Právních Pfiedpisű Stfiedoăeského Kraje O B S

Strana 441 Vûstník právních pﬁedpisÛ PlzeÀského kraje âástka 1/2001

Roãník 2007

VprávníchùSTNÍK pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6 Rozesláno dne 9. srpna 2007

OBSAH

1. Nafiízení Stfiedoãeského kraje, kter˘m se mûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004, kter˘m se vydává Program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje a Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, ve znûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 442

1 NA¤ÍZENÍ Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007 ze dne 13. 6. 2007, kter˘m se mûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004, kter˘m se vydává Program sniÏování emisí Stfie- doãeského kraje a Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, ve znûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005

Rada Stfiedoãeského kraje vydává podle § 7 a § 59 2. Pfiíloha ã. 2 k nafiízení ã. 5/2004, obsahující In- odst. 1 písm. k) zákona ã. 129/2000 Sb., o krajích (krajské tegrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality zfiízení), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a na základû § 6 ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, se ru‰í a nahrazuje odst. 6 a § 7 odst. 7 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu- se nov˘m znûním uveden˘m v pfiíloze ã. 2 tohoto ‰í a o zmûnû nûkter˘ch dal‰ích zákonÛ (zákon o ochranû nafiízení. ovzdu‰í), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, toto nafiízení:

âl. 2 âl. 1 Ostatní ustanovení nafiízení Stfiedoãeského kraje Nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004 ze dne 23. 6. ã. 5/2004 ze dne 23. 6. 2004, ve znûní nafiízení Stfiedoães- 2004, kter˘m se vydává Program sniÏování emisí Stfiedo- kého kraje ã. 3/2005 ze dne 7. 12. 2005, vãetnû pfiíloh ã. 3 ãeského kraje a Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰e- a4,zÛstávají v platnosti beze zmûny. ní kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, ve znûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005 ze dne 7. 12. 2005, se mûní v souladu s ãl. 4 tohoto nafiízení takto: âl. 3

1. Pfiíloha ã. 1 k nafiízení ã. 5/2004, obsahující Pro- Toto nafiízení nab˘vá úãinnosti patnáct˘m dnem ná- gram sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje, se ru‰í sledujícím po dni jeho vyhlá‰ení ve Vûstníku právních a nahrazuje se nov˘m znûním uveden˘m v pfiíloze pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje. ã. 1 tohoto nafiízení.

Ing. Petr Bendl v. r. hejtman Ing. Vilém Îák v. r. námûstek hejtmana Strana 443 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

Pfiíloha ã. 1 k nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007

PROGRAM SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ST¤EDOâESKÉHO KRAJE OBSAH A. NÁZEV PROGRAMU, JEHO CÍLE A SOUVISLOSTI ...... 445 A.1 Název programu ...... 445 A.2 Cíle programu ...... 445 A.3 V˘chodiska a vnûj‰í souvislosti programu ...... 445 B. OBRAZ EMISNÍ SITUACE ST¤EDOâESKÉHO KRAJE – 2004 ...... 446 B.1 Emisní bilance Stfiedoãeského kraje ...... 446 B.1.1 Zdroje zneãi‰tûní na území Stfiedoãeského kraje ...... 446 B.1.2 Emisní bilance pro stacionární zdroje zneãi‰tûní ...... 447 B.1.3 Emise – silniãní automobilová doprava ...... 448 B.1.4 Souhrnná emisní bilance – stacionární zdroje a silniãní automobilová doprava ...... 450 B.2 Mikroemisní anal˘za – stacionární zdroje ...... 455 B.2.1 Zvlá‰tû velké spalovací zdroje ...... 455 B.2.2 Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé na území Stfiedoãeského kraje ...... 457 B.3 Emisní anal˘za – doprava ...... 462 B.3.1 Intenzita dopravy ...... 462 B.3.2 Emise produkované dopravou na vybran˘ch silnicích Stfiedoãeského kraje ...... 463 B.3.3 Vliv pouÏit˘ch emisních faktorÛ ...... 464 B.4 Souhrnné vyhodnocení emisní situace ...... 465 C. VZTAH PROGRAMU K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ...... 466 D. VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI ST¤EDOâESKÉHO KRAJE ...... 467 E. VZTAH K DAL·ÍM KONCEPâNÍM DOKUMENTÒM ...... 467 E.1 Vztah k Národnímu programu sniÏování emisí ze zvlá‰tû velk˘ch stacionárních spalovacích zdrojÛ . . . 467 E.2 Vztah k Programu rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje ...... 468 F. VZTAH KE STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A VYUÎITÍ OBNOVITELN¯CH ZDROJÒ ENERGIE ...... 468 G. VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í ...... 470 H. OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU ...... 471 H.1 SWOT anal˘za souãasného stavu ...... 471 H.2 Cíle programu ...... 472 H.3 Cílové skupiny Programu ...... 473 H.4 Priority Programu a vhodná opatfiení ...... 473 I. V¯VOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDU·Í A EMISÍ ...... 474 I.1 V˘voj imisní situace ...... 474 I.2 Monitorování kvality ovzdu‰í ...... 475 I.3 V˘voj v emisích na území Stfiedoãeského kraje ...... 477 J. POÎADAVKY ÚMLUVY A PROTOKOLU ...... 478 K. HODNOCENÍ DOSAÎITELNOSTI EMISNÍCH STROPÒ ...... 478 K.1 Pfiedpokládan˘ v˘voj emisí do roku 2010 – bez dodateãn˘ch opatfiení ...... 478 K.1.1 Zvlá‰tû velké spalovací zdroje ...... 478

K.1.2 Potenciál ve sníÏení emisí NOx ze zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní ...... 481 K.1.3 Ostatní zdroje REZZO 1 ...... 483 K.1.4 Zdroje REZZO 2 ...... 483 K.1.5 Zdroje REZZO 3 ...... 484 K.1.6 Stacionární zdroje celkem ...... 488 âástka 6/2007 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje Strana 444

K.2 Doprava ...... 489 K.2.1 Stávající emise v dopravû celkem ...... 489 K.2.2 Faktory, které ovlivní v˘voj intenzit dopravy a emisí ...... 489 K.2.3 Postup stanovení odhadu v˘voje intenzit a emisí z dopravy ...... 489 K.2.4 V˘voj v emisích ze silniãní automobilové dopravy ...... 491 K.3 DosaÏitelnost emisního stropu ...... 492 L. ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNùNÍ EMISNÍCH LIMITÒ A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DAL·ÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJÒ ZNEâI·ËOVÁNÍ OVZDU·Í NA ÚZEMÍ KRAJE ...... 492 M. PODPÒRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚROVNI KRAJE ...... 493 N. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ...... 493 N.1 Priorita 1: SniÏování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í ...... 494 N.1.1 Opatfiení 1: SníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní ...... 494 N.1.2 Opatfiení 2: Omezení emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek z dopravy, zejména v oblastech s bytovou zástavbou (vãetnû resuspenze emisí) ...... 494 N.1.3 Opatfiení 3: Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ (kamenolomy a lomy, staveni‰tû, apod.) ...... 495

N.2 Priorita 2 – SníÏení emisí oxidÛ dusíku udrÏení emisí VOC, SO2 aNH3 ...... 495

N.2.1 Opatﬁení 1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ ...... 495

N.2.2 Opatﬁení 2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy ...... 496

N.2.3 Opatfiení 3: SniÏování emisí VOC a NH3 ve stávajících prÛmyslov˘ch a zemûdûlsk˘ch provozech ...... 498 N.3 Priorita 3: Trvalé sledování a vyhodnocování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í a podpora opatfiení ke sníÏení emisí ...... 500 N.3.1 Opatfiení 1: ÚdrÏba a aktualizace existující databáze zdrojÛ zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území ...... 500

N.3.2 Opatfiení 2: Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NOx,iostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením ...... 500 N.3.3 Opatfiení 3: UplatÀování v‰ech dostupn˘ch nástrojÛ ke kontrole plnûní programÛ, plánÛ, emisních limitních hodnot apod...... 500 N.4 Priorita 4: Technická pomoc a spolupráce ...... 500 N.5 Nástroje na podporu realizace Programu ...... 501 N.5.1 Administrativní nástroje ...... 501 N.5.2 Ekonomické nástroje na úrovni obcí ...... 502 N.6Komunikace a informovanost ...... 503 N.7 Ekonomické nástroje státu, které podpofií implementaci Programu ...... 504 O. FINANâNÍ ZAJI·TùNÍ PROGRAMU ...... 504 O.1 ¤ízení programu ...... 504 O.2Finanãní rámec Programu ...... 505 P. MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VâETNù P¤ESHRANIâNÍ ...... 505 Q. SOUHRN STANOVEN¯CH POÎADAVKÒ A LHÒT K DOSAÎENÍ CÍLÒ PROGRAMU . . . 506 R. TERMÍNY A ZPÒSOB KONTROL PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ PROGRAMU ...... 506 R.1 Termíny hodnocení Programu ...... 506 R.2 Kritéria pro vyhodnocení Programu ...... 507 S. ZPÒSOB PROVÁDùNÍ OPAT¤ENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLAN¯CH NA ZÁKLADù ZÁVùRÒ KONTROL A PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ TOHOTO PROGRAMU ...... 508 T. SEZNAM ZKRATEK ...... 508 U. POUÎITÁ LITERATURA ...... 509 V. P¤ÍLOHY ...... 509 Strana 445 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

A. NÁZEV PROGRAMU, JEHO CÍLE A SOUVISLOSTI

A.1 Název programu

Pln˘m názvem se jedná o Integrovan˘ krajsk˘ program sniÏování emisí suspendovan˘ch ãástic PM10,oxidÛ dusíku, benzo(a)pyrenu a tûkav˘ch organick˘ch látek na území Stﬁedoãeského kraje (dále jen Program).

Program je zpracován pro ty zneãi‰Èující látky nebo jejich skupiny, které mají v zákonû o ochranû ovzdu‰í a na- vazujících vyhlá‰kách definovány emisní stropy ãi redukãní cíle, nebo u kter˘ch dochází na území Stfiedoãeského kraje k pfiekroãení prahov˘ch hodnot v ochranû kvality ovzdu‰í. V emisních bilancích a jejich anal˘ze jsou zachyceny emise v‰ech ostatních zneãi‰Èujících látek, pro které jsou legislativou schváleny limitující prahové hodnoty v podobû emisních stropÛ nebo imisních limitÛ. Jeho rozsah a zpÛsob zpracování se fiídí pfiílohou ã. 2 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í a dal‰ími provádûcími pfiedpisy a návazn˘mi metodick˘mi pokyny odboru ochrany ovzdu‰í MÎP.

A.2 Cíle programu

Cílem Programu je: • dosáhnout k roku 2010 hodnot emisních stropÛ, stanoven˘ch pro Stfiedoãesk˘ kraj nafiízením vlády ã. 351/2002 Sb., kter˘m se stanoví závazné emisní stropy pro nûkteré látky zneãi‰Èující ovzdu‰í a zpÛsob pfiípravy a provádûní emisních inventur a emisních projekcí, ve znûní nafiízení vlády ã.417/2003 Sb. Stropy jsou stanoveny pro oxid

sifiiãit˘ (SO2), oxidy dusíku (NOx), tûkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3); • napomoci omezování emisí tûch zneãi‰Èujících látek (ãi jejich prekurzorÛ), u kter˘ch bylo zji‰tûno na území Stfiedoãeského kraje pfiekraãování imisních limitÛ.

Emisní stropy pro Stﬁedoãesk˘ kraj jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka 1: Krajské emisní stropy dle NV ã. 351/2002 Sb., ve znûní NV ã. 417/2003 Sb.

SO2 NOx VOC NH3 Stropy pro Stﬁedoãesk˘ kraj kt/rok kt/rok kt/rok kt/rok 29,0 38,7 29,6 11,5

A.3 V˘chodiska a vnûj‰í souvislosti programu

Program vychází z podrobné emisní anal˘zy na území Stﬁedoãeského kraje a podílu jednotliv˘ch skupin zdrojÛ zne- ãi‰tûní na produkci emisí sledovan˘ch zneãi‰Èujících látek. Emise a jejich v˘voj je porovnán s hodnotami doporuãe- n˘ch krajsk˘ch stropÛ, jejichÏ dosaÏení je potﬁebné pro splnûní poÏadavkÛ Smûrnice Evropské komise ã. 2001/81/EC o národních emisních stropech.

Program vychází také z posouzení kvality ovzdu‰í na území Stﬁedoãeského kraje, které vypl˘vá jak z namûﬁen˘ch hodnot ve stanicích imisního monitoringu, tak z modelového posouzení koncentrací zneãi‰Èujících látek, provedeného v roce 2005 na základû údajÛ z roku 2004 a z posouzení získan˘ch hodnot se stanoven˘mi limitními koncentracemi.

Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na (Integrovan˘) Národní program sniÏování emisí âeské republiky a na Národní program sníÏení emisí tuh˘ch látek, oxidu sifiiãitého a oxidÛ dusíku ze stávajících zvlá‰tû vel- k˘ch spalovacích zdrojÛ. Kromû toho jsou v˘znamné vazby zejména na následující koncepãní materiály, pfiipravené na národní úrovni: • Státní politika Ïivotního prostfiedí âR, • Státní energetická koncepce, âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 446

• Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch zdrojÛ, • Národní program ke zmírnûní dopadÛ zmûny klimatu, • Státní dopravní politika a materiály navazující, •PodpÛrné programy EU ve stávajícím a v˘hledovém programovacím období.

Na horizontální úrovni je v˘znamná vazba na Územní energetickou koncepci Stfiedoãeského kraje, Dopravní koncepci Stfiedoãeského kraje, Krajskou koncepci nakládání s odpady Stfiedoãeského kraje a v ‰ir‰ích souvislostech na Strategii rozvoje Stfiedoãeského kraje.

Smûrnice ã. 2001/81/EC o národních emisních stropech Smûrnice ã. 2001/81/EC Evropského parlamentu a Rady z 23. fiíjna 2001 o Národních emisních stropech v pfiíloze ã. 1 stanoví hodnoty národních emisních stropÛ, jichÏ musí b˘t dosaÏeno v roce 2010. Emisní stropy se t˘kají oxidu sifiiãi- tého, oxidÛ dusíku, tûkav˘ch organick˘ch látek a amoniaku. Stanovené emisní stropy je moÏné pfiehodnocovat a zpfiísÀovat. Smûrnicí stanovené stropy jiÏ upraveny byly a v souãasné dobû jsou pro âeskou republiku závazné ná- sledující roãní emise:

Tabulka 2: Národní emisní stropy pro látky SO2,NOx, tûkavé organické látky a amoniak

SO2 NOx VOC NH3 Národní emisní stropy kt/rok kt/rok kt/rok kt/rok 265 286 220 80

Stanovené národní stropy byly rozpoãteny na jednotlivé kraje naﬁízením vlády ã. 451/2002 Sb., ve znûní pozdûj- ‰ích úprav.

B. OBRAZ EMISNÍ SITUACE ST¤EDOâESKÉHO KRAJE – 2004

B.1Emisní bilance Stﬁedoãeského kraje

B.1.1 Zdroje zneãi‰tûní na území Stfiedoãeského kraje Na území Stfiedoãeského kraje bylo v roce 2004 evidováno: • 370 zdrojÛ REZZO 1, z toho 15 zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní; celkov˘ instalovan˘ v˘kon zdrojÛ v REZZO 1 je 1 610 359 kW (údaj z REZZO 2001, údaj za rok 2003 nebyl k dispozici); •2 976 stfiedních zdrojÛ REZZO 2 • malé zdroje zneãi‰tûní REZZO 3 a lokální topeni‰tû na území 1 148 obcí. • Liniové zdroje zneãi‰tûní. Strana 447 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Obrázek 1: Umístûní zdrojÛ REZZO 1 ve Stﬁedoãeském kraji

Zdroj: ProhlíÏecí aplikace emisních bilancí a imisních map, HO Base, Ing. Otakar Hrub˘

B.1.2 Emisní bilance pro stacionární zdroje zneãi‰tûní V rámci aktualizace emisních bilancí, které byly vypracovány v prÛbûhu zpracování Generální rozptylové studie pro území Stfiedoãeského kraje v roce 2005, bylo sledováno celkem 13 zneãi‰Èujících látek – viz nafiízení vlády ã. 351/2002 Sb., ve znûní nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb. § 3 a VOC (tûkavé organické látky). Pro tyto látky jsou stanoveny buìto ná- rodní emisní stropy, nebo imisní limity.

Tabulka 3: Emisní bilance stacionárních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í v ãlenûní dle kategorie zdroje, Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

REZZO 1 Celkem z REZZO 2 Celkem z REZZO 3 Celkem z Celkov˘ Látky Bodové Bodové Plo‰né Plo‰né REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 souãet zdroje zdroje zdroje zdroje Tuhé látky 1 504 1 504 589 264 854 4 580 4 580 6 938 (t/rok)

PM10 (t/rok) 1 334 1 334 53 108 161 3 668 3 668 5 163 Oxid siﬁiãit˘ 17 222 17 222 702 352 1 054 7 347 7 347 25 624 SO2 (t/rok) Oxidy

dusíku NOx 16 341 16 341 201 306 508 2 059 2 059 18 908 (t/rok) Oxid dusiãit˘ 1 634 1 634 20 31 51 206 206 1 891

NO2 (t/rok) âástka 6/2007 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje Strana 448

REZZO 1 Celkem z REZZO 2 Celkem z REZZO 3 Celkem z Celkov˘ Látky Bodové Bodové Plo‰né Plo‰né REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 souãet zdroje zdroje zdroje zdroje Oxid uhelnat˘ 3 917 3 917 333 644 977 21 735 21 735 26 628 CO (t/rok) VOC (t/rok) 3 454 3 454 146 367 513 4 375 4 375 8 342

NH3 (t/rok) 1 934 1 934 568 1 373 1 941 3 875 Benzen 22 147,7 22 147,7 379,8 725,9 1 105,7 3 683,9 3 683,9 26 937,3 (kg/rok) BaP 12,2 12,2 29,0 32,1 61,1 699,7 699,7 773,0 (kg/rok) Hg (kg/rok) 164,2 164,2 3,6 6,3 9,9 63,6 63,6 237,7 Cd (kg/rok) 93,5 93,5 0,3 0,7 0,9 3,2 3,2 97,6 As (kg/rok) 648,6 648,6 4,1 5,6 9,7 81,0 81,0 739,3 Ni (kg/rok) 1 977,8 1 977,8 107,9 339,0 446,8 21,6 21,6 2 446,2 Pb (kg/rok) 1 546,7 1 546,7 10,7 19,6 30,3 137,8 137,8 1 714,8

V˘chozím podkladem pro emisní bilanci velk˘ch zdrojÛ jsou údaje ze Souhrnné provozní evidence velk˘ch zdro- jÛ zneãi‰Èování za rok 2004, ovûfiované âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí (âIÎP) Aktualizace databáze REZZO 1, tj. dal‰ích technick˘ch údajÛ o zdrojích a jejich provozu (údaje o kotlích, palivu, technologiích a odluãovaãích) byla provedena z formuláfiÛ pfiedloÏen˘ch provozovateli zdrojÛ jako souhrnné vyhodnocení údajÛ provozní evidence.

Aktualizace údajÛ o emisích stfiedních zdrojÛ je provádûna z údajÛ Souhrnné provozní evidence stfiedních zdro- jÛ zneãi‰Èování, ovûfiovan˘ch pfiíslu‰n˘mi referáty ÎP úfiadÛ obcí s roz‰ífienou pÛsobností. Emisní bilanci stfiedních zdrojÛ za celou âR a verifikaci údajÛ provádí z podkladÛ poplatkov˘ch agend obcí s roz‰ífienou pÛsobností âHMÚ – oddûlení emisí a zdrojÛ, pracovi‰tû Milevsko.

Pro celostátní emisní bilance mal˘ch zdrojÛ je vyuÏíván model aktualizace údajÛ ze Sãítání lidu, domÛ a bytÛ za rok 2001 (dále SLDB), provedeného âSÚ v roce 2001, jehoÏ v˘stupem jsou údaje o spotfiebû základních druhÛ fosil- ních paliv spalovan˘ch v domácnostech. Poprvé byly do SLDB zahrnuty také údaje o poãtech bytÛ pouÏívajících jako pfievaÏující palivo dfievo. Tyto údaje jsou prÛbûÏnû aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (plynárenské a. s., energetické a. s., teplárenské podniky). Koneãn˘m produktem modelu jsou údaje o emi- sích zneãi‰Èujících látek z domácích topeni‰È (REZZO 3) na úrovni jednotliv˘ch obcí. Celková emisní bilance mal˘ch zdrojÛ nezahrnuje údaje o emisích z drobn˘ch provozoven zpoplatÀovan˘ch obecními a mûstsk˘mi úfiady.

Vykazování emisí uhlovodíkÛ (CxHy) je od r. 2002 nahrazeno vykazováním emisí tûkav˘ch organick˘ch látek (VOC). Emisní bilance VOC v‰ak není provádûna pouze z podkladÛ REZZO 1–4, ale zahrnuje také bilanci emisí z pouÏívání rozpou‰tûdel a nátûrov˘ch hmot u zdrojÛ, které nejsou v REZZO sledovány (venkovní pouÏití, spotﬁeba v domácnostech, apod.).

B.1.3 Emise – silniãní automobilová doprava V této kategorii zdrojÛ byly zji‰Èovány v˘luãnû emise ze silniãní automobilové dopravy.

Emisní inventura zahrnula tyto zneãi‰Èující látky: • oxid uhelnat˘ (CO)

• oxidy dusíku (NOx) • ne-metanové uhlovodíky (NM VOC)

•metan (CH4)

• oxid sifiiãit˘ (SO2) • pevné ãástice (PM) • polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Strana 449 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Emise byly vypoãítány oddûlenû pro silnice I. tfiídy a v˘‰e (tedy vãetnû dálnic a rychlostních komunikací) a pro silnice II. tfiídy.V‰echny komunikace byly rozdûleny na dílãí úseky o délce 100 metrÛ. Celkem se jednalo o pfiibliÏnû 12 000 úseku dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. tfiídy a cca 4 000 úsekÛ silnic II. tfiídy.

Podkladem pro v˘poãet emisí byly údaje o intenzitách dopravy na komunikacích Stﬁedoãeského kraje z Celo- státního sãítání dopravy r. 2000, které byly upraveny pﬁepoãtov˘mi koeficienty na rok 2004, a emisní faktory z data- báze CDV. PrÛmûrné emisní faktory pro jednotlivé typy vozidel jsou uvedené v následující tabulce.

Tabulka 4: Emisní faktory z databáze CDV (váÏené prÛmûry namûﬁen˘ch hodnot)

Zneãi‰Èující látka NM Kategorie dopravy CO CH NO PM PAH 4 VOC x g/km mg/km Motocykly 17,33 0,150 8,93 0,149 0 490 Benzínové osobní automobily bez 16,78 0,074 3,49 2,409 0 247 ﬁízen˘ch katalytick˘ch systémÛ Benzínové osobní automobily s ﬁízen˘mi 0,91 0,020 0,159 0,234 0 143 katalytick˘mi systémy Dieselové osobní automobily 0,46 0,005 0,10 0,81 0,077 1406 Osobní automobily na LPG 7,10 0,06 1,55 2,16 0 49 Benzínové nákladní automobily 11,23 0,065 1,79 1,23 0 211 (dodávky) Naftové lehké nákladní automobily 2,02 0,005 0,22 1,31 0,216 241 Naftové tûÏké nákladní automobily 8,98 0,06 2,02 10,4 0,921 1601 (nad 3,5 t) Zdroj: CDV Brno

Emisní faktory oxidu sifiiãitého nejsou v tabulce uvedeny neboÈ se v tomto pfiípadû vychází z obsahÛ síry v pohonn˘ch hmotách. V˘sledky emisních v˘poãtÛ byly porovnány s oficiálními údaji emisí Stfiedoãeského kraje, které vykazuje Ministerstvo Ïivotního prostfiedí [1]. Tyto emise jsou poãítány tzv. metodou „top down“, distribucí emisí z území âR mezi jednotlivé kraje s pomocí pfiepravních v˘konÛ. Byla provedena kontrola, jak se shodují souãty emi- sí v‰ech úsekÛ Stfiedoãeského kraje a v˘sledky v˘poãtÛ emisí ze spotfieby pohonn˘ch hmot ve Stfiedoãeském kraji. Rozdíly jsou v následující tabulce:

Tabulka 5: Porovnání vypoãítan˘ch emisí se statistick˘mi údaji

CH4 CO NOx VOC SO2 PM PAH g/den 515363 74972403 32126053 15873784 760278 1849493 7933 Emise vypoãítané v síti referenãních bodÛ I. Tﬁída t/rok 188,1 27 364,9 11 726,0 5 793,9 277,5 675,1 2,9 II.tﬁída t/rok 13,7 1 894,3 739,7 390,5 18,1 39,3 0,2 celkem 201,8 29 259,2 12 465,7 6 184,5 295,6 714,4 3,1 Emise dle Studie MÎP [1] celkem t/rok 194 27435 11873 5731 284 683 3 rozdíl tun 7,8 1 824,2 592,7 453,5 11,6 31,4 0,1 rozdíl % 3,8 6,2 4,8 7,3 3,9 4,4 2,9 Zdroj: CDV Brno

Maximální rozdíl je 7,3 %, lze tedy konstatovat, Ïe nejistoty v˘poãtÛ emisí ve Stfiedoãeském kraji by nemûly b˘t vy‰‰í neÏ 10 %. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 450

B.1.4 Souhrnná emisní bilance – stacionární zdroje a silniãní automobilová doprava Souhrnná emisní bilance nezahrnuje emise z ostatních druhÛ dopravy, ale pouze emise ze silniãní automobilové dopravy na komunikacích I. A II. tﬁídy (vã. rychlostních komunikací a dálnic). Tuto bilanci nelze proto pﬁímo porovná- vat s emisním stropem kraje. Jedná se o souãet emisí pouÏit˘ch jako vstup do rozptylové studie.

Tabulka 6: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í v ãlenûní dle kategorie zdroje, Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

REZZO 4 Celkov˘ Sledované látky REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Pouze souãet silniãní

PM10 (t/rok) 1 333,85 160,73 3 667,98 714,40 5 876,96

Oxid siﬁiãit˘ SO2 (t/rok) 17 222,38 1 054,38 7 346,80 295,00 25 918,55

Oxidy dusíku NOx (t/rok) 16 341,34 507,69 2 059,40 12 465,00 31 373,43

Oxid dusiãit˘ NO2 (t/rok) 1 634,13 50,77 205,94 1 246,50 3 137,34 Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) 3 917,11 976,54 21 734,53 29 259,00 55 887,18 VOC (t/rok) 3 306,74 513,14 13 374,66 6 184,00 23 378,54

NH3 (t/rok) 1 934,20 1 940,69 3 874,88 Benzen (kg/rok) 22,15 1,11 48,68 915,36 987,30 BaP (kg/rok) 12,24 61,08 699,68 773,00 Hg (kg/rok) 164,23 9,93 63,57 237,73 Cd (kg/rok) 93,54 0,94 3,15 97,63 As (kg/rok) 648,60 9,70 80,96 739,25 Ni (kg/rok) 1 977,76 446,84 21,59 2 446,20 Pb (kg/rok) 1 546,72 30,27 137,83 1 714,82 Zdroj: HO Base, âHMÚ, CDV

V následujících grafech jsou znázornûny mapové v˘stupy emisní bilance pro jednotlivé ORP,obdobnû byly bilance zpracovány také podle správních obvodÛ obcí s povûfien˘m úfiadem. Strana 451 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Obrázek 2: Emise základních ‰kodlivin (tun/rok), stacionární zdroje REZZO 1–4, ãlenûno dle ORP3, 2004

Obrázek 3: Emise tûÏk˘ch kovÛ, B(a)P (v‰e kg/rok) a benzenu (tun/rok), stacionární a mobilní zdroje REZZO 1–4, ãlenûno dle ORP3, 2004

Zdroj: ProhlíÏecí aplikace emisních bilancí a imisních map, HO Base, Ing. Otakar Hrub˘ âástka 6/2007 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje Strana 452

Obrázek 4: Ukázka mapov˘ch v˘stupÛ emisní bilance – emise oxidu siﬁiãitého SO2 v ãlenûní dle ORP, Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

Zdroj: ProhlíÏecí aplikace emisních bilancí a imisních map, HO Base, Ing. Otakar Hrub˘

Obrázek 5: Ukázka mapov˘ch v˘stupÛ emisní bilance – emise oxidÛ dusíku NOx v ãlenûní dle ORP, Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

Zdroj: ProhlíÏecí aplikace emisních bilancí a imisních map, HO Base, Ing. Otakar Hrub˘ Strana 453 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

Obrázek 6: Ukázka mapov˘ch v˘stupÛ emisní bilance – emise oxidu sifiiãitého – SO2 – v ãlenûní dle povûfien˘ch obcí, Stfiedoãesk˘ kraj, 2004

Obrázek 7: Ukázka mapov˘ch v˘stupÛ emisní bilance – emise oxidÛ dusíku – NOx – v ãlenûní dle povûﬁen˘ch obcí, Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

Zdroj: ProhlíÏecí aplikace emisních bilancí a imisních map, HO Base, Ing. Otakar Hrub˘ âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 454 2,06 46,28 58,83 298,22 1 019,78 43,32 191,99 145,82 122,33 270,24 1,76 4,78 19,70 7,20 1,55 1,60 35,36 99,07 72,36 51,43 211,21 1 422,25 23,76 97,60 3,71 0,23 4,63 32,93 8,80 5,94 0,55 7,80 34,12 15,03 31,83 31,69 32,88 23,66 53,50 45,54 69,06 34,56 3,34 0,19 4,05 24,00 7,82 65,64 44,84 5,93 0,6442,53 7,80 43,67 12,96 8,19 12,06 2,21 11,48 52,53 11,61 86,48 56,31 79,86 71,34 0,00 53,80 33,29 9,53 3,67 25,77 72,04 425,63 411,99 363,79 (t/rok) Benzen BaP (kg) Hg (kg) Cd (kg) As (kg) Ni (kg) Pb (kg) 3 1 766,30 1 192,63 2 959,06 3 454,40 4 396,00 1 579,98 2 862,33 1 450,53 82,49 27,57 28,05 21,63 1 783,10 178,31 4 375,471 469,54 3 049,58 146,95 3 169,51 1 248,16 166,05 42,56 714,36 1 313,89 131,39 3 536,13 3 594,96 359,50 352,91 925,45 6 172,79 9 387,44388,87 938,74 2 614,13 (t/rok) Oxid sifiiãit˘ Oxidy dusíku Oxid dusiãit˘ Oxid uhelnat˘ (t/rok) VOC NH 10 Celkov˘ souãet 5 876,96 25 918,55 31 373,43 3 137,34 55 887,18 23 378,54 3 874,88 987,30 773,00 237,73 97,63 739,25 2 446,20 1 714,82 2101210221032104 Brand˘s nad Labem-Stará Boleslav21052106 Bene‰ov2107 219,482108 Beroun21092110 371,72 âáslav âerno‰ice 2111 âesk˘ Brod2112 1 033,512113 Dobfií‰ 317,56 Hofiovice2114 247,61 103,35Vltavou2115 Kralupy nad Kladno2116 632,21 Kolín2117 125,77 3 013,62 Hora Kutná 322,87 nad Labem Lysá 69,202118 1 130,222119 1 235,56 167,64 624,11 Mladá Boleslav2120 122,69 Mûlník 157,29 Mnichovo Hradi‰tû 777,15 139,612121 113,02 299,65 1 856,272122 52,36 Neratovice 387,45 258,732123 281,02 279,36 77,72 35,71 272,25 241,61 Nymburk2124 1 184,76 Podûbrady 64,392125 348,38 319,78 67,75 3 099,43 1 437,27 38,74 435,06 Pfiíbram 2126 445,92 27,94 69,99 Rakovník 118,48 28,33 1 674,88 1 162,63 ¤íãany 102,26 872,19 952,78 31,98 43,51 Sedlãany 469,71 1 277,74 61,13 921,33 91,69 159,59 3,36 Slan˘ 116,26 1 207,59 128,57 242,12 1 593,47 403,06 Vla‰im 1 533,83 77,66 573,67 345,52 46,97 Votice 2 724,31 518,47 9,17 0,18 337,06 403,89 1 193,49 207,21 603,57 252,12 39,97 24,21 1 972,67 231,91 1 305,54 23,14 0,00 185,14 521,52 350,13 882,34 3,98 119,35 677,62 18,48 33,98 66,63 747,32 66,13 873,16 126,74 18,21 34,03 378,95 190,37 397,94 18,28 204,50 863,30 52,15 16,41 14,63 685,16 19,61 27,22 67,76 96,64 291,09 334,57 1 110,09 10,83 304,32 6,82 284,13 7,75 229,49 1 678,41 21,69 1 677,27 94,15 2,13 2,69 86,33 386,13 26,17 29,37 157,08 115,60 111,01 1,18 472,14 14,38 958,44 682,20 2 979,12 22,95 588,06 7,31 0,25 6,05 187,81 2,68 16,71 3 455,53 284,97 0,06 5,11 47,21 1 044,85 1 075,32 152,70 95,84 81,53 14,42 119,19 1 046,57 6,21 11,65 7,78 0,14 28,50 1 639,76 1,50 6,33 2 642,59 178,72 413,69 27,57 52,17 32,19 7,94 0,62 0,89 4,70 79,73 3,31 976,89 674,80 0,38 52,44 26,45 827,47 16,93 72,52 9,47 0,03 0,04 1,32 315,85 2,57 50,56 90,34 3,36 303,08 10,87 1,70 5,80 0,78 1,12 30,30 86,46 4,70 58,61 36,47 0,30 0,10 0,17 0,27 20,11 15,80 26,67 0,31 2,84 6,72 2,29 1,36 1,93 16,95 3,09 2,38 6,77 18,18 0,27 2,11 1,44 0,35 56,67 0,13 9,89 3,76 30,23 12,65 0,07 3,39 2,95 30,70 10,40 1,77 17,92 6,64 5,48 5,62 2,55 3,21 bulka 7: Emisní bilance ze stacionárních a dle obcí s ovzdu‰í zdrojÛ zneãi‰Èování liniov˘ch pÛsobností (ORP3) roz‰ífienou ód ORP3 Název ORP3 PM uãnû jsou vyznaãeny vÏdy 3 obce s nejvy‰‰ími emisemi vybrané ‰kodliviny. K Ta T Strana 455 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

B.2Mikroemisní anal˘za – stacionární zdroje

B.2.1 Zvlá‰tû velké spalovací zdroje Ve Stﬁedoãeském kraji jsou evidovány následující zvlá‰tû velké stacionární spalovací zdroje. • SPOLANA a. s. Neratovice • Cukrovar Dobrovice TTD • âEZ, a. s. Elektrárna Mûlník 2 • âEZ, a. s. Elektrárna Mûlník 3 • ECK Generating s. r. o. Elektrárna Kladno •Elektrárna Kolín a. s. •ENERGOTRANS a. s. Elektrárna Mûlník I • Kauãuk a. s. •PARAMO a. s. Kolín • Pﬁíbramská teplárenská a. s. •·KO-ENERGO s. r. o. Mladá Boleslav

Tyto zdroje mají ve skupinû stacionárních zdrojÛ zneãi‰tûní majoritní podíl na emisích NOx a dal‰ích zneãi‰Èují- cích látek (SO2, rtuti, kadmia a arsenu) ve Stfiedoãeském kraji.V následující tabulce jsou uvedeny aktualizované emise pro rok 2004 (poslední rok, za kter˘ jiÏ existují ucelená data) u této skupiny zdrojÛ a také jejich podíl na emisích zdrojÛ kategorie REZZO 1 a na emisích zdrojÛ REZZO 1 aÏ REZZO 4 celkem (REZZO 4 zahrnuje v uvedené tabulce pouze silniãní automobilovou dopravu na území Stfiedoãeského kraje). âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 456 CO VOC x NO 2 SO 714,40 295,00 12 465,00 29 259,00 6 184,00 10 853,57 174,6 1 054,38 507,69 976,54 513,14 68,22% 71,11% 86,04% 90,07% 43,47% 37,02% 1 025,991 503,88 948,504 580,36 1 333,85 14 818,94 17 222,38 3 667,98 14 718,82 16 341,34 7 346,80 1 702,67 3 917,11 2 059,40 1 224,10 3 306,74 21 734,53 13 374,66 (ICZ) (tun/rok) (tun/rok) (tun/rok) (tun/rok) (tun/rok) (tun/rok) odíl LCP na REZZO 1 odíl LCP na REZZO 1–4 *** 14,79% 16,10% 57,18% 46,91% 3,05% 5,24% bulka 8: zdrojÛ na bilanci REZZO 1 (1. spalovacích zvlá‰tû velk˘ch Podíl ãást) Kategorie REZZOREZZO 1REZZO 1REZZO 1REZZO 1 Identifikátor ProvozovnaREZZO 1REZZO 1REZZO 1REZZO 1 703560111REZZO 1 627470061REZZO 1 a. SPOLANA s. – Spolana 735420111REZZO 1TTD a. s. CUKROVARY DOBROVICE 735510471 Pfiíbramská teplárenská a. s. 643750021Vybrané – LCP Pfiíbramská teplárenská a. s. 665060431Suma REZZO 1 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 2 a 3 643750351 12,498Suma REZZO 2 KLADNO ELEKTRÁRNA látky Tuhé 668150091Suma REZZO 3 Energotrans a. s. – Elektrárna 672710041Suma REZZO 4*** PM a. KOLÍN ELEKTRÁRNA s. 668150131P 6,455 Kauãuk, a. s. 624570381 23,188 PARAMO, a. s. Pardubice – HS Kolín 636,216 ·KO-Energo, s. r. o. – v˘topna âesa 0,5 12,229 6,3 604,405 0 83,908 152,175 1 430,66 0,415 16,722 4,102 2 495,63 144,566 71,33 6,3 1 018,75 7,776 6 405,00 6 14,214 3,405 28,1 3 376,86 3 038,49 1 647,10 50,688 367,903 2,722 792,919 69,771 2 482,53 2 651,58 96,663 82,607 643,5 27,026 8,6 545,872 781,533 410,664 716,548 76,462 0,02 44,493 82,457 427,594 169,9 208,201 41,08 244,475 0,3 1 130,98 3,87 169,303 56,015 24,6 620,113 0,6 71,032 3,953 36,846 42,307 P Ta silniãní doprava,*** REZZO 4 pouze mobilní zdroje nikoliv v‰echny Strana 457 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

B.2.2 Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé na území Stﬁedoãeského kraje V následujících tabulkách jsou uvedeni nejvût‰í producenti emisí na území Stﬁedoãeského kraje a jejich podíl na celkov˘ch emisích ze stacionárních zdrojÛ zneãi‰tûní pro danou ‰kodlivinu:

Tabulka 9: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé – TZL

Kategorie Identifikátor Provozovna TZL REZZO (ICZ) (tun/rok) REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 636,216 REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna MùLNÍK I 152,175 REZZO 2 210301042 COLAS CZ a. s. – kamenolom Odolena Voda âenkov 121,163 REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. 83,908 REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. 82,607 REZZO 2 210107532 Kamenolom Krhanice 55,000 REZZO 1 767620131 Vápenka âertovy schody a. s. 53,644 REZZO 2 212500522 âS PHM kamenolom Bernartice 43,869 REZZO 2 210200662 Velkolom âertovy schody a. s. TmaÀ – lom Kosov 42,822 REZZO 2 210300592 Lom Klecany s. r. o. – kamenolom 36,921 REZZO 1 677710111 Manolis a. s., cukrovar Vrdy – technologie 34,809 REZZO 2 212601802 Lom Votice, kamenolom Beztahov 33,760 REZZO 1 739080031 PROCTER & GAMBLE – Rakona, s. r. o. 32,068 REZZO 2 211000012 Su‰árna mléka CZ a. s., od‰tûpn˘ závod Kolín 30,368 Vybrané celkem 1439,33 Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem 20,746% Suma REZZO 1 1 503,88 Suma REZZO 2 853,57 Suma REZZO 3 4 580,36 Suma celkem 6 937,81

Tabulka 10: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé – SO2

Kategorie Identifikátor Provozovna SO2 REZZO (ICZ) (tun/rok) REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I 3 376,86 REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. 3 038,49 REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 2 495,63 REZZO 1 735510471 Pfiíbramská teplárenská a. s. – CZT Pfiíbram 1 647,10 REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. – Spolana 1 430,66 REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. 1 130,98 REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí 792,919 REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO 781,533 REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy 622,883 REZZO 1 677710111 CUKROVAR VRDY, s. r. o. 466,477 REZZO 2 212100502 âeské lupkové závody a. s. – vyvíjeã páry 331,456 REZZO 1 601700031 Papírny Bûlá a. s. 308,350 Vybrané zdroje celkem 16 423,34 Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem 64,09% Suma REZZO 1 17 222,38 Suma REZZO 2 1 054,38 Suma REZZO 3 7 346,80 Suma celkem 25 623,55 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 458

Tabulka 11: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé: emise NOx

Kategorie Identifikátor Provozovna NOx REZZO (ICZ) (tun/rok) REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník II a III 6 405,00 REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. 2 651,58 REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I 2 482,53 REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. 1 018,75 REZZO 1 735510471 Pﬁíbramská teplárenská a. s. – CZT Pﬁíbram 643,5 REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. 620,113 REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO 427,594 REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí 410,664 REZZO 1 723490131 Sklárny BOHEMIA a. s. – pracovi‰tû Podûbrady 127,115 REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy 115,039 REZZO 1 746190141 Sklárny Kavalier, a. s. – Kavalier Sázava 101,253 Vybrané celkem 15 003,14 Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem 79,346% Suma REZZO 1 16 341,34 Suma REZZO 2 507,69 Suma REZZO 3 2 059,40 Suma celkem 18 908,43

Tabulka 12: Emise benzenu – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé, rok 2003/4

Kategorie Identifikátor Provozovna Benzen REZZO (ICZ) (kg/rok) REZZO 1 696290111 ·KODA AUTO a. s. – hlavní závod 7292,4 REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. 2762,0 REZZO 1 619150221 TOS-MET spol. s r.o. 2034,8 REZZO 1 772390061 Metaz a. s. – slévárna oceli 935,3 REZZO 1 622730421 Rigips, s. r. o., V˘robní závod 707,7 REZZO 1 696293711 SAI Automotive Bohemia s. r. o. 610,9 REZZO 1 779960611 C Connect, s. r. o. 552,0 REZZO 1 696290701 Recticel Mladá Boleslav, s.r.o 510,3 REZZO 1 668150481 Thermo King Czech Republic, s. r. o. 476,1 REZZO 1 768250311 PETER GFK spol. s r.o. 463,8 REZZO 1 793650231 VARIEL a. s. 387,2 REZZO 1 721590751 RECTICEL Interiors CZ, s. r. o. 283,8 REZZO 1 668150511 CEBAL âR a. s. 275,2 REZZO 1 783540071 Sellier & Bellot a. s. 266,3 REZZO 1 645370991 Saint – Gobain Sekurit âR, s. r. o. 264,5 REZZO 1 735420531 RAVAK a. s. Pfiíbram – sanitární 259,7 Vybrané celkem 18081,8 Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem 25,14% Suma REZZO 1 22 147,7 Suma REZZO 2 1 105,7 Suma REZZO 3 48 683,9 Suma celkem 71 937,3 Strana 459 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Tabulka 13: NH3 – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé

Kategorie Identifikátor Provozovna NH3 REZZO (ICZ) (tun/rok) REZZO 1 738760461 ÎIVA a. s. – chov prasat Lipec 173,45 REZZO 1 706070261 UNIKOM, a. s. – V˘krmna prasat 114,44 REZZO 1 797650341 UNIKOM a. s. – drÛbeÏárna Marko 98,76 REZZO 1 689500551 XAVEROV a. s. – farma Lysá nad Labem 73,39 REZZO 1 603820011 Hájek, spol. s r. o. 65,54 REZZO 1 704140411 Podnik Ïivoãi‰né v˘roby a. s. 59,97 REZZO 1 667850471 DOPRAMO s. r. o. 55,05 REZZO 1 602190241 Mydláﬁka a. s. – chov nosnic 53,68 REZZO 1 770360331 UNIKOM, a. s. – v˘krmna Tﬁebonín 50,00 REZZO 1 739080201 PRAVE Rakovník a. s. – farma Velká Chmeli‰tná 46,53 REZZO 1 647560541 PROAGRO Nymburk a. s. – DrÛbeÏárna 45,40 REZZO 2 210101512 Porodna prasat V‰etice ã.13 – II.etapa 44,52 REZZO 1 704010351 PROAGRO Nymburk – V˘krmna prasat 42,60 REZZO 2 212500032 AgrodruÏstvo Naãeradec, farma Horní Lhota 40,06 Vybrané celkem 963,39 Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem 24,86% Suma REZZO 1 1 934,20 Suma REZZO 2 1 940,69 Suma REZZO 3 n/a Suma celkem 3 874,88

Tabulka 14: Emise VOC – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé, rok 2003/4

Kategorie Identifikátor Provozovna VOC REZZO (ICZ) (kg/rok) REZZO 1 696290111 ·KODA AUTO a. s. – hlavní závod 1 290,10 REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 545,872 REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. 244,475 REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I 208,201 REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO 71,032 REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí 56,015 REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy 50,521 REZZO 1 619150221 TOS-MET spol. s r.o. 46,26 REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. 42,307 REZZO 1 717090611 TPCA, s. r. o. 30,913 REZZO 1 739080031 PROCTER & GAMBLE – Rakona, s. r. o. 30,135 REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. – Spolana 27,026 REZZO 1 735510471 Pfiíbramská teplárenská a. s. – CZT Pfiíbram 24,6 REZZO 1 783540071 Sellier & Bellot a. s. 23,205 REZZO 1 768250311 PETER GFK spol. s r.o. 23,189 REZZO 1 793650231 VARIEL a. s. 20,775 Vybrané celkem 2734,621 Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem 15,90% Suma REZZO 1 3 306,74 Suma REZZO 2 513,14 Suma REZZO 3 13 374,66 Suma celkem 17 194,54 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 460 VOC CO x NO Emise celkem (kg/rok) 2 SO 10 PM Název OPOU2 Název ORP3 Název obce látky Tuhé Oxid sifiiãit˘ Oxidy dusíku Oxid uhelnat˘ ostelec nad âern˘mi Lesy ¤íãanyutná Hora nad âern˘mi Lesy Kostelec 19 191 Hora Kutná Hora Kutná 38 661 9 024 114 325 16 762 49 021 33 411 16 493 100 132 192 164 otice Votice Votice 16 462 26 257 8 001 77 188 51 514 ˘nec nad Sázavou Bene‰ov nad Sázavou T˘nec 16 308 35 664 8 690 105 703 62 982 bulka 15: stacionárních zdrojÛ – emise z skupinû plo‰n˘ch emitenti ve Nejvût‰í kraje REZZO 3 – podle obcí Stfiedoãeského KladnoTfiem‰ínemRoÏmitál pod Pfiíbram PfiíbramSedlãanyBene‰ovâerno‰iceSedlãanyTfiem‰ínem RoÏmitál pod Mûlník KladnoVla‰im PfiíbramBûlá pod Bezdûzem SedlãanyK 32 331 Bene‰ov KladnoBfieznice âerno‰iceUhlífiské Janovice Pfiíbram Mladá Boleslav Sedlãany Sedlec-PrãiceK 46 180 Bûlá pod BezdûzemRakovník Bystfiice Mûlník âerno‰iceBene‰ov Vla‰im Sedlãany Hora Kutná V 13 774T Pfiíbram MûlníkBene‰ov Uhlífiské JanoviceBeroun Vla‰im 19 548 134 519Rakovník Rakovník 45 529 25 014 Bfieznice Bene‰ov 25 466 40 887 62 576 24 693 Petrovice 120 484 24 974 37 111 Bene‰ov 16 820 58 151 Bene‰ov 24 173 10 368 Beroun Rakovník 63 021 40 577 51 523 10 389 22 920 36 849 Neveklov 19 860 54 626 120 781 21 432 LuÏná 361 478 14 052 ChyÀava 11 899 108 631 17 039 47 301 172 294 8 356 12 826 62 660 46 947 642 192 16 498 185 299 152 361 45 877 32 988 322 209 15 070 109 247 162 051 16 485 12 631 18 087 74 044 61 666 140 595 15 740 7 999 46 561 95 337 28 519 139 388 15 371 6 054 15 365 182 767 26 591 97 370 11 944 126 313 24 471 52 193 28 528 48 970 6 835 84 772 22 198 6 618 6 949 148 072 78 169 71 444 84 066 34 796 26 449 31 453 Ta Zdroj: âHMÚ Strana 461 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 ) –1 osoba ◊ –1 CO VOC x NO 2 SO Mûrné roãní emise REZZO 3 (kg/rok 10 PM oãet plynu Podíl P obyvatel na spotfiebû Jizerou Název OPOU2 Název ORP3 Název obce utná Horautná Hora Hora Kutná Bludov Hora Kutná Opatovice I 26 104 0 0 16,42 15,13 14,99 13,10 5,67 5,14 42,79 37,26 17,17 16,04 ojensk˘ újezd Brdy Pfiíbram Brdy 44 0 25,66 5,59 6,87 12,58 11,94 bulka 16: Obce s emisemi z nejvy‰‰ími mûrn˘mi zdrojÛ REZZO 3 na 1 obyvatele plo‰n˘ch V Vla‰imTfiem‰ínemRoÏmitál pod Kfiivoklát PfiíbramVla‰imMnichovo Hradi‰tûPfiíbramKfiivoklát Nepomuk Vla‰imVla‰im Mnichovo Hradi‰tûTfiem‰ínemRoÏmitál pod Rakovník KorytaK Pfiíbram Vla‰imMûlník 185Mnichovo Hradi‰tû Pfiíbram DûkanoviceMûlník Karlova Ves Rakovník 65K Sedlice Vla‰im 0Pfiíbram Mnichovo Hradi‰tû Psáfie 64 113Rakovník StráÏi‰tû ModfioviceKfiivoklát Nezabudice 0 MûlníkKfiivoklát 20,18Uhlífiské Janovice 207 0 0 Hradi‰tû MûlníkVla‰im 73 95 58 121 13,45Nymburk 18,25 PfiíbramMnichovo Hradi‰tû Rakovník Hora Kutná DobfieÀ 0 19,00 20,29 Rakovník 6,43 10,35 38Kfiivoklát 0 Rakovník 0 0 0 MedonosyRakovník Mnichovo Hradi‰tû 13,68 14,13 Petrovice II Krakov Bohostice 16,57 37,46 5,60 Mohelnice nad 150 Vla‰im Branov Nymburk 16,93 0 18,27 15,74 17,39 108 Raãice 6,19 6,52 77 14,82 16,37 107 28,36 194 Rakovník 10,42 15,49 14,64 12,09 100 0 38,36 Rakovník 39,51 16,74 V‰echlapy 215 5,69 14,52 0 Dunice 0 0 153 5,28 6,18 5,46 5,58 0 16,47 16,77 13,18 15,88 0 Buková Velká 42,25 560 Skryje 0 15,18 28,78 44,00 41,84 33,78 14,54 14,63 251 0 5,55 68 9,74 14,97 17,08 14,68 6,82 14,52 17,51 16,95 15,51 0 16,96 14,67 18,59 37,22 13,54 4,99 144 14,66 0 19,82 0 4,56 5,43 11,30 5,68 16,12 14,61 5,25 26,92 11,71 5,79 0 14,30 18,15 14,62 49,10 4,83 54,06 16,60 38,35 14,10 5,00 57,78 13,21 12,38 13,72 18,27 31,85 19,22 14,23 5,41 16,24 32,79 19,94 4,96 5,09 14,97 12,12 47,97 15,16 37,74 39,23 4,82 18,06 16,08 16,38 34,42 15,44 Ta âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 462

B.3 Emisní anal˘za – doprava

B.3.1 Intenzita dopravy V následující tabulce jsou uvedeny vybrané komunikace na území Stﬁedoãeského kraje a intenzity dopravy na tûch- to komunikacích v letech 2000 a 2005.V tûchto letech se provádûla sãítání dopravy ¤editelstvím silnic a dálnic. Z po- rovnání tûchto let je zﬁeteln˘ vysok˘ nárÛst v intenzitách dopravy zejména na dálnici D1 Praha – Brno a dálnice D5 Praha – PlzeÀ.

Tabulka 17: Nejv˘znamnûj‰í liniové zdroje – nejvy‰‰í prÛmûrná intenzita dopravy (poãet vozidel / 24 hodin) – rok 2000 a 2005

Rok Liniov˘ zdroj 2000 2005 1. Dálnice D 1 Praha – Brno 62 559 93 500 2. Rychlostní komunikace ã.7 Praha – Slan˘ (vã. silnice ã.61 do Kladna) 29 341 32 426 3. Dálnice D 5 Praha – PlzeÀ 29 162 45 700 4. Rychlostní komunikace ã. 10 Praha – Liberec 27 206 5. Dálnice D 8 Praha – DráÏìany 26 449 30 300 6. Silnice 1. tfiídy ã. 3 Miro‰ovice (D 1) – âeské Budûjovice 21 360 24 630 7. Silnice 1. tfiídy ã. 4 Praha – Písek 20 926 25 261 8. Dálnice D11 a silnice 1. tfiídy ã. 11 Praha – Hradec Králové 20 914 31 400 9. Silnice 1. tfiídy ã. 38 Podûbrady – âáslav 19 085 26 211 10. Silnice 1. tfiídy ã. 6 (a rychlostní komunikace ã. 6) Praha – Karlovy V. 16 933 19 651 11. Silnice 1. tfiídy ã. 9 Praha – Mûlník 12 107 23 549 12. Silnice 1. tfiídy ã. 12 Praha Kolín 11 954 11 776 Zdroj: ¤DS, sãítání dopravy 2000 a 2005

Tabulka 18: Intenzita dopravy ve vybran˘ch sãítacích úsecích, 2005 – nejvy‰‰í intenzity

Silnice â. sãítacího úseku Dopravní intenzita (vozidla /24h) Zaãátek úseku Konec úseku D1 I.24 93 500 km 0,00 Chodov D1 I.25 86 100 Chodov PrÛhonice D1 I.26 70 900 PrÛhonice Jesenice D1 I.27 65 500 Jesenice V‰echromy D1 I.28 59 200 V‰echromy Miro‰ovice D5 I.00 45 700 km 0,00 Rudná D5 I.10 44 000 Rudná Lodûnice D5 I.20 42 500 Lodûnice Beroun, v˘chod D1 I.30 42 200 Miro‰ovice Hvûzdonice D1 I.60 42 200 ·ternov Psáfie D1 I.40 40 400 Hvûzdonice Ostfiedek D1 I.89 40 300 Loket Hofiice D1 I.70 39 500 Psáfie Soutice D5 I.30 39 100 Beroun, v˘chod Beroun, centrum D1 I.50 38 800 Ostfiedek ·ternov D5 I.50 36 100 Beroun, západ Bavorynû D5 I.40 36 099 Beroun, centrum Beroun, západ D5 I.60 35 500 Bavorynû Îebrák Strana 463 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Obrázek 8: Intenzita dopravy na komunikacích Stﬁedoãeského kraje:

Zdroj: CDV Brno

B.3.2 Emise produkované dopravou na vybran˘ch silnicích Stﬁedoãeského kraje

Obrázek 9: Mapa liniov˘ch mobilních zdrojÛ REZZO 4 dle roãní emise NOx (t/r) ¤SD

Zdroj: ¤SD âástka 6/2007 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje Strana 464

B.3.3 Vliv pouÏit˘ch emisních faktorÛ Pro v˘poãet emisní zátûÏe z dopravy byly pouÏity faktory z databáze emisních faktorÛ zpracované Centrem doprav- ního v˘zkumu v rámci projektu vûdy a v˘zkumu „V˘zkum zátûÏe Ïivotního prostﬁedí z dopravy“.Tato problematika, zejména problematika kvantifikace pevn˘ch ãástic v ovzdu‰í, bude ﬁe‰ena v rámci projektu vûdy a v˘zkumu „Pra‰- nost dopravy a její vlivy na imisní zatíÏení ovzdu‰í suspendovan˘mi ãásticemi“ a projektu Evropské unie COST 633 „Particulate Matter: Properties related to health effect“. Porovnání tûchto faktorÛ, pouÏit˘ch i pro v˘poãet emisí z dopravy za âR celkem, s emisními faktory V·CHT (MEFA 02) je uvedeno v následující tabulce.

Tabulka 19: Porovnání emisních faktorÛ MEFA s databází CDV u vybran˘ch polutantÛ

druh emisní rychlost Ef odpovídající prÛm. polutant palivo sklon dopravy limit [km/h] V·CHT kategorie CDV Ef CDV CO osobní pﬁed- benzín 3,7699 ID.B2 60 0 15,87 EURO CO osobní EURO 3 benzín 60 0 0,2884 ID.B3 0,64 CO osobní EURO 3 nafta 60 0 0,1450 ID.N 0,23 CO nákladní EURO 2 nafta 0,3807 ND.LDV 60 0 0,85 do 3,5 t CO nákladní EURO 2 nafta 3,1349 ND.HDV 60 0 8,98 nad 3,5t

NO osobní pﬁed- benzín 5,1762 ID.B2 x 60 0 2,70 EURO

NOx osobní EURO 3 benzín 60 0 0,1092 ID.B3 0,19

NOx osobní EURO 2 nafta 60 0 0,5362 ID.N 0,95 NO nákladní EURO 2 nafta 1,9145 ND.LDV x 60 0 1,2 do 3,5 t NO nákladní EURO 2 nafta 13,9693 ND.HDV x 60 0 10,4 nad 3,5t Zdroj: Centrum dopravního v˘zkumu (CDV) Brno

Obrázek 10: Porovnání emisních faktorÛ V·CHT (MEFA) a návrhem faktorÛ CDV Strana 465 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

B.4 Souhrnné vyhodnocení emisní situace

Porovnáním podílÛ jednotliv˘ch kategorií zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í na celkov˘ch emisích Stfiedoãeského kraje lze dojít k následujícím závûrÛm: • podíl velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO1) na celkov˘ch emisích kraje je rozhodující v pfiípadû oxidu sifiiãitého, v˘znamn˘ v pfiípadû tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, oxidÛ dusíku a amoniaku a marginální v pfiípadû oxidu uhelnatého, • podíl stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO2) na celkov˘ch emisích kraje je v˘znamn˘ v pfiípadû amoniaku a ãásteãnû tuh˘ch zneãi‰Èujících látek a marginální v pfiípadû oxidu sifiiãitého, oxidÛ dusíku a oxidu uhelnatého, • podíl mal˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO3) na celkov˘ch emisích kraje je rozhodující v pfiípadû amoniaku a tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, v˘znamn˘ v pfiípadû oxidu sifiiãitého a oxidu uhelnatého a marginální v pfií- padû oxidÛ dusíku, • podíl mobilních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO4) na celkov˘ch emisích kraje je rozhodující v pfiípadû oxidÛ dusíku, benzenu a oxidu uhelnatého, v˘znamn˘ v pfiípadû tuh˘ch zneãi‰Èujících látek a marginální v pfií- padû oxidu sifiiãitého a amoniaku.

Tabulka 20: Emise základních ‰kodlivin (tun/rok), emise tûÏk˘ch kovÛ, benzenu a BaP (kg/rok), ãlenûno dle kategorie zdroje (REZZO 1–4), 2004

•Podíl kategorií REZZO 1–4 na emisích látek (%), ãlenûno dle kategorie zdroje, 2004 âástka 6/2007 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje Strana 466

C. VZTAH PROGRAMU K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

Povinnost pﬁipravit národní programy sniÏování emisí vypl˘vá z ustanovení § 6 odstavce 2 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í a o zmûnû nûkter˘ch dal‰ích zákonÛ (dále jen „zákon o ovzdu‰í“). Dle tohoto odstavce a návaznû dle odstavce 3:

2) Ministerstvo vypracovává ve spolupráci s pfiíslu‰n˘mi ústfiedními správními úfiady návrhy národních progra- mÛ sniÏování emisí tûch zneãi‰Èujících látek nebo jejich stanoven˘ch skupin, pro které byly stanoveny emisní stropy nebo redukãní cíle a lhÛty k jejich dosaÏení s cílem zlep‰ení kvality ovzdu‰í dosaÏením imisích limitÛ jednotliv˘ch zneãi‰Èujících látek nebo jejich stanoven˘ch skupin. Národní programy sniÏování emisí se vypracová- vají i pro zneãi‰Èující látky, které nemají stanoveny emisní stropy nebo redukãní cíle, ale dochází u nich k pfie- kraãování imisních limitÛ.

Cel˘ název programu zní: Integrovan˘ národní program sniÏování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, oxidu siﬁi- ãitého, oxidÛ dusíku, tûkav˘ch organick˘ch látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklick˘ch aromatick˘ch uhlovodíkÛ“.

Základní obsah národního programu sniÏování emisí vypl˘vá z pfiílohy ã. 2 zákona o ovzdu‰í a je upfiesnûn na- fiízením vlády ã. 351/2002 Sb. (novelizováno nafiízením vlády ã. 417/2003 Sb.), kter˘m se stanoví závazné emisní stropy pro nûkteré látky zneãi‰Èující ovzdu‰í, zpÛsob pfiípravy a provádûní emisních inventur a emisních projekcí (dále jen „nafiízení o stropech“), konkrétnû ustanovením § 6.

Program je zamûﬁen na následující zneãi‰Èující látky nebo jejich definované skupiny:

• zneãi‰Èující látky s národními emisními stropy (oxid siﬁiãit˘ – SO2, oxidy dusíku – NOx, tûkavé organické látky –

VOC, amoniak – NH3),

• zneãi‰Èující látky s imisními limity (suspendované ãástice velikostní frakce PM10, oxid siﬁiãit˘ – SO2, oxidy dusí-

ku – NOx, oxid dusiãit˘ – NO2, olovo – Pb, oxid uhelnat˘ – CO, benzen),

• zneãi‰Èující látky s cílov˘mi imisními limity (ozón – O3, kadmium – Cd, arsen – As, nikl – Ni, polycyklické aro- matické uhlovodíky – PAH, vyjádﬁené jako benzo(a)pyren),

• zneãi‰Èující látky se zvlá‰tními imisními limity (oxid siﬁiãit˘ – SO2, oxid dusiãit˘ – NO2, ozón – O3).

Pozornost v národním programu na rok 2006 bude dále vûnována suspendovan˘m ãásticím velikostní frakce

PM2,5, rtuti, polychlorovan˘m bifenylÛm (PCB) a polychlorovan˘m dibenzodioxinÛm (PCDD).

Lokálními prioritami programu jsou v‰echna mûsta, na jejichÏ území Ïilo v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í v kaÏdém z rokÛ 2002, 2003 a 2004 více neÏ 20 tisíc obyvatel: Praha, Ostrava, Brno, PlzeÀ, Havífiov, Kladno, Karviná, Fr˘dek-Místek, Teplice, Chomutov, Pfierov,Tfiinec, Orlová, âesk˘ Tû‰ín a Bohumín.

Dle odst. 3 § 6 zákona (3) schvaluje návrhy národních programÛ pﬁedloÏené ministerstvem vláda usnesením (s v˘jimkou národního programu sniÏování emisí ze stávajících zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ, kter˘ vydává vlá- da sv˘m naﬁízením). Národní programy se aktualizují vÏdy po 5 letech.

