DOCSLIB.ORG

Revize Jurské Amonitové Fauny Z Moravského Krasu a Brna Diplomová Práce

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Revize Jurské Amonitové Fauny Z Moravského Krasu a Brna Diplomová Práce PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Revize jurské amonitové fauny z Moravského krasu a Brna Diplomová práce Bc. Petr Hykš Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Kumpan, Ph.D. Ústav geologických věd obor Geologie Brno 2020 Bibliografický záznam Autor: Bc. Petr Hykš Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita Ústav geologických věd Název práce: Revize jurské amonitové fauny z Moravského krasu a Brna Studijní program: PřF N-GE Geologie, magisterský studijní program Studijní obor: Geologie Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Kumpan, Ph.D. Rok: 2020 Počet stran: 70+15 Klíčová slova: Český masiv, callov, oxford, amoniti, taxonomie, biostratigrafie, provincialismus, paleogeografie Bibliographic record Author: Bc. Petr Hykš Faculty of Science Masaryk University Department of Geological Sciences Title of Thesis: Revision of Jurassic ammonite fauna from the Moravian Karst and Brno Degree Programme: PřF N-GE Geology, Master's degree programme Field of Study: Geology Supervisor: Mgr. Tomáš Kumpan, Ph.D. Year: 2020 Number of Pages: 70+15 Keywords: Bohemian Massif, Callovian, Oxfordian, ammonites, taxonomy, biostratigraphy, provincialism, paleogeography Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na taxonomickou revizi středně a pozdně jurských (callov-oxford) amonitů (Ammonitida), skupinu vymřelých hlavonožců z řad amonoidů (Ammonoidea). Studováni byli především amoniti z jurských vápenců na lokalitách Brno-Hády a Olomučany. Přesné stáří jurských vrstev na těchto lokalitách, především v měřítku amonitových zón a subzón, nebylo doposud jednoznačně určeno. Vzhledem k tomu, že amoniti z těchto lokalit byli zpracovávaní naposledy před mnoha dekádami a poznání jejich taxonomie a biostratigrafie vyznamně pokročilo, vyvstala potřeba provést revizi. Na předešlé výzkumy bylo navázáno moderním zpracováním amonitů zohledňujícím vnitrodruhovou variaci a sexuální dimorfismus. Soubor studovaných amonitů je tvořen z části historickými nálezy uloženými v univerzitních a muzejních sbírkách a z části soudobými nálezy autora, jeho kolegů a místních sběratelů. Studováni byli amoniti mediteránní a submediteránní provincie panthalassa-tethydní říše (Phyllo- ceratidae, Perisphinctidae, Peltoceratidae, Aspidoceratidae a Oppeliidae) i amoniti původem z boreální provincie euroboreální říše (Cardioceratidae). Celkem bylo determinováno 19 taxonů amonitů, z nichž některé nebyly z těchto lokalit doposud známy. Například stratigraficky významné pozdně callovské druhy Hecticoceras (Lunuloceras) cf. pseudopunctatum a Quenstedtoceras praelamberti nebo raně oxfordské druhy Cardioceras (Pavloviceras) scarburgense a Peltoceratoides (P.) constantii. Tyto nálezy jsou zde srovnány a diskutovány s ohledem na předchozí výzkumy v kontextu nejnovějších poznatků o taxonomii, biostratigrafii, paleoekologii a bioprovincialismu amonitů. Dále je představen objev nové sedimentární facie, lumachel schránek amonitů Phylloceras sp. nejasného stáří. Z lokalit Olomučany a Rudice-Seč byly poprvé představeny nálezy aptychů, taxony Lamellaptychus cf. lamellosus a Laevaptychus sp. Srovnáním taxonů amonitů známých z moravské a severočeské platformní jury bylo zjištěno, že společných taxonů je minimum, což příliš nepodporuje tradiční představy o průlivu spojujícím obě oblasti mořskou cestou vedoucí přes Český masiv. Abstract This thesis aims to present a taxonomical revision of Middle and Late Jurassic (Callovian-Oxfordian) ammonites (Ammonitida), group of extinct ammonoid cephalopods (Ammonoidea). Most of the studied ammonites were found in Jurassic limestones of localities Brno-Hády and Olomučany. The exact age of Jurassic strata, especially in scale of ammonite zones and subzones, was not sufficiently demonstrated yet. New revision is necessary due to the advancements in ammonite taxonomy and biostratigraphy, given that the last revision of ammonites from the studied localities was conducted several decades ago. Previous studies are followed with attention to intraspecific variability and sexual dimorphism of ammonites. The studied material comprises both historical specimens deposited in university and museum collections and by recent specimens collected by the author, his colleagues and local fossil collectors. Studied amonites represent Mediterranean and Submediterranean Province taxa of Tethys-Panthalassa Realm (Phyllo- ceratidae, Perisphinctidae, Peltoceratidae, Aspidoceratidae and Oppeliidae) and Boreal Provinces taxa of Euro-boreal Realm (Cardioceratidae). In total, 19 taxa of ammonites were determined, some of which were not known from the studied sites before, e.g. stratigraphicaly important Callovian species