Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav filmu a audiovizuální kultury
Beáta Vašíčková (Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, bakalářské prezenční studium)
Alenka stejná a přesto jiná – změna strategie vyprávění a stylu Neoformalistická analýza filmu Alenka v říši divů Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Lukáš Skupa
Brno 2012
Děkuji vedoucímu této práce, Mgr. Lukáši Skupovi, za cenné připomínky a rady během příprav této práce.
2
Prohlašuji, ţe jsem pracovala samostatně a pouţila jen uvedených zdrojů. Datum: 20. 4. 2012 Beáta Vašíčková
3
Obsah: 1. Úvod……………………………………………………………………… …6 1.1. Neoformalistická analýza – základní principy………………………. …8 1.2. Filmový styl…………………………………………………………… 10 2. Ekonomický a kulturně historický kontext……………………………. ……13 2.1. Úvod……………………………...…………………………………… 13 2.2. Lewis Carrol,Alenka a dnešní svět……………...…………………...…14 2.3. Tim Burton……………………………………………………………. 15 2.4. Produkce……………….……………………………………………….17 2.5. Marketing – plakáty, fotky, trailery…………………………………….19 2.6. Divácké přijetí, box office…………………………………………….. 20 2.7. Ţivot po promítání filmu v kinech…...... 23 2.8. Výběr hlavní role.. ……………………………....…………………….. 23 3. Neoformalistická analýza…………………………………………………..25 3.1. Naratologická část………….……..……...…..……….………………. 25 3.1.1. Ţánr……..………………….……….….…………….……………..25 3.1.2. Charakter Alenky v předchozích zpracováních…..…...…………...26 3.1.3. Popis filmové formy jako celku……….……………...…….……...29 3.1.4. Vztah syţetu a fabule……………….………….……..……………30 3.1.5. Komunikativnost a hloubka narace………………………...………32 3.1.6. Kauzální činitelé děje a variace ……….……………..……………32 3.1.7 Změna cíle a směřování cesty……………….…..………………….34 3.1.8. Čas a prostor vyprávění……………….……………...…………. ..34 3.1.9. Motivace a funkce postav…… ………………….……...…………36 3.2. Stylistická analýza…….………………………………………………...37 3.2.1. Mizanscéna a její proměny v závislosti na hlavní postavě…...... ….37 3.2.3. Hudba…………..……………………………………………..…….39
4
3.2.4. Pohled, záběr…………….…………………………….….……….41 3.2.5. Střih………………….…………………….……………….……...42 3.3. Téma……………………………………………………………………43 3.3.1. Významy Alenky v říši divů……………………………………….43 3.3.2. Motiv ţenskosti…………………………………………………….44 4. Závěr…..………………………………………………………………….45 4.1. Dominanta…………………………………………………..……….45 5. Příloha…..………………………………………………………………..47 5.1. Ceny a ocenění……………………………..………………………..47 5.2. Segmentace syţetu………………………..…………………………49 5.3.Obrázková příloha…..………………………………………………..50 6. Filmografie, literatura, prameny…………………………………………72 7. Shrnutí/ Summary……………………………………..………………….78
5
1. Úvod
Alenka stejná a přesto jiná…. Tato věta je trefným mottem, které vystihuje nejen film samotný, ale i podstatu mé bakalářské práce, v níţ se zaměřím na změnu strategie stylu a vyprávění způsobenou osobnostním vývojem titulní hrdinky snímku Tima Burtona Alenka v říši divů. Symbolicky předznamenává i divácké přijetí, jehoţ reakce byly velice různorodé, a to nejen díky původní kniţní předloze, ale i reţisérskému stylu a přístupu Tima Burtona.
Příběh Alenky v říši divů byl zpracován jiţ mnohokrát. Nejvíce asi divákům utkvěla v paměti animovaná verze od společnosti Walt Disney z roku 1951. S rozvojem technologií a stále větší oblíbenosti fantasy ţánru, jako by téma vybízelo k novému a svěţímu uchopení příběhu. Kdyţ si vybavíme svět prapodivných a osobitých postav, nelze si představit realizaci nikoho jiného neţ reţiséra Tima Burtona, který má s vykreslením typu osamělých podivínů a bláznů ty největší zkušenosti. Jeho vize se vţdy budou lišit od těch klasických a zaběhnutých.
Burton svoji Alenkou odstartoval novou pohádkovou vlnu, postupně prostupující celým Hollywoodem, kdy se z klasických příběhů pro děti stávají moderní fantasy verze pro dospělé, kde uţ na dětské fantazie a představy nezbývá prostor. Proto lze Burtona jen docenit za to, ţe i kdyţ je nová verze příběhu z říše divů jiná, je určena všem diváckým skupinám. Reţisér zkombinoval hravost kniţní předlohy se svým osobitým stylem a vytvořil svěţí, barevný svět schopný přivítat kaţdého příznivce fantasy ţánru. K tomuto faktu přispělo i uţití 3D technologie, která byla pro Burtona novou zkušeností. Snímek tak nabízí spoustu atraktivních pohledů, které pomohly ještě k lepšímu vnoření do tohoto neobyčejného příběhu.
Jak jsem jiţ zmínila, ţánr fantasy patří mezi divácky nejvděčnější. Vzhledem k opět vzrůstajícímu zájmu o literaturu, z nichţ právě vynikají ságy
6
s mytologickou a nadpřirozenou tematikou, je vcelku pochopitelné, ţe se filmaři snaţí tyto příběhy přepracovat do scénářů a stvořit z nich atraktivní podívanou, z jejíţ finančních úspěchů budou filmová studia těţit ještě několik let po uvedení. Bohuţel ne kaţdá se dočká úspěchu. Témata adaptovaných děl se totiţ navzájem velice podobají a diváci jsou přesyceni příběhy o dětech, které objevují skrz tajné vchody fantaskní světy obývané neobvyklými tvory. Proto si ţánr uţ notnou chvíli ţádal inovaci, která by přilákala diváky zpátky do sedaček kin.
Tvůrci se navrátili k základům klasiky a vyuţívají ji k přepracování pohádek. Ale i ony si vyţádaly určitý druh modernizace. Z původního pohádkového příběhu většinou zůstane pouze jádro, které se přizpůsobí potřebám publika, touţícím po velkolepých bitevních scénách, romantice, nebo atraktivních lokacích. Hrdinům se přidá pár nových charakterových vlastností, či se v ději objeví nové postavy, které pozmění základní linii příběhu. Samozřejmě, jen čas ukáţe, zda nové pojetí bude pro budoucí léta Hollywoodu znamenat úspěch, či je postihne stejný osud jako dosavadní filmové adaptace, které se mnohdy dočkaly pouze prvního dílu z celé plánované série jako v případě Eragona , Inkoustového srdce, Kroniky rodu Spiderwicků či Zlatého kompasu. Jelikoţ ale Burton se svojí vizí říše divů u publika uspěl, mohou se snad reţiséři budoucích moderních pohádek těšit nejen z přízně diváků, nýbrţ i ze slušných finančních ohodnocení.
7
1.1. Neoformalistická analýza – základní principy
Neoformalistická analýza se snaţí vysvětlit základní principy filmového díla. Soustřeďuje se jak na stránku narativní, tak i stylistickou. Jelikoţ neoformalismus nerozlišuje mezi „vysokým“ a „nízkým“ uměním, je tento přístup aplikovatelný na kaţdý film. Zároveň ale musí mít v sobě obsaţenou určitou formu sebezpochybňování. Analýza slouţí k dešifrování určité odlišnosti, kterou analytik objeví, ale neumí ji bez podrobnějšího prozkoumání pojmenovat. Zároveň počítá s aktivitou diváka, který zpracovává informace a vytváří si vlastní závěry či předpoklady na základě předešlých zkušeností. Kaţdý potenciální divák vykonává při sledování filmového představení určité operace. Mohou být rázu vědomého, podvědomého, fyziologického či nevědomého. Mezi vědomé patří např. porozumění příběhu nebo interpretování určitých významů. Podvědomé aktivity vyuţívají automatického zpracování informací, o kterých nemusíme přemýšlet. Z hlediska fyziologického rázu jsou naše reakce dané, nemůţeme je vůlí změnit, např. filmový obraz nikdy neuvidíme jako jednotlivá políčka. Procesy nevědomé jsou pro neoformalisty do určité míry nadbytečným konstruktem a počítají s aplikováním různých psychoanalytických metod.
Základním postupem k analýze vyprávění je rozlišování na fabuli a syţet. Syţet je strukturovaný soubor všech událostí, jak je vidíme a slyšíme, čili vodítka, která dostává divák. Naproti tomu fabuli divák vytváří sám, na základě daných informací. Konstruování fabule je lehce naučitelné sledováním narativních filmů a kontaktem s dalšími uměleckými narativními díly. S pojmem syţet jsou spojeny proairetické a hermeneutické linie. Interakce těchto dvou linií je důleţitá pro udrţení diváckého zájmu o vyprávění. Proairetická umoţňuje pochopit logické provázání jednotlivých událostí v ději.
8
Úkolem hermeneutické je kladení určitých hádanek a jejich následné odepření odpovědí na ně. A obě dvě nás nutí ke konstruování fabule.
Hlavními hybateli děje a poskytovateli informací jsou postavy. Z hlediska neformalistického přístupu nejsou skutečnými lidmi, ale souborem určitých rysů a vlastností. Proto je nemůţeme soudit normálními morálními a lidskými měřítky. Postavu spíše chápeme jako prostředek a soustředíme se na její funkci v celkové formě, včetně kostýmů a líčení. Některé postavy jsou neutrální a jejich hlavním úkolem je udrţet děj pohromadě. Jiné poskytují nebo naopak zadrţují důleţitá vodítka a informace. Mohou se ale podílet i na kompozici záběru začleněním barev a tvarů, motivovat jízdu kamery, či vytvářet paralely.
Proces, při kterém syţet reprezentuje a utajuje fabulační informace, nazýváme vyprávění neboli narace. Vyprávění je charakterizováno hloubkou, komunikativností, nebo vědomím sama sebe, čili přímo oslovuje diváky.Komunikativnost narace můţe být různá, podle toho, zda jsou lépe informování o probíhajíícm ději diváci nebo hlavní postavy děje.
Neoformalismus je přístup zaloţený na práci ruských formalistů. Nabízí spoustu přibliţných předpokladů o tom, jak jsou umělecká díla vystavěna a jakým způsobem ovlivňují diváky. Vztah diváka k uměleckému dílu se stává aktivním. Hledá v díle podněty a reaguje na ně svými schopnostmi, které získal při sledování jiných uměleckých záţitků a zkušenostmi ze svého vlastního ţivota. Umění je tak chápáno skrz emoce a smysly. Jedním z důleţitých komponentů uměleckých děl je význam. Můţeme ho rozdělit do čtyř základních rovin, které jsou referenční, explicitní, implicitní a symptomatické.