Národní program je opûrn˘m dokumentem pfii zpracování krajsk˘ch programÛ sniÏování emisí a také místních programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, popfi. programu sniÏování emisí, protoÏe mj. uvádí soubory opatfiení, kter˘mi disponuje státní, regionální a místní správa a zpÛsob, jak˘m mají b˘t v programech popsány. Strana 467 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

D. VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI ST¤EDOâESKÉHO KRAJE

Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje byla zpracována v letech 2002 – 2004 na základû poÏadavku zá- kona ã. 406/2000 Sb. a provádûcího pfiedpisu – nafiízení vlády ã. 195/2001 Sb. k podrobnostem územní energetické koncepce.

Koncepce stanovuje na území Stfiedoãeského kraje principy zásobování daného území palivy a energií ve v˘- hledu pfií‰tích 20 let. Z hlediska programÛ sniÏování emisí a imisí je v˘znamn˘m podkladem pro ocenûní v˘voje emisí ze stacionárních spalovacích zdrojÛ na území kraje a jeho správních obvodÛ v následujících 20 letech a to v oblasti: • V˘voje v zásobování spotfiebitelsk˘ch sektorÛ teplem ze soustavy CZT a pfiedpokládaného v˘voje ve zdrojích soustavy CZT; • V˘voje v rozvoji plynofikace, elektrizace, vyuÏití biomasy apod.; •Potenciálu úspor energie a uplatnûní obnoviteln˘ch zdrojÛ energie.

Palivové nebo emisní bilance nebyly v ÚEK vytváfieny tak, aby je bylo moÏné vyuÏít pro potfieby Programu. Program sniÏování emisí se nicménû do znaãné míry zab˘vá spalovacími zdroji a zejména v˘voj emisí ze spalovacích zdrojÛ odvisí od cílÛ a opatfiení, která jsou podporována v územní energetické koncepci. Program sniÏování emisí se proto pfiekr˘vá s Územní energetickou koncepcí v nûkter˘ch opatfieních – podpora úspor energií, podpora uÏívání obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ energie, a také v oblasti doporuãen˘ch nástrojÛ (energetické audity, systémy energetického fiízení, odstraÀování ztrát ve zdrojích a rozvodech atp.).

E. VZTAH K DAL·ÍM KONCEPâNÍM DOKUMENTÒM

Program je v souladu s následujícími dokumenty: • Státní politika Ïivotního prostfiedí âR (ve které je ochrana ovzdu‰í jednou z hlavních priorit) • Státní energetická koncepce (která je vytváfiena s ohledem na poÏadavky ochrany Ïivotního prostfiedí). Jejími hlavními cíli jsou kromû minimalizace rizik, plynoucích z dovozÛ a podpora sobûstaãnosti, také podpora úspor energií a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a zvy‰ování úãinnosti ve v˘robû elektfiiny a tepla, v pfiemûnách avdistribuãních sítích. Dosahování cílÛ Státní energetické koncepce (v roce 2001 schválené vládou) v oblasti sniÏování energetické nároãnosti a vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie je podpofieno Národním programem hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch zdrojÛ (spoleãn˘ cíl podpory úspor energií) • Národní program ke zmírnûní dopadÛ zmûny klimatu (spoleãn˘ cíl omezování emisí „skleníkov˘ch plynÛ“) • Státní dopravní politika a materiály navazující (spoleãn˘ cíl omezování emisí zneãi‰Èujících látek z dopravy do ovzdu‰í) • Spoleãn˘ regionální operaãní program (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit) • Operaãní program Infrastruktura (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit) • Celková strategie Fondu soudrÏnosti (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit) • Program rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje (spoleãn˘ cíl v oblasti sniÏování produkce emisí).

E.1 Vztah k Národnímu programu sniÏování emisí ze zvlá‰tû velk˘ch stacionárních spalovacích zdrojÛ

Stávající zvlá‰tû velké spalovací zdroje jsou zafiazeny do Národního programu sníÏení emisí tuh˘ch látek, oxidu sifii- ãitého a oxidÛ dusíku ze stávajících zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ. Základním poÏadavkem programu je dodrÏo- vání v souãasné dobû platn˘ch emisních limitÛ za podmínky zachování prÛmûrné sirnatosti paliva a prÛmûrného mnoÏství emisí na úrovni prÛmûru let 2000 aÏ 2002. Jedinou v˘jimkou ve Stfiedoãeském kraji je âEZ a. s., Elektrárna Mûlník, které byl navíc stanoven individuální emisní strop pro oxid sifiiãit˘ ve v˘‰i 3 400 tun roãnû (1 400 + 2 000) s úãinností od 1. 1. 2008. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 468

E.2 Vztah k Programu rozvoje územního obvodu Stﬁedoãeského kraje

Program rozvoje kraje je základní stfiednûdob˘ program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje. Program rozvoje Stfiedoãeského kraje vzniká transformací strategick˘ch cílÛ a smûrÛ rozvoje do cílÛ a opatfiení pro ãasové obdo- bí do roku 2006.Jeho cílem je navrhnout pro stanovené plánovací období promy‰lenou mnoÏinu opatfiení vycházejí- cí ze strategie rozvoje kraje a realizovatelnou dostupn˘mi finanãními prostfiedky.

Program rozvoje kraje plní funkci základního dokumentu orgánÛ kraje pro koordinaci rozvoje území, hraje klí- ãovou úlohu pﬁi zaji‰Èování podpory regionálního rozvoje, pomáhá mobilizovat vlastní kapacity a zdroje kraje, umoÏ- Àuje místním ãinitelÛm urãovat a kontrolovat smûr budoucího v˘voje kraje…

V tomto programu je zahrnuto také opatfiení B-VI: rozvoj energetick˘ch sítí a vyuÏívání energetick˘ch zdrojÛ – jehoÏ realizaãní v˘stupy zahrnují: zaji‰tûní dodávky el. energie, zaji‰tûní plynofikace, zaji‰tûní alternativních zdrojÛ energie, obnova zastaral˘ch energetick˘ch sítí a tepláren a individuálních drobn˘ch zdrojÛ v˘roby elektfiiny a tepla pro dosaÏení celkové vy‰‰í úãinnosti a také vypracování „Územní energetické koncepce“ Stfiedoãeského kraje.

Dal‰í opatfiení, B-VII zahrnuje podporu vyuÏívání alternativních zdrojÛ energie mj. s cílem sníÏení imisní zátû- Ïe ovzdu‰í. Realizaãní v˘stupy opatfiení zahrnují napfi.: vytvofiit fond pro podporu racionalizace hospodafiení s ener- gií a zabezpeãit poradenskou sluÏbu pro podnikatele v oblasti vyuÏití obnoviteln˘ch druhÛ energie z hlediska dostupnosti komponent potfiebn˘ch pro realizaci.

F. VZTAH KE STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A VYUÎITÍ OBNOVITELN¯CH ZDROJÒ ENERGIE

VyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro v˘robu elektfiiny je nov˘m, podporovan˘m smûrem v˘roby elektfiiny – âR pfiijala cíl k roku 2010 – vyrobit 8 % brutto spotfieby elektrické energie z obnoviteln˘ch zdrojÛ. DosaÏení tohoto cíle je podpofieno nedávn˘m pfiijetím zákona ã. 180/2005 Sb., o podpofie vyuÏití v˘roby elektfiiny z OZE.

Také úspory energie jsou politickou prioritou – jak na úrovni EU, tak v âR. Mezi základní právní normy patfií v âR zákon ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Poslední novela probûhla v roce 2005 a to pro implementaci evropské smûrnice o energetické nároãnosti budov do ãeského práva. Nová novela bude ne- zbytná i v roce 2007, protoÏe Evropská unie pfiijala smûrnici o energetické úãinnosti u koneãného spotfiebitele aoenergetick˘ch sluÏbách, na základû které si âR musí stanovit cíl ve zv˘‰ení energetické úãinnosti v koneãné spo- tfiebû paliv a energie.

Cíle ve vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ pro v˘robu nejen elektfiiny, ale i tepla a cíle ve sniÏování energetické ná- roãnosti ãeské ekonomiky jsou nastaveny Státní energetickou koncepcí, pfiijatou vládou v roce 2001. Pro realizaci stanoven˘ch cílÛ v této koncepci je zákonem poÏadováno vypracování 4letého Národního programu hospodárného na- kládání s energií a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a jeho priority. Národní program na roky 2006 – 2009 je kompatibilní s postupy zemí Evropské unie a podporuje realizaci poÏadavkÛ Smûrnic EU zamûfien˘ch na: • energetickou efektivnost (Smûrnice ã. 2003/8/ES o podpofie kombinované v˘roby elektfiiny a tepla, Smûrnice 2002/91/ES o energetické nároãnosti budov, Nafiízení EP a Rady ã. 2422/2001 o Energy Star, Smûrnice o ekode- signu a Smûrnice o energetické efektivnosti a energetick˘ch sluÏbách) • vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie (Smûrnice ã. 2001/77/ES o podpofie elektrické energie z OZE na vnitfiním trhu EU), • vyuÏití alternativních paliv v dopravû (Smûrnice ã. 2003/30/ES o podpofie vyuÏití alternativních paliv v dopravû).

Národní program je zamûfien na státní správu a samosprávu, na podnikatelskou sféru (právnické a fyzické osoby), na nevládní organizace i na domácnosti. Strana 469 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Státní program na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie (dále jen „Státní program“) se zpracovává kaÏdoroãnû jako realizaãní program k naplÀování cílÛ Národního programu hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ, vyhla‰ovaného na ãtyfileté období. Skládá se ze 17 pod- programÛ resp. ãástí (podle jednotliv˘ch rezortÛ státní správy), z nichÏ nejdÛleÏitûj‰í je ãást A – jejíÏ realizací je Mi- nisterstvem prÛmyslu a obchodu povûfiena âeská energetická agentura, a ãást B, jejíÏ realizací je Ministerstvem Ïi- votního prostfiedí povûfien Státní fond Ïivotního prostfiedí. Program je vyhla‰ován kaÏdoroãnû pfied koncem roku a vût‰inu Ïádostí je tfieba pfiipravit jiÏ do 31. ledna.

PfiestoÏe jsou zdroje Státního programu podpory úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ nevhodné pro realizaci vût‰iny investiãních opatfiení, lze je vyuÏít pro zpracování napfi. zb˘vajících energetick˘ch auditÛ, realizaci vzdûlávacích akcí, vypracování Akãního programu na podporu realizace Územní energetické koncepce Stfiedoãeské- ho kraje nebo k aktualizaci koncepce, k implementaci energetického managementu formou M&T, na podporu ãin- nosti Krajské energetické agentury, stfiedisek EKIS (síÈ poradensk˘ch stfiedisek) apod.

Opatfiení, která jsou programem financován v jeho âásti A, podporované âeskou energetickou agenturou, zahrnují: I. Podpora energetického plánování a certifikace budov • odstavec I.1. – Územní energetické plánování • odstavec I.2. – Akãní plány pro rekonstrukci nebo modernizaci fondu budov • odstavec I.3. – Plány úspor energií v prÛmyslov˘ch podnicích • odstavec I.4. – Plány v˘stavby Center energetického vyuÏití komunálních odpadÛ • odstavec I.5. – PrÛkazy energetické nároãnosti budov II. V˘robní a rozvodná zafiízení energie • odstavec II.1. – Zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie ve v˘robních a rozvodn˘ch zafiízeních energie • odstavec II.2. – Kombinovaná v˘roba elektrické energie a tepla • odstavec II.3. – Vy‰‰í vyuÏití obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ energie III. Podpora opatfiení ke zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie • odstavec III.1. – SníÏení energetické nároãnosti prÛmyslov˘ch podnikÛ • odstavec III.2. – Komplexní opatfiení ke sníÏení energetické nároãnosti energetického hospodáfiství a budov pro potfieby ‰kolství, zdravotnictví a obãanské vybavenosti • odstavec III.3. – Komplexní opatfiení ke sníÏení energetické nároãnosti bytov˘ch domÛ • odstavec III.4. – Nízkoenergetické a pasivní bytové domy • odstavec III.5. – Komplexní opatfiení ke sníÏení energetické nároãnosti osvûtlovací soustavy • odstavec III.6. – Projekty financované z úspor energie IV. Poradenství, vzdûlávání, propagace a informovanost k hospodárnému uÏití energie s vlivem na zlep‰ení Ïivotní- ho prostfiedí • odstavec IV.1. – Poradenství • odstavec IV.2. – Krajské energetické agentury • odstavec IV.3. – Vzdûlávání a propagace • odstavec IV.4. – Zpracování produktÛ k podpofie poradenství, vzdûlávání a propagace V. Specifické programy pro pilotní projekty, vzdûlávání, studie a spolupráci na mezinárodních projektech

Roãní rozpoãet programu v âásti A se pohybuje v posledních nûkolika letech okolo 80–100 mil. Kã. âástka 6/2007 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje Strana 470

G. VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í

Krajsk˘ program sniÏování emisí pokr˘vá v‰echny zneãi‰Èující látky, pro které byly vyhlá‰eny krajské emisní stropy, imisní limity, cílové imisní limity nebo dlouhodobé imisní cíle. T˘ká se celého území kraje, je v nûm provedena dÛ- kladná emisní inventura pfiedpokládan˘ v˘hled ve v˘voji emisí. Nejvût‰í pozornost je v programu vûnována látkám, pro které je na národní i krajské úrovni nastaven emisní strop. Tento strop je jedním ze základních bodÛ Pfiístupové- ho partnerství âR k Evropské unii a jeho splnûní je se strany EU vymáháno nejpozdûji k roku 2010.Velká pozornost je proto vûnována anal˘ze dosaÏitelnosti emisního stropu. Opatfiení v aktualizovaném krajském programu sniÏování emisí jsou cílena na sníÏení emisí tûch zneãi‰Èujících látek, které mohou b˘t z pohledu dosaÏení emisního stropu pro- blémové (NOx), a dále na ty látky, u nichÏ je Ïádoucí plo‰né sniÏování emisí kvÛli jejich dopadu na kvalitu ovzdu‰í

(PM10).

Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje je formulován jako „nadstavba“ Krajského programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje i v jeho aktualizované verzi. VyuÏívá anal˘z podrobné emisní inventury a z ní odvozen˘ch údajÛ a informací, i navrhovan˘ch plo‰n˘ch opatfiení ke sníÏení emisí. Program se zab˘vá kvalitou ovzdu‰í a je zamûfien na ty zneãi‰Èující látky, u kter˘ch bylo buì zji‰tûno pfiekraãování jiÏ platn˘ch imisních limitÛ (NOx aSO2 pro ekosystémy a vegetaci, PM10 v pfiípadû ochrany zdraví lidí), a tûch, u kter˘ch existuje riziko neplnûní tûchto limitÛ v roce 2010, kdy vstoupí v platnost (NO2).V Integrovaném krajském programu ke zlep- ‰ení kvality ovzdu‰í se pozornost vûnuje stanovení priorit v oblasti ochrany ovzdu‰í a program se t˘ká pfiednostnû tûch území kraje, na kter˘ch k pfiekroãení imisních limitÛ do‰lo a kde byly vyhlá‰eny oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í. Jsou analyzovány pfiíspûvky skupin zdrojÛ k imisnímu zatíÏení v tûchto oblastech a navrhovaná opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í mají za cíl pfiedev‰ím redukovat nadlimitní koncentrace zneãi‰Èujících látek v ovzdu‰í v tûch- to lokalitách. Program je nástrojem fiízení kvality ovzdu‰í a jeho v˘znamnou ãástí je také anal˘za zpÛsobu sledování a vyhodnocování kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje a vybavenost krajského úfiadu vhodn˘mi nástroji krozhodování.

V podmínkách Stﬁedoãeského kraje je Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í zamûﬁen na ná- sledující zneãi‰Èující látky:

• suspendované ãástice velikostní frakce PM10, • oxidy dusíku a oxid dusiãit˘, • tûkavé organické látky.

Krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje pracuje se souborem nástrojÛ a opatfiení, definovan˘m v rámci Krajského programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje s tím, Ïe z nich vybírá nástroje a opat- fiení, vhodné pro aplikaci u zájmov˘ch zneãi‰Èujících látek v zájmov˘ch územích (oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í). K tomu pfiidává opatfiení dal‰í, která se vztahují ke kvalitû ovzdu‰í – nikoliv nezbytnû v‰ak sniÏují emise ‰kodlivin (napfi. ãi‰tûní a skrápûní komunikací k omezení vzniku sekundární pra‰nosti).

Novelou zákona o ochranû ovzdu‰í v roce 2005 je upraven obsah programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í a jejich nezbytnou souãástí se stává Programov˘ dodatek pro ãerpání zdrojÛ vefiejné podpory v oblasti ochrany ovzdu‰í. Pro- gramov˘ dodatek byl pro Stfiedoãesk˘ kraj vypracován v roce 2005, navazuje na Program sniÏování emisí Stfiedoães- kého kraje a Program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje z let 2002–4 s tím, Ïe pro jeho zpracování pro- bûhla aktualizace vstupních údajÛ v oblasti kvality ovzdu‰í (za rok 2004). Programov˘ dodatek je i po úpravû a aktualizaci programÛ v souladu s jejich prioritami a cíli. Strana 471 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

H. OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU

H.1 SWOT anal˘za souãasného stavu

Nastavení cílÛ a priorit Programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje vychází z podrobné emisní inventury na úze- mí Stfiedoãeského kraje, z anal˘zy dosavadního v˘voje v emisích zneãi‰Èujících látek a z prognózy v˘hledového stavu v emisích k roku 2010, z plnûní legislativních poÏadavkÛ v oblasti emisí a ze stavu v kvalitû ovzdu‰í v porovnání s po- Ïadovan˘mi hodnotami koncentrací zneãi‰Èujících látek v ovzdu‰í. Podkladov˘mi materiály jsou: • stávající Programy sniÏování emisí a zlep‰ení kvality ovzdu‰í, Programov˘ dodatek k Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, Akãní program ochrany ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje (v‰e DHV, s. r. o.) • emisní inventura pro rok 2004 a Generální rozptylová studie Stfiedoãeského kraje (ENVIROS, s. r. o., 2005) • v˘sledky mûfiení kvality ovzdu‰í

Tabulka 21: SWOT anal˘za souãasného stavu v emisích

Emisní problematika Silné stránky Slabé stránky Hrozby PfiíleÏitosti Emise amoniaku jsou Emise oxidÛ dusíku Krajské emisní stropy Aktivní opatfiení bezpeãnû pod pfiekraãují hodnotu pro oxidy dusíku v oblasti IPPC, hodnotou krajského krajského emisního nebudou k roku 2010 spolupráce emisního stropu. stropu, emise oxidu dodrÏeny. Emisní s provozovateli, Emisní limity a ostatní sifiiãitého stagnují stropy stanovené pro disponibilní zdroje prahové hodnoty jsou a emise tûkav˘ch hlavní zneãi‰Èovatele, finanãní podpory, dodrÏovány. organick˘ch látek ani jejich integrované dostupné i pro velké kolísají pod hodnotou povolení nepfiispívají zdroje zneãi‰tûní emisního stropu. ke sníÏení stávajících povedou k omezení

Nástroje kraje pro emisí NOx Emise oxidu emisí tûkav˘ch regulaci emisí sifiiãitého do roku 2010 organick˘ch látek, nepostaãují zfiejmû pro mohou vzrÛst. Rostou oxidu sifiiãitého, dosaÏení emisního emise z prÛmyslu a zejména oxidÛ dusíku

stropu u NOx.aterciéru vlivem a suspendovan˘ch razantního ãástic velikostní

ekonomického rÛstu. frakce PM10. Imisní problematika Silné stránky Slabé stránky Hrozby PfiíleÏitosti Stfiedoãesk˘ kraj patfií Dochází k lokálnímu V roce 2010 nebude Lokální pfiekraãování z hlediska primárních pfiekraãování imisních plo‰nû dodrÏen cílov˘ imisních limitÛ pro zneãi‰Èujících látek limitÛ pro imisní limit pro ozón. primární zneãi‰Èující mezi ménû imisnû suspendované ãástice, Pfietrvá lokální látky bude k roku zatíÏené kraje – oxidy dusíku, oxid pfiekraãování imisních 2010 eliminováno pfiekraãování limitÛ dusiãit˘ a k plo‰nému limitÛ pro realizací programem má bodov˘ charakter. pfiekraãování cílov˘ch suspendované ãástice. doporuãen˘ch Z hlediska ozónu patfií imisních limitÛ pro opatfiení kraj mezi prÛmûrnû ozón. s disponibilitou zdrojÛ imisnû zatíÏené kraje. Imisní monitoring není finanãní podpory. Kraj se vybavuje postaãující. V˘mûra území nástroji pro fiízení s pfiekroãen˘m cílov˘m kvality ovzdu‰í. imisním limitem pro ozón se v˘raznûji sníÏí. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 472

H.2 Cíle programu

·ir‰í (globální) cíl aktualizovaného programu sniÏování emisí byl formulován jako:

Zajistit na celém území Stﬁedoãeského kraje kvalitu ovzdu‰í splÀující zákonem stanovené poÏadavky a dodrÏení závazkÛ v oblasti omezování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í (krajské emisní stropy).

Specifick˘mi cíli programu jsou: • Imisní zátûÏ zneãi‰Èujícími látkami je sníÏena pod úroveÀ stanovenou platn˘mi imisními limity. •Ve stanoveném termínu jsou dosaÏeny a dodrÏeny doporuãené hodnoty krajsk˘ch emisních stropÛ (oxid sifiiãi- t˘, oxidy dusíku, VOC a amoniak) • Emise zneãi‰Èujících látek jsou úfiady ochrany ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje trvale vyhodnocovány, opatfiení ke sníÏení emisí jsou podporována.

Obrázek 11: Vazby cílÛ a priorit programu sniÏování emisí Stﬁedoãeského kraje

Imisní zátûÏ SniÏování emisí zneãi‰Èujícími látkami tuh˘ch SC 1 je sníÏena pod úroveÀ P 1 zneãi‰Èujících Globální cíl stanovenou platn˘mi látek do Zajistit na celém imisními limity. ovzdu‰í území Stfiedoãeského kraje kvalitu ovzdu‰í splÀující Ve stanoveném SníÏení emisí zákonem termínu jsou dosaÏeny oxidÛ dusíku na stanovené doporuãené hodnoty hodnotu poÏadavky SC 2 krajsk˘ch emisních P 2 emisního stropu, a pfiispût k dodrÏení stropÛ (oxid sifiiãit˘, udrÏení emisí závazkÛ, které oxidy dusíku, VOC VOC, SO2, âeská republika a amoniak a NH3 pfiijala v oblasti omezování emisí zneãisÈujících látek do ovzdu‰í Emise zneãi‰Èujících Trvalé (národní emisní látek jsou úfiady sledování stropy). ochrany ovzdu‰í na a vyhodnocování území Stfiedoãeského emisí SC 3 kraje vyhodnocovány, zneãi‰Èujících P 3 opatfiení ke sníÏení látek do emisí jsou ovzdu‰í podporována a podpora opatfiení ke sníÏení emisí

Technická P 4 pomoc Strana 473 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

H.3 Cílové skupiny Programu

Cílové skupiny programu jsou stanoveny na základû emisní inventury stacionárních i mobilních zdrojÛ zneãi‰tûní a jejich bilancí po obcích s roz‰íﬁenou pÛsobností.

Cílov˘mi skupinami pro sníÏení produkce primárních emisí prachu jsou: • Malé zdroje zneãi‰Èování – lokální topeni‰tû a spalování tuh˘ch paliv • Zdroje REZZO 1 a 2 – kamenolomy, lomy, technologické zdroje •Doprava (sekundární pra‰nost) •Zúzemního pohledu jsou nejvy‰‰í emise TZL produkovány na území obcí (ORP) âerno‰ice, Mûlník, Pﬁíbram;

U emisí NOx jsou cílovou skupinou: • Zdroje REZZO 1 – spalovací – teplárny závodní i veﬁejné • Mobilní zdroje • obce: Kladno, Mûlník a Mladá Boleslav

U emisí SO2: • Spalovací a technologické zdroje v REZZO 1 • Malé, plo‰né zdroje zneãi‰tûní a uhelné kotelny REZZO 2 • ORP: Mûlník, Kladno, Pﬁíbram

U emisí tûkav˘ch organick˘ch látek (VOC): • Malé zdroje zneãi‰tûní •Technologické prÛmyslové zdroje v REZZO 1 (sektor uÏívání rozpou‰tûdel) •Doprava • Obce (ORP): Mladá Boleslav, Kladno, âerno‰ce

V pﬁípadû amoniaku jsou nejvût‰ími producenty zemûdûlská druÏstva a jejich velkochovy zvíﬁat (prasat a drÛ- beÏe), zejména na území ORP: Bene‰ov, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Mladá Boleslav,Vla‰im.

H.4 Priority Programu a vhodná opatﬁení

Priority byly stanoveny na základû specifick˘ch cílÛ ve sniÏování emisí na území Stfiedoãeského kraje. Tyto cíle vy- cházejí ze stávajícího stavu v plnûní legislativních pfiedpisÛ, kter˘ je charakterizován následujícími problémy, popsa- n˘mi jiÏ ve SWOT anal˘ze: •Vpfiípadû tuh˘ch zneãi‰Èujících látek dochází k pfiekraãování stanoven˘ch hodnot imisních limitÛ pro ochranu lidského zdraví v oblastech prÛmyslov˘ch center Stfiedoãeského kraje; na základû údajÛ z mûfiení jsou pfiekra-

ãovány hodnoty 24hodinov˘ch prÛmûrn˘ch koncentrací pro pra‰n˘ aerosol frakce PM10 v mûstech Kladno, Beroun, Mladá Boleslav, na základû modelového hodnocení v dal‰ích oblastech, vyhlá‰en˘ch Ministerstvem Ïi- votního prostfiedí jako oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í. Celková plocha oblastí, ve kter˘ch dochází k pfie- kroãení imisního limitu, je v roce 2004 odhadována na 1,5 % území Stfiedoãeského kraje. •Vpfiípadû oxidÛ dusíku je trvale pfiekraãována doporuãená hodnota krajského emisního stropu o 2,61 kt – viz Tabulka 29:Tabulka 27: Stav v emisích a emisní stropy pro Stfiedoãesk˘ kraj – porovnání (kt/rok). Navíc je v nû- kter˘ch lokalitách pfiekraãován u oxidÛ dusíku imisní limit pro ochranu ekosystémÛ a vegetace. • Emise VOC (které jsou v emisní bilanci podchyceny pouze za zdroje REZZO 2 a REZZO 1) jsou na základû detailních ‰etfiení na úrovni, která se emisnímu stropu blíÏí a vzhledem k charakteru prÛmyslu, kter˘ se ve Stfie- doãeském kraji rozvíjí, je potfieba vytváfiet prostor pro novû vzniklé v˘roby sniÏováním emisí VOC ve v˘robách stávajících. VOC jsou navíc, spolu s oxidy dusíku, prekurzorem tvorby pfiízemního ozónu, jehoÏ dlouhodob˘ imisní cíl je pfiekraãován na 98 % území kraje. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 474

Navrhovaná opatﬁení vycházejí z podílu jednotliv˘ch skupin zdrojÛ na emisích uveden˘ch problémov˘ch ‰kodlivin (z emisního pohledu) a také z jejich podílu na zneãi‰tûní ovzdu‰í.

1. Priorita 1: SniÏování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í • Opatfiení 1: SníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰- tûní; • Opatfiení 2: Omezení emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek z dopravy, zejména v oblastech s bytovou zástavbou (vãetnû resuspenze emisí); • Opatfiení 3: Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ (kamenolomy a lomy, staveni‰tû, apod.).

2. Priorita 2 – SníÏení emisí oxidÛ dusíku na hodnotu alespoÀ emisního stropu (o 2,8 kt/rok) do roku 2010, udrÏe-

ní emisí VOC, SO2 aNH3

• Opatﬁení 1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ;

• Opatﬁení 2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy;

• Opatﬁení 3: SniÏování emisí VOC a NH3 ve stávajících prÛmyslov˘ch a zemûdûlsk˘ch provozech.

3. Priorita 3: Trvalé sledování a vyhodnocování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í a podpora opatfiení ke sníÏe- ní emisí • Opatfiení 1: ÚdrÏba a aktualizace existující databáze zdrojÛ zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území;

• Opatfiení 2: Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NOx,iostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením; • Opatfiení 3: UplatÀování v‰ech dostupn˘ch nástrojÛ ke kontrole plnûní programÛ, plánÛ, emisních limitních hodnot apod.

4. Priorita 4: Technická pomoc a spolupráce •Technická pomoc krajskému úfiadu ve vyhodnocení, aktualizaci, monitorování a sledování emisí a kvality ovzdu‰í, spolupráce a pomoc kraje úfiadÛm na úrovni povûfien˘ch obcí (pfiípadnû ORP) v fiízení kvality ovzdu‰í, spolupráce pfii územním rozhodování, v pfiípravû podkladÛ pro vyjednávání s provozovateli zdrojÛ, apod.

I. V¯VOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDU·Í A EMISÍ

I.1 V˘voj imisní situace

V˘voj imisní situace nad územím Stfiedoãeského kraje v období 1990 aÏ 2005 se pfiíli‰ neli‰í od v˘voje v ostatních kra- jích i v celé âeské republice. V dÛsledku v˘razného poklesu emisí logicky do‰lo také k poklesu imisní zátûÏe. V ob- dobí 2000 aÏ 2005 v‰ak lze pfiesto konstatovat, Ïe ve Stfiedoãeském kraji pfietrvávají lokální problémy:

•spﬁekraãováním imisních limitÛ pro ochranu lidského zdraví pro suspendované ãástice velikostní frakce PM10

– zneãi‰Èující látka TZL (jako PM10) pfiekraãuje imisní limit pro denní prÛmûrnou koncentraci (50 mikrogra- mÛ/m3) vãetnû ãetnosti pfiekroãení na 1539 referenãních bodech rozptylové studie, coÏ odpovídá zhruba plo‰e, uvádûné âHMÚ (cca 120 km2). Pfiekraãování bylo potvrzeno i v˘sledky mûfiení imisí na mûfiících stanicích AIM. U této zneãi‰Èující látky je nutno upozornit na skuteãnost, Ïe dominantní podíl na imisním zatíÏení TZL má dru- hotná pra‰nost, která závisí na konkrétních meteopodmínkách a lze ji ovlivnit zejména zv˘‰en˘m úklidem ploch a komunikací. Ke zvy‰ování pra‰nosti dochází rovnûÏ spalováním tuh˘ch paliv v lokálních topeni‰tích, zejména pfii nízkém provûtrávání vlivem napfi. inverzních situací, pfii polních a stavebních pracích (zejména zakládání sta- Strana 475 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

veb), dále vlivem dÛlní a skládkové ãinnosti. Plochu pﬁekroãení dolní meze posuzování lze u této ‰kodliviny odhadnout na cca 65 – 70 % území Stﬁedoãeského kraje.

•NO2 – na území kraje je lokálnû pfiekraãována hodnota maximální hodinové koncentrace vãetnû ãetnosti pfie- kroãení (GRS StK); • Stejnû jako v celé âeské republice jsou plo‰nû pfiekraãovány cílové imisní limity pro ozón; • Nad horní mezí pro posuzování se pohybují dle modelového hodnocení kvality ovzdu‰í koncentrace látek: po- lycyklické aromatické uhlovodíky (PAH),benzen, benzo(a)pyren, oxid dusiãit˘ a oxidy dusíku, nikl a arsen. PrÛ- mûrné denní koncentrace oxidu sifiiãitého ukazují místní pfiekroãení limitních hodnot pro zimní období, nikoliv ale ãetnosti.

Tabulka 22: V˘poãet oblastí s pﬁekroãen˘mi imisními limity pro ochranu lidského zdraví – Stﬁedoãesk˘ kraj (% území kraje)

Rok NO2 roãní PM10 roãní PM10 denní BaP Ni As Celkem O3 2001 – 0,11 % 1,27 % 0,14 % 0,11 % 1,34 % 70,80 % 2002 0,04 % 0,76 % 3,44 % 0,04 % 0,14 % 3,72 % 50,91 % 2003 0,04 % 0,98 % 9,75 % – – 0,07 % 9,89 % 88,26 % 2004 – 0,15 % 1,46 % 0,32 % – – 1,84 % 99,88 % Zdroj: âHMÚ

I.2 Monitorování kvality ovzdu‰í

V roce 2003 probûhla rekonstrukce státní monitorovací sítû kvality ovzdu‰í, provozovaná âesk˘m hydrometeorologick˘m ústavem, která k 1. 1. 2004 sestává ze 64 základních stanic a 30 specializovan˘ch stanic (13 stanic mûfiících ozón, 4 dopravní stanice a 13 stanic provozovan˘ch místními úfiady). Celkem bylo v roce 2003 provádûno mûfiení kvality ovzdu‰í na 347 místech, z toho âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav zaji‰Èoval 147 mûfiících míst a hygienická sluÏ- ba a Státní zdravotní ústav 92 mûfiících míst. Z regionálního hlediska je nejvíce stanic provozováno v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji, Stfiedoãeském kraji a v Praze. Restrukturalizace monitorovací sítû a tím i sníÏení poãtu monitorovacích stanic se realizuje od 1. 1. 2004. Data z monitorovacích stanic jsou validována a shromaÏìována v Informaãním systému kvality ovzdu‰í (ISKO), provozovaném âesk˘m hydrometeorologick˘m ústavem. V nû- kter˘ch pfiípadech (zejména polycyklické aromatické uhlovodíky, VOC, rtuÈ, benzen, benzo(a)pyren a amoniak) není poãet mûfiících míst zjevnû dostateãn˘ k tomu, aby umoÏnil spolehlivé posouzení kvality ovzdu‰í nad územím âeské republiky.

Na území Stfiedoãeského kraje bylo v roce 2003 provozováno celkem 38 mûfiících stanic, z toho 16 âHMÚ a 15 Hygienická sluÏba. V roce 2004 byl poãet stanic imisního monitoringu zredukován na 19, z toho 10 provozovalo âHMÚ a 6 Zdravotní ústav, 3 stanice provozovala Ekotoxa. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 476

Tabulka 23: Typy stanic a mûﬁící programy, Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

âíslo/ Lokalita Typ Tfiída Provozovatel Zneãi‰Èující látky Kód 467 Kombinované As, Cr, Ni, Pb, Cd, Bene‰ov-Spofiilov B/U/R ZÚ SBNSK mûfiení Mn, NO2,PM10 1140 Automatizovan˘ SO ,PM ,NO , Beroun T/U/RCI âHMÚ 2 10 2 SBERA mûfiící program PM2,5,NO,CO,NOx 1454 SO ,PM ,NO , SKLMA 2 10 2 PM ,NO,O,CO, 1534 Automatizovan˘ 2,5 3 Kladno-stfied mûsta B/U/R âHMÚ NO , benzen, PAH SKLMP mûfiící program x As, Cd, Cu, Mn, Ni, 1544 Pb, PM SKLMO 10 1455 Automatizovan˘ SO ,PM ,NO , Kladno-·vermov B/U/R âHMÚ 2 10 2 SKLSA mûfiící program NO, CO, NOx 471 Kombinované As, Cd, Cr, Mn, Ni, Kladno-Rozdûlov B/S/R ZÚ SKLRK mûfiení Pb, Zn, PM10 472 Kombinované As, Cd, Cr, Mn, Ni, Kladno-Dubí B/S/I ZÚ SKLDK mûfiení Pb, Zn, PM10 SO ,PM ,NO , 1191 Kombinované 2 10 2 Kolín-SAZ B/U/R ZÚ NO, CO, NO ,As, SKOAK mûfiení x Cd, Cr, Mn, Ni, Pb 1494 Kutná Hora Manuální mûfiení B/S/R âHMÚ NO SKUHM 2 1469 Zruã nad Sázavou Manuální mûfiení B/R/N-NCI Ekotoxa NO SZSAM x 465 Kombinované PM ,NO,As,Cd, Mûlník T/U/Z ZÚ 10 2 SMEZK mûfiení Cr, Mn, Ni, Pb 1437 Automatizovan˘ SO ,PM ,NO , Mladá Boleslav B/U/R âHMÚ 2 10 2 SMBOA mûfiící program PM2,5,NO,O3,NOx 1058 Kostelní Hlavno Manuální mûfiení B/R/A-REG Ekotoxa NO SKHLM x 1337 RoÏìalovice Manuální mûfiení B/R/A-NCI âHMÚ SO ,PM ,NO SROZM 2 10 2 1106 Automatizovan˘ SO ,NO ,NO,O, Ondfiejov B/R/N-REG âHMÚ 2 2 3 SONRA mûfiící program NOx 1492 Brand˘s nad Labem Manuální mûfiení B/S/R âHMÚ SO ,PM ,NO SBRLM 2 10 2 1150 ¤evnice Manuální mûfiení B/R/N-NCI Ekotoxa SO ,NO SREVM 2 x 1493 Sedlãany Manuální mûfiení B/S/RN âHMÚ SO ,PM ,NO SSDLM 2 10 2 1508 Automatizovan˘ SO ,NO ,NO,NO, Pfiíbram T/U/R âHMÚ 2 2 x SPRIA mûfiící program PM10 463 Kombinované PM ,As,Cd, Cr, Pfiíbram-OÚNZ B/U/NR ZÚ 10 SPROK mûfiení Mn, Ni, Pb Zdroj: Zpráva o zónách a aglomeracích âR, MÎP, listopad 2005 Strana 477 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

I.3 V˘voj v emisích na území Stﬁedoãeského kraje

Tabulka 24: V˘voj v emisích rozhodujících zneãi‰Èujících látek

Rok TZL SO2 NOx CO VOC NH3 2001 7,9 30,2 43,7 82 – – 2002 8,7 28,2 39,4 62,5 30 7 2003 11,3 26,8 40,5 65,8 28,8 13,7 2004* 11 27,5 (25,92) 42,3 65,5 (55,89) 29,7 (23,38) 9,7 Emisní strop n/a 29,0 38,7 n/a 29,6 11,5 * Údaje pfievzaty z emisní inventury âHMÚ (li‰í se od bilancí uveden˘ch v pfiedchozích kapitolách – údaje emisní inventury v roce 2005 jsou u látek, u kter˘ch byla emisní inventura pro Stfiedoãesk˘ kraj úplná, uvedeny v závorkách)

Pro sestavení emisní bilance Stfiedoãeského kraje byly vyuÏity následující vstupy: • REZZO 1 – databáze zvlá‰tû velk˘ch a velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í, Stfiedoãesk˘ kraj, âHMÚ pracovi‰tû Praha, stav 2003, 2004 + doplÀkovû údaje z agendy poplatkÛ poskytnuté KÚ Stfiedoãeského kraje, stav 2004 • REZZO 2 – databáze stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í, Stfiedoãesk˘ kraj, âHMÚ, pracovi‰tû Milevsko, stav 2003, 2004 + doplÀkovû údaje z agendy poplatkÛ poskytnuté KÚ Stfiedoãeského kraje, stav 2004 •Tabulky ze SLBD 2001, Stfiedoãesk˘ kraj, âSÚ, Krajsk˘ úfiad Stfiedoãeského kraje • Databáze o dodávkách zemního plynu v kategoriích obyvatelstvo a maloodbûr, Stfiedoãesk˘ kraj, Stfiedoãeská plynárenská, a. s., PraÏská plynárenská, a. s., stav 2003, 2004 • PrÛmûrné kvalitativní znaky spalovan˘ch tuh˘ch paliv v jednotliv˘ch sférách spotfieby ve Stfiedoãeském kraji, TEKO Praha, stav 2004.

Tabulka 25: V˘voj podílu jednotliv˘ch kategorií zdrojÛ (%)

Látka Rok REZZO1 REZZO2 REZZO3 R1 – R3 REZZO4 2002 19 % 9 % 56 % 84 % 16 % Tuhé látky 2003 12 % 9 % 45 % 66 % 34 % 2004* 22,7% 2,7% 62,4% 87,8% 12,2% 2002 69 % 4 % 24 % 97 % 3 % Oxid sifiiãit˘ 2003 65 % 4 % 28 % 97 % 3 % 2004 66,4% 4,1% 28,3% 98,9% 1,1% 2002 41 % 2 % 5 % 48 % 52 % Oxidy dusíku 2003 37 % 2 % 5 % 45 % 55 % 2004 38,6% 1,2% 4,9% 44,7% 55,3% 2002 6 % 3 % 35 % 44 % 56 % Oxid uhelnat˘ 2003 4 % 2 % 35 % 42 % 58 % 2004 7,0% 1,7% 38,9% 47,6% 52,4% 2002 19 % 24 % 57 % 100 % – Amoniak 2003 15 % 20 % 63 % 98 % 2 % 2004 K dispozici pouze bilance za REZZO 1 a 2 Zdroj: âHMÚ * Uvedeny podíly na PM10 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 478

J. POÎADAVKY ÚMLUVY A PROTOKOLU

K Úmluvû Evropské hospodáfiské komise OSN o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í, pfiekraãujícím hranice státÛ (CLRTAP) bylo jiÏ pfiijato 8 protokolÛ: • EMEP, • První protokol o sífie, • Protokol u dusíku, • Druh˘ protokol o sífie, • Protokol o tûkav˘ch organick˘ch látkách, • Protokol o tûÏk˘ch kovech, • Protokol o persistentních organick˘ch polutantech, • Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozonu.

PoÏadavky Úmluvy a protokolÛ jsou formulovány pfieváÏnû na úrovni státu, kter˘ k Úmluvû i ke v‰em v˘‰e uveden˘m protokolÛm pfiistoupil. PoÏadavky protokolÛ byly vût‰inou transponovány do zákona o ochranû ovzdu‰í a jeho provádûcích pfiedpisÛ a jsou v pfiíslu‰n˘ch termínech naplÀovány.

K. HODNOCENÍ DOSAÎITELNOSTI EMISNÍCH STROPÒ

K.1 Pﬁedpokládan˘ v˘voj emisí do roku 2010 – bez dodateãn˘ch opatﬁení

K.1.1 Zvlá‰tû velké spalovací zdroje Tyto zdroje podléhají povinnosti zpracování plánÛ emisí a také integrovanému povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní. Pfii prognóze v˘voje emisí z této skupiny stropÛ jsme proto vycházeli z vlastních ‰et- fiení u provozovatelÛ zdrojÛ a dále z údajÛ integrovan˘ch povolení k provozování zdroje (schválen˘ch i pfiedloÏe- n˘ch), z údajÛ, uveden˘ch v Rozhodnutí Stfiedoãeského kraje.

Následující tabulka uvádí emisní stropy pro jednotlivé zdroje na základû v˘poãtÛ âHMÚ a Rozhodnutí kraje:

Tabulka 26: Stávající emise zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ v porovnání s individuálními emisními stropy, Stﬁedoãesk˘ kraj

Skuteãnost Debet/kredit Zdroj prÛmûr 00–02 ROZHODNUTÍ rok 2003 rok 2004 2003 2004 kraje

SO2 ECKG Kladno 4570 4570 3683 3039 887 1531 Energotrans-EME I 2206 2472,5 2365 3377 107,5 –904,5 Paramo-Kolín 21,6 21,6 162 97 –140,4 –75,4 Cukrovar Dobrovice 0,15 1 (10) 1 6 Spolana 1730 1730 1686 1357 44 373 âEZ-EME II 1210 1210 960 959 250 251 âEZ-EME III 2325 2325 1565 1537 760 788 KAUâUK 1186 1500 763 1128 737 372 souãet 13248,75 13829,1 11185 11500 2645,1 2329,1 Strana 479 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

Skuteãnost Debet/kredit Zdroj prÛmûr 00–02 ROZHODNUTÍ rok 2003 rok 2004 2003 2004 kraje

NOx ECKG Kladno 2729 3268,4 2708 2652 560,4 616,4 Energotrans-EME I 2298,6 2466,5 2393 2483 73,5 –16,5 Paramo-Kolín 32 32 63 45 –31,0 –13,0 Cukrovar Dobrovice 24,6 63,8 24 28 39,8 35,8 Spolana 693 695 617 567 78,0 128,0 âEZ-EME II 1938 1734 1704 2101 30,0 –367,0 âEZ-EME III 3418 3653,1 3747 4304 –93,9 –650,9 KAUâUK 420 687,1 399 566 288,1 121,1 souãet 11553,2 12599,9 11655,0 12746,0 944,9 –146,1 TZL ECKG Kladno 193 203,2 177 84 26,2 119,2 Energotrans-EME I 132,6 155,0 172 152 –17,0 3,0 Paramo-Kolín 2 2 5 4 –3,0 –2,0 Cukrovar Dobrovice 0,3 1 1 1 0,0 0,0 Spolana 21,5 22 26 15 –4,0 7,0 âEZ-EME II 125 152,2 176 228 –23,8 –75,8 âEZ-EME III 137 194,7 230 408 –35,3 –213,3 KAUâUK 32,1 59,5 34 81 25,5 –21,5 souãet 643,5 789,6 821,0 973,0 –31,4 –183,4 Zdroj: Stﬁedoãesk˘ kraj

Na jafie 2006 je v pfiípravû novela Nafiízení ã. 112/2004 Sb. Návrh novely není dokonãen, ale emisní stropy, na- stavené v Rozhodnutích kraje jsou potfiebn˘m nástrojem ke sníÏení emisí. Ústupek z tûchto hodnot se nezdá pravdû- podobn˘ v dobû, kdy se âeská republika pot˘ká s dosaÏením emisního stropu pro NOx a je zfiejmé, Ïe se bez urãitého sníÏení emisí z velk˘ch stacionárních spalovacích zdrojÛ stropu dosáhnout nepodafií.

Podrobnûji k jednotliv˘m zdrojÛm âEZ a. s. – elektrárna Mûlník – nejv˘znamnûj‰í zdroj v regionu pro‰el v uplynul˘ch letech zásadními technologick˘- mi úpravami, které vedly k v˘znamnému poklesu emisí oxidÛ dusíku.V rámci zpracování byla s provozovatelem kon- zultována dal‰í moÏnost sníÏení emisí NOx.Potenciál ke sníÏení emisí NOx je v souãasnosti, pfii stávajících technologick˘ch podmínkách provozu zdrojÛ, zcela minimální a dle sdûlení provozovatele ekonomicky nevhodn˘.V˘voj emisí pro rok 2010 kopíruje pfiedpokládan˘ v˘voj pro rok 2008. Zdroj bude dle vlastního vyjádfiení plnit emisní stropy sta- novené v Rozhodnutí Stfiedoãeského kraje.

3 Elektrárna Kladno (ECKG Kladno) – K roku 2008 je plánováno sníÏení emisí SO2 o 100 mg/m na blocích 4 a 5, kde jsou fluidní kotle vybaveny technologií odsifiování ve fluidní vrstvû injektáÏí drceného vápence do fluidní vrstvy. V souãasné dobû je elektrárna provozována v tzv. „ReÏimu systémov˘ch sluÏeb“. Znamená to, Ïe není plnû vyuÏívá- na její v˘robní kapacita.V letech 2005 a 2006 rovnûÏ probíhají v elektrárnû generální opravy.V dal‰ím cyklu generál- ních oprav v˘robních blokÛ elektrárny (cca v letech 2011 aÏ 2012) bude realizováno opatfiení pro sníÏení emisí NOx tak, aby se maximální koncentrace oxidÛ dusíku ve spalinách z fluidních kotlÛ sníÏila pod 200 mg/m3 (emisní limit 200 mg/m3 dle pfiílohy ã. 3 k nafiízení vlády ã. 112/2004 Sb.).

Budoucí v˘voj mnoÏství emisí bude z jedné strany ovlivÀován v˘‰e citovan˘mi opatfieními na sníÏení emisních koncentrací SO2 aNOx ve spalinách z fluidních kotlÛ K4 a K5 a z druhé strany vyuÏíváním v˘robní kapacity elekt- rárny. Je zfiejmé, Ïe po letech 2005 a 2006, kdy probûhnou generální opravy v˘robních blokÛ ã.4 a 5, bude elektrárna âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 480 schopna opût zv˘‰it vyuÏití v˘robní kapacity.V tom pfiípadû by do‰lo ke zv˘‰ení spotfieby paliva a ke zv˘‰ení roãního mnoÏství emisí oproti hodnotám z let 2005 a 2006. Jak velké objemy v˘roby elektfiiny budou docilovány v letech 2007 a dále, závisí na podnikatelské strategii firmy.V dodávkách tepla do tepeln˘ch sítí bude zfiejmû mírn˘ nárÛst. Napfií- klad se pfiipravuje pfiipojení Nemocnice Kladno k soustavû CZT. Provoz elektrárny jako zvlá‰È velkého zdroje zne- ãi‰Èování ovzdu‰í bude probíhat v mezích a za podmínek Integrovaného povolení podle § 13 odst. 3 zákona o inte- grované prevenci a omezování zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí, které bylo vydáno rozhodnutím KÚ Stfiedoãeského kraje dne 20. 10. 2005.

PARAMO, a. s. Pardubice – HS Kolín – V horizontu do roku 2010 probûhne pfiedpokládaná náhrada stávající- ho paliva a pfiechod na ZPN. Toto opatfiení bude spojeno s úsporou emisí vãetnû NOx.

SPOLANA a. s. – Spolana – V˘voj v emisích z tohoto zdroje je odvisl˘ od v˘voje podniku. Do roku 2010 se pﬁedpokládá nav˘‰ení emisí o cca 10 aÏ 20 %, které je zpÛsobeno oãekávan˘m nárÛstem v˘roby.

Kauãuk, a. s. – Pﬁipravuje se modernizace technologie v˘roby butadienu. Emise do roku 2010 budou reduková- ny v závislosti na emisních stropech.

V˘‰e uvedené zvlá‰tû velké spalovací stacionární zdroje mají uvedeny v˘poãtové stropy v naﬁízení vlády ã. 112/2004 Sb. a také souhrnn˘ emisní strop pro Stﬁedoãesk˘ kraj.

Mezi zvlá‰tû velká spalovací zafiízení patfií také Pfiíbramská teplárenská, a. s. (není uvedena v NV ã. 112/2004 Sb.)

Pfiíbramská teplárenská a. s. – V souãasné dobû je teplárna provozována pro potfiebu soustavy centralizované- ho zásobování teplem mûsta Pfiíbrami. Primární horkovodní tepelná síÈ o celkové délce cca 11 km zásobuje témûfi v‰echny lokality mûsta Pfiíbrami. Spoleãnost Pfiíbramská teplárenská a. s. je v konkurzu a ve‰keré vynaloÏené nákla- dy musí schvalovat vûfiitelsk˘ v˘bor. Z toho dÛvodu se provádí údrÏba a opravy v˘robního zafiízení, av‰ak investice do modernizací a pfiípadn˘ch rekonstrukcí jsou omezeny.

Pfiíbramská teplárenská je zvlá‰È velk˘m zdrojem zneãi‰Èování ovzdu‰í, a provozovatel poÏádal o vydání Inte- grovaného povolení podle § 13 odst. 3 zákona o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí. V rozhodnutí o integrovaném povolení stanovil Krajsk˘ úfiad Stfiedoãeského kraje následující podmínky:

• Monitoring ovzdu‰í (Kontinuální mûfiení emisí SO2 je zavedeno jako souãást odsifiovacího zafiízení; Kontinuál-

ní mûﬁení emisí TZL, NOx a CO musí podnik zavést do 31. 12. 2009). • Hospodárné vyuÏívání surovin a energie; • Osazení nov˘ch ﬁídících systémÛ v˘mûníkov˘ch stanic (rekonstrukce v˘mûníkové stanice v objektu SO 132.59 – Správní budova) do 31. 12. 2007; • Instalace frekvenãních mûniãÛ ke vzduchov˘m ventilátorÛm – plynulá regulace mnoÏství vzduchu do kotlÛ –

sníÏí se produkce NOx do 31. 12. 2010.

Spoleãnost Pfiíbramská teplárenská a. s. v konkurzu pfiedloÏila v ‰etfiení svÛj pfiedpoklad spotfieby paliva, v˘roby elektfiiny a tepla a produkce emisí pro rok 2010. Vychází z podmínky dodrÏování emisních limitÛ, pfiitom pfiedpo- kládá moÏnost zv˘‰ení v˘roby elektfiiny a tím zv˘‰ení spotfieby paliva (hnûdého uhlí) oproti roku 2004 o více neÏ

13 %. V souvislosti s tím pﬁedpokládá rovnûÏ oproti roku 2004 moÏnost zv˘‰ení mnoÏství emisí TZL, SO2 aNOx.

Souhrnné emise pro zvlá‰tû velké spalovací zdroje ve v˘voji do roku 2010 znázorÀuje následující graf, v˘hledo- vé emise k roku 2010 jsou uvedeny v Tabulce 27. Strana 481 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

Obrázek 12: V˘voj v emisích ze zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ na území Stfiedoãeského kraje do roku 2010 – scénáfi bez opatfiení

K.1.2 Potenciál ve sníÏení emisí NOx ze zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní Elektrárna Mûlník II a III, Energotrans V souãasné dobû probíhá schvalování Ïádosti âEZ a spoleãnosti Energotrans o integrované povolení ke zdrojÛm Elektrárna Mûlník II a III (EMù II a EMù III – âEZ) a zdroji Elektrárna Mûlník I spoleãnosti Energotrans. Povo- lení tûchto zdrojÛ je v kompetenci Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje. IPPC je nástrojem k vyjednávání podmínek provozování zdroje, které je nezbytné vidût v kontextu v‰ech sloÏek Ïivotního prostfiedí a také v kontextu území, na kterém se provozovan˘ zdroj nachází. Vzhledem k:

• negativnímu v˘voji v emisích u tûchto zdrojÛ v meziroãním porovnání let 2003 a 2004, zejména emisí NOx, • vzhledem k jejich prokazatelnému pﬁíspûvku k imisní zátûÏi oxidem dusiãit˘m na území Stﬁedoãeského kraje, a to ve v˘‰i 6,50 % (EMù II a III) a 8,15 % (Mûlník I),

• vzhledem ke 34 % podílu zdrojÛ EMù II a III na celkov˘ch emisích NOx ze stacionárních zdrojÛ zneãi‰tûní a13% podílu Mûlníku I spoleãnosti Energotrans, a. s.

by mûly obû strany – provozovatelé zdrojÛ a krajsk˘ úﬁad – hledat ﬁe‰ení, jak stabilizovat a sníÏit k roku 2010 emise NOx z tûchto zvlá‰tû velk˘ch spalovacích stacionárních zdrojÛ.

Co se potenciálu ve sníÏení emisí t˘ká, pokud by zdroje LCP, které dnes emitují ménû emisí, neÏ je jejich povolen˘ strop, tyto kredity udrÏely, a zdroje, které emitují více, neÏ je jejich povolen˘ strop, od roku 2008 sníÏily emise na hodnotu danou rozhodnutím, dojde ke sníÏení emisí NOx ze zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ o NOx 1041 t/rok. Po- tfiebné sníÏení emisí ze spalovacích zdrojÛ celkem je na úrovni cca 1,2 aÏ 2 kt/rok. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 482 2010 x x NO 2004 NO x 2010 NO 2 2 797,00 14 012,00 12 604,00 2004 SO 2 TZL SO 91,30 2,00 21,60 32,00 16,72 16 792,92 793 410,66 400 1 033,34 884,5 14 724,25 17 473,1 14 288,63 14 221 P¤ÍKON rozhodnutí KÚ rozhodnutí KÚ rozhodnutí KÚ P¤ÍKON TZL 2004 TZL 2010 SO ÁZEV bulka 27: zdroje (dle NV ã. spalovací Zvlá‰tû velké a 112/2004 Sb.) emise k jejich v˘hledové roku 2010 ARAMO a. s. HS KolínARAMO a. s. HS Kolín 91,30 3,96 2 96,66 21,6 44,53 32 SPOLANA a.SPOLANA s. TeplárnaCukrovar aTTD a. rafinerie cukru Dobrovice Dobrovice s.,Cukrovar âEZ, a. s. – Elektrárna Mûlník 2âEZ, a. s. – Elektrárna Mûlník 3ECK Generating, 82,30 s. r. o. , Elektrárna KladnoElektrárna Kolín ENERGOTRANS, a. s. – Elektrárna Mûlník I 28,90Kauãuk a. s.P Pfiíbramská teplárenská a. s. 30 s.·KO-ENERGO r. o.Souãet LCP 6,41 1 066,98 1 128,57 281,00 627,00âEZ, a. s. – Elektrárna Mûlník 2 1 358,00 1 83,91âEZ, a. s. – Elektrárna Mûlník 3 152,18 a.SPOLANA 228,00 s. Teplárna 15,00 408,00P 36,12 203Cukrovar aTTD a. rafinerie cukru Dobrovice Dobrovice s.,Cukrovar 182Kauãuk a. s. 152 Závodní teplárna 3 038,49 195 22ENERGOTRANS, a. 3 376,86 s. – Elektrárna Mûlník I 63 ECK Generating, s. r. 1 537,00 959,00 1 357,00 o. , Elektrárna Kladno 4 570 podle NV ã.Souãet – zdroje regulované 112/2004 Sb. 2 472,5ã. 112/2004 Sb. kraj – strop pro Stfiedoãesk˘ 2 651,58 2 482,53 2 325 1 210 1 730 435,68 4 304,00 2 101,00 3 268 567,00 2 513 6,30 82,30 82,61 3 653 1 734 695 7,78 10 63 1 647,40 1,00 1 130,98 8,5 627,00 2 000 1 358,00 781,53 1 500 5 070,83 1 128,57 643,50 620,11 1,00 1 066,98 850 281,00 152,15 194,65 784,99 650 155,04 435,68 427,59 742 203,15 63,80 1 210,00 2 325,00 27,00 13 829,60 470 2 472,00 50,00 4 570,00 1 734,00 12 599,90 3 653,14 1 730,00 2 466,51 1 500,00 3 268,40 695,00 687,05 REZZO 1 SUMA celkemN 1 503,88 17 222,38 16 341,34 Ta Strana 483 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

K.1.3 Ostatní zdroje REZZO 1 Pﬁi v˘bûru provozovatelÛ pro dotazníkové akce jsme vycházeli z poﬁadí podle emisí v roce 2003/2004. Nejvût‰í zne- ãi‰Èovatelé v kaÏdé z látek, podléhajících emisnímu stropu byli nûkolikrát urgováni, své údaje bohuÏel mnohdy nedo- dali. Nûkteré údaje byly jiÏ uvedeny v tabulkách v˘voje u LCP.

Zji‰tûní u konkrétních provozovatelÛ: • âeské lupkové závody a. s. – Emise v letech 2005 – 2010 se budou pohybovat na úrovni roku 2004. • Papírny Bûlá a. s. – V horizontu do roku 2010 se neoãekává Ïádná zásadní zmûna v technologii a ve v˘robû. • Sklárny Kavalier, a. s. Kavalier Sázava – Pﬁedpoklad zv˘‰ení v˘roby o cca 10 % do roku 2010. •·KODA – AUTO – Do roku 2010 je plánované zv˘‰ení produkce automobilÛ o 28 %.

V kategorii ostatních stávajících zdrojÛ REZZO 1 (s v˘jimkou zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ, uveden˘ch v tabulce) lze oãekávat modernizaci kotelního hospodáﬁství a snahu o úsporu energie a tím i skleníkov˘ch plynÛ po rozbûhu emisního obchodování (zejména sektor energetiky a teplárenství). Na tuto skupinu zdrojÛ dopadne také ekologická daÀ na energetické produkty a elektﬁinu, která bude v âR od roku 2009 zavedena.

Velmi v˘znamné jsou technologické obmûny a sníÏení technologick˘ch emisí, které mají pﬁi v˘znamné velikosti znaãn˘ vliv na emisní situaci v okolí (cihelny, cementárny, apod.).

V˘znamn˘ potenciál sníÏení emisí pfiedstavuje realizace projektu na vytvofiení teploenergetické soustavy, která by integrovala rekonstruovan˘ zdroj Elektrárna Kolín, a. s. se zdrojem mimo území Stfiedoãeského kraje, âEZ, a. s. Elektrárnou Chvaletice. Tento kombinovan˘ systém by mûl zajistit pfiedev‰ím: • dostateãn˘ potenciál k zaji‰tûní centralizovan˘ch dodávek tepla do v˘znamn˘ch sídel Kolín, Nymburk a Kutná Hora, • zaji‰tûní bezpeãnosti dodávek tepla pro posílenou odbûrovou skupinu ze dvou zdrojÛ s nezávisl˘mi dodávkami paliva, • vysokou flexibilitu zdrojÛ opatfien˘ch kondenzaãními turbínami na v˘robu elektrické energie, tzn. vyuÏití zdro- jÛ v optimálním provozním pásmu, • sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek zejména v okolí zdroje Elektrárna Kolín, a. s. vã.

• sníÏení rizika pfiekroãení imisního limitu pro suspendované ãástice frakce PM10 od 1. 1. 2005, • provedení rekonstrukce pátefiní parovodní distribuãní sítû tepla kolínské elektrárny (s cílem pfievedení do hor- kovodního systému a sníÏení ztrát pfii rozvodech).

V˘hodou propojeného systému zdrojÛ je pomûrnû vyspûlá technologie v˘roby elektrické energie a zbytkového tepla.

Pfiedpokládáme proto pokles aÏ stagnaci emisí u této slupiny zdrojÛ. V˘jimkou mohou b˘t emise tûkav˘ch organick˘ch látek, kde z dÛvodÛ roz‰ífiení v˘roby ve ·kodû Mladá Boleslav a s nábûhem v˘roby v automobilce Kolín mÛÏe dojít k v˘znamnému nárÛstu emisí VOC (fiádovû o stovky tun).

K.1.4 Zdroje REZZO 2 V této kategorii zdrojÛ nepfiedpokládáme ve v˘hledu nárÛst emisí, naopak vlivem plynofikace nûkter˘ch dal‰ích ob- cí pfiedpokládáme zejména u kotelen REZZO 1 a REZZO 2 v objektech obãanské vybavenosti pfiechod na zemní plyn. NárÛst emisí vlivem nové zástavby by mûl b˘t eliminován: • Úsporami paliv a energie ve stávajících objektech, technick˘ch zafiízeních a rozvodech (úspory energie budou podpofieny nov˘mi nárÛsty cen paliv a elektfiiny po zavedení ekologické danû.) • nov˘mi poÏadavky na energetickou nároãnost budov, díky které by mohlo b˘t odstranûno souãasné ãasté pfie- dimenzování nov˘ch objektÛ a tím vysoké ztráty, •Kontrolou kotlÛ a klimatizaãních zafiízení s dÛrazem na úãinnost spalování a efektivní provozování.Tyto kontroly se budou t˘kat v‰ech kotlÛ od v˘konu 200 kW v podnikatelsk˘ch subjektech, spalující tuhá ãi kapalná paliva. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 484

K.1.5 Zdroje REZZO 3 Ve Stfiedoãeském kraji provozují distribuãní sítû plynu spoleãnosti RWE-STp, a dal‰í jeho krajské poboãky, PraÏská plynárenská a soukromí provozovatelé sítí. V leto‰ním roce se opût vystupÀoval návrat odbûratelÛ k tuh˘m palivÛm pro vytápûní domÛ a bytÛ. Se zavedením daÀové ekologické reformy dojde ke zdraÏení i u tûchto paliv pro v˘robu tepla a vy‰‰í ceny vytvofií dal‰í tlak na sniÏování spotfieby paliv a energie. Pfii rekonstrukcích a v nové v˘stavbû budou zlep‰ovány tepelnû technické vlastnosti objektÛ v souvislosti s nov˘mi normov˘mi poÏadavky na spotfiebu tepla a elektrické energie na vytápûní, chlazení, osvûtlení, vûtrání a ohfiev teplé vody v budovû, které byly zavedeny do ães- kého práva v roce 2006 novelou zákona ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií.

Obce, u kter˘ch se v souãasné dobû uvaÏuje o plynofikaci, jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka 28: Plynofikace dal‰ích obcí ve v˘hledu (pﬁedpoklad RWE – Stﬁedoãeské plynárenské, a. s.)

