Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM MIKROREGIONU Travel to services in selected microregion Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Bc. Blanka ŽDÁNSKÁ Brno, květen 2007 Jméno a příjmení autora: Bc. Blanka Ždánská Název diplomové práce: Spádovost za službami ve vybraném mikroregionu Název v angličtině: Travel to services in selected microregion Katedra: Regionální ekonomie a správa Vedoucí diplomové práce. RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc Rok obhajoby: 2007 Anotace v češtině:
Tato práce popisuje spádovost za službami ve vybraném mikroregionu, kterým je mikroregion Kyjovsko. Vybraný mikroregion má 61 obcí a zahrnuje správní obvod Kyjova a okolní obce. Tato práce se zabývá dojížďkou do škol, do zdravotnických zařízení a dojížďkou za službami a maloobchodem. Na základě této dojížďky jsou vymezeny parciální mikroregiony a mikroregion služeb a byla určena nadlokální a mikroregionální centra ve vybraném mikroregionu. Podklady byly získány pomocí dotazníkového šetření. Anotace v angličtině:
This thesis describes declivity for services in selected microregion, which is the microregion Kyjovsko. The selected microregion comprises 61 settlements and includes administrative district of Kyjov and surrounding settlements. This thesis deals with commutation to the schools, to the medical institutions and commutation for services and shopping. On the basis of this commutation the partial microregions and microregions of the services were specified and abovelocal and microregion centres in the selected microregion were determined. The data were obtained by means of questionnaire investigation. Klíčová slova v češtině: region, mikroregion, spádovost, Kyjovsko, zdravotnictví, školství, maloobchod, služby. Klíčová slova v angličtině: region, microregion, travel, Kyjovsko, public health, educational system, retail, services.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 3.5.2007 ______ vlastnoruční podpis autora
Poděkování: Děkuji vedoucímu této diplomové práce RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za jeho vedení, odborné rady a cenné připomínky, které mi poskytoval během vypracování celé práce. Také bych chtěla poděkovat Ing. Radku Matouchovi z městského úřadu v Kyjově za jeho pomoc při získáváním mapových podkladů.
OBSAH
ÚVOD ...... 7
1 VYMEZENÍ TEORETICKÝCH POJMŮ ...... 9
1.1 Region ...... 9 1.1.1 Homogenní a nodální regiony ...... 9 1.1.2 Sociogeografický region ...... 10
1.2 Regionotvorné procesy a jejich hierarchie ...... 11
1.3 Sociogeografická regionalizace ...... 14 1.3.1 Sociogeografické regionalizace provedené v České republice ...... 15 1.3.2 Výchozí zásady sociogeografické regionalizace: ...... 16
1.4 Metodika výběru obslužných středisek a vymezení sfér jejich vlivu ...... 20 1.4.1 Výběr obslužných středisek ...... 20 1.4.2 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek ...... 22
1.5 Návrh a tvorba dotazníku ...... 25 1.5.1 Popis vstupních informací pro respondenta ...... 25 1.5.2 Pravidla návrhu dotazníků ...... 26 1.5.3 Na co si dát pozor při navrhování dotazníku ...... 27 1.5.4 Výběr vhodné metody sběru dat ...... 27
2 VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ A POPIS TVORBY DOTAZNÍKU ...... 30
2.1 Datové zdroje ...... 30
2.2 Vymezení zkoumaného území ...... 30
2.3 Dotazníkové šetření ...... 33
3 PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ MIKROREGIONY ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 36
3.1 Zdravotnický mikroregion ...... 36
3.2 Školský mikroregion ...... 40
3.3 Mikroregion maloobchodu a služeb ...... 44
4. KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ MIKROREGION ...... 49
5 SROVNÁNÍ ...... 54
5 CASE STUDY – OVĚŘENÍ VÝPOVĚDNÍ HODNOTY NÁHRADNÍHO ŠETŘENÍ PROVÁDĚNÉHO PŘES OBECNÍ A MĚSTSKÉ ÚŘADY ...... 57
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 66
SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 68
SEZNAM TABULEK ...... 68
PŘÍLOHY ...... 69
