MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Analýza krajiny mikroregionu

Ivanovická brána

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Vypracovala:

Ing. Silvie Kozlovská, Ph.D. Adéla Dobešová

Brno 2016

Zadání

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto práci: Analýza krajiny mikroregionu Ivanovická brána vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna na v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:20. května 2016

……...……………………………… podpis

Poděkování

Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Silvii Kozlovské Ph.D., za nasměrování, čas a cenné rady při vypracování mé práce. Dále děkuji také svým nejbližším za podporu poskytovanou při tvorbě bakalářské práce.

Abstrakt:

Dobešová, A. Analýza krajiny mikroregionu Ivanovická brána. Bakalářská práce. Brno, 2016.

Bakalářská práce Analýza krajiny mikroregionu Ivanovická brána se zabývá analýzou krajiny tohoto mikroregionu, který se skládá z 12 katastrálních území. Jsou zde popsány přírodní podmínky, historie, současný stav a environmentální problémy území. Na základě zjištěných informací je sestavena SWOT analýza v kontextu Evropské Úmluvy o krajině. Cílem práce je navrhnout opatření ke zlepšení stavu krajiny a rozvoji mikroregionu.

Klíčová slova: mikroregion Ivanovická brána, Evropská úmluva o krajině, kulturní krajina, implementace, SWOT analýza

Abstract:

Dobešová, A. A landscape analysis of microregion Ivanovická brána. The Bachelor thesis. Brno, 2016.

The bachelor thesis A landscape analysis of microregion Ivanovická brána analyses landscape of this microregion, which consist of 12 cadastral municipalities. There is described the natural conditions, history, current situation and environmental problems of the area. Afterwards, based on the work is created SWOT analysis in the context of the European Landscape Convention. The main aim of bachelor's thesis is propose the measures to improve the landscape and development of microregion.

Keywords: microregion Ivanovická brána, European Landscape Convention, cultural landscape, implementation, SWOT analysis OBSAH

1 ÚVOD...... 9

2 CÍL PRÁCE ...... 10

3 METODIKA PRÁCE ...... 10

4 REŠERŠE LITERÁRNÍCH ZDROJŮ ...... 11

4.1 Vymezení pojmu kulturní krajina ...... 11

4.2 Evropská úmluva o krajině ...... 13

4.2.1 Definice pojmů...... 14

4.2.2 Implementace Úmluvy ...... 17

5 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU ...... 20

5.1 Představení území ...... 20

5.2 Popis hranic vybraného území ...... 21

5.3 Důvody k vytvoření svazku obcí ...... 21

6 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK ...... 22

6.1 Geomorfologické poměry ...... 22

6.2 Biogeografické poměry ...... 22

6.2.1 Fytogeografické členění ...... 22

6.2.2 Biogeografické členění ...... 22

6.3 Geologické podmínky ...... 24

6.4 Pedologické podmínky ...... 24

6.5 Klimatické podmínky ...... 24

6.6 Hydrologické podmínky ...... 24

6.7 Ochrana přírody (obecná i zvláštní ochrana) ...... 25

7 HISTORIE ...... 27

8 SOUČASNÝ STAV ...... 32

8.1 Demografické údaje ...... 32

8.2 Využití území ...... 33 8.3 Hodnocení ekologické stability území KES ...... 34

8.4 Zemědělství a lesnictví ...... 35

8.5 Průmysl ...... 35

8.6 Občanská vybavenost ...... 36

8.7 Technická infrastruktura ...... 36

8.8 Dopravní infrastruktura ...... 37

8.9 Odpadové hospodářství ...... 38

8.10 Rekreace a volný čas ...... 38

8.11 Zaměstnanost ...... 39

8.12 Společenský a kulturní život ...... 39

8.13 Rozpočty ...... 40

8.14 Rozvojové projekty ...... 40

9 IDENTIFIKACE ENVIRONMENTÁLNÍCH PROBLÉMŮ ...... 43

9.1 Skládky ...... 43

9.2 Eroze ...... 43

9.3 Sesuvná území ...... 43

9.4 Ovzduší ...... 43

9.5 Doprava ...... 44

9.6 Těžba ...... 44

9.7 Fotovoltaické elektrárny ...... 45

10 SWOT ANALÝZA ...... 46

11 NÁVRHOVÁ OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ PODMÍNEK ...... 48

12 ZÁVĚR ...... 52

13 LITERATURA ...... 53

14 SEZNAMY ...... 58

14.1 Seznam zkratek ...... 58

14.2 Seznam obrázků a tabulek ...... 59 14.3 Seznam příloh ...... 60

15 PŘÍLOHY ...... 61

1 ÚVOD

V mé bakalářské práci se zaměřuji na komplexní analýzu krajiny Mikroregionu Ivanovická brána.

Mikroregionů je na Vyškovsku celkem pět a Ivanovická brána je rozlohou druhý největší. Založen byl roku 2004 těmito obcemi: Dětkovice, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Křižanovice u Vyškova, Medlovice, Moravské Málkovice, Orlovice, Prusy- Boškůvky, Rybníček, Švábenice, Topolany a Vážany.

Důvodem výběru tohoto území je, že jej dobře znám a žiji v něm několik let. Jako každé území trpí i tohle nějakými nedostatky, které ovlivňují krajinu. Je tedy potřeba se tyto nedostatky zaměřit, a nadále rozvíjet mikroregion takovým směrem, aby byl atraktivní nejenom z pohledu vybavenosti obcí, ale také kvůli krásám okolní přírody. A to jak pro stávající obyvatele, tak ty nově příchozí či pouze projíždějící.

9 2 CÍL PRÁCE

Cílem této práce je zjištění stavu Mikroregionu Ivanovická brána. Mikroregion bude představen obecnou charakteristikou katastrálních území, následně charakteristikou přírodních podmínek. Poté se zmíním o historii území a zhodnotím současný stav. V návaznosti na to provedu SWOT analýzu a pokusím se identifikovat problémy mikroregionu. Stěžejní je pak navržení opatření ke zlepšení stavu krajiny. K dílčím cílům patří zpracování literární rešerše na téma kulturní krajina a Evropská úmluva o krajině a možnosti její implementace v České republice. 3 METODIKA PRÁCE

Prvním krokem bude sběr informací a potřebných materiálů o celém mikroregionu, získaných od obcí mikroregionu, z knihoven a internetových zdrojů.

Poté bude následovat posouzení reálného stavu krajiny a tvorba fotodokumentace. Ta se zaměří na problémové lokality a místa, ke kterým se váží navržená opatření. Další fotografie zachytí zajímavé krajinné rázy území.

Posledním krokem bude tvorba SWOT analýzy. Po konfrontaci všech 4 částí analýzy budou navrženy opatření k řešení situací.

10 4 REŠERŠE LITERÁRNÍCH ZDROJŮ

4.1 Vymezení pojmu kulturní krajina

Definicí krajin je nepřeberné množství. Například Demek (1990) chápe krajinu jako reálnou část zemského povrchu, jenž tvoří celek kvalitativně odlišný od ostatních částí krajinné sféry, a má tak i své přirozené hranice.

Kulturní krajina je taková krajina, jejíž struktura je dána jak přírodními, tak i antropogenními procesy. Člověk a především jeho vztah k přírodě prošel dlouhou vývojovou cestou. Nejdříve byl pouze obhájce vlastní existence odkázaný na přírodní prostředí, a o několik generací později jeden z určujících krajinotvorných činitelů. Vývoj kultivační činnosti změnil jak plošný rozsah, tak i intenzitu působení na krajinu (WEBER, 2001). Proces kultivace započatý v neolitu vyvrcholil v období baroka, kdy vznikla struktura kulturní krajiny, jak ji vidíme dnes – rozvoj průmyslu, těžby a jiných forem hospodaření. (Kučera a kol., 2014)

Tento typ krajiny v současnosti na Zemi naprosto převládá. Podle stupně ovlivnění krajiny hospodářskou činností člověka rozlišuje Sklenička (2003) tři podtypy kulturní krajiny:  Vlastní kulturní krajina (kultivovaná krajina) Vzhled této krajiny je změněn činností člověka, ovšem rovnováha mezi hospodářskou činností a přírodními podmínkami je zachována.  Narušená kulturní krajina (degradovaná krajina) Přírodní složky jsou značně poškozeny antropickými vlivy. Jde o intenzivně zemědělsky využívané a urbanizované krajiny, ovšem se zachovanou autoregulační schopností ekosystémů.  Zpustošená kulturní krajina (devastovaná krajina) Jde o krajinu natolik narušenou, že bez vynaložení energetických a ekonomických prostředků na nápravu nedojde k obnově autoregulační schopnosti. Jde o oblasti narušené těžbou nerostných surovin či oblasti s vysokou koncentrací těžkého či chemického průmyslu.

Forman a Godron (1986) uvádějí obdobné rozdělení dle intenzity antropogenního přetvoření:  Přírodní krajina

11  Extenzivně kultivovaná krajina  Intenzivně kultivovaná krajina  Příměstská krajina  Městská krajina

Blackbourn (2009) dělí kulturní krajinu podle účelu využití do čtyř kategorií:  Zemědělská krajina Převládají zde pole, pastviny, louky, sady a vinice. Rozoráním půdy mizí původní rostlinný kryt, musí se chránit před vodní a větrnou erozí. Škodlivé je nadměrné používání minerálních (průmyslových) hnojiv či postřiků proti škůdcům. V místech nadměrného spásání chudé vegetace může docházet k zadupávání půdy a tak opět k erozi půdy.  Lesohospodářská krajina Převládá v ní les, který člověk využívá, vysazuje a ošetřuje. Druhová skladba musí nadále odpovídat přírodním podmínkám, nesmí být při těžbě dřeva narušován lesní podrost. Půda a lesy nesmí být přetěžovány nerovnováhou mezi přírůstkem dřevní hmoty a těžbou. Pěstování dřeva určeného k dalšímu zpracování je zcela odlišné například od pěstování okrasné zeleně (Štulc, 1999).  Těžební krajina Krajina je výrazně narušena těžbou nerostných surovin. Nový povrch krajiny tvoří horniny, které původně ležely hlouběji a neposkytují podmínky vhodné pro rozvoj života. Řešením je rekultivace - pokrytí území vrstvou ornice a výsadbou rostlinného krytu.  Sídelní krajina (městská a průmyslová krajina) Činnost člověka změnila přírodní složky krajiny do základu. Zachovány jsou základní rysy reliéfu a horninový podklad. Převládají domy, průmyslové zóny a sklady, vozovky a parkoviště. Zemědělská plocha je zastoupená v minimálním rozsahu. Městské podnebí tvořící se ve velkoměstech je teplejší a více znečištěné než v zemědělské či lesohospodářské krajině.

Za zmínku také stojí kategorizace dle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), kdy je subkategorie kulturní krajina rozdělena na městskou, industriální a zemědělskou.

12 Krajinu lze dělit i podle převažujícího způsobu využívání na lesní, rybničnatou, zemědělskou, průmyslovou, těžební, rekreační a urbanizovanou.

Lidská činnost ovlivňuje krajinu i v kladném slova smyslu, kdy lidské aktivity mohou být předmětem ochrany krajiny, ať už archeologické, historické nebo estetické. (Sklenička, 2003)

4.2 Evropská úmluva o krajině

Evropská úmluva o krajině (dále jen Úmluva, či EÚoK) je jeden z mnoha důležitých dokumentů, jehož podepsáním se členské státy zavazují k plnění určitých závazků. Ty se týkají především podpory ochrany, správy a plánování krajiny a spolupráce v této oblasti mezi všemi signatářskými státy. [11]

Úmluva byla podepsána na konferenci Výboru ministrů ve Florencii dne 20. října 2000 osmnácti členskými státy Evropské Unie (Salašová, 2015). Česká republika ji podepsala 28. listopadu 2002 a po ukončení procesu ratifikace 1. října 2004 vstoupila v platnost i na našem území. Úmluva zavazuje k ochraně krajin všech kvalit a druhů, jak zajímavých a chráněných, tak všedních i devastovaných. Úmluva má ovšem zvláštní význam. Dosud nebyla stvořena žádná mezinárodní úmluva, která by se zabývala výhradně ochranou krajiny, jejím vývojem a udržitelným managementem.

Text úmluvy byl sestaven skupinou pro všechny členské státy, jejich obyvatele a vlády. Jeden z členů týmu - Michael Dower od roku 1994 tvořil text úmluvy a stanovil tzv. dvanáctero kulturní krajiny Evropy, které se stalo jejím základem. Zahrnuje tyto činnosti (Kučera a kol, 2014):

1. právně uznat krajinu jako základní složku prostředí 2. schválit a naplňovat krajinné politiky 3. vymezit krajinné typy a celky pro území dané země, definovat pro ně cílové charakteristiky krajiny 4. vyhodnotit krajinu, analyzovat, co zvyšuje a snižuje její kvalitu 5. ve spolupráci s veřejností definovat současnou kvalitu i její charakter v budoucnosti 6. chránit to, co lze a je žádoucí z celospolečenského hlediska 7. spravovat krajinu v duchu udržitelného rozvoje

13 8. plánovat a dotvářet krajinu aby se zvýšila její hodnota, nebo obnovovat poškozenou krajinu 9. monitorovat probíhající krajinné procesy se zřetelem na změny a jejich dopady 10. při výchově a vzdělávání zdůrazňovat péči o kulturní krajinu a její význam 11. zvyšovat povědomí celé společnosti, soukromé a veřejné sféry o hodnotě krajiny 12. spolupracovat na evropské úrovni a vyměňovat si zkušenosti, informace i odborníky

Na základě těchto činností se utvořily všeobecná a zvláštní opatření úmluvy.

Pro dosažení cílů Úmluvy je podle Kučery a kol. (2014) nezbytné stanovit principy pro uskutečnění jejích jednotlivých článků, ke kterým můžeme například řadit tyto: Posuzování území jako celku, podpora vzdělávání odborníků a vzdělávacích programů ve školách, snažit se integrovat otázky krajiny do všech politik, vytvářet krajinné strategie na všech úrovních a především vyměňovat informace a snažit se aktivně zapojovat veřejnost a zvyšovat jejich povědomí. Více viz Příloha č. 20.

4.2.1 Definice pojmů

Pro účely Úmluvy je definováno šest pojmů, které si dále představíme: Krajina, cílová charakteristika krajiny, ochrana, správa a plánování krajiny, krajinná politika.