Rok ZUJ Obec Bytové 3. rok DOM domácnosti 2006 534242 Nové Dvory 286 190 2006 532801 Sazená 88 63 sdruÏení Pod Klepcem – vazba na SFÎP 1046 569 2006 533734 Tismice 150 95 2006 513288 Mrzky 48 27 2006 533661 Rostoklaty 143 70 2006 533785 Tuklaty 257 130 2006 533220 BfieÏany II 185 103 2006 533611 Pfii‰imasy 162 90 2006 564702 Masojedy 27 19 2006 564800 Hrade‰ín 74 35 2006 571636 Nûmãice (Kolínské Zálabí) 99 58 2006 533360 Jestfiabí Lhota (Kolínské Zálabí) 132 61 2006 533530 Nová Ves I 375 175 2006 538451 LouÀovice 154 95 2007 537250 Jíkev 128 70 2007 599638 Hrub˘ Jeseník 173 105 2007 599719 Tehovec 76 39 2007 533882 Volárna (Kolínské Zálabí) 149 71 2007 539732 ·tûchovice 497 260 2007 573621 Hvozdnice 121 72 2007 533513 Malotice 107 62 2007 533378 Jevany 178 116 2007 533904 VyÏlovka 179 116 2007 538850 Svojetice 122 67 2007 537586 Opolany 310 138 2008 539163 Davle 404 206 2008 539490 Mûchenice 208 119 2008 539546 Petrov u Prahy 102 72 2008 530352 Ostfiedek (+ m.ã. âakov) 94 39 2008 537411 Kfiinec 510 157 2008 537446 LouãeÀ 394 188 2008 537438 Libice nad Cidlinou 458 204 2008 540889 Nová Ves pod Ple‰í 255 117 Strana 485 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Rok ZUJ Obec Bytové 3. rok DOM domácnosti 2009 533416 Kostelec nad âern˘mi Lesy 1172 420 2009 539252 Hradi‰tko 431 280 2009 531588 Neumûtely 186 121 2009 541591 Vysok˘ Chlumec (pokud pivovar) 273 107 2009 540714 Malá Hra‰tice 237 98 2010 540901 Nov˘ Knín 643 210 2010 529451 Bystﬁice 1374 550 2010 539848 Vrané nad Vltavou 661 270 2010 537390 Krchleby 249 102 Zdroj: RWE-STp na základû jednání s obcemi

Pﬁínosy plynofikace byly propoãteny jako diference mezi stávajícím a oãekávan˘m zpÛsobem vytápûní u speci- fikovaného poãtu domácností a jsou uvedeny v následující tabulce. Potenciál sníÏení emisí prostou náhradou uhlí zemním plynem v uveden˘ch obcích a poãtech domácností je na úrovni 145 t emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, 310 t oxidu siﬁiãitého a 35 tun oxidÛ dusíku roãnû (viz tabulka 29).

K tomuto potenciálu by bylo vhodné pfiiãíst cca 10 – 40% sníÏení spotfieby v rodinn˘ch domech v dÛsledku moÏ- ností regulace a odstranûním nejvût‰ích tepeln˘ch ztrát pfii pfiíleÏitosti jejich plynofikace. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 486 ) CO VOC Benzen BaP Hg (kg) Cd (kg) As (kg) Ni (kg) Pb (kg) x NO 2 SO 10 Data AZ ORP Tuhé PM bulka 29: po plynofikaci obcí (2008 – 2010, stav procesÛ REZZO 3 – v˘hledov˘ Bilance emisí ze spalovacích fond bytov˘ stávající KOD N ORP21012102 Bene‰ov2103 Beroun2104 Brand˘s nad Labem-St. Boleslav2105 âáslav 173,692106 âerno‰ice 134,882107 âesk˘ Brod2108 321,71 Dobfií‰2109 Hofiovice 98,782110 Kladno 270,532111 Kolín 959,50 látky 219,662112Vltavou Kralupy nad 194,59 191,542113 hora Kutná 402,56 158,87 0,162114 nad Labem Lysá 109,89 314,03 101,27 281,54 25,202115 Mûlník 56,62 1 187,98 249,85 83,86 89,362116 Mladá Boleslav 2,80 240,23 44,76 522,412117 Mnichovo Hradi‰tû 134,07 117,74 46,43 829,11 155,49 0,14 170,03 0,202118 Neratovice 96,84 47,36 168,01 124,24 95,79 36,04 1 544,902119 42,29 Nymburk 3,57 228,49 29,86 252,062120 173,51 Podûbrady 310,35 0,14 395,32 177,72 86,24 3,46 0,89 262,75 40,30 243,602121 Pfiíbram 30,61 287,70 68,11 420,08 47,63 0,27 80,58 207,06 0,17 27,232122 6,08 Rakovník 197,38 32,09 47,28 127,72 2,44 281,16 57,69 65,29 746,032123 456,02 ¤íãany 510,88 0,07 366,69 4,41 257,10 1 252,53 66,43 222,892124 4,59 Sedlãany 0,13 150,06 16,31 123,58 0,05 103,39 168,79 54,09 101,77 1,00 250,14 51,322125 474,10 Slan˘ 1 351,39 19,95 135,49 1 083,28 0,25 3,09 0,13 1,14 8,46 0,09 86,312126 Vla‰im 133,58 7,53 0,21 270,78 0,04 50,52 267,36 218,89 23,68 18,45 197,27 5,78 1,01Celkov˘ souãet 0,05 Votice 0,84 1 406,11 33,26 29,30 139,95 0,23 6,73 39,46 70,73 0,18 2,18 102,32 1,50 39,64 2,33 282,17 5,24 1,46 0,04 111,50 3,65 39,10 253,98 37,95 0,75 91,20 0,11 0,08 790,08 81,39 0,03 9,77 230,07 0,24 0,33 368,20 1,07 0,18 3,97 294,35 51,78 3,15 0,04 159,14 169,57 42,25 27,53 2,78 1,90 300,69 6,10 64,00 2,49 0,29 239,53 4,66 0,20 0,04 0,15 0,96 0,13 531,50 181,72 50,70 4,11 0,69 0,54 271,82 0,57 191,86 432,95 1,82 682,14 10,52 1,13 5,05 25,90 143,79 145,88 4,02 0,27 0,20 503,52 4,73 159,35 121,33 3,24 54,33 137,08 0,03 1 560,91 0,74 7,94 287,99 1,49 125,26 2,31 0,88 1 276,64 101,14 249,15 1,63 5,24 161,93 0,05 0,11 0,73 316,37 4 435,07 0,04 90,78 258,37 8,58 0,11 95,64 3 559,45 6,87 130,89 0,08 68,56 21,21 1,35 98,20 7,40 7 034,87 0,17 0,27 0,94 248,82 15,46 0,22 2 024,78 246,90 2,94 853,28 1,99 730,02 8,92 58,04 80,44 20 809,13 0,79 1,25 46,17 0,24 171,86 63,22 1,46 0,75 63,11 149,05 4 191,2 138,78 0,10 4,60 0,04 3,72 1,60 0,14 0,07 740,05 5,02 728,98 0,13 3,53 2,54 36,86 0,24 1,01 27,82 679,73 0,18 147,24 31,09 147,18 1,87 0,58 5,83 408,63 60,85 0,23 2,49 4,75 0,12 2,12 0,12 0,44 4,33 1,86 82,92 3,02 1,72 17,70 0,12 25,15 1,17 0,10 3,19 77,48 9,90 0,07 2,18 3,17 2,12 8,09 2,71 20,89 15,58 131,89 0,11 0,86 0,10 0,64 1,19 2,77 5,40 2,71 4,62 0,06 0,85 0,58 1,52 4,71 4,63 0,31 2,59 Ta Strana 487 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 CO VOC Benzen B(a)P Hg (kg) Cd (kg) As (kg) Ni (kg) Pb (kg) x NO 2 SO 10 4 580,36 3 667,98 7 346,80 2 059,40 21 734,53 4 374,66 3,68 699,68 63,57 3,15 80,96 21,59 137,83 AZ ORP Tuhé PM bulka 30: procesÛ REZZO 3 – v˘chozí rok 2004 (tun/rok resp. Bilance emisí ze spalovacích kg/rok) ORP21012102 Bene‰ov2103 Beroun2104 Brand˘s n/L – St. B.2105 âáslav2106 âerno‰ice2107 âesk˘ Brod2108 Dobfií‰2109 Hofiovice 173,692110 Kladno 285,65 134,882111 Kolín látky 230,802112Vltavou 321,71 Kralupy nad 194,592113 hora Kutná 436,68 158,87 98,782114 nad Labem Lysá 113,57 101,27 349,04 281,542115 Mûlník 959,50 70,27 1 289,34 276,39 83,86 89,362116 Mladá Boleslav 191,54 260,27 54,94 593,632117 Mnichovo Hradi‰tû 134,07 128,43 46,43 829,11 158,45 0,16 126,22 178,19 0,222118 Neratovice 103,66 47,36 168,01 126,42 25,20 36,04 1 755,852119 44,32 Nymburk 228,49 33,12 197,62 258,722120 Podûbrady 352,27 0,14 395,32 2,80 177,72 86,24 3,75 272,68 40,30 374,86 248,462121 Pfiíbram 50,23 30,61 68,83 420,08 0,30 80,58 0,14 214,37 0,18 27,232122 Rakovník 201,10 32,09 74,96 52,20 127,72 2,44 582,52 281,16 65,29 765,822123 478,41 ¤íãany 0,07 3,57 376,30 4,80 257,10 1 252,53 66,43 0,06 117,56 222,892124 5,21 Sedlãany 0,13 153,97 16,31 126,00 168,79 54,09 102,89 0,89 1,08 250,14 10,33 51,322125 474,10 Slan˘ 1 417,89 19,95 0,10 135,49 1 111,72 0,28 3,09 0,13 1,14 86,31 6,08 2126 Vla‰im 133,58 8,18 0,21 283,93 1,10 19,89 0,04 50,52 267,36 224,55 24,08 197,27 6,57 1,01Celkov˘ souãet 0,05 Votice 1 406,11 33,26 29,30 155,21 0,24 0,05 1,71 6,73 39,46V˘hled (viz list „V˘hled“) 70,73 0,19 2,24 110,49 39,64 2,49 282,17 5,24 1,46 122,74 3,65 40,43Rozdíl (mínus je zlep‰ení) 253,98 38,64 1,40 0,08 0,75 91,20 11,13 0,11 790,08 87,41 0,03 264,49 0,24 0,33 368,20 0,18 4,17 294,35 51,78 3,23 0,36 2,17 0,04 159,14 187,99 42,25 27,53 2,85 300,69 6,10 67,71 2,49 239,53 4,66 0,21 0,04 0,15 2,38 0,59 0,96 0,13 531,50 207,02 52,69 4,11 0,70 271,82 0,57 194,71 432,95 784,39 10,52 1,13 5,30 25,90 4 435,07 143,79 165,03 4,13 3,70 0,27 0,20 558,25 4,86 161,44 121,33 54,33 3 559,45 157,31 0,03 1 560,91 0,74 7,94 339,81 –145,29 1,54 7 034,87 126,75 2,31 0,90 1 276,64 111,96 255,58 1,63 5,24 161,93 2 024,78 –108,53 0,05 0,13 0,73 316,37 0,04 20 809,13 96,69 258,37 9,01 0,11 –311,93 96,74 7,05 130,89 0,09 69,26 23,26 1,35 98,20 7,40 0,17 4 191,2 0,27 1 006,79 0,94 –34,62 252,18 16,56 0,22 246,90 2,94 2,29 749,10 8,92 58,04 80,44 202,35 0,79 1,25 3,53 –925,40 46,17 0,24 63,58 1,63 0,75 63,11 679,73 152,83 138,78 –183,41 0,11 4,60 0,17 0,04 3,72 1,60 60,85 0,08 750,04 –0,15 5,02 728,98 0,13 31,37 2,92 36,86 0,24 1,01 –19,95 0,18 149,22 3,02 31,48 147,18 2,08 2,94 0,66 –2,72 5,83 408,63 0,23 77,48 4,75 0,13 2,18 0,12 0,48 –0,13 0,15 4,98 1,86 20,89 82,92 1,72 17,90 25,15 1,17 –3,48 131,89 0,11 3,54 3,75 9,90 0,07 2,21 –0,70 2,12 8,09 2,78 15,58 0,98 –5,95 0,11 0,10 0,66 1,19 6,38 2,81 2,71 4,74 0,06 0,86 0,58 1,52 4,77 4,63 0,31 2,59 KOD N Ta âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 488

K.1.6 Stacionární zdroje celkem

Zji‰tûné údaje o v˘voji emisí u zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ, odhad v˘voje v ostatních REZZO 1 a REZZO 2 a propoãet v REZZO 3 spalovacích zdrojích na základû v˘voje v plynofikaci Stﬁedoãeského kraje je uveden v sou- hrnné tabulce a grafech moÏného v˘voje v emisích Stﬁedoãeského kraje.

Obrázek 13: V˘voj v emisích SO2 aNOx, stávající stacionární zdroje

Zdroj: ENVIROS, HO Base

Tabulka 31: V˘voj v emisích ve stávajících stacionárních zdrojích zneãi‰tûní

SO2 NOx VOC 2004 2010 2004 2010 2004 2010 LCP celkem 14 797,5 16 475,6 14 704,3 17 572,5 1 259,1 1 450,7 ostatní REZZO 1 2 424,8 2 424,8 1 637,1 1 637,1 2 047,6 2 047,6 REZZO 2 celkem 1 054,4 1 054,4 507,7 507,7 513,1 513,1 REZZO 3 celkem 7 346,8 7 034,9 2 059,4 2 024,8 13 374,7 13 191,3 Stacionární zdroje celkem 25 623,6 26 989,7 18 908,4 21 742,0 17 194,5 17 202,6 Strana 489 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

K.2 Doprava

K.2.1 Stávající emise v dopravû celkem Emisní inventury mobilních zdrojÛ probíhají následujícím zpÛsobem: emise ze silniãní, Ïelezniãní, vodní a letecké dopravy poãítá CDV,jak pro celou âR, tak i pro jednotlivé kraje. K v˘poãtÛm je pouÏívána „Metodika stanovení emisí látek zneãi‰Èujících ovzdu‰í z dopravy“ (dostupná na http://www.cdv.cz/text/szp/13901/metodika.pdf, oficiálnû schvá- lená MÎP,MD a âHMÚ.Emise z ostatních mobilních zdrojÛ jsou dopoãítány âHMÚ (Ing. Machálek). Celková emis- ní bilance REZZO4 je potom souãtem emisí z dopravy a ostatních mobilních zdrojÛ.

Dle sdûlení âHMÚ jsou emise NOx za rok 2004 ve Stﬁedoãeském kraji z dopravy celkem na úrovni 22,4 kt/rok.

K.2.2 Faktory, které ovlivní v˘voj intenzit dopravy a emisí Do v˘hledového scénáﬁe v˘voje intenzit dopravy se promítly následující plánované stavby a zámûry Stﬁedoãeského kraje:

Silniãní doprava • dobudování silniãního okruhu kolem Prahy, kter˘ bude zasahovat do Stﬁedoãeského kraje, • v˘stavba dálnice D3 (Praha – âeské Budûjovice), • dostavba rychlostní komunikace R6 (Praha – Karlovy Vary), úsek Praha – Kladno, • zavedení elektronického m˘tného, • postupná obmûna vozového parku ve prospûch vozidel emitujících ménû zneãi‰Èujících látek (u osobních vozidel meziroãnû cca 5 %, nákladních vozidel cca 2 %).

Îelezniãní doprava • rekonstrukce Ïelezniãních mezinárodních koridorÛ – zv˘‰ení atraktivity Ïelezniãní dopravy by mohlo sníÏit po- ptávku po automobilové dopravû, • rozvoj pﬁímûstské kolejové dopravy, v˘stavba rychlodráhy Kladno – Praha by rovnûÏ mûlo zv˘‰it v˘kony Ïelez- nice.

Rozvoj prÛmyslov˘ch zón (lokální dopady) • revitalizace b˘val˘ch prÛmyslov˘ch areálÛ: areál Poldi v Kladnû, • rozvoj nov˘ch prÛmyslov˘ch zón: Kolín – Ovãáry.

K.2.3 Postup stanovení odhadu v˘voje intenzit a emisí z dopravy Pro stanovení v˘hledov˘ch intenzit byl zpracován dopravnû – emisní model ve 2 scénáfiích souãasn˘ stav a v˘hledo- v˘ stav 2010. Oblast kraje byla rozdûlena na celkem 167 dopravních zón, ãehoÏ 61 zón jsou vjezdy do území a zb˘va- jících 106 zón jsou nejv˘znamnûj‰í mûsta a obce kraje. Dopravní zóny jsou v modelu reprezentovány tzv. stfiedov˘mi body (centroidy), které pfiedstavují zdroje a cíle dopravy. Dále byla vytvofiena modelová dopravní síÈ. Modelová síÈ s vyznaãením centroidÛ se zkrácen˘mi názvy obcí (nebo vjezdÛ) a je znázornûna na obr. 25. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 490

Obrázek 14: Intenzita dopravy ve Stﬁedoãeském kraji (a Praze) – souãasn˘ stav

Zdroj: ¤SD

Obrázek 15: V˘hledové intenzity dopravy Strana 491 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

Modelová v˘hledová síÈ byla doplnûna o plánované komunikace (PraÏsk˘ okruh, dálnice D3, rychlostní komunikace R6). U nûkter˘ch vybran˘ch obcí (centroidÛ) byly upraveny dopravní vztahy, v závislosti na pfiipravovan˘ch akcích (napfi. v Kladnû se pfiedpokládá ‰ir‰í vyuÏívání plánované Ïelezniãní rychlodráhy). Dále se do odhadÛ promít- nul pfiedpoklad celkového (plo‰ného) rÛstu mobility v âeské republice. Grafické porovnání souãasného a v˘hledo- vého scénáfie je patrné z obr. 16.

Obrázek 16: Rozdílov˘ kartogram intenzit dopravy v souãasnosti a ve v˘hledovém scénáﬁi pro rok 2010.

Linky vyznaãené ãervenû znamenají zv˘‰ení dopravní zátûÏe zatímco zelené linky znamenají sníÏení. ·ífika linek koresponduje s v˘‰í rozdílu v dopravních intenzitách. Nejvíce by intenzity mûly poklesnout v území uvnitfi praÏského okruhu (nejedná se o vnitfiní dopravu) a v jiÏní ãásti komunikace E55. Naopak zv˘‰ení se pfiedpokládá na stávajících dálnicích a rychlostních komunikacích.

V oblasti emisí se do prognózy promítnula jiÏ zmínûná obmûna vozového parku. Nová vozidla, splÀující normy EURO 3 a EURO 4 emitují 10–15krát ménû emisí uhlovodíkÛ a oxidu uhelnatého neÏ star‰í vozidla nesplÀující normy EURO.V pﬁípadû oxidÛ dusíku je situace podobná u vozidel se záÏehov˘mi motory, zatímco dieselová vozidla by mûla sníÏit emise NOx aÏ od normy EURO 4.

K.2.4 V˘voj v emisích ze silniãní automobilové dopravy Porovnání moÏn˘ch emisí scénáﬁe roku 2010 se souãasn˘m stavem je zﬁejmé v následující tabulce:

Tabulka 32: Odhad rozdílu v celkov˘ch emisích v roce 2010 oproti souãasného stavu.

2005 – emise CO CH4 NM VOC NOx PM PAH t/rok 29 259 202 6 184 12 466 714 3,1

2010 – emise (odhad) CO CH4 NM VOC NOx PM PAH t/rok 20 910 168 4 362 12 301 810 3,54

rozdíl (%) CO CH4 NM VOC NOx PM PAH % –29 –17 –29 –1 13 13 Zdroj: CDV Brno âástka 6/2007 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje Strana 492

Je pﬁedpokládáno, Ïe podíl nejvíce zneãi‰Èujících vozidel na dynamické skladbû v provozu na komunikacích bude v roce 2010 nejv˘‰e 5 %. Z toho a z dal‰ích v˘‰e uveden˘ch faktorÛ vychází nejvy‰‰í sníÏení emisí okolo 29 % u oxidu uhelnatého a u ne-metanov˘ch uhlovodíkÛ. O nûco men‰í rozdíl vychází pro metan – okolo 17 %. Emise oxidÛ du- síku se sníÏí jen nepatrnû, neboÈ tyto emise se sniÏují pouze u vozidel s 3-cestn˘mi ﬁízen˘mi katalyzátory, zatímco u dieselov˘ch vozidel, s v˘jimkou nejnovûj‰ích vozidel splÀující normu EURO 4, se tyto emise nesniÏují. PÛsobí zde také zv˘‰ené dopravní objemy. Emise pevn˘ch ãástic a polyaromatick˘ch uhlovodíkÛ se pravdûpodobnû zv˘‰í aÏ o cca 13 %. Tyto emise jsou nejvíce problematické z hlediska dopadÛ na lidské zdraví.

K.3 DosaÏitelnost emisního stropu

Emisní data pro hlavní zneãi‰Èující látky za roky 2000 aÏ 2004 (celkové krajské emise) porovnaná s doporuãen˘mi hodnotami krajsk˘ch emisních stropÛ, kter˘ch má b˘t dosaÏeno v roce 2010 (v kt roãnû) jsou uvedena v tabulce ã. 33 (tuãnû je oznaãeno pﬁekroãení doporuãeného emisního stropu).

Tabulka 33: Stav v emisích a emisní stropy pro Stﬁedoãesk˘ kraj – porovnání (kt/rok)

Látka 2000 2001 2002 2003 2004 Strop 2010 Oxid siﬁiãit˘ 29,15 30,26 28,15 26,82 25,92 29,00 Oxidy dusíku 54,19 43,77 39,42 40,54 41,31 38,70 Amoniak 9,10 10,40 6,95 9,52 3,87 11,50 VOC 32,70 29,60 30,00 28,83 23,38 29,60 Zdroj: âHMÚ; ENVIROS Poznámka: Hodnota emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek za rok 2003 ve v˘‰i 11,28 kt zahrnuje 2,62 kt pocházejících z otû- rÛ vozovek, pneumatik a brzdn˘ch systémÛ vozidel.

Celkové krajské emise setrvale pfiekraãují doporuãenou hodnotu krajského emisního stropu v pfiípadû oxidÛ dusíku a blíÏí se této hodnotû v pfiípadû tûkav˘ch organick˘ch látek (VOC).

Prognóza v jednotliv˘ch kategoriích zdrojÛ zneãi‰tûní, která obsahuje pouze ãást dopravy na území Stfiedoães- kého kraje – automobilovou silniãní dopravu – ukazuje, Ïe se bez pfiijetí dodateãn˘ch opatfiení nepodafií sníÏit emise

NOx na hodnotu emisního stropu. Z tûchto dÛvodÛ jsou v kapitole nástrojÛ programu navrhována opatfiení jak ná- pravného, tak preventivního charakteru, která je na území Stfiedoãeského kraje nezbytné podpofiit pro sníÏení emisí

NOx nad rámec tûch opatfiení, ze kter˘ch vycházel obsah emisního v˘voje. Vzhledem k 90% podílu zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ na emisích zdrojÛ REZZO 1 ve Stfiedoãeském kraji se splnûní emisního stropu u NOx nepodafií bez pfiispûní (parciálního sníÏení emisí NOx) také u této skupiny zdrojÛ. Emise z dopravy dle pfiedpokládané pro- gnózy do roku 2010 nevzrostou. Pfiínosy navrhovan˘ch opatfiení je velmi obtíÏné kvantifikovat, mohou se pohybovat v fiádu stovek tun emisí NOx roãnû.

L. ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNùNÍ EMISNÍCH LIMITÒ A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DAL·ÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJÒ ZNEâI·ËOVÁNÍ OVZDU·Í NA ÚZEMÍ KRAJE

Naprostá vût‰ina regulovan˘ch, tedy zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í, provozovan˘ch na území Stfiedoãeského kraje, plní emisní limity a dal‰í poÏadavky, stanovené jim pfiedchozí právní úpravou (zákon ã. 309/1991 Sb. a vyhlá‰ka ã. 117/1997 Sb., obojí ve znûní pozdûj‰ích úprav).

V rámci novû pfiijaté právní úpravy (zákon ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í a navazující provádûcí pfiedpisy) do‰lo k vyhlá‰ení nûkter˘ch nov˘ch a zpfiísnûní nûkter˘ch stávajících emisních limitÛ a k stanovení nov˘ch technic- k˘ch poÏadavkÛ na provoz zdrojÛ. Provozovatelé zdrojÛ, které nejsou schopny dodrÏet novû stanovené poÏadavky, Strana 493 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 byli povinni pfiedloÏit plány sníÏení emisí u zdroje, v nichÏ popsali zpÛsob jak˘m hodlají zajistit plnûní poÏadavkÛ k1.lednu 2005.

Stﬁedoãesk˘m krajem byly zpﬁístupnûny Plány sniÏování emisí vybran˘ch provozovatelÛ zvlá‰tû velk˘ch spalo- vacích stacionárních zdrojÛ. S provozovateli byla projednána dosaÏitelnost emisních stropÛ – dosaÏitelnost stanove- n˘ch emisí dle Rozhodnutí kraje nebyla zpochybÀována.

M. PODPÒRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚROVNI KRAJE

Nejv˘znamnûj‰ími podpÛrn˘mi aktivitami pro omezování emisí na území Stfiedoãeského kraje bude realizace pro- gramÛ, které jsou zamûfieny na fie‰ení jin˘ch problémÛ, ke sníÏení emisí v‰ak pfiesto pfiímo ãi nepfiímo pfiispûjí. Jedná se zejména o následující koncepãní materiály: • Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje • Dopravní koncepce Stfiedoãeského kraje • Plán odpadového hospodáfiství Stfiedoãeského kraje • Státní program podpory úspor energie a obnoviteln˘ch zdrojÛ • Strategie rozvoje Stfiedoãeského kraje

K omezení emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje pfiispûje také realizace následujících kon- cepãních dokumentÛ, pfiijat˘ch na národní úrovni: • Státní politika Ïivotního prostfiedí âR (ochrana ovzdu‰í je jednou z hlavních priorit) • Státní energetická koncepce (spoleãn˘ cíl podpory úspor energií) • Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch zdrojÛ (spoleãn˘ cíl podpory úspor energií) • Národní program ke zmírnûní dopadÛ zmûny klimatu (spoleãn˘ cíl omezování emisí „skleníkov˘ch plynÛ“) • Státní dopravní politika a materiály navazující (spoleãn˘ cíl omezování emisí zneãi‰Èujících látek z dopravy do ovzdu‰í) • Spoleãn˘ regionální operaãní program (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit) • Operaãní program Infrastruktura (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit) • Celková strategie Fondu soudrÏnosti (ochrana ovzdu‰í je jednou z priorit)

SniÏování emisí je a bude podpoﬁeno také nov˘mi legislativními pﬁedpisy v oblasti energetické úãinnosti a vy- uÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, vyuÏití alternativních paliv dopravû, apod.

N. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

Vyhodnocení emisní a imisní situace, pfiedpokládan˘ v˘voj emisí do roku 2010 a posouzení dosaÏitelnosti emisních stropÛ ukazuje, Ïe se na území Stfiedoãeského kraje nepodafií k roku 2010 dosáhnout poÏadovan˘ch limitních hodnot ve vztahu ke kvalitû ovzdu‰í a mnoÏství emitovan˘ch zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í bez pfiijetí dodateãn˘ch opatfie- ní. Proto jsou tímto Programem navrÏena dodateãná opatfiení k tomu, aby byly na území Stfiedoãeského kraje do- drÏeny legislativou poÏadované hodnoty emisních stropÛ a plnûny imisní limity ve vztahu ke kvalitû ovzdu‰í. Tento Program je jedním z právních nástrojÛ, kter˘mi kraj disponuje v oblasti fiízení kvality ovzdu‰í.

Jednotlivá opatfiení, navrÏená pro dosaÏení cílÛ v oblasti ochrany ovzdu‰í, jsou dále rozepsána v podopatfieních, která specifikují ãinnosti, které budou na území kraje podporovány. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 494

N.1 Priorita 1: SniÏování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í

V souãasné dobû neplní Stfiedoãesk˘ kraj imisní limity pro suspendované ãástice frakce PM10 (stanoveny k roku 2005). Proto je sniÏování primárních emisí prachu a navrhovaná opatfiení k jejich sniÏování prioritou ã. 1 Stfiedoãeského kraje.

N.1.1 Opatfiení 1: SníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní Toto opatfiení zahrnuje následující podopatfiení, jejichÏ podpora by mûla smûfiovat zejména do lokalit se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í v dÛsledku pfiekraãování limitních hodnot pro prachové ãástice PM10.

Pfiemûna systémÛ vytápûní Malé zdroje zneãi‰tûní jsou na území Stfiedoãeského kraje majoritními zdroji primárních emisí prachov˘ch ãástic. Po- stupná plynofikace nebo teplofikace tûchto zdrojÛ naráÏí vût‰inou na finanãní omezení jak co se vstupní investice t˘- ãe, tak i v˘dajÛ na provoz. Proto dochází k rekonstrukci mal˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní vût‰inou s modernizací domu, zmû- nou majitele, apod. Ve mûstech lze – tam, kde bude nadále probíhat plynofikace nebo teplofikace, zavést napfi. Program dotací na pfiemûnu topn˘ch systémÛ. Tento program v Praze probíhá od roku 1994 a v souãasnosti se pfiipravuje jeho prodlouÏení. Podrobnûj‰í informace o tomto programu jsou uvedeny v Pfiíloze. Plynofikace obcí, ãástí obcí ãi mûst, pfiípadnû jednotliv˘ch doposud uheln˘ch zdrojÛ tam, kde je to technicky moÏné a ekonomicky vhodné, je jednoznaãnû prioritním opatfiením ke sníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek.

Plynofikace vytápûcích soustav na tuhá paliva je také znaãn˘m zdrojem úspor – pfii náhradû tuh˘ch paliv zem- ním plynem ãi elektfiinou je podstatnû vy‰‰í provozní úãinnost vytápûcí soustavy objektu, lep‰í regulovatelnost umoÏ- Àující sníÏení spotfieby plynu a elektrické energie pfii zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a vyuÏití vnitfiních tepeln˘ch ziskÛ a oslunûní budovy. Investice do modernûj‰ího vytápûcího systému je obvykle provázena zlep‰ením tepelnû technick˘ch vlastností vytápûného objektu díky dodateãnému zateplením obvodov˘ch stûn a stfiechy, nebo dotûsnûním oken.

Velká ãást obcí Stfiedoãeského kraje, zejména obce s mal˘m poãtem obyvatel, plynofikována ani v dlouhodo- bém v˘hledu nebude. Lokální centralizované systémy na biomasu jsou nákladné a jsou vhodné pouze pfii zhu‰tûné zá- stavbû. V tûchto obcích je potfiebné hledat decenzalizované moÏnosti vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, ale také pouÏívání moderních a úãinn˘ch uheln˘ch kotlÛ, pfiípadnû vyuÏít – po realizaci energeticky úsporn˘ch opatfiení – elektrického vytápûní.

ÚdrÏba kotlÛ, spalinov˘ch cest S emisemi – nejen prachu – souvisí také údrÏba a správn˘ prÛbûh spalování paliv v topeni‰ti. Novû bude od roku 2006 probíhat kromû kontroly spalinov˘ch cest také kontrola spalovacího procesu a úãinnosti spalování. Kotle nad 15 let doby Ïivotnosti a kotle v majetku právnick˘ch osob by mûly b˘t pravidelnû kontrolovány. Správná praxe mÛÏe znaã- nû omezit emise, vznikající nekvalitním prohoﬁením paliva.

N.1.2 Opatfiení 2: Omezení emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek z dopravy, zejména v oblastech s bytovou zástavbou (vãetnû resuspenze emisí) SníÏení prachu na komunikacích a v jejich okolí Tento zdroj je pouze v˘znamn˘m zdrojem sekundární pra‰nosti. Zásadním faktorem pro imisní zatíÏení je vzdálenost od komunikací. Pokud by byly komunikace prÛbûÏnû um˘vány, byla by odstranûna primární pra‰nost, která je zákla- dem vzniku sekundární pra‰nosti. V˘‰e uvedené platí je‰tû více v místech uzavírek komunikací, tam kde jsou prová- dûny zemní a povrchové práce. Je patrné, Ïe v místech dlouhodob˘ch uzavírek jsou komunikace podstatnû ‰pinavûj- ‰í a o to vût‰ím zdrojem sekundární pra‰nosti jsou. âetnost ãi‰tûní komunikací by mûly stanovit ti, ktefií jsou odpovûdní za údrÏbu a ãi‰tûní komunikace.Ti jediní jsou schopni porovnat sníÏení prachov˘ch ãástic ve vztahu k ãet- nosti ãi‰tûní komunikací. Strana 495 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Úlohou státní správy v pfienesené pÛsobnosti ¤SD âR je prostfiednictvím Krajské správy a údrÏby silnic Stfie- doãeského kraje zaji‰Èovat úklid komunikací v obcích. V souãasné dobû je ãi‰tûní komunikací I. tfiíd mimo intravilá- ny mûst, kde je tato záleÏitost fie‰ena vlastními silami mûsta, mimo hlavní pozornost. Pfii aplikaci opatfiení k omezo- vání sekundární pra‰nosti je tfieba prioritnû pfiijmout opatfiení, která sníÏí vná‰ení prachu na komunikace a následnû by mûla b˘t pfiijata opatfiení k jejich ãi‰tûní.

Opatfiení v oblasti vozového parku Opatfiení v oblasti vozového parku jsou v kompetenci pfiedev‰ím Ministerstva dopravy (emise, dovoz vozidel) avmen‰í mífie také Ministerstva Ïivotního prostfiedí (alternativní paliva) a Ministerstva prÛmyslu a obchodu (rovnûÏ alternativní paliva), pfiípadnû jsou automaticky implementována v rámci harmonizace legislativy âR s pfiedpisy EU. Tato opatfiení zahrnují napfi. filtry k zachycování emisí ze spalovacích motorÛ.

N.1.3 Opatfiení 3: Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ (kamenolomy a lomy, staveni‰tû apod.) Omezování erozí na nezpevnûn˘ch a nezatravnûn˘ch plochách SníÏení této pra‰nosti je pfiedev‰ím vûcí územního plánování. âím ménû bude takov˘chto ploch, tím ménû se bude moci eroze projevit. Nejde o to pouze tyto plochy zastavût ale je také i jinak rekultivovat. Vytvofiit parky nebo coko- li, co území nûjak˘m zpÛsobem zregeneruje.Tím se sníÏí jednak potenciál primární, tak i sekundární pra‰nosti najed- nou. Mezi moÏná opatfiení patfií také fiádné a funkãní zaplachtování staveb, transport stavební suti v potrubích, pfií- padnû vhodná forma zvlhãování potenciálních zdrojÛ pra‰nosti. V pfiípadû staveb je vhodn˘m opatfiením také om˘vání vozidel pfied v˘jezdem ze staveni‰tû a zaplachtování vozidel pfiepravujících sypké materiály.

N.2 Priorita 2: SníÏení emisí oxidÛ dusíku udrÏení emisí VOC, SO2 aNH3

Cílem navrhovan˘ch opatfiení je spoleãnû s pfiínosy opatfiení v Prioritû 1 dosáhnout sníÏení emisí oxidÛ dusíku na hodnotu alespoÀ emisního stropu (o 2,8 kt/rok) do roku 2010

N.2.1 Opatﬁení 1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ

Ke sníÏení emisí NOx ze spalovacích procesÛ pﬁispívají zejména tato dal‰í podopatﬁení:

Podpora a sledování energetické úãinnosti v rámci integrovaného povolování V˘znamn˘m faktorem sniÏování emisí nûkter˘ch zneãi‰Èujících látek je zvy‰ování energetické úãinnosti, coÏ je jeden ze ‰esti hlavních poÏadavkÛ Smûrnice 96/61/EC o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní. Obecné principy vy- mezující základní povinnosti provozovatele zafiízení spadajícího pod regulaci podle IPPC jsou následující: • jsou uãinûna v‰echna vhodná preventivní opatfiení proti zneãi‰Èování, zejména na základû vyuÏití nejlep‰ích dostupn˘ch technik; • nedochází k v˘znamnému zneãi‰tûní; • pfiedchází se vzniku odpadu v souladu se Smûrnicí Rady 75/442/EHS z 15. ãervence 1975 o odpadech; jestliÏe odpad vzniká, je zhodnocován nebo, pokud jeho zhodnocení není technicky a ekonomicky moÏné, je zne‰kodÀo- ván, pfiiãemÏ je vylouãen nebo omezen jak˘koli dopad na Ïivotní prostfiedí; • energie se vyuÏívá efektivnû; • jsou pfiijata nezbytná opatfiení, která brání vzniku havárií a omezují jejich následky; • jsou pfiijata nezbytná opatfiení, aby se po definitivním ukonãení ãinností pfiede‰lo jakémukoli riziku zneãi‰tûní, a aby se pfiíslu‰né místo navrátilo do uspokojivého stavu.

Za souãasn˘ch podmínek prakticky neexistuje prostor pro uplatÀování postupÛ, které by nutily provozovatele zab˘vat se systémov˘mi opatfieními v oblasti úspor energií. DÛraz by mûl b˘t kladen na zavedení energetického managementu, mûfiení, sledování a vyhodnocování spotfieby a nastavení ãasového harmonogramu realizace investic do- poruãen˘ch v energetickém auditu podniku. Tyto techniky a doporuãení na zpÛsob dokládání poÏadavkÛ na úãinné vyuÏívání energie je fie‰en v návrhu BREF k energetické úãinnosti, na jehoÏ pfiípravû se âR aktivnû podílí. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 496

Podpora energeticky úsporn˘ch opatfiení v koneãné spotfiebû Úsporná opatfiení ve spotfiebû paliv a energie mohou v˘znamnû (dlouhodobû aÏ o 40 %) sníÏit spotfiebu paliv na vy- tápûní a ohfiev teplé vody a vedou k pfiím˘m úsporám emitovan˘ch zneãi‰Èujících látek. Proto jsou doporuãena k podpofie zejména následující podopatfiení ke zv˘‰ení energetické úãinnosti, odstranûní nadbyteãn˘ch ztrát a k dosahová- ní úspor energie: •Opatfiení k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla – v sektoru v˘roby a rozvodu tepla i v prÛmyslu probí- hají investice do technologick˘ch inovací v kotelním hospodáfiství, odstranûní ztrát v parních rozvodech soustavy CZT atd. Realizace potenciálu úspor v této oblasti v˘znamnû pfiispívá k omezení vzniku emisí zneãi‰Èujících látek ze spalování paliv pro v˘robu tepla, vyvolané investice do realizace opatfiení jsou vysoké a dlouhodobû ná- vratné. • Opatfiení zlep‰ující provozní hospodárnost vytápûcí soustavy domu – instalace termostatick˘ch regulaãních ventilÛ a soubûÏné vyregulování otopné soustavy (zejména po dodateãném zateplení obvodového plá‰tû budovy). • Opatfiení zlep‰ující izolaãní schopnost hlavních stavebních konstrukcí domu – dodateãná izolace stfiechy (BD) nebo stropu pod pÛdou (opatfiení fie‰í nedostateãné tepelnû izolaãní vlastnosti stfie‰ní konstrukce a umoÏÀuje odstranûní závad vznikl˘ch zatékáním vody u ploch˘ch stfiech); dodateãná izolace obvodov˘ch stûn. • Opatfiení sniÏující tepelné ztráty oken a dvefií – utûsnûní oken a dvefií. Utûsnûním okenních a dvefiních spár ne- oprenov˘m tûsnûním vloÏen˘m do dráÏek vyfrézovan˘ch v okenním rámu se v˘raznû sníÏí tepelné ztráty infil- trací, zejména u objektÛ vystaven˘ch siln˘m vûtrÛm. Repase oken s instalací speciálního skla. V˘mûna oken za plastová se zv˘‰enou izolaãní schopností.

Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ V územní energetické koncepci Stfiedoãeského kraje jsou navrÏeny dílãí programy pro vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, bioplynu (skládkového a z âOV), geotermální energie a nízkopotenciálního tepla, potenciálu slunce, dfievní a rostlinné biomasy (odpadní dfievo z v˘roby, z lesa, seno, sláma – vãetnû potenciálu cílenû pûstované biomasy ãi fy- tomasy.

Spalování biomasy je zde navrÏeno jako alternativa k vybudování zdroje na zemní plyn. V dobû pfied realizací v˘stavby takového zdroje je nutno, aby investor bedlivû zváÏil situaci na trhu v zásobování tímto obnoviteln˘m pali- vem – pfiedev‰ím je nutno mít na zfieteli dlouhodobé zaji‰tûní tûchto dodávek, vãetnû smluvních vztahÛ a cen. Budo- vání centrálních zdrojÛ na biomasu je z emisního hlediska pfiíznivûj‰í neÏ spalování biomasy v lokálních topeni‰tích. Velk˘ dÛraz je v‰ak tfieba brát pfii schvalování zdroje na emise prachov˘ch ãástic,ukter˘ch mívají tyto zdroje pro- blémy se splnûním emisních limitÛ.

Ve zhu‰tûné mûstské zástavbû a zejména pfii rekonstrukcích a v˘stavbû domÛ a budov je podporu tfieba zamû- fiit zejména na uplatnûní nespalovacích a nízkoemisních technologií obnoviteln˘ch zdrojÛ, prioritnû sluneãní kolektory, tepelná ãerpadla.

N.2.2 Opatfiení 2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy UplatÀování emisních limitÛ Evropské unie pro nová vozidla Nová vozidla musí splÀovat pfiíslu‰né limity EURO pro mnoÏství emitovan˘ch polutantÛ: oxid uhelnat˘, nespálené uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné ãástice u dieselov˘ch vozidel. Konkrétnû platí tyto pfiedpisy: pro osobní vozidla se záÏehov˘m a vznûtov˘m motorem EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996 a EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005. Pro vznûtové motory nákladních vozidel a autobusÛ platí EURO 0 (pro nákladní vozidla od r. 1988 – 1989), EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005 a EURO 5 od r. 2008. Opatfiení plnû fungu- je a pfiispívá k tomu, Ïe se produkce emisí nezvy‰uje tak rychle jako dopravní objemy a v˘kony. Strana 497 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Obrázek 17: Porovnání emisních limitÛ pro osobních vozidla – záÏehové motory

Zdroj: CDV

Obrázek 18: Porovnání emisních limitÛ pro nákladní vozidla

Zdroj: CDV

Podpora zavádûní vozidel s alternativním pohonem Podpora zavádûní vozidel s alternativním pohonem a dodateãn˘ch technick˘ch opatfiení u vozidel je vytváfiena Ministerstvem dopravy, které kaÏdoroãnû vypisuje „Program úspor energie a vyuÏití alternativních paliv v rezortu dopravy“ (v rámci Národního programu hospodárného nakládání energií a jeho Státního programu) a je moÏno poÏádat o dotace, které mohou finanãnû alespoÀ ãásteãnû pokr˘t pfiestavbu stávajících vozidel na ekologiãtûj‰í paliva, nákupy ekologick˘ch vozidel vefiejné dopravy, apod. Alternativním pohonem je my‰len zemní plyn, bionafta, elektfiina.

Obmûna a ekologizace vozového parku v majetku mûst a obcí Do tohoto podopatfiení spadají napfi. obmûna vozidlového parku mûstské hromadné dopravy a ekologizace existují- cích vozidel mûstské hromadné dopravy. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 498

Ekologizace vefiejné hromadné dopravy Klíãov˘m nástrojem k optimalizaci systému hromadné dopravy v kraji je zpracování Koncepce rozvoje hromadné dopravy a zaji‰tûní dopravní obsluÏnosti regionu. Hlavním nástrojem trvalého zvy‰ování atraktivity a efektivity dopravy je její postupná integrace, zasahující postupnû území celého regionu a schopná komunikace s okolními regio- ny. Pfiedmûtem integrované dopravy je vytvofiení koordinátora, kter˘ bude schopen trvale zajistit rozvoj a optimalizaci systému a pokrytí pfiepravních nárokÛ kraje (napfi. integraci PID s Kladensk˘m integrovan˘m dopravním systémem).

Operativní kontrola emisních parametrÛ vozidel Na emisní situaci v dopravû se nepfiíznivû projevuje absence namátkov˘ch kontrol emisí vozidel pfiímo na silnicích. Vozidla jsou kontrolována pouze 1krát za 2 roky na stanicích technické kontroly pfiiãemÏ pro Ïádné vozidlo není pro- blémem osvûdãení dostat. DÛsledkem je, Ïe se v provozu objevují i vozidla silnû zneãi‰Èující ovzdu‰í, pfiedev‰ím ná- kladní. Doplnûní tûchto periodick˘ch technick˘ch prohlídek o kontroly „in situ“ (tj. pfiímo za provozu) by pfiispûlo ke sníÏení emisí u star‰ích vozidel, zejména nákladních. Úkolem tohoto opatfiení by mûlo b˘t: vytvofiit systém emisních kontrol za provozu, kter˘ bude obsahovat urãení zodpovûdností jednotliv˘ch orgánÛ státní správy, regionálních a mûstsk˘ch samospráv a Policie âR, systém pokut a sankcí za pfiekroãení limitÛ a metodiky jak mûfiení technicky (klidov˘ch zónách) mûstsk˘ch ãástí.

Zlep‰ení kvality MHD a komfortu cestujících TrendÛm pfiechodu cestujících k individuální dopravû je potfiebné ãelit zatraktivnûním vefiejné dopravy.V˘znamnou roli v tom hraje atraktivnost vozidla. Nákup nov˘ch vozidel a modernizace stávajících vozidel musí respektovat prvky zvy‰ující atraktivnost vozidla jak pro cestující tak i pro obsluÏn˘ personál. DÛraz by mûl b˘t kladen na co moÏná nej‰ir‰í vyuÏití elektrické trakce v MHD (tramvaje, trolejbusy) a zatraktivnûní vefiejné dopravy v rámci obmûny vo- zového parku, plo‰né zavedení preference vozidel MHD na svûteln˘ch kfiiÏovatkách, vyãlenûní vyhrazen˘ch pruhÛ pro autobusy a trolejbusy na komunikacích s vysok˘m provozem vozidel MHD.

Podpora systémÛ „bike and ride“ Zatímco fiidiãi automobilu vût‰inou nic nebrání uskuteãnit cestu multimodálnû, tj. zaparkovat auto a pokraãovat do cílového místa vefiejnou dopravou, cyklista obvykle nemá moÏnost kolo nechat bez dozoru u zastávky MHD. Cílem opatfiení je vytipovat vhodné lokality a zde navrhnout a posléze vybudovat objekty pro úschovu a parkování kol, ja- koÏ i systém pfiístupu do tûchto objektÛ.

V˘stavba nov˘ch cyklotras Cílem je vybudovat síÈ ucelen˘ch tras, zaji‰Èujících relativnû rychlé a hlavnû bezpeãné propojení dÛleÏit˘ch cílÛ cest, nejen rekreaãních ale pfiedev‰ím z bydli‰tû na pracovi‰tû. Pro podporu cyklistické dopravy je nutno zahustit stávající síÈ cyklistick˘ch stezek, které by vhodnû propojily zdroje a cíle dopravy. Pfii budování cyklistick˘ch stezek je nutno poloÏit dÛraz na okolní prostfiedí, oddûlit cyklisty od motorizované dopravy a vyuÏívat trasování podél stávajících vodních tokÛ.

N.2.3 Opatfiení 3: SniÏování emisí VOC a NH3 ve stávajících prÛmyslov˘ch a zemûdûlsk˘ch provozech Uplatnûní BAT PoÏadavek na uplatnûní nejlep‰í dostupné techniky je vyÏadován pfii IPPC, a také v sektorech emitujících VOC. Nejlep‰í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu VOC jsou uvedeny ve zprávû k Vyhodnocení pfiipravenosti âeské republiky splnit poÏadavky na kvalitu ovzdu‰í podle smûrnic EU a Konvence CLRTAP,pfiedloÏené jako v˘stup VaV/740/2/00,dále jsou uvedeny v referenãních dokumentech BREF k velk˘m spa- lovacím zafiízením, u v˘roby papíru a celulózy.

BAT byly stanoveny: • ve skladování benzinu, v ãerpacích stanicích pohonn˘ch hmot a plynovodech •vsektoru uÏití a aplikace rozpou‰tûdel Strana 499 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

•vopravách a v˘robû osobních automobilÛ • vyuÏití BAT – pfii v˘robû osobních automobilÛ a autodílÛ jsou v maximální mífie vyuÏívány technologie s níz- kou spotfiebou rozpou‰tûdel a rozhodující vût‰ina v˘robcÛ je vybavena sekundárními technologiemi pro zá- chyt nebo likvidaci emisí VOC. • vyuÏití nízkorozpou‰tûdlov˘ch produktÛ. Napfi. dodavatelé plastov˘ch souãástí automobilÛ vyuÏívají vodou- fieditelné nátûrové hmoty. RovnûÏ dodavatelé silniãních strojÛ vyuÏívají v maximální moÏné mífie produkty s nízk˘m obsahem rozpou‰tûdel.

•Konstrukce a stavby • aplikace moderních nízkorozpou‰tûdlov˘ch nátûrov˘ch hmot pfii vyuÏití optimálních naná‰ecích technologií a ãásteãnû i rozli‰ením uÏití v˘robkÛ v exteriéru nebo interiéru, sekundární záchyt nebo likvidace emisí, • vyuÏití moderních konstrukãních materiálÛ – napfi. Ïárovû zinkované konstrukce, plastová okna, dvefie, stfie‰- ní krytiny atd. • vy‰‰í aplikace technologií naná‰ení prá‰kov˘ch plastÛ. Zv˘‰ené uÏití technologie Ïárového zinkování, které v mnoha pfiípadech plnohodnotnû nahrazuje uÏití rozpou‰tûdlov˘ch NH.

• Odma‰Èování kovÛ • ru‰ení zastaral˘ch v˘robních provozÛ jejich náhrada nov˘mi investiãními projekty se zcela nov˘mi technologiemi. • postupnou aplikací moderních technologií v oboru odma‰tûní vodn˘mi prostﬁedky, pﬁípadnû aplikací rozpou‰tûdel s vy‰‰í bodem varu (vy‰‰í vyuÏití aplikací vodn˘ch technologií je do znaãné míry negativnû ovliv- nûno jejich vysokou investiãní nároãností a zv˘‰en˘mi provozními náklady) • sekundární záchyty

• Ostatní prÛmyslové ãi‰tûní

SníÏení emisí je realizováno zejména aplikací prostﬁedkÛ s niÏ‰ím obsahem rozpou‰tûdel a aplikací rozpou‰tû- del s vy‰‰í bodem varu. V men‰í míﬁe jsou realizovány sekundární záchyty u velk˘ch technologick˘ch celkÛ, ãi hro- madném ãi‰tûní.

V˘roba a zpracování chemick˘ch produktÛ – V˘roba lepidel, koneãná úprava textilií a ostatní nespecifikované technologie. V tomto technologicko v˘robním sektoru bude ke sniÏování emisí docházet zejména pfii v˘znamn˘ch zmûnách v˘robních technologií pfiípadnû pfii likvidaci technologicky zastaral˘ch technologií.

Ostatní uÏití rozpou‰tûdel a pfiíbuzné aktivity – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé v tomto oboru jsou tiskárensk˘ prÛmysl, aplikace lepidel a adheziv, pouÏití rozpou‰tûdel v domácnostech (zahrnuje ve‰keré ãistící, kosmetické a jiné pfiíprav- ky pouÏívané v domácnostech). SniÏování emisí je v tûchto oblastech realizováno: • vyuÏitím moderních tiskárensk˘ch technologií, • uÏitím tiskafisk˘ch materiálÛ s mal˘m nebo nízk˘m podílem rozpou‰tûdel •vdomácnostech uÏití moderních odma‰Èovacích, ãistících a jin˘ch pfiípravkÛ a produktÛ s mal˘m nebo nízk˘m obsahem rozpou‰tûdel • pouÏití nátûrov˘ch hmot v domácnostech, kde byl na základû prÛzkumu spotfieb produktÛ stanoven nov˘ koeficient prÛmûrného obsahu rozpou‰tûdel uÏit˘ch v NH, • pouÏití rozpou‰tûdel v domácnostech • uÏití farmaceutick˘ch v˘robkÛ âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 500

N.3 Priorita 3: Trvalé sledování a vyhodnocování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í a podpora opatﬁení ke sníÏení emisí

N.3.1 Opatﬁení 1: ÚdrÏba a aktualizace existující databáze zdrojÛ zneãi‰tûní vãetnû adresného pﬁipojení zdrojÛ do území

Krajsk˘ úfiad pro své fiízení kvality ovzdu‰í potfiebuje disponovat pfiehlednou a uÏivatelsky pfiíjemnou databází zdro- jÛ zneãi‰tûní, s vizualizací umístûní zdrojÛ, napfi. i nad rozptylovou mapou kraje – to usnadÀuje v˘kon státní správy ve vztahu k vydávání povolení pro umisÈování nov˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní do území, pro ocenûní vlivu zdroje na kvalitu ovzdu‰í apod.

Aktualizace databáze a údajÛ o spotfiebû paliv a emisích umoÏÀuje pruÏnû a v ãasovû krátkém úseku vytváfiet emisní bilance a kontrolovat stav v plnûní Programu sniÏování emisí, v˘voj v emisích v jednotliv˘ch kategoriích zdro- jÛ apod. Takto udrÏovaná data sniÏují v˘znamnû náklady na opakované modelové hodnocení kvality ovzdu‰í a tím i náklady na ovûfiení pfiínosÛ programÛ.

Aktualizace databáze znamená sledování dat k emisím z jednotliv˘ch zdrojÛ a ke spotfiebû paliv ve zdroji (pro v˘poãet emisí nûkter˘ch ‰kodlivin, napfi. tûÏk˘ch kovÛ), zanesení soufiadnic JSTK pro kaÏd˘ novû schválen˘ zdroj REZZO 1 a vût‰í REZZO 2, pro zmûny na zdrojích, novû pouÏité technologie apod. Databáze slouÏí také ke kontrole dodrÏení schválen˘ch parametrÛ zdrojÛ po jejich v˘stavbû apod.

Pfiínosy Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í k emisní a imisní situaci kraje budou pravidelnû vyhodnocovány na základû ukazatelÛ, zvolen˘ch pro jednotlivá opatfiení v Programovém dodatku k Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje.Tyto ukazatele jsou promítnuty aÏ na úroveÀ jednotliv˘ch podopatfiení a projektÛ a budou sledovány.

N.3.2 Opatﬁení 2: Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NOx,iostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatﬁením

Vzhledem k nezbytnosti dosaÏení emisního stropu bude kraj iniciovat jednání s vybran˘mi provozovateli, ktefií budou kraj v pravideln˘ch intervalech – roãních – informovat o stávajících a v˘hledov˘ch emisích, zejména NOx aoopatfieních, která by bylo moÏné pfiijmout v ãasovém pfiedstihu – tedy pfied rokem 2010 a to v pfiípadû, kdy by bylo moÏné v rámci nového programovacího období získat dotaãní pfiíspûvek na potfiebné investice na stranû provozovatele.

Velmi v˘znamná je aktivita kraje ve vztahu k identifikaci a pfiípravû vhodn˘ch opatfiení. Kraj mÛÏe pfiípadn˘m ÏadatelÛm poskytnout struãnou informaci o tom, zda lze jejich projekt zafiadit mezi projekty s potfiebn˘mi pfiínosy ke sníÏení emisí nebo zlep‰ení místní kvality ovzdu‰í apod.

N.3.3 Opatfiení 3: UplatÀování v‰ech dostupn˘ch nástrojÛ ke kontrole plnûní programÛ, plánÛ, emisních limitních hodnot apod. DÛslednou kontrolu vyÏadují napfi. provozní charaktericky zdrojÛ a jejich soulad s údaji v územním rozhodnutí ãi sta- vebním povolení. Kontrolovat je tfieba také plnûní plánÛ sniÏování emisí, zásad správné zemûdûlské praxe, ale i údrÏ- bu a provoz komunikací apod.

N.4 Priorita 4: Technická pomoc a spolupráce

Technická pomoc bude poskytována krajskému úfiadu ve vyhodnocení, aktualizaci, monitorování a sledování emisí a kvality ovzdu‰í. Do této priority spadá i spolupráce a pomoc kraje úfiadÛm na úrovni povûfien˘ch obcí (pfiípadnû ORP) v fiízení kvality ovzdu‰í, spolupráce pfii územním rozhodování, povolování zdrojÛ, vyjednávání s provozovateli, vyhledávání, pfiípravû a implementaci vhodn˘ch opatfiení apod. Strana 501 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

N.5 Nástroje na podporu realizace Programu

N.5.1 Administrativní nástroje V˘ãet administrativních opatfiení, které jsou v kompetenci kraje, je rozsáhl˘ a zahrnuje: • Územní plánování a územní rozhodování • Vydávání stanovisek k: • povolování k umisÈování staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO 1 a2) • povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch v˘rob s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í • povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch technologií s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í • povolení ke zmûnám staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í • povinnost volit pfii v˘stavbû nov˘ch a rekonstrukci stávajících zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í nejlep‰í dostupné techniky • podmínûná (technická moÏnost a ekonomická pfiijatelnost) povinnost vyuÏívat u nov˘ch staveb nebo pfii zmûnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, pfiípadnû alternativní zdroje a ovûfiit moÏnost kombinova- né v˘roby tepla a energie.

Územní plánování a rozhodování Zejména územní plánování a územní rozhodování je v˘znamn˘m preventivním nástrojem proti nárÛstu imisního za- tíÏení v jiÏ exponovan˘ch lokalitách. Spolupráce s orgány ãinn˘mi v územním plánování a rozhodování a jejich vybavenost vhodn˘mi podklady mÛÏe b˘t velmi úãinnou prevencí vzniku imisnû zatíÏen˘ch lokalit.

Uplatnûní poÏadavkÛ ochrany ovzdu‰í prostfiednictvím integrovaného povolení Uplatnûní integrované prevence jako nástroje pro fiízení kvality vnûj‰ího ovzdu‰í u zdrojÛ v prÛmyslu bude naráÏet na problémy, které obecnû souvisejí s praktickou aplikací integrované prevence v âR. Souãasná praxe nevede k jed- noznaãnému hodnocení závaÏn˘ch environmentálních dopadÛ ãinnosti (zafiízení) podniku na Ïivotní prostfiedí a ne- ní ani dostateãnû vyjasnûn pojem nejlep‰ích dostupn˘ch technik. ¤ada integrovan˘ch povolení byla jiÏ vydána autûchto zafiízení uÏ zmûny poÏadovat nelze. U zafiízení, podílejících se na místním zneãi‰tûní ovzdu‰í, kde povolení je‰tû vydáno nebylo (ale také napfi. v pfiípadû rekonstrukcí), lze vyjednávat s provozovateli závazné podmínky k provozu takové, pfii kter˘ch je minimalizován ‰kodliv˘ vliv provozu zdroje na kvalitu ovzdu‰í.

Povolení k uvedení staveb a zdrojÛ do provozu U zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ – Tento nástroj je kontrolní, provozovatel prokazuje, Ïe plní nebo bude v dohledné dobû plnit parametry, na nûÏ mu bylo vystaveno povolení v rámci fiízení o vydání stavebního povolení.Ve v‰ech pfiípadech je nutno provést dÛslednou kontrolu, zda zdroj skuteãnû dosahuje parametrÛ, na které byla vydána pfiedchozí povolení dle zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í (povolení v územním fiízení a povolení ve stavebním fiízení), pfiípadnû integrované povolení dle zákona ã. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní.

Povolení k zavedení nov˘ch v˘rob Krajsk˘ úfiad v pfienesené pÛsobnosti vydává povolení podle § 17 odstavec 2 písm. a) zákona ã. 86/2002 Sb., o ochra- nû ovzdu‰í. Pfii povolování je nutno vûnovat pozornost lokalizaci stavby a zafiízení, produkovan˘m emisím.

Povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch technologií Krajsk˘ úfiad v pfienesené pÛsobnosti vydává povolení podle § 17 odstavec 2 písm. b) zákona ã. 86/2002 Sb., o ochra- nû ovzdu‰í.V pfiípadû zneãi‰Èujících látek, pro nûÏ jsou nafiízením vlády ã. 350/2002 Sb. vyhlá‰eny imisní limity, je nutno posoudit, zda zavedení nové technologie nezhor‰í kvalitu ovzdu‰í v místû natolik, Ïe by vzniklo riziko pfiekroãení nûkterého z imisních limitÛ. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 502

Posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí podle EIA Posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí zakládá velmi v˘znamn˘ informaãní nástroj preventivního charakteru. Proces EIA umoÏÀuje jiÏ v rann˘ch stádiích ovlivnit umístûní zámûru do konkrétní lokality a stanovit podmínky k mini- malizaci negativních vlivÛ na Ïivotní prostfiedí. V˘znam procesu EIA je zvlá‰tû vysok˘ v pfiípadû zámûrÛ na v˘stavbu objektÛ, které nejsou zdroji zneãi‰Èování ovzdu‰í ve smyslu zákona o ochranû ovzdu‰í, mohou v‰ak svou existen- cí v˘znamné zneãi‰Èování ovzdu‰í vyvolat (liniové stavby, objekty které jsou cílem ãi zdrojem zv˘‰ení intenzity automobilové dopravy).

Aplikace plánÛ sníÏení emisí u zdroje Tento nástroj je velmi úãinn˘m a flexibilním prostfiedkem regulace, protoÏe umoÏÀuje nahradit plo‰né dodrÏování emisních limitÛ u zdroje souborem opatfiení, která povedou ke stejnému celkovému sníÏení emisí, av‰ak za v˘raznû niÏ‰ích nákladÛ. I kdyÏ byl tento nástroj evropskou legislativou zaveden pouze pro omezenou skupinu zdrojÛ (vy- braná prÛmyslová zafiízení uÏívající organická rozpou‰tûdla), mohl by b˘t vyuÏíván v‰ude tam, kde evropská legislativa nestanovuje specifické emisní limity (tj. prakticky v‰ude kromû spaloven odpadÛ a nov˘ch zvlá‰tû velk˘ch spa- lovacích zdrojÛ).

Je vhodné vyuÏívat tento nástroj co nejvíce u zdrojÛ, kde to souãasnû platné právní pfiedpisy umoÏÀují (zafiíze- ní uÏívající organická rozpou‰tûdla a emitující tûkavé organické látky), nebo ukládají (stávající zvlá‰tû velké spalova- cí zdroje, ostatní zdroje které neplní novû vyhlá‰ené ãi zpfiísnûné emisní limity). Souãasnû je zapotfiebí minimalizovat rizika ‰patné formulace plánu (nepovede ke stejnému sníÏení emisí jako aplikace emisních limitÛ) a také je tfieba plá- ny vyhodnocovat a kontrolovat jejich plnûní.

Správná zemûdûlská praxe NáleÏitosti plánu jsou stanoveny nafiízením vlády ã. 353/2002 Sb. a jejich uplatnûní je tfieba kontrolovat a provázat ispfiípadnou osvûtou a informovaností.

Prosazování podmínek ochrany ovzdu‰í pfii zadávání vefiejn˘ch zakázek Stanovení podmínek ochrany ovzdu‰í, jejichÏ splnûní bude nezbytné pro získání vefiejné zakázky kraje a její realizaci – opatfiení se t˘ká zejména zpÛsobu provádûní stavebních prací, údrÏby budov a konstrukcí, dodávek otopn˘ch systémÛ atd. Cílem opatfiení je pfiispût ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í v konkrétní lokalitû a podpofiit subjekty, které pou- Ïívají technologie a postupy splÀující pfiísnûj‰í podmínky ochrany ovzdu‰í, energetické úãinnosti apod. neÏ ukládají obecnû platné pfiedpisy.

