DOCSLIB.ORG

Změny Škodlivosti Druhů Řádu Diptera Na Polních, Zahradních a Okrasných Rostlinách V Průběhu 20

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Změny Škodlivosti Druhů Řádu Diptera Na Polních, Zahradních a Okrasných Rostlinách V Průběhu 20 ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LVI 34 Číslo 1, 2008 ZMĚNY ŠKODLIVOSTI DRUHŮ ŘÁDU DIPTERA NA POLNÍCH, ZAHRADNÍCH A OKRASNÝCH ROSTLINÁCH V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ H. Šefrová Došlo: 22. října 2007 Abstract ŠEFROVÁ, H.: Changes of dipteran pests in agricultural, horticultural and ornamental plants during the 20th cen- tury. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2008, LVI, No. 1, pp. 279–288 Results of an analysis of dipteran pests composition and changes of their importance in agricultural, horticultural and ornamental plants during the 20th century are given. Even 89 Diptera species have been registered as pests of these plants (1.1 % of all species known in the Czech Republic). Of these ca 14 (16%) species caused regular and important and other 23 (26%) species occasional damages. The re- maining 52 (58%) species are unimportant, local and sporadic pests. Only small changes (10% maxi- mally) in the species composition of more important dipteran pests have been registered during the century. Diptera, pests, Czech Republic Dvoukřídlí (Diptera) jsou vzhledem ke značnému Jednotlivé fytofágní druhy dvoukřídlých, tj. po- počtu druhů i jedinců velmi důležitou složkou pří- tenciální škůdci rostlin, vyžadují určité spektrum rodních ekosystémů s řadou významných funkcí hostitelských rostlin i další podmínky prostředí (bioregulátoři, dekompozitoři, opylovači apod.), (teplotu, vlhkost, oslunění, strukturu porostu, tr- stejně tak mají značný praktický význam v ekosys- vanlivost prostředí aj.). Proto dlouhodobé změny témech řízených a umělých. S přibližně 7800 zná- ve skladbě a rozloze pěstovaných plodin i v rozmís- mými druhy (Chvála, 1997, Jedlička et al., 2006) jsou tění kultur v krajině, měnící se agrotechnika a způ- druhově nejpočetnějším hmyzím řádem na našem soby ochrany rostlin na jedné straně a změny pří- území. Mnohé druhy patří k ekonomicky význam- rodních podmínek (rozložení a úhrn srážek, teplota ným škůdcům rostlin, proto je jejich studiu věno- v různých částech roku a její výkyvy) na straně druhé vána trvalá pozornost, v posledních desetiletích mohou být příčinou změn druhového složení škod- roste také význam i praktické využívání druhů s bio- livých druhů. Údaje o škodlivých činitelích rostlin indikační a bioregulační funkcí. Larvy dvoukřídlých registrované přibližně od roku 1920 umožňují ana- poškozují různé části rostoucích rostlin (kořeny, lyzovat a vyhodnotit případné změny. Předložená stonky, pupeny, květy, plody, listy) a znehodnocují práce navazuje na obdobnou analýzu provedenou i uskladněné rostlinné produkty. Napadají jak rost- pro řády Lepidoptera a Coleoptera (Šefrová, 2003, liny zdravé jako primární škůdci, tak některé fy- 2005) a jejím cílem bylo zjistit, kolik a které druhy tosaprofágní druhy vyhledávají rostliny prvotně řádu Diptera lze na našem území považovat za dů- poškozené jiným činitelem a škodí do různé míry se- ležité škůdce a jak výrazné změny nastaly v průběhu kundárně. Počty škodlivých druhů dvoukřídlých se uplynulého století. podle jednotlivých autorů z různých důvodů poně- kud liší. Například Baudyš (1935) uvádí jako škůdce METODIKA 115 druhů, Miller (1956) 105 a Kůdela a Kocourek K analýze byly využity informace publikované (2002) dokonce 284 druhů. Do posledně citovaného ve vědeckých časopisech, shromážděné ve výroč- seznamu jsou však zahrnuty i někteří lesní a synan- ních přehledech škodlivých činitelů ÚKZÚZ (PŠČ, tropní škůdci, jejichž význam zde nebyl hodnocen. 