DOCSLIB.ORG

Patologický Vliv Bazálních Linií Výtrusovců (Apicomplexa) Na Tkáň Hostitele

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Patologický Vliv Bazálních Linií Výtrusovců (Apicomplexa) Na Tkáň Hostitele PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Patologický vliv bazálních linií výtrusovců (Apicomplexa) na tkáň hostitele Bakalářská práce KAROLÍNA POLÁKOVÁ Vedoucí práce: RNDr. Andrea Bardůnek Valigurová, Ph.D. Ústav botaniky a zoologie program Ekologická a evoluční biologie Brno 2020 PATOLOGICKÝ VLIV BAZÁLNÍCH LINIÍ VÝTRUSOVCŮ (APICOMPLEXA) NA TKÁŇ HOSTITELE Bibliografický záznam Autor: KAROLÍNA POLÁKOVÁ Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie Název práce: Patologický vliv bazálních linií výtrusovců (Apicomplexa) na tkáň hostitele Studijní program: Ekologická a evoluční biologie Vedoucí práce: RNDr. Andrea Bardůnek Valigurová, Ph.D. Rok: 2020 Počet stran: 76 Klíčová slova: gregariny, kryptosporidie, patologie, apikální komplex, životní cyklus, hostitel, parazit PATOLOGICKÝ VLIV BAZÁLNÍCH LINIÍ VÝTRUSOVCŮ (APICOMPLEXA) NA TKÁŇ HOSTITELE Bibliographic record Author: KAROLÍNA POLÁKOVÁ Faculty of Science Masaryk University Department of Botany and Zoology Title of Thesis: Pathological effect of selected representatives of basal Apicomplexa on host tissue Degree Programme: Ecological and Evolutionary Biology Supervisor: RNDr. Andrea Bardůnek Valigurová, Ph.D. Year: 2020 Number of Pages: 76 Keywords: gregarines, cryptosporidians, pathology, apical complex, life cycle, host, parasite PATOLOGICKÝ VLIV BAZÁLNÍCH LINIÍ VÝTRUSOVCŮ (APICOMPLEXA) NA TKÁŇ HOSTITELE Abstrakt Bazálním liniím Apicomplexa není v současnosti věnována příliš velká pozornost, jelikož jejich zástupci nejsou považováni za ekonomicky nebo medicínsky významné. Jsou ovšem nezbytné pro pochopení fylogeneze a biologie celé skupiny Apicomplexa. Důležitými biologickými aspekty k pochopení evolučních drah výtrusovců jsou interakce vznikající mezi parazitem a hostitelem a patologický vliv parazita na hostitele. Teoretická část této práce je zaměřená na charakteristiku bazálních linií výtrusovců a popis mechanismů, jakými parazit negativně ovlivňuje svého hostitele. Rešerše zahrnuje i zhodnocení metodických postupů použitých v doposud publikovaných studiích. Praktická část se zaměřuje na vybrané histologické postupy vhodné pro studium patologie, zahrnuje popis použitých metod a získané výsledky včetně fotodokumentace. PATOLOGICKÝ VLIV BAZÁLNÍCH LINIÍ VÝTRUSOVCŮ (APICOMPLEXA) NA TKÁŇ HOSTITELE Abstract The early branching lineages of Apicomplexa are not given much attention due to the low economical and medical significance of their representatives. However, they are essential for understanding the phylogeny and biology of Apicomplexa in general. Parasite-host interactions and pathological effect of the parasite on host organism are important biological aspects to understand the evolutionary pathways of apicomplexans. The theoretical part of the thesis focuses on the characterisation of basal apicomplexan lineages and a description of the mechanisms by which the parasite negatively affects its host. The literature review also includes an evaluation of methodical approaches used in previously published studies. The practical part, focusing on selected histological methods suitable for the study of pathology, comprises methods used in this thesis and results obtained including photodocumentation. PATOLOGICKÝ VLIV BAZÁLNÍCH LINIÍ VÝTRUSOVCŮ (APICOMPLEXA) NA TKÁŇ HOSTITELE Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucího práce s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. V Brně 18. května 2020 ....................................... KAROLÍNA POLÁKOVÁ PATOLOGICKÝ VLIV BAZÁLNÍCH LINIÍ VÝTRUSOVCŮ (APICOMPLEXA) NA TKÁŇ HOSTITELE