Hecticoceras (Lunuloceras) cf. pseudopunctatum and Quenstedtoceras praelamberti as well as Lower Oxfordian Cardioceras (Pavloviceras) scarburgense and Peltoceratoides (P.) constantii. Determined specimens are compared and discussed with respect to previous studies, as well as in context of the current advancements in ammonite taxonomy, biostratigraphy, paleoecology and bioprovincialism. Aptychi from Olomučany and Rudice- Seč are presented for the first time, represented by taxa Lamellaptychus cf. lamellosus and Laevaptychus sp. Presented is also discovery of a new sedimentary facies, Phylloceras sp. ammonite coquina of unknown age. List of all ammonite taxa known from Moravian platform Jurassic shows minimal overlap with ammonite taxa described from northern Bohemia, not supporting the traditional hypothesis about narrow strait connecting the two areas via marine seaway across Bohemian Massif. Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením vedoucího práce s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. V Brně 14. července 2020 ....................................... Bc. Petr Hykš Poděkování Chtěl bych zde poděkovat mým rodičům za velkou podporu a Tomáši Kumpanovi za vedení práce a přátelskou podporu. Jsem zavázán Andrzejovi Wierzbowskému, Pavlu Bosákovi, Zdeňku Vašíčkovi, Janu Schlöglovi, Miroslavu Bubíkovi a Ronaldu Nádaskayovi za konzultace, literaturu a cenné komentáře k obsahu. Za přístup ke geologické sbírce univerzity ve Vídni děkuji Michaelu Wagreichovi. Za společnou cestu do Vídně děkuji Zdeňku Galbovi a Pavlu Bartákovi. S dokumentací sbírek Moravského zemského muzea mi velice pomohli Jakub Březina a Gabriela Calábková; rád vzpomínám na několik společně strávených dní na přelomu července a srpna roku 2019. Jaroslavu Šamánkovi děkuji za přístup ke sbírkám Masarykovy univerzity. Řada studovaných exemplářů pochází od sběratelů a mých blízkých přátel, kterým chci tímto projevit velký dík za důvěru, vstřícnost, přátelskou podporu a motivaci. Mnozí z nich jsou důkazem toho, že sběr fosilií, je-li prováděn s rozumem, může přispět vědeckému poznání. Jmenovitě jsou to: Tomáš Viktorýn, Zdeněk Galba, Ján Fajčák, Radek Votava, Lubomír Svoboda, Pavel Drlík, Jirka Staněk, Radek Šikula a Jaroslav Horák. Cením si společně stráveného času v terénu a děkuji vám za pomoc ve zdolávání olomučanské jury v teoretickém i praktickém smyslu. Za možnost studia nálezů amonitů děkuji Davidu Varnerovi, Petru Gadasovi a Tomáši Turkovi. Ještě jednou děkuji Tomáši Kumpanovi, Zdeňku Galbovi a Jakubu Březinovi, ale i Vojtěchu Cíglerovi a Michalovi Březovskému, díky kterým byl zdokumentován nejeden vědecky cenný profil. V neposlední řadě děkuji mým nerozlučným přátelům, Kamile Ottomanské a Pavlu Bartákovi, za porozumění, podporu a cenné příspěvky k obsahu. Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................................. 11 2. Geologie a stratigrafie jury na Českém masivu ................................................................................. 11 2.1 Brněnská jura ............................................................................................................................... 12 2.2 Olomučanská jura ........................................................................................................................ 14 2.3 Severočeská jura .......................................................................................................................... 18 3. Terminologie a metodika .................................................................................................................. 19 4. Systematická část .............................................................................................................................. 22 5. Diskuse............................................................................................................................................... 37 5.1 Taxonomie a biostratigrafie ........................................................................................................ 37 5.2 Provincialismus ............................................................................................................................ 50 5.3 Paleogeografie ............................................................................................................................. 51 5.4 Faunistické srovnání lokalit ......................................................................................................... 53 5.4.1 Olomučany ........................................................................................................................... 53 5.4.2 Hády ...................................................................................................................................... 57 5.4.3 Švédské šance ......................................................................................................................
