90 ÚVOD PSYCHOTERAPIE 91

Carl Rogers rozvíjí terapii zaměřenou Melanie Kleinová Albert Ellis načrtává Rodí se americká Sigmund Freud Carl Jung uvádí ve své Karen Horneyová zakládá na klienta předkládá kontroverzní v knize Návod existenciální a Josef Breuer knize Psychologické Anna Freudová po neshodách s Freudem a osvětluje své teorie dílo Závist a vděčnost k racionálnímu životu psychologie ovlivněná publikují Studie typy pojmy „introvert“ uveřejňuje práci Já Americký institut pro v práci Poradenství stvrzující vrozenou racionálně emoční knihou Rollo Maye o hysterii. a „extravert“. a obranné mechanismy. psychoanalýzu. a psychoterapie. přítomnost pudu smrti. behaviorální terapii. Existence.

1895 1921 1936 1941 1942 1955 1961 1967

1900 1927 1937 1941 1946 1959 1964 1970

Sigmund Freud uvádí Alfred Adler je po Jacques Lacan Erich Fromm píše Viktor Frankl píše po svém R. D. Laing se v Rozděleném Virginia Satirová, Abraham Maslow ve Výkladu snů klíčové publikaci knihy Praxe předkládá na Strach ze svobody, osvobození z Osvětimi knihu self pokouší popsat strukturu „matka rodinné definuje v knize Motivace pojmy psychoanalýzy. a teorie individuální 14. Mezinárodním jedno z vlivných děl Člověk hledá smysl schizofrenické systémové terapie“, a osobnost pojem psychologie uznáván jako psychoanalytickém sociopolitické a naznačuje, že je nutné zkušenosti. publikuje knihu sebeaktualizace. zakladatel individuální kongresu přednášku psychologie. v utrpení nalézat smysl. Společná terapie rodiny. psychologie. Stadium zrcadla.

a počátku 20. století se k našemu chování. Byl přesvědčen, rovým rozdílnostem byly však a Paul Goodman rozvinuli poněkud stala kognitivní psychologie, jež rální terapii (REBT) Alberta Ellise stal v USA vládnoucím že přístup k nevědomí, který může Freudovy základní myšlenky další eklektickou gestalt terapii (tvarovou psychoanalýzu kritizovala pro a kognitivní terapii Aarona Becka. N přístupem k psychologii získat mluvením s pacienty, přivede generací psychoanalytiků spíše terapii), zatímco existenciální filo­ nedostatek objektivní evidence – Freudův důraz na vývoj v dětství behaviorismus, evropští psycho­ bolestné, skryté vzpomínky do modifikovány než zavrženy a nové zofie inspirovala psychology, jakými buď v rámci její teorie, nebo její a na osobní historii výrazně inspi­ logové se však vydali odlišným bdělého vědomí, kde pacient může teorie kladly důraz na rozdílné byli například Viktor Frankl a Erich účinnosti při léčbě. Kognitivní roval vývojovou a sociální psycho­ směrem. Z velké části se o to pochopit jejich smysl a dosáhnout oblasti. Erik Erikson například Fromm, kteří dali terapii výrazněji psychologie naopak předkládala logii a psychoterapeuti jako Guy zasloužilo dílo Sigmunda Freuda, tak úlevy od svých symptomů. prosazoval spíše sociální a vývojový sociopolitické zaměření. vědecky podložené teorie a později Corneau, Virginia Satirová a Donald jehož teorie se spíše než na přístup, zatímco Jung formuloval Velmi důležitá byla skupina rovněž klinicky efektivní terapeu­ Winnicott zaměřili na sklonku studium mentálních procesů Nové psychoterapie ideu kolektivního nevědomí. psychologů, kteří se na sklonku tické postupy. 