Sociodemografická Analýza Mċsta Slaný

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ

Zpracoval: C & M Consult CZ s.r.o. Na Fialkách 806, 276 01 MČlník Tel: +420 608 155 336 E-mail: [email protected] www.cmconsultcz.eu

BĜezen 2007 OBSAH:

1. Obecná charakteristika mČsta Slaný...... 5 2. Celkový poþet obyvatel žijících v mČstČ Slaný...... 8 3. Poþet obyvatel jednotlivých obcí...... 13 4. Struktura obyvatel podle pohlaví a vČku...... 18 5. Specifika vČkového složení ...... 25 6. Obyvatelstvo jednotlivých obcí regionu...... 29 7. Prognóza vČkového složení obyvatelstva...... 32 8. Rodinný stav obyvatelstva...... 38 9. Složení obyvatelstva podle národnosti a státního obþanství ...... 44 10. Pohyb obyvatelstva za poslední sledované období ...... 47 11. Vývoj poþtu obyvatel...... 48 12. Prognóza pĜírĤstku (úbytku) obyvatelstva...... 56 13. VzdČlanost obyvatelstva...... 58 14. Ekonomická aktivita obyvatel...... 59 15. Nabídka pracovních pĜíležitostí, prĤmČrné mzdy ...... 71 16. Prognóza vývoje trhu práce ...... 77 17. NezamČstnanost...... 79 18. Aktivní politika zamČstnanosti...... 86 19. Vybavenost mČsta Slaný - školy, zdravotnická zaĜízení, kulturní zaĜízení aj...... 88 20. Kriminalita (trestná þinnost, pĜestupky) ...... 90 21. SociálnČ patologické jevy...... 92 Struþné shrnutí „SOCIODEMOGRAFICKÉ ANALÝZY MċSTA SLANÝ“

Obsahem „Sociodemografické analýzy mČsta Slaný“ je analýza základních sociálnČ demografických charakteristik mČsta. Ve své první þásti se analýza vČnuje demografickým charakteristikám mČsta. Souþástí demografické analýzy je prognóza vČkového složení a prognóza pĜírĤstku, resp. úbytku obyvatelstva. Ve druhé þásti jsou analyzovány sociálnČ ekonomické charakteristiky mČsta Slaný, které vyúsĢují v prognózu trhu práce a podrobný rozbor nezamČstnanosti v mČstČ. Kapitoly vČnované aktivní politice zamČstnanosti, vybavenosti mČsta, kriminalitČ a sociálnČ patologickým jevĤm dále dokreslují sociální situaci obyvatel mČsta Slaný. Poþet obyvatel mČsta Slaný þinil ke konci roku 2005 14 856. Vývoj poþtu obyvatel v období 1971 až 2005 lze rozdČlit do tĜí fází. V první fázi 1971 – 1990 došlo k významnému nárĤstu poþtu obyvatel. Druhá fáze 1991 až 2000 je charakteristická stagnací poþtu obyvatel mČsta na úrovní 15 700. Ve tĜetí fázi, tj. po roce 2000 dochází k pozvolnému poklesu poþtu obyvatel mČsta Slaný. MČsto Slaný vykazuje regresivní typ vČkové struktury. Z vývoje dČtské a postreprodukþní složky je zĜejmé, že pĜevaha postreprodukþní složky nad dČtskou se v prĤbČhu let zvyšuje, z þehož lze vyvodit v budoucnu rychlejší úbytek obyvatelstva. Z odvozené prognózy vČkové struktury plyne, že prĤmČrný vČk v mČstČ se bude v nadcházejících dvaceti letech neustále zvyšovat, pĜiþemž tento nárĤst lze považovat za velmi výrazný a rizikový. V roce 2025 bude postreprodukþní složka dokonce þtyĜnásobnČ vČtší než složka dČtská. V období 1991 až 2001 došlo k významným zmČnám, jež pĤsobily na rĤst poþtu domácností jednotlivcĤ, úplných rodin bez závislých dČtí, neúplných rodin a na pokles poþtu úplných rodin se závislými dČtmi. Mezi tyto zmČny patĜí posun hodnot ve spoleþnosti smČrem k západoevropskému modelu chování. MírnČ se snižoval poþet sĖatkĤ, na což mČl vliv odklad uzavĜení sĖatkĤ do vyššího vČku a rostoucí poþet tzv. faktických manželství. Podíl ženatých, resp. vdaných tak poklesl. Naopak poþet rozvodĤ se mírnČ zvýšil, což dokumentuje vyšší spoleþenskou akceptovatelnost tohoto sociálnČ-patologického jevu. V národnostní struktuĜe dominuje národnost þeská, a to s 95,22 %, následovaná národností slovenskou s podílem 2,16 %. Ostatní národnosti mají zastoupení nižší než 1 %. Ve vývoji pĜirozeného pĜírĤstku lze identifikovat dvČ významná období, která ovlivnila vývoj populace v mČstČ Slaný. Prvním obdobím jsou sedmdesátá léta, kdy pĜijatá pronatalitní opatĜení podnítila rĤst porodnosti. Naopak ve druhém období po roce 1990 zmČny ve spoleþnosti vyústily v pokles porodnosti, a to mČlo za následek úbytek obyvatelstva pĜirozenou mČnou. Z analýzy plyne, že ještČ významnČjším faktorem pĤsobícím na vývoj populace mČsta byla migrace. Saldo migrace bylo v prĤbČhu let promČnlivé. PĜevážnČ kladných hodnot nabývalo v období do roku 1997 a záporných po roce 1997 až do souþasnosti. Celkový pĜírĤstek byl pak pĜevážnČ kladný až do roku 1996. Po tomto roce dochází ve vČtšinČ pĜípadĤ k celkovému úbytku obyvatelstva mČsta Slaný. Prognóza vývoje celkového poþtu obyvatelstva ukazuje na úbytek obyvatelstva mČsta Slaný. Mezi roky 2005 až 2025 by tak mČl poþet obþanĤ mČsta klesnout ze souþasných 14 856 na 13 193 za pĜedpokladu, že migrace nebude mít na tento vývoj žádný vliv. Ve struktuĜe vzdČlání zaujímají nejvČtší þást obþané vyuþení a se stĜedním odborným vzdČláním bez maturity, celkovČ 36,01 %. Významný podíl dále tvoĜí obþané s úplným stĜedním vzdČláním s maturitou a se základním nebo nedokonþeným vzdČláním a na druhé stranČ nízké zastoupení mají vysokoškolsky vzdČlaní obþané. Ekonomicky aktivní obyvatelé tvoĜí 53,9 % z celkového poþtu obyvatel. 92 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje. Z ekonomicky neaktivních je 45,8 % nepracujících dĤchodcĤ a 36,5 % žákĤ, studentĤ a uþĖĤ. Z bilance dojížćky je patrné, že z celkového poþtu 7 524 zamČstnaných osob za prací vyjíždí 2 840. Naopak do mČsta Slaný za prací dojíždí 3 622 osob. Saldo dojížćky je tedy kladné ve výši 782 osob. V mČstČ Slaný je obsazeno celkem 8 306 pracovních míst. Hlavní mČsto Praha je hlavním smČrem vyjížćky za prací pro obyvatele mČsta. Z celkového poþtu 2 840 vyjíždČjících osob pracuje v Praze 1 264. Z hlediska struktury nabízených pracovních míst podle požadavku na vzdČlání byla nejvíce nabízena místa s požadavkem na základní vzdČlání, stĜední odborné vzdČlání – vyuþen, ÚSO vzdČlání s maturitou a ÚSO vzdČlání – vyuþen s maturitou. Z hodnot bodové prognózy plyne, že míra nezamČstnanosti by mezi roky 2007 a 2009 mČla klesat, a to z hodnoty 7,01 % v roce 2007 na 6,68 % v roce 2009. Z údajĤ o prĤmČrných poþtech uchazeþĤ podle dosaženého stupnČ vzdČlání je patrné, že nejvíce uchazeþĤ o zamČstnání bylo v období 2004 až 2006 se základním vzdČláním, dále pak s nižším stĜedním odborným vzdČláním a s ÚSO vzdČláním. Vzhledem ke struktuĜe nabízených volných pracovních míst lze dojít k závČru, že lidé pĜi dané výši mezd a nastavení sociálního systému nemají o práci zájem. Ve struktuĜe uchazeþĤ o zamČstnání tvoĜí vysoký podíl uchazeþi v evidenci do 6 mČsícĤ, což lze hodnotit pozitivnČ. Na druhé stranČ je negativním rysem rostoucí prĤmČrná doba evidence a její souþasná velikost. Vybavenost mČsta Slaný lze považovat v oblastech školství, sociální oblasti, zdravotnictví, dopravy, penČžnictví, technické vybavenosti, kultuĜe a sportu za velmi dobrou. ÚroveĖ vybavenosti plnČ odráží význam mČsta, tj. mČsta okresního významu. Mezi trestné þiny nejvíce zatČžující mČsto Slaný patĜí krádeže vloupáním, krádeže prosté, násilná a hospodáĜská trestná þinnost. Mezi pĜestupky nejvíce zatČžující mČsto pak lze Ĝadit pĜestupky dopravní a pĜestupky na úseku veĜejného poĜádku. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 5 -

1. Obecná charakteristika mČsta Slaný1

MČsto Slaný se nachází v severozápadní þásti Pražské plošiny zvané Slánská tabule. PĜíznivé klimatické pomČry, vodní síĢ, úrodné pĤdy a další pĜíznivé okolnosti zpĤsobily, že území mČsta bylo obýváno již od dávných dob. Doložené známky pravČkého osídlení se datují až do doby kamenné, tj. 4 tis. pĜ. n. l. Další nálezy dokládají pĜítomnost napĜ. tzv. Ĝivnáþské þi únČtické kultury z doby bronzové. V období raného stĜedovČku vznikla na úpatí Slánské hory osada. Podle Hájkovy kroniky byla založena jedním ze služebníkĤ knížete Nezamysla, jenž nalezl pĜi úpatí hory slaný pramen a dal tak vzniknout solivarĤm. První písemné zmínky o Slaném (Nazlanem, neboli „Na Slaném“) máme pravdČpodobnČ z tzv. zakládací listiny BĜevnovského kláštera, kterou údajnČ roku 993 vydal kníže Boleslav II. ZĜejmČ nejstarší, alespoĖ zþásti dochovanou stavbou (líc románské zdi), je pĤvodnČ románská bazilika zasvČcená sv. Gothardovi, v následujících staletích nČkolikrát pĜestavČná až do souþasné podoby. PĜemČna osady ve stĜedovČké mČsto se udála za vlády Václava II. a dále pak Jana Lucemburského. Slaný bylo v letech 1300 - 1304 zaĜazeno do sítČ královských mČst. Ve 14. století vznikly okolo námČstí první kamenné domy a bylo vytvoĜeno opevnČní mČsta se tĜemi branami, za nimiž zaþala rĤst þetná pĜedmČstí. Do rozvoje mČsta zasáhl niþivČ nejprve rozsáhlý požár, který mČsto zachvátil roku 1371. Aby po požáru mČstu odlehþil, vČnoval císaĜ Karel IV. mČstu privilegia a roku 1378 i dĤm, z nČjž vznikla tehdejší radnice. NeuskuteþnČný však zĤstal jeho plán na vytvoĜení biskupství pĜi sv. Gothardovi. Další tČžkou ránu zasadila Slanému doba husitská, kdy se mČsto pĜipojilo k umírnČnČjšímu kĜídlu PražanĤ. Roku 1425 bylo mČsto dobyto a vyplenČno radikálními táborsko-sirotþími vojsky, na jehož stranČ pak bojovalo i v bitvČ u Lipan. Pozitivní obrat ve vývoji pĜinesla utrakvistickému mČstu podpora budoucího krále JiĜího z PodČbrad, jenž mČstu stvrdil a vylepšil jeho výsady a posílil tak jeho postavení v kraji. Bujný rozvoj mČsta byl narušen až pobČlohorskými událostmi, kdy místodržící Jaroslav BoĜita z Martinic využil pĜíležitosti k získání Slánského panství a bČhem tĜicetileté války bylo mČsto témČĜ zniþeno. Na Slánské hoĜe byly vztyþeny tĜi kĜíže jako symbol úplného pokatoliþtČní mČsta. NČkteré svobody navrátil mČstu jeho nástupce JiĜí BoĜita. Bernard Ignác založil r. 1655 františkánský klášter a roku 1658 piaristickou kolej, jež dala vzniknout pozdČjšímu gymnáziu. OpČtovné svobody nabylo mČsto až roku 1794 a od roku 1884 do roku 1918 mu opČt náleží titul mČsta královského, ke kterému se Slaný opČtovnČ pĜihlásil po listopadové revoluci 1989. Od roku 1886 má Slaný i vlastní mČstské muzeum.

1 Historie mČsta volnČ zpracována na základČ údajĤ v Historickém atlasu mČst ýeské republiky, svazek þ. 6, Franková B. et al., Praha 1999 a z www.slany.net. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 6 -

Ve století devatenáctém dochází ve mČstČ k rozvoji prĤmyslu. NejdĤležitČjšími podniky v tomto oboru byly: strojírna, slévárna železa, kotlárna, továrna na drátČná lana, mČdČné zboží, ale také na svršky obuvi, plynárna þi továrna chemická. TČžily se rovnČž þetné pĜírodní suroviny – þediþový štČrk, opuka i uhlí.

Obrázek þ. 1.1 – Geografická mapa StĜedoþeského kraje

Zdroj: ýSÚ

MČsto se rozkládá na území o celkové výmČĜe 3 511 ha a je tvoĜeno osmi katastrálními územími. Území je charakteristické nízkým podílem lesĤ a rozptýlené zelenČ a naopak vysokým zastoupením zemČdČlské, resp. orné pĤdy. Další obecné charakteristiky zpĜesĖující výše zmínČné údaje o mČstČ Slaný prezentuje následující tabulka þ. 1.1. Demografické údaje jsou již pĜedmČtem následujících kapitol. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 7 -

Tabulka þ. 1.1 – Základní informace o mČstČ Slaný a jeho okolí (údaje roku 2004) Obecná charakteristika První písemná zpráva (rok) 993 NadmoĜská výška (m n.m.) 234 Katastrální plocha (ha) 3511 Poþet katastrĤ 8 Poþet územnČ technických jednotek 8 Poþet þástí obce 10 Druhy pozemkĤ Celková výmČra pozemku (ha) 3511.4921 Orná pĤda (ha) 2137.1020 Chmelnice (ha) 0.0000 Vinice (ha) 29.9165 Zahrady (ha) 93.3451 Ovocné sady (ha) 331.7431 Trvalé travní porosty (ha) 52.6156 ZemČdČlská pĤda (ha) 2644.7223 Lesní pĤda (ha) 107.7751 Vodní plochy (ha) 55.2950 ZastavČné plochy (ha) 156.9737 Ostatní plochy (ha) 546.7260 Zdroj: ýSÚ SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 8 -

2. Celkový poþet obyvatel žijících v mČstČ Slaný

Jak již bylo poznamenáno v úvodní kapitole, území na nČmž se rozkládá mČsto Slaný bylo obýváno od dávných þasĤ. PĜedmČtem této kapitoly je však analýza vývoje poþtu obyvatel v období kratším, a to od roku 1869 do souþasnosti, k þemuž jsou využity údaje ze Sþítání lidu, domĤ a bytĤ v tĜinácti opakováních. V roce 2005, resp. k 31.12. 2005 žilo v mČstČ Slaný 14 856 obyvatel. PĜi tomto celkovém poþtu hustota obyvatel na jeden km2 dosahovala výše 423. Tento statický údaj však nic nevypovídá o nastolených trendech a jiných charakteristikách populace v mČstČ Slaný. K získání pĜehledu o demografické a sociální situaci v mČstČ Slaný je nezbytné krok po kroku analyzovat podstatné demografické promČnné, jejich vývoj a vzájemné souvislosti v prostoru a v þase. Analýzu lze proto nejlépe zaþít rozborem vývoje poþtu obyvatel. Tabulka þ. 2.1 obsahuje údaje o poþtu obyvatel ze tĜinácti šetĜení Sþítání lidu, domĤ a bytĤ mezi roky 1869 až 2001. Délka periody mezi sþítáním byla pĜibližnČ deset let s výjimkou let þtyĜicátých, kdy v prĤbČhu 2. svČtové války se šetĜení neuskuteþnilo. Mezi sþítáním v roce 1930 a 1950 je tak délka periody dvacet let. V roce 1869 žilo v mČstČ Slaný 8 917 obyvatel, což bylo pĜibližnČ o jednu þtvrtinu ménČ než na zaþátku dvacátého století a o dvČ pČtiny ménČ obyvatel než na zaþátku dvacátého prvního století. Z grafu þ. 2.1a lze pĜehlednČ sledovat dynamiku vývoje poþtu obyvatel mezi jednotlivými sþítáními. Odhad trendu, popisující dlouhodobou tendenci ve vývoji poþtu obyvatel v mČstČ Slaný, však z grafu þ. 2.1a nelze pĜímo provést. Graf þ. 2.1a nerespektuje chybČjící šetĜení ve þtyĜicátých letech a tedy rozdílnou periodu. Odhadnutá trendová funkce by tak byla do jisté míry zkreslena právČ chybČjícím pozorováním. Graf þ . 2.1b již toto zkreslení neobsahuje. ChybČjící údaj za þ tyĜicátá léta zde byl interpolován. Odhadnutá lineární trendová funkce tak nabývá podoby y = 9 311,9396 + 413,9747x (viz záhlaví grafu þ. 2.1b). Ze smČrnice trendové funkce plyne, že poþet obyvatel ve Slaném rostl mezi roky 1869 až 2001 pĜibližnČ o 414 obyvatel za 10 let.

Tabulka þ. 2.1 – Poþet obyvatel v letech 1869 až 2001 podle Sþítání lidu, domĤ a bytĤ Poþet obyvatel v letech 1869 - 2001 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 8 917 9 835 11 128 11 589 12 197 11 926 12 792 11 823 12 890 13 160 14 748 15 285 15 237 Zdroj: ýSÚ

Tento závČr je však pouze hrubým popisem dynamiky vývoje poþtu obyvatel v þase. PĜi bližším prozkoumání grafu þ. 2.1a, resp. 2.1b lze rozpoznat, že dynamika vývoje poþtu obyvatel se v analyzovaném období lišila. Mezi lety 1869 až 1910 došlo k nejvČtšímu pĜírĤstku obyvatel mezi sþítáními v letech 1880 a 1890, a to ve výši 1293 obyvatel. Tento pĜírĤstek byl dokonce druhý nejvyšší ve sledovaném období. Dynamika vývoje poþtu obyvatel se rovnČž významnČ mČnila v dĤsledku 1. a 2. svČtové války. Jak po 1. svČtové válce, tak po 2. svČtové válce došlo k poklesu obyvatel mČsta. Tyto úbytky zpĤsobené SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 9 - svČtovými válkami byly kompenzovány v následujících letech vyššími pĜírĤstky obyvatel, než by odpovídalo dlouhodobému trendu. Lze tak v tomto pĜípadČ mluvit o zvýšené natalitČ v pováleþných obdobích. V šedesátých letech byl nárĤst populace pĜibližnČ shodný s odhadnutým dlouhodobým trendem, avšak v letech sedmdesátých došlo k významnČ zmČnČ. Mezi roky 1970 a 1980 se poþet obyvatel mČsta Slaný významnČ zvýšil. PĜírĤstek ve výši 1588 obyvatel byl nejvyšším ve sledovaném období (jeho dĤvody jsou analyzovány níže). V období let 1980 až 1990 poþet obyvatel mČsta rostl pĜibližnČ na úrovni odhadnutého dlouhodobého trendu a po roce 1990 poþet obyvatel stagnoval. Z výše uvedeného lze usuzovat, že vývoj poþtu obyvatel byl v jednotlivých obdobích determinován rĤznými faktory a událostmi, jež vyústily v rĤznou dynamiku vývoje poþtu obyvatel. Popis vývoje obyvatelstva mČsta Slaný pouze lineárním trendem by proto byl velice zjednodušující. V následujících þástech analýzy proto bude pozornost zamČĜena na podrobnou demografickou analýzu mČsta Slaný, þ ímž budou urþeny vedle jiného základní determinanty výše nastínČného vývoje poþtu obyvatel mČsta Slaný. Graf þ. 2.1a,b – Vývoj poþtu obyvatel v letech 1869 až 2001 - trend

16000

15000

14000

13000

12000 et obyvatel

þ 11000 Po 10000

9000

8000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Poþet oby v atel = 9311,9396+413,9747*x 16000 15000 14000 13000 12000 et obyvatel

þ 11000

Po 10000 9000 8000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Rozdílnou dynamiku ve vývoji poþtu obyvatel mezi jednotlivými sþítáními velmi názornČ prezentuje graf þ. 2.2. Zatímco první sloupce mají mezi sebou pĜibližnČ stejný výškový rozdíl, mezi roky 1910 až 2001 dochází k významným posunĤm. Vzhledem k tomu, že vývoj poþtu SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 10 - obyvatel v posledních dekádách je významným determinantem vČkové struktury obyvatel mČsta, je nezbytné vČnovat bližší pozornost základním tendencím ve vývoji poþtu obyvatel v mČstČ Slaný v posledních 35 letech. Graf þ. 2.2 – 3D sekvenþní graf vývoje poþtu obyvatel v letech 1869 až 2001

Tabulka þ. 2.2 – Vývoj poþtu obyvatel v letech 1971 až 20052

Poþet Poþet Poþet Poþet Rok obyvatel Rok obyvatel Rok obyvatel Rok obyvatel k 31.12. k 31.12. k 31.12. k 31.12. 1971 12 722 1981 15 083 1991 15 642 2001 15 159 1972 12 916 1982 15 339 1992 15 659 2002 15 165 1973 13 162 1983 15 272 1993 15 772 2003 15 070 1974 13 242 1984 15 226 1994 15 641 2004 14 976 1975 13 529 1985 15 098 1995 15 723 2005 14 856 1976 14 012 1986 15 365 1996 15 769 1977 14 231 1987 15 612 1997 15 747 1978 14 476 1988 15 722 1998 15 725 1979 14 497 1989 15 669 1999 15 681 1980 15 115 1990 16 053 2000 15 612 Zdroj: ýSÚ

Vývoj poþtu obyvatel v letech 1971 až 2005 byl na území dnešní ýR významnČ ovlivnČn dvČma faktory. V sedmdesátých letech to byl komplex pĜijatých pronatalitních opatĜení a po roce 1990 zmČna životního stylu, resp. zmČna modelu reprodukþního chování v celé ýR jako

2 Ve sledovaném období došlo ke tĜem územním zmČnám, které mČly vliv na poþet obyvatel mČsta Slaný. Jednalo se o pĜipojení 3 obcí v roce 1980 (obce Lotouš s 54 obyvateli, obce StudenČves s 349 obyvateli a obce TrpomČchy se 108 obyvateli), jedné obce v roce 1990 (obce Dolín s 356 obyvateli) a odtržení jedné obce v roce 1993 (obce StudenČves s 293 obyvateli). SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 11 - dĤsledek systémových zmČn vedoucích ke zvýšení svobody, a tedy možnosti seberealizace lidí. Z grafu þ. 2.3, pĜípadnČ z grafu þ . 2.4 lze sledovat, že tyto faktory mČly zcela opaþný úþinek na vývoj populace ve Slaném. Zatímco v sedmdesátých letech pronatalitní opatĜení pĜispČly k významnému nárĤstu poþtu obyvatel3, zmČna životního stylu a vČtší svoboda lidí mČly za následek pokles obyvatel pĜirozenou mČnou a to pĜispČlo ke stagnaci a následnému poklesu poþtu obyvatel v mČstČ Slaný po roce 1990. Poþet obyvatel od roku 1971 výraznČ vzrostl z 12 722 na 15 115 v roce 1980. Tento výrazný rĤst populace byl v osmdesátých letech vystĜídán rĤstem pozvolným. Celkový poþet obyvatel dosáhl svého maxima ve sledovaném období v roce 1990, kdy poprvé pĜekroþil hranici 16 tisíc obyvatel, nad kterou se však udržel pouze jedno období. Devadesátá léta jsou charakteristická stagnací poþtu obyvatel kolem prĤmČrné hodnoty 15 741 obyvatel. Po roce 2000 dochází k úbytku obyvatelstva až na úroveĖ 14 856 v roce 2005. K popisu trendu ve sledovaném období byla zvolena polynomická funkce druhého stupnČ vzhledem ke zlomu ve vývoji populace, jejíž výsledek odhadu je zanesen v grafu þ. 2.3. Z grafu je patrné, že funkce dobĜe prokládá hodnoty sledované promČnné a tedy dobĜe vystihuje zmČnu v trendu vývoje obyvatelstva mČsta Slaný.

Graf þ. 2.3 – Vývoj poþtu obyvatel v letech 1971 až 2005

Poþet oby v atel = 12358,6582+305,9539*x-6,7583*x^2 16500

16000

15500

15000

14500 et obyvatel

þ 14000 Po 13500

13000

12500 1971 1974 1977 1980 1983 1986 1989 1992 1995 1998 2001 2004

Dynamiku vývoje poþtu obyvatel mČsta mezi roky 1971 a 2005 lze vystihnout buć pomocí ĜetČzového indexu uvedeného v tabulce þ . 2.3 nebo pomocí relativních zmČn (mČr rĤstu) v grafu þ . 2.5. PĜedevším z grafu þ . 2.5 je možné pĜehlednČ pozorovat, že zatímco v prvním období dochází až na výjimky k rĤstu poþtu obyvatel mČsta Slaný, tak v druhé polovinČ k jeho stagnaci a následnému poklesu.

3 V podrobnČjší analýze vývoje poþtu obyvatel bude vidČt, že ještČ významnČjší vliv na nárĤst poþtu obyvatel v tČchto letech mČla imigrace. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 12 -

Graf þ. 2.4 – 3D sekvenþní graf vývoje poþtu obyvatel v letech 1970 až 2005

Tabulka þ. 2.3 – ěetČzový index poþtu obyvatel ěetČzový ěetČzový ěetČzový ěetČzový Období index v Období index v Období index v Období index v % % % % 1972/1971 101,52 1982/1981 101,70 1992/1991 100,11 2002/2001 100,04 1973/1972 101,90 1983/1982 99,56 1993/1992 100,72 2003/2002 99,37 1974/1973 100,61 1984/1983 99,70 1994/1993 99,17 2004/2003 99,38 1975/1974 102,17 1985/1984 99,16 1995/1994 100,52 2005/2004 99,20 1976/1975 103,57 1986/1985 101,77 1996/1995 100,29 1977/1976 101,56 1987/1986 101,61 1997/1996 99,86 1978/1977 101,72 1988/1987 100,70 1998/1997 99,86 1979/1978 100,15 1989/1988 99,66 1999/1998 99,72 1980/1979 104,26 1990/1989 102,45 2000/1999 99,56 1981/1980 99,79 1991/1990 97,44 2001/2000 97,10

Graf þ. 2.5 – Míry rĤstu poþtu obyvatel (%) 5,00

4,00

3,00

2,00

1,00

0,00

-1,00 1972/1971 1973/1972 1974/1973 1975/1974 1976/1975 1977/1976 1978/1977 1979/1978 1980/1979 1981/1980 1982/1981 1983/1982 1984/1983 1985/1984 1986/1985 1987/1986 1988/1987 1989/1988 1990/1989 1991/1990 1992/1991 1993/1992 1994/1993 1995/1994 1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004

-2,00 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 13 -

3. Poþet obyvatel jednotlivých obcí

ORP Slaný je tvoĜena 52 obcemi. Podle Sþítání lidu, obcí a bytĤ žilo v obcích k 31. 12. 2001 celkem 36 720 obyvatel, což je pĜibližnČ shodný poþet jako v roce 1869 (viz následující tabulka þ. 3.1). Z tabulky þ. 3.1 lze vyþíst velikostní heterogenitu jednotlivých obcí v ORP Slaný. Zatímco nejmenší obcí podle poþtu obyvatel je obec Líský s 69 obyvateli, tak nejvČtší obcí je mČsto Slaný s 15 237 obyvateli (v roce 2001). Vzhledem k charakteru vývoje poþtu obyvatel je vhodné se pro vČtší pĜehlednost zamČĜit pouze na nejvČtších jedenáct obcí (podle poþtu obyvatel v roce 2001). TČmito obcemi jsou (viz zvýraznČné Ĝádky v tabulce þ. 3.1): 1. Slaný (15 237 obyvatel), 2. Velvary (2 911 obyvatel), 3. Zlonice (2 193 obyvatel), 4. Smeþno (1 770 obyvatel), 5. Klobuky (995 obyvatel), 6. ýernuc (914 obyvatel), 7. ZvolenČves (797 obyvatel), 8. Vraný (723 obyvatel), 9. Hospozín (515 obyvatel), 10. Žižice (513 obyvatel) a 11. Knovíz (509 obyvatel). V grafu þ. 3.1 je zanesen vývoj výše uvedených obcí kromČ mČsta Slaný. MČsto Slaný je zde vynecháno z dĤvodu pĜehlednosti, jelikož poþet obyvatel v mČstČ Slaný je významnČ vyšší než v ostatních obcích. Srovnání vývoje v jedenácti nejvČtších obcích lze tak provést s využitím grafu þ. 3.1 a grafu þ. 2.1. Z grafu þ. 3.1 lze vysledovat, že vČtšina tČchto obcí má ve sledovaném období podobný vývoj populace. Pouze u obcí Zlonice a Smeþno se tento vývoj liší v první þásti grafu, tj. do roku 1910. Do tohoto roku poþet obyvatel v obcích Zlonice a Smeþno rostl rychleji ve srovnání s ostatními obcemi. Vývoj populace obcí zobrazených v grafu þ. 3.1 je však odlišný od vývoje v mČstČ Slaný. Srovnáním grafĤ þ. 3.1 a þ. 2.1 lze vypozorovat, že zatímco poþet obyvatel v mČstČ Slaném ve sledovaném období ve vČtšinČ let rostl, tak v dalších deseti nejvČtších obcích v ORP Slaný lze pozorovat po nárĤstu populace její pokles. DĤvodem pro odlišný vývoj poþtu obyvatel v mČstČ Slaný a ve výše jmenovaných deseti obcích je jejich charakter. Slaný je mČsto okresního významu, které disponuje kompletní infrastrukturou a dostateþnou nabídkou pracovních míst (pĜíležitostí). Ostatní obce nabývají malého þi menšího významu a pĜedevším v oblasti pracovních pĜíležitostí jsou ménČ atraktivní. MČsto Slaný vzhledem k ekonomickým motivĤm patĜilo v okrese mezi centra imigrace, jež vedle pĜírĤstku pĜirozenou mČnou ovlivnila jeho populaþní vývoj (podrobnČjší rozbor viz kapitola þ. 11). SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 14 -

Tabulka þ. 3.1 – ORP Slaný - poþet obyvatel v letech 1869 až 2001 podle správního uspoĜádání k 1.1.2005 Poþet obyvatel

Obec, ást obce ra v þ ha Č 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Vým BeĜovice 570 578 627 621 713 706 692 653 463 453 418 326 302 279 1.Bakov 203 222 210 258 254 256 234 142 134 127 86 69 59 2. BeĜovice 375 405 411 455 452 436 419 321 319 291 240 233 220 Bílichov 1220 333 405 390 394 395 403 359 262 255 210 155 152 134 ýernuc 2 121 1 502 1 761 1 817 1 955 1 907 1 910 1 835 1 257 1 116 1 138 1 034 868 914 1.Bratkovice 245 284 265 273 243 232 260 182 146 145 120 107 107 2. ýernuc 651 817 913 1 002 1 010 1 026 954 638 686 638 613 545 571 3.Miletice 387 440 420 475 457 467 426 305 166 260 228 180 179 4.Nabdín 219 220 219 205 197 185 195 132 118 95 73 36 57 Drnek 522 290 276 263 280 292 296 312 247 257 233 216 165 161 DĜínov 653 468 540 556 630 656 693 683 425 385 389 296 259 253 1.Drchkov 82 122 135 125 132 171 174 97 93 102 44 25 28 2. DĜínov 386 418 421 505 524 522 509 328 292 287 252 234 225 Hobšovice 989 709 778 791 765 682 719 614 376 397 386 286 296 320 1.Hobšovice 434 482 447 418 401 395 360 235 227 223 180 184 190 2. SkĤry 275 296 344 347 281 324 254 141 170 163 106 112 130 HoĜešovice 436 329 372 379 430 437 404 396 290 268 223 216 257 250 HoĜešoviþky 371 279 278 260 281 289 297 258 167 160 142 156 140 115 Hospozín 806 512 966 1 097 1 055 981 956 938 664 675 568 512 508 515 1.Hospozín 450 851 977 903 860 835 819 592 607 513 488 470 489 2.Hospozínek 62 115 120 152 121 121 119 72 68 55 24 38 26 Hrdlív 170 94 126 168 301 342 337 383 385 356 354 398 387 392 Chržín 871 786 648 737 677 710 727 605 505 458 364 283 213 214 1.Budihostice 253 191 234 216 228 272 248 168 142 112 119 92 91 2.Dolní Kamenice 163 119 130 137 137 147 101 93 88 59 30 19 18 3.Chržín 370 338 373 324 345 308 256 244 228 193 134 102 105 Jarpice 710 586 624 658 668 612 625 621 411 390 380 294 235 241 1.Budenice 112 144 136 160 138 137 106 43 41 47 28 21 21 2.Jarpice 474 480 522 508 474 488 515 368 349 333 266 214 220 JedomČlice 705 464 495 456 497 589 577 556 447 429 376 339 335 332 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 15 -