Referenční významy identifikujeme okamţitě, protoţe je máme zaţité ze svého vlastního ţivota a osobních zkušeností. Explicitní děj konstruují, mají
9
zjevný význam, např. morální ponaučení. Implicitní pracují se skrytým abstraktnějším významem, který musíme dešifrovat a hledat pod povrchem. Pokud hovoříme o filmu jako reflexi společenských tendencí nebo ztvárnění duševních stavů velkých skupin lidí, potom mluvíme o významu symptomatickém. Prostředek, který sjednocuje všechny linie a zároveň je ozvláštněním, se nazývá dominanta. Určuje, které prostředky a funkce vystoupí do popředí, jako důleţité ozvláštňující rysy. Pomocí dominanty se spojují stylistické, narativní a tematické roviny. Nalezení dominanty je východiskem analýzy. Samotný rozbor filmu je sám o sobě pouze abstraktním systémem, dokud není aplikován na konkrétní případ.1
1.2. Filmový styl2 Filmový styl tvoří tzv. nenarativní systém. Spolu se systémem narativním (uspořádání vodítek ve filmu) tvoří filmovou formu. Filmový styl vyuţívá technických prostředků, díky kterým vytváří ucelený systém. Pod pojmem styl si můţeme představit jak originalitu určitého snímku, tak příslušnost filmu ke skupině podobných. Stejně tak můţe označovat styl filmařů určitého období. Do kategorie subsystémů patří mizanscéna, cinematography (způsob snímání), střih a zvuk. Mizanscéna je jinými slovy uspořádání všech prvků před kamerou. Zahrnuje prostředí, kostýmy a make-up, rekvizity, osvětlení a herce. Vytváří prostorové plány, které člení na jednotlivé vrstvy. Prostorové plány jsou tři, popředí, pozadí a střední. Jsou řazeny buď za sebe, nebo se kombinují. Plány obrazu je třeba chápat jako dílčí samostatné vrstvy mizanscény a jestli filmové formy vytváří vztahy mezi nimi. Vnitřní členění probíhá i podle jiných faktorů,
1 Vycházím z textu : THOMPSONOVÁ, Kristin (1998): Neoformalistická filmová analýza: Jeden přístup, mnoho metod. Iluminace, 10, č. 1, s. 5 – 36. 2 Thompsonová, Kristin – Bordwell, David (2007): Dějiny filmu. Praha: AMU–NLN, str.760-766. 10
jako je barva, velikost a rovnováha umístění prvků v obraze. Důleţité postavy se pohybují v tzv. T-zóně. To podstatné je vţdy ve středu. Divák si tak neuvědomuje hranice a nechybí mu části, které v obraze nemůţe vidět. Mezi základní vlastnost obrazu patří rámování, vytvářející hranici mezi vnitro a mimo obrazovým prostorem. Pohled nebo pohyb postavy mimo obrazový prostor aktivuje. Rámování ovlivňuje velikost, tvar, mobilita, způsob kontroly vzdálenosti a úhlu. Pohyb rámování ovlivňuje pohyb kamery. Buď se kamera otáčí kolem vlastní osy, nebo se přemisťuje. Kaţdé pohyblivé rámování překračuje hranici mezi vnitro a mimo obrazovým prostorem. Slouţí hlavně k centrování a udrţení postav ve středu pozornosti. Střih je souborem technických operací. Střihová skladba je tvůrčím procesem, při kterém se filmu dodává finální tvar, z hlediska tvůrce, nebo diváka. Základní dimenzí střihové skladby jsou vztahy mezi záběry, zaloţené na vizuální podobnosti, rytmičnosti, prostoru a času. Nejčastěji se vyuţívá kontinuální střihové skladby, která má za úkol potlačit rušivý účinek střihu tak, aby ho divák neměl šanci vůbec zaznamenat. V rámci střihu se vyuţívá specifických operací jako je elipsa, kříţový střih, prostřih, vnitro- záběrová či paralelní montáţ či tzv. jump cut, vytvářející dojem skoku v prostoru.
Další důleţitou neoddělitelnou součástí filmu je zvuk. Není pouze doplňkem obrazu, je stejně důleţitý. Přesouvá a zaměřuje pozornost diváka. Někdy je dominantnější neţ obraz. Zvuková stopa se skládá z hudby, řeči a ruchů. U zvuku rozlišujeme hlasitost, výšku, barvu a dozvuk. Mezi obrazem a zvukem fungují určité vztahy zaloţené na rytmu hudby, dialogů a zvukových efektů, na věrnosti vztahu obraz/zdroj zvuku a na prostoru a času.
11
Vţdy nás zajímá funkce zvuku, ne jeho zdroj. Můţe být součástí jak diegetického (hudba, jejíž zdroj je součástí děje), tak nediegetického (doprovodná hudba, hlas postavy, která nepatří do děje) světa.
12
2. Ekonomický a kulturně historický kontext
2.1. Úvod
Znalost ekonomického a kulturního kontextu je velice uţitečná. Objasní nám přístup tvůrců k danému dílu, marketingovou strategii či původní inspiraci pro dané dílo. Získáme tak informace, ze kterých můţeme čerpat při samotné analýze. Zároveň nám osvětlí i přístup diváků a jejich očekávání, které mohlo ovlivnit spoustu faktorů, např. znalost znaků určitého ţánru, zkušenosti s předešlými díly tvůrce, opakovaná herecká spolupráce nebo spojení osobností filmového plátna s určitým ţánrem. Ačkoli v tomto konkrétním případě mohli být diváci na základě předchozích zkušeností s Burtonovými filmy spíše zmateni a pro mnohé z nich daná očekávání Alenka v říši divů právě kvůli obeznámenosti s jeho ostatními počiny nesplnila. Dalším předpokladem, který hrál pro diváka roli, byla kniţní předloha a předchozí zpracování. Kaţdý jedinec sledoval snímek z jiného úhlu pohledu, proto se divácká očekávání tak liší.
Inspirací pro film byla fantasy novela od spisovatele Lewise Carrolla Alenka v říši divů z roku 1865, ke které přibylo za 5 let pokračování. Hlavní role se v Burtonově zpracování zhostila Mia Wasikowska, představující devatenáctiletou Alenku, kterou čekají nechtěné vdavky. Film měl předpremiéru 25. 2. 2010 v Londýně na Leicester square v kině Odeon. Celosvětová premiéra se uskutečnila o pár dní později 5. 3. 2010. Film tvůrci uvedli jak v 2D formátu, tak i v 3D Disney Digital a na speciálních kopiích pro kina IMAX. Navzdory smíšeným reakcím recenzentů, vydělal snímek přes jednu miliardu dolarů a získal dva Oskary za kostýmy a výtvarnou stránku.3
3
13
2.2. Lewis Carrol , Alenka a dnešní svět
Lewis Carrol, původním jménem Charles Lutwidge Dodgson, byl anglickým spisovatelem, fotografem a matematikem. Jeho nejproslulejším dílem jsou právě Alenčina dobrodružství v říši divů a jejich pokračování Alenka za zrcadlem. Dlouho se předpokládalo, ţe postavu Alenky zaloţil na skutečném děvčeti Alici Liddellové, jejíţ otec se stal děkanem na univerzitě, kde Carrol studoval. Sám spisovatel to dlouhá léta popíral, ačkoliv v kníţce na ni můţeme najít několik odkazů. Kníţka vyšla v roce 1865 a obsahovala ilustrace Johna Tenniela (viz příloha str. 68-70). Zpočátku nebyla přijata zrovna pozitivně, přece jenom se nejedná o klasickou pohádkovou kníţku, neboť není psána jazykem lehce srozumitelným dětskému čtenáři. Svého úspěchu, se proto dočkala aţ na konci 19. století, kde příznivce našla jak mezi dětmi, tak i v řadách dospělých. Dobrodruţství o malé holčičce s bujnou představivostí bylo přeloţeno do více jak 125 světových jazyků a vyšlo postupně ve stovce sběratelských edicí.
Alenka se nevyhnula ani jiným uměleckým formám. Její příběh byl velice brzy po vydání knihy zpracován na divadelních prknech i stříbrném plátně. Uţ v roce 1886 vznikl první muzikál, který se hrál v Londýně v divadle Prince z Walesu. Z hlediska filmu, byla Alenka poprvé převedena na filmové plátno v roce 1903 v reţii C. Hepwortha. Inspirovala ale i malíře, např. Salavadora Dalího, či Charlese Blackmana. Začátkem 21. století zaujala i tvůrce počítačových her. Nejznámější z nich vytvořil počítačový designér a grafik American McGee. Jedná se o temnější verzi příběhu, ve kterém hlavní hrdinka přijde při poţáru o svoje rodiče a většinu ţivota tráví v azylu pomalu ztrácející kontakt s realitou (viz příloha str.71). Carrolova Alenka se stala součástí kulturního dědictví, jehoţ odkazy prostupují v různých formách celou naší společností. Inspirovala svojí povahou mnohé budoucí hrdinky světa kniţního i filmového. Její popularitu dokazuje i socha v nadţivotní velikosti, umístěná
14
v Cenral parku amerického města New York (viz příloha str. 67), z roku 1959 od Jose de Creefta.4
2.3. Tim Burton
Reţisér Tim Burton je v oblasti fantasy snímků jiţ zkušeným tvůrcem. V jeho filmografii nenajdeme film, který by se fantasy tématu aspoň zčásti nedotkl. Jeho hrdiny jsou podivíni s velice zvláštním pohledem na svět. Jakoby tito jedinci ţili v alternativní realitě, osvobozené od starostí kaţdodenního ţivota, kde se kaţdá překáţka promění jen v nepříjemnou noční můru.
Neobvyklé, ale přesto mainstreamové jsou filmy Tima Burtona. Zobrazují vysoce stylizované vizuální obrazy evokující kreslené seriály, coţ můţe být důsledkem reţisérových začátků jako animátora ve studiu Walt Disney. První celovečerní snímek Tima Burtona je PeeWeeho velké dobrodružství (1985) epizodický kreslený film, který vypráví o devítiletém chlapci v těle dospělého člověka a který je zároveň předzvěstí jeho pozdějších snímků jako Střihoruký Edward (1990), Ed Wood (1994), Ospalá díra (1999) a Karlík a továrna na čokoládu (2005). V nich popisuje fantastické příběhy člověka na nesprávném místě, který uvízl mezi světem dospělých a světem dětských snů. Všechny tyto pozdější filmy vycházely z jemné a podivné osobnosti Johnnyho Deppa, v němţ Burton nalezl dokonalého interpreta. Dohromady se včetně Alenky v říši divů jedná uţ o sedmou spolupráci. Střihoruký Edward je zčásti pohádka a zčásti satira na předměstský ţivot. Jedná se o jeden z jeho nejosobitějších filmů, neboť i Burton sám vyrůstal v podobném prostředí. Jeho idolem se stal Vincent Price, jehoţ do svých filmů často obsazuje. Také o něm natočil krátký animovaný film Vincent z roku 1982.
4< http://en.wikipedia.org/wiki/Lewis_Carroll> (cit 15.10. 2011) 15
Reţisér se obklopuje stále stejným týmem lidí, mezi které nepatří pouze uţ zmiňovaný Johnny Depp, ale i jeho manţelka Helena Bonham Carter, skladatel Danny Elfman, nebo Christopher Lee. Dále se Burton proslavil snímkem Beetlejuice (1988), jenţ byl mezníkem v komedii s nadpřirozenými jevy s bláznivými, mnohdy ohromujícími zvláštními efekty. Úspěch snímku mu umoţnil reţírovat první dva filmy s Batmanem, Batman (1989) a Batman se vrací (1992), jeţ jsou mnohem chmurnější neţ předchozí filmové verze tohoto comicsového seriálu. Tentokrát však „ normální společnost“ reprezentuje hrdina, v pozici jeho různých nepřátel jsou vyvrţenci.
Burtonovy filmy jsou charakteristické svou osobitou uměleckou reţií, odvozenou většinou z pokřivených a prapodivných kreseb Edwarda Goreyho,5 který rovněţ ovlivnil dva animované filmy, Ukradené Vánoce Tima Burtona (1993), jejţ produkoval Burton a současně se na něm podílel na scénáři, a Mrtvá nevěsta Tima Burtona z roku 2005.