Krajina pojatá v Úmluvě nemá být zkoumána nejen jaká je materiálně, objektivně, ale především jako odraz vnímání lidí. Při vymezení krajin se ovšem nejedná pouze o hodnocení odborníků, jelikož výsledky jejich posouzení nemusejí přesně odpovídat vnímání krajiny veřejností. (Maier a Peltan, 2015)

Mimo vědecké definice krajiny, které jsou různorodé a významem neustálené, rozlišujeme ještě právní definice krajiny (Kučera a kol., 2014):

 Úmluva ČR a Listina základních práv a svobod – implicitní pojetí pojmu krajina  Právní rámec zákona o ochraně přírody a krajiny – výběr ustanovení, jejichž uplatnění lze vztáhnout na ochranu hodnot krajiny a použít při naplňování cílů Úmluvy.  Právní rámec stavebního zákona – druhý nejdůležitější zákon, jež se zabývá využíváním krajinného prostoru (o územním plánování a stavebním řádu), zaměřený především na zastavěné a zastavitelné území, chápe krajinu jako část

14 území mimo zastavěné plochy, jejichž ochrana se řídí zákonnými normami o vodách, lesnictví, zemědělství, dopravě. Krajina je pojata jako volný prostor pro urbanizaci, nejsou zmíněny žádné systémy správy, ani dlouhodobé plánování krajiny jako celku.  Právní rámec zákona o zemědělství – soustřeďuje se bohužel pouze na zemědělskou krajinu a toto oddělování částí od sebe je v nesouladu se zásadami Úmluvy  Právní rámec zákona o pozemkových úpravách – návaznost na zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, stejně jako předešlý neřeší krajinu jako celek  Další právní rámce: o posuzování vlivů na životní prostředí, o vodách, o myslivosti, o lesích, o státní památkové péči, o podpoře regionálního rozvoje, o ochraně veřejného zdraví

Cílová charakteristika krajiny (dále jen CCHK) je pojem poprvé použitý právě v EÚoK. Jedná se o konečný výsledek procesu plánování v krajině, na kterém se shodnou jak občané, tak odborníci i politická sféra. CCHK by měly být předběžným krokem před vypracováním opatření, která poté pomáhají při ochraně, správě a plánování. Ve vypracování by se mělo odrážet vnímání krajiny společností samotnou. CCHK by měly být definovány prostřednictvím všeobecných nástrojů krajinné politiky pro úrovně celostátní, regionální a místní a měly by být implementovány do dokumentů územního plánování, územního rozvoje i jiných odvětvových nástrojů (Kučera a kol., 2014). V České praxi plánování CCHK je stěžejní územně plánovací dokumentace kraje, tzv. Zásady územního rozvoje (ZÚR). (Salašová, 2015)

Podle Vavrouchové a Středové (2013) jsou CCHK v ZÚR krajů zpracovány velmi formálně a mnohdy povrchně, s jediným cílem splnit požadavky. CCHK vytvořené ve spolupráci s veřejností nebývají účelné, pokud se jedná o velké celky, jako jsou kraje. Účelnější by bylo zjišťování na úrovni obcí s rozšířenou působností nebo obcí samotných, například metodami komunitního plánování. Pro kontrolu plnění ovšem chybí vymezené kompetentní orgány.

V souvislosti s tím by bylo vhodné vytvořit, stejně jako v jiných zahraničních státech, Katalog krajiny, který by se stal výchozím dokumentem, ve kterém by byly CCHK soustředěny. Bez něj vznikají mezery mezi územními plány obcí, územně analytickými

15 podklady a informacemi ORP a Zásadami územního rozvoje na úrovni krajů. Mezi charakteristické znaky krajiny patří například povaha terénu, biotopy, jezera, řeky, charakteristické rysy zemědělství, lesnictví, budov a osídlení, lidských činností jako průmysl, turistika, těžba, historické prvky jako hrady, kostely, hřbitovy, aleje, archeologická naleziště a genius loci spjaté s představami a očekáváními. Stanovení cílových charakteristik bude v ČR možné uplatnit jako podklad pro plánování péče o ni. (Kučera a kol., 2014)

Pojem ochrana krajiny v Úmluvě nám neříká, abychom ji chápali jako zakonzervování nynějšího stavu nebo návrat k historické podobě či zaniklé charakteristice krajiny. Zejména kulturní krajina je v čase a prostoru dynamická a odráží tvář společnosti. Ochrana krajiny je zde myšlena tak, abychom určité změny a procesy v krajině podporovali a tím zajistili zachování specifických hmotných i nehmotných charakteristik krajiny, které budeme moci předat budoucím generacím. Charakteristika krajiny je bohužel vždy závislá i na faktorech ekonomických, ekologických, sociálních, kulturních a historických. Ochrana by tedy měla vhodnými prostředky působit rovněž na tyto externí faktory. (Kučera a kol., 2014)

Správa krajiny je nepřetržitá činnost ovlivňující aktivity, jež mohou krajinu měnit. Můžeme ji považovat za formu účelového plánování, které se vyvíjí tak jak se mění způsob života společnosti, formuje se její vývoj i prostředí. V České republice je správa zahrnuta do procesů územního plánování a výkonu orgánů územního plánování, řešený stavebním zákonem. (Salašová, 2015)

Krajinné plánování se především v zahraničí používá pro specifické plánovací postupy zdůrazňující krajinně a humánně ekologické aspekty rozvoje území. Úkolem plánování je předvídat průběh ekonomických, sociálních a ekologických procesů v dlouhodobém a střednědobém horizontu. Právě plánování má předpokládat potřeby budoucích generací a zajistit tak revitalizaci a zvýšení hodnoty krajiny přeměnou narušených míst (doly, skládky, brownfields, lomy) na kvalitní součásti krajin. (Salašová, 2015)

S tím blízce souvisí pojem péče o krajinu – ta je kombinací ochrany krajiny, jejího řízení a plánování. Tyto procesy musí zabraňovat jednostrannému využívání a snižování hodnoty krajiny. To je nejúčinnější, pokud je zodpovědnost za plnění svěřena kompetentním úřadům co nejblíže k dotčeným společenstvím občanů. Podpora

16 implementace by neměla být pouze centralizovaná záležitost, ale měla by být svěřena regionálním samosprávám. Jde tedy o uplatnění principu subsidiarity a také participace. Podpora iniciativ je vnímána jako záruka přijetí a zrealizování cílů spojených s ochranou, managementem a plánováním krajiny. (Maier a Peltan, 2015)

Krajinná politika je nástroj, který pomáhá zavádět opatření ve spojení s ochranou, správou a plánováním krajiny. U krajinné politiky se předpokládá, že budou vytvořené samostatné krajinné politiky a krajinné dimenze zahrnuty do ostatních politik, které mají bezprostřední nebo vedlejší vliv na změnu území. Realizace politiky vede k zavedení nástrojů na ochranu, správu a plánování krajiny. Dodnes není v České republice krajinná politika zpracovaná ani přes velký zájem odborné veřejnosti. (Salašová, 2015)

Krajinné politice na našem území se nejvíce přibližuje Státní politika životního prostředí ČR 2012–2020. Ta řeší témata ochrany a udržitelného využívání zdrojů, ochrany ovzduší a bezpečnosti prostředí pro občany vůbec. Jde potažmo o sledování environmentální kvality krajiny a sídel. Za krajinnou politiku ve smyslu Úmluvy ji považovat nemůžeme. (Kučera a kol., 2014)

Integrování krajinné dimenze, jež můžeme dle Žigraie (2000) rozdělit na dimenzi časovou, prostorovou, sociokulturní, hospodářskou, technickou a ekologicko – environmentální, v odvětvových politikách můžeme využít například v Politice územního rozvoje, Koncepci agrární politiky ČR, Národním strategickém plánu rozvoje venkova ČR, Koncepci vodohospodářské politiky Mze, Státní energetické koncepci, Státní kulturní politice. Téma krajiny je v nich zpracováno ovšem pouze formálně. Veřejnost je při jejich zpracování nedostatečně zapojena. Většina těchto politik také nekontroluje ani nevyhodnocuje dopady na území. (Kučera a kol., 2014)

4.2.2 Implementace Úmluvy

Významným mezinárodním iniciačním orgánem je Rada Evropy. Výbor ministrů Rady Evropy byl osloven zakládajícími regiony a neziskovými organizacemi a byla vytvořena celoevropská nezisková organizace RECEP-ENELC, která podporuje implementaci Úmluvy ve 29 samosprávách. Následovalo vytvoření další sítě z iniciativy 23 univerzit – UNISCAPE a CIVILSCAPE, složen z 60 nevládních organizací z 22 států EU. V ČR vznikla také jedna nezisková organizace – CENELC.CZ – Centrum Evropských sítí

17 pro implementaci Úmluvy v ČR. Jejím cílem je prosazování principů a zásad EÚoK. Vytvořena byla na popud nedostatečné implementace v ČR. Také zajišťuje komunikaci s ostatními evropskými organizacemi výše uvedenými. Ovšem webová stránka, jež všechny informuje je pozastavena minimálně do prázdnin roku 2016. Důvodem jsou chybějící finance na správu stránek, jež byly donedávna hrazeny z rodinných rozpočtů osob, které se na správě webu podíleli.

Kontaktním místem pro naplňování Úmluvy se v ČR stalo MŽP (Ministerstvo životního prostředí). Usnesením vlády č. 1049/2002 bylo uloženo resortům zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj a školství, mládeže a tělovýchovy, aby zajistili její naplňování. Proto byl založen meziresortní koordinační výbor, složený ze zástupců zmíněných resortů [26]. Z jednání koordinačního výboru ovšem dosud neexistují žádné veřejně přístupné záznamy. (Kučera a kol., 2014)

Jeden z významnějších dokumentů, který pomáhá ke kontrole implementace, je Státní program ochrany přírody a krajiny, který se při aktualizaci v roce 2009 začal zabývat mimo jiné i EÚoK. Aktualizace se zabývá vyhodnocením státního programu 1998, tedy jak naplňoval své cíle. K té příležitosti se stanovují další cíle do roku 2020, kdy mimo jiné bylo ministrovi ŽP na konec roku 2015 stanoveno podání průběžné zprávy.

Dalším poznatkem je, že struktura rozpočtu ČR je vázána v kapitolách podle výkonu státní správy. Rozpočtové rámce těchto kapitol ovšem nepočítají s žádnými průřezovými výdaji na horizontální témata. Jelikož se na tyto rámce odvolává Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, je takto smysl Úmluvy popřen hned v počátcích.

K průřezovým nástrojům pro realizaci krajinných politik můžeme zařadit krajinný plán nebo studii. Ty by měly mít podobu mapového dokumentu se zprávami, cíly a navrženými opatřeními. Dalším nástrojem je Strategický plán. Výstupem krajinného plánování je krajinný plán, který pokud se spojí se strategickým plánem, vznikne Strategický plán krajiny. Ten obsahově naplňuje požadavky Úmluvy a stává se tak novým, hlavním nástrojem plánování krajinného prostoru. (Kučera a kol, 2014)

Příkladem rozvoje území v tomto kontextu může být Národní kulturní památka zámek Veltrusy. Území bylo v katastrofálním stavu a k nápravě vedla dlouhá cesta. Jednotlivými kroky ke změně stavu bylo vytvoření SWOT analýzy, marketingový

18 průzkum, založení mikroregionu, Strategický plán udržitelného rozvoje mikroregionu, Studie udržitelného rozvoje mikroregionu, vytvoření 4 modelových scénářů vývoje území ve třech časových horizontech, výběr a realizace vize, a za pomoci CENELC.CZ a Terra didactica dosáhnutí na finanční prostředky. Nyní je v tomto areálu centrum Evropské Úmluvy o krajině.

Dalším příkladem je výzkumný projekt Nové Dvory – Kačina, který usiluje o nalezení přístupu k implementaci Úmluvy na lokální úrovni. Výstupem byla pilotní studie s vypracovanou strategií a efektivními postupy k zabezpečení trvale udržitelného rozvoje krajiny. Tomu předcházely například tyto fáze: Dokumentace vývoje krajiny, sociálně geografické analýzy, identifikace a analýza hlavních aktérů a jejich zájmů, negativní vlivy člověka na krajinu, identifikace současného stavu krajiny, hospodářský potenciál a jeho využití, swot analýza, zpracování scénářů rozvoje krajiny, zpracování konečné souhrnné strategické vize v podobě cílové charakteristiky krajiny. [16]

Hlavními problémy naplňování Úmluvy je resortní pojetí ochrany krajiny. Na základě některých výše zmíněných zákonů, ve kterých je krajina definována, nebylo dosud možné překonat resortní přístupy české politické reprezentace už od padesátých let minulého století. Za posledních 25 let nevyřešila otázku udržitelného života v krajině v duchu celoevropského směřování, a taky se jí nepodařilo implementovat přijaté principy Úmluvy do českého právního prostředí. Koordinační role vlády vede k zaujímání kompromisních řešení, kdy otázky stavu a rozvoje krajiny jsou podřízeny ostatním. Navíc není koordinační role MŽP ostatními resorty respektována a odvolává se na skutečnost, že tato role ministerstvu životního prostředí nepřísluší. (Kučera a kol., 2014)

Úmluva také předpokládala, že se změní zaběhlé rozhodovací mechanismy a dojde ke změně schématu rozhodovacích procesů při nakládání s krajinou a přírodními zdroji. Resorty ovšem při předložení výsledků své činnosti vyberou témata, která s Úmluvou souvisí a prohlásí je za naplňování požadovaných cílů. Kdyby Česká republika chtěla cíle úmluvy naplňovat, musela by se jejími cíly zabývat i ze zcela jiných důvodů a jelikož nevznikla žádná agenda nebo jakákoliv činnost podporující implementaci, dá se předpokládat, že dnešní naplňování Úmluvy je pouze formální. (Kučera a kol., 2014)

19 5 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU

5.1 Představení území

Svazek obcí Ivanovická brána se nachází v jihomoravském kraji, konkrétně na východě okresu Vyškov. Na Vyškovsku se jedná o druhý největší mikroregion. Skládá se z obcí Ivanovice na Hané, Moravské Málkovice, Švábenice, Orlovice, Dětkovice, Prusy-Boškůvky, Rybníček, Křižanovice u Vyškova, Topolany, Medlovice, Vážany a Hoštice-Heroltice. Poslední zmíněný ze svazku v roce 2014 vystoupil, ovšem pro účely této práce s ním nadále pracuji. Svazek byl založen 23. 4. 2004, sídlo má na adrese Ivanovice na Hané, Palackého nám. 796/11, 683 23. Předseda je pan Ing. Vlastislav Drobílek. Výměra území činí 9 684 ha (k 31. 12. 2014) a má 7 836 obyvatel (k 1. 1. 2015). Znaky obcí viz Příloha č. 4.