ÚVOD Lidská společnost se neustále vyvíjí. Spolu se společenským rozvojem se také zvyšuje rozmanitost nároků obyvatelstva v oblasti spotřeby spolu s možnostmi dopravy. To má mimo jiné za následek, že lidé cestují do širokého okolí svého bydliště za uspokojování svých potřeb. Zařízení občanské vybavenosti (například školy, zdravotnická zařízení atd.) jsou soustředěna do omezeného počtu středisek. Skutečnost, že obyvatelstvo ostatních obcí nedokáže v dostatečné míře uspokojovat své potřeby v místě bydliště, podněcuje růst kontaktů mezi středisky obslužné sféry a jejich zázemím. Dojížďka za službami tedy vyrovnává rozdíly mezi rozložením obyvatelstva a rozmístěním občanské vybavenosti. Dojížďka za službami je tudíž jedním z významných regionálně diferencovaných socioekonomických procesů. V současném stádiu vývoje vzniká nutnost přejít při hodnocení role a úrovně vybavenosti určitého střediska od prostého kvantitativního hodnocení ke kvantitativně kvalitativnímu hodnocení, při němž je hodnocena i důležitost střediska v obslužném systému. Za vhodné je možno považovat hodnocení koncentrace vztahů (v obchodě například „poptávku“ obyvatelstva po daném středisku). Výzkum provedený v rámci této práce by měl přinést přehled o obslužné spádovosti na Kyjovsku. Tato práce zkoumá dojížďku do škol, do zdravotnických zařízení, dojížďku za nákupy zboží a služeb. Území, v němž je dojížďka zjišťována, obsahuje dle dohody s vedoucím této diplomové práce 61 obcí a zahrnuje správní obvod Kyjova a okolní obce. Pro získání potřebných údajů o obyvatelstvu těchto obcí v nich bylo provedeno dotazníkové šetření. Výsledky této práce pomohou doplnit geografická poznání regionální struktury území vybraného mikroregionu. Dále ukáží změny ve vývoji spotřebitelských návyků obyvatel zkoumaného území. Také by mohly pomoci zastupitelům obcí v plánování budoucího rozvoje jejich území.
7 Prvním cílem této práce je vymezení středisek dojížďky do škol, dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky za nákupy zboží a služeb a vymezení sfér jejich vlivu. Druhým cílem je vymezení komplexních obslužných středisek a jejich sfér vlivu. Třetím cílem je porovnat výpovědní hodnotu náhradního šetření prováděného přes obecní a městské úřady s přímým šetřením u reprezentativního vzorku obyvatelstva.
8 1 VYMEZENÍ TEORETICKÝCH POJMŮ 1.1 Region Definovat pojem region je velmi problematické. Vedou se spory o to, jak vymezit podstatu pojmu region, jak vymezit kritéria pro geografické ohraničení, typologii regionu a jeho další kvalitativní vlastnosti. Někteří současní regionalisté tvrdí, že tento problém se řeší již několik desetiletí a bude se řešit ještě i v tomto tisíciletí. Proto je mnohem lépe definovat specificky vymezený region než vymezovat pojem region jako obecnou kategorii. Pojem region má své místo v mnoha různých disciplínách, mezi které patří například ekonomie, statistika, historie, sociologie, etnografie, politologie, urbanistika. Největší zájem o pojem region se však soustředil v geografii. Je tedy možné setkat se s definicí například geografického regionu, sociogeografického regionu, urbanistického či ekonomického regionu. 1.1.1 Homogenní a nodální regiony „Velmi důležitou vlastností regionů je jejich struktura. Na základě struktury jsou zpravidla rozlišovány dva základní typy geografických regionů, a to homogenní regiony, které se vyznačují stejnorodostí svých vlastností, a nehomogenní regiony (heterogenní, nodální spádové, uzlové, funkční), které se vyznačují nestejnorodostí svých vlastností, ale funkční jednotností.“ 1 „Rozlišovací příznaky se ve stejnorodých regionech projevují relativně homogenně po celé ploše. Vymezování homogenních regionů je zaměřeno nikoli na zjišťování vzájemných vztahů, ale na nalezení shody.“ 2 Při vymezování homogenních regionů nebývá homogenita absolutní, vždy se totiž projevují určité odchylky. Homogenními regiony mohou být například přibližně stejně hustě osídlené regiony, regiony se stejnými hospodářskými charakteristikami nebo také třeba regiony vymezené na základě koncentrace určitého odvětví – průmyslové, zemědělské regiony. 1 WOKOUN, R., et al. Úvod do regionálních a správních věd : vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha : CODEX Bohemia, s. r. o., 1996. 