V současné době reţisér natáčí film s upírskou tematikou podle seriálu Dark Shadows s Johnny Deppem a Evou Green v hlavní roli, vyprávějící o ţivotě stoletého upíra Barnabáše Collinse.6 Tim Burton vţdy upřednostňoval charaktery odpadlíků, neschopných ţít v stávajícím společenském uspořádání, proto i Alenka v říši divů zapadá do jeho filmografie. Jedná se o první film, kde je hlavní postavou ţenský charakter. Předešlý snímek Mrtvá nevěsta7 sice svým názvem evokoval přítomnost hlavní ţenské hrdinky, ale hybatelem příběhu byl mladík Viktor. Ve svých dílech Burton spojuje humor, morbidnost, výraznou barevnost, kterými si zajišťuje oblíbenost u divácké obce. Pro svoji nekonvenčnost a lásku k příběhům, bude proto vţdy patřit mezi nejvýraznější osobnosti světa stříbrného plátna.8
5 Edward Gorey ( 1925-2000 ), spisovatel, ilustrátor, divadelní scénárista a návrhář kostýmů. 6
16
2.4. Produkce
S nápadem na zpracování příběhu o dospělé Alence přišla scenáristka Linda Woolverton. Ta svůj návrh přednesla producentům Jennifer a Suzzane Toddovým a Joe Rothemovi. Nápad přijali za svůj a nabyli dojmu, ţe jde o správný námět pro studio Walt Disney, které spolupracovalo uţ na výrobě animované verze z padesátých let. Uţ od počátku produkce počítala s přítomností Tima Burtona. Po přečtení scénáře reţisér ihned souhlasil. Zaujalo ho jak vyuţití 3D, coţ by pro něj znamenalo novou zkušenost, tak i představa devatenáctileté hlavní hrdinky, sice starší neţ v Carrollových knihách, ale přesto působící tak reálně, ţe se s ní divák snadno identifikuje. Nové zpracování o Alence navíc získalo ucelenější podobu. Původní kníţka připadala Burtonovi velice epizodická a chyběla mu určitá propracovanost postav. Jeho cílem také bylo, aby vyprávění dostalo určitý emociální rozměr. Vize Lindy Woolverton vše splňovala. Reţisér nikdy nebral novou verzi jako pokračování, nechtěl navazovat na předchozí zpracování.9
Natáčení začalo v září 2008 a trvalo tři měsíce. Scény z viktoriánské éry se natočily od 1. září do 14. října v lokacích Torpointu a Plymouthu v Anglii. Do rolí komparzistů se zapojilo více jak 250 místních obyvatel. Produkce kladla důraz na přirozený viktoriánský vzhled. Štáb se podíval do Charlestonu, Cornwallu a Barbicanu. Dále natáčení probíhalo převáţně ve studiích Sony Pictures a Culver Studios v Kalifornii před zeleným pozadím10. Burton sdělil, ţe pouţil kombinaci animace a ţivé akce (live action) bez pouţití systému motion capture.11 Natáčení před zeleným pozadím tvořilo skoro devadesát procent (viz
9
příloha str. 63-67) a skončilo po čtyřiceti dnech. Produkce stanovila rozpočet na dvě stě milionů dolarů.12
Vizuální efekty obstaral Ken Ralston, kterému nejvíc práce zabralo umělecké ztvárnění hlavy Červené královny a změna velikosti hlavní hrdinky. Ralston konstatoval, ţe měl velké problémy s naplněním všech reţisérových představ. Proto se nakonec přiklonili ke kombinaci různých technologií, které dodaly snímku specifickou podobu. Základ rozhodnutí tvořilo zhodnocení všech moţností pro co nejlepší vizuální ztvárnění postav a prostředí. Na celou vizuální stránku filmu dohlíţela společnost Sony Picture Imageworks.13 I kdyţ snímek lákal na 3D, vůbec v něm nebyl natáčen. Producentům a Burtonovi se zdály speciální kamery příliš drahé a zbytečné, proto snímek převedli do 3D aţ v postprodukci. Jejich volba se setkala s kritikou od některých jiných filmových tvůrců např. od Jamese Camerona, který slavil úspěch s Avatarem a neviděl ţádný smysl v natáčení v 2D a postupném převodu.14
Ačkoli scén natáčených ve skutečných reáliích nebylo mnoho, tvůrci si dali záleţet a zvolili si pro ně jedno z nejkrásnějších historických sídel Anglie, a to Antony House.15 Vybíralo se z více jak třiceti potenciálních natáčecích lokací. Mezi hlavní poţadavky patřil pohádkový ráz, velká zahrada či park, které dům musely obklopovat. Nemovitost patří aristokratické rodině Carewových, nyní je pod správou Národního fondu. Sídlo (viz příloha str. 61) se rozkládá v Cornwallu v jedné z nejlesnatějších oblastí, v okolí řeky Lynher. Odehrávaly se zde scény nejen ze zahradní slavnosti, ale i interiérové. Uvnitř sídla se nachází Alenčina loţnice, kterou jsme spatřili v úvodu filmu.
Další lokací, kam se štáb přemístil, byl přístav Charlestown v Cornwallu (viz příloha str. 62). Filmaři si tuto lokaci vybírají velice často, vidět jsme ji mohli
12
18
např. v jedné z adaptací Tří mušketýrů. V Burtonově příběhu jsme přístav rozpoznali v závěrečné scéně, kdy Alenka odjíţdí na dalekou cestu do Číny.16
2.5. Marketing – plakáty, fotky, trailery
První ukázka z filmu se objevila v kinech 24. července 2009 a o den později se promítala na Comic-Conu v San Diegu. Její hlavní postavou je Kloboučník, který nám představuje říši divů, jako velmi nebezpečné místo, kde dokáţí přeţít pouze lidé šílení jako on sám. Tvůrci lákali nejvíce na přítomnost Johnnyho Deppa, třebaţe hlavní hvězdou měla být Mia Wasikowska jako Alenka. Herečka nehrála dosud v mnoha filmech, diváci si ji mohli pamatovat nanejvýše ze snímku Odpor 17, kde ztvárnila menší roli ţidovské dívky nebo filmu Amelia 18 , kde se objevila po boku Hillary Swank. Proto ji představovali v upoutávkách pouze postavou, ne jako hereckou osobnost. Během teaseru se divákova pozornost soustředila na jména Tima Burtona, Johnnyho Deppa a společnosti Walt Disney, doplněné větou “You have got a very important date.“19
Samotná reklamní kampaň nedosahovala takových rozměrů, jako u jiných blockbusterových filmů. Společnost Walt Disney spoléhala na všeobecnou znalost příběhu, překračující jak hranice věkové, tak i národnostní. Navíc spojení Tima Burtona a Johnnyho Deppa v kombinaci s tímto námětem bylo pro diváckou obec velice atraktivní. Následovaly pouze dva trailery, tři plakátové varianty, z nichţ jedna představovala Alenku s bílým králíkem, druhá Kloboučníka a třetí obě královny s kočkou Šklíbou a dvojčaty (viz příloha str. 51-54), doplněné portréty jednotlivých postav ve výrazných barevných variantách. První teaser plakát (viz příloha str. 52) nabídl hrdinku ve zmenšené
16 Zdroj:
19
verzi stojící na podšálku, zády obrácenou k publiku, kdy vidíme pouze její otočenou tvář. Toto ztvárnění můţe asociovat její nejistotu, osamocení, strach, pocit nedůleţitosti. Na druhém plakátu (viz příloha str. 53) jiţ není osamocena, vidíme zde bílého králíka, který jí určuje cestu. Dívka se tak ještě nemusí rozhodovat, ale v zadním plánu uţ sedí Kloboučník, který naznačuje blíţící se změnu v jejím pohledu na svět. Na posledním plakátu (viz příloha str. 54) Alenka sedí spolu s ostatními hlavními postavami za jedním stolem, coţ evokuje její nově nabytou rovnocennost a sebevědomí. Produkce téţ zásobovala čtenáře fotkami z natáčení prostřednictvím filmových časopisů a internetových stránek.
Součástí marketingu se stala i výstava předmětů a kostýmů z natáčení, která proběhla na ComicConu. Tvůrci se snaţili potencionální diváky oslovit i vydáním počítačové hry zaloţené na filmu Alenka v říši divů, vyvinuté francouzskou společností Étranges libellules.
2.6. Divácké přijetí, Box office, kritické ohlasy
V Americe a Kanadě film vydělal 334 191 110 miliónů dolarů. Z ostatních zemí si připsal na konto 690 108 794 miliónů dolarů. Dohromady film utrţil přes jeden bilión dolarů. Zařadil se mezi druhý nejvíce ziskový film za rok 2010 hned po Toy story a stal se šestým celkově nejvýdělečnějším filmem všech dob. Zároveň šestým, který překročil bilióntou hranici a druhým od společnosti Walt Disney, Na prvním místě jsou dosud finančně nepřekonáni Piráti z Karibiku. Alenka v říši divů představuje pro Burtona největší finanční úspěch - jak na území Ameriky a Kanady, tak v zámoří i celosvětově. Film se stal téţ velice úspěšným v kategorii filmových adaptací dětských knih, dokonce překonal výdělky i prvního dílu ságy o Harrym Potterovi.20
20 :< http://en.wikipedia.org/wiki/Alice_in_Wonderland_(2010_film) > (cit. 20.10.2011)
20
O prvním víkendu trţby vyšplhaly aţ na 210 miliónů celosvětově a snímek si tak zajistil nejlepší otvírací víkend mimo letní sezónu. 26. května 2010 dosáhl biliónté částky.21
Reakce na film se různily. Spousta diváků a recenzentů nedůvěřovala tomuto netradičnímu spojení uţ při ohlášení filmu do výroby. Spolupráce Tima Burtona a gigantu Walt Disney, převáţně vyrábějícího rodinné a dobrodruţné filmy, se zdála pro mnohé nemyslitelná. Panovaly obavy, ţe Burtonova práce bude tímto spojením velice svazována a nedojde tak k realizaci všech jeho nápadů kvůli přítomnosti mladších diváků a celkovému obrazu společnosti Walt Disney jako synonyma rodinné neškodné zábavy. Reţisérova tvorba je známá mixem hororu, komedie a morbidnosti, proto se názory na novou verzi filmu z novinářské obce tak lišily. Většina očekávala Alenku v temnějším duchu a pohádka s občasným „hororovějším“ motivem se jim zdála vzhledem k ostatním Burtonovým filmům málo. Průměrné hodnocení dosahovalo 51%22. Naopak diváci přijali film daleko příznivěji, coţ naznačují jiţ samotné trţby, a jejich hodnocení podle průzkumu firmy Cinema Score dosahovalo známky A-.23
Samozřejmě se v obou řadách vyskytly výjimky. Podle některých recenzí na serveru Rotten tomatoes se vizuální stránka Alenky rovnala či dokonce překonala vizuální ztvárnění Cameronovy Pandory z Avataru, podle jiných na stejných stránkách z filmu vyzařovala nuda, nedotaţenost a stupidita.24 Přední americké deníky jako The Hollywood Reporter25, USA Today, Washington Post či Chicago Sun nešetřily superlativy. Chválily výkony hlavní herecké představitelky, srovnávaly Alenku v říši divů s Avatarem, přičemţ Alenka Tima Burtona se kritikům zamlouvala více. Líbil se i nápad zestárnutí hlavní
21 Zdroj:< http://en.wikipedia.org/wiki/Alice_in_Wonderland_(2010_film) > (cit. 20.10.2011) 22
21
hrdinky.26 Naopak Variety, The New York Times, Los Angeles Times, nebo San Francisco Chronicle uţ tak spokojené nebyly.27 Neshodly se s vizí Tima Burtona a jejich hodnocení klesalo aţ k 20%. Nelíbil se jim příběh, který reţisér stvořil, dávaly přednost kniţní předloze, v jejíţ nesmyslnosti se právě skrývalo Alenčino kouzlo, které se ztratilo v momentě, kdy Burton příběhu dodal řád a „smysl“.28 Na vizionářské ztvárnění panovaly rozdílné názory.
Na nejznámější Česko - Slovenské filmové databázi, dosáhl snímek 70% a je zároveň 260. nejoblíbenějším filmem.29 V recenzích českých ţurnalistů se objevovaly podobné připomínky jako v novinách zahraničních. V internetové podobě deníku iDNES byla Alence v říši divů vyčítána obyčejnost, ţádná originalita a hlavně přizpůsobení příběhu ostatním dětským fantasy ţánrům. Jako by se osobitost Tima Burtona v příběhu ztratila.30 Ale našly se i recenze, které zdůrazňovaly komplikovanost kniţní předlohy a chválily Burtona, za velice dobré uchopení příběhu, a i kdyţ přidal třetí rozměr, zůstal v zásadě věrný svému stylu, např. způsobu humoru.31
Filmový populární časopis Cinema se k novému počinu Tima Burtona postavil velice pozitivně, bránil reţisérovu vizí tvrzením, ţe nikdo nemohl očekávat od snímku pro děti krev a atmosféru typickou pro hororový ţánr. Recenzentovi se nezamlouval pouze konec příběhu, který nazval „trapným úletem“, kterým jsou dnešní hollywoodské blockbustery bohuţel poznamenány.32