Obr. 1 Základní mapa území (vlastní úprava dle [27])

20 5.2 Popis hranic vybraného území

Severní hranici mikroregionu tvoří katastrální území Ivanovice na Hané, přesněji část obce Chvalkovice na Hané. Hraničí s obcí Želeč, severovýchodně s obcemi Dřevnovice, Nezamyslice a Tištín. Švábenice a Dětkovice hraničí taktéž s částí Tištína, Koválovicemi-Osičany, na jihovýchodě s obcí Pačlavice a Nítkovice. Jih Švábenic sousedí s Nemochovicemi, Chvalkovicemi a Hvězdlicemi. Necelých 500 metrů směrem na Chvalkovice se nachází nejvyšší vrchol Litenčické pahorkatiny – Hradisko (518 m n. m.). Na jihozápadě Orlovice a Vážany hraničí s obcemi Bohdalice-Pavlovice, Kozlany a Kučerov. Na západě sousedí Prusy-Boškůvky s obcí Hlubočany a Vyškov. S Vyškovem sousedí i další obce mikroregionu – Topolany a Křižanovice u Vyškova. Severozápadní hranici sdílí Křižanovice u Vyškova, Hoštice-Heroltice a Ivanovice na Hané s obcemi Pustiměř a Drysice.

5.3 Důvody k vytvoření svazku obcí

 péče o životní prostředí  tvorba a obnova krajiny, ve spojitosti s dochovaným kulturním dědictvím  obnovení dopravní a technické infrastruktury  podpora občanských aktivit obyvatel se zaměřením na obnovu vztahů lidí k sobě navzájem, ke své krajině a navrácení povědomí sounáležitosti a určité hrdosti k prostoru, kde žijí  podpora zemědělské činnosti v mikroregionu  stabilizace migrace obyvatel a standardizace občanské vybavenosti mikroregionu  rozvíjení cestovního ruchu  spolupráce mezi mikroregiony a obcemi  podpora malého a středního podnikání Tyto důvody jsou totožné s důvody okolních mikroregionů Vyškovska, jmenovitě Větrníku, Rakovce, Drahanské vrchoviny a Melicka. (Svazek obcí Ivanovická brána, 2007)

21 6 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK

6.1 Geomorfologické poměry

Celý mikroregion leží v provincii Západní Karpaty. Subprovincii již dělíme na Vněkarpatské sníženiny a Vnější Západní Karpaty. Území se tu rozděluje podél dálnice na severní a jižní část. První zmíněná subprovincie zabírá část severní, prochází obcí Topolany, zahrnuje i Křižanovice u Vyškova, Hoštice-Heroltice a Ivanovice na Hané. Ostatní obce jižně od dálnice spadají pod druhou subprovincii. Oblasti jsou zde dvě – Západní vněkarpatské sníženiny a Středomoravské Karpaty. Výše zmíněná severní část patří pod Vyškovskou bránu, část jižní pod Litenčickou pahorkatinu. Podcelek je v severní části Ivanovická brána, střední část tvoří pás Bučovické pahorkatiny a jih patří Orlovické vrchovině. Při určení okrsků jich nalézáme hned několik: Ivanovická brána, Hanácká niva, Tištínská pahorkatina, Kučerovská pahorkatina a Lhotská vrchovina. (Bína a Demek, 2012)

Krajinný typ dle reliéfu je v Ivanovicích a Chvalkovicích na Hané krajina širokých a říčních niv. Většina území je krajina plošin a plochých pahorkatin. Obce na jihu jsou v krajině členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika. [14]

6.2 Biogeografické poměry

6.2.1 Fytogeografické členění

Většina území spadá pod panonské termofytikum (převážně teplomilné druhy rostlin) s fytogeografickým okresem Hanácká pahorkatina. Jižní část Švábenic a Orlovic spadá pod karpatské mezofytikum (přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou) (Skalický, 1988). Fytogeografický okres jsou Litenčické vrchy. [14]

6.2.2 Biogeografické členění

Mezi biogeografické jednotky patří biogeografická podprovincie, biogeografický region (bioregion), biochora a skupiny typů geobiocénů. Celý mikroregion leží v kontinentální biogeografické oblasti. Biogeografická podprovincie v severní části mikroregionu je hercynská, bioregion Prostějovský (1.11). (Obce Chvalkovice na Hané, Ivanovice na Hané, Hoštice-Heroltice, Křižanovice u Vyškova a Topolany).

22 Směrem k jihu je biogeografická podprovincie západokarpatská, bioregion Ždánicko- Litenčický (3.1). (Obce Dětkovice, Švábenice, Medlovice, Moravské Málkovice, Orlovice, Vážany a Prusy-Boškůvky).

Prostějovský bioregion (1.11) Tento bioregion je typický rozsáhlými plochami polí. Lesy tvoří malé ostrůvky, jež vznikly na lukách, pískovnách a bývalých polích. Travní porosty za socializace zemědělství téměř zanikly. Meandrující tok s bohatými břehovými porosty najdeme i u řeky Hané v úseku od Vyškova po Ivanovice na Hané. Vyskytuje se zde převážně 2. bukovo-dubový vegetační stupeň. Nejčastěji zastoupené dřeviny v lesních porostech jsou akáty, duby, jasany, smrky a topoly. Flóra je spíše jednotvárná s vlivy teplomilné panonské flóry. Příkladem je len žlutý, divizna brunátná, smldník alsaský, hrachor černý. Fauna běžná, s výraznějšími východními vlivy. Příkladem je ježek východní, strakapoud jižní, myšice malooká, ještěrka zelená, skokan štíhlý, suchomilka obecná, vodouch stříbřitý, kozlíček hnědý, hrobařík. (Culek, 2013)

Ždánicko-litenčický bioregion (3.1) Dominuje zde 3. dubovo-bukový vegetační stupeň s bohatými bučinami a na jižních svazích a nižších polohách 2. bukovo-dubový vegetační stupeň s výskytem dubohabřin. Lesy mají až nahrazení buků habrem téměř na celém území přirozenou druhovou skladbu. Nejčastěji zastoupené dřeviny v lesních porostech jsou duby, habry, smrky, buky, borovice. Flóra je velmi pestrá, s výskytem kozincem dánským, hadím mordem nachovým, dymnivkou plnou, ostřice chlupaté, hvězdnatce zubatého. Fauna zahrnuje druhy jako ježek západní, myšice malooká, strakapoud jižní, lejsek malý, ťuhýk menší, kuňka žlutobřichá, tesařík, čmelák proměnlivý. V nižších polohách jsou rozsáhlá pole. (Culek, 2013)

Typy biochor jsou pro lepší orientaci složeny z čtyřmístného kódu, který je složený ze znaménka, jedné číslice a dvou písmen. Ve vymezeném území jsem se setkala s kódy 2Nh, 2BE, 2RE,3PB, 3BN, 3BE. Ty vyjadřují především 2. bukodubový a 3. dubobukový vegetační stupeň, N-užší nivy, B-rozřezané plošiny (s mělkými údolími), R-plošiny (roviny) a P-pahorkatiny. Setkáváme se zde převážně s normálně vlhkými a suchými půdními substráty. Nejčastěji se vyskytující na vymezeném území jsou E-spraše a sprašové hlíny, B-slíny a rozbřídavé slínovce, vápnité jíly. Vyskytují se zde i N-zahliněné štěrkopísky a h-(převážně) hlinité (fluviální) nivní sedimenty. (Culek a kol, 2003)

23 6.3 Geologické podmínky

Vytyčené území se rozléhá na území Vněkarpatských sníženin a Vnějších Západních Karpat. Oblast Vněkarpatských sníženin je pokrytá neogénem, který není provrásněn a Vnější Západní Karpat, které jsou tvořeny flyšem. Podloží litenčické pahorkatiny je z velké části tvořeno sedimenty ždánické a zdounecké jednotky a neogenními jíly, jílovci, písky a štěrky karpatské předhlubně, které jsou převážně překryty sprašemi a sprašovými hlínami [13]. Vyškovská brána je tvořena sedimenty třetihorními a čtvrtohorními. Je to oblast pískoštěrkových říčních teras, spraší a navátých písků. [5]

6.4 Pedologické podmínky

Větší polovina území je pokryta černozemí, v okolí řeky Hané od Topolan až k Chvalkovicím je černice. Jižněji se nachází hnědozem a v menším množství kambizem acidní. Jih Švábenic a Orlovic tvoří pelozem. [14]

6.5 Klimatické podmínky

Mikroregion leží z větší části v teplé klimatické oblasti T2, jižní část v mírně teplé oblasti MT11. [7]

Oblast T2 je charakteristická dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým teplým až mírně teplým přechodným obdobím na jaře a podzimu. Zima je zde krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá. Sněhová pokrývka má velmi krátké trvání. Oblast MT11 se od oblasti T2 liší tím, že má přechodné období krátké a zima je zde velmi suchá. (Quitt, 1971)

Dlouhodobý průměr ročního úhrnu srážek činí 564 mm a dlouhodobý průměr teplot je 8,6 °C. Údaje jsou zjišťovány meteorologickou stanicí Ivanovice na Hané. (Winkler a kol., 2015)

6.6 Hydrologické podmínky

Napříč celým územím ze západu na východ protéká řeka Haná, která se vlévá do Moravy. Jejími přítoky jsou zprava Topolanský a Lukový potok od Topolan. Pruský potok z Prus-Boškůvek, který protéká taktéž obcí Rybníček. Medlovický potok z Medlovic. Další potok Rumza a Švábenický potok. Zleva se v tomto území vlévá do Hané Hoštický náhon, Pustiměřský a Chvalkovický potok. [14]

24 Dva rybníky jsou u obce Prusy-Boškůvky, Ivanovice na Hané a Medlovice. Další rybník je v Moravských Málkovicích a Švábenicích.

6.7 Ochrana přírody (obecná i zvláštní ochrana)

Na území se vyskytuje několik maloplošných zvláště chráněných území a zároveň zákonná ochranná pásma. Jmenovitě PP Roznitál (1,0232 ha), PP Nad Medlovickým potokem (0,4147 ha), PP Pahorek (7,998 ha) a PR Zouvalka (2,9268 ha) [2]. Kvůli jejich poměrně malé rozloze nejsou schopny odolávat náletovým křovinám a tak je potřeba soustavná péče. (Kopřiva, 1999)

Tab. 1 Maloplošná chráněná území

Název Katastrální území Popis území

Enkláva v zemědělské půdě. Výskyt bylinných společenstev stepního Orlovice, Moravské charakteru xerotermního typu. PP Roznitál Málkovice Vyskytuje se koniklec velkokvětý, bělozářka větvitá, druhově pestré zpěvné ptactvo

Enkláva v zemědělské půdě, stepní teplomilná květena ponticko- PP Nad panonského typu, výskyt ohrožených Medlovickým Medlovice rostlin a bohatá entomofauna. Výskyt: potokem len žlutý, hvězdnice chlumní, bolševník velkolepý

Společenstva xerotermních rostlinných a živočišných druhů ponticko-panonského typu. Výskyt: PP Pahorek Vážany dub letní, borovice lesní, javor babyka, jasan ztepilý, hořec brvitý, růže keltská

Fragment stepní vegetace typu subkontinentálních širokolistých PR Zouvalka Prusy-Boškůvky suchých trávníků, výskyt zvláště chráněných druhů rostlin (vlastní zpracování podle Kopřivy, 1999)

25 Památných stromů je zde více, nejznámější z nich je Trnovník akát v Ivanovicích na Hané. Obvod kmenu je 500 cm a jeho věk se odhaduje na 350 let. Vítěz „Stromu Vyškovska“ v roce 2003. Druhý nejznámější je Švábenický dub (dub letní), který se stal v roce 2005 vítězem v anketách „Strom mikroregionu“ a „Strom Vyškovska“. V celostátní anketě o „Strom roku 2006“ se umístil na sedmém místě. Jeho věk se odhaduje na 300 let. Obvod stromu je 428 cm [19]. U Vážan narážíme na Hrušeň Linky Procházkové, v obci na Lípu malolistou (Tilia cordata L.). Tento strom se jako památný vyskytuje i v Moravských Prusích, další dva na okraji obce. Vzrostlá lípa malolistá je i v Topolanech. Další pár se nachází za obcí Křižanovice u Vyškova. Nejplodnější, co se vyhlášených památných stromů týče, jsou jednoznačně Hoštice- Heroltice. „Lípa Svobody“ se nachází přímo v centru obce, další je Lípa za Humny a několik lip tvořící Alej za humny. (Zpravodaj obce, 2014)

Skladebné části ÚSES – Nadregionální biokoridor se táhne podél jihozápadní hranice mikroregionu. Regionální biokoridory jsou pouze v jižní části území obce Švábenice, stejně tak regionální biocentra [7]. Ovšem ÚP (územní plán) jednotlivých obcí si stanovily lokální biocentra a biokoridory samy. Je jich tedy podstatně více, například lokálních biocentra ve Švábenicích jsou tyto: Dolní mlýn, Těštínské pole, U lesa a na Dětkovickém potoce [23]. Biocentra se dále nacházejí i v obci Orlovice – Nad Lukáškem, Nad Orlovicemi, Orlovický háj a Prameniště. Biokoridory zde mají stejný název [22]. V Ivanovicích jsou biocentra: U vodárny, Za sklepem, Ivanovický rybník, Hliník, Koňský trávník, Bařina, Rozvíz, Melovicko. Lokální biocentra jsou uvedena tyto: Haná, Čtvrtě nad rybníkem, Hruštičko pole, Melovicko, Pustiměřský potok, Švábenický potok [21]. Ve Vážanech jsou dva biokoridory a biocentra Pahorek, Břízky a Za Šenkem. [24]

26 7 HISTORIE

Jelikož je mikroregion rozlehlý, je těžké pojmout jeho historii ve stručnosti. O celém mikroregionu ovšem můžeme říct, že jde o obce téměř výhradně zemědělské. Zmíním zde podrobněji historii dvou největších obcí, a o těch menších pouze ve zkratce.

