OCHRANA ROâNÍK 56 CENA 25 Kã P¤ÍRODY 1 OBSAH Jaroslav Hromas: 50 let od objevu 50 let od objevu Konûprusk˘ch jeskyní 1 Václav Hlaváã: Fragmentace krajiny a ochrana velk˘ch savcÛ 3 Romana Zárubová- Prausová: Regulace invazních druhÛ rostlin – ãást 2 6 Danu‰e Barto‰ová, Igor Genda: Projekt Konûprusk˘ch jeskyní Záchrana a návrat velk˘ch predátorÛ v oblasti Západních Karpat – ãást 1. 9 Vojen LoÏek: Ochlupka rezavá (Pseudotrichia rubiginosa) 16 Jan Plesník: Spoleãná databáze Kras a jeskynû patfií k nejcennûj‰ím ãástem pfiírody vyhlá‰en˘ch území v Evropû 18 a jsou proto tradiãnû místem v˘zkumÛ, ‰kolních Radek Mikulá‰: Poznámky ke vzniku a vysoko‰kolsk˘ch exkurzí a také dlouhodobého nûkter˘ch prvkÛ mikroreliéfu zájmu ochrany pfiírody. Velké a atraktivní jeskynû pískovcov˘ch skal 19 jsou souãástí turistick˘ch v˘dûleãn˘ch atrakcí, s tím Jan Plesník: WWF International urãil se setkáme ve vût‰inû státÛ Evropy. Je v‰ak podstat- deset nejohroÏenûj‰ích druhÛ EU 22 nû ménû státÛ, kde jsou hodnoceny jeskynû jako Ale‰ Bajer: Aplikace poznatkÛ prÛzkumu v˘znamn˘ fenomén pfiírody, zasluhující stejné péãe stanovi‰tních pomûrÛ z hlediska jako tfieba cenn˘ mokfiad nebo prales. V âeské repub- optimalizaãních opatfiení na pÛdním lice je v‰ech 12 zpfiístupnûn˘ch jeskyní spravováno fondu âR 27 státní ochranou pfiírody – Agenturou ochrany pfiírody Rada Evropy – Stfiedisko Naturopa – a krajiny âR. Ta je v roce 1991 pfievzala od regionál- informace 28 ních správcÛ. V‰echny jeskynû jsou chránûné záko- Zprávy – státní ochrany pfiírody 30 nem. DÛsledn˘mi ochranáfisk˘mi zásahy, financova- Recenze 31 n˘mi z Programu péãe o krajinu MÎP jsou zde provádûny zásahy, které napravují ‰kody zpÛsobené SUMMARY v rÛzn˘ch obdobích minulosti. Také pfii opravách a rekonstrukcích jejich zpfií- stupnûn˘ch tras a technick˘ch zafiízení se uplatÀují opatfiení, která dal‰í rizi- ka po‰kozování sniÏují na minimum. V‰echny cizorodé materiály z dfiívûj‰ích Jaroslav Hromas: 50 Years since the Discovery dob (star˘ beton, dlaÏby, Ïeleza apod.) jsou dÛslednû z jeskyní vyná‰eny of the Konûprusy Caves 2 ven. Václav Hlaváã: Landscape Fragmentation and Podzim roku 2000 se stal mal˘m svátkem pro speleology a pfiírodovûdce, large Mammals 5 protoÏe jedna ze zpfiístupnûn˘ch jeskyní, Konûpruské jeskynû u Berouna Danu‰e Barto‰ová, Igor Genda: Conservation of large Carnivores (v chránûné krajinné oblasti âesk˘ kras) slavila 50. v˘roãí svého objevu. in the Beskydy PLA 12 V roce 1950 se ve vápencovém lomu na vrchu Zlat˘ kÛÀ dostali lomafii po Vojen LoÏek: The Snail Pseudotrichta rubiginosa 17 odstfielu v lomu do jeskynní chodby. PrÛzkumy a objevy dal‰ích jeskyní a jejich pater, jiÏ pak obstarávali nad‰ení speleologové z Krasové sekce Spo- roãník 56 leãnosti Národního muzea. Tato organizace tehdy sdruÏovala v‰echny ama- OCHRANA térské zájemce o kras a jeskynû i profesionální badatele. Objevy vyvolaly P¤ÍRODY 1 ISSN 1210-258X neb˘val˘ zájem o dal‰í v˘zkumy v âeském krasu – speleologické, kvartérnû geologické, archeologické, paleontologické. Samotn˘ âesk˘ kras je územím âasopis státní ochrany pfiírody s mezinárodnû proslul˘mi geologick˘mi a paleontologick˘mi lokalitami Journal of the state nature conservancy a nedaleko Zlatého konû se také nachází svûtov˘ stratotyp, udávající roz- hraní mezi silurem a devonem ve vápencovém v˘voji. Lomy na Zlatém koni odkr˘vají mimofiádnû cenné profily útesem spodního devonu a jsou zde nej- Vydává: Agentura ochrany pfiírody cennûj‰í paleontologické lokality. Právû zde, ve vápencích spodního devonu, a krajiny âR byl postupnû objeven rozsáhl˘ jeskynní systém o tfiech patrech s celkovou v nakladatelství ENVIRONS délkou pfies 2 km. V jeskyni byly nalezeny také kosterní pozÛstatky ãlovûka Homo sapiens fossilis (stáfií asi 30 000 let) a nástroje ze star‰ího paleolitu Vedoucí redaktor: RNDr. Bohumil Kuãera a mnoÏství kostí pleistocenních zvífiat. Raritou jsou „Konûpruské rÛÏe“, druh Redakãní rada: RNDr. Václav Cílek, sintrové v˘zdoby s obsahem chalcedonu, která je nejstar‰í v jeskyních. Objev RNDr. Jan âefiovsk˘ CSc., RNDr. Jifií Flousek, svrchního patra pfiinesl pfiekvapiv˘ nález stfiedovûké penûzokazecké mincov- Dr. TomበKuãera, RNDr. Vojen LoÏek, DrSc., ny. Mince se zde padûlaly asi v létech 1460–1470. (Ze stfiedovûku se zacho- ing. Igor Míchal CSc., ing. Franti‰ek Urban vala povûst o pasáãkovi, kter˘ o velikonocích na velk˘ pátek, kdy se zemû Grafická úprava: Zdenûk Vejrostek otevírá a ukazují se poklady, na vrcholu Zlatého konû vidûl z díry vycházet Adresa redakce: Kali‰nická 4, 130 23 Praha 3 koufi. Vlezl dovnitfi a tam byl muÏ, kter˘ sedûl na hromadû penûz. Pasáãkovi tel.: 830 692 52, 830 691 11, fax: (02) 697 00 12 dal dvû mince a pfiikázal mu, aby nikomu nic nefiíkal. Pasáãek pfiibûhl do ves- Tiskne LD, s.r.o. – TISKÁRNA PRAGER, nice – mince cestou ztratil – a pfiivedl vesniãany nahoru. Otvor v‰ak nenalezl Radlická 2, 150 00 PRAHA 5-Smíchov Pfiedplatné vyfiizuje celostátnû: PNS – a tak ho lidé ztloukli, zato, Ïe lhal. – Hle, rehabilitace pasáãka po nûkolika P¤EDPLATNÉ TISKU s.r.o. ABOCENTRUM, stech letech!) Moravské nám. 12D, 659 51 Brno, tel.: Nad‰ená vefiejnost volala po urychleném zpfiístupnûní jeskyní v‰em a teh- 05/4123 3232, fax 05/4161 6160, e-mail: dej‰í politická reprezentace zafiídila, aby pfiání „dûlníkÛ a rolníku“ bylo spl- [email protected] nûno. BohuÏel, pro jejich pohodlí obûtovala v jeskyních trochu víc, neÏ bylo Pfiíjem reklamací, tel.: 0800 – 171 181 tfieba. Vefiejnosti byly jeskynû otevfieny v létû 1959 a hned se staly ‰lágrem Objednávky do zahraniãí vyfiizuje Pfiedplatné nejen ‰kolních, podnikov˘ch i druÏstevních v˘letÛ, ale vzhle- tisku, s. r. o., oddûlení v˘vozu tisku, HvoÏ- dem k blízkosti Karl‰tejna i cílem mnoha cizincÛ. VÏdyÈ do té ìanská 5–7, 148 31 Praha 4-Roztyly, tel.: doby se z âech za jeskynûmi jezdilo na Moravu nebo aÏ na 00420 2 67903240, 00420 2 67903242, fax: Slovensko! Rekordní náv‰tûvnosti, aÏ 120 tisíc turistÛ za 00420 2 7934607. sezónu, se na stavu jejich krápníkové v˘zdoby bohuÏel znaãnû a nenávratnû podepsaly. Malá ves Konûprusy se 1. strana obálky: Ochtinská aragonitová jes- stala slavnou je‰tû dfiíve neÏ zaãal spor o velkotûÏbu vápen- kynû je zapsaná s dal‰ími slovensk˘mi cÛ. a maìarsk˘mi jeskynûmi na seznamu Svû- A tak objev, v˘zkum i zpfiístupnûní Konûprusk˘ch jeskyní tového dûdictví UNESCO. Bude tam jednou není jen historií jednoho kopce ãi vesnice. Stal se praktick˘m i Moravsk˘ kras? Foto B. Kuãera

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 1 dokladem vztahÛ mezi exploatací pfiírody a jejím pozná- Dne‰ní péãe o zpfiístupnûné jeskynû u nás jiÏ na‰tûs- váním, vztahÛ vûdcÛ a amatérÛ, názorn˘m dokladem jak tí není podfiízena komerci. Je zaji‰Èována státní ochra- zmûní Ïivot regionu, spoleãnosti i konkrétních osob zdán- nou pfiírody a vychází pfiedev‰ím z jejích potfieb. A jak livû tak banální událost, jakou je objev jedné jeskynû. toto poslání resort Ïivotního prostfiedí beze váÏnû, doklá- Neb˘t tûÏby vápencÛ v lomech na Zlatém koni, zÛstaly by dají nejen dokonãené úpravy v jeskyních Javofiíãsk˘ch, jeskynû a unikátní pfiírodní i vûdecké hodnoty v nich moÏ- Punkevních a Sloupsko-‰o‰Ûvsk˘ch, rehabilitace jesky- ná neznámy. Neb˘t objevu jeskyní, vrch Zlat˘ kÛÀ by nû KÛlny, vybudování nového areálu, nauãné stezky dnes jiÏ neexistoval, jeho vysokoprocentní vápence by i archeologické expozice ve Sloupu a KÛlnû, i právû rea- dávno skonãily v pecích cementárny. lizované investice ve Zbra‰ovsk˘ch aragonitov˘ch jesky- Dnes trãí izolovan˘ ostroh Zlatého konû nad hlubinami ních a Balcarce. Ménû viditelné, ale neménû dÛleÏité, je velkolomu a skr˘vá v sobû poklady Konûprusk˘ch jesky- soustavné odstraÀování „star˘ch zátûÏí“ v jeskyních. ní jako kdysi Velká vûÏ karl‰tejnského hradu císafiské kle- NejpÛsobivûj‰í, ale také mimofiádnû nároãné, je odstra- noty. Jako správci a provozovatelé tûchto jeskyní jsme si Àování star˘ch nánosÛ neãistot, sazí a usazenin z jes- vûdomi, Ïe na rozdíl od jin˘ch, dnes uÏ modernû zrekon- kynních útvarÛ. struovan˘ch zpfiístupnûn˘ch jeskyní jsme jim mnohé dluÏ- A tak nelze jinak, neÏ udûlat v‰e pro to, abychom ni. Nejen technické zafiízení jeskyní, ale zejména provozní z nastoupeného trendu nepolevili, aby si státní ochrana areál vyÏaduje modernizaci, která by odpovídala v˘zna- pfiírody zachovala dostatek sil i finanãních prostfiedkÛ, mu lokality. Zlat˘ kÛÀ má ‰anci stát se centrem ekologic- jeÏ by i zpfiístupnûn˘m jeskyním pomáhaly navracet ké v˘chovy i vûdeckého poznávání, od unikátní geologie jejich ztracenou krásu a drÏet jejich vyuÏívání pod tak- devonsk˘ch vápencÛ, jejich krasov˘ch jevÛ, Ïivota v âes- tovkou pfiísn˘ch ochrann˘ch podmínek. To také v nepo- kém krasu od pravûku po dne‰ek, aÏ po názorné pozná- slední fiadû znamená ochránit je pfied pfiípadn˘mi privati- vání likvidace krajiny tûÏbou vápencÛ, jejíÏ rozsah u nás zaãními zájmy a komerãním pojetím jejich správy dosud nemá obdoby. A lze si jen pfiát, aby k tomu brzy pfii- a provozu. bylo i poznávání vzorné rekultivace vytûÏeného prostoru Jaroslav Hromas, a návratu základních pfiírodních funkcí. fieditel Agentury ochrany pfiírody a krajiny âR

SUMMARY

50 Years since the Discovery of the of origin dates back into the Tertiary Period. The of other accessible for broad public caves. All Konûprusy Caves discovery of the caves’ upper level brought a needs to be modernised in a way corresponding surprising finding of a medieval money forgers’ to the significance of the site. Zlat˘ kÛÀ has a Karst and caves belong among the most valu- mint, which had been in operation approxima- perspective to become a centre of both environ- able natural features of Czechia, and for that tely from 1460 to 1470. (From the Middle Ages, mental education and scientific research start- reason they traditionally are sites for research, there is a legend describing a shepherd boy see- ing from unique geology of Devonian limestones, school and university excursions, as well as of a ing on Good Friday, when the earth opens its their karst phenomena, over the life in the special long-term conservation interest. Large treasures, a hole emitting smoke on the top of Bohemian Karst from Primeval Ages till the pre- and attractive caves are part of profitable tou- the Golden Horse. He crept inside and saw a sent time including learning about a landscape rism attractions, which we can meet over most man sitting on a heap of coins. The small shep- deterioration through limestone exploitation of a of Europe. But substantially lower is the num- herd received two of them with a strict order not with us still unpreceded size and volume. And ber of states, in which caves are also evaluated to tell anything to anybody. The boy ran into his this leads us to a desire, to build up an occasi- as significant natural phenomena deserving the village – during his run he had lost the coins – on to learn a model land reclamation of the same care as for example a valuable wetland or and brought village people up the hill. He did exploited space, to establish a geological park primeval forest. In the Czech Republic all the 12 not, however, rediscover the hole and was bea- and to rehabilitate the basic ecological natural accessible for public caves are being managed ten by the people as a liar. – What a remarkab- functions. by the State Nature Conservancy – by the Agen- le rehabilitation of the shepherd boy after seve- The present management of caves accessible cy for Nature Conservation and Landscape Pro- ral centuries!) and open for public is, fortunately, no more tection of the Czech Republic. The Agency has In 1959 a part of the middle and the upper subordinated to commercial interests in our taken them over in 1991 from their regional cave floors has been opened for public. The ent- country. It is ensured by the State Nature Con- managers. All the caves are protected by law. husiastic public requested a quick access for all, servancy and based primarily on conservation In autumn of 2000, a small feast for spelaeo- and the political representation of that time needs. Consistent conservation measures fund- logists and naturalists was the 50th anniversary arranged to wish of “workers and farmers” be ed from the Landscape Management Programme of the discovery of one of those publicly acces- fulfilled. Unfortunately, more than necessary of the Czech Ministry for the Environment carri- sible caverns – the Konûprusy Caves near has been sacrificed for the visitors’ comfort. The es out measures rehabilitating damage caused Beroun (within the Landscape Protected Area caves were opened for public in summer of during different periods of the past. During „âesk˘ kras“ – Bohemian Karst). In 1950 in a 1959, immediately becoming a hit for trips of repairs and reconstructions of visitor routes and limestone quarry in the Zlat˘ kÛÀ (Golden Hor- schoolchildren, workers, and collective farmers, other facilities measures are being take to redu- se) Hill after a blast miners entered a natural because of a close vicinity to Prague also a tar- ce the risk of any further destruction to a mini- underground gallery. Further search and disco- get for many foreigners. One has to think that mum. All allien materials used in the past (old veries where then made by enthusiastic spelae- before that those wishing to visit caves had to concrete, pavements, iron etc.) are consequent- ologists from the Karst Section of the Prague travel from Bohemia to Moravia or even to Slo- ly being removed. This work has already been National Museum Society. That organization vakia! The visitor number grew to 120 thousand finished in the Javofiíãko, Punkevní and Sloup- united all amateurs interested in karst and during one single season, which has been of no sko-‰o‰Ûvské Caves as well as through a reha- caves as well as professional explorers. The dis- good for the caves and their dripstones. bilitation of the KÛlna Cave in the Moravian coveries did evoke an unusual interest in other The discovery, exploration and opening of the Karst, where new nature trails and archeologi- kinds of research in the Bohemian Karst – in Konûprusy Caves has become a practical proof cal expositions have been created. Just recent- spelaeology, Quaternary geology, archeology of interrelations between the exploitation and ly, other new investments have been made in and paleontology. The Bohemian Karst itself is the research of nature, the approach of scien- Zbra‰ovské Aragonite Caves and Balcarka Cave. an area with internationally famous geological tists and amateurs, a clear proof, how life on the Less visible, but not less important is a conti- and palaeontological sites; close to the Zlat˘ region, society and different individuals can be nuous removal of „old loads“ in the caves. Most kÛÀ (Golden Horse) there is a global stratotype changed by seemingly such a banal event, as a efficient, but also extraordinarily demanding, is (National Nature Monument „Klonk“) marking discovery of one single cave might be. Without the removal of old deposits of dirt, soot and sedi- the interface between Silurian and Devonian in getting out limestone in the Zlat˘ kÛÀ quarries, ments from cave formations. the limestone series. The Golden Horse quarries the caves with their unique natural and scienti- Thus the only way forward is to strive not to uncover extraordinarily valuable profiles in the fic values would probably remain unknown. give up the started trend, to maintain, within Lower Devonian cliffs and host the most valuab- Without the discovery of the caves, the Zlat˘ the State Nature Conservancy, enough force le palaeontological localities. And just here, in kÛÀ Hill might no more exist today, its high- and finances, in order to help the open and the Lower Devonian limestones gradually a vast quality limestones having been long ago finished accessible for public caves to restore their lost cave system has been discovered with three in the ovens of cement plants. beauties and to manage them according to strict levels of more than 2 kilometres in total length. Today, the isolated cliff of the Golden Horse conservation rules. The last but not the least: In the cave also bones of the man Homo sapiens towers above a deep hyperquarry hiding inside this also means to protect them against respec- fossilis (about 30,000 years old), palaeolithic the treasures of the Konûprusy Caves similarly tive privatisation and against commercial trends artefacts from Older Palaeolith and many bones to the big tower of the near-by Karl‰tejn Castle in their management and use. of Pleistocene animals have been found. A real with imperial jewels. In our capacity of adminis- Jaroslav Hromas, rarity are the so called „Konûprusy Roses“, a trators and managers of those caves we are Director, Agency for Nature Conservation kind of flowstone (spelaeothem) containing cal- aware of our debts comparing the situation with and Landscape Protection chedon, the oldest sinter in the caves. The time presently already newly reconstructed facilities of the Czech Republic

2 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 Fragmentace krajiny a ochrana velk˘ch savcÛ

Václav Hlaváã

hospodáfisk˘m rozvojem a rostoucím komfortem v Jeseníkách a v Beskydech jsou dnes izolované, bez S Ïivota je pfiímo spjat rozvoj dopravy. Její mohutn˘ praktické moÏnosti migraãního kontaktu. S houstnoucí nárÛst vyvolal zejména v druhé polovinû minulého stole- sítí dálnic se vliv fragmentace zaãne projevovat i u dal- tí potfiebu v˘stavby mnoha nov˘ch vysokokapacitních ‰ích druhÛ velk˘ch savcÛ. komunikací (zejména komunikace dálniãního typu), kte- Podívejme se blíÏe na v˘znam migrací pro trvalou exi- ré pfiiná‰ejí v˘razné zrychlení provozu, sníÏení nákladÛ stenci populací. Je známou skuteãností, Ïe za normál- na dopravu, zv˘‰ení bezpeãnosti a v mnoha smûrech ních okolností existuje u vût‰iny druhÛ savcÛ vÏdy ãást i sníÏení negativních dopadÛ dopravy na Ïivotní prostfie- populace, která nerespektuje stálé domovské okrsky, ale dí. Vysoká koncentrace dopravy v‰ak zároveÀ pfiiná‰í pohybuje se na velké vzdálenosti. Jde ãasto o subadultní nûkterá nová, dfiíve neznámá rizika. Jedním z nejv˘- jedince vytlaãované z domovsk˘ch areálÛ, jindy se jako znamnûj‰ích problémÛ je skuteãnost, Ïe dálnice vytváfie- migranti projevují stafií, plnû dospûlí jedinci. Motivy jí v krajinû pro vût‰inu ÏivoãichÛ zcela nepfiekonatelné a zákonitosti tûchto migrací nejsou dosud u vût‰iny dru- bariéry. Tyto bariéry mají navíc charakter dlouh˘ch linií, hÛ zcela objasnûny. Je v‰ak jisté, Ïe tyto migrace mají které zvûfi nemÛÏe Ïádn˘m zpÛsobem obejít. Stále zásadní v˘znam pro trvalé pfieÏívání a prosperitu popula- houstnoucí síÈ dálnic tak vytváfií z pÛvodnû souvisle prÛ- chodné krajiny systém „ostrovÛ“, které sice územnû bez- prostfiednû sousedí, pfiesto jsou v‰ak vzájemnû dokonale izolovány. DÛsledkem existence dálniãních komunikací je tedy fragmentace krajiny, ale také fragmentace popu- lací druhÛ, které ji ob˘vají. Tento problém se stává v zemích s vysokou intenzitou dopravy otázkou pfieÏití nûkter˘ch druhÛ, zejména tûch, které ob˘vají rozsáhlá území pfii relativnû malém poãtu jedincÛ. Právû u tûchto druhÛ dochází totiÏ snadno ke vzniku tzv. „ostrovního efektu“, to znamená k vytvofiení málo poãetn˘ch izolova- n˘ch populací, ãasto s nedostateãnou genetickou v˘ba- vou. Malé izolované populace nejsou navíc schopné vyrovnávat pfiirozené v˘kyvy poãetnosti zpÛsobené lokál- ními nepfiízniv˘mi vlivy (epidemie, klimatické abnormá- lie apod.), coÏ dále ohroÏuje dlouhodobou existenci populace. K druhÛm, které jsou fragmentací potenciálnû nejvíce ohroÏené, budou tedy zákonitû patfiit zejména nûkteré druhy velk˘ch savcÛ. Savci men‰í velikosti nejsou exi- stencí dálnic obvykle tak v˘znamnû ovlivnûni. Je to dáno Novû dokonãen˘ „zelen˘ most“ u Lipníka nad Beãvou zejména tím, Ïe jejich populace, ob˘vající v˘seãe krajiny Foto A. Toman vymezené dálniãní sítí, jsou dostateãnû poãetné a ost- rovní efekt se u nich neprojevuje tak v˘raznû. Navíc drobní savci nalézají obvykle dostatek moÏností k pfieko- nání dálnice v podobû poãetn˘ch trubních propustkÛ, cí. Díky migracím z prosperujících ãástí populace mohou které jsou pro vût‰í zvífiata nevyuÏitelné. Skuteãn˘m b˘t napfiíklad trvale osídlena i „dlouhodobû ztrátová“ mís- a zásadním problémem jsou tedy dálniãní komunikace ta, kde by izolovaná populace v krátké dobû zanikla. Bez pro populace velk˘ch savcÛ. V na‰ich podmínkách jde vût‰ích problémÛ jsou díky migraci vyrovnávány v˘kyvy napfiíklad o losa, jehoÏ migrace z Polska na na‰e území poãetnosti zpÛsobené napfi. pfiechodnû zhor‰en˘mi pod- jsou dnes díky dálniãní síti jiÏ prakticky znemoÏnûny. mínkami, epidemiemi, Ïiveln˘mi katastrofami apod. Pfiitom je zcela zfiejmé, Ïe na‰e souãasná populace, ãíta- Opaãnû dochází díky migracím k objevení a vyuÏívání jící pouze nûkolik desítek zvífiat, nemá bez posilování míst s pfiechodnû vhodn˘mi podmínkami, popfi. i k osíd- dal‰ími zvífiaty perspektivu dlouhodobé existence. Dál- lování nov˘ch vhodn˘ch oblastí. Díky migracím uvnitfi niãní sítí jsou silnû omezeny také migrace rysa, jehoÏ areálu roz‰ífiení je zaji‰tûna také nezbytná genetická souãasné populace na ·umavû, v Labsk˘ch Pískovcích, v˘mûna a udrÏována rozmanitost genofondu populace.

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 3 V letech 1998–1999 se zaãalo havlíãkobrodské stfie- zatímco zbytek trasy aÏ do Vy‰kova je s v˘jimkou jedi- disko AOPK âR ve spolupráci s ¤editelstvím silnic a dál- ného mostu zcela neprÛchodn˘. Velmi zajímavé je nic Praha vûnovat podrobnému hodnocení prÛchodnos- porovnání zji‰tûné prÛchodnosti s prvky ÚSES. Ze 34 ti na‰í dálniãní sítû pro jednotlivé druhy velk˘ch savcÛ. kfiíÏení dálnic a rychlostních komunikací s nadregionál- V první etapû byly fyzicky nav‰tíveny v‰echny mosty ními biokoridory je 27 hodnoceno jako zcela neprÛ- a propustky na v‰ech dálnicích a rychlostních komuni- chodn˘ch, 5 jako ãásteãnû prÛchodn˘ch a pouze 2 jako kacích âR. Terénním prÛzkumem pfii snûhové pokr˘vce plnû prÛchodná! Tyto nadregionální biokoridory tedy byla ovûfiována podle stop zvûfie skuteãná vyuÏitelnost v Ïádném pfiípadû nemohou b˘t vyuÏívány jako migraã- jednotliv˘ch typÛ mostÛ pro jednotlivé druhy. ní cesty pro velké savce. Ze zji‰tûn˘ch skuteãností jednoznaãnû vypl˘vá nut- Na základû takto získan˘ch poznatkÛ byly mosty rozdû- nost vûnovat prÛchodnosti dálniãní sítû pro volnû Ïijící leny do tfiech kategorií: Ïivoãichy mimofiádnou pozornost. Pfiedev‰ím je nezbytné zajistit dÛslednou ochranu v‰ech stávajících velk˘ch 1. mosty prÛchodné pouze pro zvífiata velikosti li‰ky, mostÛ pfied ru‰iv˘mi vlivy v˘stavby a provozu a vyfie‰it jezevce a vydry – jde pfiedev‰ím o trubní propustky jejich zakomponování do nadregionálních a regionálních a men‰í mostky (napfi. prÛchody pro lesní cesty); ÚSES. Dal‰í sníÏení propustnosti stávající sítû neuváÏe- 2. mosty prÛchodné pro zvífiata do velikosti srnãí zvûfie – nou v˘stavbou v okolí mostÛ (vãetnû provozování sklá- tato zvûfi obvykle vyuÏívá mosty ‰iroké alespoÀ 15–20 dek, ãistíren vod, v˘stavby cestní sítû nebo rekreaãních metrÛ a vysoké alespoÀ 4 m; objektÛ) nelze jiÏ v Ïádném pfiípadû pfiipustit. 3. mosty prÛchodné pro velké druhy jako jelen, rys, los, Rozhodující vliv z hlediska fragmentace prostfiedí vlk – tato zvífiata vyuÏívají pouze ‰iroké mosty pfiekle- budou v‰ak mít novû navrhované úseky dálnic. Pro ten- nující celá údolí (minimální ‰ífika alespoÀ 40 m). to úãel pfiipravuje AOPK âR pro rok 2001 metodické doporuãení, které bude obsahovat jednak minimální roz- Pfii zafiazování jednotliv˘ch objektÛ do pfiíslu‰né katego- mûrové parametry mostÛ pro jednotlivé druhy zvífiat, rie byla vedle rozmûrov˘ch parametrÛ zohledÀována také jednak doporuãení minimálních vzájemn˘ch vzdáleností poloha mostu, stav vegetace v okolí, ru‰ivé vlivy pÛsobené jednotliv˘ch kategorií mostÛ v rÛzn˘ch typech krajiny. zástavbou, existencí cest ãi silnic pod mostem atd. Tyto vzdálenosti se budou pohybovat od 2–4 km V˘sledkem tohoto vyhodnocení je mapa âR s vyzna- v migraãnû nejexponovanûj‰ích oblastech po 10–20 km ãen˘mi bariérami pro pfiíslu‰né kategorie zvífiat. v oblastech nejménû v˘znamn˘ch. Pokud doporuãen˘ch Z vyhodnocení vypl˘vá, Ïe zvífiata do velikosti li‰ky, vzdáleností nelze dosáhnout (zejména v rovinatém teré- jezevce a vydry nalézají témûfi ve v‰ech úsecích dosta- nu b˘vá umístûní mostÛ pfiíslu‰n˘ch rozmûrov˘ch para- teãn˘ poãet odpovídajících prÛchodÛ a dálnice pro nû metrÛ technicky obtíÏnû realizovatelné), je moÏné fie‰it neznamená v˘znamnou migraãní bariéru. (To v‰ak zprÛchodnûní dálnice v˘stavbou tzv. „zeleného mostu“. pochopitelnû neznamená, Ïe neexistují nebezpeãná mís- Tyto objekty je moÏné pouÏít pouze v místech, kde dál- ta, kde tato zvífiata ãasto hynou pfii pokusu o pfiebûh- nice prochází v záfiezu. Jejich ‰ífika by mûla b˘t alespoÀ nutí dálnice vrchem). Pro srnãí zvûfi je prÛchodnost dál- 40 m (pfii této ‰ífice jsou jiÏ zelené mosty podle zahraniã- niãní sítû jiÏ v˘raznû hor‰í. Odpovídající prÛchody ních zku‰eností vyuÏívány i jelení zvûfií). Vzhledem v dostateãném poãtu existují jen na cca ãtyfiiceti pro- k tomu, Ïe jde vÏdy o finanãnû mimofiádnû nároãné stav- centech celkové délky dálnic a rychlostních komunika- by, je nutné jejich realizaci poÏadovat pouze tam, kde je cí. PrÛchodnost pro velké savce je je‰tû niÏ‰í – odpoví- pro to plné opodstatnûní. dající poãet vyhovujících prÛchodÛ existuje pouze na S problematikou prÛchodnosti dálnice pro velké sav- tfiiceti procentech délky dálniãních komunikací, pfiitom ci úzce souvisí problematika oplocení dálnice a proble- zcela neprÛchodné jsou i migraãnû mimofiádnû v˘znam- matika doprovodné zelenû podél dálnice. Hlavním moti- né oblasti. Napfiíklad dálnice D1 je odpovídajícím zpÛ- vem k oplocení dálnice je nepochybnû zamezení stfietÛ sobem prÛchodná pouze v úseku Praha–Humpolec, vozidel se zvífiaty pfiebíhajícími dálnici. Je zfiejmé, Ïe ideálním fie‰ením by byl dostateãn˘ poãet mostÛ v‰ech kategorií pfii úpl- Vyhodnocení dálniãní sítû z hlediska prostupnosti pro velké savce ném zaplocení v‰ech úsekÛ mezi tûmito mosty. Pfii terénním ‰etfiení na dálnicích se v‰ak projevuje fiada ãinitelÛ, které zásadním zpÛsobem ovlivÀují tyto teoretické závûry. V prvé fiadû je nutné zdÛraznit, Ïe oplocení, aby plnilo svoji funkci, musí b˘t udrÏováno ve funkãním stavu, coÏ se v souãasné dobû zdá témûfi nesplnitelnou podmínkou. Jakmile se totiÏ naru‰í celistvost oplocení, zvûfi se dostává do zaploce- ného prostoru, kde velmi snadno propadne „zmatkovitému chování“, snaÏí se uniknout, naráÏí do oploce- ní a nakonec konãí pod koly vozidel. V souãasné situaci je napfi. oplocení podél dálnice D1 ve velmi ‰patném stavu, vzdálenosti mezi jednotliv˘mi protrÏen˘mi otvory tvofií ãasto jen