Poděkování V této části bych velmi ráda poděkovala své vedoucí RNDr. Andree Bardůnek Valigurové, Ph.D. za ochotu a trpělivost. V tomto nelehkém období vynaložila veškeré úsilí, aby mi pomohla při vypracovávání této práce. Také bych chtě-la poděkovat své spolužačce Kateřině Hartmanové, která byla skvělou kolegyní při práci v laboratoři. V neposlední řadě děkuji své rodině a partnerovi, kteří mi byli po celou dobu oporou. Šablona DP 3.0.6-SCI (2019-12-05) © 2014, 2016, 2018, 2019 Masarykova univerzita OBSAH Obsah 1 Úvod 13 2 Teoretická část 14 2.1 Obecná charakteristika Apicomplexa ................................................ 14 2.2 Proces invaze výtrusovců do hostitelské buňky ............................ 17 2.3 Životní cyklus Apicomplexa ................................................................... 18 2.4 Charakteristika bazálních skupin výtrusovců ................................ 21 2.5 Patologie parazitóz a metodické postupy používané při jejich výzkumu u bazálních výtrusovců ........................................................ 28 3 Praktická část 41 3.1 Materiál a metodika .................................................................................. 41 3.2 Výsledky a diskuze .................................................................................... 47 4 Závěr 62 Použité zdroje 63 ÚVOD 1 Úvod Výtrusovci (Apicomplexa) jsou bezpochyby jednou z nejdůležitějších skupin parazitických protist. Zahrnují ekonomicky a medicínsky významné patogeny způsobující závažná onemocnění člověka i zvířat, jako je malárie nebo toxoplazmóza. Díky různým evolučním tlakům si tito parazité vytvořili různé strategie pro invazi a přichycení k hostitelské buňce, což vedlo k enormní diverzifikaci jejich buněčné architektury. Během procesu invaze dochází k modifikaci hostitelské buňky nebo tkáně, která je nezbytná pro další vývoj a přežití parazita v hostiteli. Většina současných poznatků o Apicomplexa je založena na studiích zaměřených na prakticky významné a evolučně pokročilé zástupce, převážně intracelulární kokcidie. Až na kryptosporidie, které představují původce medicínsky a veterinárně významných onemocnění gastrointestinálního (případně respiračního) traktu obratlovců včetně člověka (Kuhnert-Paul et al., 2012), nejsou zástupci bazálních linií výtrusovců považováni za prakticky důležité. Nicméně představují významný stupeň evolučního vývoje a slouží k hlubšímu pochopení biologie vyšších výtrusovců, a proto si zasluhují větší pozornost. U blastogregarin a gregarin napadajících různé orgány a tělní dutiny širokého spektra vodních i terestrických druhů bezobratlých se nepředpokládá přílišný patologický vliv na hostitelskou tkáň a v současné době se dokonce spekuluje, zda se u gregarin nejedná o komenzalismus (Rueckert et al. 2019). I přesto, že gregariny parazitující laboratorně chovaný hmyz, jsou snadno dostupným a ekonomicky nenáročným modelem pro různé experimentální postupy, existuje jen málo prací zabývajících se problematikou jimi vyvolané patologie. 13 TEORETICKÁ ČÁST 2 Teoretická část 2.1 Obecná charakteristika Apicomplexa Alveolata (Cavalier-Smith 1991) je monofyletická skupina podříše SAR (Burki et al. 2008, Adl et al. 2019), tvořená jednobuněčnými eukaryoty, které se vyznačují velkou rozmanitostí ve způsobu příjmu potravy, jako jsou predace, fotoautotrofie a parazitismus. Většina Alveolata spadá pod jednu ze tří hlavních tradičních skupin: nálevníci (Ciliata), obrněnky (Dinoflagellata) a výtrusovci (Apicomplexa) (Cavalier- Smith a Chao 2004; Leander a Keeling 2004). Několik linií, které nespadají do již zmíněných skupin, vytvořilo během evoluce nové samostatné větve, například rody Colpodella nebo Perkinsus. Za vznikem nových linií stojí zejména nejisté postavení některých zástupců, kteří nesou znaky jak parazita, tak