Archeologické rozhledy LIX–2007 201 OBSAH Martin Oliva, Kotázce regionálních projevů a teritoriality v mladém 203–218 paleolitu Moravy – Question du phénome`ne régional et le concept du territoire dans le Paléolithique supérieur morave Marie Zápotocká, Osídlení okresu Rakovník v době kultury s vypíchanou 219–277 keramikou – Die Besieldung des Kreises Rakovník in der Zeit der Stichband- keramik Jiří Macháček – Nela Doláková – Petr Dresler – Pavel Havlíček – Šárka Hladilová 278–314 – Antonín Přichystal – Alena Roszková – Libuše Smolíková, Raně středověké centrum na Pohansku u Břeclavi a jeho přírodní prostředí – Early Medieval centre at Pohansko near Břeclav and its natural environment MATERIALIA Jaroslav Pavelka – Ladislav Šmejda, Archeogenetika domestikovaných zvířat 315–335 – The archaeogenetics of domesticated animals Jiří Hošek – Zdeněk Smrž – Alena Šilhová, Sekera s raménky z vrchu Ostrý 336–352 (k. ú. Březno, okr. Litoměřice) v Českém středohoří – Ein Ärmchenbeil vom Gipfel Ostrý (Katastergemeinde Březno, Kr. Litoměřice) im Böhmischen Mittelgebirge Věra Čulíková, Zpráva o prvním archeobotanickém nálezu líčidla americ- 353–370 kého (Phytolacca americana L.) ve střední Evropě a o dalších druzích užit- kových rostlin z Prahy-Hradčan – Report about the first archeobotanical find of poke weed (Phytolacca americana L.) in the Middle Europe and other species of utility plants from Prague–Hradčany DISKUSE Jiří Zeman, Ještě jednou k otázce kulturního zařazení některých keramic- 371–374 kých tvarů z pohřebiště Slatinky-Nivky – Noch einmal zur kulturellen Ein- ordnung einiger Keramikformen vom Gräberfeld Slatinky-Nivky Michal Přichystal, Slatinský typ? K problematice kulturního zařazení něko- 375–401 lika nádob z pohřebiště kultury lužických popelnicových polí ve Slatinkách- „Nivkách“ – Slatinky type? More on the question of the cultural classification of several urns from the Lusatian culture burial site in Slatinky-“Nivky” (Central Moravia) 202 Archeologické rozhledy LIX–2007 NOVÉ PUBLIKACE jk, Sebastian Brather: Ethnische Interpretationen in der frühgeschichtlichen Archäo- 402–404 logie. Geschichte, Grundlagen und Alternativen (Berlin – New York 2004) Tomáš Klír, Martin Dohnal: Vesnická sídla a kulturní krajina na Táborsku v 15.–19. sto- 404–408 letí (Praha 2006) kv, M. V. Anikovič red.: Problemy rannej pory věrchněgo paleolita kostjonkovsko-bor- 409–410 ščovskogo rajona i sopreděľnych territorij (Sankt-Petěrburg 2005) Josef Kovář – Lucie Valášková, Borders, Barriers, and Ethnogenesis. Frontiers in Late 410–411 Antiquity and the Middle Ages (Turnhout 2005) Zdeněk Vašíček, Ivo T. Budil: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie (Praha 2003) 411–412 Tomáš Tencer, Andrzej Buko: Archeologia Polski wczesnośredniowiecznej: Odkrycia – 413–414 Hipotezy – Interpretacje (Warszawa 2005) Jakub Halama, Eduard Droberjar – Michal Lutovský edd.: Archeologie barbarů 2005. 414–418 Sborník příspěvků z I. protohistorické konference „Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení“ (Kounice, 20.–22. září 2005) (Praha 2006) Peter Tkáč, Peter Ettel: Karlburg – Rosstal – Oberammerthal. Studien zum frühmittel- 418–420 alterlichen Burgenbau in Nordbayern (Rahden/Westf. 2001) Eliška Svobodová, Hajnalka Herold: Die frühmittelalterliche Siedlung von Örménykút 420–421 54 (Budapest 2004) Zdeněk Hájek, Valeri Jotov: Vyoryzhenieto i snariazhenieto ot bylgarskoto srednoveko- 421–423 vie VII–XI vek (Varna 2004) Kateřina Tomková, Nomine Liudmilam. Sborník prací k poctě svaté Ludmily (Mělník 423–424 2006) Ivan Čižmář, Daniela Lange: Frühmittelalter in Nordwestsachsen. Siedlungsgrabun- 424–425 gen in Delitzch, Lissa und Glesien (Dresden 2003) Ondřej Chvojka, Pravěk Nová řada 14/2004 425–427 Filip Laval, Daniel de Raemy et al.: Chaˆteaux, donjons et grandes tours dans les Etats 427–429 de Savoie (1230–1330). Un mode`le : le chaˆteau d’Yverdon. Vol. 1 (Lausanne 2004) Aleš Navrátil, Rostislav V. Terpilovskij: Slavjanie Podnieprovja v piervoj polovinie pier- 429–430 vogo tysjačieletija (Lublin 2004) L. Košnar, Claudia Theune: Germanen und Romanen in der Alamannia. Strukturver- 430–432 änderungen aufgrund der archäologischen Quellen vom 3. bis zum 7. Jahrhundert (Berlin – New York 2004) Ladislav Holík, „Utmark“. The Outfield as Industry and Ideology in the Iron Age 432–435 and the Middle Ages (Bergen 2005) Jan Kypta, Olaf Wagener – Heiko Laß Hrsg.: ...wurfen hin in steine/grôze und niht 435–437 kleine... Belagerungen und Belagerungsanlagen im Mittelalter (Frankfurt am Main 2006) Petr Sommer, Andrzej M. Wyrwa: Pietas ecclesiae et fides plebis. Skice z dziejów reli- 437–438 gijności i wierzeń na ziemi łekneńskiej od średniowiecza do czasów nowożytnych (Poznań 2006) 203–218 Archeologické rozhledy LIX–2007 203 Kotázce regionálních projevů a teritoriality