4 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 cení aÏ mezi hranou svahu s doprovodn˘mi porosty a okolními pozemky (tedy ãasto ve vzdálenosti nûkolika desítek metrÛ od tûlesa dálnice) se jeví jako zcela nevhodné. V tûchto místech je oplocení velmi ãasto po‰kozováno ãernou zvûfií, zemûdûlskou technikou nebo lidmi, ãímÏ vznikají v˘‰e popsané „pasti na zvûfi“. Umís- tûní oplocení v blízkosti dálnice za seãen˘m pásem umoÏÀuje navíc zvûfii vypla‰ené napfi. pfii polních pra- cích zastavit se v pásu zelenû pfied oplocením, zhodnotit situaci, uklidnit se a opustit dálniãní prostor. Pokud je oplocení umístûno vnû zeleného pásu, vypla‰ená zvûfi z polí ãasto hledá kryt tvofien˘ doprovodn˘mi dálniãními porosty a snaÏí se dostat do zaploceného prostoru. V pfiípadû ãerné zvûfie b˘vá takov˘to pokus ãasto úspû‰- n˘. V souãasné dobû jsou prakticky v‰echny ploty podél dálnic umísÈovány aÏ vnû zeleného pásu, tedy zcela nevhodnû na hranû svahu (záfiezu ãi náspu) a okolních pozemkÛ. Kromû dálnic jsou dal‰ími v˘razn˘mi liniov˘mi barié- Dálnice pfiedstavuje pro losa velkou pfiekáÏku. Los evrop- rami pfiipravované koridory Ïelezniãních rychlotratí. Rov- sk˘ patfií k druhÛm, které jsou fragentací nejvíce ohroÏené nûÏ u tûchto staveb bude nezbytné realizovat opatfiení Foto Jan ·evãík k zaji‰tûní prÛchodnosti pro velké savce. S ohledem na rozsah dokonãen˘ch úsekÛ a plány roz- voje dálniãní sítû v âR je moÏné konstatovat, Ïe problé- desítky, maximálnû stovky metrÛ. Znaãn˘ v˘znam má mu fragmentace prostfiedí lze v na‰ich zemích do znaãné také správná poloha oplocení. Oplocení by mûlo b˘t zfii- míry pfiedejít. K tomu je v‰ak nezbytnû nutné zaãít ihned zováno mezi seãen˘m travnat˘m pásem podél krajnice dÛslednû uplatÀovat poÏadavky na zaji‰tûní prÛchod- a zaãátkem stromov˘ch a kefiov˘ch porostÛ – tedy ve nosti pfii pfiípravû a povolování v‰ech nov˘ch úsekÛ vzdálenosti cca 3–5 m od okraje vozovky. Umístûní oplo- dopravnû v˘znamn˘ch komunikací.

SUMMARY

Landscape Fragmentation and large red deer, lynxes, elks, wolves – wide bridges work by inconsiderate housing in the surroun- Mammals arching over the valleys. dings of bridges (including landfills, purification When classifying the bridges, size parameters plants, roads or recreational facilities) must be Fragmentation of the environment caused by as well as bridge location, vegetation in the area, prevented. traffic infrastructure has become an important disturbance effects caused by housing or the Concerning fragmentation of the environ- problem in the conservation of large mammals. existence of roads under bridges have been ment, newly projected highway sections will be Especially highways represent insuperable line- assessed. very important. It is necessary to call for the ar barriers in the landscape, which split the ori- Using this methodology, all bridges in high- creation of sufficient number of passages, cor- ginal continuous distribution ranges of the spe- ways and high-speed roads throughout the responding with the needs of animal species cies into mutually isolated islands. In the Czech country have been evaluated. A map of barriers which occur in the area or may migrate Republic, highways are serious problem e. g. for for particular species categories was then cre- through it. When planning new highway secti- the elks which are nowadays almost unable to ated. The analysis suggests that the animals ons, groups of bridges (mutual distance: 10–15 cross the road network when coming from up to the size of fox, badger and otter can find km, buttress width: at least 40 m, buttress Poland. However, it is evident that the recent enough passages in almost all sections, high- height: at least 10–15 m) should be projected stable population of elks in southern Bohemia, ways are thus not an important migration bar- in the regions where large mammals may numbering only several tens of individuals, has rier for these species. (However, there are dan- occur. This can be easily achieved in areas no perspective of long-term existence without gerous places where these animals often die with diversified landscape and deep valleys. In being reinforced with more animals. The high- when trying to cross the highway). The pene- flat areas where it is not possible to comply way network limits migration strongly also in trability of highway network is much lower for with all required bridge parameters, the redu- the lynx – populations in the ·umava, Labské the roe deer – sufficient number of acceptable ced height can be compensated by increased pískovce, Jeseníky and Beskydy Mts. are isola- passages is found only in ca 40 % of the total width of the bridge (product of the two values ted, with practically no opportunity to migrate. highway length. In the large mammal species, should be constant). However, the height Due to the extension of the highway network, penetrable sections represent only 30 % more- should not fall below 5 m. If this is unreal, it is this effect may show up in other species of large over, many of the very important migration necessary to evaluate the possibility of occur- mammals too. routes are totally impassable. E. g. the D1 rence of large mammals in the area and to In the years 1998–99, the Agency for Nature highway is passable only between Prague and ensure the highway penetrability in some other Conservation and Landscape Protection of the Humpolec, while the rest of it is unfit, except way, e. g. by building the so called “green brid- Czech Republic (HavlíãkÛv Brod office) in co- for one bridge. It was very interesting to com- ges”. Unless these conditions were complied operation with the Roads and Highways Direc- pare the results with the TSES (Territorial Sys- with, the highway would become an impassab- torate started a project aimed at the detailed tem of Ecological Stability) elements. Of the 34 le barrier for large mammals, causing many assessment of penetrability of the Czech high- crosses of highways and supraregional biocor- negative effects of the development of their way network for individual species of large ridors, 27 have been classified as impassable, populations. Additional building of ecoducts mammals. In the first stage, a field study of 5 as partly passable and only 2 as fully pas- would bring much higher costs. footprints left on snow cover was carried out to sable. Supraregional biocorridors therefore Penetrability of highways is closely connected test the usability of various types of bridges for cannot be used as migration routes for large with the problem of road fencing and planting of particular species. mammals! companion vegetation along highways. The Based on the results of this study, bridges The results of this study show that much main aim of fencing is to prevent crashes of cars have been classified into three categories: more attention should be paid to the penetrabi- with animals crossing the highway. Fences have 1. bridges passable for foxes, badgers and otters lity of highway network for wild animal species. to be kept in good repair to fulfil their function. – pipe passes and smaller bridges (e. g. ope- First, it is necessary to ensure protection of the Besides highways, the projected high-speed nings for forest drives), existing large bridges from the negative effect of railway corridors may also become important 2. bridges passable for roe deer – at least 10–15 housing and traffic and to work their inclusion linear barriers. Adequate measures should be m wide, and in the supraregional and regional TSES. Further taken to ensure penetrability of these corridors 3. bridges passable for large species, such as reduction of penetrability of the existing net- for large mammals.

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 5 Regulace invazních druhÛ rostlin

âást 2

Romana Zárubová-Prausová

ostupné údaje o metodách regulace (likvidace) invazních Pro regulaci bol‰evníku velkolepého je vhodné pouÏít kombi- DdruhÛ rostlin jsou shromáÏdûné z literatury i z vlastních naci mechanick˘ch a chemick˘ch metod. K mechanické regula- experimentÛ v Závûreãné zprávû grantu Ekologie a asanaãní ci je nejvhodnûj‰í maãeta. Nejãastûj‰ím prostfiedkem chemické management invazních druhÛ rostlin. Pojem likvidace je vhod- regulace je glyfosát (Roundup). Pfiípravek se aplikuje postfiikem nûj‰í nahradit pojmem regulace nebo útlum, neboÈ se zpravidla na list (zádov˘ postfiikovaã) nebo nátûrem na pah˘ly zbylé po nejedná o jednorázovou záleÏitost a likvidace invazního druhu mechanické regulaci. Rostlina asi po tfiech t˘dnech zaãne odu- rostliny trvá nûkolik let. Metody regulace jsou rozdûlené na ãty- mírat. Zásah je tfieba provádût nejpozdûji v dobû, kdy se na fii kategorie: mechanické, biologické, fyzikální a chemické. lodyze zaãínají tvofiit kvûtní poupata. Ideální je provést první Mechanické metody regulace jsou zpravidla doporuãovány aplikaci pfiípravku brzy na jafie, kdyÏ jsou rostliny zhruba 30 pro regulaci invazních druhÛ rostlin vyskytujících se v mal˘ch centimetrÛ vysoké a koncem kvûtna postfiik opakovat ve stádiu porostech, v chránûn˘ch územích nebo v kombinaci s chemic- mlad˘ch rostlin, které se objeví po odstranûní prvního porostu. k˘mi metodami regulace. Jedná se nejãastûji o kosení, vytrhá- Postfiik je tfieba provádût peãlivû, za sucha a pfii mírném vûtru; vání, vyr˘vání a orbu. pfii vûtrném poãasí se sniÏuje úãinnost, zatímco v bezvûtfií Biologické metody regulace jsou dosud pfiedmûtem studia. mohou koncentrované v˘pary tûkav˘ch látek ovlivnit i okolní Na v‰ech invazních druzích rostlin byly zji‰tûny organismy, kte- vegetaci. V pfiípadû, Ïe do 6 hodin po postfiiku zapr‰í, je nutné ré se rostlinou Ïiví (nejãastûji hmyz), popfi. cizopasí, odãerpáva- pfii pouÏití pfiípravku Roundup aplikaci zopakovat. Novûj‰í pfií- jí Ïiviny (pÛvodci chorob). V praxi nejsou biologické metody pravek Roundup biaktiv mÛÏe brzy po aplikaci zmoknout pouÏívány, protoÏe jejich úãinnost nebyla dostateãnû prostudo- a o‰etfiené rostliny není nutné pfied zmoknutím chránit. vána a prokázána. Relativnû úspû‰né jsou i experimenty, pfii kter˘ch se pfiibliÏ- Fyzikální metody regulace jsou uÏívány zfiídka. Úãinnost nû t˘den pfied dozráním prvních semen vyfiízne okolík se seme- jejich pouÏití je zpravidla niωí neÏ u chemick˘ch a mechanic- ny a spálí se na pfiehledném místû (asfaltové parkovi‰tû). Listo- k˘ch metod regulace. Nejãastûji se jedná o vyuÏití ohnû, plame- vá rÛÏice se ponechá a postfiíká 10% Roundupem. Okolíky v‰ak nometu. nelze vysekávat pfiíli‰ brzy, tzn. nejsou-li semena v dostateãnû Chemické metody jsou nejuÏívanûj‰ím zpÛsobem regulace vysokém stupni v˘voje, rostlina totiÏ ãasto zaloÏí nové kvûten- v âeské republice i v zahraniãí. Jednoznaãnû nejãastûji pouÏí- ství. van˘ chemick˘ pfiípravek je glyfosát (dodávan˘ pod obchodními Za neefektivní je povaÏována fyzikální metoda regulace, tj. názvy Roundup, Roundup biaktiv), kter˘ je zaregistrován pálení rostliny in situ (napfi. plamenometem). Semena okamÏi- v Seznamu registrovan˘ch pfiípravkÛ na ochranu rostlin. Roun- tû po styku s plamenem opadávají a nûkterá mohou b˘t klíãivá. dup je v pÛdû rychle odbouráván a nevznikají toxická rezidua. Vhodnûj‰í je metoda mechanická, kdy se rostliny pfietnou ost- Lze jej aplikovat i poblíÏ vodních tokÛ (také v pásmech hygie- r˘m r˘ãem asi 10 cm pod zemí tak, aby byl odstranûn cel˘ kofie- nické ochrany PHO) a jeho v˘hodou je, Ïe se cévními svazky nov˘ krãek. dostane i do kofiene, takÏe zahubí celou rostlinu. Existují dal‰í Po odstranûní rozsáhl˘ch porostÛ nesmí plocha zÛstat leÏet pfiípravky, u nichÏ byla v fiadû pfiípadÛ zji‰tûna vy‰‰í efektivita ladem, ale je tfieba obnovit vegetaãní kryt vysazením stromÛ úãinku neÏ u Roundupu. Existence tûchto pfiípravkÛ se dosud a kefiÛ, vysetím travních porostÛ. SníÏí se tím nebezpeãí eroze nedostala do povûdomí vefiejnosti. V dostupn˘ch informacích pÛdy z obnaÏen˘ch ploch. V pfiípadû, Ïe bol‰evník vytváfií smí- o moÏnostech regulace invazních druhÛ rostlin by mûly b˘t ‰ené porosty s domácími druhy, je tfieba zamûfiit regulaci pou- doplnûny údaje o dal‰ích registrovan˘ch chemick˘ch pfiíprav- cích a jejich dávkování (objem pfiípravku na urãitou o‰etfiova- nou plochu). Údaje o dávkování chemick˘ch pfiípravkÛ uvádû- né v koncentracích jsou nedostaãující, u kaÏdého pfiípravku musí b˘t je‰tû stanoveno dávkování na plochu (v 1/ha, popfi. v jin˘ch jednotkách). V souãasné dobû nejsou dostupné komplexní informace o likvidaci invazních druhÛ rostlin pfiímo na bfiezích vodních tokÛ, vodních nádrÏí, popfi. pfiímo na vodní plo‰e. Pro aplikaci na vodní hladinu lze pouÏít registrované pfiípravky Roundup biaktiv a Reglone. U pfiípravku Reglone nelze vzhledem k jeho zpÛsobu úãinku pfiedpokládat dostateãnou úãinnost na hlubo- ce zakofienûné rostliny s vytvofien˘mi zásobními látkami. Sou- ãasnû není jednoznaãnû stanovena metodika následné péãe o o‰etfiené porosty (napfi. dosetí travní smûsí, ponechání nefiíze- né sukcesi, fiízená sukcese atd.). ¤e‰ení této problematiky je prozatím ve stadiu v˘zkumu a vyÏaduje komplexní posouzení v‰ech moÏn˘ch forem fie‰ení pro stanovení metodiky útlumu invazních druhÛ rostlin a následné péãe o o‰etfiené pozemky.

Regulace bol‰evníku velkolepého Regulace bol‰evníku není jednoduchá a pfiedpokládá syste- matickou práci po dobu nûkolika let, neboÈ je nutno zlikvidovat zásobu semen v pÛdû – zamezit pfiísunu nov˘ch semen a poãkat Mechanická regulace bol‰evníku velkolepého – horní tok aÏ ta, která jsou pfiítomna v pÛdû, ztratí klíãivost. Plesné, okres Cheb Foto E. Martínková (1998)

6 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 kané nebo vytrhané lodyhy a oddenky se nechají v mal˘ch hro- mádkách vyschnout, ãas od ãasu se zkontrolují, zda nezaãínají obráÏet ãi zda je nerozná‰í vítr. Dal‰í moÏností je materiál spá- lit. V Ïádném pfiípadû se nesmí volnû pohodit nûkde na skládku kvÛli nebezpeãí regenerace a dal‰ího ‰ífiení (pokud pfiistoupíme ke skládkování, musí b˘t materiál umístûn dostateãnû hluboko, aby nedo‰lo k regeneraci). âasto se pouÏívá kombinace obou metod. V první polovinû ãervna se zelené ãásti rostlin vytrhají nebo pokosí. Hmota se usu‰í, pfiípadnû spálí. KdyÏ rostliny obrazí, provede se postfiik 10% roztokem Roundupu. âervencov˘ postfiik je nutné je‰tû v srpnu a záfií opakovat na jedince, ktefií pfieÏili nebo znovu obráÏejí. Aplikuje se 10% Roundup, a to tak, aby byly v‰echny listy (i spodní) navlhãeny. Je nutné provádût postfiik dÛkladnû na cel˘ porost. ZÛstane-li ãást porostu neo‰etfiena, sniÏuje se v˘raznû úãinnost (v dÛsledku propojení kofienového systému) a populace v dal‰ím roce vytvofií tûÏko pfiístupn˘ hust˘ poleh- l˘ porost, jehoÏ likvidace je velmi problematická. Pokud roste kfiídlatka uvnitfi porostÛ kfiovin a pfii postfiiku dojde k zasaÏe- ní olistûn˘ch vûtví kefiÛ, je nutno vûtve ihned ofiezat – Roundup Chemická regulace bol‰evníku velkolepého – niva Plesné se nedostane do metabolismu rostliny a nepo‰kodí ji. V násle- pod âOV Foto E. Martínková (1998) dujícím roce je nezbytná kontrola v˘mladnosti (jiÏ od jara) a na pfielomu srpna a záfií zopakování postfiiku na v˘mladky. Útlum rozsáhl˘ch porostÛ invazních druhÛ by mûl b˘t vÏdy spojen s rekultivací stanovi‰tû, nejlépe vysazením kefiÛ a stromÛ, ze na nûj a nechat pÛvodní vegetaci, aby znovu kolonizovala obnovou travních porostÛ, aby se sníÏilo nebezpeãí eroze uvolnûn˘ prostor. a nebyl poskytnut prostor ruderálním druhÛm ke kolonizaci. Regulace kfiídlatek Regulace net˘kavky Ïlaznaté Vegetativní strategii ‰ífiení je nutno pfiizpÛsobit metody boje Stejnû jako u bol‰evníku jde o rostlinu rozmnoÏující se gene- proti kfiídlatkám tam, kde pÛsobí problémy (jedná se zejména rativnû a tudíÏ závislou na bance semen; vhodnou strategií je o lemy vodních tokÛ). Rostliny je v tomto pfiípadû nutné zniãit, proto zamezit pfiístupu nov˘ch semen na lokalitu. není moÏné kalkulovat napfi. s postupn˘m vyãerpáním semen- Zpravidla je dávána pfiednost mechanické regulaci druhu, né banky. Zniãit rostliny v tomto pfiípadû znamená zniãit odden- která je sice dlouhodobá (3–7 let), ale jiÏ v sezónû následující po kov˘ systém. první likvidaci se poãet jedincÛ v˘raznû sníÏí (na 20–50 % K chemické regulaci se pouÏívá pfiípravek Roundup (Roun- pÛvodní populace). Vytrhávání je spolehlivûj‰í neÏ vysekávání. dup biaktiv). Vzhledem k tomu, Ïe porosty kfiídlatky vytváfií vût- Nejvhodnûj‰í je provést vytrhávání je‰tû pfied kvûtem, tj. v ãer- ‰inou souvislé polykormony, je moÏné provést ‰etrnou aplikaci vnu, popfi. na zaãátku ãervence. Vytrhávání lze provádût postfiikovaãem nebo ruãním rozpra‰ovaãem s 15–20% roztokem i v dobû kvûtu, tzn. v ãervenci a srpnu, kdy jsou rostliny dost Roundupu v srpnu, popfiípadû v záfií. V pfiípadû, Ïe porosty jsou nápadné. Na základû praktick˘ch zku‰eností z velkoplo‰n˘ch pfiíli‰ pfierostlé, provádí se pokosení kfiovinofiezem v ãervnu chránûn˘ch území je doporuãeno kontrolovat zasaÏené plochy a následná aplikace postfiikovaãem v dobû, kdy v˘mladky v intervalu pfiibliÏnû 7–14 dní (interval je nutné dodrÏet, nekve- dosáhnou v˘‰ky 70–100 cm. V pfiípadû, Ïe se jedná o zvlá‰tû cit- toucí rostliny lze v porostu snadno pfiehlédnout a semena rych- liv˘ biotop (napfi. v˘skyt ohroÏen˘ch druhÛ rostlin), je moÏné le dozrávají). Vytrhávání je spolehlivûj‰í neÏ vysekávání, proto- následující aplikaci provést bodov˘m aplikátorem s 50% Roun- Ïe net˘kavka tvofií ãasto polehlé formy a z kolének je schopna dupem v dobû, kdy porost je 40–60 cm vysok˘. Aplikace je vyhnat kvetoucí vûtévky. doporuãena po dvou aÏ tfiech t˘dnech k zopakování vzhledem Vytrhanou hmotu je nutno odvézt mimo lokalitu, usu‰it k tomu, Ïe pfii první aplikaci nedojde k zasaÏení v‰ech rostlin. a kompostovat (na slunci probíhá rozklad rychleji), nebo pálit, Suchou biomasu je tfieba z místa odstranit a spálit. popfi. zabalit do igelitov˘ch pytlÛ ãi fólií a nechat zetlít na mís- Mechanické vytrhávání se provádí tak, Ïe se rostlina uchopí tû. Takto se postupuje nûkolik let, dokud nedojde k vyãerpání u báze a vytáhne se i s oddenky. Nejvhodnûj‰í je provádût vytr- semenné banky. Mechanick˘ zpÛsob likvidace je nezbytné pou- hávání v ãervenci, kdy rostliny dosahují maximální v˘‰ky. Pose- Ïít tam, kde by chemické prostfiedky mohly po‰kodit okolní vegetaci.

Souãasné podmínky pro zaji‰tûní likvidace invazních druhÛ rostlin Souãasná legislativa v âR se konkrétnû útlumem invazních druhÛ nezab˘vá. Pro aktuální fie‰ení je moÏné v souãasné dobû pouÏít pouze následujícího v˘kladu. ¤e‰ení této problematiky není plnû legislativnû o‰etfieno. K zaji‰tûní likvidace invazních druhÛ a zabránûní vzniku ‰kod hospodáfisk˘ch i ‰kod na ÎP vyuÏívají orgány ochrany pfií- rody a okresní úfiady (vydávání okresních vyhlá‰ek) stávající zákon ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny. Vychá- zejí z § 68 (ukládá vlastníkÛm a nájemcÛm pozemkÛ zlep‰ovat stav dochovaného pfiírodního prostfiedí nebo strpût provádûní zásahÛ na svém pozemku a opravÀuje orgány ochrany pfiírody tyto zásahy provádût), dále z § 69 (moÏnost poskytnutí finanã- ního pfiíspûvku vlastníkÛm nebo nájemcÛm pozemkÛ, ktefií pro- vádûjí zásahy nebo se zdrÏí nûkter˘ch ãinností), z § 77 (okresní úfiady mohou vydat vyhlá‰ku podle § 5 odst. 1 tohoto zákona k omezení nebo zákazu ru‰ivé ãinnosti) v souladu s ustanove- ním § 3, odstavcem 1 zákona âNR ã. 425/1990 Sb., ã. 403/1992 Sb. o okresních úfiadech, úpravû jejich pÛsob- nosti a o nûkter˘ch dal‰ích opatfieních s tím souvisejících. Následky chemické regulace bol‰evníku velkolepého (cca Zákon ã. 147/1996 Sb., o rostlinolékafiské péãi a zmû- jeden t˘den po aplikaci pfiípravku Roundup biaktiv) nách nûkter˘ch souvisejících zákonÛ nefiadí plevelné nebo Foto E. Martínková (1997) zavleãené a invazní druhy rostlin do karanténních nebo neka-

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 7 Nedoseknuté rostliny bol‰evníku velkolepého jsou schopné vykvést a vytvofiit semena Foto E. Martínková (1997)

Stav porostu kfiídlatky ãeské po dvou seãeních a jedné aplikaci chemického pfiípravku Garlon 4 (cca po 3 mûsících) Foto J. Uhlík (1998)

ranténních plevelÛ. UmoÏÀuje v pfiípadû potfieby pfiijímat tzv. ních druhÛ rostlin je nezbytná anal˘za stávající legislativy mimofiádná rostlinolékafiská opatfiení i proti nebezpeãn˘m a pfiedloÏení návrhu na její úpravu, upfiesnûní moÏností vyuÏití invazním druhÛm rostlin. Vyhlá‰ení tûchto opatfiení není vázá- finanãních prostfiedkÛ ze Státního fondu ÎP a z Programu péãe no na zafiazení urãitého druhu do seznamu karanténních nebo o krajinu a v neposlední fiadû informovanost vefiejnosti a spolu- nekaranténních plevelÛ, ale na zji‰tûní jeho kalamitního pfie- práce vefiejnosti s orgány státní správy (referáty Ïivotního pro- mnoÏení (kalamitní pfiemnoÏení stanovuje orgán rostlinolékafi- stfiedí na OkÚ) a ochrany pfiírody (stfiediska Agentury ochrany ské správy). pfiírody a krajiny âR). § 4 zákona ã. 147/1996 Sb., o rostlinolékafiské péãi Pro zpracování textu byly vyuÏity jiÏ publikované údaje (viz a zmûnách nûkter˘ch souvisejících zákonÛ ukládá za povin- níÏe) a praktické zku‰enosti ãlenÛ expertního t˘mu. nost právnick˘m nebo fyzick˘m osobám, které vyrábûjí, zpraco- vávají nebo uvádûjí do obûhu rostliny nebo rostlinné produkty a vlastníkÛm pozemkÛm nebo osobám, které je uÏívají z jiného právnického dÛvodu: ● omezovat v˘skyt a ‰ífiení ‰kodliv˘ch organismÛ, aby nedo‰lo k po‰kození Ïivotního prostfiedí a zdraví lidí nebo zvífiat; ● ohlásit v˘skyt nebo podezfiení z v˘skytu karanténního ‰kod- livého organismu pfiíslu‰nému orgánu rostlinolékafiské péãe pfiímo nebo prostfiednictvím obce a umoÏÀuje provádût o‰et- LITERATURA fiování rostlin nebo rostlinn˘ch produktÛ jen registrovan˘mi Z literatury jsou uvedeny pouze u nás bûÏnû dostupné prameny, t˘ka- pfiípravky zpÛsobem stanoven˘m v § 29 a zpÛsobil˘mi jící se monitorovan˘ch druhÛ nebo vûnované obecn˘m zákonitostem bio- mechanizaãními prostfiedky (§ 35 a 37). logick˘ch invazí. Zájemce v nich najde bliωí informace. PouÏití kaÏdého pfiípravku musí b˘t v souladu se Seznamem HOLUB J. (1997): 44. Heracleum L. – bol‰evník. – In: Slavík B. (ed.): registrovan˘ch prostfiedkÛ na ochranu rostlin, schválen˘m Kvûtena âeské republiky, 5: 386–395, Academia, Praha. – CHRTEK J. pro dan˘ rok (vydává MZe âR a Státní rostlinolékafiská správa). (1990): 10. Reynoutria Houtt. – kfiídlatka. – In: Hejn˘ S. & Slavík B. (ed.): § 15 odst. 1. písm. d) zákona o rostlinolékafiské péãi uklá- Kvûtena âeské republiky, 2: 362–366, Academia, Praha. – MANDÁK B., dá mimofiádná rostlinolékafiská opatfiení – asanace pozemkÛ, PY·EK P. (1997): Druhy rodu Reynoutria na území âeské republiky. – In: ãi‰tûní a asanace skladÛ, provozních prostorÛ, strojÛ, doprav- Py‰ek P. & Prach K. (eds.), Invazní rostliny v ãeské flófie, Zpr. âes. Bot. ních prostfiedkÛ, zafiízení, náfiadí a jin˘ch pfiedmûtÛ. Spoleã., Praha, 32, Mater. 14: 45–57. – PY·EK P., PRACH K. (1995): His- § 29 zákona o rostlinolékafiské péãi ukládá postupy a pod- torick˘ pfiehled lokalit Impatiens glandulifera na území âeské republiky mínky zacházení s pfiípravky. a poznámky k dynamice její invaze. – Zpr. âs. Bot. Spoleã., Praha, 29 (1994): 11–31. – PY·EK P., PY·EK A. (1994): Souãasn˘ v˘skyt druhu § 30 zákona o rostlinolékafiské péãi pojednává o ochranû Heracleum mantegazzianum v âeské republice a pfiehled jeho lokalit. – vãel, zvûfie a ryb pfii pouÏívání pfiípravkÛ. Zpr. âes. Bot. Spoleã., Praha, 27 (1992): 17–30. – PY·EK P., MANDÁK B. § 44 zákona o rostlinolékafiské péãi uvádí moÏnost státní (1997): Mají kfiídlatky kfiídla? – Îiva, Praha, 45: 152–153. – PY·EK P., rostlinolékafiské správy uloÏení pokuty fyzické nebo právnické PRACH K. (eds.) (1997): Invazní rostliny v ãeské flófie. – Zpr. âes. Bot. osobû za nesplnûní povinnosti nafiízené mimofiádn˘m rostlino- Spoleã., Praha, 32, Mater. 14: 1–137. – PY·EK P., (1996): Biologické lékafisk˘m opatfiení. invaze II. Druhy a spoleãenstva. – Îiva, Praha, 44: 102–105. – PY·EK P., Vyhlá‰ka MZe âR ã. 40/1997 Sb., stanoví podrobnosti (1996): Biologické invaze I. Historické a geografické souvislosti. – Îiva, zabezpeãení ochrany vãel, zvûfie a ryb pfii pouÏívání pfiípravkÛ Praha, 44: 4–7. – SLAVÍK B. (1996): Rod Impatiens v âeské republice. – Preslia, Praha 67 (1995): 193–211. – SLAVÍK B. (1997): 1. Impatiens L. – na ochranu rostlin. net˘kavka. – In: Slavík B. (ed.): Kvûtena âeské republiky, 5: 230–240, § 25 zákona ã. 138/1973 Sb., o vodách, ukládá povinnost Academia, Praha. – ·INDLAR a kol. (1998): Dynamika meandrujících ochrany podzemních a povrchov˘ch vod. a divoãících tokÛ. Ekologie a asanaãní management invazních druhÛ Nafiízení vlády âSR ã. 192/1988 Sb., o jedech a nûkter˘ch rostlin v regionálních povodích âR. (Závûreãná zpráva) – ms. dep. Agen- jin˘ch látkách ‰kodliv˘ch zdraví, ve znûní nafiízení vlády âR tura ochr. pfiírody a krajiny âR, Praha. ã. 182/1990 Sb. a nafiízení vlády âR ã. 33/1992 Sb., uklá- dá, jak zacházet s chemick˘mi látkami, klasifikovan˘mi jako Poznámka: jed ãi Ïíravina. Podúkol 01 – B Ekologie a asanaãní management invazních druhÛ Zákon ã. 334/1992 Sb., o ochranû zemûdûlského pÛdní- rostlin v regionálních povodích âR 1997–1998 byl fie‰en expertním ho fondu, ukládá povinnost ochrany ZPF, jeho zvelebování t˘mem, jehoÏ ãinnost koordinovala firma ·indlar v rámci VaV 1996, pro- a racionálního vyuÏívání. jektu „Péãe o krajinu“, DÚ 01 Dynamika meandrujících a divoãících K zaji‰tûní systematického útlumového managementu invaz- tokÛ, jejich ochrana a revitalizace.