279 280 H. Šefrová 1955–2000) a získané po konzultacích se specialisty • vrtalka pórová (Phytomyza gymnostoma) a vrtalka i vlastním terénním studiem (blíže viz Šefrová, 2003, Liriomyza nietzkei na cibulovinách (Černý a Vlk, 2005). Kromě konkrétních zpráv o škodách způsobe- 2001). ných jednotlivými druhy jsou důležitým zdrojem in- formací i ucelená pojednání (příručky, učebnice, mo- V několika případech byla naopak škodlivost při- nografi e) o škodlivých činitelích (zejm. Baudyš, 1935 pisována různým druhům, i když ve skutečnosti ško- a Miller, 1956) i publikace zaměřené na dílčí systema- dil jediný, např. červivost ředkviček patrně působí tické skupiny dvoukřídlých (např. Dušek, 1959, 1969, pouze květilka zelná (Delia radicum), i když jsou jako 1984, Skuhravá a Skuhravý, 1960, Vlk, 2007). Případné jeho původci příležitostně uváděny i (patrně sapro- změny v druhovém složení a významu škůdců byly fágní druhy) k. ředkvová (D. fl oralis) a k. řed kvičková sledovány ve dvacetiletých obdobích od roku 1920 (Paregle audacula) (Dušek, 1974, Rozkošný, os. sděl.). (1920–1940, 1941–1960, 1961–1980 a 1981–2000). Tím se skutečný počet škodících dvoukřídlých zvyšuje na 89 druhů, což představuje asi 1,1 % druhů VÝSLEDKY A DISKUSE dvoukřídlých známých z území České republiky. Je- jich celkový přehled včetně údajů o hostitelských rostlinách, napadaných orgánech, významu a za- 1. Celkové zhodnocení škodlivosti druhů řádu registrovaných škodách v jednotlivých obdobích Diptera uvádí Tab. I. Od roku 1920 bylo na zemědělských, zahradních Největší podíl škodících druhů tvořili bejlomor- a okrasných kulturách zaregistrováno škodlivé pů- kovití (Cecidomyiidae) – 28 druhů (32 % z celkového sobení téměř 80 druhů dvoukřídlých (Diptera) pat- počtu škodlivých druhů), vrtalkovití (Agromyzidae) řících do 15 čeledí. Tento počet je nižší, než uvádějí – 21 druhů (24 %) a květilkovití (Anthomyiidae) – 15 výše citovaní autoři, což je způsobeno jednak tím, druhů (17 %). Menším počtem druhů byly zastou- že v souborných publikacích jsou tradičně popiso- peny čeledi pestřenkovití (Syrphidae) – 5 druhů (6 %) váni i potenciální škůdci a druhy škodící v okolních a vrtulovití (Tephritidae) – 4 druhy (4 %), se 3 druhy zemích a také tím, že lokální a jednorázové škody tiplicovití (Tipulidae), muchnicovití (Bibionidae) způsobené některými druhy mohly uniknout re- a zelenuškovití (Chloropidae) a jediný druh škodil gistraci, resp. nestály za zveřejnění. Počet potenci- z čeledí štíhlonožkovití (Micropezidae), pochmur- álních škůdců je také často navýšen o druhy, které natkovití (Psilidae), pestřicovití (Opomyzidae), la- sice vykazují potravní vazbu k hospodářsky důležité nýžovkovití (Heleomyzidae), octomilkovití (Droso- plodině, ale vzhledem k době výskytu, početnosti, philidae), břežnicovití (Ephydridae) a výkalnicovití napadanému orgánu nebo jinému aspektu jejich (Scathophagidae) (Obr. 1). bionomie nemohou nikdy způsobit ekonomicky významné škody. Počet fakticky zaregistrovaných 2. Ekonomicky významné druhy a působené druhů škůdců je poněkud nepřesný a nižší oproti škody skutečnosti také proto, že ve více případech působí Z výše uvedeného počtu škodilo 14 druhů více škody několik blízkých druhů v rámci rodu, které méně pravidelně a vzhledem k jejich početnosti často nebyly vzájemně rozlišovány. Jsou to zejména a ovlivnění hostitelské rostliny je lze považovat ze • květilka karafi átová (Delia cardui), k. špenátová (D. ekonomicky důležité škůdce (Tab. I). Dalších asi 23 echinata) a květilka D. brunnescens na venkovních ka- druhů působilo příležitostné škody, které mohou rafi átech (Dianthus chinensis, D. caryophyllus) (Dušek, být rovněž podle okolností ekonomicky významné. 