2020RURU-SO-ORP-Vyskov

PÁTÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ pro správní obvod ORP Vyškov 2020

ZADAVATEL: MĚSTO VYŠKOV ZPRACOVALA: Ing. arch. Hedvika Drechslerová Kristina Jarmarová DiS. Odbor územního plánování a rozvoje Vyškov

OBSAH

3 ÚVOD ...... 7 3.1 Základní informace ...... 7 3.2 Podklady pro RURÚ – údaje o území ...... 7 3.3 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Vyškov ...... 7 2 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 8 2.1 širší územní vztahy ...... 8 2.2 prostorové a funkční uspořádání území ...... 9 2.3 struktura osídlení ...... 11 2.3.1 Struktura obyvatelstva ...... 12 2.3.2 Sociální klima ...... 17 2.4 sociodemografické podmínky a bydlení ...... 19 2.4.1 Populační vývoj ...... 20 2.4.2 Kvalita bydlení ...... 26 2.4.3 Bytová výstavba ...... 27 2.5 příroda a krajina ...... 33 2.5.1 Chráněná území ...... 33 2.5.2 Koeficient ekologické stability krajiny ...... 36 2.5.3 Územní systém ekologické stability ...... 38 2.6 vodní režim a horninové prostředí ...... 40 2.6.1 Vodní režim v krajině ...... 42 2.6.2 Stav povrchových a podzemních vod ...... 43 2.6.3 Geologický a geomorfologický profil území ...... 52 2.6.4 Těžba nerostných surovin ...... 53 2.6.5 Sesuvná a poddolovaná území ...... 56 2.7 kvalita životního prostředí ...... 58 2.7.1 Ovzduší ...... 58 2.7.2 Nakládání s odpadem ...... 63 2.7.3 Další hygienické závady území ...... 68 2.8 zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 70 2.8.1 Zemědělský půdní fond ...... 70 2.8.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 75 2.8.3 Lesnatost ...... 76 2.9 občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství ...... 80 2.10 dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti ...... 82 2.10.1 Dopravní infrastruktura ...... 82 2.10.2 Technická infrastruktura ...... 88 2.11 ekonomické a hospodářské podmínky ...... 92 2.11.1 Pracovní význam obcí ...... 92 2.11.2 Podnikatelská aktivita ...... 96 2.11.3 Hospodaření obcí ...... 98 2.12 rekreace a cestovní ruch ...... 101 2.12.1 Turistická atraktivita ...... 101 2.12.2 Ubytovací infrastruktura ...... 106 2.12.3 Individuální rekreace ...... 108 2.13 bezpečnost a ochrana obyvatel ...... 111 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ...... 112 3.1 širší územní vztahy ...... 113 3.2 prostorové a funkční uspořádání území ...... 114 3.3 struktura osídlení ...... 115 3.4 Sociodemografické podmínky a bydlení ...... 116 3.4.1 Indikátory ...... 116 3.4.2 SWOT analýza ...... 119

3.4.3 Problémy k řešení ...... 119 3.4.4 Indikátory ...... 120 3.4.5 SWOT analýza ...... 124 3.4.6 Problémy k řešení ...... 124 3.5 příroda a krajina ...... 125 3.5.1 Indikátory ...... 125 3.5.2 SWOT analýza ...... 127 3.5.3 Problémy k řešení ...... 128 3.6 Vodní režim a horninové prostředí ...... 129 3.6.1 Indikátory ...... 129 3.6.2 SWOT analýza ...... 132 3.6.3 Problémy k řešení v rámci územního plánování ...... 132 3.6.4 Indikátory ...... 133 3.6.5 SWOT analýza ...... 135 3.6.6 Problémy k řešení ...... 135 3.7 kvalita životního prostředí ...... 136 3.7.1 Indikátory ...... 136 3.7.2 SWOT analýza ...... 139 3.7.3 Problémy k řešení ...... 139 3.8 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 140 3.8.1 Indikátory ...... 140 3.8.2 SWOT analýza ...... 142 3.8.3 Problémy k řešení ...... 143 3.9 občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství ...... 144 3.10 dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti ...... 145 3.10.1 Indikátory ...... 145 3.10.2 SWOT analýza ...... 151 3.10.3 Problémy k řešení ...... 151 3.11 Ekonomické a hospodářské podmínky ...... 153 3.11.1 Indikátory ...... 153 3.11.2 SWOT analýza ...... 156 1.1.1 Problémy k řešení ...... 157 3.12 Rekreace a cestovní ruch ...... 158 3.12.1 Indikátory ...... 158 3.12.2 SWOT analýza ...... 160 3.12.3 Problémy k řešení ...... 160 3.13 bezpečnost a ochrana obyvatel ...... 161 4 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 162 4.1 Vyhodnocení vyváženosti pilířů ...... 162 5 ZÁVĚR ...... 168 5.1 Souhrn z témat ...... 168 6 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD ...... 173 6.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území ...... 174 6.1.1 Dopravní závady v území...... 174 6.1.2 Překračování imisních limitů ...... 175 6.1.3 Hluková a emisní zátěž z dopravy ...... 175 6.1.4 Problematika nakládání s odpady ...... 176 6.1.5 Staré ekologické zátěže ...... 176 6.1.6 Stav vodních útvarů ...... 176 6.1.7 Vypouštění odpadních vod ...... 176 6.1.8 Technická infrastruktura ...... 177 6.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území ...... 177 7 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ...... 178

SEZNAM ZKRATEK (r)IFK (redukovaný) index funkční velikosti AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BD bytové domy BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad BRO biologicky rozložitelný odpad CLRTAP Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států CR cestovní ruch ČGS Česká geologická služba ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DN daň z nemovitostí DP dobývací prostor DP FO daň z příjmů fyzických osob DP PO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EIA Environmental Impact Assesment (posuzování vlivu na životní prostředí) EKN ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HMCP hrubá míra celkového přírůstku HMMS hrubá míra migračního salda HMPP hrubá míra přirozeného přírůstku HP1, HP2 hlavní parametr 1, 2 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území CHOPAV chráněná oblast podzemní akumulace vod CHÚ chráněné území ISKO Informační systém kvality ovzduší ISOH informační systém odpadového hospodářství JMK Jihomoravský kraj k.ú. katastrální území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy LBC/LBK lokální biocentrum / lokální biokoridor LHP lesní hospodářský plán LO lesy ochranné LZU lesy zvláštního určení MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj mn míra nezaměstnanosti

Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NLP národní lesnický plán NO nebezpečný odpad (zde v textu) NP národní park NR nadregionální NRBC/NRBK nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPM obsazená pracovní místa OPRL oblastní plány rozvoje lesa ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) PLO přírodní lesní oblast PO ptačí oblast POH ČR Plán odpadového hospodářství České republiky POU obec s pověřeným obecním úřadem PP/NPP přírodní památka / národní přírodní památka PR/NPR přírodní rezervace / národní přírodní rezervace PRP potenciální rekreační plochy PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q vydatnost zdroje (vodního)

Q100 průtok při stoleté vodě R regionální RBC/RBK regionální biocentrum / regionální biokoridor RD rodinné domy RKC rekreačně-krajinný celek RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SEZ stará ekologická zátěž SFŽP Státní fond životního prostředí SKO směsný komunální odpad SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SO správní obvod SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností SOC sociodemografický pilíř SUR ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky SWOT Strong, weak, opportunities, threatens (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) TRF turisticko rekreační funkce TTP trvalé travní porosty ÚAP územně analytické podklady ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesa ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace ÚSES územní systém ekologické stability krajiny ÚTP územně technický podklad VKP významný krajinný prvek VLD veřejná linková doprava

VTL vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) VÚC velký územní celek ZABAGED Základní báze geografických dat pro státní správu ZCHÚ zvláště chráněné území ZPF zemědělský půdní fond ZÚR zásady územního rozvoje ŽP životní prostředí

JEDNOTKY

GJ gigajoule GWh gigawatthodiny h hodina ha hektar kg kilogram kV kilovolt kW kilowatt l litr m metr m2 metr čtvereční m3 metr krychlový MW megawatt km kilometr km2 kilometr čtvereční m n. m. metrů nad mořem s sekunda t tuna ° C stupeň Celsia

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ

As arsen BaP benzo(a)pyren BZN benzen Cd kadmium + NH4 amonné ionty NO2 oxid dusičitý - NO3 dusičnany NOx oxidy dusíku (NO a NO2 – oxid dusnatý a oxid dusičitý) O3 přízemní (troposférický) ozon PM10 suspendované částice velikostní frakce PM10 (částice menší než 10 µm) SO2 oxid siřičitý VOC těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Compounds)

3 ÚVOD

3.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Vyškov postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, které jsou novým

Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Samostatná příloha Karty jevu (procesu)

3.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1. – část „A“ a část „B“.  Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území  Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihmoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji v posledních letech (2014, 2015)) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Vyškov (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

3.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP VYŠKOV Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky.

Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované pro území kraje.

2 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

2.1 ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY

SO ORP Vyškov se nachází na severovýchodě Jihomoravského kraje, sousedí se Zlínským krajem, v rámci něj s ORP Kroměříž a s Olomouckým krajem – ORP Prostějov. V rámci Jihomoravského kraje z jihu sousedí s SO ORP Bučovice u Brna, Slavkov u Brna, a ze západu s SO ORP Šlapanice a Blansko. Vyškovsko tak ohraničuje na západě Moravský kras, z jihozápadní strany slavkovské bojiště a severovýchodně přechází v úrodnou Hanáckou nížinu.

Územím prochází dálnice D1 a D46 a železniční koridor Brno-Přerov. Ve vyškově je letiště.

Poloha SO ORP v Jihomoravském kraji

2.2 PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

Správní obvod obce s rozšířenou působností Vyškov zahrnuje obce Bohdalice, Boškůvky, Čechyně, Chválkovice na Hané, Dědice u Vyškova, Dětkovice, Drnovice u Vyškova, Drysice, Habrovany, Heroltice, Hlubočany, Hoštice, Ivanovice na Hané, Ježkovice, Komořany na Moravě, Kozlany u Vyškova, Královopolské Vážany, Krásensko, Kroužek, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Lhota, Luleč, Lysovice, Medlovice, Moravské Málkovice, Moravské Prusy, Nemojany, Nové Hvězdlice, Nové Sady, Olšany, Opatovice u Vyškova, Orlovice, Pavlovice, Pístovice, Podbřežice, Podivice na Moravě, Podomí, Pustiměř, Račice, Radslavice u Vyškova, Radslavičky, Rostěnice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček, Rychtářov, Studnice, u Vyškova, Staré Hvězdlice, Švábenice, Topolany u Vyškova, Vážany u Vyškova, Vyškov, Zelená Hora, Zvonovice.

Středem území se od jihozápadu k severovýchodu táhne pás plochého terénu Dyjskosvrateckého úvalu a Vyškovské brány. Nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 600 metrů je vrch Kojál u obce Krásensko. Nachází se zde pět mikroregionů, jejichž názvy často charakterizují i jejich geografické začlenění: Drahanská vrchovina, Ivanovická brána, Melicko, Rakovec a Větrník. Převážná většina území náleží k mírně teplé klimatické oblasti, kde se průměrná roční teplota pohybuje okolo 8°C. Pouze nejvýše položené části Drahanské vrchoviny v západní části okresu jsou chladnější, průměrná teplota zde dosahuje 6 až 7°C. Sledované území je převážně venkovskou oblastí, z počtu 42 obcí jsou 3 města: Vyškov (21 598 obyvatel), Rousínov (5383 obyvatel) a Ivanovice na Hané (2905 obyvatel). Podle údajů z roku 2011 je ORP Vyškov se svými 553 km² rozlohy v Jihomoravském kraji na 2. místě, zabírá 7,6 % území kraje. V počtu obyvatel za rok 2009 patří s 51 581 obyvateli k nejlidnatějším ORP v kraji, což je 4,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Z celkové rozlohy území SO ORP tvoří dle údajů ČSÚ z roku 2011 zemědělská půda 44,8 % z celkové půdy, z 90,0 % jde o ornou půdu, pouze shodně na 5,1 % jsou trvalé travní porosty a trvalé kultury. Z hlediska bonity půdy jsou nejúrodnější černozemě rovin a údolí, hnědozemě svahových hlín na úbočích kopců, méně úrodné jsou vápenité půdy karpatské části oblasti a nejméně úrodné jsou křemičitopísčité půdy Drahanské vrchoviny. Přestože je krajina SO ORP Vyškov převážně intenzivně zemědělsky obhospodařována, vyskytuje se zde několik ceněných lokalit z hlediska ochrany přírody. Mezi nejhodnotnější patří přírodní parky Rakovecké údolí a Říčky se výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Dále se zde nacházejí přírodní rezervace Studnické louky se společenstvy vlhkých luk v údolí potoka a s výskytem chráněných druhů rostlin, přírodní rezervace Zouvalka, jež je ojedinělou lokalitou stepní vegetace s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, přírodní památky Nad Medlovickým potokem, Panská skála, Roznitál a několik desítek památných stromů. Z hlediska dopravy je velmi významný železniční koridor a dálnice (D1) procházející přes území ORP. V důsledku velkého dopravního zatížení bývá lokální znečištění vzduchu při komunikační síti od Rousínova přes Vyškov k Ivanovicím na Hané značné. Nezaměstnanost SO ORP Vyškov patří v porovnání s jinými SO ORP Jihomoravského kraje mezi nejnižší, od roku 2007 je však rostoucí tendence v porovnání s ostatními ORP srovnatelná a to 9,66 %. Tomuto faktu v tomto ORP napomáhá snadná dopravní dostupnost brněnských podniků. ORP Vyškov není typickou rekreační oblastí, návštěvníkům však nabízí kromě zmíněných přírodních památek také řadu kulturních památek: z architektonických památek se z doby románské dochovalo torzo rotundy z 11. století v Pustiměři, dále zámky ve Vyškově, Račicích, Habrovanech, Drnovicích a Ivanovicích na Hané, hodnotná sakrální architektura (kostel sv. Martina v Lulči, kostel sv. Vavřince v Drnovicích, sv. Michaela ve Švábenicích, kostel Nejsvětější Trojice v Habrovanech aj.). Lidová architektura je zastoupena typem žudrového hanáckého domu (Lysovice, Rostěnice, Kučerov) a typem chalup z podhorské oblasti Drahanské vrchoviny (Ruprechtov, Luleč). Ráz krajiny dále doplňují kapličky, zvonice, Boží muka a kříže. Nejznámější technickou památkou je větrný mlýn holandského typu v Ruprechtově. Turisté mohou využít poměrně hustou síť značených turistických cest a cyklotras.

2.3 STRUKTURA OSÍDLENÍ

Počet obyvatel Název obce Počet částí obce Typ obce 2019 2019 Bohdalice-Pavlovice 861 3 malá obec s více sídly Březina 0 1 mikroobec Dětkovice 266 1 malá obec s jedním sídlem Drnovice 2388 1 středně velká obec Drysice 595 1 malá obec s jedním sídlem Habrovany 865 1 malá obec s jedním sídlem Hlubočany 495 2 malá obec s více sídly Hoštice-Heroltice 616 2 malá obec s více sídly Hvězdlice 566 2 malá obec s více sídly Ivanovice na Hané 2923 2 středně velká obec Ježkovice 393 1 malá obec s jedním sídlem Komořany 722 1 malá obec s jedním sídlem Kozlany 361 1 malá obec s jedním sídlem Krásensko 419 1 malá obec s jedním sídlem Křižanovice u Vyškova 134 1 malá obec s jedním sídlem Kučerov 490 1 malá obec s jedním sídlem Luleč 958 1 malá obec s jedním sídlem Lysovice 272 1 malá obec s jedním sídlem Medlovice 340 1 malá obec s jedním sídlem Moravské Málkovice 562 1 malá obec s jedním sídlem Nemojany 749 1 malá obec s jedním sídlem Nové Sady 108 2 malá obec s více sídly Olšany 600 1 malá obec s jedním sídlem Orlovice 322 1 malá obec s jedním sídlem Podbřežice 245 1 malá obec s jedním sídlem Podivice 170 1 malá obec s jedním sídlem Podomí 442 1 malá obec s jedním sídlem Prusy-Boškůvky 644 3 malá obec s více sídly Pustiměř 1831 2 středně velká obec Račice-Pístovice 1238 2 středně velká obec Radslavice 418 2 malá obec s více sídly Rostěnice-Zvonovice 534 2 malá obec s více sídly Rousínov 5694 7 velká obec Ruprechtov 598 1 malá obec s jedním sídlem Rybníček 272 1 malá obec s jedním sídlem Studnice 491 2 malá obec s více sídly Švábenice 1022 1 středně velká obec Topolany 363 1 malá obec s jedním sídlem Tučapy 604 1 malá obec s jedním sídlem Vážany 465 1 malá obec s jedním sídlem Vyškov 20807 13 velká obec Zelená Hora 299 1 malá obec s jedním sídlem

V území se nachází dvě velké obce nad 5000 obyvatel – Vyškov a Rousínov, které má zároveň i nejvíce částí. Obcí nad v rozmezí počtu obyvatel 1 000 – 5 000 je celkem 5. Ostatní obce lze označit jako malé, mají do 1 000 obyvatel, mikroobce do 100 obyvatel se na Vyškovsku nevyskytují, což nenaznačuje vysokou fragmentaci osídlení v území SO ORP. Tento stav je příhodnější pro efektivní správu a obsluhu území, zavádění technické infrastruktury, udržování veřejné hromadné dopravy apod.

2.3.1 Struktura obyvatelstva

Struktura obyvatelstva podle věku představuje jednu ze základních charakteristik hodnotících retrospektivně demografický vývoj a naznačujících možné sociální problémy do budoucna.

Tabulka č. 2.3.1: Věkové složení obyvatel obcí SO ORP Vyškov podle základních věkových skupin k 31.11.2011 Počet obyvatel ve věku Obec celkem 0-14 15-64 65+ Bohdalice-Pavlovice 792 124 572 96 Dětkovice 259 39 175 45 Drnovice 2 275 334 1 610 331 Drysice 533 81 378 74 Habrovany 782 121 537 124 Hlubočany 491 79 343 69 Hoštice-Heroltice 580 82 414 84 Hvězdlice 631 62 392 177 Ivanovice na Hané 2 886 378 2 087 421 Ježkovice 357 44 263 50 Komořany 677 107 484 86 Kozlany 318 36 217 65 Krásensko 421 68 285 68 Křižanovice u Vyškova 145 23 87 35 Kučerov 470 75 306 89 Luleč 747 114 530 103 Lysovice 262 40 183 39 Medlovice 324 56 225 43 Moravské Málkovice 595 131 382 82 Nemojany 606 92 409 105 Nové Sady 93 8 63 22 Olšany 459 70 319 70 Orlovice 312 44 202 66 Podbřežice 232 37 149 46 Podivice 185 26 136 23 Podomí 429 66 304 59 Prusy-Boškůvky 606 89 411 106 Pustiměř 1 620 291 1 123 206 Račice-Pístovice 1 053 158 736 159 Radslavice 406 74 267 65 Rostěnice-Zvonovice 476 83 347 46 Rousínov 4 953 710 3 519 724 Ruprechtov 558 74 385 99

Počet obyvatel ve věku Obec celkem 0-14 15-64 65+ Rybníček 276 41 210 25 Studnice 473 60 332 81 Švábenice 933 143 687 103 Topolany 304 41 204 59 Tučapy 505 66 344 95 Vážany 456 74 320 62 Vyškov 21 957 3 069 16 033 2 855 Zelená Hora 227 31 158 38 SO ORP Vyškov 51 524 7 321 36 131 7 643 Zdroj: ČSÚ, 2011

Analýza věkového složení obyvatelstva podle základních věkových skupin poskytuje dostatečný přehled o populaci regionu a možných hrozbách. Obyvatelstvo, které nedosahuje věku 15 let se nazývá předproduktivní, obyvatelstvo ve věku 15 až 64 let produktivní a obyvatelstvo ve věku 65 a více let poproduktivní. Jako syntetický ukazatel pro analýzu věkové struktury obyvatelstva byl zvolen index stáří, který vyjadřuje poměr poproduktivní složky obyvatelstva ke složce předproduktivní násobený hodnotou 100. Za doplňující ukazatele byly zvoleny index ekonomického zatížení (který je definován jako poměr osob v předproduktivním a poproduktivním věku k osobám ve věku produktivním násobený opět hodnotou 100) a průměrný věk obyvatel jednotlivých územních jednotek.

Tabulka č. 2.3.2: Základní charakteristiky věkového složení obyvatel obcí SO ORP Vyškov k 31.12.2011 Podíl obyvatel ve věku Index Průměrný Index Obec (%) ekonomického 2 věk 1 stáří 0 – 14 let 65 a více let zatížení Bohdalice-Pavlovice 15,7 12,1 37,9 38,5 77,4 Dětkovice 15,1 17,4 41,5 48,0 115,4 Drnovice 14,7 14,5 40,2 41,3 99,1 Drysice 15,2 13,9 39,4 41,0 91,4 Habrovany 15,5 15,9 41,2 45,6 102,5 Hlubočany 16,1 14,1 39,2 43,1 87,3 Hoštice-Heroltice 14,1 14,5 40,4 40,1 102,4 Hvězdlice 9,8 28,1 47,5 61,0 285,5 Ivanovice na Hané 13,1 14,6 40,7 38,3 111,4 Ježkovice 12,3 14,0 41,1 35,7 113,6 Komořany 15,8 12,7 38,5 39,9 80,4 Kozlany 11,3 20,4 43,9 46,5 180,6 Krásensko 16,2 16,2 39,6 47,7 100,0 Křižanovice u Vyškova 15,9 24,1 41,7 66,7 152,2 Kučerov 16,0 18,9 40,3 53,6 118,7 Luleč 15,3 13,8 39,2 40,9 90,4 Lysovice 15,3 14,9 41,8 43,2 97,5 Medlovice 17,3 13,3 37,1 44,0 76,8 Moravské Málkovice 22,0 13,8 37,8 55,8 62,6

1 index ekonomického zatížení vyjadřuje podíl osob ve věku 65 a více let a osob mladších 15 let na počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let. 2 index stáří vyjadřuje podíl osob ve věku 65 a více let na počtu osob mladších 15 let.

Podíl obyvatel ve věku Index Průměrný Index Obec (%) ekonomického 2 věk 1 stáří 0 – 14 let 65 a více let zatížení Nemojany 15,2 17,3 41,3 48,2 114,1 Nové Sady 8,6 23,7 47,3 47,6 275,0 Olšany 15,3 15,3 40,0 43,9 100,0 Orlovice 14,1 21,2 41,5 54,5 150,0 Podbřežice 15,9 19,8 39,9 55,7 124,3 Podivice 14,1 12,4 39,5 36,0 88,5 Podomí 15,4 13,8 39,9 41,1 89,4 Prusy-Boškůvky 14,7 17,5 40,9 47,4 119,1 Pustiměř 18,0 12,7 37,7 44,3 70,8 Račice-Pístovice 15,0 15,1 40,4 43,1 100,6 Radslavice 18,2 16,0 39,8 52,1 87,8 Rostěnice-Zvonovice 17,4 9,7 36,7 37,2 55,4 Rousínov 14,3 14,6 40,3 40,8 102,0 Ruprechtov 13,3 17,7 41,6 44,9 133,8 Rybníček 14,9 9,1 37,5 31,4 61,0 Studnice 12,7 17,1 42,3 42,5 135,0 Švábenice 15,3 11,0 37,9 35,8 72,0 Topolany 13,5 19,4 42,7 49,0 143,9 Tučapy 13,1 18,8 42,2 46,8 143,9 Vážany 16,2 13,6 39,0 42,5 83,8 Vyškov 14,0 13,0 39,6 36,9 93,0 Zelená Hora 13,7 16,7 40,8 43,7 122,6 SO ORP Vyškov 14,2 14,8 40,5 40,2 98,0 Jádro 14,0 13,0 39,6 36,9 93,0 Zázemí 14,9 15,1 40,2 42,9 101,6 ČR 14,4 14,4 40,2 40,4 100,2 Zdroj: ČSÚ, 2011; vlastní výpočty

Vzhledem k vysokému počtu malých obcí existuje poměrně široké variační rozpětí mezi obcemi ve velikosti relativního zastoupení základních věkových skupin. U obyvatelstva ve věku 0 až 14 let maximální podíl na celkovém počtu obyvatel obce byl na konci roku 2011 zjištěn v obci Moravské Málkovice, ve kterých děti tvořili více než pětinu obyvatel. Na druhé straně v obci Hvězdlice a Nové Sady podíl dětské složky obyvatelstva nedosahoval ani desetinu. Maximální relativní hodnotou u produktivního obyvatelstva bylo 76,1 % u obce Rybníček. Pět obcí Vyškovska má zastoupení poproduktivní složky obyvatelstva vyšší než 20 %. Jedná se o obec Hvězdlice, Křižanovice u Vyškova, Nové Sady, Orlovice a Kozlany. Méně než desetiprocentní podíl poproduktivní složky vykazovaly obce Hostěnice-Zvonovice a Rybníček. Vyšší podíl předproduktivní složky a nižší podíl poproduktivní složky obyvatel na Vyškovsku než v ČR ovlivnil příznivě hodnotu indexu stáří. Ta ještě na konci roku 2011 nedosahovala v obvodu hodnoty 100, jak tomu bylo v případě ČR (100,2). Věková struktura v jádru se jeví příznivěji než v zázemí SO ORP Vyškov. U 21 obcí regionu dosahuje hodnota indexu stáří nad 100, v těchto obcích je tedy vyšší zastoupení poproduktivní složky obyvatelstva nad dětskou složkou. U obce Hvězdlice a Nové Sady dokonce převyšuje hodnotu 200. Doplňující ukazatele o věkové struktuře obyvatel Vyškovska a jeho jednotlivých obcích (průměrný věk a index ekonomického zatížení) jenom potvrzují již zjištěné závěry. Hodnoty pro průměrný věk a index ekonomického zatížení jsou v zázemí vyšší, což vypovídá o méně výhodné věkové struktuře zázemí.

Struktura obyvatelstva podle vzdělání do určité míry reflektuje ekonomický potenciál území. Pro analýzu vzdělanosti populace Vyškovska byly využity data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011, hodnoceno bylo obyvatelstvo ve věku 15 a více let. Za osoby se základním vzděláním byly považovány všechny osoby s nedokončeným vzděláním, s ukončenou základní školní docházkou a osoby u nichž stupeň vzdělání nebyl zjištěn. Do osob se středním vzděláním s maturitou byly navíc zahrnuti všichni absolventi vyšších odborných škol. Pro syntetické hodnocení úrovně vzdělanosti populace regionu byl jako hlavní ukazatel zvolen podíl osob nejméně s maturitou.

Tabulka č. 2.3.3: Struktura obyvatelstva patnáctiletého a staršího podle nejvyššího ukončeného vzdělání obcí SO ORP Vyškov k 1.3.2011 – absolutní údaje Stupeň vzdělání

Patnáctiletí Obec střední bez střední s vysoko- a starší základní maturity maturitou školské Bohdalice-Pavlovice 643 177 297 137 32 Dětkovice 211 80 99 28 4 Drnovice 1 845 475 796 471 103 Drysice 440 125 217 77 21 Habrovany 638 183 283 142 30 Hlubočany 411 147 189 65 10 Hoštice-Heroltice 470 134 229 86 21 Hvězdlice 575 300 192 70 13 Ivanovice na Hané 2 470 672 1 077 592 129 Ježkovice 327 93 147 78 9 Komořany 534 147 239 116 32 Kozlany 274 80 118 59 17 Krásensko 361 99 136 105 21 Křižanovice u Vyškova 114 42 51 17 4 Kučerov 399 158 179 54 8 Luleč 553 140 249 126 38 Lysovice 202 62 90 43 7 Medlovice 259 91 123 37 8 Moravské Málkovice 433 127 220 71 15 Nemojany 455 102 199 128 26 Nové Sady 105 37 50 16 2 Olšany 369 92 175 80 22 Orlovice 264 96 109 51 8 Podbřežice 183 61 90 28 4 Podivice 148 42 71 29 6 Podomí 359 95 155 85 24 Prusy-Boškůvky 506 149 215 120 22 Pustiměř 1 248 311 519 361 57 Račice-Pístovice 846 225 388 181 52 Radslavice 314 103 128 69 14 Rostěnice-Zvonovice 368 122 187 49 10 Rousínov 4 095 972 1 712 1 132 279 Ruprechtov 456 135 176 116 29 Rybníček 229 65 122 28 14 Studnice 433 145 205 78 5 Švábenice 760 180 382 165 33 Topolany 249 90 111 44 4 Tučapy 411 118 193 84 16

Stupeň vzdělání

Patnáctiletí Obec střední bez střední s vysoko- a starší základní maturity maturitou školské Vážany 353 98 167 77 11 Vyškov 18 687 4 139 6 117 5 985 2 446 Zelená Hora 182 59 74 39 10 SO ORP Vyškov 42 179 10 768 16 476 11 319 3 616 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – okres Vyškov 2011, ČSÚ

Tabulka č. 2.3.4: Struktura obyvatelstva patnáctiletého a staršího podle nejvyššího ukončeného vzdělání obcí SO ORP Vyškov k 1.3.2011 – relativní údaje Stupeň vzdělání střední bez střední střední Obec základní VŠ maturity s maturitou s matur. a (%) (%) (%) (%) VŠ (%) Bohdalice-Pavlovice 27,5 46,2 21,3 5,0 26,3 Dětkovice 37,9 46,9 13,3 1,9 15,2 Drnovice 25,7 43,1 25,5 5,6 31,1 Drysice 28,4 49,3 17,5 4,8 22,3 Habrovany 28,7 44,4 22,3 4,7 27,0 Hlubočany 35,8 46,0 15,8 2,4 18,2 Hoštice-Heroltice 28,5 48,7 18,3 4,5 22,8 Hvězdlice 52,2 33,4 12,2 2,3 14,4 Ivanovice na Hané 27,2 43,6 24,0 5,2 29,2 Ježkovice 28,4 45,0 23,9 2,8 26,6 Komořany 27,5 44,8 21,7 6,0 27,7 Kozlany 29,2 43,1 21,5 6,2 27,7 Krásensko 27,4 37,7 29,1 5,8 34,9 Křižanovice u Vyškova 36,8 44,7 14,9 3,5 18,4 Kučerov 39,6 44,9 13,5 2,0 15,5 Luleč 25,3 45,0 22,8 6,9 29,7 Lysovice 30,7 44,6 21,3 3,5 24,8 Medlovice 35,1 47,5 14,3 3,1 17,4 Moravské Málkovice 29,3 50,8 16,4 3,5 19,9 Nemojany 22,4 43,7 28,1 5,7 33,8 Nové Sady 35,2 47,6 15,2 1,9 17,1 Olšany 24,9 47,4 21,7 6,0 27,6 Orlovice 36,4 41,3 19,3 3,0 22,3 Podbřežice 33,3 49,2 15,3 2,2 17,5 Podivice 28,4 48,0 19,6 4,1 23,6 Podomí 26,5 43,2 23,7 6,7 30,4 Prusy-Boškůvky 29,4 42,5 23,7 4,3 28,1 Pustiměř 24,9 41,6 28,9 4,6 33,5 Račice-Pístovice 26,6 45,9 21,4 6,1 27,5 Radslavice 32,8 40,8 22,0 4,5 26,4 Rostěnice-Zvonovice 33,2 50,8 13,3 2,7 16,0 Rousínov 23,7 41,8 27,6 6,8 34,5 Ruprechtov 29,6 38,6 25,4 6,4 31,8 Rybníček 28,4 53,3 12,2 6,1 18,3

Stupeň vzdělání střední bez střední střední Obec základní VŠ maturity s maturitou s matur. a (%) (%) (%) (%) VŠ (%) Studnice 33,5 47,3 18,0 1,2 19,2 Švábenice 23,7 50,3 21,7 4,3 26,1 Topolany 36,1 44,6 17,7 1,6 19,3 Tučapy 28,7 47,0 20,4 3,9 24,3 Vážany 27,8 47,3 21,8 3,1 24,9 Vyškov 22,1 32,7 32,0 13,1 45,1 Zelená Hora 32,4 40,7 21,4 5,5 26,9 SO ORP Vyškov 25,5 39,1 26,8 8,6 35,4 Jádro 22,1 32,7 32,0 13,1 45,1 Zázemí 28,2 44,1 22,7 5,0 27,7 ČR 24,8 38,0 28,3 8,9 37,2 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – okres Vyškov 2011, ČSÚ, vlastní výpočty

Absolutně nejpočetnější skupinou v SO ORP Vyškov jsou osoby se středním vzděláním bez maturity, následuje skupina osob se středním vzděláním s maturitou a po ní s malým odstupem osoby s ukončeným základním vzděláním. Podíl osob s maturitou nebo ukončeným vysokoškolským vzděláním na obyvatelstvu patnáctiletým a starším je ve sledovaném regionu podstatně nižší než je celorepublikový průměr (viz předchozí tabulka). Srovnávat správní obvody s celorepublikovým průměrem a vyvozovat z toho nějaké podstatnější závěry nemá smysl, neboť hodnota za ČR je výrazně ovlivněna vzdělanostní strukturou obyvatel největších měst, jako jsou Praha, Brno atd., v nichž bydlí daleko více obyvatel s vyšším vzděláním. Daleko smysluplnější je srovnávat správní obvody mezi sebou a např. v rámci Jihomoravského kraje. Komparace s krajským průměrem je značně ovlivněná přítomností města Brna jakožto jednoho z největších center vysokého školství u nás. SO ORP Vyškov má mezi ostatními obvody velice dobré postavení – má třetí největší podíl vysokoškoláků (Brno – 17,9 %, Kuřim – 9,7 %) a sedmý nejvyšší podíl osob se středoškolským vzděláním s maturitou. Menší zastoupení kategorie osob se středním vzděláním bez maturity mají už jenom SO ORP Kuřim (39,0 %), Břeclav (37,7 %) a Brno (29,6 %), v případě osob se základním vzděláním je situace podobná. Jak už bylo uvedeno výše – díky vlivu města Brna není obyčejný krajský průměr relevantním ukazatelem, proto bude v následujícím srovnání uváděn průměr Jihomoravského kraje bez jeho centra. Vzhledem k takto upraveným hodnotám působí vzdělanostní struktura Vyškovska velmi pozitivně a v případě hlavního ukazatele – tedy podílu osob s nejméně maturitním vzděláním – ho převyšuje o několik procentních bodů (JMK – 31,6 %, SO ORP Vyškov – 35,4 %).

2.3.2 Sociální klima

Jako jeden z ukazatelů kvality života bývá používána naděje dožití při narození nebo-li střední délka života, která vyjadřuje průměrný věk zemřelých za sledované období. Obvykle nejde o údaj za jediný rok, ale za více let. Český statistický úřad publikuje informace o naději dožití parciálně pro muže a ženy až do úrovně okresů vždy za pětileté období (posledním byla perioda let 2001 až 2005). I když nejsou k dispozici publikované hodnoty až do úrovně správních obvodů obcí s rozšířenou působností, lze i z okresních hodnot usuzovat na naději dožití v jednotlivých správních obvodů. V případě okresu Vyškov, jehož součástí je SO ORP Vyškov, byla v období let 2001-2005 naděje dožití při narození u mužů 72,7 let, a u žen to bylo 79,3 let. Střední délka života u obyvatel Jihomoravského kraje v období let 2001-2005 činila u mužů 73,6 a u žen 80,3 let, což je o něco více než průměr za ČR (muži 72,3 a ženy 78,7 let).

Tabulka č. 2.3.5: Zdravotnická péče na Vyškovsku Zdravotnické zařízení Obec

nemocnice Vyškov praktický lékař pro děti Drnovice, Ivanovice na Hané, Pustiměř, Rousínov praktický lékař pro dospělé Drnovice, Ivanovice na Hané, Pustiměř, Rousínov, Krásensko stomatolog Drnovice, Ivanovice na Hané, Pustiměř, Rousínov, Krásensko gynekolog Ivanovice na Hané, Vyškov, Rousínov Zdroj: Městská a obecní statistika 2020,

Jedním z hlavních faktorů determinujících naději dožití obyvatel je kvalita a dostupnost zdravotnické péče. Přímo ve městě Vyškově se nachází nemocnice s porodnicí s nadregionálním významem. Kromě nemocnice je ve Vyškově i v dalších obcích regionu soustředěno několik ordinací praktických lékařů, stomatologů a gynekologů. Do analýzy sociálního klimatu obvodu patří i hodnocení dalších jevů, jako jsou např. příčiny úmrtí, potratovost, rozvodovost atd. Jak již bylo výše uvedeno, v letech 2000-2015 byla míra úmrtnosti na Vyškovsku nad celorepublikovým průměrem. Nižší hodnoty v jádře byly zapříčiněny především lepší dostupností zdravotnické péče vyplývající z přítomnosti vyškovské nemocnice. I přes přítomnost nemocničního zařízení má region nejvyšší úmrtnost v celém vyškovském okrese. V následující tabulce jsou uvedeny standardizované míry úmrtnosti podle příčin úmrtí. Nejčastějšími příčinami smrti jsou v České republice novotvary3 a nemoci oběhové soustavy. Hodnoty standardizované míry úmrtnosti na novotvary na Vyškovsku leží pod průměrem ČR i Jihomoravského kraje. Hodnotami úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy Vyškovsko převyšuje celorepublikový i krajský průměr. Mezi SO ORP Jihomoravského kraje se řadí k pěti SO ORP s nejvyššími hodnotami úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Kojenecká úmrtnost vykazuje nižší úroveň než celorepublikový i krajský průměr a řadí se k SO ORP kraje s nižší kojeneckou úmrtností. Rozvodovost lze ohodnotit jako nízkou ale regionálně nadprůměrnou (vzhledem k okolním SO ORP), je nejvyšší v okrese Vyškov.

3 Zahrnuje veškerá úmrtí jejichž příčinou byly nádorová onemocnění včetně onemocnění mízní a krve

2.4 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ

Správní obvod obce s rozšířenou působností Vyškov je rozlohou, počtem obcí i počtem obyvatel největší ze tří SO ORP Vyškovského okresu. Tvoří ho celkem 42 obcí s celkovou rozlohou 547,32 km2 a celkovým počtem 51 581 obyvatel (k 31. 12. 2011). Statut města mají tři obce: Ivanovice na Hané, Rousínov a Vyškov, statut městyse mají pouze Hvězdlice. Ve městech tak žije 29 920 obyvatel, což představuje 58,8 % obyvatelstva SO ORP Vyškov. V samotném jádře správního obvodu je soustředěno 43 % všech obyvatel. Čtyři obce mají do 199 obyvatel, devatenáct dalších má populaci v intervalu od 200 do 499 obyvatel a třináct obcí v rozmezí 500 až 999 obyvatel. Zbývajících šest obcí má víc než 1000 obyvatel. Nejvíce obcí SO ORP Vyškov spadá do kategorie obcí s 200 – 499 obyvateli, kde je soustředěna téměř polovina obyvatel regionu. Průměrná hustota zalidnění je hluboko pod průměrem České republiky, což je ve velké míře způsobeno začleněním Vojenského újezdu Březina.

Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Vyškov4 Počet obyvatel Rozloha Hustota zalidnění Obec k 31. 12. 2011 (km2) (obyv./km2) Bohdalice-Pavlovice 846 8,9 91,0 Dětkovice 273 5,0 50,5 Drnovice 2 369 12,0 188,4 Drysice 557 7,9 69,2 Habrovany 803 5,5 141,5 Hlubočany 514 8,1 61,2 Hoštice-Heroltice 579 7,2 81,6 Hvězdlice 592 11,4 54,4 Ivanovice na Hané 2 905 21,5 136,6 Ježkovice 376 11,7 30,9 Komořany 678 5,9 115,7 Kozlany 322 7,6 41,5 Krásensko 407 7,3 58,0 Křižanovice u Vyškova 142 2,5 59,1 Kučerov 462 8,9 52,7 Luleč 835 10,9 71,2 Lysovice 265 5,3 49,9 Medlovice 3334 3,6 91,7 Moravské Málkovice 671 3,6 164,8 Nemojany 666 6,0 102,2 Nové Sady 88 2,4 36,4 Olšany 536 18,7 25,7 Orlovice 330 14,5 21,8 Podbřežice 238 3,5 64,1 Podivice 202 2,3 86,3 Podomí 421 5,5 78,4 Prusy-Boškůvky 665 7,7 78,1 Pustiměř 1 689 12,5 130,1 Račice-Pístovice 1 105 18,9 55,5 Radslavice 437 4,3 99,3 Rostěnice-Zvonovice 503 7,5 62,3 Rousínov 5 383 23,0 220,9 Ruprechtov 584 11,5 50,3 Rybníček 270 2,1 130,0

4 dále jen ORP Vyškov

Počet obyvatel Rozloha Hustota zalidnění Obec k 31. 12. 2011 (km2) (obyv./km2) Studnice 476 6,3 74,3 Švábenice 1 014 19,3 49,3 Topolany 317 4,4 67,1 Tučapy 520 5,3 95,7 Vážany 462 5,6 80,5 Vyškov 21 598 50,4 434,5 Zelená Hora 245 3,0 75,3 SO ORP Vyškov 51 581 547,3 93,0 Jádro 21 598 50,4 434,5 Zázemí 29 983 497,1 58,3 Zdroj: Městská a obecní statistika 2011, Český statistický úřad5, 2011; vlastní výpočty Pozn.: Jádro = sídlo ORP (Vyškov), zázemí = ostatní obce ORP

2.4.1 Populační vývoj

Charakteristiku dlouhodobého populačního vývoje poskytuje následující tabulka. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo mezi lety 1970 a 1980, kdy se populace ORP Vyškov zvýšila o 2 582 obyvatel. S výjimkou jistého poklesu v 60. letech lze hovořit o stabilním mírném růstu počtu obyvatel, který pokračoval i do roku 2007. Přitom byla naprostá většina přírůstku obyvatelstva koncentrována do centra regionu a několika přilehlých obcí, zázemí po celé sledované období obyvatele ztrácelo.

Tabulka č. 2.4.1: Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Vyškov v letech 1950 – 2011 (absolutní údaje) Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Bohdalice-Pavlovice 802 955 866 837 820 810 846 Dětkovice 368 379 345 303 247 258 273 Drnovice 1 857 2 157 2 178 2 299 2 209 2 186 2 369 Drysice 544 584 535 530 504 528 557 Habrovany 840 939 818 783 727 743 803 Hlubočany 646 688 626 558 489 476 514 Hoštice-Heroltice 656 653 603 557 534 555 579 Hvězdlice 929 973 879 743 679 647 592 Ivanovice na Hané 3 342 3 381 3 152 3 139 2 988 2 904 2 905 Ježkovice 550 591 503 484 394 382 376 Komořany 575 606 569 628 621 652 678 Kozlany 445 457 428 397 379 321 322 Krásensko 344 422 409 446 423 437 407 Křižanovice u Vyškova 200 196 182 148 120 142 142 Kučerov 626 635 612 501 457 487 462 Luleč 952 990 853 723 620 644 835 Lysovice 423 413 336 283 223 237 265 Medlovice 367 354 358 341 319 331 3334 Moravské Málkovice 675 727 653 581 497 539 671 Nemojany 566 623 613 623 539 517 666 Nové Sady 259 284 261 199 142 117 88 Olšany 467 497 476 442 438 437 536 Orlovice 560 533 490 408 330 307 330

5 dále jen ČSÚ

Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Podbřežice 322 304 288 263 217 231 238 Podivice 234 275 232 215 199 187 202 Podomí 493 495 465 482 435 422 421 Prusy-Boškůvky 838 837 754 684 604 589 665 Pustiměř 1 534 1 602 1 448 1 460 1 408 1 528 1 689 Račice-Pístovice 1 347 1 399 1 279 1 147 1 000 1 018 1 105 Radslavice 544 566 494 408 377 378 437 Rostěnice-Zvonovice 661 578 503 445 415 440 503 Rousínov 4 920 4 904 4 767 5 081 4 910 4 922 5 383 Ruprechtov 794 800 739 689 566 554 584 Rybníček 218 259 279 266 298 292 270 Studnice 716 837 805 668 572 508 476 Švábenice 1 079 1 110 1 044 988 925 930 1 014 Topolany 437 424 373 304 274 290 317 Tučapy 697 700 643 618 523 484 520 Vážany 609 647 539 487 436 415 462 Vyškov 13 630 13 922 15 433 19 288 22 696 22 514 21 598 Zelená Hora 259 300 279 265 231 219 245 SO ORP Vyškov 46 325 48 040 47 142 49 724 50 794 50 585 51 581 Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, ČSÚ, 2012

Z následujícího grafu je patrný populační vývoj centra regionu, jeho zázemí a celého správního obvodu. V prvním období mezi roky 1950 a 1961 rostlo jádro i zázemí srovnatelným tempem. V následujících letech ale došlo k výrazné změně trendů populačního vývoje a počet obyvatel začal v centru regionu dramaticky stoupat a v zázemí naopak prudce klesat. V posledním sledovaném období mezi lety 1991 a 2001 došlo ke stabilizaci trendů na výrazně rozdílných hodnotách. V průběhu svého vývoje se tyto protichůdné hodnoty v jádru a zázemí regionu vyrovnávaly a proto nedocházelo k nijak zásadním změnám ve vývoji počtu obyvatel v rámci celého ORP.

Tabulka č. 2.4.2: Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Vyškov letech 1950 – 2001 (relativní údaje) 1961/1950 1970/1961 1980/1970 1991/1980 2001/1991 2001/1950 Obec (%) (%) (%) (%) (%) (%)

Bohdalice-Pavlovice 119,1 90,7 96,7 98,0 98,8 101,0 Dětkovice 103,0 91,0 87,8 81,5 104,5 70,1 Drnovice 116,2 101,0 105,6 96,1 99,0 117,7 Drysice 107,4 91,6 99,1 95,1 104,8 97,1 Habrovany 111,8 87,1 95,7 92,8 102,2 88,5 Hlubočany 106,5 91,0 89,1 87,6 97,3 73,7 Hoštice-Heroltice 99,5 92,3 92,4 95,9 103,9 84,6 Hvězdlice 104,7 90,3 84,5 91,4 95,3 69,6 Ivanovice na Hané 101,2 93,2 99,6 95,2 97,2 86,9 Ježkovice 107,5 85,1 96,2 81,4 97,0 69,5 Komořany 105,4 93,9 110,4 98,9 105,0 113,4 Kozlany 102,7 93,7 92,8 95,5 84,7 72,1 Krásensko 122,7 96,9 109,0 94,8 103,3 127,0 Křižanovice u Vyš. 98,0 92,9 81,3 81,1 118,3 71,0 Kučerov 101,4 96,4 81,9 91,2 106,6 77,8

1961/1950 1970/1961 1980/1970 1991/1980 2001/1991 2001/1950 Obec (%) (%) (%) (%) (%) (%)

Luleč 104,0 86,2 84,8 85,8 103,9 67,6 Lysovice 97,6 81,4 84,2 78,8 106,3 56,0 Medlovice 96,5 101,1 95,3 93,5 103,8 90,2 Mor. Málkovice 107,7 89,8 89,0 85,5 108,5 79,9 Nemojany 110,1 98,4 101,6 86,5 95,9 91,3 Nové Sady 109,7 91,9 76,2 71,4 82,4 45,2 Olšany 106,4 95,8 92,9 99,1 99,8 93,6 Orlovice 95,2 91,9 83,3 80,9 93,0 54,8 Podbřežice 94,4 94,7 91,3 82,5 106,5 71,7 Podivice 117,5 84,4 92,7 92,6 94,0 79,9 Podomí 100,4 93,9 103,7 90,2 97,0 85,6 Prusy-Boškůvky 99,9 90,1 90,7 88,3 97,5 70,3 Pustiměř 104,4 90,4 100,8 96,4 108,5 99,6 Račice-Pístovice 103,9 91,4 89,7 87,2 101,8 75,6 Radslavice 104,0 87,3 82,6 92,4 100,3 69,5 Rostěnice-Zvonovice 87,4 87,0 88,5 93,3 106,0 66,6 Rousínov 99,7 97,2 106,6 96,6 100,2 100,0 Ruprechtov 100,8 92,4 93,2 82,1 97,9 69,8 Rybníček 118,8 107,7 95,3 112,0 98,0 133,9 Studnice 116,9 96,2 83,0 85,6 88,8 70,9 Švábenice 102,9 94,1 94,6 93,6 100,5 86,2 Topolany 97,0 88,0 81,5 90,1 105,8 66,4 Tučapy 100,4 91,9 96,1 84,6 92,5 69,4 Vážany 106,2 83,3 90,4 89,5 95,2 68,1 Vyškov 102,1 110,9 125,0 117,7 99,2 165,2 Zelená Hora 115,8 93,0 95,0 87,2 94,8 84,6 SO ORP Vyškov 103,7 98,1 105,5 102,2 99,6 109,2 Jádro 102,1 110,9 125,0 117,7 99,2 165,2 Zázemí 104,4 92,9 96,0 92,3 99,9 85,9 ČR 107,6 102,5 104,9 100,1 99,2 114,6 Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, ČSÚ; vlastní výpočty

Populace SO ORP Vyškov ve sledovaném období vzrostla o 4260 obyvatel (9,2%). Prakticky veškerý nárůst byl soustředěn do jádra regionu, které se zvětšilo o 8884 obyvatel (65,2%). Zázemí naopak zaznamenalo výrazný populační pokles – o 4624 obyvatel (14,1%), nejvíc ztratily obce Nové Sady a Lysovice. V naprosté většině případů se na ztrátě obyvatel podílelo výrazné omezení činnosti Vojenského újezdu Březina. Největší relativní nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán v samotném Vyškově, kde populace vzrostla o 65,2 % oproti roku 1950, což představuje absolutní nárůst o 8884 obyvatel. Z porovnání s celorepublikovým průměrem vychází populační vývoj SO ORP Vyškov spíše negativně. Při interpretaci výsledků však musí být bráno v úvahu nejen znevýhodnění oblasti vyplývající z přítomnosti rozsáhlého prostoru vojenského újezdu, ale i fakt, že se nachází v bezprostřední blízkosti krajského města Brna, které specifickým způsobem ovlivňuje především mechanický pohyb obyvatelstva.