Jemníky 288 312 434 458 414 456 429 422 368 375 321 283 217 194 Kamenný Most 328 381 470 526 481 518 513 581 515 491 541 451 353 377 Klobuky 1 588 1 364 1 599 1 684 1 593 1 748 1 772 1 673 1 347 1 298 1 220 1 088 979 995 1. ýeradice 205 219 234 216 216 220 193 137 136 126 87 53 57 2.Klobuky 413 577 673 707 791 817 798 692 690 631 595 601 573 3.Kobylníky 193 226 216 156 197 206 187 140 142 156 144 115 146 4.Kokovice 225 254 232 238 248 249 236 177 163 141 105 89 91 5. Páleþek 328 323 329 276 296 280 259 201 167 166 157 121 128 KmetinČves 685 448 559 589 556 514 483 516 311 335 307 304 266 294 Knovíz 424 399 428 488 605 745 695 737 643 602 543 477 456 509 Královice 364 267 333 278 327 308 295 302 234 206 202 154 119 120 Kutrovice 149 195 212 218 224 220 244 242 163 151 127 100 83 95 Kvílice 195 209 198 230 198 201 177 180 117 168 159 113 83 80 Ledce 550 432 491 506 506 628 624 638 546 580 542 575 551 457 Libovice 609 601 614 527 540 531 494 453 318 307 273 246 226 229 Líský 240 215 248 233 225 266 249 243 179 168 129 112 92 69 Loucká 215 91 92 99 107 121 167 199 151 276 139 141 127 133 Malíkovice 625 600 639 594 615 690 734 712 550 516 493 421 339 332 1. ýanovice 80 72 69 71 80 87 48 48 36 33 27 24 34 2. HvČzda 220 237 216 261 298 348 284 202 211 186 156 104 97 3.Malíkovice 300 330 309 283 312 299 380 300 269 274 238 211 201 Neprobylice 344 284 225 198 210 219 242 220 164 142 133 101 99 120 NeumČĜice 565 536 652 650 668 682 656 716 558 539 492 438 378 357 Páleþ 553 393 431 432 416 477 469 433 340 301 256 221 167 164 Plchov 402 234 230 266 306 292 305 285 201 180 179 177 173 169 Podlešín 420 470 594 597 600 611 567 631 457 417 386 297 281 297 Poštovice 469 385 380 460 495 455 398 370 255 234 241 242 187 193 PozdeĖ 1186 676 684 702 703 683 699 642 520 516 475 455 392 374 1. HĜešice 206 202 164 181 162 166 191 141 147 137 106 71 65 2. PozdeĖ 470 482 538 522 521 533 451 379 369 338 349 321 309 PĜelíc 379 368 408 510 545 631 635 590 475 418 382 347 263 328 ěisuty 612 564 605 616 623 692 664 578 463 464 389 352 292 287 Sazená 677 594 611 635 664 627 587 565 410 391 366 300 269 248 Slaný 3 513 8 917 9 835 11 128 11 589 12 197 11 926 12 792 11 823 12 890 13 160 14 748 15 285 15 237 1.Blahotice 145 191 174 159 140 141 122 65 70 69 52 19 23 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 16 -

2.Dolín 356 415 532 514 511 549 563 396 405 356 282 254 272 3.Kvíc 171 232 290 267 320 327 529 453 444 445 463 439 407 4. Kvíþek 135 161 304 363 673 900 929 821 839 812 660 598 560 5.Lotouš 174 150 156 165 167 162 174 92 107 97 84 51 41 6.Netovice 91 144 117 133 160 152 151 82 84 54 52 25 10 7.Otruby 119 166 139 158 161 157 195 117 128 110 90 68 82 8. Slaný 7 422 8 070 9 115 9 491 9 695 9 124 9 739 9 550 10 524 10 944 12 810 13 601 13 622 9. TrpomČchy 139 139 131 171 187 202 194 117 161 139 145 140 123 10. Želevþice 165 167 170 168 183 212 196 130 128 134 110 90 97 Smeþno 962 1 490 1 547 1 981 2 531 3 083 2 953 2 930 2 405 2 260 1 987 1 788 1 646 1 770 Stradonice 256 243 252 252 266 261 261 241 187 198 172 150 127 100 StudenČves 268 240 235 276 268 244 258 373 328 397 377 349 301 303 Šlapanice 689 279 379 426 472 483 511 433 340 364 327 356 332 194 1. Budeniþky 95 123 115 134 117 183 144 158 176 166 230 201 58 2.Šlapanice 184 256 311 338 366 328 289 182 188 161 126 131 136 TĜebíz 485 303 286 293 321 349 366 389 228 236 209 191 161 173 TuĜany 357 618 743 742 952 947 802 666 509 473 477 466 435 477 1. ByseĖ 189 181 191 227 226 182 145 83 89 84 63 38 40 2. TuĜany 429 562 551 725 721 620 521 426 384 393 403 397 437 Uhy 580 422 366 367 396 417 414 515 539 360 358 318 365 365 Velvary 1 809 2 822 3 146 3 174 3 221 3 210 3 053 3 140 2 749 3 138 3 040 3 074 2 848 2 911 1.Ješín 504 521 502 466 540 540 400 311 288 258 201 156 168 2. Malá Buþina 3539 32 26 30 28 29 19 19 10 6 4 4 3. Velká Buþina 277 328 338 337 386 346 344 291 281 283 246 192 192 4. Velvary 2 006 2 258 2 302 2 392 2 254 2 139 2 367 2 128 2 550 2 489 2 621 2 496 2 547 Vraný 1 701 1 223 1 327 1 385 1 440 1 346 1 348 1 304 925 1 005 819 756 741 723 1.Horní Kamenice 121 116 135 132 140 127 142 69 74 44 31 40 36 2.Lukov 165 198 190 204 231 213 197 119 119 110 112 87 77 3. Vraný 937 1 013 1 060 1 104 975 1 008 965 737 812 665 613 614 610 Vrbiþany 350 306 368 398 442 442 403 448 393 330 295 232 161 174 Zichovec 161 157 163 180 154 163 148 176 113 130 100 87 66 76 Zlonice 1 606 2 010 2 376 2 614 3 051 3 157 3 240 3 263 2 541 2 605 2 370 2 243 1 964 2 193 1. BĜešĢany 227 217 297 291 296 303 315 254 251 226 195 142 150 2.Lisovice 128 159 171 190 183 178 146 82 122 96 86 51 82 3. TmáĖ 271 281 279 326 271 253 275 215 216 168 121 105 104 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 17 -

4.Vyšínek 128 119 143 191 196 203 198 163 152 123 124 99 103 5. Zlonice 1 256 1 600 1 724 2 053 2 211 2 303 2 329 1 827 1 864 1 757 1 717 1 567 1 754 ZvolenČves 460 978 1 226 1 238 1 203 1 199 1 248 1 272 1 109 1 095 1 072 983 821 797 Želenice 467 222 280 265 362 343 305 322 238 262 231 227 184 173 Žižice 1 206 773 884 905 1 008 1 039 1 004 931 699 669 570 476 505 513 1.Drnov 236 273 276 251 296 286 257 192 158 126 98 70 62 2.Luníkov 117 123 153 155 140 162 121 59 83 68 60 43 52 3.Osluchov 92 91 82 148 149 140 128 120 108 100 79 87 67 4.Vítov 143 178 162 205 187 151 149 109 107 98 69 72 91 5.Žižice 185 219 232 249 267 265 276 219 213 178 170 233 241 Zdroj: ýSÚ

Graf þ. 3.1 – Vývoj poþtu obyvatel v deseti nejvČtších obcích ORP Slaný kromČ mČsta Slaný

3 500

3 000 Velv ary Zlonice 2 500 Sme þ no Klobuky 2 000 ý ernuc 1 500 Zvolen Čv es Vraný 1 000 Hospozín Žižice 500 Knov íz

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 200 1 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 18 -

4. Struktura obyvatel podle pohlaví a vČku

Struktura obyvatel mČsta Slaný podle pohlaví je zanesena v tabulce þ. 4.1. Z tabulky je patrné, že celkový poþet mužĤ k 31. 12. 2005 þinil 7 165, zatímco celkový poþet žen k tomuto datu dosahoval 7 691. Na 1000 žen tak pĜipadlo 932 mužĤ. Poþet žen pĜevyšoval celkový poþet mužĤ ve všech sledovaných obdobích, tj. od roku 1991, což je charakteristika typická pro celou ýeskou republiku.

Tabulka þ. 4.1 – Obyvatelstvo mČsta Slaný podle pohlaví Rok Muži Ženy Celkem Muži/Ženy 1991 7537 8105 15642 0,930 1992 7569 8090 15659 0,936 1993 7634 8138 15772 0,938 1994 7549 8092 15641 0,933 1995 7610 8113 15723 0,938 1996 7646 8123 15769 0,941 1997 7623 8124 15747 0,938 1998 7630 8095 15725 0,943 1999 7606 8075 15681 0,942 2000 7563 8049 15612 0,940 2001 7336 7823 15159 0,938 2002 7319 7846 15165 0,933 2003 7284 7786 15070 0,936 2004 7226 7750 14976 0,932 2005 7165 7691 14856 0,932 PrĤmČr 7486,47 7993,33 15479,80 0,937 Minimum 7165,00 7691,00 14856,00 0,930 Maximum 7646,00 8138,00 15772,00 0,943 Sm. odch. 168,609 161,492 328,952 0,004 Zdroj: ýSÚ a vlastní výpoþty

Krabicový graf 8400 8200 8000 7800 7600 7400 Pr m r 7200 Ĥ Č PrĤmČr±SmOdch 7000 PrĤmČr±1,96*SmOdch Muži Ženy

PrĤmČrný poþet mužĤ nabýval ve sledovaném období hodnoty 7 486 a prĤmČrný poþet žen 7 993. Minima dosáhl poþet mužĤ a žen shodnČ v roce 2005, naopak maximálního poþtu dosáhli muži v roce 1996 a ženy v roce 1993. SmČrodatná odchylka u mužĤ je ve výši 168,609 a u žen 161,492. Z krabicového grafu uvedeného pod tabulkou je pak možné pĜehlednČ sledovat variabilitu kolem prĤmČrného poþtu mužĤ a žen a jejich vzájemný absolutní rozdíl. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 19 -

Graf þ. 4.1 a,b,c – Vývoj poþtu obyvatel podle pohlaví

Muži = 7724,6667-29,775*x 7700 7600 7500 7400 Muži 7300 7200 7100 0 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006

Ženy = 8243,3048-31,2464*x 8200 8100 8000 7900 Ženy 7800 7700 7600 0 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006

Oby v atelstv o celkem = 15967,9714-61,0214*x 16000 15800 15600 15400 15200 15000 Obyvatelstvo celkem 14800 0 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006

Vývoj poþtu mužĤ, žen a obyvatelstva mČsta Slaný celkem je zanesen v grafech þ. 4.1 a,b,c. Z tČchto grafĤ lze vyþíst základní tendence ve vývoji poþtu mužĤ a žen v období 1991 až 2005. Graf þ. 4.1a znázorĖuje vývoj poþtu mužĤ v období 1991 až 2005. Z grafu je zĜejmé, že vývoj poþtu mužĤ od roku 1996, kdy dosáhl svého maxima postupnČ klesá. Nastolený klesající trend je vyjádĜen zápornou smČrnicí lineární trendové funkce (viz záhlaví grafu þ. 4.1a), která prokládá hodnoty poþtu mužĤ ve sledovaném období. Vzhledem k pomČrnČ konstantním absolutním úbytkĤm poþtu mužĤ v posledních letech (tj. od roku 2001) lineární trendová funkce dobĜe vystihuje tento klesající trend, aþ v prĤbČhu let došlo ke zmČnČ trendu a mezi lety 2000 a 2001 k významnému propadu, což ovlivĖuje vysvČtlovací schopnost a použitelnost odhadnuté funkce pro popis celého období. Koeficient determinace trendové SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 20 - funkce nabývá 0,62. To znamená, že funkcí je vysvČtleno 62% vývoje v poþtech mužĤ v analyzovaném období. SmČrnice funkce je -29,775. Lze tedy Ĝ íci, že poþet mužĤ se každoroþnČ snižuje pĜibližnČ o 30. Graf þ. 4.1b zachycuje vývoj poþtu žen ve stejném období, který je obdobou vývoje poþtu mužĤ, tj. trend je od roku 1997 klesající. Odhadnutá lineární trendová funkce má opČt zápornou smČrnici, avšak její velikost je v tomto pĜípadČ o nČco vyšší. SmČrnice funkce ve výši -31,25 Ĝíká, že meziroþnČ se poþet žen sníží o 31. Koeficient determinace této trendové funkce je 0,75, tj. funkcí je vysvČtleno 75% vývoje poþtu žen. Graf þ. 4.1c je souþtem pĜedchozích grafĤ a tomu odpovídá i odhadnutá trendová funkce. Z grafu je tak možné pozorovat, jak dané pohlaví pĜispČlo k vývoji populace v daném roce.

Tabulka þ. 4.2 – ěetČzové indexy (%) Období Muži Ženy Celkem 1992/1991 100,42 99,81 100,11 1993/1992 100,86 100,59 100,72 1994/1993 98,89 99,43 99,17 1995/1994 100,81 100,26 100,52 1996/1995 100,47 100,12 100,29 1997/1996 99,70 100,01 99,86 1998/1997 100,09 99,64 99,86 1999/1998 99,69 99,75 99,72 2000/1999 99,43 99,68 99,56 2001/2000 97,00 97,19 97,10 2002/2001 99,77 100,29 100,04 2003/2002 99,52 99,24 99,37 2004/2003 99,20 99,54 99,38 2005/2004 99,16 99,24 99,20 2005/1991 0,95 0,95 0,95

Graf þ. 4.2 – Míry rĤstu – muži, ženy a obyvatelstvo celkem (%) 1,50 Muži

1,00 Ženy Obyvatelstvo celkem 0,50

0,00 1992/1991 1993/1992 1994/1993 1995/1994 1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 -0,50

-1,00

-1,50

-2,00

-2,50

-3,00

-3,50

Tabulka þ. 4.2 obsahuje ĜetČzové indexy vývoje poþtĤ mužĤ a žen a spolu s grafem þ. 4.2, ve kterém jsou zobrazeny relativní zmČny v poþtech mužĤ a žen oproti úrovni pĜedchozího roku (v %), slouží k popisu dynamiky ve vývoji poþtu mužĤ a žen. Z tabulky a grafu je možné SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 21 - pozorovat tempa rĤstu a poklesu mužĤ a žen po roce 1991. Poþty mužĤ a žen v první polovinČ devadesátých let pĜevážnČ rostly.4 Tento rostoucí trend, jehož pĜírĤstky lze pĜehlednČ vyþíst z tabulky þ. 4.2, se po roce 1996 u mužĤ a po roce 1997 u žen zmČnil na trend klesající (viz též grafy 4.1 a,b) U mužĤ je vidČt, že od roku 1998 dochází k neustálému meziroþnímu poklesu až do roku 2005. Poþty žen s výjimkou roku 2002 klesají od roku 1997. Pokles poþtu mužĤ v relativním vyjádĜení byl ve sledovaném období na shodné úrovni s poklesem poþtu žen. Poþet mužĤ a žen dosahoval v roce 2005 95% úrovnČ roku 1991.

VČková struktura obyvatel mČsta Slaný

Tabulka þ. 4.3 – VČková struktura obyvatel mČsta Slaný V ková struktura Podíl v kové kategorie na celku Rok Č Č 0-14 let 15-59 let 60 a více let 0-14 let 15-59 let 60 a více let 1991 3249 9239 3154 0,2077 0,5907 0,2016 1992 3102 9371 3186 0,1981 0,5984 0,2035 1993 3048 9542 3182 0,1933 0,6050 0,2017 1994 ...... 1995 2955 9654 3114 0,1879 0,6140 0,1981 1996 2897 9720 3152 0,1837 0,6164 0,1999 1997 2799 10165 2783 0,1777 0,6455 0,1767 1998 2758 10182 2785 0,1754 0,6475 0,1771 1999 2683 10225 2773 0,1711 0,6521 0,1768 2000 2609 10200 2803 0,1671 0,6533 0,1795 2001 2441 9934 2784 0,1610 0,6553 0,1837 2002 2379 9939 2847 0,1569 0,6554 0,1877 2003 2277 9886 2907 0,1511 0,6560 0,1929 2004 2207 9787 2982 0,1474 0,6535 0,1991 2005 2114 9690 3052 0,1423 0,6523 0,2054 PrĤmČr 2679,86 9823,86 2964,57 0,173 0,635 0,192 Minimum 2114,00 9239,00 2773,00 0,142 0,591 0,177 Maximum 3249,00 10225,00 3186,00 0,208 0,656 0,205 Sm. odch. 355,127 311,546 169,922 0,020 0,024 0,011 Zdroj: ýSÚ a vlastní výpoþty

VČková struktura obyvatel mČsta Slaný je v agregované podobČ zanesena v tabulce þ. 4.3. V tabulce lze pozorovat poþty obyvatel ve vČkových kategoriích 0-14 let, 15-59 let a 60 a více let v období 1991 až 2005. Z tČchto hodnot je zĜejmé, že populace mČsta po roce 1999 stárne. Zatímco v roce 1999 bylo zastoupeno v kategorii 0-14 let 2 683 obþanĤ mČsta, 15-59 let 10 225 obþanĤ a 60 a více let 2 773 obþanĤ, což odpovídá následujícím podílĤm: 0,1711; 0,6521 a 0,1768; v roce 2005 pak dosáhly tyto hodnoty v kategorii 0-14 let 2 114 obþanĤ mČsta, 15-59 let 9 690 obþanĤ a 60 a více let 3 052 obþanĤ, což je v relativním vyjádĜení: 0,1423; 0,6523 a 0,2054. Pokles relativního podílu kategorie 0-14 let ze 17,11% v roce 1999 a z 20,77%, vezme-li se v potaz rok 1991, na 14,33% v roce 2005 je významný a má pĜetrvávající tendenci, což lze z hlediska budoucího vývoje považovat za rizikový faktor, a to

4 Pokles obyvatel (mužĤ a žen) v roce 1994 byl ovlivnČn odtržením obce StudenČves s celkovým poþtem obyvatel 293. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 22 - pĜedevším vzhledem k rĤstu seniorské kategorie. Je proto nezbytné vČkovou strukturu analyzovat podrobnČji, a to s využitím tzv. stromĤ života (viz následující grafy) a ukazatelĤ vČkového složení (viz následující kapitola).

Graf þ. 4.3 – VČková struktura k 31. 12. 1998 350 1998 300

250

200

150

100

0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Zdroj: ýSÚ Graf þ. 4.4 – VČková struktura k 31. 12. 2000 350 2000 300

250

200

150

100

0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Zdroj: ýSÚ

Grafy þ. 4.3 až 4.6 obsahují poþty obyvatel mČsta Slaný v jednotlivých vČkových kategoriích v letech 1998, 2000, 2002 a 2005. Je tak možné sledovat, jak se mČnila vČková struktura obþanĤ mČsta Slaný v posledních osmi letech. Graf þ. 4.3 prezentuje vČkovou strukturu obyvatel mČsta Slaný v roce 1998. Z grafu je patrné, že silnČ jsou zastoupeny kategorie 42 až 52 let, 20 až 35 let, popĜ. 10 až 11 let. První kategorie souvisí s populaþním „boomem“ v pováleþném období. Druhou kategorii lze rozdČlit na dvČ þásti. Kategorie 27 až 35 let souvisí se sliby o pĜijetí pronatalitních opatĜení v šedesátých letech a kategorie 20 až 26 let je výsledkem pronatalitních opatĜení SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 23 - v sedmdesátých letech. Dále je možné sledovat nízké poþty v kategorii 0 až 4 let. Nízká porodnost od roku 1994 má souvislost s již zmínČnou zmČnou životních hodnot v devadesátých letech. Z grafu þ. 4.4 plyne, že zmínČné kategorie se posouvají, tj. silnČ zastoupené roþníky stárnou, a porodnost je stále velmi nízká. Situace se mČní v roce 2001. Od tohoto roku dochází k mírnému rĤstu porodnosti. NárĤst porodnosti lze spojovat s tím, že silnČ zastoupené roþníky ze sedmdesátých let, které po roce 1990 mČnily svĤj životní styl smČrem k západoevropskému modelu reprodukþního chování, zaþaly zakládat své rodiny. Z grafu dále plyne, že silnČ zastoupené pováleþné roþníky se pĜibližují seniorské kategorii a budou pĜedstavovat zvýšené nároky v sociální oblasti.

Graf þ. 4.5 – VČková struktura k 31. 12. 2002 350 2002 300

250

200

150

100

0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Zdroj: ýSÚ

Graf þ. 4.6 – VČková struktura k 31. 12. 2005 350 2005 300

250

200

150

100

0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Zdroj: ýSÚ SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 24 -

Graf þ. 4.7 – VČková struktura k 31. 12. 1998 – muži a ženy

Muži (1998) 97 97 Ženy (1998) 91 91

85 85

79 79

73 73

67 67

61 61

55 55

49 49

43 43

37 37

31 31

25 25

19 19

13 13

7 7

1 1 200 150 100 50 0 0 50 100 150 200 Zdroj: ýSÚ

Graf þ. 4.8 – VČková struktura k 31. 12. 2005 – muži a ženy

Muži (2005) 97 97 Ženy (2005) 91 91

85 85

79 79

73 73

67 67

61 61

55 55

49 49

43 43

37 37

31 31

25 25

19 19

13 13

7 7

1 1 200 150 100 50 0 0 50 100 150 200 Zdroj: ýSÚ SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 25 -

Porovnání vČkových struktur v roce 1998 a 2005 v rozþlenČní dle pohlaví lze provést pomocí grafu þ. 4.7 a 4.8. Z tČchto grafĤ je možné pĜehlednČ pozorovat zmínČné tendence a porovnat situaci mezi muži a ženami. Z grafĤ je patrné, že populace se dožívá stále vyššího vČku. Zatímco v roce 1998 bylo v kategorii nad 80 let 325 obþanĤ, pak v roce 2005 to bylo 477 obþanĤ. S tím, jak budou do vyšších kategorií pĜicházet silnČjší roþníky, se budou tato þísla dále zvyšovat.

5. Specifika vČkového složení

Z demografického hlediska lze populaci rozþlenit na tĜi skupiny, resp. složky, tj. na dČtskou složku (0-14 let), reprodukþní složku (15-49 let – tento vČkový interval vychází z rodivého vČku žen) a postreprodukþní složku (50 let a více). Reprodukþní složka se obecnČ pohybuje kolem 50 %. V pĜípadČ mČsta Slaný tomu bylo v prĤmČru 50,9 % (viz tabulka þ . 5.1). Maxima dosáhla reprodukþní složka v roce 1998 a naopak minima v roce 2005. Z hodnot v tabulce þ. 5.1 je zĜejmé, že reprodukþní složka se v þase zmenšuje. Tento klesající trend lze velmi dobĜe vystihnout lineární trendovou funkcí, a to vzhledem k pĜibližnČ konstantním absolutním úbytkĤm této veliþiny. SmČrnice trendové funkce je jak pro absolutní hodnoty reprodukþní složky, tak pro relativní hodnoty zanesena opČt v tabulce þ. 5.1. Z hodnoty této smČrnice lze vyþíst, že v pĜípadČ absolutních hodnot dochází každoroþnČ k poklesu v reprodukþní složce o 114 osob. V relaci k ostatním složkám klesá reprodukþní složka o 0,3 % roþnČ (dle trendové funkce). Tabulka þ. 5.1 – Vývoj dČtské, reprodukþní a postreprodukþní složky

DČtská Reprodukþní Postreprodukþní Relativní zastoupení složek Rok složka složka složka 0-14 let 15-49 let 50 a více let 0-14 let 15-49 let 50 a více let 1998 2758 8171 4796 0,175 0,520 0,305 1999 2683 8091 4907 0,171 0,516 0,313 2000 2609 8033 4970 0,167 0,515 0,318 2001 2441 7705 5013 0,161 0,508 0,331 2002 2379 7683 5103 0,157 0,507 0,336 2003 2277 7636 5157 0,151 0,507 0,342 2004 2207 7507 5262 0,147 0,501 0,351 2005 2114 7399 5343 0,142 0,498 0,360 PrĤmČr 2433,500 7778,125 5068,875 0,159 0,509 0,332 Minimum 2114,000 7399,000 4796,000 0,142 0,498 0,305 Maximum 2758,000 8171,000 5343,000 0,175 0,520 0,360 Sm. odch. 232,764 285,117 183,200 0,012 0,007 0,019 Trendová fce -94,595 -113,540 74,464 -0,005 -0,003 0,008 (smČrnice) R2 0,991 0,951 0,991 0,998 0,969 0,995 Zdroj: ýSÚ a vlastní výpoþty PĜi porovnání zbylých dvou složek je možné urþit typ vČkové struktury. Z relativního podílu složek je zĜejmé, že postreprodukþní složka pĜevyšuje dČtskou složku, a to v prĤmČru o 17,3 %. Z toho plyne, že mČsto Slaný vykazuje regresivní typ vČkové struktury. To znamená, SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 26 -

že v dĤsledku pĜevahy postreprodukþní složky nad složkou dČtskou dochází ke stárnutí a úbytku poþtu obyvatel. Z tabulky þ. 5.1 je dále patrné, že vývoj dČtské složky má klesající trend se smČrnicí -94,595, resp. -0,005 (u relativního vyjádĜení). Jinak Ĝeþeno, dČtská složka se z roku na rok snižuje pĜibližnČ o 95 dČtí a v relaci k ostatním složkám o 0,5 % roþnČ. Opaþný trend má postreprodukþní složka, která roste tempem pĜibližnČ 74 osob za rok. Ve vztahu k ostatním složkám je to o 0,8 % roþnČ. Z vývoje dČtské a postreprodukþní složky je zĜejmé, že pĜevaha postreprodukþní složky nad dČtskou se v prĤbČhu let zvyšuje, z þehož lze vyvodit v budoucnu rychlejší úbytek obyvatelstva. VČkovou strukturu mČsta Slaný popsanou v pĜedchozí kapitole lze dále podrobnČji analyzovat s využitím charakteristik vČkového složení, tj. prĤmČrného vČku, indexu stáĜí a indexu ekonomického zatížení. Údaje o vČkové struktuĜe jsou zaneseny do tabulkách þ. 5.2a,b. Tabulky þ. 5.2a,b se liší od tabulky þ. 4.3 tím, že posouvají hranice druhé a tĜetí vČkové kategorie, tj. namísto intervalĤ 15 až 59 let a 60 a více let je použito intervalĤ 15 až 64 let a 65 a více let. Tato úprava umožĖuje vyþíslení indexu stáĜí a indexu ekonomického zatížení v jejich obvyklé podobČ. Jinak Ĝeþeno, index stáĜí reprezentuje poþet osob ve vČku 65 a více let na 100 dČtí ve vČku 0 až 14 let a index ekonomického zatížení vyjadĜuje poþet dČtí ve vČku do 14 let a osob ve vČku nad 65 let na 100 osob ve vČku 15 až 64 let. Navíc porovnáním tabulek þ . 4.3 a 5.2a, resp. 5.2b je možné urþit vliv krajních hodnot na agregovanou vČkovou strukturu a tedy i budoucí vývoj v seniorské kategorii. PrĤmČrný vČk, index stáĜí, index ekonomického zatížení, popĜípadČ index závislosti I 5 a II 6 jsou charakteristiky, které se používají k hodnocení vČkové struktury obyvatelstva. PrĤmČrný vČk, index stáĜí a index ekonomického zatížení v letech 1998 až 2005 mČsta Slaný je zanesen v tabulce þ. 5.2a. Z tabulky lze vyþíst podobné tendence ve vČkové struktuĜe, které již byly identifikovány v pĜedchozích þástech analýzy. Jinak Ĝeþeno, zmínČné charakteristiky potvrzují, že obyvatelstvo mČsta významnČ stárne. Negativní trend ve vývoji vykazují všechny zmínČné ukazatele. PrĤmČrný vČk vzrostl mezi lety 1998 až 2005 z 37,83 let na 40,37 let, což je podle trendové funkce pĜibližnČ o jeden rok bČhem tĜí let. Vývoj indexu stáĜí a indexu ekonomického zatížení je pro pĜehlednost zanesen do grafu þ . 5.1. Z grafu lze pozorovat, že index stáĜí v analyzovaném období roste, a to dle smČrnice trendové funkce o 3,454 bodu za rok. Z toho plyne, že stále více osob ve vČku 65 let a více pĜipadá na 100 dČtí ve vČku 0 až 14 let. Hodnota ukazatele dokonce v roce 2005 pĜesáhla hranici 100 bodĤ, která vyjadĜuje rovnost dČtské a seniorské kategorie (nad 64 let). Index ekonomického zatížení má naopak trend mírnČ klesající, což znamená, že na 100 osob ve vČku 15 až 64 let pĜipadá ménČ osob ve vČku 0 až 14 let a 65 let a více. Tento klesající trend by z hlediska ekonomické životaschopnosti obce nemusel být negativní, kdyby pokles nebyl zpĤsoben poklesem v zastoupení dČtské složky. To lze názornČ pozorovat z grafu þ . 5.2, tj. z vývoje ukazatelĤ

5 Index závislosti I reprezentuje poþet dČtí ve vČku 0 až 14 let na 100 osob ve vČku 15 až 64 let. 6 Index závislosti II je ukazatel poþtu osob ve vČku 65 let a více na 100 osob ve vČku 15 až 64 let. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 27 - závislosti I a II. Tabulka þ. 5.2b doplĖuje výše analyzované údaje o vČkové struktuĜe mČsta Slaný o charakteristiky vČkové struktury v þlenČní dle pohlaví. Z tabulky je patrné, že prĤmČrný vČk žen pĜevyšuje prĤmČrný vČk mužĤ, a to v prĤmČru o 3,27 let.

Tabulka þ. 5.2a – Charakteristiky vČkové struktury mČsta Slaný Index V ková struktura m sta Slaný Pr m rný Index Rok Č Č Ĥ Č ekonomického vČk stáĜí 0-14 let 15-64 let 65 a více let zatížení 1998 2758 10844 2123 37,83 76,976 45,011 1999 2683 10847 2151 38,18 80,171 44,565 2000 2609 10845 2158 38,53 82,714 43,956 2001 2441 10600 2118 39,07 86,768 43,009 2002 2379 10653 2133 39,32 89,660 42,354 2003 2277 10678 2115 39,58 92,885 41,131 2004 2207 10648 2121 40,01 96,103 40,646 2005 2114 10580 2162 40,37 102,271 40,416 PrĤmČr 2433,50 10711,88 2135,13 39,11 88,443 42,636 Minimum 2114,00 10580,00 2115,00 37,83 76,976 40,416 Maximum 2758,00 10847,00 2162,00 40,37 102,271 45,011 Sm. odch. 232,764 114,667 19,075 0,886 8,507 1,792 Trendová fce (smČrnice) -94,595 -39,179 0,107 0,361 3,454 -0,725 R2 0,991 0,700 0,000 0,995 0,989 0,982 Zdroj: ýSÚ a vlastní výpoþty

Tabulka þ. 5.2b – Charakteristiky vČkové struktury mČsta Slaný – dle pohlaví 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Podíl 0-14 let 0,18 0,17 0,17 0,16 0,16 0,15 0,15 0,14 vČkových 15-64 let 0,69 0,69 0,69 0,70 0,70 0,71 0,71 0,71 kategorií 65 a více let 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,15 Obyvatelstvo - celkem 15725 15681 15612 15159 15165 15070 14976 14856 Podíl 0-14 let 0,19 0,18 0,18 0,17 0,16 0,16 0,16 0,15 vČkových 15-64 let 0,71 0,71 0,72 0,72 0,72 0,73 0,73 0,73 kategorií - muži 65 a více let 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 Muži - celkem 7630 7606 7563 7336 7319 7284 7226 7165 Index stáĜí - muži 57,28 60,37 61,49 65,21 67,47 69,40 69,63 74,43 PrĤmČrný vČk - muži 36,11 36,53 36,82 37,40 37,71 37,95 38,32 38,58 Podíl 0-14 let 0,17 0,16 0,16 0,15 0,15 0,14 0,14 0,13 vČkových 15-64 let 0,67 0,67 0,67 0,68 0,68 0,69 0,69 0,69 kategorií ženy 65 a více let 0,16 0,16 0,17 0,17 0,17 0,17 0,17 0,18 Ženy - celkem 8095 8075 8049 7823 7846 7786 7750 7691 Index stáĜí - ženy 97,91 100,68 104,86 108,88 112,32 117,28 124,86 132,19 PrĤmČrný vČk - ženy 39,44 39,75 40,15 40,64 40,83 41,11 41,58 42,04 Zdroj: vlastní výpoþty

Ukazatel závislosti I, tj. poþet dČtí ve vČku 0 až 14 let na 100 osob ve vČku 15 až 64 let má výraznČ klesající trend, smČrnice funkce -0,7988, tj. stále ménČ dČtí pĜipadá na osoby v produktivním vČku. Naopak ukazatel index závislosti II, vyjadĜující poþet osob ve vČku nad 64 let na 100 osob ve vČku 15 až 64 let má trend rostoucí se smČrnicí 0,0739. PrávČ výrazný pokles indexu závislosti I zpĤsobuje, že index ekonomického zatížení klesá, avšak pĜi vyšším SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 28 - zastoupení osob nad 64 let a vzhledem ke stárnutí obyvatelstva lze tento vývoj považovat za negativní a z hlediska budoucího vývoje za rizikový.

Graf þ. 5.1 – Index stáĜí a index ekonomického zatížení

110,000 y = 3,4539x + 72,901 100,000 R2 = 0,9889 90,000 Index stáĜí

80,000 Index ekonomického zatížení

70,000 Lineární (Index stáĜí)

60,000 Lineární (Index ekonomického y = -0,7249x + 45,898 zatížení) 50,000 R2 = 0,9819 40,000

30,000 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Graf þ. 5.2 – Index závislosti I a II 26,00 y = -0,7988x + 26,297 Index závislosti I 25,00 R2 = 0,9972 Index závislosti II 24,00 Lineární (Index záv islosti II) 23,00 Lineární (Index záv islosti I)

22,00

21,00

20,00 y = 0,0739x + 19,601 19,00 R2 = 0,5518 18,00

17,00 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Tabulka þ. 5.3 – VČková struktura obyvatelstva StĜedoþeského kraje Index VČková struktura StĜedoþeského kraje PrĤmČrný Rok Index stáĜí ekonomického vČk 0-14 let 15-64 let 65 a více let zatížení 2002 175327 173291 172642 39,49 91,51 42,35 2003 792908 801633 809790 39,67 92,83 41,69 2004 160439 160871 161639 39,84 93,63 41,28 Rok VČková struktura StĜedoþeského kraje - muži 2002 89922 88928 88592 37,98 69,58 38,16 2003 399586 404215 407888 38,18 70,70 37,55 2004 62568 62874 63441 38,37 71,61 37,27 Rok VČková struktura StĜedoþeského kraje - ženy 2002 85405 84363 84050 40,94 114,60 46,60 2003 393322 397418 401902 41,10 116,16 45,89 2004 97871 97997 98198 41,24 116,83 45,35 Zdroj: ýSÚ a vlastní výpoþty SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 29 -

PĜi porovnání vývoje v mČstČ Slaný s vývojem ve StĜedoþeském kraji lze dospČt k následujícím závČrĤm. PrĤmČrný vČk ve StĜedoþeském kraji mezi lety 2002 až 2004 vzrostl na hodnotu 39,84 (viz tabulka þ. 5.3), což je pĜibližnČ o pĤl roku ménČ než prĤmČrný vČk obyvatelstva v mČstČ Slaný. Index stáĜí StĜedoþeského kraje meziroþnČ taktéž roste, avšak opČt dosahuje menších hodnot než v mČstČ Slaný. V roce 2004 þiní tento rozdíl 2,473. Index ekonomického zatížení je v roce 2002 na shodné úrovni. Pokles indexu ekonomického zatížení je však v mČstČ Slaný rychlejší. To znamená, že v roce 2004 index ekonomického zatížení ve StĜedoþeském kraji pĜevyšuje index ekonomického zatížení mČsta Slaný, a to pĜibližnČ o 0,6 bodu. Z toho lze usuzovat, že obyvatelstvo mČsta Slaný stárne o nČco rychleji než obyvatelstvo StĜedoþeského kraje jako celek.