1985); Uvedeným dvěma skupinám druhů, které dohro- • květilka řepná (Pegomya betae) a květilka P. hyoscyami mady tvoří málo přes 40 % škodících dvoukřídlých, na řepě (Rozkošný, os. sděl.); je nutné věnovat z rostlinolékařského hlediska po- • květilka obilná (Delia coarctata) (nejhojnější), k. zornost (v Tab. I jsou označeny jedním nebo dvěma pšeničná (Phorbia fumigata), k. osenní (Phorbia haber- vykřičníky). Zbývajících 52 druhů škodilo jen spora- landti) na obilninách, případně polyfágní květilka dicky a místně a jimi působené škody jsou z ekono- všežravá (Delia fl orilega) a k. kořenová (Delia platura) mického hlediska obvykle zanedbatelné (Obr. 2). (Dušek, 1969, 1974, Rozkošný, os. sděl.); Ekonomický význam daného druhu závisí na jeho • bzunka ječná (Oscinella frit) a bzunka Elachiptera cor- početnosti a způsobu poškození rostliny. Důležité nuta na obilninách (Dušek, 1983); jsou proto zejména druhy poškozující nebo znehod- • plodomorka plevová (Sitodiplosis mosellana) a p. pše- nocující generativní orgány (květy, plody, semena), ničná (Contarinia tritici) na obilninách (Skuhravá et čímž mohou přímo ovlivnit velikost úrody a kvalitu al., 1984); poskytovaného produktu (17 druhů, tj. 19 %). Z nich • vrtalka ječná (Agromyza megalopsis), vrtalky Chroma- jsou důležitější plodomorka vojtěšková (Contarinia tomyia fuscula, Agromyza mobilis, A. nigrella, A. inter- medicaginis), p. pšeničná (C. tritici), p. plevová (Sitodi- mittens, Cerodontha incisa a C. lateralis na obilninách plosis mosellana), bejlomorka kapustová (Dasineura (Vlk, 2007); brassicae), vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), případně • vrtalka zahradní (Chromatomyia horticola), vrtalky bejlomorka hrachová (Contarinia pisi), b. maková (D. Liriomyza congesta, L. xanthocera, L. strigata, vrtalka papaveris), p. hrušková (Contarinia pyrivora) a květilka vojtěšková (Agromyza frontella) a listohlodka drob- kosatcová (Acklandia servadeii). ná (A. nana) na bobovitých (Vlk, 2007); Změny škodlivosti druhů řádu Diptera na polních, zahradních a okrasných rostlinách 281 7; 8 % 3; 3 % Bejlomorkovití (Cecidomyidae) 28; 32 % 3; 3 % Vrtalkovití (Agromyzidae) 3; 3 % Květilkovití (Anthomyiidae) 4; 4 % Pestřenkovití (Syrphidae) Vrtulovití (Tephritidae) 5; 6 % Muchnicovití (Bibionidae) Tiplicovití (Tipulidae) Zelenuškovití (Chloropidae) 15; 17 % Ostatní 21; 24 % 1: Systematická
Load more

Recommended publications
  • Diversity and Resource Choice of Flower-Visiting Insects in Relation to Pollen Nutritional Quality and Land Use
    Diversity and resource choice of flower-visiting insects in relation to pollen nutritional quality and land use Diversität und Ressourcennutzung Blüten besuchender Insekten in Abhängigkeit von Pollenqualität und Landnutzung Vom Fachbereich Biologie der Technischen Universität Darmstadt zur Erlangung des akademischen Grades eines Doctor rerum naturalium genehmigte Dissertation von Dipl. Biologin Christiane Natalie Weiner aus Köln Berichterstatter (1. Referent): Prof. Dr. Nico Blüthgen Mitberichterstatter (2. Referent): Prof. Dr. Andreas Jürgens Tag der Einreichung: 26.02.2016 Tag der mündlichen Prüfung: 29.04.2016 Darmstadt 2016 D17 2 Ehrenwörtliche Erklärung Ich erkläre hiermit ehrenwörtlich, dass ich die vorliegende Arbeit entsprechend den Regeln guter wissenschaftlicher Praxis selbständig und ohne unzulässige Hilfe Dritter angefertigt habe. Sämtliche aus fremden Quellen direkt oder indirekt übernommene Gedanken sowie sämtliche von Anderen direkt oder indirekt übernommene Daten, Techniken und Materialien sind als solche kenntlich gemacht. Die Arbeit wurde bisher keiner anderen Hochschule zu Prüfungszwecken eingereicht. Osterholz-Scharmbeck, den 24.02.2016 3 4 My doctoral thesis is based on the following manuscripts: Weiner, C.N., Werner, M., Linsenmair, K.-E., Blüthgen, N. (2011): Land-use intensity in grasslands: changes in biodiversity, species composition and specialization in flower-visitor networks. Basic and Applied Ecology 12 (4), 292-299. Weiner, C.N., Werner, M., Linsenmair, K.-E., Blüthgen, N. (2014): Land-use impacts on plant-pollinator networks: interaction strength and specialization predict pollinator declines. Ecology 95, 466–474. Weiner, C.N., Werner, M , Blüthgen, N. (in prep.): Land-use intensification triggers diversity loss in pollination networks: Regional distinctions between three different German bioregions Weiner, C.N., Hilpert, A., Werner, M., Linsenmair, K.-E., Blüthgen, N.