Na základě dat o pohybu obyvatelstva v letech 2001 až 2020 lze podrobněji analyzovat současný vývoj populace SO ORP Vyškov. Celkový pohyb obyvatel je tvořen jak pohybem přirozeným (rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými), tak pohybem mechanickým (rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými). U

přirozeného pohybu hovoříme o přirozené měně nebo o přirozeném přírůstku či úbytku obyvatel, u mechanického pohybu se studuje tzv. migrační saldo. Populace SO ORP Vyškov celkově vzrostla o 287 obyvatel na 50 905 obyvatel. Populace jádra regionu se zmenšila o 657 obyvatel, naopak počet obyvatel zázemí vzrostl o 944 osob, což vypovídá o další změně trendu populačního vývoje oblasti. Přirozeným pohybem došlo ve sledovaném období k celkovému úbytku obyvatelstva, počet narozených osob převýšil úhrn zemřelých až v roce 2007, v předchozím období byl vždy menší. Pouze tři obce zaznamenaly přírůstek obyvatelstva přirozenou měnou (tj. počet narozených převyšoval ve zkoumaném období počet zemřelých). Veškerý populační růst oblasti se tedy uskutečnil prostřednictvím kladné bilance mechanického pohybu obyvatel, která byla zaznamenána ve všech letech s výjimkou roku 2005. Následující obrázek znázorňuje migraci za stejné roky jako tomu bylo v případě přirozené měny. Kladné migrační saldo bylo zjištěno ve všech sledovaných letech kromě roku 2005, kdy region ztratil migrací 30 osob. Pouze u dvanácti obcí SO ORP Vyškov nedošlo během sledovaného období k nárůstu obyvatel migrací. Nejvýraznější a mezi ostatními ojedinělý pokles zaznamenal samotný Vyškov (o 89 obyvatel). V případě ostatních obcí se jednalo buď o stagnaci nebo o úbytek v rámci jednotlivců. Nejvýznamnější nárůst obyvatel migrací zaznamenaly obce Hvězdlice a Rousínov. V případě Hvězdlic je ale přírůstek nových obyvatel podmíněn přítomností domova důchodců.

Tabulka č. 2.4.3: Pohyb obyvatelstva v letech 2001-2020 v obcích správního obvodu ORP Vyškov Přirozená Saldo Obec Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí měna migrace Bohdalice-Pavlovice 8 8 0 19 21 -1 Dětkovice 2 3 -1 7 7 0 Drnovice 22 24 -2 59 47 12 Drysice 6 7 0 18 15 3 Habrovany 8 11 -2 21 15 7 Hlubočany 7 6 1 12 10 2 Hoštice-Heroltice 5 5 1 19 15 4 Hvězdlice 4 36 -32 47 17 30 Ivanovice na Hané 26 34 -8 74 65 9 Ježkovice 3 6 -3 8 8 0 Komořany 7 7 0 20 17 4 Kozlany 2 5 -2 8 6 1 Krásensko 4 4 0 8 10 -2 Křižanovice u Vyškova 1 2 -1 5 3 2 Kučerov 5 5 -1 12 14 -2 Luleč 7 7 0 32 13 19 Lysovice 2 3 -1 11 6 5 Medlovice 3 4 -1 10 8 1 Moravské Málkovice 8 7 2 15 7 8 Nemojany 7 8 -1 29 14 15 Nové Sady 0 2 -2 3 5 -3 Olšany 5 6 -1 15 8 7 Orlovice 3 4 -1 8 6 2 Podbřežice 2 3 -1 7 6 0 Podivice 2 2 0 4 3 1 Podomí 4 5 -1 9 8 2 Prusy-Boškůvky 7 7 0 21 19 2 Pustiměř 16 15 1 46 33 13 Račice-Pístovice 10 10 0 26 21 4 Radslavice 5 5 0 15 6 9

Přirozená Saldo Obec Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí měna migrace Rostěnice-Zvonovice 5 5 0 16 10 5 Rousínov 46 49 -3 141 114 27 Ruprechtov 3 6 -3 17 10 6 Rybníček 2 3 0 8 10 -2 Studnice 4 7 -4 12 14 -2 Švábenice 11 9 2 19 19 0 Topolany 2 4 -2 9 6 3 Tučapy 3 6 -3 16 11 6 Vážany 5 5 0 15 9 6 Vyškov 196 201 -5 475 564 -89 Zelená Hora 2 2 0 11 10 1 SO ORP Vyškov 472 547 -75 1 326 1 210 116 Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, 2020; vlastní výpočty

Předchozí tabulka ukazuje, že během sedmi let se zvýšil počet obyvatel na Vyškovsku o 41 osob. Kromě toho znázorňuje i rozdíly v souboru 42 obcí správního obvodu dle přirozené měny a migrace. Město Vyškov mělo v období 2001–2007 obě složky pohybu obyvatelstva záporné (podobně i obce Kučerov, Nové Sady a Studnice). Ve Vyškově došlo k celkovému poklesu obyvatelstva o 94 osob. Zázemí regionu ztratilo přirozeným pohybem 71 osob, zatímco migračním pohybem vzrostlo o 205 osob a tak se zázemí prezentuje v tomto období celkovým přírůstek obyvatel o 134 osob. Pokles obyvatel v jádru a růst v zázemí lze interpretovat jako výsledek dekoncentračních procesů a to na dvojí úrovni. Populační růst zázemí města Vyškov lze chápat jako výsledek samotného suburbanizačního procesu obyvatel Vyškova. Na druhém místě je třeba brát v úvahu blízkost města Brna a to především fakt, že SO ORP Vyškov leží v jeho blízkém zázemí a stává se tak samo suburbiem krajského města. Tomu nasvědčuje celkové zvýšení populace regionu i přes pokles obyvatel v jeho jádře.

Tabulka č. 2.4.4: Průměrné roční míry demografických jevů v období let 2001 – 2007 (‰) a index změny počtu obyvatel (%) v obcích SO ORP Vyškov Hrubá míra Hrubá míra Hrubá míra Index 2007/2001 Obec migračního porodnosti6 úmrtnosti7 (%) salda8 Bohdalice-Pavlovice 9,9 9,3 -1,4 99,4 Dětkovice 7,3 12,9 1,7 97,3 Drnovice 9,9 10,8 5,6 103,3 Drysice 11,5 12,3 6,4 104,0 Habrovany 10,7 13,9 8,8 104,0 Hlubočany 7,1 6,1 2,2 104,7 Hoštice-Heroltice 9,2 8,2 7,7 106,3 Hvězdlice 6,4 58,1 47,8 97,3 Ivanovice na Hané 9,0 11,7 3,2 100,4 Ježkovice 6,9 16,1 0,4 94,0 Komořany 10,1 10,3 5,6 103,8 Kozlany 7,2 14,3 4,5 98,1 Krásensko 10,3 9,7 -5,3 96,8 Křižanovice u Vyškova 6,0 11,9 10,9 103,5

6 počet živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu 7 počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu 8 saldo migrace na 1000 obyvatel středního stavu

Hrubá míra Hrubá míra Hrubá míra Index 2007/2001 Obec migračního porodnosti6 úmrtnosti7 (%) salda8 Kučerov 9,9 11,4 -4,2 96,1 Luleč 10,2 10,2 26,5 120,5 Lysovice 9,6 13,6 19,3 111,3 Medlovice 9,1 12,1 3,5 100,3 Moravské Málkovice 14,6 11,6 14,1 112,8 Nemojany 12,1 13,7 26,5 119,2 Nové Sady 4,2 19,4 -26,4 74,6 Olšany 10,3 12,4 16,2 110,3 Orlovice 11,0 14,2 6,0 101,9 Podbřežice 9,4 12,5 1,2 98,7 Podivice 8,9 8,2 4,5 103,7 Podomí 8,7 11,1 4,0 101,2 Prusy-Boškůvky 11,7 12,0 3,6 102,4 Pustiměř 10,2 9,5 8,4 106,6 Račice-Pístovice 9,4 9,8 4,0 102,5 Radslavice 12,4 12,8 21,3 115,9 Rostěnice-Zvonovice 11,3 10,6 11,6 108,9 Rousínov 9,1 9,8 5,4 103,4 Ruprechtov 5,8 10,4 10,9 104,5 Rybníček 8,1 9,6 -8,6 93,2 Studnice 7,9 15,2 -4,7 91,9 Švábenice 12,0 9,4 0,5 102,1 Topolany 6,8 12,1 9,7 103,1 Tučapy 6,9 12,7 11,5 104,1 Vážany 11,5 12,5 13,8 109,4 Vyškov 8,8 9,0 -4,0 97,1 Zelená Hora 9,0 10,3 3,9 101,8 SO ORP Vyškov 9,2 10,7 2,3 100,6 Jádro 8,8 9,0 -4,0 97,1 Zázemí 9,5 11,9 7,1 103,4 ČR 9,7 10,4 2,8 101,5 Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, 2008; vlastní výpočty

Srovnávat výši porodnosti, úmrtnosti a migrace mezi územními jednotkami je daleko objektivnější za pomoci relativních ukazatelů, než tomu je v případě absolutních dat. V případě námi analyzovaných demografických jevů se počty narozených, zemřelých a stěhujících přepočítávají na 1 000 obyvatel středního stavu (polovina počátečního a konečného stavu obyvatel územní jednotky během sledovaného období). V tomto případě hovoříme o tzv. hrubých mírách, neboť nezohledňujeme rozdílnou věkovou strukturu obyvatel porovnávaných územních jednotek. Vyškovsko mělo v letech 2001 až 2007 v porovnání s celorepublikovým průměrem vyšší hrubou míru úmrtnosti a zároveň nižší hrubé míry porodnosti a migračního salda. Přirozený přírůstek obyvatel tedy nebyl tak výrazný jako v rámci celé České republiky. Z realizované komparace (viz předešlá tabulka) města Vyškov na straně jedné a jeho zázemím na straně druhé vyplývá příznivější hodnocení pro zázemí města. Negativně lze hodnotit hrubou míru porodnosti jádra, kterou převyšuje 27 okolních obcí. Naopak hrubá míra úmrtnosti je jedna z nejnižších v celém obvodu, což je způsobeno především přítomností nemocnice, která výrazně zlepšuje dostupnost zdravotnické péče. Absolutně nejvyšší hrubou míru úmrtnosti lze zaznamenat v obcích Hvězdlice (58,1 %) nejedná se o stav přirozený, ale vyvolaný působením vnějších vlivů. V případě Hvězdlic je určujícím faktorem přítomnost domova důchodců. Bydlení

Druhá část sociodemografického pilíře, téma bydlení, je zpracována z hlediska kvality bydlení a bytové výstavby. Bydlení lze označit za velmi široké téma, vzájemně se totiž ovlivňuje především se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami. Na jedné straně je jeho podoba výsledkem jejich působení (rozvoj bydlení v oblastech s přírůstkem obyvatel či větším počtem podnikatelských subjektů), zatímco na druhé straně příčinou (kvalita bydlení jako činitel příchodu obyvatel a ekonomických subjektů do oblasti). Zdrojem dat použitých v této kapitole je Český statistický úřad (ČSÚ), především poslední Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které proběhlo v roce 2011. Bytová výstavba je potom statistickým úřadem sledována průběžně, a proto jsou použita data za celé období 2001 – 2015.

2.4.2 Kvalita bydlení

Mezi ukazatele kvality bydlení patří technické vybavení domácností, reprezentované v této studii podílem domácností vybavených ústředním nebo etážovým topením. Dalšími použitými ukazateli jsou podíl bytů postavených před rokem 1919 a velikost obytné plochy na jednoho obyvatele.

Tabulka č. 2.4.5: Kvalita bydlení v obcích SO ORP Vyškov v roce 2011 Ústřední nebo Byty postavené do Obytná plocha na Obec etážové topení roku 1919 obyvatele (%) (%) (m2/obyv.) Bohdalice-Pavlovice 79,1 15,6 17,4 Dětkovice 75,3 22,5 19,9 Drnovice 87,8 10,0 20,8 Drysice 79,1 22,0 20,4 Habrovany 83,3 21,1 17,9 Hlubočany 76,7 24,0 20,8 Hoštice-Heroltice 82,3 15,6 20,0 Hvězdlice 68,2 15,9 15,0 Ivanovice na Hané 81,8 11,5 19,2 Ježkovice 81,0 28,1 19,4 Komořany 83,1 11,7 19,8 Kozlany 80,2 10,3 21,0 Krásensko 89,9 6,1 21,5 Křižanovice u Vyškova 78,8 23,1 21,2 Kučerov 79,5 30,1 15,8 Luleč 81,6 16,7 20,9 Lysovice 78,8 21,2 21,0 Medlovice 76,6 7,5 19,1 Moravské Málkovice 82,2 7,9 20,1 Nemojany 77,6 16,1 22,0 Nové Sady 74,5 23,4 19,5 Olšany 80,5 13,0 21,8 Orlovice 71,9 26,3 19,8 Podbřežice 75,3 15,6 17,9 Podivice 88,3 11,7 18,0 Podomí 87,8 12,9 20,5 Prusy-Boškůvky 80,8 20,6 21,9 Pustiměř 83,5 16,9 20,2 Račice-Pístovice 76,9 18,8 19,8 Radslavice 81,3 24,6 20,3 Rostěnice-Zvonovice 71,4 20,0 18,5 Rousínov 83,7 12,6 19,2

Ústřední nebo Byty postavené do Obytná plocha na Obec etážové topení roku 1919 obyvatele (%) (%) (m2/obyv.) Ruprechtov 79,7 10,7 20,8 Rybníček 76,9 9,9 16,3 Studnice 74,1 30,3 18,7 Švábenice 72,3 11,3 19,3 Topolany 65,1 28,4 18,9 Tučapy 75,6 20,5 19,5 Vážany 72,8 26,5 22,2 Vyškov 87,8 5,9 16,9 Zelená Hora 77,0 17,6 20,4 SO ORP Vyškov 83,9 11,1 18,4 Jádro 87,8 5,9 16,9 Zázemí 80,6 15,6 19,6 ČR 81,7 11,2 18,6 Zdroj: Sčítání lidu domů a bytů 2011 – okres Vyškov, ČSÚ, vlastní výpočty

Pozn: jádro = sídlo SO ORP (Vyškov), zázemí = ostatní obce

Ústředním či etážovým topením je na Vyškovsku vybaveno více domácností než je průměr ČR a rovněž při porovnání s ostatními SO ORP v Jihomoravském kraji dosahuje nadprůměrných hodnot - šestý nejvyšší podíl z 21 obvodů. Mezi jednotlivými obcemi však lze nalézt rozdíly. Zatímco Drnovice, Krásensko, Podomí a Vyškov se blíží 90 %, Hvězdlice a Topolany vykazují podíl zhruba dvoutřetinový. Podíl bytů postavených před rokem 1919 je téměř shodný s celorepublikovým průměrem, ale v porovnání s Jihomoravským krajem se stále jedná o vyšší hodnotu. Podle průměrného stáří domů má Vyškovsko šestý nejstarší bytový fond (45,4 let) mezi správními obvody ORP v Jihomoravském kraji. Méně než desetinu bytů postavených do roku 1919 vykazuje pět obcí, především Vyškov (5,9 %) a Krásensko (6,1 %). V případě Vyškova snižuje hodnotu výstavba spojená s umístěním vojenské posádky a výstavba sídlišť. V případě obce Krásensko je příčinou výstavba v prvních poválečných letech, kdy bylo nutné znovu postavit tři čtvrtiny domů, jež byly zničeny během války. Více než třetinu bytového fondu s datem výstavby do roku 1919 lze nalézt u 3 obcí. V případě Kučerova je tato hodnota důsledkem poválečného odsunu německého obyvatelstva, kdy klesl počet obyvatel obce a tím i potřeba stavět nové domy. V obci Studnice intenzivnější výstavbě v poválečných letech bránil vojenský újezd, který obklopuje obec ze tří stran. Velikost obytné plochy v přepočtu na obyvatele na Vyškovsku se blíží republikovému průměru i Jihomoravskému kraji. Kvůli velmi nízkým hodnotám za město Brno, které výrazně snižují průměr, se však nejedná o dobrý výsledek, což dokazuje porovnání s ostatními ORP (jedná se o pátou nejnižší hodnotu). Rozdíly mezi jednotlivými obcemi se pohybují od 17 m2 do 22 m2 na obyvatele. Vyškovsko má průměrnou obytnou plochu bytu 53,5 m2, v rámci Jihomoravského kraje se jedná o podprůměrnou hodnotu. Nižší už mají pouze Blanensko, Brno, Kuřimsko a Ivančicko.

2.4.3 Bytová výstavba

Intenzita bytové výstavby je hodnocena absolutním počtem dokončených bytů (v rodinných a bytových domech a ostatních stavbách) a počtem dokončených bytů v obci na 1 000 obyvatel středního stavu. Nevýhodou absolutního ukazatele je, že nezohledňuje velikost obce a proto byla zvolena relativizace počtem obyvatel. Oba ukazatele jsou počítány za období 2001 – 2011. V období let 2001 až 2007 bylo na Vyškovsku postaveno 1 072 bytů, z toho 816 v bytových a rodinných domech. Na město Vyškov připadalo 372 bytů (z toho 160 v rodinných a 212 v bytových domech) a na obce v zázemí 444 bytů (331 v rodinných a 113 v bytových domech), především v Rousínově (143 bytů). Nárůst intenzity bytové výstavby v roce 2005 byl způsoben dokončením několika projektů bytových domů ve Vyškově, v roce 2007 byly podobné projekty realizovány i v Rousínově (v tomto roce vzrostla výstavba také vzhledem k blížící se reformě daňového systému ve stavebnictví). Průměrný roční počet

dokončených bytů v přepočtu na obyvatele byl na Vyškovsku v letech 2001–2007 v porovnání s celorepublikovým průměrem téměř shodný. Intenzita výstavby byla ve sledovaném období stejná jak v centru správního obvodu tak v zázemí.

V prostorové analýze bytové výstavby lze pozorovat dílčí území s významnější intenzitou výstavby. Jedná se o města Vyškov a Rousínov a zejména oblast mezi nimi - obce Drnovice, Luleč, Nemojany, Olšany, Račice-Pístovice a Rostěnice-Zvonovice. Ze suburbia Vyškova vykazují vyšší intenzitu výstavby ještě obce Pustiměř, Ruprechtov a Zelená Hora. Atraktivitu bydlení v těchto oblastech zvyšuje zejména nedaleká poloha města Brna a Vyškova s širokou nabídkou služeb, pracovních míst a školských i zdravotnických zařízení. Druhým výrazným faktorem je dobrá dopravní dostupnost díky existenci dálnice D1, silnice II/430 Brno - Vyškov a železniční tratě 300 Brno - Přerov a kvalitní dopravní obslužnost reprezentovaná Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje (IDS JmK). Severně od Vyškovska se navíc nachází atraktivní krajina Drahanské vrchoviny a většina zmíněných obcí nabízí rovněž vysokou technickou vybavenost. Vojenský újezd Březina negativně působí na menší obce ležící západně od něj, které tak mají menší prostor ke svému rozvoji – Krásensko, Podomí a Studnice. Vyšší hodnota u obce Studnice za období 2001 - 2011 byla ovlivněna výstavbou Domu s pečovatelskou službou Jarmila, o rodinné či bytové domy se téměř nejednalo. Menší bytovou výstavbu vykazují některé obce Vyškovské brány a Hané náležející k Vyškovsku (Dětkovice, Podbřežice, Rybníček), které jsou méně technicky vybavené a nenacházejí se v tak atraktivní krajině jako výše zmíněné obce.

Tabulka č. 2.4.6: Bytová výstavba v obcích SO ORP Vyškov v letech 2001 - 2011 Dokončené byty Obec v rodinných v bytových ostatní byty celkem domech domech Bohdalice-Pavlovice 4 0 2 6 Dětkovice 0 0 1 1 Drnovice 27 0 22 49 Drysice 2 0 0 2 Habrovany 13 0 2 15 Hlubočany 3 0 4 7 Hoštice-Heroltice 8 0 0 8 Hvězdlice 1 0 5 6 Ivanovice na Hané 25 0 4 29 Ježkovice 4 0 0 4 Komořany 10 0 1 11 Kozlany 0 0 6 6 Krásensko 1 0 1 2 Křižanovice u Vyškova 1 0 0 1 Kučerov 2 0 3 5 Luleč 33 0 14 47 Lysovice 2 0 0 2 Medlovice 2 0 1 3 Moravské Málkovice 6 0 1 7 Nemojany 19 0 1 20 Nové Sady 1 0 0 1 Olšany 14 0 1 15 Orlovice 3 0 0 3 Podbřežice 1 0 0 1 Podivice 2 0 1 3 Podomí 1 0 2 3 Prusy-Boškůvky 7 0 0 7 Pustiměř 29 8 4 41 Račice-Pístovice 21 0 1 22 Radslavice 3 0 1 4 Rostěnice-Zvonovice 6 0 4 10 Rousínov 38 105 46 189 Ruprechtov 7 0 9 16 Rybníček 1 0 0 1 Studnice 2 0 8 10 Švábenice 16 0 2 18 Topolany 3 0 1 4 Tučapy 7 0 0 7 Vážany 1 0 3 4 Vyškov 160 212 95 467 Zelená Hora 5 0 10 15 SO ORP Vyškov 491 325 256 1072 Jádro 160 212 95 467 Zázemí 331 113 161 605 ČR 90 798 70 514 54 834 216 146 Zdroj: Databáze „Bytová výstavba 2001-2011“, ČSÚ, Pozn.: Kategorii ostatní byty tvoří byty v nástavbách, přístavbách a vestavbách v rodinných a bytových domech, dále byty v domech s pečovatelskou službou a domovech – penziónech, a byty v budovách primárně neurčených pro bydlení.

Tabulka č. 2.4.7: Průměrný roční počet postavených bytů v obcích SO ORP Vyškov v letech 2001 - 2011 Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu Obec v rodinných v bytových ostatní byty celkem domech domech Bohdalice-Pavlovice 0,7 0,0 0,4 1,1 Dětkovice 0,0 0,0 0,6 0,6 Drnovice 1,7 0,0 1,4 3,2 Drysice 0,5 0,0 0,0 0,5 Habrovany 2,4 0,0 0,4 2,8 Hlubočany 0,9 0,0 1,2 2,1 Hoštice-Heroltice 2,0 0,0 0,0 2,0 Hvězdlice 0,2 0,0 1,1 1,4 Ivanovice na Hané 1,2 0,0 0,2 1,4 Ježkovice 1,5 0,0 0,0 1,5 Komořany 2,1 0,0 0,2 2,4 Kozlany 0,0 0,0 2,7 2,7 Krásensko 0,3 0,0 0,3 0,7 Křižanovice u Vyškova 1,0 0,0 0,0 1,0 Kučerov 0,6 0,0 0,9 1,5 Luleč 6,6 0,0 2,8 9,4 Lysovice 1,1 0,0 0,0 1,1 Medlovice 0,9 0,0 0,4 1,3 Moravské Málkovice 1,5 0,0 0,3 1,8 Nemojany 4,8 0,0 0,3 5,0 Nové Sady 1,4 0,0 0,0 1,4 Olšany 4,4 0,0 0,3 4,7 Orlovice 1,4 0,0 0,0 1,4 Podbřežice 0,6 0,0 0,0 0,6 Podivice 1,5 0,0 0,7 2,2 Podomí 0,3 0,0 0,7 1,0 Prusy-Boškůvky 1,7 0,0 0,0 1,7 Pustiměř 2,6 0,7 0,4 3,7 Račice-Pístovice 2,9 0,0 0,1 3,0 Radslavice 1,1 0,0 0,4 1,4 Rostěnice-Zvonovice 1,9 0,0 1,3 3,1 Rousínov 1,1 3,0 1,3 5,4 Ruprechtov 1,8 0,0 2,3 4,0 Rybníček 0,5 0,0 0,0 0,5 Studnice 0,6 0,0 2,3 2,9 Švábenice 2,4 0,0 0,3 2,7 Topolany 1,5 0,0 0,5 1,9 Tučapy 2,0 0,0 0,0 2,0 Vážany 0,3 0,0 1,0 1,3 Vyškov 1,0 1,4 0,6 3,0 Zelená Hora 3,2 0,0 6,5 9,7 SO ORP Vyškov 1,4 0,9 0,7 3,0 Jádro 1,0 1,4 0,6 3,0 Zázemí 1,7 0,6 0,8 3,0 ČR 1,3 1,0 0,8 3,0 Zdroj: Databáze „Bytová výstavba 2001-2011“, ČSÚ; vlastní výpočty

Podle vyjádření starostů se snahy městských autorit pro zkvalitnění bydlení v obcích správního obvodu Vyškov soustředí na urychlení privatizace, vymezení bytů a domů určených k prodeji a zvýšení informovanosti obyvatel. Druhým tématem je obnova, revitalizace a regenerace bytového fondu za pomoci nejrůznějších dotací, fondů a programů. Některé obce jako např. Drnovice mají díky své poloze tendenci stát se vhodným místem pro bydlení obyvatel vyšších vrstev a lákají tak nepřímo výstavbu rodinných domů vyššího standardu, která se vyznačuje poměrně velkým záborem plochy, která by jinak poskytla vhodné prostory pro více rodinných domů. Koncentrovaná a intenzivní výstavba domů vyššího standardu může vést ke vzniku uzavřených komunit, nově příchozí obyvatelé do malých obcí dojíždějí za prací do města Vyškov nebo Brna, obtížně může docházet k jejich začlenění do běžného života a chodu obce. Pokud dojde k uzavření takovýchto komunit nově příchozích, může to znamenat nárůst konfliktů mezi přistěhovalými a starousedlíky. Nelze tak hovořit o významnějším přínosu pro obec.

Tabulka č. 2.4.8: Vybrané ukazatelé za správní obvody Jihomoravského kraje v průměru za roky 2001- 2015 Standardizované míry úmrtnosti Kojenecká Potraty na na nemoci (v %) HMR9 SO ORP úmrtnost 100 živě Nemoci oběhové (‰) Novotvary10 (‰) narozených soustavy Blansko 3,3 5,3 2,1 43,2 2,9 Boskovice 2,2 5,9 3,0 36,2 2,3 Brno 2,4 5,0 3,5 41,5 3,5 Břeclav 2,5 10,3 2,4 44,3 2,8 Bučovice 2,7 5,0 1,3 41,0 2,3 Hodonín 2,3 9,9 3,1 45,2 2,8 Hustopeče 2,2 4,8 0,7 35,8 2,2 Ivančice 2,1 4,7 3,8 33,1 2,6 Kuřim 2,4 4,0 4,4 33,4 2,9 Kyjov 2,4 5,2 6,1 36,0 2,3 Mikulov 2,2 4,0 1,1 43,3 2,2 Moravský Krumlov 2,3 5,3 3,2 36,5 2,2 Pohořelice 2,6 4,0 3,5 36,5 2,3 Rosice 2,8 6,0 5,3 37,5 2,4 Slavkov u Brna 2,1 4,9 2,2 31,0 2,3 Šlapanice 2,4 4,6 2,0 32,8 2,3 Tišnov 2,4 5,4 3,2 29,4 2,1 Veselí nad Moravou 2,2 5,6 3,6 39,4 2,0 Vyškov 2,3 5,8 2,6 38,7 2,7 Znojmo 2,5 5,0 3,3 44,5 2,8 Židlochovice 2,5 4,7 2,3 29,7 2,3 Jihomoravský kraj 2,6 5,4 3,2 39,6 2,8 ČR 2,5 4,8 2,9 44,0 3,5 Zdroj: Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2015, ČSÚ

Pro účely komunitního plánování sociálních služeb si nechal SO ORP Vyškov vypracovat v průběhu roku 2007 analytický materiál hodnotící dostupnost, kvalitu a využívání sociálních služeb ve správním obvodu ORP Vyškov, včetně střednědobého plánu jejich rozvoje. Vzniklý střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na roky 2007-2020 řeší problematiku sociálních služeb v celém správním obvodu.

9 Hrubá míra rozvodovosti = počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu 10 Zahrnuje veškerá úmrtí jejichž příčinou byly nádorová onemocnění včetně onemocnění mízní a krve

K sociální službám se řadí sociální poradenství, které poskytuje MěÚ Vyškov – odbor sociálních věcí a poradenství; Tyflocentrum Brno, o.p.s. regionální středisko Vyškov zajišťující poradenství, průvodcovské služby, předčitatelské služby, terénní sociální práce a sociálně aktivizační služby pro nevidomé a slabozraké. Mezi další poskytovatele sociálního poradenství patří Asociace půjčovna „Paprsek“ (zapůjčuje rehabilitační a kompenzační pomůcky), Podané ruce, o.s. Dále Drogové služby Vyškov (prevence a léčba závislosti na nealkoholových návykových látkách, terénní práce, sociálně-právní poradenství), Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (poradna pro uživatele sociálních služeb), Centrum sociálních služeb Vyškov, o.p.s.: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Pod služby sociální péče zajišťující osobní asistenci spadá Rodinná pohoda, o.s. – pomáhá rodinám pečujícím o své blízké v domácím prostředí a Tyflocentrum Brno, o.p.s. regionální středisko Vyškov. Pečovatelské služby zastupuje Pečovatelská služba Vyškov, p.o., Centrum sociálních služeb, o.p.s., Rodinná pohoda, o.s. (zároveň poskytuje odlehčovací služby) a Oblastní Charita Vyškov (také zároveň poskytuje odlehčovací služby). Pod centra denních služeb se řadí zmiňované Centrum sociálních služeb Vyškov, o.p.s. Denní stacionáře zajišťuje Oblastní charita Vyškov a Sociální služby Vyškov, p.o. Sociální služby dále zajišťují domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Pod služby sociální prevence spadá azylový dům pod Centrem sociálních služeb Vyškov, o.p.s. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi zajišťuje Mateřské centrum Radost, o.s. a Mládežnický klub Rampa, o.s. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením zajišťuje Tyflocentrum Brno, o.p.s. regionální středisko Vyškov. Sociální rehabilitace poskytuje Sdružení „Piafa“ ve Vyškově (hipoterapie, Canisterapie, svozová služba postižených dětí do škol, podporované zaměstnání, dobrovolnické centrum, nestátní zdravotnické zařízení). Terénní programy zajišťuje Podané ruce, o.s. – D.S. Vyškov.

Dále v regionu působí Oblastní spolek Českého kříže, který zajišťuje sociální, zdravotní, humanitární služby, kurzy a školení a oceňování bezpříspěvkových dárců krve. Svaz diabetiků ČR, územní organizace Vyškov pomáhá občanům postižených diabetem. Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR – zajišťuje rekondiční pobyty, přednášky, zájezdy a kulturní akce. Svaz tělesně postižených v ČR, místní organizace Vyškov poskytuje rekondiční pobyty. Z krajských zřízení působí v regionu Pedagogicko-psychologická poradna Vyškov a H & V recycling, s.r.o. – chráněná dílna zabývající se demontáží elektrospotřebičů a poskytováním pracovních míst pro osoby zdravotně znevýhodněné. Sociální služby v zázemí regionu jsou zastoupeny Domovem důchodců v obci Hvězdlice.

Při vypracovávání střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb bylo realizováno dotazníkové šetření v centru regionu ve Vyškově. Z výsledku tohoto šetření lze nabídku sociální služeb hodnotit za dostačující a kvalitní. Občané postrádají týdenní stacionář, asistenční služby a uvítali by zřízení poradenské organizace, která by poskytovala občanům všechny potřebné informace z oblasti služeb sociální péče a sociálních dávek. Mimo sociální služby by občané uvítali zajištění např. hlídání dětí, vzdělávací programy pro matky na MD a informační služby. Nabídka sociálních služeb je dostačující v jádru regionu, nicméně v zázemí je minimální.

2.5 PŘÍRODA A KRAJINA

2.5.1 Chráněná území

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č.30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez.

2.5.1.1 Chráněná území v SO ORP Vyškov

Na území se nevyskytují kategorie chráněných území typu národní park, chráněná krajinná oblast ani NATURA 2000 – ptačí oblast. Nachází se zde několik maloplošných chráněných území - přírodní rezervace a přírodní památka a rozlohou nevelké evropsky významné lokality.

PR Zouvalka – zachování fragmentů stepní vegetace typu Cirsio-Brachypodium pinanti s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Rozloha 3,5536 ha, katastrální území Moravské Prusy.

PR Ve žlebcách – smíšené listnaté porosty s bohatým podrostem. Rozloha 25,89 ha, katastrální území Pavlovice.

PR Stepní stráň u Komořan – lokalita stepní květeny a paleontologické naleziště. Rozloha 5,2 ha, katastrální území Komořany na Moravě. Odpovídá přibližně EVL Stepní stráně u Komořan.

PR Studnické louky – zachování společenstev vlhkých eutrofních a mezofilních luk v údolí potoka s výskytem chráněných druhů rostlin, ochrana meandrujícího potoka s břehovými porosty. Rozloha 3,6596 ha, katastrální území Krásensko.

PP Panská skála – opuštěný zatopený lom, refugium obojživelníků. Rozloha 2,34 ha, katastrální území Habrovany.

PP Hřebenatkový útes – zbytek bradla litavských vápenců, paleontologická lokalita. Rozloha 0,025 ha, katastrální území Kroužek.

PP Pahorek – stepní stráň s teplomilnou květenou. Rozloha 7,88 ha, katastrální území Vážany u Vyškova.

PP Nad Medlovickým potokem – svahy s teplomilnou květenou. Rozloha 0,42 ha, katastrální území Medlovice.

PP Roznitál – ostrůvek teplomilné květeny. Rozloha 0,98 ha, katastrální území Moravské Málkovice, Orlovice.

EVL Dědice-kostel – lokalita netopýra velkého. Rozloha 0,06 ha, katastrální území Dědice u Vyškova.

EVL Letiště Marchanice – lokalita sysla obecného. Rozloha 20,8751 ha, katastrální území Pustiměř, Vyškov.

EVL Stepní stráně u Komořan – lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 4,4617 ha, katastrální území Komořany na Moravě.

Kromě výše uvedených zvláště chráněných území udržují krajinný ráz v západní části SO ORP dva přírodní parky – přírodní park Rakovecké údolí a přírodní park Říčky.

2.5.1.2 Udržitelnost území

V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Ve výpočtu je plocha chráněného území zařazena jen jednou – pokud tedy leží ve větším CHÚ ještě jedno nebo i několik menších chráněných území, jejich plochy se už do výpočtu nepočítají. Do výpočtu zvláště chráněných území nebyly započítány přírodní parky.

Tabulka č. 2.5.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Vyškov (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Evropsky Maloplošná Chráněná Podíl Rozloha význ. ZCHÚ území plochy Obec obce lokality (vně EVL) celkem CHÚ (ha) (ha) (ha) (ha) (%) Bohdalice-Pavlovice 27,43 27,4 892,83 3,1 Dětkovice 496,35 0,0 Drnovice 1198,98 0,0 Drysice 790,95 0,0 Habrovany 2,36 2,4 550,29 0,4 Hlubočany 800,74 0,0 Hoštice-Heroltice 728,12 0,0 Hvězdlice 1137,33 0,0 Ivanovice na Hané 2146,07 0,0 Ježkovice 1168,03 0,0 Komořany 4,33 4,3 586,71 0,7 Kozlany 758,85 0,0 Krásensko 3,68 3,7 727,53 0,5 Křižanovice u Vyškova 246,91 0,0 Kučerov 870,84 0,0 Luleč 1081,98 0,0 Lysovice 533,28 0,0 Medlovice 0,51 0,5 359,83 0,1 Moravské Málkovice 0,5 0,5 363,87 0,1 Nemojany 609,09 0,0 Nové Sady 1,8 1,8 240,76 0,7 Olšany 1860,98 0,0 Orlovice 0,45 0,5 1445,96 0,0 Podbřežice 352,57 0,0

Evropsky Maloplošná Chráněná Podíl Rozloha význ. ZCHÚ území plochy Obec obce lokality (vně EVL) celkem CHÚ (ha) (ha) (ha) (ha) (%) Podivice 227,62 0,0 Podomí 547,55 0,0 Prusy-Boškůvky 3,3 3,3 775,29 0,4 Pustiměř 6,67 6,7 1249,92 0,5 Račice-Pístovice 1881,58 0,0 Radslavice 434,09 0,0 Rostěnice-Zvonovice 753,38 0,0 Rousínov 2301,71 0,0 Ruprechtov 1147,80 0,0 Rybníček 209,80 0,0 Studnice 0,18 0,2 634,24 0,0 Švábenice 1938,29 0,0 Topolany 448,43 0,0 Tučapy 524,20 0,0 Vážany 7,92 7,9 541,63 1,5 Vyškov 14,2 14,2 5043,22 0,3 Zelená Hora 295,61 0,0 SO ORP Vyškov 25,20 48,16 73,4 38903,24 0,1 Zdroj: ÚAP, 2020

Obrázek č. 2.5.1: Chráněná území přírody SO ORP Vyškov

Zdroj: vrstvy ÚAP, 2020

2.5.2 Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy.

Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala:

Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3 území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 – 0,8 území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků.

Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9 území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků.

Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2 území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2 území relativně přírodní.

Tabulka č. 2.5.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Vyškov Obec KES Obec KES Bohdalice-Pavlovice 0,51 Nové Sady 1,22 Dětkovice 0,25 Olšany 11,55 Drnovice 0,75 Orlovice 1,34 Drysice 0,10 Podbřežice 0,06 Habrovany 0,19 Podivice 0,16 Hlubočany 0,18 Podomí 3,22 Hoštice - Heroltice 0,05 Prusy-Boškůvky 0,09 Hvězdlice 0,53 Pustiměř 0,11 Ivanovice na Hané 0,06 Račice-Pístovice 3,46 Ježkovice 3,32 Radslavice 0,19 Komořany 0,14 Rostěnice - Zvonovice 0,05 Kozlany 0,14 Rousínov 0,13 Krásensko 1,21 Ruprechtov 2,14 Křižanovice u Vyškova 0,03 Rybníček 0,05 Kučerov 0,07 Studnice 0,45 Luleč 0,86 Švábenice 0,74 Lysovice 0,12 Topolany 0,07 Medlovice 0,09 Tučapy 0,07 Moravské Málkovice 0,09 Vážany 0,08 Nemojany 0,78 Vyškov 0,48 SO ORP Vyškov 0,93 Zelená Hora 0,14 Zdroj: ČSÚ,.2020

Většina obcí SO ORP spadá do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem patří Dětkovice, Drysice, Habrovany, Hlubočany, Hoštice- Heroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Kozlany, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Lysovice, Medlovice, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Radslavice, Hostěnice-Zvonovice, Rousínov, Rybníček, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, Bohdalice- Pavlovice, Drnovice, Hvězdlice, Luleč, Nemojany, Studnice, Švábenice a Vyškov. Mezi území mírně stabilní patří obce Krásensko, Nové Sady, Orlovice a Ruprechtov. Mezi území stabilní patří obce

Ježkovice, Podomí a Račice-Pístovice. V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Olšany. Je zde malý podíl zemědělské půdy (8,4 %) a vysoký podíl lesů (88,4 %).

2.5.3 Územní systém ekologické stability

Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák.č.114/1992 Sb. ČNR ze dne 26.2.1992 (s účinností od 1.6.1992), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. V roce 2004 byl proto zpracován digitální mapový výstup Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Jihomoravského kraje (AGERIS, Brno), který provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Tento dokument by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR kraje i ÚP obcí.

Obrázek č. 2.5.2: Nadregionální a regionální ÚSES v SO ORP Vyškov

Zdroj: vrstvy ÚAP,2020

Na území SO ORP Vyškov se nachází 16 regionálních biocenter. Většina z nich leží na trasách nadregionálních biokoridorů. V západní části SO ORP jsou to RBC 73 Galaška, RBC 90 Rakovecké údolí, RBC 82 Černov, RBC 79 Oběšený a RBC 1 Údolí Velké Hané. Pomocí regionálních biokoridorů přes RBC 80 Doubrava a RBC 83 vzniká spojení na další nadregionální biokoridory, vedoucí středem a jihovýchodním směrem přes SO ORP. Na nich se nachází RBC 65 Vojenská, RBC 81 Velká Haná, RBC 84 Opatovické stráně, RBC 68 Klučenice, RBC 64 Terešov, RBC 66, RBC 63 Pavlovice, RBC 62 Oupaly a RBC 147 Býnov.

2.6 VODNÍ REŽIM A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

Vodní zdroje v území SO ORP Vyškov zasahují do povodí Moravy a Dyje, hlavními vodními toky jsou Rakovec a Haná. Rakovec odvodňuje jihozápadní část tohoto území, a je pravostranným přítokem Litavy (ta je levostranným přítokem Svratky). Haná vzniká soutokem Velké a Malé Hané a je pravostranným přítokem Moravy. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, z nichž nejvýznamnější je vodní nádrž Opatovice. Dále se jedná o menší vodní plochy jako Pístovický rybník, Lysovický rybník, Myslejovická nádrž, Pruský rybník a vodní plochy v okolí Nemojan, Vyškova, Pavlovic a Ivanovic na Hané. Na území SO ORP není vyhlášena žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. Území zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky – Českého masivu i Západních Karpat. Lze zde rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Zájmové území spadá pod západní a beskydsko-karpatsku oblast. Západní oblast tvoří západní část povodí hlavního toku Moravy a severovýchodní část povodí Dyje. Vyplňují ji převážně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podložím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Roční úhrny srážek v této (západní) části přesahují 700 mm jen ve vrcholových částech Českomoravské vrchoviny, převážně však klesají pod 600 mm. V souladu s tím se i hodnoty specifického odtoku pohybují v mezích od 3 do 5 l/s.km2 a v suché oblasti klesají i pod 3 l/s.km2. Beskydsko-karpatská oblast vyplňuje východní část povodí Moravy počínaje Bečvou a podloží tvoří převážně flyšové horniny Vnějších Karpat. Roční úhrny srážek zde překračují 600 mm a v Beskydech i 1000 mm. V souladu s rozložením srážek a morfologickými poměry klesá specifický odtok z extrémních hodnot nad 20 l/s.km2 až pod 3 l/s.km2 v Dolnomoravském úvalu. Zalesnění nestačí upravovat nepravidelné odtoky, které jsou pro flyš charakteristické, protože jeho horniny mají propustnost omezenu flyšovým charakterem souvrství – soustavným výskytem pelitických vložek.

V přehledu problémů v povodí Moravy a Dyje z roku 2020 jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy:  Staré ekologické zátěže (průmyslové podniky, skládky, drobné černé skládky u toků, skládky v zavezených meandrech apod.), které mohou mít negativní vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod.  Dešťové vody z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech sváděné do jednotné kanalizace, které za přívalových srážek způsobují odlehčování značného množství splaškových vod přímo do toků.  Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních - + nádržích – překročené limity jakosti pro NO3 , NH4 , celkový fosfor, volný amoniak, saprobní index, rozpuštěný kyslík, chlorofyl. Zatížení organickým znečištěním má původ ve vypouštění z bodových zdrojů znečištění (ČOV, zaústění kanalizace do recipientu), plošných zdrojů znečištění (roztroušená zástavba bez čištění odpadních vod, zemědělské hospodaření) a atmosférické depozici.  Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek.  Zatížení podzemních a povrchových vod z plošného znečištění sírou, které bylo hodnoceno průměrnými specifickými hodnotami. Kritériem pro určení vodních útvarů nejvíce zatížených vstupy plošného znečištění sírou do půdy byly vstupy vyšší než 18 kg/ha.rok.  Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu přímého stanovení nebezpečných látek z bodových zdrojů.  Vyhodnocení vodních toků nebo jejich úseků podle celkové jakosti jako velmi silně znečištěné (jakost 5).  Příčné překážky ve vodních tocích, jejichž negativním projevem pro ekosystémy vodních toků je nepropustnost pro vodní organismy, změna hydrologického režimu toku a potamalizace (zavzdutí dlouhých úseků vodních toků). Příčné překážky jsou na celém území povodí Moravy. Řešením je budování rybích přechodů, minimalizování výšky objektů.  Nelegální špičkování vodních elektráren – zadržování vody a minimální vypouštění vody v období sucha (odvádění vody náhony).

 Problémy obcí a subjektů bez ČOV – mnoho obcí s počtem obyvatel pod 2000, které nemají vyřešené čištění odpadních vod, kde je časté přímé vypouštění odpadních vod do toků (přímo nebo přes septiky, nevyvážené žumpy atd.).  Problémy obcí a subjektů vybavených ČOV:  Srážková voda a řešení jejich odvodu a případně čištění.  Neplnění limitů pro vypouštění odpadních vod.  U malých obcí a průmyslových podniků často neprofesionálně zabezpečený provoz ČOV.  Nevyhovující technologie u některých ČOV.  Větší využití jiných druhů čištění.  Chybějící kontrola stavu povoleného nakládání s odpadními vodami u fyzických osob, rekreačních objektů, provozoven i menších podniků (koželužny, výrobny uzenin, drůbežárny).

Obrázek č. 2.6.1: Základní přehled vodních poměrů na území SO ORP Vyškov

Zdroj: Data ÚAP 2020

2.6.1 Vodní režim v krajině

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

Tabulka č. 2.6.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Plocha sklonité Podíl sklonité orné Plocha orné půdy Obec orné půdy půdy z orné (ha) (ha) celkově (%) Bohdalice-Pavlovice 15,39 484,94 3,17 Dětkovice 0,00 273,46 0,00 Drnovice 2,51 567,27 0,44 Drysice 31,36 488,65 6,42 Habrovany 1,69 397,90 0,42 Hlubočany 0,00 609,23 0,00 Hoštice-Heroltice 0,00 623,28 0,00 Hvězdlice 80,41 669,25 12,02 Ivanovice na Hané 0,00 1789,63 0,00 Ježkovice 0,00 227,66 0,00 Komořany 0,00 443,88 0,00 Kozlany 2,31 577,32 0,40 Krásensko 0,00 252,84 0,00 Křižanovice u Vyškova 0,00 220,61 0,00 Kučerov 8,53 742,03 1,15 Luleč 0,00 401,58 0,00 Lysovice 0,00 458,76 0,00 Medlovice 0,91 305,54 0,30 Moravské Málkovice 8,49 285,17 2,98 Nemojany 0,00 244,84 0,00 Nové Sady 0,00 181,71 0,00 Olšany 16,65 71,74 23,20 Orlovice 71,79 546,56 13,13 Podbřežice 0,00 304,95 0,00 Podivice 3,50 168,36 2,08 Podomí 0,00 104,72 0,00 Prusy-Boškůvky 15,42 608,78 2,53 Pustiměř 0,59 950,76 0,06 Račice-Pístovice 5,67 326,92 1,74 Radslavice 12,73 305,43 4,17

Plocha sklonité Podíl sklonité orné Plocha orné půdy Obec orné půdy půdy z orné (ha) (ha) celkově (%) Rostěnice-Zvonovice 0,00 665,82 0,00 Rousínov 51,01 1678,04 3,04 Ruprechtov 0,00 287,13 0,00 Rybníček 0,00 182,30 0,00 Studnice 0,24 331,54 0,07 Švábenice 91,44 1016,79 8,99 Topolany 0,00 382,88 0,00 Tučapy 0,00 423,78 0,00 Vážany 0,00 448,58 0,00 Vyškov 17,21 2399,14 0,72 Zelená Hora 0,00 181,00 0,00 Zdroj: Data ÚAP 2020

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Švábenice a to přes 91 ha. Toto množství činí 9,0 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obce Hvězdlice (80 ha), Orlovice (71,8 ha) a Rousínov (51,0 ha). V těchto obcích by měla být prioritou identifikace těchto pozemků, navržení potřebných opatření (možno využít KPÚ). Těmito kroky lze zabránit nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Vyškov zasahuje záplavové území Q100 řeky Rakovec do území obcí Komořany, Nemojany, Rousínov a Tučapy, řeky Haná do území obcí Opatovice, Dědice, Vyškov, Topolany, Hoštice, Heroltice, Ivanovice na Hané a Chvalkovice na Hané.