26
32 Bárta, Miloš (2010): Alenka v říši divů. Cinema. č. 228, duben 2010, s. 28-29.
22
2.7. Život po promítání filmu v kinech
Film vyšel hned ve třech formátech, DVD, Blu-ray a Combo Pack, obsahující Blu-ray, DVD a digitální kopii. Snímek uvedla společnost Walt Disney Home Entertainment.Na pultech se objevil 1. června 2010. Všechny verze byly prezentovány v parametrech 16:9 a zvuku Dolby Digital 5.1 HD. DVD obsahuje tři krátké dokumenty z natáčení, soustřeďující se na postavu Alenky, Kloboučníka a vize Tima Burtona. Blu-ray měl navíc devět dalších dokumentů, zahrnující speciální efekty, jednotlivé postavy a ostatní aspekty filmové produkce. V prvním týdnu vydání se prodalo 2 095 878 kusů DVD. Na předních příčkách se film udrţel i následujících čtrnáct dní. O deset měsíců později měl film prodaných úctyhodných 4 235 588 kusů. U nás se film objevil v prodeji 5. 7. 2010. Televizní premiéru Alenky v říši divů mohli diváci vidět v první polovině roku 2011 na filmovém kanálu HBO.33
2.8. Výběr hlavní představitelky
Při obsazování hlavní role hledali tvůrci někoho nového a pro diváka nepříliš známého. Nakonec jí získala mladá neznámá australská herečka Mia Wasikowska. Při vytváření charakteru Alenky se scenáristka zaměřila s pomocí různých průzkumů na chování ţen ve viktoriánské éře a stvořila jejich přesný opak. Herečka při vytváření své postavy hledala inspiraci v literární předloze a i ve zpracování Alenky od Jana Švankmajera. Vytvořila nezávislou hrdinku, která se i přes velký tlak okolí vzepře nalinkovanému osudu a zvolí svůj vlastní. Cesta, kterou v říši divů absolvuje, reprezentuje problémy, s kterými se potýká ve světě skutečném. Největší rozdíl oproti knize je podle hlavní herecké představitelky v tom, ţe zatímco v ní hrdinka postupně zjišťovala, kdo není, tady musí naopak zjistit, kdo ve skutečnosti je. Nejlépe tento problém vystihuje
33 :< http://en.wikipedia.org/wiki/Alice_in_Wonderland_(2010_film) > (cit. 20.10.2011)
23
rozhovor mezi Kloboučníkem a Alenkou, ve kterém jí vytýká, ţe ztratila svoji podstatu, svoje pravé já.34
34
3. Neoformalistická analýza
3.1. Naratologická část
3.1.1. Žánr Fantasy ţánr se vyvinul z kombinace science fiction, hororu, pohádky, historického a dobrodruţného filmu. Jeho základ čerpal z literatury. Jako takový je definován prostředím, postavami (vedle lidí se objevují různé nereálné rasy, jako elfové, hobiti, upíři, vlkodlaci, či různá povolání typu čarodějnice, zaklínač), rekvizitami (meče, koně, magické předměty) a existencí magie a magických tvorů (draci, jednoroţci, gryfové atd.).35 Prvními příspěvky do fantasy ţánru tak jak ho známe dnes, byly literární příběhy „meče a magie“ z mysli R. E. Howarda, tvůrce Barbara Conana36 a Solomona Kanea. Spolu s J. R. R. Tolkienem (Pán prstenů) vytvořili tzv. hrdinskou fantasy.37 Od té doby patří mezi nejklasičtější příběhové schéma ţánru putování nesourodé druţiny za splněním nějakého úkolu.38 Fantasy filmy prozkoumávají různou škálu témat jiţ od začátku vzniku kinematografie. Nejčastěji se fantasy ţánr mísí s pohádkovou tematikou. Kniţní předloha Alenky v říši divů je povaţována za pohádku. Ačkoliv toto zařazení můţe být sporné vzhledem ke komplikovanosti a nesrozumitelnosti, kterou původní tištěné zpracování obsahuje. Burtonova verze si ponechala základní pohádkovou strukturu, ale přidala prvky z ostatních ţánrů. Můţeme tu nalézt znaky dramatu, dobrodruţného či rodinného snímku. Přesto schéma fantasy ţánru převládá a naplňuje všechny jeho prvky. Novou vlnu zájmu o filmové adaptace kniţních fantasy příběhů vzbudilo po roce 1999 zpracování ságy Pán prstenů od Petera Jacksona. Trilogie byla oceněna jak Oscary, tak pozitivními reakcemi od diváků i recenzentů, nemluvě o
35 Ţďárek, Pavel (2009): Filmové ţánry. Cinema. č. 223, listopad 2009, s. 63. 36 Bartík, Radim (2007): 15 nestárnoucích fantasy filmů pro pamětníky. Premiere. č. 90, prosinec 2007, s. 38-39. 37 Hrdinská fantasy pojednává o hrdinovi či hrdince, kteří proţívají dobrodruţství ve smyšleném světě a často se střetávají s nadpřirozenými silami. Heroický je její duch, povaha postav a jejich chování. 38 Ţďárek, Pavel (2009): Filmové ţánry. Cinema. č. 223, listopad 2009, s. 63.
25
finančních výdělcích. Na úspěch Pána prstenů navázali novodobí autoři jako J. K. Rowlingová s příběhy o čarodějnickém učni Harrym Potterovi nebo Stephenie Meyerová se svoji čtyřdílnou ságou Stmívání. Filmoví diváci se opět navrátili ke kníţkám a vytvořili tak silné fanouškovské základny. O pozornost diváků usilovali i fantasy filmy inspirované náboţenskou tematikou (Letopisy Narnie, Zlatý kompas z cyklu Jeho temné esence), které publikum příliš nenadchly. Neúspěch dokazují postupně klesající výdělky.39 Jak jsem jiţ psala v úvodu, filmová Hollywoodská studia nyní připravují pohádkové fantasy adaptace vycházející z příběhů o Sněhurce, Popelce, nebo Jeníčkovi a Mařence40 .Sněhurku uvidíme dokonce v několika provedeních, v originále Snow White and Huntsman41 v reţii Ruperta Sanderse, plánovaná jako část trilogie, a Mirror Mirror42 od T. Singha. Ţánr fantasy bude vţdy patřit mezi divácky nejatraktivnější. Dokáţe splnit naše nejtajnější přání a provést nás imaginárními světy bez nutnosti zvednout se ze sedadel. Jak Jean Cocteau poznamenal, „ Film je sen, který sníme všichni ve stejnou dobu.“ Nikde to neplatí více, neţ v ţánru fantasy.43
3.1.2. Charakter Alenky v předchozích filmových zpracováních Příběh Alenky tvůrce zaujal jiţ mnohokrát, přesněji se jedná o více neţ dvacet různých zpracování, nejčastěji vyráběných pro televizní stanice. V podobě celovečerního snímku ji diváci mohli vidět pouze dvakrát. Obě verze pocházely z dílny produkce Walta Disneyho. První z roku 1951 byla animovaná,
39 Letopisy Narnie: Princ Kaspian, rozpočet/výdělek: $225 000 000/$419 651 413 Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka, rozpočet/výdělek: $155 000 000/$104 383 624 Zlatý kompas:, rozpočet/výdělek : $180 000 000/ $70 083 519 Zdroj:< www.imdb.com> (cit. 26. 3. 2012) 40
26
reţírovaná Hamiltonem Luskem a Wilfredem Jacksonem. Druhou celovečerní podobou je jiţ zmiňovaná Burtonova vize. Pro rozbor charakteru vycházím ze sedmi dostupných zpracování. Úplně první černobílá verze Alenky v říši divů v reţii C. M. Hepwortha pochází z roku 1903 a trvá pouhých devět minut. Vzhledem k délce a k tomu, ţe se jedná o film z počátku vzniku kinematografie nelze od snímku očekávat podrobné vykreslení zázemí a charakteru hlavní postavy. O Alence lze pouze říci, ţe se jí během jednoho obyčejného letního odpoledne zdál velice divný sen, který skončil stejně tak rychle, jako začal. Druhý zhlédnutý, téţ černobílý, ale uţ téměř hodinový snímek v originále Alice in Wonderland pochází z roku 1915. Hlavní dívčí postavu představuje opět dítě, jehoţ dobrodruţství začíná ve chvíli, kdy usne na pikniku při čtení pohádky jeho sestrou. Sen Alenky reţisér vysvětlil jako volnou asociaci na předměty, zvířata a místa, která spatřila před usnutím. Na rozdíl od prvního filmu, tato Alenka zasahuje více do děje a problémů postav, ale neřeší je, pouze je vyslechne. Setkává se s modrou housenkou a kočkou Šklíbou, které jí kladou otázky ohledně vlastní identity. Tento motiv zde tvůrci naznačili, ale dále s ním nepracovali. Probuzením ze snu příběh končí. Nejslavnější jiţ zmiňovaná animovaná verze pochází z roku 1951. Alenku popisuje jako dívku dobrodruţné povahy a velké představivosti, kterou nebaví poslouchat nudné pohádky. Svět divů navštíví opět ve snu. Ve všech dosud jmenovaných adaptacích nehraje důleţitou roli vykreslení prostředí, ve kterém se hlavní postava nachází. Je nám pouze představena starší sestra, která se snaţí čtením pohádek zabavit mladšího sourozence. Sociální konflikt zde nehraje roli. Adaptace z roku 1966 od Jonathana Millera se pojetím výrazně liší. Působí poetickým dojmem díky rytmické hudbě a zobrazování přírody. Na hlavní postavě vidíme první znaky určité nespokojenosti s prostředím, ve kterém ţije. Z Alenky vyzařuje smutek a melancholie. Na začátku příběhu odmítala nosit klobouk. Po probuzení si ho najednou spontánně nasadí na hlavu. Alenka prošla během cesty vnitřní změnou, která jí přinesla klid a smíření.
27
O šest let později vznikl filmový muzikál Alices Adventures in Wonderland, kde hlavním hybatelem děje byl vypravěč, při jehoţ výkladu Alenka usne a dostane se do říše divů. Scéna odráţela skutečnou událost ze ţivota Lewise Carrola, kdy vyprávěl příběh o Alence Alici Liddelové a jejím sestrám při projíţďce na lodi. Děj opět kopíruje předchozí zpracování a literární předlohu. Liší se ale v tom, ţe Alenka jedná pod vlivem vypravěče, který její příběh tvoří. Působí tím pádem velice nepřirozeně, jako by si byla vědoma diváckého publika a kaţdou svoji myšlenku nahlas sděluje. Jedno z novějších zpracování pochází z roku 1999 z produkce televizní stanice Hallmark v reţii Nicka Willinga. Film začíná scénou představující Alenčinu noční můru, ve které zpívá píseň a před očima se jí míhá ostří čepele. Při bliţším prozkoumání zjišťujeme, ţe se jedná o ručičku metronomu. Rodina Alenky se připravuje na odpolední slavnost, jejíţ součástí je její vystoupení. Má strach ze zpívání před tolika cizinci, ale zároveň nechce zklamat svoje rodiče. Proto raději uteče do zahrady a skryje se v jednom z keřů. Její rozjímání je přerušeno bílým králíkem. Po chvíli ho začne pronásledovat a propadne se do říše divů. Všechny postavy, které v podzemí potkává, mají tváře a vlastnosti návštěvníků zahradní slavnosti. Celé dobrodruţství bylo snem a asociací, kterou vyvolal strach z neznáma. Nakonec svoji nejistotu překoná a píseň přede všemi zazpívá, i kdyţ jinou neţ měla původně v plánu. Dalo by se říci, ţe velká většina verzí odráţí v různé míře vnitřní změnu hlavní postavy, pouze není na první pohled hned čitelná a nehraje tak velkou roli v ději ve srovnání s nejnovější Burtonovou verzí. To ale neplatí o televizní minisérii Alice z produkce televizní stanice SyFy z roku 2009, která má s Burtonovou Alenkou v říši divů hodně společného v dějové i významové rovině. Hlavní postavou je Alice, instruktorka bojových umění, která trpí tím, ţe ji v dětství opustil vlastní otec. Proto veškerý svůj volný čas tráví jeho hledáním. V dospělosti má problém navázat trvalejší vztah, který vychází ze strachu z opuštění. Poté, co ji přítel Jack daruje prsten a chce ji
28
seznámit s rodiči, Alice pochopí, ţe s jejich vztahem má váţnější úmysly. Zpanikaří a prsten odmítne. Nicméně Jack jí ho stejně tajně vloţí do kapsy. Alice mu ho chce vrátit, ale je svědkem Jackova únosu podivnými lidmi z říše za zrcadlem a ona jediná ho můţe zachránit. Podobnost vidím v motivu ţádosti o ruku, důleţitosti vlivu otce, který formoval osobnost obou postav, i kdyţ u kaţdé jiným způsobem a u povolání Alice, které je spíše muţské a postava tak opět projevuje určitou dávku emancipace, stejně jako v Burtonově zpracování. V říši divů zjistí, ţe Jack je ve skutečnosti synem Červené královny, která krutě vládne říši divů a prsten jím darovaný je klíčem k otevření zrcadla, vstupního vchodu mezi světem říše divů a lidí. Královnini spolupracovníci tímto průchodem unášejí lidské bytosti, aby z nich extrahovali různé emoce, protoţe sami nic cítit nemohou. Alice tak během své cesty opět musí vyřešit své osobní problémy a zároveň navrátit do říše mír a pořádek. Během svého dobrodruţství se setkává se svým průvodcem Kloboučníkem, který je do Alice očividně zamilovaný a ani ona není k jeho citům lhostejná. Opakuje se stejný milostný motiv, který byl naznačen v platonické rovině ve filmové analyzované verzi. Alice tak nakonec s jeho pomocí nalezne svého otce, zachrání rukojmí drţené Červenou královnou a svrhne ji z trůnu. Novým králem se tak stane Jack. Nakonec Alice překoná svoje obavy, vyrovná se s minulostí a najde si nového ţivotního partnera v podobě Kloboučníka. Zároveň přehodnotí dosavadní ţivotní hodnoty a projde celkovou změnou osobnosti. Stejně jako Alenka, neměla Alice v úmyslu na začátku svého dobrodruţství zachraňovat ostatní obyvatele podzemní říše a rukojmí z jejího domova. Od snahy osvobodit Jacka a posléze vlastního otce se postupně pod vlivem Kloboučníka a událostí, které proţila, vnitřně změnila a dostala odvahu k záchraně všech nevinných lidí z obou světů.