6. Obyvatelstvo jednotlivých obcí regionu

Údaje o struktuĜe obyvatelstva jednotlivých obcí v ORP Slaný podle pohlaví a vČku jsou za rok 2005 zaneseny v tabulce þ. 6.1. Souhrnné hodnocení struktury obyvatelstva jak podle pohlaví, tak podle vČku za obce v ORP Slaný je v tomto pĜípadČ ponČkud složitČjší, jelikož jednotlivé charakteristiky jsou velice variabilní, a jsou z velké þásti závislé na velikosti, resp. významnosti obce. V následujícím textu budou proto vyzdviženy jen ty nejdĤležitČjší charakteristiky, týkající se pĜedevším nejvČtších obcí regionu, resp. obcí spadajících do ORP Slaný. Struktura obyvatel podle pohlaví v jednotlivých obcích ORP Slaný se v pomČru muži/ženy pohybuje kolem hodnoty 1. To znamená, že zastoupení mužĤ a žen je v nČkterých obcích rovnocenné, v nČkterých pĜevažují ženy a v jiných zase muži. PĜevaha žen je pĜedevším v obcích vČtších. V menších obcích tato populaþní charakteristika neplatí, a to právČ z dĤvodu nízkého poþtu obyvatel, který zpĤsobuje zkreslení tohoto rozdČlení. Typickým pĜíkladem je obec Bílichov se 141 obyvateli, u nichž pomČr muži/ženy nabývá hodnoty 1,203. Naopak nejvČtší obce jako Slaný (0,932) a Velvary (0,953) se pohybují na republikové úrovni tohoto pomČrového ukazatele. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 30 -

Tabulka þ. 6.1 – Struktura obyvatel dle pohlaví a vČku v jednotlivých obcích regionu Struktura obyvatel dle pohlaví (2005) 2005 Po adí Index Podíl v kové kategorie na Ĝ Č obcí ekono- Obec V ková struktura celku Muži Ženy Celkem Muži/Ženy Č podle mického 60 a 60 a Index indexu "zatížení" 0-14 let 15-59 let více let 0-14 let 15-59 let více let "stáĜí" "stáĜí" BeĜovice 168 156 324 1,077 58 213 53 0,179 0,657 0,164 91,38 8. 52,11 Bílichov 77 64 141 1,203 8 95 38 0,057 0,674 0,270 475,00 52. 48,42 ýernuc 474 476 950 0,996 159 604 187 0,167 0,636 0,197 117,61 25. 57,28 Drnek 81 87 168 0,931 21 103 44 0,125 0,613 0,262 209,52 48. 63,11 DĜínov 155 134 289 1,157 40 191 58 0,138 0,661 0,201 145,00 37. 51,31 Hobšovice 167 170 337 0,982 67 210 60 0,199 0,623 0,178 89,55 6. 60,48 HoĜešovice 124 118 242 1,051 37 159 46 0,153 0,657 0,190 124,32 27. 52,20 HoĜešoviþky 59 63 122 0,937 13 80 29 0,107 0,656 0,238 223,08 49. 52,50 Hospozín 264 263 527 1,004 93 349 85 0,176 0,662 0,161 91,40 9. 51,00 Hrdlív 187 202 389 0,926 61 247 81 0,157 0,635 0,208 132,79 30. 57,49 Chržín 114 117 231 0,974 43 149 39 0,186 0,645 0,169 90,70 7. 55,03 Jarpice 137 126 263 1,087 57 163 43 0,217 0,620 0,163 75,44 2. 61,35 JedomČlice 179 164 343 1,091 60 226 57 0,175 0,659 0,166 95,00 12. 51,77 Jemníky 106 112 218 0,946 42 132 44 0,193 0,606 0,202 104,76 17. 65,15 Kamenný Most 195 197 392 0,990 64 247 81 0,163 0,630 0,207 126,56 28. 58,70 Klobuky 487 511 998 0,953 171 644 183 0,171 0,645 0,183 107,02 18. 54,97 KmetinČves 140 140 280 1,000 64 183 33 0,229 0,654 0,118 51,56 1. 53,01 Knovíz 239 242 481 0,988 67 306 108 0,139 0,636 0,225 161,19 43. 57,19 Královice 76 70 146 1,086 25 88 33 0,171 0,603 0,226 132,00 29. 65,91 Kutrovice 51 52 103 0,981 19 62 22 0,184 0,602 0,214 115,79 24. 66,13 Kvílice 37 36 73 1,028 7 45 21 0,096 0,616 0,288 300,00 50. 62,22 Ledce 275 196 471 1,403 52 320 99 0,110 0,679 0,210 190,38 46. 47,19 Libovice 136 119 255 1,143 49 155 51 0,192 0,608 0,200 104,08 16. 64,52 Líský 35 47 82 0,745 13 51 18 0,159 0,622 0,220 138,46 34. 60,78 Loucká 56 62 118 0,903 13 84 21 0,110 0,712 0,178 161,54 44. 40,48 Malíkovice 172 179 351 0,961 57 211 83 0,162 0,601 0,236 145,61 38. 66,35 Neprobylice 68 72 140 0,944 20 101 19 0,143 0,721 0,136 95,00 13. 38,61 NeumČĜice 175 182 357 0,962 54 243 60 0,151 0,681 0,168 111,11 20. 46,91 Páleþ 78 83 161 0,940 25 98 38 0,155 0,609 0,236 152,00 40. 64,29 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 31 -

Plchov 89 92 181 0,967 33 117 31 0,182 0,646 0,171 93,94 11. 54,70 Podlešín 153 143 296 1,070 47 181 68 0,159 0,611 0,230 144,68 36. 63,54 Poštovice 101 100 201 1,010 25 128 48 0,124 0,637 0,239 192,00 47. 57,03 PozdeĖ 206 194 400 1,062 61 258 81 0,153 0,645 0,203 132,79 31. 55,04 PĜelíc 155 170 325 0,912 46 205 74 0,142 0,631 0,228 160,87 42. 58,54 ěisuty 141 153 294 0,922 46 186 62 0,156 0,633 0,211 134,78 33. 58,06 Sazená 132 135 267 0,978 43 177 47 0,161 0,663 0,176 109,30 19. 50,85 Slaný 7165 7691 14856 0,932 2114 9690 3052 0,142 0,652 0,205 144,37 35. 53,31 Smeþno 835 945 1780 0,884 268 1073 439 0,151 0,603 0,247 163,81 45. 65,89 Stradonice 45 54 99 0,833 19 63 17 0,192 0,636 0,172 89,47 5. 57,14 StudenČves 170 171 341 0,994 40 238 63 0,117 0,698 0,185 157,50 41. 43,28 Šlapanice 83 104 187 0,798 34 113 40 0,182 0,604 0,214 117,65 26. 65,49 TĜebíz 82 86 168 0,953 32 106 30 0,190 0,631 0,179 93,75 10. 58,49 TuĜany 229 264 493 0,867 82 333 78 0,166 0,675 0,158 95,12 14. 48,05 Uhy 187 186 373 1,005 77 236 60 0,206 0,633 0,161 77,92 3. 58,05 Velvary 1425 1496 2921 0,953 440 1813 668 0,151 0,621 0,229 151,82 39. 61,11 Vraný 353 431 784 0,819 128 511 145 0,163 0,652 0,185 113,28 22. 53,42 Vrbiþany 90 119 209 0,756 37 130 42 0,177 0,622 0,201 113,51 23. 60,77 Zichovec 50 37 87 1,351 8 52 27 0,092 0,598 0,310 337,50 51. 67,31 Zlonice 1101 1121 2222 0,982 441 1405 376 0,198 0,632 0,169 85,26 4. 58,15 ZvolenČves 404 410 814 0,985 119 535 160 0,146 0,657 0,197 134,45 32. 52,15 Želenice 86 86 172 1,000 24 121 27 0,140 0,703 0,157 112,50 21. 42,15 Žižice 262 269 531 0,974 98 335 98 0,185 0,631 0,185 100,00 15. 58,51 Zdroj: ýSÚ * Vzhledem k disponibilitČ dat index stáĜí zde reprezentuje poþet osob ve vČku nad 60 let (vþetnČ) na 100 dČtí ve vČku do 14 let, obdobnČ index ekonomického zatížení je vyjádĜen jako poþet dČtí ve vČku do 14 let a osob ve vČku nad 60 let (vþetnČ) na 100 osob ve vČku 15 až 59 let. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 32 -

VČková struktura je v jednotlivých obcích opČt silnČ determinována jednak velikostí obce (podle poþtu obyvatel), její polohou (vzhledem k centrĤm dojížćky za prací) a významností. NejvČtší obce v ORP Slaný mČsta Slaný a Velvary mají podobnou vČkovou strukturu. Vzhledem k vysoké variabilitČ vČkové struktury jednotlivých obcí v ORP Slaný je vhodné k jejímu hodnocení využít index stáĜí. Index „stáĜí“7, vþ. poĜadí obcí dle jeho hodnoty (od nejmenší po nejvČtší hodnotu) je uveden opČt v tabulce þ. 6.1. Z uvedeného poĜadí plyne, že mezi pČt obcí s nejnižším indexem „stáĜí“ patĜí KmetinČves (51,56), Jarpice (75,44), Uhy (77,92), Zlonice (85,26) a Stradonice (89,47). Naopak nejvyšších hodnot indexu „stáĜí“ dosahují Bílichov (475), Zíchovice (337,5), Kvílice (300), HoĜešoviþky (223,08) a Drnek (209,52). Z hodnot indexu „stáĜí“ a uvedeného poĜadí obcí dle tohoto indexu plyne, že velikost obce, její poloha a významnost jsou klíþovými faktory determinujícími toto poĜadí. Index ekonomického „zatížení“ pak dokresluje životaschopnost dané obce.

7. Prognóza vČkového složení obyvatelstva

Prognóza vČkového složení obyvatelstva mČsta Slaný je založena na propoþtech živČ narozených dČtí na základČ mČr plodnosti zveĜejĖovaných ýeským statistickým úĜadem pro StĜedoþeský kraj a na výpoþtech úmrtnosti obyvatelstva v jednotlivých vČkových kategoriích s využitím úmrtnostních tabulek pro StĜedoþeský kraj v þlenČní na muže a ženy (zdroj opČt ýSÚ). Tabulka þ. 7.1 uvádí výsledky prognózy pro roky 2010, 2015, 2020 a 2025. Celková délka prognostického horizontu, tj. 20 let, je zde považována za dostateþnou pro posouzení charakteru vývoje vČkového složení mČsta Slaný. Tabulka þ . 7.1 dále obsahuje údaje a charakteristiky umožĖující podrobný rozbor specifik tohoto vývoje. Z údajĤ v tabulce je patrné, že prĤmČrný vČk v mČstČ Slaný se bude v nadcházejících dvaceti letech neustále zvyšovat. V roce 2010 by mČl dosáhnout 41,8 let, v roce 2015 43 let, v roce 2020 44,3 let a v roce 2025 45,7 let. To znamená, že za deset let by se mČl prĤmČrný vČk oproti souþasné úrovni zvýšit o 2,7 let. Mezi roky 2015 a 2025 by mČlo dojít k dalšímu nárĤstu, a to o 2,6 let. CelkovČ by tak mČlo dojít k nárĤstu prĤmČrného vČku v horizontu dvaceti let o 5,3 let. Tento nárĤst lze považovat za velmi výrazný a rizikový. Z podílĤ vČkových kategorií v jednotlivých obdobích prognostického horizontu lze vysledovat, že mezi vČkovými kategoriemi bude docházet k posunĤm. Kategorie 0 – 14 let a 15 – 64 let budou slábnout a naopak bude pĜibývat obyvatel starších 65 let. To znamená, že v celkové struktuĜe relativní úbytek kategorií 0 – 14 let a 15 – 64 let bude ve prospČch kategorie 65 a více let. Z tČchto pohybĤ je zĜejmé, že populace v mČstČ Slaný bude stárnout. Pro dokreslení reprodukþní schopnosti mČsta, resp. pro urþení typu vČkové struktury jsou v tabulce dále uvedeny podíly zastoupení dČtské, reprodukþní a postreprodukþní složky v jednotlivých

7 Index stáĜí, jak je v této kapitole použit, je vzhledem k disponibilitČ údajĤ poþítán jako poþet osob ve vČku nad 60 let (vþetnČ) na 100 dČtí ve vČku do 14 let. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 33 - obdobích. Z tČchto relací je patrné, že dČtská a reprodukþní složka mČsta Slaný bude klesat ve prospČch složky postreprodukþní. DČtská složka dosahuje v roce 2010 jedné tĜetiny složky postreprodukþní. V roce 2025 je postreprodukþní složka dokonce þtyĜnásobnČ vČtší než složka dČtská. Postreprodukþní složka tedy bude pĜevyšovat složku dČtskou, pĜiþemž tento rozdíl se bude v prĤbČhu let neustále zvyšovat. Takovýto typ regresivní vČkové struktury bude znamenat rychlejší úbytek obyvatelstva. Stárnutí populace lze dále dokreslit údaji o velikostech indexu stáĜí v jednotlivých letech prognostického horizontu. Z hodnot tohoto indexu plyne, že zatímco v roce 2010 bude pĜipadat na 100 dČtí ve vČku 0 až 14 let 124 obyvatel starších 65 let, pak v roce 2025 tomu již bude 197 obyvatel.

Tabulka þ. 7.1 – Prognóza vČkového složení obyvatelstva mČsta Slaný Období prognostického horizontu 2010 2015 2020 2025 0-14 let 1904 1873 1661 1473 VČková struktura 15-64 let 10346 9701 9221 8814 65 a více let 2360 2669 2894 2907 0-14 let 13,03 13,15 12,06 11,16 Podíl vČkových kategorií 15-64 let 70,82 68,11 66,94 66,81 65 a více let 16,15 18,74 21,01 22,03 Index stáĜí 123,97 142,50 174,26 197,40 PrĤmČrný vČk 41,8 43,0 44,3 45,7 0-14 let 14,04 14,19 12,92 11,97 Podíl vČkových kategorií - muži 15-64 let 72,98 70,23 69,35 69,41 65 a více let 12,98 15,58 17,73 18,62 Index stáĜí - muži 92,49 109,78 137,17 155,53 PrĤmČrný vČk - muži 40,0 41,3 42,6 44,0 0-14 let 12,09 12,17 11,24 10,40 Podíl vČkových kategorií ženy 15-64 let 68,80 66,12 64,67 64,35 65 a více let 19,12 21,71 24,10 25,24 Index stáĜí - ženy 158,18 178,33 214,40 242,69 PrĤmČrný vČk - ženy 43,4 44,7 45,9 47,3 dČtská složka 0 - 14 let 0,13 0,13 0,12 0,11 reproduk ní složka 15 - 49 þ 0,49 0,48 0,46 0,44 let Relativní zastoupení postreprodukþní složka 50 0,38 0,39 0,41 0,45 složek a více let Zdroj: vlastní výpoþty

Tabulka þ. 7.1 dále obsahuje prognózy vČkového složení obyvatelstva v þlenČní na muže a ženy, resp. jejich agregované údaje v podobČ struktury vČkových kategorií. Ze srovnání tČchto údajĤ plyne, že ve vČkové struktuĜe žen je z vČtší míry zastoupena kategorie 65 a více let, což je zpĤsobeno vyšší úmrtností mužĤ, tzv. mužskou nadúmrtností. PrĤmČrný vČk žen je tak ve všech letech vyšší než prĤmČrný vČk mužĤ. Z indexu stáĜí je rovnČž patrný vyšší podíl vČkové kategorie 65 a více let u žen. Velikost indexu stáĜí mužĤ v roce 2010 je 92,49, tj. na 100 chlapcĤ ve vČku 0 až 14 let pĜipadá 92,49 mužĤ ve vČku nad 65 let. Velikost indexu stáĜí žen je pak významnČ vyšší. V roce 2010 nabývá hodnoty 158,18, tj. na 100 dívek ve vČku 0 až 14 let pĜipadá 158,18 žen starších 65 let. V prĤbČhu let 2010 až 2025 se pak hodnoty indexu stáĜí SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 34 - jak mužĤ, tak žen významnČ zvyšují, což dokládá stárnutí populace. V roce 2025 tak na 100 chlapcĤ ve vČku 0 až 14 let pĜipadá 155,53 mužĤ v kategorii 65 a více let a na 100 dívek ve vČku 0 až 14 let pĜipadá dokonce 242,69 žen starších 65 let.

Graf þ. 7.1 – Prognóza vČkového složení pro rok 2010 350 2010 300

250

200

150

100

0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Zdroj: vlastní výpoþty

Graf þ. 7.2 – Prognóza vČkového složení pro rok 2015 350 2015 300

250

200

150

100

0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Zdroj: vlastní výpoþty

Grafy þ. 7.1 až 7.8 názornČ prezentují prognózu vČkového složení pro výše analyzovaná období bez agregace údajĤ do širokých vČkových intervalĤ. Jinak Ĝeþeno grafy þ. 7.1 až 7.4 uvádČjí þetnosti v jednotlivých vČkových kategoriích bez rozlišení pohlaví. Grafy þ. 7.5 až 7.8 ukazují poþty mužĤ a žen v jednotlivých vČkových kategoriích, tj. reprezentují tzv. stromy života pro daná období prognostického horizontu. Grafy pĜehlednČ znázorĖují a dokreslují výše uvedené skuteþnosti. PĜi jejich podrobném rozboru a jejich srovnáním lze dojít k závČru, že pĜi zachování nastolených tendencí, tj. za daného reprodukþního modelu, ze kterého se SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 35 - vychází pĜi výpoþtu celkového poþtu živČ narozených dČtí v podobČ mČr plodnosti, pĜi významnČ se nemČnících pravdČpodobnostech dožití a dále za pĜedpokladu nízké úrovnČ migrací, tj. v míĜe nenarušující tyto tendence, bude populace v mČstČ Slaný významnČ ubývat a dále stárnout.

Graf þ. 7.3 – Prognóza vČkového složení pro rok 2020 300 2020

250

200

150

100

0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Zdroj: vlastní výpoþty

Graf þ. 7.4 – Prognóza vČkového složení pro rok 2025 300 2025

250

200

150

100

0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 Zdroj: vlastní výpoþty SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 36 -

Graf þ. 7.5 – Prognóza vČkového složení pro rok 2010 – muži a ženy

Muži (2010) 96 96 Ženy (2010)

90 90

84 84

78 78

72 72

66 66

60 60

54 54

48 48

42 42

36 36

30 30

24 24

18 18

12 12

6 6

0 0 200 150 100 50 0 0 50 100 150 200 Zdroj: vlastní výpoþty

Graf þ. 7.6 – Prognóza vČkového složení pro rok 2015 – muži a ženy

Muži (2015) 96 96 Ženy (2015)

90 90

84 84

78 78

72 72

66 66

60 60

54 54

48 48

42 42

36 36

30 30

24 24

18 18

12 12

6 6

0 0 200 150 100 50 0 0 50 100 150 200 Zdroj: vlastní výpoþty SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 37 -

Graf þ. 7.7 – Prognóza vČkového složení pro rok 2020 – muži a ženy

Muži (2020) 96 96 Ženy (2020)

90 90

84 84

78 78

72 72

66 66

60 60

54 54

48 48

42 42

36 36

30 30

24 24

18 18

12 12

6 6

0 0 200 150 100 50 0 0 50 100 150 200

Zdroj: vlastní výpoþty

Graf þ. 7.8 – Prognóza vČkového složení pro rok 2025 – muži a ženy

Muži (2025) 96 96 Ženy (2025)

90 90

84 84

78 78

72 72

66 66

60 60

54 54

48 48

42 42

36 36

30 30

24 24

18 18

12 12

6 6

0 0 200 150 100 50 0 0 50 100 150 200 Zdroj: vlastní výpoþty SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 38 -

8. Rodinný stav obyvatelstva

Tabulka þ. 8.1 – Domácnosti podle typu a poþtu þlenĤ – mČsto Slaný (SLDB 1991 a 2001) Pr m rný Celkem Domácnosti s poþtem þlenĤ Ĥ Č SLDB 2001 poþet poþet v % 1 2 3 4 5 a více þlenĤ HospodaĜící domácnosti celkem 6 486 100,0 1 994 1 903 1 312 1 061 216 2,34 v tom tvoĜené: 1 cenzovou domácností 6 427 99,1 1 994 1 903 1 312 1 034 184 2,31 2 a více cenzovými domácnostmi 59 0,9 x - - 27 32 5,19 Cenzové domácnosti celkem 6 550 100,0 1 994 1 986 1 342 1 040 188 2,31 v tom: úplné rodiny 3 539 54,0 x 1 264 1 097 1 001 177 3,04 bez závislých dČtí 1 890 28,9 x 1 264 472 140 14 2,42 se závislými dČtmi 1 649 25,2 x x 625 861 163 3,76 neúplné rodiny 846 12,9 x 567 231 37 11 2,41 bez závislých dČtí 355 5,4 x 291 59 4 1 2,20 se závislými dČtmi 491 7,5 x 276 172 33 10 2,56 víceþlenné nerodinné domácnosti 171 2,6 x 155 14 2 - 2,11 domácnosti jednotlivcĤ 1 994 30,4 1 994 x x x x 1,00 Celkem Domácnosti s po tem len SLDB 1991 þ þ Ĥ poþet v % 1 2 3 4 5

HospodaĜící domácnosti celkem 6 104 100,0 1 632 1 731 1 205 1 263 273 v tom tvoĜené: 1 cenzovou domácností 6 066 99,4 1 632 1 727 1 196 1 251 260 2 a více cenzovými domácnostmi 38 0,6 x 4 9 12 13 Cenzové domácnosti celkem 6 142 100,0 1 658 1 756 1 210 1 257 261 v tom: úplné rodiny 3 839 62,5 x 1 304 1 058 1 221 256 bez závislých dČtí 1 700 27,7 x 1 304 331 61 4 se závislými dČtmi 2 139 34,8 x x 727 1 160 252 neúplné rodiny 635 10,3 x 442 152 36 5 bez závislých dČtí 264 4,3 x 236 26 2 - se závislými dČtmi 371 6,0 x 206 126 34 5 víceþlenné nerodinné domácnosti 10 0,2 x 10 - - - domácnosti jednotlivcĤ 1 658 27,0 1 658 x x x x Zdroj: ýSÚ

Analýzu rodinného stavu obyvatelstva v mČstČ Slaný lze zaþít charakteristikou domácností podle typu a poþtu þlenĤ. Tabulka þ. 8.1 obsahuje údaje o domácnostech zjištČných pĜi Sþítání lidu, domĤ a bytĤ v roce 2001 a 1991. Sledovány jsou hospodaĜící domácnosti celkem, resp. cenzové domácnosti celkem, v þ lenČní dle jejich typu a dále poþtu þlenĤ. Cenzovou domácnost lze dle definice struþnČ vymezit jako domácnost skládající se z osob, které spoleþnČ bydlí z titulu jejich pĜíbuzenských nebo jiných vztahĤ v rámci jedné hospodaĜící domácnosti. Lze rozlišit þtyĜi základní typy cenzových domácností: (i) domácnost rodinná – úplná rodina (tj. jedná se o manželský pár nebo soužití druh a družka), (ii) domácnost rodinná – neúplná rodina (tj. domácnost s jedním rodiþem a alespoĖ jedním dítČtem), (iii) víceþlenná nerodinná domácnost (zde se jedná o soužití dvou nebo více osob pĜíbuzných i nepĜíbuzných, které spoleþnČ hospodaĜí, ale netvoĜí rodinnou domácnost) a (iv) domácnost jednotlivce. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 39 -

Z tabulky þ. 8.1 lze sledovat, že celkový poþet cenzových domácností mezi lety 1991 a 2001 narostl ze 6 142 na 6 550. Struktura cenzových domácností se taktéž mČnila. Úplné rodiny zaznamenaly pokles ze 3 839 na 3 539 domácností, tj. pokles v rámci struktury cenzových domácností z 62,5 % na 54 %. V rámci úplných rodin vzrostlo zastoupení rodin bez závislých dČtí ze 44,28 % na 53,4 % (tj. v celkové struktuĜe z 27,7 % na 28,9 %), což je v absolutních hodnotách rĤst ze 1 700 na 1 890. Naopak úplné rodiny se závislými dČtmi zaznamenaly pokles z 2 139 na 1 649 domácností. Další typ cenzových domácností neúplné rodiny vzrostl z 635 na 846, což je v celkové struktuĜe z 10,3 % na 12,9 %. V rámci tČchto rodin se struktura významnČ nemČnila, tzn. že relativní zastoupení neúplných rodin bez závislých dČtí a neúplných rodin se závislými dČtmi zĤstalo témČĜ beze zmČn. Dále došlo k významnému zvýšení poþtu víceþlenných nerodinných domácností. Víceþlenné nerodinné domácnosti v celkové struktuĜe zabíraly v roce 1991 0,2 %, zatímco v roce 2001 2,6 %, tj. posun v absolutním vyjádĜení z 10 na 171. Významný nárĤst ve struktuĜe cenzových domácnosti zaznamenaly také domácnosti jednotlivcĤ, a to zvýšení z 27 % na 30,4 %. Z výše prezentovaných výsledkĤ plyne, že mezi lety 1991 a 2001 došlo k významným zmČnám, které mČly vliv na vývoj domácností. Tyto zmČny pĤsobily na rĤst poþtu domácností jednotlivcĤ, úplných rodin bez závislých dČtí, neúplných rodin a na pokles poþtu úplných rodin se závislými dČtmi. Mezi tyto zmČny lze Ĝadit již zmínČný posun hodnot ve spoleþnosti v prĤbČhu devadesátých let smČrem k západoevropskému modelu chování. Po roce 1990 se mladým lidem otevĜela celá Ĝada možností, spoleþnost se stávala otevĜenČjší a s rostoucí ekonomickou výkonností se zvyšovala kupní síla obyvatelstva. Tyto a další charakteristiky transformaþního a postransformaþního období v ý R pĤsobily na zmČnu chování lidí. Mladí lidé žijí nesezdaní v tzv. faktických manželstvích, popĜípadČ uzavĜení sĖatku a založení rodiny odkládají do pozdČjšího vČku. Tím, jak se spoleþnost stala otevĜenČjší, zmČnil se i postoj k rozvodĤm, jež se staly spoleþensky pĜijatelnČjší. Výsledkem tČchto zmČn byl již výše zmínČný vývoj domácností. Tabulka þ. 8.2 uvádí rodinný stav obyvatelstva podle Sþítání lidu, domĤ a bytĤ z roku 2001. Z tabulky plyne, že z celkového poþtu obyvatel 15 237 v roce 2001 bylo 36,3 % svobodných, 46 % ženatých, resp. vdaných, 9,1 % rozvedených, 8 % ovdovČlých a 0,6 % bylo nezjištČno. PĜi srovnání se situací v roce 1991, jež uvádí tabulka þ. 8.3 8, plyne, že podíl ženatých, resp. vdaných þinil v tomto roce 50 %, tj. o 4 % více. Tento pokles podílu ženatých, resp. vdaných v roce 2001 oproti roku 1991 lze pĜiþíst výše uvedeným zmČnám spoleþenských charakteristik. NastínČný vývoj odpovídá situaci v celém StĜedoþeském kraji, kde dochází k postupnému nárĤstu podílu svobodných a rozvedených, zatímco zastoupení vdaných a ženatých se snižuje. V tabulkách je dále uveden rodinný stav dle pohlaví.

8 Tabulka þ . 8.3 uvádí pouze poþet ženatých, resp. vdaných. Údaje o poþtu svobodných, rozvedených, ovdovČlých nebyly k dispozici. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 40 -

Tabulka þ. 8.2 – Obyvatelstvo podle rodinného stavu – SLDB 2001 v tom podle rodinného stavu SLDB 2001 Celkem ženatí, svobodní rozvedení ovdov lí nezjišt no vdané Č Č Obyvatelstvo celkem 15 237 5 527 7 015 1 385 1 222 88 relativní vyjádĜení (v %) 100,0 36,3 46,0 9,1 8,0 0,6 v tom: muži 7 382 3 060 3 506 590 189 37 relativní vyjádĜení (v %) 100,0 41,5 47,5 8,0 2,6 0,5 ženy 7 855 2 467 3 509 795 1 033 51 relativní vyjádĜení (v%) 100,0 31,4 44,7 10,1 13,2 0,6 Zdroj: ýSÚ

Tabulka þ. 8.3 – Obyvatelstvo podle rodinného stavu – SLDB 1991 v tom SLDB 1991 Celkem ženatí, vdané Obyvatelstvo celkem 15 285 7 642 relativní vyjádĜení (v %) 100,0 50,0 v tom: muži 7 388 3 817 relativní vyjádĜení (v %) 100,0 51,7 ženy 7 897 3 825 relativní vyjádĜení (v %) 100,0 48,4 Zdroj: ýSÚ

Graf þ. 8.1 – Struktura obyvatel podle rodinného stavu sv obodní SLDB 2001

ženatí, vdané rozv edení

ovdov Člí

nezjištČno

V grafech þ. 8.1 a 8.2a,b je prezentována struktura obyvatel podle rodinného stavu. Z grafĤ je tak názornČ vidČt, které kategorie ve spoleþnosti pĜevládají a jak se liší situace dle pohlaví. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 41 -

Graf þ. 8.2a,b – Struktura obyvatel podle rodinného stavu – Muži (a), Ženy (b) sv obodní sv obodní SLDB 2001 - Muži SLDB 2001 - Ženy

ženatí, ženatí, v dané v dané rozv edení rozv edení

ov dov Člí ov dov Člí

nezjištČno nezjištČno

Tabulka þ. 8.4 – Vývoj sĖatkĤ a rozvodĤ v období 1991 až 2005 Období Poþet sĖatkĤ Poþet rozvodĤ ěetČzový index - sĖatky (%) ěetČzový index - rozvody (%) 1991 95 54 - - 1992 127 48 133,68 88,89 1993 89 44 70,08 91,67 1994 103 65 115,73 147,73 1995 80 58 77,67 89,23 1996 76 56 95,00 96,55 1997 102 58 134,21 103,57 1998 81 67 79,41 115,52 1999 81 35 100,00 52,24 2000 73 49 90,12 140,00 2001 81 45 110,96 91,84 2002 89 50 109,88 111,11 2003 101 61 113,48 122,00 2004 72 52 71,29 85,25 2005 69 67 95,83 128,85 PrĤmČr 87,93 53,93 99,81 104,60 Minimum 69,00 35,00 70,08 52,24 Maximum 127,00 67,00 134,21 147,73 Sm. odch. 15,49 9,13 21,00 25,05 Zdroj: ýSÚ

Po výše uvedených údajích o rodinném stavu v mČstČ Slaný je nezbytné pro dokreslení celkové situace v rodinné oblasti obyvatelstva a jejích vývojových trendĤ analyzovat vývoj sĖatkĤ a rozvodĤ po roce 1990. Tento vývoj v absolutních hodnotách, vþetnČĜetČzových indexĤ a základních popisných statistik je zanesen v tabulce þ. 8.4. Z tabulky je patrné, že prĤmČrný poþet sĖatkĤ za sledované období 1991 až 2005 dosahuje výše 87,93 a pĜevyšuje tak prĤmČrný poþet rozvodĤ, jenž je 53,93 rozvodĤ za rok. SmČrodatná odchylka u poþtu sĖatkĤ je 15,49, což odpovídá variaþnímu koeficientu ve výši 17,62 %. Rozvody mají smČrodatnou odchylku 9,13 a tedy variaþní koeficient 16,93 %. Jinak Ĝ eþeno, smČrodatné odchylky tvoĜí 17,62 % prĤmČru u sĖatkĤ a 16,93 % prĤmČru u rozvodĤ. Variabilita obou promČnných je tedy pĜibližnČ shodná. Na úroveĖ rozkolísanosti hodnot poþtu sĖatkĤ a SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 42 - rozvodĤ lze rovnČž usuzovat z minimálních a maximálních hodnot tČchto veliþin a z dynamiky vývoje s využitím v tabulce uvedených ĜetČzových indexĤ. Vývoj poþtu sĖatkĤ a rozvodĤ je pro názornost zanesen v grafu þ . 8.3. Poþty sĖatkĤ a rozvodĤ jsou v tomto grafu proloženy lineární trendovou funkcí. Ze smČrnice tČchto lineárních trendových funkcí plyne, že poþty sĖatkĤ mají mírnČ klesající trend, a to pokles o 1,9 sĖatku za rok. Poþty rozvodĤ mají mírnČ rostoucí trend, resp. vzhledem k velikosti smČrnice funkce 0,2286 a indexu determinace lze spíše hovoĜit o trendu konstantním. Rozkolísanost hodnot poþtu sĖatkĤ a rozvodĤ mezi jednotlivými roky zpĤsobuje nižší vysvČtlovací schopnost trendových funkcí. I pĜes nízkou kvalitu trendových funkcí lze dle jejich prĤbČhu usuzovat, že poþty sĖatkĤ a poþty rozvodĤ se v probČhu sledovaného období pĜibližovaly, což lze pozorovat i z prĤmČrné hodnoty ĜetČzových indexu v tabulce þ. 8.4. Graf þ. 8.3 – Vývoj sĖatkĤ a rozvodĤ

140

Poþet sĖatkĤ 120 y = -1,9x + 103,13 Poþet rozvodĤ 2 100 R = 0,3009

40 y = 0,2286x + 52,105 2 20 R = 0,0125

0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Tabulka þ. 8.5 – Charakteristiky rodinného stavu Období Hrubá míra sĖateþnosti Hrubá míra rozvodovosti Index rozvodovosti 1991 6,07 3,45 56,84 1992 8,11 3,07 37,80 1993 5,64 2,79 49,44 1994 6,59 4,16 63,11 1995 5,09 3,69 72,50 1996 4,82 3,55 73,68 1997 6,48 3,68 56,86 1998 5,15 4,26 82,72 1999 5,17 2,23 43,21 2000 4,68 3,14 67,12 2001 5,34 2,97 55,56 2002 5,87 3,30 56,18 2003 6,70 4,05 60,40 2004 4,81 3,47 72,22 2005 4,64 4,51 97,10 Zdroj: ýSÚ a vlastní výpoþty SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 43 -

Z analýzy vývoje poþtu sĖatkĤ a rozvodĤ v mČstČ Slaný plyne, že do tohoto vývoje se promítly výše uvedené zmČny ve spoleþnosti v devadesátých letech. Poþet sĖatkĤ se mírnČ snížil, na což mČl vliv odklad uzavírání sĖatkĤ do vyššího vČku a rostoucí poþet tzv. faktických manželství. Poþet rozvodĤ se naopak mírnČ zvýšil. Zvýšení poþtu rozvodĤ po roce 1990 lze obecnČ pokládat za výsledek vyšší spoleþenské akceptovatelnosti tohoto sociálnČ- patologického jevu. Situaci ve vývoji poþtu sĖatkĤ a rozvodĤ lze dále vztáhnout na celkový poþet obyvatel mČsta Slaný s využitím charakteristik rodinného stavu, a to hrubé míry sĖateþnosti, hrubé míry rozvodovosti a indexu rozvodovosti. Hrubá míra sĖateþnosti reprezentuje poþet sĖatkĤ v daném roce na 1000 obyvatel mČsta. Hrubá míra rozvodovosti vztahuje poþet rozvodĤ v daném roce taktéž na 1000 obyvatel mČsta a index rozvodovosti vyjadĜuje pomČr poþtu rozvodĤ na 100 sĖatkĤ ve sledovaném roce.