8 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 Projekt Záchrana a návrat velk˘ch predátorÛ v oblasti Západních Karpat

âást 1. Postoje obyvatel podhorsk˘ch obcí Beskyd k v˘skytu velk˘ch ‰elem

Danu‰e Barto‰ová, Igor Genda

lk a medvûd patfií mezi celosvûtové kriticky ohroÏené populace velmi zranitelná. Vzhledem k tomu, Ïe moravská Vdruhy a spoleãnû s rysem jsou na na‰em území celo- rysí populace je pokraãováním slovenské rysí populace roãnû chránûni. Pfiesto je ilegální lov hlavním limitem má i pro její existenci velk˘ v˘znam zavedení celoroãní jejich souãasného roz‰ífiení v âR. ochrany a hájení rysa na Slovensku od r. 1999. V období Návrat predátorÛ do jejich b˘val˘ch teritorií není 1999–2000 byly zaznamenány ‰kody na ovcích, zpÛsobe- pouze záleÏitostí Západních Karpat. Vlci byli a jsou ve né s nejvût‰í pravdûpodobností rysem (k. ú. Karolinka ·panûlsku, v rozsáhl˘ch lesnat˘ch oblastech Polska, a Velké Karlovice). Slovenska a Balkánu, nemluvû o obrovském prostoru V˘skyt jednoho aÏ nûkolika jedincÛ medvûda hnûdé- ve Stfiední Asii. Ve chvíli, kdy se zlep‰ují Ïivotní pod- ho (Ursus arctos) je v CHKO Beskydy od r. 1973 evido- mínky a kdy to dovolí postoj ãlovûka, mohou zvût‰ovat ván kaÏdoroãnû. Zv˘‰en˘ v˘skyt medvûdÛ doprovázen˘ svá teritoria. Takto se vlk po dlouhé odmlce objevil tfie- ‰kodami na ovcích a vãelstvech byl zaznamenán v obdo- ba v Alpách, zfiejmû dÛsledkem zalesÀování a roz‰ífie- bí 1973–83 a v r. 1994, v dal‰ích letech se jednalo ní ãerné a spárkaté zvûfie. (Dr. Werner d’Oleire-Olt- o náhodná pozorování v fiídce osídleném pohraniãním manns, Národní park Berchtesgaden 1999/1 – ã. 5). území. Medvûdi zde vÏdy jen procházeli, ve dvou pfiípa- Pfiicházejí tam ze dvou smûrÛ – jednak ze Slovinska dech v‰ak bylo zaznamenáno i jejich pfiezimování (v roce a jednak z pohofií Abruzzi, ãásti Apenin jiÏnû od ¤íma. 1977 – 1 medvûd, k. ú. Morávka, v r. 1980 – 3 medvûdi, Nyní se do Alp dafií pronikat pfiedev‰ím italsk˘m k. ú. Velké Karlovice). V kvûtnu 1996 byl kamionem vlkÛm. V roce 1992 se první zvífiata objevila v národ- usmrcen mlad˘ medvûd (cca 120 kg) v Mostech u Jab- ním parku Mercantour ve francouzsk˘ch Pfiímofisk˘ch lunkova. Koncem kvûtna 2000 pfie‰el ze slovenské stra- Alpách. Pfie‰la aÏ k hornímu konci italské „boty“ témûfi ny JavorníkÛ do Beskyd medvûd, kter˘ páchal velké ‰ko- nepozorována. Dnes se jejich poãet odhaduje na 20 dy na ovcích, drÛbeÏi, králících a vãelstvech. Po jeho kusÛ. A stûhování pokraãuje. V roce 1995 byla pfií- odchytu poãátkem srpna 2000 vy‰lo najevo, Ïe byl prav- tomnost dvou vlkÛ doloÏena v západo‰v˘carském kan- dûpodobnû dfiíve chován v zajetí. tonu Wallis a v roce 1998 se vlci objevili také na úze- Vlk obecn˘ (Canis lupus) byl na území CHKO Besky- mí francouzského národního parku Vanoise. Stejnû dy zji‰tûn v roce 1994, je v‰ak moÏné, Ïe na moravsko- jako u nás se objevily potíÏe s pastevci. Nejv˘znamnûj- slovenském pomezí skrytû Ïil uÏ dfiíve. Kontrolou nûkoli- ‰ích rozmûrÛ nabyly ve Francii, kde na podzim 1998 ka náhodnû zji‰tûn˘ch vzorkÛ kofiisti bylo potvrzeno jeho demonstrovaly v Lyonu dva tisíce chovatelÛ ovcí, pfie- selekãní pÛsobení na jelení zvûfi. ZároveÀ byly zazname- stoÏe jim francouzsk˘ stát zaruãil náhradu ‰kod. Letos nány velké ‰kody na ovcích. Ty byly zpÛsobeny pfiede- se situace opût vyostfiila. Dvû tisícovky ovcí vyhnan˘ch v‰ím nedostateãn˘m zabezpeãením ovcí, zãásti také tou- do ulic mûsteãka Aix-en-Provence mûly dát vládû na lav˘mi psy. Vlci jsou na území svého v˘skytu na vûdomí, Ïe pastevci se s pfiítomností vlkÛ v podhÛfií Slovensku i v Beskydech stfiíleni a z tohoto dÛvodu je Alp a medvûdÛ v Pyrenejích nehodlají smífiit. Proto i poãet vlkÛ v CHKO Beskydy promûnliv˘. V prÛbûhu byly v Polsku, ·v˘carsku a Francii vytvofieny pracovní posledních ‰esti let se pohyboval pravdûpodobnû od 1–2 skupiny, které se problémy související s návratem vlkÛ jedincÛ aÏ po jednu nebo dvû víceãlenné smeãky vãetnû mají zab˘vat. ‰tûÀat. Pfii „sãítání“ ‰elem v únoru 2000 byl zji‰tûn v˘skyt 2–3 vlkÛ v severním pohraniãním území CHKO Situace velk˘ch ‰elem v CHKO Beskydy Beskydy. Tento minimální stav je i dÛsledkem povolené- Velké ‰elmy (rys ostrovid, medvûd hnûd˘ a vlk obecn˘) ho lovu vlkÛ na Slovensku od r. 1999 (doba lovu od 1. jsou v horách severov˘chodní Moravy pÛvodní druhy, 11.–15. 1.). které zde byly na pfielomu 19.–20. století vyhubeny. Ochrana rysa, vlka a medvûda v âR vyÏaduje kom- V prÛbûhu posledních desetiletí do‰lo a stále dochází plexní fie‰ení, v souãasné dobû pfiedev‰ím tyto kroky: k pfiirozenému návratu tûchto ‰elem na Moravu pfiede- jednání se Slovenskou republikou ve vûci ochrany vel- v‰ím díky jejich zv˘‰ené ochranû na Slovensku a díky k˘ch ‰elem ve slovenském pohraniãním území s âR, pfiímé návaznosti Beskyd na slovenská pohofií. V roce postupnou zmûnu smrkov˘ch monokultur ve prospûch 1973 byla vyhlá‰ena chránûná krajinná oblast Beskydy, pfiirozeného nebo pfiirozenûj‰ího lesa, vytypování vhod- zahrnující Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy n˘ch refugií a v nich prosazení klidového reÏimu, úpra- a Javorníky (rozloha 1200 km2, prÛmûrná lesnatost 70 vu mysliveck˘ch pfiedpisÛ (vyhlá‰ky ã. 134/96 Sb.), %). Od té doby se zde zapoãalo se systematickou ochra- trvalou osvûtovou ãinnost mezi nej‰ir‰í vefiejností vãetnû nou ÏivoãichÛ, vãetnû velk˘ch ‰elem, s následnou legis- myslivcÛ. V˘znamn˘m krokem v ochranû velk˘ch ‰elem lativní podporou – zákonem ã. 114/92 Sb. o ochranû je nov˘ zákon ã. 115/2000 Sb. ze dne 5. 4. 2000 pfiírody a krajiny. o poskytování náhrad ‰kod zpÛsoben˘ch vybran˘mi Rys ostrovid (Lynx lynx) vytvofiil na území CHKO Bes- zvlá‰tû chránûn˘mi Ïivoãichy. kydy novou, pomûrnû stabilizovanou populaci. Její poãet- MoÏnosti zabezpeãení ochrany ohroÏen˘ch ‰elem pfií- nost je odhadována na 10–15 jedincÛ a nûkolik párÛ se slu‰n˘mi státními orgány jsou znaãnû limitované i rozmnoÏuje. Jednotlivá zvífiata mají tendenci pronikat poãtem lidí a jejich finanãním zaji‰tûním. V dlouhodo- západním smûrem. Pro nízkou poãetnost je beskydská bém v˘hledu mÛÏe pfiinést v˘razné omezení odstfielu

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 9 Graf ã. 1: Postoj respondentÛ k vlkÛm Graf ã. 2: Rozdíl v postoji k v˘skytu vlka podle vzdûlání

Attitude of respondents towards wolves: Attitude of people with different education towards wolves:

Graf ã. 3: Rozdíl v postoji k v˘skytu vlkÛ v rÛzn˘ch Graf ã. 4: Postoj k v˘skytu vlka podle dÛvûryhodnosti vûkov˘ch kategoriích myslivce

Attitude of people of different age categories towards wolves: Attitude to occurence of wolf according to different trust worthiness of hunter velk˘ch ‰elem pouze zmûna postojÛ obyvatel v oblas- a distribuci informaãních materiálÛ, v˘stavy a mediál- tech jejich v˘skytu, kdyÏ se ilegální lov dostane ní kampanû. mimo toleranci vefiejného mínûní. K v˘zkumu vefiejného mínûní byly pfiipraveny dotaz- Na praktickou ochranu vlka, rysa a medvûda je zamû- níky, které obsahovaly 20 otázek, t˘kajících se postojÛ, fien projekt Záchrana/návrat velk˘ch predátorÛ v oblas- znalostí a názorÛ obãanÛ na problematiku v˘skytu vel- ti Západních Karpat. Realizují jej obãanská sdruÏení k˘ch ‰elem a chovu hospodáfisk˘ch zvífiat. PrÛzkum Hnutí DUHA – Pfiátelé Zemû âR, Beskydãan a Leso- byl proveden na vzorku 181 respondentÛ, coÏ je pro ochranárske zoskupenie VLK – Pfiátelé Zemû SR ve spo- regionální potfiebu dostaãující. Odpovûdi byly analyzo- lupráci se Správou CHKO Beskydy a dal‰ími odborníky vány i podle vlastností respondentÛ (vûk, pohlaví, vzdû- (napfi. Ludvík Kunc, RNDr., Mojmír Vla‰ín). Jeho cílem lání, bydli‰tû, vztahy k myslivosti a k chovu ovcí) je pfiispût k zachování souãasné populace ‰elem na Slo- a jejich názorÛ (na ‰elmy, na myslivce, na ochránce vensku (asi 150 vlkÛ, 800 medvûdÛ a 800 rysÛ) a umoÏ- pfiírody). nit jejich ‰ífiení na na‰e území – do oblasti Beskyd a dále na západ a na jih. Projekt probíhá zejména v Beskydech. Postoj respondentÛ k v˘skytu ‰elem Hlavní náplní je: Ukázalo se, Ïe vût‰í ãásti obyvatel v˘skyt ‰elem v blíz- – pÛsobení na zmûnu vefiejného mínûní v obcích, kosti jejich bydli‰tû nevadí. Jejich pfievaha v‰ak není – terénní práce. nikterak velká: 17,1 % obyvatel Beskyd se nedokáÏe smífiit s v˘sky- V˘zkum vefiejného mínûní tem vlka (není to mnoho, ale vzhledem k tomu, Ïe ãást Pro potfieby projektu byl v prvé fázi (srpen–fiíjen tohoto podílu je ozbrojena, mÛÏe b˘t i tato men‰ina pro 1999) proveden prÛzkum vefiejného mínûní obyvatelÛ v˘skyt vlkÛ limitující). podhorsk˘ch obcí Beskyd, na Slovensku pak prÛzkum 24,9 % se s ním smífií, ale vadí jim. Nevadí 35,4 % celostátní. V návaznosti na prÛzkumem získané infor- a jen 13,8 % obyvatel z nûho má radost. mace je modifikována osvûtová kampaÀ, která sestává O nûco lep‰í postoj zaujali respondenti k v˘skytu med- zejm. z besed s obyvateli Beskyd, pfiípravû, tisku vûda a rysa:

10 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 Graf ã. 5: Obavy z vlka podle pohlaví Graf ã. 6: Jak by respondenti zareagovali na zprávu o ãlovûku, kter˘ zastfielil vlka Anxiety about wolves in men and women: How would respondents react to the news on a man who shot a wolf

Graf ã. 7: Jak lze podle respondentÛ chránit ovce? Graf ã. 8: Ochota angaÏovat se v problematice vlka v závislosti na vûku How is it possible to protect the sheep? Readiness to be engaged in the wolf problem in different age categories

Graf ã. 9: Co by mûly pro ochranu ‰elem dûlat orgány Graf ã. 10: Názor na ochránce podle vzdûlání – ãím je ochrany pfiírody? graf bodu níÏe, tím jednoznaãnûji pfiisuzovali ochraná- What should nature conservation authorities do to protect carni- fiÛm uvedenou vlastnost, ãím je v˘‰e, tím více pfiisuzovali vores? vlastnost v závorce

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 11 Rys vadí 11,6 % nesmifiitelnû, 16 % smifiitelnû, 41,4 % 25 % uvádí ohrady, 17 % hlídání ovãákem nebo nevadí a 8,8 z nûj má radost. psem, 4 % chtûjí stfiílet nebo izolovat vlky, 1 % navr- Medvûd vadí 13,3 % nesmifiitelnû, 19,3 % smifiitelnû, huje zlep‰it legislativu. 5 % tvrdí, Ïe ovce se nedají 42,5 % nevadí, 7,7 % z nûj má radost. chránit nijak. Tolerance k v˘skytu ‰elem v˘raznû klesá se stoupají- cím vûkem respondentÛ, s pfiib˘vajícím vzdûláním Ochrana ‰elem vzrÛstá. Aktivním chovatelÛm ovcí vadí pfiedev‰ím vlk Na zastfielení vlka by pozitivnû zareagovalo 19,3 % a rys. U v‰ech druhÛ ‰elem zaujali v˘raznû pozitivnûj‰í (polovina z nich by dokonce stfielci poblahopfiála), 32,6 % postoj k jejich v˘skytu muÏi. negativnû (ale pouze 12,7 % obyvatel by to nahlásilo poli- cii nebo správû CHKO). Strach z ‰elem Z hlediska zapojení vefiejnosti do aktivní ochrany A jak je to se strachem ze ‰elem? pfiírody je zajímavé zji‰tûní, Ïe pomoci s ochranou vlkÛ 49,2 % respondentÛ se domnívá, Ïe vlk mÛÏe b˘t by bylo ochotno 17,1 % respondentÛ. 60,2 % to nechá- nebezpeãn˘, medvûd je nebezpeãn˘ podle 50,3 %. vá na jin˘ch, naopak 8,3 % by rádo pomohlo vlky Naopak, 45,9 % respondentÛ nepovaÏuje vlka a 41,4 % hubit. medvûda za nebezpeãného. Skuteãnost, Ïe vlk je plaché Lovci by poblahopfiáli pfiedev‰ím ti, jimÏ vlk vadí a ti, zvífie a ãlovûka zásadnû nenapadá není tedy známa více kdo se ho bojí, dále pak star‰í obãané a osoby s niωím neÏ polovinû beskydského obyvatelstva. DÛsledky na vzdûláním. Ïivot obyvatel jsou znaãné: 16,0 % se kvÛli vlkÛm bojí Hubit vlky chtûjí zejména star‰í obãané, chovatelé chodit do lesa, 5,0 % vycházet po setmûní, dal‰ích 11,0 % ovcí, muÏi a ti, co se ho bojí. Ve vztahu k otázce zkou- má strach pou‰tût dûti do lesa. mající dÛvûryhodnost myslivcÛ a ochráncÛ pfiírody se Na otázku, která dvû nebezpeãí povaÏují v Ïivotû za nej- ukázalo, Ïe ochota pomoci s ochranou vlka roste s dÛvû- závaÏnûj‰í, vybrali z nabízen˘ch moÏností respondenti rou k ochranáfiÛm a ochota pomoci s hubením roste nejãastûji vraÏdu (54,2 %) a válku (48,6 %), hranici 10 % s dÛvûrou v myslivce. Myslivci sami (zastoupeni vzor- mírnû pfiesáhly je‰tû autonehoda, nemoc a úraz s trval˘- kem pouze 12 respondentÛ) se v této otázce rozdûlují do mi následky. Napadení vlkem uvedlo 2,3 % a medvûdem dvou názorovû protichÛdn˘ch skupin pfiibliÏnû stejné jen 0,6 %. velikosti. Ve snaze objevit kofieny strachu z ‰elem byla respon- Na otázku, co by mûly pro ochranu ‰elem dûlat orgány dentÛm poloÏena otázka, odkud obyvatelé ãerpají informa- ochrany pfiírody, uvádí 23 % chov vlkÛ v izolaci, 22 % ce o vlku. Nejãastûji byly uvádûny média (47 %), zku‰enost legislativní zmûny, náhrady ‰kod nebo dotace, 14 % osobní nebo znám˘ch (27 %) a ‰kola nebo literatura (23 %). osvûtu a aktuální informace o v˘skytu vlkÛ, 5 % regula- V˘raznû vût‰í obavy z vlka i medvûda mají Ïeny. Oso- ci nebo odstfiel vlkÛ a 23 % jiné odpovûdi. by, které dÛvûfiují myslivcÛm, povaÏují vlka za nebezpeã- ného ãastûji. Obãané, ktefií získávají informace z médií, Názor na ochranáfie projevili kupodivu men‰í strach, neÏ ti, ktefií uvádûli jako Z dvojic protikladn˘ch vlastností, které mohli res- zdroje ‰kolu a literaturu, coÏ je zajímavé zejména vzhle- pondenti pfiisoudit ochranáfiÛm (v otázkách byla pou- dem k senzacechtivé mediální kampani z doby pfied tfie- Ïita formulace „ochránci pfiírody“, pfiiãemÏ nebylo spe- mi lety, kde byli vlci líãení jako krveÏíznivé bestie chy- cifikováno, zda se jedná o nevládní organizace ãi stající se zaútoãit na ‰kolu ve Star˘ch Hamrech. státní ochranu pfiírody), vybrali dotázaní pfieváÏnû pozitivní vlastnosti – prospû‰n˘, pfiátelsk˘, chytr˘, Ochrana hospodáfisk˘ch zvífiat upfiímn˘, dÛvûryhodn˘, atd. Zajímavé je, Ïe se stou- Na otázku jak chránit hospodáfiská zvífiata (tj. pajícím vzdûláním respondentÛ dÛvûra k ochranáfiÛm ovce) pfied napadením vlky odpovûdûlo 48 %, Ïe neví, v˘raznû klesá.

SUMMARY

Conservation of large Carnivores in the including the following steps: negotiations with bourhood. However, this number is not too Beskydy PLA Slovakia concerning conservation of large carni- high. 17,1 % of inhabitants of the Beskydy regi- vores in the border areas, gradual changes of on are not able to reconcile with the occurren- Large carnivores (lynx, brown bear and wolf) spruce monocultures into more natural forests, ce of the wolf (part of them are armed, so this are original species of mountain fauna of north- identification of suitable refuges and their pre- factor may be limiting), 24,9 % can reconcile western Moravia which were hunted to extincti- servation, amendment of the hunting legislati- with it but do mind it, 35,4 % do not mind and on at the turn of the 19th and 20th centuries. In on, and sustained public awareness activities. 13,8 % enjoy it. In the lynx, 11,6 % cannot the last decades, these carnivores have been An important tool for the conservation of large reconcile, 16 % can reconcile, 41,4 % do not coming back to Moravia, mainly because of the carnivores is the new act No. 115/2000 on com- mind and 8,8 % enjoy it. In the brown bear, intensive conservation efforts in Slovakia. The pensations of damages caused by the listed ani- 13,3 % cannot reconcile, 19,3 % can reconcile, Beskydy Protected Landscape Area (PLA) was mal species. 42,5 % do not mind and 7,7 % enjoy it. The designated in 1973 (with the area of 1200 km2, A project aimed at practical conservation of tolerance of carnivores declines significantly the mean coverage by forest being 70 %). Soon the wolf, lynx and brown bear, called Preservati- with the age of respondents, on the contrary, it after that, systematic conservation of animal on/return of large predators in the Western Car- increases with education. Sheep-raisers do species, including large carnivores, was star- pathians, was started in 1999. It is carried out mind mainly wolves and lynxes. In all carnivo- ted. by three Czech and Slovak NGOs, in co-operati- re species, much more positive attitude was The newly established population of lynx on with the Beskydy PLA administration and recorded in men. (Lynx lynx) in the Beskydy PLA has stabilised at specialists. Its main goal is to contribute to the 49,2 % of the respondents think that the wolf 10–15 individuals, some pairs even breed here. preservation of recent carnivore populations in may be dangerous, 50,3 % think the same in the Considering that the Moravian lynx population Slovakia (about 150 wolves, 800 brown bears brown bear. On the contrary, 45,9 % of the peo- is continuous with the Slovakian one, introduc- and 800 lynxes) and to enable their spreading to ple do not consider wolf (41,1 % in the brown tion of the permanent conservation and close the Czech Republic – the Beskydy region and bear) to be dangerous. The fact that wolves are season in Slovakia in 1999 was very important further to the west and south. Most activities shy and never attack man is thus unknown to also for the Moravian lynxes. In the brown bear are performed in the Beskydy Mts., including more than a half of Beskydy inhabitants. Most (Ursus arctos), one to several individuals have field work and efforts to change public attitude people get information on wolves from media (47 been appearing in the Beskydy PLA every year in the area. %), personal experience (27 %) and school or since 1973. The wolf (Canis lupus) was recorded In 1999, a public opinion survey was carried literature (23 %). Women are much more scared in the region first in 1994, but it might have out in municipalities in the Beskydy region. of the wolf and brown bear than men. People occurred here earlier. Wolves are hunted legally Answers of 181 respondents have been analy- who trust the hunters often consider wolves to in Slovakia and thus their number in the Bes- sed, considering their characters (age, sex, edu- be dangerous. 19,3 % of the people would react kydy PLA is variable. In the last six years, there cation, abode, relations to hunting and sheep- positively to the shooting of a wolf (half of them have been 1–2 individuals up to one or more raising) and their attitudes (towards carnivores, would even congratulate the hunter), 32,6 % smaller packs with pups in the area. hunters and conservationists.). would react negatively (but only 12,7 % of the Conservation of the lynx, wolf and brown It was found that most people do not mind people would announce it to the police or PLA bear in the Czech Republic should be complex, the occurrence of carnivores in their neigh- administration).