29
3.1.3. Popis filmové formy jako celku Alenka v říši divů patří ke klasické hollywoodské naraci. David Bordwell vypracoval ve svém významném výzkumu struktur vyprávění v hraném filmu konvence klasických způsobů vyprávění, jimiţ se hollywoodský film vyznačuje především: nejprve představuje místa děje a jednající postavy, potom vysvětluje souvislosti a objasňuje konflikty, následně se přechází k událostem, které komplikují situaci, poté reprezentuje děje a jejich následky, ukáţe výsledek všech jednání a nakonec nabídne řešení konfliktu. Prioritu má přitom konečné dosaţení cíle, definovaného ve filmu, který samozřejmě akceptuje panující morální normy. Základním modelem vývoje syţetu u většiny příběhů je cesta a hledání, na jejichţ konci hrdina dospěje k určitému zmoudření a přehodnocení svých dosavadních ţivotních hodnot. V mém případě je toto hledisko velice důleţité, protoţe se váţe k dominantě. Svým rozvojem ovlivňuje strategii vyprávění. Hlavní hrdinka během dobrodruţství, které v říši divů proţije, dospěje a osvobodí se od konvencí a předsudků společnosti ve které ţije. Snímkem se prolínají dvě linie, jedna pracovní, související se zabitím draka a osvobozením obyvatelstva podzemního království z otroctví Červené královny a osobní, ve které se Alenka snaţí najít sama sebe. Navíc reţisér do děje zapojil i citové pouto mezi Kloboučníkem a hlavní hrdinkou. Dalo by se tedy říci, ţe se zde vyskytuje i linie milostná, i kdyţ v menší míře, neţ jsme zvyklí. Přece jenom se ocitáme v příběhu, kde milostný vztah nehraje hlavní roli, proto je naznačen pouze v platonické rovině, a tak záleţí pouze na divákovi, jak si jejich vztah vyloţí.
3.1.4. Vztah syžetu a fabule Příběh začíná prologem, který představuje hlavní hrdinku a její rodinné zázemí. Tato krátká scéna z dětství má za úkol hlavně zachytit milující vztah hlavní hrdinky k jejímu otci a osvětlit divákovi jak původ její vzdorovité
30
povahy, tak dědičnou bezmeznou představivost, pramenící z mysli vizionářského otce. Střihem se v ději posuneme o třináct let dopředu, kdy je Alenka jiţ dospělá a spolu se svojí matkou cestuje na vlastní zásnubní slavnost, coţ samozřejmě netuší. Po smrti otce se cítí osamělá a neschopná zapadnout do společnosti, nutící ji vlastní pravidla a zásady. Touţí po svobodě, které se jí od okolí nedostává. Scéna zásnubní slavnosti je jednou velkou expozicí, zobrazující nám postupně členky Alenčiny rodiny, přičemţ kaţdá z nich představuje variantu budoucnosti, kterou si pro sebe hlavní postava nepřeje. Kaţdá z nich ţije ve lţi. Téţ si můţeme všimnout, ţe Alenka poslouchá kaţdý rozkaz, který je jí udělen, nemá sílu vyjádřit vlastní názor a vzepřít se. Nerozhodnost ohledně sňatku s Hamishem je prvním náznakem nejistého vzdoru. Pod tlakem událostí dívka ze slavnosti utíká. Těsně předtím spatří bílého králíka, kterého si pamatuje z domnělého snu. Jejím prvním cílem je jeho dopadení. Díky němu nemusí svému snoubenci hned odpovědět, protoţe zatím nemá sílu se svobodně vyjádřit. Tím končí první část filmu odehrávající se ve světě lidí. V říši divů se setkává s Absolonem, modrou housenkou, která v příběhu zastává funkci učitele či rádce, jehoţ úkolem je nasměrovat hrdinku na správnou cestu. Objeví se vţdy, kdyţ postava prochází osobnostní změnou. Kromě úvodního setkání promlouvá k dívce ještě dvakrát. Na začátku jejího dobrodruţství jí ukáţe orákulum, na jehoţ konci skutečná Alenka zabíjí draka. Ale nynější Alenka ještě není natolik silnou osobností, aby byla skutečnou Alenkou. Sebevědomí ztratila smrtí svého otce. Proto ani ona ani ostatní nevěří, ţe je skutečnou tou, kterou všichni hledají. Podruhé se ukáţe v zahradě královny Mirany, v předvečer výběru kandidáta pro zabití Tlapochouda, kde hlavní postavě sdělí, ţe uţ prošla výraznou změnou, ale pořád jí ještě něco k dokonalosti chybí. Jak sama poznamenala: „Skoro zapomínám, ţe je to jen sen.“ Při závěrečném rozhovoru nutí Alenku, aby si vzpomněla a uvěřila nejen
31
ve skutečnost podzemního království, ale i v sílu vlastní odvahy a uvědomění sebe sama. Housenka se zakukluje a uzavírá svůj starý ţivot jako Alenka. Od chvíle, kdy vstoupí do říše divů, je zpochybňována její totoţnost. Všichni podzemní obyvatelé ji ohodnotí jako Alenku, ale ne tu správnou, kterou všichni očekávali. Chybí jí odvaha, rozhodnost a neposkvrněná mysl dítěte, kterou během dospívání ztratila, vlastnosti nepotřebné pro nalinkovaný ţivot dívky z vyšší společnosti. Cesta v říši divů jí pomůţe k jejich opětovnému nalezení. Diváci vytvářejí fabuli a anticipují jiţ od prvních minut filmu, kdy začínají dostávat prvotní základní informace, tzn. Alenčino dětství. To divákovi postačí, aby začal vytvářet vlastní hypotézy na základě předchozích filmových zkušeností. Divák bude předpokládat, ţe postava Alenky projde osobnostní změnou, nakonec pomůţe obyvatelům říše divů s jejich problémem a najde řešení i ve své otázce budoucího uplatnění v ţivotě. Otázka manţelství se zdá od začátku jako velmi nepravděpodobná varianta vyústění příběhu, zvlášť kdyţ si vybavíme Alenčinu nespoutanou povahu a smýšlení o společenských konvencích. Jediné, co by divák předpokládat nemusel, na základě předchozích filmových zkušeností, je závěr, kdy Alenka přebírá společnost svého otce. Dále pro vytváření hypotéz hraje roli znalost ţánru, kniţní předlohy, předchozích zpracování nebo tvorby Tima Burtona. Zároveň divák doplňuje i informace, které byly buď vynechány, nebo pouze naznačeny, např. třináct uběhlých let. Zásadní zvrat, od kterého se začne odvíjet hlavní část děje, začíná v momentě, kdy se hlavní postava rozběhne za bílým králíkem a propadne se do říše divů. Narace je zde vysoce komunikativní, sděluje divákovi všechny důleţité informace a je zároveň i vševědoucí. Publikum ví více neţ hlavní postavy, např. Alenka se domnívá, ţe vše co se kolem ní děje je pouze sen, nevzpomíná si, ţe v podzemí jiţ jednou byla. Postupně se míra komunikativnosti narace mění v závislosti na dívčině vnitřním vývoji.
32
3.1.5. Komunikativnost a hloubka narace Z počátku diváci vědí více neţ hlavní hrdinka, ale s progresem, který prodělává, se objem vědění srovnává na stejnou úroveň. Do říše divů Alenka vstupuje jako zbabělec, který utíká před odpovědností. Podzemní neobvyklá krajina spolu s jejími obyvateli pro ni reprezentuje pouze zvláštní sen, nepříliš důleţitého významu. Aţ dojde svého konce, hlavní postava se probudí a bude pokračovat ve svém nalinkovaném způsobu ţivota. Avšak divák nepochybuje o jeho skutečnosti. Po příhodách, kterých je Alenka součástí, začíná mít postupně zájem řešit nesnáze nových přátel. Přesto si stále myslí, ţe jsou všichni výplodem její vlastní fantazie a představivosti. Naopak divák v této chvíli jiţ předpokládá, ţe dívka strach překoná a vyvede zemi z despotické nadvlády Červené královny. V momentě, kdy se Alenka rozpomíná na minulost a začíná věřit ve skutečnost kouzelného světa, se míra vědění pro diváky i hlavní postavu vyrovnává. Hloubka narace je objektivní, na svět postav se díváme povrchně, nevíme, co si v určitou chvíli myslí, pokud nám to sami nesdělí. Změna nastává v momentě, kdy si dívka rozpomíná na svůj opakující se sen. V danou chvíli se flashback zároveň propojuje s jejími vnitřními pocity.
3.1.6. Kauzální činitelé děje a variace Hlavními kauzálními činiteli v příběhu nejsou pouze postavy, ale i neţivé předměty. Nejdůleţitějším z nich je orákulum, prastarý pergamen předpovídající budoucnost a přední spouštěč všech událostí. Nebýt jeho, bílý králík by se nikdy nevypravil do země lidí, aby přivedl Alenku zpět. Ačkoliv by jedním z předních hybatelů měla být hlavní hrdinka, v našem případě je v pozici pasivního činitele, kterým manipulují ostatní postavy. Jediné, co hrdinka pro změnu svého osudu v úvodu děje udělala, byl běh za bílým králíkem, kterým se vyhnula otázkám, na které prozatím neuměla odpovědět.
33
Od jejího příchodu do říše divů ji její obyvatele následují a postrkují v cestě vpřed. Hrdinka neodporuje a absolvuje všechny povinné zastávky. U kaţdého úkolu, který splní, je jí průvodcem někdo jiný, a pokaţdé jejich interakce začíná stejnou otázkou, kdo vlastně je. Hrdinka jim pokaţdé odpoví, ţe Alenka, ale ne ta, kterou všichni čekají. Jedná se o tzv. variaci, čili událost, která se zopakuje několikrát v různých obměnách. Na dívčin vývoj má veliký vliv. Díky neustálému tlaku, který tato otázka způsobuje, Alenka několikrát přehodnocuje svůj postoj k celé situaci. Od naprosté nečinnosti, přes reakce na konkrétní dění aţ po jejich ovlivňování. Zatímco na počátku nechápala význam otázky, s přibývajícími úkoly začne o své identitě uvaţovat sama, např. ve scéně, kdy se musí do hradu Červené královny dostat tím, ţe přeskáče řeku plnou hlav královniných zrádců, nebo kdyţ se snaţí osvobodit Kloboučníka pomocí meče. Určitým druhem variace je i samotné Alenčino dobrodruţství, které se podobá její první návštěvě, sled událostí a setkání je téměř totoţný. Hlavní rozdíl představuje význam obou cest. V prvním případě byla děvčátkem, které zabloudilo do neznámého světa, věřila v jeho reálnost a neobávala se návratu domů. V druhém dobrodruţství se nachází v zcela odlišné situaci. Na pohádky uţ nevěří a její smysl pro fantazii potlačuje realita dospělosti. Společnými pojítky obou návštěv zůstává pronásledování bílého králíka, pád do podzemí, konzumace stejného nápoje a zákusku, nebo postupná setkání s kočkou Šklíbou a Kloboučníkem.
3.1.7. Změna cíle a směřování cesty Na začátku svého dobrodruţství v podzemí nemá hrdinka ţádný smysluplný cíl. Jediné po čem touţí je dostat se pryč. Ale čím hlouběji postupuje do ponurého světa, tím více se její cíl směřování mění v závislosti na jejím vnitřním vývoji. Ten je v případě konstrukce narace Burtonova filmu udáván i dílčími
34
deadliny. Alenka plní jednotlivé úkoly, u nichţ si začíná postupně uvědomovat sama sebe a získává zpět odvahu, kterou měla kdysi. Pro odpor a vlastní iniciativu se rozhodne aţ v momentě, kdy je unesen Kloboučník. Uvědomí si, ţe byl zajat kvůli ní. Neuposlechne příkazů ostatních a rozhodne se ho zachránit. Poprvé jedná sama za sebe. Sejde z určené cesty. Místo putování na panství Bílé královny Mirany se rozhodne pro cestu na sídlo Iracebeth. Cestě na zámek Červené královny předchází rozhovor se psem Bayardem, ve kterém si začíná dobře uvědomovat, ţe všechny věci, které v říši divů doposud zaţila, se děly proti její vůli, stejně jako u ní doma. Bouří se tedy nejen vůči Červené královně, ale i proti pravidlům společnosti, ve které ţije. Od této události určuje směr své cesty sama a zároveň se stává aktivním hybatelem děje. Na zámku Červené královny se zmocní meče, coţ s sebou přináší další menší deadline, který si určila sama Alenka, čímţ konečně přesvědčí ostatní, ţe se pořád někde uvnitř skrývá ta stejná dívka, která před lety tak bezelstně popíjela s Kloboučníkem čaj nebo přemalovávala bílé růţe na červeno.
