Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pomocných věd historických a archivnictví

Bc. Šárka Tržilová

Komunální heraldika okresu v letech 1993-2016

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: prof. PhDr. Tomáš Krejčík, CSc. 2017

Prohlašuji, že jsem tuto magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jsem uvedené prameny a literaturu.

V Brně dne 30. 4. 2017 ………………………………………… Šárka Tržilová

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce prof. PhDr. Tomáši Krejčíkovi, CSc. za jeho vstřícnost a cenné rady a připomínky při vedení této práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Petru Dvořáčkovi a ostatním pracovníkům Archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za jejich ochotu a čas, který mi věnovali.

OBSAH Úvod a metodická východiska práce ...... 8 1. Heraldika a její vývoj ...... 10 1.1 Městská heraldika ...... 11 2. Vexilologie ...... 14 4.1. Definice důležitých vexilologických pojmů ...... 15 3. Sfragistika...... 16 4. Správní vývoj obcí od roku 1850 ...... 18 5. Katalog obcí ...... 19 (něm. Panditz) ...... 19 Běhařovice (něm. Biharowitz) ...... 20 (něm. Weskau) ...... 22 Bítov (něm. Vöttau) ...... 23 Blížkovice (něm. Lispitz) ...... 24 (něm. Bochtitz) ...... 26 Borotice (něm. Borotitz) ...... 27 Boskovštejn (něm. Boskowstein) ...... 28 Božice (něm. Possitz) ...... 30 Břežany (něm. Frischau) ...... 31 (něm. Edmitz) ...... 32 Ctidružice (něm. Schidrowitz) ...... 34 Čejkovice (něm. Schakwitz) ...... 35 Čermákovice (něm. Tschermakowitz) ...... 36 Černín (něm. Czernin) ...... 38 (něm. Dobelitz) ...... 39 Dobřínsko (něm. Dobrzinsko) ...... 40 Dobšice (něm. Klein Tasswitz) ...... 42 (něm. Tullnitz) ...... 43 Dyjákovice (něm. Gross Tajax) ...... 44 Dyjákovičky (něm. Klein Tajax) ...... 46 Grešlové Mýto (něm. Gröschlmauth) ...... 47 Havraníky (něm. Kaidling) ...... 48 Hevlín (něm. Höflein) ...... 50 Hluboké Mašůvky (něm. Tief Maispitz) ...... 51 (něm. Gnadlersdorf) ...... 52 Hodonice (něm. Hödnitz) ...... 54

Horní Břečkov (něm. Ober Fröschau) ...... 55 Horní Dubňany (něm. Oberdubnian) ...... 56 Hostěradice (něm. Hosterlitz) ...... 57 Hrabětice (něm. Grafendorf)...... 59 Hrádek (něm.Erdberg) ...... 60 Hrušovany nad Jevišovkou (něm. Rohrbach) ...... 61 (něm. Chwalatitz) ...... 62 Chvalovice (něm. Kallendorf) ...... 64 (něm. Jamolitz) ...... 65 Jevišovice (něm. Jaispitz) ...... 66 Jezeřany – Maršovice (něm. Jeseran-Marschowitz) ...... 68 Jiřice u Miroslavi (něm. Irritz) ...... 69 Jiřice u Moravských Budějovic (něm. Irztitz) ...... 70 (něm. Kodau) ...... 72 Korolupy (něm. Kurlupp) ...... 73 (něm. Krawsko) ...... 75 (něm. Gurwitz) ...... 76 Kubšice (něm. Gubschitz) ...... 77 Kuchařovice (něm. Kukrowitz) ...... 79 Kyjovice (něm. Gaiwitz) ...... 80 Lančov (něm.Landschau) ...... 81 (něm. Lechwitz) ...... 82 Lesná (něm. Liliendorf) ...... 84 Lesonice (něm. Lissnitz) ...... 85 Litobratřice (něm. Leipertitz) ...... 86 (něm. Lugau) ...... 87 (něm. Moskowitz) ...... 89 Mašovice (něm. Gross Maispitz) ...... 90 (něm. Medlitz) ...... 92 Mikulovice (něm. Niklowitz) ...... 93 Milíčovice (něm. Milleschitz) ...... 94 Miroslav (něm. Misslitz) ...... 96 Miroslavské Knínice (něm. Deutsch Knönitz) ...... 97 Morašice (něm. Moratitz) ...... 98 Moravský Krumlov (něm. Mährisch Kromau) ...... 100 Nový Šaldorf – Sedlešovice (něm. Neu Schallersdorf) ...... 101 Olbramovice (něm. Wolframitz) ...... 103

Oleksovice (něm. Gross Olkowitz) ...... 104 (něm. Höslowitz) ...... 105 Pavlice (něm. Paulitz) ...... 107 Petrovice (něm. Petrowitz) ...... 108 Plaveč (něm. Platsch) ...... 110 (něm. Plenkowitz) ...... 111 Podmolí (něm. Bamöhl) ...... 113 Práče (něm. Pratsch) ...... 114 Pravice (něm. Probitz) ...... 115 (něm. Prokopsdorf)...... 117 Prosiměřice (něm. Prossmeritz) ...... 118 Přeskače (něm. Przeskatsch) ...... 119 Rešice (něm. Röschitz) ...... 121 Rozkoš (něm. Roskosch) ...... 122 Rybníky (něm. Ribnik) ...... 123 Skalice (něm. Sklalitz) ...... 125 Slup (něm. Zulb) ...... 126 Starý Petřín (něm. Alt Petrein) ...... 128 Stošíkovice na Louce (něm. Tesswitz an der Wiese) ...... 129 Střelice (něm. Strzelitz) ...... 131 (něm. Zuckerhandl) ...... 132 (něm. Socherl) ...... 134 Šanov (něm. Schönau) ...... 135 Šumná (něm. Schönwald) ...... 136 Tasovice (něm. Tasswitz) ...... 138 Těšetice (něm. Töstitz) ...... 139 Trnové Pole (něm. Dornfeld) ...... 141 Trstěnice (něm. Stignitz) ...... 142 Tvořihráz (něm. Durchlas) ...... 143 Uherčice (něm. Ungarschitz) ...... 145 Únanov (něm. Winau) ...... 146 (něm. Waltrowitz) ...... 147 (něm. Wedrowitz) ...... 149 Velký Karlov (něm. Karlhof)...... 150 Višňové (něm. Wischenau) ...... 151 Vítonice (něm.Wainitz) ...... 153 Vracovice (něm. Edenthurn) ...... 154

Vranovská Ves (něm. Frainersdorf) ...... 156 Vratěnín (něm. Fratting) ...... 157 Vrbovec (něm. Urbau) ...... 158 Výrovice (něm. Wairowitz) ...... 160 Vysočany (něm. Wissokein) ...... 161 Zálesí (něm. Schreffelsdorf) ...... 162 Znojmo (něm. Znaim) ...... 164 Želetice (něm. Selletitz) ...... 165 6. Zhodnocení komunálních symbolů v okrese Znojmo ...... 167 7. Autoři návrhů komunálních symbolů ...... 169 8. Závěr ...... 172 9. Seznam pramenů, literatury a použitých zkratek ...... 174 Archivní prameny ...... 174 Seznam edic ...... 175 Elektronické zdroje ...... 176 Literatura ...... 178 Seznam použitých zkratek ...... 180 Obrazová příloha ...... 181

ÚVOD A METODICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

Tato magisterská diplomová práce má za úkol sestavit katalog znaků a vlajek znojemského okresu od vzniku České republiky, tedy od roku 1993 do roku 2016. V rámci práce je zpracováno 109 obcí. Heraldika i vexilologie jsou vědy, které se neustále vyvíjí. Poslední dobou vzrostl zájem o to obecní symboly vlastnit. Symboly obce napovídají o charakteru dané obce, o její minulosti i současnosti.

Ve své práci jsem se rozhodla zaměřit na komunální heraldiku a vexilologii v okrese Znojmo. Tento okres jsem si vybrala z důvodu, že jsem zde vyrůstala a proto je mi to blízké. Během psaní práce jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informací nejen o jednotlivých symbolech, ale i o historii obcí. Seznámila jsem se s novými zajímavými informacemi, o kterých jsem do této doby neměla tušení.

Práce se dá rozdělit do několika kapitol. První kapitola obsahuje informace o tom, jak se heraldika vyvíjela. Podkapitola se věnuje městské heraldice. Je zde stručně popsán její vývoj od udělování znakových privilegií panovníkem až po současnost, kdy rozhoduje Podvýbor pro heraldiku a vexilologii (PPHV) spolu s Poslaneckou sněmovnou ČR (PS ČR).

Druhá kapitola se věnuje vexilologii. Opět je zde připomenuta její historie, a které společnosti se jí u nás zabývají. Na konci kapitoly je vysvětlení pojmů: vlajka, prapor a korouhev. Důvodem k tomu je časté zaměňování těchto pojmů.

Třetí kapitola se věnuje sfragistice. Opět je zde připomenuta její historie, a co přesně pod slovem pečeť rozumíme. Dále je popsáno čím můžeme pečetit a co vše může být v pečetním poli. Na konci kapitoly je stručná historie sfragistiky v našich zemích a zmínka o nejstarší erbovní listině.

Čtvrtá kapitola se zabývá správním vývojem země od roku 1850. Od tohoto roku došlo ke dvěma významným reorganizacím v uspořádání státu. Docházelo ke slučování i rozdělování obcí nebo byly dokonce přičleněny k jinému okresu. První reorganizace proběhla v roce 1949, ke druhé došlo v roce 1960. V této kapitole jsem čerpala především ze dvou knih. Tou první

8 je dílo Ivana Štarhy a jeho Správní vývoj obcí Jihomoravského kraje v letech 1850-1971. Druhou knihou je Historický místopis země Moravskoslezské od Ladislava Hosáka.

Pátou a nejdůležitější kapitolou celé mojí práce je abecedně seřazený katalog obcí. Vždy je zde název obce, pokud jsem dohledala spolu i s německým názvem. Dále je zde uvedeno pod jaké panství, soudní a politický okres daná obec spadala v letech 1850-1949 a pod který správní okres spadá od roku 1949. U každé obce je uvedeno kdy a kdo (většinou starosta obce) požádal o udělení znaku a vlajky. Následuje jméno autora návrhu daného znaku. Potom je zde uvedeno datum projednání v PPHV a datum, kdy PPHV oznámil výsledek obci, spolu se jménem předsedy PPHV v daném období. U každé obce jsou uvedeny stručné informace – ze kdy se dochovala první písemná zmínka, nejdůležitější majitelé, příp. nejvýznamnější památka v obci, pokud to má souvislost s figurami v současném znaku. Součástí této kapitoly je také slovní popis znaků i vlajek spolu s datem a číslem rozhodnutí. Velké množství těchto informací jsem získala ze „Sbírky udělených znaků a praporů obcím a městům“, která je v Archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v Praze, který jsem v rámci své práce několikrát navštívila. Pro lepší přehlednost je u každé obce také obrázek znaku a vlajky. Podoba znaků a vlajek je převzata z Registru komunálních symbolů (REKOS).

Následující, šestá, kapitola obsahuje heraldické zhodnocení znaků a vlajek v okrese Znojmo. Jedná se o ucelený přehled jaké symboly a které tinktury se v daném okrese nejčastěji objevují. Součástí je také rejstřík všech použitých heraldických figur.

Sedmá kapitola se věnuje nejčastěji oslovovaným autorům návrhů v mojí práci. Jsou zde stručně popsáni dva z nich, Miroslav J. V. Pavlů a Mgr. Jan Tejkal. Pro tvorbu návrhu mohou obce využít i heraldické společnosti zabývající se tvorbou návrhů znaků a vlajek. Obce v mé práci využily dvě takové společnosti. Pro lepší přehled je na závěr kapitoly umístěn graf počtu návrhů a konkrétních autorů.

Na konci práce se nachází obrazová příloha, ve které jsou fotografie pečetí pořízené v Moravském zemském archivu v Brně, konkrétně se jedná o fond G 125 - Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi. Jsou to fotografie historických pečetí, ze kterých vychází dnešní komunální znaky obcí.

9

1. HERALDIKA A JEJÍ VÝVOJ

Heraldika je jednou z pomocných věd historických. Má za úkol zkoumat erby nebo jejich části. To jednak po stránce výtvarné, tak i po stránce jejich významu. Po výtvarné stránce se jedná o určité umění, které se řídí podle daných, již zažitých pravidel. Jako věda se heraldika zabývá symbolikou osob, rodů a dalších skupin obyvatel.

Erby jako takové získaly větší význam během křížových válek, tedy v polovině 12. století. Pro lepší orientaci na bitevním poli měli vojáci své individuální znaky a k nim ještě společný symbol, kříž. Červený kříž na bílém podkladu nařídil nosit papež Urban II. na koncilu v Clermontu, v roce 1095. Štít nosili na prsou a na ramenou. Válečníci urozeného původu nosili své znaky namalované na kovovém štítě, na zádech pláštěnky, na prsou, čabrace koně i na praporu na kopí.

Až na konci 12. století se objevily první erby na pečetích příslušníků knížecích rodů. Nejprve náležely dědičné erby vyšší šlechtě, teprve na počátku 13. století se objevují i u šlechty nižší. Nejstarší panský erb na území Čech je z roku 1220 a nachází se na pečeti Vítka z Prčice.1 Další využití heraldika získala v administrativě, kde byl potřeba podpis. Většina urozených pánů a rytířů v té době neuměla číst a psát. Místo podpisu tedy na listiny připojily pečetě s obrazem svých štítů. Vyšší počet znaků si vynutil potřebu erby evidovat. Tím vznikl ve 13. století heroldský úřad. Heroldi museli znát rytíře jejich jména i tituly a znaky. Heroldi měli i ve válkách výsadní postavení – nikdy nebojovali a náleželo jim právo nedotknutelnosti. Měli nejvyšší autoritu ve všech věcech týkajících se znaků. Ve 14. století se začaly vydávat první erbovní listiny. Většina osob si ovšem erby prostě osvojila. Nejstarší erbovní listiny se nejčastěji týkaly erbů vymřelých rodů, které získal panovník jako odumřelé léno. Během 15. století se začalo projevovat, že erbů je až moc. V této době vlastnil erb téměř každý člen i nižší feudální složky společnosti – řemeslníci, svobodní sedláci.2 Erb tímto ztratil svoji původní funkci rozpoznání společenského postavení.

1 BUBEN, Milan: Heraldika. Praha. Albatros, 1986, s. 9 – 12. 2 KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš: Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, s. 22 – 23. 10

K úpadku heraldiky dochází v 19. století, kdy se snižuje úroveň zpracování erbů i jejich výzdoba. Konec první světové války znamenal konec většiny monarchií v Evropě. Nově vzniklé státy šlechtické výsady buď úplně zrušily, nebo tolerovaly jen některé, např. užívání erbů.3 Naopak narostl zájem o znaky obcí a měst a státní znaky. Původně vojenský význam erbů byl vytlačen významem právním. Znaky se rozšířily také mezi církevní a světské instituce.

1.1 MĚSTSKÁ HERALDIKA

Heraldiku můžeme dále rozdělit na heraldiku šlechtickou, církevní, rodovou, zemskou a státní a městskou, kterou se zabývá tato práce. O vzniku městských znaků se dodnes vedou spory. Většina heraldiků se domnívá, že městské znaky se vyvinuly z městských pečetí. Městské pečeti jsou doloženy od 13. století, jejich pole je mnohdy základem pro městský erb. O bližším vztahu mezi městskou pečetí a městským znakem pojednává Václav Vojtíšek ve svém díle O pečetích a erbech měst pražských a jiných českých.4 Počátky městských znaků klade do doby husitské revoluce. Opačný názor vyslovil J. Novák, ten odmítl Vojtíškovo časové zařazení do takto ohraničeného období. Důkaz o Vojtíškově omylu připojil i Rostislav Nový, který prokázal existenci erbu u deseti českých královských měst již v 2. polovině 14. století.5 Na přelomu 14. a 15. století začal panovník udělovat městům jejich znaky za pomoci znakových privilegií. Nejstarší městské privilegium v Čechách pochází z roku 1416, vydal ho Václav IV. a je určeno pro město Slavkov. Znak je zde bez doprovodného slovního popisu a je tedy pouze vyobrazen.6

Kromě panovníků mohly podobné listiny vydávat i vrchnosti pro svoje poddanská města a městečka. Touto skutečností začal značný rozvoj komunální heraldiky. Stejně jako u štítů, i zde znaky ztratily svůj původní vojenský význam. Jejich jednoduchost postupně vymizela a znaky se stávaly čím dál více složitější a honosnější. Od poloviny 17. století do poloviny 19. století bylo vydáno jen málo znakových privilegií. Především proto, že města se v této době již tolik nezakládala.

3 KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš: Základy. s. 25 – 29. 4 VOJTÍŠEK, Václav: O pečetích a erbech měst pražských a jiných českých. Praha: Památkový sbor hlavního města Prahy, 1928, 255 s. 5 KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš: Základy. s. 125. 6 MÜLLER, Karel a ŠTARHA, Ivan: Znaková privilegia měst, městeček a vsí na Moravě a ve Slezsku: 1914 - 1916. Brno: Moravský zemský archiv, 1955. s. 1-2. 11

K novému oživení došlo během 19. století. Obce se snažily zdůraznit svůj význam a tak posílali k císařskému dvoru žádosti o povýšení na města a městy a o udělení znaku. Nejprve si muselo město podat žádost k udělení znaku u císařského dvora prostřednictvím místodržitelství. Poté byla věc předána na ministerstvo vnitra ve Vídni, na oddělení Šlechtického archivu, nebo-li Šlechtického úřadu. Pokud byl návrh schválen, následovalo zaplacení stanovené taxy a městu byl vydán diplom, ve kterém byl uprostřed vyobrazený schválený znak.7

Po vzniku Československé republiky se potvrzování nových znaků pozastavilo. Změna nastala 30. března 1920, kdy zákonem č. 252 Ministerstvo vnitra získalo právo udělovat a měnit znaky. Města, která chtěla získat nebo nějakým způsobem upravit svůj znak musela požádat Ministerstvo vnitra o souhlas. Žádost byla následně předána k posouzení Archivu Ministerstva vnitra a na základě doporučení archivu Ministerstvo vnitra rozhodlo.

Následující zákon č. 279/1949 zapříčinil další úpadek komunální heraldiky. V obcích se zřizovaly národní výbory, které na svých obecních razítkách musely používat symbol státního znaku. Kladnou změnu přinesl zákon o národních výborech č. 69 z roku 19678, podle kterého mohou městské národní výbory i jimi spravované organizace užívat znak města. Zároveň byla i sestavena Komise pro otázky znaků a měst. Tato komise byla jakýmsi poradním orgánem při přípravě nových znaků. Návrhy z okresních archivů k ní byly předkládány k posouzení.9

Zřejmě nejvýznamnějším mezníkem se stal zákon o obcích č. 367/1990 Sb., ze dne 4. září 1990. Tento zákon povoluje všem městům a obcím používat obecní symboly – znak a vlajku. Další subjekty mohou tyto symboly užívat jen se souhlasem obecní rady. Obce byly zrovnoprávněny a nezáleželo už na tom, jestli dříve měly statut města nebo v jejich čele působil městský národní výbor, jak tomu bylo do té doby. Po vydání tohoto zákona výrazně narostl počet používaných obecních symbolů a nárůst trvá do současnosti. Návrhy na obecní symboly jsou podávány k posouzení Heraldické komisi (HK). Komise je předá předsedovi PS ČR a ten potom písemně informuje starostu obce o schválení nebo zamítnutí návrhu. Roku 1995 se změnil název HK na Podvýbor pro heraldiku. Nynější název Podvýbor pro heraldiku a vexilologii (PPHV) je používán od roku 2010. Členy komise jsou poslanci. Dalšími členy jsou odborníci

7 ČAREK, Jiří: Městské znaky v českých zemích. Praha: Academia, 1985. s. 33-35. 8 Schválen 1. prosince 1967 Národním shromážděním pod číslem 109. 9 ČAREK, Jiří: Městské znaky. s. 35-38. 12 na heraldiku a vexilologii, ti mají ovšem pouze poradní hlas.10 Nynějším předsedou je Mgr. Vítězslav Jandák. Funkci místopředsedy vykonává PaedDr. Mgr. Augustin Karel Andrle Sylor spolu s Mgr. Zdeňkem Bezecným, Ph.D.11

Žádost o udělení obecních symbolů nejčastěji podává starosta obce. Každá žádost musí splňovat několik parametrů: průvodní dopis na hlavičkovém papíru s razítkem obce a podpisem pověřeného zastupitele, kopii o usnesení zastupitelstva, návrhy v barevném provedení ve formátu A4, spolu s uvedením jména autora návrhu. Poslední náležitostí je slovní popis (blason) a vysvětlení použitých tinktur a figur. Tento postup schvalování je uveden ve „Sbírce udělených znaků a praporů obcím a městům“. Tato sbírka je uložena v Archivu PS ČR. Důležitou pomůckou při vyhledávání informací jsou i internetové stránky Registru komunálních symbolů (REKOS).

Pro navržení obecních symbolů obce v mé práci většinou využily odborníky v oblasti heraldiky. Asi nejčastěji oslovovanými osobami byli Miroslav J. V. Pavlů a Mgr. Jan Tejkal. Některé obce oslovily přímo firmy zabývající se touto tématikou - Heraldická a vexikologická kancelář Velebný & Fam a ALERION s.r.o. Za předpokladu dodržení heraldických a vexilologických pravidel si obce mohou znak navrhnout samy.

10 KUBÍK, Zdeněk: Heraldická a vexilologická symbolika měst. s. 31-41. 11 Oficiální stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR: Informace k podání žádost. [online]. [cit. 2017-03-17]. Dostupné z:http://rekos.psp.cz/informace. 13

2. VEXILOLOGIE

Vexilologie je další pomocnou vědou historickou. Zabývá se historií a symbolikou vlajek, praporu a korouhví. Název této vědy vznikl ze dvou slov, z řeckého „logos“ - věda a z latinského „vexillum“, tedy zdrobněliny od slova „velum“ – plachta. Pod tímto slovem se označoval kus látky upevněné na krátké tyči. Slovo vexilologie použil poprvé Whitney Smith v roce 1958 ve svém článku „Flag of the Arab World“12.

V České republice působí od roku 1972 Česká vexilologická společnost. Od svého vzniku společnost vydává čtyřikrát do roka zpravodaj Vexilologie. Od roku 1993 je také členem FIAV – Fédération Internationale des Associations Vexillologiques. Tato společnost měla v první řadě za úkol sjednotit vexilologickou terminologii. To vedlo ke vzniku práce Zbyška Svobody „Vexilologické názvosloví“. Nejedná se ovšem o nějak rozsáhlou publikaci. I přesto zde systematizoval zásady popisu praporů a vlajek. Vytvořil také pevnou půdu pro určování a klasifikaci různých typů historických forem praporů, pro které v terminologii dosud neexistovaly jednotné adekvátní pojmy.13 Další společností působící na území České republiky je World Vexillological Research Institute, která byla založena v roce 1992 a čtvrtletně vydává časopis Flaggen, Wappen und Siegel.

Poprvé se vlajky objevily v druhé polovině 16. století. Tehdy sloužily jako poznávací znamení na lodích. Již z dálky bylo podle vlajky jasné, zda se jedná o přátele nebo protivníky. Z lodí se postupně rozšiřovaly i do přímořských měst a ostatních oblastí.14

Nárůst významu vexilologie stoupl v Evropě ve středověku spolu s nárůstem měst, která mají vlastní znak. Od těchto znaků se začaly odvozovat tzv. městské barvy. U nás královská města většinou používala královský znak – tedy stříbrného lva v červeném poli. Městské barvy se tedy často stávaly totožnými s těmi panovnickými.

12 ČESÁK, Josef: Co je vexilologie. In: Vexilologie, č. 1-3, s. 1, Praha 1972. [online]. [cit. 20.3.2017. Dostupné z: http://web.uhk.cz/cvp/cjvcesak.ht. 13 FRAJDL, Jiří a ZÁLABSKÝ, Josef – Vexilologie, skriptum Filozofické fakulty Univerzity v Hradci Králové 1989, s. 3-4. 14 SVOBODA, Zbyšek: Naše vlajka: vznik a vývoj české vlajky. Liberec: Libea, 2005, s. 3 14

V Československé republice vznikl první zákon o užívání vlajek, znaků a jiných obecních symbolů 21. října 1939, zákon č. 269. Obce měly možnost požádat Ministerstvo vnitra o schválení obecní vlajky. Během následujícího období socialismu nové vlajky vznikaly velmi ojediněle. Některá města si je nechala udělovat k příležitosti nějaké významné události.

Výrazným mezníkem se i pro vexilologii stalo vydání zákona o obcích č. 367/1990 Sb. Tímto zákonem obce získaly možnost užívat vlastní symboly. Pokud je nevlastnily, mohly si o ně zažádat. Jak již je zmíněno v kapitole o městské heraldice, zrodil se poradní orgán, který se skládá z odborníků na heraldiku a vexilologii. Komise posoudí všechny návrhy z odborného hlediska a v případě schválení návrhu ustaví oficiální popis. Obecní vlajky nesmí být totožné s již existující vlajkou jiné obce České republiky. Primárně by měla vlajka vycházet z podoby znaku obce. Poměr šířky k délce musí být 2:3.15

4.1. DEFINICE DŮLEŽITÝCH VEXILOLOGICKÝCH POJMŮ

Nejčastěji používanými termíny ve vexilologii jsou vlajka a prapor, případně korouhev.

Vlajka – vlajka se vztyčuje na stožár (na pevnině), na žerď (na budovách) nebo na vlajkový stěžeň, příp. ráhno pomocí lanka vedeného přes kladky. K němu je vlajka připevněna pomocí karabinek. Poměr stran je vždy určen zákonem dané země a je nutné jej dodržovat. Jak i název napovídá, vlajka by měla vlát, proto se převážně používá v exteriérech. Státní vlajky by měly být vyvěšovány na stožárech, viditelně a dostatečně vysoko16.

Prapor – prapor je k žerdi pevně přichycen ozdobnými hřeby. Obvykle se nosí v průvodech nebo se umisťují v interiérech do zvlášť konstruovaných stojanů. U typologických praporů nemusí být poměr stran dodržen. Prapor je tvořen ze dvou listů, může se tedy lišit rub a líc. Další názvy pro prapor mohou být – praporec, praporek, standarta, vexillum, gonfanon, pencn nebo banderium.17

15 Svoboda, Zbyšek: Komunální vlajky v České republice a jejich tvorba – jeden ze symbolů právní subjektivity obcí. In Schelle, Karel – Tyl, Tomáš. Symbol a symbolika v právu - 2006. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011. s. 84-87. [online]. [cit. 20.3.2017]. Dostupné z: http://www.historyoflaw.eu/czech/Sbornik_symbol_a_symbolika_v_pravu_2006.pdf. 16 EXNER, Petr, FOJTÍK, Pavel a SVOBODA, Zbyšek: Vlajky, prapory a jejich používání: základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky. 2., aktualiz. vyd. Liberec: Libea, 2013. s. 5-6. 17 FRAJDL, Jiří a ZÁLABSKÝ, Josef – Vexilologie. s. 97-98. 15

Korouhev – do pozdního středověku se tento výraz používal především pro lehké jezdecké prapory s jedním nebo se dvěma cípy. Podle současné terminologie se jedná o prapor na žerdi, který má zvláštní ráhno pevně upínající list různých tvarů. Typy korouhví jsou např. korouhve církevní, s křížovým ráhnem, s příčným rámem anebo s ocasem.18

3. SFRAGISTIKA

V mé práci se objevují i pečetě měst, proto bych tuto kapitolu ráda věnovala sfragistice a nástinu jejího vývoje. Sfragistika je stejně jako heraldika jednou z pomocných věd historických. Jejím cílem je studium pečeti jako historického pramene. Jako věda se sfragistika osamostatnila až koncem 19. století. Obzvlášť ve středověku byla pečeť nejdůležitějším pověřovacím prostředkem písemností. Při výzdobě pečetního pole se často používal erb a proto má sfragistika úzké propojení s heraldikou. Můžeme tedy říct, že sfragistika má dvě funkce – pomocnou funkci pro ostatní disciplíny a také samostatnou při bádání o pečeti jako samostatném historickém prameni.

Pod slovem pečeť chápeme otisk tvrdého razidla opatřeného vyrytým nebo vyraženým obrazem či nápisem, jednoznačně charakterizujícím svého majitele, ve hmotě, která je schopná tento obraz uchovávat.19 Termínem „pečeť“ označujeme nejenom samotný otisk, ale někdy také pečetní typář, kterým se otisk vyhotovil. V průběhu používání měla pečeť ve své podstatě tři základní funkce – uzavírací, pověřovací a ověřovací. V době starověku a novověku byl hlavním prostředkem věrohodnosti vlastnoruční podpis a pečeť zde sloužila většinou pouze k uzavření listiny. Oproti tomu ve středověku byla nejdůležitějším ověřovacím opatřením.

18 EXNER, Petr, FOJTÍK, Pavel a SVOBODA, Zbyšek: Vlajky, prapory a jejich používání: základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky. s. 7. 19 KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš: Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky, s. 232. 16

Při popisu pečeti je potřeba uvést všechny její vnější znaky, tedy látku, ze které byla pečeť vytvořena, tvar pečeti, její velikost, obraz pečetního pole a způsob, jakým byla pečeť připojena. Nejstarším a nejpoužívanějším tvarem pečeti je tvar kulatý. Ke zhotovení pečetí bylo v průběhu let používáno několik různých látek. Ve středověku se používalo nebarveného včelího vosku, který se ale snadno lámal. Proto do něj byly přidávány příměsi jako lněný olej nebo terpentýn. Ve 12. století se začal používat vosk červený20.

Pečetní pole může být vyzdobeno pečetním obrazem nebo písmem. Písmo se nejčastěji vyskytuje jako opis, nebo-li legenda. V tomto případě je text umístěn po obvodu celé pečeti a charakterizuje majitele pečeti. Ve druhém případě je text umístěn přímo v pečetním poli. První systém dělení, jenž se vžil a používá dodnes, vytvořil Hohenlohe. Ten rozděluje pečeti na erbovní, nápisové, obrazové a portrétní. Jeho rozdělení později podrobněji doplnil Haisig.21

Nejstarší doklady o městských pečetích pocházejí z 12. století. Na městských pečetích se setkáváme s různorodou symbolikou. Mnohokrát se objevují motivy zemského nebo místního svatého patrona, architektonické motivy typické pro dané město nebo symboly pána města. Teprve od 15. století propůjčoval městům erby zeměpán. Nejstarší městská erbovní listina v Rakousích je z roku 1406. K většímu rozmachu udělování městských erbů došlo až v 19. století. V současnosti prožívá městská sfragistika období velkého vzestupu a městská pečeť je považována za reprezentativní odznak města.22

20 MARÁZ, Karel. Sfragistika: studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2014. s. 25-29. 21 KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš: Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky, s. 236-241. 22 KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš: Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky, s. 280-281. 17

4. SPRÁVNÍ VÝVOJ OBCÍ OD ROKU 1850

Od roku 1850 došlo ke dvěma základním reorganizacím v uspořádání státu. První proběhla v roce 1949 a druhá v roce 1960. Některé změny probíhaly neustále od roku 1850, vznikaly nové politické a soudní okresy, obce se převáděly z jednoho okresu do jiného, slučovaly se nebo rozdělovaly obce. Mezi léty 1850-1872 nejsou lexikony zcela přesné. Obce, které byly podle seznamu míst osadou, jsou podle lexikonu už místní obcí. K podobným chybám dochází i později. Například obec Blížkovice, byly v roce 1910 sloučeny a o rok později opět rozděleny. K sloučení ovšem vůbec nemuselo dojít.

