603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 603 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres

GEOLOGIE Hluboké údo- lí fieky Jihlavy je zde zahloubeno ve velmi pevn˘ch granulitech agranulitov˘ch rulách. Svûtlé granulity pfiedstavují kyselé pre- kambrické magmatity, které by- ly v prÛbûhu tuhnutí vystaveny intenzivnímu tlaku. Tyto horni- ny odpovídají nejvy‰‰ímu stup- ni regionální metamorfózy – ka- tazónû moldanubika. Lokálnû se ve v˘chozech spolu s granulitem vyskytují men‰í polohy a uzavfie- 3 niny svûtl˘ch i tmav˘ch migma- titov˘ch rul a tmavého hadce. Pfii hranû svahu byly erozí vy- preparovány izolované skalky a skalní útvary mrazového srubu, pod srázy vznikly sutû a suÈové proudy. Pokryv skály tvofií nevyvi- nuté pÛdy (litozem typická s ran- kerem typick˘m a kambick˘m), které se místy prolínají se silnû kyselou kambizemí dystrickou.

KVùTENA Stromové patro na granulitovém hfibítku tvofií 4 dub zimní (Quercus petraea), (Pinus sylvestris), 1 borovice lesní bfiíza bûlokorá (Betula pendu- VYUÎITÍ Chránûné území la), jefiáb ptaãí (Sorbus aucu- je ohroÏeno zámûrem zafiadit tu- paria) a j. muk (S. aria). Vke- to plochu mezi v˘hledová loÏis- fiovém patru najdeme lísku ka tûÏby surovin. Bílá skála obecnou (Corylus avellana), Pfiírodní mahalebku obecnou (Padellus BIBLIOGRAFIE 486 památka uJamolic mahaleb), na v˘slunném hfibetu MAPA ÚZEMÍ strana 644 jalovec obecn˘ (Juniperus comu- Skalnatá vyv˘‰enina na pravém bfiehu fieky Jihlavy s útva- nis). Borovice jsou ve velké mífie rem Bílá skála (389,7 m n. m.) holoroviny Mohelenské napadeny jmelím bíl˘m borovi- vrchoviny na styku s Bíte‰skou vrchovinou, asi 1,5 km zá- cov˘m (Viscum album subsp. austriacum). padnû od zfiíceniny hradu Templ‰tejn. Vbylinném patfie se vyskytují acidofyty, napfi. kos- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: tfiava ovãí (Festuca ovina) abi- ka bûlavá (Luzula luzuloides). 330 – 389,7 m Na hlub‰ích pÛdách na svahu V˘mûra: Vyhlá‰eno: jsou dubohabfiiny, v nichÏ dub 1,68 ha 1998 zimní provází lípa malolistá (Tilia cordata), habr obecn˘ V˘razná dominanta údolí fieky Jihlavy, tvofiená gra- (Carpinus betulus), v jejich nulity. Lokalita typické flóry a fauny údolí jiho- podrostu napfi. ostfiice chlupatá západní Moravy. (Carex pilosa), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) abrambo- fiík nachov˘ (Cyclamen purpu- rascens).

ZVͤENA Vyskytuje se zde 1 vzácn˘ petrofilní druh píìalky Vrcholová skála s borovicí lesní ‰erokfiídlec rozchodníkov˘ (Cha- (Pinus sylvestris). rissa ambiguata). V dobû hníz- 2 Jmelí bílé borovicové (Viscum dûní zde byl zji‰tûn lejsek bûlo- album subsp. austriacum) je hojnû krk˘ (Ficedula albicollis). roz‰ífieno v údolí Jihlavy. 3 Brouk Melandrya dubia Ïije LESNICTVÍ Porosty tvofií vzácnû v pfiírodû blízk˘ch listnat˘ch ochrann˘ les na skalnatém a su- porostech. Èovém svahu. Bude ponechán 4 Druhem svûtl˘ch listnat˘ch le- pfiirozenému v˘voji s obãasn˘mi sÛ je i zvlá‰tû chránûn˘ druh stfiev- 2 zásahy ve prospûch stanovi‰tnû líkovitého brouka, krajník hnûd˘ odpovídajících dfievin. (Calosoma inquisitor). ZN 23 603 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 604 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

GEOLOGIE Vût‰í ãást obna- Ïeného skalního defilé tvofií vra- Pfiírodní tûnínská jednotka. Její souãástí rezervace Bíl˘ kfiíÏ jsou protaÏená tûlesa a ãoãkovité polohy granátick˘ch amfibolitÛ, Skalnaté svahy na levém, ménû i pravém svahu hluboko biotitické a biotiticko-muskovi- zafiíznutého údolí pfii jejím vtoku z Rakouska na tické pararuly, kvarcitÛ a tremo- území okresu Znojmo v Uherãické pahorkatinû, 2 km jiÏ- litick˘ch mramorÛ. Podhradská nû od obce Uherãice. jednotka, pfiedstavovaná amfi- bolity a muskovit-biotitick˘mi Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: migmatitizovan˘mi pararulami Stálky, 360– 464 m sgranátem, je odkryta ve v˘- 2 Uherãice u Znojma, chodní ãásti v˘chozu. Na styku Vratûnín obou jednotek je patrné inten- zivní provrásnûní jednotliv˘ch V˘mûra: 20,4696 ha Vyhlá‰eno: 1996 horninov˘ch tûles. Dominantu tvofií 50 m vysoká skála. Îleby mezi skalnat˘mi srázy jsou vypl- Vápencové a amfibolitové skály nad obûma bfie- nûny sutûmi a vápnit˘mi svaho- hy fieky Dyje s teplomilnou flórou a reliktní váp- v˘mi hlínami. V˘chodní ãást úze- nomiln˘ bor. mí pfiekr˘vají spra‰ové návûje. Na svahovinách ostrÛvkÛ vápencÛ se vyvinula rendzina kambizemní v celcích s kysel˘mi i nasycen˘- mi hnûd˘mi pÛdami (kambize- mí typickou). V blízkém okolí se vyskytují dále i pseudogleje (pseu- 1 Skalní defilé metamorfovan˘ch doglej typick˘ a kambick˘), podél hornin vratûnínské jednotky. Dyje potom i fluvizem typická. 2 RÛÏe malokvûtá (Rosa mic- rantha) je silnû ohroÏen˘ druh, ros- KVùTENA Území tvofií toucí na lokalitû velmi vzácnû. mozaika lesÛ a ploch primární- 3 K nejpestfiej‰ím druhÛm na‰í ho bezlesí na skalách. âást ploch kvûteny patfií ãern˘‰ hajní (Melam- zabírají typické hercynské ãer- pyrum nemorosum). Osidluje v˘- n˘‰ové dubohabfiiny (Melam- slunné lesní okraje a kfiovinaté strá- pyro nemorosi-Carpinetum) 3 nû v níÏinách a pahorkatinách. s dominantním dubem zimním 604 ZN 24 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 605 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

5

4

moÏná dokonce poslední, kde se vyskytoval v âeské republice jasoÀ ãervenook˘ (Parnassius apollo), kter˘ zde vymizel kolem 6 roku 1935. Z broukÛ zde na- jdeme napfi. krasce Coraebus undatus, z plazÛ je‰tûrku obec- nou (Lacerta agilis) auÏovku obojkovou (Natrix natrix). Hnízdí tu krahujec obecn˘ (Accipiter nisus), lejsek bûlokr- k˘ (Ficedula albicollis). Zji‰tû- no bylo zajímavé hnízdûní ro- r˘se obecného (Apus apus) ve skalách.

LESNICTVÍ Lesy jsou fia- (Quercus petraea), habrem skalních ostroÏnách nalezneme zeny do kategorie lesÛ ochran- 7 obecn˘m (Carpinus betulus), lí- rÛÏi malokvûtou (Rosa micrant- n˘ch na extrémních stanovi‰tích. pou malolistou (Tilia cordata) ha), kavyl IvanÛv (Stipa joan- Mají pfieváÏnû pfiirozenou dru- asbohat˘m bylinn˘m podros- nis), k. vláskovit˘ (S. capillata), hovou skladbu a nejvhodnûj‰í tem, v nûmÏ nechybí napfi. lilie k. sliãn˘ (S. pulcherrima), ãi- bude ponechat je pfiirozenému zlatohlávek (Lilium martagon) limník fiezensk˘ (Chamaecyti- v˘voji. V jediném segmentu pfie- abrambofiík nachov˘ (Cycla- sus ratisbonensis), ostfiici níz- vaÏuje v druhové skladbû smrk men purpurascens). Unikátním kou (Carex humilis) ahvûzdnici (Picea abies), kter˘ je navíc silnû vegetaãním typem je vegetace re- chlumní (Aster amellus). Pro fia- napaden kÛrovcem. Îádoucí je liktních vápnomiln˘ch borÛ. du druhÛ pfiedstavuje tato loka- pfiedãasná obnova tohoto poros- V nich dominuje borovice lesní lita nejzápadnûj‰í hranici v˘sky- tu s pfievedením na pfiirozenûj‰í (Pinus sylvestris), v podrostu tu na Moravû – k takov˘m patfií druhovou skladbu. Akát bude je hojná pûchava vápnomilná napfi. oman srstnat˘ (Inula hir- nutné jednorázovû odstranit. (Sesleria albicans) a lopu‰tík ta), vlnice chlupatá (Oxytropis sklonûn˘ (Hackelia deflexa). Dá- pilosa) arozrazil oÏankovit˘ VYUÎITÍ Vminulosti byla le zde najdeme teplomilné doub- (Veronica teucrium). V ol‰inû tato PR vyuÏívána v pohraniã- 4 Podél fieky Dyje se vyvinula ravy (Sorbo torminalis-Querce- na bfiehu fieky (Stellario-Alne- ním pásmu a na vyhlídkovém fluvizem a pod skalní stûnou jsou tum) a na sutích pod skalními tum glutinosae) se vyskytuje oje- místû na nejvy‰‰í skále nad fie- svahové hlíny místy vápnité. masivy zbytky javorov˘ch habfiin dinûlá lokalita pfiesliãky luãní kou Dyjí stála pozorovatelna 5 Drozd brávník (Turdus visci- (Aceri-Carpinetum). Na ska- (Equisetum pratense) spolu pohraniãní stráÏe (dnes jiÏ od- vorus) je typick˘ obyvatel lesÛ, v do- lách se objevuje vegetace svazu s porosty snûÏenky podsnûÏníku stranûna), ke které vedly dlouhé bû tahu jej v‰ak zastihneme i v otev- Alysso-Festucion pallentis sná- (Galanthus nivalis). Vúzemí se dfievûné schody, jeÏ zÛstaly za- fieném terénu. padnou tafiicí skalní (Aurinia pfiirozenû vyskytuje i tis ãerven˘ chovány, ale jsou neudrÏované. 6 Na skalních ostroÏnách se vy- saxatilis). Na amfibolitu je cha- (Taxus baccata). V ãásti lokali- Dnes je toto místo cílem ãetn˘ch skytuje xerotermní vegetace s vlnicí kateristick˘ v˘skyt lociky prut- ty se ‰ífií nepÛvodní trnovník náv‰tûv, které v‰ak zatím ne- chlupatou (Oxytropis pilosa). naté (Lactuca viminea). Na akát (Robinia pseudacacia). pfiedstavují ohroÏení. 7 Rozrazil oÏankovit˘ (Veroni- hranách skal zaujmou ostrÛvky ca teucrium) vytváfií v teplomil- stepních trávníkÛ svazu Festu- ZVͤENA Jde o jedno n˘ch spoleãenstvech nápadné skupi- cion valesiacae.Na v˘slunn˘ch z nejdéle pfietrvávajících míst, BIBLIOGRAFIE 955, 957 ny modfie kvetoucích rostlin. ZN 25 605 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 606 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

2

3 4

GEOLOGIE Horninové podloÏí v ‰ir‰ím okolí lokality Pfiírodní tvofií biotitické granity a grano- památka Cínová hora diority dyjského masivu. Svûtlá a místy silnû zbfiidliãnûná vyvfie- Lomová stûna stûnového kamenolomu s navazujícími tra- lina obsahuje ‰edobílé Ïíly jem- vinobylinn˘mi spoleãenstvy v hluboko zafiíznutém údolí nozrnn˘ch aplitÛ a Ïíly kfiemene. Gránického potoka v ·atovské pahorkatinû, mezi Ïelez- V jiÏní ãásti území se nachází niãní tratí –Znojmo a zahrádkáfiskou kolonií. tmavá Ïíla lamprofyru. Sedi- mentární pokryv je tvofien holo- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: cenními hlinitopísãit˘mi sedi- Znojmo-mûsto 320 – 330 m 1 Vikev tenkolistá (Vicia tenui- menty, které jsou místy slabû folia) roste nejãastûji pfii okraji humózní. PÛdní pokryv tvo- V˘mûra: 4,7059 ha Vyhlá‰eno: 1999 kfiovin. fií rankery kambizemní a slabû 2 Hlavním motivem ochrany to- kyselá – nasycená kambizem ty- hoto území je vstavaã obecn˘ (Or- pická. Teplomilná travinobylinná spoleãenstva s v˘sky- chis morio), ãítající nûkolik tisíc je- tem zvlá‰tû chránûn˘ch a vzácn˘ch druhÛ rostlin dincÛ. KVùTENA Ve fragmentech a ÏivoãichÛ, pfiedev‰ím hmyzu. 3 Impozantní a dekorativní bod- vegetace acidofilních teplomil- lák nicí (Carduus nutans) je prÛ- n˘ch trávníkÛ (Koelerio-Phlei- vodcem teplomiln˘ch, ãlovûkem ovliv- on phleoidis) jsou zastoupeny losella officinarum), ch. Bauhi- matefiídou‰ka vejãitá (Thymus nûn˘ch fytocenóz. kostfiava ovãí (Festuca ovina), nÛv (P. bauhinii), smolniãka pulegioides) a mochna píseãná 4 Lom zarÛstá spontánní sukcesí smûlek ‰tíhl˘ (Koeleria mac- obecná (Steris viscaria), vikev (Potentilla arenaria). Pion˘r- dfievin. rantha), chlupáãek obecn˘ (Pi- tenkolistá (Vicia tenuifolia), skou vegetaci svazu Arabidopsi- 606 ZN 26 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 607 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

5

napfi. koniklec velkokvût˘ (Pulsa- tilla grandis), kfiivatec ãesk˘ (Ga- gea bohemica), kozinec viãen- covit˘ (Astragalus onobrychis), trávniãka obecná (Armeria vul- garis), lnice kruãinkolistá (Li- naria genistifolia) akruãinka chlupatá (Genista pilosa). Po- zornost rozhodnû upoutá i bod- lák nicí (Carduus nutans), máãka ladní (Eryngium cam- 6 pestre) avfies obecn˘ (Calluna vulgaris). Porosty trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) Severní ãást území sousedí se za- a nálety pajasanu Ïláznatého hrádkáfiskou kolonií, která je (Ailanthus altissima) a javorov- zdrojem drobn˘ch skládek rÛz- ce jasanolistého (Negundo ace- ného odpadu a biologického ma- roides) byly z území odstranûny. teriálu v chránûném území. Na dnû lomu je ãást plochy vyuÏí- ZVͤENA TûÏi‰tû v˘zna- vaná jako zahrádka. Péãe o pfií- mu lokality spoãívá ve v˘skytu rodní památku spoãívá v odstra- ojedinûlého spektra stfiedozem- Àování neÏádoucích deponií, ních krascÛ, k nimÏ náleÏí napfi. likvidaci nepÛvodních dfievin, Anthaxia olympica, jejíÏ v˘skyt stfiídavém kosení vybran˘ch ploch v âR je dnes znám pouze na ji- a obãasné redukci náletov˘ch hozápadní Moravû, Sphaeno- dfievin. ptera substriata, která se vyvíjí na hvozdíku, Coraebus rubi, BIBLIOGRAFIE 235, 247 jenÏ je u nás recentnû znám pou- ze odtud a kter˘ se vyvíjí v ko- fienov˘ch krãcích ostruÏin. Byla zde zji‰tûna fiada dal‰ích v˘- znamn˘ch druhÛ hmyzu, napfi. kudlanka náboÏná (Mantis re- ligiosa), martináã hru‰Àov˘ (Sa- turnia pyri) aroháã obecn˘ (Lu- canus cervus). Z obratlovcÛ tady on thalianae reprezentují huse- kyselka obecná (Acetosella mul- Ïije je‰tûrka zelená (Lacerta viri- níãek rolní (Arabidopsis thali- tifida), violka rolní (Viola dis) auÏovka hladká (Coronel- 5 Opu‰tûn˘ lom v PP Cínová ana), panetfiesk skalní (Petrose- arvensis) ahvozdík kartouzek la austriaca). hora. dum reflexum), osívka jarní (Dianthus carthusianorum). 6 Vzácn˘ krasec Coraebus rubi (Erophila verna), rozchodník V porostech se ve stovkách aÏ ti- VYUÎITÍ Vroce 1886 by- se vyvíjí v kofienech ostruÏin na tep- tenkolist˘ (Sedum boloniensis), sících exempláfiích vyskytuje vsta- la v kamenolomu ukonãena tûÏ- l˘ch lesostepních stanovi‰tích. Má zde rozrazil jarní (Veronica verna), vaã obecn˘ (Orchis morio), dále ba kamene pro stavbu Ïeleznice. jedinou recentní lokalitu v âR. ZN 27 607 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 608 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

sovitá (Phalaroides arundina- cea), zevar vzpfiímen˘ (Sparga- nium erectum) avmen‰ím za- stoupení nacházíme i Ïabník vodní (Alisma platango aquati- ca). Pfii okraji tÛÀky roste bah- niãka mokfiadní (Eleocharis palustris), vrbina penízková (Lysimachia nummularia) aji- 2 trocel chudokvût˘ (Platango uli- ginosa). Zajímav˘m prvkem je GEOLOGIE TÛÀ je doto- hojn˘ v˘skyt panonské ostfiice vána vodou ze sráÏek. Vyvinuly ãernoklasé (Carex melanosta- 3 se zde hnûdé pÛdy na bezkarbo- chya). Po obvodu ZCHÚ rostou nátov˘ch jílech (kambizem pe- kfioviny napfi. s rÛÏí ‰ípkovou lická). (Rosa canina) a stromy s vrbou bílou (Salix alba). âerven˘ KVùTENA Mûlká tÛÀka je Pfiírodní porostlá mokfiadní vegetací, ve ZVͤENA Rybníãek pfied- památka které se objevuje chrastice ráko- stavuje lokalitu v˘skytu Ïábro- rybníãek noÏky panonské (Pristicephalus carnuntanus) a ÏábronoÏky di- TÛÀ 50 m severnû od silnice Znojmo–Ma‰ovice v ·atov- vorohé (Streptocephalus torvi- ské pahorkatinû, 300 m západnû od intravilánu místní cornis) na Moravû, zji‰tûna byla ãásti Znojmo-Hradi‰tû. (Sipho- také ÏábronoÏka snûÏní Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nophanes grubii). Zajímav˘ je nález vzná‰ivky Eudiaptomus Znojmo-Hradi‰tû 328 m zachariasi, která je typická pro tÛnû slovensk˘ch níÏin, u nás V˘mûra: 0,1431 ha Vyhlá‰eno: 1956 byla nalezena poprvé zde. Jedná se o rozmnoÏovací lokalitu oboj- Nejsevernûj‰í v˘skyt ÏábronoÏky panonské a Ïáb- ÏivelníkÛ s rosniãkou zelenou ronoÏky divorohé v Evropû, refugium obojÏivel- (Hyla arborea), ropuchou obec- nou (Bufo bufo), r. zelenou (B. níkÛ v zemûdûlsky vyuÏívané krajinû. viridis) nebo kuÀkou obecnou (Bombina bombina).

VYUÎITÍ Lokalita je ohro- 1 Pûnice ãernohlavá (Sylvia atri- Ïena zaná‰ením terénních de- capilla). presí a vyschnutím. Nutné je ob- 2 Stfievlík Elaphrus riparius loví ãasné prohloubení dna tÛnû, pfieváÏnû na vlhkém obnaÏeném kosení mokfiadní vegetace, likvi- povrchu v litorální zónû. Je nápad- dace rozrÛstajících se kefiÛ a vy‰- n˘ nezvykl˘mi kruhov˘mi vtlaky na ‰ích stromÛ od jihu, které brání krovkách. oslunûní vodní plochy. 3 Deprese je obãasnû zaplavová- na vodami jarních a podzimních BIBLIOGRAFIE 235, 535, pfiívalov˘ch de‰tÛ. 798 4 Vrbina penízková (Lysimachia 4 nummularia). MAPA ÚZEMÍ strana 644 608 ZN 28 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 609 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

3

1 4

plochami volné vodní hladiny Pfiírodní a ãetn˘mi ostrÛvky se vzrostl˘- památka Hevlínské jezero mi dfievinami, kde najdeme to- poly (Populus spp.), vrby (Salix Mûlká terénní deprese leÏící poblíÏ âerné strouhy v rovi- spp.), lípu malolistou (Tilia cor- nû Hrabûtické plo‰iny, 200 m severnû od silnice Dyjáko- data) a jilmy (Ulmus spp.). Na vice–Hevlín, 1,6 km severozápadnû od obce Hevlín. bfiezích byl zji‰tûn pry‰ec bahen- ní (Tithymalus palustris), kyp- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: rej obecn˘ (Lythrum salicaria), Hevlín 182 m karbinec evropsk˘ (Lycopus europaeus) a ÏluÈucha lesklá V˘mûra: Vyhlá‰eno: (Thalictrum lucidum). 9,3606 1996 5 Útoãi‰tû fiady zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ obojÏi- ZVͤENA V okolí byla zji‰- tûna váÏka podhorní (Sympet- vûk˘ch porostÛ rákosu. Zru‰en byl velníkÛ a mokfiadních druhÛ ptákÛ v zemûdûlsky rum pedemontanum) a listo- mysliveck˘ odchov kachny divo- intenzivnû obhospodafiované krajinû. noh letní (Triops cancriformis). ké. V jednání je zatravnûní za- Je tu v˘znamná lokalita obojÏi- mokfien˘ch ploch orné pÛdy ko- velníkÛ s blatnicí skvrnitou (Pe- lem chránûného území. lobates fuscus), skokanem skfie- hotav˘m (Rana ridibunda), s. MAPA ÚZEMÍ strana 646 ‰tíhl˘m (R. dalmatina), ros- niãkou zelenou (Hyla arborea) nebo kuÀkou obecnou (Bombi- na bombina) a v˘znamné hníz- di‰tû mokfiadních ptákÛ s bu- káãkem mal˘m (Ixobrychus minutus), motákem pochopem (Circus aeruginosus), rákos- níkem velk˘m (Acrocephalus arundinaceus), chfiástalem vod- 1 ním (Rallus aquaticus), s˘kofiicí Mokfiad uprostfied zemûdûlsky obhospodafiovan˘ch pozemkÛ. vousatou (Panurus biarmicus), (Locustella 2 Hevlínské jezero sk˘tá vhodné 2 cvrãilkou slavíkovou luscinioides) a moudivláãkem podmínky pro rozmnoÏování nûko- luÏním (Remiz pendulinus). lika druhÛ Ïab a ptákÛ. GEOLOGIE PodloÏí depre- zem ãernicová, kterou obklopu- Dal‰í v˘znamné druhy hnízdí 3 Kosatec Ïlut˘ (Iris pseudaco- se tvofií aÏ do hloubky asi 200 m jí velké celky ãernozemû typické vbfiehov˘ch a doprovodn˘ch po- rus) je typick˘m druhem pobfieÏních miocenní mofiské sedimenty (váp- stfiídavû s kambizemí arenickou rostech, napfi. slavík obecn˘ (Lus- porostÛ. nité a písãité jíly). Kvartérní se- (psefitickou). cinia megarhynchos) a Ïluva 4 V bahnit˘ch louÏích navazují- dimenty pfiedstavují fluviální hajní (Oriolus oriolus). cích na chránûné území byl opako- písãité ‰tûrky a hlinitopísãité usa- KVùTENA Vodní nádrÏ vanû prokázán v˘skyt listonoha let- zeniny vy‰‰ího nivního stupnû. je zarostlá rozsáhl˘mi porosty VYUÎITÍ Je Ïádoucí peão- ního (Triops cancriformis). Mocností pfiesahují i 10 m. PÛd- rákosu obecného (Phragmites vat o zachování ploch volné vod- 5 Moudivláãek luÏní (Remiz ní pomûry reprezentuje ãerno- australis), jeÏ jsou prostoupeny ní hladiny a rozãleÀování stejno- pendulinus). ZN 29 609 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 610 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

GEOLOGIE Pfiíãn˘ potok se zafiezává do ‰tûrkopískového pokryvu rozsáhl˘ch fiíãních teras Jevi‰ovky a Dyje. V jejich pod- loÏí vystupují vápnité písky a jí- ly mofiského karpatu. Svrchní ãást pokryvu tvofií humózní ro- nové písãité hlíny. Dominantním pÛdním typem jsou arenosoly, z nich kambizem arenická (pse- fitická). Pfii severním okraji se 1 vyskytuje u vodní nádrÏe Pro- stfiední Karlov ãernice typická.