v mladém paleolitu Moravy Question du phénome`ne régional et le concept du territoire dans le Paléolithique supérieur morave Martin Oliva Zrozšíření a polohy sídlišť lze pro všechny úseky paleolitu rekonstruovat typ obývané krajiny, který se liší hlavně podle požadavků hospodářského a společenského života. Jednotlivé regiony Moravy se výrazně od- lišují přírodním prostředím, výskytem kamenných surovin i vzdáleností od hlavních komunikačních tras. Ta mohla hrát důležitější roli než morfologie terénu. S komunikací souvisí i podíl importovaných surovin. Role variability štípaných industrií je při posuzování teritoriality dvojznačná: výrobky s vysokým sociálním statusem (např. pečlivě opracované hroty) jakož i vzorky zvláštních surovin mohly cirkulovat i mezi nosi- teli různých kulturních tradic, a tím stírat jedinečnost industrií, kterou opět posilovala snaha o zdůraznění identity skupiny tradiční výrobou artefaktů určitého typu. Srovnání jednotlivých lokalit nasvědčuje daleko větší stabilitě osídlení (z níž mj. vyvěrá i teritoriální chování), než by odpovídalo tradiční představě potul- ného způsobu života pravěkých lovců-sběračů. mladý paleolit – Morava – sídelní oblasti – kamenné suroviny – paleolitické umění – teritorialita Regional patterns and territoriality of the Upper Palaeolithic Moravia. From the distribution and geo- graphy of sites, one can reconstruct the type of landscape inhabited for each Upper Palaeolithic period. This type differs chiefly in economic and/or social requirements, which may or may not be similar in indi- vidual cultures. Sometimes, it was the distance of the inhabited region from the communication arteries, rather than landscape morphology, which played the major part. There also is a direct connection between communications and transport of alien raw materials. Less clear is the role of the lithic typology. Here it is not the question of the possible differences in activities but rather the considerably underestimated social role of the chipped industry composition. Tools showing high social status (highly elaborated weapons), bearing the role of social communication, can get into a quite different social milieu. On the contrary, the spectrum of lithic industries of the same initial tradition may become diversified to strengthen the group identity in a symbolic way. Even the variability of adornments or even artistic features can operate in this way. On the other hand, it is a fact that the ideological subsystems, reflecting art as well, are common to populations over a large territory. The comparison indicates much greater degree of regional patterns than would correspond to the traditional concept of nomadic hunter-gatherers. Upper Palaeolithic – Moravia – settlement areas – raw materials – Palaeolithic art – territoriality 1. Úvod Zatímco regionální rozdíly v charakteru paleolitického osídlení vycházejí při určitém stavu informací najevo samy, náznaky teritoriálního chování (tj. pravidelného pohybu na určitém území a jeho vymezování oproti jiným skupinám) z nich můžeme vyvozovat jen s velkou opatrností. V předloženém příspěvku bude tato problematika, jíž lze přirovnat k jediné rovni- ci o mnoha neznámých, pojednána spíše synteticky a nevyhnutelně i s využitím deduktivní argumentace. Parametry, podle kterých ji můžeme posuzovat, jsou totiž značně nesourodé 204 OLIVA: K otázce regionálních projevÛ a teritoriality … Obr. 1. Zdroje surovin štípané industrie na Moravě. Fig. 1. Sources des matie`res premie`res de l’industrie lithique en Moravie. a patří do různých subsystémů, z nichž každý působí vlastním způsobem a ve vlastním mě- řítku. Navíc tu jsou velké rozdíly v samotné úrovni archeologických pramenů, co se týče dochovanosti různých skupin nálezů: lokality ze starší fáze mladého paleolitu většinou poskytují jen kamennou industrii, zatímco sídliště gravettienu a magdalénienu často též zvířecí kosti a sídlištní struktury. Zkreslujícím faktorem je i dlouhá, příp. neurčitá časová dimenze pozorovaných jevů, zejména pokud bereme v úvahu i nestratifikované soubory. To brání sledovat projevy teritoriálního chování v jednom časovém horizontu, což by bylo pochopitelně nejužitečnější. Při vzájemném srovnávání geografického projevu různých kultur si nelze odmyslet ani jejich nestejně dlouhé trvání. Lze očekávat, že doklady kultur starší fáze mladého paleolitu a gravettienu, které reprezentují dobu min. 10 000 let, budou rozšířenější než stopy tábořišť magdalénienu a pozdního paleolitu, zanechané v období dvou až tří tisíciletí. Geografický obraz těchto „krátkodobých“ kultur bude asi méně pro- kreslený, avšak o to přesnější. Z rozšíření a polohy sídlišť lze ovšem pro všechny úseky paleolitu rekonstruovat typ obývané krajiny (Svoboda et al. 2002, 18–23; Oliva 2002). Ten se liší hlavně podle poža-