Obce v okresu Znojmo patřily před rokem 1850 především k patrimoniím v kraji Znojemském. V roce 1850 zde vznikla dvě hejtmanství – ve Znojmě a v Moravském Krumlově. Okresní soudy byly mimo tyta města zřízeny ještě v Jaroslavicích a ve Vranově. Obce na okraji okresu patřily k okresním hejtmanstvím v Mikulově a v Dačicích a k okresním soudům v Jemnici, Moravských Budějovicích a Hrotovicích. V roce 1868 přešel obvod pod tou dobou již statutární město Znojmo. V roce 1928 došlo k zániku statutu města Znojma. Během okupace byl zabrán celý soudní okres Jaroslavice, dále část okresu Znojmo, Vranov, Moravský Krumlov a mnoho obcí soudního okresu Jemnice. Rou 1943 byly zrušeny jaroslavický a vranovský soud a jejich obvody se přičlenily ke znojemskému soudu. Území okresu během 40. let 20. století přešlo především k okresu Moravské Budějovice a částečně k okresu Brno – venkov. V 50. letech vznikly národní výbory ve Znojmě a v Moravském Krumlově se zčásti změněným obvodem působnosti. Obce na okraji okresu příslušely k národním výborům v Mikulově, Židlochovicích a Moravských Budějovicích.23 Veškeré údaje o správním vývoji uvedené v katalogu obcí pochází z díla Ivana Štarhy. Správní vývoj obcí Jihomoravského kraje v letech 1850-1971.

23 ŠTARHA, Ivan: Správní vývoj obcí Jihomoravského kraje v letech 1850-1971. Brno: Státní archiv, 1973, s. 12 - 13. 18

5. KATALOG OBCÍ

Pokud mluvíme o typologii městských znaků, rozdělujeme je na 9 základních skupin. Přitom jsou často v erbu jednoho města symboly více skupin. První skupina jsou stavby – nejčastěji jsou o městské hradby s cimbuřím a jednou či více branami. Tyto výjevy symbolizují městské opevnění a jsou jedním z nejcennějších privilegií středověkých měst. Do další skupiny patří panovník, pán nebo zakladatel města a jejich symboly – vyskytuje se poměrně zřídka. Častěji je použit přímo erb panovníka, pána města. Třetí skupina jsou světci a patroni – tato skupina znaků je také početná, může za to náboženské smýšlení obyvatel měst. Postavy světců jsou zobrazeny buď celé, nebo jen jejich části. Mnohdy pouze jejich atributy. Čtvrtou kategorii tvoří mluvící znaky – tuto skupinu tvoří znaky, které nějakým způsobem narážejí na jméno města. Pátou kategorií je narážka na událost nebo pověst. Šestou tvoří symboly vyjadřující zaměstnání obyvatel – zpravidla je zde jedno hlavní zaměstnání převládající ve městě, v době, kdy byl znak udělen. Sedmou skupinou jsou přírodní zvláštnosti – stylizované stromy, zvířata nebo přírodní zajímavosti. Osmé jsou symboly privilegií, svobod, ctností a práva. Poslední skupinou jsou záhadné znaky, v heraldice existuje malá skupina tajemných a záhadných znaků.24

BANTICE (NĚM. PANDITZ)

Panství Lechovice, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, od roku 1949 správní okres Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 27. 4. 2016, Ing. Josef Šprencl Autor návrhu: PhDr. Zdeněk Kubík Projednáno v PPHV: 27. 4. 2016 Oznámení při PPHV: 6. 5. 2016, Mgr. Vítězslav Jandák

24 BUBEN, Milan: Encyklopedie heraldiky. s. 29-30. 19

První zmínka o obci se nachází ve falzu z roku 104625. Knížecí čepice v současném znaku odkazuje na dřívější příslušnost obce k panství Louckého kláštera. Radlice a vinný hrozen zde symbolizují zemědělskou a vinařskou tradici. Z toho důvodu je také zvolena zelená barva ve štítu26.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 12. 5. 2016 Číslo rozhodnutí: 49 Blason znaku: V zeleném štítě se nachází červená knížecí čepice se zlatým zdobením, vpravo je stříbrná radlice hrotem dolů. Vlevo je zlatý vinný hrozen se stonkem.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 12. 5. 2016 Číslo rozhodnutí: 49 Blason vlajky: Zelený list, ve kterém je v horní části červená knížecí čepice se žlutým zdobením. Pod ní je bílá radlice otočená hrotem dolů a žlutý vinný hrozen se stonkem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

BĚHAŘOVICE (NĚM. BIHAROWITZ)

Panství Tavíkovice, soudní okres 1850-1949 Hrotovice, politický okres 1850-1855 Moravský Krumlov, 1855-1868 Hrotovice, 1868-1949 Moravský Krumlov, správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

25 FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, I. (805-1197). Pragae: Sumptibus comitiorum Regni Bohemiae, 1907. č. 382. s. 358-362. 26 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Bantice. 20

Žádost o udělení znaku a vlajky: 7. 11. 2001, Ing. Václav Filipec Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 21. 10. 2002 Oznámení při PPHV: 23. 10. 2002, Mgr. Ivana Lesná

Běhařovice jsou poprvé zmíněny v roce 1349. Roku 1528 získal vesnici Jan Zajímač z Kunštátu, za kterého se staly Běhařovice městečkem. Znakové privilegium nebylo Běhařovicím nikdy vydáno, a proto jsme odkázáni na sfragistický materiál. V pečetním poli typáře z 16. století je renesanční štít, ve kterém je štítek se třemi břevny v horní polovině. V dolní části štítu je vpravo obrácený půlměsíc a po stranách hvězdy27 (obrazová příloha: obr. č. 1). Štítek s břevny byl rodovým štítem již zmíněného Jana Zajímače z Kunštátu28.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 13. 11. 2002 Číslo rozhodnutí: 13 Blason znaku: V modrém štítě je nahoře černo-stříbrně dělený štít, v horním poli se dvěma stříbrnými břevny, dole je stříbrný dorůstající půlměsíc s cípy doprava. Je provázený dvěma zlatými šesticípými hvězdami.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 13. 11. 2002 Číslo rozhodnutí: 13 Blason vlajky: List tvoří celkem šest vodorovných pruhů, modrý a střídavě černé a bílé v poměru 5:1:1:1:1:1. V horní polovině modrého pruhu se nachází bílý půlměsíc, který má cípy k žerdi. Půlměsíc je provázený u horního okraje listu dvěma žlutými šesticípými hvězdami. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

27 DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. Znojemský kraj. Čís. 42. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek, 1916, s. 57. 28 DVORSKÝ, František: Hrotovský okres. Brno: Garn, 2008. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. s. 55 - 58. 21

BEZKOV (NĚM. WESKAU)

Mezi léty 1850-1867 osada obce Mašovice. Panství Hradiště, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), od roku 1949 správní okres Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 24. 5. 2001, Šárka Freiová Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 12. 12. 2001 Oznámení při PPHV: 20. 12. 2001, PhDr. Vladimír Cisár

První písemná zmínka pochází z roku 125229, kdy markrabě Přemysl Otakar Bezkov potvrzuje jako majetek probošství křižovníků s červenou hvězdou na Hradisku u sv. Hypolita u Znojma30. Nejspíš z 18. století pochází pečeť Bezkova. V pečetním poli štítu renesančního tvaru je radlice. Opis: PECZET. POCTIWE.OBCZE. BEZKOWSTI (obrazová příloha: obr. č. 2). Ve dnešním znaku obce byla použita radlice i symboly řádu křižovníků s červenou hvězdou. Modrá barva pole značí potok protékající obcí31.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 1. 2002 Číslo rozhodnutí: 98 Blason znaku: V modrém štítě se nachází stříbrná čelně postavená radlice, s hrotem dolů, která je nahoře provázená dvěma zlatými liliemi. V radlici je červený osmihrotý kříž, který je nad červenou šesticípou hvězdou.

29 ŠEBÁNEK, Jindřich a DUŠKOVÁ, Sáša. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, IV/I. (1241 - 1253). Pragae: ČSAV, 1962. č. 244. s. 417-421. 30 PEŘINKA, František a DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy, Znojemský okres. Brno: Musejní spolek, 1904. s. 514. 31 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Bezkov. 22

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 1. 2002 Číslo rozhodnutí: 98 Blason vlajky List tvoří tři svislé pruhy – modrý, bílý, modrý. V každém modrém pruhu se nachází žlutá lilie. V bílém pruhu červený osmihrotý kříž nad červenou šesticípou hvězdou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

BÍTOV (NĚM. VÖTTAU)

Panství Bítov, soudní okres 1850-1949 Vranov (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 24. 3. 2006, Anna Nikolová Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Projednáno v PPHV: 3. 5. 2006 Oznámení při PPHV: 7. 5. 2006, Mgr. Ivana Levá

První písemná zmínka o obci Bítov je z roku 1046, jedná se ovšem o falzum32. V listině je připomínán starý Bítov. Současný Bítov vznikl v roce 1932, po zatopení původního městečka vranovskou přehradou. Zvednutím vody se změnil přírodní ráz údolí řeky . Symbolem nově postavené obce je tedy modrá barva odkazující na vranovskou přehradu a stříbrná věž, která odkazuje na státní hrad Bítov. Hrad byl několikrát přestavován, gotická věž, která je zobrazena ve znaku se dochovala dodnes33.

32 CDB I. č. 382. s. 358-362. 33 BARTUŠEK, Antonín, KUBÁTOVÁ, Taťána a HYZLER, Josef. Bítov: státní hrad a okolí. Praha: Čedok, 1952, s. 2-9. 23

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 11. 5. 2006 Číslo rozhodnutí: 70 Blason znaku: V modrém štítě je stříbrná věž s prázdnou bránou se zlatou spuštěnou mříží, černým oknem a červenou střechou. Na ní je stříbrná věžička se čtyřmi černými okny vedle sebe a s červenou obloukovou střechou. Na střeše je zlatá merka tvořená stoupajícím půlměsícem, vztyčenou střelou s příčným břevnem pod hrotem a zprava přiléhajícím obloukem.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 11. 5. 2006 Číslo rozhodnutí: 70 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – modrý, červený a bílý v poměru 4:1:3. V horní části modrého pruhu se nahází žlutá merka tvořená dole půlměsícem. Cípy směřují k hornímu okraji, z něhož vyrůstá k hornímu okraji střela s příčným břevnem pod hrotem a od žerdi přiléhajícím obloukem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

BLÍŽKOVICE (NĚM. LISPITZ)

Městečko, v roce 1910 sloučeny obce Blížkovice – městys a Blížkovice – ves. Zanikly 1911, obnoveny 1919. Soudní okres 1919-1949 Moravské Budějovice, politický okres 1919-1949 Moravské Budějovice, správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 21. 7. 2009, Bc. Šárka Ježková Autor návrhu: Heraldická a vexilologická kancelář Velebný & Fam Projednáno v PPHV: 4. 11. 2009 Oznámení při PPHV: 19. 11. 2009, Zbyněk Novotný

24

První písemná zmínka o Blížkovicích pochází z roku 134934. Zvláštností je, že vedle sebe vznikly dvě obce – městečko a ves Blížkovice. Každá obec měla vlastní katastr a obecní představenstvo. V jednu obec byly definitivně sloučeny až v roce 1919. Roku 1307 se Blížkovice dostaly do rukou rodu Lichtenburků. Historicky doložený znak obce Blížkovice tvořil erb se třemi pavími pery. Byl odvozen ze znaku Lichtenburků, ne z jejich štítu, ale z klenotu. Jako městečko jsou Blížkovice podle zápisu v Deskách zemských doloženy od roku 134935.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 19. 11. 2009 Číslo rozhodnutí: 67 Blason znaku: Ve zlatém štítě jsou tři vějířovitě rozložená paví pera přirozené barvy na zeleném návrší.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 19. 11. 2009 Číslo rozhodnutí: 67 Blason vlajky: List tvoří pět svislých pruhů, střídavě žluté a zelené barvy, v poměru – 1:1:6:1:1. Na dolním okraji listu v nejširším žlutém pruhu je zelené návrší. Přes návrší jsou do žlutého pole rozložena vějířovitě tři paví pera. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

34 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1980. s. 78. 35 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Blížkovice. 25

BOHUTICE (NĚM. BOCHTITZ)

Panství Bohutice, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Hrotovice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 7. 9. 2000, Rudolf Rozbořil Autor návrhu: PhDr. Ivan Štarha Projednáno v PPHV: 1. 11. 2000 Oznámení při PPHV: 22. 11. 2000, PhDr. Vladimír Cisár

První písemná zmínka o obci je z roku 1253 a najdeme ji v jedné ze znojemských kronik36. Nejdříve ves náležela vyšehradské kapitule, od které ji koupil Jindřich z Lipé na Krumlově. Páni z Lipé obec propůjčovali manům, kterých se zde vystřídala celá řada37. Bohutice mají svoji tradici v sadařství a vinařství. Odtud také srp jako symbol zemědělství a listnatá větev jako symbol sadařství.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 6. 2000 Číslo rozhodnutí: 62 Blason znaku: V modrém štítě se nachází zlatý srp přivrácený ostřím ke vztyčené zlaté listnaté větvi.

36 BOČEK, Antonín. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae III. (1241-1267) Olomouc, 1841. č. 202. s. 177 - 178. 37 HAŇÁK, Vilém. Moravsko-Krumlovský okres. Brno: Garn, 2007. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. s. 132-141. 26

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 28. 11. 2000 Číslo rozhodnutí: 74 Blason vlajky: Žlutý list s žerďovým pruhem modré barvy širokým jednu třetinu délky listu. V modrém pruhu se nachází žlutý srp přivrácený ostřím ke vztyčené žluté listnaté větvi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

BOROTICE (NĚM. BOROTITZ)

Mezi léty 1850-1867 osada obce Lechovice. Panství , soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Hrušovany nad Jevišovkou

Žádost o udělení znaku a vlajky: 8. 6. 2001, Matouš Bartolčic Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 13. 2. 2002 Oznámení při PPHV: 27. 2. 2002, PhDr. Vladimír Cisár

Borotice jsou poprvé zmíněny v přídomku Víta, rychtáře z Borotic, uváděného na listině olomouckého biskupa Roberta roku 1222. Majetkově byly Borotice dlouho rozdrobeny. Část náležela klášteru v Louce, další části různým rodům. V roce 1784 byly připojeny k Lechovicím a po roce 1856 jej jako statek získala hrabata Kübeckové38. Znak vychází z nejstarších dějin obce. Je zde využit erb vladyků z Křídlovic, stavebníků borotické tvrze – polovina koně vyrůstající z věže s cimbuřím39. Kůň je doplněn o atributy sv. Václava40, patrona borotické kaple a louckého kláštera. Modrá barva symbolizuje řeku Jevišovku.

38 Oficiální stránky obce Borotice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.borotice.cz/historie-obce/ 39 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Borotice. 40 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1990. s. 54. 27

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason znaku: V modrém štítě je zlatá kvádrovaná věž s cimbuřím. Z cimbuří vyrůstá stříbrný kůň s červenou zbrojí a uzděním, otočený doprava. Vpravo od věže se nachází postavený zlatý meč s hrotem dolů, vlevo od věže zlatý obilný klas se dvěma listy.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy. Horní modrý a dolní žlutý, který je zubatý a kvádrovaný. Pruhy jsou v poměru 5:3. Zubatý pruh má osm zubů vysokých jednu osminu šířky listu a sedm stejných mezer. Ze žlutého pruhu vyrůstá bílý kůň s červenou zbrojí a uzděním, otočený k žerďovému okraji. Nad druhým zubem pruhu je žlutý meč hrotem k dolnímu okraji. Nad sedmým zubem je žlutý obilný klas se dvěma listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

BOSKOVŠTEJN (NĚM. BOSKOWSTEIN)

Panství Hostim, soudní okres 1850-1949 Moravské Budějovice, politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Moravské Budějovice, 1868-1896 Znojmo, 1896-1949 Moravské Budějovice, správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 13. 11. 2008, Jindřiška Křehnáčová Autor návrhu: Jan Severa Projednáno v PPHV: 19. 11. 2008 Oznámení při PPHV: 8. 12. 2008, Zbyněk Novotný

28

Obec je poprvé zmíněna v roce 160341. Zelená barva zde symbolizuje úrodnou zemědělskou oblast. Budova ve znaku připomíná tvrz, která je dominantou obce Boskovštejn. Stříbrné vlnité břevno symbolizuje řeku Jevišovku, protékající katastrem obce.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 12. 12. 2008 Číslo rozhodnutí: 42 Blason znaku: V zeleném štítě je ve spodní části stříbrné vlnité břevno. Nad ním se nachází stříbrná patrová budova zámku s valbovou střechou, dvěma makovicemi a s dvěma nárožními věžicemi se stanovými střechami s makovicemi. Střechy jsou červené a makovice zlaté. Zámek má oboustranné schodiště. V přízemí jsou dveře a čtyři okna, v patře je pět oken. Věžice mají každá jedno okno v patře. Okna i dveře jsou černá.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 12. 12. 2008 Číslo rozhodnutí: 42 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – zelený, bílý a zelený, v poměru 7:2:1. V horním zeleném pruhu se nachází bílá patrová budova zámku s valbovou střechou se dvěma makovicemi a se dvěma nárožními věžicemi, které mají stanové střechy a makovice. Všechny střechy jsou červené a makovice žluté. Zámek má oboustranné schodiště, v přízemí jsou dveře a čtyři okna. V patře je oken pět. Věžice mají každá jedno okno v patře. Dveře i okna jsou černá. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

41 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. s. 100. 29

BOŽICE (NĚM. POSSITZ)

Mezi léty 1850-1867 osada obce České Křídlovice. Panství Jaroslavice, soudní okres 1850 - 1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres 1949-1960 Mikulov, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Hrušovany nad Jevišovkou

Žádost o udělení znaku a vlajky: 27. 5. 2002, Ing. Miroslav Klíč Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 12. 2. 2003 Oznámení při PPHV: 26. 2. 2003, Mgr. Ivana Levá

Poprvé jsou Božice v písemných pramenech zmíněny v roce 122542. Po roce 1560 připadly obci Jaroslavice a u ní zůstaly až do zániku patrimoniální správy. Dominantou Božic je mohutná stavba kláštera Maria Hilf43. Obec vlastnila i svoji pečeť. V pečetním poli byl polcený štít s radlicí v pravém a s krojidlem v levém poli. Opis: SIGIL. DER. GEMEIN. BOSITZ. IN. MAREN. 1640 (obrazová příloha: obr. č. 3). Autor návrhu spojil symboly radlice a krojidla ze staré pečeti a k tomu připojil atributy sv. Petra a Pavla44. Tinktury byly převzaty z erbu kanovníka Maximiliána Mayera z Ahrdorffu.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 18. 3. 2003 Číslo rozhodnutí: 17 Blason znaku: V modrém štítě se nachází vztyčená ostřím doprava, a hrotem nahoru obrácená zlatá radlice a zlaté postavené krojidlo. V radlici je červený gotický klíč otočený zuby doleva. V krojidle je postavený červený meč hrotem dolů.

42 FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, II. (1198-1230). Pragae: Sumptibus comitiorum Regni Bohemiae, 1912. č. 268. s. 260-261. 43 Oficiální stránky obce Božice: Historie a pamětihodnosti. [online]. [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: http://www.bozice.cz/o-obci/historie-a-pametihodnosti/ 44 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 48. 30

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 18. 3. 2003 Číslo rozhodnutí: 17 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – modrý, žlutý a modrý, v poměru 1:2:1. Ve žlutém pruhu je červený klíč otočený nahoru, zuby doprava. Vedle klíče se nachází červený meč otočený hrotem dolů, směrem k vlajícímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

BŘEŽANY (NĚM. FRISCHAU)

Do roku 1949 Fryšava. Panství Břežany, soudní okres 1850-1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres 1949-1960 Mikulov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Hrušovany nad Jevišovkou

Žádost o udělení znaku a vlajky: 13. 5. 2011, Mgr. Josef Rebenda Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 9. 11. 2011 Oznámení při PPHV: 24. 11. 2011, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.

Břežany jsou poprvé zmíněny v roce 1222 v majetku velehradského kláštera. V roce 1338 byly Břežany povýšeny na městečko, znakové privilegium ale nedostaly a později opět klesly na ves. Od roku 1687 užívaly Břežany oválnou pečeť, v jejímž pečetním poli jsou tři hrozny, na prostředním sedí pták se dvěma květy v zobáku, nad ptákem vlevo je šestilistá růžička a nahoře letopočet 1687.. V té době byly Břežany majetkem rytířů Čertorejských. V pečetním poli je pták sedící na trojvrší. Opis – SIGILLVM. DER. GEMEIN. IN. FRISA45. V 17. století

45 DŘÍMAL, Jaroslav a ŠTARHA, Ivan. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Brno, 1979. s. 348.

31 zde započal stavbu zámku baron Sigfríd František Breuner. Ve znaku je využito pečetní znamení ptáka. Ten je obohacen o erbovní symboliku Čertorejských – růže, a Breunerů – černo- zlatá šachovnice46. Modrá barva je zvolena vzhledem na zažité heraldické postupy a zvyklosti.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 11. 2011 Číslo rozhodnutí: 24 Blason znaku: V modrém štítě pod černo-zlatě dvěma řadami šachovanou hlavou je na zlatém trojvrší stříbrný pták s červenou zbrojí. Pták je provázený vlevo nahoře zlatou pětilistou růží s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 11. 2011 Číslo rozhodnutí: 24 Blason vlajky: Modrý list s černo-žlutě šachovaným žerďovým pruhem širokým šestinu délky listu. V modrém poli na volném žlutém trojvrší bílý pták s červenou zbrojí, provázený v horním cípu žlutou pětilistou růží s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

CITONICE (NĚM. EDMITZ)

Magistrát Znojmo – dolní statek, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

46 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Břežany. 32

Žádost o udělení znaku a vlajky: 4. 2. 2000, Josef Ilek Autor návrhu: Heraldická a vexilologická kancelář Velebný & Fam Projednáno v PPHV: 31. 5. 2000 Oznámení při PPHV: 29. 6. 2000, PhDr. Vladimír Cisár

Nejstarší zmínka pochází z roku 125247. Obec byla majetkem kláštera sv. Hypolita v Hradišti. Od něj přešla pod kostel sv. Michala a nakonec patřila městu Znojmo48. Při tvorbě znaku se vycházelo z atributů sv. Michala49 – křídla a plamenný zlatý meč. Křídla jsou červeno- stříbrně šachovaná, jako připomínka města Znojmo.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 6. 2000 Číslo rozhodnutí: 62 Blason znaku: V modrém štítě se nachází zlatý plamenný meč mezi dvěma přivrácenými stříbrno-červeně šachovanými křídly.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 6. 2000 Číslo rozhodnutí: 62 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – červeno-bíle šachovaný (2x5), modrý se žlutým plamenným mečem, který se nachází hrotem nahoru. Třetí pruh je bílo-červeně šachovaný (2x5). Pruhy jsou v poměru 2:3:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

47 CDB IV/I. č. 244. s. 417-421. 48Oficiální stránky obce Citonice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.obeccitonice.cz/obec-7/historie/ 49 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 45. 33

CTIDRUŽICE (NĚM. SCHIDROWITZ)

Panství Ctidružice, soudní okres 1850-1949 Moravské Budějovice, politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Moravské Budějovice, 1868-1896 Znojmo, 1896-1949 Moravské Budějovice, správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 6. 12. 2000, Ludmila Holíková Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 19. 9. 2001 Oznámení při PPHV: 27. 9. 2001, PhDr. Vladimír Cisár

První zmínka o Ctidružicích pochází z roku 136550, kdy Jiří z Lichtenburka přikoupil část osady Ctidružic. Přesná doba založení obce není ovšem známa. V 18. století obec používala pečeť, kde v pečetním poli byla radlice špicí nahoru a ostřím doleva. Opis – SIGILLUM. SCHIDROWITZ. ANNO. 1779. Z. S. G.51. Autor návrhu spojil motiv radlice s erbovní figurou pánů z Lichtenburka – černé zkřížené ostrve ve zlatém poli, s pěti hvězdami, které mají připomínat patrona ctidružické kaple sv. Jana Nepomuckého52.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 8. 10. 2001 Číslo rozhodnutí: 92 Blason znaku: Ve zlatém štítě jsou dvě černé zkřížené ostrve, provázené nahoře čelně postavenou modrou radlicí. Po stranách a dole je pět modrých šesticípých hvězd.

50 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. s. 147. 51 Obec Ctidružice. Brno: Pro obec Ctidružice vydalo vydavatelství F.R.Z. agency, 2015. s.9-15. 52 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 31. 34

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 8. 10. 2001 Číslo rozhodnutí: 92 Blason vlajky: Žlutý list s modrou šesticípou hvězdou uprostřed mezi dvěma dvakrát překříženými černými krokvemi s vrcholy na středu horního a dolního okraje. Vycházejí ze čtvrté a deváté dvanáctiny žerďového a vlajícího okraje. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

ČEJKOVICE (NĚM. SCHAKWITZ)

Dříve také Čajkovice. Mezi léty 1850-1867 osada obce Oslnovice. Panství Lechovice, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 25. 6. 2009, Milan Sedlačík Autor návrhu: Heraldická a vexilologická kancelář Velebný & Fam Projednáno v PPHV: 4. 11. 2009 Oznámení při PPHV: 24. 11. 2009, Zbyněk Novotný

Poprvé je obec Čejkovice zmíněna v roce 119053. Autor návrhu zde použil ptáka čejku jako mluvící znamení. Vlnitá břevna symbolizují rybník v obci. Lilie je zde znamením premonstrátského kláštera v Louce, na jehož popud byla obec založena. Také je to symbolika Panny Marie Sněžné54, které je zasvěcen kostel v obci. Fenykl je užitková rostlina pěstovaná v obci. A rozepjatá křídla symbolizují dvě obce, které Čejkovice tvoří – Čejkovice a Heřmanov55.

53 CDB I. č. 362. s. 299-301. 54 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 42. 55 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Čejkovice. 35

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 19. 11. 2009 Číslo rozhodnutí: 67 Blason znaku: Ve stříbrném štítě vyrůstá z modro-zlatě vlnité paty rozkřídlená čejka přirozené barvy s modrou lilií na hrudi. Přes každé křídlo má zlatý stonek fenyklu.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 19. 11. 2009 Číslo rozhodnutí: 67 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – bílý, modrý a žlutý, v poměru 8:1:1. Z modrého pruhu vyrůstá rozkřídlená čejka přirozené barvy s modrou lilií na hrudi. Přes každé křídlo má žlutý stonek fenyklu. Poměr šířky k délce listu 2:3.

ČERMÁKOVICE (NĚM. TSCHERMAKOWITZ)

Mezi léty 1850-1919 osada obce Tulešice. Panství Tulešice, soudní okres 1850-1870 Hrotovice, 1870-1949 Moravský Krumlov (1938 - 1945 Hrotovice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 5. 11. 2015, Josef Veleba Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 27. 4. 2016 Oznámení při PPHV: 6. 5. 2016, Mgr. Vítězslav Jandák

36

Poprvé se Čermákovice v písemných pramenech objevují v roce 127056, kdy zde získal majetek ženský cisterciácký klášter v Oslavanech. Jediná památka v obci je kaple sv. Jakuba Většího z roku 1896. Z počátku 18. století je také doložena pečeť s ptákem (čermáčkem) sedícím na větvi stromu. Opis pečeti - PEC. RICHTARZ. DIEDI. CZERMAKOVICZ57. Hlavní figurou obecních symbolů se stal pták – rehek domácí, lidově zvaný čermáček. Doplňuje ho svatojakubská mušle jako atribut patrona místní kaple58, cimbuří v patě štítu je symbolem zaniklé tvrze. Zelená barva je symbolem zemědělské lokality.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 12. 5. 2016 Číslo rozhodnutí: 49 Blason znaku: V zeleno-stříbrně polceném štítě je nad sníženou stříbrno-zeleně polcenou hradbou rehek (lidově kominíček nebo čermáček) přirozené barvy. Rehek má zlatou zbroj a je otočený doprava, vlevo nahoře je provázený červenou svatojakubskou mušlí se zlatou šesticípou hvězdou.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 12. 5. 2016 Číslo rozhodnutí: 49 Blason vlajky: List tvoří dva svislé pruhy – zelený a bílý. Na dolním okraji listu je zubatý pruh opačných barev, se sedmi zuby a šesti mezerami. Nad zubatým pruhem je rehek přirozené barvy a se žlutou zbrojí. Vpravo nahoře se nachází červená svatojakubská mušle se žlutou šesticípou hvězdou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

56 BOČEK, Antonín. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV. (1268-1293) Olomouc, 1845. č. 45. s. 58 - 59. 57 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Čermákovice. 58 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 28. 37

ČERNÍN (NĚM. CZERNIN)

Panství Jevišovice, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 18. 2. 2010, Josef Klingl Autor návrhu: Jaroslav Petr Projednáno v PPHV: 31. 3. 2010 Oznámení při PPHV: 13. 4. 2010, Zbyněk Novotný

První zmínka o obci je z roku 113159. V modrém štítě jsou symboly obce doložené podle pečeti, uložené v Moravském zemském archivu v Brně. Ve středu je stříbrná radlice, pod ní je položeno krojidlo a poutnická hůl. Hůl je identická se symbolem sv. Jakuba Staršího60 z obrazu místního kostela, kterému je stavba zasvěcena. Lilie jsou symbolem majitelky panství Alžběty z Černína, která působila ve Znojmě, kde také založila klášter61.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 4. 2010 Číslo rozhodnutí: 75 Blason znaku: V modrém štítě se nachází doleva obrácená vztyčená stříbrná radlice kosmo podložená stříbrnou, zlatě zdobenou poutnickou holí s mušlí a se šikmo stříbrným krojidlem. Vše je provázeno dvěma zlatými liliemi.

59 CDB I. č. 115. s. 116-123. 60 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 28. 61 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Černín. 38

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 4. 2010 Číslo rozhodnutí: 75 Blason vlajky: Modrý list s bílou radlicí ostřím k vlajícímu a hrotem k hornímu okraji. Kosmo je podložená žlutě zdobenou bílou poutnickou holí s mušlí a šikmo bílým krojidlem ostřím k žerďovému okraji a hrotem k hornímu cípu listu. Vše je provázeno dvěma žlutými liliemi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

DOBELICE (NĚM. DOBELITZ)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Hrotovice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 14. 1. 2009, Miloš Potůček Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 21. 3. 2010 Oznámení při PPHV: 13. 4. 2010, Zbyněk Novotný

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1260, kdy ji jmenuje Jindřich z Dobelic62. Ve 14. stoletím se obec stává majetkem více vlastníků, kteří se zde velmi střídali. Například zde byli vladykové z Knínic, Trstěnic nebo z Tulešic. Na konci 14. století skoupili pozemky páni z Lipé. Na konci století patnáctého přešly Dobelice pod přímou správu krumlovských maršálků. Vinařskou tradici symbolizují ve znaku vinohradské motyky spolu s vinným hroznem63.