KVùTENA Jádrem chránû- ného území je vzrÛstovû dife- rencovan˘ porost listnat˘ch dfie- vin, mající charakter habrov˘ch doubrav a habrov˘ch javofiin. Vegetaci svazu Carpinion vévo- dí dub letní (Quercus robur), kter˘ doprovázejí habr obecn˘ 2 (Carpinus betulus) a lípa ma- lolistá (Tilia cordata). V men‰í mífie je pfiítomen javor babyka (Acer campestre) a j. mléã (A. platanoides). Stáfií porostÛ je mezi 80 aÏ 150 lety. V kefiovém 4 patfie se objevuje dfiín jarní (Cor- nus mas), brslen bradaviãnat˘ (Euonymus verrucosus) afie‰et- lák poãistiv˘ (Rhamnus cathar- Pfiírodní tica). V podrostu se vyskytuje rezervace Karlov fiada rostlinn˘ch druhÛ náleÏe- jícím habrov˘m doubravám: Svah a navazující plo‰ina v údolí Pfiíãného potoka se- lipnice hajní (Poa nemoralis), vernû k. 212,7 m n. m. navazující od jihu na bfiehov˘ ostfiice chlupatá (Carex pilosa), porost rybníka Prostfiední Karlov v Hrabûtické plo‰inû, baÏanka vytrvalá (Mercurialis 200 m severnû od Ïelezniãní trati BoÏice–Hru‰ovany perennis), tolita lékafiská (Vin- nad Jevi‰ovkou. cetoxicum hirundinaria) a fiim- baba chocholiãnatá (Pyrethrum Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: corymbosum). V jarním ob- 3 ·anov nad Jevi‰ovkou 194 – 213 m dobí jsou nápadné snûÏenka (Galanthus nivalis), podsnûÏník V˘mûra: 5,7978 ha Vyhlá‰eno: 1933 áron karpatsk˘ (Arum alpi- num), orsej jarní (Ficaria bul- bifera), jaterník trojlaloãn˘ Zbytek pfiirozené doubravy a habrové javofiiny (Hepatica nobilis), sasanka na svazích terénního záfiezu, obklopen˘ rozsáhl˘- hajní (Anemonoides nemoro- mi akátinami. sa), s. pryskyfiníkovitá (A. ra- nunculoides), konvalinka von- ná (Convallaria majalis) a lilie ZVͤENA Na rÛznovûk˘ LESNICTVÍ NavrÏena je zlatohlávek (Lilium martagon). porost listnáãÛ s fiídk˘m kefiov˘m místní podsadba dubu. Je Ïádou- Na dnû údolí porost pfiechází podrostem je vázána fiada druhÛ. cí sledovat, zda do území nepro- do baÏinné ol‰iny (Alnion glu- ZbroukÛ je to napfi. nehojn˘ ro- niká ze sousedních porostÛ akát. tinosae) s dominantní ol‰í lep- háã obecn˘ (Lucanus cervus) (Alnus glutinosa) (Calosoma in- POZNÁMKA 1 kavou a ost- akrajník hnûd˘ V minulosti Dlask tlustozob˘ (Coccothraus- fiicí ostrou (Carex acutiformis). quisitor), dále stfievlík hajní byla v této lokalitû vysazena Ïel- tes coccothraustes) tráví vût‰inu ãa- Z niωích rostlin se vyskytují (Carabus nemoralis), ojedinûle va bahenní (Emys orbicularis), su v korunách stromÛ. hlavnû mechy a játrovky, zej- zlatohlávci Liocola lugubris dnes se zde jiÏ nenachází. Úze- 2 V listnat˘ch porostech s dostat- ména Atrichum undulatum, aEupotosia affinis, z ménû ãas- mí je navrÏeno k roz‰ífiení o na- kem odumfielého dfieva je ozdobou Bryum sp., Hypnum cupressi- t˘ch mravencÛ Lasius bruneus. vazující soustavu lesních rybní- pozdnû jarní pfiírody ãervenáãek oh- forme, Mnium affine, M. cus- Z plazÛ zde Ïije slep˘‰ kfiehk˘ kÛ a jejich bfiehové porosty. (Pyrochroa coccinea). niv˘ pidatum, Plagiothecium roese- (Anguis fragilis), z ptákÛ Ïluva 3 Na vymezen˘ch plochách je anum, Polytrichum formosum, hajní (Oriolus oriolus), lejsek BIBLIOGRAFIE 58 provádûna dosadba dubÛ letních Syntrichia subulata, Taxiphyl- bûlokrk˘ (Ficedula albicollis) MAPA ÚZEMÍ strana 644 (Quercus robur). lum depressum, Weisia ruti- a strakapoud prostfiední (Dend- 4 Dubohabfiina v jarním aspektu. lans aj. rocopos medius). 610 ZN 30 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 611 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

1

kotlina. Obû kotliny jsou od se- petraea), ve vlhãích polohách je be oddûleny Rokytenskou pahor- více zastoupen d. letní (Q. ro- Krumlovsko- katinou, kterou protéká fiíãka bur). Na neodvápnûn˘ch mís- Rokytná. ¤eka v úseku mezi tech a na v˘slunn˘ch ostroÏnách -rokytenské Moravsk˘m Krumlovem a Bud- jsou porosty dfiínov˘ch doubrav Národní kovicemi vytváfií tfii vût‰í mean- (Corno-Quercetum), napfi. pod pfiírodní dry. Pfiíkré stránû a ostroÏny, Floriánkem a jihov˘chodnû od rezervace slepence drobná kaÀonovitá údolí (v lo- obce Rokytná. Jinde jsou na v˘- kalitû Tábor s men‰ím vodo- slunn˘ch místech porosty bfieko- Hluboce zafiíznuté údolí fieky Rokytné s ãetn˘mi ostroÏ- pádem), fiíãní terasy a terénní v˘ch doubrav (Sorbo tormina- nami a strm˘mi svahy Rokytecké pahorkatiny, rozprostí- vlny nad meandry nabízí kraji- lis-Quercetum), pod hranami rajícími se po obou jejích bfiezích, jiÏnû od Budkovic aÏ náfisky pÛsobivé scenérie v podo- svahÛ severního kvadrantu ne- po Moravsk˘ Krumlov. bû amfiteátru (nejnápadnûj‰í je xerotermní acidofilní bikové pod Floriánkem severov˘chodnû doubravy (Luzulo albidae- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: od Moravského Krumlova). -Quercetum). Vzácnû se na bal- Moravsk˘ Krumlov, 220 – 330 m Pokryvn˘ útvar z pfieváÏné ãásti vanit˘ch bázích svahÛ objevují Rokytná odpovídá zvûtralinám podloÏ- ivápnomilné pûchavové lipiny ních hornin a jen na men‰ích (Seslerio-Tilietum). V porostech V˘mûra: 86,58 ha Vyhlá‰ení: 2005 plochách se vyskytuje rÛznû moc- jsou místy zastoupeny nepÛvod- ná pokr˘vka spra‰í a spra‰ov˘ch ní dfieviny, z nichÏ v ãásti ploch Rozsáhl˘ komplex teplomilné lesní a nelesní ve- hlín, které b˘vají za pfiívalov˘ch pfievládá trnovník akát (Robi- getace na permsk˘ch slepencích s hojn˘m v˘sky- de‰ÈÛ splavovány do niωích po- nia pseudacacia), obãas byla vy- loh na skalnaté svahy, kde se ku- sázena borovice lesní (Pinus syl- tem mnoha vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ flóry mulují a vytváfií stfiednû hlubo- vestris). Tok fieky Rokytné lemují a fauny. Locus classicus endemického hvozdíku ké pÛdy bohaté na CaCO3. porosty ptaãincov˘ch ol‰in (Stel- moravského (Dianthus moravicus). lario-Alnetum glutinosae). KVùTENA Vegetaci ZCHÚ Travinobylinnou vegetaci na váp- tvofií mozaika lesních porostÛ, nit˘ch slepencích tvofií porosty GEOLOGIE Geologické kolika místech jsou pfiekryty v níÏ se v závislosti na geomor- podloÏí NPR tvofií sedimenty kvarterními usazeninami. fologii stfiídaji dubohabfiiny (Me- Boskovické brázdy, coÏ jsou pfie- Povrch území je znaãnû ãlenit˘. lampyro nemorosi-Carpine- váÏnû slepence rokytenské série Stfiídají se v nûm eroznû denu- tum) s nûkolika typy teplomiln˘ch z období permu. Vyznaãují se daãní a tektonické kotliny se silnû doubrav. V druhovû dosti boha- hrubozrnnou strukturou s ãerve- destruovan˘mi hrástûmi a tvr- tém stromovém patfie dubohabfiin nohnûd˘m zabarvením, zpÛso- do‰i. Rezervace je souãástí Bos- pfievládá habr obecn˘ (Carpinus ben˘m pfiítomností vût‰ího obsa- kovické brázdy, do které vedle betulus), lípa malolistá (Tilia hu Ïelezit˘ch slouãenin. Slepence Moravskokrumlovské kotliny cordata), na su‰‰ích místech pfii- 1 NPR Krumlovsko-rokytenské propojuje vápnit˘ tmel a na nû- patfií i velmi blízká Ivanãická stupuje dub zimní (Quercus slepence s kaplí sv. Floriána. ZN 31 611 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:04 Stránka 612 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

2

svazu Festucion valesiacae spfie- vládající kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), ostfiicí níz- kou (Carex humilis) a smûlkem ‰tíhl˘m (Koeleria macrantha). Mezi charakteristické druhy pat- fií i kavyl IvanÛv (Stipa joan- nis), k. sliãn˘ (S. pulcherrima), v okolí Rokytné místy i k. chlu- pat˘ (S. dasyphylla) a ojedinûle 3 i vzácn˘ k. tenkolist˘ (S. tirsa). Ve velmi pestré flófie se objevuje celá fiada v˘znaãn˘ch teplomil- vzácná devaterka poléhavá (Fu- n˘ch druhÛ, napfi. oman oko Kri- mana procumbens). Na severnû stovo (Inula oculus-christi), ães- exponovan˘ch svazích najdeme nek Ïlut˘ (Allium flavum), lnice dealpinské trávníky (Diantho kruãinkolistá (Linaria genistifo- lumnitzeri-Seslerion albicantis) lia), velmi vzácn˘ jihoevropsk˘ s pûchavou vápnomilnou (Sesle- dvoufiadec pozdní (Cleistogenes ria albicans), dvoj‰títkem hlad- serotina) a v okolí Rokytné i ko- koplod˘m (Biscutella laevigata), satec nízk˘ (Iris pumila). Na lomikamenem vÏdyÏiv˘m (Saxi- místech s mûlkou pÛdou dobfie fraga paniculata), vzácnû i starã- prosperuje vousatka prstnatá kem celolist˘m (Tephroseris inte- (Bothriochloa ischaemum), to- grifolia), fiefii‰niãníkem skalním lice rozprostfiená (Medicago pro- (Cardaminopsis petraea) apo- strata), drobná tafiinka horská mnûnkou úzkolistou (Myosotis 4 (Alyssum montanum), kufiiãka stenophylla). V této vegetaci ros- ‰tûtinkatá (Minuartia setacea), te také endemick˘ hvozdík mo- netfieskovec v˘bûÏkat˘ (Jovibar- ravsk˘ (Dianthus moravicus), ba sobolifera), sleziník routiã- kter˘ byl popsán právû ze skal ka (Asplenium ruta-muraria), pod Floriánkem a vyskytuje se mochna píseãná (Potentilla are- i na vrchu Tábor. Na strm˘ch naria) a na KfiíÏové hofie i velmi skalách se vytvofiila vegetace skal- ních terásek svazu Alysso-Festu- cion pallentis s dominantní ko- stfiavou sivou (Festuca pallens), doprovodn˘m bûlorozchodníkem skalním (Oreosedum album), ãesnekem chlumním (Allium se- nescens) a tafiicí skalní (Aurinia saxatilis). Na odvápnûn˘ch mís- tech roste kapradinka sleziník 5 2 Ve svûtl˘ch listnat˘ch lesích je severní (Asplenium septentri- hojn˘ zajímavû zbarven˘ tesafiík onale), dále panetfiesk skalní Phymatodes alni. (Petrosedum reflexum) a vzácnû ro communis-Cotoneastretum kriticky ohroÏené, 15 silnû ohro- 3 Slepencové stránû s obcemi Ro- i ãasn˘ jarní geofyt kfiivatec ães- integerrimae), v nichÏ se kromû Ïen˘ch a 18 ohroÏen˘ch. Dále kytná a Budkovice. k˘ (Gagea bohemica). V teplo- skalníku celokrajného (Cotone- se odtud uvádí kolem 140 dru- 4 Hvozdík moravsk˘ (Dianthus miln˘ch lesních lemech je ãetn˘ aster integerrimus) ãasto obje- hÛ li‰ejníkÛ a 91 druhÛ mecho- moravicus), endemit flóry âR. kakost krvav˘ (Geranium san- vují i jefiáby z okruhu j. muku rostÛ. guineum), fiidãeji i tfiemdava (Sorbus aria agg.), zejména 5 Lomikámen vÏdyÏiv˘ (Saxifra- (Dictamnus albus) (Sorbus danubialis). ZVͤENA ga paniculata) je dealpinsk˘ druh bílá , u obce j. dunajsk˘ Z hmyzu byly a glaciální relikt, rostoucí na bazic- Rokytná i omûj jedhoj (Aconi- Inventarizaãním prÛzkumem nalezeny nûkteré druhy xeroterm- k˘ch horninách v niωích polohách tum anthora). Charakteristic- bylo zji‰tûno asi 550 druhÛ vy‰- ního bezlesí a prosvûtlen˘ch doub- vÏdy v chladn˘ch, hluboce zafiíznu- kou vegetací kfiovin jsou porosty ‰ích rostlin. Z celkového poãtu rav a dubohabfiin. Na otevfien˘ch t˘ch údolích. na skalních teráskách (Junipe- zaznamenan˘ch jsou 4 druhy místech nalezneme kudlanku ná- 612 ZN 32 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 613 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

9

6 10

Melolontha pectoralis, vzácní VYUÎITÍ Okolí poutního tesafiíci Akimerus schaefferi, kostela sv. Floriána je hojnû tu- Grammoptera ustulata a Lep- risticky nav‰tûvováno a plo‰ina tura aurulenta, tesafiík obrov- kolem stavby trpí se‰lapem. Do sk˘ (Cerambyx cerdo), stejnû okolních porostÛ byly místy vy- jako krasec Coraebus undatus. sázeny okrasné kultivary za- Z habru byl vychován vzácn˘ te- hradních rostlin, napfi. kosatcÛ. safiík Xylotrechus arvicola. Ke Územím prochází nûkolik zna- vzácnostem patfií rovnûÏ drobn˘ ãen˘ch stezek, kter˘mi je pohyb nosatec Kyklioacalles suturatus náv‰tûvníkÛ usmûrÀován. vyvíjející se v odumfiel˘ch vûtév- kách. Majku obecnou (Meloe BIBLIOGRAFIE 67, 68, proscarabaeus) a m. fialovou 80, 228, 233, 411, 513, 653, (M. violaceus) zastihneme v jar- 799, 881, 1003, 1004 7 ním aspektu, vzácnûj‰í majka Meloe rugosus se objevuje v tep- MAPA ÚZEMÍ strana 646 l˘ch podzimních dnech. Vrezervaci Ïije uÏovka hladká (Coronella austriaca), je‰tûrka zelená (Lacerta viridis) a hníz- dí nûkteré v˘znamné druhy ptá- kÛ: rehek zahradní (Phoenicu- rus phoenicurus), lejsek ‰ed˘ (Muscicapa striata), l. bûlokrk˘ (Ficedula albicollis), Ïluna ‰e- dá (Picus canus), Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), krutihlav 6 obecn˘ (Jynx torquilla) nebo Údolí fieky Rokytné. strakapoud prostfiední (Dendro- 7 Pûchava vápnomilná (Sesleria copos medius). albicans) 8 Vminulosti ve roste vût‰inou na svazích stromov˘ch dutinách hnízdila severní expozice, napfi. na lokalitû kavka obecná (Corvus mone- Buben. boÏnou (Mantis religiosa), zpa- pestrokfiídlec podraÏcov˘ (Ze- dula). Na Rokytné se objevuje 8 Krycí zbarvení chrání kozlíã- voukÛ stepníka rudého (Eresus rynthia polyxena). V lesostepní ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). ka Leiopus nebulosus pouze pokud cinnaberinus), pavuãenku Hyp- ãásti lokality byl zji‰tûn na kvû- sedí na kÛfie listnat˘ch stromÛ, ve socephalus dahli, plachetnatky tech sedající unikátní brouk kra- LESNICTVÍ Lesní poros- kter˘ch se vyvíjí. Meioneta simplicitarsis a The- sec uhersk˘ (Anthaxia hungarica). ty byly obhospodafiovány jako les 9 Krasec Anthaxia olympica má onina kratochvili, cediveãku Do stejné skupiny patfií i Ant- v˘mladkov˘, nûkteré partie i ja- na jiÏní Moravû severní hranici roz- Archaeodictyna minutissima, haxia olympica a A. salicis, Ïi- ko les stfiední. V souãasné dobû ‰ífiení a je znám uÏ jen z lokalit na skálovku Cryptodrassus hunga- jící zde na obdobn˘ch biotopech. je závaÏn˘m problémem jednak Znojemsku. ricus a slíìáka bradavãitého Pfiírodû blízké porosty ‰ípáko- akát, kter˘ vytlaãuje domácí dru- 10 Potemník Neatus picipes je (Alopecosa solitaria). Na otevfie- v˘ch doubrav ob˘vá roháã obec- hy, ale také ‰ífiení dfievin do ne- zde vázán na trouchnivûjící dfievo n˘ch místech se vyskytuje mot˘l n˘ (Lucanus cervus), chroust lesních ploch s cennou vegetací. dubÛ ‰ípákÛ (Quercus pubescens). ZN 33 613 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 614 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

souvislá vrstva spra‰e. Na bez- karbonátov˘ch deluviích se vyvi- Pfiírodní nuly glejové pÛdy (glej typick˘), památka Losolosy na které navazují v ‰irokém oko- lí CHÚ typické hnûdozemû. Úvalovité údolí se strÏemi v polích Únanovské sníÏe- niny, mezi silnicí Pfiímûtice–Hluboké Ma‰Ûvky a obcí KVùTENA V porostu tep- Únanov. lomiln˘ch acidofilních trávníkÛ (Koelerio-Phleion phleoidis) Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: dominují smûlek ‰tíhl˘ (Koeleria Únanov 304 – 334 m macrantha), ovsífi luãní (Helic- totrichon pratense), ostfiice níz- 2 V˘mûra: 6,5267 ha Vyhlá‰eno: 2002 ká (Carex humilis) a kostfiava ovãí (Festuca ovina). V porostu GEOLOGIE Úvalovité údo- najdeme bohatou populaci prst- Travinobylinná teplomilná spoleãenstva s boha- lí se sklonem svahÛ k S, SZ aÏ natce bezového (Dactylorhiza t˘m v˘skytem koniklece velkokvûtého a prstnat- Z zvlnûn˘m systémem erozních sambucina), v desítkách jedin- ce bezového. r˘h se zafiezává do intenzivnû cÛ zde roste i koniklec velko- zbfiidliãnûl˘ch a stfiípkovitû se kvût˘ (Pulsatilla grandis). Dále rozpadajících jemnozrnn˘ch byl zji‰tûn napfi. vstavaã obecn˘ muskoviticko-biotitick˘ch svorÛ (Orchis morio), lomikámen ci- lukovské jednotky moravika, bulkat˘ (Saxifraga bulbifera), která zde pfiedstavuje k SZ uklo- kruãinka chlupatá (Genista pi- nûné deskovité tûleso. Hlinito- losa), hvozdík PontederÛv (Di- kamenité eluvium pfiekr˘vá ne- anthus pontederae), rÛÏe bedr- níkolistá (Rosa pimpinellifolia) a ãilimník fiezensk˘ (Chamaecy- tisus ratisbonensis). Té mûfi tfie- tinu plochy zarÛstají kefie, pfiedev‰ím rÛÏe ‰ípková (Rosa canina), hlohy (Crataegus spp.), slivoÀ trnitá (Prunus spinosa), roztrou‰enû se vyskytují ovocné stromy – jablonû, slivonû, tfie‰nû, hru‰nû. Men‰í plochy zarÛstá 3 i nálet vrb (Salix spp.), topolu osi- ky (Populus tremula), dubu let- ního (Quercus robur), borovice Na území byl prokázán v˘skyt není. Remízky mlad˘ch pfiehu‰- 1 Svahy v PP Losolosy porostlé lesní (Pinus sylvestris) atrnovní- napfi. kfiepelky polní (Coturnix tûn˘ch borovic lesních zde vysa- travinobylinnou vegetací a rÛzn˘mi ku akátu (Robinia pseudacacia). coturnix), koroptve polní (Per- dili myslivci. Ukládání stafiiny druhy dfievin, hlavnû kefiÛ. dix perdix), krutihlava obecné- arozrÛstání dfievin ohroÏuje 2 V PP Losolosy dodnes rozkvétá ZVͤENA Z nápadnûj‰ích ho (Jynx torquilla), Èuh˘ka hodnotná travinobylinná spo- prstnatec bezov˘ (Dactylorhiza sam- druhÛ mot˘lÛ se zde vyskytu- obecného (Lanius collurio) a pû- leãenstva. Péãe o území spoãívá bucina). jí napfi. ostruháãek kapinicov˘ nice vla‰ské (Sylvia nisoria). v kosení a redukci dfievin, ze- 3 Samci pûnice pokfiovní (Sylvia (Satyrium acaciae), okáã ovsov˘ jména akátÛ. curruca) se v pfiírodû prozradí vût‰i- (Minois dryas) ao. voÀavkov˘ VYUÎITÍ V souãasnosti nou sv˘m hlasit˘m zpûvem. (Brintesia circe). území hospodáfisky vyuÏíváno MAPA ÚZEMÍ strana 645 614 ZN 34 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 615 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

