JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH

Ekonomická fakulta

Katedra aplikované matematiky a informatiky

Studijní program: B 1103 / Aplikovaná matematika

Studijní obor: 1103R008 / Finan ční a pojistná matematika

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

Komplexní pojišt ění ve firm ě zabývající se autobusovou a nákladní dopravou

Vedoucí diplomové práce Autor PhDr. Marek Šulista, Ph.D. Hana Filipová

2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury v seznamu použité literatury.

Prohlašují, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., v platném zn ění souhlasím se zve řej ňováním své bakalá řské práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejich internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ční práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž cestou byly, v souladu s uvedeným ustanovením zákona č 111/1998 Sb., zve řejn ěny posudky školitele a oponent ů i záznam o pr ůběhu a výsledk ů obhajoby kvalifika ční práce. Rovn ěž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ční práce s databází kvalifika čních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifika čních prací a systémem na odhalování plagiát ů.

V Českých Bud ějovicích dne 25. dubna 2012

………………………………. Hana Filipová

Pod ěkování Děkuji vedoucímu práce panu PhDr. Markovi Šulistovi, Ph.D. za odborné vedení této bakalá řské práce, p ředevším za jeho praktické rady a doporu čení.

OBSAH

1 ÚVOD ...... 3 2 TEORETICKÁ ČÁST ...... 5 2.1 Pojiš ťovnictví ...... 5 2.1.1 Charakteristika pojiš ťovnictví ...... 5 2.1.2 Pojiš ťovny ...... 5 2.1.3 Pojiš ťovací zprost ředkovatelé ...... 6 2.2 Pojišt ění ...... 7 2.2.1 Historie pojišt ění ...... 7 2.2.2 Charakteristika pojišt ění ...... 8 2.2.3 Klasifikace pojišt ění ...... 9 2.3 Životní pojišt ění ...... 10 2.4 Neživotní pojišt ění ...... 10 2.4.1 Charakteristika neživotního pojišt ění ...... 10 2.4.2 Člen ění neživotního pojišt ění ...... 11 2.4.3 Základní pojmy ...... 15 2.5 Produkty spojené s auto-pojišt ěním ...... 17 2.5.1 Havarijní pojišt ění ...... 17 2.5.2 Pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidel (povinné ru čení) ..... 18 2.6 Vícekriteriální rozhodování ...... 20 2.6.1 Metoda stanovení vah kritérií ...... 21 2.6.2 Metody stanovení po řadí variant ...... 22 3 PRAKTICKÁ ČÁST ...... 26 3.1 Spole čnost COMETT PLUS ...... 27 3.1.1 Profil spole čnosti ...... 27 3.1.2 Divize autobusové dopravy ...... 27 3.1.3 Divize nákladní dopravy ...... 28 3.1.4 Divize m ěstské hromadné dopravy ...... 29 3.1.5 Pojiš ťovna ČSOB ...... 31

1

3.2 Porovnávané pojiš ťovny ...... 32 3.2.1 Česká pojiš ťovna ...... 32 3.2.2 Kooperativa pojiš ťovna ...... 37 3.2.3 Česká podnikatelská pojiš ťovna ...... 41 3.3 Porovnání nabídek pojiš ťoven ...... 44 3.3.1 Metoda PRIAM ...... 45 3.3.2 Metoda WSA ...... 47 3.3.3 Metoda TOPSIS ...... 49 4 ZÁV ĚR ...... 52 5 POUŽITÉ ZDROJE ...... 54 6 SEZNAM TABULEK ...... 55 7 PŘÍLOHY ...... 56

2

1 ÚVOD

Sv ět, ve kterém dnes žijeme, si už nikdo z nás nedokáže p ředstavit bez motorových vozidel, které lidem významným zp ůsobem usnad ňují jejich každodenní fungování. Provozování t ěchto motorových vozidel s sebou nese ur čitá rizika. Jedná se zejména o rizika zp ůsobení škody těmito vozidly na majetku a na zdraví. Proti t ěmto rizik ům se lze bránit formou pojišt ění, které p řenáší potenciální následky tohoto rizika na pojistitele (pojiš ťovnu, stát).

Pojišt ění motorových vozidel se řadí do neživotního pojišt ění. Pojiš ťovny dnes nabízejí celou řadu produkt ů souvisejících s motorovými vozidly, které si ob čan nebo firma může sjednat (havarijní pojišt ění, strojní pojišt ění, pojišt ění silni čního nákladního dopravce, aj.) a také r ůzné druhy p řipojišt ění k těmto produkt ům (nap ř. čelního skla, sedadel ve vozidle). S provozem motorových vozidel je spojeno také povinné smluvní pojišt ění, pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidla, které je dáno zákonem 168/1999 Sb. o pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidla a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů, ze dne 13. července 1999.

Tato bakalá řská práce se zabývá problematikou pojišt ění vozidel vybraného podnikatelského subjektu spojeného s autodopravou, jak autobusovou, tak kamionovou. Jedná se o pojišt ění havarijní a pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidla.

Cílem bakalá řské práce je ilustrovat danou problematiku pojišt ění ve zvoleném podnikatelském subjektu. Provést pr ůzkum trhu a analýzu nezbytných i dopl ňkových pojistných produkt ů pro podnikání v oblasti autodopravy. Na základ ě teoretických podklad ů a analýzy nabídek od vybraných komer čních pojiš ťoven p ůsobících na českém trhu v oblasti pojišt ění vozidel zpracovat a doporu čit jejich návrhy pro zlepšení pojistné ochrany vozového parku dané spole čnosti.

Čtenáři se v bakalá řské práci dozví co pojem pojišt ění a pojiš ťovnictví znamená. Seznámí se s historií pojišt ění a s vývojem pojišt ění na území České republiky. Práce se bude zabývat pojišt ěním neživotním, jeho produkty, ší ři pojistné ochrany těmito

3 produkty a v neposlední řad ě jejich dopl ňkovými produkty. Představena bude vybraná spole čnost, p ředm ět jejího podnikání, sou časný stav vozového parku a pojiš ťovnu, u které má spole čnost sjednáno pojišt ění motorových vozidel. Poté se provede kalkulace produkt ů od vybraných pojiš ťoven, které poskytují pot řebnou pojistnou ochranu vozidel na českém pojistném trhu. Na základ ě porovnání a hledání nejvýhodn ějšího pojišt ění, se vybere optimální řešení pojišt ění.

4

2 TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Pojiš ťovnictví

2.1.1 Charakteristika pojiš ťovnictví

Pojiš ťovnictví je specifické odv ětví ekonomiky, které zabezpe čuje finan ční eliminaci rizik ovliv ňujících činnost lidí. Zahrnuje všechny pojiš ťovací instituce, které mají oprávn ění k podnikání v pojišt ění v dané ekonomice, ve všech jejich formách. V jednotlivých zemích se uplat ňuje r ůzný p řístup k pojetí pojmu pojiš ťovnictví z hlediska zahrnování institucí do tohoto odv ětví ekonomiky. V České republice je pojiš ťovnictví specifické odv ětví ekonomiky zabývající se pojiš ťovací, zajiš ťovací a zprost ředkovatelskou činností v oblasti komer čního pojišt ění a s tím spojenými činnostmi. P ředm ětem pojiš ťovnictví jako odv ětví ekonomiky je regulace pojiš ťoven ze strany státních orgán ů, které dohlížejí na dodržování správného podnikání v oblasti pojišt ění, dále je p ředm ětem pojiš ťovnictví řízení pojiš ťoven, kalkulace pojistného, tvorba technických rezerv apod. V rámci pojiš ťovnictví v jednotlivých zemích existují a působí instituce, jejichž ú čelem je organizování vzájemné spolupráce pojiš ťoven. Mezi instituce související s pojiš ťovnictvím, pat ří: - pojiš ťovny a zajiš ťovny, - pojiš ťovací zprost ředkovatelé, - státní dozor nad pojiš ťovnictvím, - asociace pojiš ťoven, - finan ční instituce zabývající se pojišt ěním vedle pojiš ťoven (nap ř.: banky), - poradenské a ostatní firmy v oblasti pojiš ťovnictví.

2.1.2 Pojiš ťovny

Pojiš ťovna je specifická finan ční instituce p řebírající rizika a provozující pojistné produkty. Pojiš ťovna je právní subjekt, který má oprávn ění vykonávat pojiš ťovací činnost. Pojiš ťovny se z hlediska zam ěř ení dají rozd ělit na: - univerzální – pojiš ťují všechny druhy rizik a mohou provozovat i zajištění,

5

- životní – zabývají se provozováním životních druh ů pojišt ění, - neživotní – zabývají se provozováním neživotních druh ů pojišt ění, - specializované – pojiš ťovny specializující se na ur čitý druh pojišt ění, odv ětví pojišt ění, na pojiš ťování ur čitých rizik a na n ěkteré skupiny pojišt ěných.

Většina pojiš ťoven p ůsobících na českém trhu je univerzální. Z hlediska právní formy se pojiš ťovny člení na: - státní – zřizovatelem je stát, jedná se v ětšinou o zabezpe čení pojistného krytí pro klienty, jejich pozitivem jsou státní záruky za závazky státních pojiš ťoven a negativem v ětšinou jsou vyšší náklady správní režie, - vzájemné – charakteristikou t ěchto pojiš ťoven je poskytnutí pojistného krytí svým člen ům, smyslem činnosti vzájemné pojiš ťovny je krytí rizika, členové poskytují finan ční prost ředky nutné k provozu pojiš ťovny, - akciové – základní kapitál je tvo řen vklady akcioná řů , cílem podnikání je dosažení zisku, proto akciová spole čnost musí stanovit pojistné tak, aby po uhrazení pojistného pln ění z ůstal spole čnosti p řebytek.

2.1.3 Pojiš ťovací zprost ředkovatelé

Pojiš ťovací zprost ředkovatelé p ůsobí na pojiš ťovacím trhu a jejich úlohou je zkontaktovat kupce a prodejce pojiš ťovací služby s výhledem na uzav ření pojistné smlouvy. Jsou samostatnými podnikatelskými subjekty. P ředstavují mezi článek, který usnad ňuje styk klienta s pojiš ťovnou. V České republice je pojiš ťovací zprost ředkovatel charakterizován jako osoba, která za úplatu provozuje zprost ředkovatelskou činnost v oblasti pojiš ťovnictví. Důvody k využívání služeb pojiš ťovacích zprost ředkovatel ů: - rozumí trhu a m ůže sladit zákazníkovy pot řeby s pojistnými produkty, které jsou na pojistném trhu nabízeny, - je pro n ě jednodušší prozkoumat trh, nebo ť se v něm orientuje, - jelikož má p řehled o nabízených produktech na pojiš ťovacím trhu, m ůže dosáhnout nižších náklad ů p řim ěř ených kvalit ě služeb. Pojiš ťovací zprost ředkovatele lze roz členit podle rozsahu jejich činnosti, a zda sjednávají pojistné smlouvy pouze pro jednu nebo více pojiš ťoven. [1]

6

2.2 Pojišt ění

2.2.1 Historie pojišt ění

Nahodilé události jako živelné katastrofy, osobní nešt ěstí jako úrazy, ztráta živitele vedly odedávna k úvahám o r ůzných zp ůsobech vyrovnávání se s těmito nahodilými událostmi ovliv ňujícími životy lidí.

První úvahy o pojišt ění jsou velice staré (kolem roku 2 000 p řed n. l.) a byly spojeny se vzájemným krytím ztrát, p ředevším na krytí výdaj ů na poh řby. První pojišt ění bylo soust řed ěno v uzav řených skupinách osob, zahrnovalo druho řadou část obyvatelstva (řemeslníky, kupce), ale ne obyvatelstvo zabývající se zem ědělstvím. P ři pojiš ťování nebyl d ůsledn ě odd ělen pojistitel a pojistník, pojišt ění m ělo p řevážn ě vzájemnostní charakter.

Historie pojišt ění na území dnešní České republiky se datuje od konce 17. století. V polovin ě 18. století, v roce 1827, vzniká na našem území První česká vzájemná pojiš ťovna. Hlavními pojistnými odv ětvími v tomto období jsou pojišt ění požární, námo řní a životní pojišt ění. Od po čátku 19. století se pojišt ění stává p ředm ětem podnikání a za čínají se prosazovat akciové pojiš ťovny. Pojištění se rychle rozvíjí a dostává se do podv ědomí širších vrstev spole čnosti. Rozši řují se provozované druhy pojišt ění, v ědecké základy pojišt ění a za číná se uplat ňovat zajišt ění. Do roku 1945 působilo v Československu více než 700 pojiš ťoven a pojiš ťovacích spolk ů. V roce 1945 došlo ke znárodn ění pojiš ťoven a jejich po čet byl omezen na p ět. V roce 1948 byla vytvo řena jedna státní pojiš ťovna, v roce 1968 v souvislosti s federalizací byla rozd ělena na Českou státní pojiš ťovnu a Slovenskou státní pojiš ťovnu. Pojiš ťovnictví v našich podmínkách prošlo specifickým vývojem v období uplat ňování centráln ě řízené ekonomiky. Pojiš ťovnictví bylo v tomto období ovlivn ěno celkovými ekonomickými podmínkami.

V roce 1991, po vydání Zákona o pojiš ťovnictví za čaly vznikat nové pojiš ťovny. Došlo k obnovení pojistného trhu a obnovení existence regula čního státního orgánu.

7

V pr ůběhu devadesátých let dvacátého stolení se situace v oblasti pojiš ťovnictví významn ě m ěnila v souvislosti s obecnými ekonomickými a legislativními zm ěnami, se zm ěnami ve škodovosti a ve významu pojišt ění v ekonomice. [1]

2.2.2 Charakteristika pojišt ění

Pojišt ění je samostatný právní pom ěr, v němž se jedna strana zavazuje k jednorázové nebo opakujícím se platbám druhé stran ě uzavírající takové pojistné smlouvy plánovit ě a ve velkém m ěř ítku, která za to p ři nastoupení ur čitých jev ů nezávislých na v ůli zú častn ěných musí poskytnout smluvené protipln ění oprávn ěnému, a to nejvýše v maximální částce pojišt ěného rizika. (prof. J. Janko (1946)). [2]

Na pojišt ění lze pohlížet jako na ochranu proti pojistným rizik ům. Pojišt ění p řenese rizika na pojistitele (pojiš ťovnu). Pojišt ění slouží jako nástroj finan ční eliminace negativních d ůsledk ů nahodilosti. To znamená, že ekonomický subjekt má dv ě možnosti, jak se finan čně vyrovnat s nahodilými událostmi. M ůže je krýt z vlastních zdroj ů (samopojišt ěním), nebo m ůže využít pojišt ění (p řesun rizika na instituci provozující pojišt ění). Pojišt ění m ůžeme za řadit do dvou kategorií: - finan ční - předm ětem této kategorie je za úplatu poskytnout pojistnou ochranu, představuje tvorbu, rozd ělování a užití pojistného fondu (pen ěžní rezervní fond, který se tvo ří a rozd ěluje na základ ě pojistné metody). - důchodové – dochází k důchodové stabilizaci ekonomických subjekt ů.