62 CDB I. č. 115. s. 116-123. 63 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Dobelice. 39

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 4. 2010 Číslo rozhodnutí: 75 Blason znaku: V modro-červeně polceném štítě jsou dvě zkřížené stříbrné vinohradnické motyky na zlatých násadách. Nahoře mezi nimi je svěšený zlatý žalud. Dole se nachází zlatý vinný hrozen se dvěma úponky přes násady, každý se vztyčeným listem.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 4. 2010 Číslo rozhodnutí: 75 Blason vlajky: List tvoří dva svislé pruhy – modrý a červený. Uprostřed listu jsou dvě zkřížené bílé vinohradnické motyky na žlutých násadách. Mezi nimi je nahoře žlutý svěšený žalud, dole žlutý vinný hrozen se dvěma úponky přes násady, každý se vztyčným listem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

DOBŘÍNSKO (NĚM. DOBRZINSKO)

Mezi léty 1850-1869 osada obce Moravský Krumlov. Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Ivančice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Brno), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Státní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 9. 9. 2010, Jan Vokoun Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 20. 10. 2010 Oznámení při PPHV: 2. 11. 2010, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph. D.

40

První písemná zmínka je z roku 113164, kdy lán z obce náležel znojemskému kostelu. Ve 13. století na místní tvrzi sídlili vladykové z Dobřínska. Na konci 14. století získal tento majetek Hynek z Lipé a připojil je ke Krumlovu. Zeď s cimbuřím tedy ve znaku symbolizuje tvrz – sídlo vladyků z Dobřínska, členů templářského řádu. Opatská berla symbolizuje původní gotický kostel sv. Prokopa65. Při výběru tinktur byly využity erbovní barvy Lichtenštejnů – červená a zlatá66.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 9. 11. 2010 Číslo rozhodnutí: 9 Blason znaku: V červeno-zeleně polceném štítě je vpravo zlatá berla se stříbrným sudariem, obtočená zlatým stonem vinné révy, střídavě se dvěma listy a dvěma hrozny. Vlevo je nad zlatou hradbou s červeným tlapatým křížem stříbrný vlk ve skoku s červenou zbrojí.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 9. 11. 2010 Číslo rozhodnutí: 9 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – červený, zelený a žlutý, v poměru 1:2:1. V zeleném pruhu je bílý vlk ve skoku s červenou zbrojí. Poměr šířky k délce listu ke 2:3.

64 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. s. 184. 65 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 49. 66 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Dobřínsko. 41

DOBŠICE (NĚM. KLEIN TASSWITZ)

Dříve také Stošíkovice. Mezi léty 1850-1867 osada obce Lechovice. Panství Louka, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 18. 12. 1996, Ing. Miloš Kolář Autor návrhu: Robert Keprt Projednáno v PPHV: 1. 10. 1997 Oznámení při PPHV: 21. 10. 1997, Martin Přibáň

V zakládací listině premonstrátského kláštera v Louce ze dne 25. 10. 1190 byla obec zapsána jako „Dobsici“67. Název je zřejmě odvozen od osobního jména Dobeš. V pozdější době byly pro obec používány i další názvy (Stošíkovičky, Tesswitz). Návrh znaku i praporu vychází z erbu šlechtického rodu z Dobšic. Na něm je zkrácené zvlněné břevno a nad břevnem řecký kříž. Břevno zde vyjadřuje jak protékající řeku Dyji, tak také důležité cesty, které obcí vedly68.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 10. 1997 Číslo rozhodnutí: 41 Blason znaku: V zeleném štítě je šikmé vlnitě prohnuté stříbrně břevno. Břevno je provázené z každé strany zlatým křížem se zaoblenými rameny a rozšířenou patou.

67 CDB I. č. 362. s. 299-301. 68 Oficiální stránky obce Dobšice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné z: http://www.dobsice.cz/historie-obce 42

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 10. 1997 Číslo rozhodnutí: 41 Blason vlajky: Zelený list je tvořen šikmým vlnitým bílým pruhem vycházejícím z dolního rohu žerďového okraje a sahajícím do rohu vlajícího okraje. V zelených polích je po jednom žlutém kříži se zaoblenými rameny a s rozšířenou patou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

DOLENICE (NĚM. TULLNITZ)

Panství Břežany, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov, politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Znojmo), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Miroslav

Žádost o udělení znaku a vlajky: 3. 5. 2010, Viktor Antl Autor návrhu: Není uveden Projednáno v PPHV: 20. 10. 2010 Oznámení při PPHV: 2. 11. 2010, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph. D.

První písemná zmínka pochází z roku 1046, jednalo se o falzum69. Zelený podklad ve znaku symbolizuje zemědělskou tradici v obci, kolík s vinnou révou symbolizuje vinařskou tradici. Bílý kříž má znázorňovat historicky nejstarší majitele obce – ženský cisterciácký klášter. Lilie je odvozena z mariánské symboliky pečetí abatyší a konventu kláštera70.

69 CDB I. č. 382. s. 358-362. 70 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 42.

43

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 9. 11. 2010 Číslo rozhodnutí: 9 Blason znaku: V zeleném štítě se nachází stříbrný heroldský kříž, v něm je zelená vinná réva se čtyřmi zelenými hrozny obtočená okolo černého kolíku. V příčném rameni kříže je provázená dvěma červenými liliemi.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 9. 11. 2010 Číslo rozhodnutí: 9 Blason vlajky: Zelený list s bílým středovým křížem a s rameny širokými tři jedenáctiny šířky listu. Ve svislém rameni kříže je zelená vinná réva se čtyřmi zelenými hrozny obtočená okolo černého kolíku provázená ve vodorovném rameni dvěma červenými liliemi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

DYJÁKOVICE (NĚM. GROSS TAJAX)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres 1949-1960 Mikulov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 18. 1. 2001, Vlastimil Oslzla Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 31. 10. 2001 Oznámení při PPHV: 15. 11. 2001, PhDr. Vladimír Cisár

44

Obec Dyjákovice je poprvé zmíněna v roce 122471. V první polovině 13. století patřily k lénu olomouckých biskupů v Modřicích a před rokem 1390 se staly majetkem bítovských Lichtenburků. Počátkem 90. let 19. století se staly Dyjákovice městečkem, znak ale nezískaly72. Pečetním znamením na typáři z roku 1599 byly zkřížené ostrve a dva kapři – z erbu pánů z Lipé (obrazová příloha: obr. č.4). Opis – N. NIDER. TEIAX. N. SIGL73. Ve znaku obce jsou nyní použiti kapři červené barvy – ti značí pány z Lichtenburka, páni z Lipé měli v klenotu kapra zlatého.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 11. 2001 Číslo rozhodnutí: 97 Blason znaku: Ve zlatém štítě se nacházejí dvě černé zkřížené ostrve, provázené dvěma odvrácenými červenými kapry s hlavami k hornímu okraji.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 11. 2001 Číslo rozhodnutí: 97 Blason vlajky: Žlutý list se dvěma černými zkříženými ostrvemi, provázenými dvěma odvrácenými červenými kapry s hlavami k hornímu okraji listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

71 CDB II. č. 256. s. 246-247. 72 Oficiální stránky obce Dyjákovice: Z historie obce. [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné z: http://www.dyjakovice.cz/index.php?&desktop_back=clanky&action_back=&id_back=6&desktop=clanky&acti on=view&id=12 73 DŘÍMAL, Jaroslav a ŠTARHA, Ivan. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. s. 348. 45

DYJÁKOVIČKY (NĚM. KLEIN TAJAX)

Panství Jaroslavice, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 10. 9. 2012, Ing. Miroslav Pavlačka Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 12. 9. 2012 Oznámení při PPHV: 4. 10. 2012, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph. D.

První zmínky o existenci obce pochází z doby okolo roku 1200. Při vysvěcování kostela v Louce daroval markrabě Vladislav Jindřich mimo jiné také patronát kostela v Dyjákovičkách. Ve znaku je spojen atribut patrona místního kostela sv. Víta – kotel s plameny74, a vinný hrozen. Hrozen pochází ze staré obecní pečeti, jen místo radlice ho provází vinařské nože75. Zelená barva opět podtrhuje důraz na zemědělství a vinařství v obci.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 4. 10. 2012 Číslo rozhodnutí: 42 Blason znaku: V zeleném štítě se nachází zlatý kotel s červenými plameny. Nad ním je zlatý vinný hrozen s listem, provázený dvěma odvrácenými stříbrnými vinařskými noži se zlatými rukojeťmi.

74 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 55-56. 75 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Dyjákovičky. 46

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 4. 10. 2012 Číslo rozhodnutí: 42 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – žlutý, zelený a červený, v poměru 1:6:1. V zeleném pruhu je žlutý vinný hrozen s listem provázený odvrácenými dvěma bílými vinařskými noži se žlutými rukojeťmi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

GREŠLOVÉ MÝTO (NĚM. GRÖSCHLMAUTH)

Mezi léty 1850-1867 osada obce Prokopov. Panství Hostim, soudní okres 1850-1949 Moravské Budějovice, politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Moravské Budějovice, 1868-1896 Znojmo, 1896-1949 Moravské Budějovice, správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 18. 3.2010, Ivo Hos Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 31. 3. 2010 Oznámení při PPHV: 13. 4. 2010, Zbyněk Novotný

Počátky obce spadají na přelom 17. a 18. století. Samotná obec vznikla okolo hospody, tomu odpovídal dřívější název. Přívlastek Mýto je odvozen od placení mýta za užívání silnice. Ve znaku nalezneme náznak nejstarší historické památky – barokní most se sochou sv. Mikuláše. Poštovská trubka značí, že zde dřív byla pošta. Mříž, má symbolizovat jednak hrabata z Gatterburgu a jednak opět vybírání mýta76.

76 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Grešlové Mýto. 47

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 4. 2010 Číslo rozhodnutí: 75 Blason znaku: V červeno-modře čtvrceném štítě je stříbrný kvádrovaný most. Nad ním je vpravo zlatá padací mříž, vlevo zlatý korunovaný dvouocasý lev s červenou zbrojí, otočený doprava. Pod obloukem je zlatá poštovní trubka obtočená stříbrnou šňůrou se dvěma střapci.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 4. 2010 Číslo rozhodnutí: 75 Blason vlajky: Modro-červeně čtvrcený list. Uprostřed se nachází žlutá poštovní trubka obtočená bílou šňůrou se dvěma střapci. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

HAVRANÍKY (NĚM. KAIDLING)

Panství Hradiště, soudní okres 180-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 9. 11. 2008, Jaroslava Šalamounová Autor návrhu: PhDr. Ivan Štarha Projednáno v PPHV: 19. 11. 2008 Oznámení při PPHV: 8. 12. 2008, Zbyněk Novotný

48

První písemná zmínka o obci Havraníky existuje z roku 126977. Znak obce vychází námětově, ale i kompozičně z obrazu nejstarší obecní pečeti. Opis – SIGILL. DER. GEMEINDE. AVOEN. KAIDLING78 (obrazová příloha: obr. č. 5). Obraz je doplněn o dvojici přivrácených havranů, mluvícího znamení ve znaku, vyjadřující název obce.

Znak Datum zhotovení při PS PČR: 12. 12. 2008 Číslo rozhodnutí: 42 Blason znaku: Ve stříbrném štítě je červený latinský kotvicový kříž zakončený dole šesticípou hvězdou postavenou spodním hrotem na zelené patě. Nahoře provázený dvěma přivrácenými černými havrany. Vpravo na vyrůstajícím zeleném prohnutém stonku vinné révy s listem a úponkem je červený vinný hrozen, svěšený doleva. Vlevo je šikmo postavený červený vinařský nůž se zelenou rukojetí, ostřím otočený ke kříži.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 12. 12. 2008 Číslo rozhodnutí: 42 Blason vlajky: Bílý list se zeleným pruhem na dolním okraji, širokým jednu osminu šířky listu. Uprostřed latinský kotvicový kříž zakončený dole šesticípou hvězdou, obojí červené. Nahoře je provázený dvěma černými havrany přivrácenými k sobě. Dole je červený vinný hrozen, svěšený k vlajícímu okraji na zeleném stonku s listem a úponkem vyrůstajícím ze zeleného pruhu. Na druhé straně je červený vinařský nůž se zelenou rukojetí a ostřím k žerdi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

77 CDM IV. č. 23. s. 28-29. 78 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. Brno: Garn, 2008. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. s. 196. 49

HEVLÍN (NĚM. HÖFLEIN)

Panství Hrušovany, soudní okres 1850-1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Hrušovany nad Jevišovkou

Žádost o udělení znaku a vlajky: 31. 3. 1995, Jan Vlna Autor návrhu: Jan Štach Projednáno v PPHV: Není uvedeno Oznámení při PPHV: 5. 4. 1995, PhDr. Jiřina Pavlíková

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1282. Ten rok se soudil farář hevlínského kostela s Friedrichem Mawerem o pozemek. Od roku 1366 je Hevlín označován jako městečko, později ovšem poklesl na vesnici a tou je dodnes. Na pečeti z 16. století měl Hevlín jako znamení svisle, hlavou vzhůru, postavené ryby po pravé straně a radlice na levé straně štítu. V rozích štítu a uprostřed hlavy i paty byly čtyřlisté růže79. Z tohoto námětu vzešly i současné komunální symboly.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 13. 6. 1995 Číslo rozhodnutí: 56 Blason znaku: Jedná se o stříbrno-modře polcený štít s kolmo postavenou modrou rybou ve stříbrném poli, hlavou vzhůru. V modrém poli se nachází stříbrná radlice hrotem vzhůru a ostřím otočená doprava. V hlavě štítu jsou tři červené pětilisté růže se zlatými semeníky. V patě štítu je jedna stejná růže.

79 Oficiální stránky obce Hevlín: Z historie obce. [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné z: http://www.hevlin.cz/z- historie-obce/d-3104?p1=2825 50

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 13. 6. 1995 Číslo rozhodnutí: 56 Blason vlajky: List tvoří bílý a modrý vodorovný pruh. V bílém pruhu je modrá ryba položená vodorovně. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

HLUBOKÉ MAŠŮVKY (NĚM. TIEF MAISPITZ)

Panství Jevišovice, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 11. 3. 2004, Ladislav Vaněk Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 19. 5. 2004 Oznámení při PPHV: 14. 6. 2004, Mgr. Ivana Levá

Hluboké Mašůvky jsou poprvé připomínané v roce 1319, jako zboží nedalekého hradu Bukoviny. Vlastníky byla především drobná šlechta. Až na přelomu 16. a 17. století se ves stala součástí jevišovického panství. Hluboké Mašůvky jsou proslulým mariánským poutním místem. Pečeť obce používaná ještě v 18. století měla v pečetním poli radlice a krojidla80. Nové symboly obce obsahují symboliku mariánskou, spolu s prvky převzatými z erbu významného držitele, hraběte Jeana Louise Raduita se Souches.

80 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Hluboké Mašůvky. 51

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 8. 6. 2004 Číslo rozhodnutí: 37 Blason znaku: V modrém štítě je červeno-zlatě polcené srdce s vyrůstající stříbrno- červeně polcenou lilií. Srdce je podložené zkříženými odvrácenými stříbrno-červeně dělenými praporci s ocasy na zlatých žerdích.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 8. 6. 2004 Číslo rozhodnutí: 37 Blason vlajky: Modrý list, uprostřed červeno-žlutě polcené srdce s vyrůstající bílo-červeně polcenou lilií. Srdce je podložené zkříženými odvrácenými bílo-červeně dělenými praporci s ocasy na žlutých žerdích. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

HNANICE (NĚM. GNADLERSDORF)

Panství Jaroslavice, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: Datum neuvedeno, Jiří Musil Autor návrhu: Není uveden Projednáno v PPHV: 18. 2. 1998 Oznámení při PPHV: 18. 3. 1998, PhDr. Martin Přibáň

52

Obec Hnanice je zmíněna na přelomu 12. a 13. století v listině pro nově vzniklý premonstrátský klášter v Louce u Znojma. Ze 13. století pochází také původní kaple sv. Wolfganga, která byla filiálním kostelem šatovské fary. Na konci 15. století se začala kaple přestavovat na nový poutní kostel. Patronem stavby se stal opat louckého kláštera Pavel81. Díky jeho významné pomoci obci je vyobrazen ve znaku82.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: Není uvedeno Číslo rozhodnutí: Není uvedeno Blason znaku: Jedná se o modrý štít, ve kterém se nachází uprostřed postava kněžího přirozené barvy, který má na sobě stříbrné roucho se zlatým lemem, okolo krku má štolu se třemi červenými pětilistými růžemi se stříbrnými semeníky, postavené pod sebou. Na hlavě má stříbrnou knížecí čepici se zlatým zdobením a červeným vnitřkem. Vpravo na dlani drží model stříbrného kostela, s červenou sedlovou střechou a zlatou makovicí. Kostel má jednu věž, také s červenou sedlovou střechou. V přízemí má kostel čtyři oblouková černá okna. Jedno černé obloukově okno je ve věži. Vlevo drží zlatou berli, závitem otočenou vlevo.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 19. 5. 1998 Číslo rozhodnutí: 50 Blason vlajky: Jedná se o modrý list s bílou literou „W“ překrytou žlutou berlou závitem směřujícím k vlajícímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

81 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 48. 82 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Hnanice. 53

HODONICE (NĚM. HÖDNITZ)

Panství Dyje, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 5. 4. 2012, Petr Korger Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Projednáno v PPHV: 13. 6. 2013 Oznámení při PPHV: 18. 6. 2013, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.

První věrohodnou zmínku o obci obsahuje listina z roku 128183. Podle této listiny věnovala Alžběta, abatyše kláštera znojemských klarisek, farní patronát v Hodonicích Řádu křížových rytířů v Praze84. Obecné figury vinných hroznů jsou odvozené ze starých obecních pečetí. Opis pečeti – SIGIL. DES. GORF. HENITZ85 (obrazová příloha: obr. č. 6). Zkrácený hrot symbolizuje značně zjednodušené schématické vyjádření figury radlice, opět ze starých pečetí. Kříž a hvězda symbolizují spjatost se znojemským klášterem klarisek a k hradišťskému panství rytířů křižovníků s červenou hvězdou.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 6. 2013 Číslo rozhodnutí: 58 Blason znaku: V zeleném štítě se sníženým stříbrným hrotem se nachází dva zlaté vinné hrozny. V hrotu se nachází červený osmihrotý kříž nad šesticípou červenou hvězdou.

83 CDM IV. č. 196. s. 261-262. 84 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 209-210. 85 MZA – G 125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi, č. 1958. 54

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 6. 2013 Číslo rozhodnutí: 58 Blason vlajky: Zelený list s bílým klínem vycházejícím z dolního okraje listu a s vrcholem sahajícím do první čtvrtiny šířky listu. V žerďové a vlající části je po jednom žlutém vinném hroznu. V klínu se nachází červený osmihrotý kříž nad šesticípou červenou hvězdou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

HORNÍ BŘEČKOV (NĚM. OBER FRÖSCHAU)

Panství Vranov, soudní okres 1850-1949 Vranov (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850 - 1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 27. 12. 2001, starosta neuveden Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 12. 11. 2002 Oznámení při PPHV: 29. 11. 2002, Mgr. Ivana Levá

Horní Břečkov je poprvé připomínán až v roce 1323 jako součást zeměpanského Vranova. Důležitou památkou v obci je románský kostel zasvěcený sv. Klimentu. Obecní pečeť z konce 18. století má v pečetním poli srdce nebo lipový list, přeložený pásovou pilou. Opis – GEMEINDE. OBER. FROESCHAU. Ve znaku je využita část pečetního znamení (pila navazuje na symboliku okolní lesnaté krajiny), k němu je připojena ostrev z erbu šlechtického majitele obce Jindřicha z Lipé86. Kotva je atributem sv. Klimenta87, mariánská lilie88 a stříbrné břevno v červeném poli je z erbu vranovských Althannů.

86 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Horní Břečkov. 87 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 37. 88 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 42. 55

Znak Datum zhotovení při PS PČR: 9. 12. 2002 Číslo zhotovení: 16 Blason znaku: Dělený štít, nahoře jsou ve zlatém poli vedle sebe kosmo položená modrá dřevorubecká pila s černými držadly, šikmo podložená černou ostrví a černá kotva se dvěma příčnými rameny. Dolní pole je zeleno-červeně polceno, vpravo je zlatá lilie. Vlevo stříbrné břevno.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 9. 12. 2002 Číslo rozhodnutí: 16 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – červený, bílý, červený. Každý je široký jednu osminu délky listu. Druhou část listu tvoří tři vodorovné pruhy – žlutý, zelený, žlutý. V horním žlutém pruhu se nachází kosmo modrá dřevorubecká pila s černými držadly, šikmo podložená černou ostrví. V zeleném pruhu je žlutá lilie. V dolním žlutém pruhu je černá kotva se dvěma příčnými rameny. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

HORNÍ DUBŇANY (NĚM. OBERDUBNIAN)

Panství Tulešice, soudní okres 1850-1870 Hrotovice, 1870-1949 Moravský Krumlov, politický okres 1850-1855 Moravský Krumlov, 1855-1868 Hrotovice, 1868-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Znojmo), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 20. 2. 2008, Jiří Stanislav Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Projednáno v PPHV: 3. 4. 2008 Oznámení při PPHV: 10. 4. 2008, Zbyněk Novotný

56

Zprávy o vlastnících obce jsou až do poloviny 14. století útržkovité. Obecní symboly představují zjednodušený heraldický přepis obrazu historické pečeti obce ze 17. století. Dub ve znaku funguje jako mluvící znamení a je doplněn o figuru tlapatého kříže, který připomíná nejstarší dějiny obce spojené s působením rytířského řádu templářů. Ten se uvádí ve druhé polovině 13. století jako patron zdejšího kostela a vlastník velké části obce89.

Znak Datum zhotovení při PS PČR: 11. 4. 2008 Číslo zhotovení: 30 Blason znaku: Ve stříbrném štítě je uťatý dub přirozené barvy, s jedenácti listy a dvěma odvrácenými žaludy. Strom se nachází nad červeným tlapatým křížem. Vše je provázeno dvěma červenými šestilistými květy se stříbrnými středy.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 11. 4. 2008 Číslo rozhodnutí: 30 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – zelený, bílý a červený. V bílém pruhu je zelený vztyčený dubový list nad červeným tlapatým křížem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

HOSTĚRADICE (NĚM. HOSTERLITZ)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov, politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Znojmo), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Miroslav

89 HAŇÁK, Vilém. Moravsko-Krumlovský okres. s. 172-177. 57

Žádost o udělení znaku a vlajky: 19. 1. 2004, František Schneider Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 4. 2. 2004 Oznámení při PPHV: 20. 2. 2004, Mgr. Ivana Levá

Obec Hostěradice získal klášter v Louce u Znojma na přelomu 12. a 13. století. V roce 1237 daroval král Václav I. část obce řádu německých rytířů. V roce 1308 jsou poprvé připomínány jako městečko90. Znakové privilegium ovšem Hostěradice nikdy nezískaly. Na nejstarší pečeti z roku 1349 je štít s orlicí, opis - S. CIVIVM.O.HOSTRADITZ91. Tinktury zlatá a černá byly erbovními barvami dlouhodobých majitelů Hostěradic, pánů z Lipé.

Znak Datum zhotovení při PS PČR: 27. 2. 2004 Číslo zhotovení: 34 Blason znaku: Ve zlatém štítě je černá rozkřídlená orlice otočená vpravo, s červenou zbrojí.

Vlajka Datum zhotovení při PS PČR: 27. 2. 2004 Číslo zhotovení: 34 Blason vlajky: Žlutý list s černou rozkřídlenou orlicí s červenou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

90 RULÍŠEK, Hynek. Hostěradice. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1970. s. 1 - 2. 91 DŘÍMAL, Jaroslav a ŠTARHA, Ivan. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. s. 351. 58

HRABĚTICE (NĚM. GRAFENDORF)

Panství Hrušovany, soudní okres 1850-1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov,1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres 1949-1960 Mikulov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Hrušovany nad Jevišovkou

Žádost o udělení znaku a vlajky: 10. 10. 2002, Hana Gáborová Autor návrhu: Jan Štach Projednáno v PPHV: 28. 5. 2003 Oznámení při PPHV: 9. 6. 2003, Mgr. Ivana Levá

První zmínka o obci se objevila v poddanské dani hraběte z Hardeggu v roce 1417. V 15. století se Hrabětice staly majetkem Ludwiga z Weitmühle. Od té doby náležela obec Hrušovanům. Okrajovou částí obce protéká řeka Dyje, odtud modrá tinktura ve znaku. Uprostřed obce se nachází kostel sv. Antonína. Nůž a radlice odkazují na zemědělský charakter obce92.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 18. 6. 2003 Číslo rozhodnutí: 23 Blason vlajky: V modrém štítě je nad červeno-stříbrně šachovanou patou stříbrný kůl se třemi zavěšenými žaludy přirozené barvy. Vpravo je provázený vztyčenou stříbrnou radlicí s ostřím doleva a hrotem nahoru. Vlevo je postavený zlatý nůž s rukojetí přirozené barvy, hrotem směřujícím dolů.

92 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Hrabětice. 59

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 18. 6. 2003 Číslo rozhodnutí: 23 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy- modrý, bílý a modrý. V bílém pruhu jsou tři svěšené hnědé žaludy se zelenou číškou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

HRÁDEK (NĚM.ERDBERG)

Panství Jaroslavice, soudní okres 1850-1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres 1949-1960 Mikulov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 5. 11. 2001, Jan Stavinoha Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 23. 10. 2002 Oznámení při PPHV: 31. 10. 2002, Mgr. Ivana Levá

Obec Hrádek je poprvé zmíněna v roce 1046 ve falzu, v pravé listině je uváděn v roce 124293. V tomto roce byl Hrádek již městečkem, znakové privilegium ovšem nikdy nezískal. Na pečeti z 18. století je husa, opis – SIGIL. DES. MARCT. ERBERG94 (obrazová příloha: obr. č. 7). Figura husy je ve znaku dominantním znamením. Hradby s cimbuřím v patě štítu symbolizují, že Hrádek měl charakter městečka už od prvopočátku. V levém rohu štítu jsou zkřížené atributy sv. Petra a Pavla95, které připomínají místní farní kostel.

93 CDB I. č. 382. s. 358-362. 94 DŘÍMAL, Jaroslav a ŠTARHA, Ivan. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. s. 352. 95 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 48. 60

Znak Datum zhotovení při PS PČR: 13. 11. 2002 Číslo zhotovení: 13 Blason znaku: V modrém štítě je nad sníženou zlatou kvádrovanou hradbou s cimbuřím stříbrná husa, se zlatou zbrojí. Husa je provázená vlevo nahoře kosmo postaveným zlatým gotickým klíčem směřujícím dolů, se zuby doleva, a šikmo podloženým postaveným stříbrným mečem se zlatým jílcem, hrotem také dolů.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 13. 11. 2002 Číslo rozhodnutí: 13 Blason vlajky: List tvoří žerďový zubatý žlutý pruh široký jednu čtvrtinu délky listu se čtyřmi čtvercovými zuby a třemi stejnými mezerami a modré pole s bílou husou a žlutou zbrojí. Husa je provázená v horní polovině vlající části listu kosmo položeným žlutým gotickým klíčem zuby dolů a k vlajícímu okraji, šikmo podloženým bílým mečem hrotem dolů se žlutým jílcem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU (NĚM. ROHRBACH)

Panství Židlochovice, soudní okres 1850-1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres 1949- 1960 Mikulov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Hrušovany nad Jevišovkou

Žádost o udělení znaku a vlajky: 21. 4. 1995, Vladimír Zadražil Autor návrhu: PhDr. Jiří Louda Projednáno v PPHV: Není uvedeno Oznámení při PPHV: 20. 9. 1995, PhDr. Jiřina Pavlíková

61

První zmínka o obci pochází z roku 113196. Hrušovany byly povýšeny na městečko králem Vladislavem II. a zároveň dostaly také erbovní privilegium dne 28. 4. 1495. Znak potvrdil Ferdinand II. roku 1557. Ve znaku byly dvě štiky. Tinktury se ovšem nedochovaly97. Později se na pečetích a razítkách objevovali kromě ryb také růžičky98. Opis pečeti – INSIGL. DES. LOSL. MARCKT. GRUSSPACH. 1754 (obrazová příloha: obr. č. 8).

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 13. 6. 1995 Číslo rozhodnutí: 56 Blason znaku: V červeném štítě je stříbrná štika otočená hlavou vpravo. Pod ní se nahází stříbrná kapr, otočený hlavou vlevo.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 13. 6. 1995 Číslo rozhodnutí: 56 Blason vlajky: List tvoří pět vodorovných pruhů – červený, bílý, červený, bílý a červený, v poměru 3:1:1:1:3. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

CHVALATICE (NĚM. CHWALATITZ)

Panství Bítov, soudní okres 1850-1949 Vranov (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

96 CDB I. č. 115. s. 116-123. 97 PEŘINKA, František Václav, DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Znojemský kraj. Čís. 24, Jaroslavský okres. Brno: Musejní spolek, 1905. s. 86. 98 Oficiální stránky obce Hrušovany nad Jevišovkou: Historie. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.hrusovany.cz/historie/ds-1058/p1=4607 62

Žádost o udělení znaku a vlajky: 7. 9. 2012, Petr Bartes Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 28. 11. 2012 Oznámení při PPHV: 13. 12. 2012, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.

Obec Chvalatice je poprvé připomínána v listině z roku 149799. Král Vladislav II. touto listinou propouští hrad Bítov s příslušenstvím do vlastnictví Buriana Bítovského z Lichtenburka. Dominantou a zároveň historicky nejvýznamnější památkou Chvalatic je kostel Nalezení sv. Kříže z roku 1750. Obecní pečeť má v pečetním poli dvě labutě s propletenými krky, stojící na mřížovaném podkladu. Nad nimi je květ a po stranách ratolesti. Opis – SIGIL. ORT. KVALLATITZ. Z této pečetě vychází i autor návrhu. Figury dvou labutí s propletenými krky doplňuje ostrvový kříž (symbolizuje držitele osady pány z Lichtemburka). Modrá barva zde symbolizuje řeku Dyji a také blízkost Vranovské přehrady100.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 5. 12. 2012 Číslo rozhodnutí: 46 Blason znaku: V modrém štítě se zlatou kvádrovanou zdí s volným černým ostrvovým křížem jsou dvě přivrácené stříbrné rozkřídlené labutě se zlatou zbrojí a propletenými krky.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 5. 12. 2012 Číslo rozhodnutí: 46 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – černý, modrý a žlutý, v poměru 1:6:1. V modrém pruhu jsou dvě přivrácené bílé rozkřídlené labutě se žlutou zbrojí a propletenými krky. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

99 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. s. 328. 100 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Chvalatice. 63

CHVALOVICE (NĚM. KALLENDORF)

Panství Louka, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 31. 3. 1999, JUDr. Jaroslav Sitár Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 25. 5. 1999 Oznámení při PPHV: 2. 6. 1999, PhDr. Vladimír Cisár

Obec Chvalovice byla nejspíš založena starými Slovany, s příchodem německého obyvatelstva do pohraničí se obec poněmčuje. Nejstarší písemné zmínky jsou spjaty s premonstrátským klášterem v Louce u Znojma, který byl jejím vlastníkem. První písemná zmínka je z roku 1278101. Obecní symboly vychází mimo jiné také ze sfragistického materiálu. V pečetním poli nejstarší obecní pečetě z roku 1545 je volně umístěná radlice102. Opis – DER. GEMEINDE. CALLENDORF (obrazová příloha: obr. č. 9). K vytvoření obecních symbolů byly využity další obecné figury z erbu vrchnosti a atributů světců a patronů kláštera v Louce a kostela ve Chvalovicích103.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 21. 6. 1999 Číslo rozhodnutí: 21 Blason znaku: V červeném štítě je polovina stříbrná lilie vpravo a vlevo je stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí a s ostřím otočeným doleva.

