Praha 2008 Hruška Some of Us
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
PRAHA 2008 Hruška Some of Us... StránskýBílkováMacekSolovjevŠvédaMádr A HANDFUL OF THE MANY RambousekŠtich WHO SHOULD BE REMEMBERED GrZahrádkaRadomilLangrossmanNeradSlepeckýová Raja ON THE 60TH ANNIVERSARY KarSchwarzováZelenýJednoHaškováPrelocházka Kukalro ec OF THE COMMUNIST COUP IN FEBRUARY 1948 AndrlíkováRomanVKáchaBláhaKieslingeraškoDuškováKosík Hruška StránskýJedniBílkováMacek zSolovjev nás...ŠvédaMádr A HANDFUL OF THE MANY NěKOLIKRambousek MÁLO OSOBNOSTÍ ZŠtich TěCH MNOHA, WHO SHOULD BE REMEMBERED GrZahrádkaRadomilLangrKTERÉossman BYNerad MěLYSlepecký BÝT PřIPOMENUTYová U PřÍLEžITOSTI Raja ON THE 60TH ANNIVERSARY Kar60.SchwarzováZelenýJedno VÝRočíHaškováPr kOMUNISTIelCocházkakého přeVRATU Kukalro V ÚNORU 1948ec OF THE COMMUNIST COUP IN FEBRUARY 1948 AndrlíkováRomanVKáchaBláhaKieslingeraškoDuškováKosík DRÁt přeS TEXT © Úřad vlády České republiky ISBN 978-80-87041-36-9 Praha 2008 Edigna Terezie Bílková Miloslav Bláha Josef Bryks... Eva Dušková Leopold Färber Jaroslav Grosman... Anna Hašková-Andrlíková Luboš Hruška Luboš Jednorožec... Miroslav Kácha Ivan Kieslinger Ján Eugen Kočiš... Stanislav Kosík Jiří Krupička Karel Kukal... Ludmila a Jaromil Langrovi Rudolf Macek Oto Mádr... Miloslav Nerad Rudolf Pernický Radovan Procházka... Radomil Raja Otakar Rambousek Jan Roman... Václav Růžička Tomáš Sedláček Anna Magdalena Schwarzová... Dagmar Skálová Julián Slepecký Sergěj Solovjev... Jiří Stránský František Šedivý Antonín Špaček... Mirko Šťastný Zdeněk Štich Václav Vaško... František Zahrádka Zdeněk Zelený Jiří Zenáhlík... Mirek Topolánek Předseda vlády České republiky The Prime Minister of the Czech Republic 6 Takzvaný Vítězný únor byl ve skutečnosti velkou “Victorious February” was, in actual fact, a major prohrou. Prohrou pro celý národ, prohrou pro gene- defeat. A defeat for the whole nation, a defeat for raci, která ho zažila, i pro dvě generace následující. the generation which lived through it and a defeat Tak či onak jsme tímto „vítězstvím“ byli pozname- for the two generations that followed. We were all náni všichni. Přesto jsou osudy, které ze zástupu po- affected by this “victory” in one way or another. ražených vystupují. Konkrétní lidské příběhy, které Even so, there are stories which stand out from the ukazují na individuální utrpení. A které zároveň crowd of the defeated. Specific human accounts dokládají, že represe se nevyhnuly žádné skupině that demonstrate individual ordeals. And that bear obyvatel. Postihly bohaté i chudé, mladé i bohaté, witness to the fact that no group of the population intelektuály i dělníky, věřící i bezvěrce. escaped repression. Rich and poor, young and old, Když si připomínáme tyto lidské osudy, připo- intellectuals and labourers, believers and unbeliev- mínáme si i dobu celospolečenské tragédie. Dobu ers were all affected. velkého selhání a zmaru. Ale také dobu, v níž žili When we recall these human stories, we recall an lidé, kteří si uvědomovali, jaká hrozná mašinérie era of universal tragedy. An era of sweeping failure se tu rodí, a nebáli se jí postavit do cesty. Tehdy je and ruin. But also an era in which there were people soukolí semlelo. Ale díky jejich statečnosti má naše who realized the terrible machinery being assem- současnost na co navázat. Díky nim máme na co být bled here and were not afraid to stand in its path. hrdí, díky nim si můžeme uchovat naději, že touha At the time, they were pulverized. Yet it is thanks to po svobodě přežije i v těch nejhorších podmínkách. their courage that our modern day has something to Každá doba potřebuje své hrdiny. Připomínejme link to. It is because of them that we have something si hrdiny z časů, kdy opravdu šlo o život. Abychom to be proud of, we can nurture the hope that the nebyli zbabělí dnes, kdy žijeme ve svobodě a bez- desire for freedom will survive even in the most ter- pečí. Právě únor 1948 a následující vývoj nás varují, rible conditions. jak lehko se tyto hodnoty ztrácejí a jak těžce se pak Every period needs its heroes. Let’s recall the he- získávají zpět. Nevymlouvejme se přitom na dobu, roes from the time lives were really in the balance. na podmínky, na osud. Ti, jejichž příběhy představu- So that we are not cowardly today, when we live in jeme, se také nevymlouvali. freedom and safety. February 1948 and the events that followed are a warning for us of how easy it is to lose these values and how difficult it is to recover them. Let’s not make excuses about the time we live in, the conditions, our lot. Those whose stories we present made no excuses either. 6 7 Co se stalo před šedesáti lety, 25. února 1948? V tehdej- Jejich osudy jsou nejenom svědectvím o událostech ším československu začal čtyřicetiletý komunistický v minulém století, ale i poselstvím a výzvou: „žijí mezi teror, který má na svědomí jen za prvních patnáct let námi lidé, kteří byli ochotni za demokracii a svobodu, 242 lidí popravených pro politické trestné činy, 174 lidí již si nyní užíváme, bojovat, přinášet oběti a dokonce zastřelených při pokusu o přechod čs. hranic, 88 lidí položit vlastní život. Dokázali bychom i my hájit svo- usmrcených v elektrických drátěných zátarasech na bodu, demokracii a čest tak statečným a obětavým státní hranici, dosud neznámý počet lidí umučených způsobem jako oni?