20. století svou pozornost na a chování soustředily na psycho­ Freudovy myšlenky se rozšířily Po celou první polovinu 20. sto­ padesátých let při řadě setkání rodinné prostředí, zatímco jiní, patologii a na léčbu. Na rozdíl v Evropě i v USA. Freud kolem sebe letí zůstala psychoanalýza ve svých v USA usilovně snažili rozvinout Kognitivní psychoterapie například Timothy Leary a Dorothy od behaviorismu se jeho myšlenky shromáždil kroužek spolupracov­ různých formách hlavní alternati­ humanističtější přístup a vytvořili Kognitivní psychologové kritizovali Roweová, se soustředili na sociální zakládaly ve větší míře na pozoro­ níků ve Vídeňské psychoanalytické vou k behaviorismu a až do doby po rámec sdružení známého jako „třetí psychoanalýzu jako nevědeckou tlaky. vání a na případových studiích společnosti, k němuž patřili též druhé světové válce nečelila žád­ síla“, které se věnovalo zkoumání a její teorie jako nedokazatelné. Ačkoliv Freudovy původní než na experimentální evidenci. Alfred Adler a Carl Jung. Oba však ným vážnějším problémům. V pade­ takových témat jako sebeaktuali­ Paul Watzlawick zpochybnil jeden myšlenky byly během let často Freud pracoval určitou dobu posléze nesouhlasili s určitými sátých letech byla freudovská psy­ zace, kreativita a osobní svoboda. z klíčových pojmů freudovské zpochybňovány, vývoj od freu­ u francouzského neurologa Jeana prvky Freudových teorií a vypraco­ choterapie jednotlivými terapeuty Zakladatelé tohoto hnutí – Abra­ analýzy – vytěsněnou vzpomínku – dovské psychoanalýzy ke kogni­ Martina Charcota a byl hluboce vali na základě jeho díla své vlastní, stále praktikována, zejména ve ham Maslow, Carl Rogers a Rollo a Elizabeth Loftusová ukázala tivní terapii a humanistické ovlivněn jeho užitím hypnózy při odlišné psychodynamické přístupy. Francii, kde působil Jacques Lacan May – zdůrazňovali důležitost labilní platnost všech forem vzpo­ psychoterapii vedl k obrovským léčbě hysterie. V období stráveném Od Freuda se rovněž odklonily se svými následovníky, ale objevily mentálního zdraví a léčby dušev­ mínky. Kognitivní psychologie pokrokům v léčbě duševních u Charcota si uvědomil důležitost známé terapeutky Melanie Kleinová se i nové terapie, které se snažily ních poruch. nabídla na rozdíl od toho psychote­ poruch a poskytl model pro nevědomí, oblasti nevědomého a Karen Horneyová i Freudova přivodit v životě pacientů skuteč­ Snad nejvýznamnější hrozbou rapie založené na evidenci, napří­ studium nevědomí, našich myšlení, která – jak cítil – je klíčem dcera Anna. Navzdory těmto názo­ nou změnu. Fritz a Laura Perlsovi pro psychoanalýzu se v té době klad racionálně emoční behavio­ pudů a chování. ■ NEVĚDOMÍ JE PRAVOU PSYCHICKOU REALITOU SIGMUND FREUD (1856–1939) 94 SIGMUND FREUD PSYCHOTERAPIE 95

Viz též: Johann Friedrich Herbart 24–25 ■ Jean­‑Martin Charcot 30 ■ Carl Jung 102–107 ■ Melanie Kleinová 108–109 ■ silná, příliš znepokojivá či příliš Anna Freudová 111 ■ Jacques Lacan 122–123 ■ Paul Watzlawick 149 ■ Aaron Beck 174–175 ■ Elizabeth Loftusová 202–207 V KONTEXTU nepochopitelná, než aby ji naše vědomá mysl mohla do sebe PŘÍSTUP pojmout. Freudovo dílo věnované sexuální původ a obsah neuróz nevědomí, skladiště, z něhož je Psychoanalýza tomuto tématu bylo průkopnické. (problémů způsobených psycho­ diktován náš kognitivní stav a naše PŘEDTÍM Freud popsal strukturu mysli jako logickými konflikty), a oba muži chování. Vědomí je fakticky loutkou 2500–600 př. Kr. tvořenou vědomím, nevědomím se rozešli. Freud pak dále pokra­ v rukou nevědomí. Vědomí předsta­ Hinduistické védy popisují a předvědomím a zpopula­­rizoval čoval v rozvíjení idejí a technik vuje pouze povrch komplikované vědomí jako „abstraktní, ideu nevědomí představou, že je p s y ­­choanalýzy. psychické sféry. Básníci a filozofové objevili tichou, dokonale sjednocenou to součást mysli, která určuje Protože nevědomí je všezahrnu­ nevědomí přede mnou. a vysvětluje pochody skryté za Naše každodenní mysl jící, říká Freud, obsahuje v sobě oblast vědomí“. To, co jsem objevil já, naší schopností myslet