90 ÚVOD PSYCHOTERAPIE 91 Carl Rogers rozvíjí terapii zaměřenou Melanie Kleinová Albert Ellis načrtává Rodí se americká Sigmund Freud Carl Jung uvádí ve své Karen Horneyová zakládá na klienta předkládá kontroverzní v knize Návod existenciální a Josef Breuer knize Psychologické Anna Freudová po neshodách s Freudem a osvětluje své teorie dílo Závist a vděčnost k racionálnímu životu psychologie ovlivněná publikují Studie typy pojmy „introvert“ uveřejňuje práci Já Americký institut pro v práci Poradenství stvrzující vrozenou racionálně emoční knihou Rollo Maye o hysterii. a „extravert“. a obranné mechanismy. psychoanalýzu. a psychoterapie. přítomnost pudu smrti. behaviorální terapii. Existence. 1895 1921 1936 1941 1942 1955 1961 1967 1900 1927 1937 1941 1946 1959 1964 1970 Sigmund Freud uvádí Alfred Adler je po Jacques Lacan Erich Fromm píše Viktor Frankl píše po svém R. D. Laing se v Rozděleném Virginia Satirová, Abraham Maslow ve Výkladu snů klíčové publikaci knihy Praxe předkládá na Strach ze svobody, osvobození z Osvětimi knihu self pokouší popsat strukturu „matka rodinné definuje v knize Motivace pojmy psychoanalýzy. a teorie individuální 14. Mezinárodním jedno z vlivných děl Člověk hledá smysl schizofrenické systémové terapie“, a osobnost pojem psychologie uznáván jako psychoanalytickém sociopolitické a naznačuje, že je nutné zkušenosti. publikuje knihu sebeaktualizace. zakladatel individuální kongresu přednášku psychologie. v utrpení nalézat smysl. Společná terapie rodiny. psychologie. Stadium zrcadla. a počátku 20. století se k našemu chování. Byl přesvědčen, rovým rozdílnostem byly však a Paul Goodman rozvinuli poněkud stala kognitivní psychologie, jež rální terapii (REBT) Alberta Ellise stal v USA vládnoucím že přístup k nevědomí, který může Freudovy základní myšlenky další eklektickou gestalt terapii (tvarovou psychoanalýzu kritizovala pro a kognitivní terapii Aarona Becka. N přístupem k psychologii získat mluvením s pacienty, přivede generací psychoanalytiků spíše terapii), zatímco existenciální filo­ nedostatek objektivní evidence – Freudův důraz na vývoj v dětství behaviorismus, evropští psycho­ bolestné, skryté vzpomínky do modifikovány než zavrženy a nové zofie inspirovala psychology, jakými buď v rámci její teorie, nebo její a na osobní historii výrazně inspi­ logové se však vydali odlišným bdělého vědomí, kde pacient může teorie kladly důraz na rozdílné byli například Viktor Frankl a Erich účinnosti při léčbě. Kognitivní roval vývojovou a sociální psycho­ směrem. Z velké části se o to pochopit jejich smysl a dosáhnout oblasti. Erik Erikson například Fromm, kteří dali terapii výrazněji psychologie naopak předkládala logii a psychoterapeuti jako Guy zasloužilo dílo Sigmunda Freuda, tak úlevy od svých symptomů. prosazoval spíše sociální a vývojový sociopolitické zaměření. vědecky podložené teorie a později Corneau, Virginia Satirová a Donald jehož teorie se spíše než na přístup, zatímco Jung formuloval Velmi důležitá byla skupina rovněž klinicky efektivní terapeu­ Winnicott zaměřili na sklonku studium mentálních procesů Nové psychoterapie ideu kolektivního nevědomí. psychologů, kteří se na sklonku tické postupy. 