12 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 Tuleni obecní okrsky, podstatnû sníÏilo. Pfie- Conservation – SAC), zfiizova- sto je nárÛst poãetnosti studo- n˘ch na základû smûrnice o sta- ve Waddenzee: van˘ch mofisk˘ch savcÛ, zji‰tû- novi‰tích EU, se ze 147 území n˘ po skonãení epizootie rozrostl na 230. Tím také rozloha pfiíli‰ málo v nizozemské ãásti Vatového tûchto území vyskoãila z pÛvod- zdrojov˘ch míst mofie, vyvolán imigrací tuleÀÛ ních 540 000 ha na 790 000 ha z jin˘ch ãástí Waddenzee. Uka- (tj. 6,1 % rozlohy Anglie) a kdyÏ Zábûry mrtv˘ch tuleÀÛ obec- zuje se, Ïe stejná situace nastá- se pfiipoãítají velká pfieshraniãní n˘ch (Phoca vitulina) ze Severní- vá i v dal‰ích ãástech studova- území se Skotskem a Walesem, ho mofie se v roce 1988 dostaly ného území. Více neÏ 65 % bude to pfies 1 milión hektarÛ. na první stránky svûtov˘ch v‰ech tuleních pfiistûhovalcÛ Tento krok byl uãinûn na základû deníkÛ a do hlavních zpravodaj- pochází pouze ze sedmi pod- poÏadavku vlády (reagujícího na sk˘ch pofiadÛ v˘znamn˘ch tele- oblastí Waddenzee, pfiedstavu- Ïádost Evropské komise), urãit vizních stanic. Není divu: na jících jednotlivé pfiílivové záto- dal‰í vhodná území v rámci zpoãátku neznámou infekci ky. Právû tyto ãásti „zásobují“ atlantického biogeografického uhynulo na 180 000 jedincÛ. zb˘vajících 31 podoblastí a fun- regionu, aby byl zv˘‰en poãet Masová úmrtnost, po jejímÏ gují jako zdrojová místa, navrÏen˘ch území k ochranû sta- pÛvodci zaãali pátrat vûdci hned v nichÏ pfievaÏuje porodnost novi‰È a druhÛ. Ministerstvo z nûkolika zemí, postihla nejvíce nad úmrtností. Právû ony tak také Ïádá na organizaci English populaci zmiÀovan˘ch ploutvo- jsou pro dal‰í v˘voj populace Nature, aby pfii návrzích byly noÏcÛ, Ïijící v oblasti Wadden- tulenû obecného ve Vatovém zvaÏovány dal‰í pfiírodní hodnoty zee (Vatového mofie). Tento mûl- mofii rozhodující. území, aby tedy byla navrhována k˘ záliv, oznaãovan˘ nûkdy -jpl- spí‰e z více hledisek, neÏ jen i jako Fríské mofie, se rozkládá z jednoho. Napfi. z hlediska podél pobfieÏí tfií státÛ: Nizozem- v˘skytu vydry byla pÛvodnû ska, Spolkové republiky Nûmec- navrhována v Anglii jen dvû úze- ko a Dánska. Dnes jiÏ víme, Ïe mí. ProtoÏe se tito savci nacháze- zdecimování tuleÀÛ obecn˘ch SAC v Anglii jí také na jin˘ch územích, roz- v Severním mofii vãetnû Wad- rostl se tento poãet dnes na 15 denzee mûla na svûdomí viróza, Anglick˘ návrh zvlá‰tních úze- území. Novû navrhovaná území oznaãovaná jako tulení psinka. mí ochrany (Special Areas of zajistí ochranu dal‰ím meziná- Také uvedené onemocnûní tule- ÀÛ je vysoce infekãní a vir do organismu proniká hlavnû d˘chacími cestami a trávicím ústrojím. Nûktefií odborníci v této souvislosti upozorÀují, Ïe zneãi‰tûní Severního mofie sni- Ïuje plodnost tuleÀÛ a mÛÏe váÏnû oslabovat i jejich imunitní systém. P. J. H. REIJNDERS z nizo- zemského Ústavu pro v˘zkum lesa a pfiírody zkoumal se sv˘mi spolupracovníky, nakolik ovliv- nilo zmiÀované nakaÏlivé one- mocnûní (epizootie) ‰ífiení tule- ÀÛ obecn˘ch v celé oblasti (J. Sea Res., 41, 233–244, 1999). Od roku 1980 sledují ochránci pfiírody poãetnost (abundanci) tuleÀÛ ve Wadden- zee pomocí sãítání z letadel. Rozbor získan˘ch údajÛ potvr- dil, Ïe abundance tuleÀÛ pfied rozením mláìat se v celé sledo- vané oblasti roãnû zvy‰ovala o 9 % pfied vypuknutím nákazy a o 14 % po jejím ústupu. Tento meziroãní pfiírÛstek se ale mezi jednotliv˘mi ãástmi Vatového mofie v˘znamnû li‰il. Zatímco pfied vypuknutím nákazy pfieÏilo do dal‰ího roku 88 % dospûl˘ch tuleÀÛ, po odeznûní epidemie to bylo jiÏ 93 %. Do roku 1988 se pouze ve ·lesvicku-Hol‰t˘nsku pravidel- nû rodilo tolik tuleních mláìat, Ïe staãila vyrovnávat nízk˘ pfií- rÛstek ve zb˘vajících ãástech oblasti. Od konce 80. let se roz- ‰ifiování tuleÀÛ, hledajících vhodné prostfiedí, kde by si mohli vytvofiit vlastní domovské

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 13 rodnû v˘znamn˘m lokalitám. Jak velké rezervace rostlinn˘ch a Ïivoãi‰n˘ch spole- V rámci jednání kolem nov˘ch ãenstev, stanovi‰È (biotopÛ), eko- návrhÛ jiÏ bylo rozesláno asi jsou vhodné pro systémÛ a v˘sekÛ krajiny. 20 000 dopisÛ (majitelÛm, uÏiva- územní ochranu? V mnoha krajinách ale jiÏ není telÛm a dal‰ím zainteresovan˘m moÏné aktivnû peãovat o pÛvodní stranám), které obsahují potfieb- Je z hlediska péãe o pfiírodu druhy, které mají velké prostoro- né informace o pfiíslu‰n˘ch návr- a krajinu vhodnûj‰í vyhla‰ovat vé nároky. zích. Konzultace mûly b˘t skon- jako chránûné území co moÏná V˘bûr nov˘ch chránûn˘ch úze- ãeny v prosinci. nejvût‰í oblasti a ménû pfiísnû je mí by proto mûl zahrnovat jak English Nature 52, listopad 2000 chránit nebo naopak se máme budoucí velkoplo‰né, tak malo- ku snaÏit vytvofiit ucelenou sousta- plo‰né rezervace a pokud je to vu rozlohou sice men‰ích ploch, moÏné, mûli bychom chránit ale s pfiísn˘m reÏimem ochrany? ‰irokou ‰kálu skladebn˘ch prv- Oba pfiístupy mají v souãasnosti kÛ biologické rozmanitosti (bio- své zastánce i odpÛrce, ktefií na diverzity), od jedincÛ po v˘seky Geoparky pro podporu sv˘ch názorÛ jiÏ snesli krajiny. Autor souãasnû pfiipomí- budoucnost fiadu argumentÛ. Uvedené dile- ná, Ïe nûkteré nové pfiístupy ma se v mnoha zemích vãetnû v druhové ochranû (urãení de‰t- Geoparky UNESCO jsou âeské republiky fie‰í nûkolika- níkov˘ch, vlajkov˘ch a indikaã- novou iniciativou zamûfienou na stupÀovou ochranou. Pfii ní pro ních druhÛ) nejsou bez problé- ochranu a trvale udrÏitelné vyu- vût‰í plochy platí ménû pfiísné mÛ. Naproti tomu algoritmick˘ Ïívání dûdictví Zemû. Poznání poÏadavky ochrany, zatímco pro v˘bûr chránûn˘ch území a anal˘- a respekt ke geologickému cenné maloplo‰né rezervace se za mezer (gap analysis) nabízí dûdictví jsou Ïivotnû dÛleÏité jak uplatÀují pfiísná kritéria ochra- slibnou pfiíleÏitost pro úãinnou pro studium geologick˘ch proce- ny. Mimofiádnû hodnotná velko- ochranu pfiírody v rÛzném mûfiít- sÛ a v˘voje Ïivota, tak pro trvale plo‰ná území obvykle patfií do ku. udrÏitelné uÏívání tûchto zdrojÛ. kategorie národních parkÛ. -jpl- Historie Zemû a solárního systé- Ostatnû i rozãlenûní velkoplo‰- mu zaãala asi pfied 4,5 miliarda- n˘ch chránûn˘ch území do mi let a historie organického nûkolika zón s odstupÀovan˘m Ïivota mÛÏe b˘t sledována aÏ do 3 miliard let pomocí fosilií po Netradiãní krokod˘lí celém svûtû. Úmluva o svûtovém dûdictví hodlá reagovat na hod- farma – The Madras noty geologick˘ch fenoménÛ a paleontologick˘ch lokalit Crocodile Bank a zafiazovat je na seznam Svûto- Bûhem na‰ich náv‰tûv Indie vého dûdictví. Z 582 území v letech 1993–1998 jsme mûli seznamu této úmluvy jsou pouze nûkolikrát moÏnost nav‰tívit 3 % v˘znamná z hlediska geolo- pozoruhodnou instituci, která se gie a paleontologie (mezi nimi velkou mûrou podílí na v˘zkumu napfi. Velk˘ kaÀon v USA, Giant a ochranû plazÛ v Indii. Madras Causway v Irsku, Messel – Crocodile Bank Trust (MCBT) paleontologická lokalita Velká africká chránûná území zaloÏili v roce 1976 pan Romulus v Nûmecku, ·kocjanské jame ve byla vyhlá‰ena zejména v 60. Whitaker se svou Ïenou Zai. Sta- Slovinsku nebo slovenské a 70. letech 20. století, kdy byl nice leÏí asi 50 km jiÏnû od Mad- a maìarské jeskynû). Jako roz- cel˘ kontinent ve srovnání s dne‰- rásu na v˘chodním pobfieÏí nej- ‰ífiení své iniciativy plánuje kem daleko ménû zalidnûn. Zná- jiÏnûj‰ího indického státu Tamil UNESCO ke zv˘‰ení mezinárod- m˘ národní park Nakuru v Keni, Nádu. Byla zaloÏena pfiedev‰ím ního uvûdomûní a zájmu zafiazo- odkud je nበsnímek, byl zfiízen jiÏ kvÛli studiu a ochranû krokod˘- vání geoparkÛ na listinu Svûto- v roce 1960 Foto J. Plesník lÛ a zaãínala s nûkolika dospûlci vého dûdictví. Pfiedpokládá se, Ïe a asi 30 mláìaty. V dne‰ní dobû toto oznaãení by mohlo dostat reÏimem ochrany pfiedstavuje zde chovají pfies 8000 krokod˘lÛ asi 500 území na celém svûtû. urãit˘ kompromis mezi obûma deseti rÛzn˘ch druhÛ a doposud Mûla by to b˘t území, kde je geo- zmiÀovan˘mi v˘chodisky. poskytli více neÏ 800 chovancÛ logické dûdictví dobfie chránûno Pracovník Kalifornské univer- pro zpûtné vysazení do pfiírody a je o nûj náleÏitû peãováno. zity v Davisu M. W. SCHWARTZ po celé Indii. ZároveÀ je zde moÏ- DÛleÏité je zapojení místní sprá- nedávno upozornil, Ïe vûdecké no vidût i chovnou skupinu Vara- vy. Jejich nominace by proto základy pro v˘bûr chránûn˘ch nus salvator salvator (Laurenti) mûla vycházet od místních území se v uplynulém desetiletí a více neÏ 200 vodních a sucho- správ, které tato území spravují velmi rychle rozvíjely (Annu. Rev. zemsk˘ch Ïelv ve 26 druzích. a peãují o nû. UNESCO geoparks Ecol. Syst., 30, 83–108, 1999). Záchranné rozmnoÏovací pro- má za cíl vyhla‰ování geoparkÛ Bûhem tohoto období se zájem gramy vypracované t˘mem her- jako míst v˘znamn˘ch z hledis- ochráncÛ pfiírody po celém svûtû petologÛ pod vedením R. Whita- ka geologie, paleontologie, soustfiedil spí‰e na péãi o pfiíro- kera pÛvodnû poãítaly pouze archeologie. Území by mûla mít du ve vût‰ím mûfiítku: uveden˘ s chovem tfií druhÛ pÛvodních svÛj plán péãe, kter˘ by podpo- pfiístup podporuje i teoretická indick˘ch krokod˘lÛ. Nejvût‰ích roval trvale udrÏiteln˘ turismus ekologie a ochranáfiská biologie. úspûchÛ bylo dosaÏeno u kroko- a v˘chovné vyuÏívání a dal‰í Nicménû existence maloplo‰- d˘la bahenního (Crocodilus palu- spoleãensk˘ a hospodáfisk˘ trva- n˘ch rezervací umoÏÀuje splnit stris), dosud nejbûÏnûj‰ího indic- le udrÏiteln˘ rozvoj. Postupnû by cíle jak „jemné“ ochrany, tedy kého krokod˘lího druhu. Dnes tak mûla vznikat celosvûtová síÈ ochrany jedincÛ, populací a dru- jiÏ tfietí generace z pÛvodních tûchto území. hÛ, tak „hrubé“ ochrany. Ta chovancÛ produkuje roãnû okolo Earth heritage zahrnuje vlastní ochranu, fiíze- 5500 vajíãek, z nichÏ asi u 4000 bk nou péãi a udrÏitelné vyuÏívání dojde skuteãnû k vylíhnutí mlá-

14 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 ìat. Bahenní krokod˘li jsou schopna produkovat 7–10 tisíc teãnost, Ïe organismy a jimi ob˘- ideální pro chov na farmách – krokod˘lích mláìat roãnû, av‰ak vané prostfiedí se navzájem mají vysok˘ stupeÀ sná‰enlivosti jejich zpûtné vysazení do pfiírody v˘znamnû ovlivÀují. a jeden samec mÛÏe bez problé- je nemoÏné. Lidé ob˘vající jejich C. P. J. MULDER, pÛsobící na mÛ oplodnit aÏ 70 samic. Hodnû pÛvodní domovy se vysazování univerzitû v novozélandském samic má navíc v pfiíhodn˘ch brání, protoÏe krokod˘li jsou Wellingtonu, se pokusil se sv˘m podmínkách dvû snÛ‰ky za sezó- nebezpeãní pro jejich dobytek v˘zkumn˘m t˘mem urãit, do nu. a pfiedstavují také nevítanou jaké míry dokáÏe hmyz (Insecta) K pravideln˘m odchovÛm konkurenci v lovu ryb. Podobnû zmûnit vzájemnou vazbu mezi dochází také u krokod˘la mofi- také sladkovodní Ïelvy, jsou pod druhovou rozmanitostí (diverzi- ského (Crocodilus porosus). siln˘m antropogenním tlakem tou) rostlin a funkcí travinn˘ch BohuÏel, zdej‰í nejvût‰í samec jako zdroj potravy nejchud‰ích ekosystémÛ (Ecol. Letters, 2, (stáfií 20 let, délka 5 m) nemÛÏe vrstev obyvatelstva. 237–246, 1999). Na polopfiírod- b˘t pfiipou‰tûn, protoÏe se dosud Do budoucna zÛstává snahou ních pokusn˘ch plochách nepodafiilo najít k nûmu adekvát- této instituce zkompletování pûstoval jeden, dva, ãtyfii, osm nû velkou samici. chovn˘ch skupin v‰ech 23 svû- a dvanáct rostlinn˘ch druhÛ, Ponûkud sloÏitûj‰í je situace tov˘ch druhÛ podtfiídy Crocodi- pfiiãemÏ na ãásti z nich umûle u gaviálÛ indick˘ch (Gavialis lia a jejich udrÏení do doby, neÏ sníÏil poãetnost b˘loÏravého gangeticus). Na farmû Crocodile budou otázky jejich pfieÏití ve hmyzu. Bank Ïilo v dobû na‰í poslední volné pfiírodû alespoÀ na nûkte- Popsan˘ pokus potvrdil, Ïe se náv‰tûvy 13 dospûlcÛ tohoto kri- r˘ch lokalitách uspokojivû vyfie- zvy‰ujícím poãtem rostlinn˘ch ticky ohroÏeného druhu. První ‰eny. V souãasné dobû probíhá druhÛ rostla jak rostlinná bio- úspû‰n˘ odchov se uskuteãnil aÏ také intenzifikace terénních masa (hmota jedincÛ, populací v roce 1989 (11 mláìat). O ‰est v˘zkumÛ v mizejících biotopech nebo cel˘ch spoleãenstev na let pozdûji, tj. v roce 1995, se jiÏ de‰tného pralesa v jiÏní Indii urãité plo‰e nebo v urãitém pro- podafiilo odchovat 25 mlad˘ch a zvlá‰tû pak na Andamansk˘ch storu), tak jejich po‰kození hmy- a od té doby se líhne okolo 40 a Nikobarsk˘ch ostrovech. zem. SníÏení poãetnosti b˘loÏra- mláìat roãnû. Milan Vesel˘, Ale‰ Doln˘ vého hmyzu ukázalo, Ïe mezi Dal‰ími druhy krokod˘lÛ, kte- poãtem rostlinn˘ch druhÛ a nad- ré se zde povedlo rozmnoÏit, jsou zemní biomasou existuje Crocodilus moreletii, C. siamen- v˘znamná souvislost: ãím více sis, Caiman c. crocodilus, Osteo- rostlinn˘ch druhÛ roste v travin- laemus tetraspis a Tomistoma B˘loÏrav˘ hmyz ném spoleãenstvu, tím vût‰í b˘vá schlegeli. Z Ïelv se dosud podafii- v˘znamnû jeho celková biomasa. Zmûny lo odchovat druhy Lissemys v poãetnosti b˘loÏravého hmyzu punctata punctata, Aspideretes ovlivÀuje fungování rovnûÏ ovlivnily vzájemn˘ vztah gangeticus, Melanochelys trijuga travinn˘ch mezi poãtem vyskytujících se trijuga, Melanochelys trijuga ther- rostlinn˘ch druhÛ a rozkladem malis, Indotestudo forstenii ekosystémÛ rostlinné hmoty. V˘sledky a Geochelone elegans – vesmûs popsaného experimentu nazna- pÛvodní druhy v pfiírodû jiÏ velmi Soudobá péãe o pfiírodní ãují, Ïe hmyz mÛÏe mûnit vzá- ohroÏené. dûdictví se obvykle soustfieìuje jemnou vazbu mezi rozmanitostí Samozfiejmû, Ïe kromû chovu na dva základní cíle: na ochranu rostlinn˘ch druhÛ a procesy ohroÏen˘ch plazÛ vyvíjí MCBT biologické rozmanitosti (biodi- v ekosystémech tím, Ïe pÛsobí také fiadu v˘zkumn˘ch aktivit. verzity) na v‰ech jejích úrovních na relativní poãetnost rostlin- Mimo jiné jsou to napfi. v˘zkumy a na zachování základních Ïivo- n˘ch druhÛ a jejich biomasu t˘kající se teplotního ovlivnûní tadárn˘ch procesÛ v ekosysté- nebo pfiímo na fungování dotãe- pohlaví (TSD) zejména u druhÛ mech. Proto by pfiíslu‰né úfiady n˘ch ekosystémÛ. Crocodilus palustris a Caiman c. státní správy, zabezpeãující -jpl- crocodilus, dále délky inkubace ochranu pfiírody a krajiny, mûly v závislosti na teplotû atd. úãelnû kombinovat péãi o druhy, V dne‰ní dobû se MCBT mûní stanovi‰tû (biotopy) a lokality v herpetologické centrum svûto- a podporu klíãov˘ch pfiírodních vého v˘znamu, jehoÏ vedením byl funkcí jako je fotosyntéza, kolo- povûfien filipínsk˘ herpetolog dr. bûh Ïivin a vody nebo tvorba Pfiíli‰ mnoho Indraneil Das. Trustem vydávan˘ pÛd. Uveden˘ integrovan˘ pfií- kyslíku ãasopis HAMADRYAD je zfiejmû stup souãasnû respektuje sku- nejv˘znamnûj‰ím herpetologic- Mot˘li s rozpûtím kfiídel aÏ 70 k˘m periodikem v oblasti mezi centimetrÛ létali vzduchem Izraelem (Hardun) a Japonskem v období karbonu asi pfied 360 aÏ (The Snake). 290 milióny let. RovnûÏ jiné dru- Ochranáfiské a v˘zkumné pro- hy hmyzu jakoÏ i rostliny tehdy gramy jsou ãleny MCBT roz‰ífie- dosahovaly obrovsk˘ch rozmûrÛ. ny po celém území Indie a pfiileh- Pfiedpokládá se, Ïe pro tento l˘ch státÛ (Srí Lanka, Bangladé‰ obrovsk˘ vzrÛst byla zapotfiebí ad.). Pro studium a ochranu vysoká koncentrace kyslíku. mofisk˘ch Ïelv byla také zaloÏena Robert Berner z university terénní základna na Andaman- v New Haven, Connectitut, zjistil sk˘ch ostrovech. anal˘zou izotopÛ na podkladû Je smutn˘m paradoxem, Ïe hornin, Ïe v dobû pfied 350 aÏ moÏnosti MCBT nemohou b˘t âetné travinné oblasti lidé pfiemû- 250 milióny let obsahovalo v plné mífie vyuÏity pro reintro- nili na zemûdûlskou pÛdu: na ovzdu‰í 35 % kyslíku. V souãas- dukci ohroÏen˘ch druhÛ z dÛvo- obrázku prérie v americkém státû né dobû je to pouze 21 %. du zániku jejich pfiirozen˘ch bio- Montana, dnes vyuÏívaná pro Science, ãísl. 287, s. 1630 topÛ. Farma Crocodile Bank je chov dobytka Foto J. Plesník jsk

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 15 Ochlupka rezavá (Pseudotrichia rubiginosa)

ût‰ina tûch, kdo se zajímají s ochlupkou a jejíÏ mlad‰í kusy lze Vo suchozemské plÏe, projeví asi pfii men‰í zku‰enosti s ochlupkou mírn˘ údiv, ãím nás upoutala právû také zamûnit. Ochlupka je jedním ochlupka rezavá – Pseudotrichia rubi- z pfiíkladÛ, kdy plÏ „klame ulitou“, ginosa (A. SCHMIDT 1853), celkem podle níÏ by ho kaÏd˘ bez rozpakÛ nenápadná obyvatelka na‰ich níÏin, zafiadil do jiného rodu ãi skupiny kdyÏ se nabízejí mnohé jiné druhy, rodÛ neÏ kam ve skuteãnosti patfií nepochybnû vzácnûj‰í a snad i ohro- podle morfologie pohlavního ústrojí. Ïenûj‰í. Na‰e volba vychází z poznání, Ze v‰ech na‰ich helicidÛ má Ïe jde o prvek na‰í fauny, kter˘ si ochlupka nejuωí vazbu na vodu. Je zasluhuje mnohem vût‰í pozornosti totiÏ typick˘m druhem zamokfien˘ch neÏ dosud, a to nejen proto, Ïe tento niv, popfiípadû bfiehÛ tÛní i mírnû donedávna v nûkter˘ch krajích ãast˘ tekoucích vod. Îije jak v mûkk˘ch druh mizí aniÏ to budí patfiiãn˘ ohlas, luzích, hlavnû vrbinách, tak na mok- ale i z toho dÛvodu, Ïe jde o plÏe r˘ch lukách na úÏivn˘ch pÛdách. pozoruhodného z hlediska zpÛsobu V ãesk˘ch zemích se váÏe na níÏiny Ïivota, postavení v systému, celkové- (Polabí, moravské úvaly), z nichÏ ho roz‰ífiení i fosilního v˘skytu. zasahuje do vût‰ích údolí pahorkatin, JiÏ jeho rodov˘ název Pseudotrichia napfi. do Polomen˘ch hor nebo daleko Ochlupka rezavá – Pseudotrichia rubi- (LICHAREV 1949) upozorÀuje, Ïe k západu podél Berounky, tfieba aÏ ginosa. PlÏ v˘znaãn˘ pro nivy níÏin- ochlupka, aspoÀ vzhledem své ulity, na Rakovnicko. Jen málo v˘skytÛ leÏí n˘ch tokÛ na první pohled zcela vypadá jako v˘‰e neÏ 300 m. Vyh˘bá se oblastem srstnatka (Trichia), zatímco morfolo- na krystaliniku, takÏe chybí v rozsáh- The snail Pseudotrichia rubiginosa is gie jejího pohlavního ústrojí ji jasnû l˘ch územích jako je tfieba celá jiÏní characteristic of floodplains of low- fiadí do pfiíbuzenstva vlahovek (Mona- land streams choides), dvojzubek (Perforatella) a Ïihlobytek (Urticicola), jejichÏ ulity jsou znaãnû odli‰né. V‰echny uvede- Písteck˘ luh na dolní Ohfii. Drobné populace ochlupky dnes místy pfieÏívají né rody se fiadí do ãeledi hlem˘Ïìovi- v pfiíbfieÏních vrbinách t˘ch (Helicidae), podãeledi Hygromii- Foto V. LoÏek nae, novûji ãasto hodnocené jako samostatná ãeleì (Hygromiidae). Její The riverine forest at Písty on the Ohfie River. Small populations of Pseudotri- kulovitû kuÏelovitá, rohovû hnûdá uli- chia survive in willow stands along the river stream ta o 4 1/2–5 dobfie klenut˘ch závi- tech je pokryta hust˘mi krátk˘mi (0,25–0,3 mm), pfieváÏnû pfiím˘mi chloupky a odspodu jakoby provrta- ná úzkou pí‰tûlí, namnoze zãásti zakrytou cívkov˘m okrajem ústí, kte- ré má ostré rovné obústí bez zfietelné- ho pysku. ·ífika kolísá mezi 6–7 mm, v˘‰ka od 4,5 do 5 mm. Z popisu je zfiejmé, Ïe se ulita vel- mi podobá nûkter˘m srstnatkám, pfiedev‰ím srstnatce západní (Trichia sericea [Drap.]), která se li‰í ponûkud ‰ir‰í pí‰tûlí, ménû kuÏelovit˘m kotou- ãem a také fiid‰ími del‰ími chloupky (aÏ 0,5 mm), které jsou dopfiedu ohnuté. V ústí ãasto mívá slab‰í plo- ch˘ pysk. Zámûna je rovnûÏ moÏná s nedospûl˘mi kusy chlupatky (Peta- sina unidentata [Drap.]) a v pfiípadû star‰ích ovûtral˘ch ulit i s nábûlkou (Plicuteria lubomirskii [Âlós]). Tyto dva druhy se donedávna fiadily rovnûÏ do rodu Trichia, kam patfií i Tr. hispida (L.), která ãasto Ïije spoleãnû

16 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 polovina âech. Na Slovensku proniká do nûkter˘ch vnitrokarpatsk˘ch pán- ví, kde vystupují úÏivnûj‰í podklady, napfi. do Spi‰ské kotliny. Vût‰ina v˘skytÛ leÏí v kulturní krajinû níÏin, jen tu a tam se s ochlupkou setkáme i v okrscích pfiírodního rázu, napfi. v Bene‰ovû luhu na Kfiivoklátsku. Ochlupka je pozoruhodná i sv˘m celkov˘m roz‰ífiením, neboÈ ze stfiední, v˘chodní a zãásti i severní Evropy zasahuje pfies Sibifi aÏ na Dáln˘ V˘chod, takÏe její areál lze oznaãit jako eurosibifisk˘. Takové roz‰ífiení má jen málo helicidÛ, ktefií se vût‰inou omezují na Evropu a do Asie zasahují jen okrajovû. Zatímco na západ pro- nikla roztrou‰en˘mi v˘skyty pfies dol- ní Por˘ní jen do Belgie a Holandska, v evropském Rusku a na Sibifii ob˘vá rozlehlá níÏinná území od jihu pfies pásmo tajgy aÏ na okraj tundry. Na jihu je známá je‰tû ze Zakavkazí (Arménie) a stfiední Asie (okolí Samar- kandu), v Evropû z Bulharska, kde údajnû vystupuje do 500 m. Zajímavé je i její roz‰ífiení v kvarté- ru. Bezpeãnû je známá z baÏinn˘ch spra‰í posledního glaciálu ve sloven- ském Podunají, coÏ ukazuje, Ïe nále- Typické stanovi‰tû ochlupky – podmáãen˘ topolov˘ luh na Ïí k tûm neãetn˘m helicidÛm, ktefií Velkém Îitném ostrovû Foto V. LoÏek pfieÏili ledové doby ve svém stfiedoev- ropském areálu. To, Ïe Ps. rubiginosa Typical habitat of Pseudotrichia – a waterlogged poplar woodland on the pfieÏívala i star‰í studená období, Danube island Velk˘ Îitn˘ ostrov potvrzují i nálezy z ãesk˘ch zemí, pfie- dev‰ím z rané fáze posledního glaciá- lu ve Îdánicích na jiÏní Moravû a ze né okrsky, ãasto jen pfiechodného vy Vary, ale i Slapy nebo ·tûchovice, sálského glaciálu v Lovosicích. trvání, jak ukazují pûtiletá pozorová- spoãívají na úvodem zmínûn˘ch zámû- Je‰tû za války a v pováleãn˘ch ní v nivû ·áreckého potoka nad âer- nách s podobn˘mi druhy nebo zda letech byla ochlupka ãastá na vhod- tov˘m ml˘nem nebo pfiechodn˘ ústup ochlupky v ménû pfiízniv˘ch n˘ch stanovi‰tích ve stfiedních v˘skyt v nivû Bfiesnice pod Kubrych- oblastech poãal jiÏ v dfiívûj‰ích dobách. âechách, pfiedev‰ím v Polabí i ‰ir‰ím tovou boudou v NPR Karl‰tejn. V kaÏdém pfiípadû patfií ochlupka mezi praÏském okolí, kde ob˘vala nivy vût- Proto je dnes jiÏ sotva moÏné ovûfiit, druhy, jimÏ by se mûla vûnovat trvalá ‰ích potokÛ na sever, na v˘chod i na zda nûkteré staré údaje (napfi. ULIâN¯ pozornost v souvislosti se souãasn˘mi západ od Prahy. Místy se vyskytovala 1892–95) z oblastí, kde ochlupka ani nepfiízniv˘mi zmûnami vedoucími v poãetn˘ch populacích, nezfiídka v polovinû tohoto století jiÏ nikdy neby- k ochuzení nivních stanovi‰È. bylo moÏno pozorovat ãetné dospûlé la zji‰tûna, jako je Zlatá Koruna, Karlo- Vojen LoÏek jedince s bahnem polepen˘mi ulitami sedící na pobfieÏním bahnitém pásu tÛní nebo v klidn˘ch úsecích potokÛ. Bûhem dal‰ích desetiletí v‰ak její sta- vy slábly a ochlupky se stahovaly jen SUMMARY do urãit˘ch pfiízniv˘ch míst, a to i tam, kde je‰tû nedávno Ïily na vel- k˘ch plochách. Úbytek ukazovaly i povodÀové náplavy, napfi. v údolí The Snail Pseudotrichia rubiginosa Paleontological evidence, based on records Radotínského a Prokopského potoka from the swamp loess of Pannonian Basin, as Ps. rubiginosa belongs to the small group of well as from early Weichselian Glacial loams vãetnû nûkter˘ch pfiítokÛ, stejnû na Helicidae which are widespread throughout the in South Moravia (Îdánice) and Saalian mar- Kaãáku i Rakovnickém potoce, kde Eurasian Continent from Central Europe to the ly deposits in NW Bohemia (Lovosice) indica- v‰ude Ïila ochlupka a kde náplavy Far East. It occurs in a large area stretching from tes that Ps. rubiginosa survived the glacial obsahovaly ãetné její ulity, zatímco the southern margin of tundra to Transcaucasia periods within the area of its present-day ran- and Central Asia (Samarkand). Among mid-Euro- ge in Central Europe. In 19th century Ps. rubi- v posledních dvou desetiletích jejich pean Helicidae it is most closely confined to ginosa was reported from several sites situa- poãet prudce klesal. Z uveden˘ch marshy habitats, particularly to meadow wet- ted in regions where it is lacking at present (e. pozorování vypl˘vá, Ïe jde o druh, lands and riverine woodlands in floodplains of g. S half of Bohemia). However, today it is kter˘ je dnes na ústupu, a to zfiejmû larger streams in lowlands and low-lying hill hardly possible to examine whether these countries with nutrient-rich soils. In the Cze- data are due to its retreat or to confusion with i tam, kde nebyly provedeny urãité chlands it was rather common in the Labe Low- similar species, such as Trichia sericea, Plicu- zásahy, pfiedev‰ím meliorace land and in larger valleys in the northern part of teria lubomirskii or juvenile Petasina uniden- a odvodnûní. I dnes sice ochlupku Central Bohemia as well as in Moravian basins. tata. Nevertheless, it is clear that its retreat is je‰tû najdeme v nûkter˘ch ze zmínû- During the last 2–3 decennia the number of its linked to man-made changes in floodplain occurrences showed a progressive decrease, even and marshland ecosystems and probably sup- n˘ch údolí, obvykle v‰ak jen v drob- in habitats non-affected by human impact, so ported by the overall drying-up of Central n˘ch populacích vázan˘ch na omeze- that this species may be considered endangered. Europe.