Z právního pohledu p ředstavuje pojišt ění právní vztah, p ři kterém pojistitel na sebe přebírá závazek, že pojišt ěnému poskytne pojistné pln ění, nastane-li nahodilá, v pojistných podmínkách blíže ozna čená, událost.[1]

8

2.2.3 Klasifikace pojišt ění

Základní klasifikace pojišt ění m ůže být provedena následujícím zp ůsobem: - soukromé (komer ční) pojišt ění: - pojišt ění osob - to se pop řípad ě dále d ělí nap ř. na ned ůchodové životní pojišt ění s výplatou pojistné částky v případ ě pojistné události (tj. jednorázovým pln ěním) a důchodové životní pojišt ění s výplatou důchodu (chápané zde jako komer ční produkt umož ňující nap ř. zakoupení doživotní renty) - pojišt ění majetku (v ěcné pojišt ění) - pojišt ění odpov ědnosti za škody - úrazové pojišt ění - soukromé zdravotní a nemocenské pojišt ění

Někdy se pojišt ění majetku, pojišt ění odpov ědnosti, úrazové pojišt ění a soukromé zdravotní a nemocenské pojišt ění ozna čují souhrnn ě jako neživotní pojišt ění, zatímco termín životní pojišt ění je vyhrazen pro pojišt ění osob. - sociální pojišt ění - zabezpe čuje úhradu dávek pro p řípad pracovní neschopnosti, která m ůže být do časná (nemocenské pojišt ění) nebo trvalá v důsledku v ěku či invalidity (sociální d ůchodové pojišt ění garantované státem či penzijní pojišt ění) - zdravotní pojišt ění - je garantované státem, které se v tom p řípad ě n ěkdy za řazuje pod sociální pojišt ění (u nás se používá ozna čení ve řejné zdravotní pojišt ění).

Z právního hlediska lze pojišt ění klasifikovat takto: - dobrovolné pojišt ění – sjednává se na základ ě dobrovolného rozhodnutí klienta (formou pojistné smlouvy) - povinné pojišt ění - povinné smluvní pojišt ění – zde právní p ředpis ur čuje povinnost sjednat toto pojišt ění formou pojistné smlouvy jako podmínku ur čité činnosti

9

(v ětšinou se jedná o odpov ědnostní pojišt ění, nap ř. povinné ru čení, pojišt ění odpov ědnosti za škody apod.) - zákonné pojišt ění – jeho povinnost ukládá zákon, sjednává se pojistná smlouva (zákonné pojišt ění odpov ědnosti organizace za škodu p ři pracovním úrazu a nemoci z povolání). [3]

2.3 Životní pojišt ění

Životní pojišt ění zahrnuje krytí rizik ohrožujících životy lidí. V rámci t ěchto pojišt ění se uplat ňují výplaty pojistných pln ění v případ ě pojistných událostí, které se dotýkají pojišt ěných osob nebo jiných osob. Soukromé životní pojištění znamená v podstat ě totéž jako pojišt ění osob. Jedná se p řitom obvykle o dlouhodob ější pojistné smlouvy, které obecn ě mají zajistit finan ční podporu v případ ě ztráty p říjmu. Základní rozd ělení životního pojišt ění: - pojišt ění pro p řípad úmrtí – pojistnou událostí je smrt pojišt ěného (nahodilost pojistné události zde nespo čívá v tom, zda smrt nastane, ale kdy nastane) - pojišt ění pro p řípad dožití – pojistnou událostí je dožití sjednaného v ěku pojišt ěným - smíšené pojišt ění – pojistnou událostí je smrt pojišt ěného nebo dožití sjednaného v ěku pojišt ěným podle toho, co nastane d říve - důchodové pojišt ění – jedná se v podstat ě o speciální pojišt ění pro p řípad dožití s pravideln ě se opakujícím pojistným pln ěním ve form ě výplaty d ůchodu. [3]

2.4 Neživotní pojišt ění

2.4.1 Charakteristika neživotního pojišt ění

Neživotní pojišt ění zahrnuje krytí celé škály rizik neživotního charakteru. V rámci neživotních pojišt ění jsou kryta rizika r ůzného charakteru, a to rizika ohrožující zdraví a životy osob (úraz, nemoc, invalidita apod.), rizika vyvolávající p římé v ěcné škody (živelní rizika, odcizení, vandalství, strojní rizika apod.), rizika vyvolávající finan ční ztráty (p řerušení provozu, úv ěrová rizika, rizika finan čních ztrát, odpov ědnostní rizika).

10

Neživotní pojišt ění je velice r ůznorodé a lze ho členit z různých hledisek, nap říklad na pojišt ění osob, majetku, odpov ědnosti. P řitom jednotlivé typy pojistných produkt ů jsou v sou časné dob ě vzájemn ě kombinovány (s produkty životního pojišt ění) s cílem komplexní nabídky pojistné ochrany.

2.4.2 Člen ění neživotního pojišt ění

Jak již bylo uvedeno výše, pod neživotním pojišt ěním se obvykle rozumí pojišt ění majetku, pojišt ění odpov ědnosti, úrazové pojišt ění a soukromé zdravotní a nemocenské pojišt ění, a to s následujícím podrobn ějším člen ěním:

2.4.2.1 Majetkové pojištění

Pojišt ění majetku zahrnuje krytí rizik, jejichž realizací dochází ke škodám na majetku, tzn.: poškození nebo zni čení v ěci živelnou událostí, vodou z vodovodního za řízení, technologickou havárií, p řerušení provozu v rámci dopravy apod., odcizení v ěci (vloupáním nebo loupežným p řepadením), úmyslného poškození nebo zni čení v ěci (vandalismus), ušlého zisku či sankcí (nap ř. v důsledku živelní události či havárie), různých obchodn ě-finan čních rizik (nap ř. nesplacení úv ěru) apod. Pojišt ění majetku zahrnuje krytí celé řady rizik, která lze rozd ělit podle jejich d ůsledk ů na rizika, p ři jejichž realizaci dochází ke vzniku p římých v ěcných škod a na rizika, p ři jejichž realizaci dochází ke vzniku finan čních ztrát. Toto majetkové pojišt ění m ůžeme dále roz členit: - pojišt ění majetku obyvatelstva - pojišt ění domácností – pojiš ťuje se soubor za řízení domácnosti sloužící člen ům domácnosti (v ěci, které se staly sou částí domácnosti po uzav ření pojišt ění jsou automaticky také pojišt ěny, zatímco v ěci, které p řestaly být sou částí domácnosti po uzav ření pojišt ění, již pojišt ěni nejsou). - pojišt ění budov (pojišt ění staveb) – pojiš ťují se budovy (i ve výstavb ě), nap ř. rodinný d ům, nájemní obytný d ům, rekrea ční stavba, hospodá řská budova, drobná stavby (garáž), apod. - havarijní pojišt ění (kaskopojišt ění) – předm ětem pojišt ění jsou škody na motorových vozidlech

11

- pojišt ění pr ůmyslových a podnikatelských rizik - živelní pojišt ění – je základem pojistné ochrany každého podnikatelského subjektu, kryji rizika požáru, výbuch, blesku atd. - strojní pojišt ění – kryje rizika havárie stroj ů (v návaznosti na živelní pojišt ění) - pojišt ění pro p řípad p řerušení provozu (šomážní pojišt ění) – navazuje na živelní a strojní pojišt ění v tom smyslu, že kryje následné škody jako pojišt ění ušlého zisku a pojišt ění náklad ů, které musí podnik vynaložit, i když byl provoz p řerušen (mzdy pracovník ů, nájemné…) - pojišt ění pro p řípad odcizení – kryje majetek podnikatelského subjektu pro p řípad odcizení, poškození nebo zni čení majetku jednáním pachatele, které sm ěř ovalo ke krádeži vloupáním nebo loupežným p řepadením - kaskopojišt ění podnikatelských subjekt ů – havarijní pojišt ění motorových vozidel (pro podnikání, nap ř. kamion ů či autobus ů), pojišt ění leteckého kaska a pojišt ění lodního kaska - dopravní pojišt ění (pojišt ění p řepravy, kargopojišt ění) – kryje riziko zni čení, odcizení nebo ztráty v ěci ve vnitrostátní p řeprav ě nebo v zahrani čním obchod ě - pojišt ění úv ěru – kryje riziko ztrát v případ ě nesplacení poskytnutého úv ěru - zem ědělské pojišt ění - pojišt ění plodin – kryje majetkové škody na rostlinné produkci, pat ří sem: krupobitní pojišt ění, pojišt ění proti vybraným zem ědělským rizik ům a pojišt ění úrody plodin - pojišt ění hospodá řských zví řat – kryje majetkové škody na živo čišné produkci - pojišt ění les ů – kryje živelní rizika (vich řice, námraza), rizika lesních šk ůdc ů apod.

12

2.4.2.2 Pojišt ění odpov ědnosti za škody

Pojistnou událostí je zde vznik povinnosti pojišt ěného nahradit škodu (na život ě, zdraví či majetku), pokud tato škoda vznikla v souvislosti s činností nebo vztahem pojišt ěného blíže specifikovanými v pojistné smlouv ě. - smluvní pojišt ění odpov ědnosti (subjekt pojiš ťuje svou odpov ědnost za škodu na základ ě vlastního dobrovolného uvážení - pojišt ění odpov ědnosti za škody ob čana v běžném ob čanském život ě – týká se škod zp ůsobených z činnosti ob čana v běžném život ě, z provozu domácností… - speciální pojišt ění odpov ědnosti za škody ob čana – vlastníka, držitele nebo správce nemovitosti, vlastníka budovy ve stavbě nebo demolici, vlastníka nebo opatrovatele psa… - pojišt ění odpov ědnosti za škody podnikatele – zp ůsobené p ři výkonu povolání, za výrobek, za škody zp ůsobené zam ěstnancem nebo podnikáním v zem ědělství… - povinné smluvní pojišt ění odpov ědnosti (ur čité subjekty jsou povinny na základ ě právních p ředpis ů sjednat p říslušnou pojistku jako podmínku ur čité činnosti) - povinné smluvní pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidla (povinné ru čení) - povinné smluvní pojišt ění odpov ědnosti provozovatel ů civilních letadel - povinné smluvní pojišt ění odpov ědnosti za škody vzniklé p ři výkonu práva myslivosti - povinné smluvní pojišt ění odpov ědnosti za škody vzniklé p ři výkonu povolání - zákonné pojišt ění odpov ědnosti (vymezené subjekty mají ze zákona povinnost platit pojistné, aniž byla sjednána pojistná smlouva)

13

2.4.2.3 Úrazové pojišt ění

V rámci úrazového pojišt ění se vyplácí sjednané pojistné pln ění, jestliže pojišt ěnému bylo zp ůsobeno t ělesné poškození (pop ř. smrt) neo čekávaným a náhlým p ůsobením zevních sil nebo vlastní t ělesné síly pojišt ěného. Pojistné pln ění v úrazovém pojišt ění mívá obvykle t ři složky a to pln ění za smrt úrazem, pln ění za trvalé následky a pln ění za dobu nezbytného lé čení.

2.4.2.4 Soukromé zdravotní pojišt ění

V soukromém zdravotním pojišt ění rozlišujeme následující dv ě skupiny: - soukromé pojišt ění zdravotní pé če (lé čebných výloh) – pojistná událost spo čívá ve vzniku a trvání z léka řského hlediska nezbytné pé če o pojišt ěného - pojišt ění lé čebných výloh p ři pobytu v zahrani čí (cestovní zdravotní pojišt ění) - (p ři)pojišt ění na nadstandard v případ ě hospitalizace - stomatologické (p ři)pojišt ění - soukromé nemocenské pojišt ění – pojistná událost spo čívá ve vzniku a trvání pracovní neschopnosti v důsledku nemoci a pojistné pln ění je mín ěno jako sou časná náhrada výpadku p říjm ů. - pojišt ění denního odškodného (pojišt ění denní dávky p ři pracovní neschopnosti) - pojišt ění denního odškodného p ři pobytu v nemocnici [3]

14

2.4.3 Základní pojmy

Pojistitel – je právnická osoba (v ětšinou pojiš ťovna), která je podle zákona oprávn ěna pojiš ťovací činnost.

Pojistník – je fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem uzav řela pojistnou smlouvu (mimo jiné má povinnost platit pojistné).

Pojišt ěný (pojišt ěnec, ú častník) – je fyzická osoba, na jejíž zdraví a život se pojišt ění vztahuje (pojišt ěný je na rozdíl od pojistníka nositelem pojistného zájmu).

Oprávn ěná osoba – je fyzická nebo právnická osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné pln ění, pojistník, pojišt ěný a oprávn ěná osoba mohou být případn ě tatáž osoba.

Odmyšlený – je fyzická nebo právnická osoba ur čená pojistníkem v pojistné smlouv ě, které vznikne právo na pojistné pln ění v případ ě smrti pojišt ěného.

Pojistná událost – je nahodilá skute čnost blíže ur čená v pojistné smlouv ě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné pln ění

Pojistné pln ění – může být jednorázov ě vyplacená pojistná částka, d ůchod nebo zprošt ění od placení pojistného.

Intenzita pojistné ochrany I – je pom ěr pojistného pln ění v ůč i škod ě.

Pojistná hodnota H – je v dob ě uzav ření pojišt ění (reálné ocen ění pojiš ťované v ěci), v dob ě pojistné události ( časová nebo nová cena pojišt ěné v ěci).

Časová cena – věci v dob ě pojistné události se ur čuje tak, že os ceny nové v ěci stejného druhu a jakosti, která platí v dob ě pojistné události, se ode čte částka vyjad řující opot řebení nebo jiné znehodnocení v ěci z doby do pojistné události.