    [Show full text]
  • Serie B 1995 Vo!. 42 No. 2 Norwegian Journal of Entomology
    Serie B 1995 Vo!. 42 No. 2 Norwegian Journal of Entomology Publ ished by Foundation for Nature Research and Cultural Heritage Research Trondheim Fauna norvegica Ser. B Organ for Norsk Entomologisk Forening Appears with one volume (two issues) annually. also welcome. Appropriate topics include general and 1Jtkommer med to hefter pr. ar. applied (e.g. conservation) ecology, morphology, Editor in chief (Ansvarlig redakt0r) behaviour, zoogeography as well as methodological development. All papers in Fauna norvegica are Dr. John O. Solem, University of Trondheim, The reviewed by at least two referees. Museum, N-7004 Trondheiln. Editorial committee (Redaksjonskomite) FAUNA NORVEGICA Ser. B publishes original new information generally relevant to Norwegian entomol­ Arne C. Nilssen, Department of Zoology, Troms0 ogy. The journal emphasizes papers which are mainly Museum, N-9006 Troms0, Ole A. Scether, Museum of faunal or zoogeographical in scope or content, includ­ Zoology, Musepl. 3, N-5007 Bergen. Reidar Mehl, ing check lists, faunal lists, type catalogues, regional National Institute of Public Health, Geitmyrsveien 75, keys, and fundalnental papers having a conservation N-0462 Oslo. aspect. Subnlissions must not have been previously Abonnement 1996 published or copyrighted and must not be published Medlemmer av Norsk Entomologisk Forening (NEF) subsequently except in abstract form or by written con­ far tidsskriftet fritt tilsendt. Medlemlner av Norsk sent of the Managing Editor. Ornitologisk Forening (NOF) mottar tidsskriftet ved a Subscription 1996 betale kr. 90. Andre ma betale kr. 120. Disse innbeta­ Members of the Norw. Ent. Soc. (NEF) will receive the lingene sendes Stiftelsen for naturforskning og kuItur­ journal free. The membership fee of NOK 150 should be minneforskning (NINA-NIKU), Tungasletta 2, N-7005 paid to the treasurer of NEF, Preben Ottesen, Gustav Trondheim.
    [Show full text]
  • A Trait-Based Approach Laura Roquer Beni Phd Thesis 2020
    ADVERTIMENT. Lʼaccés als continguts dʼaquesta tesi queda condicionat a lʼacceptació de les condicions dʼús establertes per la següent llicència Creative Commons: http://cat.creativecommons.org/?page_id=184 ADVERTENCIA. El acceso a los contenidos de esta tesis queda condicionado a la aceptación de las condiciones de uso establecidas por la siguiente licencia Creative Commons: http://es.creativecommons.org/blog/licencias/ WARNING. The access to the contents of this doctoral thesis it is limited to the acceptance of the use conditions set by the following Creative Commons license: https://creativecommons.org/licenses/?lang=en Pollinator communities and pollination services in apple orchards: a trait-based approach Laura Roquer Beni PhD Thesis 2020 Pollinator communities and pollination services in apple orchards: a trait-based approach Tesi doctoral Laura Roquer Beni per optar al grau de doctora Directors: Dr. Jordi Bosch i Dr. Anselm Rodrigo Programa de Doctorat en Ecologia Terrestre Centre de Recerca Ecològica i Aplicacions Forestals (CREAF) Universitat de Autònoma de Barcelona Juliol 2020 Il·lustració de la portada: Gala Pont @gala_pont Al meu pare, a la meva mare, a la meva germana i al meu germà Acknowledgements Se’m fa impossible resumir tot el que han significat per mi aquests anys de doctorat. Les qui em coneixeu més sabeu que han sigut anys de transformació, de reptes, d’aprendre a prioritzar sense deixar de cuidar allò que és important. Han sigut anys d’equilibris no sempre fàcils però molt gratificants. Heu sigut moltes les persones que m’heu acompanyat, d’una manera o altra, en el transcurs d’aquest projecte de creixement vital i acadèmic, i totes i cadascuna de vosaltres, formeu part del resultat final.
