Chráněné Krajinné Oblasti a Biosférické Rezervace Křivoklátsko
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Bohemia centralis, Praha, 31: 321–347, 2011 Brouci (Coleoptera) Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko – diversita a ochrana Beetles (Coleoptera) of Křivoklátsko Protected Landscape Area and Biosphere reserve of UNESCO – Diversity and Protection Anna Hoffmannová Správa CHKO Křivoklátsko, Zbečno č.p. 5, 270 24 Zbečno; e-mail: [email protected] ▒ Abstract. During more than 40 years lasting efforts from many amateur and professional entomologists, in total 2,944 species of Coleoptera have been found in the Křivoklátsko Protected Landscape Area, which represents 44 % of the whole Czech Republic´s coleopterofauna. From the PLA´s central part, included in the proposed new National Park, 1,540 beetle species, i.e. 52 % of those found in the Křivoklátsko PLA and 23 % of all species found in the Czech Republic, were reported The most numerous families were Staphylinidae (577 species), Curculionidae (425 species), Chrysomelidae (289 species), Carabidae (243 species) and Cerambycidae (137 species) there. The total species diversity indicates high landscape heterogeneity and habitat diversity as well as high natural value of the area. Assessing the Křivoklátsko PLA by bioindication characteristics of the model families Carabidae, Staphylinidae, Chrysomelidae and Curculionidae a high naturalness and intactness of the area as well as its relatively little disturbation by humans was confirmed, even in comparison with other areas in the Czech Republic from which suitable data are available. Although the individual compared areas show different level in which their beetle fauna has been known, for most of them it was possible to compare basic diversity and at least some families. Particularly the comparison of the families Carabidae and Staphylinidae based on their bioindication characteristics displays interesting picture of naturalness and intactness of the individual areas and show how the Křivoklátsko PLA 321 BOHEMIA CENTRALIS 31 goes along in this measuring. Generally, the bioindication characteristics of the Křivoklátsko PLA resemble the most those of the Broumovsko PLA, while mountainous areas and the Pálava/Pavlov Hills PLA and Biosphere Reserve show in general better results regarding their naturalness and intactness. When comparing the Křivoklátsko PLA with the very similar Podyjí/Thaya River Basin National Park and its surroundings many previous assumptions were confirmed which may support the idea of establishing the Křivoklátsko National Park in the current PLA´s central part. All area´s ecological quality indications in the above PLA´s central part appear to have less positive significance than the values in Křivoklátsko PLA as a whole. Therefore, the area should be more effectively protected to avoid future posssible declining in the up to now well-preserved most valuable habitats by inappropriate interventions in immediate proximity to them. ▒ Key words: Křivoklátsko Protected Landscape Area, Coleoptera, beetles, bioindication characteristics Úvod a stručná charakteristika CHKO Křivoklátsko a srovnávaných zvláště chráněných území Území CHKO Křivoklátsko se oproti celostátnímu průměru pahorkatin vyznačuje vysokou lesnatostí přibližně 62 % se značným podílem přírodních a přírodě blízkých lesů, který rámci středních Čech i celé České republiky nemá obdobu. Celistvost zdejšího lesního komplexu je dána historickým využíváním oblasti coby loveckých hvozdů českých knížat a králů a s tím souvisejícím poměrně řídkým osídlením. Druhová a stanovištní pestrost Křivoklátska má i řadu přírodních souvislostí, k nimž patří zejména velká geomorfologická členitost v kombinaci s působením říčního, vrcholového a údolního fenoménu a okrajově také fenoménu sutí a poměrně malé antropogenní narušení krajiny. Doposud se zde uplatňují četné enklávy přirozených a polopřirozených biotopů, pro zdejší faunu jsou velmi zásadní lokality souvislých lesních celků s různorodou věkovou strukturou, které se blíží klimaxovému stavu (Januš 1997, kol. autorů 2005a). Křivoklátsko bylo z entomologického pohledu považováno za jedno z nejcennějších území ještě v bývalém Československu (Morozinski 1983) a díky výskytu vzácných druhů je bezpochyby unikátní oblastí dodnes. Ačkoliv se tento přírodní skvost nachází poměrně nedaleko od Prahy, kde se již dlouhou dobu soustřeďují zoologové nejrůznějších specializací, není přes tento fakt a dlouholeté působení řady amatérských i profesionálních entomologů doposud zdejší fauna brouků systematicky prozkoumána jako celek a bohužel ani zhodnocena širším vědeckým pojednáním. Za dobu existence CHKO Křivoklátsko (od roku 1978) do roku 2010 (Rébl 2010) komplexně byly pro celé území zpracovány pouze čtyři skupiny brouků a to Carabidae (Morozinski 322 