UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH V ĚD Institut komunika čních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií
Tereza Rottová
Samizdatové Lidové noviny 1987-1989
Bakalá řská práce
Praha 2009
Autor práce: Tereza Rottová Vedoucí práce: Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc. Oponent práce: …………………………………. Datum obhajoby: 2009
Hodnocení: ………………………..
Bibliografický záznam ROTTOVÁ, Tereza. Samizdatové Lidové noviny 1987-1989 . Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních v ěd, Institut komunika čních studií a žurnalistiky, 2009. 87 s. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.
Anotace Bakalá řská práce Samizdatové Lidové noviny 1987-1989 pojednává o všech podstatných aspektech vydávání tohoto periodika ve výše zmi ňovaném období. Autorka na základ ě literatury zabývající se touto problematikou, dostupných pramen ů a sv ědectví osob na vydávání Lidových novin v této dob ě p římo zú častn ěných popisuje nejen okolnosti vedoucí k jejich obnovení, ale zabývá se též samotnou podobou listu, jeho výrobou a distribucí, problémy, kterým museli vydavatelé Lidových novin čelit a obsahovým zam ěř ením celého titulu. Vzhledem k tomu, že řada osobností podílejících se na výrob ě Lidových novin plnila nezanedbatelnou úlohu p ři zm ěně politických pom ěrů v Československu v roce 1989, pojednává část této bakalá řské práce též o petici Několik v ět a listopadových událostech roku 1989. Nad rámec výše uvedeného podává autorka na začátku této práce stru čný výklad pojmu samizdat , shrnuje nejvýznamn ější momenty v historii Lidových novin v letech 1893-1987 a popisuje politickou a spole čenskou atmosféru panující v Československu na konci 80. let 20. století.
Annotation
The bachelor thesis Lidové noviny in samizdat from 1987 to 1989 (Samizdatové Lidové noviny 1987-1989 ) deals with all substantial publishing aspects of this periodical in the aforementioned period. On the basis of literature concerned with this topic, accessible information sources as well as testimonies of persons directly involved in publishing of Lidové noviny at that time, the author describes not only circumstances leading to its renascence, but she also examines the features of the journal, its content orientation, production, distribution and problems, to which the publishers of Lidové noviny had to face. In view of the fact that a number of personalities participating in the production of Lidové noviny fulfilled a not negligible role in the change of the political situation in Czechoslovakia in 1989, one part of this bachelor thesis deals also with a petition Several Phrases and with the November events in 1989. At the beginning of this work, beyond the scope of the above- cited facts, the author gives a brief explanation of the notion samizdat and summarizes the most important moments in the history of Lidové noviny from 1893 to 1987 as well as the political and social atmosphere in the late 1980s.
Klí čová slova Samizdat, Lidové noviny , Slovo ke spoluob čan ům, perzekuce, Několik v ět, listopad 1989
Keywords Samizdat, Lidové noviny , Word to Fellow Citizens (Slovo ke spoluob čan ům) , persecution, Several Phrases (N ěkolik v ět) , November 1989
Prohlášení Prohlašuji, že jsem p ředkládanou práci zpracovala samostatn ě a použila jsem jen uvedené prameny a literaturu. Vlastní text práce bez anotací a p říloh má celkem 135 910 znak ů s mezerami, tj. 75 normostran.
Souhlasím s tím, aby práce byla zp řístupn ěna ve řejnosti pro ú čely výzkumu a studia.
V Praze dne 19. kv ětna 2009 Tereza Rottová
Pod ěkování Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala Doc. PhDr. Barba ře Köpplové, CSc. za cenné rady a připomínky p ři vypracování této bakalá řské práce. Obsah
1 Úvod…………………………………………………………………………………3 2 Uvedení do tématu………………………………………………………………….. 5 2. 1 Samizdat – výklad pojmu……………………………………………………… 5 2. 2 Stru čná historie Lidových novin do roku 1987…………………………………10 2. 3 Politická a spole čenská situace v Československu v 2. polovin ě 80. let 20. století……………………………………………………………………………12 3 Cesta k obnovení Lidových novin………………………………………………….. 15 3. 1 Slovo ke spoluob čan ům……………………………………………………….. 15 3. 2 První písemný dokument………………………………………………………. 16 3. 3 Nultá čísla……………………………………………………………………… 20 3. 4 První řádné číslo……………………………………………………………….. 22 3. 5 Redak ční rada………………………………………………………………….. 25 3. 6 Výroba a distribuce…………………………………………………………….. 29 3. 7 Kroky k registraci……………………………………………………………… 32 4 Lidové noviny a související politické události………………………………………38 4. 1 Perzekuce redaktor ů…………………………………………………………….38 4. 2 N ěkolik vět…………………………………………………………………….. 47 4. 3 Listopad 1989 a zvláštní vydání Lidových novin……………………………… 49 5 Profil samizdatových Lidových novin………………………………………………54 5. 1 Pravidelné rubriky a auto ři článk ů…………………………………………….. 54 5. 2 Obsahové zam ěř ení článk ů…………………………………………………….. 56 5. 2. 1 Lidská práva a politi čtí v ězni…………………………………………….. 57 5. 2. 2 St řety se státní mocí……………………………………………………… 59 5. 2. 3 Zprávy ze zahrani čí………………………………………………………. 61 5. 2. 4 Kulturní rubrika………………………………………………………….. 63 6 Konec samizdatových Lidových novin……………………………………………65 7 Práce s pam ětníky………………………………………………………………… 67 8 Záv ěr……………………………………………………………………………… 68 9 Resumé…………………………………………………………………………… 69 10 Seznam zkratek……………………………………………………………………. 70 11 Použitá literatura a prameny……………………………………………..……….. 71 12 Seznam p říloh…………………………………………………………………….. 79
1 13 Přílohy…………………………………………………………………………….. 80
2 1 Úvod
Ve své práci se zabývám historií Lidových novin v letech 1987-1989. Jedná se o dobu, kdy byly po t řiceti p ěti letech od svého zastavení v roce 1952 op ět obnoveny, ale vlivem politických pom ěrů panujících v Československu nemohly být vydávány oficiáln ě. K volb ě tématu m ě p řivedl nejen dlouhodobý zájem o historii, ale i zjišt ění, jak vnímají historii Lidových novin moji vrstevníci. Mnozí z nich si vybaví sou časný český deník, ale často jim už není znám jeho vývoj p řed rokem 1989, p řičemž o jeho dvouleté existenci v samizdatu nev ědí prakticky nic. Samotnou m ě zajímalo dozv ědět se o tématu více, a proto jsem se rozhodla prostudovat dostupné materiály a získat o tomto výjime čném období Lidových novin další informace. Cílem mé práce bylo vypracovat historickou studii zachycující vznik a vývoj tohoto periodika ve výše zmi ňovaném období. Práci jsem rozd ělila na čty ři hlavní tematické části a t ři dopl ňkové kapitoly v četn ě záv ěru, ve kterém se pokusím shrnout zjišt ěné poznatky. V první části rozd ělené na t ři podkapitoly se v rámci celkového uvedení do tématu zabývám nejprve výkladem pojmu samizdat a dále stru čnou historií Lidových novin do roku 1987. Pro snazší pochopení historických souvislostí také p ředkládám krátký exkurz do politické a spole čenské situace v Československu v druhé polovin ě 80. let 20. století. V části nazvané Cesta k obnovení Lidových novin popisuji okolnosti, které vedly k jejich op ětovnému vzniku v roce 1987. P řipomínám p řitom obsah dokumentu Slovo ke spoluob čan ům, dvou nultých čísel a prvního řádného čísla Lidových novin vydaného v lednu 1988. Zabývám se také podrobn ěji složením redak ční rady periodika a zp ůsobem jeho výroby a distribuce. Pro ilustraci též shrnuji jednotlivé kroky, které redakce u činila za ú čelem řádné registrace tohoto listu u p říslušných orgán ů ve řejné moci. Vzhledem k tomu, že samizdatové Lidové noviny ve své dob ě p ředstavovaly ur čitou opozi ční platformu v ůč i vládnoucímu režimu, vzbuzovaly od svého po čátku zvýšený zájem Státní bezpe čnosti a dalších represivních orgán ů komunistického režimu. Ve t řetí části své práce proto popisuji pronásledování jednotlivých člen ů redakce a redak ční rady ze strany těchto složek. Jelikož se na tvorb ě tohoto samizdatového listu podílela celá řada osobností z řad disentu, považuji za nezbytné v ěnovat se i podstatným událostem roku 1989, zejména vydání petice Několik v ět a pr ůběhu listopadové revoluce. Poslední z hlavních částí mé práce pojednává o jednotlivých rubrikách, jejich autorech a celkovém obsahovém zam ěř ení Lidových novin v letech 1987-1989.
3 Při psaní práce jsem se snažila dodržet obsahovou strukturu svých výchozích tezí, nakonec jsem ale u činila několik drobných zm ěn, které však do celkového pojetí práce nijak výrazn ě nezasáhly. Po logické úvaze jsem tak v páté kapitole spojila podkapitoly s názvem Pravidelné rubriky a Auto ři článk ů. Usoudila jsem, že pokud bych je nechala samostatné, jak bylo mým p ůvodním zám ěrem, zcela zbyte čně bych v nich opakovala ty samé informace, což by mohlo být pro čtená ře obt ěžující. Pro v ětší p řehlednost jsem dále následující kapitolu Obsahové zam ěř ení článk ů rozd ělila na čty ři podkapitoly s názvy Lidská práva a politi čtí vězni , St řety se státní mocí , Zprávy ze zahrani čí a Kulturní rubrika . Poslední zm ěny jsem ud ělala pouze kv ůli formálním požadavk ům na strukturu práce – seznam p říloh jsem za řadila až za seznam použité literatury a p řidala jsem také seznam zkratek a resumé v anglickém jazyce. V pr ůběhu psaní této práce jsem zjistila, že ve výchozích tezích je ve t řetí kapitole uvedeno chybné číslování podkapitol (po podkapitole 3. 5 následuje rovnou podkapitola 3.7). V práci je již proto tato chyba opravena. Dostupná literatura a prameny se z po čátku jevily jako problém. Existuje sice pom ěrn ě mnoho publikací pojednávajících o samizdatové literatu ře a samizdatu obecn ě, ale až na jednu výjimku neexistuje žádná monografie, která by se zevrubn ě zabývala vznikem a vývojem Lidových novin v letech 1987-1989. Podstatné informace tak lze získat zejména z knihy Ji řího Pernese Sv ět Lidových novin 1893-1993. Stoletá kapitola z dějin české žurnalistiky, kultury a politiky , ve které se autor zabývá historií tohoto titulu od jeho založení na konci 19. století až do po čátku 90. let 20. století, kdy za čaly vycházet legáln ě op ět jako deník. Kapitolu v ěnující se jejich etap ě v samizdatu napsal Ji ří Ruml. Zdrojem informací se pro m ě staly i mnohé novinové články, z nichž nejp řínosn ější byla Reportáž psaná na obrátce Ji řího Rumla, otišt ěná na pokra čování v Lidových novinách v období od července do října roku 1990. Nezanedbatelnou pomoc mi poskytla knihovna Libri Prohibiti Ji řího Gruntoráda, ve které jsou k dispozici nejen všechna čísla samizdatových Lidových novin , ale také jednotlivá vydání Informací o Chart ě 77 a další texty publikované v samizdatu, ze kterých jsem ve své práci čerpala. D ůležité dokumenty týkající se zejména jednotlivých pokus ů o registraci Lidových novin jsem nalezla v archivu Ústavu pro soudobé dějiny ve sbírce Ji řího Rumla. Národní archiv mi poskytl informací mnohem mén ě. Po složit ějším hledání jsem zde sice ve fondu Šulcových získala text základního projektu Lidových novin z března 1987, oproti tomu ale fond Federálního ú řadu pro tisk a informace mnoho materiál ů týkajících se Lidových novin neobsahoval. Velikým p řínosem pro m ě byla též osobní setkání s tv ůrci samizdatových Lidových novin Rudolfem Zemanem a Janem Rumlem, kte ří mi poskytli řadu zajímavých podrobností
4 z oblasti tvorby a distribuce listu. Rozhovory s těmito p římými ú častníky mi umožnily doplnit si celkový obraz o tomto periodiku ve sledovaném období.
2 Uvedení do tématu 2. 1 Samizdat, výklad pojmu
V této kapitole bych ráda vysv ětlila význam pojmu samizdat , p říčiny jeho vzniku a rozvoje a poté bych se zam ěř ila na jeho samotný vznik a vývoj v klí čových zemích, zejména pak v Československu. Slovo samizdat je ruského p ůvodu. Pokud se podíváme na jeho význam z hlediska jazykového, tak „slovo samizdat je zkratka výrazu samizdat ělstvo. Opírá se o akronym typu Gosizdat (z Gosudarstvennoje izdat ělstvo - státní nakladatelství) a neznamená nic jiného než vlastní náklad.“ 1 V českém jazyce jsou dále známa pojmenování jako literatura neoficiální, ineditní, zakázaná, podzemní 2 či nezávislá 3. Boguslaw Bakula definuje samizdat jako „historický, geografický, kulturní jev na území ovládnutém bolševickým komunismem i ruskými vlivy.“ 4 Politika komunistických režim ů vytvo řila v zemích východního bloku naprosto nevyhovující podmínky pro svobodnou um ěleckou tvorbu a kv ůli cenzu ře a četným restrikcím tak museli mnozí auto ři hledat jiné, neoficiální zp ůsoby, jak nezávisle ší řit své myšlenky a svá díla dostat ke čtená řů m. Samizdat tyto možnosti nabízel. Zakázaná či cenzurou nepovolená literární díla a jiné texty tak za čaly být opisovány, nebo jinak rozmnožovány a poté r ůznými zp ůsoby rozši řovány. Samizdatem mohly být ší řeny i plakáty, letáky, pohlednice, nálepky, odznaky, kopie nahrávek režimem zakázané hudby 5 (magnitizdat) 6, nebo nahrávky po řízené z rozhlasového vysílání z ciziny
1 POSSET, Johanna. Česká samizdatová periodika 1968–1989 . 1. Vyd. Brno: Továrna na sítotisk ve spolupráci se spole čností pro reklamu a tisk R&T, 1991, s. 5. 2 Johanna Posset nepovažuje toto pojmenování za vhodné, jelikož by mohlo dojít k necht ěnému spojení s hnutím undergroundu In: POSSET, Johanna. Česká samizdatová periodika 1968–1989 . 1. vyd. Brno: Továrna na sítotisk ve spolupráci se spole čností pro reklamu a tisk R&T, 1991, s. 12. 3 GRUNTORÁD, Ji ří. Samizdat. In CUHRA, Jaroslav, VEBER, Václav. Za svobodu a demokracii I. Odpor proti komunistické moci . 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, s. 145. 4 BAKULA, Boguslaw. Polská a česká nezávislá kultura a literatura v 70.-80. letech 20. století. Úvod k srovnávací sond ě. In Martínek, Libor, Tichý, Martin. Česká a polská samizdatová literatura=Czeska i polska literatura drugiego obiegu: Sborník z mezinárodní vědecké konference konané v Opav ě 13.-14. listopadu 2002 . 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 2004, s. 9. 5 GRUNTORÁD, Ji ří. Samizdat. In CUHRA, Jaroslav, VEBER, Václav. Za svobodu a demokracii I. Odpor proti komunistické moci . 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, s. 146. 6 REIFOVÁ, Irena a kol. Slovník mediální komunikace . 1. vyd. Praha: Portál, 2004, s. 220.
5 (radizdat). 7 S posledními dv ěma uvedenými pojmy souvisí i tzv. tamizdat, neboli texty vznikající v zahrani čí, které byly posléze do zem ě tajn ě pašovány. 8 V Československu se však místo tohoto pojmu ujalo ozna čení exilová literatura . První zemí, kde se samizdat objevil, byl tehdejší Sov ětský svaz. Stalo se tak v období tání po Stalinov ě smrti, kdy se za čaly spontánn ě ší řit opisy literárních d ěl r ůzných autor ů, nap ř. Alexandra Solženicyna, a politické texty. 9 Sám pojem samizdat je ale data staršího. Za jeho zakladatele je považován básník Nikolaj Glazkov, na jehož ru čně vyrobených básnických sbírkách ze 40. let 20. století, které státní oficiální nakladatelství odmítlo vydat, se objevilo ozna čení samsebjaizdat .10 Pro sov ětský samizdat byly typické r ůzné almanachy, sborníky a časopisy. 11 Již v roce 1959 založil Alexander Ginzburg 12 časopis Sintaksis , který v 60. letech 20. století následovaly další - Bumerang , Feniks , Koktejl´ a Sfinksi .13 V 70. letech se v Leningradu objevilo první číslo časopisu Tridcat´sem´ , dále čtvrtletník Časy a časopis Obvodnyj kanal zam ěř ený na estetiku, literaturu a náboženství. Na za čátku 80. let pak v Leningradu vycházelo p řibližn ě deset neoficiálních časopis ů zam ěř ených na kulturu (nap ř. Severnaja po čta , Mitin Žurnal ) a ší řila se díla spisovatel ů Mand ělštama, Bulgakova, Babela a Platonova. 14 První represe proti neoficiální kultu ře se v Sov ětském svazu objevily už v polovin ě 60. let 20. století v podob ě proces ů se spisovateli Andrejem Si ňavským 15 a Jurijem Danielem 16 , kte ří byli odsouzeni kv ůli svým satirám uve řej ňovaných na Západ ě. Následoval jej proces s Alexandrem Ginzburgem zat čeným a odsouzeným za rozši řování tzv. Bílé knihy , ve které
7 REIFOVÁ, Irena a kol. Slovník mediální komunikace . 1. vyd. Praha: Portál, 2004, s. 220. 8 Tamtéž. 9 GRUNTORÁD, Ji ří. Samizdat. In CUHRA, Jaroslav, VEBER, Václav . Za svobodu a demokracii I. Odpor proti komunistické moci . 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, s. 145. 10 BOCK, Ivo, HÄNSGENOVÁ, Sabine, SCHLOTT, WOLFGANG. Kultura bez cenzury. In BOCK, Ivo, HAMERSKY Heidrun, PRE ČAN, Vilém. Samizdat, eseje, alternativní kultura ve st řední a východní Evrop ě- šedesátá až osmdesátá léta 20. století . Brémy: Výzkumný ústav pro východní Evropu, 2002, s. 44. 11 Tamtéž, s. 51. 12 A. Ginzburg, nar. 1938, je ruským spisovatelem, ilegální časopis Sintaksis vydával v letech 1959-1960, b ěhem svého života byl n ěkolikrát zat čen a v dubnu roku 1979 nakonec vycestoval ze SSSR. In: Universum . 3. díl . 1. vyd. Praha: Odeon, 2000, s. 262. 13 BOCK, Ivo, HÄNSGENOVÁ, Sabine, SCHLOTT, WOLFGANG. Kultura bez cenzury. In BOCK, Ivo, HAMERSKY Heidrun, PRE ČAN, Vilém. Samizdat, eseje, alternativní kultura ve st řední a východní Evrop ě- šedesátá až osmdesátá léta 20. století . Brémy: Výzkumný ústav pro východní Evropu, 2002, s. 46. 14 Tamtéž, s. 51. 15 A. Si ňavskij (1925-1997) pracoval v literárním ústavu Akademie v ěd, od roku 1955 publikoval v zahrani čí satirickou prózu pod pseudonymem Aram Terc. V roce 1965 byl za tuto činnost odsouzen k sedmi let ům v ězení, po svém propušt ění emigroval do Pa říže. In: HRALA, Milan. Ruská moderní literatura 1890-2000 . 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2007, s. 142. 16 J. Daniel (1925-1988) své groteskn ě fantastické povídky publikoval v zahrani čí v druhé polovin ě 50. let pod pseudonymem Nikolaj Aržak, za což byl odsouzen na pět let odn ětí svobody a po propušt ění strávil zbytek života ve vyhnanství. In: HRALA, Milan. Ruská moderní literatura 1890-2000 . 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2007, s. 142.
6 byly shromážd ěny protokoly ze soudních jednání se Si ňavským a Danielem. Spolu s Ginzburgem byli zat čeni i ostatní, kte ří se podíleli na vydávání samizdatového almanachu Feniks 66 .17 Samizdat se poté ze Sov ětského svazu ší řil i do dalších komunistických zemí. V Československu jeho vznik spadá do období p řelomu 60. a 70. let 20. století, s tím, že jeho hlavní rozvoj pak probíhal v letech sedmdesátých a osmdesátých. N ěkte ří auto ři však jeho po čátky zasazují do let mnohem d řív ějších. Nap říklad Ji ří Gruntorád považuje za ko řeny samizdatu již ilegální časopisy a letáky z doby druhé sv ětové války, stejn ě jako ilegální dokumenty s protikomunistickou náplní z konce 40. let a let padesátých. 18 Boguslaw Bakula zase d ělí československý samizdat do čty ř etap (letákový, inicia ční, intimní a zralý), z nichž první z nich se podle n ěj rozvíjí od roku 1956. 19 Pro československý samizdat byl typický vznik literárních edic. První z nich se objevila po čátkem 70. let 20. století a jednalo se o olomoucké Texty p řátel , vydávané po celých následujících dvacet let Petrem Mikešem, Eduardem Zachem, Rostislavem Val ůškem a dalšími. Brzy je následoval vznik jiných, taktéž velmi významných edic: v roce 1973 založil Ludvík Vaculík edici Petlice , o dva roky pozd ěji jej následoval Jan Vladislav s edicí Kvart a Václav Havel s edicí Expedice a v roce 1978 byly založeny další dv ě, Česká expedice Jaromíra Ho řce 20 a edice Popelnice Ji řího Gruntoráda. 21 Opisovala se díla zejména Václava Havla, Bohumila Hrabala, Ji řího Gruši, Ivana Klímy, Ludvíka Vaculíka (velmi oblíbené byly jeho fejetony), Pavla Kohouta a dalších. Objevily se i edice zam ěř ené na jeden konkrétní sm ěr, nap říklad na poezii ( Kde domov m ůj), filozofii ( Nové cesty myšlení , Prameny , práce Jana Pato čky) a hermetiku (edice Zadrobílkova ). 22 Knihy byly psány pomocí psacího stroje na pr ůklepový papír v po čtu zhruba sedmi až patnácti exemplá řů . Postupn ě se objevovaly i
17 BOCK, Ivo, HÄNSGENOVÁ, Sabine, SCHLOTT, WOLFGANG. Kultura bez cenzury. In BOCK, Ivo, HAMERSKY Heidrun, PREČAN, Vilém. Samizdat, eseje, alternativní kultura ve st řední a východní Evrop ě- šedesátá až osmdesátá léta 20. století. Brémy: Výzkumný ústav pro východní Evropu, 2002, s. 48. 18 GRUNTORÁD, Ji ří. Samizdat. In CUHRA, Jaroslav, VEBER, Václav. Za svobodu a demokracii I. Odpor proti komunistické moci . 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, s. 147. 19 BAKULA, Boguslaw. Polská a česká nezávislá kultura a literatura v 70.-80. letech 20. století. Úvod k srovnávací sond ě. In MARTÍNEK, Libor, TICHÝ, Martin. Česká a polská samizdatová literatura=Czeska i polska literatura drugiego obiegu: Sborník z mezinárodní v ědecké konference konané v Opav ě 13.-14. listopadu 2002 . 1. vyd. Opava, 2004, s. 12. 20 GRUNTORÁD, Ji ří. Samizdat. In CUHRA, Jaroslav, VEBER, Václav. Za svobodu a demokracii. 1., Odpor proti komunistické moci . 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, s. 147–149. 21 POSSET, Johanna. Česká samizdatová periodika 1968–1989 . 1. vyd. Brno: Továrna na sítotisk ve spolupráci se spole čností pro reklamu a tisk R&T, 1991, s. 7. 22 GRUNTORÁD, Jiří. Samizdat. In CUHRA, Jaroslav, VEBER, Václav. Za svobodu a demokracii. 1., Odpor proti komunistické moci . 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, s. 147–149.
7 amatérské opisy, které se ší řily mezi p řáteli p řátel a dalšími známými a vznikl tak tzv. divoký samizdat. 23 Velký vliv na rozvoj samizdatu m ěl v roce 1977 vznik Charty 77 24 . Po tomto roce zaznamenalo Československo obrovský nár ůst samizdatových periodik. Vycházely nap říklad Informace o Chart ě 77 , Informace o církvi , Vokno , Kritický sborník , Obsah , O divadle , Historické studie atd. Po roce 1984 byla založena řada dalších - Ze zásuvky i z bloku (1984) 25 , Revolver Revue (1985), JAZZsTOP (1987), Alternativa (1988), Dialog (1988), Sport (po čátek 1989) a Lidové noviny (1987).26 V 80. letech se v hojné mí ře rozši řoval i samizdat náboženský. 27 Podstatnou roli v československém samizdatu hrály kontakty s exilem. Ze Západu se do Československa tajn ě dovážely knihy a časopisy, od nás se naopak vyvážely rukopisy a důležité informace. Texty, které u nás oficiáln ě vyjít nemohly, byly často publikovány práv ě v exilových nakladatelstvích (nap ř. Sixty Eight Publishers ) nebo časopisech ( Listy , Sv ědectví , Prom ěny , Studie , Obrys , Rozmluvy ). V 80. letech fungovala i pomoc „technického charakteru“, kdy se do Československa v utajení dovážely po číta če a kopírovací p řístroje.28 I tak ale stále p řevažoval zp ůsob rozmnožování p řes pr ůklepový papír. 29 Ani Československu se nevyhnuly represe postihující vydavatele samizdatových publikací. Jako p říklad lze uvést odsouzení Františka Pavlí čka za činnost v edici Petlice v roce 1977, o t ři roky pozd ěji byl za vydávání edice Popelnice odsouzen Ji ří Gruntorád, v roce 1988 František Stárek za p řísp ěvky uve řejn ěné v samizdatových Voknovinách a v říjnu 1989 byli uv ězn ěni i redakto ři Lidových novin Ji ří Ruml a Rudolf Zeman (viz kapitola 4. 1). 30
23 GRUNTORÁD, Ji ří. Samizdat. In CUHRA, Jaroslav, VEBER, Václav. Za svobodu a demokracii I. Odpor proti komunistické moci . 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, s. 150. 24 Charta 77 se ustanovila k 1. 1. 1977 jako volné, neformální a otev řené spole čenství lidí r ůzných p řesv ědčení, různé víry, r ůzných profesí, které spojuje v ůle jednotliv ě i spole čně se zasazovat o respektování ob čanských a lidských práv v naší zemi i ve sv ětě. In: PRE ČAN, Vilém. Charta 77. 1977-1989. Od morální k demokratické revoluci. Dokumentace . Scheinfeld, Praha, Bratislava: Čs. dokumenta ční st ředisko nezávislé literatury, Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, ARCHA, 1990, s. 12. 25 POSSET, Johanna. Česká samizdatová periodika 1968–1989 . 1. vyd Brno: Továrna na sítotisk ve spolupráci se spole čností pro reklamu a tisk R&T, 1991, s. 10. 26 KÖPPLOVÁ, Barbara, SEKERA, Martin, BLODIGOVÁ, Alexandra. Dějiny českého noviná řství a českých noviná řských spolk ů. Praha: Státní úst řední archiv, 2002, s. 92-93. 27 UHL, Petr. Dovoz nezávislé literatury. In KAUTMAN, František. Česká nezávislá literatura po p ěti letech v referátech . Praha: Primus, 1995, s. 72. 28 PRE ČAN, Vilém. Nezávislá literatura a samizdat v Československu 70. a 80. let . Praha: Ústav pro soudobé dějiny ČSAV, 1992, s. 10. 29 POSSET, Johanna. Česká samizdatová periodika 1968–1989 . 1. vyd. Brno: Továrna na sítotisk ve spolupráci se spole čností pro reklamu a tisk R&T, 1991, s. 9. 30 GRUNTORÁD, Ji ří. Samizdat. In CUHRA, Jaroslav, VEBER, Václav. Za svobodu a demokracii. I. Odpor proti komunistické moci . 1 vyd. Praha: Karolinum, 1999, s. 147–149.
8 Jako poslední zemi bych zde ráda zmínila Polsko, kde se však termín samizdat neprosadil a místo n ěj se používalo ozna čení nezávislá literatura druhého ob ěhu. 31 Stejn ě jako v Československu se i v Polsku v centru nezávislé kultury pohybovaly nejd ůležit ější osoby kulturního života (Tadeusz Konwicki, Julian Stryjkowski, Jerzy Andrzejewski, Kazimierz Brandys, Ryszard Krynicki…). 32 V mnohém se však polský samizdat od československého odlišoval, zejména pak v charakteru činnosti nezávislých vydavatelství. K tomu v Polsku přisp ěla relativn ě v ětší tv ůrčí svoboda, p řístup k zahrani čním edicím a liberáln ější cenzura. 33 První nezávislé nakladatelství Niezalezna Oficyna Wydawnicza (NOWA) bylo založeno v roce 1977. Ve stejné dob ě se objevily i první samizdatové časopisy jako Zapis , Puls 34 , o rok pozd ěji pak časopis Krytyka a v roce 1979 Res Publica 35 . Léta 1980 až 1981 jsou charakteristická vznikem obrovského množství nových tiskáren a ší ření nezávislé literatury tak dosahovalo tak řka profesionální formy. A to byl jeden z hlavních rozdíl ů, kterým se Polsko lišilo od Československa. Zatímco v Československu se většina publikací ší řila zdarma v pom ěrn ě malých nákladech, v Polsku byly edice často zpoplatn ěny vysokými částkami. Zisky z prodeje p řinášely možnost investovat do lepšího technického vybavení a papíru. 36 Masový náklad však zp ůsobil, že edice byly pod řízeny utilitární pot řeb ě a chyb ěla jim grafická a výtvarná úrove ň, typická naopak pro samizdat československý. 37 Polská podzemní knižní vydavatelství se ve velkém po čtu rozvíjela po roce 1985. 38
31 BAKULA, Boguslaw. Polská a česká nezávislá kultura a literatura v 70.-80. letech 20. století. Úvod k srovnávací sond ě. In MARTÍNEK, Libor, TICHÝ, Martin. Česká a polská samizdatová literatura=Czeska i polska literatura drugiego obiegu: Sborník z mezinárodní v ědecké konference konané v Opav ě 13.-14. listopadu 2002 . 1. Vyd. Opava: Slezská univerzita, 2004, s. 9. 32 Tamtéž, s. 11. 33 Tamtéž, s. 12. 34 Tamtéž, s. 13. 35 ŠT ĚPÁN, Ludvík. Spektrum žánrových forem polské samizdatové literatury 80. let 20. století. In MARTÍNEK, Libor, TICHÝ, Martin. Česká a polská samizdatová literatura=Czeska i polska literatura drugiego obiegu: Sborník z mezinárodní v ědecké konference konané v Opav ě 13.-14. listopadu 2002 . 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 2004, s. 23. 36 BAKULA, Boguslaw. Polská a česká nezávislá kultura a literatura v 70.-80. letech 20. století. Úvod k srovnávací sond ě. In MARTÍNEK, Libor, TICHÝ, Martin. Česká a polská samizdatová literatura=Czeska i polska literatura drugiego obiegu: Sborník z mezinárodní v ědecké konference konané v Opav ě 13.-14. listopadu 2002 . 1.vyd. Opava: Slezská univerzita, 2004, s. 13. 37 VRBA, Tomáš. Nezávislé písemnictví a svobodné myšlení v letech 1970–1989. In ALAN, Josef. Alternativní kultura: p říb ěh české spole čnosti 1945-1989 . Praha: Lidové noviny, 2001, s. 288-289. 38 BAKULA, Boguslaw. Polská a česká nezávislá kultura a literatura v 70.-80. letech 20. století. Úvod k srovnávací sond ě. In MARTÍNEK, Libor, TICHÝ, Martin. Česká a polská samizdatová literatura=Czeska i polska literatura drugiego obiegu: Sborník z mezinárodní v ědecké konference konané v Opav ě 13.-14. listopadu 2002 . 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 2004, s. 14.
9 2. 2 Stru čná historie Lidových novin do roku 1987
Lidové noviny , jejichž první číslo vyšlo v Brn ě dne 16. prosince 1893, založil Adolf Stránský. List vznikl spojením brn ěnských Moravských list ů a olomouckého časopisu Pozor 39 a od svého po čátku až do roku 1908 vycházel s podtitulem Orgán strany Lidové na Morav ě.40 První redakci tvo řili šéfredaktor Emil Čermák a redakto ři Bohumír Knechtl, Miloslav Procházka, Emanuel Hytlák a Hynek Bulín. Každé číslo se tisklo nákladem zhruba šest tisíc výtisk ů, v roce 1903 se náklad zvýšil o další dva tisíce. 41 Nejvýznamn ější částí každého vydání byl politický úvodník na titulní stran ě, následovaly jej rubriky Politika , Z kraje , Telefonické a telegrafické zprávy , K organisaci české práce na Morav ě a inzerce s názvem Malý oznamovatel . Nepravideln ě se objevovaly fejetony, zprávy ze soudní sín ě a kultury. 42 V roce 1895 nahradil Emila Čermáka ve funkci šéfredaktora Bohuslav Št ěchovský 43 , velkou zm ěnu pro Lidové noviny znamenal však až p říchod Arnošta Heinricha v roce 1904, který si v redakci získal brzy velmi dobré postavení. Díky n ěmu za čal titul vycházet nejen odpoledne, ale i ráno a v roce 1909 se z raníku stal dokonce hlavní list. Postupem času za čali s Lidovými novinami spolupracovat známí spisovatelé jako nap říklad Viktor Dyk, Karel Toman, Rudolf T ěsnohlídek, Antonín Sova, Stanislav Kostka Neumann, František Gellner a Frá ňa Šrámek. 44 V roce 1919 se stal Arnošt Heinrich šéfredaktorem a tuto funkci zastával až do roku 1933, s výjimkou dvouleté pauzy v letech 1927-1929. Období první republiky pat řilo v historii listu k nejúsp ěšn ějšímu. Nejenže byla založena pobo čka v Praze (další se pak nacházely nap ř. v Plzni, Liberci, Znojm ě, Olomouci, Ostrav ě, Bratislav ě, nebo Košicích), ale v novinách pravideln ě publikovali Karel Čapek, Ferdinand Peroutka a také Eduard Bass. 45 Výrazn ě se zlepšila i úrove ň kulturní rubriky, do které p řispívali pouze p řední p ředstavitelé z jednotlivých oblastí. Velký d ůraz kladl Arnošt Heinrich na úrove ň a spisovnost jazyka, pro pot řeby redakce byly dokonce vydávány brožury s uvedenými chybami, které se
39 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 135. 40 Tamtéž, s. 15. 41 SEKERA, Martin. Jak se v prosinci 1893 narodily v Brn ě Lidové noviny. Mimo řádná p říloha k 110. výro čí vzniku LN, Lidové noviny . 13. prosince 2003, s. 3. 42 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 16-17. 43 Tamtéž, s. 135. 44 SEKERA, Martin. Jak se v prosinci 1893 narodily v Brn ě Lidové noviny . Mimo řádná p říloha k 110. výro čí vzniku LN. Lidové noviny . 13. prosince 2003, s. 3. 45 SEKERA, Martin. Heinrich, Čapek, Peroutka: hv ězdné časy. Mimo řádná p říloha k 110. výro čí vzniku LN. Lidové noviny . 13. prosince 2003, s. 3.