Load more

Recommended publications
  • Felix Gradstein, Lames Ogg and Alan Smith 18 the Jurassic Period J
    Felix Gradstein, lames ogg and Alan smith 18 The Jurassic Period J. G. OGG iographic distribution of Jurassic GSSPs that have been ratified (ye Table 18.1 for more extensive listing). GSSPs for the honds) or are candidates (squares) on a mid-Jurassic map base-Jurassic, Late Jurassic stages, and some Middle Jurassic stages PNS in January 2004; see Table 2.3). Overlaps in Europe have are undefined. The projection center is at 30" E to place the center kured some GSSPs, and not all candidate sections are indicated of the continents in the center of the map. basaurs dominated theland surface. Ammonites are themain fossils neously considered his unit to he older. Alexander Brongniart rmrrelatingmarine deposits. Pangea supercontinent began to break (1829) coined the term "Terrains Jurassiques" when correlat- h md at the end of the Middle Jurassic the Central Atlantic was ing the "Jura Kalkstein" to the Lower Oolite Series (now as- m. Organic-rich sediments in several locations eventually became signed to Middle Jurassic) of the British succession. Leopold t source rocks helping to fuel modern civilization. von Buch (1839) established a three-fold subdivision for the Jurassic. The basic framework of von Buch has been retained as the three Jurassic series, although the nomenclature has var- 8.1 HISTORY AND SUBDIVISIONS ied (Black-Brown-White, Lias-Dogger-Malm, and currently L1.1 Overview of the Jurassic Lower-Middle-Upper). The immense wealth of fossils, particularly ammonites, in hc term "Jura Kalkstein" was applied by Alexander von the Jurassic strata of Britain, France, German5 and Switzer- bmholdt (1799) to a series ofcarhonate shelfdeposits exposed land was a magnet for innovative geologists, and modern con- the mountainous Jura region of northernmost Switzerland, cepts of hiostratigraphy, chronostratigraphy, correlation, and d he first recognized that these strata were distinct from paleogeography grew out of their studies.
    [Show full text]
  • ABHANDLUNGEN DER GEOLOGISCHEN BUNDESANSTALT Abh
    ©Geol. Bundesanstalt, Wien; download unter www.geologie.ac.at ABHANDLUNGEN DER GEOLOGISCHEN BUNDESANSTALT Abh. Geol. B.-A. ISSN 0016–7800 ISBN 3-85316-14-X Band 57 S. 467–478 Wien, Februar 2002 Cephalopods – Present and Past Editors: H. Summesberger, K. Histon & A. Daurer Very Small Ammonites (Micromorphs) from Lower Oxfordian Marls (Mariae Zone) DIDIER MARCHAND, PHILIPPE COURVILLE, ALAIN BONNOT, JACQUES ROSSI & QUENTIN SCOUFFLAIRE 8 Text-Figures and 1 Plate France Oxfordian Ammonoidea Micromorphs Contents Zusammenfassung ...................................................................................................... 467 Abstract ................................................................................................................. 468 1. Introduction ............................................................................................................. 468 2. Methods................................................................................................................. 468 3. Micromorph Ammonites from the Pyritised Fossil Marls .................................................................... 469 3.1. Taramelliceratinae .................................................................................................. 469 3.2. Pachyceratinae ..................................................................................................... 472 3.3. Hecticoceratinae.................................................................................................... 473 4. Small Adult Ammonites (Microconchs)
    [Show full text]
  • First Three-Dimensionally Preserved in Situ Record of an Aptychophoran Ammonite Jaw Apparatus in the Jurassic and Discussion of the Function of Aptychi