Nová cena – v dob ě pojistné události je částka, která odpovídá p řim ěř eným náklad ům na znovuz řízení v ěci bez odpo čtu p říslušné amortizace.

15

Opot řebení v ěci – je snížení užitkových vlastností, pop ř. jiných kvalit v ěci, k němuž došlo ve srovnání s věcí novou jejím užíváním nebo i poškozením, které b ěžné užívání přesahuje.

Znehodnocení v ěci – se stejn ě jako opot řebení projevuje snížením hodnoty v ěci, ovšem může být zp ůsobeno i jinými faktory než v případ ě opot řebení v ěci.

Nejvyšší možná škoda M – je zpravidla stanovitelná v pojišt ění majetku, ale nikoli nap ř. v úrazovém pojišt ění.

Pojistná částka S – je v neživotním pojišt ění údaj technického charakteru tvo řící základ pro výpo čet pojistného

Podpojišt ění – je situace, kdy je pojišt ěna jen část pojistné hodnoty.

Horní hranice pln ění – nahrazuje pojistnou částku S v případ ě n ěkterých položek, přičemž podobn ě jako pojistná částka shora omezuje pojistné pln ění.

Pojistné – v souvislosti s neživotním pojišt ěním jsou d ůležité mimo jiné následující: - přirozené pojistné – zaplatí pojišt ěné riziko na jeden rok dop ředu s tím, že na konci roku je pojistné inkasované od kmene pojišt ěných beze zbytku spot řebováno - víceleté pojistné - předplacené pojistné (umož ňuje provedení storna) a jednorázové pojistné (neumož ňuje provedení storna) - předepsané pojistné – pojistné vyplývající z pojistných smluv - přijaté pojistné – pojistné skute čně inkasované v daném kalendá řním roce - nettopojistné – vypo čteno tak, aby pojistiteli v pr ůměru pokrylo vyplácená pojistná plnění - rizikové pojistné – je nettopojistné se zapo čtenou bezpe čností p řirážkou na pokrytí nep říznivých škodních výchylek. [3]

16

2.5 Produkty spojené s auto-pojišt ěním

2.5.1 Havarijní pojišt ění

Jak již bylo uvedeno, havarijní pojišt ění je druhem neživotního komer čního pojišt ění, které kryje škody na motorových vozidlech, a ť je řidi č neovlivnil nebo zcela či částe čně ovlivnil. Základem pojistného krytí v rámci havarijního pojišt ění je krytí rizika havárie. - jedná se o sdružené krytí r ůzných rizik (živelní rizika, riziko havárie st řetem, nárazem apod., riziko odcizení s krytím podmín ěných instalací zabezpe čující za řízení na vozidle, riziko vandalismu s krytím podmíněným zjišt ěním pachatele apod.), i když se havarijní pojišt ění často sjednává s výlukami (nap ř. bez krytí odcizení vozidla); p řitom se pojišt ění nevztahuje na pojistné události vzniklé vlivem provozu (p řirozené opot řebení, koroze aj.), nesprávnou obsluhou, údržbou či opravou (p řeh řátí vozidla, nesprávné uložení nákladu aj.), při řízení vozidla pod vlivem návykových látek a bez oprávn ění k řízení vozidla, podvodem vyp ůjčitele, který nevrátil vyp ůjčené vozidlo pojišt ěnému. - pojistné pln ění je časová cena vozidla snížený p řípadn ě o cenu upot řebitelných zbytk ů, a to do výše pojistné částky či horní hranice pln ění - lze sjednat r ůzná p řipojišt ění, nap ř. p řipojišt ění mimo řádné výbavy (jinak bývá pojišt ěna jen základní p ředepsaná výbava), cestovních zavazadel, osob dopravovaných vozidlem pro p řípad úrazu (tzv. „pojišt ění sedadel“), čelního skla a p řipojišt ění pro p řípad náklad ů za nájem náhradního vozidla - pojistné bývá často diferencováno podle stá ří vozidla, obsahu motoru, region (velkom ěsto, m ěsto, venkov apod.), ú čelu využívání (rekreace, jízda do zam ěstnání apod.), výše zvolené spoluú časti apod.; ve vysp ělých zemích pat ří havarijní pojišt ění k relativn ě nejdražším pojišt ěním (ro ční pojistné m ůže nap ř. dosahovat 10% ceny nového vozidla) navíc s tím, že n ěkteré pojiš ťovny odmítají pojistit vozidla vyšších cen či vyššího stá ří - pojišt ění se obvykle nabízí se spoluú častí (s podílovou spoluú častí, kdy se pojistné pln ění snižuje o pevné procento na vrub pojišt ěného, s excedentní

17

spoluú častí, kdy se pojistné pln ění snižuje o pevnou částku na vrub pojišt ěného) - typickým rysem havarijního pojišt ění jsou také bonusy (tj. smluvn ě zaru čené slevy pojistného podle po čtu minulých bezškodných let) a malusy (tj. p řirážky k pojistnému podle po čtu uplatn ěných pojistných nárok ů v minulosti. [3]

2.5.2 Pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidel (povinné ru čení)

Ochrana poškozených p ři dopravních nehodách je považována za spole čensky závažnou, proto je toto pojišt ění provozováno obvykle jako pojišt ění povinné. Na základ ě existence pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem motorového vozidla m ě pojišt ěný právo, aby za n ěho pojiš ťovna uhradila škodu, za kterou pojišt ěný odpovídá t ěm, kte ří utrp ěli škodu v souvislosti s provozovatelem motorového vozidla pojišt ěného.

Právní úpravy pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidla je druhem povinného pojišt ění, protože vlastník vozidla je povinen uzav řít smlouvu o pojišt ění odpov ědnosti, a to u n ěkterého z pojistitel ů, který obdržel licenci k provozování tohoto pojišt ění. P řitom pojišt ění odpov ědnosti se vztahuje na všechny osoby, které odpovídají za škodu zp ůsobenou provozem vozidla uvedeného ve smlouv ě.

Pojišt ěný má na základ ě tohoto pojišt ění nárok, aby pojistitel za n ěho hradil škody vzniklé v souvislosti s provozem vozidla, a to - škody na zdraví nebo usmrcením, - škody vzniklé poškozením, zni čením nebo ztrátou v ěci, - škody mající povahu ušlého zisku, - účeln ě vynaložené náklady spojené s právním zastoupením.

Přitom pojistitel nehradí - škody, které utrp ěl řidi č vozidla, - majetkové škody, za které pojišt ěný odpovídá svým p říbuzným, - škody na vozidle, na které se vztahuje pojišt ění.

18

Pro velikost pojistného pln ění sjednávaného pojistitelem v pojistné smlouv ě jsou v zákon ě uvedeny minimální limity, a to pro škodu na zdraví nebo usmrcením 35 mil. Kč na každého zran ěného nebo usmrceného, p ři škod ě na majetku 18 mil. K č bez ohledu na po čet poškozených, p řevyšuje-li sou čet nárok ů všech poškozených limit pojistného pln ění uvedený v pojistné smlouv ě, pojistné pln ění se každému z nich snižuje v příslušném pom ěru. V pojistné smlouv ě mohou být limity sjednány na vyšší úrovni, než je tato minimální dané zákonem.

V návaznosti na pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidla využívají pojistník tzv. zelené karty, tj. mezinárodní karty automobilového pojišt ění.

V souvislosti s provozováním pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidla p ůsobí Česká kancelá ř pojistitel ů, která sdružuje pojistitele provozující pojišt ění odpov ědnosti. Tato kancelá ř - provozuje tzv. hrani ční pojišt ění, které sjednávají řidi či cizozemských vozidel, pokud nejsou držiteli zelené karty, pro krytí odpovědnostního pojišt ění na území ČR, - spravuje garan ční fond, který se tvo ří z přísp ěvk ů pojistitel ů a z pojistného za hrani ční pojišt ění a hradí se z něho: - pojistné pln ění za škody na zdraví zp ůsobené provozem nezjišt ěného vozidla, - pojistné pln ění za škody na zdraví zp ůsobené provozem nepojišt ěného vozidla, - pojistné pln ění za škody, za které odpovídá osoba pojišt ěná u pojistitele, který z důvodu úpadku nem ůže škodu uhradit, - pojistné pln ění za škody v souvislosti s existencí hrani čního pojišt ění a provozem cizozemských vozidel, - uzavírá dohody s kancelá ří pojistitel ů cizích stát ů, - vede evidence a statistiky pro ú čely odpov ědnostního pojišt ění z provozu vozidel.

19

2.6 Vícekriteriální rozhodování

Cílem bakalá řské práce je analyzovat a vybrat nejvýhodn ější nabídky od pojiš ťoven. Aby byl výb ěr optimální varianty objektivní, bude analýza založena na metodách vícekriteriálního rozhodování. Pro lepší pochopení provedené analýzy je t řeba uvést základní pojmy, které se s metodami vícekriteriálního rozhodování nejvíce pojí: - rozhodnutí – výb ěr jedné nebo více variant z množiny všech p řípustných variant (v našem p řípad ě je to rozhodnutí spole čnosti o výb ěru lepší nabídky od pojiš ťoven) - rozhodovatel – subjekt, který má za úkol u činit rozhodnutí (daná spole čnost) - varianty (alternativy) – konkrétní rozhodovací možnosti, které jsou realizovatelné, zna čené (pojiš ťovny, které vypracují nabídku pojišt ění) - kritéria – hlediska, ze kterých jsou varianty posuzovány, ty jsou zna čené - kriteriální matice – je-li hodnocení variant podle kritérií kvantifikováno, údaje uspo řádáváme do kriteriální matice Y, řádky odpovídají variantám a sloupce kritériím - klasifikace kritérií podle povahy - maximaliza ční (výnosový) – nejlepší hodnoty mají nejvyšší hodnoty - minimaliza ční (nákladový) – nejlepší hodnoty mají nejnižší hodnoty - klasifikace kritérií podle kvantifikovatelnosti - kvantitativní – objektivn ě m ěř itelné (K č, minuty, metry…) - kvalitativní – nelze objektivn ě m ěř it, varianty jsou hodnoceny slovn ě, proto je nutné užít k převedení slovního hodnocení bodovací stupnice - preference kritéria – důležitost kritéria v porovnání s ostatními kritérii - aspira ční úrove ň – hodnota kritéria, které má být dosaženo - po řadí kritérií – ordinární informace o kritériích, posloupnost kritérií od nejd ůležit ějšího po nejmén ě d ůležité - váhy kritérií – kardinální informace o kritériích, váha je hodnota z intervalu <0,1> a vyjad řuje relativní d ůležitost kritéria v porovnání s ostatními - varianty se speciálními vlastnostmi

20

- ideální varianta – hypotetická či reálná varianta, která dosahuje ve všech kritériích nejlepší možné hodnoty, taková varianta by dominovala všechny ostatní varianty - bazální varianta – hypotetická či reálná varianta, jejíž ohodnocení je nejhorší podle všech kritérií, tato varianta by byla dominovaná ostatními variantami

2.6.1 Metoda stanovení vah kritérií

Většina metod vícekriteriálního rozhodování vyžaduje odlišení jednotlivých kritérií z hlediska jejich významnosti. Jednou z možností je číselné vyjád ření této významnosti pomocí tzv. vah ( čím je kritérium významn ější, tím je jeho váha v ětší). Váhu kritéria budeme zna čit , j = 1, 2, …, n , kde n je po čet všech uvažovaných kritérií. Aby váhy kritérií, stanovené r ůznými metodami, pop ř. r ůznými experty, byly srovnatelné, vyjad řujeme je v normovaných hodnotách . 2.6.1.1 Metoda kvantitativního párového srovnávání (Saatyho metoda)

Krom ě výb ěru preferovaného kritéria se ur čuje pro každou dvojici kritérií také velikost této preference. K vyjád ření velikosti preferencí Saaty doporu čuje bodovou stupnici.

Vyjád ření preferencí číselné Slovní 1 kritéria jsou stejn ě významná 3 první kritérium je slab ě významn ější než druhé 5 první kritérium je siln ě významn ější než druhé 7 první kritérium je velmi siln ě významn ější než druhé 9 první kritérium je absolutn ě významn ější než druhé

Pro citliv ější vyjád ření preferencí je možné použít i mezistupn ě ( 2, 4, 6, 8). Velikost preferencí i-tého kritéria proti j-tému m ůžeme uspo řádat do Saatyho matice S, jejíž prvky představují odhady podíl ů vah kritérií:

21

,, 1,2,…,. Matice S je čtvercová matice řádu n x n a pro její prvky platí

1 ,, 1,2,…,. Variantou, jak stanovit váhy, je logaritmická metoda nejmenších čtverc ů. Saaty navrhl po četn ě jednoduchý zp ůsob, jak po čítat váhy. Řešením je normalizovaný geometrický pr ůměr řádk ů matice S.

2.6.2 Metody stanovení po řadí variant

Cílem metod vícekriteriálního hodnocení variant je stanovení po řadí výhodnosti jednotlivých variant z hlediska zvolených kritérií, p řičemž varianta s nejlepším umíst ěním p řestavuje nejlepší variantu.

2.6.2.1 Metoda PRIAM

Tato metoda je založena na postupném prohledávání množiny variant v s krocích, aby bylo nalezeno jediné nedominované řešení. Každá varianta je zobrazena vektorem kriteriálních hodnot. Aspira ční úrove ň j-tého kritéria v s-tém kroku je ozna čena a zm ěny aspira ční úrovn ě j-tého kritéria v s-tém kroku. Zm ěna m ůže být kladná nebo záporná, podle toho, zda se jedná o minimaliza ční či maximaliza ční typ kritéria. Rozhodovatel nevrhne první aspira ční úrove ň kritérií

, , … , . Zpravidla se aspira ční úrove ň v nultém kroku stanoví jako nejhorší hodnota podle každého kritéria. Tímto „sítem“ projdou všechny varianty, neboli pro všechny varianty (jejich kriteriální hodnoty) platí

.

