Změny Škodlivosti Druhů Řádu Diptera Na Polních, Zahradních a Okrasných Rostlinách V Průběhu 20
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LVI 34 Číslo 1, 2008 ZMĚNY ŠKODLIVOSTI DRUHŮ ŘÁDU DIPTERA NA POLNÍCH, ZAHRADNÍCH A OKRASNÝCH ROSTLINÁCH V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ H. Šefrová Došlo: 22. října 2007 Abstract ŠEFROVÁ, H.: Changes of dipteran pests in agricultural, horticultural and ornamental plants during the 20th cen- tury. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2008, LVI, No. 1, pp. 279–288 Results of an analysis of dipteran pests composition and changes of their importance in agricultural, horticultural and ornamental plants during the 20th century are given. Even 89 Diptera species have been registered as pests of these plants (1.1 % of all species known in the Czech Republic). Of these ca 14 (16%) species caused regular and important and other 23 (26%) species occasional damages. The re- maining 52 (58%) species are unimportant, local and sporadic pests. Only small changes (10% maxi- mally) in the species composition of more important dipteran pests have been registered during the century. Diptera, pests, Czech Republic Dvoukřídlí (Diptera) jsou vzhledem ke značnému Jednotlivé fytofágní druhy dvoukřídlých, tj. po- počtu druhů i jedinců velmi důležitou složkou pří- tenciální škůdci rostlin, vyžadují určité spektrum rodních ekosystémů s řadou významných funkcí hostitelských rostlin i další podmínky prostředí (bioregulátoři, dekompozitoři, opylovači apod.), (teplotu, vlhkost, oslunění, strukturu porostu, tr- stejně tak mají značný praktický význam v ekosys- vanlivost prostředí aj.). Proto dlouhodobé změny témech řízených a umělých. S přibližně 7800 zná- ve skladbě a rozloze pěstovaných plodin i v rozmís- mými druhy (Chvála, 1997, Jedlička et al., 2006) jsou tění kultur v krajině, měnící se agrotechnika a způ- druhově nejpočetnějším hmyzím řádem na našem soby ochrany rostlin na jedné straně a změny pří- území. Mnohé druhy patří k ekonomicky význam- rodních podmínek (rozložení a úhrn srážek, teplota ným škůdcům rostlin, proto je jejich studiu věno- v různých částech roku a její výkyvy) na straně druhé vána trvalá pozornost, v posledních desetiletích mohou být příčinou změn druhového složení škod- roste také význam i praktické využívání druhů s bio- livých druhů. Údaje o škodlivých činitelích rostlin indikační a bioregulační funkcí. Larvy dvoukřídlých registrované přibližně od roku 1920 umožňují ana- poškozují různé části rostoucích rostlin (kořeny, lyzovat a vyhodnotit případné změny. Předložená stonky, pupeny, květy, plody, listy) a znehodnocují práce navazuje na obdobnou analýzu provedenou i uskladněné rostlinné produkty. Napadají jak rost- pro řády Lepidoptera a Coleoptera (Šefrová, 2003, liny zdravé jako primární škůdci, tak některé fy- 2005) a jejím cílem bylo zjistit, kolik a které druhy tosaprofágní druhy vyhledávají rostliny prvotně řádu Diptera lze na našem území považovat za dů- poškozené jiným činitelem a škodí do různé míry se- ležité škůdce a jak výrazné změny nastaly v průběhu kundárně. Počty škodlivých druhů dvoukřídlých se uplynulého století. podle jednotlivých autorů z různých důvodů poně- kud liší. Například Baudyš (1935) uvádí jako škůdce METODIKA 115 druhů, Miller (1956) 105 a Kůdela a Kocourek K analýze byly využity informace publikované (2002) dokonce 284 druhů. Do posledně citovaného ve vědeckých časopisech, shromážděné ve výroč- seznamu jsou však zahrnuty i někteří lesní a synan- ních přehledech škodlivých činitelů ÚKZÚZ (PŠČ, tropní škůdci, jejichž význam zde nebyl hodnocen. 