2.6.2 Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Vyškov není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý.

2.6.2.1 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích.

Tabulka č. 2.6.2: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Chemický stav Obec "nejistý" "rizikový" "nejistý" "rizikový" Bohdalice-Pavlovice 100 0 48 52 Dětkovice 100 0 0 100 Drnovice 100 0 3 97 Drysice 100 0 100 0 Habrovany 0 86 86 0 Hlubočany 100 0 0 100 Hoštice-Heroltice 100 0 0 100 Hvězdlice 100 0 100 0 Ivanovice na Hané 99 1 45 55 Ježkovice 66 0 53 14 Komořany 0 0 0 0 Kozlany 88 12 0 100 Krásensko 96 4 96 0 Křižanovice u Vyškova 100 0 0 100 Kučerov 100 0 0 100 Luleč 89 0 0 89 Lysovice 100 0 0 100 Medlovice 100 0 0 100 Moravské Málkovice 100 0 0 100 Nemojany 0 0 0 0 Nové Sady 95 0 0 0 Olšany 47 38 38 0 Orlovice 100 0 11 89 Podbřežice 0 0 0 0 Podivice 0 0 0 0 Podomí 87 13 87 0 Prusy-Boškůvky 100 0 0 100 Pustiměř 100 0 91 9 Račice-Pístovice 13 0 0 10 Radslavice 100 0 32 68 Rostěnice-Zvonovice 100 0 0 100 Rousínov 0 88 84 3 Ruprechtov 4 0 4 0 Rybníček 100 0 0 100 Studnice 71 0 41 0 Švábenice 100 0 13 87 Topolany 100 0 0 100

Ekologický stav Chemický stav Obec "nejistý" "rizikový" "nejistý" "rizikový" Tučapy 0 0 0 0 Vážany 100 0 0 100 Vyškov 100 0 33 32 Zelená Hora 87 0 87 0 SO ORP Vyškov 61 6 25 26 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2020

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.

Na území ORP je 6 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a 26 % délky útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu. Jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu je klasifikováno 33 % délky útvarů povrchových vod tekoucích v celém SO ORP a z hlediska chemického stavu je klasifikováno jako „nerizikový“ 49 % délky útvarů povrchových vod tekoucích v celém ORP. Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako nejisté.

Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.

Obrázek č. 2.6.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2020

Obrázek č. 2.6.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2020

2.6.2.2 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření.

Tabulka č. 2.6.3: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením Obec "rizikový" Kvantitativní stav Chemický stav Bohdalice-Pavlovice 0 100 Dětkovice 0 100 Drnovice 0 46 Drysice 0 72 Habrovany 0 87 Hlubočany 0 100 Hoštice-Heroltice 7 100 Hvězdlice 0 100 Ivanovice na Hané 16 100 Ježkovice 0 0 Komořany 0 100 Kozlany 0 100 Krásensko 0 0 Křižanovice u Vyškova 0 100 Kučerov 0 100 Luleč 0 50 Lysovice 0 100 Medlovice 5 100 Moravské Málkovice 0 100 Nemojany 0 57 Nové Sady 0 0 Olšany 0 0 Orlovice 0 100 Podbřežice 0 100 Podivice 0 0 Podomí 0 0 Prusy-Boškůvky 0 100 Pustiměř 0 95 Račice-Pístovice 0 0 Radslavice 0 27 Rostěnice-Zvonovice 0 100

% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením Obec "rizikový" Kvantitativní stav Chemický stav Rousínov 0 96 Ruprechtov 0 0 Rybníček 0 100 Studnice 0 0 Švábenice 0 100 Topolany 0 100 Tučapy 0 100 Vážany 0 100 Vyškov 0 53 Zelená Hora 0 0 SO ORP Vyškov 1 47 Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2020

Plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu se nacházejí pouze na území obcí Ivanovice na Hané, Hoštice – Heroltice a Medlovice. Z hlediska chemického stavu se vyskytují plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ na území téměř všech obcí SO ORP. Na celém území ORP je 1 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu a 47 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu.

Obrázek č. 2.6.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2020

Obrázek č. 2.6.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2020

Horninové prostředí

2.6.3 Geologický a geomorfologický profil území

Západní část území ORP Vyškov je tvořena převážně Drahanskou vrchovinou (její součástí v daném SO ORP je Konická vrchovina), střední část tvoří Vyškovská brána (podcelky Ivanovická brána a Rousínovská brána), z jihu a jihovýchodu sem zasahuje Litenčická pahorkatina (Bučovická pahorkatina a Orlovická vrchovina).

Drahanská vrchovina je geomorfologický celek, spadající pod Brněnskou vrchovinu. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-Svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřežskou vrchovinou. Drahanská vrchovina je nazvána podle obce Drahany, která leží na Prostějovsku. Nejvyšší bod Skalky, který leží 735 m n.m., se nachází v její východní části, označované jako Konická vrchovina (droby, slepence, břidlice, ostrůvky prvohorních devonských vápenců u Javoříčka a Mladče). Součástí Drahanské vrchoviny je Moravský kras, v němž prvohorní devonské vápence vystupují na ploše téměř 100 km čtverečních. Adamovská vrchovina (hlavně žula a granodiorit) byla rozrušena třetihorními tektonickými pohyby a činností řek. (CHKO Moravský kras však leží mimo SO ORP Vyškov). Na Drahanské vrchovině převládají prvohorní (karbonské) horniny usazené. Na velké části jsou také poměrně mocné čtvrtohorní usazeniny. Reliéf Moravského krasu vzniká v důsledku rozpouštění hornin a postupně se tak vytváří typická krajina s povrchovými a podzemními krasovými jevy. Vyškovská brána je geomorfologickým celkem v geomorfologické oblasti Západních vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Na hanácké - 339 m n.m. Vyškovská brána se nachází mezi Drahanskou vrchovinou na severu a Litenčickou pahorkatinou na jihu. Je tvořena pahorkatinou na terciérních a kvartérních usazeninách – třetihorní jíly, písky, kvartérní spraše; je převážně bezlesá, protéká jí řeka Haná. Ivanovická brána představuje úzkou sníženinu SV-JZ směru s plochým reliéfem, vyplněnou neogenními a kvartérními usazeninami. Litenčická pahorkatina tvoří jižní část území SO ORP. Geomorfologicky spadá do Středomoravských Karpat. Nejvyšším vrcholem je Hradisko s 518 m n.m. Jde o členitou pahorkatinu z paleogenních flyšových souvrství, jež jsou zčásti překrytá spraší. Nejvyšší bodem Bučovické pahorkatiny, která je součástí Litenčické pahorkatiny, je Chlum, 402 m n,m. Jedná se o členitou pahorkatinu z paleogenních flyšových souvrství a neogenních sedimentů, převážně bezlesou.

Obrázek č. 2.6.6: Geologická struktura území ORP Vyškov

Legenda - paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice,droby,křemence,vápence)

- kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky)

- tercierní horniny (písky, jíly)

2.6.4 Těžba nerostných surovin

Na území SO ORP Vyškov je evidována celá řada ložisek nerostných surovin, zejména se jedná o cihlářskou surovinu a stavební kámen, případně stavební kámen. Těžba však probíhá pouze na dvou z těchto lokalit (Luleč a Opatovice). Větší část z těchto ložisek nerostných surovin má pro svou ochranu vymezeno chráněné ložiskové území. Část těchto ložisek přesahuje i mimo samotné SO ORP Vyškov. Většina z těchto ložisek se nachází ve střední části území a to zejména v obcích Vyškov, Luleč apod.

Tabulka č. 2.6.4: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Vyškov Název Plocha Obec Subregistr Těžba Organizace Surovina Nerost CHLÚ ložiska (ha) Brněnské bilancované dřívější Cihlářská Vyškov Dědice cihelny, s.p. - v hlína, spraš Ano 18,98 výhradní povrchová surovina likvidaci, Brno bilancované dřívější Průmysl kamene Stavební Drysice Drysice droba Ne 2,69 výhradní povrchová Brno, s.r.o. kámen Rousínov Habrovany bilancované dřívější Česká Stavební droba, Ano 19,18

Název Plocha Obec Subregistr Těžba Organizace Surovina Nerost CHLÚ ložiska (ha) výhradní povrchová geologická kámen konglomerát služba - Geofond hlína, jílový Ivanovice Ivanovice bilancované dřívější GET, s.r.o., Cihlářská sediment, Ne 10,15 na Hané na Hané výhradní povrchová Praha surovina spraš Česká droba, bilancované současná Stavební Luleč Luleč geologická prachovec, Ano 15,76 výhradní povrchová kámen služba - Geofond pískovec Hvězdlice, Nitkovice- bilancované dřívější z Českomoravský Stavební droba, Ano 30,75 Švábenice Hradisko výhradní vrtu štěrk, a.s., Mokrá kámen konglomerát Moravské bilancované dřívější Olšany Olšany naftové doly, Zemní plyn Ano 185,32 výhradní povrchová a.s., Hodonín Opatovice- bilancované dřívější Českomoravský Stavební droba, Vyškov Ne 6,04 19 výhradní povrchová štěrk, a.s., Mokrá kámen konglomerát Opatovice- bilancované současná Českomoravský Stavební Vyškov droba Ne 10,16 20 výhradní povrchová štěrk, a.s., Mokrá kámen bilancované dřívější Českomoravský Stavební droba, Pustiměř Pustiměř Ano 20,09 výhradní povrchová štěrk, a.s., Mokrá kámen konglomerát Brněnské Cihlářská hlína, jíl, cihelny, s.p. - v Ano 7 surovina spraš likvidaci, Brno Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2011

Dále je na území ORP Vyškov vymezen jeden prognózní zdroj nerostných surovin:

Tabulka č. 2.6.5: Prognózní zdroje nerostných surovin v ORP Vyškov Název Plocha Obec Subregistr Těžba Organizace Surovina Nerost ložiska (ha) Podbřežice, Ministerstvo Lysovice, Prognózní dosud Cihlářská Zvonovice životního jíl, spraš 265,83 Rostěnice - zdroj netěženo surovina prostředí, Praha 10 Zvonovice Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2011

Obrázek č. 2.6.7: Těžba nerostných surovin v ORP Vyškov

Zdroj: Data ÚAP, Geofond 2020

2.6.5 Sesuvná a poddolovaná území

Poddolované nebo sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Vyškov se nachází pouze jedno bodové území množství území, která je evidováno jako poddolované.

Tabulka č. 2.6.6: Poddolovaná území v SO ORP Vyškov Plocha Obec Název Surovina Rozsah Stáří (ha) Luleč Luleč ojedinělá bodový před r. 1945 Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2020

Nachází se zde také celá řada sesuvných území, nejvíce se vyskytují na katastrálním území obce Rousínov. Tyto mohou také představovat omezení pro rozvoj obcí, zejména stavební činnosti.

Tabulka č. 2.6.7: Poddolovaná území v SO ORP Vyškov Plocha Obec Lokalita Stupeň aktivity Rok revize (ha) Drnovice Luleč aktivní 1985 0,98 Hvězdlice Nové Hvězdlice potenciální 1979 Bodový potenciální 1979 2,34 potenciální 1979 4,79 potenciální 1979 4,62 Komořany Dražovice potenciální 1979 4 Luleč Luleč aktivní 2006 Bodový aktivní 1985 2,42 Medlovice Medlovice aktivní 1979 Bodový Moravské Moravské Málkovice aktivní 1979 Bodový Málkovice aktivní 1979 Bodový aktivní 1979 Bodový potenciální 1979 1,53 Orlovice Orlovice potenciální 1979 Bodový aktivní 2004 13,86 aktivní 1979 1 Rousínov Kroužek potenciální 1979 Bodový aktivní 1979 Bodový aktivní 1988 Bodový Čechyně stabilizovaný 1988 Bodový stabilizovaný 1988 Bodový stabilizovaný 1988 Bodový Kroužek aktivní 1979 1,61 Viničné Šumice stabilizovaný 1979 4,3 Kroužek potenciální 1979 13,03 potenciální 1979 7,09 Slavíkovice potenciální 1985 76,39 Čechyně stabilizovaný 1988 0,23 Kroužek aktivní 1979 0,06 potenciální 1979 0,06

Plocha Obec Lokalita Stupeň aktivity Rok revize (ha) Tučapy Tučapy aktivní 1993 Bodový aktivní 1983 0,62 aktivní 1983 0,4 Vyškov Opatovice aktivní 1983 1,15 Vyškov pohřbený 1998 9,96 Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2020

2.7 KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.7.1 Ovzduší

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).

2.7.1.1 Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu zdraví lidí

Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Na 36 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10. Plošně významné překročení imisního limitu pro PM10 (100 %) bylo zaznamenáno na území obcí Hlubočany, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Lysovice, Medlovice, Podbřežice, Rostěnice-Zvonovice, Rybníček, Vážany, k překročení uvedeného imisního limitu však došlo na území celé řady dalších obcí. Roční imisní limit pro PM10 nebyl v roce 2006 na území SO ORP překročen. V roce 2010 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 6 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Nejvyšší překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území Vyškova (39 % území) a dále na území obcí Drnovice, Habrovany, Ivanovice na Hané, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Pustiměř, Rousínov, Švábenice a Topolany. Na celém území SO ORP došlo v roce 2020 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium. Pro srovnání, celkově na území Jihomoravského kraje došlo k překročení imisního limitu pro PM10 na 58 % území, cílového imisního limitu pro BaP na 7 % území a cílového imisního limitu pro ozon na 100 % území kraje.

Tabulka č. 2.7.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2020 % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Obec Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Cílový imisní PM10_24h B(a)P O3_8h Imisní limit limit bez O3 Bohdalice-Pavlovice 21 0 100 21 0 Dětkovice 53 0 100 53 0 Drnovice 26 21 100 26 21 Drysice 66 0 100 66 0 Habrovany 42 4 100 42 4 Hlubočany 100 0 100 100 0 Hoštice-Heroltice 100 0 100 100 0 Hvězdlice 13 0 100 13 0 Ivanovice na Hané 100 9 100 100 9 Ježkovice 0 0 100 0 0 Komořany 100 15 100 100 15 Kozlany 73 0 100 73 0 Krásensko 0 0 100 0 0 Křižanovice u Vyškova 100 16 100 100 16 Kučerov 93 0 100 93 0 Luleč 36 0 100 36 0 Lysovice 99 0 100 99 0 Medlovice 100 0 100 100 0 Moravské Málkovice 87 27 100 87 27 Nemojany 44 0 100 44 0 Nové Sady 0 0 100 0 0 Olšany 0 0 100 0 0 Orlovice 20 0 100 20 0 Podbřežice 100 0 100 100 0 Podivice 0 0 100 0 0 Podomí 0 0 100 0 0 Prusy-Boškůvky 88 0 100 88 0 Pustiměř 76 8 100 76 8 Račice-Pístovice 0 0 100 0 0 Radslavice 2 0 100 2 0 Rostěnice-Zvonovice 100 0 100 100 0 Rousínov 89 17 100 89 17 Ruprechtov 0 0 100 0 0 Rybníček 100 0 100 100 0 Studnice 0 0 100 0 0 Švábenice 53 5 100 53 5 Topolany 86 14 100 86 14 Tučapy 84 0 100 84 0 Vážany 100 0 100 100 0 Vyškov 50 39 100 50 39

% území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Obec Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Cílový imisní PM10_24h B(a)P O3_8h Imisní limit limit bez O3 Zelená Hora 0 0 100 0 0 SO ORP Vyškov 36 6 100 36 6 Zdroj dat: ČHMÚ, 2020)

Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2020 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů).

Obrázek č. 2.7.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10)

Zdroj dat: ČHMÚ

2.7.1.2 Plocha území s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace

Tabulka č. 2.7.2: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok 2020.

% území obce s překročením imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Obec Cílový imisní limit pro Imisní limit pro NO Souhrnně OZKO x ozon (> 30 µg.m-3) (SO , NO , ozon) (AOT 40) 2 x Bohdalice-Pavlovice 0 100 100 Dětkovice 0 100 100 Drnovice 0 100 100 Drysice 12 100 100 Habrovany 0 100 100 Hlubočany 0 100 100 Hoštice-Heroltice 0 100 100 Hvězdlice 0 100 100 Ivanovice na Hané 0 100 100 Ježkovice 0 100 100 Komořany 31 100 100 Kozlany 0 100 100 Krásensko 0 100 100 Křižanovice u Vyškova 28 100 100 Kučerov 0 100 100 Luleč 17 100 100 Lysovice 0 100 100 Medlovice 0 100 100 Moravské Málkovice 0 100 100 Nemojany 18 100 100 Nové Sady 0 100 100 Olšany 0 100 100 Orlovice 0 100 100 Podbřežice 29 100 100 Podivice 0 100 100 Podomí 0 100 100 Prusy-Boškůvky 0 100 100 Pustiměř 19 100 100 Račice-Pístovice 0 100 100 Radslavice 0 100 100 Rostěnice-Zvonovice 22 100 100 Rousínov 27 100 100 Ruprechtov 0 100 100 Rybníček 0 100 100 Studnice 0 100 100 Švábenice 0 100 100 Topolany 14 100 100 Tučapy 35 100 100 Vážany 0 100 100 Vyškov 19 100 100

Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2011 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Na více než 5 % území SO ORP byl překročen imisní limit pro NOx (Drysice, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Luleč, Nemojany, Podbřežice, Pustiměř, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Topolany, Tučapy a Vyškov). Imisní limit pro SO2 nebyl v roce 2011 překročen.

2.7.2 Nakládání s odpadem

2.7.2.1 Produkce odpadu na území celého SO ORP

Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2020 v rámci SO ORP Vyškov vyprodukováno následné množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů – viz tabulka:

Tabulka č. 2.7.3: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Vyškov v roce 2011 Katalogové Množství číslo Druh odpadu (t/rok) odpadu Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů 1 0,1 a kamene Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z 2 260,4 výroby a zpracování potravin Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a 3 539,7 lepenky 4 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu 29,7 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 5 165,7 zpracování uhlí 6 Odpady z anorganických chemických procesů 0,5 7 Odpady z organických chemických procesů 764,1 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, 8 105,1 laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 9 Odpady z fotografického průmyslu 9,7 10 Odpady z tepelných procesů 1239,5 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných 11 55,4 materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů 1405,0 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů 13 187,0 uvedených ve skupinách 05 a 12) Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů 14 11,6 uvedených ve skupinách 07 a 08) Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a 15 2081,1 ochranné oděvy jinak neurčené 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 466,3

Katalogové Množství číslo Druh odpadu (t/rok) odpadu Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných 17 10968,9 míst) Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi 18 souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích 304,5 zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) Odpady ze zařízení na zpracováni (využívání a odstraňování) odpadu, z 19 čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z 6271,8 výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, 20 19599,2 průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru Celkem 44465,1 Zdroj: Data ÚAP 2020

Největší množství odpadu (cca 44%) pochází z komunálního odpadu, přičemž z největší části jde o směsný komunální odpad (58%). Významnou část (24%) tvoří také stavební a demoliční odpad a odpady z čistíren odpadních vod (14%).

2.7.2.2 Produkce komunálního odpadu

Tabulka č. 2.7.4: Produkce KO v SO ORP Vyškov (k roku 2020) Katalogové Nebezpečný/ Produkce Podíl Druh KO č. odpadu ostatní (t/rok) (%) 200101 Papír a lepenka O 725,195 3,700 200102 Sklo O 54,774 0,279 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a 200108 O 26,436 0,135 stravoven 200110 Oděvy O 0,072 0,000 200111 Textilní materiály O 2,875 0,015 200113 Rozpouštědla N 1,095 0,006 200114 Kyseliny N 0,041 0,000 200117 Fotochemikálie N 0,01 0,000 200119 Pesticidy N 2,014 0,010 200121 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N 1,849 0,009 Vyřazená zařízení obsahující 200123 N 0,091 0,000 chlorofluorouhlovodíky 200125 Jedlý olej a tuk O 5,829 0,030 Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice 200127 N 17,225 0,088 obsahující nebezpečné látky 200129 Detergenty obsahující nebezpečné látky N 3,94 0,020 200131 Nepoužitelná cytostatika N 0,559 0,003 Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a 200133 N 0,292 0,001 netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Vyřazené el. a elektronické zařízení obsahující 200135 nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 N 1,227 0,006 a 20 01 23 200136 Vyřazené el. a elektronické zařízení neuvedené O 1,774 0,009

Katalogové Nebezpečný/ Produkce Podíl Druh KO č. odpadu ostatní (t/rok) (%) pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35 200137 Dřevo obsahující nebezpečné látky N 2,3 0,012 200138 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 O 14,98 0,076 200139 Plasty O 39,82 0,203 200140 Kovy O 3108,67 15,861 200199 Další frakce jinak blíže neurčené O 5,8 0,030 200201 Biologicky rozložitelný odpad O 339,718 1,733 200203 Jiný biologicky nerozložitelný odpad O 420,65 2,146 200301 Směsný komunální odpad O 11467,886 58,512 200303 Uliční smetky O 1173,144 5,986 200307 Objemný odpad O 2180,3 11,124 200307 Objemný odpad N 0,62 0,003 Celkem 19599,186 100,000 Zdroj: Data ÚAP 2020

Největší podíl na komunálním odpadu tvoří směsný komunální odpad, významnější roli mají také kovy a objemný odpad.

2.7.2.3 Zařízení pro nakládání s odpadem

Na území SO ORP Vyškov se nacházejí níže uvedené zařízení pro nakládání s odpadem.

Tabulka č. 2.7.5: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Vyškov (k roku 2020) Oprávněná Povolené Obec Provozovna Zařízení osoba odpady FCH úprava, Rousínov u ADC služby, regenerace široké spektrum Vyškova, Podbřežice s.r.o. rozpouštědel, recyklace odpadů Podbřežice kovů Rousínov u ADC služby, Předúprava, třídění, široké spektrum Vyškova, Podbřežice s.r.o. paketace odpadů Podbřežice E K O T E R Pustiměřské Spalování, skladování široké spektrum Pustiměř M E X, a. s. Prusy 268 před úpravou odpadů E K O T E R Pustiměřské zejména Pustiměř Skladování… M E X, a. s. Prusy 268 stavební odpad E K O T E R Pustiměřské Sběr a výkup, Pustiměř autovraky M E X, a. s. Prusy 268 zpracování autovraků Fe MARKET - Papír, plast, Křečkovská Sběr a výkup, recycling, Vyškov 1 kovy, 38 předúprava s.r.o. elektroodpad HOPR areál žel.st. TRADE CZ, Vyškov 1 Sběr a výkup kovový odpad ČD s.r.o. Ivan Hezina - výkup U Jordánka Vyškov Sběr a výkup kovový odpad druhotných 132/61 surovin

Oprávněná Povolené Obec Provozovna Zařízení osoba odpady Sběr a výkup, Martin Hrubý Lysovice Lysovice 80a autovraky zpracování autovraků NAJA trade, Recyklace anorg. Vyškov Krátká 713 stavební odpad spol. s r.o. Materiálů NAJA trade, Sběr a výkup, Vyškov Krátká 713/8 autovraky spol. s r.o. zpracování autovraků Drahanská Sběr, výkup, třídění, papír, dřevěný Pavel Štěpán Vyškov 1 332/13 paketace odpad RESPONO, Rousínov u široké spektrum Krejčířova 28 Sběr a výkup a.s. Vyškova odpadů RESPONO, papír, plast, Vyškov Brněnská 15a Třídění, paketace… a.s. kovy, textil RESPONO, Zpracování Vyškov Brněnská 15a elektroodpad a.s. elektroodpadů RESPONO, široké spektrum Vyškov Brněnská 15a Sběr a výkup a.s. odpadů Ukládání, biol. úprava, RESPONO, široké spektrum Kozlany skládka S-OO regenerace org. látek, a.s. odpadů, BRO… kompostování RESPONO, Ivanovice na široké spektrum Husova Sběr a výkup a.s. Hané odpadů RESPONO, Bohdalice, sběrný dvůr široké spektrum Sběr a výkup a.s. Kozlany Kozlany odpadů RUST Rousínov u Zahradní 1 Sběr a výkup kovový odpad METAL, s.r.o. Vyškova SD KOVOŠROT Vyškov 1 Kroměřížská Sběr a výkup kovový odpad s.r.o. Pustiměřské Technologie zejména Prusy 268, pro využívání Pustiměř Sklad NO, sběr a výkup nebezpečný spalovna NO odpadů, s.r.o. odpad Vyškov Zdroj: Databáze zařízení pro nakládání s odpadem - Krajský úřad Jihomoravského kraje

2.7.2.4 Staré ekologické zátěže

V rámci informačního systému, který provozuje společnost Cenia, jsou na území SO ORP Vyškov evidovány tyto staré ekologické zátěže:

Tabulka č. 2.7.6: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Vyškov (k roku 2020) Název ID Název ID Název ID 34 Drysice 327200 49 Habrovany 364000 JMP Vyškov 188570 27 Radslavice 138790 59 Drnovice 325500 ČSAD Vyškov a.s. 188570 29 Radslavice 138790 60 Luleč 890800 skládka Studnice 999914 36 Vyškov - 188570 61 Luleč 890800 skládka Moravské Prusy 999914 Marchanice 37 Vyškov - 188570 62 Nemojany 103180 skládka Vážany 999914 Marchanice 38 Vyškov - skládka 188570 64 Nemojany 890800 999915 Marchanice Moravské Málkovice

Název ID Název ID Název ID 40 Vyškov - 188570 66 Račice 137370 skládka Rychtářov 999939 Marchanice skládka 80 Boškůvky 134010 67 Račice 137370 999939 Račice,Nad farmou 86 Orlovice 112590 68 Račice 137370 skládka Pístovice 999939 87 Orlovice 112590 69 Drnovice 325500 skládka Drnovice 999939 jizera73 Vyškov - 92 Kučerov 768900 188570 skládka Vyskov 999939 cukrovar 108 Kroužek 141920 167 Opatovice - lom 188570 skládka Nemojany 999939 169 Rychtářov (u 5 Ruprechtov 143640 188570 skládka Tučapy 999939 křížku) 6 Ruprechtov 143640 1 Krásensko 731800 skládka Podbřežice 999939 7 Ruprechtov 143640 2 Odrůvky 158600 skládka Hlubočany 999939 8 Podomí 731900 3 Nové Sady 106620 skládka Lysovice 999939 9 Ježkovice 594800 24 Ivanovice na Hané 558400 44 Rousínov 141920 12 Výzkumný ústav 188570 39 Vyškov-Marchanice 188570 91 Manerov 603001 Zdroj: Data ÚAP, MŽP – odbor ekologických škod, sekm.cz, 2020

2.7.3 Další hygienické závady území

 Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) (viz téma: Dopravní a technická infrastruktura) Území v dosahu významných liniových zdrojů (dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy) mohou být ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy). V dosahu existujících významných komunikací (především dálnice D1 procházející Vyškovskem od Rousínova k Ivanovicím na Hané a dálnice D46 od Vyškova přes Drysice na Prostějov) s vyšší pravděpodobností působení emisí a hluku na obyvatelstvo, se nachází obce Rousínov, Komořany, Podbřežice, Tučapy, Rostěnice-Zvonovice, Vyškov, Topolany, Rybníček, Křižanovice u Vyškova, Pustiměř, Ivanovice na Hané a Drysice. Strategická hluková mapa silnic a železnic je k dispozici na Portálu veřejné správy České republiky, na adrese: http://geoportal.cenia.cz/. Významné komunikace a průtahy obcí a měst mohou být dle místních podmínek a intenzity dopravy objektivní hygienickou závadou v území z hlediska vysokých koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hluku.

 Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.cgu.cz). Jižní a jihovýchodní část území SO ORP Vyškov (Rybníček, Podbřežice, Dětkovice, Tučapy, Lysovice, Komořany, Hoštice-Heroltice, Rostěnice-Zvonovice, Hlubočany, Vyškov, Švábenice, Ivanovice na Hané, Rousínov a další) náleží do přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží. Území obcí v západní a severozápadní části SO ORP (Olšany, Nemojany, Račice-Pístovice, Ježkovice, Ruprechtov, Podomí, Krásensko, Studnice, Podivice, Nové Sady, Zelená Hora, Radslavice a severní část území Vyškova) náleží do střední kategorie radonového indexu. Zde je možno lokalizovat značné množství tektonických zlomů s vyšší pravděpodobností zvýšeného radonového rizika z geologického podloží. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na http://nts2.cgu.cz/aps/CD_RADON50/index/aplikace.htm. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky.

 Ochranná pásma leteckých staveb Jihovýchodně od Rousínova se nachází mezinárodní letiště se zpevněným povrchem Brno-Tuřany. Na území SO ORP, na severovýchodním okraji Vyškova, je situováno vnitrostátní letiště veřejné s travnatým povrchem a severně od Drysic, na území sousedního SO ORP, také vnitrostátní letiště neveřejné s travnatým povrchem Prostějov. Území obcí Drysice, Podivice, Nové Sady, Zelená Hora, Radslavice, Pustiměř, Ivanovice na Hané, Vyškov, Křižanovice u Vyškova, Hoštice-Heroltice, Drnovice, Topolany, Rybníček, Medlovice, Moravské Málkovice, Prusy-Boškůvky, Vážany, Hlubočany, Kučerov, Lysovice a okrajově i území dalších obcí je dle územně analytických podkladů vyhlášeno jako ochranné pásmo leteckých staveb. Provoz letiště může být dle místních podmínek a intenzity využití letiště místně výraznou hygienickou závadou v území především z hlediska hluku. V procesech územního plánování je v těchto oblastech třeba postupovat dle platných právních předpisů.

 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz téma: Dopravní a technická infrastruktura)

 Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz téma: Dopravní a technická infrastruktura)

2.8 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

2.8.1 Zemědělský půdní fond

Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území SO ORP se vyznačuje intenzivní rostlinnou výrobou zejména v oblasti Vyškovské Brány, kde převažuje obilnářství (pšenice ozimá, ječmen), pěstování cukrové řepy, kukuřice na siláž a vojtěšky. Rostlinná výroba ve výše položených oblastech pak představuje především pěstování brambor. V SO ORP Vyškov obhospodařuje zemědělství dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2015 plochu 24 483 ha zemědělské půdy. Ta představuje 62,9 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 22 120 ha (90,3 %), což výrazně převyšuje republikový průměr. Z ostatních kultur zaujímají největší podíl zemědělské půdy trvalé travní porosty, a to plochu 1 154 ha (4,7 %).

Tabulka č. 2.8.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2020

celk. celk.

Obec

(%)

obce TTP

půda

Zahrady

ploše obce obce ploše

Ornápůda

Zemědělská Zemědělská

Ovocné sady Ovocné

Celková plocha Celková Podíl ZP k PodílZP Bohdalice- 889 495 27 4 5 531 59,7 Pavlovice Dětkovice 497 375 10 4 10 399 80,3 Drnovice 1196 589 36 4 9 638 53,3 Drysice 789 641 26 7 15 689 87,3 Habrovany 550 418 31 6 11 466 84,7 Hlubočany 807 594 13 21 5 633 78,4 Hoštice- 724 598 13 3 11 625 86,3 Heroltice Hvězdlice 1135 673 16 3 18 710 62,6 Ivanovice na 2146 1770 49 10 8 1837 85,6 Hané Ježkovice 1169 229 17 6 35 287 24,6 Komořany 586 414 13 4 21 452 77,1 Kozlany 761 555 12 1 6 575 75,6 Krásensko 726 270 9 0 59 338 46,6 Křižanovice u 247 222 2 2 2 228 92,3 Vyškova Kučerov 885 756 13 0 4 772 87,2 Luleč 1092 452 48 5 12 517 47,3 Lysovice 531 428 8 1 10 447 84,2 Medlovice 360 301 10 3 7 321 89,2 Moravské 364 301 16 3 7 326 89,6 Málkovice Nemojany 601 285 32 8 12 337 56,1 Nové Sady 242 93 5 0 122 220 90,9 Olšany 1871 92 27 4 35 158 8,4 Orlovice 1447 560 15 4 9 589 40,7 Podbřežice 354 307 7 3 6 323 91,2 Podivice 226 173 9 6 14 203 89,8 Podomí 546 107 10 1 15 132 24,2

celk. celk.

Obec

(%)

obce TTP

půda

Zahrady

ploše obce obce ploše

Ornápůda

Zemědělská Zemědělská

Ovocné sady Ovocné

Celková plocha Celková Podíl ZP k PodílZP Prusy- 773 627 22 12 3 664 85,9 Boškůvky Pustiměř 1250 952 56 8 19 1036 82,9 Račice- 1886 323 45 10 120 498 26,4 Pístovice Radslavice 434 312 13 2 38 367 84,6 Rostěnice- 749 672 11 1 7 691 92,3 Zvonovice Rousínov 2303 1717 102 11 22 1852 80,4 Ruprechtov 1147 317 18 3 70 408 35,6 Rybníček 210 177 5 0 1 183 87,1 Studnice 630 400 14 2 95 511 81,1 Švábenice 1930 1028 26 12 15 1080 56,0 Topolany 444 359 13 4 2 377 84,9 Tučapy 529 433 22 3 9 467 88,3 Vážany 546 467 16 1 7 491 89,9 Vyškov 5041 2415 145 31 255 2846 56,5 Zelená Hora 296 223 12 1 23 259 87,5 SO ORP 38909 22120 994 214 1154 24483 62,9 Vyškov Zdroj: ČSÚ, 2020

2.8.1.1 Ochrana zemědělského půdního fondu

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely, je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující tabulka uvádí půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. Jejich největší výměra je zejména na území obcí Vyškov, Pustiměř, Rousínov, Rostěnice-Zvonovice a Švábenice. Podíl těchto půd vzhledem

k celkové výměře je pak nejvyšší v obci Rostěnice-Zvonovice (91,8 %), Křižanovice u Vyškova (88,1 %), Lysovice (85,8 %) a Pustiměř (85,2 %). Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle využití (zemědělská, nezemědělská – lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i níže uvedený obrázek, jenž znázorňuje rozmístění půd 1. a 2. třídě ochrany v rámci SO ORP.

Tabulka č. 2.8.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany (ha) Podíl půdy Půdy v 2. Půdy v l. a 2. Půdy v l. v 1. a 2. třídě třídě třídě Zemědělská třídě ochrany na Obec ochrany ochrany půda ochrany zemědělské (ha) (ha) (ha) (ha) půdě v obci

(%) Bohdalice-Pavlovice1 - - - - - Dětkovice 163,6 63,7 227,2 421,4 53,9 Drnovice 388,4 112,8 501,1 722,6 69,4 Drysice 328,0 161,9 489,8 752,8 65,1 Habrovany 264,1 29,5 293,7 509,0 57,7 Hlubočany1 - - - - - Hoštice-Heroltice1 - - - - - Hvězdlice 97,1 240,0 337,1 786,4 42,9 Ivanovice na Hané 273,1 126,1 399,2 743,9 53,7 Ježkovice 45,1 168,4 213,5 266,8 80,0 Komořany 277,7 55,4 333,1 557,3 59,8 Kozlany 164,1 86,9 251,0 683,5 36,7 Krásensko1 - - - - - Křižanovice u Vyškova 193,0 23,6 216,6 245,9 88,1 Kučerov1 - - - - - Luleč 372,3 32,1 404,3 596,2 67,8 Lysovice 332,1 104,9 437,0 509,6 85,8 Medlovice 116,2 34,2 150,4 357,7 42,1 Moravské Málkovice 39,0 103,0 141,9 361,5 39,3 Nemojany 151,5 57,0 208,4 392,5 53,1 Nové Sady 228,2 0 Olšany 18,9 18,9 185,8 10,2 Orlovice 191,1 50,3 241,4 630,3 38,3 Podbřežice 113,8 37,1 150,9 351,0 43,0 Podivice 5,0 166,4 171,3 221,7 77,3 Podomí1 - - - - - Prusy-Boškůvky1 - - - - - Pustiměř 783,4 225,0 1008,4 1183,1 85,2 Račice-Pístovice 141,1 229,1 370,2 592,0 62,5 Radslavice 90,7 52,6 143,3 417,3 34,4 Rostěnice-Zvonovice 625,6 59,7 685,3 746,6 91,8 Rousínov 352,8 399,6 752,4 1721,1 43,7 Ruprechtov 4,8 58,9 63,7 322,0 19,8 Rybníček1 - - - - -

1 Chybějící zdrojová data z ÚAP

Podíl půdy Půdy v 2. Půdy v l. a 2. Půdy v l. v 1. a 2. třídě třídě třídě Zemědělská třídě ochrany na Obec ochrany ochrany půda ochrany zemědělské (ha) (ha) (ha) (ha) půdě v obci

(%) Studnice 19,8 35,1 54,9 539,3 10,2 Švábenice 539,9 106,7 646,6 1156,7 55,9 Topolany1 - - - - - Tučapy 211,3 80,0 291,4 525,1 55,5 Vážany 72,2 134,7 206,9 524,1 39,5 Vyškov 985,9 265,2 1251,0 2018,9 62,0 Zelená Hora1 - - - - - SO ORP Vyškov 7344,0 3320,0 10664,1 19286,5 55,3 Zdroj: ÚAP, 2020

1 Chybějící zdrojová data z podkladů pro ÚAP

Obrázek č. 2.8.1: Půdy 1. a 2. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP, 2020

2.8.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa

2.8.2.1 Přírodní lesní oblasti

Lesy na území SO ORP Vyškov jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů- zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do čtyř přírodních lesní oblastí:

PLO 30 – Drahanská vrchovina Do této PLO spadá severozápadní část území SO ORP Vyškov, zejména obce Podivice, Krásensko, Studnice, Podomí, Ruprechtov, Olšany, Račice-Pístovice, část Vyškova, Ježkovice, Zelená Hora a Radslavice. Jedná se o poměrně vysoce lesnatou oblast, limitující faktorem je úbytek vláhy, což způsobuje nezdar v zalesnění.

PLO 34 – Hornomoravský úval Tato PLO zasahuje do SO ORP Vyškov z východu a patří zde obce Rysice, Pustiměř, Ivanovice na Hané, Hoštice - Heroltice, Topolany, Křižanovice u Vyškova, jihovýchodní část Vyškova, Drnovce, Luleč, Nemojany, část Habrovan. Patří k oblastem s nejlépe vytvořeným dřevinným složením. Z ekologického hlediska je žádoucí udržovat a zvyšovat zastoupení listnatých dřevin, zvláště dubu. Provozování myslivosti v bažantnicích vytváří možné konflikty mezi lesními hospodáři a myslivci.

PLO 36 – Středomoravské Karpaty Do této PLO patří jižní část řešeného území, zejména obce Dětkovice, Švábenice, Medlovice, Rybníček, Moravské Málkovice, Orlovice, Prusy-Boškůvky, Vážany, Hvězdlice, Bohdalice-Pavlovice, Kučerov, Hlubočany, Rostěnice – Zvonovice, Lysovice, část obce Rousínov, Podbřežice. Patří k oblastem s nejlépe zachovaných dřevinným složením, nacházejí se zde vysoce produkční stanoviště. Ze společenského hlediska je žádoucí udržovat a zvyšovat zastoupení listnatých dřevin. Specifickou půdoochrannou funkci mají větrolamy a porosty na svažitých územích.

PLO 35 – Jihomoravské úvaly Do této PLO patří jihozápadní část území SO ORP, jedná se o část obce Rousínov, Komořany, Habrovany, Nemojany, Tučapy, část obce Luleč, část obce Rostěnice-Zvonovice. Typickým společenstvem jsou lužní lesy, limitujícím faktorem je nedostatek vláhy, což způsobuje nezdary v zalesnění a v porostech vyššího věku vede k rozšiřování druhotných škůdců. Významná je funkce půdoochranná – protideflační, která je představována větrolamy.

Obrázek č. 2.8.2: Přírodní lesní oblasti

Zdroj:www.uhul.cz

2.8.3 Lesnatost

Tabulka č. 2.8.3: Lesnatost Celková rozloha Celková Lesnatost Obec obce výměra lesa (%) (ha) (ha) Bohdalice-Pavlovice 889,0 167,5 18,8 Dětkovice 494,8 72,1 14,6 Drnovice 1201,6 462,5 38,5 Drysice 791,4 19,4 2,5 Habrovany 550,5 36,4 6,6 Hlubočany 802,3 0,4 0,0 Hoštice-Heroltice 726,9 1,0 0,1 Hvězdlice 1136,4 344,4 30,3 Ivanovice na Hané 2148,3 8,1 0,4

Celková rozloha Celková Lesnatost Obec obce výměra lesa (%) (ha) (ha) Ježkovice 1170,2 598,9 51,2 Komořany 586,0 25,0 4,3 Kozlany 761,5 21,8 2,9 Krásensko 726,9 1,9 0,3 Křižanovice u Vyškova 246,9 0,7 0,3 Kučerov 868,2 35,7 4,1 Luleč 1082,0 436,9 40,4 Lysovice 532,1 15,4 2,9 Medlovice 359,3 4,9 1,4 Moravské Málkovice 364,3 1,3 0,4 Nemojany 608,9 210,0 34,5 Nové Sady 240,2 3,9 1,6 Olšany 1859,9 1654,2 88,9 Orlovice 1447,6 687,2 47,5 Podbřežice 352,6 0,8 0,2 Podivice 227,2 1,3 0,6 Podomí 547,8 1,4 0,2 Prusy-Boškůvky 746,5 6,2 0,8 Pustiměř 1245,0 34,3 2,8 Račice-Pístovice 1882,3 1269,3 67,4 Radslavice 433,6 11,5 2,6 Rostěnice-Zvonovice 757,9 11,3 1,5 Rousínov 2303,0 109,2 4,7 Ruprechtov 1147,0 690,2 60,2 Rybníček 209,1 0,6 0,3 Studnice 632,9 0,9 0,1 Švábenice 1941,7 774,2 39,9 Topolany 447,2 1,3 0,3 Tučapy 525,1 0,5 0,1 Vážany 540,8 3,6 0,7 Vyškov 5063,7 312,2 6,2 Zelená Hora 294,0 0,2 0,1 SO ORP Vyškov 38892,1 8038,3 20,7 Zdroj:Podklady pro ÚAP, 2020

Lesnatost SO ORP Vyškov je značně nerovnoměrná, větší lesní celky se nacházejí na západě území a pak na jihovýchodě území. Střed území je téměř bez lesa, nacházejí se zde jen drobné lesíky. Lesnatost celého SO ORP je 20,7 %, což je méně v porovnání s lesnatostí jihomoravského kraje (28,0 %) a také je značně nižší než je lesnatost ČR (33,6 %).

2.8.3.1 Kategorie lesa

Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií:

 lesy hospodářské,  lesy ochranné,  lesy zvláštního určení.

Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se podle plnění hlavní funkce dále rozdělují do subkategorií. V okrese Vyškov do kterého spadá SO ORP Vyškov se nacházejí následující subkategorie. V lesích ochranných:

 lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích.

V lesích zvláštního určení:

 lesy v pásmu ochranný vod zdrojů I. stupně,  lesy v I. zóně CHKO, přírodní rezervace, přírodní památka

Zdroj : ÚHÚL, údaje pro okres Vyškov, 2000

Přesné rozdělení lesů do jednotlivých subkategorií pro daný SO ORP není k dispozici, nelze tedy provést podrobnější analýzu.

Tabulka č. 2.8.4: Kategorie lesa Lesy zvláštního Lesy hospodářské Lesy ochranné Obec určení (%) (%) (%) Bohdalice-Pavlovice 83,6 0,0 16,4 Dětkovice 100,0 0,0 0,0 Drnovice 100,0 0,0 0,0 Drysice 100,0 0,0 0,0 Habrovany 100,0 0,0 0,0 Hlubočany 100,0 0,0 0,0 Hoštice-Heroltice 100,0 0,0 0,0 Hvězdlice 100,0 0,0 0,0 Ivanovice na Hané 100,0 0,0 0,0 Ježkovice 98,9 1,1 0,0 Komořany 81,4 0,0 18,6 Kozlany 100,0 0,0 0,0 Krásensko 100,0 0,0 0,0 Křižanovice u Vyškova 100,0 0,0 0,0 Kučerov 100,0 0,0 0,0 Luleč 94,6 0,0 5,4 Lysovice 56,8 0,0 43,2 Medlovice 100,0 0,0 0,0 Moravské Málkovice 100,0 0,0 0,0 Nemojany 94,9 0,0 5,1 Nové Sady 100,0 0,0 0,0 Olšany 100,0 0,0 0,0 Orlovice 100,0 0,0 0,0 Podbřežice 100,0 0,0 0,0 Podivice 100,0 0,0 0,0 Podomí 100,0 0,0 0,0 Prusy-Boškůvky 100,0 0,0 0,0 Pustiměř 100,0 0,0 0,0 Račice-Pístovice 100,0 0,0 0,0 Radslavice 100,0 0,0 0,0 Rostěnice-Zvonovice 33,4 0,0 66,6 Rousínov 92,6 0,1 7,3 Ruprechtov 94,8 5,2 0,0 Rybníček 100,0 0,0 0,0

Lesy zvláštního Lesy hospodářské Lesy ochranné Obec určení (%) (%) (%) Studnice 100,0 0,0 0,0 Švábenice 100,0 0,0 0,0 Topolany 100,0 0,0 0,0 Tučapy 8,2 0,0 91,8 Vážany 100,0 0,0 0,0 Vyškov 98,4 0,0 1,6 Zelená Hora 100,0 0,0 0,0 SO ORP Vyškov 98,3 0,5 1,2 Zdroj: Podklady pro ÚAP – jev 37,38,39

Obrázek č. 2.8.3: Kategorie lesa

Zdroj: Podklady pro ÚAP – jev 37,38,39

2.9 OBČANSKÁ VYBAVENOST VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNOSTI A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

V řešeném území jsou vymezeny tyto jevy: - zařízení občanského vybavení (jev č. 3) – zařízení mateřských a základních škol, obecní úřady - veřejná prostranství (jev č. 3a) – vymezení je součástí ploch s rozdílným způsobem využití v ÚPD obcí

Samotné město Vyškov lze charakterizovat nadprůměrnou úrovní veřejné vybavenosti (vzhledem ke zbylému území SO ORP), v jednotlivých obcích je spíše základní vybavení (podle velikosti sídla, přirozené spádovosti a druhu zařízení). Na základě průzkumů území jsou zmapovány v tabulce uvedené druhy vybavenosti. Co se týče distribuce školských zařízení, je území pokryto poměrně rovnoměrně jak školami mateřskými, tak základními. Dostupnost je ze všech částí území přiměřená, nejlepší je v oblasti samotném Vyškově, která je v tomto ohledu vybavena nejlépe. Střední školství (a vyšší odborné školy) je provozováno v ve Vyškvě a dále v centrech přilehlých ORP – Slavkově a Bučovicíhc.. Zdravotnictví je výrazněji koncentrováno do Vyškova (vč. nemocnice), což s ohledem na dobrou dostupnost tohoto centra z prakticky celého území není považováno za výrazný nedostatek. Provozovatelé zdravotnických zařízení jsou registrováni ve vyšším počtu také v Rousínově, Ivanovicích na Hané a Drysicích. Praktičtí (a ojediněle i zubní a další) lékaři jsou dostupní i v dalších obcích, není nicméně hodnocena jejich časová dostupnost. Obecně je trendem ubývání lékařů ve venkovském prostoru, nicméně ÚPD ani jiné nástroje územního plánování nemohou tento stav efektivně měnit. Zařízení sociálních služeb je v území relativně vysoký počet, lze ale obtížně hodnotit dostatečnost jejich kapacity. Obecně je v ČR zvyšující se nedostatek míst v domovech pro seniory (v území cca 500), a v souvislosti s rostoucím průměrným věkem budou tyto požadavky v dohledném horizontu nadále růst také. Sociální služby jsou velkou měrou koncentrovány do samotného Vyškova, v jednotkách se nacházejí i v dalších obcích. Spíše nízký je počet veřejných knihoven, které chybí ve většině obcí. Pobočky pošt jsou předmětem dlouhodobých debat, v území jsou přítomny v 15 obcích. V tomto směru je vývoj vázán především na dohodu mezi samosprávami a společností Česká Pošta a možnost slučování poboček s jinými službami (Pošta partner). Komerční služby nejsou hodnoceny, lze předpokládat, že situaci řeší tržní prostředí. Trvale se prohlubující problém s dostupností obchodů s potravinami v nejmenších obcích není možné nástroji územního plánování efektivně řešit. Dostupnost veřejných prostranství není v hodnocení zahrnuta, protože neexistují vhodné datové zdroje obsahující potřebné informace. Obecně platí, že v menších obcích je veřejný prostor zastoupen v dostatečné míře a nová výstavba deficit nevytváří - v obcích SO ORP Vyškov není natolik intenzivní. Ve městech a příměstských obcích je nicméně nutné v územních plánech sledovat dostupnost veřejných prostranství a je povinností projektantů zahrnovat k rozvojovým plochám o stanovené výměře (každé 2 ha) také dostatečně velká veřejná prostranství. Orientačně jsou veřejná prostranství zakreslena ve výkresu hodnot. Situaci v oblasti veřejné infrastruktury (občanská vybavenost, veřejný prostor) není možné srovnat na krajské ani vyšší úrovni, protože k tomuto účelu nelze získat potřebná data.