i predátora a přestavují tak vhodný modelový organismus pro studium rané evoluce skupiny Alveolata (Siddall et al. 2001; Leander et al. 2003a, b; Cavalier-Smith a Chao 2004; Adl et al. 2019). Apicomplexa (Levine 1970) zahrnují velký počet druhů parazitů suchozemských i vodních bezobratlých a obratlovců, včetně člověka. Výtrusovci obsahují významné původce humánních onemocnění, jakou je malárie, toxoplazmóza, babezióza nebo kryptosporidióza, jejichž genomy jsou hojně studovány. Tato skupina obligátních parazitů se vyvinula z fotosyntetizujícího předka a je úzce spjata s volně žijícími jednobuněčnými predátory (Oborník et al. 2011, Schrével et al. 2016). Hypotéza, že Apicomplexa jsou evolučně odvozena od mixotrofních řas, se poprvé objevila po sekvenování plastidového genomu zástupců rodu Plasmodium a jeho lokalizaci v kryptické, nefotosyntetizující organele zvané apikoplast (Gardner et al. 1991a; McFadden et al. 1996; Wilson et al. 1996). Apikoplast je plastid ohraničený čtyřmi membránami, odvozený od sekundárního endosymbiontu, který bezprostředně sousedí s Golgiho aparátem. Zástupci Apicomplexa vykazují velkou variabilitu morfologických znaků v závislosti na taxonu a stádiu životního cyklu. Všeobecně výtrusovce rozdělujeme na Aconoidasida (Mehlhorn et al. 1980); Conoidasida 14 TEORETICKÁ ČÁST (Levine 1988), které zahrnují Blastogregarinea (Chatton a Villeneuve 1936), Gregarinasina (Dufour 1828) a prakticky nejvýznamnější a evolučně nejvyspělejší linii Coccidia (Leuckart 1879); a dvě skupiny, Protococcidiorida (Kheisin, 1956) a Agamococcidiorida (Levine, 1979), s fylogeneticky nejistou pozicí v rámci Apicomplexa (Adl et al. 2019). Název Apicomplexa je odvozen od aparátu, který se nachází v přední části buňky parazita, tzv. apikální komplex, což je soubor organel charakteristický pro invazní, pohyblivá stádia výtrusovců (zoity) a sloužící k přichycení a invazi do hostitelské buňky. Souhrnný název zoit označuje různé typy invazivních stádií jako jsou sporozoit, merozoit, tachyzoit nebo bradyzoit (Chobotar a Scholtyseck 1982). Sporozoit představuje první fázi v životním cyklu výtrusovců v těle hostitele. Je výsledkem sexuálního procesu, během
Load more

Recommended publications
  • Why the –Omic Future of Apicomplexa Should Include Gregarines Julie Boisard, Isabelle Florent
    Why the –omic future of Apicomplexa should include Gregarines Julie Boisard, Isabelle Florent To cite this version: Julie Boisard, Isabelle Florent. Why the –omic future of Apicomplexa should include Gregarines. Biology of the Cell, Wiley, 2020, 10.1111/boc.202000006. hal-02553206 HAL Id: hal-02553206 https://hal.archives-ouvertes.fr/hal-02553206 Submitted on 24 Apr 2020 HAL is a multi-disciplinary open access L’archive ouverte pluridisciplinaire HAL, est archive for the deposit and dissemination of sci- destinée au dépôt et à la diffusion de documents entific research documents, whether they are pub- scientifiques de niveau recherche, publiés ou non, lished or not. The documents may come from émanant des établissements d’enseignement et de teaching and research institutions in France or recherche français ou étrangers, des laboratoires abroad, or from public or private research centers. publics ou privés. Article title: Why the –omic future of Apicomplexa should include Gregarines. Names of authors: Julie BOISARD1,2 and Isabelle FLORENT1 Authors affiliations: 1. Molécules de Communication et Adaptation des Microorganismes (MCAM, UMR 7245), Département Adaptations du Vivant (AVIV), Muséum National d’Histoire Naturelle, CNRS, CP52, 57 rue Cuvier 75231 Paris Cedex 05, France. 2. Structure et instabilité des génomes (STRING UMR 7196 CNRS / INSERM U1154), Département Adaptations du vivant (AVIV), Muséum National d'Histoire Naturelle, CP 26, 57 rue Cuvier 75231 Paris Cedex 05, France. Short Title: Gregarines –omics for Apicomplexa studies
