UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Eliška Zajícová JAZYKOVÁ A

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

FILOZOFICKÁ FAKULTA

ÚSTAV TRANSLATOLOGIE

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Eliška Zajícová

JAZYKOVÁ A KULTURNÍ SPECIFI ČNOST ČESKÉ FILMOVÉ PRODUKCE V TITULKOVANÉM EXPORTU

LINGUISTIC AND CULTURAL SPECIFICITY IN CZECH FEATURE FILMS SUBTITLED FOR EXPORT

Vedoucí práce: PhDr. Zuzana Jettmarová, M.Sc., Ph.D.

Praha 2013

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě, že jsem řádn ě citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu.

V Praze dne 23. 8. 2013 ______

podpis

Pod ěkování

Ráda bych pod ěkovala PhDr. Zuzan ě Jettmarové, M.Sc., Ph.D. za vedení této práce, Lence Pospíchalové, Johnu Brentovi a Viktoru Schwarczovi za poskytnuté materiály a všem respondent ům za ochotu ú častnit se výzkumu.

ABSTRAKT

Klí čová slova: audiovizuální p řeklad (AVT), titulkování, ideov ě-estetická recepce, reálie, kulturn ě vázané jevy, Oscar, český film

ABSTRACT

The thesis focuses on the transfer of Czech linguistic and cultural characteristics through English subtitles. Using four Oscar-nominated Czech films, it endeavours to explain to what extent English subtitles can influence and assist the understanding and artistic values of a Czech feature film when screened to a foreign audience. The paper is of a theoretical- empirical nature. Firstly, the parameters of audiovisual translation are described, together with the technical and linguistic features of subtitling, followed by a definition of culture-bound references categories. As part of the research, Western understanding and appreciation of Czech artistic heritage is summarised. The empirical part presents an analysis of culture- bound references transfer. Excerpts are taken from the Czech films The Wild Bees (Divoké včely), Up and Down (Horem pádem), Divided We Fall (Musíme si pomáhat) and I Served the King of England (Obsluhoval jsem anglického krále). The results of the analysis are contrasted with a survey on the reception of The Wild Bees film conducted with native speakers of English.

Keywords audiovisual translation (AVT), subtitling, ideological and aesthetic reception, culture-bound references, Oscar, Czech feature film

OBSAH

1. CÍLE PRÁCE...... 9 2. P ŘEHLED STAVU ZKOUMANÉ PROBLEMATIKY...... 10 2.1. Audiovizuální p řeklad a zahrani ční výzkum...... 10 2.2. Audiovizuální p řeklad a domácí výzkum...... 11 3. TEORETICKÁ ČÁST...... 13 3.1. Multimediální text a jeho p řeklad ...... 13 3.2. Titulkování...... 16 3.2.1. Titulky a podtitulky...... 16 3.2.2. Formy titulk ů...... 18 3.2.2.1. Interlingvální filmové titulky...... 18 3.2.2.2. Surtitles...... 19 3.2.2.3. Fansubs...... 20 3.2.2.4. Titulky pro neslyšící...... 20 3.2.3. Normy a technické parametry titulk ů...... 21 3.2.4. P řekladatelské metody uplat ňované p ři tvorb ě titulk ů...... 27 3.2.5. Tvorba a výroba titulk ů aneb český film jde do zahrani čí...... 29 3.3. Reálie a kulturn ě vázané jevy...... 31 3.3.1. Druhy kulturních reálií ...... 33 3.3.2. Zp ůsob p řekladu kulturn ě vázaných jev ů...... 36 3. 4. Malá kultura a její artefakty vnímané prismatem velké kultury...... 40 4. EMPIRICKÁ ČÁST...... 42 4.1. P ředstavení analyzovaných film ů...... 42 4.2. Sout ěž Oscar o nejlepší cizojazy čný film...... 53 4.2.1. Proces hlasování v kategorii nejlepší zahrani ční film ...... 53 4.2.2. Parametry titulk ů...... 54 4.3. Analýza titulk ů...... 55 4.3.1. Stanovení výzkumných kategorií...... 55 4.3.2. Stanovení hypotéz a zp ůsob analýzy...... 55 4.3.3. Analýza filmových titulk ů podle stanovených kategorií...... 56 4.3.3.1. Divoké v čely...... 56 4.3.3.1.1. Formální podoba titulk ů...... 56 4.3.3.1.2. Typografické a významové chyby v titulcích...... 58

4.3.3.1.3. Překlad reálií a kulturn ě vázaných jev ů...... 59 4.3.3.1.4. Strategie p řekladu KVJ: exotizace vs. domestikace...... 65 4.3.3.1.5. Shrnutí rozboru...... 65 4.3.3.2. Horem pádem...... 67 4.3.3.2.1. Formální podoba titulk ů...... 67 4.3.3.2.2. Typografické a významové chyby v titulcích...... 68 4.3.3.2.3. P řeklad reálií a kulturn ě vázaných jev ů...... 69 4.3.3.2.4. Strategie p řekladu KVJ: exotizace vs. domestikace...... 76 4.3.3.2.5. Shrnutí rozboru...... 76 4.3.3.3. Musíme si pomáhat...... 77 4.3.3.3.1. Formální podoba titulk ů...... 77 4.3.3.3.2. Typografické a významové chyby v titulcích...... 77 4.3.3.3.3. P řeklad reálií a kulturn ě vázaných jev ů...... 78 4.3.3.3.4. Strategie p řekladu KVJ: exotizace vs. domestikace...... 82 4.3.3.3.5. Shrnutí rozboru...... 83 4.3.3.4. Obsluhoval jsem anglického krále...... 84 4.3.3.4.1. Formální podoba titulk ů...... 84 4.3.3.4.2. Typografické a významové chyby v titulcích...... 84 4.3.3.4.3. Překlad reálií a kulturn ě vázaných jev ů...... 85 4.3.3.4.4. Strategie p řekladu KVJ: exotizace vs. domestikace...... 91 4.3.3.4.5. Shrnutí rozboru...... 92 4.4. Výzkum p ůsobení titulk ů na rodilé mluv čí...... 93 4.4.1. Anketní dotazník...... 93 4.4.2. Deskripce vzorku respondent ů...... 94 4.4.3. Hodnocení díl čích prvků...... 95 4.4.4. Celkový dojem z filmu...... 98 4.4.5. Porovnání výsledk ů ankety s analýzou titulk ů...... 98 5. ZÁV ĚR...... 100 SHRNUTÍ...... 103 SUMMARY...... 104 BIBLIOGRAFIE...... 105 PŘÍLOHY...... 114

Seznam použitých zkratek

AV – audiovizuální

AVT – audiovizuální p řeklad

ČFTA – Česká filmová a televizní akademie

ČSFD – Česko-Slovenská filmová databáze

DL – dialogová listina

KVJ – kulturn ě vázaný jev

MM – multimediální

RRTV – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

SDH – subtitles for the deaf and the hard-of-hearing

1. CÍLE PRÁCE

Cílem této diplomové práce je p řiblížit p řeklad českých jazykových a kulturních specifik obsažených v sou časné filmové produkci. Na vzorku čty ř snímk ů vyslaných Českou republikou do boje o cenu americké Akademie filmového um ění a v ěd Oscar budou zkoumány meze titulkového p řekladu, které mohou ovlivnit ideov ě-estetickou recepci díla v zahrani čí. Filmový snímek je stejn ě jako literární, hudební či výtvarné dílo obrazem doby a kultury, ze které vychází. Kulturní artefakty jsou domácím a cizím publikem nutn ě vnímány rozdíln ě, nebo ť každý kulturní prostor je založen na svébytných hodnotách a ideálech. Audiovizuální p řeklad je v sou časnosti nejv ětším zprost ředkovatelem mezikulturní vým ěny, jež je ovšem do zna čné míry limitována technickými parametry tohoto p řekladového modu. Práce teoreticko-empirického charakteru se ve své první části snaží p řiblížit vlastnosti AV textu a p řehledn ě popsat vnit řní a vn ější mechanismy stojící za vznikem titulk ů. Dále popisuje a kategorizuje kulturn ě vázané jevy a zamýšlí se nad vnímáním artefakt ů minoritní kultury v zahrani čí. V empirické části jsou p ředstaveny čty ři filmy ( Divoké v čely, Horem pádem, Musíme si pomáhat a Obsluhoval jsem anglického krále ). P ředstavena je i oscarová sout ěž a její specifika. Následuje analýza čty ř film ů soust ředící se na formální provedení titulk ů a na míru zachování kulturn ě podmín ěných moment ů díla. Analýza je kontrastovaná s výzkumem recepce filmu Divoké v čely rodilými mluv čími angli čtiny. Práce se spíše než na kritiku překladu zam ěř uje na popis zm ěn a ztrát kulturn ě vázaných jev ů v procesu titulkování.

2. PŘEHLED STAVU ZKOUMANÉ PROBLEMATIKY

2.1. Audiovizuální p řeklad a zahrani ční výzkum

Audiovizuální překlad (AVT) pat ří mezi mladé translatologické subdisciplíny. O jeho vyd ělení se začalo uvažovat v 90. letech minulého století (Gambier, 2008, s. 12) v souvislosti s nebývalým rozvojem digitálních technologií a s po čátkem masivního ší ření multimediálních obsah ů. Dodnes nebyl pro disciplínu zaveden ustálený název, v angli čtin ě se užívají ozna čení: constrained translation, film translation, film and TV translation, screen translation, media translation, film communication, audiovisual translation (AVT) či (multi)media translation (Orero, 2004, s. VII). Česká terminologie v ětšinou užívá název audiovizuální p řeklad (Dratva, 2009; Pošta, 2011; diplomové a bakalá řské práce, internetové vyhledávání), ojedin ěle se objevuje pojmenování multimediální p řeklad . První odborné články zabývající se titulkováním se za čínají objevovat na konci 50. let minulého století. Za první, i když oficiáln ě nikdy nepublikovanou, studii daného zam ěř ení považuje Díaz Cintas (2004, [online]) práci Le sous-titrage des films. Sa technique. Son esthétique. (Laks, 1957) 1. Jako p řelomové jsou vnímány práce Overcoming Language Barriers in Television (Luyken, 1991) a Subtitling for the Media – A Handbook of an Art (Ivarsson, 1992) 2 z po čátku 90. let, z období považovaného za zlatá léta AVT (Díaz Cintas, 2004, [online]). První uvedená práce popisuje p řekladové mody v AVT s důrazem na titulkování a dabing, podává statistické přehledy o množství p řeložených program ů, o diváckých preferencích a nákladech na po řizování p řeklad ů. Ve druhé jmenované monografii představuje Ivarsson práci tv ůrce titulk ů a uvádí historický p řehled titulkovacích metod. Sémiotický proces titulkování popsaný na intralingválních titulcích pro neslyšící ve své monografii The Semiotics of Subtitling představili de Lindeová a Kay (1999). Karamitroglou (1997, [online]) formuluje soubor doporu čení pro tvorbu titulk ů v Evrop ě, o rok pozd ěji p řichází s podobným soupisem Carrollová a Ivarsson 3. Gottlieb a Gambier (2001) redigují sborník (Multi)Media Translation: concepts, practices, and research , který přináší p řísp ěvky z konferencí v Misanu (1997) a v Berlín ě (1998). V této pokro čilé fázi výzkumu auto ři stále hovo ří o nedostate čném po čtu odborných prací, málo rozvinuté

1 Obsah práce Díaz Cintas nezmi ňuje, v sou časnosti není studie dostupná. 2 Rozší řená re-edice vyšla pod názvem Subtitling v roce 1998 ve spolupráci s Carrollovou. 3 Obojí dostupné online: Karamitroglou, F. A Proposed Set of Subtitling Standards in Europe, 1997, [online]. ˂http://www.bokorlang.com/journal/04stndrd.htm ˃; Carrollová, M. a J. Ivarsson. Code of Good Subtitling Practice, 1998, [online]. ˂http://www.transedit.se/code.htm ˃ 10

metodologii a pokládají si otázku, zda lze multimediální p řeklad považovat za svébytnou vědeckou disciplínu. Sborník Topics in Audiovisual Translation (Orero, 2004) navazuje na předchozí práce a zam ěř uje se na rozdílné aspekty titulkování a dabingu. Díaz Cintas v rámci sborníku p ředstavuje možný teoretický rámec audiovizuálních studií zahrnující polysystémy definované Even-Zoharem a normy postulované Tourym a Hermansem. Titul Audiovisual Translation: Subtitling (Díaz Cintas, Remael, 2007) je nejaktuáln ější p řehledov ě-didaktickou monografií věnující se výhradn ě titulkování. Výzkumem AVT ve spojení se sociokulturními aspekty a humorem se zabývají Nedergaard-Larsenová (1993) a Tomaskiewiczová (2001), které představují soubor strategií překladu kulturn ě vázaných jev ů v titulcích, Pedersen (2005, [online]) do své studie navíc zahrnuje parametry ovliv ňující výb ěr t ěchto p řekladových strategií, Ramièrová (2006, [online]) hodnotí metody foreignizace a domestikace v p řekladu kulturn ě vázaných specifik. Brutiová (2006, [online]) a Guillotová (2010) zkoumají filmové titulky z mezikulturn ě pragmatické perspektivy, Díaz Cintas rediguje další v řad ě sborník ů – New Trends in Audiovisual Translation (2009) obsahuje deskriptivní studie zam ěř ené na překlad humoru, jazykových variant a kulturních aspekt ů přítomných v AV dílech. Zojerová (2011) si ve své studii pokládá otázku, zda množství kulturních odkaz ů v titulcích může sloužit k hodnocení míry globalizace. Pettitová (2011) zkoumá na scénách oscarového snímku Tsotsi přenesení jihoafrického p ředm ěstského slangu a r ůzných afrických dialekt ů do podoby anglických a francouzských titulk ů a dabingu.

2.2. Audiovizuální p řeklad a domácí výzkum

Na téma audiovizuálního překladu se u nás objevují spíše práce kratšího charakteru (odborné či populárn ě nau čné články, stat ě, rozhovory). Na vysokoškolských pracovištích jsou čím dál čast ěji řešeny diplomové práce věnující se tématice AVT. Česky psaných monografií o AVT, resp. titulkování, doposud vyšlo velmi málo. Bělohradský se v kapitole Jazyková úprava film ů, za řazené do třicet let staré publikace Filmové technické minimum (Vítkovský, 1982), krátce vyjad řuje k problematice titulk ů a uvádí, že „dialogové podtitulky tlumo čí p ůvodní dialogy oklešt ěně a p ředstavují jen jejich základní smysl“ (B ělohradský, 1982, s. 156, In ibid.). K problematice interlingválních titulk ů ve filmových snímcích se okrajov ě v publikaci Text a komunikace – Jazyk v literárním díle a ve filmu (1991) vyjad řují Macurová a Mareš. Teorií titulkování se ve své odborn ě-populariza ční práci

zabývá Dratva (2009). Aktuální publikace Titulkujeme profesionáln ě (Pošta, 2011) poskytuje souborný p řehled popisující tvorbu titulk ů v českém prost ředí. Ostatní dostupné p říru čky pojednávají o problematice dabingu 4, který má v českém prost ředí výsadn ější postavení než titulkování. Tuzemská práce souborn ě popisující subdisciplínu AVT doposud chybí. Do češtiny nebyl p řeložen ani žádný ze zahrani čních titul ů tohoto zam ěř ení. Problematika p řekladu filmových titulk ů v sociokulturním kontextu je p ředm ětem nemalého po čtu diplomových prací: Barnová (2010) sleduje kulturní aspekty p řekladu titulk ů k film ům Kolja a Obecná škola , Holasová (2011) zkoumá p řevod nekonven čních jazykových prvk ů a francouzských reálií v rámci amatérských titulk ů, Kolebá čová (2007) pracuje s kulturně vázanými jevy a porovnává strategie jejich převodu ve filmech pro děti a pro dospělé , Nováková (2011) se v ěnuje problematice sociokulturních jev ů v titulkování francouzských film ů a Smr čková (2012) se zabývá dabingovým i titulkovým překladem britského sitkomu Monty Python.

4 Nap ř. Dabing, ano i ne (Kautský, 1970) 12

3. TEORETICKÁ ČÁST

3. 1. Multimediální text a jeho p řeklad

Audiovizuální p řeklad je založen na práci s multimediálním (MM) textem, který se od klasického textu odlišuje v několika zásadních bodech. Cattrysse (2001, s. 1) jej definuje jako zpracování a prezentaci informací prost řednictvím dvou či více informa čních kanál ů zárove ň. Nezastupitelným rysem této komunikace je interaktivita uplat ňující se prost řednictvím obrazovky, monitoru či promítacího plátna 5. Zabalbeascoa (2008, s. 24) uvádí, že multimediální text je utvá řen dv ěma kanály – vizuálním a auditivním, a dv ěma druhy znak ů – verbálními a nonverbálními. Kombinací vznikají čty ři skupiny znak ů: auditivn ě-verbální (pronášená slova), auditivn ě-nonverbální (hudba a zvláštní efekty), vizuáln ě-verbální (psané slovo) a vizuáln ě-nonverbální (obraz). Zabalbeascoa (ibid.) se domnívá, že ideální filmový MM text, který je p ředm ětem našeho zkoumání, by m ěl být vyváženou a komplementární kombinací všech výše zmín ěných prvk ů, jež v izolované podob ě mají nevelkou, ne-li nulovou, sd ělnou hodnotu. Macurová a Mareš (1993, s. 65) v této souvislosti obdobn ě hovo ří o p ětici kód ů, které jsou r ůznou m ěrou obsaženy ve výsledné struktu ře MM textu: pohyblivé obrazy, hudba, reálné a ireálné zvuky, verbální mluvený a verbální psaný jazyk. Dopl ňují ovšem, že množství kódu může být v kone čném d ůsledku neohrani čené, nebo ť koresponduje s intelektuální výbavou vnímatele. Dratva (2009), vycházející z práce F. Chaumeho Ciné y traducción 6 (2004), MM text a model jeho vzniku popisuje detailn ěji a uvádí, že auditivní kanál je tvo řen kódy lingvistickými, paralingvistickými (nap ř. smích), hudebními a kódem zvukových efekt ů. Kódy, jež spolu tvo ří vizuální kanál, zahrnují (mimo jiné) osv ětlení, barvy, vzdálenost postav od kamery, pohyb, psané slovo, střih (návaznost scén), r ůzné symboly. (Dratva, 2009, s. 9)

Díky sou činnosti všech výše uvedených kód ů vnímá divák systém znak ů, který se přetvá ří v konkrétní p říb ěh, jenž dává vzniknout postavám a událostem žijícím na filmovém plátn ě vlastním životem.

5 Za obdobu MM textu považuje Zabalbeascoa (2008, s. 27) mj. i divadelní p ředstavení (nap ř. operu opat řenou nadtitulky). 6 Chaume je p řesv ědčen o nutnosti úzké spolupráce translatologie a filmové v ědy. Ob ě disciplíny jsou klí čové pro výklad AV d ěl a porozum ění jejich mnohaúrov ňovým význam ům (Chaume, 2004, s. 13). 13

Zvuk Obraz

pronášená slova psané slovo Verbální kód verbální mluvený jazyk verbální psaný jazyk lingvistický kód psané slovo

hudba a zvláštní efekty obraz hudba; reálné a ireálné pohyblivé obrazy Nonverbální zvuky kód osv ětlení, barvy, vzdálenost paralingvistický kód, postav od kamery, pohyb, st řih hudební kód, kód (návaznost scén), různé zvukových efekt ů symboly a další

Tab. 1 – Komponenty MM textu: Zabalbeascoa (2008), v porovnání s: Macurová a Mareš (1993), Dratva (2009), tabulka přejata ze Zabalbeascoa, 2008, s. 24.

Multimediální text lze p řevád ět n ěkolika zp ůsoby – těmi nejrozší řen ějšími jsou titulkování, dabing a voice-over. Pro ú čely této diplomové práce je klí čový p řeklad pomocí titulk ů. Gottlieb (1994, s. 101–119) uvažuje o titulkování jako o diagonálním p řekladu, nebo ť dochází k převodu mluveného slova ve výchozím jazyce na psaný text v jazyce cílovém. Opakem je p řeklad lineární, kam řadíme klasický textový p řeklad nebo simultánní tlumo čení, kde nedochází ke zm ěně vysílacího kódu. Chuang (2006, s. 374–381) vnímá proces p řekladu MM textu pomocí titulk ů komplexn ěji. P řekladatel má za úkol vytvo řit nap ř. titulky k filmu. Výsledkem jeho práce nebude „pouhý“ text ve form ě titulk ů, ale titulky reagující na celek audiovizuálního díla. Překladatel, který čelí spaciotemporálním omezením, má možnost rozložit význam mluveného slova do p řítomných vizuálních a auditivních prvk ů, není tedy nucen p řevád ět veškeré mluvené komponenty AV díla. Snaha vm ěstnat do titulk ů veškerý obsah verbálních komponent ů překládaného filmového díla bez p řihlédnutí k jeho ostatním konstitutivním složkám by vedla k frustraci p řekladatele z neproveditelnosti takovéhoto úkolu. Díaz Cintas a Remaelová (2007, s. 50–51) v této souvislosti zmiňují termín F. Chaumeho sémiotická koheze , jež vychází z možnosti nahrazení či dopln ění chyb ějící části textového (titulkovaného) dialogu informací, kterou divák získává z obraz ů jasn ěji než z jiné části mluveného dialogu. V klasickém textu m ůže být vlastní jméno nahrazeno zájmenem, 14

v MM textu pak m ůže pronesené ukazovací zájmeno ozna čovat osoby nebo p ředm ěty na obrazovce. Výsledný p řeklad má rozdílnou sémiotickou strukturu (viz Obr. 1) – jisté významy se ztratí, jiné nabydou na důležitosti nebo budou interpretovány jiným zp ůsobem. Výsledný význam, funkce a výklad nebudou naprosto shodné s originální koncepcí autora a p řijetím díla cílovými diváky p ůvodní kultury. Tato skute čnost je a priory akceptována, v opa čném případ ě by musel být p řijat názor o nemožnosti (dokonalého) překladu 7 a zavládla by překladatelská skepse. Tv ůrce titulk ů musí zvážit rozložení a za člen ění všech význam ů díla tak, aby vytvo řil vyrovnaný a komplexní ekvivalent originálu, ekvivalent s obdobnými hodnotami a funkcemi jako původní MM text.

Mluvené slovo Mluvené slovo Hudba Hudba Zvukové efekty Zvukové efekty Psané slovo Psané slovo

Zdrojový MM text Cílový MM text

Obr. 1 – Povaha MM textu a jeho multimodální převod, Chuang (2006, s. 375)

7 Názor formulovali n ěme čtí romantici J. G. Herder, W. von Humboldt a F. Schleiermacher a ve 20. století jej rozvinuli E. Sapir a B. L. Whorf. (Bakerová, Saldanhaová, 2011, s. 301–302) 15

3.2. Titulkování

3.2.1. Titulky a podtitulky 8 Titulky lze definovat jako nediegetický 9 textový převod dialog ů a d ěje o ur čité délce, nej čast ěji umíst ěné v dolní části obrazovky 10 , promítané synchronn ě s originálními dialogy. Gottlieb (2004, [online]) definuje titulky jako produkt diasemiotického překladu v rámci polysemiotického média, poukazujíce na komplikovanou povahu tohoto p řekladového modu. Titulky mají vícero využití: zp řístup ňují audio obsah multimediálního díla v rámci jednoho jazyka neslyšícím a nedoslýchavým divák ům, slouží cizinc ům, kte ří nejsou dostate čně obeznámeni s jazykem hostitelské zem ě nebo p řevádí AV obsah mezi dv ěma a více jazyky zahrani čním divák ům, kte ří originálnímu zn ění nerozumí. Titulky jsou používány i v případech, kdy m ůže být porozum ění ztíženo nedostate čnou hlasitostí zvukové stopy, nesrozumitelností p řízvuku či nedbalou výslovností mluv čích. První titulky, které mohou být považovány za předch ůdce soudobých titulk ů, se na filmovém plátn ě objevily na po čátku minulého století a jsou známy pod názvem mezititulky (intertitles nebo title cards ) (Díaz Cintas, Remael, 2007, s. 26). Na promítacích plátnech oznamovaly divák ům n ěmých film ů d ůležité d ějové pointy. Považujeme je za titulky faktové (Vacek, Krátká, 2006, [online]). S nástupem zvukové stopy na konci 20. letech 20. století se od užití mezititulk ů postupn ě upouští, p řesto je tento zp ůsob vypráv ění v omezeném rozsahu využíván filmovými tv ůrci dodnes (nap ř. v úvodu či záv ěru historických snímk ů poskytují faktografické informace). První interlingvální titulky kompletn ě p řevád ějící cizojazy čnou zvukovou stopu se objevily t ěsn ě poté, co byl k filmovému obrazu p řidán zvuk. Byly po řízeny pro americký

8 V české terminologii se pro anglický výraz subtitles v sou časnosti užívají dva výrazy – tj. titulky a podtitulky. Často bývají tyto výrazy synonymn ě zam ěň ovány, ovšem titulky vznikají k film ům do kinodistribuce, podtitulky naopak do distribuce televizní (Vlasáková, 2004, [online]). Praktické rozdíly mezi titulky a podtitulky jsou pouze technického rázu (nap ř. maximální po čet znak ů zobrazených za sekundu). Pro ú čel této práce budeme používat výraz (filmové) titulky. 9 Vacek a Krátká (2006, [online]) pojmem nediegetický (psaný) útvar ozna čují text do AV díla speciáln ě přidaný. Jedná se o text, který netvo ří integrální sou část p ůvodního obsahu díla, na rozdíl od nap ř. novinových titulk ů, map, výv ěsních tabulí, ukazatel ů, knih, deník ů, dopis ů, písemných vzkaz ů a dalších, které spoluvytvá řejí imaginární filmový sv ět. Tyto textové komponenty AV materiál ů považujeme za diegetické, náležící pouze do iluzorního sv ěta filmového vypráv ění. 10 Ve výjime čných p řípadech se mohou titulky objevit v horní části obrazovky, nap říklad pokud se klí čový dějový moment odehrává ve spodní části obrazovky (Karamitroglou, 1997, [online]) nebo v případ ě vícejazy čných titulk ů, kdy jedna jazyková verze b ěží naho ře, druhá dole. Ve zpravodajském vysílání je časté, že titulky ustupují popisk ům a jiným textovým informacím a mohou tak zaujmout jakékoliv volné místo na obrazovce. V případ ě jazyk ů s vertikálním zápisem (japonština) se titulky umísťují po svislých stranách obrazovky, nej čast ěji vpravo (Díaz Cintas, Remael, 2007, s. 8–9). 16

hraný film The Jazz Singer11 , který se v roce 1929 promítal v Pa říži (Ivarsson, 2004, [online]). Technické možnosti filmu se zlepšovaly a po řizování titulk ů k film ům se stalo b ěžnou praxí.

Z hlediska jazykového p řevodu rozd ělují Díaz Cintas a Remaelová (2007, s. 13–19) titulky do t ří následujících kategorií: Pro neslyšící (SDH) Pro výuku jazyk ů 1. Intralingvální titulky Karaoke titulky Ná řeční varianty jednoho jazyka Nápisy a oznámení (diegetické titulky)

2. Interlingvální titulky Pro slyšící Pro neslyšící (SDH)

3. Bilingvální titulky (Mezi t řemi jazyky)

Tato praxe je b ěžná nap říklad v Belgii, kde se na obrazovce objevují francouzské a vlámské titulky, či v Izraeli a Jordánsku, kde se divák setkává zárove ň s titulky v arabštin ě a hebrejštin ě. (Díaz Cintas, Remael, 2007, s. 18)

Studie Evropské komise 12 o využití titulk ů pro zvyšování jazykové kompetence přidává kategorii čtvrtou:

4. Reverzní interlingvální titulky (Cizojazy čné titulky k filmu v mate řském jazyce ur čené ke studiu jazyka.)

11 Film Jazzový zp ěvák m ěl premiéru v New Yorku 6. října 1927. (Vítkovský, 1982, s. 130) 12 Media Consulting Group. Study on the use of subtitling. The potential of subtitling to encourage foreign language learning and improve the mastery of foreign languages, 2011, [online]. ˂ http://www.mcu.es/cine/docs/Novedades/Study_on_use_subtitling.pdf ˃ 17

3.2.2. Formy titulk ů

3.2.2.1. Interlingvální filmové titulky Interlingvální filmové titulky jsou čist ě technicky překladovým produktem p řidaným k filmovému dílu. Pohledem Sokoliové (2009, s. 38) jsou to práv ě cizojazy čné titulky, které představují konstitutivní rozdíl mezi zdrojovým ( source ) a cílovým (target ) MM textem, a proto je naopak nelze považovat za prvek um ěle přidaný k originálnímu AV produktu, ale za integrální sou část filmu promítaného divák ům v zahrani čí. Uvádí se, že nejlepší jsou titulky, které divák p ři sledování filmu v ůbec nevnímá, tj. jejich čtení nep ůsobí rušiv ě (Georgakopoulou, 2009, s. 21). V České republice jsou interlingvální titulky nejrozšířen ější formou audiovizuálního překladu pro kinodistribuci (83,5 % v roce 2012)13 , naopak titulkované televizní po řady ve srovnání s dabovanými tvo ří zlomek AVT produkce. V roce 2011 zve řejnila Evropská unie výsledky studie Study on the use of subtitling – The potential of subtitling to encourage foreign language learning and improve the mastery of foreign languages 14 . Záv ěry studie hovo ří o pozitivní roli titulk ů p ři osvojování si cizích jazyk ů a motivaci ke zdokonalování vlastních jazykových kompetencí. Bylo prokázáno, že mladí lidé, zvlášt ě po vstupu na vysokou školu, up řednost ňují sledování audiovizuálních program ů v originálním zn ění s titulky. Titulkování je finan čně výhodn ější než dabing, finální cena je přibližn ě jedenáctkrát nižší (Pošta, 2011, s. 29). Šanci dostávají i nízkorozpo čtové filmy a spektrum uvád ěných titul ů je bohatší. Titulkování se díky výše uvedeným argument ům jeví jako progresivn ější metoda AV p řekladu, v neposlední řad ě je finan čně i časov ě mén ě náro čné, zachovává původní estetiku díla, zvyšuje jazykovou gramotnost divák ů a sledování d ění na filmovém plátn ě se stává mén ě pasivní zábavou. Marketingová specialistka Francesca Riggio ve své studii Dubbing vs. Subtitling 15 potvrzuje sou časný trend AVT:

13 V roce 2012 bylo do kin uvedeno 182 cizojazy čných film ů, 152 bylo opat řeno titulky, 30 bylo dabováno. Obdobná situace nastala v roce 2011, uvedeno bylo 182 cizojazy čných film ů, 148 bylo uvedeno s titulky, 34 dabováno. Data pochází z internetových stránek Unie filmových distributor ů: ˂ http://www.ufd.cz/clanky/premiery-v-ceskych-kinech-od-roku-2000 ˃. 14 Studie popisuje distribuci metod AVT na území 33 stát ů evropského kontinentu (tzn. v členských státech EU, v zemích EHS: Island, Norsko a Lichtenštejnsko, dále v Turecku a Švýcarsku), sleduje korelaci cizojazyčné gramotnosti obyvatel s pom ěrem užití titulkování jako metody AVT nebo hodnotí dopad titulkování na integraci imigrant ů v hostitelských zemích. ˂ http://eacea.ec.europa.eu/llp/studies/documents/study_on_the_use_of_subtitling/rapport_final-en.pdf ˃ 15 Riggio, F. Dubbing vs. Subtitling. ˂http://www.1stoptr.com/admin/UpImage/Dubbing_vs_Subtitling.pdf ˃ 18

Therefore, if we as audiovisual localization market experts are reading the “writing on the wall” or better “on the video” correctly, we will soon come to the realization that dubbing may become in the future an obsolete and cost-consuming practice when compared to subtitling. (Francesca Riggio, 2011, [online])

Je z řejmé, že titulkování nevyhovuje všem skupinám obyvatel – dabují se programy primárn ě ur čené d ětem a senior ům, dabing zpravidla po řizují i bohaté zem ě s velkým po čtem obyvatel. Průměrný český divák je konzervativní a stále preferuje dabing (Pošta, 2011, s. 29). Dle našeho názoru je jen otázkou času, než dojde k většímu prosazení titulk ů v televizním vysílání. První vlaštovkou bylo rozhodnutí TV Prima z roku 2011 vysílat americký seriál How I Met Your Mother v originálním zn ění s českými titulky. Díky pozitivní odezv ě se nyní s titulky vysílají i seriály Misfits a The Big Bang Theory . Nastupující generace jsou jazykov ě lépe vybavené a jejich preference nazna čují jediné – rad ěji než nepovedený dabing chceme titulky! 16

3.2.2.2. Surtitles Surtitles , také supertitles či supratitles (Díaz Cintas, Remael, 2007, s. 25) neboli nadtitulky 17 jsou další obdobou interlingválních titulk ů a nej čast ěji se využívají v divadelních a operních sálech p ři živých p ředstaveních. Jsou promítány na elektronickém čtecím za řízení, které je umíst ěno nad jevišt ěm mimo úrove ň kulis a jevištní dekorace, aby co nejmén ě rušilo um ělecký dojem z představení. Promítání nadtitulk ů nej čast ěji provádí profesionáln ě vyškolený technik, tzv. klika č, který podle aktuálního d ění na jevišti titulky pouští na čtecí za řízení. Český divák se s nadtitulky b ěžn ě setkává nap říklad v Národním divadle v Praze a Brn ě, v Národním divadle moravskoslezském nebo v pražských divadlech Archa, Karlín či ve Švandov ě divadle na Smíchov ě.

16 Názor často uvád ěný na internetových diskusních fórech. ˂http://avmania.e15.cz/ceske-titulky-nebo-dabing- co-je-lepsi/?showforum=1& ˃ nebo ˂http://www.vitalia.cz/clanky/dabing-nebo-titulky/nazory/ ˃ 17 Termín nadtitulky v českém jazyce ješt ě zcela nezdomácn ěl, obecn ě není mezi pojmy titulky, podtitulky a nadtitulky důsledn ě rozlišováno. 19

3.2.2.3. Fansubs Díaz-Cintas a Remaelová (2007, s. 26) uvádí, že fansubs , neboli amatérské (interlingvální) titulky (amateur subtitles , Bogucki 2009, s. 49) se poprvé objevily v 80. letech 20. století jako reakce fanoušk ů japonských animovaných seriál ů na nedostupnost či nedostate čně rychlý vznik oficiálních titulk ů k těmto kultovním seriál ům. Komunita anime příznivc ů bez nároku na honorá ř za čala vytvá řet vlastní titulky, které poté zadarmo sdílela. Zmín ěné po čínání stojí podle článku 14 Bernské úmluvy o ochran ě literárních a um ěleckých d ěl mimo zákon, nebo ť porušuje autorská práva. Navzdory své ilegalit ě fenomén amatérských titulk ů neustále nabírá na síle, zejména díky snadnému sdílení p řes internet. Fansubbing se v sou časnosti nevztahuje pouze na japonské kreslené seriály. Amatérští tv ůrci po celém sv ětě po řizují titulky ke svým oblíbeným seriál ům, film ům a jiným po řad ům, vlastní překlad poté bezplatn ě sdílí s ostatními uživateli na internetu. Fansubs nepodléhají ustáleným konvencím klasických titulk ů, jsou často delší, nebo ť jejich auto ři neváhají vkládat vysv ětlivky a komentá ře, které fanoušk ům lépe p řiblíží kulturu a kontext vzniku díla. Nejznám ějšími tuzemskými portály nabízejícími bezplatné stažení titulk ů jsou portály s českými a slovenskými titulky titulky.com , serialzone.cz či mojetitulky.com .

3.2.2.4. Titulky pro neslyšící Titulky pro neslyšící, u nás známé jako skryté titulky (closed captioning ), jsou velmi podobné titulk ům interlingválním. Krom ě dialog ů jsou dopln ěny o popis zvukových vjem ů dokreslujících AV dílo, nebo ť pro ucelené p ředání díla je zohledn ění paralingvistických složek v titulcích nepostradatelné. Repliky jednotlivých postav jsou barevn ě rozlišeny, aby se diváci snadn ěji orientovali v textu na obrazovce, který bývá v porovnání s klasickými interlingválními titulky delší a členit ější. V sou časné dob ě národní televize 18 opat řují v ětšinu své produkce titulky pro neslyšící, kte ří si skryté titulky mohou zapnout prost řednictvím teletextu na svých televizních p řijíma čích (v České republice teletextové strany 888).