“ a zavražděných, statisíce lidí uvězněných pro politické trestné činy, miliony lidí okradených o majetek. Vaše příběhy nebudou zapomenuty. Únor 1948, komunisty označovaný za „vítězný“ („Vítěz- To je krédo, kterým je vedena snaha o. s. Post Bellum. ství pracujícího lidu nad buržoazií a reakcí“), znamenal pro všechny fatální „bod zlomu“ – každý se musel roz- hodnout, zda bude proti „novým pořádkům“, či „půjde s davem a přežije“, anebo „se stane či zůstane komu- nistou, tedy tím, kdo drží totalitu při životě“. Osobnosti, které tato výstava představuje v drobných životopisných portrétech, se rozhodly a za své postoje a činy (většinou pokus o útěk za hranice) byly komunis- tickými úřady odsouzeny k mnohaletým kriminálům a lágrům, ve většině případů mučeny, lidsky poníženy a uvrženy do podmínek pro nás těžko představitelných. Proč jsme vybrali právě tyto osobnosti? Většina z nich dosud žije a může podat o době bezpráví svědectví. Úřad vlády ČR oslovil občanské sdružení Post Bellum (z lat. „po válce“), jehož členy jsou novináři a historici, kteří se sedm let věnují natáčení a uchovávání osudů pamětníků. Dosud jich zpracovali více než 700 a ve spo- lupráci s českým rozhlasem – Rádio česko z nich připra- vují dokumentární cyklus Příběhy 20. století. Z této sbírky pochází většina představených osob- ností, některé později doplnila Konfederace politických vězňů. Novináři vybírali zástupce různých skupin, na které se komunisté v 50. letech zaměřili – spisovatele, duchovní, zemědělce, vojáky a další. 8 What happened sixty years ago on 25 February 1948? Most of those presented in the exhibition were drawn In the then Czechoslovakia the forty-year Communist from this collection; other accounts were added later terror began, which in the first fifteen years alone was by the Confederation of Political Prisoners. Journalists responsible for the execution of 242 people for politi- selected representatives of various groups who were in cal crimes, the shooting of 174 people attempting to the Communists’ sights in the 1950s – writers, clergy- cross the Czechoslovak frontier, the deaths of 88 people men, farmers, soldiers, and others. trapped in the electric wire entanglements on the state Their fates are not only a testament to events in the border, the torture and murder of an unknown number last century, but also a message and a challenge: “There of people, the hundreds of thousands incarcerated for are people among us who were willing to fight, make political crimes, the millions robbed of their property. sacrifices and lay down their lives for the democracy February 1948, labelled “victorious” by the and freedom we enjoy today. Would we be able to de- Communists (“Victory of the Working People over fend freedom, democracy and honour in such a coura- the Bourgeois and Reaction”), was a fatal turning point geous and self-sacrificing manner as they did?” for everyone, who had to decide whether to fight the new order, go with the flow and survive, or become Your stories will not be forgotten. or remain a Communist, i.e. someone keeping totalitari- This is the philosophy that guides the efforts anism alive. of Post Bellum. The people presented in detailed life portraits by this exhibition made their decision, and for their views and actions (mostly trying to flee the country) were con- demned by the Communist authorities to many years in prisons and labour camps; in most cases they were tortured, degraded, and cast into conditions that are dif- ficult for us to imagine. Why did we single out these people? Most of them are still alive and can bear witness to the era of injus- tice. The Office of the Government of the Czech Repub- lic approached the civic association Post Bellum, whose members are journalists and historians who have spent seven years recording and storing the stories of eye- witnesses. So far, they have processed more than 700 accounts, which they are using to prepare the documen- tary series “20th Century Stories” in liaison with Czech Radio (Rádio česko). 8 9 Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Post Bellum pod záštitou předsedy vlády české republiky Mirka Topolánka a předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděždy Kavalírové. Published in cooperation with the civic association Post Bellum Under the aegis of the Prime Minister of the Czech Republic Mirek Topolánek and the President of the Confederation of Political Prisoners Naděžda Kavalírová Edigna Terezie Bílková 12 Víte, my už dneska nebijeme, ale máme jiné mož- You see, we do not fight each other these days but nosti. Mluvte radši hned a ušetříte si nepříjemnosti, we have other means at our disposal. Speak straight říkali estébáci při výslechu… Když nemluvíte, odve- away and you will save yourself a lot of trouble… dou vás na celu. Vy si lehnete na slamník, a sotva The officers of the State Security used to say during usnete, začnou vám kopat do dveří, zavážou vám oči the interrogation… When you failed to speak out, a zase vás odvedou.