1

Pfiírodní památka MandloÀová mez Mez na jiÏním svahu k. U hranic (291 m n. m.), v Ja- roslavické pahorkatinû, v obvodu b˘valé osady Jeãme- ni‰tû a 3 km jihov˘chodnû od Hnízda (místní ãást obce Dyjákoviãky). Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Micmanice 242 – 260

V˘mûra: 0,2034 ha Vyhlá‰eno: 1997

Jediná lokalita s v˘skytem mandlonû nízké (Amy- 2 3 gdalus nana) na Znojemsku. ZVͤENA Zoologicky je území pro svou malou velikost GEOLOGIE Mez je souãás- stupci molick˘ch pÛd – ãerno- nev˘znamné, byÈ velmi pestré. tí rozsáhlého svahu s pfievaÏující zem typická a její karbonátová Byli zde napfi. zastiÏeni koz- jiÏní dispozicí, kter˘ je rozãlenûn varieta. líãek Agapanthia dahli, kter˘ mûlk˘mi roklemi a systémem ag- se v âR vyskytuje jen na nûkoli- rárních teras. V celém profilu zá- KVùTENA Na svaÏité me- ka lokalitách, majka drobná fiezÛ jsou zastiÏeny sedimenty zi pod polní cestou se nachází (Meloe brevicollis) a m. obec- mofiského karpatu. Vrstevnaté porost mandlonû nízké (Amyg- ná (M. proscarabeus). Zají- vápnité jíly s polohami vápni- dalus nana), která zde dosahuje mavostí je dlouhodobûj‰í zimní t˘ch pískÛ obsahují místy vápni- absolutní západní hranice svého v˘skyt kalouse pustovky (Asio 1 Sesuvem svisl˘ch stûn podél pol- té pískovce s otisky rostlinn˘ch roz‰ífiení. MandloÀ provázejí flammeus). ní cesty dochází k obnaÏování kofie- pletiv. Místy jsou v sedimentu druhy termofilní i ruderální, nového systému mandlonû nízké. nûkolik cm mocné polohy sád- napfi. ‰alvûj hajní (Salvia nemo- VYUÎITÍ Na lokalitû pro- 2 MandloÀ nízká (Amygdalus rovce. V nadloÏí tûchto sedimen- rosa), p˘r prostfiední (Elytrigia bíhá prÛbûÏnû odstraÀování ku- nana). tÛ jsou uloÏeny vápnité spra‰e intermedia) a chfiest lékafisk˘ stovnice. 3 Teprve v 90. letech 20. století a spra‰ové hlíny s ãernozemním (Asparagus officinalis). Do po- se zde podafiilo najít kozlíãka Aga- horizontem nebo ronové písãité rostu se ‰ífií nepÛvodní kustovni- BIBLIOGRAFIE 224 panthia dahli. Je to stepní tesafiík hlíny. Na území se nachází zá- ce cizí (Lycium barbarum). MAPA ÚZEMÍ strana 645 vyvíjející se v lodyze bodláku. ZN 35 615 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 616 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

2 3

GEOLOGIE Základní hor- na omezen˘ch plochách provází ninou málo propustného krysta- orobinec úzkolist˘ (Typha an- linického podloÏí jsou svûtlé mus- gustifolia), skfiípina lesní (Scir- Mikulovické kovit-biotitické migmatitové ruly pus sylvaticus) a ojedinûle i skfií- Pfiírodní a men‰í tûlesa a polohy biotitic- pinec jezerní (Schoenoplectus památka jezero ké pararuly a granulitu. Skalní lacustris). Na okrajích se lze ãas- podklad pfiekr˘vají nepfiíli‰ moc- to setkat s karbincem evropsk˘m Bezodtokové jezírko v mírnû zvlnûném terénu V˘rovické né fluviální a deluvioeolické se- (Lycopus europaeus). Otevfiená pahorkatiny, 500 m v˘chodnû od obce Mikulovice, 120 m dimenty. V bezprostfiedním oko- vodní hladina tvofií jen men‰í jiÏnû od silnice Mikulovice–Horní Dunajovice. lí jezera se vyskytují glejové pÛdy plochy, zde najdeme husté poros- (glej arenick˘), na nûjÏ navazu- ty rÛÏkatce ostnitého (Cerato- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: je kambizem arenická. phyllum demersum). Na severo- v˘chodû lemují jezírko vzrostlé Mikulovice 358 m × KVùTENA Jezírko je témûfi topoly (Populus canadensis), V˘mûra: Vyhlá‰eno: úplnû zarostlé rákosem obecn˘m doprovázené vrbami, zejména 2,6566 ha 1999 (Phragmites australis), kter˘ jen v. kfiehkou (Salix fragilis) av. popelavou (S. cinerea). Mûlká vodní plocha s ãlenit˘mi porosty rákosu je místem v˘skytu a rozmnoÏování obojÏivelníkÛ ZVͤENA Vrákosinách a ptákÛ. byly zji‰tûny dva vzácnûj‰í dru- hy stfievlíkovit˘ch broukÛ – De- metrias atricapillus a D. mo- nostigma. Území pfiedstavuje v˘znamnou lokalitu obojÏivelníkÛ s kuÀkou obecnou (Bombina bombina), rosniãkou zelenou (Hyla arbo- 1 Na zarÛstání Mikulovického rea), blatnicí skvrnitou (Peloba- jezera se podílí vedle rákosu a oro- tes fuscus), ropuchou zelenou bince i skfiípina lesní (Scirpus syl- (Bufo viridis) nebo r. obecnou vaticus). (B. bufo). Jezero je v˘znamn˘m 2 Pozoruhodn˘, nezvykle jasnû hnízdi‰tûm mokfiadních ptákÛ: kovovû zbarven˘ stfievlíãek Drypta bukáãka malého (Ixobrychus dentata, dává pfiednost vlhãím sta- minutus),motákapochopa(Cir- novi‰tím. cus aeruginosus), rákosníka vel- 4 3 Mikulovické jezero pfiedstavu- kého (Acrocephalus arundina- je v˘znamné refugium pro fiadu Ïi- ceus), cvrãilky slavíkové (Locus- voãi‰n˘ch druhÛ v zemûdûlsky in- tella luscinioides) nebo s˘kofiice VYUÎITÍ Voda v jezír- prohloubení, aby v depresi voda tenzivnû vyuÏívané krajinû. vousaté (Panurus biarmicus). ku je doplÀována pouze pod- zÛstala pro rozvoj druhÛ. 4 Rákosiny Mikulovického jeze- Vrákosinách nocují ‰paãci obec- zemní a sráÏkovou vodou. Je tfie- ra jsou v poslední dobû vyuÏívány ní (Sturnus vulgaris) a vla‰tov- ba sledovat jeho zazemÀování ‰paããími hejny jako nocovi‰tû. ky obecné (Hirundo rustica). avpfiípadû potfieby zajistit jeho MAPA ÚZEMÍ strana 648 616 ZN 36 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 617 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

2

1 3

na pahorcích U leti‰tû, Ve vino- hericum ramosum), sesel siv˘ hradu, na jihozápadním úboãí (Seseli osseum), mochna píseã- Národní Miroslavské Vûtrníku a na Zadním Marko- ná (Potentilla arenaria) nebo pfiírodní vû kopci. Jde o rozvolnûné ‰iro- matefiidou‰ka ãasná (Thymus památka kopce kolisté suché trávníky svazu Bro- praecox). Na slepencov˘ch v˘- mion erecti, které jsou zároveÀ chozech a drolivé stepi se vyvi- Území tvofií sedm samostatn˘ch vrchÛ: Vûtrník, Pfiední i nejroz‰ífienûj‰ím typem vegeta- nula vegetace blízká svazu Alys- aZadní MarkÛv kopec, Ve vinohradu, U leti‰tû, U kame- ce na lokalitû. Charakteristic- so-Festucion pallentis. Pro toto ne a Zmrzlé v Bohutickém lese a Olbramovické pahorka- k˘mi druhy jsou svefiep vzpfiíme- spoleãenstvo je typick˘ v˘skyt (Bromus erectus), (Festuca pallens), tinû, nacházející se severozápadnû od mûsta Miroslav. n˘ kostfiava kostfiavy sivé Ïlábkatá (Festuca rupicola) tafiinky horské (Alyssum mon- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: z ostatních jednodûloÏn˘ch rost- tanum), kufiiãky ‰tûtinkaté (Mi- lin je‰tû pfiistupují strdivka se- nuartia setacea), lomikámenu Miroslav 239 – 300 m dmihradská (Melica transsilva- trojprstého (Saxifraga tridac- nica), smûlek ‰tíhl˘ (Koeleria tylites), rozchodníku ostrého V˘mûra: 30,8054 ha Vyhlá‰eno: 2004 macrantha), ãesnek Ïlut˘ (Alli- (Sedum acre), r. tenkolistého (S. (ochranné pásmo um flavum), modfienec pfie- beloniense) a panetfiesku skal- 5,1087 ha) hlíÏen˘ (Muscari neglectum), ního (Petrosedum reflexum). vzácnû se vyskytuje vstavaã Ve skalních ‰tûrbinách a na skal- Skalní spoleãenstva a vegetace teplomiln˘ch step- vojensk˘ (Orchis militaris). ních plo‰kách s malou vrstvou Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ hlíny se nachází sleziník routiã- ních lad na mûlk˘ch skeletov˘ch pÛdách a sle- roztrou‰enû po plo‰e rostou sesel ka (Asplenium ruta-muraria). pencovém podloÏí. V˘znamn˘ v˘skyt ãetn˘ch fenyklov˘ (Seseli hippoma- Severní svahy, které jsou vlhãí chránûn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ. rathrum), huseníãek rolní (Ara- a více zastínûné, porÛstá vege- bidopsis thaliana), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusi- GEOLOGIE Na lokalitû ny kfiemence. Sedimenty neo- anorum), lniãka drobnoplodá lze pozorovat sedimenty karbon- génu jsou zde zastoupeny bra- (Camelina microcarpa), oman ského, neogenního a kvartérního kick˘mi aÏ sladkovodními kfie- vrbolist˘ (Inula salicina), mafiin- stáfií. Nejstar‰í z tûchto sedimen- menn˘mi písky, pfiíp. s vloÏkami ka psí (Asperula cynanchica), tÛ je reprezentován tzv. miro- písãit˘ch jílÛ a ‰tûrkÛ. Stáfií tolita lékafiská (Vincetoxicum slavsk˘m slepencem. Tento má bylo stanoveno jako eggenburg– hirundinaria), chlupáãek Bau- 1 Miroslavské kopce tvofií drob- stáfií nejsvrchnûj‰ího karbonu – ottnang (spodní ãást miocénu, hinÛv (Pilosella bauhinii), bí- né slepencové skalky a men‰í stepní stupeÀ stefan. Jde o polymiktní tj. star‰í neogén). Sedimenty lojetel nûmeck˘ (Dorycnium lada. Jsou v˘znamnou lokalitou xe- sediment, jehoÏ valouny mohou kvartéru jsou ãásteãnû pleistocen- germanicum) a dal‰í. Rozpt˘lenû rotermní kvûteny s fiadou chránûn˘ch mít velikost aÏ pfies 40 cm. Zá- ního stáfií – spra‰e, které vznik- se objevují i fragmenty nízk˘ch a ohroÏen˘ch rostlinn˘ch a Ïivoãi‰- kladní hmota slepencÛ je tvofiena ly bûhem poslední doby ledové trsnat˘ch trávníkÛ svazu Festu- n˘ch druhÛ. rudohnûd˘m arkózov˘m mate- (würm). Holocén je zastoupen cion valesiaceae s dominancí 2 Stepní mandelinka Tymarcha riálem. Hlavní sloÏky valounÛ ronov˘mi písãitohlinit˘mi sedi- kostfiavy walliské (Festuca vale- goetingensis je v pfiírodû nalézána pfiedstavují devonské vápence, menty. siaca), ostfiice nízké (Carex hu- jen velmi vzácnû. dále granitoidy brnûnského ma- milis) a kavylu vláskovitého (Sti- 3 âesnek Ïlut˘ (Allium flavum), sivu a v men‰í mífie krystalické KVùTENA Nejhodnotnûj‰í pa capillata), které provázejí je typick˘m druhem xerotermních bfiidlice, kulmské droby a valou- porosty nelesní vegetace najdeme zejména bûlozáfika vûtvitá (Ant- spoleãenstev mûlk˘ch bazick˘ch pÛd. ZN 37 617 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 618 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

tace s úãastí mezofilních druhÛ, inklinujících ke svazu Arrhe- natherion elatioris. Území je v˘jimeãné v˘skytem pomûrnû vysokého poãtu zvlá‰- tû chránûn˘ch druhÛ rostlin, ke kter˘m patfií hvûzdnice chlumní (Aster amellus), zlatovlásek obec- n˘ (Linosyris vulgaris), kozinec viãencovit˘ (Astragalus onobry- chis), (Cyanus 4 chrpa chlumní triumfettii), koulenka prodlou- Ïená (Globularia bisnagarica), smil píseãn˘ (Helichrysum are- narium), len tenkolist˘ (Linum tenuifolium), modfienec chocho- lat˘ (Muscari comosum), ko- niklec luãní (Pulsatilla praten- sis), k. velkokvût˘ (P. grandis), pryskyfiník ilyrsk˘ (Ranunculus illyricus), lomikámen trojprst˘ (Saxifraga tridactylites), kavyl sliãn˘ (Stipa pulcherrima), lnûn- ka Dollinerova (Thesium dolli- neri), pískavice thesalská (Tri- gonella monspeliaca), 5 divizna brunátná (Verbascum phoeni- ceum) a violka obojetná (Viola ambigua). Ve vegetaãní sezónû 2004 byl na lokalitû zji‰tûn su- 7 chokvût roãní (Xeranthemum annuum).

ZVͤENA Lokalita je v˘- znamná v˘skytem teplomilné en- tomofauny typické pro stanovi‰- tû panonsk˘ch stepních lad. Kromû dnes bûÏné kudlanky ná- boÏné (Mantis religiosa) zde byli zji‰tûni z broukÛ napfi. stfiev- 6 líãci Amara lucida, A. tricuspi- data, Licinus cassideus, Opho- nus centralis, Poecilus sericeus, hrbáã Zabrus spinipes, krajník piÏmov˘ (Calosoma sycophan- ta), hrobafiík nejvût‰í (Nicro- 8 phorus germanicus), hnojíci 4 Matnû zeleného, velmi vzác- Aphodius biguttatus a A. pu- ného zlatohlávka uherského (Ne- tridus, zlatohlávek uhersk˘ (Ne- kfiepelka polní (Coturnix cotur- ãerná (Pinus nigra). Na nûkte- tocia ungarica) je moÏné najít tocia ungarica), zkrascÛ jsou nix), koroptev polní (Perdix per- r˘ch místech bylo území znehod- vkvûtenstvích bodlákÛ. V âR byl nejv˘znamnûj‰í Coraebus rubi dix), Èuh˘k obecn˘ (Lanius col- noceno rozoráním a na Pfiedním nûkolik desetiletí pokládán za vyhy- a Phaenops formaneki, z man- lurio), pûnice vla‰ská (Sylvia Markovû kopci byl postaven vo- nul˘ druh. delinek Cryptocephalus schaef- nisoria), krutihlav obecn˘ (Jynx dojem. V souãasné dobû na nûko- 5 Silnû ohroÏená koulenka pro- feri a Tymarcha goetingensis, torquilla) nebo strakapoud jiÏ- lika místech pokraãuje zarÛstání dlouÏená (Globularia bisnagarica) z majek Meloe scabriusculus. ní (Dendrocopos syriacus). území akátem a na lokalitû vrezervaci roste na droliv˘ch, váp- Z charakteristick˘ch druhÛ mo- U kamene se silnû rozrÛstá ma- nit˘ch pÛdách, bohat˘ch na Ïiviny. t˘lÛ tûchto biotopÛ je nutno zmí- LESNICTVÍ Vúzemí byly halebka obecná (Padellus maha- 6 Strdivka sedmihradská (Meli- nit napfi. píìalku vlnoãárníka vysázeny borovice ãerné a akát, leb). V souladu s Plánem péãe ca transsilvanica) je typickou xero- ãilimníkového (Scotopteryx co- které podle Plánu péãe na léta byly pfiedev‰ím utlumeny nepÛ- termní trávou. arctaria), okáãe ovsového (Mi- 2004 – 2009 mají b˘t z lokali- vodní druhy dfievin a nahrazeny 7 Vrch se skalními v˘chozy a mûl- nois dryas) ao. kostfiavového ty postupnû odstranûny. domácími, stanovi‰tnû vhodn˘- kou lomovou jámou po tûÏbû slepen- (Arethusana arethusa). Za zce- mi druhy a zároveÀ byly odstra- ce, která je obãasnû zaplavována sráÏ- la v˘jimeãn˘ je nutno povaÏovat VYUÎITÍ Území v minu- nûny deponie z území, aby se tak kov˘mi vodami. nález saranãe Stenobothrus eu- losti slouÏilo jako pastvina. Po- vãas pfiede‰lo ‰ífiení ruderálních 8 Kufiiãka ‰tûtinkatá (Minuartia rasius. Vrezervaci Ïije je‰tûrka stupem ãasu byly v‰ak do území a pleveln˘ch rostlin. setacea) roste na Znojemsku v okolí obecná (Lacerta agilis) a hnízdí introdukovány nepÛvodní dfievi- Znojma, na Moravskokrumlovsku nûkteré v˘znamné druhy ptákÛ: ny, zejména trnovník akát (Ro- BIBLIOGRAFIE 408, 880 auMiroslavi. strnad luãní (Miliaria calandra), binia pseudacacia) a borovice MAPA ÚZEMÍ strana 645 618 ZN 38 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 619 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

3

1 4

k˘‰Û (rod Rzehakia, Cardia, roh˘ brouk hlodáã Trox evers- Pfiírodní Congeria, Ostrea). Dominantní manni a stfievlíãek Laemoste- rezervace Na Kocourkách postavení mezi fosilními nálezy nus terricola. Kv˘znamn˘m mají Ïraloãí zuby (rod Odon- zástupcÛm fauny náleÏí napfi. Dva navzájem izolované vrcholky k. 317,8 m n. m. taspis a Carcharodon). Pedolo- kudlanka náboÏná (Mantis re- ak.327 m n. m. vystupující jako vyv˘‰eniny z intenziv- gicky je rezervace tvofiena hnû- ligiosa), je‰tûrka obecná (Lacer- nû zemûdûlsky obdûlávané krajiny V˘rovické pahorkati- dozemí typickou (erodovanou), ta agilis), Èuh˘k obecn˘ (Lanius ny, asi 1,5 km jiÏnû od Vémyslic. stfiídavû na spra‰ích a spra‰ov˘ch collurio), pûnice vla‰ská (Sylvia pfiekryvech uveden˘ch hornin nisoria) a strnad luãní (Miliaria Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (bezkarbonátov˘ch pískÛ a pa- calandra). Vémyslice, 300 – 327 m rarul s migmatity). VYUÎITÍ Vúzemí je nut- V˘mûra: 3,0054 ha Vyhlá‰eno: 1949 KVùTENA Rostlinn˘ kryt no likvidovat nepÛvodní dfieviny tvofií porosty stepních trávníkÛ arozrÛstající se kefie. Festucion valesiacae, Dva blízké ostrÛvky acidofilní stepní vegetace svazu kde dominuje pfiedev‰ím kostfiava BIBLIOGRAFIE 247, 342, s v˘skytem kosatce píseãného a dal‰ích druhÛ walliská (Festuca valesiaca), 408, 882, 907 vzácn˘ch rostlin a ÏivoãichÛ, pozoruhodná pa- ostfiice nízká (Carex humilis), leontologická nalezi‰tû. o. drobná (C. supina) a smûlek MAPA ÚZEMÍ strana 648 ‰tíhl˘ (Koeleria macrantha). Spolu s nimi zde najdeme kosatec píseãn˘ (Iris arenaria), koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis), k. luãní (P. pratensis), diviznu brunátnou (Verbascum phoeni- ceum), pryskyfiník ilyrsk˘ (Ra- nunculus illyricus), zlatovlásek obecn˘ (Linosyris vulgaris) alo- mikámen cibulkat˘ (Saxifraga bulbifera). Na otevfien˘ch mís- tech s mûlk˘mi pÛdami je typic- ká vegetace svazu Arabidopsion thalianae s kfiivatcem ãesk˘m 1 PR Na Kocourkách tvofií dva (Gagea bohemica) arozrazilem ostrÛvky xerotermní vegetace, jeÏ ladním (Veronica dillenii). jsou zároveÀ v˘znamn˘mi paleonto- 2 Místy se objevují ostrÛvky nízké logick˘mi nalezi‰ti. rÛÏe bedrníkolisté (Rosa pimpi- 2 Rozrazil rozprostfien˘ (Veroni- GEOLOGIE Dva stepní pa- vají tfietihorní sedimenty (spodní nellifolia). Do chránûn˘ch ploch ca prostrata). horky jsou mal˘mi ostrovními miocén), které se uchovaly díky invadují dfieviny, zejména trnov- 3 Kvelmi vzácn˘m druhÛm horami, vystupujícími v nev˘raz- tektonick˘m zdvihÛm. Vrcholová ník akát (Robinia pseudacacia), chránûného území patfií stfievlík La- né elevaci pfii západním okraji ãást a ostatní svahy jsou pfiekryty slivoÀ trnitá (Prunus spinosa), emostenus terricola, kter˘ zde Ïije Boskovické brázdy. PodloÏí je mûlk˘mi pÛdami, z nichÏ vystu- ‰efiík obecn˘ (Syringa vulgaris) velmi skrytû v hlubok˘ch puklinách tvofieno jemnozrnn˘mi muskovi- pují horniny krystalinika. V tfie- arÛÏe ‰ípková (Rosa canina). miocénních sedimentÛ. tick˘mi rulami, jimiÏ pronikají tihorních sedimentech se na- 4 Îraloãí zuby rodu Charcha- jen málo mocné aplitové a kfie- cházejí ãetné pozÛstatky fauny ZVͤENA Na králiãí no- don jsou hojné ve vrstvû neogenních menné Ïíly. Úboãí místy pokr˘- tohoto období, pfiedev‰ím mûk- ry je zde vázán vzácn˘ listo- sedimentÛ. ZN 39 619 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 620 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