18 Nejv ětší české televize (ve řejnoprávní i soukromé) vytvá řejí titulky pro neslyšící, ovšem dosud ani jedna stanice nedokázala otitulkovat 100 % svých program ů. RRTV uvádí p řesné statistické údaje na svých webových stránkách ˂http://www.rrtv.cz/files/106/bur_2110_2012.pdf ˃ 20

3.2.3. Normy a technické parametry titulk ů

Během uplynulých dvou desetiletí byly formulovány návrhy obecných doporu čení pro tvorbu kvalitních titulk ů. Opírají se o praktické poznatky p řekladatel ů, také pracují s poznatky z oblasti kognitivní psychologie (nap ř. výzkum procesu čtení, pohyb ů očí a vnímání AV materiál ů) a v neposlední řad ě zahrnují výzkumy diváckých preferencí. Skládají se z pou čení technického, formáln ě-jazykového a metodologického rázu. Autory nejznám ějších soubor ů doporu čení jsou Karamitroglou (1997), který se zabývá normami pro titulky televizní. Jeho cílem bylo vytvo řit odrazový m ůstek pro sjednocení titulkovací praxe v Evrop ě. Carrollová a Ivarsson (1998) v pětadvaceti bodech stru čně popisují p řekladatelské, časové a obecn ě praktické aspekty tvorby titulk ů, v sedmi bodech se vyjad řují k parametr ům technickým. 19 Díaz Cintas a Remaelová (2007) předkládají detailn ě zpracovaná doporu čení v rámci didaktické práce Audiovisual Translastion: Subtitling . Tři výše uvedené soubory pravidel byly publikovány v angli čtin ě. Z toho vyvozujeme, že postupy jsou sm ěrodatné pro tvorbu anglických titulk ů, kterým se v ěnuje tato práce. Pro dopln ění důležitých informací, jež zahrani ční p říru čky nezmi ňují, je citován Pošta (2011). Pro výrobu titulk ů do kinodistribuce a pro DVD nosi če platí následující pravidla 20 :

° Formální parametry prostorové a grafické Titulky by m ěly být umíst ěné na st ředu v dolní části obrazovky, kde p řekrývají mén ě d ůležité vizuální části filmu. Nad nimi se odehrává nejvíce d ějových akcí a zrak diváka tak bude překonávat nejkratší cestu mezi textem a filmovým d ěním. Spodní řádek je posazen v tzv. “ bezpe čné oblasti, tj. alespo ň 10 % ší řky, resp. výšky plátna či obrazovky od okraj ů“ (Pošta, 2011, s. 43). Jeden titulek je tvo řen maximáln ě 40 znaky včetn ě mezer na řádek, text je zarovnán na st řed. Sou časn ě se na plátno promítají maximáln ě dva řádky textu, v ideálním p řípad ě je horní řádek kratší nebo stejn ě dlouhý jako ten spodní. Zarovnání vlevo se naopak prosazuje v případ ě st řídavých dialogových promluv. Příklady 21 vhodného zarovnání titulk ů:

19 Toto doporu čení bylo p řijato a schváleno na berlínském zasedání European Association for Studies in Screen Translation v roce 1998. Hlásí se k němu řada profesionál ů a organizací. (Pošta, 2011, s. 16) 20 Následující stru čný přehled pravidel je kompilací doporu čení výše citovaných autor ů (Carrollová a Ivarsson, Díaz Cintas a Remaelová, Karamitroglou, Pošta). Jméno autora je uvád ěno pouze za p římou citací, dále u parafrází, pokud je jejich autorem jiný než výše zmín ěný teoretik. 21 Zdroj: Musíme si pomáhat (2000) 21

-Give them to me. After arriving at the camp -Listen. she was offered to be a Kapo

provided she’d be hard enough.

Přednost se zpravidla dává bezpatkovým proporcionálním font ům, nebo ť se divák ům snáze čtou a šet ří místo. Pro srovnání:

Tomorrow it might be you. (Arial, bezpatkové proporcionální písmo) Tomorrow it might be you. (Courier New, patkové neproporcionální písmo)

Tu čné písmo se ze zásady nepoužívá. Kurzíva slouží k ozna čení promluv pronášených mimo obraz (nap ř. hlas vyprav ěč e nebo osoba hovo řící na druhém konci telefonu), k upozorn ění na cizí slova v promluv ě a k rozlišení rozdílných jazyk ů užívaných v multilingválních filmech.

Barva písma by m ěla být v tlumeném odstínu bílé (pop řípad ě žluté), p říliš jasná barva v kontrastu s příše řím promítacího sálu unavuje o či. Obrysy písmen jsou nej čast ěji zvýrazn ěné čern ě, text je vkládán p římo na filmové plátno, n ěkdy jsou titulky promítány na pr ůhledném šedém pozadí (tzv. ghost box – podbarven je pouze text titulk ů, ghost stripe – páska je umíst ěna po celé délce obrazovky) nebo na černé pásce (tzv. solid stripe , též black box ) p řekrývající celou délku plátna.

° Technické parametry časové Titulek se zpravidla objevuje 0,25 vte řin po pronesení repliky 22 , na obrazovce „visí“ maximáln ě 3–3,5 vte řiny v případ ě jedno řádkového titulku, 5–6 vte řin v případ ě dvou řádkového titulku. Pokud je titulek velmi krátký (nap ř. jednoslovný), bude zobrazen 1–1,5 vte řiny. Delší zobrazení titulk ů se nedoporu čuje, nebo ť divák inklinuje k duplicitnímu čtení titulk ů a nev ěnuje pozornost d ění na plátn ě. Časový rozestup mezi jednotlivými titulky je stanoven na 0,08–0,16 vte řin tak, aby divák zaznamenal, že se na plátn ě objevil jiný titulek. Titulky by měly automaticky mizet zárove ň se st řihy jednotlivých scén, tedy pokud dochází k zásadním d ějovým zm ěnám, jinak m ůže dojít k narušení dynamiky díla. V této souvislosti je vhodné nechat titulek zmizet cca 2 vte řiny po ukon čení promluvy za ú čelem dodržení synchronnosti. Výše zmín ěná doporu čení vychází z tzv. optimální čtecí rychlosti 23 , která byla

22 V praxi se b ěžn ě objevují i jiné metody nasazování titulk ů: titulek se m ůže objevit na obrazovce ješt ě p řed zahájením repliky nebo soub ěžn ě s ní. Karamitroglou (1997) se domnívá, že opožd ěné nasazení poskytne mozku dostatek času p řipravit se na četbu titulku. Jiná argumentace uvádí, že divák má navíc možnost zjistit, která z postav repliku pronáší. 23 Jedná se o p řirozenou, komfortní rychlost, kterou je pr ůměrný dosp ělý jedinec schopen číst. 22

u pr ůměrného dosp ělého diváka stanovená na hodnotu 15–18 znak ů za vte řinu (cps, tzn. characters per second ). Časování a nasazování titulk ů (anglicky cueing, spotting , timing ) je jeden z klí čových moment ů titulkovacího procesu. Expozice titulk ů by nem ěla p řekro čit hodnotu 20 cps a zvolená rychlost by m ěla být pokud možno konsistentn ě zachovávána.

° Formáln ě-jazykové, sémantické a paralingvistické parametry Překladatel p řevádí mluvenou podobu jazyka 24 , která se vyzna čuje spontánností a nižší připraveností promluvy, nižší sémantickou hustotou, redundancí, uvoln ěnou syntaxí, vyšší mírou verbálnosti, hovorovým lexikem a často také eliptickým vyjad řováním ( Čechová, 2000, s. 381). Sm ěr p řekladu je diagonální, nevzniká mluvené slovo, ale výsledkem je text. Aby se divák, jehož pozornost je rozd ělena mezi filmovou akci a text titulk ů, snadno orientoval v příb ěhu, je důležité pracovat s jasnými sémantickými jednotkami. Sumarizované či jinak kondenzované informace musí být koherentní, každý titulek by m ěl být významov ě ucelený. Jazyk titulk ů by m ěl odpovídat spisovné norm ě, p řesto je d ůležité, aby v titulcích z ůstaly zachovány rozli čné rejst říky charakterizující filmové postavy. Toho lze docílit mimo jiné invencí na lexikální úrovni či zám ěrným (a konsistentn ě uplat ňovaným) porušováním gramatických konvencí. Překlad vulgarism ů je znesnadn ěn, nebo ť neslušné výrazy v tišt ěné podob ě nejsou diváky vnímány pozitivn ě. Internacionalizmy (nej čast ěji zem ěpisné názvy, vlastní jména aj.) by m ěly být, pokud možno, přeneseny. Divák je v promluv ě identifikuje, pokud se objeví i na plátn ě, bude překladu více důvěř ovat. Překladatel také musí dbát zavedených pravidel transkripce či transliterace cizích slov. Řeč mluvená dokáže snáze vyjád řit emocionální či postojový náboj sd ělení, krom ě stylistických, syntaktických či lexikálních prost ředk ů, kterými disponuje i forma psaná, využívá parajazykových prost ředk ů, jimiž jsou tempo, dynamika výpov ědi (síla hlasu) a intonace (Grepl a kol., 2003, s. 737). Řeč své mluv čí za řazuje sociáln ě, geograficky a historicky – ur čujícími prvky jsou akcent (ve významu nestandardní výslovnost ), uplat ňování idiolekt ů, sociolekt ů a dialekt ů nebo jiným zp ůsobem ozvláštn ěný zp ůsob vyjad řování (lexikáln ě, gramaticky, stylisticky, výslovnostn ě). Zahrani ční publikum jist ě vnímá tempo a dynamiku projevu, ovšem jemné intona ční odchylky vyjad řující nap ř.

24 V případ ě filmových dialog ů se nejedná o spontánní mluvený projev v klasickém slova smyslu, nebo ť repliky postav jsou dílem scénárist ů, kte ří se snaží napodobit autenticitu mluveného slova a strukturovan ě vypráv ět d ěj příb ěhu. Hlavním ú čelem filmových replik není komunikace mezi postavami na plátn ě, tzv. sekundární komunikace (Macurová, Mareš, 1993, s. 73), ale primární komunikace (Macurová a Mareš, ibid.) mezi tv ůrci (prost řednictvím postav) a publikem, jež je považována za dominantní. Filmová komunikace podléhá mnoha zákonitostem, jejichž popis je nad rámec této práce. 23

sarkasmus, ironii, odlišný p řízvuk nebo jinak ozvláštn ěný projev jsou jen obtížn ě zachytitelné. V případ ě, kdy divák poslouchá jazyk, kterému v ůbec nerozumí, soust ředí se především na sledování d ěje a četbu titulk ů. Tv ůrce titulk ů musí zohlednit p řítomnost parajazykových prost ředk ů konstitutivních pro význam díla a promítnout je do p řekladu.

° Interpunkce, využití čísel, symbol ů a zkratek Interpunk ční znaménka jsou používána v souladu s normativními pravidly příslušných jazyk ů. Věty jsou zakon čeny te čkou, pop řípad ě otazníkem nebo vyk řičníkem. Pokud v ěta pokra čuje do dalšího titulku, m ůže být zakon čena trojte čkou, která nazna čuje neukon čenost výpov ědi 25 anebo hezitaci mluv čího. Je vhodné vyvarovat se nadužívání vyk řičník ů. Při titulkování nikdy nedochází k dělení slov pomocí poml čky. Dialogy dvou a více osob v jednom dvou řádkovém titulku za čínají spojovníkem, aby bylo zřejmé, že repliky pronášejí r ůzné postavy. Čísla do deseti v četn ě se píší slovn ě, vyšší čísla pomocí číslic. Výjimkou jsou čísla následovaná m ěrovou nebo váhovou jednotkou ve zkrácené podob ě (nap ř. km , kg ), v tomto případ ě je preferováno užití číslice. U velmi vysokých čísel se doporu čuje zaokrouhlování a zkracování (nap ř. 10 537 451 na 10,5 miliónu), jež divákovi usnadní četbu. Symboly se objevují v titulcích s nízkou frekvencí, nej čast ěji se jedná o symboly procent a sv ětových měn, p řednost je vždy dávána plnému slovnímu tvaru. Využití zkratek je b ěžné, jedná-li se o zkratky všeobecn ě známé (nap ř. akronyma EU , NATO , OSN atd.).

° Člen ění titulk ů Důležitým momentem tvorby titulk ů je jejich správná segmentace. Za ideální je považován stav, kdy jedna v ěta představuje jeden řádek titulku. V případ ě, kdy se v ěta na jeden řádek nevejde, je nutné ji rozd ělit do jednoho dvou řádkového titulku tak, aby čtená ř dokázal plynule a rychle vnímat obsah v ěty a rozd ělení nep ůsobilo rušiv ě. Tento postup je strategický i z toho důvodu, že čtená ř, který spat ří dva řádky textu, podv ědom ě zrychlí četbu titulku. Větu je vhodné rozd ělit na nejvyšším před ělu logického, tj. syntaktického celku, nap říklad mezi větami jednoho souv ětí nebo mezi jmennou a slovesnou frází. Karamitroglou (1997) v této souvislosti hovo ří o tzv. syntaktických uzlech ( syntactic nodes ), provádí analýzu a v ěty rozd ěluje pomocí „strome čkových“ diagram ů (syntactic tree ). Pokud je v ěta rozd ělena podle syntaktického vzorce a ob ě části v ěty jsou stejn ě dlouhé, titulek nabývá z hlediska

25 Tato praxe je b ěžn ější v zahrani čí (nap ř. v anglofonních zemích), ovšem anglické titulky pořízené k námi zkoumaným českým film ům toto řešení pod vlivem české konvence nezohled ňují. 24

čtená řského komfortu a estetiky ideální podoby. V opa čném p řípad ě musí estetická stránka ustoupit syntaktické logice d ělení. Angli čtina má na rozdíl od češtiny relativn ě pevn ě daný slovosled, který je prost ředkem gramatické roviny jazyka a má p římou souvislost s analytickým charakterem anglické mluvnické stavby. Proto jsou pro angli čtinu pravidla d ělení závazn ěji aplikovatelná než např. pro flektivní češtinu, kde gramatická role slovosledu hraje až druhotnou roli a kde se uplat ňuje spíše jako prost ředek aktuálního člen ění v ětného (Dušková a kol., 1988, s. 518– 519). Auto ři doporu čení shodn ě uvádí, že u anglických titulk ů by nem ěla být odd ělena přídavná jména od podstatných jmen, p říslovce od sloves, členy od podstatných jmen, předložky od p ředložkových frází apod. Nevhodné je rozd ělit slovesné fráze (infinitivní, gerundiální, složené časy aj.), kolokace, sloveso a p ředm ět. A op ět by m ělo být respektováno pravidlo „ co titulek, resp. řádek titulku, to v ěta “. Příklad nevhodné segmentace titulk ů dopln ěný o strome čkovou analýzu:

The destruction of the city was inevitable.

Sentence N1

Subject Predicate N2

Noun Phrase Verb Phrase N3

Noun Phrase Prepositional Phrase Complement N4

Noun Phrase N5

Article Noun Preposition Article Noun Verb Adjective N6 The destruction of the city was inevitable.

Obr. 2 – Strome čková syntaktická analýza titulku (Karamitroglou, 1997, [online])

° Doporu čené postupy práce Překladatel by vždy měl mít k dispozici kvalitní kopii filmu a dialogovou listinu (DL), nejlépe s poznámkami a vysv ětlivkami týkajících se jak promluv, tak děje. Pokud zadavatel DL neposkytne, p řekladatel je nucen titulky p řekládat z odposlechu, což je velmi náro čné a často zdlouhavé. Je vhodné, i když z důvod ů časové tísn ě často nemožné, aby p řekladatel film poprvé pouze shlédl a podrobn ě se seznámil s dějem, p řípadn ě ov ěř il správnost údaj ů v DL a po řizoval si poznámky. Během samotného p řekládání je nutné ov ěř ovat reálie, konzultovat odbornou terminologii nebo obtížné pasáže se specialisty a ujiš ťovat se o faktické správnosti překladu. Finální p řeklad by měl být zkontrolován a upraven (nej čast ěji pokrácen) dramaturgem. Zaklada č titulk ů ( spotter ) poté titulky na časuje a synchronizuje s obrazem. Ovšem praxe je taková, že dramaturg většinou zastává i práci spottera a vzhledem k vysokým nárok ům kladeným trhem překladatel často pracuje na všech výše uvedených fázích tvorby titulk ů sám – poskytování komplexních služeb mu zajiš ťuje v ětší p řísun zakázek. Posledním krokem je finální kontrola již na časovaných titulk ů b ěžících spolu s filmem. Je nutné odstranit veškeré překlepy, hrubky a opravit špatn ě na časované titulky. V nejlepším p řípad ě kontrolu provádí profesionál, který se na příprav ě titulk ů nepodílel, má tak „dostate čný odstup“ a snáze detekuje chyby v titulcích. Z videop řednášky a stejnojmenného článku Konec titulk ů v Čechách? 26 Františka Fuky (2012; 2011, obojí [online]), předního českého tv ůrce titulk ů, je z řejmé, že se podmínky pro práci p řekladatel ů v d ůsledku globalizace a strachu produk čních spole čností z ilegálního kopírování a ší ření film ů mění k horšímu a že výše zmín ěné postupy možná brzy budou minulostí. Nejenže nemají sou časní p řekladatelé k dispozici kvalitní kopie film ů a často nemají tušení, co p řesn ě p řekládají, ale distributo ři je v extrémních p řípadech nutí pracovat s předem na časovanými šablonami s pevn ě danými po čty znak ů pro každý titulek, které původn ě obsahovaly titulky intralingvální a do kterých se cizojazy čné titulky mechanicky vkládají bez ohledu na typ jazyka a jeho charakteristiky. Podle slov pana Fuky zahrani ční distributory bohužel nezajímá horší divácký zážitek cizího publika, důležit ější je pro n ě ochránit dílo p řed piráty a zabránit úniku zisk ů.

26 Fuka, F. Konec titulk ů v Čechách? ˂ http://www.muvi.cz/klip/4587-konec-titulku-v-cechach-frantisek-fuka- nove-video ˃ (videop řednáška); Fuka, F. Konec titulk ů v Čechách? ˂ http://www.fffilm.name/2011/05/konec- titulku-v-cechach.html ˃ 26

3.2.4. P řekladatelské metody uplat ňované p ři tvorb ě titulk ů

Jak stojí uvedeno výše, titulkování čelí spaciotemporálním omezením, což překladatele nutí k vypoušt ění a kondenzaci mluvených replik, pro diváka je navíc porozum ění psanému textu náro čnější než samotný poslech. Málokdy se p řekladateli pošt ěstí, že by k vytvo ření filmových titulk ů byl dosta čující samotný p řeklad dialogové listiny. Díaz Cintas (2001, s. 124) odhaduje, že pr ůměrn ě je p ři titulkovacím procesu vypušt ěno p řibližn ě 40 % dialog ů, de Lindová a Kay (1999, In Cavalierová, 2008, s. 171) p ředpokládají, že redukci podlehne až polovina p ůvodního obsahu. Pokud se p řekladatel uchýlí k vypoušt ění, musí mu p ředcházet analýza komunika čního zám ěru, posouzení konstitutivních složek díla a stanovení jejich důležitosti. Vypustit se mohou pouze pasáže redundantní nebo pro dílo jako celek ned ůležité. Nej čast ěji jsou redukovány citoslovce, vycpávkové výrazy, vlastní jména a p řezdívky, pojmenování osob a v ěcí z řejmých z kontextu, repetice a další (Dratva, 2009, s. 11). Metoda kondenzace je oproti vypoušt ění náro čnější v tom, že p řekladatel informaci předat musí a je nucen vyjád řit ji co nejstru čněji a nejvýstižn ěji. Na rozdíl od klasického překladu se nem ůže spolehnout na parafráze, vnit řní vysv ětlivky, závorky či poznámky pod čarou, divák si nejasnosti nedokáže znovu ov ěř it a obtížnou pasáž si podruhé nep řečte. Formulace musí být co nejkratší a zárove ň co nejvýstižn ější. Díaz Cintas a Remaelová (2007, s. 151–161) vymezili řadu postup ů zestru čň ujících finální podobu sd ělení. Na p říkladech anglických titulk ů hovo ří nap říklad o zjednodušování slovesných perifrází, využití stažené slovesné formy, zm ěně pasivního slovesa na aktivní a naopak, univerbizaci, volb ě kratšího synonyma či zástupného slova (zájmen osobních, ukazovacích, přivlast ňovacích), zm ěně slovního druhu, zm ěně záporné formulace na formulaci kladnou, zm ěně nep římé otázky na otázku p římou, eliminaci znak ů mluvenosti a dalších. Teorie p řekladu popisuje jevy, jež jsou až na výjimky spole čné všem p řekladovým text ům, vznikají v procesu p řekladu a objevují se bez ohledu na jazyky, mezi kterými je jazykový materiál p řevád ěn. Tyto jevy jsou ozna čovány jako překladové univerzálie (universals of translation ) (Bakerová, Saldanhaová, 2011, s. 288). Levý (1963; 2012, s. 132) přičítá tuto skute čnost na vrub p řekladatelov ě snaze dílo svým čtená řů m p řetlumo čit, vedle překládání text „ také vykládá, tj. zlogi čť uje, dokresluje, intelektualizuje “. Při tvorb ě titulk ů se nejvíce uplat ňují následující univerzálie: simplifikace, normalizace (generalizace) a explicitace (Pošta, 2011, s. 62). Simplifikace, považovaná v ětšinov ě za projev negativní, ochuzuje překlad o p ůvodní náboj, v krajnosti může slovy Popovi če „obsah díla zbavit jedine čných vlastností výrazové struktury 27

originálu “ a vede k nivelizaci (Popovi č, 1971, s. 162). P řekladatel užívá chudší repertoár výrazových prost ředk ů, zjednodušuje syntaktické vztahy – což při tvorb ě titulk ů naopak představuje vítaný zp ůsob kondenzace. V ur čitých momentech překladu je simplifikace nevyhnutelnou strategií. Pokud je použita v ědom ě, m ůže být tento krok vykompenzován v jiném míst ě a rovnováha textových vlastností a jejich um ěleckého efektu zůstane zachována. Kompenzace jako p řekladatelská strategie, jak ji definoval Levý (2012, s. 120), je legitimní i v případ ě vypoušt ění, p řekladatel je však varován p řed nadužíváním tohoto postupu. Generalizace neboli redukce sémantických složek spočívá v zám ěrném zlogi čť ování vztahu nap ětí mezi myšlenkou a jejím vyjád řením, často vede ke ztrát ě nezvyklé a sm ělé představy nebo výrazu (Levý, 2012, s. 132). Explicitace je definována jako „větší množství informací výslovn ě vyjád řených “ (Knittlová, 2010, s. 44). Často souvisí s neexistencí p římého prot ějšku (v rovin ě lexikální, gramatické, stylistické a pragmatické) v cílovém jazyce. S tímto jevem souvisí i rozši řování překládaného textu, jež je v přímém protikladu se snahou o výrazovou minimalizaci.

3.2.5. Tvorba a výroba titulk ů aneb český film jde do zahrani čí

Proces výroby titulk ů lze rozd ělit do několika etap, jejichž souhrnný p řehled podávají Díaz Cintas a Remaelová (2007, s. 30–42). Proces výroby titulk ů za číná ve chvíli, kdy klient (produk ční, distribu ční, televizní spole čnost či jiný subjekt) zadá titulkovací spole čnosti zakázku na výrobu cizojazy čných titulk ů. Modelový postup práce je následovný. Pokud klient spolu s filmovým materiálem poskytne dialogovou listinu (DL), p říslušný pracovník překontroluje kvalitu filmové kopie a DL, poté vyzna čí pasáže, které je, nebo naopak není nutné p řekládat (ruchy na ulici, písn ě apod.). V případ ě, kdy zadavatel DL neposkytne, je nutné z odposlechu p řevést dialogy do textové podoby. V další etap ě dochází k samotnému překladu, adaptaci (úprav ě p řekladu do titulk ů) nebo časování titulk ů (spottingu ). Tyto t ři kroky, jak uvádí Sánchezová (2004, s. 10), mohou být vzájemn ě zam ěnitelné v závislosti na pot řebách klienta a objektivních možnostech zhotovitele. Vzniknou čty ři kombina ční řady: a) přípravný překlad – adaptace (tzn. úprava p řekladu do titulk ů) – spotting b) přípravný překlad – spotting – adaptace c) adaptace – spotting – překlad d) p řeklad + adaptace – spotting Nej čast ěji realizovanou variantou při po řizování anglických titulk ů k českým film ům je varianta d. P řekladatel se nejprve podívá na film, poté přeloží dialogy a sám sv ůj p řevod upraví do titulkové podoby, posléze dramaturg titulky na časuje a pop řípad ě upraví (zkrátí, rozd ělí či p řeformuluje). V další fázi titulky kontroluje jazykový korektor – hledá p řeklepy, chyby a kontroluje na časování titulk ů. P ředposledním krokem je simulovaná projekce, kdy je finální produkt p ředstaven klientovi, který ješt ě m ůže zasáhnout do jeho podoby. Pokud klient souhlasí s navrhovanou verzí titulk ů, je proveden jejich p řenos na filmové nosi če. V případ ě kinodistribuce se titulky na filmový pás bu ď leptají, nebo vypalují laserem. Titulkovací proces je prací sehraného týmu. Přestože je v dnešní dob ě snahou spole čností ušet řit, titulkování se bez práce n ěkolika profesionál ů neobejde. Docházelo by k vysoké mí ře chybovosti zp ůsobené náro čností práce, nemožností zp ětné kontroly kvality a nulového odstupu od produktu. Praxe se od ideálního modelu výroby popsaného výše může v mnoha ohledech odlišovat, nejvíce v závislosti na časových a personálních možnostech titulkovací firmy. V České republice se tvorbou titulk ů k film ům pro kino a DVD distribuci zabývají tém ěř výlu čně spole čnosti Filmprint a Linguafilm. Titulky námi analyzovaných snímk ů po řizovala spole čnost Filmprint. Podle slov paní Lenky Pospíchalové ze spole čnosti Filmprint 29

vypadá jejich model práce následovn ě27 . Překladatel dostane originální DL, která m ůže obsahovat poznámky od klienta, Filmprint DL nekontroluje. Velmi často čeští režisé ři nebo producenti komunikují p římo s překladatelem a sami ur čují, co je nutné převést. Text je přeložen přímo do titulk ů, poté p řichází na řadu dramaturg – ve spole čnosti Filmprint nej čast ěji Anna Kareninová, která titulky nasazuje na obraz a zárove ň je upravuje. V další fázi je provád ěna jazyková korektura – titulky se vytisknou na papír a jsou opravovány jako text. Výjime čně se stane, že p řekladatel nemá zkušenost s tvorbou titulk ů. V tomto p řípadě kompletn ě p řeloží DL a text do titulk ů upraví dramaturg. Tento pracovní postup je aplikován také v p řípadech, kdy se film zárove ň dabuje i titulkuje. P řekladatel vyhotoví p řeklad pro dabing s veškerými podrobnostmi, v četn ě zvuk ů, nádech ů apod. Dramaturg posléze překlad krátí a vytvá ří titulky. Na otitulkování českých film ů se za číná pracovat již n ěkolik m ěsíc ů p řed jejich premiérou. Automaticky se po čítá s tím, že se snímky budou ú častnit zahrani čních festival ů či sout ěží. Nej čast ěji má p řekladatel k dispozici kopii bez úvodních a záv ěre čných titulk ů, bez ruch ů, bez hudby. Po dokon čení snímku je nutné zjistit, co bylo vyst říháno nebo naopak přidáno a titulky se upravují. Zadavatelé většinou vyžadují kontrolu. V některých p řípadech je dosta čující zaslání textu v souboru Word, jindy je vytvo řeno náhledové DVD. Pokud nejsou klienti s něč ím spokojeni, konzultují problémové pasáže s překladatelem. Další možností je, že se sejdou spotter s p řekladatelem, režisérem a producentem, pustí si film s titulky na po číta či a spole čně je vylepšují. Filmprint zadává zhotovení anglických titulk ů nej čast ěji americkému překladateli Johnu Brentovi. Ze snímk ů nominovaných na Oscara od roku 2000 vytvo řil titulky k Divokým včelám , Horem pádem , Karamazovým , Musíme si pomáhat , Obsluhoval jsem anglického krále , Št ěstí a k Želar ům. V osobním rozhovoru překladatel John Brent uvedl, že dle pokyn ů zadavatele je jeho cílovým publikem vždy vzd ělaný rodilý mluv čí. Nemusí zohled ňovat scéná ř, kdy se film bude účastnit nap ř. festival ů, na kterých diváci nejsou rodilými mluv čími angli čtiny. Dále uvedl, že titulky vždy překládá „za pochodu“, aniž by se na film nejprve podíval (nej čast ěji z důvodu časové tísn ě).

27 Následující informace pochází z osobní emailové korespondence s paní Lenkou Pospíchalovou z období 5. 12. 2012 – 28. 4. 2013. 30

3.3. Reálie a kulturn ě vázané jevy

Abychom dokázali pohovo řit o reáliích a kulturn ě vázaných jevech, bude nejprve nutné definovat vztah kultury a jazyka. Profesor kulturní antropologie Robert F. Murphy definuje jazyk jako „nejuspo řádan ější a nejsystematizovan ější částí kultury “ (Murphy, 2001, s. 38–39). Peoples a Bailey (1988, s. 68) uvádí, že jazyk odráží zp ůsob života lidí, kte ří jím hovo ří. Do sdíleného jazyka se siln ě promítají d ůležité momenty jejich kulturního života, každé spole čenství dává nap říklad v lexikální zásob ě d ůraz na jiné entity, jejich kvality, vztahy a p ůsobení. Murphy (2001, s. 38–39) dodává, že spole čně s dalšími sou částmi kultury tvo ří jazyky filtr, skrze n ějž pozorujeme sv ět. A Levý dopl ňuje: Při t ěsné souvislosti jazyka s myšlením odráží jazyk v některých svých vyjad řovacích prost ředcích přímo i psychické založení národa, jinými prost ředky zase, aspo ň v cizinci, p ředstavu jistých psychických rys ů vyvolává. (Levý, 2012, s. 110)

Sd ělení a jeho kulturní chápání se neomezují pouze na jazykovou podobu, zahrnují v sob ě i mimiku, gestikulaci, postemiku, tón hlasu, pragmatiku a další. Peoples a Bailey (1988, s. 68) dále uvažují o tom, že jazyk vedle reflektování sociokulturních systém ů národ ů také tyto systémy sám pomáhá utvá řet. Společný jazyk m ůže ovlivnit nap říklad zp ůsob, jakým lidé vnímají realitu a formuje tak p řevládající názor daného spole čenství na sv ět, jenž jej obklopuje. Fakt, že jednotlivé skupiny lidí žijí podle ur čitých konvencí, mají své zvyklosti, kulturní specifika a ur čitým zp ůsobem o nich hovo ří, vede ke vzniku reálií, tj. v ědomého ozna čení a popisu odlišností mezi jednotlivými kulturami či národy. Akademický slovník cizích slov (1995, s. 649) definuje reálie jako „ věcné poznatky, údaje, informace charakteristické pro obraz ur čité doby, kulturní nebo zem ěpisné prost ředí, životní styl “. Filmové dílo je kulturním výstupem, do ur čité míry reflektuje spole čenské hodnoty, může vypovídat o dob ě a míst ě svého vzniku. Casetti (2008, s. 302) jej z tohoto hlediska považuje za sv ědectví , dále také za událost ve smyslu uzav řeného jazykového aktu, jenž se odehrál v prostoru komunikace, kultury a myšlení. Filmový materiál je na stran ě druhé projekcí fantazie a dílem invence autor ů (ibid., s. 105), nebo se hnán vidinou komer čního úsp ěchu snaží divák ům nadbíhat a plnit jejich o čekávání (ibid., s. 143). Reálie zobrazené na filmovém plátn ě divák ům ukazují nové a exotické (mohou p ůsobit didakticky, podn ěcovat zájem divák ů), nebo se stanou prostředkem schematického a stereotypního zobrazení jednotlivých kulturních realit tak, aby nebyly v rozporu s očekáváním divák ů (nap ř. představa

kulturn ě a sociáln ě zaostalých Indián ů zobrazovaných v klasických amerických westernech 28 , zobrazování Afroameri čan ů v roli druho řadých ob čan ů s kriminálními sklony 29 aj.). Kulturn ě vázané jevy (KVJ) p ředstavují živ ě diskutovanou translatologickou otázku 30 a pomyslnou t řecí plochu mezi originálem a p řekladem. Krátký historický p řehled problematiky KVJ v translatologii podává Nedergaard-Larsenová (1993, s. 208–209): V 50. letech minulého století na problematiku KVJ nejvýrazn ěji upozornili ameri čtí teoretici Sapir a Whorf, když uvažovali o nemožnosti dokonalého překladu práv ě s ohledem na kulturní odlišnosti mezi národy. Ramièrová (2006, [online]) p řipomíná, že tuto teorii dále rozvíjeli Catford (1965), Cornu (1983) nebo Arson (1988). V 60. letech se G. Mounin (spíše neúsp ěšn ě) pokusil vyvrátit výše uvedenou teorii vypracováním seznamu univerzáln ě platných kulturn ě-jazykových jev ů. V letech 90. Hatim a Mason (1997) přisp ěli pohledem na roli p řekladatele jako na roli kulturního mediátora. Sou časný p řístup k problematice nemožnost p řevodu nebere v potaz a je založen zejména na zkoumání strategií překladu pohybujících se na ose mezi dv ěma protikladnými póly p řekladatelských postup ů – domestikací a exotizací (foreignizací), jež budou podrobn ěji p ředstaveny v podkapitole 3.3.2. V AV překladu se KVJ realizují, jakmile divák na obrazovce zachytí kulturn ě odlišný prvek (nap ř. test z matematiky oznámkovaný písmenem F a náznak či gesto zklamání amerického žáka ), ale ve svém jazyce čte, pop řípad ě slyší, vysv ětlující komentá ř (propadl z testu , resp. dostal pětku z testu z matematiky ), který mu do ur čité míry prvek p řiblíží (Chiaro, 2009, s. 156). Taylor (2000, s. 301, [online]) v tomto smyslu nabádá překladatele, aby učinil maximum a přiblížil divák ům zážitek, který by prožili, kdyby znali originální jazyk a rozum ěli výchozí kultu ře.