22

Obecn ě do dalšího kola projdou varianty, které spl ňují požadované aspira ční úrovn ě. Po čet variant spl ňující tyto aspira ční úrovn ě udává číslo d. vzhledem k hodnot ě d rozhodovatel m ění aspira ční úrove ň kritérií pro krok s + 1

∆ . Podle hodnoty čísla d (po čet variant, které spl ňují požadavky) nastávají t ři p řípady: - d>1 – rozhodovatel m ění aspira ční úrove ň tak, aby snížil po čet akceptovaných variant - d=1 – je nalezena kompromisní varianta - d=0 – neexistuje žádná p řijatelná varianta, hledá se nejbližší varianta k zadaným aspira čním úrovním, v takovém p řípad ě se pro každou variantu vypo čte odchylka od aspira ční úrovn ě podle vztahu

, kde pro j = 1, 2, …, n jsou ideální kriteriální hodnoty. Tento vztah nelze použít v případ ě, že ideální kriteriální hodnota je nula. Jako p řijatelnou variantu vybereme variantu s nejmenším podílem odchylky od aspira čních úrovní kritérií na ideální hodnot ě.

2.6.2.2 Metoda váženého sou čtu (metoda WSA)

Při vícekriteriálním hodnocení variant m ůžeme každé hodnot ě kritéria přiřadit její užitek, tedy m ůžeme vytvo řit díl čí užitkovou funkci , která pro variantu nabývá hodnoty

. Defini čním oborem této funkce je interval mezi nejlepší a nejhorší hodnotou příslušného kritéria. Oborem funk čních hodnot je interval <0,1>. Tato metoda je vhodná především pro kvantitativní kritéria, p ředpokládá lineální závislost užitku na hodnotách

23 kritéria, p řičemž nejhorší hodnot ě j-toho kritéria (budeme zna čit ) p řiřadíme hodnotu 0 a nejlepší hodnot ě (budeme zna čit ) užitek 1 a platí

Pro jednotlivé varianty vypo čteme agregovanou funkci užitku podle vztahu

, kde jsou normované váhy jednotlivých kritérií. Varianty pak seřadíme podle hodnot . 2.6.2.3 Metoda TOPSIS

Metoda TOPSIS je založena ne výb ěru varianty, která je nejblíže k ideální variant ě a nejdále od bazální varianty. P ředpokládá se maximaliza ční charakter všech kritérií. Pokud nejsou všechna kritéria maximalizační, je nutné je na maximaliza ční p řevést. Postup p ři metod ě TOPSIS lze popsat v následujících krocích:

- převedení všech kritérií na maximaliza ční - vytvo ření normalizované kriteriální matice podle vztahu

∑ - dále se p řevede kriteriální matice R na normalizovanou kriteriální matici Z tak, že každý sloupec matice R vynásobíme váhou odpovídajícího kritéria - z prvk ů normalizované matice Z vybereme ideální variantu a bazální variantu

24

- vzdálenost os ideální varianty se po čítá podle vztahu

- vzdálenost od bazální varianty se po čítá podle vztahu

- relativní ukazatel vzdálenosti variant od bazální varianty se vypo čte podle vztahu

Varianty jsou uspo řádány podle nerostoucích hodnot . [4]

25

3 PRAKTICKÁ ČÁST

Analýza je provedena na vybranou spole čnost podnikající v autobusové a kamionové doprav ě. Spole čnost Comett plus je spole čnost s ru čením omezeným, mající své sídlo v Tábo ře. Zajiš ťuje m ěstskou hromadnou dopravu pro Tábor, poskytuje pravidelnou autobusovou dopravu pro okolní vesnice a m ěsta a má vyhrazeno část svých autobus ů pro zájezdovou dopravu. Jak již bylo nazna čeno výše, spole čnost Comett plus podniká také v oblasti kamionové a vlastní n ěkolik nákladních aut, taha čů , náv ěsů p řív ěsů atd. Každý podnikatelský subjekt, tudíž i spole čnost Comett plus, má veškerý majetek pojišt ěn. Pojiš ťovnou, která spravuje tento majetek, zvlášt ě pak vozový park spole čnosti, je ČSOB pojiš ťovna.

Úkolem je zjistit, p ři dnešním výb ěru a velkém po čtu pojiš ťoven p ůsobících na českém trhu, zda by se nenašla jiná pojiš ťovna pro spole čnost Comett plus, která by, co se týká povinného ru čení a havarijního pojišt ění, byla levn ější, výhodn ější, s lepšími podmínkami atd. Byl proveden pr ůzkum trhu a oslovily se vybrané pojiš ťovny, aby vytvo řily návrh povinného ru čení a havarijního pojišt ění pro vozový park spole čnosti, který čítá na 232 aut.

Pro srovnání produkt ů s ČSOB pojiš ťovnou jsem vybrala produkty pojiš ťoven Kooperativy, České pojiš ťovny a České podnikatelské pojiš ťovny. Ke sjednání povinného ru čení a havarijního pojišt ění jsou zapot řebí technické pr ůkazy, ze kterých pojiš ťovna zjistí pot řebné informace k vytvo ření požadovaného návrhu. Z důvodu objemnosti vozového parku a velkého po čtu technických pr ůkaz ů, které by pojiš ťovny musely zpracovat, jsem se setkala s neochotou spolupráce s již zmín ěnými pojiš ťovnami. Aby nabídku pojišt ění pojiš ťovny vytvo řily, byla jsem nucena snížit množství aut na 21, ve vozovém parku spole čnosti.

Z návrh ů, které pojiš ťovny poslaly, vytvo řím tabulky, které následn ě okomentuji. Pro nalezení výhodného pojišt ění, použiji n ěkteré z metod optimálního výb ěru variant. V záv ěru nabídky srovnám a spole čnosti pop řípad ě nabídnu jinou z pojiš ťoven.

26

3.1 Spole čnost COMETT PLUS

3.1.1 Profil spole čnosti

Spole čnost COMETT PLUS, spol. s r. o. byla založena 28. 12. 1993 za ú čelem privatizace dopravního závodu ČSAD Tábor. Koup ě se uskute čnila k datu 1. 1. 1998 a spole čnost p řevzala veškeré činnosti bývalého závodu ČSAD v četn ě všech závazk ů a pohledávek. P římo pokra čuje ve všech činnostech bývalého ČSAD a dále je úsp ěšn ě rozvíjí.

Těmi jsou p ředevším: - provozování autobusové dopravy městské, linkové i zájezdové - provozování nákladní dopravy tuzemské i zahrani ční - opravárenská a servisní činnost - provozování cestovní kancelá ře - provozování čerpacích stanic - další činnosti menšího rozsahu

Pat ří k jednomu z nejv ětších p řepravc ů Jiho českého kraje. Tato firma se m ůže pyšnit dlouholetou tradicí a zkušenostmi v oblasti silni ční dopravy a opravárenství, která své dobré jméno staví na solidnosti a osobnímu přístupu k zákazník ům.

3.1.2 Divize autobusové dopravy

Pé či o cestující v ěnuje spole čnost vysokou pozornost a to jak p ři vlastní p řeprav ě, tak i před jejím zahájením. Používané autobusy jsou na kvalitní technické úrovni, vybavené vším pot řebným pro pohodlné cestování. Všechny autobusy jsou vybaveny mobilními telefony pro snadnou komunikaci s dispe činkem.

27

Zajiš ťuje: - pravidelnou autobusovou dopravou na 51 linkách, které jsou obsluhovány 64 autobusy z provoz ů Tábor, Mladá Vožice a Sob ěslav - zájezdovou dopravu s 12 autobusy - chod autobusových nádraží v Tábo ře, Bechyni, Sob ěslavi a Mladé Vožici - provoz informa čních kancelá ří na autobusových nádražích v Tábo ře a v Bechyni - inzerci v knižním vydání jízdních řád ů - umíst ění reklamních leták ů v busech

3.1.3 Divize nákladní dopravy

Zabývá se mezinárodní i tuzemskou nákladní dopravou, kterou zajiš ťuje kvalitním a moderním vozovým parkem, spl ňujícím nejnáro čnější ekologická kritéria. Všechna vozidla jsou vybavena mobilními telefony pro on-line komunikaci s odborn ě vyškoleným dispe činkem. Uplat ňujeme systém řízení jakosti dle normy ISO 9001:2000. Spole čnost je členem sdružení automobilových dopravc ů ČESMAD BOHEMIA.

28

Zajiš ťuje: - přepravu zboží náv ěsovými vozidly - přepravu dvoupatrovými náv ěsy - přepravu plech ů ve svitcích - svoz dobytka - svoz d řeva a manipulaci se d řevem - přepravu zboží pod řízenou teplotou (ATP) - převoz sypkých materiál ů - přepravu nebezpe čného zboží (ADR) - rozvoz zásilek od výrobce k odb ěratel ům - vyt ěžování vozidel jiných dopravc ů (spedice) - termínované vykládky a nakládky - svoz lomového kamene od odst řelu k drti či kamene - odtahovou službu - standardní pojišt ění nákladu dle Úmluvy CMR

K po čátku roku 2007 má spole čnost 60 motorových jednotek - 42 taha čů , 47 náv ěsů (5 náv ěsů na p řevoz plech ů ve svitcích, 11 náv ěsů ve dvoupatrovém provedení – 66 palet, 2 náv ěsy na p řevoz dobytka, 8 náv ěsů s vnit řní výškou 3 metry, 2 náv ěsy na d řevo a 27 klasických náv ěsů), 3 speciály na svoz dobytka, 4 sk říňová vozidla s možností p řevážet zboží pod řízenou teplotou s kapacitou 15 palet s užite čnou hmotností 6,5 tuny, 1 vozidlo na p řevoz 18 palet s tonáží 7,5 tuny, 1 náv ěs na p řevoz sypkých materiál ů.

3.1.4 Divize m ěstské hromadné dopravy

Divize MHD zajiš ťuje m ěstskou dopravu na území Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí. V provozu je celkem 15 linek MHD, které jsou obsluhovány ve špi čce 32 autobusy.

Sí ť je tvo řena p ěti hlavními sm ěry linek. - první je obsluhován linkami 10,11,12,13,14,15,16,17 a 50,

29

zajiš ťuje p řepravu osob od Klokot, Pražského sídlišt ě a Nemocnice, p řes Sídlišt ě Nad Lužnicí, Sezimovo Ústí až po Planou nad Lužnicí. - druhý linkami 20 a 21, zajiš ťují dopravu od Košína, Radimovic u Tábora, Náchoda, p řes Blanické p ředm ěstí do Čekanic a Stoklasné Lhoty. - třetí linkami 30 a 31, p řepravuje cestující ze Zárybni čné Lhoty a M ěšic p řes Čelkovice, Horky a V ětrovy až po Radimovice U Žel če, Slapy a Draži čky. - čtvrtý linkou 40, která p řepravuje cestující z Autobusového nádraží do Zaluží a Hlinice. - pátý linkami 60 a 61, zajiš ťují p řepravu osob z Maredova Vrchu a p řilehlé zástavby, p řes Staré M ěsto do Čelkovic. Je t řeba zmínit, že tyto linky jsou výhradn ě obsluhovány nízkopodlažními minibusy, které bezproblémov ě projedou uli čkami Starého M ěsta v místech, kde by se standardní autobus nevešel.

Divize má cca 80 pracovník ů, dispe čink MHD je v sídle spole čnosti, odd ělení p řepravní kontroly je umíst ěno v hale autobusového nádraží v Tábo ře. Divize MHD zajiš ťuje i vylepování reklamních letá čků do autobus ů MHD a pronajímá vn ější plochy autobus ů pro reklamu.

Vývoj vozového parku autobus ů se postupn ě s p řibývajícími vozy m ění výrazn ě ve prosp ěch nízkopodlažních autobus ů. Ke konci roku 2011 bylo z celkového po čtu 38 autobus ů již 26 nízkopodlažních. V roce 2011 byl v rámci obnovy vozového parku do provozu za člen ěn nový autobus v nízkopodlažním provedení. Jedná se o 12 m celonízkopodlažní autobus IVECO Irisbus - Citelis PS ECG s pohonem na CNG (zemní plyn). [5]

30

3.1.5 Pojiš ťovna ČSOB

Spole čnost Comett plus má veškerý sv ůj majetek pojišt ěn u pojiš ťovny ČSOB. A ť už jde o životní pojišt ění zam ěstnanc ů (povinné i nepovinné), pojišt ění podnikatelských rizik, pojišt ění vozového parku (havarijní pojišt ění a povinné ru čení a další p řipojišt ění), pojišt ění budov, staveb, stroj ů, atd.

Vozový park společnosti Comett plus činí 232 aut, komplexní p řehled tohoto parku je uveden v příloze č. 1.

Tabulka 1: Vybraná auta a jejich pojišt ění ČSOB

POVINNÉ HAVARIJNÍ POJIŠTĚNÍ Druh RUČENÍ RZ Typ vozidla vozidla (sazba/ pojistná roční rok) částka pojistné Bus - M 2C1 1186 IRISBUS kloub. 19 702 5 980 000 140 901 Bus - M 2C5 4117 Karosa B 961.1917 19 702 6 130 000 122 240 Bus - L 2C7 8535 SOR C 9.5 19 538 4 980 000 120 427 Bus - M 4C2 2182 SOR 19 702 5 160 000 103 493 Bus - Z 4C4 9949 IRISBUS 19 538 684 000 11 494 Bus - M 4C7 7890 Stratos 19 702 2 030 000 32 497 Bus - Z 4C9 4939 Minibus IVECO 19 538 2 160 000 39 117 Bus - Z 4C9 5535 Autobus MAN 19 538 6 840 000 154 226 Bus - L TAA 4500 Karosa C 19 538 3 080 000 76 195 Bus - L TAL 3066 Karosa C 934.1351 E 19 702 3 160 000 80 257 Náklaďák 1C7 7567 Iveco MP260E40 18 304 2 880 000 68 898 Náklaďák 3C6 8320 Scania 16 737 3 100 000 78 174 Náklaďák 4C9 5145 Mercedes - Benz 18 304 3 300 000 83 812 Tahač 1C7 8690 IVECO STRALIS 28 694 1 600 000 215 800 Tahač 3C6 2450 Volvo 28 694 1 740 000 52 983 Návěs 1C4 2206 Návěs Schwarzmüller 5 183 660 000 11 958 Návěs 2C1 7762 Návěs Schmitz cargobull 5 183 615 000 11 143 Přívěs 1C5 9099 Gapa přívěs 781 250 000 999 Přívěs 3C9 7028 Lemex 3 801 670 000 11 882 Přívěs 5C5 4323 Svan 627 320 000 5 116 Přívěs 5C5 4394 Přívěs Tang 781 550 000 10 376

Celkem 323 289 55 889 000 1 431 988

31

3.2 Porovnávané pojiš ťovny

3.2.1 Česká pojiš ťovna

3.2.1.1 Historie spole čnosti

Tradice České pojiš ťovny se odvíjí nep řetržit ě od roku 1827, kdy byla v Praze založena První česká vzájemná pojiš ťovna. V druhé polovin ě 19. století již byla První česká vzájemná pojiš ťovna tak silná instituce, že jí neot řásly ani náhrady škod po řad ě velkých požár ů koncem století v četn ě v ůbec nejv ětší pojistné události v 19. století, jíž byl požár rozestav ěného Národního divadla. Po čátkem 20. století za čala První česká vzájemná pojiš ťovna nabízet svým klient ům také životní pojišt ění, pojišt ění proti vloupání a pojišt ění zákonné odpov ědnosti a úrazu. Po roce 1948 vznikla jediná Československá pojiš ťovna, která si monopolní postavení držela až do roku 1991, kdy byl zákonem o pojiš ťovnictví otev řen trh a umožn ěn vstup dalších pojiš ťoven. Do konce roku 1999 vzniklo na českém trhu 42 pojiš ťoven. I v dnešním vysoce konkuren čním prost ředí si Česká pojiš ťovna stále drží své výsadní postavení.