101 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. s. 331. 102 Vlastivěda moravská. Znojemský okres. s. 243. 103 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 242-245. 64

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 21. 6. 1999 Číslo rozhodnutí: 21 Blason vlajky: V červeném listu je polovina bílé lilie a vztyčený bílý vinařský nůž se žlutou rukojetí a ostřím otočeným doprava. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

JAMOLICE (NĚM. JAMOLITZ)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Ivančice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Brno), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 28. 4. 2004, Ing. Karel Pochman Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 15. 9. 2004 Oznámení při PPHV: 5. 10. 2004, Mgr. Ivana Levá

Obec Jamolice je poprvé zmíněna v roce 1281104 spolu s řádovým hradem Templštejnem, k němuž Jamolice patřily. Uprostřed obce stojí pozdně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. století. Na obecní pečeti, nejspíš z 18. století, je zobrazenou krojidlo a radlice a patrně i vinařský nůž. Opis – GEMEINDE. IAMOLITZ105 (obrazová příloha: obr. č. 10). Na obecních symbolech je vyobrazen hrad a templářský kříž, jako vzpomínka na nejvýznamnější období obce. Lilie symbolizují mariánský kostel106. Zelená barva nahrazuje symboliku pečeti, tedy zemědělství a vinařství.

104 CDM IV. č. 198. s. 263-264. 105 MZA – G125, č. 481. 106 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 42. 65

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 5. 10. 2004 Číslo rozhodnutí: 45 Blason znaku: V zeleném štítě je stříbrná volná hradba s vynikající stříbrnou věží, oboje kvádrované a s cimbuřím. V hradbě je červený tlapatý kříž. Ve věži se nachází černé okno. Věž je provázena dvěma zlatými liliemi.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 5. 10. 2004 Číslo rozhodnutí: 45 Blason vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy. První zelený list má dvě žluté lilie vedle sebe a bílý pruh má červený tlapatý kříž. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

JEVIŠOVICE (NĚM. JAISPITZ)

Pantsví Jevišovice, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 7. 8. 2008, Mgr. Pavel Málek Autor návrhu: ALERION s.r.o. Projednáno v PPHV: 17. 9. 2008 Oznámení při PPHV: 7. 10. 2008, Zbyněk Novotný

66

Obec Jevišovice jsou poprvé zmíněny v roce 1289. V roce 1398 byly jmenovány městečkem. Znakové privilegium ovšem Jevišovice nikdy nedostaly a dnešní znak vychází ze sfragistického materiálu. Obecní pečeť pocházející z 16. století má opis - PECET. MESTECKA. GEWISSOWIC (obrazová příloha: obr. č. 11). V pečetním poli je městská hradební zeď s bránou a mříží. Za zdí jsou tři věže, na střední věži štítek se znakem Kunštátským107. Na konci 13. století zde byl postaven hrad a jeho nejznámějším majitelem byl Hynek z Kunštátu. Tato stavba se stala také námětem pro obecní znak108.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 10. 2008 Číslo rozhodnutí: 39 Blason znaku: V modrém štítě je hradba s prázdnou bránou, s černou vytaženou mříží a s dřevěnými vraty přirozené barvy. Z hradby vyrůstají tři věže, prostřední je vyšší okrouhlá věž s renesančním arkýřem, se stříškou a s kopulovitou červenou střechou. Krajní věže mají dvě černá oblouková okna a červenými valbovými střechami. Hradby i věže jsou zlaté a kvádrované, střechy jsou zakončené také zlatými makovicemi. Nad branou je černo- stříbrně dělený štítek, nahoře se dvěma stříbrnými břevny.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 10. 2008 Číslo rozhodnutí: 39 Blason vlajky: Jedná se o modrý list. Na dolním okraji je žlutá kvádrovaná hradba s prázdnou branou s černou vytaženou mříží a s dřevěnými vraty. Z hradby vyrůstají tři žluté věže, prostřední je vyšší, okrouhlá a s renesančním arkýřem se stříškou a s kopulovitou střechou. Krajní věže mají dvě černá obloukovitá okna a červené valbové střechy. Vše je kvádrované, střechy jsou zakončené žlutými makovicemi. Nad branou je černo-bíle dělený štítek se dvěma bílými břevny. Poměr šířky k délce listu ej 2:3.

107 Vlastivěda moravská. Znojemský okres. s. 246. 108 Oficiální stránky obce Jevišovice: Historie města Jevišovice. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.jevisovice.cz/index.php?nid=885&lid=cs&oid=1074225 67

JEZEŘANY – MARŠOVICE (NĚM. JESERAN-MARSCHOWITZ)

Vznikly roku 1960 sloučením obcí Jezeřany a Maršovice. Jezeřany – panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938 - 1945 Ivančice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Brno), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo. Maršovice – 1850-1867 osada obce Jezeřany, panství Bohutice, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Ivančice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Brno), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 21. 9. 2005, Jan Šťastný Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 26. 10. 2005 Oznámení při PPHV: 11. 11. 2005, Mgr. Ivana Levá

Dnešní obec Jezeřany-Maršovice vznikla v roce 1960 sloučením dvou samostatných obcí. Jezeřany patřily původně strahovskému klášteru a poté klášteru Králové na Starém Brně. Obecní pečeť Jezeřan pochází z roku 1749, v pečetním poli je vinný hrozen, radlice a kosíř. Opis pečetě – OBECZNY. PECZET. DIEDINY. GERZEZAN. 1749 (obrazová příloha: obr. č. 12). Maršovice měli hned několik majitelů109. Dnešní znak vznikl spojením pečetních znamení obou vesnic. Krojidlo bylo např. vynecháno, jiné figury byly upraveny. Tinktury jsou převzaty z erbu Jana Žalkovského z Žalkovic (majitele Maršovic).

109 Oficiální stránky obce Jezeřany-Maršovice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03-16]. Dostupné z: http://www.jezerany-marsovice.cz/historie-obce/index.php 68

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 11. 2005 Číslo rozhodnutí: 62 Blason znaku: V červeno-modře polceném štítě je stříbrná radlice, otočená ostřím vpravo a hrotem nahoru, nad zkříženými stříbrnými motykami se zlatými násadami. Vpravo je provázená stříbrným vinařským nožem se zlatou rukojetí, ostřím doprava a hrotem nahoru. Vlevo je provázená zlatým vinným hroznem se stříbrným stonkem.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 11. 2005 Číslo rozhodnutí: 62 Blason vlajky: List tvoří dva svislé pruhy – červený a modrý. Uprostřed listu je bílá radlice otočená hrotem nahoru a ostřím k žerdi. Provázená je v červeném pruhu bílým vinařským nožem se žlutou rukojetí, ostřím k žerďovému okraji. V modrém pruhu je žlutý hrozen na bílém stonku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

JIŘICE U MIROSLAVI (NĚM. IRRITZ)

Panství Jiřice, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov, politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Znojmo), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Miroslav

Žádost o udělení znaku a vlajky: 12. 3. 2005, Magda Hladíková Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 18. 5. 2005 Oznámení při PPHV: 15. 6. 2005, Mgr. Ivana Levá

69

První písemná zmínka o existenci osady pochází z roku 1378110. Od počátku byly Jiřice samostatným statkem v majetku znojemských klarisek. Od roku 1628 vlastnil Jiřice sám kardinál František z Ditrichštejna, který je později daroval kapitule sv. Václava v Mikulově111. Jako městečko jsou poprvé zmíněny v roce 1609, znakové privilegium se ovšem nedochovalo a jsme odkázáni pouze na sfragistický materiál. Nejstarší pečeť pochází z roku 1787. Z jejího pečetního pole vychází figury dnešního znaku. Opis – S. DES. MARKCHT. IRIR112.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason znaku: V červeno-modře polceném štítě je stříbrné žezlo s kruhem zakončeným držadlem, z kterého doprava vyrůstá půl stříbrné lilie provázené vlevo půlí zlaté osmihroté hvězdy.

Vlajka Datum zhotovení při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason vlajky: List tvoří dva svislé pruhy – červený a modrý. Uprostřed je bílé žezlo s kruhem zakončeným držadlem, z kterého k žerdi vyrůstá půl bílé lilie provázené v modrém pruhu půlí žluté osmicípé hvězdy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

JIŘICE U MORAVSKÝCH BUDĚJOVIC (NĚM. IRZTITZ)

Mezi léty 1850-1867 osada obce Boskovštejn, od roku 1960 osada obce Hostim. Panství Jiřice, soudní okres 1850-1949 Moravské Budějovice, politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Moravské Budějovice, 1868-1896 Znojmo, 1896-1949 Moravské Budějovice, správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.

110 BRANDL, Vincenc. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XI.. (1375-1390) Brno, 1885. č. 124. s. 113 - 114. 111 HAŇÁK, Vilém. Moravsko-Krumlovský okres. s. 206-207. 112 DŘÍMAL, Jaroslav a ŠTARHA, Ivan. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. s. 354. 70

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 11. 1. 2002, p. Vybíral Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 12. 11. 2002 Oznámení při PPHV: 29. 11. 2002, Mgr. Ivana Levá

Poprvé je obec zmíněna v roce 1349113, kdy věc náležela ke zboží hradu Bukovina. K historickým památkám v obci patří kaplička na návsi z roku 1869. V obci se používala pečeť, která ve svém pečetním poli měla sv. Jiřího, který z koně zabíjí draka114. Opis – PECZET. OBCE. GIRZICKY.1699 (obrazová příloha: obr. č. 13). Tento symbol využil autor i při tvorbě znaku a praporu. Drak, držící kopí, zakončené praporcem se svatojiřským křížem je spojen se symbolem červené krokve a tří srdcí ve zlatém poli – upravený rodový znak barona Karla Josefa de Souches.

Znak Datum zhotovení při PS PČR: 9. 12. 2002 Číslo zhotovení: 16 Blason znaku: V zeleno-zlatě děleném štítě je nahoře vyrůstající stříbrno-červeně šachovaný drak se zlatou zbrojí držící na zlaté žerdi stříbrný praporec s červeným heroldským křížem, otočený doprava. Dole je červená krokev provázená třemi červenými srdci.

113 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. s. 369. 114 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 33-34.

71

Vlajka Datum zhotovení při PS PČR: 9. 12. 2002 Číslo zhotovení: 16 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – zelený, žlutý a červený, v poměru 2:1:1. Do zeleného pruhu vyrůstá bílo-červeně šachovaný drak se žlutou zbrojí, otočený k žerďovému okraji. Drak drží na žluté žerdi bílý praporec s červeným středovým křížem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

KADOV (NĚM. KODAU)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov, politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Znojmo), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 29. 11. 2004, Marie Vodičková Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 23. 2. 2005 Oznámení při PPHV: 23. 3. 2005, Mgr. Ivana Levá

Poprvé je Kadov zmíněn roku 1235115. Do roku 1545 náležel Kadov Pernštejnům. Od 16. století zůstala obec trvale součástí moravsko-krumlovského panství, které vlastnili po pánech z Lipé knížata z Lichtenštejna. Nejvýznamnější památkou je gotický kostel sv. Filipa116 a Jakuba117. Hlavní figury ve štítu obecního znaku jsou atributy patronů místního kostela. Doplňují je figury majitelů Kadova, pánů z Pernštejna – zubří hlava.

115 FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, III/1. (1231-1238). Pragae: Sumptibus comitiorum Regni Bohemiae, 1942. č. 119. s. 147-149. 116 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 21. 117 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 28. 72

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 3. 2005 Číslo rozhodnutí: 52 Blason znaku: V modrém štítě je stříbrný volný kůl, nahoře se dvěma zkrácenými přibitými břevny, horním delším. Dole je přeložený zlatou rozevřenou knihou. Na jejích stránkách je vpravo černá zubří hlava se zlatou houžví a červeným jazykem. Vlevo je červený vinný hrozen.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 3. 2005 Číslo rozhodnutí: 52 Blason vlajky: Modrý list s bílým středovým křížem s rameny širokými jednu osminu šířky listu. Uprostřed je žlutá rozevřená kniha a v ní na žerďové stránce černá zubří hlava se žlutou houžví a červeným jazyem. Na vlající stráně je červený vinný hrozen. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

KOROLUPY (NĚM. KURLUPP)

Dříve také Chrlopy. Panství Uherčice, soudní okres 1850-1898 Vranov, 1898-1949 Jemnice (1938-1945 Horn - Rakousko), politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1898 Znojmo, 1898-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 5. 3. 2001, Ing. Martin Hanek Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 31. 10. 2001 Oznámení při PPHV: 15. 11. 2001, PhDr. Vladimír Cisár

73

Obec Korolupy je poprvé zmíněna v roce 1373118. Náležela Krajířům z Krejku. Od roku 1564 obec náležela k Uherčicím a u nich zůstaly až do zániku patrimoniální správy. Důležitou stavbou v obci je farní kostel sv. Vavřince z 18. století. Na dochované obecní pečeti z 18. století je Madonna s Ježíškem, která stojí na půlměsíci. Orlí křídlo ve znaku připomíná období vlády Krajířů z Krejku119. Modrá lilie symbolizuje obecní pečeť a mřížované orlí křídlo kostel sv. Vavřince120.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 11. 2001 Číslo rozhodnutí: 97 Blason znaku: V modrém štítě je stříbrno-červeně kosmo dělené křídlo. Nahoře má modrou lilii a dole je zlatě mřížované.

Vlajka Datum zhotovení při PS PČR: 22. 11. 2001 Číslo zhotovení: 97 Blason vlajky: Šikmo dělený list, žerďové pole je bílé s modrou lilií. Vlající pole tvoří tři vodorovné pruhy – modrý, žlutě mřížovaný červený a modrý, v poměru 1:2:1. Mřížování je tvořeno jedním vodorovným a čtyřmi viditelnými svislými pruhy širokými asi jednu čtyřiadvacetinu šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

118 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. s. 424. 119 Archiv PS ČR. Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Korolupy. 120 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 54. 74

KRAVSKO (NĚM. KRAWSKO)

Panství Přímětice, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 31. 5. 2011, Pavel Hlávka Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Projednáno v PPHV: 9. 11. 2011 Oznámení při PPHV: 24. 11. 2011, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1092121. Kníže Konrád I. daroval zeměpanskou ves ostrovskému klášteru. Od konce 12. století byla ves ve vlastnictví louckého kláštera. Roku 1789 Kravsko koupil hrabě Jan Václav Ugarte, který obec přičlenil k přímětickému panství. Obec Kravsko vlastnila svoji pečeť. V pečetním poli je doleva obrácená vztyčená radlice a čtyřlistý květ na prohnutém stonku122. Opis pečeti – PECZET. WUBCE. W. KRAWSKO (obrazová příloha: obr. č. 14). Z této pečeti vycházel i návrh komunálních znaků obce. Z figur je zřejmý zemědělský charakter obce.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 11. 2011 Číslo rozhodnutí: 24 Blason znaku: V zeleném štítě je vpravo vztyčená stříbrná radlice s ostřím směřujícím doprava. Vlevo stříbrný čtyřlistý květ se zlatým semeníkem na prohnutém zlatém stonku se čtyřmi listy.

121 CDB I. č. 97. s. 104. 122 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 278. 75

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 11. 2011 Číslo rozhodnutí: 24 Blason vlajky: List je dělený šikmým žlutým pruhem vycházejícím z druhé šestiny dolního okraje do poslední šestiny horního okraje na zelené žerďové a bílé vlající pole. V horní polovině zeleného pole listu je bílý čtyřlistý květ se žlutým semeníkem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

KRHOVICE (NĚM. GURWITZ)

Panství Louka, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 3. 6. 2014, Martin Major Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Projednáno v PPHV: 5. 11. 2014 Oznámení při PPHV: 5. 12. 2014, Mgr. Vítězslav Jandák

První písemná zmínka o existenci obce pochází z roku 1294123. Figura hroznu vinné révy ve znaku je symbolem obce, stejně jako figura orlice. Ta se objevuje na pečeti Albrechta z Krhovic z roku 1413. Vlnkovité dělení symbolizuje geografickou polohu obce, tedy přítomnost řeky Dyje124.

123 CHYTIL, Josef. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V. (1294-1306) Olomouc, 1845. č. 10. s. 8-9. 124 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Krhovice. 76

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 24. 11. 2014 Číslo rozhodnutí: 27 Blason znaku: Zlato-červeně vlnkovitě dělený štít. Nahoře je vyrůstající modrá rozkřídlená orlice, otočená vpravo, s červenou zbrojí. Jetelovitě zakončeným a uprostřed přerušeným zlatým perizoniem. Dole je zlatý vinný hrozen se dvěma svěšenými listy.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 24. 11. 2014 Číslo rozhodnutí: 27 Blason vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy – žlutý a vlnkovitý červený. Do žlutého pruhu vyrůstá modrá rozkřídlená orlice s červenou zbrojí a jetelovitě zakončeným, uprostřed přerušeným, žlutým perizoniem. V červeném pruhu je žlutý vinný hrozen se dvěma svěšenými listy. Poměř šířky k délce listu je 2:3.

KUBŠICE (NĚM. GUBSCHITZ)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov, politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Znojmo), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 18. 4. 2007, Ing. Lenka Paráková Autor návrhu: ALERION s.r.o. Projednáno v PPHV: 9. 5. 2007 Oznámení při PPHV: 22. 5. 2007, Zbyněk Novotný

77

Obec je poprvé zmiňována v roce 1325 jako obec Chubschicz125. V roce 1913 je obec pojmenována jako Kupčice. Ve 14. stoletím postoupil Zdislav z Kubčic svůj majetek manželce. Později se obec dostala do vlastnictví pánů z Jevišovic, Heraltic nebo Čermákovic. Od 15. století patří část obce ke krumlovskému panství. Je doložena obecní pečeť z 18. století126. Opis pečeti – SIGIL…CVBSCHITZ (obrazová příloha: obr. č. 15). V pečetním poli se nacházel vinařský nůž a krojidlo, jako symbol zemědělství v obci. Tyto figury převzaly i symboly obce. Je k nim připojena ještě lilie, atribut Panny Marie127. Ta je patronkou místního kostela Panny Marie.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 29. 5. 2007 Číslo rozhodnutí: 20 Blason znaku: V zeleném štítě je červený snížený hrot se zlatou lilií. Nad ním je zlatý vinařský nůž s hrotem otočeným vpravo a zlaté krojidlo otočené hrotem dolů.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 29. 5. 2007 Číslo rozhodnutí: 20 Blason vlajky: Zelený list s červeným klínem vycházejícím z dolního okraje a s vrcholem v první třetině šířky listu. V horním rohu se nachází žlutý vinařský nůž otočený hrotem k žerdi. V horním cípu je žluté krojidlo otočené hrotem dolů. V červeném klínu žlutá lilie. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

125 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. s. 469. 126 HAŇÁK, Vilém. Moravsko-Krumlovský okres. s. 233. 127 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 42. 78

KUCHAŘOVICE (NĚM. KUKROWITZ)

Magistrát Znojmo – dolní statek, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 21. 10. 1999, Bc. Lubomír Mlejnek Autor návrhu: Zdeněk Velebný Projednáno v PPHV: 18. 4. 2000 Oznámení při PPHV: 17. 5. 2000, PhDr. Vladimír Cisár

První písemná zmínka o existenci obce pochází z roku 1220128. Autor návrhu obecních symbolů vycházel z nejstarší známé pečetě z roku 1782. Opis – DAS. DORF. GVCKERWITZ. V pečetním poli je vinařský nůž a vpravo radlice129. Okolo se nachází šest květů. Červenobílá šachovnice značí město Znojmo, pod které obec od roku 1980 patřila. Z pečeti byl převzatý vinařský nůž a šest květů.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 26. 5. 2000 Číslo rozhodnutí: 60 Blason znaku: V modrém štítě pod červeno-stříbrně šachovanou hlavou je vztyčený stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí, ostřím otočený doleva. Nůž je provázený po obou stranách třemi stříbrnými pětilistými květy, se zlatými semeníky, postavenými do oblouku.

128 BÍNA, Zdeněk. Kuchařovice 780 let. Znojmo: Z. Bína, 2000. s. 13. 129 BÍNA, Zdeněk. Kuchařovice 780 let. s. 39. 79

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 26. 5. 2000 Číslo rozhodnutí: 60 Blason vlajky: Modrý list s červeno-bíle šachovaným (2x5) žerďovým pruhem. V modrém poli je bílý vztyčený vinařský nůž otočený ostřím k vlajícímu okraji se žlutou rukojetí. Nůž je provázený po obou stranách dvěma trojicemi bílých, do oblouku postavených pětilistých květů ze žlutými semeníky. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

KYJOVICE (NĚM. GAIWITZ)

Panství Břežany, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 23. 8. 2010, Josef Krbálek Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 20. 10. 2010 Oznámení při PPHV: 2. 11. 2010, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.

Obec Kyjovice jsou poprvé zmíněny v roce 1275. Vladykové z Kyjovic sídlili na zdejší tvrzi až do konce 15. století. V současnosti se jedná o zemědělskou obec s vinařskou tradicí. Dominantní stavbou obce je kostel sv. Bartoloměje a barokní plastika sv. Jana Nepomuckého s kapličkou130. Hlavní figurou je lev vyrůstající z hradby s cimbuřím. Nůž v tlapě lva je atributem patrona místního kostela131. Listy vinné révy symbolizují vinařskou tradici obce.

130 Oficiální stránky obce Kyjovice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.kyjovice.cz/informace-o-obci/historie/ 131 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 13. 80

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 9. 11. 2010 Číslo rozhodnutí: 9 Blason znaku: V zeleném štítě vyrůstá ze stříbrné hradby zlatý lev ve skoku s červenou zbrojí, otočený vpravo. V pravé tlapě drží šikmo stříbrný nůž s červenou rukojetí. V hradbě je vztyčený zelený vinný dvojlist.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 9. 11. 2010 Číslo rozhodnutí: 9 Blason vlajky: List tvoří šest vodorovných pruhů – zelený, zubatý bílý, zelený, bílý, zelený a bílý, v poměru 8:3:1:1:1:2. Ze zubatého pruhu s osmi čtvercovými zuby a sedmi stejnými mezerami vyrůstá zlatý lev s červenou zbrojí, otočený k žerďové části. V pravé tlapě drží šikmo bílý nůž s červenou rukojetí a ostřím směřujícím nahoru a hrotem k hornímu cípu listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

LANČOV (NĚM.LANDSCHAU)

Panství Vranov, soudní okres 1850-1949 Vranov (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850 - 1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 29. 11. 2001, Miroslav Jankůj Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 12. 12. 2001 Oznámení při PPHV: 20. 12. 2001, PhDr. Vladimír Cisár

81

První doložená zmínka o obci pochází z roku 1323, kdy je Lančov zmiňován jako součást vranovského panství132. Nejstarší historie obce byla ovlivněna vlastníky panství, pány z Lipé a Lichtenburka. Odtud zkřížené ostrve ve znaku. Dalším významným majitelem byl hrabě z Althannu. Odtud zlatý pohár v červené hlavě štítu133. Modrá barva ve štítu symbolizuje vodu (Lančovská zátoka Vranovské přehrady, řeka Dyje).

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 1. 2002 Číslo rozhodnutí: 98 Blason znaku: V červeno-stříbrno-modře děleném štítě jsou dvě zlaté zkřížené ostrve. Nad nimi se nachází zlaté ciborium.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 1. 2002 Číslo rozhodnutí: 98 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – červený, bílý a modrý, v poměru 3:2:3. Přes všechny pruhy jsou dvě žluté zkřížené ostrve, mezi nimi v červeném pruhu je žluté ciborium. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

LECHOVICE (NĚM. LECHWITZ)

Panství Lechovice, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

132 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. s. 488. 133 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Lančov. 82

Žádost o udělení znaku a vlajky: 8. 11. 2000, Josef Juráček Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 30. 5. 2001 Oznámení při PPHV: 13. 6. 2001, PhDr. Vladimír Cisár

První zmínka o obci je z roku 1287134. Od 14. století je v držení místních vladyků, kteří sídlili na zdejší tvrzi. Až do 17. století Lechovice často střídali majitele. Od roku 1660 jsou vlastníkem obce loučtí premonstráti, za kterých byl v Lechovicích postaven zámek a barokní kostel Navštívení Panny Marie. Od 19. století panství patřilo rodu Kübecků135. Jejich významnost v obci dokazuje i jejich erb na vinětách místního vinařského podniku. Obecní pečeť pochází z roku 1694 a v pečetním poli se nachází radlice a krojidlo, provázené dvěma růžičkami. Opis – SIGILVM. DES. DORF. LECHWITZ. 1694136 (obrazová příloha: obr. č. 16). Nynější znak obce využil erb Kübecků a lilii jako připomínku zdejšího mariánského kostela137. Vinný hrozen připomíná vinařskou tradici.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 27. 6. 2001 Číslo rozhodnutí: 87 Blason znaku: V zeleném štítě se stříbrným zkráceným klínem je černý rozkřídlený korunovaný orel se zlatou zbrojí. Pod stříbrným klínem je zlatý vinný hrozen provázený dvěma zlatými liliemi.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 27. 6. 2001 Číslo rozhodnutí: 87 Blason vlajky: Kosmo a šikmo bílo-zeleně dělený list. V žerďovém a vlajícím poli je po jednom černém orlím křídle. V horním poli je žlutá lilie a v dolním žlutý vinný hrozen. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

134 CDM IV. č. 255. s. 333-334. 135 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 290-298. 136 MZA – G125, č. 377. 137 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 42. 83

LESNÁ (NĚM. LILIENDORF)

Do roku 1946 Liliendorf. Panství Vranov, soudní okres 1850-1949 Vranov (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850- 1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 23. 2. 2015, Bc. Ivo Prchal Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 3. 6. 2015 Oznámení při PPHV: 17. 6. 2015, Mgr. Vítězslav Jandák

Obec Lesná byla založená v roce 1794 na místě vykáceného lesa na vranovském panství. Původně se obec jmenovala Liliendorf po zakladateli rytíři Josefu Hilgartnerovi z Liliendorfu. Dominantou obce je větrný mlýn z 19. století. Při založení Lesná získala i obecní pečeť. Opis – GEMEINDE. LILIEN. DORF. 1794 (obrazová příloha: obr. č. 17). V pečetním poli je částečně seřezaný kmen listnatého stromu, po stranách jsou dva menší keříky. Hlavní figura ve znaku a praporu obce je symbol větrného mlýna. Liliovitě zakončené hůlky odkazují na německý název obce138. Růže uprostřed symbolizuje sv. Terezii139, patronku kaple v Lesné. Tinktury byly převzaté z erbu zakladatele.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 6. 2015 Číslo rozhodnutí: 35 Blason znaku: V modrém štítě jsou do kříže čtyři stříbrné lopatky větrného mlýna. Uprostřed se nachází zlatá pětilistá růže s červeným semeníkem a se zelenými kališními lístky. Z růže mezi lopatky větrného mlýna vynikají čtyři stříbrné hůlky zakončené zlatými liliemi.

138 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Lesná. 139 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 52. 84

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 6. 2015 Číslo rozhodnutí: 35 Blason vlajky: Modrý list, ve kterém jsou do kříže čtyři bílé lopatky větrného mlýny. Uprostřed je žlutá pětilistá růže s červeným semeníkem a se zelenými kališními lístky. Z růže mezi lopatky větrného mlýna vynikají čtyři bílé hůlky zakončené žlutými liliemi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

LESONICE (NĚM. LISSNITZ)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938 - 1945 Hrotovice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 30. 1. 2006, Miroslav Hejral Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 8. 2. 2006 Oznámení při PPHV: 15. 2. 2006, Mgr. Ivana Levá

Poprvé je obec zmíněna v roce 1314140. Název obce je odvozen od kdysi rozlehlých, zde stávajících lesů, případně od kopce Lesoně, na jehož úpatí leží. Obec náležela k moravsko- krumlovskému panství. Za místní památku je považována hranolová zvonice a alej starých javorů a lip. Tyto symboly byly využity i ve znaku obce. Zkřížené ostrve představují významné majitele, pány z Lipé141. Zelená barva symbolizuje zemědělský charakter obce.

140CHYTIL, Josef. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI. (1307-1333) Brno, 1854. č. 76. s. 53-54. 141 Oficiální stránky obce Lesonice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://lesonicemk.cz/hist.html 85

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 2. 2006 Číslo rozhodnutí: 65 Blason znaku: V zeleném štítě ze zlato-červeně polcené paty vyrůstá stříbrná věž s červenou stanovou střechou a černým obloukovým oknem, ve kterém je zlatý zvon se závěsem. Věž je provázená čtyřmi vztyčenými zlatými listy. Nahoře jsou lipové listy a dole javorové. Dole u věže jsou dvě černé zkřížené ostrve.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 2. 2006 Číslo rozhodnutí: 65 Blason vlajky: Zelený list se středovým křížem a s rameny širokými čtvrtinu šířky listu. Svislá ramena kříže jsou bílá. Vodorovná ramena žluto-červeně dělená. Uprostřed listu je černé čtvercové pole široké jednu polovinu šířky listu se žlutým zvonem se závěsem. V horních zelených polích je po jednom žlutém lipovém listu. V dolních zelených polích je po jednom žlutém javorovém listu. Všechny listy jsou vztyčené. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

LITOBRATŘICE (NĚM. LEIPERTITZ)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1869 Jaroslavice, 1869-1949 Mikulov, politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1869 Znojmo, 1869-1949 Mikulov, správní okres 1949-1960 Mikulov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod s pověřeným obecním úřadem: Hrušovany nad Jevišovkou

Žádost o udělení znaku a vlajky: 4. 8. 2008, Milan Kadlečík Autor návrhu: Jaroslav Petr Projednáno v PPHV: 17. 9. 2008 Oznámení při PPHV: 7. 10. 2008, Zbyněk Novotný

86

První zmínka o existenci osady pochází z roku 1278142. Ve 14. století byla vesnice ve vlastnictví benediktínského opatství Vilémov. Mezi významnou památku obce patří kostel sv. Jiří postavený v roce 1790. Sv. Jiří je symbolizuje obec i na znaku, je vyobrazen jako rytíř na bílém koni143. Figury jsou stejné, jako na doložené obecní pečeti. Opis pečeti – SIGILVM. ZV. LEOPERTIZ. 1599144 (obrazová příloha: obr. č. 18).