N.5.2 Ekonomické nástroje na úrovni obcí Pro naplÀování opatfiení doporuãen˘ch v programu sniÏování emisí lze na úrovni obcí vyuÏívat zejména ty ekono- mické nástroje / opatfiení, které jsou v úplné ãi ãásteãné kompetenci orgánÛ obcí. Ty zahrnují: • Investice do úspor energie •Finanãní podpory domácnostem • MoÏnost placeného vjezdu do urãit˘ch ãástí mûst (m˘to) •Finanãní podporu systémÛ hromadné dopravy vãetnû obmûny vozového parku •Technicko-organizaãní opatfiení u plo‰n˘ch (nebodov˘ch) zdrojÛ s cílem omezit sekundární pra‰nost (vãetnû za- lesÀování a zatravÀování) •Technicko-organizaãní opatfiení u mal˘ch zdrojÛ, které nejsou pfiedmûtem regulace prostfiednictvím právních pfiedpisÛ (zejména zdroje emitující tuhé látky a tûkavé organické látky) • SniÏování pfiepravní nároãnosti území • Rehabilitace pû‰í a cyklistické dopravy, pû‰í zóny, zklidnûné ulice •Podpora práce doma (teleworking) •Podpora v‰ech forem elektronické komunikace Strana 503 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

N.6 Komunikace a informovanost

Spolupráce kraje a úfiadÛ obcí/mûst V˘znamná pro realizaci Programu je spolupráce v rámci úfiadu s obcemi. Spolupráce mûst a Krajského úfiadu Stfie- doãeského kraje je administrativnû zakotvena v oblastech: • stanoviska t˘kající se stacionárních zdrojÛ zneãi‰tûní na území mûst: • pfii povolovacím fiízení podle IPPC; •vpovolování zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování (vzhledem k jejich vlivu na kvalitu ovzdu‰í v místû), jejich zmûn; • pfii uplatnûní zákona o ochranû ovzdu‰í – napfi. paragrafu o preferenci CZT; a je potfiebná pfii: • zpracování místních programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í; • hledání moÏností financování projektÛ – moÏností získávání podpory pro realizaci projektÛ ke sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek, pfii pfiípravû projektÛ apod. • pfii realizaci osvûtov˘ch a ‰kolicích akcí • vyuÏívání zdrojÛ informací a v informaãní podpofie – vzájemné odkazy na webové servery, zvefiejÀování infor- mací, napfi. o ‰kolicích a osvûtov˘ch akcích; • pfii zaji‰tûní informovanosti místní správy, t˘kající se: • priorit a cílÛ Krajsk˘ch programÛ a ProgramÛ, smûfiujících k plnûní emisních stropÛ Stfiedoãeského kraje, imisních limitÛ; • moÏn˘ch nápravn˘ch opatfiení v kompetenci místní správy (územní plánování, realizace energetick˘ch úspor, vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ, povolení ke zmûnám pouÏívan˘ch paliv, surovin nebo druhÛ odpadÛ a ke zmû- nám vyuÏívání technologick˘ch zafiízení mal˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í) • pfiípadného poskytování finanãní podpory domácnostem (popfi. realizaãním firmám) pro realizaci energeticky úsporn˘ch opatfiení a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie; • atd.

Podpora informovanosti a osvûty Osvûtu a informovanost lze podpoﬁit: • osvûtovou ãinností v oblasti nové legislativy související s ochranou ovzdu‰í a klimatu •voblasti dopadÛ zmûn klimatu a zhor‰ené kvality ovzdu‰í; •informovaností o alternativách ve vytápûní, v realizaci energeticky úsporn˘ch opatﬁení, ve vyuÏívání obnovitel-

n˘ch zdrojÛ energie a o jejich pfiínosech v oblasti nákladÛ, emisí CO2; • ‰ífiením pfiíkladÛ dobré praxe ve vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a realizace energeticky úsporn˘ch opatfiení; • podporou a informovaností o náplni a nástrojích energetického fiízení; • informacemi o zdrojích financování, moÏnostech pfii vyuÏití zdrojÛ vefiejné podpory vãetnû zdrojÛ SF pfii finan- cování opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í a ochranû klimatu; • vlastním pfiíkladem ve vyuÏívání energetick˘ch sluÏeb se zárukou, napfi. EPC (Energy Performance Contracting) – realizace projektÛ úspor s garancí za sníÏení nákladÛ po realizaci (viz zdroje financování); • organizováním cílen˘ch semináfiÛ a osvûtov˘ch akcí pro konkrétní cílové skupiny – vãetnû pracovníkÛ Krajské- ho úfiadu Stfiedoãeského kraje; • pfiípravou informaãních letákÛ, vytvofiením a údrÏbou specializované webovské stránky; • apod. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 504

N.7 Ekonomické nástroje státu, které podpoﬁí implementaci Programu

Emisní obchodování s povolenkami na vypou‰tûní CO2 Systém obchodování s emisemi byl v âR a Evropské unii odstartován v lednu r. 2005 na základû smûrnice 2003/87/EC.V Národním alokaãním plánu byly stanoveny pro zdroje, zafiazené do Plánu, obchodovatelné povolenky. Zafiízení, která pfiekroãí mnoÏství udûlen˘ch povolenek a nenakoupí nové, dostanou pokutu 40 eur za dodateãnou tunu CO2 v prvním tfiíletém období.Ve druhém pûtiletém období do roku 2012, na které vypracují jednotlivé státy no- vé NAP,budou platit 100 eur na tunu. A naopak, pokud chystají opatfiení, kter˘m budou sníÏeny emise skleníkov˘ch plynÛ, mohu uspofiené emise zpenûÏit. Pokud by cena za uspofiené emise CO2 byla dostateãnû motivující a na zdro- jích existoval potenciál ke sníÏení emisí, mÛÏe tento nástroj podpofiit úsilí o sniÏování emisí. V souãasné dobû je cena povolenek velice nízká a nemotivuje provozovatele k úsporám a investicím do úspor emisí (a tím i paliv ostatních emisí zneãi‰Èujících látek).

DaÀová ekologická reforma V Evropské unii je zdaÀování energií diskutováno jiÏ nûkolik let. První ucelen˘ návrh smûrnice t˘kající se zdaÀování energií byl vytvofien v roce 1997. Diskuse na dané téma v‰ak nadále pokraãovaly a návrh byl pozmûÀován aÏ do po- doby, na které se 20. bfiezna roku 2003 na jednání ECOFIN dohodli ministfii hospodáfiství a financí v‰ech ãlensk˘ch státÛ EU (Council Directive 2003/96/EC of 27 October 2003 restructuring the Community framework for the taxa- tion of energy products and electricity). Tato smûrnice stanoví ãlensk˘m státÛm EU povinnost zdaÀovat fosilní ener- getické produkty (plynná, kapalná i pevná paliva)a elektrickou energii a zároveÀ stanoví minimální úroveÀ celkové- ho daÀového zatíÏení tûchto energetick˘ch produktÛ a elektrické energie. V âeské republice bude reforma zahájena v návaznosti na odklad, získan˘ u Evropské komise, v roce 2007.

Financování projektÛ ze zdrojÛ Operaãních ProgramÛ SF Do této kategorie spadají v‰echny zdroje podpory ze Strukturálních fondÛ (popfi. v pfiípadû velk˘ch projektÛ prav- dûpodobnû i Kohezního fondu), u nichÏ je poÏadavkem pfiínos ke zlep‰ení Ïivotního prostfiedí a kvalitû ovzdu‰í.

Priority jsou nastaveny pro nové programovací období let 2007 aÏ 2013 v Operaãním programu Ïivotní prostfie- dí. Úspory energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ je podpofieno v podnicích také v návrhu Operaãního programu podnikání a inovace, regionálních operaãních programech (úspory v objektech vefiejné správy). Programy jsou v pro- jednávání, upfiesnûní probûhne na podzim. Implementaãní rámec programÛ se li‰í program od programu, souhrnn˘m informaãním zdrojem je server MMR www.strukturalni-fondy.cz, programy jsou k dispozici také na webovém serve- ru Ministerstva Ïivotního prostfiedí www.env.cz.

O. FINANâNÍ ZAJI·TùNÍ PROGRAMU

O.1 ¤ízení programu

Pfiirozen˘m fiídícím orgánem programu sniÏování emisí (spolu s ostatními programy) je Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Stfiedoãeského kraje, zejména oddûlení ochrany ovzdu‰í. V rámci pfiípravy a jako souãást v˘stupÛ Ge- nerální rozptylové studie pro území Stfiedoãeského kraje v roce 2005 byl odbor vybaven nástroji pro: • Aktualizaci databází zdrojÛ zneãi‰Èování • Aktualizaci bilanãních v˘stupÛ •Vydávání stanovisek ve vztahu k prioritám kraje v oblasti sniÏování emisí (a zlep‰ování kvality ovzdu‰í). Strana 505 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

O.2 Finanãní rámec Programu

Finanãní rámec programu je dán: • investicemi do opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í – plynofikace, roz- ‰ifiování soustav CZT, sniÏování ztrát v rozvodech a zdrojích soustav CZT, do náhrady star˘ch kotlÛ a vyuÏívá- ní nov˘ch technologií • investicemi do dopravní infrastruktury mûst a obcí • investicemi do technick˘ch opatfiení na konkrétních vybran˘ch bodov˘ch zdrojích (zmûna vstupního paliva) • investicemi do sníÏení emisí prachov˘ch ãástic zv˘‰en˘m ãi‰tûním komunikací • investicemi do energeticky úsporn˘ch opatfiení v budovách vefiejného sektoru a v bytov˘ch a rodinn˘ch domech • investicemi do realizace projektÛ vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie

Program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje pfiedpokládá vícezdrojové financování ochrany ovzdu‰í. Za nej- v˘znamnûj‰í zdroje finanãních prostfiedkÛ lze povaÏovat: • vlastní zdroje provozovatelÛ zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í, • podpora ze strukturálních fondÛ a Fondu soudrÏnosti, • rozpoãet kraje, • podpora ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí âR, • obecní rozpoãty.

Vefiejné prostfiedky by mûly b˘t soustfiedûny do následujících prioritních oblastí:

• podpora zmûny zpÛsobu vytápûní ve veﬁejn˘ch objektech, s cílem sníÏení emisí TZL a NOx • podpora úspor energie ve veﬁejn˘ch objektech, vãetnû vyuÏití EPC (energetick˘ch sluÏeb se zaruãen˘m v˘sledkem)

• podpora ekologizace dopravy, zejména veﬁejné hromadné dopravy, s cílem sníÏení emisí NOx • podpora zmûny zpÛsobu vytápûní v domácnostech zneãi‰tûn˘ch oblastí, vãetnû uplatnûní vy‰‰ích poÏadavkÛ na

tﬁídu NOx u nov˘ch kotlÛ, s cílem sníÏení emisí NOx • podpora rozvoji dopravní infrastruktury, prÛjezdnosti obcí, prÛjezdnosti nejzatíÏenûj‰ích tahÛ • podpora omezování sekundární pra‰nosti z komunikací a dal‰ích veﬁejn˘ch ploch údrÏbou a ãi‰tûním komuni- kací.

P. MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VâETNù P¤ESHRANIâNÍ

Mezikrajová spolupráce by se mûla zamûfiit, kromû v˘mûny informací a spoleãného postupu v pfiípadû zdrojÛ zneãi‰- Èování ovzdu‰í, které mají dopad na nûkolik krajÛ, pfiedev‰ím na formulaci spoleãn˘ch projektÛ, zam˘‰len˘ch k podpofie v rámci podpÛrn˘ch programÛ EU. V fiadû pfiípadÛ je totiÏ problémem nedostatek dostateãnû „velk˘ch“ pro- jektÛ. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 506

Q. SOUHRN STANOVEN¯CH POÎADAVKÒ A LHÒT K DOSAÎENÍ CÍLÒ PROGRAMU

Tabulka 1: âasov˘ rozvrh implementace opatﬁení

Podopatfiení âasov˘ plán Kompetence implementace opatfiení 1.1.1 Pfiemûna systémÛ vytápûní 2007–13 Obce a mûsta, kraj (program) 1.1.2 ÚdrÏba kotlÛ, spalinov˘ch cest 2007–13 Obce a mûsta 1.2.1 SníÏení prachu na komunikacích a v jejich okolí okamÏitû mûsta, kraj 1.2.2 Opatfiení v oblasti vozového parku 2007–13 mûsta 1.3.1 Omezování erozí na nezpevnûn˘ch a nezatravnûn˘ch plochách 2007–13 mûsta 2.1.1 Podpora a sledování energetické úãinnosti v rámci Po pfiijetí BREF kraj integrovaného povolování k energetické úãinnosti 2.1.2 Podpora energeticky úsporn˘ch opatfiení v koneãné spotfiebû prÛbûÏnû kraj (OPÎP) 2.1.3 Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ prÛbûÏnû kraj (OPÎP) 2.2.1 UplatÀování emisních limitÛ Evropské unie pro nová vozidla okamÏitû stát 2.2.2 Podpora zavádûní vozidel s alternativním pohonem 2007–13 kraj 2.2.3 Obmûna a ekologizace vozového parku v majetku mûst a obcí 2007–13 obce, mûsta 2.2.4 Ekologizace vefiejné hromadné dopravy 2007–13 mûsta, kraj 2.2.5 Operativní kontrola emisních parametrÛ vozidel 2007–13 kraj 2.2.6 Zlep‰ení kvality MHD a komfortu cestujících 2007–13 mûsta 2.2.7 Podpora systémÛ „bike and ride“ 2007–13 mûsta 2.2.8 V˘stavba nov˘ch cyklotras 2007–13 mûsta, kraj 2.3.1 Uplatnûní BAT okamÏitû kraj Opatfiení 3.1: ÚdrÏba a aktualizace existující databáze zdrojÛ prÛbûÏnû kraj zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území Opatfiení 3.2: Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování prÛbûÏnû kraj

emisí NOx,i ostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatﬁením Opatﬁení 3.1: UplatÀování v‰ech dostupn˘ch nástrojÛ ke kontrole prÛbûÏnû kraj plnûní programÛ, plánÛ, emisních limitních hodnot apod. 4.1.1 Technická pomoc a spolupráce prÛbûÏnû kraj

R. TERMÍNY A ZPÒSOB KONTROL PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ PROGRAMU

R.1 Termíny hodnocení Programu

Navrhujeme provést vyhodnocení programu ve ãtyﬁlet˘ch cyklech. Roãnû doporuãujeme na základû emisních dat se- stavit bilance emisí ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2 a porovnávat s pﬁedcházejícím rokem.V intervalech 3–4 let by byl aktualizován v˘poãet emisí z dopravy a z mal˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní.

ÚdrÏba databáze zdrojÛ zneãi‰Èování je velmi dÛleÏitá také kvÛli modelovému vyhodnocení kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje. Toto vyhodnocení je pro anal˘zu pfiíãin zhor‰ené kvality ovzdu‰í a posouzení imisního monitoringu (umístûní, rozsahu mûfien˘ch ‰kodlivin, hustota staniãní sítû, apod.) nezbytné. Strana 507 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

R.2 Kritéria pro vyhodnocení Programu

Návrh kritérií vychází z vyhodnocení oãekávaného cílového stavu programu a proto jsou kriteria navrÏena na úrov- ni cílÛ i jednotliv˘ch opatﬁení k dosaÏení tûchto cílÛ.

Základním zdrojem ovûfiení dosahování cílÛ Programu sniÏování emisí je úplná emisní bilance Stfiedoãeského kraje, ãlenûná ve vhodn˘ch kategoriích dle skupin zdrojÛ a oborÛ ekonomick˘ch ãinností. Aktualizace emisních bi- lancí by mûla b˘t provádûna kaÏd˘m rokem. Informací o pfiínosech programu ke kvalitû ovzdu‰í je vyhodnocení kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje – z mûfiení i modelování, které doporuãujeme aktualizovat cca jednou za 4 roky, v návaznosti na aktualizaci emisí z dopravy a REZZO 3 – tedy v roce 2008–9 na základû dat roku 2007.

Co se t˘ãe vyhodnocování pfiínosÛ programÛ, prostfiednictvím emisní bilance je oãekávan˘ v˘voj monitorován. Také u v˘voje v emisích konkrétních zdrojÛ (technologické zdroje, které jsou pÛvodci zneãi‰tûní) lze roãnû sledovat pfiíslu‰né individuální údaje, a pfiipravovat vstupní data pro kontrolní hodnocení kvality ovzdu‰í.

Tabulka 34: Návrh ukazatelÛ – pro kontrolu a hodnocení programov˘ch cílÛ

Cíl Ukazatel Zdroj informací Imisní zátûÏ zneãi‰Èujícími Koncentrace problémov˘ch Údaje imisního monitoringu ve látkami je sníÏena pod úroveÀ ‰kodlivin v ovzdu‰í a jejich stanicích âHMÚ, Zdravotního stanovenou platn˘mi imisními meziroãní zmûny, ústavu, mûst a dal‰ích plus limity. Velikost zasaÏeného území, poãet údaje z modelového obyvatel vyhodnocení kvality ovzdu‰í. Ve stanoveném termínu jsou Souhrnné emise na území Emisní inventura, zdroje dosaÏeny a dodrÏeny Stfiedoãeského kraje pro uvedené REZZO 1 a 2, ÚEK nebo doporuãené hodnoty zneãi‰Èující látky a jejich âHMÚ + data obcí pro zdroje krajsk˘ch emisních stropÛ meziroãní zmûny REZZO 3; údaje z modelového (oxid sifiiãit˘, oxidy dusíku, vyhodnocení kvality ovzdu‰í VOC a amoniak) nebo âHMÚ u REZZO 4 Emise zneãi‰Èujících látek na Existující aktuální databáze zdrojÛ Aktuální emisní bilance kraje území Stfiedoãeského kraje zneãi‰tûní s hodnotami emisí, Stanoviska kraje k Ïádostem jsou trvale sledovány pfiípadnû spotfieby paliv o finanãní podporu a vyhodnocovány, opatfiení ke Poãet krajem podpofien˘ch Plány emisí u zdroje a jejich sníÏení emisí jsou Ïádostí provozovatelÛ zdrojÛ kontrola s emisní databází podporována a mûst/obcí dal‰í Poãet realizovan˘ch opatfiení na území kraje a jejich pfiínosy âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 508

S. ZPÒSOB PROVÁDùNÍ OPAT¤ENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLAN¯CH NA ZÁKLADù ZÁVùRÒ KONTROL A PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ TOHOTO PROGRAMU Dal‰í aktualizace a vyhodnocení pﬁínosÛ programu bude provedena do tﬁí let po vyhlá‰ení tohoto Programu, tedy do prosince 2009, vzhledem k termínÛm, do kdy má b˘t dosaÏeno hodnot emisních stropÛ.

Kromû uveden˘ch fiádn˘ch aktualizací bude nutno provést mimofiádnou aktualizaci Programu v pfiípadû, nasta- ne-li jedna z následujících situací: • dojde k v˘znamné zmûnû právních pfiedpisÛ v oblasti ochrany ovzdu‰í a nebo v oblastech souvisejících • dojde k mimofiádnému déle trvajícímu zhor‰ení kvality ovzdu‰í • ukáÏe se na základû tfiech po sobû následujících roãních vyhodnocení Programu zhor‰ující se trend v˘voje jed- noho ãi více indikátorÛ • objeví se „nov˘“ problém (napfi. zv˘‰ení imisní zátûÏe látkou, která dosud není regulována).

T. SEZNAM ZKRATEK

BAT Best Available Technique (Nejlep‰í dostupná technika) CDV Centrum dopravního v˘zkumu Brno CZT Centralizované zásobování teplem âEA âeská energetická agentura âHMÚ âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav âIÎP âeská inspekce Ïivotního prostfiedí âOV ãistiãka odpadních vod EM Energetick˘ management EU Evropská unie FS Fond soudrÏnosti GIS Geografick˘ informaãní systém IPPC Integrated Polution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování zneãi‰tûní) LTO Lehk˘ topn˘ olej LV Imisní limit (Limit Value) MHD Mûstská hromadná doprava MMB Magistrát mûsta Brna MT Mez tolerance (Margin of Tolerance) MÎP Ministerstvo Ïivotního prostfiedí OPI Operaãní program infrastruktura, 2004–2006 OPPP Operaãní program prÛmysl a podnikání, 2004–2006 OZE Obnovitelné zdroje energie OZKO Oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í OÎP Odbor Ïivotního prostfiedí REZZO Registr zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í PAHPolycyklické aromatické uhlovodíky SFÎP Státní fond Ïivotního prostfiedí SLBD Sãítání lidu, domÛ a bytÛ SROP Spoleãn˘ regionální operaãní program SZÚ Státní zdravotní ústav TTO TûÏk˘ topn˘ olej ÚEK Územní energetická koncepce ÚP Územní plán VMO Velk˘ mûstsk˘ okruh VOCVolatile Organic Compounds (tûkavé organické látky) ZÚ Zdravotní ústav Strana 509 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

U. POUÎITÁ LITERATURA

1. Krajsk˘ program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje, DHV, 2004 2. Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, DHV 2004 3. Programov˘ dodatek k Integrovanému krajskému programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, DHV 2005 4. Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje, VIP, CityPlan, REA, 2004 5. Plány sniÏování emisí u zdroje, KÚ StK, 2005 6. Národní program sniÏování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í, 2005 a návrh 2006 7. Legislativní normy, zejména zákon ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, ve znûní jeho pozdûj‰ích pfiedpisÛ, prová- dûcí pfiedpisy 8. Metodické pokyny Odboru ochrany ovzdu‰í Ministerstva Ïivotního prostfiedí, 2005–2006 9. Koncept sniÏování emisí a imisí Zlínského kraje, KÚ ZK 10. Generel ovzdu‰í statutárního mûsta Brna, 2005 11. Státní program na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ pro rok 2005 5. Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ pro roky 2006–2009 6. Dal‰í

V. P¤ÍLOHY

• Emise sledovan˘ch ‰kodlivin dle kategorie zdroje • Emisní bilance po obcích s povûfien˘m úfiadem • Emisní mapy po obcích s povûfien˘m úfiadem âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 510 souãet Celkov˘ REZZO 4 Liniové REZZO 3 Plo‰né REZZO 2 Bodové Plo‰né Celkem z Celkem z Celkem z Celkem z REZZO 1 zdroje zdroje zdroje zdroje zdroje Bodové REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 (t/rok) 16 341,34 16 341,34 201,33 306,35 507,69 2 059,40 2 059,40 12 465,00 12 465,00 31 373,43 (t/rok) 1 634,13 1 634,13 20,13 30,64 50,77 205,94 205,94 1 246,50 1 246,50 3 137,34 (t/rok) 17 222,38 17 222,38 702,28 352,10 1 054,38 7 346,80 7 346,80 295,00 295,00 25 918,55 x 2 2 (t/rok) 1 333,85 1 333,85 53,10 107,63 160,73 3 667,98 3 667,98 714,40 714,40 5 876,96 (t/rok) 1 934,20 1 934,20 568,19 1 372,50 1 940,69 3 874,88 3 10 ãlenûno dle kategorie zdroje – stacionární a mobilní v˘chozí rok 2004 Látky OC (t/rok) 3 306,74 3 306,74 146,00 367,14 513,14 13 374,66 13 374,66 6 184,00 6 184,00 23 378,54 Ni (kg/rok) 1 977,765 1 977,765 107,875 338,968 446,843 21,591 21,591 2 446,198 Pb (kg/rok) 1 546,716 1 546,716 10,693 19,581 30,274 137,832 137,832 1 714,821 NH As (kg/rok) 648,595 648,595 4,077 5,619 9,695 80,960 80,960 739,250 Cd (kg/rok) 93,541 93,541 0,281 0,661 0,942 3,150 3,150 97,634 Hg (kg/rok) 164,226 164,226 3,606 6,327 9,933 63,570 63,570 237,729 PM V BaP (kg/rok) 12,24 12,24 28,96 32,12 61,08 699,68 699,68 773,00 Benzen (tun/rok) 22,15 22,15 0,38 725,91 726,29 48,68 48,68 915,36 915,36 1 712,48 Oxid sifiiãit˘ SO Oxid dusiãit˘ NO Oxidy dusíku NO Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) 3 917,11 3 917,11 332,79 643,75 976,54 21 734,53 21 734,53 29 259,00 29 259,00 55 887,18 bulka ã. 1 dle kategorie zdroje ‰kodlivin Emise sledovan˘ch Zdroj dat: âHMÚ, KÚ – REZZO 1 + 2, âIÎP, âSÚ, STP, a. s. – REZZO 3, – REZZO 4, CDV rok 2004 Stfiedoãesk˘ kraj Celkem Stfiedoãesk˘ Ta Strana 511 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 512 Strana 513 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 514 Strana 515 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 516 Benzen BaP Hg Cd As Ni Pb 3 CO 2 NO x NO 2 Oxid Oxidy Oxid Oxid VOC NH 10 (dle SO âSÚ) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) OPOU2 (t/rok) sifiiãit˘ dusíku dusiãit˘ uhelnat˘ (t/rok) (t/rok) (tun/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) Název OPOU2Název Kód PM olínostelec nadoufiim 21222utná Hora 21101 65,00 171,22 111,09 1 218,45 21102 102,17 973,27 28,12 10,22 21121 97,33 484,29 1 816,0 131,92 56,88 161,03 933,61 247,43 52,66 191,81 323,30 21,20 5,27 31,78 32,33 6,08 242,20 1 218,5 25,86 106,90 11,95 550,94 274,12 6,26 7,10 1,08 18,36 2,08 2,94 0,07 22,11 9,13 4,80 1,27 1,93 47,01 19,27 0,57 0,09 7,51 2,83 0,05 2,43 0,65 2,99 1,04 4,26 1,05 ysá nad Labem 21131 35,71 69,99 91,69 9,17 350,13 204,50 94,15 7,31 6,21 0,62 0,03 0,78 0,17 1,36 eseniceesenice 21053 41,08 21211 66,63 29,02 174,19 56,11 17,42 113,49 544,75 11,35 205,34 351,50 29,13 102,09 14,02 21,60 6,31 7,70 0,57 5,09 0,03 0,47 0,71 0,03 0,37 0,60 1,22 6,28 1,18 K Bûlá pod BezdûzemBenátky nad JizerouBene‰ov 21151Beroun 21152 42,82Brand˘s nad 42,49 404,12Labem-Stará Boleslav 136,96Bfieznice 79,44âáslav 214,28 13,70 21011âelákovice 290,90 21,43 21031 231,15âerno‰ice 21021 126,87 697,62âesk˘ Brod 499,00 88,81 247,61 227,65 23,15Dobfií‰ 739,69 187,79 322,87 21201 21,63Hofiovice 389,02 777,15 73,97 4,04Hostivice 21032 63,44 2 492,1 13,32 21041 38,90 77,72J 166,88 4,87 851,41 21051 125,77 56,32 1 262,9 3 099,4 21061(okres Praha-západ) 5,98 270,02 624,11 499,23 76,99 872,19 68,32 56,54J 1,83 69,20 387,45(okres Rakovník) 46,28 150,44 0,65 223,78 14,02 77,66 139,61 7,70 21071 21081Jílové u 0,35 38,74 Prahy 33,25 95,94 22,38 24,92 279,36 387,85 122,69 39,97 21052 0,03 157,29Kamenice 952,78 624,92 137,01 258,73 9,02 13,69 281,02 27,94Kladno 33,98 4,71 82,30 9,59 403,06 0,82 298,35 319,78 435,06 921,33 84,00K 23,35 140,49 595,94 252,12 14,63 1,87 0,57 13,32 345,52 31,98 495,34 244,08 21054 0,20 10,49 43,51 18,48 3,80âern˘mi Lesy 1 207,6 2,69 1 593,5 15,68 0,10 23,14 6,36 49,53 78,37 1,41 K 403,89 0,00 16,41 12,88 603,57 21221 1 333,2 172,92 18,21VltavouKralupy nad 6,05 12,12 3,79 2,10 66,63 439,69 66,13 18,07 7,48 175,95 2,13 1,26Kfiivoklát 21091 10,83 81,53 14,02 9,52 19,61 0,44K 21111 31,99 27,22 29,53 12,52 17,60 277,73 52,17 0,25 0,07L 1,18 167,64 4,42 3 507,0 21,69 764,47 27,86 26,17 1 856,27 21,61 0,02 1,44Mûlník 3 476,2 262,73 7,78 2,03 1 184,8 31,83 0,06 11,61Mûstec Králové 347,62 2,68 2,16 0,56 118,48 0,09 2 641,9 0,00 4,70 2,94 1 277,7 1,76 113,29 21212 1,50 1,14 1 647,5 0,14 2,68 573,67 1,73 15,10 9,47 3,22 57,55 46,34 4,78 0,38 0,06 0,00 21191 1,03 3,31 14,45 0,00 0,90 57,32 19,70 8,65 2,57 45,05 61,09 1,41 21141 1,32 34,03 1,59 56,34 3,03 7,20 1,30 904,98 30,27 85,22 2,30 6 133,78 5,80 6,82 0,11 5,63 183,59 9 363,8 3,41 9,30 2,51 242,90 14,38 936,38 18,36 1,93 2 708,96 0,25 3,66 77,57 603,94 1 398,4 5,11 20,01 194,97 25,48 0,01 39,65 0,00 3,91 6,33 191,89 81,02 25,73 145,82 0,32 4,15 45,79 10,87 24,04 2,06 0,08 8,79 8,30 21,28 0,54 0,63 51,41 0,73 210,8 0,04 0,04 1 417,3 1,13 57,94 0,91 3,94 1,57 1,82 1,62 Obrázek 1: Obce s obecním úfiadem, povûfien˘m ‰kodlivin, emise sledovan˘ch rok 2004 Strana 517 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 Benzen BaP Hg Cd As Ni Pb 3 CO 2 NO x NO 2 Oxid Oxidy Oxid Oxid VOC NH 10 5 877,0 25 918,6 31 373 3 137,3 55 887,2 23 378,5 3 874,9 987,3 773,00 237,73 97,63 739,25 2 446,2 1 714,8 (dle SO âSÚ) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) OPOU2 (t/rok) sifiiãit˘ dusíku dusiãit˘ uhelnat˘ (t/rok) (t/rok) (tun/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) Název OPOU2Název Kód PM tice 21261 96,64 157,08 284,97 28,50 976,89 315,85 86,46 15,80 16,95 1,44 0,07 1,77 2,55 3,21 lvary 21242 20,95 45,32 79,22 7,92 273,00 124,29 0,00 5,86 3,46 0,36 0,02 0,46 0,13 0,79 ojensk˘ újezd Brdy 21209 1,73 0,87 8,08 0,81 21,37 6,90 0,00 0,58 0,30 0,02 0,00 0,02 0,00 0,05 odûbrady 21192 67,49 121,98 494,03 49,40 1 073,4 393,08 38,17 21,33 8,64 0,98 0,07 1,38 0,54 28,61 ˘nec nad Labem˘nec nad Sázavou 21104 21013 39,52 54,56 78,76 94,56 37,02 53,41 3,70 5,34 269,88 352,26 98,41 168,14 202,03 155,61 2,35 4,65 7,60 8,39 0,71 0,82 0,04 0,04 0,88 1,03 0,29 0,23 1,53 1,79 Mladá BoleslavMnichovo Hradi‰tûMní‰ek pod BrdyM‰eno 21161 21153Neratovice 263,06 67,75Nové Stra‰ecí 21055 1 191,33Nymburk 102,26 1 431,9 49,71Odolena Voda 242,12 143,19 95,28Peãky 3 386,9 24,21 2 695,1P 275,19 21171 21213 21142 747,32Pfiíbram 319,01 27,52 61,13 291,09 67,04 20,47 21033Rakovník 1 533,83 62,50 804,24 21181 115,60 450,07 1 193,5Roztoky 39,01 45,88 217,64 108,45 257,61 34,69 119,35RoÏmitál 16,71 23,63 417,71 75,83pod Tfiem‰ínem 685,16 25,76 29,21 0,02 11,65 21103 285,97 278,66¤íãany 386,13 755,47 2,36 14,72Sadská 21202 1,17 33,38 28,60 187,81 0,89 27,87 248,68 153,37 21214Sázava 267,35 958,12 686,05 260,4 5,93 83,17 14,42 194,66 2 373,15 19,60 52,10 21056Sedlãany 0,04 454,11 271,08 1 327,1 318,84 21203 19,77 99,67Slan˘ 14,24 0,50 42,84 152,70 33,13 7,94 132,71 435,86 286,32 1,12T 56,34 0,00 2 463,5 11,71 9,97 13,56 88,60 32,88T 0,22 1,84 43,59 21223 993,96 0,27 73,22 14,28 396,22 1 629,3Uhlífiské Janovice 19,47 97,28 21182 1,16 148,83 1,60 0,65 166,63 4,01 54,46 57,36Unho‰È 616,51 1,93 21012 6,70 238,33 51,15 21231 2,51 9,73 35,36Úvaly 0,06 137,52 11,05 35,55 986,30 6,12 0,36 5,74 31,85 100,77 185,14 353,42 21122Ve 0,62 99,07 26,35 0,25 44,81 296,84 21241 235,55 1,35 397,94 98,63 5,47Vla‰im 210,49 2,25 38,65 0,02 64,53 72,36 2 856,0 110,30 105,80 0,03 229,49 24,97V 21,73 337,11 23,56 5,60 10,90 129,45 8,32 5,41 827,98 258,99Vo 0,43 27,59 720,30 22,95 23,64 33,71 0,78 2,44 94,37 392,92Zruã nad Sázavou 2,72 9,47 1 075,3 7,31 49,88 21092 228,09 0,65 610,03 4,94 94,77 2,64 kraj Stfiedoãesk˘ 413,69 39,29 1,46 0,17 63,96 9,44 21,92 21034 7,73 173,09celkem 5,50 111,04 0,00 0,04 1 366,8 0,89 11,07 72,52 1 014,9 474,03 1,38 21123 19,20 29,13 28,47 3,69 550,51 21251 0,00 14,01 0,70 176,27 0,82 10,87 118,79 0,64 190,37 45,16 51,55 38,13 90,34 2,01 14,71 42,20 6,98 36,47 0,05 284,13 11,88 142,04 4,18 69,04 0,04 24,44 6,93 958,44 0,10 317,19 3,20 7,39 14,20 0,84 2,84 1,37 52,04 1,51 16,65 118,78 0,79 95,84 439,70 2,46 12,63 0,40 2 642,59 0,05 0,27 4,42 5,20 166,90 2,73 0,00 8,35 827,47 280,15 4,65 1,22 0,04 25,03 2,12 1,13 303,08 3,76 1,60 0,33 145,95 8,75 4,44 0,11 0,41 58,61 30,70 9,50 8,71 18,26 2,92 3,02 26,67 1,47 6,64 0,61 2,16 4,15 10,28 3,63 0,23 29,38 2,38 0,75 18,76 0,42 4,70 0,01 3,28 0,13 0,57 0,02 0,29 2,95 0,03 0,54 0,10 17,92 0,73 0,12 0,49 5,62 0,92 0,57 1,26 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 518 Strana 519 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 520 Obrázek 2: Mûrné emise na obyvatele, kraj, Stfiedoãesk˘ 2004 (kg/obyv.) Strana 521 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 ) 2 Stfiedoãesk˘ kraj,Stfiedoãesk˘ 2004 (kg/km , 2 Obrázek 3: Mûrné emise na km âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 522

Pfiíloha ã. 2 k nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007

INTEGROVAN¯ KRAJSK¯ PROGRAM KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í ST¤EDOâESKÉHO KRAJE

OBSAH

ÚVOD ...... 524 A. MÍSTO P¤EKROâENÍ LIMITNÍCH HODNOT ...... 527 A.1 Zóna Stfiedoãesk˘ kraj ...... 527 A.2 Správní ãlenûní a lokace mûst ...... 527 A.3 Chránûná krajinná území na území Stfiedoãeského kraje ...... 528 A.4 Mûfiící stanice na území Stfiedoãeského kraje ...... 529 B. V·EOBECNÉ INFORMACE ...... 531 B.1Typ zóny ...... 531 B.2Klimatické údaje ...... 531 B.3Topografické údaje ...... 531 B.4 Odhad rozlohy zneãi‰tûn˘ch oblastí ...... 532 B.4.1 Pfiekroãení limitních hodnot pro ochranu zdraví ...... 532 B.4.2 Pfiekroãení limitních hodnot pro ochranu ekosystémÛ a vegetace ...... 533 B.4.3 Porovnání Stfiedoãeského kraje s ostatními zónami a aglomeracemi ...... 534 B.5 Informace o charakteru cílÛ ve zlep‰ení kvality ovzdu‰í ...... 535 B.5.1 Oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í ...... 535 B.5.2 Prioritní obce ...... 537 B.5.3 Cílové/prioritní zneãi‰Èující látky ...... 538 B.5.4 Prioritní kategorie zdrojÛ ...... 539 C. ODPOVùDNÉ ORGÁNY ...... 544 D. DRUH POSOUZENÍ ZNEâI·TùNÍ OVZDU·Í ...... 544 D.1 Prostfiedky pouÏité ke zji‰Èování koncentrací zneãi‰Èujících látek ...... 544 D.1.1 Mûfiení kvality ovzdu‰í ...... 544 D.1.2 Modelové hodnocení âHMÚ ...... 546 D.1.3 Generální rozptylová studie pro území Stfiedoãeského kraje ...... 546 D.2Koncentrace zneãi‰Èujících látek zji‰tûné v pfiedchozích letech ...... 548 D.3 Aktuální koncentrace zneãi‰Èujících látek ...... 549 D.4Porovnání v˘sledkÛ jednotliv˘ch druhÛ posouzení kvality ovzdu‰í ...... 549 E. PÒVOD ZNEâI·TùNÍ OVZDU·Í ...... 550 E.1 V˘ãet hlavních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje ...... 550 E.1.1 Stacionární zdroje ...... 550 E.1.2 V˘ãet hlavních zneãi‰ÈovatelÛ na území Stfiedoãeského kraje ...... 551 E.1.3 Emisní bilance pro stacionární zdroje zneãi‰tûní ...... 554 E.2 Liniové zdroje ...... 555 E.2.1 Emise – silniãní automobilová doprava ...... 556 E.2.2 Nejv˘znamnûj‰í liniové zdroje ...... 556 E.2.3 Souhrnná emisní bilance – stacionární zdroje a silniãní automobilová doprava ...... 558 E.2.4 V˘voj zdrojové struktury emisí ...... 562 E.3 Informace o zneãi‰tûní dálkovû pfiená‰eném z okolních oblastí ...... 562 F. ANAL¯ZA SITUACE ...... 563 F.1Podrobnosti o faktorech pÛsobících zv˘‰ené zneãi‰tûní ovzdu‰í ...... 563

F.1.1 Anal˘za pfiíãin zneãi‰tûní ãásticemi PM10 v prioritních obcích ...... 563 F.1.2 V˘voj v dopravních intenzitách ...... 567 Strana 523 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

F.1.3 Zdroje pfiírodního prachu ...... 569 F.2Podrobnosti o moÏn˘ch nápravn˘ch opatfieních ...... 569 G. PODROBNOSTI O OPAT¤ENÍCH KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í P¤IJAT¯CH P¤ED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU ...... 570 G.1 Opatfiení na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k zónû Stfiedoãeského kraje ...... 570 G.1.1 Opatfiení na mezinárodní úrovni ...... 570 G.1.2 Opatfiení na národní, regionální a lokální úrovni ...... 570 G.2 DosaÏené v˘sledky a hodnocení úãinnosti opatfiení ...... 571 H. PODROBNOSTI O NOV¯CH OPAT¤ENÍCH KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í ...... 572 H.1 SWOT anal˘za souãasného stavu v kvalitû ovzdu‰í ...... 572 H.2 Cíle aktualizovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í ...... 572 H.3 Seznam priorit a opatfiení Programu ...... 573

H.4 Priorita 1 – PM10 ...... 574 H.4.1 Opatfiení 1.1: SníÏení emisí prachu z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní ...... 575 H.4.2 Opatfiení 1.2: Omezení pra‰nosti z liniov˘ch a ostatních zdrojÛ pra‰nosti ...... 578 H.4.3 Opatfiení 1.3: „Vymístûní“ zdrojÛ emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek mimo obydlené oblasti ...... 579

H.5 Priorita 2 – NOx aNO2 ...... 579

H.5.1 Opatﬁení 2.1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ ...... 579

H.5.2 Opatfiení 2.2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy ...... 581 H.5.3 Opatfiení 2.3: Podpora úsporám energie ...... 582 H.5.4 Opatfiení 2.4 Podpora ‰ir‰ího vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ ...... 583 H.6 Priorita 3 – VOC ...... 584 H.6.1 Opatfiení 3.1: SniÏování emisí VOC ve stávajících prÛmyslov˘ch provozech ...... 584 H.6.2 Opatfiení 3.2: Omezení „studen˘ch startÛ“ motorov˘ch vozidel ...... 585 H.7 Priorita 4 – Horizontální opatfiení a technická pomoc ...... 585 H.7.1 Opatfiení 4.1: Tvorba informaãního zázemí kraje a obcí ...... 585 H.7.2 Opatfiení 4.2 Prosazení ochrany ovzdu‰í a klimatu pfii územním plánování a rozhodování ...... 586 H.7.3 Opatfiení 4.2: Jednání s provozovateli zdrojÛ ...... 586 H.7.4 Opatfiení 4.3: VyuÏití regulaãních nástrojÛ k ochranû ovzdu‰í a regulaci emisí ...... 586 H.7.5 Opatfiení 4.4: VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ ...... 588 H.7.6 Opatfiení 4.5: Osvûta, vzdûlávání a informovanost ...... 589 H.7.7 Opatfiení 4.6: Komunikace ...... 590 H.7.8 Opatfiení 4.7 Integrace ochrany ovzdu‰í do koncepãních materiálÛ kraje a obcí ...... 590 H.7.9 Opatfiení 4.8 Technická pomoc ...... 590 H.8 Dal‰í horizontální nástroje na podporu realizace Programu ...... 591 H.9 âasov˘ plán implementace opatfiení ...... 591 H.10 Odhad plánovaného zlep‰ení kvality ovzdu‰í a pfiedpokládaná doba potfiebná k dosaÏení cílÛ programu ...... 598 H.11 Popis opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í zam˘‰len˘ch v dlouhodobém ãasovém horizontu ...... 598 I. P¤ÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES ...... 598 J. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTÒ A DAL·ÍCH ZDROJÒ INFORMACÍ ...... 613 K. SEZNAM ZKRATEK ...... 613 L. P¤ÍLOHY ...... 614 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 524

ÚVOD

V roce 2004 byla provedena nejzásadnûj‰í zmûna v fiízení kvality ovzdu‰í v âR od roku 2002, kdy byl cel˘ systém nastaven nov˘m zákonem o ochranû ovzdu‰í (zákon ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í). 1. fiíjna vstoupila v platnost novela zákona o ochranû ovzdu‰í (zákon ã. 385/2005 Sb.), kter˘ novû upravuje definice, povinnosti orgánÛ ochrany ovzdu‰í a zavádí fiadu dal‰ích zmûn v oblasti fiízení kvality ovzdu‰í. Mimo jiné definuje zóny a aglomerace, na jejichÏ úrovni má b˘t nadále fiízena kvalita ovzdu‰í – území âeské republiky bylo rozdûleno na 3 aglomerace (Praha, Brno a Moravskoslezsk˘ kraj) a 12 zón (Stfiedoãesk˘ kraj, Karlovarsk˘ kraj, Ústeck˘ kraj, Libereck˘ kraj, PlzeÀsk˘ kraj, Ji- hoãesk˘ kraj, Pardubick˘ kraj, Královéhradeck˘ kraj, Olomouck˘ kraj, Jihomoravsk˘ kraj bez území mûsta Brna, Zlínsk˘ kraj a kraj Vysoãina).

V rámci tûchto zón a aglomerací probûhlo v roce 2004 hodnocení kvality ovzdu‰í. V˘sledek tohoto hodnocení je zveﬁejnûn ve Vûstníku MÎP,2005. Hodnocení kvality za rok 2004 a roky pﬁedchozí bylo provedeno na základû dat âHMÚ. Rok 2004 je povinnû v˘chozím rokem pro aktualizaci programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í na úrovni v‰ech zón a aglomerací. Tato aktualizace musí b˘t provedena do 30. ãervna 2006.

Novela zákona o ochranû ovzdu‰í (ã. 385/2005 Sb.) upravuje novû oblast fiízení kvality ovzdu‰í a povinnosti or- gánÛ ochrany ovzdu‰í. Definuje zóny a aglomerace na území âR, na jejichÏ úrovni má b˘t nadále fiízena kvalita ovzdu‰í. Podle tohoto zákona, § 7, Zvlá‰tní ochrana ovzdu‰í, platí, Ïe: • Oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je pfiekroãena hodnota imisního limitu u jedné nebo více zneãi‰Èujících látek (1). • Zónou je území vymezené ministerstvem pro úãely sledování a fiízení kvality ovzdu‰í; aglomerací je sídelní se- skupení, na nûmÏ Ïije nejménû 350 000 obyvatel, vymezené ministerstvem pro úãely sledování a fiízení kvality ovzdu‰í (2). •Vzónách ãi aglomeracích, na jejichÏ území se nenacházejí oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í, zajistí orgány ochrany ovzdu‰í udrÏení koncentrací zneãi‰Èujících látek pod hodnotami imisních limitÛ (3).

Dle § 7 odstavce 6 v zónách a aglomeracích vypracují krajské úfiady a obecní úfiady obcí s poãtem obyvatel nad 350 000 programy ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í pro zneãi‰Èující látky, u kter˘ch na jejich území do‰lo v pfiedchozím ka- lendáfiním roce k pfiekroãení imisního limitu a meze tolerance, nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena. Úãelem programu je plnûní limitních hodnot ve lhÛtách stanoven˘ch provádûcím právním pfiedpisem. Roz- sah programu je uveden v pfiíloze ã. 3 k tomuto zákonu.

Ve Stﬁedoãeském kraji pﬁetrvávají lokální problémy:

•s pﬁekraãováním imisních limitÛ pro ochranu lidského zdraví pro suspendované ãástice velikostní frakce PM10

– zneãi‰Èující látka TZL (jako PM10) pfiekroãuje imisní limit pro denní prÛmûrnou koncentraci (50 mikrogra- mÛ/m3) v 1539 referenãních bodech. Pfiekraãování bylo potvrzeno i v˘sledky mûfiení imisí na mûfiících stanicích AIM. Zneãi‰tûní postihuje 1,5 % území Stfiedoãeského kraje. Dominantní podíl na imisním zatíÏení TZL má druhotná pra‰nost, ke zvy‰ování pra‰nosti dochází rovnûÏ spalováním tuh˘ch paliv v lokálních topeni‰tích, ze- jména pfii nízkém provûtrávání vlivem napfi. inverzních situací, pfii polních a stavebních pracích (zejména za- kládání staveb), dále vlivem dÛlní a skládkové ãinnosti. K pfiekroãení imisního limitu, platného k roku 2005 pro 24-hodinové prÛmûrné koncentrace, dochází u této ‰kodliviny na cca 1,5 % území Stfiedoãeského kraje a to vãetnû ãetnosti pfiekroãení, u prÛmûrn˘ch roãních koncentrací je imisní limit pfiekraãován na 0,2 % území Stfie- doãeského kraje.

•NO2 – na základû vlastního modelování (Generální rozptylová studie Stfiedoãeského kraje, vypracovaná z dat roku 2004 v roce 2005) je na území kraje lokálnû pfiekraãována hodnota maximální hodinové koncentrace vãetnû ãetnosti pfiekroãení. • Stejnû jako v celé âeské republice jsou plo‰nû pfiekraãovány cílové imisní limity pro ozón. • Nad horní mezí pro posuzování se pohybují dle modelového hodnocení kvality ovzdu‰í koncentrace látek: po- lycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), benzen, benzo(a)pyren, oxid dusiãit˘ a oxidy dusíku, nikl a arsen. PrÛmûrné denní koncentrace oxidu sifiiãitého ukazují místní pfiekroãení limitních hodnot, nikoliv ãetnosti.

(7) Krajské úfiady a obecní úfiady obcí s poãtem obyvatel nad 350 000 aktualizují programy v tfiílet˘ch intervalech nebo do 18 mûsícÛ od konce kalendáfiního roku, v nûmÏ dojde na území zóny ãi aglomerace k pfiekroãení imis- Strana 525 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 ního limitu a meze tolerance, nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena, u zneãi‰Èující látky, která ne- ní v programu pfiíslu‰né zóny ãi aglomerace zahrnuta. Souãasnû s aktualizací informují ministerstvo o stavu provádû- ní opatfiení, která byla programem ke zlep‰ení kvality navrÏena, a zasílají ministerstvu kopii aktualizované verze programu. Informace o programech ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í musí b˘t uvedeny na úfiedních deskách pfiíslu‰ného úfiadu spolu s oznámením, kde do nich lze nahlédnout, a programy musí b˘t zvefiejnûny v elektronické podobû ve vefiejnû pfiístupném informaãním systému.

(8) Souãástí programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í je programov˘ dodatek. Struktura programového dodatku odpovídá zvlá‰tnímu pfiedpisu. Krajsk˘ a obecní úfiad zahrne do programového dodatku pouze vlastní prioritní opat- fiení a projekty nebo opatfiení a projekty vze‰lé z místních programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, které jsou v rámci místního programu urãeny jako rozhodující pro kvalitu ovzdu‰í.

(9) Z programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í podle odstavce 6 se vychází pfii v˘konu vefiejné správy na krajské amístní úrovni, zejména pfii územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich zmûn a pfii posuzování vlivÛ staveb nebo technologií na Ïivotní prostfiedí podle zvlá‰tního právního pfiedpisu.

(11) Pro oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í vypracují krajské úfiady a obecní úfiady obcí s poãtem obyvatel nad 350 000 akãní plány obsahující pfiehled krátkodob˘ch opatfiení. K realizaci opatfiení uveden˘ch v akãních plánech bude docházet pfii splnûní podmínek uveden˘ch v provádûcím právním pfiedpisu.

Program se pln˘m názvem naz˘vá Integrovan˘ program zlep‰ení kvality ovzdu‰í pro suspendované ãástice frakce PM10, oxid dusiãit˘ a tûkavé organické látky Stﬁedoãeského kraje, dále jen „Program“.

PoÏadavky na kvalitu ovzdu‰í Kromû vlastního zákona o ochranû ovzdu‰í byly novelizovány také provádûcí pfiedpisy k tomuto zákonu v oblasti fií- zení kvality ovzdu‰í – v oblasti posuzování kvality ovzdu‰í. Novela Nafiízení vlády ã. 350/2002 Sb., kterou se stanoví imisní limity a podmínky a zpÛsob sledování, posuzování, hodnocení a fiízení kvality ovzdu‰í, ve znûní nafiízení vlády ã. 60/2004 Sb., stanovuje – namísto imisních limitÛ – cílov˘ imisní limit (koncentrace zneãi‰Èující látky ve vnûj‰ím ovzdu‰í stanovená za úãelem odstranûní, zabránûní nebo omezení ‰kodliv˘ch úãinkÛ na lidské zdraví a na Ïivotní pro- stfiedí celkovû, které je tfieba dosáhnout, pokud je to moÏné, ve stanovené dobû) pro vybrané ‰kodliviny v ovzdu‰í. Novû nastavené limitní hodnoty, vÛãi kter˘m byla posuzována kvalita ovzdu‰í ve Stfiedoãeském kraji, jsou uvedeny v následujících vybran˘ch tabulkách novely vládního nafiízení:

Tabulka 1: Imisní limity vybran˘ch zneãi‰Èujících látek

Zneãi‰Èující Doba prÛmûrování Hodnota imisního limitu / Datum, do nûhoÏ látka maximální povolen˘ poãet musí b˘t limit dosaÏen jejího pfiekroãení za rok Oxid sifiiãit˘ 1 hodina 350 mg.m–3 / 24 – Oxid sifiiãit˘ 24 hodin 125 mg.m–3 / 3 – Oxid dusiãit˘ 1 hodina 200 mg.m–3 / 18 1. 1. 2010 Oxid dusiãit˘ 1 rok 40 mg.m–3 1. 1. 2010 Oxid uhelnat˘ Maximální denní osmihodinov˘ 10 mg.m–3 – klouzav˘ prÛmûr1) Suspendované 24 hodin 50 mg.m–3 / 35 – ãástice PM10 Suspendované 1 rok 40 mg.m–3 – ãástice PM10 Benzen 1 rok 5 mg.m–3 1. 1. 2010 Olovo 1 rok 0,5 mg.m–3 – Poznámka: Osmihodinov˘ prÛmûr je pfiipsán dni, ve kterém konãí. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 526

Tabulka 2: Meze tolerance vybran˘ch zneãi‰Èujících látek

Zneãi‰Èující Doba 2005 2006 2007 2008 2009 látka prÛmûrování Oxid dusiãit˘ 1 hodina 50 mg.m–3 40 mg.m–3 30 mg.m–3 20 mg.m3 10 mg.m–3 Oxid dusiãit˘ 1 rok 10 mg.m–3 18 mg.m–3 16 mg.m–3 14 mg.m–3 12 mg.m–3 Benzen 1 rok 15 mg.m–3 14 mg.m–3 13 mg.m–3 12 mg.m–3 11 mg.m–3

Tabulka 3: Cílové imisní limity vybran˘ch zneãi‰Èujících látek vyhlá‰ené pro ochranu zdraví lidí1)

Zneãi‰Èující Doba prÛmûrování Hodnota cílového Datum splnûní limitu látka imisního limitu2) Arsen 1 rok 6 ng.m–3 31. 12. 2012 Kadmium 1 rok 5 ng.m–3 31. 12. 2012 Nikl 1 rok 20 ng.m–3 31. 12. 2012 Benzo(a)pyren 1 rok 1 ng.m–3 31. 12. 2012 Poznámky: 1) K dosaÏení cílov˘ch imisních limitÛ jsou pfiijímána ve‰kerá opatfiení, která nepfiiná‰ejí nepfiimûfiené náklady a nepo- vedou k odstavení zdrojÛ. 2) Pro celkov˘ obsah v suspendovan˘ch ãásticích velikostní frakce PM10

Kromû prahov˘ch hodnot pro ochranu zdraví lidí, jsou vyhlá‰eny také imisní limity pro ochranu ekosystémÛ a vegetace a to pro látky SO2,NOx a dlouhodobé imisní cíle pro ozón.

Osnova Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Osnova Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í respektuje Pfiílohu ã. 3 zákona, která byla aktualizována a její obsah je dle novely zákona následující: a) Místo pfiekroãení limitních hodnot, • vymezení zóny, popis regionu, a dal‰í údaje, • lokace pfiípadn˘ch mûst (mapa), • mûfiicí stanice (mapa, geografické soufiadnice). b) V‰eobecné informace, • typ zóny (mûsto, prÛmyslová nebo zemûdûlská oblast) • odhad rozlohy zneãi‰tûn˘ch oblastí (v km2) a velikost exponované skupiny obyvatelstva, • pfiíslu‰né klimatické údaje, • pfiíslu‰né topografické údaje, • informace o charakteru cílÛ vyÏadujících v dané lokalitû ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy, atd.). c) Odpovûdné orgány • jména a adresy osob odpovûdn˘ch za vypracování a provádûní programu d) Druh posouzení zneãi‰tûní ovzdu‰í • koncentrace zneãi‰Èujících látek zji‰tûné v pfiedchozích letech, • aktuální koncentrace zneãi‰Èujících látek, • prostfiedky pouÏité ke zji‰Èování koncentrací zneãi‰Èujících látek. e) PÛvod zneãi‰tûní ovzdu‰í • v˘ãet hlavních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í doplnûn˘ jejich geografick˘m vyznaãením, • celkové mnoÏství emisí v oblasti (t/rok), • informace o zneãi‰tûní dálkovû pfiená‰eném z okolních oblastí. Strana 527 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 f) Anal˘za situace • podrobnosti o faktorech pÛsobících zv˘‰ené zneãi‰tûní ovzdu‰í, • podrobnosti o moÏn˘ch nápravn˘ch opatfieních. g) Podrobnosti o opatfieních ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í pfiijat˘ch pfied zpracováním programu • opatfiení na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zónû, • hodnocení úãinnosti uveden˘ch opatfiení. h) Podrobnosti o nov˘ch opatfieních ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í • seznam a popis navrhovan˘ch opatfiení nebo projektÛ, která jsou souãástí programu, • ãasov˘ plán implementace opatfiení, • odhad plánovaného zlep‰ení kvality ovzdu‰í a pfiedpokládaná doba potfiebná k dosaÏení tûchto cílÛ, • popis opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í zam˘‰len˘ch v dlouhodobém ãasovém horizontu. i) Seznam relevantních dokumentÛ a dal‰ích zdrojÛ informací j) Pfiíloha podle Rozhodnutí komise 2004/224/ES k) Programov˘ dodatek podle ãl. 18 odstavec 3 nafiízení rady ES 1260/99 o obecn˘ch ustanoveních o strukturálních fondech.

A. MÍSTO P¤EKROâENÍ LIMITNÍCH HODNOT

A.1 Zóna Stﬁedoãesk˘ kraj

Zóna Stfiedoãesk˘ kraj je totoÏná se správním obvodem Stfiedoãeského kraje. Sídlem krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje je Praha (která leÏí mimo správní obvod kraje). Kód území dle EUROSTAT: CZ020. Rozloha: 11 014 km2, poãet obyvatel: 1 122 473, hustota obyvatel: 100,9 obyvatel/km2.

Poloha Stfiedoãeského kraje v˘znamnû ovlivÀuje jeho ekonomickou situaci. Úzká vazba s metropolí státu a hustá dopravní síÈ ãiní polohu kraje mimofiádnû v˘hodnou. Naopak urãitá nevyváÏenost vztahu Prahy – metropole a stfiedních âech – periferie Prahy – je pro kraj nev˘hodou. Tato skuteãnost, stejnû jako absence krajského mûsta jako správního centra regionu, do urãité míry limitují rozvoj kraje.

A.2 Správní ãlenûní a lokace mûst

Nejvût‰ími mûsty zóny Stfiedoãesk˘ kraj jsou: Kladno (71 132 obyvatel), Mladá Boleslav (44 255 obyvatel), Pfiíbram (35 251 obyvatel), Kolín (29 690 obyvatel), Kutná Hora (21 280 obyvatel), Mûlník (19 271 obyvatel), Kralupy nad Vltavou (17 506 obyvatel), Beroun (17 459 obyvatel), Rakovník (16 473 obyvatel), Neratovice (16 427 obyvatel), Bene‰ov (16 257 obyvatel), Brand˘s nad Labem–Stará Boleslav (15 298 obyvatel), Slan˘ (15 237 obyvatel), Nymburk (14 373 obyvatel), Podûbrady (13 128 obyvatel), Vla‰im (12 171 obyvatel) a âelákovice (10 125 obyvatel). âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 528

Obrázek 1: Stfiedoãesk˘ kraj podle obcí s povûfien˘ obecním úfiadem

Na území zóny Stfiedoãesk˘ kraj je celkem 1 148 obcí, z nichÏ 75 má statut mûsta. Cca 90 % obcí spadá do kategorie do 2000 obyvatel. 26 obcí spadá do kategorie obcí s roz‰ífienou pÛsobností a 56 obcí do kategorie obcí s povû- fien˘m obecním úfiadem.

A.3 Chránûná krajinná území na území Stﬁedoãeského kraje

V souãasné dobû na území kraje leÏí, nebo alespoÀ ãásteãnû zasahuje, 5 chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí, 30 chránûn˘ch území národní kategorie a dal‰ích 190 chránûn˘ch pﬁírodních památek a rezervací. Plo‰né zastoupení chránûn˘ch ob- lastí v jednotliv˘ch okresech zachycuje tabulka 4

Tabulka 4: Chránûná krajinná území, Stﬁedoãesk˘ kraj

Maloplo‰ná chránûná území Chránûné krajinné národní pfiírodní národní pfiírodní oblasti1) pfiírodní památka pfiírodní rezervace památka rezervace Stfiedoãesk˘ kraj 87 504,3 124,4 5 546,1 971,4 5 701,1 Bene‰ov 4 029,2 – 30,3 33,4 267,6 Beroun 26 371,2 77,0 2 243,8 48,5 191,8 Kladno 4 724,3 2,2 77,4 105,9 73,9 Kolín – 2,9 668,3 19,0 280,2 Kutná Hora – 2,4 – 254,2 57,7 Mûlník 13 113,0 1,2 5,7 30,6 2 449,4 Strana 529 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Maloplo‰ná chránûná území Chránûné krajinné národní pfiírodní národní pfiírodní oblasti1) pfiírodní památka pfiírodní rezervace památka rezervace Mladá Boleslav 4 499,1 7,9 – 54,3 915,0 Nymburk – 1,0 1 956,2 44,1 274,4 Praha-v˘chod – – 38,8 26,7 177,6 Praha-západ 2 767,5 29,8 – 137,7 334,9 Pfiíbram – – 64,3 85,3 205,7 Rakovník 31 999,8 – 461,2 131,7 472,8 1) Údaje odvozeny z map podle GIS, mohou se mírnû li‰it od jinde publikovan˘ch.

Velkoplo‰ná chránûná území jsou ve Stfiedoãeském kraji pfiedstavována pouze chránûn˘mi krajinn˘mi oblast- mi. Jsou to: Blaník, nejmen‰í chránûná krajinná oblast v âesku (40 km2), âesk˘ Kras, âesk˘ ráj, Kokofiínsko a Kfiivo- klátsko. Celková plocha CHKO nacházejících se uvnitfi kraje ãiní pfies 87 500 ha, coÏ odpovídá 7,9 % rozlohy kraje. Pro srovnání podíl CHKO na rozloze celé âR ãiní 13,2 % rozlohy státu (10 401 km2).

A.4 Mûﬁící stanice na území Stﬁedoãeského kraje

Zákonná povinnost zaji‰Èovat pfiimûfienou síÈ monitorovacích stanic je svûfiena Ministerstvu Ïivotního prostfiedí (MÎP), které touto ãinností spolu s informováním vefiejnosti povûfiilo âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav (âHMÚ).

SíÈ monitorovacích stanic byla zejména v minulém a v leto‰ním roce restrukturalizována dle poÏadavkÛ EU – ze 38 mûﬁících stanic provozovan˘ch v roce 2003 (16 âHMÚ a 15 Hygienická sluÏba) byl v roce 2004 poãet stanic imisního monitoringu zredukován na 19, z toho 10 âHMÚ a 6 Zdravotní ústav. V souãasnosti dle sdûlení zástupcÛ âHMÚ není moÏné jiÏ zvy‰ovat poãet mûﬁících stanic z dÛvodu naprostého vyãerpání financí.