    Berliner paläobiologische Abhandlungen 10 321-330 Berlin 2009-11-11 First three-dimensionally preserved in situ record of an aptychophoran ammonite jaw apparatus in the Jurassic and discussion of the function of aptychi Günter Schweigert Abstract: A unique specimen of the microconch ammonite Lingulaticeras planulatum Berckhemer in Ziegler, 1958 comes from a tempestite bed within the Upper Jurassic lithographic limestones of Scham- haupten in Franconia (Painten Formation, uppermost Kimmeridgian). The shell is unique because it retains the complete jaw apparatus in the body chamber. The articulation of the Lamellaptychus and the corresponding upper beak are well preserved. The function of the aptychus is discussed in general, and an operculum function is thought to be unlikely. The formation of strongly calcified aptychi in aspidoceratids and some oppeliid ammonoids is interpreted as an added ballast weight to stabilize the conch for swimming in the water column. Keywords: Ammonites, aptychus, preservation, functional morphology, Upper Jurassic, lithographic lime- stones, Franconia, Germany Zusammenfassung: Ein einzigartig erhaltenes Exemplar des mikroconchen Ammoniten Lingulaticeras planulatum Berckhemer in Ziegler, 1958 aus einer Tempestitlage des oberjurassischen Plattenkalks von Schamhaupten in Franken (Painten-Formation, oberstes Kimmeridgium) enthält noch den vollständigen Kieferapparat in seiner Wohnkammer.Es zeigt die perfekte Artikualation des Lamellaptychus mit dem dazu- gehörenden Oberkiefer. Die Funktion des Aptychus wird allgemein diskutiert und eine Deckelfunktion für unwahrscheinlich gehalten. Die Ausbildung stark verkalkter Aptychen wie in Aspidoceraten und manchen Oppeliiden wird als zusätzliches Tariergewicht gedeutet, um das Gehäuse in starker bewegtem Wasser zu stabilisieren. Schlüsselwörter: Ammoniten, Aptychus, Erhaltung, Plattenkalke, Funktionsmorphologie, Oberjura, Franken, Deutschland Address of the author: Dr. Günter Schweigert, Staatliches Museum für Naturkunde, Rosenstein 1, D-70191 Stuttgart.
    [Show full text]
  • Abhandlungen Der Geologischen Bundesanstalt in Wien
    ZOBODAT - www.zobodat.at Zoologisch-Botanische Datenbank/Zoological-Botanical Database Digitale Literatur/Digital Literature Zeitschrift/Journal: Abhandlungen der Geologischen Bundesanstalt in Wien Jahr/Year: 2002 Band/Volume: 57 Autor(en)/Author(s): Sprey Anton Martin Artikel/Article: Early Ontogeny of three Callovian Ammonite Genera (Binatisphinctes, Kosmoceras (Spinikosmoceras) and Hecticoceras) from Ryazan (Russia) 225-255 ©Geol. Bundesanstalt, Wien; download unter www.geologie.ac.at ABHANDLUNGEN DER GEOLOGISCHEN BUNDESANSTALT Abh. Geol. B.-A. ISSN 0016–7800 ISBN 3-85316-14-X Band 57 S. 225–255 Wien, Februar 2002 Cephalopods – Present and Past Editors: H. Summesberger, K. Histon & A. Daurer Early Ontogeny of three Callovian Ammonite Genera (Binatisphinctes, Kosmoceras (Spinikosmoceras) and Hecticoceras) from Ryazan (Russia) ANTON MARTIN SPREY*) 15 Text-Figures, 3 Tables and 8 Plates Callovian Ammonoidea Shell Structure Early Ontogeny Micro-ornament Contents Zusammenfassung ...................................................................................................... 225 Abstract ................................................................................................................. 226 1. Introduction ............................................................................................................. 226 2. Material and Methods .................................................................................................... 226 2.1. Examined Taxa and Their Source ...................................................................................