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 10. 2008 Číslo rozhodnutí: 39 Blason znaku: V červeném štítě je stříbrný sv. Jiří na koni se stříbrným kopím probodávající stříbrného draka. Nahoře je provázený dvěma stříbrnými pětilistými květy se zlatými semeníky.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 10. 2008 Číslo rozhodnutí: 39 Blason vlajky: Červený list se sv. Jiřím na koni probodávajícím kopím draka. Vše je bílé. Nahoře je provázený dvěma bílými pětilistými květy se žlutými semeníky. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

LUKOV (NĚM. LUGAU)

Panství Vranov, soudní okres 1850-1949 Vranov (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850 - 1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

142 HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. s. 540. 143 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých.. s. 33-34. 144 MZA – G125, č. 130. 87

Žádost o udělení znaku a vlajky: 5. 3. 2001, Eduard Rezek Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 12. 12. 2001 Oznámení při PPHV: 19. 12. 2001, PhDr. Vladimír Cisár

První zmínka o existenci Lukova pochází z roku 1235145, městečkem se stal v letech 1554-1559 za vlastnictví Wolfganga Krajíře z Krajku. Znakové privilegium obec nezískala. K roku 1749 je doložena obecní pečeť146. V pečetním poli je figura hradu s vysokou střední věží, zavřenou branou a kuželovitou střechou zakončenou makovicí, a dvě nižší postranní věže s cimbuřím147. Hrad má připomínat hrad Nový Hrádek, pod jehož správu patřil Lukov. Při návrhu obecních symbolů bylo využito staré pečetní znamení. Hrad je doplněn o dva štítky – rodové znaky Krajířů z Krajku. Modrá barva symbolizuje řeku Dyji.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 1. 2002 Číslo rozhodnutí: 98 Blason znaku: V modrém štítě je stříbrný hrad tvořený třemi věžemi. Krajní jsou menší se třemi černými okny (v postavení 2, 1) a cimbuřím. Prostřední věž je vyšší se zavřenými jednokřídlými vraty a třemi černými okny (v postavení 2, 1) a červenou kuželovou střechou zakončenou zlatou makovicí. V rozích štítu jsou dva stříbrno- červeně kosmo dělené štítky.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 1. 2002 Číslo rozhodnutí: 98 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – modrý, červeno-bíle kosmo dělený a modrý, v poměru 1:2:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

145 CDB III/I. č. 104. s. 123-124. 146 Oficiální stránky obce Lukov: Informace o obci. [online]. [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.mestys- lukov.cz/informace-o-obci/historie/ 147 PEŘINKA, František Václav a DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. Znojemský kraj. Čís. 70, Vranovský okres. Brno: Musejní spolek, 1906. s. 138. 88

MACKOVICE (NĚM. MOSKOWITZ)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres 1949-1960 Mikulov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Hrušovany nad Jevišovkou

Žádost o udělení znaku a vlajky: 6. 12. 2000, Karel Ondráček Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 19. 9. 2001 Oznámení při PPHV: 27. 9. 2001, PhDr. Vladimír Cisár

Mackovice jsou poprvé připomínány v roce 1228148. Obec patřila louckým premonstrátům a následně světské šlechtě. V 17. století připadly k moravsko-krumlovskému panství knížat z Lichtenštejna. Důležitou stavbou v obci je kostel Zasnoubení Panny Marie a socha sv. Jana Nepomuckého. Obecní pečeť Mackovic pochází z 18. století. V pečetním poli jsou vedle sebe umístěny zemědělské a vinařské symboly - hrozen, radlice, krojidlo (obrazová příloha: obr. č. 19). Opis – SIGIL. VAFDIS. DOKFVIS. MASCHOHITZ.. Symboly použité na pečeti jsou velmi časté. Proto na obecních symbolech byla využita pouze zelená barva, jako symbol vinařství a zemědělství149. Loucké premonstráty připomíná obrněná ruka držící prapor se svatováclavskou orlicí150 (hlavní patron louckého kláštera). Růže jako jeden z mariánských atributů symbolizuje kostel Zasnoubení Panny Marie151.

148 CDB II. č. 313. s. 309-310. 149 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Mackovice. 150 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 54. 151 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 42. 89

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 8. 10. 2001 Číslo rozhodnutí: 92 Blason znaku: V zeleném štítě je zlaté obrněné rameno směřující vpravo a držící na zlaté žerdi s hrotem stříbrný praporec s ocasem, s položenou černou plamennou orlicí se zlatou zbrojí a se zlatým perizoniem. Uprostřed štítu je zlato-červeně polcená pětilistá růže.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 8. 10. 2001 Číslo rozhodnutí: 92 Blason vlajky: Bílý list se zeleným žerďovým pruhem širokým jednu třetinu délky listu. V horní polovině zeleného pruhu je žluto-červeně polcená pětilistá růže. V bílém poli je černá plamenná orlice se žlutou zbrojí a ocasem k vlajícímu okraji a se žlutým perizoniem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

MAŠOVICE (NĚM. GROSS MAISPITZ)

Panství Hradiště, pozemko-knižní úřad, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850 - 1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 14. 6. 2001, MVDr. Libor Jurka Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 13. 2. 2002 Oznámení při PPHV: 27. 2. 2002, PhDr. Vladimír Cisár

90

Obec Mašovice je uvedena poprvé v listině vydané pro staroboleslavskou kapitulu z roku 1046 (jedná se o falzum)152. Mašovice byly majetkem cisterciaček oslavanského kláštera, které je ve 13. století směnily křižovníkům s červenou hvězdou na Hradišti u sv. Hypolita u Znojma. V obci se nachází kostel sv. Jana Křtitele153. Ve znaku a praporu Mašovic jsou spojeny křižovnické symboly s motivem kříže jako atributem sv. Jana Křtitele154 a půlměsíce, figura užívaná pro křižovníky s červenou hvězdou na Hradišti u sv. Hypolita. Modrá barva symbolizuje potok protékající katastrem obce155.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason znaku: Ve stříbrném štítě je modrý kůl provázený vpravo červeným osmihrotým křížem nad červenou šesticípou hvězdou. Vlevo je červený tlapatý kříž nad modrým stoupajícím půlměsícem s tváří nahoru.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – bílý, modrý a bílý, v poměru 5:2:5. V žerďovém bílém pruhu je červené osmihrotý kříž nad červenou šesticípou hvězdou. Ve vlajícím pruhu je červený volný tlapatý kříž nad modrým půlměsícem s tváří k hornímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

152 CDB I. č. 382. s. 358-362. 153 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 360-362. 154 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 30. 155 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Mašovice. 91

MEDLICE (NĚM. MEDLITZ)

Panství Višňové, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Hrotovice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 19. 12. 2011, Marie Hrůzová Autor návrhu: Emil Veis Projednáno v PPHV: 9. 5. 2012 Oznámení při PPHV: 11. 5. 2012, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.

První zmínky o Medlicích jsou v listinách z roku 1273-1285, kde je jmenován Ludvík z Medlic. Později byly Medlice majetkem pánů Kunštátských z Jevišovic, v 15. století byly darovány městu Znojmu. Stříbrná břevna ve znaku odkazují na pány z Kunšátu. Zelená tinktura symbolizuje význam zemědělství v obci. Plamenný meč sv. archanděla Michaela156 je převzatý z obecní pečeti z 18. století. Opis pečeti – S. MICHAEL…….DEDINA. MEDLITZ157 (obrazová příloha: obr. č. 20). Kniha a biskupská berla symbolizuje zasvěcení místní kaple sv. Cyrilu a Metoději158.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 18. 5. 2012 Číslo rozhodnutí: 33 Blason znaku: Je to šikmo dělený štít. Pravé pole je černo-stříbrně zvýšeně dělené, nahoře má dvě stříbrná břevna, přes které je šikmo vztyčený červený plamenný meč s černým jílcem. Levé pole je zelené, je v něm zlatá rozevřená kniha. Kniha je šikmo podložená zlatou berlou závitem doleva.

156 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých.. s. 45. 157 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Medlice. 158 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 18-19. 92

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 18. 5. 2012 Číslo rozhodnutí: 33 Blason vlajky: Bílo-zeleně šikmo dělený list. V bílém poli jsou tři černé vodorovné pruhy vycházející z první, třetí a páté čtrnáctiny okraje listu. Přes pruhy je položený šikmo červený plamenný meč s černým jílcem. Ve vlajícím poli je rozevřená žlutá kniha, šikmo podložená berlou a závitem k vlajícímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

MIKULOVICE (NĚM. NIKLOWITZ)

Panství Mikulovice, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 8. 8. 2008, Karel Kříž Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Projednáno v PPHV: 17. 9. 2008 Oznámení při PPHV: 7. 10. 2008, Zbyněk Novotný

Obec Mikulovice je poprvé zmiňována v roce 1314159. Ferdinand I. dne 14. 12. 1558 povýšil Mikulovice na městečko, na žádost želivského opata Martina. Propůjčil mu také právo pečetit zeleným voskem. Do svého znaku městečko přijalo dva sypeny, hrozen a klíč s hvězdami, který připomínal želivskou vrchnost. Podle tohoto privilegia si Mikulovice v 16. století nechaly zhotovit pečeť. Opis pečeti – SIGILLVM…….NICLOWIC (obrazová příloha: obr. č. 21). Z tohoto privilegia vychází i dnešní symboly obce160.

159 CDM VI. č. 76. s. 53-54. 160 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Mikulovice. 93

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 10. 2008 Číslo rozhodnutí: 39 Blason znaku: Jedná se o dělený štít, nahoře modro-červeně polcený. V pravém poli je kosmo vztyčený klíč provázený dvěma šesticípými hvězdami, vše je zlaté. Vlevo je zelený vinný hrozen na stonku se dvěma listy. V dolním stříbrném poli jsou dva zkříženě postavené sypeny na dřevěných násadách přirozené barvy.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 10. 2008 Číslo rozhodnutí: 39 Blason vlajky: List tvoří dva svislé pruhy – první modro-červeně dělený a druhý bílý. V modrém poli je kosmo položený klíč provázený dvěma šesticípými hvězdami, vše je žluté. V červeném poli je zelený vinný hrozen se dvěma listy. V bílém pruhu jsou dva šedé zkřížené sypeny s hnědými násadami nahoru. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

MILÍČOVICE (NĚM. MILLESCHITZ)

Panství Vranov, soudní okres 1850-1949 Vranov (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850 – 1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 3. 3. 2005, Eduard Czaker Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 18. 5. 2005 Oznámení při PPHV: 15. 6. 2005, Mgr. Ivana Levá

94

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349161. Obec vždy byla spojována s nedalekým Lukovem. V obci stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. V 18. století Milíčovice pečetily dnes již nejspíš ztraceným typářem. V pečetním poli byl motiv srdce, z kterého vyrůstají tři květy na stoncích (obrazová příloha: obr. č. 22). Opis – ALTHAIM. D. MILISCHICZ162. Do obecního znaku bylo převzato srdce z pečeti. Jedná se ovšem o zcela běžný motiv. Proto bylo doplněno o orlí křídlo (erbovní figura jedné větve pánů z Šenkenberka), polovina stříbrného žernovu (opět z erbu majitelů obce, Vajtmilarů ze Žerotic) a koruna mezi křídly (kostel Nanebevzetí Panny Marie).

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason znaku: V modro-červeně sníženě děleném štítě je nahoře červeno-stříbrně polcené srdce, kvetoucí třemi stříbrnými květy, které mají červené středy a jsou převýšené zlatou korunou. Srdce je provázené přivrácenými zlatými křídly. V červeném poli vyniká polovina stříbrného mlýnského kamene s položenou červenou kypřicí.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason vlajky: List tvoří pět vodorovných pruhů – červený, bílý, modrý, bílý a červený, v poměru 1:1:4:1:1. V modrém pruhu je červeno-bíle polcené srdce kvetoucí třemi bílými květy s červenými semeníky. Srdce je převýšené žlutou korunou a provázené přivrácenými žlutými křídly. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

161 HOSÁK, Ladislav. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. 2. Praha, 1980. s. 71. 162 Oficiální stránky obce Milíčovice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.milicovice.cz/Historie/Historie-obce.aspx 95

MIROSLAV (NĚM. MISSLITZ)

Panství Miroslav, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov, politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Znojmo), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Miroslav

Žádost o udělení znaku a vlajky: 19. 3. 1999, Ing. Augustin Forman Autor návrhu: Není uveden Projednáno v PPHV: 25. 5. 1999 Oznámení při PPHV: 2. 6. 1999, PhDr. Vladimír Cisár

První zmínka se objevuje v roce 1222163. Pozdější městečko tvořilo nejprve několik samostatných osad, spojených zástavbou. Dne 30. 3. 1533 byla Miroslav Ferdinandem I., na žádost Zikmunda Valeckého z Mírova, povýšena na městečko164. Polovina stříbrné orlice nejspíše symbolizuje erby vrchnosti ze 14. století. O tinktuře vinné révy se už Ferdinandovo privilegium nezmiňuje. Jak uvádí autor návrhu, současné obecní symboly vychází plně z historického materiálu.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 21. 6. 1999 Číslo rozhodnutí: 21 Blason znaku: Jedná se o červeno-stříbrně polcený štít. Vpravo vyniká polovina stříbrného orla se zlatou zbrojí, vlevo je zelená vinná ratolest se dvěma zelenými listy a se dvěma modrými hrozny.

163 CDB II. č. 238. s. 228-229. 164 JELÍNEK, Rudolf. Miroslav: sedm set padesát let písemných památek. Miroslav: Městský národní výbor, 1972, s. 28. 96

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 21. 6. 1999 Číslo rozhodnutí: 21 Blason vlajky: List tvoří dva svislé pruhy – červený a bílý. V červeném je polovina bílého orla se žlutou zbrojí. V bílém pruhu je zelená vinná réva se dvěma zelenými listy a se dvěma modrými hrozny. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

MIROSLAVSKÉ KNÍNICE (NĚM. DEUTSCH KNÖNITZ)

Do roku 1947 Německé Knínice. Mezi léty 1924-1949 osada obce Miroslav. Panství Německé Knínice, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov, politický okres 1850 - 1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Znojmo), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Miroslav

Žádost o udělení znaku a vlajky: 18. 1. 2006, Mgr. Petr Janda Autor návrhu: Jaroslav Petr Projednáno v PPHV: 8. 2. 2006 Oznámení při PPHV: 15. 2. 2006, Mgr. Ivana Levá

První zmínka o pánech z Knínického zámku pochází z roku 1262. Samotná obec je zmiňována až v roce 1349. Jaroslav z Knínic zastával úřad hofmistra na knížecím Lucemburském dvoře markraběte Jana Jindřicha. Figury ze znaku jsou citovány již v listinách z roku 1503 a na pečetích uložených v Moravském zemském archivu165. Vinná réva odkazuje na vinařskou tradici obce.

165 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Miroslavské Knínice. 97

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 2. 2006 Číslo rozhodnutí: 66 Blason znaku: V modro-červeně zvýšeně děleném štítě je nahoře úl se třemi (v postavení 2,1) zlatými včelami po stranách. Dole je vykořeněný keř zlaté vinné révy se dvěma odkloněnými zlatými hrozny.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 2. 2006 Číslo rozhodnutí: 66 Blason vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy – modrý a červený, v poměru 3:4. V modrém pruhu je žlutý úl se třemi (v postavení 2,1) žlutými včelami po stranách. V červeném pruhu je žlutý vykořeněný keř vinné révy se dvěma odkloněnými žlutými hrozny. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

MORAŠICE (NĚM. MORATITZ)

Dříve také Moratice. Panství Hradiště, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Hrotovice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 28. 9. 2004, Jiřina Hermanová Autor návrhu: Není uveden Projednáno v PPHV: 8. 12. 2004 Oznámení při PPHV: 11. 1. 2005, Mgr. Ivana Levá

98

V první písemné zmínce z roku 1253 se obec jmenuje Maratiz166. Dnešní název Morašice pochází až z roku 1925. Od 16. století se část Morašic dostala do vlastnictví panství církevního řádu Křižovníků, sídlících na Hradišti u Znojma. Druhá část obce je od 17. století součástí panství znojemských dominikánů v obci Tvořihráz. Kniha a lilie ve znaku symbolizují atributy sv. Anny167, které je zasvěcen zdejší kostel. Použití znaku Křižovníků s červenou hvězdou má své odůvodnění. Tento řád v obci působil přes 300 let. Znak Křižovníků je ve znaku obce Morašice použit ve svých původních tinkturách. Svolení k tomu podal představený rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, převor P. Martin Pastrňák, O.Cr.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 20. 1. 2005 Číslo rozhodnutí: 50 Blason znaku: Jedná se o polcený štít. V pravém červeném poli je stříbrná rozevřená kniha nad stříbrnou lilií. Levé pole je černo-zeleně dělené, nahoře je osmihrotý červený kříž nad červenou šesticípou hvězdou. V zeleném poli je zlatý vinný hrozen položený šikmo se zlatým listem a jedním úponkem.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 20. 1. 2005 Číslo rozhodnutí: 50 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – černý, červený a zelený. V černém poli je červený osmihrotý kříž nad červenou šesticípou hvězdou. V červeném pruhu je bílá lilie a v zeleném pruhu je žlutý vinný hrozen položený šikmo, s jedním listem a jedním úponkem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

166 CDM III. č. 202. s. 177-178. 167 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 10. 99

MORAVSKÝ KRUMLOV (NĚM. MÄHRISCH KROMAU)

Panství Moravský Krumlov, magistrát, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov, politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Znojmo), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku: 22. 6. 1999, Bartoloměj Pitlach Autor návrhu: Jaroslav Petr Projednáno v PPHV: 5. 1. 2000 Oznámení při PPHV: 13. 1. 2000, PhDr. Vladimír Cisár

Žádost o udělení vlajky: 20. 8. 2007, Ing. Jaroslav Mokrý Autor návrhu: ALERION s.r.o. Projednáno v PPHV: 21. 11. 2007 Oznámení při PPHV: 6. 12. 2007, Zbyněk Novotný

Moravský Krumlov je poprvé zmiňován v roce 1289. Tehdy se hovoří o krumlovském hradu, pod kterým je už město. Dne 28. ledna 1540 udělil Ferdinand I. na žádost Jana z Lipé Moravskému Krumlovu právo na pečeť. V pečetním poli je věž s otevřenou zaklenutou branou a oknem v prvním patře, se čtyřmi stínkami a se špičatou střechou zakončenou makovicí. Po obou stranách je štít se zavinutou střelou (obrazová příloha: obr. č. 23). Opis – SIGILLVM.CIVIVM.DE.CRVMLOV168. Dne 30. června 1644 byl znak polepšen o lichtenštejnský erb169. Dnešní symboly města vychází z původní pečetě.

168 MZA – G125. č. 811. 169 HAŇÁK, Vilém. Moravsko-Krumlovský okres. s. 76-101. 100

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: Není uvedeno Číslo rozhodnutí: Není uvedeno Blason znaku: V modrém štítě je na zeleném trávníku stříbrná kvádrovaná věž s cimbuřím a s prázdnou bránou s otevřenými vraty, s vytaženou mříží, oboje je zlaté. Věž má prázdné okno a červenou stanovou střechu se zlatou makovicí. Nad bránou je knížecí korunou korunovaný zlato-červeně dělený štítek. Věž provázejí dva červené štítky se stříbrnou zavinutou střelou.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 30. 11. 2007 Číslo rozhodnutí: 28 Blason vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy – modrý a zelený v poměru 6:1. Ve střední části modrého pruhu stojí na zeleném pruhu bílá kvádrovaná věž s cimbuřím a s prázdnou bránou s otevřenými vraty, s vytaženou mříží, oboje je žluté. Věž má prázdné okno, červenou stanovou střechu se žlutou makovicí. Nad bránou je knížecí korunou korunovaný žluto-červeně dělený štítek. Věž provázejí dva červené štítky s bílou zavinutou střelou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

NOVÝ ŠALDORF – SEDLEŠOVICE (NĚM. NEU SCHALLERSDORF)

Mezi léty 1850-1873 osada obce Starý Šaldorf. Magistrát Znojmo – dolní statek, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

101

Žádost o udělení znaku a vlajky: 14. 9. 1998 Autor návrhu: Není uveden Projednáno v PPHV: 25. 11. 1998 Oznámení při PPHV: 30. 11. 1998, PhDr. Vladimír Cisár

Obec patří mezi historicky nejstarší osídlení v rámci lokalit navazujících na královské město Znojmo. Historie obce se prokazatelně datuje do 11. století, první písemná zmínka je ovšem až z roku 1656. Obec vznikla na brodech přes řeku Dyji. Odtud modrá tinktura ve znaku. Celá obec byla stavebně i prostorově spjata s městem Znojmem, od něj se oddělila roku 1998. Z historických staveb se v obci dochovala Boží muka a pozdně gotický sloup z 16. století170. Vinařský nůž ve znaku symbolizuje místní vinné sklepy a lisovny.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 12. 1998 Číslo rozhodnutí: 10 Blason znaku: Jedná se o modro-červeně polcený štít. Vpravo je vztyčený vinařský nůž, s hrotem otočeným doprava. Vlevo je stříbrná lilie.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 12. 1998 Číslo rozhodnutí: 10 Blason vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy – červený a modrý. Uprostřed listu se nachází stříbrná lilie. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

170 Oficiální stránky obce Nový Šaldorf - Sedlešovice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://www.saldorf-sedlesovice.cz/informace-o-obci/historie/ 102

OLBRAMOVICE (NĚM. WOLFRAMITZ)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov, politický okres 1850 – 1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Znojmo), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 14. 1. 2004, Ing- Lubomír Čech Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 4. 2. 2004 Oznámení při PPHV: 20. 2. 2004, Mgr. Ivana Levá

Obec Olbramovice je poprvé zmíněna v roce 1253171. Dne 24. 9. 1436 je obec povýšena na městečko markrabětem Albrechtem Rakouským. Městečko nedostalo znakové privilegium. V 16. století byl použitý typář, v jehož pečetním poli je postava muže vyrůstající z vinné révy. Muž má na hlavě široký klobouk, v pravé ruce má vinný hrozen a v levé kosíř (obrazová příloha: obr. č. 24). Opis – GEMEIN. SIGILLVM. DES. MARKTES. WALFRAMITS172. Od 19. století je pečeť malována také jako znak. Motiv pečeti byl doplněn o erbovní znamení Váleckých z Mírova (červená barva štítu), kteří se zasloužili o rozkvět městečka. Z této pečetě vznikly i dnešní symboly obce.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 27. 2. 2004 Číslo rozhodnutí: 34 Blason znaku: V červeném štítě vyrůstá z položeného zeleného stonku vinné révy postava vinaře v modrém kabátě, s červenou stuhou na krku, stříbrnou košilí a širokým černým kloboukem. V pravé ruce drží zlatý vinný hrozen se zelenými listy a v levé ruce stříbrný vinařský nůž s rukojetí přirozené barvy.

171 CDM III. č. 202. s. 177-178. 172 MZA – G125. č. 487. 103

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 27. 2. 2004 Číslo rozhodnutí: 34 Blason vlajky List tvoří pět vodorovných pruhů – zelený, žlutý, červený, bílý a zelený, v poměru: 1:1:4:1:1. V červeném pruhu je žlutý vinný hrozen na stonku se dvěma zelenými listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

OLEKSOVICE (NĚM. GROSS OLKOWITZ)

Panství Lechovice, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 30. 9. 2004, Zdeněk Koukal Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 8. 12. 2004 Oznámení při PPHV: 11. 1. 2005, Mgr. Ivana Levá

Poprvé je obec zmíněna v roce 1220. V roce 1606 udělil císař Rudolf II. na žádost louckého opata Štěpána Chotiborského Oleksovicím znak a právo pečetit zeleným voskem. Znak ani pečeť se nedochovaly. Pečeť známe až z 18. století, tato pečeť má ovšem jiné pečetní pole než bylo dáno v privilegiu. V novějším pečetním poli je věž s prolomenou branou a dvěma okny ve druhém patře, se špičatou střechou zakončenou křížem. Opis – SIGIL. DES. MARCKT. GROS. OLKOWITZ173. Za právoplatný znak Oleksovic je však považován znak udělený císařem Rudolfem II. Z něj také vychází dnešní symboly obce174.

Znak

173 DŘÍMAL, Jaroslav a ŠTARHA, Ivan. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. s. 359-360. 174 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Oleksovice. 104

Datum rozhodnutí při PS PČR: 20. 1. 2005 Číslo rozhodnutí: 50 Blason znaku: Jedná se o modro-stříbrně dělený štít. V modrém poli je vyrůstající černá korunovaná orlice, dívající se vpravo, se zlatou zbrojí a se stříbrným písmenem „R“ na prsou. Ve stříbrném poli je zlaté písmeno „W“.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 20. 1. 2005 Číslo rozhodnutí: 50 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – žlutý, modrý a bílý, v poměru: 1:2:1. Do modrého pruhu vyrůstá černá korunovaná orlice, hledící k žerďovému okraji, se žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

OSLNOVICE (NĚM. HÖSLOWITZ)

Mezi léty 1850-1869 osada obce Bítov. Panství Bítov, soudní okres 1850-1949 Vranov (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 8. 3. 2004, Miloš Voříšek Autor návrhu: PhDr. Karel Maráz, Ph.D. Projednáno v PPHV: 19. 5. 2004 Oznámení při PPHV: 14. 6. 2004, Mgr. Ivana Levá

105

Obec Oslnovice je poprvé zmíněna v roce 1498. Zajímavostí v obci je kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Tu ve znaku symbolizuje figura plamenného srdce. Černá radlice byla již na obecní pečeti a značí, že většina obyvatel se živila zemědělstvím175. Opis pečeti – DORF. EDSLOWITZ176 (obrazová příloha: obr. č. 25). Figura černé ostrve symbolizuje majitele Oslnovic, Lichtemburky. Kvůli nim má také štít zlatou barvu.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 8. 6. 2004 Číslo rozhodnutí: 37 Blason znaku: Ve zlatém štítě je černá kosmo položená radlice, přeložená černou ostrví. Nad radlicí je červené hořící srdce se třemi plamínky.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 8. 6. 2004 Číslo rozhodnutí: 37 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – červený, žlutý a červený, v poměru 1:3:1. Ve žlutém pruhu je černá kosmo položená radlice ostřím a hrotem směřujícím k dolnímu okraji. Radlice je šikmo přeložená černou ostrví. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

175 Oficiální stránky obce Oslnovice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://www.obecoslnovice.cz/historie.htm 176 MZA – G125. č. 300. 106

PAVLICE (NĚM. PAULITZ)

Panství Jevišovice, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 6. 9. 2008, Josef Myslík Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 19. 11. 2008 Oznámení při PPHV: 8. 12. 2008, Zbyněk Novotný

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252177. Ten rok daroval markrabě Přemysl obec Pavlice řádu křižovníků s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma. Později se Pavlice staly majetkem pánů z Lichtenburka. Dominantní stavbou v obci je kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1670. Figura vpravo ve znaku připomíná nejstarší majitele vesnice, křižovníky s červenou hvězdou. Spodní část levého pole symbolizuje erb posledních majitelů Pavlic, hrabat Ugarte178. Černou barvu nahradila zelená, jako symbol zemědělství. Had je atributem apoštola sv. Filipa179.

177 CDB IV/I. č. 244. s. 417-421. 178 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 416-418. 179 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 21. 107

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 12. 12. 2008 Číslo rozhodnutí: 42 Blason znaku: Jedná se o polcený štít. Pravé pole je stříbrno-červeně polcené s kotvicovým křížem, s kratšími vodorovnými rameny nad šesticípou hvězdou, obojí opačných barev. Levé pole je zlato-zeleně nahoru třikrát lomeně dělené. Nahoře ve zlatém poli je zelený had dvakrát esovitě stočený, s hlavou otočenou vpravo a s červeným jazykem. V zeleném poli je stříbrný džbán s uchem otočeným doleva.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 12. 12. 2008 Číslo rozhodnutí: 42 Blason vlajky: List tvoří čtyři svislé pruhy – zelený, bílý, červený a žlutý. Uprostřed listu je nad šesticípou hvězdou umístěný kotvicový kříž s kratšími vodorovnými rameny, oboje má opačné barvy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

PETROVICE (NĚM. PETROWITZ)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Hrotovice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 21. 8. 2003, Bohumír Vespalec Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 15. 9. 2004 Oznámení při PPHV: 5. 10. 2004, Mgr. Ivana Levá

108

První písemná zmínka pochází z roku 1253180. Podle neověřených pramenů stál v Petrovicích již v roce 1154 kostel a ve 13. a 14. století byly už městečkem s hrdelním právem. Ve 14. století se staly součástí moravsko-krumlovského panství. Významnou stavbou v obci je kostel Povýšení sv. Kříže, postavený v 17. století181. Hlavní figurou ve znaku je gotický klíč v podobě kříže. Horní část klíče připomíná počátky osady, kdy náležela templářům. Motiv vinné révy symbolizuje místní vinařskou tradici a zelená barva zemědělství.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 5. 10. 2004 Číslo rozhodnutí: 45 Blason znaku: V zeleném štítě je stříbrný tlapatý kříž s dolním prodlouženým ramenem v podobě klíče se zuby doleva. Kříž je ovinutý zlatým stonkem vinné révy s hroznem vpravo a listem vlevo.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 5. 10. 2004 Číslo rozhodnutí: 45 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – bílý, zelený a bílý, v poměru 1:4:1. Uprostřed zeleného pruhu je bílý tlapatý kříž s prodlouženým ramenem v podobě klíče se zuby otočenými k vlajícímu okraji. Kříž je ovinutý žlutým stonkem s hroznem k žerďovému a listem k vlajícímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

180 CDM III. č. 202. s. 177-178. 181 HAŇÁK, Vilém. Moravsko-Krumlovský okres. s. 281-283. 109

PLAVEČ (NĚM. PLATSCH)

Panství Plaveč, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 2. 4. 2012, Petr Beck Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Projednáno v PPHV: 9. 5. 2012 Oznámení při PPHV: 11. 5. 2012, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.

První písemná zmínka o obci Plaveč pochází z roku 1234182. Archivní fondy Moravského zemského archivu v Brně dokládají, že obec disponovala pečetí. V pečetním poli je na naznačené vodní hladině plující loďka s veslujícím sedícím člověkem (obrazová příloha: obr. č. 26). Opis – PLATSCH. Figura loďky v dnešním znaku obce vychází z pečetě a symbolizuje také polohu obce u říčky Jevišovky i blízkost přehrady Výrovice. Býčí hlava pochází z erbu vladycké rodiny sídlící na tvrzi ve vsi. Heroldská figura červeno-modře šikmo děleného štítu a obecná figura meče pochází z erbu Widmannů, někdejších majitelů zámku v Plavči183. Dvě lilie odkazují na románskou rotundu v obci – kapli sv. Františka Xaverského184, původně zasvěcenou Nanebevzetí Panny Marie.

182 HOSÁK, Ladislav. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. 2. s. 253. 183 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Plaveč. 184 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 23. 110

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 18. 5. 2012 Číslo rozhodnutí: 33 Blason znaku: V červeno-modře šikmo děleném štítě je čelně zlatá býčí hlava s krkem. Hlava je podložená postaveným stříbrným mečem se zlatým jílcem, který vyniká ze zlaté loďky. Meč je nahoře provázený dvěma stříbrnými liliemi.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 18. 5. 2012 Číslo rozhodnutí: 33 Blason vlajky: Červeno-modře šikmo dělený list. Uprostřed je čelně žlutá býčí hlava s krkem, která je podložená postaveným bílým mečem se žlutým jílcem. Meč vyniká ze žluté loďky a je provázený nahoře dvěma bílými liliemi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

PLENKOVICE (NĚM. PLENKOWITZ)

Od roku 1960 osada obce Kravsko. Magistrát Znojmo – dolní statek, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 2. 2. 2009, Václav Šefčík Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Projednáno v PPHV: 8. 4. 2009 Oznámení při PPHV: 21. 4. 2009, Zbyněk Novotný

111

Obec Plenkovice je poprvé zmiňována v roce 1343185. V minulosti disponovala obec dvěma pečetními obrazovými typáři. Starší pocházel z roku 1668, v pečetním poli měl obraz postavené radlice mezi dvěma věžemi s cimbuřím. Mladší typář z roku 1810 obsahoval obraz převázaného obilného snopu podloženého kosmo kosou a šikmo hráběmi, po stranách byl provázený po jednom hroznu vinné révy. V současném znaku obce je figura obrněného rámě, převzatá z erbu vladyků z Plenkovic186. Zatímco v erbu vladyků z Plenkovic drží obrněné rameno meč, v dnešním znaku drží trojici klasů jakožto symbol zemědělství. Hrozen vinné révy je převzat z pečetě. Vlnitá hlava štítu symbolizuje Plenkovický rybník.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 4. 2009 Číslo rozhodnutí: 46 Blason znaku: V modrém štítě je pod stříbrnou vlnitou hlavou stříbrné pravé obrněné rameno s rukou přirozené barvy. V ruce drží šikmo tři zlaté obilné klasy, krajní jsou odkloněné, vlevo provázené nahoře kosmým stříbrným vinným hroznem.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 4. 2009 Číslo rozhodnutí: 46 Blason vlajky: Modrý list se zvlněným bílým žerďovým pruhem, který je široký jednu čtvrtinu délky listu se dvěma vrcholy a třemi prohlubněmi. V modrém poli je bílé pravé rameno držící v ruce šikmo tři žluté obilné klasy, krajní jsou odkloněné a jsou provázené bílým vinným hroznem v horním cípu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

185 CHYTIL, Josef. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII/I. (1334-1345) Brno, 1858. č. 505. s. 370. 186 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Plenkovice.