Obrázek 2: Umístûní stanic imisního monitoringu v Zónû Stﬁedoãesk˘ kraj

Celkov˘ rozsah mûfien˘ch ‰kodlivin, typ stanice a typ mûfiení v roce 2004 uvádí následující pfiehled âHMÚ: âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 530

Tabulka 5: Typy stanic a mûﬁící programy, Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

âíslo Lokalita Typ Tfiída Provozovatel Zneãi‰Èující látky Kód 467 Kombinované As, Cr, Ni, Pb, Cd, Bene‰ov–Spofiilov B/U/R ZÚ SBNSK mûfiení Mn, NO2,PM10 1140 Automatizovan˘ SO ,PM ,NO , Beroun T/U/RCI âHMÚ 2 10 2 SBERA mûfiící program PM25,NO,CO,NOx

1454 SO2,PM10,NO2,

SKLMA PM25,NO,O3,CO,

1534 Kladno–stﬁed mûsta Automatizovan˘ B/U/R âHMÚ NOx, benzen, PAH, SKLMP mûﬁící program As, Cd, Cu, Mn, Ni,

1544 Pb, PM10 SKLMO 1455 Automatizovan˘ SO ,PM ,NO , Kladno-·vermov B/U/R âHMÚ 2 10 2 SKLSA mûfiící program NO, CO, NOx 471 Kombinované As, Cd, Cr, Mn, Ni, Kladno-Rozdûlov B/S/R ZÚ SKLRK mûfiení Pb, Zn, PM10 472 Kombinované As, Cd, Cr, Mn, Ni, Kladno-Dubí B/S/I ZÚ SKLDK mûfiení Pb, Zn, PM10 SO ,PM ,NO , 1191 Kombinované 2 10 2 Kolín-SAZ B/U/R ZÚ NO, CO, NO ,As, SKOAK mûfiení x Cd, Cr, Mn, Ni, Pb 1494 Kutná Hora Manuální mûfiení B/S/R âHMÚ NO SKUHM 2 1469 Zruã nad Sázavou Manuální mûfiení B/R/N-NCI Ekotoxa NOx SZSAM 465 Kombinované PM ,NO ,As,Cd, Mûlník T/U/Z ZÚ 10 2 SMEZK mûfiení Cr, Mn, Ni, Pb 1437 Automatizovan˘ SO ,PM ,NO , Mladá Boleslav B/U/R âHMÚ 2 10 2 SMBOA mûfiící program PM25,NO,O3,NOx 1058 Kostelní Hlavno Manuální mûfiení B/R/A-REG Ekotoxa NO SKHLM x 1337 RoÏìalovice Manuální mûfiení B/R/A-NCI âHMÚ SO ,PM ,NO SROZM 2 10 2 1106 Automatizovan˘ SO ,NO,NO,O, Ondfiejov B/R/N-REG âHMÚ 2 2 3 SONRA mûfiící program NOx 1492 Brand˘s nad Labem Manuální mûfiení B/S/R âHMÚ SO ,PM ,NO SBRLM 2 10 2 1150 ¤evnice Manuální mûfiení B/R/N-NCI Ekotoxa SO ,NO SREVM 2 x 1493 Sedlãany Manuální mûfiení B/S/RN âHMÚ SO ,PM ,NO SSDLM 2 10 2 1508 Automatizovan˘ SO ,NO,NO,NO , Pfiíbram T/U/R âHMÚ 2 2 x SPRIA mûfiící program PM10 463 Kombinované PM ,As,Cd, Cr, Pfiíbram-OÚNZ B/U/NR ZÚ 10 SPROK mûfiení Mn, Ni, Pb Zdroj: Zpráva o zónách a aglomeracích âR, MÎP, listopad 2005 Strana 531 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Dal‰ími provozovateli monitorovacích stanic ovzdu‰í byli v roce 2004: • Zdravotní ústav (Krajské hygienické stanice), které mají v‰ak vût‰inou jiné zamûfiení, a to sledovat vlivy pro- stfiedí na zdraví obyvatel. • Ekotoxa (pfiedpokládá se zru‰ení v‰ech tfií stanic) • samotní zneãi‰Èovatelé, jako âEZ, a. s., KAUâUK, a. s., SPOLANA a. s., ktefií tuto povinnost nemají dánu zá- konem a v souãasnosti ãasto tyto stanice ru‰í. •Magistráty nebo mûstské úfiady – Kladno, Mladá Boleslav.

V roce 2005 zÛstala díky sponzoringu v provozu mûfiící stanice v Mladé Boleslavi (·KODA Mladá Boleslav). Byl v‰ak zru‰en monitoring (2 stanice) v lokalitû Mûlník (provozovan˘ âEZ, a. s.). Stfiedoãesk˘ kraj pfiispívá na monitoring v lokalitách Kladna a Berouna. Vzhledem k tomu, Ïe se situace se zneãi‰tûním ovzdu‰í v kraji nelep‰í, naopak zejména z dÛvodu opûtovného nárÛstu prÛmyslu a hlavnû dopravy dochází ke zvy‰ování emisí, je Ïádoucí sledovat stav ovzdu‰í – monitorovat imisní zneãi‰tûní. V posledních letech v‰ak dochází k opaãnému trendu.

B. V·EOBECNÉ INFORMACE

B.1 Typ zóny

Zóna Stfiedoãesk˘ kraj je velmi specifická jednak svou velikostí (pfiedstavuje cca jednu sedminu území âeské republiky), jednak z dÛvodu vztahu k Praze, která se nachází v jejím geometrickém stfiedu, ale není souãástí jejího správního obvodu. Stfiedoãesk˘ kraj nemá metropoli, nejvût‰í mûsto (Kladno) ãítá cca 71 tisíc obyvatel. Kraj je prÛ- myslovû-zemûdûlsk˘ s v˘razn˘m zastoupením energetiky, automobilového, chemického i potravináfiského prÛmyslu aspfievahou rostlinné zemûdûlské v˘roby. Území kraje je velmi silnû dopravnû zatíÏeno protoÏe pfies nûj vedou v‰echny silnû frekventované pozemní komunikace spojující Prahu s ostatními kraji (zejména dálnice D1, D5, D8, D11 a rychlostní komunikace R4, R6 a R10).

Dálnice D1 na v˘jezdu z Prahy je s roãním prÛmûrem 61 600 vozidel dennû nejfrekventovanûj‰í silniãní komu- nikací v âR. Na území kraje není Ïádn˘ národní park, velkoplo‰ná chránûná území zaujímají 7,9 % celkového území.

B.2 Klimatické údaje

Podnebí patﬁí k atlanticko-kontinentální oblasti mírného klimatického pásma severní polokoule. PrÛmûrná roãní tep- lota kolísá mezi 3 aÏ 10 stupni Celsia s tím, Ïe území bezprostﬁednû hraniãící s Prahou mohou b˘t aÏ o 1 stupeÀ tep- lej‰í, neÏ by odpovídalo geografické poloze. Atmosférické sráÏky jsou v˘raznû promûnlivé.

B.3Topografické údaje

Zóna Stfiedoãesk˘ kraj se nachází v centrální ãásti âeské kotliny.Velmi zjednodu‰enû ji lze charakterizovat jako „de- formovan˘“ kruh, obklopující Hlavní mûsto Prahu s prÛmûrn˘m polomûrem cca 60 km (nejvût‰í vzdálenost hranice kraje od Prahy je cca 100 km, nejmen‰í vzdálenost pak cca 20 km). Zemûdûlská pÛda ãiní 61 % území (pfiiãemÏ stupeÀ zornûní 84 % je v˘raznû nadprÛmûrn˘), lesní pÛda pak 32 % území. Severov˘chodní ãást zóny má charakter níÏiny s pfieváÏnû zemûdûlskou pÛdou doplnûnou listnat˘mi a borov˘mi lesy, jihozápadní ãást zóny má charakter vrchoviny se smrkov˘mi a smí‰en˘mi lesy. Nejvy‰‰í bod je vrch Tok v Brdské pahorkatinû (836 m n. m.), nejniÏ‰í bod hladina fie- ky Labe u Dolních Befikovic na Mûlnicku (153,1 m n. m.).

Zemûpisné soufiadnice zóny jsou následující: • nejsevernûj‰í bod – zem. ‰ífika: 50°37¢, zem. délka: 14°55¢ (okolí obce StráÏi‰tû); • nejjiÏnûj‰í bod – zem. ‰ífika: 49°30¢, zem. délka: 14°38¢ (okolí obce Mezno); • nejzápadnûj‰í bod – zem. ‰ífika: 50°03¢, zem. délka: 13°24¢ (okolí obce Krty); • nejv˘chodnûj‰í bod – zem. ‰ífika: 49°58¢, zem. délka: 15°31¢ (okolí obce Semtû‰). âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 532

B.4Odhad rozlohy zneãi‰tûn˘ch oblastí

B.4.1 Pﬁekroãení limitních hodnot pro ochranu zdraví Odhad rozloÏení zneãi‰tûn˘ch oblastí a velikost exponované skupiny byly uvedeny jednak v dotazníku MÎP,vyplÀo- vaném pro Evropskou komisi (Questionnaire 2004-461-EC), ve Sdûlení Odboru ochrany ovzdu‰í ke kvalitû ovzdu‰í akvymezení oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í v roce 2004 a ve Zprávû o zónách a aglomeracích v âeské republice Ministerstva Ïivotního prostﬁedí, která vychází z údajÛ âHMÚ pro rok 2004.Vymezené oblasti se hor‰enou kvalitou ovzdu‰í v roce 2004 ukazuje následující obrázek:

Obrázek 3: Vymezení oblastí s pﬁekroãen˘mi hodnotami imisního limitu (IL) pro ochranu lidského zdraví pro suspendované ãástice frakce PM10 (pra‰n˘ aerosol), rok 2004

Zdroj: Sdûlení odboru ochrany ovzdu‰í MÎP o hodnocení kvality ovzdu‰í – vymezení oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í, na základû dat za rok 2004

V uveden˘ch lokalitách dochází k pfiekraãování jiÏ platného imisního limitu (IL) pro ochranu lidského zdraví pro 24-hodinové koncentrace suspendovan˘ch ãástic frakce PM10 (pra‰n˘ aerosol), a to vãetnû ãetnosti pfiekroãení. Limit je stanoven na úrovni 50 mg.m–3 s povolenou ãetností pfiekroãení 35 dní. Na ãásti tûchto území dochází také –3 k pfiekroãení prÛmûrn˘ch roãních koncentrací pro suspendované ãástice frakce PM10, stanoveného na úroveÀ 40 mg.m .

Z obrázku je patrné, Ïe OZKO tvofií, s v˘jimkou „pfiíhraniãních“ oblastí Prahy, 4 zfietelnûji oddûlené celky: Kladno a okolí, Mûlník a okolí, Mladá Boleslav a okolí a Beroun a okolí. Celková v˘mûra OZKO ãiní cca 167 km2 (1,5 % celkového území zóny). Nejvût‰í souvislá oblast s pfiekroãen˘mi imisními limity je v oblasti Kladno–Slan˘ (cca 85 km2) a Beroun (cca 44 km2).

Rozloha oblastí s pfiekroãen˘mi limitními hodnotami je také roãnû hlá‰ena Evropské komisi – v˘bûr z tohoto hlá‰ení uvádí následující tabulka: Strana 533 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Tabulka 6: Rozloha oblastí s pﬁekroãen˘mi limitními hodnotami pro PM10 v roce 2004 (v % plochy území)

Pﬁekroãení limitních hodnot u 24-hod. Pﬁekroãení limitních hodnot u prÛmûrn˘ch Kód zóny prÛmûrn˘ch koncentrací PM10 (% plochy území) roãních koncentrací PM10 (% plochy území) >IL + MOT £IL + MOT; £IL >IL+ MOT £IL + MOT; £IL >IL >IL CZ020 0,718 0,749 98,533 0,100 0,054 99,846 Zdroj: Questionnaire 2004-461-EC-CzechRep2004, MÎP Vysvûtlivky: IL – imisní limit, MOT – mez tolerance (pro rok 2004)

Tabulka 7: Rozloha oblastí s pﬁekroãen˘mi limitními hodnotami pro ozón v roce 2004 (v % plochy území)

Pﬁekroãení cílového limitu a dlouhodob˘ch imisních cílÛ pro ozón (Smûrnice 2002/3/EC, Annex I) Prahové hodnoty pro ochranu zdraví Prahové hodnoty pro ochranu vegetace Kód zóny >TV £TV; >LTO £LTO >TV £TV; >LTO £LTO CZ020 99,873 0,127 83,226 16,774 0,000

Cílov˘ imisní limit pro ochranu lidského zdraví pro ozón je pﬁekroãen na ve‰kerém území zóny Stﬁedoãesk˘ kraj s v˘jimkou necel˘ch 2 % území správního obvodu ORP Mladá Boleslav.

Ve Sdûlení Odboru ochrany ovzdu‰í je indikováno také pfiekraãování cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (1 ng/m3). Hodnoty imisního zatíÏení, vypoãtené v rámci zpracování Generální rozptylové studie pro území Stfie- doãeského kraje na základû dat z roku 2004, se pohybují v rozmezí 0,008 aÏ 0,991 nanogramu/m3. Dolní mez pro po- suzování je pfiekroãena v 426 referenãních bodech, horní mez je pfiekroãena v 102 referenãních bodech, pfiekroãení cílového imisního limitu prozatím zji‰tûno nebylo. Proto také nebyla tato látka zahrnuta mezi cílové/ prioritní ‰kodliviny aktualizovaného Programu. Nejvy‰‰í imisní zatíÏení zneãi‰Èující látkou benzo(a)pyren bylo zji‰tûno v okolí dál- nice D1 (poblíÏ praÏské aglomerace).

B.4.2 Pﬁekroãení limitních hodnot pro ochranu ekosystémÛ a vegetace Hodnocení kvality ovzdu‰í bylo jak se strany âHMÚ tak Stﬁedoãesk˘m krajem provedeno také ve vztahu ke chrá- nûn˘m krajinn˘m oblastem, u kter˘ch je hodnoceno dodrÏování imisních limitÛ na ochranu ekosystémÛ a vegetace. V následující tabulce jsou vedeny hodnocené zneãi‰Èující látky a plocha zasaÏeného území jejich zv˘‰en˘mi koncentracemi.

Tabulka 8: Pﬁekroãení limitní hodnoty pro ochranu ekosystémÛ a vegetace (v % území), Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

Procentní podíl Podíl plochy SO2 NOx O3 CHUEV1) CHUEV konkrétní CHKO Zimní Roãní AOT 40 Souhrn z celkové plochy nebo NP prÛmûr prÛmûr >18 000 zóny z CHUEV >20 mg.m–3 >30 mg.m–3 mg.m–3 h 7,9 – 3,0 83,2 84,0 mimo NP a CHKO 1,5 – – 100,0 100,0 Blaník 4,6 – – 100,0 100,0 âesk˘ kras 14,7 – 18,5 65,5 69,6 âesk˘ ráj 3,0 – – 69,6 69,6 Kokofiínsko 15,0 – – 98,4 98,4 Kfiivoklátsko 61,2 – 0,5 82,7 83,1 Zdroj: Zpráva o zónách a aglomeracích v âeské republice Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, listopad 2005

Z vyhodnocení vypl˘vá, Ïe CHKO Blaník a z velké ãásti CHKO âesk˘ ráj mají problém s cílov˘m imisním limitem pro ozón zatímco CHKO âesk˘ kras má drobnûj‰í problém s imisním limitem pro oxidy dusíku. âástka 6/2007 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje Strana 534

Obrázek 4: Vyznaãení oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í vzhledem k limitÛm pro SO2 aNOx pro ochranu ekosystémÛ/vegetace, 2004

Zdroj: Programov˘ dodatek k Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stﬁedoãeského kraje, 2005

B.4.3 Porovnání Stfiedoãeského kraje s ostatními zónami a aglomeracemi V následující tabulce je uvedena v % území rozloha oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í na území v‰ech zón a aglo- merací (aglomeracemi je hl.m. Praha, Brno a Moravskoslezsk˘ kraj). Strana 535 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Tabulka 9: Porovnání situace v kvalitû ovzdu‰í zóny Stﬁedoãeského kraje a ostatních zón, 2004 /rok –3 ¥ –3 –3 –3 –3 –3 g.m m > 35 g.m g.m g.m m m –3 m roãní prÛmûr 36. nejvy‰‰í

Zóna/Aglomerace roãní prÛmûr Souhrn roãní prÛmûr roãní prÛmûr g.m roãní prÛmûr 10 max. denní 8h > 1 ng.m > 5 ng.m > 5 2 > 40 > 40 m 10 24h prÛmûr > 10 000 Cd PM klouzav˘ prÛmûr CO NO PM B(a)P > 50 Benzen Hlavní mûsto Praha 6,4 26,4 7,5 – 1,0 28,0 62,3 – Stﬁedoãesk˘ kraj – 1,5 0,2 – – 1,5 0,3 – Jihoãesk˘ kraj – 0,2 – – – 0,2 – – PlzeÀsk˘ kraj – 0,3 – – – 0,3 0,9 – Karlovarsk˘ kraj – 0,1 – – – 0,1 – – Ústeck˘ kraj – 9,9 0,7 – – 10,0 1,6 – Libereck˘ kraj – 0,4 – – – 0,4 – 1,5 Královéhradeck˘ kraj – 0,1 – – – 0,1 1,3 – Pardubick˘ kraj – – – – – – – – Vysoãina – – – – – – – – Brno – 10,0 – – – 10,0 – – Jihomoravsk˘ kraj – 0,4 – – – 0,4 – – Olomouck˘ kraj – 6,5 0,2 – – 6,5 – – Zlínsk˘ kraj – 5,8 – – – 5,8 – – Moravskoslezsk˘ kraj – 22,1 12,7 2,0 – 22,5 26,2 – Zdroj: Sdûlení MÎP (âHMÚ)

B.5 Informace o charakteru cílÛ ve zlep‰ení kvality ovzdu‰í

B.5.1 Oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í V nafiízení vlády ã. 350/2002 Sb. jsou uvedeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí a ochranu ekosystémÛ. MÎP na zá- kladû mûfiení a systému modelování kaÏdoroãnû vyhla‰uje oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í (OZKO) tam, kde dochází k pfiekraãování imisních limitÛ. Lokality jako Kladno, Beroun, Mûlník, Mladá Boleslav jsou pravidelnû v OZKO. Zejména oblast Kladna se fiadí mezi nejvíce zneãi‰tûné na území âR. Kromû v˘‰e citovan˘ch oblastí je in- dikováno zhor‰ení situace a pfiekraãování limitÛ v lokalitách: Kolín, Brand˘s nad Labem, Pfiíbram, Bene‰ov – viz v˘- sledky Generální rozptylové studie.

Na základû posouzení imisní situace za rok 2004 – mûfiení i doplÀkové modelování v˘sledkÛ mûfiení âesk˘m hydrometeorologick˘m ústavem – jsou OZKO vyhlá‰ena na území správních obvodÛ 14 prioritních mûst a obcí se sta- vebním úfiadem s tím, Ïe v˘znamnûj‰í rozloha oblastí je odhadována v pfiípadû lokalit Kladna, Slaného, Mladé Bole- slavi a Berouna. Meze tolerance pro imisní limity pro suspendované ãástice (údaje v závorkách) byly pfiekroãeny na území 7 správních obvodÛ, dle odhadu v˘znamnûji pouze v pfiípadû Kladna a Kosmonos.

Obce, na jejichÏ území je vyhlá‰ena oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í Sdûlením Odboru ochrany ovzdu‰í Mi- nisterstva Ïivotního prostfiedí na základû údajÛ âHMÚ, uvádí následující tabulka spolu s poãtem obyvatel a dal‰ími srovnávacími údaji (mûrné emise PM10 apod.) âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 536

Tabulka 10: Vymezení OZKO, Stﬁedoãesk˘ kraj, rok 2004 (v km2 plochy území, v závorkách je plocha pﬁekroãeného imisního limitu zv˘‰ená o mez tolerance)

Poãet Rozloha

Stavební úfiad PM10 roãní PM10 denní CO Celkem obyvatel OZKO v OZKO (km2) Magistrát mûsta Kladna 3,3 (3,3) 26,0 (21,6) – 26,0 (21,6) 60 266 62,7 Magistrát mûsta Mladá Boleslav 1,4 (1,1) 4,6 (1,9) – 5,0 (3,0) 19 669 13,8 Mûstsk˘ úfiad Beroun – 17,3 (3,6) – 17,3 (3,6) 17 930 38,4 Mûstsk˘ úfiad Slan˘ – 10,3 (5,4) – 10,3 (5,4) 4 679 18,8 Mûstsk˘ úfiad Mûlník 1,6 – – 1,6 3 682 5,0 Obecní úfiad KrálÛv DvÛr – 3,6 – 3,6 1 334 5,6 Mûstsk˘ úfiad Pfiíbram – 0,7 – 0,7 1 024 1,0 Mûstsk˘ úfiad Kosmonosy – 19,9 (19,7) – 19,9 (19,7) 935 2,8 Mûstsk˘ úfiad Stochov – 11,0 (4,2) – 11,0 (4,2 517 3,3 Obecní úfiad Jesenice – 10,3 – 10,3 321 13,7 Mûstsk˘ úfiad âerno‰ice – 2,6 (0,2) 0,2 2,6 (0,2) 172 1,2 Mûstsk˘ úfiad Rudná – 1,3 – 1,3 163 0,8 Mûstsk˘ úfiad Unho‰È – 0,6 – 0,6 62 0,2 Mûstsk˘ úfiad Dobrovice – 0,4 – 0,4 – – Celkem 0,2 1,5 – 1,5 110 754 167,3 Zdroj: Zpráva o zónách a aglomeracích v âeské republice Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, listopad 2005 Poznámka: Poãet obyvatel je souãtem odhadÛ poãtu obyvatel Ïijících v OZKO na území mûst a obcí spadajících do správního obvodu pfiíslu‰né obce se stavebním úfiadem. Údaj v závorce uvádí procenta území, na kterém byla pfiekro- ãena i mez tolerance.

V roce 2004 Ïilo na území, oznaãeném jako oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í cca 110 tisíc obyvatel, coÏ je cca 10 % obyvatel zóny,v roce 2003 Ïilo v OZKO témûﬁ 266 tisíc obyvatel, coÏ bylo cca 24 % v‰ech obyvatel zóny.Cel- ková v˘mûra OZKO ãinila v roce 2003 1090 km2 (9,9 % území) a v roce 2004 167 km2 (1,5 % území). Z meziroãního srovnání (vyhodnocení dat za roky 2003 a 2004) vypl˘vá v˘razn˘ pokles poãtu oblastí, na nichÏ modelové v˘poãty prokázaly pﬁekraãování imisních limitÛ pro ochranu zdraví obyvatel.

MÎP (âHMÚ) definuje ve Stfiedoãeském kraji 4 velkoplo‰ná OZKO: •SÚ Kladno, SÚ Slan˘, SÚ Stochov a SÚ Unho‰È (85,6 km2, cca 66 tisíc obyvatel), • SÚ Beroun a SÚ KrálÛv DvÛr (44 km2, cca 19 tisíc obyvatel), • SÚ Mladá Boleslav, SÚ Kosmonosy a SÚ Dobrovice (16,6 km2, cca 21 tisíc obyvatel), • SÚ Jesenice (13,7 km2, cca 300 obyvatel), a dále tfii maloplo‰né OZKO: • SÚ Mûlník (5 km2, cca 4 tisíce obyvatel), • SÚ Pfiíbram (1 km2, cca jeden tisíc obyvatel), • SÚ âerno‰ice a SÚ Rudná (2 km2, cca 350 obyvatel).

Odhad poãtu obyvatel je proveden tak, Ïe celkov˘ poãet obyvatel mûsta ãi obce je vynásoben podílem území mûsta ãi obce, na nûmÏ bylo indikováno pfiekroãení imisního limitu a byla vyhlá‰ena oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í. Odhady poãtu obyvatel je nutno povaÏovat za pfiibliÏné, protoÏe v˘poãet nezohledÀuje rozdílnou hustotu osídlení na území mûsta ãi obce. Jednotlivé obce, které jsou Ministerstvem Ïivotního prostfiedí vyhlá‰eny jako OZKO, jsou uvedeny v tabulce 11, s respektováním kategorizace, navrÏené metodikou MÎP ke zpracování aktualizovan˘ch programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í v roce 2006. Strana 537 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

B.5.2 Prioritní obce Prioritou jsou obecnû ve‰kerá mûsta a obce, na jejichÏ území byly na základû vyhodnocení imisních dat vyhlá‰eny OZKO. Vzhledem k vysokému poãtu mûst a obcí, na jejichÏ území byly tyto oblasti vyhlá‰eny (viz tabulka 11), bylo pofiadí priorit stanoveno s pfiihlédnutím k poãtu obyvatel Ïijících v OZKO a k tomu, zda jsou pfiekraãovány meze tolerance nebo více imisních limitÛ. Za prioritní jsou dále – v souladu s metodikou pro zpracování programu ke zlep‰e- ní kvality ovzdu‰í – povaÏovány pfiedev‰ím ty obce a mûsta, kde Ïije v OZKO nejménû 1000 obyvatel (limitní hodnota 1000 obyvatel byla zvolena ze statistick˘ch dÛvodÛ jedná se o setinu procenta obyvatel âR). Kategorizace mûst a obcí je následující:

Tabulka 11: Kategorizace mûst a obcí, leÏících v OZKO

Kategorie I Více neÏ 1000 obyvatel, pfiekroãen více neÏ jeden imisní limit pfiiãemÏ souãasné pfiekraãování roãního a 24 hodinového limitu pro suspendované ãástice je povaÏováno za pfiekraãování dvou imisních limitÛ. Kategorie II Více neÏ 1000 obyvatel, pfiekroãen jeden imisní limit. Kategorie IIIa Ménû neÏ 1000 obyvatel, pfiekroãeno více imisních limitÛ nebo jeden limit a mez tolerance. Kategorie IIIb Ménû neÏ 1000 obyvatel, pfiekroãen jeden imisní limit

V návaznosti na stanovenou kategorizaci byla mûsta a obce Stfiedoãeského kraje rozfiazena do jednotliv˘ch ka- tegorií. Prioritní obce jsou zafiazeny v kategorii I a II.

Tabulka 12: Obce Stﬁedoãeského kraje, na jejichÏ území do‰lo v roce 2004 k pﬁekroãení imisního limitu pro denní prÛmûrné koncentrace suspendovan˘ch ãástic PM10 v ãlenûní dle uveden˘ch priorit (tabulka 10, Kategorizace obcí a mûst)

Poãet Rozloha

Mûsto/obec PM10 roãní PM10 denní CO Celkem obyvatel OZKO (%) (%) (%) (%) v OZKO (km2) Kategorie I Kladno (SÚ) 8,0 (8,0) 73,6 (56,8) – 73,6 (56,8) 51 695 27,3 Mladá Boleslav (SÚ) 12,0 (8,0) 41,7 (16,9) – 45,1 (25,9) 19 638 13,2 Beroun (SÚ) – 94,8 (24,3) – 98,4 (24,3) 17 201 29,3 Mûlník (SÚ) 19,0 – – 19,3 3 682 4,7 Libu‰ín (SÚ Kladno) 5,0 (5,0) 100 (99,1) – 100 (99,1) 2 257 9,4 Vinafiice (SÚ Kladno) 81,0 (81,0) 100 (100) – 100 (100) 1 729 5,2 Celkem kategorie I 96 202 85,5 Kategorie II Slan˘ (SÚ) – 15,6 (0,6) – 15,6 (0,6) 2 366 5,6 Pchery (SÚ Kladno) – 99,9 – 99,9 1 720 6,8 KrálÛv DvÛr (SÚ) – 21,4 – 21,4 1 196 3,2 Pfiíbram (SÚ) – 2,9 – 2,9 1024 1,0 Kolín (SÚ) n. a. n. a. n. a. n. a. n. a. n. a. Celkem kategorie II 6 306 16,6 Kategorie IIIa Kosmonosy (SÚ) – 24,8 (24,4) – 24,8 (24,4) 935 2,8 Smeãno (SÚ Slan˘) – 51,3 (51,3) – 51,3 (51,3) 911 4,9 Brand˘sek (SÚ Kladno) – 51,3 (51,3) – 51,3 (51,3) 868 2,6 Svinafiov (SÚ Slan˘) – 100 (100) – 100 (100) 625 1,9 Tfiebichovice (SÚ Kladno) 2,0 (2,0) 100 (99,9) – 100 (99,9) 507 3,8 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 538

Poãet Rozloha

Mûsto/obec PM10 roãní PM10 denní CO Celkem obyvatel OZKO (%) (%) (%) (%) v OZKO (km2) Tuchlovice (SÚ Stochov) – 23,1 (7,4) – 23,1 (7,4) 489 3,0 Cvrãovice (SÚ Kladno) – 75,1 (75,1) – 75,1 (75,1) 430 1,7 Velká Dobrá (SÚ Kladno) – 32,9 (11,8) – 32,9 (11,8) 393 2,8 Hrdliv (SÚ Slan˘) – 100 (86,5) – 100 (86,5) 390 1,9 Tetín (SÚ Beroun) – 51,2 (5,0) – 51,2 (5,0) 371 5,2 Jinoãany (SÚ Rudná) – 20,2 (0,3) – 20,2 (0,3) 163 0,8 Jemníky (SÚ Slan˘) – 76,1 (13,6) – 76,1 (13,6) 155 2,1 Pfielíc (SÚ Slan˘) – 37,8 (4,0) – 37,8 (4,0) 117 1,4 Bu‰tûhrad (SÚ Kladno) – 4,1 (4,1) – 4,1 (4,1) 93 0,3 Knovíz (SÚ Slan˘) – 17,3 (13,4) – 17,3 (13,4) 87 0,7 Zbuzany (SÚ âerno‰ice) – 12,4 (2,0) 1,0 12,4 (2,0) 81 0,6 Dalovice (SÚ Mladá Boleslav) 10,0 (10,0) 17,1 (6,9) – 17,1 (17,1) 31 1,0 Kaãice (SÚ Stochov) – 4,3 (4,3) – 4,3 (4,3) 28 0,3 Îelenice (SÚ Kladno) – 6,4 (6,4) – 6,4 (6,4) 11 5,2 Celkem kategorie IIIa 6 685 43,0 Kategorie IIIb Kamen. Îehrovice (SÚ Kladno) – 21,1 – 21,1 335 1,9 Velké Pfiítoãno (SÚ Kladno) – 28,4 – 28,4 228 0,7 H˘skov (SÚ Beroun¢)–16,0 – 16,0 197 1,1 Hofioviãky (SÚ Jesenice) – 38,3 – 38,3 173 7,1 Ofiech (SÚ âerno‰ce) – 13,9 – 13,9 91 0,6 Kole‰ov (SÚ Jesenice) – 95,2 – 95,2 90 4,9 Hudlice (SÚ KrálÛv DvÛr) – 5,9 – 5,9 71 1,2 NiÏbor (SÚ Beroun) – 4,6 – 4,6 69 1,5 VráÏ (SÚ Beroun) – 7,6 – 7,6 68 0,5 Pleten˘ Újezd (SÚ Unho‰È) – 15,6 – 15,6 62 0,3 Trubská (SÚ KrálÛv DvÛr) – 53,1 – 53,1 61 1,0 Jesenice (SÚ) – 3,5 – 3,5 58 0,7 Studenûves (SÚ Slan˘) – 9,2 – 9,2 28 0,2 Sv. Jan p. Skalou (SÚ Beroun) – 20,5 – 20,5 24 0,9 Konûprusy (SÚ KrálÛv DvÛr) – 3,1 – 3,1 6 0,2 Celkem kategorie IIIb 1 561 22,8 Celkem kategorie I–III 110 754 167,9 Zdroj: Programov˘ dodatek k programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje

B.5.3 Cílové/prioritní zneãi‰Èující látky Na území Stfiedoãeského kraje jsou jako prioritní zneãi‰Èující látky v oblasti kvality ovzdu‰í oznaãeny jednak ty látky, které zapfiíãiÀují lokální pfiekraãování imisního limitu stanoveného pro ochranu zdraví lidí (PM10), dále látky, u kte- r˘ch je pfiekraãován imisní limit pro ochranu ekosystémÛ a vegetace (NOx) a látky, které jsou prekurzory ozónu, tj. tûkavé organické látky a oxidy dusíku NOx. SníÏení nadlimitních imisních koncentrací PM10 je nezbytné dosáhnout co nejdfiíve – v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í je jiÏ pfiekraãován platn˘ imisní limit.

Cílov˘mi látkami jsou tedy:

•PM10,NOx,NO2 aVOC. Strana 539 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

ZdÛvodnûní: Jak je uvedeno jiÏ v pfiedchozích tabulkách, v pfiípadû tuh˘ch zneãi‰Èujících látek dochází k pfiekraãování stanoven˘ch hodnot imisních limitÛ pro denní koncentrace pra‰ného aerosolu frakce PM10 na 1,5 % území Stfiedoãeského kraje a na malém území i k pfiekraãování prÛmûrn˘ch roãních koncentrací.

V pfiípadû oxidÛ dusíku je trvale pfiekraãována doporuãená hodnota krajského emisního stropu a v nûkter˘ch lokalitách je pfiekraãován imisní limit pro ochranu ekosystémÛ a vegetace. Na území Stfiedoãeského kraje se nachází stanice, na níÏ byla v roce 2003 namûfiena nejvy‰‰í roãní prÛmûrná koncentrace oxidu dusiãitého v âeské republice (Beroun s hodnotou 248,3 mg/m3).

Celkové krajské emise tûkav˘ch organick˘ch látek (VOC) v letech 2000 aÏ 2003 kolísaly kolem doporuãené hodnoty krajského emisního stropu.Tûkavé organické látky jsou navíc prekurzorem tvorby pfiízemního ozónu, jehoÏ cílov˘ imisní limit pro ochranu zdraví je pfiekraãován témûfi na celém území kraje.

B.5.4 Prioritní kategorie zdrojÛ Pro prioritní zneãi‰Èující látky byly stanoveny na úrovni kraje následující prioritní kategorie zdrojÛ: • tuhé zneãi‰Èující látky: malé zdroje (REZZO 3) a liniové zdroje (REZZO 4), místnû také zdroje REZZO 1; • oxidy dusíku: mobilní zdroje (REZZO4) a velké zdroje (REZZO1); • VOC: sektor uÏívání rozpou‰tûdel a mobilní zdroje (REZZO 4).

ZdÛvodnûní: Stanovení prioritních kategorií zdrojÛ vypl˘vá z jejich podílÛ na imisním zatíÏení. Návaznû na modelové hodnocení kvality ovzdu‰í (GRS) byly pro vybrané lokality stanoveny pfiíspûvky zdrojÛ zneãi‰tûní na celkové koncentraci zne- ãi‰Èující látky v ovzdu‰í v roce 2004. Pfiíspûvky byly stanoveny jako prÛmûr za referenãní body v dané oblasti. Pfií- spûvky zdrojÛ zneãi‰tûní jsou stanoveny po jednotliv˘ch referenãních bodech, které byly – v návaznosti na zpÛsob vy- pracování generální rozptylové studie Stfiedoãeského kraje – umístûny zejména v intravilánech obcí, a proto jsou zfietelné pfiíspûvky skupin zdrojÛ po obcích. Pfiíspûvky skupin zdrojÛ mohou b˘t, v závislosti na umístûní obce, inten- zitách dopravy a liniov˘ch stavbách, odli‰né – viz následující grafy a obrázky. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 540 Obrázek 5: v ‰kodlivin koncentraci zdrojÛ ke Imisní pfiíspûvky kraje, oblastech Stfiedoãeského vybran˘ch ve ovzdu‰í 2004 Zdroj: Stfiedoãeského kraje, GRS pro území Mgr. Bucek Jakub Strana 541 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 správní obvod ORP Kladno, obvod správní 2004, prÛmûrné 24hodinové , 10 oncentrace k Zdroj: Stfiedoãeského kraje studie pro území Generální rozptylová Obrázek 6: ãásticemi frakce PM skupin zdrojÛ na imisním zatíÏení suspendovan˘mi Podíl âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 542 ORP Mladá Boleslav aORP Mladá Boleslav obvod, její správní 2004, , 10 prÛmûrné 24hodinové koncentrace prÛmûrné 24hodinové Obrázek 7: ãásticemi frakce PM skupin zdrojÛ na imisním zatíÏení suspendovan˘mi Podíl Strana 543 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 ORP Beroun a obvod, její správní 2004, prÛmûrné , 10 24hodinové koncentrace 24hodinové Obrázek 8: ãásticemi frakce PM skupin zdrojÛ na imisním zatíÏení suspendovan˘mi Podíl âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 544

C. ODPOVùDNÉ ORGÁNY

Orgánem, odpovûdn˘m za fiízení kvality ovzdu‰í v zónû Stfiedoãeského kraje je Stfiedoãesk˘ kraj, jeho krajsk˘ úfiad:

Odbor Ïivotního prostﬁedí a zemûdûlství Telefon: + 420 257 280 179

Krajsk˘ úﬁad Stﬁedoãeského kraje Zborovská 11, 150 21 Praha 5

D. DRUH POSOUZENÍ ZNEâI·TùNÍ OVZDU·Í

D.1Prostﬁedky pouÏité ke zji‰Èování koncentrací zneãi‰Èujících látek

Ke zji‰tûní kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje byly vyuÏity údaje: • Imisního mûfiení ve stanicích imisního monitoringu, které byly provozovány na území Stfiedoãeského kraje v roce 2004, a jeho v˘sledky (byly ãerpány jednak z dat âHMÚ tak ze zprávy MÎP pro Evropskou komisi a z úda- jÛ a zpráv poskytnut˘ch Stfiedoãesk˘m krajem); Analyzovány byly zji‰tûné koncentrace zejména u tûch látek, u kter˘ch je ze zákona stanovená limitní hodnota zneãi‰tûní. • Modelového vyhodnocení kvality ovzdu‰í provádûné pro potfieby Ministerstva Ïivotního prostfiedí âesk˘m hydrometeorologick˘m ústavem (âHMÚ); • Modelov˘m vyhodnocením kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje, provádûného pro Stfiedoãesk˘ kraj v roce 2005 na základû aktualizovan˘ch dat z emisní inventury pro rok 2004.

D.1.1 Mûfiení kvality ovzdu‰í Rozsah mûfiení a jeho posouzení Na území kraje je mûfiení provádûno ve stanicích âHMÚ (12 stanic, ale 15 mûfiících programÛ), Zdravotního ústavu (5 stanic), Ekotoxy (3 stanice) a âEZ (2 programy):

Tabulka 13: Mûﬁící stanice na území Stﬁedoãeského kraje v roce 2004 a sledované látky

âíslo Local Umístûní stanice Mûﬁené ‰kodliviny – stanoveny imisní limity Mûﬁící metody Vlastník

stanice station PM10 a PM2,5

SO2 NO2 NOx Olovo Benzen CO PM10 PM2,5 1140 SBERA Beroun y y y y RADIO RADIO âHMÚ 1467 SBNSK Bene‰ov–Spofiilov y y GRV ZÚ 1492 SBRLM Brand˘s n/L y y GRV âHMÚ 1789 SHPOA Horní Poãáply y y y âEZ 1058 SKHLM Kostelní Hlavno y Ekotoxa 1472 SKLDK Kladno-Dubí y GRV ZÚ 1544 SKLMO Kladno-stfied mûsta y GRV âHMÚ 1454 SKLMA Kladno-stfied mûsta y y y y RADIO RADIO âHMÚ 1471 SKLRK Kladno-Rozdûlov y GRV ZÚ 1455 SKLSA Kladno-·vermov y y y RADIO âHMÚ 1191 SKOAK Kolín SAZ y y y y y TEOM ZÚ Strana 545 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

âíslo Local Umístûní stanice Mûﬁené ‰kodliviny – stanoveny imisní limity Mûﬁící metody Vlastník

stanice station PM10 a PM2,5

SO2 NO2 NOx Olovo Benzen CO PM10 PM2,5 1596 SKUHD Kutná Hora y âHMÚ 1494 SKUHM Kutná Hora y âHMÚ 1437 SMBOA Mladá Boleslav y y y RADIO âHMÚ 764 SMEPA Mûlník-P‰ovka y y y âEZ 465 SMEZK Mûlník-ZÚ y y GRV ZÚ 1108 SONRA Ondfiejov y y y âHMÚ 1508 SPRIA Pfiíbram y y y RADIO âHMÚ 463 SPROK Pfiíbram-OÚNZ y GRV ZÚ 1150 SREVM ¤evnice y y Ekotoxa 1337 SROZM RoÏìalovice y y GRV âHMÚ 1493 SSDLM Sedlãany y y GRV âHMÚ 1469 SZSAM Zruã nad Sázavou y Ekotoxa Zdroj: Reporting MÎP, 2006

Vzhledem k tomu, Ïe v posledních letech dochází ke zvy‰ování emisí a imisního zatíÏení, je Ïádoucí sledovat stav ovzdu‰í – monitorovat imisní zneãi‰tûní.V posledních letech v‰ak dochází na území Stﬁedoãeského kraje k opaãnému trendu. Navíc jsou stanice ãasto umístûny jako pozaìové a nemûﬁí zatíÏení v zatíÏen˘ch místech obcí.

V nafiízení vlády ã. 350/2002 Sb., jsou uvedeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí a ochranu ekosystémÛ. MÎP na základû mûfiení a systému modelování kaÏdoroãnû vyhla‰uje oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í (OZKO) tam, kde dochází k pfiekraãování imisních limitÛ. Lokality jako Kladno, Beroun, Mûlník, Mladá Boleslav jsou pra- videlnû zafiazeny mezi OZKO. Oblast Kladna se fiadí dlouhodobû mezi nejvíce zneãi‰tûné na území âR. Z dat poskytnut˘ch âHMÚ je patrné, Ïe lze oãekávat nárÛst plochy oblastí, kde budou vyhlá‰eny OZKO. Kromû v˘‰e citovan˘ch oblastí lze pfiedpokládat zhor‰ení situace a pfiekraãování limitÛ v lokalitách: Kolín, Brand˘s nad Labem, Pfiíbram, Bene‰ov…

Doporuãujeme proto dále podporovat monitoring zejména v oblastech, které jiÏ byly vyhlá‰eny jako OZKO avoblastech, kde lze z dÛvodu zhor‰ování imisní situace pﬁedpokládat vyhlá‰ení OZKO. Doporuãujeme zváÏit moÏ- nost podání Ïádosti o podporu monitoringu na SFÎP v rámci dotaãních programÛ. Dotaci by bylo moÏné vyuÏít na investiãní ãást, tj. na v˘stavbu nov˘ch stanic (pﬁi max. ãástce 5 mil. Kã cca 4–5 stanic). Hrazení samotného monitoringu nelze z dotace realizovat (cca 150 tis. Kã na 1 stanici /rok) a byla by nutná dohoda s mûsty, kde by tímto zpÛsobem byl monitoring zaji‰tûn, o spolufinancování ãi úplném hrazení nákladÛ na monitoring mûsty.

Podle seznamu uveden˘ch stanic nejsou umístûny mûfiící stanice v tûchto pro Stfiedoãesk˘ kraj zajímav˘ch lo- kalitách: Kralupy nad Vltavou (Kauãuk), Neratovice (Spolana), Podûbrady (lázeÀská oblast), Nymburk,Vla‰im (vy- soké hodnoty VOC a NOx – GRS), Rakovník (RAKO, Procter a Gamble, Lasselsberger, blízkost CHKO), Slan˘ (TPCA, DEMAG Cranes-lakovna, povrch. úpravy kovÛ, Energocentrum, vysoké hodnoty GRS). Mûfiící programy tûchto stanic by mûly dle návrhu Stfiedoãeského kraje zahrnovat mûfiení: prach (PM10), NO2,NOx, B(a)P,VOC, As. Lokality i látky by mûly b˘t navrÏeny dle v˘sledkÛ zpracované generální rozptylové studie Stfiedoãeského kraje, vel- k˘ch zneãi‰ÈovatelÛ a vyjádfiení âHMÚ.

V˘sledky mûﬁení v letech 2003 a 2004

SO2 – Imisní limity pro ochranu lidského zdraví pro oxid sifiiãit˘ nebyly v letech 2003 a 2004 na území Stfiedoãeského kraje pfiekroãeny na Ïádné stanici. V roce 2003 se Ïádná stanice neumístila mezi deseti stanicemi s nejvy‰‰ím poãtem pfiekroãení hodinového ãi 24hodinového limitu nebo s nejvy‰‰í roãní prÛmûrnou koncentrací.

PM10 – 24hodinov˘ imisní limit pro suspendované ãástice velikostní frakce PM10 nebyl v roce 2003 dodrÏen (byl pfiekroãen povolen˘ poãet nadlimitních mûfiení) na ãtyfiech stanicích na území Stfiedoãeského kraje (Kladno-·vermov, âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 546

Mladá Boleslav, Kladno-stfied mûsta, Beroun), pfiiãemÏ ve v‰ech pfiípadech byla pfiekroãena i pfiíslu‰ná mez tolerance. Na stanici Kladno-·vermov byla v roce 2003 namûfiena sedmá nejvy‰‰í 24hodinová koncentrace (318,7 mg/m3).

V roce 2004 bylo pfiekroãení limitu zji‰tûno na ‰esti stanicích (Kladno-·vermov, Mladá Boleslav, Beroun, Klad- no-stfied mûsta, Pfiíbram a Kladno-Dubí), pfiiãemÏ u prvních ãtyfiech byla pfiekroãena i mez tolerance. Na stanici Klad- no-·vermov byla v roce 2004 namûfiena nejvy‰‰í 24hodinová koncentrace (341,8 mg/m3) v âeské republice. Pfiesto se imisní zatíÏení oproti roku 2003 sníÏilo, zejména plocha postiÏen˘ch oblastí.

Roãní imisní limit pro suspendované ãástice velikostní frakce PM10 byl v roce 2003 pfiekroãen na tfiech stanicích na území Stfiedoãeského kraje (Kladno-·vermov, Mladá Boleslav, Kladno-stfied mûsta), pfiiãemÏ v prvních dvou pfií- padech byla pfiekroãena i pfiíslu‰ná mez tolerance. Na stanici Kladno-·vermov byla namûfiena nejvy‰‰í prÛmûrná roã- ní koncentrace suspendovan˘ch ãástic v âeské republice (70,5 mg/m3). V roce 2004 byl roãní imisní limit pfiekroãen pouze na stanici Kladno-·vermov, která se s koncentrací (51,7 mg/m3) „umístila“ na pátém místû v âeské republice.

NO2 – Hodinové koncentrace oxidu dusiãitého nepfiekroãily v roce 2003 na Ïádné stanici na území Stfiedoães- kého kraje povolenou ãetnost pfiekroãení. Na stanici Beroun byla namûfiena druhá nejvy‰‰í hodinová koncentrace v âeské republice (248,3 mg/m3). V roce 2004 nebyla na Ïádné stanici na území Stfiedoãeského kraje pfiekroãena po- volená ãetnost pfiekroãení limitu. Na stanici Beroun byla namûfiena druhá nejvy‰‰í hodinová koncentrace v âeské republice (210,2 mg/m3) a na stanici Mladá Boleslav osmá nejvy‰‰í hodinová koncentrace (150,8 mg/m3).

Roãní imisní limit pro ochranu lidského zdraví pro oxid dusiãit˘, zv˘‰en˘ o mez tolerance, byl v roce 2003 pfie- kroãen na stanici Beroun, kde byla namûfiena nejvy‰‰í prÛmûrná hodnota v âeské republice (62,7 mg/m3).V roce 2004 nebyl roãní imisní limit pfiekroãen na Ïádné stanici na území Stfiedoãeského kraje, pfiiãemÏ stanice Beroun „sestoupi- la“ aÏ na osmé místo.

Pb – Imisní limit pro olovo nebyl v letech 2003 a 2004 pfiekroãen na Ïádné stanici na území Stfiedoãeského kraje. Na stanici Beroun-Zavadilka byla v roce 2003 namûfiena nejvy‰‰í prÛmûrná hodnota v âeské republice (73,8 mg/m3).

CO – Imisní limit pro oxid uhelnat˘ nebyl v letech 2003 a 2004 na území Stfiedoãeského kraje pfiekroãen. V roce 2004 byla na stanici Beroun namûfiena ãtvrtá nejvy‰‰í 8hodinová koncentrace v âR.

Benzen – Imisní limit pro benzen nebyl v letech 2003 a 2004 na Ïádné stanici na území Stfiedoãeského kraje pfie- kroãen, pfiiãemÏ byl sledován pouze na stanici Kladno-stfied mûsta.

D.1.2 Modelové hodnocení âHMÚ Na základû tohoto modelování byly Sdûlením Odboru ochrany ovzdu‰í Ministerstva Ïivotního prostfiedí stanoveny oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje.Tyto oblasti byly ze zprávy MÎP pfievzaty. Zprá- va o zónách a aglomeracích, která vychází z modelování, provádûného âHMÚ a z v˘sledkÛ mûfiení v ISKO, byla vy- uÏita pfii zpracování tohoto Programu.

D.1.3 Generální rozptylová studie pro území Stfiedoãeského kraje V roce 2005 si Stfiedoãesk˘ kraj zadal zpracování Generální rozptylové studie pro území Stfiedoãeského kraje. De- tailní rozptylová studie se opírala o aktualizovanou emisní inventuru, provádûnou ve spolupráci s âHMÚ, o roz‰ífiení bodov˘ch zdrojÛ REZZO 1 také o v˘znamné REZZO 2 (adresnû bylo v území ukotveno cca 350 zdrojÛ REZZO 2, jejichÏ podíl na emisích ‰kodlivin byl cca 80 %). Vycházela také z dfiíve vypracované rozptylové studie, provedené spoleãností ATEM, s.r.o. Emise z plo‰n˘ch zdrojÛ byly rozprostfieny v ZSJ nad zástavbou, aby v˘sledky modelování byly co nepfiesnûj‰í. Grafické i tabelární v˘stupy studie byly zpracovány do prohlíÏecí aplikace po povûfien˘ch obcích, nebo po obcích s roz‰ífienou pÛsobností. Strana 547 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Obrázek 9: Modelové pole prÛmûrn˘ch 24hod. koncentrací prachov˘ch ãástic frakce PM10, Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

V textové ãásti studie byly vyhodnoceny obce, kter˘ch se pfiekraãování imisních limitÛ t˘ká – v pfiípadû suspendovan˘ch ãástic frakce PM10 bylo pfiekroãení denních prÛmûrn˘ch koncentrací vãetnû povolené ãetnosti pfiekroãení vyhodnoceno v následujících obcích:

Tabulka 14: Obce, ve kter˘ch do‰lo k pﬁekroãení 36krát 24hodinového prÛmûru pro PM10 na základû zji‰tûní Generální rozptylové studie

POU ORP Obec – Název Poãet obyvatel Kladno Kladno Kladno 71 132 Kladno Kladno Kamenné Îehrovice 1 568 Kladno Kladno Îilina 699 Kladno Kladno Stochov 5 397 Kladno Kladno Doksy 1 075 Slan˘ Slan˘ Ledce 457 Kladno Kladno Velká Dobrá 1 084 Kladno Kladno Îilina 699 Kladno Kladno Tuchlovice 2 145 Kladno Kladno Svinafiov 614 Slan˘ Slan˘ Smeãno 1 770 Nové Stra‰ecí Rakovník M‰ec 828 Rakovník Rakovník Rakovník 16 695 Beroun Beroun TmaÀ 836 Mní‰ek pod Brdy âerno‰ice Mní‰ek pod Brdy 4 082 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 548

POU ORP Obec – Název Poãet obyvatel âelákovice Brand˘s nad Labem–Stará Boleslav âelákovice 10 031 Mladá Boleslav Mladá Boleslav Kovanec 130 Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav 44 255 Mladá Boleslav Mladá Boleslav ¤epov 552 Mladá Boleslav Mladá Boleslav Kosmonosy 3 885 Pfiíbram Pfiíbram Obecnice 1 182 Mûlník Mûlník Dolní Befikovice 1 308 Mûlník Mûlník Libûchov 981 âelákovice Brand˘s nad Labem-Stará Boleslav âelákovice 10 031 Vla‰im Vla‰im Trhov˘ ·tûpánov 1 262 Zdroj: J. Bucek

Kromû tûchto obcí existují dal‰í lokality, ve kter˘ch je pﬁekroãena limitní koncentrace pro 24hodinov˘ prÛmûr na ochranu zdraví (50 mg/m3), není ale pﬁekroãena ãetnost nadlimitních koncentrací.

D.2Koncentrace zneãi‰Èujících látek zji‰tûné v pﬁedchozích letech

V˘sledky modelového hodnocení kvality ovzdu‰í – v˘poãtu oblastí s pfiekroãen˘mi imisními limity a cílov˘mi imisní- mi limity pro ochranu lidského zdraví – pro území Stfiedoãeského kraje v letech 2001 aÏ 2004 jsou uvedeny v násle- dující tabulce, vyjádfiené jako podíl na celkovém území kraje.

Tabulka 15: Velikost území s pﬁekroãen˘mi imisními limity pro ochranu lidského zdraví – Stﬁedoãesk˘ kraj (% území kraje)

Z údajÛ v tabulce je patrn˘ v˘raznû rostoucí trend imisní zátûÏe suspendovan˘mi ãásticemi velikostní frakce

PM10 vletech 2001 aÏ 2003 a pokles v roce 2004.

V˘voj imisní situace nad územím Stfiedoãeského kraje v období 1990 aÏ 2005 se pfiíli‰ neli‰í od v˘voje v ostat- ních krajích i v celé âeské republice.V dÛsledku v˘razného poklesu emisí logicky do‰lo také k poklesu imisní zátûÏe. V období 2000 aÏ 2005 v‰ak lze pfiesto konstatovat, Ïe ve Stfiedoãeském kraji pfietrvávají lokální problémy:

•spfiekraãováním imisních limitÛ pro ochranu lidského zdraví pro suspendované ãástice velikostní frakce PM10 – zneãi‰tûní ovzdu‰í touto látkou pfiekraãuje imisní limit pro denní prÛmûrnou koncentraci (50 mg/m3) vãetnû ãetnosti pfiekroãení na 1539 referenãních bodech rozptylové studie, coÏ odpovídá zhruba plo‰e, uvádûné âHMÚ (cca 120 km2). Pfiekraãování bylo potvrzeno i v˘sledky mûfiení imisí na mûfiících stanicích AIM. Dominantní po- díl na imisním zatíÏení TZL má druhotná pra‰nost, která závisí na konkrétních meteopodmínkách a lze ji ovlivnit zejména zv˘‰en˘m úklidem ploch a komunikací. Ke zvy‰ování pra‰nosti dochází rovnûÏ spalováním tuh˘ch paliv v lokálních topeni‰tích, zejména pfii nízkém provûtrávání vlivem napfi. inverzních situací, pfii polních a sta- vebních pracích (zejména zakládání staveb), dále vlivem dÛlní a skládkové ãinnosti. Plochu pfiekroãení dolní meze posuzování lze u této ‰kodliviny odhadnout na cca 65 – 70 % území Stfiedoãeského kraje.

•NO2 – na území kraje je lokálnû pfiekraãována limitní hodnota prÛmûrn˘ch roãních koncentrací (GRS StK) a to v lokalitách poblíÏ praÏské aglomerace na v˘jezdu hlavních silniãních tahÛ smûr Brno, PlzeÀ a Mladá Boleslav. Na tûchto místech existuje také riziko pfiekroãení ãetností také maximální hodinové koncentrace; Strana 549 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

• V˘raznû stoupla v˘mûra území s pfiekroãením cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví pro ozón; • Nad horní mezí pro posuzování se pohybují koncentrace látek: polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), benzen, benzo(a)pyren, oxid dusiãit˘ a oxidy dusíku, nikl a arsen. PrÛmûrné denní koncentrace oxidu sifiiãitého ukazují místní pfiekroãení limitních hodnot pro zimní období, nikoliv ale ãetnosti.

D.3 Aktuální koncentrace zneãi‰Èujících látek

ZúdajÛ âHMÚ z roku 2005 vypl˘vá, Ïe povolen˘ poãet 35 pfiekroãení 24-hodinového imisního limitu pro suspendo- vaná ãástice PM10 byl pfiekroãen na stanicích Kladno-·vermov (62 pfiekroãení), Beroun (55 pfiekroãení), Mladá Bo- leslav (44 pfiekroãení) a Pfiíbram-âHMÚ (44 pfiekroãení). Riziko nedodrÏení limitu dále existuje u stanice Kladno- stfied mûsta (33 pfiekroãení) a Brand˘s nad Labem-Stará Boleslav (28 pfiekroãení). Údaje z mûfiení za druhou polovinu roku 2005 nebyly zpracovateli k dispozici v potfiebné úplnosti.

D.4Porovnání v˘sledkÛ jednotliv˘ch druhÛ posouzení kvality ovzdu‰í

V následující tabulce jsou porovnány v˘sledky mûfiení, modelového hodnocení kvality ovzdu‰í podle âHMÚ a v˘- sledky Generální rozptylové studie Stfiedoãeského kraje za roky 2004. V tabulce jsou vyznaãeny obce se stavebním úfiadem, stanovené Sdûlením MÎP jako OZKO. Jak uvádí jiÏ Souhrnn˘ akãní program Stfiedoãeského kraje z roku 2004, zmûfiících stanic, umístûn˘ch v problematick˘ch oblastech nebo v jejich blízkosti, pouze tfii mûfií suspendované ãásti- ce frakce PM10.Vzhledem k zásadním odli‰nostem ve struktufie zdrojÛ v okolí mûfiících stanic je moÏné, Ïe pfiepoãet imisní zátûÏe z namûfien˘ch hodnot SPM nemusí odpovídat reálné úrovni zneãi‰tûní PM10 a tudíÏ, Ïe skuteãn˘ rozsah pfiekroãení imisních limitÛ na území kraje mÛÏe b˘t odli‰n˘ (coÏ v˘sledky podrobného modelového posouzením kvality ovzdu‰í potvrzují).

Tabulka 16: Porovnání v˘sledkÛ pro PM10

Povûfiená obec Sdûlení OOO MÎP Rozptylová studie Mûfiení 2004 – správní obvod – G¤S Beroun ✘✘✘ KrálÛv DvÛr ✘ n/a Kladno ✘✘✘ Slan˘ ✘✘ Stochov ✘✘ Unho‰È ✘ Mûlník ✘✘ Dobrovice ✘ Mladá Boleslav ✘✘✘ Kosmonosy ✘✘ âerno‰ice ✘ Rudná ✘ n/a Pfiíbram ✘✘✘ Jesenice ✘ n/a âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 550

E. PÒVOD ZNEâI·TùNÍ OVZDU·Í

E.1 V˘ãet hlavních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í Stﬁedoãeského kraje

E.1.1 Stacionární zdroje Na území Stﬁedoãeského kraje bylo v roce 2004 evidováno: • 70 zdrojÛ REZZO 1, z toho 15 zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní; celkov˘ instalovan˘ v˘kon zdrojÛ v REZZO 1 je 1 610 359 kW (údaj z REZZO 2001, údaj za rok 2004 nebyl k dispozici); •2 976 stﬁedních zdrojÛ REZZO 2 • malé zdroje zneãi‰tûní REZZO 3 a lokální topeni‰tû na území 1 148 obcí.

Obrázek 10: Umístûní zdrojÛ REZZO 1 ve Stﬁedoãeském kraji

Zdroj: ProhlíÏecí aplikace emisních bilancí a imisních map, HO Base, Ing. Otakar Hrub˘

Ve Stfiedoãeském kraji jsou evidovány následující zvlá‰tû velké stacionární spalovací zdroje: • SPOLANA a. s. • Cukrovar Dobrovice TTD • âEZ, a. s. Elektrárna Mûlník 2 • âEZ, a. s. Elektrárna Mûlník 3 • ECK Generating s. r. o. Elektrárna Kladno •Elektrárna Kolín a. s. •Elektrárna Kolín a. s., V˘topna-v˘chod •Elektrárna Kolín a. s., V˘topna-západ •ENERGOTRANS a. s. Elektrárna Mûlník 1 • Kauãuk a. s. Strana 551 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

• Kladno GT, s. r. o. •PARAMO a. s. Kolín • Pﬁíbramská teplárenská a. s. •·KO-ENERGO s. r. o. Mladá Boleslav

Jejich emisní bilance jsou samostatnû k dispozici v aktualizovaném Programu sniÏování emisí Stﬁedoãeského kraje a také v˘hledové emise z této kategorie zdrojÛ.