279 280 H. Šefrová 1955–2000) a získané po konzultacích se specialisty • vrtalka pórová (Phytomyza gymnostoma) a vrtalka i vlastním terénním studiem (blíže viz Šefrová, 2003, Liriomyza nietzkei na cibulovinách (Černý a Vlk, 2005). Kromě konkrétních zpráv o škodách způsobe- 2001). ných jednotlivými druhy jsou důležitým zdrojem in- formací i ucelená pojednání (příručky, učebnice, mo- V několika případech byla naopak škodlivost při- nografi e) o škodlivých činitelích (zejm. Baudyš, 1935 pisována různým druhům, i když ve skutečnosti ško- a Miller, 1956) i publikace zaměřené na dílčí systema- dil jediný, např. červivost ředkviček patrně působí tické skupiny dvoukřídlých (např. Dušek, 1959, 1969, pouze květilka zelná (Delia radicum), i když jsou jako 1984, Skuhravá a Skuhravý, 1960, Vlk, 2007). Případné jeho původci příležitostně uváděny i (patrně sapro- změny v druhovém složení a významu škůdců byly fágní druhy) k. ředkvová (D. fl oralis) a k. řed kvičková sledovány ve dvacetiletých obdobích od roku 1920 (Paregle audacula) (Dušek, 1974, Rozkošný, os. sděl.). (1920–1940, 1941–1960, 1961–1980 a 1981–2000). Tím se skutečný počet škodících dvoukřídlých zvyšuje na 89 druhů, což představuje asi 1,1 % druhů VÝSLEDKY A DISKUSE dvoukřídlých známých z území České republiky. Je- jich celkový přehled včetně údajů o hostitelských rostlinách, napadaných orgánech, významu a za- 1. Celkové zhodnocení škodlivosti druhů řádu registrovaných škodách v jednotlivých obdobích Diptera uvádí Tab. I. Od roku 1920 bylo na zemědělských, zahradních Největší podíl škodících druhů tvořili bejlomor- a okrasných kulturách zaregistrováno škodlivé pů- kovití (Cecidomyiidae) – 28 druhů (32 % z celkového sobení téměř 80 druhů dvoukřídlých (Diptera) pat- počtu škodlivých druhů), vrtalkovití (Agromyzidae) řících do 15 čeledí. Tento počet je nižší, než uvádějí – 21 druhů (24 %) a květilkovití (Anthomyiidae) – 15 výše citovaní autoři, což je způsobeno jednak tím, druhů (17 %). Menším počtem druhů byly zastou- že v souborných publikacích jsou tradičně popiso- peny čeledi pestřenkovití (Syrphidae) – 5 druhů (6 %) váni i potenciální škůdci a druhy škodící v okolních a vrtulovití (Tephritidae) – 4 druhy (4 %), se 3 druhy zemích a také tím, že lokální a jednorázové škody tiplicovití (Tipulidae), muchnicovití (Bibionidae) způsobené některými druhy mohly uniknout re- a zelenuškovití (Chloropidae) a jediný druh škodil gistraci, resp. nestály za zveřejnění. Počet potenci- z čeledí štíhlonožkovití (Micropezidae), pochmur- álních škůdců je také často navýšen o druhy, které natkovití (Psilidae), pestřicovití (Opomyzidae), la- sice vykazují potravní vazbu k hospodářsky důležité nýžovkovití (Heleomyzidae), octomilkovití (Droso- plodině, ale vzhledem k době výskytu, početnosti, philidae), břežnicovití (Ephydridae) a výkalnicovití napadanému orgánu