a vnímat. Je snadné považovat realitu menší sféry vědomí a oblast ozna­ 1567 Švýcarský lékař vědomí za samozřejmou a naivně čovanou jako „předvědomí“. Vše, je vědecká metoda, Paracelsus předkládá první Hypnóza a hysterie se domnívat, že to, co si myslíme co je vědomé – co aktivně víme –, jíž můžeme nevědomí lékařský popis nevědomí. Freud nahlédl do světa nevědomí a cítíme, nač si vzpomínáme a co bylo jednou, před svým vstupem zkoumat. v roce 1985, kdy se seznámil zakoušíme, tvoří celek lidské mysli. do vědomí, nevědomé. Avšak ne Sigmund Freud Po 1880 Francouzský neurolog s prací francouzského neurologa Anna O., vlastním jménem Freud však říká, že aktivní stav vše se stane vědomým; mnoho Jean­‑Martin Charcot užívá Jeana­‑Martina Charcota, jenž – Bertha Pappenheimová, byla vědomí – to znamená funkční z toho, co je nevědomé, zůstane hypnózy při léčbě hysterie zdálo se – úspěšně léčil pacienty lékařem Josefem Breuerem léčena mysl, jíž jsme si bezprostředně v nevědomí. Vzpomínky, které a dalších abnormálních se symptomy duševní nemoci na příznaky paralýzy a hysterie. vědomi ve své každodenní zkuše­ nejsou v naší každodenní funkční duševních stavů. Léčba byla úspěšná a Bertha pomocí hypnózy. Charcot zastával Pappenheimová ji později sama nosti – je pouze zlomkem celko­ paměti, ale nebyly vytěsněny, POTOM názor, že hysterie je neurologická popsala jako „léčbu mluvením“. vých psychologických sil působí­ jsou v části vědomé mysli, již 1913 John B. Watson kritizuje porucha, která je způsobena cích v naší psychické realitě. Freud označil jako předvědomí. příliš intenzivní, příliš bolestné Freudovy představy o nevě­ abnormálními stavy nervového Vědomí existuje v povrchové Tyto vzpomínky můžeme kdykoli nebo jinak příliš silné, než aby je domí jako nevědecké a nepro­ systému, a tato myšlenka skýtala psychoterapie jako léčby duševní rovině, k níž máme snadný přivést do vědomí. Nevědomí pak vědomá mysl mohla zpracovat. kazatelné. důležité nové možnosti, jak ji léčit. nemoci. a bezprostřední přístup. Pod funguje jako jakási nádoba pro Freud byl přesvědčen, že hrozí­‑li Freud se po návratu do Vídně Breuer se stal Freudovým vědomím leží mocné dimenze myšlenky nebo vzpomínky, jež jsou nebezpečí, že určité myšlenky ❯❯ 1944 Carl Jung tvrdí, že horlivě snažil tyto nové poznatky přítelem a kolegou a společně přítomnost univerzálních uplatnit, namáhavě však hledal vypracovali a zpopularizovali archetypů dokazuje existenci účinnou techniku. metodu psychologické léčby za­­lo­ nevědomí. V té době se setkal s Josefem ženou na myšlence, že mnohé Jestliže myšlenky, vzpomínky nebo Breuerem, respektovaným léka­­řem, formy duševních nemocí (iracio­ … a uloženy v nevědomí vedle impulzy jsou pro vědomou mysl příliš jenž zjistil, že u jedné ze svých nální strach, úzkost, hysterie, našich instinktivních pudů, kde jsou zatěžující nebo nepatřičné, než aby je pacientek může vážné symptomy zdánlivá ochrnutí a bolesti a jisté bezprostřednímu vědomí nepřístupné. mohla snést, jsou vytěsněny… evědomí je jedním z nej­ duševní nemoci značně zmírnit typy paranoie) jsou důsledkem zajímavějších pojmů pouze tím, že ji požádá, ať popíše traumatických prožitků, k nimž N v psychologii. Zdá se, své fantazie a halucinace. Aby jí u pacienta došlo v minulosti že obsahuje veškerou naši zku­ usnadnil přístup ke vzpomínkám a které jsou nyní před vědomím šenost s realitou, i když samo na traumatickou událost, začal skryty. Freud a Breuer tvrdili, zůstává mimo naši vědomou mysl Breuer užívat hypnózu a po dva­ že svou technikou, popsanou či kontrolu. Je to místo, kde ucho­ krát týdně probíhajícím sezení ve společně