3.2.1.2 Produkty pojiš ťovny

Česká pojiš ťovna je univerzální pojiš ťovnou s více než 180letou bohatou tradicí. Poskytuje jak individuální životní a neživotní pojišt ění, tak i pojištění pro malé, st řední a velké klienty v oblasti pr ůmyslových, podnikatelských rizik a zem ědělství. Česká pojiš ťovna nabízí pojišt ění ob čan ům, a to pojišt ění pro život, pojišt ění aut, bydlení, zví řat, cestování a v neposlední řad ě pojišt ění odpov ědnosti. Česká pojiš ťovna vyšla vy říct i firmám, kterým nabízí pojišt ění vozidel, majetku a p řepravních zásilek, cestování a také odpov ědnosti, dále pojišt ění zem ědělství a les ů, finan čních rizik. Co se týká pojišt ění vozidel, m ůžeme si vybrat z nabídky havarijního pojišt ění, povinného ru čení a flotilového pojišt ění.

32

V havarijním pojišt ění je možnost získání bonusu až 50 % za bezškodní pr ůběh a slevu na zabezpe čení vozidla. Kryje škody zp ůsobené odcizením, vandalismem nebo přírodními živly. K dispozici jsou r ůzné varianty spoluú častí už od 1 %. Nabízí možnost bezstarostn ě cestovat po Evrop ě a i Turecku. K havarijnímu pojišt ění existují volitelná připojišt ění jako je p řipojišt ění čelního skla, zavazadel, asisten čních služeb, oprav v zahrani čních opravnách.

Při pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidla, povinném ru čení, pojiš ťovna poskytuje a v pojistné smlouv ě je možné sjednat pojišt ění v několika variantách, které se zejména liší limity pojistného pln ění, zp ůsobem zohled ňování škodního pr ůběhu, možností sjednání dopl ňkových pojišt ění. Jednotlivé varianty pojišt ění odpov ědnosti jsou pojiš ťovnou ozna čeny pod obchodním názvem. [6]

Tabulka 2: Varianty povinného ru čení

Exclusive Exclusive Přehled nabídky Start* Standard Exclusive Plus* Max* Limity pln ění 35/35 50/50 100/100 120/120 150/150 Povinné ru čení X X X X X Právní ochrana X X X X X Asistence p ři nehod ě X X X X Asistence p ři poruše X X X Úrazové pojišt ění řidi če X X X X Úrazové pojišt ění X X X ostatních cestujících První zavin ěná škoda bez X X vlivu na bonus Garance škody na 3 roky X X Úhrada škody bez X odpo čtu amortizace St řed se zv ěř í X

33

3.2.1.3 Konkrétní nabídka havarijního pojišt ění a povinného ru čení

Tabulka 3: Vybraná auta a jejich pojišt ění ČP

POVINNÉ RUČENÍ HAVARIJNÍ POJIŠTĚNÍ Druh vozidla RZ Typ vozidla při - Čelní sazba/ pojistná roční pojiště celkem sklo rok částka pojistné ní

Bus - M 2C1 1186 IRISBUS kloub. 20 000 1 000 12 332 13 332 5 980 000 164 510 Bus - M 2C5 4117 Karosa B 961.1917 20 000 1 000 12 332 13 332 6 130 000 150 603 Bus - L 2C7 8535 SOR C 9.5 20 000 1 000 27 337 28 337 4 980 000 104 820 Bus - M 4C2 2182 SOR 20 000 1 000 12 332 13 332 5 160 000 175 314 Bus - Z 4C4 9949 IRISBUS 20 000 1 000 27 337 28 337 684 000 20 825 Bus - M 4C7 7890 Stratos 20 000 1 000 12 332 13 332 2 030 000 54 701 Bus - Z 4C9 4939 Minibus IVECO 20 000 1 000 27 337 28 337 2 160 000 58 204 Bus - Z 4C9 5535 Autobus MAN 20 000 1 000 27 337 28 337 6 840 000 254 526 Bus - L TAA 4500 Karosa C 20 000 1 000 27 337 28 337 3 080 000 115 870 Bus - L TAL 3066 Karosa C 934.1351 E 20 000 1 000 27 337 28 337 3 160 000 95 103 Náklaďák 1C7 7567 Iveco MP260E40 20 000 1 000 25 426 26 426 2 880 000 191 247 Náklaďák 3C6 8320 Scania 20 000 1 000 25 426 26 426 3 100 000 120 505 Náklaďák 4C9 5145 Mercedes - Benz 20 000 1 000 25 426 26 426 3 300 000 126 564 Tahač 1C7 8690 IVECO STRALIS 20 000 1 000 71 928 72 928 1 600 000 68 895 Tahač 3C6 2450 Volvo 20 000 1 000 25 426 26 426 1 740 000 78 864 Návěs 1C4 2206 Návěs Schwarzmüller Ne 0 11 957 11 957 660 000 42 979 Návěs 2C1 7762 Návěs Schmitz cargobu Ne 0 11 957 11 957 615 000 36 780 Přívěs 1C5 9099 Gapa přívěs Ne 0 671 671 250 000 10 450 Přívěs 3C9 7028 Lemex Ne 0 671 671 670 000 14 612 Přívěs 5C5 4323 Svan Ne 0 671 671 320 000 5 535 Přívěs 5C5 4394 Přívěs Tang Ne 0 671 671 550 000 23 358

Celkem 15 000 413 580 428 580 55 889 000 1 874 265

34

Havarijní pojišt ění

Pro pojistníka je rozhodujícím kritériem nejen výše celkového ro čního pojistného, ale také výše pojistného pln ění, bonusy – malusy a v neposlední řad ě i sleva pojistného p ři nap ř. p ři splátkách pojistného, spoluú časti a jiné.

Z variant havarijního pojišt ění jsme si vybrali rozsah pojišt ění ALL RISK, což znamená, pojišt ění živelních událostí, havárie a odcizení. Dále nám pojiš ťovna nabídla spoluú čast ve výši 5% - 5 000 K č. V tomto havarijním pojišt ění jsme nevyužili připojišt ění čelního skla, to je zahrnuto ve flotilovém pojišt ění odpov ědnosti. Pojišt ění ALL RISK dále nabízí různé druhy benefit ů, jako je asisten ční služba a úrazové pojišt ění řidi če a ostatních cestujících.

Spoluú častí 5% - 5000 K č se rozumí, spoluú čast p ři pln ění jakékoliv pojistné události, ke které m ůže dojít p ři provozování vozidla. Znamená to, že když dojde k pojistnému pln ění, ode čítá z tohoto pln ění pojiš ťovna t ěchto 5% spoluú časti, minimáln ě však 5 000,- Kč. Pokud dojde k pojistné události nep řesahující částku 5000K č, pojiš ťovna nevyplatí nic. Pokud, ale dojde k pojistné události v částce, z které je 5% stále nižší než minimální částka 5000 K č, pojiš ťovna i tak ode čítá tuto minimální částku 5000 K č. V situaci, kdy 5% z pojistného pln ění bude vyšší, než tato minimální částka 5000K č, ode čte pojiš ťovna z výše pojistného pln ění t ěchto 5% a zbytek pojistného pln ění vyplatí pojistníkovi.

Havarijní pojišt ění zvýhod ňuje i klienta, co se tý če bonus ů (zohledn ění škodního pr ůběhu, sleva na pojišt ění), to znamená, že výše bonus ů se ur čuje na základ ě rozhodné doby, což je doba, kdy klient nezp ůsobí žádnou pojistnou událost. Jelikož jsou tato vozidla pojišt ěná v souboru vozidel (flotilovém pojišt ění), nelze tyto bonusy v tomto případ ě uplatnit.

V pojišt ění ALL RISK nám byla nabídnuta asisten ční služba POHODA KLASIK, což znamená, že tuto službu pojiš ťovna poskytuje na smluvn ě vymezeném území ČR a na území ostatních zemí Evropy. (více v příloze)

35

Tyto služby jsou poskytovány na základn ě telefonické žádosti oprávn ěné osoby na telefonním čísle ur čeném za tímto ú čelem pojiš ťovnou, a to 24 hodin denn ě. Oprávn ěná osoba je povinna provedení t ěchto služeb na míst ě potvrdit a sou časn ě zkontrolovat jejich správnost. Pojistná nebezpe čí a rozsah pojišt ění jsou následující: - dojde-li na smluvn ě vymezeném území k pojistné události zp ůsobené havárií, má oprávn ěná osoba nárok nap ř.: - na zprostředkování a úhradu práce mechanika v rozsahu maximáln ě 2 hodin atd. - dojde-li na smluvn ě vymezeném území mimo ČR k pojistné události zp ůsobené odcizením vozidla, má oprávn ěná osoba nárok nap ř.: - na poradenské služby, kdy poskytovatel zajistí na pokyny pojiš ťovny ohlášení odcizení vozidla p říslušným ú řad ům atd.

Povinné ru čení

Pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidla je pojišt ěním, které musí být uzav řeno ke každému vozidlu provozovanému na ve řejných komunikacích. Pro spole čnosti, které vlastní více motorových vozidel, pojišťovny nabízejí pojišt ění souboru t ěchto vozidel v jedné pojistné smlouv ě, tzv. flotilové pojišt ění.

Flotilové pojišt ění nabízí individuální nastavení pojistného v závislosti na velikosti a škodním pr ůběhu flotily, vysoké limity pojistné ochrany 100 mil. K č/100 mil. K č, jak pro škody na zdraví, tak pro majetkové škody a ke každému pojišt ění asisten ční služby (POHODA KLASIK).

Sjednáním tohoto pojišt ění pojišt ěný získá komplexní povinné ru čení - odtah vozidla po nehod ě, náhradní vozidlo, vy řízení škody s cizí pojiš ťovnou, úrazové pojišt ění pro řidi če i ostatní cestující ve vozidle.

Dále bylo ve smlouv ě dohodnuto p řipojišt ění čelního skla do výše pln ění 20000Kč.

Výhodou pojišt ění souboru vozidel je bezproblémové p řipojiš ťování a odpojiš ťování jednotlivých vozidel (nap říklad p ři jejich nákupu nebo prodeji).

36

3.2.2 Kooperativa pojiš ťovna

3.2.2.1 O spole čnosti

Kooperativa pojiš ťovna, a.s., Vienna Insurance Group je druhou nejv ětší pojiš ťovnou na tuzemském trhu. Byla založena v roce 1991 jako první komer ční pojiš ťovna na území bývalého Československa. Její podíl na celkovém p ředepsaném pojistném v ČR je 22 %. Je univerzální pojiš ťovnou, která nabízí plný sortiment služeb a všechny standardní druhy pojišt ění jak pro ob čany, tak pro klienty z řad firem od drobných podnikatel ů až po velké korporace. Kooperativa je sou částí koncernu Vienna Insurance Group (VIG).

3.2.2.2 Produkty pojiš ťovny

Kooperativa pojiš ťovna nabízí pojišt ění osob (životní, úrazové a rizikové, zajišt ění důchodu, pojišt ění d ětí), cestovní pojišt ění, pojišt ění majetku ob čan ů (domácností, rodinného domu, domácnosti, bytového domu, rekrea ční budovy, bytové a nebytové jednotky), pojišt ění malých a st ředních podnikatel ů, pojišt ění podnikatelských rizik (majetku, odpov ědnosti, p řerušení provozu, p řepravy, odpov ědnosti provozovatele zdravotnického za řízení), pojišt ění hrazené zam ěstnavatelem, právní ochrany, měst a obcí a v neposlední řad ě pojišt ění motorových vozidel (havarijní pojištění, povinné ru čení, dodatkové pojišt ění a asisten ční služby, flotil).

Havarijní pojišt ění se u pojiš ťovny Kooperativa, vztahuje na poškození nebo zni čení pojišt ěného vozidla jakoukoli nahodilou událostí a na odcizení pojišt ěného vozidla nebo jeho části. Pojišt ění se týká pojistných událostí, p ři nichž nastane škoda na území Evropy, není-li stanoveno jinak. P ředm ětem pojišt ění je vozidlo s platným technickým pr ůkazem.