    [Show full text]
  • Revize Jurské Amonitové Fauny Z Moravského Krasu a Brna Rešerše K Diplomové Práci
    MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Revize jurské amonitové fauny z Moravského krasu a Brna Rešerše k diplomové práci PETR HYKŠ Vedoucí práce: Tomáš Kumpan Ústav geologických věd Obsah Úvod 2 Anatomie amonitů 3 Vznik a vývoj amonoidů 6 Ekologie amonitů 11 Taxonomie amonitů 11 Provincialismus 15 Chronostratigrafie a biostratigrafie 19 Literatura 22 Úvod Cílem této rešeršní práce je shrnutí současného stavu poznání o anatomii, ekologii, taxonomii a biostratigrafickém využití amonitů, kteří budou předmětem dalšího bádání v navazující diplomové práci s názvem: Revize jurské amonitové fauny z Moravského krasu a Brna. 2 Anatomie amonitů Amoniti měli vnější, zpravidla spirálovitě vinutou, aragonitovou schránku. Ačkoliv je aragonit nestabilní minerál, mohou být aragonitové schránky amonoidů zachovány v téměř nezměněné podobě už u hornin karbonského stáří (Hallam & 0'Hara 1962). Častější jsou však v horninách mesozoických. Schránky amonitů jsou nejčastěji dochovány v již nahrazené (rekrystalizované) podobě a jsou často tvořeny několika vrstvičkami kalcitu. Vnitřní vrstvička schránky má schůdkovitou stavbu, díky které působí jako difrakční mřížka, a která se zachovává i po rekrystalizaci. Proto lze, v důsledku interference světla, na vnitřním povrchu schránek pozorovat charakteristickou perleť (Tan etal. 2004). Při diagenezi často dochází k rozpouštění schránek. Často jsou zachovány pouze vnitřní výlitky schránek (kamenná jádra). V takovém případě byla schránka ještě před rozpuštěním vyplněna sedimentem, který se jediný dochoval. Na svém vnějším povrchu nesou znaky vnitřního povrchu schránky, především sutury, žebrování a konstrikce (zaškrceniny, obr. 1). Setkat se lze také s vnějšími jádry, jež zachovávají obdobné znaky (kromě sutur) a se skulpturními jádry nesoucími znaky vnějšího povrchu schránky. šířka ústí konstrikce amomtovy sev A - schránka, B - vnitřní výlitek (jádro), C - vnitřní stavba Obr.
    [Show full text]
  • Download PDF ( Final Version , 5Mb )
    Nautiloïden en ammonieten uit Maas- en Rijngrind in Limburg en zuidelijk Gelderland Philip+J. Hoedemaeker John+W.M. Jagt in Algemeen zandgroeve Leccius de Ridderop de Grebbeberg (Rhenen, Gelderland), en heeft als grootste diameter74 mm; de navel de meet 23 mm en windingshoogte en -breedte zijn 32 en ca. in menige verzameling te vinden zijn nautili- 34 mm. Burger refereert ook aan eerdere gemelde vondsten HOEWELden en ammonieten van paleozoïsche en mesozoïsche van fossielen van Oxfordien-ouderdom in grindpakketten in (Jura-Krijt) ouderdom uit Maas- en Rijngrindpakketten Midden-Nederland, en gaatervan uit dat deze, net als de door in Limburg en Gelderlander altijd bekaaid van afgekomen. Uit- hem gemelde ammoniet, duidelijke Maascomponenten zijn. De soort C. zonderingen op die regel zijn Teloceras soorten, waaraan een lillooetenselijkt echter van Noord-Amerikaanse aantalartikelen tussen 1970en de dag van vandaag is gewijd, (Canadese) origine te zijn en is, voor zover wij hebben kunnen Goniatitida26. Keienboek290 en In Het wordt gewag gemaakt nagaan, nooit uit noordwest Europa gemeld. Een vergelijk 122,226,230 van het voorkomen in Maasgrind van Teloceras als ‘de meest met recente literaturuur doet vermoeden dat het verbreide ammoniet in het Nederlandse zwerfsteenmateriaal; exemplaar uit Rhenen toch nauwer aansluit bij C. cordatum Willems kon uit vele kenmerkend (1960, 1970) Zuid-Limburg 20 exemplaren op- (J. Sowerby, 1813) en zijn verwanten, voor het sommen, maar ook elders langs de Maas (Mill, Mook), zowel vroeg-Oxfordien. als in de Achterhoek zijn fragmenten en gave exemplaren van deze fraaie in Materiaal hier Dogger-ammoniet verkiezelde toestand aange- voorgesteld is in hoofdzaak afkomstig uit de troffen.’ Als herkomst werd collecties het Nederlands genoteerd, ‘bij Mezières aan de van Centrum voor Biodiversiteit in komen dezelfde het Maas Frankrijk precies verkiezelde ammo- (Naturalis, Leiden) en Natuurhistorisch Museum Het nieten nog in hetvaste gesteentevoor.’ Als laatste noemt Van Maastricht.