93 s. ISBN 80 85963 18 3. 2 WOKOUN, R., et al. Úvod do regionálních a správních věd : vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha : CODEX Bohemia, s. r. o., 1996. 93 s. ISBN 80 85963 18 3. 9 „Nehomogenní (heterogenní, nodální, spádové, uzlové, funkční) regiony jsou jednotné ve vztahu jejich vnitřní struktury nebo organizace. Sestávají z nodálního centra (uzlu, jádra, nodálního střediska) nebo i z několika nodálních center a zázemí (periferie), které je na uzly vázáno drahami a toky. Kritériem pro spojení prostorových prvků v jeden region je síla (intenzita) jejich vzájemného působení a síla vazeb mezi nimi, především mezi nodálním centrem a zázemím.“3 Vazby mezi sídly probíhají na základě poskytování určitých služeb, pracovních příležitostí, administrativních funkcí soustředěných v centrálním městě. Příkladem nodálních regionů jsou spádové regiony. Jedná se o vymezené oblastmi, ze kterých lidé jezdí nakupovat do určité oblasti – jádra (nodu, centra). 1.1.2 Sociogeografický region V následujícím textu se bude hovořit o sociálněgeografickém regionu nebo též o sociogeografickém regionu 4. Pojem „sociogeografický“ používá Hampl 5 pro označení struktur a procesů, jenž jsou primárně spojeny s vnější organizací společnosti (v užším slova smyslu s geografickou). Pojem „sociogeografický“ tedy označuje geografickou organizaci vztahů či procesů v systému osídlení. Z toho také vyplývá následující definice sociogeografického regionu. „Sociogeografické regiony jsou relativně autonomní – objektivně existující – komplexy sociálněgeografických prvků a jejich vztahů, tj. organické územní celky. Klíčový význam má právě zdůraznění vztahů mezi příslušnými prvky i dílčími funkčními systémy (bydliště, pracoviště, služby atd.), neboť právě vztahy, resp. odpovídající procesy mají rozhodující integrační úlohu…. Vymezení rozsahu sociogeografických regionů, určení stupně jejich autonomie atd. umožňuje dále základním způsobem charakterizovat význam samotných středisek osídlení.“ 6 „V rámci regionů je rozvíjena nejpodstatnější forma územní dělby práce, resp. funkcí spojená primárně s polaritou jádra a zázemí i
3 Kadeřábková, J., Mates, P., Postránecký, J., Wokoun, R.: Úvod do regionálních a správních věd. Codex Praha, 1996. 4 Hampl ve své knize Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR uvádí pojem sociálněgeografický region, v knize Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecná kontext Hampl uvádí pojem sociogeografický region. V této práci bude dále používán termín sociogeografický region. 5 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha : DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 6 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87. 10 s hierarchickým uspořádáním soustav polarit tohoto druhu.“ 7 Sociogeografické regiony jsou nodálními regiony, jenž byly vymezeny výše. Objektivní regiony jsou vymezovány na základě regionotvorných procesů. 1.2 Regionotvorné procesy a jejich hierarchie „Obytné, pracovní a obslužné funkce jsou v současné organizaci systému osídlení nejpodstatnější a vyjadřují tři hlavní formy lokalizace obyvatelstva. Dokazuje to především skutečnost, že vztahy bydliště – pracoviště a bydliště – služby jsou realizovány nejintenzivnějšími regionotvornými procesy a mají proto i dominantní úlohu při integrování sociálněgeografických regionů nižších řádů (a ty tvoří základ celé regionální organizace).“8 V území vznikají regionální procesy, mezi které patří například dojížďka za prací, do škol, za službami, za rekreací atd. Regionální procesy se dělí na centrifugální a centripetální (regionotvorné). Centrifugální procesy způsobují rozptyl obyvatelstva do prostoru, jdou z jaderného prostoru do zázemí a patří mezi ně dojížďka za rekreací. Centripetální (regionotvorné) procesy způsobují koncentraci obyvatelstva v určitém prostoru, mají tedy dostředivý charakter. Regionotvornými procesy jsou dojížďka za prací, dojížďka do škol a dojížďka za službami. Regionotvorné procesy jsou důležité pro utváření územních celků. „Existuje výrazná rozdílnost v intenzitě řádově odlišných regionotvorných procesů: nejvyšší intenzitu vykazují mikroregionálními procesy (posuzováno především z hlediska realizovaných cest obyvatelstva). V závislosti na zvyšování řádu regionů se intenzita vztahů snižuje.“9