37

Povinné ru čení pojiš ťovna nabízí i ve form ě flotil s limity pln ění 100 mil. Kč, asisten ční služby zdarma v rámci ČR i v zahrani čí. Poskytuje asisten ční služby na území ČR v případ ě havárie a v zahrani čí v případ ě havárie a poruchy. [7]

3.2.2.3 Konkrétní nabídka havarijního pojišt ění a povinného ru čení

Tabulka 4: Vybraná auta a jejich pojišt ění KOOPERATIVA

POVINNÉ RUČENÍ HAVARIJNÍ POJIŠTĚNÍ Druh vozidla RZ Typ vozidla Základní Po slevě pojistná roční (sazba/rok) (sazba/rok) částka pojistné

Bus - M 2C1 1186 IRISBUS kloub. 11 436 9 149 5 980 000 193 154 Bus - M 2C5 4117 Karosa B 961.1917 11 436 9 149 6 130 000 213 630 Bus - L 2C7 8535 SOR C 9.5 24 948 19 958 4 980 000 148 155 Bus - M 4C⁴ 2182 SOR 11 436 9 149 5 160 000 127 194 Bus - Z 4C4 9949 IRISBUS 24 948 19 958 684 000 15 116 Bus - M 4C7 7890 Stratos 11 436 9 149 2 030 000 39 686 Bus - Z 4C9 4939 Minibus IVECO 24 948 19 958 2 160 000 42 228 Bus - Z 4C9 5535 Autobus MAN 24 948 19 958 6 840 000 203 490 Bus - L TAA 4500 Karosa C 24 948 19 958 3 080 000 130 900 Bus - L TAL 3066 Karosa C 934.1351 E 24 948 19 958 3 160 000 134 300 Náklaďák 1C7 7567 Iveco MP260E40 21 504 17 203 2 880 000 135 360 Náklaďák 3C6 8320 Scania 21 504 17 203 3 100 000 99 200 Náklaďák 4C9 5145 Mercedes – Benz 21 504 17 203 3 300 000 83 490 Tahač 1C7 8690 IVECO STRALIS 54 876 43 901 1 600 000 66 880 Tahač 3C6 2450 Volvo 54 876 43 901 1 740 000 66 990 Návěs 1C4 2206 Návěs Schwarzmüller 636 509 660 000 39 237 Návěs 2C1 7762 Návěs Schmitz cargobull 636 509 615 000 39 237 Přívěs 1C5 9099 Gapa přívěs 8 352 6 682 250 000 18 125 Přívěs 3C9 7028 Lemex 8 352 6 682 670 000 28 173 Přívěs 5C5 4323 Svan 8 352 6 682 320 000 10 672 Přívěs 5C5 4394 Přívěs Tang 8 352 6 682 550 000 18 509

Celkem 404 376 323 501 55 889 000 1 853 726

38

Havarijní pojišt ění

Jako u povinného ru čení, tak i u havarijního pojišt ění jsou pojistné podmínky tém ěř shodné. Podle t ěchto pojistných podmínek je pojistná ochrana pro případ poškození, zni čení a odcizení vozidla. Toto havarijní pojišt ění se nemusí shodovat s ostatními pojiš ťovnami, nap říklad v územním rozsahu pojišt ění ( ČR, EU) a dopl ňkovém připojišt ěním.

Návrh vypracovaný v havarijní pojistné smlouv ě pojiš ťovny Kooperativa nabízí produk ční pojistné ve výši 1 853 726K č pro 21 vozidel. Pojistné bylo stanoveno dle sazebník ů pro jednotlivá vozidla, se spoluú častí u nákladních vozidel, taha čů a autobus ů 10%, minimáln ě 10 000K č a u náv ěsů a přípojných vozidel se spoluú častí 5%, minimáln ě 5 000K č.

Obchodní zástupce pojiš ťovny Kooperativa, podle po čtu vozidel a zp ůsobu platby, nabídl nejen množstevní slevu 10%, ale i slevu obchodní ve výši 15%, tímto se snížila cena ro čního pojistného na částku 1 390 294K č.

Povinné ru čení

Pojistné podmínky každé pojiš ťovny, jsou vesm ěs stejné, mohou se lišit v ur čitých detailech, které si pojiš ťovna ve svých pojistných podmínkách stanoví. Nap říklad vy řízení škody p římo v Kooperativ ě, i když viník má povinné ru čení sjednané u jiné pojiš ťovny.

Pojiš ťovna kooperativa, má soubor vozidel pojišt ěno ve flotilovém pojišt ění a toto pojišt ění se m ůže lišit podle po čtu vozidel, která spole čnosti vlastní.

Kooperativa nám nabídla pojišt ění EASY FLEET, variantu BENEFIT s limitem pln ění 100 mil. K č/100 mil. K č (pro škody na zdraví či v p řípad ě usmrcení až do výše 100 milion ů K č na každého zran ěného/usmrceného a pro škody na majetku v četn ě ušlého zisku poškozeného rovn ěž do výše 100 milion ů K č).

Ro ční pojistné bylo vypo čteno na částku 404 376,- Kč a byla poskytnuta 20% flotilová sleva za čtvrtletní frekvenci placení pojistného, tj. 323 501,- Kč.

39

Pojišt ění zahrnuje nárok na poskytnutí bezplatných asistenčních služeb, v rozsahu havárie na území ČR, porucha a havárie mimo území ČR.

Pojiš ťovna m ůže, nabídnou i bonifikované pojistné (dle dosaženého stupn ě bonifikace), které se stanoví v závislosti na škodním pr ůběhu flotily, to je v pom ěru zaslouženého pojistného v ůč i vyplacenému pojistnému pln ění na škody vzniklé pojistiteli, nahlášené a dosud nevyplacené.

40

3.2.3 Česká podnikatelská pojiš ťovna

3.2.3.1 O spole čnosti

Česká podnikatelská pojiš ťovna je t řetím nejv ětším poskytovatelem povinného ru čení na pojistném trhu v České republice. ČPP p ředepsala v roce 2011 pojistné v celkové hodnot ě 6,7 mld. K č, spravuje tém ěř 1,5 mil. smluv a dosáhla zisku p řed zdan ěním 442 mil. K č. Česká podnikatelská pojiš ťovna je sou částí jedné z nejv ětších pojiš ťovacích skupin Vienna Insurance Group.

3.2.3.2 Produkty pojišťovny

Česká podnikatelská pojiš ťovna nabízí mnoho druh ů pojišt ění, ale nyní se budeme věnovat pojišt ění motorových vozidel, a to havarijnímu pojišt ění a povinnému ru čení.

Tato pojiš ťovna nabízí havarijní pojišt ění pro osobní vozidla, nákladní vozidla, taha če, autobusy, traktory, p řív ěsy, náv ěsy a pracovní stroje s registra ční zna čkou. V pojistné smlouv ě lze sjednat pojistná nebezpe čí pro p řípad havárie a vandalismu, odcizení a živelní událost. Havarijní pojišt ění se vztahuje na pojistné události, které vzniknou během trvání pojišt ění na území Evropy v četn ě Turecky s výjimkou Ruska B ěloruska, Ukrajiny a Moldávie, není-li uvedeno v pojistné smlouv ě jinak. K havarijnímu pojišt ění nabízí Česká podnikatelská pojiš ťovna zdarma asisten ční služby s vysokými bezplatnými limity a bude k dispozici 24 hodin denně s možností komunikace v českém jazyce i p ři volání mimo ČR.

O české podnikatelské pojiš ťovn ě je známo, že nabízí nejlepší pojišt ění aut, povinné ru čení, kde je možnost vybrat si z několika variant pojišt ění. První variantou je „sporopov“ – produkt vhodný pro ty, kte ří jezdí pouze v ČR, kde limity škod na zdraví a na majetku jsou 35 mil. K č, asisten ční služba v ČR. Další variantou je povinné ru čení „speciál“, kde je obsaženo úrazové pojišt ění řidi če zdarma, limit škod 50 mil. K č,

41 poskytnutá asisten ční služba po celé Evrop ě a v ČR. Poslední je povinné ru čení „super“, které má limity škod do výše 100 mil. K č, asisten ční služby v ČR a Evrop ě atd. Tato pojiš ťovna také nabízí r ůzné druhy slev a bonus ů, pokud nap říklad pojišt ění po dobu 3 let nenabourá nebo pokud si klient sjedná povinné ru čení automaticky, dostává 5% slevu na havarijní pojišt ění aj. [8]

3.2.3.3 Konkrétní nabídka havarijního pojišt ění a povinného ru čení

Tabulka 5: Vybraná auta a jejich pojišt ění ČPP

POVINNÉ RUČENÍ HAVARIJNÍ POJIŠTĚNÍ

Druh RZ Typ vozidla vozidla Čelní připojišt pojistná roční sazba/rok sklo ění částka pojistné

Bus - M 2C1 1186 IRISBUS kloub. 20 000 3 100 26 240 5 980 000 154 705 Bus - M 2C5 4117 Karosa B 961.1917 20 000 3 100 26 240 6 130 000 167 158 Bus - L 2C7 8535 SOR C 9.5 20 000 3 100 26 240 4 980 000 121 870 Bus - M 4C2 2182 SOR 20 000 3 100 26 240 5 160 000 111 844 Bus - Z 4C4 9949 IRISBUS 20 000 3 100 26 240 684 000 13 870 Bus - M 4C7 7890 Stratos 20 000 3 100 26 240 2 030 000 38 323 Bus - Z 4C9 4939 Minibus IVECO 20 000 3 100 26 240 2 160 000 40 778 Bus - Z 4C9 5535 Autobus MAN 20 000 3 100 26 240 6 840 000 157 823 Bus - L TAA 4500 Karosa C 20 000 3 100 26 240 3 080 000 97 986 Bus - L TAL 3066 Karosa C 934.1351 E 20 000 3 100 26 240 3 160 000 109 922 Náklaďák 1C7 7567 Iveco MP260E40 20 000 3 100 22 034 2 880 000 99 590 Náklaďák 3C6 8320 Scania 20 000 3 100 22 034 3 100 000 77 748 Náklaďák 4C9 5145 Mercedes – Benz 20 000 3 100 58 480 3 300 000 72 842 Tahač 1C7 8690 IVECO STRALIS 20 000 3 100 58 480 1 600 000 50 391 Tahač 3C6 2450 Volvo 20 000 3 100 58 480 1 740 000 48 876 Návěs 1C4 2206 Návěs Schwarzmüller ne 0 7 600 660 000 15 650 Návěs 2C1 7762 Návěs Schmitz cargobull ne 0 7 600 615 000 15 705 Přívěs 1C5 9099 Gapa přívěs ne 0 520 250 000 7 562 Přívěs 3C9 7028 Lemex ne 0 520 670 000 12 628 Přívěs 5C5 4323 Svan ne 0 520 320 000 4 864 Přívěs 5C5 4394 Přívěs Tang ne 0 520 550 000 9 029

Celkem 46 500 499 188 55 889 000 1 429 164

42

Všeobecné podmínky u ČPP se stejn ě jako u již zmi ňovaných pojiš ťoven v ur čitých věcech liší. A ť už se jedná o základní nebo dopl ňková pojišt ění. Česká podnikatelská pojiš ťovna vytvo řila návrh flotilového pojišt ění, jak na povinné ru čení, tak na havarijní pojišt ění a v obou p řípadech poskytla slevu 20%.

K pojišt ění odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidla ČPP navrhla dopl ňkové pojišt ění čelního skla ve výši pln ění 20 000Kč a ro čním pojistném 3 100Kč.

Limity pln ění u tohoto povinného ru čení jsou u každého druhu vozidla rozdílné, u autobus ů 70/70 mil. K č, u nákladních a speciálních automobil ů je 54/54 mil. K č, stejn ě tak u náv ěsů a p řípojných vozidel.

U havarijního pojišt ění jsou tyto limity pln ění rovn ěž odlišné, a to u autobus ů 100/100 mil. K č a u ostatních je limit pln ění 50/50 mil. K č. Havarijní pojišt ění je sjednáno na veškerá rizika (odcizení, živel, havárie). Spoluú čast u havarijního pojišt ění je 5%, minimáln ě 5 000K č.

Celkové ro ční pojistné, ČPP stanovila u povinného ru čení na částku 499 188 K č a u havarijního pojišt ění na částku 1 429 164 K č, tyto částky jsou brány již po 20% slev ě.

43

3.3 Porovnání nabídek pojišťoven

Pro správné stanovení a doporu čení nejvýhodn ějšího pojišt ění pro podnik Comett plus použiji metody vícekriteriálního hodnocení. Stanovím si varianty (v našem p řípad ě pojiš ťovny): V1 = ČSOB POJIŠ ŤOVNA V2 = ČESKÁ POJIŠ ŤOVNA V3 = KOOPERATIVA POJIŠ ŤOVNA V4 = ČESKÁ PODNIKATELSKÁ POJIŠ ŤOVNA

Dále si stanovím kritéria a klasifikuji je, tzn., zda se jedná o maximaliza ční, minimaliza ční, kvantitativní nebo kvalitativní: K1 = celkové pojistné v havarijním pojišt ění (v K č) K2 = celkové pojistné v povinné ru čení (v K č) K3 = p řipojišt ění čelního skla (zda je, či není sjednáno) K4 = limit pln ění (v K č, bráno u autobus ů) K5 = spoluú čast (v %) K6 = asisten ční služby (p ůsobnost pojiš ťovny v ČR i v Evrop ě, možnost služeb 24 hodin denn ě…)

U asisten čních služeb podle vlastního uvážení oboduji doby od 1 do 4, p řičemž 4 je nejlepší, p řipojišt ění čelní skla ohodnotím body 0 nebo 1, a to 1 pro ty pojiš ťovny, které nabídly p řipojišt ění čelního skla, a 0 naopak.

Tabulka 6: Kriteriální matice

Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční

HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby

ČSOB 323 289 1 431 988 0 100 5 2 ČP 428 500 1 874 265 1 100 5 4 KOOPERATIVA 404 376 1 853 726 0 100 10 1 ČPP 499 188 1 429 164 1 70 5 3 min min max max max max KRITÉRIUM kvantitativní kvantitativní kvalitativní kvantitativní kvantitativní kvantitativní

44

V následujících výpo čtech budu také pot řebovat váhy t ěchto kritérií, tyto váhy vypo čtu pomocí srovnávací metody, Saatyho metody. Ta spo čívá v tom, že si stanovím, podle vlastního uvážení nebo podle přání podniku preference, tzn.: celkové pojistné, jak u havarijního pojišt ění, tak u povinného ru čení jsou pro m ě stejn ě d ůležité a zárove ň nejd ůležit ější, tudíž jim p řiřadím číslo 1, dále následuje podle d ůležitosti limit pln ění, kterému jsem p řiřadila číslo 2. Spoluú čast, ode m ě dostala číslo 3, protože je slab ě významn ější než kritérium jedna (pojistné). P řipojišt ění čelního skla a asisten ční služby už nejsou tak významné, tak postupn ě dostanou čísla 5 a 7.

Tabulka 7: Saatyho matice

K1 K2 K3 K4 K5 K6 váhy

K1 1 1 1/7 1/2 1/5 1/3 0,41017 0,047974 K2 1 1 1/7 1/2 1/5 1/3 0,41017 0,047974 K3 7 7 1 3 5 7 4,154935 0,485967 K4 2 2 1/3 1 1/2 1/5 0,714754 0,083599 K5 5 5 1/5 2 1 1/3 1,222212 0,142952 K6 3 3 1/7 5 3 1 1,637593 0,191535 suma 8,549833 1

3.3.1 Metoda PRIAM

Tato metoda je založena na postupném prohledávání množiny variant v několika krocích, abych poté nalezla jediné nedominované řešení.