E.1.2 V˘ãet hlavních zneãi‰ÈovatelÛ na území Stﬁedoãeského kraje V následujících tabulkách jsou uvedeni nejvût‰í producenti emisí na území Stﬁedoãeského kraje:

Tabulka 17: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé – TZL

Kategorie Identifikátor Provozovna TZL REZZO (ICZ) (tun/rok) REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 636,216 REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna MùLNÍK I 152,175 REZZO 2 210301042 COLAS CZ a. s. – kamenolom Odolena Voda âenkov 121,163 REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. 83,908 REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. 82,607 REZZO 2 210107532 Kamenolom Krhanice 55,000 REZZO 1 767620131 Vápenka âertovy schody a. s. 53,644 REZZO 2 212500522 âS PHM kamenolom Bernartice 43,869 REZZO 2 210200662 Velkolom âertovy schody a. s. TmaÀ – lom Kosov 42,822 REZZO 2 210300592 Lom Klecany s. r. o. – kamenolom 36,921 REZZO 1 677710111 Manolis a. s., cukrovar Vrdy – technologie 34,809 REZZO 2 212601802 Lom Votice, kamenolom Beztahov 33,760 REZZO 1 739080031 PROCTER & GAMBLE – Rakona, s. r. o. 32,068 REZZO 2 211000012 Su‰árna mléka CZ a. s., od‰tûpn˘ závod Kolín 30,368 Vybrané celkem 1 439,33 Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem 20,746% Suma REZZO 1 1 503,88 Suma REZZO 2 853,57 Suma REZZO 3 4 580,36 Suma celkem 6 937,81 âástka 6/2007 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje Strana 552

Tabulka 18: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé – SO2

Kategorie Identifikátor Provozovna SO2 REZZO (ICZ) (tun/rok) REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I 3 376,86 REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. 3 038,49 REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 2 a 3 2 495,63 REZZO 1 735510471 Pﬁíbramská teplárenská a. s. – CZT Pﬁíbram 1 647,10 REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. – Spolana 1 430,66 REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. 1 130,98 REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí 792,919 REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO 781,533 REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy 622,883 REZZO 1 677710111 CUKROVAR VRDY, s. r. o. 466,477 REZZO 2 212100502 âeské lupkové závody a. s. – vyvíjeã páry 331,456 REZZO 1 601700031 Papírny Bûlá a.s. 308,350 Vybrané zdroje celkem 16 423,34 Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem 64,09% Suma REZZO 1 17 222,38 Suma REZZO 2 1 054,38 Suma REZZO 3 7 346,80 Suma celkem 25 623,55

Tabulka 19: Nejvût‰í zneãi‰Èovatelé: emise NOx

Kategorie Identifikátor Provozovna NOx REZZO (ICZ) (tun/rok) REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 2 a 3 6 405,00 REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. 2 651,58 REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I 2 482,53 REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. 1 018,75 REZZO 1 735510471 Pfiíbramská teplárenská a. s. – CZT Pfiíbram 643,5 REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. 620,113 REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO 427,594 REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí 410,664 REZZO 1 723490131 Sklárny BOHEMIA a. s. – pracovi‰tû Podûbrady 127,115 REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy 115,039 REZZO 1 746190141 Sklárny Kavalier, a. s. – Kavalier Sázava 101,253 Vybrané celkem 15 003,14 Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem 79,346% Suma REZZO 1 16 341,34 Suma REZZO 2 507,69 Suma REZZO 3 2 059,40 Suma celkem 18 908,43 Strana 553 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Tabulka 20: Emise benzenu – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé, rok 2003/4

Kategorie Identifikátor Provozovna Benzen REZZO (ICZ) (tun/rok) REZZO 1 696290111 ·KODA AUTO a. s. – hlavní závod 7 292,4 REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. 2 762,0 REZZO 1 619150221 TOS-MET spol. s r. o. 2 034,8 REZZO 1 772390061 Metaz a. s. – slévárna oceli 935,3 REZZO 1 622730421 Rigips, s. r. o., V˘robní závod 707,7 REZZO 1 696293711 SAI Automotive Bohemia s. r. o. 610,9 REZZO 1 779960611 C Connect, s. r. o. 552,0 REZZO 1 696290701 Recticel Mladá Boleslav, s. r. o 510,3 REZZO 1 668150481 Thermo King Czech Republic, s. r. o. 476,1 REZZO 1 768250311 PETER GFK spol. s r. o. 463,8 REZZO 1 793650231 VARIEL a. s. 387,2 REZZO 1 721590751 RECTICEL Interiors CZ, s. r. o. 283,8 REZZO 1 668150511 CEBAL âR a. s. 275,2 REZZO 1 783540071 Sellier & Bellot a. s. 266,3 REZZO 1 645370991 Saint-Gobain Sekurit âR, s. r. o. 264,5 REZZO 1 735420531 RAVAK a. s. Pfiíbram – sanitární 259,7 Vybrané celkem 1 8081,8 Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem 25,14% Suma REZZO 1 22 147,7 Suma REZZO 2 1 105,7 Suma REZZO 3 48 683,9 Suma celkem 71 937,3 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 554

Tabulka 21: Emise VOC – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé, rok 2003/4

Kategorie Identifikátor Provozovna VOC REZZO (ICZ) (tun/rok) REZZO 1 696290111 ·KODA AUTO a. s. – hlavní závod 1 290,10 REZZO 1 643750021 âEZ a. s. – elektrárna Mûlník 2 a 3 545,872 REZZO 1 665060431 ECK Generating, s. r. o. 244,475 REZZO 1 643750351 Energotrans a. s. – Elektrárna Mûlník I 208,201 REZZO 1 696290571 ·KO-ENERGO, s. r. o., teplárna ·KO-ENERGO 71,032 REZZO 1 668150091 Elektrárna Kolín a. s., elektrárna Zálabí 56,015 REZZO 1 672710331 âESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s. – Rafinérie Kralupy 50,521 REZZO 1 619150221 TOS-MET spol. s r. o. 46,26 REZZO 1 672710041 Kauãuk, a. s. 42,307 REZZO 1 717090611 TPCA, s. r. o. 30,913 REZZO 1 739080031 PROCTER & GAMBLE – Rakona, s. r. o. 30,135 REZZO 1 703560111 SPOLANA a. s. – Spolana 27,026 REZZO 1 735510471 Pﬁíbramská teplárenská a. s. – CZT Pﬁíbram 24,6 REZZO 1 783540071 Sellier & Bellot a. s. 23,205 REZZO 1 768250311 PETER GFK spol. s r. o. 23,189 REZZO 1 793650231 VARIEL a. s. 20,775 Vybrané celkem 2 734,621 Podíl vybran˘ch zdrojÛ na emisích stacionárních zdrojÛ celkem 15,90 % Suma REZZO 1 3 306,74 Suma REZZO 2 513,14 Suma REZZO 3 13 374,66 Suma celkem 17 194,54

E.1.3 Emisní bilance pro stacionární zdroje zneãi‰tûní V rámci aktualizace emisních bilancí, které byly vypracovány v prÛbûhu zpracování Generální rozptylové studie pro území Stfiedoãeského kraje v roce 2005, bylo sledováno celkem 13 zneãi‰Èujících látek – viz nafiízení vlády ã. 351/2002 Sb., ve znûní nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb., § 3 a VOC (tûkavé organické látky). Pro tyto látky jsou stanoveny buìto ná- rodní emisní stropy, nebo imisní limity, cílové imisní limity nebo dlouhodobé imisní cíle. Bilance zahrnuje následující

‰kodliviny: NOx,SO2,NH3,CxHy, organick˘ uhlík a tûkavé organické látky (jsou vykázány jako VOCs), PM10,CO,

NO2, Benzen, B(a)P,a tûÏké kovy – Cd, Pb, Hg, Ni, As. NOx je definován jako souãet NO + NO2. Strana 555 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

Tabulka 22: Emisní bilance stacionárních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í v ãlenûní dle kategorie zdroje, Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Celkem Celkem Celkem Celkov˘ Látky Bodové Bodové Plo‰né Plo‰né z REZZO 1 z REZZO 2 z REZZO 3 zdroje zdroje zdroje zdroje souãet Tuhé látky (t/rok) 1 504 1 504 589 264 854 4 580 4 580 6 938

PM10 (t/rok) 1 334 1 334 53 108 161 3 668 3 668 5 163

Oxid siﬁiãit˘ SO2 (t/rok) 17 222 17 222 702 352 1 054 7 347 7 347 25 624

Oxidy dusíku NOx (t/rok) 16 341 16 341 201 306 508 2 059 2 059 18 908

Oxid dusiãit˘ NO2 (t/rok) 1 634 1 634 20 31 51 206 206 1 891 Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) 3 917 3 917 333 644 977 21 735 21 735 26 628 VOC (t/rok) 3 454 3 454 146 367 513 4 375 4 375 8 342

NH3 (t/rok) 1 934 1 934 568 1 373 1 941 3 875 Benzen (kg/rok) 22 147,7 22 147,7 379,8 725,9 1 105,7 3 683,9 3 683,9 26 937,3 B(a)P (kg/rok) 12,2 12,2 29,0 32,1 61,1 699,7 699,7 773,0 Hg (kg/rok) 164,2 164,2 3,6 6,3 9,9 63,6 63,6 237,7 Cd (kg/rok) 93,5 93,5 0,3 0,7 0,9 3,2 3,2 97,6 As (kg/rok) 648,6 648,6 4,1 5,6 9,7 81,0 81,0 739,3 Ni (kg/rok) 1 977,8 1 977,8 107,9 339,0 446,8 21,6 21,6 2 446,2 Pb (kg/rok) 1 546,7 1 546,7 10,7 19,6 30,3 137,8 137,8 1 714,8

E.2 Liniové zdroje

Pﬁes území kraje vedou v‰echny silnû frekventované pozemní komunikace spojující Prahu s ostatními kraji (dálnice D1, D5, D8, D10, D11 a rychlostní komunikace R4, R6 a R10).

Obrázek 11: Intenzity dopravy na komunikacích Stﬁedoãeského kraje, 2004

Zdroj: CDV Brno âástka 6/2007 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje Strana 556

E.2.1 Emise – silniãní automobilová doprava V této kategorii zdrojÛ byly zji‰Èovány pouze emise ze silniãní automobilové dopravy. Emise z vozidel silniãní dopravy na dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích 1.a 2. tfiídy byly vypoãteny do sítû referenãních bodÛ na zákla- dû dat Celostátního sãítání dopravy r. 2000, pfiepoãtov˘ch koeficientÛ pro rok 2004 a emisních faktorÛ z databáze CDV. Z této sítû byly emise nasãítány s vyuÏitím GIS do emisních bilancí po ORP a po povûfien˘ch obcích.

Emisní data zahrnula tyto zneãi‰Èující látky: • oxid uhelnat˘ (CO)

• oxidy dusíku (NOx) • ne-metanové uhlovodíky (NM VOC)

•metan (CH4)

• oxid siﬁiãit˘ (SO2) • pevné ãástice (PM) • polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH).

Emise byly vypoãítány oddûlenû pro silnice I. tfiídy a v˘‰e (tedy vãetnû dálnic a rychlostních komunikací) a pro silnice II. tfiídy.V‰echny komunikace byly rozdûleny na dílãí úseky o délky 100 metrÛ. Celkem se jednalo o pfiibliÏnû 12 000 úseku dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. tfiídy a cca 4 000 úsekÛ silnic II. tfiídy.

Byla provedena také kontrola, jak se shodují souãty emisí v‰ech úsekÛ Stfiedoãeského kraje a v˘sledky v˘poãtÛ emisí ze spotfieby pohonn˘ch hmot ve Stfiedoãeském kraji. Rozdíly jsou v následující tabulce:

Tabulka 23: Emise ze silniãní dopravy na území Stﬁedoãeského kraje a porovnání vypoãten˘ch emisí se statistick˘mi údaji.

CH4 CO NOx VOC SO2 PM PAH g/den 515 363 74 972 403 32 126 053 15 873 784 760 278 1 849 493 7933 Emise vypoãítané v síti referenãních bodÛ I. Tﬁída t/rok 188,1 27 364,9 11 726,0 5 793,9 277,5 675,1 2,9 II.tﬁída t/rok 13,7 1 894,3 739,7 390,5 18,1 39,3 0,2 celkem 201,8 29 259,2 12 465,7 6 184,5 295,6 714,4 3,1 Emise dle Studie MÎP [1] celkem t/rok 194 27 435 11 873 5 731 284 683 3 rozdíl tun 7,8 1 824,2 592,7 453,5 11,6 31,4 0,1 rozdíl % 3,8 6,2 4,8 7,3 3,9 4,4 2,9 Zdroj: CDV Brno

Maximální rozdíl je 7,3 %, lze tedy konstatovat, Ïe nejistoty v˘poãtÛ emisí ze silniãní automobilové dopravy ve Stﬁedoãeském kraji by nemûly b˘t vy‰‰í neÏ 10 %.

E.2.2 Nejv˘znamnûj‰í liniové zdroje V následující tabulce jsou uvedeny intenzity dopravy na vybran˘ch komunikacích Stfiedoãeského kraje v roce 2000 a 2005, kdy se provádûla sãítání dopravy ¤editelstvím silnic a dálnic. Z tabulky je zfiejm˘ obrovsk˘ nárÛst intenzit dopravy zejména na dálnici D1 a D5, ale i na vybran˘ch silnicích 1. tfiídy (napfi. Praha – Mûlník). Strana 557 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Tabulka 24: Nejv˘znamnûj‰í liniové zdroje – nejvy‰‰í prÛmûrná intenzita dopravy (poãet vozidel / 24 hodin) – rok 2000 a 2005

Rok Liniov˘ zdroj 2000 2005 1. Dálnice D 1 Praha – Brno 62 559 93 500 2. Rychlostní komunikace ã. 7 Praha – Slan˘ (vãetnû silnice ã. 61 do Kladna) 29 341 32 426 3. Dálnice D 5 Praha – PlzeÀ 29 162 45 700 4. Rychlostní komunikace ã. 10 Praha – Liberec 27 206 5. Dálnice D 8 Praha – DráÏìany 26 449 30 300 6. Silnice 1. tfiídy ã. 3 Miro‰ovice (D 1) – âeské Budûjovice 21 360 24 630 7. Silnice 1. tfiídy ã. 4 Praha – Písek 20 926 25 261 8. Dálnice D11 a silnice 1. tfiídy ã. 11 Praha – Hradec Králové 20 914 31 400 9. Silnice 1. tfiídy ã. 38 Podûbrady – âáslav 19 085 26 211 10. Silnice 1. tfiídy ã. 6 (a rychlostní komunikace ã. 6) Praha – Karlovy Vary 16 933 19 651 11. Silnice 1. tfiídy ã. 9 Praha – Mûlník 12 107 23 549 12. Silnice 1. tfiídy ã. 12 Praha – Kolín 11 954 11 776 Zdroj: ¤DS, sãítání dopravy 2000

Tabulka 25: Intenzita dopravy ve vybran˘ch sãítacích úsecích, 2005

â. sãítacího Dopravní intenzita Silnice Zaãátek úseku Konec úseku úseku (vozidla /24h) Celkem D1 I.24 93500 km 0,00 Chodov D1 I.25 86100 Chodov PrÛhonice D1 I.26 70900 PrÛhonice Jesenice D1 I.27 65500 Jesenice V‰echromy D1 I.28 59200 V‰echromy Miro‰ovice D5 I.00 45700 km 0,00 Rudná D5 I.10 44000 Rudná Lodûnice D5 I.20 42500 Lodûnice Beroun, v˘chod D1 I.30 42200 Miro‰ovice Hvûzdonice D1 I.60 42200 ·ternov Psáfie D1 I.40 40400 Hvûzdonice Ostfiedek D1 I.89 40300 Loket Hofiice D1 I.70 39500 Psáfie Soutice D5 I.30 39100 Beroun, v˘chod Beroun, centrum D1 I.50 38800 Ostfiedek ·ternov D5 I.50 36100 Beroun, západ Bavorynû D5 I.40 36099 Beroun, centrum Beroun, západ D5 I.60 35500 Bavorynû Îebrák âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 558

Obrázek 12: Mapa liniov˘ch zdrojÛ REZZO 4 dle roãní emise NOx (t/r) ¤SD

Zdroj: ¤SD

E.2.3 Souhrnná emisní bilance – stacionární zdroje a silniãní automobilová doprava Souhrnná emisní bilance nezahrnuje emise z ostatních druhÛ dopravy, ale pouze emise ze silniãní automobilové dopravy na komunikacích I. a II. tﬁídy (vã. rychlostních komunikací a dálnic). Tuto bilanci nelze proto pﬁímo porovná- vat s emisním stropem kraje. Jedná se o souãet emisí pouÏit˘ch jako vstup do rozptylové studie.

Tabulka 26: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í v ãlenûní dle kategorie zdroje, Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

REZZO 4 Celkov˘ Sledované látky REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Pouze silniãní souãet

PM10 (t/rok) 1 333,85 160,73 3 667,98 714,40 5 876,96

Oxid siﬁiãit˘ SO2 (t/rok) 17 222,38 1 054,38 7 346,80 295,00 25 918,55

Oxidy dusíku NOx (t/rok) 16 341,34 507,69 2 059,40 12 465,00 31 373,43

Oxid dusiãit˘ NO2 (t/rok) 1 634,13 50,77 205,94 1 246,50 3 137,34 Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) 3 917,11 976,54 21 734,53 29 259,00 55 887,18 VOC (t/rok) 3 306,74 513,14 13 374,66 6 184,00 23 378,54

NH3 (t/rok) 1 934,20 1 940,69 3 874,88 enzen (kg/rok) 22,15 1,11 48,68 915,36 987,30 BaP (kg/rok) 12,24 61,08 699,68 773,00 Hg (kg/rok) 164,23 9,93 63,57 237,73 Cd (kg/rok) 93,54 0,94 3,15 97,63 As (kg/rok) 648,60 9,70 80,96 739,25 Ni (kg/rok) 1 977,76 446,84 21,59 2 446,20 Pb (kg/rok) 1 546,72 30,27 137,83 1 714,82 Zdroj: HO Base, âHMÚ, CDV Strana 559 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

Obrázek 13: Emise základních ‰kodlivin (tun/rok), emise tûÏk˘ch kovÛ, benzenu a BaP (kg/rok), ãlenûno dle kategorie zdroje (REZZO 1–4), 2004

Obrázek 14: Podíl kategorií REZZO 1–4 na souãtov˘ch emisích látek (%), ãlenûno dle kategorie zdroje, 2004

Poznámka: REZZO 4 zahrnuje pouze ãást dopravy, uvádûné v krajské bilanci REZZO 4, a to pouze silniãní automobilovou dopravu.

V následujících dvou grafech jsou znázornûny mapové v˘stupy emisní bilance pro jednotlivé ORP, obdobnû byly bilance zpracovány také podle správních obvodÛ obcí s povûfien˘m úfiadem. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 560

Obrázek 15: Ukázka mapov˘ch v˘stupÛ emisní bilance – emise oxidÛ dusíku – NOx – v ãlenûní dle povûﬁen˘ch obcí, Stﬁedoãesk˘ kraj, 2004

Zdroj: ProhlíÏecí aplikace emisních bilancí a imisních map, HO Base, Ing. Otakar Hrub˘ Strana 561 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 2,06 46,28 58,83 298,22 1 019,78 43,32 191,99 145,82 122,33 270,24 (kg) As (kg) Ni (kg) Pb (kg) 1,55 1,76 4,78 19,70 7,20 1,60 35,36 99,07 72,36 51,43 211,21 1 422,25 23,76 97,60 5,94 0,55 7,80 34,12 15,03 3,71 0,23 4,63 32,93 8,80 31,69 31,83 32,88 23,66 45,54 34,56 3,34 0,19 4,05 24,00 7,82 53,50 69,06 65,64 44,84 5,93 0,6486,48 7,80 56,31 12,96 12,06 42,53 43,67 8,19 2,2179,86 11,48 52,53 11,61 71,34 0,00 53,80 33,29 9,53 3,67 25,77 72,04 363,79 425,63 411,99 1 192,63 1 766,30 3 454,40 4 396,00 1 579,98 2 959,06 2 862,33 1 450,53 82,49 27,57 28,05 21,63 1 783,10 178,31 4 375,47 3 049,58 1 496,54 146,95 3 169,51 1 248,16 166,05 42,56 714,36 1 313,89 131,39 3 536,13 3 594,96 359,50 352,91 925,45 6 172,79 9,387,44 938,74 388,87 2 614,13 Celkov˘ souãet 5 876,96 25 918,55 31 373,43 3 137,34 55 887,18 23 378,54 3 874,88 987,30 773,00 237,73 97,63 739,25 2 446,20 1 714,82 Stará Boleslav 219,48 371,72 1 033,51 103,35 3 013,62 1 235,56 52,36 64,39 28,33 3,36 0,18 3,98 18,28 7,75 ód ORP3 Název ORP3 PM10 (t/rok) Oxid sifiiãit˘ Oxidy dusíku Oxid dusiãit˘ Oxid uhelnat˘ (t/rok) VOC NH3 (t/rok) Benzen BaP (kg) Hg (kg) Cd bulka 27: Emisní bilance ze stacionárních a dle obcí s ovzdu‰í zdrojÛ zneãi‰Èování liniov˘ch pÛsobností (ORP3) roz‰ífienou K 21012102 Bene‰ov2103 Beroun Brand˘s nad Labem/ 21042105 317,56 âáslav2106 âerno‰ice 247,612107 632,21 âesk˘ Brod2108 322,87 Dobfií‰ 1 130,222109 Hofiovice 125,772110 777,15 Kladno 113,02 69,202111 624,11 Kolín2112Vltavou Kralupy nad 77,72 122,69 139,612113 157,29 387,45 hora Kutná 167,642114 3 099,43 258,73 nad Labem Lysá 299,65 279,362115 281,02 1 856,27 Mûlník 38,74 272,252116 872,19 319,78 Mladá Boleslav 241,61 27,94 1 184,76 35,712117 435,06 1 437,27 Mnichovo Hradi‰tû 952,782118 77,66 Neratovice 31,98 445,92 118,48 921,33 348,382119 69,99 1 162,63 43,51 67,75 39,97 Nymburk 403,062120 1 207,59 1 674,88 1 277,74 469,71 Podûbrady 345,52 1 593,47 33,98 116,262121 252,12 91,69 102,26 Pfiíbram 2122 14,63 61,13 403,89 573,67 23,14 18,48 Rakovník 2 724,31 46,97 603,572123 159,59 242,12 2,69 9,17 1 533,83 ¤íãany 128,57 66,632124 18,21 16,41 1 305,54 1 972,67 0,00 66,13 Sedlãany 6,052125 518,47 1 193,49 24,21 19,61 10,83 2,13 Slan˘ 350,13 207,21 34,03 27,222126 81,53 337,06 873,16 Vla‰im 21,69 1,18 521,52 0,25 119,35 26,17 747,32 52,17 6,82 204,50 Votice 231,91 677,62 334,57 882,34 7,78 185,14 0,06 14,38 2,68 52,15 685,16 29,37 291,09 94,15 378,95 1,50 4,70 67,76 863,30 126,74 397,94 5,11 0,14 190,37 1 678,41 115,60 7,31 386,13 1 110,09 0,38 9,47 6,33 3,31 1 677,27 304,32 96,64 86,33 229,49 16,71 284,13 187,81 6,21 682,20 2,57 111,01 1,32 588,06 11,65 2 979,12 472,14 157,08 14,42 0,62 22,95 152,70 958,44 5,80 3 455,53 119,19 0,89 1 044,85 0,03 27,57 7,94 284,97 47,21 1 075,32 1 046,57 32,19 95,84 0,04 0,79 178,72 26,45 1 639,76 413,69 16,93 1,12 28,50 79,73 52,44 2 642,59 0,17 3,36 1,70 0,27 674,80 72,52 50,56 1,36 976,89 0,30 827,47 0,10 1,93 10,87 4,70 6,72 90,34 303,08 315,85 2,29 36,47 18,18 0,31 30,30 58,61 2,11 86,46 6,77 2,84 9,89 20,11 26,67 30,23 15,80 56,67 0,27 3,09 2,38 16,95 12,65 3,76 0,35 0,13 30,70 1,44 3,39 2,95 0,07 6,64 10,40 17,92 1,77 5,48 5,62 2,55 3,21 uãnû jsou vyznaãeny vÏdy 3 obce (ORP) s nejvy‰‰ími emisemi vybrané ‰kodliviny. Ta T âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 562

E.2.4 V˘voj zdrojové struktury emisí V˘voj zdrojové struktury emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, oxidu siﬁiãitého, oxidÛ dusíku, oxidu uhelnatého a amoniaku v letech 2002 aÏ 2004 je uveden v následující tabulce:

Tabulka 28: V˘voj podílu jednotliv˘ch kategorií zdrojÛ (%)

E.3 Informace o zneãi‰tûní dálkovû pﬁená‰eném z okolních oblastí

Nejv˘znamnûj‰í podíl na zneãi‰tûní pfiiná‰eném na území kraje z jin˘ch oblastí má hlavní mûsto Praha, které ovliv- Àuje kvalitu ovzdu‰í zejména v hraniãních okresech Praha-v˘chod a Praha-západ.V severozápadní ãásti kraje se projevuje pfienos zneãi‰tûní z Ústeckého kraje, na jehoÏ území je provozován v˘znamn˘ poãet zvlá‰tû velk˘ch spalova- 3 cích zdrojÛ. Pfiíspûvek okolních zdrojÛ mimo kraj k imisnímu zatíÏení kraje je pro PM10 3–5 mg/m v závislosti na vzdálenosti od hranice kraje. V blízkosti Prahy je to aÏ 10 mg/m3.Tyto pfiíspûvky byly stanoveny v modelovém hod- nocení kvality ovzdu‰í, do kterého byly zafiazeny také vybrané zdroje do 30 km od hranice kraje.

3 Regionální pozaìová úroveÀ pro prÛmûrné denní koncentrace PM10 je 30 mg/m . Strana 563 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

FANAL¯ZA SITUACE

F.1Podrobnosti o faktorech pÛsobících zv˘‰ené zneãi‰tûní ovzdu‰í

V následující tabulce jsou uvedeny emise sledovan˘ch ‰kodlivin do ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje od roku 2001. Trend z let 1990 aÏ 2000 se neopakuje – klesají stále emise oxidu sifiiãitého vlivem opatfiení na velk˘ch a stfied- ních spalovacích zdrojích smûfiujících k odsífiení, také vlivem postupující plynofikace zejména stfiedních.

Tabulka 29: V˘voj v emisích rozhodujících zneãi‰Èujících látek na území Stﬁedoãeského kraje

Rok TZL SO2 NOx CO VOC NH3 2001 7,9 30,2 43,7 82 – – 2002 8,7 28,2 39,4 62,5 30 7 2003 11,3 26,8 40,5 65,8 28,8 13,7 2004* 11 27,5 (25,92) 42,3 65,5 (55,89) 29,7 (23,38) 9,7 Emisní strop n/a 29,0 38,7 n/a 29,6 11,5 * Údaje pfievzaty z emisní inventury âHMÚ (li‰í se od bilancí uveden˘ch v pfiedchozích kapitolách – údaje emisní inventury za rok 2004 jsou u látek, u kter˘ch byla emisní inventura pro Stfiedoãesk˘ kraj úplná, uvedeny v závorkách.

Tato emisní inventura nebyla úplná u emisí NH3)

Jak vypl˘vá z anal˘z v aktualizovaném Programu sniÏování emisí, podíly jednotliv˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování na emisích nevykazují trend k pﬁesunu zneãi‰tûní mezi skupinami zdrojÛ. Zneãi‰tûní ovzdu‰í se zaãalo v návaznosti na zákon o ochranû ovzdu‰í z roku 2002 sledovat, vyhodnocovat a hlavnû – porovnávat s imisními limity EU.

3 hlavní pfiíãiny se na zneãi‰tûní ovzdu‰í ve Stfiedoãeském kraji v˘raznû podílejí – jak je zfiejmé také z koláãko- v˘ch grafÛ po ORP pro vybrané ‰kodliviny a z grafÛ pfiíspûvkÛ zdrojÛ k imisnímu zatíÏení – spalování uheln˘ch paliv v mal˘ch zdrojích zneãi‰tûní, emise z mobilních dopravních prostfiedkÛ a resuspenze prachov˘ch ãástic, které jsou emitovány nejen spalovacími zdroji, ale také v dÛsledku tûÏební, zemûdûlské a stavební ãinnosti, pozemních prací – v˘stavba silnic, pfiesuny zeminy, apod.

F.1.1 Anal˘za pfiíãin zneãi‰tûní ãásticemi PM10 v prioritních obcích Za prioritní OSÚ jsou povaÏovány ty, na jejichÏ území správního obvodu bylo po vyhodnocení imisních dat za rok 2004 indikováno pfiekroãení imisních limitÛ. K nim byly v Programovém dodatku pfiifiazeny dal‰í obce – a to s ohledem na v˘sledky vyhodnocení imisní zátûÏe za roky 2002 a 2003, pfiípadnû vzhledem k v˘sledkÛm imisních mûfiení za první pololetí roku 2005. Obce (a jejich správní obvody) jsou uvedeny v následující tabulce spolu s anal˘zou palivo- vé základny ve zdrojích REZZO 3 (pfieváÏnû obyvatelstvo) a s podílem vyuÏití zemního plynu. Jsou také vyznaãeny obce, u kter˘ch je pfiedpokládána plynofikace na základû dohody obce a RWE – Stp, nebo je pfiedpokládaná plynofikace nahlá‰ena obcí v Programovém dodatku. V tabulce 30 je také uvedeno mûrné zatíÏení emisemi z nízkoemitují- cích zdrojÛ REZZO 3 – tam, kde je nízké, je pra‰nost zapfiíãinûna resuspenzemi prachov˘ch ãástic dopravou, pfiípad- nû se podílejí zdroje REZZO 1 v blízkém okolí (napfi. Horní Poãáply, Kladno, Mûlník, Vinafiice, âelákovice, Vla‰im, viz grafy pro PM10 denní po ORP).

Stejná tabulka je zpracována pro obce, které byly identifikovány Generální rozptylovou studií pro území Stfie- doãeského kraje jako obce s pfiekroãen˘mi limitními hodnotami pro denní prÛmûry PM10. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 564 x NO 2 SO vzdu‰í, v kategoriích, navrÏen˘ch o 10 Mûrné emise R3 na obyvatele PM uhé látky Oxid sifiiãit˘ Oxidy dusíku T Spotfieba Poãet plyn/obyv. obyvatel celkem na spotfiebû Spotfieba Podíl ûlník Mûlník Mûlník 6 335 40,5% 0,133 19 271 1,1893 2,4545 0,7820 olín Kolín Libenice 227 49,4% 0,431 260 2,9218 5,0409 1,9729 lan˘ Slan˘ Vran˘ 708 0,0% 0,000 723 5,0589 14,2520 2,8282 BerounKladnoKladno BerounMladá Boleslav KladnoBeroun Mladá Boleslav Kladno Mladá BoleslavBeroun BerounPfiíbram Kladno 8 001 Beroun Libu‰ínKladno Beroun Pfiíbram 80,3% 5 787 Vinafiice 18 474 Kladno KrálÛv DvÛr 0,145 2 524 Kfie‰ín 70,1% 53,9% 44 255 1 872 Pchery 1 449 13,3% 0,232 0,140 0,2167 17 459 72,0% 0,136 150 34,6% 71 132 0,4619 0,6521 1 098 2 463 0,252 5,763 0,6401 0,3360 0,0% 1,1553 4,8141 5 344 1,6938 67,5% 1 704 0,000 12,3882 0,6606 0,6581 3,1065 0,5704 0,435 2,7904 103 1,1089 7,6324 1 704 8,6646 0,6909 2,0799 1,1285 18,9321 2,9821 4,2235 1,3013 1 1 1 1M 1 1 2 2 2K 2 2S 3a3a3a Kladno3a Kladno3a Kladno3a Mladá Boleslav3a Kladno Slan˘3a Mladá Boleslav Kladno Dalovice Slan˘3a Kladno Hostivice3a Brand˘sek Kladno3a Bu‰tûhrad Slan˘3a Slan˘ Cvrãovice âerno‰ice Mladá Boleslav3a Slan˘ 204 Slan˘3a Mladá Boleslav 1 038 Kladno Kosmonosy Slan˘3a Jinoãany 1 436 Hrdlív Kladno3a Slan˘ 0,0% Jemníky 78,9% 453 Beroun3a Kaãice Kladno3a 2 330 78,5% Slan˘ 0,000 Kladno Slan˘ 0,495 Kladno 41,8% Knovíz 695 Kladno 0,496 Beroun 80,8% Hostivice 493 Kladno 1 654 151 195 Pfielíc 0,334 1 022 Kladno 24,4% 2 273 Svinafiov Smeãno 0,484 Kladno Tetín 0,7425 6,2441 âerno‰ice 0,4% 45,7% Tfiebichovice 0,7644 567 385 0,214 35,6% 13,5429 3 885 1,7946 Tuchlovice Zbuzany Dobrá 0,005 Velká 0,356 1,8293 2,8714 1 081 481 386 0,8064 0,322 48,1% 3,0324 792 406 1,1747 5,7769 1 715 1,1856 677 392 1,2637 194 1 132 3,9230 53,4% 821 45,7% 0,364 0,5% 34,0% 661 1,9054 6,3735 2,5236 8,4359 53,1% 3,2303 1,1165 34,3% 0,326 0,358 63,9% 509 0,005 18,2791 0,278 5,4979 38,0% 7,9913 0,425 2,2779 0,330 1 770 2,1077 0,484 614 3,6197 328 497 1,7950 0,398 2,2036 2 145 1,6799 5,5863 704 2,1726 1 084 6,5555 2,8996 3,7372 2,3415 630 6,2657 4,2734 16,0727 1,7166 1,5857 7,6289 4,6622 3,6517 1,3463 7,1928 3,6712 1,7997 3,3997 2,0268 8,7516 1,7750 2,3697 1,5669 2,5818 ûrn˘mi emisemi základních ‰kodlivin na obyvatele. emisemi základních ‰kodlivin ûrn˘mi bulka 30: obcí, základny Anal˘za palivové oblasti se zhor‰enou kvalitou jako kraje vyhlá‰eny byly na území Stfiedoãeského které Kategorie Název OPOU2 Název ORP3 Obce NÁZEV paliv v R3 plynu sm Ta Strana 565 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 x NO 2 SO 10 Mûrné emise R3 na obyvatele PM uhé látky Oxid sifiiãit˘ Oxidy dusíku T Spotfieba Poãet plyn/obyv. obyvatel celkem na spotfiebû Spotfieba Podíl Îehrovice pod Skalou (okres Rakovník) (okres Rakovník) Programovém dodatku navrÏena obcí plynofikace (roz‰ífiení plynofikace) plynofikací obce se zatím nepoãítá (dle informací RWE-StP). V Plynofikace probûhla, odbûr v obci je nízk˘, doporuãeno je zahu‰Èování odbûrÛ Roz‰ífiení CZT navrÏeno v Programovém dodatku S 3b Rakovník Jesenice Kole‰ov 162 0,0% 0,000 101 8,4154 23,1226 4,6313 3a3b Slan˘3b Rakovník Jesenice 3b3b Beroun Hofioviãky Beroun Slan˘ Kladno3b Beroun3b 522 Beroun Îelenice3b Kladno Beroun3b Hudlice Beroun3b 0,0% H˘skov Hostivice3b Kamenné Unho‰È Beroun 180 0,000 Slan˘3b Beroun âerno‰ice 1 076 Beroun3b3b 1 341 2 021 0,0% Kladno Konûprusy 419 Beroun Ofiech NiÏbor 51,4% Kladno Slan˘ Beroun 7,6896 7,4% Beroun 0,000 0,0% Pleten˘ Újezd 0,468 15,6071 Beroun 180 Kladno 0,082 Svat˘ Jan 173 0,000 Studenûves 1 253 1 182 Beroun 720 340 3,6502 64,6% Trubská 1 210 5,3565 1 568 3,1718 Pfiítoãno Velké 44,8% 37,4% 15,2552 50,6% VráÏ 354 0,632 138 6,2219 6,9437 4,6648 865 0,374 12,9956 18,0862 0,438 0,428 3,0080 177 184 0,0% 1,5% 2,0524 1 499 3,1380 3,7334 0,5% 615 2,7910 401 0,000 0,0% 0,018 745 3,5584 3,0489 4,0022 2,7495 0,005 4,3325 0,000 303 111 37,2% 10,1909 4,9447 2,0278 769 5,7457 1,9668 8,4226 0,322 121 2,8184 1,9038 17,5781 5,8235 12,6681 9,5034 861 16,2617 3,4113 3,5919 16,9746 3,4032 3,2421 4,3428 6,3553 2,1007 Kategorie Název OPOU2 Název ORP3 Obce NÁZEV paliv v R3 plynu Zdroj: pro GRS StK Propoãty ENVIROS Vysvûtlivky: âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 566 ) –1 .osoba –1 CO VOC hodnot vãetnû ãetnosti x NO 2 SO 10 10 obyvatel na spotfiebû PM -Stará Boleslav -Stará Boleslav bulka 31: REZZO 3 obcí, základny Anal˘za palivové u kter˘ch bylo v GRS StK modelem vyhodnoceno v limitních roce 2004 pfiekraãování POU NázevKladnoKladno ORP NázevKladnoKladnoKladno KladnoSlan˘ Obec Název KladnoKladno KladnoKladno KladnoKladno KladnoKladno Poãet KladnoSlan˘ Slan˘ Kladno Kamenné ÎehroviceNové Stra‰ecí Kladno plynu Podíl ÎilinaRakovník Kladno StochovBeroun 1 568 Kladno Rakovník DoksyMní‰ek pod Brdyâelákovice Slan˘ Mûrné roãní emise REZZO 3 (kg/rok âerno‰ice 71 132 Rakovník Dobrá Velká Ledce 0,0% ÎilinaMladá Boleslav Beroun TuchloviceMladá Boleslav M‰ec Brand˘s- nad Labem- 53,9% 5 397 Svinafiov 699Mladá Boleslav Mladá Boleslav âelákovice 6,94Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mní‰ek pod Brdy 1 075 1 084 RakovníkPfiíbram Smeãno Mladá Boleslav 18,09 35,9% KovanecMûlník Mladá Boleslav 0,64 0,6% TmaÀ 2 145 Mladá BoleslavMûlník 457 4 082 37,5% 63,9% 699 ¤epov 3,73âelákovice 10 031 1,69 Kosmonosy 614 Pfiíbram 1,10 16 695 828 7,93 53,1% 53,80 59,3% 44 255 0,0% Mûlník 0,57 3,09 1,59 1 770 69,3% 0,6% Brand˘s nad Labem- 2,95 Mûlník 18,64 45,7% 130 18,72 84,2% âelákovice 0,0% 8,19 3,67 5,08 80,3% 2,34 1,58 0,78 3 885 836 4,05 8,84 53,4% Obecnice 0,65 7,93 552 2,23 1,57 0,0% 2,17 4,66 9,03 15,41 3,08 55,26 0,36 Dolní Befikovice 8,83 8,32 18,64 80,8% 1,62 0,22 70,0% Libûchov 24,43 10 031 11,04 1,68 6,27 85,1% 1,78 3,91 0,69 1,33 18,47 19,06 9,77 4,05 0,46 7,01 0,77 1 308 12,88 10,22 3,74 1 182 13,88 1,80 45,38 0,81 69,3% 0,65 1,13 4,13 9,19 18,03 55,26 0,34 0,58 4,88 1,35 18,79 10,81 24,5% 17,22 1,26 54,65 1,55 2,12 981 3,72 0,0% 9,87 19,06 1,29 1,41 0,65 11,18 8,99 11,74 1,12 1,05 18,96 53,66 8,45 1,17 4,16 1,62 10,26 8,30 0,0% 9,74 3,83 4,62 18,70 8,56 3,99 0,77 18,06 8,80 7,04 8,97 2,34 4,88 4,44 8,82 13,35 25,35 53,09 8,99 3,30 13,11 18,75 39,09 15,91 Vla‰im Vla‰im ·tûpánov Trhov˘ 1 262 27,3% 5,56 8,08 2,72 23,70 12,88 pfiekroãení pro 24hodinové prÛmûry suspendovan˘ch ãástic velikostní frakce PM ãástic velikostní prÛmûry suspendovan˘ch pro 24hodinové pfiekroãení Ta Strana 567 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Spalování tuh˘ch paliv Pevná paliva (uhlí) tvofií v souãasné dobû 63 % z celkov˘ch energetick˘ch vstupÛ kraje celkem a 27 % spotfieby paliv a energie pro vytápûní domácností (zemní plyn 30 %, teplo z CZT 25,5 %). Problém spalování tuh˘ch uheln˘ch paliv není snadno fie‰iteln˘ a fie‰ení nespoãívá pouze v náhradû uhlí zemním plynem, kter˘ není pro plynárenské spo- leãnosti ekonomicky pfiijateln˘ v pfiípadû, Ïe není dostateãná poptávka na stranû odbûru plynu – napfi. u mal˘ch obcí, v pfiípadû odlehl˘ch obcí. Na velké ãásti území Stfiedoãeského kraje není plynofikace ani technicky moÏná. I v oblasti spalování tuh˘ch paliv vãetnû dfieva existují v‰ak moÏnosti sníÏení emisí a zv˘‰ení uÏivatelského komfortu souãas- nû pfii vyuÏívání uhlí nebo dfieva (pozn.: spalování dfieva je také spojeno s vysok˘mi emisemi prachu a nûkter˘ch dal- ‰ích zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í, pokud nejsou pouÏity vhodné technologie).

SníÏení spotfieby paliv a energie celkem je vysoce Ïádoucí – napfi. i v návaznosti na novû schválenou evropskou direktivu o energetické úãinnosti u koneãného spotfiebitele a energetick˘ch sluÏbách, která poÏaduje absolutní sníÏení spotfieby ze v‰ech sektorÛ o 9 % do roku 2016. Podporu má také vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ – napfi. slu- neãních kolektorÛ, nízkopotenciálního tepla a tepeln˘ch ãerpadel, atd. Tyto aktivity plo‰ného charakteru se projeví sníÏením produkce emisí a jsou variantou pro ty obce, které ani v dlouhodobém v˘hledu po roce 2010 nebudou plynofikovány. ¤e‰ení je potfieba hledat na úrovni obce, a to se zohlednûním v‰ech specifik a souvislostí.

F.1.2 V˘voj v dopravních intenzitách NárÛst dopravního zatíÏení je dal‰í pfiíãinou zv˘‰eného zneãi‰tûní ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje. V následu- jící tabulce jsou uvedeny vybrané komunikace na území Stfiedoãeského kraje a intenzity dopravy na tûchto komuni- kacích v letech 2000 a 2005 (v tûchto letech se provádûla sãítání dopravy ¤editelstvím silnic a dálnic). Z porovnání tûchto let je zfieteln˘ vysok˘ nárÛst v intenzitách dopravy zejména na dálnici D1 Praha – Brno a dálnice D5 Praha – PlzeÀ:

Tabulka 32: Nejv˘znamnûj‰í liniové zdroje – nejvy‰‰í prÛmûrná intenzita dopravy (poãet vozidel / 24 hodin) – rok 2000 a 2005

Tabulka 33: Intenzita dopravy ve vybran˘ch sãítacích úsecích, 2005

Dopravní intenzita Silnice â. sãítacího úseku Zaãátek úseku Konec úseku (vozidla /24h) celkem D1 I.24 93500 km 0,00 Chodov D1 I.25 86100 Chodov PrÛhonice D1 I.26 70900 PrÛhonice Jesenice D1 I.27 65500 Jesenice V‰echromy D1 I.28 59200 V‰echromy Miro‰ovice D5 I.00 45700 km 0,00 Rudná D5 I.10 44000 Rudná Lodûnice D5 I.20 42500 Lodûnice Beroun, v˘chod D1 I.30 42200 Miro‰ovice Hvûzdonice D1 I.60 42200 ·ternov Psáfie D1 I.40 40400 Hvûzdonice Ostfiedek D1 I.89 40300 Loket Hofiice D1 I.70 39500 Psáfie Soutice D5 I.30 39100 Beroun, v˘chod Beroun, centrum D1 I.50 38800 Ostfiedek ·ternov D5 I.50 36100 Beroun, západ Bavorynû D5 I.40 36099 Beroun, centrum Beroun, západ D5 I.60 35500 Bavorynû Îebrák

Ve v˘hledu se dopravní situace Stﬁedoãeského kraje v˘raznû zmûní – po dobudování velkého mûstského okruhu Prahy, kter˘ povede po území Stﬁedoãeského kraje.

Obrázek 16: Rozdílov˘ kartogram intenzit dopravy v souãasnosti a ve v˘hledovém scénáﬁi pro rok 2010.

Zdroj: Modelování CDV Strana 569 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

F.1.3 Zdroje pﬁírodního prachu

Jednou z v˘znamn˘ch pfiíãin zv˘‰eného zatíÏení pra‰n˘m aerosolem frakce PM10 je zaná‰ení prachu z pfiírodních zdrojÛ na komunikace a jeho vífiení dopravou. Zdroje pfiírodního prachu jsou v˘sledkem zemûdûlské, dÛlní, stavební a jiné ãinnosti, povodní (naná‰ení bahna a následné uvolÀování prachov˘ch ãástic), apod. Hlavními zdroji jsou: •Otevfiené nezastavûné a nezatravnûné plochy • Stavební práce • Zemûdûlské práce

Pro stanovení zdrojÛ prachu je vhodné provést jeho vzorkování a odhad podílu jednotliv˘ch zdrojÛ prachu na imisním zatíÏení.

F.2Podrobnosti o moÏn˘ch nápravn˘ch opatﬁeních

V návaznosti na anal˘zu pfiíãin se nápravná opatfiení se v oblasti ochrany ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje za- mûfií na: • SníÏení sekundární pra‰nosti; • SníÏení primárních emisí prachu z lokálních topeni‰È v sektoru domácností, zejména ve zhu‰tûné zástavbû mûst;

• Omezení emisí prachu a NOx ze vybran˘ch zdrojÛ REZZO 1 (vã. zvlá‰tû velk˘ch spalovacích stacionárních zdrojÛ v rozsahu jejich imisních dopadÛ);

• Omezení imisního zatíÏení NOx z dopravy (vãetnû realizace infrastrukturních opatfiení u liniov˘ch zdrojÛ, kte- ré zmírní dopady dopravy na kvalitu ovzdu‰í v chránûn˘ch územích a v intravilánech mûst); • SniÏování emisí VOC v sektoru rozpou‰tûdel; • SniÏování emisí VOC v dopravû. Jednotlivá opatfiení jsou podrobnû popsána v následujících kapitolách. Mnoho nápravn˘ch opatfiení ke zlep‰e- ní kvality ovzdu‰í leÏí v oblasti sníÏení emisí, a jsou popsána v Programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje a pfie- vzata s drobnou úpravou do Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í. Vybírána jsou zejména opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í (OZKO). âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 570

G. PODROBNOSTI O OPAT¤ENÍCH KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í P¤IJAT¯CH P¤ED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU

G.1 Opatﬁení na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k zónû Stﬁedoãeského kraje

G.1.1 Opatfiení na mezinárodní úrovni Opatfiení na mezinárodní úrovni zahrnují mezinárodní úmluvy a dále akty, související s pfiistoupením âeské republiky k Evropské unii. Za nejv˘znamnûj‰í mezinárodní aktivitu lze povaÏovat pfiístup âR k Úmluvû EHK OSN o dál- kovém zneãi‰tûní ovzdu‰í pfiekraãujícím hranice státÛ a k jejím protokolÛm.

Pro nadcházející období bude mít zfiejmû nejvût‰í dopad na omezování emisí látek zneãi‰Èujících ovzdu‰í Rám- cová úmluva OSN o zmûnû klimatu z roku 1992 a její „Kjótsk˘ protokol“ z roku 1997. I kdyÏ tyto dokumenty uklá- dají povinnosti v oblasti omezování emisí skleníkov˘ch plynÛ (dominantnû oxidu uhliãitého), je zfiejmé, Ïe fiada vyvolan˘ch opatfiení v oblasti úspor energií a vyuÏívání obnoviteln˘ch / alternativních zdrojÛ energie pfiinese Ïádoucí vedlej‰í efekty také v oblasti omezování emisí „klasick˘ch“ zneãi‰Èujících látek.

Postupná aproximace ãeské legislativy smûrem k právním pfiedpisÛm ES, zahájená v polovinû devadesát˘ch let a ukonãená v souãasné dobû, pfiedstavuje v oblasti omezování emisí a zlep‰ování kvality ovzdu‰í zásadní impuls. Nicménû jiÏ právní úprava ochrany ovzdu‰í, pfiijatá poãátkem devadesát˘ch let, byla do znaãné míry inspirována jak tehdy platn˘mi právními pfiedpisy ES, tak i pfiedpisy nûkter˘ch ãlensk˘ch státÛ (zejména SRN). V souãasné dobû je ãeská právní úprava ochrany ovzdu‰í sladûna se v‰emi platn˘mi pfiedpisy ES.

G.1.2 Opatfiení na národní, regionální a lokální úrovni a) Právní pfiedpisy Naprosto zásadní v˘znam pro omezení emisí a následující zlep‰ení kvality ovzdu‰í mûla nová právní úprava ochrany ovzdu‰í, pfiijatá poãátkem devadesát˘ch let minulého století (zákony ã. 309/1991 Sb. a ã. 389/1991 Sb., v postupnû upravovan˘ch znûních a navazující provádûcí pfiedpisy). Základem této úpravy byla regulace emisí zneãi‰Èujících lá- tek z témûfi 3 tisíc „velk˘ch“ a cca 30 tisíc „stfiedních“ zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í. Tûmto zdrojÛm byly stanoveny emisní limity s plo‰n˘m termínem dodrÏování nejpozdûji od poãátku roku 1999 s tím, Ïe do tohoto termínu byly stanoveny pfiechodné emisní limity doãasnû platné. V˘sledkem je razantní, a v nûkter˘ch pfiípadech (tuhé látky, oxid si- fiiãit˘) fiádov˘ pokles emisí zneãi‰Èujících látek, kter˘ se projevil v˘razn˘m poklesem imisní zátûÏe na celém území âR, Stfiedoãesk˘ kraj nevyjímaje. PrÛmûrné roãní koncentrace i 95 % kvantily suspendovan˘ch ãástic, oxidu sifiiãité- ho a oxidÛ dusíku nad územím dne‰ního Stfiedoãeského kraje se jiÏ od roku 1997 pohybují pod (tehdy platn˘mi) li- mitními hodnotami.

Po roce 1998 se ukázalo, Ïe siln˘ potenciál, obsaÏen˘ v této právní úpravû se jiÏ prakticky vyãerpal, protoÏe na- prostá vût‰ina opatfiení a nástrojÛ, které bylo moÏno plo‰nû aplikovat, jiÏ byla vyuÏita. b) Ekonomické nástroje Právní úprava ochrany ovzdu‰í z poãátku devadesát˘ch let zaloÏila, vedle systému normativních nástrojÛ, také systém nástrojÛ ekonomick˘ch. Systém ekonomick˘ch nástrojÛ ochrany ovzdu‰í se skládal z poplatkÛ za zneãi‰Èování ovzdu- ‰í a dotací / mûkk˘ch pÛjãek, poskytovan˘ch Státním fondem Ïivotního prostfiedí âR (SFÎP).V období 1994 aÏ 1996 byly pfiíjmy fondu nav˘‰eny jednorázov˘m pfievodem 6,1 mld. Kã na podporu Národního programu ozdravûní ovzdu- ‰í. Celkové v˘daje SFÎP k ochranû ovzdu‰í dosáhly v období 1992 aÏ 2002 ãástky cca 14 mld. Kã, z toho na území Stfie- doãeského kraje bylo vynaloÏeno cca 10 %.

V dÛsledku vysok˘ch poplatkÛ za zneãi‰tûní ovzdu‰í do‰lo k razantní plynofikaci zejména ve zdrojích REZZO 2. Tyto zdroje mají také – na základû provedeného vyhodnocení – velmi vliv na kvalitu ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje. Strana 571 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

G.2 DosaÏené v˘sledky a hodnocení úãinnosti opatﬁení

V období let 1994 aÏ 2002 do‰lo k v˘raznému poklesu emisí. Pokles emisí se projevil sníÏením imisních koncentrací sledovan˘ch látek. Nicménû ani dosavadní pokles emisí nebyl dostateãn˘ k tomu, aby na území Stﬁedoãeského kraje zajistil plo‰né dodrÏování hodnot imisních limitÛ stanoven˘ch EU pro zneãi‰Èující látky PM10,aNO2 (NOx), ozón (limit pro ochranu zdraví i pro ochranu vegetace).

Nástroje a opatﬁení, aplikované v uplynulém období, lze povaÏovat, a to vãetnû vyvolan˘ch nákladÛ, za úãinné, protoÏe reagovaly na situaci v oblasti kvality ovzdu‰í na konci osmdesát˘ch a poãátku devadesát˘ch let minulého sto- letí a vedly k v˘raznému omezení emisí a sníÏení imisní zátûÏe.

Graf 14: V˘voj 36. nejvy‰‰ích prÛmûrn˘ch denních koncentrací PM10 na stanicích imisního monitoringu ve Stﬁedoãeském kraji v letech 1996–2001

Zdroj: âHMÚ 2002 âástka 6/2007 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje Strana 572

H. PODROBNOSTI O NOV¯CH OPAT¤ENÍCH KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í

H.1 SWOT anal˘za souãasného stavu v kvalitû ovzdu‰í

Na základû zmínûného vyhodnocení (popsaného v následujících kapitolách) byly nastaveny cíle

Tabulka 34: SWOT anal˘za souãasného stavu v emisích a v ochranû ovzdu‰í

Silné stránky Slabé stránky Hrozby PfiíleÏitosti Stfiedoãesk˘ kraj patfií Dochází k lokálnímu Nepodafií se sniÏovat Navrhovaná opatfiení budou z hlediska primárních pfiekraãování imisních pra‰nost navrhovan˘mi dÛslednû uplatÀována zneãi‰Èujících látek mezi limitÛ pro opatfieními. Nebude a podpofiena vefiejn˘mi ménû imisnû zatíÏené suspendované ãástice, ochota vyuÏívat zdroji financování. kraje – pfiekraãování oxidy dusíku, alternativní paliva Obce s roz‰ífienou pÛsobností limitÛ má bodov˘ oxid dusiãit˘ a spofiit energii. budou ve spolupráci charakter. Z hlediska a k plo‰nému Nebude plo‰nû dodrÏen s Stfiedoãesk˘m krajem aktivní ozónu patfií kraj mezi pfiekraãování cílov˘ch cílov˘ imisní limit v uplatÀování v‰ech poÏadavkÛ prÛmûrnû imisnû imisních limitÛ pro ozón. Pfietrvá v územním plánování zatíÏené kraje. Krajsk˘ pro ozón. a vzroste pfiekraãování a rozhodování a budou úfiad je vybaven nástroji imisních limitÛ nápomocny obãanÛm k fiízení kvality ovzdu‰í pro oxidy dusíku. i soukrom˘m subjektÛm a informacemi pro pfii realizaci potfiebn˘ch opatfiení. jednání obcemi na území Stfiedoãeského kraje.

Nastavení cílÛ a priorit Programu ke zlep‰ení Stfiedoãeského kraje vychází z podrobného posouzení kvality ovzdu‰í na základû mûfiení ve staniãní síti, modelového hodnocení v˘sledkÛ mûfiení, provádûného âHMÚ pro stano- vení oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í pro MÎP,a z v˘sledkÛ Generální rozptylové studie pro území Stfiedoães- kého kraje (GRS).

Nastavení cílÛ vychází také z anal˘zy dosavadního v˘voje v emisích zneãi‰Èujících látek a z prognózy v˘hledo- vého stavu v emisích a zejména pak z posouzeného plnûní legislativních poÏadavkÛ v kvalitû ovzdu‰í v porovnání s poÏadovan˘mi hodnotami koncentrací zneãi‰Èujících látek v ovzdu‰í. Podkladov˘mi materiály pro zpracování Inte- grovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje byly také jiÏ existující podklady Stfiedoãeské- ho kraje, zejména: • Programy sniÏování emisí a zlep‰ení kvality ovzdu‰í, vypracované v letech 2002–2004, Akãní program ochrany ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje Programov˘ dodatek k Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, vypracovan˘ v roce 2005 (v‰e DHV, s.r.o.) • Emisní inventura pro rok 2004 a Generální rozptylová studie Stfiedoãeského kraje (ENVIROS, s.r.o., 2005) • v˘sledky mûfiení kvality ovzdu‰í ve staniãní síti a jejich vyhodnocení ve Sdûlení Odboru ochrany ovzdu‰í MÎP za rok 2004, a ve Zprávû o zónách a aglomeracích Ministerstva Ïivotního prostfiedí, listopad 2005.

H.2 Cíle aktualizovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í

·ir‰í (globální) cíl Programu:

Kvalita ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje splÀuje zákonem stanovené poÏadavky a kvalitû ovzdu‰í je vûno- vána trvalá pozornost. Strana 573 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Obrázek 17: Nastavení cílÛ a priorit Integrovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stﬁedoãeského kraje

Imisní zátûÏ pra‰n˘m SníÏení aerosolem frakce koncentrace PM je sníÏena pod P 1 prachov˘ch SC 1 10 úroveÀ stanovenou ãástic PM10 platn˘mi imisními v ovzdu‰í limity.

Globální cíl Kvalita ovzdu‰í Imisní zátûÏ ostatních SníÏení na území prioritních koncentrací Stfiedoãeského zneãi‰Èujících látek je oxidÛ dusíku kraje splÀuje SC 2 udrÏena pod úrovní P 2 a oxidu zákonem stanovenou imisními dusiãitého stanovené limity k roku 2010 v ovzdu‰í poÏadavky a kvalitû ovzdu‰í je vûnována trvalá pozornost. SníÏení emisí VOC SniÏování pfiispívá ke sníÏení emisí VOC SC 3 tvorby pfiízemního s cílem ozónu (prekurzor) P 3 omezení tvorby pfiízemního ozónu

PrÛﬁezová opatﬁení sledování kvality P 4 ovzdu‰í, emisí, technická pomoc.

Specifické cíle Programu jsou definovány takto: • Imisní zátûÏ zneãi‰Èujícími látkami je sníÏena pod úroveÀ stanovenou platn˘mi imisními limity; • Imisní zátûÏ ostatních prioritních zneãi‰Èujících látek je udrÏena pod úrovní stanovenou imisními limity k roku 2010; • SníÏení emisí VOC pﬁispívá ke sníÏení tvorby pﬁízemního ozónu (prekurzor).

H.3 Seznam priorit a opatﬁení Programu

Priority aktualizovaného Programu vycházejí z vyhodnocení imisní situace, kterou pﬁipomene následující struãn˘ popis:

• zneãi‰Èující látka TZL (jako PM10) pfiekraãuje imisní limit pro denní prÛmûrnou koncentraci (50 mikrogra- mÛ/m3) vãetnû ãetnosti pfiekroãení na plo‰e cca 120 km2. Pfiekraãování bylo potvrzeno v˘sledky mûfiení. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 574

•NO2 – na území kraje je lokálnû pﬁekraãována hodnota prÛmûrn˘ch roãních koncentrací (GRS StK) a to v lo- kalitách poblíÏ praÏské aglomerace na v˘jezdu hlavních silniãních tahÛ smûr Brno, PlzeÀ a Mladá Boleslav; • jsou plo‰nû pﬁekraãovány cílové imisní limity pro ozón;

Prioritami aktualizovaného programu proto jsou:

• Priorita 1: SníÏení koncentrací suspendovan˘ch prachov˘ch ãástic frakce PM10 v ovzdu‰í – z dÛvodu pfiekraão- vání imisních limitÛ a existenci oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje. • Priorita 2: SníÏení koncentrací oxidÛ dusíku a oxidu dusiãitého v ovzdu‰í – z dÛvodu pfiekroãení imisního limi-

tu NOx pro ekosystémy a vegetaci na území CHKO âesk˘ kras a zneãi‰tûní pﬁízemním ozónem na témûﬁ 100 %

kraje, pravdûpodobného lokálního pfiekraãování IL pro roãní koncentrace NO2; • Priorita 3: SniÏování emisí VOC z dÛvodÛ zneãi‰tûní kraje pfiízemním ozónem na témûfi 100 % území kraje.

Pro dosaÏení cílÛ jsou v jednotliv˘ch prioritách navrÏeny skupiny opatﬁení, kter˘mi by mûlo b˘t stanoven˘ch specifick˘ch cílÛ dosaÏeno a také indikátory, kter˘mi je moÏné sledovat, zda jsou tyto cíle postupnû naplÀovány. Navrhovaná opatﬁení vycházejí z podílu jednotliv˘ch skupin zdrojÛ na imisním zatíÏení u cílov˘ch/ prioritních ‰kodlivin.

Priorita 1: SníÏení imisní zátûÏe pra‰n˘m aerosolem frakce PM10 • Opatfiení 1.1: SníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zne- ãi‰tûní • Opatfiení 1.2: Omezení pra‰nosti z liniov˘ch a ostatních zdrojÛ pra‰nosti • Opatfiení 1.3: „Vymístûní“ zdrojÛ emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek mimo obydlené oblasti.

1. Priorita 2: SníÏení imisního zatíÏení oxidy dusíku a oxidem dusiãit˘m

• Opatﬁení 2.1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ

• Opatfiení 2.2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy • Opatfiení 2.2: Podpora úsporám energie • Opatfiení 2.3: Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie

2. Priorita 3: SniÏování emisí VOC • Opatﬁení 3.1: Omezení emisí VOC z pouÏívání rozpou‰tûdel • Opatﬁení 3.2: Omezení emisí VOC z motorov˘ch vozidel

3. Priorita 4: Horizontální opatfiení a technická pomoc • Opatfiení 4.1: Tvorba informaãního zázemí kraje a obcí • Opatfiení 4.2: Prosazení ochrany ovzdu‰í a klimatu pfii územním plánování a rozhodování • Opatfiení 4.3: VyuÏití regulaãních nástrojÛ k ochranû ovzdu‰í a regulaci emisí • Opatfiení 4.4: VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ pfii sniÏování emisí z prÛmyslov˘ch a energetick˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní • Opatfiení 4.5: Osvûta, vzdûlávání a informovanost • Opatfiení 4.6: Komunikace • Opatfiení 4.7: Integrace ochrany ovzdu‰í do ostatních koncepãních materiálÛ kraje a obcí

H.4 Priorita 1 – PM10

Priorita 1: SníÏení imisní zátûÏe pra‰n˘m aerosolem frakce PM10

V souãasné dobû neplní Stfiedoãesk˘ kraj imisní limity pro suspendované ãástice frakce PM10 (imisní limit je v platnosti od roku 2005). Tyto pevné ãástice, jejichÏ obsah v ovzdu‰í se neustále zvy‰uje, se staly velmi sledovanou oblastí v ochranû ovzdu‰í. Jsou do Ïivotního prostfiedí emitovány z rÛzn˘ch stacionárních zdrojÛ (lokální topeni‰tû, Strana 575 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 spalovny, zemûdûlská ãinnost, tûÏba a dob˘vání, chemická v˘roba), mobilních (automobilová, vlaková, lodní a letec- ká doprava), ze zdrojÛ uvnitfi budov (koufiení, spalování, vafiení, ãi‰tûní, vytûkávání z vnitfiních materiálÛ a dal‰í) i pfiirozen˘ch (eroze pÛdy, sopeãná ãinnost, pyl, spóry, bakterie,…). NejrÛznûj‰í spalovací procesy produkují ãástice rÛz- n˘ch velikostí, ultra jemné ãástice s velikostí pod 0,1 mm jsou pfiipisovány pfiímo spalovacím procesÛm probíhajícím v motorech silniãních vozidel. Jednou vzniklé ãástice sedimentují a mohou b˘t vlivem atmosférick˘ch dûjÛ resuspen- dovány. Suspendované ãástice jsou znaãnû heterogenní jak z hlediska velikosti, tak z hlediska chemického sloÏení a velmi ãasto obsahují tûÏké kovy ãi rizikové organické slouãeniny (PAH). Proto je sniÏování imisního zatíÏení prachem a navrhovaná opatfiení ke sníÏení imisního zatíÏení i sníÏení emisí primárního prachu prioritou ã. 1 Stfiedoães- kého kraje.

H.4.1 Opatfiení 1.1: SníÏení emisí prachu z bodov˘ch a plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní Toto opatfiení zahrnuje následující podopatfiení, jejichÏ podpora by mûla smûfiovat zejména do lokalit se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í v dÛsledku pfiekraãování limitních hodnot pro prachové ãástice PM10. Pfii v˘bûru doporuãujeme pfii- hlédnout k moÏnostem obcí – v tabulkách 30 a 31 jsou uvedeny obce, které jsou plynofikovány a je Ïádoucí zahu‰to- vání odbûru plynu a oÏivení mrtv˘ch pfiípojek. U obcí, které plynofikovány nebudou, se jedná spí‰e o opatfiení v údrÏ- bû kotlÛ, sníÏení spotfieby vyuÏitím obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a náhrada zastaral˘ch zafiízení.

1.1.1 Rozvoj environmentálnû pfiíznivé energetické infrastruktury Energetická infrastruktura obcí a mûst Stfiedoãeského kraje není dobudována. ¤ada obcí bude plynofikována, v ob- cích a mûstech s jiÏ zaveden˘m plynem je dÛleÏité rozvíjet efektivní vyuÏívání zemního plynu, v mûstech s rozvinut˘- mi sítûmi CZT vyuÏívání dodávkového tepla ze soustavy CZT. Roz‰ifiování vyuÏití CZT v bytov˘ch domech, admi- nistrativních a prÛmyslov˘ch komplexech doporuãujeme preferovat pfied v˘stavbou nov˘ch nízkoemitujících zdrojÛ zneãi‰tûní ovzdu‰í.

1.1.2 Pﬁemûna zpÛsobu vytápûní Malé zdroje zneãi‰tûní jsou na území Stﬁedoãeského kraje majoritními zdroji primárních emisí prachov˘ch ãástic.

Souãasnû se podílejí 30–65 % a více na imisním zatíÏení suspendovan˘mi ãásticemi frakce PM10 – v závislosti na lo- kalitû. Postupná plynofikace nebo teplofikace tûchto zdrojÛ naráÏí vût‰inou na finanãní omezení jak co se vstupní investice t˘ãe, tak i v˘dajÛ na provoz. Proto dochází k rekonstrukci mal˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní vût‰inou s modernizací domu, zmûnou majitele, apod. Tam, kde bude nadále probíhat plynofikace nebo teplofikace, doporuãujeme zavést napfi. Program dotací na pfiemûnu topn˘ch systémÛ. Plynofikace obcí, ãástí obcí ãi mûst, pfiípadnû jednotliv˘ch doposud uheln˘ch zdrojÛ, je jednoznaãnû hlavním prioritním opatfiením ke sníÏení primárních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek.

Prioritními lokalitami jsou stanovená území obcí se stavebním úfiadem (SÚ Kladno, Slan˘, Stochov a Unho‰È, Beroun a KrálÛv DvÛr, dále také SÚ Mladá Boleslav, Kosmonosy a Bobrovice, SÚ Jesenice a obce, u kter˘ch bylo pfiekraãování imisního limitu zji‰tûno vlastní rozptylovou studií v rámci G¤S (viz Tabulka 31).V obcích, vyznaãen˘ch ‰edû se plynofikace nechystá (dle údajÛ RWE – Stp), ostatní obce jsou pro tento Program vhodné. Pomocn˘mi údaji jsou údaje v Územní energetické koncepci Stfiedoãeského kraje z roku 2004: âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 576

Obrázek 18: Podíl neaktivních pﬁípojek podle ORP Stﬁedoãeského kraje

Zdroj: Územní energetická koncepce Stﬁedoãeského kraje, záﬁí 2004

Zemní plyn je dostupn˘ cca 68 % obyvatel v kraji, nicménû tuto moÏnost fiada obyvatel nevyuÏívá. ZÛstává tak v˘znamn˘ podíl pfiípojek bez odbûru, jak vypl˘vá z tabulky, je jich cca 43 tis. Pfii celkovém poãtu 148 810 tj. cca 41 %. (STP a. s., k 30. 9. 2003).