Graf þ. 8.4 – Vývoj charakteristik rodinného stavu

Hrubá míra sĖateþnosti 9,00 y = -0,1008x + 6,4834 120,00 R2 = 0,2157 Hrubá míra rozv odov osti 8,00 y = 1,5638x + 50,472 Index rozv odov osti 100,00 2 7,00 R = 0,2105 Lineární (Hrubá míra sĖateþnosti) y = 0,0295x + 3,2515 2 6,00 Lineární (Hrubá míra rozv odov osti) R = 0,0473 80,00

5,00 Lineární (Index rozv odov osti) 60,00 4,00

3,00 40,00

2,00 20,00 1,00

0,00 0,00 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Z povahy konstrukce tČchto charakteristik plyne, že jejich vývoj bude obdobou výše analyzovaného vývoje poþtu sĖatkĤ a rozvodĤ, a to pĜi významné nemČnnosti poþtu obyvatel mČsta, což je právČ tento pĜípad. Hrubá míra sĖateþnosti má proto mírnČ klesající trend. Poþet sĖatkĤ na 1000 obyvatel mČsta Slaný se ze 6,07 v roce 1991 snížil na 4,64 v roce 2005. Naopak u hrubé míry rozvodovosti lze konstatovat, že její hodnota mírnČ vzrostla. V roce 2005 tak pĜipadlo na 1000 obyvatel mČsta 4,51 rozvodĤ. Index rozvodovosti mČl rostoucí trend, a to díky klesajícímu trendu sĖateþnosti, jež je ve jmenovateli tohoto ukazatele a naopak rostoucímu trendu rozvodovosti, která je v þ itateli. Vývoj indexu rozvodovosti tak názornČ dokumentuje pĜibližování hodnot poþtĤ sĖatkĤ a rozvodĤ. Vývoj charakteristik rodinného stavu, vþetnČ odhadnutých lineárních trendových funkcí lze nalézt v grafu þ. 8.4. Z grafu lze pozorovat obdobný vývoj charakteristik jako je vývoj v grafu þ. 8.3. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 44 -

Tabulka þ. 8.6 – Vývoj sĖatkĤ a rozvodĤ ve StĜedoþeském kraji Hrubá míra Hrubá míra Index Období Poþet sĖatkĤ Poþet rozvodĤ sĖateþnosti rozvodovosti rozvodovosti 1999 5 849 2 667 5,27 2,40 45,60 2000 6 038 3 303 5,42 2,97 54,70 2001 5 857 3 401 5,21 3,02 58,07 2002 5 872 2 667 5,20 2,36 45,42 2003 5 587 3 303 4,92 2,91 59,12 2004 5 847 3 401 5,11 2,97 58,17 Zdroj: ýSÚ

PĜi srovnání situace v mČstČ Slaný se situací v celém StĜedoþeském kraji lze dospČt k následujícím závČrĤm. Celkový poþet sĖatkĤ mezi lety 1999 a 2004 ve StĜedoþeském kraji stagnuje, což lze pro toto období považovat za srovnatelnou charakteristiku s mČstem Slaný. RovnČž v pĜípadČ poþtu rozvodĤ je situace v mČstČ Slaný obdobná jako v celém StĜedoþeském kraji. PĜi porovnání hodnot charakteristik rodinného stavu lze Ĝ íci, že hrubá míra sĖateþnosti je v mČstČ Slaný pĜibližnČ na shodné úrovni jako ve StĜedoþeském kraji. Hrubá míra rozvodovosti je však ve StĜedoþeském kraji v posledních letech nižší než v mČstČ Slaný. To znamená, že na 1000 obyvatel mČsta Slaný pĜipadá více rozvodĤ než na 1000 obyvatel StĜedoþeského kraje. Index rozvodovosti je tedy ve StĜedoþeském kraji rovnČž nižší, což ukazuje, že na 100 sĖatkĤ pĜipadá ménČ rozvodĤ.

9. Složení obyvatelstva podle národnosti a státního obþanství

Složení obyvatelstva podle národnosti v mČstČ Slaný prezentuje tabulka þ. 9.1. V tabulce jsou navíc pro možnost srovnání zaneseny údaje o složení obyvatelstva podle národnosti za celý okres Kladno. Z tabulky þ. 9.1 je patrné, že v mČstČ Slaný má obyvatelstvo v pĜevážné vČtšinČ þeskou národnost, a to z 95,22 %. Co se týþe ostatních národností, pak pĜevažuje národnost slovenská s podílem 2,16 % následována národností ukrajinskou (0,21 %) a moravskou (0,20 %). Složení obyvatelstva podle národnosti vyjma národnosti þ eské a ostatních þ i nezjištČných údajĤ názornČ prezentuje graf þ. 9.1. Složení obyvatelstva podle národnosti v okrese Kladno je podobné mČstu Slaný. ýeská národnost je zastoupena z 95,04 %. Z ostatních národností opČt pĜevládá slovenská s 1,65 %. Na druhém místČ však na rozdíl od mČsta Slaný figuruje národnost romská s 0,34 %. Na tĜetím místČ je pak národnost ukrajinská s 0,26 %. Složení obyvatelstva podle národnosti opČt vyjma národnosti þeské pro okres Kladno je znázornČno v grafu þ. 9.2. Složení obyvatelstva podle národnosti ve StĜedoþeském kraji je opČt, co se zastoupení þeské národnosti týþe, podobné mČstu Slaný, potažmo okresu Kladno. U ostatních národností je shoda v tom, že na prvním místČ opČt figuruje národnost slovenská s 1,36 %. Na druhém místČ je národnost ukrajinská s 0,26 % a na tĜetím místČ je národnost polská s 0,19 %. Složení SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 45 - obyvatelstva podle národnosti vyjma národnosti þ eské pro StĜedoþeský kraj je zaneseno v grafu þ. 9.3.

Tabulka þ. 9.1 – Složení obyvatelstva podle národnosti – mČsto Slaný a okres Kladno (SLDB 2001) M sto Slaný Okres Kladno Národnost Č AbsolutnČ RelativnČ (v %) AbsolutnČ RelativnČ (v %) þeská 14509 95,22 142 744 95,04 slovenská 329 2,16 2 480 1,65 moravská 30 0,20 156 0,10 slezská 2 0,01 13 0,01 romská 17 0,11 518 0,34 polská 17 0,11 194 0,13 nČmecká 13 0,09 158 0,11 vietnamská 13 0,09 184 0,12 ukrajinská 32 0,21 389 0,26 ostatní a nezjištČno 275 1,80 3 362 2,24 Celkem 15 237 100 150 198 100 Zdroj: ýSÚ

Tabulka þ. 9.2 – Složení obyvatelstva podle národnosti – StĜedoþeský kraj (SLDB 2001) StĜedoþeský kraj Národnost AbsolutnČ RelativnČ (v %) ýeská 1074360 95,71 Slovenská 15287 1,36 Moravská 1536 0,14 Slezská 89 0,01 Romská 1416 0,13 Polská 2144 0,19 NČmecká 1110 0,10 Vietnamská 1319 0,12 Ukrajinská 2963 0,26 Ostatní a nezjištČno 22249 1,98 Celkem 1 122 473 100 Zdroj: ýSÚ

Z výše uvedených údajĤ plyne, že zastoupení þeské národnosti v mČstČ Slaný pĜevažuje a je na shodné úrovni jak s okresem Kladno, tak se StĜedoþeským krajem. U ostatních národností dominuje slovenská národnost. Další místa jsou zastoupena v mČstČ Slaný, okrese Kladno a StĜedoþeském kraji rĤznČ. Avšak vzhledem k nízké þ etnosti jiné než þeské národnosti, a to pĜedevším v mČstČ Slaný, ale také v celém okrese, mĤže být toto poĜadí v þase silnČ promČnlivé. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 46 -

Graf þ. 9.1 – Složení obyvatelstva podle národnosti (vyjma národnosti þeské) – mČsto Slaný

slovenská moravská slezská romská polská nČmecká vietnamská ukrajinská

Zdroj: ýSÚ Graf þ. 9.2 – Složení obyvatelstva podle národnosti (vyjma národnosti þeské) – okres Kladno

slovenská moravská slezská romská polská nČmecká vietnamská ukrajinská

Zdroj: ýSÚ Graf þ. 9.3 – Složení obyvatelstva podle národnosti (vyjma národnosti þeské) – SK

slovenská moravská slezská romská polská nČmecká vietnamská ukrajinská

Zdroj: ýSÚ SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 47 -

10. Pohyb obyvatelstva za poslední sledované období

Pohyb obyvatelstva za poslední dvČ sledovaná období je zanesen v tabulce þ. 10.1.9 Z tabulky je patrné, že v roce 2004 se v mČstČ Slaný narodilo 131 dČtí, z toho 77 chlapcĤ a 54 dívek, což pĜedstavuje 11,4 dČtí na 1 000 obyvatel. Poþet zemĜelých v roce 2004 dosáhl 139, þ ímž pĜevýšil živČ narozené o 8. To znamená, že pĜirozený pĜírĤstek byl záporný ve výši –0,5 promile, tj. ubylo 0,5 þlovČka na 1000 obyvatel mČsta. KonkrétnČ pĜibyli 2 muži a naopak ubylo 10 žen. PĜistČhovalí celkem dosáhli poþtu 325 a vystČhovalí 411. Z toho plyne, že saldo migrace je záporné, a to ve výši -86. CelkovČ vzato v roce 2004 došlo k úbytku obyvatelstva v mČstČ Slaný ve výši -94, tj. 6,3 lidí na 1 000 obyvatel. Z toho ubylo 58 mužĤ a 36 žen. Na úbytku se podílel jak záporný pĜirozený pĜírĤstek (tj. pĜirozený úbytek), tak záporné saldo migrace, pĜiþemž záporné saldo migrace k tomuto úbytku pĜispČlo vČtší mČrou, konkrétnČ 91,5 %.

Tabulka þ. 10.1 – Pohyb obyvatelstva mČsta Slaný v letech 2004 a 2005 Na 1000 Na 1000 Údaje 2004 2005 obyvatel - 2004 obyvatel - 2005 ŽivČ narození celkem 131 170 8,7 11,4 Muži (z narození celkem) 77 5,1 Ženy (z narození celkem) 54 3,6 ZemĜelí celkem 139 165 9,3 11,1 Muži (ze zemĜelí celkem) 75 5,0 Ženy (ze zemĜelí celkem) 64 4,3 PĜirozený pĜírĤstek celkem -8 5 -0,5 0,3 Muži (z pĜirozeného pĜírĤstku celkem) 2 0,1 Ženy (z pĜirozeného pĜírĤstku celkem) -10 -0,7 PĜistČhovalí celkem 325 301 21,7 20,3 Muži (z pĜistČhovalí celkem) 166 11,1 Ženy (z pĜistČhovalí celkem) 159 10,6 VystČhovalí celkem 411 426 27,4 28,7 Muži (z vystČhovalí celkem) 226 15,1 Ženy (z vystČhovalí celkem) 185 12,4 Saldo migrace celkem -86 -125 -5,7 -8,4 Muži (ze salda migrace celkem) -60 -4,0 Ženy (ze salda migrace celkem) -26 -1,7 PĜírĤstek/úbytek celkem -94 -120 -6,3 -8,1 Muži (z pĜírĤstek/úbytek celkem) -58 -3,9 Ženy (z pĜírĤstek/úbytek celkem) -36 -2,4 Celkový poþet obyvatel k 31.12. 14 976 14 856 - - Zdroj: ýSÚ

Pohyb obyvatelstva v roce 2005 byl odlišný. Poþet živČ narozených v tomto roce vzrostl na 170, což pĜedstavuje 11,4 promile z celkového poþtu obyvatel. Poþet zemĜelých zaznamenal taktéž rĤst, a to na hodnotu 165. CelkovČ byl pĜirozený pĜírĤstek kladný, a to ve

9 Tabulka obsahuje jak údaje o pohybu obyvatelstva za rok 2004, tak za rok 2005 i pĜesto, že název kapitoly v sobČ nese informaci, že na tomto místČ bude analyzováno poslední známé období. DĤvodem této zmČny jsou nekompletní údaje o roku 2005 v þlenČní na muže a ženy. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 48 - výši 5. Poþet pĜistČhovalých poklesl na 301 a poþet vystČhovalých vzrostl na 426. CelkovČ tak došlo k úbytku poþtu obyvatel migrací o 125. Vzhledem k nízkému pĜírĤstku pĜirozenou mČnou klesl poþet obyvatel o 120. Pohyb obyvatelstva v letech 2004 a 2005 v jednotlivých kategoriích je pro pĜehlednost znázornČn v grafu þ . 10.1 (podrobnČji je vývoj obyvatelstva analyzován v následující kapitole).

Graf þ. 10.1 – Pohyb obyvatelstva v letech 2004 a 2005 500 2004 400 2005

300

200

100

0 ŽivČ narození ZemĜelí celkem PĜirozený PĜistČhov alí Vy stČhov alí Saldo migrace PĜírĤstek/úbytek celkem pĜírĤstek celkem celkem celkem celkem celkem -100

-200

11. Vývoj poþtu obyvatel

Vývoj poþtu obyvatel v mČstČ Slaný v období 1971 až 2005 lze dle analýzy v kapitole þ. 2 rozdČlit do tĜí fází. První fáze je charakteristická tím, že v ní dochází ve vČtšinČ let k nárĤstu poþtu obyvatel mČsta. Tuto fázi lze þasovČ vymezit od roku 1971 do roku 1990, pĜiþemž dynamika rĤstu obyvatelstva se mČnila. Zatímco v sedmdesátých letech populace v mČstČ rostla vysokými tempy, v letech osmdesátých poþet obyvatel rostl velmi pozvolnČ. Maxima dosáhl poþet obyvatel mČsta Slaný v roce 1990. Ve druhé fázi, mezi roky 1991 až 2000, dochází ke stagnaci poþtu obyvatel mČsta Slaný. Poþet obyvatel v tomto období osciluje kolem prĤmČrné hodnoty 15 741, resp. fluktuuje uvnitĜ intervalu 15 600 až 15 800. Ve tĜetí fázi, tj. po roce 2000 až do souþasnosti dochází k pozvolnému poklesu obyvatelstva mČsta Slaný, a to až na souþasnou úroveĖ 14 856. Determinanty výše nastínČného vývoje již byly v obecné rovinČ vymezeny v pĜedchozích kapitolách. Co však bylo rozhodující pro vývoj populace mČsta Slaný v daném období? Na tuto otázku lze komplexnČ odpovČdČt v této kapitole s využitím výsledkĤ pĜedchozích analýz pĜi rozboru pohybu obyvatelstva mČsta Slaný. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 49 -

Tabulka þ. 11.1 – Pohyb obyvatelstva v mČstČ Slaný v období 1971 až 2005 Po et P irozený P ír stek Celkový þ Období Narození Zem elí P ist hovalí Vyst hovalí Ĝ Ĝ Ĥ obyvatel Ĝ Ĝ Č Č p ír stek migrací p ír stek Ĝ Ĥ Ĝ Ĥ k 31.12. 1971 164 189 666 379 -25 287 262 12722 1972 201 173 565 399 28 166 194 12916 1973 216 161 575 384 55 191 246 13162 1974 252 185 427 414 67 13 80 13242 1975 246 177 676 458 69 218 287 13529 1976 266 183 750 350 83 400 483 14012 1977 289 199 498 369 90 129 219 14231 1978 244 186 613 426 58 187 245 14476 1979 237 174 349 391 63 -42 21 14497 1980 194 197 518 408 -3 110 107 15115 1981 182 212 713 409 -30 304 274 15083 1982 199 220 684 407 -21 277 256 15339 1983 190 198 401 460 -8 -59 -67 15272 1984 180 220 475 481 -40 -6 -46 15226 1985 178 190 350 466 -12 -116 -128 15098 1986 196 209 794 514 -13 280 267 15365 1987 214 184 695 478 30 217 247 15612 1988 232 188 545 479 44 66 110 15722 1989 205 166 419 511 39 -92 -53 15669 1990 226 217 544 525 9 19 28 16053 1991 179 210 525 407 -31 118 87 15642 1992 179 168 473 467 11 6 17 15659 1993 186 179 492 386 7 106 113 15772 1994 168 180 449 275 -12 174 162 15641 1995 178 179 354 264 -1 90 89 15723 1996 127 159 344 266 -32 78 46 15769 1997 118 166 309 283 -48 26 -22 15747 1998 148 167 294 297 -19 -3 -22 15725 1999 142 169 275 292 -27 -17 -44 15681 2000 120 163 309 335 -43 -26 -69 15612 2001 171 173 252 344 -2 -92 -94 15159 2002 134 152 394 370 -18 24 6 15165 2003 146 164 333 410 -18 -77 -95 15070 2004 131 139 325 411 -8 -86 -94 14976 2005 170 165 301 426 5 -125 -120 14856 PrĤmČr 188,80 181,74 476,74 398,31 7,06 78,43 85,49 14986,80 Minimum 118,00 139,00 252,00 264,00 -48,00 -125,00 -128,00 12722,00 Maximum 289,00 220,00 794,00 525,00 90,00 400,00 483,00 16053,00 Sm. odch. 42,61 19,96 152,13 72,41 38,47 137,02 150,51 908,73 Zdroj: ýSÚ

Pohyb obyvatelstva mČsta v období 1971 až 2005 je zanesen v tabulce þ. 11.1. Z tabulky plyne, že prĤmČrný poþet narozených dČtí dosahuje pĜibližnČ 189 za období 1971 až 2005. Na druhé stranČ prĤmČrný poþet zemĜelých byl 182 osob, pĜiþemž variabilita hodnot kolem prĤmČru je 22,57 % u poþtu narozených, resp. 11 % u poþtu zemĜelých. Minima dosáhl poþet narozených v roce 1997 (118 dČtí) a maxima v roce 1977 (289 dČtí), což je pĜíznaþné pro vývoj této veliþiny. Z grafu þ. 11.1 lze pozorovat, že vývoj poþtu živČ narozených má od roku 1977, kdy dosáhl svého maxima, klesající tendenci. Sklon odhadnuté trendové funkce, která vzhledem k vývoji þ asové Ĝady má mocninný tvar, je roven derivaci prvního Ĝ ádu, tzn. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 50 - y´ = 270,42(-0,146)x-1,146, což v procentickém vyjádĜení lze obecnČ komentovat následovnČ. Jestliže se délka období x, kde x = 1, ..., 35 a poþáteþní úroveĖ y = 270,42, zmČní oproti úrovni pĜedchozího období o 1 %, pak dojde k poklesu y, tj. poþtu narozených dČtí, o 0,146 %. Klesající trend lze pĜedevším pĜiþíst vysoké porodnosti v sedmdesátých letech a naopak nízké porodnosti v druhé polovinČ let devadesátých. Poþet zemĜelých dosáhl svého minima v roce 2004 (139 osob) a svého maxima v roce 1980 (220 osob). Z grafu þ. 11.1 je zĜejmé, že vývoj poþtu zemĜelých má konstantní trend, tj. poþty zemĜelých se ve sledovaném období významnČ nemČní. Z odhadu mocninné trendové funkce lze vyþíst, že pĜi rĤstu délky období o 1 % dochází k zanedbatelnému poklesu poþtu zemĜelých o 0,0335 %. Avšak vzhledem k tomu, že se do vyšších vČkových kategorií dostávají silnČjší roþníky lze oþekávat, že se úmrtnost bude zvyšovat ve srovnání s výše analyzovaným obdobím.

Graf þ. 11.1 – Vývoj narozených a zemĜelých – 1971 až 2005

350 Narození 300 y = 270,42x-0,146 ZemĜelí 2 250 R = 0,3028

200

150 y = 197,34x-0,0335 100 R2 = 0,0699 50

1 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 200 2003 2005

Z grafu þ. 11.1 dále plyne, že poþty narozených se svým klesajícím trendem a poþty zemĜelých s konstantním trendem se v prĤbČhu let sbližovaly. Kladný rozdíl mezi poþtem narozených a zemĜelých, tj. pĜirozený pĜírĤstek byl dosahován pĜedevším v letech sedmdesátých. Po roce 1980 poþty zemĜelých vyjma let 1997 až 1990, 1992, 1993 a 2005 pĜevyšují poþty narozených, tj. dochází k pĜirozenému úbytku obyvatelstva mČsta Slaný. Rok 1980 tak lze oznaþit za zlomový v pĜirozeném pĜírĤstku obyvatel. PĜirozený pĜírĤstek dosáhl svého minima v roce 1997, kdy ubylo 48 obyvatel pĜirozenou mČnou, naopak svého maxima nabýval v roce 1977, tehdy pĜibylo 90 obyvatel. Nejvyšších úbytkĤ pĜirozenou mČnou, tj. nevyšší hodnoty pĜirozeného úbytku byly dosahovány v letech 1996 až 2000. Ve vývoji pĜirozeného pĜírĤstku lze tak identifikovat dvČ významná období, která ovlivnila vývoj populace v mČstČ Slaný. Prvním obdobím jsou sedmdesátá léta, kdy pĜijatá pronatalitní opatĜení podnítila rĤst porodnosti, což se projevilo ve vysokých pĜírĤstcích obyvatel, a to vzhledem k pĜibližnČ stejným hodnotám úmrtnosti v rámci analyzovaného SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 51 - období. Naopak ve druhém období po roce 1995 zmČny ve spoleþnosti vyústily v pokles porodnosti a tento významný propad natality determinoval pokles obyvatelstva pĜirozenou mČnou (viz opČt pĜibližnČ stejné hodnoty úmrtnosti v tomto období, což je vystihnuto i odhadnutým konstantním trendem za celé období 1971 až 2005). Poþty pĜistČhovalých a vystČhovalých dosahují prĤmČrných hodnot 476,34 a 398,31, s variabilitou hodnot kolem prĤmČru 31,91 % a 18,18 %. Vzhledem k povaze tČchto veliþin lze vysokou variabilitu oþekávat. To je patrné i z maximálních a minimálních hodnot. Poþty pĜistČhovalých dosáhly svého maxima v roce 1986 s úrovní 794 osob, naopak svého minima v roce 2001 s poþtem 252 osob. Poþty vystČhovalých mČly své maximum v roce 1990 s hodnotou 525 osob a minimum v roce 1995, kdy se vystČhovalo 264 osob. Vývoj poþtu pĜistČhovalých a vystČhovalých je znázornČn v grafu þ. 11.2. Odhadnuté trendové funkce pĜisuzují poþtĤm pĜistČhovalých klesající trend a poþtĤm vystČhovalých trend konstantní. Klesající trend v poþtech pĜistČhovalých je dle odhadnuté mocninné funkce výrazný pĜedevším v první polovinČ analyzovaného období. Ve druhé polovinČ poþty pĜistČhovalých klesají jen velmi mírnČ, pĜiþemž pĜi hodnocení vývoje je nezbytné vzít v úvahu vysokou variabilitu této veliþiny. Z velikosti parametru mocninné funkce pro poþet vystČhovalých obyvatel (-0,0426) plyne, že poþty vystČhovalých se ve sledovaném období významnČ nemČnily. Nízký koeficient determinace trendových funkcí naznaþuje, že odhadnutý vztah není silný a že v prĤbČhu analyzovaného období docházelo k významným zmČnám kolem odhadnutého trendu, což dokládá výše zmínČnou variabilitu.

Graf þ. 11.2 – Vývoj pĜistČhovalých a vystČhovalých – 1971 až 2005

900 y = 811,59x-0,221 800 PĜistČhovalí R2 = 0,3514 VystČhovalí 700

600

500

400

300 y = 437,95x-0,0426 200 R2 = 0,0366

100

1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005

Rozdíl mezi poþty pĜistČhovalých a vystČhovalých, tj. saldo migrace je v prĤbČhu let promČnlivé. Z grafu þ. 11.2 plyne, že kladných hodnot nabývá saldo migrace s výjimkou nČkolika let od roku 1971 do roku 1997. Po roce 1997 je saldo migrace zpravidla záporné. Maxima dosahuje v roce 1976, kdy pĜírĤstek migrací þinil 400 osob, a minima v roce 2005, kdy ubylo migrací 125 osob. Vývoj salda migrace byl determinován obdobím. Zatímco SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 52 - v sedmdesátých letech lze kladné saldo migrace pĜiþíst tomu, že se lidé do mČsta Slaný stČhovali za pracovními pĜíležitostmi, po roce 1990 je tomu spíše naopak. Vývoj celkového pĜírĤstku/úbytku je dán souþtem pĜirozeného pĜírĤstku/úbytku a pĜírĤstku/úbytku migrací. Tento vývoj vzhledem k jeho determinantĤm se taktéž v prĤbČhu analyzovaného období mČnil. Maximální hodnoty dosáhl v roce 1976, kdy celkový pĜírĤstek þinil 483 osob, minimální hodnoty nabýval v roce 1985, kdy ubylo 128 osob. Vývoj celkového pĜírĤstku vþetnČ jeho determinant je zanesen v grafu þ. 11.3. Z grafu je tak možné sledovat, jak jednotlivé determinanty pĜispívaly v daném období k hodnotČ celkového pĜírĤstku, a tedy jak se podílel na vývoji celkového poþtu obyvatel pĜírĤstek/úbytek pĜirozenou mČnou a pĜírĤstek/úbytek migrací.

Graf þ. 11.3 – Vývoj celkového pĜírĤstku (úbytku) – 1971 až 2005 600 Celkový pĜírĤstek 500 PĜírĤstek migrací 400 PĜirozený pĜírĤstek 300

200 y = -8,0017x + 222,46 R2 = 0,3581 100

3 5 9 3 71 73 77 83 87 91 9 9 97 9 01 0 05 9 0 -1001 19 1975 19 1979 1981 19 1985 19 1989 19 19 19 19 19 20 20 2 y = -2,1126x + 45,084 2 -200 R = 0,3167

Graf þ. 11.4 – Determinace celkového pĜírĤstku pĜirozeným pĜírĤstkem (v %) – 1971 až 2005

100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

977 1971 1973 1975 1 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 53 -

Z analýzy vývoje pĜirozeného pĜírĤstku a salda migrace vzhledem k jejich vztahu k celkovému pĜírĤstku a názornČ z grafu þ. 11.3 plyne, že celkový pĜírĤstek byl pĜevážnČ kladný až do roku 1996. Po tomto roce dochází ve vČtšinČ pĜípadĤ k celkovému úbytku.

Tabulka þ. 11.2 – ěetČzové indexy vývoje obyvatelstva (%) ěetČzové indexy (%) Po et Období P irozený P ír stek Celkový þ Narození Zem elí P ist hovalí Vyst hovalí Ĝ Ĝ Ĥ obyvatel Ĝ Ĝ Č Č p ír stek migrací p ír stek Ĝ Ĥ Ĝ Ĥ k 31.12. 1972/1971 122,56 91,53 84,83 105,28 -112,00 57,84 74,05 101,52 1973/1972 107,46 93,06 101,77 96,24 196,43 115,06 126,80 101,90 1974/1973 116,67 114,91 74,26 107,81 121,82 6,81 32,52 100,61 1975/1974 97,62 95,68 158,31 110,63 102,99 1676,92 358,75 102,17 1976/1975 108,13 103,39 110,95 76,42 120,29 183,49 168,29 103,57 1977/1976 108,65 108,74 66,40 105,43 108,43 32,25 45,34 101,56 1978/1977 84,43 93,47 123,09 115,45 64,44 144,96 111,87 101,72 1979/1978 97,13 93,55 56,93 91,78 108,62 -22,46 8,57 100,15 1980/1979 81,86 113,22 148,42 104,35 -4,76 -261,90 509,52 104,26 1981/1980 93,81 107,61 137,64 100,25 1000,00 276,36 256,07 99,79 1982/1981 109,34 103,77 95,93 99,51 70,00 91,12 93,43 101,70 1983/1982 95,48 90,00 58,63 113,02 38,10 -21,30 -26,17 99,56 1984/1983 94,74 111,11 118,45 104,57 500,00 10,17 68,66 99,70 1985/1984 98,89 86,36 73,68 96,88 30,00 1933,33 278,26 99,16 1986/1985 110,11 110,00 226,86 110,30 108,33 -241,38 -208,59 101,77 1987/1986 109,18 88,04 87,53 93,00 -230,77 77,50 92,51 101,61 1988/1987 108,41 102,17 78,42 100,21 146,67 30,41 44,53 100,70 1989/1988 88,36 88,30 76,88 106,68 88,64 -139,39 -48,18 99,66 1990/1989 110,24 130,72 129,83 102,74 23,08 -20,65 -52,83 102,45 1991/1990 79,20 96,77 96,51 77,52 -344,44 621,05 310,71 97,44 1992/1991 100,00 80,00 90,10 114,74 -35,48 5,08 19,54 100,11 1993/1992 103,91 106,55 104,02 82,66 63,64 1766,67 664,71 100,72 1994/1993 90,32 100,56 91,26 71,24 -171,43 164,15 143,36 99,17 1995/1994 105,95 99,44 78,84 96,00 8,33 51,72 54,94 100,52 1996/1995 71,35 88,83 97,18 100,76 3200,00 86,67 51,69 100,29 1997/1996 92,91 104,40 89,83 106,39 150,00 33,33 -47,83 99,86 1998/1997 125,42 100,60 95,15 104,95 39,58 -11,54 100,00 99,86 1999/1998 95,95 101,20 93,54 98,32 142,11 566,67 200,00 99,72 2000/1999 84,51 96,45 112,36 114,73 159,26 152,94 156,82 99,56 2001/2000 142,50 106,13 81,55 102,69 4,65 353,85 136,23 97,10 2002/2001 78,36 87,86 156,35 107,56 900,00 x -6,38 100,04 2003/2002 108,96 107,89 84,52 110,81 100,00 -320,83 -1583,33 99,37 2004/2003 89,73 84,76 97,60 100,24 44,44 111,69 98,95 99,38 2005/2004 129,77 118,71 92,62 103,65 -62,50 145,35 127,66 99,20 PrĤmČr 101,23 100,17 102,07 100,96 196,43 228,15 69,43 100,47 Minimum 71,35 80,00 56,93 71,24 -344,44 -320,83 -1583,33 97,10 Maximum 142,50 130,72 226,86 115,45 3200,00 1933,33 664,71 104,26 Sm. odch. 15,46 10,95 33,60 10,80 588,99 529,54 334,84 1,50

K identifikaci váhy jednotlivých determinantĤ celkového pĜírĤstku lze využít graf þ. 11.4. Z tohoto grafu lze vyþíst, jak se pĜirozený pĜírĤstek podílel na hodnotČ celkového pĜírĤstku/úbytku. Vzhledem k tomu, že v nČkterých letech je pĜirozený pĜírĤstek a pĜírĤstek migrací záporný, výpoþet váhy determinantĤ celkového pĜírĤstku byl proveden z absolutních hodnot pĜirozeného pĜírĤstku a pĜírĤstku migrací. Z vývoje hodnot v grafu þ. 11.4 plyne, že SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 54 - pĜirozený pĜírĤstek mČl na velikost celkového pĜírĤstku menší vliv než saldo migrací, pĜiþemž v prĤbČhu let tento podíl znaþnČ kolísá. PĜi použití prĤmČrné veliþiny lze Ĝíci, že pĜirozený pĜírĤstek/úbytek determinoval hodnotu celkového pĜírĤstku/úbytku z 29 %. Z analýzy plyne, že nejen pronatalitní opatĜení v sedmdesátých letech a zmČny v reprodukþním chování v letech devadesátých mČly vliv na vývoj poþtu obyvatel mČsta Slaný. JeštČ významnČjším faktorem pĤsobícím na tento vývoj byla migrace. Vývoj migrace (viz výše) mČl pak z vČtší míry ekonomické pozadí. Tabulka þ. 11.2 uvádí Ĝ etČzové indexy vývoje obyvatelstva. Z tČchto indexĤ lze velmi dobĜe sledovat meziroþní dynamiku jednotlivých veliþin.