Ivanovice na Hané

Název pochází od osobního jména Evan (Ivan), později dostala osada název Evanovice, někdy psáno jako Eywanovicz, či dokonce Vévanovice. Nejstarší stopy osídlení byly nalezeny v polohách Za cihelnou a Za střediskem, další při stavbě dálnice D1 u Medlovického potoka. Archeologické nálezy lze zařadit do doby pozdní doby kamenné – paleolitu. Nalezeny byly i předměty dotýkající se doby bronzové, tak i železné. Obecně je známo, že oblast Hané je jedna z nejstarších sídelních oblastí na Moravě (Kadlčák a kol., 2009)

Veškeré dosud nalezené zmínky o vlastnících ivanovického panství čítají 36 majitelů. Prvními majiteli Ivanovic, jež jsou historicky doloženi, byli johanité. Za jejich vlády městečko vzkvétalo, mělo vlastní soud a hrdelní právo. Na náměstí stál pranýř a za mostem přes řeku Hanou šibenice. V roce 1490 skončilo téměř třísetleté vlastnění Ivanovic johanity, trvající od roku 1183. Prodali jej Janu Filipcovi, což byl varadínský biskup a správce olomoucké diecéze. Dva roky poté je prodal Janu z Kunovic, který tu roku 1496 založil špitál, který sice v době třicetileté války zanikl, později byl však obnoven. Po roce 1596 Ivanovice převzal rod Bukůvků z Bukůvky. Jan Bukůvka vystavěl v roce 1608 při zámku tři křídla o dvou poschodích. Roku 1624 zachvátil Ivanovice velký požár, který zničil téměř celé městečko s radnicí i pozemkovými knihami a listinami. Během třicetileté války bylo městečko několikrát vypleněno vojáky. Důkazem toho, že se Švédové pokusili dobýt ivanovický zámek, je kamenná koule v zámecké zdi směrem k faře. Po těchto událostech na tom byly Ivanovice špatně a tak pro chudobu prodaly svá pole u Hané. Nástupcem hrabat Martiniců se stal v roce 1662 Mikuláš Pazman z Panasu (zakladatel hřbitova Za branou). Roku 1702 Ivanovice koupil hrabě Jan Zikmund z Rottalu, který zajistil opravu zámecké věže. Novou majitelkou se stala hraběnka Jana z Auerspergu, jež je se svým chotěm pohřbena ve hřbitovní kapli Za branou, jež tomuto účelu měla sloužit. Po jejich smrti bylo panství prodáno Ferdinandu Österreich-d'Este, který kolem zámku nechal zbudovat zámecký park. V dubnu r. 1848 byla zrušena robota. V polovině 19.

27 století se hospodářský život dočkal oživení, a to díky pravidelnému konání výročních trhů. Roku 1909 se dekretem Františka Josefa I. staly městem a téhož roku se název Ivanovice pozměnil na Ivanovice na Hané. Do konce první světové války město vlastnil bavorský král Ludvík III. s manželkou Marií Terezií d'Este, kteří se zasloužili o postavení nové jednopatrové školy. V roce 1919 se konaly obecní volby a starostou se stal Rudolf Havlík. (Kadlčák a kol., 2009)

K již zmíněným památkám patří kostel sv. Ondřeje z roku 1234, později přestavěný do barokní podoby. Dále zmíníme historickou radnici ze 17. století a také Templ – Husův sbor, sloužící jako modlitebna Československé církve husitské. Další neopomenutelnou památkou je židovský hřbitov na východním okraji města. Uprostřed Palackého náměstí stojí sousoší sv. Floriána z roku 1721. V obci je také pomník obětem II. světové války, na kterém byl do roku 1992 umístěn tank.

Přestože nejsou Ivanovice velké město, významných osobností a rodáků mají nespočet. K nejznámějším patří Karel Dvořáček – spisovatel, po kterém je od roku 1992 pojmenovaná vyškovská knihovna. Dalšími jsou Josef Pokorný – chemik a vědec, Jan Uhlíř – hudební skladatel a dirigent, B. A. Wiedermann – varhanní virtuos a skladatel, Antonín Wiedermann – hudebník a učitel, Filip Cyril Župka – spisovatel a básník, Marie Šťastná – akademická malířka, Jindřich Pěnčík – hudebník, učitel a dirigent, Jan Kusala a Vojtěch Kadlčík jako malíři, Emil Palásek – kronikář, a mnoho dalších. Současnou osobností města je vítězka české Miss roku 2006 – Renata Langmannová. (Kadlčák a kol., 2009)

Švábenice

Od osobního jména Šváben. První zmínka o osadě se našla z roku 1170. Více záznamů však máme ze 13. století, kdy vesnice patřila pánům ze Švábenic. Po tom, co se zde vystřídalo několik vlastníků, byly Švábenice opět v držení rytířů ze Švábenic, kteří vlastnili na 11 usedlostí. Kolem roku 1400 obec skoupil klášter benediktinek z Pustiměře. Jelikož abatyše Anna darovala obci louky, pole, les a rybník, zrušila odúmrť a snížila nároky na robotu a dávky, dostaly se Švábenice mezi nejbohatší obce v okolí. Později abatyše povolila, aby obec užívala téhož městského práva jako Brno. Tak byly vyňaty z pravomoci soudů a úřadů. Fojt a konšelé měli nejvyšší politickou a soudní moc, mimo jiné tedy právo odsoudit a vykonat trest smrti. Roku 1588 byl klášter v Pustiměři zrušen a Švábenice připadly olomouckému biskupství. Po čase

28 se dostaly do vlastnictví Janu Dětřichovi ze Žerotína spolu s ostatními 11 usedlostmi, vlastněnými pány ze Švábenic. Ten je připojil ke svému statku v Ivanovicích, při kterém už zůstaly. (Nekuda, 1965)

V r. 1680 měli švábeničtí možnost vykoupit se ze všech robot, ovšem pouze do chvíle, kdy to vrchnost – biskup Karel Lichtenštejn zruší. Tak se taky stalo v 18. století, ovšem lidé robotovat nechtěli a odvolávali se do Brna a k Marii Terezii, která spor předala nejvyššímu soudu. Soud prohráli, ovšem robotovat nezačali. Za „trest“ museli živit posádku několika vojáků, jejichž počty stále narůstaly. Odpůrci byli vězněni, jelikož jejich vzpoura se roznesla i do okolních vesnic. V roce 1776 došlo k dohodě vrchnosti a Švábenických, kdy se až na několik robot mohli vykoupit. Tento boj však neměl cenu, jelikož takové dohody dosáhly ostatní vesnice už o rok dříve. (Městys Švábenice, 2010)

S rostoucím významem průmyslu později obec klesala na významnosti oproti Ivanovicím, kudy vedla železnice. (Městys Švábenice, 2010)

K významným osobnostem obce patří hanácký spisovatel a později i farář Jan Vyhlídal, jež šířil českou literaturu v ohrožených českých osadách. Také ve Švábenicích několik let působila jako učitelka Eleonora Janáčková, sestra známého hudebního skladatele. Ta je pochována na místním hřbitově. Osobností a rodákem je rovněž JUDr. František Pokorný, autor technických literatur a především knihy Rod pánů ze Švábenic. Nejznámější byl ovšem Petr Pištělka, akademický malíř, krajinář a ilustrátor. (Městys Švábenice, 2010)

Památkou a zároveň dominantou v celém okolí je kostel sv. Michaela z roku 1716 v barokním slohu. Spolu se čtyřmi sousošími a hlavním hřbitovním křížem je zapsán v seznamu kulturních památek. V obci je dalších osm křížů a čtyři kapličky. Kaple na Hradě stojí na místě bývalého hrádku. Tvrziště je dodnes zřetelně viditelné.

Dětkovice. Od jména Dědek nebo Dětek. Majetková situace zde byla velmi složitá, ale první zmínka z roku 1311 je spojená se jménem Vítek ze Švábenic. Místní JZD bylo 3x vyznamenáno ministerstvem zemědělství za dobré hospodaření. Mezi nejvýznamnější osobnosti patří MUDr. Antonín Hanák, biolog a pedagog působící na pražské univerzitě. Dominantou vesnice je kaple sv. Floriána na návsi. Na samém okraji katastrálního území leží velmi známá Kaplička na Jezírku, jež pro mnohé slouží jako odpočinkové místo. (Dětkovice, 2006)

29 Hoštice-Heroltice. Název od osobního jména Hošt, Hošek – zdrobnělina k Hoch, nebo podle "hostů", lidí hospodařících na cizí půdě. Hoštice od nejstarších dob náležely k johanitskému statku v Ivanovicích. V roce 1445 zde byl vysvěcen místní kostel sv. Jana křtitele, který je dominantou obce. Zemědělský charakter obec neztratila do dneška, stejně tak jako obec Heroltice. Tyto obce byly v roce 1942 sloučeny v politickou obec Hoštice-Heroltice. Obec Heroltice do roku 1925 náležela k farnosti do Topolan. V letech 1906–1908 zde žil s matkou prezident Klement Gottwald (Nekuda, 1965). Pochází odtud i bavič a moderátor Pavel Zedníček.

Chvalkovice na Hané. V roce 1819 se stal majitelem Chvalkovic František Ferdinand dÉste, rakouský arcivévoda. Jemu je také zasvěcený místní kostel sv. Ferdinanda z roku 1849. Další dominantou je zámek z roku 1887, který dnes slouží jako domov s péčí o seniory. Význačné památky jsou Sousoší sv. Jana Nepomuckého a pomník T. G. Masaryka. (Nekuda, 1965)

Křižanovice u Vyškova. Malá zemědělská obec s první zmínkou o obci až v roce 1408. V roce 1848 však celá vyhořela a důsledkem toho byl zpomalen vývoj obce v dalších letech. V každém ohledu zůstávala za ostatními sídly a až za první republiky se projevili trochu aktivněji. (Nekuda, 1965)

Moravské Málkovice. Dělnická, převážně zemědělská obec, jež byla v 15. století příslušenstvím hradu Orlova. (Nekuda, 1965)

Medlovice. Od nejstarších dob náležela obec k johanitskému statku ivanovickému. V roce 1964 došlo ke sloučení Medlovic s Rybníčkem, což dnes již není pravdou. Památkou je kaple sv. Františka z Assisi z roku 1899. (Nekuda, 1965)

Orlovice. Buď od osobního jména Orel, nebo podle lidí patřících k hradu Orlov. Ves se rozprostírala právě pod tímto hradem. Hrad vystavěli pravděpodobně johanité pro svůj ivanovický okrsek před počátkem 13. století. Obyvatelé se živili polním a lesním hospodářstvím, bývalo zde i hodně včelařů. Dominantou je kostel sv. Václava, který původně sloužil jako hradní kaple. Fara zanikla za 30leté války. (Nekuda, 1965)

Prusy-Boškůvky. Název od obyvatel země Prus nebo podle kmene Prusů. V obci stávala tvrz z přelomu 14. a 15. století. Do roku 1960 patřila k obci osada Zouvalka, která byla po tomto roce přiřazena k Vyškovu. 1964 byl rok, kdy se k Prusům připojily

30 Boškůvky. Zemědělské družstvo obhospodařovalo mimo jiné i pískový lom nedaleko obce. Pocházel odtud básník a prozaik Adolf Gajdoš. Mezi památky patří barokní farní kostel zasvěcen sv. Jiří z r. 1733. Boškůvky byly dříve nazývány Buzkovice či Buškovice. Obec drobných zemědělců a zedníků. Místní JZD patřilo k nejlepším v okrese. Obec Prusy-Boškůvky vznikla v roce 1964 spojením Moravských Prus a Boškůvek. (Nekuda, 1965)

Rybníček. Pravděpodobně od slova rybník, dříve také tak nazýván. (Nekuda, 1965)

Topolany. Podle sídla u topolů. Byla zde stolařská dílna, chov psů a v roce 1921 se ustavilo chovatelské družstvo pečující o plemeníky. Na místním hřbitově je pochována matka Klementa Gottwalda. Pochází odtud František Vymazal, polyglot a filolog. Zdejší památkou je barokní farní kostel sv. Mikuláše. (Nekuda, 1965)

Vážany. Název vychází buď od stromu jilm vaz, nebo od obyvatel žijících u řeky Váh. Neúředně dřív nazývané jako Velké nebo Vyškovské. První zmínka r. 1348, kdy pravděpodobně byly Vážany majetkem pánů ze Švábenic. Stále má zemědělský ráz. Rodákem je akademický malíř a ilustrátor Antonín Procházka. Nejstarší místní památkou je kaplička sv. Rozálie a zvonička na návsi. (Nekuda, 1965)

31 8 SOUČASNÝ STAV

8.1 Demografické údaje

Podle údajů z ČSÚ do druhé světové války se stav obyvatel zvyšoval až na 10,5 tisíce. Po druhé světové válce se tento počet začal snižovat a tento trend přerušuje až rok 2011, kdy vidíme mírný nárůst. Z hlediska historického vývoje jsou Ivanovice na Hané a Švábenice obcemi s nejvyšším počtem obyvatel v mikroregionu. Údaje do roku 2001 byly zjištěny v Historickém lexikonu obcí. Údaje za roky 2004–2014 jsou z Českého statistického úřadu, stav k 1. 1. daného roku.

Tab. 2 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu Ivanovická brána v letech 1869–2014

Počet Počet Počet Počet Rok Rok Rok Rok obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel 1869 7916 1930 10577 2001 7552 2009 7802 1880 8805 1950 9349 2004 7620 2010 7895 1890 9325 1961 9500 2005 7612 2011 7862 1900 9780 1970 8772 2006 7655 2012 7862 1910 10561 1980 8206 2007 7676 2013 7895 1921 10471 1991 7572 2008 7745 2014 7898

(vlastní úprava podle [9]; [28])

Při detailnějším pohledu na demografický vývoj z let 2004–2014 (viz Příloha č. 15) vidíme výraznou změnu v celkovém přírůstku. Ten byl ovlivněn záporným migračním přírůstkem, který za uvedené desetiletí dosahuje nejvyšší hodnoty a to -50, což je překvapující vzhledem k faktu, že minulé hodnoty byly převážně kladné, tedy že přistěhovalí převyšovali vystěhovalé.

32 8.2 Využití území

Podle katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. se druhy pozemků dělí na zemědělskou a nezemědělskou půdu. Zemědělská půda je zastoupena ornou půdou, chmelnicemi, vinicemi, zahradami, ovocnými sady a trvalými travními porosty, které ještě můžeme rozdělit na louky a pastviny. Nezemědělská půda je tvořena lesní půdou, vodními plochami zastavěnými plochami a nádvořími a ostatními plochami. Území mikroregionu s celkovou výměrou 9 684 ha je ze 73 % zastoupeno zemědělskou půdou, kde největší podíl má orná půda s 6 725 ha (69 %). Nezemědělská půda je nejvíce zastoupena lesními pozemky s 1 674 ha (17 %) a ostatními plochami s 688 ha (7 %). Na území se vinice ani chmelnice nevyskytují.