7 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha : DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 8 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87. 9 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87. 11 „Na mikroregionální úrovni je možno dominantní úlohu jednoznačně přisuzovat pouze dvěma regionálním procesům, a to dojížďce obyvatelstva za prací a za službami…. V rámci mikroregionů jsou tyto nejintenzivnější regionální procesy relativně uzavřeny. “ 10 „Na mezoregionální úrovni není možné přisuzovat dominantní význam malému počtu regionálních procesů; charakteristická je zde naopak různorodost a mnohost regionálních vztahů…. Významnými mezoregionálními procesy jsou nedenní dojížďka za prací, kterou lze klasifikovat jako přechodnou migraci, migrace obyvatelstva, dojížďka do vyšších školských zařízení (vysoké školy a specializované střední školy) a dále dojížďka do vybraných – hierarchicky vyšších – druhů občanské vybavenosti.“11 Velký význam mají kvartérní a kvinterní činnosti. „V rámci subregionálních celků jsou relativně uzavřeny pouze vztahy mezi bydlištěm a některými základními službami. Jiné elementární obslužné vztahy (např. nákup průmyslového zboží) jsou pak v rámci subregionů uzavřeny jen částečně, resp. nedostatečně. Podstatně výraznější neuzavřenost je však u vztahů pracovních, které jsou relativně uzavřeny jen výjimečně.“12 Také Maryáš se ve své práci 13 , zabývá maloobchodem a službami. Konkrétně zkoumal tyto druhy služeb: nákupy potravin, nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby (např. holič, kadeřník, sběrna, čistírny, oprava obuvi a jiné), nákupy léků, nákupy běžného průmyslového zboží (např. elektro, pračky, ledničky a jiné), speciální služby (např. fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.), nákupy knih, nákupy nábytku, nákupy spec. výběrového zboží (např. klenoty, výběrový textil a obuv, motoristické zboží a jiné), návštěvy divadel. Ve své práci uvádí, že pokud je u výše zmíněných druhů služeb hodnocena „vzdušná“ vzdálenost cest do hlavních cílů (tj. cílů, které jsou vykazujícími obcemi označeny jako převážný cíl), potom 90 % cest je do vzdálenosti 11 km u nákupů běžného textilu a obuvi a do 20 km u nákupů speciálního výběrového zboží. U nákupů potravin je podle Maryáše
10 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87. 11 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87. 12 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87. 13 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu [s.l.], 1988. 96 s. Geografický ústav ČSAV v Brně. Vedoucí práce prof. RNDr. Václav Gardavský, Dr.Sc. 12 analogická hodnota 0 km viz tabulka č. 1), tedy tyto nákupy se uskutečňují převážně v místě bydliště. Pokud je podle Maryáše hodnocena vzdálenost všech uváděných cílů (tedy vedle převážného cíle i cíle uváděné jako částečné nebo výjimečné), jsou cesty za nákupy speciálního výběrového zboží uzavřeny na podstatně větší vzdálenost než ostatní cesty – vzdálenost, do níž se vyskytuje 90 % cest je podle Maryáše 38 km, zatímco u ostatních obslužných procesů nadmístní úrovně se pohybuje od 16 km do 24 km. Tabulka č. 1: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90 % cest za nákupy a službami ČSSR ČSR SSR Hlavní Veškeré Hlavní Veškeré Hlavní Veškeré cíle cíle cíle cíle cíle cíle Nákupy potravin 0 12 0 11 0 14 Nákupy běžného textilu a 11 20 10 18 13 23 obuvi Běžné služby (např. holič, 12 16 10 14 14 19 kadeřník, sběrna, čistírny, oprava obuvi a jiné) Nákupy léků 12 18 11 16 13 20 Nákupy běžného 13 21 11 20 15 24 průmyslového zboží (např. elektro, pračky, ledničky a jiné) Speciální služby (např. 16 22 15 20 18 26 fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.) Nákupy knih 16 23 15 21 18 27 Nákupy nábytku 16 24 15 23 17 26 Nákupy spec. výběrového 20 38 20 34 21 45 zboží (např. klenoty, výběrový textil a obuv, motoristické zboží a jiné) Návštěvy divadel 37 50 34 48 44 56 Pramen: MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu [s.l.], 1988. 96 s. Geografický ústav ČSAV v Brně. Vedoucí práce prof. RNDr. Václav Gardavský, Dr.Sc. Podle rozdílů ve vzdálenosti cest od hlavních cílů nákupů a služeb v ČR vymezil Maryáš ve své práci u zkoumaných obslužných procesů nadlokální úrovně tři subúrovně: 1. nákupy běžného textilu a obuvi, léků, běžného průmyslového zboží a běžné služby, 2. nákupy knih, nábytku a speciální služby,