28 Blehová, B. Mýty a stereotypy v médiích – Film . ˂https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC0QFjAA&url=http%3A%2 F%2Fmedialnivychova.fsv.cuni.cz%2FMVP-58-version1- Blehova_B_Myty_a_stereotypy.doc&ei=FxhHUeuEJMSg7AaGsoCYAg&usg=AFQjCNGch7lR3sY24nLqw7ik -5pl3pBGFQ&bvm=bv.43828540,d.ZGU ˃ 29 Horton, Y.; R. Price: Portrayal of Minorities in the Film, Media and Entertainment Industries ˂http://www.stanford.edu/class/e297c/poverty_prejudice/mediarace/portrayal.htm ˃ 30 To se mimo jiné odráží v mnoho četné anglické terminologii, která operuje pojmy cultural words (Newmark, 1988), “out-of-awarness” culture elements (Hall, 1990, In Cavaliere, 2006), culture-bound problems (Nedergaard-Larsenová, 1993), culture-bound references (Pedersen, 2005), culture-specific references (Chiaro, 2009; Ramière, 2006), culturemes (Katan, 2009), cultural references (Zojer, 2011). 32

3.3.1. Druhy kulturních reálií

Příru čky evidují t ři základní skupiny jazykových reálií. Nedergaard-Larsenová (1993, s. 210) definuje dv ě následující kategorie, Chiarová (2009, s. 155) přidává t řetí:

1) Jazykové reálie Jazykové, tj. intralingvální, reálie prost řednictvím jazyka a jeho použití reflektují kulturní specifika příslušné spole čnosti. Tvo ří je metafory, p řirovnání, ustálená slovní spojení, přísloví, slovní h říčky, jazyková tabu, zp ůsoby oslovování a sociální interakce, sociolekt, dialekt, slangový jazyk a další. Užití výše zmín ěných výrazových prost ředk ů úzce souvisí se stylizací mluvené řeči postav. Levý (2012, s. 146) se vyjad řuje ke stylizaci dramatické, která má pom ěrn ě blízko ke stylizaci filmových dialog ů. Scéná ř AV textu stejn ě jako scéná ř divadelní nejprve vzniká v psané podob ě a je obohacován o prvek mluvenosti. Levý říká, že „replika nejen pojmenovává předm ěty, vlastnosti a d ěje, o nichž postava mluví, ale sou časn ě charakterizuje postavu samu: podle toho, jak vypovídá o objektech, vypovídá sou časn ě sama o sob ě.“ (ibid.) Velmi obtížné je zachovat v titulcích dialekt, idiolekt či řeč obsahující jiné neobvyklé prozodické prvky. Za nevhodné řešení je považován fonetický p řepis, který je v rozporu s pravopisnými pravidly. Výsledný p řeklad m ůže diváky zmást natolik, že titulk ům neporozumí (Taylor, 2000, s. 315, [online]). V případ ě, že se překladatel p řesto rozhodne využít nestandardního pravopisu k podtrhnutí rozdílů v mluv ě postav, řešení musí být uplat ňováno konsistentn ě.

2) Tematické reálie Druhou skupinu tvo ří reálie tematické, tj. extralingvální. Na rozdíl od skupiny první nejsou závislé na jazykovém obsahu, ale vztahují se k existujícím abstraktním či hmotným jednotkám utvá řející danou kulturní oblast. Podskupinu tematických reálií rozpracovává a klasifikuje množství autor ů (Chiarová, Díaz Cintas, Newmark ad.). Na následující stran ě je uvedena podrobná kategorizace navržená Nedergaard-Larsenovou (1993, s. 211) dopln ěná o poznatky Chiarové (2009, s. 156–157).

Extralingvistické kulturn ě vázané jevy zem ěpis řeky, jezera, poho ří meteorologie po časí, klima Zem ěpisné biologie fauna, flora regiony, m ěsta kulturní zem ěpis silnice, ulice budovy památky, hrady Historické události války, revoluce, státní svátky lidé významné historické osobnosti pr ůmysl (ekonomika) pr ůmysl a obchod, energetické zdroje obrana, systém spravedlnosti společenská z řízení policie, věze ňský systém místní a úst řední správa státní správa, ministerstva Spole čnost politika volební systém, politické strany politici, politické organizace skupiny, subkultury spole čenské podmínky životní podmínky, problémy míry a váhy avoirdupois, metrické a imperiální jednotky měnové systémy národní a nadnárodní platidla bydlení, doprava, pokrmy, nápoje zp ůsob života oble čení, v ěci každodenní pot řeby zvyky a spole čenské konvence rodinné vztahy církve, rituály, etika náboženství církevní hodnostá ři náboženské svátky, sv ětci školy, vzd ělávání systém vzd ělání, zkoušky Kultura média televize, rádio, tisk muzea, um ělecká díla literatura, spisovatelé kulturní a volno časové aktivity divadla, kina, herci hudebníci, hv ězdy

restaurace, hotely Kultura no ční podniky, kavárny sport, sportovci a další

Tab. 2 – Tematické reálie, p řejato z Nedergaard-Larsenové (1993, s. 211)

Výše uvedené reálie mohou být do AV textu zakomponovány pouze prost řednictvím nonverbálního obrazového kódu. V tomto p řípad ě je jejich p řevod tém ěř nemožný, nebo ť v titulcích se zpravidla neobjevují vysv ětlivky či dopl ňující poznámky.

3) KVJ mezi jazykem a kulturou Třetí skupinu tvo ří jevy vyskytující se v oblasti nejasn ě definovatelného k řížení jazykových a kulturních reálií. Chiarová (2009, s. 155) do této kategorie řadí vtipy, písn ě, poezii, říkadla a jiné artefakty lidové slovesnosti, kulturní odkazy, gesta apod. Překlad písní je mnohdy opomíjen, nicmén ě pís ňový text m ůže být ur čující pro komplexní porozum ění filmovému dílu. Přestože i zprost ředkování humoru p ředstavuje jedno z úskalí p řekladu, jist ě jej převád ět lze. Dokazují to nap říklad národní sitkomy (americké, latinskoamerické aj.), jež jsou velmi úsp ěšné v zahrani čí (Díaz Cintas, Remael, 2007, s. 212). Humor se podle Vandealeho (1999, In ibid.) realizuje formou odchýlení od obecn ě platných jazykových i spole čenských norem (inkongruence ) nebo projevením nad řazenosti jedné skupiny nad druhou. P řekladatel musí dokázat správn ě identifikovat humorné pasáže v AV textu a moment vygradování (pointu), pochopit je a rozpoznat jazykové prost ředky, které humor utvá řejí ( inkongruence , nadsázka, typické slovní obraty aj.). P ři samotném převodu je nejd ůležit ější odhadnout diváckou reakci na vizuální složku a pokusit se překladem vyvolat obdobný efekt, tedy smích nebo pobavení.

3.3.2. Zp ůsob p řekladu kulturn ě vázaných jev ů

AV text, jenž spadá do kontextu jedné kultury a obsahuje specifické odkazy známé příjemc ům z této kultury pocházejícím, se slovy Ramièrové (2006, [online]) v jistých momentech doslova „vzpírá p řekladu “. Ramièrová (ibid.) uvádí, že AV p řeklad má silný spole čenský dopad a figuruje jako nejrychlejší a nejmasivn ější zprost ředkovatel mezikulturní vým ěny, velkou m ěrou ovliv ňuje reprezentaci a p řijetí cizích kultur v zahrani čí a samotnou interakci mezi jednotlivými kulturami. Kvalitní, funk ční překlad je pro úsp ěch filmu za hranicemi vlastního kulturního prostoru rozhodující, proto je nezbytné věnovat pozornost mechanism ům převodu s důrazem na „ místa odporu “, které KVJ kladou. Problematice p řekladu KVJ se systematicky v ěnuje řada teoretik ů, ve svých studiích se zam ěř ují p ředevším na klasifikaci metod aplikovaných při jejich p řevodu. 31 Pro pot řeby diplomové práce byl vybrán komplexní model strategií navržený Pedersenem (2005, [online]), vycházející z Venutiho princip ů domestikace ( domestication ) a foreignizace (foreignization ) završených v monografii The Translator´s Invisibility (1995). Tento koncept rozpracovala ve své studii také Ramièrová (2006, [online]): na ose se dv ěma póly reprezentujícími protikladné p řekladatelské postupy, tj. foreignizaci vs. domestikaci (do schématu Obr. 3 přidané a zvýrazn ěné červen ě) umis ťuje další překladatelské metody podle jejich povahové blízkosti k jednotlivým pól ům. Její schéma ilustruje metody p řevodu KVJ v literatu ře, jež mohou být aplikovány také v AVT. Pojmenování metod zvolená Ramièrovou přímo nekorespondují s Pedersonovou taxonomií (viz níže), proto jsou ze schématu vynechána. D ůležitý je nicmén ě samotný koncept dvou pól ů znázorn ěný níže:

foreignizace domestikace

Exotismus/Exotizace Naturalizace/Asimilace Cizí/exotické Důvěrn ě známe Jiné Vlastní Důraz na výchozí kulturu Důraz na cílovou kulturu FOREIGNIZACE DOMESTIKCE SOURCE LANGUAGE ORIENTED TARGET LANGUAGE ORIENTED

Obr. 3 – Hranice p řekladatelských strategií, upraveno (Ramière, 2006, [online])

Pedersen (2005, [online]) navrhuje dv ě klí čové strategie p řekladu KVJ, jež pln ě korespondují s póly foreignizace a domestikace . Užívá odlišná ozna čení ( Source Language

31 Přehled p řekladatelských strategií pro p řevod KVJ v rámci AV text ů poskytují Nedergaard-Larsenová (1993) Tomaszkiewiczová (2001), Pederson (2005, 2008) 36

oriented , Target Language oriented v tomto po řadí; dopln ěné do schématu Obr. 3 ), která podle jeho slov nejlépe vystihují metody překladu mezi angli čtinou a minoritními jazyky, mezi n ěž spadá i čeština.

První strategie klade důraz na zachování originálního sd ělení a obsahuje t ři subkategorie: a) Oficiální ekvivalent – Pedersen (ibid.) tento postup považuje spíše za byrokratický než lingvistický a upozor ňuje na jeho silnou odlišnost od ostatních proces ů ve skupin ě Source Language oriented (viz vyd ělení strategie ve schématu Obr. 4 níže). P ředstavuje konven ční, oficiáln ě uznávané řešení. KVJ proto p ři zapojení tohoto prefabrikovaného ekvivalentu slovy Ramièrové „neklade překladu odpor “. Jako p říklad uvádí Pedersen (ibid.) p řeklad jména „Donald Duck “ do švédštiny jako „ Kalle Anka “. b) Zachování výrazu – Tento postup je nejsiln ěji orientovaný na cílový jazyk. Nej čast ěji je dané slovo ozna čeno kurzívou nebo uvozovkami, v tišt ěných textech často opat řeno vysv ětlivkou. Pravopis slova m ůže být upraven (transkripce, transliterace), aby jej příjemci snáze p řečetli. V souvislosti s užitím této metody cituje Pedersen (ibid.) Schleiermachera a říká: „ The impact of the strategy leaves the writer alone as much as possible and moves the reader toward the writer. “ (Al Taai, 2011, [online], s. 6). Metodu zachování výrazu můžeme považovat za nejsiln ější stupe ň foreignizace. c) Specifikace – Původní výraz z ůstává zachován a nep řeložen, publiku je přiblížen pomocí explicitace nebo p řidané informace.

c) 1. Explicitace – Spo čívá nap říklad v rozepsání neznámých zkratek, up řesn ění identity osob p řidáním k řestního jména, konkretizováním údaj ů apod. Nejedná se o svévolné rozši řování textu originálu, objas ňování obsahu se omezuje pouze na rozvedení jednotek již přítomných v textu. c) 2. Přidaná informace – Do p ůvodního nep řeloženého textu jsou vloženy up řes ňující informace, které diváky uvedou do kontextu a vyplní nejasné momenty. d) Přímý p řeklad – Je založen na doslovném p řekladu KVJ, který vede ke vzniku kalk ů. Tato metoda zachovává p ůvodní sémantický náboj slova, nic nep řidává, nic nevypouští. Nesnaží se p řenášet konotace, nicmén ě dokresluje „cizí“, exotickou atmosféru originálu. V překladu se transformuje syntaktická, gramatická nebo slovn ědruhová struktura originálního výrazu motivovaná objektivními rozdíly ve fungování dvou jazykových systém ů. Použití této metody může v d ůsledku vést k obohacování slovní zásoby. 37

Druhá strategie je orientovaná na jazyk cílový a také operuje t řemi subkategoriemi: e) Generalizace – Specifický KVJ je nahrazen obecn ějším, významov ě nad řazeným pojmenováním – hyperonymem. Levý (2012, s. 126–127) hovo ří obdobn ě o zobec ňování (na úrovní výb ěru slov), chápe jej jako nešvar a necht ěný výsledek překladatelských automatism ů. f) Substituce – Dochází k úplné náhrad ě KVJ originálu jeho parafrází nebo jiným domácím KVJ. Substituce je považována za siln ě domestikující metodu p řevodu KVJ. Pedersen (2005, [online]) rozlišuje mezi kulturní substitucí a parafrází.

f) 1. Kulturní substituce – Tuto metodu p řekladatelé nej čast ěji užívají p ři p řevodu názv ů institucí, funkcí, titul ů, také p ředm ětů a jev ů každodenní pot řeby apod. Jedná se o metodu, jež publikum často nezaznamená, tj. neuv ědomí si, že v jiné kultu ře fungují odlišná ozna čení či pojmenování. P ři p řevodu cizích jmen, která jsou d ůležitá pro sv ůj obecný význam v ději, se hledá vhodná domácí nebo obecná analogie, která vyvolá stejný ú činek jako jméno užité v originálu (Levý, 2012, s. 121). Dratva (2009, s. 12) předkládá následující příklad: Mluví-li se ve špan ělském filmu o Israeli Rodríguezovi, nesmí se v překladu objevit ani „mladý atraktivní herec“, ani „Vojt ěch Kotek“. Je nutné zmínit herce, jenž vyvolává danou konotaci a je známý i v kultu ře originálu, nap ř. Elijah Wood . (Dratva, 2009, s. 12)

f) 2. Parafráze – Dochází k přeformulování originálního dialogu bu ď snahou o zachování p ůvodního smyslu (ne formy) výpov ědi, nebo nahrazením KVJ odlišnou parafrází s jiným smyslem, která vhodn ě zapadá do kontextu (parafráze situa ční). g) Vynechání – KVJ není nahrazen. Pokud p řekladatel zodpov ědn ě vylou čí všechny výše uvedené metody a uzná je za nevhodné, vynechání lze považovat za platný p řekladatelský postup. Pedersen (2008, s. 104) dodává, že z důvodu časoprostorového omezení je v AVT vynechávání čast ější než u jiných p řekladových mod ů. h) Chyba – Chyba nepat ří do Pedersenovy taxonomie strategií a za vědom ě užitou strategii být považována nem ůže. Nicmén ě, v překladových textech se vyskytuje běžn ě, a proto ji do Pedersonova p řehledu dopl ňujeme.

Výše představené strategie jsou znázorn ěny v následujícím schématu:

Oficiální ekvivalent Strategie p řekladu KVJ chyba

Orientované na jazyk originálu Orientované na jazyk p řekladu

° Zachování výrazu ° Generalizace Hyperonymie - Plné Zdůrazn ěné (kurzíva, ° Substituce uvozovky) Kulturní Nezd ůrazn ěné Parafráze - Přizp ůsobené cílové kultu ře Přenesení smyslu Situa ční ° Vynechání ° Specifikace - Explicitace

- Přidání informace

° Přímý p řeklad

Obr. 4 – Taxonomie p řekladových strategií, podle Pedersena (Al Taai, 2011, [online], s. 8)

3. 4. Malá kultura a její artefakty vnímané prismatem velké kultury

Zkoumání vztah ů kultur malých (minoritních, podman ěných, okrajových) a kultur velkých (majoritních, dominantních, ve st ředu sv ětové pozornosti) se v západní translatologii i mimo ni z velké části omezovalo na teorie vycházející z postkoloniálních studií (vztah ovládajícího a d říve ovládaného). Gąsiorová (2010, s. 147–161) odkazuje na pot řebu nového zkoumání mezikulturních vztah ů v rámci Evropy, jež v minulosti odd ělovala železná opona a jež je i nadále v myslích mnoha Evropan ů dělena na tzv. „kapitalistický“ Západ a „postkomunistický“ Východ. Tato tendence je patrná i dnes, v dob ě evropské integrace. Zem ě jako Česká republika, Polsko, Slovensko či Ma ďarsko, které v posledních dvou desetiletích prošly významnou ekonomickou a politickou transformací, jsou stále hodnoceny termínem J. Rupnika (1993) jako státy „jiné Evropy“ ( l´autre Europe, the other Europe ). Co se transatlantického pohledu tý če, Evropa je v myslích tamních obyvatel reprezentována státy jako Francie, Velká Británie či Německo; st ředomo řské státy následují v druhém sledu, ovšem státy st řední a východní Evropy v obecném pov ědomí obyvatel amerického kontinentu spíše nefigurují a nejsou řazeny na rove ň „klasickým“ evropským zemím. Vytvá ření obrazu naší ( české, st ředoevropské) kultury je podmín ěno existencí a vývojem diskurzu vytvá řeného Západem a je siln ě ovlivn ěn zažitými názory a p ředstavami uvedenými výše. St řední a východní Evropa je proto řazena mezi okrajové a minoritní kulturní oblasti, p řestože ji od západu již dávno železná opona nerozd ěluje. Z pohledu sociolog ů se v 90. letech minulého století náš kulturní prostor ocitl v ideologickém prázdnu. Odklon od socialismu, obnova demokracie a nástup kapitalismu vedly k tomu, že ve spole čnosti zavládl obecný pocit dezorientace, bezradnosti a ztráty hodnot (Reykowski, 1993, In Gąsior, 2010, s. 149). Toto prázdno bylo velmi rychle vypln ěno anglo-americkými kulturními hodnotami a vzory. Oblast střední a východní Evropy vzhlížela k výdobytk ům západní kultury, jež za čaly být napodobovány a masov ě p řijímány. Důkazem je mnohonásobn ě navýšený objem p řekladových titul ů – především z angli čtiny 32 , zvýšený import americké filmové produkce nebo obohacování české slovní zásoby o výp ůjčky z angli čtiny. Dle Venutiho (1995, s. 15–25) se nerovnom ěrný mocenský vliv mezi dv ěma kulturami nutn ě promítá i do p řekladu. P řeklad v kontextu nerovnosti hospodá řské, kulturní či

32 Obrácený trend popisuje ve své monografii The Translator’s Invisibility: A History of Translation L. Venuti. Tvrdí, že dominantní anglo-americká kultura po řizuje p řeklady z cizích jazyk ů v nepatrné mí ře v porovnání s vlastní knižní produkcí (Venuti, 1996, s. 12). 40

lingvistické má za následek vznik minoritní, okrajové kultury a diskurz majoritní kultury, jež poškozuje kulturu okrajovou. Venuti (ibid.) se nep římo dotýká výše uvedeného tvrzení o p řejímání anglo-amerických kulturních vzor ů u nás a uvádí, že americká politicko- ekonomická dominance m ěla p římý dopad na celosv ětové ší ření tohoto kulturního vzorce. Co se tý če americké a britské nakladatelské činnosti, dokázaly zahrani čním čtená řů m vnutit své kulturní hodnoty, aniž by byly ochotny otev řít se hodnotám cizím, což lze konstatovat i o stavu kinematografie. Dle Venutiho slov (ibid.) anglo-americké kulturní prost ředí i nadále zůstává agresivn ě monoligvální. Co se kinematografické interakce tý če, situace je velmi obdobná. Iordanová v monografii Cinema of the other Europe: the industry and artistry of East Central European film (2003, s. 7–19) uvádí, že v období studené války byla kulturní vým ěna mezi východem a západem velmi omezená, pronikání st ředoevropské tvorby sm ěrem na západ bylo ješt ě omezen ější a často bylo využito k podtrhnutí p řevládajících ideologických stereotyp ů, které si západní Evropa a Spojené státy o komunistickém bloku vytvá řely (nap ř. maximální potla čování individuality a tv ůrčí svobody). Zkreslená západní idea o kinematografii satelit ů SSSR m ěla za následek útržkovitý obrázek o esenci, fungování a organizaci kultury u nás. Iordanová se domnívá, že poz ůstatky t ěchto klišé jsou zako řen ěny v západním pov ědomí dodnes. Kultura a kinematografie st řední Evropy zůstává na Západ ě i nadále neznámá. Další faktor p řispívající k uniformování pohledu na filmovou tvorbu st řední Evropy se týká prot ěžování film ů s politickým podtextem. Na mezinárodních festivalech je témat ům poukazujícím na komplikovanou, často velmi krutou, politicko-historickou minulost středoevropského regionu automaticky v ěnována v ětší pozornost distributor ů a noviná řů , což ovliv ňuje i vnímání tamních divák ů. Tento fakt v osobních rozhovorech zmínili a podtrhli i čeští odborníci – docent Ivan Klimeš z Katedry filmových studií FF UK a docent Ivo Mathé, bývalý rektor AMU. Ostatní filmové nám ěty mají proto v zahrani čí a priori nižší šanci na úsp ěch. Doktorka Tereza Czesany Dvo řáková, ředitelka sekce neaudiovizuálních sbírek NFA, k tomuto tématu v osobním rozhovoru podotkla, že jedním z hlavních d ůvod ů, pro č české filmy v posledních letech nedokázaly v zahrani čí prorazit, je nedostate čná práce na vývoji scéná ře a látky filmu s ohledem na kulturní aspekty děl a jejich recepci v zahrani čí. Začíná se hovo řit o nutnosti školit scénáristy a dramaturgy projekt ů s mezinárodními ambicemi tak, aby se nau čili vytvá řet látku pochopitelnou i v zahrani čí. Český film vysílaný do zahrani čí startuje s přihlédnutím k výše uvedeným fakt ům z obtížn ější pozice. Obecn ě musí vynaložit více úsilí, aby dokázal zaujmout a vstoupit do pov ědomí zahrani čního obecenstva a kritik ů. 41

4. EMPIRICKÁ ČÁST

4.1. P ředstavení analyzovaných film ů

V empirické části budeme zkoumat čty ři sou časné české filmy, které byly nominovány Českou filmovou a televizní akademií ( ČFTA) do sout ěže o prestižní filmovou cenu Oscar ud ělovanou americkou Akademií filmového um ění a v ěd v kategorii Nejlepší cizojazy čný film (Best Foreign Language Film) mezi lety 2000–2010. Kritéria pro výb ěr byla nastavena následujícím zp ůsobem: • Filmy byly vybrány odbornou porotou a reprezentují nejlepší českou filmovou produkci za p říslušný rok. Subjektivní volba možných film ů k empirickému zkoumání by nebyla nestranná, nebo ť nedisponujeme pot řebnými znalostmi filmové v ědy, abychom objektivn ě rozhodli, které filmy jsou vhodné pro pot řeby této diplomové práce. • Titulky vznikaly za ú čelem ú časti na nejprestižn ější anglofonní filmové p řehlídce. Cílovým publikem jsou ve své v ětšin ě rodilí mluv čí angli čtiny nebo lidé dlouhodob ě žijící v anglofonním prost ředí 33 . Česká filmová a televizní akademie, založená v roce 1995, je obecn ě prosp ěšnou spole čností, jejímž cílem je zvyšovat prestiž um ělecké filmové a televizní tvorby, podn ěcovat spolupráci mezi tv ůrci a producenty nebo podporovat mladé a za čínajícími tv ůrce. V sou časné dob ě má ČFTA 206 řádných a 9 čestných člen ů z řad herc ů, režisér ů, producent ů, scénárist ů, kritik ů, kameraman ů, hudebních skladatel ů, výtvarník ů a dalších. Od roku 1995 navrhuje z pov ěř ení Ministerstva kultury České republiky český film pro amerického Oscara a rovn ěž ud ěluje tuzemské výro ční filmové ceny Český lev. ČFTA je v České republice jediným subjektem, který je oprávn ěn vybírat filmového dlouhometrážního zástupce zem ě na p řehlídky a sout ěže, kde to pravidla po řadatel ů vyžadují. Tuto úlohu ČFTA p řevzala od ministerstva kultury.

Domovská stránka ČFTA [online] 34

Členové ČFTA se ú častní nomina čního hlasování na základ ě dobrovolnosti. Akademie od roku 2007 neorganizuje hromadné projekce, neboť jsou velmi nákladné – akademici musí monitorovat nové snímky sami. Jsou zváni producenty na filmové premiéry nebo jim

33 Podle studie, kterou provedl deník Los Angeles Times, sídlí 10 % hlasujících akademik ů mimo Spojené státy americké. Není však vylou čené, že se nejedná o anglofonní členy Akademie. Hlasování se ú častní nap ř. akademici z Velké Británie, Irska, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a dalších anglofonních zemí. ˂http://latimesblogs.latimes.com/movies/2012/02/oscar-voters-from-britain-to-brazil-academy-members-span- globe.html ˃ 34 Česká filmová a televizní akademie ˂http://www.cfta.cz/cz/vitejte/ ˃ 42

produk ční spole čnosti zasílají DVD s novými filmy. Podle svého vkusu a svobodného úsudku rozhodují o nominacích. Podle odhad ů prezidenta a p ředsedy dozor čí rady ČFTA Iva Mathého se jednokolového hlasování ú častní zhruba 40 % všech akademik ů. Dle údaj ů poskytnutých paní Otilií Semorádovou, produk ční a sekretá řkou ČFTA, hlasovalo během uplynulých čty ř ro čník ů v pr ůměru 65 akademik ů, což p ředstavuje n ěco málo p řes 30 % celkového po čtu možných hlasujících. Bývalý ředitel 35 ČFTA Petr Vachler dopl ňuje: „Hlasování je složit ější v tom, že režisé ři a producenti snímk ů, které byly ve výb ěru, nemohou hlasovat.“36 Není stanoveno žádné minimální kvórum pro platné hlasování akademiků. Výsledná nominace je uve řejn ěna na konci zá ří v návaznosti na pravidla oscarové sout ěže. Pro ú čel diplomové práce byly vybrány následující čty ři snímky. Selekce neprob ěhla náhodn ě, zohled ňovány byly nap říklad scéná ř a motivy snímku, které se musely týkat výhradn ě domácích témat. D ůležitá byla také dostupnost p ůvodních anglických titulk ů, které doprovázely snímek na sout ěž do Hollywoodu. Především z druhého jmenovaného důvodu nebylo možné za řadit ostatní divácky úsp ěšné filmy. Výb ěr snímk ů je následovný:

° Divoké v čely / The Wild Bees (B. Sláma, 2001)

Celove černí filmový debut režiséra Bohdana Slámy Divoké v čely se odehrává b ěhem n ěkolika pošmourných podzimních dní v zapadlé vesnici kdesi na severní Morav ě. Izolovanost od okolního sv ěta, bezprizornost, odevzdanost, ale i svérázný humor charakterizují nelehký život tamních obyvatel. Sláma do své ho řkosladké komedie obsadil mimo známých hereckých osobností také místní obyvatele, a práv ě spolupráce herc ů s neherci dodává filmu na autenti čnosti. Na diváka dýchne neut ěšená atmosféra chudého, zapomenutého kraje, kde čas jakoby neexistoval, kde se základní potraviny kupují na dluh a jediným povzbuzením v lín ě se vlekoucím život ě je panák zelené. Na plátn ě se rozvíjejí p říb ěhy místních mladých lidí, kte ří možná ješt ě neupadli do úplné letargie, ovšem chybí jim odhodlání sv ůj osud m ěnit. Mladý, nesm ělý lesní d ělník Kája je beznad ějn ě zamilovaný do Božky, prodava čky v kiosku se smíšeným zbožím. Božka ale chodí s La ďou, místním frajerem a velkým obdivovatelem Michaela Jacksona, který je výbornou partií, nebo ť „má barák“. Inteligentní Božka si není jistá, jestli jí vztah s nevyzrálým La ďou napl ňuje. Kája ani Božka to doma nemají jednoduché. Oba žijí v neúplné rodin ě – Kája s filosofujícím otcem, zneuznaným a zaho řklým výprav čím, a ráznou babi čkou, která i p řes navenek noblesní vystupování ob čas zavítá do

35 Od června tohoto roku stojí v čele ČFTA Ivo Mathé. P ředpokládá se, že dojde k velkým zm ěnám v systému nominování českých zástupc ů do oscarové sout ěže. 36 Nominace ČFTA – detail tiskové zprávy ˂ http://www.kinobox.cz/tiskova_zprava/26/oscar-2011-nominace- cfta ˃ 43

místní hospody, aby zkusila št ěstí v hracím automatu. Božka zase žije s matkou a mladším bratrem v zanedbaném dom ě bez tekoucí vody, který z velké části obývají romské rodiny. Její ovdov ělá matka se snaží o d ěti postarat, jak nejlépe m ůže, a proto si dom ů za peníze vodí muže. Vesnické panoptikum postav dopl ňují bodrý hajný, který má na starosti bandu svéhlavých lesních d ělnic a celým filmem se řítí jako ne řízená st řela, dále pak Jana, kamarádka Božky, která má na krku manžela-gamblera. Na návšt ěvu dom ů p řijíždí Káj ův starší bratr Petr, nedostudovaný inženýr a sv ěták z velkom ěsta. Veze s sebou i podivného kolegu, který se zájmem zaznamenává detaily vesnického života na videokameru, plnými doušky vdechuje čerstvý vzduch a k údivu místních b ěhá s kravami po okolních kopcích. Ve vesnici se tou dobou koná i tradi ční hasi čská zábava. Sláma motivem hasi čského plesu coby dějovým vrcholem filmu navazuje na československou filmovou tradici ( Ho ří, má panenko či Černý Petr Miloše Formana). K tanci a poslechu hraje místní kapela, roznáší se uzené špeká čky, losuje se tombola a všichni pijí, se č jim síly sta čí. Božka p řijala Kájovo pozvání a La ďu okat ě ignoruje. Petr se sbližuje s Janou a za číná mu docházet, že dít ě, o které se Jana stará, je nejspíš jeho. Poté, co Petr vyhrává hlavní cenu, opouští dva rozja řené páry zábavu. Ob ě dvojice mladých lidí spolu stráví intimní chvilky vzájemného sbližování, přestože jsou to momenty velice p říjemné, ráno se dvojice rozejdou. Kája s Petrem odjížd ějí do Prahy vst říc novému osudu, Božka se vrací ke svému „Michaelovi“ a Jana je op ět za pultem kiosku. Život se vrací do zajetých kolejí… a nezdá se, že by to někomu bylo na obtíž. Sláma si pro natá čení svého filmu Rýma řovsko a vesnici Ji říkov nevybral náhodou. Jeho rodina v této lokalit ě vlastní chatu, proto mohl d ůkladn ě poznat místní prost ředí a blíže proniknout k obyvatel ům Ji říkova. Slámova prvotina nechce zám ěrn ě upozor ňovat na pal čivé sociální problémy regionu, režisér o p říb ěhu říká, že by se mohl odehrávat vlastn ě kdekoliv, protože podstata sou časného pocitu odcizení se spole čnosti je všem spole čná.

Lidé mají pocit, „že to d ůležité se odehrává kdesi mimo nás. Lidi ve m ěstech touží po p řírod ě, lidi na vesnici se cítí být odstr čeni a všichni se stejn ě toužebn ě lepí k televizním obrazovkám, vzduch je přecpaný letadly, knihovny intelektuál ů zas literaturou zlatého věku, m ůžeme si namlouvat cokoliv, ale ty hodnoty, na kterých to všechno naše usilování stojí, se čím dál tím víc posouvají mimo člov ěka, mimo ty opravdu d ůležitý v ěci. Já jsem to vesnické prost ředí použil jen pro to, že mi je blízké a že mi umožnilo s t ěmi v ěcmi plasti čtěji pracovat. Ten La ďa, kterej chce být jak sám Majkldžeksn, by zrovna tak mohl bydlet na Jižáku a všechno by to bylo úplně stejný. Kája by moh prodávat v Macdonaldu a nezm ěnilo by to v ůbec nic stavu té jeho kosmické odkopnutosti. 37

37 Divoké v čely – Rozhovor s režisérem ˂ http://www.ceskatelevize.cz/specialy/divokevcely/reziser.php ˃ 44

Odborný filmov ě-kritický pohled na analyzované snímky poskytla pro ú čely této práce v osobním rozhovoru doktorka Tereza Czesany Dvo řáková, ředitelka sekce neaudiovizuálních sbírek NFA a členka Rady Státního fondu kinematografie. Hned v úvodu nasti ňuje pozici snímku v rámci české kinematografie a uvádí, že ve srovnání se sousedními zem ěmi (Polsko, Německo) nemá Česká republika silnou tradici v tvorb ě sociáln ě-kritických film ů. Mimo jiné z tohoto d ůvodu snímek u českého publika vyvolal silné a často protich ůdn ě reakce. Zobrazil realitu, která na filmových plátnech od 80. let minulého století nebyla tém ěř k vid ění. Snímek Divoké v čely považuje doktorka Czesany Dvo řáková za nejautoršt ější dílo Bohdana Slámy. Nebylo ovlivn ěno produk čními spole čnostmi a komercí, režisér se nemusel potýkat s tlakem na obsazování slavných herc ů (Pavel Liška byl v dob ě natá čení relativn ě neznámým hercem). Bohdan Sláma věnoval snímku Divoké v čely nejmén ě dva roky práce, poctivě obcházel konzultanty a nechával si scéná ř opakovan ě p řipomínkovat. Výsledkem je vysoce kvalitní dramaturgická koncepce díla. Film slavil velký úsp ěch na zahrani čních festivalech (Riga, Rotterdam, San Francisco, So či, Varšava), svým lad ěním a zpracováním naopak nezapadá do „popového“ prost ředí Hollywoodu. Titulky k filmu vytvo řil John Brent. Film je pro ú čel diplomové práce zajímavý hned z několika hledisek. Dialogy jsou vedeny z části v místním ná řečí a z části v obecné češtin ě. Rýma řovsko je oblastí ná řečně různorodou. Od 13. století zde žilo n ěmecky hovo řící obyvatelstvo a po druhé sv ětové válce byla oblast osídlována smíšenými skupinami obyvatel převážn ě z Moravy a Slovenska (Měř ínská, 2006, [online]). Film pojednává o každodenním život ě místních obyvatel, setkáváme se také s pasážemi obsahujícími filosofické úvahy, často je slyšet silná ironie a nadsázka. Film je obohacen o lidové a pololidové písn ě, divák uslyší i soudobou hudební tvorbu. Tyto momenty dotvá ří neopakovatelný náboj filmu, který je možné pomocí titulk ů předat velmi t ěžko. Snímek zachycuje pestrou škálu reálií, které neodmysliteln ě pat řily (a možná doposud pat ří) ke stereotypu českého malom ěstského či venkovského života v 90. letech minulého století. P říkladem m ůže být sortiment zboží prodávaný v kiosku na návsi, vzhlížení k výdobytk ům západní spole čnosti (nap ř. nápoj Pepsi), hasi čský bál s tombolou a další momenty, které v každém domácím divákovi vyvolají jisté (nostalgické, komické, absurdní) pocity. Tv ůrce titulk ů čelí nelehkému úkolu, nebo ť snímek Divoké v čely je velmi úzce vázán na specifické kulturní prost ředí, dle našeho mín ění nep řenositelné a v zahrani čí obtížn ě pochopitelné. Tento film bude promítán vzorku anglofonních divák ů, nebo ť je z analyzovaných film ů nejspecifi čtější a nejvázan ější na české reálie. 45

° Horem pádem / Up and Down (J. H řebejk a P. Jarchovský, 2004)