10 v jednotlivých číslech objevily. 46 V Lidových novinách si své místo našlo i mnoho slavných výtvarník ů, krom ě Josefa Čapka také Adolf Kašpar, Josef Lada, Vlastimil Rada, Hugo Boettinger a Ond řej Sekora. 47 Druhá sv ětová válka p řinesla Lidovým novinám mnoho obtíží. Tiskové podniky Jaroslava Stránského, syna Adolfa Stránského, obsadila po vyhlášení protektorátu říšská správa a v roce 1941 byl tehdejší šéfredaktor Karel Zden ěk Klíma (šéfredaktorem se stal v roce 1939) donucen opustit svoji funkci, ve které ho vyst řídal kolaborující Leopold Zeman. Karel Zden ěk Klíma byl o rok pozd ěji popraven v Terezín ě. Koncentra ční tábor nep řežili i další spolupracovníci redakce Josef Čapek a Karel Polá ček. Ferdinand Peroutka byl v ězn ěn až do konce války v koncentra čních táborech Dachau a Buchenwald. 48 Po skon čení druhé sv ětové války se Lidové noviny p řejmenovaly na Svobodné noviny a dne 23. kv ětna 1945 za čaly vycházet pod Sdružením kulturních organizací. Redakci vedl Eduard Bass, ale již v srpnu téhož roku se tohoto postu vzdal a ve funkci jej vyst řídal Ferdinand Peroutka. 49 Eduard Bass 2. října následujícího roku zem řel. V únoru 1948 byl Ferdinand Peroutka vlivem komunistického p řevratu donucen ze své funkce odejít a na jeho místo nastoupil komunistický spisovatel Jan Drda. Zárove ň došlo i ke zm ěně vlastníka. Deník se stal majetkem Syndikátu českých spisovatel ů, pozd ěji Svazu československých spisovatel ů a vrátil se mu i jeho p ůvodní název. Zam ěř ení listu se však zcela prom ěnilo. Kv ůli politickým zm ěnám byly Lidové noviny nuceny zapojit se do plné podpory socialismu. 50 8. 2. 1952 bylo jejich vydávání zastaveno a následn ě se z nich m ěl stát týdeník Svazu československých spisovatel ů s názvem Literární noviny .51 K uskute čnění tohoto plánu však nedošlo. Myšlenka na obnovení Lidových novin se poté vrátila až v roce 1968. 18. dubna 1968 se na zasedání Úst ředního výboru Svazu československých spisovatel ů rozhodlo o vydávání deníku Lidové noviny , jejichž p řílohou by byly každý týden Literární noviny . 22. kv ětna 1968 se poprvé sešla ustanovená správní rada, jejímž p ředsedou byl PhDr. Karel Kosík, která
46 SMETANA, Robert. Jaký byl Arnošt Heinrich? Zvláštní p říloha Lidových novin ke stému výro čí jejich založení. Lidové noviny . 2. 12. 1993, ro č. 6, č. 280, s. 14. 47 MAR ČÁK, Bohumil. Kreslí ři Lidových novin. Zvláštní p říloha Lidových novin ke stému výro čí jejich založení. Lidové noviny . 2. 12. 1993, ro č. 6, č. 280, s. 15. 48 PERNES, Ji ří. Mnichovské roz čarování a sv ětová válka. Mimo řádná p říloha k 110. výro čí vzniku LN. Lidové noviny . 13. 12. 2003, s. 5. 49 PERNES, Ji ří. Lidové noviny. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989 , s. 705. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf 50 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 116. 51 PERNES, Ji ří. Lidové noviny. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989 , s. 705. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf
11 novým šéfredaktorem Lidových novin jmenovala Antonína J. Liehma. První číslo m ělo vyjít v říjnu 1968, ale kv ůli okupaci vojsky Varšavské smlouvy k jeho vydání nikdy nedošlo. 52
2. 3 Politická a spole čenská situace v Československu v 2. polovin ě 80. let 20. století
V druhé polovin ě 80. let 20. století se Československo nacházelo stále v období normalizace. 53 Hlavou státu byl již od roku 1975 Gustáv Husák, který od po čátku 70. let zastával zárove ň funkci generálního tajemníka ÚV KS Č. Velký vliv na d ění v Československu m ěly zm ěny odehrávající se v Sov ětském svazu. Zvolení Michaila Gorba čova 1. tajemníkem ÚV KSS v roce 1985 dostalo Husákovo vedení do nelehké situace. Gorba čovova politika perestrojky a glasnosti se odklonila od p ůvodní bolševické strategie, což se projevilo mj. tím, že p řestala vyžadovat striktní pod řízenost ostatních stát ů východního bloku. 54 Zatímco vedení KS Č nep řijalo tento vývoj s nadšením a snažilo se od n ěj distancovat, obyvatelé Československa v něm vid ěli možnou nad ěji na celkovou zm ěnu politických pom ěrů. Návšt ěva Gorba čova v Praze v dubnu 1987 však p řinesla zklamání. Gorba čov sice promluvil o nové sov ětské politice, zárove ň ale nazna čil, že se nehodlá vm ěšovat do vnitropolitických československých záležitostí a nep římo tak vyjád řil podporu Husákovu vedení. 55 V prosinci 1987 došlo v KS Č k personální zm ěně: Gustáva Husáka nahradil ve funkci generálního tajemníka ÚV KS Č Miloš Jakeš. Zm ěny pokra čovaly i v roce následujícím. V říjnu 1988 se stal novým p ředsedou federální vlády Ladislav Adamec a na tomto míst ě tak po osmnácti letech vyst řídal Ladislava Štrougala. Ani jedna z těchto zm ěn však nep řinesla odklon od tehdejší stranické linie. Ladislav Adamec spole čně s Františkem Pitrem sice byli ochotni p řistoupit na ur čité drobné zm ěny, ale druhá část vedení KS Č v čele s Milošem Jakešem, Janem Fojtíkem a Miroslavem Št ěpánem byla zm ěnám zcela nep řístupná a vid ěla
52 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 117-118. 53 Normalizace zahrnuje období od srpna 1968, p řípadn ě dubna 1969, do listopadu 1989. 54 OTÁHAL, Milan. Komunistický režim v období tzv. normalizace. In Slovníková p říru čka k československým dějinám 1948-1989 , s. 38. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf 55 Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/s_ksc_gorb.php
12 v nich možný za čátek procesu, který by mohl vést k oslabení komunistického režimu a ztrát ě jejich vysokého postavení. 56 I p řesto, že si vedení strany necht ělo problémy otev řen ě p řipustit, bylo stále více zřejmé, že se Československo dostalo po roce 1985 jak do politické, tak hospodá řské krize. Jednalo se zejména o problém stínové ekonomiky, která se zcela vymykala kontrole státu. 57 Potíže se promítaly do života celé spole čnosti. Životní úrove ň obyvatelstva se pohybovala na velmi nízké úrovni a národní d ůchod rostl dokonce nejmén ě za posledních dvacet let. 58 Ve špatném stavu se kv ůli silnému poklesu po čtu vysokoškolských student ů nacházelo i školství 59 a z důvodu vysoké míry emigrace, která nastala po roce 1968, postrádalo Československo d ůležitou část elity národa. 60 Ani životní prost ředí na tom nebylo nejlépe. Zhoršující se ekologická situace, zejména na severu Čech, m ěla za následek vzr ůstající po čet protest ů ekologických aktivist ů.61 Režim se potýkal i s problémy dalšími. Po výbuchu Černobylu v dubnu 1986 byli českoslovenští obyvatelé o katastrof ě a jejích možných rizicích informováni zcela nedostate čně. Pochybnosti ve spole čnosti dále vyvolávala i r ůzná prohlášení ze strany státní moci o dodržování lidských práv, která však byla zárove ň doprovázena naprostou ignorací opozice. 62 V čele opozi čního hnutí stála v druhé polovin ě 80. let 20. století Charta 77 a její význam stále rostl. Kontakty s ní se snažily navázat i mnohé západní mocnosti. Jako p říklad lze uvést návšt ěvu francouzského prezidenta Francoise Miterranda, která se uskute čnila v Praze v prosinci 1988 a p ři níž se sešel s jejími zástupci. 63 Vedle Charty 77 působil v Československu od roku 1978 i Výbor na obranu nespravedliv ě stíhaných a koncem 80. let v návaznosti na n ěj vznikaly jednotlivé výbory na obranu konkrétních osob, které byly režimem perzekuovány. Založen tak byl nap říklad Výbor na obranu Jaroslava Popelky (zá ří 1988), Hany Marvanové, Lubomíra Vydry, Tomáše Dvo řáka a Tomáše Tvarocha (vše prosinec 1988). Vedle t ěchto dvou nezávislých iniciativ vznikaly po roce 1985 i mnohé další:
56 OTÁHAL, Milan. Komunistický režim v období tzv. normalizace. In Slovníková p říru čka k československým dějinám 1948-1989 , s. 41. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf 57 CUHRA, Jaroslav et al. České zem ě v evropských d ějinách, díl čtvrtý od roku 1918 . 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2006, s. 286. 58 Dostupné z: http://www.totalita.cz/1989/1989.php 59 CUHRA, Jaroslav et al. České zem ě v evropských d ějinách , díl čtvrtý od roku 1918. 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2006, s. 286. 60 B ĚLINA, Pavel et al. Dějiny zemí koruny české II . Od nástupu osvícenství po naši dobu. Praha, Litomyšl: 2002, s. 306. 61 CUHRA, Jaroslav et al. České zem ě v evropských d ějinách, díl čtvrtý od roku 1918 . 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2006, s. 274. 62 Tamtéž, s. 284. 63 CUHRA, Jaroslav et al. České zem ě v evropských d ějinách, díl čtvrtý od roku 1918 . 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2006. s. 285.
13 v kv ětnu 1987 Spole čnost p řátel USA, v zá ří 1987 Demokratická iniciativa, v kv ětnu 1988 České d ěti, v říjnu 1988 Hnutí za ob čanskou svobodu, v prosinci 1988 Mírový klub Johna Lennona atd. 64 Kultura se i nadále d ělila na oficiální a režimem zakázanou a na rozdíl od Polska a Ma ďarska byla hranice mezi nimi p řesn ě vymezena. 65 Kv ůli nep říznivým podmínkám, které v oblasti kultury panovaly, se um ělci snažili nalézt r ůzné jiné cesty, kterými by svá sd ělení dostali k ur čenému publiku. Krom ě ší ření již zmín ěné samizdatové literatury a dalších text ů se konaly různé bytové seminá ře (po řádal je v letech 1980-1989 Ladislav Hejdánek, Ivan Havel, Radim Palouš a mnoho dalších 66 ) a výstavy se z galerií p řemístily do prostor, jakými byly nap říklad v ědecké ústavy. 67 Koncem roku 1987 za čal vycházet také Originální Videojournal , který p řinášel na videokazetách záznam z různých událostí nato čených nezávisle na oficiální propagand ě.68 Do října 1989 vyšlo celkem sedm takových čísel a krom ě nich vznikly i dva po řady Frankfurt na Hráde čku a O divadle: Sezóna 88-89 .69 V druhé polovin ě 80. let 20. století za čala stále více získávat na významu mladá generace nepoznamenaná rokem 1968. Zejména vysokoškolští studenti si čím dál více uv ědomovali, v jakých podmínkách se Československo nachází a snažili se tak prosadit právo na svobodn ější život. Ú častnili se hudebních koncert ů a festival ů, hráli v amatérských divadlech a hudebních skupinách, zakládali studentské časopisy (nap ř. Kavárna A.F.F.A ., EM , Proto , Situace ), angažovali se v ochran ě životního prost ředí, od roku 1981 se pravideln ě scházeli u tzv. Lennonovy zdi na pražské Kamp ě, n ěkte ří z nich byli členy Mírového klubu Johna Lennona a pronikali i do dalších nezávislých iniciativ. 70 Nezastupitelnou úlohu poté vysokoškolští studenti sehráli v listopadových událostech roku 1989 (viz kapitola 4. 3). Milan Otáhal uvádí, že „pro budoucnost každého systému je d ůležitý postoj mládeže a komunisté boj o ni prohráli. Její část, tj. studenti, se stala na p řelomu let 1988/1989 politickým subjektem,
64 P řehled všech nezávislých iniciativ v četn ě jejich programu a zam ěř ení lze nalézt zde: GRUNTORÁD, Ji ří. O nezávislých iniciativách v Československu . 1. vyd. Praha: Reprint Xerox, 1989. 65 BOCK, Ivo, HÄNSGENOVÁ Sabine, SCHLOTT, Wolfgang. Kultura bez cenzury. In BOCK, Ivo, HAMERSKY Heidrun, PRE ČAN, Vilém. Samizdat, eseje, alternativní kultura ve st řední a východní Evrop ě- šedesátá až osmdesátá léta 20. století . Brémy: Výzkumný ústav pro východní Evropu, 2002, s. 55. 66 CÍSA ŘOVSKÁ, Blanka. Bytové univerzity, seminá ře. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989 , s. 708. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf 67 CUHRA, Jaroslav et al. České zem ě v evropských d ějinách, díl čtvrtý od roku 1918 . 1, vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2006, s. 286. 68 Rozhovor s Janem Rumlem. 21. 4. 2009. 69 R ŮŽI ČKOVÁ, Alice. Originální Videojournal. Pokus o „samizdatovou televizi“. In ALAN, Josef. Alternativní kultura: p říb ěh české spole čnosti 1945-1989 . Praha: Lidové noviny, 2001, s. 482. 70 VAN ĚK, Miroslav. Mladá generace, vysokoškolští studenti a listopad 1989. In KOHNOVÁ, Jana. Sedmdesátá a osmdesátá léta v Československých i sv ětových d ějinách . Sborník p řednášek z XVI. Letní školy historie konané v r. 2003 . 1. vyd. Praha: Porta Linguarum, 2004, s. 35–37.
14 dala popud k listopadovým událostem a až do vzniku Ob čanského fóra stála v čele revoluce.“ 71 Otev řená nespokojenost s režimem se za čala projevovat zejména od roku 1988 nejen v oblasti disentu, ale i v ostatních vrstvách společnosti nar ůstajícím po čtem r ůzných demonstrací, vznikem petic, z nichž nejznámější bylo provolání Několik v ět z června 1989 (viz kapitola 4. 2), a vyvrcholením celé situace se následn ě stal listopad 1989, kdy KS Č zcela ztratila sv ůj mocenský monopol. 72
3 Cesta k obnovení Lidových novin 3. 1 Slovo ke spoluob čan ům
Na obnovení Lidových novin jako samizdatu m ělo vliv n ěkolik okolností. Nejpodstatn ější z nich bylo zve řejn ění dokumentu Slovo ke spoluob čan ům, který ve skupin ě signatá řů Charty 77 podnítil myšlenku pokra čovat v tradici tohoto periodika, jehož vydávání muselo být vlivem politických událostí v roce 1952 zastaveno. 73 Uvádím zde proto podstatné údaje, kdy byl tento dokument vydán a co bylo jeho podstatou. Dokument Slovo ke spoluob čan ům vydala Charta 77 dne 6. ledna 1987 u p říležitosti desátého výro čí svého založení. Tém ěř p ětistránkový text byl otišt ěn v desátém ro čníku prvního čísla roku 1987 Informací o Chart ě 77 . V úvodu dokument zd ůraz ňuje, že spole čnost, stejn ě jako oblast politiky, prochází v sou časné dob ě postupnými zm ěnami a apeluje na spoluob čany, „aby pochopili historické možnosti této chvíle a aby jich využili ku prosp ěchu našich národ ů.“74 Odkazuje k demokratickým tradicím z první republiky, demokratickým idejím v dob ě po druhé sv ětové válce a v šedesátých letech a vyzývá, aby si z nich ob čané vzali skute čná pou čení. Vyzdvihuje úlohu celé spole čnosti, která je mnohem d ůležit ější než samotná politická moc a práv ě na ní zejména záleží, k jakým zm ěnám v politice dojde. Lidé by se m ěli stát opravdovými ob čany, jelikož to je jediná cesta, jak dosp ět k demokracii. Text dále vyzývá, aby lidé v rámci svého ob čanství za čali všude říkat pravdu a využívat svá práva.
71 OTÁHAL, Milan. Normalizace 1969–1989: P řísp ěvek ke stavu bádání . Praha: Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, 2002, s. 67. 72 OTÁHAL, Milan. Komunistický režim v období tzv. normalizace. In Slovníková p říru čka k československým dějinám 1948-1989 , s. 41-42. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf 73 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 119. 74 PRE ČAN, Vilém. Charta 77. 1977–1989. Od morální k demokratické revoluci. Dokumentace . Scheinfeld, Praha, Bratislava: Čs. dokumenta ční st ředisko nezávislé literatury, Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, ARCHA, 1990, s. 300.
15 Klí čovou pasáží dokumentu je výzva, v níže se mj. píše: „Vyma ňme se kone čně ze své pohodlné odevzdanosti osudu! P řesta ňme čekat, co ud ělají jiní, a ud ělejme n ěco sami! Probu ďme se z apatie, nepropadejme pocitu marnosti, p řekonejme sv ůj strach! Čím víc bude ob čan ů, kte ří se o to pokusí, tím mén ě bude i d ůvod ů ke strachu, protože tím t ěžší bude oprávn ěný postoj trestat. Každý z nás m ůže odvahou, kterou v sob ě nalezne, p řisp ět k tomu, aby se ani ostatní nemuseli tolik bát. Smysluplný život nep řid ěluje ob čan ům vláda, o ten musí ob čané sami dnes a denn ě usilovat, musí ho hledat sami v sob ě a vytvá řet vším, co bezprost ředn ě d ělají, tedy i tím, jak se vztahují k obecným v ěcem.“ 75 Text kon čí heslem Pravda vít ězí a podepsáni jsou pod ním Jan Litomiský, Libuše Šilhánová, Josef Vohryzek, Ji ří Hájek, Václav Havel a tehdejší mluv čí Charty 77 Martin Palouš, Anna Šabatová a Jan Štern.76
3. 2 První písemný dokument
Po vydání dokumentu Slovo ke spoluob čan ům sílil mezi chartisty dojem, že by m ělo dojít k ur čité zm ěně. Václav Havel a Ladislav Lis 77 proto p řišli s myšlenkou vydávat časopis, který by nebyl známý pouze v prost ředí disentu, ale pronikl by i mezi ostatní obyvatele Československa. S tímto návrhem oslovil Ladislav Lis Ji řího Rumla 78 . A jelikož již v roce 1968 se chystalo obnovení Lidových novin , které však bylo nakonec z důvodu okupace vojsk stát ů Varšavské smlouvy neúsp ěšné, navrhl Ji ří Ruml nezakládat časopis nový, ale pokusit se obnovit práv ě jej.79
75 PRE ČAN, Vilém. Charta 77. 1977–1989. Od morální k demokratické revoluci. Dokumentace . Scheinfeld, Praha, Bratislava: Čs. dokumenta ční st ředisko nezávislé literatury, Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, ARCHA, 1990, s. 300. 76 Tamtéž. 77 L. Lis (24. 4. 1926-18. 3. 2000), po vylou čení z KS Č v roce 1969 dokon čil právnické vzd ělání, poté pracoval jako d ělník a v roce 1977 podepsal Chartu 77. Dále byl členem Výboru na obranu nespravedliv ě stíhaných, 1982 zvolen mluv čím Charty 77, n ěkolikrát byl uv ězn ěn. Od 18. 11. 1984 byl místop ředsedou Mezinárodní federace pro lidská práva. In: PRE ČAN, Vilém. Charta 77. 1977–1989. Od morální k demokratické revoluci. Dokumentace . Scheinfeld, Praha, Bratislava: Čs. dokumenta ční st ředisko nezávislé literatury, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, ARCHA, 1990, s. 481. 78 Ji ří Ruml (8. 7. 1925–20. 2. 2004) pracoval na konci 40. let 20. stol. v Čs. rozhlase, 1955 spoluzakládal Ve černí Prahu a stal se jejím reportérem, 1958–1961 pracoval jako rozhlasový zpravodaj v Berlín ě, 1966 spoluzakládal časopis Reportér, o t ři roky pozd ěji mu byla zakázána činnost a z časopisu musel odejít. Poté vykonával profesi dělníka. Podepsal Chartu 77, v roce 1984 se stal jejím mluv čím. Dále byl členem VONS. 1981 obvin ěn z trest. činu podvracení republiky, ve vyšet řovací vazb ě strávil celkem 13 m ěsíc ů. In: PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 138. 79 VOKATÝ, Petr. Samizdat: na za čátku byl vzkaz od Havla. P říloha 110 let Lidových novin. Lidové noviny . 13. 12. 2003, s. 9.
16 Od za čátku v ěděl, že to nebude úkol lehký, nejen z důvodu vysoké kvality, kterou Lidové noviny m ěly v období první republiky, ale také proto, že auto ři publikující v samizdatu si odvykli psát stru čně, v textech se často objevovaly gramatické chyby a samizdaty celkově nem ěly kv ůli usp ěchané výrob ě p říliš kvalitní úpravu. I p řesto Ji ří Ruml navštívil Univerzitní knihovnu, aby si prošel staré výtisky Lidových novin , a za čal p řipravovat úvodní text celého projektu. 80 V něm na za čátku uvádí, že „deset let existence Charty 77 poskytlo živnou p ůdu pro vznik mnohých a nejr ůzn ějších samizdatových časopis ů (ekonomové, historici, noviná ři, spisovatelé a jiné zájmové skupiny paralelní kultury), ale všechny tyto snahy až dosud nenalezly sv ůj výraz ve vydávání pravidelných novin. Výzva k větší otev řenosti a pravdivé informovanosti, adresovaná v těchto dnech českým a slovenským noviná řů m oficiálních sd ělovacích prost ředk ů, je svým zp ůsobem závazná i pro její autory. Proto nastal čas k realizaci takových zám ěrů.“ 81 Nezávislý zpravodaj Charty 77, kterým se m ěly obnovené Lidové noviny stát, by na za čátku své existence byl pouze ob časníkem, poté by se stal m ěsí čníkem nebo čtrnáctideníkem a v záv ěru by již vycházel jako nezávislý deník ob čanského sdružení nebo ur čitého svazu kulturních organizací. Ji ří Ruml v dokumentu dále zd ůraz ňuje, že Lidové noviny by rozhodn ě nem ěly nahradit Informace o Chart ě 77. Ve svých článcích by se sice problematice Charty 77 a dalších nezávislých iniciativ v ěnovaly, otiskovaly by a komentovaly jimi vydané dokumenty, p řinášely by pravidelné aktuální zprávy z této oblasti, ale „t ěžišt ě obsahu by se nacházelo v oblasti mnohotvárného života naší spole čnosti, v jeho vnit řních i vn ějších aspektech.“ 82 Redakci, řízenou ustanovenou redak ční radou, by tvo řil šéfredaktor, sekretá ř, technický štáb, administrace a vedoucí jednotlivých rubrik. Jednotlivá vydání by v p řípad ě ob časníku m ěla mít maximáln ě padesát stran formátu A4, t řicet stran ve stejném formátu, pokud by se jednalo o m ěsí čník a p řípadný deník by nem ěl p řesáhnout stran dvacet. Co se tý če rubrik, obsahovaly by Lidové noviny články týkající se zahrani čí, domácí politiky, hospodá řství, ekologie, kultury a sportu. P ři jejich zpracování by redakce kladla d ůraz zejména na objektivitu a dále na aktuálnost, stru čnost a údernost. V záv ěru dokumentu se jako příloha nacházela krátká retrospektiva historie Lidových novin od jejich založení až po
80 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 119. 81 Tiskový orgán Charty 77. Národní archiv, fond Šulcovi, Olga a Zdislav, kart 8. 82 Tiskový orgán Charty 77. Národní archiv, fond Šulcovi, Olga a Zdislav, kart 8.
17 neš ťastný rok 1968 a vše bylo ukon čeno poznámkou, že do roku 1992 by z Lidových novin mohl být op ět celostátní deník. 83 28. b řezna 1987 vznikl mnohem podrobn ější a konkrétn ější rozpis ur čený pro možné budoucí autory a spolupracovníky, jak by m ěly obnovené Lidové noviny celkov ě vypadat. Plán byl následující: noviny s podtitulem nezávislý m ěsí čník vyjdou nejprve v zá ří a listopadu 1987 jako nultá čísla a od ledna 1988 se z nich stane pravidelný m ěsí čník. P ředpokládaný rozsah bude dvacet čty ři stran po dvanácti listech ve formátu A4. Každé číslo, krom ě nultých, bude vyrobeno v po čtu zhruba t ři sta výtisk ů. Uzáv ěrka pro zá řijové vydání bude stanovena na 31. července 1987, pro listopadové na 15. října 1987 a poté se články budou odevzdávat vždy do 15. dne p ředchozího m ěsíce. Konkrétní podobu získala i redak ční rada, odpov ědná za obsah novin. V po čtu sedmi až devíti člen ů se bude scházet jednou m ěsí čně, rozebere poslední vydání a rozhodne o podob ě čísla dalšího. V její kompetenci bude dále schvalování šéfredaktora a vedoucích jednotlivých rubrik (domácí, zahrani ční, kulturní, hospodá řské a sportovní), kte ří budou zajiš ťovat p řísp ěvky, poté je v případ ě pot řeby upravovat a vymýšlet odpovídající titulky. Skladbu čísla vždy po domluv ě s vedoucími rubrik zajistí sekretá ř vydání, hlavi čku, lámání stránek, výb ěr fotografií a kreseb bude mít na starosti grafik. Dále se vytvo ří organiza ční štáb, jehož úkolem bude zajišt ění technického vybavení, kone čné sešití novin a vytvo ření seznamu možných odb ěratel ů. Z hlediska novinových žánr ů se budou v jednotlivých číslech pravideln ě objevovat zprávy, komentá ře, poznámky, úvahy, sloupky, reportáže, rozhovory, polemiky, recenze, ankety, statistiky a další. Podle p ředb ěžných odhad ů tak pro každé vydání vznikne p řibližn ě šedesát stran rukopisu ve formátu A4 po čty řiceti řádcích, z čehož šest set řádk ů p řipadne na zprávy z domova, zahrani čí a kultury, čty ři sta řádk ů pro hospodá řství a dv ě st ě řádk ů pro sport. 84 V záv ěru je uveden seznam jmen možných autor ů, kte ří by do Lidových novin mohli přispívat, z oblasti žurnalistiky (nap ř. Luboš Dobrovský, Ji ří Dienstbier, Ji ří Hanák, Rita Klímová, Milan Jelínek, Jan Petránek, Helena N ěmcová, Zdislav Šulc, Olga Šulcová, Rudolf Zeman aj.), literatury a literární kritiky (Václav Havel, Milan Šime čka, Milan Jungmann, Ivan Klíma, Jan Lopatka, Ivan Jirous, Milan Uhde, Zden ěk Urbánek, Ludvík Vaculík, Karel Šiktanc aj.), historie (Ji ří Brabec, Jan Beránek, Anna Fárová, Jaroslav Jír ů, Milan Hübl, Ludvík Hlavá ček aj.), ekonomiky (Rudolf Slánský, Petr Uhl, Rudolf Zukal aj.), práva (Ján Čarnogurský, Zden ěk Ji čínský, Petr Pithart aj.) a ostatních obor ů (Rudolf Batt ěk, Václav
83 Tiskový orgán Charty 77. Národní archiv, fond Šulcovi, Olga a Zdislav, kart 8. 84 Tamtéž.
18 Benda, Ji ří Hájek, Ladislav Hejdánek, Vlasta Chramostová, Marta Kubišová, Ruml Jan, Jan Šabata aj.) Spolupráce by se m ěla nabídnout i všem ostatním noviná řů m a odborník ům působících v různých profesích, kte ří se nemohou pln ě prosadit v oficiálních sd ělovacích prost ředcích. 85 V druhé polovin ě dubna roku 1987 se u Ji řího Dienstbiera u p říležitosti jeho padesátých narozenin sešel okruh budoucích autor ů Lidových novin. Všichni již m ěli ur čité zkušenosti ze sd ělovacích prost ředk ů, z důvodu politických událostí té doby však byli nuceni vykonávat profese naprosto jiné. Reakce na návrh Jiřího Rumla byly zpo čátku spíše rozpa čité a p řemlouvání jednotlivých autor ů ke spolupráci trvalo tém ěř celý následující m ěsíc. P řesn ě jak se o čekávalo, nejv ětším problémem bylo domluvit délku článk ů. Auto ři byli zvyklí psát několikastránková pojednání, p řičemž nyní pro n ě m ělo být maximem pouhých devadesát řádk ů. V ětšina z nich navíc tvrdila, že „noviny, které vyjdou jednou za m ěsíc, nejsou novinami v pravém slova smyslu.“ 86 Rozhodující sch ůzka se konala na konci kv ětna u Václava Havla a sešlo se na ní deset zájemc ů. P řipraveny byly již i náhledy nultého čísla. Zatímco n ěkte ří z přítomných zůstávali k myšlence obnovení Lidových novin stále ned ůvěř iví, zejména mladí auto ři Vladimír Mlyná ř87 a Jan Šabata 88 byli nápadem nadšeni. 89 Vladimír Mlyná ř k tomu pozd ěji uvedl: „Bylo mi jedenadvacet a zdálo se mi to jako úžasný nápad.“ 90 Podstatným momentem pro vznik nultého čísla bylo i to, že Václav Havel slíbil napsat úvodní článek do prvního nultého čísla. Dodržel nakonec nejen termín dodání, ale i stanovenou délku v po čtu čty řiceti sedmi řádk ů. To v ostatních vzbudilo nad ěji, že se vydání zá řijového čísla opravdu poda ří. 91
85 Lidové noviny. Národní archiv. Fond Šulcovi, Olga a Zdislav, kart. 8. 86 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VI. Lidové noviny . 25. 8. 1990, ro č. 3, č. 146, s. 4. 87 V. Mlyná ř, nar. 15. 1. 1966, je synem Rity Klímové a Zde ňka Mlyná ře. V 80. letech se zapojoval do činností spojených s Chartou 77. Studium na VŠ mu nebylo povoleno, a proto vykonával r ůzné jiné profese. Podílel se na dovozu exilových knih a časopis ů do Československa. Po listopadové revoluci nastoupil do nové redakce Lidových novin, vzáp ětí ale místo opustil a odjel s rodinou do USA. Dostupné z: http://www2.mlynar.cz/kdo- jsem/12.html 88 Více o jeho život ě v kapitole Redak ční rada . 89 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 120. 90 MLYNÁ Ř, Vladimír. Úsp ěch Lidovek nás zasko čil. Mimo řádná p říloha k 20. výro čí obnovení Lidových novin . Lidové noviny . 10. 1. 2008, s. 31. 91 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 120.
19 3. 3 Nultá čísla
První nulté číslo samizdatových Lidových novin vyšlo dne 11. zá ří 1987. 92 Na zkoušku bylo vyrobeno necelých padesát výtisk ů.93 Vydání ve formátu A4 m ělo celkem dvacet čty ři stran a po grafické stránce bylo jeho provedení velmi jednoduché. V záhlaví nebyl ani uvedený název novin, stálo tam pouze ozna čení nezávislý m ěsí čník , protože jak uvádí Ji ří Ruml ve svých vzpomínkách, p ředpokládalo se, že nulté číslo nebude žádným zázrakem a šlo zejména o to zkusit, zda to v ůbec p ůjde. 94 Na poslední stran ě z ůstala kolonka Redak ční rada a Redaktor rovn ěž prázdná. Číslo nebylo jasn ě rozd ěleno na jednotlivé rubriky, ale obsahovalo za sebou řazené články z domova, kultury, ze sv ěta, hospodá řství a sportu. Fotografie zde byly otišt ěny pouze dv ě95 . Hlavním článkem s názvem Co lze a nelze o čekávat p řisp ěl na titulní stranu podle předchozí domluvy Václav Havel. Od obnovených Lidových novin podle n ěj nelze z důvodu ztížených a netradi čních podmínek o čekávat, že naváží na svoji tradici stejn ě kvalitn ě, jako tomu bylo v dobách jejich nejv ětšího rozkv ětu, kdy do nich p řispívali Ferdinand Peroutka a Karel Čapek a také, že budou mít výborný p řehled a budou spl ňovat aktuálnost, jako kdyby byly deníkem či týdeníkem. O čekávat na druhou stranu lze dobrou v ůli se t ěmto ideál ům přiblížit, psát nezaujat ě a bez p ředsudk ů a snahu pokusit se najít lepší technické zázemí, které by zlepšilo úrove ň celého listu. 96 Z domácích zpráv se nulté číslo v ěnovalo nap říklad dokumentu Charty 77 vydaného k 21. srpnu 1987 97 , setkání Čech ů a Polák ů z ob čanských nezávislých iniciativ na česko - polských hranicích v rámci 19. výro čí vpádu armád p ěti státu Varšavské smlouvy 98 , prvomájovému pr ůvodu v Olomouci, na kterém byli z důvodu vzty čení vlajky s nápisem Charta 77 vybízí k ob čanské kuráži zadrženi t ři muži 99 a velkou pozornost si vyžádal projev Miloše Kopeckého na IV. sjezdu Svazu dramatických um ělc ů100 , jímž se zaobíraly hned čty ři články 101 . Následovaly zprávy z kultury informující zejména o d ůležitých událostech
92 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 120. 93 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VI. Lidové noviny . 25. 8. 1990, ro č. 3, č. 146, s. 4. 94 Tamtéž. 95 Jednalo se o fotografii z prvomájového pr ůvodu v Olomouci a ilustra ční fotografii k článku o fotbale. 96 HAVEL, Václav. Co lze a nelze o čekávat. Lidové noviny . Zá ří 1987, nulté číslo, s. 1. 97 AUTOR NEUVEDEN. Podmínky národního smíru. Lidové noviny . Zá ří 1987, nulté číslo, s. 1. 98 POSLUCHA Č. Solidarita nepot řebuje vízum. Lidové noviny . Zá ří 1987, nulté číslo, s. 2. 99 -oš-. Probudit ob čanské sebev ědomí. Lidové noviny . Zá ří 1987, nulté číslo, s. 3. 100 IV. sjezd Svazu dramatických um ělc ů se uskute čnil v Praze ve dnech 4.-5. 5. 1987. 101 Jednalo se o následující články: ZEMAN, R. Jeden názor: Celonárodní schizofrenie, PITHART, P. Hradby výhrad, -al-. U červeného mlýna, -p-. Mimo hodinu slohu. In: Lidové noviny . Zá ří 1987, nulté číslo, s. 8-9.