13 3. nákupy speciálního výběrového zboží (pokud je možné je považovat za obslužný proces nadlokální úrovně). V době, kdy Maryáš svůj výzkum prováděl, neměli občané možnost vybrat si, kterého lékaře či školu (alespoň na nižším hierarchickém stupni) budou navštěvovat. Z tohoto důvodu Maryáš nevěnoval dojížďce do zdravotnických nebo školských zařízení ve své práci pozornost. Dnes je tomu však jinak a proto je zde uvedena hierarchie zdravotnických a školských zařízení podle obecného členění. Zdravotnická zařízení jsou obecně členěna 14 na nadlokální úrovni na: ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, ordinace praktického lékaře – stomatologa, ordinace praktického lékaře – gynekologa, na mikroregionální úrovni 1. stupně na ordinace lékaře specialisty a na mikroregionální úrovni 2. stupně na nemocnice. Školská zařízení jsou obecně členěna:15 na lokální úrovni na mateřské školy, na nadlokální úrovni na úplné základní školy (takové základní školy, které mají všech 9 ročníků), na mikroregionální úrovni na střední školy a střední odborná učiliště, na mezoregionální úrovni na vysoké školy. 1.3 Sociogeografická regionalizace „Regionalizací je nazývána činnost směřující k vymezování regionů…. Vydělení geografických regionů se zpravidla provádí na základě dvou hledisek, a to objektivního (tzn. pevnosti vazeb mezi složkami regionů) a subjektivního (tzn. na základě úkolů výzkumu).“ 16 Regionalizace je rozlišována fyzickogeografická a socioekonomická. Dále je potom regionalizace rozeznávána v jednotlivých dílčích geografických disciplínách (např. geomorfologická, klimatická, regionalizace průmyslu, služeb a maloobchodu). „Úkolem
14 viz Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR, Geografický ústav ČSAV – Federální výbor pro životní prostředí, Brno – Praha, 1992 15 viz Český statistický úřad 16 Kadeřábková, J., Mates, P., Postránecký, J., Wokoun, R.: Úvod do regionálních a správních věd. Codex Praha, 1996. 14 regionalizace je stanovit příznačné rysy, procesy, způsob vývoje a vazby tak, aby byly ukázány charakteristické rysy regionu.“17 1.3.1 Sociogeografické regionalizace provedené v České republice V České republice byly provedeny dvě sociogeografické regionalizace. Obě tyto regionalizace byly založeny na relativní uzavřenosti pracovních a obslužných procesů a obě spolu na určité úrovni korespondují. Jedná se o následující regionalizace: 1. Maryáš, Řehák – provedeno v Geografickém ústavu ČSAV (prováděno pomocí dat ze sčítání lidu 1980). 2. Hampl, Kühnl, Ježek – vznik koncem 60. let v Praze (založeno na datech z tohoto období), tato regionalizace je průběžně aktualizována. Sféry vlivu středisek osídlení – Maryáš, Řehák Tato regionalizace je založena na obslužných modelech a je o 1 hierarchickou úroveň nižší než je Hamplova. Data byla získána na základě údajů ze sčítání lidu (pracovní funkce) a z anketárního šetření (obslužná funkce) pro celé tehdejší Československo. Při této regionalizaci bylo vycházeno ze stálosti sídelního systému. Maryáš označil obec za středisko, pokud v ní pracovalo více než 50 % obyvatel, případně méně, jestliže její obyvatelstvo vyjíždělo za prací do sídla s menší KFV 18 (např. doly v okolí velkého města). Tímto způsobem bylo v ČR Maryášem vymezeno 290 mikroregionů s různou mírou autonomie (protože regiony jsou založeny na “relativní” uzavřenosti), na Slovensku pak Maryáš vymezil 117 regionů. Maryášova a Řehákova regionalizace se stala podkladem pro vymezení obcí s pověřeným obecním úřadem. 17 Kadeřábková, J., Mates, P., Postránecký, J., Wokoun, R.: Úvod do regionálních a správních věd. Codex Praha, 1996. 