Tabulka 8: Kriteriální matice

Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční

HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby

ČSOB 323 289 1 431 988 0 100 5 2 ČP 428 500 1 874 265 1 100 5 4 KOOPERATIVA 404 376 1 853 726 0 100 10 1 ČPP 499 188 1 429 164 1 70 5 3 min Min max max max max KRITÉRIUM kvantitativní kvantitativní kvalitativní kvantitativní kvantitativní kvantitativní

45

Výše mám nadefinovanou kriteriální matici a nyní si zvolím ideální a bazální variantu z této kriteriální matice, pro každé z kritérií K1 – K6:

Tabulka 9: Bazální a ideální varianta

Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční

HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby ideální varianta 323 289 1 429 164 1 100 10 4 bazální varianta 499 188 1 874 265 0 70 5 1

Podle vzore čku si pomocí ideální a bazální varianty vypo čtu kroky, podle kterých budu dále pokra čovat ve výb ěru jedné z nejvýhodn ějších pojiš ťoven.

Tabulka 10: Kroky

Kroky: K1 -35179,8 = 1/2 * (323 289 - 499 188) K2 -89020,2 = 1/2 * (1 429 164 - 1 874 265 - 1429 164) K3 0,2 = 1/2 * (1-0) K4 6 = 1/2 * (100-70) K5 1 = 1/2 * (10-5) K6 0,6 = 1/2 * (4-1)

Kroky, které mi vyšly, budu postupn ě vždy k jedné z bazálních variant přičítat, tzn.: prvním krokem bude p řičtení hodnoty kroku K1 = -35 175,8 k hodnot ě bazální varianty K1 = 499 188, k ostatním kritériím p řičítám hodnotu 0. Z výsledku najdu, které z kritérií vyhovuje tomuto kroku č. 1. Zbyla zde 3 kritéria, a tak pokra čuji dále, nyní ale s bazální variantou kritéria 2.

Tabulka 11: Vyhodnocení nejlepší z variant

Kroky/vítězné Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční varianty HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby

Z0 499 188 1 874 265 0 70 5 1 Z1 -35179,8 0 0 0 0 0 V1, V2, V3 464 008 1 874 265 0 70 5 1 Z1 0 -89020,2 0 0 0 0 V1 464 008 1 785 245 0 70 5 1

46

Z posledního řádku v této tabulce m ůžeme vy číst výherní variantu, tudíž variantu V1, což pro nás znamená pojiš ťovna ČSOB.

3.3.2 Metoda WSA Tato metoda je vhodná p ředevším pro kvantitativní kritéria. P ředpokládá lineární závislost užitku na hodnotách kritéria. Tabulka č. 8 a tabulka č. 9 je tatáž tabulka, jako v případ ě metody PRIAM

Tabulka 8: Kriteriální matice

Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby

ČSOB 323 289 1 431 988 0 100 5 ⁴ ČP 428 500 1 874 265 1 100 5 4 KOOPERATIVA 404 376 1 853 726 0 100 10 1 ČPP 499 188 1 429 164 1 70 5 3 min min max max max Max KRITÉRIUM kvantitativní kvantitativní kvalitativní kvantitativní kvantitativní kvantitativní

Tabulka 9: Bazální a ideální varianta

Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby ideální varianta 323 289 1 429 164 1 100 10 4 bazální varianta 499 188 1 874 265 0 70 5 1

Následující tabulka obsahuje váhy vypo čtené pomocí Saatyho metody.

Tabulka 12: Váhy kritérií

Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční

HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby

Váhy 0,04797399 0,04797399 0,485966821 0,08359857 0,142951543 0,191535087

47

Nyní přepo čtu kriteriální hodnoty podle vzore čku . Tabulka 13: Přepo čtené kriteriální hodnoty

Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční

HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby

ČSOB 1 0,993655373 0 1 0 0,333333333 ČP 0,40186698 0 1 1 0 1 KOOPERATIVA 0,539013866 0,046144583 0 1 1 0 ČPP 0 1 1 0 0 0,666666667 min min max max max Max KRITÉRIUM kvantitativní kvantitativní kvalitativní kvantitativní kvantitativní kvantitativní

V následující tabulce jsem vypo četla agregovanou funkci užitku pro každou variantu, podle vztahu a varianty se řadila podle této hodnoty od nejlepší po nejhorší. ∑

Tabulka 14: Vyhodnocení metody WSA

Pořadí ČSOB 0,243087201 1 KOOPERATIVA 0,254622498 2 ČPP 0,661630869 3 ČP 0,78037964 4

Z této tabulky vyplývá, že pro spole čnost Comett plus je, stejn ě jako v předchozím případ ě, nejvýhodn ější stávající pojiš ťovna ČSOB.

48

3.3.3 Metoda TOPSIS

Metoda TOPSIS je založena na výb ěru varianty, která je nejblíže k ideální variant ě a nejdále od bazální varianty. Předpokládá maximaliza ční charakter všech kritérií.

Stejn ě jako v předchozích metodách, tak i u této, budou první tabulky stejné, a to tabulka č. 8 (Kriteriální matice), č. 9 (bazální a ideální varianta). Tabulka č. 15 obsahuje stanovené váhy Saatyho metodou a normu, kterou budu pot řebovat pro výpo čet normalizované matice v tabulce č. 16, podle vzorce ∑ Tabulka 15: Váhy a normy kritérií

Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční

HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby

Váhy 0,04797399 0,04797399 0,485966821 0,083598569 0,142951543 0,191535087 Norma 837159,863 3322990,934 1,414213562 186,8154169 13,22875656 5,477225575

Tabulka 16: Normovaná matice

Normovaná Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční matice HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby

ČSOB 0,386173555 0,430933466 0 0,535287728 0,377964473 0,365148372 ČP 0,51184967 0,564029526 0,707106781 0,535287728 0,377964473 0,730296743 KOOPERATIVA 0,483033191 0,557848648 0 0,535287728 0,755928946 0,182574186 ČPP 0,596287546 0,430083629 0,707106781 0,374701409 0,377964473 0,547722558 min min max max max Max KRITÉRIUM kvantitativní kvantitativní kvalitativní kvantitativní kvantitativní kvantitativní

Kriteriální matici dále znormuji váhami získanými Saatyho metodou

49

Tabulka 17: Vážená normovaná matice

Vážená norm. Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční matice HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby

ČSOB 0,018526286 0,020673598 0 0,044749288 0,054030605 0,069938725 ČP 0,024555471 0,027058747 0,343630434 0,044749288 0,054030605 0,13987745 KOOPERATIVA 0,023173029 0,026762225 0 0,044749288 0,108061209 0,034969363 ČPP 0,028606293 0,020632828 0,343630434 0,031324502 0,054030605 0,104908088 min Min max max max Max KRITÉRIUM kvantitativní kvantitativní kvalitativní kvantitativní kvantitativní kvantitativní

Nyní pro každé kritérium vyberu nejvyšší (ideální) a nejnižší (bazální) hodnotu.

Tabulka 18: Vektor od ideálu

Vektor od Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční Norma ideálu HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby vektoru

ČSOB -323288,9815 -1429163,979 -1 -99,9552507 -9,9459694 -3,93006127 1465273,17 ČP -323288,9754 -1429163,973 -0,65636957 -99,9552507 -9,9459694 -3,86012255 1465273,16 - KOOPERATIVA -323288,9768 -1429163,973 -1 -99,9552507 9,89193879 -3,96503064 1465273,16

ČPP -323288,9714 -1429163,979 -0,65636957 -99,9686755 -9,9459694 -3,89509191 1465273,17 min min max max max max KRITÉRIUM

kvantitativní kvantitativní kvalitativní kvantitativní kvantitativní kvantitativní

Tabulka 19: Vektor od bazálu

Vektor od Celkové pojistné Celkové pojistné Připojištění Limit plnění spoluúčast asistenční Norma bazálu HAV (Kč) POV (Kč) čelního skla (mil. Kč) (%) služby vektoru

ČSOB -499187,9815 -1874264,979 0 -69,9552507 -4,9459694 -0,93006127 1939602,5 ČP -499187,9754 -1874264,973 0,343630434 -69,9552507 -4,9459694 -0,86012255 1939602,49 KOOPERATIVA -499187,9768 -1874264,973 0 -69,9552507 -4,89193879 -0,96503064 1939602,49

ČPP -499187,9714 -1874264,979 0,343630434 -69,9686755 -4,9459694 -0,89509191 1939602,5

min min max max max max KRITÉRIUM kvantitativní kvantitativní kvalitativní kvantitativní kvantitativní kvantitativní

V následující tabulce jsem vypo četla relativní vzdálenost od bazální vzdálenosti.

50

Tabulka 20: Vyhodnocení

Pořadí ČSOB 0,56965442778 1 ČPP 0,56965442782 2 KOOPERATIVA 0,56965442805 3 ČP 0,56965442807 4

V metod ě TOPSIS vyšla jako nejlepší nabídka pojistných produkt ů pojiš ťovna ČSOB.

51

4 ZÁV ĚR

Cílem mé bakalá řské práce bylo provést pr ůzkum trhu a analýzu nezbytných a dopl ňkových pojistných produkt ů pro konkrétní subjekt podnikající v oblasti autodopravy. Z dnešní velké nabídky pojiš ťoven působících na českém pojistném trhu, jsem si vybrala ty, které mají s pojišt ěním havarijním a pojišt ěním odpov ědnosti za škodu zp ůsobenou provozem vozidla nejv ětší zkušenosti. Tyto pojiš ťovny jsem oslovila a požádala je o vytvo ření nabídky pojišt ění pro vozový park spole čnosti Comett plus.

Při porovnávání nabídek od pojiš ťoven jsem zjistila, že částky ro čního pojistného se příliš neliší. Tudíž vybírat pouze na základ ě t ěchto pojistných částek bych nedoporu čovala. Havarijní pojišt ění a povinné ru čení jsou velmi d ůležitými pojišt ěními, protože se jimi lze chránit p řed dopady zp ůsobené škody, před vymáháním náhrady zp ůsobené škody na majetku nebo na zdraví. Významným kritériem, podle kterého vybírat, je tedy limit pln ění, který je stanovený zákonem v minimální výši 35 000 000 Kč. Jelikož spole čnost Comett plus podniká v oblasti autodopravy, poskytuje pravidelnou autobusovou dopravu a MHD, požaduje nejvyšší možný limit pln ění, a to ve výši 100 000 000 K č jak na zdraví, tak na majetek, p řičemž v případ ě škody na zdraví i tento limit m ůže být nedosta čující. Pokud dojde k pojistné události a k jejímu pln ění v jakékoliv výši, je dalším významným kritériem spoluú čast. Pojiš ťovny nabízejí několik druh ů spoluú častí od 1% do 25%. Stejn ě jako platí u limitu pln ění, tak i u spoluú časti, čím vyšší, tím lepší pln ění, ale zárove ň dražší pojistné. Pojiš ťovny dále nabízejí p řipojišt ění čelního skla a asisten ční služby, v případ ě havárie, poškození, aj. Rozsah asisten čních služeb je v oblasti autodopravy také d ůležitou sou částí pojišt ění. Některé pojiš ťovny nabízejí asisten ční služby pouze v případ ě škody na území České republiky, jiné i na území Evropy a dalších stát ů. Pro firmu Comett plus je ur čit ě výhodn ější, aby tyto asisten ční služby sahaly za hranice České republiky.

K výb ěru nejvýhodn ějšího pojišt ění pro spole čnost Comett plus jsem použila vícekriteriálních metod rozhodování. P ředevším Saatyho metoda stanovaní vah kritérií, metody PRIAM, WSA a TOPSIS pro vyhodnocení jednotlivých nabídek.

52

Z provedené analýzy, p ři které byly použity r ůzné metody vícekriteriálního rozhodování, vyšla nejlépe nabídka pojiš ťovny ČSOB, jejíž ro ční pojistné u povinného ru čení činí 323 289 K č, u havarijního pojišt ění 1 431 988 K č. Limit pln ění byl stanoven na 100 000 000 K č se spoluú častí 5% minimáln ě však 5 000 K č. Veškeré snahy o nalezení jiné, lepší pojiš ťovny pro spole čnost Comett plus z ůstaly nenapln ěny.

53

5 POUŽITÉ ZDROJE

[1] Duchá čková, Eva, 1958-. Principy pojišt ění a pojiš ťovnictví. Eva Duchá čková . 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0.

[2] Cipra, Tomáš. Praktický pr ůvodce finan ční a pojistnou matematikou . Praha Ekopres, 2005.

[3] Cipra, Tomáš, 1952-. Pojistná matematika: teorie a praxe. Tomáš Cipra . 2.aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 411 s. ISBN 80-86929-11-6.

[4] FRIEBELOVÁ, Jana a Jana KLICNAROVÁ. Rozhodovací modely pro ekonomy . 1. vyd. České Bud ějovice: Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích, 2007, 135 s. ISBN 978-807-3940-355.