20 posledních m ěsíc ů (anglická premiéra Havlovy hry Pokoušení 102 , ud ělení Nijhoffovy ceny za překlad Mor čat Ludvíka Vaculíka 103 , federální noviná řský sjezd v Paláci kultury ve dnech 27.-28. 6. 1987 104 ). Pom ěrn ě velký prostor dostaly články o hospodá řství, naopak sportovní rubrika obsahovala pouhé t ři zprávy. Na p ředposlední stranu p řisp ěl Ludvík Vaculík p řísp ěvkem První dopis do LN , ve kterém vysv ětluje, co ho odrazuje od vydávání Lidových novin , jaké problémy mohou nastat a čeho by se naopak m ělo dosáhnout. Problém vidí zejména v dodržení délky jednotlivých článk ů, ve výši nákladu a také možná i v absenci honorá řů , jelikož „zadarmo slušný autor dokáže psát jen v ěci dlouhé, t ěžké, pracné, závažné, tedy takové, kdy mu na napsání záleží víc než na odm ěně.“ 105 Kone čným cílem by podle Vaculíka mělo být prosazení a schválení celého listu, protože „nepovolenou aktivitou se jen rozši řuje sortiment podzemí.“ 106 Sch ůzka, na které se m ělo první nulté číslo zhodnotit, se uskute čnila již 14. zá ří op ět v byt ě Václava a Olgy Havlových. 107 Zkritizováno bylo v podstat ě vše od grafické úpravy až po obsahové zam ěř ení jednotlivých článk ů. Auto ři byli zbyte čně jízliví, ironi čtí a chyb ěl jim dostate čný nadhled. Kritika je však od p řípravy druhého nultého čísla neodradila, naopak přisp ěla k tomu, že se další vydání p řipravovalo mnohem lépe. 108 Listopadové nulté číslo roku 1987 tedy nakonec dosáhlo úrovn ě o n ěco vyšší.109 Mělo op ět dvacet čty ři stran, v záhlaví se kone čně objevil nápis Lidové noviny a na konci byla uvedena jména členů redak ční rady (viz kapitola 3. 5). Číslo bylo oproti minulému bohatší i z hlediska po čtu fotografií u jednotlivých p řísp ěvk ů. Úvodní článek s názvem O skepsi a o tom, co m ůžeme 110 , zabývající se politickou situací v Sov ětském svazu a jejím vlivu na kulturní nezávislý život, napsal Jaroslav Jír ů111 Následovalo jej ohlédnutí Lidových novin do roku 1938 na články Jaroslava Stránského komentující události kolem Mnichova 112 a poté zde byly, stejn ě jako v čísle p ředchozím, řazeny postupn ě za sebou zprávy z domova, právní
102 VŠUDYBYLOVÁ, R ůžena. Havlovo „Pokoušení“ v Anglii. Lidové noviny . Zá ří 1987, nulté číslo, s. 12. 103 -k-. Nijhoffova cena za p řeklad ud ělena českému dílu. Lidové noviny . Zá ří 1987, nulté číslo, s. 12. 104 -z-. Hledání nových slogan ů. Lidové noviny . Zá ří 1987, nulté číslo, s. 13. 105 VACULÍK, Ludvík. První dopis do LN. Lidové noviny . Zá ří 1987, nulté číslo, s. 24. 106 VACULÍK, Ludvík. První dopis do LN. Lidové noviny . Zá ří 1987, nulté číslo, s. 24. 107 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VII. Lidové noviny . 1. 9. 1990, ro č. 3, č. 152, s. 4. 108 Tamtéž. 109 VOKATÝ, Petr. Samizdat: na za čátku byl vzkaz od Havla. Mimo řádná p říloha ke 110. výro čí vzniku LN. Lidové noviny . 13. 12. 2003, s. 9. 110 JÍR Ů, Jaroslav. O skepsi a o tom, co m ůžeme. Lidové noviny . Listopad 1987, druhé nulté číslo, s. 1. 111 J. Jír ů pracoval 1967–1970 v zahrani ční rubrice Čs. rozhlasu. V r. 1970 vylou čen z KS Č a poté propušt ěn i ze zam ěstnání. Vykonával profesi vrátného a pozd ěji korektora v tiskárn ě. Podepsal Chartu 77. Po revoluci pracoval jako redaktor v Lidových novinách. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/praha/osoby/_zprava/163989 112 AUTOR NEUVEDEN. Ohlédnutí LN. Lidové noviny . Listopad 1987, druhé nulté číslo, s. 1.
21 oblasti, hospodá řství, ze sv ěta, kultury a sportu. Nov ě se na poslední stran ě objevila rubrika Poslední slovo s fejetonem Ludvíka Vaculíka o irácko-íránské válce. 113
3. 4 První řádné číslo
První řádné číslo samizdatových Lidových novin vyšlo p řesn ě podle p ředchozího plánu, a sice v lednu 1988. Formát a po čet stran z ůstal stejný jako u p ředchozích dvou nultých čísel 114 , ze záhlaví však zmizelo ozna čení nezávislý m ěsí čník a z ůstal zde pouze nápis Lidové noviny, leden 1988, číslo 1 . Vysv ětlení, pro č tomu tak bylo, p řináší Ji ří Ruml ve svých vzpomínkách: „Nezávislost jsme deklarovat nemuseli, rozum ěla se sama sebou a měsí čník jsme si napsat netroufli – co když se periodicita nezvládne anebo naopak urychlí… A pak jsme také nev ěděli, jak by FÚTI reagoval na periodikum „zatím nepovolené.“ 115 Ro čník na titulní stran ě lednového čísla a čísel následujících uvedený nebyl a poprvé ho čtená ři mohli zaregistrovat až v druhém roce vydávání, v lednu 1989. V pravém horním rohu se objevila kresba Stanislava Haštaby znázorňující novorozen ě, které za sebou v okovech táhne obrovskou kouli s letopo čtem 1968. Jednalo se o kresbu p řevzatou z časopisu Reportér, rok na kouli z ůstal stejný, jen pod bradou dít ěte byl časový údaj správný. 116 Nov ě se v záhlaví objevily i konkrétní názvy rubrik: Zprávy z domova , Komentá ř LN , Reportáž LN , Justice , Ekologie , Hospodá řství , Zahrani čí, Kultura , Dokumenty , Sport a Kalendárium 1968 . Úvodník s názvem Noviny jako škola napsal pro lednové číslo již 24. prosince 1987 Václav Havel. 117 Rekapituluje v něm dosavadní kroky nultých čísel a chyby, kterých se dopustila. Od za čátku všichni auto ři v ěděli, že bude pot řeba vyvarovat se ur čitých stereotyp ů objevujících se v publicistických textech disidentského hnutí jakými jsou „bolestínská orientace na téma vlastní vyvrženosti, mytologizace Pražského jara, primitivní pošklebky na adresu soudobé moci, neustálé (nap ůl žertovné a nap ůl zatrpklé) referování o vlastních policejních ústrcích atd.“ 118 a naopak, že by se Lidové noviny „m ěly vyzna čovat nadhledem,
113 L.V. Uml čte je! Lidové noviny . Listopad 1987, druhé nulté číslo, s. 24. 114 Všechna následující čísla m ěla také 24 stran, výjimku tvo řila čísla letní ( červenec-srpen 1988-36 stran, červenec-srpen 1989-38 stran), dále pak ze zá ří 1989 (28 stran), října, listopadu 1989 (ob ě 26 stran) a prosince 1989 (16 stran). 115 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VIII. Lidové noviny . 8. 9. 1990, ro č. 3, č. 158, s. 4. 116 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 122. 117 Tamtéž. 118 HAVEL, Václav. Noviny jako škola. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 1.
22 noblesou, kulturou myšlení, vyjad řování i jazyka, vyvážeností pohledu, že by m ělo jít zkrátka o noviny schopné oslovovat každého.“ 119 I p řesto však nultá čísla nespl ňovala to, co m ěla a objevovalo se v nich práv ě to, čeho se m ěla vyvarovat. Václav Havel v úvodníku dále p řipomíná dobu, kdy Lidové noviny byly opravdu svobodnými a nezávislými a auto ři v nich publikující psali zcela nep ředpojat ě, nepoznamenaní jak osobními zkušenostmi, tak ideologií. Zárove ň však autor uznává, že v dob ě, kdy v Československu neexistují nezávislé noviny, otev řená spole čnost a snižuje se úrove ň školství a kultury, je tém ěř nemožné objevit novou generaci Čapk ů, Bass ů a Peroutk ů. Hlavn ě od mladých autor ů tak proto nelze o čekávat, že hned od za čátku budu vykonávat práci zcela kvalitní a bez chyb. 120 Sv ůj úvodník kon čí Václav Havel slovy, že „Lidové noviny mají dobrou v ůli být skute čně nepok řiveným zrcadlem doby v duchu tradice, k níž se svým jménem hlásí. (…) Tímto zrcadlem se nemohou stát ihned a svrchovan ě, protože nejsou vrcholem sebeosvobozovacího zápasu našeho noviná řství, ale jen jeho po čátkem. Spíš tedy než setkáním mistr ů svobodné žurnalistiky budou jakousi její školou či krystaliza čním ohniskem. Ale ani to nebude bezvýznamné. Vždy ť to je vlastn ě to nejlepší, čím mohou tyto noviny za daného stavu věcí být.“ 121 Úvodník následoval článek Radosti a obtíže , v němž redakce oznamuje po čátek vydávání Lidových novin, op ět se vrací do historie a p řipomíná nejd ůležit ější momenty jejich existence v četn ě roku 1968, kdy se chystalo jejich obnovení a práv ě tento neúsp ěch byl jedním z důvod ů, pro č se po dvaceti letech rozhodli uskute čnit tento pokus znovu. Krom ě toho redakce dále uvedla, že lednové číslo zasílá na Federální ú řad pro tisk a informace s cílem oficiáln ě ho p řihlásit k registraci 122 (o jednotlivých pokusech registrace novin viz kapitola 3. 8). Ve zprávách z domova noviny nap říklad p ředstavily nové mluv čí Charty 77 123 , informovaly o novém tajemníkovi ÚV KS Č Miloši Jakešovi 124 a o manifestaci, která se 10. prosince 1987 uskute čnila na Starom ěstském nám ěstí v rámci Dne lidských práv.125 Této
119 HAVEL, Václav. Noviny jako škola. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 1. 120 Tamtéž. 121 Tamtéž. 122 RED. Radosti a obtíže. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 1. 123 Stali se jimi Miloš Hájek, Stanislav Devátý a Bohumír Janát. In: AUTOR NEUVEDEN. Noví mluv čí Charty 77. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 2. 124 -jd-. Konec éry? Nebo za čátek jiné? Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 2. 125 O manifestaci pojednávaly celkem t ři články: RYBA, Pavel. Tak co…? Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 4.-5., SEIFTER, Pavel. Jako doma v Anglii. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 5., LIŠKA, Zden ěk. No ční rozhovor. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 5.
23 události se v ěnovala i reportáž LN, kterou z místa konání p řinesla Olga Šulcová.126 Komentá ř LN s názvem Přání republice o nad ějích, které rok 1988 vyvolává, napsal Petr Pithart.127 Rubrika Justice se krom ě jiného zabývala v rámci právní poradny i tím, jak postupovat p ři registraci periodického tisku. 128 Z ekologie byly otišt ěny články dva, jejichž hlavním tématem byl problém utajování informací o životním prost ředí p řed obyvateli Československa 129 , následovalo p ět zpráv z hospodá řství a část v ěnující se zahrani čí obsahovala krom ě dvou přísp ěvk ů (komentá ř Ji řího Dienstbiera o setkání Reagana a Gorba čova ve Washingtonu 130 a zpráva o situaci v Nikaragui 131 ) informace o d ění v ostatních zemích východního bloku. V kulturní rubrice se poprvé objevila Anketa LN , ve které známé osobnosti píší, co je v poslední dob ě v kultu ře zaujalo, a Píse ň m ěsíce , kde je p ředstavena ur čitá hudební skupina (v tomto p řípad ě kapela OŠKLID) a jeden z jejích text ů. Krom ě toho zde byl otišt ěn nap říklad skoro dvoustránkový rozhovor Jana Dobrovského a Vladimíra Mlyná ře s estonským spisovatelem Arvo Valtonem 132 , zprávy o ud ělení Seifertovy ceny Ludvíku Vaculíkovi 133 , o přehlídce ruské a sov ětské dramatické tvorby v Most ě134 a o rozhovorech s Milošem Formanem a polským režisérem Andrzejem Wajdou uve řejn ěných v zahrani čním tisku 135 . Zcela nová rubrika Dokumenty otiskla p řepis magnetofonového záznamu rozhovoru s Milošem Kopeckým po jeho projevu na sjezdu Svazu dramatických um ělc ů ur čeného pro Československou televizi, který však nikdy nebyl odvysílán.136 V Kalendáriu 1968 uve řejnilo lednové číslo na p ředposlední stran ě d ůležité okamžiky lednových dn ů p řed dvaceti lety a zárove ň krátké medailony o život ě klí čových osob té doby (nap ř. Antonína Novotného, Alexandera Dub čeka, Jana Fojtíka, Josefa Smrkovského,…). Na poslední stran ě se objevilo tradi ční Poslední slovo Ludvíka Vaculíka, v němž se tentokrát zaobírá otázkou, jací lidé psávali v normálních dobách do novin a co je k tomu vedlo. 137 Na obnovení Lidových novin reagovala i ostatní média. Z československých nezávislých tiskovin informovaly o vydání lednového čísla Informace o Chart ě 77 ve své
126 ŠULCOVÁ, Olga. Starom ěstské nám ěstí 17. 00. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 4. 127 PITHART, Petr. P řání republice. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 3. 128 LN. Zn. „Kudy kam?“ Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 6. 129 RED. Nahlas o životním prost ředí v Bratislav ě. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 7., -kn-. Co se nesmí tajit. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 7. 130 DIENSTBIER, Ji ří. Reagan-Gorba čov: A co dál? Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 12. 131 -ir-. P řípad La Prensa. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 15. 132 DOBROVSKÝ, Jan. MLYNÁ Ř, Vladimír. „Je t řeba vylézat z děr“. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 16-17. 133 RED. Seifertova cena Vaculíkovi. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 18. 134 -mu-. Sv ědek: Alexander Gelman. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 18. 135 AUTOR NEUVEDEN. Plá č na nesprávném hrob ě. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 19. 136 AUTOR NEUVEDEN. Čty ři pokusy o zpov ěď herce Miloše Kopeckého. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 21. 137 VACULÍK, Ludvík. Kdo a pro č? Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 24.
24 rubrice V samizdatu nov ě vyšlo… 138 , avšak zájem vzbudily Lidové noviny i u médií zahrani čních. Tém ěř okamžit ě o prvním řádném čísle napsal zprávu noviná ř John Tagliabue, kterou poté otiskly jak New York Times , tak evropské vydání International Herald Tribune . John Tagliabue krom ě jiného uvedl: „Tento experiment je zvlášt ě zajímavý, nebo ť Praha m ěla kdysi nejskv ělejší žurnalistiku ve st řední Evrop ě jak v českém, tak v německém jazyce.“ 139 Podrobn ě o vzniku samizdatových Lidových novin informovala také zpravodajka francouzského listu Le Monde Sylvie Kauffmanová a týdeník Start vycházející v Záh řebu. 140 Exilový časopis Listy otiskl článek Čestmíra Vejd ělka Lidovky jsou tady , ve kterém mj. píše: „Je to mladé: články se rozhlížejí po list ě a hledají své místo, se závid ěníhodnou jistotou tkv ějí doma a zárove ň okoušejí hustotu informa čního fluida nad p ěti kontinenty. Má to jak švih, tak rutinu, a od první minuty nejste na pochybách: tyhle noviny nedávají dohromady ob ětaví amaté ři, nýbrž profesionálové. D ělají je s neprofesionální chutí – vzali si (neradi), jak se tomu říká v odbíjené, tajm: skoro dvacet let.“ 141 Pravidelné zprávy p řinášely také Hlas Ameriky, Svobodná Evropa a česká redakce BBC. 142 Československá oficiální média o Lidových novinách neinformovala v ůbec.
3. 5 Redak ční rada
Redak ční rada byla velmi d ůležitou sou částí Lidových novin . Scházela se vždy jednou měsí čně po vydání čísla, v ned ěli v 17 hodin v byt ě Ladislava Hejdánka na Vinohradech. Měla za úkol zhodnotit nové číslo a domluvit se na nám ětech do čísla následujícího. Krom ě člen ů redak ční rady se t ěchto porad ú častnili i redakto ři Ji ří Ruml a Rudolf Zeman 143 a ob čas také další členové redakce. 144
138 AUTOR NEUVEDEN. V samizdatu nov ě vyšlo… Informace o Chart ě 77 . Ro č. 11 (1988), č. 1, s. 15. 139 IR. LN ve sv ětě 1988. Lidové noviny . Leden 1989, ro č. 2, č. 1, s. 24. 140 Tamtéž. 141 VEJD ĚLEK, Čestmír. Lidovky jsou tady. Listy . 1988, č. 2, s. 43. 142 VOKATÝ, Petr. Samizdat: na za čátku byl vzkaz od Havla. P říloha 110 let Lidových novin. Lidové noviny. 13. 12. 2003, s. 9. 143 R. Zeman, nar. 11. 2. 1939, vystudoval na Filozofické fakult ě UK obor knihovnictví, poté pracoval jako noviná ř. P ůsobil v Čs. rozhlase a na konci 60. let se za řadil do skupiny rozhlasových pracovník ů, kte ří se snažili přisp ět svoji činností k demokratiza čním zm ěnám politického života v Československu. Kv ůli t ěmto aktivitám byl poté vylou čen z KS Č, donucen opustit zam ěstnání a do konce 80. let tak pracoval jako d ělník, pozd ěji jako čisti č výloh. Podepsal Chartu 77. Po revoluci se stal v roce 1990 prvním ředitelem Vydavatelství a nakladatelství Lidové noviny a od roku 1990-1991 p ůsobil jako šéfredaktor Lidových novin. In: PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 139-140. 144 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009.
25 Členy redak ční rady byli od po čátku Ji ří Dienstbier, zastávající zárove ň funkci předsedy, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Miro Kusý, Petr Pithart, Jan Šabata, František Šamalík, Zden ěk Urbánek a Josef Zv ěř ina. V listopadovém nultém čísle roku 1987 byla mezi členy uvedena ješt ě Alena Bernášková, kv ůli špatnému zdravotnímu stavu ale nemohla v této funkci nadále pokra čovat. 145 Naopak v červnu 1989 se k redak ční rad ě p řipojil ješt ě Milan Uhde. Zvolení t ěchto člen ů bylo podmín ěno zejména tím, že se jednalo o významné osobnosti z oblasti disentu, signatá ře Charty 77, kte ří m ěli zkušenosti z oblasti žurnalistiky a navíc byli ochotni uvést své jméno v tiráži každého čísla Lidových novin .146 Pro úplný p řehled zde uvádím základní údaje o jejich život ě, p ředevším pak s důrazem na 60.- 80. léta 20. století. Ji ří Dienstbier, narozen 20. 4. 1937, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v roce 1959 nastoupil do Čs. rozhlasu, kde poté v 60. letech p ůsobil jako korespondent Dálného východu a USA. 147 Spoluzakládal Výbor na obranu nespravedliv ě stíhaných 148 , v roce 1979 byl jako mluv čí Charty 77 zat čen a odsouzen k odn ětí svobody na t ři roky. O šest let pozd ěji si roli mluv čího zopakoval po druhé. 149 Po svém propušt ění z vězení po čátkem 80. let pracoval až do pádu režimu jako topi č v Metrostavu. 150 Krom ě činnosti v Lidových novinách p ůsobil i jako redaktor ilegálního časopisu Čtverec .151 Václav Havel, narozen 5. 10. 1936, vystudoval ekonomickou fakultu Vysokého u čení technického a po absolvování vojenské služby vykonával profesi jevištního technika v divadle ABC, pozd ěji v divadle Na Zábradlí. Žurnalistickou praxi získal v 60. letech v časopise Kv ěten a dále psal do časopis ů Divadelní noviny , Host do domu , Literární listy , Tvá ř (zde byl také p ředsedou redak ční rady) a dalších. Je autorem mnoha divadelních her. Pat řil mezi první tři mluv čí Charty 77 a v roce 1989 inicioval vydání petice Několik v ět. B ěhem 70. a 80. let byl několikrát uv ězn ěn152 , naposledy pak v lednu 1989. Stejn ě jako Ji ří Dienstbier spoluzakládal Výbor na obranu nespravedliv ě stíhaných. 153
145 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009. 146 Rozhovor s Janem Rumlem, 21. 4. 2009. 147 BRABEC, Ji ří et al. Slovník zakázaných autor ů 1948-1980 . 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 70. 148 URBÁŠEK, Pavel, VAN ĚK, Miroslav. Vít ězové? Poražení? Životopisná interview. I. díl. Disent v období tzv. normalizace . 1. vyd. Praha: Prostor, 2005, s. 27. 149 Tamtéž, s. 43. 150 Tamtéž, s. 48. 151 AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Mimo řádná p říloha k 20. výro čí obnovení Lidových novin. Lidové noviny . 10. 1. 2008, s. 30. 152 BRABEC, Ji ří et al. Slovník zakázaných autor ů 1948–1980 . 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 125–126. 153 PRE ČAN,Vilém. Charta 77. 1977–1989. Od morální k demokratické revoluci. Dokumentace . Scheinfeld, Praha, Bratislava: Čs. dokumenta ční st ředisko nezávislé literatury, Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, ARCHA,
26 Ladislav Hejdánek, narozen 10. 5. 1927, získal v roce 1952 na Filozofické fakult ě Univerzity Karlovy doktorát filozofie 154 , své práce však mohl publikovat až na konci 60. let. Od roku 1968 p ůsobil t ři roky ve Filozofickém ústavu ČSAV, poté ho politické okolnosti donutily pracovat jako no ční vrátný, topič a skladník. Organizoval bytové filozofické seminá ře. 155 Mluv čím Charty 77 byl celkem dvakrát - v letech 1977-1979 a 1979-1980. 156 Miroslav Kusý, narozen 1. 12. 1931, vystudoval také Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a poté p ůsobil až do roku 1970 na Filozofické fakult ě Univerzity Komenského v Bratislav ě nejd říve jako asistent, docent a v záv ěru jako profesor. V ěnoval se oblasti gnozeologie a politologie. Po podepsání Charty 77 p řišel o zam ěstnání a musel čty ři roky pracovat jako pomocný d ělník, nakonec i jako dokumenta ční pracovník a sociolog. Je autorem t řinácti monografií a mnoha článk ů a studií. Ú častnil se aktivit v Hnutí za ob čanskou svobodu a v Čs. Helsinském výboru. 157 Petr Pithart, narozen 2. 1. 1941, absolvoval v roce 1962 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde byl poté zam ěstnán jako asistent na kated ře teorie státu a práva. Krom ě toho přispíval i do Literárních list ů a List ů, ve kterých redigoval politickou publicistiku. Kv ůli podepsání Charty 77 byl v následujících letech nucen pracovat jako zahradní d ělník, no ční hlída č a skladový d ělník. 158 Byl v kontaktu se zahrani čním exilem a v rámci toho se podílel na činnostech souvisejících s pašováním ilegální literatury do Českolsovenska. 159 Jan Šabata, narozený v roce 1952, byl krátce po ukon čení st řední školy obvin ěn roku 1971 z podvrácení republiky a uv ězn ěn na dva roky. Po svém propušt ění z vězení pracoval na různých d ělnických místech a od roku 1980 až do listopadu 1989 vykonával profesi zdravotního z řízence v brn ěnské porodnici. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a o rok pozd ěji i manifest Sto let českého socialismu .160
1990, s. 479. 154 Tamtéž, s. 480. 155 AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Mimo řádná p říloha k 20. výro čí obnovení Lidových novin Lidové noviny . 10. 1. 2008, s. 31. 156 PRE ČAN,Vilém. Charta 77. 1977–1989. Od morální k demokratické revoluci. Dokumentace . Scheinfeld, Praha, Bratislava: Čs. dokumenta ční st ředisko nezávislé literatury, Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, ARCHA, 1990, s. 480. 157 AUTOR NEUVEDEN. Životopisy stíhaných slovenských aktivist ů. Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 17, s. 8. 158 BRABEC, Ji ří et al. Slovník zakázaných autor ů 1948-1980 . 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 346. 159 URBÁŠEK, Pavel, VAN ĚK, Miroslav. Vít ězové? Poražení? Životopisná interview. I. díl. Disent v období tzv. normalizace . 1. vyd. Praha: Prostor, 2005, s. 757-760. 160 Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/277473
27 František Šamalík, uznávaný ústavní právník a politolog, se narodil v roce 1925. Byl jedním z prvních signatá řů Charty 77, což mu znemožnilo pokra čovat oficiáln ě ve své vědecké práci. I p řesto je však autorem mnoha publikací. Zem řel 24. dubna 2008. 161 Zden ěk Urbánek, narozen 12. 10. 1917, studoval na Vysoké škole ekonomické, ale studia nedokon čil. 162 Po roce 1945 působil jako redaktor Svobodného slova , dále pracoval na ministerstvu informací a také jako lektor a dramaturgický tajemník Čs. státního filmu. Od konce 50. let se v ěnoval p řekládání a psaní do divadelních časopis ů. Po roce 1968 se dostal na seznam zakázaných autor ů a své p řeklady tak musel vydávat pod jmény svých p řátel. 163 Zem řel 11. 6. 2008. Josef Zv ěř ina, nejstarší člen redak ční rady, se narodil 3. 5. 1913. Již v třicátých letech studoval v Řím ě filozofii a teologii. Doktorát z teologie na Univerzit ě Karlov ě získal v roce 1948, poté pracoval v pracovních útvarech PTP, v roce 1952 byl obvin ěn z velezrady a odsouzen na dvacet dva let v ězení. Po podmíne čném propušt ění v roce 1965 pracoval jako topi č, skladištní d ělník a také jako kustod depozitá ře Národní galerie. Své články publikoval v mnohých periodikách, nap ř. v Obnov ě, Katolických novinách , v časopise pro teologii VIA , kde v letech 1968-1970 zastával funkci šéfredaktora, ve Filozofickém časopise , Katolické ro čence a dalších. Zem řel 18. srpna 1990 v Itálii. 164 Poslední člen redak ční rady Milan Uhde se narodil 28. 7. 1936. V roce 1958 vystudoval český a ruský jazyk na filozofické fakult ě v Brn ě a poté nastoupil jako redaktor do časopisu Host do domu , kde p ůsobil dalších dvanáct let. Sou časn ě vyu čoval jako externista na Janá čkov ě akademii múzických um ění v Brn ě. Je autorem mnoha divadelních, rozhlasových a televizních her. Na po čátku 70. let 20. století se dostal na seznam zakázaných autor ů a jeho publika ční činnost tak byla zna čně omezena. 165
161 Dostupné z: http://www.literarky.cz/index_o.php?p=clanek&id=5259 162 BRABEC, et al. Slovník zakázaných autor ů 1948-1980 . 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 443. 163 AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Mimo řádná p říloha k 20. výro čí obnovení Lidových novin Lidové noviny . 10. 1. 2008., s. 31. 164 BRABEC, Ji ří et al. Slovník zakázaných autor ů 1948-1980 . 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1991, s. 500-501. 165 Tamtéž, s. 441.
28 3. 6 Výroba a distribuce
Výroba a následná distribuce byly jedním z nejv ětších problém ů Lidových novin .166 Ztížené podmínky, nedostate čné technické vybavení a neustálé riziko postihu práci často velmi komplikovalo. Z důvodu větší bezpe čnosti byly od sebe jednotlivé složky podílející se na výrob ě listu (redakce, redak ční rada, písa řky, grafik, tiskárna, distribuce) zcela odd ěleny. Příprava čísla za čínala na redak ční rad ě, kde bylo projednáno, co by se m ělo v následujícím vydání objevit, poté byli osloveni jednotliví auto ři, byla jim sd ělena požadovaná délka článk ů a když m ěli své p řísp ěvky hotové, odnesli je osobn ě, p řípadn ě po ur čitých spojkách do redakce, která se vytvo řila v byt ě u Ji řího Rumla. 167 Uzáv ěrka pro dodání p řísp ěvk ů byla vždy mezi 12. a 20. dnem v m ěsíci 168 a poté Ji ří Ruml s Rudolfem Zemanem provedli základní výb ěr materiál ů, které poslali na korekturu jazykové korektorce Ev ě Lorencové. Po ní p řísp ěvky dostala písa řka, která je p řepsala, a nakonec je Rudolf Zeman odnesl zp ět do redakce, kde pokra čovala už samotná tvorba čísla. První t ři čísla opisovala písa řka pat řící ke skupin ě lidí, kte ří p řepisovali samizdatovou literaturu, poté ji vyst řídal Jan Dobrovský se svojí manželkou Ivou Dobrovskou a druhý ro čník Lidových novin nakonec opisovali manželé Floriánovi, známí Rudolfa Zemana. 169 Jan Dobrovský spole čně s Vladimírem Mlyná řem zajiš ťovali p ři výrob ě Lidových novin i další nezbytné záležitosti. Když bylo číslo hotové, odváželi jej do smíchovského ateliéru k výtvarníkovi Aleši Ogounovi 170 , který provedl návrh celkové grafické úpravy a vyrobil tzv. špígl. Vybrané fotografie poté Jan Dobrovský a Vladimír Mlyná ř upravovali s pomocí Gábiny Pazderkové v ateliérech Kresleného filmu Československé televize, aby je posléze mohli zmenšit na xeroxu. 171 Fotografie byly získávány n ěkolika zp ůsoby. Poskytovali je r ůzní lidé ze svých osobních archiv ů, nebo je shán ěl p římo Aleš Ogoun, p řípadn ě se používaly i fotografie p římo od fotograf ů. Jedním z takových byl nap říklad i disident Jaroslava Kukal.172
166 VOKATÝ, Petr. Samizdat: na za čátku byl vzkaz od Havla. P říloha 110 let Lidových novin. Lidové noviny . 13. 12. 2003, s. 9. 167 Rozhovor s Janem Rumlem. 21. 4. 2009. 168 VOKATÝ, Petr. Samizdat: na za čátku byl vzkaz od Havla. P říloha 110 let Lidových novin. Lidové noviny . 13. 12. 2003, s. 9. 169 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009. 170 A. Ogoun, nar. 3. 1. 1954, je českým akademickým malí řem. V 80. letech se stal zakládajícím členem tzv. Aktivu mladých výtvarník ů. Po skoro celé dva roky d ělal samizdatovým Lidovým novinám grafika. Dostupné z: http://alesogoun.wgz.cz/curriculum-vitae 171 MLYNÁ Ř, Vladimír. Úsp ěch Lidovek nás zasko čil. Mimo řádná p říloha k 20. výro čí obnovení Lidových novin. Lidové noviny . 10. ledna 2008, s. 31. 172 Rozhovor s Janem Rumlem. 21. 4. 2008.
29 V záv ěru se noviny zmenšovaly z rozm ěru A3 na A4, v této podob ě je mezi 24. a 28. dnem v m ěsíci 173 p řebíral Jan Ruml 174 a odvážel je na sídlišt ě v pražských Roztylech, kde se v jednom z byt ů nacházel ilegální kopírovací stroj zna čky Minolta, na kterém se hotové číslo tisklo. Nejprve se rozmnožovaly v první vln ě v po čtu zhruba sto kus ů, které Jan Ruml rozvezl na p ředem ur čená místa, kde pokra čoval dotisk. Další rozmnožovací centra se nacházela nap říklad v Brn ě a Ostrav ě.175 Každé číslo Lidových novin vznikalo v základním nákladu zhruba 300-350 kus ů176 , podle odhad ů StB se jich ale po Československu ší řilo až deset tisíc. 177 Distribu ční sí ť tvo řili zejména signatá ři Charty 77, lidé z opozice a disentu, kte ří oslovovali své p řátelé v tzv. šedé zón ě, i další osoby, které m ěly o Lidové noviny zájem. Nejednalo se jen o intelektuály, ale často i o lidi r ůzných profesí od d ělník ů po zem ědělce. V záv ěru se tak jednotlivá vydání ší řila naprosto spontánn ě a každý, kdo m ěl možnost kopírovat, je rozši řoval dál. 178 Co se tý če finan čního zajišt ění, získávaly Lidové noviny prost ředky z r ůzných zdroj ů. Ješt ě p řed vydáním nultých čísel v zá ří a listopadu 1987 jim poskytl finan ční pomoc profesor Vladimír Kadlec 179 , kterého Ji ří Ruml s Richardem Urxem, taktéž signatá řem Charty 77 a zárove ň hospodá řem Lidových novin , navštívili na K řivoklát ě s nabídkou, zda by se necht ěl stát správcem majetku. Je pot řeba dodat, že v té dob ě žádný majetek ješt ě ani nem ěli. Vladimír Kadlec sice nabídku nep řijal, ale poskytl Lidovým novinám část finan čního obnosu získaného v rámci ud ělení ceny Františka Kriegla. 180 Další prost ředky získávaly Lidové noviny p ředevším od osobností zahrani čního exilu: Viléma Pre čana 181 , Františka Janoucha 182 ,
173 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009. 174 Jan Ruml, nar. 5. 3. 1953, nemohl kv ůli politickému zam ěř ení svých rodi čů studovat na vysoké škole a vykonával proto r ůzná d ělnická zam ěstnání. Podepsal Chartu 77 (jejím mluv čím byl poté v roce 1990) a o dva roky pozd ěji se stal členem Výboru na obranu nespravedliv ě stíhaných. V roce 1981 byl obvin ěn z podvracení republiky a z vězení byl propušt ěn až 27. 5. 1982. In: PRE ČAN, Vilém. Charta 77. 1977–1989. Od morální k demokratické revoluci. Dokumentace . Scheinfeld, Praha, Bratislava: Čs. dokumenta ční st ředisko nezávislé literatury, Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, ARCHA, 1990, s. 483. 175 Rozhovor s Janem Rumlem. 21. 4. 2009. 176 Výjimku tvo řila čísla nultá, která byla vytišt ěna v po čtu zhruba padesáti zkušebních výtisk ů In: RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VI. Lidové noviny . 25. 8. 1990, ro č. 3, č. 146, s. 4. 177 VOKATÝ, Petr. Samizdat: na za čátku byl vzkaz od Havla. Lidové noviny . P říloha 110 let Lidových novin 13. 12. 2003, s. 9. 178 Rozhovor s Janem Rumlem. 21. 4. 2009. 179 V. Kadlec (4. 12. 1912–3. 4. 1998) byl českým ekonomem a politikem, 1968 se stal ministrem školství, jako jeden z prvních podepsal Chartu 77. P ůsobil jako profesor na Vysoké škole ekonomické v Praze. In: Všeobecná encyklopedie ve čty řech svazcích. Díl 2 . 1. vyd. Praha: Nakladatelský d ům OP, 1997, s. 376. 180 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VII. Lidové noviny . 1. 9. 1990, ro č. 3, č. 152, s. 4. 181 V. Pre čan, nar. 9. 1. 1933, vystudoval historii na FF UK v Praze, poté pracoval v Historickém ústavu ČSAV, odkud byl kv ůli politickým pom ěrům v r. 1970 propušt ěn. V následujících letech pracoval jako topi č, šatná ř a vrátný. 1976 emigroval do SRN a pokra čoval ve v ědecké práci, mj. založil Čs. dokumenta ční st ředisko nezávislé literatury. Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_precanv.php
30 Ji řího Pelikána 183 , Pavla Tigrida 184 a Toma Luka, který žil ve Švýcarsku a m ěl kontakty mezi různými zahrani čními noviná ři. Peníze byly pot řeba hlavn ě na nákup papíru, dále se využívaly na r ůzné další provozní výdaje a také se z nich platily pokuty, které pravideln ě dostával Ji ří Ruml od p říslušných ú řad ů za redigování Lidových novin . Autor ům se za jejich články žádné finan ční odm ěny nevyplácely, redakto ři a redak ční rada také nic nedostávali a za práci se platilo pouze písa řů m. 185 Z ciziny krom ě finan čních prost ředk ů p řicházela pomoc i v podob ě technického vybavení. Jednalo se o kopírovací a psací stroje, barvy a další pot řeby. Díky tomu získaly Lidové noviny v dubnu 1988 elektrický psací stroj, na kterém již bylo možné oproti oby čejnému zvolit r ůzné typy a velikost písma a r ůzné formáty, což práci velmi usnad ňovalo. 186 Kontakt se zahrani čím zprost ředkovávala za spolupráce Viléma Pre čana Ji řina Šiklová. 187 V rozhovoru, který poskytla v roce 2008 Lidovým novinám, vzpomíná: „M ěla jsem za úkol zajistit, aby se sem dostaly stroje a aby se naopak ven dostal alespoň jeden exemplá ř LN. (…) Kopírky byly v socialistickém Československu p řísn ě evidovány a nedaly se v ůbec voln ě koupit. (…) Spolupracovala jsem s Vilémem Pre čanem, který obstarával nákup a dopravu stroj ů. Vydávání Lidovek financoval Ji ří Pelikán. V lednu 1988 poukázal Pre čanovi deset tisíc marek a ten nakoupil za sedm tisíc výkonnou kopírku, zásobu toneru a t ři tisíce poslal v hotovosti. Vše dopravil do Prahy koncem ledna 1988 Peter Bakewell z kanadského velvyslanectví. (…) Náhradní díly a další materiál chodily do Prahy diplomatickou cestou. V roce 1988 p ředevším prost řednictvím Petra Metzgera z ambasády SRN. Od n ěj pak p řebírali zásilky „kamikadze“ z řad disentu.“ 188
182 F. Janouch, nar. 22. 9. 1931, je český fyzik. Do roku 1970 pracoval v Ústavu jaderného výzkumu ČSAV v Řeži, za své politické postoje byl ale propušt ěn. O čty ři roky pozd ěji odešel do Švédska a v roce 1978 tam založil Nadaci Charty 77. In: Universum. 4. díl . 1. vyd. Praha: Odeon, 2000, s. 307. 183 J. Pelikán (7. 2. 1923–26. 6. 1999), byl českým noviná řem a politikem. Vystudoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze. Byl politicky činný v Národní front ě. 1963–1968 p ůsobil jako úst řední ředitel Čs. televize. V roce 1969 zažádal o politický azyl v Itálii a o osm let pozd ěji získal italské ob čanství. V Řím ě vydával exilový, levicov ě orientovaný časopis Listy. Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_pelikanj.php 184 P. Tigrid (27. 10. 1917-31.8. 2003) byl českým noviná řem, publicistou a politikem. 2. sv ětovou válku strávil v Londýn ě, kde vydával časopisy Kulturní zápisník a Review 42. Do Prahy se vrátil v r. 1945, ale o t ři roky pozd ěji odešel do exilu v Západním N ěmecku. Je zakladatelem Pomocného výboru pro uprchlíky z Československa. 1952–1960 žil v USA, kde založil exilový časopis Sv ědectví. Ve vydávání pokra čoval i po roce 1960, když se p řest ěhoval do Pa říže. Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_tigridp.php 185 Rozhovor s Janem Rumlem. 21. 4. 2009. 186 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009. 187 Ji řina Šiklová, narozená v roce 1935, vystudovala filozofii a historii na FF UK, spoluzakládala katedru sociologie, po podepsání Charty 77 pracovala jako uklíze čka a sociální pracovnice v nemocnici. Podílela se na dovozu exilové a zahrani ční literatury do Československa, za což byla v roce 1981 uv ězn ěna a obvin ěna z podvracení republiky. In: ZV ĚŘ INA, Martin. Bez podpory exilu by LN nevznikly. Lidové noviny . 17. 1. 2008, s. 11. 188 ZV ĚŘ INA, Martin. Bez podpory exilu by LN nevznikly. Lidové noviny . 17. 1. 2008, s. 11.