    [Show full text]
  • Publikace Přf JU 2018
    Publikace PřF v roce 2018: Články v databázi WOS (články s IF) (397) Ostatní přísp ěvky neevidované v databázi WOS (bez IF) (28) Knihy (9) Kapitoly v knize (15) Užitný vzor (5) Software (2) Články v databázi WOS (články s IF) (397) Aguilera A., Berrendero Goméz E. KBO , Kaštovský J. KBO , Echenique R., Salerno G. 2018. The polyphasic analysis of two native Raphidiopsis isolates supports the unification of the genera Raphidiopsis and Cylindrospermopsis (Nostocales, Cyanobacteria). Phycologia 57: 130-146. http://dx.doi.org/10.2216/17-2.1 Akimenko V., Křivan V. UMB 2018. Asymptotic stability of delayed consumer age-structured population models with an Allee effect. Mathematical Biosciences 306: 170-179. http://dx.doi.org/10.1016/j.mbs.2018.10.001 Altman J., Ukhvatkina O., Omelko A., Macek M., Plener T., Pejcha V., Cerny T., Petrik P., Šrůtek M. KBO , Song J., Zhmerenetsky A., Vozmishcheva A., Krestov P., Petrenko T., Treydte K., Doležal J. KBO 2018. Poleward migration of the destructive effects of tropical cyclones during the 20th century. Proceedings of The National Academy of Sciences of The United States of America 115: 11543-11548. http://dx.doi.org/10.1073/pnas.1808979115 Andresen E., Peiter E., Küpper H. KEBR 2018. Trace metal metabolism in plants. Journal of Experimental Botany 69: 909-954. http://dx.doi.org/10.1093/jxb/erx465 Arnan X., Andersen A., Gibb H., Parr C., Sanders N., Dunn R., Angulo E., Baccaro F., Bishop T., Boulay R., Castracani C., Cerda X., Del Toro I., Delsinne T., Donoso D., Elten E., Fayle TM . KZO , Fitzpatrick M., Gomez C., Grasso D., Grossman B., Guenard B., Gunawardene N., Heterick B., Hoffmann B., Janda M.
    [Show full text]
  • A Study of the Cell Biology of Motility in Eimeria Tenella Sporozoites
    A STUDY OF THE CELL BIOLOGY OF MOTILITY IN Eimeria tenella SPOROZOITES by David Robert Bruce Department of Biology University College London A thesis presented for the degree of Doctor of Philosophy in the University of London 2000 ProQuest Number: U643145 All rights reserved INFORMATION TO ALL USERS The quality of this reproduction is dependent upon the quality of the copy submitted. In the unlikely event that the author did not send a complete manuscript and there are missing pages, these will be noted. Also, if material had to be removed, a note will indicate the deletion. uest. ProQuest U643145 Published by ProQuest LLC(2016). Copyright of the Dissertation is held by the Author. All rights reserved. This work is protected against unauthorized copying under Title 17, United States Code. Microform Edition © ProQuest LLC. ProQuest LLC 789 East Eisenhower Parkway P.O. Box 1346 Ann Arbor, Ml 48106-1346 ABSTRACT A study on the cell biology of motility inEimeria tenella sporozoites Eimeria tenella is an obligate intracellular parasite within the phylum Apicomplexa. It is the causative agent of coccidiosis in domesticated chickens and under modem farming conditions can have a considerable economic impact. Motility is employed by the sporozoite to effect release from the sporocyst and enable invasion of appropriate host cells and occurs at an average speed of 16.7 ± 6 pms'\ Frame by frame video analysis of gliding motility shows it to be an erratic non­ substrate specific process and this observation was confirmed by studies of bead translocation across the cell surface occurring at an average speed of 16.9 ± 7.6 pms'^ Incubation with cytochalasin D, 2,3-butanedione monoxime and colchicine, known inhibitors of the motility associated proteins actin, myosin and tubulin respectively, indicated that it is an actomyosin complex which generates the force to power sporozoite motility.