Tragikomedie dvojice H řebejk–Jarchovský vypráví příb ěh odkrývající problematiku emigrace, imigrace a rasismu v České republice. Hlavní hrdinové filmu žijí v zemi, která byla po dlouhá léta izolována železnou oponou od globalizace a kulturní interakce b ěžné v západních zemích. Publikum sleduje vnit řní i vn ější zápas českého člov ěka s touto skute čností na pozadí t ří vzájemn ě se prolínajících p říb ěhů. Film otevírá prost ředí skalních fotbalových fanoušk ů, kriminálních živl ů, ale také vyšší spole čenské t řídy. Hned v úvodu se seznámíme se dv ěma p řevad ěč i ukrývajícími ve svém kamionu uprchlíky. Když ve sp ěchu běžence vysazují, z ůstane v nákladovém prostoru krabice s miminkem. P řevad ěč e nenapadne nic lepšího, než dít ě nelegáln ě prodat p řes skupinku svých kamarád ů, kte ří se živí drobnými krádežemi. Tak se vytvá ří spojnice s dalšími dv ěma postavami. Kojence si na inzerát koupí Mil ča, mladá žena z Balkánu, která nem ůže mít d ěti. Její manžel Franta, bývalý fotbalový hooligan , si za váše ň pro tento sport vysloužil podmíne čný trest a manželé si nemohou osvojit dít ě. Mil ča ovšem po dít ěti neskute čně touží, a proto dít ě za našet řené peníze koupí. Franta, alias Bejk, je nejprve v šoku z toho, co jeho žena ud ělala. Zasko čen je hlavn ě tím, že malý František má čokoládovou ple ť – to mu pozd ěji vytmaví i jeho spar ťanský soukmenovec a rasista Plukovník. Paraleln ě se rozvíjí p říb ěh rodiny Horeckých. Vysokoškolský profesor Oto žije se svou družkou Hankou a dospívající dcerou Lenkou v prvorepublikové vile na Hrad čanech. Jeho manželka V ěra, se kterou se nikdy nerozvedl, žije sama na Žižkov ě, ve svérázné čtvrti obývané nep řizp ůsobivými ob čany. Poté, co léka ři Otovy diagnostikují nádor na mozku, rozhodne se kontaktovat svého syna Martina, který p řed dvaceti lety emigroval do Austrálie a s rodinou p řerušil kontakt. Postupn ě se za čne rozmotávat rodinné tajemství. Martin p řed út ěkem do zahrani čí chodil s Hankou, sou časnou partnerkou svého otce. Rodina se po letech setkává u Oty doma na Hrad čanech. Je cítit neskute čné nap ětí mezi povýšenou Hankou a bodrou V ěrou, která rázn ě odmítne Otův ne čekaný návrh rozvést se. Zárove ň exaltovan ě lí čí ned ůstojné podmínky soužití s romskými sousedy, úto čí tak na Hanku, která pracuje jako lidskoprávní aktivistka a skrytě jí vy čítá život v přepychu Otovy vily. Rodinné setkání po letech kon čí fiaskem. Děj filmu kulminuje o n ěco pozd ěji, když Martinovi ukradnou dva zlod ějí čci v restauraci v centru Prahy pen ěženku. Spole čně s Martinem je pronásleduje i Franta, který shodou okolností v podniku pracuje jako ostraha. Zlod ěje nedopadnou, ale rozhodnou se krádež nahlásit a ocitnou se na místní policejní stanici. Policisté p ři rutinním ov ěř ování informací zjistí, že Franta je v podmínce. Pošlou k němu dom ů hlídku a ta objeví nelegáln ě

osvojené dít ě, které ihned rodin ě odejme. Martin se vrací do Austrálie za svou rodinou, Oto podstupuje náro čnou operaci a Franta op ět pracuje jako ostraha, tentokrát v privátním erotickém za řízení. Osudy hrdin ů se ve sledu záv ěre čných scén op ět scházejí a rozcházejí. Nelepšící se pom ěry a spole čenská nálada v České republice kontrastují s idylickými záb ěry slunné a tolerantní Austrálie. Film zanechává v divácích smíšené pocity skepse, ale i jisté nad ěje vyvolané sebereflexí p ři p řemýšlení nad hodnotami, které by m ěla naše zem ě p řijmout za vlastní (nap ř. odsouzení rasismu, násilí či zaslepeného nacionalistického vlastenectví). Režisérsko-scénáristická dvojice H řebejk–Jarchovský p ředstavuje českému publiku nový film co rok nebo dva. Jejich projekty nepot řebují velký rozpo čet, slovy Terezy Czesany Dvo řákové se jedná o slušné filmy za relativn ě malé prost ředky. Výtka v ůč i jejich tvorb ě mí ří doktorka Dvo řáková na kvantitu produkce, jež nemá šanci uzrát. Uvádí, že scéná ře k Hřebejkovým film ům neprochází dostate čným po čtem revizí a mnozí je považují za tzv. „rychlokvašky“. Na druhou stranu tato skute čnost dodává jistým H řebejkovým film ům lehkost. S lehkostí souvisí improvizace, které režisér rád využívá nap ř. ve scénách s více lidmi sedícími okolo stolu, jež vyznívají v Hřebejkových filmech nejlépe. O snímku Horem pádem dále říká, že p řestože se jedná o film s velmi silným tématem (rasismus, xenofobie, kriminalita), nevzbudil v ětší pozornost a spíše zapadl. H řebejk mohl tématem vyvolat celonárodní diskuzi – kontroverzi, ovšem nic takového se nestalo. Silný motiv se obrátil v žert. Záporné postavy jsou vtipné, z úst vypouští oblíbené hlášky, které jim zajiš ťují p říze ň publika. U tématu obdobné závažnosti je obtížné diváka p řesv ědčit o pravosti cit ů a emocí postav, pokud scéná ř vzniká ve velmi krátkém časovém období. Takovýmto snímk ům chybí slovy doktorky Dvo řákové základní dramatický oblouk, celý d ěj a postavy „plavou na vod ě“. Filmový kritik Kamil Fila shodn ě tvrdí, že české filmy posledních let vykazují rysy „laskavého porozum ění lidským chybám a (možná i necht ěně) omlouvají status quo. I to m ůže být d ůvodem, pro č česká kinematografie na festivalech v posledních dvou dekádách nemá moc šancí usp ět.“ 38 U filmu jsou navíc patrné ambice prosadit se v zahrani čí (viz scény to čené v angli čtin ě nebo scéna s Václavem Havlem), jež celé téma ješt ě více banalizují. Důležitou rovinu p říb ěhu tvo ří odkaz na komunistickou minulost zem ě, což je téma velmi často zpracovávané našimi filmovými tv ůrci 39 . Tato historická zkušenost je pro západní, anglosaskou spole čnost n ěč ím vzdáleným, proto jsou tyto momenty, spole čně s ostatním kulturn ě a sociáln ě specifickými reáliemi (romská otázka, čeští ultrapravicoví nacionalisté, ateismus a další), zajímavým materiálem k analýze titulk ů. Problematika rasismu

38 Fila, Kamil. Neuvidíte ve vašich kinech . Respekt. 2013, ro č. 24, č. 25, s. 53. 39 Ze sou časné filmové tvorby nap ř. snímky Pelíšky, Pupendo, Ob čanský pr ůkaz a další. 47

v české spole čnosti není jevem novým a v ůbec ne ojedin ělým, ovšem český film ani literatura zmín ěnému tématu doposud nev ěnovaly velkou pozornost. Film Horem pádem představuje zajímavou exkurzi do této problematiky a vyvolává v divákovi nutnost klást si nepříjemné otázky s rasismem spojené. Sám režisér Jan H řebejk k tématu dodává: „Rasismus m ůže být vulgární, skrytý, p řekvapivý, a o to pravdiv ější. Ale Horem pádem ne říká, že Češi jsou rasisti, ukazuje ur čitou uzav řenost i naopak p řekotné otvírání se jiným názor ům.“40 Jazyk postav je velmi r ůznorodý. Dialogy utvá ří mluva deklasovaných jedinc ů, nižší sociální vrstvy obyvatel, cizinc ů hovo řících česky, setkáváme se se st řední a vyšší spole čenskou t řídou. Zachycení všech t ěchto jazykových vrstev je pro časoprostorov ě omezené titulky úkol velmi složitý, a proto bude spolu s ostatními faktory zajímavým předm ětem naší analýzy. Titulky k filmu vytvo řil John Brent.

° Musíme si pomáhat / Divided We Fall (J. H řebejk a P. Jarchovský, 2000)

Tato divácky velmi úsp ěšná 41 tragikomedie vypráví p říb ěh bezd ětného penzionovaného úředníka Josefa Čížka, který žije se svou manželkou Marií v blíže neur čeném jiho českém měst ě. D ěj filmu inspirovaný pravdivými událostmi, se za číná odvíjet v roce 1939. N ěmci zabavují majetek židovských obyvatel a rodina továrníka Wienera, zam ěstnavatele Josefa Čížka, je nucena opustit honosnou vilu. Josef a Marie bez váhání poskytnou čty řč lenné rodin ě úto čišt ě ve svém skromném byt ě, kde Wienerovi až do roku 1941 obývají jeden pokoj. Nakonec jsou všichni deportováni do pracovního tábora v Terezín ě. Lou čení probíhá v neblahé p ředzv ěsti blížící se tragédie. Dostáváme se do roku 1943, liduprázdnými ulicemi se plouží postava na kost vyhublého mladíka. Je to David, jediný syn továrníka Wienera. Poda řilo se mu uprchnout z pracovního tábora, nyní se vrátil do svého rodného m ěsta a doufá, že zde nalezne pomoc. Josef Čížek op ět neváhá a Davidovi podruhé poskytuje úto čišt ě. Tentokrát ovšem v tajné spíži, d ůmysln ě ukryté za dve řmi šatní sk řín ě. Pro Josefa a Marii nastávají velmi t ěžké časy, nebo ť se musí mít po řád na pozoru p řed sousedy a zvlášt ě pak p řed Horstem Prohaskou, bývalým kolegou Josefa, kolaborantem a prosp ěchá řem, který navíc v Josefov ě p řítomnosti nadbíhá p ůvabné Marii. Je to vnímavý člov ěk a Josefovi s Marií je jasné, že utajit Davidovu přítomnost nebude snadné.

40 Spá čilová, Mirka. H řebejk: Horem pádem ne říká, že Češi jsou rasisti. ˂http://www.ceskatelevize.cz/specialy/horempadem/index.php?load=ohlasydetail&id=33 ˃ 41 Film dosáhl v hodnocení ČSFD 85 %, cf. Divoké v čely 67 %, Horem pádem 66 %, Obsluhoval jsem anglického krále 61 %. 48

Josef se proti svému p řesv ědčení nechá naverbovat k práci pro okupanty a p ředstírá loajalitu a bezúhonnost v ůč i novému režimu. Zárove ň se stup ňuje Horstovo vlezlé dotírání. Marie je v úzkých, proto si vymyslí t ěhotenství, aby se neomaleného donchuána zbavila. Zde však nastane kámen úrazu. Marie a Josef d ěti mít nemohou, ví o tom všichni sousedé, Josefovi tuto skute čnost dokonce potvrdil léka ř. Aby trojice spiklenc ů z ůstala i nadále neprozrazená, zosnuje Josef šílený plán. P řinutí Marii a Davida, aby dít ě po čali spolu a zachránili celou situaci a potažmo i jejich životy. Díky Mariin ě požehnanému stavu se Čížkovi vyhnou povinnosti postarat se o nuceného nájemníka, nacistického ú ředníka Albrechta Kepkeho, kterého k nim cht ěl nast ěhovat dot čený a ponížený Prohaska. Tuší totiž, že Čížkovi doma n ěkoho ukrývají, a ví, že v p řítomnosti nového nájemníka by se tato skute čnost jistojist ě prozradila. Nebezpe čí je do časn ě zažehnáno. Přichází kv ěten roku 1945. Měste čkem se se rozléhají st řely a výbuchy z boj ů mezi ruskými osvoboditeli a nacisty a Marie za číná rodit. Zdá se, že Josef v převratem ochromeném m ěst ě nedokáže nalézt léka řskou pomoc, která by se postarala o jeho rodící ženu. V bezradné snaze hledá doktora i v narychlo zřízeném velitelství osvobozeneckých vojsk. Shodou okolností narazí v improvizované cele na Horsta. P řesv ědčí velícího kapitána, že se jedná o rodinného léka ře a Horst je povolán do domu Čížkových, aby asistoval prvorodi čce. Prohaska celou dobu v ěděl o p řítomnosti kohosi t řetího v domácnosti Josefa a Marie, i p řes své sympatie k Němcům ovšem p řátel ům pomáhal. Josef mu loajalitu oplácí a svou lží mu de facto zachra ňuje život. Prohaska jakožto zkušený porodník (odrodil své t ři děti) p řivede na sv ět za p řítomnosti Josefa, dále pak ruského, slovenského a českého vojáka syna židovského uprchlíka Davida Wienera a Marie Čížkové. Je zachrán ěn jeden život a další život se rodí. Tento film p ředstavuje mimo řádný divácký zážitek díky skv ělým hereckým výkon ům, silnému p říb ěhu, relativn ě dob ře propracovaným postavám a sugestivní kame ře, která dokáže umocnit pocity strachu a nejistoty. Barevné lad ění filmu siln ě koresponduje s ponurou kapitolou z národních d ějin, obraz místy p ůsobí tup ě, až rozost řen ě a kopíruje tak pocity hlavních protagonist ů. Velmi zvláštní postavou je Horst Prohaska, mistrovsky ztvárn ěný J. Duškem. Je to Čechon ěmec, který má za ženu N ěmku, chodí v německém stejnokroji, nosí knírek jako v ůdce, miluje a brání vše n ěmecké, ale za žádnou cenu by neopustil své rodišt ě – Čechy. Prohaska se sice cht ěl v prchlivosti Marii pomstít za to, že odmítla jeho svád ění, zárove ň ale tušil, že drží ochrannou ruku nad domácností a p řáteli, kte ří ve skrytu jednají protirežimn ě a n ěkoho doma ukrývají. Paradoxn ě se tak i kolaborant podílel na záchran ě židovského mladíka a pomohl na sv ět jeho dít ěti. 49

O filmu Musíme si pomáhat platí obdobné poznatky jako o filmu Horem Pádem (v rychlosti koncipovaný scéná ř, improviza ční lehkost apod.) Jediný rozdíl spo čívá v žánru snímk ů. Retrokomedie Musíme si pomáhat snáze p řekonává nekoncep ční, místy nerealistické jednání hrdin ů či charakterní zvraty a neutralizuje je dobovými kostýmy a kulisami. Divák se snáze nechá unášet d ějem a neklade si otázky o logi čnosti chování postav do takové míry jako u snímku ze sou časnosti. I filmový kritik Andrej Stankovi č ve své slavné recenzi Tvá ř zasmušilá, oko suché (2000; 2008) naráží na koncep ční nedostatky scéná ře, jehož logika na několika místech pokulhává. Jeho kritika vzbudila ve své dob ě velkou kontroverzi názorem, že auto ři snímku pro pobavení národa využívají představu urputné snahy malého českého člov ěka p řežít, „zachránit si krk“, i p řes ztrátu veškeré d ůstojnosti, slovy Stankovi če jim ne činí morální problém „zapomenout na minulost a resignovat na budoucnost“. Děj filmu by se mohl odehrávat kdekoliv ve válkou zmítané Evrop ě. Jediným specifikem a českou historickou reálií je soužití českého a německy hovo řícího sudetského obyvatelstva. Poselství příb ěhu, vyzdvihující hodnoty jako p řátelství a zodpov ědnost, je na první pohled srozumitelné divák ům všude na sv ětě. P řekladatel ovšem nejednou naráží na momenty, kdy p řichází na řadu scéna plná rychle se st řídajících dialog ů, často obsahující dobovou či kulturn ě specifickou narážku, která je pro následující vývoj filmu zásadní. Snímek je vystav ěn na velmi napínavých scénách a pro autentický divácký zážitek je nutné nap ětí vhodnou volbou slov zachovat. S tím souvisí další obtíž – a to plynulé p řecházení mezi českými a n ěmeckými dialogy a jejich následné rozlišení v anglických titulcích. Titulky k filmu vytvořili John Brent.

° Obsluhoval jsem anglického krále / I Served the King of Englad (J. Menzel, 2006)

Menzelova ho řká komedie se odvíjí v období 30. až 60. let minulého století. Stejn ě jako románová p ředloha lí čí osudy Jana Dít ěte, mladého číšníka nevelkého vzr ůstu. I p řes sv ůj výškový handicap stoupá Dít ě díky své přizp ůsobivosti v pomyslném kariérním žeb říčku od nádražního prodava če párk ů, p řes pikolíka v hotelech Zlatá Praha a Tichota, až k číšníkovi v pražském hotelu Pa říž. Na všech p ůsobištích se mu dostane nejlepšího možného výcviku, nejvíce se však nau čí pod vedením nedostižného vrchního Sk řivánka v proslulém hotelu Pa říž. Velkou motivací, která ho žene kup ředu, je snaha vyrovnat se zámožným a vlivným pán ům, které obsluhuje. Je celkem pohledný, p ředevším však v záležitostech lásky vynalézavý, a proto si získává náklonost nejedné krásné sle čny. S prestiží a pen ězi roste Janova chu ť pat řit mezi milioná ře a žít jejich rozhazova čným životem. Honba za tímto snem

ho zaslepí natolik, že si za ženu vezme N ěmku Lisu, v ěrnou následovnici Hitlerových ideál ů. Z hotelu Pa říž je propušt ěn za protivlastenecké chování a ocitá se op ět v hotelu Tichota, který něme čtí okupanti p řem ěnili na „stanici ušlechtilého chovu lidí“. I v dalším režimním z řízení díky svým známostem Dít ě op ět bezúhonn ě proplouvá životem. Lisa odchází na frontu, aby naplnila své vlastenecké povinnosti. Za pár let se vrací s kufrem plným cenných poštovních známek, které později umožní Janovi uskute čnit sv ůj sen – otev řít si vlastní hotel pro milioná ře. K moci se dostává komunistický režim, který všechny milioná ře zavírá do kriminálu. Nakonec tam skon čí i Jan, nesmírn ě spokojený mezi t ěmi, ke kterým cht ěl vždy pat řit. Dějem filmu prostupují scény vypráv ějící o Janov ě život ě po propušt ění z vězení, kdy byl odeslán do pohrani čí spravovat cesty. Až zde procitá a dosahuje smí ření se sebou samým, když o samot ě rekapituluje sv ůj život. Režisér do filmové podoby převedl tém ěř celý Hrabal ův román a obsadil do role hlavního hrdiny herce, který, stejn ě jako hrdina Hrabal ův, vyvolává v divácích shovívavost a rozpaky v situacích, kdy by bylo na míst ě spíše rozho řč ení. Kritici Menzelovi vytýkají zkreslení celého p říb ěhu tenden čními vynechávkami temných pasáží a moment ů zásadních pro celkové pochopení hrdinovy cesty. Filmová adaptace proto v porovnání s románovou předlohou zavání falešnou idylou. Doktorka Czesany Dvo řáková uvedla, že látka Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále je považována za nejvíce „filmovou“ z celé autorovy tvorby. O jeho ztvárn ění m ěla zájem celá řada tv ůrc ů (Petr Jarchovský a Jan H řebejk, Karel Kachy ňa, Ji ří Menzel a Jan Sv ěrák) 42 . Ne náhodou vznikl Menzel ův film v koprodukci s Ma ďarskem, Německem a Slovenskem. Režisér v minulosti zaznamenal velké úsp ěchy v Německu (mj. vít ězství z roku 1990 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlín ě s trezorovým snímkem Sk řivánci na niti ) a námi analyzovaný film byl šitý na míru práv ě Zlatému medv ědu . Slovy doktorky Czesany Dvo řákové je p říkladem klasického „ europudingu “. Nejv ětší výtku na Menzelovu hlavu vidí v eticky komplikovaném sm ěř ování Hrabalovy látky, která pod jeho rukama selankovití a dává najevo spokojenost s malým českým člov ěkem. Mnohý český divák ve snímku již nedokáže identifikovat Hrabalovo poeti čno. V exportu do zahrani čí by došlo k jasné ztrát ě české kulturní zkušenosti s Hrabalem, a proto v momentu vývozu tohoto filmu nedochází k velké kulturn ě-estetické ztrát ě. Film má paradoxn ě v ětší šanci usp ět venku než doma. Zde znovu vyvstává otázka producentského zám ěru a sm ěř ování filmu na n ěmecký trh. Doktorka Czesany Dvo řáková tuto skute čnost glosuje a říká, že se jedná o film do zna čné

42 Redakce Tiscali.cz. Spory o zfilmování Hrabalova "anglického krále" za čaly v roce 1996. ˂ http://dokina.tiscali.cz/clanek/spory-o-zfilmovani-hrabalova-anglickeho-krale-zacaly-v-roce-1996-7402˃ 51

míry o N ěmcích. Problém částe čně spo čívá v nadnárodním formátu projektu, kde režisér může čelit tlak ům ze strany zahrani čních producent ů a riskuje ztrátu národního specifika díla. Při zkoumání titulk ů se nám nabízí porovnání s anglickou verzí Hrabalova románu, který byl p řeložen do mnoha sv ětových jazyk ů (do angli čtiny roku 1989 Paulem Wilsonem). Bude zajímavé zkoumat, zda již existující knižní p řeklad nějakým zp ůsobem ovlivnil vznikající anglické titulky pro tento film. Zvlášt ě vezmeme-li v úvahu, že filmové dialogy Menzelova Krále se vyzna čují knižním jazykem, který ve své titulkované podobě m ůže divákovu čtecí kapacitu zahlcovat. Další zajímavou rovinou v otázce analýzy titulk ů je p řevod historických a kuliná řských reálií vázaných na český kulturní prostor. Titulky k filmu vytvo řil John Brent.

4.2. Sout ěž Oscar o nejlepší cizojazy čný film

Od roku 1929 jsou každoro čně udíleny ceny americké Akademie filmového um ění a v ěd známé jako Oscar. Slavnostní ceremoniál se odehrává na p řelomu února a b řezna v komplexu Dolby Theatre v Los Angeles a od roku 1956 je také oce ňován nejlepší zahrani ční snímek. P řestože se oscarová sout ěž soust ředí p ředevším na americkou, potažmo anglofonní produkci, p ředstavuje nejprestižn ější událost sezóny pro celý kinematografický sv ět. Sošku si neodnáší pouze herci a režisé ři, celkem je hodnoceno dvacet p ět kategorií filmové tvorby od scéná ře p řes hudbu až po speciální efekty, dále je ud ělováno šest zvláštních ocen ění – celkem se tedy za jediný ve čer rozdá až 43 třicet legendárních sošek. Nominovaní um ělci a vít ězové se mohou t ěšit z prestiže a pozitivní reklamy, kterou s sebou ocen ění přináší. Automaticky se stávají členy Akademie a mohou se účastnit rozhodování o udílení cen. Uvádí se, že Akademie má více než 6 000 člen ů44 , jejichž jmenný seznam nebyl nikdy zve řejn ěn. Česká republika má také své akademiky. Pat ří mezi n ě nap říklad Miloš Forman, Markéta Irglová, Ji ří Menzel, Miroslav Ond říček, Jan Pinkava, Theodor Pišt ěk či Jan Sv ěrák.

4.2.1. Proces hlasování v kategorii nejlepší zahrani ční film

Každý rok jmenují národní filmové akademie jednoho zástupce, který se v Americe utká o prestižní sošku Oscar za nejlepší cizojazy čný film. Proces hlasování v této kategorii je pom ěrn ě složitý. Pravidla podrobn ě popisuje Steve Pond (2010, [online]) na internetovém portálu The Wrap 45 . V prvním kole se účastní promítání 250–300 akademik ů. Na základ ě jejich hlasování je vybráno šest film ů, ke kterým speciální komise p řiřadí t ři další filmy – často se jedná o temn ější nebo progresivn ější tvorbu, jež unikla pozornosti akademik ů. Celkem dev ět film ů postupuje do druhého kola hlasování. Poté o jejich osudu rozhoduje třicet porotc ů. Dvacet z nich tvo ří losangeleskou komisi (polovina je tvo řena porotci z prvního kola, druhou polovinu jmenuje výkonný ředitel Akademie), zbylých deset porotc ů tvo ří komisi newyorskou. O výsledku se rozhoduje během tří dn ů, každý den jsou promítány tři filmy, poslední den promítání se tajným hlasováním rozhodne o p ětici nejlepších film ů a potažmo i o vít ězi sout ěže.

43 Ne všechny kategorie jsou vyhlašovány každý rok. 44 Meet the Members ˂http://www.oscars.org/academy/members/index.html ˃ 45 POND, S. Can Oscar's Foreign-Language Problems Ever Be Fixed? ˂http://www.thewrap.com/awards/column-post/lost-translation-fixing-oscars-foreign-language-problems- 23830?page=0,1 ˃ 53

Systém hlasování, jak sami jeho tv ůrci p řipouští, není dokonalý a je ter čem mnohých kritických poznámek. Z řejm ě tou nejpádn ější kritikou je nevyrovnané složení obce akademik ů. Ze studie 46 deníku Los Angeles Times vyplývá, že akademici jsou ze 77 % muži, z 94 % b ěloši a 64 % z nich nikdy nebylo nominováno na cenu Akademie. Dále se uvádí, že pr ůměrný v ěk skupiny je 62 let, což je zap říčin ěno hlavn ě tím, že akademikem se um ělec stává doživotn ě. Pom ěrně alarmující je, že mladší padesáti let tvo ří pouhých 14 % hlasujících. Mnozí se proto domnívají, že rozhodování akademik ů se řídí konzervativními pravidly a je omezené preferencemi jednoho velmi homogenního bloku hlasujících.

4.2.2. Parametry titulk ů

Na oficiálních stránkách americké Akademie filmového um ění a v ěd v sekci Pravidla se doslovn ě uvádí: The recording of the original dialogue track as well as the completed picture must be predominantly in a language or languages other than English. Accurate English-language subtitles are required. 47

Z emailové korespondence s paní Lenkou Pospíchalovou ze spole čnosti Filmprint vyplynulo, že americká strana neklade žádné specifické požadavky na parametry a formální úpravu titulk ů.

46 Studie pracují s daty, která obsahují informace o 89 % všech akademik ů. Viz ˂http://graphics.latimes.com/towergraphic-la-et-academy-tower/ ˃ , ˂http://www.latimes.com/entertainment/news/movies/academy/la-et-unmasking-oscar-academy-project- html,0,7473284.htmlstory ˃ 47 Rule Thirteen: Special Rules for the Foreign Language Film Award, viz ˂http://www.oscars.org/awards/academyawards/rules/rule13.html ˃ 54

4.3. Analýza titulk ů

V této části práce bude provedena analýza anglických titulků čty ř zkoumaných film ů. Rozbor se opírá o AV materiál na DVD pro americkou, českou nebo britskou distribuci, dialogové listiny (DL) a titulky v textové podob ě, které k tomuto ú čelu laskav ě poskytli p řekladatel John Brent a producent Viktor Schwarcz.

4.3.1. Stanovení výzkumných kategorií

Analýza se soust ředí na t ři momenty AV p řekladu, které jsou zásadní pro p ředání ideov ě- estetického významu díla. První kategorie hodnotí jednu ze složek48 vn ějšího procesu tvorby titulk ů: formální podobu a úpravu titulk ů (viz 3.2.3. Normy a technické parametry titulk ů, s. 21). Nesprávn ě technicky provedené titulky okamžit ě degradují sebekvalitn ější překlad a mají p římý dopad na celkovou recepci filmu. Druhá výzkumná kategorie se soust ředí na vnit řní proces p řekladu, d ůraz je kladen na momenty p řevodu reálií a KVJ relevantních pro ideov ě-estetickou výstavbu díla. Rozbor se opírá o systém klasifikace KVJ popsaný v podkapitole 3.3.1. Druhy kulturních reálií (s. 33). U každého snímku je obsah jednotlivých podkategorií odlišný v závislosti na d ějovém obsahu AV díla. Třetí kategorie zkoumá p řevažující metodu p řekladu pohybující se na ose mezi domestikací a exotizací, která je napojená na teorii minoritních a majoritních kultur a vypovídá o mí ře možného přenosu významu díla.

4.3.2. Stanovení hypotéz a zp ůsob analýzy

Stanovení pracovních hypotéz se odvíjí od poznatk ů formulovaných v teoretické části této práce. První hypotéza se týká formální podoby titulk ů. Lze p ředpokládat, že profesionální titulky doprovázející snímky na zahrani ční sout ěže budou vyhovovat platným normám a budou spíše kvalitní. Druhá hypotéza předpokládá, že reálie a KVJ vycházející z minoritní kultury budou zachovávány omezen ě – částe čně z důvodu časoprostorového omezení, částe čně kv ůli absenci vhodných ekvivalent ů. T řetí hypotéza p římo souvisí s hypotézou druhou. P řeklad z minoritní do majoritní kultury bude využívat p řevážn ě domestika ční

48 Zbylé složky vn ějšího procesu tvorby titulk ů budou souhrnn ě zhodnoceny v záv ěru práce. 55

metody p řekladu a nebude se snažit zahrani čnímu publiku cílen ě p řibližovat neznámé kulturní jevy. Cílem této práce není provést kompletní rozbor jazykových a kulturních specifik vyskytujících se v analyzovaném materiálu (celkem 439 minut AV záznamu). Analýza je provád ěna u každého filmu zvláš ť, nebo ť každý snímek p ředstavuje autonomní dílo vlastního obsahu, žánru, se specifickou poetikou a výrazovými prost ředky. Provedení souhrnné analýzy a hledání spole čných rys ů všech čty řech snímk ů by bylo zavád ějící. Práce se pomocí reprezentativních p říklad ů pokusí ilustrovat tendence a možnosti překladu a ur čit jejich pravd ěpodobný dopad na recepci v zahrani čí. Platnost našich tvrzení bude konzultována s rodilými mluv čími angli čtiny (muž a žena starší 50 let, VŠ vzd ělaní Ameri čané). Je z řejmé, že zvolená metoda má svá omezení, nebo ť nedokáže obsáhnout a popsat veškeré jevy vyskytující se v analyzovaných filmech. Reálná divácká recepce bude ov ěř ena v anket ě zkoumající názory a prožitky zahrani čního publika po shlédnutí jednoho z analyzovaných film ů. V záv ěru se na základ ě analýzy pokusíme shrnout překladové tendence a souhrnn ě zhodnotit možnosti a omezení AV p řekladu prost řednictvím titulk ů.

4.3.3. Analýza filmových titulk ů podle stanovených kategorií

4.3.3.1. Divoké v čely Analýza tohoto filmu je provedena za použití české DL a anglických titulk ů v textové podob ě, dále s pomocí DVD ur čeného pro český distribu ční trh.

4.3.3.1.1. Formální podoba titulk ů Po čet slov v české DL je 3 433 slov, jedná se o čistý text dialog ů bez popisu ruch ů, jmen postav apod. Po čet slov v anglických titulcích je 3 631. Toto zjištění je v rozporu s odbornou literaturou zabývající se redukcí textu v procesu AV p řekladu. V teoretické části této práce se uvádí, že redukci podlehne 40–50 % dialog ů. Tato „anomálie“ je z části zp ůsobená pozvoln ě plynoucím d ějem bez epických zvrat ů, absencí d ějotvorných dialog ů a strohým, až minimalistickým vyjad řováním postav. Anglický p řeklad, jenž se snaží p ředat smysl těchto výpov ědí, se uchyluje k explicita čním řešením, text bobtná a jeho délka překonává originál o 5,5 %.

• Máš to za pot řebí, Božka? = Do you really have to do such things?

• -A co? -Jak co? = -And? -What do you mean 'and'?

• Mi zapal. = Light it for me. 56

• Přituhuje. P řituhuje. = It's gotten really cold outside.

• Co ten tady? = What's he doing here?

• S tím nic není, Božka. = Don't waste your time with him.

• Ma čkej zelený. = Push the green button.

Pozn. Z d ůvodu úspory místa jsou uvád ěny p říklady ve v ětách, není zachováno člen ění anglických titulk ů podle originálního formátování.

Přestože pro překlad AV text ů obecn ě platí, že výsledný produkt bude kratší, na příkladu filmu Divoké v čely pozorujeme pravý opak. Lze konstatovat, že p řekladatel nemusel čelit spaciotemporálním omezením, což jeho práci výrazn ě usnadnilo. P řevod hovorové češtiny v kombinaci s moravským dialektem se p řekladu „vzpírá“. Substandardní jazyk je pod tlakem konvencí převád ěn spíše spisovnou formou, anglický text se v d ůsledku prodlužuje. Příznaková čeština užitá v tomto snímku se vyzna čuje nap ř. elizí predikátu či objektu. Angli čtina nedisponuje obdobným systémem substandardních morfosyntaktických prvk ů a odpovídajícím repertoárem hovorových obrat ů, které užívá obecná čeština. P řekladatel často nemá jinou možnost, než zvolit explicita ční řešení, nebo ť by výsledný AV překlad kopírující eliptickou formu českého originálu divák ům nemusel dávat smysl. Maximální doporu čená délka titulk ů (tzn. 40 znak ů v četn ě mezer na řádek) byla vždy respektována. Naopak minimální délka expozice titulk ů nebyla vždy dodržena. Rychlost zobrazení titulk ů se pohybuje mezi 7–25 cps (characters per second). Maximální doporu čená rychlost je 20 cps, p řičemž je kladen d ůraz na udržování konsistentního rytmu v pr ůběhu celého filmu (Pošta, 2011, s. 49–50). Dělení vět do dvou řádkových titulk ů není řešeno nejvhodn ěji u zanedbatelného 1 % titulk ů. Nap říklad: Do you know what I´ll be like in a couple years? Dvou řádkové titulky jsou dle doporu čení vždy zarovnány na st řed, horní řádek je kratší než spodní. Tento postup je dodržován i u dvou řádkových titulk ů zobrazujících dialogy dvou a více postav. Titulky jednotlivých replik jsou správn ě uvozeny spojovníkem, avšak je doporu čeno řádky zarovnávat k levému okraji. Moment zobrazení titulku nemá pravidelný rytmus, titulky se objevují p řed, s nebo po promluv ě. Dle našeho názoru b ěžnému divákovi tento detail výsledný dojem z filmu nenaruší. Užití kurzívy za ú čelem odlišení pís ňových text ů či rádiového vysílání není konsistentní. Nap říklad v půli písn ě užití kurzívy mizí, p řestože textový soubor formátuje jak titulky pís ňové, tak reklamní kurzívou.

Jména postav jsou p řepsána foneticky (nap ř. Kája – Kaya , Božka – Bozhka , Jé ňa – Yenya , La ďa – Ladya ), p řepis ale není uplat ňován konsistentně (nap ř. Jarka – Jarka , Jana – Jana ). P řekladatel John Brent své rozhodnutí komentoval tak, že v po čátcích své překladatelské kariéry cht ěl, aby anglofonní diváci bez problém ů a správn ě p řečetli jména hrdin ů. Od této domestika ční metody postupem času upustil. Pravdou je, že takto p řepsaná jména mohou být zavád ějící ( Kaya – ženské jméno), fonetický p řepis také m ůže vizuáln ě svád ět k zam ěň ování se jmény transliterovanými z azbuky ( Евгения – Yevgeniya , viz podobnost s Yenya ) a v podv ědomí divák ů m ěnit geopolitické umíst ění filmového produktu.

4.3.3.1.2. Typografické a významové chyby v titulcích Text titulk ů obsahuje n ěkolik typografických chyb a p řeklep ů – nej čast ěji v rámci stažených tvar ů slovesa být . Lze se domnívat, že finální kontrole produktu nebyla věnována dostate čná pozornost. Snaha ušet řit peníze nebo čas se nevyplatila, nebo ť titulky s typografickými chybami p ůsobí neprofesionáln ě a negativn ě se odrazí na hodnocení celkové kvality filmu.

• So your not going?

• What's the hell's wrong with you?

• What wrong?

• …questions concenting a deeper understanding of the internal meaning of existence. Pozn. V souboru MS Word s přeloženými titulky je správn ě uvedeno slovo concerning , ve filmu se titulek ovšem zobrazuje s chybou.

Celý text titulk ů obsahuje pouze několik nepatrných významových chyb. V následujícím dialogu došlo k zám ěně jmen postav. Zám ěna vyvolává dojem nelogi čnosti, replika ovšem není pro d ěj podstatná. Chyba vznikla na základ ě podobnosti slov baby (hovorov ě ženy) a babi (domácky babi čka).

• Hele, Kájo, řekni babám, že už tady mají dv ě stovky, jo… = Hey, Kaya, tell your grandma she's already run up 200, okay?

Z p řekladu titulk ů také vypadlo několik dialog ů nepodstatných pro d ěj filmu. Zahrani ční divák ovšem jasn ě vidí, že část dialogu mu není p ředána a m ůže nabýt dojmu, že mu uniká podstatná informace.

4.3.3.1.3. Překlad reálií a kulturn ě vázaných jev ů Text následujícího rozboru se soust ředí do t ří kategorií vymezených v rámci KVJ a reálií.