    [Show full text]
  • The Larval and Pupal Stages of the Bibionidae
    View metadata, citation and similar papers brought at COREto core.ac.ukyou by provided by ZENODO 221 THE LARVAL AND PUPAL STAGES OF THE BIBIONIDAE. By HUBERT M. MORRIS, M.SC, F.E.S. Entomological Department, Institute of Plant Pathology, Rothamsted Experimental Station, Harpenden. Several species of BIBIONIDAE are very common in the adult state during the spring and early summer in Britain, but their larvae seem to have been very little studied. The latter frequently occur in large numbers together, and are from time to time reported to have caused damage to various crops. Probably the commonest species of Bibio are B. marci and B. johannis, but several others are also very frequently met with. The life-history of Bibio johannis, L., has been fully dealt with previously (6), and in the present paper it is proposed to give some account of the life-histories of Bibio marci, L., B. lacteipennis, Ztt., and B. venosus, Mg. I am greatly indebted to Dr. A. D. Imms for suggestions and advice during the course of this work, and for the material of Bibio venosits, and to Mr. F. W. Edwards for identifying the adults which have been reared. Bibio marci, L. Oviposition. In the early part of May 1920, a number of adults of Bibio marci, of both sexes, were captured and placed in a glass jar, the top of which was covered with gauze. Fig. 1. Eggs of Bibio marci, x 6. At the bottom of the jar a layer about 3 cm. in depth of fine damp soil was placed The flies were fed on sweetened water, and by this means it was found possible to induce the females to oviposit.
    [Show full text]
  • Muchnicovití (Diptera: Bibionidae)
    LISTY CUKROVARNICKÉ a ŘEPAŘSKÉ šKOdLIVí čINITELÉ CUKROVÉ ŘEPY – žIVOčIšNí šKůdCI Muchnicovití (Diptera : Bibionidae) škodící na řepě Harmful factors in sugar Beet – animal pests: marcH flies (BiBionidae) Hana Šefrová – mendelova univerzita v Brně, agronomická fakulta Taxonomické zařazení holeněmi. Samička muchnice zahradní (obr. 3.) má oranžově červenou hruď a zadeček. Vajíčka jsou bílá nebo nažloutlá, velká Muchnicovití jsou málo početná čeleď dvoukřídlého hmyzu, asi 0,15 × 0,55 mm. Larvy jsou beznohé se zřetelnou hlavou v Evropě jsou zastoupeni asi padesáti druhy, v České republice (apodní eucefalní), šedohnědé, protáhlé se silnými kusadly, dvaceti druhy (1). Osm druhů je u nás vedeno jako škůdci jejich tělo je pokryté štětinkami. Jednotlivé druhy se dají rozlišit rostlin (2, 3), z nich šest druhů se může vyvíjet na řepě (tab. I.). podle výrůstků a šupinek na zadečku. Kukly volné jsou špinavě Praktický význam mají především dva druhy, muchnice březnová bílé, k zadečku se zužují (2, 5). a muchnice zahradní, které se mohou přemnožovat (4). Vývoj Morfologie Samičky kladou vajíčka do půdy bohaté na organickou Imaga muchnic jsou poměrně štíhlá, hustě chlupatá. Létají hmotu, zpravidla ve větších skupinách. Larvy se líhnou asi nápadně pomalu, se svěšenýma nohama. Tykadla mají kratší než po sedmi týdnech. Larvy jsou fytosaprofágní, zpočátku se živí hlavu. Zadeček je složený ze 7–9 článků. Křídla jsou průhledná rozkládající se rostlinnou hmotou, později ožírají kořínky. Asi po u předního okraje lehce zakouřená. Projevuje se u nich výrazný třech týdnech se svlékají a v tomto instaru přezimují v hloubce pohlavní dimorfismus (obr. 1.). Samci jsou štíhlí a mají velké 5–10 cm. Teprve na jaře dokončují vývoj a kuklí se v zemi těsně oči zaujímající téměř celou hlavu (oči holoptické).