    [Show full text]
  • (Apicomplexa) with Different Types of Motility: Urospora Ovalis and U
    Protist, Vol. 167, 279–301, June 2016 http://www.elsevier.de/protis Published online date 17 May 2016 ORIGINAL PAPER Morphology and Molecular Phylogeny of Coelomic Gregarines (Apicomplexa) with Different Types of Motility: Urospora ovalis and U. travisiae from the Polychaete Travisia forbesii a,1 b,1 c Andrei Diakin , Gita G. Paskerova , Timur G. Simdyanov , d a Vladimir V. Aleoshin , and Andrea Valigurová a Department of Botany and Zoology, Faculty of Science, Masaryk University, Kotlárskᡠ2, 611 37, Brno, Czech Republic b Department of Invertebrate Zoology, Faculty of Biology, St. Petersburg State University, Universitetskaya emb. 7/9, Saint-Petersburg, 199 034, Russian Federation c Department of Invertebrate Zoology, Faculty of Biology, Lomonosov Moscow State University, Leninskie Gory, Moscow 119 234, Russian Federation d Belozersky Institute for Physico-Chemical Biology, Lomonosov Moscow State University, Leninskie Gory, Moscow 119 234, Russian Federation Submitted November 18, 2015; Accepted May 5, 2016 Monitoring Editor: C. Graham Clark Urosporids (Apicomplexa: Urosporidae) are eugregarines that parasitise marine invertebrates, such as annelids, molluscs, nemerteans and echinoderms, inhabiting their coelom and intestine. Urosporids exhibit considerable morphological plasticity, which correlates with their different modes of motil- ity and variations in structure of their cortical zone, according to the localisation within the host. The gregarines Urospora ovalis and U. travisiae from the marine polychaete Travisia forbesii were investigated with an emphasis on their general morphology and phylogenetic position. Solitary ovoid trophozoites and syzygies of U. ovalis were located free in the host coelom and showed metabolic activity, a non-progressive movement with periodic changes of the cell shape. Solitary trophozoites of U.
    [Show full text]
  • Integrative Taxonomy Confirms That Gregarina Garnhami and G
    Parasite 28, 12 (2021) Ó I. Florent et al., published by EDP Sciences, 2021 https://doi.org/10.1051/parasite/2021009 Available online at: www.parasite-journal.org RESEARCH ARTICLE OPEN ACCESS Integrative taxonomy confirms that Gregarina garnhami and G. acridiorum (Apicomplexa, Gregarinidae), parasites of Schistocerca gregaria and Locusta migratoria (Insecta, Orthoptera), are distinct species Isabelle Florent1,*, Marie Pierre Chapuis2,3, Amandine Labat1, Julie Boisard1,4, Nicolas Lemenager2,3, Bruno Michel2,3, and Isabelle Desportes-Livage1 1 Molécules de Communication et Adaptation des Microorganismes (MCAM, UMR 7245 CNRS), Département Adaptations du vivant (AVIV), Muséum National d’Histoire Naturelle, CNRS, CP 52, 57 rue Cuvier, 75231 Paris Cedex 05, France 2 CBGP, Univ Montpellier, CIRAD, INRAE, Institut Agro, IRD, 34060 Montpellier, France 3 CIRAD, UMR CBGP, 34398 Montpellier, France 4 Structure et instabilité des génomes (STRING UMR 7196 CNRS/INSERM U1154), Département Adaptations du vivant (AVIV), Muséum National d’Histoire Naturelle, CNRS, INSERM, CP 26, 57 rue Cuvier, 75231 Paris Cedex 05, France Received 28 July 2020, Accepted 2 February 2021, Published online 23 February 2021 Abstract – Orthoptera are infected by about 60 species of gregarines assigned to the genus Gregarina Dufour, 1828. Among these species, Gregarina garnhami Canning, 1956 from Schistocerca gregaria (Forsskål, 1775) was consid- ered by Lipa et al. in 1996 to be synonymous with Gregarina acridiorum (Léger 1893), a parasite of several orthopteran species including Locusta migratoria (Linné, 1758). Here, a morphological study and molecular analyses of the SSU rDNA marker demonstrate that specimens of S. gregaria and specimens of L. migratoria are infected by two distinct Gregarina species, G.