31 3. 7 Kroky k registraci
Samizdatové Lidové noviny se od po čátku netajily svým zám ěrem získat řádnou registraci a stát se tak legální periodickou tiskovinou. Podle tehdejšího platného tiskového zákona 189 mohly periodický tisk vydávat „politické strany, dobrovolné spole čenské organizace, státní orgány, v ědecké a kulturní instituce, hospodá řské a jiné organizace k pln ění svých spole čenských úkol ů.“190 P ředpokladem pro vydávání periodického tisku byla dále jeho registrace. Tu provád ěl Federální ú řad pro tisk a informace (dále jen FÚTI). 191 11. ledna 1988 odeslali Ji ří Ruml s Ji řím Dienstbierem za celou redakci a redak ční radu na FÚTI první dopis 192 , v němž ú řadu zasílají lednové číslo Lidových novin a žádají o doporu čení ohledn ě organizace s vydavatelskými právy, která by se mohla stát vydavatelem pro jejich list. 193 V dopise dále mj. píší: „Jsme totiž skupina ob čan ů, kte ří mají sice dobrou vůli noviny vytvá řet, ale kte ří nezastupují žádnou organizaci. Lidové noviny chápeme jako ur čitý experiment, jako noviny ur čené užšímu okruhu čtená řů , nikoli tedy s masovým nákladem.“ 194 22. ledna 1988 jim odpov ěděl JUDr. Jaroslav Malý, ředitel III. odboru FÚTI, a pozval je k jednání, které se m ělo uskute čnit o týden pozd ěji v 11 hodin ve čtvrtém pat ře FÚTI sídlícího v Revolu ční ulici v Praze 1. 195 Na sch ůzku se dostavil Ji ří Ruml s Ladislavem Hejdánkem, který tak zastoupil Ji řího Dienstbiera, a dále zde byli p řítomni JUDr. Jaroslav Malý, jeho zástupce Dr. K řelina a právní zástupce JUDr. Pinc. Výsledkem sch ůzky bylo doporu čení, aby si Lidové noviny našly vydavatele, protože „vydávání m ěsí čníku LN bez řádné registrace lze právn ě kvalifikovat jako činnost, která nemá oporu v dosud platných zákonných p ředpisech.“ 196 O všech záležitostech souvisících s registrací informovala redakce od samého po čátku i své čtená ře. V dubnu roku 1988 vznikla dokonce pravidelná rubrika s názvem Kroky k registraci objevující se poté v Lidových novinách až do posledního čísla v prosinci 1989. 12.
189 Jednalo se o zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a ostatních hromadných informa čních prost ředcích ze dne 25. října 1966. 190 Zákon č. 81/1966 Sb. Dostupné z: http://files.koncelikj.webnode.cz/200000013- d0eeed1e84/zakon_81_1966.rtf 191 Federální ú řad pro tisk a informace byl z řízen zákonem č. 180/1980 ze dne 16. prosince 1980. 192 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VIII. Lidové noviny . 8. 9. 1990, ro č. 3, č. 158, s. 4. 193 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3. 194 Tamtéž. 195 Tamtéž. 196 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 123.
32 února 1988 byl na FÚTI odeslán další dopis s přílohou v podob ě druhého čísla LN .197 O t ři dny pozd ěji p řišla Ji římu Rumlovi jménem JUDr. Jaroslava Malého písemná reakce na osobní lednovou sch ůzku. Op ět v ní zd ůraz ňuje, že primárním úkolem je nyní „získání právní kvalifikace pro vydávání periodického tisku, tedy že jde o p řekážku v rovin ě tzv. spol čovacího práva“ a že „platný právní řád ČSSR zatím neskýtá právní prostor ani pro výjime čné prominutí povinnosti být jako vydavatel periodického tisku oficiální právnickou osobou, tj. být nap ř. dobrovolnou organizací ve smyslu spol čovacího práva (zák. č. 68/1951 Sb.)“ 198 11. b řezna 1988 byl na FÚTI poslán již t řetí dopis s březnovým číslem LN a s ujišt ěním, že se redakce stále aktivn ě snaží legalizovat vydávání listu, a proto se chystá na jejich radu požádat o pomoc publika ční odbor ÚV Národní fronty. 199 V dopise z 28. b řezna 1988 tak Ji ří Ruml a Petr Pithart za redak ční radu a redakci LN Národní radu žádají: „Vážení pánové, obracíme se k Vám s žádostí o radu a pomoc. Již n ějaký čas se prakticky zabýváme možností vydávat Lidové noviny. Sám název napovídá, že bychom cht ěli navázat na bohaté a slavné tradice české žurnalistiky, co chápeme jako úkol nelehký hned z několika d ůvod ů. Takový cíl nejen zavazuje, ale vyžaduje i podporu. (…) S pot ěšením sledujeme úsilí, s nímž orgány Národní fronty hodlají umožnit všem našim občan ům, aby se mnohem d ůsažn ěji podíleli na spole čenském a politickém život ě republiky. Jde o projekty, p ři jejichž realizaci nechceme chyb ět a proto bychom se s Vámi cht ěli poradit, jak máme postupovat p ři realizaci svých zám ěrů.“ 200 K dopisu p řiložili t ři čísla LN se záv ěre čnou poznámkou: „Jak vidíte, jde stále ješt ě o pokus, ovšem troufáme si tvrdit, že nám nelze upřít jedinou snahu: abychom v tomto d ůležitém oboru lidské činnosti nezaspali dobu.“ 201 V následujícím m ěsíci se situace zcela opakovala. 15. dubna 1988 poslal Ji ří Ruml dopis JUDr. Jaroslavu Malému, v němž ho krom ě jiného informuje o pokusu navázat komunikaci s Národní frontou, která je zatím bez odezvy, a dále píše, že doufá, že FÚTI ocení dosavadní snahu o legalizaci a z ůstane s redakcí LN v písemném kontaktu. 202 I p řesto, že redakce LN byla v rámci p ředchozích jednání s FÚTI ujišt ěna, že proti ní nebude zahájeno správní řízení 203 , bylo dne 26. dubna 1988 Ji římu Rumlovi doru čeno předvolání, aby se o t ři dny pozd ěji dostavil na Obvodní národní výbor v Praze 10 k jednání komise pro projednávání p řestupk ů. P ředm ětem jednání m ěl být p řestupek podle § 6/1 zák. č.
197 LN. Hledáme cesty k registraci. Lidové noviny . B řezen 1988, ro č. 1., č. 3, s. 1. 198 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3. 199 AUTOR NEUVEDEN. Kroky k registraci. Lidové noviny . Duben 1988, č. 4, s. 1. 200 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3. 201 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3. 202 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3. 203 Tamtéž.
33 60/1961 Sb. 204 ve v ěci porušení zákona č. 81/1966 Sb. 205 Jelikož Ji ří Ruml musel hned 27. dubna odcestovat z rodinných d ůvod ů mimo Prahu, z jednání se jak telefonicky, tak písemn ě omluvil s tím, že k dispozici bude po 11. kv ětnu. 206 Náhradní termín tak byl stanoven za čátkem kv ětna na 16. den téhož m ěsíce. V komisi usedli Dr. Hraná čová, Dr. Rotová a Dr. Pátek. 207 Při výslechu Ji ří Ruml odmítl tvrzení, že by byl šéfredaktorem, členem redak ční rady, distributorem, nebo výrobcem Lidových novin . Uvedl, že list pouze rediguje a že „Lidové noviny hodlá vydávat skupina ob čan ů proto, aby čtená ři byli informováni o tom, o čem oficiální sd ělovací prost ředky dostate čně neinformují, a to v oblasti vnit řní a zahrani ční politiky, hospodá řství a kultury.“ 208 Komisi dále zajímalo, kolik čísel bylo dosud vyrobeno, jak probíhá výroba a distribuce novin, z jakých prost ředk ů jsou financovány, zda auto ři dostávají honorá ře a jakým zp ůsobem jsou noviny ší řeny do zahrani čí. Na všechny tyto otázky odmítl Ji ří Ruml odpov ědět a pouze uvedl, že finan ční prost ředky poskytují lidé, kte ří je vydávají. Adresy jednotlivých člen ů redak ční rady rovn ěž zaml čel. Jelikož na záv ěr jednání nedostal kopii protokolu o výslechu, protokol nepodepsal. 209 Rozhodnutí komise bylo následující: „Ji ří Ruml naroz. 8. 7. 1925, d ůchodce, bytem Praha 10, Kremelská ul. č. 104/15 dopustil se p řestupku podle ustanovení § 6/1 zák. čís. 60/1961 Sb. tím, že v dob ě od ledna do dubna 1988 redigoval tzv. Lidové noviny, které nejsou úředn ě registrovaným periodickým tiskem, čímž porušil ustanovení § 4 zák. č. 81/1966 Sb. a § 5 téhož zákona ve zn ění zák. čís. 127/68 Sb. a tím umožnil vydávání tohoto nepovoleného tisku a ukládá se mu podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. c) zák. čís. 60/1961 Sb. jako opat ření pokuta K č 350, slovy: t řistapadesát, splatná do 15 dn ů od právní moci tohoto rozhodnutí u odboru vnit řních v ěcí Obvodního národního výboru v Praze 10, nebo p řipojenou složenkou. “210 Proti tomuto rozhodnutí se Ji ří Ruml v zákonné lh ůtě odvolal. V odvolání mj. uvádí, že Lidové noviny nelze považovat za periodický tisk, on sám je nevydává a k vydávání a rozši řování ani nemohlo dojít, jelikož dosud bylo zhotoveno jen malé množství ukázkových čísel v nepatrném nákladu ur čených pouze pro jednotlivé autory a státní orgány. Správní řízení tak považuje za absurdní čin a požaduje zrušení tohoto rozhodnutí v celém jeho
204 Jednalo se o zákon ze dne 26. 6. 1961 o úkolech národních výbor ů p ři zajiš ťování socialistického po řádku. 205 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3. 206 Tamtéž. 207 Tamtéž. 208 Zápis o ú ředním jednání ve v ěci Lidových novin. Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3. 209 Tamtéž. 210 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3.
34 rozsahu. 211 Ješt ě než p řišla odpov ěď , byl Ji ří Ruml 16. června 1988 op ět p ředvolán na Obvodní národní výbor pro Prahu 10 kv ůli obvin ění ze spáchání stejného p řestupku, tentokrát mu však byla ud ělena pokuta vyšší, a sice 500 K čs. 212 I p řes tyto potíže odesílala redakce každý m ěsíc FÚTI nové číslo LN , aby dokázala, že o registraci opravdu stojí. 213 P ředvolání se však i nadále opakovala. Již na konci června 1988 zaslal FÚTI jménem Ladislava Polanského, ředitele sekretariátu p ředsedy, Obvodnímu národnímu výboru v Praze 10 další oznámení o podez ření ze spáchání p řestupku. Uvádí v něm: „Oznamovatel spat řuje spáchání p řestupku proti po řádku ve státní správ ě, resp. pokra čování v přestupkové činnosti v tom, že podez řelý J. Ruml dále rediguje neoficiální měsí čník Lidové noviny, nyní již LN č. 6/1988, a čkoli bylo proti n ěmu zahájeno a vedeno přestupkové řízení v souvislosti s LN č. 1 až 4 a LN č. 5/1988 (p řestupkové oznámení FÚTI ze dne 14. 3. 1988 a 27. 5. 1988). Zmín ěné číslo Lidových novin vyšlo po zahájení druhého přestupkového řízení vedené p řed Vaším orgánem a ukon čeného dne 16. 6. 1988, p ředstavuje tedy opakované pokra čování v páchání p ředm ětného p řestupku.“ 214 Jednání se uskute čnilo dne 22. července 1988 a Ji ří Ruml na n ěm do protokolu uvedl, že to, co d ělá, nepovažuje za p řestupek, jelikož FÚTI na žádost o povolení vydávat noviny dosud neodpov ěděl, a tudíž vydávání Lidových novin nebylo ani zakázáno. V rozporu se spácháním p řestupku je podle n ěj i to, že mu dosud nebylo odpov ězeno na jeho dv ě p ředchozí odvolání. Výsledkem červencového jednání bylo op ět uložení pokuty ve výši 500 K čs, na což Ji ří Ruml reagoval 17. srpna podáním již t řetího odvolání. 215 Odpov ědi na dv ě p ředchozí z 16. 5. 1988 a 6. 6. 1988 byly nakonec doru čeny v polovin ě zá ří téhož roku, rozhodnutí byla zrušena a navrácena správnímu orgánu I. stupn ě k op ětovnému projednání a rozhodnutí. To se konalo 4. října v rámci nového řízení na základ ě dalšího oznámení ze strany FÚTI. Komise zasedla v tém ěř stejném složení (JUDr. Svatopluk Pátek, JUDr. Miloslav Dlouhý, JUDr. Jana Rotová) a nejenže rozhodla, že i nadále trvá na napadených rozhodnutích, ale ud ělila Ji římu Rumlovi další pokutu 500 K čs za redigování letního čísla LN. Proti ob ěma verdikt ům se Ji ří Ruml op ět odvolal. 216 Jelikož Národní fronta ČSR na dopis redakce z března 1988 stále neodpov ěděla, byl jí zaslán koncem října další, v němž redakce odkazuje na povinnost vést rozhovor se všemi, kterým záleží na dalším vývoji Československa a v záv ěru dopisu uvádí: „Usilujeme-li o registraci Lidových novin,
211 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3. 212 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3. 213 RED. Kroky k registraci. Lidové noviny . Červenec-srpen 1988, č. 7-8, s 1. 214 Národní archiv. Fond FÚTI. Korespondence p ředsedy 1988–1990, kart. č. 12. 215 RED. Kroky k registraci. Lidové noviny . Zá ří 1988, č. 9, s. 1. 216 RED. Kroky k registraci. Lidové noviny . Říjen 1988, č. 10, s. 1.
35 usilujeme zárove ň o takový dialog. Proto se k Vám znovu obracíme se žádostí o rozhovor. Ani po sedmi m ěsících nemáme pochybnosti o tom, že by takové setkání mohlo být podn ětné a užite čné.“ 217 Listopad 1988 nep řinesl v cest ě za registrací žádné nové zm ěny. V polovin ě m ěsíce bylo Ji římu Rumlovi doru čeno rozhodnutí o odvolání ze 17. srpna 1988. Odvolání v něm bylo zamítnuto a rozhodnutí komise naopak potvrzeno. V od ůvodn ění podepsaném p ředsedou komise Františkem Šmejdou se dále píše, že „dle § 5 odst. 1 zák. č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných informa čních prost ředcích oprávn ění vydávat periodický tisk vzniká registrací. Protože Federální ú řad pro tisk a informace u Lidových novin registraci neprovedl, oprávn ění je vydávat nevzniklo, proto odvolací orgán k námitce uvedené Ji řím Rumlem p řed správním orgánem 1. stupn ě nemohl p řihlédnout. (…) J. Ruml tím, že Lidové noviny, v tomto p řípad ě číslo 6, redigoval, nepochybn ě vytvá řel podmínky pro jejich vydání, tedy toto vydání umož ňoval.“ 218 Jelikož proti tomuto rozhodnutí se nedalo již dále odvolat, musela se pokuta dne 2. prosince 1988 uhradit. 219 Druhý rok vydávání Lidových novin za čal 3. ledna 1989 zamítnutím dalších t ří odvolání a Ji ří Ruml tak byl nucen zaplatit do 15 dn ů pokutu 350 K čs za redigování prvních čty ř čísel a dvakrát 500 K čs za kv ětnové a letní číslo LN .220 Když v prosinci 1988 vznikl Výbor československé ve řejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci 221 , rozhodli se Ji ří Ruml s Ji řím Dienstbierem oslovit za redak ční radu a redakci LN Prof. MUDr. Zde ňka Dienstbiera, DrCs., pov ěř eného vedením této organizace. V dopise odeslaném 6. února 1989 ho informují o dosavadních snahách registrace, prosí ho o podporu v této záležitosti a v záv ěru píší: „Rádi bychom s Vámi celou v ěc konzultovali v přesv ědčení, že tak spole čně m ůžeme p řisp ět k reálnému napln ění zásad Záv ěre čného aktu konference o bezpe čnosti a spolupráci v Evrop ě, jehož garantem se stala i československá vláda, když její zástupce ve Vídni podepsal tento dokument.“ 222 Jelikož na dopis nep řišla následující m ěsíc žádná odpov ěď , byly 3. b řezna a 3. dubna 1989 odeslány další dva se stejnou žádostí. K ob ěma byla p řiložena aktuální čísla Lidových novin.
217 RED. Kroky k registraci. Lidové noviny . Listopad 1988, ro č. 1., č. 11, s. 1. 218 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3. 219 RED. Kroky k registraci. Lidové noviny . Prosinec 1988, ro č. 1, č. 11, s. 1. 220 RED. Kroky k registraci. Lidové noviny . Leden 1989, ro č. 2, č. 1, s. 23. 221 Výbor čs. ve řejnosti pro lidská práva humanitární spolupráci byl založen 10.12. 1988 na Fóru československé ve řejnosti. Jeho náplní bylo zajiš ťovat uplat ňování lidských práv, sledovat, zda jsou dodržovány mezinárodní pakty o lidských právech a závazky ze Záv ěre čného aktu KBSE v Helsinkách a zda se čs. právní řád ztotož ňuje s přijatými mezinárodními závazky. In: CÍSA ŘOVSKÁ, Blanka. Výbor československé ve řejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989, s. 719. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf 222 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3.
36 Sankce ze strany ú řad ů se stále opakovaly. 12. dubna 1989 dostal Ji ří Ruml další pokutu ve výši 500 K čs za redigování zá řijového čísla Lidových novin z roku 1988. 223 Za Lidové noviny se v červenci 1989 postavili i sami občané. V letním čísle roku 1989 otiskla rubrika Kroky k registraci jejich otev řený dopis adresovaný FÚTI, ve kterém zd ůraz ňují, že v Československu stále nejsou vytvo řeny podmínky pro demokratizaci spole čnosti, mezi které se řadí i existence nezávislého tisku, který v sou časné dob ě p ředstavují práv ě Lidové noviny . Ob čané tak žádají jejich registraci, nebo alespo ň radu, čím mohou v této záležitosti sami p řisp ět. 224 Odpov ěď získali 30. července 1989 v podob ě krátké informace, že Lidové noviny si ješt ě nenašly vydavatele a ani si nepodaly p řihlášku k registraci. 27. zá ří 1989 proto odeslali ob čané v zastoupení RNDr. Jana Trlifaje, Ing. Jana Bašuse a Ing. Alexandra Rosena další dopis, ve kterém se FÚTI op ět ptají, která z existujících organizací by se mohla stát vydavatelem LN a pokud žádná taková neexistuje, jaké kroky mají podniknout, aby p řípadný vydavatel vznikl. 225 Jelikož FÚTI odpov ěděl, že k této záležitosti se nem ůže kompetentn ě vyjád řit, oslovili 6. listopadu 1989 výše jmenovaní p římo p ředsedu vlády Ladislava Adamce. V dopise požadují nejen registraci Lidových novin , ale také zamítnutí připravované novely tiskového zákona, která by omezila svobodnou vým ěnu informací. 226 Připomínají, že pokud by novela byla p řijata, stalo by se tak v rozporu s podepsaným dokumentem ve Vídni v rámci pokra čování Konference o bezpe čnosti a spolupráci v Evrop ě. Krom ě t ěchto dvou požadavk ů dále žádají, aby bylo zastaveno práv ě probíhající trestní stíhání proti Ji římu Rumlovi a Rudolfu Zemanovi (viz kapitola 4. 1).227 Prosinec 1989 znamenal pro Lidové noviny v cest ě za registrací velikou zm ěnu. Vlivem listopadových událostí se zcela zm ěnila politická situace v Československu (viz kapitola 4. 3), což m ělo pozitivní d ůsledky i na ně samotné. 5. prosince 1989 získal p ředseda redak ční rady Ji ří Dienstbier p ředb ěžný souhlas k vydávání a registraci. Ud ělil mu ho ředitel III. odboru FÚTI PhDr. Jan K řelina. 228 Po dvou letech se Lidovým novinám poda řilo kone čně nalézt i samotného vydavatele. Paradoxn ě se jím stal práv ě Federální ú řad pro tisk a
223 Archiv ÚSD. Sbírka Ji řího Rumla, kart. 3. 224 RED. Kroky k registraci. Lidové noviny . Červenec-srpen 1989, ro č. 2, č. 7–8, s. 36. 225 RED. Kroky k registraci. Lidové noviny . Říjen 1989, ro č. 2, č. 10, s. 25. 226 Návrh novely tiskového zákona zvyšoval sankce za vydávání neregistrovaného periodického tisku. Tomu, kdo by periodický tisk nebo jinou tiskovinu vydával bez vydavatelského oprávn ění, kdo by takovou činnost umož ňoval, nebo kdo by tisk rozši řoval, by mohla být uložena pokuta ve výši až 10 tisíc K čs, v případ ě, že by se jednalo o fyzickou osobu. Právnické osob ě by byl možné uložit pokutu až do výše 50 tisíc K čs. In: Národní archiv. Fond FÚTI, kart. 19. 227 RED. Kroky k registraci. Lidové noviny . Listopad 1988, ro č. 2, č. 11, s. 24. 228 RED. Kroky k registraci. Lidové noviny . Prosinec 1988, ro č. 2, č. 12, s. 15.
37 informace, který dosud všem snahám o registraci bránil. Do jeho vedení byl totiž jmenován člen redak ční rady, PhDr. Miroslav Kusý. 229
4 Lidové noviny a související politické události 4.1 Perzekuce redaktor ů
Od po čátku své existence vyvolávaly samizdatové Lidové noviny zvýšený zájem Státní bezpe čnosti. V ětšina osob s nimi spojených byla signatá ři Charty 77, tvo řila jádro československého disidentského hnutí, a byla tak režimem neustále p řísn ě sledována. V této kapitole se proto budu zabývat hlavními problémy, které b ěhem let 1987-1989 postihly jejich redaktory a členy redak ční rady. Krom ě událostí týkajících se Ji řího Rumla a Rudolfa Zemana zde zmíním i p řípad Václava Havla a Miroslava Kusého, jejichž zat čení sice nesouviselo přímo s jejich činností v Lidových novinách , ale vzhledem k tomu, že byli oba členy redak ční rady LN , považuji za vhodné uvést zde alespo ň základní informace o pr ůběhu jejich v ězn ění. První st řet se Státní bezpe čností v záležitosti vydávání Lidových novin nastal již 14. zá ří 1987, tedy t ři dny poté, co vyšlo jejich zá řijové nulté číslo. Ji ří Ruml byl na cest ě k Václavu Havlovi, kde se to odpoledne konala sch ůzka kv ůli zhodnocení nultého čísla, zadržen u Resslovy ulice dv ěma p říslušníky StB a odvezen na odd ělení Ve řejné bezpe čnosti nacházející se na t říd ě Lidových milicí. 230 Na za čátek výslechu vzpomíná Ji ří Ruml takto: „Potom následoval d ěj jak ve zpomaleném filmu, který byl navíc ozvu čen jen z jejich strany. Já v takových p řípadech odmítám vypovídat, což je nejsnazší, ale trvá to dlouho. Než se ubezpe čí, že opravdu nebudu, než založí papír protokolu do stroje, než vy ťukají nacionále, než položí a napíšou první otázku. Nejkratší ze všeho je „pou čení“, to oddrmolí jedna dv ě. Pak všelijak domlouvají, vyhrožují, lákají a pochlebují, než se kone čně namíchnou a za čnou se zabývat sami sebou, aby dali najevo, že jsou dva. Tak jsem se dozv ěděl, pod jakou záminkou m ě zadrželi a odvezli: prý byli anonymním telefonátem upozorn ěni, že se mám zú častnit sch ůzky protistátní skupiny, dokonce teroristické.“ 231 Poté byl Ji ří Ruml d ůkladn ě prohledán. Následovaly otázky, jestli se cht ěl opravdu zú častnit sch ůzky protistátní skupiny a jestli se m ěl setkat s osobou, která je
229 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 129. 230 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VII. Lidové noviny . 1. 9. 1990, ro č. 3, č. 152, s. 4. 231 Tamtéž.
38 protisocialisticky zam ěř ená, a i p řesto, že na n ě odpov ěděl záporn ě, mu vzáp ětí p říslušníci StB zabavili veškeré písemnosti, které m ěl u sebe. Jednalo se o osobní poznámky, první nulté číslo Lidových novin , jejich rukopisný ná črt a t ři samostatné rukopisy. Celý výslech trval dv ě a p ůl hodiny a poté byl Ji ří Ruml kone čně propušt ěn. 232 K dalšímu incidentu došlo v pond ělí 9. listopadu téhož roku ve ve černích hodinách. 233 Tentokrát se tak stalo po skon čení redak ční porady, která se konala v byt ě u Heleny N ěmcové. 234 Ji ří Ruml byl se svojí manželkou zastaven v Praze 10 na Ruské t říd ě před kinem Práce op ět dv ěma p říslušníky StB. Jelikož mu necht ěli p ředložit písemný p říkaz k zadržení, odmítl s nimi Ji ří Ruml odjet. P řivolaná hlídka Ve řejné bezpe čnosti ho tak násilím přinutila nastoupit do vozu a poté byl odvezen k výslechu do Bartolom ějské ulice, kde ho prohledali a zabavili mu jeden výtisk listopadového a zá řijového nultého čísla Lidových novin , dále pak dva exemplá ře zkušebních p ředloh a osobní poznámky. 235 Kv ůli hrubému zacházení odmítl Ji ří Ruml cokoli vypovídat a požadoval okamžité zavolání jejich nad řízeného. K výslechu se tak dostavil podplukovník Trkovský, známý Ji římu Rumlovi ze srpna 1984, kdy u n ěj v byt ě provedl nepovolenou domovní prohlídku. Ji ří Ruml se ohradil proti dosavadnímu pronásledování a uvedl, že pokud budou chtít získat další číslo Lidových novin , tentokrát již řádné, tak a ť si pro n ěj p řijdou p římo do jeho bytu. Na otázku, zda ve vydávání tohoto m ěsí čníku bude tedy pokra čovat, odpov ěděl Ji ří Ruml, že samoz řejm ě, a že se redakto ři dokonce chystají další číslo LN p řihlásit k registraci. Ji ří Ruml ve svých vzpomínkách uvedl: „On v tom z řejm ě vid ěl p řiznání a já naopak oznámení, že svou práci na Lidovkách považuji za činnost veskrze legální. Protokol o našem rozhovoru se nezapisoval, ale patrn ě m ěli záznam na magnetofonovém pásku.“ 236 V ten samý ve čer byl vyslýchán i další člen redakce, Rudolf Zeman. 237 Následující m ěsíce byly p řekvapiv ě pom ěrn ě klidné a nesly se pouze v duchu opakovaných p ředvoláních Ji řího Rumla p řed Komisi pro projednávání p řestupk ů k Obvodnímu národnímu výboru pro Prahu 10, kde mu byly ud ělovány pokuty za redigování jednotlivých čísel (viz kapitola 3.7).
232 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 680 (Zadržení Ji řího Rumla). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 10 (1987), č. 12, s. 10. 233 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 702 (Další represe proti Lidovým novinám). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 10 (1987), č. 15, s. 15-16. 234 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VII. Lidové noviny . 1. 9. 1990, ro č. 3, č. 152, s. 4. 235 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 702 (Další represe proti Lidovým novinám). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 10 (1987), č. 15, s. 15-16. 236 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VII. Lidové noviny . 1. 9.1990, ro č. 3, č. 152, s. 4. 237 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 702 (Další represe proti Lidovým novinám). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 10 (1987), č. 15, s. 15-16.
39 16. ledna 1989 byl na Václavském nám ěstí p ři pietním aktu za Jana Palacha zat čen Václav Havel, poté byl odvezen do vazby a obvin ěn z trestného činu výtržnictví. 238 Hlavní lí čení prob ěhlo 21. února 1989 v budov ě Obvodního soudu pro Prahu 3. P ředsedkyn ě soudu JUDr. Helena Hlavatá uznala v kone čném verdiktu Václava Havla vinným za podn ěcování podle § 164 trestního zákona 239 a za zt ěžování výkonu pravomoci ve řejného činitele podle § 156a trestního zákona 240 a odsoudila ho k devíti m ěsíc ům nepodmín ěně ve II. nápravn ě výchovné skupin ě.241 Ve své záv ěre čné řeči Václav Havel mj. pronesl: „Necítím se vinen, nemám tedy, čeho bych litoval, a budu-li potrestán, p řijmu sv ůj trest jako ob ěť dobré v ěci, ob ěť , která je nicotná ve sv ětle absolutní ob ěti Jana Palacha, jejíž výro čí jsme si cht ěli připomenout.“ 242 Tento rozsudek byl následn ě zrušen na základ ě odvolání prokurátora, obžalovaného a jeho p říbuzných a nové lí čení se tak konalo 21. b řezna 1989 u M ěstského soudu v Praze. Václav Havel byl sice uznán vinným za trestní čin podn ěcování (§ 164 trestního zákona), ale obvin ění z trestného činu zt ěžování výkonu pravomoci ve řejného činitele (§ 156a trestního zákona) bylo pozm ěněno na p řečin proti veřejnému po řádku (§ 6a zákona o p řečinech 243 ). Trest odn ětí svobody se snížil na osm m ěsíc ů v I. nápravn ě výchovné skupin ě.244 Proces s Václavem Havlem vyvolal vlnu nesouhlasu nejen v Československu, ale i v zahrani čí. V únorovém čísle roku 1989 otiskly Lidové noviny článek amerického dramatika Arthura Millera, který v něm zat čení Václava Havla siln ě odsuzuje a pokládá si otázku, „kdo to tam vládne, že znovu a znovu v ězní jednoho z nejnadan ějších a nej čestn ějších syn ů té zem ě?“ 245 V Československu zase vznikla Iniciativa kulturních pracovník ů požadující dialog s československými ú řady, jehož p ředpokladem by ale m ělo být propušt ění Václava Havla,
238 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 911 (Hlavní lí čení v tr. v ěci proti Václavu Havlovi). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 4, s. 13. 239 § 164 tr. z.: Kdo ve řejn ě podn ěcuje k trestnému činu nebo k hromadnému nepln ění d ůležité povinnosti uložené podle zákona, bude potrestán odn ětím svobody až na dv ě léta nebo nápravným opat řením. 240 § 156a tr. z.: Kdo za okolností ohrožujících ve řejný po řádek neuposlechne výzvy ve řejného činitele k zachování ve řejného po řádku a výkonu jeho opat ření brání nebo jej ma ří, bude potrestán odn ětím svobody až na šest m ěsíc ů nebo nápravným opat řením nebo pen ěžitým trestem. 241 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 940 (V. Havel a J. Petrová a spol. odsouzeni). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 5, s. 12. 242 HAVEL, Václav. Záv ěre čná řeč Václava Havla 21. 2. 1989. Lidové noviny . B řezen 1989, ro č. 2, č. 3, s. 4-5. 243 § 6a zákona o p řečinech: Pro p řečin proti ve řejnému po řádku bude potrestán odn ětím svobody až na t ři měsíce nebo pen ěžitým trestem do výše 5 000 K čs nebo v p řípad ě uvedených v ustanovení písmene b) i propadnutím v ěci, kdo a) ú častní se akce narušující ve řejný po řádek nebo k takové akci vyzývá nebo ji podporuje nebo p ři ní neuposlechne výzvy ve řejného činitele k zachování ve řejného po řádku nebo k takovému neuposlechnutí jiného vybízí 244 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 965 (Václav Havel odsouzen). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 7, s. 5. 245 MILLER, Arthur. Kde je budoucnost. Lidové noviny . Únor 1989, ro č. 2, č. 2, s. 1.