uveřejněných Studiích Rozdíl mezi našimi vědomými Nevědomí tiše váváme všechny své vzpomínky, spojeném s hypnózou se všechny o hysterii (1895), objevili způsob, a nevědomými myšlenkami vytváří řídí myšlenky a chování myšlenky a pocity. Pojem nevě­ její symptomy zmírnily. Breuer jak vytěsněnou vzpomínku uvolnit psychické napětí… individua. domí fascinoval rakouského dospěl k závěru, že symptomy jeho z nevědomí a pacientovi umožnit ­neurologa a psy­­chiatra Sigmunda pacientky byly důsledkem rušivých její vědomé vybavení a citovou Freuda, jenž chtěl zjistit, zda je vzpomínek skrytých v její nevě­ i intelektuální konfrontaci s daným možné vysvětlit věci, které se v té domé mysli a že hlasité vyslovení prožitkem. Tento proces uvolnil …, jež se může uvolnit, jen když jsou době zdály být za hranicí psycholo­ myšlenek je přivedlo do vědomí uvězněné emoce a symptomy vytěsněné vzpomínky psychoanalýzou gie. Ti, kdo začali zkoumat nevě­ a umožnilo, že symptomy zmizely. zmizely. Breuer však nesouhlasil připuštěny do vědomí. domí, se obávali, že může být plné To je případ Anny O. a současně s tím, že Freud nakonec podle jeho psychické aktivity, která je příliš první příklad uplatnění intenzivní názoru kladl příliš velký důraz na 208 KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE 209

Viz též: Hermann Ebbinghaus 48–49 ■ Bluma Zeigarniková 162 ■ George Armitage Miller 168–173 ■ Endel Tulving 186–191 ■ Gordon H. Bower 194–195 ■ Elizabeth Loftusová 202–207 ■ Frederic Bartlett 335–336

z paměti), mozek ji znovu zpracuje a mírně pozmění. Sedm hříchů paměti SEDM HŘÍCHŮ Roztržitost, hřích, který se projevuje zapomenutými klíči a zmeškanými schůzkami, není … zapomínání. ani tak chybou vybavování jako Někdy zapomeneme selekcí při ukládání. Někdy jen na důležité věci, PAMĚTI nedáváme dobrý pozor na to, co pak jde o… … . děláme (jako když někam poklá­ roztržitost DANIEL SCHACTER (1952) dáme klíče), mozek takovou infor­ maci vyhodnotí jako nedůležitou a neuloží ji pro další použití. … paměťový blok. Opačný je hřích paměťového bloku, kdy si vzpomínku nelze apomínání je podle Daniela George Armitage Millera Schacter vybavit, protože se jí do cesty V KONTEXTU Schactera základní funkcí tyto problémové faktory pojme­ postavila jiná. Příkladem je A někdy naše lidské paměti, která jí noval jako „sedm hříchů paměti“. situace „mám to na jazyku“, kdy paměť poplete … záměnu. PŘÍSTUP Z vzpomínky, pak jde o… umožňuje pracovat efektivně. První tři nazval „hříchy zapomí­ si nemůžeme vzpomenout na Výzkum paměti Některé zážitky a informace, které nání“ a další čtyři jako „hříchy slovo, které velmi dobře známe. PŘEDTÍM se naučíme, jsou jistě potřebné, ale provozní“ čili pamatování. Každý … sugestibilitu. 1885 Hermann Ebbinghaus je tu spousta zbytečných malič­ hřích může vést k určitému typu Provozní hříchy popisuje křivku zapomínání kostí, které by jen zabíraly cenné chyby při vybavování informace. Provozní hříchy jsou o něco slo­ v knize Paměť. místo v „úložišti“, takže jsou raději První hřích, zapomínání, se žitější, ale o nic méně časté. Při „vymazány“, řečeno pomocí analo­ týká zhoršování paměti v čase, záměně si sice na informaci vzpo­ … zkreslování. 1932 Frederic Bartlett udává gie s fungováním počítače, jak se především té epizodické (pamato­ mene správně, ale přiřadíme ji A někdy si pamatujeme sedm způsobů, jak dochází to v kognitivní psychologii často vání si událostí). Děje se to kvůli k mylnému zdroji. V případě suges­ věci, které bychom k omylům paměti v knize děje. dvěma faktorům: lépe si vyba­ tibility jde o podobný výsledek, chtěli zapomenout, Vzpomínání. Občas ale procesy selekce vujeme nedávné události než ty vzpomínky jsou ovlivněny způso­ pak jde o… … přetrvávání. 