° Jazykové reálie – Idiolekt, sociolekt, dialekt Jednotlivé postavy se od sebe výrazn ě odlišují prost řednictvím uplat ňovaného idiolektu: tj. výb ěrem lexikálních, gramatických a stylistických prostředk ů. Nap říklad otec se vyjad řuje velmi spisovn ě a kultivovan ě, mluví pomalým tempem, v dlouhých, rozvinutých souv ětích. Používá knižní a odborné výrazy, jeho rétorickým nešvarem je opakování diskursivní částice jaksi . Babi čka je pragmatická, mluví v kratších souv ětích, s oblibou používá slova cizího původu ( asexuální, disident, kreatura ), často si neodpustí sarkastickou poznámku. Kája je nesm ělý, málomluvný, nej čast ěji jen reaguje na otázky a odpovídá pouze jedním slovem nebo v holých v ětách, vyjad řuje se v zásad ě spisovn ě. Hajný je naopak velmi vý řečný, v jeho promluvách se běžn ě vyskytuje repetice, používá ustálená slovní spojení, hovorové a vulgární výrazy. La ďa disponuje omezenou slovní zásobou, používá slangové výrazy, vycpávková slova a vulgarismy. Tímto zp ůsobem by bylo možné dále charakterizovat idiolekt každé z hlavních postav. Překladateli nep ůsobí potíže zachovat vulgární či kultivovaný styl mluvy. Velmi obtížné je však v titulcích vyjád řit ironii, ušt ěpa čnost, odsekávání, škádlení a jiné polohy v promluvách obsažené. Vnímav ější divák je dokáže v cizí řeči detekovat v intonaci jednotlivých postav, s nejv ětší pravd ěpodobností ovšem tyto podružné idiolektické projevy nejsou cizím divák ům p ředány. Nejv ětší problém nastává p ři p řevodu místního, „vesnického sociolektu“, který se vyzna čuje vysokou frekvencí užití vulgárních, hrubých a jinak expresivn ě zabarvených výraz ů. P řestože se DL sprostými výrazy jen hemží, je nutné podotknout, že český divák postavy nevnímá jako prvoplánov ě vulgární, hrubé či deklasované. V překladu však došlo k negativnímu posunu sm ěrem k této rovin ě. P ředevším ženské hrdinky kv ůli doslovnému překladu či nesprávné interpretaci originálu zhrubly, divákovi se presentují jen prost řednictvím nevybíravé mluvy a jejich hlubší psychologické rysy a motivace z ůstanou skryté. Jedná se o nejzávažn ější posun p ři přenosu ideov ě-estetických prvk ů filmu. Diváci mohou nabýt dojmu, že postavy k sob ě nechovají žádnou úctu a že se nemají rády. Opak je pravdou, nebo ť tato vesnická komunita má vybudovanou velmi silnou sí ť sociálních vazeb.

• Žena si dobírá Káju: Copak si nám to p řinesl, Kájí čku? Vod ěnku, vodi čku! = What's this Kaya? Water, huh? Want some water?

• Ženy se navzájem utvrzují: Svatá prauda! = Damn straight! 59

• La ďa dává d ětem žvýka čky a p řátelsky je pobízí: A popo řad ě, jo? Kdo byl první? = Settle down!

• Babi čka u automatu naštvan ě zakleje: Sakra! = Hell!

• Babi čka se ptá Petra na neznámého muže: Prosim t ě, kdo je to? = Hell, who's that?

• Babi čka se zlobí na La ďu, který jí nahodil blátem: Já ti dám sorry, ty kreaturo! - I'll give you sorry, you jerk! (Pozn. Překlad do angli čtiny je kalkem. Slovní spojení „já ti dám“ ve smyslu „to je nep řípustné“ nelze do angli čtiny p řevést doslovn ě, překladatel z řejm ě neporozum ěl ustálenému slovnímu spojení.)

• Božka posílá bratra dom ů: -Maž dom, Jé ňa! -Co blbneš? -Dělej, maž dom, kur ňa! = -Get home, Yenya. -What the hell…? -Go on, get the hell home!

• Hospodská Maruna se sv ěř uje babi čce se svým problémem: Člov ěč e, já mám asi tu depresi. = Man, I guess I´m depressed. Ženy st ředního v ěku neužívají p ři vzájemné interakci oslovení man .

• Maruna se snaží zabránit rva čce mezi hajným a Petrovým kolegou: Lůďa, ser na to! Klid! = Ludva, cut it the fuck out!

• Hasi č žádá Marunu o objednané pivo: Co bude s tím pivem, Maruš? = Hell, what about my beer?

• Přestože se hajný v ětšinou chová jako hulvát, starší osoby má v úct ě: Vy z toho tady ned ělejte bordel, babi! = Don 't make such a mess here, Granny! Z anglického p řekladu není cítit úcta a náklonnost ke starší žen ě vyjád řená vykáním.

Postavy ve filmu hovo ří sm ěsicí obecné češtiny (herci z Čech) a st ředomoravského ná řečí s residui n ěmeckého ná řečí (místní obyvatelé). Jedná se o jazykovou realitu, kterou překlad nem ůže zachytit a v titulcích se ztratí. Dialekt zachycený ve filmu se promítá na následujících jazykových rovinách:

• Fonetická rovina: Táta posílá tašku. → Tata posila tašku.; svatá pravda → svata prauda

• Morfematická rovina: zám ěna vokativu a nominativu – Božka! Jana! Kája!; tomu → temu, na něho → na ňho, nem ůžu → nemožu, …

• Lexikální: okurek, banovat, šohajek, Žena se bude poslouchat, ja? (poz ůstatek n ěmčiny) , Potvoro chudá bachratá!

Výše uvedené prvky není možné v překladu zachytit. Levý (2012, s. 170) vystihuje nastalou situaci slovy: „N ěkdy je postava charakterizována celým komplexem sociálních i národních jazykových p říznak ů, který je produktem zvláštního historického vývoje a sociální struktury autorovy spole čnosti, a je proto nesmírn ě obtížné postavu jazykov ě nezkreslit p ři p řevodu do jiného jazyka.“

° Tematické reálie Ve filmu Divoké v čely jsou pro p řeklad nejobtížn ější KVJ z následujících kategorií:

a) Pokrmy a nápoje K analyzovanému snímku neodmysliteln ě pat ří pití, a to p ředevším nápoj ů alkoholických. Většina scén se neobejde bez panáka tzv. zelené , tradi čního mentolového likéru tmav ě zelené barvy, jenž je často konzumován v kombinaci s pivem. Do angli čtiny je název p řekládán jako peppermint schnapps . Obrázkový vyhledáva č Google na dotaz peppermint schnapps zobrazuje likéry pr ůhledné barvy, internetová stránka 49 věnovaná tomuto druhu alkoholu dále uvádí, že se jedná o lahodný likér, který se též používá k příprav ě koktejlů či na va ření. Je patrné, že konotace, které vyvolává zelená a peppermint schnapps jsou rozdílné. Zelené je vzhledem více podobný likér Crème de Menthe , ovšem jeho francouzský název je zavád ějící a do kontextu filmu se nehodí. P řestože bylo zvoleno nejlepší možné řešení, obraz levného, běžn ě konzumovaného alkoholu není v p řekladu zachován. Postavy, které neholdují alkoholu, „chodí na žlutou “, tedy na tradi ční českou limonádu s pomeran čovou p říchutí. Do angli čtiny je název nápoje p řeložen jako soda . Cambridge Dictionaries Online definuje výraz soda jako „any type of sweet fizzy drink that is not alcoholic 50 “. Soda je pojmenování generické, p řesto odpovídající nápoji žlutá , který je taktéž perlivý. Ozna čení soda nicmén ě nevyvolá nostalgickou vzpomínku na výrobek, který byl „králem školních ve čírk ů, letních tábor ů a vesnických tancova ček“.51 Druhý nealkoholický nápoj, se kterým se setkáváme, je Pepsi. Pepsi je ve filmu symbolem luxusu a západního stylu života. Jediným konzumentem Pepsi ve vsi je La ďa, který vehementn ě napodobuje západní vzory. Komi čno pramenící z těchto skute čností je patrné jak českým, tak zahrani čním divák ům. Příklad potraviny, kterou nelze p řeložit do angli čtiny bez ztráty kulturních konotací, je to čený salám , do angli čtiny p řevád ěný jako sausage . To čený salám patří v sortimentu masných výrobk ů k levn ějším, proto je logické, že si jej kupují lidé z nižších p říjmových skupin. Sausage definuje výkladový slovník jako „a thin, tube-like case containing meat that has been cut into very small pieces and mixed with spices“.52 To čený salám možná p řipomíná párek svým tvarem, ne však velikostí, navíc generické ozna čení sausage není nositelem žádných kvalitativních konotací.

49 Peppermint Schnapps: ˂http://peppermintschnapps.net/ ˃ 50 Cambridge Dictionaries Online: ˂http://dictionary.cambridge.org/dictionary/british/soda?q=soda ˃ 51 Úvaha: Žlutá limonáda – kulturní d ědictví? ˂ http://www.gurmetklub.cz/zluta-limonada-kulturni-dedictvi- aneb-kofola-vede.html ˃ 52 Cambridge Dictionaries Online: ˂http://dictionary.cambridge.org/dictionary/british/sausage?q=sausage ˃ 61

b) Zvyky a tradice Děj filmu se odehrává na podzim, a proto je možné se domnívat, že scéna odehrávající se na hřbitov ě zobrazuje Svátek zesnulých, lidov ě Duši čky. V českých zemích lidé tradi čně navšt ěvují h řbitovy, aby uctili památku zesnulých p říbuzných. P ři této p říležitosti zdobí hroby věnci, kv ětinami a sví čkami. V anglosaských zemích tato tradice dodržována není. Jelikož v dialozích název svátku nefiguruje, není možné pomocí titulk ů tuto tradici zahrani čním divák ům p řiblížit. Druhým momentem siln ě vázaným na českou kulturu je hasi čská zábava. Venkovské prost ředí je známé pro tradi ční lidové zábavy, tancova čky a plesy nejr ůzn ějších zájmových spolk ů. Dějovým vrcholem Divokých v čel je hasi čská zábava. Jedná se o pravou vesnickou zábavu se vším, co k ní pat ří: alkohol, místní kapela, ob čerstvení domácí výroby, tanec, zábavní číslo a tombola, kde se mezi hlavními cenami skví porcelánový jelen a kterou losuje neposkvrn ěná panna. Všechny zmín ěné kulturní reference jsou Čech ům dob ře známé a mohou p ůsobit humorn ě. Zahrani ční divák naopak tápe a neví, jak si zobrazované KVJ vyložit. Jedná se o výjime čné, až bizarní p ředstavení, či o standardní vesnickou slavnost? Do jaké míry reflektuje tato scéna skute čný život v České republice? Je patrné, že anglické titulky nemohou vysv ětlit pojem hasi čská zábava , jež je navíc do angli čtiny p řekládán velmi sémanticky neutrálním slovem party .

c) Každodenní život La ďa celkem t řikrát zmíní, že mu bude nebo bylo p řivezeno lino . Tato replika je pro film zásadní, nebo ť podtrhuje obraz nudného a ospalého života místních obyvatel, kdy doru čení podlahové krytiny znamená vzrušení a vytržení z každodenní letargie. Linoleum je synonymem levného, snadno udržovatelného materiálu. Představa, že mladý člov ěk rekonstruující bydlení v novém tisíciletí je nadšený z linolea, vyvolává u mnohých, p ředevším městských, divák ů úsm ěv. Zahrani ční divák neví, jak má tuto repliku chápat a není mu jasné, pro č je linoleu ve filmu v ěnována takováto pozornost.

° KVJ mezi jazykem a kulturou a) Písn ě Integrální sou část filmu Divoké v čely tvo ří hudba. Místní ženy si p ři práci prozp ěvují lidové a um ělé písn ě. Divák uslyší folkovou píse ň Zlaté st řeví čky , v titulcích analogicky nahrazenou pís ňovým textem amerického originálu Oh! Dem Golden Slippers! . P řeklad moravských

lidových písní p ředstavuje obtížný úkol. Překladatel se s úsp ěchem snaží p ředat význam, ale také erotickou náladu písn ě, která ukazuje na rozverné rozpoložení podnapilých žen.

Akú mala, takú dala, prstem si ju namakala. Hej javor javor, javor zelený, milej pod okénkom vsad ěný. Perina má čty ři rožky …

Every day she gave it away, her finger knew the way to play. Oh, maple, maple, green maple tree, planted by her love to be. A comforter has corners four...

Dalším d ůležitým momentem je využití kultovní písn ě skupiny The Plastic People of the Universe Muchom ůrky bílé z pera Milana Hlavsy v podání místní kapely Pohodovka:

Člov ěk ze zoufalství, A person from desperation snadno pomate se. easily goes mad. Muchom ůrky bílé, Destroying angels budu sbírat v lese. picked in a wood. Muchom ůrky bílé … Destroying angels …

Samotný výb ěr písn ě a zp ůsob její interpretace místními hudebníky má pro českého diváka zvláštní význam. Píse ň vyvolává pocity nostalgie a coververze Pohodovky přidává humorný rozm ěr. P řeklad pís ňového textu m ůže p řiblížit obsah, ovšem kulturní konotace předat nedokáže. Vzhledem k tomu, že houba ření nepat ří k běžným volno časovým aktivitám Brit ů ani Ameri čan ů, lze p ředpokládat, že slovní spojení destroying angles evokuje apokalyptický obraz and ělů. Ve scénách s excentrickým, futuristicky oble čeným kolegou z Prahy zaznívá instrumentální hudba a dialogy z filmu Samotá ři (2000). Jedná se o p říklad dokreslení postavy známou hudební produkcí, která nese odkazy na nevázaný životní styl mladých lidí v hlavním m ěst ě. Tento moment je prostřednictvím titulk ů nesd ělitelný. Formální podoba titulk ů pís ňových text ů není konsistentní. N ěkdy jsou správn ě odlišeny od dialogových titulk ů kurzívou, jindy splývají s běžným textem a mohou diváka zmást, zvlášt ě když dochází k prolínání písní s dialogy.

b) Reklama Dalším jevem spadajícím do této skupiny je reklama vysílaná na návsi místním rozhlasem. Scéna za číná záb ěrem amplionu, ze kterého se line vlezlá, hlasitá reklama s přihlouplým obsahem. Místo je samo o sob ě rušné, na návsi si povídají dosp ělí a hrají d ěti. Český divák

hlášení rozumí a je mu jasné, že od za čátku je na pozadí reprodukována práv ě reklama. Zahrani ční diváci si nemusí tuto skute čnost ihned uv ědomit. V anglických titulcích se náhodn ě objevují p řeložené útržky reklam, které nedávají smysl.

Vynikající pivo? Bezkonkuren ční krkonošské speciality? Restaurace D řev ěnka v Horním Lánov ě!

Ale nikomu to ne říkejte, aby tam pro nás ješt ě zbylo volný místo! Krom ě ned ěle otev řeno od 15 hodin a každou sobotu živá hudba. ...live music every Saturday!

No to seš celej ty, ani h řebík neumíš zatlouct! Ale to přece není žádný problém. Ud ělejte to jako já a ...but that's no problem. obra ťte se na Jems. Na co? Na firmu Jems Bernartice. S jejich pomocí jsem za řídila kancelá ř, Be like me and contact. přestav ěla byt a rodi čů m jsme zrekonstruovali d ům. With their help I furnished my office and fixed my Znáte to. Nemám čas shán ět každého řemeslníka flat... zvláš ť. …

Reklama je p řekládána z odposlechu, nebo ť není zaznamenána v DL. V textovém dokumentu s anglickými titulky je reklama odlišena kurzívou, formátování se při přenosu nezachovalo. Divák si nemusí ihned uv ědomit, zda titulek pat ří k promluv ě postav nebo k rozhlasové reklam ě. Celá scéna m ůže být z d ůvodu velkého množství sluchových vjem ů a nekonsistentního překládání dialog ů a ruch ů pro cizí diváky matoucí a nep řehledná.

c) Humor Jazykový humor je založen na komickém užívání odborných či cizích výraz ů.

• Petr: Co by m ěl asi v makovici, ženský, ne? Babi čka: Já ti ani nevím. On ti mi p řijde takový asexuální … Babi čka vysloví slovo asexuální pe čliv ě, zárove ň však nonšalantn ě a doprovodí ho ledabylým mávnutím rukou.

• La ďa: Sorry. Babi čka: Já ti dám sorry, ty kreaturo! Babi čka by mohla La ďu častovat sprostými nadávkami, jak by to u činil kdokoliv jiný z místních. Ona ovšem použije ironicky zabarvené slovo náležící do vyššího rejst říku.

• Babi čka sarkastickou poznámkou usadí svého syna: Ty disidente!

• Člov ěč e, já mám asi tu depresi. Hospodská Maruna, z řejm ě ovlivn ěná četbou populárních ženských časopis ů, si diagnostikovala „ tu “ depresi, závažné duševní onemocn ění, jež se z d ůvodu nadužívání v masmédiích stalo synonymem špatné nálady.

Pozorný divák jist ě zaznamená nápisy na prodejn ě se smíšeným zbožím obsahující pravopisné chyby (nap ř. hyperkorektní tvar branb ůrky ), které nejsou do angli čtiny p řevedeny. Pokud by byly nápisy nacházející se v pozadí hovo řících postav snímány v prvním plánu, jejich překlad by byl nasnad ě.

4.3.3.1.4. Strategie p řekladu KVJ: exotizace vs. domestikace Převažující uplat ňovanou strategií je strategie domestika ční. Zastoupeny jsou všechny podkategorie, tj. generalizace, kulturní substituce, parafráze a vynechání. Za domestika ční lze také považovat zp ůsob p řepisu vlastních jmen. Domestika ční strategie reaguje na nerovné postavení minoritní výchozí kultury v ůč i majoritní cílové kultu ře.

• Generalizace: žlutá = soda, to čený salám = sausage, Delty = cigarettes

• Kulturní substituce: zelená = peppermint schnapps

• Parafráze: Deset až šestnáct. = It´s a real gas guzzler . – o spot řeb ě benzínu; Americká auta mají obecn ě vyšší spot řebu, než je evropský pr ůměr.

• Odlišný smysl vhodn ě zapadající do kontextu: Brutální, co? = It sucks, eh?

• Vynechání: tém ěř kompletní vynechání rozhlasové reklamy

Čist ě exotiza ční strategie bylo použito p ři p řekladu pís ňových text ů a názvu filmu.

4.3.3.1.5. Shrnutí rozboru Anglické titulky po řízené ke snímku Divoké v čely dopadly p ři rozboru titulk ů a jejich následném hodnocení nejh ůř e. D ůvod ů je hned n ěkolik. Jedná se o dílo, jež se odehrává v sou časnosti a je siln ě navázané na specifické české venkovské prost ředí. Scéná ř filmu byl psán n ěkolik let a je tvo řen mnoha významovými vrstvami, které se po prvním zhlédnutí nemusí divákovi (tj. překladateli) jasn ě odhalit, což m ůže vést k nivelizaci látky. Postavy jsou výborn ě psychologicky propracované, stylizace jejich řeči je velmi autentická, nep ředstavují klasické, často schematicky archetypální hrdiny. Formální podoba titulk ů se potýká s typografickými a několika významovými chybami, nepravidelným a n ěkdy příliš rychlým nasazováním titulk ů. Lze konstatovat, že zmín ěné technické nedostatky p římo souvisí s nízkorozpo čtovou koncepcí filmu. Z rozhovoru s překladatelem také vyplynulo, že snímek Divoké v čely byl jeho v ůbec první zakázkou, což se patrn ě projevilo na volb ě překladatelských strategií a výsledném p řekladu. Překlad titulk ů, schopný postihnout veškeré nuance sociální, regionální, idiosynkratické, obsahující veškeré kulturní odkazy a konotace, jednoduše po řídit nelze. I kdyby se poda řilo vytvo řit „dokonalé“ titulky, vždy bude výsledkem produkt zplošt ělý 65

a osekaný, pro cizince teoreticky zajímavý, ale neschopný p ředat d ůležité momenty či polohy filmu, které jsou t ěsn ě spjaty s dokonalou, tém ěř nutn ě rodilou, znalostí výchozí kultury.

4.3.3.2. Horem pádem

K analýze máme krom ě DL a textového souboru s titulky k dispozici dv ě originální DVD (jedno ur čené do české a druhé do americké distribuce). Vzhledem k tomu, že DVD ur čené pro americký trh bylo vydáno až po vyhlášení Oscar ů, bude pro ú čel práce jako referen ční využito DVD české provenience. Komentovány budou pouze významné rozdíly mezi ob ěma verzemi – text titulk ů je až na drobné obsahové a technické odlišnosti totožný. Americká verze navíc neuvádí jméno autora titulk ů.

4.3.3.2.1. Formální podoba titulk ů Dialogová listina obsahuje 7 402 slov, titulky mají 6 389 slov. P ři p řekladu došlo k redukci o přibližných 14 %. V porovnání s filmem Divoké v čely je tempo tohoto snímku svižn ější a obsahuje v ětší množství dialog ů. Redukce oproti originálnímu textu není p řekvapením. Anglický p řeklad má kv ůli spaciotemporálním omezením tendenci kondenzovat myšlenky, nivelizovat, generalizovat či vypoušt ět p ůvodní dialogy.

• Jsme byli loni na dovolený v Thajsku s Blá ňou a jdem takhle nave čer po Bangkoku a te ď já vidím takovej jako stánek, jo… d řev ěný uhlí, gril, takovej jako thajskej bu řt stánek…

Me and Blanka were in Bangkok once, and there was this stand. Charcoal, a grill... Kind of a Thai hotdog stand.

Tento krátký p říklad ilustruje zp ůsoby textové redukce (mj. i p řevodu reálií a KVJ, který bude komentován v příslušné podkapitole níže). Obraz dovolené v Thajsku a ve černí procházky po Bangkoku je z časoprostorových d ůvod ů nivelizován ( Byli jsme v Bangkoku .). Je vypušt ěno jméno zem ě ( Thajsko ), nebo ť se hned vzáp ětí mluví o hlavním m ěst ě Bangkoku . Časové údaje ( vloni , nave čer, te ď), nepříliš podstatné pro popisovaný obraz, jsou vynechány nebo nahrazeny neutrálním kvaziekvivalentem ( once ). Částe čně jsou redukována vycpávková slova ( takovej , jako , jo ). Vedle reduk čních postup ů též stojí za povšimnutí vyrovnání se s hovorovostí originál ů na rovin ě syntaktické. P řekladatel v první v ětě uplat ňuje bezp říznakový slovosled, p řestože je český slovosled p říznakov ě hovorový. Tento fakt sv ědčí o tendenci používat kodifikovanou normu v případ ě p řevodu do psané podoby jazyka. Hovorovost je zachována na rovin ě stylistické nápodobou nekoherentní, mluvené řeči, či uvození v ěty zájmenem me , kdy deklasovaný mluv čí nedodržuje zdvo řilostní konvenci minimalizování vlastní d ůležitosti.

Maximální doporu čená délka titulk ů (tzn. 40 znak ů v četn ě mezer na řádek) byla vždy respektována. Doba expozice titulk ů neklesla pod minimální doporu čený limit. U 3,5 % titulk ů není d ělení do dvou řádkových titulk ů provedeno správn ě. Příklad: -I still can’t believe you’re here. -I’ll take a beer.

Stejn ě jako u filmu Divoké v čely jsou dvou řádkové titulky dle doporu čení vždy zarovnány na st řed, horní řádek je kratší než spodní. U dvou řádkových titulk ů zobrazujících dialog dvou a více postav není ani u jedné DVD verze text zarovnán k levému okraji. U obou DVD má moment zobrazení titulk ů konsistentní rytmus a je na časován synchronn ě se za čátkem promluvy postav. Kurzíva je užita pouze pro odlišení jazykových chyb, které mají vyvolávat humorný efekt. Pís ňové texty nejsou od dialogových titulk ů nijak odlišeny. Fonty amerických titulk ů jsou v ětší a na rozdíl od českých bílých jsou žluté. Subjektivn ě hodnotíme americkou verzi jako divácky komfortn ější.

4.3.3.2.2. Typografické a významové chyby v titulcích Titulky českého DVD obsahují velké množství grafických chyb. Jedná se o nadbyte čné uvozovky na nesprávných místech a symboly místo znak ů (nap ř. dlouhá samohláska á), jež program, do kterého byly z textového editoru p řeneseny, nepodporuje. Nezbývá než doufat, že se jedná „pouze“ o chybu vyskytující se na oficiálním DVD do české distribuce a že p ři oscarovém promítání k této technické závad ě nedošlo. V překladu se vyskytuje pár drobných faktických chyb, které nemají negativní dopad na pochopení obsahu a zásadn ěji nedeformují ideov ě-estetický obraz filmu. P říkladem mén ě závažné chyby je nesprávný p řeklad slova nutrie (nutria) , hlodavce chovaného na maso a kožešinu, zoologickým ozna čením mink (norek). Norek je lasicovitá šelma chovaná pro svou vzácnou kožešinu, ne však pro maso – které je hlavním p ředm ětem rozhovoru. Motivace překladatele k tomuto řešení vychází ze skute čnosti, že norek ( mink ) je v anglicky hovo řících zemích všeobecn ě znám ější než nutrie ( nutria ). Za závažn ější chybu lze považovat dvojzna čným zp ůsobem p řeložené povolání V ěry, která je dle svých slov „stará p řekladatelka z ruštiny se spot řebou p ět českých piv denn ě“. V anglických titulcích se z ní teoreticky stává ruská p řekladatelka: „an old Russian translator with a substantial Czech beer habit“ . Dušková (1988, s. 144) uvádí, že tento p řípad je dvojzna čný pouze v psaném jazyce (p řípad titulk ů), v mluveném jazyce bývá rozlišen přízvukem. Zkreslení m ůže u divák ů vyvolávat pochybnosti o p ůvodu postavy a jejím 68

postavení v české spole čnosti, nebo ť se ve filmu objevuje nejedna kritická narážka na bývalý režim. Navíc objem V ěř iny denní spot řeby piva byl p řekladatelem explicitn ě vyložen a zhodnocen jako zna čný – tato informace m ěla z ůstat skryta v podtextu.

4.3.3.2.3. P řeklad reálií a kulturn ě vázaných jev ů ° Jazykové reálie a) Idiolekt, sociolekt Projev Mil či a Franty vykazuje specifika na fonetické rovin ě. Mil ča pochází z Balkánu a má silný p řízvuk. Její p ůvod je v pr ůběhu filmu zmín ěn, zahrani ční divák tedy informaci zaznamená, je ovšem ochuzen o auditivní rozm ěr této skute čnosti. Franta má rozšt ěp patra, což je ze záb ěrů jasn ě patrné. Tato vývojová vada ovliv ňuje zp ůsob, jakým hovo ří. Informace je p ředána vizuáln ě, ovšem zahrani ční divák nemusí post řehnout, že postava trpí logopedickou vadou. D ůležité, sekundární charakteristiky postav AV p řeklad v tomto p řípad ě nedokáže zachovat. Pro jazyk filmu Horem pádem jsou p řízna čné rozr ůzn ěné sociolektické rejst říky. Prvním z nich je argotická a vulgární mluva deklasovaných postav. Vyzna čuje se užitím obecné češtiny a slangových výraz ů. Je patrné, že mluv čí mají omezenou slovní zásobu a d ělá jim problémy vyjadřovat se v delších, logicky ucelených v ětných celcích. Z toho plyne nadužívání vycpávkových slov.

• -Hele, Emane, jemu je to jasný, že je tady naposledy… protože todleto je náš rajón, že jo, čurá čku? -Tak kolik za to teda dostanu? -Todle rádio je nepoužitelný, to je firemní, zna čkový… to ti bude hrát jenom v tý ká ře, ze kterýs to sebral… tak to je za dvacku na sklad… osum p ětek za to a telefony po kile, tak to jsou t ři kila… tak tu máš dv ě kila a nazdar… -Hele, nechcete si, vole, n ěkdo brnknout strejdovi do Stát ů, vole…? -Ty vole, já mám akorát bráchu v lochu a ten mn ě to nebere, ty vole..¨

Eman, he knows it’s the last time. This is our territory. Right, you little prick? How much do I get? The radio only works in the car you ripped it off from, so I’ll give you 20... 80 for this, and 200 for the phones. That’s 300... Here’s 200, now beat it. Anybody got an uncle in the States they wanna call? All I got’s a brother in jail and he don’t pick up.

Anglické titulky se obecn ě řídí spíše spisovnou normou, substandardní charakter originálu je kompenzován nejvíce na rovin ě morfosyntaktické a částe čně lexikální. 69

Na morfematické úrovni angli čtina nedisponuje obdobnými substandardními prost ředky jako čeština ( todleto , osum , nespisovné sufixy apod.). Co se použitého lexika tý če, excerptum obsahuje velké množství českých slangových výraz ů ( kára = car, loch = jail, brácha = brother, pětka, kilo, rajón = territory, brnknout = call ). Absenci korespondujících anglických výraz ů se překladatel správn ě snaží kompenzovat na jiných místech či jazykových úrovních. Náhrada na lexikální úrovni: expresivní frázové sloveso rip off na míst ě mén ě expresivního sebrat ; obdobné užití fráze beat it na míst ě českého mazej ; náhrada na morfosyntaktické úrovni: -All I got’s a brother in jail and he don’t pick up. Další skupinu postav tvo ří fotbaloví fanoušci. Také se nevyjad řují spisovn ě, ale míra vulgarity je nižší. Často užívají hanlivé výrazy ozna čující p říslušníky jiných ras.

• Tohleto je tv ůj syn? Ty jsi zbouchnul n ějakou kofolu? -Ale nikoho jsem nezbouchnul! Je m ůj a Mil činej! -No to mn ě poser záda, vole, Milka je sice z Balkánu, ale je bílá jako tvaroh, ne? A ty seš takovej jako negroid, ale b ěloch seš! No tak co je tohle? Fujtajksl, ty vole, řekni, že mám vl čí mlhu, že se mi to zdá! -No nemáš! -Chceš mi říct, že ty, pravov ěrnej Spar ťan, vole, čistokrevnej Čech, m ůj syn, vole, tém ěř , že si str číš tady do hnízda negerskou kuka čku?

- That’s your son? Did you screw a chocolate bar? -I screwed no one; he’s mine and Mila’s. -What the hell, man? Sure, Mila is Balkan, but she’s white as milk. And you’re kind of a Negroid, but still white. So what’s this? Gross! Tell me I’m dreaming. -You’re not. -You’re saying that you, a true Spartan, a pureblooded Czech, my son almost ... You stuck a nigger cuckoo in your nest?

Převod hovorových rasistických nadávek funk čně využívá domácích analogií (kofola = chocolate bar ; dále se ve filmu vyskytují nadávky: rákosníci = slants , neg ři = spooks, niggers , atd .). Op ět dochází k vynechávání vycpávkových slov p řízna čných pro substandardní mluvu ( takovej, jako, vole ). Český originál je místy velmi expresivní: No to mn ě poser záda, vole! = What the hell, man? ; Fujtajksl, ty vole, řekni, že mám vl čí mlhu, že se mi to zdá! = Gross! Tell me I’m dreaming. Do angli čtiny jsou tato neot řelá (vulgární) slovní spojení p řekládána velmi neutráln ě, až fádn ě a dochází ke ztrát ě potenciáln ě humorného efektu. Poslední skupinu tvo ří vzd ělaní st ředostavovští mluv čí, kte ří mluví st řídav ě spisovnou a obecnou češtinou v závislosti na komunika ční situaci. Vyjad řovací prost ředky a slovní zásoba, které užívají, jsou standardní a jejich p řevod do angli čtiny se p řekladu „nevzpírá“ tolik, jako substandardní, deklasovaný jazyk. Problematické momenty nastávají, když postavy 70

užívají vykání a tykání nebo když ozvlášt ňují sv ůj projev užitím ironie, či motivovanou zm ěnou rejst říku.

-Těší m ě, že vás poznávám. -Pleased to make your acquaintance. -…si m ůžem tykat, ne? -We could be less formal. -Já myslela vás oba. -I was thinking of your mom.

Lenka se poprvé vidí se svým bratrem Martinem. Podává mu ruku, ale zárove ň se dívá i na V ěru. Anglický p řeklad se snaží obtížn ě p řeložitelnou situaci, vzniklou absencí gramatického rozlišování mezi 2. osobou jednotného a množného čísla, parafrázovat tak, aby dávala smysl. Len čina reakce v anglickém p řekladu vyzní p řinejmenším zvláštn ě, nebo ť podává ruku Martinovi, ale formální uvítací frázi adresuje jeho matce.

• -Hele, mámo, já klidn ě sežeru kus tady toho masa, ale poj ď tam se mnou! Ty víš, co říkat. -Táta cht ěl mluvit s tebou a ne se mnou. … -Já to tak nemyslela. Jsem celá rozklepaná, že seš tady…já nevím, co mluvím… sedni si! Je mi to moc líto… P ůjdu tam s tebou…za tatínkem… p ůjdeme tam spolu, když chceš…

-I’d even gladly eat a piece of meat. Just come with me. You’ll know what to say. -Your dad wants to see you, not me. … -I didn’t mean it like that. I’ve been out of it since you came. I didn’t mean it. Sit down. I’m really sorry. I’ll go with you to see him. We’ll go there together.

V anglických titulcích dochází k naprosté ztrát ě d ůrazu spo čívajícího ve v ědomém užití expresivních vyjad řovacích prost ředk ů, kterými chce mluv čí docílit siln ějšího apelu na příjemce sd ělení. Stejn ě tak p říjemce ve své odpov ědi užívá ironii k vyjád ření pohrdavého postoje v ůč i subjektu komunikace, což anglický p řeklad nereflektuje. Poznatky plynoucí z příklad ů charakterizujících deklasovanou mluvu sv ědčí o obtížnosti p řekladu specifických odchylek od spisovné češtiny. Tyto odchylky jsou důležitým prost ředkem charakterizace postav. Zahrani ční divák pochopí, jaký typ postav na obrazovce sleduje především díky vizuální složce. Kvůli omezeným možnostem AV překladu, které mají za následek nivelizaci originálu, si nevychutná všechny komponenty utvá řející danou postavu.

b) Cizí jazyk ve filmu Jak stojí zmín ěno výše, V ěra je p řekladatelkou z ruštiny. Po návratu jí syn p ředává dárek a z legrace se snaží mluvit rusky. D ělá chyby a V ěra ho opravuje. V titulcích na českém DVD je tato skute čnost zohledn ěna vysv ětlivkami, americká verze p řítomnost druhého jazyka nekomentuje. P říklad není zám ěrn ě formátován kurzívou, aby bylo patrné p řekladatelovo řešení jazykových chyb:

-Mámuška, u menjá takóje što n ěbu ď… (Russian:) -Mom, I has something... -Što nibu ď… -Have something. -Što nibu ď dlja t ěbjá z Austráliji. -...have something for you from Australia. -Dárek? -A present? -Padarók. (Russian:) -A presence. -Padárok. -A present... -Padárok. Zav ři vo či! -Close your eyes.

Je obtížné správn ě a v čas diváka obeznámit s výskytem druhého jazyka v promluv ě. Situace je pro p ředání obtížn ější o moment nesprávného užití cizího jazyka. Vnímavý divák může post řehnout užití jiného jazyka a intonaci typickou pro jazykové opravování. Překladatel se dostupnými prost ředky (vysv ětlivky v závorce, nápodoba gramatických chyb v angli čtin ě, kurzíva) snažil p ředat humorný moment filmu, ovšem omezení dané médiem nedovolí plné p ředání. P řidání dalších vysv ětlivek v okamžiku, kdy hovor p řechází do češtiny a poté op ět do ruštiny by p ůsobilo zmate čně. Pro srovnání:

• (Russian:) -Mom, I has something... -Have something. -...have something for you from Australia. (Czech:) -A present? (Russian:) -A presence. -A present... -A present. (Czech:) Close your eyes.

° Tematické reálie a) Toponyma Postavy hovo ří o pražských m ěstských čtvrtích odkazujíce na odlišné socioekonomické podmínky a skladbu obyvatel v daných lokalitách. Synonymem lukrativního bydlení jsou

Hrad čany. Naopak Žižkov, Smíchov a Nusle reprezentují sociáln ě vy člen ěné oblasti. Strašnice p ředstavují periferní, nezajímavou čtvr ť.

• Žižkov, Smíchov, Nusle… taky? = Gypsytown and Gypsyville too? Konkrétní názvy m ěstských čtvrtí obývaných Romy jsou p řevedeny pomocí parafráze, která zachovává smysl výpov ědi.

• Tam co bydlím to… to byla docela slušná čtvr ť. = Žižkov used to be a decent place to live in Prague. Zde p řekladatel p řibližuje explicitací domácí kulturní reálii a kompenzuje tak domestika ční postupy uplatn ěné na jiných místech v p řekladu.

• A p řitom mn ě vlastn ě pat ří p ůl vily na Hrad čanech. = And all this time I’ve owned half a villa. Dochází k úplnému vynechání toponyma. V kontextu není zachování názvu m ěstské čtvrti podstatné, nebo ť slovo vila samo o sob ě asociuje finan ční zajišt ěnost.