40 dalších neprávem obvin ěných a pravdivé informování všech ob čan ů.246 V březnu 1989 se v Praze ustanovil Výbor Václava Havla odsuzující porušování lidských práv a hlásící se k požadavku navázání dialogu. 247 Václav Havel byl nakonec p řed časn ě propušt ěn již v kv ětnu 1989. 248 14. srpna 1989 byl zadržen a odvezen do vazby další člen redak ční rady, Miroslav Kusý. Byl obvin ěn z trestného činu pobu řování podle § 100/1a, 2, 3a trestního zákona 249 a dále z podvracení republiky podle § 98/1 trestního zákona 250 za myšlenky ve svých článcích, které m ěla citovat Svobodná Evropa. 251 Lidové noviny zve řejnily v zá řijovém čísle prohlášení, ve kterém požadují osvobození jejich kolegy a dalších osob, které s ním byly obvin ěny, a upozor ňují na to, že p řípad není možné v této dob ě chápat jinak, než jako snahu znemožnit přechod k demokracii. 252 6. října 1989 byl Miroslav Kusý propušt ěn z vazby 253 a šet ření probíhalo dále na svobod ě. Hlavní lí čení se poté konalo 13.-14. listopadu 1989 v Bratislav ě a Miroslav Kusý zde byl odsouzen k osmim ěsí čnímu trestu odn ětí svobody s odkladem na čtrnáct m ěsíc ů, v záv ěru nakonec za poškozování zájm ů republiky v cizin ě254 podle § 112 trestního zákona. 255 Velký vliv m ěly na Lidové noviny události, které nastaly v polovin ě října roku 1989. 12. října 1989 čekal Ji ří Ruml kolem deváté hodiny ranní ve svém byt ě v Kremelské ulici na Rudolfa Zemana, jelikož se blížila uzáv ěrka říjnového čísla a bylo tak pot řeba zhodnotit možné materiály. Krátce poté, co Rudolf Zeman dorazil a stihli si vym ěnit n ěkolik d ůležitých
246 Iniciativa kulturních pracovník ů. Lidové noviny . Únor 1989, ro č. 2., č. 2, s. 1. 247 AUTOR NEUVEDEN. Výbor Václava Havla. Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 7, s. 17. 248 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 125. 249 § 100 trest. zák., odst. 1a, 2, 3a: (1) Kdo z nep řátelství k socialistickému spole čenskému a státnímu z řízení republiky nejmén ě dv ě osoby pobu řuje a) proti socialistickému spole čenskému a státnímu z řízení republiky, bude potrestán odn ětím svobody na šest m ěsíc ů až t ři léta. (2) Stejn ě bude potrestán, kdo z nep řátelství k socialistickému spole čenskému a státnímu z řízení republiky umožní nebo usnadní ší ření pobu řujícího projevu uvedeného v odstavci 1. (3) Odn ětím svobody na jeden rok až p ět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobn ě ú činným zp ůsobem 250 § 98 trest. zák., odst 1: Kdo z nep řátelství k socialistickému spole čenskému a státnímu z řízení republiky provádí podvratnou činnost proti jejímu spole čenskému a státnímu z řízení, proti její územní celistvosti, obranyschopnosti nebo samostatnosti anebo proti jejím mezinárodním zájm ům, bude potrestán odn ětím svobody na jeden rok až p ět let. 251 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1057 (Ján Čarnogurský a Miro Kusý ve vazb ě. Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 16, s. 10-11. 252 AUTOR NEUVEDEN. Prohlášení LN. Lidové noviny . B řezen 1989, ro č. 2., č. 3, s. 1. 253 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1088 (Další vývoj v tr. v ěci Jána Čarnogurského a Mira Kusého). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 19, s. 5. 254 § 112 trest. zák.: Československý ob čan nebo obyvatel republiky bez státní p říslušnosti, který poškozuje zájmy republiky tím, že rozši řuje nebo umož ňuje rozši řovat v cizin ě nepravdivou zprávu o pom ěrech v republice, o jejím mezinárodním postavení nebo o její zahrani ční politice, bude potrestán odn ětím svobody až na tři léta nebo propadnutím majetku. 255 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1116 (Soud s bratislavskými aktivisty). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 22, s. 4.
41 vzkaz ů, z bezpe čnostních d ůvod ů psaných pouze na papírcích, vtrhl v 9.30 hodin do bytu kapitán Bežuch s dalšími devíti osobami a p řítomným p ředložil povolení k domovní prohlídce 256 , které ud ělila prokurátorka JUDr. Jitka Hauerová. 257 P řítomná písa řka v záznamu zaznamenala: „V 9.37 hodin oznámil vyšet řovatel p řítomným J. Rumlovi a R. Zemanovi, že jsou zadrženi podle § 76 odst. 1 tr. řádu jako podez řelí ze spáchání tr. činu pobu řování podle § 100 odst. 1 písm. a), c), odst. 3 písm. a) tr. zákona. Poté vyšet řovatel StB doru čil přítomnému R. Zemanovi usnesení o na řízení domovní prohlídky v jeho byt ě na Praze 1 a odešel s ním z bytu J. Rumla.“ 258 Rudolf Zeman byl odvezen na odd ělení Ve řejné bezpe čnosti do Dejvic a následn ě do svého bytu nacházejícího se na Novém sv ětě v Praze 1, kde kapitán Po čta provedl domovní prohlídku. Soupis zabavených v ěcí trvající zhruba dv ě hodiny prob ěhl v Bartolom ějské ulici a poté byl Rudolf Zeman p řevezen do cely p ředb ěžného zadržení v Ruzyni. 259 U Ji řího Rumla vedl domovní prohlídku kapitán Bežuch a do protokolu nechal mj. zapsat: „Domovní prohlídka byla provedena ve v ětším pokoji obývacím, v menším pokoji, kuchyni, p ředsíni, koupeln ě, na záchod ě, ve sklep ě a rovn ěž ve schránce na dopisy, dále bylo za p řítomnosti syna – Jakuba – prohlédnuto osobní vozidlo SPZ AV 16-64. Z uvedených míst byly od ňaty pouze v ěci a písemnosti uvedené v tomto protokolu pod po řadovými čísly 1 až 154.“ 260 Zabavenými v ěcmi a písemnostmi se rozum ěly texty uve řejn ěné v minulých číslech Lidových novin a p řipravované do čísla říjnového a psací stroje. 261 Zatímco domovní prohlídka u Rudolfa Zemana trvala tři hodiny 262 , u Ji řího Rumla skon čila po tém ěř čtrnácti hodinách až ve 22.57 hodin. Protokol o jejím pr ůběhu odmítl podepsat a na záv ěr pronesl vlastní prohlášení: „Podávám stížnost proti zahájenému trestnímu stíhání ve v ěci Lidových novin a proti domovní prohlídce, protože celý tento akt považuji za nezákonný, odporující duchu i lite ře záv ěre čného dokumentu z Helsinek a následných konferencí v Madridu a ve Vídni, kde se československá vláda zavázala, že upraví sv ůj právní řád v souladu s těmito dokumenty, které podepsala. Odebrané položky se vesm ěs nacházely na otev řených místech, protože svou práci považuji za legální, a pokud nejde o korespondenci
256 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Lidové noviny . 21. 7. 1990, ro č. 3, č. 115, s. 4. 257 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1098 (Zásah proti Lidovým novinám). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 20, s. 4. 258 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Lidové noviny . 21. 7. 1990, ro č. 3, č. 116, s. 4. 259 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009. 260 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Lidové noviny . 21. 7. 1990, ro č. 3, č. 116, s. 4. 261 Tamtéž. 262 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1098 (Zásah proti Lidovým novinám). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 20, s. 4.
42 osobní, všechny další položky, v četn ě psacího stroje, jsou majetkem Lidových novin. Ohrazuji se tímto proti arogantnímu chování hlavního vyšet řovatele v ůč i mé manželce, která upozor ňovala na m ůj zdravotní stav a na vy čerpanost plynoucí z toho, že domovní prohlídka trvala nep řetržit ě 13 a p ůl hodiny. Prohlašuji, že na protest proti tomuto jednání odmítám nadále jakoukoli výpov ěď a z téhož d ůvodu nebudu ani podepisovat žádné protokoly, pon ěvadž bych se tak podílel na jednání, které považuji za protizákonné.“ 263 Poté byl Ji ří Ruml zadržen. Se svoji ženou se rozlou čil slovy „neboj holka, do vánoc jsem doma a tu reklamu, jakou tím d ělají Lidovým novinám, by žádný tiskový magnát nezaplatil“264 a vzáp ětí byl odvezen do cely p ředb ěžného zadržení nacházející se v novém vnitrostranickém komplexu vedle hotelu Fórum a Paláce kultury. Po p říjezdu mu byly odebrány veškeré osobní v ěci v četn ě jeho oble čení a p řid ělena cela s číslem t řináct. Ji ří Ruml ve svých vzpomínkách zaznamenal dojem, který na n ěj cela ud ělala: „Zažil jsem už mnohem menší kobky, ale žádná na m ě nep ůsobila tak cize, nelidsky. Je tu horko a tém ěř nedýchatelno. Svlékám tepláky, zavírám o či napuchlé dlouhým bd ěním, ale i pod ví čky dráždí v ěč ný svit, na spánek ani pomyšlení. Potím se. Není divu, odvezli m ě sem s nedolé čenou za čínající ch řipkou, mám asi teplotu a sužuje m ě žíze ň. Vodovod nefunguje a patrn ě ani vzduchotechnika, normální jev všech našich novostaveb.“ 265 13. října 1989 si nezávisle na sob ě vyslechli oba redakto ři obvin ění. Bylo jim sd ěleno, že trestní stíhání bylo zahájeno již 29. zá ří 1989 ve v ěci pobu řování podle § 100 odst. 1a, c a odst. 3a trestního zákona kv ůli tomu, že „zjišt ěné skute čnosti nasv ědčovaly tomu, že do té doby nezjišt ěné osoby z nep řátelství k socialistickému spole čenskému a státnímu z řízení republiky se spol čily za ú čelem vydávání nepovoleného m ěsí čníku tzv. „Lidových novin“, v kterých nejmén ě od po čátku roku 1988 byly publikovány protisocialisticky zam ěř ené články úto čící na vedoucí úlohu KS Č, sou časnou politickou linii státu a jeho p ředstavitel ů, proti Bezpe čnosti, ČSLA, základ ům marxismu-leninismu a čs. zahrani ční politiky, p řičemž tyto útoky jsou pln ě zp ůsobilé vyvolat nep řátelské smýšlení proti zájm ům spole čnosti.“ 266 Vzáp ětí na n ě byla uvalena vazba, a sice z důvodu, že pokud by vyšet řování probíhalo na svobod ě, mohli by zadržení nejen ovliv ňovat sv ědky, ale v trestné činnosti i nadále pokra čovat. 267 Dále bylo na řízeno, aby veškerá poštovní korespondence adresovaná do byt ů obvin ěných byla
263 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část II. Lidové noviny . 28. 7. 1990, ro č. 3, č. 122, s. 4. 264 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Lidové noviny . 21. 7. 1990, ro č. 3, č. 116, s. 4. 265 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část III. Lidové noviny . 4. 8. 1990, ro č. 3, č. 128, s. 4. 266 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část IV. Lidové noviny . 4. 8. 1990, ro č. 3, č. 128, s. 4. 267 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1098 (Zásah proti Lidovým novinám). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 20, s. 4.
43 zadržována pro další pot řeby vyšet řování. Za obhájce si Ji ří Ruml zvolil JUDr. Otakara Motejla a Rudolfa Zemana m ěl obhajovat JUDr. Josef Lži čař.268 Téhož dne navštívila Ji řího Rumla prokurátorka JUDr. Jitka Hauerová a seznámila ho s již známými skute čnostmi. Ji ří Ruml tentokrát protokol podepsal a mj. v něm uvedl: „Veškerá redak ční práce na Lidových novinách je v naprostém souladu s mezinárodními pakty, které zaru čují p řijímání a ší ření informací všeho druhu bez ohledu na hranice státu, jehož vláda takový závazek p řijala.“ 269 Ve čer byl Ji ří Ruml přemíst ěn do v ěznice v Ruzyni 270 , ve které se od po čátku nacházel i Rudolf Zeman. Jeden o druhém však po celou dobu svého vězn ění nev ěděli, každý se nacházel na jiné cele a nem ěli tak možnost vzájemného kontaktu. 271 Informace o Chart ě 77 ve svém sd ělení uvedly přesnou adresu ruzy ňské v ěznice, jelikož podle řádu výkonu vazby m ěli mít obvin ění nárok na doru čování veškerých poštovních zásilek, které nenaruší pr ůběh trestního řízení. 272 I p řesto jim však velký po čet dopis ů a pohlednic nebyl z důvodu jejich závadného obsahu doru čen. 273 Za uv ězn ěné redaktory se okamžit ě postavila redakce Lidových novin 274 a již 13. října 1989 vydala prohlášení uve řejn ěné na titulní stran ě říjnového čísla, které vzniklo i p řesto, že oba redakto ři byli zadrženi t ěsn ě p řed jeho uzáv ěrkou a p ři domovních prohlídkách byly navíc zabaveny skoro všechny p řipravované články. Redakce se proto čtená řů m omluvila za případné chyby, které mohly vzniknout v důsledku této složité situace. 275 Ve svém prohlášení informovala čtená ře o provedených domovních prohlídkách a obvin ění, které bylo proti redaktor ům vzneseno. Dále uvedla, že Lidové noviny jsou řízeny redak ční radou, jména jejích člen ů s adresami dvou redaktor ů jsou uvedena na konci každého čísla, velká část p řísp ěvk ů je autory podepsána, a proto na n ě nelze pohlížet jako na anonymní m ěsí čník. Tím, že p řinášejí pravdivý obraz o sou časných událostech, plní své poslání a nenesou tak vinu za to, že se tyto zprávy mohou zatím objevovat jen v dosud nepovolených tiskovinách. Zásah proti Lidovým novinám chápe jako snahu vládnoucí moci zabránit možnému řešení krize, ve které se Československo nachází. 276
268 Tamtéž. 269 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část IV. Lidové noviny . 11. 8. 1990, ro č. 3, č. 134, s. 4. 270 Tamtéž. 271 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009. 272 AUTOR NEUVEDEN. Represe proti Lidovým novinám. Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 19, s. 8. 273 RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část XI. Lidové noviny . 29. 9. 1990, ro č. 3, č. 176, s. 4. 274 Pod prohlášení LN se podepsali tito členové redakce: Ji ří Dienstbier, Václav Havel, Zden ěk Urbánek, Miroslav Kusý, Ladislav Hejdánek, Josef Zv ěř ina, František Šamalík, Jan Šabata, Milan Uhde, Petr Pithart, Luboš Dobrovský, Jan Ruml, Jan Dobrovský, Vladimír Mlyná ř, Rita Klímová, Richard Urx, Drahuše Proboštová, Jaroslav Jír ů, Rudolf Zukal a Jan Urban. 275 AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Lidové noviny . Říjen 1989, ro č. 2, č. 10, s. 1. 276 RED. Prohlášení LN. Lidové noviny . Říjen 1989, ro č. 2, č. 10, s. 1.
44 Prohlášení bylo zakon čeno slovy: „D ůkaz ů snahy zabránit jakékoli debat ě p řibývá. Perzekuce nezávislých noviná řů , návrh novely tiskového zákona i sou časný zásah proti Lidovým novinám jsou namí řeny také proti rostoucí odvaze a odpov ědnosti noviná řů v mnohých oficiáln ě vycházejících novinách a časopisech. Požadujeme okamžité propušt ění Ji řího Rumla a Rudolfa Zemana, zastavení veškerých útok ů proti nezávislému tisku a stažení návrhu represivních zm ěn tiskového zákona. Vyzýváme všechny noviná ře, kte ří kdekoli na sv ětě usilují o demokracii, aby tyto naše požadavky také ve vlastním zájmu podpo řili.“ 277 Protest proti zat čení Ji řího Rumla a Rudolfa Zemana vznesly i n ěkteré československé nezávislé iniciativy. Členové Kruhu nezávislé inteligence zaslali dopis prokurátorovi Jánu Pieš čakovi, v němž zd ůraznili úlohu Lidových novin v sou časné spole čnosti. Zásah proti redaktor ům je podle nich v naprostém rozporu s mezinárodními ustanoveními, ke kterým se Československo p řihlásilo, a požádali proto okamžité zastavení trestního stíhání a propušt ění obou redaktor ů na svobodu. 278 Hnutí za ob čanskou svobodu se 15. října k události vyjád řilo následovn ě: „Naše stanovisko je prosté - Lidové noviny musí vycházet. Te ď je na každém z nás, kdo si LN oblíbil, aby se zastal svého časopisu a jeho uv ězn ěných redaktor ů. A aby to učinil nahlas, ve řejn ě a energicky. “279 Čs. demokratická iniciativa krom ě odsouzení zásahu proti LN vyzdvihla jejich úlohu jakožto periodika, kterému se poda řilo odstranit mezery v informování spole čnosti zap říčin ěné oficiálními sd ělovacími prost ředky. 280 K protestu se dále p řipojili kulturní pracovníci z Čech, Slovenska, SSSR a Polska, kte ří se v Praze sešli 14. října v rámci jednání o vzájemné kulturní spolupráci, padesát čty ři ob čan ů z východních Čech hlásících se k žádosti Hnutí za ob čanskou svobodu, osmnáct člen ů Českobratrské církve evangelické a knihovníci Státní knihovny ČSR, kte ří v dopise adresovaném p ředsedovi vlády napsaly, že Lidové noviny považují z hlediska obsahu za to nejhodnotn ější, co v Československu vychází a všude jinde by podle nich časopis vycházel nejen legáln ě, ale také v obrovských nákladech. 281 23. října 1989 odeslali Jan Rejžek a Michal Horá ček p ředsedovi vlády petici noviná řů , ve které uvedli: „Zatímco oficiální tisk se t ěžce a bolestn ě vyma ňuje z letitých stereotyp ů a pouze z části se za číná zbavovat starých tabu, devatenáct čísel dvou ro čník ů nezávislých Lidových novin (LN) a jejich názorová pestrost a nep ředpojatost je pro nás p říkladem realizace obecn ě proklamované otev řenosti a ve řejné informovanosti. LN považujeme za živý
277 RED. Prohlášení LN. Lidové noviny . Říjen 1989, ro č. 2, č. 10, s. 1. 278 AUTOR NEUVEDEN. Ohlasy z domova. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, č. 10, s. 24-25. 279 AUTOR NEUVEDEN. Ohlasy z domova. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, č. 10, s. 25. 280 Tamtéž. 281 Tamtéž.
45 projev a nedílnou sou část svobody tisku a vým ěny informací, za skute čné napln ění práva „získávat, vlastnit, reprodukovat a rozši řovat jakékoli informa ční materiály“, deklarovaného v Záv ěre čném dokumentu Víde ňské následné sch ůzky Konference o bezpe čnosti a spolupráci v Evrop ě. Existenci LN považujeme za ú čelnou a prosp ěšnou a k ozdrav ění naší spole čnosti za nezbytnou. Žádáme proto, aby bylo trestní stíhání proti šéfredaktorovi a redaktorovi LN Ji římu Rumlovi a Rudolfu Zemanovi ihned zastaveno, aby byli oba naši noviná ři propušt ěni z vazby a aby bylo vydávání LN v nejbližší dob ě pln ě legalizováno.“ 282 31. října 1989 se k petici p řipojili další redakto ři a po čet podpis ů tak stoupl na sto dvacet t ři. Solidaritu se zat čenými redaktory, požadavek na jejich propušt ění a upozorn ění na hrubé porušení helsinských dohod vyjád řily i mnohé mezinárodní instituce. Mezinárodní tiskový institut (International Press Institute) v dopise adresovaném p ředsedovi vlády Ladislavu Adamcovi uvedl: „Žádáme, aby obvin ění bylo zrušeno, aby byli pan Ruml a pan Zeman okamžit ě propušt ěni a aby byla v Československu umožn ěna svoboda tisku.“ 283 Protest proti zat čení vznesl i Výbor na obranu noviná řů (Comittee to Protect Journalists), Féderation Internationale des Editeurs des Journaux a Výbor pro sv ětovou tiskovou svobodu (World Press Freedom Comittee), který p ředsedovi vlády mj. napsal, že „Lidové noviny jsou v noviná řských kruzích dob ře známé a postoj k jejich redaktor ům se stal v jistém smyslu měř ítkem svobody slova v Československu.“ 284 Z oficiálních sd ělovacích prost ředk ů informovaly o zat čení Ji řího Rumla a Rudolfa Zemana deníky Svobodné slovo a Mladá fronta . Rudé právo o události samoz řejm ě poml čelo. Svobodné slovo hned 14. října 1989 otisklo následující zprávu ČTK: „Podle sd ělení mluv čího federálního ministerstva vnitra majora J. B ělohlávka zahájil od 29. zá ří 1989 vyšet řovatel SNB v Praze, v souvislosti s tvorbou a rozši řování nelegální tiskoviny, tzv. Lidových novin, trestní stíhání ve v ěci trestného činu pobu řování podle par. 100 trestního zákona. Se souhlasem prokurátora provedl dne 12. října 1989 domovní prohlídky, p ři kterých byly zajišt ěny listinné d ůkazy. Dne 13. října 1989 bylo na J. R. a R. Z. z Prahy na základ ě shromážd ěných d ůkaz ů vzneseno obvin ění pro výše uvedený trestný čin. Ve vyšet řování se pokra čuje.“ 285 Mladá fronta uve řejnila téhož dne zprávu ve stejném zn ění. 286
282 Petice noviná řů . Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, č. 11, s. 23. 283 AUTOR NEUVEDEN. Mezinárodní solidarita s Lidovými novinami v souvislosti se zat čením Ji řího Rumla a Rudolfa Zemana. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, č. 11, s. 24. 284 AUTOR NEUVEDEN. Mezinárodní solidarita s Lidovými novinami v souvislosti se zat čením Ji řího Rumla a Rudolfa Zemana. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, č. 11, s. 24. 285 AUTOR NEUVEDEN. Vyšet řování pokra čuje. Svobodné slovo . 14. 10. 1989, ro č. 45, č. 243, s. 3. 286 AUTOR NEUVEDEN. Zahájení stíhání. Mladá fronta . 14. 10. 1989, ro č. 45, č. 243 (13 986), s. 2.
46 V následujících týdnech uvedené deníky nep řinesly o zat čených žádné nové informace a k jejich p řípadu se vrátilo Svobodné slovo až v den jejich propušt ění. Ji ří Ruml s Rudolfem Zemanem strávili ve v ězení celkem čty řicet čty ři dní. 25. listopadu 1989 vydal prezident republiky p říkaz k zastavení trestního stíhání a oba tak byli propušt ěni na svobodu. 287 Redaktorka Svobodného slova zaznamenala z jejich propušt ění první dojmy: „Když se otev řela vrata v ěznice, vypadal J. Ruml dost zb ědovan ě, byl neoholený a zarostlý. Už spal, když ho vzbudili a řekli mu, že m ůže jít dom ů. Po celu dobu vazby byl velice izolován a teprve v pátek se mu dostaly do rukou noviny. R. Zeman m ěl v ětší št ěstí – už od úterka m ěl k dispozici Rudé právo a Mladou frontu (pro č ne Svobodné slovo?) a bavil se jejich srovnáváním. P řestože byl Ruml izolován, v ěze ňskými „kanály“ se dozvídal o d ění venku až do takových podrobností, jako že M. Kubišová zpívá modlitbu na Václavském nám ěstí.“ 288
4. 2 Několik v ět
Uv ězn ění Václava Havla v lednu 1989 vyvolalo ve spole čnosti vlnu protest ů a nesouhlas ů s československým politickým režimem. Po svém propušt ění dne 17. kv ětna 1989 se proto Václav Havel sešel s dv ěma dalšími signatá ři Charty 77, s Alexandrem Vondrou (v té dob ě jejím mluv čím) a Ji řím K řižanem a dohodli se na tom, že je pot řeba pokra čovat v tom, co bylo zapo čato již lednovými událostmi. 29. června 1989 tak byla vydána petice Několik vět, ve které opozice zformulovala své požadavky, jejichž napln ěním m ělo dojít k pot řebným systémovým zm ěnám a dialogu s vládnoucí mocí. 289 V úvodu petice se píše: „První m ěsíce roku 1989 znovu a jasn ě ukázaly, že i když se sou časné československé vedení velmi často zaklíná slovy „p řestavba“ a „demokratizace“, ve skute čnosti se dost zoufale vzpírá všemu, co demokracii vytvá ří nebo co ji aspo ň vzdálen ě připomíná. Petice a iniciativy ob čan ů, které samo nezorganizovalo, odmítá jako „nátlakové akce“, odlišné politické názory odsuzuje jako „antisocialistické“ a „nep řátelské“, pokojná lidová shromážd ění rozhání, do p řípravy nových zákon ů nedovoluje ve řejnosti mluvit. Tytéž měsíce však zárove ň ukázaly, že ob čanská ve řejnost se už vyma ňuje z letargie a že stále víc lidí má odvahu ve řejn ě projevit svou touhu po spole čenských zm ěnách. Pohyb ve spole čnosti
287 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1121 (Propušt ění v ězňů a zastavení trestního stíhání). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12, č. 22, s. 6. 288 MAZALOVÁ, Dana. Krátce po p ůlnoci. Svobodné slovo . 27. 11. 1989, ro č. 45, č. 280, s. 3. 289 CÍSA ŘOVSKÁ, Blanka. N ěkolik v ět. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989 . Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf , s. 718.
47 se tak za číná stále povážliv ěji srážet s nehybností moci, roste spole čenské nap ětí a za číná hrozit nebezpe čí otev řené krize.“ 290 Požadavk ů bylo celkem sedm: propušt ění všech politických v ězňů , neomezená shromaž ďovací svoboda, zastavení represí proti nezávislým iniciativám a povolení vzniku nových, odstran ění politické manipulace a cenzury ze sd ělovacích prost ředk ů a zárove ň legalizace t ěch, které nejsou dosud oficiáln ě povoleny, respektování požadavk ů v ěř ících, konzultování projekt ů, které budou mít d ůsledek na životní prost ředí, s odborníky a ve řejností a zahájení svobodné diskuze o padesátých letech, Pražském jaru, srpnové okupaci a následné normalizaci. Pod petici se podepsali Václav Havel, Ji ří K řižan, Saša Vondra a Stanislav Devátý a p řidat se k nim mohl kdokoli další, kdo s jejím zn ěním souhlasil. 291 Redakce Lidových novin ozna čila provolání Několik v ět za „jeden z důležitých spole čenských fenomén ů této chvíle“ 292 a vyjád řila mu svoji plnou podporu, nejen z důvodu, „že volá-li se v něm také po legalizaci nezávislých sd ělovacích prost ředk ů, žádá se tím i registrace našich novin.“ 293 Petice m ěla mezi lidmi od po čátku obrovský ohlas. Ješt ě p řed jejím zve řejn ěním na konci června ji podepsalo p řes tisíc ob čan ů, ke dni 29. června 1989 se po čet podpis ů zvýšil na 1800 294 a k 6. říjnu 1989 dosáhl po čet signatá řů 31 533. 295 S výjimkou tzv. Navrátilovy petice z podzimu roku 1987 296 se jednalo o nejúsp ěšn ější petici této doby. 297 Reakce ze strany státní moci na sebe nenechala dlouho čekat. 26. července 1989 bylo proti neznámým pachatel ům zahájeno trestní stíhání ve v ěci pobu řování podle § 100/1a, 3a trestního zákona z důvodu koncipování a rozši řování provolání Několik v ět. V rámci toho bylo provedeno n ěkolik domovních prohlídek, mj. u signatá řů Charty 77 Jana Urbana, Stanislava Devátého, Saši Vondry a Ji řího K řižana, a výslech ů.298 K 30. zá ří 1989 bylo v souvislosti s peticí Několik v ět evidováno celkem padesát ob čan ů, u kterých bu ď byly provedeny
290 DEVÁTÝ, Stanislav, HAVEL, Václav, K ŘIŽAN, Ji ří, VONDRA, Saša. N ěkolik v ět. Lidové noviny . Léto 1989, ro č. 2, č. 7-8, s. 2. 291 Tamtéž. 292 REDAKCE LN. Cestou svobody, tolerance a plurality. Manifest demokratického v ědomí. Lidové noviny . Léto 1989, ro č. 2, č. 7-8, s. 1. 293 Tamtéž. 294 CÍSA ŘOVSKÁ, Blanka. N ěkolik v ět. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989 . Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf , s. 718. 295 AUTOR NEUVEDEN. Dopis signatá řů N ěkolika v ět p ředsedovi vlády ČSSR. Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 18, s. 14. 296 Jednalo se o petici požadující náboženskou svobodu, kterou podepsalo více než 600 tisíc obyvatel. In: CUHRA, Jaroslav et al. České zem ě v evropských d ějinách, díl čtvrtý od roku 1918 . 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2006, s. 295. 297 Tamtéž. 298 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1054 (Represe v souvislosti s peticí N ěkolik v ět). Informace o Chart ě 77. Ro č. 12 (1989), č. 16, s. 9.
48 domovní prohlídky, a nebo proti nim bylo zahájeno trestní stíhání, ve v ětšin ě p řípad ů kv ůli přečinu proti ve řejnému po řádku. 299 20. zá ří 1989 odeslalo dvacet dva signatá řů petice dopis předsedovi vlády Ladislavu Adamcovi, ve kterém ho informují, že petice vznikla v souladu s peti čním právem, požadavky v ní jsou z důvodu neustálých represí v ůč i ob čan ům zcela oprávn ěné a že „signatá ři N ěkolika v ět tvo ří dnes již nezanedbatelnou spole čenskou sílu.“ 300 Na dopis nedostali žádnou odpov ěď .
4. 3 Listopad 1989 a zvláštní vydání Lidových novin
V roce 1989 procházely státy sousedící s Československem postupnými zm ěnami, které v kone čné fázi vedly k pádu komunistických režim ů. Polská únorová jednání u kulatého stolu a vytvo ření vlády p ředstavitele polské opozice Tadeusze Mazowieckeho v zá ří 1989, vyhlášení Ma ďarské republiky 23. října 1989 a pád berlínské zdi z 9. a 10. listopadu 1989 301 vzbuzovaly v obyvatelích Československa nad ěje, že i oni se zm ěn do čkají. V polovin ě listopadu 1989 se za čal po Praze ší řit leták informující o blížícím se 50. výro čí událostí spojených s Janem Palachem a vyzývající studenty, aby se p řipojili k akci, která nem ěla být jen vzpomínkového charakteru, ale p ři níž se studenti měli p řihlásit i k ideál ům svobody a pravdy, za které jejich p ředch ůdci položili své životy. Studenti se cht ěli vydat z Albertova p řes Karlovo nám ěstí a Št ěpánskou ulici do ulice Opletalovy, kde cht ěli v parku p řed hlavním nádražím položit kv ětiny a pietní akt ukon čit. 302 Akci organizovalo nezávislé hnutí Stuha a M ěstská vysokoškolská rada Socialistického svazu mládeže a po složitých jednáních s úřady byla nakonec oficiáln ě povolena, avšak s podmínkou, že studenti nep ůjdou do centra, ale vše ukon čí na Vyšehrad ě u hrobu Karla Hynka Máchy. 303 17. listopadu 1989 kolem 16. hodiny se tak na Albertov ě shromáždilo na dvaceti tisíc student ů.304 Transparenty s nápisy K Vánoc ům svobodu! , Studenti, už nikdy o nás bez nás! , Evropu bez politických v ězňů , Lidové noviny student ům, Chceme novou vládu! a Bez tolerance není svobody a skandování hesel Svobodu, svobodu! , Dialog, dialog! a Ať žije
299 AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1080 (P řehled represí proti petici N ěkolik v ět). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 18, s. 6-7. 300 AUTOR NEUVEDEN. Dopis signatá řů N ěkolika v ět p ředsedovi vlády ČSSR. Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 18, s. 14. 301 CUHRA, Jaroslav et al. České zem ě v evropských d ějinách, díl čtvrtý od roku 1918 . 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2006, s. 293-294. 302 OTÁHAL, Milan, SLÁDEK, Zden ěk. Deset pražských dn ů. Dokumentace . 1. vyd. Praha: Academia, 1990, s. 15. 303 SUK, Ji ří, VAN ĚK, Miroslav. 17. listopad 1989. In Slovníková příru čka k československým d ějinám 1948- 1989 , s. 881. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf 304 Tamtéž.