    [Show full text]
  • Molecular Phylogeny and Surface Morphology of Marine Archigregarines (Apicomplexa), Selenidium Spp., Filipodium Phascolosomae N
    J. Eukaryot. Microbiol., 56(5), 2009 pp. 428–439 r 2009 The Author(s) Journal compilation r 2009 by the International Society of Protistologists DOI: 10.1111/j.1550-7408.2009.00422.x Molecular Phylogeny and Surface Morphology of Marine Archigregarines (Apicomplexa), Selenidium spp., Filipodium phascolosomae n. sp., and Platyproteum n. g. and comb. from North-Eastern Pacific Peanut Worms (Sipuncula) SONJA RUECKERT and BRIAN S. LEANDER Canadian Institute for Advanced Research, Program in Integrated Microbial Biodiversity, Departments of Botany and Zoology, University of British Columbia, #3529 6270 University Boulevard, Vancouver, BC, Canada V6T 1Z4 ABSTRACT. The trophozoites of two novel archigregarines, Selenidium pisinnus n. sp. and Filipodium phascolosomae n. sp., were described from the sipunculid Phascolosoma agassizii. The trophozoites of S. pisinnus n. sp. were relatively small (64–100 mm long and 9–25 mm wide), had rounded ends, and had about 21 epicytic folds per side. The trophozoites of F. phascolosomae n. sp. were highly irreg- ular in shape and possessed hair-like surface projections. The trophozoites of this species were 85–142 mm long and 40–72 mmwideand possessed a distinct longitudinal ridge that extended from the mucron to the posterior end of the cell. In addition to the small subunit (SSU) rDNA sequences of these two species, we also characterized the surface morphology and SSU rDNA sequence of Selenidium orientale,isolated from the sipunculid Themiste pyroides. Molecular phylogenetic analyses demonstrated that S. pisinnus n. sp. and S. orientale formed a strongly supported clade within other Selenidium and archigregarine-like environmental sequences. Filipodium phascolosomae n. sp. formed the nearest sister lineage to the dynamic, tape-like gregarine Selenidium vivax.
    [Show full text]
  • Expressed Sequence Tag (EST) Analysis of Gregarine Gametocyst Development*
    International Journal for Parasitology 34 (2004) 1265–1271 www.parasitology-online.com Expressed sequence tag (EST) analysis of Gregarine gametocyst development* Charlotte K. Omotoa,*, Marc Tosoa, Keliang Tangb, L. David Sibleyb aSchool of Biological Sciences, Washington State University, Pullman, WA 99164-4236, USA bDepartment of Molecular Microbiology, Washington University School of Medicine, St Louis, MO 63110, USA Received 13 July 2004; received in revised form 16 August 2004; accepted 17 August 2004 Abstract Gregarines are protozoan parasites of invertebrates in the phylum Apicomplexa. We employed an expressed sequence tag strategy in order to dissect the molecular processes of sexual or gametocyst development of gregarines. Expressed sequence tags provide a rapid way to identify genes, particularly in organisms for which we have very little molecular information. Analysis of w1800 expressed sequence tags from the gametocyst stage revealed highly expressed genes related to cell division and differentiation. Evidence was found for the role of degradation and recycling in gametocyst development. Numerous additional genes uncovered by expressed sequence tag sequencing should provide valuable tools to investigate gametocyst development as well as for molecular phylogenetics, and comparative genomics in this important group of parasites. q 2004 Australian Society for Parasitology Inc. Published by Elsevier Ltd. All rights reserved. Keywords: Apicomplexa; Gene expression; Cell wall; Histones 1. Introduction are presumed to be the most primitive and parasitize annelids, eugregarines parasitize a variety of invertebrates Gregarines are protozoa of the phylum Apicomplexa, including insects, and neogregarines parasitize insects. which is comprised of obligate parasites. A few members of Gregarines have a remarkable life cycle that is completed this phylum are intensively studied because they have great in a single invertebrate host (Fig.