3.1.8. Čas a prostor vyprávění V otázce času divák moc vodítek nedostává. Od momentu, kdy se hrdinka propadne do říše divů, nemáme nejmenší tušení, jak dlouhou dobu zde strávila. Z informací, které dostaneme od Kloboučníka, se dozvídáme, ţe čas se od minulé návštěvy zastavil a rozběhl se aţ ve chvíli, kdy se Alenka vrátila zpět. Pro ni samotnou, je hlavním určujícím deadlinem Rastný den. Pouze v tomto časovém rozmezí bude mít šanci porazit draka a navrátit královskou korunu do správných rukou. Orientovat se přibliţně můţeme střídáním dne a noci, ale ani to není určující. Nevíme, jestli čas v kouzelné zemi plyne stejně. Po návratu Alenky domů zjišťujeme, ţe všichni na oslavě stále čekají na její odpověď ohledně nabídky k sňatku. Z toho můţeme usoudit, ţe od hrdinčina útěku uběhlo pouze pár minut.
35
Jak jsem zmínila výše, příběhem prostupuje několik dílčích deadlinů, které souvisejí s postupnou hrdinčinou proměnou. Prvním z nich je věk samotné hlavní postavy. Nachází se v rozpuku krásy a mládí, které se časem ztratí a naděje na nalezení vhodného partnera se výrazně sníţí. Zároveň tento deadline byl impulsem nutícím Alenku k rychlému jednání. Po propadu do podzemí se stává nevítaným návštěvníkem, proto musí být skryta dříve neţ ji Stayne nebo Iracebeth najdou. Na zámku Červené královny hledá pod skrytou identitou meč. Pokud ho nenajde včas, bude její totoţnost odhalena a jakékoliv naděje na záchranu Kloboučníka přijdou vniveč. Děj příběhu plyne časově chronologicky, přerušen je pouze dvakrát krátkými pohledy do minulosti v podobě flashbacků. V jednom z nich Kloboučník vysvětluje Alence původ neštěstí, které postihlo jeho domov. Pohledu do minulosti předchází rozhovor mezi Kloboučníkem a Alenkou, ve kterém jí vysvětluje, ţe od minulé návštěvy se změnila a ztratila svoji kuráţ a nadhled. Po jeho poznámce začne prokazovat svůj zájem a chce se dozvědět, co královna napáchala. Nad osudem říše pociťuje lítost, nicméně zatím nemá sílu s tím cokoliv udělat. V druhém si Alenka rozpomíná na svou minulou návštěvu podzemí, a setkání s jeho obyvateli. U něj si konečně uvědomí, co od ţivota chce a co proto musí udělat. Flashbacky nijak nenarušují časovou kontinuitu příběhu. Diváci jim snadno porozumí a informace z nich získané zaplní volné místo v jejich fabuli. Zabití draka je posledním krokem, který musí Alenka udělat, aby se osvobodila. Tím, ţe ho přemůţe, nezachrání pouze říši divů, ale nabude zpět sebevědomí, o které smrtí otce v konvenční společnosti přišla.
3. 1. 9. Motivace a funkce postav Motivace hlavní hrdinky se v průběhu děje vyvíjí v závislosti na jejím osobnostním rozvoji. Na začátku cesty je jedinou její motivací vrátit se zpět do svého světa. Protoţe se domnívá, ţe vše proţívá ve snu, snaţí se probudit. Kdyţ
36
zjistí, ţe to není moţné, snaţí se skrýt a v nepřátelském světě přeţít. Poté, co se seznámí s Kloboučníkem, se její motivace opět změní. Rozhodne se ho zachránit. Alenčina osobnost se vyvíjí a působením probíhajících událostí přetváří. Z pouhé záchrany Kloboučníka se její úkol změní v hledání meče. Motivace se opět změní. Tím, ţe ho najde, pomůţe Bílé královně a učiní první krok vedoucí k pádu vlády Červené královny. Poslední změna motivace nastane ve chvíli, kdy se hrdinka rozhodne porazit draka a vrátit vládu podzemní říše do rukou Bílé královny. Motivací ostatních obyvatel říše divů je pomoci Alence v její proměně. V prvním momentě setkání z hlavní postavy cítí pouze strach a nejistotu, proto je jejich pomoc a podpora menší. Nemají důvěru v její odhodlanost, proto zpochybňují hrdinčinu identitu. Zlom nastane ve chvíli, kdy se Alenka dostane na hrad Červené královny. Bílý králík i plšice konečně v hrdince uvidí stejnou odvahu a vzdor, které měla při první návštěvě světa divů. Změna jejich postoje je nastíněna ve scéně, kdy se Alenka snaţí osvobodit Kloboučníka z řetězů pomocí meče. Dál na scénu vstupuje královnin pomocník, který chce plány na osvobození překazit a Alenku zajmout. V tom momentě plšice osloví Alenku jejím jménem a tím dává najevo, ţe důvěra v ni byla obnovena. Dalším příkladem je Pentlochňap, který Alenku napřed zraní, neboť z ní cítí pouze strach a nevidí v ní moţnost k převratu a nastolení vlády Bílé královny. Tato situace se mění v okamţiku, kdy Alenka přijde pro meč. Rozpozná v ní rostoucí sílu osobnosti a rozhodne se jí pomoci. Stejnou funkci má i housenka Absolon, Bílá královna nebo Kloboučník. Pomáhají obnovit hrdince důvěru ve vlastní úsudek. Motivací Červené královny je zabránit vzpouře, která by ji připravila o titul a moc. Vstupuje do konfliktu s hlavní hrdinkou a nechtěně ji svými činy nutí k obranné reakci, díky které se hrdinka osobnostně vyvíjí rychleji. Staví ji do pozice, ve které musí bojovat nejen za sebe, ale i za stranu dobra zastoupenou Bílou královnou.
37
3.2. Stylistická analýza Druhá část analýzy snímku Alenka v říši divů se zabývá stylem. Zatímco naratologická část popisovala hlavně příběh a pojmy spojené s jeho konstrukcí, stylistická část popisuje vizuální provedení filmu a prolínání dominanty do všech těchto prvků.
3.2.1. Mizanscéna a její proměny v závislosti na hlavní postavě Mizanscéna je v mém případě hlavním prostředkem, na kterém mohu dokázat dominantu osobního rozvoje hlavní postavy. Patří do ní všechny prvky snímané kamerou, tzn. kostýmy, make-up, prostředí čí rekvizity. Ve filmu Alenka vystřídá celkem sedm kostýmů. Všechny postupně indikují změnu, kterou hrdinka vnitřně proţívá, její osvobození, emancipaci a samostatnost. V úvodu je podřízena módě doby, ve které ţije: korzet, upnuté přezdobené šaty, punčochy a nepohodlné boty (viz příloha str. 56). Alenka působí jako oţivlá kresba. Její šaty jsou světle modré nevýrazné barvy a splývají s prostředím i ostatními účastníky slavnosti. Modrá vyjadřuje tradici, stálost a chladnou odtaţitost, typickou pro společnost, ve které se nachází. Po pádu do podzemí po poţití kouzelného nápoje a zákusku změní míru velikosti oblečení. Ztrácí se upnutost a napětí, které se mění ve volnost (viz příloha str. 56). Největší změna nastává při pobytu na zámku Červené královny, kde se její nový šat skládá z nesourodých kusů látek (viz příloha str. 55), coţ vyjadřuje její změnu v postoji. Nachází se ve stádiu hledání a zmatku, na jednu stranu by chtěla pomoci při záchraně říše divů, na druhou stranu se bojí. Červená barva symbolizuje změnu či výstrahu. Při návštěvě královny Mirany je Alenčin kostým světle bílé barvy. Nachází se ve stavu zklidnění a rozjímání, kdy jí k nalezení odvahy zbývá udělat poslední krok. Bílá barva je spojená s představou nevinnosti, čistoty, ale také můţe znamenat absolutní svobodu. Zbroj, kterou oblékne před bitvou s drakem značí (viz příloha str. 56), ţe přerod
38
z nejisté dívky v sebejistou ţenu byl dokončen. V poslední scéně loučení hrdinka oblékla tmavě modrý komplet s kravatou a vestou symbolizující nezávislost samostatnost a nový začátek. Změnu doslovnou prodělal i Alenčin rádce housenka Absolon, který se v posledním záběru zjeví na Alenčině rameni jako krásný modrý motýl, symbol nového začátku, putující do neznáma stejně jako ona. Na začátku příběhu dívka není dominantním prvkem mizanscény. Alenka je situována do role prvku navíc, který se snaţí působit nerušivým dojmem. S postupným osobnostním vývojem se dostává více do popředí a centra pozornosti diváků. V úplném závěru se stává dominantním prvkem na scéně. Prostředí slavnosti je strohé a působí uspořádaným dojmem. Z této scény pojaté ve světlých nevýrazných odstínech se Alenka ztrácí. Scéna je přeplněna ostatními postavami a hrdinka je pouze jednou z davu. V momentě, kdy propadne do podzemní říše, se počet postav na scéně zmenší, ale stále splývá s prostředím divoce rostoucích květin a hub v odstínech tmavých barev. V různorodém prostředí se odráţí její zmatek a nerozhodnost. Celá říše divů je pojata v temných odstínech (viz příloha str. 59), aby symbolizovala útlak, kterému jsou jeho obyvatelé vystavení. Působením hlavní postavy se do podzemí dostává více světla a optimističtějších barev. Vţdy kdyţ Alenka zvítězí, se na scéně objevují paprsky slunce, které dodávají okolní krajině nádech dobra postupně se vracejícího do podzemního království. První záběr zámku nám představí jeho komnaty a okolní zahrady ve velice tmavých odstínech, ale jakmile do jejich prostor vstoupí hlavní hrdinka, jsou odstíny barev světlejší a jasnější. Říše Červené královny (viz příloha str. 57) připomíná Alenčin domov, svou škrobeností, přehnanou ozdobností samotného sídla a nekompromisními pravidly. Zároveň Iracebeth ţije ve stejné lţi, jako hrdinčina aristokratická společnost. Moţná je královnou, ale je obklopena lháři a podvodníky. Největší osobnostní rozvoj proto hrdinka zaţije u ní na zámku, neboť si uvědomí, ţe se všichni zde chovají podobným způsobem jako ona.
39
Snaţí se zapadnout do společnosti a nijak se od ní nelišit. Na rozdíl od Alenky, která se osobnostně vyvíjí k lepšímu, ostatní včetně Iracebeth zůstávají stejně podřízeni vlastnímu strachu z odlišnosti. Bílá královna naopak představuje ţenu, kterou by se Alenka stát chtěla, emancipovanou se svobodnou vůlí, která rozhoduje o svém osudu sama. Ve scéně, kdy je volen triumfátor, královna Mirana Alence vysvětluje, ţe volba, kterou učiní, musí být její vlastní. Alenčino umístění na scéně se stává postupně dominantnější. Centrum pozornosti se přesouvá na ni. Ostatní postavy se stahují do pozadí a čekají na rozhodnutí, která učiní Alenka. Zámek Mirany je přesvětlený, aby vyzařoval dobrotu, mírnost a klid (viz příloha str. 55).
3.2.2. Hudba I hudba reaguje na změny, kterými hrdinka prochází. Postava Alenky má hudební motiv, postupně se obměňující a sílící se sebevědomím a odvahou, kterou nabývá. Hudební doprovod podkresluje Alenčino psychické rozpoloţení. Na začátku příběhu, kdy je Alenka ještě dítětem, je její hudební motiv plný očekávání. Kdyţ vyroste a účastní se slavnosti, kde ji Hamish ţádá o ruku, se v hudebním doprovodu odráţí nerozhodnost a smutek. Vţdy, kdyţ dospěje k novému rozhodnutí, zazní její motiv v nové podobě. V říši divů se v hudebním podkladu odráţí Alenčina zvědavost se zbabělostí a úzkostí. Naopak ve chvíli, kdy míří na hrad Červené královny, hudba přidá na naléhavosti, rychlosti a sborech, které značí hrdinčino nové odhodlání. Ve scéně, kdy se zmocní meče, její motiv reflektuje novou naději a porozumění. Mění se rytmus a dynamika.