49 Charta! Václavák! Ať žije Havel jasn ě ukazovaly, co si studenti myslí o sou časné spole čenské situaci. Po páté hodin ě opustili demonstranti Albertov a vydali se podle plánu sm ěrem k Vyšehradu, kde však místo ukon čení akce se rozhodli pokra čovat dále na Václavské nám ěstí. Ve Vyšehradské ulici byli studenti kolem p ůl sedmé poprvé zastaveni pohotovostním plukem ministerstva vnitra. Poté se vydali po náb řeží sm ěrem k Národnímu divadlu, ulice se zapl ňovaly i dalšími lidmi a krátce p řed t řičtvrt ě na osm byli všichni zastaveni kordonem ve Voršilské ulici. Lidé sedící na zemi s rukama nad hlavou skandovali hesla Máme holé ruce! , Nechceme násilí! , Jakeše do koše! a Jakešovo gestapo! 305 Ve 20.40 došlo k brutálnímu zákroku, jehož pr ůběh popsal jeden z účastník ů: „Lidé narážejí do aut, pokoušejí si sedat, ale po řádkové síly do nich na zemi kopou, dupou po nich, dělají si mezi lidmi uli čky, kterými dav zmenšují a nemilosrdn ě a hanebně mlátí, vždy na chvíli tla čit p řestanou, proti sob ě, lidé nemají, kam jít, dusí se, jsou mezi nimi i d ěti, kterým ješt ě nebylo ani čtrnáct, či patnáct let, lidé jsou biti hlava nehlava, tlak sílí, lidé hystericky bre čí, k řičí, mnozí nemají prostor na dýchání..“ 306 N ěkterým lidem se poda řilo ješt ě p řed tím utéct do Mikulandské ulice, která však byla také okamžit ě uzav řena. Ve 22 hodin došlo k poslednímu zásahu speciální jednotky a tím byla manifestace zcela ukon čena. 307 18. listopadu 1989 vydala Charta 77 stanovisko k uplynulým událostem, ve kterém odsoudila brutální zákrok v ůč i demonstrant ům z předchozího dne, vznesla požadavek na okamžité zahájení celospole čenského dialogu, na odstoupení ze svých funkcí všech, kte ří nesou odpov ědnost za zásah z předchozího dne a mj. uvedla, že „domácí i sv ětová ve řejnost je pobou řena a zd ěšena. Zatímco už tém ěř všechny zem ě východní Evropy se pokojn ě ubírají cestou demokratických reforem, rozpoutává čs. stranické a státní vedení válku proti vlastním ob čan ům, kte ří se nedožadují ni čeho jiného, než následování p říkladu okolních zemí. Válku, která budoucí a nevyhnutelný celospole čenský dialog m ůže u činit jen bolestn ější a obtížn ější.“308 Téhož dne se v Realistickém divadle uskute čnilo shromážd ění, na kterém bylo vyhlášeno zahájení týdenní stávky a dále byla stanovena na 27. listopadu od 12 do 14 hodin stávka generální. Odpoledne se za čala zahrani čními médii ší řit zpráva o studentovi Matematicko - fyzikální fakulty UK Martinu Šmídovi, který m ěl údajn ě b ěhem páte ční
305 OTÁHAL, Milan, SLÁDEK, Zden ěk. Deset pražských dn ů. Dokumentace. 1. vyd. Praha: Academia, 1990, s. 16-18. 306 Tamtéž, s. 18. 307 Tamtéž, s. 19. 308 AUTOR NEUVEDEN. Stanovisko Charty 77 k posledním událostem. Informace o Chart ě 77 . Ro č. 13 (1990), č. 1, s. 2.
50 demonstrace zahynout. 309 Po Praze se okamžit ě objevily plakáty s jeho jménem a lidé za údajnou ob ěť za čali zapalovat sví čky. 310 V neděli 19. listopadu 1989 za čali p ředstavitelé opozice realizovat myšlenku spojit všechny opozi ční skupiny v jednu a vystupovat tak jako celek, jehož jednotu by zt ěles ňoval Václav Havel. Tak vzniklo Ob čanské fórum. Zakládající sch ůze se uskute čnila ješt ě v ten ve čer ve 20 hodin v Činoherním klubu. Václav Havel p řednesl úvodní projev a poté p řečetl návrh provolání Ob čanského fóra, ve kterém byly formulovány čty ři požadavky: odstoupení všech člen ů KS Č odpov ědných za okupaci v srpnu 1968 a devastaci celé spole čnosti, odstoupení prvního tajemníka ÚV KS Č Miroslava Št ěpána a federálního ministra vnitra Františka Kincla, ustavení komise, která prošet ří zásahy proti manifestujícím ob čan ům a viníky potrestá a propušt ění všech politických v ězňů .311 Provolání podepsal osmnácti členný výbor 312 , který m ěl Ob čanské fórum reprezentovat. Studenti z Pražského koordina čního stávkového výboru s danými čty řmi požadavky souhlasili a p řipojili k nim ješt ě pátý, a sice zrušení vedoucí úlohy KS Č v ústav ě. Studenti a Ob čanské fórum tak vytvo řili jednotný opozi ční proud. 313 V úterý 21. listopadu 1989 se Ob čanské fórum poprvé p ředstavilo ve řejnosti z balkonu Melantrichu a o den pozd ěji jim pomoc nabídli i ekonomové z Prognostického ústavu. 314 24. listopadu dosáhla opozice prvního úsp ěchu. P ředsednictvo ÚV KS Č v čele s Milošem Jakešem se rozhodlo pod tlakem událostí odstoupit a o dva dny pozd ěji zahájilo Ob čanské fórum dialog s předsedou vlády Ladislavem Adamcem.315 17. listopadu 1989 vyšlo standardní listopadové číslo Lidových novin , ale kv ůli mimo řádným událostem bylo vydáno b ěhem n ěkolika dní zvláštní vydání shrnující na dvou stranách d ůležité momenty uplynulých dn ů. Na titulní stran ě vyzvala redakce čtená ře: „Projevujte ve řejn ě své postoje. Žádejte odstoupení všech zkompromitovaných politik ů. Zakládejte ob čanská fóra. Rozmnožujte a všemožn ě rozši řujte výzvu ke generální stávce. Diskutujte mezi sebou, diskutujte se studenty i s dělníky. Nenechte se zmást dezinforma ční
309 Zpráva se následující den prokázala za falešnou. 310 SUK, Ji ří. Vznik Ob čanského fóra a prom ěny jeho struktury (19. listopad-10. prosinec 1989). In Soudobé dějiny , ro č. 2, č. 1 (1995), s. 20. 311 SUK, Ji ří. Ob čanské fórum listopad-prosinec 1989 . 2. díl. Dokumenty . 1. vyd. Praha, Brno: Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, s. 13. 312 Výbor tvo řili: Rudolf Batt ěk, Petr Čepek, Václav Havel, Milan Hruška, Milan Jelínek, Milan K ňažko, Lubomír Kopecký, Ji ří K řižan, Václav Malý, Martin Mejst řík, Petr Oslzlý, Libor Pátý, Jana Petrová, Jan Ruml, Věnek Šilhán, Ond řej Trojan, Josef Vavroušek a Saša Vondra. 313 SUK, Ji ří. Vznik Ob čanského fóra a prom ěny jeho struktury (19. listopad-10. prosinec 1989). In Soudobé dějiny . Ro č. 2, č. 1 (1995), s. 25. 314 Tamtéž, s. 26. 315 Tamtéž, s. 28.
51 kampaní sd ělovacích prost ředk ů. Stojí p řed námi nemalý úkol: rozbít totalitní strukturu tohoto režimu a vytvo řit novou, demokratickou. O tom, zda se to poda ří, rozhodne svým úsilím každý z nás - a práv ě te ď!“ 316 Na druhé stran ě otiskly Lidové noviny prohlášení Ob čanského fóra z 22. listopadu, ve kterém jeho p ředstavitelé vyjád řili nesouhlas se zp ůsobem informování československých sd ělovacích prost ředk ů o uskute čněných manifestacích a zopakovali své požadavky zahrnující oproti základnímu prohlášení ješt ě požadavek na respektování svobody tisku a informací. 317 Dále zde byl uve řejn ěn text provolání Ob čanského fóra, které 23. listopadu 1989 přednesl na Václavském nám ěstí Václav Havel a mj. v něm uvedl: „Situace je v této chvíli otev řená, je p řed námi mnoho možností a máme jen dv ě jistoty. První z nich je jistota, že není návratu k předchozímu totalitnímu zp ůsobu vlády, který dovedl naši zemi na pokraj naprosté duchovní, mravní, politické, hospodá řské a ekologické krize. Naší druhou jistotou je, že chceme žít ve svobodném, demokratickém a prosperujícím Československu, které se musí vrátit do Evropy, a že se tohoto ideálu nikdy nevzdáme, by ť by se v následujících dnech dálo cokoliv.“ 318 Zbývající t ři články krátce informovaly o plánované generální stávce 319 , o dopisu pracovník ů Divadla na Vinohradech 320 a o výzv ě Josefa Kemra d ělnické t říd ě.321 25. a 26. listopadu 1989 se na Letenské pláni konaly obrovské manifestace 322 , kterých se v záv ěru mohli zú častnit i práv ě propušt ění Ji ří Ruml a Rudolf Zeman. „Pustili nás v noci z 25. na 26. listopadu, takže jsme se po poledni objevili na Letenské pláni, zapln ěné více než půl miliónem lidí, a další milióny u obrazovek nás p řivítaly jako redaktory Lidových novin, které se v pravém slova smyslu staly jejich novinami,“ 323 vzpomíná Ji ří Ruml. 28. listopadu 1989 vyzvalo Ob čanské fórum vládu k demisi, když však Ladislav Adamec p řislíbil, že do týdne vytvo ří vládu novou, od požadavku opustilo. 324
316 REDAKCE. Čtená řů m LN. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 1. 317 AUTOR NEUVEDEN. Prohlášení Ob čanského fóra. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 2. 318 AUTOR NEUVEDEN. Provolání Ob čanského fóra. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 2. 319 AUTOR NEUVEDEN. Ke generální stávce. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 2. 320 AUTOR NEUVEDEN. Z dopisu pracovník ů Divadla na Vinohradech. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 2. 321 AUTOR NEUVEDEN. Výzva Josefa Kemra. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 2. 322 SUK, Ji ří. Ob čanské fórum listopad-prosinec 1989. 1. díl. Události . 1. vyd. Praha, Brno: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. s. 12. 323 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 128. 324 SUK, Ji ří. Vznik Ob čanského fóra a prom ěny jeho struktury (19. listopad-10. prosinec 1989). In Soudobé dějiny . Ro č. 2, č. 1 (1995), s. 30.
52 Krátce po shromážd ěních na Letné vyšlo další zvláštní vydání Lidových novin .325 V úvodním článku Ji ří Dienstbier vyjád řil pod ěkování student ům, kte ří velkou mírou p řisp ěli k probíhajícím zm ěnám, popsal atmosféru, která panovala v Brn ě p ři jedné z manifestací, vyzdvihl disciplinovanost všech demonstrujících, zárove ň ale upozornil na to, „že odcházející moc stále ješt ě disponuje všemi hlavními mocenskými složkami, i když i v bezpečnosti a armád ě je mnoho stoupenc ů demokratické p řem ěny spole čnosti. Neskon čil zápas o masové sd ělovací prost ředky, které lze navíc - jak sv ědčí i zkušenosti z roku 1969 - op ět rychle zabrat. Mocenské aparáty mají zna čné zkušenosti, zatím co ob čané, kte ří se nemohli po desetiletí nijak podílet na vlád ě, nemají zkušenost prakticky žádnou.“ 326 Na následujících stranách p řineslo 2. zvláštní vydání reportáž student ů žurnalistiky o pr ůběhu generální stávky v jednotlivých závodech 327 , článek Jaroslava Jír ů o pr ůběhu manifestace na Letenské pláni z pohledu televizního diváka 328 , zamyšlení nad možným návratem všech um ělc ů, které politické podmínky donutily odebrat se do emigrace 329 a článek o nutnosti zrušení informa čního monopolu jedné strany 330 . Na poslední stranu p řisp ěl Miloš Zeman článkem o generální stávce a Ludvík Vaculík zakon čil celé vydání svým obvyklým fejetonem 331 , ve kterém se tentokrát vrací o n ěkolik let zpátky, do období po porážce Pražského jara, ke vzniku nezávislé kultury, Charty 77 a Výboru na obranu nespravedliv ě stíhaných. Ludvík Vaculík vzpomíná na to, jak se ho v poslední dob ě často tázali zahrani ční noviná ři, pro č se v Československu nic ned ěje, pro č je tu takové mrtvo a najednou se všichni, jak v záv ěru píše, shodují: „Co v Polsku trvalo léta, v Ma ďarsku m ěsíce a NDR týdny, u nás stalo se b ěhem dní. Odkud se vzala ta síla, co ji uvedlo do pohybu? Odpovídám slovy, jež jsem jakoby jen vtip pravil p řed tím t ěm tazatel ům: Ze všeobecného a definitivního hnusu nad takovou mocí.“ 332 Revolu ční události pokračovaly i v měsíci následujícím, a proto zde stru čně uvádím jejich nejpodstatn ější momenty. Nová vláda, p ředstavená 3. prosince 1989 a složená op ět p řevážn ě z člen ů KS Č, vyvolala ve spole čnosti vlnu odporu a proti jejímu jmenování se organizovaly protestní demonstrace spojené s podpisy peticí. Vládu odmítlo i Ob čanské fórum, a proto bylo následující den vyzváno p ředsedou české vlády Františkem Pitrem, aby
325 PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 128. 326 DIENSTBIER, Ji ří. Konec za čátku. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 1. 327 AUTOR NEUVEDEN. Zpravodajství ze stávek. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 2. 328 JÍR Ů, Jaroslav. Padni komu padni. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 3. 329 DOB. P řije ďte dom ů. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 3. 330 DB. Konec informa čního monopolu. Lidové noviny. Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 3. 331 ZEMAN, Miloš. Stávka jako investice. Lidové noviny. Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 4. 332 VACULÍK, Ludvík. Odkud síla. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, zvláštní vydání, s. 4.
53 předložilo návrh možných nestranických ministr ů. 10. prosince jmenoval Gustav Husák tzv. vládu národního porozum ění, ve které sedm z dvaceti funkcí obsadili nestraníci (p ředseda redak ční rady LN Ji ří Dienstbier jmenován ministrem zahrani čí), a poté sám abdikoval. 333 Téhož dne navrhlo Ob čanské fórum na prezidenta Václava Havla. 334 Jeho zvolení dne 29. prosince 1989 se stalo formálním završením celé revoluce. 335
5 Profil samizdatových Lidových novin 5. 1 Pravidelné rubriky a jejich auto ři
Cílem této kapitoly je p řinést p řehled jednotlivých rubrik, které se v pr ůběhu let 1987- 1989 objevovaly v Lidových novinách a n ěkterých autor ů, kte ří do nich pravideln ě p řispívali. Obsahové zam ěř ení článk ů bude p ředm ětem až kapitoly následující. První řádné číslo z ledna 1988 vytvo řilo rozd ělením svých rubrik ur čitý standard pro čísla následující. V každém vydání se tak od počátku nacházely rubriky Z domova , Komentá ř LN , Justice , Hospodá řství , Zahrani čí (od února 1988 název zm ěněn na Ze zahrani čí), Kultura , Dokumenty a Poslední slovo . Rubrikami, které se objevovaly jen v číslech n ěkterých, byly Reportáž LN , Rozhovor LN , Ekologie a Kalendárium . Sportovní rubrika, nacházející se v obou nultých číslech a prvním řádném, byla od února 1988 zcela zrušena. D ůvodem bylo podle Jana Rumla nejen to, že sportu nikdo moc nerozum ěl a nikdo o n ěm necht ěl proto psát, redak ční rada navíc ale usoudila, že sportovní rubrika zabírá v novinách zbyte čné místo, které by se mohlo využít nap říklad na dopisy čtená řů , nebo n ěco podobného. 336 V březnu 1988 tak vznikla Listárna , ve které byly uve řej ňovány reakce čtená řů na jednotlivé články a jiné jejich názory. V lednu 1989 se rubrika p řejmenovala na Dopisy. Informace. Glosy a objevovaly se tu tak nejen dopisy čtená řů , ale nov ě i r ůzná upozorn ění ze strany redakce Lidových novin , nebo poznámky k ur čitým událostem. V listopadu 1989 zde byly nap říklad uve řejn ěny reakce jak z domova, tak ze zahrani čí na zat čení Ji řího Rumla a Rudolfa Zemana. Sou částí této rubriky se od ledna 1989 staly i Kroky k registraci , ve kterých
333 SUK, Ji ří. Občanské fórum listopad-prosinec 1989. 1. díl. Události. 1. vyd. Praha, Brno: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. s. 21. 334 SUK, Ji ří. Vznik Ob čanského fóra a prom ěny jeho struktury (19. listopad-10. prosinec 1989). In Soudobé dějiny . Ro č. 2, č. 1 (1995), s. 38. 335 CUHRA, Jaroslav et al. České zem ě v evropských d ějinách, díl čtvrtý od roku 1918 . 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2006, s. 298. 336 Rozhovor s Janem Rumlem. 21. 4. 2009.
54 redakce LN informovala o jednotlivých pokusech legalizovat Lidové noviny , a které p ůvodn ě vycházely od dubna 1988 zcela samostatn ě hned na první stran ě každého čísla. Zahrani ční rubriku m ěl na starosti Jaroslav Jír ů, jelikož díky svému povolání m ěl přístup ke korektorn ě Svobodného slova a zahrani čním novinám. Pomáhali mu i mnozí další, zejména pak Jan Petránek 337 , který tém ěř denn ě poslouchal mnohá zahrani ční rozhlasová vysílání. V ětšina autor ů zahrani ční rubriky nepodepisovala své p řísp ěvky vlastními jmény, ale publikovala je pod r ůznými zkratkami a pseudonymy. 338 Rubriku Komentá ř LN zajiš ťovali Ji ří Ruml s Rudolfem Zemanem a svými zamyšleními nad aktuálními událostmi nejen z československého a mezinárodního politického d ění sem krom ě nich p řispívali auto ři jako Václav Havel, František Šamalík, Petr Pithart, Ladislav Hejdánek, Zden ěk Urbánek, Ji ří Dienstbier, Jaroslav Šabata, Miroslav Kusý, Jaroslav Jír ů a Luboš Dobrovský. V Justici se pravideln ě objevoval p řísp ěvek Pavla Rychetského 339 , podepisujícího se však pod pseudonymem Jurist, p řísp ěvky s ekonomickou tématikou zase m ěla na starosti p ředevším Rita Klímová. 340 V rámci kulturní rubriky se v Lidových novinách od prvního čísla roku 1988 objevovala Píse ň m ěsíce , kterou p řipravoval Josef Vl ček 341 , jejímž cílem bylo p ředstavit čtená řů m ur čitou hudební skupinu a text jedné z jejich písní, a Anketa LN , ve které různé osobnosti uvád ěly, co je v poslední dob ě zaujalo v oblasti kultury. V zá řijovém čísle roku 1989 v ní vybraní signatá ři petice Několik v ět zd ůvodnili, pro č se k podpisu tohoto provolání odhodlali. Od února 1988 do b řezna 1989 (s výjimkou ledna a února 1989) dále v kulturní rubrice Jan Lopatka 342 redigoval stránku s úryvky d ěl vybraných, režimem zakázaných autor ů, jako nap říklad V ěry Stiborové, Zde ňka Urbánka, Mikuláše Medka, Evy Kant ůrkové, Edy Kriseové, Egona Bondyho a dalších. V dubnu 1988 zavedly Lidové noviny rubriku Jazykové zákampí vedenou jazykov ědcem Milanem Jelínkem, která m ěla navázat na glosy Františka Trávní čka o českém jazyce otiskované v předvále čných a vále čných Lidových novinách a upozor ňovat na jevy,
337 J. Petránek, nar. 28. 12. 1938, nastoupil po st řední škole do Čs. rozhlasu, kde v 60. letech p ůsobil jako zahrani ční komentátor. V srpnu 1968 se ú častnil protiokupa čního rozhlasového vysílání, poté ze zam ěstnání propušt ěn a až do revoluce pracoval jako topi č. In SÍGL, Miroslav. Almanach českých noviná řů 1989–2008 . Praha: Libri 2008, s. 144. 338 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009. 339 Pavel Rychetský, nar. 1943, právnické vzd ělání, signatá ř Charty 77, psal do r ůzných samizdatových a exilových časopis ů, po listopadu 1989 zvolen generálním prokurátorem. In: Lidové noviny . 16. 1. 2008. s. 11. 340 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009. 341 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009. 342 Jan Lopatka (1940-1993), byl literárním kritikem a editorem, v 60. letech pracoval v Čs. rozhlasu, dále působil jako redaktor nakladatelství Horizont, pak jako ú ředník, technický referent, strážný a ú ředník bytového družstva. Od roku 1981 spolupracoval s Kritickým sborníkem. Podepsal Chartu 77. In: MENCLOVÁ, V ěra, SVOZIL, Bohumil, VAN ĚK, Václav. Slovník českých spisovatel ů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 409.
55 které ubližují spisovnému českému jazyku. 343 Od června 1989 zde m ěl svoji rubriku s názvem Objevování Brna i Milan Uhde. Poslední strana každého vydání Lidových novin pat řila Poslednímu slovu . Fejetony do této rubriky zajiš ťoval Ji ří Ruml 344 , získával je p řevážn ě od Ludvíka Vaculíka a dále pak p říležitostn ě od Milana Šime čky, Václava Havla, Rudolfa Batt ěka, Ivana Klímy, Zde ňka Urbánka a Luboše Dobrovského. Od ledna 1988 do léta téhož roku p řinášela rubrika Kalendárium p řehled jednotlivých událostí vždy z ur čitého m ěsíce roku 1968 a údaje o život ě klí čových osobností té doby. Od zá ří 1988 se k roku 1968 p řidaly i d ůležité události let 1918 a 1938. V rámci Dokument ů zve řej ňovaly Lidové noviny písemnosti, které oby čejný čtená ř nemohl často jinde spat řit. V kv ětnu 1988 a poté i v letním čísle 1988 se tu tak objevily úryvky z připravované knihy vzpomínek Vasila Bi ľaka, které m ělo otisknout Rudé právo, ale z neznámého d ůvodu k tomu nedošlo. 345 Dále zde byly otišt ěny nap říklad dobové dokumenty ze srpna 1968, zpráva ÚV KS Č o protispolečenské aktivit ě v Československu v souvislosti s 20. výro čím okupace vojsky Varšavské smlouvy, ukázka hodnocení obsahu Svobodného Slova z hlediska závadnosti z pohledu FÚTI, odpov ědi Jana Fojtíka na otázky americké agentury UPI, kompletní zn ění Iniciativy kulturních pracovník ů se všemi jejími podpisy, následn ě Iniciativa vědeckých pracovník ů, Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977, dopis Františka Janoucha Rudému Právu o Nadaci Charty 77, p řehled nezávislých iniciativ v Československu sestavený Ji řím Gruntorádem, na řízení k provedení domovní prohlídky u Ji řího Rumla z října 1989 a další.
5. 2 Obsahové zam ěř ení článk ů
Samizdatové Lidové noviny se od po čátku vyzna čovaly svým zám ěrem odlišit se od ostatních samizdat ů tím, že se pokusí vytvo řit plnohodnotný novinový formát a budou tak přinášet zprávy z různých oblastí spole čenského života. Podle Jana Rumla to byla v té dob ě myšlenka zcela revolu ční. 346 Od prvního řádného čísla se tak Lidové noviny snažily uve řej ňovat aktuální zprávy jak z Československa, tak ze zahrani čí. Aktuálnost sice byla pon ěkud znesnadn ěna m ěsí ční periodicitou vydávání, avšak hlavní p řínos tohoto periodika byl
343 JELÍNEK, Milan. Jazykové zákampí. Lidové noviny . Duben 1988, ro č. 1, č. 4, s. 20. 344 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009. 345 BIL´AK, Vasil. Milníky mého života (1), (3). Lidové noviny . Kv ěten 1988, č. 5, s. 22., P říloha LN 1-3. 346 Rozhovor s Janem Rumlem. 21. 4. 2009.
56 v tom, že p řinášely informace i o událostech, o kterých oficiální sd ělovací prost ředky neinformovaly, nebo o nich vytvá řely zcela zkreslený obraz.
5. 2. 1 Lidská práva a politi čtí v ězni
Velký prostor byl v Lidových novinách v ěnován oblasti lidských práv, jejich porušování a politickým v ězňů m. Hned v lednovém čísle roku 1988 byla otišt ěna reportáž z pražské manifestace ke Dni lidských práv 347 a zpráva o mezinárodním seminá ři o lidských právech, který se uskute čnil v polovin ě prosince 1987 v Moskv ě, a kterého se za Chartu 77 zú častnil Jan Urban. 348 Únorové číslo téhož roku odkázalo na výsledky sv ětové statistiky World Human Rights Guide, ve které se Československo umístilo hluboko pod st řední úrovní v otázce realizace lidských práv. 349 Kritika v tomto sm ěru zazn ěla i v článku Ji řího Pelikána, psaném p římo pro Lidové noviny 350 , ve kterém popisuje pr ůběh návšt ěvy delegace čs. Federálního shromážd ění v Evropském parlamentu ve Štrasburku, která zcela odmítla odpov ědět na otázky ohledn ě možné amnestie pro politické v ězn ě a diskriminace československých ob čan ů v zam ěstnání z politických a náboženských d ůvod ů. Ji ří Pelikán v záv ěru článku uvedl: „ Při rozhovorech s poslanci r ůzných politických skupin o této návšt ěvě jsme se dohodli, že podám na plenárním zasedání Evropského parlamentu návrh rezoluce, ve které se vyzývá čs. vláda, aby v roce 70. výro čí založení čs. republiky vyhlásila amnestii pro všechny politické v ězn ě, p řestala s diskriminací ob čan ů z politických a náboženských d ůvod ů a umožnila svým ob čan ům voln ě cestovat. To je podle našeho názoru nutné proto, aby se Československo op ět vrátilo do Evropy.“ 351 Otázkou lidských práv se dále zabýval i Mírový seminá ř Praha 88 uskute čněný z podn ětu Charty 77 a Nezávislého mírového sdružení v Praze 17.-19. června 1988, o jehož pr ůběhu informovalo letní číslo Lidových novin. 352 Lidové noviny nepsaly jen o prob ěhlých událostech, ale p řipomínaly i d ůležité momenty z historie, jako nap říklad deset let od vzniku založení Výboru na obranu
347 ŠULCOVÁ, Olga. Starom ěstské nám ěstí 17.00. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 4. 348 -hn-. P řece jen v Moskv ě. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 2. 349 R.P. Na žeb říčku lidských práv. Lidové noviny . Únor 1988, č. 2, s. 14. 350 PELIKÁN, Ji ří. Československo v Evropském parlamentu. Psáno pro Lidové noviny. Lidové noviny . Kv ěten 1988, č. 5, s. 7. 351 Tamtéž. 352 -ru-. Mírový seminá ř Praha 88. Lidové noviny . Červenec-srpen 1988, č. 7-8, s. 1.
57 nespravedliv ě stíhaných 353 a čty řicáté výro čí založení Všeobecné deklarace lidských práv 354 , v rámci n ěhož se 10. prosince 1988 uskute čnila na Škroupov ě nám ěstí v Praze první ú ředn ě povolená manifestace, na které mohli ve řejn ě vystoupit p ředstavitelé nezávislých iniciativ 355 . Její pr ůběh popsal jeden z článk ů prosincového čísla roku 1988 a v záv ěru zkritizoval zp ůsob, jakým o manifestaci informovaly televizní zprávy. Podhodnocený údaj o po čtu ú častník ů je totiž „jen další variantou snahy paralyzovat úsilí ob čan ů a skute čně svobodný a d ůstojný život.“ 356 Lidové noviny p řinášely pravideln ě zprávy i o samotných politických v ězních. Velký rozruch vzbudilo koncem dubna 1988 úmrtí Pavla Wonky, uv ězn ěného v roce 1986 za to, že cht ěl kandidovat do Federálního shromážd ění a ší řit sv ůj volební program. 357 Krom ě Lidových novin o jeho úmrtí informovaly Informace o Chart ě 77 , které mj. zaslaly dopis České národní rad ě a vlád ě ČSR s několika požadavky v četn ě žádosti na propušt ění všech politických vězňů .358 V následujících m ěsících se na stránkách Lidových novin objevovaly zprávy o dalších politických v ězních, k nimž byla často p řipojena výzva na jejich osvobození. Jednalo se o Ivana Polanského 359 , Ivana Jirouse 360 , Petra Cibulku 361 , Hanu Marvanovou 362 , Tomáše Dvo řáka 363 , Evu Vidla řovou 364 , Františka Stárka 365 , Stanislava Devátého 366 , Janu Petrovou 367 ,
353 T.A. Deset let VONS. Lidové noviny . Kv ěten 1988, č. 5, s. 5. 354 HÁJEK, Ji ří. Čty řicet let. Všeobecná deklarace lidských práv. Lidové noviny . Listopad 1988, č. 11, s. 6-7. 355 Na manifestaci vystoupili Ladislav Lis, Václav Havel, Bohumír Janát, Jana Petrová, P. Placák, Rudolf Batt ěk a Vlasta Chramostová se záv ěre čným požadavkem na propušt ění politických v ězňů a zastavení represí proti nezávislým iniciativám, soulad čs. právního řádu s mezinárodními pakty o lidských právech, vydání a rozší ření textu Všeobecné deklarace lidských práv a dalších mezinárodních pakt ů, podíl spole čnosti na p říprav ě nové ústavu a z řízení ústavního soudu a náboženskou svobodu In: CÍSA ŘOVSKÁ, Blanka. Povolená manifestace nezávislých iniciativ 10. prosince 1988. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989 . Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf , s. 717. 356 -r-. Pražská demonstrace na Žižkov ě. Lidové noviny . Prosinec 1988, č. 12, s. 2. 357 -r-. Pavel Wonka zem řel. Lidové noviny . Kv ěten 1988, č. 5, s. 6. 358 AUTOR NEUVEDEN. Alarmující smrt Pavla Wonky. Informace o Chart ě 77 . Ro č. 11 (1988), č. 10, s. 5-6. 359 I. Polanský odsouzen na čty ři roky za rozmnožování a ší ření samizdatové literatury In: Lidové noviny . Zá ří 1988, č. 9, s. 7. 360 I. Jirous zadržen v říjnu 1988 kv ůli petici, ve které reagoval na úmrtí Pavla Wonky. V rámci jeho zat čení založili Jan Brabec, Václav Havel, Zbyn ěk Hejda, Ivan Lamper, Dana N ěmcová, David N ěmec, Martin Palouš, Jan Ruml, Joska Skalník, Petr Placák, Petruška Šustrová, Jáchym Topol a Saša Vondra Výbor na obranu Ivana Jirouse. In Lidové noviny . Listopad 1988, č. 11, s. 6. 361 P. Cibulka stíhán od října pro pobu řování kv ůli rozmnožování Informací o Chart ě 77 a soust řeďování Lidových novin , 29. 11. ustanoven v Brn ě Výbor na obranu Petra Cibulky, Dušana Skály a Ji řího Štancla. In: ŠABATA, Jan. Bez titulku. Lidové noviny . Prosinec 1988, č. 12, s. 2. 362 H. Marvanová obvin ěna z trest. činu pobu řování a od konce října 1988 zadržována ve vyšet řovací vazb ě v Ruzyni. In: URBAN, Jan. Bez titulku. Lidové noviny . Leden 1989, ro č. 2, č. 1, s. 7. 363 T. Dvo řák v ězn ěn od 22. 10. 1989 a obvin ěn z trest. činu pobu řování. In: Lidové noviny . Únor 1989, ro č. 2, č. 2, s. 8. 364 E. Vidla řová zat čena 19. 12. 1988 a stíhána za nadržování Petra Cibulky. In: ŠABATA, Jan. Truda. Lidové noviny . Leden 1989, ro č. 2, č. 1, s. 21. 365 F. Stárek, redaktor časopis ů Vokno a Voknoviny , videomagazínu a knižnice Vokno , vzat do vazby 23. 2. 1989 a obvin ěn z trest. činu pobu řování. In: -r-. Bez titulku. Lidové noviny . B řezen 1989, ro č. 2, č. 3, s. 7.
58 Petra Hauptmana 368 , Antonína Pernického 369 , Renatu Pánovou 370 , Jána Čarnogurského 371 a Ivana Maška 372 . Do říjnového čísla roku 1989 dále p řisp ěl Jan Ruml článkem, ve kterém uvedl n ěkolik dalších jmen stíhaných osob, informoval o odchodu Stanislava Devátého do ilegality a mj. uvedl: „Namátkou sestavený a zdaleka ne úplný seznam lidí, kte ří mají dv ě v ěci spole čné: jsou velmi mladí a ve řejn ě projevují své ob čanské postoje. Permanentní soudní i mimosoudní represe, postihující ve zna čné mí ře práv ě mladé lidi, výstižn ě charakterizuje atmosféru sou časné čs. politické scény.“ 373
5. 2. 2 St řety se státní mocí
Co se tý če d ění v Československu, reagovaly Lidové noviny zejména na události, které se n ějakým zp ůsobem dostaly do st řetu se státním režimem. Ve v ětšin ě p řípad ů se jednalo o akce uskute čněné v rámci r ůzných výro čí v československé historii. V zá řijovém čísle roku 1988 tak Lidové noviny informovaly o manifestaci, která se uskute čnila dne 21. srpna 1988 na Václavském nám ěstí a zárove ň p řinesly rozhovory s jejími vybranými ú častníky, mj. s Hanou Marvanovou a Tomášem Dvo řákem z Nezávislého mírového sdružení. 374 Další významnou událostí bylo 70. výro čí založení republiky dne 28. října 1988, který se po dvanácti letech stal op ět státním svátkem. Lidové noviny popsaly pr ůběh oslav následovn ě: „Československo zažilo poslední říjnový víkend nebývalou mobilizaci policejních sil. Pražské Václavské nám ěstí p řipomínalo nedobytnou pevnost. V přilehlých ulicích zvláštní oddíly se psy a rozprašova či slzného plynu. Požární vozy s vodními d ěly. Na Starom ěstském nám ěstí obrn ěné transportéry…Masivní zákrok proti stovkám aktivist ů nezávislých iniciativ,
366 S. Devátý zadržen 16. 3. 1989, vzat do vazby a obvin ěn z trest. činu pobu řování kv ůli podílení se na dvou peticích vyzývajících vládu, aby dodržovala ústavu a zastavila politiku plnou represí. In: AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Lidové noviny . Duben 1989, ro č. 2, č. 4, s. 2. 367 J. Petrová, členka Nezávislého mírového sdružení, odsouzena 22. 2. 1989 k devíti m ěsíc ům nepodmín ěného vězení za trest. čin výtržnictví a útok na ve řejného činitele kv ůli uct ění památky Jana Palacha v lednu téhož roku. In: SVOBODA, Jan. Bez titulku. Lidové noviny . Duben 1989, ro č. 2, č. 4, s. 4. 368 P. Hauptman odsouzen na deset let pro trest. čin vyzv ěda čství a opušt ění republiky již v únoru 1984. In: AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Lidové noviny . Červen 1989, ro č. 2, č. 6, s. 2. 369 A. Pernický odsouzen v roce 1988 na dva a p ůl roku odn ětí svobody za trest. čin výtržnictví. In: AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Lidové noviny . Zá ří 1989, ro č. 2, č. 9 s. 7. 370 R. Pánová vzata do výkonu trestu 3. 8. 1989 kv ůli ú časti na manifestaci v Tábo ře. In: AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Lidové noviny . Říjen 1989, ro č. 2, č. 10, s. 2. 371 J. Čárnogurský, vydavatel samizdatového m ěsí čníku Bratislavské listy , spoluzakladatel Hnutí za ob čanskou svobodu, člen Čs. helsinského výboru a Iniciativy sociální obrany, uv ězn ěn 14. 8. 1989 a obžalován z podvracení republiky a z pobu řování. In: AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, č. 11, s. 4. 372 I. Mašek obvin ěn 18. 10. 1989 z trest. činu pobu řování za rozši řování základního prohlášení Hnutí za ob čanskou svobodu. In: AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, č. 11 s. 7. 373 RUML, Jan. Stanislav Devátý v ilegalit ě. Lidové noviny . Říjen 1989, ro č. 2, č. 10, s. 6. 374 RUML, Jan. Jedenadvacátý srpen-Praha 1988. Lidové noviny . Zá ří 1988, č. 9, s. 1, 4-5.