112

PODMOLÍ (NĚM. BAMÖHL)

Panství Louka, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 30. 7. 2009, Bc. Josef Frélich Autor návrhu: PhDr. Karel Maráz, Ph.D. Projednáno v PPHV: 31. 3. 2010 Oznámení při PPHV: 13. 4. 2010, Zbyněk Novotný

První písemná zmínka o existenci obce pochází z roku 1252187. Zlatý hrozen ve znaku symbolizuje známou vinici Šobes, nacházející se na katastru obce Podmolí. Stříbrné zvlněné břevno značí řeku Dyji a její meandry, která obcí protéká. Stříbrná lilie symbolizuje místní kapli Panny Marie188. Stříbrná lilie byla také znakem louckých premonstrátů, kterým obec Podmolí po staletí náležela.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 4. 2010 Číslo rozhodnutí: 75 Blason znaku: V červeném štítě je stříbrné vlnité břevno. Nahoře je zlatý vinný hrozen na stonku a se svěšeným zlatým listem. Dole pod břevnem je stříbrná lilie.

187 CDB IV/I. č. 244. s. 417-421. 188 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 42. 113

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 4. 2010 Číslo rozhodnutí: 75 Blason vlajky: Červený list s vodorovným středovým bílým vlnitým pruhem, s pěti vrcholky a šesti prohlubněmi. V horní části listu je žlutý vinný hrozen na stonku a se svěšeným listem. Dole je bílá lilie. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

PRÁČE (NĚM. PRATSCH)

Panství Břežany, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 20. 6. 2001, Ing. Jaroslav Zimek Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 13. 2. 2002 Oznámení při PPHV: 27. 2. 2002, PhDr. Vladimír Cisár

První zmínka o obci pochází z 25. října 1190189. Kníže Konrád Ota daroval Louckému klášteru část obce. Od 14. století je potom zmiňován vladycký rod (např. 1310 Vítek z Pračic). V 17. století Práče patřily pánům z Lichtenštejna. Dominantou obce jsou gotická boží muka. Ve spojení se symbolikou obecní pečeti, ve které byla radlice a vinný hrozen, vznikl návrh na současné obecní symboly. Boží muka jsou symbolizována gotickou fiálou190.

189 CDB I. č. 326. s. 299-301. 190 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Práče. 114

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason znaku: V modrém štítě je stříbrný kůl s modrou gotickou fiálou, provázený vpravo dvěma zlatými zkříženými obilnými klasy s jedním listem. Vlevo je zlatý vinný rozen s jedním listem.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – modrý, bílý a modrý. V žerďovém modrém pruhu jsou dva žluté zkřížené obilné klasy s jedním listem. V prostředním bílém pruhu je modrá gotická fiála a ve vlajícím modrém pruhu je žlutý vinný hrozen s jedním listem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

PRAVICE (NĚM. PROBITZ)

Mezi léty 1850-1869 osada obce Břežany. Panství Břežany, soudní okres 1850-1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres 1949-1960 Mikulov, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Hrušovany nad Jevišovkou

Žádost o udělení znaku a vlajky: 4. 2. 2002, Jiří Zuzaňák Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 12. 11. 2002 Oznámení při PPHV: 29. 11. 2002, Mgr. Ivana Levá

115

První neoficiální zmínka pochází z roku 1141, další z roku 1222, kdy je v obci připomínán farní kostel191. Ve 14. století část osady odkoupila abatyše znojemských klarisek Markéta, druhá část patřila Vilémovi z Oponěšic. Ten nechal postavit dnes již zaniklou tvrz. Pravická obecní pečeť je jednou z nejstarších na Moravě, pochází z roku 1598 (obrazová příloha: obr. č. 27). V pečetním poli je motiv krojidla, překřížené radlicí a doplněný o tři žaludy a tři kvítky na stonku bez listů192. Opis pečeti – ERSOME. GMEIN. PETCZTA. FROWIZDER. 1598. Běžné symboly jako jsou radlice a krojidlo, byly nahrazeny pšeničnými klasy, resp. zelenou barvou, která evokuje zemědělský charakter obce. Červený dvouocasý lev je z rodového erbu hrabat Khuen-Belassy.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 9. 12. 2002 Číslo rozhodnutí: 16 Blason znaku: Ve stříbrno-zeleně děleném štítě je nahoře vyrůstající červený dvouocasý lev se zlatou zbrojí otočený vpravo. Dole jsou nad zlatou kvádrovanou hradbou se třemi stínkami tři vztyčené zlaté žaludy.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 9. 12. 2002 Číslo rozhodnutí: 16 Blason vlajky: List tvoří čtyři vodorovné pruhy – bílý, zelený, žlutý kvádrovaný a zelený, v poměru 4:1:2:1. V bílém pruhu vyrůstá červený dvouocasý lev se žlutou zbrojí otočený vlevo. Poměr šířky k délce je 2:3.

191 CDB II. č. 236. s. 226-227. 192 Oficiální stránky obce Pravice: Historie. [online]. [cit. 2017-04-09]. Dostupné z: http://www.obecpravice.cz/index.php?nid=5339&lid=cs&oid=737668 116

PROKOPOV (NĚM. PROKOPSDORF)

Dříve také Nová Ves. Panství Hostim, soudní okres 1850-1949 Moravské Budějovice, politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Moravské Budějovice, 1868-1949 Moravské Budějovice, správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 29. 1. 2001, Miroslav Lichovník Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 31. 10. 2001 Oznámení při PPHV: 14. 11. 2001, PhDr. Vladimír Cisár

Prokopov byl založen v roce 1789 majitelem hostimského panství, hr. Prokopem z Gatterburgu193. Rodový erb Gatterburgů se tak stal inspirací pro obecní znak. Z jejich složitého erbu byl vybrán motiv červených růží. Symbol růže je i mariánským atributem – připomínka kapličky Panny Marie194 v obci, z roku 1831. Černá barva je opět převzata z erbu Gatterburgů.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 11. 2001 Číslo rozhodnutí: 97 Blason znaku: Ve stříbrném štítě je černé břevno. Nahoře jsou dvě a dole jedna červená pětilistá růže se zlatým semeníkem.

193 HOSÁK, Ladislav. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. 2. s. 306. 194 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 42. 117

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 11. 2001 Číslo rozhodnutí: 97 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – bílý, černý, bílý, v poměru 2:1:2. V horním bílém pruhu jsou dvě a v dolním bílém pruhu jedna červená pětilistá růže se žlutým semeníkem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

PROSIMĚŘICE (NĚM. PROSSMERITZ)

Dříve také Prostoměřice. Panství Moravský Krumlov, pozemko-knižní úřad, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický úřad 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 11. 6. 2001 Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 13. 2. 2002 Oznámení při PPHV: 27. 2. 2002, PhDr. Vladimír Cisár

Obec Prosiměřice je poprvé zmíněna v roce 1226195. Na městečko byly povýšeny dne 20. 9. 1540 na žádost bratrů Zajímačů z Kunštátu Ferdinandem I., zároveň obdržely i znak (zajíce v zeleném poli)196. Nejstarší obecní pečeť pochází ze 17. století. V pečetním poli panáčkuje zajíc obrácený vlevo. (obrazová příloha: obr. č. 28)197. Opis pečeti – G. P. Původní barevnost zajíce nám není známa.

195 CDB II. č. 288. s. 287-289. 196 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 444-446. 197 MZA – G125. č. 193. 118

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason znaku: Jedná se o zelený štít, ve kterém je zlatý panáčkující zajíc otočený vlevo.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason vlajky: List je tvořen třemi svislými pruhy – žlutý, zelený a žlutý, v poměru: 1:3:1. V zeleném pruhu je žlutý zajíc panáčkující k vlajícímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

PŘESKAČE (NĚM. PRZESKATSCH)

Mezi léty 1850-1867 osada obce Běhařovice. Od roku 1964 osada obce Tavíkovice. Panství Dyjákovice, soudní okres 1850-1949 Hrotovice, politický okres 1850-1855 Moravský Krumlov, 1855-1868 Hrotovice, 1868-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 2. 6. 2005, Emil Otoupal Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 7. 9. 2005 Oznámení při PPHV: 26. 9. 2005, Mgr. Ivana Levá

119

Přeskače jsou poprvé zmíněny v roce 1279198 v přídomku domácího vladyky Martina z Přeskač. V 15. století byla obec přidána k městu Znojmu, ale už o století později byla trvale spojeny s Tavíkovicemi. Významnou památkou v obci je kostel sv. Václava, později přesvěcený na kostel Všech svatých. Obec vlastnila i typář, který je dnes již ztracen. V pečetním poli bylo znamení radlice mezi dvěma květy. Hlavní figurou dnešního znaku se stala železná rukavice držící dva obilné klasy (volná úprava erbu Bedřicha z Přeskač). Z obecní pečetě doplňují rukavici obecné figury radlice a květů, transformovaných do podoby pětilistých růží199. Klasy představují také jeden z atributů sv. Václava200.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 21. 9. 2005 Číslo rozhodnutí: 60 Blason znaku: V červeno-modře polceném štítě je vpravo položená stříbrná levá rukavice s červeným křížkem, která drží dva zlaté obilné klasy. Vlevo je stříbrné břevno s modrou položenou radlicí, které je provázeno dvěma zlatými pětilistými růžemi s červenými semeníky a zelenými kališními lístky.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 21. 9. 2005 Číslo rozhodnutí: 60 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – modrý, červený a bílý, v poměru 1:2:1. V červeném pruhu je položená bílá levá rukavice s červeným křížkem, která drží dva žluté obilné klasy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

198 CDM IV. č. 161. s. 222. 199 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Přeskače. 200 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 54. 120

REŠICE (NĚM. RÖSCHITZ)

Panství Rešice, soudní okres 1850-1949 Hrotovice, politický okres 1850-1855 Moravský Krumlov, 1855-1868 Hrotovice, 1868-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský okres, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 14. 2. 2008, Ing. Bohuslav Šumpela Autor návrhu: ALERION s.r.o. Projednáno v PPHV: 5. 3. 2008 Oznámení při PPHV: 20. 3. 2008, Zbyněk Novotný

První zmínka o obci Rešice pochází z roku 1271201. Znak a vlajka obce ideově vychází z dochovaného sfragistického materiálu. V pečetním poli je rozsévač na stylizovaném poli. Opis – RESCH. GEM. SIGIL202. Stejná figura je použita i v dnešním znaku. Je pouze doplněna o pět zlatých hvězd v dolní polovině, ty jsou atributem sv. Jana Nepomuckého203, kterému je zasvěcená zdejší sakrální stavba. Postava rozsévače vyjadřuje zemědělskou povahu obce.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 11. 4. 2008 Číslo rozhodnutí: 30 Blason znaku: V zeleno-modře děleném štítě je nahoře kráčející stříbrný rozsévač. Dole je do oblouku rozmístěno pět šesticípých zlatých hvězd.

201 HOSÁK, Ladislav. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. 2. s. 371. 202 Oficiální stránky obce Rešice: Titulní strana. [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://www.resice.cz/ 203 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 31.

121

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 11. 4. 2008 Číslo rozhodnutí: 30 Blason vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy – zelený a modrý. V zeleném pruhu je bílý kráčející rozsévač. V modrém pruhu je do oblouku postaveno pět šesticípých žlutých hvězd. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

ROZKOŠ (NĚM. ROSKOSCH)

Panství Hostim, soudní okres 1850-1949 Moravské Budějovice, politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Moravské Budějovice, 1868-1896 Znojmo, 1896-1949 Moravské Budějovice, správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 17. 1. 2011, Jarmila Zelníčková Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Projednáno v PPHV: 16. 2. 2011 Oznámení při PPHV: 4. 3. 2011, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.

Obec je prvně zmíněna v roce 1750. Obecní pečeť pochází z roku 1787. V pečetním poli je dvojice srdcí. Ve znaku jsou srdce po jednom v každém horním rohu. Ve střední a dolní části štítu je figura prohnuté krokve – stejně jako srdce pochází z erbu hrabat de Souches. Trojice smrků reflektuje, že ves vznikla na místě tří hostinců na křižovatce cest. Zároveň symbolizují, že obec je obklopena lesními komplexy204.

204 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Rozkoš. 122

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 24. 2. 2011 Číslo rozhodnutí: 13 Blason znaku: V zeleném štítě je snížený stříbrný vydutý hrot a v něm pod zelenou vydutou krokví jsou tři zelené smrky s černými kmeny. Prostřední je vyšší než krajní. Nahoře jsou po stranách dvě zlatá srdce.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 24. 2. 2011 Číslo rozhodnutí: 13 Blason vlajky: List tvoří horní žerďový zelený trojúhelník se žlutým srdcem. Bílé pole se šikmým zeleným pruhem vycházejícím z dolního okraje do horního okraje a se třemi zelenými smrky a s černými kmeny. Prostřední smrk je větší. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

RYBNÍKY (NĚM. RIBNIK)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Hrotovice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 30. 9. 2003, Ferdinand Procházka Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 29. 10. 2003 Oznámení při PPHV: 28. 11. 2003, Mgr. Ivana Levá

123

Existence osady je doložená již před rokem 1200. Roku 1238 daroval markrabě Přemysl Rybníky pražskému řádu křižovníků s červenou hvězdou. Ti později majetek věnovali probošství sv. Hypolita u Znojma. V 15. století se Rybníky dostávají do vlastnictví pánů z Lipé. Nejstarší památkou v obci je kaple sv. Markéty a kostel sv. Cyrila a Metoděje205. Obecní pečeť z roku 1712 má v pečetním poli obraz vinaře s iniciálami „S“ a „M“ (sv. Markéta) mezi větvemi vinné révy (obrazová příloha: obr. č. 29). Opis – PECZIET. D. RIBNICKA206. Dnešní obecní znak využil symboliky staré obecní pečeti. Motiv vinné révy je spojen s atributy sv. Markéty (koruna)207 a sv. Cyrila a Metoděje (patriarší kříž)208. Osmihrotý kříž a hvězda představují počátky osady, křižovníky. Čené ostrve jsou převzaty z erbu pánů z Lipé.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 11. 2003 Číslo rozhodnutí: 31 Blason znaku: Ve zlato-modře polceném štítě jsou vpravo zkřížené dvě černé ostrve, které provází nahoře osmihrotý červený kříž a dole červená šesticípá hvězda. Vlevo je stříbrný patriarší procesní kříž, který je provlečený zlatě-červenou korunou a obtočený zlatým stonkem vinné révy. Vpravo jsou dva zlaté listy a vlevo dva zlaté vinné hrozny.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 11. 2003 Číslo rozhodnutí: 31 Blason vlajky: List tvoří pět svislých pruhů – žlutý, modrý, žlutý, červený a žlutý, v poměru 3:4:1:1:1. V žerďovém pruhu jsou dvě zkřížené černé ostrve, nad nimi je osmihrotý červený kříž a pod nimi šesticípá červená hvězda. V modrém pruhu je bílý procesní patriarší kříž provlečený žluto-červenou korunou a obtočený žlutým stonkem vinné révy, na levé straně má dva žluté listy a na pravé straně dva žluté vinné hrozny. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

205 HAŇÁK, Vilém. Moravsko-Krumlovský okres. s. 300-302. 206 MZA – G125. č. 2027. 207 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 44. 208 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 18-19. 124

SKALICE (NĚM. SKLALITZ)

Mezi léty 1850-1867 osada obce Hostěradice. Panství Skalice, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Hrotovice), politický okres 150-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949- 1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Miroslav

Žádost o udělení znaku: 14. 10. 2002, Rudolf Křepela Autor návrhu: Dr. Zdeněk Šipek Projednáno v PPHV: 28. 5. 2003 Oznámení při PPHV: 9. 6. 2003, Mgr. Ivana Levá

Žádost o udělení vlajky: 13. 11. 2003, Rudolf Křepela Autor návrhu: Není uveden Projednáno v PPHV: 8. 12. 2004 Oznámení při PPHV: 11. 1. 2005, Mgr. Ivana Levá

Název obce Skalice je odvozen od skalního masivu, lemující koryto potoka Skalička. Obec je poprvé připomínána v písemných pramenech v roce 1252209. Tehdejším majitelem byl pan Boček z Obřan. Původní znak obce není doložen. Dochovalo se razítko z první republiky, na kterém je hrozen vína a srp. Tyto figury byly přeneseny i do dnešního znaku obce210.

209 CDM III. č. 184. s. 155-156. 210 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Skalice. 125

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 18. 6. 2003 Číslo rozhodnutí: 23 Blason znaku: Ve zlato-červeně polceném štítě je vpravo modrý vinný hrozen na hnědém stonku a s jedním zeleným listem. Pod ním je šikmo modrý vinařský nůž s hnědou rukojetí, otočený ostřím vpravo. V levém červeném poli je na stříbrné skále stříbrný kohout se zlatou zbrojí, vykračující vpravo.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 20. 1. 2005 Číslo rozhodnutí: 50 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – žlutý, červený a žlutý, v poměru 5:8:5. V červeném prostředním pruhu je bílý kohout se žlutou zbrojí vykračující vlevo. Ve žlutých pruzích je vždy jeden modrý vinný hrozen s hnědým stonkem a jedním zeleným listem. V žerďovém pruhu je v dolní části a ve vlajícím pruhu je v horní části. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

SLUP (NĚM. ZULB)

Do roku 1949 Čule. Panství Jaroslavice, soudní okres 1850-1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 19. 8. 2003, Ing. František Jeleček Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 29. 10. 2003 Oznámení při PPHV: 28. 11. 2003, Mgr. Ivana Levá

126

Obec je doložena k roku 1046 v listině, padělané v 12. století. V pravé listině je poprvé zmíněna v roce 1228. Na městečko byla Slup povýšena v roce 1860, znakové privilegium však nikdy nedostala211. Na obecní pečeti ze 17. století je v pečetním poli pahorek, z něhož vyrůstají tři lilie na stoncích, provázené čtyřmi drobnými kvítky. Opis – SIGILLVM. DES. AII. TARF. ZDL. 1649212. Tvůrce dnešního znaku a praporu převzal staré pečetní znamení tří lilií na stoncích, ale bez doprovodných prvků a bez pahorku. Ve znaku je připomínán také renesanční vodní mlýn., který má v současnosti statut národní kulturní památky.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 11. 2003 Číslo rozhodnutí: 31 Blason znaku: Jedná se o modrý štít, kde z dolního okraje vyniká zlaté palečné kolo se třemi vyrůstajícím stříbrnými odkloněnými liliemi na stoncích se dvěma listy.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 11. 2003 Číslo rozhodnutí: 31 Blason vlajky: List tvoří pět vodorovných pruhů – střídavě modrý a žlutý, v poměru 2:1:12:1:2. Z dolního žlutého pruhu vyrůstají tři bílé lilie odkloněné od sebe na stonku se dvěma listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

211 Oficiální stránky obce Slup: Historie. [online]. [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.slup.cz/index.php?ID=22 212 DŘÍMAL, Jaroslav a ŠTARHA, Ivan. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. s. 361. 127

STARÝ PETŘÍN (NĚM. ALT PETREIN)

Panství Vranov, soudní okres 1850-194 Vranov (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850 - 1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 19. 3. 2009, Mgr. Jana Kovářová Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 8. 4. 2009 Oznámení při PPHV: 21. 4. 2009, Zbyněk Novotný

První písemná zmínka o existenci obce je z roku 1323. Král Jan Lucemburský postupuje Starý Petřín spolu s dalšími vesnicemi Jindřichovi z Lipé213. Dnešní znak vyniká jednoduchostí a připomíná počátky všech tří původně samostatných osad. Ostrev je převzata z erbu Jindřicha z Lipé. Sekera je jedním z atributů patrona místního kostela, sv. Jana Křtitele214. Figura křídla pochází z rodového erbu Meziříčských z Lomnice a stříbrné růže z erbu hrabat Mniszků (počet růží připomíná trojici vesnic, tvořících dnes Starý Petřín). V pečetním poli obecní pečeti je budova kostela (obrazová příloha: obr. č. 30)215.

213 NEKUDA, Vladimír a VEČERKOVÁ, Eva. Starý Petřín: historický vývoj vesnice. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2004. s. 8-9. 214 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 30. 215 MZA – G125. č. 1996. 128

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 4. 2009 Číslo rozhodnutí: 46 Blason znaku: Dělený štít, který je nahoře modro-stříbrně polcený. Vpravo je kosmá stříbrná sekera se zlatým topůrkem, ostřím vpravo, a šikmo podložená zlatou ostrví. Vlevo ve stříbrném poli je černé křídlo se zlatým, jetelovitě zakončeným perizoniem. V dolním červeném poli jsou tři stříbrné pětilisté růže, v postavení 2, 1.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 4. 2009 Číslo rozhodnutí: 46 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – červený, modrý, bílý, v poměru 1:2:1. V prostředním modrém pruhu je kosmo bílá sekera se žlutým topůrkem a ostřím k žerďovému kraji. Sekera je podložená žlutou ostrví. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

STOŠÍKOVICE NA LOUCE (NĚM. TESSWITZ AN DER WIESE)

Panství Břežany, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělená znaku a vlajky: 29. 6. 1999, Karel Pavlů Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 31. 5. 2000 Oznámení při PPHV: 29. 6. 2000, PhDr. Vladimír Cisár

129

První písemná zmínka pochází z roku 1360. Majitelem obce byl panský rok pánů z Bechyně- V následujících století se majitele velmi střídají. Dochovala se nám obecní pečeť z 19. století. V pečetním poli se nachází obraz louky a na ní rostoucí strom, po jeho stranách ratolesti216. Opis pečeti – TOSBIZ. AVE. DER WISEN (obrazová příloha: obr. č. 31). Dnešní znak je tvořen z erbovních znamení rodů, kterým Stošíkovice, nebo jejich části patřily nejdéle. Páni z Bechyně v erbu mají zavinutou střelu, páni z Landštejna stříbrné růže217.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 6. 2000 Číslo rozhodnutí: 62 Blason znaku: Ve stříbrno-zeleném štítě přiléhá vpravo k dělicí čáře půlka modré zavinuté střely. Vlevo je polovina stříbrné pětilisté růže se zlatým semeníkem a zlatými kališními lístky.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 6. 2000 Číslo rozhodnutí: 62 Blason vlajky: List tvoří dva svislé pruhy – bílý a zelený. V bílém pruhu je k dělicí čáře přiléhající polovina modré zavinuté střely. V zeleném pruhu je polovina pětilisté bílé růže se žlutým semeníkem a žlutými kališními lístky. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

216 MZA – G125. č. 2261. 217 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 462-463. 130

STŘELICE (NĚM. STRZELITZ)

Panství Jevišovice, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 1. 3. 2005, Ondřej Přibil Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 18. 5. 2005 Oznámení při PPHV: 15. 6. 2005, Mgr. Ivana Levá

Obec Střelice je poprvé zmíněna v přídomku Jindřicha Vrány ze Střelic, z roku 1355. Místní vladykové měli ve Střelicích svoji tvrz, literatura ji ovšem neregistruje. Další zmínka o Střelicích je z roku 1361, kdy se připojily k jevišovickému panství218. Stará obecní pečeť obsahuje v pečetním poli krojidlo a radlici219. Iniciály na pečeti – A. N. W. P (obrazová příloha: obr. č. 32). Radlice a krojidlo jsou však nejběžnější figury používané na pečetích. Proto se ve znaku uplatnilo mluvící znamení (Střelice – střela). Figura srdce je převzata od majitelů obce hrabat de Souches a zkřížené kříže od Ugarte. Modrá barva symbolizuje říčku Střeličku.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason znaku: V modrém štítě jsou dva zkřížené zlaté klíče, zuby směřujícími nahoru. Nad nimi je červeno-zlatě polcené srdce prostřelené stříbrným šípem se zlatým hrotem a zlatým opeřením. Šíp směřuje hrotem vpravo.

218 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 471. 219 MZA – G125. č. 684. 131

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason vlajky: Modrý list, uprostřed kterého jsou dva žluté zkřížené klíče, zuby nahoru. Nad nimi je červeno-žlutě polcené srdce prostřelené stříbrným šípem se žlutým hrotem a žlutým opeřením. Šíp směřuje hrotem vlevo. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

SUCHOHRDLY (NĚM. ZUCKERHANDL)

Magistrát Znojmo, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 10. 12. 2005, Hana Matochová Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 8. 2. 2006 Oznámení při PPHV: 15. 2. 2006, Mgr. Ivana Levá

132

V písemných pramenech je obec zmíněna poprvé v roce 1190220. Část obce vlastnil až do 18. století premonstrátský klášter v Louce. V roce 1798 odkoupil Suchohrdly od náboženského fondu hrabě Alois Ugarte a přičlenil je k obci Kravsko. Na obecní pečeti používané ještě v 19. století najdeme vinařské symboly – vinařský nůž a hrozen. Opis – GEMEIN. DORF. ZUCKERHANDL221 (obrazová příloha: obr. č. 33). Vinný hrozen je i v současných obecních symbolech. Je doplněn o atributy sv. Markéty (drak)222, které je zasvěcena místní kaple, a sv. Václava (knížecí čepice podložená mečem)223. Červená a zlatá barva byly převzaty z erbu hrabat Ugarte. Zelená barva symbolizuje zemědělský a vinařský charakter obce.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 2. 2006 Číslo rozhodnutí: 65 Blason znaku: V zeleno-červeně polceném štítě je ve stříbrné hlavě červená knížecí čepice se zlatým zdobením, podložená modrým mečem hrotem vlevo. V zeleném poli je zlatý svěšený vinný hrozen na stonku. Vlevo v červeném poli je zlatý drak otočený vpravo s modrou zbrojí.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 17. 2. 2006 Číslo rozhodnutí: 65 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – zelený, bílý a červený. V prvním zeleném pruhu je žlutý vinný hrozen na stonku. V bílém poli je červená knížecí čepice se žlutým zdobením, podložená modrým mečem směřujícím hrotem dolů. V červeném poli je žlutý drak s modrou zbrojí otočený vlevo. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

220 STARÁ, Růžena, MATOCHOVÁ, Hana a MOLÍK, Josef: Suchohrdly: historie a současnost. Brno: vydavatelství F.R.Z. agency, 2011. s. 9. 221 MZA – G125. č. 226. 222 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 44. 223 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 54. 133

SUCHOHRDLY U MIROSLAVI (NĚM. SOCHERL)

Panství Miroslav, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov, politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Znojmo), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Miroslav

Žádost o udělení znaku a vlajky: 9. 5. 2011, Ing. Barbora Arndt Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 11. 5. 201 Oznámení při PPHV: 20. 5. 2011, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.

První písemná zmínka o této kdysi vinařské obci pochází z roku 1361224. Suchohrdly byly centrem malého panství s tvrzí. Z té se do dnešní doby nic nedochovalo a na jejím místě stojí hospodářský dvůr. Dominantou obce je gotický kostel sv. Markéty. V pečetním poli obecní pečetě z 18. století jsou dvě radlice a symboly prezentující loucký klášter – polovina korunované orlice a kapitála „W“. Opis – GEMEIN. SIGIL. ZU. SUCHERLE. Ve znaku dominuje stylizovaná věž kostela sv. Markéty, doplněná o vinařské symboly225.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 26. 5. 2011 Číslo rozhodnutí: 16 Blason znaku: V zeleno-červeně polceném štítě je stříbrná věž s ochozem a jehlancovou střechou. Věž má černý gotický vchod a dvě černá okna, horní je obloukové. Nad věží jsou propletené dvě zlaté větve vinné révy, každá má tři zlaté listy a svěšený vinný hrozen. Po obou stranách je věž provázená odvrácenými stříbrnými vinařskými noži se zlatými rukojeťmi.

224 HOSÁK, Ladislav. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. 2 s. 519. 225 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Suchohrdly u Miroslavi. 134

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 26. 5. 2011 Číslo rozhodnutí: 16 Blason vlajky: List je tvořen dvěma svislými pruhy – zelený a červený. Uprostřed je bílá věž s ochozem a s jehlancovou střechou. Věž má černý gotický vchod a dvě černá okna nad sebou, horní je obloukové. Nad věží jsou dvě větve vinné révy žluté barvy, každá má tři listy a svěšený žlutý hrozen. Po stranách je věž provázená bílými vinařskými noži se žlutými rukojeťmi odvrácenými od sebe. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

ŠANOV (NĚM. SCHÖNAU)

Panství Hrušovany, soudní okres 1850-1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres 1949-1960 Mikulov, po roce 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Hrušovany nad Jevišovkou

Žádost o udělení znaku a vlajky: 22. 4. 1998, Petr Škarek Autor návrhu: Jan Štach Projednáno v PPHV: 4. 5. 1998 Oznámení při PPHV: 14. 5. 1998, PhDr. Martin Pribáň

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1046. Návrh znaku se opírá o starou obecní pečeť z 18. století. Pečetním znamením byla radlice a linky považované za obilní klasy. Radlice je běžně používanou figurou, avšak doplněna o stejně položené obilné klasy nabyla na výraznosti226.

226 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Šanov. 135

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 4. 6. 1998 Číslo rozhodnutí: 52 Blason znaku: V modrém štítě je stříbrná radlice, směřující hrotem dolů a ostřím doleva. Radlice se nachází mezi dvěma dole zkříženými prohnutými zlatými obilnými klasy.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 4. 6. 1998 Číslo rozhodnutí: 52 Blason vlajky: List tvoří tři svislé pruhy – bílý, modrý a bílý, v poměru: 2:3:2. Uprostřed modrého pruhu jsou dole dva zkřížené prohnuté žluté obilné klasy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

ŠUMNÁ (NĚM. SCHÖNWALD)

Do roku 1949 Šumvald. Mezi léty 1850-1921 osada obce Štítary. Panství Vranov, soudní okres 1850-1949 Vranov (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850 – 1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 8. 3. 2006, Petr Cejpek Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 3. 5. 2006 Oznámení při PPHV: 17. 5. 2006, Mgr. Ivana Levá

136

Obec Šumná byla založena v roce 1798 na bývalém vranovském panství. Zakladatelem byl rytíř Josef Hilgartnerem z Lilienbornu. Šumná je zemědělskou obcí s dřevařským průmyslem. Obecní pečeť zřejmě nikdy Šumná nevlastnila. Při příležitosti dvoustého založení obce vzniklo razítko. V něm je motiv zvonice, domu, dvou jehličnanů, pařezu se zaseknutou sekerou a květiny. Opis – OBEC ŠUMNÁ. 1798-1998227. Obecní symboly vznikly využitím některých prvků z obecního razítka (zvonici nahradil symbol zvonu). Přibyl ještě atribut meče jako připomínka zakladatele obce.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 11. 5. 2006 Číslo rozhodnutí: 70 Blason znaku: V modrém štítě je zlatý zvon nad vykořeněným zlatým pařezem. Vpravo od zvonu je postavená stříbrná sekera se zlatým topůrkem otočená ostřím vpravo. Vlevo od zvonu je stříbrný meč se zlatým jílcem, postavený hrotem dolů.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 11. 5. 2006 Číslo rozhodnutí: 70 Blason vlajky: Modrý list, uprostřed kterého je žlutý zvon nad vykořeněným žlutým pařezem. Vlevo je bílá sekera se žlutým topůrkem a ostřím otočená k žerďovému kraji. Vpravo od zvonu je bílý meč se žlutým jílcem postavený hrotem dolů. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

227 Oficiální stránky obce Šumná: Historie Šumné. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.obecsumna.cz/informace-o-obci/historie/ 137

TASOVICE (NĚM. TASSWITZ)

Mezi léty 1938-1945 osada obce Hodonice. Panství Louka, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 20. 4. 2005, Josef Sabáček Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 18. 5. 2005 Oznámení při PPHV: 15. 6. 2005, Mgr. Ivana Levá

Tasovice jsou poprvé zmíněny v roce 1234228, kdy moravský markrabě Přemysl daroval patronát v Tasovicích premonstrátskému klášteru v Louce. V roce 1299 potvrdil Václav II. držbu ve vsi znojemským klariskám. Tasovice se tedy dělily mezi tyto dvě vrchnosti229. Každá z částí měla i svoji pečeť. Obecní znak vychází z pečeti, kterou užívala část Tasovic, patřící znojemským klariskám230. Figury radlice a vinařského nože jsou doplněny o listovou korunu, obilný klas a úponek vinné révy. Jde o atributy patronů louckého kláštera – Panny Marie231 a sv. Václava232.