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 17 Spoleãná databáze vyhlá‰en˘ch území v Evropû

Jan Plesník

Územní ochrana patfií v Evropû jiÏ více neÏ 150 let mezi tra- smûrnice ã. 79/409/EEC o ochranû volnû Ïijících ptákÛ diãní pfiístupy v péãi o pfiírodní dûdictví. Konkrétní kategorie a smûrnice ã. 92/43/EEC o ochranû pfiírodních stanovi‰È, chránûn˘ch území mají v dÛsledku rÛzné tradice, legislativy volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin. a sociálnû-ekonomick˘ch podmínek v jednotliv˘ch zemích rÛz- nou podobu. StupeÀ ochrany v národním parku ve Velké Bri- Na konci 70. let 20. století se objevily první pokusy o vytvo- tánii a ve ·v˘carsku se v˘znamnû li‰í. Z tohoto dÛvodu nûkdy fiení jednotného aktualizovaného seznamu chránûn˘ch nebo místo o chránûn˘ch územích hovofiíme o vyhlá‰en˘ch územích vyhlá‰en˘ch území Evropy. Tehdej‰í Evropské hospodáfiské (declared areas). Chránûná území, vyhlá‰ená na na‰em konti- spoleãenství (EHS) uvefiejnilo v roce 1979 první publikaci o rÛz- nentû, se navíc podstatnû odli‰ují i velikostí: zatímco pfiírodní n˘ch typech chránûn˘ch území v jeho ãlensk˘ch státech. Svû- památky mohou zabírat pouze nûkolik hektarÛ, chránûné kra- tové informaãní stfiedisko ochrany pfiírody (World Conservation jiny se ãasto rozkládají na znaãné ãásti území urãitého státu. Monitoring Centre, WCMC), pÛsobící v britské Cambridgi, vytvá- Chránûná území rÛzn˘ch kategorií vyhla‰ují nejen ústfiední fií z povûfiení IUCN – Svûtového svazu ochrany pfiírody Svûtovou úfiady státní správy, ale i pfiíslu‰né krajské a místní orgány. databázi chránûn˘ch území. Databanka obsahuje zejména úda- Zejména v západní Evropû o ãetná chránûná území peãují je o chránûn˘ch územích, málo po‰kozen˘ch ãlovûkem. Údaje nevládní organizace a obãanské iniciativy, aÈ uÏ zamûfiené na kupfi. o chránûné kulturní krajinû Nizozemska v ní proto chybí. ochranu pfiírody nebo mající pfiímo statut pozemkov˘ch spol- Stejnû tak v ní nenajdeme chránûná území o rozloze men‰í neÏ kÛ. Obdobná sdruÏení mají rezervace buì pronajaty nebo 10 km2. Nûkterá vyhlá‰ená území jsou evidentnû nesprávnû vykoupeny a kromû profesionálních pracovníkÛ se o nû starají zafiazena do jedné ze ‰esti kategorií podle rozsahu fiízené péãe hlavnû dobrovolníci. V nûkter˘ch státech se i tûmto územím o nû, navrÏen˘ch v roce 1994 právû IUCN. Navíc není jasné, kdo dostává pfiíslu‰né právní ochrany. Evropské státy stále ãastûji vlastnû IUCN údaje o chránûn˘ch územích za dan˘ stát nahlá- chrání v‰echny lokality s urãit˘m typem stanovi‰tû (biotopu) sil. RovnûÏ Rada Evropy shromaÏìuje údaje a podrobnou doku- jako jsou kupfi. urãité typy travinn˘ch ekosystémÛ v Dánsku mentaci o pfiíslu‰n˘ch chránûn˘ch územích, zfiízen˘ch v jejích nebo v‰echny jeskynû v Maìarsku ãi v âeské republice. Ochra- ãlensk˘ch státech. nu populací planû rostoucích rostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛ, V roce 1994 se mezi prioritami v péãi o chránûná území na stanovi‰È a lokalit kombinuje ve znaãné mífie modernû konci- na‰em kontinentû, zafiazen˘mi do dokumentu IUCN – Svûtové- povaná legislativa Evropsk˘ch spoleãenství (ES). ho svazu ochrany pfiírody Parky pro Ïivot, objevilo doporuãení koordinovat vytváfiení obdobn˘ch databank tak, aby nedochá- V souãasnosti existují v Evropû tfii základní typy chránû- zelo k zbyteãnému pl˘tvání finanãními prostfiedky a pracovními n˘ch území: silami. O rok pozdûji zaãaly na pfiípravû spoleãné databáze o chránûn˘ch územích Evropy spolupracovat tfii v˘znamné 1. území, vyhlá‰ená podle pfiíslu‰né legislativy jednotliv˘ch stá- mezinárodní organizace. Kromû jiÏ zmiÀovaného Svûtového tÛ; informaãního stfiediska ochrany pfiírody a Rady Evropy se na 2. území, vyhlá‰ená v rámci realizace mezinárodních úmluv na projektu podílí i odborná instituce ES – Evropská agentura ochranu Ïivotního prostfiedí. Organizace Spojen˘ch národÛ Ïivotního prostfiedí (European Environment Agendy, EEA) pro v˘chovu, vûdu a kulturu (UNESCO) vyhla‰uje jako sou- a zejména její Evropské tématické stfiedisko ochrany pfiírody ãást programu âlovûk a biosféra biosférické rezervace, Rada (European Topic Centre for Nature Conservation, ETC/NC), usta- Evropy udûluje vybran˘m chránûn˘m územím ve sv˘ch ãlen- vené pfii proslulém Národním pfiírodovûdeckém muzeu v PafiíÏi. sk˘ch státech Evropsk˘ diplom nebo je vyhla‰uje za biogene- ZmiÀovanou databanku vyuÏívá pro nejrÛznûj‰í úãely i brusel- tické rezervace. Státy, které se staly smluvními stranami ská Evropská komise (EK). Úmluvy o mokfiadech majících mezinárodní v˘znam, zejména Pfiedstavme si v následujících fiádcích nejzajímavûj‰í údaje jako biotopy vodního ptactva (Ramsarské úmluvy, 1971). shromáÏdûné právû ve Spoleãné databázi vyhlá‰en˘ch území Úmluvy o ochranû svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví v Evropû. V souãasnosti se v 35 evropsk˘ch státech pouÏívá na (PafiíÏské úmluvy, 1972), Úmluvy o ochranû mofiského prostfie- 600 rÛzn˘ch kategorií chránûn˘ch území. PfiestoÏe se zatím dí v Baltském mofii (Helsinské úmluvy, 1992) a Úmluvy z nejrÛznûj‰ích dÛvodÛ nepodafiilo získat aktuální údaje ze o ochranû Stfiedozemního mofie pfied zneãi‰tûním (Barcelonské v‰ech evropsk˘ch zemí, obsahovala uvedená databanka v úno- úmluvy, 1976), rovnûÏ deklarují urãité lokality nebo území za ru 2000 celkem 44 000 údajÛ o chránûn˘ch územích. KaÏdé chránûné podle tûchto mezinárodních konvencí; z nich je pfiitom charakterizováno kategorií podle pfiíslu‰né 3. území, vyhlá‰ená jako lokality soustavy chránûn˘ch území národní legislativy, rozlohou, zemûpisn˘mi soufiadnicemi, ES NATURA 2000 podle legislativy ES, konkrétnû podle datem vyhlá‰ení a nûkterou z jiÏ zmiÀovan˘ch kategorií IUCN, vycházejících ze zpÛsobu fiízené péãe. Ukazuje se, Ïe na na‰em kontinentû existuje pfiibliÏnû 65 000 území, vyhlá‰en˘ch podle zákonodárství jednotliv˘ch evropsk˘ch zemí. Jak je patrné z obrázku, od roku 1984 se poãet novû vyhlá‰en˘ch území v západní Evropû sniÏuje. I kdyÏ tyto údaje pocházejí z ãlen- sk˘ch státÛ Evropské unie (EU), Norska, Islandu a Lichten- ‰tejnska, obdobn˘ trend se dá oãekávat i v dal‰ích ãástech na‰eho kontinentu. Údaje o zvlá‰tû chránûn˘ch územích v âeské republice do Spoleãné databáze vyhlá‰en˘ch území v Evropû poskytla Agen- tura ochrany pfiírody a krajiny âR, která vede Ústfiední seznam ochrany pfiírody a dlouhodobû spolupracuje jak s Radou Evro- py, tak s WCMC a ETC/NC.

LITERATURA ANONYMUS (2000): Nature conservation and designated areas in Europe: an overview. European Topic Centre for Nature Conservation Paris, 5 pp. – DAVEY A. G. (1998): National system planning for protec- ted areas. IUCN Gland, Switzerland, 71 pp. + x. – GULDEMOND A., van der WEIJDEN W., MIDDELKOOP N. (2000): Using indicators for green competition. European Nature (4): 9. – IUCN (1994): Guidelines for pro- Poãet novû vyhlá‰en˘ch území v nûkter˘ch evropsk˘ch stá- tected area management categories. IUCN Gland, Switzerland, and Cam- bridge, U. K., 261 pp. – IUCN COMMISSION ON NATIONAL PARKS AND tech (viz text) za rok PROTECTED AREAS (1994): Parks for Life: Action for protected areas in Zdroj: Evropské tématické stfiedisko ochrany pfiírody PafiíÏ Europe. IUCN Gland, Switzerland and Cambridge, U. K., 154 pp.

18 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 Poznámky ke vzniku nûkter˘ch prvkÛ mikroreliéfu pískovcov˘ch skal

Radek Mikulá‰

Úvod Vo‰tiny Zpfiesnûní na‰ich znalostí o procesech formujících svérázn˘ Souãasn˘ stupeÀ poznání geneze vo‰tin (tj. aplikace principu mezo- a mikroreliéf pískovcov˘ch skalních mûst nám zároveÀ solné eroze, viz CÍLEK – napfi. 1998) je velk˘m pokrokem od zfiej- otevírá oãi pfii snaze popsat a smysluplnû klasifikovat jeho jed- mû mylné a obãas dodnes tradované úvahy o jejich v˘luãnû eolic- notlivé prvky. Cílem tohoto pfiíspûvku je upozornûní na dosud kém pÛvodu. „ZpÛsob práce“ na vzniku vo‰tin je vykládán jako pfiehlíÏen˘ prvek – ‰ikmé skalní fiímsy, dále popis a interpreta- dÛsledek solné eroze a bioeroze: náhodné prohloubení jamky ce nûkter˘ch pozoruhodn˘ch stûn se svébytn˘mi vo‰tinami a od nevede ke zrychlení eroze v okolí a k vyrovnání rozdílu; právû nao- nich odvozen˘mi útvary a s tím spojená úvaha o v˘znamu ori- pak dojde k urychlení eroze uvnitfi jamky a tak vzniká typick˘ dÛl- entovaného tlaku pro „stavební plán“ skalních tvarÛ. kovan˘ mikroreliéf. Role solné eroze se zdá nade v‰í pochybnost, av‰ak hÛfie uchopitelná je role bioeroze. Pozorování biogenní kolo- ·ikmé fiímsy nizace nûkter˘ch vo‰tin (napfi. v údolní stûnû Jestfiebické perly Skalní povrchy ãeského „pískovcového fenoménu“ jsou své- rázn˘m pamûÈov˘m médiem: vytvofiení „záznamu“ (napfi. vrypu, erozního tvaru apod.) je relativnû snadné, ale jeho trvanlivost mÛÏe b˘t znaãná. Souãástí tohoto záznamu jsou i z estetického hlediska „nezáÏivné“ ‰ikmé fiímsy, které jsem v uplynul˘ch letech pozoroval na mnoha místech v jiÏní ãásti Kokofiínska. Vliv vzlínání pÛdní vlhkosti na úbytek pískovce pfii vzniku pfievisÛ v údolních stranách skal byl detailnû popsán CÍLKEM (1998). Podobn˘ proces probíhá i v boãních stûnách skalních vûÏí a masivÛ (obr. 1) a ve skalních soutûskách (obr. 2). Dlou- hodobûj‰í nezmûnûná pozice pÛdního pokryvu podél stûny tedy b˘vá vyznaãena ‰ikmou fiímsou. Ve skalních prÛchodech pod obcí Hradsko u Kokofiína b˘vá tûchto fiíms na obou navzájem protilehl˘ch stûnách nûkolik, zpravidla 3–5 (obr. 2). Zde se nabízí moÏnost sledovat vliv jednotliv˘ch epizod odlesnûní a zmûn zemûdûlského vyuÏití nûkdej‰ího hradi‰tû na pÛdní ero- zi; zdá se totiÏ, Ïe jednotlivé „vzory“ fiíms z rÛzn˘ch stûn na Hradsku by bylo moÏno porovnat podobnû jako letorosty (a tak relativnû datovat). SchÛdnûj‰ím úkolem by patrnû bylo datování terénních úprav u jeskynû Rozbofienka v ·emanovickém dole v jiÏní ãásti CHKO Kokofiínsko. Zde jsou ‰ikmé skalní fiímsy ve velkém kou- tû poblíÏ tesan˘ch místností (obr. 3). MÛÏeme usuzovat, Ïe Obr. ã. 2 – PrÛhled skalní soutûskou sz. od Hradska k odstranûní pÛvodní úrovnû vzlínání pÛdní vlhkosti do‰lo pfii v CHKO Kokofiínsko. V˘razné jsou ãtyfii oblé skalní fiímsy zarovnání plochy poblíÏ skalních obydlí. Podle teprve rudimen- na obou protilehl˘ch stûnách. Vyznaãují jednotlivé tální vo‰tinové v˘zdoby na novû odkryt˘ch povr‰ích mÛÏeme nûkdej‰í úrovnû pÛdního pokryvu v soutûsce usoudit na maximálnû pozdnû stfiedovûké stáfií terénní úpravy. Foto J. BroÏek

Obr. ã. 1 – Ve v˘‰ce nûkolika dm nad pÛdním pokryvem Obr. ã. 3 – ·ikmá skalní fiímsa vyznaãuje úroveÀ pÛdního dochází k intenzivní solné erozi pískovcové stûny. Po pokryvu pfied antropogenní úpravou spojenou se vznikem odstranûní pÛdy se objeví oblá ‰ikmá fiímsa. Plan˘ dÛl skalního obydlí „Rozbofienka“ v ·emanovickém dole v CHKO Kokofiínsko Foto J. BroÏek (CHKO Kokofiínsko) Foto J. BroÏek

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 19 Obr. ã. 4 – Okrouhlé, „pûnovité“ vo‰tiny na pfievisl˘ch partiích jemnozrnného pískovce. Údolí Skalského potoka pod Sudomûfií v. od CHKO Kokofiínsko Foto R. Mikulá‰

Obr. ã. 5 – Drobné „pûnovité“ a vût‰í „ãesnovité“ vo‰tiny (s ploch˘m dnem). Kolmá stûna jednoho z pískovcov˘ch masivÛ s. od BranÏeÏe v CHKO âesk˘ Ráj Foto R. Mikulበu ·emánovic v CHKO Kokofiínsko) mi sugeruje spí‰e ochranu pfied Existují-li matematické modely, které by se daly aplikovat na erozí (bioimuraci) – a to hlavnû proto, Ïe kolonizace úãinnû brání zfiejmû velmi komplikovan˘ problém vo‰tin, mi není známo; solné erozi posunutím zóny v˘paru mimo povrch skály. jisté v‰ak je, Ïe problém takto je‰tû vyfie‰en nebyl. MÛÏeme se Pfiesto v‰ak pfii pohledu na dokonalou, mnohonásobnû se na v‰ak pokusit vyjmenovat alespoÀ nûkteré parametry zodpovûd- rÛzn˘ch místech opakující geometrii vo‰tinov˘ch stûn cítíme, Ïe né za v˘sledek. Pokud je mi známo, v literatufie bylo publiková- známe pouze ãást odpovûdi: víme o „zpÛsobu práce“ na jejich no velmi málo detailních morfologick˘ch popisÛ vo‰tin s jejich vzniku, neznáme v‰ak uÏ „stavební plán“. Podle mého mínûní je odpovûì na otázku po „stavebním plánu“ vo‰tin spí‰e matema- ticko-fyzikální nebo geologicko-biologická. Hypotetickou analo- gií by mohly b˘t napfi. ãefiiny, kde z náhodnû uspofiádan˘ch zrnek písku a vlnûní vody vzniká pravidelná mezo- a mikro- skulptura povrchu s mnoha rÛzn˘mi variantami. âefiiny vzni- kají ve velmi dynamickém systému, av‰ak poãet promûnn˘ch parametrÛ prostfiedí je mal˘, a tak je jejich vznik matematicky relativnû snadno popsateln˘ (napfi. DUFF [ed.] 1994). Pfiimûfie- nûj‰ím pfiíkladem by mohly b˘t napfi. vzorce fiíãních meandrÛ – jiné tvary a rozmûry mÛÏeme oãekávat v úzké nivû Plouãnice nad âeskou Lípou, jiné napfi. v Polabí. Jedním z parametrÛ zod- povûdn˘ch za v˘sledek je nespornû velikost toku, kvantifikovat v‰echny ostatní parametry je v‰ak velmi obtíÏné.

Obr. ã. 6 – „MfiíÏkovité“ vo‰tiny u skalního pfievisu „Sodomka“ mezi Okny a Bezdûzem Foto R. Mikulá‰

Obr. ã. 7 – „Sklípkovité“ vo‰tiny v klenbû pískovcového pfievisu s. od BranÏeÏe v CHKO âesk˘ Ráj Foto R. Mikulá‰

Obr. ã. 8 – „Vosí hnízdo“, útvar vznikl˘ zvratem mezi povrchov˘m zpevÀováním pískovce a rychlou erozí vo‰tinovité stûny. Severnû od BranÏe- Ïe, CHKO âesk˘ Ráj Foto R. Mikulá‰

20 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 vztahy ke sloÏení pískovce, ostatním morfologick˘m prvkÛm atd. Pro potfieby této zprávy proto rozli‰uji 4 typy morfologie: „pûna“ (obr. 4; tj. polokulovité vo‰tiny), „ãesna“ (obr. 5; tj. vo‰- tiny s ploch˘m dnem), vzácnûj‰í „mfiíÏky“ (obr. 6; pfievládají ver- tikální „Ïebra“) a „sklípky“ (obr. 7; nepravidelná vfietena pfiipo- mínající segmenty sklípkové klenby). V˘znamn˘m parametrem se zdá b˘t velikost zrna pískovce. Na jemnozrnn˘ch pískovcích v údolí Skalského potoka pfievlá- dají velmi drobné vo‰tiny (obvykle kolem 2,5 cm; viz MIKULÁ· 1998), v hrubozrnn˘ch pískovcích Raãe nad údolím Libûchovky v CHKO Kokofiínsko jsou v prÛmûru 3x vût‰í. Dal‰ími paramet- ry jsou zfiejmû porozita a pevnost tmele (lze odvodit z chudosti vo‰tinové v˘zdoby pevn˘ch silicifikovan˘ch pískovcÛ – viz vyob- razení CÍLKA et al. 1996). Dokonale vertikální „Ïebra“ (obr. 6) ukazují na orientaci podle gravitace; ploch˘m dnem dolÛ b˘va- jí orientována i „ãesna“. Empiricky snadno ovûfiiteln˘ je vliv sklonu stûny (která ovlivÀuje reÏim solné eroze). Solná eroze je nepochybnû závislá na reÏimu sráÏek a koncentraci iontÛ v roz- toku pfiítomném v horninû. Poãítat je nutno i s pÛvodní neho- mogenitou (vrstevnatostí ãi zvrstvením) pískovce. Podle mého pozorování z poslední doby mÛÏe b˘t v˘znamn˘m parametrem i orientovan˘ horninov˘ tlak. Rozmanitost „archi- tektury“ pískovcov˘ch skalních mûst dává i pfii zbûÏném pohle- du jistotu, Ïe jednotlivé skalní partie se velmi li‰í velikostí tlaku generovaného nadloÏními a boãními partiemi. Z úvahy, z analo- gií (pfiedpjat˘ beton), z pozorování v terénu (skalní brány) a nej- spí‰e také z v˘poãtÛ formulovan˘ch ve stavafiské literatufie vypl˘vá, Ïe tento orientovan˘ tlak má velk˘ v˘znam pro vlast- nosti horniny. Pfii bûÏném pozorování pískovcového reliéfu si jej v‰ak obvykle neuvûdomujeme, není takovémuto pozorování (na rozdíl od tvarÛ, vlhkosti, pfiítomnosti solí, erodujících rostlin ãi ÏivoãichÛ) pfiístupn˘. Mohou nám proto snadno unikat vztahy mezi orientovan˘m tlakem a morfologií skály (obloukovité puk- liny ve stropech skalních bran ãi rÛzná skalní fiícení nemusejí b˘t vyãerpávajícím v˘ãtem). PfiíleÏitost alespoÀ v hrub˘ch rysech zaznamenat horninov˘ tlak a jeho dÛsledky jsem mûl pfii osazování horolezeck˘ch jis- tících kruhÛ do skalních stûn. Pfii osazování se nejprve navrtá úzk˘ trubkov˘ vrták do hloubky 5–7 cm a lezec se do nûj vyvû- sí. Následuje vytvofiení cca 30 cm hlubokého otvoru pro hlavní kruh pfiíklepem a rotací trubkového sekáãe. Vzhledem k riziku vylomení „navrtáváku“ je tfieba sledovat vlastnosti pískovce. Vysoká tfií‰tivost horniny, vibrace a „ozvûna“ pfii zatloukání jsou patrnû mûfiítkem zatíÏení skály. Je-li tato úvaha realistická, jsou povrchové partie nûkter˘ch stûn podle m˘ch pozorování zatíÏené mnohem silnûji, neÏ bychom oãekávali. Vznik novotvofieného, ãasto opálového tmele v povrchov˘ch partiích hornin (jev spadá pod v anglosaské literatufie obecnû roz‰ífien˘ pojem „case hardening“) pfiiná‰í podstatné zpevnûní Obr. ã. 9 – Skalní vûÏ „Salome“ v Planém dole tûchto partií a jejich dal‰í fyzikální vlastnosti (kapilarita, teplot- v CHKO Kokofiínsko Foto J. BroÏek ní roztaÏnost) se rovnûÏ mûní. To z nich mÛÏe v rámci pískov- cového skalního útvaru vytvofiit svébytnû se chovající tûleso, které by mohlo nab˘vat rÛzn˘ch funkcí: „opûrné zdi“, ãi naopak „omítky“ (izolující, ale zatûÏující „stavbu“). Bez ohledu na zpev- pak „vosí hnízda“, jaká jsem vidûl na dvou místech v Pfiíhraz- nûní povrchové vrstvy v‰ak musí b˘t zatíÏení rÛzn˘ch partií rÛz- sk˘ch údolíãkách v CHKO âesk˘ Ráj (obr. 8). Jak „bubliny“, tak norodé uÏ s ohledem na pestrost tvarÛ skal a jejich statiky. „vosí hnízda“ jsou velmi vzácn˘m, pfiesto v‰ak logicky odvodi- Pozorování orientace vo‰tin na nûkter˘ch skalních útvarech teln˘m a opakujícím se prvkem pískovcového mikroreliéfu. (skalní stûny pod kokofiínsk˘mi Staráky, rameno rudimentální skalní brány pod Havraními skalami v Hradãansk˘ch stûnách, Skalní vûÏ Salome pfievisy v údolíãkách j. od vrchu MuÏského v CHKO âesk˘ ráj) Tento jedineãn˘ skalní útvar, kter˘ se nachází v poboãné rokli vede k hypotéze, Ïe nûkteré „ãesnovité“ a „sklípkovité“ vo‰tiny Planého dolu v CHKO Kokofiínsko, ukazuje moÏnosti pískovcové nemusejí b˘t orientovány podle gravitace pfiímo, ale pouze „architektury“ a zejména její predispozici ke vzniku symetrick˘ch nepfiímo prostfiednictvím orientovaného horninového tlaku. tvarÛ. ·tíhlá skalní vûz (obr. 9), z náhorní strany 12 m vysoká, má Nápadnû ãasto totiÏ „kopírují“ tvary osvûdãen˘ch architektonic- úzkou základnu, která se roz‰ifiuje do v˘‰e asi 6 m a posléze se k˘ch nosn˘ch prvkÛ (románsk˘ch obloukov˘ch okének ãi gotic- opût homolovitû zuÏuje k vrcholu. Fascinující jsou dvû prÛlezná k˘ch sklípkov˘ch kleneb (obr. 5 a 7). V˘znamné je, Ïe tyto prv- skalní okna procházející vûÏí v jejím nej‰ir‰ím místû, dokonale ky nacházíme tam, kde mÛÏeme siln˘ orientovan˘ tlak soumûrná podle svislé osy vûÏe. Na dne‰ním tvaru vûÏe se podíle- v horninû pfiedpokládat (vrcholky klenbovit˘ch pfievisÛ, skalní la zfiejmû skladba puklin ve skalním masivu, následné zpomalení kÛry na okrajích velk˘ch masivÛ, ramena skalních bran). eroze v zatíÏen˘ch partiích (v okolí skalních oken) a solná eroze Nûkteré vo‰tiny by tak vlastnû byly nejen morfologickou, ale podporovaná vzlínáním vody z pÛdního profilu ve spodní ãásti i genetickou analogií skalních bran. Tuto my‰lenku by bylo tfie- vûÏe. ba ovûfiit dal‰ími pozorováními v terénu. LITERATURA Zvrat mezi zpevÀováním povrchové vrstvy a erozí CÍLEK, V (1998): Fyzikálnû-chemické procesy vzniku pískovcového a jeho morfologické projevy pseudokrasu. In: Cílek, V., Kopeck˘, J. (ed.): Pískovcov˘ fenomén: klima, CÍLEK, LANGROVÁ (1994) dokumentují vznik zpevnûné vrst- Ïivot a reliéf, str. 134–153. âeská speleologická spoleãnost a Zlat˘ KÛÀ. vy (skalní kÛry) na povrchu pískovce a její následnou destruk- Praha, Broumov. – CÍLEK, V., LANGROVÁ, A. (1994): Skalní kÛry a sol- ci doprovázenou periodou rychlé eroze pískovce. K podobn˘m né zvûtrávání v CHKO Labské pískovce. – Ochrana pfiírody, 49, 8, str. zvratÛm mezi zpevÀováním pískovce (tj. vznikem novotvofieného 227–231. Praha. – CÍLEK, V. , MIKULÁ·, R., LOÎEK, V., JARO·OVÁ, L., tmele) a erozí dochází i na vo‰tinov˘ch stûnách; tam mÛÏe ten- SVOBODA, J., ·KRDLA, P., KARLÍK, M. (1996): V˘zkum pískovcov˘ch pfievisÛ v SZ ãásti CHKO Kokofiínsko. âást III. – Ochrana pfiírody, 51, 4, to proces formovat neobvyklé prvky mikroreliéfu. 104–108. Praha. – DUFF, P. McL. D. (ed.) (1994): Holmes’ Principles of Je-li utlumena eroze uvnitfi vo‰tin (napfi. zmûnou hydrologic- physical geology. Fourth Edition. – Chapmann & Hall. London, Glasgow. k˘ch pomûrÛ), dojde i uvnitfi jamek ke tvorbû skalní kÛry. Pfii – MIKULÁ·, R. (1998): Pískovcov˘ fenomén Skalské tabule. – Ochrana následné erozi pak tyto zhruba sférické skalní kÛry vystupují pfiírody, 53, 4, str. 107–111. Praha. z povrchu pískovce jako „bubliny“. Extrémním pfiípadem jsou

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 21 WWF International urãil deset nejohroÏenûj‰ích druhÛ Evropské unie