18 Tuto charakteristika, kterou vymezil Hampl v HAMPL, M. Problém komplexního hodnocení sociálněgeografické koncentrace a velikosti měst. In Universitatis Carolinae, Geographica 16, Praha, Universita Karlova 1981, s. 37 – 55, je vymezena níže. 15 Hamplova sociogeografická regionalizace Tato regionalizace je založena na interakčních modelech. Jde o regionalizaci hierarchických úrovní. Všechny tyto úrovně měly svá střediska a jejich komplexní funkční velikosti (KFV). Podle Hampla je KFV dáno jednoduchou agregací relativizovaně vyjádřené obytné, pracovní a nevýrobní funkce, tj. jejich zprůměrováním. Jedná se tedy podle něj o relativizovaný počet komplexně vázaného obyvatelstva. Podle Hampla musí mít regiony určitou populační velikost, aby mohly fungovat. V regionu musí žít minimálně 10 tisíc obyvatel nebo musí být zázemí větší než jádro. Dojížďku Hampl převzal ze sčítání lidu. Využitím Hamplovy regionalizace byla revize střediskové soustavy osídlení, která již existovala. Hampl svou regionalizaci aktualizoval v sedmdesátých, osmdesátých, devadesátých letech a poslední aktualizaci provedl v roce 2001. V roce 2001 je zpracována především podle dojížďky za prací a do škol a Hampl při ní vycházel především z výsledků cenzů z let 1970, 1980, 1991 a 2001. Tato práce se podrobněji věnuje Hamplově regionalizaci právě z důvodu její pravidelné aktualizace. Sociogeografická regionalizace v této práci je popsána konkrétně podle Hamplovi aktualizace v roce 2001. 1.3.2 Výchozí zásady sociogeografické regionalizace: Sociogeografická regionalizace je zde popsána podle Hamplovy regionalizace k roku 2001.19 Tato regionalizace je zpracována převážně na základě dvou hlavních regionálních procesů, kterými jsou dojížďka za prací a dojížďka do škol. Hampl uvádí, že oba tyto typy dojížďkových procesů jsou dostatečně reprezentativní pro vymezování sociogeografických regionů i pro jejich hierarchické rozlišení.
19 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha : DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 16 a) Nejprve Hampl vymezil elementární funkční regiony jakožto stavební jednotky celého regionálního systému. Staly se jimi mikroregiony 1. stupně a byly vymezeny podle převládajícího směru pracovní vyjížďky z jednotlivých obcí (nestředisek) do vybraných středisek. b) Na vyšších hierarchických úrovních jsou nejvýznamnější vztahy mezi středisky. Přitom jde o vztahy podle pracovní a podle školské dojížďky. Prvotním kritériem pro seskupování mikroregionů 1. stupně do vyšších územních celků byl tedy pro Hampla nejsilnější směr celkové vyjížďky z nižších (podřízených) středisek do silnějších center. „Hodnocení podle celkové vyjížďky zvyšuje komplexní reprezentativnost hierarchizačního kritéria a zároveň zachovává vyšší významové ocenění pracovní dojížďky vzhledem k jejímu obvykle dvojnásobnému až trojnásobnému převýšení rozsahu dojížďky studentů do škol. Výsledkem aplikace popsaného kritéria je ovšem stanovení vícestupňovité hierarchie středisek a jejich regionů, takže je dále nutné – především podle velikostních hledisek – rozlišit dílčí hierarchické úrovně.“20 Těmito úrovněmi jsou podle Hampla mikroregiony 2. stupně, mezoregiony a makroregion, jenž tvoří celá Česká republika. c) K výchozím zásadám regionalizace patří i dvě obecnější zásady. Tyto zásady byly uplatněny již v dřívějších sociogeografických členěních České republiky. První zásada se týká požadavku územní celistvosti vymezovaných regionů. „Druhou zásadou je požadavek dostatečné (minimální, kritické) velikosti jednak celého regionu, jednak samotného zázemí střediska. Tím je zohledněna alespoň základním způsobem relativní autonomie regionu a zároveň je tak definován výběr středisek: střediskem může být pouze město, které si vytváří zázemí, resp. celý region. Z kombinace obou uvedených zásad vyplývá i doplnění jednoúrovňového kritéria převládajícího spádu (směru vyjížďky apod.) pro vymezování regionů: příslušná podřízenost může být zprostředkována ve smyslu hierarchizace vztahů.“21 Podrobnější popis zásad regionalizace je již třeba spojovat s řešením problematiky na jednotlivých měřítkových úrovních.