    [Show full text]
  • Late Jurassic Ammonites from Alaska
    Late Jurassic Ammonites From Alaska GEOLOGICAL SURVEY PROFESSIONAL PAPER 1190 Late Jurassic Ammonites From Alaska By RALPH W. IMLAY GEOLOGICAL SURVEY PROFESSIONAL PAPER 1190 Studies of the Late jurassic ammonites of Alaska enables fairly close age determinations and correlations to be made with Upper Jurassic ammonite and stratigraphic sequences elsewhere in the world UNITED STATES GOVERNMENT PRINTING OFFICE, WASHINGTON 1981 UNITED STATES DEPARTMENT OF THE INTERIOR JAMES G. WATT, Secretary GEOLOGICAL SURVEY Dallas L. Peck, Director Library of Congress catalog-card No. 81-600164 For sale by the Distribution Branch, U.S. Geological Survey, 604 South Pickett Street, Alexandria, VA 22304 CONTENTS Page Page Abstract ----------------------------------------- 1 Ages and correlations -----------------------------­ 19 19 Introduction -------------------------------------- 2 Early to early middle Oxfordian --------------­ Biologic analysis _________________________________ _ 14 Late middle Oxfordian to early late Kimmeridgian 20 Latest Kimmeridgian and early Tithonian _____ _ 21 Biostratigraphic summary ------------------------- 14 Late Tithonian ______________________________ _ 21 ~ortheastern Alaska -------------------------­ 14 Ammonite faunal setting --------------------------­ 22 Wrangell Mountains -------------------------- 15 Geographic distribution ---------------------------- 23 Talkeetna Mountains -------------------------­ 17 Systematic descriptions ___________________________ _ 28 Tuxedni Bay-Iniskin Bay area ----------------- 17 References
    [Show full text]
  • Ammonites from Bathonian and Callovian (Middle Jurassic)
    View metadata, citation and similar papers at core.ac.uk brought to you by CORE provided by Universität München: Elektronischen Publikationen 253 Zitteliana 89 Ammonites from Bathonian and Callovian (Middle Jurassic) North of Damghan, Paläontologie Bayerische EasternGeoBio- Alborz, North Iran & Geobiologie Staatssammlung Center LMU München LMU München für Paläontologie und Geologie Kazem Seyed-Emami1* & Ahmad Raoufian2 München, 01.07.2017 1School of Mining Engineering, University College of Engineering, University of Tehran, Manuscript received P.O. Box 11365-4563, Tehran, Iran 2 26.09.2016; revision Daneshvar Center, Farhangian University, Neyshapour, Iran accepted 30.10.2016 *Corresponding author; E-mail: [email protected] ISSN 0373-9627 ISBN 978-3-946705-00-0 Zitteliana 89, 253–270. Abstract The following Middle Jurassic ammonite families (subfamilies) are described from the Dalichai Formation north of Damghan (eastern Alborz), some of them for the first time: Phylloceratidae, Lytoceratidae, Oppeliidae (Hecticoceratinae), Stephanoceratidae (Cadomitinae), Tulitidae and Reineckeiidae. The fauna is typically Northwest-Tethyan and closely related to Central Europe (Subboreal – Submediterra- nean Provinces). Key words: Ammonites, Dalichai Formation, Middle Jurassic, Alborz, Iran Zusammenfassung Aus der Dalichai Formation nördlich von Damghan (Ostalborz) werden einige mitteljurassische Ammoniten, teils zum ersten Mal, beschrieben. Folgende Familien und Unterfamilien sind vertreten: Phylloceratidae, Lytoceratidae, Oppeliidae (Hecticoceratinae), Steph- anoceratidae (Cadomitinae), Tulitidae und Reineckeiidae. Die Fauna ist typisch für die Nordwest-Tethys und zeigt enge Beziehungen zu Zentraleuropa (Subboreale und Submediterrane Faunenprovinz). Schlüsselwörter: Ammoniten, Dalichai Formation, Mittlerer Jura, Alborz, Iran Introduction the frame of a MSc. thesis. For the present study, a new section nearby was chosen and collections The present study is a continuation of a larger re- were made by A.