20. století svou pozornost na a chování soustředily na psycho­ Freudovy myšlenky se rozšířily Po celou první polovinu 20. sto ­ padesátých let při řadě setkání rodinné prostředí, zatímco jiní, patologii a na léčbu. Na rozdíl v Evropě i v USA. Freud kolem sebe letí zůstala psychoanalýza ve svých v USA usilovně snažili rozvinout Kognitivní psychoterapie například Timothy Leary a Dorothy od behaviorismu se jeho myšlenky shromáždil kroužek spolupracov­ různých formách hlavní alternati­ humanističtější přístup a vytvořili Kognitivní psychologové kritizovali Roweová, se soustředili na sociální zakládaly ve větší míře na pozoro­ níků ve Vídeňské psychoanalytické vou k behaviorismu a až do doby po rámec sdružení známého jako „třetí psychoanalýzu jako nevědeckou tlaky. vání a na případových studiích společnosti, k němuž patřili též druhé světové válce nečelila žád­ síla“, které se věnovalo zkoumání a její teorie jako nedokazatelné. Ačkoliv Freudovy původní než na experimentální evidenci. Alfred Adler a Carl Jung. Oba však ným vážnějším problémům. V pade­ takových témat jako sebeaktuali­ Paul Watzlawick zpochybnil jeden myšlenky byly během let často Freud pracoval určitou dobu posléze nesouhlasili s určitými sátých letech byla freudovská psy­ zace, kreativita a osobní svoboda. z klíčových pojmů freudovské zpochybňovány, vývoj od freu­ u francouzského neurologa Jeana prvky Freudových teorií a vypraco­ choterapie jednotlivými terapeuty Zakladatelé tohoto hnutí – Abra­ analýzy – vytěsněnou vzpomínku – dovské psychoanalýzy ke kogni­ Martina Charcota a byl hluboce vali na základě jeho díla své vlastní, stále praktikována, zejména ve ham Maslow, Carl Rogers a Rollo a Elizabeth Loftusová ukázala tivní terapii a humanistické ovlivněn jeho užitím hypnózy při odlišné psychodynamické přístupy. Francii, kde působil Jacques Lacan May – zdůrazňovali důležitost labilní platnost všech forem vzpo­ psychoterapii vedl k obrovským léčbě hysterie. V období stráveném Od Freuda se rovněž odklonily se svými následovníky, ale objevily mentálního zdraví a léčby dušev­ mínky. Kognitivní psychologie pokrokům v léčbě duševních u Charcota si uvědomil důležitost známé terapeutky Melanie Kleinová se i nové terapie, které se snažily ních poruch. nabídla na rozdíl od toho psychote­ poruch a poskytl model pro nevědomí, oblasti nevědomého a Karen Horneyová i Freudova přivodit v životě pacientů skuteč­ Snad nejvýznamnější hrozbou rapie založené na evidenci, napří­ studium nevědomí, našich myšlení, která – jak cítil – je klíčem dcera Anna. Navzdory těmto názo­ nou změnu. Fritz a Laura Perlsovi pro psychoanalýzu se v té době klad racionálně emoční behavio­ pudů a chování. ■ NEVĚDOMÍ JE PRAVOU PSYCHICKOU REALITOU SIGMUND FREUD (1856–1939) 94 SIGMUND FREUD PSYCHOTERAPIE 95 Viz též: Johann Friedrich Herbart 24–25 ■ Jean­‑Martin Charcot 30 ■ Carl Jung 102–107 ■ Melanie Kleinová 108–109 ■ silná, příliš znepokojivá či příliš Anna Freudová 111 ■ Jacques Lacan 122–123 ■ Paul Watzlawick 149 ■ Aaron Beck 174–175 ■ Elizabeth Loftusová 202–207 V KONTEXTU nepochopitelná, než aby ji naše vědomá mysl mohla do sebe PŘÍSTUP pojmout. Freudovo dílo věnované sexuální původ a obsah neuróz nevědomí, skladiště, z něhož je Psychoanalýza