GEOLOGIE Dno depre- se je vyplnûno spodnomiocenními sedimenty, které transgredova- Oleksovická ly pfiímo na krystalinikum mi- Pfiírodní roslavské hrástû. Dokladem to- památka mokfiina ho jsou malé v˘chozy granulitÛ s horizontálnû uloÏen˘mi pís- Mokfiad v nivû potoka Skaliãka je souãástí rozsáhlé sníÏe- ky a písãit˘mi jíly, v nichÏ se niny pfii západním okraji krystalinika miroslavské hrás- vzácnû zachovaly schránky nebo 2 tû v Drnholecké pahorkatinû, mezi Rybnick˘m ml˘nem otisky tlustofiepat˘ch mlÏÛ. Nej- a silnicí Hostûradice–. mlad‰í v˘plÀ deprese tvofií písãité hlíny a fluviální písãitohlinité Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nivní sedimenty. Depresí proté- Hostûradice, Oleksovice 204 – 208 ká Skaliãka, levostrann˘ pfiítok 1 Pravostrann˘ pfiítok do vodní- Jevi‰ovky. Zcela dominantním V˘mûra: 43,18 ha Vyhlá‰eno: 1997 ho toku Skaliãka v jiÏní ãásti pfií- pÛdním pfiedstavitelem je fluvi- rodní památky. zem glejová. Po okrajích se vy- Rákosiny a ostrÛvek luÏního lesa v intenzivnû 2 Stfievlíãek Platynus livens je skytují ostrÛvky ãernice typické jedním z mnoha druhÛ stfievlíkÛ, a ãernozemû typické (i její kar- zemûdûlsky vyuÏívané krajinû. jeÏ vyhledávají vlhké biotopy. bonátové variety). 620 ZN 40 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 621 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

4

KVùTENA Na vût‰inû plo- (Sedina buettneri), li‰ejníkov- chy se vytvofiila mokfiadní rost- ce popelavého (Pelosia muscer- linná spoleãenstva s pfievládajícím da), ãi pro celou Moravu napfi. rákosem obecn˘m (Phragmites mÛru travafiku Ïlutavou (Chor- australis) a doprovodn˘mi dru- todes extrema) a li‰ejníkovce hy svízelem bahenním (Galium baÏinného (Pelosia obtusa). palustre), mátou dlouholistou Obratlovci jsou zastoupeni se- (Mentha longifolia), vrbov- kavcem podunajsk˘m (Cobitis kou chlupatou (Epilobium hir- elongatoides), ãolkem obecn˘m sutum), karbincem evropsk˘m (Triturus vulgaris), kuÀkou (Lycopus europaeus), vrbinou obecnou (Bombina bombina), obecnou (Lysimachia vulgaris) rosniãkou zelenou (Hyla arbo- 5 av. penízkovou (L. nummula- rea), blatnicí skvrnitou (Peloba- ria). V severní ãásti území se na- tes fuscus), ropuchou obecnou cházejí vlhké louky s metlicí trs- (Bufo bufo), skokanem ostro- natou (Deschampsia cespitosa), nos˘m (Rana arvalis), s. ‰tíh- pcháãem ‰ed˘m (Cirsium ca- l˘m (R. dalmatina) a s. skfieho- num), kostivalem lékafisk˘m tav˘m (R. ridibunda), motákem (Symphytum officinale) a síti- pochopem (Circus aerugino- nou rozkladitou (Juncus effu- sus), chfiástalem vodním (Rallus sus). Kulturní les má charakter aquaticus), bukáãkem mal˘m mûkkého luhu, v nûmÏ dominu- (Ixobrychus minutus), cvrãil- jí vrba kfiehká (Salix fragilis), kou slavíkovou (Locustella lusci- v. bílá (S. alba), v. jíva (S. cap- nioides), moudivláãkem luÏním rea), ol‰e lepkavá (Alnus gluti- (Remiz pendulinus), slavíkem nosa) a jasan ztepil˘ (Fraxinus obecn˘m (Luscinia megarhyn- excelsior). Kefiové patro je za- chos), lejskem ‰ed˘m (Muscica- 6 stoupeno svídou krvavou (Swida pa striata) a Ïluvou hajní (Orio- sanguinea), kalinou obecnou lus oriolus). Ze savcÛ stojí za (Viburnum opulus) a bezem zmínku rejsec ãern˘ (Neomys ãern˘m (Sambucus nigra) s pod- anomalus), území je lovi‰tûm rostem kru‰tíku ‰irolistého (Epi- fiady druhÛ netop˘rÛ, zajímav˘ pactis helleborine), dûhele les- je v˘skyt netop˘ra stromového ního (Angelica sylvestris), ãistce (Nyctalus leisleri) a n. parkové- lesního (Stachys sylvatica) apo- ho (Pipistrellus nathusii). 3 draÏce kfiovi‰tního (Aristolochia Sameãek strnada rákosního clematitis). VYUÎITÍ DÛleÏité je za- (Emberiza schoeniclus) pfiiná‰í po- chování hladiny podzemní vody travu mláìatÛm. ZVͤENA Z v˘znamnûj- na souãasné úrovni. Rákosové 4 V PP Oleksovická mokfiina ‰ích druhÛ mot˘lÛ lze jmenovat porosty by mûly b˘t s nûkolika- se stfiídají plochy luãní, lesní, vodní napfi. osenici stínovanou (Xes- letou periodicitou postupnû ko- a pobfieÏní vegetace. tia sexstrigata), píìalku zejkov- seny. ObojÏivelníkÛm prospûje 5 Metlice trsnatá (Deschampsia ce Ïlutého (Therapis flavicaria), zfiízení nûkolika tÛní s volnou cespitosa) je dominantou mokfiad- hranostajníka bílého (Cerura vodní hladinou. ních luk. erminea), pfiástevníka li‰ejní- 6 Orobinec ‰irolist˘ (Typha lati- 3 kovce mokfiadního (Thumatha folia) vyrÛstá na místech trvale za- senex), mÛru rákosnici pozdní MAPA ÚZEMÍ strana 648 plaven˘ch mûlkou vrstvou vody. ZN 41 621 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 622 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

2 4

GEOLOGIE Odkryvy pís- koven jsou zaloÏeny v kfiemen- n˘ch píscích aÏ slabû zpevnûn˘ch Oleksovické pískovcích ‰edé a Ïlutavé barvy Pfiírodní apromûnlivé zrnitosti. Pfiedsta- památka vfiesovi‰tû vují spodnomiocenní pfiíbfieÏní sedimentaci karpatské pfiedhlub- Dvû malé pískovny na severoseverov˘chodním svahu nû (stratigrafické stupnû eggen- k. V sadech (253,5 m n. m.) v Olbramovické pahorkati- burg-ottnang). V profilech o cel- nû, na jiÏním okraji obce Oleksovice. kové mocnosti dosahující 5 aÏ 6m je dobfie patrné zvrstvení Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: sedimentÛ, charakterizující pro- Oleksovice 234 – 253 m mûnlivé podmínky sedimentaãní- ho prostoru. RovnobûÏné zvrstve- V˘mûra: 2,5269 ha Vyhlá‰eno: 2000 ní odpovídá klidné sedimentaci, 3 ‰ikmé (kfiíÏové) zvrstvení cha- Otevfiené písãité plochy v opu‰tûn˘ch pískovnách rakterizuje sedimentaci v pod- mínkách promûnlivého proudûní se sukcesními stádii psamofilní vegetace a spole- vody. Nad písãit˘mi sedimenty se ãenstvo s dominantním vfiesem. Ve stûnû pískov- nachází tenká vrstva chud˘ch ny kolonie bfiehule fiíãní. písãit˘ch pÛd. V ‰ir‰ím okolí je souãástí svrchní ãásti profilu va- lounov˘ materiál, pocházející (Dianthus carthusianorum), ZVͤENA Na lokalitû byl z pleistocénní ‰tûrkovité terasy. smûlek jehlancovit˘ (Koeleria nalezen vzácn˘ stfievlíãek Lici- Z ní jsou známé nálezy prokfie- pyramidata), lnici kruãinko- nus depressus, preferující su‰‰í menûl˘ch dfiev a vzácnû i vlta- listou (Linaria genistifolia), a nezastínûné biotopy. V poros- vínÛ. PÛdní pokryv zde tvofií ky- chrpu por˘nskou (Acosta rhena- tech vfiesu byl zji‰tûn vzácn˘ pou- selé hnûdé pÛdy – kambizem na) a matefiídou‰ku úzkolistou zdrovníãek Coleophora jun- arenická (psefitická). (Thymus serpyllum). V okra- cicolella a na smilu píseãném jích pískovny lze pozorovat suk- chobotníãek Bucculatrix gna- KVùTENA phaliella. 1 Svah nad vût‰í cesní stádia psamofilní vegetace Ve stûnû pískovny je Temnû fialová kvûtenství diviz- z obou pískoven obsadilo rostlin- s paliãkovcem ‰edav˘m (Cory- hnízdní kolonie bfiehule fiíãní (Verbascum phoenice- ny brunátné né spoleãenstvo s dominantním nephorus canescens), kostfiavou (Riparia riparia). um) zdobí na jafie stránû vfiesovi‰tû. vfiesem obecn˘m (Calluna vul- sivou (Festuca pallens), kyselkou 2 Stûnu b˘valé pískovny v západ- garis). Mimo nûj zde najdeme obecnou tenkolistou (Acetosella LESNICTVÍ NavrÏeno je ní ãásti chránûného území vyuÏívá napfi. diviznu brunátnou (Ver- multifida subsp. tenuifolia), pfievedení akátové monokultury k hnízdûní nepoãetná kolonie bfiehu- bascum phoeniceum), trávniãku máãkou ladní (Eryngium cam- na les vhodnûj‰í druhové sklad- (Riparia riparia). le fiíãní obecnou (Armeria vulgaris), smil pestre), bûlolistem rolním (Log- by s pfievahou dubu zimního. 3 Dominantní vfies obecn˘ (Cal- píseãn˘ (Helichrysum arenari- fia arvensis) ab. nejmen‰ím (L. luna vulgaris) rozkvétá koncem léta. um), ostfiici drobnou (Carex su- minima). Otevfiené plochy lemu- MAPA ÚZEMÍ strana 649 4 Oleksovické vfiesovi‰tû naru‰e- pina), mafiinku psí (Asperula jí porosty trnovníku akátu (Ro- né tûÏebním prostorem pískovny. cynanchica), hvozdík kartouzek binia pseudacacia), staré 50 let. 622 ZN 42 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 623 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

2

1

3 (Asplenium ruta-muraria), ku- fiiãka ‰tûtinkatá (Minuartia se- Pod ·ibeniãním tacea) a oÏanka hroznatá (Teuc- Pfiírodní rium botrys). Na bezlesé plochy památka kopcem navazují porosty kfiovin s hlohy (Crataegus spp.) a rÛÏemi; mezi Lev˘ jiÏnû a jihozápadnû exponovan˘ svah zafiíznutého hojnou r. ‰ípkovou (Rosa cani- údolí potoka Kfiepiãka a pfiilehlá plo‰ina nad ním pod na) najdeme i vzácnou r. ma- (R. micrantha). k. ·ibeniãní kopec (286,9 m n. m.) ve V˘rovické pahorka- lokvûtou Do tinû, asi 500 m západnû od obce Horní Dunajovice. plochy rezervace zasahují i za- pojené porosty trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Pouze Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: 4 v ãásti navazující na nivu Kfie- Horní Dunajovice 240 – 281 m piãky se vyskytují ol‰e lepkavá V˘mûra: Vyhlá‰eno: (Alnus glutinosa), vrba kfiehká mi odpovídajícími danému typu 3,5292 ha 2002 (Salix fragilis), jasan ztepil˘ stanovi‰tû. (Fraxinus excelsior), javor ba- Teplomilná vegetace na ostrÛvku krystalického byka (Acer campestre) a blíÏe BIBLIOGRAFIE 403 vápence se vzácn˘mi rostlinn˘mi druhy. potoka najdeme trsy kosatce Ïlu- MAPA ÚZEMÍ strana 650 tého (Iris pseudacorus).

GEOLOGIE Erozním záfie- Ïí spra‰e. Horninové substráty ZVͤENA Z hmyzu zde zem jsou na levém svahu údolí jsou bohaté vápníkem. Z pÛd se byli zji‰tûni napfi. modrásek vi- Kfiepiãky obnaÏeny profily - na svahovinách vápencÛ vyvi- kvicov˘ (Polyommatus cori- skou jednotkou dyjské klenby nuly kambizemní rendziny, na don), m. nejmen‰í (Cupido mi- moravika. Drobné skalky pfii se- metamorfikách rankrové kam- nimus) a okáã ovsov˘ (Minois verozápadním okraji území tvo- bizemû aÏ rankery. Na lokálních dryas). fií ‰edé aÏ ‰edoãerné krystalické spra‰ov˘ch pfiekryvech se nachá- Na otevfien˘ch plochách s roz- vápence (nejlépe odkryté jsou zí hnûdozem typická. pt˘len˘mi kefii se setkáme napfi. v obãasnû vyuÏívaném kameno- s je‰tûrkou zelenou (Lacerta vi- 1 V˘slunn˘ ‰tûrkovit˘ svah s xero- mu). Z jihov˘chodu se k vápen- KVùTENA V nejcennûj‰í ridis), Èuh˘kem obecn˘m (La- termní vegetací naru‰en˘ drobn˘m cÛm pfiimykají ‰upinovitû se roz- ãásti území se na vápencové dro- nius collurio) a lejskem ‰ed˘m lomem. padající biotitické fylity. V tûchto linû vytváfií spoleãenstvo Melice- (Muscicapa striata). 2 Zvonek sibifisk˘ (Campanula deskovitû odluãn˘ch horninách tum ciliatae, neuzavfien˘ porost sibirica) patfií k charakteristick˘m se vyvinuly stupÀovité mrazové s dominantní strdivkou brvitou VYUÎITÍ âást území byla druhÛm stepních spoleãenstev. sruby s mikroformami georelié- (Melica ciliata). Dále zde byl v minulosti vyuÏívána jako ka- 3 Stfievlíãek Calathus ambigu- fu, zpÛsobené mrazov˘m zvûtrá- zji‰tûn napfi. oman oko Kristovo menolom, ãinnost zde byla ukon- us, bûÏn˘ druh epigeické fauny step- váním a odsedáním (pfievisy). Ve (Inula oculus-christi), len ten- ãena jiÏ pfied mnoha lety. Uni- ních území. (Linum tenuifolium), stfiední ãásti svahu mají sruby kolist˘ kátní spoleãenstvo, jeÏ je motivem 4 âervenáãek Pyrochroa serra- v˘‰ku kolem 3,5 m, pfii úpatí zvonek sibifisk˘ (Campanula si- ochrany, je ohroÏeno sukcesí kefiÛ ticornis je velmi dekorativním dru- svahu aÏ 3,9 m. V horní ãásti birica), r˘t velkokali‰n˘ (Reseda a stromÛ. Péãe o území spoãívá hem, nápadn˘m sv˘m nezvykl˘m svahu a na pfiilehlé plo‰inû pfie- phyteuma), ãesnek Ïlut˘ (Alli- vredukci kefiÛ, plánována je po- zbarvením. Zastihneme jej napfiíklad kr˘vají horniny skalního podlo- um flavum), sleziník routiãka stupná náhrada akátÛ dfievina- na kvetoucích hlozích. ZN 43 623 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 624 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

purpurascens), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) akru‰tík modrofialov˘ (Epipactis purpu- rata). Na strm˘ch balvanit˘ch svazích dubohabfiiny pfiecházejí do porostÛ suÈov˘ch lesÛ (Aceri- -Carpinetum) s vy‰‰ím zastoupe- ním javoru klenu (Acer pseudo- platanus), habru obecného, lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a jasanu ztepilého (Fraxinus ex- celsior), vjejichÏ podrostu na- jdeme klokoã zpefien˘ (Staphylea pinnnata). Na skalních v˘cho- 1 zech jsou ostrÛvky teplomiln˘ch bfiekov˘ch doubrav (Sorbo tor- minalis-Quercetum) s borovicí GEOLOGIE Území je sou- lesní (Pinus sylvestris), dfiínem ãástí podhradské jednotky krys- jarním (Cornus mas) a jalov- talinika âeského masivu. Pfie- cem obecn˘m (Juniperus com- vládající horninou jsou svûtlé munis). Na okraji skal najdeme muskovit-biotitické pararuly. napfi. hvûzdnici chlumní (Aster V men‰í mífie jsou ve srázu za- amellus), tfiemdavu bílou (Dic- stoupeny ‰edozelené amfibolity, tamnus albus), kavyl IvanÛv ‰edobílé páskované mramory a er- (Stipa joannis), bûlozáfiku vût- lány. Skalní podklad pfiekr˘vají vitou (Anthericum ramosum), místy mûlké a Ïivinami bohaté chrpu chlumní (Cyanus trium- rankery, Ïleby jsou zãásti zapl- fettii) atr˘zel vonn˘ (Erysi- nûny sutûmi a písãitohlinit˘mi mum odoratum). Charakteris- svahovinami. PÛdní pokryv zau- tick˘m druhem vegetace na jímají mûlké rankery (ranker ty- skalách (Alysso-Festucion pal- pick˘ a kambick˘), místy i litoze- lentis) je tafiice skalní (Aurinia 2 mû, na které po severním okraji saxatilis). navazuje kambizem typická vari- eta kyselá (kambizem rankerová). ZVͤENA Pfiirozené lesy rezervace jsou domovem ãetn˘ch Pfiírodní KVùTENA Kostru vegetace druhÛ ptákÛ, napfi. strakapouda rezervace Podhradské skály tvofií hercynské ãern˘‰ové dubo- velkého (Dendrocopos major), habfiiny (Melampyro nemorosi- holuba hfiivnáãe (Columba Skalnat˘ lev˘ svah hluboko zafiíznutého údolí fieky Dyje -Carpinetum). V jejich stromo- palumbus), drozda zpûvného pod k. 454,1 m n. m. v Uherãické pahorkatinû, severnû vém patfie dominuje dub zimní (Turdus philomelos), s˘kory od obce Podhradí nad Dyjí. (Quercus petraea), lípa malo- modfiinky (Parus caeruleus) listá (Tilia cordata) a habr obec- a brhlíka lesního (Sitta europa- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: n˘ (Carpinus betulus), vtrou‰eny ea). Vrezervaci Ïije je‰tûrka ze- Korolupy 360 – 430 m jsou buk lesní (Fagus sylvatica) lená (Lacerta viridis), mající (Abies alba). a jedle bûlokorá zde západní hranici roz‰ífiení na V˘mûra: 10,8907 ha Vyhlá‰eno: 1998 Vbylinném podrostu byl zji‰tûn jiÏní Moravû. brambofiík nachov˘ (Cyclamen LESNICTVÍ Jde o ochrann˘ Cenná rostlinná spoleãenstva na strm˘ch v˘slun- les pfieváÏnû pfiirozeného pÛvodu. n˘ch svazích s v˘raznou hodnotou krajinotvornou Vût‰ina plochy bude ponechána a estetickou. pfiirozenému v˘voji. Místy je Ïá- doucí probírka s preferencí dubÛ, ve stinn˘ch záfiezech pak podpora vtrou‰eného buku lesního a pfie- dev‰ím jedle bûlokoré, která silnû ustupuje.