228 CDB III/I. č. 74. s. 80-81. 229 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 488-500. 230 Vlastivěda moravská. Znojemský okres. s. 419. 231 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 42. 232 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 54 138

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason znaku: V modro-červeně polceném štítě jsou vedle sebe stříbrná radlice, hrotem obrácená dolů a ostřím doleva, a stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí a hrotem obráceným vpravo. Oboje je převýšené zlatou korunou. Vpravo od radlice je zlatý obilný klas se dvěma listy. Vlevo od nože je zlatý vinný stonek s přivráceným svěšeným hroznem a se dvěma zlatými listy.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason vlajky: List tvoří dva svislé pruhy – modrý a červený. Uprostřed je bílá radlice otočená hrotem dolů a ostřím doprava. Vedle radlice je bílý vinařský nůž se žlutou rukojetí ostřím směřujícím doleva. Oboje je převýšené žlutou korunou. Vlevo od radlice je žlutý obilný klas se dvěma listy a vpravo od nože je žlutý vinný stonek se svěšeným hroznem a dvěma žlutými listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

TĚŠETICE (NĚM. TÖSTITZ)

Panství Moravský Krumlov, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 6. 1. 2014, Ing. Zdeněk Nekula Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 25. 6. 2014 Oznámení při PPVH: 15. 7. 2014, Mgr. Vítězslav Jandák

139

První písemná zmínka pochází z roku 1260, kdy Jindřich z Dobelic daroval louckému klášteru svůj těšetický dvůr. Těšetice často střídaly majitele, v 17. století připadly k moravsko- krumlovskému panství knížat z Lichtenštejna, jehož součástí byly až do zániku patrimoniálního zřízení. Dnešní obecní symboly mají barvu z rodového erbu Lichtenštejnů (červená a zlatá). Modrá barva připomíná Únanovský potok, který vesnici rozděluje na dvě části. Vinný hrozen představuje vinařskou tradici obce. Radlice je převzata z obecní pečetě233.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 16. 7. 2014 Číslo rozhodnutí: 19 Blason znaku: V modro-červeně šikmo děleném štítě je nahoře zlatý vinný hrozen se třemi listy. V červeném poli je šikmo postavená zlatá radlice s hrotem směřujícím dolů a ostřím doleva.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 16. 7. 2014 Číslo rozhodnutí: 19 Blason vlajky: Jedná se o šikmo dělený list se čtyřmi pruhy – modrý, červený, žlutý, červený. Modrý pruh tvoří jednu polovinu plochy listu, je v něm žlutý vinný hrozen se třemi žlutými listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

233 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Těšetice. 140

TRNOVÉ POLE (NĚM. DORNFELD)

Dříve také Drnpole. Panství Bohutice, soudní okres 1850-1902 Moravský Krumlov, 1902-1949 Pohořelice, politický okres 1850-1902 Moravský Krumlov, 1902-1949 Mikulov, správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Miroslav

Žádost o udělení znaku a vlajky: 30. 11. 2015, Martina Pavlačková Autor návrhu: ALERION s.r.o. Projednáno v PPHV: 27. 4. 2016 Oznámení při PPHV: 6. 5. 2016, Mgr. Vítězslav Jandák

První písemná zmínka o obci Trnové Pole pochází z roku 1785. Obecní pečeť má ve svém pečetním poli naturalistický výjev, zřejmě část kmene nebo skály a kvetoucího trnitého keře pod sluncem a slétajícím ptákem. Opis – DORF. DORNFELDER. GEMEIND. SIGILL. 1787234. Výrazným znamením je motiv trnu symbolizovaný tzv. trnitým lemem štítu. Slovo „pole“ představuje vnitřní zlatá plocha. Růže symbolizuje květ převzatý z keře na obecní pečeti. Jeden květ značí, že obec se stává pouze z jedné části, osady.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 12. 5. 2016 Číslo rozhodnutí: 49 Blason znaku: Ve zlatém štítě se zeleným trnovým lemem je červená pětilistá růže se zlatým semeníkem a se zelenými kališními lístky.

234 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Trnové Pole. 141

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 12. 5. 2016 Číslo rozhodnutí: 49 Blason vlajky: Žlutý list má zelený trnový lem. Uprostřed je červená pětilistá růže se žlutým semeníkem a se zelenými kališními lístky. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

TRSTĚNICE (NĚM. STIGNITZ)

Dříve také Křtěnice. Panství Višňové, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Hrotovice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní okres obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 30. 5. 2005, Zdeňka Březinová Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 7. 9. 2005 Oznámení při PPHV: 26. 8. 2005, Mgr. Ivana Levá

První zmínka o obci pochází z roku 1247235. Na přelomu 15. a 16. století byla vesnice i s tvrzí připojena k Višňovému. Nejstarší historickou památkou obce je kostel Povýšení sv. Kříže ze 13. století. Hlavní figurou ve znaku je drak – atribut sv. Gottharda236, kterému byl kostel do 19. století zasvěcen. Polovina mlýnského kola připomíná další výraznou místní stavbu. Vinný hrozen připomíná dávnou vinařskou tradici.

235 CDM III. č. 93. s. 67-68. 236 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 24. 142

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 21. 9. 2005 Číslo rozhodnutí: 60 Blason znaku: V modrém štítě je polovina zlatého rozkřídleného draka otočeným vpravo. Drak má červený jazyk a zelený vinný hrozen na prsou. Pod ním je polovina stříbrného palečného kola.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 21. 9. 2005 Číslo rozhodnutí: 60 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – modrý, bílý a modrý, v poměru 10:2:3. V horním modrém pruhu je polovina žlutého rozkřídleného draka otočeného doleva k žerďovému okraji. Drak má červený jazyk a na prsou zelený vinný hrozen. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

TVOŘIHRÁZ (NĚM. DURCHLAS)

Panství Tvořihráz, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 23. 3. 2005, Bohuslav Kadlec Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 18. 5. 2005 Oznámení při PPHV: 15. 6. 2005, Mgr. Ivana Levá

143

V roce 1349 je připomínána Hedvika, vdova po Albertovi z Tvořihráze, která darovala dvůr v obci svému bratru. Nejspíše to byli vladykové z Tvořihráze, kteří ve vsi vybudovali tvrz. V 16. století byla vesnice i s tvrzí prodána dominikánskému klášteru sv. Kříže ve Znojmě237. Obecní symboly obsahují věž s cimbuřím, stříbrno-černě čtvrcený liliový kříž sv. Dominika238, který připomíná dlouhodobé držení obce klášterní vrchností. Atributy zemědělství a vinařství symbolizují tradice obce. Modrá barva proto, že obcí protéká řeka Jevišovka.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason znaku: V modrém štítě je zlatá věž s cimbuřím o třech výstupcích. Věž má dvě černá okna vedle sebe a obloukovou černou bránu. Věž je převýšena fasetově stříbrno-černě polceným a děleným liliovým křížem. Po obou stranách je provázený dvěma zlatými obilnými klasy s jedním zlatým odvráceným listem. Po stranách věže jsou dva prohnuté stříbrné vinné stonky s nahoře odvráceným stříbrným vinným hroznem a se dvěma stříbrnými listy.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason vlajky: Modrý list, uprostřed kterého je žlutá věž s cimbuřím a se dvěma černými okny vedle sebe a s černou bránou. Věž je převýšena fasetově střídavě bílo-černě polceným a děleným liliovým křížem. Ten je provázený dvěma žlutými obilnými klasy, každý s jedním odvráceným žlutým listem. Věž je provázená z každé strany jedním stonkem bílé vinné révy se svěšeným vinným hroznem a dvěma bílými listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

237 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 498. 238 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 19. 144

UHERČICE (NĚM. UNGARSCHITZ)

Panství Uherčice, soudní okres 1850-1949 Jemnice (1938-1945 Horn – Rakousko), politický okres 1850-1855 Dačice, 1855-1868 Jemnice, 1868-1896 Dačice, 1896-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 16. 6. 1999, Ing. Vladimíra Pešková Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 27. 10. 1999 Oznámení při PPHV: 12. 11. 1999, PhDr. Vladimír Cisár

První písemná zmínka o Uherčicích pochází z roku 1312, kdy byly darovány oslavanskému klášteru. Svoji vlastní pečeť Uherčice patrně nikdy neměly. Významnou stavbou je zámek z 16. století. Kosmo dělená, stříbrno-červená pole štítu připomínají někdejší majitele pány Krajíře. Modrá barva a korunovaná zlatá lví hlava symbolizuje erb dalších majitelů, pánů Švarcenavských239.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 26. 11. 1999 Číslo rozhodnutí: 41 Blason znaku: Ve stříbrno-červeně kosmo děleném štítě je pod modrou hlavou štítu se třemi zlatými liliemi vedle sebe zlatá korunovaná hlava lva se stříbrnými zuby (2 nahoře a 2 dole) a s červeným jazykem.

239 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Uherčice. 145

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 26. 11. 1999 Číslo rozhodnutí: 41 Blason vlajky: List tvoří modrý žerďový pruh, ve kterém jsou tři žluté lilie pod sebou. Modrý pruh je široký jednu třetinu délky listu. Zbytek listu je bílo-červeně kosmo dělený, se žlutou korunovanou hlavou lva se čtyřmi bílými zuby (2 nahoře a 2 dole) a s červeným jazykem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

ÚNANOV (NĚM. WINAU)

Panství Jevišovice, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a praporu: 23. 7. 1999, Ing. Vojtěch Fabík Autor návrhu: Heraldická a vexilologická kancelář Velebný & Fam Projednáno v PPHV: 5. 1. 2000 Oznámení při PPHV: 24. 1. 2000, PhDr. Vladimír Cisár

Obec je poprvé zmíněna v roce 1227. Nejvýznamnějšími majiteli obce byli páni z Jevišovic a Kunštátu, kteří obec vlastnili téměř 300 let. Tři černá břevna pocházejí z erbu rodu z Kunštátu240. Biskupská berla, ke které je přikován ďábel, je atributem sv. Prokopa241, jenž je patronem zdejšího kostela. Rozkvetlé srdce symbolizuje obecní pečeť z roku 1640.

240 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 510-512. 241 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 49.

146

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 1. 2000 Číslo rozhodnutí: 47 Blason znaku: Ve štítě je zelený hrot a v něm zlatá berle se závitem doprava, ke které je zlatým obojkem přidělán černý ďábel s červenou zbrojí, otočený doleva. Pravé pole je pětkrát černo-stříbrně dělené a levé pole je stříbrné s červeným srdcem, ze kterého vyrůstají tři červené pětilisté květy.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 1. 2000 Číslo rozhodnutí: 47 Blason vlajky: List tvoří zelený žerďový klín a pět vodorovných pruhů – černý, bílý, červený, bílý a černý. V zeleném klínu je vodorovně položený žlutý řetěz o pěti kolech, z toho dvě jsou položené vodorovně. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

VALTROVICE (NĚM. WALTROWITZ)

Dříve také Valtrubice. Mezi léty 1850-1867 osada obce Slup. Panství Jaroslavice, soudní okres 1850-1949 Jaroslavice (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Mikulov, 1855-1868 Jaroslavice, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 13. 9. 2012, Mgr. Luděk Lahner Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 28. 11. 2012 Oznámení při PPHV: 13. 12. 2012, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.

147

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243, kdy ji král Václav I. daroval klášteru sv. Michala ve Znojmě242. V roce 1307 byl v obci vybudován kostel sv. Jana Křtitele. Od 18. století měla obec Valtrovice i vlastní obecní pečeť. V pečetním poli byly zemědělské a vinařské motivy243. Pečetní znamení bylo převzato i do nynějších obecních symbolů. Červená barva byla převzata z rodového erbu Althannů, zelená symbolizuje vinařství a zemědělství v obci. Stříbrná a černá v pravém poli štítu symbolizuje rod pánů z Kunštátu, kteří Valtrovice připojili k Jaroslavicím.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 5. 12. 2012 Číslo rozhodnutí: 46 Blason znaku: Znak je polcený, vpravo dělený. Vpravo nahoře v červeném poli je doleva obrácený stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí a vpravo od nože je stříbrná radlice ostřím otočeným doprava a hrotem nahoru. Dolní pole je pětkrát stříbrno-černě dělené. V levém zeleném poli je stříbrný kolík nahoře ukončený křížkem a hrotem směřujícím dolů. Okolo kolíku je zlatý stonek vinné révy střídavě se dvěma zlatými listy a dvěma červenými vinnými hrozny.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 5. 12. 2012 Číslo rozhodnutí: 46 Blason vlajky: List tvoří pět svislých pruhů – červený, bílý, zelený, bílý a černý, v poměru 1:1:2:1:1. V zeleném pruhu je bílý kolík nahoře ukončený křížkem a hrotem směřujícím dolů. Okolo kolíku je obtočená žlutá vinná réva se střídavě dvěma žlutými listy a dvěma červenými vinnými hrozny. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

242 CDM III. č. 46. s. 29-30. 243 PEŘINKA, František Václav. Jaroslavský okres. Brno: Garn 2009. Vlastivěda Moravská. II. Místopis. s. 122 - 129. 148

VEDROVICE (NĚM. WEDROWITZ)

Panství Bohutice, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Ivančice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Brno), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Moravský Krumlov

Žádost o udělení znaku a vlajky: 28. 3. 2000, Anna Gigimovová Autor návrhu: Heraldická a vexilologická kancelář Velebný & Fam Projednáno v PPHV: 22. 11. 2000 Oznámení při PPHV: 4. 12. 2000, PhDr. Vladimír Cisár

První písemná zmínka o obci je z roku 1369. Obec byla původně rozdělena na dvě části – Vedrovice a Zábrdovice244. V pečetním poli obecní pečetě Vedrovic je postava světce (pravděpodobně Panny Marie), která v pravé ruce drží vydru hlavou dolů. V pečeti Zábrdovic se nachází neurčitý strom. Z těchto pečetí vychází dnešní obecní symboly. Hrušeň je zde z důvodu hrušňové aleje, nacházející se v obci245.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 1. 2001 Číslo rozhodnutí: 79 Blason znaku: V červeno-stříbrně polceném štítě je vpravo zlatá vydra hlavou dolů a hledící čelně, se špičkou ocasu doprava. V levém poli je vykořeněná zelená hrušeň s černým kmenem a třemi zlatými hruškami v postavený 1, 2.

244 HAŇÁK, Vilém. Moravsko-Krumlovský okres. s. 322-326. 245 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Vedrovice.

149

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 22. 1. 2001 Číslo rozhodnutí: 79 Blason vlajky: List tvoří čtyři svislé pruhy – červený, bílý, zelený a bílý, v poměru 4:1:2:1. V červeném pruhu je žlutá vydra s hlavou dolů a hledící čelně a se špičkou ocasu k žerďovému hornímu rohu. V zeleném poli jsou tři žluté hrušky v postavení 1, 2. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

VELKÝ KARLOV (NĚM. KARLHOF)

Do roku 1971 místní část obce Dyjákovice.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Hrušovany nad Jevišovkou

Žádost o udělení znaku a vlajky: 4. 3. 2002, Ing. Bronislav Prudký Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 12. 11. 2002 Oznámení při PPHV: 29. 11. 2002, Mgr. Ivana Levá

První písemná zmínka o existenci obce pochází z roku 1965. Jedná se o vesnici budovanou od roku 1953 pro potřeby zemědělců místního JZD. Statut obce získala v roce 1971. Znak Velkého Karlova má především charakterizovat vznik nové obce. Krátkou historickou spojitost s obcí Dyjákovicemi symbolizuje černá ostrev, z dyjákovického znaku. Obilné klasy symbolizují zemědělský charakter obce246.

246 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Velký Karlov. 150

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 9. 12. 2002 Číslo rozhodnutí: 16 Blason znaku: Ve zlatém štítě se zeleným lemem jsou tři odkloněné zelené obilné klasy, krajní mají po jednom listu. Klasy jsou přeložené černou ostrví směřující doleva.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 9. 12. 2002 Číslo rozhodnutí: 16 Blason vlajky: Žlutý list má zelený lem. Uprostřed jsou tři zelené obilné klasy odkloněné od sebe. Krajní mají po jednom zeleném listu. Přes klasy je položená černou ostrví. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

VIŠŇOVÉ (NĚM. WISCHENAU)

Panství Višňové, soudní okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1938-1945 Hrotovice), politický okres 1850-1949 Moravský Krumlov (1942-1945 Moravské Budějovice), správní okres 1949-1960 Moravský Krumlov, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 6. 5. 2014, Mgr. Vladimír Korek Autor návrhu: Robert Keprt Projednáno v PPHV: 25. 6. 2014 Oznámení při PPHV: 15. 7. 2014, Mgr. Vítězslav Jandák

151

Obec je poprvé zmiňován v roce 1234247. Višňové má znak doložený z pečeti a z literatury. V pečetním poli je renesanční půlený štít. V pravém poli je břevno, v levém poli dole tři kopce. Na prostředním nejvyšším kopci stojí doprava obrácený kohout. Opis – SIGILLVM. DES. MARCKTS. WISCHNAV248 (obrazová příloha: obr. č. 34). Znakové privilegium obec nikdy nevlastnila. Kohout bývá odvozován od znaku Višňovských z Petrovic, kteří Višňové vlastnili v 15. století. V roce 1583 získali obec do vlastnictví Zahrádečtí ze Zahrádek, kteří v rodovém erbu mají břevno.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 16. 7. 2014 Číslo rozhodnutí: 19 Blason znaku: V modro-červeně polceném štítě je vpravo stříbrné břevno. Vlevo je na zeleném trojvrší vykračující stříbrný kohout se zlatou zbrojí, s červeným hřebínkem a je otočený vpravo.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 16. 7. 2014 Číslo rozhodnutí: 19 Blason vlajky: List tvoří červený žerďový pruh široký jednu polovinu délky listu. V červeném pruhu je bílý vykračující kohout se žlutou zbrojí, s červeným hřebínkem a hledí k žerďovému okraji. Druhou polovinu délky listu tvoří tři vodorovné pruhy – modrý, bílý a modrý. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

247 CDB III/I. č. 76. s. 82-83. 248 DŘÍMAL, Jaroslav a ŠTARHA, Ivan. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. s. 366. 152

VÍTONICE (NĚM.WAINITZ)

Mezi léty 1938-1945 osada obce Prosiměřice. Panství Želetice, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 7. 2. 2001, Miroslav Čapoun Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 30. 5. 2001 Oznámení při PPHV: 13. 6. 2001, PhDr. Vladimír Cisár

Obec Vítonice je zmiňována v roce 1341, kdy ji daroval Pertolt z Lipé panu Ješkovi Sokolovi. Později je připomínán vladycký rod z Vítonic249. Figura ostrve připomíná nejstaršího držitele obce Pertolta z Lipé. Hlavní figura znaku, zlatý korunovaný dvouocasý lev, prezentuje další majitele Vítonic. Byli jimi páni z Náchoda hr. Berchtoldové. Zvon v tlapách lva symbolizuje starou vítonickou zvonici250.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 27. 6. 2001 Číslo rozhodnutí: 87 Blason znaku: V modrém štítě je zlatý korunovaný dvouocasý lev ve skoku otočený vpravo s červenou zbrojí, v pravé přední tlapě drží stříbrný zvonek a stojí na šikmo položené stříbrné ostrvi.

249 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 516-518. 250 Oficiální stránky obce Vítonice: Historie. [online]. [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: http://www.vitonice.info/obec/historie

153

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 27. 6. 2001 Číslo rozhodnutí: 87 Blason vlajky: Modrý list s korunovaným žlutým dvouocasým lvem ve skoku s červenou zbrojí a otočený k žerďovému okraji. V pravé přední tlapě drží bílý zvonek a stojí na kosmo položené bílé ostrvi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

VRACOVICE (NĚM. EDENTHURN)

Od roku 1964 osada obce Horní Břečkov. Panství Vranov, soudní okres 1850-1949 Vranov (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850 - 1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Vranov, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 6. 6. 2001, Zdeněk Kreuzman Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 13. 2. 2002 Oznámení při PPHV: 27. 2. 2002, PhDr. Vladimír Cisár

154

Vracovice jsou poprvé zmíněny v roce 1323251 v listině krále Jana Lucemburského, kterou vyměnil statky s Jindřichem z Lipé. V obci ej kaple sv. archanděla Michaela. Obecní pečeť pochází z 18. století. V pečetním poli je věž s barokní lucernou, ke které zleva přiléhá zeď s prázdnou branou, vpravo vyrůstá strom (obrazová příloha: obr. č. 35). Opis – EDEN. THURN252. Obraz na pečeti má patrně přímou vazbu na jméno obce, proto byla stavba věže s přiléhající zdi i branou převzata i do současného znaku253. Věž byla doplněna ještě o zkřížené ostrve, z erbu Jindřicha z Lipé, a o plamenný meč, atribut sv. archanděla Michaela254.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason znaku: Ve zlato-modře polceném štítě je na zelené patě stříbrná okrouhlá kaple s věží a s červenými střechami, dvěma černými okny a se zlatým křížkem. Vpravo ke kapli přiléhá černá prázdná brána. Nad bránou jsou dvě překřížené černé ostrve. Vlevo od kaple je postavený zlato-červeně polcený plamenný meč se zlatým jílcem a hrotem směřující dolů.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason vlajky: List tvoří jeden svislý žerďový zelený pruh a tři vodorovné pruhy – žlutý, bílý a modrý, v poměru 7:2:7. V žerďové části žlutého pruhu jsou dvě překřížené černé ostrve. V modrém pruhu je vodorovně položený žluto- červeně polcený plamenný meč se žlutým jílcem a hrotem směřujícím k vlajícímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

251 HOSÁK, Ladislav. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. 2. s. 740. 252 MZA – G125. č. 916. 253 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Vracovice. 254 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 45. 155

VRANOVSKÁ VES (NĚM. FRAINERSDORF)

Panství Vranov, soudní okres 1850-1855 Vranov, 1855-1949 Znojmo, politický okres 1850 - 1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 7. 6. 2001, Jana Neulingerová Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 13. 2. 2002 Oznámení při PPHV: 27. 2. 2002, PhDr. Vladimír Cisár

První písemná zmínka o místní části Hostěrádky pochází z roku 1360. V roce 1662 byla založena obec Vranovská Ves, na již zpustlém a lesem zarostlém místě. Na obecní pečeti, patrně z 18. století, je obraz stromu bez listí. Opis – FRAINERSDORFF. Dnešní znak obce pominul nic neříkající pečetní obraz255. Ve znaku je zlatá koruna Scherffenbergů, kterou je prostrčen meč. Meč zde symbolizuje atribut sv. Stanislava256. Zelená barva volně navazuje na symbolice staré obecní pečeti a zároveň značí charakter okolní lesnaté krajiny. Červená barva pochází z erbu někdejších majitelů, hrušovanských Althannů.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason znaku: V zeleno-červeně polceném štítě je postavená stříbrný meč se zlatým jílcem, hrotem směřujícím dolů. Meč je prostrčený zlatou korunou.

255 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 519-520. 256 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 51. 156

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 3. 2002 Číslo rozhodnutí: 100 Blason vlajky: List tvoří dva svislé pruhy – zelený a červený. Uprostřed je žlutá koruna, kterou je prostrčený bílý meč se žlutým jílcem a hrotem směřujícím dolů. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

VRATĚNÍN (NĚM. FRATTING)

Panství Uherčice, soudní okres 1850-1949 Jemnice (1938-1945 Horn – Rakousko), politický okres 1850-1855 Dačice, 1855-1868 Jemnice, 1868-1896 Dačice, 1896-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 9. 1. 1997, Martin Kincl Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 15. 4. 1997 Oznámení při PPHV: 21. 4. 1997, Martin Přibáň

Obec Vratěnín je historicky doložena k roku 1251257. Premonstrátský klášter v rakouském Gerasu získal vratěnínskou faru a držel ji ve vlastnictví téměř 700 let. Znakové privilegium nebylo Vratěnínu nikdy uděleno. Na pečetích z roku 1646 je v pečetním poli iniciála „F“258. Autor návrhů nových obecních symbolů využil rodový erb pánů z Uherčic259. Z jejich erbu byla vybrána figura korunovaného zlatého lva se stříbrným mečem v pravé tlapě. Poštovní trubky jsou symbolem staré vratěnínské poštovní stanice s 18. století.

257 CDM III. č. 174. s. 147. 258 DŘÍMAL, Jaroslav a ŠTARHA, Ivan. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. s. 367. 259 Oficiální stránky obce Vratěnín: O obci. [online]. [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: http://www.vratenin.cz/obec- a-samosprava/o-obci/ 157

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 7. 5. 1997 Číslo rozhodnutí: 26 Blason znaku: V zeleném štítě je zlatý korunovaný lev, hledící vpravo, s červenou zbrojí držící v pravé tlapě stříbrný meč, hrotem směřujícím nad hlavu. V červených koutech štítu jsou stříbrné poštovní trubky se zlatými šňůrami a s kováním, náustky směřují k sobě.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 7. 5. 1997 Číslo rozhodnutí: 26 Blason vlajky: List tvoří pět svislých pruhů – červený, bílý, zelený, bílý, červený, v poměru 2:1:6:1:2. V zeleném poli je žlutý korunovaný lev, hledící k žerďovému okraji, s červenou zbrojí. V pravé tlapě drží bílý meč s hrotem nad hlavu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

VRBOVEC (NĚM. URBAU)

Panství Louka a magistrát Znojmo, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850- 1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 12. 11. 2001, Jan Kochan Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 23. 10. 2002 Oznámení při PPHV: 31. 10. 2002, Mgr. Ivana Levá

158

První zmínka o obci pochází z roku 1137. V roce 1230 se zde usadili němečtí kolonisté, kteří s sebou přinesli vinnou révu. Z roku 1806 pochází obecní pečeť, v jejímž pečetním poli je čtvrcený štít obsahující zemědělské a vinařské symboly. Opis – SIEGEL. DER. GEMEINDE. IN. URBAU. 1806. Autor návrhu znaku a praporu využil spojení vinařských symbolů (hrozen a listy) spolu s motivy sudlic a hvězdy z erbu domácích vladyk z Vrbovce260. Knížecí „svatováclavská“ čepice symbolizuje zdejší kostel, jehož patronem je sv. Václav261. Modrá barva symbolizuje vrbovecký potok, v jehož údolí se nachází vinařské sklepy.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 13. 11. 2002 Číslo rozhodnutí: 13 Blason znaku: V modrém poli jsou zkřížené dvě zlaté sudlice se stříbrnými násadami. Dole je zlatý vinný hrozen. Po stranách jsou sudlice provázené po jednom položeném odvráceném zlatém vinném listu. Uprostřed nahoře je zlatá osmihrotá hvězda, nad kterou je červená knížecí čepice se zlatým zdobením.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 13. 11. 2002 Číslo rozhodnutí: 13 Blason vlajky: Modrý list, ve kterém je bílý ondřejský kříž. V žerďovém a vlajícím poli je po jednom odvráceném položeném žlutém vinném listu. V horním poli je žlutá osmihrotá hvězda, nad kterou je červená knížecí čepice, se zlatým zdobením. V dolním poli je žlutý vinný hrozen. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

260 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Vrbovec. 261 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 54. 159

VÝROVICE (NĚM. WAIROWITZ)

Mezi léty 1850-1867 osada obce Mikulovice. Panství Louka, soudní okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 17. 4. 2007 Autor návrhu: Robert Keprt Projednáno v PPHV: 9. 5. 2007 Oznámení při PPHV: 22. 5. 2007, Zbyněk Novotný

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1299262. Název obce kolísal, střídavě se psávalo Výrovice i Vírovice. Odtud je ve znaku výr i vír, v podobě prohnutého klínu. Od víru (větrného i vodního) je odvozena i barevnost znaku (stříbrná a modrá jako barvy vzduchu a vody). Ve staré obecní pečeti jsou zemědělské motivy charakteristické pro obyvatelstvo Výrovic. Jedná se o vinařský nůž a vinný hrozen263 (obrazová příloha: obr. č. 36). Koše symbolizují tradiční košíkářskou výrobu v obci.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 29. 5. 2007 Číslo rozhodnutí: 20 Blason znaku: V modrém štítě je stříbrný vydutý klín, ve kterém sedí výr přirozené barvy. Po obou stranách stříbrného klínu je po jednom proutěném košíku zlaté barvy.

262 CDM V. č. 110. s. 113. 263 MZA – G125. č. 2073. 160

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 29. 5. 2007 Číslo rozhodnutí: 20 Blason vlajky: Modrý list s vydutým klínem bílé barvy. Klín vychází z žerďové části a vrcholem směřuje k vlajícímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

VYSOČANY (NĚM. WISSOKEIN)

Mezi léty 1850-1869 osada obce Bítov. Panství Bítov, soudní okres 1850-1949 Vranov (1938-1945 Moravské Budějovice), politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo (1938-1945 Moravské Budějovice), správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 20. 2. 2013, Bohuslav Hort Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 13. 6. 2013 Oznámení při PPHV: 18. 6. 2013, Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.

Obec Vysočany je poprvé zmíněna v listině z roku 1498. Král Vladislav II. touto listinou propouští hrad Bítov s příslušenstvím z lenního svazku do vlastnictví Buriana Bítovského z Lichtenburka. Nejspíše z 18. století pochází obecní pečeť, která má v pečetním poli strom. Opis – DORF. WISOKEVIN. Pečetního znamení bylo využito i při tvorbě obecních symbolů. Místní kaple sv. Floriána264 je připomenuta atributem putýnky s vytékající vodou. Koruna byla převzata z erbu hrabat z Daunu265. Modrá barva symbolizuje blízkost vodní přehrady. Červená barva naopak symbolizuje oheň – symbolika sv. Floriána.