59 desítky domovních prohlídek, řada osob ve vyšet řovací vazb ě.“ 375 K článku bylo p řipojeno i zn ění ú řední zprávy ČTK, vydané 29. října: „Slavnostní atmosféru státního svátku narušilo v pátek v odpoledních hodinách v Praze na Václavském nám ěstí a Starom ěstském nám ěstí vystoupení asi 2000 osob, mezi nimiž byly také kriminální živly. Iniciáto ři zneužili i část přítomné mládeže. (…) Akce vnit řních nep řátel socialismu a deklasovaných živl ů byla dlouhodob ě p řipravována za podpory zahrani čních protisocialistických a emigrantských center…“ 376 K dalším nepokoj ům došlo v lednu 1989 p ři tzv. Palachov ě týdnu. P ři probíhajících manifestacích v rámci uct ění památky Jana Palacha bylo mnoho jejích ú častník ů, v četn ě Václava Havla, pozatýkáno. Lidové noviny p řinesly osobní sv ědectví nejen z Prahy, ale i ze Všetat, kde Ve řejná i Státní bezpe čnost zakro čily proti ob čan ům, kte ří se 21. ledna 1989 vydali navštívit Palach ův hrob. 377 Ani demonstrace na Václavském nám ěstí 1. kv ětna 1989, na které se mj. objevil transparent s nápisem Lidové noviny do každé rodiny , se neobešla bez problém ů. Situaci popsal ve svém článku Jan Ruml: „Moc se sice vyst říhala hromadných masakr ů, nicmén ě n ěkolik surov ě zbitých lidí, desítky odvle čených, nejmén ě 106 zadržených a řada jiným zp ůsobem na svobod ě omezených ob čan ů - to jsou fakta, které nesnesou eufemismus.“ 378 V říjnovém čísle 1988 zve řejnily Lidové noviny oznámení o zám ěru nezávislých iniciativ uskute čnit 11.-13. listopadu 1988 v Praze mezinárodní v ědecké sympózium Československo 88, jehož by se zú častnily jak domácí, tak zahrani ční osobnosti z oblasti historie, politologie a kultury, a jehož cílem by bylo zamyslet se nad tím, jak spolu souvisejí československé a evropské události od vzniku republiky až po rok 1988. 379 Den p řed zahájením bylo n ěkolik ú častník ů akce zadrženo a odvezeno do věznice v Ruzyni, další osoby dostaly domácí v ězení, mnoho byt ů bylo hlídáno a okolí Slovanského domu, kde se m ělo sympozium konat, hlídaly desítky p říslušník ů StB. Lidové noviny uvedly: „Akce policie zp ůsobila Československu zcela mimo řádnou ostudu: zahrani ční účastníci energicky protestovali, protestovaly i četné vlády, záležitost je projednávána na víde ňské konferenci, četné evropské televize vysílaly záb ěr Havlova zat čení, tém ěř všechny západní noviny o celé věci podrobn ě referovaly. (...) Vzhledem k tomu, že Václav Havel mohl sice sympózium
375 RED. 28. říjen: reminiscence a realita. Lidové noviny . Listopad 1988, č. 10, s. 2. 376 Tamtéž. 377 AUTOR NEUVEDEN. Pražský týden 15.-20. ledna. Všetaty 21. ledna 1989. Lidové noviny . Únor 1989, ro č. 2, č. 2, s. 4-5. 378 RUML, Jan. 1. máj. Lidové noviny . Kv ěten 1989, ro č. 2, č. 5, s. 4. 379 -ur-. Zpráva o sympóziu. Lidové noviny . Říjen 1988, č. 10, s. 4.
60 zahájit, ale bylo mu znemožn ěno je ukon čit, bylo prohlášeno za permanentní.“ 380 I p řes tyto zásahy se redakci LN poda řilo získat rozhovor s několika zahrani čními ú častníky: s Lordem Aveburym, Timothy Gartonem Ashem, Alexanderem Smolarem, Pierrem Hassnerem, bývalým ministrem zahrani čních v ěcí Nizozemska van der Stoelem a Geraldem Naglerem. 381
5. 2. 3 Zprávy ze zahrani čí
Zprávy ze zahrani čí nem ěly často typicky zpravodajský charakter, ale jednalo se hlavn ě o r ůzné komentá ře k jednotlivým událostem. U článk ů nebyly uvedeny žádné zdroje, nebo prameny, ze kterých auto ři čerpali, ale objevilo se i n ěkolik zpráv zcela p řevzatých ze sv ětových médií. Bylo tomu tak nap říklad u zprávy z Afghánistánu p řevzaté z francouzského deníku Le Monde 382 , ze kterého Lidové noviny dále otiskly i část článku o Stalinov ě muzeu v Gori 383 . V dalších číslech se dále objevily citace z rozhovoru Lubomíra Štrougala se západon ěmeckým deníkem Frankfurter Rundschau 384 , odpov ědi člena politbyra Ma ďarské socialistické d ělnické strany a ministra pro p řestavbu Imreho Poszgaya na otázky japonského listu Yomirui Shimbun 385 a zprávy o nepokojích v Pekingu v červnu 1989 pohledem sv ětových deník ů Newsweek , Time a op ět Le Monde .386 Většina zpráv ze zahrani čí se v ěnovala událostem v ostatních zemích východního bloku. Ze západních stát ů se Lidové noviny zam ěř ily zejména na USA a Francii, kde v roce 1988 probíhaly prezidentské volby. O volb ě francouzského prezidenta se tak čtená ři mohli do číst již m ěsíc p řed samotnými volbami v podob ě článku Jaroslava Jír ů.387 Podrobné zprávy z voleb Lidové noviny sice nep řinesly, ale v červnovém čísle v ěnovaly článek jejich vít ězi Francoisovi Mitterrandovi, ve kterém mj. otiskly i krátké úryvky z jeho osobních deník ů.388 K osob ě francouzského prezidenta se vrátily ješt ě o p ůl roku pozd ěji, v prosinci 1988, p ři příležitosti jeho návšt ěvy v Praze, kdy se setkal s několika p ředstaviteli Charty 77. 389 V rámci prezidentské kampan ě v USA se Lidovým novinám poda řilo získat od obou kandidát ů George Bushe a Michaela Dukasise odpov ědi na t ři otázky. Zajímalo je, jakou
380 -r-. Pyrrhovo vít ězství. Lidové noviny . Listopad 1988, č. 11, s. 8. 381 HAVEL, Ivan, HAVLOVÁ, Olga, LANTYOVÁ, Dagmar. Permanentní sympózium-Československo ´88. Lidové noviny . Prosinec 1988, č. 12, s. 4-5. 382 AUTOR NEUVEDEN. Brežn ěvův jarmark. Lidové noviny . Únor 1988, č. 2, s. 13. 383 AUTOR NEUVEDEN. Stalin v Gori. Lidové noviny . Kv ěten 1988, č. 5, s. 12. 384 AUTOR NEUVEDEN. „Einige verstehen es. einige nicht“. Lidové noviny . B řezen 1988, č. 3, s. 12. 385 AUTOR NEUVEDEN. Strana není stát. Lidové noviny . Říjen 1988, č. 10, s. 14. 386 AUTOR NEUVEDEN. Sv ědectví z Pekingu. Lidové noviny . Léto 1989, ro č. 2, č. 7-8, s. 12. 387 JÍR Ů, Jaroslav. Francouzský rébus. Volba prezidenta. Lidové noviny . Duben 1988, č. 4, s. 15. 388 JÍR Ů, Jaroslav. Muž s růží. Lidové noviny . Červen 1988, č. 6, s. 15. 389 JÍR Ů, Jaroslav. Francouzský prezident nám odpovídá. Lidové noviny . Prosinec 1988, č. 12, s. 1.
61 politiku budou po svém p řípadném zvolení uplat ňovat v ůč i východní Evrop ě, jak ovlivní zájem USA o zlepšení styk ů mezi velmocemi a o stabilitu ve východní oblasti politiku v ůč i východním evropským zemím a jaká bude politika v ůč i samotnému Československu. 390 Vít ězem voleb se stal nakonec George Bush, o čemž Lidové noviny informovaly v listopadovém čísle roku 1988. 391 Jak už bylo napsáno na za čátku této podkapitoly, velká pozornost byla v ěnována politickému vývoji v jednotlivých zemích východního bloku, p ředevším pak Polsku, které podniklo jedny z prvních krok ů k přechodu k demokracii. Za „jakýsi náznak demokracie, malý kr ůč ek k možnosti spole čenské zp ětné vazby“ 392 ozna čily Lidové noviny již referendum konající se v Polsku v listopadu 1987, ve kterém vláda položila ob čan ům otázku, zda jsou pro radikální ekonomické reformy a demokratizaci politického života. 393 Referendum následovala zpráva o polských stávkách z přelomu dubna a kv ětna 1988 394 a díky zahájení dialogu mezi vládou a opozi ční skupinou Solidarita na konci srpna 1988 mohl v říjnovém čísle František Horský kone čně napsat, že „Polsko se op ět ocitlo na k řižovatce a soust řeďuje na sebe všeobecnou pozornost. Zdejší události jsou sledovány na Západ ě a i na Východ ě, se zvláštní pozorností pak ve všech sousedních zemích. Polsko je totiž vedle Ma ďarska, kde se také politický vývoj zrychluje, na nejlepší cest ě nahradit dosavadní stalinský model, založený na mocenském monopolu komunistické strany, modelem více či mén ě pluralistickým.“ 395 František Horský sledoval a komentoval i následující vývoj d ění v Polsku od prvních jednání u kulatého stolu 396 , p řes podepsání dohod, které z jednání vznikly, a legalizaci Solidarity 397 k jejímu vít ězství v červnových volbách 398 až po odchod šéfredaktora Tadeusze Mazowieckeho z Tygodnika Solidarno ść z důvodu jeho zvolení p ředsedou polské vlády. 399 Podobným zp ůsobem referovaly Lidové noviny i o situaci v Ma ďarsku, jemuž vývoji se v ěnovala ve svých článcích zejména Helena N ěmcová. P řinesla aktuální informace o otev ření ma ďarských hranic s Rakouskem 400 , o rozpadu Ma ďarské socialistické d ělnické strany v říjnu 1989 401 a prvním týdnu nové Ma ďarské republiky. 402 Nejmén ě zpráv v ěnovaly
390 AUTOR NEUVEDEN. Dva kandidáti pro Bílý d ům. Lidové noviny . Říjen 1988, č. 10, s. 1-2. 391 R. George Bush prezidentem. Lidové noviny . Prosinec 1988, č. 12, s. 12. 392 -dob-. Hra na demokracii. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 14. 393 Tamtéž. 394 -H-.Gda ňské memento. Lidové noviny . Červen 1988, č. 6, s. 14. 395 HORSKÝ, František. P řed kulatým stolem. Lidové noviny . Říjen 1988, č. 10, s. 12. 396 HORSKÝ, František. V Polsku se ledy pohnuly. Lidové noviny . Únor 1989, ro č. 2, č. 2, s. 13. 397 HORSKÝ, František. Nad jedním kompromisem. Lidové noviny . Kv ěten 1989, ro č. 2, č. 5, s. 12. 398 -fh-. P říliš velké vít ězství. Lidové noviny . Červen 1989, ro č. 2, č. 6, s. 14. 399 -fh-. Pokušení moci. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, č. 11, s. 14. 400 N ĚMCOVÁ, Helena. Otvírání Ma ďarských hranic. Lidové noviny . Červen 1989, ro č. 2, č. 6, s. 15. 401 N ĚMCOVÁ, Helena. Zem ětřesení ve St řední Evrop ě. Lidové noviny . Říjen 1989, ro č. 2, č. 10, s. 15.
62 Lidové noviny p řekvapiv ě NDR. První zpráva o velkém po čtu uprchlík ů z NDR se objevila až v zá řijovém čísle roku 1989 403 a listopadové vydání uve řejnilo rozhovor s jedním ze zakládajících člen ů a mluv čím Nového fóra, Jensem Reichem. 404
5. 2. 4 Kulturní rubrika
Velký prostor byl v Lidových novinách vyhrazen kulturní rubrice. Články pojednávaly o všech oblastech kultury - literatu ře, výtvarném um ění, divadle, filmu a hudb ě, p ředevším pak rockové a alternativní. P řinášely nejen aktuální informace o uskute čněných kulturních akcích, ale v ěnovaly se také divadelním a filmovým recenzím a r ůzným zamyšlením nad celkovým d ěním v československé kultu ře. Auto ři často odkazovali na r ůzné články uve řejn ěné v režimních časopisech Tvorba a Kmen a polemizovali s nimi. Tak tomu bylo nap říklad u Milana Jungmanna 405 , který v březnovém čísle roku 1988 nesouhlasn ě reagoval na p řísp ěvek šéfredaktora Tvorby Jaroslava Čejky zabývající se Nesnesitelnou lehkostí bytí Milana Kundery. 406 Dalším autorem, který se v ěnoval d ění v literatu ře, byl literární kritik Jan Lukeš 407 , publikující v Lidových novinách pod pseudonymem Tomáš Unzeitig. 408 V zá ří 1988 se pon ěkud obšírn ě zabýval anketou Karla Hvíž ďaly, která se tázala exilových spisovatel ů, co si myslí o prohlášení Bohumila Hrabala uve řejn ěného v Tvorb ě v roce 1975, a ve své obhajob ě spisovatele mj. napsal, že Bohumil Hrabal „vzal cht ě necht ě na svá bedra úd ěl, s nímž si česká literatura neví rady bezmála už dvacet let: p řeklenout traumatické posrpnové schizma a spojit její oficiální, samizdatový a emigra ční proud zase v jeden smysluplný celek. Je prvním autorem, jehož dílo dokázalo ty t ři proudy propojit a, jako když se uzav ře elektrický oblouk, nechat alespo ň na chvilku zabliknout sv ětélko nad ěje.“ 409
402 N ĚMCOVÁ, Helena. První týden Ma ďarské republiky. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, č. 11, s. 15. 403 HANÁK, Ji ří. …a poslední zhasne. Lidové noviny . Zá ří 1989, ro č. 2, č. 9, s. 13. 404 AUTOR NEUVEDEN. N ěco se musí stát. Lidové noviny . Listopad 1989, ro č. 2, č. 11, s. 13. 405 M. Jungmann, nar. 18. 1. 1922, je literární kritik, publicista a p řekladatel. 1955-1969 p ůsobil jako redaktor v Literárních novinách (Pozd ěji Literárních listech, Listech). Poté byl propušt ěn a pracoval jako čisti č výloh. In: BRABEC, Ji ří a kol. Slovník zakázaných autor ů 1948-1980 . 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 180. 406 JUNGMANN, Milan. Drzé čelo lepší než poplužní dv ůr. Lidové noviny . B řezen 1988, č. 3, s. 16. 407 J. Lukeš, nar. 12. 5. 1950, je literární a filmový kritik. Své recenze, psal již koncem 70. let 20. stol. a v ěnoval se v nich svým vrstevník ům a také pís ňovým text ům. Kv ůli politickým pom ěrům nucen vykonávat profesi čisti če oken. 1987-1989 pracoval v Čs. filmovém ústavu, kam se poté vrátil v roce 1994. In: MENCLOVÁ, Věra, SVOZIL, Bohumil, VAN ĚK, Václav. Slovník českých spisovatel ů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 412. 408 TICHÝ, Martin. Samizdatové Lidové noviny jako kritická tribuna. In Martínek, Libor, Tichý, Martin. Česká a polská samizdatová literatura=Czeska i polska literatura drugiego obiegu: Sborník z mezinárodní v ědecké konference konané v Opav ě 13.-14. listopadu 2002 . 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 2004, s. 88. 409 UNZEITIG, Tomáš. P řípad Hrabal. Lidové noviny . Zá ří 1988, č. 9, s. 16.
63 V listopadovém čísle roku 1988 na tento p řísp ěvek Jana Lukeše reagoval František Šamalík slovy: „Hrabalovo p řeklenutí není organické. Jednota národní literatury a kultury není v prosté a konjunkturální přítomnosti ve „t řech proudech“, tkví hloub ěji. Čin, který by je mohl spojit organicky, by musel být politickým činem, obnovujícím ob čanství a ob čanskou svobodu a odpov ědnost. Činem, který odd ělenost t ěchto proud ů „zruší“ jako produkt ni čivé totalitní „rekonstrukce“ kultury.“ 410 Postavením literární kritiky na stránkách Lidových novin se ve své studii zabýval Martin Tichý, který krom ě jiného došel k záv ěru, že zájem o konkrétní literární díla p řevyšuje zam ěř ení na samotnou osobnost autora a otázku jeho morálky. 411 V záv ěru uvádí, že „význam literární publicistiky v samizdatových Lidových novinách v letech 1988-1989 spo čívá nikoliv především ve snaze zesm ěšňovat či bagatelizovat oficiáln ě vydávanou literaturu a literární život, ale naopak v celostním vid ění rozd ělené české literatury, ve spoluú časti kritické rubriky na postupné (by ť zprvu jen pomalé) integraci t ěchto t ří proud ů.“ 412 Během své dvouleté existence uve řejnily Lidové noviny i mnoho p ůvodních rozhovor ů jak se zahrani čními, tak československými osobnostmi z oblasti kultury, politiky a v ědy. Ze zahrani čních osobností to byli krom ě kandidát ů na post prezidenta Spojených stát ů nap říklad estonský spisovatel Arvo Valton 413 , p ředseda moskevského Pressklubu Glasnost L. M. Timof ějev 414 , sov ětský fyzik a disident Andrej Sacharov 415 , jugoslávský disident Milovan Djilas 416 , p ředstavitelé polské Solidarity Zbigniew Bujak a Adam Michnik 417 , litevský básník Almis Grybauskas 418 a státní ministr britského ministerstva zahrani čí a poslanec Dolní sn ěmovny William Waldegrave. 419 Z československých osobností poskytli Lidovým novinám rozhovor člen Jazzové sekce Karel Srp 420 , hudebníci Michal Ambrož 421 , Jaroslav Hutka 422 , Petr Skoumal 423 a
410 ŠAMALÍK, František. Ješt ě jednou p řípad Hrabal. Lidové noviny . Listopad 1988, č. 11, s. 17. 411 TICHÝ, Martin. Samizdatové Lidové noviny jako kritická tribuna. In Martínek, Libor, Tichý, Martin. Česká a polská samizdatová literatura=Czeska i polska literatura drugiego obiegu: Sborník z mezinárodní v ědecké konference konané v Opav ě 13.-14. listopadu 2002 . 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 2004. s. 89. 412 Tamtéž, s. 92. 413 DOBROVSKÝ, Jan, MLYNÁ Ř, Vladimír. „Je t řeba vylézat z děr“. Lidové noviny . Leden 1988, č. 1, s. 16-17. 414 Bez autora. Praha-Moskva-Tokio. Lidové noviny . Duben 1988, č. 4, s. 1. 415 URBAN, Jan. Odpovídá akademik Sacharov. Lidové noviny . Kv ěten 1988, č. 5, s. 1. 416 OPAT, Jaroslav. Milovan Djilas odpovídá Lidovým novinám. Lidové noviny . Zá ří 1988, č. 9, s. 10-11. 417 RUML, Jan, URBAN, Jan. „Všechno sm ěř uje k horkému podzimu“. Lidové noviny . Zá ří 1988, č. 9, s. 14-15. 418 -u-. Ožívající Litva. Lidové noviny . Říjen 1988, č. 10, s. 15. 419 Bez autora. Odpov ědi z Londýna . Lidové noviny . Kv ěten 1989, ro č. 2, č. 5, s. 1-2. 420 SEDLO Ň, Petr. „Chceme být legální. Lidové noviny . Únor 1988, č. 2, s. 16. 421 SEDLO Ň, Petr. My jsme zažili jen ten osmašedesátý… Lidové noviny . B řezen 1988, č. 3, s. 4. 422 SAMSON, Jan. Jaroslav Hutka po deseti letech. „Doma jsem byl normální člov ěk“. Lidové noviny . Prosinec 1988, č. 12, s. 16-17. 423 SEDLO Ň, Petr. Petr Skoumal: „I na moji zodpov ědnost“. Lidové noviny . Duben 1989, ro č. 2, č. 4, s. 16.-17.
64 Michael Kocáb 424 , kardinál František Tomášek 425 , autor petice moravských katolík ů Augustin Navrátil 426 , bývalý šéfredaktor Literárních novin Milan Jungmann 427 , Alexander Dub ček 428 , Karel Schwarzenberg 429 , cestovatel Ji ří Hanzelka 430 , Ji ří Suchý 431 a režisér Ji ří Menzel. 432
6 Konec samizdatových Lidových novin
V prosinci 1989 skon čilo dvouleté období, kdy byly Lidové noviny nuceny vycházet v samizdatu. P říprava symbolického posledního čísla však nebyla zcela jednoduchá, jelikož redakci LN chyb ěly po zm ěně politických pom ěrů prostory, kam by se mohla p řesunout, na rozdíl od ostatních deník ů, které zázemí s technickým vybavením m ěly již d říve. 433 Vydavatelem prosincového čísla, které tak již vyšlo zcela legáln ě tiskem v nákladu p ůl milionu výtisk ů, se stal nakonec Federální ú řad pro tisk a informace a rozši řovat ho m ěla Poštovní novinová služba. Na poslední stran ě z ůstala uvedena jména člen ů redak ční rady a adresy redaktor ů Ji řího Rumla a Rudolfa Zemana, zárove ň však redakce informovala i o své zcela nové adrese nacházející se na Václavském nám ěstí č. 47 a také o zám ěrech, které má s Lidovými novinami do budoucna: od 5. ledna 1990 m ěly za čít vycházet dvakrát týdn ě v tradi čním st ředoevropském formátu na osmi stranách. Tisk zajistil sdružený podnik MÍR v Praze a TISK v Brn ě.434 Číslo m ělo šestnáct stran a v záhlaví se poprvé objevila i cena za jeden výtisk, a sice 2 Kčs. Na titulní stran ě byl otišt ěn článek Ji řího Rumla, ve kterém vyjád řil nadšení ze získané svobody, zárove ň však vznesl i obavu, aby i nadále plnily Lidové noviny své poslání. Dále
424 SAMSON, Jan. Michael Kocáb: „Vyhlásit boj vlastnímu strachu“. Lidové noviny . Červen 1989, ro č. 2, č. 6, s. 4-5. 425 RUML, Ji ří. „Dostal jsem p řes p ůl miliónu podpis ů“. Lidové noviny . Červen 1988, č. 6, s. 4-5. 426 JI ČÍNSKÝ, Zden ěk. Ze zákulisí jedenat řiceti bod ů. Lidové noviny . Říjen 1988, č. 10, s. 6-7. 427 DOBROVSKÝ, Luboš. O literárních novinách s Milanem Jungmannem. Lidové noviny. Léto 1988, č. 7-8., s. 4-5. 428 DOBROVSKÝ, Jan, MLYNÁ Ř, Vladimír. Alexander Dub ček: „Násilí nic ne řeší“. Lidové noviny . Únor 1989, ro č. 2, č. 2, s. 2. 429 DIENSTBIER, Ji ří. „Nikdy nezapomenu, kde jsem se narodil“. Lidové noviny . B řezen 1989, ro č. 2, č. 3, s. 1- 2. 430 RUML, Ji ří. „Národy nemohou žít v křivd ě“. Lidové noviny . Zá ří 1989, ro č. 2, č. 9, s. 4-5. 431 HANZEL, Vladimír. Povídání s Ji řím Suchým o v ěcech ve řejných. Lidové noviny . Zá ří 1989, ro č. 2, č. 9, s. 20-22. 432 KAPSA, Marek. Rozhovor s Ji řím Menzelem. „M ěli bychom se nau čit n ěkteré v ěci nechápat.“ Lidové noviny . Říjen 1989, ro č. 2, č. 10, s. 18-19. 433 Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009. 434 LN. Kroky k registraci. Lidové noviny . Prosinec 1989, ro č. 2, č. 12, s. 15.
65 pod ěkoval všem za pomoc a podporu, kterou dostali s Rudolfem Zemanem v dob ě jejích vězn ění, a slíbil, že Lidové noviny z ůstanou i nadále nezávislými. 435 Václav Havel se rozlou čil se samizdatovými Lidovými novinami následovn ě: „P řesn ě před dv ěma roky jsem psal úvodník do prvního čísla Lidových novin. Hned na za čátku jsem se vyznal z našich obav, že je to utopie a že na to nemáme. Kdyby mi byl tehdy n ěkdo řekl, že za dva roky budu psát pár řádek na rozlou čenou s érou samizdatových Lidových novin, myslel bych si, že nemá smysl pro humor, když m ůže tak nejapn ě žertovat. A dnes je to tady: další číslo už vyjde tiskem. Ale nejen to: zcela nemístná byla z řejm ě i má obava, že bude trvat dlouho, než nám vyrostou noví Bassové, Peroutkové a Čapkové. V posledních t řech týdnech rostou všude kolem nás, i když, pravda, jsou mladí, ale dospívají a moud ří každou chvílí. Ale abych nezdržoval: sbohem samizdatové Lidové noviny, sbohem konspirace, sbohem výslechy! Vítej tiskárno, vítejte noví čtená ři, vítej svobodo!“ 436 Ji ří Dienstbier vyzdvihl pot řebu vzd ělání a poznávání, které nás po dvaceti nehybných letech za člení zp ět mezi evropské státy a zd ůraznil, že „svobodní z ůstaneme jen tehdy, bude-li svoboda druhého pro nás stejn ě cenná jako svoboda vlastní, a že jediným principem, o kterém se nejedná a na kterém se neústupn ě trvá, je svoboda sama.“ 437 Prosincové číslo dále p řineslo nap říklad rozhovor s novým p ředsedou FÚTI Miroslavem Kusým 438 , komentá ř Miloše Zemana o pot řeb ě svobodných voleb 439 , rozlou čení se zem řelým A. D. Sacharovem 440 , reakce sv ětového tisku na československé listopadové události 441 a nechyb ěly ani pravidelné rubriky jako Jazykové zákampí Milana Jelínka, Objevování Brna Milana Uhdeho a Poslední slovo Ludvíka Vaculíka, ve kterém se vrátil k událostem uplynulých dn ů, vysv ětlil, pro č nemohl vystoupit na Letenské pláni, lehce pesimisticky upozornil na to, že „hr ůzy, jichž jsme se museli bát, mohou p řijít“ 442 a na záv ěr svého posledního fejetonu v samizdatových Lidových novinách napsal: „Pádem starého režimu vrátilo se mi mládí, na n ěž mám ovšem už mén ě času a sil. Ale dostávám to, o čem jsem sníval, co jsem však omylem podmi ňoval „svobodou pracujícího lidu“. Nejt ěžší úlohou pracujícího spisovatele není být s lidem, nýbrž vydržet sám či s několika sob ě podobnými a blízkými lidmi.“ 443
435 RUML, Ji ří. Všechno je jinak. Lidové noviny . Prosinec 1989, ro č. 2, č. 12, s. 1. 436 HAVEL, Václav. Goodbye samizdat. Lidové noviny . Prosinec 1989, ro č. 2, č. 12, s. 1. 437 DIENSTBIER, Ji ří. Otev řené dve ře. Lidové noviny . Prosinec 1989, ro č. 2, č. 12, s. 1-2. 438 LN. Rozhovor v Revolu ční č. 2. Lidové noviny . Prosinec 1989, ro č. 2, č. 12, s. 2. 439 ZEMAN, Miloš. Prognostik ův podzim. Lidové noviny . Prosinec 1989, ro č. 2, č. 12, s. 3. 440 JIR. Lou čení s Andrejem Dmitrijevi čem. Lidové noviny . Prosinec 1989, ro č. 2, č. 12, s. 2. 441 Československý listopad ve sv ětovém tisku. Lidové noviny . Prosinec 1989, ro č. 2, č. 12, s. 7. 442 VACULÍK, Ludvík. Bez titulku. Lidové noviny . Prosinec 1989, ro č. 2, č. 12, s. 16. 443 Tamtéž.
66 7 Práce s pam ětníky
Během psaní této práce jsem m ěla možnost poznat dv ě osobnosti, které se v roce 1987 podílely na obnovení Lidových novin a po následující dva roky zajiš ťovaly nezbytné záležitostech p ři jejich vydávání. Nejprve jsem se setkala s Janem Rumlem 444 , který měl na starosti zejména technicko - organiza ční záležitosti, odvážel hotová vydání Lidových novin na místo, kde se tiskly a poté je distribuoval dál. Krom ě toho však na jejich stránky p řisp ěl i mnohými p řísp ěvky. Zabýval se v nich p ředevším porušováním lidských práv v Československu, osobami, které byly neprávem uv ězn ěny a dále také st řety se státní moci při r ůzných demonstracích. Druhou osobností je Rudolf Zeman 445 , který s Ji řím Rumlem tvo řil redakci Lidových novin , podílel se na hlavním výb ěru materiál ů do jednotlivých čísel, redigoval je a vytvá řel tak celkovou podobu každého vydání. Oba rozhovory pro m ě byly velmi obohacující a dozv ěděla jsem se díky nim mnohé informace, které se v pramenech vy číst nedají. Setkání mi také pomohla ucelit si celkový obraz o Lidových novinách a situaci, která v Československu tehdy panovala. Po p ředchozí domluv ě s výše jmenovanými p řikládám do p říloh rozhovor pouze s Janem Rumlem. Části z obou rozhovor ů jsem použila na mnoha místech této práce, vždy samoz řejm ě s odkazem na uvedeného autora.
444 Jan Ruml, nar. 5. 3. 1953, nemohl být z politických d ůvod ů p řijat na vysokou školu, vykonával proto r ůzná dělnická zam ěstnání a vyu čil se knihkupcem. Podepsal Chartu 77 (jejím mluv čím byl poté v roce 1990) a o dva roky pozd ěji se stal členem Výboru na obranu nespravedliv ě stíhaných. V roce 1981 byl obvin ěn z podvracení republiky a z vězení byl propušt ěn až následující rok. Krom ě činnosti kolem Lidových novin p řispíval i do Informací o Chart ě 77 a koncem 80. let spoluzakládal Originální Videojournal a časopis Sport , vycházející též v samizdatu. Po revoluci vedl časopis Respekt a v roce 1992 se stal ministrem vnitra České republiky. O šest let pozd ěji založil Unii svobody-DEU. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/historie- obrazem.asp?objekt=osobnost&id=9 445 R. Zeman, nar. 11. 2. 1939, vystudoval na Filozofické fakult ě UK obor knihovnictví a poté pracoval jako noviná ř. P ůsobil v Čs. rozhlase a na konci 60. let se za řadil do skupiny rozhlasových pracovník ů, kte ří se snažili přisp ět svoji činností k demokratiza čním zm ěnám politického života v Československu. Kv ůli t ěmto aktivitám byl poté vylou čen z KS Č, donucen opustit zam ěstnání a do konce 80. let tak pracoval jako d ělník, pozd ěji jako čisti č výloh. Podepsal Chartu 77. Po revoluci se stal v roce 1990 prvním ředitelem Vydavatelství a nakladatelství Lidové noviny a od roku 1990-1991 zde p ůsobil jako šéfredaktor Lidových novin . In: PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 139-140.
67 8 Záv ěr
Ve své práci jsem si na po čátku stanovila cíl vypracovat historickou studii pojednávající o vzniku a vývoji samizdatových Lidových novin v letech 1987 - 1989. Myslím si, že jsem využila tém ěř všechny dostupné prameny a literaturu, které se k danému tématu vztahují, a které bylo možné v rozumné dob ě opat řit a prostudovat. Proto v ěř ím, že má práce představuje pom ěrn ě ucelený pohled na výše uvedené téma, a čtená ř se z ní m ůže dozv ědět všechny podstatné informace týkající se dané problematiky. Po napsání této práce jsem se utvrdila v tom, že samizdatové Lidové noviny plnily ve své dob ě zcela nezanedbatelnou a výjime čnou úlohu. Nejenže umožnily mnohým autor ům, kte ří nemohli z politických d ůvod ů publikovat v oficiálních sd ělovacích prost ředcích, projevit své názory, ale svým zp ůsobem se staly listem bojujícím proti tehdejší vládnoucí moci. Dokladem toho je nejen samotný obsah jednotlivých přísp ěvk ů, ale i uve řej ňování r ůzných petic a výzev. Jejich spontánní ší ření v po čtu tisíc ů kus ů mezi obyvateli Československa jen dokládá celkovou nespokojenost s politickou a společenskou situací v zemi na konci 80. let 20. století. Je také obdivuhodné, že i v tak t ěžkých podmínkách a p ři neustálém riziku postihu, kterému museli vydavatelé Lidových novin čelit, se jim povedlo vydávat toto periodikum po celé dva roky, až do pádu komunistického režimu. Myslím si, že v pr ůběhu t ěchto dvou let se Lidovým novinám da řilo neustále zvyšovat svoji úrove ň a v záv ěru jejich existence v samizdatu se jim vícemén ě poda řilo naplnit jejich prvotní cíl, a sice zda řile navázat na předchozí tradici Lidových novin v období první republiky. Narazila jsem i na n ěkolik otázek, které by rozhodn ě stály za hlubší zamyšlení, a které by bylo možné zpracovat ve v ětším rozsahu jako samostatné téma. Jedná se zejména o obsahové zam ěř ení článk ů publikovaných v jednotlivých číslech samizdatových Lidových novin . Jelikož obsahová analýza t ěchto článk ů nebyla mým hlavním cílem, nebyl této oblasti věnován takový prostor, který by si zasloužila. Za d ůkladný rozbor by podle mého názoru stála rubrika Komentá ř LN , v níž své názory na aktuální události publikovaly významné osobnosti disentu, a dále m ě v tomto smyslu zaujaly i fejetony Ludvíka Vaculíka a dalších autor ů otišt ěné v rubrice Poslední slovo . Myslím si, že by mohlo být též velmi zajímavé a přínosné zpracovat životopisnou studii n ěkterého z hlavních tv ůrc ů tohoto samizdatového periodika.
68 9 Resumé
In my work, I have initially set myself a goal to elaborate a historical study dealing with the origin and development of Lidové noviny in samizdat from 1987 to 1989. I think I have used almost all accessible sources and literature related to the given topic, which were available to be studied within reasonable time. Therefore, I believe that my work brings a relatively coherent view on the abovementioned topic and that it enables the reader to draw full relevant information concerning it. Having finished this work, I have become firmly convinced that Lidové noviny in samizdat at the time of its existence fulfilled quite an important and exceptional role. It enabled many authors, who could not publish in official mass media due to political reasons, to express their opinions and moreover, it became a journal fighting against the regime of that time. The evidence of these facts can be seen in the content of individual literary contributions, different published petitions and proclamations. The spontaneous distribution of thousands copies among inhabitants of Czechoslovakia also proves the overall dissatisfaction with the political and social situation in the late 1980s. It is admirable that in such hard conditions of permanent risk of persecution the publishers of Lidové noviny had to face, they succeeded to produce this periodical during the whole two years until the fall of the communist regime. I think that in the course of these two years, Lidové noviny constantly improved its quality and at the end of its samizdat existence, this journal achieved its aim, i.e. to successfully continue in the former tradition of Lidové noviny in times of the First Republic. I have also come across several issues, which would be definitely worth working in details and in larger extent as individual topics. First of all, it is a matter of the content orientation of the articles published in the copies of Lidové noviny in samizdat. Forasmuch as the content analysis of these articles was not my main goal, this aspect was not given such attention as it would deserve. In my opinion, the section Commentary of the LN would be worth a thorough analysis as well, because it was the place, where the important personalities of the dissent published their views of topical events. In this sense, the feuilletons by Ludvík Vaculík and other authors printed in the section The Last Word have attracted my attention, too. I believe that it would be also very interesting and valuable to write a biographical essay of one of the main authors of this samizdat periodical.