VYUÎITÍ Rezervace leÏí 1 V nejvy‰‰í etáÏi bylinného pat- nad rekreaãnû vyuÏívanou obcí ra xerotermní vegetace vyniká sv˘mi Podhradí nad Dyjí, a proto je zlatoÏlut˘mi kvûty ohroÏen˘ tr˘zel cílem mnoha vycházek. Úãelná vonn˘ (Erysimum odoratum). zde proto bude instalace infor- 2 Podhradská skála s fiekou Dyjí. maãní tabule a úprava vyhlíd- 3 Jen nehojnû se v kefiovém patru kového bodu. listnat˘ch lesÛ níÏin a pahorkatin vyskytuje klokoã zpefien˘ (Staphylea BIBLIOGRAFIE 882, 957 3 pinnata). MAPA ÚZEMÍ strana 644 624 ZN 44 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 625 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

3

1

KVùTENA Vegetaci tvofií pfiedev‰ím porost drnové stepi 4 Pust˘ kopec (Festucion valesiacae). VÛdãími Pfiírodní druhy jsou kostfiava walliská památka uKonic (Festuca valesiaca), smûlek ‰tíh- níãek Bucculatrix gnaphaliel- l˘ (Koeleria macrantha), ovsífi la, klínûnka Phyllonorycter V˘razná vyv˘‰enina (mendip) s kótou V Dalek˘ch (263,7 m luãní (Helictotrichon praten- staintoniella, vzácná mÛrka n. m.), jeÏ vystupuje v rovinaté zemûdûlské krajinû Jarosla- se), ostfiice nízká (Carex humi- svûtlopáska maliãká (Eublem- lis) (C. supina), ma minutata), vické pahorkatiny, 2 km v˘chodnû od obce Havraníky, ao. drobná soumraãník (Pyrgus serratulae), uÏelezniãní tratû Znojmo–·atov. místy se objevují plochy s domi- mochnov˘ nantní kruãinkou chlupatou dále kudlanka náboÏná (Man- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (Genista pilosa). V porostech tis religiosa). Vúzemí Ïije je‰- najdeme bohaté populace kosatce tûrka zelená (Lacerta viridis) Nov˘ ·aldorf 250 – 263,7 m nízkého (Iris pumila), konikle- auÏovka hladká (Coronella au- ce velkokvûtého (Pulsatilla gran- striaca), hnízdí strnad luãní V˘mûra: 1,57 ha Vyhlá‰eno: 1956 dis), kavylu vláskovitého (Stipa (Miliaria calandra), Èuh˘k obec- capillata), k. chlupatého (S. da- n˘ (Lanius collurio) a kfiepelka V˘razn˘ pahorek – ostrÛvek acidofilních stepních syphylla), k. Ivanova (S. joan- polní (Coturnix coturnix). spoleãenstev v intenzivnû vyuÏívané zemûdûlské nis), smilu píseãného (Helichry- krajinû. sum arenarium) a divizny VYUÎITÍ Území bylo pÛ- brunátné (Verbascum phoeni- vodnû vyuÏívané jako pastvina, ceum). V okolí skalních v˘cho- dnes zÛstává neobhospodafiova- zÛ na mûlk˘ch pÛdách najdeme né. Z území byl odstranûn ne- porosty svazu Hyperico perfo- pÛvodní akát, podle potfieby je rati-Scleranthion perennis sko- provádûna redukce kefiÛ, pravi- stfiavou sivou (Festuca pallens) delnû je kosen porost tfitiny kfio- a psineãkem tuh˘m (Agrostis vi‰tní, aby se zamezilo jejímu vinealis), v nichÏ na jafie roz- ‰ífiení. kvétá kfiivatec ãesk˘ (Gagea bo- hemica) a mochna píseãná (Po- BIBLIOGRAFIE 235, 247, tentilla arenaria). V plo‰e jsou 799 roztrou‰eny kefie hlohÛ (Cratae- gus spp.) a rÛÏí ‰ípkov˘ch (Rosa MAPA ÚZEMÍ strana 649 canina), proniká sem i trnovník (Robinia pseudacacia). 2 akát Do ãásti plochy invaduje ovsík vyv˘- ‰en˘ (Arrhenatherum elatius) 1 Stepní vegetace na vrcholu Pus- GEOLOGIE Skalní podloÏí písky a spra‰í bûhem kvartéru. Na atfitina kfiovi‰tní (Calamagros- tého kopce u Konic. pahorku (mendipu) tvofií bioti- granitoidovém eluviu vznikly tis epigejos). 2 V druhové skladbû xeroterm- tické granodiority, které jsou sou- mûlké a jen málo úÏivné písãi- ních spoleãenstev mûlk˘ch pÛd na- ãástí komplexu vyvfielin dyjského tohlinité pÛdy. Z nich se tu vyvi- ZVͤENA Lokalita pfied- chází nezfiídka své místo i kruãinka masivu. Je ostrovní horou pfie- nula kambizem typická (kyselá), stavuje v˘znamné refugium fia- chlupatá (Genista pilosa). vy‰ující ãlenit˘ pfiedneogenní po- kterou obklopují zemûdûlské pÛ- dy druhÛ ÏivoãichÛ, z broukÛ 3 aV4 dubnu se rozzáfií vrch, jenÏ byl pozdûji zarovnán dy ãernozemního typu – ãerno- zde Ïijí kozlíãek Dorcadion aet- svahy Ïlut˘mi a fialov˘mi kvûty sil- miocenními sedimenty bûhem zem typická, ménû i ãernice ty- hiops akrasec tfie‰Àov˘ (Antha- nû ohroÏeného kosatce nízkého (Iris mofisk˘ch transgresí a poté vát˘mi pická. xia candens), z mot˘lÛ chobot- pumila). ZN 45 625 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 626 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

4

GEOLOGIE Skalní podloÏí 2 je sloÏené z hornin moldanubi- Pfiírodní ka – svûtlé migmatizované ruly památka Rudlické kopce obsahující místy vloÏky dvojslíd- né ruly s granátem, a leukokrát- Pahorky kolem k. Zadní kopec (341,4 m n. m.) a s pfii- ních migmatitÛ. Úboãí svahÛ lehl˘m zlomov˘m svahem na holorovinû Tavíkovické pa- pokr˘vají hlinito-kamenité sva- horkatiny, navazující severnû na intravilán obce . hoviny a spra‰e, erozí modelova- né stupnû na svazích doprovází Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: zbytky pleistocénních ‰tûrkov˘ch Rudlice 288– 341,4 m teras fieky Jevi‰ovky. Z antropo- genních tvarÛ se v území nachá- V˘mûra: Vyhlá‰eno: zejí kamenolomy v migmatitech. 17,5649 ha 2002 Okolí Zadního kopce je tvofieno pfieváÏnû kambizemí typickou Rozsáhlé plochy acidofilních teplomiln˘ch travi- 3 (nasycenou), podél jihov˘chodní- nobylinn˘ch spoleãenstev. ho okraje pak hnûdozemí typic- kou. Pokryv druhého, západnûji situovaného kopce reprezentuje rus communis) je dokladem matus coridon), okáã ovsov˘ asociace kyselé kambizemû typic- pastvy, která zde probíhala v mi- (Minois dryas) ao. kostfiavov˘ ké a kambizemû dystrické. nulosti. Roztrou‰enû rostou na (Arethusana arethusa). Na staré plo‰e také dal‰í kefie a stromy, tfie‰nû je vázán teplomiln˘ krasec KVùTENA Hlavní sloÏkou napfi. hloh jednosemenn˘ (Cra- tfie‰Àov˘ (Anthaxia candens). vegetace jsou acidofilní trávníky taegus monogyna), slivoÀ trni- Vúzemí Ïije je‰tûrka obecná svazu Koelerio-Phleion phleoi- tá (Prunus spinosa), borovice (Lacerta agilis) a hnízdí nûkte- dis s dominantní kostfiavou ovãí lesní (Pinus sylvestris), tfie‰eÀ ré v˘znamné druhy ptákÛ: ko- (Festuca ovina), smûlkem ‰tíh- ptaãí (Cerasus avium), rÛÏe ‰íp- roptev polní (Perdix perdix), l˘m (Koeleria macrantha), ovsí- ková (Rosa canina) ar. malo- kfiepelka polní (Coturnix co- fiem luãním (Helictotrichon kvûtá (R. micrantha). Na sever- turnix), bramborníãek ãerno- pratense) a ostfiicí nízkou (Ca- ním okraji se nachází periodicky hlav˘ (Saxicola torquata), Èu- rex humilis). V této vegetaci vysychající jezírko, kde roste psi- h˘k obecn˘ (Lanius collurio) najdeme sesel siv˘ (Seseli osse- neãek psí (Agrostis canina) aos- a pûnice vla‰ská (Sylvia nisoria). um), koniklec velkokvût˘ (Pul- tfiice obecná (Carex nigra). satilla grandis), ãestec klasnat˘ V‰echny lesíky v rezervaci tvofií VYUÎITÍ Do území se po- 1 Teplomiln˘ charakter travino- (Pseudolysimachion spica- trnovník akát (Robinia pseu- dafiilo zavést tradiãní pastvu, bylinné vegetace dokládá spolu s dal- tum), diviznu brunátnou (Ver- dacacia). Místy expanduje ov- dokonce místními obãany. Dal- (Pseu- ‰ími druhy i ãestec klasnat˘ bascum phoeniceum), vzácnû sík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum ‰í péãe spoãívá v kosení a od- dolysimachion spicatum). i smil píseãn˘ (Helichrysum are- elatius), na nûkolika místech straÀování pokosené biomasy 2 Zvonek zelen˘ (Carduelis narium). Na místech, kde vystu- itfitina kfiovi‰tní (Calamagros- i stafiiny, v redukci rozrÛstajících chloris) je bûÏn˘m ptákem kulturní puje skalní podklad, najdeme tis epigejos). se kefiÛ a v postupném odstraÀo- krajiny. kostfiavu sivou (Festuca pal- vání akátÛ. 3 Je‰tûrka obecná (Lacerta agilis) lens), kruãinku chlupatou (Ge- ZVͤENA Z mot˘lÛ zde vyuÏívá kmene stromu, aby se vyhfiá- nista pilosa), kfiivatec ãesk˘ (Ga- Ïijí napfi. ostruháãek bfiezov˘ BIBLIOGRAFIE 247, 778, la na prvním ranním sluníãku. gea bohemica) a pavinec modr˘ (Thecla betulae), modrásek po- 882 4 Dálkov˘ pohled na PP Rudlic- (Jasione montana). Nûkolik je- dobn˘ (Plebeius argyrogno- ké kopce. dincÛ jalovce obecného (Junipe- mon), m. vikvicov˘ (Polyom- MAPA ÚZEMÍ strana 650 626 ZN 46 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 627 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

a aplitové Ïíly. Zbfiidliãnûní a ba- revn˘ kontrast jednotliv˘ch hor- nin dává místy vyniknout vrás- nûní, které provází pfiesmykovou zónu na styku moldanubika s moravikem. Pod skalnat˘mi srázy jsou vyvinuty rozsáhlé su- tû. Zvlnûn˘ terén pahorkatiny je v místû poru‰en hlubok˘m záfie- zem údolí fieky Dyje, dnes zalité vzedmut˘mi vodami vodní ná- drÏe Vranov. Rezervaci tvofií le- 3 vobfieÏní pfiíkré skalnaté stránû asrázy mezi jádry dvou zakles- nut˘ch meandrÛ a plo‰iny na datel ãern˘ (Dryocopus marti- hranû srázu. PÛdní pokryv nad us), lejsek bûlokrk˘ (Ficedula hranou svahu pfiedstavují illi- albicollis) a na‰e nejvût‰í sova merizované pÛdy na mûlk˘ch v˘r velk˘ (Bubo bubo). spra‰ích, na svazích jsou vyvinu- ty hnûdé a rezavé kamenité pÛ- LESNICTVÍ Lesy pfiírodní dy rankery. rezervace se fiadí mezi porosty na extrémních stanovi‰tích a spada- KVùTENA Kostru vegetace jí do kategorie lesÛ ochrann˘ch. tvofií teplomilné bfiekové doub- Porosty budou ponechány pfiiro- ravy (Sorbo torminalis-Quer- zenému v˘voji. Území není hos- cetum), 1 v nichÏ dominuje dub podáfisky vyuÏíváno. zimní (Quercus petraea), vke- fiovém patfie roste dfiín jarní VYUÎITÍ Negativní dopad (Cornus mas). Bylinné patro mohou mít aktivity v tûsném sou- Pfiírodní tvofií napfi. omûj jedhoj (Aconi- sedství pfiírodní rezervace. Jde rezervace RÛÏov˘ vrch tum anthora), kruãinka barvífi- pfiedev‰ím o rekreaãní vyuÏití ská (Genista tinctoria), k. chlu- v blízkosti Vranovské pfiehrady JiÏnû orientované skalnaté srázy na levém svahu údolí fie- patá (G. pilosa) avfies obecn˘ astím spojené vjíÏdûní motoro- ky Dyje nad vodní nádrÏí Vranov ve Vranovské pahorka- (Calluna vulgaris). Na nû na- v˘ch vozidel, produkce a uklá- tinû, 1 km jiÏnû od obce . vazují v niωích ãástech svahÛ dání odpadÛ a dal‰ího materiálu i na plo‰inách ãern˘‰ové dubo- a terénní úpravy, které ãasto za- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: habfiiny (Melampyro nemorosi- sahují aÏ za hranice rezervace. Chvalatice 350 – 431 m -Carpinetum) s dubem zimním, habrem obecn˘m (Carpinus be- BIBLIOGRAFIE 513, 882, V˘mûra: 11,88 ha Vyhlá‰eno: 1996 tulus) a lípou malolistou (Tilia 957 cordata). V jejich podrostu na- Pfiirozená lesní i nelesní spoleãenstva na skalna- jdeme brambofiík nachov˘ (Cy- MAPA ÚZEMÍ strana 650 clamen purpurascens), strdivku t˘ch srázech nad Vranovskou pfiehradou, jedna jednokvûtou (Melica uniflora), ze ‰esti existujících lokalit endemita jihozápadní prvosenku jarní (Primula veris) Moravy hvozdíku moravského. a lilii zlatohlávek (Lilium mar- tagon). Na skalních v˘chozech se nachází vegetace svazu Alys- so-Festucion pallentis s kostfia- vou sivou (Festuca pallens) ata- fiicí skalní (Aurinia saxatilis), které provází poãetná popula- ce hvozdíku moravského (Dian- thus moravicus). Na okrajích skal najdeme ostrÛvky lesních lemÛ s kakostem krvav˘m (Ge- ranium sanguineum), v nichÏ 1 JiÏní ãást rezervace s v˘chozy roste i kavyl IvanÛv (Stipa jo- granulitov˘ch skal v pozadí zato- annis). pen˘ meandr fieky Dyje vodní ná- drÏí Vranov. ZVͤENA Z hmyzu byli 2 2 RÛÏovû kvetoucí endemick˘ vúzemí zji‰tûni napfi. krasec Co- hvozdík moravsk˘ (Dianthus mo- raebus undatus, tesafiík obrovsk˘ ravicus), má na RÛÏovém vrchu GEOLOGIE Skalní pod- stavbou. Ve stfiední ãásti profilu (Cerambyx cerdo) a t. brosk- jednu ze ‰esti lokalit. loÏí je tvofieno moldanubick˘m jsou zastoupeny polohy jemno- voÀov˘ (Purpuricenus kaehle- 3 Krasec Coraebus undatus – krystalinikem. V nûm jsou za- zrnn˘ch svûtl˘ch granulitÛ a v zá- ri). Vrezervaci Ïije je‰tûrka ze- charakteristick˘ druh jihomorav- stoupeny pfieváÏnû biotitické mig- padní ãásti území sillimanit-bio- lená (Lacerta viridis) a hnízdí sk˘ch tepl˘ch doubrav, vyvíjející se matitové ruly ãasto s páskovanou titické pararuly, tmavé amfibolity nûkteré v˘znamné druhy ptákÛ: v dubech. ZN 47 627 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 628 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

3

nû vys˘chav˘mi, minerálnû slabû zásoben˘mi rankry. Svahoviny Pfiírodní památka 2 uveden˘ch vyvfiel˘ch hornin po- Skalky kr˘vá kambizem typická (nasy- cená), dále, jiÏ mimo ZCHÚ, Dva samostatné ostrÛvky skalních v˘chozÛ s kótou Skal- GEOLOGIE Území leÏí na navazují ãernozemní pÛdy (ãer- ky (309,0 m n. m.) v ·atovské pahorkatinû, navazující v˘chodních svazích dyjského ma- nozem hnûdozemní a ãernicová). jiÏnû na intravilán obce Havraníky. sivu, kter˘ tvofií poslední geo- morfologicky v˘razn˘ stupeÀ KVùTENA Vût‰ina plochy Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: krystalinika âeského masivu. Na je porostlá xerotermními stepní- Havraníky 285 – 312 m v˘chod se v ploché krajinû uplat- mi spoleãenstvy ze svazu Festu- Àují vlivy karpatské horské sou- cion valesiacae a Euphorbio- V˘mûra: 10,1866 ha Vyhlá‰eno: 1990 stavy a mofiské záplavy, která je -Callunion. Dominantu tvofií v oblasti doloÏena sedimenty kostfiava walliská (Festuca vale- B˘valé pastviny s velkou druhovou pestrostí tep- stfiedního miocénu. Skalky, ka- siaca), k. ovãí (F. ovina), ovsífi lomiln˘ch rostlin i ÏivoãichÛ. menná stáda a izolované oblé luãní (Helictotrichon praten- balvany vznikly Ïokovit˘m zvût- se), smûlek ‰tíhl˘ (Koeleria mac- ráváním biotitick˘ch granodiori- rantha), jetel alpínsk˘ (Trifoli- tÛ. Postupnou erozí a odnosem um alpestre) a ostfiice nízká zvûtralinového plá‰tû a mlad˘ch (Carex humilis). Jejich prÛvod- sedimentÛ do‰lo k jejich obna- ce pfiedstavuje kosatec nízk˘ (Iris Ïení a vzniku jedineãn˘ch ka- pumila), koniklec velkokvût˘ menn˘ch útvarÛ. Kombinací (Pulsatilla grandis), pryskyfiník fyzikálního a biologického zvût- ilyrsk˘ (Ranunculus illyricus), rávání se na skalnatém povrchu kfiivatec ãesk˘ (Gagea bohemica), místy vytvofiily pseudokrasové rozchodník ostr˘ (Sedum acre), ‰krapy a skalní mísy. smil píseãn˘ (Helichrysum are- PÛdní profil je vût‰inou velmi narium), vstavaã obecn˘ (Or- mûlk˘, tvofien˘ skeletovit˘mi, sil- chis morio) aj. Místy jsou roz- 4 trou‰eny kefiíãky vfiesu obecného (Calluna vulgaris). Lokalita ãás- teãnû zarÛstá kefii hlohu (Cratae- dalirius), vfietenu‰ka pozdní ce rozrÛstajících se kefiÛ a obãas- gus sp.) a rÛÏe ‰ípkové (Rosa (Zygaena laeta), sviÏník polní né kosení bylinného porostu. canina), v posledních letech in- (Cicindela campestris) atd. Likvidován je nepÛvodní akát. vaduje ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhena- Vúzemí Ïije je‰tûrka zelená (La- Dal‰í hrozbu pro území pfiedsta- therum elatius). certa viridis) a j. obecná (L. agi- vuje blízkost obce a s ní spojená lis) a hnízdí strnad luãní (Mi- produkce odpadÛ. ZVͤENA liaria calandra), 1 Na xeroterm- pûnice vla‰ská Zachovalé vfiesovi‰tní biotopy ní vegetaci je vázána fiada dru- (Sylvia nisoria) nebo Èuh˘k POZNÁMKA Je navrÏeno s porosty rÛÏe ‰ípkové preferuje str- hÛ ÏivoãichÛ, pfiedev‰ím hmyzu obecn˘ (Lanius collurio). Vdo- roz‰ífiení pfiírodní památky o na- nad luãní (Miliaria calandra). – kudlanka náboÏná (Mantis bû hnízdûní b˘vá pozorován du- vazující plochu obdobného cha- 2 Silnû ohroÏen˘ kfiivatec ãesk˘ religiosa), ploskoroh pestr˘ (Li- dek chocholat˘ (Upupa epops) rakteru v katastrálním území (Gagea bohemica) má na Znojem- belloides macaronius), nesytka a strakapoud jiÏní (Dendroco- ·atova. sku fiadu lokalit. Kvete velmi ãasnû ‰Èovíková (Synansphecia trian- pos syriacus). zjara. nuliformis), li‰aj pry‰cov˘ (Hy- BIBLIOGRAFIE 9, 235, 3 Granodioritové skalky s okolní les euphorbiae), soumraãník VYUÎITÍ Optimálním 247 vegetací nízk˘ch trávníkÛ. mochnov˘ (Pyrgus serratulae), vyuÏitím území je pastva ovcí 4 Kozlíãek Dorcadion aethiops. otakárek ovocn˘ (Iphiclides po- a koz. DoplÀuje ji umûlá reduk- MAPA ÚZEMÍ strana 651 628 ZN 48 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:05 Stránka 629 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