Tabulka þ. 11.3 – Porovnání vývoje populace v mČstČ Slaný se StĜedoþeským krajem Slaný StĜedoþeský kraj

Období Celkový Migraþní Celkový PĜirozený Migraþní pĜírĤstek na PĜirozený pĜírĤstek na pĜírĤstek na pĜírĤstek na pĜírĤstek na 1000 pĜírĤstek na 1000 1000 1000 obyvatel 1000 obyvatel obyvatel 1000 obyvatel obyvatel obyvatel 1991 -2,0 7,5 5,6 -1,7 -0,9 -2,6 1992 0,7 0,4 1,1 -1,6 0,6 -1 1993 0,4 6,7 7,2 -1,6 0,5 -1,1 1994 -0,8 11,1 10,4 -2,8 2 -0,8 1995 -0,1 5,7 5,7 -3,6 2,5 -1,1 1996 -2,0 4,9 2,9 -3,6 2,2 -1,4 1997 -3,0 1,7 -1,4 -3,3 4 0,7 1998 -1,2 -0,2 -1,4 -2,7 5 2,3 1999 -1,7 -1,1 -2,8 -3,3 5,9 2,6 2000 -2,8 -1,7 -4,4 -2,6 5,9 3,3 2001 -0,1 -6,1 -6,2 -2,2 4,3 2,1 2002 -1,2 1,6 0,4 -1,7 5,9 4,2 2003 -1,2 -5,1 -6,3 -2,1 8,4 6,3 2004 -0,5 -5,7 -6,3 -1,1 8,4 7,3 Zdroj: ýSÚ a vlastní výpoþty

Graf þ. 11.5 – Vývoj celkového pĜírĤstku/úbytku obyvatel v mČstČ Slaný a ve StĜedoþeském kraji

12,0 Slaný 10,0 StĜedoþeský kraj 8,0

6,0

4,0

2,0

0,0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 -2,0

-4,0

-6,0

-8,0 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 55 -

Porovnání vývoje populace v mČstČ Slaný se StĜedoþeským krajem lze provést s využitím tabulky þ. 11.3 a grafu þ . 11.5. Z tabulky plyne, že pĜirozený pĜírĤstek, zde vyjádĜen jako pĜírĤstek na 1000 obyvatel, nabývá ve StĜedoþeském kraji ve všech sledovaných letech, tj. od roku 1991 do roku 2004 záporných hodnot. V mČstČ Slaný dochází vyjma dvou let rovnČž k úbytku obyvatel pĜirozenou mČnou. Z porovnání velikostí tČchto úbytkĤ pĜirozenou mČnou plyne, že ve StĜedoþeském kraji pĜipadá na 1000 obyvatel vČtší úbytek populace pĜirozenou mČnou. Jinými slovy lze Ĝíci, že v celém StĜedoþeském kraji pĜevládala silnČjší tendence k úbytku pĜirozenou mČnou ve srovnání s mČstem Slaný v období 1991 až 2004. Migraþní pĜírĤstek na 1000 obyvatel je ve StĜedoþeském kraji kromČ roku 1991 kladný. Poþet pĜistČhovalých je tak ve StĜedoþeském kraji vyšší než poþet vystČhovalých. Tento vývoj je zpĤsoben procesem suburbanizace. Lidé se z hlavního mČsta Prahy stČhují za bydlením do jeho blízkého okolí. StĜedoþeský kraj, resp. nČkteré jeho oblasti se stávají centrem imigrace. Vývoj migraþního pĜírĤstku v mČstČ Slaný je do roku 1997 kladný a po roce 1997 zpravidla záporný (viz pĜedchozí analýza). Vývoj celkového pĜírĤstku/úbytku obyvatel v mČstČ Slaný a ve StĜedoþeském kraji je zanesen v grafu þ. 11.5. Z grafu je patrné, že zatímco v mČstČ Slaný dochází do roku 1996 k pĜírĤstku obyvatel, tak ve StĜedoþeském kraji je celkový pĜírĤstek do roku 1996 záporný. Po roce 1996 je tomu pĜesnČ naopak. Ve StĜedoþeském kraji dochází od roku 1997 k celkovému pĜírĤstku obyvatel. V mČstČ Slaný poþet obyvatel od roku 1997 klesá, pĜiþemž dynamika poklesu je významná od roku 2000.

Tabulka þ. 11.4 – Poþty potratĤ – 1991 až 2005 Období Potraty ěet Čzový index (%) 1991 208 - 1992 182 87,50 1993 146 80,22 1994 105 71,92 1995 107 101,90 1996 109 101,87 1997 99 90,83 1998 104 105,05 1999 105 100,96 2000 86 81,90 2001 76 88,37 2002 87 114,47 2003 65 74,71 2004 83 127,69 2005 70 84,34 PrĤmČr 108,80 93,70 Minimum 65,00 71,92 Maximum 208,00 127,69 Sm. odch. 40,44 15,74 Zdroj: ýSÚ

Do této kapitoly lze dále zaĜadit vývoj poþtu potratĤ. Tabulka þ. 11.4 uvádí vývoj poþtu potratĤ od roku 1991 do roku 2005. Z tabulky plyne, že v prĤbČhu let došlo k významnému SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 56 - poklesu potratĤ. Zatímco v roce 1991 bylo provedeno 208 potratĤ za rok (pĜiþemž maximum dosáhl poþet potratĤ právČ v tomto roce), pak v roce 2005 to bylo pĜibližnČ o dvČ tĜetiny ménČ, tj. 70 potratĤ. Minima dosáhl poþet potratĤ v roce 2003, kdy bylo provedeno 65 potratĤ. V grafu þ. 11.6 je vývoj potratĤ proložen mocninou funkcí. Z odhadnuté trendové funkce plyne, že procentní zmČna v délce þasového vektoru, jenž je tvoĜen jednotlivými roky, kde rok 1991 = 1, pĜináší 0,3999 % pokles v poþtu potratĤ. Klesající trend potratĤ je charakteristický pro celý StĜedoþeský kraj. Pokles poþtu potratĤ lze pĜedevším pĜiþíst rozšíĜení antikoncepþních pĜípravkĤ po roce 1990 a zmČnČ hodnot ve spoleþnosti.

Graf þ. 11.6 – Vývoj poþtu potratĤ v mČstČ Slaný – 1991 až 2005 250

y = 216,83x-0,3999 200 2 R = 0,9079 Relativní pĜírĤstky/úbytky potratĤ Poþet potratĤ 150

100

0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

-50

12. Prognóza pĜírĤstku (úbytku) obyvatelstva

Prognóza pĜírĤstku (úbytku) obyvatelstva vychází z výpoþtĤ prognózy vČkového složení, tj. je založena na prognóze poþtu živČ narozených dČtí pro daný rok s využitím mČr plodnosti a poþtu zemĜelých osob v jednotlivých vČkových kategoriích na základČ úmrtnostních tabulek pro muže a ženy. Prognóza pĜírĤstku, resp. úbytku obyvatelstva tak, jak je uvedena v tabulce þ. 12.1 nebere v úvahu migraci. Migrace zde není zahrnuta, jelikož její vývoj závisí na ĜadČ faktorĤ, které lze v þase považovat za promČnlivé a v delším horizontu obtížnČ prognózovatelné. Zahrnutím prognózy migrace by tak mohlo dojít k výraznému zkreslení údajĤ o pohybu obyvatelstva. Z tohoto dĤvodu je zde prezentována pouze prognóza pĜírĤstku, resp. úbytku obyvatelstva, která vychází z prognózy pĜírĤstku, resp. úbytku pĜirozenou mČnou. Tabulka þ. 12.1 obsahuje údaje o vývoji poþtu obyvatel celkem a v þlenČní na muže a ženy v období 2006 až 2025. V tabulce jsou dále obsaženy Ĝ etČzové indexy tČchto údajĤ. Z ĜetČzových indexĤ je patrné, že vývoj poþtu obyvatel má klesající tendenci. V období 2006 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 57 - až 2025 tak podle prognózy dochází k úbytku obyvatelstva mČsta Slaný. Tento pokles je názornČ vidČt v grafu þ . 12.1. V grafu je prognóza vývoje celkového poþtu obyvatelstva proložena lineární trendovou funkcí, ze které plyne, že na každý rok prognostického horizontu pĜipadá úbytek obyvatelstva ve výši 85,587 lidí. Z tabulky, resp. grafu je dále zĜejmé, že na poklesu se podílejí obČ pohlaví pĜibližnČ rovnocennČ (muži – 39,597 a ženy – 45,99). Mezi roky 2005 až 2025 tak klesne poþet obyvatel ze 14 856 na 13 193, tj. o 1 663 obyvatel. Tento pokles nezohledĖuje migraci, která mĤže koneþnou velikost celkového poþtu obyvatel mČsta Slaný ovlivnit obČma smČry. Tabulka þ. 12.1 – Prognóza pĜírĤstku (úbytku) obyvatelstva mČsta Slaný et zový index Rok Celkem Muži Ženy ě Č Celkem Muži Ženy 2006 14819 7149 7669 - - - 2007 14775 7131 7644 0,9971 0,9974 0,9967 2008 14726 7110 7616 0,9967 0,9970 0,9963 2009 14671 7086 7584 0,9963 0,9967 0,9959 2010 14610 7060 7550 0,9959 0,9963 0,9955 2011 14545 7031 7513 0,9955 0,9960 0,9951 2012 14475 7000 7474 0,9952 0,9956 0,9948 2013 14401 6968 7433 0,9949 0,9954 0,9945 2014 14324 6934 7391 0,9947 0,9951 0,9943 2015 14244 6897 7346 0,9944 0,9948 0,9940 2016 14159 6859 7301 0,9941 0,9944 0,9937 2017 14070 6818 7253 0,9937 0,9940 0,9934 2018 13977 6774 7203 0,9934 0,9936 0,9931 2019 13879 6727 7151 0,9930 0,9932 0,9928 2020 13776 6678 7098 0,9926 0,9927 0,9925 2021 13669 6627 7042 0,9922 0,9922 0,9922 2022 13557 6572 6984 0,9918 0,9918 0,9918 2023 13440 6515 6925 0,9914 0,9913 0,9915 2024 13319 6456 6863 0,9910 0,9909 0,9911 2025 13193 6394 6800 0,9906 0,9904 0,9907 Zdroj: vlastní výpoþty

Graf þ. 12.1 – Prognóza pĜírĤstku (úbytku) obyvatelstva mČsta Slaný

y = -85,587x + 15030 y = -39,597x + 7255,1 y = -45,99x + 7774,9 Celkem 16000 2 2 2 R = 0,9834 R = 0,9771 R = 0,988 Muži 14000 Ženy

12000

10000

8000

6000

4000

2000

0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 58 -

13. VzdČlanost obyvatelstva

Tabulka þ. 13.1 – Obyvatelstvo podle stupnČ vzdČlání v mČstČ Slaný SLDB 2001 Poþet v % Obyvatelstvo ve vČku 15 a více let 12745 100

Č bez vzdČlání 52 0,41 základní vþ. neukonþeného 2778 21,80 vyuþení a stĜední odborné bez maturity 4590 36,01 lání

Č úplné stĜední s maturitou 3476 27,27

vzd vyšší odborné a nástavbové 507 3,98 vysokoškolské 1229 9,64

v tom podle stupn podle tom v nezjištČné vzdČlání 113 0,89 Zdroj: ýSÚ

Údaje o vzdČlanosti obyvatelstva mČsta Slaný ze Sþítání lidu, domĤ a bytĤ z roku 2001 jsou zaneseny v tabulce þ. 13.1. Z tabulky a názornČ také z grafu þ. 13.1 je zĜejmé, že ve struktuĜe vzdČlání nejvČtší þást zaujímají obþané vyuþení a se stĜedním odborným vzdČláním bez maturity, celkovČ 36,01 %. Druhou nejpoþetnČjší skupinou s úrovní 27,27 % tvoĜí obþané s úplným stĜedním vzdČláním s maturitou. Celých 21,80 % obyvatel má pouze základní nebo dokonce nedokonþené základní vzdČlání. Vysokoškolsky je vzdČláno 9,64 % obþanĤ a 3,98 % obyvatel má vyšší odborné a nástavbové vzdČlání. PĜi hodnocení struktury vzdČlání v mČstČ Slaný se lze pozastavit nad vysokým zastoupením obyvatel se základním nebo nedokonþeným vzdČláním a na druhé stranČ nízkým poþtem vysokoškolsky vzdČlaných obþanĤ. Tato charakteristika je však typická pro celou ýeskou republiku (viz následující analýza) a pĜedstavuje základní rozdíl mezi vzdČlanostní strukturou ýeské republiky a státĤ EU. PomČry se však významnČ liší v rĤzných vČkových kategoriích a v posledních letech nastává obecný trend rĤstu vysokoškolsky vzdČlaných obyvatel, který je generován významnČ rostoucí nabídkou vysokoškolského vzdČlání v ýR na jedné stranČ a obecnČ vysokou spoleþenskou poptávkou po nČm na stranČ druhé. Graf þ. 13.1 – Struktura vzdČlání v mČstČ Slaný

bez v zdČlání základní v þ. neukonþeného

10% 1% 0% vyuþení a stĜední odborné bez maturity 22% 4% úplné stĜední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské

nezjištČné v zdČlání

27% 36% SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 59 -

Tabulka þ. 13.2 – VzdČlání obyvatel podle okresĤ StĜedoþeského kraje z toho nejvyšší ukonþené vzdČlání (%) Obyvatelstvo vyuþení a úplné vyšší SLDB 2001 ve vČku 15 a základní a vysoko- nezjišt né st .odb. st ední s odborné a Č více let neukon ené Ĝ Ĝ školské vzd lání þ bez maturitou nástavbové Č maturity ýeská republika 8 575 198 23,0 38,0 24,9 3,5 8,9 1,7 StĜedoþeský kraj 943 364 23,1 41,8 22,9 3,3 7,0 1,9 Benešov 78 291 24,6 41,7 22,8 3,2 6,2 1,5 Beroun 63 758 23,0 43,1 23,3 2,9 6,0 1,7 Kladno 126 393 24,3 40,3 23,0 3,5 6,9 2,0 Kolín 81 008 23,7 41,9 23,0 3,2 6,1 2,1 Kutná Hora 61 758 23,7 41,9 23,2 3,1 6,4 1,7 MČlník 79065 23,6 43,1 21,5 3,2 6,2 2,4 Mladá Boleslav 96 020 22,9 42,6 22,9 3,5 6,4 1,7 Nymburk 70 979 22,8 42,8 22,5 3,8 6,6 1,5 Praha-východ 80 979 19,7 41,6 24,0 3,7 9,5 1,5 Praha-západ 69 533 20,0 40,4 23,1 3,5 11,2 1,8 PĜíbram 90168 23,7 41,5 23,4 3,2 6,7 1,5 Rakovník 45 412 25,5 42,2 21,7 3,0 5,8 1,8 Zdroj: ýSÚ

ÚroveĖ vzdČlanosti obyvatel mČsta Slaný lze s využitím tabulky þ. 13.2 srovnat se vzdČlaností obyvatel okresu Kladna, s ostatními okresy StĜedoþeského kraje, s celkovou úrovní vzdČlanosti ve StĜedoþeském kraji a v celé ýeské republice. Struktura vzdČlanosti obyvatel mČsta Slaný a okresu Kladno se do jisté míry liší. V mČstČ Slaný žije více lidí s vysokoškolským vzdČláním a úplným stĜedním vzdČláním s maturitou. Naopak ménČ jsou zastoupeny skupiny obþanĤ, kteĜí jsou vyuþeni nebo mají stĜední odborné vzdČlání bez maturity, a dále se základním þi neukonþeným vzdČláním. Srovnáním struktur vzdČlanosti v tabulce þ. 13.2 lze dojít k závČru, že vzdČlání obyvatel v jednotlivých okresech StĜedoþeského kraje, ve StĜedoþeském kraji a v celé ýeské republice se liší jen velmi málo. Identifikovaný rozdíl ve struktuĜe vzdČlání mezi mČstem Slaný a okresem Kladno lze tedy najít i pĜi srovnání vzdČlanosti mČsta s úrovní v jiných okresech StĜedoþeského kraje, ve StĜedoþeském kraji a v celé ýeské republice. Z toho lze vyvodit závČr, že úroveĖ vzdČlání v mČstČ Slaný je nadprĤmČrná ve srovnání jak s úrovní v okrese Kladno, tak ve StĜedoþeském kraji, popĜ. v celé ýeské republice.

14. Ekonomická aktivita obyvatel

Ekonomická situace mČsta, resp. regionu významnČ determinuje vývoj poþtu obyvatelstva a jeho vČkovou strukturu. PĜíznivé ekonomické prostĜedí generující Ĝadu podnikatelských pĜíležitostí, pĜítomnost stĜedních a velkých podnikĤ, funkþní prĤmyslové parky þi geografická blízkost významného ekonomického centra a s tím související dostatek pracovních míst jsou SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 60 - základní determinanty ovlivĖující ekonomickou a sociální situaci obyvatel. Ekonomická a sociální situace je potom jedním ze základních faktorĤ urþujících migraci obyvatel, ale zároveĖ pĤsobí i na vývoj porodnosti. S tím souvisí i vČková struktura mČsta. ObecnČ lze uvést, že pĜíznivá ekonomická a sociální situace obyvatel pĤsobí proti odlivu mladých lidí z obce a tím udržuje její životaschopnost, resp. reprodukþní potenciál. V souvislosti s ekonomickou a sociální situací obyvatel nelze zúžit pohled pouze na ekonomické a sociální charakteristiky mČsta. Ekonomiku lze v systémovém pojetí chápat jako množinu prvkĤ a vzájemných vazeb mezi nimi. Prvky jsou na první rozlišovací úrovni jednotlivé ekonomické subjekty a vazbami jsou vzájemné input-output vztahy. PĜi vČtší rozlišovací úrovni a pĜi zamČĜení se pouze na firmy a obyvatelstvo lze ze systémového pojetí na ekonomiku pohlížet jako na množinu firem pĤsobících v rĤzných odvČtvích, mezi nimiž jsou vzájemné input-output vztahy a jež pro zajištČní produkce statkĤ a služeb poptávají (þi vlastní) výrobní faktory, mezi nimiž je i urþité množství práce. Firmy jsou v rámci daného území urþitým zpĤsobem rozmístČny. PravČ toto prostorové uspoĜádání podnikatelského sektoru urþuje ekonomickou otevĜenost mČsta, resp. vzájemné propojení mČsta a okolí (regionu) ekonomickými vazbami. Ekonomickou situaci mČsta zásadním zpĤsobem ovlivĖuje úroveĖ regionální ekonomiky, popĜ. ekonomiky regionu(Ĥ) jemu blízkých. Vzájemné pĤsobení mČsta a jeho okolí, popĜ. regionĤ mĤže mít jak pozitivní, tak negativní vliv na vývoj ekonomické situace. V pĜípadČ negativního vlivu lze hovoĜit o tzv. erozivních efektech, kdy ekonomický rĤst v jednom regionu ekonomiky nepĜíznivČ pĤsobí na rĤst v jiných regionech. Tyto efekty se pak projevují pĜedevším v pĜesunu výrobních faktorĤ (práce a kapitálu) z pomaleji rostoucích do rychleji rostoucích regionĤ. Vznik erozivních efektĤ lze pĜisuzovat ztrátám efektivnosti výroby v dĤsledku geografické koncentrace aktivit. Model kumulativní kauzality aplikovaný na regionální ekonomický rĤst tvrdí, že pokud rĤst v jedné oblasti pĜedhoní rĤst v sousedních regionech, nastane pĤsobení erozivních efektĤ, které ještČ více posílí poþáteþní výhodu a dále prohloubí mezeru mezi regionálními tempy rĤstu. To je spojeno s tzv. úsporami z aglomerace. Úspory z aglomerace pĜedstavují úspory nákladĤ pĜi provozování ekonomické þinnosti, které pramení ze skuteþnosti, že podniky, resp. výrobní aktivity se prostorovČ nacházejí blízko sebe. Úspory z aglomerace jsou formou tzv. vnČjších úspor, kdy aktivity jedné firmy pozitivnČ pĤsobí na firmy jiné.10 V následující analýze bude pozornost vČnována ekonomické aktivitČ obyvatel, dále pak nabídce volných pracovních míst, úrovni mezd a nezamČstnanosti v mČstČ Slaný a jeho okolí (vzhledem k ekonomické propojenosti). Analýza tak umožní nahlédnout na ekonomickou situaci obyvatel mČsta a zþásti na ekonomickou propojenost mČsta s jeho okolím. Z tČchto charakteristik tak bude možné usuzovat na budoucí vývoj obyvatelstva mČsta Slaný.

10 viz Pearce D.W.: MacmillanĤv slovník moderní ekonomie, Victoria Publishing, Praha, 1992 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 61 -

Tabulka þ. 14.1 – Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (SLDB 2001) Obyvatelstvo celkem 15 237 % Ekonomicky aktivní celkem 8 216 53,9 zamČstnaní 7524 92 pracující d chodci 379 5,0 v tom z toho Ĥ ženy na mateĜské dovolené 153 2,0 nezamČstnaní 692 9 Ekonomicky neaktivní celkem 6 926 45,5 nepracující d chodci 3174 45,8 z toho Ĥ žáci, studenti, uþni 2527 36,5 Osoby s nezjištČnou ekonomickou aktivitou 95 0,6 Zdroj: ýSÚ

Ekonomická aktivita obyvatel mČsta Slaný je zanesena v tabulce þ. 14.1. Tabulka uvádí rozþlenČní obyvatelstva podle ekonomické aktivity dle údajĤ ze Sþítání lidu, domĤ a bytĤ z roku 2001. Z tabulky je patrné, že z celkového poþtu 15 237 obyvatel je 8 216 ekonomicky aktivních a 6 926 ekonomicky neaktivních. U 95 osob nebyla ekonomická aktivita zjištČna. Ekonomicky aktivní obyvatelé tvoĜí z celkového poþtu obyvatel 53,9 %. 92 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje, z toho je 5 % pracujících dĤchodcĤ a 2 % žen na mateĜské dovolené. 9 % ekonomicky aktivních obyvatel je nezamČstnaných. Z ekonomicky neaktivních je 45,8 % nepracujících dĤchodcĤ a 36,5 % žákĤ , studentĤ a uþĖĤ. Z tabulky plyne, že ekonomická aktivita obyvatel je determinována spolu s ekonomickými charakteristikami obce, resp. regionu, které pĜímo pĤsobí na strukturu ekonomicky aktivních obyvatel, také vČkovou strukturou obyvatel, která urþuje pomČr ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel. Jak již bylo výše uvedeno, ekonomické charakteristiky obce, resp. regionu jsou v delším období jedním z determinantĤ vývoje obyvatelstva a tedy i jeho vČkové struktury, vedle v pĜedchozích kapitolách popsaných faktorĤ. K urþení struktury ekonomiky mČsta je možné využít údajĤ o ekonomické aktivitČ obyvatel podle odvČtví a struktury vyjížćky a dojížćky podle odvČtví. Ze struktury ekonomiky mČsta lze usuzovat na její úroveĖ, resp. charakter. Tabulka þ. 14.2 uvádí ekonomickou aktivitu obyvatel podle odvČtví dle Sþítání lidu, domĤ a bytĤ z let 1991 a 2001. Z tabulky je patrné, že 2,2 % obyvatel pracuje v zemČdČlství, lesnictví a rybolovu, což je pokles o 2,34 % ve struktuĜe oproti úrovni v roce 1991. V prĤmyslu bylo v roce 2001 zamČstnáno 22,38 % ve srovnání s 40,69 % v roce 1991. Zbylé kategorie nebudou pĜímo srovnávány, jelikož se jejich obsah významnČ liší. Srovnání je však možné pĜi rozþlenČní kategorií na primární, sekundární a terciární sektor, popĜ. kvarterní sektor. Do primárního sektoru lze Ĝadit zemČdČlství, lesnictví a rybolov. Pokles zamČstnanosti primárního sektoru souvisí s ekonomickými zmČnami v celé ýeské republice v prĤbČhu devadesátých let. ZemČdČlství zmenšovalo svĤj rozmČr v absolutním vyjádĜení z dĤvodu nadbyteþných kapacit vzhledem k úrovni poptávky. S rozvojem ekonomiky v transformaþním a postransformaþním období se snižoval relativní podíl zemČdČlství na tvorbČ HDP a s tím i jeho spoleþenská významnost. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 62 -

Podíl zemČdČlství na ekonomickém výstupu, stejnČ jako podíl zamČstnaných v zemČdČlství, lze pak považovat za jeden z ukazatelĤ rozvinutosti ekonomiky.

Tabulka þ. 14. 2 – Ekonomická aktivita obyvatelstva podle odvČtví

SLDB 1991 % SLDB 2001 % Obyvatelstvo celkem 15642 Obyvatelstvo celkem 15237 Ekonomicky aktivní celkem 8164 100 Ekonomicky aktivní celkem 8216 100 ZemČdČlství, lesní a vodní hospodáĜství 371 4,54 ZemČdČlství, lesnictví a rybolov 181 2,20 PrĤmysl 332240,69PrĤmysl 1839 22,38 Stavebnictví 639 7,83 Stavebnictví 551 6,71 Obchod aj. výr. þinnosti 1017 12,46 Obchod,opravy motor. vozidel a spotĜeb. zboží 1123 13,67 Byt.hosp., komunál.služby 339 4,15 Pohostinství a ubytování 313 3,81 Doprava a spoje 602 7,37 Doprava, pošty a telekomunikace 722 8,79 VČda, výzkum a vývoj 31 0,38 PenČžnictví a pojišĢovnictví 158 1,92 ýinnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, Školství, kultura a zdravotnictví 961 11,77 výzkum 478 5,82 VeĜejná správa, obrana, povinné sociální Ostatní nevýrobní þinnosti 829 10,15 zabezpeþení 851 10,36 Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální Bez udání odvČtví 530,65 þinnosti 938 11,42 Ostatní veĜejné a osobní služby 405 4,93 NezjištČné odvČtví 6578,00 Zdroj: ýSÚ

Sekundární sektor, jenž je tvoĜen prĤmyslem a stavebnictvím, zaznamenal také pokles ve struktuĜe zamČstnanosti, a to ze 48,52 % na 29,09 %. Tento pokles lze z þásti spojovat s dopady transformaþního období na ekonomickou strukturu mČsta, ale též s rĤstem vyspČlosti ekonomiky jako celku. S rostoucí ekonomickou úrovní se výrobní sféra stává efektivnČjší a ménČ pracovnČ nároþná. Je soustĜedČna pozornost na produkty s vyšší pĜidanou hodnotou vyžadující kvalifikovanou pracovní sílu. S rostoucí ekonomickou úrovní se dále zvyšuje kupní síla obyvatelstva a narĤstá na významu sektor terciární, popĜípadČ kvarterní. Terciární sektor, tj. sektor služeb zamČstnává v pĜibližnČ 60,7 % ekonomicky aktivních obyvatel mČsta Slaný oproti 46,29 % v roce 1991. Z 60,7 % pĜipadá þást na sektor kvarterní, ale vzhledem k vyšší agregaci nČkterých položek nelze podíl kvarterního sektoru pĜesnČ urþit. Kvarterní sektor obsahuje vČdu, výzkum a školství. Podíl tohoto sektoru ve vyspČlých ekonomikách narĤstá. Tento trend je spojen s rĤstem dĤležitosti znalostí a informací v ekonomice, proto se také v této souvislosti hovoĜí o znalostní ekonomice. Struktura ekonomické aktivity obyvatelstva v þlenČní na primární, sekundární a terciární sektor v letech 1991 a 2001 je znázornČna v grafech þ. 14.1 a,b. Z grafĤ je patrný pĜesun mezi sektory, který nastal v rozmezí let 1991 a 2001, tj. v období, kdy þeská ekonomika pĜecházela z centrálnČ plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Hodnocení struktury zamČstnanosti v mČstČ Slaný lze provést s využitím údajĤ o ekonomické aktivitČ obyvatelstva a se zohlednČním vyjížćky a dojížćky obyvatelstva za prací. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 63 -

Graf þ. 14.1a,b – Ekonomická aktivita obyvatel dle sektorĤ primární sektor 1991 primární sektor sekundární sektor 2001 sekundární sektor terciární sektor terciární sektor nezjištČno nezjištČno

Bilance dojížćky za prací dle Sþítání lidu, domĤ a bytĤ v roce 2001 je zanesena v tabulce þ. 14.3. Z bilance dojížćky je patrné, že z celkového poþtu 7 524 zamČstnaných osob za prací vyjíždí 2 840. Naopak do mČsta Slaný za prací dojíždí 3 622 osob. Saldo dojížćky je tedy kladné ve výši 782 osob. Z toho plyne, že v mČstČ Slaný je obsazeno celkem 8 306 pracovních míst.

Tabulka þ. 14.3 – Bilance dojížćky za prací (SLDB 2001) DojíždČjící VyjíždČjící Saldo dojížćky Obsazená pracovní místa ZamČstnané z toho z toho z toho na 1000 osoby celkem celkem celkem celkem dennČ dennČ dennČ zamČstnaných

Slaný 7 524 3 622 3 215 2 840 2 359 782 856 8 306 1 104 Zdroj: ýSÚ

PĜi zamČĜení se na vyjíždČjící osoby lze vyjížćku hodnotit podle pohlaví a vČku vyjíždČjících osob, smČru vyjížćky a dle již zmínČného odvČtví.

Tabulka þ. 14. 4 – VyjíždČjící za prací podle pohlaví a vČku (SLDB 2001) v tom v tom ve v ku VyjíždČjící Č z obce celkem muži ženy 15 - 24 25 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více nezjištČno

Slaný 2840 1 741 1099 456 487 737 637 465 58 - Zdroj: ýSÚ

Tabulka þ. 14.4 uvádí poþty vyjíždČjících osob v þ lenČní podle pohlaví a vČku. Z celkového poþtu 2 840 vyjíždČjících osob tvoĜí 61,3 % muži a 38,7 % ženy. Nejvíce vyjíždČjících osob je z vČkových kategorií 30 – 39 let a 40 – 49 let, ale též z kategorie 25 – 29 vzhledem k délce jejího intervalu, naopak nejménČ vyjíždí osoby starší 60 let. Nízké zastoupení kategorie 60 a více let souvisí s odchody do dĤchodu. Poþty vyjíždČjících za prací v intervalu 15 až 24 let jsou dále ovlivnČny tím, že velká þást osob z této kategorie studuje. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 64 -

Tabulka þ. 14.5 – VyjíždČjící a hlavní smČr vyjížćky podle obcí (SLDB 2001) Vyjíž ka z obce do Vyjíž ka z obce za prací ć ć škol

hlavní smČr Kraj, okres, obec vyjíždČjící zamČstnaní v % ze vyjíždČjící v % zamČst- vyjíždČjící denní vyjížćky žáci, ze žákĤ, naných dennČ studenti studentĤ z toho celkem celkem obec po et a uþni a uþĖĤ ženy þ Kraj celkem 279 664 116 801 51,7 240 805 x x 90 048 48,5 v tom okres: Benešov 22 294 9 271 49,1 18 383 x x 8 014 48,8 Beroun 22 040 9 360 59,5 19 289 x x 6 264 50,7 Kladno 36 159 14 936 51,0 31 047 x x 8 863 36,7 Kolín 23 312 9 695 51,9 19 670 x x 7 829 50,0 Kutná Hora 15 361 5 804 46,6 12 544 x x 6 111 47,5 MČlník 22 120 9 116 48,3 19 187 x x 6 717 42,3 Mladá Boleslav 26 824 11 169 45,5 23 973 x x 8 603 44,1 Nymburk 21 370 8 773 53,8 18 149 x x 6 962 50,1 Praha - východ 27 516 12 059 57,1 24 400 x x 8 848 54,8 Praha - západ 26 523 11 985 63,4 23 582 x x 8 854 62,9 PĜíbram 23 567 9 534 46,9 19 868 x x 8 418 44,8 Rakovník 12 578 5 099 50,5 10 713 x x 4 565 49,6

Slaný 2 840 1 099 38,0 2 359 Praha 1 264 576 22,4 Obce okresu Kladno, jejichž hlavním smČrem vyjížćky je mČsto Slaný BČloky 99 43 77,3 85Slaný 51 42 100,0 Bílichov 44 22 77,2 41Slaný 23 14 82,4 DĜínov 97 35 76,4 85Slaný 39 31 96,9 Hobšovice 97 36 78,2 83Slaný 31 57 98,3 HoĜešovice 81 31 72,3 73Slaný 36 49 100,0 HoĜešoviþky 48 21 84,2 44Slaný 26 13 100,0 Hrdlív 160 66 82,5 142Slaný 55 64 98,5 Jarpice 86 32 76,8 81Slaný 22 35 100,0 JedomČlice 111 39 70,3 99Slaný 58 52 94,5 Jemníky 67 29 77,0 62Slaný 27 21 87,5 Klobuky 318 124 76,1 270Slaný 146 74 52,1 KmetinČves 99 39 78,6 88Slaný 15 41 70,7 Královice 29 14 72,5 22Slaný 13 15 88,2 Kutrovice 32 15 76,2 26Slaný 17 13 100,0 Kvílice 19 6 65,5 19Slaný 14 4 28,6 Ledce 110 41 64,7 93Slaný 30 53 93,0 Libovice 81 39 73,6 65Slaný 32 24 88,9 Líský 20 10 71,4 16Slaný 7 8 100,0 Malíkovice 114 52 78,6 104Slaný 46 41 95,3 Neprobylice 46 20 80,7 41Slaný 22 26 100,0 Páleþ 59 25 83,1 51Slaný 24 27 93,1 Plchov 64 32 79,0 62Slaný 28 23 82,1 Poštovice 67 24 78,8 64Slaný 21 20 90,9 PozdeĖ 136 52 81,0 121Slaný 63 56 94,9 PĜelíc 117 58 76,0 100Slaný 39 52 94,5 ěisuty 85 35 66,4 76Slaný 41 41 93,2 Smeþno 459 180 63,6 407Slaný 144 121 47,8 StudenČves 91 35 73,4 79Slaný 47 49 94,2 Šlapanice 62 28 68,9 58Slaný 22 32 84,2 TĜebíz 46 16 58,2 43Slaný 19 25 89,3 TuĜany 183 85 77,9 157Slaný 101 50 66,7 Vraný 140 50 49,8 124Slaný 49 77 74,0 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 65 -

Vrbiþany 61 28 89,7 56Slaný 28 25 96,2 Zichovec 24 10 70,6 23Slaný 10 8 100,0 Zlonice 521 174 57,8 453Slaný 266 127 32,2 ZvolenČves 239 82 64,6 213Slaný 57 52 38,5 Žižice 129 52 59,7 107Slaný 51 86 93,5 Zdroj: ýSÚ

Hlavní smČr vyjížćky lze hodnotit s využitím tabulky þ . 14.5. Hlavní mČsto Praha je hlavním smČrem vyjížćky za prací pro obyvatele mČsta Slaný. Z celkového poþtu 2 840 vyjíždČjících osob pracuje v Praze 1 264. Tabulka dále uvádí srovnání vyjíždČjících osob dle okresĤ StĜedoþeského kraje, údaje o vyjíždČjících žácích, studentech a uþních a dále obce okresu Kladno, jejichž hlavním smČrem denní vyjížćky je mČsto Slaný. Z uvedených údajĤ plyne, že procento vyjíždČjících osob v okresu Kladno se pohybuje na úrovni procenta vyjíždČjících osob v celém StĜedoþeském kraji. Celkový poþet žákĤ, studentĤ a uþĖĤ vyjíždČjících z mČsta Slaný je 576, tj. 22,4 % z celkového poþtu žákĤ, studentĤ a uþĖĤ. Dále lze uvést, že z 99 obcí okresu Kladno má 37 obcí za hlavní smČr denní vyjížćky mČsto Slaný.