    [Show full text]
  • Page 1 VERSLAGEN EN TECHNISCHE GEGEVENS Instituut
    Verslagen en technische gegevens instituut voor Taxonomische Zoölogie (Zoölogisch Museum) Universiteit van Amsterdam No. 59, 1991 Pollinating fauna of a phryganic ecosystem: species list Th. PETANIDOU Instituut voor Taxonomische Zoölogie Universiteit van Amsterdam P.O. BOX 4766 1009 AT Amsterdam Nederland Verslagen en technische gegevens Instituut voor Taxonomische Zoölogie (Zoölogisch Museum) Universiteit van Amsterdam No. 59, 1991 Pollinating fauna of a phryganic ecosystem: species list Th. Petanidou Instituut voor Taxonomische Zoölogie Universiteit van Amsterdam P.O. BOX 4766 1009 AT Amsterdam Nederland 2 Pollinating fauna of a phryganic ecosystem: species list Theodora Petanidou Department of Ecology, U.P.B. 119, School of Biology, Aristotelian University, Thessaloniki 54006, Greece Introduction Studies on the pollination biology of Mediterranean scrub vegetations (maquis and phrygana) are not available as yet on an ecosystem level. To analyse in detail the pollination food web of the phrygana, the vegetation and the pollinator fauna of a phryganic ecosystem near Athens has been continuously monitored during a period of fifty months, April, 1983 - May, 1987 (Petanidou, 1991). The study site, at Dafni, approx. 10 km W of the centre of Athens, was a 30 ha part of the Diomedes Botanical Garden of the University of Athens; see Petanidou & Ellis (submitted) for more details. The number of pollinator species amounted to 666, which is the highest pollinator alpha diversity recorded so far for any ecosystem. A large proportion of the fauna (262 species) consisted of bees. This underlines the uniqueness and high conservation value of the phrygana as such. Two species, viz. the Symphyta Macrophya teutona and Tenthredo zona are new to the fauna of Greece (P.
    [Show full text]
  • The Wing Stalk in Diptera, with Some Notes on the Higher-Level Phylogeny of the Order
    POINT OF VIEW Eur. J. Entomol. 105: 27–33, 2008 http://www.eje.cz/scripts/viewabstract.php?abstract=1297 ISSN 1210-5759 (print), 1802-8829 (online) The wing stalk in Diptera, with some notes on the higher-level phylogeny of the order JAROSLAV STARÝ Department of Zoology and Laboratory of Ornithology, Faculty of Science of the Palacký University, tĜ. Svobody 26, 771 46 Olomouc, Czech Republic; e-mail: [email protected] Key words. Diptera, morphology, wing stalk, higher-level phylogeny Abstract. The wing stalk in Diptera is examined, and its structures are re-evaluated and re-interpreted. The non-homology of A2 in Tipulomorpha and “A2” in other Diptera is claimed. Some notes are presented on the higher-level phylogeny of Diptera, especially those concerning Tipulomorpha. The family Trichoceridae is restored among Tipulomorpha, and the Tipulomorpha are re-affirmed as the sister group of the remaining Diptera. The clade Anisopodidae + Culicomorpha + Bibionomorpha is suggested as the sister group of Brachycera. INTRODUCTION chodomorpha, and particular taxa are treated at family Hennig (1968) published a comprehensive treatment of level. The infraorders accepted are conceived here as fol- the evolution of the wing base in Diptera, i.e., the com- lows: Tipulomorpha: Trichoceridae, Limoniidae, Pedicii- plex of features within the so-called wing stalk, mainly dae, Tipulidae, Cylindrotomidae; Culicomorpha: Simuli- idae, Dixidae, Culicidae, Thaumaleidae, Ceratopogon- the reduction of A2 and the development of the alula. He idae, Chironomidae; Bibionomorpha: Cecidomyiidae, concluded that A2 is reduced in Diptera other than Tipulo- morpha and only retained as a more or less sclerotised, Bibionidae, Axymyiidae, Mycetophilidae s.
    [Show full text]
  • Diptera, Bibionidae) Aus Tirol
    © Naturwiss.-med. Ver. Innsbruck; download unter www.biologiezentrum.at Ber. nat.-med. Verein Innsbruck Band 88 S. 281 - 286 Innsbruck, Okt. 2001 Neue Fundortangaben von Haarmücken (Diptera, Bibionidae) aus Tirol von John SKARTVEIT und Konrad THALER*' New Records of Bibionidae (Diptera) from Tyrol, Austria Synopsis: 13 Bibionidae species are recorded from North Tyrol and from South Tyrol, most- ly from the alpine zone. Bibio lautaretensis VILLENEUVE is new for S. Tyrol (and Italy), Dilophus borealis SKARTVEIT is new for N. Tyrol (and Austria); Bibio rufipes (ZETTERSTEDT) should be deleted from the species list of Austria. 1. Einleitung: Die Checklisten der letzten Jahre über die Zweiflügler Mitteleuropas behandeln auch die Bibionidae. Verzeichnisse für diese Familie liegen nun vor für die Schweiz (HAENNI 1998, Artenzahl [S]=24), die Nordost-Alpen (FRANZ 1989, S=24), Südtirol (HELLRIGL 1996), Bayern (SCHACHT 1997), Deutschland (KASSEBEER 1999), Tschechien/Slowakei (PECINA 1997) und Italien (DAHL et al. 1995). Die Alpen bieten wegen ihrer starken oro- graphischen Gliederung und Höhenerstreckung zahlreiche Lebensräume für Insekten und zeigen daher eine hohe Artendiversität auch der Diptera. Haarmücken treten regelmäßig in Gebirgen auf. Ihre Bedeutung in den Ökosystemen ist erheblich, wegen der saprovoren Ernährungsweise ihrer Larven (POBOZSNY 1982, HELLRIGL 1995, FROUZ et al. 1999). Doch sind die Kenntnisse über Bibioniden gerade des Alpenraumes noch unvollständig. Das Wissen über die Haarmücken Österreichs hat FRANZ (1989) zusammengetragen, die Bibionidae der Schweiz wurden von DETHIER et al. (1983) und SKARTVEIT & HAENNI (1997) bearbeitet. DALLA TORRE (1917) führte für Nord- und Südtirol ohne weitere Aufschlüsselung 14 Arten an. Das mag die Mitteilung unserer Streufunde aus den Jahren 1990-2000 rechtfertigen.