    [Show full text]
  • Callovian(Middle Jurassic)Ammonite Faunas of the Northwest Iberian Ranges: B Iostratigraphy and Palaeobiogeography
    Batizonjan - Callovian(Middle Jurassic)ammonite faunas of the Northwest Iberian Ranges: b iostratigraphy and palaeobiogeography J. THIERR’? and 5. WILDE** 0 157 «Géodynamique sédimentaire et Evolution géobiologique» * URA ~ii7NRSn eL Centre des Sejences de la Terre, Université de Boargogne, 6 Rd Gabrial 21100 DIJON (France) ** Jns¿ñrnJí¿r Gealogie, Ruhr-Universitñ¿ D-4630 BOCHUM, (RE4) XBSTRACT Thc Bathonian-Callovian carbonated sedimenis, sometimes sandy or silty and ctayish, of the Iberian ptatform in Ihe Sierras de la Demanda, Cameros ami Moncayo near Burgos, Logroño, Soria ami Zaragoza (North- west Iberian Ranges) yeld significant ammonite faunas for a precise bios- tratigraphic approach; these also allow sorne biogeographic remarks about Ihis region situated in platform environrnents almost off on the North Tethyan margin. During the Bathonian (Montenegro, Soria, Olvega and Ricla forma- tions) the faunas are dominated by the Perisphinctidae (Procerites, Siemi- radkia, Wagnericeraá; h’omeop/anulñes. Ch~ffatia —70 %)4 the other taxa are sorne Oppelidae (Oxycerites, Qecotraustes Prohecticoceras —20 %). Parkinso- niidae (Gonolkites bipistrenoceras —5 %) and Tulitidae íBullatimorphites —5 %). The various recognized species allow to conclude that the Lower Bathonian (Zigzag zone; Convergens and Yeovilensis subzones) is repre- sented as weIl as the Middle Bathonian (Progracilis and Subeontractus zones; Subeontractus and Morrisi subzones) and the Upper Bathonian (Retrocostaturn zone and subzone). It must be noted that Morphoceratidae of Lowermost Baihonian and Clydoniceratidae of Upperrnost Bathonian are missing. In Callovian, (Montenegro, Pozalmuro and Ricla formations) only Ihe lower pad of Ihis stage is dcli in ammonites. The Macroceplialus and Gracilis zones are weII distinguished witb prevalent Macrocephalitidae (Macrocephalites —45 %) and Perisphinctidae (Choifatia, Homeoplanulites, Indosphinctes, Grossouvria —40 %).
    [Show full text]
  • Front Matter (PDF)
    THE QUARTERLY JOURNAL OF THE GEOLOGICAL SOCIETY OF LONDON Quod si cui mortalium cordi et cur~e sit, non tantum inventis h~erere atque iis uti, sed ad ulteriora penetrare ; atque non disputando adversarium, sed opere naturam vincere ; denique non belle et probabiliter opinari, sed certo et ostensive scire; tales, tanquam veri scientiarum filii, nobis (si videbitur) se adjungant ; ut omissis natur~e atriis, qu~e infiniti contriverunt, aditus aliquando ad interiora patefiat.--Novum Organum, Prefatio. VOLUME XCV FOR I939 LONDON : LONGMANS, GREEN & CO. LTD. PARIS : CHARLES KLINCKSIECK~ I I RUE DE LILLE. SOLD ALSO AT THE APARTMENTS OF THE SOCIETY~ BURLINGTON HOUSE~ W.I, I94O GEOLOGICAL SOCIETY OF LONDON LIST OF THE OFFICERS AND COUNCIL Elected February 17th, 1939 PRESIDENT Prof. Henry Hurd Swinnerton, D.Sc. VIcE-PRESIDENTS Edward Battersby Bailey, M.C.M.A. Prof. Owen Thomas Jones, M.A.D.Se. D.Sc. F.R.S. F.R.S. Prof. William George Fearnsides, M.A. Prof. Cecil Edgar Tilley, Ph.D.B.Se. F.R.S. F.R.S. S ECR~.TARIES Leonard Hawkes, D.Sc. } Prof. William Bernard Robinson King, I O.B.E, M.A. Sc.D. FOREIGN SECRETARY Sir Arthur Smith Woodward, LL.D.F.R.S.F.L.S. TR]iASURHR Frederick Noel Ashcroft, M.A.F.C.S. COUNCIL William Joseelyn Arkell, M.A.D.Sc. Prof. Owen Thomas Jones, M.A.D.Se. D.Phil. F.R.S. Frederick Noel Ashcroft, M.A.F.C.S. Prof. William Bernard Robinson King, Edward Battersby Bailey, M.C.M.A. O.B.E.M.A.
