Osvobozování Rousínova a Blízkého Okolí Za Druhé Světové Války, Diplomová Práce, Pedagogická Fakulta MU
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra historie OSVOBOZOVÁNÍ ROUSÍNOVA A BLÍZKÉHO OKOLÍ ZA DRUHÉ SV ĚTOVÉ VÁLKY Diplomová práce Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: Vypracovala: Doc. PhDr. František Čapka, CSc. Iveta Píšková ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatn ě a použila jen literaturu uvedenou v seznamu literatury, který je v práci uveden. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykov ě univerzit ě v Brn ě v knihovn ě Pedagogické fakulty a zp řístupn ěna ke studijním ú čel ům. V Brn ě dne 10. dubna 2007 POD ĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu diplomové práce Doc. PhDr. Františku Čapkovi, CSc. za pomoc p ři zpracování zadaného úkolu. Dále bych cht ěla pod ěkovat pracovník ům vyškovského archivu se sídlem ve Slavkov ě za poskytnutí archivního materiálu, rousínovskému kroniká ři ing. Lochmanovi a ing. Sedlmajerovi, kte ří mi ochotn ě poskytli materiály k této práci. 4 OBSAH ÚVOD...............................................................................................................................5 1. VYŠKOVSKO – CHARAKTERISTIKA BÝVALÉHO POLITICKÉHO A SOUDNÍHO OKRESU A VYBRANÝCH OBCÍ.........................................9 2. OSVOBOZOVÁNÍ JIŽNÍ MORAVY ..............................................................14 2. 1 BRATISLAVSKO – BRN ĚNSKÁ OPERACE RUSKÉ ARMÁDY..............14 2. 2 RUMUNSKÁ ARMÁDA V ČESKOSLOVENSKU ......................................19 3. UDÁLOSTI NA VYŠKOVSKU P ŘEDCHÁZEJÍCÍ OSVOBOZOVÁNÍ ....21 3. 1 KONEC ROKU 1944 – DUBEN 1945............................................................21 3. 1. 1 Dodávky potravin a potravinové lístky....................................................21 3. 1. 2. Opev ňovací práce....................................................................................22 3. 1. 3 Odbojové skupiny a partyzánská hnutí na Vyškovsku ............................24 3. 1. 4 Události v jednotlivých obcích.................................................................27 4. OSVOBOZENÍ VYBRANÝCH OBCÍ A POVÁLE ČNÝ VÝVOJ.................36 4. 1 OSVOBOZOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH OBCÍ ................................................36 4. 2 VÝVOJ OBCÍ OD JEJICH OSVOBOZENÍ DO KONCE DRUHÉ SV ĚTOVÉ VÁLKY..........................................................................58 4. 2. 1 Vznik národních výbor ů...........................................................................65 4. 3 POVÁLE ČNÉ DNY V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH .....................................68 ZÁV ĚR...........................................................................................................................81 PRAMENY A LITERATURA.....................................................................................83 A. Seznam pramen ů ............................................................................................83 a) archivní.......................................................................................................83 b) pam ěti a vzpomínky...................................................................................84 B. Seznam literatury............................................................................................86 RESUMÉ........................................................................................................................88 SEZNAM P ŘÍLOH.......................................................................................................89 A. Textové p řílohy ..............................................................................................89 B. Obrazové p řílohy............................................................................................90 5 ÚVOD Pro svoji diplomovou práci jsem si zvolila téma z oblasti regionálních d ějin, a to osvobozování vybraných obcí bývalého politického a soudního okresu vyškovského, dnešního Vyškovska, a povále čný život t ěchto obcí, kterému se věnuji v druhé části této práce. Původním zám ěrem bylo orientovat se pouze na m ěsto Rousínov a jeho m ěstské části Rousínovec, Slavíkovice, Královopolské Vážany, Kroužek a Čechyni. B ěhem studia pramen ů a literatury jsem však narazila na mnoho skute čností, které se mi zdály velmi zajímavé a s městem Rousínovem m ěly ur čitou spojitost, proto jsem se za čala zabývat i blízkými okolními vesnicemi, jako jsou Vítovice, Habrovany, Olšany, Nemojany, Lule č, Komo řany a Tu čapy. V těchto vesnicích se b ěhem p řiblížení fronty a osvobozování udály v ěci, které m ěly také dopad na m ěsto Rousínov, a ť už to bylo formování n ěmeckého ob čanstva proti postupující Rudé armád ě a rumunské armád ě ve dvou vesnicích, v Čechyni a v Komo řanech, malém n ěmeckém ostr ůvku, nebo výbuch muni čního vlaku