    [Show full text]
  • Rhabditida: Steinernematidae) Rioja Strain Isolated from Bibio Hortulanus (Diptera: Bibionidae) in Spain R
    Journal of Nematology 38(1):68–75. 2006. © The Society of Nematologists 2006. Morphological and Ecological Characterization of Steinernema feltiae (Rhabditida: Steinernematidae) Rioja Strain Isolated from Bibio hortulanus (Diptera: Bibionidae) in Spain R. Campos-Herrera,M.Escuer,L.Robertson, and C. Gutie´rrez Abstract: A new strain of Steinernema feltiae (Rhabditida: Steinernematidae) was isolated in La Rioja (Spain) from larvae of Bibio hortulanus (Diptera: Bibionidae). A comparative morphometric analysis of this new strain and four additional S. feltiae isolates was performed. Although significant differences in morphometric measurements were observed, PCR-RFLP profiles and sequence analysis of the ITS region of rDNA confirmed the identity of the new strain as A2 RFLP type of S. feltiae. A comparative morpho- metric study among nematodes from three hosts, Galleria mellonella (Lepidoptera: Pyralidae), Spodoptera littoralis (Lepidoptera: Noctuidae) and B. hortulanus, was conducted. Ecological characterization of the Rioja isolate was performed in G. mellonella larvae. Larval mortality was 75.3 and 78.12% in penetration and sand column assays, respectively, and the percentage of penetrating infective juveniles was 12.0 and 2.8% in these assays. Larval mortality in the one-on-one bioassay was 4.2 %, and in exposure-time bioassays, it was 50% at 11.25 hours. Relationships between morphometric characteristics and host mortality are discussed for this new strain of entomopathogenic nematode. Key words: molecular markers, natural host, Spain, Steinernema feltiae, virulence. Entomopathogenic nematodes (EPN) in the Hetero- (Diptera: Bibionidae) were collected from the edge of rhabditidae and Steinernematidae are lethal parasites a potato (Solanum tuberosum L.) field. Dead B. hortula- of insects that are widely distributed in soils throughout nus larvae were washed and placed individually in the world (Hominick et al., 1996).
    [Show full text]
  • PACIFIC INSECTS Vol
    PACIFIC INSECTS Vol. 2, no. 4 December 20, 1960 Organ of the program "Zoogeography and Evolution of Pacific Insects." Published by Entomology Department, Bishop Museum, Honolulu, Hawaii, U. S. A. Editorial committee : J. L. Gressitt (editor), J. R. Audy, D. E. Hardy, M. A. Lieftinck, T. C. Maa, I. M. Mackerras, L. W. Quate, J. J. H. Szent-Ivany, R. Traub, R. L. Usinger and K. Yasumatsu. Devoted to monographs and zoogeographical studies of insects and other terrestrial arthropods from the Pacific area, including eastern Asia, Australia and Antarctica. Normally to appear quarterly. REVISION OF THE JAPANESE BIBIONIDAE (Diptera, Nematocera)1 By D. Elmo Hardy UNIVERSITY OF HAWAII, HAWAII AGRICULTURAL EXPERIMENT STATION HONOLULU, HAWAII and Mitsuo Takahashi NATIONAL INSTITUTE OF HEALTH TOKYO, JAPAN Our knowledge of the Japanese Bibionidae has been based largely upon the monograph of Dr. Ichiji Okada (1938). This is now badly out of date, many additional species have been collected and it has become obvious that a large share of the species treated in the Japanese literature has been misidentified. Okada's species concepts were rather broad and often contained two or more species. Following Duda's treatment of the Japanese species in his study of the Palaearctic Bibionidae (1930) various workers have recorded several European species from Japan. We are now convinced that with the exception of a Japa­ nese subspecies of Bibio pomonae Linnaeus, all of these records were errors; the common bibionid species of Europe are obviously not so widely distributed as has been previously thought. In Japan bibionids occur predominantly in the spring of the year from March to July.