Jan Plesník

Mizení druhÛ v dÛsledku negativního pÛsobení ãlovû- pod jménem Homér, popisují poãetná stáda tuleÀÛ, leÏí- ka na pfiírodu b˘vá ‰irokou vefiejností nejãastûji spojová- cí na pfiímofisk˘ch pláÏích. Podle jin˘ch názorÛ se tuleni no s velkoplo‰n˘m niãením tropick˘ch de‰tn˘ch pralesÛ pobytem v podmofisk˘ch jeskyních hlavnû v létû ochla- nebo korálov˘ch útesÛ. Tento proces se v‰ak nevyhnul zují a chrání pfied pfiehfiátím. JiÏ z této charakteristiky je ani Evropû. StupeÀ ohroÏení volnû Ïijících ÏivoãichÛ zfiejmé, Ïe se v˘bornû potápûjí, a to aÏ do hloubky 30 a planû rostoucích rostlin vyhubením je na na‰em kon- metrÛ. ProtoÏe na rozdíl od nûkter˘ch jin˘ch druhÛ tule- tinentû pfiekvapivû vysok˘ a u dobfie prozkouman˘ch ÀÛ mají na pfiedních konãetinách drápy, dobfie ‰plhají taxonÛ a ekologick˘ch skupin se pohybuje v rozmezí i po skalnat˘ch útesech. Koncem léta se samicím rodí na 15–50 %. Pfiitom platí, Ïe ve stfiední a v˘chodní Evropû sou‰i jediné mládû, závislé na matefiském mléce skoro se udrÏela daleko vût‰í druhová bohatost (poãet druhÛ) dva mûsíce. ProtoÏe matka peãuje o potomka aÏ do jeho neÏ na západû svûtadílu. Známá mezinárodní organizace tfií let, neb˘vá poãet mláìat, které samice za svÛj Ïivot WWF International – Svûtov˘ fond na ochranu pfiírody vychová, nikterak velk˘. nedávno vyhlásil deset druhÛ, nejvíce ohroÏen˘ch na V souãasnosti známe jen tfii kolonie zmiÀovan˘ch kri- území Evropské unie (EU). ticky ohroÏen˘ch ploutvonoÏcÛ, ãítající dohromady pod- Za patrnû nejohroÏenûj‰ího volnû Ïijícího Ïivoãicha le WWF nanejv˘‰ 500 exempláfiÛ. Jiné údaje hovofií v EU pokládá WWF tulenû stfiedomofiského (Monachus o 600–1000 jedincích. Z ãlensk˘ch státÛ EU se nejpo- monachus). V‰echny tfii druhy tuleÀÛ rodu Monachus ãetnûj‰í populace tulenû stfiedomofiského stále je‰tû nepfiipomínají ostatní tulenû. Vyskytují se totiÏ v tep- vyskytuje v ¤ecku, pfiesnûji fieãeno u pobfieÏí jiÏ zmiÀo- l˘ch, tropick˘ch a subtropick˘ch mofiích a podle vzhledu van˘ch Egejsk˘ch ostrovÛ. Nûkolik jedincÛ snad pfieÏívá bychom je spí‰e povaÏovali za blízké pfiíbuzné – lachta- i u Sardinie, kdeÏto ve ·panûlsku a Francii byl tento novité (Otariidae). Zatímco hfibetní stranu mívají hnûdo- mofisk˘ savec uÏ definitivnû vyhuben. Co je pfiíãinou ‰edou aÏ hnûdavû ãernou a bfiicho pokr˘vají u nûkter˘ch tohoto neradostného stavu? Intenzivní a nekontrolované jedincÛ svûtlé, ãasto spl˘vající skvrny, jiná zvífiata b˘va- pronásledování rybáfii, vyru‰ování turistick˘mi ãluny jí jednotnû hnûdá. Ostatnû jejich latinské jméno je odvo- a pfiedev‰ím neregulovaná pfiemûna pobfieÏí v souvisl˘ zeno od ruského slova monachus, tedy mnich. Také mlá- pás staveb pfiivedly tyto mofiské savce na sam˘ pokraj ìata se rodí nikoli bílá, ale tmavû vyhubení. Jak upozorÀuje WWF, vybarvená – ochranné zbarvení, kte- hromadûní prÛmyslového odpadu, ré dobfie maskuje tulení mláìata ropné skvrny a v˘stavba objektÛ v arktick˘ch oblastech, by ve Stfie- spojená s turistick˘m ruchem, domofií bylo naopak pfiíli‰ nápadné. necitliv˘m k Ïivotnímu prostfiedí, jiÏ TuleÀ stfiedomofisk˘ se pÛvodnû zcela zniãily 14 % celkové délky vyskytoval v celém Stfiedozemním pobfieÏí Stfiedozemního mofie. Pouze mofii a zasahoval aÏ do Atlantského setina stfiedomofiského pobfieÏí byla oceánu aÏ po Madeiru a Kanárské vyhlá‰ena chránûn˘m územím. ostrovy. Archeologické nálezy potvr- Zatímco historicky znám˘ i sou- zují, Ïe jiÏ ve star‰í dobû kamenné ãasn˘, byÈ znaãnû roztfií‰tûn˘ areál (paleolitu) ho obyvatelé stfiedomofi- roz‰ífiení tulenû stfiedomofiského ského pobfieÏí intenzivnû lovili. Ale zasahuje i mimo území EU, v pfiípadû do 1. svûtové války se zmiÀovan˘ dal‰ího vzácného savce, rysa pardá- masoÏravec stal v celém areálu roz- lového (Lynx pardinus) je situace ‰ífiení vzácn˘m Ïivoãichem. Zvlá‰È naprosto odli‰ná. Tato málo známá drastick˘ pokles poãetnosti zazna- ‰elma totiÏ ob˘vá pouze Ibersk˘ polo- menávají zoologové u tohoto pozoru- ostrov ãi pfiesnûji fieãeno jeho nûkteré hodného druhu od poloviny 50. let ãásti. B˘vá obvykle men‰í neÏ rys 20. století. Není divu, Ïe koncem 70. ostrovid (Lynx lynx), od nûhoÏ se li‰í let zÛstalo z celé populace asi 1000 i zfietelnûj‰í kresbou, zvlá‰tû na hfibe- jedincÛ: nejvíce (asi 600) jich Ïilo tû, spí‰e ãervenohnûd˘m zbarvením v té dobû u pobfieÏí fieck˘ch Egej- a del‰ími licousy. Skuteãnost, Ïe rys sk˘ch ostrovÛ. pardálov˘ je prav˘m druhem, a niko- NejohroÏenûj‰í druh EU dnes li men‰ím, jihozápadním poddruhem upfiednostÀuje mofie podél bfiehÛ: rysa ostrovida, potvrzují nejen ãetné zejména vyhledává jeskynû, které paleontologické nálezy, ale i soudobé mají vchod pod vodou. Usuzujeme, Stfieviãník pantoflíãek (Cypripedium biosystematické metody. Rys pardá- Ïe do tûchto biotopÛ se tuleni stfie- calceolus) je nejznámûj‰í vstavaãovitá lov˘ ob˘vá horské oblasti Iberského domofi‰tí uch˘lili pfied vyru‰ováním rostlina s nejvût‰ím kvûtem mezi evrop- poloostrova, vyznaãující se kfiovina- lidmi a Ïe pÛvodnû preferovali písãi- sk˘mi zástupci t˘m porostem a ãlenit˘m reliéfem. té pláÏe. Autor ãi autofii, vystupující Foto D. TuroÀová V jihozápadním ·panûlsku se ale tito

22 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 rysové vyskytují i v rozlehl˘ch oblas- tech pobfieÏních dun v ústí Guadalqu- iviru, které jsou souãástí proslulého národního parku Coto DoÀana. ZpÛ- sobem Ïivota se podobají více sv˘m africk˘m pfiíbuzn˘m neÏ ostrovidu. Obdobnû jako tuleÀ stfiedomofisk˘ je i rys pardálov˘ celosvûtovû ohroÏe- n˘m druhem. Aktuální údaje o roz‰í- fiení, biologii a ohroÏujících ãinitelích druhu pfiiná‰í rámcov˘ návrh plánu péãe, kter˘ v rámci naplÀování Bern- ské úmluvy pfiipravila pracovní sku- pina pro velké ‰elmy Rady Evropy a jehoÏ souhrn byl v na‰em ãasopise jiÏ uvefiejnûn (viz Ochrana pfiírody, 55, 62, 2000). Podle posledních dostupn˘ch údajÛ Ïije v pûti ‰panûl- sk˘ch provinciích 515–620 jedincÛ. V Portugalsku zÛstalo rysÛ pardálo- v˘ch je‰tû ménû, jen 40–50 zvífiat. Nejvût‰ím problémem ochrany zmi- Àované koãkovité ‰elmy zÛstává sku- teãnost, Ïe v dÛsledku ztráty pÛvod- ních biotopÛ a pronásledování ãlovûkem se iberská populace roz- padla na fiadu mal˘ch, ãasto vzájem- nû izolovan˘ch místních populací. Velkoplo‰né zmûny ve vyuÏívání kra- Na písãitém pobfieÏí hornatého ostrova Zákynthos, leÏícího na jihu Jónsk˘ch jiny stfiedomofiského typu mohou ostrovÛ, kladou tradiãnû vajíãka mofiské Ïelvy – karety obecné negativnû ovlivnit i roz‰ífiení a poãet- (Caretta caretta) Foto R. Kováfi nost nejdÛleÏitûj‰í kofiisti rysa – krá- líka divokého (Oryctolagus cuniculus). Odborná instituce státní ochrany pfií- rody ve ·panûlsku, ICONA, vypracovala anal˘zu Ïivota- Ïují do skupin o dvou aÏ pûti jedincích, které vytváfiejí schopnosti populace rysa pardálového. Pfii ní na základû society, ãítající aÏ nûkolik desítek exempláfiÛ. Îiví se roz- zejména demografick˘ch a bionomick˘ch údajÛ simulu- manitou potravou, v níÏ ale pfievaÏují men‰í ryby, malí jeme proces vymírání a jsme schopni urãit, s jakou prav- hlavonoÏci, kor˘‰i ãi jiní mofi‰tí Ïivoãichové. dûpodobností bude zkouman˘ druh do urãité doby zcela ProtoÏe sviÀuchy ob˘vají zejména pobfieÏní vody, vyhuben, pokud nebudou podniknuta úãinná opatfiení odkud pronikají i proti proudu velk˘ch fiek do vnitroze- na jeho záchranu. mí, je zfiejmé, Ïe je nejvíce ohroÏuje pokraãující pfiemûna Medvûda hnûdého (Ursus arctos) není tfieba ãtenáfiÛm tûchto biotopÛ a zneãi‰Èování vodních tokÛ. Setkat se podrobnûji pfiedstavovat. O tom, Ïe zafiazení nejvût‰í s nimi mÛÏeme v evropsk˘ch vodách Atlantského oceá- evropské ‰elmy do seznamu deseti nejvíce ohroÏen˘ch nu vãetnû Stfiedozemního a âerného mofie. Mláìata pfii- druhÛ v EU je oprávnûné, vypovídají údaje, shromáÏdû- cházejí na svût zejména ve vodách, obklopujících Britské né opût skupinou expertÛ Rady Evropy pro velké ‰elmy, souostroví. Právû znaãnému zneãi‰tûní pobfieÏních vod která obdobnû jako pro rysa pardálového pfiipravila plán a pokraãujícímu niãení pfiirozen˘ch ústí fiek do mofie péãe o tento druh (viz Ochrana pfiírody, 55, 26–29, 2000). (estuárÛ) b˘vá pfiipisován úbytek sviÀuch, zaznamenan˘ Na celém území EU se totiÏ vyskytuje jen 2050–2250 nejen v pfiíslu‰n˘ch ãlensk˘ch státech EU. jedincÛ, z toho 1000 medvûdÛ ob˘vá ·védsko a 800–900 Dal‰í tfiídu obratlovcÛ, ptáky, zastupuje v seznamu Ïije v dal‰í severské zemi, ve Finsku. Zbyl˘ch 250–350 WWF celosvûtovû ohroÏen˘ chfiástal polní (Crex crex). zvífiat vytváfií osm navzájem oddûlen˘ch populací. Kupfií- Poãetnost tohoto vcelku málo známého opefience pokles- kladu v Pyrenejích bylo zji‰tûno celkem 11 zvífiat, pfii- la na na‰em kontinentû v posledních dvaceti letech ãemÏ do tohoto ãísla jsou zahrnuti i jedinci, vysazení o celou polovinu. Ztráta vhodn˘ch hnízdních pfiíleÏitostí sem z území b˘valé Jugoslávie. V západní a jiÏní Evropû jako následek intenzifikace zemûdûlské v˘roby, pfiesnûji byli medvûdi zatlaãeni ponejvíce do hor právû v dÛsled- fieãeno úbytku seãen˘ch luk a pouÏívání mechanizace ku rozpadu a niãení pÛvodního prostfiedí. Souãasné zku- pfii senoseãi, vedly k tomu, Ïe chfiástal zcela zmizel z roz- ‰enosti z celého kontinentu s v˘jimkou Ruské federace sáhl˘ch oblastí západní Evropy, a to i pfiesto, Ïe je for- naznaãují, Ïe medvûdi dokáÏí osídlit i pomûrnû kulturní málnû chránûn i mezinárodními úmluvami na ochranu krajinu, ov‰em za pfiedpokladu, Ïe je tamûj‰í obyvatelé pfiírody – Bernskou a Bonnskou. Ménû neÏ 50 chfiástalÛ pfiijmou a jsou ochotni jejich existenci tolerovat. Ostatnû polních pfieÏívá v Belgii, Dánsku, Lucembursku a ·pa- tato podmínka zÛstává nezbytn˘m pfiedpokladem jaké- nûlsku, v celém Nizozemsku zÛstalo nanejv˘‰ 150 jedin- hokoli znovuosídlování oblastí, kde byly velké ‰elmy ãlo- cÛ. vûkem vyhubeny. Mofiské Ïelvy neohroÏují lidé pouze v tropick˘ch Dal‰í Ïivoãich, kterého WWF zafiadil do seznamu nej- a subtropick˘ch mofiích. Kareta obecná (Caretta caretta) ohroÏenûj‰ích druhÛ, vyskytujících se v Evropské unii, oÏivuje jak Stfiedozemní mofie, tak v˘chodní ãást Atlant- patfií mezi kytovce (Cetacea). SviÀucha obecná (Phocoena ského oceánu aÏ po Velkou Británii: rozmnoÏuje se phocoena) se ov‰em fiadí k mal˘m kytovcÛm: dosahuje ov‰em jen na tradiãních místech na pobfieÏí Stfiedozem- délky nanejv˘‰ 185 cm a prÛmûrné hmotnosti 45–65 kg. ního mofie. ProtoÏe plave ãastûji neÏ ostatní mofiské Ïel- Od ostatních druhÛ zmiÀovan˘ch mofisk˘ch savcÛ ji vy v pobfieÏních vodách, b˘vá pozorována pfii vynofiení rozeznáme podle tupû kuÏelovité hlavy, hladké trojúhel- i u pláÏí a pfiístavÛ. Ke kladení vajec ov‰em vyhledává níkové ocasní ploutve a kontrastu mezi ãern˘m hfibetem písãité úseky pobfieÏí. Právû v tomto období b˘vají Ïelvy, a bíl˘m bfiichem. Na rozdíl od delfínÛ nevyskakuje aÈ uÏ dospûlé samice nebo na prvním místû ãerstvû vylí- z vody. Naopak obdobnû jako delfíni se i sviÀuchy sdru- hlá mláìata, zdaleka nejzranitelnûj‰í. ProtoÏe maso

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 23 karety obecné není chutné a krun˘fi dlouh˘ obvykle na rozdíl od ostatních evropsk˘ch sladkovodních mlÏÛ jeden metr rovnûÏ nemá komerãní v˘znam, neb˘vá tak doÏívá aÏ 50 let a mladí jedinci trpí v dÛsledku nepfiíz- intenzivnû pronásledována jako nûkteré pfiíbuzné druhy. niv˘ch podmínek vnûj‰ího prostfiedí, zpÛsoben˘ch lid- Za hlavního viníka úbytku druhu pokládáme stejnû jako skou civilizací, vysokou úmrtností (mortalitou), zÛstá- v pfiípadû tulenû stfiedomofiského vyru‰ování turisty vá znaãná ãást zbytkov˘ch populací pfiestárlá. Situaci a zástavbu mofiského pobfieÏí. Mofiské Ïelvy také ãasto navíc komplikuje skuteãnost, Ïe hostiteli larev (glochi- uvíznou jako nechtûn˘ úlovek v rybáfisk˘ch sítích. Jed- dií) b˘vají takové druhy ryb jako vranka obecná (Cottus no z nejznámûj‰ích míst, kde karety obecné kladou vajíã- gobio) nebo stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus). ka, fieck˘ Zákynthos, znají i turisté z âR. Po témûfi pat- Budoucnost druhu není moc nadûjná jiÏ proto, Ïe stu- náctiletém úsilí ochráncÛ pfiírody vyhlásila v prosinci peÀ zneãi‰tûní sladkovodních zdrojÛ v EU je zejména 1999 fiecká vláda po silném nátlaku odpovûdn˘ch insti- díky splachÛm z polí i nadále vysok˘ (viz Ochrana pfií- tucí ES na lokalitû mofisk˘ národní park. rody, 55, 299–300, 2000). AÏ 1,5 m dlouh˘ losos obecn˘ (Salmo salar) mÛÏe Jedinou planû rostoucí rostlinou, zafiazenou mezi dosáhnout hmotnosti 40 kg a náleÏí k nejznámûj‰ím deset nejohroÏenûj‰ích druhÛ EU, se stal i v âR se zástupcÛm tfiídy ryb vÛbec. I kdyÏ pÛvodnû ob˘val vyskytující stfieviãník pantoflíãek (Cypripedium calceo- pobfieÏní vody Evropy od Bílého mofie pfies Island, Sever- lus). Tato nejlépe známá pÛvodní palearktická vstavaão- ní a Baltské mofie aÏ po severní Portugalsko, zneãi‰Èová- vitá rostlina sice ob˘vá rozsáhl˘ areál od Velké Británie ní vodních tokÛ a v˘stavba pfiehrad bez propustí vyvola- po severní Japonsko, ale témûfi v‰ude se vyskytuje vzác- ly zánik vût‰iny tradiãních míst tfiení (trdli‰È) v horních nû, navíc na izolovan˘ch lokalitách. Ve Finsku a ve úsecích fiek. V dne‰ní dobû pfiedstavuje nejvût‰í nebez- Francii poãetnost této nápadné rostliny klesá peãí pro lososy negativní vliv kysel˘ch de‰ÈÛ. Proto vût- a v Rakousku, Dánsku, SRN, Itálii a ve ·védsku na ‰inu lososího masa poÏadovaného na evropsk˘ch trzích nûkter˘ch lokalitách zcela vyhynul. Ve ·panûlsku do‰lo poskytuje chov tûchto cenûn˘ch ryb v lidské péãi, kdy se k v˘raznému omezení roz‰ífiení druhu a stfieviãník úplnû ryby rozmnoÏují a odchovávají ve velk˘ch sítích, zakot- vymizel z Belgie a Lucemburska. A tak jedin˘m ãlen- ven˘ch v mofii. sk˘m státem EU s víceménû stabilní populací zÛstává PÛvodnû mûl kaÏd˘ potok ãi fieka své geneticky odli‰- Velká Británie, i kdyÏ i tam zÛstalo ve srovnání s 50. lety né hejno lososÛ, bûhem v˘voje dokonale pfiizpÛsobené 20. století pouh˘ch 5 % populace. Hlavní pfiíãinu ub˘vá- podmínkám daného toku. Lososi, ktefií uniknou z líhní, ní této nepfiehlédnutelné rostliny spatfiujeme ve vykáce- se páfií s volnû Ïijícími jedinci a sniÏují tak genetickou ní pÛvodních lesÛ a jejich nahrazení hust˘mi monokul- rozmanitost a tím i Ïivotaschopnost druhu. Na zaãátku turami, odvodÀování, úbytku opylovaãÛ, celkové 90. let 20. století se objevili i první geneticky modifiko- eutrofizaci prostfiedí, spásání domácími i volnû Ïijícími vaní lososi obecní, kdy se vûdcÛm podafiilo vãlenit do b˘loÏravci a vyr˘pávání rostlin. Plán péãe o zmiÀovan˘ genómu (souboru v‰ech genÛ, obsaÏen˘ch v buÀce orga- druh byl opût vypracován pro Stál˘ v˘bor Bernské úmlu- nismÛ urãitého druhu) ryb geny ãlovûka ãi nûkter˘ch vy. Podrobnû nastiÀuje dal‰í kroky, které je potfieba pro ÏivoãichÛ, které produkují rÛstov˘ hormon. Takoví loso- záchranu stfieviãníku v nejbliωí dobû podniknout, zahr- si rostou ve srovnání se standardními jedinci 4–6 rych- nující fiízenou péãi o chránûná území, nejrÛznûj‰í zása- leji a za svÛj Ïivot spotfiebují asi ãtvrtinu potravy. Nedáv- hy pfiímo na stanovi‰tích (biotopech), ochranu jedincÛ, né v˘zkumy potvrdily, Ïe geneticky modifikované ryby posilování existujících populací a repatriace, v˘mûnu jsou pfii páfiení díky své velikosti úspû‰nûj‰í neÏ lososi informací a mezinárodní spolupráci pfii jeho ochranû. z volné pfiírody. ProtoÏe potomci takov˘ch rodiãÛ mají JiÏ z pouhého v˘ãtu druhÛ je patrné, Ïe WWF zafiadil niωí Ïivotaschopnost, oznaãujeme nûkdy geny, vnesené mezi deset v EU nejohroÏenûj‰ích organismÛ zejména do genómu volnû Ïijících ryb, jako „trojské konû“. vlajkové druhy, tedy populární druhy, které vefiejnost Druhovû nejpoãetnûj‰í tfiídu ÏivoãichÛ, hmyz (Insec- vnímá veskrze pozitivnû, a proto chce jejich ochranu nej- ta), zastupuje ve vybrané desítce nápadn˘ hnûdásek rÛznûj‰ím zpÛsobem podpofiit. Z tohoto dÛvodu pfievlá- chrastavcov˘ (Euphydryas aurinia). Tento denní mot˘l dají v desítce vybran˘ch druhÛ obratlovci a zcela chybû- klade v ãervenci vajíãka na Ïivné rostliny, pfiedev‰ím na jí napfi. niωí rostliny. RovnûÏ poãet nominovan˘ch ãertkus luãní (Succisa pratensis). Housenky Ïijí pospoli- druhÛ bezobratl˘ch neodpovídá ani jejich druhové boha- tû a tak také pfiezimují. Poté se Ïiví kaÏdá sama, také tosti, ani stupni ohroÏení. Pfiitom celá fiada hmyzích dru- hoficovit˘mi rostlinami. Pozdû na jafie se kuklí a v kvût- hÛ je vázána na velmi specifické prostfiedí, které lidé nu se líhnou dospûlci (imága). Hnûdásek chrastavcov˘ v mnoha pfiípadech bezohlednû po‰kozují nebo zcela se od ostatních hnûdáskÛ li‰í v˘razn˘m hnûdoÏlut˘m niãí. základním zbarvením límce kfiídel. Kromû zvy‰ujícího se Na druhou stranu v‰echny uvedené druhy jsou pouÏívání chemick˘ch látek proti ekonomicky závaÏn˘m v Evropské unii chránûny buì podle smûrnice o ptácích druhÛm (pesticidÛ) zpÛsobili úbytek hnûdáskÛ lidé nebo smûrnice o stanovi‰tích. Nûkteré z nich, kupfi. i niãením jeho pfiirozeného prostfiedí – vlhk˘ch luk, tuleÀ stfiedomofisk˘ nebo rys pardálov˘, patfií dokonce baÏin a moãálÛ. Na úbytku druhu se podepsalo i pone- podle pfiíslu‰né legislativy Evropsk˘ch spoleãenství (ES) chávání zemûdûlské pÛdy ladem a zalesÀování pÛvodní mezi prioritní druhy. Za zachování prioritních druhÛ otevfiené krajiny zejména jehliãnany. Podle nedávno mají ES zvlá‰tní zodpovûdnost, protoÏe v˘znamná ãást uvefiejnûné âervené knihy evropsk˘ch mot˘lÛ, jejíÏ pfií- jejich areálu roz‰ífiení leÏí právû na evropském území pravu pro Stál˘ v˘bor Bernské úmluvy koordinovali ãlensk˘ch státÛ EU. WWF v této souvislosti upozorÀuje, brit‰tí a nizozem‰tí odborníci, se celková poãetnost hnû- Ïe k nepfiíznivému stavu v‰ech vybran˘ch druhÛ v˘raz- dáska chrastavcového v Evropû sníÏila za posledních 25 nû pfiispûla nedÛslednost, s níÏ ãlenské státy naplÀují let o pln˘ch 20–50 %. Nejhor‰í situace byla z tohoto hle- obû smûrnice na ochranu pfiírody. diska zaznamenána v Nizozemsku, Belgii, SRN, Dán- Podle zákona ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody sku, Velké Británii a Irsku, kdeÏto v ¤ecku a ·panûlsku a krajiny a vyhlá‰ky MÎP âR ã. 395/1992 Sb. patfií zÛstávají populace tohoto denního mot˘la pomûrnû sta- v âeské republice stfieviãník pantoflíãek a chfiástal polní bilní. mezi silnû ohroÏené a medvûd hnûd˘ mezi kriticky ohro- Dal‰í v EU vysoce ohroÏen˘ druh, velevruba tupého Ïené zvlá‰tû chránûné Ïivoãichy. Velevrub tup˘ a hnûdá- (Unio crassus), poznáme podle vejãitého nebo ledvinovi- sek chrastavcov˘ paradoxnû i pfies vysok˘ stupeÀ ohro- tého tvaru lastur. PÛvodnû se tento velk˘ mlÏ vyskyto- Ïení chránûní zvlá‰tû nejsou. V poslední dobû se val v mnoha evropsk˘ch vodních tocích s písãitobahni- uskuteãÀují i nûkterá opatfiení, smûfiující k návratu for- t˘m dnem zcela bûÏnû, a to hned v nûkolika málnû nechránûného lososa obecného do vybran˘ch poddruzích. V souãasnosti je na na‰em kontinentû vodních tokÛ âR. s v˘jimkou Ruské federace témûfi vyhuben. ProtoÏe se

24 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 Ochrana krajiny ve ·v˘carsku Strategie a hlavní nástroje

Andreas Stalder

Základní podmínky ochrany krajiny ve ·v˘carsku Terminologie zákona zfietelnû rozli‰uje mezi pfiírodou a kraji- Úvodem je tfieba charakterizovat nûkteré politické a sociální nou a uznává v‰udypfiítomné vzájemné vztahy mezi pfiírodou zvlá‰tnosti ·v˘carska. a lidstvem.

– ·v˘carsko má speciální politick˘ a právní systém Souãasnû pokr˘vá: ·v˘carská ústava rozdûluje odpovûdnost mezi federální vládu ● pfiírodu v tradiãním smyslu terminologie (druhy, stanovi‰tû) a 26 kantonÛ – na‰e zemû nebo samosprávné regiony. KaÏd˘ a prostor, kter˘ zaujímají, z tûchto kantonÛ má svÛj vlastní právní systém a legislativu. ● lidské vnímání prostoru, tj. krajinu, jak je tradiãnû definová- Aby byla situace je‰tû sloÏitûj‰í, dûlení odpovûdnosti nesle- na, vãetnû sociálních a ekonomick˘ch funkcí, duje hranice odvûtvov˘ch politik, ale pokraãuje v rámci roz- ● architektonické dûdictví, které tvofií ãást této krajiny. sahu kaÏdé odvûtvové politiky. Je tfieba poznamenat, Ïe tento moderní holistick˘ pfiístup se také nachází v Úmluvû o krajinû pfiipravené za koordinace Rady – ·v˘carsko je zemí s velkou hustotou obyvatel Evropy. Upfiímnû doufám, Ïe tento moderní pfiístup bude brzy Je to tak, pfiestoÏe je 60 % rozlohy hodnoceno jako horské úãinnû rozvíjen jako nástroj mezinárodního práva. Byl bych území. Následkem toho je, Ïe vyuÏití – nebo pfiesnûji mnoho- rád, kdyby v‰ichni zainteresovaní lidé energicky podporovali stranné vyuÏívání, je mimofiádnû intenzivní. Zahrnuje celé tento nov˘ nástroj mezinárodního práva jak nejvíce mohou. území aÏ po úroveÀ asi 2200 m n. m. a nûkdy i v˘‰e. Stfiety vznikají nejãastûji z velkého mnoÏství jednotliv˘ch zájmÛ, kte- Podle federálních zákonÛ jsou klíãov˘mi prvky ochrany pfií- ré soupefií ve stejném geografickém prostoru. Ve v‰ech oblas- rody a krajiny: tech politiky Ïivotního prostfiedí 1. Zaãlenûní ochrany pfiírody dochází ke konfrontacím velmi a krajiny do odvûtvov˘ch poli- siln˘ch oponentÛ. tik. Federální a kantonální Prakticky celé území ·v˘carska ministerstva odpovûdná za je tudíÏ tvofieno mozaikou kul- ochranu pfiírody a krajiny turních krajin, témûfi zbaven˘ch musejí b˘t pro urãené projekty pfiechodov˘ch zón, utváfien˘ch kontaktována a jejich názory a mûnûn˘ch ãlovûkem bûhem a návrhy musejí b˘t vzaty staletí. PÛsobení ãlovûka smûfio- v úvahu. Napfiíklad v pfiípadû valo k tomu, aby byl usnadnûn projektÛ zahrnujících stanovi‰- jeho Ïivot a mohl prosperovat tû (která by zasluhovala ochra- i ve vysok˘ch v˘‰kách. nu) poãítá zákon s kompenzací nebo obnovou. – Ve ·v˘carsku jsou vzdálenos- 2. „Tradiãní“ nástroje ochrany dru- ti mnohem men‰í, neÏ hÛ a stanovi‰È, napfi. inventari- v jin˘ch zemích zace a ãervené seznamy nebo V této zemi nenajdete – nane- urãení národní ekologické sítû. ‰tûstí – Ïádná rozsáhlá území 3. Finanãní nástroje, jako kom- divoãiny nebo rozlehlé národní penzace a povzbuzující opatfiení. nebo regionální parky. Co v‰ak 4. Jiné nástroje, jako zákon najdete – v tomto pfiípadû na‰tûs- o vyvlastnûní míst národního tí – je velké mnoÏství mal˘ch pfií- zájmu. rodních a kulturních skvostÛ 5. Právo nevládních organizací na a velkou rozmanitost vysoce oso- odvolání. bit˘ch kulturních krajin. 6. Právní sankce.