• -Otu vyhodili z fakulty a do toho dít ě… -Jeden čas jsem u čil na základní škole ve Strašnicích. = -It wasn’t always easy. Oto was ousted from the university. -I taught at an elementary school for a while. Op ět dochází k vynechání toponyma, které do jisté míry není v primárním plánu sd ělení důležité, ovšem konotuje zhoršení sociální situace Oty, který nejprve u čil na vysoké škole a pozd ěji byl z politických d ůvod ů odsunut na základní školu na periferii.

b) Sociokulturní a historické reálie Filmové postavy nejednou u činí negativní narážku na bývalý režim. Užívají p řenesených hanlivých ozna čení pro komunistickou stranu a vládu: bolšáni , za bolševika , která jsou do angli čtiny p řevedena domácí hovorovou analogií Commies . Ozna čení komunist ů mají v každém jazyce jiné konotace a v divácích vyvolávají odlišné asociace – český divák si vybaví útisk, nesvobodu, zabavování majetku (zmín ěné i ve filmu), západní divák si naopak vzpomene na Studenou válku a hrozbu jaderného konfliktu. Při vstupu do pavla čového bytu na Žižkov ě V ěra říká svému synu Martinovi:

• Záchod mám sice p řes chodbu, zato s takovýmhle výhledem. = The neighbors are a nightmare, but the view is a dream.

Překladatel se rozhodl vypustit narážku na toalety, které nejsou sou částí bytu, nachází se na pavla či a mohou být sdíleny více nájemníky. Smysl repliky neutráln ě parafrázoval, aby alespo ň částečně zprost ředkoval V ěř inu nespokojenost se svým bydlením. Na americkém DVD se objevuje doslovný, exotiza ční p řeklad této repliky: The toilet is across the corridor, but the view is a dream. Divák v ůbec nemusí pochopit, že zmi ňovaná chodba se nachází mimo byt a celý smysl komentá ře je ztracen.

Martin odmítá jíst vep řo knedlo zelo a žádá matku pouze zelí. V ěra reaguje následovn ě:

• To vypadá na tom talí ři tak blb ě… copak jsme v Rusku, abychom byli jenom o zelí? = It looks ridiculous. Are we Russians? Eating only cabbage?

Věra naráží na nedostatek základních potravin v Rusku, v minulosti byli tamní obyvatelé odkázáni často pouze na zelí, a zárove ň zd ůraz ňuje, že u ní doma se podává plnohodnotné jídlo. P řekladatel tuto narážku z řejm ě nepochopil a došlo k významovému posunu. Anglofonním divák ům se pod vlivem p řekladu může zdát, že Rusové nejedí nic jiného než zelí. Zprost ředkování výše uvedených narážek je obtížné, nebo ť diváci na Západ ě vyrostli a žijí v odlišném socio-ekonomicko-kulturním prost ředí. Aby správn ě pochopili komplexní obsah výpov ědí, bylo by nutné použít vn ějších vysv ětlivek a explicitn ě dané skute čnosti objasnit.

c) Pokrmy I v tomto snímku se zahrani ční divák setkává s českou a sv ětovou kuchyní. Podávají se chlebí čky , vep řo knedlo zelo a drš ťková polévka . V angli čtin ě jsou tyto národní pokrmy z větší části nahrazeny zobec ňujícím hyperonymem. Postavy konzumují refreshments; pork, dumplings and sauerkraut; soup . Vep řo knedlo zelo divák vidí v detailním záb ěru, proto překladatel nezobec ňuje, ale naopak explicitn ě jídlo pojmenovává. Mezinárodní kuchyni zastupuje kantonská rýže , v angli čtin ě substituována kung paem . V obou p řípadech se jedná o pokrmy čínské provenience, které slouží jako ilustrativní příklad v argumentaci jedné z postav. Náhrada b ěžn ějším anglickým ekvivalentem je na míst ě. Ve filmu se dále objevují následující, s jídlem spojené KVJ:

• bu řt stánek je substituován domácí analogií hotdog stand

• tukožroutská dieta je generalizována pomocí slova diet

° KVJ mezi jazykem a kulturou a) Písn ě Lenka na tane čním p ředstavení vystupuje v doprovodu kytaristy, který zpívá romskou píse ň. Tento moment poukazuje na nevyrovnaný vztah Čech ů k Rom ům. Uznáváme a obdivujeme jistou část jejich kultury (hudbu, na kterou Lenka tan čí), ovšem neradi žijeme v jejich

blízkosti (postava V ěry). Tato skute čnost je ve filmu vyjád řena pouze implicitn ě a zahrani ční divák, který není znalcem etnické hudby, nemusí narážku zaznamenat. b) Humor Příkladem jazykového humoru je následující replika, kdy V ěru a Martina ošidí taxiká ř:

• Antonín Vejvara, to sedí – nomen omen! = I bet they call you Jack, eh? Jack the Rip-off.

Humor spo čívá v ironickém užití vlastního jména, které konotuje hrabivost a nepoctivost. P řekladatel p řišel na zajímavé řešení, nebo ť použil obdobu vlastního jména Jack the Ripper s negativní konotací a obm ěnil p řízvisko na Rip-off (p řeloženo voln ě Okrada č), které vystihuje taxiká řovu nepoctivost. Doktorka Czesany Dvo řáková nazvala snímek Horem Pádem „hláškovským filmem “. Tzv. hlášky jsou šokující či komické, místy podbízivé fráze, které postavy pronáší za ú čelem pobavení publika. Jsou vystav ěny na nelogických, absurdních souvislostech nebo se dotýkají tabuizovaných témat a často užívají vulgarismy. Následující výb ěr p říklad ů pochází z internetových stránek filmových fanoušk ů v ěnovaných hláškám 53 .

• Bůh neni. Proto fandim! = There ain’t no God. That’s why I’m a fan. Silné tvrzení s obecným šokujícím ú činkem je možným obrazem duchovní atmosféry v České republice. Do jaké míry jsou si zahrani ční diváci v ědomi převažujícího ateismu v Česku, je otázkou.

• Tys zbouch n ějakou kofolu, jo? = Did you screw a chocolate bar? Zmizel odkaz na oblíbený tuzemský nápoj.

• Michael Jackson utratil milióny dolar ů, aby vyblednul. = Michael Jackson spent millions trying to lighten up!

• -Čím se živí panda velká? -Pandou malou. = -What does a giant panda eat? -Little pandas. Absurdita tvrzení vyvolává pobavení i v angli čtin ě. Ovšem po formální stránce dochází k utlumení humorného efektu užitím množného čísla a nemožností analogicky opakovat zoologický název živo čicha (cf. giant panda vs. red panda ).

• Ty, vole, di vod tý postýlky nebo se mi splašej kladiva! = Get away from the crib or I’ll slam you! Anglický p řeklad nivelizuje neot řelé a expresivní slovní spojení splaší se mi kladiva generickým I’ll slam you.

Účinek kulturn ě vázaných hlášek je obtížné p řenášet, nebo ť každý národ si d ělá legraci z jiných skute čností. V případ ě mezinárodn ě koncipovaných vtip ů (narážka na M. Jacksona) lze humorného ú činku docílit snáze. Jazykov ě vázané hlášky je obtížné zprost ředkovat doslovným p řekladem, výsledek mnohdy ztrácí humorný efekt.

53 Horem pádem – hlášky z filmu ˂http://www.kfilmu.net/filmy.php?sekce=hlasky&film=horempadem ˃ 75

4.3.3.2.4. Strategie p řekladu KVJ: exotizace vs. domestikace Drtivá v ětšina výše uvedených p říklad ů využívá domestika čních strategií (generalizaci, kulturní substituci, parafrázi i vynechání), tento postup byl uplatn ěn i p ři p řekladu názvu filmu Horem pádem = Up and down. Anglický název parafrázuje český originál a zárove ň navazuje na pop ěvek, který vydává bizarní dekorativní p ředm ět zobrazený ve filmu a tím významov ě posouvá ideovou koncepci filmu. Český divák vidí rychlý sled životních karambol ů hlavních hrdin ů, naopak zahrani ční divák si vytvo ří falešnou paralelu mezi pop ěvkem obézní figurky v plavkách, která d ělá sklapova čky a zpívá si do rytmu: up and down a životními osudy postav, které rádoby stoupají a klesají na pomyslné dráze spokojenosti a životní vyrovnanosti. Látka filmu je siln ě vázaná na sou časnou českou kulturu a jazyk. Zvolená domestika ční strategie logicky souvisí se snahou zachovat lehkost a humornost snímku. Pokud by se autor snažil vysv ětlovat jednotlivá kulturní specifika, film by byl spíše než komedií sociokulturním exkurzem do života české spole čnosti. Snímek si zachová humorný rozm ěr, ovšem rovina kulturních specifik z ůstane nep ředána.

4.3.3.2.5. Shrnutí rozboru V porovnání s filmem Divoké v čely si titulky po řízené ke snímku Horem pádem stojí lépe. Druhý analyzovaný snímek dodržuje konsistentní a správné časové zobrazování titulk ů a p řekládá veškeré repliky. Pravdou z ůstává, že oba snímky vykazují rysy neprofesionální postprodukce titulk ů, kdy nebyla v ěnována dostate čná pozornost výstupní kvalit ě produktu. Míru možné p řenositelnosti kulturn ě-estetických moment ů díla hodnotíme u tohoto snímku jako vyšší. Snímek Horem pádem je postaven na stylizované, fiktivní prezentaci postav a dialog ů. Postavy jednají spíše jako um ěle vytvo ření filmoví hrdinové a ne jako b ěžní, nestylizovaní lidé. V překladu se tato skute čnost projeví nemožností zachytit autenticitu postav z Divokých v čel a naopak možností p ředat (i když s ur čitými omezeními) náladu snímku Horem pádem a povrchn ější psychologické zpracování jednotlivých postav. Přes nedostatky p řekladu (spaciotemporální, nepochopení ze strany p řekladatele) zahrani ční divák pozná, jaké typy postav s jakými motivacemi se mu snaží převypráv ět p říb ěh Horem pádem . Jistojist ě nezaznamená, ani si správn ě neinterpretuje veškeré narážky a aluze skryté v podtextu díla, nicmén ě film díky odleh čenému koncipování látky zahrani čního diváka dokáže na správných místech pobavit či šokovat podobn ě jako diváka českého.

4.3.3.3. Musíme si pomáhat

Analýza filmu Musíme si pomáhat je založena pouze na rozboru AV textu dostupného z DVD ur čeného do distribuce v České republice. Nepoda řilo se nám získat textové soubory s DL ani s anglickými titulky. Z důvodu časové náro čnosti jsme p řepis dialog ů ani titulk ů do textové podoby nepo řizovali.

4.3.3.3.1. Formální podoba titulk ů V této analýze nelze zjistit, k jaké mí ře redukce došlo, nebo ť nejsou k dispozici textové dokumenty, na jejichž základ ě by byl údaj vypo čítán. Maximální doporu čená délka titulk ů byla vždy dodržena, minimální doba expozice byla také respektována. Dělení do dvou řádkových titulk ů nebylo provedeno vhodným zp ůsobem u 6 % titulk ů. Velmi často byly od podstatných jmen odd ěleny nap říklad p ředložky či členy. Dvou řádkové titulky jsou dle doporu čení vždy zarovnány na st řed, horní řádek je ve většin ě p řípad ů kratší než spodní. U dvou řádkových titulk ů zobrazujících dialog dvou a více postav není text zarovnán k levému okraji. Moment zobrazení titulk ů dodržuje konsistentní rytmus a je na časován synchronn ě se za čátkem promluvy postav. Cizí jazyk užitý ve filmu (n ěmčina, francouzština) ani pís ňové texty nejsou odlišeny kurzívou. Cizojazy čné titulky byly nasazeny na filmovou stopu, která již obsahuje české titulky k dialog ům pronášeným v němčin ě. Anglické titulky se zobrazují p řes již existující titulky české, což zahrani čním divák ům znesnad ňuje čtení.

4.3.3.3.2. Typografické a významové chyby v titulcích Text titulk ů neobsahuje p řeklepy ani typografické chyby, u v ětšiny vlastních jmen českého původu je dodržován český pravopis a je zachována správná diakritika: Mr. Čížek , Mrs. Šimá ček vs. Libushka (nerespektování p řechylování souvisí s uplat ňovanou domestika ční strategií, viz níže). Ani tento p řeklad neobsahuje mnoho závažných chyb, které by výrazn ě m ěnily význam dialog ů, anebo ovliv ňovaly celkové vyzn ění díla. Následuje p říklad drobné chyby nebo spíše práce p řekladatelovy fantazie, která interpretuje nevy řč ené:

• Tamta m řížka, to je v ětrání. To vede do okapu, kde … = And here bars were torn out. Now it leads to the rain gutter. 77

Chyba, které se p řekladatel dopustil i v jiných filmech, je zám ěna osob.

• Kone čně se tedy do čkali, že jo? = So you have finally made it, huh? Jedná se pouze o jednu z mála drobných chyb p řekladu, které lehce pozm ěň ují význam originálu. Zdá se, že sousedka Šimá čková Horstovi otev řen ě říká, že se mu kone čně poda řilo svést paní Čížkovou a že s ní te ď čeká dít ě. Paní Šimá čková ale naráží na Josefovu neplodnost a konstatuje, že i zdánliv ě neplodné páry se vytouženého potomka jednou do čkají.

4.3.3.3.3. P řeklad reálií a kulturn ě vázaných jev ů ° Jazykové reálie a) Idiolekt, sociolekt Postavy ve filmu neužívají specifický idiolekt, ani sociolekt či mluvu p řízna čnou pro 30. a 40. léta minulého století. Jejich slovník a zp ůsob vyjad řovaní je p řesto pestrý, plný neot řelých výraz ů a slovních spojení z r ůzných jazykových vrstev (výrazy spisovné, knižní, hypokoristika, obecná čeština, vulgarismy, germanismy apod.). Postavy se navzájem často oslovují, vytvá ří poutavé dialogy a jejich živý jazykový projev vnáší do filmu humor, nap ětí, ale p ředevším zajiš ťuje pozornost divák ů. Následují p říklady frází, jež spoluutvá ří lad ění filmového p říb ěhu:

• Co tady strašíš? = What are you doing here? – ztráta expresivity

• Josefe, vy si opravdu koledujete! Co blbnete, tady? = Josef, you´re asking for trouble. What is all this? – anglický p řeklad je mén ě expresivní, nezachovává p říznakový slovosled druhé v ěty

• No, pár let natvrdo by to hodilo, Marie! = That´d mean prison, Marie. – nivelizace, ztráta expresivity

• Není ješt ě tuhé (maso)? Jako sama doba? A p řituhuje! = It´s not tough yet, just like the times themselves. But they will be. Chybný p řeklad, ztráta ozvlášt ňujícího efektu užití odvozených slov ( tuhý , přituhovat ) ve dvou rozdílných významech (tuhé maso, t ěžká doba). Diváka d říve zarazí fakt, že Horst čeká na to, až bude maso tvrdé.

• Poslal všechny ty posm ěvá čky k šípku. = He sent all those jokers packing. – vhodná náhrada domácí analogií

• Já se tady vystavuju před celým m ěstem, já se promenuju s náckama, s kolaborantama. A ty, ty si klidn ě zmizíš! = The whole city can see me walking around with Nazis, collaborators. And now you want to leave! – ztráta expresivity

• Slzi čky nám nepom ůžou. = Crying won´t help. – ztráta expresivity, replika vyzní odtažit ě, český originál je konejšivý

• To aby chodili kanálama. = I´d be afraid to show my face. – nivelizace 78

• Klid, nejsem malicherný a do Sokola jsem také chodíval. = Relax, I´m not petty and I was in the Patriot´s Club. Vtipná narážka na t ělovýchovnou organizaci Sokol je parafrázována, p řekladová replika ztrácí humorný efekt. Pro srovnání: exotiza ční p řeklad názvu Sokol ( Sokol gym club ) v titulcích k filmu Obsluhoval jsem anglického krále je motivováno zachováním specifik románové předlohy B. Hrabala.

Anglický p řeklad má sklon neutralizovat výrazový náboj českých výpov ědí. Částe čně je na vin ě omezený prostor a tlak na zachování spisovného jazyka v psaném projevu, částe čně nesoum ěř itelné vyjad řovací možnosti obou jazykových systém ů a částe čně také nedocen ění užitých výrazových prost ředk ů ze strany p řekladatele. Filmové dialogy jsou založeny na stylizované mluv ě filmových postav, která je výte čně napsaná a výte čně ztvárn ěná. Výsledkem jsou poutavé a p řesv ědčivé scény. Z výše uvedených p říklad ů vyzní specifická nálada dialog ů mén ě intenzivn ě než z českého originálu. Na druhou stranu si p řekladatel na mnohých místech dokáže s expresivitou dialogu úsp ěšn ě poradit:

• válet se na gau či = wallow on the couch; žvanit = gab

Horst exaltovan ě lí čí vále čnou situaci na front ě a nekontrolovan ě buší p ěstmi do stolu:

• Vůdce obnovuje své síly a sem do tohoto prostoru vrhne všechen sv ůj drtivý potenciál. = The Führer renews his forces and he will pound this space with all his crushing might. Sloveso pound výborn ě koresponduje se zvukem Horstových p ěstí narážejících do stolu.

Přestože je na první pohled patrné, že hlavní postavy se navzájem d ůvěrn ě znají, pod vlivem dobových spole čenských konvencí Horst Marii jako žen ě svého bývalého nad řízeného vyká. Angli čtina nedokáže tento moment zachytit, diváci tak mohou získat lehce odlišný dojem o vztahu t ěchto dvou postav.

• Marie, ten Váš trik s mýdlem je cítit až na ulici. To je nejlepší pozvánka pro n ějakou š ťáru. = Marie, you can smell these shenanigans down the street. You are asking to be searched.

Z repliky se vytrácí zdvo řilost v ůč i Marii, p ředán není ani Mariin mazaný pokus zast řít p řípravu masných pokrm ů va řením mýdla. P řekladateli se na druhou stranu poda řilo zachovat expresivitu výpov ědi, nebo ť ztrátu hovorového slova šťára (search ) kompenzoval na jiném míst ě p řekladu expresivním anglickým výrazem shenanigans (trik, lumpárna, vylomenina ). Rušivé a stylisticky nevhodné je p řekládání tázacích dov ětk ů s částicí že (p říp. že jo, ano, ne, vi ď, vi ďte, co apod.) vybízející k souhlasu s předchozím tvrzením pomocí anglických hovorových citoslovcí huh či eh . Projev postav je nespisovnými interjekcemi částe čně

degradován, nebo ť mluv čí k získání afirmativního postoje svého prot ějšku neužívají neartikulovaného zvuku, ale kodifikovaných částic.

b) Cizí jazyk ve filmu Děj filmu je zasazen do období n ěmecké okupace, kdy velká část obyvatelstva z příhrani čních oblastí hovo řila n ěmecky. P řestože sudetské reálie nejsou ve filmu explicitn ě zmín ěné, čeští diváci díky vlastiv ědným znalostem pochopí, že film je zasazen práv ě do oblasti etnicky a jazykov ě smíšené. Z tohoto d ůvodu nejsou nap ř. veškeré repliky Horsta Prohasky p řevád ěny do češtiny, ale jsou ponechány pouze v němčin ě. Do angli čtiny je p řevád ěna v ětšina německých replik, i t ěch do češtiny nep řeložených. Lze usoudit, že n ěmecky hovo ří proporcionáln ě více českých než anglosaských divák ů, a proto z řejm ě p řekladatel cítil pot řebu repliky p řekládat. Prohaskovy výroky v němčin ě však nejsou pro d ěj st ěžejní a mohly být ponechány bez titulk ů jako ozvlášt ňující prost ředek stejn ě jako v češtin ě. V tomto duchu je v anglických titulcích nap říklad zachováno oslovení Herr Čížek . Otázkou je, do jaké míry zahrani ční divák pochopí význam n ěmeckého slova herr a do jaké míry je nebude považovat za p řeklep, nebo ť není od anglických slov odd ěleno kurzívou.

° Tematické reálie a) Toponyma Překladatel řeší p řítomnost českých toponym generalizací: Prachatice = Bohemia, Sasko = Germany, Tel č = south . Pro cílového diváka, neznalého topografie ČR, je d ůležité pochopit smysl užití daných toponym, a proto je užití nad řazené lexikální jednotky na míst ě.

b) Sociokulturní a historické reálie Film Musíme si pomáhat se dotýká tématu holokaustu a nacistické okupace. Zmín ěna jsou jména koncentra čních tábor ů Osv ětim a Terezín , v titulcích uvád ěna pod n ěmeckými názvy Auschwitz a Theresienstadt . Osv ětim je v anglosaském sv ětě známá pod n ěmeckým názvem, ovšem Terezín, který se nachází na území českém, mohl z ůstat zachován v českém zn ění (zachován nez ůstal zřejm ě z důvodu dodržení konsistence p řekladatelských řešení).

• Z Terezína jste p řeci psali o snesitelných podmínkách. = You wrote that conditions in Theresienstadt were okay. Německý místní název je o polovinu delší než český. Anglické okay vágního významu nevystihuje české hodnotící adjektivum snesitelný , pokud by p řekladatel použil místní název

Terezín , m ěl by rázem více manévrovacího prostoru a mohl by použít nap říklad specifi čtější hodnotící adjektiva jako tolerable či beareable . Zmín ěna je i funkce dozorce v koncentra čním tábo ře z řad v ězňů – tzv. kápo . Z kontextu filmu není jasné, co funkce obnáší. Český divák pochopí význam slova, nebo ť výraz kápo se používá pro ozna čení vedoucí osoby. V angli čtin ě se tento výraz b ěžn ě nepoužívá, a proto exotiza ční p řeklad zamezí porozum ění. Dále jsou zmi ňovány reálie spojené s nacistickým režimem a armádou: vůdce, esesman, wehrmacht . Všechny tyto dobové reálie jsou p řevád ěny užitím existujících n ěmeckých ekvivalent ů ( Führer, SS man, wehrmacht ). Tento postup je legitimní, nebo ť se jedná o n ěmecké reálie známé v zahrani čí. Zajímavý okamžik z pohledu historických reálií nastává v dob ě kv ětnového povstání. Snímek zachycuje pomstu českých obyvatel na n ěmeckých civilistech, pouli ční boje, spolupráci československé zahrani ční armády a sov ětské armády s domácím odbojem. Velké množství informací p ředaných bu ď v dialozích postav, nebo pouze obrazem m ůže zahrani ční diváky neznalé historického kontextu mást. S touto skute čností nem ůže p řekladatel nic d ělat. Divák ům není možné přiblížit ani scénu, kdy si ruský voják s obdivem prohlíží kohoutek a umyvadlo s tekoucí vodou, vymožeností, která ve stalinském Rusku nepat řila k běžným. Tato narážka z řejm ě není zahrani čním divákem pochopena.

c) Každodenní život Reálie spojené s každodenním životem odehrávajícím se mezi čty řmi zdmi domácnosti Čížkových se zákonit ě týkají jídla, vybavení bytu a p ředm ětů každodenní pot řeby. Názvy pokrm ů jsou bez výjimky substituovány domácí analogií nebo generalizovány: povidla = jam, placky = hotcake, pravá zrnková kávička = real coffee, ovar = pork, klobása = sausage, bu řt = sausage atd. Předm ěty každodenní pot řeby jsou částe čně p řevád ěny zobec ňováním: slamník = mattress, kukla = cap a částe čně pomocí explicitace: horské sluní čko = sun lamp, petrolejka = kerosene lamp.

° KVJ mezi jazykem a kulturou a) Písn ě Ve filmu se objevují dv ě n ěmecké písn ě, jejichž p řeklad m ůžeme posuzovat pouze s přihlédnutím k českým titulk ů zobrazeným pod titulky anglickými. Vzhledem k tomu, že písn ě pouze dotvá ří atmosféru a jejich text nemá pro d ěj filmu velký význam, nebude podroben rozboru. P řekladatel John Brent v rozhovoru uvedl, že n ěmecky nehovo ří 81

a p řeklady n ěmeckých replik a písní provád ěl podle existujícího českého p řekladu v DL. Písn ě svou melodií a ztvárn ěním dokreslují náladu filmu – první píse ň je melancholická židovská, druhá naopak žertovná n ěmecká. Pod tlakem již existujících českých titulk ů byl pís ňový text p řeveden i do angli čtiny. I bez jejich p řekladu, který je na pozadí českých titulk ů obtížn ě čitelný, by také k předání nálady došlo.

b) Humor Jazykový humor ve filmu je založen mimo jiné na jazykových dvojsmyslech a p řesmy čkách:

• -Vzpomínáš n ěkdy, Josefe, na toho kluka, na kterýho ostatní volali Wurste místo Horste? (K Marii) Víte, Wurste jako bu řte. A Marie odpovídá: -Já vím, co je wurst. … Bitte, wurs … Horste. -Josef, do you still remember the boy that everyone called Wurst instead of Horst? You know, Wurst like sausage. -I know what wurst means. …Bitte, Wurs … Horst.

Mariino p řeřeknutí a humorný efekt zám ěny slova wurst se jménem Horst se překladateli poda řilo bez problém ů p ředat. Vtip je založený na jednoduché jazykové přesmy čce, která je lehce p řenositelná i do cizího jazyka. Následující p říklad p ředstavuje obtížn ější p řekladatelský úkol. Čeština nemusí v první v ětě vyjád řit podm ět, a proto si divák myslí, že p ředm ětem hovoru je David, který celý rozhovor poslouchá za dve řmi. Marie s Josefem se dohadují, jak vy řešit nastalou problematickou situaci:

-Musí okamžit ě pry č. -We have to do something immediately. -Co s tím (ním) chceš d ělat? -About what? -Nějak ho zlikvidovat. Musíme ho sežrat. -About getting rid of this problem. We have to eat it.

David si s hr ůzou myslí, že manželská dvoje mluví o n ěm. Oni však sedí u kuchy ňského stolu, kde leží celé prase ze spíže, do které ukryli Davida. P řes dve ře není zřeteln ě slyšet, jestli Marie říká s tím nebo s ním . Josefova odpov ěď diváka šokuje, ale jakmile kamera zabere vep ře na stole, divák vtip pochopí. Anglické titulky nedokázaly stup ňovat nap ětí a poté vzniklou situaci obrátit v žert stejn ě jako český originál.

4.3.3.3.4. Strategie p řekladu KVJ: exotizace vs. domestikace Jak vyplývá z výše uvedených p říklad ů, p ři p řekladu do angli čtiny p řevažuje metoda domestikace. Nej čast ěji dochází ke generalizaci, nivelizaci, stylistickému a lexikálnímu

ochuzování. Tento fakt je zp ůsoben rozdíly ve slovní zásob ě obou jazyk ů a zp ůsobem expresivního vyjad řování. Samotný název filmu Musíme si pomáhat byl p řeveden do angli čtiny parafrází za použití známého mota konotujícího především americký politický diskurs s nádechem patriotismu: United we stand, divided we fall . P řeklad titulu do ostatních jazyk ů na DVD (n ěmčiny a špan ělštiny) se řídí českým originálem, který netvo ří sou část žádného ustáleného spojení. Ve filmu je n ěkolikrát pronesena v ěta obsahující název filmu – jak česky, tak německy. Český slovosled této v ěty je naprosto bezp říznakový, což neplatí o anglické verzi, která má díky svému inverznímu slovosledu knižní přídech. V porovnání s filmem Obsluhoval jsem anglického krále , jenž bude analyzován níže, je anglický p řeklad Musíme si pomáhat více orientován na cílovou kulturu. P řekladatel se necítí svázán povinností zachovat jedine čné okamžiky filmu, nebo ť film nebyl nato čen na motivy celosv ětov ě známého románu jako Hrabal ův Král . V porovnání se snímky zachycujícími sou časnou látku, je p řevod reálií a dialog ů snazší, nebo ť scéná ř není vystav ěn na mluv ě konotující nap ř. spole čenské postavení hrdin ů. P říb ěh samotný je založený více na výpravné fikci, nebo ť zobrazuje dobu, kterou si jen málo dnešních návšt ěvník ů kin pamatuje.

4.3.3.3.5. Shrnutí rozboru Titulky t řetího analyzovaného filmu jsou v porovnání s předešlými dv ěma sadami titulk ů kvalitn ější, ovšem stále vykazují jisté nedostatky. Po technické stránce neodpovídají všem doporu čeným normám (pís ňové titulky či cizí jazyk nejsou odlišovány kurzívou, anglické titulky se objevují na pozadí českých titulk ů). Na druhou stranu neobsahují typografické ani ortografické chyby, ob časné významové chyby jsou spíše zanedbatelné. Titulky po obsahové stránce v ěrn ě p řevádí d ěj filmu, ovšem v porovnání s originálem jsou mén ě barvité a sv ěží. Důvody posunu byly vyjmenovány výše. Film je d ějov ě napínavý a nestojí pouze na dialozích. Diváka jist ě nadchnou i herecké výkony, kamera, kostýmy, výprava či hudba a film se setká s uznáním. Drobné detaily a nuance jazykového charakteru, které dílu prop ůjčují vtip, dokreslují emoce a prohlubují psychologické portréty a motivy postav, bohužel zachovány nez ůstanou. Film se díky své kvalit ě (mj. i tématu) probojoval mezi p ět nejlepších snímk ů oscarové sout ěže. Otázkou z ůstává, zda by jeho šance na vít ězství byla vyšší, pokud by titulky byly výrazov ě p řesn ější.

4.3.3.4. Obsluhoval jsem anglického krále

Analýza je provedena na základ ě DL, textového dokumentu s anglickými titulky a DVD ur čeného do britské distribuce, nebo ť v České republice nebylo vydáno DVD s anglickými titulky. Britská verze je užita zám ěrn ě, nebo ť paní Irena Libovická z akvizi ční spole čnosti AQS v emailové korespondenci uvedla, že „anglické titulky na kopii distribuované Arrow Films jsou totožné s titulky na „oscarové“ kopii.“

4.3.3.4.1. Formální podoba titulk ů Dialogová listina obsahuje 5 660 slov. Text s titulky obsahuje 5 474 slov. P řeklad se oproti originálu zkrátil o necelá 4 %, p řestože film obsahuje delší vyprav ěč ské pasáže knižního stylu. Nízká míra redukce se nejednou odrazí v krátkém čase zobrazení delších, syntakticky složit ějších titulk ů. Stejn ě jako u dvou výše analyzovaných film ů je dodržen maximální po čet znak ů (v četn ě mezer) na řádek titulku, doba zobrazení odpovídá norm ě. Dělení do dvou řádkových titulk ů nebylo provedeno vhodným zp ůsobem u 2 % titulk ů. Titulky jsou zarovnány na st řed, horní řádek je kratší než spodní. Dialogové titulky dvou a více postav jsou uvozeny spojovníkem a zarovnány vlevo dle obecn ě formulovaných doporu čení. Hlas vyprav ěč e je v anglických titulcích podle konvence odlišen kurzívou, nebo ť se jedná o dialog mimo obraz. Stejn ě tak jsou kurzívou odlišeny písn ě, rádiové vysílání a hlas komentátora v kin ě. Titulky, které jsou zobrazovány proti p říliš tmavému pozadí, jsou zvýrazn ěny použitím tzv. black box ráme čku. Moment zobrazení titulk ů je synchronní s promluvou postav a toto na časování je dodržováno konsistentn ě b ěhem celého filmu.

4.3.3.4.2. Typografické a významové chyby v titulcích Titulky na DVD spole čnosti Arrow Films ur čeném do britské distribuce jsou velmi kvalitní. Specifické diakritické znaky české abecedy jsou až na výjimky zobrazovány správn ě. Jedinou zjišt ěnou chybou je nedodržení délky samohlásky a v příjmení Sk řivánek . Vzhledem k tomu, že jméno je chybn ě uvedeno již v textovém dokumentu s titulky, p ředpokládáme, že chyba vznikla b ěhem p řekladu, a dramaturg ani korektor ji nedetekovali. Interpunkce (v četn ě apostrof ů) je bezchybná.

V samotném p řekladu se vyskytuje n ěkolik drobných chyb, ovšem pro d ěj a pochopení filmu nehrají zásadní roli.

• Všichni ti filozofové, proroci, Krista Pána nevyjímaje, nejsou nic než banda darebák ů, sy čák ů, raubí řů a vrahoun ů a kdyby jich nebylo, bylo by lidstvu líp. All philosophers and prophets exclude Jesus Christ. They’re nothing more than a pack of scoundrels, villains, bastards, and murders. Mankind would be better off without them.

Profesor francouzské literatury a estetiky bez p řestání lamentuje nad existencí člov ěka. Jeví se jako zarytý ateista. Proto je chyba zam ěň ující české nevyjímaje (including ) a vyjímaje (excluding ) zavád ějící. Lze si také povšimnout zastaralých expresivních ozna čení nekalých živl ů ( darebák, sy čák, raubí ř, vrahoun ), jež jsou do angli čtiny p řevád ěna ekvivalenty obecn ějšího významu – tj. sy čák (v češtin ě nevzbuzuje pouze negativní konotace) = bastard (v období mezi válkami spíše ozna čuje nemanželské dít ě a není nositelem možných žertovných konotací jako dnes), vrahoun (slovo ozvláštn ěné expresivní koncovkou) = neutrální murderer .

4.3.3.4.3. Překlad reálií a kulturn ě vázaných jev ů ° Jazykové reálie a) Hrabalovská poetika Filmové dialogy jsou z většiny založené na Hrabalov ě textu, který je doslovn ě citován, avšak jednotlivé v ěty nejsou uvád ěny v originálním po řadí. Jsou p řemis ťovány, p řeskupovány a slu čovány dohromady tak, aby vyhovovaly scéná ři, který se od originálního p říb ěhu odlišuje. Hlavn ě pasáže vyprav ěč ovy jsou do zna čné míry četbou samotného románu a domácí diváci znalí p ředlohy tuto skute čnost jist ě zaznamenají. Cosset a Grafnetterová (2009, s. 39, 46, 156) uvádí, že: Hrabal ův jazyk je bohatý a komplexní po stránce lexikální, syntaktické a symbolické, dokáže obsáhnout a slovem sd ělit realitu v její mnohorozm ěrnosti. … Autor hý čká českou národní p ředstavu virtuozitou svého stylu a tématy, která odkazují jak k historické minulosti Československa a jeho r ůzným sociopolitickým kontext ům, tak ke kulturním specifi čnostem zem ě, p řičemž ponechává široký prostor existenciálním otázkám, které si klade lidská bytost. Rys p řízna čný pro autor ův rukopis je „chrlení obraz ů“ (ibid., s. 47), jakási nekone čná v ěta, která bez vy čerpání čtená ře zahlcuje novými a novými vjemy. Tento specifický hrabalovský moment se z filmového vypráv ění vytrácí. P řekladatelova práce je tím usnadn ěna, nemusí se soust ředit na zachování specifického rysu utvá řejícího poetiku románového textu.

Přestože se Hrabalovo vypráv ění pohybuje na rovin ě spisovného, literárního jazyka, text ozvlášt ňují nespisovné lidové výrazy. Autor ovšem „nesahá po zavedených, snadno použitelných jazykových obratech, nevypomáhá si ustálenými slovními spojeními, frázemi a jinými řečovými klišé“ (ibid., s. 64).

• A taky jsem poznal, co s lidma hejbá a v co lidi v ěř í a čeho jsou schopni třeba i pro pár mincí ud ělat. Jak se umí kv ůli nim p ěkn ě ohýbat, klekat, dokonce i lézt po čty řech. I za dne jsem sníval o tom, jak nabírám plné hrsti mincí a rozhazuji je jako rozséva č obilí a vidím, jak skoro nikdo neodolá a sbírá ty šestáky, jak se lidé o n ě hádají a vrážejí do sebe, beraní hlavami jeden do druhého, aby sesbírali ty moje mince, o kterých si každý myslí a p ředstírá, že pat ří jen a jen jemu.

And I discovered what motivates people and what they’re willing to do for a few coins: they’ll bend over, kneel down, and even crawl on all fours. I used to daydream about scooping up fistfuls of coins and scattering them like a sower of seed. I saw how almost no one could resist collecting those coppers, how they’d jostle each other and butt heads to snatch up my coins, coins they all thought were theirs and theirs alone.

