Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Magisterská diplomová práce 2015 Hristina Yordanova Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Hudební věda Bc. Hristina Yordanova Hudba romských hudebníků se vztahem k pražské jazzové scéně Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CSc. 2015 Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ..............................…….……………..………………………….. Zde bych ráda poděkovala vedoucímu práce PhDr. Aleši Opekarovi, CSc. za odborné vedení, vstřícné jednání a jeho ochotu vést tuto práci. Obsah 1. Úvod.................................................................................................................................................1 2. Romové v Čechách a jejich hudebnost.............................................................................................3 2. 1. Romové a hudba......................................................................................................................3 2. 2. Charakteristika romské lidové hudby......................................................................................4 3. Co je jazz. Základy jazzové teorie....................................................................................................7 3. 1. Složky jazzové hudby..............................................................................................................8 3. 2. Jazz v Praze............................................................................................................................12 4. Gypsy jazz. Vznik, vývoj a nejvýznamnější představitelé evropského romského jazzu...............14 4. 1. Základní charakteristika romského jazzu.............................................................................15 4. 2. Shrnutí o gypsy jazzu.............................................................................................................18 4. 3. Nejznámější romští světoví hudebníci...................................................................................19 5. Romští jazzoví hudebníci působící v Praze....................................................................................23 6. Světový romský festival Khamoro.................................................................................................37 7. Analýza skladeb romských hudebníků...........................................................................................40 7. 1. Specifika v zápisu..................................................................................................................40 7. 2. 1. Mário Bihári a Bachtale Apsa – „Ederlezi“..................................................................41 7. 2. 2. Mário Bihári a Bachtae Apsa – „Evo Bičhav Mange fotka“.........................................45 7. 2. 3. Jan Fečo Quartet – „Akor e čhaj barikani“...................................................................47 7. 2. 4. Jan Fečo Quartet – „Hungarian Cardas“.......................................................................52 7. 2. 5. Filip Gondolán – „Taboris“...........................................................................................55 7. 2. Koncert jazzové hudby romských umělců.............................................................................59 7. 3. „Kelarovi“ hudebníci.............................................................................................................60 8. Rozhovor s Janem Fečem...............................................................................................................62 9. Závěr...............................................................................................................................................65 Resumé...............................................................................................................................................67 Summary.............................................................................................................................................67 Zusammenfassung..............................................................................................................................67 10. Dostupná literatura:......................................................................................................................69 Elektronické zdroje:............................................................................................................................70 11. Příloha...........................................................................................................................................75 11. 1. Diskografie hudebníků.........................................................................................................75 11. 2. Notové ukázky......................................................................................................................82 Notová ukázka č. 1 – jazzový standard..........................................................................................82 Notová ukázka č. 2 – akordové značky..........................................................................................83 Notová ukázka č. 3 – jazzový standard v bebopovém stylu..........................................................84 Notová ukázka č. 4 – bebopové sólo.............................................................................................85 1. Úvod Vrozená hudebnost Romů je jev známý všude po celém světě. Samotní Romové tento rys nepokládají za výjimečný, nicméně si svých hudebníků velice cení a váží. Romští hudebníci se aktivně zapojují do hudebního dění ve svém okolí, spolupracují jak mezi sebou, tak i s dalšími kolegy mimo romské etnikum a jsou otevřeni nejrůznějším hudebním aktivitám. Tato jejich flexibilita, kreativita a důslednost mne inspirovaly k výběru tématu diplomové práce. Cílem této práce je představení nejvýznamnějších romských hudebníků, kteří mají vztah k pražské jazzové scéně, jejich hudebních projektů, zaměření a polí působnosti. Jako doplňující informace připojím krátký nástin dějin jazzové hudby, teorii a terminologii, a také otázky nejtypičtějších rysů jazzové hudby, které následně poslouží k lepšímu pochopení kapitol týkajících se analýz skladeb. Pro lepší pochopení souvislostí budu velkou pozornost věnovat významným světovým romským hudebníkům, ovlivněným jazzem a romské lidové hudbě, jejím proměnám z historického hlediska, a jejím typickým rysům. Dále se podrobně zaměřím na objasnění pojmu gypsy jazz, jeho vývoj, rozšíření a typické znaky tohoto hudebního stylu. Zde je zřejmé, že problematika zvoleného tématu je velmi komplexní, zahrnuje v sobě mnoho potřebných doplňujících informací, bez kterých by bylo objasnění hudebnosti Romů na pražské hudební a jazzové scéně nejasné a obtížně pochopitelné. Ráda bych podotkla, že je poněkud obtížné popsat v textu a notách některá specifika jak romské, tak i jazzové hudby. Stejně tak obtížné je vysvětlit, co přesně znamená vliv etnické hudby na další artificiální nebo nonartificiální hudbu, a které přesně jsou to ty „drobné odstíny“, které poukazují na daný folklór. Práce bude rozdělena do kapitol pojednávajících obecně o hudebnosti Romů a jejich lidové hudbě, o gypsy jazzu a vybraných představitelích světového romského jazzu včetně vývoje a charakteristiky tohoto stylu, a o zástupcích české scény. Za nejdůležitější část práce považuji kapitolu s analýzou skladeb ve stylu romského jazzu a následný rozhovor, který přibližuje pohled romského hudebníka na hudebnost a na způsob romského hudebního myšlení. Jako další inspiraci pro volbu tématu zapůsobilo obecné povědomí, že Praha je město kulturně velmi bohaté. Jazzová hudba zde má své významné místo, je tady mnoho míst přímo sloužících aktivní jazzové scéně, ale probíhá tu i nespočet festivalů a jazzových událostí. Prahu celoročně navštěvují i světové hvězdy jazzové scény. Podobně to platí i pro zdejší romskou hudbu. Romských hudebníků, kteří jsou celebritami a mistry svého nástroje, je zde velmi mnoho. Zdejší špičkoví romští hudebníci jsou vysoce flexibilní a profesionální, působí na poli nejen tradiční romské hudby, ale zapojují se i do běžných koncertních událostí, ponejvíce do těch jazzových. Proto bych chtěla popsat jejich cesty, které se zde kříží a také jejich snahy představit romskou tradiční 1 hudbu širokému obecenstvu (otázka, kterou se pokusím objasnit v kapitole pojednávající o analýze skladeb). V publiku těchto hudebníků nalezneme různorodé milovníky hudby, což je typické pro „přátelskost“ pražského publika. Literaturu na toto konkrétní téma se mi nepodařilo nalézt. Pracovala jsem s odbornými slovníky Československý hudební slovník osob a institucí, The New Grove Dictionary of Jazz, The Oxford Companion to Jazz, Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, kde jsem použila hesla o romské a jazzové hudbě a o některých romských interpretech. Dále jsem objevila množství internetových zdrojů informujících o tématech romské minority a hudebních aktivitách. Kromě knih, které pojednávají o národnostních menšinách v Čechách, jsem pracovala s biografickými knihami hudebníků, například Antonína Gondolána1 nebo Věry Bílé2, které hovoří o romských hudebních tradicích, romském publiku, hudebnících, hudebním myšlení, důležitosti předávání zkušeností mezi generacemi v rodině, o spolupráci mezi hudebníky atd. Problematikou romské kultury, folklóru a především hudby se podrobně zabývá Veronika Ševčíková ve své studii Slyšet, cítit a dotýkat se3, s pomocným názvem Romská hudba