40
3.2.3. Pohled, záběr Pohled má sílu změnit druhého v objekt a ovládnout jej. Osoba, která se dívá jako by automaticky ovládala a přivlastňovala si předmět svého pohledu. Můţe znamenat popření vlastní tělesnosti a zmocnění se tělesnosti druhého. Podle Laury Mulvey44 je klasický narativní film vystavěn podle muţského pohledu tzv. „the male gaze“. Muţské postavy, jako zástupci diváka, jsou nositelé pohledu zaměřeného na ţenu-obraz, charakterizovanou svým bytím pro pohled. Divákův voyeurismus a sadistická touha zmocnit se obrazu ţeny na plátně jsou pak uspokojeny identifikací s hrdinou příběhu, kterému je takové zmocnění dovoleno. V našem případě se takové zmocnění nevyskytuje. Hlavní ţenská postava nemá v příběhu protipól, který by se ji explicitně snaţil získat. Ono zmocnění netvoří ani jednu z linií příběhu. Diváci jsou tak stavěni do pozice vášnivé nezaujatosti, kdy se s postavou identifikují skrz svoje osobní zkušenosti.45 Výjimku mohou tvořit dvě scény s pomocníkem Červené královny, který v Alence nachází jisté zalíbení, které zmizí ve chvíli, kdy zjistí, o koho se jedná. V tento moment by divák mohl v hlavní postavě spatřovat objekt tuţby. Na začátku příběhu je hlavní postava zabírána v celcích a polo-celcích. Polodetailů a detailů se vyuţívá pouze v malém mnoţství. Ale jakmile se Alenka začíná měnit a bojovat za říši divů, přibývá detailů a velkých detailů zobrazujících zblízka ruce, nohy a části obličeje, které přijdou na řadu, kdyţ se dívka rozhoduje o důleţitých krocích ovlivňující nejen ţivot její, ale i ostatních. S blíţícím se vyvrcholením příběhu se jejich počet oproti úvodu téměř zdvojnásobil. S postupným vývojem a osmělením se Alenka přesunuje do středu záběru a centra pozornosti, předtím byla umisťována hlavně na okraje, kde její postava zanikala. Důleţité jsou i
44 Laura Mulvey (15. 8. 1941) je filmová kritička, teoretička, scenáristka a reţisérka. Mezi její nejvýznamnější díla patří esej Vizuální slast a narativní film, publikovaná v roce 1975 v časopise Screen. Toto dílo dopomohlo k etablování feministické filmové teorie jako legitimní a samostatné oblasti studia. V současnost je profesorkou na filmových a mediálních studiích na univerzitě v Londýně. Zdroj: http: (cit. 26. 3. 2012) 45
41
dívčiny emoce, kterých přibývá a pozornost kamery se přesunuje hlavně na ně, aby se diváci lépe vcítili do jejích problémů a lépe pocítili změnu, kterou prochází. Hlavní postava se vyhýbá přímému pohledu do kamery. V úvodní scéně, z dětství, kdy se na scéně objeví úplně poprvé, se podívá zpříma na diváky, protoţe je obklopena úplnou rodinou, není zatíţena problémy dospělých a hlavně nepociťuje strach, ale po ztrátě otce a důvěry v sama sebe, je její sebevědomí nulové. Aţ při jedné z posledních scén, po návratu z říše divů, se Alenka při tanci futrováku podívá zpříma do kamery. Strhává na sebe pozornost nejen návštěvníků slavnosti, ale i diváků. Okázale tak předvádí svoje nově nabyté sebevědomí.
3.2.4. Střih Střih slouţí k vyprávění příběhu, úpravě tempa a rytmu filmu. Díky těmto technickým operacím jsou u diváků vyvolávány emoce, které je sbliţují nebo naopak oddalují od filmové postavy. Zároveň vykresluje prostředí a navozuje atmosféru. Analyzovaný film Alenka v říši divů vyuţívá kontinuální střihové skladby, která je pro hollywoodské filmy typická. Flashbacky, které jsem krátce zmiňovala v naratologické části, mají velký vliv na formování charakteru a rozhodnutí hlavní postavy. Postupně se mění dynamika střihu. S osobnostním vývojem Alenky se stává rychlejším a délka záběrů se zkracuje. Ve scéně, kdy Kloboučník vypráví Alence o momentu, v němţ Bílá královna přišla o svou moc, se vzpomínky prolínají s jeho obličejem a končí střihem na Alenčinu tvář, která vzpomínku svým hlasem přeruší. Dívka se tak pomalu začíná měnit. Následuje scéna útěku, která střídá záběry prchajícího Kloboučníka a jeho pronásledovatelů. Kloboučník odhazuje klobouk s Alenkou a sám je zajat. Druhý flashback patří do vzpomínek hlavní postavy, která má strach utkat se s drakem a pomoc hledá u housenky Absolema. Díky jeho
42
poznámce o její popletenosti, kdyţ kdysi podzemní říši přejmenovala na říši divů, si Alenka rozpomene na svoji první návštěvu. Střihem se přesuneme na dívčin obličej, který plynule přechází ve vzpomínku s motivem velkých hodin, prolínajících se se záţitky dívčiny minulosti. Na základě této okolnosti si začne uvědomovat reálnost problémů, vlastní nečinnost a malou průbojnost, která jí ve vlastním domově způsobuje tolik nesnází. V momentě, kdy se Alenka rozhoduje, zda pomůţe v boji proti Červené královně nebo zůstane stranou, je vyuţito eliptického střihu, který pracuje s prvkem překvapení a nutí diváky poloţit si otázku, co se dělo v chybějící pasáţi. Jsme svědky rozhovoru mezi ní a Absolonem, ale neznáme výsledek. V dané chvíli jako diváci jsme neinformovaní a víme méně neţ Alenka. Poté se střihem přesuneme k Bílé královně a Kloboučníkovi, kteří téţ neznají dívčino rozhodnutí. Napětí je přerušeno Alenčiným vjezdem na pentlochňapovi.
3.3. Téma
3.3.1. Významy Alenky v říši divů Jak jsem jiţ zmínila, kaţdý film skrývá určité významy. Některé jsou lehce rozeznatelné, jiné musíme hledat pod povrchem. Z hlediska významu referenčního identifikujeme poznatky všeobecně známé jak ze ţivota, tak z dějin. Můţeme identifikovat dobu viktoriánské Anglie, ve kterém se hlavní hrdinka nachází, a s ní spojené zámořské cesty za obchodem. Významy explicitní děj konstruují a mají zjevný význam ve formě např. morálního ponaučení. V našem případě se Alenka musí naučit rozhodovat podle vlastního uváţení, nemůţe dál spoléhat na rady ostatních. Tím, ţe od problému uteče se nic nevyřeší. Musí se mu postavit čelem a nebrat ohledy na následky, které z jejího nového pohledu na budoucnost vzniknou. Implicitní význam zahrnuje vnitřní drama dívčina dospívání, kterým hrdinka postupně prochází. Nachází se na pomezí mezi dětstvím a dospělostí a nedokáţe
43
se s tímto problémem vyrovnat. Postupně dochází k odpoutání se od vlastní rodiny a k nalezení samostatnosti. Poslední význam se nazývá symptomatický a zahrnuje sociální kontext, včetně vztahů v povrchní společnosti řízené muţi. Skutečná povaha člověka je potlačena konvencemi a sociálním postavením. Charakter osobnosti se posuzuje pouze podle zevnějšku a finanční situace. Vzdělání a inteligence jsou doménou muţů. Ţeny jsou stavěny do nedobrovolných rolí manţelek, starajících se o domácnost.
3.3.2. Motiv ženskosti Celým dějem prostupuje motiv ţenskosti. Osud ţeny ve viktoriánské společnosti je spojen s manţelstvím a mateřstvím. Důvodem sňatku pro většinu ţen můţe být jak finanční situace, tak i věk limitující jejich vzhled. Hned na úvod si můţeme všimnout, ţe obchodní jednání je výhradně muţská záleţitost. Nikoho nenapadlo, ţe by ţena mohla mít zájem být součástí podniku či finančních záleţitostí spojených s jeho chodem. Alenčina matka společnost po smrti manţela automaticky prodává a dceru tím nutí k nechtěnému sňatku s muţem, kterého nikdy neviděla. Jedná se svým potomkem jako s nesvéprávným majetkem. Zasnoubení se jeví jako předem vykalkulovaná záleţitost veřejného rázu, ve které jde hlavně o společenskou prestiţ připravovanou jiţ od narození snoubenců. Vstupem do podzemí se Alenka dostane do světa ovládaného ţenským pohlavím. Do země, kde jsou ţeny svobodné a muţi jim slouţí. Říše divů není svázána ţádnými společenskými pravidly. Přesto vládkyně trpí svojí vlastní nedokonalostí. Červená královna Iracebeth sice stojí v čele celé říše, přesto ţárlí na vzhled a oblíbenost své sestry. Obklopuje se lidmi, kteří nejsou dokonalí, aby si zvedla sebevědomí a necítila se méněcenná. Nedokáţe přijmout sama sebe. Z nedokonalosti na svém hradě udělala přednost.
44
Opomíjení ţen jako rovnocenných partnerů, nemusí být pouze chyba společnosti, ale i jich samotných. Stát se manţelkou bohatého lorda má pro ně větší význam neţ vzdělání a emancipace. Hlavní postava proto projevila velkou odvahu, kdyţ se rozhodla jít jinou ţivotní cestou. Na druhou stranu, kdyby Alenka prokázala svoji vůli a samostatnost dříve, nemusela se do takové situace vůbec dostat. Na odstrašujícím příkladu Červené královny si uvědomila, jaké to je ţít v předstíraném vztahu, který ovlivňoval nejen Iracebeth , ale i okolí pro které se stala nenáviděnou vladařkou bez citu a porozumění.
4. Závěr 4.1. Dominanta Dominanta je hlavním formálním principem, jehoţ uţívá dílo k organizaci prostředků do jednoho tvaru. Zároveň dílo ovládá, řídí a spojuje podřazené prostředky do nadřazených celků. Dominantu snímku Alenka v říši divů spatřuji ve změně strategie vyprávění a stylu, způsobené osobnostním vývojem hlavní postavy. Na filmové hrdiny se můţeme dívat z několika hledisek. Jedním z nich je hledisko informační. Hlavní funkcí postav je poskytování informací a vodítek, díky kterým divák poskládá celý příběh dohromady. V našem případě, ale hlavní postava mnoho informací nenabídne. Jejím hlavním úkolem není ovlivňování informačního toku, nýbrţ vytváření vlastní příběhové linie, kterou utváří postupnou osobnostní změnou. Děj je tak podřízen postavě a jejím činům. Dalším hlediskem je identifikace s postavou, kdy diváci rozpoznávají prostředí a problémy, které hrdinové proţívají z vlastního okolí, a to hlavně otázka samostatnosti a vlastní iniciativy, jejímţ nedostatkem trpí většina mladé populace. Z nestranných pozorovatelů se tak stávají aktivní účastníci děje. Většinou postavy chápeme jako soubor určitých znaků důleţitých pro děj a sním
45
spojený vývoj. V tomto případě si postava postupně přizpůsobuje ostatní prvky vyprávění podle svého rozvoje a změn, kterými prochází. I stylistická stránka se výrazně podepisuje na přeměně hlavní postavy. Z naprosté nedůleţitosti a bezvýznamnosti se Alenka dostává do centra dění. Její figura je v rámci scény dominantnější. Pod vlivem vnitřní proměny dochází ke změně barevnosti a osvětlení prostředí, ve kterém se nachází. Postava je neustále vystavována zkouškám, díky nimţ konfrontuje svojí skrytou stránkou osobnosti. Jejich součástí jsou deadliny, které Alenku nutí k rychlému jednání, nemá v nich čas dlouze přemýšlet. Potlačuje tak svou zbabělost a naučenou škrobenost. Alenka v říši divů je výjimečným snímkem v rámci blockbusterové produkce. Nesnaţí se pouze nabídnout bezduchou zábavu, nebo předvést nejnovější technické vymoţenosti, ale zabývá se i otázkami společnosti a jejího uspořádání. Ať jste muţ či ţena, pocházíte z různého sociálního prostředí, vaše svoboda nesmí být nikým a ničím omezována, coţ jasně ze snímku vyplývá. Máte právo na vlastní rozhodnutí a musíte ho vyuţít stejně jako hlavní postava.