Druhy pozemků a jejich využití

149; 2% orná půda 120; 1% zahrada 688; 75; 1% 7% ovocný sad 1 674; 17% 50; 1% trvalý travní porost

203; 2% lesní pozemek 6 725; 69% vodní plocha

zastavěná plocha a nádvoří

ostatní plocha

Obr. 2 Druhy pozemků a jejich využití (vlastní zpracování dle ČSÚ, k 31. 12. 2014)

33 8.3 Hodnocení ekologické stability území KES

Koeficient ekologické stability je poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území podle vzorce. (Míchal, 1985)

LP + VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi í é KES = = + + ℎ í é

Vysvětlivky:

Stabilní ekosystémy Nestabilní ekosystémy LP-lesní porosty OP-orná plocha VP-vodní plochy AP-antropogenizované plochy (zastavěné + ostatní plochy) TTP-trvalé travní porosty Ch-chmelnice Pa-pastviny Mo-mokřady Sa-sady Vi-vinice

Tab. 3 Využití území mikroregionu Ivanovická brána

Celková výměra (ha) 9684 Orná půda 6725 TTP 75 Ovocné sady 50 Zahrady 203 Lesní půda 1674 Vodní plochy 120 Zastavěné plochy 149 Ostatní plochy 688

1674 + 120 + 75 + 50 + 203 2122 KES = = = 0,281 6725 + 149 + 688 7562

Hodnota KES pro celé území je 0,281. Toto území je definováno jako nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí soustavně nahrazovány technickými zásahy. Jde tedy převážně o území nestabilní a tím pádem neudržitelné. Tato hodnota je o hodně nižší ve srovnání s průměrem ČR, jejíž koeficient je 1,07. [28]

Koeficienty za jednotlivé obce najdeme v Příloze 5. Nejvyšší koeficient má obec Orlovice, která dosahuje hodnoty 1,33 – tedy území mírně stabilní – udržitelné, dále

34 Švábenice s hodnotou 0,746 – tedy málo stabilní – neudržitelné. Na výsledky měla vliv především velká rozloha lesů v těchto dvou územích. Zbylé hodnoty obcí se pohybují okolo průměru za celé území.

8.4 Zemědělství a lesnictví

Zemědělství je v této oblasti velice rozšířené, o čemž vypovídá i struktura využívaných ploch. Ze všech druhů pozemků zabírá 69 % orná půda. Největším subjektem je ZOD Haná, družstvo se sídlem ve Švábenicích. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilovin (ozimé pšenice, ječmene, zrnové kukuřice), olejnin (máku, ozimé řepky, sóje), jednoletých a víceletých pícnin pro potřebu skotu a bioplynové stanice. Výroba je soustředěna do 4 výrobních závodů: Ivanovice, Hoštice, Švábenice a Moravské Prusy. Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu s mléčnou užitkovostí. Výroba je soustředěna do dvou farem: Chvalkovice – telata, jalovice, vysokobřezí jalovice a Rybníček – dojnice, telata, vysokobřezí jalovice. V Medlovicích je výrobna krmných směsí a v Rybníčku bioplynová stanice [25]. Další bioplynovou stanici, viditelnou z velkých dálek, vlastní soukromý zemědělec BUREŠ agro, s.r.o. ve Švábenicích. Zabývá se pouze rostlinnou výrobou a obhospodařuje pole na více než 697 hektarech. Mezi nejvíce pěstované plodiny patří kukuřice na siláž, pšenice, řepka, sladovnický ječmen, žito a tritikale. [1]

Lesní pozemky zabírají druhé místo ve využití pozemků, a to celými 17 %. Největší podíl na tom mají katastrální území Švábenice a Orlovice. O jejich správu se stará Lesní družstvo Švábenice a Singulární lesní družstvo Orlovice. Mezi nejvíce zastoupené dřeviny jsou duby, buky, habry a smrky.

8.5 Průmysl

Největším průmyslovým podnikem mikroregionu byla ''Hanácká" sladovna firmy Milchspeiser a Katscher v Ivanovicích na Hané. Později zde sídlila firma Soufflet ČR. V tomto městě se také rozvíjel textilní průmysl nejdříve jako textilní závod Egrova, později jako OP Prostějov. Ta ovšem místní pobočku uzavřela. Z oblasti farmaceutického průmyslu zde působil od roku 1921 Státní diagnostický a serotherapeutický ústav (Nekuda, 1965). Dnes nese název Bioveta, a.s. a jedná se o výrobce farmaceutických a biologicko-veterinárních přípravků. Několik let zde působil také cihlářský průmysl. Nyní je cihelna zbourána a vzniklý brownfield

35 je v řešení. Současný největší průmyslový zaměstnavatel pro mikroregion je firma fischer Vyškov spol. s r. o. spolu s pobočkou fischer automotive systems s. r. o. Ten je zaměřený na výrobu upevňovací techniky a automobilové interiérové doplňky.

V Moravských Prusích je rodinná výrobna likérů a lihovin Metelka likéry. Opravdu malý pivovar můžeme najít v obci Topolany s názvem Lišák. Ve Švábenicích je zase mlékárna, jež byla po mnoho let největší zaměstnavatel pro místní obyvatelstvo. Po jejím úpadku ji nyní vlastní firma Milky-Trans s.r.o. Mlékárna teď ponese název Moravské Grunt. V Ivanovicích najdeme Stolařství Šrubař i Pekárnu AGROPEK s.r.o., jež zásobuje pečivem okolní potraviny. Jedna menší Heroldova pekárna se nachází i v Hošticích-Herolticích. Provozuje ji společnost Mlýn HEROLD spol. s r.o.

Mezi Orlovicemi a Boškůvkami je rozsáhlý pískový lom, kde působí firma ZEPIKO spol. s r.o. těžící štěrkopísek.

8.6 Občanská vybavenost

Ivanovice na Hané jako centrum mikroregionu oplývají plnou občanskou vybaveností – je zde několik hostinců, obchodů, Kulturní dům, Kino Ivanka a letní kino, sportovní hala, fotbalové hřiště, přírodní kluziště. Na náměstí se konají trhy. Je zde MŠ (mateřská škola), ZŠ (základní škola) a základní umělecká škola. Oblast zdravotnictví je zajištěna především ve zdravotnickém středisku a to dvěma praktickými doktory, dětským a dorosteneckým lékařem a dvěma zubními ordinacemi. Také zde najdeme dvě veterinární ordinace a lékárnu. Ve městě je také knihovna a pošta, ty jsou i v některých dalších obcích (Švábenice, Orlovice, Hoštice-Heroltice). ZŠ a MŠ je i ve Švábenicích, Hošticích-Herolticích a Moravských Prusích. Ve Vážanech a Medlovicích je pouze MŠ. Obchod s potravinami je součástí každé obce, stejně tak alespoň jedna hospoda (kromě obce Dětkovice, kde byly z nedostatku financí dvě zrušeny a neobnoveny). Obce mají také hojný počet dětských hřišť.

8.7 Technická infrastruktura

Obce mají vybudované vodovody, a jejich provozovatelem je majitel VaK Vyškov. Ovšem v případě Ivanovic její provoz zajišťuje firma VHP, s.r.o. Ivanovice na Hané. Obce Orlovice a část Boškůvky nemají vybudovanou rozvodnou síť, a tak využívají soukromé a veřejné studny. [15]

36 Jednotnou kanalizaci má obec Švábenice a Ivanovice a zčásti obec Rybníček. Čistička odpadních vod (ČOV) je prozatím jen v Ivanovicích, kde probíhá rekonstrukce. Plánuje se na ni napojení místní části Chvalkovice. Do budoucna se zamýšlí ČOV i v obcích Švábenice, Medlovice, Rybníček, Mor. Prusy. Na švábenickou by byla napojena obec Dětkovice, na medlovickou Moravské Málkovice a Orlovice. Na Prusy-Boškůvky se mají napojit Vážany. Počítá se také s napojením obcí Topolany, Křižanovice u Vyškova a Hoštice-Heroltice na ČOV Vyškov. [15]

Zásobování plynem a elektřinou je v obcích výborné. Na území se nenachází klasické zdroje elektrické energie a tak je zajištěn dovoz elektrické energie z jiných regionů. Využití alternativních zdrojů v současnosti není tak časté, nenachází se zde žádná větrná ani vodní elektrárna. Na volné ploše u obce Rybníček a Moravských Málkovic vznikly fotovoltaické elektrárny firem Solarpark Rybníček s.r.o. a Energie Moravské Málkovice, s.r.o. Instalovaný výkon je 4,6 MW a 0,5 MW [18]. Na území Švábenic je malá bioplynová stanice soukromé firmy BUREŠ agro, s.r.o. Roční výroba dosahuje 780 – 800 MWh elektrické energie, elektřinu prodává společnostem E.ON a OTE. Odpadní teplo je využíváno na chod BPS a objektů farmy. Stavebně je připravena pro distribuci tepla do obce [1]. Druhá bioplynová stanice družstva ZOD Haná v Rybníčku využívá bioplyn z hovězí kejdy a biomasy. [25]

8.8 Dopravní infrastruktura

Územím mikroregionu prochází tyto silnice [14]:

 D1 (Praha–Bohumín)  I/47 (Vyškov–Přerov–Bravantice)  II/428 (Drysice – Zdounky – Uherské Hradiště)  silnice 3. třídy (4281, 4284, 4285, 4286, 4287, 4288, 4289)

Výstavba dálnice, konkrétně úseku Vyškov–Mořice (km 229,4–245,5), velmi ulevila silnici I/47, jež prochází Ivanovicemi na Hané.

Doprava v území je zajišťována Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje (IDS JMK). Autobusovou dopravu napříč celým mikroregionem obstarává firma ČAD Blansko a.s. Po silnici I/47 projíždí kromě toho autobusy firem ČSAD Vsetín a.s., Tourbus, a.s. a KRODOS BUS a.s. Poslední jmenovaná firma v určité časy zajišťuje

37 dopravu i na silnicích 2. a 3. třídy. Mimo pracovní dny je autobusové spojení nevyhovující.

Územím vede taktéž železniční trať Brno–Přerov. V obcích Hoštice-Heroltice a Chvalkovice jsou zastávky pouze pro osobní vlaky, v Ivanovicích na Hané staví i rychlíky. Přepravu zabezpečuje společnost České dráhy a.s. [21]

V dnešní době jako možný způsob dopravy i pomocí cyklostezky. Jedna vede od Vyškova za obcí Topolany, mezi obcemi Rybníček a Hoštice-Heroltice až do Ivanovic na Hané.

8.9 Odpadové hospodářství

Odpadové hospodářství v obcích je smluvně zajištěno s firmou Respono, a. s. Vyškov. Komunální odpad, stejně jako bioodpad bývají vyváženy každých 14 dní. Papír se vyváží dvakrát měsíčně, sklo bílé i barevné jednou za měsíc. Svoz plastů probíhá jednou týdně. Sběr a svoz velkoobjemného či nebezpečného odpadu bývá prováděn většinou 2x ročně, po předem vyhlášeném čase a stanovišti. Tato činnost je prováděna za pomoci SDH nebo předem určených osob. Tyto osoby taktéž zajišťují sběr železa v různých časových intervalech. V některých obcích se v minulých letech zavedly také odpadkové koše na psí exkrementy. V Ivanovicích je také tři dny v týdnu v provozu sběrný dvůr společnosti Respono. Firma odpady zpracovává a odváží na skládku odpadu v k. ú. (katastrální území) Kozlany.

Obce Moravské Málkovice, Hoštice-Heroltice, Prusy-Boškůvky a Švábenice jsou od roku 2011 zapojeny do soutěže s názvem „My třídíme nejlépe“. Jsou do ní totiž automaticky zapojeny všechny obce v systému společnosti EKO-KOM. [20]

8.10 Rekreace a volný čas

Oblast Hané není příliš atraktivní pro rekreační účely. Jelikož je to oblast převážně zemědělská, nabídka možností trávení volného času je nedostatečná. Turisticky atraktivní by se mohly jevit přírodní rezervace (PR Zouvalka) a přírodní památky (PP Pahorek, PP Roznitál a PP Nad Medlovickým potokem). V místech Letiště Marchanice, za katastrálním územím Křižanovic, se nachází jedna z osmi nejvýznamnějších lokalit s výskytem početné populace sysla obecného [18]. Na jižní části území lze provozovat především chataření a chalupaření. Vhodné plochy k této

38 rekreaci nacházíme například v obci Orlovice, Švábenice a Ivanovice. Na zalesněné jižní části území je také několik značených turistických tras pro pěší turistiku. K rekreacím místního významu slouží například hřiště, fotbalová hřiště, koupaliště v Moravských Málkovicích, obnovené biocentrum ve Švábenicích. Územní plány také počítají s umísťováním drobných zařízení vhodných při cyklo či pěší turistice, či rozvojem různých sportovních aktivit, klidových zón, vycházkových tras. Krajinu doplňuje hojný počet drobných sakrálních staveb. Ve Švábenicích se nachází obecní muzeum a muzeum v kostele sv. Michaela. Historii zemědělství našeho regionu si můžeme prohlédnout v Hoštickém muzeu zemědělských strojů.

8.11 Zaměstnanost

V tabulce Přílohy č. 16 vidíme počty vyjíždějících a dojíždějících osob z obcí a počet obsazených pracovních míst. Je patrné, že celkem více než polovina pracujících lidí vyjíždí za prací do jiných obcí. Největšími zaměstnavateli v mikroregionu jsou firmy Fischer, Bioveta a.s. Ivanovice na Hané a ZOD Haná ve Švábenicích. Nejvíce ovšem lidé vyjíždí za prací do okresního města Vyškova, kde jsou průmyslové zóny se společnostmi STAEG spol. s r.o., Rostex spol. s r.o. Vyškov, Lear Corporation s.r.o., Unilin s.r.o., Böttcher ČR. Mnoho lidí cestuje i do krajského města Brna.

V Příloze č. 17 je vidět, že z celkových obsazených pracovních míst je nejvíce zastoupen 3. sektor, tedy terciární (služby) s počtem 872. Následuje sféra sekundární (stavebnictví a průmysl) zastoupená 850 místy a poslední je sféra primární (lesnictví, zemědělství a rybolov) s počtem 347 pracovních míst.

V tabulce Přílohy č. 18 vidíme podíl nezaměstnaných osob a volná místa. Nejmenší podíl je v obcích Dětkovice, Orlovice a Vážany. Volná pracovní místa jsou logicky jen v těch větších obcích, nejvíce tedy v Ivanovicích.

8.12 Společenský a kulturní život

K tradicím, které nebyly doposud v obcích zapomenuty, patří například průvod masek na ostatky, stavění a kácení máje spolu s pálením čarodějnic. V Prusích-Boškůvkách zůstal i zvyk vynášení smrtky na Smrtnou neděli. V mnoha obcích se slavnostně rozsvěcují vánoční stromečky, v rámci průvodu Tří králů se vybírají peníze na charitativní pomoc. Za zmínku stojí i krojovaná hodová zábavce Vážanech, které předchází nově zavedený fašankový průvod.