na lule čském nádraží, který ot řásl nejbližším okolím a který by zp ůsobil v ětší ztráty lidských život ů, kdyby nebyl poslán z rousínovského vlakového nádraží zp ět do Vyškova. Tento vlak ale z ůstal stát v Lul či, kde na n ěho zaúto čila ruská letadla. Nebo skrývání se rousínovských ob čan ů v lesích okolních vesnic p řed gestapem. Jako studentka pedagogické fakulty jsem se cht ěla dotknout i problematiky obecných a m ěšťanských škol, které b ěhem války a hlavn ě b ěhem osvobozování neplnily sv ůj pravý ú čel, což bylo p ři postupu fronty nemožné. Z těchto budov byly zřizovány ubytovny bu ď pro n ěmecké, ruské nebo rumunské vojáky nebo sloužily jako nemocnice pro ran ěné. Tímto budovy zna čně utrp ěly a jejich navrácení do p ůvodního stavu bylo velmi svízelné, protože bezohledným chováním n ěkterých nocležníků vybavení škol trp ělo. Po skon čení války tak bylo velice t ěžké získat nový pot řebný materiál. V některých školních kronikách je tento problém detailně popsán, jinde zase nebyly záznamy vedeny v ůbec a školní rok 1944/1945 je úpln ě vynechán. Cílem práce je p řipomenutí n ěkterých moment ů osvobození Rousínova a jeho blízkého okolí, sou časn ě se snahou ukázat co možná nejv ěrn ěji, jak to skute čně bylo. Žijících pam ětník ů valem ubývá, literatura z minulého období nebyla vždy objektivní díky ideologii doby a ústní podání s odstupem času bylo čím dál více zkreslené. Mojí snahou bylo konfrontací vzpomínek některých žijících pam ětník ů, 6 kterým je v sou časné dob ě sedmdesát let a více, s písemnými materiály podchycenými zejména v místních kronikách dobrat se co nejv ěrn ějšího obrazu doby. To je také jeden z důvod ů volby tématu. Tím druhým je okolnost, že se jedná o mé rodišt ě a bydlišt ě, které znám a mám k němu osobní vztah. Druhá sv ětová válka skon čila v kv ětnu 1945, v tomto roce tomu bude již 62 let. Mnohé obce si osvobození p řipomn ěly p ři jeho padesátiletém výro čí, k němuž byla po řádána i řada výstav, stejn ě jako v Rousínov ě. Zde se v historických prostorách staré radnice konala dne 27. dubna v 17.00 hod. vernisáž dokumentující dny osvobození přesn ě v den i hodinu, kdy byl Rousínov osvobozen. Byly zve řejn ěny fotografie, které se dochovaly díky pohotové reakci pana A. Pive čky, který tuto š ťastnou událost zachytil na film své Leicy. Druhou sérii fotografií odvážn ě a pohotov ě zachytil pan Koutný. (Je na ní zachycen pr ůjezd vojenské techniky Rousínovem v pozdních odpoledních hodinách dne 27. dubna 1945, kdy byl Rousínov definitivn ě osvobozen od N ěmc ů, kte ří se p ředešlého dne vrátili). Jeden neexponovaný film ze svého fotoaparátu Flexareta dal pan Koutný do kapsy a po nasazení druhého filmu mu byl fotoaparát zabaven se slovy „davaj sudá“, protože vojenská technika se nesm ěla fotografovat. Při získávání informací a materiál ů z dostupných zdroj ů jsem použila řadu metod, které mi pomohly v poznání historických jev ů a p ři pracovním postupu. Nap říklad metoda p římá je nejrozší řen ější metodou a spo čívá v získávání historických fakt ů z pramene, ve kterém jsou p římo a bezprost ředn ě obsaženy údaje o nich. Dále šlo také o metodu nep římou, kdy jsem hledala odpov ěď nejen na otázku, jak se n ěkteré události staly, ale také co bylo jejich p říčinou, nap ř. p ři rozborech n ěkterých konkrétních událostí. Sledovala a zachycovala jsem události postupného osvobozování obcí a m ěst tak, jak po sob ě následovaly od doby starší k dob ě nov ější, což odpovídá progresivní metod ě, a použila jsem i progresivní postup, protože jsem sledovala, jaký byl stav na mnoha místech v téže dob ě, tzn. v rozmezí asi od konce roku 1944 do poloviny roku 1945 a hlavn ě v dob ě p řibližující se fronty a následného osvobození. Protože jsem si vybrala i pro názornou ukázku postupu fronty zobrazení prost řednictvím historicko – geografické mapy a vycházela jsem z respektování skute čnosti, že se historický proces osvobozování vyvíjel v ur čitém m ěnícím se geografickém prost ředí, použila jsem i metodu geografickou. Ta spo čívá ve zjiš ťování fakt ů a často i vzájemných vztah ů mezi fakty, jejich rozmíst ěním a srovnáváním na map ě. O samotné druhé sv ětové válce vyšla velká řada r ůzných publikací a hlavn ě brožur, vydávaných pro p řipomenutí t ěchto událostí i v konkrétních m ěstech či 7 vesnicích naší republiky. B ěhem totalitního režimu se dá ale říct, že činnost n ěkterých skupin nebo i jen jednotlivc ů musela být na n ějakou dobu zapomenuta, protože ideologie doby jim nedovolovala vyjad řovat vlastní názory na danou problematiku. O samotném osvobozování Vyškovska vyšla řada publikací až po únoru 1948. Některé byly dokonce psány samotnými p ředstaviteli komunistické strany a v těchto knihách m ůžeme sledovat, jak je popisován názor „na ruské bratry, kte ří položili své životy jen proto, abychom my mohli žít“. Mnozí autoři ale našt ěstí popisují b ěh událostí tak, jak šly historicky za sebou, a čtená ři sta