46
5. Příloha 5.1. Ceny a ocenění
Ceny filmové akademie
Rok Výsledek Cena Kategorie
Nejlepší scénická výprava Robert Stromberg (production designer) Karen O'Hara (set decorator) vítězství Oscar
Nejlepší kostýmy Colleen Atwood
2011
Nejlepší vizuální efekty Ken Ralston Nominace Oscar David Schaub Carey Villegas Sean Phillips
BAFTA Awards
Rok Výsledek Cena Kategorie
Nejlepší kostýmy Colleen Atwood
Nejlepší Make Up & Vlasy vítězství BAFTA Film Award Paul Gooch Valli O'Reilly (Make Up)
Nejlepší Make Up/Vlasy
2011 Nejlepší hudba Danny Elfman
Nominace BAFTA Film Award Nejlepší Produkční Design Robert Stromberg Karen O'Hara
Nejlepší vizuální efekty
47
Ken Ralston David Schaub Carey Villegas Sean Phillips
Zlaté glóby, USA
Rok Výsledek Cena Kategorie
Nejlepší film - Muzikál nebo Komedie
Nejlepší filmová hudba
2011 Nominace Golden Globe Danny Elfman
Nejlepší mužský herecký výkon – Muzikál nebo komedie Johnny Depp
Academy of Science Fiction, Fantasy & Horror Films, USA
Rok Výsledek Cena Kategorie
Nejlepší kostým Colleen Atwood Vítězství Saturn Award
Nejlepší Fantasy Film
Nejlepší Make-Up Shane Mahan Lindsay MacGowan
2011 Nejlepší Produkční Design Robert Stromberg Nominace Saturn Award
Nejlepší speciální efekty Carey Villegas David Schaub Tom C. Peitzman Ken Ralston
48
5.2. Segmentace syžetu
1. Úvodní titulky 2. Dům Kingsleyových: a) Setkání Charlese Kingsleyho s jeho obchodními partnery b) Noční můra malé Alenky 3. Posun v ději o 13 let: a) Cesta kočárem na slavnost b) Setkání Alenky s budoucím manţelem c) Rozčarování z budoucnosti, která ji čeká d) Ţádost o ruku e) Hon za bílým králíkem f) Pád do podzemní říše 4. Dobrodružství v říši divů: a) Setkání s místními obyvateli a orákulem předpovídajícím budoucnost b) Zpochybnění totoţnosti Alenky c) Útok posluhovačů Červené královny Iracebeth s cílem zajmout stoupence Bílé královny Mirany a zabránit chystané vzpouře d) Červená královna se zmocňuje orákula, zosnuje plán na nalezení a zabití Alenky e) Alenka se setkává s kočkou Šklíbou, která ji zavede na čaj s Kloboučníkem a jeho přáteli plšicí a zajícem březňákem f) Srdcový kluk Stayne vtrhne na čajový dýchánek, s cílem objevit a zajmout Alenku g) Flashback: Kloboučník vypráví Alence smutný příběh z minulosti h) Kloboučník je zadrţen a Alenka musí poprvé převzít odpovědnost za svoje činy a nebát se následků ch) Cesta na hrad červené královny i) Vnucení Alenky do přízně Iracebeth pod falešnou identitou j) Hledání meče k zabití Tlapochouda k) Zmocnění se meče a útěk Alenky na pentlochňapovi k Bílé královně l) Zmařená poprava Kloboučníka m) Alenka mluví s Absolonem a vzpomene si na první setkání v říši divů, druhý flashback n) Alenka se rozhodne pomoci Bílé královně a vyjíţdí do boje proti červené královně a jejímu drakovi o) Červená královna je poraţena a vyslána do vyhnanství spolu se svým milencem
49
p) Alenka se loučí s přáteli z podzemí 5. Cesta domů: a) Alenka přebírá odpovědnost za svoji budoucnost a nalézá místo v ţivotě b) Cesta Alenky do Číny, jako nováčka v bývalé otcově společnosti 6. Závěrečné titulky
50
Obrázek 1: Portrét Alenky s bílým králíkem Obrázek 2: Portrét Červené královny
Obrázek 3: Kloboučník se zajícem Obrázek 4: Portrét Bílé královny s myškou
51
Plakáty
52
53
Obal soundtracku
54
Fotografie z natáčení a filmu
Zámek Bílé královny
Bílá královna Mirana a Bayard, trůn Červené královny
55
Alenka v modrých šatech
Alenka v podzemí
Alenka ve zbroji
56
zámek Iracebeth
Iracebeth
Iracebeth a Stayne
57
Kloboučník
Návrhy a kresby
58
sochy zvířat z keřů připomínají Střihorukého Edwarda
59
počáteční malby a návrhy
60
náčrtky Tima Burtona
Místa natáčení, lokace
61
Antony House v Torpointu, Cornwall- scény ze zásnubní zahradní slavnosti Byl postaven v letech 1711-1721 sirem Williamem Carewem. Dům je postaven ve viktoriánském stylu a je obklopen rozsáhlými zahradami velikosti 25 akrů.
Charlestown Harbour, Charleston, Cornwall- závěrečná scéna odjezdu
62
Práce před zeleným pozadím
63
Vytváření digitálních postav
64
65
66
Kulturní odkazy
Socha v nadživotní velikosti, Central park New York, Jose de Creeft 1959
67
Knižní ilustrace
Kniřní ilustrace od Johna Tenniela a Jessie Willcoxe Smitha
68
Bílý králík, Alenka s ptákem Dodo, Kloboučník, Srdcová královna s králem
69
Alenka, Houseňák Absolon, Alenka s vévodkyní, Kloboučník se zajícem Březňákem a plšicí
70
Počítačové hry inspirované příběhem Alenky
mapa podzemní říše z hry Alice
71
6. Filmografie, literatura a prameny
Literatura a prameny:
THOMPSONOVÁ, Kristin (1998): Neoformalistická filmová analýza: Jeden přístup, mnoho metod. Iluminace, 10, č. 1, s. 5 - 36.
CARROL Lewis (2010): Alenka v kraji divů a za zrcadlem.Praha: ACADEMIA: přel. Alois a Hana Skoumalovi ( Alices Adventures in Wonderland, 1940).
BERGAN,Ronald (2008): Film, nakladatelství slovart s.r.o. přel.Emílie Harantová, str. 266.
THOMPSONOVÁ, Kristin – BORDWELL, David (2007): Dějiny filmu. Praha: AMU–NLN, str.760-766.
Internetové zdroje:
Spáčilová, Tereza (2010): Mami, kecáš: Burton je pořád Burton a jeho 3D Alenka je více neţ Avatar
Spáčilová, Mirka (2010): Duo Depp-Burton slibovalo záţitek, tuhle Alenku však mohl natočit kdokoli
Rechtshaffen, Michael (2010):Alice in Wonderland-film review
72
Puig, Claudia (2010): 3-D „Alice in Wonderland“ sparkles with magic, splendor
Hornaday, Ann (2010): Alice in Wonderland in Disney Digital 3D
Ebert, Robert (2010): Alice in Wonderland
McCarthy, Todd (2010): Alice in Wonderland
Dargis, Manohla (2010): Whats a nice girl doing in this hole?
Biancolli, Amy (2010): „Alice in Wonderland“ falls flat
73 www zdroje obrazových příloh: www zdroj filmových ocenění: Tištěné zdroje: Bártík, Radim (2007): 15 netárnoucích filmů pro pamětníky. Premiere č.90, prosinec 2007, s. 38-39 Ždárek, Pavel (2009): Filmové ţánry, Cinema č. 223, listopad 2009, s.63 Bárta, Miloš (2010): Alenka v říši divů, Cinema č. 228, duben 2010, s.28-29 Audiovizuální zdroje: 74 Filmografie: Alenka v říši divů (Alice in Wonderland; USA, 2010) Režie: Tim Burton. Námět: Lewis Carroll (Alenka v kraji divů a za zrcadlem). Scénář: Linda Woolverton. Kamera: Dariusz Wolski. Střih: Chris Lebenzon. Hrají: Mia Wasikowska (Alenka), Johnny Depp (Kloboučník), Anne Hathaway (Mirana), Helena Bonham Carter (Iracebeth), Crispin Glover (Ilosovic Stayne), Stephen Fry (kočka Šklíba), Alan Rickman ( modrá housenka), Michael Sheen (Bílý králík). Distribuce: FALCON. Produkce: Walt Disney Company. Formát: 35mm, bar., 1,85:1, Dolby Digital, anglická verze, 108 min. Světová premiéra: 25. 2. 2010 Londýn, Premiéra: 4. 3. 2010. Česká premiéra: 4. 3. 2010. Zmiňované filmy v textu: Avatar (AVATAR, James Cameron, USA, 2010) Odpor (Defiance, Edward Zwick, USA, 2008) Zlatý kompas (The Golden Compass, Chris Weitz, USA 2007) Letopisy Narnie (Chronicles of Narnia, Andrew Adamson, USA/VB, 2005) Sněhurka a lovec (Snow White and the Huntsman, Rupert Sanders, 2012) Zrcadlo, zrcadlo (Mirror, Mirror, Tarsem Singh, USA 2012) Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic (Hansel and Gretel: Witch hunters, Tommy Wirkola, USA/NĚMECKO, 2013) Amélie (Amelia, Mira Nair, USA, 2009) Pán prstenů (Lord of the Rings, Peter Jackson, 2001, 2002, 2003, USA/ NZ ) Stmívání (Twilight, Catherine Hardwicke, 2008, USA) Harry Potter 1-7 (Harry Potter, 2001-2011, USA) Střihoruký Edward (Edward Scissorhands, Tim Burton,USA, 1990) Ospalá díra (Sleepy Hollow, Tim Burton, USA, 1999) Ed Wood (Ed Wood, Tim Burton, USA, 1994) 75 Beetlejuice (Beetlejuice, Tim Burton, USA,1988) Batman (Batman, Tim Burton, USA, 1989) Batman se vrací (Batman Returns, Tim Burton, USA, 1992) Vincent (Vincent, Tim burton, USA, 1982) Pee-Weeho velké dobrodružství (Pee Wees Big Adventure, Tim Burton, USA, 1985) Ukradené Vánoce (The Nightmare Before Christmas, Tim Burton, USA,1993) Karlík a továrna na čokoládu (Charle and the chocolate factory, Tim Burton, USA, 2005) Mrtvá nevěsta Tima Burtona (Corpse bride, Tim Burton, VB, 2005) Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (Sweeney Todd: The Damon Barber of Fleet Street, Tim Burton, USA, 2007) Temné stíny (Dark Shadows, Tim Burton, USA. 2012) Alenka v říši divů (Alice in Wonderland,Hamilton Luske,Wilfred Jackson, Clyde Geronimi, USA, 1951) Alice (Alice,Nick Willing,VB/CANADA, 2009) Něco z Alenky (Jan Švankmajer,ČSSR/VB/Švýcarsko/ Západní německo, 1987) Alenka v říši divů (Alice in Wonderland, Nick Willing, VB/USA/NĚMECKO 1999) Alices Adventures in Wonderland (William Streling,VB, 1972) Alice in Wonderland (Cecil M. Hepworth, Percy Stow, VB, 1903) Alice in Wonderland (W. W. Young, USA, 1915) Alice in Wonderland (Jonathan Miller, VB, 1966) Eragon (Eragon,Stefen Fangmeier, USA/VB/MAĎARSKO, 2006) Inkoustové srdce (Inkheart, Iain Softley, USA/VB/GERMANY, 2008) Kronika rodu Spiderwicků ( The Spiderwick Chronicles, Mark Waters, USA, 2008) 76 Bibliografické a filmografické databáze: Československá filmová databáze. Internet movie database. Wikipedia. 77 7. Anglické resumé/ Summary This bachelor thesis deal with the analysis of the American film Alice in Wonderland directed by American director Tim Burton and released in March 2010 with Mia Wasikowska and Johnny Depp in leading roles. Alice Kingsley is 19-years-old young woman. She lives in England with her mother. After death of her father, she has to married rich boy Hamish. On the garden party she refuses his offer, because she does not love him. Alice wants to find her own way of living, but she does not know how to explain it to her family and society. Alice returns to the magical world from her childhood adventure, where she reunites with her old friends (Mad Hatter, Cheshire cat) and learns of her true destiny. And finally she finds out what she really wants to do with her life. The first part of my thesis describes birth of the film. I concentrated on movie production with include information about director Tim Burton, writer Lewis Carrol or leading actress and her movie character. The rest of the chapters describe the marketing promotion (posters, trailers) and how the film was accepted by critics and audience. The film received mixed reviews and opinions. For the most of the journalist, Tim Burton does not fulfil their expectations. His new vision of story was strongly influenced by Walt Disney Company, which is usually connected with family adventure stories. But Alice in Wonderland did very well in booth, domestic and foreign box office and earned almost one billion dollars. Finally was awarded by two Oscars. The second part of my work deals with the neoformalist analysis of the film. Neoformalist analysis is the analytical approach to film theory, created by David Bordwell and Kristin Thompson, American film scholars. This approach tries to describe how film works. The analyst’s goal is to find the dominant of the film. The dominant is a leading principle that connects all elements of the film together. The key element for determination of dominant, I found in main character Alice. Her personal progress influences strategy of storytelling and style. My detection I was trying to prove in stylistic and narrative part. 78 79