    [Show full text]
  • CIRAD - Locust Ecology & Control Unit, Bibliographical Query Database, Issued September 2005
    CIRAD - Locust ecology & control unit, bibliographical query database, issued September 2005 1. ABDULGADER A. & MOHAMMAD K.U., 1990. – Taxonomic significance of epiphallus in some Libyan grasshoppers (Orthoptera: Acridoidea ). – Annals of Agricultural Science (Cairo), 3535(special issue) : 511- 519. 2. ABRAMS P.A. & SCHMITZ O.J., 1999. – The effect of risk of mortality on the foraging behaviour of animals faced with time and digestive capacity constraints. – Evolutionary Ecology Research, 11(3) : 285-301. 3. ABU Z.N., 1998. – A nematode parasite from the lung of Mynah birds at Jeddah, Saudi Arabia. – Journal of the Egyptian Society of Parasitology, 2828(3) : 659-663. 4. ACHTEMEIER G.L., 1992. – Grasshopper response to rapid vertical displacements within a “clear air” boundary layer as observed by doppler radar. – Environmental Entomology, 2121(5) : 921-938. 5. ACKONOR J.B. & VAJIME C.K., 1995. – Factors affecting Locusta migratoria migratorioides egg development and survival in the Lake Chad basin outbreak area. – International Journal of Pest Management, 44111(2) : 87-96. 6. ADIS J. & JUNK W.J., 2003. – Feeding impact and bionomics of the grasshopper Cornops aquaticum on the water hyacinth Eichhornia crassipes in Central Amazonian floodplains. – Studies on Neotropical Fauna and Environment, 3838(3) : 245-249. 7. ADIS J., LHANO M., HILL M., JUNK W.J., MARQUES MARINEZ I. & OBEOBERHOLZERRHOLZER H., 2004. – What determines the number of juvenile instars in the tropical grasshopper Cornops aquaticum (Leptysminae : Acrididae : Orthoptera) ? – Studies on Neotropical Fauna and Environment, 3939(2) : 127-132. 8. AGRO D., 1994. – Grasshoppers as food source for black-billed cuckoo. – Ontario Birds, 1212(1) : 28-29. 9. AHAD M.A., SHAHJAHAN M.
    [Show full text]
  • Molecular Approaches and Techniques This Page Intentionally Left Blank INSECT PATHOGENS Molecular Approaches and Techniques
    INSECT PATHOGENS Molecular Approaches and Techniques This page intentionally left blank INSECT PATHOGENS Molecular Approaches and Techniques Edited by S. Patricia Stock Department of Entomology University of Arizona USA John Vanderberg USDA-ARS US Plant, Soil and Nutrition Laboratory USA Noël Boemare Institut National de la Recherche Agronomique (INRA) Université Montpellier France and Itamar Glazer Agricultural Research Organization The Volcani Centre Israel CABI is a trading name of CAB International CABI Head Offi ce CABI North American Offi ce Nosworthy Way 875 Massachusetts Avenue Wallingford 7th Floor Oxfordshire OX10 8DE Cambridge, MA 02139 UK USA Tel: +44 (0)1491 832111 Tel: +1 617 395 4056 Fax: +44 (0)1491 833508 Fax: +1 617 354 6875 E-mail: [email protected] E-mail: [email protected] Website: www.cabi.org ©CAB International 2009. All rights reserved. No part of this publication may be reproduced in any form or by any means, electronically, mechanically, by photocopying, recording or otherwise, without the prior permission of the copyright owners. A catalogue record for this book is available from the British Library, London, UK. Library of Congress Cataloging-in-Publication Data Insect pathogens : molecular approaches and techniques/edited by S. Patricia Stock . [et al.]. p. cm. Includes bibliographical references and index. ISBN 978-1-84593-478-1 (alk. paper) 1. Insects--Pathogens. 2. Insects--Molecular aspects. I. Stock, S. Patricia. II. Title. SB942.I57 2009 632'.7--dc22 2008031290 ISBN-13: 978 1 84593 478 1 Typeset by SPi, Pondicherry, India. Printed and bound in the UK by MPG Books Group. The paper used for the text pages in this book is FSC certified.