Anna Hoffmannová: Brouci (Coleoptera) CHKO a BR Křivoklátsko – diversita a ochrana 1983), Cerambycidae (Rejzek et Rébl 1999), Cucujoidea (Jelínek 1990) a Chrysomelidae (Januš 2004). Pro nejstarší křivoklátskou rezervaci NPR Týřov byla zpracována čeleď Staphylinidae (Boháč 1988) a další brouci (Januš 2009, 2010) ), pro PR Na Babě a PR Nezabudické skály fytofágní a jiní brouci (Strejček 1976, 1984, Januš 2010), pro PR Stříbrný luh a PR Údolí Klíčavy brouci jako celek (Januš 2009, 2010). Formou dílčích zpráv o prováděných průzkumech existuje řada dalších publikovaných i nepublikovaných informací o výskytu mnoha druhů a poddruhů křivoklátské entomofauny (např. Horák et Rébl 2009 a 2010, Horsák 2008, Chalupa 2007, Januš 1997, 2003, 2005, Januš et al. 2001, Mertlik 2008, Velc 2007, Zýka 2010). Prvním dílem, které poměrně komplexně zpracovává z čistě faunistického pohledu informace o broucích v CHKO Křivoklátsko, je teprve práce Rébla (2010) doplněná o připravovaný dodatek (Moravec et Rébl in prep.). Nicméně již z uvedených publikací a zpráv při hodnocení nalezeného spektra druhů vyplývá nejen značné druhové bohatství této oblasti, ale především díky výskytu mnoha na zachovalé původní či přírodně blízké lesní komplexy vázaných druhů i jedinečnost zdejší přírody. Díky kombinaci přírodních faktorů nalézáme na Křivoklátsku jak druhy typicky lesní a leso- stepní, tak rovněž i druhy podhorské až horské, čistě stepní a řadu reliktních a vzácných druhů. Výzkumem brouků Křivoklátska bylo pro území Čech i celé naší republiky dokonce objeveno několik nových druhů, z nichž většina byla nalezena na zcela specifickém místě, v Lánské oboře (Boukal et Rébl in print, Januš 2004, 2005, Mertlik 2008, Moravec et Rébl in prep., Rébl 2010). Ta se svým způsobem obhospodařování a charakterem krajiny zcela vymyká biotopům v širším okolí a tvoří zcela samostatnou kapitolu nejen křivoklátské entomologie. V této práci je však pojednáno o fauně brouků na území celé CHKO Křivoklátsko. Speciální pozornost je věnována centrální části a to z důvodu uvažovaného záměru vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Území zahrnuté do navrhovaného NP Křivoklátsko (viz mapa na obr. 1 na str. 553) je významným komplexem pahorkatinných lesů s časovou a prostorovou kontinuitou. Jde o souvislý lesní komplex mimořádných přírodovědných hodnot, kvalitou a typem biotopů plně srovnatelný např. s NP Podyjí, ovšem ležící v hercynské oblasti. Říční fenomén, jeden z výrazných prvků určujících charakter zdejší přírody, který rovněž ovlivňuje přírodu NPP, kde je však omezen především na údolí Dyje, zde zahrnuje krom centrálního údolí řeky Berounky i údolí jejích přítoků. Je tak vytvořeno morfologicky velmi pestré a členité území, zahrnující nejhodnotnější část stávající CHKO Křivoklátsko, což ostatně dokládá i zjištěné spektrum druhů. Pro účely tohoto článku jsou v tabulce č. 1 uvedeny rovněž základní charakteristiky dalších zvláště chráněných území, jejichž coleopterofauna je v rámci vybraných čeledí dále porovnávána s faunou brouků Křivoklátska. 323 324 Tabulka 1. Základní charakteristiky porovnávaných zvláště chráněných území. BOHEMIA CENTRALIS31 Tab. 1. Basic characteristics of the Specially Protected Areas compared. Území Rozloha Nadm.výška Klimatická oblast; průměrná roční Lesnatost Zvláštní faktory Intenzita výzkumu (km2) (m n.m.) teplota a průměrné roční srážky CHKOKř 628 217–616 Mírně teplá a mírně suchá, 7–9°C, 62 % Říční, údolní, vrcholový, suťový a inverzní Střední 500–600 mm fenomén, pleše NPKř 102,2 220–612 Mírně teplá, 7–8°C, 500–550 mm 95,70 % Říční, údolní, vrcholový, suťový a inverzní střední fenomén, pleše NPP 62,59 226–536 Mírně teplá až teplá, 7–8,8°C, 84 % Říční a údolní fenomén, meandry, střet vysoká 564–620 mm dvou zoogeografických oblastí BRŠ 1630 475–1362 Chladná, 3,1–3,5°C, 800–900 mm 60 % Inverzní údolí, zamokřené půdy, rašeliniště nízká BRT 700 410–550 Mírně teplá a mírně vlhká, 7,5°C, 42 % rybníky, mokřady a rašeliniště, váté písky střední 570 mm BRP 83 152–554 teplá, 8,5°C, 500–650 mm 30 % Vápencová bradla, „ostrovní pohoří“, vysoká rozhraní biogeografických provincií CHKOKo 272 175–614 teplá až mírně teplá, 7,7–8,1°C, 53 % pískovce; mokřady střední 499–655 mm CHKOČk 132 199–499 Mírně teplá až teplá, 8–9°C, 530 mm 40 % Krasová oblast, říční fenomén střední JesBes 1900 300–1440 chladná, malá část obl. mírně teplá, 76 % střední 5,5°C, 800–1300 mm CHKOB 410 300–880 Mírně teplá, 5–8°C, 650–1000 mm 40 %, Pískvcový fenomén, skály, inverze nízká CHKOČ 1063 122–837 5–9°C, 470–800 mm, 28 % Absence bučin střední Jiz Σ 368,1 800–1100 Mírně chladná až chladná, 4°C, 75 % Nízká 1400–1600 mm Jiz1 1,9 815–880 m Chladná, 3–4°C, 1600 mm 99 % Lesní a rašelinné ekosystémy na náplavech Nízká Jiz2 0,52 820–1005 m Chladná, 3–4°C, 1400 mm 87 % podmáčené smrčiny, mokřady Nízká a prameniště CHKOKř = CHKO Křivoklátsko