39 Konají se hodové zábavy, z plesů například Šibřinky, hasičské, obecní, myslivecké. Událostí konaných pro děti je v obcích nespočet, přes dětské dny, Pohádkové lesy, oslavy začátku a konce prázdnin a maškarní karnevaly. Pro nejstarší občany jsou konány sjezdy rodáků. Existuje zde také mnoho zájmových organizací a spolků. Ze známějších je to Český svaz zahrádkářů, Český svaz chovatelů poštovních holubů, Myslivecké sdružení, Svaz chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka, Skaut, Junák, TJ Slovan, občanské sdružení Červený kříž. Sportovní akce jsou zastoupeny fotbalovými, nohejbalovými, pingpongovými či volejbalovými turnaji. Z nejúspěšnějších lze zmínit fotbalové oddíly Ivanovic a Švábenic a také jejich Sbory dobrovolných hasičů. Pro příznivce zejména jízdy na kole zde působí také Klub českých turistů Chvalkovice na Hané. V letošním roce se koná 34. ročník dálkového a turistického pochodu, připravené jsou i cyklotrasy a koňské trasy. Další cyklovýlety pořádané Ivanovicemi jsou například Sokolská šlapka, nebo Tour de Rozvíz. Ve Švábenicích u kostela probíhá každoročně na začátku motorkářské sezony tzv. žehnání motorkářům, na které se sjíždí příznivci z dalekého okolí.

8.13 Rozpočty

Rozpočty za rok 2015 vykazovaly náklady a výnosy uvedené v tabulce Přílohy č. 19. Pořadí obcí s nejlepšími výsledky hospodaření zřejmě souvisí s počtem obyvatel. V popředí jsou Ivanovice, dále Švábenice, Prusy-Boškůvky a Hoštice-Heroltice. Za rok 2015 jsou výsledky hospodaření v kladných hodnotách. Co se týče návrhu rozpočtu mikroregionu na rok 2016, plánované výdaje budou na opravy památek a doplatky dotací na tabule, odpočívadla a koše. Zůstatek na účtu ke konci roku 2015 činil necelých 371 600 Kč. [30]

8.14 Rozvojové projekty

Níže uvedené projekty byly zrealizovány prostřednictvím finanční podpory od MAS Vyškovsko, z. s. (místní akční skupina), z příspěvků EU a ze soukromých prostředků.

Dětkovice: Oranžové víceúčelové hřiště, Rekonstrukce kaple sv. Floriána, Oprava místních komunikací, chodníků a veřejného prostranství

40 Hoštice-Heroltice: Kompostéry do RD, Moderní škola – zvýšení efektivity vzdělávání, ZS Hoštice-Heroltice – realizace krajinotvorných opatření, Autobusová čekárna u kostela a úprava jejího okolí, MŠ Hoštice - vylepšujeme prostředí dětem

Ivanovice na Hané: Dětské hřiště, Realizace energetických úspor ZŠ Wiedermannova, Zateplení ZŠ, Obnova mantinelů na sportovišti Rozvíz

Křižanovice u Vyškova: Diagnostika jedoucích železničních vozidel včetně řídicího systému

Medlovice: přestupní uzel IDS Medlovice, developerský projekt, Revitalizace Medlovického potoka

Moravské Málkovice: Duhová škola – zvýšení efektivity vzdělávání, Výstavba přístřešku šaten TJ Sokol

Orlovice: Dětské hřiště

Prusy-Boškůvky: ZŠ Moravské Prusy – opěrná zeď a oplocení, Moderní výuka – zvýšení efektivity vzdělávání, Zateplení kulturního domu, Koupě parkuru do stájí, Sportovní hřiště Moravské Prusy, Rekonstrukce havárie kamenné stěny podél komunikace III/04712 a kostela, Dobudování sportovního areálu

Rybníček: Protierozní vodní nádrž, Obnova sakrálních staveb

Švábenice: Biocentrum Švábenice – Obnova vodní nádrže, mokřad a tůně, Energetické úspory na Kulturním domě, MŠ – zateplení obvodového pláště výměna oken, Nákup aplikační a snižující techniky do družstva, Snížení imisní zátěže z dopravy – technika pro úklid komunikací, Učení je radost – zvýšení efektivity vzdělávání, Zateplení stěn, výměna oken a dveří Úřadu, Zavedení separace BRO – kompostéry, ZŠ – výměna oken tělocvičny a zateplení obvodového pláště tělocvičny, ZŠ a soc. zařízení, Rekonstrukce střechy Vlastivědného muzea

Topolany: Prodloužení vodovodu řad 5-1 a plynovodu v lokalitě Hliník, Diagnostika jedoucích železničních vozidel včetně řídicího systému, Zelená síť – realizace krajinotvorných opatření

Vážany: Realizace úspor energie MŠ, Zelená síť – výsadba dřevin

41 Pro všechny obce bylo ještě podpořeno vytvoření strategie v rámci MAS Vyškovsko pro období 2014–2020 a nastavení a zajištění mechanismů implementace strategií tak, aby v daném území došlo k dalšímu kvalitativnímu rozvoji a pozitivní změně [17]; [9]. MAS Vyškovsko se stala jedním z významných partnerských subjektů, prostřednictvím které je možné realizovat společné i regionální projekty. Tato místní akční skupina sestává z různých zájmových skupin z oblasti zemědělství, sportu, kultury a církve, podnikatelů, školství, environmentálních skupin a občanů samotných.

Mimo výše zmíněnou spolupráci s podnikatelskými subjekty či občanskými iniciativami může mikroregion tvořit v rámci jednotlivých obcí své vlastní projekty, které jsou financované z místních rozpočtů. Výjimečně může požádat o finance z Rozvojového fondu mikroregionu, a to pouze v případě, že realizace projektu proběhne na širším území, tedy že bude prospěšná více než jedné obci.

Další variantou jsou mikroregionální projekty, pro které je určen právě Rozvojový fond mikroregionu. Tento fond sestává z výnosů z projektů, dotačních prostředků, členských příspěvků obcí nebo například darů.

42 9 IDENTIFIKACE ENVIRONMENTÁLNÍCH PROBLÉMŮ

9.1 Skládky

Podle informací z Rozboru udržitelného rozvoje území (2014) jsou v obcích Prusy- Boškůvky, Orlovice, Moravské Málkovice, Vážany a Ivanovice zaevidovány staré ekologické zátěže, v podobě skládek. Na území Ivanovic kdysi byla městem schválená skládka suti, která byla ovšem v roce 2009 zrušena. Podle informací starosty Prus- Boškůvek na území žádné oficiální skládky nemají, kromě černých skládek. Ty se tam tvoří opakovaně, obdobně jako v ostatních okolních obcích.

9.2 Eroze

Na území mikroregionu je největší problém s ornou půdou v tom smyslu, že její vysoká sklonitost spolu se špatným hospodařením způsobuje často půdní erozi. Týká se to především pozemků u Orlovic a Švábenic, kde je sklonitost vyšší jak 7 stupňů. Největší obhospodařovatel ZOD Haná ale dodržuje standardy DZES 4 a DZES 5, což znamená dodržování minimálního pokryvu půdy a minimální úroveň obhospodařování půdy k omezování eroze. V jejich podání to znamená tvorbu přerušovacích pásů, povětšinou ječmene, 12 metrů širokých – v závislosti na typu postřikovače. Poté sejí kukuřici do mulče nebo nezpracované půdy. Zatravňovací pásy zde nejsou uplatněny. Kdo na dalších problematických lokalitách hospodaří, nebylo zjištěno.

9.3 Sesuvná území

Sesuvná území evidovaná v mikroregionu mohou být jistou překážkou například při bytové výstavbě, nebo při jiné činnosti rozvoje obce. Sesuvných území na katastrálním území Medlovic, Moravských Málkovic a Orlovic je celkem osm, z toho dvě jsou potenciální, zbylé aktivní. Všechny byly revidovány naposled v roce 1979, vyjma jednoho v Orlovicích (2004). [18]

9.4 Ovzduší

Z údajů roku 2006 došlo k výraznému překročení imisních limitů pro PM10 (particulate matter – drobné poletující částice pevného skupenství o velikosti menší než 10 μm, přítomné v ovzduší obzvlášť díky spalování fosilních paliv v dopravě či spalovnách) téměř na celém území mikroregionu [18]. Tyto údaje potvrzují i data z Českého

43 hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) za pětileté období 2007–2011. Především Ivanovice patří mezi oblasti, kde dlouhodobě dochází k překračování imisních limitů a to jak PM10 tak i B(a)P (Benzo[a]pyren – aromatický uhlovodík produkovaný nedokonalým spalováním organických materiálů). Ve střednědobé strategii zlepšení kvality ovzduší do roku 2020 jsou Ivanovice zařazeny do skupiny, jejichž cílem 3 konkrétně bude snížení koncentrace PM10 ve vnějším ovzduší o 1 až 10 μg/m dle konkrétních čtverců sítě. Dalším cílem bude snížení koncentrace B(a)P ve vnějším ovzduší o 0,1 až 1 ng/m3 dle konkrétních čtverců sítě. Výstupem strategie je snížení emisí PM10 a B (a)P z vytápění domácností o 55 %. Ověřovacím prostředkem plnění programu bude výpočet v tříletém intervalu. [29]

9.5 Doprava

Výstavba dalšího úseku dálnice D1, ačkoliv je od obcí oddělena protihlukovými stěnami dělá problémy například v obci Topolany. Obec je umístěna mezi dálnicí a železnicí. Ve chvíli, kdy projíždí vlak, hluk se nese přes obec, narazí na protihlukovou stěnu a odráží hluk zase zpátky. Starosta několikrát požadoval po Ředitelství silnic a dálnic povolení k osázení stěny popínavou zelení, s tím, že si to zafinancují sami. Tento návrh byl zamítnut [4]. Mimo jiné narušuje dálnice krajinný ráz. V důsledku zvýšené dopravy dochází také k větším ztrátám na zaječí zvěři.

Po vytvoření dálnice ovšem došlo například v obcích Švábenice a Dětkovice ke zvýšenému počtu projíždějících kamionů. Zkracující si tudy údajně cestu ke slovenským hranicím, žádné statistiky nebo záznamy o tom ovšem vedené nejsou. Ve Švábenicích kvůli tomu došlo ke změnám přednosti v jízdě na nepřehledném úseku. To se vyřešilo použitím parabolického zrcadla. U mostu v Dětkovicích zase z důvodu objížďky v jiné obci bylo odstraněno označení, jež zakazovalo průjezd vozidel nad 12 tun. Jelikož je v Dětkovicích zástavba výhradně jen kolem hlavní silnice, tak kamiony, které při vjezdu do obce nezpomalují, vytváří velkými vibracemi v několika domech praskliny, tedy škody na majetku. Při prosbě o navrácení značky na původní místo se Ředitelství silnic a dálnic vyjádřilo negativně.

9.6 Těžba

Těžba štěrkopísku v k. ú. Orlovice měla být v roce 2010 ukončena [22]. Firma, která zde těží, měla po skončení prací provést rekultivaci pískovny. Práce ovšem pokračují

44 dál. Jelikož je těžba umístěna na okraji katastrálního území, je spíš blíže obcím Prusy- Boškůvky a Moravské Málkovice, odkud taky vede příjezdová cesta. Negativa spojená s těžbou tedy pociťují především Málkovice. V deštivých dnech bývá na silnicích z kol nákladních aut nepořádek. Kromě těchto drobných znečištění ovšem těžbou dochází k odstranění vegetace s důsledkem půdní eroze a sesuvů půdy. Nevyužitý materiál se hromadí stranou.

9.7 Fotovoltaické elektrárny

Jako další environmentální problém mohu zmínit dvě fotovoltaické elektrárny. Menších rozměrů v Moravských Málkovicích a velká v Rybníčku. Pokud již pominu nepříznivý vliv na životní prostředí, který to mělo v době jejich výstavby, k největším negativním vlivům mohu v současnosti řadit například problém záboru půdy, narušení migrace zvěře neprůchodností přes pozemek a především narušení krajinného rázu.

45 10 SWOT ANALÝZA

Jde o strategickou analýzu, jež po vyhodnocení silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek vnitřního původu, a příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats) vnějšího původu dopomohou ke komplexnímu vyhodnocení funkčnosti území, k identifikaci problémů a k nalezení nových možností růstu. (Salašová, 2015)

Silné stránky

 dobrá dopravní obslužnost (IDS)  blízkost a dostupnost měst (Vyškov, Prostějov, Brno)  cyklistická trasa  stabilizované obyvatelstvo  rekonstrukce a údržba kulturně historických objektů  nízké znečištění životního prostředí na jižní části mikroregionu  přítomnost malých a středních podniků v území  bohatá historie území, kulturní tradice  fungující základní třídění odpadu  sběrný dvůr v Ivanovicích na Hané

Slabé stránky

 nedostatečné využití v oblasti cestovního ruchu  nedostatek ČOV  dálnice táhnoucí se napříč celým mikroregionem  špatný stav silnic II. a III. tříd  nízký koeficient ekologické stability  odliv pracovní síly do větších měst (Vyškov, Brno)  nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch  nízká úroveň propagace a informovanosti o možnostech a nabídce regionu  nedostatečné využívání obnovitelných zdrojů energie  brownfields – cihelna a statek

46 Příležitosti

 rozšíření sítě cyklostezek  rozvoj agroturistiky  Ivanovický zámek jako turistický cíl  zatraktivnění pro turisty  rozvoj kulturních tradic  monitorování stávajících nevyužívaných objektů a areálů a jejich efektivní využití  využití brownfields  zvýšení KES  výstavby ČOV  realizace biocenter nebo protierozních nádrží  využití obnovitelných zdrojů energie  lepší prezentace mikroregionu  možnost spolupráce se sousedními mikroregiony

Hrozby

 eroze půdy  zvyšování počtu černých skládek  znečištěné vody odpadem z domácností  ohrožení kvality ŽP v důsledku narůstající a neusměrňované automobilové dopravy  stále se zvyšující odliv pracovní síly do větších měst (Vyškov, Brno)  zrušení malotřídních škol v obcích v důsledku dojíždění do Vyškova

47 11 NÁVRHOVÁ OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ PODMÍNEK

Tato kapitola má nastínit opatření ke zlepšení podmínek v mikroregionu za pomoci rozboru příležitostí a hrozeb ze SWOT analýzy. Vzhledem k velikosti mikroregionu jde pouze o výběr možných zlepšení.