1956 George Armitage Miller selžou. Co mělo být označeno vzdálené, a když si na danou udá­ bem, jakým byly vybaveny; napří­ za užitečnou informaci, je odstra­ lost vzpomeneme (vybavíme si ji klad jsou to odpovědi na návodné vydává přednášku Magické něno z paměti, a tudíž zapomenuto otázky. Hřích zkreslování způsobuje číslo sedm plus nebo minus – a naopak – triviální a naprosto nepřesnost vzpomínky; to, co si dvě. Daniel Schacter práce s epizodickou a séman­ nežádoucí informace, které měly myslíme nebo cítíme přitom, když tickou pamětí vyvolávaly v té 1972 Endel Tulving rozlišuje být dávno odstraněny, zůstávají. si vzpomínku vybavujeme, zabarví Daniel Schacter se narodil době živou debatu. V roce 1981 mezi sémantickou a epizo­ Úložiště není jediná oblast její přesnost. v New Yorku v roce 1952. založil v Torontu oddělení pamě­ dickou pamětí. paměti, kde se setkáváme s mož­ Nakonec je tu hřích přetrvávání, Střední škola v něm probudila ťových poruch spolu s Tulvin­ nými problémy. Během procesu Nechceme paměť, kdy paměť funguje až příliš dobře zájem o psychologii, již odešel gem a Moscovitchem. O deset POTOM vybavování dojde k popletení která uloží a kdy se nám vytrvale vnucuje studovat na Univerzitu v Severní let později se stal profesorem 1995 Elizabeth Loftusová informací a ty pak zkreslí naši každičký zážitek. nějaká nepříjemná nebo zneklid­ Karolíně. Po jejím ukončení pra­ psychologie na Harvardu, kde zkoumá retroaktivní vzpo­ vzpomínku. Schacter vyjmeno­ To bychom byli ňující vzpomínka, ať jde o drobné coval dva roky v laboratoři vní­ založil vlastní Schacterovu mínky v knize Formování vává sedm způsobů, kterými zahlceni přívalem trapasy nebo o závažné stresující mání a paměti v Durhamské ­laboratoř paměti. falešných vzpomínek. nás paměť může zradit – jsou to bezcenných banalit. vzpomínky. nemocnici pro veterány, kde zapomínání, roztržitost, pamě­ Daniel Schacter Nicméně hříchy nemůžeme zkoumal a vyšetřoval pacienty Hlavní díla 2005 Americká psycholožka s organickými poruchami ťový blok, záměna, sugestibilita, považovat za nedostatky paměti, Susan Clancyová zkoumá paměti. V postgraduálních stu­ 1982 Za hranice paměťových zdánlivé vzpomínky na únosy zkreslování a přetrvávání. S odka­ zdůrazňuje Schacter, je to daň, diích pokračoval na Torontské stop mimozemšťany. zem na bib­­lických sedm smrtel­ kterou platíme za složitý systém, univerzitě v Kanadě pod vede­ 1996 Hledání paměti ných hříchů a jako souhlas který po většinu času funguje ním Endela Tulvinga, jehož 2001 Sedm hříchů paměti s „magickým číslem sedm“ spolehlivě. ■ 210 KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE 211 ČLOVĚK NENÍ EXISTUJÍ OBAVY, ŽE BIOLOGIE ZPOCHYBNÍ VŠE, TOTÉŽ CO CO POVAŽUJEME ZA SVATÉ JEHO MYŠLENKY STEVEN PINKER (1954) JON KABAT­‑ZINN (1944)

o druhé světové válce mysli (MBSR) a zavedl tak prvky iskuse o tom, kolik hodněným zbytečná. Třetím V KONTEXTU došlo ke zvýšenému zájmu meditace do rámce kognitivní V KONTEXTU z našeho chování je nám důvodem je obava, že pokud je o východní filozofie jak terapie. vrozeno a kolik lze připsat chování ovlivněno geneticky, zproš‑ PŘÍSTUP P PŘÍSTUP D v Evropě, tak v Americe a pojmy na vrub vlivu prostředí, probíhá už ťuje nás to odpovědnosti za deliktní Soustředěná meditace jako meditace se staly součástí Trénink soustředění Evoluční psychologie tisíce let. Někteří kognitivní chování; tu převezme naše gene‑ PŘEDTÍM povědomí široké veřejnosti. Léčivé Pro jeho přístup je základním PŘEDTÍM psychologové prohlašují, že nedě‑ tická výbava. Posledním