Následující strana tab. Občanská vybavenost v obcích SO ORP Vyškov Zdroj: Školský rejstřík (MŠMT), Registr zdravotnických subjektů (MZdr), Internetové zdroje, ČSÚ

počet školských zař. zdrav. subjekty ostatní vybavenost

název obce

ZŠ

MŠ

jiné

pošta

ostatní ostatní

lékárna

zubní l. zubní

domovy

stacionář

SŠ + VOŠ SŠ

nemocnice l. speciální

praktický l. praktický sociální zař. sociální Bohdalice-Pavlovice 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Březina 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dětkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Drnovice 1 1 0 0 0 2 1 1 0 0 0 0 1 Drysice 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Habrovany 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Hlubočany 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Hoštice-Heroltice 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Hvězdlice 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 1 Ivanovice na Hané 1 1 0 1 0 3 1 1 1 0 0 0 2 Ježkovice 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Komořany 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 Kozlany 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 Krásensko 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 Křižanovice u Vyškova 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Kučerov 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Luleč 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Lysovice 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Medlovice 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Moravské Málkovice 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Nemojany 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Nové Sady 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Olšany 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Orlovice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Podbřežice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Podivice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Podomí 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Prusy-Boškůvky 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Pustiměř 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 Račice-Pístovice 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Radslavice 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Rostěnice-Zvonovice 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Rousínov 1 2 0 1 0 5 2 0 0 0 0 0 2 Ruprechtov 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 Rybníček 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Studnice 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 Švábenice 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Topolany 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Tučapy 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vážany 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Vyškov 11 7 3 2 1 20 24 11 11 1 2 3 6 Zelená Hora 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2.10 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VČETNĚ JEJICH DOSTUPNOSTI

Při zpracování analýzy byly požity strategické dokumenty platné pro území Jihomoravského kraje. Řada z nich je však staršího data zpracování, přičemž nejstarší „Územní plán VÚC Brněnské aglomerace“ pochází z roku 1985. Novějším podkladem je Územní prognóza JmK. která byla zpracována r. 2004. Nový územní plán na ni navazující doposud zpracován nebyl, ačkoliv ten původní je v mnoha ohledech překonaný, neboť reflektuje období před více než 20 lety, během kterých se environmentální, ekonomické i sociální potřeby úplně od základu proměnily.

2.10.1 Dopravní infrastruktura

2.10.1.1 Silniční doprava

V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří Jihomoravskému kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Území SO ORP Vyškov je kvalitně napojeno na celostátní dopravní síť díky dálnici D1 a D46. Zprovozněním dálnice D1 v úseku Vyškov – Nezamyslice byla výstavba dálkových silnic na tomto území de facto dokončena. Stávající dánice D46 byla zprovozněna v 80. letech minulého století a v současnosti již neodpovídá stavebním a dopravním požadavkům na tento typ komunikace. Svou daň si na ní vyžádala také intenzívní kamionová doprava, kvůli které byl těžkými vozidly prakticky zlikvidován povrch pravého jízdního pruhu v obou směrech, a je nutné jej co nejdříve obnovit. Doprava v rámci vlastního území SO ORP je zajišťována po síti silnic II. třídy, které dostatečně pokrývají celý správní obvod. Je však potřeba se zaměřit na zlepšení zanedbané údržby a opravy úseků s nevhodnými šířkovým uspořádáním. Síť silnic II. třídy se skládá z následujících úseků:  II/428 Drysice – Ivanovice na Hané – Dětkovice (- Uh. Hradiště)  II/430 (Brno -) Rousínov - Vyškov – Ivanovice na Hané (- Nezamyslice) – bývalá I/47  II/431 Vyškov – Bohaté Málkovice (-Ždánice – Hodonín)  II/429 Bohdalice – Kozlany (- Osvětimany)  II/379 Vyškov – Ruprechtov (- Blansko)  II/377 (Prostějov – Drahany – Tišnov) - silnice procházející vojenským újezdem Březina

Další rozvoj sítě regionálních silnic bude ovlivněn zejména růstem intenzity dopravy, neboť mnohé z uvažovaných staveb nejsou v současnosti opodstatnitelné z dopravních důvodů (nízká intenzita provozu do 2000 vozidel/24 hod.), je však dobré zachovat po ně územní rezervu pro případ, že by si zvyšující se zátěž automobilovou dopravou vyžádala jejich realizaci. Další doplnění silniční sítě si pak vyžádá řešení dopravního systému města Vyškova. V současnosti vede přes centrum města přetížený tah silnice II/430, k jehož ještě vyššímu zatížení přispěla v uplynulých letech výstavba obchodních středisek v samé blízkosti centra města

Tabulka č. 2.10.1: Akce ke zlepšení silniční sítě na území SO OPR Vyškov dle Územní prognózy JmK z r. 2004 Silnice Popis akce Uspořádání Délka Charakter stavby II/430 Vyškov – Hoštice-Heroltice S9,5 2,2 závazná II/379 Drnovice – obchvat S7,5 3,0 směrná II/379 Ježkovice – obchvat S7,5 1,8 směrná II/379 Ruprechtov – obchvat S7,5 1,6 směrná II/379 Podomí – obchvat S7,5 1,3 směrná

Silnice Popis akce Uspořádání Délka Charakter stavby II/430 Rousínov - obchvat S9,5 3,7 směrná II/431 Manerov - obchvat S9,5 3,7 závazná II/394 Vyškov – západní obchvat S9,5 3,0 směrná Zdroj: Územní prognóza JmK, 2004

Obrázek č. 2.10.1: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Vyškov

Zdroj: Sčítání dopravy 2015

Dopravní obslužnost v autobusové dopravě je organizována v rámci IDS JmK. Majoritním dopravcem je Vydos Bus, KRODOS a dále jsou některé spoje provozovány také dopravci: ČAS Blansko, Brtníková – cestovní kancelář BTC a Tourbus Brno. Dále ve Vyškově, aut.st. zastavují dálkové linky jiných dopravců (např. ČSAD Vsetín, FTL, apod.)

2.10.1.2 Doprava v klidu

Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí – např. centra města. Tento problém se dotýká zejména města Vyškova. I díky živelnému růstu komerčních aktivit v blízkém okolí centra města není tento problém tak vážný jako v jiných místech. Je však potřeba zajistit dostatek parkovacích míst v oblastech husté rezidenční zástavby (panelová sídliště) a dbát na dostatek parkovacích ploch u všech připravovaných projektů.

2.10.1.3 Cyklistická doprava

Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní (zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel – nejde tedy jen o prosté „osazení“ stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na silnicích s nízkou intenzitou dopravy lze využít k vedení cyklostezky stávající silnici, v intravilánu obcí nejlépe s doplněním vhodného vodorovného dopravního značení. Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj cyklistiky je zajistit v místech cílů cest možnost bezpečného uložení jízdního kola. Stávající stav vybavení území cyklostezkami není dobrý, existují pouze krátké izolované úseky ve Vyškově Rousínově a v Ivanovicích na Hané, avšak zejména ve Vyškově je očekáván poměrně značný stavební rozvoj v tomto segmentu dopravy. Ještě v průběhu roku 2008 bylo otevřeno propojení centra města s průmyslovou zónou, další stezky mají vznikly v rámci rekonstrukce některých místních komunikací. Z hlediska každodenního využití jsou, vedle systémů propojujících jednotlivé částmi všech větších měst (Vyškov, Rousínov, Ivanovice n.H.), nejdůležitější vazby mezi městy a okolími obcemi a to hlavně tam, kde je k tomu příhodný terén – tedy v podél vodních toků. Potenciál k využívání pro pravidelnou dopravu lze očekávat zejména u následujících tras: Vyškov – Topolany – Hoštice-Heroltice – Ivanovice n.H. – Chválkovice na Hané; Vyškov – Pustiměř – Drysice; Vyškov – Rousínov (s napojením okolních obcí – Nemojany, Luleč, Tučapy, Komořany, atd.) Vhodné by bylo zpracování systémového dokumentu (generelu), který by řešil cyklistiku na území celého SO ORP systémově, vč. návrhu vedení jednotlivých tras územím. Pro plnohodnotné možnosti využití cyklistiky je potřebné navázat síť cyklostezek na integrovanou dopravu, zejména železniční. Ať už formou úschoven typu Bike and Ride, tak možností cestování spoji IDS JmK společně s bicyklem (možné pouze u vlaku, autobusové společnosti až na výjimky odmítají bicykly přepravovat, zavedeny ovšem byly sezonně cyklobusy do vybraných zastávek).

2.10.1.4 Železniční doprava

Železniční doprava má v životě města Vyškova i jeho širokého okolí nezastupitelné místo již od roku 1869, kdy byla Severní drahou císaře Ferdinanda zprovozněna trať Brno – Nezamyslice – Olomouc – Šternberk a odbočka Nezamyslice – Přerov (s postupem doby se však roli hlavní tratí převzalo spojení Brna s Přerovem). Trať je i v současnosti jednokolejná, od roku 1995 provozována v elektrické trakci.

Slouží zejména pro dálkovou dopravu jak osobní, tak i nákladní, neboť s příchodem IDS JmK na Vyškovsko došlo k úplnému zániku zastávkových vlaků z Vyškova směrem na Rousínov a Brno. Na druhou stranu byl zaveden taktový jízdní řád v dálkové dopravě a navýšen počet spojů na trasách Brno – Ostrava i Brno - Olomouc. Zlepšení situace v napojení Vyškova na okolní významná centra však znamenalo, že se zhoršila dopravní obslužnost pro některé menší obce při trase železnice. Lze však konstatovat, že v současnosti stávající trať natolik vytížena dálkovou dopravou a nákladní dopravou, že zavedení zastávkových osobních vlaků by v mnoha časových polohách způsobovalo problémy s překročením kapacity dopravní cesty. Jednokolejnost trati a vysoká intenzita dopravy se tak odráží na velké zranitelnosti provozu při mimořádných událostech, kdy i menší zpoždění jednoho vlaku dokáže, díky nutnosti neustálého křižování, spolehlivě narušit jízdní řád i v několika následujících hodinách. Navíc vzhledem k nízké hustotě železniční sítě v tomto regionu nejsou v úseku Nezamyslice – Vyškov – Holubice k dispozici vůbec žádné odklonové trasy (nejbližší je trasa přes Kyjov a Bučovice). Na území SO ORP Vyškov je trasa elektrifikována střídavým systémem 25kV/50 Hz, avšak v blízkosti východní hranice SO ORP leží stykový bod proudových soustav za kterým je trať napájena stejnosměrnou napěťovou soustavou 3000 V. Z toho důvodu je nutné v mezistaničním úseku Ivanovice na Hané – Nezamyslice používat pouze dvousystémová vozidla (řada 362, 363) příp. vozidla nezávislé trakce. Vzdálenost železničních zastávek od jednotlivých obsluhovaných obcí je poměrně dobrá. Excentricky vůči centru města je umístěno zejména nádraží v Rousínově, které však leží v místní části Slavníkovice. Úplně mimo intravilán obcí pak leží zastávky Komořany u Vyškova (od roku 2005 není pro osobní dopravu využívána) a Hoštice-Heroltice. Ta je vzdálená cca 0,5 km od obce, což lze ještě považovat za přijatelnou docházkovou vzdálenost.

Tabulka č. 2.10.2: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. v obvodu SO ORP Vyškov Pěší vzdálenost Pěší vzdálenost do Trať Název Druh k okraji zástavby středu obce (km) (km) 300 Rousínov* žst 1,2 0,0 300 Komořany u Vyškova$ žst 0,8 0,4 300 Luleč* žst 0,8 0,0# 300 Vyškov žst 0,6 0,0 300 Hoštice-Heroltice z 0,6 0,5 300 Ivanovice na Hané žst 0,6 0,0 300 Chválkovice na Hané** z 0,5 0,2 Zdroj: KJŘ ČD, mapové podklady

Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka $... osobní doprava zrušena; * ... pro osobní dopravu jen u omezeného počtu vlaků # ... nádraží leží na území obce Nemojany s níž Luleč tvoří ucelené sídlo **... místní část Ivanovic na Hané

Jak z výše uvedeného vyplývá, modernizace stávající tratě Brno – Přerov je jedním z nejpotřebnějších projektů na železniční síti ČR. Její význam podtrhuje fakt, že byla zařazena jako součást projektu evropské železniční sítě číslo 23. Bude tak možné využít zdroje ze strukturálního fondu EU v rámci operačního fondu Doprava. Předně musí jít o úplně zdvojkolejnění trasy, které si vyžádá patrně i některé přeložky ze stávající stopy železnice a vysoký rozsah zemních prací, který komplikoval již výstavbu trati před 140 lety. A právě v nejvytíženějším úseku Vyškov – Rousínov – Holubice, je terén výrazně složitější než na zbytku trati. V budoucnosti se s úsekem přes Vyškovskou bránu uvažuje také pro vedení vysokorychlostní trati (VRT). Její trasa prozatím nebyla stabilizována, a tím pádem ani není stanoven horizont její realizace. Nicméně je potřebné uvažovat s VRT v koridoru určeném Územní prognózou JmK, tedy mezi Rousínovem a Vyškovem v trase jižně od stávající dálnice D1, jihovýchodně od Vyškova pak s křížením s dálnicí a pokračováním trasy severovýchodním směrem okolo Pustiměře a Drysic. Z hlediska potřeb regionu je VRT objektem, který nepřinese regionu významné pozitivní efekty, neboť nejbližší zastávka vlaků je plánována až v Brně. V současnosti, vzhledem k poklesu poptávky po železniční dopravě na

konci minulého století, není výstavba VRT až tolik aktuální. Je však nutné ochránit potenciální trasy VRT v územně plánovací dokumentaci pro případné vytvoření celoevropského systému VRT v budoucnosti.

Obrázek č. 2.10.2: Železniční doprava na území SO ORP Vyškov

Zdroj: podklady ÚAP 2020

2.10.1.5 Letecká a vodní doprava

Na východním okraji Vyškova se nachází letiště Vyškov provozované Aeroklubem Vyškov, klasifikované jako veřejné vnitrostátní. Převládá na něm sportovní provoz letounů, kluzáků a ultralehkých letadel, je možný i provoz vrtulníků. Letiště disponuje travnatou vzletovou a přistávací dráhou o rozměrech 60x1280 m. Je dostatečně vybavené pro sportovní účely aeroklubu, avšak nelze očekávat další rozvoj služeb v jiných segmentech letecké dopravy.

2.10.1.6 Integrovaná doprava

Celé území SO ORP Vyškov je v současnosti již plně integrováno do IDS JmK. Do rámce IDS jsou plně zaintegrovány nejen autobusové, ale také vlakové spoje. Pro lepší možnost využívání vlakové dopravy je do IDS JmK zařazena také železniční stanice Nezamyslice, ačkoliv již leží v Olomouckém kraji. Obdobně je začleněna obec Pačlavice (Zlínský kraj) do jízdního řádu autobusové linky 753.

Obrázek č. 2.10.3: Zóny IDS JmK na území SO ORP Vyškov a systém integrovaných linek veřejné dopravy

Zdroj: www.kordis.cz, 2020

Příchod IDS znamenal zásadní změnu ve struktuře dopravní obslužnosti obcí. Bylo stanoveno úplně nové linkové vedení autobusové dopravy a zaveden taktový jízdní řád. Nejkontroverznějším projevem zavádění IDS bylo zrušení zastávkových osobních vlaků mezi železničními stanicemi Křenovice hor. n. a Vyškov. Systém však přinesl menší počet linkových tras a tudíž je přehlednější, avšak s větší potřebou přestupů. Ty jsou obvykle garantovány a jízdní řád souvisejících linek sladěn v přestupních bodech. Z toho důvodu je v indikátoru „Dopravní obslužnost obcí“ uvažováno nejen s přímými spoji do příslušné pověřené obce, ale jsou započítány také spojení v rámci IDS, kde je možný přímý přestup s odjezdem návazného spoje do 10 min. Obecně lze hodnotit dopravu v průběhu pracovních dní jako výbornou, situace o víkendech a ve večerních hodinách pracovních dní je výrazně horší, avšak stále v porovnání s jinými regiony na vysoké úrovni. Podrobné hodnocení dopravní dostupnosti je uvedeno v podkapitole indikátorů.

2.10.2 Technická infrastruktura

Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení celého bytového fondu na vodovod, kanalizaci a plyn však v případě některých obcí není úplně možné z důvodu existence odlehlejších lokalit a samot.

2.10.2.1 Vodovody

Na základě dat uváděných ze SLDB 2011 lze konstatovat, že situace v území SO ORP Vyškov v zásobování vodou je velmi dobrá. Nejmenší podíl obyvatel zásobovaných z vodovodu vykazuje obec Studnice a to 84,6 %. Rozhodující podíl na zásobování pitnou vodou mají tyto skupinové vodovody: Vyškov, Pustiměř-Ivanovice, Ježkovice-Ruprechtov-Podomí a Dětkovice-Švábenice, které nejsou vzájemně propojené. Jako nejvýznamnější zdroj pitné vody slouží vodárenská nádrž (VN) Opatovice s úpravnou vody (ÚV) Lhota s kapacitou 120 l/s. Dalšími významnými zdroji podzemní vody jsou jímací území (JÚ) Drnovice s kapacitou 35 l/s, JÚ Dědice s kapacitou 26 l/s a JÚ Pustiměř. Ve výhledu je nutno dořešit vzájemné propojení izolovaných skupinových vodovodů, aby bylo možno zajistit dodávky vody mezi nimi. Tím se však zvýší zranitelnost zásobování obyvatelstva vodou v případě znehodnocení primárních zdrojů vody pro tyto vodovody. Proto je nutné zachovat a udržovat již existující zdroje mimo skupinové vodovody. Dále je nutno provést rekonstrukce přívodních řadů a příslušných odběrných objektů ve VN Opatovice, včetně rozšíření o nová odběrná okna, zajišťující odběr surové vody v různých zónách a rekonstrukci ÚV Lhota a ÚV Manerov.

2.10.2.2 Kanalizace

Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zejména naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. Na území ORP Vyškov se jedná zejména o 4 obce (Vyškov, Ivanovice na Hané, Rousínov a Drnovice). Lze konstatovat, že všechny jsou již funkční ČOV vybaveny (Drnovice jsou zapojeny do kanalizačního systému města Vyškova), pouze chybí napojení některých místních částí na kanalizační řady. Vedle výstavby několika nových stok bude také nutné na prakticky všech ČOV provést rekonstrukci tak, aby splňovaly požadavky na čistotu recipientů (Nařízení vlády 61/2003 Sb., Nařízení vlády 71/2003 Sb.) Postupně bude plánována výstavba ČOV v menších obcích. V současnosti jsou vlastní ČOV vybaveny Krásensko, Pustiměř, Pístovice a Ruprechtov. Na již existující ČOV jsou plánovány v rámci nadobecních systémů zapojit také obce Radslavice (ČOV Pustiměř), Komořany, Tučapy, Podbřežice (všechny ČOV Rousínov), Podomí (ČOV Ruprechtov), Topolany, Hoštice-Heroltice, Křižanovice u Vyškova (všechny ČOV Vyškov). Ve zbylých obcích se plánují místní nebo i malé nadobecní systémy. Harmonogram jejich výstavby je uveden v „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje“.

Obrázek č. 2.10.4: Podíl obyvatelstva napojeného na veřejnou kanalizaci v jednotlivých obcích

Zdroj: podklady ÚAP 2020

2.10.2.3 Plyn a elektřina

Zásobování plynem je třetí důležitou položkou v oblasti technické infrastruktury. Stav zásobování jednotlivých obcí plynem je na území SO ORP Vyškov výborný. Nižšího podílu plynofikace dosahují pouze některé obce v západní části okresu a jen Podivice a odlehlé obce v severní části okresu sousedící s vojenským újezdem Březina nejsou plynofikovány.

Obrázek č. 2.10.5: Podíl obyvatelstva napojeného na plynovou přípojku v jednotlivých obcích

Zdroj: podklady ÚAP 2020

Na území SO ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické dovozem elektrické energie z jiných regionů. Využívání alternativních zdrojů elektrické energie je v současnosti poměrně nízké. V rámci ČOV Vyškov je v provozu malá bioplynová stanice (tepelný výkon 210 kW, roční produkce bioplynu 180.000 m3) sloužící pro vytápění objektu ČOV. Solární systém využívá například Středisko ekologické výchovy Rychta v Krásensku.

2.10.2.4 Telekomunikace

V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nezbytná přímá viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit jejich stínění a rušení. Z pohledu SO ORP Vyškov má největší význam vysílač Hradisko v jižní části území. Severní část území je ovlivněna vysílačem Kojál, který leží na hranici s SO ORP Blansko. Signál mobilních operátorů dosahuje horší kvality pokrytí v údolí řeky Malá Haná, v okolí některých dalších vodotečí (např. Švábenický potok) a v některých oblastech bez trvalého osídlení (vojenský újezd Březina, oblast Litenčické pahorkatiny). Vysokorychlostní internetové mobilní připojení je k dispozici v podobě 4G (T-Mobile, O2, Vodafone) ve Vyškově a okolí. Signál pro EDGE pokrývá celou oblast Vyškovské brány, okolí Bohdalic na jihu i obce na severu SO ORP (Studnice, Nové Sady, atd.)

2.11 EKONOMICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

Hospodářské podmínky územních celků lze vyjádřit řadou různorodých charakteristik, pomocí nichž je lze komplexně popsat a analyzovat. Pro účely této práce bylo nutné vybrat z mnoha zdrojů dat a ukazatelů takové, které mají vysokou vypovídací hodnotu ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji území, jsou jeho významným určujícím a vypovídajícím prvkem a zároveň se vztahují k jednotkám obcí. Hospodářské podmínky studovaného územního celku jsou popsány na základě analýzy situace na trhu práce v regionu, dále se opírají o stanovení pracovního významu jednotlivých obcí i s ohledem na nejvýznamnější zaměstnavatele v regionu, o analýzu podnikatelské aktivity a zvláštní pozornost je věnována hodnocení hospodaření jednotlivých obcí. Pro monitoring a zhodnocení územní diferenciace studovaného regionu byly v tomto tématu vybrány 4 indikátory a to: míra nezaměstnanosti, pracovní význam obcí (poměr počtu pracovních míst v obci k počtu zaměstnaných bydlících ve stejné obci) podnikatelská aktivita (počet registrovaných ekonomických subjektů v obci na 1 000 obyvatel) a příjem obcí z daní (daňová výtěžnost v Kč na 1 obyvatele).

2.11.1 Pracovní význam obcí

Ukazatel pracovního významu obcí (PV) se konstruuje jako podíl počtu obsazených pracovních míst (celková suma zaměstnaných osob v obci bydlících a osob dojíždějících za prací do dané obce, od nichž se odečte počet vyjíždějících za prací z obce) ku celkovému počtu zaměstnaných, jež v obci bydlí. Porovnání ukazatelů pracovního významu jednotlivých obcí studovaného regionu umožňuje určit v území obce, která nabízejí pracovní příležitosti nejen pro své obyvatele, ale také pro obyvatele mimo území obce. Tímto způsobem lze tedy identifikovat obce, které mají pro obyvatelstvo spíše pracovní než obytný význam (hodnota ukazatele je větší než 1). Je-li hodnota ukazatele rovna 1, znamená to, že v daném sídle se nachází tolik pracovních míst jako zde žije zaměstnaných osob (dle Sčítání lidu, domů a bytů 2011), nebo-li, daná obec vytváří dostatek pracovních příležitostí pro své obyvatele. V případě, že hodnota PV je nižší než 1, hovoříme, že obytný význam obce má převahu nad pracovním významem, či obytná funkce obce je významnější než funkce pracovní. Když hodnota PV konverguje k 0, vyplývá z toho, že obytná funkce obce dominuje. Jedná se tedy o obce obytné, popř. výrazně obytné. Před samotnou analýzou pracovního významu obcí Vyškovska, budou rozvedeny některé základní informace o zaměstnanosti, její struktuře, roli vyjížďky a dojížďky za prací dle dat, jež poskytlo poslední sčítání lidu z roku 2011. K 1.3. 2011 bylo na území SO ORP Vyškov evidováno 25 828 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž 23 321 osob (90,3 %) bylo klasifikováno jako osoby zaměstnané a 2 507 osob nebylo k danému datu zaměstnáno. Struktura zaměstnaných podle hlavních ekonomických sektorů byla následující: v priméru nebo-li v zemědělství, lesnictví a rybolovu pracovalo 6,0 % zaměstnaných, v sekundéru (v průmyslu a stavebnictví) 40,7 % a v terciéru (službách) 53,3 % zaměstnaných osob. Srovnáme-li strukturu zaměstnaných bydlících na Vyškovsku se strukturou zaměstnaných bydlících v Jihomoravském kraji, zjistíme, že Vyškovsko je již značně podobné celému kraji, neboť obdobně jako v celém kraji je i na Vyškovsku hlavním sektorem zaměstnanosti terciér. V Jihomoravském kraji v něm však pracuje více ekonomicky aktivních obyvatel, celkem 55,1 % zaměstnaných osob. Výše uvedená data se týkají struktury zaměstnaných s trvalým bydlištěm v obcích správního obvodu Vyškov. Řada z nich však za prací vyjíždí mimo sledovaný region, a na Vyškovsko dojíždějí za prací také osoby odjinud. Zohlednění dojížďky a vyjížďky za prací poněkud upřesňuje pohled na strukturu zaměstnanosti v regionu i jeho jednotlivých obcích. Za prací vyjíždělo v obcích SO ORP Vyškov 10 806 osob, což představuje 46,3 % zaměstnaných obyvatel území. V rámci obcí studovaného území vyjíždělo 6 092 osob tj. 56,4 % vyjíždějících za prací v SO ORP Vyškov do obcí v tomto území. Za prací mimo území studovaného regionu vyjíždělo 4 714 zaměstnaných obyvatel tj. 20,2 % zaměstnaných obyvatel obvodu, přičemž opačným směrem tj. z obcí mimo sledované území do SO ORP Vyškov dojíždělo 3 058 osob. Z toho vyplývá, že region nevytváří dostatek pracovních příležitostí pro všechny své zaměstnané obyvatele (absence 1 656 pracovních příležitostí), řada obyvatel Vyškovska proto pracovala mimo studované území.

Tabulka č. 2.11.1: Pracovní význam obcí SO ORP Vyškov k 1.3.2011 Vyjíždějící Dojíždějící Obsazená Pracovní Obec Zaměstnaní z obce do obce pracovní místa význam obce Bohdalice-Pavlovice 352 213 186 325 0,92 Dětkovice 96 82 9 23 0,24 Drnovice 1 038 801 132 369 0,36 Drysice 224 134 36 126 0,56 Habrovany 309 221 57 145 0,47 Hlubočany 224 176 14 62 0,28 Hoštice-Heroltice 263 198 58 123 0,47 Hvězdlice 192 96 62 158 0,82 Ivanovice na Hané 1 335 671 590 1 254 0,94 Ježkovice 174 130 15 59 0,34 Komořany 318 261 149 206 0,65 Kozlany 131 100 26 57 0,44 Krásensko 202 145 48 105 0,52 Křižanovice u Vyškova 56 48 5 13 0,23 Kučerov 194 155 9 48 0,25 Luleč 280 203 163 240 0,86 Lysovice 108 87 6 27 0,25 Medlovice 122 89 51 84 0,69 Moravské Málkovice 230 169 16 77 0,33 Nemojany 232 176 39 95 0,41 Nové Sady 52 44 2 10 0,19 Olšany 195 143 29 81 0,42 Orlovice 116 81 8 43 0,37 Podbřežice 83 54 6 35 0,42 Podivice 77 66 0 11 0,14 Podomí 214 164 61 111 0,52 Prusy-Boškůvky 257 184 36 109 0,42 Pustiměř 684 446 162 400 0,58 Račice-Pístovice 446 324 78 200 0,45 Radslavice 146 120 5 31 0,21 Rostěnice-Zvonovice 202 122 100 180 0,89 Rousínov 2 287 1 079 956 2 164 0,95 Ruprechtov 225 169 46 102 0,45 Rybníček 129 89 8 48 0,37 Studnice 212 173 13 52 0,25 Švábenice 446 305 72 213 0,48 Topolany 120 95 10 35 0,29 Tučapy 207 152 75 130 0,63 Vážany 184 161 27 50 0,27 Vyškov 10 858 2 595 5 770 14 033 1,29 Zelená Hora 95 79 12 28 0,29 SO ORP Vyškov 23 321 10 806 9 150 21 665 0,93 Jádro 10 858 2 595 5 770 14 033 1,29 Zázemí 12 463 8 211 3 380 7 632 0,61 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2011. Dojížďka do zaměstnání a škol – okres Vyškov, ČSÚ.

V SO ORP Vyškov bylo lokalizováno 21 665 obsazených pracovních míst (OPM), přičemž nejvíce se jich nacházelo v městě Vyškově (14 033 OPM, tj. 64,8 % všech OPM Vyškovska) a v dalších 20 obcích bylo zaznamenáno více než 100 obsazených pracovních míst. Významnými obcemi, jež vykazují více než

300 obsazených pracovních, míst byly: Rousínov (2 164 OPM), Ivanovice na Hané (1 254), Pustiměř (400), Drnovice (369) a Bohdalice-Pavlovice (325 OPM). V celém regionu však pouze město Vyškov vytvářelo více pracovních míst, než kolik v něm žilo zaměstnaných obyvatel (převis 3 175 OPM) a lze jej identifikovat jako centrum dojížďky za prací okolních obyvatel. Populačně druhá největší obec regionu, Rousínov (absence 123 OPM) a třetí populačně největší obec regionu, Ivanovice na Hané (absence 81 OPM), se takřka blížily vyrovnanému stavu, což dokazuje ukazatel pracovního významu (viz předešlá tabulka). Podle typologie V. Touška (B. Nováková a kol., 1991) bylo město Vyškov jako jediné ze všech obcí regionu řazeno mezi obce s pracovní funkcí (pracovní význam větší než 1,26), obce Rousínov, Ivanovice na Hané, Bohdalovice-Pavlovice, Rostěnice-Zvonovice, Luleč a Hvězdlice mezi obytně-pracovní (PV větší než 0,75 a menší než 1,25), 8 obcí bylo zařazeno mezi obce převážně obytné (PV v intervalu 0,50 až 0,74), 15 obcí náleželo do skupiny obcí obytných (PV v intervalu 0,33 – 0,49) a ostatní obce studovaného regionu (celkem 12) mezi obce výrazně obytné (PV menší než 0,33). To znamená, že v těchto obcích nebyla vytvořena ano třetina pracovních příležitostí pro místní pracující obyvatelstvo. Data o struktuře zaměstnaných, o vyjížďce a dojížďce za prací umožňují vypočítat strukturu pracovních míst na Vyškovsku. Tabulka č. 2.11.2: Struktura obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Vyškov podle hlavních národohospodářských sektorů (1. 3. 2011) Obsazená pracovní místa Obec celkem 1. sektor 2. sektor 3. sektor Bohdalice-Pavlovice 325 15 165 145 Dětkovice 23 1 0 22 Drnovice 369 57 0 312 Drysice 126 16 56 53 Habrovany 145 7 34 105 Hlubočany 62 7 2 54 Hoštice-Heroltice 123 33 30 60 Hvězdlice 158 29 16 113 Ivanovice na Hané 1 254 113 675 466 Ježkovice 59 7 2 50 Komořany 206 26 103 77 Kozlany 57 16 6 34 Krásensko 105 44 1 60 Křižanovice u Vyškova 13 3 5 5 Kučerov 48 6 0 42 Luleč 240 3 159 78 Lysovice 27 0 3 24 Medlovice 84 22 31 30 Moravské Málkovice 77 1 31 44 Nemojany 95 0 52 43 Nové Sady 10 3 2 5 Olšany 81 13 26 42 Orlovice 43 21 3 19 Podbřežice 35 1 14 20 Podivice 11 0 0 11 Podomí 111 0 44 67 Prusy-Boškůvky 109 48 0 61 Pustiměř 400 66 126 207 Račice-Pístovice 200 28 25 148 Radslavice 31 3 0 28 Rostěnice-Zvonovice 180 99 45 36 Rousínov 2 164 68 1 388 708 Ruprechtov 102 7 40 55

Rybníček 48 25 0 22 Studnice 52 8 0 44 Švábenice 213 75 49 89 Topolany 35 4 14 17 Tučapy 130 0 76 54 Vážany 50 1 12 37 Vyškov 14 033 379 5 292 8 362 Zelená Hora 28 5 0 23 SO ORP Vyškov 21 665 1 259 8 531 11 875 Jádro 14 033 379 5 292 8 362 Zázemí 7 632 880 3 239 3 513 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2011. Dojížďka do zaměstnání a škol – okres Vyškov, ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů .2011. Okres Vyškov, ČSÚ, vlastní výpočty Nejvíce pracovních příležitostí (54,8 %) nabízel v roce 2001 terciér (služby), následován sekundérem (průmysl a stavebnictví, 39,4 %) a pouze 5,8 % obsazených pracovních míst vytvářel primér (zemědělství, lesnictví a rybolov). Srovnáme-li tyto údaje se strukturou zaměstnaných osob, zjistíme, že region vytváří více pracovních míst v terciéru, než v nich pracuje zaměstnanců správního obvodu ORP Vyškov. Naopak, v priméru a sekundéru pracovalo více zaměstnaných regionu, než kolik pracovních míst v tomto sektoru obvod vytvářel11. Význam terciárního sektoru lze doložit skutečností, že pouze v jedné obci sledovaného území byl podíl tohoto sektoru na celkovém počtu OPM nižší než 30 %. Při posledním sčítání lidu dle výše zmiňované typologie (B. Nováková a kol., 1991) již žádná obec nepatřila do souboru obcí čistě zemědělských (více než 75 % OPM v daném sektoru) či průmyslových, nicméně 2 obce lze zařadit do obcí zemědělsko-obslužných (jak v priméru, tak v terciéru je vytvořeno více než 20 % OPM, přičemž vyšší podíl je zaznamenán v priméru), 3 obce do skupiny obcí obslužně- zemědělských a obec Rostěnice-Zvonovice do obcí zemědělsko-průmyslových. Do souboru obcí smíšených nebo-li polyfunkčních (obce, v nichž počet OPM každého sektoru převyšuje 20 %) náleželo 5 obcí. V 74 % obcí bylo zastoupení priméru nižší než 20 %, čímž lze v území identifikovat 9 obcí řadících se mezi obce průmyslově-obslužné a 8 obcí obslužně-průmyslových, mezi nimiž lze nalézt jádro regionu, město Vyškov. V zbývajících 14 obcích má významný podíl pouze jeden ekonomický sektor, a to terciér (služby), proto lze obce typologizovat, jako obce obslužné.

Tabulka č. 2.11.3: Subjekty s více než 100 zaměstnanci na území SO ORP Vyškov (31.12.2011) Subjekt Sídlo Počet zaměstnanců Nemocnice s poliklinikou Vyškov Vyškov 791 Tusculum a.s.Rousínov Rousínov 707 European Data Project s.r.o. Komořany 661 Rostex spol. s r.o. Vyškov Vyškov 356 Lear Corporation Electrical and Electronics s.r.o. Vyškov 295 ZOD Haná Švábenice 272 Bioveta a.s. Ivanovice na Hané Ivanovice na Hané 260 Magnum Parket, a.s. Vyškov 250 BKR ČR Vyškov Vyškov 236 Fischer Vyškov spol. s r.o. Vyškov 232 Rostěnice a.s. Vyškov 230 CHRIŠTOF spol. s r.o. Vyškov 211 STAEG spol. s r.o. Vyškov 201 Městský úřad Vyškov Vyškov 192 Böttcher ČR Vyškov 185 Ústav soc. péče a DD Vyškov Vyškov 141 ANTREG a.s. Vyškov Vyškov 125 Paradise Casino admiral,a.s. Rousínov 120

11 Srovnání je vztáhnuto k podílům jednotlivých sektorů na počtu OPM resp. počtu zaměstnanců.

VYDOS BUS a.s. Vyškov 109 Zdroj:Databáze ekonomických subjektů, Centrum pro regionální rozvoj MU, 2011.

V SO ORP Vyškov bylo k 31.12. 2011 lokalizováno 7 velkých podniků dle zaměstnanosti (počet zaměstnanců nad 250) a dalších 12 podniků zaměstnávalo více než 100 osob. Přestože na konci roku 1989 byli největší zaměstnavatelé Vyškovska registrováni z řad zbrojního a nábytkářského průmyslu (pobočka Zbrojovky Brno ve Vyškově zaměstnávala 1 569 osob, v UP Rousínov pracovalo takřka 1 300 osob), na konci roku 2006 zaměstnávala nejvíce osob nemocnice ve Vyškově (791 zaměstnanců). Nad 100 zaměstnanců působilo v sektoru služeb ještě v CHRIŠTOF, spol. s r.o. Vyškov zabývající se čištěním a barvením prádla a textilu (211 zaměstnanců), 192 osob působilo na Městském úřadě, v ústavu sociální péče a domově důchodců ve Vyškově (141), společnosti Paradise Casino admiral patřící k předním a největším společnostem v ČR provozující sázkové hry (120) a dopravní společnosti VYDOS BUS Vyškov se 109 zaměstnanci. Druhým největším zaměstnavatelem v roce 2006 byl výrobce nábytku Tusculum a.s. v Rousínově (707), jenž se stal součástí akciové společnosti Jitona v Soběslavi. K 31.8. 2008 však došlo k uzavření tohoto závodu a přesunutí výroby do Třebíče. V dřevozpracujícím průmyslu působila taktéž firma Magnum parket vyrábějící dřevěné podlahy a parkety s 250 zaměstnanci. Velmi dynamicky rozvíjejícím subjektem je firma European Data Project s.r.o spadající do skupiny firem NOVOMATIC Group of Companies zabývající se výrobou výherních přístrojů a herních systémů, která je v současnosti (září 2008) největší zaměstnavatel, neboť počet jejich zaměstnanců narostl na 900 osob. Výrobu uskutečňuje v závodě v Komořanech a Rousínově a je dceřinou společností výše zmíněného subjektu Paradise Casino admiral a.s.. K dalším významným průmyslovým podnikům Vyškovska patří společnost Rostex s r.o. zabývající se kovozpracující výrobou s 356 zaměstnanci, pobočka americké elektrotechnické firmy Lear Corporation Electrical and Electronics s.r.o. (295) ve Vyškově, farmaceutická firma Bioveta a.s. v Ivanovicích na Hané (260) transformovaná ze stejnojmenného podniku po roce 1989, výrobce doplňků na střešní okna BKR ČR Vyškov (236), jež je dceřinou společností dánské firmy Velux, výrobce upevňovací techniky Fischer Vyškov spol. s r.o. s 232 zaměstnanci, německá firma Böttcher ČR (185) a česká strojírenská firma ANTREG a.s. Vyškov (125), která se transformovala z pobočného závodu brněnské zbrojovky ve Vyškově. Přes 200 zaměstnanců pracovalo ve stavebním subjektu Staeg spol. s r.o.. Mezi největšími zaměstnavateli regionu byly zastoupeny taktéž 2 firmy zabývající se zemědělskou výrobou: ZOD Haná se sídlem ve Švábenicích zaměstnávající 272 osob a Rostěnice a.s. v níž pracovalo 230 zaměstnanců.

2.11.2 Podnikatelská aktivita

Vyjádřením ukazatele podnikatelské aktivity (počet registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel území) lze částečně odhalit a charakterizovat intenzitu malého a středního podnikání, které je obecně považováno za akcelerátor rozvoje území. Celkem bylo k 31.12. 2020 na území SO ORP Vyškov registrováno 10 038 ekonomických subjektů, přičemž podnikatelská aktivita (počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel území) činila 198,1 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel. Jednalo se o relativně nízkou hodnotu, neboť na území ČR připadalo na konci roku 2006 na 1 000 obyvatel 236,3 subjektů a na území Jihomoravského kraje 232,3 ekonomických subjektů. Od roku 2000 rostl počet ekonomických subjektů vysokým tempem (nárůst o 20 %) za výrazného zvyšování podnikatelské aktivity, která ještě v roce 2000 činila 165,0 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel regionu. Vyškovsko patří na jižní Moravě mezi regiony s průměrnou podnikatelskou aktivitou místního obyvatelstva, neboť se mezi SO ORP Jihomoravského kraje nacházelo takřka uprostřed pomyslného pořadí dle podnikatelské aktivity. Celkem 9 obvodů vykazovalo vyšší hodnoty tohoto ukazatele, zatímco 11 správních obvodů nedosahovalo hodnoty Vyškovska.

Tabulka č. 2.11.4: Počet registrovaných ekonomických subjektů v obcích SO ORP Vyškov na konci roku 2011 Obec Počet subjektů Subjekty na 1000 obyvatel

Obec Počet subjektů Subjekty na 1000 obyvatel Bohdalice-Pavlovice 160 202,0 Dětkovice 45 173,7 Drnovice 452 198,7 Drysice 111 208,3 Habrovany 128 163,7 Hlubočany 86 175,2 Hoštice-Heroltice 85 146,6 Hvězdlice 106 168,0 Ivanovice na Hané 492 170,5 Ježkovice 71 198,9 Komořany 191 282,1 Kozlany 79 248,4 Krásensko 61 144,9 Křižanovice u Vyškova 23 158,6 Kučerov 86 183,0 Luleč 149 199,5 Lysovice 48 183,2 Medlovice 58 179,0 Moravské Málkovice 86 144,5 Nemojany 117 193,1 Nové Sady 13 139,8 Olšany 94 204,8 Orlovice 44 141,0 Podbřežice 35 150,9 Podivice 25 135,1 Podomí 80 186,5 Prusy-Boškůvky 123 203,0 Pustiměř 309 190,7 Račice-Pístovice 206 195,6 Radslavice 59 145,3 Rostěnice-Zvonovice 90 189,1 Rousínov 1047 211,4 Ruprechtov 103 184,6 Rybníček 46 166,7 Studnice 67 141,6 Švábenice 168 180,1 Topolany 61 200,7 Tučapy 106 209,9 Vážany 94 206,1 Vyškov 4601 209,5 Zelená Hora 31 136,6 SO ORP Vyškov 10 038 198,1 Jádro 4 601 209,5 Zázemí 5 437 189,4 ČR 2 430 481 236,3 Zdroj: Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje, ČSÚ; Statistická ročenka České republiky ČSÚ, Mezi obcemi SO ORP Vyškov existovaly v roce 2011 významné rozdíly v podnikatelské aktivitě. Nejvyšší podnikatelská aktivita byla zjištěna v obci Komořany (282,1), která výrazně převyšovala průměrnou hodnotu správního obvodu i jádra, v němž činila podnikatelská aktivita 209,5 ES na 1 000 obyvatel území. Vyšší hodnotu než v jádru vykázaly pouze 3 obce, a nad průměrnou hodnotu obvodu se

dostalo 13 obcí (31 %). Naopak nejnižší hodnoty byly zjištěny v obcích Podivice (135,1) a Zelená Hora (136,6), jež výrazně zaostávaly i pod úrovní podnikatelské aktivity obcí zázemí (189,4) a nedosahovaly ani 50 % hodnoty obce Komořany. Pod úrovní podnikatelské aktivity obcí zázemí se pohybovalo 24 obcí tj. více než 50 % obcí Vyškovska.

2.11.3 Hospodaření obcí Veřejné rozpočty na regionální úrovni jsou tvořeny rozpočty krajského úřadu, rozpočty obcí a rozpočty dobrovolných svazků obcí. S největším objemem prostředků hospodařily v rámci JMK obce (v roce 2005 výdaje dosáhly částky 24,3 mld. Kč), následoval Krajský úřad Jihomoravského kraje (12,6 mld. Kč). Nejméně měly k dispozici svazky obcí, kdy objem jejich výdajů tvořil v minulých letech 1 až 1,5 % z objemu výdajů obcí. Rozpočty obcí, jak příjmy tak výdaje či saldo, lze sumarizovat za jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností. K roku 2005 klesly na Vyškovsku v porovnání s rokem 2003 jak příjmy, tak výdaje obecních rozpočtů, což byl jev, který nastal takřka ve všech SO ORP Jihomoravského kraje (zvýšení pouze v SO ORP Mikulov a Tišnov). Pokles příjmů a výdajů obcí Vyškovska (pokles o 20 resp. 22 %) byl výraznější než na celém území kraje (pokles o 9 resp. 14 %) a množství získaných i vydaných finančních prostředků do rozpočtů obcí SO ORP Vyškov na jednoho obyvatele bylo výrazně nižší. Z důvodu dobrého hospodaření obcí a omezených výdajů však obce Vyškovska vykázaly na konci účetního roku finanční přebytek 1 089 Kč na jednoho obyvatele, zatímco v kraji bylo zjištěno kladné saldo 660 Kč. Příjmy obecních rozpočtů Vyškovska však byly, jak je již výše analyzováno, nízké, neboť dle množství příjmů obecních rozpočtů na 1 obyvatele stál SO ORP Vyškov na 14. příčce z 21 SO ORP v Jihomoravském kraji. Dobré hospodaření obcí dokazoval fakt, že po SO ORP Kyjov, Hodonín a Brno, byl SO ORP Vyškov 4. celkem s nejvyšším finančním přebytkem v obecních rozpočtech na 1 obyvatele.

Tabulka č. 2.11.5: Průměrné příjmy a výdaje obecních rozpočtů na obyvatele v roce 2005 za správní obvody ORP okresu Vyškov (v Kč) Příjmy obecních Výdaje obecních Saldo obecních SO ORP rozpočtů na 1 obyvatele rozpočtů na 1 obyvatele rozpočtů na 1 obyvatele Bučovice 15 650 16 592 -942 Slavkov u Brna 14 162 15 580 -1 418 Vyškov 15 128 14 039 1 089 Jihomoravský kraj 22 121 21 461 660 Zdroj: Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007

Většina finančních příjmů obcí (zejména u populačně menších obcí) je získávána z daňových příjmů. Daňové příjmy obcí lze rozdělit do tří kategorií. Výlučné daně (daň spotřební, daň z příjmů právnických osob, jejímž poplatníkem je obec, silniční daň, daň z nemovitostí a daň darovací) tvoří obvykle 12,5 % daňových příjmů obcí (přímo do obecních rozpočtů jde daň z příjmu právnických osob a daň z nemovitostí), 81,0 % plyne z tzv. sdílených daní (daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybírána srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmu právnických osob (kromě případu, kdy je poplatníkem sama obec), daň ze samostatné výdělečné činnosti). Z motivačních daní (daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti podle trvalého bydliště – obcím patří přímo z této daně 30 %) obce zpravidla získávají 6,5 % příjmů z daní. Z hrubého výnosu sdílených daní obcím přísluší 20,59 %. Každá obec se v tomto objemu podílí stanoveným procentem daným vyhláškou Ministerstva financí České republiky, které je odvozeno z podílu počtu obyvatel dané obce na počtu obyvatel upraveného přepočítacím koeficientem podle velikostní kategorie obce. Významným ukazatelem objemu disponibilních prostředků a kriteriem pro čerpání případných dotací na podporou rozvoje obcí jsou daňové příjmy (struktura – daňová výtěžnost) přepočítány na 1 obyvatele sledovaného území. Z tohoto důvodu je stav daňové výtěžnosti obcí částečně odrazem velikostní struktury obcí v daném území, neboť značná část daňových příjmů obcí je odvislá od počtu jejich obyvatel. Daňový příjem obcí i výtěžnost na jednoho obyvatele v obcích správního obvodu Vyškov v letech 2006 a 2007 prezentuje následující tabulka.