    [Show full text]
  • The Evolution of the Jurassic Ammonite Family Cardioceratidae
    THE EVOLUTION OF THE JURASSIC AMMONITE FAMILY CARDIOCERATIDAE by J. H. CALLOMON ABSTRACT.The beginnings of the Jurassic ammonite family Cardioceratidae can be traced back rather precisely to the sudden colonization of a largely land-locked Boreal Sea devoid of ammonites by North Pacific Sphaer- oceras (Defonticeras) in the Upper Bajocian. Thereafter the evolution of the family can be followed in great detail up to its equally abrupt extinction at the top of the Lower Kimmeridgian (sensu onglico). Over a hundred successive assemblages have been recognized, spanning some four and a half stages, twenty-eight standard ammonite zones and sixty-two subzones, equivalent on average to time-intervals of perhaps 250,000 years. Material at most levels is sufficiently abundant to delineate intraspecific variability and dimorphism. Both vary with time and can be very large. They point strongly to an important conclusion, that the assemblages found at any one level and place are monospecific. Morphological overlap between successive assemblages then identifies phyletic lineages. Evolution was on the whole gradualistic, with noise, although the principal lineage can be seen to have undergone phylogenetic division at least twice, followed by a major geographic migration of one or both branches. At other times, considerable mierations. which could be eeologicallv tns~antancous,did not lead to phylogenetic rpeciation. Thc habxtat 07 the famtly remaned broadly 'Horeil thro~phout,local endemlsmr hrinz infrequent and short-livcd Mot~holoeicall\,- .~the family evolved through almost the complete spectrum ofcoiling and sculpture to be found in ammonites as a whole, excluding heteromorphs. The nature of the selection-pressure, if any, remains totally obscure.
    [Show full text]
  • Stuttgarter Beiträge Zur Naturkunde Serie B (Geologie Und Paläontologie)
    Stuttgarter Beiträge zur Naturkunde Serie B (Geologie und Paläontologie) Herausgeber: Staatliches Museum für Naturkunde, Rosenstein 1, D-70191 Stuttgart Stuttgarter Beitr. Naturk. Ser. B Nr. 373 74 S., 35 Abb. Stuttgart, 28. 12. 2007 Revision of the Middle Jurassic dimorphic ammonite genera Strigoceras/Cadomoceras (Strigoceratidae) and related forms GÜNTER SCHWEIGERT, VOLKER DIETZE, ROBERT BARON CHANDLER & VASILII MITTA Facies non omnibus una, nec diversa tamen. OVID, Metamorphoses Abstract We present a modern revision of the dimorphic ammonite pair Strigoceras QUENSTEDT, 1886/Cadomoceras MUNIER-CHALMAS, 1892 from the Middle Jurassic. The stratigraphically oldest hitherto known chronospecies of Strigoceras, S. praenuntium (BUCKMAN) appears in the Middle Aalenian as an extreme rarity. Records of the microconch genus Cadomoceras re- main unknown from strata older than Early Bajocian, but otherwise its stratigraphical range corresponds well with that of the macroconchs. The genus probably became extinct in the Early Bathonian (Zigzag Zone). The youngest known Strigoceras is S. callomoni n. sp. descri- bed here from the Macrescens Subzone of the Early Bathonian. Another new strigoceratid species, Granulochetoceras oppeliisculptum n. sp., is recorded by a single specimen from the early Garantiana Zone of eastern Spain, representing an interesting phyletic link between Stri- goceras QUENSTEDT, 1886 and Granulochetoceras GEYER, 1960. We include a brief review of the latter genus. By including Granulochetoceras in the Strigoceratidae the family would ex- tend to the Late Kimmeridgian of the Late Jurassic. The palaeogeographic distribution of Strigoceras/Cadomoceras is focussed on the western Tethyan Province, but some species also occur in the northern Pacific and its adjacent shelves. A benefit of this large area of distribution is that strigoceratids may be used to correlate distant locations, but this is partly hampered by the relatively wide range of variability within succeeding chronospecies and remarkably large variation in size of adult macroconchs.
    [Show full text]