    [Show full text]
  • Understanding the Requirements for Development of Agricultural Production and of Rural Areas in the Kuyavian-Pomeranian Province As a Result of Scientific Research
    UNDERSTANDING THE REQUIREMENTS FOR DEVELOPMENT OF AGRICULTURAL PRODUCTION AND OF RURAL AREAS IN THE KUYAVIAN-POMERANIAN PROVINCE AS A RESULT OF SCIENTIFIC RESEARCH Edited by Elwira Œliwiñska Ewa Spychaj-Fabisiak University Press University of Technology and Life Sciences in Bydgoszcz EDITOR OF FACULTY OF AGRICULTURE Ma³gorzata Zalewska REVIEWERS Julian Chmiel, Zdzis³aw Cieæko, Tadeusz Filipek, S³awomir Gonet Adam Harasim, Stanis³aw Krasowicz, Tomasz Kurowski, Henryk Malinowski, Cezary Podsiad³o, El¿bieta Pogroszewska TECHNICAL WORK Dorota Œlachciak, Aniela Wo³k ENGLISH LANGUAGE TRANSLATED AND VERIFIED BY Bernadeta Gierszewska, Joanna Skórska, Anna Œliwiñska EDITORIAL ASSISTANCE Iwona Jêdrzejczyk, Tomasz Knapowski COVER DESIGNED BY Daniel Morzyñski © Copyright University of Technology and Life Sciences Press, Bydgoszcz 2009 ISBN 978-83-89334-29-5 University of Technology and Life Sciences Press Editor-in-Chief Janusz Prusiñski 20 Kordecki Street, 85-225 Bydgoszcz. Phone: +48 52 3749482, 3749426 E-mail: [email protected] http://www.wu.utp.edu.pl/ First edition. Printed 150 copies. Author's sheets 31.0. Printed sheets 29.5. ARGONEX S.J. 34 Przemys³owa Street, 85-758 Bydgoszcz, Phone: +48 52 348 93 11 Contents PREFACE ..................................................................................................................... 7 BIOLOGICAL REQUffiEMENTS FOR DEVELOPMENT OF AGRICULTURAL PRODUCTION AND OF RURAL AREAS IN THE KUYAVIAN-POMERANIAN PROVINCE ............................................................ 9 AMELIA DĘBEK-JANKOWSKA,
    [Show full text]
  • Wild Plants and Their Associated Insects in The
    Abstract Campobasso, G., E. Colonnelli, L. Knutson, G. Copies of this publication may be purchased from Terragitti, and M. Cristofaro, eds. 1999. Wild the National Technical Information Service, 5285 Plants and Their Associated Insects in the Port Royal Road, Springfield, VA 22161; telephone Palearctic Region, Primarily Europe and the Middle (703) 605–6000. East. U.S. Department of Agriculture, Agricultural Research Service, ARS–147, 249 pp. The United States Department of Agriculture (USDA) prohibits discrimination in all its programs This book compiles information on palearctic and activities on the basis of race, color, national insects that were collected or reared from 166 origin, gender, religion, age, disability, political species of plants of Eurasian origin. The insect beliefs, sexual orientation, and marital or family species are listed taxonomically and by host plant. status. (Not all prohibited bases apply to all The host plant list includes data on rearing, feeding, programs.) Persons with disabilities who require and other insect-plant associations. A third list alternative means for communication of program includes parasites of the insect species. information (Braille, large print, audiotape, etc.) should contact USDA’s TARGET Center at Information on the insects was obtained during the 202–720–2600 (voice and TDD). course of studies on biological control of weeds by staff of the Biological Control of Weeds To file a complaint of discrimination, write USDA, Laboratory-Europe, Rome, Italy, and European Director, Office of Civil Rights, Room 326–W, Biological Control Laboratory, Montpellier, Whitten Building, 14th and Independence Avenue, France, from 1959 through 1995. Included are the SW, Washington, DC 20250–9410 or call data presented by Pemberton and Hoover (1980) 202–720–5964 (voice or TDD).
    [Show full text]