Právní nástroje na ochranu krajiny ve ·v˘carsku Jiné nástroje s vazbou na ochranu pfiírody a krajiny Legislativa na ochranu pfiírody a krajiny Jsou to napfi. federální zákon o myslivosti a o ochranû sav- (federální zákon z 1. ãervence 1966 ) cÛ a divok˘ch ptákÛ a federální zákon o rybolovu, které jsou Ústavní základ ochrany pfiírody a krajiny odráÏí komplikova- zam˘‰lené k ochranû druhÛ a jejich stanovi‰È nebo zvlá‰tní nost na‰eho politického a právního systému. SloÏitá dûlba hlediska kulturní krajiny. Federální zákon o územním pláno- odpovûdností se také t˘ká oblasti ochrany pfiírody a krajiny, vání, jeden z nejv˘znamnûj‰ích nástrojÛ k plnûní ochrany která je hlavnû odpovûdností kantonÛ. Je tu v‰ak mnoho pfiírody a krajiny, dává velkou prioritu krajinû. Je to zvlá‰tû v˘znamn˘ch v˘jimek, kde je odpovûdná federální vláda. tím, Ïe stanovuje v˘znam sociálních a kulturních funkcí kra- Je tfieba pfiipomenout skuteãnost, Ïe termín „krajina“ není jiny. definován ani v textu ústavy ani v pfiíslu‰né legislativû. Je tedy moÏné vymezit pojem krajina v souladu se zpÛsobem, jak˘m je uplatÀován. Krajina je vlastnû nûco umûlého, vnímaného Nové pfiístupy nebo dokonce vytvofieného lidskou myslí. Krajina je tudíÏ ãás- tí na‰eho prÛbûÏnû rozvíjeného kulturního dûdictví. KaÏdá ·v˘carská krajinná koncepce krajina je svûdectvím urãitého období a vyjadfiuje Ïivotní pod- My‰lenka ‰v˘carské krajinné koncepce mÛÏe b˘t pfiedstavena mínky a hodnoty spoleãnosti své doby. heslem „Partnefii pro krajinu“, protoÏe hledá podporu dialogu

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 25 OCHRANA P¤ÍRODY A KRAJINY né iniciativy a povzbuzují místní a regionální organizace k vlast- ním aktivitám. Fond byl zaloÏen v roce 1991 u pfiíleÏitosti v˘roãí 700 let ochrana pfiírody kulturní dûdictví ·v˘carské konfederace, se základním vkladem 50 miliónÛ ‰v˘carsk˘ch frankÛ. Cílem bylo zfiídit stál˘ nástroj, kter˘ by slouÏil uÏitku velkého mnoÏství populace a budoucích gene- jednotl. ochrana ochrana rací. V roce 1999 dostal parlamentní souhlas k pokraãování objekty ochrana druhÛ archeologick˘ch objektÛ ve své ãinnosti na dal‰ích 10 let.

ochrana stanovi‰È Zdokonalená koordinace mezi federací a kantony ochrana stavebních památek v územním plánování ochrana geologick˘ch V souladu s moderní koncepcí úkolÛ a pÛsobením vlády lokalit byla pfiipravena nová koncepce k plnûní politiky Ïivotního pro- ochrana cenn˘ch míst stfiedí. ekologické náhrady místního charakteru Právní pfiekáÏky kladené dûlbou odpovûdnosti mezi federál- ní vládu a kantony a mezi sféry rozmanit˘ch odvûtvov˘ch poli- tik musejí b˘t pfiekonány. Pfiednost bude dána spoleãn˘m fie‰e- ochrana krajiny ním opfien˘m o smlouvy vycházející ze zákonÛ. Federální vláda bude odpovûdná za rozvoj materiálních základÛ, ‰ir‰ích smûr- zachování krajiny nic a koordinaci mezi kantony, stejnû jako za meziodvûtvová celistv˘ rozvoj tvorba krajiny hlediska. Na rozdíl od toho kantony budou místem s lep‰í prostor schopností plnûní konkrétních opatfiení na sv˘ch vlastních rozvoj krajiny územích. Formálními nástroji plnûní budou územní plánování (odpovûdnost kantonÛ), fiídící plán a komunální plány na vyu- : Ïití území. Závûr trvale udrÏiteln˘ rozvoj ‰v˘carské krajiny Nebezpeãí, kter˘m krajina prÛbûÏnû ãelí, nejsou primárnû zpÛsobena nedostatkem právních nástrojÛ. Naopak, rozsah dostupn˘ch nástrojÛ je ‰irok˘ a moderní. Jejich zavádûní a plnûní je v‰ak ve stále vût‰í konkurenci s jin˘mi, zcela odli‰- n˘mi zájmy, jak vefiejn˘mi, tak soukrom˘mi. Tradiãní systém ochrany pfiírody a krajiny, systém usmûrÀování a zákazÛ, jiÏ mezi uÏivateli a ochranáfii. DoplÀuje uÏití dfiívûj‰ího pfiístupu nemÛÏe soutûÏit s modus operandi moderního státu – „nov˘m zaloÏeného v˘luãnû na usmûrÀování a zákazech. zpÛsobem vefiejné správy“. Federální vyhlá‰ka z 19. prosince 1997 dává povinnost federálním úfiadÛm odpovûdn˘m za 13 odvûtvov˘ch politik, V této souvislosti mají zásadní v˘znam následující body: které ovlivÀují územní plánování a tudíÏ krajinu, aby vûno- l otevfiená politika informovanosti, rÛst uvûdomûní, v˘chova valy pfii v˘konu sv˘ch povinností patfiiãnou pozornost hle- a ‰kolení, diskÛm pfiírody a krajiny. l úãast v‰ech zainteresovan˘ch stran, Cíle a specifická opatfiení byly definovány – na základû v‰e- l holistick˘ a otevfien˘ praktick˘ a teoretick˘ pfiístup, obecn˘ch cílÛ – ·v˘carsk˘m úfiadem pro Ïivotní prostfiedí, lesy l potfieba b˘t tvofiivû aktivní spí‰e neÏ schopn˘ reakce, a krajinu a odpovûdn˘mi orgány za 13 odvûtvov˘ch politik, l vyuÏívat interdisciplinární nástroje, napfi. územní plánování. vyjadfiujících podmínky pro trvale udrÏiteln˘ rozvoj v kaÏdé z odvûtvov˘ch politik. Na mezinárodní úrovni tento typ systému odpovídá nástro- jÛm mezinárodního práva. Jsou to napfi.: ·v˘carsk˘ fond pro krajinu l rÛzné úmluvy o ochranû volnû Ïijících ÏivoãichÛ, rostlin ·v˘carsk˘ fond pro krajinu je zamûfien na ochranu, péãi a stanovi‰È (napfi. Bernská, Bonnská a Ramsarská úmluva), a obnovu tradiãních venkovsk˘ch krajin a pfiírodních stanovi‰È. l Celoevropská strategie biologické a krajinné rozmanitosti, Je aktivní pouze v pfiípadech, kdyÏ chybûjí jiné instituce, které l Evropská úmluva o krajinû. by pfievzaly finanãní odpovûdnost, napfi., kdyÏ chybûjí potfiebné fondy nebo právní pfiedpisy. Finanãní pobídky poskytované Andreas Stalder je vedoucí útvaru ochrany krajiny ve ·v˘carsk˘m fondem pro krajinu podporují jednotlivé dobrovol- Spolkovém úfiadu pro Ïivotní prostfiedí, les a krajinu.

Hlavní nástroje ochrany pfiírody a krajiny ve ‰v˘carském federálním zákonu

Ochrana druhÛ Dal‰í nástroje a stanovi‰È Finanãní nástroje – vyvlastnûní objektÛ národního v˘znamu – inventarizace – v˘kupy a ochranná Federální cíle biotopÛ a stanovi‰È opatfiení (aktivity odvûtvov˘ch politik) – klasické nástroje – podpory aktivit nevl. Právo nevládních druhové ochrany organizací ve vefiejném – hodnocení vlivÛ organizací na právní – pravidla o ochranû, zájmu projektÛ Ïaloby obnovû a náhradû, – podpora v˘zkumu – krajinná invetarizace – ãervené seznamy – podpora informovanosti a atlasy a v˘chovy – ekologické náhrady Tresty, pokuty

26 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 Aplikace poznatkÛ prÛzkumu stanovi‰tních pomûrÛ z hlediska optimalizaãních opatfiení na pÛdním fondu âR

VyuÏití bazick˘ch silikátov˘ch mouãek v zemûdûlství, lesnictví a zahradnictví jako alternativního ekologicky hodnotného zdroje hlavních minerálních Ïivin vápníku a hofiãíku

âeská republika svou geografickou polohou, svojí rozmanitou dÛ vápníku a hofiãíku, které jsou spolu se zrnitostním charakte- geologickou stavbou a vysokou geomorfologickou ãlenitostí sk˘tá rem hlavními nositeli pozitivních pÛdních vlastností MBSH. Oxid vhodná stanovi‰tû pÛdním druhÛm rozdíln˘ch vlastností a kva- vápenat˘ (CaO) je ve vût‰inû hornin v obsahu 8–15 %, coÏ je lit. V˘zkum stanovi‰tních pomûrÛ na vybran˘ch lokalitách ãasto vhodné mnoÏství pro krytí ztrát vápníku pfii vym˘vání z pÛdy vykazuje podprÛmûrná mnoÏství nûkter˘ch základních minerál- pÛsobením fyziologicky kysel˘ch prÛmyslov˘ch hnojiv a vlivu ních Ïivin (Mg, Ca, K, P) v tûchto pÛdách. Tato území se ãasto kaÏdoroãních kysel˘ch de‰ÈÛ. Obsahy oxidu hofieãnatého (MgO) nacházejí v blízkosti ãinn˘ch lomÛ s tûÏbou bazick˘ch a ultraba- se v tûÏen˘ch bazick˘ch horninách vût‰inou pohybují v rozmezí zick˘ch hornin – hornin s pfiirozenû vysok˘m obsahem hofiãíku 4–10 %. Role hofiãíku v rostlinné v˘Ïivû je v poslední dobû velmi a vápníku. Bazické horniny se vyznaãují celkov˘m obsahem SiO zdÛrazÀována, neboÈ nedostatek hofiãíku má vÏdy za následek v rozmezí 52–44 %, horniny s celkov˘m obsahem SiO pod 44 % zhor‰ení stavu vegetace. Vápník s hofiãíkem dohromady v˘raznû se naz˘vají ultrabazické. Pfii zpracování tûÏeného kamene vzniká zvy‰ují pufraãní schopnost pÛdy a tím pozitivnû ovlivÀují pÛdní pomûrnû velké mnoÏství odpadu (vût‰inou pfiímo v lomu) – velmi reakci – zmírÀují okyselování zpÛsobené antropogenními vlivy jemné horninové mouãky. âást tohoto mnoÏství se nabízí v nej- bez negativního vlivu vápnûní. V neposlední fiadû mohou b˘t jemnûj‰í prodejní frakci (0–4 mm) jako obsypov˘ materiál. Vût‰í MBSH cenn˘m zdrojem tzv. mikroelementÛ (Mn, Fe, Cu, Zn ãást zÛstává nevyuÏita a je skládkována jako odpad. a dal‰ích), které se v˘raznû podílí na zdravém rÛstu vegetace. Je fiada moÏností vyuÏití tûchto tzv. odpadÛ – mouãek bazick˘ch Anal˘zy provádûné pfii tûÏbû, je téÏ moÏno vyuÏít k získání infor- a ultrabazick˘ch silikátov˘ch hornin (MBSH) na optimalizaci pÛd- mací o zastoupení tûchto mikroprvkÛ v tûÏené horninû a k posou- ních vlastností v zemûdûlství, lesnictví a zahradnictví. Pomûrnû zení orientaãních obsahÛ tzv. rizikov˘ch prvkÛ. úspû‰nû se MBSH aplikují jako tzv. pomocné pÛdní prostfiedky Zrnitostní sloÏení MBSH má v˘razn˘ vliv na fyzikální sorpã- (melioraãní hnojiva) v zahraniãí, zejména v Nûmecku, Rakousku, ní vlastnosti zejména u lehk˘ch (písãit˘ch) pÛd. Velmi jemné ·v˘carsku a Francii. I u nás v posledním desetiletí probíhá v˘zkum ãástice mouãek v pÛdû pÛsobí velikostí svého aktivního povr- moÏností uplatnûní v lesnické praxi. Úspû‰nû probíhá v˘zkum apli- chu a spoleãnû s organick˘mi (humusov˘mi) koloidy vytváfií jílo- kací mouãek pfii zakládání lesních porostÛ na extrémních pÛdních vito-humusov˘ sorpãní komplex, jenÏ je nositelem pÛdní úrod- stanovi‰tích (polabské písky, vrcholové oblasti Krkono‰ a Beskyd, nosti. Zv˘‰en˘ obsah jílového podílu v písãit˘ch pÛdách má emisnû naru‰ené Kru‰né hory). v˘raznû pozitivní vliv na vodní reÏim pÛdy. V˘zkumy stanovi‰tních pomûrÛ na pokusn˘ch plochách V‰echny tyto pozitivní melioraãní vlastnosti je moÏno vyuÏít s aplikací MBSH ukazují prokazatelné pozitivní v˘sledky. Aplika- pfii aplikaci MBSH na písãité pÛdy nacházející se na kfiídov˘ch ce bazick˘ch mouãek je v˘hodná i z hlediska ochrany a vlivu na a tercierních horninách v blízkosti âeského stfiedohofií. Na tûch- Ïivotní prostfiedí. UvolÀování Ïivin (Ca, Mg) z mouãky je díky sili- to písãit˘ch pÛdách jsou stanovi‰tní pomûry ãasto limitovány kátov˘m vazbám dlouhodobé (aÏ 10 let) a nehrozí tak akutní kon- právû nízk˘mi obsahy dvoumocn˘ch bází vápníku a hofiãíku taminace pÛdy jako pfii pouÏití prÛmyslov˘ch chemick˘ch hnojiv. a nízk˘mi sorpãními vlastnostmi (sorpãním komplexem) Podle stupnû jemnosti rozemletí mouãky probíhá uvolÀování v dÛsledku velmi malého podílu jílovité frakce v pÛdû. Ïivin krat‰í ãi del‰í dobu. Pfied aplikací mouãek na meliorovanou Závûrem je tfieba si uvûdomit, Ïe vyuÏití MBSH jako pfiírodních plochu je nutné provést kontrolní anal˘zy mouãky, aby se zabrá- melioraãních surovin je pro jejich pfiírodû blízké vlastnosti oproti nilo pfiípadnému zv˘‰enému vstupu neÏádoucích látek (tûÏk˘ch prÛmyslov˘m hnojivÛm v zájmu nás v‰ech. VyuÏití MBSH s vhod- kovÛ, síranÛ apod.) do pÛdy. Dle Zákona ã. 156/1998 ze 12. n˘mi vlastnostmi pro melioraãní úãely z míst, kde tûÏba pfies eko- ãervna 1998 Zákon o hnojivech, pomocn˘ch pÛdních látkách, logicky komplikované podmínky probíhá, je dÛleÏit˘m krokem pro pomocn˘ch rostlinn˘ch pfiípravcích a substrátech a agrochemic- sníÏení mnoÏství primárního odpadu pfii tûÏbû a zpracování horni- kém zkou‰ení zemûdûlsk˘ch pÛd tzv. Zákon o hnojivech, kde ny, coÏ má nemal˘ vliv na okolní krajinu a Ïivotní prostfiedí. MBSH patfií do kategorie pomocné pÛdní látky § 2 odst. a) a c). Ale‰ Bajer Pro co nejvy‰‰í úãinnost melioraãního zásahu je velmi vhod- né uplatnûní v˘sledkÛ z v˘zkumu stanovi‰tních pomûrÛ, které mohou pfiispût k pfiesnému definování poÏadavkÛ na melioraã- ní surovinu. Aplikace tohoto melioraãního zásahu není moÏná na celorepublikové úrovni, ale ve vytipovan˘ch územích. Je také nutné zdÛraznit, Ïe samy o sobû nemohou MBSH nahradit organická a prÛmyslová hnojiva. Je dobré povaÏovat je za vhod- né alternativní pomocné pÛdní prostfiedky s mnohostrann˘m SUMMARY pouÏitím s vyzdviÏením faktu, Ïe jde o prostfiedky zúrodÀující pÛdu bez negativních vlivÛ na Ïivotní prostfiedí a na kvalitu pûstovan˘ch plodin. Jako konkrétní pfiíhodné oblasti se jeví pfiedev‰ím âeské stfie- Making better some soil characteristic, it is possible to use a waste from booth mining and treatment of rocks – silicate basic rock meal. The- dohofií a západní âechy. V tûchto oblastech se nacházejí místa se rock meals are valuable source of the main mineral nutrients such as s minerálnû velmi chud˘mi pÛdami v bezprostfiední blízkosti calcium and magnesium. The poor soils on Cretaceous sediments seen lomÛ s produkcí velkého mnoÏství mouãek bazick˘ch silikáto- to be a proper area for an application of basic rock meals. The rock quar- ries at basic rocks in âeské Stfiedohofií Mountains are in dose neigh- v˘ch hornin, ãímÏ se v˘raznû sniÏuje ekonomicky nejnároãnûj‰í bourhood to the poor sedimentary region which can play an important ãást celého melioraãního zásahu, dovoz MBSH na místo aplika- role in the matter. By using basic rock meals, there is not acute danger ce. Z anal˘z mineralogického sloÏení provádûn˘ch na horninách of contamination of soil by risk elements (like by application of chemical synthetic artificial). Basic meals could be important contribution for tûÏen˘ch v âeském Stfiedohofií vypl˘vají velmi vhodné obsahy oxi- environmental – friendly economy in agriculture and forestry.

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 27 Rada Evropy – Stfiedisko Naturopa – informace

KampaÀ Rady Evropy: Evropa – spoleãné dûdictví Cena pro Správu CHKO Pálava V rámci uvedené kampanû vyhlásila Rada Evropy také zamûfieného na pÛsobení ‰kodliv˘ch vlivÛ, dále moÏnosti soutûÏ o Cenu za krajinu, pro nejlep‰í iniciativy zamûfie- vãlenûní postihÛ a sankcí za po‰kozování nebo niãení né na ochranu krajiny, její lep‰í spravování nebo uvûdo- architektonického dûdictví do legislativy ãlensk˘ch státÛ. mûní a zapojení vefiejnosti. Z kaÏdého státu mûly b˘t Úmluva stanovuje i postupy pfii zpracování politiky péãe vybrány dva návrhy, jeden za státní organizace a jeden státu o toto dûdictví a roli zvy‰ování uvûdomûní obyvatel za iniciativu nevládních organizací. V âR byly jako nej- o kulturních hodnotách pro souãasné i budoucí genera- lep‰í iniciativy vybrány komisí sloÏenou ze zástupcÛ ce jak dobrou informovaností tak soustavnou v˘chovou. MÎP, Odboru ochrany pfiírody a Odboru ekologie kraji- Signatáfiské státy se zavazují také k v˘mûnû informací ny, Správy CHKO âR a AOPK âR projekty: o ochranû architektonického dûdictví a péãi o nû. NaplÀování úmluvy sleduje v˘bor expertÛ zfiízen˘ Zahrada Evropy, pfiedloÏen˘ Správou CHKO Pálava. Na V˘borem ministrÛ Rady Evropy, kter˘ pfiedkládá pravi- projektu spolupracuje fiada dal‰ích organizací a obcí delné hodnotící zprávy a navrhuje potfiebná opatfiení. v místû. (Text úmluvy je zvefiejnûn ve Sbírce mezinárodních smluv Ochrana Podblanicka – krajiny, kterou máme ve âR ã. 73/00, ãástka 33, z 11. 8. 2000.) svém srdci, pfiedloÏená Podblanick˘m ekocentrem pfii organizaci âSOP, projekt fie‰en˘ ve spolupráci se Sprá- vou CHKO Blaník a dal‰ími partnery v místû. 21. listopadu 2000 porota Rady Evropy po prvé udûlila Rada Evropy ceny a uznání. Byla zaloÏena v roce 1949 a sdruÏuje 41 státÛ, mezi nimi i 12 b˘val˘ch zemí komunistického bloku. Îádost o ãlenství Cena za krajinu byla udûlena projektÛm podaly dal‰í tfii státy. Statut pozorovatele mají: Vatikán, USA, Kanada, Mexiko a Japonsko. Îádn˘ stát se je‰tû nestal ãle- v kategorii „místních a regionálních správ“ – projektu nem Evropské unie, aniÏ by byl dfiíve ãlenem Rady Evropy. Krajinné práce pro údolí Glamorgan. Porota hodnotila ¤ídicí orgány Rady Evropy sídlí ve ·trasburku ve Francii u projektu jeho zábûr na v‰echny problémy, zahrnující (Alsasko). mnoho hledisek krajinného plánování v rámci systému Hlavními sloÏkami Rady Evropy jsou: regionální anal˘zy. Ocenûno bylo také zapojení spoleãen- V˘bor ministrÛ zahraniãních vûcí ãlensk˘ch státÛ nebo ství obyvatel do projektu a skuteãnost, Ïe podobn˘ pfií- jejich zástupcÛ ve ·trasburku – v˘konná moc organizace stup je snadno pouÏiteln˘ v jin˘ch regionech. (v souãasné dobû je veden Itálií); Trvale udrÏitelná vesnice: GŒmŒrszŒlŒs (Maìarsko) je Parlamentní shromáÏdûní Rady Evropy – 291 pfiedstavite- projekt, kter˘ obdrÏel cenu v kategorii nevládních orga- lÛ a 291 zástupcÛ z 41 národních parlamentÛ a hostující nizací. Získal ho Ekologick˘ institut pro trvale udrÏitel- delegace 3 parlamentÛ v˘chodoevropsk˘ch neãlensk˘ch stá- n˘ rozvoj za pilotní projekt rozvoje typické severomaìar- tÛ. Pfiedsedou je v souãasné dobû lord Russel Johnston, libe- ské vesnice. Porota zhodnotila projekt jako originální rál z Velké Británie. a dobfie pfiizpÛsoben˘ skuteãnému Ïivotu, místním oby- Rozpoãet – pochází z ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ a darÛ, v roce 2000 vatelÛm a pfiírodním zdrojÛm. Projekt zdÛrazÀuje cha- ãinil 185,5 mil. euro (tj. 1046 mld. francouzsk˘ch frankÛ). rakteristické zvlá‰tnosti a rozmanitost krajiny a mÛÏe Cíle b˘t snadno pouÏit v jin˘ch vesnick˘ch spoleãenstvích. Rada Evropy mûla pfii svém zaloÏení tyto cíle: – chránit lidská práva, parlamentní demokracii a právní Zvlá‰tní uznání v kategorii místních a regionálních stát (vládu zákona); správ získal ãesk˘ projekt Zahrada Evropy pfiedloÏen˘ – rozvíjet na celém kontinentu spolupráci k dosaÏení jedno- Správou CHKO Pálava a v kategorii nevládních organi- tn˘ch standardÛ ãlensk˘ch státÛ v sociální a legislativní zací polsk˘ projekt Pfiátelé Podkowa Lesna svému praxi. zahradnímu mûstu. Je to nepochybnû cenné ohodnocení ãinnosti Správy Od roku 1989 se hlavními ãinnostmi stalo: – fungování Rady Evropy jako politické kotvy a „hlídacího CHKO Pálava, spolupracujících obcí a dal‰ích partnerÛ psa“ lidsk˘ch práv pro evropské postkomunistické demo- v regionu. Je tfieba konstatovat, Ïe projekt Podblanické- kracie; ho ekocentra v kategorii nevládních organizací byl také – pomoc zemím stfiední a v˘chodní Evropy pfii vytvofiení velmi kvalitní a zahrnoval ‰iroké spektrum pfiíkladn˘ch a konsolidaci politické, legislativní a ústavní reformy spo- ochranáfisk˘ch iniciativ. TûÏko v‰ak mÛÏeme pfiedpoklá- lu s reformou ekonomiky; dat, Ïe by pfii mnoÏství projektÛ pfiedloÏen˘ch do soutû- – zaji‰Èování know-how v takov˘ch oblastech, jako lidská Ïe, byly dva z ohodnocen˘ch z âR. Snad tedy pfií‰tû. Pod- práva, místní demokracie, vzdûlávání, kultura a Ïivotní le Úmluvy o krajinû, pfiijaté ve Florencii v fiíjnu 2000, má prostfiedí. b˘t Cena za krajinu udûlována pravidelnû a pro její udû- VídeÀská schÛzka vrcholn˘ch pfiedstavitelÛ ãlensk˘ch lování mají b˘t zpracovaná potfiebná pravidla. státÛ v fiíjnu 1993 vyhlásila nové politické cíle. Vedoucí B. Kuãera pfiedstavitelé povaÏují Radu Evropy za záruku demokratické bezpeãnosti zaloÏené na lidsk˘ch právech, demokracii Ochrana architektonického dûdictví a právním státu.

Od 1. srpna 2000 je pro âeskou republiku závazná ·trasburská schÛzka vrcholn˘ch pfiedstavitelÛ ãlensk˘ch Úmluva o ochranû architektonického dûdictví. Úmluva státÛ v roce 1997 pfiijala akãní plán k posílení práce Rady vstoupila v platnost 1. prosince 1987 a dosud ji ratifiko- Evropy ve ãtyfiech oblastech: valo 30 ãlensk˘ch státÛ. Dal‰í podpisy se oãekávají. – demokracii a lidsk˘ch právech; Úmluva definuje pojem architektonické dûdictví, – sociální sounáleÏitosti; – bezpeãnosti obãanÛ; postupy jeho ochrany, urãuje povinnosti signatáfisk˘ch – demokratick˘ch hodnotách a kulturní rÛznorodosti. státÛ v péãi, financování údrÏby, podpofie v˘zkumu

28 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 Místa Svûtového dûdictví ního dûdictví. Byl zapojen do rozvojov˘ch projektÛ na záchranu Benátek, jeho rodného mûsta. Vystudoval v Alpách architekturu na univerzitû v Benátkách a na Kalifornské V ãervnu 2000 se se‰lo 25 expertÛ ze sedmi alpsk˘ch univerzitû v Berkeley. Je profesorem mûstského pláno- zemí (Francie, Itálie, Lichten‰tejnska, Nûmecka, Rakous- vání na univerzitû v Benátkách. lk ka, Slovinska a ·v˘carska) v Hall‰tattu a také zástupci poradního orgánu IUCN – Svûtového svazu ochrany pfií- rody, jeho Komise pro chránûná území. SchÛzku organi- zovala Rakouská komise pro UNESCO rakouská nevlád- ní organizace Umweltdachverband, v tûsné spolupráci Koala a rys na listinû s Centrem pro Svûtové dûdictví. Cílem bylo urãit cenná místa alpského regionu a také slabiny tohoto regionu. ohroÏen˘ch druhÛ v USA Hall‰tatt sám byl zapsán do seznamu Svûtového Správa pro ryby a zvûfi Spojen˘ch státÛ zanesla mezi dûdictví roku 1997 a je souãástí kulturní krajiny Hall- ohroÏené druhy, na základû zákona o ohroÏen˘ch dru- ‰tatt – Dachstein – Salzkammergut, která má b˘t zapsá- zích, dva velmi populární druhy – koalu medvídkovitou na do Svûtového dûdictví jako první ãásti krajiny Alp. a rysa kanadského. Zanesení do seznamu se provádí Alpsk˘ region je unikátní jak svou geologickou stavbou u druhÛ, které jsou pravdûpodobnû ohroÏené v celém a geomorfologií, tak Ïivou pfiírodou a krajinn˘mi krása- areálu svého roz‰ífiení nebo jeho v˘znamné ãásti. mi. Tento region ãelí mnoha nebezpeãím – pfieshraniãní Populární obyvatel stromÛ australská koala medvídko- dopravû, hluku, zneãi‰tûní a chybí mu více právní ochra- vitá (Phascolarctos cinereus) byl poãátkem 20. století ny stanovi‰tím flóry a fauny, více chránûn˘ch území a je témûfi vyhuben lovci koÏe‰in. Dnes je ohroÏen niãením zde nedostateãná pfieshraniãní ochrana. Dobr˘m pfiíkla- jeho prostfiedí. TûÏba dfieva, expanze zemûdûlství, rozvoj dem je Mont Blanc, potenciální místo Svûtového dûdic- urbanizace zasáhly eukalyptové lesy a niãí ekosystémy, tví, sdílené tfiemi státy, kter˘ je dobr˘m pfiíkladem kom- na nichÏ závisí jeho Ïivot. Vût‰ina lesÛ je kácena na dfie- plexnosti alpsk˘ch míst. Pfiírodní hodnoty této stfiechy vo pro v˘robu papíru pro papírensk˘ prÛmysl v Japon- Evropy jsou doprovázené kulturními hodnotami – lidí sku. V˘konn˘ fieditel Australian Koala Foundation uvádí, sdílejících stejn˘ jazyk frankoprovensálského pÛvodu Ïe pfii souãasném trendu kácení lesÛ a rozvoji nemá koa- a s místními rituály, tradicemi a tradiãními formami la mnoho ‰ancí na pfieÏití. Správa pro ryby a zvûfi obdr- zemûdûlství – které jsou dobfie zachované. Masiv má Ïela 3000 odpovûdí na svÛj návrh dát koalu na seznam. v˘znamnou úlohu ve sportu jako kolébka alpinismu, je Hlavní námitky k zapsání pfii‰ly od jednotlivcÛ z vlád to území základních pfiírodovûdeck˘ch v˘zkumÛ a patfií australsk˘ch státÛ jako je Viktoria a Nov˘ JiÏní Wales, i k evropsk˘m územím, které se jako první stávaly cílem ktefií namítali, Ïe koala medvídkovitá musí b˘t posuzován turistÛ. Do seznamu Svûtového dûdictví má b˘t zahrnu- spí‰e samostatnû v rámci kaÏdého státu Austrálie neÏ to celkem 35 horsk˘ch hfiebenÛ, stejnû jako osm jedno- v rámci celého areálu. Odpovûì z americké strany kon- tliv˘ch hor, zahrnujících pfiibliÏnû 30 % pfiírodních statovala, Ïe stav populace druhu není moÏné posuzovat a smí‰en˘ch míst Svûtového dûdictví. Zatím jsou na podle politick˘ch hranic ve státû. ¤editel Správy pro ryby seznamu pouze dvû horská území a to v regionech And a zvûfi Jamie Rappaport Clark uvedl, Ïe po zanesení dru- a Himálají. Agenda UNESCO se v‰ak nyní na hory sou- hu na seznam ohroÏen˘ch druhÛ mohou pomáhat vycho- stfiedí, u pfiíleÏitosti nadcházejícího Mezinárodního roku vávat a ovlivÀovat vefiejnost o potfiebû ochranáfisk˘ch hor (2002), vyhlá‰eného OSN ke zv˘‰ení mezinárodního akcí na záchranu druhu a jeho stanovi‰tû. uvûdomûní o horsk˘ch ekosystémech v celém svûtû. Pra- Podobn˘ ochranáfisk˘ statut dostal také jedin˘ seve- covní skupina pfiipravila mnoho doporuãení adresova- roamerick˘ rys – rys kanadsk˘ (Lynx canadensis). Jeho n˘ch ãlensk˘m státÛm jak Úmluvy o Svûtovém dûdictví, zapsání jako ohroÏeného druhu provází deset let petic, tak Alpské úmluvy a Evropské unie. V závûrech je zdÛ- oznámení, komentáfiÛ vefiejnosti a soudních procesÛ. Na raznûn v˘znam nominace území z regionu Alp pro jejich návrh k zapsání rysa kanadského do‰lo Správû pro ryby pfiírodní a komplexní pfiírodní, krajinné a kulturní hod- a zvûfi pfies 3500 reakcí, v pomûru více neÏ tfii ku jedné noty. Potfiebné akce komplikuje skuteãnost, Ïe území ve prospûch tohoto druhu. Rys se vyskytuje ve Spoje- sdílí fiada státÛ a prolíná se zde mnoho zájmÛ nejen n˘ch státech jak na soukromé tak na vefiejné pÛdû. Pod- národních, ale i mezinárodních. statná ãást jeho stanovi‰È je na pÛdû kontrolované The World Heritage Newsletter 28/2000 Národní správou lesÛ. Plány obhospodafiování federální bo pÛdy odpovídajícím zpÛsobem rysa nechrání, stejnû jako jeho hlavní kofiist, zajíce mûnivého (Lepus americanus). Podle Správy pro ryby a zvûfi tûÏba v lesích a s tím spo- jené ãinnosti jsou hlavními formami vyuÏívání pÛdy, kte- ré negativnû ovlivÀují stanovi‰tû rysa. Vedle tûÏby dfieva Nov˘ fieditel Centra jsou dal‰í v˘znamnou hrozbou pro rysa lovci. Zapsáním pro Svûtové dûdictví rysa do seznamu jsou jeho odchyt, drÏení, prodej, dopra- va a v˘voz bez povolení nezákonné. Stejnû tak to platí Generální fieditel UNESCO Ko¥chiro Matsuura jmeno- pro jeho ãásti nebo v˘robky z nûj nebo pro ‰kodlivé zmû- val Francesco Bandarina fieditelem Centra pro Svûtové ny jeho stanovi‰tû. Správa bohuÏel souãasnû nestanovi- dûdictví. Své místo nastoupil v záfií 2000. Nahradil Mou- la „kritická stanovi‰tû“ Ïivotnû dÛleÏitá pro rysa, která nira Bouchenakiho, kter˘ byl jmenován námûstkem by zabezpeãovala, pomocí nezbytné územní ochrany, generálního fieditele pro kulturu. Pan Bandarin je italsk˘ zlep‰ení stavu populace. architekt, kter˘ fiadu let pracoval na úseku plánování AWI Quarterly 4/2000 a péãe o architektonické dûdictví a také ochrany kultur- lk