důvodem Cca 500 př. Kr. Siddhárta účinky meditace přilákaly pozor‑ pojmem „soustředění“. Jde o formu 1859 Biolog Charles Darwin díme jen některé povahové charak‑ je, jak říká Pinker, obava nejzásad‑ Gautama (Buddha) udává nost amerického biologa a psycho‑ meditace, jejímž cílem je pozorovat říká, že emoce, vnímání teristiky, ale že podléhají stejnému nější. Pokud se smíříme s tím, že soustředění jako sedmý loga Jona Kabat­‑Zinna, který vytvo‑ vlastní myšlenky a mentální a kognice jsou evoluční principu přirozeného výběru jako jsme ovlivněni evoluční psychologií, stupeň na Osmidílné řil objevný program na snižování procesy (stejně jako své tělo adaptace. naše fyzické rysy. Poukazují na to, naše „lepší city“ – naše názory, stezce za skoncováním stresu prostřednictvím soustředění a fyzické procesy) s odstupem, že mysl je produktem mozku motivy a emoce – se zredukují rozvolněně a bez hodnocení; tj. jde Po 1960 Noam Chomsky a mozek je modelován genetikou. na pouhé produkty genetického s utrpením. o to „zůstat ve vlastním těle a pozo‑ tvrdí, že schopnost řeči je Toto nové pole evoluční psycho‑ vývoje, biologie tím „zpochybní Po 1960 Vietnamský rovat, co se děje v mysli, aniž by vrozená vloha. logie se setkává s příkrým nesou‑ všechno, co je nám svaté“. ■ buddhistický mnich Thich člověk cokoli odmítal či podporoval, hlasem, ale jeden z jejích předních 1969 John Bowlby prosazuje Nhat Hanh popularizuje jednoduše nechá všechno tak, představitelů, kanadský psycholog názor, že vazba novorozeněte soustředěnou meditaci jak je“. Steven Pinker tvrdí, že existují čtyři k matce je geneticky v USA. Během soustředěné meditace důvody, proč se vzedmul takový se učíme pozorovat myšlenkové naprogramovaná. odpor proti myšlenkám evoluční POTOM procesy s klidem, aniž bychom je 1976 Britský biolog Richard psychologie navzdory všem empi‑ Po 1990 Zindel Segal, Mark kategorizovali, učíme se pochopit, Dawkins uvádí v knize rickým důkazům. Prvním je obava Díky „nepopsanému listu“… Williams a John D. Teasdale že žijí vlastním životem. Myšlenka Sobecký gen, že behaviorální z nerovnosti: pokud je mysl při jsou rasismus, sexismus vytvářejí meditačně­‑kogni­tivní na neúspěch je například nahlížena tendence se vyvíjejí v čase narození jako „nepopsaný list“, pak a třídní předsudky fakticky terapii (MBCT) k léčbě deprese jako pouhá událost v mysli, není to prostřednictvím interakcí jsou si všichni lidé rovni. Ale pokud neudržitelné. na základě terapie MBSR odrazový můstek k závěru „jsem s jinými lidmi. zdědíme některé mentální rysy, pak Steven Pinker K a b a t ­‑ Z i n n a . k ničemu“. Tréninkem se lze naučit jsou někteří z nás přirozeně ve Buddhistická meditace propaguje POTOM 1993 Dialekticko­‑behaviorální trénování soustředěné meditace už více dívat se na mysl a tělo jako na jeden výhodě. Druhým je obava, že pokud 2000 Americký evoluční terapie využívá soustředění než 2 000 let, ale její účinky na mentální „celek“. Člověk je víc než jen tělo, jsou některé nedostatky vrozené, psycholog Geoffrey Miller bez meditace u lidí příliš a fyzické zdraví byly zkoumány a proká­ říká Kabat­‑Zinn, a víc než jen nepodléhají změně, takže je jakákoli zány teprve začátkem 90. let 20. století. myšlenky v jeho hlavě. ■ píše v knize Pářící se mysl, že sociální reforma na podporu znevý‑ rozrušených, aby dosáhli lidská inteligence je ovlivněna žádoucího stavu mysli. Viz též: Joseph Wolpe 86–87 ■ Fritz Perls 112–117 ■ Erich Fromm 124–129 ■ pohlavním výběrem. Viz též: Francis Galton 28–29 ■ Konrad Lorenz 77 ■ John Bowlby 274–277 ■ Aaron Beck 174–177 ■ Neal Miller 337 ■ John D. Teasdale 339 Noam Chomsky 294–297