Tabulka č. 2.11.6: Daňové příjmy a daňová výtěžnost obcí SO ORP Vyškov na 1 obyvatele v letech 2006 a 2007 (v tis. Kč) 2006 2007 Index 2007/2006 Obec Daňový Daňová Daňový Daňová příjem výtěžnost na 1 příjem výtěžnost na 1 Daňová celkem obyvatele celkem obyvatele výtěžnost Bohdalice-Pavlovice 5 882,6 7,43 6 016,1 7,44 100,1 Dětkovice 2 002,5 7,73 2 089,6 8,32 107,7 Drnovce 15 924,1 7,00 17 540,5 7,79 111,2 Rysice 4 061,2 7,62 4 472,8 8,19 107,5 Habroviny 5 985,9 7,65 18 347,6 23,58 308,1 Hlubočiny 3 996,0 8,14 3 922,6 7,94 97,6 Hoštice-Heroltice 4 675,4 8,06 4 780,7 8,09 100,4 Hvězdlice 4 674,6 7,41 5 014,6 8,11 109,5 Ivanovice na Hané 22 443,8 7,78 24 142,0 8,24 105,9 Ježkovice 2 502,8 7,01 2 669,6 7,40 105,5 Pomořany 14 008,4 20,69 16 723,9 24,67 119,2 Kozlany 10 928,6 34,37 12 790,7 40,48 117,8 Krásensko 3 450,1 8,19 3 590,5 8,53 104,1 Křižanovice u Vyškova 1 013,2 6,99 1 101,5 7,54 108,0 Kučerov 5 076,5 10,80 4 150,2 8,91 82,5 Luleč 5 788,9 7,75 5 979,7 7,70 99,3 Lysovice 2 101,2 8,02 2 186,8 8,25 102,9 Medlovice 2 294,9 7,08 2 582,5 7,83 110,5 Moravské Málkovice 4 211,0 7,08 4 329,5 7,22 102,0 Nemojany 4 329,9 7,15 4 714,6 7,68 107,5 Nové Sady 449,9 4,84 490,2 5,57 115,2 Olšany 3 241,2 7,06 3 525,7 7,33 103,8 Orlovice 2 393,1 7,67 2 723,9 8,65 112,7 Podbřežice 1 130,3 4,87 1 330,2 5,86 120,3 Podivice 1 117,5 6,04 1 361,1 6,98 115,5 Podomí 2 857,7 6,66 3 236,0 7,56 113,5 Prusy-Boškůvky 4 378,8 7,23 4 655,2 7,71 106,7 Pustiměř 13 807,2 8,52 13 355,9 8,21 96,4 Račice-Pístovice 7 690,6 7,30 8 695,2 8,31 113,8 Radslavice 2 704,9 6,66 3 045,0 7,06 106,0 Rostěnice-Zvonovice 3 810,1 8,00 3 941,2 8,28 103,4 Rousínov 54 916,2 11,09 51 159,6 10,05 90,7 Ruprechtov 3 982,2 7,14 4 327,0 7,50 105,1 Rybníček 1 835,1 6,65 1 963,9 7,19 108,2 Studnice 3 296,6 6,97 3 389,3 7,24 103,9 Švábenice 6 962,4 7,46 7 533,8 7,91 106,0 Topolany 2 045,5 6,73 2 363,0 7,93 117,8 Tučapy 3 694,4 7,32 3 845,5 7,60 103,9 Vážany 3 110,8 6,82 3 276,9 7,22 105,8 Vyškov 218 182,3 9,94 245 619,0 11,21 112,9 Zelená Hora 1 462,1 6,44 1 536,3 6,89 107,0 SO ORP Vyškov 468 420,6 9,24 518 519,6 10,19 110,2 Jádro 218 182,3 9,9 245 619,0 11,21 112,9 Zázemí 250 238,2 8,72 272 900,6 9,41 108,0 Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ARISweb – prezentace ÚSC, 2008; ČSÚ, Brno (data za jednotlivé správní obvody s rozšířenou působností), 2008

Příjem z daní obcí činil v roce 2007 v rámci celého obvodu 518 519 tis. Kč, přičemž nejvyšší podíl (47,4 %) náležel centru regionu, městu Vyškov, a to 245 619 tis. Kč. Nad 10 mil. Kč se pohybovaly daňové příjmy v obcích: Rousínov (51 159 tis. Kč), Ivanovice na Hané (24 142 tis. Kč), Drnovice (17 540 tis. Kč) a Pustiměř (13 355 tis. Kč), jež jsou populačně největšími obcemi šetřeného regionu. Více než 10 mil. Kč příjmů z daní dosáhly taktéž obce Habrovany (18 347 tis. Kč), Komořany (16 723 tis. Kč) a Kozlany (12 790 tis. Kč), v nichž žije sice výrazně méně obyvatel, ale i přesto mají vysoký příjem z daní. Markantní je to především u obce Kozlany, která měla v roce 2007 pouze 316 obyvatel, nicméně příjem z daní vykazovala stejný jako obce, v nichž žije přibližně 5krát více obyvatel. Tuto skutečnost dokazuje pohled na hodnoty daňové výtěžnosti těchto obcí. Zatímco daňová výtěžnost sledovaného SO ORP Vyškov činila 10,19 tis. Kč na jednoho obyvatele, v Kozlanech (40,48 tis. Kč), Komořanech (24,67 tis. Kč) a Habrovanech (23,58 tis. Kč) byla výrazně vyšší. Vysoká daňová výtěžnost byla v roce 2007 zaznamenána taktéž v obcích Vyškov (11,21 tis. Kč) a Rousínov (10,05 tis. Kč). Velmi malá diference v úrovni daňové výtěžnosti jádra, celého regionu a zázemí je způsobena především vysokými hodnotami tohoto ukazatele ve výše zmíněných obcích. Neznamenalo to však, že se mezi obcemi Vyškovska neobjevovaly takové, které by měly nízké hodnoty daňové výtěžnosti (Nové sady – 5,57 tis. Kč). Pozitivním faktem je skutečnost, že v 88 % obcích došlo v roce 2007 v porovnání s rokem předchozím k nárůstu finančních prostředků získaných z daní v přepočtu na 1 obyvatele obce, přestože se počet obyvatel obcí příliš nezměnil. Daňová výtěžnost narostla za sledované období velmi významně o 10,2 %, přičemž tempo růstu příjmu z daní v jádru regionu (12,9 %) bylo vyšší než v zázemí (9,0 %). V 13 obcích byl zaznamenán nárůst vyšší než 10,0 %, přičemž nejvýrazněji vzrostla daňová výtěžnost v obci Habrovany, o 208 %.

100

2.12 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Z geomorfologického hlediska lze SO ORP Vyškov rozdělit do tří částí – centrální část (Vyškovská brána) lze charakterizovat poměrně rovinatým reliéfem, na rozvodí povodí řek Rakovec a Haná je terén pahorkatinný. Tato část správního obvodu je zemědělsky poměrně intenzivně obdělávanou krajinou, pohledově tedy není příliš atraktivní. Vyšší estetickou hodnotu určitě mají zbývající dvě části území, z Vyškovské brány strmě se zvedající a hustě zalesněná Drahanská vrchovina zvedající se běžně do výšek přes 500 m n.m. a o něco mírněji zvedající se Litenčická pahorkatina, zalesněná řidčeji s nejvyšším vrcholem Hradisko (512 m n.m.). Lesy Drahanské vrchoviny však z velké části ztrácejí svůj turistický a rekreační potenciál, neboť jsou součástí vojenského újezdu Březina, kam je přístup osobám nepovolaným zakázán (vyjma malých zón na severu, jihozápadě a jihovýchodě vojenského újezdu).

2.12.1 Turistická atraktivita

Území Vyškovska je v porovnání s celorepublikovým průměrem nadprůměrně zalesněno, plochy lesů zde dosahují více než dvě pětiny celkové výměry SO (42,9 %). Lesní plochy jsou zastoupeny především v Drahanské vrchovině ve vojenském újezdu Březina, vyšší podíl lesů je také v Litenčické pahorkatině. Vyškovská brána je téměř bezlesá. Určitá část lesů je součástí přírodních parků - PP Rakovecké údolí (nacházejí se zde vlhké louky bez meliorací, meandrující potok Rakovec s břehovým porostem, svahy se slepencovými skalami a vzácné druhy rostlin i živočichů) a PP Říčky (zachovalý komplex nivních luk kolem meandrujícího toku Říčky se skupinami dřevin, tůněmi a mokřady obklopený lesními porosty). Na území SO ORP Vyškov se nachází také několik maloplošně chráněných územích, z nichž některé jsou také součástí Evropsky významných lokalit (EVL) Natura 2000 (Přírodní rezervace Stepní stráně u Komořan - zachovalé stepní porosty v jinak intenzivně obdělávané krajině a EVL Letiště Marchanice - pravidelně sečený trvalý travní porost s výskytem početné populace sysla obecného, jedná se o jednu z osmi nejvýznamnějších lokalit tohoto druhu v ČR). Z přírodních rezervací se na území nachází PR Ve žlebcách (smíšené listnaté porosty s bohatým podrostem) a PR Zouvalka (zachováné fragmenty stepní vegetace s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin). Na území SO ORP Vyškov se dále nachází sedm přírodních památek, většinou se jedná o lokality s teplomilnou květenou (PP Pahorek, PP Roznitál a PP Nad Medlovickým potokem) a paleontologické lokality (PP Mechovkový útes a PP Hřebenatkový útes), dále se v území nachází PP Studnické louky (zachované společenstva vlhkých eutrofních a mezofilních luk v údolí meandrujícího potoka s výskytem chráněných druhů rostlin) a PP Panská skála (opuštěný zatopený lom, refugium obojživelníků).

101

Obrázek č. 2.12.1: Chráněná území přírody v SO ORP Vyškov

Zdroj: vrstvy ÚAP 2020

Co se týče kulturně-historických památek, v tomto směru dominuje město Vyškov (celkem 37 nemovitých kulturních památek z celkového počtu 182 památek ve SO ORP Vyškov), v porovnání s populační velikostí ostatních obcí však ne tak výrazně, jak by se dalo očekávat. Většina jeho památek je koncentrována do městské památkové zóny, jako např. měšťanské domy na Masarykově náměstí, zámek se zámeckou zahradou (expozice Muzea Vyškovska), městské hradby, renesanční radnice a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Z dalších významných památek Vyškovska lze jmenovat nepřístupné zámky v Habrovanech, Ivanovicích na Hané. Z židovských památek lze jmenovat židovský hřbitov v Ivanovicích na Hané a synagogu v Rousínově, z technických pak především ojedinělý větrný mlýn v Ruprechtově s tzv. Halladayovou turbínou. Z turistických atraktivit nehistorického charakteru lze jmenovat především aquapark a Dinopark ve Vyškově, letecké muzeum u Vyškova a Farmu Bolka Polívky v Olšanech. Rozmístění pěšího turistického značení zcela odráží rekreační poměry Vyškovska – protože Vyškovsko leží v zázemí krajského města Brna, je síť značených pěších stezek nejhustší na západě území v části Drahanské vrchoviny. Směrem na východ pak intenzita značených stezek ubývá, severovýchodně od Vyškova pěší turistické značení zcela chybí. Podobná je situace i s cykloturistickým značením, které však (až na jednu trasu z Vyškova na Hvězdlice) chybí i v Litenčické pahorkatině. Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě devíti ukazatelů rozdělených do tří skupin: přírodní turistické atraktivity (maloplošné zvlášť chráněné území, přírodní park, Natura 2000), kulturně- historické turistické atraktivity (nemovité kulturní památky, zámek či hrad, archeologické naleziště) a sportovně-turistické atraktivity (cyklostezky, turistické stezky, koupaliště). Těmto ukazatelům byl přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden v další tabulce. Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu jednotlivých obcí.

102

Tabulka č. 2.12.1: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Počet Kategorie ukazatelů Kritérium bodů 0 Nevyskytuje se Přírodní atraktivity 1 Plocha menší než polovina katastru obce 2 Plocha větší než polovina katastru obce 0 Nevyskytuje se Kulturně-historické atraktivity 1 Počet objektů nižší než 3 2 Počet objektů 3 a více 0 Nevyskytuje se Sportovně-turistické atraktivity 1 Prochází, popř. leží na okraji obce 2 Prochází, popř. leží v intravilánu obce Zdroj: Data ÚAP, vlastní výpočty2012

Tabulka č. 2.12.1: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Vyškov Podíl Kulturně- Sportovně- Celková potenciálních Přírodní Obec historická turistická turistická rekreačních atraktivita atraktivita atraktivita atraktivita ploch (%) Bohdalice-Pavlovice 32,96 1 0 2 3 Dětkovice 19,81 0 1 0 1 Drnovice 42,91 0 2 4 6 Drysice 8,86 0 2 0 2 Habrovany 15,93 1 3 2 6 Hlubočany 15,63 1 1 2 4 Hoštice-Heroltice 4,63 0 0 0 0 Hvězdlice 34,42 0 2 2 4 Ivanovice na Hané 5,48 0 3 2 5 Ježkovice 76,67 0 3 4 7 Komořany 10,66 2 2 0 4 Kozlany 12,79 0 0 2 2 Krásensko 54,72 1 2 4 7 Křižanovice u Vyškova 2,92 0 1 0 1 Kučerov 5,50 0 2 0 2 Luleč 46,21 0 3 4 7 Lysovice 7,41 0 2 2 4 Medlovice 6,54 1 0 0 1 Moravské Málkovice 8,17 1 1 2 4 Nemojany 43,50 0 1 4 5 Nové Sady 54,92 0 1 0 1 Olšany 92,03 1 0 4 5 Orlovice 57,22 1 2 4 7 Podbřežice 5,40 0 2 0 2 Podivice 14,15 0 2 2 4 Podomí 76,25 0 0 2 2 Prusy-Boškůvky 9,34 1 0 0 1 Pustiměř 12,67 1 2 4 7

103

Podíl Kulturně- Sportovně- Celková potenciálních Přírodní Obec historická turistická turistická rekreačních atraktivita atraktivita atraktivita atraktivita ploch (%) Račice-Pístovice 77,39 0 0 4 4 Radslavice 15,83 0 2 2 4 Rostěnice-Zvonovice 4,69 0 0 0 0 Rousínov 11,50 1 2 6 9 Ruprechtov 68,09 1 2 4 7 Rybníček 5,98 0 1 0 1 Studnice 30,96 0 1 2 3 Švábenice 42,67 0 2 2 4 Topolany 6,80 0 1 4 5 Tučapy 6,90 0 0 0 0 Vážany 7,66 1 3 0 4 Vyškov 31,21 1 2 6 9 Zelená Hora 9,93 0 0 2 2 Zdroj: Data ÚAP, 2020, vlastní výpočty

Z hodnocení jasně vyplývá, že největší atraktivitu z pohledu rekreace a cestovního ruchu mají města Vyškov a Rousínov. S určitým odstupem za nimi pak následují obce lokalizované především v Drahanské vrchovině.

104

Obrázek č. 2.12.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Vyškov

Zdroj: Data ÚAP

K hodnocení rekreace a cestovního ruchu je dále potřeba zhodnotit potenciální rekreační plochy. Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce (jeho hodnota se na území ČR pohybuje od 0,8 do 98,6 %). Za rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Z tabulky výše je pak patrné, že mezi všemi obcemi dominují obce Drahanské vrchoviny – především obec Olšany, Račice Pístovice, Ježkovice. Nejnižších hodnot potenciálu rekreačních ploch naopak dosahují obce Křižanovice u Vyškova, Hoštice-Heroltice a Rostěnice-Zvonovice, lokalizované v zemědělsky intenzivně obdělávané krajině Vyškovské brány. Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Vyškovsku rozdělit na základě rajonizace cestovního ruchu na obce spadající do venkovské krajiny s minimálními předpoklady pro cestovní ruch (do 19,9 % podílu potenciálních rekreačních ploch): to jsou především obce Litenčické pahorkatiny a Vyškovské brány. Venkovskou krajinu s příznivými předpoklady pro cestovní ruch (podíl potenciálních rekreačních ploch nad 50 %) má šest obcí lokalizovaných v Drahanské vrchovině (Olšany, Račice- Pístovice, Ježkovice, Podomí, Ruprechtov, Nové Sady, Krásensko) s výjimkou obce Orlovice v Litenčické pahorkatině. Venkovskou krajinou s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch pak disponují zbylé obce (především v Litenčické pahorkatině).

105

Obrázek č. 2.12.3: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Vyškov

Zdroj: Data ÚAP

2.12.2 Ubytovací infrastruktura

Dalším podstatným ukazatelem rekreace je turisticko-rekreační zatížení území, které vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Zcela dominantní zatížení vykazují pouze Luleč a Nemojany, ležící v blízkosti města Vyškova a na okraji Drahanské vrchoviny. S velkým odstupem pak následují obce Ruprechtov a Račice-Pístovice. Pod hodnoty malého turisticko-rekreačního zařízení se naopak Křižanovice u Vyškova, Rybníček a Drnovice.

Tabulka č. 2.12.2: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Vyškov Počet rekreačních Obec Turisticko-rekreační zatížení a turistických lůžek na km2 Bohdalice-Pavlovice 8,1 významné zatížení Dětkovice 9,7 významné zatížení Drnovice 0,3 malé zatížení Drysice 14,7 významné zatížení Habrovany 42,9 velmi významné zatížení Hlubočany 14,4 významné zatížení Hoštice-Heroltice 5,0 rozvojové zatížení

106

Počet rekreačních Obec Turisticko-rekreační zatížení a turistických lůžek na km2 Hvězdlice 31,0 velmi významné zatížení Ivanovice na Hané 8,2 významné zatížení Ježkovice 8,6 významné zatížení Komořany 12,2 významné zatížení Kozlany 1,1 rozvojové zatížení Krásensko 1,1 rozvojové zatížení Křižanovice u Vyškova 0,0 malé zatížení Kučerov 8,7 významné zatížení Luleč 78,1 zcela dominantní zatížení Lysovice 11,3 významné zatížení Medlovice 6,7 rozvojové zatížení Moravské Málkovice 28,6 velmi významné zatížení Nemojany 76,5 zcela dominantní zatížení Nové Sady 29,7 velmi významné zatížení Olšany 21,6 významné zatížení Orlovice 14,9 významné zatížení Podbřežice 14,7 významné zatížení Podivice 40,7 velmi významné zatížení Podomí 29,6 velmi významné zatížení Prusy-Boškůvky 22,2 významné zatížení Pustiměř 8,3 významné zatížení Račice-Pístovice 51,3 velmi významné zatížení Radslavice 32,3 velmi významné zatížení Rostěnice-Zvonovice 5,3 rozvojové zatížení Rousínov 14,4 významné zatížení Ruprechtov 51,9 velmi významné zatížení Rybníček 0,0 malé zatížení Studnice 21,6 významné zatížení Švábenice 4,1 rozvojové zatížení Topolany 13,5 významné zatížení Tučapy 5,3 rozvojové zatížení Vážany 26,4 velmi významné zatížení Vyškov 12,1 významné zatížení Zelená Hora 24,4 významné zatížení Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006

107

Obrázek č. 2.12.4: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Vyškov vyjádřené počtem lůžek na km2.

Zdroj: Data ÚAP, 2020

2.12.3 Individuální rekreace

V obcích SO ORP Vyškov se nachází určitý počet chat, chalup a zahrádek, které se označují jednotně jako objekty individuální rekreace (dále jen OIR). Jejich počty jsou uvedeny v následující tabulce. Největšího počtu objektů dosahují Račice-Pístovice (161 objektů), za nimi pak Luleč a Ruprechtov. Pro zhodnocení jejich koncentrace jsou OIR vyjádřeny v přepočtu na plochu příslušné obce. Překvapivě nízký je počet OIR na katastru města Vyškov.

Tabulka č. 2.12.3: Počet objektů individuální rekreace (OIR) ve SO ORP Vyškov Rozloha Počet objektů Obec Počet OIR na km2 (km2) individuální rekreace Bohdalice-Pavlovice 8,9 2 0,2 Dětkovice 5,0 12 2,4 Drnovice 12,0 0 0,0 Drysice 7,9 20 2,5 Habrovany 5,5 23 4,2 Hlubočany 8,1 0 0,0 Hoštice-Heroltice 7,2 2 0,3

108

Rozloha Počet objektů Obec Počet OIR na km2 (km2) individuální rekreace Hvězdlice 11,4 43 3,8 Ivanovice na Hané 21,5 0 0,0 Ježkovice 11,7 0 0,0 Komořany 5,9 0 0,0 Kozlany 7,6 0 0,0 Krásensko 7,3 2 0,3 Křižanovice u Vyškova 2,5 0 0,0 Kučerov 8,8 0 0,0 Luleč 10,9 120 11,0 Lysovice 5,3 1 0,2 Medlovice 3,6 2 0,6 Moravské Málkovice 3,6 3 0,8 Nemojany 6,0 97 16,1 Nové Sady 2,4 0 0,0 Olšany 18,7 76 4,1 Orlovice 14,5 18 1,2 Podbřežice 3,5 1 0,3 Podivice 2,3 0 0,0 Podomí 5,5 4 0,7 Prusy-Boškůvky 7,7 4 0,5 Pustiměř 12,5 1 0,1 Račice-Pístovice 18,9 161 8,5 Radslavice 4,5 0 0,0 Rostěnice-Zvonovice 7,5 10 1,3 Rousínov 23,1 22 1,0 Ruprechtov 11,5 104 9,1 Rybníček 2,1 0 0,0 Studnice 6,3 0 0,0 Švábenice 19,3 3 0,2 Topolany 4,5 9 2,0 Tučapy 5,3 2 0,4 Vážany 5,5 1 0,2 Vyškov 50,5 9 0,2 Zelená Hora 2,8 0 0,0 SO ORP Vyškov 389,1 752 1,4 Zdroj: vlastní výpočty 2020

109

Obrázek č. 2.12.5: Počet objektů individuální rekreace na km2 ve SO ORP Vyškov OIR/km2 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0

0,0

...

Luleč

Vyškov

Olšany Vážany

Tučapy

Drysice

Podomí

Orlovice

Lysovice

Topolany Pustiměř

Hvězdlice Rousínov

Dětkovice

Medlovice

Nemojany

Švábenice

Habrovany

Krásensko

Podbřežice

Ruprechtov

Prusy-Boškůvky

Račice-Pístovice

Hoštice-Heroltice

MoravskéMálkovice Bohdalice-Pavlovice Rostěnice-Zvonovice Zdroj: Data ÚAP 2020; vlastní výpočty

Pozn.: V obrázku jsou zahrnuty jen obce s OIR/km2 vyšší než 0.

Z obrázku výše jednoznačně vyplývá, že obcí s nejvyšší koncentrací OIR je jednoznačně obec Nemojany a Luleč. Vyšší koncentraci OIR mají ještě obce Ruprechtov a Račice-Pístovice, v ostatních obcích je počet OIR v přepočtu na plochu dané obce zanedbatelný. Pro lokalizaci OIR je tedy rozhodující poloha v esteticky atraktivní krajině Drahanské vrchoviny a blízkost Brna – hlavního zdroje rekreantů.

Fenoménem druhé poloviny 20. století se stalo zahrádkaření a chataření. Rozsáhlé zahrádkářské kolonie vznikaly především v okamžitém zázemí velkých měst (proto jejich počet není na Vyškovsku příliš vysoký) nebo přímo na jejich území jako jedna z mála možností rekreace v době omezeného pohybu osob za hranice republiky. Zahrádky často výstavbou chat ztrácely charakter čistého zahrádkářství a staly se spíše lokalitami chatařskými, uvedené počty zahrádek a chat tak lze spíše chápat kumulativně.

110

2.13 BEZPEČNOST A OCHRANA OBYVATEL

Bezpečnost a ochrana obyvatelstva, krizové řízení včetně přípravy k řešení mimořádných událostí a krizovýchsituací, je součástí činnosti bezpečnostní rady a krizového štábu ORP Vy\škov. Z hlediska mimořádných situací s dopadem do územní struktury území patří především protipovodňová ochrana, která je součástí koncepčního řešení v rámci povodí Moravy a Dyje. Základním dokumentem pro řízení ochrany před povodněmi ve městě Vyškov je Povodňový plán. V území se nachází staré ekologické zátěže.

Významná civilizační rizika: provoz na pozemních komunikacích – zejména intenzivně využívané komunikace s průchodem zastavěným územím: obce Vyškov, Rousínov, Ivanovice na Hané, Komořany, Tučapy, Drnovice, Hoštice-Heroltice, Švábenice provoz drah – nechráněné, resp. úrovové přejezdy – u celostátní dráhy č. 300 se to týká obcí: obce Vyškov, Rousínov, Křižanovice, Hoštice-Heroltice

Velká část ORP se nachází v ochranných pásmech letišť (Tuřany, Vyškov).

Významná přírodní rizika přítomnost zastavěných a zastavitelných ploch v záplavových zónách: Vyškov, Topolany, Ivanovice na Hané, Nemojany, Tučapy, Rousínov.

Území zvláštní povodně pod vodním dílem – Vyškov.

Ochrana území Ochrana území spočívá především v přítomnosti složek integrovaného záchranného systému, popřípadě sdružení dobrovolných hasičů a také Armády ČR. Stanice HZS ČR se nachází ve Vyškově. SDH působí podle dohádatelných podkladů ve Vyškově, Ruprechtově, Račicích, Lulči, Tučapech, Habrovanech. Zdravotnická záchranná služba má základnu ve Vyškově. Policie ČR má stanicI Ve Vyškově Armáda ČR sousedí s ORP vojenským újezdem Březina,velká část areálu posádky Vyškov zasahuje do katastrálního území Dědice u Vyškova.

111

3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení.

V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány karty jevů (procesů) – viz příloha č. 3.

Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:

 Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Vyškov,  ostatní SO ORP Jihomoravského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP,  okres Vyškov – okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.

112

3.1 ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY

SO ORP Vyškov se z hlediska širších územních vztahů vyznačuje výraznou orientací na blízkou aglomeraci Brna a dále významnou funkcí centra ORP Vyškova. obě města představují centra pracovních příležitostí, ale také služeb, zdravotnických zařízení a dopravní uzel pro dálková transport osob i materiálu.

Pozitiva: - Relativní blízkost celého SO ORP k aglomeraci Brna - Nadmístní význam Vyškova - Integrovaný dopravní systém IDS JMK zprostředkující plynulou veřejnou dopravu - Napojení na dálnice – D1 a D46 - Napojení na trať Brno – Přerov - Budoucí plánovaná stavba vysokorychlostní trati

Negativa: - Zvýšený provoz na hlavních tazích, který má především tranzitní charakter - S dopravním provozem související hluk, ovlivňující plochy pro bydlení zejména v okolí dálnic (Rousínov, Komořany, Tučapy, Vyškov, Pustiměř, Drysice) - Vlivem suburbanizace Brna zvýšený tlak na výstavbu a tedy i na cenu nemovitostí

113

3.2 PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

Z hlediska prostorového uspořádání se SO ORP Vyškov nachází v severovýchodní části Jihomoravského kraje. Sousedí s Olomouckým a Zlínským krajem. Celé SO ORP Vyškov má 3 výrazná centrální střediska – Vyškov, Rousínov, Ivanovice na Hané. Vyškov je spádové centrum pro celé SO ORP, Rousínov a Ivanovice na Hané. slouží jako administrativní i obchodní střediska.

Pozitiva: - Relativní soběstačnost Vyškova vůči Brnu - Relativní vyváženost menších obcí z hlediska počtu obyvatel - Poměrně malé vzdálenosti mezi jednotlivými sídly - doprá dopravní síť i pozice ORP vůči velkým tahům - Vysoký podíl přírodě blízkých ploch

Negativa Nejsou identifikována žádná negativa z hlediska prostorového a funkčního uspořádání.

114

3.3 STRUKTURA OSÍDLENÍ

Z hlediska struktury zástavby se v SO ORP Vyškov nachází převážně venkovská zástavba. Ta je tvořena převážně rodinnými domy. Některé obce si zachovaly převážně v centrech původní zemědělské usedlosti, typické pro tuto oblast. Jedná se o převážně jednopodlažní, řadové stavby se sedlovou střechou s bydlením umístěným v uliční části. Dvorní části pak zpravidla obsahují hospodářské objekty- chlévy a stodoly. Za dvorem pak zpravidla navazuje záhumení, sloužící k drobné zemědělské produkci. Každá obec následně prošla stavebním rozvojem, který v některých případech potlačil původní charakter zástavby. Především proběhla transformace bydlení, kdy byla potlačena zemědělská funkce staveb i zahrad. Dále byla součástí této transformace i nová výstavba celých bloků RD, již však s odlišným charakterem i funkcí. V některých obcích rovněž zaznamenala vývoj i výstavba bytových domů a celých bytových sídlišť. Tím získaly tyto obce i prvky zástavby městského typu, ale původní venkovský ráz sídel zůstal zachován. Kromě uvedeného doplňují strukturu obce i průmyslové areály. Dále byly ve většině obcí vybudovány zemědělská střediska, zpravidla ve formě izolovaných areálů za obcí, které sestávaly ze souboru hal pro skladování krmiv a chov dobytka. Některé z těchto středisek byly následně po roce 1989 transformovány na výrobní a skladovací zóny. Kromě těchto areálů však byly v posledních patnácti letech budovány i zcela nové, tzv. na zelené louce Lokalizace těchto areálů již reflektuje především dopravní napojení na kapacitní pozemní komunikace.

Pozitiva: - Rozvíjející se obytná zástavba - Místy zachovaná původní struktura zástavby - Stále více pracovních příležitostí přímo v SO ORP - Jasně definované jádro území v jeho centrální poloze - Stabilní sídelní struktura - Nízký podíl obcí nejmenší velikostní kategorie

Negativa: - Výrazné zahušťování zástavby z důvodu tlaku na rozvoj ploch bydlení - Potlačena původní zemědělská funkce sídel - Výrazné zábory ZPF díky nové obytné i výrobní zástavbě

115

3.4 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ

3.4.1 Indikátory

Pro zhodnocení dlouhodobého vývoje obyvatelstva byl zvolen jako hlavní indikátor index změny počtu obyvatel 2011/1950 a pro nedávný populační vývoj byl volen obdobně konstruovaný index změny počtu obyvatel 2007/2001. Pro analýzu struktury obyvatelstva byl použit index stáří, který reflektuje zastoupení obyvatelstva jak ve věku 65 a více let tak také ve věku do 15 let; při studiu úrovně vzdělanosti byl za hlavní indikátor zvolen podíl osob s nejméně středoškolským vzděláním s maturitou na celkovém počtu osob ve věku 15 a více let.

Hodnocení indikátoru vývoje obyvatelstva v letech 1950-2001 -2 méně než 65,0 % -1 65,0 – 84,9 % 0 85,0 – 104,9 % 1 105,0 – 124,9 % 2 125,0 % a více

Hodnocení indikátoru vývoje obyvatelstva v letech 2001-2007 -2 méně než 90 % -1 90,0 – 97,4 % 0 97,5 – 102,4 % 1 102,5 – 109,9 % 2 110 % a více

Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení indikátorů vývoje obyvatelstva v letech 1950–2011 a 2001–2007 Index 2001/1950 Hodnocení Index 2007/2001 Hodnocení Obec (%) indikátoru (%) indikátoru Bohdalice-Pavlovice 101,0 0 99,4 0 Dětkovice 70,1 -1 97,3 -1 Drnovice 117,7 1 103,3 1 Drysice 97,1 0 104,0 1 Habrovany 88,5 0 104,0 1 Hlubočany 73,7 -1 104,7 1 Hoštice-Heroltice 84,6 -1 106,3 1 Hvězdlice 69,6 -1 97,3 -1 Ivanovice na Hané 86,9 0 100,4 0 Ježkovice 69,5 -1 94,0 -1 Komořany 113,4 1 103,8 1 Kozlany 72,1 -1 98,1 0 Krásensko 127,0 2 96,8 -1 Křižanovice u Vyškova 71,0 -1 103,5 1 Kučerov 77,8 -1 96,1 -1 Luleč 67,6 -1 120,5 2 Lysovice 56,0 -2 111,3 2 Medlovice 90,2 0 100,3 0 Moravské Málkovice 79,9 -1 112,8 2 Nemojany 91,3 0 119,2 2 Nové Sady 45,2 -2 74,6 -2 Olšany 93,6 0 110,3 2 Orlovice 54,8 -2 101,9 0 Podbřežice 71,7 -1 98,7 0

116

Index 2001/1950 Hodnocení Index 2007/2001 Hodnocení Obec (%) indikátoru (%) indikátoru Podivice 79,9 -1 103,7 1 Podomí 85,6 0 101,2 0 Prusy-Boškůvky 70,3 -1 102,4 0 Pustiměř 99,6 0 106,6 1 Račice-Pístovice 75,6 -1 102,5 1 Radslavice 69,5 -1 115,9 2 Rostěnice-Zvonovice 66,6 -1 108,9 1 Rousínov 100,0 0 103,4 1 Ruprechtov 69,8 -1 104,5 1 Rybníček 133,9 2 93,2 -1 Studnice 70,9 -1 91,9 -1 Švábenice 86,2 0 102,1 0 Topolany 66,4 -1 103,1 1 Tučapy 69,4 -1 104,1 1 Vážany 68,1 -1 109,4 1 Vyškov 165,2 2 97,1 -1 Zelená Hora 84,6 -1 101,8 0 SO ORP Vyškov 109,2 1 100,6 0 Kraj 113,9 - 99,4 - ČR 114,9 - 101,5 - Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, ČSÚ, 2007; Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSU; vlastní výpočty

117

Hodnocení indikátoru indexu stáří: -2 více než 125,0 -1 110,0 – 124,9 0 90,0 – 109,9 1 75,0 – 89,9 2 méně než 75,0

Hodnocení indikátoru podílu osob nejméně s maturitou: -2 méně než 15,0 % -1 15,0 – 19,9 % 0 20,0 – 24,9 % 1 25,0 – 34,9 % 2 35 % a více

Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení indikátorů věkové struktury obyvatelstva (31.12. 2015) a úrovně vzdělanosti (1.3.2011) Osoby nejméně Index stáří Hodnocení Hodnocení Obec s maturitou (%) indikátoru indikátoru (%) Bohdalice-Pavlovice 77,4 1 26,3 1 Dětkovice 115,4 -1 15,2 -1 Drnovice 99,1 0 31,1 1 Drysice 91,4 0 22,3 0 Habrovany 102,5 0 27,0 1 Hlubočany 87,3 1 18,2 -1 Hoštice-Heroltice 102,4 0 22,8 0 Hvězdlice 285,5 -2 14,4 -2 Ivanovice na Hané 111,4 -1 29,2 1 Ježkovice 113,6 -1 26,6 1 Komořany 80,4 1 27,7 1 Kozlany 180,6 -2 27,7 1 Krásensko 100,0 0 34,9 1 Křižanovice u Vyškova 152,2 -2 18,4 -1 Kučerov 118,7 -1 15,5 -1 Luleč 90,4 0 29,7 1 Lysovice 97,5 0 24,8 0 Medlovice 76,8 1 17,4 -1 Moravské Málkovice 62,6 2 19,9 -1 Nemojany 114,1 -1 33,8 1 Nové Sady 275,0 -2 17,1 -1 Olšany 100,0 0 27,6 1 Orlovice 150,0 -2 22,3 0 Podbřežice 124,3 -1 17,5 -1 Podivice 88,5 1 23,6 1 Podomí 89,4 1 30,4 1 Prusy-Boškůvky 119,1 -1 28,1 1 Pustiměř 70,8 2 33,5 1 Račice-Pístovice 100,6 0 27,5 1 Radslavice 87,8 1 26,4 1 Rostěnice-Zvonovice 55,4 2 16,0 -1 Rousínov 102,0 0 34,5 1 Ruprechtov 133,8 -2 31,8 1

118

Osoby nejméně Index stáří Hodnocení Hodnocení Obec s maturitou (%) indikátoru indikátoru (%) Rybníček 61,0 2 18,3 -1 Studnice 135,0 -2 19,2 -1 Švábenice 72,0 2 26,1 1 Topolany 143,9 -2 19,3 -1 Tučapy 143,9 -2 24,3 0 Vážany 83,8 1 24,9 0 Vyškov 93,0 0 45,1 2 Zelená Hora 122,6 -1 26,9 1 SO ORP Vyškov 98,0 0 35,4 2 Kraj 106,1 - 38,4 - ČR 100,2 - 37,2 - Zdroj: Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Vyškov 2011, ČSÚ; vlastní výpočty

3.4.2 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dlouhodobě kladné migrační saldo - získávání Výrazný rozdíl mezi populačním vývojem a nových obyvatel v rámci procesu suburbanizace v jádru a zázemí. z krajského města. Přítomnost nemocnice v jádru regionu. Nízká úroveň vzdělanosti v zázemí regionu, velký rozdíl oproti stavu v jádru. Nízký průměrný věk obyvatel; převaha dětské Špatný stav dopravní i sociální infrastruktury složky populace nad složkou poproduktivní. v zázemí regionu. Rozvinuté zázemí sociálních služeb – charita, Přítomnost VÚ Březina. chráněná dílna apod. Dlouhodobě nižší míra porodnosti než míra úmrtnosti, vyšší počet narozených v regionu až v posledním sledovaném roce. Relativně nízká naděje dožití. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití výhodné geografické polohy v blízkém I přes zvýšení porodnosti se bude nadále okolí města Brna, která bude i do budoucna prohlubovat proces stárnutí obyvatel a na tento zajišťovat stabilní přísun imigrantů. vývoj je potřebné reagovat i v kontextu budoucího rozvoje sociální péče ve vztahu k obyvatelstvu v produktivním věku. Využití nabídky dobře kvalifikované pracovní síly Nedostatečný rozvoj sociálních služeb může vést k nalákání nových investorů především do centra ve svém důsledku k vylučování některých skupin regionu. obyvatelstva ze společenského života. Rozvoj obcí severně od Vyškova jako center Další prohlubování rozdílů mezi jádrem a zázemím kvalitního bydlení. může vést k započetí procesu odchodu obyvatelstva ze znevýhodněných oblastí.

3.4.3 Problémy k řešení

 Motivace místního obyvatelstva k setrvání v regionu – koncepce bytové politiky (zpřístupnění možnosti výstavby širší veřejnosti)

119

 Zřízení center pro volnočasové aktivity mládeže, spolupráce obcí a měst se soukromým sektorem  Rozšíření ploch pro volnočasové aktivity s důrazem na mládež  Identifikace vhodných lokalit a objektů pro rozvoj sociálních služeb orientovaných na seniory – možnost získání dotací. Nemusí být nutně v centru regionu Vyškově, ale i v obcích zázemí, kde lze očekávat pozitivní externality

Bydlení

3.4.4 Indikátory

Za hlavní indikátory kvality bydlení byly zvoleny - vybavení domácností ústředním nebo etážovým topením, podíl bytů postavených do roku 1919 a obytná plocha na obyvatele; z hlediska bytové výstavby potom průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu. Výraznější rozdíly mezi jednotlivými obcemi z hlediska zařízení domácností vykazuje vybavenost ústředním nebo etážovým topením. Obecně lze konstatovat, že vyšší hodnota tohoto ukazatele značí vyšší kvalitu bydlení. Naopak vyšší hodnota podílu bytů postavených do roku 1919 dokládá malou intenzitu výstavby především v 70. a 80. let minulého století, kdy byla podporována výstavba jen v obcích na vyšším hierarchickém stupni (střediskové obce). Nestřediskové obce nebyly pracovními centry, nebyly zde lokalizovány výrobní podniky, nebyl tak podporován jejich růst. Lze říci, že čím nižší podíl bytů postavených do roku 1919, tím významnější bylo postavení obce především v období socialismu, kdy byla bytová výstavba plánovaná a řízená, nicméně nemusí to být vždy pravidlem. Hodnocení celkové kvality bydlení dotváří třetí hlavní ukazatel, obytná plocha v přepočtu na obyvatele, která udává kolik metrů čtverečních obytné plochy v průměru připadá na 1 obyvatele obce/regionu. Tento ukazatel může být interpretován současně s hodnocením stáří bytového fondu, přičemž pomůže snáze identifikovat zástavbu bytových domů s malometrážními byty anebo s průměrnou velikostí bytů, kdy pomáhá zhodnotit kvalitu bydlení. Počet dokončených bytů v rodinných nebo bytových domech reflektuje atraktivitu pro bydlení v dané obci. Vyšší intenzita výstavby představuje příliv nového obyvatelstva především v produktivním věku, rozvoj a zkvalitnění služeb v obci i větší daňové příjmy.

Hodnocení indikátoru vybavení bytů ústředním nebo etážovým topením: -2 méně než 75 % -1 75,0 - 77,9 % 0 78,0 - 81,9 % 1 82,0 - 84,9 % 2 85 a více %

120

Hodnocení indikátoru podílu bytů postavených do roku 1919: -2 25 a více % -1 20,0 - 24,9 % 0 15,0 - 19,9 % 1 10,0 - 14,9 % 2 méně než 10 %

Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení indikátoru vybavení bytů ústředním nebo etážovým topením a indikátoru podílu bytů podle období výstavby v roce 2011 Ústřední nebo Byty postavené Hodnocení Hodnocení Obec etážové topení do roku 1919 indikátoru indikátoru (%) (%) Bohdalice-Pavlovice 79,1 0 15,6 0 Dětkovice 75,3 -1 22,5 -1 Drnovice 87,8 2 10,0 1 Drysice 79,1 0 22,0 -1 Habrovany 83,3 1 21,1 -1 Hlubočany 76,7 -1 24,0 -1 Hoštice-Heroltice 82,3 1 15,6 0 Hvězdlice 68,2 -2 15,9 0 Ivanovice na Hané 81,8 0 11,5 1 Ježkovice 81,0 0 28,1 -2 Komořany 83,1 1 11,7 1 Kozlany 80,2 0 10,3 1 Krásensko 89,9 2 6,1 2 Křižanovice u Vyškova 78,8 0 23,1 -1 Kučerov 79,5 0 30,1 -2 Luleč 81,6 0 16,7 0 Lysovice 78,8 0 21,2 -1 Medlovice 76,6 -1 7,5 2 Moravské Málkovice 82,2 1 7,9 2 Nemojany 77,6 -1 16,1 0 Nové Sady 74,5 -2 23,4 -1 Olšany 80,5 0 13,0 1 Orlovice 71,9 -2 26,3 -2 Podbřežice 75,3 -1 15,6 0 Podivice 88,3 2 11,7 1 Podomí 87,8 2 12,9 1 Prusy-Boškůvky 80,8 0 20,6 -1 Pustiměř 83,5 1 16,9 0 Račice-Pístovice 76,9 -1 18,8 0 Radslavice 81,3 0 24,6 -1 Rostěnice-Zvonovice 71,4 -2 20,0 -1 Rousínov 83,7 1 12,6 1 Ruprechtov 79,7 0 10,7 1 Rybníček 76,9 -1 9,9 2 Studnice 74,1 -2 30,3 -2 Švábenice 72,3 -2 11,3 1 Topolany 65,1 -2 28,4 -2 Tučapy 75,6 -1 20,5 -1 Vážany 72,8 -2 26,5 -2 Vyškov 87,8 2 5,9 2 Zelená Hora 77,0 -1 17,6 0

121

SO ORP Vyškov 83,9 1 11,1 1 Kraj 81,8 - 10,6 - ČR 81,7 - 11,2 - Zdroj: Sčítání lidu domů a bytů 2011 – okres Vyškov, ČSÚ; vlastní výpočty

Hodnocení indikátoru obytné plochy na obyvatele: -2 méně než 18 m2/obyv. -1 18,0 - 19,4 m2/ obyv. 0 19,5 - 20,4 m2/ obyv. 1 20,5 - 21,4 m2/ obyv. 2 21,5 a více m2/ obyv.

Hodnocení indikátoru průměrného ročního počtu dokončených bytů (na 1000 obyvatel středního stavu): -2 méně než 1,2 -1 1,2 - 1,4 0 1,5 - 2,1 1 2,2 - 3,1 2 3,2 a více

Tabulka č. 3.4.4: Hodnocení velikosti obytné plochy bytů v roce 2011 a bytové výstavby v letech 2001 - 2011 Průměrný Obytná plocha Hodnocení roční počet Hodnocení Obec na obyvatele indikátoru dokončených indikátoru (m2/obyv.) bytů Bohdalice-Pavlovice 17,4 -2 1,1 -2 Dětkovice 19,9 0 0,6 -2 Drnovice 20,8 1 3,2 2 Drysice 20,4 0 0,5 -2 Habrovany 17,9 -2 2,8 1 Hlubočany 20,8 1 2,1 0 Hoštice-Heroltice 20,0 0 2,0 0 Hvězdlice 15,0 -2 1,4 -1 Ivanovice na Hané 19,2 -1 1,4 -1 Ježkovice 19,4 -1 1,5 0 Komořany 19,8 0 2,4 1 Kozlany 21,0 1 2,7 1 Krásensko 21,5 2 0,7 -2 Křižanovice u Vyškova 21,2 1 1,0 -2 Kučerov 15,8 -2 1,5 0 Luleč 20,9 1 9,4 2 Lysovice 21,0 1 1,1 -1 Medlovice 19,1 -1 1,3 -1 Moravské Málkovice 20,1 0 1,8 0 Nemojany 22,0 2 5,0 2 Nové Sady 19,5 0 1,4 -1 Olšany 21,8 2 4,7 2 Orlovice 19,8 0 1,4 -1 Podbřežice 17,9 -2 0,6 -2 Podivice 18,0 -1 2,2 1 Podomí 20,5 1 1,0 -2 Prusy-Boškůvky 21,9 2 1,7 0

122

Průměrný Obytná plocha Hodnocení roční počet Hodnocení Obec na obyvatele indikátoru dokončených indikátoru (m2/obyv.) bytů Pustiměř 20,2 0 3,7 2 Račice-Pístovice 19,8 0 3,0 1 Radslavice 20,3 0 1,4 -1 Rostěnice-Zvonovice 18,5 -1 3,1 1 Rousínov 19,2 -1 5,4 2 Ruprechtov 20,8 1 4,0 2 Rybníček 16,3 -2 0,5 -2 Studnice 18,7 -1 2,9 1 Švábenice 19,3 -1 2,7 1 Topolany 18,9 -1 1,9 0 Tučapy 19,5 0 2,0 0 Vážany 22,2 2 1,3 -1 Vyškov 16,9 -2 3,0 1 Zelená Hora 20,4 0 9,7 2 ORP Vyškov 18,4 -1 3,0 1 Kraj 18,5 - 3,4 - ČR 18,6 - 3,0 - Zdroj: Sčítání lidu domů a bytů 2011 – okres Vyškov, ČSÚ, 2003; vlastní výpočty Databáze „Bytová výstavba 2001-2011“, ČSÚ, 2012; vlastní výpočty

123

3.4.5 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Mírně nadprůměrná vybavenost trvale Dvě pětiny obcí mají více než čtvrtinu bytů obydlených bytů ústředním nebo etážovým postavených před rokem 1919. topením. Rozvíjející se oblasti z hlediska bytové výstavby Malá obytná plocha bytů, pátá nejmenší a kvality bytového fondu - oblast mezi Vyškovem v Jihomoravském kraji. a Rousínovem a zázemí Vyškova. Dekoncentrační procesy obyvatelstva Brna a Pouze průměrná intenzita bytové výstavby přes Vyškova vedou k bytové výstavbě v nejbližším příznivé faktory (dopravní dostupnost a zázemí. obslužnost, atraktivní krajina, blízká poloha města Brna). Projekty výstavby bytových domů ve městech Vojenský újezd Březina omezující bytovou správního obvodu-Vyškově a Rousínově. výstavbu, potažmo celkový rozvoj některých obcí. Dobrá dopravní dostupnost a obslužnost a atraktivní krajina zvyšující přitažlivost oblasti. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití evropských i národních dotací a Snižování kapacity volných ploch k zástavbě a programů rozvoje k obnově, revitalizaci a nevyužití území Vojenského újezdu Březina regeneraci bytového fondu. může vést k poklesu zájmu o bydlení v regionu a tím i ke snižování intenzity výstavby. Spolupráce s Vojenským újezdem Březina U některých periferně situovaných obcí hrozí vedoucí k vyčlenění ploch pro bytovou výstavbu nárůst významnosti obytné funkce na úkor a rozvoji obcí v jeho blízkosti. pracovní a jiných funkcí – sídla pouze pro „přenocování“, obyvatelé za prací dojíždějí do Brna nebo Vyškova. Maximální využití atraktivity území pro příchod Snížení atraktivity bydlení na Vyškovsku (starší obyvatelstva v rámci dekoncentračních procesů bytový fond, malá velikost obytné plochy, menší - okresní město s dobrou dopravní dostupností a bytová výstavba) v důsledku většího rozvoje kvalitním zázemím => přilákání developerů pro ostatních oblastí Jihomoravského kraje. rozsáhlejší projekty. Koncentrovaná a intenzivní výstavba domů vyššího standardu může vést ke vzniku uzavřených komunit – bez prolnutí s domácím prostředím obce a tedy bez významnějšího přínosu pro obec.