Tabulka 35: Podíl neaktivních pﬁípojek

neaktivní aktivní Neaktivní Rozvodna (ORP) pfiípojky pfiípojky celkem /celkem (ks) (ks) (%) Bene‰ov (Vla‰im) 2 191 3 840 6 031 36 Beroun (âerno‰ice, Hofiovice) 4 716 11 499 16 215 29 Brand˘s nad Labem 1 396 5 732 7 128 20 âesk˘ Brod 1 839 5 542 7 381 25 Kladno 4 918 12 763 17 681 28 Kolín 1 569 4 966 6 535 24 Kralupy nad Vltavou 3 022 5 695 8 717 35 Kutná Hora (âáslav) 1 916 6 757 8 673 22 Mûlník 2 236 2 844 5 080 44 Mladá Boleslav (Mnichovo Hradi‰tû) 3 734 11 526 15 260 24 Neratovice 1 287 3 058 4 345 30 Podûbrady (Lysá n. L, Nymburk) 2 405 7 238 9 643 25 Pfiíbram (Dobfií‰, Sedlãany) 2 054 5 561 7 615 27 Rakovník 1 492 5 295 6 787 22 ¤íãany 3 439 5 013 8 452 41 Slan˘ 2 226 6 017 8 243 27 Votice 2 728 2 296 5 024 54 Celkem 43 168 105 642 148 810 41 Zdroj: Souhrnná zpráva k Územní energetické koncepci Stfiedoãeského kraje, záfií 2004 Strana 577 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Nejvût‰í podíl takov˘ch pﬁípojek vykazuje ORP Votice, kterou následuje Mûlník. Vysok˘ podíl neaktivních pﬁípojek také vykazuje sociálnû silná ORP ¤íãany 41 %, coÏ je dáno zainvestováním pozemku.

Obrázek 19: Poãet odbûratelÛ zemního plynu v kategorii maloodbûr, 2003

Zdroj: RWE Stp, a.s., âHMÚ

1.1.3 ÚdrÏba a modernizace kotlÛ REZZO 3, kontrola spalinov˘ch cest Velká ãást obcí Stfiedoãeského kraje, zejména obce s mal˘m poãtem obyvatel, plynofikována ani v dlouhodobém v˘- hledu nebude. Lokální centralizované systémy na biomasu jsou nákladné a jsou vhodné pouze pfii zhu‰tûné zástav- bû.V tûchto obcích je potfiebné hledat ostatní moÏnosti vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, ale také pouÏívání mo- derních a úãinn˘ch uheln˘ch kotlÛ, pfiípadnû vyuÏít – po realizaci energeticky úsporn˘ch opatfiení – elektrického vytápûní.

S emisemi – nejen prachu – souvisí také údrÏba a správn˘ prÛbûh spalování paliv v topeni‰ti. Novû bude od roku 2006 probíhat kromû kontroly spalinov˘ch cest také kontrola spalovacího procesu a úãinnosti spalování. Kotle nad 15 let doby Ïivotnosti a kotle v majetku právnick˘ch osob by mûly b˘t pravidelnû kontrolovány. Správná praxe mÛÏe znaãnû omezit emise, vznikající nekvalitním prohoﬁením paliva.

Podporovat doporuãujeme vhodnou formou topenáﬁské firmy, které provádûjí pravidelné prohlídky kotlÛ a otopn˘ch soustav u fyzick˘ch osob.

Podporovat doporuãujeme i v˘mûnu zastaral˘ch uheln˘ch kotlÛ s nízkou úãinností – za kotle s vy‰‰ími emisní- mi parametry. Podporu ve formû pfiíspûvku doporuãujeme udûlit za vãasnou v˘mûnu zafiízení po skonãení jeho Ïivot- nosti a za údrÏbu zafiízení.

Tato opatfiení jsou vhodná ve v‰ech OZKO (i ãástech obce), ve kter˘ch plyn není a nebude zaveden vzhledem ktomu, Ïe ve v‰ech z nich je ve stále znaãném rozsahu vyuÏíváno tuh˘ch paliv pro vytápûní a pfiípadnû v dal‰ích drob- n˘ch obcích, které v˘hledovû plynofikovány nebudou, a u nichÏ hrozí zhor‰ení kvality ovzdu‰í vlivem spalování tuh˘ch uheln˘ch paliv. Kontrolou spalovacího procesu u kotlÛ, kontrolou úãinnosti otopné soustavy a spalinov˘ch cest by mûly b˘t programy podpory zahájeny. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 578

1.1.4 Omezení emisí prachu ze stacionárních zdrojÛ Toto opatfiení se t˘ká v‰ech zdrojÛ emisí pevn˘ch ãástic – zafiazen˘ch do REZZO 1 nebo REZZO 2. Tûmito zdroji velké zdroje na uhlí, kamenolomy a lomy, technologické provozy, cementárny, slévárny, su‰iãky, apod. – u kter˘ch je potfieba zavedení nov˘ch technologií a prostfiedkÛ ke sníÏení emisí pevn˘ch ãástic do ovzdu‰í. Imisní pfiíspûvek byl jako v˘znamn˘ indikován Generální rozptylovou studií Stfiedoãeského kraje mj. v lokalitách: •T˘nec nad Sázavou, •Konûprusy,Vinafiice (70%), • âelákovice, • Odolena Voda, Mstûtice, • Láznû Tou‰eÀ, • Horní Poãáply, •Vodochody, • Mûstec Králové, Okfiínek • Pfiíbram, • Rakovník a Lubná, •Vla‰im a Trhov˘ ·tûpánov.

H.4.2 Opatﬁení 1.2: Omezení pra‰nosti z liniov˘ch a ostatních zdrojÛ pra‰nosti 1.2.1 SníÏení prachu na komunikacích a v jejich okolí Komunikace jsou v˘znamn˘m zdrojem sekundární pra‰nosti. Podíl liniov˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní na imisním zatíÏení se v závislosti na mnoha faktorech, zejména intenzitách dopravy a skladbû vozového parku, pohybuje od 40 do 60 %. Pokud by byly komunikace prÛbûÏnû um˘vány, byla by odstranûna primární pra‰nost, která je základem vzniku se- kundární pra‰nosti.V˘‰e uvedené platí je‰tû více v místech uzavírek komunikací, tam kde jsou provádûny zemní a po- vrchové práce. Je patrné, Ïe v místech dlouhodob˘ch uzavírek jsou komunikace podstatnû ‰pinavûj‰í a o to vût‰ím zdrojem sekundární pra‰nosti jsou. âetnost ãi‰tûní komunikací by mûla b˘t stanovena tûmi, kdo komunikace ãistí – jsou schopni porovnat sníÏení prachov˘ch ãástic ve vztahu k ãetnosti ãi‰tûní komunikací.

Pfii aplikaci opatfiení k omezování sekundární pra‰nosti je tfieba prioritnû pfiijmout opatfiení, která sníÏí vná‰ení prachu na komunikace a následnû by mûla b˘t pfiijata opatfiení k jejich ãi‰tûní. Úlohou státní správy v pfienesené pÛsobnosti ¤SD âR je prostfiednictvím Krajské správy a údrÏby silnic Stfiedoãeského kraje zaji‰Èovat úklid komuni- kací v obcích.V souãasné dobû je ãi‰tûní komunikací I. tfiíd mimo intravilány mûst, kde je tato záleÏitost fie‰ena vlast- ními silami mûst, mimo hlavní pozornost mûsta.

1.2.2 Opatfiení v oblasti vozového parku Opatfiení v oblasti vozového parku jsou v kompetenci pfiedev‰ím Ministerstva dopravy (emise, dovoz vozidel) avmen‰í mífie také Ministerstva Ïivotního prostfiedí (alternativní paliva) a Ministerstva prÛmyslu a obchodu (rovnûÏ alternativní paliva), pfiípadnû jsou automaticky implementována v rámci harmonizace legislativy âR s pfiedpisy EU. Tato opatfiení zahrnují napfi. filtry k zachycování emisí ze spalovacích motorÛ.

1.2.3 V˘sadba zelenû, zatravnûní a kultivace nezpevnûn˘ch ploch Pﬁedmûtem opatﬁení je ochrana ploch proti erozi. Nezpevnûné a volné plochy nemusí b˘t zastavûny, ale kultivovány – v˘sadbou zelenû, parkovou úpravou, zatravnûním apod. Tím se sníÏí primární emise prachu z tûchto ploch a poten- ciál pro vznik sekundární pra‰nosti.

1.2.4 Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ Cílem opatfiení je sníÏit emise pevn˘ch ãástic na staveni‰tích, na pfiekladi‰tích sypk˘ch materiálÛ apod. Mezi aktivity, které jsou vyÏadovány, patfií: • zastfie‰ení silnû pra‰n˘ch míst • zakrytí skladování sypk˘ch materiálÛ • pfii pracích na fasádách pouÏít kryt˘ch shozÛ a plachet nad kontejnery • stálé udrÏování ãistoty staveni‰tû a komunikací (vlhãení dopravních ploch) Strana 579 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

Do tohoto opatfiení patfií také zlep‰ení mechanick˘ch postupÛ zpracování stavebnin jako je cement, sádra, písek apod. na staveni‰ti pfiedzpracováním/zpracováním na jin˘ch místech, zejména pak: • zakrytím povrchu (napfi. rohoÏemi) • zastfie‰ením transportních cest (napfi. pásov˘ch dopravníkÛ) • vlhãením skladovacích ploch, skladovaného materiálu a dopravních ploch • omezením v˘‰ky hald • zakrytím hald • pfii nepfiízniv˘ch povûtrnostních podmínkách (siln˘ vítr) omezením manipulace se sypk˘mi materiály na minimum • zakrytím materiálu pfii dovozu a odvozu (zaplachtování).

H.4.3 Opatfiení 1.3: „Vymístûní“ zdrojÛ emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek mimo obydlené oblasti Cílem tohoto opatfiení je sníÏit imisní zatíÏení místech s vy‰‰í koncentrací obyvatelstva, ze zhu‰tûné zástavby, obyt- n˘ch ãástí mûst apod. a tím sníÏit poãet osob vystaven˘ch zv˘‰enému imisnímu zatíÏení – neboli vymístit imisní zatí- Ïení mimo moÏn˘ vliv na zdraví obyvatel.Tomuto opatfiení musí b˘t zejména nápomocno územní plánování a rozho- dování. Mezi vhodná podoopatfiení zafiazujeme zejména obchvaty mûst a omezení nebo úpln˘ zákaz vjezdu do vybran˘ch ãástí mûst.

1.3.1 Obchvaty mûst Mnoho mûst nemá doposud dobudován dopravní systém, kter˘ by byl schopen unést zv˘‰enou dopravní zátûÏ osob- ní, ale zejména nákladní silniãní dopravy. PrÛjezdná doprava zatûÏuje nadmûrnû ovzdu‰í tûchto mûst. Budování ob- chvatÛ a omezení prÛjezdu nákladní dopravy centrem mûst je pﬁedmûtem tohoto opatﬁení.

1.3.2 Zákaz vjezdu nákladních /osobních automobilÛ V zónách historického jádra mûst a v obytn˘ch zónách navrhujeme zváÏit – zejména v kombinaci s opatﬁením 1.3.1 – omezení nebo zákaz vjezdu zejména nákladních, ale i osobních vozidel. Podpora v rámci tohoto opatﬁení je urãena na vybudování vhodn˘ch zádrÏn˘ch systémÛ.

H.5 Priorita 2 – NOx aNO2

Priorita 2 – SníÏení imisní zátûÏe oxidy dusíku a oxidem dusiãit˘m Lidské zdraví mÛÏe b˘t negativnû ovlivÀováno, je-li v d˘chací zónû pﬁítomna vysoká koncentrace oxidÛ dusíku

(NOx), pﬁípadnû dal‰í bezprostﬁednû pÛsobící dusíkaté slouãeniny typu peroxyacetylnitrátÛ (PAN), kyseliny dusiãné a dusiãité, vznikající v jednotliv˘ch vrstvách atmosféry z jejich plynn˘ch prekursorÛ – oxidÛ dusíku.

Hlavním zdrojem vzniku dusíkat˘ch látek je energetické spalování fosilních paliv, provoz motorov˘ch vozidel a domácí topeni‰tû. Pfii tûchto procesech vzniká pfieváÏnû oxid dusnat˘ (NO) a v podílu men‰ím neÏ 10% pfiímo oxid dusiãit˘ (NO2). V ovzdu‰í v‰ak pomûrnû rychle probíhá celá fiada reakcí vedoucích ke tvorbû NO2.

Mimo velké tepelné zdroje oxidÛ dusíku a plo‰né zdroje v urbanizovan˘ch oblastech, je zvlá‰tû sloÏitá situace podél liniov˘ch zdrojÛ (komunikací), které jsou díky dopravû v˘znamn˘mi zneãi‰Èovateli ovzdu‰í tûmito látkami.To- xicita NOx byla v‰eobecnû podceÀována, zejména pak funkce NO2 jako prekursoru pfii tvorbû fotochemického smo- gu a zvlá‰tû pfiedstavitele nejv˘raznûj‰ího zdroje pfiízemního ozónu.

H.5.1 Opatﬁení 2.1: SniÏování emisí NOx ze spalovacích procesÛ

Ke sníÏení emisí NOx ze spalovacích procesÛ budou realizována zejména tato podopatﬁení:

2.1.1 Uplatnûní poÏadavkÛ ochrany ovzdu‰í prostfiednictvím integrovaného povolení Uplatnûní integrované prevence jako nástroje pro fiízení kvality vnûj‰ího ovzdu‰í u zdrojÛ v prÛmyslu bude naráÏet na problémy, které obecnû souvisejí s praktickou aplikací integrované prevence v âR. Dle na‰eho názoru souãasná praxe nevede k jednoznaãnému hodnocení závaÏn˘ch environmentálních dopadÛ ãinnosti (zafiízení) podniku na Ïi- âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 580 votní prostfiedí a není ani dostateãnû vyjasnûn pojem nejlep‰ích dostupn˘ch technik. ¤ada integrovan˘ch povolení je jiÏ vydána, krajské úfiady v‰ak v dobû vydání nemûly plnohodnotné informace vázající se k fiízení kvality vnûj‰ího ovzdu‰í k dispozici. Pfiesto je u zafiízení, podílejících se na místním zneãi‰tûní, v˘znamnou úlohou IPPC sníÏit emise problémov˘ch ‰kodlivin a zafiadit do závazn˘ch podmínek provozu opatfiení ke sníÏení imisního pfiíspûvku zdroje v‰ude tam, kde pro to má krajsk˘ úfiad závaÏné a oprávnûné dÛvody, se sjednan˘m harmonogramem, do kdy bude tohoto sníÏení dosaÏeno. PoÏadavky kraje se mohou t˘kat nejen instalovan˘ch zafiízení, ale také zpÛsobu, jak˘m jsou ta- to zafiízení provozována. Návrhy na odstranûní dopadÛ by mûla b˘t pfiedmûtem spoleãného hledání a podmínky pro- vozování zafiízení by mûly odpovídat potfiebám Stfiedoãeského kraje v oblasti ochrany ovzdu‰í.

V rámci integrované prevence je vhodné aplikovat následující pravidla pro umísÈování a povolování nov˘ch zdrojÛ v lokalitûâEZ, a.s. EMù: •vlokalitû prakticky neexistuje prostor pro umístûní dal‰ího uhelného zdroje z dÛvodu imisní zátûÏe prachem a arsenem,

• dopad nového zdroje na imisní koncentrace NOx by mûl b˘t ovûﬁen i z hlediska poÏadavku na plnûní imisních limitÛ na ochranu ekosystémÛ a vegetace na území CHKO Kokoﬁínsko.

Z obecn˘ch zásad pro integrovaná povolování nov˘ch zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zafiízení na hnûdé uhlí by mûl b˘t respektován limit ekonomické pfiijatelnosti koncov˘ch odsifiovacích technologií na zdrojích do 1250 aÏ 1300 EUR investiãních prostfiedkÛ na t roãního sníÏení emisí SO2.Vpfiípadû ostatních zneãi‰Èujících látek, pro nûÏ jsou nafiíze- ním vlády ã. 350/2002 Sb. vyhlá‰eny imisní limity, je nutno posoudit, zda provoz zdroje nezhor‰í kvalitu ovzdu‰í nad míru stanoven˘ch imisních limitÛ. Pozornost je tfieba vûnovat emisím tûÏk˘ch kovÛ a persistentních organick˘ch polutantÛ.

2.1.2 Podpora a sledování energetické úãinnosti v rámci integrovaného povolování V˘znamn˘m faktorem sniÏování emisí nûkter˘ch zneãi‰Èujících látek je zvy‰ování energetické úãinnosti, coÏ je jeden ze ‰esti hlavních poÏadavkÛ Smûrnice 96/61/EC o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní. Obecné principy vymezující základní povinnosti provozovatele zafiízení spadajícího pod regulaci podle IPPC jsou následující: • jsou uãinûna v‰echna vhodná preventivní opatfiení proti zneãi‰Èování, zejména na základû vyuÏití nejlep‰ích dostupn˘ch technik; • nedochází k v˘znamnému zneãi‰tûní; • pfiedchází se vzniku odpadu v souladu se Smûrnicí Rady 75/442/EHS z 15. ãervence 1975 o odpadech; jestliÏe odpad vzniká, je zhodnocován nebo, pokud jeho zhodnocení není technicky a ekonomicky moÏné, je zne‰kodÀo- ván, pfiiãemÏ je vylouãen nebo omezen jak˘koli dopad na Ïivotní prostfiedí; • energie se vyuÏívá efektivnû; • jsou pfiijata nezbytná opatfiení, která brání vzniku havárií a omezují jejich následky; • jsou pfiijata nezbytná opatfiení, aby se po definitivním ukonãení ãinností pfiede‰lo jakémukoli riziku zneãi‰tûní, a aby se pfiíslu‰né místo navrátilo do uspokojivého stavu.

Navíc smûrnice EU jasnû stanoví: the competent authorities ensure that installations are operated in such a way that energy is used efficiently (odpovûdné orgány zajistí, aby zafiízení byla provozována energeticky úãinn˘m zpÛso- bem). Za souãasn˘ch podmínek se ale zfiídka uplatÀují postupy, které by nutily provozovatele zab˘vat se systémov˘- mi opatfieními v oblasti úspor energií. DÛraz by mûl b˘t kladen na zavedení energetického managementu, mûfiení, sledování a vyhodnocování spotfieby, nastavení ãasového harmonogramu realizace investic sjednan˘ch s provozovatelem na základû opatfiení doporuãen˘ch v energetickém auditu podniku a uplatnûní poÏadavkÛ na zpûtné vyhodno- cování jejich pfiínosÛ.

2.1.3 Podpora pouÏití kotlÛ s vy‰‰í tﬁídou NOx Zejména v‰ude tam, kde budou pﬁidûlovány podpory na plynofikaci konkrétního zdroje – jak u REZZO 1,2 nebo 3

(zmûna zpÛsobu vytápûní) by mûla podpora zakomponovat také poÏadavek na vy‰‰í tfiídu NOx (napfi. tfiída 5 s emisemi 70 mg/m3). Tento poÏadavek by mûl b˘t uplatnûn pro podnikatelské subjekty a vefiejnou správu také pfii v˘stav- bû a rekonstrukci objektÛ, pfii instalaci nov˘ch plynov˘ch kotlÛ. Strana 581 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

H.5.2 Opatfiení 2.2: SniÏování emisí NOx ze silniãní automobilové dopravy 2.2.1 UplatÀování emisních limitÛ Evropské unie pro nová vozidla Nová vozidla musí splÀovat pfiíslu‰né limity EURO pro mnoÏství emitovan˘ch polutantÛ: oxid uhelnat˘, nespálené uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné ãástice u dieselov˘ch vozidel. Konkrétnû platí tyto pfiedpisy: pro osobní vozidla se záÏehov˘m a vznûtov˘m motorem EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996 a EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005. Pro vznûtové motory nákladních vozidel a autobusÛ platí EURO 0 (pro nákladní vozidla od r. 1988 – 1989), EURO 1od r. 1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005 a EURO 5 od r. 2008. Opatfiení plnû fun- guje a pfiispívá k tomu, Ïe se produkce emisí nezvy‰uje tak rychle jako dopravní objemy a v˘kony.

2.2.2 Ekologizace vefiejné hromadné dopravy a MHD TrendÛm pfiechodu k individuální automobilové dopravû lze ãelit zatraktivnûním vefiejné hromadné dopravy. V˘- znamnou roli hraje atraktivnost vozidla. Nákup nov˘ch vozidel a modernizace stávajících vozidel musí respektovat prvky zvy‰ující atraktivnost vozidla jak pro cestující, tak i pro obsluÏn˘ personál. Základem je finanãní podpora systé- mÛ hromadné dopravy vãetnû obmûny vozového parku. DÛraz by mûl b˘t kladen na co moÏná nej‰ir‰í vyuÏití elek- trické trakce v MHD (tramvaje, trolejbusy) a zatraktivnûní vefiejné dopravy v rámci obmûny vozového parku – realizovat nákupy bezbariérov˘ch vozidel (pro matky s koãárky a vozíãkáfie) a autobusÛ na alternativní paliva (zejména CNG).

Podpora zavádûní vozidel s alternativním pohonem a dodateãn˘ch technick˘ch opatfiení u vozidel je vytváfiena Ministerstvem dopravy, které kaÏdoroãnû vypisuje „Program úspor energie a vyuÏití alternativních paliv v rezortu dopravy“ (v rámci Národního programu hospodárného nakládání energií a jeho Státního programu), a je moÏno po- Ïádat o dotace, které mohou finanãnû alespoÀ ãásteãnû pokr˘t pfiestavbu stávajících vozidel na ekologiãtûj‰í paliva, nákupy ekologick˘ch vozidel vefiejné dopravy apod.Alternativním pohonem je my‰len zemní plyn, bionafta, elektfiina.

Ve vozovém parku vefiejné hromadné dopravy je stále velk˘ podíl autobusÛ splÀující pouze star‰í emisní pfiedpisy a emitující velké mnoÏství zejména pevn˘ch ãástic, které po‰kozují zdraví obyvatelÛm mûst a obcí. Na rozdíl od emisí individuální automobilové dopravy mohou mûsta produkci emisí MHD pfiímo ovlivÀovat (zejména prostfied- nictvím sv˘ch dopravních podnikÛ) a to jak nákupy nov˘ch nízkoemisních vozidel a vozidel na alternativní pohon, tak zfiízením plnících stanic na alternativní paliva (CNG). Stfiedoãesk˘ kraj mÛÏe iniciovat modernizaci parku u soukrom˘ch dopravcÛ. Náklady na pofiízení vozidel se promítají do cen jízdného, a proto by dotace na tyto akce mohly investice do obmûny vozového parku ekonomicky zprÛchodnit.

Pfiedmûtem podopatfiení je tedy zv˘‰ené tempo obmûny vozového parku za nová vozidla, vãetnû nákupu no- v˘ch vozidel na CNG. Opatfiení zahrnuje také v˘stavbu plnících stanic na CNG. Vliv tohoto opatfiení na kvalitu ovzdu‰í bude velmi pfiízniv˘ v‰ude tam, kde jsou na linkách vyuÏívány star‰í typy autobusÛ. Do tohoto opatfiení by mûlo patfiit také zavedení preference vozidel MHD na svûteln˘ch kfiiÏovatkách, vyãlenûní vyhrazen˘ch pruhÛ pro autobusy a trolejbusy na komunikacích s vysok˘m provozem vozidel MHD apod.

2.2.3 Podpora systémÛ IDS Klíãov˘m nástrojem k optimalizaci systému hromadné dopravy v kraji je zpracování Koncepce rozvoje hromadné dopravy a zaji‰tûní dopravní obsluÏnosti regionu. Hlavním nástrojem trvalého zvy‰ování atraktivity a efektivity dopravy je její postupná integrace, zasahující postupnû území celého regionu a schopná komunikace s okolními regio- ny. Pfiedmûtem integrované dopravy je vytvofiení koordinátora, kter˘ bude schopen trvale zajistit rozvoj a optimalizaci systému a pokrytí pfiepravních nárokÛ kraje (napfi. integraci PID s Kladensk˘m integrovan˘m dopravním systémem).

2.2.4 Operativní kontrola emisních parametrÛ vozidel Na emisní situaci v dopravû se nepfiíznivû projevuje absence namátkov˘ch kontrol emisí vozidel pfiímo na silnicích. Vozidla jsou kontrolována pouze 1krát za 2 roky na stanicích technické kontroly, pfiiãemÏ pro Ïádné vozidlo není pro- blémem osvûdãení dostat. DÛsledkem je, Ïe se v provozu objevují i vozidla silnû zneãi‰Èující ovzdu‰í, pfiedev‰ím ná- kladní. Doplnûní tûchto periodick˘ch technick˘ch prohlídek o kontroly „in situ“ (tj. pfiímo za provozu) by pfiispûlo ke sníÏení emisí u star‰ích vozidel, zejména nákladních. Úkolem tohoto opatfiení by mûlo b˘t: vytvofiit systém emisních âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 582 kontrol za provozu, kter˘ bude obsahovat urãení zodpovûdností jednotliv˘ch orgánÛ státní správy, regionálních a mûstsk˘ch samospráv a Policie âR, systém pokut a sankcí za pfiekroãení limitÛ a metodiky,jak technicky mûfiit v klidov˘ch zónách mûstsk˘ch ãástí.

2.2.5 Podpora systémÛ „bike and ride“ Zatímco fiidiãi automobilu vût‰inou nic nebrání uskuteãnit cestu multimodálnû, tj. zaparkovat auto a pokraãovat do cílového místa vefiejnou dopravou, cyklista obvykle nemá moÏnost kolo nechat bez dozoru u zastávky MHD. Cílem opatfiení je vytipovat vhodné lokality a zde navrhnout a posléze vybudovat objekty pro úschovu a parkování kol, jakoÏ i systém pfiístupu do tûchto objektÛ.

2.2.6 V˘stavba cyklotras v intravilánech obcí Cílem je vybudovat síÈ ucelen˘ch tras, zaji‰Èujících relativnû rychlé a hlavnû bezpeãné propojení dÛleÏit˘ch cílÛ cest, nejen rekreaãních ale pfiedev‰ím z bydli‰tû na pracovi‰tû. Pro podporu cyklistické dopravy je nutno zahustit stávající síÈ cyklistick˘ch stezek, které by vhodnû propojily zdroje a cíle dopravy. Pfii budování cyklistick˘ch stezek je nutno poloÏit dÛraz na okolní prostfiedí, oddûlit cyklisty od motorizované dopravy a vyuÏívat trasování podél stávajících vodních tokÛ.

H.5.3 Opatfiení 2.3: Podpora úsporám energie Efektivní vyuÏívání energie a odstranûní ztrát ve v˘robû, distribuci a uÏití energie je jednou z klíãov˘ch oblastí v oblasti ochrany klimatu a novû je jí pfiikládán v˘znam i pro ochranu ovzdu‰í. V dobû nárÛstu cen energetick˘ch komo- dit umoÏÀují tato opatfiení také sníÏení nebo alespoÀ udrÏení nákladÛ na energii a realizace energeticky úsporn˘ch opatfiení technické povahy se stává ekonomicky pfiitaÏlivá. Celkov˘ potenciál úspor energie je ve Stfiedoãeském kraji odhadován na 40 aÏ 45 PJ/rok1.Do roku 2010 by mohla úspora v palivech a energii dosáhnout cca 5–8 PJ, sníÏení emisí v dÛsledku tûchto úspor je odhadováno v rozsahu cca 400 aÏ 700 t emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek a cca

700–800 t NOx roãnû. SníÏení emisí závisí na typu uspoﬁeného paliva a kategorii zdroje.

Proto jsou doporuãena k podpofie zejména následující podopatfiení ke zv˘‰ení energetické úãinnosti, odstranû- ní nadbyteãn˘ch ztrát a k dosahování úspor energie a to hlavnû v domech a bytech vytápûn˘ch zemním plynem nebo elektfiinou: •Opatfiení k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla •Opatfiení k úsporám energie v domech pro bydlení •Opatfiení k úsporám energie v budovách v majetku kraje, obcí a mûst • Zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie v prÛmyslu a zemûdûlství.

2.3.1 Opatfiení k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla V sektoru v˘roby a rozvodu tepla i v prÛmyslu probíhají investice do technologick˘ch inovací v kotelním hospodáfi- ství, odstranûní ztrát v parních rozvodech soustavy CZT atd. Realizace potenciálu úspor v této oblasti v˘znamnû pfii- spívá k omezení vzniku emisí zneãi‰Èujících látek ze spalování paliv pro v˘robu tepla, vyvolané investice do realizace opatfiení jsou vysoké a dlouhodobû návratné. Opatfiení je vhodné zejména pro v‰echna mûsta se soustavami CZT.

2.3.2 Opatfiení k úsporám energie v domech pro bydlení Mezi vhodná opatfiení se v této oblasti fiadí: • akce a zásahy zlep‰ující provozní hospodárnost vytápûcí soustavy domu – instalace termostatick˘ch regulaãních ventilÛ a soubûÏné vyregulování otopné soustavy, (zejména po dodateãném zateplení obvodového plá‰tû budovy); • akce zlep‰ující izolaãní schopnost hlavních stavebních konstrukcí domu – dodateãná izolace stfiechy (BD) nebo stropu pod pÛdou (opatfiení fie‰í nedostateãné tepelnû izolaãní vlastnosti stfie‰ní konstrukce a umoÏÀuje odstra- nûní závad vznikl˘ch zatékáním vody u ploch˘ch stfiech); dodateãná izolace obvodov˘ch stûn;

1 Údaj z Územní energetické koncepce Stfiedoãeského kraje Strana 583 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

• Opatfiení sniÏující tepelné ztráty oken a dvefií – utûsnûní oken a dvefií. Utûsnûním okenních a dvefiních spár ne- oprenov˘m tûsnûním vloÏen˘m do dráÏek vyfrézovan˘ch v okenním rámu se v˘raznû sníÏí tepelné ztráty infilt- rací, zejména u objektÛ vystaven˘ch siln˘m vûtrÛm. Patfií sem i repase oken s instalací speciálního skla, v˘mûna oken za plastová se zv˘‰enou izolaãní schopností apod.

2.3.3 Opatfiení k úsporám energie v budovách v majetku kraje, obcí a mûst Na základû poÏadavkÛ zákona ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií, zadala mûsta, kraj i obce vypracování energetick˘ch auditÛ pro objekty ve svém majetku. Mnohá z doporuãen˘ch energeticky úsporn˘ch opatfiení byla nebo je realizována, plnûny jsou i poÏadavky stejného zákona na instalaci regulaãních prvkÛ k otopn˘m soustavám. Náklady na modernizaci vytápûní, regulaci, na zlep‰ení tepelnû technick˘ch vlastností budov, úspory v osvûtlení apod. jsou v‰ak vysoké, nûkterá zafiízení jsou v témûfi havarijním stavu a je zapotfiebí jejich celková modernizace. Na základû novely zákona o hospodafiení energií v roce 2006 platí také poÏadavky na certifikaci budov a na plnûní poÏadavkÛ v energetické nároãnosti budov.

Vhodné aktivity v rámci tohoto opatfiení zahrnují: • Zavedení energetického fiízení do správy majetku (t˘ká se ‰kolsk˘ch, zdravotnick˘ch, sociálních i administra- tivních objektÛ) • Pfiípravu investic s vyuÏitím energetick˘ch sluÏeb se zárukou (nebo se zaruãen˘m v˘sledkem – metodou EPC, s vyuÏitím finanãních zdrojÛ tfietích stran) • financování rekonstrukce objektÛ a areálÛ v majetku kraje a mûst pfii uplatnûní poÏadavkÛ na ekonomicky návratná energeticky úsporná fie‰ení.

H.5.4 Opatfiení 2.4 Podpora ‰ir‰ího vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ Toto opatfiení zahrnuje dvû základní podopatfiení: •2.4.1 Podpora vyuÏití nespalovacích technologií v domech a budovách •2.4.2 Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro v˘robu tepla

2.4.1 Podpora vyuÏití nespalovacích technologií v domech a budovách Ve zhu‰tûné mûstské zástavbû a zejména pfii rekonstrukcích a v˘stavbû domÛ a budov je podporu tfieba zamûfiit zejména na uplatnûní nespalovacích a nízkoemisních technologií obnoviteln˘ch zdrojÛ, prioritnû sluneãní kolektory, tepelná ãerpadla, pfiípadnû sluneãní ãlánky apod.

2.4.2 Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro v˘robu tepla V územní energetické koncepci Stfiedoãeského kraje jsou navrÏeny dílãí programy pro vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie – bioplynu (skládkového a z âOV), geotermální energie a nízkopotenciálního tepla, potenciálu slunce, dfiev- ní a rostlinné biomasy (odpadní dfievo z v˘roby, z lesa, seno, sláma – vãetnû potenciálu cílenû pûstované biomasy ãi fy- tomasy.

Spalování biomasy je zde navrÏeno jako alternativa k vybudování zdroje na zemní plyn. V dobû pfied realizací v˘stavby takového zdroje je nutno, aby investor bedlivû zváÏil situaci na trhu v zásobování tímto obnoviteln˘m pali- vem – pfiedev‰ím je nutno mít na zfieteli dlouhodobé zaji‰tûní tûchto dodávek, vãetnû smluvních vztahÛ a cen. Budo- vání centrálních zdrojÛ na biomasu je z emisního hlediska pfiíznivûj‰í neÏ spalování biomasy v lokálních topeni‰tích. Velk˘ dÛraz je v‰ak tfieba brát pfii schvalování zdroje na emise prachov˘ch ãástic, u kter˘ch mívají tyto zdroje pro- blémy se splnûním emisních limitÛ. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 584

H.6 Priorita 3 – VOC

H.6.1 Opatfiení 3.1: SniÏování emisí VOC ve stávajících prÛmyslov˘ch provozech 3.1.1 Uplatnûní BAT PoÏadavek na uplatnûní nejlep‰í dostupné techniky je vyÏadován pfii IPPC, a také v sektorech emitujících VOC. Nej- lep‰í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu VOC jsou uvedeny ve zprávû k Vy- hodnocení pfiipravenosti âeské republiky splnit poÏadavky na kvalitu ovzdu‰í podle smûrnic EU a Konvence CLR- TAP, pfiedloÏené jako v˘stup VaV/740/2/00, dále jsou uvedeny v referenãních dokumentech BREF k velk˘m spalovacím zafiízením, u v˘roby papíru a celulózy.

BAT byly stanoveny: • ve skladování benzinu, v ãerpacích stanicích pohonn˘ch hmot a plynovodech •vsektoru uÏití a aplikace rozpou‰tûdel •vopravách a v˘robû osobních automobilÛ •ukonstrukcí a staveb • pﬁi odma‰Èování kovÛ •uostatního prÛmyslového ãi‰tûní

3.1.2 Aplikace plánÛ sníÏení emisí u zdroje Tento regulaãní nástroj umoÏÀuje nahradit plo‰né dodrÏování emisních limitÛ souborem opatﬁení, která povedou ke stejnému celkovému sníÏení emisí, av‰ak za v˘raznû niÏ‰ích nákladÛ. I kdyÏ byl tento nástroj evropskou legislativou zaveden pouze pro omezenou skupinu zdrojÛ (vybraná prÛmyslová zaﬁízení uÏívající organická rozpou‰tûdla), mÛÏe b˘t vyuÏíván v‰ude tam, kde evropská legislativa nestanovuje specifické emisní limity (tj. prakticky v‰ude kromû spaloven odpadÛ a nov˘ch zvlá‰tû velk˘ch spalovacích zdrojÛ).

3.1.3 Omezování emisí VOC pfii pouÏívání rozpou‰tûdel Omezování emisí pfii pouÏívání rozpou‰tûdel je podopatfiením, které se t˘ká zejména uÏití rozpou‰tûdel v následují- cích sektorech:

V˘roba a zpracování chemick˘ch produktÛ – V˘roba lepidel, koneãná úprava textilií a ostatní nespecifikované technolog – v tomto technologicko v˘robním sektoru bude ke sniÏování emisí docházet zejména pfii v˘znamn˘ch zmûnách v˘robních technologií pfiípadnû pfii likvidaci technologicky zastaral˘ch technologií.

Ostatní uÏití rozpou‰tûdel a pfiíbuzné aktivity – nejvût‰í zneãi‰Èovatelé v tomto oboru jsou tiskárensk˘ prÛmysl, aplikace lepidel a adheziv, pouÏití rozpou‰tûdel v domácnostech (zahrnuje ve‰keré ãistící, kosmetické a jiné pfiíprav- ky pouÏívané v domácnostech). SniÏování emisí je v tûchto oblastech realizováno: • vyuÏitím moderních tiskárensk˘ch technologií, • uÏitím tiskafisk˘ch materiálÛ s mal˘m nebo nízk˘m podílem rozpou‰tûdel •vdomácnostech uÏití moderních odma‰Èovacích, ãistících a jin˘ch pfiípravkÛ a produktÛ s mal˘m nebo nízk˘m obsahem rozpou‰tûdel • pouÏití nátûrov˘ch hmot v domácnostech, kde byl na základû prÛzkumu spotfieb produktÛ stanoven nov˘ koeficient prÛmûrného obsahu rozpou‰tûdel uÏit˘ch v nátûrov˘ch hmotách. Strana 585 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

H.6.2 Opatfiení 3.2: Omezení „studen˘ch startÛ“ motorov˘ch vozidel 3.2.1 Podpora v˘stavby hromadn˘ch garáÏí V rámci tohoto opatfiení jsou omezovány emise tûkav˘ch organick˘ch látek pfii studen˘ch startech motorÛ aut, par- kujících na otevfieném prostranství (prochladl˘ motor potfiebuje urãitou dobu, neÏ se dostane do fiádného spalovací- ho reÏimu a po tuto dobu produkuje v˘raznû vy‰‰í mnoÏství emisí – zejména tûkav˘ch organick˘ch látek). ¤e‰ením je dobudování vût‰ího mnoÏství kryt˘ch parkovacích stání, dostupn˘ch jak náv‰tûvníkÛm mûst, tak pfiedev‰ím resi- dentÛm. Îádoucím vedlej‰ím efektem je omezení popojíÏdûní po mûstû s cílem vyhledat parkovací místo a tím sníÏe- ní emisní a hlukové zátûÏe.

H.7 Priorita 4 – Horizontální opatﬁení a technická pomoc

Opatfiení v této prioritû se váÏí k podpofie ãinností krajského úfiadu, k vybavení úfiadu nástroji pro rozhodování a fií- zení v oblasti kvality ovzdu‰í a k aplikaci nástrojÛ, kter˘mi krajsk˘ úfiad disponuje, v praxi.

H.7.1 Opatﬁení 4.1: Tvorba informaãního zázemí kraje a obcí

4.1.1 ÚdrÏba a aktualizace existující databáze zdrojÛ zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území Krajsk˘ úfiad pro své fiízení kvality ovzdu‰í potfiebuje disponovat pfiehlednou a uÏivatelsky pfiíjemnou databází zdro- jÛ zneãi‰tûní, s vizualizací umístûní zdrojÛ, napfi. i nad rozptylovou mapou kraje – to usnadÀuje v˘kon státní správy ve vztahu k vydávání povolení pro umisÈování nov˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní do území, pro ocenûní vlivu zdroje na kvalitu ovzdu‰í, apod. Nové zdroje by mûly b˘t zaneseny do databáze po vydání povolení k provozu.

4.1.2 Zpracování emisních dat – trendy v˘voje emisí, apod. Aktualizace databáze a údajÛ o spotfiebû paliv a emisích umoÏÀuje pruÏnû a v ãasovû krátkém úseku vytváfiet emisní bilance a kontrolovat stav v plnûní Programu sniÏování emisí a – po doplnûní ostatními údaji – v plnûní emisního stropu. Vytváfiení v˘vojov˘ch fiad u vybran˘ch zdrojÛ, sledování v˘voje v emisích v ãasové fiadû v jednotliv˘ch katego- riích zdrojÛ apod. umoÏÀuje vytváfiet lep‰í prognózy. Bez kvalitních dat, vhodnû zpracovan˘ch a strukturovan˘ch neexistuje moÏnosti ovûfiení pfiínosÛ opatfiení a projektÛ ani aktualizace Programu a nastavení nov˘ch ãi poopravení priorit.

4.1.3 Optimalizace sítû imisního monitoringu Regionální a místní síÈ imisního monitoringu by mûla b˘t optimalizována na základû souborné studie „Vybudování regionální a místní sítû imisního monitoringu pro problémové zneãi‰Èující látky na území Stfiedoãeského kraje“. Na realizaci studie by se mûly podílet provozovatelé souãasn˘ch monitorovacích sítí (âHMÚ, HS, âEZ, a.s.), kraj a mûs- ta, na jejichÏ území byla vyhlá‰ena alespoÀ jedna oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í. V˘hodou regionální monito- rovací sítû je moÏnost zamûfiit se pouze na problémové polutanty a základní ovûfiování kvality ovzdu‰í pro v‰echny látky uvedené v nafiízení vlády ã. 350/2002 Sb. ponechat na národní síti imisního monitoringu.

Nezbytnou podmínkou pro funkãní vyuÏití monitorovací sítû je vytvofiení regionálního systému sbûru imisních dat, kter˘ by zaji‰Èoval shromaÏìování v‰ech namûfien˘ch údajÛ ze v‰ech stanic imisního monitoringu provozovan˘ch na území kraje tzn. i z národní monitorovací sítû. Tato data by mûla b˘t verifikována, pravidelnû vyhodnocována, v˘- sledky hodnocení by mûly b˘t publikovány a namûfiené hodnoty by mûly b˘t volnû k dispozici pro dal‰í studijní úãe- ly na internetu pro odborné vyuÏití. Zahraniãní zku‰enosti dokládají mimofiádn˘ pfiínos vefiejné dostupnosti ve‰ke- r˘ch emisních (pfii zaji‰tûní zachování obchodního tajemství) a imisních dat pro zlep‰ování poznatkÛ o zdrojích zneãi‰Èování, imisním stavu a jeho pfiíãinách.

Údaje z mûfiení spolu s grafick˘m vynesením stanic v GIS umoÏní sledovat ãasové fiady z mûfiení, zpracovávat data do v˘vojov˘ch fiad, porovnávat data z mûfiení s daty z modelového hodnocení kvality ovzdu‰í. Lze tak sledovat plnûní programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, a v˘voj v imisním zatíÏení OZKO (hot spots). âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 586

4.1.4 Modelové hodnocení kvality ovzdu‰í a jeho aktualizace Opakované modelové hodnocení poskytne informace o v˘voji ve zneãi‰tûní a pokud není metodicky odli‰né, lze v rozdílov˘ch mapách sledovat v˘voj v koncentracích ‰kodlivin na území kraje. Toto modelování je vhodné doplnit modelov˘m hodnocením kvality ovzdu‰í v lokalitách, kde je indikováno pfiekraãování limitních hodnot a není zde umístûno mûfiení – napfi. podrobné modelování ve správním území ORP.V˘stupy modelového hodnocení slouÏí jako v˘chozí pozaìová úroveÀ pro hodnocení vlivu nov˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní nebo jejich úprav. Aktualizaci lze doporuãit spolu s aktualizací Programového dodatku kraje, v cyklech cca 4 let.

H.7.2 Opatfiení 4.2 Prosazení ochrany ovzdu‰í a klimatu pfii územním plánování a rozhodování Pro informovanost odborÛ územního plánování a rozhodování je vhodné odbory vybavit potfiebn˘mi nástroji (mo- delové hodnocení nad územním plánem kraje) k tomu, aby pfii zvaÏování umístûní nov˘ch ploch si byli vûdomi sou- vislostí a moÏn˘ch dopadÛ staveb do kvality ovzdu‰í v pfiedmûtné lokalitû. Kvalita ovzdu‰í je limitujícím faktorem, neboÈ právní pfiedpisy v oblasti kvality ovzdu‰í a koncepãní materiály poÏadované zákonem jsou pro v˘kon orgánÛ ve státní správû závazné. Pfii rozhodování stavebních úfiadÛ musí b˘t také pfiesnû aplikovány nové poÏadavky v oblasti energetické úãinnosti pfii projektování staveb a poÏadavky na zváÏení proveditelnosti vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, u vefiejn˘ch staveb lze doporuãit poÏadavky na vy‰‰í standardy. Podpofiena by mûla b˘t pfii projekto- vání staveb moÏnost v˘stavby nízkoenergetick˘ch domÛ, zejména pfii sociálním bydlení apod.

V rámci územního rozhodování lze ovlivnit umístûní konkrétní stavby a stanovit podmínky. To je dÛleÏité ze- jména v pﬁípadû staveb, které nejsou zdroji zneãi‰Èování ovzdu‰í ve smyslu zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, a na nûÏ se tedy nevztahují povolení orgánu ochrany ovzdu‰í (nástroj NOR02 Povolení k umisÈování zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stﬁedních zdrojÛ). Nûkteré z tûchto staveb mohou vyvolat velmi v˘znamné lokální zneãi‰tûní ovzdu‰í.

Klíãovou roli hraje pfiedev‰ím umísÈování v˘znamn˘ch dopravních staveb, které mohou ovlivnit kvalitu ovzdu- ‰í a to jak vzhledem k ochranû lidského zdraví, tak s cílem dosaÏení imisních limitÛ na ochranu ekosystémÛ a vegetace. Modelové hodnocení kvality ovzdu‰í a anal˘za OZKO v tomto Programu definuje základní limity pro prÛmyslo- v˘ rozvoj, umísÈování nov˘ch zdrojÛ a vytváfiení prostoru pro rozvoj energetick˘ch systémÛ (zejména omezení z hlediska usíÈování pfiípadného nového uhelného zdroje do lokality âEZ, a.s. EMù a Energotrans, a.s. nebo pod- mínky rekonstrukce zdrojÛ). Anal˘zy jednotliv˘ch lokalit byly vypracovány také ve imisních scénáfiích z roku 2004 avProgramovém dodatku, kter˘ specifikuje pro potfieby územních plánÛ oblasti vhodné pro rozvoj CZT, zemního plynu a nízkoemisních alternativních a obnoviteln˘ch zdrojÛ a oblasti, kde je voln˘ prostor pro aplikaci nap. techno- logií spalování biomasy.

Toto opatfiení tedy zahrnuje: • 4.2.1 Vybavení odborÛ územní plánování a územní rozhodování podklady o kvalitû ovzdu‰í • 4.2.2 Prosazování hledisek ochrany ovzdu‰í pfii zpracování a zmûnách v územních plánech • 4.2.2 Podpora nízkoenergetické v˘stavbû v územním plánování a pfii projektování budov.

H.7.3 Opatﬁení 4.2: Jednání s provozovateli zdrojÛ

Jednání s provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NOx,iostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením – Vzhledem k nezbytnosti dosaÏení emisního stropu bude kraj iniciovat jednání s vybran˘mi provozovateli, ktefií budou kraj v pravideln˘ch intervalech – roãních – informovat o stávajících a v˘hledov˘ch emisích, zejména NOx aoopatfie- ních, která by bylo moÏné pfiijmout v ãasovém pfiedstihu – tedy pfied rokem 2010 a to v pfiípadû, kdy by bylo moÏné v rámci nového programovacího období získat dotaãní pfiíspûvek na potfiebné investice na stranû provozovatele.

H.7.4 Opatfiení 4.3: VyuÏití regulaãních nástrojÛ k ochranû ovzdu‰í a regulaci emisí Detailní informace o kvalitû ovzdu‰í umoÏÀují Stfiedoãeskému kraji ovlivÀovat kvalitu ovzdu‰í pfii povolování staveb zámûrÛ nov˘ch v˘rob apod. a to s vyuÏitím modelového hodnocení kvality ovzdu‰í, tohoto programu a programové- Strana 587 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 ho dodatku k programu. V˘znamná je také kontrola dodrÏování vydan˘ch povolení. DÛslednou kontrolu vyÏadují napfi. provozní charaktericky zdrojÛ a jejich soulad s údaji ve územním rozhodnutí ãi stavebním povolení. Kontrolo- vat je tfieba také plnûní plánÛ sniÏování emisí, zásad správné zemûdûlské praxe, ale i údrÏbu a provoz komunikací apod. Regulaãní opatfiení zahrnují:

4.3.1 Povolování k umisÈování staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO 1 a 2) Územní fiízení, v jehoÏ rámci je toto povolení nutnou podmínkou, je siln˘m nástrojem jak fiízení kvality ovzdu‰í, tak i omezování emisí. V rámci územního fiízení bude nutno vûnovat pfiimûfienou pozornost imisní problematice, a to jak z hlediska prostorového, tak i z hlediska ãasového (novû vyhlá‰ené imisní limity mají stanovené termíny k dosaÏení a postupnû klesající meze tolerance). Kromû toho bude nutno pfiihlíÏet také k doporuãen˘m hodnotám emisních stro- pÛ, zejména v pfiípadû oxidÛ dusíku. Povolovaná zafiízení by mûla respektovat cíle v oblasti minimalizace emisí VOC s cílem sníÏení rozlohy území s pfiekraãováním cílového imisního limitu pro ozón. Z emisního hlediska se jeví jako problematické pfiedev‰ím emise NOx, kde je v souãasnosti pfiekraãován doporuãen˘ emisní strop.

Lze doporuãit, aby povolování dal‰ích potenciálních zdrojÛ emisí oxidÛ dusíku a suspendovan˘ch ãástic bralo v potaz skuteãnost, Ïe plnûní imisních limitÛ pro tyto zneãi‰Èující látky bude ohroÏeno zejména v mûstsk˘ch centrech, v okolí exponovan˘ch komunikací a v okolí v˘znamn˘ch prÛmyslov˘ch podnikÛ. Do tûchto lokalit by nemûly b˘t umísÈovány ani aktivity s velk˘m zdrojem a cílem dopravy. Riziko pﬁekraãování imisních limitÛ pro suspendované ãástice dále hrozí i v blízkosti v˘znamn˘ch zdrojÛ sekundární pra‰nosti.

Hlavním pﬁedmûtem regulace by tedy mûly b˘t tyto zneãi‰Èující látky: • suspendovan˘ aerosol v okolí Kladna, Mûlníka a v˘znamn˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování âEZ, a. s. EMù a Energo- trans, a. s., pﬁi severním okraji hranice kraje s hl. m. Prahou • oxidy dusíku v okolí zdrojÛ âEZ, a.s. EMù a Energotrans, a. s.

Pfii vydání vlastního povolení ve stavebním fiízení je nutno provést dÛslednou kontrolu, zda zdroj skuteãnû dosahuje parametrÛ, na které byla vydána pfiedchozí povolení dle zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í (povolení v územním fiízení a povolení ve stavebním fiízení), pfiípadnû integrované povolení dle zákona ã. 76/2002 Sb., o inte- grované prevenci a omezování zneãi‰tûní.

4.3.2 Povolení ke zmûnám staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í Povolení umoÏÀuje provedení nápravn˘ch krokÛ zejména u zdrojÛ a staveb, na kter˘ch jsou provádûny rekonstruk- ãní a jiné technické ãi technologické úpravy. V rámci nov˘ch podmínek provozu zdrojÛ je moÏné stanovit postupy, které by vedly k omezování zejména problémov˘ch zneãi‰Èujících látek (NOx, místnû – Pfiíbram – SO2, polétav˘ prach, arsen, persistentní polutanty). Z imisního hlediska by mûla b˘t hlavní pozornost vûnována zdrojÛm následují- cím zdrojÛm: • âEZ, a.s. Elektrárna Mûlník –nejvût‰í zdroj emisí TZL, oxidu uhliãitého a oxidÛ dusíku, druh˘ nejvût‰í zdroj emisí oxidu sifiiãitého a CxHy, pát˘ nejvût‰í zdroj emisí oxidu uhelnatého. Celkov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 20,7 % z emisí REZZO1. Pod reÏim IPPC spadají 3 zafiízení.

• ECK Generating, s.r.o., Kladno – nejvût‰í zdroj emisí oxidu sifiiãitého a CxHy, druh˘ nejvût‰í zdroj emisí oxidÛ dusíku, oxidu uhelnatého a TZL. Dále pak tfietí nejvût‰í zdroj emisí oxidu uhliãitého. Celkov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 20,0 % z emisí REZZO1. Pod reÏim IPPC spadá jedno zafiízení. •ENERGOTRANS, a.s., Horní Poãáply – druh˘ nejvût‰í zdroj emisí oxidu uhliãitého, tfietí nejvût‰í zdroj emisí

oxidÛ dusíku, oxidu sifiiãitého a TZL. V˘znamn˘ zdroj emisí oxidu uhelnatého a CxHy. Celkov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 10,8 % z emisí REZZO1. • SPOLANA, a.s., Neratovice – v˘znamn˘ zdroj emisí oxidÛ dusíku, oxidu sifiiãitého, oxidÛ dusíku a oxidu uhliãi- tého. Celkov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 7,4 % z emisí REZZO1. Pod reÏim IPPC spadá 18 zafiízení v deseti kategoriích. • Pfiíbramská teplárenská a.s., Pfiíbram – tfietí nejvût‰í zdroj emisí oxidu uhelnatého, v˘znamn˘ zdroj emisí oxidÛ dusíku a oxidu uhliãitého. Celkov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 7,2 % z emisí REZZO1. Pod reÏim IPPC spadají 2 zafiízení. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 588

• Kauãuk a.s., Kralupy nad Vltavou – v˘znamn˘ zdroj emisí oxidu sifiiãitého, oxidÛ dusíku a oxidu uhliãitého. Cel- kov˘ souãet roãních emisí pfiedstavuje 4,5 % z emisí REZZO1. Pod reÏim IPPC spadají 4 zafiízení. • Dal‰í zdroje, u kter˘ch bude zji‰tûn v˘znamn˘ pfiíspûvek k imisní situaci – napfi. v lokalitách, vyjmenovan˘ch v podopatfiení 1.1.4.

4.3.3 Povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch v˘rob s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í V povolování je nutno vûnovat velkou pozornost imisní problematice, a to jak z hlediska prostorového, tak i z hlediska ãasového (novû vyhlá‰ené imisní limity mají stanovené termíny k dosaÏení a postupnû klesající meze tolerance). Kromû toho bude nutno pfiihlíÏet také k doporuãen˘m hodnotám emisního stropu pro oxidy dusíku, oxid sifiiãit˘ aVOC a to i z hlediska sniÏování vná‰ení prekursorÛ tvorby troposférického ozónu do ovzdu‰í.

Pfii povolování nov˘ch v˘rob je tfieba respektovat pfiedev‰ím zásady k omezování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících lá- tek, ve vybran˘ch lokalitách arsenu a NOx. Zv˘‰ená pozornost by mûla b˘t vûnována emisím persistentních organic- k˘ch polutantÛ a tûÏk˘ch kovÛ, jejichÏ imisní situace není dosud zcela dostaãujícím zpÛsobem zmapována.

4.3.4 Povolení k zámûrÛm na zavedení nov˘ch technologií s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfied- ních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í Pfii zavádûní nov˘ch technologií by mûla b˘t respektována imisní situace na území regionu. Zejména by mûly b˘t omezovány technologie zvy‰ující jak lokální tak plo‰nou zátûÏ imisemi PM10,NOx,lokálnû arsenu a pfiípadnû persi- stentních polutantÛ. Nové zdroje by mûly b˘t povolovány s pfiihlédnutím k oãekávan˘m zpfiísnûn˘m imisním limitÛm, zejména sniÏováním pfiípustné meze tolerance, zavedením niÏ‰ích imisních limitÛ (pro prach PM10) nebo nov˘ch imis- ních limitÛ (prach PM2,5).

4.3.5 Povinnost volit pfii v˘stavbû nov˘ch a rekonstrukci stávajících zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í nejlep‰í dostupné techniky Nejlep‰í dostupné techniky jsou v EU postupnû vyhla‰ovány formou referenãních manuálÛ a nikoliv formou závaz- n˘ch právních pfiedpisÛ. Jejich skuteãn˘m cílem je poskytnout regulátorÛm informaci o tom, „co jiÏ je moÏné a co dosud není dosaÏitelné za schÛdn˘ch ekonomick˘ch a technologick˘ch podmínek“ tak, aby jimi stanovené poÏadavky nebyly buì neúmûrnû pfiísné nebo zbyteãnû mûkké. Je nutno doporuãit opatrn˘ postoj k formulaci individuálních po- ÏadavkÛ na zdroje tak, aby vyvolané náklady na realizaci uloÏen˘ch opatfiení vyvolaly také odpovídající efekt zlep‰e- ní kvality ovzdu‰í a nebo sníÏení emisí. Velmi dÛleÏit˘m prvkem regulaãního procesu by mûlo b˘t vyjednávání mezi regulátorem a investorem.

4.3.6 Podmínûná (technická moÏnost a ekonomická pfiijatelnost) povinnost vyuÏívat u nov˘ch staveb nebo pfii zmûnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, pfiípadnû alternativní zdroje a ovûfiit moÏnost kombinované v˘roby tepla a energie Nástroj by mûl b˘t aplikován pouze v tûch pfiípadech, kdy bude vyuÏití uveden˘ch technologií pro ochranu ovzdu‰í a nebo pro úspory energie skuteãnû pfiínosné. Povinnost preferovat CZT je uvedena v zákonû o ochranû ovzdu‰í. Po- Ïadavkem pfii v˘stavbû nov˘ch budov nad 1000 m2 podlahové plochy je na základû poÏadavku zákona o hospodafie- ní energií ã. 406/2000 Sb., ve znûní novely z roku 2005, nezbytnost zváÏení alternativních systémÛ jako je CZT, kom- binovaná v˘roba elektfiiny a tepla, obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a pfiípadnû tepeln˘ch ãerpadel. PoÏadavek je uplatnûn pfii stavebním fiízení. ZpÛsob definuje provádûcí pfiedpis, kter˘ je pfiipravován MPO.

H.7.5 Opatfiení 4.4: VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ Cel˘m názvem:VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ pfii sniÏování emisí z prÛmyslov˘ch a energetick˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní:

Hlavní v˘hodou dlouhodob˘ch dobrovoln˘ch dohod je, Ïe podporují aktivní pfiístup prÛmyslu (i jin˘ch sekto- rÛ), umoÏÀují ekonomicky efektivní fie‰ení a dovolují rychlej‰í zavedení environmentálních poÏadavkÛ do praxe, neÏ by bylo dosaÏeno legislativními normami. Nûkteré zemû, ve kter˘ch jsou dlouhodobé dobrovolné dohody realizová- ny, je dále propojují s finanãními stimuly ãi dal‰ími prostfiedky, kter˘mi mÛÏe stát splnûní dohod podporovat (daÀové Strana 589 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

úlevy nebo podpora zavádûní environmentálních standardÛ, tj. EMAS (Environmental Management and Auditing Scheme) nebo ISO 14000 apod.)

Pro zpÛsob aplikace tûchto fie‰ení existuje i samostatné nafiízení komise a fiada dal‰ích rozhodnutí rÛzn˘ch in- stitucí EU, která jednak upravují vztah tûchto nástrojÛ (dobrovoln˘ch dohod) k právu EU a souãasnû jasnû specifi- kují, jak musí b˘t zaji‰tûno, aby tyto dohody byly pfiístupné v‰em soutûÏitelÛm na trhu, a tedy nemohly mít diskrimi- naãní charakter. Pro uplatnûní tohoto nástroje je v‰ak nezbytné vytvofiit pro podniky na úrovni státu/ nebo kraje motivaãní prostfiedí.

Tabulka 36: Desatero úspû‰nosti dobrovoln˘ch dohod

1. Dobrá vyjednávací pozice vlády – vláda/kraj má co nabídnout 2. Vhodná integrace do ostatních nástrojÛ státní politiky 3. Jasné a mûfiitelné cíle dohody a definované ãasové kroky 4. Vytvofiení jasné metodiky pro pfiípravu, uzavfiení, sledování a vyhodnocování dohod 5. Správnû nastavená srovnávací základna (baseline) 6. Úãast prÛmyslov˘ch odvûtví ãi podnikÛ zuahrnujících vznamnou ãást spotfieby energie 7. Poskytnutí finanãní podpory pro pfiípravu dohod /energetické audity, studie proveditelnosti, poradenství) 8. Vytvofiení funkãního právního a institucionálního rámce 9. Nezávislá verifikace v˘sledkÛ 10 Pravidelné publikování v˘sledkÛ

Zdroj: Aplikaãní program na podporu dobrovoln˘ch dohod k energetické úãinnosti, VaV MÎP 2005

H.7.6 Opatfiení 4.5: Osvûta, vzdûlávání a informovanost 4.5.1 Informovanost a osvûta Informovanost je základním pfiedpokladem pro vytváfiení správn˘ch vzorcÛ chování a pro rozhodování. ObãanÛm Stfiedoãeského kraje, ale i podnikatelsk˘m subjektÛm, nevládním organizacím apod. Osvûtu a informovanost obyvatel Stfiedoãeského kraje lze podpofiit: • osvûtovou ãinností v oblasti nové legislativy související s ochranou ovzdu‰í a klimatu •voblasti dopadÛ zmûn klimatu a zhor‰ené kvality ovzdu‰í; •informovaností o alternativách ve vytápûní, o správném provozování kotlÛ, o opatfieních ve spotfiebû energie, o vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie v rodinn˘ch domech, o jejich pfiínosech v oblasti nákladÛ na energii

a ve sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek (vãetnû CO2) apod.; • ‰ífiením pfiíkladÛ dobré praxe na území Stfiedoãeského kraje ve vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a realizace energeticky úsporn˘ch opatfiení; • podporou a informovaností o náplni a nástrojích energetického fiízení; • informacemi o zdrojích financování, moÏnostech pfii vyuÏití zdrojÛ vefiejné podpory vãetnû zdrojÛ SF pfii finan- cování opatfiení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í a ochranû klimatu; • vlastním pfiíkladem kraje – napfi. ve vyuÏívání energetick˘ch sluÏeb se zárukou, EPC (Energy Performance Con- tracting) – realizace projektÛ úspor s garancí za sníÏení nákladÛ po realizaci (viz zdroje financování); • organizováním cílen˘ch semináfiÛ a osvûtov˘ch akcí pro konkrétní cílové skupiny – vãetnû pracovníkÛ Krajské- ho úfiadu Stfiedoãeského kraje; • pfiípravou informaãních letákÛ, vytvofiením a údrÏbou specializované webovské stránky; • apod.

4.5.2 Vzdûlávání Vzdûlávání je nutné napfi. u pracovníkÛ stavebních úfiadÛ, u orgánÛ v územním plánování a územním rozhodování. Tito pracovníci by mûli mít informace o problémov˘ch lokalitách a zvolen˘ch opatfieních. Stavební úfiady budou ta- ké novû posuzovat energetickou nároãnost budov a vyuÏívání CZT, obnoviteln˘ch zdrojÛ, kombinované v˘roby elektfiiny a tepla apod. v nov˘ch budovách nad 1000 m2. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 590

Vzdûlávat je vhodné také studenty stfiedních ‰kol a dûti základních ‰kol – s pfiimûfienû uzpÛsoben˘mi vzdûláva- cími programy, s vyuÏitím napfi. e-learnigu).