Cyklostezky Rozšíření sítě cyklostezek by bylo vhodné hned z několika důvodů. Především by vzrostlo užívání za účelem dopravy do zaměstnání, které je v některých úsecích rizikové. Nachází se zde pouze jedna cyklostezka, která vede z Vyškova k západnímu okraji Ivanovic, kde končí. Chybí tak napojení na cyklostezku do Nezamyslic, na východním okraji města. Doporučila bych propojit obce Boškůvky a Moravské Málkovice s Rybníčkem, odkud je možné napojení na cyklostezku Vyškov – Ivanovice. Pro turisty by bylo vhodné propojit Dětkovice se stávající cyklostezkou v sousedních Osíčanech (trasa Morkovice – Nezamyslice). Pro tu je ostatně v současnosti zpracovávána Studie proveditelnosti. Výsledkem by mohlo být snížení frekvence automobilové dopravy a větší bezpečnost pro cyklisty.

Obr. 3 Cyklostezky (vlastní úprava dle [27])

48 Turistické cíle V současnosti nejsou v mikroregionu téměř žádná turisticky atraktivní místa. Pro turisty i místní by se mohla udělat skrze mikroregion poznávací stezka, která by přibližovala zajímavosti každé obce. K tomu by sloužily informační panely. Jelikož je tu několik soukromých chovatelů ovcí, koní a jiného dobytka, dala by se na venkově rozvíjet například agroturistika na rodinných farmách.

Brownfields a jejich budoucnost Pro agroturistiku by byl vhodný pozemek stávajícího brownfieldu v Ivanovicích, velký statek, který je sestává z několika objektů a výběhu pro koně. V otázkách brownfieldů je také v řešení areál bývalé cihelny v Ivanovicích. Město i majitel zamýšlejí klidovou zónu nebo lesopark, který by obyvatelé uvítali. Rekultivace tohoto dobývacího prostoru trvá bohužel již několik let. Prozatím byly objekty srovnány se zemí a zavezeny hlínou. Co bude s komínem, ovšem dosud není jasné. Ivanovičtí mají rozdílné názory na jeho budoucnost. Pro jedny by byl trnem v oku budoucího lesoparku, pro jiné je to dominanta Ivanovic, stejně jako tamní sladovna a zasloužila by renovaci.

Ivanovický zámek K největším lákadlům turistů by přispělo zpřístupnění Ivanovického zámku, který je bohužel od doby privatizace v roce 1995 v soukromém vlastnictví. Majitel zámek staticky zajistil a opravil střechu, ale o zpřístupnění pro veřejnost nemá zájem. Není prý ani z pohledu Ministerstva kultury (MK) nějak ojedinělý. Toto tvrzení ovšem v článku pro Vyškovský deník vyvrátila mluvčí MK s tím, že zámek má v podstatě nejen z regionálního hlediska velmi mimořádnou hodnotu a je jeden z mála svého typu v česku [3]. Náklady by se pravděpodobně vyšplhaly na velmi vysoké částky, ovšem pomoci by mohly dotace, například aktuální výzva – Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, nebo podpora z Integrovaného regionálního operačního programu. Turistům zpřístupněné místo by mohlo být z dlouhodobějšího hlediska pro vlastníka výnosné.

Zvýšení KES Další příležitostí by mohlo být zvýšení koeficientu ekologické stability tím, že dojde ke změně využití pozemků. Ke zlepšení KES doporučuji zvýšit stabilní ekosystémy, například ovocné sady nebo trvalé travní porosty, jelikož jsou v současnosti zastoupeny pouze 1 % z celku. Okolo silnic a komunikací se kácí staré stromy, ovšem nové

49 vysazování se neuskutečňuje, proto je potřeba tyto aleje doplnit. Doporučuji taktéž osázení drobných sakrálních staveb solitérními dřevinami. Při nedostatku financí z místních rozpočtů lze využít finanční prostředky z fondů Evropské Unie. Ekologickou stabilitu zvyšuje i revitalizace vodních toků. Tomu je v zásadě věnována pozornost pouze pokud prochází skrz obce, za intravilánem se jim nedostává už takové pozornosti. Problémem může být realizování ÚSES, pokud půjde o plochy soukromé, nikoliv ve vlastnictví obce či kraje. V případě neuskutečnění některých změn může docházet vlivem nestability ekosystémů například k erozi půdy. Území s vysokým procentem orné půdy tímto značně omezuje druhovou skladbu přirozeně se vyskytující fauny a flóry. V k. ú. Orlovice měly být provedeny v roce 2008 pozemkové úpravy zahrnující protierozní opatření v podobě zatravnění zasakovacími pásy a tvorby protierozních mezí. Pokud byl problém řešen, pak neúspěšně.

Výstavba ČOV Výstavby ČOV jsou příležitostí pro obce, které používají pouze septiky a odpady nemají svedené do žádné čističky. ČOV v obcích Švábenice, Medlovice, Rybníček, Mor. Prusy jsou již několik let v řešení. Podle zjištěných informací se například v Dětkovicích vyskytuje několik případů vypouštění splašků do zdejšího potoka, což svědčí o absolutní absenci septiků či jímek v domácnostech. Tyto nijak neošetřené a kontaminované odpadní vody znečišťují vodní toky, nehledě na škodlivost pro živočichy žijící ve vodách.

Prezentace mikroregionu Mikroregion by se měl rovněž lépe prezentovat. Brožury o mikroregionu jsou k dostání ve Vyškovském turistickém informačním centru, ale lidé z obcí o tom netuší. V dnešní době je upřednostňovaná propagace prostřednictvím internetových stránek nebo sociálních sítí. Mikroregion má v podstatě pouze jeden list informací dostupný na Ivanovických webových stránkách. Tam se dozvídáme stejné informace jako v brožurách či na infopanelu mikroregionu, jednou ročně plánovaný rozpočet a přehled akcí v mikroregionu. To vše v minimálním rozsahu, což zájem o lokalitu neprohlubuje. Vhodné by bylo na ně umístit aktivity, co se v rámci regionu pořádají, účel a výtah nejaktuálnějších informací o obcích, jelikož dotazy kladené samosprávám obcí nebývají mnohdy zodpovězeny. Občané a jiní potenciální návštěvníci by jistě tuto změnu uvítali.

50 Komunikace s občany a mezi obcemi Pro lepší spolupráci s veřejností je důležité co nejlépe propagovat území mikroregionu, a to nejlépe skrze nové webové stránky. A protože je tato spolupráce zásadní, musíme dbát na to, aby vedení obcí či měst dostávalo zpětné vazby. Je samozřejmostí, že každý z nás může doručit nějaký návrh na příslušný úřad a doufat v jeho projednání, ale tento způsob je poněkud odměřený a nevzbuzuje v občanech dostatečný zájem o prostředí, v kterém žijí nebo v něm tráví svůj čas. Představitelé obcí by mohli prostřednictvím elektronických či papírových dotazníků zjistit představy a přání o budoucím rozvoji obcí a krajiny. Častěji by mohli na webu zveřejňovat ankety k právě řešeným tématům. Bylo by vhodné zajistit interaktivní mapu s možností vložení svého návrhu na zlepšení. Prostřednictvím místních rozhlasů by bylo nabádáno k přednesení svých návrhů do schránek k tomu určených, nebo na předem stanovených besedách. Besedy by částečně mohly mít i vzdělávací charakter, protože vzdělaný občan by získal větší představu ve věcech udržitelného rozvoje.

Doprava V rámci Střednědobé strategie zlepšení kvality ovzduší do roku 2020 je v Ivanovicích na Hané počítáno se zavedením opatření typu Výstavba a rekonstrukce železničních tratí. Jedná se o podporu rozvoje tohoto druhu dopravy s cílem zvýšení jeho atraktivity na úkor automobilové dopravy, která zatěžuje životní prostředí. V Ivanovicích dojde k realizaci opatření AB4 s názvem Modernizace trati Brno – Přerov, 1. stavba Blažovice – Nezamyslice. Další opatření v rámci této strategie je AB8 s názvem Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu. V případě Ivanovic půjde o snížení zatížení kamiony, které objíždějí placené úseky. [29]

Biocentra a protierozní nádrže Mezi příležitosti téměř pro všechny obce je tvorba protierozních nádrží nebo realizace či obnova biocenter. Významným prvkem v území, jež může jít příkladem je biocentrum ve Švábenicích. Mezi nesporné výhody patří zajišťování vysoké početnosti ryb, žab a jiných populací, jelikož se jednalo o obnovu vodní nádrže, mokřadu a tůně. V roce 2015 došlo k otevření nové protierozní vodní nádrže v Rybníčku s podobnými mokřadními prvky.

51 12 ZÁVĚR

Cílem této bakalářské práce bylo navržení opatření ke zlepšení stavu krajiny a k rozvoji mikroregionu v kontextu Evropské úmluvy o krajině.

Na začátku práce bylo zpracováno kromě kulturní krajiny několik pojmů souvisejících s Evropskou úmluvou o krajině. Důležitým prvkem pro správu, ochranu a plánování krajiny je vypracování cílové charakteristiky krajiny, která by měla sestávat z ucelených představ a přání všech dotčených osob o budoucím vzhledu a využití krajiny. CCHK je vytvořena na úrovni krajů, ovšem účelnější je vymezení CCHK pro nižší úrovně, například obce. Pro území mikroregionu vymezeny nejsou a tak se rozvoj mikroregionu nemůže vědomě rozvíjet v kontextu EÚoK. Pro větší participaci veřejnosti by mělo být v této věci v zájmu svazku obcí zavedeno tzv. komunitní plánování.

Ve fázi identifikace přírodních poměrů bylo zjištěno, že se jedná o oblast veskrze zemědělskou s převážně kvalitní černozemí. V území se vyskytují přírodní památky a přírodní rezervace, které bohužel potřebují soustavnou péči a mnoho památných stromů. Přesto v území převažují orné plochy a proto má koeficient ekologické stability velmi nízkou hodnotu, což vypovídá o nestabilitě a neudržitelném rozvoji.

Z části o historii se dovídáme, že obce měly zemědělský ráz od nepaměti a mimo to může nabídnout i několik kulturně historických zajímavostí, jejichž potenciál není využit. Rozvoj sítě cyklostezek by mohl podnítit rozvoj turistiky na území a zvýšit bezpečnost osob při provozování cyklistiky.

Po zhodnocení současného stavu bylo při následné SWOT analýze zjištěno několik příležitostí a hrozeb. Mnohé výše zmíněné návrhy vycházejí ze zásad EÚoK, jako například změna využití pozemků a s tím spojený KES, vymezení turistických cílů, ochrana památek, obnovení a tvorba biocenter, vysazování stromořadí či upravování veřejného prostranství.

Svazek obcí Ivanovická brána má zpracovanou rozvojovou strategii, která je z mého pohledu zpracována příliš obecně. To může být překážka, ale prozatím se tento dokument jeví jako jediný způsob, jak usměrňovat budoucí činnosti svazku obcí. Území, ať už jako celek nebo jednotlivé obce, by mělo usilovat o vytvoření propracované aktualizace Rozvojové strategie, nebo ještě lépe Strategického plánu krajiny.

52 13 LITERATURA

Tištěné publikace:

 BÍNA, Jan a Jaromír DEMEK. Z nížin do hor: geomorfologické jednotky České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0.  BLACKBOURN, David. Podmaňování přírody: voda, krajina a vytváření moderního Německa. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2009, 446 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7381-598-1.  CULEK, Martin, Vít GRULICH, Zdeněk LAŠTŮVKA a Jan DIVÍŠEK. Biogeografické regiony České republiky [1 mapa]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6693-9.  DEMEK, Jaromír. Nauka o krajině: pro posluchače PřF a PdF UP. 2., upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1990. Učební texty vysokých škol.  DEMEK, Jaromír, Peter MACKOVČIN a Břetislav BALATKA. Zeměpisný lexikon ČR. Vyd. 2. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN 80-86064-99-9.  FORMAN, R. T. T., GODRON, M. Landscape Ecology. J. Wiley and Sons, New York. 1986. 619 pp.  KADLČÁK, Miloš, Slavoj ZVOLSKÝ, Ludmila REŠKOVÁ, František NADÝMÁČEK a Gita KALVODOVÁ. Ivanovice na Hané: proměny města. Ivanovice na Hané: [Městský úřad Ivanovice na Hané], 2009. ISBN 978-80-260- 9437-1.  KOPŘIVA, Jiří. Chráněná území okresu Vyškov. Vyškov: OkÚ Vyškov - referát životního prostředí, 1999.  KUČERA, Petr, Martin STRÁNSKÝ, Martin WEBER, Alena SALAŠOVÁ a Bořivoj ŠARAPATKA. Úmluva o krajině: Landscape inconvenience : důsledky a rizika nedodržování Evropské úmluvy o krajině. První vydání. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014, 183 stran. ISBN 978-80-7375-967-4.  MAIER, Karel a Tomáš PELTAN. Evropská úmluva o krajině a české územní plánování. Urbanismus a územní rozvoj, 2015, roč. 18, č. 2, s 9-16.  Městys Švábenice. Brno: Vydavatelství F. R. Z. agency, 2010. ISBN 978-80-87332- 04-7.  MÍCHAL, I. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994. 276 s. ISBN 80-85368-22-6

53  MLATEČEK, Karel. Dětkovice. Vyškov: Obec Dětkovice, 2006. 74 s.  NEKUDA, Vladimír. Vyškovsko. 1. vyd. Brno: Musejní spolek, 1965. 494 s.  Obecní úřad Hoštice-Heroltice. Zpravodaj obce. 2014. 24 s. 4x ročně.  QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Praha: Academia, 1971, 73 s., [5] s. obr. příl.  SALAŠOVÁ, Alena. Krajinné plánování I.: úvod do plánovacích procesů. Vydání první. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015, 183 s. ISBN 978-80-7509-242-7.  SKALICKÝ, V. Květena České socialistické republiky. Příprava vydání Bohumil Slavík, Slavomil Hejný. Svazek 1. Praha: Academia, 1988. 557 s. Kapitola Regionálně fytogeografické členění, s. 103–121.  SKLENIČKA, Petr. Základy krajinného plánování. Vyd. 2. Praha: Naděžda Skleničková, 2003. ISBN 80-903206-1-9.  Svazek obcí Ivanovická brána. Rozvojová strategie Svazku obcí Ivanovická brána. 2007. 16 s. Nepublikováno.  ŠTULC, Miloslav, Antonín GÖTZ. Životní prostředí: učebnice pro střední odborné školy. 3. vyd. /. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1999, 67 s.