3

1

kefiíãkov˘ch spoleãenstev (Eu- Pfiírodní phorbio-Callunion). V poros- 4 památka Stfiebovsk˘ kopec tech dominují kostfiava sivá (Fe- stuca pallens), na jin˘ch místech Vyv˘‰enina kolem k. 230,2 m n. m. nad ploch˘m teré- k. walliská (F. valesiaca), dále tesafiík Calamobius filum. nem V˘rovické pahorkatiny, 700 m severozápadnû od ostfiice nízká (Carex humilis), Vúzemí Ïije je‰tûrka obecná obce Derflice. ovsífi luãní (Helictotrichon pra- (Lacerta agilis), uvádûna je tense), bojínek tuh˘ (Phleum iuÏovka hladká (Coronella au- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: phleoides) a smûlek ‰tíhl˘ (Ko- striaca), hnízdí Èuh˘k obecn˘ Naãeratice, Derflice 218– 230 m eleria macrantha). Provázejí (Lanius collurio) a pûnice vla‰- je koniklec velkokvût˘ (Pulsatil- ská (Sylvia nisoria). V˘mûra: 2,6778 ha Vyhlá‰eno: 2001 la grandis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), smil VYUÎITÍ Území není hos- OstrÛvek stepních trávníkÛ na granodioritech píseãn˘ (Helichrysum arena- podáfisky vyuÏíváno. Travinoby- rium), fiebfiíãek ‰tûtinolist˘ linná spoleãenstva jsou ohroÏena dyjského masivu, pozoruhodná spoleãenstva Ïi- (Achillea setacea), hlaváã ‰eda- zarÛstáním kefii a akátem. Péãe voãichÛ. v˘ (Scabiosa canescens), ãesnek oúzemí spoãívá v redukci nále- kulatohlav˘ (Allium sphaero- tÛ a kosení, ãást akátov˘ch po- cephalon) a dal‰í. Do porostÛ rostÛ byla úspû‰nû odstranûna. místy proniká ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum elatius). Na MAPA ÚZEMÍ strana 654 místech s vystupujícím skalním podkladem se objevuje vegetace svazu Arabidopsion thalianae s kfiivatcem ãesk˘m (Gagea bo- hemica) arozrazilem ladním (Veronica dillenii). Na hlub‰ím pÛdním profilu najdeme ostrÛv- ky omanu vrbolistého (Inula sa- licina) a bukvice lékafiské (Be- tonica officinalis), zajímavostí je bohatá populace seselu pestrého 2 1 (Seseli pallasii). Okraje rezer- Vrcholová partie Stfiebovského vace lemují husté porosty hlohÛ kopce s teplomilnou bylinnou vege- GEOLOGIE Elevace pfied- souãástí dyjského masivu). Mûl- (Crataegus spp.) a rÛÏe ‰ípkové tací a roztrou‰en˘mi kfiovinami. stavuje erozí exhumovanou ost- ké rankerové pÛdy pfiechází na (Rosa canina), v nichÏ doÏívají 2 Charakteristické kruhovité tr- rovní horu vystupující nad ploch˘ svazích se spra‰ov˘m pokryvem staré ovocné stromy. Na nûkolika sy prozrazují ostfiici nízkou (Carex terén vyplnûn˘ písãito-jílovit˘mi v mocnûj‰í pÛdní horizont s hnû- místech se téÏ uchytil trnovník humilis). mofisk˘mi sedimenty ottnang-eg- dozemí. akát (Robinia pseudacacia). 3 Divizna brunátná (Verbas- genburgského stáfií. Vyv˘‰eninu cum phoeniceum) je v PP Stfiebov- budují biotitické granodiority KVùTENA Nejcennûj‰í ZVͤENA Na stepní vege- sk˘ kopec pomûrnû ãast˘m druhem. tasovického typu, místy s Ïiln˘m plochy chránûného území tvofií taci jsou vázáni krasci Paracy- 4 Teplomiln˘ stepní krasec Para- doprovodem – kfiemenn˘m dio- mozaika drnov˘ch stepí (Festu- lindromorphus subuliformis, cylindromorphus subuliformis se ritem, aplitem (horniny jsou cion valesiacae) a teplomiln˘ch Trachys troglodytes ãi stepní vyvíjí na kostfiavách. ZN 49 629 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 630 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

moravika. Skalní podloÏí je pfie- kryto vápnitou spra‰í. Mocnost Pfiírodní pokryvu pfiesahuje u paty svahu památka Stfiíbrn˘ vrch aÏ 2 m. PÛdy jsou jak v území, tak i ‰irokém okolí zastoupeny JiÏní svah mendipu Stfiíbrn˘ vrch (277,5 m n. m.) v Hos- karbonátovou varietou ãernoze- tûradické sníÏeninû, asi 2,5 km severnû od Hostûradic. mû typické. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: KVùTENA Vegetaci tvofií Mí‰ovice 236 – 262 m stepní trávníky svazu Festuci- on valesiacae, na mûlk˘ch pÛ- V˘mûra: 2,94 ha Vyhlá‰eno: 1999 dách na v˘chozech podloÏí dopl- 2 nûné pion˘rskou vegetací svazu OstrÛvek stepní vegetace na vápencovém v˘cho- Alysso alyssoidis-Sedion albi. GEOLOGIE Skalní podloÏí Charakteristickou dominantou zu s v˘skytem celé fiady ohroÏen˘ch a vzácn˘ch tvofií písãité krystalické vápence, je kavyl IvanÛv (Stipa joannis). druhÛ rostlin. pfii severozápadním okraji serici- Mezi nejv˘znamnûj‰í druhy zde tické fylity lukovské jednotky patfií len chlupat˘ (Linum hir- sutum), l. tenkolist˘ (L. tenui- folium), kozinec rakousk˘ (Ast- ragalus austriacus), topolovka bledá (Alcea biennis), lomiká- men trojprst˘ (Saxifraga tridac- tylites), violka obojetná (Viola ambigua) aveãernice smutná (Hesperis tristis), na Znojem- sku v˘jimeãn˘ je bohat˘ v˘skyt hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis). Najdeme zde i ohro- Ïené plevele prorostlík okrouhlo- list˘ (Bupleurum rotundifoli- 3 1 Na ãernozemních pÛdách Stfií- um) a ãernuchu rolní (Nigella brného vrchu je vyvinuta vegetace arvensis). Donedávna ãást plo- stepního charakteru. chy porÛstal trnovník akát (Ro- tenu‰ka ligrusová (Zygaena car- VYUÎITÍ Plochu je moÏno 2 K nejvzácnûj‰ím rostlinám na binia pseudacacia). niolica), v. kozincová (Z. loti) vyuÏívat pouze jako pastvinu. lokalitû patfií silnû ohroÏená veãer- av. ‰tírovníková (Z. angelicae), ProtoÏe o toto vyuÏití není zá- nice smutná (Hesperis tristis). ZVͤENA Ze ÏivoãichÛ zde modrásek obecn˘ (Plebeius jem, provádí se obãasné odstra- idas), (P. argus), 3 Velmi vzácn˘ stfievlík hrbáã byli zji‰tûni napfi. stepní krasci m. ãernolem˘ Àování biomasy kosením. Nutná Zabrus spinipes zde Ïije pfiedev‰ím Cylindromorphus filum, Tra- m. jetelov˘ (Polyommatus bel- je eliminace rozrÛstajícího se po- na pfiechodu stepi do polních kultur, chys troglodytes a Coraebus largus) a kudlanka náboÏná rostu akátu. pfiiãemÏ b˘vá ãasto decimován pou- elatus, teplomilná majka obec- (Mantis religiosa). Vúzemí Ïi- Ïíváním insekticidních prostfiedkÛ. ná (Meloe proscarabeus), vfie- je je‰tûrka obecná (Lacerta agilis). MAPA ÚZEMÍ strana 654 630 ZN 50 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 631 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

3

1 4

na). Dále zde najdeme napfi. ze- Pfiírodní mûÏluã hofikou (Centaurium památka ·afáfika erythraea), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), Plo‰ina holoroviny a mírn˘ údolní svah Gránického po- jetel horsk˘ (Trifolium monta- toka poblíÏ k. 377 m n. m. v ·atovské pahorkatinû, asi num), pavinec modr˘ (Jasione 1,5 km severozápadnû od Ma‰ovic u Znojma. montana), ãilimníkovec ãerna- jící (Lembotropis nigricans) Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: a vítod obecn˘ (Polygala vulga- Ma‰ovice 366 – 377 m ris). Nejv˘znamnûj‰ím druhem území je vstavaã obecn˘ (Orchis V˘mûra: 2,0541 ha Vyhlá‰eno: 1999 morio), jenÏ zde v pfiízniv˘ch le- tech rozkvétá ve stovkách exem- Such˘ acidofilní trávník s hojn˘m v˘skytem vsta- pláfiÛ. Do ãásti ploch invadovala tfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis vaãe obecného. epigejos).

ZVͤENA Z hmyzu by- li zji‰tûni napfi. sviÏník polní (Cicindela campestris) ãi maj- ka fialová (Meloe violaceus). Îije zde je‰tûrka obecná (Lacer- ta agilis).

VYUÎITÍ Území, v minu- losti vyuÏívané jako louka, pfiíp. 1 Jednoseãná louka, obklopená pastvina, je dnes ohroÏeno na jed- lesními porosty. né stranû snahami o intenzifika- 2 Na kvetoucích hlozích ãi na ra- ci hospodafiení, na stranû druhé ‰ících dubov˘ch listech je pomûrnû opu‰tûním a následn˘m zarÛs- ãast˘ tesafiík Cortodera humeralis. táním tfitinou, kefii a stromy. 3 2 Okraje lesních pasek a zarÛsta- Vrámci péãe jde pfiedev‰ím o ko- jící lesní cesty jsou nejãastûj‰ími sta- sení s odstraÀováním biomasy novi‰ti zemûÏluãe hofiké (Centauri- GEOLOGIE Z pÛd se tu KVùTENA Vegetaci tvofií a potlaãování náletov˘ch dfievin. um erythraea). vytvofiily pfiedev‰ím hnûdozem suché acidofilní trávníky ze sva- 4 V lesních lemech a na lesních typická, v severní ãásti se na zu Hyperico perforati-Scle- MAPA ÚZEMÍ strana 651 svûtlinách se vyskytuje ãilimníkovec men‰í plo‰e vyvinul v˘bûÏek gle- ranthion perennis s dominantní ãernající (Lembotropis nigricans) je typického. kostfiavou ovãí (Festuca ovi- nejãastûji. ZN 51 631 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 632 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

pÛdy (kambizem typická, varie- ta kyselá s kambizemí dystrickou) a ostrÛvky rankerÛ.

KVùTENA Na otevfien˘ch místech se objevují ostrÛvky ke- fiíãkové teplomilné vegetace (Euphorbio-Callunion) svfie- sem obecn˘m (Calluna vulgaris), kruãinkou chlupatou (Genista pilosa), ostfiicí nízkou (Carex humilis), kostfiavou ovãí (Festu- ca ovina), k. walliskou (F. vale- 1 siaca) aovsífiem luãním (Helic- totrichon pratense). V tûchto porostech najdeme kavyl sliãn˘ (Stipa pulcherrima), trávniãku obecnou (Armeria vulgaris), zlatovlásek obecn˘ (Linosyris vulgaris), lomikámen cibulkat˘ (Saxifraga bulbifera) a smil pí- seãn˘ (Helichrysum arenari- um). Na velmi mûlk˘ch pÛdách vystupuje kostfiava sivá (Festu- ca pallens), kterou doprovází kfiivatec ãesk˘ (Gagea bohemi- ca), na hlub‰ích pÛdních profi- 2 lech jsou kolonie kakostu krva- vého (Geranium sanguineum) 3 GEOLOGIE Morfologicky arÛÏe bedrníkolisté (Rosa pim- v˘razn˘ hfibítek se skupinami pinellifolia). Znaãné plochy za- skalek, voln˘ch balvanÛ a ma- bírají (nyní postupnû odstraÀo- l˘mi záfiezy po tûÏbû kamene. vané) porosty trnovníku akátu Pfiírodní Krystalinikum reprezentují bi- (Robinia pseudacacia) a nálety památka ·idlovy skalky otitické granodiority brnûnského hlohÛ (Crataegus spp.) a rÛÏe masivu s ojedinûl˘mi proniky ‰ípkové (Rosa canina). Zejména Hfibítek na v˘chodním svahu vrchu Leskoun (371 m svûtl˘ch aplitov˘ch Ïil. Na po- na místech po odstranûn˘ch aká- n. m.) v Leskounské vrchovinû, asi 2,5 km severozápad- vrch vystupující skupiny skalek tech se ‰ífií ovsík vyv˘‰en˘ (Arr- nû od Olbramovic. nesou znaky kulovitého zvûtrá- henatherum elatius). vání, na nichÏ se místy vyvinu- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ly vzácné formy mikroreliéfu – ZVͤENA Na rostlin- Olbramovice 300 – 326 m pseudokrasové ‰krapy a skalní ná spoleãenstva je vázána fiada mísy. Písãitohlinité eluvium gra- vzácn˘ch druhÛ hmyzu. Byl zde V˘mûra: 1,2104 Vyhlá‰eno: 1998 nodioritÛ pfiekr˘vají v niωích prokázán napfi. v˘skyt kudlan- úrovních slabû vápnité spra‰e. ky náboÏné (Mantis religiosa), Z pÛdních zástupcÛ se zde na- ploskoroha pestrého (Libelloides Fragmenty acidofilní stepní vegetace, teplomil- chází kyselé aÏ silnû kyselé hnûdé macaronius), krajníka piÏmo- n˘ch lemÛ a plá‰ÈÛ. vého (Calosoma sycophanta), roháãe obecného (Lucanus cer- vus), martináãe hru‰Àového (Sa- turnia pyri) a jin˘ch druhÛ bez- obratl˘ch. V území hnízdí Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio).

VYUÎITÍ Lokalita je sou- ãástí dob˘vacího prostoru vel- kolomu Leskoun, kter˘ v ‰ir‰ím okolí rezervace negativnû pÛsobí 1 (Ar- Trávniãka obecná pravá pra‰ností, hluãností, niãením pÛ- meria vulgaris subsp. vulgaris) pre- vodních biotopÛ a ãásteãnû mûní feruje písãiny nebo skalnatá stano- vi‰tû na nevápnit˘ch podkladech. i charakter krajiny. Ze tfií stran 2 je obklopena akátov˘m lesem, Kozlíãek vrbov˘ (Lamia tex- pfiiãemÏ akát proniká i do chrá- tor). nûného území. Jeho redukce v sou- 3 Území PP ·idlovy skalky v ob- ãasnosti probíhá. dobí ãasného jara. 4 RÛÏe bedrníkolistá (Rosa pim- BIBLIOGRAFIE 196, 568 4 pinellifolia). MAPA ÚZEMÍ strana 651 632 ZN 52 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 633 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

3

1

Pfiírodní rezervace ·umick˘ rybník 4 Mûlk˘ úval vyvinut˘ podél toku ·umického potoka se ·umick˘m rybníkem v mírnû zvlnûné kulturní krajinû Olbramovické pahorkatiny, asi 1,5 km jihov˘chodnû od obce ·umice. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ·umice 195 m

V˘mûra: 24,1917 Vyhlá‰eno: 1998

Rybník je v˘znamn˘m refugiem celé fiady zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ vodních a mokfiadních ptákÛ a obojÏivelníkÛ v intenzivnû obhospodafiované krajinû v˘chodní ãásti okresu. 2 5

GEOLOGIE Mûlk˘ úval ruficollis), bukaãem velk˘m nia megarhynchos). Rybník je je vyplnûn holocenními hlinit˘- (Botaurus stellaris), bukáãkem souãasnû v˘znamnou tahovou mi, místy písãitohlinit˘mi sedi- mal˘m (Ixobrychus minutus), zastávkou a lokalitou obojÏivel- menty a spra‰emi. V podloÏí jsou husou velkou (Anser anser), níkÛ s kuÀkou obecnou (Bombi- zastoupeny písky a jíly spodního kopfiivkou obecnou (Anas stre- na bombina), rosniãkou zelenou miocénu. Okolo rybníka se vyvi- pera), zrzohlávkou rudozobou (Hyla arborea), blatnicí skvrni- nuly hluboké luÏní pÛdy (ãerni- (Netta rufina), motákem pocho- tou (Pelobates fuscus), ropuchou ce typická a glejová). pem (Circus aeruginosus), chfiá- obecnou (Bufo bufo), r. zelenou stalem vodním (Rallus aquati- (B. viridis) a skokanem skfieho- 1 ·umick˘ horní rybník je ob- KVùTENA Litorál rybníka cus), moudivláãkem luÏním tav˘m (Rana ridibunda). klopen intenzivnû vyuÏívanou or- zarÛstá rákos obecn˘ (Phragmi- (Remiz pendulinus), s˘kofiicí nou pÛdou, coÏ ovlivÀuje skladbu tes australis) (Typha (Panurus biarmicus), VYUÎITÍ aorobinec vousatou Vrybníku probí- vodní i pobfieÏní vegetace. sp.). Nesouvisl˘ bfiehov˘ porost slavíkem modráãkem stfiedoev- há intenzivní chov ryb. Od ro- 2 (Gallinula tvofií vrby (Salix spp.), jasan zte- ropsk˘m (Luscinia svecica cya- ku 1992 je zásluhou vlastníka Slípka zelenonohá chloropus) tráví vût‰inu ãasu v husté pil˘ (Fraxinus excelsior) a dub necula), cvrãilkou slavíkovou dotován vodou z fieky Jihlavy, coÏ pobfieÏní vegetaci. letní (Quercus robur). (Locustella luscinioides), rákos- pfiedstavuje podstatn˘ faktor pro 3 níkem velk˘m (Acrocephalus jeho souãasné vyuÏívání. Pod- BûÏn˘m druhem zamokfien˘ch ZVͤENA Lokalita je v˘- arundinaceus) a dal‰ími v˘- mínky obhospodafiování jsou a Ïivinami bohat˘ch pÛd je máta (Mentha longifolia) znamn˘m hnízdi‰tûm mokfiad- znamn˘mi druhy hnízdícími upraveny v provozním a mani- dlouholistá . 4 ních ptákÛ s potápkou roháãem vbfiehov˘ch porostech: Ïluvou pulaãním fiádu. V litorálu rybníka roste rákos (Podiceps cristatus), vzácnû p. hajní (Oriolus oriolus), Èuh˘- obecn˘ (Phragmites australis). ãernokrkou (Podiceps nigricol- kem obecn˘m (Lanius collurio) 5 Moudivláãek luÏní (Remiz lis), p. malou (Tachybaptus nebo slavíkem obecn˘m (Lusci- MAPA ÚZEMÍ strana 654 pendulinus). ZN 53 633 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 634 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

2 3

GEOLOGIE Skalní podloÏí KVùTENA Vegetaci tvofií pfiedstavují krystalické bfiidlice pfiechod ãern˘‰ov˘ch dubohabfiin Pfiírodní moldanubika, zastoupeny jsou (Melampyro nemorosi-Carpi- rezervace Tisová stráÀ zde pfiedev‰ím svûtlé migmatity netum) do suÈov˘ch lesÛ svazu nebo migmatitizované pararuly. Tilio-Acerion. Stromové patro Prudké, místy skalnaté svahy severní a severozápadní Kostkovitû se rozpadající horni- tvofií pfieváÏnû dub zimní (Qu- expozice na pravém bfiehu hlubokého údolí Dyje pod na uzavírá místy polohy a ãoãky ercus petraea), lípa malolistá k. 444,5 m n. m. ve Vranovské pahorkatinû, zatopeného tmavého amfibolitu a ãasto jí (Tilia cordata), l. velkolistá (T. vzdutím pfiehradní nádrÏe Vranov, 2 km severnû od obce pronikají Ïilky aplitu. Horniny platyphyllos), habr obecn˘ (Car- Lanãov. jsou místy intenzívnû provrásnû- pinus betulus), vtrou‰eny jsou né do pfiekocen˘ch a leÏat˘ch vrás borovice lesní (Pinus sylvestris), Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (pfiesmyková zóna moravikum- jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsi- Lanãov 350 – 442 m moldanibikum). Na prudk˘ch or), jilm horsk˘ (Ulmus glabra) svazích a skalách se vyvinuly pÛ- a javor klen (Acer pseudoplata- V˘mûra: 7,10 ha Vyhlá‰eno: 1995 dy typu rankerÛ (ranker typick˘ nus). Jako pfiirozená pfiímûs se a kambick˘) s ojedinûle se vysky- zde vyskytuje tis ãerven˘ (Taxus tujícími litozemûmi. Na nû na- baccata). K typick˘m druhÛm Druhovû i vûkovû diferencovan˘ lesní porost na vazuje dále kyselá kambizem ty- kefiového patra náleÏí brslen bra- svahu s nejhojnûj‰ím pfiirozen˘m v˘skytem tisu pická s kambizemí rankerovou. daviãnat˘ (Euonymus verruco- na Znojemsku. sus) a klokoã zpefien˘ (Staphylea pinnata). Vbylinném podrostu se nachází brambofiík nachov˘ (Cyclamen purpurascens), toli- ta lékafiská (Vincetoxicum hi- rundinaria), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbi- fera), svízel vonn˘ (Galium odoratum), hrachor jarní (La- thyrus vernus), jaterník trojla- loãn˘ (Hepatica nobilis), ‰alvûj (Salvia glutinosa), 1 lepkavá hlíst- Bylinné patro zpestfiuje sytû rÛ- ník hnízdák (Neottia nidus- Ïov˘mi kvûty vzácn˘ brambofiík na- -avis) a na balvanit˘ch svazích chov˘ (Cyclamen purpurascens). 4 i mûsíãnice vytrvalá (Lunaria re- 2 V˘skyt nosatce Acalles camel- diviva). Na skalách se místy ob- lus je dokladem kontinuální exi- jevuje jefiáb muk (Sorbus aria) ZVͤENA Vrezervaci hníz- rie lesÛ ochrann˘ch, budou proto stence pfiirozeného lesního prostfiedí ave skalních ‰tûrbinách sleziník dí datel ãern˘ (Dryocopus mar- ponechány pfiirozenému v˘voji, na lokalitû. ãerven˘ (Asplenium trichoma- tius) nebo lejsek bûlokrk˘ (Fice- invazní akát je nutno prÛbûÏnû 3 Tisová stráÀ nad bfiehy Vra- nes). Na jiÏním okraji proniká dula albicollis). likvidovat. novské pfiehrady. do rezervace trnovník akát (Ro- 4 Dimense kmene letitého tisu binia pseudacacia). LESNICTVÍ Lesy v této pfií- BIBLIOGRAFIE 957 ãerveného (Taxus baccata). rodní rezervaci patfií do katego- MAPA ÚZEMÍ strana 652 634 ZN 54 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 635 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

3

1 4 Troskotovick˘ Pfiírodní památka dolní rybník Troskotovick˘ dolní rybník se nachází v nivû fieky Miro- slávky v mírnû zvlnûném terénu Olbramovické pahorka- tiny, asi 1,1 km v˘chodnû od obce Troskotovice. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Troskotovice 184 m 2 V˘mûra: Vyhlá‰eno: 25,1796 1998 lybeus gibbifrons, Bembidion rosniãkou zelenou (Hyla arbo- doris, B. fumigatum, Agonum rea), blatnicí skvrnitou (Peloba- V˘znamné refugium fiady zvlá‰tû chránûn˘ch dru- lugens, Chlaenius tristis, Oodes tes fuscus), ropuchou obecnou hÛ obojÏivelníkÛ a ptákÛ. gracilis, Badister unipustulatus, (Bufo bufo), r. zelenou (B. viri- B. collaris, B. dilatatus, De- dis), skokanem ostronos˘m (Ra- metrias atricapillus, D. imperi- na arvalis) nebo s. skfiehotav˘m GEOLOGIE Krystali- kou (Salix fragilis), v. bílou (S. alis a Paradromius longiceps. (R. ridibunda). nické podloÏí tvofiené vyvfielina- alba), v. u‰atou (S. aurita) a v. Je tu v˘znamné hnízdi‰tû mok- mi brnûnského masivu je pfie- popelavou (S. cinerea). Pfiimí‰e- fiadních ptákÛ s potápkou rohá- VYUÎITÍ Rybník je in- kryto nûkolik set metrÛ mocn˘mi ny jsou je‰tû topol bíl˘ (Populus ãem (Podiceps cristatus), p. ma- tenzivnû rybochovnû vyuÏíván. karbonátick˘mi sedimenty jury alba), tfie‰eÀ ptaãí (Cerasus avi- lou (Tachybaptus ruficollis), Sledováno a regulováno je vyse- a vrstvami pískÛ a písãitojí- um), jasan ztepil˘ (Fraxinus ex- bukaãem velk˘m (Botaurus stel- kávání litorálních porostÛ, kolí- lovit˘ch sedimentÛ neogénu celsior), v západní ãásti i ol‰e ‰e- laris), husou velkou (Anser an- sání vodní hladiny, odbahÀová- karpatské pfiedhlubnû. Kvartér dá (Alnus incana). V podrostu ser), kopfiivkou obecnou (Anas ní, hnojení a pfiikrmování ryb. reprezentují fluviální, eolické roste brslen evropsk˘ (Euony- strepera), zrzohlávkou rudozo- asvahové sedimenty a jejich pfie- mus europaeus), kalina obec- bou (Netta rufina), motákem MAPA ÚZEMÍ strana 651 chodné typy. V okolí rybníka ná (Viburnum opulus) a bez pochopem (Circus aerugino- vznikly molické a hydromorfní ãern˘ (Sambucus nigra). Bylin- sus), chfiástalem vodním (Rallus pÛdy, hlavnû ãernice typická né patro je zastoupeno napfi. aquaticus), moudivláãkem luÏ- (glejová) s ãernozemí typickou, kostfiavou obrovskou (Festuca ním (Remiz pendulinus), s˘- varietou karbonátovou. Ojedi- gigantea), popencem obecn˘m kofiicí vousatou (Panurus biar- nûle se vyskytuje pfii jiÏním okra- (Glechoma hederacea), zv˘- micus), cvrãilkou slavíkovou ji glej typick˘. znamnûj‰ích druhÛ zde roste (Locustella luscinioides), rá- kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis helle- kosníkem velk˘m (Acrocephalus KVùTENA Bfiehové porosty borine), dûhel lesní (Angelica arundinaceus) a dal‰ími v˘- 1 Vodní nádrÏ na fiíãce Miro- rybníka a nûkolika ostrÛvkÛ tvo- sylvestris) a ãarovník pafiíÏsk˘ znamn˘mi druhy hnízdícími slavka s bohatou vodní a pobfieÏní fií rákos obecn˘ (Phragmites (Circaea lutetiana). vbfiehov˘ch porostech: Ïluvou vegetací. australis) spolu s orobincem úz- hajní (Oriolus oriolus), Èuh˘- 2 Zrzohlávka rudozobá (Netta kolist˘m (Typha angustifolia) ZVͤENA Na lokalitû byly kem obecn˘m (Lanius collurio) rufina). ao. ‰irolist˘m (T. latifolia). Od nalezeny nûkteré vzácnûj‰í vlh- nebo slavíkem obecn˘m (Lusci- 3 aV4 pobfieÏní dfievinné okolní zemûdûlské krajiny je ryb- komilné druhy stfievlíkovit˘ch nia megarhynchos). V˘znamná vegetaci byl po roce 2000 zazname- ník oddûlen pásem stromov˘ch broukÛ vãetnû druhÛ reliktních lokalita obojÏivelníkÛ s kuÀkou nán v˘skyt kru‰tíku ‰irolistého (Epi- vrbin s pfievládající vrbou kfieh- a halofilních – Dyschirius cha- obecnou (Bombina bombina), pactis helleborine). ZN 55 635 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 636 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