[5] COMETT PLUS, spol. s r.o. COMETT PLUS, spol. s r.o. [online]. 2012 [cit. 2012- 04-23]. Dostupné z: http://www.comettplus.cz/

[6] Česká pojiš ťovna a. s. Česká pojiš ťovna a. s. [online]. 2011 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/

[7] Kooperativa pojiš ťovna, a.s., Vienna Insurance Group. Kooperativa pojiš ťovna, a.s., Vienna Insurance Group [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.koop.cz/

[8] Česká podnikatelská pojiš ťovna, a.s., Vienna Insurance Group. Česká podnikatelská pojiš ťovna, a.s., Vienna Insurance Group [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.cpp.cz/

54

6 SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Vybraná auta a jejich pojišt ění ČSOB Tabulka 2: Varianty povinného ru čení Tabulka 3: Vybraná auta a jejich pojišt ění ČP Tabulka 4: Vybraná auta a jejich pojišt ění KOOPERATIVA Tabulka 5: Vybraná auta a jejich pojišt ění ČPP Tabulka 6: Kriteriální matice Tabulka 7: Saatyho matice Tabulka 8: Kriteriální matice Tabulka 9: Bazální a ideální varianta Tabulka 10: Kroky Tabulka 11: Vyhodnocení nejlepší z variant Tabulka 12: Váhy kritérií Tabulka 13: Přepo čtené kriteriální hodnoty Tabulka 14: Vyhodnocení metody WSA Tabulka 15: Váhy a normy kritérií Tabulka 16: Normovaná matice Tabulka 17: Vážená normovaná matice Tabulka 18: Vektor od ideálu Tabulka 19: Vektor od bazálu Tabulka 20: Vyhodnocení

55

7 PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Seznam vozového parku firmy COMETT PLUS

Poř. Druh Poř. Druh RZ Typ vozidla RZ Typ vozidla číslo vozidla číslo vozidla

1 Bus - Z 1C1 0910 Karosa LC 956 58 Bus - M 4C2 2183 SOR 2 Bus - L 1C1 0920 Karosa C 954 59 Bus - L 4C2 3464 SOR 3 Bus - L 1C1 0940 Karosa C 954.1360 60 Bus - L 4C2 3474 SOR 4 Bus - Z 1C1 0950 Karosa C 955 61 Bus - L 4C4 7181 SOR 5 Bus - L 1C1 2011 Karosa C 954.1360 62 Bus - L 4C4 7191 SOR 6 Bus - M 1C1 2012 Iris City Bus PS 0901 63 Bus - Z 4C4 9949 IRISBUS 7 Bus - M 1C5 5762 Karosa B 952.1712 městský 64 Bus - M 4C4 9978 IRISBUS 8 Bus - M 1C5 5763 Karosa B 952.1712 městský 65 Bus - L 4C7 7292 SOR 9 Bus - L 1C5 6490 Iris Bus Ares 2,55 N 15/0CI 66 Bus - L 4C7 7323 SOR 10 Bus - L 1C5 6491 Karosa C 954,1360 67 Bus - M 4C7 7890 Stratos 11 Bus - L 1C5 8239 Karosa C 954 68 Bus - M 4C7 7891 Stratos 12 Bus - Z 1C5 8600 Karosa LC 956.1072 69 Bus - M 4C7 7892 Stratos 13 Bus - L 1C5 8870 Karosa C954 70 Bus - M 4C7 7894 SOR 14 Bus - L 1C5 8890 Karosa C954.1360 71 Bus - M 4C7 7895 IRISBUS 15 Bus - M 2C0 8955 IRIS BUS 72 Bus - Z 4C9 4939 Minibus IVECO 16 Bus - M 2C1 1032 IRISBUS 73 Bus - Z 4C9 5535 Autobus MAN 17 Bus - M 2C1 1034 IRISBUS 74 Bus - L 4C9 5616 SOR 18 Bus - M 2C1 1035 IRISBUS 75 Bus - L 4C9 5626 Stratos 19 Bus - M 2C1 1036 IRISBUS 76 Bus - L 4C9 5636 Stratos 20 Bus - M 2C1 1185 Autobus SOR 77 Bus - L 4C9 6949 Irisbus 21 Bus - M 2C1 1186 IRISBUS kloub. 78 Bus - Z 4C9 6979 Irisbus 22 Bus - M 2C1 1187 IRISBUS kloub. 79 Bus - M 5C6 9313 SOR 23 Bus - L 2C1 1333 Karosa C954.1360 80 Bus - L 5C6 9606 SOR 24 Bus - L 2C1 2606 Karosa C 954.1360 81 Bus - L 5C6 9616 SOR 25 Bus - L 2C1 2616 Irisbus SFR160 82 Bus - M 5C7 0031 Irisbus 26 Bus - L 2C1 6727 Irisbus Ares 83 Bus - L TA 9280 Karosa C 734.40 meziměstský 27 Bus - L 2C1 6737 Karosa C 954.1360 84 Bus - L TAA 2930 SOR C 7,5 meziměstský 28 Bus - L 2C1 6747 Karosa C954.1360 85 Bus - M TAA 3206 Ikarus 412.02 městský 29 Bus - M 2C1 7275 CITY BUS 86 Bus - M TAA 3207 Ikarus 412.02 městský 30 Bus - M 2C1 7344 Karosa B 952.1712 městský 87 Bus - M TAA 3993 Ikarus 280.87 městský 31 Bus - L 2C3 0949 Autobus SOR C9,5 88 Bus - L TAA 4499 Karosa C 32 Bus - L 2C3 4570 Irisbus Ares 89 Bus - L TAA 4500 Karosa C 33 Bus - L 2C3 4580 Karosa C 954,1360 90 Bus - L TAA 4555 Karosa C 934.1351 meziměstský 34 Bus - L 2C3 4590 Karosa C 954.1360 91 Bus - L TAA 4646 Karosa C 35 Bus - M 2C5 4116 Karosa B 952 92 Bus - M TAA 4680 Karosa B 731.20 36 Bus - M 2C5 4117 Karosa B 961.1917 93 Bus - L TAA 4959 Karosa C 934.1351meziměstský 37 Bus - M 2C5 4319 Karosa Irisbus městský 94 Bus - L TAA 4969 Karosa C 934.1351meziměstský 38 Bus - L 2C6 4312 Karosa 95 Bus - M TAA 4999 Ikarus 417 městský kolub. 39 Bus - L 2C6 4313 Karosa 96 Bus - L TAA 5098 Karosa C 934.1351meziměstský 40 Bus - L 2C6 4314 Karosa 97 Bus - L TAA 5099 Karosa C 935.1036 41 Bus - L 2C7 8535 SOR C 9.5 98 Bus - L TAA 5100 Karosa C 934.1351meziměstský 42 Bus - L 2C7 8545 Irisbus SFR150 99 Bus - L TAK 2388 Karosa C 934.1351.5

43 Bus - M 2C7 8614 IRISBUS PU09D⁴ 100 Bus - L TAL 0706 Karosa C 934.1351 44 Bus - M 2C7 9437 SOR BN 10,5 101 Bus - L TAL 0707 Karosa C 943.1944 45 Bus - L 2C8 0919 Irisbus SFR160 102 Bus - M TAL 2861 Karosa B 932.1694 46 Bus - L 3C6 8636 SOR 103 Bus - L TAL 2949 Karosa C 935.1039 47 Bus - L 3C6 8646 SOR 104 Bus - L TAL 2950 Karosa C 934 E 48 Bus - M 3C9 9127 IRISBUS PS09D5 105 Bus - M TAL 3004 Ikarus 412 městský 49 Bus - M 3C9 9128 IRISBUS PS09D5 106 Bus - M TAL 3039 Ikarus 412 městský 50 Bus - L 4C0 1262 IRISBUS SFR 160 107 Bus - L TAL 3066 Karosa C 934.1351 E 51 Bus - L 4C0 1272 SOR 108 Bus - Z TAL 4333 Karosa 936.1038 EX 52 Bus - L 4C0 1282 SOR 109 Bus - L TAL 4342 Karosa C 943.1947 53 Bus - L 4C0 1383 SOR 110 Bus - L TAL 4420 Karosa C 954.136001 54 Bus - L 4C0 2181 SOR 111 Bus - L TAL 4430 Karosa C 954.1360 55 Bus - L 4C2 1878 SOR 112 Bus - Z TAL 4440 Karosa C 955.1073 56 Bus - M 4C2 2181 SOR 113 Bus - M TAL 4997 Karosa B 961 57 Bus - M 4C2 2182 SOR 1 Návěs 1C1 2114 Cargobull SPR24/L 13,62EB. 1 Tahač 1C1 1514 Iveco Eurotech MP 440 2 Návěs 1C3 1850 Schmitz Cargobul SPR 24/l 2 Tahač 1C5 5465 Iveco LD 440 E 43 TP 3 Návěs 1C3 1898 Valník.návěs Scmitz SPR 24 3 Tahač 1C5 7737 Iveco tahač návěsů 4 Návěs 1C3 1899 Placht.návěs Schmitz Cargobul 4 Tahač 1C7 8690 IVECO STRALIS 5 Návěs 1C4 2096 Návěs Schwarzmüller 5 Tahač 1C7 8691 IVECO STRALIS 6 Návěs 1C4 2169 Návěs Schmitz 6 Tahač 1C7 8692 IVECO STRALIS 7 Návěs 1C4 2185 Kögel 7 Tahač 1C7 8693 IVECO STRALIS 8 Návěs 1C4 2206 Návěs Schwarzmüller 8 Tahač 1C7 8694 IVECO STRALIS 9 Návěs 1C4 2207 Návěs Schwarzmüller 9 Tahač 1C7 8695 IVECO STRALIS 10 Návěs 1C5 9066 Návěs Schwarzmüller 10 Tahač 1C7 8801 IVECO STRALIS 11 Návěs 1C5 9077 Návěs Schwarzmüller 11 Tahač 1C7 8802 IVECO STRALIS 12 Návěs 1C8 7522 Návěs Panav 12 Tahač 2C0 8720 Tahač Iveco Eurotech Cursor 13 Návěs 1C8 7533 Val.návěs Panav 13 Tahač 2C1 2858 Iveco Eurotech 440E 43 T/P 14 Návěs 1C8 7560 návěs PANAV NV35 14 Tahač 2C1 6326 Iveco tahač 15 Návěs 2C0 6487 návěs PANAV NV35 15 Tahač 2C1 6327 Iveco tahač 16 Návěs 2C0 6488 návěs PANAV NV35 16 Tahač 4C7 7445 Tahač Volvo 17 Návěs 2C0 6889 Návěs na dobytek MENKE 17 Tahač 2C3 0844 Tahač Iveco 18 Návěs 2C0 6986 Návěs Schmitz cargobull 18 Tahač 2C3 0944 Tahač Iveco 19 Návěs 2C0 6987 Návěs Schmitz cargobull 19 Tahač 2C6 2338 Tahač IVECO AT440S40 20 Návěs 2C0 9864 Návěs Schwarzmüller 20 Tahač 2C6 2339 Tahač IVECO AT440S40 21 Návěs 2C0 9865 Návěs Schwarzmüller 21 Tahač 2C6 4482 Iveco Stralis 22 Návěs 2C0 9907 Schmitz SPR 24 22 Tahač 2C6 4483 Iveco Stralis 23 Návěs 2C1 7762 Návěs Schmitz cargobull 23 Tahač 2C8 0422 Tahač Iveco Stralis 24 Návěs 2C1 7763 Návěs Schmitz cargobull 24 Tahač 2C8 0433 Tahač Iveco Stralis 25 Návěs 2C1 7822 Návěs Schmitz Cargobull 25 Tahač 2C8 1161 Tahač Iveco Stralis 26 Návěs 2C1 7833 Návěs Schmitz Cargobull 26 Tahač 3C6 2449 Volvo 27 Návěs 2C6 .0636 Návěs Menke 27 Tahač 3C6 2450 Volvo 28 Návěs 3C4 1672 Lemex 28 Tahač 3C6 9086 Iveco Stralis 29 Návěs 3C4 1673 Lemex 29 Tahač 3C6 9087 Iveco Stralis 30 Návěs 4C1 8005 Lemex 30 Tahač 4C0 0949 Tahač Iveco Stralis 31 Návěs 4C1 8088 Lemex 31 Tahač 4C1 6699 Volvo 32 Návěs 4C1 8128 Lemex 32 Tahač 4C6 2213 Volvo 33 Návěs 4C2 3689 Návěs Schmitz 33 Tahač 4C6 2502 Volvo 34 Návěs 5C5 4322 Panav 34 Tahač 4C6 2583 Volvo 35 Návěs 5C5 4393 Návěs Pezzaioli 35 Tahač 4C7 7880 Iveco Stralis 36 Návěs 5C6 1545 Krone 36 Tahač 4C9 6386 Iveco Stralis 37 Návěs 5C6 1546 Krone 37 Tahač 4C9 6914 Tahač Iveco 38 Návěs TA 8543 Kögel SN 24 P 170 38 Tahač 4C9 6915 Tahač Iveco 39 Návěs TA 9040 Schmitz SPR 24 39 Tahač 5C6 8904 Iveco 40 Návěs TA 9213 Kögel SN 24 P

40 Tahač 5C6 8905 Iveco 41 Návěs TA 9315 Schmitz Cargobull SPR 24/L 41 Tahač TA 9251 Schmitz 42 Návěs TA 9465 Schmitz Cargobul placht.návěs 1 Přívěs 1C5 9099 Gapa přívěs 43 Návěs TA 9470 Schmitz FZB, SRN 2 Přívěs 1C8 7473 nákladní přívěs skříň. 1 Náklaďák 1C7 7567 Iveco MP260E40 3 Přívěs 1C8 7487 Přívěs PEZZAIOLI 2 Náklaďák 3C5 5277 MAN 4 Přívěs 1C8 7732 přívěs G.T.S. 3 Náklaďák 3C6 8320 Scania 5 Přívěs 2C1 7897 Přívěs MENKE 4 Náklaďák 3C8 1120 Volvo 6 Přívěs 3C5 2790 Lemex 5 Náklaďák 3C8 1121 Volvo 7 Přívěs 3C5 2791 Lemex 6 Náklaďák 4C1 6149 Volvo 8 Přívěs 3C9 7028 Lemex 7 Náklaďák 4C9 5145 Mercedes – Benz 9 Přívěs 5C5 4291 Přívěs Svan 8 Náklaďák 4C9 5146 Mercedes – Benz 10 Přívěs 5C5 4293 Přívěs Svan 9 Náklaďák 4C9 5147 Mercedes – Benz 11 Přívěs 5C5 4323 Svan 10 Náklaďák 4C9 5148 Mercedes – Benz 12 Přívěs 5C5 4394 Přívěs Tang 11 Náklaďák 4C9 5149 Mercedes – Benz 13 Přívěs 5C5 4395 Přívěs Tang 12 Náklaďák 4C9 5321 Mercedes – Benz 14 Přívěs 5C5 4396 Přívěs Tang 13 Náklaďák 4C9 5322 Iveco Stralis 15 Přívěs 5C5 4397 Přívěs Tang 14 Náklaďák 4C9 6917 Iveco 16 Přívěs 5C5 4398 Přívěs Tang 15 Náklaďák 4C9 6918 Iveco 17 Přívěs 5C5 4399 Přívěs Tang 16 Náklaďák 4C9 7410 Iveco 18 Přívěs 5C6 6494 Svan 17 Náklaďák 5C7 0798 Iveco

Příloha č. 2: Pojistné podmínky - Asistence „POHODA Klasik“