nebo jinému aspektu jejich (Scathophagidae) (Obr. 1). bionomie nemohou nikdy způsobit ekonomicky významné škody. Počet fakticky zaregistrovaných 2. Ekonomicky významné druhy a působené druhů škůdců je poněkud nepřesný a nižší oproti škody skutečnosti také proto, že ve více případech působí Z výše uvedeného počtu škodilo 14 druhů více škody několik blízkých druhů v rámci rodu, které méně pravidelně a vzhledem k jejich početnosti často nebyly vzájemně rozlišovány. Jsou to zejména a ovlivnění hostitelské rostliny je lze považovat ze • květilka karafi átová (Delia cardui), k. špenátová (D. ekonomicky důležité škůdce (Tab. I). Dalších asi 23 echinata) a květilka D. brunnescens na venkovních ka- druhů působilo příležitostné škody, které mohou rafi átech (Dianthus chinensis, D. caryophyllus) (Dušek, být rovněž podle okolností ekonomicky významné. 1985); Uvedeným dvěma skupinám druhů, které dohro- • květilka řepná (Pegomya betae) a květilka P. hyoscyami mady tvoří málo přes 40 % škodících dvoukřídlých, na řepě (Rozkošný, os. sděl.); je nutné věnovat z rostlinolékařského hlediska po- • květilka obilná (Delia coarctata) (nejhojnější), k. zornost (v Tab. I jsou označeny jedním nebo dvěma pšeničná (Phorbia fumigata), k. osenní (Phorbia haber- vykřičníky). Zbývajících 52 druhů škodilo jen spora- landti) na obilninách, případně polyfágní květilka dicky a místně a jimi působené škody jsou z ekono- všežravá (Delia fl orilega) a k. kořenová (Delia platura) mického hlediska obvykle zanedbatelné (Obr. 2). (Dušek, 1969, 1974, Rozkošný, os. sděl.); Ekonomický význam daného druhu závisí na jeho • bzunka ječná (Oscinella frit) a bzunka Elachiptera cor- početnosti a způsobu poškození rostliny. Důležité nuta na obilninách (Dušek, 1983); jsou proto zejména druhy poškozující nebo znehod- • plodomorka plevová (Sitodiplosis mosellana) a p. pše- nocující generativní orgány (květy, plody, semena), ničná (Contarinia tritici) na obilninách (Skuhravá et čímž mohou přímo ovlivnit velikost úrody a kvalitu al., 1984); poskytovaného produktu (17 druhů, tj. 19 %). Z nich • vrtalka ječná (Agromyza megalopsis), vrtalky Chroma- jsou důležitější plodomorka vojtěšková (Contarinia tomyia fuscula, Agromyza mobilis, A. nigrella, A. inter- medicaginis), p. pšeničná (C. tritici), p. plevová (Sitodi- mittens, Cerodontha incisa a C. lateralis na obilninách plosis mosellana), bejlomorka kapustová (Dasineura (Vlk, 2007); brassicae), vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), případně • vrtalka zahradní (Chromatomyia horticola), vrtalky bejlomorka hrachová (Contarinia pisi), b. maková (D. Liriomyza congesta, L. xanthocera, L. strigata, vrtalka papaveris), p. hrušková (Contarinia pyrivora) a květilka vojtěšková (Agromyza frontella) a listohlodka drob- kosatcová (Acklandia servadeii). ná (A. nana) na bobovitých (Vlk, 2007); Změny škodlivosti druhů řádu Diptera na polních, zahradních a okrasných rostlinách 281 7; 8 % 3; 3 % Bejlomorkovití (Cecidomyidae) 28; 32 % 3; 3 % Vrtalkovití (Agromyzidae) 3; 3 % Květilkovití (Anthomyiidae) 4; 4 % Pestřenkovití (Syrphidae) Vrtulovití (Tephritidae) 5; 6 % Muchnicovití (Bibionidae) Tiplicovití (Tipulidae) Zelenuškovití (Chloropidae) 15; 17 % Ostatní 21; 24 % 1: Systematická