Bílá Skála U Jamolic Str
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 603 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K Okres Znojmo GEOLOGIE Hluboké údo- lí fieky Jihlavy je zde zahloubeno ve velmi pevn˘ch granulitech agranulitov˘ch rulách. Svûtlé granulity pfiedstavují kyselé pre- kambrické magmatity, které by- ly v prÛbûhu tuhnutí vystaveny intenzivnímu tlaku. Tyto horni- ny odpovídají nejvy‰‰ímu stup- ni regionální metamorfózy – ka- tazónû moldanubika. Lokálnû se ve v˘chozech spolu s granulitem vyskytují men‰í polohy a uzavfie- 3 niny svûtl˘ch i tmav˘ch migma- titov˘ch rul a tmavého hadce. Pfii hranû svahu byly erozí vy- preparovány izolované skalky a skalní útvary mrazového srubu, pod srázy vznikly sutû a suÈové proudy. Pokryv skály tvofií nevyvi- nuté pÛdy (litozem typická s ran- kerem typick˘m a kambick˘m), které se místy prolínají se silnû kyselou kambizemí dystrickou. KVùTENA Stromové patro na granulitovém hfibítku tvofií 4 dub zimní (Quercus petraea), (Pinus sylvestris), 1 borovice lesní bfiíza bûlokorá (Betula pendu- VYUÎITÍ Chránûné území la), jefiáb ptaãí (Sorbus aucu- je ohroÏeno zámûrem zafiadit tu- paria) a j. muk (S. aria). Vke- to plochu mezi v˘hledová loÏis- fiovém patru najdeme lísku ka tûÏby surovin. Bílá skála obecnou (Corylus avellana), Pfiírodní mahalebku obecnou (Padellus BIBLIOGRAFIE 486 památka uJamolic mahaleb), na v˘slunném hfibetu MAPA ÚZEMÍ strana 644 jalovec obecn˘ (Juniperus comu- Skalnatá vyv˘‰enina na pravém bfiehu fieky Jihlavy s útva- nis). Borovice jsou ve velké mífie rem Bílá skála (389,7 m n. m.) holoroviny Mohelenské napadeny jmelím bíl˘m borovi- vrchoviny na styku s Bíte‰skou vrchovinou, asi 1,5 km zá- cov˘m (Viscum album subsp. austriacum). padnû od zfiíceniny hradu Templ‰tejn. Vbylinném patfie se vyskytují acidofyty, napfi. kos- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: tfiava ovãí (Festuca ovina) abi- ka bûlavá (Luzula luzuloides). Jamolice 330 – 389,7 m Na hlub‰ích pÛdách na svahu V˘mûra: Vyhlá‰eno: jsou dubohabfiiny, v nichÏ dub 1,68 ha 1998 zimní provází lípa malolistá (Tilia cordata), habr obecn˘ V˘razná dominanta údolí fieky Jihlavy, tvofiená gra- (Carpinus betulus), v jejich nulity. Lokalita typické flóry a fauny údolí jiho- podrostu napfi. ostfiice chlupatá západní Moravy. (Carex pilosa), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) abrambo- fiík nachov˘ (Cyclamen purpu- rascens). ZVͤENA Vyskytuje se zde 1 vzácn˘ petrofilní druh píìalky Vrcholová skála s borovicí lesní ‰erokfiídlec rozchodníkov˘ (Cha- (Pinus sylvestris). rissa ambiguata). V dobû hníz- 2 Jmelí bílé borovicové (Viscum dûní zde byl zji‰tûn lejsek bûlo- album subsp. austriacum) je hojnû krk˘ (Ficedula albicollis). roz‰ífieno v údolí Jihlavy. 3 Brouk Melandrya dubia Ïije LESNICTVÍ Porosty tvofií vzácnû v pfiírodû blízk˘ch listnat˘ch ochrann˘ les na skalnatém a su- porostech. Èovém svahu. Bude ponechán 4 Druhem svûtl˘ch listnat˘ch le- pfiirozenému v˘voji s obãasn˘mi sÛ je i zvlá‰tû chránûn˘ druh stfiev- 2 zásahy ve prospûch stanovi‰tnû líkovitého brouka, krajník hnûd˘ odpovídajících dfievin. (Calosoma inquisitor). ZN 23 603 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 604 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K Brnûnsko 1 GEOLOGIE Vût‰í ãást obna- Ïeného skalního defilé tvofií vra- Pfiírodní