Je z řejmé, že v rámci redukce textu do titulk ů se ztrácí poetická repetice prost řednictvím synonym a slov sémanticky p říbuzných ( co s lidma hejbá a v co lidi v ěř í = what motivates people ) nebo vypráv ění oživující částice ( třeba, i, taky, skoro, jen ), jež dotvá ří vztah mluv čího k výpov ědi, ur čují modalitu v ěty a zd ůraz ňují jednotlivé skute čnosti. Ztráta mnohdy nemotivovaná objektivními důvody redukce se odehrává p ředevším na rovin ě lexikální. Dochází ke ztrát ě živých a neot řelých obraz ů: rozséva č obilí (zavedené sower of seeds , románový p řeklad P. Wilsona, 1989: sower of wheat ), beranit hlavami jeden do druhého ( butt heads, románový p řeklad P. Wilsona, 1989: butt heads like rams – v tomto p řípad ě je ztráta motivovaná maximální délkou řádku), sesbírat (nahrazeno expresivním snatch up zd ůraz ňujícím prudkost a rychlost pohybu). Poetické I za dne jsem sníval (sloveso snívat , vytýkací částice i) se m ění na stylisticky neutrální I used to daydream . Mimo jiné se vytrácí hovorovost vyjád řená na úrovni morfematické: co s lidma hejbá . N ěmecká p řekladatelka Susan Roth k překladu Hrabala poznamenala:

Toliko vím: skoro všichni p řekladatelé si na n ěm vylámali zuby. Hrabal je spontánní a p řekladatel se v jeho textech cítí svobodn ější než nap ř. v Kunderovi, ale Hrabalovy p řeklady jsou vždy proti originálu plošší a chudší. P řekladatel je chameleón, který se musí um ět vpravit do autorova stylu, ale tak barevný jazyk a styl, jako mají Hrabalovy prózy, nedokáže napodobit ani ten nejvynalézav ější chameleón. (ibid., s. 98) Je patrné, že p řeklad filmové adaptace Hrabalova díla čelí mnoha omezením daným povahou díla (p řízna čný Hrabal ův styl a poetika) a časoprostorovými restrikcemi vlastními AV překladu.

b) Cizí jazyk ve filmu Pom ěrn ě často se setkáváme s dialogy v cizích jazycích, nejvíce je zastoupena n ěmčina. Německé dialogy nejsou do češtiny p řekládány pomocí titulk ů, nebo ť jsou parafrázovány nebo tlumo čeny samotnými postavami ve filmu (vyjma Hitlerova projevu, který je opat řen titulky). P řekladatel tento postup respektuje a n ěmecké dialogy až na výjimky nep řekládá. Němčina ve filmu není zdrojem humoru či stylistickým zám ěrem autora, spíše filmovému zpracování dodává na autenticit ě. Ú činek cizího jazyka neopat řeného titulky bude mít stejný účinek na diváka domácího i zahrani čního.

° Tematické reálie a) Toponyma Toponyma ve filmu obsažená jsou podle jejich d ůležitosti p řevád ěna r ůznými zp ůsoby:

• Generalizací: Julinka z Vršovic = J ůlinka from east Prague (Pro zahrani ční diváky jsou Vršovice nicne říkajícím místním názvem.)

• Zavedeným (oficiálním) ekvivalentem, který angli čtina p řejala z n ěmčiny: Podkrkonoší = Sudeten Mountains (postup s generaliza ční tendencí, nebo ť Podkrkonoší nerovná se Krkonoše) ; Český ráj = Bohemian Paradise; Šumava = Bohemian Forest

Stejn ě jako u spole čensko-kulturních reálií lze i u této kategorie pozorovat snahu o zachování zvláštních moment ů díla, které nejspíše anglofonním divák ům nep ředají konkrétní geografickou informaci, ale spíše zprost ředkují exotický prožitek z díla.

b) Pokrmy a nápoje Tém ěř celý d ěj filmu se odehrává v restaura čních a hotelových za řízeních, hostincích a kavárnách. P řed divákovýma o čima se rozehrává p řehlídka nejlepších kuliná řských výtvor ů oné doby. Názvy jídel a nápoj ů pronikají také do dialog ů. Typicky české názvy jsou nej čast ěji převád ěny domestika čními metodami:

• Kulturní substituce: grog = toddy

• Generalizace: plí čka na kyselo = lungs, p ůl kila uheráku = a pound of salami, kyselo a brambory = sour soup and potatoes

Zaznamenáváme také exotiza ční metody p řekladu:

• Užití oficiálního ekvivalentu: drš ťková polévka = tripe soup

Zahrani ční či mezinárodní pokrmy jsou p řekládány pomocí již zavedených ekvivalent ů, nap ř. štika na bílém vine = pike au vin blanc .

S hotelnictvím je také spojena funkce vrchního, kterou si Jan Dít ě p řed Lízou připisuje. Do angli čtiny je p řekládána výrazem maître d' pocházejícím z francouzštiny. Vzhledem k tomu, že hotel Pa říž je za řízením par excellence , tento ekvivalent je na míst ě. Ovšem otázkou je, do jaké míry užití tohoto slova modifikuje p ůvodní Hrabal ův text, který užívá stylisticky neutrálního slova vrchní (headwaiter – mj. užité v knižním překladu Paula Wilsona, 1989). P říklad ilustruje obtíž, které musí p řekladatelé z angli čtiny čelit, pokud se snaží, aby jejich text vykazoval známky vyššího stylu. Jednoduchým řešením je užití lexika odvozeným z francouzštiny, které je nositelem zmín ěných konotací. P řekladatel se musí zp ětn ě zamyslet, zda není zmín ěná slovní zásoba v rozporu s lad ěním a stylem p říb ěhu.

• A navíc jsem m ěl št ěstí, že jsem se dostal tam, kde se m ůžu nejvíc nau čit. Pod vedením vrchního, pana Sk řivánka . Titulky: My luck held, and I was placed where I could learn the most: under the tutelage of the maître d’, Mr. Sk řivanek . Román: And so I became a waiter on the floor under the guidance of the headwaiter Mr. Skfivanek .

Pozn. Zajímavostí je řešení p řepisu vlastního jména Sk řivánek . Jak bylo uvedeno výše, do p řekladu titulk ů se vloudila ortografická chyba. P řeklad románový naopak řeší p řepis jména domestika ční metodou – substituuje souhlásku ř souhláskou f, která má p řiblížit rodilým mluv čím p řibližnou fonetickou výslovnost originálu. Vhodnost tohoto řešení je diskutabilní.

c) Spole čnost a kultura Prvorepubliková m ěšťanská spole čnost se velmi ráda bavila a užívala si života. Hrabal jako symbol této bezstarostné zábavy vytvá ří hotýlek U Rajských , který za roztomilým jménem svých majitel ů ukrývá podstatu radovánek, které nabízí. Anglický p řeklad slovem Paradise také vypovídá o zábavním programu za řízení, ovšem činí tak naplno a bez diskrece, zárove ň oslabuje kouzlo, který český název podniku prop ůjčuje. Pro srovnání lze uvést exotiza ční románový p řeklad at Paradise´s , který lépe odpovídá originálu. Vypráv ění i dále naráží na ženy lehkých mrav ů. Hned jsem poznal, že to je jist ě dívka z polepšovny, nebo jedna z t ěch, které stávaly za Prašnou branou. = I knew right off that she was from reform school, or was one of those girls who stands by Prague’s Powder Tower. Překladatel převádí místní název Prašná brána zavedeným oficiálním ekvivalentem a up řes ňuje, kde se brána nachází. Ovšem nevysv ětluje, s čím bývalo toto místo spojené. Sou časný český divák z řejm ě také netuší, že zde stávaly p řed mnoha lety prostitutky. Z kontextu je v obou jazycích jasné, k jaké skute čnosti vyprav ěč odkazuje. Dalším odkazem na prvorepublikovou reálii je následující replika: Jsem vyu čená v čokoládovn ě U Maršner ů. V Orionce. = I apprenticed at the chocolate factory in Orionka. Dnešní diváci 88

znají čokoládu Orion, oblíbenou tuzemskou zna čku čokolády. Ovšem mén ě z nich ví, že čokoládovna, která zna čku zavedla, pat řila až do znárodn ění v roce 1945 rodin ě Maršner ů. Překladatel zachovává originální jméno české továrny, ovšem pro zahrani čního diváka nic ne říkající jméno majitele podniku vynechává. Známým českým vývozním artiklem je sklo zna čky Moser. Ve filmu se hovo ří o broušené míse Moser = Moser cut glass bowl . P řekladatel nevynechává jméno zna čky a nenahrazuje možným generickým hyperonymem crystal glass bowl . P řekladatel z řejm ě předpokládá, že firma Moser je známá všude ve sv ětě a u zahrani čních divák ů také vyvolává představu luxusu. Posledním p říkladem kulturní reálie je odkaz na t ělovýchovnou a vlasteneckou organizaci Sokol. V tu chvíli jsem se za čal styd ět i za to, že jsem byl p řispívajícím členem Sokola. = I was ashamed I’d been a member of the Sokol gym club. Tato reálie, pro zahrani ční diváky spíše neznámá, je zachována a vysv ětlena pomocí p řidané informace ( gym club ). V porovnání s ostatními filmy lze konstatovat, že ve filmové adaptaci románu Bohumila Hrabala dochází k zvýšené snaze zachovávat české (potažmo československé) kulturní a spole čenské reálie. Motivací je jist ě úcta k textu filmové p ředlohy, jenž pat ří ke sv ětoznámým literárním díl ům.

d) Historické reálie Děj románu, stejn ě jako d ěj filmu, prochází t řemi historickými údobími, která jako symbolické milníky odd ělují životní etapy hlavního hrdiny. První republika p ředstavuje čas bezstarostného mládí a radovánek, období mnichovského diktátu a druhé sv ětové války přináší Janovo seznámení se s dosp ělým sv ětem a jeho nástrahami, ovšem proz ření a sebezpytování p řichází až s nástupem komunistického režimu a Únorem 1948. Sv ětové dějiny byly t ěmito událostmi poznamenány jako d ějiny české, resp. československé. V každé zemi se manifestovaly jiným zp ůsobem a lze p ředpokládat, že sou časný západní divák má jen malé pov ědomí o historickém vývoji St řední Evropy po první sv ětové válce. Režisér a scénárista Anglického krále předpokládají, že domácí i zahrani ční divák ocení nenásilnou, možná až p říliš okatou, explicita ční historickou vsuvku, která d ějinné události krátce a polopaticky rekapituluje. P řekladatel nemusí mít obavy, že cílový divák neporozumí historickému kontextu:

• Tohle byla n ěmecká vesnice. Po staletí tu žili N ěmci vedle Čech ů. P řišel Hitler a Češi museli pry č. Pak Němci prohráli válku a museli odtud taky odejít. Byli odsunuti. = This was a German village. Germans

and Czechs lived side by side for centuries. Hitler came and the Czechs had to leave. Then the Germans lost the war and had to leave. They were resettled.

Použita jsou i expresivní ozna čení p říslušník ů jednotlivých ideologických či národnostních tábor ů.

• malá egerlandera čka = little Sudeten girl Egerlanderák je hovorové ozna čení pro obyvatele Chebska. V dnešní dob ě je pro v ětšinového diváka pojmem spíše neznámým, který p řesto p ředstavuje reálii ozvlášt ňující originál.

• česká soldateska = Czech rabble (titulky) = Czech jingoes (román, P. Wilson, 1989) Soldateska je hanlivé ozna čení pro neukázn ěné vojáky či vojsko, také p řenesen ě ozna čuje hrubou (vojenskou) sílu a moc (Klimeš, 1985, s. 667). Ve filmu odkazuje na hrdé Čechy, kte ří z pomsty za zabrané Sudety strhávali N ěmc ům bílé podkolenky. Výraz jingo použitý v románovém p řekladu lépe vystihuje náladu vypjatého nacionalistického cít ění než obecná nadávka rabble .

Odkazem na spole čensko-politické d ění je zmínka o Vít ězném únoru = the triumphant February putsch . Pomocí specifikace je historická reálie p řiblížena. V překladu ovšem došlo k drobné chyb ě, nebo ť nebylo zachováno velké písmeno u slova triuphant . Divák tedy m ůže chvíli váhat, zda Jan Dít ě komunistický p řevrat hodnotí s nadšením nebo ironií.

° KVJ mezi jazykem a kulturou a) Písn ě Píse ň Jaroslava Ježka Te ď ješt ě ne v dobovém záznamu evokuje náladu 30. let minulého století. Text p řekladu se svým lad ěním drží originální koncepce pís ňového textu, který není nositelem žádného skrytého významu d ůležitého pro samotný d ěj. Z důvodu zachování rýmu je pís ňový text p řekládán voln ě, obsah i nálada písn ě jsou zachovány.

b) Humor Jazykový humor stojí nap říklad na naivních reakcích vyjád řených rádoby nemotivovanou repeticí.

• Krále? Pro pána krále – vy jste obsluhoval anglickýho krále? = The king? Oh, my lord! You served the King of England? Anglický p řeklad se úsp ěšn ě snaží zachovat efekt opakování slova král užitím slova ze stejného sémantického pole ( king , lord ), které stejn ě jako v češtin ě tvo ří sou část ustáleného slovního spojení.

Humor zprost ředkovává i cizí jazyk užitý ve filmu. Profesor francouzské literatury a estetiky se snaží nau čit Marcelu francouzsky, ta jeho snahu zám ěrn ě bojkotuje. Profesor

využívá fonetické podobnosti Marceliny nedbalé, tvrdé výslovnosti slova chaire , tj. šér , a opravu výslovnosti zm ění v zakletí a vtip:

-In šér. -Je úpln ě blbá! Une chaire! -She’s an idiot. Chaire ! -In šér. -A ‘chair’ is for bending over. -Chaire! Ne šér! Mn ě. R!

V anglickém p řekladu není autorem vtipu profesor, ale Marcela. Vtip v titulcích nebyl zachován, ani rodilým mluv čím se nepoda řilo pointu vtipu rozklí čovat.

4.3.3.4.4. Strategie p řekladu KVJ: exotizace vs. domestikace Jak vyplývá z výše analyzovaných p říklad ů, domestika ční a exotiza ční metody p řekladu se navzájem dopl ňují a mísí, více však převažuje metoda exotiza ční. V porovnání s ostatními snímky je čast ěji užito specifikace či přidané informace k osv ětlení neznámé reálie, kterou se překladatel rozhodl pro cílové publikum zachovat.

• Lide český, odhodlal jsem se za souhlasu vlády = (President of the occupied lands:) Czech People, …

Z rádia hovo ří prezident Beneš. P řekladatel p římo neuvádí jeho jméno ani neup řes ňuje, že se jedná o prezidenta československého. Domníváme se spolu s p řekladatelem, že z předchozího kontextu tento fakt jasn ě vyplývá, a proto není nutné plynutí filmu rušit faktickými poznámkami a příliš podrobnými vysv ětlivkami.

Vyšší míra užití exotizace je motivována p ůvodem a reputací textu. V doprovodných reklamních textech v angli čtin ě se uvádí, že film byl nato čen na motivy sv ětoznámého literárního díla Bohumila Hrabala. P řekladatel v ědom ě či podv ědom ě tuto skute čnost reflektuje a snaží se co nejv ěrn ěji p ředat dílo v jeho jedine čnosti. S tím souvisí i zachování originálního názvu románu, který p řejímá snímek i jeho anglický AV p řeklad. Při porovnávání textu titulk ů s již existujícím anglickým p řekladem z roku 1990 se ukázalo, že John Brent se Paulem Wilsonem jist ě neinspiroval, ani nenavazoval na jednou použitá řešení obtížných míst p řekladu. V osobním rozhovoru John Brent uvedl, že po promítání filmu s anglickými titulky se na n ěj k jeho p řekvapení obrátila nakladatelská spole čnost, která vydala anglický p řeklad Hrabalova románu s tím, že jej podezírají z plagiátorství. Vše se vysv ětlilo a p řekladatel-titulká ř nebyl nijak perzekuován. Brent uvedl, že se nerad nechává ovliv ňovat a dává p řednost vlastnímu řešení – ať dobrému či špatnému, a je rad ěji, když p řípadná chyba v překladu bude opravdu jeho chybou a ne chybou n ěkoho jiného.

4.3.3.4.5. Shrnutí rozboru

Po stránce technického provedené lze hodnotit titulky k filmu Obsluhoval jsem anglického krále jako nejlepší ze čty ř analyzovaných sad. Neobsahují p řeklepy, pravopisné chyby a jejich formátování je doslova ukázkové. Je možné se domnívat, že za bezchybným provedením stojí anglická dramaturgie, nebo ť oproti originálnímu dokumentu s anglickými titulky jsou dvou řádkové titulky filmové lépe d ělené. I výskyt významových chyb je zanedbatelný. Titulky po stránce obsahové dílo p řevádí pom ěrn ě v ěrn ě. Dialogy a jednání postav retro snímk ů diváci nehodnotí tak kriticky jako dialogy film ů ze sou časnosti, u kterých je snadné rozpoznat nep řirozenost a falešnou stylizaci. Proto i náš rozbor titulk ů Musíme si pomáhat a Obsluhoval jsem anglického krále dopadl v porovnání s prvními dv ěma analyzovanými snímky lépe. Z anglických titulk ů se jistě částe čně vytratilo kouzlo Hrabalovy poetiky, ovšem díky vyšší mí ře exotizace dochází k přenosu zvláštních moment ů díla a zahrani ční diváci mají možnost shlédnout plnohodnotný AV produkt.

4.4. Výzkum působení titulk ů na rodilé mluv čí

Sou částí empirické části této práce je výzkum divácké recepce jednoho z analyzovaných film ů. Dotazníkovou metodou se pokusíme zjistit, jak na anglofonní diváky p ůsobí díl čí scény filmu, jeho hlavní hrdinové a jaký je jejich pohled na dílo jako na estetický a ideologický celek. Tento výzkum bude moci podpo řit nebo vyvrátit záv ěry analýzy titulk ů uvedené výše. Výzkum recepce by m ěl vyšší výpov ědní hodnotu, pokud by se jej ú častnili i čeští respondenti. Takovéto šet ření by vyžadovalo více prostoru, proto je nad možnosti naší práce.

4.4.1. Anketní dotazník Pro ú čel výzkumu byl zvolen snímek Bohdana Slámy Divoké v čely (2001)54 . Ze čtve řice analyzovaných film ů se jedná o nejspecifi čtější dílo zobrazující reálný výsek české kultury. Pro d ůkladné pochopení filmu musí divák disponovat specifickými znalostmi českého, resp. moravsko-slezského prost ředí a jazyka, v opa čném p řípad ě m ůže film působit velmi neur čit ě a nepochopení um ěleckého zám ěru je nasnad ě. K výzkumu divácké recepce byla zvolena metoda anketního dotazování, kterou Velký sociologický slovník definuje jako nesystematický pr ůzkum názor ů dotazem u obvykle malé skupiny respondent ů, jejichž výb ěr a zp ůsob vypl ňování dotazníku podléhá minimální kontrole (Linhart, 1996, s. 76). Skupina respondentů nemohla být p ředem vybrána, jejich účast na anket ě byla náhodná a dobrovolná. V instrukcích bylo up řesn ěno, že cílovou skupinou jsou rodilí mluv čí angli čtiny, kte ří mají nulový nebo jen velmi omezený kontakt s Českou republikou a nemluví česky. Podle pokyn ů si ú častníci opat řili příslušné soubory obsahující film s titulky a dotazník. Po zhlédnutí filmu vyplnili dvoustránkový dotazník a v elektronické podob ě jej zaslali zp ět. S ohledem na časovou náro čnost úkolu byla očekávána nízká ú čast. Proto byl stanoven minimální po čet zú častněných na 15 respondent ů. Je z řejmé, že výsledky ankety nelze kvantifikovat ani zobec ňovat, ovšem poslouží jako zajímavá ilustrace a mozaika názor ů náhodných zahrani čních divák ů na jeden z analyzovaných film ů. Anketní dotazník, jenž je sou částí p říloh této práce (s. 115), byl vytvo řen za ú čelem zjiš ťování diváckých názor ů na film a realitu, kterou zobrazuje. Kvalitativní, vesm ěs otev řené otázky v první části byly koncipovány velmi obecn ě, aby divák nem ěl pocit, že je testována jeho pozornost. Byl kladen důraz na zjiš ťování pocit ů a dojm ů, kterými p ůsobí prost ředí filmu

54 Podrobné informace o snímku: s. 43 93

a jeho hlavní hrdinové (otázky 2, 6). D ůležitým momentem bylo odhalování jejich vzájemných vztah ů (otázka 3), v mnoha p řípadech siln ě podmín ěnými nejen gesty a výrazem, ale především jazykem a zp ůsobem vyjad řování. Pozornost byla v ěnována potencionáln ě šokujícím scénám a vnímání rozdíl ů mezi domácí a cílovou kulturou (otázky 1, 5, 8). Dotazník se mj. soust ředil na subjektivní hodnocení kvality titulk ů a míru porozum ění ze strany divák ů (otázka 9). Ve druhé části dotazníku byly zjiš ťovány obecné demografické a sociografické údaje o respondentech a míra jejich obeznámenosti s českou kulturou.

4.4.2. Deskripce vzorku respondent ů Výzkumu se zú častnilo celkem 16 zahrani čních divák ů (8 Ameri čan ů, 1 Australan, 6 Brit ů, 1 Skot). V ěk respondent ů se pohyboval pouze od 26 let výše, konkrétn ě v anket ě odpovídalo 10 osob mezi 26–50 lety a 6 osob starších 51 let, z toho 7 muž ů a 8 žen. Jeden respondent dosáhl st ředního vzd ělání, 3 studovali vyšší st řední školu, 8 dosáhlo bakalá řského titulu, 3 magisterského titulu a 1 doktorského titulu. Šest respondent ů nemluví žádným cizím jazykem, ostatní hovo ří jedním až t řemi jazyky (francouzsky, n ěmecky, špan ělsky nebo italsky). Přestože byli jako cíloví respondenti definováni diváci s omezenou znalostí české kultury, do ankety se ze zv ědavosti zapojili i jedinci, kte ří českou kulturu znají a mají k ní blízko. Tato skute čnost umožnila formulovat zajímavá názorová srovnání. Obeznámení zú častn ěných s jazykem a kulturou je znázorn ěná v následujícím schématu:

Kontakt s českou kulturou žádný: 1 respondent nulová, stupe ň 1 55 : 12 respondent ů omezený: 7 respondent ů pravidelný: 4 respondenti

Znalost ČJ: velmi omezená, st. 2: 3 respondenti omezený: 1 respondent pravidelný: 2 respondenti

vynikající, st. 4: 1 respondent pravidelný: 1 respondent

Obr. 5 Obeznámenost respondent ů s českým jazykem a kulturou

Ze schématu vyplývá, že ankety se zú častnilo pouze 9 respondent ů (ozna čeni zeleným písmem ), kte ří odpovídají požadavk ům kladeným na cílovou skupinu (nulová či omezená

55 V dotazníku ozna čeno na stupnici od jedné (nulová) do p ěti (rodilá jazyková kompetence). 94

znalost jazyka a nízká míru styku s kulturou). Jejich odpov ědi budou kontrastivn ě porovnány s odpov ěď mi divák ů, kte ří dle svého soudu disponují ur čitou znalostí jazyka a/nebo kultury.

4.4.3. Hodnocení díl čích prvk ů

• Technické zpracování titulk ů a chybovost: Deset ze šestnácti respondent ů zaznamenalo v titulcích chybu technického, typografického nebo jazykového rázu. Všichni byli schopni chybu konkrétn ě pojmenovat, což sv ědčí o vysoce rušivém efektu chyby v titulcích. Nejvíce respondent ům vadilo zam ěň ování tvar ů your a you´re , dále pak místy rychlá expozice titulk ů.

• Hodnocení postav Respondenti m ěli za úkol charakterizovat filmové postavy pomocí 3–5 p řídavných jmen (ne vždy ovšem použili pouze p řídavná jména). Veškerá užitá adjektiva byla systematicky p řiřazena k daným postavám a byla sledována korelace užitých výraz ů. Hodnocené postavy jsou zahrani čními diváky vnímány následovn ě:

Kája (hodnocen celkem 48 adjektivy): Tato postava byla nej čast ěji charakterizována jako naivní (7x), dobrosrde čná (7x), plachá (6x), jednoduchá (5x), dále jako ztracená či bezradná (2x), tichá (2x). Malé spektrum užitých hodnotících adjektiv ukazuje na snadnou za řaditelnost a typologizaci postavy. Kájovo verbální vyjad řování je velmi omezené, charakter této postavy vystihuje spíše její nonverbální projev. Hodnocení publika je založeno spíše na vizuálních vjemech, a proto je velmi homogenní. Diváci ho litují, jeho vystupování jim nep řijde zábavné nebo úsm ěvné.

Petr (hodnocen celkem 30 adjektivy): Petr je podle zahrani čních divák ů nezodpov ědný (3x), sexy (3x), podnikavý (2x), ochranitelský v ůč i Kájovi (2x), dále pak prot řelý sv ětem, vzd ělaný nebo naopak nevzd ělaný, nezávislý, líný nebo naopak dravý, jednoduchý nebo naopak kultivovaný, rozt ěkaný atd. Zahrani ční diváci nemají na postavu Petra jednotný názor, mnohdy je charakterizován naprosto protich ůdnými p řídavnými jmény. Postava se realizuje p ředevším prost řednictvím svým promluv, mén ě prost řednictvím nonverbálních projev ů. Titulky hrají v p řenosu charakteristik této postavy d ůležitou roli.

Babi čka (hodnocena 46 adjektivy): Babi čku diváci hodnotí jako neústupnou (5x), plnou p ředsudk ů (5x), zaho řklou (4x), zlou (3x), domýšlivou (3x), arogantní (2x), panova čnou (2x), milující (2x) nebo naopak nemilující a necitlivou (2x), odevzdanou (2x), neš ťastnou, zábavnou, pokrokovou nebo naopak staromódní. V ětšina divák ů jí p řisuzuje 95

velmi negativní vlastnosti a jen n ěkte ří dokázali pochopit její skute čnou povahu (p ředevším ti, kte ří uvedli, že rozumí česky). Její vlastnosti se nemanifestují pouze prostřednictvím jejího chování, ale p ředevším prost řednictvím verbálního projevu, který v anglickém p řekladu často vyzní hrub ěji než český originál. Dva diváci post řehli, že babi čka užívá lexikum náležící do vyššího slovního rejstříku, pouze jeden zmínil humorný efekt daného jevu.

Otec (hodnocen 40 adjektivy): Zahrani čním divák ům se otec jeví jako zaho řklý (6x), posedlý duchovnem (5x), špatný či neschopný rodi č (5x), ztracený (3x), zklamaný životem, rezignovaný. Otec p ůsobí jako depresivní, smutná, zneuznaná postava, která neví, jak se vypo řádat s realitou. Pom ěrn ě homogenní názor na tuto postavu pramení z jednoznačnosti jeho filozofických dialog ů, které v kontrastu s neut ěšeným, duchaprázdným prost ředím vyznívají absurdn ě a nepochopiteln ě.

Božka (hodnocena 45 adjektivy): Božku charakterizují diváci pomocí sémanticky nesourodých p řídavných jmen. Božka se jeví jako atraktivní (5x), nespokojená (3x), znud ěná (3x), pracovitá (3x), bez ambicí (3x), toužící po lepším život ě, nestálá, komplikovaná, rozmrzelá, inteligentní nebo naopak hloupá. Božka je hodnocena ambivalentn ě, nebo ť její postava je založena především na dialozích a jemn ě odstín ěných replikách.

La ďa (hodnocen 43 adjektivy): La ďa je nej čast ěji vnímán jako mladík sebest ředný (7x), posedlý Michaelem Jacksonem (6x), hloupý (5x), nejistý (4x), nevysp ělý (2x), zranitelný (2x) či s hlavou v oblacích (3x). Diváci La ďu hodnotí p ředevším prost řednictvím jeho obsese, k řiklavých gest a hloupých poznámek. Někte ří pochopili, že La ďa není drzý frajírek, ale že bojuje s nedostatkem sebed ůvěry. Nicmén ě žádný ze zahrani čních divák ů nedokázal vypozorovat La ďovu dobrosrde čnost. Lze usoudit, že vizuální složka p řevážila verbální složku poukazující na hlubší povahové rysy Ladi.

• Porozum ění díl čím scénám Úvodní scéna s lesními d ělnicemi chystajícími se do práce: Pět divák ů v ůbec nepochopilo, co ženy d ělají a jaké je jejich zam ěstnání, pro č pijí, kou ří a tan čí. P řišlo jim zvláštní, že se „zábavy“ neú častní žádní muži. Ostatní diváci se dovtípili, že ženy pracují v lese, zarazila je však nez řízená konzumace alkoholu. Scéna na h řbitov ě (krádež petroleje): Většina divák ů zavrhla, že by v jejich zemi mohlo na h řbitov ě dojít ke krádeži (4x rozhodn ě ne, 7x spíše ne), dva diváci takovou možnost p řipustili, zbytek pravd ěpodobnost 96

krádeže potvrzuje. Krádeže kv ětinové výzdoby podv ědom ě pat ří k českému „h řbitovnímu koloritu“. Čech ům narážka na tento druh drobné kriminality m ůže p řijít úsm ěvná, cizince spíše pohorší. Někte ří diváci si nebyli jisti, zda je babi čka otcovou matkou nebo tchýní. Domácím divák ům je jasné, že je jeho matkou, nebo ť zp ůsob, jakým komunikují, by ve vztahu tchýn ě a zet ě nebyl p řijatelný. V ětšina divák ů vycítila odsekávání a ironii, n ěkte ří explicitn ě uvádí, že titulky jim na rozdíl od vizuální složky tento pocit nedokázaly zprost ředkovat. Deset divák ů uvedlo, že nemají pocit, že by postavy mluvili výrazným ná řečím, p ět divák ů m ělo pocit, že by tomu tak být mohlo a pouze jeden divák (hovo řící česky) si touto skute čností byl jist. Titulky rýma řovský dialekt nezachovávají, objektivn ě to není možné a lidé neznalí jazyka originálu většinou tuto skute čnost nezaznamenají.

• Nejasnosti podmín ěné neznalostí kultury Momenty, které diváci ozna čili za nejasné, jsou: - Název filmu – jedná se o ustálené slovní spojení? - Scéna s lesními dělnicemi p řipravujícími se na pracovní den - Je návšt ěva hřbitova zvláštní českou tradicí? - Pro č se konala hasi čská zábava? Pro č losovala tombolu panna? - Mají zvolené písn ě n ějaký zvláštní význam v kontextu filmového díla? Jaký je jejich „pravý“ význam? - Pocit ztráty v překladu - Celý film nedával žádný smysl t řem respondent ům.

• Kulturní šok - Neut ěšené sociální pom ěry, nadm ěrná konzumace alkoholu a cigaret Pozn. Diváci, kte ří zmínili tyto dva momenty, se domnívají, že film lze považovat za stereotypní zobrazení České republiky (st řední Evropy), zárove ň poukazují na možný negativní dopad filmu na pov ěst ČR v zahrani čí. - Panna losující tombolu - Zpravodajství p ředávané místním rozhlasem (nesprávné pochopení ze strany diváka) - La ďa stále zmi ňující linoleum - Excentrický pražský kolega - Sedm respondent ů (jeden starší 51 let) nevid ělo na filmu nic šokujícího. 97

• Humor Humorný efekt vyvolávají: - La ďovo tane ční um ění (7x) - Excentrický pražský kolega (4x) - Opožd ěná váno ční nadílka pro Petra (2x) - Babi čč ina neomalenost (2x) - Scéna na h řbitov ě (2x) - Scéna s Pepsi - Hloupé dovád ění opilých na zábav ě - Čty ři respondenti nevidí na filmu nic humorného.

4.4.4. Celkový dojem z filmu Respondenti bez vazeb na českou kulturu hodnotili snímek jako depresivní, smutný, nezajímavý a p ředevším nelichotivý pro Českou republiku 56 . D ěj filmu mnohým z nich nedával smysl, často m ěli chu ť sledování p řerušit, mj. z důvodu pomalého tempa filmu, který dle jejich názoru postrádal d ějový vrchol. Postavy ve snímku hodnotili jako politováníhodné. Nejvíce se pozastavovali nad špatnými socioekonomickými podmínkami a nemožností postav vymanit se vlastnímu osudu. Respondenti znalí české kultury byli ke snímku shovívav ější, dokázali ocenit humorné scény a snímek jim p řišel do jisté míry zajímavý. Výzkumu se ú častnil též Ameri čan hovo řící česky, který žil deset let v Čechách. Film jej doslova nadchnul, jeho odpov ědi na anketní otázky se výrazn ě lišily od odpov ědí ostatních divák ů. Lze říci, že se spíše blížily možným reakcím domácích divák ů.

4.4.5. Porovnání výsledk ů ankety s analýzou titulk ů Výsledky ankety potvrzují zjišt ění vzešlá z předchozí analýzy titulk ů k filmu Divoké v čely . Názory respondent ů vycházely spíše z informací p ředaných obrazovým neverbálním kódem (chování Káji či La ďi, nadm ěrná konzumace alkoholu, chudoba apod.). Zde lze vypozorovat souvislost se stížnostmi na ned ějovost snímku, který považovali zahrani ční diváci za nudný a nezajímavý. Čeští diváci, kte ří si mohou vychutnat všechny čty ři složky AV textu, nad snímkem tímto zp ůsobem nep řemýšlí. Respondenti nezaznamenali zvláštnosti mluvy místních obyvatel, obtížn ěji se jim hodnotily vztahy mezi jednotlivými postavami, nemohli ocenit

56 Muselo jim být vysv ětlováno, pro č byl pro ú čely ankety zvolen tento „ot řesný“ film. 98

volbu hudebního doprovodu. Scény zobrazující b ěžný život (lesní d ělnice v práci, návšt ěva hřbitova, hasi čská zábava) vyzn ěly nepochopiteln ě a vzdálen ě. Anglické titulky nem ěly šanci zahrani čním divák ům p řiblížit podstatu filmu. Naše tvrzení, že především ženské hrdinky v titulcích zhrubly, se potvrdilo. Diváci hodnotili velmi negativn ě nap říklad postavu babi čky. I postava La ďi, ve své podstat ě dobrosrde čná, byla hodnocena negativn ě. Výklad filmu zahrani čními diváky neodpovídá zám ěru tv ůrc ů57 , kte ří necht ěli nato čit film o chudob ě, neut ěšených životních podmínkách či nemožnosti vymanit se vlastnímu osudu. M ůžeme konstatovat, že ideov ě-estetický zám ěr díla p řenesen nebyl. Nebyl p řenesen pomocí titulk ů, ovšem zdá se, že jej nep řenesl ani kanál vizuální. Zahrani ční diváci málokdy ocenili zajímavou práci kamery či poetiku podzimní p řírody, humorné narážky na dobu dávno minulou (porcelánový jelen, vzory na zdi malované vále čkem, plakáty z časopisu Bravo apod.). Sv ět zobrazený ve Slámov ě filmu je pro západní diváky p říliš vzdálený, do jisté míry exotický a obtížn ě pochopitelný. Při porovnání analyzovaných film ů vyšla najevo zajímavá skute čnost. Hrdiny všech čty ř snímk ů spojuje jeden na první pohled nepatrný, o to zásadn ější, specificky český rys. Všichni hrdinové jsou vlastn ě antihrdiny, jež Petr Kyloušek (In Cosset a Grafnetterová, 2009, s. 44) popisuje jako „plebejské, oby čejné, mytomany, znevážené intelektuály, idioty nebo bezmocné blázny, atd. – budou často stát proti b ěhu d ějin, proti historickému rozumu, proti uznávaným hodnotám. Lze v tom vid ět obraz české identity a ochrannou masku, která umož ňuje p řeci jenom, na okraji, podílet se na velkém dobrodružství humanity.“ Tento rys české literární a filmové tvorby je možné považovat za specifi čnost hlubšího charakteru, kterou nelze bez ztráty domácích konotací p ředat, nebo ť charakter klasických západních hrdin ů se od pojetí českého (anti)hrdiny liší.

57 Citace Bohdana Slámy, s. 44. 99

5. ZÁV ĚR

Tato diplomová práce m ěla za úkol osv ětlit zp ůsob, jakým probíhá vznik cizojazy čných titulk ů k českým film ům vysílaným do sout ěže o prestižní ocen ění Oscar. V praktické části se práce pokusila definovat úskalí přenosu ideov ě-estetického obsahu děl prost řednictvím anglických titulk ů. Byly formulovány tři pracovní hypotézy. První p ředpokládala, že formální kvalita titulk ů ur čených pro prestižní zahrani ční sout ěže a festivaly bude vysoká. Analýza první hypotézu nepotvrdila, nebo ť t ři ze čty ř film ů byly opat řeny formáln ě nevyhovujícími titulky. Nejlépe hodnocené titulky byly sou částí DVD vydaného britskou distribu ční spole čností 58 . Druhá hypotéza p ředpokládala, že p řenos KVJ do majoritní kultury prost řednictvím titulk ů bude probíhat spíše omezen ě. Tato hypotéza se potvrdila u t ří ze čty ř film ů. U většiny analyzovaných jev ů jsme zaznamenali ztrátu zvláštního momentu. T řetí hypotéza hovo řila o vyšší mí ře používání domestika čních metod p řekladu. Hypotéza se potvrdila u t ří ze čty ř film ů. Jediný film Obsluhoval jsem anglického krále má tendenci zachovávat analyzované KVJ, nejspíše pod vlivem věhlasu románové p ředlohy Bohumila Hrabala. Lze konstatovat, že české filmy nejsou zahrani čním divák ům představovány v plné významové a výrazové odstín ěnosti. Anglické titulky bez problém ů p řenáší d ějový obsah, ovšem nep řenáší hlubší významy d ůležité pro pochopení um ěleckého zám ěru a poetiky d ěl.

Výsledky analýzy lze shrnout následovn ě: Vnit řní faktory zamezující přenosu KVJ spat řujeme p ředevším v následujících momentech p řekladu:

• Ztráta výrazu: Nemožnost plného převodu idiolektu, sociolektu či dialektu zap říčiňuje stírání výrazu postav nebo zesilování nejprominentnějších výrazových charakteristik. Na fonetické, morfematické a lexikální úrovni se v překladu zkoumaného materiálu většinou neda řilo zapojit vhodné ekvivalenty, následn ě docházelo k porušení charakterizace postav.

• Ztráta emo čního zabarvení dialogů: Ironie, ušt ěpa čnost, nadsázka a jiné intona ční polohy jsou prost řednictvím titulk ů obtížn ě p řenositelné.

• Omezení časoprostorové a apel na zachování spisovné podoby jazyka v titulcích zna čně omezuje překladatelovu práci. Tento bod úzce souvisí s výše uvedenými tvrzeními. P řekladatel často kv ůli restrikcím daným formátem titulk ů nemá možnost

58 Zda je vyšší kvalita tohoto produktu v porovnání s tuzemskými DVD dílem náhody nebo faktem, vyžaduje podrobn ější kvalitativní studii operující s v ětším množství vzork ů. 100

použít výrazov ě p řesn ější či exoti čtější řešení, jež by muselo být opat řené vysv ětlivkou. Vn ější faktory ovliv ňující přenos ideov ě-estetické koncepce českých film ů lze klasifikovat do následujících skupin:

• Nerovný vztah malé a velké kultury: Pozice snímku pocházejícího z malé, mén ě známé kultury je v prost ředí kultury majoritní obtížná. Vnímání neobvyklých skute čností zobrazených ve filmu se snadn ěji setká s odmítnutím, než se snahou porozum ět odlišnostem a jejich p říčinám. Z tohoto d ůvodu užívá p řekladatel převážn ě domestika ční metodu, která neumožní p ředání specifických význam ů díla.

• Časová tíse ň / zp ůsob práce p řekladatele: Pokud se p řekladatel dostate čně neobeznámí s filmovým materiálem, nedokáže odhalit všechny významové složky díla. Výsledný produkt bude p ředávat pouze povrchní či nejprominentn ější roviny snímku a tím dojde ke zkreslení.

• Nedostate čná kontrola finálního produktu: Veškeré chyby v titulcích nep řízniv ě ovliv ňují výslednou recepci díla.

• Filmová látka: Z analýzy vyplynulo, že obtížn ěji p řenositelné jsou KVJ snímk ů se sou časným tématem. Využívají odkaz ů na domácí sociokulturní realitu a aktuální podobu jazyka, tedy momenty obtížn ě zprost ředkovatelné zahrani čním divák ům. Čím nižší je míra stylizovanosti filmových dialog ů, tím obtížn ější je p řenos do cizího jazyka.

Hledání jednotící normy aplikovatelné na titulkovaný převod specifických jev ů vázaných na minoritní kulturu je velmi obtížné. P řekladatel se musí řídit p ředevším vizuálním kódem materiálu, který vždy pracuje s rozdílnou látkou a je vystav ěn na rozdílných ideov ě- estetických základech. Dalším problematickým faktorem je nedefinovatelný charakter cílového publika. Anglické titulky k filmu se po řizují ješt ě před dokon čením snímku, nebo ť se již ví, že film se zú častní zahrani čních festival ů, ale teoreticky i oscarové sout ěže. „Oscaroví“ diváci věkového pr ůměru 62 let mají konzervativn ější preference než mladí návšt ěvníci zahrani čních filmových festival ů. Rozhodování o českých nominacích by se m ělo řídit objektivním hodnocením filmové látky, která by v případ ě vyslání do zahrani čí nem ěla být vystav ěna především na jedine čných kulturních a jazykových jevech. S velkou pravd ěpodobností nebudou v překladu zachovány, a pokud ano, zahrani ční diváci je kv ůli vysoké pravd ěpodobnosti nepochopení neocení. Takovýto film (nap ř. námi analyzované Divoké v čely ) cizí publikum nezaujme.

101

Platnost záv ěrů této práce naráží na subjektivní volbu analyzovaných excerpt a omezený rozsah filmového materiálu, který by také zasloužil práci s žánrov ě r ůznorod ější látkou. Výzkum s rodilými mluv čími angli čtiny by měl jist ě vyšší výpov ědní hodnotu, kdyby se ankety zárove ň ú častnil po četn ější vzorek českých a zahrani čních respondent ů. I p řes výše zmín ěné nedostatky v ěř íme, že tato práce by mohla posloužit jako stru čný teoretický p řehled a inspirace budoucím p řekladatel ům titulk ů, zajímavé informace by v ní mohli nalézt i filmoví odborníci, kte ří se podílejí na nominování českých snímk ů do zahrani čních sout ěží.

102

SHRNUTÍ

Tato diplomová práce se zabývá p řenosem českých jazykových a kulturních specifik prost řednictvím anglických titulk ů. Na p říkladu čty ř sou časných film ů nominovaných Českou republikou do sout ěže americké Akademie filmových um ění a v ěd Oscar se pokusí objasnit, do jaké míry mohou titulky ovlivnit ideov ě-estetickou recepci díla v zahrani čí. Práce se skládá ze dvou částí – teoretické a empirické. V teoretické části je definován audiovizuální text a jeho vlastnosti, dále jsou představeny existující podoby titulk ů, následuje popis vnit řního i vn ějšího procesu vzniku interlingválních filmových titulk ů. Práce představuje pojem kulturn ě vázaných jev ů, které s přihlédnutím k odborné literatu ře d ělí do t ří kategorií. Následn ě p řibližuje zp ůsob a úskalí p řekladu t ěchto jev ů. Také je p ředstaven pojem malé a velké kultury v souvislosti s vým ěnou kulturních artefakt ů a objevuje se krátké zamyšlení nad pozicí českého filmového exportu. V empirické části jsou podrobn ě p ředstaveny čty ři analyzované filmy – Divoké v čely, Horem pádem, Musíme si pomáhat a Obsluhoval jsem anglického krále . Krom ě d ějového obsahu snímk ů práce také nasti ňuje jejich pozici v rámci české kinematografie. Jsou vyzdviženy kulturn ě a jazykov ě specifické momenty snímk ů, které se teoreticky mohou „vzpírat p řekladu“. V další podkapitole se čtená ř seznamuje s oscarovou sout ěží. Následuje analýza audiovizuálního materiálu podle p ředem zvolených kategorií (technické provedení, převod kulturních jev ů, p řevažující p řekladová strategie). Cílem analýzy je ov ěř it formulované hypotézy. První hypotéza p ředpokládá, že kvalita technického provedení titulk ů bude vysoká, nebo ť jsou po řízeny za ú čelem ú časti na prestižní zahrani ční sout ěži. Druhá a t řetí hypotéza o čekává nízkou míru p řenositelnosti kulturn ě vázaných jev ů vycházejících z minoritní kultury a s tím související vyšší míru užití domestika čních strategií p řekladu. Pomocí excerpt obsahujících kulturn ě vázané jevy byly zkoumány p řekladové tendence. U tří ze čty ř analyzovaných film ů se první hypotéza nepotvrdila. Druhá a t řetí hypotéza se potvrdila u t ří ze čty ř analyzovaných snímk ů. P řevod obecn ě vykazoval vysokou míru užití domestika čních metod p řekladu, konkrétn ě generalizaci a kulturní substituci. Z analýzy mj. vyplynulo, že p ři překladu filmové látky ze sou časnosti dochází mnohem snáze ke stírání či neutralizování charakterových kvalit postav a tím k nenapravitelné ztrát ě ideov ě- estetického konceptu díla. Obecn ě lze říci, že KVJ z film ů minoritní kultury se obtížn ě předávají divákům z majoritních kultur, nebo ť míra jejich obeznámenosti s kulturou vysílající film je v ětšinou nízká.

103

SUMMARY

This diploma thesis focuses on the transfer of Czech linguistic and cultural specificities through English subtitles. Using four Oscar-nominated Czech films, it endeavours to explain to what extent English can influence and assist the understanding and artistic values of a Czech feature film when screened to a foreign audience. This paper consists of two parts – a theoretical and an empirical one. The theoretical part defines an audiovisual text and its characteristics, introduces existing forms of subtitles, as well as internal and external processes of interlingual subtitling and, besides, it outlines culture-bound references and their three categories. The paper then talks about possible constraints and methods applied to translation of the above mentioned culture-bound references, the notion of minor vs. major culture and the exchange of their artefacts and eventually, the position of Czech feature film export is briefly contemplated. The empirical part introduces the four feature films ( The Wild Bees , Up and Down , Divided We Fall and I Served the King of England ) in detail. Alongside their plots, this work tries to describe their position within the Czech cinema and it stresses out culture specific moments that might resist the translation process. Later, it presents the Academy Award competition for Best Foreign Language Film, its nomination and voting process and an empirical analysis of the four films, examining them from three different perspectives (technical execution, culture-bound references transfer and prevailing translation strategy). The analysis aims at confirming three hypotheses: the first one states that technical quality will be very high given that the films are to attend prestigious festivals and competitions, the second hypothesis expects a low transfer of culture-bound references and the third hypothesis therefore presumes that the domestication methods of translation will prevail. Translation methods and tendencies were examined using excerpts with culture-bound references. The first hypothesis was refuted in three out of four films. The second and third hypotheses were confirmed in three out of four films. The translation was using domesticating strategies such as cultural substitution or generalisation. The analysis also showed that when subtitling a feature film on a contemporary topic, the qualities of the characters are more easily lost in comparison with subtitling a film taking place in the past. In addition, we can acknowledge that, besides inherent technical constraints, culture-bound references in minor culture films are transferred with difficulty to major culture audiences due to a lower proliferation of the minor culture characteristics, resulting in a partial loss of the artistic and ideological concept of the filmic work. 104

BIBLIOGRAFIE

Primární zdroje:

Anglické titulky k film ům (dokument WORD): Divoké v čely , Horem pádem , Obsluhoval jsem anglického krále

BRENT, John. Osobní rozhovor E. Z. S Johnem Brentem, 9. 4. 2013.

CZESANY DVO ŘÁKOVÁ, Tereza. Osobní rozhovor E. Z. S Mgr. MgA. Terezou Czesany Dvo řákovou, Ph.D. z 22. 7. 2013.

Dialogové listiny film ů (dokument WORD): Divoké v čely , Horem pádem , Obsluhoval jsem anglického krále; vše p řeklad John Brent

HŘEBEJK, Jan. Horem Pádem [film na DVD]. Praha: Sony Music Entertainment, 2005.

HŘEBEJK, Jan. Musíme si pomáhat [film na DVD]. Praha: Sony Music / Bonton, 2000.

HŘEBEJK, Jan. Up and Down [film na DVD]. Culver City: Sony Pictures Home Entertainment, 2004.

KLIMEŠ, Ivan. Osobní rozhovor E. Z. s doc. Ph.Dr. Ivanem Klimešem, 14. 3. 2013.

LIBOVICKÁ, Irena. Emailová korespondence E. Z. S Irenou Libovickou, 7. 6. 2012

MATHÉ, Ivo. Osobní rozhovor E. Z. S doc. Ivem Mathém, 20. 4. 2013.

MENZEL, Ji ří. I Served the King of England [film na DVD]. Shenley: Arrow Films, 2008.

POSPÍCHALOVÁ, Lenka. Emailová korespondence E.Z. s Lenkou Pospíchalovou, 5. 12. 2012 – 28. 4. 2013.

SEMORÁDOVÁ, Otilie. Emailová korespondence E. Z. S Otilií Semorádovou, 3. 4. 2013

SLÁMA, Bohdan. Divoké v čely [film na DVD]. Praha: Cineart TV, 2001.

Sekundární zdroje:

BAKER, Mona a Gabriela SALDANHA. Routledge encyclopedia of translation studies . 2. new ed. London: Routledge, 2011, 674 s.

BOGUCKI, Łukasz (2009) Amateur Subtitling on the Internet, In Jorge Díaz Cintas and Gunilla Anderman (eds) Audiovisual Translation: Language Transfer on Screen . Basingstoke: Palgrave Macmillan, s. 49–57.

105

CASETTI, Francesco. Filmové teorie 1945-1990 . 1. vyd. V Praze: Akademie múzických um ění, 2008. 406 s.

CATTRYSSE, Patrick. Multimedia & translation: Methodological considerations. In GOTTLIEB, Henrik a Yves GAMBIER. (Multi) media Translation: Concepts, Practices and Research . Amsterdam: Benjamins, 2001, 1–12 s.

CAVALIERE, Flavia. Measuring the perception of the screen translation of Un Posto al Sole. In CHIARO, Delia, Christine HEISS a Chiara BUCARIA. Between text and image: updating research in screen translation . Amsterdam: John Benjamins, 2008, s. 165–180.

COSSET, Pierre-Laurent a GRAFNETTEROVÁ, Lenka. Jak čtou Češi, Francouzi a N ěmci Hrabalova Anglického krále: esej ze sociologie četby . Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. 224 s. Knižnice Sociologické aktuality; sv. 17.

ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. 2. p řeprac. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2000, 407 s.

DÍAZ CINTAS, Jorge (ed.). New trends in audiovisual translation. Bristol, Buffalo and Toronto: Multilingual Matters, 2009, 270 s.

DÍAZ CINTAS, Jorge. La traducción audiovisual : el subtitulado. Salamanca: Ediciones Almar, 2001, 173 s.

DÍAZ-CINTAS, Jorge a Aline REMAEL. Audiovisual Translation: Subtitling . Manchester: St. Jerome Pub., 2007, 272 s.

DRATVA, František. Teorie titulkování . In ToP 93/2009, s. 9–12.

DUŠKOVÁ, Libuše. Mluvnice sou časné angli čtiny na pozadí češtiny . 3. vyd. Praha: Academia, 2003, 673 s.

FILA, Kamil. Neuvidíte ve vašich kinech . Respek. 2013, ro č. 24, č. 25, s. 53.

GAMBIER, YVES. Recent developments and challenges in audiovisual translation research . In Between Text and Image: Updating research in screen translation . Chiaro, Delia – Heiss, Christine – Bucaria, Chiara. Amsterdam: John Benjamins, 2008. s. 11-33.

GĄSIOR, Paulina. The Taming of the Eastern European Beast? A Case Study of the Translation of a Polish Novel into English. In FAWCETT, Antoinette, Karla

GEORGAKOPOULOU, Panayota. Subtitling for the DVD Industry. In Jorge Díaz Cintas and Gunilla Anderman (eds). Audiovisual Translation: Language Transfer on Screen . Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2009, s. 21–35.

GOTTLIEB, Henrik a Yves GAMBIER. (Multi) media Translation: Concepts, Practices and Research . Amsterdam: Benjamins, 2001, 298 s.

106

GOTTLIEB, HENRIK. Subtitling: Diagonal Translation . In Perspectives: Studies in Translatology, 2:1. 1994, s. 101-119.

GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. Příru ční mluvnice češtiny . Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003, 799 s.

GUADARRAMA a Rebecca Hyde PARKER. Translation: theory and practice in dialogue . London: Continuum, 2010, s. 147–163.

GUILLOT, Marie-Noëlle. Film Subtitles from a Cross-cultiral Pragmatics Perspective . In The Translator, 16:1. 2010, s. 69–90.

HATIM, Basil a Ian MASON. The Translator as Communicator . 1st ed. London: Routledge, 1997, 244 s.

HRABAL, Bohumil. I served the King of England . 1st U.S. edition. New York: Harcourt Brace Jovanovich, 1989. 243 s.

HRABAL, Bohumil. Obsluhoval jsem anglického krále . Vyd. v ČS 2. Praha: Československý spisovatel, 1990. 203 s.

CHAUME, Frederic. Cine y traducción. Madrid: Ediciones Cátedra, 2004, 336 s.

CHIARO, Delia. Issues in Audiovisual Translation – Subtitling. In MUNDAY, Jeremy (ed.), The Routledge Companion to Translation Studies . London: Routledge, 2009, s. 141–165.

CHUANG, Ying-Ting. Studying subtitle translation from a multi-modal approach . In Babel 52:4. 2006, s. 372–383.

IORDANOVA, Dina. Cinema of the other Europe: the industry and artistry of East Central European film . 1st. publ. London: Wallflower Press, 2003, 224 s.

IVARSSON, Jan. Subtitling for the Media: A Handbook of an Art . Transedit, 1992, 199 s.

KATAN, David. Translation as Intercultural Communication. In MUNDAY, Jeremy (ed.), The Routledge Companion to Translation Studies . London: Routledge, 2009, s. 74–92.

KAUTSKÝ, Old řich. Dabing, ano i ne . Praha: Publika ční odd ělení Českého filmového ústavu, 1970, 85 s.

KNITTLOVÁ, Dagmar, Bronislava GRYGOVÁ a Jitka ZEHNALOVÁ. Překlad a překládání . 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 291 s.

LAKS, Simon. Le sous-titrage des films. Sa technique. Son esthétique. Pa říž: Nepublikovaný rukopis, 1957.

LEVÝ, Ji ří. Um ění p řekladu . 4., upr. vyd. Praha: Apostrof, 2012, 367 s.

LINDE, Zoé de a Neil KAY. The Semiotics of subtitling . 1st publ. Manchester: St. Jerome Publishing, 1999, 107 s. 107

LINHART, Ji ří, ed., VODÁKOVÁ, Alena, ed. a KLENER, Pavel, ed. Velký sociologický slovník . Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. 2 sv.

LUYKEN, Georg-Michael. Overcoming Language bBarriers in Television: Dubbing and Subtitling for the European Audience . Manchester: European Institute for the Media, 1991, 214 s.

MACUROVÁ, Alena a Petr MAREŠ. Text a komunikace (Jazyk v literárním díle a ve filmu) . UK Praha: AUC Philologica Monographia CXVII 1991, 1992, 173 s.

MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie . Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, dotisk 2001. 267 s. Studijní texty; sv. 15.

NEDERGAARD-LARSEN, Birgit. Culture-bound problems in subtitling . Perspectives: Studies in Translatology, Vol. 1, No 2, 1993, s. 207–242. NEWMARK, Peter. A Textbook of translation . 1. vyd. Singapore: Prentice Hall, 1988, 292 s.

ORERO, Pilar. Topics in Audiovisual Translation . Amsterdam: Benjamins, 2004, 225 s.

PEDERSEN, Jan. High Felicity. In CHIARO, Delia, Christine HEISS a Chiara BUCARIA. Between text and image: updating research in screen translation . Amsterdam: John Benjamins, 2008, s. 101–115.

PEOPLES, James G. A BAILEY, Garrick Alan. Humanity: An Introduction to Cultural Anthropology . St. Paul: West Publishing Company, 1988. 484 s.

PETTIT, Zoë. Translating Tsotsi for the screen. In Audiovisual Translation in Close-up: Practical and Theoretical Approaches. Bern: Peter Lang, 2011, s. 75–91.

POPOVI Č, Anton. Poetika umeleckého prekladu: proces a text . 1. vyd. Bratislava: Tatran, 1971. 166 s. Okno; zv. 1.

POŠTA, Miroslav. Titulkujeme profesionáln ě. 1. vyd. Praha: Apostrof, 2011, 155 s.

RUPNIK, Jacques. L'Autre Europe: Crise et fin du communisme . Nouvelle édition revue et augmentée. Paris: Éditions Odile Jacob, 1993, 446 s.

SÁNCHEZ, Diana. Subtitling methods and team-translation. In ORERO, P. (ed.). Topics in audiovisual translation . Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2004, s. 9–18.

SOKOLI, Stavroula. Subtitling Norms in Greece and Spain. In Audiovisual Translation: Language Transfer on Screen . Díaz-Cintas, Jorge –Anderman, Gunilla. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2009. s. 256.

STANKOVI Č, Andrej a ŠPIRIT, Michael, ed. Co d ělat, když Kolja vít ězí . Vyd. 1. Praha: Triáda, 2008. 697 s. Revolver Revue. Spisy Andreje Stankovi če; sv. 3.

108

TOMASKIEWICZ, Teresa. Transfert des références culturelles dans les sous-titres filmiques. Yves Gambier a Henrik Gottlieb (eds). (Multi) Media Translation: Concepts, Practices, and Research . Amsterdam: John Benjamins Publishing Company. 2001, s. 237–247.

VENUTI, Lawrence. The translator's invisibility: a history of translation . London: Routledge, 1995, 353 p.

VÍTKOVSKÝ, Karel et al. Filmové technické minimum . 3., p řeprac. vyd. Praha: Čs. filmový ústav, 1982. 256 s.

ZABALBEASCOA, Patrick. The nature of the audiovisual text and its parameters. In DIAZ- CINTAS, Jorge. The didactics of audiovisual translation . Amsterdam: Benjamins. 2008, s. 21–37.

ZOJER, Heidi. Cultural references in subtitles: A measuring device for interculturality? In Babel 57:4. 2011, s. 394–413.

Internetové zdroje:

Academy of Motion Picture Arts and Sciences. Meet the Members . Nedatováno [online]. [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.oscars.org/academy/members/index.html

Academy of Motion Picture Arts and Sciences. Rule Thirteen: Special Rules for the Foreign Language Film Award. Nedatováno [online]. [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.oscars.org/awards/academyawards/rules/rule13.html

Berne Convention for the Protection of Literary and Artistic Works. Wipo. Nedatováno [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupné z:http://www.wipo.int/treaties/en/ip/berne/trtdocs_wo001.html

BLEHOVÁ, B. Mýty a stereotypy v médiích – Film . Nedatováno [online]. [Cit. 2013-03-18]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC0QFjAA& url=http%3A%2F%2Fmedialnivychova.fsv.cuni.cz%2FMVP-58-version1- Blehova_B_Myty_a_stereotypy.doc&ei=FxhHUeuEJMSg7AaGsoCYAg&usg=AFQjCNGch 7lR3sY24nLqw7ik-5pl3pBGFQ&bvm=bv.43828540,d.ZGU

BRUTI, Silvia. Cross-cultural Pragmatics: The Translation of Implicit Compliments in Subtitles. JoSTrans – Journal of Specialized Translation, 2006, issue 6. Nedatováno [online]. [citováno 2012-10-06]. Dostupné z: http://www.jostrans.org/issue06/issue06_toc.php

CARROLL, Marry a Jan IVARSSON. Code of Good Subtitling Practice. Transedit,1998. [online]. [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.transedit.se/code.htm

109

Česká filmová a televizní akademie. Tisková zpráva – Oscarová nominace 2011 . Kinobox. 2011-09-13 [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.kinobox.cz/tiskova_zprava/26/oscar-2011-nominace-cfta

Česká filmová a televizní akademie. Vachler Art Company. Nedatováno [online]. [cit. 2012- 10-26]. Dostupné z: http://www.cfta.cz/cz/

Česká televize. Divoké v čely – rozhovor s režisérem . Česká televize. Nedatováno [online]. [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/divokevcely/reziser.php

Česko-Slovenská filmová databáze. POMO Media Group s.r.o. Nedatováno [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/

DÍAZ-CINTAS, Jorge. Subtitling: The Long Journey to Academic Acknowledgement . JoSTrans – Journal of Specialized Translation, 2004, issue 1. Nedatováno [online]. [citováno 2012-10-06]. Dostupné z: http://www.jostrans.org/issue01/art_diaz_cintas.php

Diskuse: České titulky nebo dabing, co je lepší?. AV Mania. Nedatováno [online]. [cit. 2012- 12-09]. Dostupné z: http://avmania.e15.cz/ceske-titulky-nebo-dabing-co-je- lepsi/?showforum=1&

FUKA, František. Konec titulk ů v Čechách?. Muvi.cz Production, s.r.o. Nedatováno [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.muvi.cz/klip/4587-konec-titulku-v-cechach- frantisek-fuka-nove-video

FUKA, František. Konec titulk ů v Čechách?. FFFilm. Nedatováno [online]. [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.fffilm.name/2011/05/konec-titulku-v-cechach.html

GOTTLIEB, Henrik. Subtitles and international anglification . In Nordic Journal of English Studies, 3:1, 2004. Nedatováno[online]. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z: http://ojs.ub.gu.se/ojs/index.php/njes/article/view/244

Graphic: And the Academy membres are… . Datová analýza Dough SMITH. Los Angeles Times. 2012-02-19 [online]. [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://graphics.latimes.com/towergraphic-la-et-academy-tower/

Horem pádem – hlášky z filmu . K filmu.cz. Nedatováno [online]. [cit. 2013-08-02]. Dostupné z: http://www.kfilmu.net/filmy.php?sekce=hlasky&film=horempadem

HORN, J., SPERLING, N. a SMITH, D. Unmaking the Academy: Oscar voters overwhelmingly white, male. Los Angeles Times. 2012-02-12 [online]. [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.latimes.com/entertainment/news/movies/academy/la-et-unmasking- oscar-academy-project-html,0,7473284.htmlstory

HORTON, Y.; R. Price: Portrayal of Minorities in the Film, Media and Entertainment Industries. Nedatováno [online]. [Cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.stanford.edu/class/e297c/poverty_prejudice/mediarace/portrayal.htm

110

IVARSSON, Jan. A Short Technical History of Subtitles in Europe. 2004-11-17 [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: http://www.transedit.se/history.htm

JOHNSON, R., STOBART, J. a PAPE, E. Oscar voters: From Britain to Brazil, academy members span globe . Los Angeles Times. 2012-02-21 [online]. [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://latimesblogs.latimes.com/movies/2012/02/oscar-voters-from-britain-to-brazil-academy- members-span-globe.html

KARAMITROGLOU, Fotios. A Proposed Set of Subtitling Standards in Europe. Translation Journal. 1997 [online]. [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.bokorlang.com/journal/04stndrd.htm

Media Consulting Group. Study on the use of subtitling. The potential of subtitling to encourage foreign language learning and improve the mastery of foreign languages . Final Report. June 2011. [online]. [cit. 2012-11-08]. Dostupné z: EACEA/2009/01http://eacea.ec.europa.eu/llp/studies/documents/study_on_the_use_of_subtitl ing/rapport_final-en.pdf

Názory k článku: Rad ěji dabing, nebo titulky?. Vitalita. Nedatováno [online]. [cit. 2012-12- 09]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/dabing-nebo-titulky/nazory/

PEDERSEN, Jan. How is culture rendered in subtitles? . Euroconferences, 2005. [online]. [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://euroconferences.info/proceedings/2005_Proceedings/2005_Pedersen_Jan.pdf

Peppermint Schnapps. [online]. [cit. 2013-07-25]. Dostupné z: http://peppermintschnapps.net/

POND, Steve. Can Oscar's Foreign-Language Problems Ever Be Fixed?. THE WRAP, Covering Hollywood. Nedatováno [online]. [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.thewrap.com/awards/column-post/lost-translation-fixing-oscars-foreign-language- problems-23830?page=0,1

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Zastoupení titulk ů pro neslyšící . 2012-10-21 [online]. [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/files/106/bur_2110_2012.pdf

RAMIÈRE, N. Reaching a foreign audience: Cultural transfers in audiovisual translation . The Journal of Specialized Translation. Issue 6, July 2006, s. 152-166. Nedatováno [online]. [Cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.jostrans.org/issue06/art_ramiere.pdf

Redakce Tiscali.cz. Spory o zfilmování Hrabalova "anglického krále" za čaly v roce 1996. Do kina.cz, 2006-02-16 [online]. [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://dokina.tiscali.cz/clanek/spory-o-zfilmovani-hrabalova-anglickeho-krale-zacaly-v-roce- 1996-7402

RIGGIO, Francesca. Dubbing vs. Subtitling. Multilingual, 2011 [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.1stoptr.com/admin/UpImage/Dubbing_vs_Subtitling.pdf

111

SPÁ ČILOVÁ, Mirka. Hřebejk: Horem pádem ne říká, že Češi jsou rasisti. Česká televize. 2004-09-10 [online]. [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/horempadem/index.php?load=ohlasydetail&id=33

TAYLOR, Christopher. The subtitling of film: Reaching another community . In VENTOLA, E. (ed.).Discourse and community: Doing functional linguistics. Tübingen: Narr, 2000, s. 309-327. Nedatováno [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: .

Unie filmových distributor ů. Premiéry v českých kinech od roku. Nedatováno [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.ufd.cz/clanky/premiery-v-ceskych-kinech-od-roku- 2000

Ústav pro jazyk český Akademie v ěd ČR, v.v.i. Internetová jazyková p říru čka . 2008–2013 [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/

Úvaha: Žlutá limonáda – kulturní d ědictví? . Gurmetklub. 2007-02-26 [online]. [cit. 2013-02- 08]. Dostupné z: http://www.gurmetklub.cz/zluta-limonada-kulturni-dedictvi-aneb-kofola- vede.html

VACEK, Patrik a Jana KRÁTKÁ. Film a jazyk . Brno: PdF MU, 2006. Školní vzd ělávací programy. Nedatováno [online]. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z: http://svp.muni.cz/ukazat.php?docId=498

VLASÁKOVÁ, K. Specifika filmového p řekladu. Nedatováno [online]. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.jtpunion.org/spip/IMG/html/dabing.html

Slovníky:

Cambridge University. 2013. British English Dictionary and Thesaurus . Cambridge Dictionaries Online. [Online]. [cit. 2013-08-10]. Cambridge University Press, 2013. Dostupné z: http://dictionary.cambridge.org/us/dictionary/british/

FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a ve řejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a t ělovýchovy České republiky . Vyd. 3., opr., dotisky 2004, 2005, 2006, 2007, 2010. Praha: Academia, 2003, 647 s.

English-Czech Advanced Dictionary. Lingea Lexicon 2002, ver.4.10

KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. vyd. 3., upr. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, 791 s.

KRAUS, Jiří a V ěra PETRÁ ČKOVÁ. Akademický slovník cizích slov . Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, S. 446-834. ISBN 80200052422.

112

PALA, Karel a Jan VŠIANSKÝ. Slovník českých synonym . 3. dopl. vyd. Praha: Lidové noviny, 2001, 479 s.

Diplomové práce:

AL TAAI, Lamia. Comparison of Arabic Literature Translation into English and Swedish . Stockholm : Stockholms .niversitet, 2011, 48 s. Vedoucí práce Cecilia Wadensjö.

BARNOVÁ, Eva. Culture in Film Subtitling from Czech into English: Kolya and Elementary School. Brno: Masarykova univerzita, 2010. Vedoucí práce Renata Kamenická.

HOLASOVÁ, Kate řina. Amatérský p řeklad titulk ů k francouzským film ům. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2011. 111 s. Vedoucí práce Jovanka Šotolová.

KOLEBÁ ČOVÁ, Radka. Culture-specifics in Subtitling: A Comparative Study of Films for Adult vs. Young Audiences . Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 99 s. Vedoucí práce Simona Mazá čová.

MĚŘ ÍNSKÁ, Kate řina. Mluva každodenní komunikace mladé generace v Rýma řov ě. Brno: Masarykova univerzita, 2006. Vedoucí práce Rudolf Šrámek.

NOVÁKOVÁ, Lenka. Sociokulturní aspekty p řekladu filmových titulk ů. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 107 s. Vedoucí práce Jovanka Šotolová.

SMR ČKOVÁ, Tereza. Hranice p řekladu filmového humoru: Monty Python . Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 100 s. Vedoucí práce Ji ří Josek.

113

PŘÍLOHY

Příloha 1: Dotazník – The Wild Bees Questionnaire

Příloha 2: Dialogová listina: Divoké v čely – na p řiloženém CD

Příloha 3: Titulky Divoké v čely – na p řiloženém CD

Příloha 4: Dialogová listina Horem pádem – na p řiloženém CD

Příloha 5: Titulky Horem pádem – na p řiloženém CD

Příloha 6: Dialogová listina Obsluhoval jsem anglického krále – na p řiloženém CD

Příloha 7: Titulky Obsluhoval jsem anglického krále – na p řiloženém CD

114

Příloha 1:

The Wild Bees Questionnaire

PART ONE – Only the questions marked with an asterisk are compulsory.

1) a) What are the women doing in Scene 1? b) Where does the action of Scene 1 take place?

2) * Use 3–5 adjectives/short comments to describe at least 3 of the following characters (their personality, language, behaviour etc.).

° Kaya (the younger brother): ° Petr (the older brother): ° Grandma: ° Father: ° Bozhka: ° Ladya (Michael Jackson):

3) a) What is the relationship between Grandma and Father?

b) Was it easy for you to sense irony, backchat or retort between these two characters through the subtitles?

4) Was there any character using educated words that did not correspond with the nature of the character (except for Father)? • NO • YES (Who?)

5) The Cemetery Scene: Could something similar happen in your country (i.e. stealing, labelling your property in case of theft, general behaviour at the cemetery etc.)? TICK 1 2 3 4 5 absolutely NOT likely very much likely

6) * Describe briefly the Czech village/countryside life portrayed in the film:

7) * What moments in the film did you find funny and why?

8) * a) Was there any moment you felt you needed some explanation by a Czech native? • NO • YES (Please specify)

b) * Any true cultural shock? • NO • YES (Please specify)

115

9) * Were there any subtitles that made no sense to you or sounded as nonsense? • NO • YES (Please specify: e.g. concrete example or general comment) - Were there many such subtitles? 10) * In your opinion what is the general message of the film?

11) Do some characters speak in a strong dialect? • I haven´t noticed • I suspect yes • It was obvious

12) After seeing this film would you like watching another Czech film? • YES • NO

PART TWO

Please answer all the following questions , only then the questionnaire will be valid for further analysis. Thank you!

1) Age: 15 – 25 26 – 50 51 and more 2) Nationality: …………………………… 3) Sex: M/F 4) Educational attainment: • Primary (basic) • Secondary (High school) • Post-secondary (College) • Bachelor degree • Master degree • Doctoral degree 5) Prior contact with Czech culture: a) None

b) Limited (e.g. I have a few Czech friends and/or I´ve visited the Czech Republic once or twice and/or I´ve read a few books and/or seen a few films or other)

c) Regular (e.g. I have Czech friends and/or visit the Czech Rep. regularly and/or read Czech books and/or watch Czech films or other)

6) Czech language competence: TICK

1 2 3 4 5 none fluent

116

7) Do you speak any foreign languages? • NO • YES (Please specify language/s and proficiency level/s)

Please return the questionnaire to: [email protected]

Thank you very much for your time, and I hope you´ve enjoyed the film!

117