tomuto tématu bylo průkopnické. (problémů způsobených psycho­ diktován náš kognitivní stav a naše PŘEDTÍM Freud popsal strukturu mysli jako logickými konflikty), a oba muži chování. Vědomí je fakticky loutkou 2500–600 př. Kr. tvořenou vědomím, nevědomím se rozešli. Freud pak dále pokra­ v rukou nevědomí. Vědomí předsta­ Hinduistické védy popisují a předvědomím a zpopula­­rizoval čoval v rozvíjení idejí a technik vuje pouze povrch komplikované vědomí jako „abstraktní, ideu nevědomí představou, že je p s y choanalýzy. psychické sféry. Básníci a filozofové objevili tichou, dokonale sjednocenou to součást mysli, která určuje Protože nevědomí je všezahrnu­ nevědomí přede mnou. a vysvětluje pochody skryté za Naše každodenní mysl jící, říká Freud, obsahuje v sobě oblast vědomí“. To, co jsem objevil já, naší schopností myslet a vnímat. Je snadné považovat realitu menší sféry vědomí a oblast ozna­ 1567 Švýcarský lékař vědomí za samozřejmou a naivně čovanou jako „předvědomí“. Vše, je vědecká metoda, Paracelsus předkládá první Hypnóza a hysterie se domnívat, že to, co si myslíme co je vědomé – co aktivně víme –, jíž můžeme nevědomí lékařský popis nevědomí. Freud nahlédl do světa nevědomí a cítíme, nač si vzpomínáme a co bylo jednou, před svým vstupem zkoumat. v roce 1985, kdy se seznámil zakoušíme, tvoří celek lidské mysli. do vědomí, nevědomé. Avšak ne Sigmund Freud Po 1880 Francouzský neurolog s prací francouzského neurologa Anna O., vlastním jménem Freud však říká, že aktivní stav vše se stane vědomým; mnoho Jean­‑Martin Charcot užívá Jeana­‑Martina Charcota, jenž – Bertha Pappenheimová, byla vědomí – to znamená funkční z toho, co je nevědomé, zůstane hypnózy při léčbě hysterie zdálo se – úspěšně léčil pacienty lékařem Josefem Breuerem léčena mysl, jíž jsme si bezprostředně v nevědomí. Vzpomínky, které a dalších abnormálních se symptomy duševní nemoci na příznaky paralýzy a hysterie. vědomi ve své každodenní zkuše­ nejsou v naší každodenní funkční duševních stavů. Léčba byla úspěšná a Bertha pomocí hypnózy. Charcot zastával Pappenheimová ji později sama nosti – je pouze zlomkem celko­ paměti, ale nebyly vytěsněny, POTOM názor, že hysterie je neurologická popsala jako „léčbu mluvením“. vých psychologických sil působí­ jsou v části vědomé mysli, již 1913 John B. Watson kritizuje porucha, která je způsobena cích v naší psychické realitě. Freud označil jako předvědomí. příliš intenzivní, příliš bolestné Freudovy představy o nevě­ abnormálními stavy nervového Vědomí existuje v povrchové Tyto vzpomínky můžeme kdykoli nebo jinak příliš silné, než aby je domí jako nevědecké a nepro­ systému, a tato myšlenka skýtala psychoterapie jako léčby duševní rovině, k níž máme snadný přivést do vědomí. Nevědomí pak vědomá mysl mohla zpracovat. kazatelné. důležité nové možnosti, jak ji léčit. nemoci. a bezprostřední přístup. Pod funguje jako jakási nádoba pro Freud byl přesvědčen, že hrozí­‑li Freud se po návratu do Vídně Breuer se stal Freudovým vědomím leží mocné dimenze myšlenky nebo vzpomínky, jež jsou nebezpečí, že určité myšlenky ❯❯ 1944 Carl Jung tvrdí, že horlivě snažil tyto nové poznatky přítelem a kolegou a společně přítomnost univerzálních uplatnit, namáhavě