Tabulka þ. 14.6 – Vyjížćka podle odvČtví SLDB 1991 SLDB 2001 % % Ekonomicky aktivní celkem 8164 Ekonomicky aktivní celkem 8216 VyjíždČjící za prací celkem 2 173 100 VyjíždČjící za prací celkem 2840 100 ZemČdČlství, lesní a vodní hospodáĜství 134 6,17 ZemČdČlství, lesnictví a rybolov 36 1,27 PrĤmysl 676 31,11 PrĤmysl 490 17,25 Stavebnictví 237 10,91 Stavebnictví 199 7,01 Obchod, opravy motor. vozidel a Obchod aj. výr. þinnosti 210 9,66 spotĜeb. zboží 303 10,67 Doprava, pošty a Byt.hosp., komunál.služby 56 2,58 telekomunikace 408 14,37 Doprava a spoje 231 10,63 Školství 127 4,47 VČda, výzkum a vývoj 27 1,24 Zdravotnictví, soc.þinnosti 121 4,26 Školství, kultura a zdravotnictví 241 11,09 Ostatní 1156 40,70 Ostatní nevýrobní þinnosti 356 16,38 Bez udání odvČtví 5 0,23 Zdroj: ýSÚ

Údaje o vyjížćce dle odvČtví jsou zaneseny v tabulce þ. 14.6. Z celkového poþtu 2 840 vyjíždČjících osob v roce 2001 1,27 % osob pracovalo v zemČdČlství, 17,25 % v prĤmyslu, 7,01 % ve stavebnictví, 10,67 % v obchodu, opravČ motorových vozidel a spotĜebního zboží, dále 14,37 % v dopravČ, 4,47 % ve školství, 4,26 % ve zdravotnictví a 40,7 % v ostatních zde neuvedených oborech. PĜi srovnání s rokem 1991, jež lze provést opČt jen pro nČkteré kategorie (viz sledování v jiném þ lenČní), lze Ĝ íci, že tak jako ve struktuĜe ekonomické aktivity obyvatelstva došlo mezi roky 2001 a 1991 k poklesu podílu osob pracujících v zemČdČlství a prĤmyslu, snížil se i podíl osob vyjíždČjících za prací do tČchto odvČtví. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 66 -

Tabulka þ. 14.7 – Dojížćka za prací do mČsta Slaný dle odvČtví (SLDB 2001) z toho odvČtví zem - zdravotnic- Celkem Č staveb- doprava a d lství, pr mysl obchod školství tví,soc. in- Č Ĥ nictví telekomun. þ lesnictví nosti

DojíždČjící celkem 3 622 112 1 476 369 379 272 105 241

v tom: z ostatních obcí okresu celkem 2 899 101 1 185 286 313 202 87 189 z toho obce: 1) Kladno 329 3 163 27 26 6 10 12 BeĜovice 55 2 14 5 10 7 4 2 Brandýsek 53 3 18 5 6 2 1 10 DĜínov 424 16 7 2 4 - 4 HoĜešovice 37 2 16 2 3 5 2 - Hrdlív 62 6 23 9 12 2 2 1 JedomČlice 62- 22 4 5 7 3 3 Klobuky 161 5 58 17 23 18 3 12 Knovíz 40 3 19 2 3 3 3 1 Libovice 37 2 11 4 6 3 - 1 Libušín 38 - 14 6 4 2 2 4 Malíkovice 52 1 22 4 1 5 1 5 Pchery 73 2 36 4 10 4 4 3 PozdeĖ 67 - 25 11 5 4 6 3 PĜelíc 40- 18 2 4 2 1 4 ěisuty 44 3 13 9 5 4 1 3 Smeþno 155 7 61 10 16 9 8 17 Stochov 67 1 47 4 5 - 2 3 StudenČves 513 19 7 10 2 1 2 TĜebichovice 39 7 19 1 2 3 - 1 TuĜany 112 4 44 10 20 9 5 7 Velvary 54 3 24 2 7 3 2 4 Vraný 53 1 25 2 4 10 - 7 Zlonice 290 9 121 27 25 30 4 23 ZvolenČves 601 34 1 6 1 5 3 Žižice 58 - 21 6 5 2 2 4 z jiných okresĤ celkem 723 11 291 83 66 70 18 52 z toho obce: 1) Hl.m. Praha 122 2 39 10 11 7 5 21 Mšec 37- 14 7 2 9 - 3 Louny 55 - 23 6 3 10 1 6 Peruc 65 2 32 4 7 12 2 3 1) vybrané obce s podílem na celkovém poþtu dojíždČjících do centra vČtším než 1 % (pĜípadnČ 2 %) Zdroj: ýSÚ

Tabulka þ. 14.7 uvádí dojížćku za prací do mČsta Slaný. Nejvíce osob z celkového poþtu 3 622 dojíždČjících pracuje v prĤmyslu (1 476), dále pak v obchodu (379) a ve stavebnictví (369). Z uvedených údajĤ o ekonomické aktivitČ obyvatelstva, vyjížćce a dojížćce podle odvČtví lze vypoþíst strukturu zamČstnanosti, resp. ekonomickou aktivitu osob pracujících v mČstČ Slaný. Tato struktura umožní urþit významnost jednotlivých odvČtví v mČstČ. Z tabulky þ. 14.8 plyne, že na primární sektor pĜipadá 286 osob, tj. 2,86 %, na sekundární sektor 3 546 osob, tj. 39,41 % a terciární sektor, vþ. nezjištČného 5 195, tj. 57,74 % SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 67 -

(nezjištČné pĜedstavuje pĜibližnČ 8 %, tj. terciární sektor zamČstnává necelých 50 % osob). Z toho plyne, že primární sektor není v mČstČ Slaný významným odvČtvím z hlediska zamČstnanosti osob. Sekundární sektor tvoĜí pĜibližnČ 40 % a terciární kolem 50 %. Struktura zamČstnanosti v této podobČ koresponduje se strukturou vyspČlých ekonomik, pĜiþemž v tomto pĜípadČ je výsledek determinován tím, že se jedná o popis stĜednČ významného mČsta StĜedoþeského kraje s geografickou blízkostí hlavního mČsta Prahy.

Tabulka þ. 14.8 – Struktura ekonomické aktivity v mČstČ Slaný (SLDB 2001)

% SLDB 2001 Ekonomicky aktivní celkem 8 998 100 ZemČdČlství, lesnictví a rybolov 257 2,86 PrĤmysl 2825 31,40 Stavebnictví 721 8,01 Obchod, opravy motor. vozidel a spotĜeb. zboží 1 199 13,33 Doprava, pošty a telekomunikace 586 6,51 Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální þinnosti 1036 11,51 Ostatní, vþ. nezjištČného 2374 26,38 Zdroj: ýSÚ a vlastní výpoþty

Tabulka þ. 14.9 – Dojížćka za prací podle pohlaví a vČku (SLDB 2001) v tom z toho ve vČku Celkem muži ženy 15 - 24 25 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více

DojíždČjící celkem 3 622 2 337 1 285 515 496 855 951 731 74 Zdroj: ýSÚ

DoplĖujícími údaji k dojížćce za prací do mČsta Slaný jsou informace o pohlaví a vČku dojíždČjících osob a o frekvenci dojížćky. Dojížćka za prací podle pohlaví a vČku je uvedena v tabulce þ. 14.9. Z celkového poþtu 3 622 dojíždČjících je 2 337 mužĤ, tj. 64,5 %. Nejvíce dojíždČjících pochází z vČkových kategorií 25 – 29, 30 – 39 a 40 - 49 let a nejménČ z kategorie 60 a více let. Toto zastoupení je shodné s vyjížćkou osob a má i stejné vysvČtlení. Z frekvence dojížćky plyne (viz tabulka þ . 14.10), že 91,1 % dojíždČjících osob dojíždí dennČ. Toto vysoké procento je dáno pĜevahou pracovních pomČrĤ na plný úvazek.

Tabulka þ. 14.10 – Dojížćka za prací podle frekvence (SLDB 2001) v tom frekvence dojíž ky DojíždČjící ć do obce 1 - 2 x dennČ týdnČ jinak nezjištČno celkem mČsíþnČ

poþet 3 622 3 215 69 23 295 20 DojíždČjící v % 100,0 88,8 1,9 0,6 8,1 0,6 v tom: po et 2 337 2 045 58 20 202 12 Muži þ v % 100,0 87,5 2,5 0,9 8,6 0,5 po et 1 285 1 170 11 3 93 8 Ženy þ v % 100,0 91,1 0,9 0,2 7,2 0,6 Zdroj: ýSÚ SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 68 -

Strukturu ekonomiky mČsta Slaný lze dále hodnotit podle poþtĤ podnikatelských subjektĤ v jednotlivých oborech þinnosti. Z tabulky þ. 14.11 vyplývá, že z celkového poþtu 3 011 se nejvíce podnikatelských subjektĤ vČnuje obchodu, prodeji a opravČ motorových vozidel a spotĜebního zboží a pohostinství, celkem 1 133 subjektĤ. Dále jsou to ostatní obchodní služby (612 subjektĤ), prĤmysl (404 subjektĤ), stavebnictví (286 subjektĤ) a ostatní veĜejné, sociální a osobní služby (262 subjektĤ). Z toho plyne, že 1,93 % podnikatelských subjektĤ provozuje svou þinnost v primárním sektoru, 22,92 % v sekundárním sektoru a 75,16 % v sektoru terciárním. Ve struktuĜe tedy opČt pĜevládá terciární sektor, což odpovídá výše analyzované struktuĜe zamČstnanosti. Uvedená podnikatelská struktura a výše analyzovaná ekonomická aktivita obyvatel tak znaþí pĜedevším na prĤmyslový a obslužný charakter ekonomiky mČsta Slaný. Tabulka dále obsahuje þlenČní subjektĤ podle právní formy. V tomto þlenČní pĜevládají podnikatelé-fyzické osoby. Z celkového poþtu 2 229 podnikatelĤ však mĤže být mnoho tzv. „mrtvých živností“.

Tabulka þ. 14.11 – Podnikatelské subjekty dle oboru þinnosti a právní formy HospodáĜská þinnost (rok 2004) Poþet % Poþet podnikatelských subjektĤ celkem 3 011 100 ZemČdČlství, lesnictví, rybolov 58 1,93 PrĤmysl 404 13,42 Stavebnictví 286 9,50 Doprava a spoje 133 4,42 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotĜebního zboží a pohostinství 1 133 37,63 Ostatní obchodní služby 612 20,33 VeĜejná správa, obrana, povinné sociální pojištČní 1 0,03 Školství a zdravotnictví 122 4,05 Ostatní veĜejné, sociální a osobní služby 262 8,70 ýlenČní dle právní formy: Státní organizace 20 0,67 Akciové spoleþnosti 10 0,33 Obchodní spoleþnosti 252 8,38 Družstevní organizace 9 0,30 PenČžní organizace 0 0,00 Podnikatelé-fyzické osoby 2 229 74,15 SamostatnČ hospodaĜící rolníci 53 1,76 Svobodná povolání 175 5,82 Ostatní právní formy 258 8,58 Zdroj: ýSÚ

Vzájemná propojenost prvkĤ ekonomického systému pĜekraþující hranice mČsta, ale taktéž okresu Kladno, si vyžaduje na tomto místČ uvést vybrané ukazatele okresu Kladno, aby provedená analýza byla úplná a dalo se na jejích výsledcích stavČt v následujících kapitolách. PrĤmČrná hrubá mČsíþní mzda zamČstnance vzrostla mezi lety 2000 až 2003 z 12 932 na 16 743, tj. o 29,5 %. Registrovaná míra nezamČstnanosti se v uvedeném období pohybovala mezi 9 až 10 %. ZamČstnanost, resp. její úroveĖ je v rámci okresu pĜedevším determinována SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 69 - vývojem ekonomické aktivity podnikatelských subjektĤ a úrovní investic. Vývoj tržeb v prĤmyslu a ve stavebnictví mČl v období 2000 až 2003 rostoucí trend. RovnČž investiþní þinnost mČla rostoucí tendenci. Z vývoje investic a její struktury lze tak usuzovat, že výkonnost podnikĤ v okresu Kladno by se mČla i v budoucnu zvyšovat, což by mČlo pozitivní vliv na ostatní sociálnČ-ekonomické charakteristiky okresu Kladno.

Tabulka þ. 14.12 – Vybrané ukazatele okresu Kladno Kladno MČĜicí jednotka 2000 2001 2002 2003 PRÁCE1) PrĤmČrný evidenþní poþet zamČstnancĤ fyz. osoby 33 844 33 783 32 747 34 927 PrĤmČrná hrubá mČsíþní mzda zamČstnance Kþ 12 932 14 102 16 003 16 743 2) NezamČstnanost (k 31. 12.) Uchazeþi o zamČstnání osoby 7 263 7 303 8 114 8 096 ženy 3 750 3 800 3 991 4 004 Struktura uchazeþĤ podle vzdČlání: % základní . 37,9 36,8 36,8 stĜední odborné (vþ. vyuþených) . 35,8 37,5 36,5 úplné stĜední s maturitou . 16,7 16,2 17,1 vysokoškolské . 2,3 2,2 2,4 Volná pracovní místa celkem místa 771 933 426 476 Registr. míra nezamČstnanosti % 9,80 9,52 10,16 9,87 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ A NEHMOTNÝ MAJETEK3) PoĜízení dlouhodobého mil. Kþ hmotného majetku b. c. 3 492 4 842 7 572 3 028 z toho budovy a stavby 1 321 1 962 2 520 995 PoĜízení dlouhodobého mil. Kþ nehmotného majetku b. c. 46 66 124 40 ORGANIZAýNÍ STRUKTURA Registrované subjekty (k 31. 12.) 24 899 26 283 27 750 29 317 právnické osoby celkem 3 992 4 378 4 596 5 066 obchodní spoleþnosti 1 932 2 107 2 195 2 434 z toho akciové spoleþnosti 87 101 102 106 družstva 54 54 54 59 státní podniky 12 12 11 10 ostatní 1 994 2 205 2 336 2 563 fyzické osoby celkem 20 907 21 905 23 154 24 251 soukromí podnikatelé 18 709 19 691 20 919 21 989 samost.hospodaĜící rolníci 998 1 004 1 007 1 007 podnikající dle zvl. pĜedpisĤ 1 200 1 210 1 228 1 255 ZEMċDċLSTVÍ Poþet zemČdČlských podnikĤ . . 336 324 v tom podle výmČry zemČdČlské pĤdy: ménČ než 5 ha . . 87 90 5 - 9,99 ha . . 35 27 10 - 49,99 ha . . 100 93 50 - 99,99 ha . . 46 38 100 - 499,99 ha . . 68 53 500 a více . . . 23 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 70 -

4) PRģMYSL Poþet podnikĤ 25 92 93 99 mil.Kþ Tržby z prĤmyslové þinnosti b. c. 16 140 17 528 19 355 22 591 STAVEBNICTVÍ4) Poþet podnikĤ 27 23 24 24 Stavební práce mil.Kþ podle dodavatelských smluv b. c. 1 926 2 020 2 346 2 629 Bytová výstavba Zahájené byty 328 382 343 307 RozestavČné byty (k 31. 12.) 1 175 1 297 1 303 1 332 Dokonþené byty 220 260 330 252 na 1 000 obyvatel 1,5 1,7 2,2 1,7 Modernizované byty 36 63 32 430 CESTOVNÍ RUCH Hromadná ubytovací zaĜízení celkem 55 51 32 . lĤžka 2 634 2 214 2 327 . DOPRAVA Délka silnic I. tĜídy km 91 91 91 90,7 Délka silnic II. tĜídy km 151 154 154 154,2 Zdroj: ýSÚ 1) 2) Poznámka: bez podnikĤ do 20 zamČstnancĤ, podle sídla podniku; evidovaná nezamČstnanost podle údajĤ úĜadĤ práce; 3) ROK 2003: investoĜi se sídlem na území okresu (bez podnikĤ do 20 zamČstnancĤ, rozpoþtových organizací, obcí, okresĤ a 4) krajĤ); podniky s 20 a více zamČstnanci se sídlem v okrese;

Tabulka þ. 14.13 uvádí ekonomickou aktivitu obyvatel okresu Kladno a ekonomicky aktivní podle odvČtví. Tabulka tak dotváĜí celkový obraz charakteru ekonomické aktivity v okresu Kladno.

Tabulka þ. 14.13 – Ekonomická aktivita obyvatel okresu Kladno

% % Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity - okres Kladno Ekonomicky aktivní podle odvČtví Obyvatelstvo celkem 150198 Obyvatelstvo celkem 150198 Ekonomicky aktivní celkem 78932 100 Ekonomicky aktivní celkem 78932 100 zemČdČlství, lesnictví, zamČstnaní 7138790,44 rybolov 1788 2,27 pracující dĤchodci 3322 4,21 prĤmysl 1812022,96 v tom: tom: v z toho:z osoby na mateĜské dovolené 1434 1,82 stavebnictví 6192 7,84 obchod,opravy motor. nezamČstnaní 75459,56 vozidel 9305 11,79 doprava, pošty a Ekonomicky neaktivní celkem 69964 88,64 telekomunikace 7746 9,81 veĜejná správa, obrana, nepracující dĤchodci 3351342,46 soc. zabez. 5431 6,88 školství, zdravot., veter. a v tom: tom: v dČti, žáci, studenti, uþni a ost. záv. os. 23667 29,98 soc. þin. 7491 9,49 NezjištČná ekonomická aktivita 1302 1,65 ostatní 22859 28,96 Zdroj: ýSÚ SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 71 -

15. Nabídka pracovních pĜíležitostí, prĤmČrné mzdy

Nabídka pracovních pĜíležitostí a výše prĤmČrné mzdy je determinována, obecnČĜeþeno, ekonomickou výkonností regionu. Vztah mezi rĤstem ekonomiky, resp. regionální ekonomiky na jedné stranČ a nabízeným poþtem pracovních pĜíležitostí a rĤstem prĤmČrných mezd na stranČ druhé je pĜímo úmČrný. Avšak tento obecný princip neplatí absolutnČ, je známo, že nová pracovní místa jsou generována až pĜi urþité úrovni ekonomického rĤstu (v prĤmČru se uvádí 2,5 %). StejnČ tak rĤst prĤmČrné mzdy a jeho tempo je urþováno mírou rĤstu ekonomického výstupu. Mzdy rostou rychleji, jestliže se ekonomický rĤst blíží potenciálnímu rĤstu, naopak rĤst mezd je velmi pozvolný nebo mzdy stagnují v situaci, kdy mezera produktu je velká a existuje velké množství nevyužitých, resp. nezamČstnaných faktorĤ. Poþty pracovních míst, resp. jejich vývoj spolu s vývojem prĤmČrné mzdy (za pĜedpokladu jejího nezkreslení) jsou proto vhodnými ukazateli ekonomické situace regionu, potažmo v tomto pĜípadČ mČsta. Tyto ukazatele navíc slouží jako popisná charakteristika sociální situace obyvatelstva mČsta.

Tabulka þ. 15.1 – Poþty volných pracovních míst v mČstČ Slaný – 2004 až 2006 Podíl skupiny na celku (%) Slaný 2004 2005 2006 PrĤmČr 2004 2005 2006 PrĤmČr Celkový poþet volných míst. 51 90 322 154,33 100 100 100 100 Poþet volných míst - bez vzdČlání 000 0000 0 Poþet volných míst - neúplné základní vzdČlání 0 0 0 0 0 0 0 0 Poþet volných míst - základní vzdČlání 7 16 213 78,67 13,73 17,78 66,15 32,55 Poþet volných míst - nižší stĜední vzdČlání 0 0 4 1,33 0,00 0,00 1,24 0,41 Poþet volných míst - nižší stĜední odborné vzdČlání 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Poþet volných míst - stĜední odborné vzdČlání- vyuþen 25 48 64 45,67 49,02 53,33 19,88 40,74 Poþet volných míst - stĜední odborné vzdČlání 1 0 0 0,33 1,96 0,00 0,00 0,65 Poþet volných míst - ÚSV vzdČlání 3 1 1 1,67 5,88 1,11 0,31 2,43 Poþet volných míst - USO vzdČlání- vyuþení s maturitou 5 11 14 10,00 9,80 12,22 4,35 8,79 Poþet volných míst - ÚSO vzdČlání s maturitou 9 11 20 13,33 17,65 12,22 6,21 12,03 Poþet volných míst - vyšší odborné vzdČlání 0 1 0 0,33 0,00 1,11 0,00 0,37 Poþet volných míst - bakaláĜské vzdČlání 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Poþet volných míst - vysokoškolské vzdČlání 1 2 6 3,00 1,96 2,22 1,86 2,02 Poþet volných míst - doktorské vzdČlání 000 0000 0 Poþet volných míst - vzdČlání neudáno 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdroj: ÚP Kladno

Vývoj poþtu volných pracovních míst v mČstČ Slaný mezi roky 2004 a 2006 je uveden v tabulce þ. 15.1. Tabulka navíc obsahuje tento vývoj v þlenČní dle požadovaného vzdČlání na nabízené pracovní místo a rovnČž podíl jednotlivých skupin na celku. Vývoj volných pracovních míst v mČstČ Slaný mezi roky 2004 a 2006 rostl. PĜedevším mezi roky 2005 a 2006 došlo k významnému zvýšení volných pracovních míst. Zatímco ke konci roku 2005 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 72 - bylo nabízeno 90 volných pracovních míst, pak ke konci roku 2006 tomu bylo témČĜ þtyĜikrát více (322 volných pracovních míst). Z hlediska struktury nabízených pracovních míst podle požadavku na vzdČlání byla nejvíce nabízena místa s požadavkem na základní vzdČlání (v prĤmČru 78,67 míst), se stĜedním odborným vzdČláním - vyuþen (prĤmČr 45,67 míst), s ÚSO vzdČláním s maturitou (prĤmČr 13,33 míst) a s ÚSO vzdČláním – vyuþení s maturitou (prĤmČr 10 míst). Ostatní kategorie jsou zastoupeny nevýznamnČ. PĜi analýze struktury volných pracovních míst v mČstČ Slaný lze zaznamenat, že výše uvedený významný nárĤst volných pracovních míst v roce 2006 byl dán zvýšením volných pracovních míst s požadavkem na základní vzdČlání. PĜed rokem 2006 poþty volných pracovních míst s požadavkem na základní vzdČlání ve struktuĜe zaujímaly 13,73 %, resp. 17,78 %. V roce 2006 tomu bylo 66,15 %. V roce 2006 tak ve struktuĜe volných pracovních míst zaujímaly nejvČtší podíl. Kategorie volných pracovních míst s požadavkem na stĜední odborné vzdČlání vyuþen ve struktuĜe pĜevládala do roku 2006, kdy tvoĜila pĜibližnČ 50 % všech volných pracovních míst. V roce 2006 její podíl pokles na 19,88 %. Lze tak Ĝíci, že ve struktuĜe volných pracovních míst pĜevládají místa s požadavkem na nižší kvalifikaci uchazeþĤ, tj. jedná se zejména o dČlnické a pomocné kategorie. Tabulka þ. 15.2 – Poþty volných pracovních míst v okrese Kladno – 2004 až 2006 Podíl skupiny na celku (%) Okres Kladno 2004 2005 2006 PrĤmČr 2004 2005 2006 PrĤmČr Celkový poþet volných míst. 501 747 1402 883,33 100 100 100 100 Poþet volných míst - bez vzdČlání 3 3 86 30,67 0,599 0,402 6,134 2,38 Poþet volných míst - neúplné základní vzdČlání 0 0 0 0,00 0 0 0 0,00 Poþet volných míst - základní vzdČlání 97 224 419 246,67 19,36 29,99 29,89 26,41 Poþet volných míst - nižší stĜední vzdČlání 4 1 4 3,00 0,80 0,13 0,29 0,41 Poþet volných míst - nižší stĜední odborné vzdČlání 1 0 3 1,33 0,20 0,00 0,21 0,14 Poþet volných míst - stĜední odborné vzdČlání- vyuþen 280 382 658 440,00 55,89 51,14 46,93 51,32 Poþet volných míst - stĜední nebo stĜední odborné vzdČlání 3 1 1 1,67 0,60 0,13 0,07 0,27 Poþet volných míst - ÚSV vzdČlání 3 4 12 6,33 0,60 0,54 0,86 0,66 Poþet volných míst - USO vzdČlání- vyuþení s maturitou 23 29 39 30,33 4,59 3,88 2,78 3,75 Poþet volných míst - ÚSO vzdČlání s maturitou 57 77 134 89,33 11,38 10,31 9,56 10,41 Poþet volných míst - vyšší odborné vzdČlání 0 3 1 1,33 0,00 0,40 0,07 0,16 Poþet volných míst - bakaláĜské vzdČlání 0 0 6 2,00 0,00 0,00 0,43 0,14 Poþet volných míst - vysokoškolské vzdČlání 29 23 39 30,33 5,79 3,08 2,78 3,88 Poþet volných míst - doktorské vzdČlání 1 0 0 0,33 0,20 0,00 0,00 0,07 Poþet volných míst - vzdČlání neudáno 0 0 0 0,00 0 0 0 0 Zdroj: ÚP Kladno

Vzhledem k vzájemné ekonomické propojenosti mČsta a okolí je z hlediska komplexnosti analýzy žádoucí uvést údaje o poþtech volných pracovních míst v okresu Kladno. Vývoj celkového poþtu volných pracovních míst v okresu Kladno je shodný s vývojem v mČstČ Slaný. Celkový poþet volných pracovních míst mezi roky 2004 a 2006 taktéž rostl. NárĤst SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 73 - mezi rokem 2005 a 2006 byl témČĜ dvojnásobný. Na rozdíl od mČsta Slaný se na tomto nárĤstu rovnomČrnČ podílely nejþetnČji zastoupené kategorie s požadavkem na vzdČlání základní a stĜední odborné vzdČlání – vyuþen. TémČĜ dvojnásobný nárĤst rovnČž zaznamenala kategorie ÚSO vzdČlání s maturitou. Ve struktuĜe celkového poþtu volných pracovních míst v þ lenČní podle vzdČlání opČt pĜevládají pracovní místa s požadavkem na základní vzdČlání a stĜední odborné vzdČlání – vyuþen. Kategorie s požadavkem na základní vzdČlání v prĤmČru zaujímá 26,41 % a kategorie s požadavkem na stĜední odborné vzdČlání – vyuþen 51,32 %. Z 10,41 % se na celkovém poþtu volných pracovních míst v prĤmČru podílí kategorie s požadavkem na ÚSO vzdČlání s maturitou. PĜi srovnání s mČstem Slaný jsou tedy více zastoupena místa s požadavkem na stĜední odborné vzdČlání – vyuþen a vzdČlání ÚSO s maturitou. PĜi srovnání tabulek þ. 15.1 a 15.2 lze dále zjistit, že mČsto Slaný se podílí na celkové nabídce volných pracovních míst v prĤmČru 17,47 %. Tento podíl vþetnČ údajĤ o hlavním smČru dojížćky ukazuje na dĤležité postavení mČsta Slaný v regionální ekonomice. Pro okolní obce, pĜedevším pak ty menší, pĜedstavuje mČsto Slaný centrum ekonomické a sociální závislosti.

Tabulka þ. 15.3 – PrĤmČrná mČsíþní mzda – okres Kladno Okres Kladno 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 PrĤmČr PrĤmČrná mČsíþní mzda zamČstnance 11487 12307 12932 14102 15989 16742 17238 14400 PrĤm.mČs.mzda zam. v prĤmyslu 12943 13583 14340 15057 x x x 13981 PrĤm.mČs.mzda zam. zemČdČlství,myslivosti,lesnictví,rybolovu 9914 10112 11260 12047 x x x 10833 PrĤm.mČs.mzda zam. stavebnictví 12809 13283 13721 14738 x x x 13638 PrĤm.mČs.mzda zam. obchodu,opr.motor.vozidel a spotĜ.zboží 11286 11498 11584 12603 x x x 11743 PrĤm.mČs.mzda zam. pohostinství a ubytování 6578 6749 9098 8782 x x x 7802 PrĤm.mČs.mzda zam. dopravy, skladování a spojĤ 11370 12913 13754 14695 x x x 13183 PrĤm.mČs.mzda zam. penČžnictví a pojišĢovnictví 15210 16690 18077 22674 x x x 18163 PrĤm.mČs.mzda zam. v þin.nemovit.,pron.nem.,služby pro pod.. 7886 8751 9091 12605 x x x 9583 PrĤm.mČs.mzda zam. veĜejné správy, obrany,sociál. zabezpeþ. 11611 13185 13620 15188 x x x 13401 PrĤm.mČs.mzda zam. školství 9636 10831 10954 12037 x x x 10865 PrĤm.mČs.mzda zam. zdravotnictví,veterinární a sociální þin. 10102 11555 11888 13437 x x x 11746 PrĤm.mČs.mzda zam. ostatních veĜejných a sociálních služeb 7517 8530 10016 11011 x x x 9269 Zdroj: ýSÚ

PrĤmČrná mzda, jako další ukazatel ekonomické a sociální situace obyvatelstva, je z dĤvodu disponibility údajĤ analyzována na okresní úrovni a úrovni StĜedoþeského kraje. Vzhledem k již popsané propojenosti mČsta a okolí a i pĜes urþitou rigiditu pracovního trhu k jeho vyrovnávacím schopnostem (a to pĜedevším uvnitĜ regionu) však nelze oþekávat, že SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 74 - prĤmČrná mzda v mČstČ Slaný bude statisticky významnČ odlišná od prĤmČrné mzdy v okresu Kladno. Dále vzhledem ke skuteþnosti, že z celkového poþtu zamČstnaných osob 37,75 % lidí za prací vyjíždí, je nezbytné pro hodnocení sociální situace obyvatelstva uvést úroveĖ mezd v hlavním mČstČ Praze, které je hlavním smČrem vyjížćky, a ve StĜedoþeském kraji. PrĤmČrná mČsíþní mzda zamČstnance v okresu Kladno þinila v roce 2004 17 238 Kþ (viz tabulka þ. 15.3). Ve srovnání s rokem 1998 prĤmČrná mzda vzrostla pĜibližnČ o 5 751 Kþ. To pĜedstavuje nárĤst o 50 % v prĤbČhu 6 let. Meziroþní míry rĤstu byly následující:1999/1998 7,1 %, 2000/1999 5,1 %, 2001/2000 9 %; 2002/2001 13,4 %; 2003/2002 4,7 % a 2004/2003 3 %, což odpovídá prĤmČrné meziroþní míĜe rĤstu 7 % (geometrický prĤmČr). Tuto velikost prĤmČrné meziroþní míry rĤstu lze považovat za dosti vysokou. Vezme-li se v úvahu pravidlo, že ekonomika se zdravČ vyvíjí pĜi nižším rĤstu mezd než je rĤst ekonomického výstupu (v opaþném pĜípadČ to vede jednak z mikroekonomického pohledu k vyšší nákladovosti na jednotku výstupu a z pohledu makroekonomického k inflaþním tlakĤm), pak vzhledem k vývoji tržeb v prĤmyslu a stavebnictví (viz tabulka þ. 14.12) a s vČdomím toho, že soukromá sféra ctí výše uvedené pravidlo, je zĜejmé, že k tomuto rĤstu mezd tlaþila pĜedevším státní sféra, a to v celé ýR. Tuto skuteþnost lze pozorovat i z tabulky þ. 15.3, která pro období 1998 až 2001 obsahuje prĤmČrné mzdy v jednotlivých odvČtvích v okresu Kladno.