3.4.6 Problémy k řešení

 Revitalizace staršího bytového fondu (malometrážní byty) především ve Vyškově a Rousínově.  Zjištění poptávky a identifikace potenciálních lokalit určených pro výstavbu rodinných domů vyššího standardu – vymezení lokalit s již realizovanou výstavbou tohoto typu, koncepce politiky výstavby v souladu s těmito zjištěními.  Vytvoření vhodných podmínek pro přilákání výstavby obyvatel středních vrstev. Zasíťování vhodných stavebních parcel povede k nárůstu individuální výstavby.

124

3.5 PŘÍRODA A KRAJINA

3.5.1 Indikátory

Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy chráněných území, do něhož se započítávají plochy zvláště chráněných území (viz kapitola Chráněná území).

Hodnocení indikátoru podíl plochy ZCHÚ: -2 méně než 8 % nízký podíl -1 8 – 13,9 % podprůměrný podíl 0 14-17,9 % průměrný podíl 1 18-22 % nadprůměrný podíl 2 více než 22 % vysoký podíl

Druhý indikátor se vztahuje k výše uvedenému koeficientu ekologické stability (viz kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru je provedeno vlastní škálou.

125

Hodnocení indikátoru KES: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní

Tabulka č. 3.5.1: Hodnocení indikátorů plochy zvláště chráněných území a ekologické stability Podíl plochy Hodnocení Hodnocení Obec ZCHÚ KES indikátoru indikátoru (%) Bohdalice-Pavlovice 3,1 -2 0,51 -1 Dětkovice 0,0 -2 0,25 -2 Drnovice 0,0 -2 0,75 -1 Drysice 0,0 -2 0,10 -2 Habrovany 0,4 -2 0,19 -2 Hlubočany 0,0 -2 0,18 -2 Hoštice-Heroltice 0,0 -2 0,05 -2 Hvězdlice 0,0 -2 0,53 -1 Ivanovice na Hané 0,0 -2 0,06 -2 Ježkovice 0,0 -2 3,32 1 Komořany 0,7 -2 0,14 -2 Kozlany 0,0 -2 0,14 -2 Krásensko 0,5 -2 1,21 0 Křižanovice u Vyškova 0,0 -2 0,03 -2 Kučerov 0,0 -2 0,07 -2 Luleč 0,0 -2 0,86 -1 Lysovice 0,0 -2 0,12 -2 Medlovice 0,1 -2 0,09 -2 Moravské Málkovice 0,1 -2 0,09 -2 Nemojany 0,0 -2 0,78 -1 Nové Sady 0,7 -2 1,22 0 Olšany 0,0 -2 11,55 2 Orlovice 0,0 -2 1,34 0 Podbřežice 0,0 -2 0,06 -2 Podivice 0,0 -2 0,16 -2 Podomí 0,0 -2 3,22 1 Prusy-Boškůvky 0,4 -2 0,09 -2 Pustiměř 0,5 -2 0,11 -2 Račice-Pístovice 0,0 -2 3,46 1 Radslavice 0,0 -2 0,19 -2 Rostěnice-Zvonovice 0,0 -2 0,05 -2 Rousínov 0,0 -2 0,13 -2 Ruprechtov 0,0 -2 2,14 0 Rybníček 0,0 -2 0,05 -2

126

Podíl plochy Hodnocení Hodnocení Obec ZCHÚ KES indikátoru indikátoru (%) Studnice 0,0 -2 0,45 -1 Švábenice 0,0 -2 0,74 -1 Topolany 0,0 -2 0,07 -2 Tučapy 0,0 -2 0,07 -2 Vážany 1,5 -2 0,08 -2 Vyškov 0,3 -2 0,48 -1 Zelená Hora 0,0 -2 0,14 -2 SO ORP Vyškov 0,1 -2 0,93 0

Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Vyškov jeví jako území s nízkým zastoupením chráněných území. Je to způsobeno mimo jiné absencí všech velkoplošných chráněných území. Plošně největší je přírodní rezervace Ve žlebcách, která leží celá v obci Bohdalice-Pavlovice, v jižní části SO ORP a tvoří 3,1 % rozlohy obce. Další je blízká přírodní památka Pahorek v obci Vážany, která rozlohou zaujímá 1,5 % rozlohy obce. V 19 obcích SO ORP se nenachází žádné zvláště chráněné území přírody. Mezi obce s výrazně nízkým KES (hodota indikátoru -2 a -1) patří Dětkovice, Drysice, Habrovany, Hlubočany, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Kozlany, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Lysovice, Medlovice, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Radslavice, Hostěnice-Zvonovice, Rousínov, Rybníček, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, Bohdalice-Pavlovice, Drnovice, Hvězdlice, Luleč, Nemojany, Studnice, Švábenice a Vyškov. Mezi území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) patří obce Krásensko, Nové Sady, Orlovice a Ruprechtov. Mezi území stabilní (hodnota indikátoru 1) patří obce Ježkovice, Podomí a Račice-Pístovice. V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Olšany. Je zde malý podíl zemědělské půdy (8,4 %) a vysoký podíl lesů (88,4 %).

3.5.2 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Většina obcí spadá do území ekologicky mírně Velmi nízké zastoupení chráněných ploch. stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické Nepatrný podíl zvláště chráněných území se stability považovat rozvoj území za udržitelný. nachází v katastru 11 obcí.

Dobré pokrytí SO ORP prvky ÚSES. Nízký koeficient ekologické stability v 25 obcích SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a především liniovými dopravními stavbami. databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro oblasti zemědělství. realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje pozemkových úprav k zabezpečení trvalého nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro souladu všech přírodních, civilizačních a realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných kulturních hodnot území. opatření.

127

3.5.3 Problémy k řešení

 Přírodní a krajinné hodnoty mohou být ohroženy zejména v následujících oblastech:  Expanze zástavby do volné krajiny.  Fragmentace území liniovými stavbami.  Živelný rozvoj rekreace a turistiky.  Těžba surovin.  Tržní přístupy v zemědělské a lesní výrobě.  Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území.  U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahujících do chráněných územích, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení.  V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod.  Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní.  Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je možno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA.

128

3.6 VODNÍ REŽIM A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

3.6.1 Indikátory

Vodní režim v krajině

Celkem se v SO ORP Vyškov nachází 438 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Vyškov (21 633 ha) činí tyto „nevhodné“ pozemky 2,0 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v 26ti obcích. Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině, snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Opačná situace panuje v obcích Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov, kde se vyskytuje větší množství těchto „rizikových pozemků“ a je potřeba tuto situace řešit návrhem a realizací vhodných opatření.

Hodnocení indikátoru podílu sklonité orné půdy: -2 na území obce se nachází více než 50 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 25 – 50 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 5 – 24,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 4,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy

Stav povrchových a podzemních vod

Na území ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území ORP je identifikováno 33 % délky útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a 49 % délky útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „nerizikový“ z hlediska chemického stavu. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického a místně i kvantitativního stavu podobně jako na většině území České republiky. Na území ORP je identifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „nerizikový“ z hlediska kvantitativního stavu a 53 % plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „nerizikový“ z hlediska chemického stavu.

Hodnocení území jednotlivých obcí v rámci ORP (subjektivně): -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový

Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je přijatelný na území obcí Podivice, Račice-Pístovice a Ruprechtov, částečně přijatelný stav je na území obcí Ježkovice, Krásensko, Nové sady, Studnice a Zelená Hora. Nepřijatelný stav je na území většiny obcí ORP, zejména pak na území obcí Ivanovice na Hané a Kozlany.

Tabulka č. 3.6.1: Hodnocení indikátorů podílu sklonité orné půdy a stavu povrchových a podzemních vod Plocha sklonité orné půdy Hodnocení indikátoru stavu Obec hodnoty hodnocení povrchových a (ha) indikátoru podzemních vod Bohdalice-Pavlovice 15,39 0 -1

129

Plocha sklonité orné půdy Hodnocení indikátoru stavu Obec hodnoty hodnocení povrchových a (ha) indikátoru podzemních vod Dětkovice 0,00 2 -1 Drnovice 2,51 1 -1 Drysice 31,36 -1 0 Habrovany 1,69 1 -1 Hlubočany 0,00 2 -1 Hoštice-Heroltice 0,00 2 -1 Hvězdlice 80,41 -2 0 Ivanovice na Hané 0,00 2 -2 Ježkovice 0,00 2 1 Komořany 0,00 2 0 Kozlany 2,31 1 -2 Krásensko 0,00 2 1 Křižanovice u Vyškova 0,00 2 -1 Kučerov 8,53 0 -1 Luleč 0,00 2 -1 Lysovice 0,00 2 -1 Medlovice 0,91 2 -1 Moravské Málkovice 8,49 0 -1 Nemojany 0,00 2 0 Nové sady 0,00 2 1 Olšany 16,65 0 0 Orlovice 71,79 -2 -1 Podbřežice 0,00 2 0 Podivice 3,50 1 2 Podomí 0,00 2 0 Prusy-Boškůvky 15,42 0 -1 Pustiměř 0,59 2 0 Račice-Pístovice 5,67 0 2 Radslavice 12,73 0 -1 Rostěnice-Zvonovice 0,00 2 -1 Rousínov 51,01 -2 -1 Ruprechtov 0,00 2 2 Rybníček 0,00 2 -1 Studnice 0,24 2 1 Švábenice 91,44 -2 -1 Topolany 0,00 2 -1 Tučapy 0,00 2 0 Vážany 0,00 2 -1 Vyškov 17,21 0 -1 Zelená Hora 0,00 2 1

130

Obrázek č. 3.6.1: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: Data ÚAP, 2020

131

3.6.2 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nerizikový kvantitativní stav 99 % plochy útvarů Nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod a nerizikový chemický stav 53 % povrchových vod z hlediska chemického a plochy útvarů podzemních vod. ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického a místně i kvantitativního stavu. Nerizikový chemický stav 49 % délky útvarů Nepřijatelný stav z hlediska zněčištění vod je povrchových tekoucích vod a nerizikový zejména na území obcí Ivanovice na Hané a ekologický stav/ekologický potenciál pro 33 % Kozlany délky útvarů povrchových tekoucích vod. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině eroze na minimum v územích s nulovým výskytem v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých sklonité orné půdy ve 22 obcích. pozemcích – velké množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obce Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. možnému znečištění. Realizace komplexního systému Nárůst návalového množství dešťových vod protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i v často poddimenzovaných kanalizačních na tocích k ochraně zastavěného území obcí. soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU Staré ekologické zátěže (skládky), které mohou pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování mít negativní vliv na kvalitu vody. pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodržování zásad správné zemědělské praxe Špičkování vodních elektráren a příčné pro snížení obsahu dusičnanů a dalších překážky ve vodních tocích. znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité sklonité orné půdy). orné půdy – především na území obce Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov.

3.6.3 Problémy k řešení v rámci územního plánování

 V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž, ...).

 V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku).  Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání.  Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

132

Horninové prostředí a geologie

3.6.4 Indikátory

Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen „podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí“. Výskyt poddolovaných a sesuvných území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Celkově tato území nehrají v rámci SO ORP významnější roli, pouze na území obce Rousínov se vyskytuje větší množství evidovaných sesuvných území.

Hodnocení indikátoru podílu poddolovaných a sesuvných území na celkové výměře území obce: -2 nad 5 % plochy obce -1 3 – 5 % plochy obce 0 1 – 2,99 % plochy obce 1 0 – 0,99 % plochy obce 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území

Tabulka č. 3.6.2: Hodnocení podílu poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Vyškov Plocha Pod- Plocha Plocha Podíl Výměra Sesuvné poddalo- dolované sesuvného poddolované plochy Hodnocení Obec obce území - vaného území - území a sesuvné obce indikátoru (ha) bodové území bodové (ha) (ha) (%) (ha) Bohdalice- 889 0 0 0 0 0 0,0 2 Pavlovice Dětkovice 495 0 0 0 0 0 0,0 2 Drnovice 1202 0 0 0 0,98 0,98 0,1 1 Drysice 791 0 0 0 0 0 0,0 2

Habrovany 550 0 0 0 0 0 0,0 2 Hlubočany 802 0 0 0 0 0 0,0 2 Hoštice- 727 0 0 0 0 0 0,0 2 Heroltice Hvězdlice 1136 0 1 0 11,75 11,75 1,0 0 Ivanovice 2148 0 0 0 0 0 0,0 2 na Hané Ježkovice 1170 0 0 0 0 0 0,0 2 Komořany 586 0 0 0 4 4 0,7 1 Kozlany 761 0 0 0 0 0 0,0 2 Krásensko 845 0 0 0 0 0 0,0 2 Křižanovice 247 0 0 0 0 0 0,0 2 u Vyškova Kučerov 868 0 0 0 0 0 0,0 2 Luleč 1082 1 1 0 2,42 2,42 0,2 1 Lysovice 532 0 0 0 0 0 0,0 2 Medlovice 359 0 4 0 0 0 0,0 2 Moravské 364 0 0 0 1,53 1,53 0,4 1 Málkovice Nemojany 609 0 0 0 0 0 0,0 2

133

Plocha Pod- Plocha Plocha Podíl Výměra Sesuvné poddalo- dolované sesuvného poddolované plochy Hodnocení Obec obce území - vaného území - území a sesuvné obce indikátoru (ha) bodové území bodové (ha) (ha) (%) (ha) Nové Sady 240 0 0 0 0 0 0,0 2 Olšany 1860 0 0 0 0 0 0,0 2 Orlovice 1448 0 1 0 13,86 13,86 1,0 0 Podbřežice 353 0 0 0 0 0 0,0 2 Podivice 227 0 0 0 0 0 0,0 2 Podomí 548 0 0 0 0 0 0,0 2 Prusy- 746 0 0 0 0 0 0,0 2 Boškůvky Pustiměř 1245 0 0 0 0 0 0,0 2 Račice- 1882 0 0 0 0 0 0,0 2 Pístovice Radslavice 434 0 0 0 0 0 0,0 2 Rostěnice- 758 0 0 0 0 0 0,0 2 Zvonovice Rousínov 2303 0 6 0 102,77 102,77 4,5 -1 Ruprechtov 1147 0 0 0 0 0 0,0 2 Rybníček 209 0 0 0 0 0 0,0 2 Studnice 633 0 0 0 0 0 0,0 2 Švábenice 1942 0 0 0 0 0 0,0 2 Topolany 447 0 0 0 0 0 0,0 2 Tučapy 525 0 1 0 1,02 1,02 0,2 1 Vážany 541 0 0 0 0 0 0,0 2 Vyškov 5064 0 0 0 11,11 11,11 0,2 1 Zelená 294 0 0 0 0 0 0,0 2 Hora SO ORP 39010 1 14 0 149,44 149,44 0,2 1 Vyškov Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2020, ČSÚ

134

3.6.5 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Výskyt ložisek nerostných surovin pro stavební Vyšší míra výskytu sesuvných území kámen a cihlářskou surovinu – pokrytí spotřeby v katastrálním území Rousínova, kterým může být z místních zdrojů. omezen rozvoj obcí. Minimální výskyt poddolovaných území a ne příliš významný výskyt sesuvných území – nedochází k omezení pro výstavbu. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití místních dosud nevyužívaných ložisek Lokalizace aktivit do oblastí s výskytem sesuvů nerostných surovin. může znamenat riziko. Využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně...

3.6.6 Problémy k řešení

 Přesná lokalizace sesuvných a poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území  Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu  Zajištění ochrany ložisek nerostných surovin

135

3.7 KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

3.7.1 Indikátory

3.7.1.1 Indikátory stavu kvality ovzduší

Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory

 HP1 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí,  HP2 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Hodnocení indikátoru kvality ovzduší: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena. 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně. 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru.

Tabulka č. 3.7.1: Souhrnné hodnocení indikátorů kvality ovzduší v roce 2020. Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro Obec ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a Hodnocení indikátoru vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Bohdalice-Pavlovice 2 1 -1 Dětkovice 2 1 -1 Drnovice 3 1 -2 Drysice 2 2 -2 Habrovany 3 1 -2 Hlubočany 2 1 -1 Hoštice-Heroltice 2 1 -1 Hvězdlice 2 1 -1 Ivanovice na Hané 3 1 -2 Ježkovice 1 1 1 Komořany 3 2 -2 Kozlany 2 1 -1

136

Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro Obec Hodnocení indikátoru ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu Krásensko 1 1 1 Křižanovice u Vyškova 3 2 -2 Kučerov 2 1 -1 Luleč 2 2 -2 Lysovice 2 1 -1 Medlovice 2 1 -1 Moravské Málkovice 3 1 -2 Nemojany 2 2 -2 Nové Sady 1 1 1 Olšany 1 1 1 Orlovice 2 1 -1 Podbřežice 2 2 -2 Podivice 1 1 1 Podomí 1 1 1 Prusy-Boškůvky 2 1 -1 Pustiměř 3 2 -2 Račice-Pístovice 1 1 1 Radslavice 2 1 -1 Rostěnice-Zvonovice 2 2 -2 Rousínov 3 2 -2 Ruprechtov 1 1 1 Rybníček 2 1 -1 Studnice 1 1 1 Švábenice 3 1 -2 Topolany 3 2 -2 Tučapy 2 2 -2 Vážany 2 1 -1 Vyškov 3 2 -2 Zelená Hora 1 1 1 Zdroj dat: ČHMÚ, 2020

3.7.1.2 Indikátory stavu odpadového hospodářství

Jedním z indikátorů, které charakterizují stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Indikátory pro odpadové hospodářství byly tedy zvoleny následující:

 Průměrná produkce komunálního odpadu – kg/osoba.rok-1.  Míra separace komunálního odpadu - %.

137

 Podíl množství BRKO ukládaného na skládky oproti množství ukládaného na skládky v roce 1995 - dosažení zákonem požadované hodnoty podílu BRKO v daném roce oproti roku 1995 – % (jedná se pouze o orientační indikátor pro celý SO ORP).

Hodnocení indikátorů je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os/rok.

Hodnocení indikátoru průměrné produkce komunálního odpadu: -2 nad 430 kg/os. rok-1 -1 370-429,9 kg/os. rok-1 0 310-369,9 kg/os. rok-1 1 250-309,9 kg/os. rok-1 2 pod 250 kg/os. rok-1

Požadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla tedy použita míra separace, jež je vyhodnocena na níže uvedené škále.

Hodnocení indikátoru míry separace komunálního odpadu: -2 0 – 4,99 % míra separace -1 5 – 9,99 % míra separace 0 10 – 24,99 % míra separace 1 25 – 49,99 % míra separace 2 50% míra separace a vyšší

Současný stav indikátorů vyjádřený pomocí prvních dvou indikátorů je zachycen v následující tabulce:

Tabulka č. 3.7.2: Hodnocení indikátorů průměrné produkce a míry separace odpadu Počet Množství KO Hodnocení Míra separace Hodnocení SO ORP Kg/os.rok obyvatel (t) indikátoru (%) indikátoru Vyškov 50353 19599,2 389,23 -1 24,37 0 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství - ISOH,2020 – www.isoh.vuv.cz , ČSÚ, 2020

Zjištěná hodnota průměrné produkce komunálního odpadu v SO ORP Vyškov byla v roce 2020 389,23 kg/os/rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je přibližně stejná jako je průměr ČR. Úroveň produkce KO zatím nesplňuje požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého SO ORP přibližně 24,37 %, je tedy významně vyšší než na většině území ČR, avšak je nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. vyplývá také požadavek na snížení míry biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. V roce 2020 by požadovaná úroveň biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky měla dosáhnout 112 kg/os.rok. Z tohoto důvodu byl proveden pouze orientační odhad současné produkce bioodpadu – byla použita metodika Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO). Z tohoto hrubého odhadu vyplývá, že přibližné množství bioodpadu ukládaného v SO ORP Vyškov na skládky bylo v roce 2020 cca o 56 % vyšší, než udává požadavek zákona. (Odhad množství je nutno chápat pouze orientačně).

138

3.7.2 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY V roce 2020 nebyly překročeny hodnoty 24h Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se imisního limitu pro SO2, ročního imisního zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen, lidského zdraví vzhledem k překročeným stanovené na ochranu lidského zdraví. imisním limitům pro PM10 (36 % území), ozonu (100% území) a BaP (6 % území). Míra separace KO odpadu je nadprůměrná a v Na celém území byl v roce 2020 překročen cílový regionu je celá řada zařízení na zpracování imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace odpadu. pro přízemní ozon (AOT40) a na 5 % území imisní limit pro NOx. Separace komunálního odpadu nesplňuje požadavky Strategie udržitelného rozvoje ČR. Několik lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využívání nejlepších dostupných technologií Zvyšování intenzity dopravy může vést ke v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné zvýšení emisní a hlukové zátěže ve městech, uplatňování zásad správné zemědělské praxe obcích a v blízkosti významných dopravních v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů komunikací (D1 a D46). energie. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace Omezení využití území vlivem neřešení a odstranění černých skládek (zamezení problematiky starých ekologických zátěží. opětovnému vzniku).

3.7.3 Problémy k řešení

 V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování.  Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury.  Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami.  Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti.  Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno v místech s nízkým radonovým indexem z geologického podloží. Pokud jsou plochy pro bydlení vymezeny v místech s vysokým indexem, věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení před pronikáním radonu z podloží na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích.  Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.  Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu.  V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky.

139

3.8 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

3.8.1 Indikátory

Změna výměry zemědělské půdy v čase (2001 – 2020) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001 (31.12) a 2008 (30.6.2020). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP.

Tabulka č. 3.8.1: Nastavení indikátoru pro ZPF Rozloha zeměd. Rozloha zeměd. Úbytek půdy půdy Oblast zeměd. půdy k 31.12.2001 k 30.6.2008 (%) (ha) (ha) ČR2 4 277 435 4 249 182 -0,7 SO ORP Vyškov 24 940,2 24 483 -1,8 Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2001, 2020

Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy 3,9 % a více -1 úbytek půdy 2,9 – 3,8 % 0 úbytek půdy 0,8 – 2,8 % 1 úbytek půdy 0 – 0,7 % 2 nárůst výměry půdy

Lesnatost Pro pozemky určené k plnění funkcí lesa byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost představuje podíl plochy lesa (PUPFL)v obci k celkové výměře dané obce Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP Vyškov , celého jihomoravského kraje a lesnatostí ČR.

Tabulka č. 3.8.2: Nastavení indikátoru pro PUPFL Rozloha celkem Rozloha lesa Lesnatost Oblast (ha) (ha) (%) ČR 7886700 2651206 33,6 JM kraj 719600 201418 28,0 SO ORP Vyškov 38862,1 8038,3 20,7 Zdroj: Podklady pro ÚAP, ČSÚ 2008

Hodnocení indikátoru lesnatost: -2 lesnatost méně než 8 % -1 lesnatost 8 - 14,9 % 0 lesnatost 15 - 24,9 % 1 lesnatost 25 - 34,9 % 2 lesnatost 35 % a více

2 Je provedeno pouze porovnání s ukazatelem za celou ČR, neboť ukazatele za kraj jsou ovlivněny změnou hranic Jihomoravského kraje z 1. 1. 2005 a 1.1.2020.

140

Tabulka č. 3.8.3: Hodnocení indikátoru změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2020 a indikátoru lesnatosti Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Změna Změna Celková Celková Obec výměry výměry Hodnocení rozloha výměra Lesnatost Hodnocení ZP ZP indikátoru obce lesa (%) indikátoru (ha) (%) (ha) (ha) Bohdalice- -13,5 -2,5 0 889 167,5 18,8 0 Pavlovice Dětkovice -0,1 -0,03 1 494,8 72,1 14,6 -1 Drnovice -3,5 -0,5 1 1201,6 462,5 38,5 2 Drysice -0,3 -0,05 1 791,4 19,4 2,5 -2 Habrovany -1,2 -0,3 1 550,5 36,4 6,6 -2 Hlubočany -41 -6,1 -2 802,3 0,4 0 -2 Hoštice-Heroltice -24,1 -3,7 -1 726,9 1 0,1 -2 Hvězdlice -1,9 -0,3 1 1136,4 344,4 30,3 1 Ivanovice na -63,5 -3,3 -1 2148,3 8,1 0,4 -2 JežkoviceHané 0,1 0,05 2 1170,2 598,9 51,2 2 Komořany -34,2 -7 -2 586 25 4,3 -2 Kozlany -46,2 -7,4 -2 761,5 21,8 2,9 -2 Krásensko -5,5 -1,6 0 726,9 1,9 0,3 -2 Křižanovice u 0,1 0,03 2 246,9 0,7 0,3 -2 KučerovVyškova -22,7 -2,9 -1 868,2 35,7 4,1 -2 Luleč -0,5 -0,1 1 1082 436,9 40,4 2 Lysovice -25,4 -5,4 -2 532,1 15,4 2,9 -2 Medlovice -9,7 -2,9 -1 359,3 4,9 1,4 -2 Moravské -2,8 -0,9 0 364,3 1,3 0,4 -2 NemojanyMálkovice -0,5 -0,2 1 608,9 210 34,5 1 Nové Sady -1,2 -0,5 1 240,2 3,9 1,6 -2 Olšany -0,9 -0,6 1 1859,9 1654,2 88,9 2 Orlovice 0,1 0,01 2 1447,6 687,2 47,5 2 Podbřežice -0,2 -0,1 1 352,6 0,8 0,2 -2 Podivice 0,4 0,2 2 227,2 1,3 0,6 -2 Podomí -1 -0,8 0 547,8 1,4 0,2 -2 Prusy-Boškůvky -23,4 -3,4 -1 746,5 6,2 0,8 -2 Pustiměř -0,8 -0,1 1 1245 34,3 2,8 -2 Račice-Pístovice -3,5 -0,7 1 1882,3 1269,3 67,4 2 Radslavice 0,1 0,03 2 433,6 11,5 2,6 -2 Rostěnice- -0,2 -0,02 1 757,9 11,3 1,5 -2 Zvonovice Rousínov -16,1 -0,9 0 2303 109,2 4,7 -2 Ruprechtov -0,1 -0,03 1 1147 690,2 60,2 2 Rybníček -10,5 -5,4 -2 209,1 0,6 0,3 -2 Studnice -0,3 -0,1 1 632,9 0,9 0,1 -2 Švábenice -1 -0,1 1 1941,7 774,2 39,9 2 Topolany -35,6 -8,6 -2 447,2 1,3 0,3 -2 Tučapy 0 0 1 525,1 0,5 0,1 -2 Vážany -0,2 -0,04 1 540,8 3,6 0,7 -2 Vyškov -66,1 -2,3 0 5063,7 312,2 6,2 -2 Zelená Hora -0,4 -0,2 1 294 0,2 0,1 -2

141

Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Změna Změna Celková Celková Obec výměry výměry Hodnocení rozloha výměra Lesnatost Hodnocení ZP ZP indikátoru obce lesa (%) indikátoru (ha) (%) (ha) (ha) SO ORP Vyškov -457,2 -1,8 0 38892,1 8038,3 20,7 0 Zdroj: Zdroj: ČSÚ, podklady pro ÚAP – jev č. 37,38,39

Z tabulek je zřejmé, že ve sledovaném období došlo k úbytku zemědělské půdy v rámci ČR i SO ORP Vyškov. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. Ve SO ORP Vyškov je úbytek ZPF výrazně vyšší než je průměr České republiky. Jak již bylo uvedeno, území SO ORP Vyškov je z hlediska lesnatosti značně rozdílné, převažují obce s velmi nízkou lesnatostí.

3.8.2 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nadprůměrný podíl orné půdy v rámci SO ORP. Významný úbytek zemědělské půdy zejména v obcích Topolany, Kozlany, Komořany a Hlubočany, Rybníček a Lysovice. Významný podíl půd zařazených do I. a II. třídy Nízký podíl trvalých travních porostů (4,7 %). ochrany, zejména ve střední a jižní části SO ORP. Nejvyšší podíl jejich výměry na celkové zemědělské půdě mají obce Rostěnice-Zvonovice, Křižanov u Vyškova, Lysovice a Pustiměř. V jihovýchodní části území v obcích Dětkovice, Nerovnoměrné rozdělení lesů, velké rozdíly Švábenice, Moravské Málkovice, Orlovice, v lesnatosti mezi jednotlivými obcemi. Bohdalice-Pavlovice, jsou lesy s nejlépe zachovaných dřevinným složením, nacházejí se zde vysoce produkční stanoviště. Obce s vysokým podílem lesa (Ježkovice, Luleč, Velký podíl obcí s lesnatostí pod 1% (Krásensko, Nemojany, Drnovice, Olšany, Račice-Pístovice, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Ruprechtov, Švábenice) Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora) PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Pokračující zábor zemědělské půdy. Zvyšování mimoprodukčních funkcí lesa, zejména Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity půdoochranné, na svazích a v jižní části území. hospodaření. Obnova stávajících větrolamů. Konflikty mezi lesními hospodáři a myslivci v oblastech s intenzivním chovem zvěře. Zvýšit podíl lesa zejména v obcích, kde je velmi V některých obcí může vysoká lesnatost způsobit nízká lesnatost (např. Krásensko, Křižanovice u ekonomickou závislost na lese (Ježkovice, Olšany, Vyškova, Moravské Málkovice, Podbřežice, Račice-Pístovice, Ruprechtov), také lesní kalamity Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Rybníček, mají větší vliv na ekologickou stabilitu v oblastech Studnice, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, s velmi vysokou lesnatostí. Kozlany, Kučerov, Medlovice, Nové Sady, Pustiměř, Radslavice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Vyškov ) Zalesňování nevyužívané zemědělské půdy.

142

3.8.3 Problémy k řešení

 Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou.  Je vhodné využívat především stávající plochy, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu, a rovněž navracet půdu po rekultivacích zpět do ZPF.  Zvyšování mimoprodukčních funkcí lesa, zejména půdoochranné, na svazích a v jižní části území.  Obnova stávajících větrolamů, podpora vysazováním dalších vhodných dřevin.  V obcích s nízkou lesnatostí (Hlubočany, Ivanovice na Hané, Hoštice-Heroltice, Topolany, Prusy– Boškůvky a další), zvýšit podíl lesa, zejména výsadbou remízků, popřípadě využít obecní cesty k osázení liniovou zelení, využít neobhospodařované zemědělské plochy. Avšak není vhodné zvyšovat podíl lesa za každou cenu, aby nedošlo ke změně historického charakteru krajiny.

143

3.9 OBČANSKÁ VYBAVENOST VČETNĚ JEJÍ DOSTUPNOSTI A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

Veřejná vybavenost, služby Veřejná vybavenost obcí v rámci SO ORP Kyjov je v rozhodujících oblastech (školství, zdravotnictví, sociální péče) ve většině případů v porovnání s celým Jihomoravským krajem nadprůměrná. Mateřská škola se nachází v 32 obcích ze 42, základní škola je ve 27 obcích. MŠ i ZŠ chybí v obcích Dražůvky, Hýsly, Kelčany, Labuty, Ostrovánky, Skalka, Stavěšice, Syrovín, Věteřov, Želetice. Pouze ZŠ chybí dále v obcích Mouchnice, Násedlovice, Těmice, Žádovice. Převážná část veřejného vybavení je soustředěna do centra ORP – do Kyjova a do Bzence, kde se nacházejí i střední školy. V Kyjově je Klvaňovo gymnázium, SOU a SOŠ automobilní, SOŠ zdravotnická a SOU Kyjov. V Bzenci se nachází Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví. V sociální oblasti jsou služby soustředěny do Kyjova, v rámci ORP se nachází 8 domů s pečovatelskou službou, z toho dva v Bzenci a v Kyjově, po jednom v Čeložnici, Svatobořicích‐Mistříně, Vracově a ve Ždánicích. V ostatních sídlech převládá základní vybavenost. Vybavenost nadmístního významu se nachází v krajském městě Brně.

Veřejné vybavení v rámci SO ORP Židlochovice je v rozhodujících oblastech (školství, zdravotnictví, sociální péče) ve většině případů v porovnání s celým JMK průměrná. Převážná část veřejné vybavenosti je soustředěna do centra ORP – Židlochovice, dále do Rajhradu. Obstojná vybavenost je i v obcích Těšany, Měnín a Žabčice a Hrušovany u Brna, v ostatních sídlech převládá základní vybavení. Vybavení nadmístního významu se nachází v krajském městě Brně. Výhledově poroste tlak na vybavenost sociálně – zdravotní, což je dáno zejména stárnutím obyvatel. Veřejné prostranství představují základní strukturu města, základní skladebný prvek, který zajišťuje životaschopnost sídel, vnitřní komunikaci, orientaci, společenský život, relaxaci a další funkce, které jsou pro fungování našich obcí nezbytné. Jsou významným prvkem, který zajišťuje soudržnost obyvatel a jejich identifikaci se sídlem samotným. Veřejná prostranství sídel SO ORP Židlochovice představují zejména komunikace. Důraz je kladen spíše na komfort dopravy a dostatek míst pro parkování vozidel. Pozitivně lze hodnotit jejich úroveň a dostupnost a kvalitu obzvláště v Židlochovicích. Výhledově poroste tlak na vyšší kvalitu veřejných prostorů s využitím pro relaxaci, setkávání apod.

POZITIVA Přiměřené pokrytí zařízeními základního školství - jen 5 obcí nemá ZŠ Dobrá zabezpečenost maloobch. sítí a stravovacími zařízeními Dobrá zabezpečenost službami – banky (Židlochovice a Rajhrad), pošty (v 10 obcích), pojišťovny Dobré zabezpečení veřejnými službami (v centrech na 1000 obyvatel) Dostačující zabezpečenost základní lék.péči - centra nad 1000 obyvatel má ordinaci PL (13 obcí), 10 obcí má ordinaci dětského lékaře v 7 obcích je lékárna Dostupná veřejná správa (Židlochovice, Rajhrad) Většina obcí má kulturní zařízení a všechny obce mají zařízení pro sport Dobrá zabezpečenost území sociální péčí (Blučina, Hrušovany, Medlov, Židlochovice, Žabčice, Nosislav, Rajhrad,) Pečovatelská služba Židlochovice funguje v 7 obcích Dobrá dostupnost středního školství (ORP – 2 stř.školy, Brno) Pouze 3 obce nemají veřejnou knihovnu

NEGATIVA Chybějící ubytovací kapacity 5 obcí (malých) nemá kulturní zařízení Nepořešenost center obcí Nevýhodně řešené veřejné prostory kolem obecních úřad, veřejných budov Nedostatek veřejných prostranství jako míst setkávání a trávení volného času, nevybavenost mobiliářem

144

3.10 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VČETNĚ JEJICH DOSTUPNOSTI

3.10.1 Indikátory

Dopravní infrastruktura

Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do příslušné pověřené obce (Vyškov, Ivanovice n.H., Rousínov) sídla SO ORP (Vyškov) a krajského města (Brno). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Na trase z obce do pověřené obce jsou uvažována i taková spojení u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. Podrobnější specifikace indikátoru je uvedena v kartě jevu „Veřejná doprava“.

Tabulka č. 3.10.1: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Z Do Den -2 -1 0 1 2 X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pověřená obec + méně než 2 2 3 4 5 a více obec sídlo SO ORP nebo X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více krajské město + méně než 1 1 2 3 4 a více pověřená obec nebo sídlo SO ORP nebo X méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více sídlo SO ORP krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více

Tabulka č. 3.10.2: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů/den) Spojení do pověřené obce (Vyškov) ORP (Vyškov) krajského města (Brno) X + X + X + Bohdalice-Pavlovice 21 9 - - 23 12 Drnovice 27 17 - - 28 23 Drysice 19 8 - - 19 8 Hlubočany 21 9 - - 17 10 Hoštice-Heroltice 21 9 - - 17 10 Hvězdlice 11 4 - - 18 5 Ježkovice 14 5 - - 18 10 Kozlany 21 9 - - 25 12 Krásensko 14 6 - - 22 11 Křižanovice u 18 3 - - 16 3 Vyškova Kučerov 17 7 - - 22 10 Luleč 34 11 - - 28 18 Lysovice 9 3 - - 8 2 Nemojany 20 9 - - 24 18 Nové Sady 10 3 - - 9 3 Podivice 12 3 - - 10 3

145

Podomí 13 5 - - 21 10 Prusy-Boškůvky 12 3 - - 11 3 Pustiměř 25 8 - - 23 11 Račice-Pístovice 15 7 - - 22 10 Radslavice 10 3 - - 9 3 Rostěnice- 9 3 - - 8 2 Zvonovice Ruprechtov 13 5 - - 18 10 Studnice 11 7 - - 19 11 Topolany 12 3 - - 11 3 Vážany 12 3 - - 11 3 Vyškov - - - - 44 37 Zelená Hora 8 3 - - 9 3 Spojení do pov. obce ORP (Vyškov) krajského města (Brno) (Ivanovice n.H.) X + X + X + Dětkovice 10 3 14 3 12 3 Ivanovice na Hané - - 27 17 27 17 Medlovice 15 3 14 3 15 3 Moravské 13 3 11 3 11 3 Málkovice Orlovice 13 3 11 3 11 3 Rybníček 10 0 13 3 14 3 Švábenice 10 3 14 3 13 3 Spojení do pov. obce (Rousínov) ORP (Vyškov) krajského města (Brno) X + X + X + Habrovany 19 4 18 3 18 4 Komořany 34 15 33 9 32 15 Olšany 19 4 18 3 18 4 Podbřežice 18 7 18 7 21 12 Rousínov - - 37 21 40 26 Tučapy 32 11 37 15 32 12 X ... běžný pracovní den + ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) - ... nehodnoceno Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2020

Celkové hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více

Tabulka č. 3.10.3: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti obcí Spojení do Nejhor- pov. obce kraj. města Prům. Celková ORP (Vyškov) ší (Vyškov) (Brno) známka známka známka X + X + X + Bohdalice-Pavlovice 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Drnovice 2 2 - - 2 2 2 2,00 2

146

Drysice 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Hlubočany 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Hoštice-Heroltice 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Hvězdlice 2 1 - - 2 2 1 1,75 2 Ježkovice 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Kozlany 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Krásensko 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Křižanovice u 2 0 - - 2 1 0 1,25 1 Vyškova Kučerov 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Luleč 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Lysovice 1 0 - - 2 0 0 0,75 1 Nemojany 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Nové Sady 2 0 - - 2 1 0 1,25 1 Podivice 2 0 - - 2 1 0 1,25 1 Podomí 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Prusy-Boškůvky 2 0 - - 2 1 0 1,25 1 Pustiměř 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Račice-Pístovice 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Radslavice 2 0 - - 2 1 0 1,25 1 Rostěnice- 1 0 - - 2 0 0 0,75 1 Zvonovice Ruprechtov 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Studnice 2 2 - - 2 2 2 2,00 2 Topolany 2 0 - - 2 1 0 1,25 1 Vážany 2 0 - - 2 1 0 1,25 1 Vyškov - - - - 2 2 2 2,00 2 Zelená Hora 1 0 - - 2 1 0 1,00 1 Spojení do Nejhor- pov. obce kraj. města Prům. Celková ORP (Vyškov) ší (Ivanovice n.H.) (Brno) známka známka známka X + X + X + Dětkovice 2 0 2 1 2 1 0 1,33 1 Ivanovice na Hané - - 2 2 2 2 2 2,00 2 Medlovice 2 0 2 1 2 1 0 1,33 1 Moravské 2 0 2 1 2 1 0 1,33 1 Málkovice Orlovice 2 0 2 1 2 1 0 1,33 1 Rybníček 2 -2 2 1 2 1 -2 1,00 1 Švábenice 2 0 2 1 2 1 0 1,33 1 Spojení do Nejhor- pov. obce kraj. města Prům. Celková ORP (Vyškov) ší (Rousínov) (Brno) známka známka známka X + X + X + Habrovany 2 1 2 1 2 2 1 1,67 2 Komořany 2 2 2 2 2 2 2 2,00 2 Olšany 2 1 2 1 2 2 1 1,67 2 Podbřežice 2 2 2 2 2 2 2 2,00 2 Rousínov - - 2 2 2 2 2 2,00 2 Tučapy 2 2 2 2 2 2 2 2,00 2

147

Technická infrastruktura

Kvalitní technická infrastruktura je jednou ze základních podmínek kvalitního bydlení. V rámci územně- analytických podkladů publikuje ČSÚ za každou obec počet obyvatel žijících v trvale obydlených bytech (TOB) napojených na veřejný vodovod, plyn a kanalizaci. Z tabulky jsou zřejmé některé nepřesnosti ve statistickém zjišťování, kdy u některých jinak zcela neodkanalizovaných obcí je vykázán určitý nízký počet obyvatel, kteří žijí v TOB u něhož bylo vybavení přípojkou kanalizace uvedeno (např. Studnice).

Hodnocení indikátorů podílu TOB s plynem a napojením na kanalizaci : -2 do 10 % (neexistence systému, statistická chyba u malých obcí) -1 10 – 34,99 % (systém obsluhuje malou část obce) 0 35 – 54,99 % (částečná existence systému) 1 55 – 80 % (větší část obce vybavena systémem) 2 nad 80 % (výborná vybavenost)

148

Tabulka č. 3.10.4: Hodnocení indikátoru podílu TOB s plynem ´Podíl Počet Počet obyvatel obyvatel Hodnocení Obec obyvatel v TOB s v TOB indikátoru v TOB plynem s plynem (%) Bohdalice-Pavlovice 810 615 75,93 1 Dětkovice 258 226 87,60 2 Drnovice 2186 1905 87,15 2 Drysice 525 440 83,81 2 Habrovany 682 600 87,98 2 Hlubočany 472 376 79,66 1 Hoštice-Heroltice 555 503 90,63 2 Hvězdlice 479 371 77,45 1 Ivanovice na Hané 2897 2346 80,98 2 Ježkovice 382 278 72,77 1 Komořany 650 538 82,77 2 Kozlany 319 253 79,31 1 Krásensko 437 403 92,22 2 Křižanovice u Vyškova 142 123 86,62 2 Kučerov 479 448 93,53 2 Luleč 644 524 81,37 2 Lysovice 237 216 91,14 2 Medlovice 331 307 92,75 2 Moravské Málkovice 539 451 83,67 2 Nemojany 513 417 81,29 2 Nové Sady 117 0 0,00 -2 Olšany 437 302 69,11 1 Orlovice 307 258 84,04 2 Podbřežice 227 219 96,48 2 Podivice 187 0 0,00 -2 Podomí 422 352 83,41 2 Prusy-Boškůvky 589 532 90,32 2 Pustiměř 1527 1297 84,94 2 Račice-Pístovice 1015 169 16,65 -1 Radslavice 378 209 55,29 1 Rostěnice-Zvonovice 437 355 81,24 2 Rousínov 4910 4511 91,87 2 Ruprechtov 554 375 67,69 1 Rybníček 291 253 86,94 2 Studnice 507 298 58,78 1 Švábenice 930 876 94,19 2 Topolany 290 181 62,41 1 Tučapy 484 427 88,22 2 Vážany 415 333 80,24 2 Vyškov 22204 20879 94,00 2 Zelená Hora 219 182 83,11 2 SO ORP Vyškov 49991 43348 86,71 2 Zdroj: ÚAP

149

Tabulka č. 3.10.5: Hodnocení indikátoru podílu TOB s napojením na kanalizaci Počet obyvatel Podíl obyvatel Hodnocení Obec v TOB s kanalizací v TOB s kanalizací indikátoru Bohdalice-Pavlovice 351 43,33 0 Dětkovice 136 52,71 0 Drnovice 1571 71,87 1 Drysice 286 54,48 0 Habrovany 334 48,97 0 Hlubočany 234 49,58 0 Hoštice-Heroltice 145 26,13 -1 Hvězdlice 227 47,39 0 Ivanovice na Hané 2259 77,98 1 Ježkovice 105 27,49 -1 Komořany 269 41,38 0 Kozlany 96 30,09 -1 Krásensko 387 88,56 2 Křižanovice u Vyškova 67 47,18 0 Kučerov 242 50,52 0 Luleč 209 32,45 -1 Lysovice 46 19,41 -1 Medlovice 119 35,95 0 Moravské Málkovice 124 23,01 -1 Nemojany 289 56,34 1 Nové Sady 16 13,68 -1 Olšany 80 18,31 -1 Orlovice 72 23,45 -1 Podbřežice 134 59,03 1 Podivice 42 22,46 -1 Podomí 167 39,57 0 Prusy-Boškůvky 214 36,33 0 Pustiměř 1262 82,65 2 Račice-Pístovice 791 77,93 1 Radslavice 121 32,01 -1 Rostěnice-Zvonovice 84 19,22 -1 Rousínov 2995 61,00 1 Ruprechtov 538 97,11 2 Rybníček 113 38,83 0 Studnice 23 4,54 -2 Švábenice 365 39,25 0 Topolany 94 32,41 -1 Tučapy 209 43,18 0 Vážany 205 49,40 0 Vyškov 21002 94,59 2 Zelená Hora 105 47,95 0 SO ORP Vyškov 36128 72,27 1

150

3.10.2 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Poloha v dopravně významné lokalitě – Nízká dopravní propustnost železniční trati Vyškovské bráně s dobrou dostupností Brna Brno – Vyškov – Přerov. jakožto krajského města. Úplná integrace území do IDS JmK. Špatný stav rychlostní silnice R46 v důsledku intenzívní kamionové dopravy. Vysoký počet spojů veřejné dopravy ve všech Špatné propojení autobusové a železniční obcích v pracovní dny. Dopravní obsluha všech dopravy - neexistence jednotného terminálu obcí i v nepracovních dnech. integrované dopravy ve Vyškově, Rousínově a Ivanovicích na Hané. Přímé napojení na dálniční síť ČR. Růst intenzity individuální automobilové dopravy v centru Vyškova. Vynikající vybavení plynovody (chybí jen 3 obce). Nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie. Velký počet již odkanalizovaných obcí. V malých obcích chybí čištění odpadních vod v ČOV. Vybudovaná ČOV ve všech obcích nad 2000 Růst dopravy v centru města EO. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Modernizace železniční trati, zvýšení traťové Snižování počtu spojů veřejné dopravy rychlosti a její zdvojkolejnění. z důvodu snižování dotací. Výstavba terminálů IDS v místě železničních Zanedbávání údržby silniční sítě. stanic Vyškov, Rousínov a Ivanovice n.H. Výstavba ČOV v rámci programu „Rekonstrukce a Snaha lokalizovat některé dopravně náročné výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese činnosti do centra Vyškova (např. výstavba Vyškov". hypermarketů). Vybudování tangenciálně vedených sběrných Neschopnost připravit kvalitní projekty, které by komunikací na západě a severu Vyškova. mohly být využity pro čerpání dotačních podpor z národních i evropských zdrojů.. Vybudování sítě cyklostezek ve městě Vyškově a propojení obcí ve Vyškovské brázdě. Zavádění alternativních zdrojů energie.

3.10.3 Problémy k řešení

Dopravní infrastruktura

 Silniční síť je v zásadě dobudovaná. Chybí pouze severozápadní obchvat Vyškova, další stavby nejsou v současnosti opodstatnitelné z pohledu dosahovaných intenzit silniční dopravy.  Neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.) Týká se to zejména měst, tedy Vyškova, Rousínova a Ivanovic na Hané.  V oblasti Vyškovské brázdy je potřebné vyčlenit prostor pro vybudování jednotné sítě cyklostezek napojených na okolní obce, která bude sloužit nejen pro zvýšení turistického ruchu, ale zejména pro každodenní využití v rámci pravidelné dojížďky za prací, do škol, apod.  V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride.

151

 Stávající železniční trať je na pokraji svých dopravních možností, v rámci modernizace lze očekávat její zdvojkolejnění a výstavbu dílčích přeložek stopy trati.  Územím je ve vzdálené budoucnosti plánována výstavba VRT. Je požadována územní ochrana jejího koridoru, avšak zároveň je nutné minimalizovat dopady na rozvoj celého území i jednotlivých obcí.  Území je zahrnuto do IDS JmK, chybí však větší provázanost autobusové a železniční dopravy.