2 3

GEOLOGIE Na skalnat˘ch obecn˘m (Carpinus betulus) svazích a srázech západní a jiÏ- a lípou malolistou (Tilia corda- Pfiírodní ní expozice vystupují jemnozrnné ta), které pfiecházejí do suÈov˘ch rezervace U doutné skály biotitické pararuly, obsahující porostÛ (Tilio-Acerion). Vin- provrásnûné polohy amfibiolit- verzních polohách se udrÏela jed- Strmé a skalnaté srázy pravého údolního svahu fieky Îe- Ûakrystalick˘ch vápencÛ. V jiÏ- le bûlokorá (Abies alba); kromû letavky nad soutokem s Dyjí v Uherãické pahorkatinû, ní ãásti území jsou zastoupeny relativnû zdrav˘ch jedincÛ jsou 1 km severozápadnû od Bítova a severnû od silnice do rekrystalizované granulity. Pod zde i stromy v rÛzném stupni roz- hradu Bítov. skalnat˘mi srázy jsou vyvinuty padu a pfiirozené zmlazení je osypy z uvolnûn˘ch sutí. Na mûl- malé. Na v˘slunn˘ch skalních Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: k˘ch skalních v˘chozech vznik- ostroÏnách najdeme reliktní bo- Bítov, 350 – 465 m la iniciální stadia v˘voje pÛd ry (Cardaminopsio petraeae- (ranker typick˘, kambick˘ a li- -Pinetum) s borovicí lesní (Pi- V˘mûra: 24,41 ha Vyhlá‰eno: 1999 tozem typická) s kysel˘mi hnûd˘- nus sylvestris). Hojné jsou kefie, (Euony- mi pÛdami (kyselou varietou napfi. brslen evropsk˘ Pfiirozené lesní porosty s vysokou druhovou di- kambizemû typické a kambize- mus europaeus), b. bradaviã- mí rankerovou). nat˘ (E. verrucosus), zimolez verzitou a hojn˘m zastoupením jedle. obyãejn˘ (Lonicera xylosteum) KVùTENA Vegetaci tvo- a l˘kovec jedovat˘ (Daphne me- fií ãern˘‰ové hercynské dubohab- zereum). Zbylin zde lze nalézt fiiny (Melampyro nemorosi- brambofiík nachov˘ (Cyclamen -Carpinetum) s dubem zim- purpurascens) a lilii zlatohlá- ním (Quercus petraea), habrem vek (Lilium martagon). Na skalách se vyvíjí vegetace svazu Alysso-Festucion pallentis s ta- fiicí skalní (Aurinia saxatilis) akruãinkou chlupatou (Genis- ta pilosa), na okrajích skal na- jdeme napfi. lnici kruãinkolistou (Linaria genistifolia). 4 ZVͤENA Na staré a od- umírající stromy je vázána uni- kátní entomofauna. V jedli se zvlá‰tû chránûn˘ tesafiík obrovsk˘ skladbu. Území není hospodáfi- vyvíjejí stfievlíãek Acanthocinus (Cerambyx cerdo). Stfievlíky sky vyuÏíváno, lesy budou po- reticulatus, tesafiík Leptura du- zastupuje s. zlatoleskl˘ (Carabus nechány pfiirozenému v˘voji, 1 Leptura erythroptera. Tesafiík bia a nesytka jedlová (Synanthe- auronitens) apralesní druh zmlazení jedle bude vyÏadovat 2 Jedním z nejvzácnûj‰ích zá- don cephiformis), v odumfiel˘ch s. nepravideln˘ (C. irregularis). umûlou podporu. stupcÛ hmyzí fauny na lokalitû je kmenech Ïije roháãek jedlov˘ Vúzemí hnízdí holub doupÀák tesafiík Acanthocinus reticulatus. (Ceruchus chrysomelinus) ãi (Columba oenas), datel ãern˘ VYUÎITÍ Rezervace leÏí Tento druh zde témûfi vyhynul spolu kovafiík Ampedus melanurus. (Dryocopus martius) nebo stra- v zázemí rekreaãnû vyuÏívané se svou Ïivnou rostlinou – jedlí bûlo- Na dutiny star˘ch listnáãÛ jsou kapoud prostfiední (Dendroco- oblasti, coÏ s sebou nese vysokou korou. vázáni kovafiíci Ischnodes san- pos medius). náv‰tûvnost a zneãi‰tûní odpad- 3 Skalní v˘choz s okolní vegetací. guinicollis, Limoniscus violace- ky pfiedev‰ím v okolí chat. 4 Vrezervaci je dosud zastoupe- us a tesafiík Leptura erythro- LESNICTVÍ Lesní poros- na i jedle bûlokorá (Abies alba). ptera. Na dubech byl nalezen ty mají z velké ãásti pfiirozenou MAPA ÚZEMÍ strana 652 636 ZN 56 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 637 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

druhÛm patfií kosatec píseãn˘ (Iris arenaria), dále napfi. kfii- vatec ãesk˘ (Gagea bohemica), koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis), kozinec viãencovit˘ (Astragalus onobrychis), smil píseãn˘ (Helichrysum arenari- um), bílojetel nûmeck˘ (Doryc- nium germanicum). V˘jimeãná je silná populace koniklece luã- ního (Pulsatilla pratensis). Me- zi roztrou‰ené kfioviny patfií ze- 2 jména hlohy (Crataegus spp.) arÛÏe ‰ípková (Rosa canina). Na okraj území zasahují hájky trnovníku akátu (Robinia pseu- dacacia).

ZVͤENA Území je útoãi‰- tûm druhÛ, které v okolní zemû- dûlské krajinû nenacházejí vhod- né podmínky pro Ïivot. Z hmyzu tu najdeme kudlanku náboÏnou (Mantis religiosa), stepní krasce Trachys troglodytes a T. fraga- riae a nesytku jarní (Chamae- 3 sphecia tenthrediniformis). Pa- vouky zastupuje stepník rud˘ (Eresus cinnaberinus). Vúzemí (Lanius 1 hnízdí Èuh˘k obecn˘ collurio) nebo koroptev polní (Perdix perdix), vzácnû b˘vá pozorován dudek chocholat˘ Pfiírodní (Upupa epops). Zajímav˘m památka U kapliãky biotopem jsou opu‰tûné sklepy, které jsou vyuÏívány jako zimo- Pfiíkr˘ lev˘ svah údolí Mí‰ovického potoka a pfiilehlá plo- vi‰tû netop˘rÛ – pravidelnû napfi. ‰ina u k. 239,6 m n. m. v Hostûradické sníÏeninû, nava- netop˘ra dlouhouchého (Pleco- zující severov˘chodnû na intravilán obce Hostûradice. tus austriacus), pfiíleÏitostnû napfi. netop˘ra velkého (Myotis 4 Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: myotis) ãi vrápence malého Hostûradice 224 – 252 m (Rhinolophus hipposideros). v minulosti vybudovány sklepy, VYUÎITÍ V˘mûra: 5,1455 ha Vyhlá‰eno: 2001 Plochy vyuÏíva- jejichÏ zbytky jsou zde patrné né pÛvodnû jako pastviny byly dodnes. ve 20. století opu‰tûny. âásteãnû Stepní spoleãenstva s fiadou vzácn˘ch rostlinn˘ch byly zalesnûny akátem, jinak by- BIBLIOGRAFIE 247 druhÛ, jedna ze ãtyfi lokalit kosatce píseãného na ly ponechány ladem. Dnes akát MAPA ÚZEMÍ strana 653 Znojemsku. ohroÏuje cenná bylinná spole- ãenstva víc neÏ rozrÛstání kefiÛ. âást akátov˘ch porostÛ byla jiÏ GEOLOGIE Skalnaté pod- Z pÛd se na spra‰ov˘ch pfiekry- sm˘cena. Negativní vliv má loÏí svahu budují droby a dro- vech drob vyvinuly typické ãer- blízké osídlení, protoÏe zde prÛ- bové slepence spodního karbonu nozemû, v jiÏní ãásti území se bûÏnû dochází k nepovolenému (kulm) vyzdviÏené spolu se zá- nachází úzk˘ pás typické ãernice. skládkování odpadÛ. padním okrajem miroslavské KVùTENA HISTORIE hrásti. Svah pfiedstavuje abraz- Na lokalitû se Na nejvy‰‰ím 1 nû denudaãní skalnaté pobfieÏí vytvofiila mozaika stepních tráv- bodû pfiední ãásti území je si- StráÀ s vystupujícími skalkami s terasou, které bylo modelované níkÛ svazÛ Festucion valesiacae tuována malá mariánská kap- porostlá teplomilnou a suchomilnou vegetací. bûhem tfietihorní mofiské trans- a Koelerio-Phleion phleoidis. liãka, zafiazená mezi kulturní 2 grese. U paty svahu se zachovaly Dominantními druhy jsou kos- památky. Pochází z 19. století, V létû kromû dal‰ích druhÛ zbytky mofiské sedimentace – pís- tfiava walliská (Festuca valesia- ov‰em bûhem 20. století zchát- rozkvétá i chrpa por˘nská (Acosta ky, ‰tûrky aÏ blokové sutû, doklá- ca), bojínek tuh˘ (Phleum rala a aÏ kolem roku 1990 byla rhenana). dající mûnící se smûr a rychlost phleoides), ovsífi luãní (Helicto- opravena, pfiiãemÏ do‰lo k naru- 3 Bojínek tuh˘ (Phleum phleo- proudûní podél bfieÏní ãáry. Profi- trichon pratense), chrpa por˘n- ‰ení pÛvodních pomûrÛ hmot. ides) je vázán na stepní trávníky. ly s touto sedimentací i s kulm- ská (Acosta rhenana) a kavyl Kapliãka tvofií malebn˘ orien- 4 Sameãek strnada obecného sk˘m podloÏím jsou pfiístupné ve vláskovit˘ (Stipa capillata). taãní bod. V jiÏnû orientovan˘ch (Emberiza citrinella) zaujme v˘- vinn˘ch sklípcích. K nejv˘znamnûj‰ím prÛvodním spra‰ov˘ch svazích území byly razn˘m zbarvením. ZN 57 637 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 638 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

4

ru SSV–JJZ Ïíla tmavého gra- 2 nodioritového porfyritu s drob- Pfiírodní n˘mi vyrostlicemi ÏivcÛ. Hojnûj- památka UMichálka ‰í jsou drobné Ïilky aplitÛ. PÛdní pokryv zaujímá kambizem ty- Skalnat˘ hfibítek Kameni‰tû (k. 278,0 m n. m.) obklopen pická na skalních v˘chozech ran- vinohrady v Olbramovické pahorkatinû, pfii jiÏním okra- kery, v ‰irokém okolí pak dále ji obce . navazují erodované ãernozemû typické (karbonátové) na spra‰i. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bohutice 264 – 277 m KVùTENA Vegetaci tvofií mozaika stepních trávníkÛ (Fes- V˘mûra: 0,9954 ha Vyhlá‰eno: 1996 tucion valesiacae) a acidofilních porostÛ na mûlk˘ch primitivních OstrÛvek stepní kvûteny na v˘razném kopeãku pÛdách (Arabidopsion thalisa- 3 nae). Vyskytuje se zde fiada vzác- v intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívané krajinû. n˘ch druhÛ teplomiln˘ch rostlin, GEOLOGIE PodloÏí budují napfi. kosatec píseãn˘ (Iris arena- biotitické granodiority brnûn- ria), pryskyfiník ilyrsk˘ (Ra- ského masivu. Hfibítek je poru- nunculus illyricus), prorostlík ‰en˘ záfiezy nûkolika opu‰tû- srpovit˘ (Bupleurum falcatum), n˘ch kamenolomÛ. Nedaleko k. modfienec hroznat˘ (Muscari at- 278,0 m n. m. probíhá ve smû- lanticum), kozinec viãencovit˘ (Astragalus onobrychis), ostfii- ce úzkolistá (Carex stenophyl- la), kfiivatec ãesk˘ (Gagea bohe- mica), k. maliãk˘ (G. pusilla), k. rolní (G. villosa) a dal‰í. Mís- ty jsou men‰í porosty rÛÏe bedr- níkolisté (Rosa pimpinellifolia) (Cerasus fruti- atfie‰nû kfiovité 5 cosa). Z okolních ploch sem pro- niká trnovník akát (Robinia pseudacacia), kefiové nálety hlo- Vúzemí hnízdí Èuh˘k obecn˘ Michaela, coÏ také dalo místu 1 Velmi vzácnû se na lokalitû ob- hÛ (Crataegus spp.) a rÛÏe ‰íp- (Lanius collurio) a pûnice vla‰- dne‰ní název. Socha je v Ïivotní jevuje silnû ohroÏen˘ modfienec hroz- kové (Rosa canina). ská (Sylvia nisoria). velikosti, má odûní fiímského (Muscari atlanticum). nat˘ vojáka a na hlavû má pfiilbu 2 Ke vzácn˘m druhÛm území ZVͤENA Z denních VYUÎITÍ Územím vedou s chocholem. Pravá noha deptá patfií také píìalka vlnoãárník ‰ero- druhÛ mot˘lÛ zde Ïijí otakárek dvû polní cesty a pû‰ina. PrÛ- démona (podaného jako draka kfiídl˘ (Phibalapteryx virgata). ovocn˘ (Iphiclides podalirius), bûÏnû probíhá redukce kfiovin s napÛl lidsk˘mi rysy), jehoÏ ocas 3 aV5 teplomilné travino- ÏluÈásek jiÏní (Colias alfacari- a akátu. se vine po levém boku sochy. bylinné vegetaci rostou roztrou‰enû ensis), modrásek jetelov˘ (Poly- V zádech sochy jsou osazena kefiíky tfie‰nû kfiovité (Cerasus fruti- ommatus bellargus), m. vikvi- HISTORIE Na dominant- kfiídla. cosa) – plody a kvûty. cov˘ (P. coridon), byl zde nalezen ním místû na vrcholku kopce byl 4 Skalce u Bohutic vévodí vysok˘ také pouzdrovníãek Coleopho- vdruhé tfietinû 18. století vzty- BIBLIOGRAFIE 247, 882 sloup se sochou archandûla Michaela. ra stramentella. ãen sloup se sochou archandûla MAPA ÚZEMÍ strana 647 638 ZN 58 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 639 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

2

1 3

doprovázen˘ kakostem bahen- Pfiírodní ním (Geranium palustre). Ko- památka Uherãická louka lem rybníãkÛ a ãásteãnû kolem zanesen˘ch odvodÀovacích ka- Dva men‰í rybníky u silnice v úvalovitém údolí pravého nálÛ najdeme vrbu bílou (Salix pfiítoku Blatnice obklopené vlhk˘mi loukami v Uherãic- alba), v. kfiehkou (S. fragilis), v. ké pahorkatinû, 400 m jihov˘chodnû od obce Uherãice. popelavou (S. cinerea) a na su‰- ‰ích místech hlohy (Crataegus Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: spp.). Roste zde silnû ohroÏen˘ topol ãern˘ (Populus nigra). Uherãice 438– 446 m 4 ZVͤENA Fauna pfiírodní V˘mûra: 6,8318 ha Vyhlá‰eno: 1999 památky je tvofiena vlhkomiln˘- sena, ostfiicové louky zarÛstají mi luãními, mokfiadními a vod- rákosem. Podstatné je udrÏování Vlhké louky a mokfiadní spoleãenstva s v˘skytem ními druhy. Na louce byli pozo- stálé vysoké hladiny podzemní vo- vzácn˘ch druhÛ rostlin. rováni ohniváãek modrolem˘ dy v území. Provádí se obãasné (Lycaena hippothoe) ao. ãer- kosení i na plochách, které nejsou noãárn˘ (L. dispar), modrásek dostupné bûÏnou mechanizací. GEOLOGIE Horninové pcháãov˘ch luk (Calthion), ze- ‰tírovníkov˘ (Cupido argiades) podloÏí tvofií jemnozrnné bioti- jména asociace Angelico-Cirsie- avfietenu‰ka obecná (Zygaena MAPA ÚZEMÍ strana 652 tické pararuly s vloÏkami svûtle tum oleracei. K dominantám filipendulae). ‰ed˘ch tremolitick˘ch mramorÛ, patfií ostfiice trsnatá (Carex ces- V topolech na hrázi rybníka se rulov˘ch kvarcitÛ a erlánÛ vra- pitosa), metlice trsnatá (Des- vyvíjí vzácn˘ tesafiík Rhamnu- tûnínské jednotky moravika. Ero- champsia cespitosa) a blatouch sium bicolor. Rybníky jsou roz- zí modelovaná mûlká deprese bahenní (Caltha palustris). Ze mnoÏovacími lokalitami oboj- smûru SZ–JV je vyplnûna aÏ nû- vzácnûj‰ích druhÛ zde byla zji‰- ÏivelníkÛ s ãolkem obecn˘m 1 kolik metrÛ mocn˘mi spra‰ov˘- tûma ostfiice Davallova (Carex (Triturus vulgaris), rosniãkou U obce Uherãice leÏí v mírné te- mi hlínami a hlinitopísãit˘mi davalliana), o. pfiíbuzná (C. ap- zelenou (Hyla arborea), ropu- rénní sníÏeninû zajímavá a druhovû bohatá lokalita mokfiadní vegetace. sedimenty. Kolem rybníka Kro- propinquata), kosatec sibifisk˘ chou zelenou (Bufo viridis) nebo 2 tajch i druhého men‰ího se na- (Iris sibirica), upolín nejvy‰- r. obecnou (B. bufo). Vúzemí Silnû ohroÏen˘m druhem je ko- chází hydromorfní pÛdy typu ‰í (Trollius altissimus), kozlík b˘vá pozorován v dobû hnízdûní satec sibifisk˘ (Iris sibirica). glejÛ (glej typick˘, zbahnûl˘) dvoudom˘ (Valeriana dioica), bramborníãek hnûd˘ (Saxicola 3 Statná ÏluÈucha lesklá (Tha- a pseudoglejÛ (pseudoglej typic- ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lu- rubetra). lictrum lucidum) roste na vlhk˘ch k˘, glejov˘). cidum) a hadí kofien vût‰í (Bis- loukách. torta major). Ve vysokobylin- VYUÎITÍ Vût‰í rybník je 4 Dostateãnû oslunûná, podmá- KVùTENA Vegetaci tvofií n˘ch nivách pfievládá tuÏebník vyuÏíván k extenzivnímu rybo- ãená místa jsou stanovi‰tûm stfievlíã- pfiedev‰ím porosty podmáãen˘ch jilmov˘ (Filipendula ulmaria), lovu, vût‰ina vlhk˘ch luk je ko- ka Agonum sexpunctatum. ZN 59 639 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 640 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

1

GEOLOGIE Skalní podloÏí tvofií tektonizované ortoruly (bla- stomylonit) krhovického krysta- linika. Mendip vystupuje z mlad- ‰í terciérní a kvartérní v˘plnû karpatské pfiedhlubnû. Erozí ex- humovan˘ kopeãek krystalinika pfiedstavuje nejv˘chodnûj‰í po- vrchové v˘chozy âeského masi- 2 vu v Dyjsko-svrateckém úvalu. Mlad‰í pokryv na okrajích úze- mí pfiedstavují ottnang-eggen- ostfiice nízká (Carex humilis), burgské písãito-jílovité sedimenty kavyl vláskovit˘ (Stipa capilla- Pfiírodní a sedimenty hodonické pleisto- ta), psineãek tuh˘ (Agrostis vi- památka Vraní vrch cenní ‰tûrkové terasy Dyje a spra- nealis) aj. Najdeme zde napfi. ‰e o promûnlivé mocnosti. Z an- diviznu brunátnou (Verbascum Pahorek (mendip) Vranínek (k. Vraní vrch 232,4 m n. m.) tropogenních tvarÛ se vyskytuje phoeniceum), koniklec velkokvû- na Hrabûtické plo‰inû, 1 km severov˘chodnû od obce mal˘ kamenolom a vinné sklepy. t˘ (Pulsatilla grandis), pryskyfiník . PÛdní pokryv krystalinika tvofií ilyrsk˘ (Ranunculus illyricus), typické kambizemû, na spra‰o- kruãinku chlupatou (Genista Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: v˘ch pokryvech se vyvinuly ty- pilosa), lnici kruãinkolistou Krhovice 218– 235 m pické ãernozemû. (Linaria genistifolia), fiebfiíãek ‰tûtinolist˘ (Achillea setacea), V˘mûra: 1,5304 ha Vyhlá‰eno: 2001 KVùTENA Nejcennûj‰í hvozdík kartouzek (Dianthus plochy území jsou tvofieny krát- carthusianorum) aj. Od okol- Stepní spoleãenstva na podkladu muskovitick˘ch kostébelnou stepní vegetací (Fes- ních polí je kopeãek oddûlen pá- tucion valesiacae) na mûlkém sem rÛÏí ‰ípkov˘ch (Rosa canina), ortorul krhovického krystalinika, jeden z nejv˘- pÛdním podkladu. K charakte- slivoní trnit˘ch (Prunus spinosa) chodnûj‰ích ostrÛvkÛ âeského masivu v Dyjsko- ristick˘m druhÛm patfií kostfia- a ptaãího zobu obecného (Li- -svrateckém úvalu. va walliská (Festuca valesiaca), gustrum vulgare), nûkolik plo- ‰ek porÛstá trnovník akát (Ro- binia pseudacacia).