H.7.7 Opatfiení 4.6: Komunikace V˘znamná pro realizaci Programu je spolupráce v rámci úfiadu, spolupráce s obcemi. Spolupráce mûst a Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje je ze zákona poÏadována pfii: • povolovacím fiízení podle IPPC; • povolování zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování (vzhledem k jejich vlivu na kvalitu ovzdu‰í v místû), jejich zmûn; • uplatnûní zákona o ochranû ovzdu‰í – napfi. paragrafu o preferenci CZT; a je potfiebná napfi. pfii: • zpracování místních programÛ ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í; • hledání moÏností financování projektÛ – moÏností získávání podpory pro realizaci projektÛ ke sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek, pfii pfiípravû projektÛ, apod. • pfii realizaci osvûtov˘ch a ‰kolicích akcí • vyuÏívání zdrojÛ informací a v informaãní podpofie – vzájemné odkazy na webové servery, zvefiejÀování infor- mací, napfi. o ‰kolicích a osvûtov˘ch akcích; • pfii zaji‰tûní informovanosti místní správy, t˘kající se: • priorit a cílÛ Krajsk˘ch programÛ a ProgramÛ, smûfiujících k plnûní emisních stropÛ Stfiedoãeského kraje, imisních limitÛ; • moÏn˘ch nápravn˘ch opatfiení v kompetenci místní správy (územní plánování, realizace energetick˘ch úspor, vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ, povolení ke zmûnám pouÏívan˘ch paliv, surovin nebo druhÛ odpadÛ a ke zmûnám vyuÏívání technologick˘ch zafiízení mal˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í) • pfiípadného poskytování finanãní podpory domácnostem (popfi. realizaãním firmám) pro realizaci energeticky úsporn˘ch opatfiení a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie;

Pro udrÏení komunikace je vhodná její formalizace a pravidelnost pfii vzájemné v˘mûnû informací. Doporuãujeme ustavit Komisi pro fiízení kvality ovzdu‰í (ãi podobn˘ orgán) ze zástupcÛ ORP a hledat vzájemnû fie‰ení pfiekraãova- n˘ch limitÛ pro MP10 a hrozby v ostatních zneãi‰Èujících látkách.Vhodnou platformou pro mezikrajovou komunikace je Asociace krajÛ.

H.7.8 Opatfiení 4.7 Integrace ochrany ovzdu‰í do koncepãních materiálÛ kraje a obcí Integrace cílÛ v ochranû ovzdu‰í je potfieba zajistit na úrovni kraje a to pfii vypracování a aktualizaci následujících ma- teriálÛ: • 4.7.1 Územní energetické plánování (u pfiíleÏitosti aktualizace ÚEK Stfiedoãeského kraje) • 4.7.2 Programy rozvoje kraje a obcí • 4.7.3 Místní programy ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í (zpracované hlavnû v OZKO v pfiípadû, Ïe nebudou krajské programy disponovat postaãujícími informacemi k nalezení vhodn˘ch a úãinn˘ch fie‰ení zhor‰ené kvality ovzdu‰í).

H.7.9 Opatfiení 4.8 Technická pomoc Technická pomoc bude poskytována krajskému úfiadu ve vyhodnocení, aktualizaci, monitorování a sledování emisí a kvality ovzdu‰í, ve zpracování informací, dat a podkladÛ potfiebn˘ch pro fiízení kvality ovzdu‰í. Do této priority spa- dá i spolupráce a pomoc kraje úfiadÛm na úrovni povûfien˘ch obcí (pfiípadnû ORP) v fiízení kvality ovzdu‰í, ‰kolení stavebních úfiadÛ, spolupráce pfii územním rozhodování, povolování zdrojÛ, vyjednávání s provozovateli, optimalizaci imisního monitoringu, vyhledávání, pfiípravû a implementaci vhodn˘ch opatfiení apod. Strana 591 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

H.8 Dal‰í horizontální nástroje na podporu realizace Programu

Posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí podle EIA Posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí zakládá velmi v˘znamn˘ informaãní nástroj preventivního charakteru. Proces EIA umoÏÀuje jiÏ v rann˘ch stádiích ovlivnit umístûní zámûru do konkrétní lokality a stanovit podmínky k minima- lizaci negativních vlivÛ na Ïivotní prostfiedí.V˘znam procesu EIA je zvlá‰tû vysok˘ v pfiípadû zámûrÛ na v˘stavbu ob- jektÛ, které nejsou zdroji zneãi‰Èování ovzdu‰í ve smyslu zákona o ochranû ovzdu‰í, mohou v‰ak svou existencí v˘- znamné zneãi‰Èování ovzdu‰í vyvolat (liniové stavby, objekty které jsou cílem ãi zdrojem zv˘‰ení intenzity automobilové dopravy).

DaÀová ekologická reforma V Evropské unii je zdaÀování energií diskutováno jiÏ nûkolik let. První ucelen˘ návrh smûrnice t˘kající se zdaÀování energií byl vytvofien v roce 1997. Diskuse na dané téma v‰ak nadále pokraãovaly a návrh byl pozmûÀován aÏ do po- doby, na které se 20. bfiezna roku 2003 na jednání ECOFIN dohodli ministfii hospodáfiství a financí v‰ech ãlensk˘ch státÛ EU (Council Directive 2003/96/EC of 27 October 2003 restructuring the Community framework for the taxa- tion of energy products and electricity). Tato smûrnice stanoví ãlensk˘m státÛm EU povinnost zdaÀovat fosilní ener- getické produkty (plynná, kapalná i pevná paliva) a elektrickou energii a zároveÀ stanoví minimální úroveÀ celkové- ho daÀového zatíÏení tûchto energetick˘ch produktÛ a elektrické energie. V âeské republice bude reforma zahájena v návaznosti na odklad, získan˘ u Evropské komise, v roce 2007.

H.9 âasov˘ plán implementace opatﬁení

Návrh ãasového plánu implementace opatfiení podle opatfiení a podpopatfiení uvádí následující tabulka: âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 592 iniciaãní role OPPaI – kraj Kraj (OPÎP) Obce a mûsta Obce a mûsta Kraj – Program Mûsta a obce, SÚ opatfiení úãinnosti okamÏitû kraj prÛbûÏnû Kraj (OPÎP) energetické kraj pfiijetí BREF âasov˘ plán âasov˘ k identifikaci lokalit mûsta Po po identifikaci lokalit x mûst 1.3.1 Obchvaty mûst2.3.3 Opatfiení k úsporám energie v budovách v majetku kraje, obcí 2007–13 kraj 1.1.1 Rozvoj environmentálnû pfiíznivé energetické infrastruktury1.1.2 Pfiemûna zpÛsobu vytápûní 2007–13 integrovaného povolování 2007–13 2.1.2 Podpora a2.1.2 Podpora sledování energetické úãinnosti v rámci 1.2.4 Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ2.1.1 Uplatnûní poÏadavkÛ ochrany ovzdu‰í prostfiednictvím 2.2.1 UplatÀování emisních limitÛ Evropské unie pro nová vozidla systémÛ IDS2.2.3 Podpora 2.2.4 Operativní kontrola emisních parametrÛ vozidel okamÏitû systémÛ „bike and ride“2.2.5 Podpora vV˘stavba cyklotras 2.2.6 intravilánech mûst SÚ mûst a stát 2.3.4 Zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie v prÛmyslu a zemûdûlství 2007–13 2007–13 prÛbûÏnû kraj 2007–13 2007–13 mûsta mûsta kraj x x Opatfiení Podopatfiení implementace Kompetence liniov˘ch a ostatních zdrojÛ 1.2.2 Opatfiení v oblasti vozového parku 2007–13 mûsta z pra‰nostiemisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek mimo obydlené oblasti. 1.3.2 Zákaz vjezdu nákladních /osobních automobilÛV˘sadba zelenû, 1.2.3 zatravnûní a kultivace nezpevnûn˘ch ploch 2007–13 po Opatfiení 2.3: úsporám Podpora energie 2.3.1 Opatfiení k mûsta omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla vyuÏitíOpatfiení 2.4 Podpora obnoviteln˘ch zdrojÛ energie prÛbûÏnû vyuÏití nespalovacích technologií v 2.4.1 Podpora domech a budovách vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro v˘robu tepla 2.4.2 Podpora 2.3.2 Opatfiení k úsporám energie v domech pro bydlení Kraj (OPÎP) prÛbûÏnû prÛbûÏnû Kraj (OPÎP) Kraj (OPÎP) prÛbûÏnû Kraj (OPÎP) Opatfiení 1.3: „Vymístûní“ zdrojÛ 10 oxidem Opatfiení 2.2: SniÏování emisí NO bulka 37: rozvrh implementace opatfiení âasov˘ Priorita 2 – Opatfiení 2.1: SniÏování emisí NO Priorita 1: Opatfiení 1.1: SníÏení primárních imisního SníÏenízátûÏe emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek pra‰n˘maerosolem zdrojÛ zneãi‰tûní frakcePM Opatfiení 1.2: Omezení pra‰nosti 1.2.1 SníÏení prachu na komunikacích a v jejich okolíSníÏení ze spalovacích zdrojÛoxidy 1.1.3 ÚdrÏba adusíku modernizace kotlÛ, kontrola spalinov˘ch cest 1.1.4 Omezení emisí prachu ze stacionárních zdrojÛ okamÏitûa dusiãit˘m ze silniãní automobilové dopravy integrovaného povolení Kraj, mûsta, obce 2.2.2 Ekologizace vefiejné hromadné dopravy a MHD 2007–13 2007–13 Obce a mûsta 2007–13 pouÏití kotlÛ s kraj 2.1.3 Podpora vy‰‰í tfiídou NO Kraj, mûsta imisní (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘ch zatíÏení Ta Strana 593 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 2007 kraj 2006 kraj 2007 kraj opatfiení prÛbûÏnû kraj prÛbûÏnûprÛbûÏnû kraj kraj prÛbûÏnû kraj âasov˘ plán âasov˘ okamÏitû a prÛbûÏnû kraj zmûnách v územních plánech stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ prÛbûÏnû kraj 4.1.3 Optimalizace sítû imisního monitoringu 2007–13 Kraj, stát a projektování budov a ovzdu‰í k4.3.4 Povolení zámûrÛm na zavedení nov˘ch technologií s zneãi‰Èování ovzdu‰í volit pfii v˘stavbû nov˘ch a4.3.5 Povinnost rekonstrukci stávajících zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í nejlep‰í dostupné techniky 4.3.3 Povolení k4.3.3 Povolení zámûrÛm na zavedení nov˘ch v˘rob s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování prÛbûÏnû (technická moÏnost a4.3.6 Podmínûná ekonomická pfiijatelnost) povinnost vyuÏívat u nov˘ch staveb nebo pfii zmûnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, pfiípadnû alternativní zdroje a ovûfiit kraj moÏnost kombinované v˘roby tepla a energie 3.2.1 Podpora v˘stavby hromadn˘ch garáÏí3.2.1 Podpora 2007–13 4.2.3 Podpora nízkoenergetické v˘stavbû v4.2.3 Podpora územním plánování a pfii Opatfiení Podopatfiení implementace Kompetence regulaci emisí ke zmûnám staveb zvlá‰tû velk˘ch, 4.3.2 Povolení velk˘ch motorov˘ch vozidel Opatfiení 3.2:VOC Omezení emisí zázemí kraje a obcí zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území Opatfiení 4.3: VyuÏití regulaãních k 4.3.1 Povolování umisÈování staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch z ovzdu‰í a klimatu pfii územním podklady o kvalitû ovzdu‰í nástrojÛ k ochranû ovzdu‰ía a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO 1 a 2) plánování a rozhodování 4.2.2 Prosazování hledisek ochrany ovzdu‰í pfii zpracování Priorita 3:SniÏování Opatfiení 3.1:VOC Omezení emisí VOCemisí 3.1.1 Uplatnûní BAT z pouÏívání rozpou‰tûdelHorizontál- Aplikace plánÛ sníÏení emisí u 3.1.2 zdrojení opatfienía technickápomoc Opatfiení 4.2 Prosazení ochranyVybavení odborÛ územní plánování a 4.2.1 územní rozhodování pfii pouÏívání rozpou‰tûdelVOC 3.1.3 Omezování emisí okamÏitû 4.1.2 Zpracování emisních dat – trendy v˘voje emisí, apod. okamÏitû okamÏitû 4.1.4 Modelové hodnocení kvality ovzdu‰í a jeho aktualizace kraj kraj kraj 2007 2008–9 kraj kraj Priorita 4: Opatfiení 4.1: Tvorba informaãního 4.1.1 ÚdrÏba a aktualizace existující krajské databáze zdrojÛ âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 594 opatfiení prÛbûÏnû kraj prÛbûÏnû kraj âasov˘ plán âasov˘ , x kvality ovzdu‰í Opatfiení Podopatfiení implementace Kompetence informovanost 4.5.2 Vzdûlávání prÛbûÏnû kraj prÛmyslov˘ch a energetick˘ch i ostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením zdrojÛ zneãi‰tûní Opatfiení 4.5: Osvûta, vzdûlávánía 4.5.1 Informovanost aOpatfiení 4.6: osvûta KomunikaceOpatfiení 4.7: Integrace ochranyovzdu‰í do koncepãních materiálÛ 4.7.1 Územní energetické plánování (ÚEK)kraje a 4.7.2 Programy rozvoje kraje a obcí obcí a 4.6.1 Komunikace její formalizaceOpatfiení 4.8: pomoc Technická pomoc vTechnická 4.8.1 získávání informací a podkladÛ pro fiízení 4.7.3 Místní programy ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í 2007 prÛbûÏnû prÛbûÏnû 2011 kraj 2007–2010 kraj kraj kraj, obce kraj, obce Opatfiení 4.4: VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ pfii sniÏování emisí s 4.4.1 Jednání provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NO z Strana 595 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 , x TZL, VOC) , 2 Vliv na sníÏení +++ +++ ++ +++ sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek na ++++ ++++

ke zdu‰í v OZKO SO ov x mûst 1.2.4 Omezení emisí prachu z ostatních zdrojÛ1.3.1 Obchvaty mûst2.1.1 Uplatnûní poÏadavkÛ ochrany ovzdu‰í prostfiednictvím 2.2.1 UplatÀování emisních limitÛ Evropské unie pro nová vozidla ++++ systémÛ IDS2.2.3 Podpora 2.2.4 Operativní kontrola emisních parametrÛ vozidel systémÛ „bike and ride“2.2.5 Podpora +++ vV˘stavba cyklotras 2.2.6 intravilánech mûst 0 a 2.3.4 Zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie v prÛmyslu a zemûdûlství ++++ ++++ ++++ + ++ + + + + ++ + ++ +++ 1.3.2 Zákaz vjezdu nákladních /osobních automobilÛ +++2.3.3 Opatfiení k úsporám energie v budovách v 0 majetku kraje, obcí 2.4.2 Podpora vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro v˘robu tepla2.4.2 Podpora ++++ ++ x x Opatfiení Podopatfiení Vliv na kvalitu emisí (NO liniov˘ch a ostatních zdrojÛ 1.2.2 Opatfiení v oblasti vozového parku +++ +++ Opatfiení 1.3: „Vymístûní“ zdrojÛ emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek vyuÏitíOpatfiení 2.4 Podpora vyuÏití nespalovacích technologií v 2.4.1 Podpora domech z pra‰nostimimo obydlené oblasti. V˘sadba zelenû, 1.2.3 zatravnûní a kultivace nezpevnûn˘ch ploch +Opatfiení 2.3: úsporám Podpora energie 2.3.1 Opatfiení k omezení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla 0 obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a budovách + 2.3.2 Opatfiení k úsporám energie v domech pro bydlení ++ +++ ++ 10 oxidem Opatfiení 2.2: SniÏování emisí NO bulka 38: v ovzdu‰í na kvalitu hodnocení vlivu opatfiení Kvalitativní a ovzdu‰í oblastech se zhor‰enou kvalitou pfiínosÛ opatfiení Priorita 1:SníÏení Opatfiení 1.1: SníÏení primárních 1.1.1 Rozvoj environmentálnû pfiíznivé energetické infrastruktury emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek (Teplofikace, plynofikace obcí, zahu‰Èování odbûru ZP a CZT – ++++ ++ imisnízátûÏepra‰n˘m (TZL) z bodov˘ch a plo‰n˘chaerosolem zdrojÛ zneãi‰tûnífrakcePM rozvoj infrastruktury) Opatfiení 1.2: Omezení pra‰nosti 1.2.1 SníÏení prachu na komunikacích a v jejich okolí 1.1.2 Pfiemûna zpÛsobu vytápûníimisníhozatíÏeníoxidydusíku 1.1.3 ÚdrÏba a modernizace kotlÛ, kontrola spalinov˘ch cest 1.1.4 Omezení emisí prachu ze stacionárních zdrojÛa dusiãit˘m +++ ze silniãní automobilové dopravy 2.2.2 Ekologizace vefiejné hromadné dopravy a MHD ++ 0 ++++ +++ IPPC) a 2.1.2 Podpora sledování energetické úãinnosti v rámci +++ ++ integrovaného povolování pouÏití kotlÛ s 2.1.3 Podpora vy‰‰í tfiídou NO ++++ + ++++ SníÏení ze spalovacích zdrojÛ integrovaného povolení (omezení emisí ze zdrojÛ, podléhajících ++ ++++ Priorita 2 – Opatfiení 2.1: SniÏování emisí NO Ta území Stfiedoãeského kraje území Stfiedoãeského âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 596 , x +++ ++++ TZL, VOC) , 2 Vliv na sníÏení + + ++ n.a n.a n.a n.a +++ + +++ ++++ ++++ ++ ++++ – vzdu‰í v OZKO SO o zmûnách v územních plánech stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ 0 0 4.2.3 Podpora nízkoenergetické v˘stavbû v4.2.3 Podpora územním plánování a pfii 3.2.1 Podpora v˘stavby hromadn˘ch garáÏí3.2.1 Podpora +++ 0 4.3.4 Povolení k4.3.4 Povolení zámûrÛm na zavedení nov˘ch technologií s moÏnost kombinované v˘roby tepla a energie a projektování budov a ovzdu‰í zneãi‰Èování ovzdu‰í volit pfii v˘stavbû nov˘ch a4.3.5 Povinnost rekonstrukci stávajících zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í nejlep‰í dostupné techniky (technická moÏnost a4.3.6 Podmínûná ekonomická pfiijatelnost) povinnost vyuÏívat u nov˘ch staveb nebo pfii zmûnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, pfiípadnû alternativní zdroje a ovûfiit 4.3.3 Povolení k4.3.3 Povolení zámûrÛm na zavedení nov˘ch v˘rob s dopadem na ovzdu‰í u zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování Opatfiení Podopatfiení Vliv na kvalitu emisí (NO regulaci emisí ke zmûnám staveb zvlá‰tû velk˘ch, 4.3.2 Povolení velk˘ch motorov˘ch vozidel plánování a rozhodování 4.2.2 Prosazování hledisek ochrany ovzdu‰í pfii zpracování z ovzdu‰í a klimatu pfii územním podklady o kvalitû ovzdu‰í nástrojÛ k ochranû ovzdu‰í a stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO 1 a 2) a zázemí kraje a obcí zneãi‰tûní vãetnû adresného pfiipojení zdrojÛ do území Opatfiení 3.2:VOC Omezení emisí Opatfiení 4.2 Prosazení ochranyVybavení odborÛ územní plánování a 4.2.1 územní rozhodování Opatfiení 4.3: VyuÏití regulaãních k 4.3.1 Povolování umisÈování staveb zvlá‰tû velk˘ch, velk˘ch - ál ont riz technická 4.1.3 Optimalizace sítû imisního monitoringu n.a n.a Priorita 4: Opatfiení 4.1: Tvorba informaãního 4.1.1 ÚdrÏba a aktualizace existující krajské databáze zdrojÛ Priorita 3:SniÏování Opatfiení 3.1:VOC Omezení emisí VOCemisí 3.1.1 Uplatnûní BAT z pouÏívání rozpou‰tûdelHo Aplikace plánÛ sníÏení emisí u 3.1.2 zdrojení opatfienía pomoc pfii pouÏívání rozpou‰tûdelVOC 3.1.3 Omezování emisí ++++ 4.1.2 Zpracování emisních dat – trendy v˘voje emisí, apod. + ++++ 4.1.4 Modelové hodnocení kvality ovzdu‰í a jeho aktualizace ++ n.a ++++ ++ n.a n.a n.a Strana 597 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 , x ++++ TZL, VOC) , 2 Vliv na sníÏení 0 +++ + zdu‰í v OZKO SO ov , x kvality ovzdu‰í Opatfiení Podopatfiení Vliv na kvalitu emisí (NO informovanost 4.5.2 Vzdûlávání + + prÛmyslov˘ch a energetick˘ch i ostatních emisí, podpora navrhovan˘m opatfiením zdrojÛ zneãi‰tûní Opatfiení 4.5: Osvûta, vzdûlávánía 4.5.1 Informovanost aOpatfiení 4.6: osvûta KomunikaceOpatfiení 4.7: Integrace ochranyovzdu‰í do koncepãních materiálÛ 4.7.1 Územní energetické plánování (ÚEK)kraje a 4.7.2 Programy rozvoje kraje a obcí obcí a 4.6.1 Komunikace její formalizaceOpatfiení 4.8: pomoc Technická pomoc vTechnická 4.8.1 získávání informací a podkladÛ pro fiízení 4.7.3 Místní programy ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í + + +++ ++++ ++++ + +++ + – + Opatfiení 4.4: VyuÏití dobrovoln˘ch pfiístupÛ pfii sniÏování emisí s 4.4.1 Jednání provozovateli zdrojÛ o moÏném sniÏování emisí NO z âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 598

H.10 Odhad plánovaného zlep‰ení kvality ovzdu‰í a pﬁedpokládaná doba potﬁebná k dosaÏení cílÛ programu

Cílem programu je dosaÏení kvality ovzdu‰í, která je v souladu se zákonem stanoven˘mi poÏadavky.V souãasné do- bû je trend opaãn˘. Údaje za rok 2005 potvrdí, zda je pokles imisního zatíÏení v roce 2004 trval˘, nebo nikoliv. Po- tﬁebné zlep‰ení kvality ovzdu‰í se t˘ká obcí, u kter˘ch byla identifikována pﬁekroãení imisního limitu pro prÛmûrnû

24hod. koncentrace suspendovan˘ch ãástic PM10 – obce jsou uvedeny v tabulkách 30 a 31.

Uvedené obce by mûly b˘t prioritními mezi Ïadateli o podporu v rámci OPÎP.

Termín plnûní imisních limitÛ pﬁi aplikaci soustavy opatﬁení by mohl b˘t v roce 2010.

H.11 Popis opatﬁení ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í zam˘‰len˘ch v dlouhodobém ãasovém horizontu

V dlouhodobém horizontu bude Stﬁedoãesk˘ kraj – zejména pﬁi rekonstrukcích stávajících uheln˘ch zdrojÛ – vyuÏí- vat vhodné regulaãní nástroje, kter˘mi disponuje pro ochranu ovzdu‰í.

Dlouhodobá jsou také v‰echna infrastrukturální opatfiení, která mají za cíl zkvalitnûní ovzdu‰í – aÈ jiÏ se jedná o opatfiení na dopravní síti, opatfiení v modernizaci soustav CZT, opatfiení ve vozovém parku MHD a vefiejné hro- madné dopravy, opatfiení ve spotfiebû paliv a energie, ve vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ, v modernizaci technologick˘ch provozÛ apod.

Vzhledem k pfiípravû nové legislativy, vycházející z Tématické strategie v oblasti ochrany ovzdu‰í bude kraj po- silovat fiízení kvality ovzdu‰í a dlouhodobû usilovat o integraci ochrany ovzdu‰í do rozhodovacích procesÛ Stfiedo- ãeského kraje.

I. P¤ÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES Strana 599 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 z 10 51.7 PM CZ 2004 10 PM CZ020 CZ020 39–119 – .cz -s g/m3 if applicable, or m otal number of exceedances expressed in relation to the LV+MOT if applicableotal number of exceedances expressed in relation to the LV+MOT 36–104 be filled in only if the LV is expressed as number of exceedances a be filled in only if the LV numerical be filled in only if the pollutant is SO2, NO2 or PM10: limit value for which the Concentration in Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable, or T ostal address of the responsible authority Zborovská 11, 150 21 Praha 5 ollutant V+MOT was exceeded [h/d/a]V+MOT d a described in Forms 2 to 6 described in Forms Name of the authority responsible for drafting plan orprogramme addressing the exceedance situation Authority) Krajsk˘ úfiad Stfiedoãeského kraje (Regional L To concentration: total number of exceedances in the reference year expressed relation to the LV Member State Reference to the plan or programmeP Name of the contact personAir Quality Improvement Plan of the Central Bohemian Region; Integrated www.kr-stredocesky.c RNDr. Obermajer Jaroslav P Zone code To Concentration level in the reference year: orm 1 General information on the plan or programme of the limit value orm 2 Description of the exceedance g. e. F a. Reference year b. c. f. g. h. address of the contact person Postal i. number of the contact personj. Telephone k. number of the contact person Fax E-mail address of the contact personl. Comments for clarification if needed 420 257 280 179 Zborovská 11, 150 21 Praha 5 F a. Code number of the exceedance situationb. obermajer@kr c. d. Name of the city(-ies) or municipality(-ies)e. f. Beroun// Kladno// Mladá Boleslav CZ020-1 Kladno CZ020-2 d. List of the code numbers exceedance situations CZ020-1;CZ020-2 P¤ÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES, kraj, Stfiedoãesk˘ 06/2006 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 600 167.3 167.3 43.13“ s‰ ; 14° 54’ 49.89“ vd// 50° 10’ 9.43“ s‰ ; 14° 6’ 8.07“ vd 10’ 9.43“ s‰ ; 14° 6’ 8.07“ vd // 50° 25’ 50° 8’ 36.01“ s‰ ; 14° 6’ 8.14“ vd // 50° g/m3 if applicable, or m g/m3 if applicable, or 32–51.7 m ear and concentration in ear and maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable, or if ear and total number of exceedances expressed in relation to the LV+MOT otal number of exceedances expressed in relation to the LV if applicableotal number of exceedances expressed in relation to the LV 119 Concentration in T Y Y Y applicable Code of the station where exceedance was observedGeographical coordinates of the stationClassification of the stationIndication of the location exceedance area Classification of the area SBER// SKLM// SKLS// SMBO 49° 57’ 33.00“ s‰ ; 14° 3’ 39.00“ vd // SKLS BUR BUR// TURCI// BUR// B/U/R Comments for clarification if needed elated LV of the pollutant concerned, exists: elated LV if such an LV communicated to the Commission reference year reference year orm 2 Description of the exceedance of the limit value orm 2 Description of the exceedance i. Concentrations observed in previous years if available and not previously F j. If the exceedance was found by measurement: k. If the exceedance was found by model calculation: n. Estimate of the total population exposed to a in the reference yearo. level above the LV 110 754 110 754 h. Concentration level in the reference year expressed relation to other health l. in the Estimate of the surface area (km2) where level was above LV m. in the Estimate of the length road (km) where level was above LV Strana 601 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 32 63 5 (0–5%) 5 (0–5%) 1 (40–50%) 1 (60–70%) raffic emissions were calculated fromraffic intensity and fleet was based on emissions were calculated from Traffic intensity and fleet was based on Traffic reduction Plan and also as a basis fordispersion model of the Region. Data wereused of CHMI inventory REZZO 1 dispersion model of the Region. Data were and REZZO 2 sources, corrected andcompleted in cooperation with the Region reduction Plan and also as a basis for and operators. REZZO 1 and 370 selected used of CHMI inventory REZZO 1 completed in cooperation with the Region REZZO 2 were located as point sources. and REZZO 2 sources, and operators. corrected and REZZO 1 and 370 selected T roads, which were cut by 100–300 m. REZZO 2 were located as point sources. T census in 2005. REZZO 3 sources andremaining less important REZZO 2sources by municipalities (in 14 000 basic roads, which were cut by 100–300 m. census in 2005. REZZO 3 sources and sources by municipalities (in 14 000 basic remaining less important REZZO 2 area units (ZSJ). GIS was used. area units (ZSJ). GIS was used. if applicable, or 30 30 3 g/m3 if applicable, or m g/m m 1 = nejvût‰í pfiíspûvek, – zanedbateln˘ pfiíspûvek; raffic Annual mean concentration in T Industry including heat and power productionAgricultureCommercial and residential sourcesNatural sourcesOther 4 (10–15%) 2 (30–35%) 2 (10–20%) 3 (10–20 %) 6 (0–5%) 3 (10–20%) 4 (10–20%) 6 (0–5%) otal number of exceedances expressed in relation to the LV if otal number of exceedances expressed in relation to the LV the limit value: Reference to the emission inventory used in course of analysis Regional emissions inventory was Regional emissions inventory was developed for 2004 as part of the Emissions developed for 2004 as part of the Emissions Annual mean concentration in Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable or T if applicable Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable or T applicable pokud jsou „ostatní“ v˘znamné, budou uvedeny v h. Estimate of the regional background level Estimate of the total background level If exceptional: indication of local climatology If exceptional: indication of local topography orm 3 Analysis of the causes of exceedance of the limit value in the reference year in the reference of the limit value Analysis of the causes exceedance orm 3 d. Indication of the contribution local sources to exceedances e. h. Comments for clarification if needed F a. Code number of the exceedance situationb. c. CZ021-1 CZ021-2 f. g. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 602 36 52 Energotrans,) âEZ, ECKG Kladno, Mûlník 1 – 70 131 power production, Agriculture, and power production (ECKG region REZZO 1 sources Prague region REZZO 1 sources Commercial and residential sources Kladno, R7, silnice I. 61) Tfiídy if applicable, or 3 if applicable, orif applicable, or 30–40 30–40 3 3 g/m g/m3 if applicable, or g/m m m m otal number of exceedances expressed in relation to the LV if otal number of exceedances expressed in relation to the LV otal number of exceedances expressed in relation to the LV if otal number of exceedances expressed in relation to the LV if otal number of exceedances expressed in relation to the LV T Annual mean concentration in Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/ m applicable Annual mean concentration in Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable, or T applicable Annual mean concentration in Maximum 8-hour mean CO concentration in mg/m3 if applicable, or T applicable otal background baseline level: Sources contributing to the regional background level Ústeck˘ region REZZO 1, Prague Ústeck˘ region REZZO 1, Local sources as far relevant Traffic, Industry including heat and Traffic, Industry including heat Regional background baseline level: T Baseline level at location of exceedance: Regional sources contributing to the total background level but not the regional background level Industry (heat and power Industry (heat and power production mainly) production mainly)(Mûlník 2,3 – Short description of the emission scenario used for baseline analysis: Expected levels in the first year which limit value has to be met: to ensure that the limit value will be met by compliance date? [y/n]Comments for clarification if needed y y orm 4 Baseline level F a. Code number of the exceedance situationb. c. CZ021-1 CZ021-2 d. Are any measures beyond those resulting from existing legislation needed e. Strana 603 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 culated sions per –3 g.m m € (National) C 50–100 million € approximately 16,9 mil / 35 40 –3 g.m m and provided to zones agglomerations 1-1-4; CZ020_1-2-1; CZ020_1-2-2; CZ020_1-2-3; 1-1-4; CZ020_1-2-1; CZ020_1-2-2; CZ020_1-2-3; square km (21 01 00; 21 10 00, 21 11 00, 21 12 00 -CZ020_1-1-1; CZ020_1-1-2; CZ020_1-1-3; CZ020_1-1-4); emissions of primary particulates (21 23 00 -CZ020_1-2-1; CZ020_1-2-2); reduction of annual square km (21 01 00;concentration of PM10 (21 16 00 - CZ020_1-2-3; 21 10 00, 21 11 00, 21 12 00 - CZ020_1-1-1; CZ020_1-1-2; CZ020_1-1-3; 1-1-4);CZ020_1-2-4); CZ020_ emissions of primary particulates (21 23 00 - exposition of inhabitants to exceededconcentrations of PM10 (21 17 00 - CZ020_1-3-1; CZ020_1-2-1; CZ020_1-2-2); reduction of annual CZ020_1-2-4); exposition of inhabitants to exceeded concentration of PM10 (21 16 00 - CZ020_1-2-3; concentrations of PM10 (21 17 00 - CZ020_1-3-1; CZ020_1-2-4; CZ020_1-3-1; CZ020_1-3-2; CZ020_1-2-4; CZ020_1-3-1; CZ020_1-3-2; CZ020_1-3-2); CZ020_1-3-2); r measures that have not been taken: measure could be taken Reason for not taking the measure Administrative level at which the Estimated level in the years when limit value has to be met, taking the additional measures into accounthave not yet been taken 50 Code(s) of the measure(s)Planned timetable of implementation CZ020_1-1-1; CZ020_1-1-2; CZ020_1-1-3; CZ020_ CZ020_1-1-1; CZ020_1-1-2; CZ020_1-1-3; CZ020_ Funding allocated (years; amount in EURO) Estimated total costs (amount in EURO) 2007-14Code(s) of the possible measure(s) that Fo 2007-14 Comments for clarification if needed It is recommended that at the national level regional and total background levels are cal orm 5 Details of measures beyond those already required by existing legislation by existing required those already beyond orm 5 Details of measures (optional) and long-term measures been taken not yet that have measures orm 6 Possible g. d. Indicator(s) for monitoring the progress number of supported projects, unit emissions per number of supported projects, unit emis F a. Code number of the exceedance situationb. c. CZ020-1e. f. h. Comments for clarification if needed limit value was to be met in 2005, The expected date of compliance is 2010–14 F a. CZ020-2 Code number of the exceedance situationb. CZ021-1c. d. Code(s) of the long-term measure(s) e. CZ021-2 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 604 the region. nnnn environmentally friendly systems – replacement of better operation and from stationary sources state can influence infrastructureand DH networks will beextended in order to allow boilers will be replaced byinhabitants and other gas boilers or the system parameters and efficiency sectors substitute coal boilers better emission standards improvement of currently used coal by gas will be connected toor district heat. combustion technologies This aims at extension of usemeasure relates mainly tovillages and towns in the of checks over efficiency fuels in villages and district heat. Supportabove mentioned ares of would replace boilers over of environmentally better towns with existing stationary industrial and Kladno, and end-of pipe flue Beroun, Mladá infrastructure, maintenance the boiler, classified and checks ofBoleslav – clasified as their lifetime. Regular chimneys. measure The areas with deteriorated air mainly as an area with commercial boilers region, in which gas quality. relates to all villages in the deteriorated air quality. gases cleaning at plants. networks or DH will be not technically available. relates to This about 370 communities in itle Extension of Change of heatingime scale of reduction Modernisation of boilers, Reduction of emissions C C B, C C ype of measure B B D B T T Is the measure regulatory? [y/n] T Description In villages and towns gas Currently used coal New boilers with better measure aims at This could be taken A A A B orm 7 Summary of measures (1) orm 7 Summary of measures d. Administrative level at which the measure F a. Code of the measureb. CZ020_1-1-1 CZ020_1-1-2 CZ020_1-1-3e. f. g. h. Source sector(s) affectedi. CZ020_1-1-4 j. Spatial scale of the sources affected Comments for clarification if needed Nor the region neither C D, B C D C D B, C B, D c. Strana 605 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 with sand, to building sites, transport of materials. land surfaces sources heavy trucks. coal sites, manipulation on roads unconsolidated from natural and other pouring and washing ofroads. Relates to roadsand streets in populated cars installation andareas. It will reduce mainly other measures aiming at reduction of particulatesresuspension into the air. from vehicles. Relates to incl. to reduce primary grassing and cultivation all vehicles, emissions from mainly buses, unconsolidated lands natural sources – covering transported in manipulation etc. volumes, etc., measures Relates to all open pits, itle Reduction of particulates Measures on vehiclesime scale of reduction Cultivation of Limitation of emissions A B B A ype of measure D B D B could be taken A, B B, C B, A, C B, C T T Is the measure regulatory? [y/n]T n n y n Description Cleaning of roads, regular on vehicles and Filters planting green vegetation, Reduction of dust form orm 7 Summary of measures (2) orm 7 Summary of measures F a. Code of the measureb. CZ020_1-2-1d. Administrative level at which the measure CZ020_1-2-2e. f. g. h. Source sector(s) affected CZ020_1-2-3i.j. Spatial scale of the sources affected Comments for clarification if needed CZ020_1-2-4 C A C A C E C, D E c. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 606 byroadsinfrastructure needs to be developed allow trafficgo outside the town and villages. measure The relates to all towns and municipalities, mentioned in and towns. Relates to all towns and municipalities AQP. the Programme supplement to AQP. mentioned in the Programme supplement to vehicles itleime scale of reduction Building roads around municipalities – circles and Restrictive measures – for heavy trucks and other C B ype of measure B D T T Is the measure regulatory? [y/n]T n y Description In order to limit traffic in the centre of towns transport Restrictions for trucks not to pass centres of villages could be taken A, B A orm 7 Summary of measures (3) orm 7 Summary of measures F a. Code of the measureb. CZ020_1-3-1e. f. g. h. Source sector(s) affectedi.j. Spatial scale of the sources affected Comments for clarification if needed CZ020_1-3-2 C A C A c. d. Administrative level at which the measure Strana 607 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 souãet Celkov˘ REZZO 4 Liniové REZZO 3 Plo‰né REZZO 2 Bodové Plo‰né Celkem z Celkem z Celkem z Celkem z REZZO 1 zdroje zdroje zdroje zdroje zdroje Bodové REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 (t/rok) 108,51 108,51 5,36 9,98 15,34 89,36 89,36 563,94 563,94 777,15 (t/rok) 10,85 10,85 0,54 1,00 1,53 8,94 8,94 56,39 56,39 77,72 (t/rok) 19,53 19,53 2,38 6,24 8,62 281,54 281,54 13,18 13,18 322,87 x 2 2 (t/rok) 49,09 49,09 5,57 5,57 158,87 158,87 34,09 34,09 247,61 (t/rok) 17,27 17,27 16,14 44,25 60,39 77,66 3 10 ãlenûno dle kategorie zdroje – stacionární a mobilní v˘chozí rok 2004 Látky OC (t/rok) 29,78 29,78 8,04 8,04 562,05 562,05 272,32 272,32 872,19 Ni (kg/rok) 70,889 70,889 9,627 9,627 1,014 1,014 81,530 Pb (kg/rok) 46,572 46,572 0,353 0,353 5,241 5,241 52,166 NH As (kg/rok) 2,919 2,919 0,041 0,041 3,088 3,088 6,048 Cd (kg/rok) 2,551 2,551 0,013 0,013 0,127 0,127 2,691 Hg (kg/rok) 12,144 12,144 0,047 0,047 2,436 2,436 14,627 PM V BaP (kg/rok) 1,08 1,08 2,29 2,29 30,61 30,61 33,98 Benzen (tun/rok) 0,26 0,26 18,51 18,51 2,11 2,11 37,58 37,58 58,46 Oxid sifiiãit˘ SO Oxid dusiãit˘ NO Oxidy dusíku NO Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) 989,16 989,16 1,85 12,83 14,67 829,11 829,11 1 266,50 1 266,50 3 099,43 bulka ã. 1 dle kategorie zdroje ‰kodlivin Emise sledovan˘ch odklady k OZKO – pfiíloha Rozhodnutí vybran˘m P obecním úfiadem Beroun Obec s povûfien˘m Ta Zdroj dat: âHMÚ, KÚ – REZZO 1 + 2, âIÎP, âSÚ, STP, a. s. – REZZO 3, – REZZO 4, CDV rok 2004 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 608 Strana 609 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 souãet Celkov˘ REZZO 4 Liniové REZZO 3 Plo‰né REZZO 2 Bodové Plo‰né Celkem z Celkem z Celkem z Celkem z REZZO 1 zdroje zdroje zdroje zdroje zdroje Bodové REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 (t/rok) 2 806,13 2 806,13 14,12 18,67 32,79 116,58 116,58 520,67 520,67 3 476,17 (t/rok) 280,61 280,61 1,41 1,87 3,28 11,66 11,66 52,07 52,07 347,62 (t/rok) 3 040,88 3 040,88 51,39 9,03 60,42 393,47 393,47 12,23 12,23 3 507,00 x 2 2 (t/rok) 79,27 79,27 7,09 0,02 7,11 162,06 162,06 29,29 29,29 277,73 (t/rok) 3 10 ãlenûno dle kategorie zdroje – stacionární a mobilní v˘chozí rok 2004 Látky OC (t/rok) 256,43 256,43 10,68 23,07 33,75 1 102,25 1 102,25 255,09 255,09 1 647,52 Ni (kg/rok) 190,170 190,170 0,119 0,570 0,689 1,034 1,034 191,893 Pb (kg/rok) 36,784 36,784 1,236 0,321 1,557 7,444 7,444 45,785 NH As (kg/rok) 20,312 20,312 0,652 0,150 0,802 4,366 4,366 25,480 Cd (kg/rok) 3,444 3,444 0,026 0,027 0,053 0,165 0,165 3,662 Hg (kg/rok) 5,110 5,110 0,566 0,204 0,771 3,420 3,420 9,301 PM V BaP (kg/rok) 0,02 0,02 0,00 0,00 0,00 30,24 30,24 30,27 Benzen (tun/rok) 0,19 0,19 0,02 12,52 12,53 4,53 4,53 40,30 40,30 57,56 Oxid sifiiãit˘ SO Oxid dusiãit˘ NO Oxidy dusíku NO Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) 156,00 156,00 70,04 31,54 101,58 1 173,84 1 173,84 1 210,46 1 210,46 2 641,87 bulka ã. 1 dle kategorie zdroje ‰kodlivin Emise sledovan˘ch Obec s povûfien˘m obecním úfiadem Kladno Obec s povûfien˘m Ta Zdroj dat: âHMÚ, KÚ – REZZO 1 + 2, âIÎP, âSÚ, STP, a. s. – REZZO 3, – REZZO 4, CDV rok 2004 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 610 Strana 611 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007 souãet Celkov˘ REZZO 4 Liniové REZZO 3 Plo‰né REZZO 2 Bodové Plo‰né Celkem z Celkem z Celkem z Celkem z REZZO 1 zdroje zdroje zdroje zdroje zdroje Bodové REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 (t/rok) 552,71 552,71 5,02 12,38 17,40 102,76 102,76 758,98 758,98 1 431,86 (t/rok) 55,27 55,27 0,50 1,24 1,74 10,28 10,28 75,90 75,90 143,19 (t/rok) 807,23 807,23 6,58 7,66 14,24 351,80 351,80 18,06 18,06 1 191,33 x 2 2 (t/rok) 48,52 48,52 0,62 2,91 3,54 167,55 167,55 43,46 43,46 263,06 (t/rok) 169,28 169,28 15,64 134,09 149,74 319,01 3 10 ãlenûno dle kategorie zdroje – stacionární a mobilní v˘chozí rok 2004 Látky OC (t/rok) 1 429,70 1 429,70 2,26 15,64 17,89 867,12 867,12 380,35 380,35 2 695,06 Ni (kg/rok) 9,831 9,831 0,022 0,935 8,957 0,986 0,986 19,774 Pb (kg/rok) 279,068 279,068 0,180 0,456 0,636 6,616 6,616 286,320 NH As (kg/rok) 256,320 256,320 0,111 0,091 0,201 3,883 3,883 260,404 Cd (kg/rok) 1,002 1,002 0,004 0,014 0,018 0,149 0,149 1,170 Hg (kg/rok) 25,983 25,983 0,082 0,103 0,185 3,046 3,046 29,214 PM V BaP (kg/rok) 1,85 1,85 0,55 0,50 1,05 31,80 31,80 34,69 Benzen (tun/rok) 8,81 8,81 0,01 20,84 20,85 3,46 3,46 50,20 50,20 83,32 Oxid sifiiãit˘ SO Oxid dusiãit˘ NO Oxidy dusíku NO Oxid uhelnat˘ CO (t/rok) 521,38 521,38 3,15 16,42 19,57 1 043,73 1 043,73 1 802,28 1 802,28 3 386,96 bulka ã. 1 dle kategorie zdroje ‰kodlivin Emise sledovan˘ch Obec s povûfien˘m obecním úfiadem Mladá Boleslav Obec s povûfien˘m Ta Zdroj dat: âHMÚ, KÚ – REZZO 1 + 2, âIÎP, âSÚ, STP, a. s. – REZZO 3, – REZZO 4, CDV rok 2004 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 612 Strana 613 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

J. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTÒ ADAL·ÍCH ZDROJÒ INFORMACÍ

1. Programov˘ dodatek k Integrovanému krajskému programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje, DHV 2005; 2. Krajsk˘ program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje, DHV, 2004; 3. Integrovan˘ krajsk˘ program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, DHV 2004; 4. Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje, VIP,CityPlan, REA, 2004; 5. Souhrnn˘ akãní program ve vztahu ke kvalitû ovzdu‰í pro statutární mûsto Kladno, Ascend, s r. o., záfií 2005; 6. Plány sniÏování emisí u zdroje, KÚ StK, 2005; 7. Program rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje, srpen 2002, Berman Group 8. Národní program sniÏování emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í, 2005 a návrh pro rok 2006; DHV, s r.o. 9. Legislativní normy, zejména zákon ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, ve znûní jeho pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a jeho provádûcí pfiedpisy (v aktualizovaném znûní); 10. Metodické pokyny Odboru ochrany ovzdu‰í Ministerstva Ïivotního prostfiedí, 2005–2006; 11. Koncept sniÏování emisí a imisí Zlínského kraje, KÚ ZK; ENVIROS, s.r.o. 12. Generel ovzdu‰í statutárního mûsta Brna, ENVIROS, s r.o., 2005; 13. Státní program na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ pro rok 2005; 14. Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ pro roky 2006–2009; 15. Aplikaãní program pro podporu USV – Zvy‰ování energetické úãinnosti ve vybran˘ch prÛmyslov˘ch odvûtvích prostfiednictvím dobrovoln˘ch dohod, Projekt 1C/4/25/04, V˘zkum podpory udrÏitelné v˘roby a spotfieby, ENVIROS, s.r.o., 2005 16. Dal‰í

K. SEZNAM ZKRATEK

BAT Best Available Technique (Nejlep‰í dostupná technika) B(a)P polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjádfiené jako benzo(a)pyren CDV Centrum dopravního v˘zkumu Brno CIL cílov˘ imisní limit CZT Centralizované zásobování teplem âEA âeská energetická agentura âHMÚ âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav âIÎP âeská inspekce Ïivotního prostfiedí âOV ãistiãka odpadních vod EM Energetick˘ management EU Evropská unie FS Fond soudrÏnosti GIS Geografick˘ informaãní systém CHUEV chránûná území z hlediska limitÛ pro ochranu ekosystémÛ a vegetace IL imisní limit IPPC Integrated Polution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování zneãi‰tûní) LTO Lehk˘ topn˘ olej LV Imisní limit (Limit Value) MHD Mûstská hromadná doprava MT Mez tolerance (Margin of Tolerance) MÎP Ministerstvo Ïivotního prostfiedí OPI Operaãní program infrastruktura, 2004–2006 ORP obec s roz‰ífienou pÛsobností OPPP Operaãní program prÛmysl a podnikání, 2004–2006 OZE Obnovitelné zdroje energie âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 614

OZKO Oblast se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í OÎP Odbor Ïivotního prostﬁedí O3 (LZ) cílov˘ imisní limit pro ochranu zdraví pro troposférick˘ ozon O3 (EKO) cílov˘ imisní limit pro ochranu vegetace pro troposférick˘ ozon PAHPolycyklické aromatické uhlovodíky

PM2,5 suspendované ãástice velikostní frakce PM2,5

PM10 suspendované ãástice velikostní frakce PM10 PZKO program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í REZZO Registr zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í SFÎP Státní fond Ïivotního prostﬁedí SLBD Sãítání lidu, domÛ a bytÛ SROP Spoleãn˘ regionální operaãní program SZÚ Státní zdravotní ústav TTO TûÏk˘ topn˘ olej ÚEK Územní energetická koncepce ÚP Územní plán VMO Velk˘ mûstsk˘ okruh VOCVolatile Organic Compounds (tûkavé organické látky) ZÚ Zdravotní ústav

L. P¤ÍLOHY

1. OZKO, VYHLÁ·ENÁ V LETECH 2002 A 2003

V˘ãet vyhlá‰en˘ch oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í na základû imisních dat v letech 2002 a 2003 z hlediska suspendovan˘ch ãástic velikostní frakce PM10 je uveden v následující tabulce (v % území pfiíslu‰ného územního celku dle nafiízení vlády ã. 350/2002 Sb., ve znûní nafiízení vlády ã. 60/2004 Sb., i dle Vûstníku MÎP , Roãník XIV,ãástka 12).

Poznámka:V pfiípadû, Ïe byla vedle samotného imisního limitu pfiekroãena také mez tolerance, je pfiíslu‰n˘ podíl úze- mí obce uveden v závorce.

Tabulka 39: V˘ãet vyhlá‰en˘ch oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í z hlediska PM10

PM roãní limit PM denní limit Okres Obec 10 10 NV Vûstník NV Vûstník Bene‰ov Kfiivsoudov – – – 25 Beroun Beroun 11,1 11,1 11,1 100 Broumy – – 33,3 – H˘skov – – – 50 Konûprusy – – – 100 Korno – – – 50 KrálÛv DvÛr – – – 33,3 MûÀany – – – 66,7 Srbsko – – – 100 Tetín – – – 100 Trubská – – – 100 VráÏ – – – 50 Strana 615 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

PM roãní limit PM denní limit Okres Obec 10 10 NV Vûstník NV Vûstník Kladno Befiovice – – – 100 Bílichov – – – 100 Blevice – – – 100 ––100 100 Brand˘sek (100) Bra‰kov 100 – – 100 Bu‰tûhrad – – – 50 ––100 100 Cvrãovice (100) âernuc – – – 20 Dolany – – – 100 Dfietovice – – 50 50 Dfiínov – – – 50 Hofie‰ovice – – – 100 Hofie‰oviãky – – – 100 –––75 HostouÀ (25) Hfiebeã – – – 100 ChrÏín – – – 50 Jemníky – – – 100 Kamenn˘ Most – – – 100 88,9 66,7 100 100 Kladno (44,4) (44,4) (44,4) (88,9) Klobuky – – – 16,7 Knovíz – – – 100 Koleã – – – 100 Královice – – – 100 – 33,3 100 100 Libu‰ín (33,3) (100) Lísk˘ – – – 100 Otvovice – – – 100 ––100 100 Pchery (100) PozdeÀ – – – 66,7 Sazená – – – 100 Slan˘ – – – 66,7 Slatina – – – 50 ––2550 Smeãno (50) Stehelãeves – – 100 100 – 100 100 100 Tfiebichovice (100) Tfiebusice – – – 100 33,3 – – 33,3 Tuchlovice (33,3) âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 616

PM roãní limit PM denní limit Okres Obec 10 10 NV Vûstník NV Vûstník Tufiany – – – 100 Unho‰È – – – 25 75 – 50 100 Velká Dobrá (50) 100 – 100 100 Velké Pfiítoãno (100) Velvary – – – 20 100 100 100 100 Vinafiice (33,3) (100) Vran˘ – – – 16,7 Zákolany – – – 100 ÎiÏice – – – 100 Mûlník –5050100 B˘kev (50) By‰ice – – – 50 Cítov – – 33,3 100 25 25 100 100 Dolní Befikovice (25) (25) (75) Dolní Zimofi – – – 100 50 – 100 100 Horní Poãáply (50) 25 25 25 100 Hofiín (25) (75) Hostín – – – 100 Choru‰ice – – – 100 Jevinûves – – – 100 Kadlín – – – 50 Kanina – – – 100 –––50 Kly (50) Kokofiín – – – 100 Kozomín – – – 100 Kralupy nad Vltavou – – – 16,7 Ledãice – – – 100 –––100 Lhotka (100) ––100 100 Libûchov (33,3) Liblice – – – 100 LuÏec nad Vltavou – – – 100 Mal˘ Újezd – – – 75 Medonosy – – – 80 Mûlnické Vtelno – – – 37,5 33,3 33,3 83,3 100 Mûlník (16,7) (33,3) (16,7) (100) M‰eno – – – 62,5 Strana 617 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje âástka 6/2007

PM roãní limit PM denní limit Okres Obec 10 10 NV Vûstník NV Vûstník NebuÏely – – – 100 Nová ves – – – 100 –––33,3 Obfiíství (33,3) ¤epín – – – 100 Spomy‰l – – – 100 Stfiemy – – – 100 Tupadly – – – 100 –––100 Velk˘ Borek (66,7) Vidim – – – 100 VraÀany – – – 100 ––42,9 100 Vysoká (28,6) Zlonãice – – – 100 Îelízy – – – 100 Mladá Boleslav Bradlec – 100 – 100 –50–100 Kosmonosy (25) (25) – 100 – 42,9 Mladá Boleslav (28,6) (14,3) Plazy – – – 100 Nymburk Îitovlice – – 50 – Dymokury – – 100 – Chotû‰ice – – 42,9 – Ko‰ík – – 75 – Kfiinec – – 57,1 – RoÏìalovice – – 100 – Praha-v˘chod Ba‰È – – – 50 Bofianovice – – 100 100 Brand˘s/St.Boleslav – – – 16,7 Brázdim – – – 100 âestlice – – – 100 Dfievãice – – – 50 Hovorãovice – – 100 100 Jirny – – – 66,7 Jen‰tejn – – 100 100 Klecany – – 33 66,7 Kvûtnice – – – 100 Líbeznice – – – 50 Odolena Voda – – – 100 Podolanka – – 100 100 PostfiiÏín – – – 100 Pfiezletice – – 100 100 âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 618

PM roãní limit PM denní limit Okres Obec 10 10 NV Vûstník NV Vûstník Svémyslice – – – 100 ·estajovice – – 100 100 Úvaly – – – 25 VeleÀ – – 50 100 – 66,7 100 100 Zdiby (33,3) (66,7) Zeleneã – – – 33,3 Praha-západ âíãovice – – 33,3 33,3 Dobrovíz – – 100 100 Dolní BfieÏany – – – 33,3 Drahelãice – – – 100 Holubice – – – 100 ––100 100 Horomûfiice (50) Hostivice – – 100 100 Chrá‰Èany – – – 100 Ch˘nû – – 100 100 Jinoãany – – – 100 KnûÏeves – – 100 100 Lichoceves – – – 100 PrÛhonice – – – 100 Roztoky – – 100 100 Rudná – – – 100 Statenice – – 100 100 Stfiedokluky – – 100 100 Svrkynû – – – 100 Tuchomûfiice – – 100 100 Úholiãky – – – 100 Únonice – – – 100 Velké Pfiílepy – – – 100 Vestec – – – 100 Zbuzany – – – 100 Zlatníky-Hodkovice – – – 100 Rakovník Hofioviãky – – – 40 Kole‰ov – – 100 –

Na základû imisních dat za rok 2002 byly nafiízením vlády ã. 350/2002 Sb., v platném znûní dále vyhlá‰eny oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í pro arsen na 33,3 % území mûsta Mûlník, 25 % území obce Dolní Befikovice (okres Mûlník) a 25 % území obce Hofiín (okres Mûlník), pro oxid dusiãit˘ na 11,1 % mûsta Beroun (okres Beroun) a pro benzo(a)pyren na 33,3 % obce âíãovice (okres Praha-západ).

Na základû imisních dat za rok 2003 byly ve Vûstníku MÎP (Roãník XIV, ãástka 12) dále vyhlá‰eny oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í pro arsen na 22,2 % území mûsta Mûlník a pro oxid dusiãit˘ na 11,1 % mûsta Beroun. Strana 619 Vûstník právních pﬁedpisÛ Stﬁedoãeského kraje âástka 6/2007

2. PROGRAM NÁHRADY TUH¯CH FOSILNÍCH PALIV V MAL¯CH ZDROJÍCH ZNEâI·TùNÍ

Pfiíklad Prahy: Program dotací hl. m. Prahy na pfiemûny topn˘ch systémÛ na území hl. m. Prahy probíhá od roku 1994. Cílem poskytovan˘ch dotací je motivaãní pÛsobení na vlastníky ãi uÏivatele bytÛ k pfiemûnû pÛvodních topn˘ch systémÛ (zejmé- na na tuhá paliva) na ekologická topná média a obnovitelné zdroje energie. Program je pfiíznivû hodnocen vefiejnos- tí a má pozitivní ohlas i v zahraniãí.

Hl. m. Praha na základû písemné Ïádosti, podané na pfiedepsaném formuláfii, mÛÏe poskytnout Ïadateli, kter˘ je investorem zmûny topného systému (dále jen „Ïadatel“), pfiíspûvek na pfiemûnu topného zdroje z tuh˘ch nebo kapaln˘ch paliv na ekologicky u‰lechtilá paliva (centrální zásobování teplem, zemní plyn, elektrická energie, alternativ- ní zdroje energie) v bytu nebo domû s byty, kter˘ obsahuje pfieváÏnû trvale ob˘vané byty, které neslouÏí k podnikání. V˘‰e pfiíspûvku odpovídá potfiebnému nastavenému v˘konu nového zafiízení, tj. 1 tis. Kã za jeden nastaven˘ kilowatt, maximálnû v‰ak 15 000 Kã na jednu bytovou jednotku.

Informace o podmínkách poskytnutí pfiíspûvku a formuláfie Ïádostí poskytují úfiady mûstsk˘ch ãástí hl. m. Pra- hy a oddûlení energetick˘ch systémÛ odboru infrastruktury mûsta MHMP (dále jen „OIM MHMP“). Do konce roku 2003 bylo z rozpoãtu mûsta vyplaceno 391,2 mil. Kã dotací na pfiemûny topn˘ch systémÛ v 37 910 bytech na území mûsta.

Doporuãení pro Stfiedoãesk˘ kraj: Programu náhrady tuh˘ch fosilních paliv v mal˘ch zdrojích zneãi‰Èování na území Stfiedoãeského kraje by pfiedchá- zela anal˘za, jejímÏ v˘sledkem by byla konkrétní identifikace oblastí (obcí), ve kter˘ch by bylo vhodné podpofiit rozvoj tûchto zdrojÛ energie pfii zaji‰tûní dodávek alternativních paliv a nenaru‰ení krajinn˘ch a úãelov˘ch poÏadavkÛ na vyuÏití území.2

Navrhovan˘ program je zamûfien pfiedev‰ím na podporu náhrady tuh˘ch fosilních paliv u skupiny mal˘ch zdro- jÛ zneãi‰Èování (lokálních topeni‰È) provozovan˘ch v domácnostech. S ohledem na zru‰ení podpory plo‰né plynofikace z prostfiedkÛ Státního fondu Ïivotního prostfiedí âR a pomûrnû nízké plynofikace obcí ve Stfiedoãeském kraji je doporuãováno vytvofiení následujícího podpÛrného schématu, kter˘ by mimo rozvoje distribuce zemního plynu posí- lil i vyuÏití dal‰ích obnoviteln˘ch zdrojÛ energie: •A.Specifick˘ podprogram pro území se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í, zejména pro následující zneãi‰Èující látky:

prachové frakce PM10, benzo(a)pyren pfiípadnû benzen je navrhováno vytvofiení podprogramu podpory rozvoje CZT, plynofikace a zv˘‰ení vyuÏití distribuãní sítû zemního plynu a nízkoemisních alternativních, nebo obnoviteln˘ch zdrojÛ energie. Tento podprogram je popsán v nástroji / opatfiení EKO02 Investice do energetické infrastruktury. •B.Pro ostatní oblasti, kde není dÛvod k omezování rozvoje nûkter˘ch alternativních zdrojÛ energie (zejména spalování biomasy) z dÛvodu imisní zátûÏe, by mûl program zahrnovat pfiedev‰ím podporu rozvoje alternativ- ních a obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a to jak na mikroregionální úrovni (tj. napfi. vybudování centralizované sí- tû dodávek tepla získaného spalováním biomasy), tak na individuální úrovni (napfi. podpora vyuÏití geotermál- ní a sluneãní energie, tepeln˘ch ãerpadel atp.).

Náhrada vytápûní tuh˘mi palivy v bytové sféfie, zejména ve zhu‰tûné zástavbû mûsta, ekologicky ‰etrnûj‰ími zpÛsoby vytápûní. Pfii volbû plynu je vhodné uplatnit na pfiísnûj‰í poÏadavky na emise NOx z tûchto mal˘ch kotlÛ, na- místo vyhlá‰kou povolen˘ch 260 mg/kWh volit napfi. rozsah 130 – 150 mg/kWh (tfiída NOx 3).V této kategorii existuje dostateãné zastoupení kotlÛ na trhu.

Náklady na konverzi lokálního vytápûní se pohybují v rozsahu od 40 do 90 tis. Kã na jedno topeni‰tû v závislos- ti na dostupnosti náhradního síÈového média, stávajícího zpÛsobu vytápûní apod. Náhradní zpÛsoby vytápûní zahr-

2 Doporuãení bylo formulováno jiÏ Souhrnn˘m akãním programem ochrany ovzdu‰í v roce 2004. V rámci aktualizace jsou doporuãení upfiesnûna nebo roz‰ífiena. âástka 6/2007 Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje Strana 620 nují: teplofikaci, plynofikaci, elektrizaci.V pfiípadû bytov˘ch domÛ bez centrálního rozvodu tepla a teplé uÏitkové vody pfiichází v úvahu i plynofikace celého domu (druÏstvo vlastníkÛ) nebo posílení v˘konu a elektrizace, nejlépe po provedení úsporn˘ch opatfiení ve spotfiebû tepla na vytápûní.

Mezi zásadní rizika patfií ochota obyvatel realizovat takové opatfiení. Eliminace rizika spoãívá v moÏnosti mûs- ta spolufinancovat tato opatfiení vhodn˘m programem. Dotaci lze namísto domácnostem poskytovat také realizaã- ním firmám, je ov‰em nezbytné provádût pfiísnou kontrolu a dohled nad vyuÏíváním vefiejn˘ch zdrojÛ.

Doporuãujeme realizovat souãasnû základní opatfiení ve spotfiebû energie na vytápûní (sníÏit nadmûrné ztráty okny, vstupními a balkónov˘mi dvefimi apod.Ve staré zástavbû v centru mûsta lze opatfiení kombinovat s protihluko- v˘mi opatfieními – napfi. pfiídavná fólie na okna apod.).

Program je vhodné pﬁipravit v návaznosti na Akãní plán k Územní energetické koncepci Stﬁedoãeského kraje.

Program náhrady tuh˘ch fosilních paliv v mal˘ch zdrojích by mohl b˘t v odpovídajícím formátu vydán formou nafiízení rady kraje. Stal by se základem pro vytvofiení pfiíslu‰ného Fondu k financování cílÛ a zámûrÛ energie ve Stfie- doãeském kraji. Program byl mûl b˘t zpracován tak, aby umoÏÀoval ãerpání finanãních prostfiedkÛ z fondÛ Evropské unie.

VùSTNÍK PRÁVNÍCH P¤EDPISÒ ST¤EDOâESKÉHO KRAJE

Vydává Stfiedoãesk˘ kraj Redakce: Krajsk˘ úfiad Stfiedoãeského kraje, Zborovská 11, 150 00 Praha 5 tel.: 257 280 100, fax: 257 280 203 V˘robu a distribuci zaji‰Èuje: ASPI, a. s., U Nákladového nádraÏí 6, 130 00 Praha 3 Roãní pfiedplatné: pfiedstavuje ãástku za dodávku úplného roãníku a je od pfiedplatitelÛ vybíráno ve formû záloh. V˘‰e záloh bude vÏdy písemnû oznámena. Roãní vyúãtování bude provedeno na základû skuteãnû vydan˘ch ãástek. Záloha na rok 2007 ãiní 700 Kã (bez DPH). Vychází dle potfieb Stfiedoãeského kraje. Administrace, distribuce, reklamace a informace na telefonních ãíslech: 246 040 441, 442, fax: 246 040 401 V písemném styku vÏdy uvádûjte Iâ (právnické osoby), rodné ãíslo (fyzické osoby). Písemné objednávky pfiedplatného, zmûny adres a poãtu odebíran˘ch v˘tiskÛ zasílejte laskavû na adresu: ASPI, a. s., U Nákladového nádraÏí 6, 130 00 Praha 3, tel: 246 040 442, fax: 246 040 401