    [Show full text]
  • Integrative Taxonomy Confirms That Gregarina Garnhami and G
    Parasite 28, 12 (2021) Ó I. Florent et al., published by EDP Sciences, 2021 https://doi.org/10.1051/parasite/2021009 Available online at: www.parasite-journal.org RESEARCH ARTICLE OPEN ACCESS Integrative taxonomy confirms that Gregarina garnhami and G. acridiorum (Apicomplexa, Gregarinidae), parasites of Schistocerca gregaria and Locusta migratoria (Insecta, Orthoptera), are distinct species Isabelle Florent1,*, Marie Pierre Chapuis2,3, Amandine Labat1, Julie Boisard1,4, Nicolas Lemenager2,3, Bruno Michel2,3, and Isabelle Desportes-Livage1 1 Molécules de Communication et Adaptation des Microorganismes (MCAM, UMR 7245 CNRS), Département Adaptations du vivant (AVIV), Muséum National d’Histoire Naturelle, CNRS, CP 52, 57 rue Cuvier, 75231 Paris Cedex 05, France 2 CBGP, Univ Montpellier, CIRAD, INRAE, Institut Agro, IRD, 34060 Montpellier, France 3 CIRAD, UMR CBGP, 34398 Montpellier, France 4 Structure et instabilité des génomes (STRING UMR 7196 CNRS/INSERM U1154), Département Adaptations du vivant (AVIV), Muséum National d’Histoire Naturelle, CNRS, INSERM, CP 26, 57 rue Cuvier, 75231 Paris Cedex 05, France Received 28 July 2020, Accepted 2 February 2021, Published online 23 February 2021 Abstract – Orthoptera are infected by about 60 species of gregarines assigned to the genus Gregarina Dufour, 1828. Among these species, Gregarina garnhami Canning, 1956 from Schistocerca gregaria (Forsskål, 1775) was consid- ered by Lipa et al. in 1996 to be synonymous with Gregarina acridiorum (Léger 1893), a parasite of several orthopteran species including Locusta migratoria (Linné, 1758). Here, a morphological study and molecular analyses of the SSU rDNA marker demonstrate that specimens of S. gregaria and specimens of L. migratoria are infected by two distinct Gregarina species, G.
    [Show full text]
  • Where Gliding Motility Originates? Valigurová Et Al
    The enigma of eugregarine epicytic folds: where gliding motility originates? Valigurová et al. Valigurová et al. Frontiers in Zoology 2013, 10:57 http://www.frontiersinzoology.com/content/10/1/57 Valigurová et al. Frontiers in Zoology 2013, 10:57 http://www.frontiersinzoology.com/content/10/1/57 RESEARCH Open Access The enigma of eugregarine epicytic folds: where gliding motility originates? Andrea Valigurová1*, Naděžda Vaškovicová2,Naďa Musilová1 and Joseph Schrével3 Abstract Background: In the past decades, many studies focused on the cell motility of apicomplexan invasive stages as they represent a potential target for chemotherapeutic intervention. Gregarines (Conoidasida, Gregarinasina) are a heterogeneous group that parasitize invertebrates and urochordates, and are thought to be an early branching lineage of Apicomplexa. As characteristic of apicomplexan zoites, gregarines are covered by a complicated pellicle, consisting of the plasma membrane and the closely apposed inner membrane complex, which is associated with a number of cytoskeletal elements. The cell cortex of eugregarines, the epicyte, is more complicated than that of other apicomplexans, as it forms various superficial structures. Results: The epicyte of the eugregarines, Gregarina cuneata, G. polymorpha and G. steini, analysed in the present study is organised in longitudinal folds covering the entire cell. In mature trophozoites and gamonts, each epicytic fold exhibits similar ectoplasmic structures and is built up from the plasma membrane, inner membrane complex, 12-nm filaments, rippled dense structures and basal lamina. In addition, rib-like myonemes and an ectoplasmic network are frequently observed. Under experimental conditions, eugregarines showed varied speeds and paths of simple linear gliding. In all three species, actin and myosin were associated with the pellicle, and this actomyosin complex appeared to be restricted to the lateral parts of the epicytic folds.
    [Show full text]
  • Annual Report a Brief Survey of the Institute’S Activities and Outcomes
    INSTITUTE OF PARASITOLOGY Biology Centre of the Czech Academy of Sciences, v.v.i. České Budějovice, Czech Republic ANNUAL REPORT A BRIEF SURVEY OF THE INSTITUTE’S ACTIVITIES AND OUTCOMES 201820182018 Contents Structure of the Institute ......................................................................................................3 Editorial .................................................................................................................................4 Mission statement .................................................................................................................4 Research teams and their activities ....................................................................................5 1. MOLECULAR PARASITOLOGY .................................................................................5 1.1. Laboratory of Molecular Biology of Protists .................................................................. 5 1.2. Laboratory of Functional Biology of Protists ................................................................. 7 1.3. Laboratory of RNA Biology of Protists .......................................................................... 9 2. EVOLUTIONARY PARASITOLOGY .........................................................................10 2.1. Laboratory of Evolutionary Protistology ...................................................................... 10 2.2. Laboratory of Environmental Genomics ...................................................................... 12 2.3. Laboratory of
    [Show full text]