264 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 21-22. 265 Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Vysočany. 161

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 6. 2013 Číslo rozhodnutí: 58 Blason znaku: Modro-červeně polcený štít. V modrém poli je stříbrný smrk vyrůstající ze zlatého vrchu. V červeném poli je kosmo položené zlaté vědro, ze kterého vytéká stříbrná voda. Voda protéká šikmo položenou zlatou korunou.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 14. 6. 2013 Číslo rozhodnutí: 58 Blason vlajky: List tvoří tři vodorovné pruhy – modrý, bílý, modrý, v poměru 3:2:3. Uprostřed jsou přeložené jedním červeným svislým pruhem. V červeném pruhu je kosmo položené žluté vědro, ze kterého vytéká bílá voda. Voda protéká šikmo položenou žlutou korunou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

ZÁLESÍ (NĚM. SCHREFFELSDORF)

Do roku 1949 Šreflová. Panství Ctidružice, soudní okres 1850-1949 Vranov (1943-1945 Znojmo), politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Vranov nad Dyjí

Žádost o udělení znaku a vlajky: 1. 8. 2003, p. Kisling Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 29. 10. 2003 Oznámení při PPHV: 28. 11. 2003, Mgr. Ivana Levá

162

Obec byla založena v roce 1786. Zakladatelem byl baron Ignác Schröffel z Mansbergu. Při založení získala obec pečeť se stromem vyrůstajícím z travnaté půdy. Opis – SCHREFELSDORF (obrazová příloha: obr. č. 37). S ohledem na okolní krajinu i ke sfragistickým dokladům, byl za hlavní figuru znaku obce zvolen jehličnatý strom – smrk266. Zelená barva a obilné klasy symbolizuje zemědělský charakter obce. Červená barva byla převzata z erbu zakladatele.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 11. 2003 Číslo rozhodnutí: 31 Blason znaku: V červeno-zeleně polceném štítě je uprostřed zlatý smrk. Z obou stran je provázený zlatým obilným klasem se dvěma zlatými listy.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 25. 11. 2003 Číslo rozhodnutí: 31 Blason vlajky: List tvoří dva svislé pruhy – červený a zelený. Uprostřed je žlutý zelený smrk, z každé strany provázený po jednom žlutém obilném klasu se dvěma listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

266 Oficiální stránky obce Zálesí: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.obec- zalesi.cz/informace-o-obci/historie/ 163

ZNOJMO (NĚM. ZNAIM)

Mezi léty 1867-1928 město s vlastním statutem. Magistrát, soudní okres 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1867 Znojmo, 1867-1928 Znojmo město, 1928-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s ověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 25. 7. 1991, Ing. Oldřich Nedoma Autor návrhu: Není uvedeno Projednáno v PPHV: Není uvedeno Oznámení při PPHV: 11. 2. 1994, PhDr. Jiřina Pavlíková

První písemná zmínka o Znojmě je v padělané listině z roku 1046267. Kníže Břetislav touto listinou zakládá proboštství v Rajhradě. Konrád II. Ota zde v roce 1190 založil premonstrátský klášter v Louce. Mezi léty 1222-1226 bylo Znojmo Přemyslem Otakarem I. povýšeno na královské město268. V roce 1240 daroval král Václav I. proboštství sv. Hippolyta na Hradišti, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou. Znak města Znojma se vyvinul z erbu moravských markrabat. Na nejstarší pečeti z roku 1310 je v pečetním poli šachovaná orlice s trojcípou korunkou na hlavě. Opis pečeti – SIGILLVM. CIVIVM. DE. ZNOYMA269 (obrazová příloha: obr. č. 38). Za vlády Jiřího z Poděbrad přibyl na prsou orlice štítek s písmenem „Z“. Barva šachování orlice se v minulosti lišily, řídily se především zemským znakem.

267 CDB I. č. 386. s. 368-371. 268 HAVLÍK, Lubomír Emil. Znojmo: z minulosti města a jeho památek. Brno: Krajské nakladatelství, 1956. s. 31. 269 DŘÍMAL, Jaroslav a ŠTARHA, Ivan. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. s. 367-368. 164

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 5. 1994 Číslo rozhodnutí: 15 Blason znaku: Jedná se o modrý štít, ve kterém je červeno-bíle šachovaná rozkřídlená korunovaná orlice, hledící vpravo, se zlatou zbrojí. Na prsou nese modrý štítek se zlatým písmenem „Z“.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 15. 5. 1994 Číslo rozhodnutí: 15 Blason vlajky: List je tvořen dvěma vodorovnými pruhy – žlutý a červený. U žerďového okraje ve žlutém pruhu je modré karé se žluto-červeně šachovanou korunovanou orlicí se žlutou zbrojí. Na prsou nese modrý štítek se žlutým písmenem „Z“. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

ŽELETICE (NĚM. SELLETITZ)

Panství Želetice, soudní okre 1850-1949 Znojmo, politický okres 1850-1949 Znojmo, správní okres po roce 1949 Znojmo.

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Znojmo

Žádost o udělení znaku a vlajky: 31. 3. 2005, Miroslav Bazal Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Projednáno v PPHV: 18. 5. 2005 Oznámení při PPHV: 15. 6. 2005, Mgr. Ivana Levá

165

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351270, kdy Jaroš ze Zbraslavic zapsal Želetice i s tvrzí Purkartovi z Mohelna. V 15. století se želetická tvrz stala na sto let domovem Rechenbergů ze Želetic271. Autor návrhu obecních symbolů využil rodový erb Rechenbergů, převzal z něj figuru černého berana se zlatou zbrojí. S beranem je spojena figura tzv. svatojakubské mušle – atribut patrona zdejšího kostela sv. Jakuba Většího272.

Znak Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason znaku: V červeném štítě je zlatá svatojakubská mušle obrácená dolů. V ní je černá beraní hlava s červenou zbrojí otočená doprava.

Vlajka Datum rozhodnutí při PS PČR: 31. 5. 2005 Číslo rozhodnutí: 55 Blason vlajky: Červený list, uprostřed kterého je žlutá dolů obrácená svatojakubská mušle. V ní je černá beraní hlava s červenou zbrojí, otočená doleva. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

270 HOSÁK, Ladislav. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. 2. s. 816. 271 PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. s. 531-533. 272 REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. s. 28. 166

6. ZHODNOCENÍ KOMUNÁLNÍCH SYMBOLŮ V OKRESE ZNOJMO

Okres Znojmo skýtá dohromady sto devět obcí, které od roku 1993 do konce roku 2016 získaly svůj znak nebo vlajku. Z toho se jedná o 5 měst (Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovice, Miroslav, Moravský Krumlov, Znojmo) a o 8 městysů (Běhařovice, Blížkovice, Lukov, Mikulovice, Olbramovice, Oleksovice, Prosiměřice, Višňové).

Na základě zkoumaných obecních symbolů této práce lze říci, že se dají rozdělit do několika kategorií na základě toho, co si autor návrhu nebo zadavatel (obec), zvolil za vzor. Mohly to být erby bývalých feudálních majitelů, odkazy na charakter obce nebo zemědělskou činnost, postavy a atributy světců, důležité stavby v obci nebo mluvící znamení odkazující na název obce. Majoritní skupinu obecních symbolů v této práci tvoří kombinace několika figur z různých kategorií v jednom znaku.

Nejpočetnější skupinu tvoří obecní znaky, které odkazují na významné šlechtické rody, které tyto obce kdysi vlastnily. Mezi tyto často se vyskytující rody patří i Lichtenburkové, které ve svém rodovém erbu mají černé zkřížené ostrve na zlatém podkladu. Tuto figuru převzaly obce: Ctidružice, Dyjákovice, Chvalatice, Lančov, Oslnovice, Velký Karlov nebo Vracovice. Dalším významným rodem, který vlastnil na území Znojma několik panství, byl rod pánů z Kunštátu. V jejich stříbrném štítě jsou v horní polovině tři černé pruhy. Tyto rodové barvy jsou využity ve znaku obce Běhařovice, Medlice, Únanov, Valtrovice a Višňové.

V obecních symbolech se odráží také zdejší působení rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Ti působili především na Hradišti sv. Hypolita. Červenou šesticípou hvězdu, symbol křižovníků, převzalo hned několik obcí – Bezkov, Hodonice, Mašovice, Morašice, Pavlice nebo Rybníky.

Druhou velkou skupinu tvoří obecní symboly, které do svého pole převzaly atributy různých světců a patronů staveb. Hvězdy jako atribut sv. Jana Nepomuckého se objevují u obcí Ctidružice a Rešice, plamenný meč archanděla Michaela u obcí Citonice, Medlice a Vracovice. Opatská berla sv. Prokopa se objevuje u obce Dobřínsko a Únanov. Atributy sv. Václava nalezneme u obcí Borotice, Přeskače a Vrbovec.

167

Za zmínku určitě stojí mluvící znamení v symbolech. Jedná se o heraldický znak, který obsahuje figuru vyjadřující název nebo jméno nositele znaku pomocí metafory. Osobně to považuji za vhodné a dobře zapamatovatelné. Mluvící znamení se vyskytuje v českých zemích poměrně často. V mé práci má ve znaku toto znamení deset obcí. U obcí Čejkovice, Čemákovice, Havraníky a Výrovice je mluvícím znamením zvíře. Další obce, které mají ve znaku mluvící znamení, jsou: Horní Dubňany, Střelice nebo Skalice.

Další časté figury se týkají zemědělství a vinařství. Jelikož se jedná o vinařský kraj, není překvapující, že vinná réva, nebo pouze vinný hrozen se vyskytuje u třiceti obecních znaků. Vinařský nůž nalezneme u jedenácti obcí, patří mezi ně např. Dyjákovičky, Chvalovice, Kuchařovice, Nový Šaldorf - Sedešovice. Radlice je celkem v šestnácti obecních znacích (Bantice, Hevlín, Hrabětice, Valtrovice atd.). Zemědělství v mé práci symbolizuje obilný klas. Ten se nachází dohromady u devíti obcí, spadá pod ně obec Šanov, Velký Karlov nebo Zálesí.

Obce, kde dříve stál nebo dodnes ještě stojí hrad či tvrz, ho většinou mají ve svém znaku. Na Znojemsku se jedná o Boskovštejn, Dobřínsko, Jamolice, Jevišovice a Lukov. Podobně je to i s dalšími stavbami, jako je kaple, kostel nebo věž. Tyto stavby se objevují u Lesonic, Suchohrdly u Miroslavy a Vracovic. Budova mlýna je stylizována ve znaku obce Lesné. Mlýn se nacházel i v některých dalších obcích. Ve znaku obce Slup a Trstěnice najdeme palečné kolo a u obce Milíčovice mlýnský kámen.

Nemalou skupinu tvoří znaky a vlajky, na kterých jsou vyobrazena zvířata. Zvířata odkazují na druh obživy ve formě zemědělství nebo na jejich chov. Husu ve svém znaku má obec Hrádek a Chvalatice. Vlk je vyobrazen u znaku Dobřínsko, zajíc u Prosiměřic. Ryby nalezneme ve znaku Hrušovan nad Jevišovkou a Dyjákovic.

Většina obecních symbolů má jen jednu hlavní barvu. V tomto katalogu komunálních symbolů v okrese Znojmo převládá modrá barva. Modrá barva odkazuje na řeku, příp. potok protékající katastrem obce. Modrá barva symbolizuje také blízkou a významnou vodní Vranov, která tvoří zdejší charakter přírody. Druhou velmi používanou tinkturou je zelená, která odkazuje na zemědělský charakter obce. Obce vznikly často z malých zemědělských osad, takže odkaz pomocí zelené barvy je pochopitelný. Další barvy, zlatá, červená, stříbrná, bývají většinou převzaty z erbu šlechtických rodů, významných pro danou oblast.

168

U několika obcí se setkáváme i s figurou korunovaného lva. U obce Vítonice odkazuje na majitele pány z Náchoda a u obce Vratěnín na pány z Kunštátu. Druhým zemským symbolem je korunovaná orlice u královského města Znojmo a Oleksovice.

7. AUTOŘI NÁVRHŮ KOMUNÁLNÍCH SYMBOLŮ

Při vytváření návrhů komunálních znaků a vlajek musí být respektována a dodržována základní heraldická a vexilologická pravidla. Musí být dodržen správný výběr heraldických tinktur, vrstvení barvy a kovu, umístění figury apod. Pro tvorbu návrhů komunálních symbolů si v mé práci obec nejčastěji vyhledala odborníky v oblasti heraldiky, nebo přímo heraldickou kancelář zabývající se tímto problémem. Některé obce si ovšem navrhují znaky samy. Zpracováním ikonografie pověří např. kronikáře nebo vybírají z výtvarných návrhů obyvatel obce. Ať už se stane autorem laik nebo heraldik, vždy by mělo dojít ke konzultaci s nezávislými odborníky. Největší nedostatky často vznikají z nedostatečné znalosti heraldických pravidel a neprofesionálního zpracování kresby.

V mé práci se při tvorbě návrhů nejčastěji opakuje heraldik Miroslav J. V. Pavlů. Jedná se o jednoho z nejuznávanějších odborníků v České republice. Znaky tvořil Pavlů pro obce ze všech krajů v naší republice. Narodil se v roce 1954 v Kelči na rozhraní Hané a Valašska. Původně je sice vyučený kuchařem, ale heraldika byla jeho koníčkem už od mládí. V roce 1991 se heraldikou začal zabývat profesionálně. Přivedl ho k ní zlínský archivář Zdeněk Pokluda. Podle jeho slov jsou základem znaku obecní pečeti, jestliže jsou něčím specifické. Při tvorbě znaku hledá v archivech všechny události nebo šlechtické rody, které se nějakým způsobem vztahují k historii obce273. Kromě komunálních znaků tvoří Miroslav J. V. Pavlů také osobní erby.

273 MOŠ, Pavel. Z kuchaře se stal heraldikem. Navrhuje znaky i učitelům. Prostějovský deník.cz [online]. 2011 [cit. 2017-04-27]. Dostupné z: http://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/z-kuchare-se-stal-heraldikem- navrhuje-znaky-i-ucit.html 169

Druhým často oslovovaným heraldikem v mé práci je Mgr. Jan Tejkal. Zajišťuje kompletní realizaci vytvoření a schválení komunálních symbolů podle platného znění zákona o obcích. Výstupem je grafický prvopis znaku a vlajky schválených Parlamentem ČR ve formátu vhodném pro další aplikaci symbolů. Pro obec nejprve vytvoří několik návrhů na základě historických podkladů, nejčastěji historických pečetních znamení obce. Poté následuje schválení znaku zastupitelstvem obce a následuje proces schválení symbolů dle zákona o obcích. Mgr. Jan Tejkal navrhuje symboly již od roku 1994 a úspěšně připravil více než 700 znaků a vlajek. Těžištěm jeho zájmu je komunální heraldika, navrhuje ovšem také rodinné erby, osobní nebo firemní erby274.

Další variantou je oslovení přímo heraldické kanceláře. V mé práci se vyskytují dvě takové kanceláře. Tou první je Heraldická a vexilologická kancelář Velebný & Fam. Patří k jedné z nejúspěšnějších kanceláří ve svém oboru. Od roku 1992 je součástí firmy heraldická kancelář, kterou vede heraldik a výtvarník Zdeněk Velebný. Je autorem více než 150 obecních symbolů, rodinných erbů a dalších heraldických znaků. Práce heraldické kanceláře spočívá ve studiu dostupných archivních materiálů v archivech. Informace z těchto zdrojů jsou zpracovány a poté převedeny do grafického návrhu. Služby spojené s komunální heraldikou končí schválením heraldickou komisí Parlamentu ČR. Další službou, kterou tato kancelář disponuje je výroba pečetí a raznic pro slepotisk. Dále se kancelář zabývá vyšíváním slavnostních praporů, standarty nebo pamětních stuh275.

Druhou společností zabývající se heraldikou je brněnská firma ALERION s.r.o. Opět se jedná o společnost, která znak graficky navrhne a dál jej aplikuje na řadu produktů. Je výrobcem vlajek a praporů s více než 18letou tradicí. Vyšívané prapory vytváří pomocí tradičních řemeslných metod. Dále vytváří pamětní mince, medaile, řády a vyznamenání a další276.

274 Heraldika a vexilologie: znaky a vlajky [online]. Webnode, ©2008 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://heraldika.webnode.cz/ 275 Velebný & Fam [online]. Ústí nad Orlicí: Velebný & Fam, 2015 [cit. 2017-04-24]. Dostupné z: http://www.velebny.cz/ 276 Alerion® [online]. Brno: ALERION, 2017 [cit. 2017-04-27]. Dostupné z: https://www.alerion.cz/ 170

V mé práci nejvíce návrhů vytvořil Miroslav J. V. Pavlů, celkem šedesát pět návrhů komunálních symbolů. Pan Mgr. Jan Tejkal udělal devět návrhů. Celkem u devíti obcí není autor návrhu uveden. Čtyři návrhy znaků a vlajek stvořil heraldik a vexilolog Jaroslav Petr (*25. 5. 1954, Prostějov). Po třech návrzích v mé práci mají Robert Keprt a Jan Štach. Pro lepší orientaci je přiložen graf se jmény autorů návrhů komunálních symbolů a počtem, kolik jich navrhli.

PhDr. Karel Maráz, Ph.D. 2 Jan Štach 3 PhDr. Ivan Štarha 2 Robert Keprt 3 Jaroslav Petr 4 ALERION s.r.o. 4 Heraldická a vexilologická kancelář Velebný… 5 Není uveden 6 Mgr. Jan Tejkal 9 Miroslav J. V. Pavlů 65

0 10 20 30 40 50 60 70

171

8. ZÁVĚR

Cílem této práce bylo poskytnout ucelený přehled o komunálních znacích a vlajkách uděleným obcím ve znojemském okrese mezi léty 1993-2016. Důležitou částí této práce je katalog obcí, kde jsou uvedeny základní informace o obcích a zároveň také údaje k procesu schvalování konkrétního znaku nebo vlajky. Žádosti o udělení nového znaku nebo vlajky posílá za obec starosta. Kromě krátké historie je u všech obcí uvedeno také k jakému panství, soudnímu a politickému okresu patřily. Pro lepší orientaci je vždy ke slovnímu popisu znaku a vlajky přidán doplňující barevný obrázek.

Celkem šedesát tři obcí v mé práci má znak, který nějakým způsobem vychází ze své historické pečetě. Zpravidla přebírá některou z figur v pečetním poli. Není však výjimkou, že obraz pečetního pole obsahuje figury natolik obyčejné a často se vyskytující, že by nebylo vhodné je převzít do komunálních symbolů. Naproti tomu některé dnešní znaky vychází plně ze starých pečetí. Příkladem toho je Moravský Krumlov. Ten získal právo pečetit 28. ledna 1540 a o století později byla městská pečeť polepšena o lichtenštejnský erb. Dnešní znak plně vychází z toho historického matriálů.

Při tvorbě své práce jsem využila databázi REKOS, díky které jsem získala přehled, kterým obcím byl v daném časovém období udělen znak nebo vlajka. Dále jsem si podala žádost o souhlas o přístup do Archivu Poslanecké sněmovny České republiky. Zde jsem pracovala se Sbírkou udělených znaků a praporů obcím a městům, kde jsem získala mnoho podstatných informací. Jedná se o registraturu, do které jsou neustále přidávané nově udělené znaky a vlajky. Některé informace ovšem nebyly úplné a já se musela obrátit na obecní úřady jednotlivých obcí.

Roku 2004 vstoupil v platnost nový zákon o obcích, ve kterém byl termín prapor nahrazen slovem vlajka. Během vypracování své práce jsem se setkala i se starým termínem, což pouze dokazuje, že ani samotné obce často oficiální terminologii nedodržují.

172

To, že heraldika je stále živou vědou dokazuje neustálý zájem o tvorbu nových znaků. Při tvorbě své práce jsem zjistila, že mezi léty 1994 a 1999 si o nový komunální znak požádaly hlavně velká města. K největšímu rozmachu došlo v prvním desetiletí 21. století, kdy se o komunální symboly začaly zajímat i menší obce. V současnosti se nové komunální znaky stále vytváří. Není jich však tolik jako dříve, většina obcí je totiž už vlastní. V přiloženém grafu je uvedeno kolik znaků a vlajek bylo daný rok PS ČR schváleno.

Počet udělených znaků a vlajek 18 16 16 14 12 12 10 8 8 8 7 6 6 6 5 5 5 4 4 4 3 3 3 3 3 2 2 2 2 1 1

0 0 0

1997 2002 2007 2012 1993 1994 1995 1996 1998 1999 2000 2001 2003 2004 2005 2006 2008 2009 2010 2011 2013 2014 2015 2016

173

9. SEZNAM PRAMENŮ, LITERATURY A POUŽITÝCH ZKRATEK

ARCHIVNÍ PRAMENY

Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Bantice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Bezkov. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Blížkovice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Borotice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Břežany. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Čejkovice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Čermákovice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Černín. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Dobelice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Dobřínsko. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Dyjákovičky Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Grešlové Mýto. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Hluboké Mašůvky. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Hnanice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Horní Břečkov. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Hrabětice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Chvalatice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Korolupy. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Krhovice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Lančov. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Lesná. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Mackovice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Mašovice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Medlice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Miroslavské Knínice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Oleksovice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Plaveč. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Plenkovice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Práče. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Přeskače.

174

Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Rozkoš. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Skalice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Suchohrdly u Miroslavi. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Šanov. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Těšetice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Trnové Pole. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Uherčice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Vedrovice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Velký Karlov. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Vracovice. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Vrbovec. Archiv PS ČR, Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Vysočany.

SEZNAM EDIC

Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus I. Ed. FRIEDRICH, Gustav. Pragae, 1907. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus II. Ed. FRIEDRICH, Gustav. Pragae, 1912. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus III. Ed. FRIEDRICH, Gustav. Pragae, 1942. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus IV. Ed. ŠEBÁNEK, Jindřich a DUŠKOVÁ, Sáša. Pragae, 1962. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae III. (1241-1267). Ed. BOČEK, Antonín. Olomouc 1841. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV. (1268-1293). Ed. BOČEK, Antonín. Olomouc 1845. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V. (1294-1306). Ed. CHYTIL, Josef. Brno 1850. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI. (1307-1333). Ed. CHYTIL, Josef. Brno 1854. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII/I. (1334-1345). Ed. CHYTIL, Josef. Brno 1860. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XI. (1375-1390). Ed. BRANDL, Vincenc. Brno 1885.

175

ELEKTRONICKÉ ZDROJE

Alerion® [online]. Brno: ALERION, 2017 [cit. 2017-04-27]. Dostupné z: https://www.alerion.cz/ ČESÁK, Josef: Co je vexilologie. In: Vexilologie, č. 1-3, s. 1, Praha 1972. [online]. [cit. 20.3.2017. Dostupné z: http://web.uhk.cz/cvp/cjvcesak.ht. Heraldika a vexilologie: znaky a vlajky [online]. Webnode, ©2008 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://heraldika.webnode.cz/ MOŠ, Pavel. Z kuchaře se stal heraldikem. Navrhuje znaky i učitelům. Prostějovský deník.cz [online]. 2011 [cit. 2017-04-27]. Dostupné z: http://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/z-kuchare-se-stal-heraldikem-navrhuje-znaky-i- ucit.html Oficiální stránky obce Borotice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.borotice.cz/historie-obce/ Oficiální stránky obce Božice: Historie a pamětihodnosti. [online]. [cit. 2017-04-16]. Dostupné z: http://www.bozice.cz/o-obci/historie-a-pametihodnosti/ Oficiální stránky obce Citonice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.obeccitonice.cz/obec-7/historie/ Oficiální stránky obce Dobšice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné z: http://www.dobsice.cz/historie-obce Oficiální stránky obce Dyjákovice: Z historie obce. [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné z: http://www.dyjakovice.cz/index.php?&desktop_back=clanky&action_back=&id_back=6&de sktop=clanky&action=view&id=12 Oficiální stránky obce Hevlín: Z historie obce. [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné z: http://www.hevlin.cz/z-historie-obce/d-3104?p1=2825 Oficiální stránky obce Hrušovany nad Jevišovkou: Historie. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.hrusovany.cz/historie/ds-1058/p1=4607 Oficiální stránky obce Jevišovice: Historie města Jevišovice. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.jevisovice.cz/index.php?nid=885&lid=cs&oid=1074225 Oficiální stránky obce Jezeřany-Maršovice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03-16]. Dostupné z: http://www.jezerany-marsovice.cz/historie-obce/index.php Oficiální stránky obce Kyjovice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.kyjovice.cz/informace-o-obci/historie/

176

Oficiální stránky obce Lesonice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://lesonicemk.cz/hist.html Oficiální stránky obce Lukov: Informace o obci. [online]. [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.mestys-lukov.cz/informace-o-obci/historie/ Oficiální stránky obce Milíčovice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.milicovice.cz/Historie/Historie-obce.aspx Oficiální stránky obce Nový Šaldorf - Sedlešovice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://www.saldorf-sedlesovice.cz/informace-o-obci/historie/ Oficiální stránky obce Oslnovice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://www.obecoslnovice.cz/historie.htm Oficiální stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR: Informace k podání žádost. [online]. [cit. 2017-03-17]. Dostupné z:http://rekos.psp.cz/informace. Oficiální stránky obce Pravice: Historie. [online]. [cit. 2017-04-09]. Dostupné z: http://www.obecpravice.cz/index.php?nid=5339&lid=cs&oid=737668 Oficiální stránky obce Rešice: Titulní strana. [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://www.resice.cz/ Oficiální stránky obce Slup: Historie. [online]. [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://www.slup.cz/index.php?ID=22 Oficiální stránky obce Šumná: Historie Šumné. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.obecsumna.cz/informace-o-obci/historie/ Oficiální stránky obce Vítonice: Historie. [online]. [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: http://www.vitonice.info/obec/historie Oficiální stránky obce Vratěnín: O obci. [online]. [cit. 2017-03-29]. Dostupné z: http://www.vratenin.cz/obec-a-samosprava/o-obci/ Oficiální stránky obce Zálesí: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://www.obec-zalesi.cz/informace-o-obci/historie/ Svoboda, Zbyšek: Komunální vlajky v České republice a jejich tvorba – jeden ze symbolů právní subjektivity obcí. In Schelle, Karel – Tyl, Tomáš. Symbol a symbolika v právu - 2006. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011. s. 84-87. [online]. [cit. 20.3.2017]. Dostupné z: http://www.historyoflaw.eu/czech/Sbornik_symbol_a_symbolika_v_pravu_2006.pdf. Velebný & Fam [online]. Ústí nad Orlicí: Velebný & Fam, 2015 [cit. 2017-04-24]. Dostupné z: http://www.velebny.cz/

177

LITERATURA

BARTUŠEK, Antonín, KUBÁTOVÁ, Taťán a HYZLER Josef. Bítov: státní hrad a okolí. Praha: Čedok, 1952. 15 s.. BÍNA, Zdeněk. Kuchařovice 780 let. Znojmo: Z. Bína, 2000. 63 s. BUBEN, Milan: Heraldika. 1. vyd. Praha: Albatros, 1986, 317 s. BUBEN, Milan: Encyklopedie heraldiky: [světská a církevní titulatura a reálie]. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2003, 505 s. ČÁREK, Jiří: Městské znaky v českých zemích. 1. vyd. Praha: Academia, 1985, 451 s., obr. příl. DŘÍMAL, Jaroslav a ŠTARHA, Ivan. Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Brno, 1979. 515 s. DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno: Garn, 2008. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. 366 s. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. Znojemský kraj. Čís. 42. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek, 1916, 336 s. EXNER, Petr, FOJTÍK, Pavel a SVOBODA, Zbyšek: Vlajky, prapory a jejich používání: základní pravidla pro vyvěšování vlajek na území České republiky. 2., aktualiz. vyd. Liberec: Libea, 2013, 67 s. FRAJDL, Jiří a ZÁLABSKÝ, Josef – Vexilologie, skriptum Filozofické fakulty Univerzity v Hradci Králové 1989, 127 s. HAŇÁK, Vilém. Moravsko-Krumlovský okres. Brno: Garn, 2007. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. 366 s. HAVLÍK, Lubomír Emil. Znojmo: z minulosti města a jeho památek. Brno: Krajské nakladatelství, 1956. 214 s. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Díl 2., Znojemský kraj. Praha: Společnost přátel starožitností československých, 1934. s. 83-182. HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1980. HOSÁK, Ladislav. Místní jména na Moravě a ve Slezsku 2, M-Ž. Praha, 1980. JELÍNEK, Rudolf. Miroslav: sedm set padesát let písemných památek. Miroslav: Městský národní výbor, 1972. 208 s. KREJČÍKOVÁ, Jarmila a KREJČÍK, Tomáš. Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 352 s.

178

KUBÍK, Zdeněk: Heraldická a vexilologická symbolika měst a obcí bývalého jihomoravského kraje v letech 1990 až 1999. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a PVH, 2001. 1300 s. Rigorózní práce. MARÁZ, Karel. Sfragistika: studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 268 s. MÜLLER, Karel a ŠTARHA, Ivan: Znaková privilegia měst, městeček a vsí na Moravě a ve Slezsku: 1914-1916. Brno: Moravský zemský archiv, 1955, 55 s. NEKUDA, Vladimír a VEČERKOVÁ, Eva. Starý Petřín: historický vývoj vesnice. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2004. 87 s. Obec Ctidružice. Brno: Pro obec Ctidružice vydalo nakladatelství F.R.Z. agency, 2015. 96 s. PEŘINKA, František Václav. Jaroslavský okres. Brno: Garn, 2009. Vlastivěda Moravská II. Místopis. PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. Brno: Garn, 2008. Vlastivěda Moravská II. Místopis. PEŘINKA, František a DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Znojemský kraj. Čís. 76. Brno: Musejní spolek, 1904. 551 s. PEŘINKA, František Václav, DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Znojemský kraj. Čís. 24, Jaroslavský okres. Brno: Musejní spolek, 1905. 141 s. PEŘINKA, František Václav a DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy. Znojemský kraj. Čís. 70, Vranovský okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 196 s. REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1990. 71 s. RULÍŠEK, Hynek. Hostěradice. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1970. nestr. STARÁ, Růžena, MATOCHOVÁ, Hana a MOLÍK, Josef. Suchohrdly: historie a současnost. Brno: Pro obec Suchohrdly vydalo nakladatelství F.R.Z. agency, 2011. 95 s. SVOBODA, Zbyšek: Naše vlajka: vznik a vývoj české vlajky. Liberec: Libea, 2005, 15 s. ŠTARHA, Ivan. Správní vývoj obcí Jihomoravského kraje v letech 1850-1871. Brno: Státní archiv, 1973. 275 s. VOJTÍŠEK, Václav: O pečetích a erbech měst pražských a jiných českých. Praha: Památkový sbor hlavního města Prahy, 1928. 255 s

179

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

CDB Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae CDM Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae G125 Fond G125, Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi MZA Moravský zemský archiv PPH Podvýbor pro heraldiku PPHV Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS ČR Poslanecká sněmovna České republiky REKOS Registr komunálních symbolů

180

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA Obr. č. 1: městys Běhařovice Obr. č. 2: obec Bezkov

181

Obr. č. 3: obec Božice Obr. č. 4: obec Dyjákovice

Obr. č .5: obec Havraníky Obr. č. 6: obec Hodonice

182

Obr. č. 7: obec Hrádek Obr. č. 8: Město Hrušovany nad Jevišovkou

Obr. č. 9: obec Chvalovice Obr. č. 10: obec Jamolice

183

Obr. č. 11: město Jevišovice Obr. č. 12: obec Jezeřany (dnešní Jezeřany-Maršovice)

Obr. č. 13: obec Jiřice u Moravských Budějovic Obr. č. 14: obec Kravsko

184

Obr. č. 15: obec Kubšice Obr. č. 16: obec Lechovice

Obr. č. 17: obec Lesná Obr. č. 18: obec Litobratřice

185

Obr. č. 19: obec Mackovice Obr. č. 20: obec Medlice

Obr. č. 21:městys Mikulovice Obr. č. 22: obec Milíčovice

186

Obr. č. 23: město Moravský Krumlov Obr. č. 24: městys Olbramovice

Obr. č. 25: obec Oslnovice Obr. č. 26: obec Plaveč

187

Obr. č. 27: obec Pravice Obr. č. 28: městys Prosiměřice

Obr. č. 29: obec Rybníky Obr. č. 30: obec Starý Petřín

188

Obr. č. 31: obec Stošíkovice na Louce Obr. č. 32: obec Střelice

Obr. č. 33: obec Suchohrdly Obr. č. 34: městys Višňové

189

Obr. č. 35: obec Vracovice Obr. č. 36: obec Výrovice

Obr. č. 37: obec Zálesí Obr. č. 38: město Znojmo

190