tûnínská jednotka. Její souãástí rezervace Bíl˘ kfiíÏ jsou protaÏená tûlesa a ãoãkovité polohy granátick˘ch amfibolitÛ, Skalnaté svahy na levém, ménû i pravém svahu hluboko biotitické a biotiticko-muskovi- zafiíznutého údolí Dyje pfii jejím vtoku z Rakouska na tické pararuly, kvarcitÛ a tremo- území okresu Znojmo v Uherãické pahorkatinû, 2 km jiÏ- litick˘ch mramorÛ. Podhradská nû od obce Uherãice. jednotka, pfiedstavovaná amfi- bolity a muskovit-biotitick˘mi Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: migmatitizovan˘mi pararulami Stálky, 360– 464 m sgranátem, je odkryta ve v˘- 2 Uherãice u Znojma, chodní ãásti v˘chozu. Na styku Vratûnín obou jednotek je patrné inten- zivní provrásnûní jednotliv˘ch V˘mûra: 20,4696 ha Vyhlá‰eno: 1996 horninov˘ch tûles. Dominantu tvofií 50 m vysoká skála. Îleby mezi skalnat˘mi srázy jsou vypl- Vápencové a amfibolitové skály nad obûma bfie- nûny sutûmi a vápnit˘mi svaho- hy fieky Dyje s teplomilnou flórou a reliktní váp- v˘mi hlínami. V˘chodní ãást úze- nomiln˘ bor. mí pfiekr˘vají spra‰ové návûje. Na svahovinách ostrÛvkÛ vápencÛ se vyvinula rendzina kambizemní v celcích s kysel˘mi i nasycen˘- mi hnûd˘mi pÛdami (kambize- mí typickou). V blízkém okolí se vyskytují dále i pseudogleje (pseu- 1 Skalní defilé metamorfovan˘ch doglej typick˘ a kambick˘), podél hornin vratûnínské jednotky. Dyje potom i fluvizem typická. 2 RÛÏe malokvûtá (Rosa mic- rantha) je silnû ohroÏen˘ druh, ros- KVùTENA Území tvofií toucí na lokalitû velmi vzácnû. mozaika lesÛ a ploch primární- 3 K nejpestfiej‰ím druhÛm na‰í ho bezlesí na skalách. âást ploch kvûteny patfií ãern˘‰ hajní (Melam- zabírají typické hercynské ãer- pyrum nemorosum). Osidluje v˘- n˘‰ové dubohabfiiny (Melam- slunné lesní okraje a kfiovinaté strá- pyro nemorosi-Carpinetum) 3 nû v níÏinách a pahorkatinách. s dominantním dubem zimním 604 ZN 24 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 605 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K Okres Znojmo 5 4 moÏná dokonce poslední, kde se vyskytoval v âeské republice jasoÀ ãervenook˘ (Parnassius apollo), kter˘ zde vymizel kolem 6 roku 1935. Z broukÛ zde na- jdeme napfi. krasce Coraebus undatus, z plazÛ je‰tûrku obec- nou (Lacerta agilis) auÏovku obojkovou (Natrix natrix). Hnízdí tu krahujec obecn˘ (Accipiter nisus), lejsek bûlokr- k˘ (Ficedula albicollis). Zji‰tû- no bylo zajímavé hnízdûní ro- r˘se obecného (Apus apus) ve skalách. LESNICTVÍ Lesy jsou fia- (Quercus petraea), habrem skalních ostroÏnách nalezneme zeny do kategorie lesÛ ochran- 7 obecn˘m (Carpinus betulus), lí- rÛÏi malokvûtou (Rosa micrant- n˘ch na extrémních stanovi‰tích. pou malolistou (Tilia cordata) ha), kavyl IvanÛv (Stipa joan- Mají pfieváÏnû pfiirozenou dru- asbohat˘m bylinn˘m podros- nis), k. vláskovit˘ (S. capillata), hovou skladbu a nejvhodnûj‰í tem, v nûmÏ nechybí napfi. lilie k. sliãn˘ (S. pulcherrima), ãi- bude ponechat je pfiirozenému zlatohlávek (Lilium martagon) limník fiezensk˘ (Chamaecyti- v˘voji. V jediném segmentu pfie- abrambofiík nachov˘ (Cycla- sus ratisbonensis), ostfiici níz- vaÏuje v druhové skladbû smrk men purpurascens). Unikátním kou (Carex humilis) ahvûzdnici (Picea abies), kter˘ je navíc silnû vegetaãním typem je vegetace re- chlumní (Aster amellus). Pro fia- napaden kÛrovcem. Îádoucí je liktních vápnomiln˘ch borÛ. du druhÛ pfiedstavuje tato loka- pfiedãasná obnova tohoto poros- V nich dominuje borovice lesní lita nejzápadnûj‰í hranici v˘sky- tu s pfievedením na pfiirozenûj‰í (Pinus sylvestris), v podrostu tu na Moravû – k takov˘m patfií druhovou skladbu. Akát bude je hojná pûchava vápnomilná napfi. oman srstnat˘ (Inula hir- nutné jednorázovû odstranit. (Sesleria albicans) a lopu‰tík ta), vlnice chlupatá (Oxytropis sklonûn˘ (Hackelia deflexa). Dá- pilosa) arozrazil oÏankovit˘ VYUÎITÍ Vminulosti byla le zde najdeme teplomilné doub- (Veronica teucrium). V ol‰inû tato PR vyuÏívána v pohraniã- 4 Podél fieky Dyje se vyvinula ravy (Sorbo torminalis-Querce- na bfiehu fieky (Stellario-Alne- ním pásmu a na vyhlídkovém fluvizem a pod skalní stûnou jsou tum) a na sutích pod skalními tum glutinosae) se vyskytuje oje- místû na nejvy‰‰í skále nad fie- svahové hlíny místy vápnité. masivy zbytky javorov˘ch habfiin dinûlá lokalita pfiesliãky luãní kou Dyjí stála pozorovatelna 5 Drozd brávník (Turdus visci- (Aceri-Carpinetum). Na ska- (Equisetum pratense) spolu pohraniãní stráÏe (dnes jiÏ od- vorus) je typick˘ obyvatel lesÛ, v do- lách se objevuje vegetace svazu s porosty snûÏenky podsnûÏníku stranûna), ke které vedly dlouhé bû tahu jej v‰ak zastihneme i v otev- Alysso-Festucion pallentis sná- (Galanthus nivalis). Vúzemí se dfievûné schody, jeÏ zÛstaly za- fieném terénu. padnou tafiicí skalní (Aurinia pfiirozenû vyskytuje i tis ãerven˘ chovány, ale jsou neudrÏované. 6 Na skalních ostroÏnách se vy- saxatilis). Na amfibolitu je cha- (Taxus baccata). V ãásti lokali- Dnes je toto místo cílem ãetn˘ch skytuje xerotermní vegetace s vlnicí kateristick˘ v˘skyt lociky prut- ty se ‰ífií nepÛvodní trnovník náv‰tûv, které v‰ak zatím ne- chlupatou (Oxytropis pilosa). naté (Lactuca viminea). Na akát (Robinia pseudacacia). pfiedstavují ohroÏení. 7 Rozrazil oÏankovit˘ (Veroni- hranách skal zaujmou ostrÛvky ca teucrium) vytváfií v teplomil- stepních trávníkÛ svazu Festu- ZVͤENA Jde o jedno n˘ch spoleãenstvech nápadné skupi- cion valesiacae.Na v˘slunn˘ch z nejdéle pfietrvávajících míst, BIBLIOGRAFIE 955, 957 ny modfie kvetoucích rostlin. ZN 25 605 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 606 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K Brnûnsko 1 2 3 4 GEOLOGIE Horninové podloÏí v ‰ir‰ím okolí lokality Pfiírodní tvofií biotitické granity a grano- památka Cínová hora diority dyjského masivu. Svûtlá a místy silnû zbfiidliãnûná vyvfie- Lomová stûna stûnového kamenolomu s navazujícími tra- lina obsahuje ‰edobílé Ïíly jem- vinobylinn˘mi spoleãenstvy v hluboko zafiíznutém údolí nozrnn˘ch aplitÛ a Ïíly kfiemene. Gránického potoka v ·atovské pahorkatinû, mezi Ïelez- V jiÏní ãásti území se nachází niãní tratí Citonice–Znojmo a zahrádkáfiskou kolonií. tmavá Ïíla lamprofyru. Sedi- mentární pokryv je tvofien holo- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: cenními hlinitopísãit˘mi sedi- Znojmo-mûsto 320 – 330 m 1 Vikev tenkolistá (Vicia tenui- menty, které jsou místy slabû folia) roste nejãastûji pfii okraji humózní. PÛdní pokryv tvo- V˘mûra: 4,7059 ha Vyhlá‰eno: 1999 kfiovin. fií rankery kambizemní a slabû 2 Hlavním motivem ochrany to- kyselá – nasycená kambizem ty- hoto území je vstavaã obecn˘ (Or- pická. Teplomilná travinobylinná spoleãenstva s v˘sky- chis morio), ãítající nûkolik tisíc je-