Tabulka þ. 15.4 – Mzdy ve StĜedoþeském kraji a jeho okresech v roce 2004 Mzdové prostĜedky bez OON PrĤmČrná mČsíþní mzda zamČstnance celkem fyzické osoby pĜepoþtené osoby index index index tis. K K K þ 2004/2003 þ 2004/2003 þ 2004/2003

Kraj celkem 57 357 387 105,2 17 706 106,9 18 225 106,8 v tom okresy:

Benešov 3 774 565 102,2 15 515 106,0 15 938 105,5

Beroun 4 390 610 114,2 18 376 109,7 18 880 109,6

Kladno 6 514 108 92,8 17 238 103,0 17 697 103,1

Kolín 3 793 584 107,8 16 828 108,1 17 320 108,3

Kutná Hora 2 938 549 100,3 17 002 109,0 17 467 108,6

MČlník 3 318 548 104,0 17 377 106,1 17 915 105,9 Mladá Boleslav 12 327 224 105,7 20 136 106,7 20 490 106,8

Nymburk 3 003 490 108,4 15 595 108,0 16 202 107,8

Praha-východ 6 936 560 108,7 18 692 105,1 19 513 105,0

Praha-západ 4 521 978 113,4 18 869 108,2 19 562 107,9

PĜíbram 4 029 923 113,9 15 389 110,4 15 824 110,1 Rakovník 1 808 248 89,9 16 040 105,0 16 607 105,3 Zdroj: ýSÚ

PĜi srovnání prĤmČrných mezd s ostatními okresy StĜedoþeského kraje (viz tabulka þ. 15.4) lze Ĝíci, že okres Kladno s úrovní prĤmČrné mzdy 17 238 Kþ, resp. 17 697 Kþ na pĜepoþtené osoby je na 6. místČ z 12 okresĤ StĜedoþeského kraje. NejvČtší prĤmČrná mzda je SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 75 - v okrese Mladá Boleslav, a to ve výši 20 490 Kþ. Tato významnČ vyšší úroveĖ prĤmČrné mzdy je dána pĜítomností automobilky Škoda, a.s. Tato firma je jednou z nejlépe prosperujících firem v ýR a zamČstnává velké množství osob (viz celkový objem mzdových prostĜedkĤ v tabulce þ. 15.4). Navíc v rámci subdodavatelských vztahĤ generuje další pracovní místa nepĜímo. To dokládá skuteþnost, že ekonomická a sociální situace mČsta a okolí, resp. regionu je významnČ determinována dostatkem podnikatelských pĜíležitostí, pĜítomností stĜedních a velkých firem, funkþními prĤmyslovými parky þ i geografickou blízkostí významného ekonomického centra. Nejnižší prĤmČrná mzda je potom v okresech PĜíbram, Benešov a Nymburk, kde nepĜekraþuje úroveĖ 16 000 Kþ (fyzické osoby). Ze srovnání je patrné, že sociální situace obyvatel okresu Kladno a tedy i mČsta Slaný (za platnosti výše uvedeného pĜedpokladu) je podle výše prĤmČrné mzdy v rámci StĜedoþeského kraje prĤmČrná. Výše prĤmČrné mzdy jako ukazatel celkové sociální situace obyvatel však mĤže být mnohdy zavádČjící, a to v závislosti na rozdČlení této veliþiny. Výše prĤmČrné mzdy se dále liší nejen v prostoru, ale též v rámci odvČtví a zamČstnaneckých tĜíd. Srovnání úrovnČ platĤ dle hlavních zamČstnaneckých tĜíd obsahuje tabulka þ. 15.5 a graf þ. 15.3. Hrubá mČsíþní mzda se významnČ liší jak mezi jednotlivými hlavními tĜídami zamČstnání, tak v rámci nich. PrĤmČr (aritmetický) jako jedna z mČr poloh však v tomto pĜípadČ není dostaþující popisnou charakteristikou pro toto srovnání. V tabulce jsou proto dále využity statistiky medián, 1. decil, 1. kvartil, 3. kvartil a 9. decil. Nejvyšší prĤmČrné hrubé mČsíþní mzdy je dosahováno v první hlavní tĜídČ zamČstnání, která obsahuje mzdy zákonodárcĤ, vedoucích a Ĝídících pracovníkĤ. PrĤmČrná mzda je v této tĜídČ ve výši 43 669 Kþ. Variabilita v této tĜídČ je však vysoká. Z velikosti 1. decilu 16 389 Kþ plyne, že 10 % platĤ v této tĜídČ je menších než 16 389 Kþ. Dále pak 25 % platĤ je menších než 23 008 Kþ a medián Ĝíká, že 50 % platĤ je menších než 32 769 Kþ. Medián jako další charakteristika stĜední hodnoty poskytuje signifikantnČ odlišnou informaci o velikosti stĜední hodnoty než prĤmČr, a to o 10 900 Kþ, což je 25 % prĤmČru. 3. kvartil informuje, že 25 % platĤ je vyšších než 49 385 Kþ a 9. decil Ĝíká, že 10 % nejvyšších platĤ v této tĜídČ je vyšších než 84 655 Kþ. Rozložení mezd uvnitĜ jednotlivých tĜíd je pĜehlednČ zaneseno v grafu þ . 15.3, který umožĖuje i srovnání mezi tĜídami. Z grafu plyne, že nejvČtší diferenciace mezd je v první tĜídČ a dále pak ve druhé a tĜetí. Z grafu a tabulky taktéž plyne, že nejnižších mezd je dosahováno v tĜídČ 5 (provozní pracovníci ve službách a obchodu), 6 (dČlníci v zemČdČlství, lesnictví a rybáĜství) a 9 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci). SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 76 -

Tabulka þ. 15.5 – Hrubá mČsíþní mzda podle hlavních tĜíd zamČstnání – StĜedoþeský kraj

Struktura Medián Diferenciace Hlavní tĜída zamČstnání zamČ- PrĤmČr KZAM - R stnancĤ I. - III. Q 2005 1. decil 1. kvartil 3. kvartil 9. decil %Kþ/mČs Kþ/mČs Kþ/mČs Kþ/mČs Kþ/mČs Kþ/mČs 1 Zákonodárci, vedoucí a Ĝídící pracovníci 6,8 32 769 16 389 23 008 49 385 84 655 43 669 2 VČdeþtí a odborní duševní pracovníci 5,5 28 477 17 749 22 043 36 177 44 947 30 941 3 Techniþtí (zdrav., pedag.) pracovníci 19,2 21 876 13 616 16 926 29 025 35 571 24 241 4 Nižší administrativní pracovníci 7,7 15 689 10 714 12 978 19 867 24 933 17 025 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodu 4,8 12 083 8 005 9 324 17 019 22 065 14 028 6 DČlníci v zemČdČlství, lesnictví a rybáĜství 4,4 12 863 8 943 10 542 15 962 18 782 13 570 7 ěemeslníci, výrobci a zpracovatelé 24,5 18 584 11 050 14 658 23 262 27 159 19 048 8 Obsluha strojĤ a zaĜízení 21,3 17 702 11 783 14 477 21 602 24 507 18 106 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 5,7 12 332 8 096 9 645 15 059 18 483 12 855 C E L K E M - podnikatelská sféra 100 18 426 10 681 13 998 24 181 31 983 21 172 Zdroj: ÚP MČlník

Graf þ. 15.3 – Diferenciace hrubé mČsíþní mzdy

90000

80000

70000

60000 ní ní mzdy þ sí Č 50000 síc] Č /m

þ 40000 [K 30000

20000

10000 Diferenciace hrubé m

0 123456789 Hlavní tĜídy KZAM Zdroj: ÚP MČlník

PrĤmČrná mČsíþní mzda v hlavním mČstČ Praze, jež je hlavním smČrem vyjížćky za prací obyvatel mČsta Slaný je zanesena v tabulce þ. 15.6. Z tabulky je patrné, že prĤmČrná mČsíþní mzda je v hl. m. Praze pĜibližnČ o 5 500 Kþ vyšší než v okrese Kladno. Tento významný rozdíl spolu s dostateþným poþtem volných pracovních míst je hlavním determinantem smČru mobility ekonomicky aktivních obyvatel mČsta Slaný. Tabulka þ . 15.6 rovnČž uvádí výši prĤmČrných mezd v hlavních tĜídách zamČstnání KZAM. Rozdíly mezi jednotlivými tĜídami jsou obdobné jako v pĜípadČ StĜedoþeského kraje. Dosahovaná úroveĖ prĤmČrných mČsíþních mezd v jednotlivých tĜídách je pĜitom v hl. m. Praze významnČ vyšší než ve StĜedoþeském kraji, pĜiþemž rozdíl je vČtší u tĜíd vyžadujících vyšší kvalifikaci. Z tohoto dĤvodu budou ve struktuĜe vyjíždČjících pĜevažovat osoby vykonávající kvalifikovanou práci. Osoby s nejnižší SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 77 - kvalifikací jsou vzhledem k nízkému rozdílu výše prĤmČrné mzdy a dostateþnému poþtu volných pracovních míst v jejich tĜídČ zamČstnání ménČ ochotní za prací vyjíždČt.

Tabulka þ. 15.6 – PrĤmČrná mČsíþní mzda v hl. m. Praha Hlavní tĜída zamČstnání KZAM - 2004 PrĤmČrná mČsíþní 1 2 3 4 5 6 7 8 9 mzda (fyz. os.)

Hl. m. Praha 58 244 32 476 26 260 19 237 14 181 14 257 20 309 19 473 13 084 22 437 Zdroj: ýSÚ

16. Prognóza vývoje trhu práce

Prognóza vývoje trhu práce je vzhledem k vzájemné závislosti (propojenosti) ekonomických subjektĤ (nabízejících práci) v rámci regionu a jejich rĤzné citlivosti na vývoj poptávky, jež determinuje jejich výkonnost a která ve vČtšinČ pĜípadĤ pĜekraþuje hranice regionu, popĜ. hranice ýeské republiky, determinována Ĝadou faktorĤ. Tyto faktory mají rĤzný vliv na vývoj trhu práce v mČstČ Slaný. Postihnutí úþinkĤ všech faktorĤ je vzhledem ke složitosti ekonomického systému velmi obtížné a ve své podstatČ neúþelné. Pozornost bude proto zamČĜena jen na nejvýznamnČjší faktory ovlivĖující trh práce v mČstČ Slaný, které zásadním zpĤsobem pĜedurþují jeho vývoj. Po analýze ekonomické aktivity, nabídky pracovních pĜíležitostí a vývoje prĤmČrné mzdy bude proto nejdĜíve pozornost zamČĜena na analýzu vývoje nezamČstnanosti, aby výsledky analýz spolu s vývojem dalších ekonomických indikátorĤ mČsta, regionu a celého národního hospodáĜství vyústily v prognózu vývoje trhu práce v mČstČ Slaný. Vývoj nezamČstnanosti je primárnČ determinován ekonomickým vývojem v daném regionu þi pĜi vzájemné významné ekonomické propojenosti regionĤ geograficky blízkých. ÚroveĖ nezamČstnanosti je však také zásadnČ ovlivnČna flexibilitou trhu práce, a to jak na stranČ nabídky, tak i poptávky. Strnulé mzdy a neochota lidí se stČhovat za prací spolu se štČdrým sociálním systémem zpĤsobují vyšší míru nezamČstnanosti a její rozdílnou úroveĖ mezi regiony. Míra nezamČstnanosti v mČstČ Slaný je urþována aktivitou ekonomických subjektĤ pĤsobících na území mČsta a jejich vývojem, dále vzhledem k propojenosti s okolím ekonomickou situací ve StĜedoþeském kraji (pĜedevším však v okolí mČsta Slaný) a v hlavním mČstČ Praze, které je hlavním centrem vyjížćky za prací obyvatel mČsta Slaný. Míra nezamČstnanosti v letech 1998 až 2005 je uvedena v tabulce þ. 16.1. Z jejího vývoje je patrné, že v prĤbČhu sledovaného období vykazovala míra nezamČstnanosti mírnČ klesající trend. Nejnižší úrovnČ, tj. 6 %, dosahovala v roce 2006, kdy celkovČ bylo evidováno 492 uchazeþĤ o zamČstnání (UOZ). Naopak nejvyšší míry nezamČstnanosti bylo v mČstČ Slaný dosaženo v roce 1999. Míra nezamČstnanosti 8,9 % v tČchto letech pĜedstavovala 719 uchazeþĤ o zamČstnání. Z Ĝ etČzového indexu míry nezamČstnanosti lze vyþíst, že po roce SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 78 -

2003 dochází k poklesu míry nezamČstnanosti a pĜedevším v roce 2006 došlo k jejímu výraznému propadu. V roce 2006 bylo evidováno 492 uchazeþĤ oproti 609 v roce 2005. Tento významný pokles je však vzhledem k velikosti míry nezamČstnanosti v mČstČ Slaný a s ohledem na úroveĖ pĜirozené míry nezamČstnanosti spíše odchylkou od dlouhodobého trendu.

Tabulka þ. 16.1 – Vývoj míry nezamČstnanosti v mČstČ Slaný et zový index míry Rok (1.12. až 31.12. Míra nezam stnanosti v ě Č Po et UOZ Č nezam stnanosti daného roku) þ % Č (%) 1998 598 7,4 - 1999 719 8,9 120,27 2000 674 8,3 93,26 2001 629 7,8 93,98 2002 659 8,1 103,85 2003 709 8,6 106,17 2004 655 8,0 93,02 2005 609 7,4 92,50 2006 492 6,0 81,08 PrĤmČr 638,22 7,83 98,02 Minimum 492,00 6,00 81,08 Maximum 719,00 8,90 120,27 Sm. odchylka 68,43 0,85 11,81 Zdroj: ÚP Kladno a vlastní výpoþty

Prognóza vývoje nezamČstnanosti v mČstČ Slaný je uvedena v tabulce þ . 16.2 a pro názornost zanesena do grafu þ. 16.1. Graf þ . 16.1 obsahuje skuteþné údaje o velikosti míry nezamČstnanosti v období 1998 až 2006. Tyto údaje byly proloženy lineární trendovou funkcí, která umožĖuje vyjádĜit mírnou klesající tendenci popisované veliþiny. S využitím lineární trendové funkce byla vyþíslena prognóza vývoje míry nezamČstnanosti v horizontu tĜí let, tj. 2007 až 2009. Z hodnot bodové prognózy plyne, že míra nezamČstnanosti mezi roky 2007 a 2009 by mČla mírnČ klesat, a to z hodnoty 7,01 % v roce 2007 na 6,68 % v roce 2009, pĜiþemž se pĜedpokládá, že významné snížení nezamČstnanosti ke konci roku 2006 je pouhým výkyvem od dlouhodobého trendu. Vzhledem k velikosti chyby prognózy, která se zvČtšuje s rostoucí délkou prognostického horizontu, nesmí být pĜi posuzování velikosti bodové prognózy opomenut možný interval, ve kterém se tato prognóza bude s pravdČpodobností 95 % pohybovat. Tento interval spolehlivosti prognózy obsahuje jak tabulka þ. 16.2, tak graf þ. 16.1. Interval spolehlivosti prognózy se s delším prognostickým horizontem rozšiĜuje díky rostoucí velikosti chyby prognózy. V roce 2007 by se tak hodnota míry nezamČstnanosti mČla s pravdČpodobností 95 % pohybovat mezi 6,55 % a 7,47 %, v roce 2009 pak mezi 6,07 % a 7,28 %. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 79 -

Tabulka 16.2 – Prognóza míry nezamČstnanosti v mČstČ Slaný Interval spolehlivosti prognózy Rok Prognóza Chyba prognózy Dolní mez Horní mez 2007 7,01 0,457 6,55 7,47 2008 6,84 0,530 6,31 7,37 2009 6,68 0,606 6,07 7,28 Zdroj: Vlastní výpoþty

Vývoj trhu práce a s tím spojená výše míry nezamČstnanosti bude pĜedevším determinován vývojem ekonomické aktivity podnikatelských subjektĤ v mČstČ Slaný a jeho okolí a dále v oblastech, které jsou s ekonomikou mČsta ve vzájemném vztahu. Nastolené tendence v ekonomickém vývoji lze považovat v ýR za velmi pozitivní. Ekonomický rĤst (dle vČtšiny ekonomických indikátorĤ) stojí na zdravých základech a lze tedy oþekávat, nenastane- li žádný významný negativní šok, jeho dlouhodobČjší charakter. Z toho lze usuzovat, že výše uvedené prognózy míry nezamČstnanosti v mČstČ Slaný by se nemČly významnČ odchylovat od jejich skuteþných hodnot.

Graf þ. 16.1 – Vývoj míry nezamČstnanosti a její prognóza 10,0

9,0 8,0

7,0

6,0 5,0 y = 8,658 - 0,165x R2 = 0,52 4,0

3,0

2,0

1,0

0,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

17. NezamČstnanost

Vývoj míry nezamČstnanosti je pro úþely podrobné charakteristiky sociální situace obþanĤ mČsta Slaný dále podrobnČ analyzován, a to s využitím údajĤ o poþtu uchazeþĤ o zamČstnání v þlenČní podle obecných kritérií, vČku, vzdČlání, KZAM a délky evidence. Pro dokreslení situace v oblasti nezamČstnanosti je dále provedeno srovnání mČsta Slaný s okresem Kladno v oblasti délky evidence uchazeþĤ o zamČstnání. NezamČstnanost lze obecnČ rozdČlit dle více hledisek. Pro úþely této analýzy je vhodné se zabývat dČlením nezamČstnanosti na frikþní, strukturální a cyklickou nezamČstnanost. Frikþní nezamČstnanost vzniká v dĤsledku existence nedokonalých informací o volných pracovních místech. Lidé opouštČjící práci nebo osoby poprvé nebo opČtovnČ vstupující na trh práce SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 80 - potĜebují na hledání práce urþitý þas. Míra nedokonalosti informací o volných pracovních místech pak determinuje délku potĜebného þasu na nalezení nového zamČstnání. Pracovníci rovnČž nemusí vždy pĜijmout prvnČ nabízenou práci. Strukturální nezamČstnanost je zpĤsobena skuteþností, že na trhu práce v daný þas neexistuje soulad mezi kvalifikaþními požadavky na rĤzné druhy práce a volnými pracovními místy v daném místČ na jedné stranČ a kvalifikací pracovních sil a jejich územní alokací na stranČ druhé. Strukturální nezamČstnanost vzniká v dĤsledku toho, že nČkteré firmy, resp. odvČtví v daných oblastech expandují, zatímco jiné firmy, resp. odvČtví v tČchto oblastech upadají. Tyto sektorální pĜesuny mají za následek zmČnu skladby volných pracovních míst, resp. celkové firemní poptávky po práci. Strukturální nezamČstnanost tedy pĜedstavuje nejen kvalifikaþní nesoulad práce v dané oblasti, ale též teritoriální nesoulad mezi objemem nabízené a poptávané práce. To znamená, že v dané oblasti mĤže souþasnČ existovat nabídka volných pracovních míst a nezamČstnanost. Strukturální nezamČstnanost trvá déle než nezamČstnanost frikþní, jelikož lidé musí získat novou kvalifikaci þ i se pĜestČhovat (dojíždČt) do oblasti s volnými pracovními místy, což je však závislé na množinČ dalších faktorĤ determinujících mobilitu pracovní síly. Frikþní a strukturální nezamČstnanost jsou složky pĜirozené míry nezamČstnanosti, kterou lze odhadovat nČkde na úrovni 5 až 6 % (její výše je pro rĤzné oblasti odlišná). Rozdíl mezi skuteþnou mírou nezamČstnanosti a pĜirozenou mírou nezamČstnanosti se nazývá nezamČstnanost cyklická, která je spojena s cyklickými fluktuacemi ekonomiky, tj. její výše závisí na vývoji ekonomiky, resp. fázi hospodáĜského cyklu.11 Analýzou poþtu uchazeþĤ o zamČstnání s vČdomím výše uvedeného þlenČní bude možné identifikovat zastoupení jednotlivých složek nezamČstnanosti. Výsledky analýzy následnČ umožní na jedné stranČ podrobný náhled na strukturu nezamČstnanosti, a tedy sociální situaci rĤzných skupin obþanĤ, a dále cílené nastavení aktivní politiky zamČstnanosti, která bude eliminovat, resp. snižovat pĤsobení negativních faktorĤ na velikost nezamČstnanosti u rĤzných skupin práceschopných obyvatel mČsta Slaný. Tabulka þ. 17.1 nabízí pĜehled poþtu uchazeþĤ o zamČstnání v období 2004 až 2006 v þlenČní dle pohlaví, obecných kritérií a vČku uchazeþe. PĜi hodnocení struktury uchazeþĤ o zamČstnání podle obecných hledisek lze rovnČž využít údaje o struktuĜe uchazeþĤ v %. Z údajĤ v tabulce je patrné, že ve všech letech v celkovém poþtu uchazeþĤ o zamČstnání mírnČ pĜevažovaly ženy. Z prĤmČrného poþtu 589 uchazeþĤ o zamČstnání v období 2004 až 2006 bylo 309 žen, což pĜedstavuje 52,24 %. Tento rozdíl není výrazný, obecnČ je však vyšší míra nezamČstnanosti žen pro ekonomiku charakteristická a má své do jisté míry objektivní dĤvody (viz mateĜství), avšak mĤže být zapĜíþinČna i faktory strukturálního charakteru.

11 Vymezení nezamČstnanosti viz Mach M.: Makroekonomie II pro inženýrské studium – 2. þást, MELANDRIUM, Praha, 1998. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 81 -

Tabulka þ. 17.1 – Uchazeþi o zamČstnání obecnČ a podle vČkové struktury – mČsto Slaný Poþet uchazeþĤ % Položka PrĤmČr PrĤmČr 2004 2005 2006 2004 2005 2006 Uchazeþi o zamČstnání 665 609 492 588,7 100,0 100,0 100,0 100,0 Uchazeþi o zamČstnání - ženy 349 328 249 308,7 52,5 53,9 50,6 52,3 Uchazeþi - osoby zdravotnČ postižené 79 75 72 75,3 11,9 12,3 14,6 12,9 Uchazeþi - osoby zdravotnČ postižené - žen 47 49 36 44,0 7,1 8,0 7,3 7,5 Invalidních uchazeþi (z poþtu OZP) 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Invalidní uchazeþi (z poþtu OZP) - ženy 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Uchazeþi uvolnČní z organizaþních dĤvodĤ 13 12 8 11,0 2,0 2,0 1,6 1,9 Uchazeþi uvolnČní z organizaþních dĤvodĤ - ženy 13 12 8 11,0 2,0 2,0 1,6 1,9 Uchazeþi tvoĜící rizikovou skupinu 102 93 88 94,3 15,3 15,3 17,9 16,2 Uchazeþi tvoĜící rizikovou skupinu - ženy 102 93 88 94,3 15,3 15,3 17,9 16,2 Uchazeþi potĜebující zvláštní péþi 1 0 0 0,3 0,2 0,0 0,0 0,1 Uchazeþi potĜebující zvláštní péþi - ženy 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Uchazeþi - vČková skupina 19 let a ménČ 41 46 41 42,7 6,2 7,6 8,3 7,4 Uchazeþi - vČková skupina 19 let a ménČ - ženy 19 19 20 19,3 2,9 3,1 4,1 3,3 Mladiství uchazeþi ze skupiny do 19 let 12 13 16 13,7 1,8 2,1 3,3 2,4 Mladiství uchazeþi ze skupiny do 19 let - ženy 5 5 10 6,7 0,8 0,8 2,0 1,2 Uchazeþi - vČková skupina 20 až 24 let 94 74 55 74,3 14,1 12,2 11,2 12,5 Uchazeþi - vČková skupina 20 až 24 let - ženy 32 27 21 26,7 4,8 4,4 4,3 4,5 Uchazeþi - vČková skupina 25 až 29 let 90 85 64 79,7 13,5 14,0 13,0 13,5 Uchazeþi - vČková skupina 25 až 29 let - ženy 41 38 28 35,7 6,2 6,2 5,7 6,0 Uchazeþi - vČková skupina 30 až 34 let 67 62 56 61,7 10,1 10,2 11,4 10,5 Uchazeþi - vČková skupina 30 až 34 let - ženy 41 39 31 37,0 6,2 6,4 6,3 6,3 Uchazeþi - vČková skupina 35 až 39 let 65 65 51 60,3 9,8 10,7 10,4 10,3 Uchazeþi - vČková skupina 35 až 39 let - ženy 39 39 30 36,0 5,9 6,4 6,1 6,1 Uchazeþi - vČková skupina 40 až 44 let 55 64 48 55,7 8,3 10,5 9,8 9,5 Uchazeþi - vČková skupina 40 až 44 let - ženy 36 41 30 35,7 5,4 6,7 6,1 6,1 Uchazeþi - vČková skupina 45 až 49 let 79 58 49 62,0 11,9 9,5 10,0 10,5 Uchazeþi - vČková skupina 45 až 49 let - ženy 47 38 25 36,7 7,1 6,2 5,1 6,1 Uchazeþi - vČková skupina 50 až 54 let 104 83 60 82,3 15,6 13,6 12,2 13,8 Uchazeþi - vČková skupina 50 až 54 let - ženy 65 52 38 51,7 9,8 8,5 7,7 8,7 Uchazeþi - vČková skupina 55 až 59 let 65 64 63 64,0 9,8 10,5 12,8 11,0 Uchazeþi - vČková skupina 55 až 59 let - ženy 27 33 24 28,0 4,1 5,4 4,9 4,8 Uchazeþi - vČková skupina nad 60 let 5 8 5 6,0 0,8 1,3 1,0 1,0 Uchazeþi - vČková skupina nad 60 let - ženy 2 2 2 2,0 0,3 0,3 0,4 0,3 PrĤmČrný vČk uchazeþĤ 37,8 37,6 37,9 37,8 - - - - PrĤmČrný vČk uchazeþĤ- ženy 39,0 39,1 38,4 38,8 - - - - Zdroj: ÚP Kladno

V tabulce þ. 17.1 lze dále nalézt údaje o uchazeþích se zdravotním postižením, invalidních uchazeþích, uchazeþích uvolnČných z organizaþních dĤvodĤ, uchazeþích tvoĜících rizikovou skupinu a uchazeþích potĜebujících zvláštní péþi. V nejvČtší míĜe jsou zastoupeni uchazeþi tvoĜící rizikovou skupinu. Druhou nejvČtší skupinou jsou uchazeþi zdravotnČ postižení. Uchazeþi tvoĜící rizikovou skupinu zaujímali ve struktuĜe v prĤmČru 16,2 %. Z jejich vývoje mezi roky 2004 a 2006 lze sledovat pokles, a to ze 102 v roce 2004 na 88 v roce 2006. Poþet uchazeþĤ zdravotnČ postižených tvoĜil v roce 2006 pĜibližnČ jednu sedminu všech uchazeþĤ o zamČstnání. Mezi roky 2004 a 2006 jejich poþet rovnČž poklesl ze 79 na 72, avšak tento pokles nebyl tak výrazný. Z vývoje poþtu uchazeþĤ se zdravotním postižením a z podílu SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 82 - skupin uchazeþĤ se zdravotním postižením a uchazeþĤ tvoĜící rizikovou skupinu na celkovém poþtu uchazeþĤ o zamČstnání je zĜejmé, že aktivní politika zamČstnanosti by se mČla cílenČ zamČĜit na tyto dvČ skupiny. ýlenČní uchazeþĤ o zamČstnání podle vČku je v tabulce þ . 17.1 uvedeno v pČtiletých intervalech, poþínaje skupinou mladistvích uchazeþĤ do 19 let a konþe vČkovou kategorií nad 60 let. NejpoþetnČji zastoupenými skupinami byli podle prĤmČru uchazeþi ve vČku 20 až 24 let, 25 až 29 let, 50 až 54 let a 55 až 59 let. Podle prĤmČru za sledované období to pak byly pĜedevším kategorie 25 až 29 let a 50 až 54 let. VČková skupina 20 až 24 let vykazovala vysoké poþty uchazeþĤ o zamČstnání pĜedevším v roce 2004, v celkovém poþtu uchazeþĤ o zamČstnání pak tato vČková skupina zabírá v prĤmČru 12,5 %. Po roce 2004 dochází k poklesu uchazeþĤ v této skupinČ až na úroveĖ 55 v roce 2006. DĤvodem vyššího zastoupení v celkovém poþtu uchazeþĤ o zamČstnání je skuteþnost, že lidé v tomto vČku vstupují na trh práce bez dostateþných pracovních zkušeností, což jim významnČ zužuje potenciální okruh pracovních pĜíležitostí. PomČr mužĤ a žen je rozdílný od celkové struktury. V této kategorii v období 2004 až 2006 pĜevládají mezi uchazeþi muži. VČková kategorie 25 až 29 let zaujímá druhé místo ve struktuĜe uchazeþĤ podle vČku s prĤmČrným poþtem 80 uchazeþĤ o zamČstnání. Vývoj v této skupinČ je obdobný vývoji ve skupinČ pĜedchozí. Nejvyšší poþet uchazeþĤ o zamČstnání byl v roce 2004 ve výši 90. V následujících dvou letech došlo k poklesu témČĜ o 30 %, tj. na 64 uchazeþĤ ke konci roku 2006. Vysoký poþet uchazeþĤ v této vČkové skupinČ mĤže mít více determinantĤ. Jedním z nich je již jmenovaný nedostatek pracovních zkušeností lidí konþících studium nebo pĜicházejících na pracovní trh z mateĜské dovolené. Další a zde podstatný dĤvod je spojen se strukturou pracovního trhu a s jeho strnulostí podpoĜenou nepružnou pracovní legislativou a pĜebujelým sociálním systémem. VČková kategorie 50 až 54 let byla v prĤmČru zastoupena 82 uchazeþi. Poþet uchazeþĤ se mezi roky 2004 rovnČž snižoval, a to ze 104 v roce 2004 na 60 v roce 2006. V této vČkové kategorii nastává závažný problém pĜi hledání nového zamČstnání, a to pĜedevším z dĤvodu vČku uchazeþe. Poþty uchazeþĤ ve vČkové kategorii 55 až 59 let se ve sledovaném období pohybují kolem svého prĤmČru, tj. 64 uchazeþĤ. V této vČkové kategorii je rovnČž jako u pĜedchozí kategorie problém s hledáním nového zamČstnání z dĤvodu vČku uchazeþe. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 83 -

Tabulka þ. 17.2 – Uchazeþi o zamČstnání podle vzdČlání a KZAM – mČsto Slaný Poþet uchazeþĤ % Položka PrĤmČr PrĤmČr 2004 2005 2006 2004 2005 2006 Uchazeþi bez vzdČlání 32 26 24 27,3 4,8 4,3 4,9 4,7 Uchazeþi bez vzdČlání - ženy 17 16 15 16,0 2,6 2,6 3,0 2,7 Uchazeþi s neúplným základním vzdČláním 5 2 3 3,3 0,8 0,3 0,6 0,6 Uchazeþi s neúplným základním vzdČláním - ženy 1 1 2 1,3 0,2 0,2 0,4 0,2 Uchazeþi se zákl. vzdČláním a prakt. školou 254 222 175 217,0 38,2 36,5 35,6 36,7 Uchazeþi se zákl. vzdČláním a prakt. školou - ženy 138 115 84 112,3 20,8 18,9 17,1 18,9 Uchazeþi s nižším stĜedním vzdČláním 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Uchazeþi s nižším stĜedním vzdČláním - ženy 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Uchazeþi s nižším stĜedním odb. vzdČláním 24 16 13 17,7 3,6 2,6 2,6 3,0 Uchazeþi s nižším stĜedním odb. vzdČláním - ženy 10 6 5 7,0 1,5 1,0 1,0 1,2 Uchazeþi s nižším stĜ. odb. vzdČláním (vyuþení) 183 202 168 184,3 27,5 33,2 34,1 31,6 Uchazeþi s nižším stĜ. odb. vzd. (vyuþení) - ženy 92 106 79 92,3 13,8 17,4 16,1 15,8 Uchazeþi se stĜedním vzdČláním (bez maturity) 15 12 8 11,7 2,3 2,0 1,6 2,0 Uchazeþi se stĜedním vzd. (bez maturity) - ženy 14 11 8 11,0 2,1 1,8 1,6 1,8 Uchazeþi s ÚSV vzdČláním 26 19 14 19,7 3,9 3,1 2,8 3,3 Uchazeþi s ÚSV vzdČláním - ženy 17 15 7 13,0 2,6 2,5 1,4 2,1 Uchazeþi s ÚSO vzdČláním (vyuþen s maturitou) 21 16 20 19,0 3,2 2,6 4,1 3,3 Uchazeþi s ÚSO vzd. (vyuþen s maturitou) - ženy 7 6 11 8,0 1,1 1,0 2,2 1,4 Uchazeþi s ÚSO vzdČláním (bez vyuþení) 72 68 47 62,3 10,8 11,2 9,6 10,5 Uchazeþi s ÚSO vzdČláním (bez vyuþení) - ženy 43 43 30 38,7 6,5 7,1 6,1 6,5 Uchazeþi s vyšším odborným vzdČláním 7 4 2 4,3 1,1 0,7 0,4 0,7 Uchazeþi s vyšším odborným vzdČláním - ženy 3 1 1 1,7 0,5 0,2 0,2 0,3 Uchazeþi s bakaláĜským vzdČláním 0 2 2 1,3 0,0 0,3 0,4 0,2 Uchazeþi s bakaláĜským vzdČláním - ženy 0 0 2 0,7 0,0 0,0 0,4 0,1 Uchazeþi s vysokoškolským vzdČláním 26 20 16 20,7 3,9 3,3 3,3 3,5 Uchazeþi s vysokoškolským vzdČláním - ženy 7 8 5 6,7 1,1 1,3 1,0 1,1 Uchazeþi s doktorským vzdČláním 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Uchazeþi s doktorským vzdČláním - ženy 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Uchazeþi primárnČ vyžadujících KZAM tĜ.1 9 7 4 6,7 1,4 1,1 0,8 1,1 Uchazeþi primárnČ vyž. KZAM tĜ.1 - ženy 1 2 0 1,0 0,2 0,3 0,0 0,2 Uchazeþi primárnČ vyžadujících KZAM tĜ.2 17 16 13 15,3 2,6 2,6 2,6 2,6 Uchazeþi primárnČ vyž. KZAM tĜ.2 - ženy 9 7 5 7,0 1,4 1,1 1,0 1,2 Uchazeþi primárnČ vyžadujících KZAM tĜ.3 53 44 26 41,0 8,0 7,2 5,3 6,8 Uchazeþi primárnČ vyž. KZAM tĜ.3 - ženy 20 24 12 18,7 3,0 3,9 2,4 3,1 Uchazeþi primárnČ vyžadujících KZAM tĜ.4 79 60 54 64,3 11,9 9,9 11,0 10,9 Uchazeþi primárnČ vyž. KZAM tĜ.4 - ženy 64 50 42 52,0 9,6 8,2 8,5 8,8 Uchazeþi primárnČ vyžadujících KZAM tĜ.5 119 116 86 107,0 17,9 19,0 17,5 18,1 Uchazeþi primárnČ vyž. KZAM tĜ.5 - ženy 85 81 57 74,3 12,8 13,3 11,6 12,6 Uchazeþi primárnČ vyžadujících KZAM tĜ.6 4 5 5 4,7 0,6 0,8 1,0 0,8 Uchazeþi primárnČ vyž. KZAM tĜ.6 - ženy 0 3 3 2,0 0,0 0,5 0,6 0,4 Uchazeþi primárnČ vyžadujících KZAM tĜ.7 55 63 51 56,3 8,3 10,3 10,4 9,7 Uchazeþi primárnČ vyž. KZAM tĜ.7 - ženy 5 10 5 6,7 0,8 1,6 1,0 1,1 Uchazeþi primárnČ vyžadujících KZAM tĜ.8 38 29 30 32,3 5,7 4,8 6,1 5,5 Uchazeþi primárnČ vyž. KZAM tĜ.8 - ženy 6 8 6 6,7 0,9 1,3 1,2 1,1 Uchazeþi primárnČ vyžadujících KZAM tĜ.9 288 265 223 258,7 43,3 43,5 45,3 44,0 Uchazeþi primárnČ vyž. KZAM tĜ.9 - ženy 159 142 119 140,0 23,9 23,3 24,2 23,8 Uchazeþi primárnČ vyžadujících KZAM tĜ.0 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Uchazeþi primárnČ vyž. KZAM tĜ.0 - ženy 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Uchazeþi bez uvedení KZAM 3 4 0 2,3 0,5 0,7 0,0 0,4 Uchazeþi bez uvedení KZAM - ženy 0 1 0 0,3 0,0 0,2 0,0 0,1 Zdroj: ÚP Kladno SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 84 -

Tabulka þ. 17.2 prezentuje údaje o poþtech uchazeþĤ v þlenČní podle dosaženého stupnČ vzdČlání a dále podle primárního požadavku na KZAM. Z údajĤ o prĤmČrných poþtech uchazeþĤ podle dosaženého stupnČ vzdČlání je patrné, že nejvíce uchazeþĤ o zamČstnání bylo v období 2004 až 2006 se základním vzdČláním a praktickou školou, dále pak s nižším stĜedním odborným vzdČláním a s ÚSO vzdČláním (bez vyuþení). ObecnČ lze tedy Ĝíci z Ĝad obþanĤ s nízkým až stĜedním vzdČláním. PĜi þlenČní uchazeþĤ o zamČstnání podle požadavku na KZAM bylo nejvíce uchazeþĤ z tĜíd 9, 7, 5 a 4. Devátou tĜídu v prĤmČru vyžadovalo 259 uchazeþĤ, sedmou tĜídu 56 uchazeþĤ, pátou tĜídu 107 uchazeþĤ a þtvrtou 64 uchazeþĤ. Obsah tČchto tĜíd je následující: 9. tĜída – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 7. tĜída – Ĝemeslnící, výrobci a zpracovatelé, 5. tĜída – provozní pracovníci ve službách a obchodu a 4. tĜída – nižší administrativní pracovníci.12 Z obsahu výše uvedených pracovních tĜíd je zĜejmý vztah mezi uchazeþi v þlenČní podle vzdČlání a požadavkem na tĜídu KZAM.