ISBN 80-86034-37-2.  VAVROUCHOVÁ, H. -- STŘEDOVÁ, H. Cílové charakteristiky krajiny - teorie a praxe. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Region v rozvoji společnosti 2013. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 2013, s. 419-428. ISBN 978- 80-7375-884-4.  WEBER M.: Cílevědomé utváření krajiny v minulosti a současnosti. In.: Tvář naší země. Sv. 2: Krajina jako kulturní prostor. Praha: Česká komora architektů, 2001. S. 35-38.  WINKLER, Jan, Pavel HLEDÍK a Blanka PROCHÁZKOVÁ. Vliv osevního postupu na aktuální zaplevelení cukrovky. Listy cukrovarnické a řepařské, 2015, roč. 131, č. 5-6, s. 162.  ŽIGRAI, F. Dimenzie a znaky kultúrnej krajiny. Životné prostredie, 34, 2000, č. 5, s. 229-233. ISSN 0044-4863.

54 Internetové zdroje:

[1] BUREŠ, Stanislav. Rodinná farma Švábenice [online prezentace]. 2014 [cit. 2016- 04-28]. Dostupné z: < http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty/files/23/23- bures_rodinna_farma_svabenice.pdf> [2] Ekologický institut Veronica: Ekomapa [online]. 2015 [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: [3] GRYCOVÁ, Alena. Ivanovický zámek upadá. Majitel se zdráhá do něj investovat [online]. 2015 [cit. 2016-05-12]. Dostupné z: [4] GRYCOVÁ, Alena. Protihluková stěna chrání Topolany před dálnicí. Do obce ale odráží zvuk vlaku [online]. 2015 [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: [5] Institut geologického inženýrství: Základy regionální geologie České republiky [online]. 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: [6] Integrovaný portál MPSV: Nezaměstnanost v obcích a mikroregionech okresu Vyškov [online]. 2016 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: [7] Agentura ochrany přírody a krajiny: MapoMat [online]. 2012 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: [8] Centrum pro regionální rozvoj České republiky: Mapový server [online]. 2015 [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: [9] MAS Vyškovsko [online]. 2014 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: [10] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2012 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z:

55 [11] Rada Evropy. Evropská Úmluva o krajině [online]. Florencie, 2000 [cit. 2016- 02-17]. Dostupné z: [12] Ministerstvo financí České republiky: Monitor - Státní pokladna [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: [13] Moravské Karpaty.cz: Litenčická pahorkatina [online]. 2007 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: [14] CENIA, česká informační agentura životního prostředí: Národní geoportál INSPIRE - Mapy [online]. [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: [15] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje: Územní celek Vyškov [online]. 2014 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: [16] VaV MŠMT: Projekt Kačina 2006–2011 [online]. 2016 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: [17] Centrum pro regionální rozvoj České republiky: Regionální informační servis [online]. 2014 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: [18] JARMAROVÁ, Kristina: Rozbor udržitelného rozvoje území: Správní obvod ORP Vyškov [online]. 2014 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: [19] Partnerství, o.p.s.: Strom roku České Republiky: Švábenický dub [online]. 2006 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: [20] EKO-KOM, a. s.: Třídíme - Jihomoravský kraj: Soutěž My třídíme nejlépe [online]. 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: [21] Územní plán Ivanovice na Hané [online]. 2016 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: [22] Územní plán Orlovice [online]. 2011 [cit. 2016-04-30]. Dostupné z:

56 [23] Územní plán Švábenice [online]. 2008 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: [24] Územní plán Vážany [online]. 2015 [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: [25] Ministerstvo spravedlnosti České republiky: Veřejný rejstřík a sbírka listin: Účetní závěrka ZOD Haná [online]. 2014 [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: [26] Ministerstvo životního prostředí ČR: Aktualizovaný Státní program ochrany přírody a krajiny ČR. [online]. Praha: 2009 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: [27] Seznam.cz, a. s.: Mapy [online]. 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: [28] Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. 2016 [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: [29] Ministerstvo životního prostředí České republiky: Program zlepšování kvality ovzduší zóna Jihovýchod – CZ06Z [online]. Praha: 2015 [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: [30] Město Ivanovice na Hané: Svazek obcí Ivanovická brána [online]. 2016 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://www.ivanovicenahane.cz/mikroregion-ivanovicka- brana/

57 14 SEZNAMY

14.1 Seznam zkratek

B (a)P – Benzo[a]pyren

CCHK – Cílová charakteristika krajiny

ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav

ČOV – Čistírna odpadních vod

ČR – Česká republika

ČSÚ – Český statistický úřad

EÚoK – Evropská úmluva o krajině

IDS – Integrovaný dopravní systém

JMK – Jihomoravský kraj k. ú. – Katastrální území

KES – Koeficient ekologické stability

MAS – Místní akční skupina

MK – Ministerstvo kultury

MŠ – Mateřská škola

Mze – Ministerstvo zemědělství

MŽP – Ministerstvo životního prostředí

ORP – Obec s rozšířenou působností

PM10 – Particulate matter – drobné poletující částice menší než 10 μm

ÚP – Územní plán

ZŠ – Základní škola

ZÚR – Zásady územního rozvoje

58 14.2 Seznam obrázků a tabulek

Obr. 1 Základní mapa území

Obr. 2 Druhy pozemků a jejich využití

Obr. 3 Cyklostezky

Tab. 1 Maloplošná chráněná území

Tab. 2 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu Ivanovická brána v letech 1869–2014

Tab. 3 Využití území mikroregionu Ivanovická brána

59 14.3 Seznam příloh

Příloha 1 – Poloha mikroregionu v rámci ČR

Příloha 2 – Přehledová zeměpisná mapa území

Příloha 3 – Obce mikroregionu

Příloha 4 – Znaky jednotlivých obcí

Příloha 5 – Koeficienty ekologické stability obcí

Příloha 6 – Švábenický dub

Příloha 7 – Orlovická pískovna

Příloha 8 – Výhledové místo od Švábenického dubu

Příloha 9 – Letecký pohled na terénní nerovnost způsobenou zachovalými valy tvrze ve Švábenicích

Příloha 10 – Fotovoltaika Rybníček

Příloha 11 – Nové biocentrum Švábenice

Příloha 12 – Nedoplněná alej směrem na Ivanovice na Hané

Příloha 13 – Skládka při komunikaci Ivanovice na Hané – Hoštice-Heroltice

Příloha 14 – Ivanovický zámek

Příloha 15 – Demografické údaje za mikroregion (2004–2014)

Příloha 16 – Pracovní význam obcí

Příloha 17 – Struktura obsazených pracovních míst podle hlavních národohospodářských sektorů

Příloha 18 – Statistika nezaměstnanosti z územního hlediska (1. 3. 2016)

Příloha 19 – Hospodaření obcí za rok 2015

Příloha 20 – Principy nezbytné pro uskutečnění cílů EÚoK

60 15 PŘÍLOHY 15. 1 Příloha 1 – Poloha mikroregionu v rámci ČR

Zdroj: vlastní úprava dle [8]

61 15. 2 Příloha 2 – Přehledová zeměpisná mapa území

Zdroj: vlastní úprava dle [27]

62 15. 3 Příloha 3 – Obce mikroregionu

Zdroj: vlastní úprava dle [8]

63 15. 4 Příloha 4 – Znaky jednotlivých obcí

Dětkovice Hoštice-Heroltice Ivanovice na Hané

Křižanovice u Vyškova Medlovice Moravské Málkovice

Orlovice Prusy-Boškůvky Rybníček

Švábenice Topolany Vážany

Zdroj: webové stránky obcí

64 15. 5 Příloha 5 – Koeficienty ekologické stability obcí

Obce KES

Dětkovice 0,248 Hoštice-Heroltice 0,052 Ivanovice na Hané 0,056 Křižanovice u Vyškova 0,030 Medlovice 0,085 Moravské Málkovice 0,100 Orlovice 1,336 Prusy-Boškůvky 0,092 Rybníček 0,049 Švábenice 0,746 Topolany 0,073 Vážany 0,096

Zdroj: vlastní úprava dle ČSÚ

15. 6 Příloha 6 – Švábenický dub

Zdroj: vlastní foto, 2014

65 15. 7 Příloha 7 – Orlovická pískovna

Zdroj: vlastní foto, 2016

15. 8 Příloha 8 – Výhledové místo od Švábenického dubu

Zdroj: vlastní foto, 2015

66 15. 9 Příloha 9 – Letecký pohled na terénní nerovnost způsobenou zachovalými valy tvrze ve Švábenicích

Zdroj: Ústav památkové péče Brno

15. 10 Příloha 10 – Fotovoltaika Rybníček

Zdroj: vlastní foto, 2016

67 15. 11 Příloha 11 – Nové biocentrum Švábenice

Zdroj: vlastní foto, 2014

15. 12 Příloha 12 – Nedoplněná alej směrem na Ivanovice na Hané

Zdroj: vlastní foto, 2016

68 15. 13 Příloha 13 – Skládka při komunikaci Ivanovice na Hané – Hoštice-Heroltice

Zdroj: http://www.ivanovicenahane.cz/hlavni-menu/fotogalerie/cerne-skladky/

15. 14 Příloha 14 – Ivanovický zámek

Zdroj: Kadlčák a kol., 2009

69 15. 15 Příloha 15 – Demografické údaje za mikroregion (2004–2014)

Stav Naro- Zemře- Přistě- Vystě- Přírůstek Přírůstek Přírůstek Stav Rok 1.1. zení lí hovalí hovalí přirozený migrační celkový 31.12. 2004 7620 73 81 173 173 -8 0 -8 7612 2005 7612 79 95 217 158 -16 59 43 7655 2006 7655 72 82 253 222 -10 31 21 7676 2007 7676 97 77 267 218 20 49 69 7745 2008 7745 86 88 234 175 -2 59 57 7802 2009 7802 108 80 217 152 28 65 93 7895 2010 7895 92 76 217 209 16 8 24 7919 2011 7862 83 74 193 202 9 -9 0 7862 2012 7862 77 82 247 209 -5 38 33 7895 2013 7895 95 89 191 194 6 -3 3 7898 2014 7898 82 94 183 233 -12 -50 -62 7836

Zdroj: vlastní úprava dle ČSÚ

15. 16 Příloha 16 – Pracovní význam obcí

Vyjíždějící Obsazená pracovní Zaměstnaní Dojíždějící do obce z obce místa

Celkem 3354 2172 890 2072

Zdroj: vlastní úprava dle [18]

15. 17 Příloha 17 – Struktura obsazených pracovních míst podle hlavních národohospodářských sektorů

Obsazená pracovní místa 1. sektor 2. sektor 3. sektor Celkem

Celkem 347 850 872 2072

Zdroj: vlastní úprava dle [18]

70 15. 18 Příloha 18 – Statistika nezaměstnanosti z územního hlediska (1. 3. 2016)

Podíl nezaměstnaných osob v % Volná místa Dětkovice 4,5 0 Hoštice-Heroltice 4,8 4 Ivanovice na Hané 4,8 15 Křižanovice u Vyškova 9,0 0 Medlovice 5,9 1 Moravské Málkovice 4,4 0 Orlovice 2,4 0 Prusy-Boškůvky 4,5 0 Rybníček 3,0 0 Švábenice 3,5 2 Topolany 3,3 0 Vážany 3,9 3

Zdroj: vlastní úprava dle [6]

15. 19 Příloha 19 – Hospodaření obcí za rok 2015 Náklady (v tis. Kč) Výnosy (v tis. Kč) VH Dětkovice 3 571 4 052 481 Hoštice-Heroltice 9 402 11 392 1 990 Ivanovice na Hané 40 651 45 833 5 182 Křižanovice u Vyškova 1 344 1 913 569 Medlovice 4 193 4 683 490 Moravské Málkovice 5 677 7 051 1 374 Orlovice 3 904 4 885 981 Prusy-Boškůvky 5 867 8 358 2 491 Rybníček 3 229 3 637 408 Švábenice 10 478 16 605 6 127 Topolany 4 140 5 807 1 667 Vážany 3 720 5 163 1 443

Zdroj: vlastní úprava dle [12]

71 15. 20 Příloha 20 – Principy nezbytné pro uskutečnění cílů EÚoK

 Posouzení území jako celku – úmluva platí pro celé území bez ohledu na pozoruhodnost či narušenost krajiny. Zahrnuje jak vnitrozemské, tak přímořské a mořské oblasti.  Uznání zásadní úlohy, kterou hrají dostupné poznatky – vymezení, popis a hodnocení krajiny tvoří úvodní fázi každé krajinné politiky. Patří sem analýza morfologických, historických, kulturních a přírodních charakteristik, jejich vzájemných vztahů a analýza změn. Nutnost analyzovat i sociální vnímání krajiny veřejností jak z hlediska historického vývoje i současného významu.  Podpora zvyšování povědomí – nutnost aktivně zapojit veřejnost a poskytovat jim odborné poznatky, které budou srozumitelné i laikům.  Podpora vzdělávání a výchovy – nutné podpořit vzdělávání odborníků ve věcech ochrany, správy, plánování krajiny a krajinné politiky, určené soukromému i veřejnému sektoru a dotčeným sdružením. Nutné zavádět vzdělávací programy taktéž pro školy, zaměření se na otázky týkající se ochrany, správy a plánování krajiny.  Podpora horizontální a vertikální integrace politik – vhodnými postupy začleňovat otázky krajiny do všech politik, jež ovlivňují její kvalitu. Integrace se týká jak jednotlivých správních orgánů a resortů na téže úrovni (horizontální integrace), tak na různých úrovních (vertikální integrace).  Začlenění krajinného rozměru do územních politik – krajinný rozměr je nutno zahrnout do přípravy všech politik územní správy, a to jak všeobecných, tak odvětvových, jež mají vést k návrhům ochrany, správy nebo plánování na vyšší úrovni.  Vytváření krajinných strategií – na celostátní, regionální a místní úrovni je třeba připravovat konkrétní odvětvové krajinné strategie, které musí být provázány cílovými charakteristikami krajiny.  Podpora zapojení veřejnosti – před všemi činnostmi směřujícími k vymezení, provedení a monitorování krajinných politik by měla předcházet účast veřejnosti a dotčených stran s možností sehrát aktivní úlohu ve formulování, provádění a monitorování cílových charakteristik krajiny, které jsou vhodné pro jejich prostředí.

72  Podpora shody jednotlivých činností – všechny plánovací činnosti či projekty musí odpovídat cílovým charakteristikám krajiny. Je potřeba hodnotit vlivy projektů na krajinu, aby nedocházelo k poklesu kvality. Každý zásah musí odpovídat charakteristickým rysům místa a být pro ně být vhodný.  Rozvoj vzájemné pomoci a výměny informací – zásadní význam pro podporu sociálního a územního významu má výměna informací, šíření teoretických, metodických a empirických idejí, kontakty mezi jednotlivými odborníky na otázky krajiny a studenty a poučení ze získaných zkušeností. Zdroj: vlastní úprava dle Kučery a kol., 2014

73