Technická infrastruktura

 Podíl obyvatel žijících v trvale obydlených bytech s přístupem k veřejnému vodovodu je vysoký. V některých oblastech bude však nezbytné počítat s rekonstrukcí stávajících starších vodovodních řádů. V rámci ÚPD je nezbytné zajistit ochranu všech stávajících zdrojů vody pro jednotlivé vodovodní systémy včetně povrchových. Zejména jde o vodárenskou nádrž Opatovice a povodí vodních toků, které ji napájejí.  Je nutno dořešit vzájemné propojení izolovaných skupinových vodovodů, aby bylo možno zajistit vzájemné dodávky vody mezi nimi  Dále je nezbytné uplatnit preventivní ochranu pro výhledové zdroje podzemní i povrchové vody a zabezpečit tak jejich pozdější bezproblémovou využitelnost, vč. zajištění jejich možnosti budoucího napojení na již existující vodovod. Ochrana budoucích zdrojů má také za úkol zajistit řešení lokálních problémů se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v období sucha nebo v případě katastrof a krizových stavů.  V mnoha obcích není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV. Z hlediska efektivity výstavby kanalizační sítě je výhodné, že prakticky všechny obce se vyznačují kompaktní zástavbou, jež umožňuje snadnější rozvedení kanalizačních řadů. V odlehlých lokalitách je nejvýhodnějším řešením zajištění individuálního odkanalizování objektů (jímky s pravidelným vyvážením, domovní ČOV).

152

3.11 EKONOMICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

3.11.1 Indikátory

V tématu Hospodářské podmínky byly využity k hodnocení čtyři indikátory, a to míra nezaměstnanosti, pracovní význam obcí, podnikatelská aktivita obyvatel a daňová výtěžnost obcí na 1 obyvatele. Míra nezaměstnanosti je základní charakteristikou situace na trhu práce a spolu s počtem ekonomických subjektů na 1000 obyvatel hodnotí souhrnně ekonomickou situaci v regionu. Význam obcí jako pracovních center hodnotí indikátor pracovní funkce, jedná se o poměr obsazených pracovních míst k počtu zaměstnaných v obci bydlících. Nižší hodnoty než 1 indikují nízký počet pracovních příležitostí v obci a vysokou vyjížďku ekonomicky aktivních obyvatel do zaměstnání mimo obec. Neznamená to však, že obce s nízkou pracovní funkcí mají současně vysokou míru nezaměstnanosti. V zázemí velkých měst je zcela přirozené, že obyvatelé dojíždějí do zaměstnání do centra zatímco v obci je minimum obsazených pracovních míst. S nízkou pracovní funkcí obcí souvisí i podprůměrný počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel. Pro zhodnocení hospodaření obcí byla zvolena daňová výtěžnost, tedy výše daňových příjmů obce v přepočtu na jednoho obyvatele. Tento indikátor zahrnuje veškeré daňové příjmy obcí, tedy i daně příjmů vlastních i jiných fyzických osob a charakterizuje tak opět úroveň podnikatelské aktivity a její přínos do obecních rozpočtů. Hodnotící stupnice indikátorů byla určena tak, aby výsledná klasifikace měla četnostní rozdělení co nejvíce podobné normálnímu rozdělení.

153

Hodnocení indikátoru míry nezaměstnanosti: Hodnocení indikátoru pracovního významu: -2 8,0 a více -2 0,69 a méně -1 6,5 – 7,9 -1 0,70 – 0,79 0 5,5 – 6,4 0 0,80 – 0,94 1 4,5 – 5,4 1 0,95 – 1,19 2 4,4 a méně 2 1,20 a více

Tabulka č. 3.11.1: Hodnocení indikátorů míry nezaměstnanosti a pracovního významu obcí Míra Pracovní význam nezaměstnanosti Hodnocení Hodnocení Obec obce v roce 2010 indikátoru indikátoru (k 1. 3. 2001) (%) Bohdalice-Pavlovice 14,2 -2 1,28 2 Dětkovice 11,6 -2 0,73 -1 Drnovice 8,4 -2 0,79 -1 Drysice 13,3 -2 0,88 0 Habrovany 5,8 0 0,91 0 Hlubočany 9,2 -2 0,74 -1 Hoštice-Heroltice 12,3 -2 0,87 0 Hvězdlice 9,4 -2 1,17 1 Ivanovice na Hané 12,1 -2 1,29 2 Ježkovice 10,0 -2 0,74 -1 Komořany 6,8 -1 1,14 1 Kozlany 13,1 -2 0,87 0 Krásensko 4,1 2 0,92 0 Křižanovice u Vyškova 17,2 -2 0,61 -2 Kučerov 13,7 -2 0,75 -1 Luleč 11,5 -2 1,24 2 Lysovice 8,9 -2 0,76 -1 Medlovice 7,4 -1 1,08 1 Moravské Málkovice 13,7 -2 0,79 -1 Nemojany 12,4 -2 0,85 0 Nové Sady 8,8 -2 0,65 -2 Olšany 14,4 -2 0,86 0 Orlovice 9,3 -2 0,74 -1 Podbřežice 16,8 -2 0,75 -1 Podivice 28,1 -2 0,68 -2 Podomí 7,6 -1 0,97 1 Prusy-Boškůvky 12,3 -2 0,90 0 Pustiměř 5,9 1 0,96 1 Račice-Pístovice 12,0 -2 0,87 0 Radslavice 12,2 -2 0,71 -1 Rostěnice-Zvonovice 15,7 -2 1,26 2 Rousínov 11,4 -2 1,22 2 Ruprechtov 13,8 -2 0,93 0 Rybníček 5,4 1 0,79 -1 Studnice 18,8 -2 0,75 -1 Švábenice 8,0 -2 0,86 0 Topolany 9,2 -2 0,74 -1 Tučapy 15,9 -2 1,06 1 Vážany 14,0 -2 0,78 -1 Vyškov 9,0 -2 1,46 2

154

Míra Pracovní význam nezaměstnanosti Hodnocení Hodnocení Obec obce v roce 2010 indikátoru indikátoru (k 1. 3. 2001) (%) Zelená Hora 10,5 -2 0,80 0 Zdroj: GIS 0 - Prostorová analýza, prosinec 2007 (1. 12. 2007 - 31. 12. 2007); Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR; Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001, Dojížďka do zaměstnání a škol – okres Vyškov ,ČSÚ, 2003; vlastní výpočty

Hodnocení indikátoru podnikatelské aktivity: Hodnocení indikátoru daňové výtěžnosti: -2 139,9 a méně -2 6,49 a méně -1 140,0 – 169,9 -1 6,50 – 7,49 0 170,0 – 199,9 0 7,50 – 8,49 1 200,0 – 209,9 1 8,50 – 9,99 2 210,0 a více 2 10,00 a více

Tabulka č. 3.11.2: Hodnocení indikátorů podnikatelské aktivity a daňové výtěžnosti Daňová Počet RES na Hodnocení výtěžnost v tis. Hodnocení Obec 1000 obyvatel indikátoru Kč na 1 indikátoru obyvatele Bohdalice-Pavlovice 202,0 1 7,44 -1 Dětkovice 173,7 0 8,32 0 Drnovice 198,7 0 7,79 0 Drysice 208,3 1 8,19 0 Habrovany 163,7 -1 23,58 2 Hlubočany 175,2 0 7,94 0 Hoštice-Heroltice 146,6 -1 8,09 0 Hvězdlice 168,0 -1 8,11 0 Ivanovice na Hané 170,5 0 8,24 0 Ježkovice 198,9 0 7,40 -1 Komořany 282,1 2 24,67 2 Kozlany 248,4 2 40,48 2 Krásensko 144,9 -1 8,53 1 Křižanovice u Vyškova 158,6 -1 7,54 0 Kučerov 183,0 0 8,91 1 Luleč 199,5 0 7,70 0 Lysovice 183,2 0 8,25 0 Medlovice 179,0 0 7,83 0 Moravské Málkovice 144,5 -1 7,22 -1 Nemojany 193,1 0 7,68 0 Nové Sady 139,8 -2 5,57 -2 Olšany 204,8 1 7,33 -1 Orlovice 141,0 -1 8,65 1 Podbřežice 150,9 -1 5,86 -2 Podivice 135,1 -2 6,98 -1 Podomí 186,5 0 7,56 0 Prusy-Boškůvky 203,0 1 7,71 0 Pustiměř 190,7 0 8,21 0 Račice-Pístovice 195,6 0 8,31 0 Radslavice 145,3 -1 7,06 -1 Rostěnice-Zvonovice 189,1 0 8,28 0 Rousínov 211,4 2 10,05 2 Ruprechtov 184,6 0 7,50 0 Rybníček 166,7 -1 7,19 -1 Studnice 141,6 -1 7,24 -1

155

Daňová Počet RES na Hodnocení výtěžnost v tis. Hodnocení Obec 1000 obyvatel indikátoru Kč na 1 indikátoru obyvatele Švábenice 180,1 0 7,91 0 Topolany 200,7 1 7,93 0 Tučapy 209,9 1 7,60 0 Vážany 206,1 1 7,22 -1 Vyškov 209,5 1 11,21 2 Zelená Hora 136,6 -2 6,89 -1 Zdroj: Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007, ČSÚ, 2008; Ministerstvo financí ČR, ARISweb – prezentace ÚSC, 2008; vlastní výpočty

3.11.2 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nízká míra nezaměstnanosti regionu. Vyšší podíly uchazečů starších 50-let a uchazečů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných Pouze v jádru regionu, městu Vyškov, převyšuje (uchazečů hledajících práci déle než jeden rok) počet obsazených pracovních míst počet bydlících na celkovém počtu nezaměstnaných. obyvatel obce a vytváří tak pracovní příležitosti pro obyvatele zázemí. Nízké míry nezaměstnanosti problémových Nízký příjem obecních rozpočtů na 1 obyvatele. skupin trhu práce (uchazeči starší 50-let, uchazeči se ZPS a uchazeči evidovaní déle než 12 měsíců). Široká nabídka volných pracovních míst v Nízká podnikatelská aktivita v rámci zázemí regionu. Jihomoravského kraje. Nepříliš významná diference míry Výrazná diferenciace v úrovni podnikatelské aktivity nezaměstnanosti obcí Vyškovska. obcí. Vhodná struktura obsazených pracovních Rychlé tempo nárůstu míry nezaměstnanosti v míst a struktura zaměstnanosti obyvatelstva posledních dvou letech, k němuž došlo ve většině v regionu. obcí. Dobré hospodaření obcí (přebytek financí na konci roku). Vhodná poloha regionu a dobrá úroveň dopravní obslužnosti regionu. Vysoké tempo růstu podnikatelské aktivity resp. počtu ekonomických subjektů. Vysoká daňová výtěžnost celého regionu. Nárůst daňové výtěžnosti v 90 % obcí za období let 2007 - 2008. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití rámcového programu Konkurenceschop- Nedostatek pracovních míst pro problémové nost a inovace 2007 - 2013 pro rozvoj malého a skupiny obyvatel může u nich vést k dlouhodobé středního podnikání. nezaměstnanosti případně až k sociálnímu vyloučení (exkluzi). Vytváření životaschopných a perspektivních Nepřipravenost obcí na čerpání dotačních projektů pro získání dotačních prostředků prostředků z EU i ČR. z EU již v tomto plánovacím období. Rozšíření spolupráce s firmami, podnikateli, Výrazná diferenciace v úrovni podnikatelské neziskovými organizacemi a dalšími objekty aktivity a daňové výtěžnosti mezi jednotlivými mimo obecní správu, jež by výrazně podpořila obcemi může mít za následek zvyšující se

156

rozvoj regionu a činnost obcí. marginalizaci nejvíce postižených obcí. Využití dobré polohy většiny území vůči krajskému městu pro rozvoj hospodářských aktivit. Využití finančních zdrojů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) k realizaci politiky integrovaného rozvoje zemědělství a venkova.

1.1.1 Problémy k řešení

 Navržení konceptu rozvoje vybraných marginálních oblastí správního obvodu při hranicích s Vojenským újezdem Březina – soustředění na podporu malého a středního podnikání a vytvoření volných pracovních míst.  Vytipování vhodných objektů pro podporu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace- Program Nemovitosti; objekty typu „brownfield“ a jejich příprava pro nabídku podnikatelům.  Identifikace nových ploch potenciálně využitelných pro rozvoj podnikání.  Příprava dotačního programu Leader pro region Vyškovska, který by měl být novým nástrojem rozvoje venkova založeným na širokém zapojení obci, spolků, podnikatelů a zemědělců. Motivace přesunu některých subdodavatelů vázaných na průmysl krajského města na Vyškovsko

157

3.12 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

3.12.1 Indikátory

Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území bylo zvoleno bodové hodnocení celkové turistické atraktivity, syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a sportovně-turistické. Indikátor reflektuje rozličné atraktivity a spolu s ukazatelem podílu potenciálních rekreačních ploch, který uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál Vyškovska. Kvalitu turistické infrastruktury vystihuje počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy.

Hodnocení indikátoru turistické atraktivity: -2 1 a méně -1 2 - 3 0 4 - 6 1 7 - 8 2 9 a více

Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekreačních ploch: -2 méně než 5,0 % -1 5,0 – 6,99 % 0 7,0 – 39,99 % 1 40,0 – 69,99 % 2 70,0 % a více

Hodnocení indikátoru turisticko-rekreačního zatížení: -2 méně než 1,0 -1 1,1 – 7,0 0 7,1 – 25,0 1 25,1 – 70,0 2 70,1 a více

Tabulka č. 3.12.1: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch (PRP) a turisticko-rekreačních zatížení obcí. Počet Turistická Hodnocení PRP Hodnocení Hodnocení Obec lůžek na atraktivita indikátoru (%) indikátoru indikátoru km2 Bohdalice-Pavlovice 3 -1 32,96 0 8,1 0 Dětkovice 1 -2 19,81 0 9,7 0 Drnovice 6 0 42,91 1 0,3 -2 Drysice 2 -1 8,86 0 14,7 0 Habrovany 6 0 15,93 0 42,9 1 Hlubočany 4 0 15,63 0 14,4 0 Hoštice-Heroltice 0 -2 4,63 -2 5,0 -1 Hvězdlice 4 0 34,42 0 31,0 1 Ivanovice na Hané 5 0 5,48 -1 8,2 0 Ježkovice 7 1 76,67 2 8,6 0 Komořany 4 0 10,66 0 12,2 0 Kozlany 2 -1 12,79 0 1,1 -1 Krásensko 7 1 54,72 1 1,1 -1 Křižanovice u Vyškova 1 -2 2,92 -2 0,0 -2

158

Počet Turistická Hodnocení PRP Hodnocení Hodnocení Obec lůžek na atraktivita indikátoru (%) indikátoru indikátoru km2 Kučerov 2 -1 5,50 -1 8,7 0 Luleč 7 1 46,21 1 78,1 2 Lysovice 4 0 7,41 0 11,3 0 Medlovice 1 -2 6,54 -1 6,7 -1 Moravské Málkovice 4 0 8,17 0 28,6 1 Nemojany 5 0 43,50 1 76,5 2 Nové Sady 1 -2 54,92 1 29,7 1 Olšany 5 0 92,03 2 21,6 0 Orlovice 7 1 57,22 1 14,9 0 Podbřežice 2 -1 5,40 -1 14,7 0 Podivice 4 0 14,15 0 40,7 1 Podomí 2 -1 76,25 2 29,6 1 Prusy-Boškůvky 1 -2 9,34 0 22,2 0 Pustiměř 7 1 12,67 0 8,3 0 Račice-Pístovice 4 0 77,39 2 51,3 1 Radslavice 4 0 15,83 0 32,3 1 Rostěnice-Zvonovice 0 -2 4,69 -2 5,3 -1 Rousínov 9 2 11,50 0 14,4 0 Ruprechtov 7 1 68,09 1 51,9 1 Rybníček 1 -2 5,98 -1 0,0 -2 Studnice 3 -1 30,96 0 21,6 0 Švábenice 4 0 42,67 1 4,1 -1 Topolany 5 0 6,80 -1 13,5 0 Tučapy 0 -2 6,90 -1 5,3 -1 Vážany 4 0 7,66 0 26,4 1 Vyškov 9 2 31,21 0 12,1 0 Zelená Hora 2 -1 9,93 0 24,4 0 Zdroj: Data ÚAP 2020

159

3.12.2 SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty Relativně málo kulturně-historických památek. území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje cestovního ruchu. Poloha SO ORP Vyškov v zázemí krajského města Nízký podíl turistických a rekreačních ploch ve Brna. Vyškovské bráně. Výborná dostupnost různými druhy dopravy Nepřístupnost některých kulturně-historických umožňuje široké využití potenciálu cestovního památek (zámky Habrovany, Ivanovice na Hané). ruchu především z hlediska jednodenních aktivit. Oblíbenost Drahanské vrchoviny u brněnských Kvalitativně i kvantitativně nedostatečná nabídka rekreantů. turistických služeb (ubytování, služby pro cykloturisty a návazné podnikatelské aktivity, špatný stav cyklostezek) ve venkovských obcích. Především Drahanská vrchovina nabízí rekreační Chybějící pěší turistické trasy ve východní využití po celý rok, což pozitivně ovlivňuje polovině území, nízká hustota cyklostezek v možnosti místního obyvatelstva ekonomicky se Litenčické pahorkatině a jejich špatný technický uplatnit v oblasti cestovního ruchu. stav. Únosná kapacita území pro rekreaci a turismus Nedostatečný kapitál venkovských obcí a není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká podnikatelských subjektů potřebný pro prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu. zkvalitňování služeb v rámci turismu. Existence turistických atraktivit ve Vyškově – Neexistence tzv. produktových balíčků rekreačních aquapark, Dinopark. nabídek a nízký stupeň koordinace rekreačních aktivit nepříznivě ovlivňuje intenzitu návštěvnosti. Nerovnoměrné rozložení cestovního ruchu a rekreace – Drahanská vrchovina vs. Litenčická pahorkatina. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvojové programy a projekty financované Konkurence na poli rekreace a turismu především z různých zdrojů mohou výrazně napomoci rozvoji ze strany Moravského krasu. cestovního ruchu. Dobudování a především zkvalitnění turistické Neefektivní využívání veškerého potenciálu pro infrastruktury může přilákat větší návštěvnost, rekreaci a cestovní ruch. případně i movitější klientelu. V okolí Vyškovska se nachází další turistické Izolovaná nabídka různých služeb cestovního atraktivity (Slavkovské bojiště). ruchu může nepříznivě ovlivnit návštěvnost. Prodloužení sezónnosti především v souvislosti se Pokračující izolace Vyškovska ze severní strany zimními sporty (běžkování) může částečně (existence vojenského újezdu Březina). vynahradit nepříznivé ekonomické efekty související s výrazně odlišným průběhem návštěvnosti v průběhu roku.

3.12.3 Problémy k řešení

 Zkvalitnění a rozšíření sítě cyklotras (především v Litenčické pahorkatině) a pěších tras (především ve východní části SO ORP Vyškov).  Zlepšení image Litenčické pahorkatiny jako další možnosti pro rekreaci.  Vymezení ploch vhodných pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury (především v Litenčické pahorkatině).  Sledovat udržitelnost rekreačního a turistického využití Drahanské vrchoviny.

160

3.13 BEZPEČNOST A OCHRANA OBYVATEL

Bezpečnost a ochrana obyvatel na území ORP Vyškov je zabezpečována opatřeními ochrany realizovanými Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje z hlediska varování obyvatelstva, zásahu, resp. v nezbytných případech zabezpečením míst evakuace, taktéž opatřeními zabezpečovanými na úrovni obcí.

POZITIVA Obvodní oddělení Policie ČR (Vyškov) Městská Policie Vyškov, Rousínov, Ivanovice na Hané Hasičská záchranná stanice (Vyškov) Sbor dobrovolných hasičů skoro ve všech obcích SO ORP Přítomnost vojenské posádky Relativně malá míra ohrožení povodněmi i dalšími přírodními riziky (sesuvy apod.) Nízká míra dotčení území ochrannými pásmy produktovodů/ropovodů

NEGATIVA Žádný stálý kryt civilní ochrany v obcích Zastavěné území ve stanoveném záplavovém území řeky Hané a Rakovce Průchod frekventovaných silnic intravilány obcí Nechráněné železniční přejezdy (resp. přejezdy pouze se světelnou signalizací) Nízký počet sdružení dobrovolných hasičů v obcích (6)

161

4 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ

Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů:

1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

Pro každý pilíř udržitelného rozvoje území se souhrnný kvalitní stav územních podmínek (zohledňující pozitivní konstatování SWOT analýzy) označí znaménkem "+". Obdobně při nevyhovujícím souhrnném stavu územních podmínek (zohledňující negativní konstatování SWOT, zejména, co je řešitelné v ÚPD) se označí znaménkem "-". Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Příležitosti/hrozby zjištěné ve SWOT analýze ÚAPo jsou významnou informací pro zpracování ÚAPk Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. katastrální Územní podmínky vyjádření v území pro kartogramu soudržnost vyváženost vztahu pro příznivé pro společenství územních podmínek životné hospodářský obyvatel pro udržitelný rozvoj podmínky rozvoj území území dobrý špatný Z H S stav stav Bohdalice + + + Z H S m Boškůvky + - + Z S H z Čechyně - + + H S Z z Chválkovice na Hané - + + H S Z z Dědice u Vyškova + + + Z S H m Dětkovice + - - Z S H o Drnovice + + + Z S H m Drysice - - + S Z H o Habrovany + - + Z S H z Heroltice - - + S Z H o Hlubočany - + + H S Z z Hoštice - - + S Z H o Ivanovice na Hané - + + H S Z z Ježkovice + - + Z S H z Komořany - + + H S Z z Kozlany - + + H S Z z Královopolské Vážany - + + H S Z z

162

Krásensko + - + Z S H z Kroužek - + + H S Z z Křižanovice - - - Z H S č Kučerov + - - Z H S o Lhota + + + Z H S m Luleč + + + Z H S m Lysovice + - - Z H S o Medlovice + - + Z S H z Moravské Málkovice + - + Z S H z Moravské Prusy + - + Z S H z Nemojany + - + Z S H z Nové Hvězdlice + - + Z S H z Nové Sady + - + Z S H z Olšany + - + Z S H z Opatovice + + + Z S H m Orlovice + - + Z S H z Pavlovice + + + Z S H m Pístovice + + + Z S H m Podbřežice + - - Z S H o Podivice na Moravě + - + Z S H z Podomí + - + Z S H z Pustiměř + + + Z S H m Račice + - + Z S H z Radslavice + - + Z S H z Radslavičky + - + Z S H z Rostěnice - + + H S Z z Rousínov - + + H S Z z Ruprechtov + - + Z S H z Rybníček + - - Z H S o Rychtářov + + + Z S H m Studnice + - + Z S H z Staré Hvězdlice + - + Z S H z Švábenice + - + Z S H z Topolany - - + S Z H o Vážany u Vyškova + - - Z H S o Vítovice - + + Z H S z Vyškov + + + Z H S m Zelená Hora + - + Z S H z Zvonovice - + + H S Z z Legenda: + dobrý stav - špatný stav

163

Obrázek: Kartogram „vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území.

164

Vyhodnocení environmentálního pilíře

V environmentálním pilíři získaly katastrální území z celkového počtu 56 obcí hodnocení kladně 39 – nejlépe byli hodnoceny obce Olšany, Krásensko, Ruprechtov a Račice-Pístovice. Naopak záporné hodnoty dosáhlo 17 katastrálních území, z nichž nejhůře dopadly obce obce Rousínov a obce v jeho bezprostředním okolí, Kozlany a Drysice. Vyšší záporné hodnocení u Rousínova je zapříčiněno především velmi nízkým naměřeným koeficientem ekologické stability, nepřítomností zvláště chráněných území, nízkou lesnatostí (pouze 4,7 % z celkové rozlohy), vysokým podílem orných půd (74,6 % z celkové rozlohy katastru obce), z nichž se 51 ha nachází na sklonitých pozemcích. Na tomto území byla navíc zjištěna zhoršená kvalita ovzduší a povrchových a podzemních vod. Naopak ve zbývajících dvou pilířích dosáhl Rousínov poměrně vysokého kladného hodnocení. Obdobné problémy byly zaznamenány u následujících nejvíce negativně hodnocených obcí – Drysic Kozlan, u nichž byl naměřen nízký koeficient ekologické stability, nulový výskyt chráněných území, nízká lesnatost (0,4 % resp. 2,9 %) a také ztráta zemědělské půdy u Kozlan (7,4 % zemědělského půdního fondu).

165

Vyhodnocení sociodemografického pilíře

Nejvyšších hodnot dosáhly obce Olšany, Luleč, Vyškov, Pustiměř, Nemojany a Drnovce. Naopak nejvíce negativně byly hodnoceny obce Křižanovice u Vyškova, Podbřežice, Dětkovice, Vážany u Vyškova a Kučerov. Záporné hodnocení zaznamenalo celkem 7 obcí. Nejvyšší negativní hodnocení tohoto pilíře je v případě Křižanovic u Vyškova způsobeno především nízkou turistickou atraktivitou, vybaveností a potenciálem, což je přímo ovlivněno zemědělským charakterem katastru této obce, kdy 92,3 % z veškeré půdy tvoří půda zemědělská, dále nízkým podílem lesů (pouze 0,3 % území obce), roztroušené zeleně, přírodních a kulturních památek. Negativně je rovněž hodnocena atraktivita obce pro bydlení, s níž souvisí velmi nízký počet dokončených bytů v posledních letech a sledovaná struktura obyvatelstva (obec vykazuje vysoký podíl obyvatel nad 65 let oproti obyvatelům do 15 let). Podobné problémy z hlediska sociodemografického pilíře zapříčinily také negativní hodnocení zmíněných následujících šesti obcí.

166

Vyhodnocení ekonomického pilíře

Nejvyšší hodnoty dosáhla dvě největší města v tomto správním obvodu Vyškov a Rousínov. Dále obce Komořany, Pustiměř, Ivanovice na Hané, Bohdalice a Tučapy. Záporné hodnocení vykazuje 33 k.ú, nejhorší hodnocení dosáhly obce Podivice, Nové Sady, Moravské Málkovice, Medlovice a Radslavice. Vysoké negativní hodnocení Podivic v tomto pilíři způsobilo především slabé hospodářské prostředí obce s nízkým počtem pracovních míst, slabou podnikatelskou aktivitou a vyšší nezaměstnaností (28 %). Hodnocení ovlivňuje negativně rovněž neúplná technická infrastruktura. Podobně v případě Nových Sadů, Moravských Málkovic, Medlovic a Radslavic snižovaly hodnocení zejména vysoká nezaměstnanost, nízký pracovní význam obce a s tím spojená nízká podnikatelská aktivita.

Celkové hodnocení obcí

V jednotlivých pilířích lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Vyškov. Nejlépe se v tomto hodnocení umístily obce Ruprechtov , Drnovice a Luleč. Město Vyškov – sídlo SO ORP – se umístilo na hned za těmito obcemi. Celkově zaznamenala kladné hodnocení v součtu všech pilířů 43 k.ú. z 56. Jedna obec vykazuje záporné hodnocení ve všech pilířích zároveň - Křižanovice u Vyškova a to především z důvodů vysoké nezaměstnanosti v obci, špatných pracovních příležitostí v obci, špatné dopravní obslužnosti obce, malého podílu lesů (0,2%) aj. Záporné hodnocení dvou pilířů dosáhlo 11 k.ú.

3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příležitostech a ohroženích – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1).

167

5 ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby.

Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

5.1 SOUHRN Z TÉMAT

Horninové prostředí a geologie

Na území SO ORP Vyškov se nachází několik lokalit s výskytem nerostných surovin vhodných pro těžbu. Jedná se zejména o ložiska stavebního kamene a cihlářské suroviny. Část z těchto lokalit je chráněna vymezením chráněného ložiskového území. Z těchto ložisek je tedy možné pokrývat část poptávky po nerostných surovinách v regionu. Poddolované nebo sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Vyškov nemají tato území větší význam, pouze na katastrálním území města Rousínov je zaznamenán vyšší výskyt sesuvných území. Tato území mohou představovat omezení pro rozvoj území, je proto vhodné najít jejich smysluplné využití.

Vodní režim

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a chemického stavu. Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou jednotlivé útvary podzemních vod, které jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nerizikový) z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Hodnocené útvary podzemních a povrchových vod jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Na území ORP nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického a ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického a místně i kvantitativního stavu. Na území ORP je 6 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a 26 % délky útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu. Jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu je klasifikováno 33 % délky útvarů povrchových vod tekoucích v celém ORP a z hlediska chemického stavu je klasifikováno jako „nerizikový“ 49 % délky útvarů povrchových vod tekoucích v celém ORP.Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako nejisté. Na celém území ORP je 1 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu a 47 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu. Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je přijatelný na území obcí Podivice, Račice-Pístovice a Ruprechtov, částečně přijatelný stav je na území obcí Ježkovice, Krásensko, Nové sady, Studnice a Zelená Hora. Nepřijatelný stav je na území většiny obcí ORP, zejména pak na území obcí Ivanovice na Hané a Kozlany. Na území ORP není vyhlášena žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. V obcích Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov je potřeba lokalizovat sklonité pozemky s obdělávanou ornou půdou a eliminovat jejich nepříznivý vliv na vodní režim realizací vhodných

168

opatření. Ideálním stavem by bylo veškeré tyto pozemky alespoň zatravnit a tím přispět ke zlepšení stavu vodního režimu v krajině. Na území SO ORP Vyškov zasahuje záplavové území Q100 řeky Rakovec. Záplavové území zasahuje do území 4 obcí plochou 163 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Rousínov a to plochou 93 ha. V těchto územích (záplavové území Q100) by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vln. V již zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území.

Hygiena životního prostředí

Kvalita ovzduší je na regionální úrovni (ČR, kraj, regiony) určena především množstvím emisí látek znečišťujících ovzduší z velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů (energetika, průmysl). Místně a sezoně negativně ovlivňují situaci v některých oblastech emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Největším problémem ochrany ovzduší jsou v mnohých oblastech imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěží městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic přímo emitovaných ze zdrojů vznikají rovněž částice sekundární v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíždějícími vozidly. 24h imisní limit pro PM10 pro ochranu zdraví byl v roce 2006 překročen téměř na třetině území České republiky. V roce 2015 byl překročen 24h imisní limit pro PM10 na 36 % území SO ORP. Dalším problémem je překračování limitu pro imisní koncentrace benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). Cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 6 % území SO ORP (Vyškov, Drnovice, Habrovany, Ivanovice na Hané, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Pustiměř, Rousínov, Švábenice a Topolany). Specifickým problémem jsou plošně zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu. Na celém území SO ORP došlo v roce 2015 k překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro ozon a k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu však nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Na 5 % území SO ORP byla překročena hodnota imisního limitu na ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku (NOx), které jsou významným prekurzorem tvorby přízemního ozonu. Platné imisní limity pro SO2 nebyly v roce 2015 na území SO ORP překročeny. Z hlediska navrženého cílového stavu indikátorů (nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ekosystémů a vegetace je situace na území SO ORP hodnocena spíše negativně. Důvodem je překročení imisních limitů současně pro více látek znečišťujících ovzduší na území řady obcí. Většina území obcí na západě a severozápadě SO ORP spadá do střední kategorie radonového indexu (rizika) z geologického podloží. Zvýšené radonové riziko z geologického podloží je možno lokalizovat místně dle tektoniky na území řady obcí. Pro snížení zdravotního rizika plynoucího z pronikání radonu z podloží je vhodné věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. Problematika nakládání s odpadem má zlepšující se charakter. Obecně v rámci ČR dlouhodobě produkce komunálního odpadu klesá, v SO ORP Vyškov byla v roce 2015 stejná jako na většině území ČR. Míra separace je vyšší než je republikový průměr, přibližuje se pomalu požadavkům Strategie udržitel průměrného rozvoje ČR. Kromě systémů samotného sběru je vhodné zajistit plochy pro možné umístění zařízení pro nakládání s odpady, jako jsou např. sběrné dvory, kompostárny lokálního charakteru apod.

169

Ochrana přírody a krajiny

Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Vyškov jeví jako území s nízkým zastoupením chráněných území. Je to způsobeno mimo jiné absencí všech velkoplošných chráněných území. Plošně největší je přírodní rezervace Ve žlebcách, která leží celá v obci Bohdalice-Pavlovice, v jižní části SO ORP a tvoří 3,1 % rozlohy obce. Další je blízká přírodní památka Pahorek v obci Vážany, která rozlohou zaujímá 1,5 % rozlohy obce. V 19 obcích SO ORP Vyškov se nenachází žádné zvláště chráněné území přírody. Z hlediska ekologické stability území většina obcí spadá do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2 a -1) patří Dětkovice, Drysice, Habrovany, Hlubočany, Hoštice – Heroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Kozlany, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Lysovice, Medlovice, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Prusy – Boškůvky, Pustiměř, Radslavice, Rostěnice – Zvonovice, Rousínov, Rybníček, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, Bohdalice – Pavlovice, Drnovice, Hvězdlice, Luleč, Nemojany, Studnice, Švábenice a Vyškov. Mezi území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) patří obce Krásensko, Nové Sady, Orlovice a Ruprechtov. Mezi území stabilní (hodnota indikátoru 1) patří obce Ježkovice, Podomí a Račice – Pístovice. V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Olšany. Je zde malý podíl zemědělské půdy (8,4 %) a vysoký podíl lesů (88,4 %).

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Z hodnocení změny výměry zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 až 2008 vyplývá, že došlo k úbytku zemědělské půdy převyšujícímu průměr ČR (v %). Celkový relativní pokles výměry ZPF za SO ORP (1,8 %) je ovlivněn především významnými úbytky v obcích Topolany, Kozlany, Komořany, Hlubočany, Rybníček a Lysovice. U těchto obcí došlo k poklesu výměry ZPF o více než 5%. Pro ZPF je charakteristický vysoký podíl zornění. Nejvíce půdy zařazené do 1. nebo 2. třídy ochrany leží v jižní a centrální části SO ORP. Podíl těchto půd vzhledem k celkové zemědělské půdě je nejvyšší v obci Rostěnice-Zvonovice (91,8 %). Lesnatost SO ORP Vyškov je značně nerovnoměrná, větší lesní celky se nacházejí na západě území a pak na jihovýchodě území. Střed území je téměř bez lesa, nacházejí se zde jen drobné lesíky. Větší lesní celky, které se zde nacházejí mají relativně dobrou dřevinnou skladbu. Lesnatost celého SO ORP je 20,7 %, což je méně v porovnání s lesnatostí jihomoravského kraje (28,0 %) a také je značně nižší než je lesnatost ČR (33,6 %).

Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Území SO ORP Vyškov těží z výborné dopravní polohy při historické dopravní trase mezi úvaly na středním toku Moravy a Dyjsko-svrateckým úvalem. Územím prochází dálnice D1 a rychlostní silnice R46, které zajišťují dobré spojení do ostatních částí republiky. Napojení na síť dálkové železniční dopravy je zajištěno díky trati Brno – Vyškov – Přerov, která však vyžaduje rekonstrukci a zkapacitnění, neboť současná intenzita provozu již naplňuje možnosti dané jednokolejnou tratí a jakákoliv dopravní mimořádnost má za následek zpožďování dalších vlaků v důsledku čekání na protijedoucí vlaky. Nepříliš členitý terén Vyškovské brázdy dává dobré podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy, zejména v ose Ivanovice na Hané – Vyškov – Rousínov, včetně napojení okolních obcí. Rozvoj cyklistiky by měla doprovázet také snaha o rozšíření možností pro bezpečné uložení kol v místech nejčastějších cílů cest (úřady, zaměstnavatelé, apod.) V sektoru veřejné dopravy je kladem úplné začlenění území do IDS JmK, neboť je zajištěna výborná dopravní obsluha včetně dnů pracovního volna a klidu. Četnost spojů a obsluha jednotlivých obcích jsou na výborné úrovni v průběhu pracovních dní, avšak o sobotách a nedělích nebo v podvečerních hodinách pracovních dní je její intenzita nižší. To vytváří tlak na vyšší využívání individuální automobilové

170

dopravy a tím i všechny její negativní jevy (hluk, znečištění ovzduší, apod.) V oblasti chybí větší propojení vlakových linek IDS s autobusy formou multimodálních terminálů. Relativně příznivá je situace v oblasti vybavení obcí technickou infrastrukturou. Velká většina obcí (kromě 3 ze 41) je napojena na systém plynovodů, a také podíl občanů napojených na kanalizace je vysoký. V menších obcích však prozatím chybí čištění odpadních vod na ČOV a dobudování kanalizačních systémů v celých obcích. Lze však konstatovat, že region v oblasti kanalizací plní evropskou směrnici č. 91/271 EHS o čištění městských odpadních vod (požadavek na vybudování ČOV pro každou obec nad 2000 EO), situace v ostatních obcích se bude také postupně zlepšovat, zejména v souvislosti se zaváděním programu „Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese Vyškov".

Sociodemografické podmínky

Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Vyškov žilo k 31.11.2010 celkem 51 524 obyvatel, přičemž 58,8 % obyvatel žilo ve třech městech obvodu, a to v Ivanovicích na Hané, Rousínově a Vyškově. Počet obyvatel se mezi roky 1950 a 2011 zvýšil o více než 4 tisíce. Tento nárůst byl soustředěn především do jádra regionu. V letech 2001 až 2011 populace na Vyškovsku rostla a to díky kladné bilanci mechanického pohybu obyvatel, která byla zaznamenána ve všech letech s výjimkou roku 2005. Věková struktura obyvatel je příznivá, region měl na konci roku 2015 nižší průměrný věk (39,9 let) v porovnání s republikovým průměrem (40,2). Počet obyvatel ve věku do 15 let obyvatele převyšuje starší 65 let. Hrozbou může být přechod osob v pozdním produktivním věku do věku poproduktivního, které může v budoucnu zvýšit poptávku po službách pro seniory. Vzdělanostní úroveň obyvatelstva oproti celorepublikovému průměru je nižší, vzhledem k ostatním ORP Jihomoravského kraje má ORP Vyškov velmi dobré postavení – má třetí největší podíl vysokoškoláků. Pro obyvatelstvo regionu je dostupná kvalitní zdravotnická péče. Pozitivně vyznívá i kvalita sociální péče. Správní obvod má vypracovaný střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, který byl vypracován v rámci komunitního plánování sociálních služeb.

Bydlení

Vyškovsko nabízí ve srovnání s Českou republikou a ostatními ORP Jihomoravského kraje vyšší úroveň technické vybavenosti, což se projevuje zejména vyšším podílem domácností vybavených ústředním nebo etážovým topením (83,9 %). Podílem bytů postavených před rokem 1919 (11,1%) a stářím bytového fondu se řadí v Jihomoravském kraji k oblastem se starším fondem, i když na celorepublikové úrovni se jedná o průměrnou hodnotu. Velikost obytné plochy je srovnatelná s údaji za Českou republiku i za Jihomoravský kraj. V rámci kraje však výrazně snižuje hodnotu město Brno, a proto při porovnání s ostatními oblastmi se jedná o podprůměrný údaj. Intenzitu bytové výstavby na Vyškovsku lze v porovnání s republikovou i krajskou hodnotou označit za průměrnou. Za posledních sedm let bylo dokončeno více než tisíc nových bytů. Ke stavbě bytových domů dochází především ve městech Vyškov a Rousínov. Mezi těmito městy se nachází oblast s nejvyšší intenzitou výstavby rodinných domů. Kromě ní vykazují vyšší hodnoty ještě některé další obce v zázemí Vyškova. U všech zmíněných dochází ke zlepšování kvality bydlení, reprezentované zejména rostoucí technickou vybaveností. V blízkosti se rovněž nachází Vojenský újezd Březina, jehož správní centrum má z pochopitelných důvodů hodnoty vymykající se průměru. Tento újezd působí negativně zejména na obce západně od něj, kde představuje překážku rozvoje. Na jihu je tento negativní vliv potlačen městem Vyškov. Příležitostí celé oblasti je zvýšení využívání evropských i národních dotací a programů rozvoje ke zlepšení stavu bytového fondu po všech stránkách. V některých obcích se stále řeší otázka privatizace městských bytů. Na území Vyškovska existují rozdíly v úrovni bydlení i intenzitě bytové výstavby. Preferovány jsou, jak již bylo zmíněno, obce mezi Vyškovem a Rousínovem, zatímco zbytek území je spíše průměrný. V dohledné době nelze očekávat významnou změnu trendu, a také proto by měla politika bytové výstavby formulovat budoucí vizi bydlení v regionu a jeho prostorové diferenciace.

171

Rekreace

Vyškovsko, především jeho západní část (Drahanská vrchovina), má pro rekreaci výborné podmínky. Leží totiž v okamžitém zázemí krajského střediska města Brna, které je velice významným zdrojem rekreantů. Tento fakt se projevuje na velice husté síti turistického značení tras pro pěší i cyklisty. Bohužel další části Vyškovska tak atraktivní pro turisty a rekreanty nejsou – Vyškovská brána a Litenčická pahorkatina již nejsou esteticky tak kvalitním krajinářským celkem jako Drahanská vrchovina. Přesto je třeba využít blízkosti města Brna (a velkého objemu potenciálních rekreantů, které toto město nabízí) a rozšířit síť cyklotras a pěších stezek do Vyškovské brány a Litenčické pahorkatiny, aby tak došlo k další prostorové difuzi rekreantů do SO ORP Vyškov. Pozitivní je rovněž strategicky významná poloha správního obvodu na dálnici D1, a také na frekventované železniční trase Brno – Ostrava, což podmiňuje snadnou dostupnost Vyškovska těmito druhy dopravy. Každodenně Vyškovskem tedy tranzituje mnoho potenciálních turistů, úkolem pro ORP Vyškov je tohoto potenciálu využít tak, aby turisté a rekreanti v území trávili co nejvíce času. Proto je třeba tuto nabídku rozšířit z centrální oblasti SO ORP (město Vyškov) do celého zájmového území a dále tuto nabídku diverzifikovat a podpořit ji zkvalitňováním služeb cestovního ruchu (především ubytovacích služeb). Co se týče stavu individuální rekreace – na Vyškovsku se nachází poměrně málo objektů individuální rekreace (vzhledem k poloze SO ORP Vyškov k Brnu), což nijak nesnižuje potenciál cestovního ruchu, neboť jsou využívány pouze zanedbatelným populačním segmentem. Je však třeba dbát na regulaci výstavby těchto objektů a následků, které přináší jejich užívání, tyto faktory mohou způsobovat negativní tlak na udržitelnost území. V současné době však není rozvoj cestovního ruchu v rozporu s potřebami ochrany přírody, krajiny či kvality života místního obyvatelstva. Tento fakt je velice důležitý především z hlediska čerpání finančních příspěvků od různých institucí i z hlediska tvorby rozvojových plánů i představení podnikatelských záměrů.

Hospodářské podmínky

Od konce roku 2004 poklesla míra nezaměstnanosti Vyškovska z 10,7 % na nízkou hodnotu 10,1 % (v srpnu 2008) a nyní je nižší ( září 2020 - 3.5%), jak v porovnání s ČR, tak v porovnání s Jihomoravským krajem, v němž SO ORP Vyškov leží. Naproti tomu, nabídka volných pracovních příležitostí Vyškovska pro uchazeče o zaměstnání nedosahuje úrovně výše zmíněných celků a je nepatrně nižší. Pozitivní je skutečnost, že ve 2/3 obcí byla lokalizována volná pracovní místa a nebyla koncentrována pouze do jádra regionu. Na celkovém počtu nezaměstnaných měly poměrně vysoké podíly tzv. „problémové skupiny“ na trhu práce tj. uchazeči o zaměstnání starší 50-let, uchazeči se změněnou pracovní schopností a uchazeči evidováni na úřadu práce déle než jeden rok. Podíly těchto skupin převyšovaly krajské i republikové hodnoty, nicméně specifická míra nezaměstnanosti těchto uchazečů vzhledem k pracovní síle byla nižší než v ČR i kraji. Tento fakt je zapříčiněn celkově nízkou mírou nezaměstnanosti Vyškovska. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti je ve sledovaném regionu velmi nízká. Mezi jednotlivými obcemi Vyškovska neexistují významnější rozdíly v hodnotě míry nezaměstnanosti, která se i přes velký počet obcí pohybovala v nepříliš širokém intervalu hodnot. Hlavním sektorem zaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel SO ORP Vyškov v národním hospodářství byl dle sčítání obyvatel v roce 2011 terciér (služby), v němž pracovala více než polovina zaměstnaných. Za prací vyjížděla takřka polovina zaměstnaných osob, přičemž do zaměstnání mimo hranice sledovaného regionu vyjížděla 1/5 zaměstnaných obyvatel SO ORP Vyškov, přestože region vytváří téměř dostatečný počet pracovních míst pro své zaměstnané obyvatelstvo (absence 7,1 % obsazených pracovních míst). V regionu bylo lokalizováno 20 obcí, v nichž bylo vytvořeno více než 100 obsazených pracovních míst, nicméně pouze město Vyškov vytvářelo více pracovních míst, než kolik v něm žilo zaměstnaných obyvatel (převis 3 175 OPM) a lze jej identifikovat jako centrum dojížďky za prací okolních obyvatel. Region vytvářel více pracovních míst v terciéru, než v nich pracovalo zaměstnanců a naopak, v priméru a sekundéru pracovalo více zaměstnaných regionu, než kolik pracovních míst v tomto sektoru obvod vytvářel. Význam terciárního sektoru lze doložit skutečností, že pouze v jedné obci sledovaného území byl podíl tohoto sektoru na celkovém počtu OPM nižší než 30 %. Na Vyškovsku byl v roce 2020 významný počet zaměstnavatelů, kteří poskytovali práci více než 100

172

zaměstnancům (celkem 19), přičemž v 7 z nich pracovalo více než 250 osob. Největší počet osob (přes 1000 osob) zaměstnává v současnosti dynamicky se rozvíjející se firma European Data Project s.r.o. Komořany zabývající se výrobou výherních přístrojů a herních systémů. Celkem 10 z 19 největších zaměstnavatelů bylo činných v průmyslovém sektoru, 1 subjekt působil ve stavebnictví, 2 se zabývaly zemědělskou výrobou a 6 působilo v sektoru služeb. Úroveň podnikatelské aktivity (počet registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel) nebyla ve sledovaném regionu příliš vysoká, neboť nedosahovala hodnot ČR ani Jihomoravského kraje. Od roku 2000 však došlo k výraznému růstu počtu nově vytvořených ekonomických subjektů, což způsobilo zvýšení podnikatelské aktivity ze 165 na 198 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel území. Mezi obcemi Vyškovska existují významné rozdíly v úrovni podnikatelské aktivity, ve více než polovině obcí byla zaznamenána hodnota nižší než průměrná hodnota zázemí regionu, která činila pouze 189 ES na tisíc obyvatel. Od roku 2003 poklesly v SO ORP Vyškov k roku 2005 příjmy i výdaje obecních rozpočtů na 1 obyvatele o více než 20 %, zatímco tempo poklesu v celém Jihomoravském kraji bylo výrazně nižší. I přes velmi nízké množství získaných finančních prostředků na 1 obyvatele (14. z 21 SO ORP Jihomoravského kraje) vykazovaly obce Vyškovska velmi dobré hospodaření (nízké výdaje), neboť měly na konci roku 2005 jeden z největších přebytků v kraji. Daňová výtěžnost obcí Vyškovska byla v roce 2007 na velmi vysoké úrovni, neboť činila 10,19 tis. Kč na 1 obyvatele, přičemž neexistovala příliš velká diferenciace mezi úrovní tohoto ukazatele v jádru regionu a jeho zázemí. Tato skutečnost byla způsobena vysokou daňovou výtěžností některých obcí zázemí, která byla výrazně vyšší než průměrná hodnota pro celý obvod, např. v obci Kozlany, kde činila 40,48 tis. Kč na 1 obyvatele. Pozitivním je rovněž skutečnost, že v 88 % obcí došlo v roce 2007 v porovnání s rokem předchozím k nárůstu finančních prostředků získaných z daní v přepočtu na 1 obyvatele obce, přestože se počet obyvatel obcí příliš nezměnil.

6 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD

Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Vyškov je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou mapové podklady, vybrané informace a limity vstupující do územních střetů, údaje převzaté z nadřazené dokumentace, jevy způsobující ohrožení v území, urbanistické, hygienické a dopravní závady a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. V problémovém výkrese jsou formou kartogramu znázorněny i vybrané problémy v obcích, zjištěné v rozboru udržitelného rozvoje území.