Tabulka þ. 17.3 – Uchazeþi o zamČstnání podle délky evidence – mČsto Slaný Poþet uchazeþĤ % Položka PrĤmČr PrĤmČr 2004 2005 2006 2004 2005 2006 Uchazeþi o zamČstnání 665 609 492 588,7 100,0 100,0 100,0 100,0 Uchazeþi o zamČstnání - ženy 349 328 249 308,7 52,5 53,9 50,6 52,3 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci do 3 mČsícĤ 169 163 115 149,0 25,4 26,8 23,4 25,2 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci do 3 mČsícĤ - ženy 80 78 39 65,7 12,0 12,8 7,9 10,9 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci mezi 3 a 6 mČsíci 105 91 91 95,7 15,8 14,9 18,5 16,4 Uchazeþi o zamČstnání - v ev. mezi 3 a 6 mČsíci - ženy 61 49 51 53,7 9,2 8,0 10,4 9,2 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci mezi 6 a 9 mČsíci 62 55 52 56,3 9,3 9,0 10,6 9,6 Uchazeþi o zamČstnání - v ev. mezi 6 a 9 mČsíci - ženy 35 33 27 31,7 5,3 5,4 5,5 5,4 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci mezi 9 a 12 mČsíci 42 40 34 38,7 6,3 6,6 6,9 6,6 Uchazeþi o zamČstnání - v ev. mezi 9 a 12 mČsíci - ženy 22 21 22 21,7 3,3 3,4 4,5 3,7 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci mezi 12 a 24 mČsíci 105 86 60 83,7 15,8 14,1 12,2 14,0 Uchazeþi o zamČstnání - v ev. mezi 12 a 24 mČsíci - ženy 55 54 35 48,0 8,3 8,9 7,1 8,1 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci nad 24 mČsícĤ 182 174 140 165,3 27,4 28,6 28,5 28,1 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci nad 24 mČsícĤ 96 93 75 88,0 14,4 15,3 15,2 15,0 PrĤmČrná doba evidence pro uchazeþe celkem 608 658 689 651,7 91,4 108,0 140,0 113,2 PrĤmČrná doba evidence pro evidované ženy 614 685 743 680,7 92,3 112,5 151,0 118,6 Zdroj: ÚP Kladno

Z rozboru poþtu uchazeþĤ v þ lenČní dle vzdČlání a požadavku na tĜídu KZAM plynou následující závČry. Nejvíce uchazeþĤ o zamČstnání pochází z Ĝ ad uchazeþĤ se základním vzdČláním nebo s nedokonþeným základním vzdČláním a s nižším stĜedním odborným vzdČláním, tj. z Ĝad uchazeþĤ primárnČ vyžadujících pĜedevším KZAM tĜ. 9 a tĜ. 7, popĜ. 5. Z toho by mohlo být usuzováno na skuteþnost, že uchazeþi s nízkým, resp. nižším vzdČláním obtížnČ nacházejí práci vzhledem k požadavkĤm trhu práce. Avšak vezme-li se v úvahu struktura nabízených volných pracovních míst, ve které pĜevažuje nabídka míst s požadavkem na základní vzdČlání a nižší stĜední odborné vzdČlání (vyuþení), pak lze dojít k závČru, že lidé

12 Obsah zbylých tĜíd lze nalézt v tabulce þ. 15.5 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 85 - pĜi dané výši mezd, jež je v tĜídách 9 a 5 jedna z nejnižších, a daném nastavení sociálního systému nemají o práci zájem. Dále lze z analýzy struktury uchazeþĤ identifikovat strukturální problém, kdy kvalifikace uchazeþĤ neodpovídá požadavkĤm trhu práce. PĜedevším pak skupina uchazeþĤ KZAM tĜ. 4 – nižší administrativní pracovníci mají vzhledem ke struktuĜe pracovního trhu nízkou šanci na uplatnČní, což vyžaduje jejich rekvalifikaci. Tabulka þ. 17.3 uvádí poþty uchazeþĤ v þlenČní podle délky evidence. Z tabulky plyne, že 41,57 % z prĤmČrného poþtu 588,7 evidovaných uchazeþĤ o zamČstnání je v evidenci do 6 mČsícĤ, pĜiþemž z toho je 149 uchazeþĤ v evidenci do 3 mČsícĤ a 96 uchazeþĤ v evidenci od 3 do 6 mČsícĤ. Tento pomČrnČ vysoký podíl uchazeþĤ v evidenci do 6 mČsícĤ je pĜíznivý, jelikož uchazeþi, kteĜí neseženou pracovní místo do 6 mČsícĤ zpravidla rozšíĜí Ĝady uchazeþĤ dlouhodobČ nezamČstnaných. Na druhé stranČ negativním rysem je rostoucí prĤmČrná doba evidence uchazeþĤ. Zatímco v roce 2004 byla prĤmČrná doba evidence 608 dnĤ, v roce 2006 dosáhla 689 dnĤ. PrĤmČr prĤmČrné doby evidence za období 1998 až 2005 je 651,7 dnĤ, u žen pak 680,7 dnĤ. Celková prĤmČrná doba nezamČstnanosti spolu s jejím rĤstem nasvČdþují tomu, že uchazeþi o zamČstnání, kteĜí jsou dlouhodobČ nezamČstnaní, obtížnČ nacházejí nové zamČstnání. To mĤže být podpoĜeno tím, že s rostoucí délkou doby hledání nového zamČstnání se uchazeþi stávají pasivnČjšími, popĜ. na hledání nového pracovního místa rezignují. Rostoucí trend prĤmČrné délky doby evidence je dále podpoĜen uchazeþi, kteĜí ve skuteþnosti nejeví zájem o nalezení pracovního místa. Avšak i pĜes existenci této skupiny z vývoje poþtu uchazeþĤ podle délky evidence v tabulce þ. 17.3 a z pĜedchozích analýz plyne, že rostoucí poþty dlouhodobČ evidovaných uchazeþĤ, resp. rostoucí délka doby evidence je determinována strukturou a strnulostí pracovního trhu, dále též informovaností uchazeþĤ. Rostoucí poþty dlouhodobČ nezamČstnaných, resp. délka doby evidence je negativní trend zhoršující sociální situaci obþanĤ mČsta Slaný. Tento trend by však mohl být zmírnČn aktivitami v oblasti aktivní politiky zamČstnanosti. PĜi rozboru tabulky þ. 17.4 je úþelné se zamČĜit na prĤmČrnou dobu evidence pro uchazeþe celkem a pro evidované ženy. Údaje o prĤmČrné dobČ evidence pro okres Kladno lze srovnat s údaji pro mČsto Slaný. Z tohoto srovnání plyne, že prĤmČr prĤmČrné doby evidence (za stejné období) pro uchazeþe celkem je v mČstČ Slaný o 61,7 dne nižší než v okresu Kladno. PrĤmČr prĤmČrné doby evidence pro evidované ženy je v mČstČ Slaný nižší o 31,7 dne ve srovnání s okresem Kladno. Avšak z vývoje této veliþiny a vzhledem k ostatním charakteristikám lze usuzovat, že charakteristiky trhu práce jsou v mČstČ Slaný a v okresu Kladno obdobné. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 86 -

Tabulka þ. 17.4 – Uchazeþi o zamČstnání podle délky evidence – okres Kladno Poþet uchazeþĤ % Položka PrĤmČr PrĤmČr 2004 2005 2006 2004 2005 2006 Uchazeþi o zamČstnání 7855 7333 6424 7204,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Uchazeþi o zamČstnání - ženy 4067 3897 3428 3797,3 51,8 53,1 53,4 52,8 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci do 3 mČsícĤ 1875 1701 1489 1688,3 23,9 23,2 23,2 23,4 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci do 3 mČsícĤ - ženy 859 744 678 760,3 10,9 10,1 10,6 10,5 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci mezi 3 a 6 mČsíci 1295 1252 1032 1193,0 16,5 17,1 16,1 16,5 Uchazeþi o zamČstnání - v ev. mezi 3 a 6 mČsíci - ženy 705 693 541 646,3 9,0 9,5 8,4 8,9 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci mezi 6 a 9 mČsíci 662 697 573 644,0 8,4 9,5 8,9 9,0 Uchazeþi o zamČstnání - v ev. mezi 6 a 9 mČsíci - ženy 369 391 334 364,7 4,7 5,3 5,2 5,1 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci mezi 9 a 12 mČsíci 552 479 424 485,0 7,0 6,5 6,6 6,7 Uchazeþi o zamČstnání - v ev. mezi 9 a 12 mČsíci - ženy 311 275 229 271,7 4,0 3,8 3,6 3,8 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci mezi 12 a 24 mČsíci 1165 1084 913 1054,0 14,8 14,8 14,2 14,6 Uchazeþi o zamČstnání - v ev. mezi 12 a 24 mČsíci - ženy 615 646 532 597,7 7,8 8,8 8,3 8,3 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci nad 24 mČsícĤ 2325 2188 2055 2189,3 29,6 29,8 32,0 30,5 Uchazeþi o zamČstnání - v evidenci nad 24 mČsícĤ 1208 1148 1114 1156,7 15,4 15,7 17,3 16,1 PrĤmČrná doba evidence pro uchazeþe celkem - 716 781 748,7 - 9,8 12,2 11,0 PrĤmČrná doba evidence pro evidované ženy - 717 775 745,7 - 9,8 12,1 10,9 Zdroj: ÚP Kladno

18. Aktivní politika zamČstnanosti

Souþástí státní aktivní politiky zamČstnanosti je, obecnČĜeþeno, poradenství a cílený program k Ĝešení nezamČstnanosti, dále pak podpora zĜizování nových pracovních míst poskytováním pĜíspČvkĤ zamČstnavatelĤm pĜi zamČstnávání uchazeþĤ o zamČstnání, i uchazeþĤm samotným. Jedná se zejména o rekvalifikace, spoleþensky úþelná pracovní místa, veĜejnČ prospČšné práce, investiþní pobídky, pĜíspČvek na dopravu, na zpracování dat, aj. Aktivity v oblasti aktivní13 politiky zamČstnanosti v období 2003 až 2006 jsou zaneseny v tabulce þ. 18.1. Z tabulky je patrné, že aktivní politika zamČstnanosti v okrese Kladno14 se zamČĜovala na pČt oblastí, jmenovitČ na veĜejnČ prospČšné práce, spoleþensky úþelná pracovní místa, samostatnČ výdČleþnou þinnost, chránČné dílny a pracovištČ pro obþany se ZPS a dále na odborné praxe absolventĤ a mladistvých. V oblasti veĜejnČ prospČšných prací bylo uchazeþĤm v období 2003 až 2006 nabídnuto celkem 699 pracovních míst, tj. v prĤmČru 167 pracovních míst na jeden rok. Z tČchto 699 pracovních míst bylo 649 míst pro mČstský þi obecný úĜad. Z toho plyne i skuteþnost, že vČtšina pracovních míst se orientovala na þ innosti ve veĜejné správČ a v sociálním zabezpeþení (OKEý 75 – 75). Celkový zájem o nabízená pracovní místa byl kolem 84 %. PrĤmČrná výše sjednané finanþní podpory se pohybovala od 68 433 Kþ v roce 2003 do 78 795 Kþ v roce 2006. PrĤmČrný náklad na jedno pracovní místo þinil v prĤmČru za období 2003 až 2006 58 800 Kþ.

13 Vzhledem k disponibilitČ dat nejsou v této kapitole prezentovány údaje o rekvalifikacích. 14 V této kapitole jsou prezentovány aktivity v oblasti aktivní politiky zamČstnanosti za celý okres Kladno, jelikož podrobné þlenČní za jednotlivá mČsta okresu Kladno, a tedy v tomto pĜípadČ data pro mČsto Slaný, nejsou k dispozici. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 87 -

Tabulka þ. 18.1 – Aktivity v oblasti aktivní politiky zamČstnanosti – okres Kladno 2003 2004 2005 2006 z toho z toho z toho z toho Aktivní politika zamČstnanosti pro pro pro pro Celkem M(O)Ú Celkem M(O)Ú Celkem M(O)Ú Celkem M(O)Ú A. VeĜejnČ prospČšné práce Poþet míst 135 122 194 180 184 177 186 170 Poþet uchazeþĤ 113 104 162 152 155 148 156 142 OZP 20 19 23 22 27 27 28 27 žen 33 31 49 45 50 47 54 46 z toho: do 25 let 4 2 17 15 8 7 14 11 nad 50 let 45 43 66 60 71 66 76 73 PrĤmČrná výše sjednané podpory 68433 70324 77000 78795 PrĤmČrný skut. náklad na 1 prac. m. 55730 54950 66865 57653 B. Spoleþensky úþelná pracovní místa Poþet míst 243 x 319 x 253 x 220 x Poþet uchazeþĤ 273 x 327 x 14 x 224 x OZP 18 x 25 x 125 x 15 x žen 135 x 152 x 117 x 117 x z toho: do 25 let 76 x 111 x 32 x 109 x nad 50 let 35 x 44 x 4 x 30 x PrĤmČrná výše sjednané podpory 38215 23717 45079 39335 PrĤmČrný skut. náklad na 1 prac. m. 29545 32335 56955 33280 C. SamostatnČ výdČleþná þinnost Poþet uchazeþĤ x 20 x 26 x 16 x 18 PrĤmČrná výše sjednané podpory 22114 24623 47500 40556 PrĤmČrný skut. náklad na 1 prac. m. 46590 43020 41365 49286 D. ChránČné dílny a pracovištČ pro obþany se ZPS Poþet míst 3 x 3 x 4 x 0 x Poþet uchazeþĤ 17 x 1 x 0 x 7 x OZP 17x1x0x7x žen 4x0x0x7x z toho: do 25 let 3 x 1 x 0 x 0 x nad 50 let 6 x 0 x 0 x 4 x PrĤmČrná výše sjednané podpory 87092 54806 22500 0 PrĤmČrný skut. náklad na 1 prac. m. x x 0 0 E. Odborná praxe absolventĤ a mladistvých Poþet míst 62 x 53 x 0 x 0 x Poþet uchazeþĤ 62 x 53 x 0 x 0 x OZP 0x0x0x0x žen 25 x 20 x 0 x 0 x z toho: do 25 let 58 x 46 x 0 x 0 x nad 50 let 0 x 0 x 0 x 0 x PrĤmČrná výše sjednané podpory 35713 42267 0 0 PrĤmČrný skut. náklad na 1 obs. m. 41609 47254 76078 0 Zdroj: ÚP Kladno

V kategorii spoleþensky úþelná pracovní místa bylo za analyzované období nabídnuto celkem 1 035 pracovních míst. Celkový poþet uchazeþĤ za toto období dosáhl 838, tj. 81 % celkovČ nabízených pracovních míst. Ve struktuĜe uchazeþĤ pĜevládaly ženy (62 %). 39 % uchazeþĤ bylo mladších 25 let a 13,5 % starších 50 let. PrĤmČrná výše sjednané finanþní SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 88 - podpory nabývala minima v roce 2004 ve výši 23 717 Kþ a maxima v roce 2005 45 079 Kþ. PrĤmČrný náklad na jedno pracovní místo dosahoval za toto období prĤmČrné výše 38 029 Kþ. V kategorii samostatné výdČleþné þinnosti poþet uchazeþĤ nedosahoval takové výše jako u pĜedchozích kategorií. Celkem se za analyzované období ucházelo o podporu samostatné výdČleþné þinnosti 80 uchazeþĤ, tj. v prĤmČru 20 na rok. PrĤmČrná výše sjednané finanþní podpory vzrostla mezi lety 2003 až 2006 z 22 114 Kþ na 40 556 Kþ, pĜiþemž maxima dosáhla finanþní podpora v roce 2005 ve výši 47 500 Kþ. PrĤmČrný náklad na jedno pracovní místo byl 45 065 Kþ za období 2003 až 2006. ChránČné dílny a pracovištČ pro obþany se ZPS nabídly uchazeþĤm v období 2003 až 2006 10 pracovních míst. Zájem v této kategorii však pĜevyšoval nabídku a to pĜedevším v prvním a posledním roce. Odborná praxe absolventĤ a mladistvých byla podporována pouze v letech 2003 a 2004. V tČchto dvou letech se programu úþastnilo 115 uchazeþĤ. Z povahy této kategorie vyplývá, že vČtšina uchazeþĤ je z vČkové skupiny do 25 let. PrĤmČrný náklad na jedno obsazené místo byl v tČchto letech v prĤmČru 44 432 Kþ. Z tabulky je zĜejmé, že hlavními tČžišti aktivní politiky zamČstnanosti v okrese Kladno byly veĜejnČ prospČšné práce a spoleþensky úþelná pracovní místa. Lze tak Ĝ íci, že tyto aktivity z velké þásti korespondují s požadavky uchazeþĤ o zamČstnání, a to vzhledem k jejich struktuĜe (viz pĜedchozí analýza).

19. Vybavenost mČsta Slaný - školy, zdravotnická zaĜízení, kulturní zaĜízení aj.

Vybavenost mČsta Slaný prezentují tabulky þ . 19.1 až 19.8. Podrobný rozbor, resp. popis tabulek 19.1 až 19.8 není vzhledem k charakteru údajĤ nutný. Proto se lze omezit jen na obecné shrnutí níže prezentovaných údajĤ. CelkovČ lze tedy konstatovat, že mČsto Slaný je v oblastech školství, sociální oblasti, zdravotnictví, dopravy, penČžnictví, technické vybavenosti, kultuĜe a sportu plnČ vybaveno, a to vzhledem k celkovému poþtu obyvatel mČsta, resp. spádové oblasti, velmi dobĜe. ÚroveĖ vybavenosti plnČ odráží význam mČsta, tj. mČsta okresního významu, které je dĤležitým centrem dojížćky za prací a které plní významné sociální funkce nejen pro obþany mČsta samotného, ale též pro obþany obcí v jeho okolí. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 89 -

Tabulka þ. 19.1 – Školství – údaje roku 2004 Školství Poþet MateĜská škola 4 Základní škola – vyšší stupeĖ (1.-9.roþník) 3 StĜední odborné uþilištČ 1 Gymnázium 1 StĜední odborná škola 1 Škola speciální 4 Základní umČlecká škola 1 DČtský domov 1 Zdroj: ýSÚ

Tabulka þ. 19.2 – Sociální oblast – údaje roku 2004 Sociální oblast – zaĜízení sociálních služeb Poþet zaĜízení DĤm s peþovatelskou službou 1 Domovy dĤchodcĤ 1 ÚĜad práce - poþet úĜadoven 1 Domovy pro pĜechodný pobyt s peþovatelskou službou a zaĜízení obdobného charakteru 1 Zdroj: ýSÚ

Tabulka þ. 19.3 – Zdravotnictví – údaje roku 2004 Zdravotnictví Poþet Sdružená ambulantní zaĜízení 1 Nemocnice 1 Samostatná ordinace praktického lékaĜe pro dospČlé 9 Samostatná ordinace praktického lékaĜe pro dČti a dorost 4 Samostatná ordinace praktického lékaĜe - stomatologa 12 Samostatná ordinace praktického lékaĜe - gynekologa 3 Samostatná ordinace lékaĜe specialisty 15 Detašované pracovištČ - samostatná ordinace lékaĜe specialisty 2 Ostatní samostatná zaĜízení 6 Detašované pracovištČ ostatního samostatného zaĜízení 1 ZaĜízení lékárenské péþe 5 StĜedisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc 1 Zdroj: ýSÚ

Tabulka þ. 19.4 – Doprava – údaje roku 2004 Doprava Poþet Zastávka dálkové linky (1 = ano, 0 = ne) 1 Zastávka linky místního významu (1 = ano, 0 = ne) 1 Zastávka mČstské hromadné dopravy (1 = ano, 0 = ne) 1 Stanice (zastávka) vlaku (1 = ano, 0 = ne) 1 Zdroj: ýSÚ

Tabulka þ. 19.5 – PenČžnictví – údaje roku 2004 PenČžnictví Poþet PenČžní ústavy a jejich úĜadovny 3 PojišĢovny a jejich úĜadovny 4 Zdroj: ýSÚ SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 90 -

Tabulka þ. 19.6 – Technická vybavenost – údaje roku 2004 Technická vybavenost Poþet Pošta - poþet 1 MČstská, obecní policie (1 = ano, 0 = ne) 1 Obvodní oddČlení policie ýR (1 = ano, 0 = ne) 1 Hasiþský záchranný sbor (1 = ano, 0 = ne) 1 VeĜejný vodovod (1 = ano, 0 = ne) 1 Kanalizace s napojením na ýOV (1 = ano, 0 = ne) 1 Kanalizace bez napojením na ýOV (1 = ano, 0 = ne) 0 Plynofikace obce (1 = ano, 0 = ne) 1 Požární nádrž (1 = ano, 0 = ne) 1 Požární hydrant (1 = ano, 0 = ne) 1 Zdroj: ýSÚ

Tabulka þ. 19.7 – Kultura – údaje roku 2004 Kultura Poþet VeĜejná knihovna vþ.poboþek 5 Kino 1 Divadlo 1 PĜírodní amfiteátry (vþ. letních kin) 1 Muzeum (vþetnČ poboþek a samostatných památníkĤ) 1 Kulturní zaĜízení ostatní 3 StĜedisko pro volný þas dČtí a mládeže 1 Sakrální stavba 5 HĜbitov 4 Smuteþní síĖ 1 Zdroj: ýSÚ

Tabulka þ. 19.8 – Sport – údaje roku 2004 Sport - údaje roku 2004 Poþet HĜištČ (s provozovatelem nebo správcem) 8 KoupalištČ a bazény 2 z toho kryté bazény 1 TČlocviþny (vþ.školních) 8 Stadiony otevĜené 3 Stadiony kryté 1 Zimní stadiony kryté i otevĜené 1 Ostatní zaĜízení pro tČlovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) 10 Zdroj: ýSÚ

20. Kriminalita (trestná þinnost, pĜestupky)

Kriminalita, resp. poþty pĜestupkĤ a trestných þ inĤ v období 2002 až 2005 jsou zaneseny v tabulce þ. 20.1. Celkový nápad pĜestupkĤ za toto období byl 18 400, tomu odpovídá prĤmČr na rok 4 600 pĜestupkĤ. Co se týþe trestných þinĤ, jejich celkový nápad za sledované období þinil 2 392, tj. v prĤmČru 598 trestných þ inĤ na rok. Majetková trestná þ innost dosáhla celkového poþtu 1 726 þ inĤ, což pĜedstavuje v prĤmČru 432 þinĤ na rok. Z tabulky je dále patrný pokles trestné þinnosti mezi lety 2002 až 2005. Zatímco v roce 2002 dosáhl celkový nápad trestných þinĤ 749 a 539 majetkových trestných þinĤ, pak v roce 2005 tomu bylo 509 u celkového nápadu trestných þinĤ a 361 u majetkových trestných þinĤ. Pokles obou kategorií o SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 91 - jednu tĜetinu naznaþuje, že pokles v celkovém nápadu trestných þinĤ byl zpĤsoben právČ poklesem v majetkové trestné þ innosti. Tento pokles pĜedstavuje pozitivní trend v oblasti bezpeþnostních rizik v mČstČ Slaný z pohledu vývoje poþtu trestných þ inĤ. Pokles ovšem nastal pouze u trestných þinĤ. Celkový poþet pĜestupkĤ naopak vzrostl. Tento nárĤst dokonce pĜevýšil výše uvedený pokles trestných þinĤ. Celkový poþet pĜestupkĤ v roce 2002 dosahoval 3 757. V následujících letech však došlo k exponenciálnímu nárĤstu poþtu pĜestupkĤ. Tento exponenciální nárĤst lze funkþnČ vyjádĜit následovnČ: y = 3164,2e0,1442x; R2=0,969, kde x je þas. Absolutní meziroþní pĜírĤstky byly následující: 360, 605, 1 082. To znamená, že celkový nápad pĜestupkĤ v roce 2005 ve výši 5 804 byl o 55 % vyšší než v roce 2002. Tento významnČ negativní trend v nápadu pĜestupkĤ tak zapĜíþiĖuje celkovČ negativní trend v oblasti bezpeþnostních rizik v mČstČ Slaný.

Tabulka þ. 20.1 – PĜestupky a trestné þinny v období 2002 až 2005 PĜestupky a trestné þiny 2002 2003 2004 2005 Celkem PrĤmČr Celkový nápad pĜestupkĤ 3 757 4 117 4 722 5 804 18 400 4 600 Celkový nápad trestných þinĤ (Tý) 749 583 551 509 2 392 598 Majetková Tý 539 423 403 361 1 726 432 Zdroj: Hodnocení komplexního souþinnostního programu prevence kriminality

Tabulka þ. 20.2 – Struktura trestných þinĤ v roce 2006 Celkem % objasnČných skutkĤ ObjasnČno trestných þinĤ Poþet celkem 758 214 28,23 Násilná Tý 22 13 59,09 Vloupání (Loupeže) 10 8 80,00 Krádež prostá (kapesní) 42 9 21,43 Majetková Tý 539 152 28,20 Ostatní Tý 54 15 27,78 Krádež aut 46 7 15,22 Krádež z aut 41 9 21,95 Krádež jízd. kol 4 1 25,00 Zdroj: Hodnocení komplexního souþinnostního programu prevence kriminality

Vývoj situace v roce 2006 je vhodné blíže rozebrat, a to vzhledem k výše uvedeným nastoleným trendĤm a závažnosti problémĤ, které kriminalita vyvolává, a rizik, jež pĜináší. Tabulka þ. 20.2 uvádí strukturu trestných þinĤ v roce 2006, vþ. údajĤ o objasnČných trestných þinech. Z celkového poþtu trestných þinĤ v roce 2006 je patrné, že výše uvedený pozitivní trend ve vývoji celkového nápadu trestných þinĤ za období 2002 až 2005 byl v roce 2006 narušen. Celkový poþet trestných þinĤ v roce 2006 ve výši 758 dosáhl úrovnČ roku 2002. Tento nárĤst byl pĜedevším zpĤsoben nárĤstem majetkové trestné þinnosti. Majetková trestná þinnost je zároveĖ nejvýznamnČjší kategorií (tj. kategorií s nejvČtší þetností trestných þinĤ). Dalšími významnými kategoriemi jsou ostatní trestná þinnost, krádeže aut a krádeže z aut a krádeže prosté (kapesní). Z celkového poþtu 758 trestných þinĤ spáchaných v roce 2006 bylo objasnČno 214, tj. 28,23 %. ÚspČšnost v odhalovaní trestné þ innosti, tj. % objasnČných trestných þinĤ se u jednotlivých kategorií trestných þinĤ liší. Nejvyšší úspČšnosti, tj. nejvyšší SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 92 -

% objasnČných trestných þ inĤ vykazují kategorie vloupání (loupeže), ve které bylo v roce 2006 objasnČno 80 % z celkového poþtu 10 vloupání, a kategorie násilná trestná þinnost, kde je úspČšnost 59 %. Naopak nejnižší úspČšnost je u kategorií krádeže aut (pouhých 15,22 %), krádeže prosté (21,43 %) a krádeže z aut (21,95 %), tj. kategorií, které jsou ve struktuĜe trestných þinĤ ze spoleþenského pohledu ménČ významné. Struktura pĜestupkĤ spáchaných v roce 2006 je zanesena v tabulce þ . 20.3. Z tabulky plyne, že nejvíce pĜestupkĤ bylo spácháno ve spojitosti s bezpeþností a plynulostí silniþního provozu, celkovČ 5 122 pĜestupkĤ. 1 123 pĜestupkĤ se týkalo veĜejného poĜádku a obþanského soužití a 258 pĜestupkĤ bylo spácháno proti majetku (podle § 50). CelkovČ pak bylo udČleno blokovČ 3 026 pokut a vybráno 767 800 Kþ.

Tabulka þ. 20.3 – Struktura pĜestupkĤ v roce 2006 BlokovČ BlokovČ v PĜestupky Evidováno ObjasnČno NeobjasnČno poþet Kþ §30 alkohol a jiné toxikomanie 60 60 0 10 3 800 § 47-50 veĜ.poĜádek a obþ.soužití 1123 903 200 154 60 100 § 50 proti majetku 258 203 55 203 175 900 § 22 bezp. a plynulost sil.provozu 5122 4820 202 2659 528 000 Ostatní pĜestupky 7 7 0 0 0 Celkem 6570 5993 457 3026 767800 Zdroj: Hodnocení komplexního souþinnostního programu prevence kriminality

21. SociálnČ patologické jevy

PĜestupky a trestné þiny analyzované v pĜedchozí kapitole patĜí do skupiny sociálnČ patologických jevĤ a tvoĜí jejich nejdĤležitČjší þást. V této kapitole je proto zamČĜena pozornost na trestné þiny a pĜestupky nejvíce zatČžující mČsto Slaný a jejich vývoj v období 2002 až 2006.

Tabulka þ. 21.1 – SociálnČ patologické jevy – nejvČtší bezpeþnostní rizika BEZPEýNOSTNÍ RIZIKA 2002 2003 2004 2005 2006 Celkový nápad trestných in þ Ĥ 749 583 551 509 758 (Tý) Majetkové Tý 539 423 403 361 530 Tý nejvíce zatČžující mČsto 1. krádež, vloupání 244 184 210 128 192 2. Tý prosté 256 233 202 204 306 3. násilná tr.þinnost 44 34 28 40 58 4. mravnostní tr.þinnost 14 6 8 5 7 5. Tý hospodáĜská 41 42 45 51 72 Ostatní Tý (nezaĜaz.do 1 až 5) 150 84 58 81 123 Celkový nápad pĜestupkĤ 749 583 551 509 758 PĜestupky nejvíce zatČžující mČsto 1. dopravní 2 998 3 325 3 811 4 817 5 122 2. § 30 alkohol 125 228 230 47 60 3. § 31 škola 12 5 12 8 7 4. §§ 47 - 50 veĜ.poĜádek 622 559 669 910 1123 Zdroj: Hodnocení komplexního souþinnostního programu prevence kriminality SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MċSTA SLANÝ - 93 -

Z tabulky þ. 21.1, jež vychází z tabulek uvedených v pĜedchozí kapitole (pĜípadnČ v jiném rozpisu položek, které vychází z pĜíslušného zdroje informací), plyne, že mezi trestné þiny nejvíce zatČžující mČsto Slaný patĜí krádeže vloupáním, krádeže prosté, násilná trestná þinnost a hospodáĜská trestná þinnost. Z údajĤ v tabulce plyne, že k poklesu nápadu trestných þinĤ výše jmenovaných kategorií docházelo do roku 2006. V roce 2006 byl zaznamenán, vyjma kategorie krádeže (vloupání), rĤst. PĜi srovnání roku 2006 s rokem 2002 lze uvést, že krádeže a vloupání poklesly o 21 %, naopak došlo k nárĤstu trestné þinnosti prosté o 19,5 %, násilné trestné þinnosti o 31,8 % a trestné hospodáĜské þinnosti o 75,6 %. Kategorie mravnostní trestné þinnosti poklesla o polovinu, tj. ze 14 na 7 a kategorie ostatních trestných þ inĤ poklesla na 82 % roku 2002. Avšak celkovČ, jak již bylo konstatováno v pĜedchozí kapitole, došlo po významném snížení mezi lety 2002 až 2005 (snížení o jednu tĜetinu) k významnému nárĤstu trestných þinĤ v roce 2006 na celkovou hodnotu 758 trestných þinĤ, což je v absolutní hodnotČ o 9 trestných þinĤ více než v roce 2002. Lze tedy Ĝíci, že rok 2006 je významnČ negativním rokem z pohledu hodnocení vývoje sociálnČ patologických jevĤ a bezpeþnostních rizik v mČstČ Slaný. Mezi pĜestupky nejvíce zatČžující mČsto Slaný patĜí výše jmenované (viz pĜedchozí kapitola) pĜestupky dopravní, pĜestupky na úseku veĜejného poĜádku a pĜestupky podle § 30 a § 31. Rostoucí tendenci mají pĜestupky dopravní a pĜestupky na úseku veĜejného poĜádku. Kategorie pĜestupkĤ dopravních vzrostla z hodnoty 2 998 v roce 2002 na 5 122 v roce 2006, tj. o 70,8 %. PĜestupky na úseku veĜejného poĜádku zaznamenaly obdobný nárĤst z hodnoty 622 na 1 123, tj. o 80,5 %. Naopak pĜestupky podle § 30 poklesly ze 125 na 60, tj. o 52 %. PĜestupky podle § 31 mají nižší þ etnost, v roce 2002 bylo v této kategorii spácháno 12 pĜestupkĤ ve srovnání se 7 v roce 2006. Z celkového vývoje pĜestupkĤ v období 2002 a 2006 lze vyvodit, že nastolený rostoucí trend u této skupiny sociálnČ-patologických jevĤ pĜedstavuje významné bezpeþnostní riziko pro mČsto Slaný. Dalším z významných jevĤ patĜících do skupiny sociálnČ patologických jevĤ je potratovost. Poþty potratĤ a jejich vývoj však již byl analyzován v kapitole þ . 11, a proto problematika potratĤ zde nebude více rozebírána.