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 29 ZPRÁVY STÁTNÍ OCHRANA P¤ÍRODY

taxonomii vy‰‰ích hub, s ohledem pfiedev‰ím na fytopatogenní Semináfi Pfiíroda Mladoboleslavska dfievokazné druhy a mykofloristiku hub na Oravû. V praktické ãásti probíhaly terénní exkurze do vybran˘ch oblastí CHKO Bie- Vzhledem k tomu, Ïe realizace publikace o pfiírodû Mladobo- la Orava. leslavska se táhla neúmûrnû dlouho, vymysleli si její autofii na Úvodní pfiedná‰ka ing. Antona Janitora, PhDr., pfiedsedy sebe biã – semináfi, kde bude tato kniha pfiedstavena. A tak se Slovenské mykologické spoleãnosti, byla vûnována památce 18. fiíjna konal v Mladé Boleslavi jednodenní semináfi vûnovan˘ 100. v˘roãí úmrtí nestora slovensk˘ch mykologÛ pana Igora nejrÛznûj‰ím aspektÛm pfiírodního prostfiedí tohoto okresu. Fábryho. Oravsko bylo krajem, kde tento bratislavsk˘ mykolog, Zúãastnilo se ho pfies 70 posluchaãÛ a potû‰itelné bylo, Ïe pracovník Slovenského národního muzea a vedoucí jeho myko- v˘raznû byla zastoupena mladá generace – studenti místního logického oddûlení, ãást svého Ïivota Ïil a sbíral vy‰‰í houby. gymnázia. Semináfi zahájil pfiednosta okresního úfiadu a sta- V‰echny své sbûry makromycet peãlivû tfiídil, zpracovával a popisoval. Jsou uloÏeny v herbáfii SNM, kde tvofií podstatu herbáfiové kolekce, která se po jeho smrti neustále rozrÛstá. Byla zdÛraznûna jeho spolupráce a pfiátelské vztahy s âeskou mykologickou spoleãností, která byla vzorem pro praktickou mykologii a osvûtovou práci, která vedla k zaloÏení slovenské sekce této spoleãnosti, a koneãnû, ve svém dÛsledku po rozdû- lení âeskoslovenské republiky na dva samostatné státy, ke vzniku Slovenské mykologické spoleãnosti. Pfiedná‰ka RNDr. Vladimíra Antonína (Moravské zemské muzeum Brno) se zab˘- vala metodami rodové a druhové determinace vy‰‰ích hub, se zfietelem k lesnicky v˘znamn˘m parazitick˘m dfievokazn˘m houbám, pfiedev‰ím rodu Armillaria (václavka). Byly zmínûny rÛzné metody determinace: makroskopicko-anatomické, che- mické, biochemické [enzymy, studium RNA, aÏ na molekulární úrovni, imunologické ]ELISA-testy)], kultivaãní (vã. monosporic- k˘ch izolací, genetick˘ch testÛ) a koneãnû stanovení pfiíbuznos- ti a fylogenetického postavení taxonomick˘ch jednotek pomocí kladistiky. Pfiedná‰ka RNDr. Pavla Lizonû (BÚ SAV Bratislava) byla vûnována novelizaci Potravního kodexu SR s ohledem na seznam jedl˘ch trÏních hub z pfiírody. Souãasná podoba pfii- pou‰tí prodej vybran˘ch 54 druhÛ jedl˘ch hub. Z b˘valé âSN byly vypu‰tûny nûkteré vzácné (i chránûné) druhy a ty, u kte- r˘ch je moÏná zámûna za jedovaté dvojníky. Naopak bylo pro- rosta Mladé Boleslavi. Vystoupili i zástupci referátu Ïivotního vedeno doplnûní kodexu za druhy bûÏnûji se vyskytující a tra- prostfiedí, Ministerstva Ïivotního prostfiedí a Agentury ochrany diãnû prodávané na slovensk˘ch trzích. Pfiedná‰ka Mgr. pfiírody a krajiny âR. Miroslava Berana (Jihoãeské muzeum âeské Budûjovice) byla S nejvût‰ím zájmem se setkala pfiedná‰ka dr. Petfiíãka vûno- zamûfiena na taxonomické problémy u v˘znamn˘ch ektomy- vaná hlub‰ím pohledÛm do historie a zákulisí ochrany pfiírody korrhizních hub rodu Cortinarius (ãlenûní na sekce a dal‰í jed- na Mladoboleslavsku. âlovûk si leckdy ani neuvûdomuje, jak notky dle nejnovûj‰ího pojetí rÛzn˘ch, pfiedev‰ím francouz- spletité a zajímavé jsou osudy lidí a rezervací a moÏná by stálo sk˘ch autorÛ). Pozornost byla zamûfiena také na jejich ekologii za to vyprávûní znalcÛ a pamûtníkÛ zachytit. (ukázky vybran˘ch druhÛ a jejich biotopÛ). RNDr. P. Adamãík Doprovodem semináfie byla v˘stava fotografií z pfiírody okre- (BÚ SAV Bratislava) se ve svém pfiíspûvku zab˘val detailnû taxo- su a zároveÀ ukázek z publikace. Tato v˘stava by mûla putovat nomií vybran˘ch ektomykorrhizních hub, pfiedev‰ím odli‰ení po nejrÛznûj‰ích místech okresu a sehrát urãitou v˘chovnou blízce stojících druhÛ rodu Russula (skupina R. xerampelina), úlohu. Zlat˘m hfiebem semináfie byla samotná publikace, která kdy pouÏil statistické metody vyhodnocování vybran˘ch morfo- se setkala s velmi vfiel˘m pfiijetím. A tak pfiírodovûdn˘ semináfi logicko-anatomick˘ch znakÛ. na Boleslavsku splnil svÛj úãel a tfieba bude první vla‰tovkou, Z hlediska ochrany pfiírody byly zajímavé pfiíspûvky vedoucí- která pfiitáhne dal‰í fakce. Jan Nûmec, ho Správy CHKO Biela Orava ing. Roberta Trnky, kter˘ promítl vybrané diapozitivy vzácnûj‰ích druhÛ rostlin i ÏivoãichÛ vysky- AOPK âR tujících se na území CHKO a seznámil úãastníky rámcovû s lokalitami, které byly vybrány pro terénní sbûry v dal‰ích dnech jednání, aÏ pralesní rezervace autochtonních porostÛ smrku a borovice kleãe, a dále pfiíspûvek ing. Pavla ·kubly o zajímav˘ch a vzácn˘ch makromycetech a jejich biotopech ve 8. mykologické dni na Slovensku – vybran˘ch NPR na území CHKO Biela a Dolná Orava. Orava 2000 Terénní exkurze vedly do vybran˘ch oblastí CHKO Biela Ora- va (NPR Babia hora, Pilsko, Za Jele‰Àou, Rabãické bory a Spá- Ve dnech 28. 9.–1. 10. 2000 se konalo setkání ãesk˘ch a slo- len˘ Grúnik). vensk˘ch mykologÛ – 8. mykologické dni na Slovensku, Orava Pro úãastníky byly pfiínosné jak pfiednesené pfiíspûvky, pfie- 2000 vûnované památce 100. v˘roãí úmrtí v˘znamného sloven- dev‰ím z hlediska studia parazitick˘ch dfievokazn˘ch hub ského mykologa pana Igora Fábryho. Konferenci pofiádala Slo- a parazitického hmyzu na hlavní lesnicky v˘znamné dfievinû – venská mykologická spoleãnost ve spolupráci se SNM Bratisla- smrku, tak exkurze do vybran˘ch NPR v oblasti CHKO Biela va, ÚEFE SAV Ivanka pri Dunaji, BÚ SAV Bratislava, Správou Orava – terénní sbûry a nálezy vzácnûj‰ích druhÛ vázan˘ch CHKO Biela Orava, Okresním úfiadem mûsta Námestovo úzce (aÈ jiÏ jako parazité, saprofyté ãi mykorrhizní druhy) na a Odborn˘m úãili‰tûm spoleãného stravovaní Slanícka osada. dfieviny rostoucí na jednotliv˘ch v˘‰e uveden˘ch lokalitách. Setkání se zúãastnilo více neÏ 80 mykologÛ ze Slovenské a âes- Z lesnického hlediska byly také sledovány vlivy imisního zatí- ké republiky. Za AOPK âR se akce úãastnili ing. A. ·vecová Ïení a v˘skyt podkorního dfievokazného hmyzu v porostech hlav- (odd. biologick˘ch rizik) a MUDr. V. Zavadil (odd. druhové ních dfievin v nav‰tíven˘ch lokalitách. Z tohoto pohledu byly ochrany). pozorovány projevy – imisní ‰kody – na jiÏních svazích Babia Program jednání mykologick˘ch dnÛ byl rozdûlen do dvou hory ve vy‰‰ích otevfienûj‰ích polohách montánního i submon- ãástí. V teoretické ãásti probíhaly odborné pfiedná‰ky vûnované tánního pásma. Zde byly z ãásti po‰kozeny smrkové porosty:

30 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 Ïloutnutí a opad star‰ích roãníkÛ jehliãí a vy‰‰í stupeÀ zfiídnutí a proschnutí korun u jedincÛ v‰ech vûkov˘ch kategorií. Porosty kleãe známky imisního po‰kození zatím nejevily. Také pfii exkurzi do rezervace Za Jele‰Àou byl pozorován pomûrnû vysok˘ stupeÀ po‰kození zdej‰ích smrkov˘ch porostÛ imisemi. Tento faktor zde byl kombinován s dal‰ími ‰kodliv˘mi ãiniteli – odumírající stojící kÛrovcové stromy (témûfi sou‰e) a mnoho padl˘ch zlomen˘ch kmenÛ (vûtrné a snûhové polomy) zpracovan˘ch jen ãásteãnû. Smrkové porosty byly velmi rozvrá- cené, mezernaté, zabufienûlé. Na v˘vratech a padl˘ch nezpraco- van˘ch star‰ích kmenech byly pozorovány ãasto rhizomorfy václavky (Armillaria mellea aggr.), jejíÏ plodnice ale v období exkurze témûfi nerostly. Anna ·vecová AOPK âR

Dal‰í zimovi‰tû netop˘rÛ Ústí ‰toly pfied zabezpeãením zabezpeãeno Foto F. Bárta Zaãátkem fiíjna loÀského roku bylo z podnûtu Správy CHKO Îelezné hory zabezpeãeno ústí ‰toly b˘valé prÛzkumné tûÏby ura- nu v katastru obce Horní Sokolovec u Chotûbofie. Ve ‰tole, která patfií mezi nejv˘znamnûj‰í známá zimovi‰tû netop˘rÛ na území CHKO, pravidelnû zimují zástupci dvou silnû ohroÏen˘ch druhÛ: netop˘r ãern˘ a netop˘r velk˘. Dal‰ími druhy jsou netop˘r vodní a netop˘r u‰at˘. Lokalita se nachází na území pfiírodní rezervace Údolí Doubravy. Z dÛvodu volné pfiístupnosti ‰toly zde docháze- lo k ru‰ení a pfiímému ohroÏení zimujících netop˘rÛ. Zabezpeãení provedli pracovníci podniku Diamo, s. p., od‰tûpn˘ závod Správa uranov˘ch loÏisek Pfiíbram, pod vede- ním ing. ·kvora. ·tola byla dle poÏadavkÛ správy CHKO zazdû- na plynosilikátov˘mi tvárnicemi s mfiíÏov˘mi vraty s otvorem pro prÛlet netop˘rÛ. Po vyzdûní byla zeì pfiekryta ocelovou sítí a nahozena cementovou maltou. Správce ‰toly je povinen provádût 1x roãnû její kontrolu. Po vzájemné dohodû bude tato kontrola probíhat v zimních mûsí- cích, ãímÏ bude pracovníkÛm správy CHKO umoÏnûno nadále sledovat zimující populace netop˘rÛ. Pevnû vûfiíme, Ïe provede- ná opatfiení se v nejbliωích letech projeví zv˘‰ením poãtu zimu- jících jedincÛ. Vlastimil Pefiina Ústí ‰toly zabezpeãené mfiíÏí Správa CHKO Îelezné hory, Nasavrky Foto V. Pefiina

recenze recenze recenze recenze recenze recenze

Chroƒmy przyrod´ cus scepusiensis), stfievíãník (Cypripedium [S. Kuêniak, G. Lorek, M. Lewandowski: calceolus, Linnaea borealis) a v‰ivec (Pedi- Stav populace ãápa ãerného (Ciconia ojczystà, 1999, ã. 3 cularis hacquetii). nigra) a jeho ochrana v okrese Leszno, str. V letech 1994–1998 byl sledován poãetní 5–18.] Tfietí ãíslo roãníku 55 pokr˘vá tématic- stav populace, roz‰ífiení a reprodukãní bio- ky nûkolik oborÛ multidisciplinární logie ãápa ãerného (Ciconia nigra) v b˘valém V letech 1995–1998 autor zpracovával ochrany pfiírody: ochrana ãápa ãerného, okrese Leszno v západním Polsku. Pro ana- lesnick˘ prÛzkum hospodáfisk˘ch lesÛ pohled lesního inÏen˘ra na porosty Bûlo- l˘zu byla pouÏita i data z pfiedchozího BûlovûÏského pralesa. V ãlánku popisuje vûÏského pralesa, horské potoky jako regi- období 1979–1993. Hnízda byla bûhem fytocenologick˘ ráz porostÛ se zachoval˘m onální ekologické koridory, návrh územní hnízdního období nav‰tívena vÏdy dvakrát: pfiirozen˘m charakterem. Rozli‰uje násle- ochrany údolí âerného Dunajce v místech na pfielomu dubna a kvûtna a v ãervenci. Ve dující stupnû pfiirozenosti: s dosud zachoval˘m pfiirozen˘m charakte- sledovaném období bylo kaÏdoroãnû zazna- 1. pÛvodní les sestávající z porostÛ pfiiro- rem, ochrana norka Mustela lutreola, roz- menáno 9–14 hnízdících pádÛ. V‰echna zeného charakteru bez znakÛ lidského ‰ífiení a potrava vydry fiíãní v polsk˘ch hnízda byla situována v údolí fieky nebo zásahu; Tatrách a Ojcovském národním parku, v její tûsné blízkosti. Vût‰ina hnízd byla 2. les, jehoÏ vyuÏití bylo omezeno na tûÏbu bobr v krajinném parku Dolina Jezierzycy vybudována na dubech (96 %), jedno na jil- ojedinûl˘ch stromÛ, ãást mrtvé hmoty a v pfiírodní rezervaci Âwider, litorální mu a jedno na borovici. Kolem v‰ech hnízd zÛstala na místû; usazeniny jezera Gardno v západní ãásti byla vytvofiena ochranná zóna. V hnízdech 3. les úplného druhového sloÏení s podí- SloviÀského národního parku, úvaha bylo 1 aÏ 3 ptaãích mláìat: 1 mládû v 13,6 lem star˘ch stromÛ, ãasto monumen- o introdukci, reintrodukci a restituci, % hnízd, 2 v 30,5 %, 3 v 42,4 %. 4 v 10,2 % tální velikosti, jejichÏ vyuÏití spoãívá zprávy o rostlinn˘ch druzích – ‰afrán (Cro- a 5 v 3,4 %. v pozdní probírce v padesát˘ch letech,

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1 31 kdy byl kotlíkovitû vykácen a pfiiroze- V˘sledky dále ukazují, Ïe hlavní faktor nûkteré rysy edice Chránûn˘ch území nou regenerací zde vznikly dnes ãtyfiice- limitující v˘skyt druhu je nedostatek âR. Text je v‰ak díky rozsahu mnohem tileté porosty; úkrytu. podrobnûj‰í (vÏdyÈ se jedná o území jed- 4. les úplného druhového sloÏení s podí- Potrava vydry se mûní bûhem roku: na noho okresu), doplnûn˘ mnoha mapka- lem star˘ch stromÛ, ãasto monumen- jafie dominují obojÏivelníci, pozdûji ryby mi, ãernobíl˘mi pérovkami i barevn˘mi tální velikosti, kde v souãasné dobû pro- (nejdfiíve men‰í, potom vût‰í), na podzim fotografiemi, tentokrát ve vynikající tis- bíhá kácení a umûlá regenerace. a zaãátkem zimy pstruzi. Podle názoru kové kvalitû. Vlastní texty vycházejí Vût‰ina porostÛ s vysok˘m stupnûm pfii- autorÛ to jsou vût‰inou kusy oslabené, z inventarizaãních prÛzkumÛ a jsou rozenosti spadala do skupiny 3. nemocné apod. pojaty populárnû, leã na vysoké odborné [A. W. Soko∏owski: Pfiirozené porosty [W. Cichocki, M. Kot: Roz‰ífiení a potrava úrovni. v hospodáfisk˘ch lesích BûlovûÏského pra- vydry )Lutra lutra) v polsk˘ch Tatrách a na Text kopíruje klasické rozloÏení regio- lesa.] Podhalu, str. 60–72.] nálnû orientovan˘ch publikací – od neÏi- vé pfiírody pfies rostlinstvo a Ïivoãi‰stvo Studie vertikálního roz‰ífiení cévnat˘ch V roce 1993 byli vypu‰tûni do pfiírody po územní ochranu, památné stromy rostlin v údolí potokÛ Skawica Górna dva dospûlí a ãtyfii mladí bobfii (Castor a ochranu krajiny. Mezi kapitolami a Skawica Soltysia ukazují, Ïe tyto toky fiber L.) v navrÏeném krajinném parku vûnovan˘mi abiotick˘m pomûrÛm, pfie- hrají v˘znamnou roli jako migraãní cesta údolí Jezierzycy. Pocházejí z volné pfiírody, váÏnû napsan˘mi A. âapkem, mne zvlá‰- druhÛ patfiících k rÛzn˘m ekologick˘m odchyceni byli v lese Knyszyƒska. Bobfii se tû zaujal popis pískovcového fenoménu a geografick˘m skupinám. Flóra obou v novém teritoriu usadili a vybudovali 2 od V. Cílka a fenomén sesuvn˘ch území údolí sestává ze 435 druhÛ, tj. témûfi 60 % „hrady“ z okolních dfievin. PfieÏili i extrém- od J. Nûmce. Nesmírnû cenn˘ je podrob- flóry celého horského masivu, coÏ zname- ní podmínky záplav v ãervenci r. 1997 n˘ popis a fotografie geologick˘ch a geo- ná, Ïe údolí potokÛ mají bohat‰í flóru neÏ a vykazují dynamickou teritoriální expan- morfologick˘ch lokalit, které ãasto vrcholové a úboãní ãásti. zi. nejsou v síti MCHÚ. Velmi obsáhlá je Z nalezen˘ch druhÛ tvofií horské druhy [J. Bartmaƒska, B. Gryszkiewicz: Bobr kapitola vûnovaná rostlinstvu z pera V. 15 %, synantropní 16 % a xerotermní 6 %. evropsk˘ (Castor fiber) v krajinném parku Petfiíãka. âtenáfi se zde doãte nejenom Kromû toho bylo zaznamenáno 26 chránû- Údolí Jezierzycy a v okolí, str. 73–80.] o vazbû rostlin na abiotické pomûry, ale n˘ch druhÛ rostlin. Horskou flóru tvofií Z. Podhajská najde zde i velmi podrobn˘ pfiehled vege- vût‰inou (53 %) lesní druhy. tace rozãlenûn˘ podle fyziotypÛ. Kapitoly Vertikální roz‰ífiení rostlin ukazuje, Ïe vûnované ÏivoãichÛm pfiiná‰ejí základní mnohé druhy migrují za optimum svého pfiehled podle skupin zpracovan˘ ‰ir‰ím v˘skytu. Pfiíkladem jsou nûkteré alpinské kolektivem. Klíãovou ãástí publikace druhy migrující podél potokÛ do niωích Kniha, která nadchne jsou ov‰em popisy maloplo‰n˘ch chrá- poloh. Údolí potokÛ jsou v˘znamn˘mi nûn˘ch území. Autofii J. Nûmec a V. Pet- ekologick˘mi koridory, jimiÏ rostliny pfii- Málokdy se recenzentovi stane, Ïe fiíãek zde nebyli limitováni rozsahem rozenû vertikálnû migrují, aniÏ by byly pfií- pí‰e recenzi tzv. „od srdce“. Prosím pro- a mohli skuteãnû plnû vyexcerpovat li‰ ovlivnûny klimaticky a antropogennû. to ãtenáfie následujících fiádkÛ, aby dostupné inventarizaãní prÛzkumy. Mají svou nezastupitelnou roli v národní omluvil pfiípadnou nekritiãnost, protoÏe Popisy jsou navíc bohatû doplnûny vel- ekologické síti ECONET jako ekologické recenzovaná kniha mne skuteãnû „chyt- k˘mi fotografiemi, takÏe ãtenáfi skuteãnû koridory regionálního v˘znamu. la na první pohled“… a uÏ nepustila. mÛÏe získat velmi dobrou pfiedstavu [M. Denisiuk: Horské potoky pohofií Polica JelikoÏ sám Mladoboleslavsko témûfi o jednotliv˘ch rezervacích, a to nejenom jako regionální ekologické koridory, str. neznám (byl jsem jen v âeském ráji, jed- tûch vyhlá‰en˘ch, ale i navrÏen˘ch a pfii- 25–38.] nou na Zvífieticích a jednou v b˘valém pravovan˘ch. Kromû MCHÚ zde urãit˘ v˘cvikovém prostoru Mladá), mohu zce- prostor získala CHKO âesk˘ ráj. Nedál- První zprávy o poklesu stavu norka la upfiímnû prohlásit, Ïe kniha je pro nou souãástí je pfiehled 86 památn˘ch pfii‰ly ze stfiední Evropy. Pozdûji se tento neznalého ãtenáfie nejenom pouãením, stromÛ (L. Fejfarová) a kapitola o lesním trend roz‰ífiil i na v˘chodní a severní ale i pfiekvapením v tom dobrém slova hospodafiení (Z. Hajleková). Kapitola ãásti Evropy. V Polsku vyhynul v období smyslu. A je‰tû osobní poznámka. Edi- o krajinû popisuje regionální a nadregio- mezi svûtov˘mi válkami. Populace norka tor této knihy byl „odstaven“ od edice nální ÚSES, v˘znamné krajinné prvky je nyní malá a velmi fragmentální. Druh Chránûná území âR po vydání prvních a pfiírodní parky (V. Petfiíãek, J. Nûmec, se stále vyskytuje v Rusku, Estonsku dvou dílÛ, které doslova vydupal ze V. LoÏek). Závûreãné shrnutí v˘znamu a na Ukrajinû, ale i tam jeho poãet rych- zemû. jak je vidût, kdo umí, ten umí. pfiírodních hodnot napsal osobit˘m le klesá. Hlavní pfiíãinou je konkurenãní LaÈka je hodnû vysoko… rukopisem polyhistor V. LoÏek. Kniha je vztah s norkem americk˘m (M. vison), zakonãena pfiehledem pfiírodovûdcÛ, kte- ale i degradace prostfiedí a lov. Poslední NùMEC J. [ed.]: P¤ÍRODA MLA- fií na Mladoboleslavsku bádali, sezna- nadûjí je odchov v zajetí a retrodukce do DOBOLESLAVSKA. Consult Pra- mem literatury a místopisn˘m rejstfií- pfiírody. Mezinárodní program na kem. záchranu evropského norka zaãal v r. ha & 43. ZO âSOP, 215 str., Komu je vlastnû publikace urãena? Na 1985, v Polsku byla úãastí povûfiena Praha, 2000. tuto otázku jsou dlouho hledal odpovûì. ZOO v Poznani. Soudû podle obálky a encyklopedického [A. Bereszƒski, P. Szablewski: Norek (Mus- Podle obálky soudû, bych tuto knihu pojetí dûtem (pábitel Petfiíãek mi ostatnû tela lutreola) a jeho ochrana, str. 51–59.] hledal spí‰e na regálu mezi pohádkami; do vûnování napsal „Povídám, povídám skuteãnû – zafiadit ilustrace O. Jelena pohádku…“). Soudû podle odborn˘ch tex- V letech 1994–1997 byly prozkoumány tak trochu ve stylu S. Daliho bylo odváÏ- tÛ spí‰e odborné vefiejnosti. A koneãnû v‰echny vodní nádrÏe, fieky a potoky Tater né a nev‰ední rozhodnutí a pfiedpoklá- soudû podle úzce regionálního zamûfiení pro získání dat o roz‰ífiení, poãtu, migraci, dám, Ïe najde své obhájce i odpÛrce. Já místním patriotÛm. Vûfiím, Ïe v‰ichni v˘‰e stanovi‰tích, potravû a ohroÏení vydry patfiím rozhodnû k tûm prvním; kniha je jmenovaní si v knize najdou své a doufám, (Lutra lutra). Studie byla zaloÏená na pfií- prostû krásná a ilustrace jakoby vyzafio- Ïe uãitelé na Mladoboleslavsku otevfiou mém pozorování zvífiat nebo stop jejich valy genia loci reliéfu pískovcov˘ch skal- tuto publikaci pfii pfiípravû na hodinu aktivity. na jafie a v létû bylo 19 jednotli- ních mûst i vulkanick˘ch kup. Pfiiznám Vlastivûdy. Myslím si, Ïe editorsk˘ zámûr v˘ch lokalit kontrolováno aspoÀ 1x t˘dnû, se, Ïe právû ilustrace jsou natolik osobi- se víc neÏ jen vydafiil a v‰em, ktefií se na na podzim a v zimû jednou za ãtrnáct dní. té a originální, Ïe kniha zcela vyboãuje ze knize finanãnû podíleli, patfií velké podû- Souãasné v˘sledky potvrdily názor Brzezi- sterility odborn˘ch publikací vûnovan˘ch kování. Odbornou kritiku rád pfienechám ƒského (1991), Ïe vydra se stává rezi- chránûné pfiírodû. Zde se editorÛv zámûr jin˘m. stentní vÛãi antropogennímu tlaku. a rukopis nezapfiel – kniha zachovává T. Kuãera

32 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 1