ZVͤENA Vúzemí Ïije je‰tûrka obecná (Lacerta agilis), hnízdí pûnice vla‰ská (Sylvia ni- soria) aÈuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), 1 I kdyÏ má pryskyfiník ilyrsk˘ vzácnû strnad luãní (Ranunculus illyricus) na jiÏní Mo- (Miliaria calandra). V blízkém ravû více lokalit, patfií k silnû ohro- okolí bylo zji‰tûno hnízdûní lin- 3 Ïen˘m druhÛm. du‰ky úhorní (Anthus campe- stris) a dytíka úhorního (Burhi- 2 Vtravinobylinné teplomilné nus oedicnemus). vegetaci s roztrou‰en˘mi kfiovinami se vyskytují i nûkteré zákonem chrá- nûné rostliny. VYUÎITÍ Dokladem poku- sÛ o vyuÏití území v minulosti je 3 Tesafiíkovit˘ brouk kozlíãek Calamobius filum se roz‰ífiil v mi- pár doÏívajících ovocn˘ch stro- nul˘ch dvaceti letech z panonské ob- mÛ. Dnes je území ovlivnûno lasti spolu s expanzí ovsíku vyv˘‰e- pfiedev‰ím hospodafiením na sou- ného, ve kterém se vyvíjejí jeho sední vinici. Akát i kefie jsou po- larvy. Velmi vzácn˘ druh se tak stal stupnû odstraÀovány, resp. redu- bûÏnou souãástí fauny jihomorav- kovány, aby nezarÛstaly cenné sk˘ch stepí. stepní plochy. 4 âiãorka pestrá (Coronilla va- 4 ria). MAPA ÚZEMÍ strana 649 640 ZN 60 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 641 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

3

1

(Calthion), a to zejména spole- Pfiírodní ãenstvo Caricetum cespitosae. památka Dominují v nûm ostfiice, pfiede- Îleby 4 v‰ím o. trsnatá (Carex cespitosa) Niva potoka Doubravky v trati NedbalÛv Ïleb navazují- ao. ‰tíhlá (C. gracilis). Knejv˘- cí na zátopu rybníka Vyrazil v De‰ovské pahorkatinû, asi znamnûj‰ím druhÛm patfií na VYUÎITÍ V minulosti bylo 1,5 km severnû od obce Zálesí. Znojemsku ojedinûle pfieÏívající území vyuÏíváno jako louka, dnes poãetnûj‰í populace upolínu nej- v‰ak o její seãení není zájem. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vy‰‰ího (Trollius altissimus) Ostfiicové porosty jsou ohroÏeny Zálesí 426 – 432 m a ménû poãetná populace prst- rozrÛstáním rákosu a náletem natce májového (Dactylorhi- ol‰í. Svah navazující na pole je V˘mûra: 1,5488 ha Vyhlá‰eno: 2002 za majalis). Z dal‰ích vlhko- silnû eutrofizovan˘ a zarÛstá kop- miln˘ch rostlin tady najdeme fiivou. PÛsobí jako urãitá náraz- Mokfiadní ostfiicové spoleãenstvo s v˘skytem upo- napfi. ocún jesenní (Colchicum níková zóna. Péãe spoãívá v udr- autumnale), pcháã ‰ed˘ (Cirsi- Ïování souãasného stavu. línu nejvy‰‰ího. um canum), starãek potoãní (Tephroseris crispa) apfiesliãku MAPA ÚZEMÍ strana 653 pofiíãní (Equisetum fluviatile). Plochy navazující na v˘topu ryb- níku zarÛstají rákosem obecn˘m (Phragmites communis).

ZVͤENA Z mokfiadních druhÛ hmyzu zde byla zji‰tûna osenice stínovaná (Xestia sex- strigata), z dfiívûj‰í doby je uvá- dûn ohniváãek modrolem˘ (Ly- caena hippothoe). Rybník je rozmnoÏovací lokali- tou obojÏivelníkÛ s ãolkem obec- n˘m (Triturus vulgaris), ã. hor- 1 sk˘m (T. alpestris), ropuchou Mokfiadní louky v nivû potoka obecnou (Bufo bufo), rosniãkou Doubravky s bohat˘m porostem upo- 2 (Trollius altissimus). zelenou (Hyla arborea), skoka- línu nejvy‰‰ího nem hnûd˘m (Rana tempora- 2 Pfiicházející podzim ohla‰ují GEOLOGIE Mûlké údo- titizované biotitické pararuly. ria), s. zelen˘m (R. kl. escu- rÛÏovofialové kvûty ocúnu jesenního lí je erozní ãinností Doubravky Horninov˘ substrát má kyselou lenta) a s. skfiehotav˘m (R. (Colchicum autumnale). zahloubeno do kvartérního po- reakci. Deprese podél vodoteãe ridibunda). Na su‰‰ích místech 3 Kozlík lékafisk˘ (Valeriana kryvu a zvûtralin. V podloÏí vy- je zahlinûna a obohacena slabû najdeme je‰tûrku obecnou (La- officinalis). stupují krystalické bfiidlice mol- rozloÏenou organickou hmotou. certa agilis). Vrákosinách hníz- 4 Jedna z posledních populací danubika – svûtlé migmatitové dí potápka malá (Tachybaptus upolínu nejvy‰‰ího (Trollius altissi- ruly, ke kter˘m pfii západním KVùTENA Rostlinn˘ kryt ruficollis). mus) na Znojemsku se nachází okraji území pfiistupují migma- tvofií vegetace pcháãov˘ch luk v PP Îleby. ZN 61 641 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 642 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

Pfiírodní park Jevi‰ovka

JiÏní ãást parku zaãíná pfiibliÏnû 10 km severosevero- malou pfiehradní nádrÏí – nejstar‰í na Moravû, západnû od Znojma a celé jeho území leÏí na znojem- z konce 19. století, s 25 metrÛ vysokou hrází), od ském okrese. Území bylo pÛvodnû vyhlá‰eno jako Kli- Vevãic protéká fieka zaklesnut˘mi meandry s ãetn˘- dová oblast (KO) Radou ONV ve Znojmû jiÏ v roce mi skalisky a skalními v˘chozy. Podobného charak- 1977 a pfiehlá‰eno nafiízením Okresního úfiadu ve teru je i dolní tok Plenkovického potoka nad zaús- Znojmû v roce 1999 na Pfiírodní park, kter˘ zaujímá tûním do Jevi‰ovky se zfiíceninou hradu Lapikus plochu 13 684,82 ha. a porosty cenn˘ch teplomiln˘ch spoleãenstev. V˘z- namn˘m geomorfologick˘m jevem je âertova stû- Území je tvofieno rozsáhlou oblastí mírnû zvlnûné na nad lev˘m bfiehem Hlubockého potoka se skal- Jevi‰ovické pahorkatiny severnû od mûsta Znojma ními stupni a balvanitou sutí v údolí. V úsecích ve se zhruba 18 km dlouh˘m tokem fiíãky Jevi‰ovky volné krajinû je fieka lemována souvisl˘mi bfiehov˘- od Boskov‰tejna po Plaveã s vût‰ími pfiítoky Ned- mi porosty a pfieváÏnû upravena, zatímco v zalesnû- veky, Hlubockého a Slatinského potoka. Nejniωím n˘ch úsecích má pfiírodû blízk˘ charakter. Na fiece bodem území je dno nivy u Plavãe v úrovni 262 m je charakteristick˘m ptákem konipas horsk˘ (Mota- n. m. Nejvy‰‰ím bodem je Svat˘ kopeãek (423 m cilla cinerea), hnízdívá tu ledÀáãek fiíãní (Alcedo att- n. m.) jihov˘chodnû od Gre‰lového M˘ta. Geolo- his) nebo skorec vodní (Cinclus cinclus). V nûkte- gické podloÏí je tvofieno vût‰inou krystalick˘mi r˘ch skalnat˘ch partiích údolí obãas zahnízdí v˘r horninami moravského moldanubika (migmatity velk˘ (Bubo bubo). ¤eku osídluje pestré spoleãen- a biotitick˘mi pararulami), v jihov˘chodní ãásti stvo ryb, vãetnû pomûrnû silné populace ouklejky krystalick˘mi horninami moravika dyjské klenby pruhované (Alburnoides bipunctatus) a ostroretky (bíte‰sk˘mi ortorulami). Údolí Jevi‰ovky je v hor- stûhovavé (Chondrostoma nasus). ¤eka Jevi‰ovka je ních partiích hloubûji zafiíznuté jen v nûkolika úse- známá v˘skytem sekavce podunajského (Cobitis cích (jeden z nich byl pfii okraji Jevi‰ovic zatopen elongatiodes). Zvût‰í ãásti je území parku zalesnûno.

1

1 Stfiední lesnatá ãást pfiírodního parku Jevi‰ovka. 642 ZN 62 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 643 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

Zdej‰í lesy jsou sice nemálo ovlivnûny v˘sadbami malá populace mloka skvrnitého (Salamandra sala- jehliãnanÛ (borovice a smrku), ale dodnes jsou mandra). Z plazÛ se hojnû vyskytuje je‰tûrka obec- nemal˘m podílem zastoupeny i pfiírodû blízké aÏ ná (Lacerta agilis), slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis) pfiirozené porosty, zpravidla v ãlenit˘ch nebo skal- auÏovka obojková (Natrix natrix), zji‰tûna byla také nat˘ch údolích Jevi‰ovky a jejích pfiítokÛ. Nejãas- u. hladká (Coronella austriaca). Bezlesé ãásti parku tûji jde o dubohabfiiny s pfievahou habru obecného jsou tvofieny hlavnû ornou pÛdou, v nevelkém roz- (Carpinus betulus), dubu zimního (Quercus petraea), sahu také loukami nebo stepními ladami. V otev- javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a lípy malolisté fien˘ch terénech hnízdí napfiíklad Èuh˘k obecn˘ (Tilia cordata), s pfiípadnû vtrou‰enou borovicí les- (Lanius collurio), bramborníãek ãernohlav˘ (Saxico- ní (Pinus sylvestris). Vbylinném patfie dominuje lip- la torquata), pûnice vla‰ská (Sylvia nisoria) nebo nice hajní (Poa nemoralis), metliãka kfiivolaká (Ave- krutihlav obecn˘ (Jynx torquilla). Nelesní vegetace nella flexuosa), strdivka nicí (Melica nutans) a ostfiice se v Jevi‰ovické pahorkatinû vyvíjela od stfiedovûku prstnatá (Carex digitata). Dále zde roste kokofiík pod vlivem pastevního zpÛsobu hospodafiení. Do- mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum), kopytník dnes se v‰ak zachovaly jen fragmenty dfiívûj‰ích roz- evropsk˘ (Asarum europaeum), brambofiík nachov˘ sáhl˘ch pastvin napfi. na âernínsk˘ch a Vevãick˘ch (Cyclamen purpurascens), pitulník horsk˘ (Galeob- kopcích nebo na Zadním kopci u Rudlic, dnes dolon montanum), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica sroztrou‰en˘mi kefii rÛÏe ‰ípkové, slivonû trnité nobilis), kostival hlíznat˘ (Symphytum tuberosum), a hlohu. Fragmenty teplomiln˘ch trávníkÛ hostí pomnûnka lesní (Myosotis sylvatica), bukvice lékafi- vzácnou kvûtenu, mimo jiné s kfiivatcem ãesk˘m ská (Betonica officinalis) nebo plicník mûkk˘ (Pul- (Gagea bohemica), koniklecem velkokvût˘m (Pulsa- monaria mollis). V údolí Jevi‰ovky a Plenkovického tilla grandis), diviznou brunátnou (Verbascum pho- potoka jsou zastoupeny doubravy, vzácnû doubravy eniceum), tafiicí skalní (Aurinia saxatilis), vstavaãem teplomilné s jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis) obecn˘m (Orchis morio), smilem píseãn˘m (Heli- a na exponovan˘ch skalních ostroÏnách v okolí chrysum arenarium), prstnatcem bezov˘m (Dactylor- Jevi‰ovic a Rudlic reliktní bory. Ve zdej‰ích lesích hiza sambucina), modfiencem tenkokvût˘m (Mus- lze nalézt i nûkteré vzácnûj‰í druhy bylin: okrotici cari tenuiflorum), m. chocholat˘m (M. comosum), bílou (Cephalanthera damasonium), vemeník dvou- hvûzdnicí chlumní (Aster amellus), kavylem vlás- list˘ (Platanthera bifolia), v. zelenav˘ (P. chlorantha) kovit˘m (Stipa capillata) nebo kefiem skalníkem ce- nebo kru‰tík modrofialov˘ (Epipactis purpurata). lokrajn˘m (Cotoneaster integerrimus). Z fauny sav- V lesích hnízdí ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), jestfiáb cÛ je moÏno zmínit v˘skyt bûlozubky bûlobfiiché lesní (Accipiter gentilis), datel ãern˘ (Dryocopus mar- (Crocidura leucodon) v mokfiadech v nivû Jevi‰ovky, tius), Ïluna zelená (Picus viridis), strakapoud pro- vúzemí se nachází také v˘znamné letní kolonie stfiední (Dendrocopos medius), Ïluva hajní (Oriolus netop˘ra velkého (Myotis myotis) a n. brvitého oriolus) nebo lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis). (Myotis emarginatus) na zámcích v Jevi‰ovicích. Na území parku je hustá síÈ nejrÛznûj‰ích vodoteãí V lesním komplexu kolem Bojanovick˘ch rybníkÛ – pfies fiíãku Jevi‰ovku aÏ po drobné lesní potÛãky. byl zji‰tûn i v˘skyt vzácnûj‰ích nesynantropních Jak uvnitfi lesních komplexÛ, tak v otevfiené bezlesé druhÛ netop˘rÛ, napfi. n. Brandtova (Myotis brand- krajinû zpravidla pfii okrajích lesa najdeme ãetné tii) a n. ãerného (Barbastella barbastellus), pfiímo rybníky. Ty jsou pravideln˘mi stanovi‰ti spoleãen- v údolí Jevi‰ovky pak v˘skyt n. stromového (Nyc- stev mokfiadních ÏivoãichÛ, nûkteré z nich velmi talus leisleri). Na území parku se nachází fiada v˘znamn˘mi lokalitami obojÏivelníkÛ (tfieba ryb- v˘znamn˘ch kulturnû-historick˘ch objektÛ, napfi. níky âekal nebo na horním toku Hlubockého zfiíceniny stfiedovûk˘ch hradÛ Bukovina ze 13. sto- potoka). Z obojÏivelníkÛ Ïije v území nejpoãetnûji letí nad Nedvekou a Lapikus ze 14. století nad ropucha obecná (Bufo bufo), skokan ‰tíhl˘ (Rana Plenkovick˘m potokem nedaleko zaústûní do Jevi- dalmatina), s. hnûd˘ (R. temporaria) arosniãka zele- ‰ovky. Centrem pfiírodního parku jsou Jevi‰ovice. ná (Hyla arborea). V men‰ích rybníãcích a lesních Na ostroÏnû nad lev˘m bfiehem Jevi‰ovky lze vidût tÛních byl zji‰tûn i ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), fragmenty pravûkého hradi‰tû, star˘ zámek na ost- kuÀka obecná (Bombina bombina), skokan zelen˘ rohu nad prav˘m bfiehem byl pÛvodnû gotick˘m (Rana esculenta) a vzácnû ãolek velk˘ (Triturus cris- hradem, nov˘ Jevi‰ovick˘ zámek vznikl teprve kon- tatus). Hlavnû vût‰í rybníky jsou hnízdi‰ti mokfiad- cem 19. století pfiestavbou pÛvodního barokního ních ptákÛ. V údolí Plenkovického potoka pfieÏívá letohrádku.

ZN 63 643 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:06 Stránka 644 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BÍLÁ SKÁLA U JAMOLIC STR. 603

âERVEN¯ RYBNÍâEK STR. 608 HRADI·ËSKÉ TERASY (2) – VIZ MAPA STR. 864

PODHRADSKÉ SKÁLY STR. 624

KARLOV STR. 610

644 ZN 64 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:07 Stránka 645 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

LOSOLOSY STR. 614

MANDLO≈OVÁ MEZ STR. 615

MIROSLAVSKÉ KOPCE STR. 617

ZN 65 645 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:07 Stránka 646 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

KRUMLOVSKO-ROKYTENSKÉ SLEPENCE STR. 611

HEVLÍNSKÉ JEZERO STR. 609

646 ZN 66 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:07 Stránka 647 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

UMICHÁLKA STR. 638

ZN 67 647 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:07 Stránka 648 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

MIKULOVICKÉ JEZERO STR. 616

NA KOCOURKÁCH STR. 619

OLEKSOVICKÁ MOK¤INA STR. 620

648 ZN 68 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:07 Stránka 649 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

OLEKSOVICKÉ V¤ESOVI·Tù STR. 622

PUST¯ KOPEC U KONIC STR. 625

VRANÍ VRCH STR. 640

ZN 69 649 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:07 Stránka 650 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

POD ·IBENIâNÍM KOPCEM STR. 623

RUDLICKÉ KOPCE STR. 626

RÒÎOV¯ VRCH STR. 627

650 ZN 70 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:07 Stránka 651 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

·AFÁ¤KA STR. 631

·ÍDLOVY SKALKY STR. 632

SKALKY STR. 628 HAVRANICKÉ V¤ESOVI·Tù – VIZ MAPA STR. 862

TROSKOTOVICK¯ DOLNÍ RYBNÍK STR. 635

ZN 71 651 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:07 Stránka 652 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

U DOUTNÉ SKÁLY STR. 636

TISOVÁ STRÁ≈ STR. 634

UHERâICKÁ LOUKA STR. 639

652 ZN 72 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:07 Stránka 653 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

U KAPLIâKY STR. 637

ÎLEBY STR. 641

ZN 73 653 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:07 Stránka 654 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

ST¤EBOVSK¯ KOPEC STR. 629

ST¤ÍBRN¯ VRCH STR. 630

·UMICK¯ RYBNÍK STR. 633

654 ZN 74 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:08 Stránka 655 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Znojmo

1

Památné stromy

1. Buk lesní, 2 stromy, 1 lípa malolistá a 1 tis ãerven˘, k. ú. Bítov, p. ã. 78, stromy se nachází v chatové osadû 300 m jihojihov˘chod- nû od hradu Bítov. O: bukÛ 284 cm a 593 cm, lípy 513 cm, tisu 168 cm, Vs: bukÛ 22 a 26 m, lípy 23 m, tisu 11,5 m, S: 200 let. 2. Dub letní zv. Dub u StanÛvky, k. ú. Boskov‰tejn, p. ã. 476, po pravé stranû silnice z Boskov‰tejna na Jevi‰ovice, blízko toku po- toka StanÛvka. O: 535 cm, Vs: 22 m, S: 300 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. âeské Kfiídlovice, p. ã. 1615, roste 700 m se- veroseverozápadnû obce âeské Kfiídlovice u hájenky a komuni- kace Borotice–BoÏice. O: 527 cm, Vs: 24 m, S: 250 let. 4. Topol ãern˘, 2 stromy, k. ú. Dyjákoviãky, na hranici parcel 555 a 5304, u silnice smûrem na Jeãmeni‰tû jiÏnû od obce. O: 675 a 540 cm, Vs: 35 a 34 m, S: 100 let. 5. Dub letní, 3 stromy, k. ú. , p. ã. 356, roste 400 m severo- v˘chodnû od statku Kocanda na okraji lesa. O: 562, 492 a 401 cm, Vs: 22, 15 a 28 m, S: 300 let. 6. Dub letní, 3 stromy, k. ú. Moravsk˘ Krumlov, p. ã. 1957, na severním okraji Moravského Krumlova, v fiíãní nivû Rokytné pod zámkem. O: 542, 541 a 442 cm, Vs: 27,5 m, 27,5 m a 26 m, S: 300 let. 7. Dub letní, zv. HubertÛv dub, k. ú. Re‰ice, p. ã. 767, strom ros- te na okraji polní cesty 700 m jihozápadnû od zemûdûlského pod- niku v Re‰icích. O: 522 cm, Vs: 18 m, S: 200 let.

2

1 Dva stromy topolu ãerného u silnice na Jeãmeni‰tû v k. ú. Dyjákoviãky. 2 Lípa malolistá u hájenky poblíÏ silnice Borovice–BoÏice, v k. ú. âeské Kfiídlovce. ZN 75 655 603-656_ZN_uzemi 1.4.2008 15:08 Stránka 656 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

3

8. Skupina 3 dubÛ letních a 2 lip malolist˘ch, k. ú. Rozko‰ u Jevi- ‰ovic, p. ã. 980/5 a 980/1, rostou na západním okraji obce Roz- ko‰ u silnice z Rozko‰e do Hostimi. O: dubÛ 470 cm, 411 cm, 399 cm, lip 442 cm, 390 cm, Vs: dubÛ 26 m, 26 m a 22 m, lip 21 m a 15 m, S: 200 let. 9. Dub letní, k. ú. Slup, p. ã. 654, roste 200 m jihojihozápadnû od zemûdûlského podniku u potoka DaníÏ. O: 380 cm, Vs: 21 m, S: 200 let. 10. Dub letní, 2 stromy, k. ú. Trstûnice u Moravského Krumlova, p. ã. 2362, 2359/1, stromy rostou severozápadnû obce u myslivny Pust˘ zámek. O: 530 a 480 cm, Vs: 15 a 18 m, S: 300 let. 11. Lípa malolistá, k. ú. Uherãice u Znojma, p. ã. 101, na návsi obce. O: 456 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 12. Smrk ztepil˘, zv. Smrk s obrázkem, k. ú. Vysoãany u Znojma, p. ã. 1491/1, na okraji obce u silnice z Vysoãan do Bítova. O: 334 cm, Vs: 41 m, S: 150 let.

4

3 Star‰í dub letní u myslivny Pust˘ zámek v k. ú. Trstûnice u Moravského Krumlova. 4 Mlad‰í dub letní u myslivny Pust˘ zámek v k. ú. Trstûnice u Moravské- ho Krumlova. 656 ZN 76