69 10 Seznam zkratek
č. číslo ČTK Československá tisková kancelá ř FÚTI Federální ú řad pro tisk a informace kart. karton KS Č Komunistická strana Československa KSSS Komunistická strana Sov ětského svazu LN Lidové noviny ro č. ro čník s. strana StB Státní bezpe čnost trest. trestní ÚSD Ústav pro soudobé d ějiny ÚV Úst řední výbor VONS Výbor na obranu nespravedliv ě stíhaných zák. zákon
70 11 Použitá literatura a prameny
Prameny
Archiv Ústavu pro soudobé d ějiny Národní archiv Libri Prohibiti Lidové noviny 1987–1989
Literatura
1. BAKULA, Boguslaw. Polská a česká nezávislá kultura a literatura v 70.-80. letech 20. století. Úvod k srovnávací sond ě. In Martínek, Libor, Tichý, Martin. Česká a polská samizdatová literatura = Czeska i polska literatura drugiego obiegu: Sborník z mezinárodní vědecké konference konané v Opav ě 13.-14. listopadu 2002 . 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 2004, s. 7-16.
2. B ĚLINA, Pavel et al. D ějiny zemí koruny české II. Od nástupu osvícenství po naši dobu. Praha, Litomyšl: Paseka, 2001. 329 s.
3. BOCK, Ivo, HÄNSGENOVÁ Sabine, SCHLOTT, Wolfgang. Kultura bez cenzury. In BOCK, Ivo, HAMERSKY Heidrun, PRE ČAN, Vilém. Samizdat, eseje, alternativní kultura ve st řední a východní Evrop ě - šedesátá až osmdesátá léta 20. století. Brémy: Výzkumný ústav pro východní Evropu, 2002, s. 43-53.
4. BRABEC, Ji ří et al. Slovník zakázaných autor ů 1948-1980 . 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1991. 541 s.
5. CUHRA, Jaroslav et al. České zem ě v evropských d ějinách, díl čtvrtý od roku 1918 . 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2006. 360. s.
6. GRUNTORÁD, Ji ří. O nezávislých iniciativách v Československu . 1. vyd. Praha: Reprint Xerox, 1989, 28 s.
71 7. GRUNTORÁD, Ji ří. Samizdat. In CUHRA, Jaroslav, VEBER, Václav. Za svobodu a demokracii. 1. Odpor proti komunistické moci . 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999, s. 145-155.
8. HRALA, Milan. Ruská moderní literatura 1890-2000 . 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2007. 767 s.
9. KÖPPLOVÁ, Barbara, SEKERA, Martin, BLODIGOVÁ, Alexandra. Dějiny českého noviná řství a českých noviná řských spolk ů. Katalog Výstavy k d ějinám českého tisku na území České republiky. Praha: Státní úst řední archiv, 2002. 99 s.
10. MENCLOVÁ, V ěra, SVOZIL, Bohumil, VAN ĚK, Václav. Slovník českých spisovatel ů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 743 s.
11. OTÁHAL, Milan, SLÁDEK, Zden ěk. Deset pražských dn ů. Dokumentace . 1. vyd. Praha: Academia, 1990. 672 s.
12. OTÁHAL, Milan. Normalizace 1969–1989: Přísp ěvek ke stavu bádání . 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, 2002. 105 s.
13. PERNES, Ji ří, RUML, Ji ří. Sv ět Lidových novin 1893–1993: Stoletá kapitola z d ějin české žurnalistiky, kultury a politiky . 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1993. 143 s.
14. POSSET, Johanna. Česká samizdatová periodika 1968–1989 . 1. vyd. Brno: Továrna na sítotisk ve spolupráci se spole čností pro reklamu a tisk R&T, 1991. 214 s.
15. PRE ČAN, Vilém. Charta 77. 1977-1989. Od morální k demokratické revoluci. Dokumentace . Scheinfeld, Praha, Bratislava: Čs. dokumenta ční st ředisko nezávislé literatury, Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, ARCHA, 1990. 525 s.
16. PRE ČAN, Vilém. Nezávislá literatura a samizdat v Československu 70. a 80. let. Praha: Ústav pro soudobé d ějiny ČSAV, 1992. 18 s.
17. REIFOVÁ, Irena a kol. Slovník mediální komunikace . 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 328 s.
72 18. RŮŽI ČKOVÁ, Alice. Originální Videojournal. Pokus o „samizdatovou televizi“. In ALAN, Josef. Alternativní kultura: p říb ěh české spole čnosti 1945-1989. Praha: Lidové noviny, 2001. s. 475-485.
19. SÍGL, Miroslav. Almanach českých noviná řů 1989–2008 . Praha: Libri 2008, 359 s.
20. SUK, Ji ří. Ob čanské fórum listopad-prosinec 1989. 1. díl. Události. 1. vyd. Praha, Brno: Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, Dopln ěk, 1997. 238 s.
21. SUK, Ji ří. Ob čanské fórum listopad-prosinec 1989. 2. díl. Dokumenty . 1. vyd. Praha, Brno: Ústav pro soudobé d ějiny AV ČR, Dopln ěk, 1998. 330 s.
22. ŠT ĚPÁN, Ludvík. Spektrum žánrových forem polské samizdatové literatury 80. let 20. století. In MARTÍNEK, Libor, TICHÝ, Martin. Česká a polská samizdatová literatura = Czeska i polska literatura drugiego obiegu: Sborník z mezinárodní v ědecké konference konané v Opav ě 13.-14. listopadu 2002 . 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 2004. s. 23-32.
23. TICHÝ, Martin. Samizdatové Lidové noviny jako kritická tribuna. In Martínek, Libor, Tichý, Martin. Česká a polská samizdatová literatura = Czeska i polska literatura drugiego obiegu: Sborník z mezinárodní v ědecké konference konané v Opav ě 13.-14. listopadu 2002 . 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 2004. s. 87-93.
24. UHL, Petr. Dovoz nezávislé literatury. In KAUTMAN, František. Česká nezávislá literatura po p ěti letech v referátech . Praha: Primus, 1995, s. 71-74.
25. Universum. 3. díl . F-H. 1. vyd. Praha: Odeon, 2000. 676 s.
26. Universum. 4 díl . CH-Kn. 1. vyd. Praha: Odeon, 2000. 649 s.
27. URBÁŠEK, Pavel, VAN ĚK, Miroslav. Vít ězové? Poražení? Životopisná interview. I. díl. Disent v období tzv. normalizace .1 vyd. Praha: Prostor, 2005. 1117 s.
28. VAN ĚK, Miroslav. Mladá generace, vysokoškolští studenti a listopad 1989. In KOHNOVÁ, Jana. Sedmdesátá a osmdesátá léta v Československých i sv ětových d ějinách.
73 Sborník p řednášek z XVI. Letní školy historie konané v r. 2003 . 1. vyd. Praha: Porta Linguarum, 2004. s. 35-41.
29. VRBA, Tomáš. Nezávislé písemnictví a svobodné myšlení v letech 1970–1989. In ALAN, Josef. Alternativní kultura: p říb ěh české spole čnosti 1945-1989. Praha: Lidové noviny, 2001, s. 255-305.
30. Všeobecná encyklopedie ve čty řech svazcích. Díl 2, g/l. 1. vyd. Praha: Nakladatelský d ům OP, 1997, 700 s.
Novinové články
1. AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Lidové noviny . Mimo řádná p říloha k 20. výro čí obnovení Lidových novin. 10. 1. 2008, s. 31.
2. AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Lidové noviny. 16. 1. 2008. s. 11.
3. AUTOR NEUVEDEN. Bez titulku. Mimo řádná p říloha k 20. výro čí obnovení Lidových novin. Lidové noviny . 10. 1. 2008, s. 30.
4. AUTOR NEUVEDEN. Dopis signatá řů N ěkolika v ět p ředsedovi vlády ČSSR. Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 18, s. 14.
5. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1054 (Represe v souvislosti s peticí N ěkolik v ět). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 16, s. 9.
6. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1057 (Ján Čarnogurský a Miro Kusý ve vazb ě). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 16, s. 10-11.
7. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1080 (P řehled represí proti petici N ěkolik v ět). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 18, s. 6-7.
8. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1088 (Další vývoj v tr. v ěci Jána Čarnogurského a Mira Kusého). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 19, s. 5.
74 9. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1098 (Zásah proti Lidovým novinám). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 20, s. 4.
10. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1116 (Soud s bratislavskými aktivisty). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 22, s. 4.
11. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 1121 (Propušt ění v ězňů a zastavení trestního stíhání). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 22, s. 6.
12. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 680 (Zadržení Ji řího Rumla). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 10 (1987), č. 12, s. 10.
13. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 702 (Další represe proti Lidovým novinám). Informace o Chart ě 77 . Ro č. desátý (1987), č. 15, s. 15-16.
14. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 911 (Hlavní lí čení v tr. v ěci proti Václavu Havlovi). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 4, s. 13.
15. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 940 (V. Havel a J. Petrová a spol. odsouzeni). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 5, s.12.
16. AUTOR NEUVEDEN. Sd ělení č. 965 (Václav Havel odsouzen). Informace o Chart ě 77 . Ro č. 12 (1989), č. 7, s. 5.
17. AUTOR NEUVEDEN. V samizdatu nov ě vyšlo… Informace o Chart ě 77 . Ro č. 11 (1988), č. 1. s. 15.
18. AUTOR NEUVEDEN. Vyšet řování pokra čuje. Svobodné slovo . 14. 10. 1989, ro č. 45, č. 243, s. 3.
19. AUTOR NEUVEDEN. Zahájení stíhání. Mladá fronta . 14. 10. 1989, ro č. 45, č. 243 (13 986), s. 2.
75 20. MAR ČÁK, Bohumil. Kreslí ři Lidových novin. Zvláštní p říloha Lidových novin ke stému výro čí jejich založení. Lidové noviny . 2. 12. 1993, ro č. 6., č. 280, s. 15.
21. MAZALOVÁ, Dana. Krátce po p ůlnoci. Svobodné slovo . 27. 11. 1989, ro č. 45, č. 280, s. 3.
22. MLYNÁ Ř, Vladimír. Úsp ěch Lidovek nás zasko čil. Mimo řádná p říloha k 20. výro čí obnovení Lidových novin. Lidové noviny . 10. 1. 2008, s. 31.
23. PERNES, Ji ří. Mnichovské roz čarování a sv ětová válka. Mimo řádná p říloha k 110. výro čí vzniku LN. Lidové noviny . 13. prosince 2003, s. 5.
24. RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Lidové noviny . 21.7. 1990, ro č. 3, č. 116, s. 4.
25. RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část II. Lidové noviny . 28. 7. 1990, ro č. 3, č. 122, s. 4.
26. RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část III. Lidové noviny . 4. 8. 1990, ro č. 3, č. 128, s. 4.
27. RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část IV. Lidové noviny . 11. 8. 1990, ro č. 3, č. 134, s. 4.
28. RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VI. Lidové noviny . 25. 8. 1990, ro č. 3, č. 146, s. 4.
29. RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VII. Lidové noviny . 1. 9. 1990, ro č. 3, č. 152, s. 4.
30. RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část VIII. Lidové noviny . 8. 9. 1990, ro č. 3, s. 158, s. 4.
31. RUML, Ji ří. Reportáž psaná na obrátce. Část XI. Lidové noviny . 29. 9. 1990, ro č. 3, s. 176, s. 4.
76 32. SEKERA, Martin. Heinrich, Čapek, Peroutka: hv ězdné časy. Mimo řádná p říloha k 110. výro čí vzniku LN. Lidové noviny . 13. prosince 2003., s. 3.
33. SEKERA, Martin. Jak se v prosinci 1893 narodily v Brn ě Lidové noviny. Mimo řádná příloha k 110. výro čí vzniku LN. Lidové noviny . 13. prosince 2003, s. 3.
34. SMETANA, Robert. Jaký byl Arnošt Heinrich? Zvláštní p říloha Lidových novin ke stému výro čí jejich založení. Lidové noviny . 2. 12. 1993, ro č. 6, č. 280, s. 14.
35. SUK, Ji ří. Vznik Ob čanského fóra a prom ěny jeho struktury (19. listopad-10. prosinec 1989). In Soudobé d ějiny , ro č. 2, č. 1 (1995), s. 20.
36. ŠENKÝ Ř, Milan. Politické texty byly lehce bezzubé . Lidové noviny . 16. 1. 2008, s. 11.
37. VEJD ĚLEK, Čestmír. Lidovky jsou tady. Listy . 1988, č. 2, s. 43.
38. VOKATÝ, Petr. Samizdat: na za čátku byl vzkaz od Havla. Mimo řádná p říloha ke 110. výro čí vzniku LN. Lidové noviny . 13. 12. 2003, s. 9.
39. ZV ĚŘ INA, Martin. Bez podpory exilu by LN nevznikly. Lidové noviny . 17. 1. 2008, s. 11.
Internetové zdroje
1. CÍSA ŘOVSKÁ, Blanka. Bytové univerzity, seminá ře. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989 , s. 708. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf
2. CÍSA ŘOVSKÁ, Blanka. N ěkolik v ět. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989 , s. 718. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf
3. CÍSA ŘOVSKÁ, Blanka. Výbor československé ve řejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989 , s. 719. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf
77 4. http://files.koncelikj.webnode.cz/200000013-d0eeed1e84/zakon_81_1966.rtf
5. http://www.lidovky.cz/historie-obrazem.asp?objekt=osobnost&id=9
6. http://www.literarky.cz/index_o.php?p=clanek&id=5259
7. http://www.rozhlas.cz/praha/osoby/_zprava/163989
8. http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/277473
9. http://www.totalita.cz/1989/1989.php
10. http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_pelikanj.php
11. http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_precanv.php
12. http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_tigridp.php
13. http://www.totalita.cz/vysvetlivky/s_ksc_gorb.php
14. OTÁHAL, Milan. Komunistický režim v období tzv. normalizace. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989 , s. 38-42. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf
15. PERNES, Ji ří. Lidové noviny. In Slovníková příru čka k československým d ějinám 1948- 1989 , s. 705. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf
16. SUK, Ji ří, VAN ĚK, Miroslav. 17. listopad 1989. In Slovníková p říru čka k československým d ějinám 1948-1989 , s. 881-882. Dostupné z: http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf
Ostatní zdroje: Rozhovor s Janem Rumlem. 21. 4. 2009. Rozhovor s Rudolfem Zemanem. 29. 4. 2009.
78
12 Seznam p říloh
Příloha č. 1: Rozhovor s Janem Rumlem (text) Příloha č. 2: Lidové noviny. Zá ří 1987, nulté číslo, s. 1. (obrázek) Příloha č. 3: Lidové noviny. Leden 1988, č. 1, s. 1. (obrázek) Příloha č. 4: Lidové noviny. Prosinec 1989, ro č. 2, č. 12, s. 1. (obrázek)
79 13 Přílohy
Příloha č. 1: Rozhovor s Janem Rumlem. 21. 4. 2008.
Na za čátek bych se Vás cht ěla zeptat, jak vzpomínáte na dobu, kdy se Váš otec rozhodl obnovit Lidové noviny? Jak jste se k té myšlence stav ěl?
Myšlenka vydávat samizdatové Lidové noviny byla svým zp ůsobem p řevratná, protože těch periodik tu p říliš nevycházelo, a rozhodn ě ne periodik publicistického typu. Vycházely Informace o Chart ě, ale to byl informa ční bulletin jednou za m ěsíc, a K řes ťanská revue, která měla, myslím, periodicitu dvoum ěsí ční. Nicmén ě d ělat pravideln ě Lidové noviny, by ť jako měsí čník, to znamená zpravodajství, publicistiku, kulturu, ekonomiku, v podstat ě plnohodnotný formát novinový, to byla revoluce. A vím, že k tomu byla velká skepse. Všichni se jaksi cítili být zavázáni tradicí Lidových novin a byly obavy, zdali toto nebude pokles té úrovn ě a zdali to p ůjde d ělat v těchto podmínkách. Rozpaky navíc podpo řilo vydání nultého čísla, které nebylo p říliš poda řené. Nicmén ě redak ční rada, která se seskupila okolo dvou redaktor ů, tedy Ji řího Rumla a Rudolfa Zemana, dala t ěmto redaktor ům d ůvěru, a velmi složit ě a dlouze diskutovali o tom, jak ty noviny mají vypadat. Redak ční rada byla dost d ůležitá, tam byl Ji ří Dienstbier, Milan Uhde, František Šamalík, Václav Havel…Takže postupem doby Lidové noviny získávaly na kvalit ě, dostávaly podporu a skute čně ti noviná ři, kte ří nemohli za komunistické totality psát, a v ětšinou šlo o lidi, kte ří byli vyhozeni z médií po roce 1968, tam našli svoji platformu, ve které by se realizovali. Lidové noviny vznikaly velmi t ěžce obsahov ě, velmi t ěžce technicky a organiza čně, nicmén ě ten časový tlak vydávat je skute čně jednou za m ěsíc byl neúprosný a myslím si, že to bylo docela rozhodující, protože když se vydávaly jiné samizdaty, tak bylo jedno, jestli se vydaly v lednu, nebo v březnu. Ale ty Lidové noviny, ta periodicita, aby to p řipomínalo noviny, byla v té chvíli strašn ě d ůležitá. A vím, že jsem rok 1988, kdy ty noviny za čaly vycházet, cítil jako takový p řelomový bod. A čkoli jsme si to nep řipoušt ěli a nikdo z nás tomu ješt ě tehdy nev ěř il, tak vše sm ěř ovalo ke sklonku komunistického režimu a Lidové noviny toho byly d ůkazem. Mimochodem v té samé dob ě za čal vydávat své produkce Originální Videojournal, což byl také takový dvoum ěsí čník videí nato čených událostí nezávisle na oficiální propagand ě. Já jsem byl jeho spoluzakladatel a pak takový technický ředitel. Originální Videojournal už také m ěl n ějaký v ětší dosah, protože ty kazety se distribuovaly, rozmnožovaly, po bytech se scházeli lidé, koukali se na to a mohli na vlastní o či spat řit disidenty a nezávislé kulturní produkce. A tím to bylo takový zajímavý. Takovým základním prvkem, pro č Lidové noviny byly p řevratné svého druhu, bylo to, že vycházely ve velkém množství. Žádný samizdat v takovém množství nikdy nevycházel, protože sice se tisklo t ěch základních asi sto výtisk ů na ilegáln ě propašovaných rozmnožovaných strojích, nicmén ě ta distribu ční sí ť už tehdy byla velice široká, lidé si to rozmnožovali v práci, p ředávali si to, takže já to t ěžko m ůžu odhadnout, ale ty Lidové noviny dosahovaly ur čit ě n ěkolika tisíc…
Podle dostupných údaj ů prý až deset tisíc…
Ano. Tehdy už existovaly na jednotlivých pracovištích kopírky a lidé to tajn ě tiskli, rozdávali si to a to byl takový výrazný rys t ěch Lidových novin. Navíc to bylo první
80 publicistické periodikum, protože nic takového tady doposud nebylo, a soust ředil se kolem n ěj pom ěrn ě veliký kolektiv spolupracovník ů. Takže to jsou mé dojmy. Já jsem se tehdy podílel na technicko organiza čních záležitostech, také jsem do nich ob čas psal. Pro m ě to byly takové trošku usazené noviny. My jsme si potom s kamarády, kte ří vydávali Revolver Revue, ješt ě vymysleli Sport, který byl radikáln ější, otev řen ější, a trošku jsme se t ěm Lidovým novinám posmívali, že jsou takové zaprd ěné, že tam píšou osmašedesátníci a tak, ale to bylo jen takové kamarádské špi čkování. A mimochodem, z některých lidí z Lidových novin, ze Sportu a z Revolver Revue vzniklo poté Nezávislé tiskové st ředisko, Informa ční servis, a pozd ěji časopis Respekt, který jsem taky spoluzakládal a byl jsem jeho prvním šéfredaktorem. Vydávání t ěchto novin v ěštilo zm ěnu. To bylo cítit ve vzduchu, že se n ěco bude dít a ty noviny to reflektovaly, šly s dobou a od prvního čísla, kde Havel m ěl úvodník, až do posledního, kde byl záv ěre čný článek Goodbye samizdat, to tvo ří docela obsahov ě propojený oblouk, který vydává sv ědectví o vývoji žurnalistiky za totality. Samizdatové nezávislé žurnalistiky.
Jak jste osobn ě hodnotil nulté číslo, které bylo posléze tak zkritizováno? Co se ukázalo jako nejv ětší problém?
To byl jen doklad toho po čáte čního zmatku. Všichni jsme z toho byli nervózní, nulté číslo se nepovedlo, a v té dob ě se rozhodovalo o budoucích novinách. Kdyby tehdy redak ční rada, hlavn ě Václav Havel, zavelela k tomu, aby to skon čilo, tak by ten projekt Lidových novin nep řežil. Ti redakto ři dostali d ůvěru a postupn ě se to zlepšovalo až do, myslím, velice slušné žurnalistické úrovn ě. Bylo d ůležité, že otec se potom ani nezhroutil. On to byl jeho veliký sen vydávat noviny, celý život byl vlastn ě noviná ř. A Rudolf Zeman mu tvo řil takové klidné, intelektuální zázemí a tu rozvahu. Otec byl takový výbušn ější, Zeman zase klidn ější, byla to dobrá dvojice. A p ředevším, protože byli známí a znali lidi pat řící do disentu, tak m ěli kolem sebe široký okruh spolupracovník ů, a nejen t ěch lidí z disentu, ale dokonce i lidí z šedé zóny, p ředevším ekonom ů a n ěkterých lidí z kultury, kte ří psali v ětšinou pod pseudonymy. Takže Lidové noviny m ěly širší záb ěr než tehdejší samizdat.
Ráda bych se vrátila k té redak ční rad ě. Jakým zp ůsobem tam byli její členové zvoleni?
Myslím, že tehdy se vybírali lidé, kte ří m ěli n ěco spole čného s žurnalistikou. Václav Havel psal do Tvá ře, Ji ří Dienstbier byl redaktorem rozhlasu, Miro Kusý u čil na univerzit ě a publikoval, František Šamalík byl sice politolog, ale také hodn ě publikoval… Takže byli to lidé, kte ří byli známí, kte ří byli v ůbec ochotní tam dát k dispozici svá jména a kte ří požívali pom ěrn ě velké úcty v tom disidentském prost ředí.
Ta rada se scházela jednou za m ěsíc?
Ano.
A kde se scházeli? V bytech jejích člen ů?
Scházeli se po bytech, v ětšinou u člena rady. U nás doma byla redakce, kde sed ěl otec se Zemanem a tam nosili přisp ěvatelé své p řísp ěvky, nebo je po n ěkom posílali. Rudolf Zeman je s otcem redigovali a vytvá řeli tzv. špígl. Ale redak ční rada se scházela v ětšinou v bytech jejích jednotlivých člen ů
81 Dále by m ě zajímala samotná výroba a distribuce Lidových novin. Plnil jste v tomto sm ěru n ějakou d ůležitou funkci? Jak to celkov ě probíhalo?
Nevím, jestli si na úpln ě všechno vzpomenu…Vydávání Lidových novin m ělo vlastn ě několik fází. První část byla ta redak ční, kdy redak ční rada se sešla a hovo řila, ne p říliš konkrétn ě, o strategii jednotlivých čísel, kam to má sm ěř ovat, o jednotlivých tematických okruzích, jak mají vypadat rubriky… To byla taková m ěsí ční porada, kdy ti dva redakto ři získali základní informace o tom, jak redak ční rada vidí minulé číslo, které se vždy hodnotilo, a co si myslí, že by m ělo být v tom následujícím. Pak p řes r ůzné spojky se takto oslovovali přisp ěvovatelé, kte ří na jednotlivá témata psali r ůzné žánry – úvodník, fejeton, sloupek, komentá ř atd. Zárove ň jim bylo sd ěleno, jak to má být dlouhý, to bylo strašn ě d ůležitý. A pak bu ď sami, nebo po n ějakých spojkách to posílali k nám dom ů, kde otec se Zemanem ty články redigovali. Kreslili si špígl na čtvrtky o rozm ěru A3, a už tehdy rozhodovali o tom, jak má být ten text doprovozený, jestli n ějakou grafikou, obrázkem, jak to má prost ě zhruba na té stránce vypadat a rozhodovali o tom, jak bude se řazení text ů v rubrikách. Když byly špígly hotové, tak si pro n ě jezdil bu ď Vlá ďa Mlyná ř, nebo Honza Dobrovský a odváželi to k lidem, kte ří texty p řepisovali na elektrickém psacím stroji. To byli nějací dva mladí manželé z Malé strany, kte ří ty texty rozepsali na po čet písmen, úder ů atd. a pak ti samí kluci, Mlyná ř s Dobrovským, to vezli ke grafikovi, který to základn ě zlomil a ud ělal tomu grafiku text ů, zasadil je do grafického systému, doprovodil to fotografiemi nebo obrázky a p řekopíroval to z A3 na A4. V této podob ě, to byl tzv. master, jsem to dostával já a dovážel jsem vše na sídlišt ě do Roztyl, kde byla v jednom byt ě propašovaná ilegální kopírka zna čky Minolta, dále tam byly barvy, papíry, prost ě všechno. A tam to ur čití lidé rozmnožovali nejd říve v základním po čtu zhruba sto kus ů, který já jsem rozvážel na p ředem ur čená místa lidem, kte ří to pak distribuovali dál. Výtisky dostával každý člen redak ční rady a samoz řejm ě další lidé, kte ří m ěli p řístup ke kopírkám, a pak se dotiskovalo ješt ě pár stovek, možná tisícovek kus ů, které se distribuovaly v té druhé vln ě. Pak už to šlo ale samo. Já jsem se snažil tu distribu ční sí ť vytvá řet, ale bylo to dost nebezpe čný. Ono to ale pak bylo tak spontánní, že to ani nebylo pot řeba. Ty lidi to zajímalo a za čali to naprosto spontánn ě rozmnožovat sami a my jsme jen tak zhruba v ěděli, kde všude to je. A když n ěkde Lidové noviny nebyly, tak jsme jim to p řivezli. Vozili jsme to lidem do Karlových Var ů, Ústí nad Labem, Českých Bud ějovic. Vím, že se to vozilo zásadn ě do Brna, do Ostravy, kde byla rozmnožovací centra.
Jak byl ur čen základní okruh čtená řů , kte ří dostávali p řednostn ě ta jednotlivá čísla?
My jsme m ěli samoz řejm ě distribu ční sí ť pro distribuci jiných materiál ů, p ředevším zahrani čních list ů jako Sv ědectví, Listy atd., takže jsme využívali i tyto sítě. Byli to v ětšinou signatá ři Charty, nebo lidé, kte ří byli v opozici, disentu a kte ří vyhledávali své p řátele v té tzv. šedé zón ě, nebo lidé, kte ří m ěli o to zájem. A to byli lidé r ůzných profesí, to nemuseli být vždy jen intelektuálové, ale mnohdy to byli d ělníci, i na venkov ě zem ědělci a další, kte ří už m ěli možnost kopírovat a tu distribu ční sí ť si už pak řídili ti lidé pak, kte ří to dostávali v té první vln ě.
Z jakých prost ředk ů byli Lidové noviny financovány, dostávali jste n ěco ze zahrani čí?
Měli jsme prost ředky od Pre čana, od Janoucha, od Pelikána, od Tigrida, za které se kupovaly p ředevším papíry. Ty byly tady už voln ě k dostání. Autor ům se za články neplatilo.
82 A t ěm, co články p řepisovali?
Myslím, že písa řce se n ěco platilo. Nevím, jestli grafikovi se platilo, ale autor ům ur čit ě ne. A redakto ři a redak ční rada také nem ěli nic. Byl ale vy člen ěn obnos pen ěz, hlavn ě na pokuty, protože jsme po řád dostávali n ějaké pokuty od ú řad ů a hlavn ě se z toho platily ty papíry, benzín a takové ty b ěžné provozní v ěci. Jinak ta kopírka, barvy, to všechno se pašovalo ilegáln ě ze zahrani čí, takže to žádné finan ční prost ředky nestálo.
Četla jsem, že vám pomáhal i Tom Luke.
Ten nám to posílal p řes Jirku Dienstbiera. Já jsem se s ním sp řátelil a dodnes se spolu stýkáme. Shán ěl peníze p řes mezinárodní svaz žurnalist ů, ono se to jmenovalo asi trochu jinak, ale byla to prost ě n ějaká mezinárodní organizace noviná řů , ve které m ěl kontakty a oni sbírali mezi sebou finan ční prost ředky, které pak posílal sem Jirkovi Dienstbierovi. Takže se nějaký ten rozmnožovací stroj koupil ke konci období i tady.
Uzáv ěrka bývala pravideln ě v půlce m ěsíce a číslo pak vycházelo ve stejný den m ěsíce?
To já už si nepamatuji, ale mám pocit, že to vždycky takhle bylo. Do p ůlky m ěsíce a pak čtrnáct dní na výrobu, aby vždy na p řelomu m ěsíce vyšlo to číslo za p ředchozí m ěsíc, nebo p ůl m ěsíc. Nebylo to od prvního do t řicátého, ale od patnáctého do patnáctého.
V nultých číslech Lidových novin a v prvním řádném byla sportovní rubrika, následující měsíce se už ale v číslech neobjevila. Byl k tomu n ějaký konkrétní d ůvod?
My jsme si říkali, že nem ůžeme sledovat sportovní zpravodajství. Ono se o sportu samoz řejm ě dá psát i formou publicistickou, ale mám pocit, že to nikdo n ějak necht ěl d ělat… Nikdo tomu nerozum ěl a necht ěl to d ělat. I když bylo spousta spor ťák ů, kte ří byli taky vyhozeni, tak se to n ějak neujalo a redak ční rada to tenkrát vyhodnotila, že to je hlavn ě ztráta místa v novinách a že je lepší dát tam nap říklad dopisy čtená řů atd.
Jak jste do novin získávali fotografie? M ěli jste vlastní, nebo jste je odn ěkud p řebírali?
Oni m ěli tenkrát fotodokumentaci, lépe řečeno respektive lidi, kte ří m ěli fotky. Tenkrát fotil hlavn ě Jarda Kukal, který pak fotil do Lidovek, Ond řej N ěmec, který do nich fotí ješt ě dnes, nebo to bylo z nějakých osobních archiv ů, a nebo je shán ěl Aleš Ogoun. Když t řeba kluci d ělali rozhovor s Dub čekem, tak ho zárove ň i vyfotili.
Jak vypadala situace v redakci po zat čení Vašeho otce a Rudolfa Zemana v říjnu 1989? Jak probíhala p říprava říjnového čísla?
To číslo jsem v podstat ě dod ělával já s klukama, s Dobrovským a Mlyná řem, a ješt ě s otcem Dobrovského a Dienstbierem, takže jsme ud ělali takovou improvizovanou redakci, kdy tehdy už posbírané materiály jsme dali do špíglu a šlo to tou obvyklou cestou. A pak jsem vlastn ě já s těmi lidmi nahrazoval redakci, ono to byly jen asi t ři čísla…dv ě nebo t ři…a rozesílali jsme to zase na všechny úřady, jak bylo zvykem, a šlo to distribucí. Vím, že dokonce otec, když byl ve v ězení, tak my jsme mu to číslo poslali poštou a on to dostal. Z toho v ězení je pak s Rudou Zemanem vezli rovnou na Letenskou plá ň, kde vystoupili mezi statisíci lidmi. Oni byli vlastně poslední politi čtí v ězni. Vím, že velmi rychle se to všechno nahradilo, hrozn ě jsme
83 si pomáhali a řekli jsme si, že to nesmí zahynout, když ty dva zavřeli. A jelikož jsem o tom hodn ě v ěděl, kluci taky, tak jsme bez n ějakých v ětších potíží dali ty t ři čísla dohromady.
V listopadu 1989 vyšla také dv ě zvláštní vydání.
Na tom už jsem se moc nepodílel. Když za čala revoluce, tak vlastn ě hned 18. listopadu jsme se sešli u Vondry v byt ě, vlastn ě redakce Revolver revue a Sportu, a založili jsme Nezávislé tiskové středisko. P řesunuli jsme se do Galerie u Řečických a za čali jsme v masovém nákladu už p řes tiskárny vydávat Informa ční servis. A já jsem už tehdy v Lidových novinách v ůbec nebyl. To ví Mlyná ř s Dobrovským, kte ří se podíleli na t ěchto číslech, tzv. zvláštních vydáních. Vznikala i zvláštní vydání Originálního videojournalu, asi šest díl ů t ěch revolu čních čas ů až po volbu Václava Havla prezidentem.
Prosincové číslo tedy vyšlo už normáln ě tiskem?
Ano, to už vyšlo tiskem.
Na záv ěr bych se Vás zeptala, jaká jste v pr ůběhu vydávání samizdatových Lidových novin dodržovali bezpe čnostní opat ření?
Hlavn ě jsme to celé diverzifikovali. Zvláš ť byla redak ční rada, redakce, písa řky, grafik, tiskárna a distribuce. I když já m ěl t řeba kontakt jak na tiskárnu, tak na distribuci, ale já jsem to dělal s několika lidmi, takže ono se to dalo t ěžko rozplést, tím, že to bylo takhle nefázované. M ěli jsme samoz řejm ě zajišt ěno, že kdyby n ějaký článek vypadl, tak jsme okamžit ě m ěli p řipraveno náhradní řešení. Ale je fakt, že tehdy už estébáci nem ěli moc sílu to sledovat. Vlastn ě krom ě toho, že zatkli otce a Zemana, žádný veliký zátah na Lidovky ned ělali. Zrovna tak na Originální Videojournal, který byl taky velmi pe čliv ě zakonspirován. To jsme si s klukama ud ělali n ěkolik sch ůzek, kde jsme to popisovali, m ěli jsme i krycí jména, kterými jsme se oslovovali se zahrani čím…
Vzpomenete si na n ějaká ty krycí jména?
Já jsem m ěl zásadn ě krycí jméno Delta, protože jsem d ělal ten velký kanál zahrani ční, za to jsem byl pak taky v roce 1980, 1981 zav řenej. On ten kanál pak pokra čoval pod jinými krycími jmény, ale to já už si nepamatuju…to je takových v ěcí od té doby…
Já Vám velmi d ěkuji za rozhovor.
84 Příloha č. 2: Lidové noviny. Zá ří 1987, nulté číslo, s. 1. (obrázek)
85 Příloha č.3: Lidové noviny. Leden 1988. Leden 1988, č. 1, s. 1. (obrázek)
86 Příloha č. 4: Lidové noviny. Prosinec 1989, ro č. 2, č. 12, s. 1. (obrázek)
87