Obsah problémového výkresu:

Vybrané informace a limity, vstupující do územních střetů : - Dálnice, rychlostní silnice a silnice I. a II. třídy, včetně návrhů přeložek těchto silnic - Železniční trať - Vodní tok, vodní plocha - Chráněné ložiskové území, výhradní ložisko surovin - Prvky ÚSES stavové i návrhové - Přírodní rezervace, přírodní památka, přírodní park - Zastavěné území obcí - Zastavitelné plochy - Zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany ZPF - Lesní pozemky

Ohrožení v území : - Poddolované území

173

- Sesuvné území - Záplavové území Q100

Urbanistické, dopravní a hygienické závady : - Plochy brownfieds - Průtah silnic I. a II. třídy zastavěným územím obcí - Úrovňové křížení silnice I. a II. třídy a železnice - Chybějící ČOV v obcích

Územní střety : - Křížení dálnice, rychlostní komunikace a silnic I. a II. třídy s trasami ÚSES - Střet CHLÚ a výhradních ložisek se zastavěným územím - Střet CHLÚ a výhradních ložisek se zemědělskou půdou I.a II. třídy ochrany ZPF - Střet CHLÚ a výhradních ložisek s lesními pozemky

Územní problémy, omezení v území : - Omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochraně ZPF

6.1 URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ

Plochy bývalé průmyslové nebo zemědělské výroby (event. další plochy) jsou v některých obcích nevyužívané a mají charakter tzv. brownfields – řadí se mezi urbanistické závady v území. Tyto plochy vyžadují další doplnění. V územních plánech je vždy nutné posuzovat jejich další možné využití. Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd. Hlavním zdrojem hygienických závad je zatíženost území dopravou (emise a hluk). Hygienické závady dále spočívají především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod a znečištění vodních toků v území. Níže je uveden přehled hlavních problémů a závad vyplývajících z rozboru udržitelného rozvoje území.

6.1.1 Dopravní závady v území

 Zásadními dopravními závadami v území jsou průtahové úseky silnic zastavěným územím obcí (vysoká rychlost v obci, hluk, emise), především:  dálnice D46 v obci Drysice  silnice I/47 v obci Ivanovice na Hané  silnice II/430 v obcích Rousínov, Komořany a Vyškov  silnice II/428 v obcích Švábenice a Dětkovice  silnice II/379 v obcích Drnovice, Ježkovice, Ruprechtov a Podomí  Růst intenzity individuální automobilové dopravy v centru Vyškova.  Špatný stav rychlostní silnice D46 v důsledku intenzívní kamionové dopravy.  Problém s parkováním - neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.). Týká se to zejména měst, tedy Vyškova, Rousínova a Ivanovic na Hané.  Nízká dopravní propustnost železniční trati Brno – Vyškov – Přerov - stávající železniční trať je na pokraji svých dopravních možností, v rámci modernizace lze očekávat její zdvojkolejnění a výstavbu dílčích přeložek stopy trati.  Chybí větší provázanost autobusové a železniční dopravy, neexistuje jednotný terminál integrované dopravy ve Vyškově, Rousínově a Ivanovicích na Hané.

174

6.1.2 Překračování imisních limitů

 Na 36 % území SO ORP došlo v roce 2020 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10. Plošně významné překročení imisního limitu pro PM10 (100 %) bylo zaznamenáno na území obcí Hlubočany, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Lysovice, Medlovice, Podbřežice, Rostěnice- Zvonovice, Rybníček, Vážany, k překročení uvedeného imisního limitu však došlo na území celé řady dalších obcí. Roční imisní limit pro PM10 nebyl v roce 2006 na území SO ORP překročen.  Na 6 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Nejvyšší překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území Vyškova (39 % území) a dále na území obcí Drnovice, Habrovany, Ivanovice na Hané, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Pustiměř, Rousínov, Švábenice a Topolany.  Na více než 5 % území SO ORP byl překročen imisní limit pro NOx (Drysice, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Luleč, Nemojany, Podbřežice, Pustiměř, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Topolany, Tučapy a Vyškov).  Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2020 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí. Je potřeba citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace).

6.1.3 Hluková a emisní zátěž z dopravy

 Území v dosahu významných liniových zdrojů (dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy) mohou být ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy). V dosahu existujících významných komunikací (především dálnice D1 procházející Vyškovskem od Rousínova k Ivanovicím na Hané a rychlostní komunikace D46 od Vyškova přes Drysice na Prostějov) s vyšší pravděpodobností působení emisí a hluku na obyvatelstvo, se nachází obce Rousínov, Komořany, Podbřežice, Tučapy, Rostěnice-Zvonovice, Vyškov, Topolany, Rybníček, Křižanovice u Vyškova, Pustiměř, Ivanovice na Hané a Drysice. Při zpracování ÚP proto podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Podstatou přetížení centra je ovšem historická daná struktura komunikací směrovaná ze všech příjezdů do centra města. Jakákoliv tranzitní doprava musí tedy projet centrem, nebo využít tangencionálního propojení nevyhovujícím a poddimenzovaným systémem vnitroměstských komunikací. Týká se to i nadregionálních zdrojů dopravy, hlavně obsluhy významného areálu armády v severozápadní části Dědic a propojení severní části okresu na dálnici D1 (investice JmK s přispěním dotace EU). Jako vhodné řešení se jeví rozdělení tangencionálního obchvatu města na dvě části, tj. tzv. Západní přivaděč, propojující dálniční sjezd Vyškov – západ s komunikací II/379 Vyškov –Ruprechtov (Blansko) a II/377 Vyškov – Drahany – Prostějov – Tišnov, který převede dopravu ze severní části okresu a areálu armády na dálnici D1 prostřednictvím kapacitní komunikace II. třídy. Stávající komunikace II. třídy v zastavěném území, u kterých navrhované dopravní řešení sníží intenzitu dopravy, budou převedeny do místních komunikací. Druhá část, tj. Severní obchvat bude ponechána jako rezerva.

 Ochranná pásma leteckých staveb - na území SO ORP, na severovýchodním okraji Vyškova, je situováno vnitrostátní letiště veřejné s travnatým povrchem a severně od Drysic, na území

175

sousedního SO ORP, také vnitrostátní letiště neveřejné s travnatým povrchem Prostějov. Území obcí Drysice, Podivice, Nové Sady, Zelená Hora, Radslavice, Pustiměř, Ivanovice na Hané, Vyškov, Křižanovice u Vyškova, Hoštice-Heroltice, Drnovice, Topolany, Rybníček, Medlovice, Moravské Málkovice, Prusy-Boškůvky, Vážany, Hlubočany, Kučerov, Lysovice a okrajově i území dalších obcí je dle územně analytických podkladů vyhlášeno jako ochranné pásmo leteckých staveb. Provoz letiště může být dle místních podmínek a intenzity využití letiště místně výraznou hygienickou závadou v území především z hlediska hluku. V procesech územního plánování je v těchto oblastech třeba postupovat dle platných právních předpisů.

6.1.4 Problematika nakládání s odpady

 Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého SO ORP přibližně 24,37 %, je tedy významně vyšší než na většině území ČR, avšak je nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace 50% komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu). V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky. Zajistit dostatek skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu

6.1.5 Staré ekologické zátěže

 V území jsou evidovány (dle MŽP) staré ekologické zátěže v obcích Nové Sady, Studnice, Krásensko, Podomí, Vyškov, Ježkovice, Račice-Pistovice, Drnovice, Luleč, Nemojany, Radslavice, Ivanovice na Hané, Habrovany, Tučapy, Rousínov, Podbřežice, Kučerov, Vážany, Prusy-Boškůvky, Moravské Málkovice, Orlovice a Švábenice. Nutná identifikace starých ekologických zátěží, určení míry jejich rizika a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.

6.1.6 Stav vodních útvarů

 Jako „rizikový“ je klasifikováno 67 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 51 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu.  Jako „rizikový“ je klasifikováno 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu  Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů je nepřijatelný na území většiny obcí ORP, zejména pak na území obcí Ivanovice na Hané a Kozlany. V rámci územního plánování podporovat vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

6.1.7 Vypouštění odpadních vod

 Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod.  Vedle výstavby několika nových stok bude také nutné na prakticky všech ČOV provést rekonstrukci tak, aby splňovaly požadavky na čistotu recipientů (Nařízení vlády 61/2003 Sb., Nařízení vlády 71/2003 Sb.)

176

 Stávající systémy odkanalizování nejsou ve většině lokalit v souladu s právním řádem – existují-li v obci vůbec, jsou tvořeny pouze dešťovou kanalizací, do které jsou zaústěny přepady se septiků jednotlivých obytných objektů.  V odlehlých lokalitách je výhodnějším řešením zajištění individuálního odkanalizování objektů (domovní ČOV). V současnosti jsou vlastní ČOV vybaveny obce Vyškov, Ivanovice na Hané, Rousínov, Drnovice, Krásensko, Pustiměř, Pístovice a Ruprechtov. Na již existující ČOV jsou plánovány v rámci nadobecních systémů zapojit také obce Radslavice (ČOV Pustiměř), Komořany, Tučapy, Podbřežice (všechny ČOV Rousínov), Podomí (ČOV Ruprechtov), Topolany, Hoštice-Heroltice, Křižanovice u Vyškova (všechny ČOV Vyškov). Ve zbylých obcích se plánují místní nebo i malé nadobecní systémy. Harmonogram jejich výstavby je uveden v „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje“.

6.1.8 Technická infrastruktura

6.2 OMEZENÍ PRO ROZVOJ ÚZEMÍ A OHROŽENÍ V ÚZEMÍ

Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí.

 Sesuvná a poddolovaná území–Nachází se zde sesuvná území, nejvíce se vyskytují na katastrálním území obce Rousínov. Sesuvná a poddolovaná území představují určitá omezení pro rozvoj výstavby v obcích.

 Nízká ekologická stabilita území – nízká ekologická stabilita území (dle metodiky I. Míchala) je identifikována v obcích Dětkovice, Drysice, Habrovany, Hlubočany, Hoštice- Heroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Kozlany, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Lysovice, Medlovice, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Radslavice, Hostěnice- Zvonovice, Rousínov, Rybníček, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, Bohdalice- Pavlovice, Drnovice, Hvězdlice, Luleč, Nemojany, Studnice, Švábenice a Vyškov. Především v těchto obcích je potřeba umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit ochranu

177

VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

 Nízká výměra lesních porostů – v obcích Hlubočany, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Křižanovice u Vyškova, Medlovice, Moravské Málkovice, Nové Sady, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Rostěnice-Zvonovice, Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, Vážany a Zelená Hora je velmi nízká výměra lesních porostů (pod 2 %). V rámci ÚP především zde dbát na ochranu těchto lesních porostů a záměry plánovat mimo PUPFL.

 Orná půda na svažitých pozemcích (sklonitost více jak 7 stupňů) – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obcích Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov, kde se vyskytuje větší množství těchto „rizikových pozemků“ a je potřeba tuto situace řešit návrhem a realizací vhodných opatření.V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...).

 Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – Na území SO ORP Vyškov zasahuje záplavové území Q100 vodního toku Rakovec a Haná. Záplavové území zasahuje do území obcí Komořany, Nemojany, Rousínov, Tučapy, Opatrovice, Dědice, Vyškov, Topolany, Hoštice, Heroltice, Ivanovice na Hané a Chvalkovice na Hané. V rámci zpracování ÚP je nutno respektovat tato území především jako limit pro výstavbu objektů pro bydlení a průmysl a určit odpovídající využití (zemědělství apod.).V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku).

7 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

178

Horninové prostředí a geologie www.geoportal.cenia.cz http://encyklopedie.seznam.cz www.enviweb.cz http://www.ok-tourism.cz/strednimorava/cil/421/ /pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz (http://geologie.vsb.cz)

Vodní režim Kolektiv autorů: Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Dyje; Povodí Moravy, s.p.; prosinec 2007 Kolektiv autorů: Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy; Povodí Moravy, s.p.; prosinec 2007 HEIS VÚV - Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. je jedním z dílčích informačních systémů Hydroekologického informačního systému ČR (HEIS ČR), vytvářeného k zabezpečení jednotného informačního systému pro podporu státní správy ve vodním hospodářství s vazbou na Státní informační systém a další subsystémy Jednotného informačního systému životního prostředí (JISŽP). http://heis.vuv.cz Prchalová, H. et al., (2004): Způsob hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod, Praha, VÚV T.G.M. www.vyskov-mesto.cz http://mesta.obce.cz www.pmo.cz www.cuzk.cz

Hygiena životního prostředí Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) Mapa radonového indexu geologického podloží 1:50 000. Česká geologická služba, 1999 – 2005. Radonový program České republiky. http://nts2.cgu.cz/aps/CD_RADON50/index/default1.htm Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Mapy se zhoršenou kvalitou ovzduší v síti 1x1 km. Mapové vrstvy ve formátu shapefile (shp, ESRI). Úsek ochrany čistoty ovzduší. Český hydrometeorologický ústav, 2006. Seznam letišť a heliportů ČR, 2008. Ministerstvo dopravy České republiky. http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letiste/seznam_letist/default.htm Strategická hluková mapa silnic a železnic. Portál veřejné správy České republiky, http://geoportal.cenia.cz/. Údaje z evidence zařízení pro nakládání s odpadem v Jiáhomoravském kraji www.kraj-jihomoravsky.cz www.sez.cenia.cz http://geoportal.cenia.cz www.isoh.vuv.cz www.chmi.cz www.cgu.cz www.mdcr.cz

Ochrana přírody a krajiny www.ochranaprirody.cz – stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR http://drusop.nature.cz - ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) www.vdb.czso.cz – veřejná databáze ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&kapitola_id=1&cislotab=StavZ_11b+ORP.197&v erze=2 - Územně analytické podklady 1b v obcích vybraného SO ORP – Vyškov

179

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Oblastní plány rozvoje lesů – přírodní lesní oblasti, 2001, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Statistická ročenka půdního fondu České republiky – Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2002 a 2008 www.czso.cz www.cuzk.cz www.uhul.cz

Veřejná dopravní a technická infrastruktura Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie – http://calla.ecn.cz/atlas/ Harmonogram rozvoje dopravních sítí. Praha: MD, březen 2008. Internetový jízdní řád IDOS - http://jizdnirady.idnes.cz. Jízdní řád 2007/2008.: úřední vydání ČD. Praha: ČD, 2007. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Brno: Aquatis, 2004 (aktualizace 2008). Sčítání dopravy 2005 - http://www.scitani2005.rsd.cz/start.htm Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. Brno: Garep a VUT, 2006. Statistický lexikon obcí České republiky, Praha. ČSÚ a MV ČR, 2005, 1358 s. ISBN 80-7360-287-3. Územní plán VÚC Brněnské aglomerace, 1985. Územní prognóza Jihomoravského kraje, 2004. Zákon o pozemních komunikacích 13/1997 Sb.

Sociodemografické podmínky Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008 Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007 Sčítání lidu domů a bytů 2001 – okres Vyškov, ČSÚ, 2003

Bydlení Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008 Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007 Sčítání lidu domů a bytů 2001 – okres Vyškov, ČSÚ, 2003

Rekreace Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2008 Přílohy nařízení vlády č. 301/2007 Sb.

Hospodářské podmínky Databáze ekonomických subjektů, Centrum pro regionální rozvoj MU, 2007 GIS 0 - Prostorová analýza, prosinec 2007 (1.12.2007 - 31.12.2007) Ministerstvo financí ČR, ARISweb – prezentace ÚSC, 2008 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007 Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001, Dojížďka do zaměstnání a škol – okres Vyškov, ČSÚ, 2003. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007 (ČSÚ), Statistická ročenka České republiky, ČSÚ, 2007

180 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby

Výskyt ložisek nerostných surovin pro Vyšší míra výskytu sesuvných území Využití místních dosud nevyužívaných Lokalizace aktivit do oblastí s výskytem stavební kámen a cihlářskou surovinu – v katastrálním území Rousínova, kterým ložisek nerostných surovin. sesuvů může znamenat riziko. pokrytí spotřeby z místních zdrojů. může být omezen rozvoj obcí.

1 Minimální výskyt poddolovaných území Využití ploch po těžbě nerostných a ne příliš významný výskyt sesuvných surovin – rekreační plochy, zalesnění, území – nedochází k omezení pro prvky zeleně... výstavbu.

Nerizikový kvantitativní stav 99 % Nejsou plněny cíle environmentální Podpora modernizace a rekonstrukce Masivní rozšiřování vrtů pro plochy útvarů podzemních vod a kvality povrchových vod z hlediska stávající kanalizační sítě a rozvoje geotermální vytápění objektů, kterým se nerizikový chemický stav 53 % plochy chemického a ekologického napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zpřístupňují podzemní vody možnému útvarů podzemních vod. stavu/ekologického potenciálu a nejsou zakončenou v ČOV. znečištění. plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického a místně i kvantitativního stavu.

Nerizikový chemický stav 49 % délky Nepřijatelný stav z hlediska zněčištění Realizace komplexního systému Nárůst návalového množství dešťových útvarů povrchových tekoucích vod a vod je zejména na území obcí Ivanovice protipovodňových opatření, jak vod v často poddimenzovaných nerizikový ekologický stav/ekologický na Hané a Kozlany v krajině, tak i na tocích k ochraně kanalizačních soustavách v důsledku potenciál pro 33 % délky útvarů zastavěného území obcí. rozrůstajících se zpevněných ploch povrchových tekoucích vod. v sídelních oblastech.

environmentální Minimalizace zrychleného odtoku a Zhoršení přirozeného vodního režimu Finanční zdroje ze státního rozpočtu a Staré ekologické zátěže (skládky), které snížení půdní eroze na minimum v krajině v důsledku nevhodného fondů EU pro zajištění čištění odpadních mohou mít negativní vliv na kvalitu 2 v územích s nulovým výskytem sklonité hospodaření na sklonitých pozemcích – vod a zásobování pitnou vodou, na vody. orné půdy ve 22 obcích. velké množství orné půdy na sklonitých realizaci projektů protipovodňové pozemcích především na území obce ochrany v krajině. Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov.

Dodržování zásad správné zemědělské Špičkování vodních elektráren a příčné praxe pro snížení obsahu dusičnanů a překážky ve vodních tocích. dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

Nastartování procesu KPÚ v oblastech Rizika lokálních povodní doprovázené se zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký zvýšenou erozí půdy v územích s podíl sklonité orné půdy). velkým podílem sklonité orné půdy – především na území obce Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov.

181 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby

V roce 2020 nebyly překročeny hodnoty Na území SO ORP byly vyhlášeny Využívání nejlepších dostupných Zvyšování intenzity dopravy může vést 24h imisního limitu pro SO2, ročního oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší technologií v průmyslu, při vytápění ke zvýšení emisní a hlukové zátěže ve imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro ochranu lidského zdraví vzhledem domácností, důsledné uplatňování zásad městech, obcích a v blízkosti pro benzen, stanovené na ochranu k překročeným imisním limitům pro správné zemědělské praxe v zemědělství významných dopravních komunikací lidského zdraví. PM10 (36 % území), ozonu (100% a využívání obnovitelných zdrojů (D1 a D46). území) a BaP (6 % území). energie.

Míra separace KO odpadu je Na celém území byl v roce 2006 Sanace starých ekologických zátěží, Omezení využití území vlivem neřešení nadprůměrná a v regionu je celá řada překročen cílový imisní limit pro identifikace a odstranění černých problematiky starých ekologických 3 zařízení na zpracování odpadu. ochranu ekosystémů a vegetace pro skládek (zamezení opětovnému vzniku). zátěží. přízemní ozon (AOT40) a na 5 % území imisní limit pro NOx. Separace komunálního odpadu nesplňuje požadavky Strategie udržitelného rozvoje ČR.

Několik lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž.

Většina obcí spadá do území ekologicky Velmi nízké zastoupení chráněných Kvalitní péče o chráněná území - Urbanizace volné krajiny, fragmentace mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ploch. Nepatrný podíl zvláště kvalitní evidence, nájemní smlouvy o krajiny především liniovými dopravními ekologické stability považovat rozvoj chráněných území se nachází v katastru péči, systém monitoringu a databáze stavbami. území za udržitelný. 11 obcí. ochrany přírody.

Dobré pokrytí SO ORP prvky ÚSES. Nízký koeficient ekologické stability Možnosti čerpání finančních prostředků Nevhodně nastavená dotační politika, v 25 obcích SO ORP. z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, zejména v oblasti zemědělství. 4 MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.

Využití územního plánování a Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, komplexních pozemkových úprav k kraje nebo obcí pro směnu za pozemky zabezpečení trvalého souladu všech nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a přírodních, civilizačních a kulturních dalších krajinotvorných opatření. hodnot území.

Nadprůměrný podíl orné půdy v rámci Významný úbytek zemědělské půdy Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Pokračující zábor zemědělské půdy. SO ORP. zejména v obcích Topolany, Kozlany, Komořany a Hlubočany, Rybníček a 5 Lysovice.

182 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby jižní části SO ORP. Nejvyšší podíl jejich a v jižní části území. výměry na celkové zemědělské půdě mají obce Rostěnice-Zvonovice, Křižanov u Vyškova, Lysovice a Pustiměř.

V jihovýchodní části území v obcích Nerovnoměrné rozdělení lesů, velké Obnova stávajících větrolamů. Konflikty mezi lesními hospodáři a Dětkovice, Švábenice, Moravské rozdíly v lesnatosti mezi jednotlivými myslivci v oblastech s intenzivním

Málkovice, Orlovice, Bohdalice- obcemi. chovem zvěře. Pavlovice, jsou lesy s nejlépe

zachovaných dřevinným složením, nacházejí se zde vysoce produkční stanoviště.

Obce s vysokým podílem lesa Velký podíl obcí s lesnatostí pod 1% Zalesňování nevyužívané zemědělské V některých obcí může vysoká lesnatost (Ježkovice, Luleč, Nemojany, Drnovice, (Krásensko, Křižanovice u Vyškova, půdy. způsobit ekonomickou závislost na lese Olšany, Račice-Pístovice, Ruprechtov, Moravské Málkovice, Podbřežice, (Ježkovice, Olšany, Račice-Pístovice, Švábenice) Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Ruprechtov), také lesní kalamity mají Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, větší vliv na ekologickou stabilitu v Vážany, Zelená Hora) oblastech s velmi vysokou lesnatostí.

Zvýšit podíl lesa zejména v obcích, kde je velmi nízká lesnatost (např. Krásensko, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, Kozlany, Kučerov, Medlovice, Nové Sady, Pustiměř, Radslavice, Rostěnice- Zvonovice, Rousínov, Vyškov )

Poloha v dopravně významné lokalitě – Nízká dopravní propustnost železniční Modernizace železniční trati, zvýšení Snižování počtu spojů veřejné dopravy Vyškovské bráně s dobrou dostupností trati Brno – Vyškov – Přerov. traťové rychlosti a její zdvojkolejnění. z důvodu snižování dotací.

Brna jakožto krajského města.

Úplná integrace území do IDS JmK. Špatný stav rychlostní silnice R46 Výstavba terminálů IDS v místě Zanedbávání údržby silniční sítě. 6 v důsledku intenzívní kamionové železničních stanic Vyškov, Rousínov a dopravy. Ivanovice n.H.

ekonomický Vysoký počet spojů veřejné dopravy ve Špatné propojení autobusové a Výstavba ČOV v rámci programu Snaha lokalizovat některé dopravně všech obcích v pracovní dny. Dopravní železniční dopravy - neexistence „Rekonstrukce a výstavba náročné činnosti do centra Vyškova obsluha všech obcí i v nepracovních jednotného terminálu integrované vodohospodářské infrastruktury v okrese (např. výstavba hypermarketů). dopravy ve Vyškově, Rousínově a

183 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby dnech. Ivanovicích na Hané. Vyškov".

Přímé napojení na dálniční síť ČR. Růst intenzity individuální automobilové Vybudování tangenciálně vedených Neschopnost připravit kvalitní projekty, dopravy v centru Vyškova. sběrných komunikací na západě a severu které by mohly být využity pro čerpání Vyškova. dotačních podpor z národních i evropských zdrojů..

Vynikající vybavení plynovody (chybí Nízký podíl využívání alternativních Vybudování sítě cyklostezek ve městě jen 3 obce). zdrojů energie. Vyškově a propojení obcí ve Vyškovské brázdě.

Velký počet již odkanalizovaných obcí. V malých obcích chybí čištění Zavádění alternativních zdrojů energie. odpadních vod v ČOV.

Vybudovaná ČOV ve všech obcích nad 2000 EO.

Nízká míra nezaměstnanosti regionu. Vyšší podíly uchazečů starších 50-let a Využití rámcového programu Nedostatek pracovních míst pro uchazečů se změněnou pracovní Konkurenceschop-nost a inovace 2007 - problémové skupiny obyvatel může u schopností na celkovém počtu uchazečů 2013 pro rozvoj malého a středního nich vést k dlouhodobé nezaměstnanosti o zaměstnání. podnikání. případně až k sociálnímu vyloučení (exkluzi).

Nízký podíl dlouhodobě Pouze v jádru regionu, městu Vyškov, Vytváření životaschopných a Nepřipravenost obcí na čerpání nezaměstnaných (uchazečů hledajících převyšuje počet obsazených pracovních perspektivních projektů pro získání dotačních prostředků z EU i ČR. práci déle než jeden rok) na celkovém míst počet bydlících obyvatel obce a dotačních prostředků z EU již v tomto počtu nezaměstnaných. vytváří tak pracovní příležitosti pro plánovacím období. obyvatele zázemí.

Nízké míry nezaměstnanosti Nízký příjem obecních rozpočtů na 1 Rozšíření spolupráce s firmami, Výrazná diferenciace v úrovni 10 problémových skupin trhu práce obyvatele. podnikateli, neziskovými organizacemi a podnikatelské aktivity a daňové (uchazeči starší 50-let, uchazeči se ZPS dalšími objekty mimo obecní správu, jež výtěžnosti mezi jednotlivými obcemi a uchazeči evidovaní déle než 12 by výrazně podpořila rozvoj regionu a může mít za následek zvyšující se měsíců). činnost obcí. marginalizaci nejvíce postižených obcí.

Široká nabídka volných pracovních míst Nízká podnikatelská aktivita v rámci Využití dobré polohy většiny území vůči v zázemí regionu. Jihomoravského kraje. krajskému městu pro rozvoj hospodářských aktivit.

Nepříliš významná diference míry Výrazná diferenciace v úrovni Využití finančních zdrojů z Evropského nezaměstnanosti obcí Vyškovska. podnikatelské aktivity obcí. zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) k realizaci politiky integrovaného rozvoje zemědělství a venkova.

184 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby

Rychlé tempo poklesu míry nezaměstnanosti v posledních dvou letech, k němuž došlo ve většině obcí.

Vhodná struktura obsazených pracovních míst a struktura zaměstnanosti obyvatelstva v regionu.

Dobré hospodaření obcí (přebytek financí na konci roku).

Vhodná poloha regionu a dobrá úroveň dopravní obslužnosti regionu.

Vysoké tempo růstu podnikatelské aktivity resp. počtu ekonomických subjektů.

Vysoká daňová výtěžnost celého regionu.

Nárůst daňové výtěžnosti v 90 % obcí za období let 2007 - 2015.

Dlouhodobě kladné migrační saldo - Výrazný rozdíl mezi populačním Využití výhodné geografické polohy I přes zvýšení porodnosti se bude nadále získávání nových obyvatel v rámci vývojem a v jádru a zázemí. v blízkém okolí města Brna, která bude i prohlubovat proces stárnutí obyvatel a procesu suburbanizace z krajského do budoucna zajišťovat stabilní přísun na tento vývoj je potřebné reagovat i města. imigrantů. v kontextu budoucího rozvoje sociální péče ve vztahu k obyvatelstvu

v produktivním věku.

Přítomnost nemocnice v jádru regionu. Nízká úroveň vzdělanosti v zázemí Využití nabídky dobře kvalifikované Nedostatečný rozvoj sociálních služeb regionu, velký rozdíl oproti stavu pracovní síly k nalákání nových může vést ve svém důsledku 7 v jádru. investorů především do centra regionu. k vylučování některých skupin obyvatelstva ze společenského života.

Nízký průměrný věk obyvatel; převaha Špatný stav dopravní i sociální Rozvoj obcí severně od Vyškova jako Další prohlubování rozdílů mezi jádrem sociodemografický dětské složky populace nad složkou infrastruktury v zázemí regionu. center kvalitního bydlení. a zázemím může vést k započetí procesu poproduktivní. odchodu obyvatelstva ze znevýhodněných oblastí.

Rozvinuté zázemí sociálních služeb – Přítomnost VÚ Březina. charita, chráněná dílna apod.

185 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby

Dlouhodobě nižší míra porodnosti než míra úmrtnosti, vyšší počet narozených v regionu až v posledním sledovaném roce.

Relativně nízká naděje dožití.

Mírně nadprůměrná vybavenost trvale Dvě pětiny obcí mají více než čtvrtinu Využití evropských i národních dotací a Snižování kapacity volných ploch obydlených bytů ústředním nebo bytů postavených před rokem 1919. programů rozvoje k obnově, revitalizaci k zástavbě a nevyužití území etážovým topením. a regeneraci bytového fondu. Vojenského újezdu Březina může vést k poklesu zájmu o bydlení v regionu a tím i ke snižování intenzity výstavby.

Rozvíjející se oblasti z hlediska bytové Malá obytná plocha bytů, pátá nejmenší Spolupráce s Vojenským újezdem U některých periferně situovaných obcí výstavby a kvality bytového fondu - v Jihomoravském kraji. Březina vedoucí k vyčlenění ploch pro hrozí nárůst významnosti obytné funkce oblast mezi Vyškovem a Rousínovem a bytovou výstavbu a rozvoji obcí v jeho na úkor pracovní a jiných funkcí – sídla zázemí Vyškova. blízkosti. pouze pro „přenocování“, obyvatelé za prací dojíždějí do Brna nebo Vyškova.

Dekoncentrační procesy obyvatelstva Pouze průměrná intenzita bytové Maximální využití atraktivity území pro Snížení atraktivity bydlení na Brna a Vyškova vedou k bytové výstavby přes příznivé faktory (dopravní příchod obyvatelstva v rámci Vyškovsku (starší bytový fond, malá 8 výstavbě v nejbližším zázemí. dostupnost a obslužnost, atraktivní dekoncentračních procesů - okresní velikost obytné plochy, menší bytová krajina, blízká poloha města Brna). město s dobrou dopravní dostupností a výstavba) v důsledku většího rozvoje kvalitním zázemím => přilákání ostatních oblastí Jihomoravského kraje. developerů pro rozsáhlejší projekty.

Projekty výstavby bytových domů ve Vojenský újezd Březina omezující Koncentrovaná a intenzivní výstavba městech správního obvodu-Vyškově a bytovou výstavbu, potažmo celkový domů vyššího standardu může vést ke Rousínově. rozvoj některých obcí. vzniku uzavřených komunit – bez prolnutí s domácím prostředím obce a tedy bez významnějšího přínosu pro obec.

Dobrá dopravní dostupnost a obslužnost a atraktivní krajina zvyšující přitažlivost oblasti.

Různorodá krajina a kvalitní přírodní Relativně málo kulturně-historických Rozvojové programy a projekty Konkurence na poli rekreace a turismu hodnoty území vytvářejí potřebný památek. financované z různých zdrojů mohou především ze strany Moravského krasu. potenciál rozvoje cestovního ruchu. výrazně napomoci rozvoji cestovního 9 ruchu.

Poloha SO ORP Vyškov v zázemí Nízký podíl turistických a rekreačních Dobudování a především zkvalitnění Neefektivní využívání veškerého krajského města Brna. ploch ve Vyškovské bráně. turistické infrastruktury může přilákat potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch.

186 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby větší návštěvnost, případně i movitější klientelu.

Výborná dostupnost různými druhy Nepřístupnost některých kulturně- V okolí Vyškovska se nachází další Izolovaná nabídka různých služeb dopravy umožňuje široké využití historických památek (zámky turistické atraktivity (Slavkovské cestovního ruchu může nepříznivě potenciálu cestovního ruchu především Habrovany, Ivanovice na Hané, bojiště). ovlivnit návštěvnost. z hlediska jednodenních aktivit. Ferdinandsko).

Oblíbenost Drahanské vrchoviny u Kvalitativně i kvantitativně nedostatečná Prodloužení sezónnosti především Pokračující izolace Vyškovska brněnských rekreantů. nabídka turistických služeb (ubytování, v souvislosti se zimními sporty ze severní strany (existence vojenského služby pro cykloturisty a návazné (běžkování) může částečně vynahradit újezdu Březina). podnikatelské aktivity, špatný stav nepříznivé ekonomické efekty cyklostezek) ve venkovských obcích. související s výrazně odlišným průběhem návštěvnosti v průběhu roku.

Především Drahanská vrchovina nabízí Chybějící pěší turistické trasy ve rekreační využití po celý rok, což východní polovině území, nízká hustota pozitivně ovlivňuje možnosti místního cyklostezek v Litenčické pahorkatině a obyvatelstva ekonomicky se uplatnit jejich špatný technický stav. v oblasti cestovního ruchu.

Únosná kapacita území pro rekreaci a Nedostatečný kapitál venkovských obcí turismus není v oblasti dosud a podnikatelských subjektů potřebný pro překročena, čímž vzniká prostor pro zkvalitňování služeb v rámci turismu. rozvoj udržitelného cestovního ruchu.

Existence turistických atraktivit ve Neexistence tzv. produktových balíčků Vyškově – aquapark, Dinopark. rekreačních nabídek a nízký stupeň koordinace rekreačních aktivit nepříznivě ovlivňuje intenzitu návštěvnosti.

Nerovnoměrné rozložení cestovního ruchu a rekreace – Drahanská vrchovina vs. Litenčická pahorkatina.

187 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby

Nerizikový kvantitativní stav 99 % Nejsou plněny cíle environmentální Realizace komplexního systému Staré ekologické zátěže (skládky), které plochy útvarů podzemních vod a kvality povrchových vod z hlediska protipovodňových opatření, jak mohou mít negativní vliv na kvalitu nerizikový chemický stav 53 % plochy chemického a ekologického v krajině, tak i na tocích k ochraně vody. útvarů podzemních vod. stavu/ekologického potenciálu a nejsou zastavěného území obcí. plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického

a místně i kvantitativního stavu.

Nerizikový chemický stav 49 % délky Nepřijatelný stav z hlediska zněčištění Dodržování zásad správné zemědělské Špičkování vodních elektráren a příčné útvarů povrchových tekoucích vod a vod je zejména na území obcí Ivanovice praxe pro snížení obsahu dusičnanů a překážky ve vodních tocích. 2 nerizikový ekologický stav/ekologický na Hané a Kozlany dalších znečišťujících látek potenciál pro 33 % délky útvarů v podzemních a povrchových vodách.

povrchových tekoucích vod. environmentální Minimalizace zrychleného odtoku a Zhoršení přirozeného vodního režimu Nastartování procesu KPÚ v oblastech Rizika lokálních povodní doprovázené snížení půdní eroze na minimum v krajině v důsledku nevhodného se zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký zvýšenou erozí půdy v územích s v územích s nulovým výskytem sklonité hospodaření na sklonitých pozemcích – podíl sklonité orné půdy). velkým podílem sklonité orné půdy – orné půdy ve 22 obcích. velké množství orné půdy na sklonitých především na území obce Švábenice, pozemcích především na území obce Hvězdlice, Orlovice a Rousínov. Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov.

V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty Na území SO ORP byly vyhlášeny Využívání nejlepších dostupných Zvyšování intenzity dopravy může vést 24h imisního limitu pro SO2, ročního oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší technologií v průmyslu, při vytápění ke zvýšení emisní a hlukové zátěže ve imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro ochranu lidského zdraví vzhledem domácností, důsledné uplatňování zásad městech, obcích a v blízkosti pro benzen, stanovené na ochranu k překročeným imisním limitům pro správné zemědělské praxe v zemědělství významných dopravních komunikací 3 lidského zdraví. PM10 (36 % území), ozonu (100% a využívání obnovitelných zdrojů (D1 a R46). území) a BaP (6 % území). energie.

Míra separace KO odpadu je Separace komunálního odpadu nesplňuje Sanace starých ekologických zátěží, nadprůměrná a v regionu je celá řada požadavky Strategie udržitelného identifikace a odstranění černých

188 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby zařízení na zpracování odpadu. rozvoje ČR. skládek (zamezení opětovnému vzniku).

Významný podíl půd zařazených do I. a Nízký podíl trvalých travních porostů Zvyšování mimoprodukčních funkcí Znehodnocování půdy zvyšováním II. třídy ochrany, zejména ve střední a (4,7 %). lesa, zejména půdoochranné, na svazích intenzity hospodaření. jižní části SO ORP. Nejvyšší podíl jejich a v jižní části území. výměry na celkové zemědělské půdě mají obce Rostěnice-Zvonovice, Křižanov u Vyškova, Lysovice a Pustiměř. 5 V jihovýchodní části území v obcích Nerovnoměrné rozdělení lesů, velké Zalesňování nevyužívané zemědělské Konflikty mezi lesními hospodáři a Dětkovice, Švábenice, Moravské rozdíly v lesnatosti mezi jednotlivými půdy. myslivci v oblastech s intenzivním Málkovice, Orlovice, Bohdalice- obcemi. chovem zvěře. Pavlovice, jsou lesy s nejlépe

zachovaných dřevinným složením, nacházejí se zde vysoce produkční stanoviště.

Obce s vysokým podílem lesa Velký podíl obcí s lesnatostí pod 1% Zvýšit podíl lesa zejména v obcích, kde V některých obcí může vysoká lesnatost (Ježkovice, Luleč, Nemojany, Drnovice, (Krásensko, Křižanovice u Vyškova, je velmi nízká lesnatost (např. způsobit ekonomickou závislost na lese Olšany, Račice-Pístovice, Ruprechtov, Moravské Málkovice, Podbřežice, Krásensko, Křižanovice u Vyškova, (Ježkovice, Olšany, Račice-Pístovice, Švábenice) Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Moravské Málkovice, Podbřežice, Ruprechtov), také lesní kalamity mají

189 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, větší vliv na ekologickou stabilitu v Vážany, Zelená Hora) Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, oblastech s velmi vysokou lesnatostí. Vážany, Zelená Hora, Kozlany, Kučerov, Medlovice, Nové Sady, Pustiměř, Radslavice, Rostěnice- Zvonovice, Rousínov, Vyškov )

Vysoký počet spojů veřejné dopravy ve Špatné propojení autobusové a Výstavba terminálů IDS v místě Snaha lokalizovat některé dopravně všech obcích v pracovní dny. Dopravní železniční dopravy - neexistence železničních stanic Vyškov, Rousínov a náročné činnosti do centra Vyškova obsluha všech obcí i v nepracovních jednotného terminálu integrované Ivanovice n.H. (např. výstavba hypermarketů). 6 dnech. dopravy ve Vyškově, Rousínově a Ivanovicích na Hané.

Přímé napojení na dálniční síť ČR. Růst intenzity individuální automobilové Vybudování tangenciálně vedených dopravy v centru Vyškova. sběrných komunikací na západě a severu Vyškova.

Vybudovaná ČOV ve všech obcích nad

2000 EO.

Nízká míra nezaměstnanosti regionu. Pouze v jádru regionu, městu Vyškov, Vytváření životaschopných a Nedostatek pracovních míst pro převyšuje počet obsazených pracovních perspektivních projektů pro získání problémové skupiny obyvatel může u

ekonomický míst počet bydlících obyvatel obce a dotačních prostředků z EU již v tomto nich vést k dlouhodobé nezaměstnanosti vytváří tak pracovní příležitosti pro plánovacím období. případně až k sociálnímu vyloučení obyvatele zázemí. (exkluzi).

Vhodná struktura obsazených Nízký příjem obecních rozpočtů na 1 Rozšíření spolupráce s firmami, Nepřipravenost obcí na čerpání pracovních míst a struktura obyvatele. podnikateli, neziskovými organizacemi a dotačních prostředků z EU i ČR. 10 zaměstnanosti obyvatelstva v regionu. dalšími objekty mimo obecní správu, jež by výrazně podpořila rozvoj regionu a činnost obcí.

Vysoká daňová výtěžnost celého Nízká podnikatelská aktivita v rámci Využití finančních zdrojů z Evropského Výrazná diferenciace v úrovni regionu. Jihomoravského kraje. zemědělského fondu pro rozvoj podnikatelské aktivity a daňové venkova (EAFRD) k realizaci politiky výtěžnosti mezi jednotlivými obcemi integrovaného rozvoje zemědělství a může mít za následek zvyšující se venkova. marginalizaci nejvíce postižených obcí.

Dlouhodobě kladné migrační saldo - Výrazný rozdíl mezi populačním Využití výhodné geografické polohy I přes zvýšení porodnosti se bude nadále 7

ký získávání nových obyvatel v rámci vývojem a v jádru a zázemí. v blízkém okolí města Brna, která bude i prohlubovat proces stárnutí obyvatel a

socio

demo grafic

190 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby procesu suburbanizace z krajského do budoucna zajišťovat stabilní přísun na tento vývoj je potřebné reagovat i města. imigrantů. v kontextu budoucího rozvoje sociální péče ve vztahu k obyvatelstvu v produktivním věku.

Nízký průměrný věk obyvatel; převaha Nízká úroveň vzdělanosti v zázemí Využití nabídky dobře kvalifikované Nedostatečný rozvoj sociálních služeb dětské složky populace nad složkou regionu, velký rozdíl oproti stavu pracovní síly k nalákání nových může vést ve svém důsledku poproduktivní. v jádru. investorů především do centra regionu. k vylučování některých skupin obyvatelstva ze společenského života.

Špatný stav dopravní i sociální Rozvoj obcí severně od Vyškova jako Další prohlubování rozdílů mezi jádrem infrastruktury v zázemí regionu. center kvalitního bydlení. a zázemím může vést k započetí procesu odchodu obyvatelstva ze znevýhodněných oblastí.

Dlouhodobě nižší míra porodnosti než míra úmrtnosti, vyšší počet narozených v regionu až v posledním sledovaném roce.

Rozvíjející se oblasti z hlediska bytové Malá obytná plocha bytů, pátá nejmenší Spolupráce s Vojenským újezdem U některých periferně situovaných obcí výstavby a kvality bytového fondu - v Jihomoravském kraji. Březina vedoucí k vyčlenění ploch pro hrozí nárůst významnosti obytné funkce oblast mezi Vyškovem a Rousínovem a bytovou výstavbu a rozvoji obcí v jeho na úkor pracovní a jiných funkcí – sídla 8 zázemí Vyškova. blízkosti. pouze pro „přenocování“, obyvatelé za prací dojíždějí do Brna nebo Vyškova.

Dekoncentrační procesy obyvatelstva Pouze průměrná intenzita bytové Maximální využití atraktivity území pro Snížení atraktivity bydlení na Brna a Vyškova vedou k bytové výstavby přes příznivé faktory (dopravní příchod obyvatelstva v rámci Vyškovsku (starší bytový fond, malá výstavbě v nejbližším zázemí. dostupnost a obslužnost, atraktivní dekoncentračních procesů - okresní velikost obytné plochy, menší bytová krajina, blízká poloha města Brna). město s dobrou dopravní dostupností a výstavba) v důsledku většího rozvoje kvalitním zázemím => přilákání ostatních oblastí Jihomoravského kraje. developerů pro rozsáhlejší projekty.

Různorodá krajina a kvalitní přírodní Relativně málo kulturně-historických Rozvojové programy a projekty Konkurence na poli rekreace a turismu hodnoty území vytvářejí potřebný památek. financované z různých zdrojů mohou především ze strany Moravského krasu. 9 potenciál rozvoje cestovního ruchu. výrazně napomoci rozvoji cestovního ruchu.

191 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby

Výborná dostupnost různými druhy Nízký podíl turistických a rekreačních Dobudování a především zkvalitnění Neefektivní využívání veškerého dopravy umožňuje široké využití ploch ve Vyškovské bráně. turistické infrastruktury může přilákat potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch. potenciálu cestovního ruchu především větší návštěvnost, případně i movitější z hlediska jednodenních aktivit. klientelu.

Především Drahanská vrchovina nabízí Kvalitativně i kvantitativně nedostatečná V okolí Vyškovska se nachází další Izolovaná nabídka různých služeb rekreační využití po celý rok, což nabídka turistických služeb (ubytování, turistické atraktivity (Slavkovské cestovního ruchu může nepříznivě pozitivně ovlivňuje možnosti místního služby pro cykloturisty a návazné bojiště). ovlivnit návštěvnost. obyvatelstva ekonomicky se uplatnit podnikatelské aktivity, špatný stav v oblasti cestovního ruchu. cyklostezek) ve venkovských obcích.

Únosná kapacita území pro rekreaci a Chybějící pěší turistické trasy ve Prodloužení sezónnosti především Pokračující izolace Vyškovska turismus není v oblasti dosud východní polovině území, nízká hustota v souvislosti se zimními sporty ze severní strany (existence vojenského překročena, čímž vzniká prostor pro cyklostezek v Litenčické pahorkatině a (běžkování) může částečně vynahradit újezdu Březina). rozvoj udržitelného cestovního ruchu. jejich špatný technický stav. nepříznivé ekonomické efekty související s výrazně odlišným průběhem návštěvnosti v průběhu roku.

192 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

PŘÍLOHA Č. 3: PŘEHLED ZPRACOVANÝCH KARET (JEVŮ/PROCESŮ) V TÉMATECH

1. Horninové prostředí a geologie Sesuvná a poddolovaná území 2. Vodní režim Vodní režim v krajině Povrchové a podzemní vody 3. Hygiena životního prostředí Ovzduší Nakládání s odpady 4. Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Ekologická stabilita 5. ZPF a PUPFL Zemědělská půda Pozemky určené k plnění funkcí lesa 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silniční doprava Železniční doprava Technická infrastruktura 7. Sociodemografické podmínky Vývoj počtu obyvatel Věková struktura obyvatel Změna počtu obyvatel migrací Vzdělanost obyvatel 8. Bydlení Obydlené a neobydlené byty Bytová výstavba 9. Rekreace Infrastrukturní předpoklady rekreace Individuální rekreace –druhé bydlení Ubytovací kapacity – zátěž území 10. Hospodářské podmínky Zaměstnanost a nezaměstnanost Pohyb za prací

193 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

PŘÍLOHA Č. 4: PŘEHLED POUŽITÝCH VRSTEV ÚAP Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 1 - 3 - 4 - ORP/Kra Řáde dopravní a 7 - 10 - Horninové 2 - Vodní Hygiena Ochrana 5 - ZPF a 9 - j k číslo technická Sociodemografick 8 - Bydlení Hospodářsk prostředí a režim životního přírody a PUPFL Rekreace infrastruktur é podmínky é podmínky geologie prostředí krajiny a 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

13 14 ORP 15 16 17 18 19 20 21 x 22 23 24 25 26 27

194 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 1 - 3 - 4 - ORP/Kra Řáde dopravní a 7 - 10 - Horninové 2 - Vodní Hygiena Ochrana 5 - ZPF a 9 - j k číslo technická Sociodemografick 8 - Bydlení Hospodářsk prostředí a režim životního přírody a PUPFL Rekreace infrastruktur é podmínky é podmínky geologie prostředí krajiny a 28 x 29 30 31 x 32 33 34 35 36 37 x 38 x 39 x 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55

195 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 1 - 3 - 4 - ORP/Kra Řáde dopravní a 7 - 10 - Horninové 2 - Vodní Hygiena Ochrana 5 - ZPF a 9 - j k číslo technická Sociodemografick 8 - Bydlení Hospodářsk prostředí a režim životního přírody a PUPFL Rekreace infrastruktur é podmínky é podmínky geologie prostředí krajiny a 56 57 58 x 59 60 x 61 x 62 63 x 64 x 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 x 76 77 78 79 80 81 x 82 83

196 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 1 - 3 - 4 - ORP/Kra Řáde dopravní a 7 - 10 - Horninové 2 - Vodní Hygiena Ochrana 5 - ZPF a 9 - j k číslo technická Sociodemografick 8 - Bydlení Hospodářsk prostředí a režim životního přírody a PUPFL Rekreace infrastruktur é podmínky é podmínky geologie prostředí krajiny a 84 x 85 x 86 87 88 89 90 x 91 x 92 x 93 x 94 95 x 96 x 97 x 98 99 100 101 102 x 103 x 104 105 106 107 108 109 110 111

197 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 1 - 3 - 4 - ORP/Kra Řáde dopravní a 7 - 10 - Horninové 2 - Vodní Hygiena Ochrana 5 - ZPF a 9 - j k číslo technická Sociodemografick 8 - Bydlení Hospodářsk prostředí a režim životního přírody a PUPFL Rekreace infrastruktur é podmínky é podmínky geologie prostředí krajiny a 112 113 114 115 x 116 117 118 119 x 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Kraj 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

198 EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov

Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 1 - 3 - 4 - ORP/Kra Řáde dopravní a 7 - 10 - Horninové 2 - Vodní Hygiena Ochrana 5 - ZPF a 9 - j k číslo technická Sociodemografick 8 - Bydlení Hospodářsk prostředí a režim životního přírody a PUPFL Rekreace infrastruktur é podmínky é podmínky geologie prostředí krajiny a 21 22 x 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

199