20 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha : DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 21 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha : DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 17 Mikroregiony 1. stupně mají podle Hampla nejvyšší integritu v rámci regionální diferenciace České republiky. „Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a komplexem základních služeb jsou na mikroregionální úrovni zcela dominantní pro formování příslušných územních celků. Současně platí, že prostorová organizace těchto vztahů má až na vzácné výjimky nodální formu.“22 Při regionalizaci v roce 2001 určil Hampl 23 jako minimální velikost mikroregionů 1. stupně 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí pak 5 tisíc obyvatel. Tehdy vymezil celkem 144 jednotek mikroregionů 1. stupně. Mikroregiony 2. stupně Hampl orientačně přirovnává k okresům. Jejich vymezování založil, stejně jako vymezování mikroregionů 1. stupně, na kritériu populační velikosti, orientačně stanovil počet obyvatelstva maximálního regionu (nejširší působnosti střediska) na minimálně 40 tisíc obyvatel. Jednoznačně pak vybral ta střediska, která si podřizovala jiný mikroregion 1. stupně. „Mezoregionální celky odpovídají územně rozsáhlým jednotkám, jejichž integrita je již jen částečně vázána na prostorové vztahy obyvatelstva…. Důležitým znakem mezoregionální diferenciace je to, že její prostorová forma je jen částečně nodálního typu – integritu řady mezoregionů zajišťuje spíše celý systém silných a vzájemně propojených středisek než jediné centrum chápané v úzkém vymezení.“24 Hampl ve své regionalizaci určil 11 mezoregionů, resp. 12 mezoregionálních center. Makroregionem je pak podle Hampla celá Česká republika. Výjimečná kvantitativní i kvalitativní pozice Prahy ve střediskové soustavě umožnila Hamplovi, aby ji jednoznačně určil jako makroregionální centrum, a to i z hlediska nodální formy organizace. Hampl vymezil ještě i subregiony, které charakterizoval jako „relativně nekomplexní územní celky, tj. jednotky v jejichž rámci nejsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější potřeby individuálních obyvatel“25 . Hampl vymezil dvě skupiny mezoregionálních středisek, tj. středisek s částečnou mikroregionální funkcí. Jsou jimi subregionální střediska typu A a subregionální střediska typu B. Hamplem vymezený subregionální typ A je ten, jehož 22 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87. 23 Toto vymezení však Hampl použil již i ve svých předchozích regionalizacích. 24 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87.
18 pracovní obvod má nutných 15 tisíc obyvatel, ale v zázemí žije pouze 2 500 – 4 999 obyvatel a Hamplův subregionální typ B je takový, jehož pracovní obvod má pouze 10 000 – 14 999 obyvatel, avšak v zázemí žije přes 5 tisíc obyvatel. „Jedná se tedy o dva polohové typy – větší města v relativně exponované poloze nebo malá města v relativně periferní poloze.“26 Na závěr své sociogeografické regionalizace Hampl učinil konstrukci syntetického/ agregátního ukazatele regionálního významu středisek, který označil jako „komplexní regionální význam“ (KRV). „Jeho konstrukce zohledňuje působnost středisek na různých hierarchických úrovních a zároveň diferencovanou sounáležitost, resp. intenzitu vazeb střediska a jeho hierarchicky rozlišených zázemí.“27 Obecně platí fakt, že intenzita vazeb středisek a zázemí se snižuje v závislosti na zvyšování velikosti (hierarchické úrovně) regionů. K výraznému poklesu této intenzity dochází od úrovně mikroregionů 2. stupně. V rámci mikroregionů 1. stupně jsou totiž nejfrekventovanější regionotvorné procesy relativně uzavřeny. Tyto skutečnosti zjednodušeným způsobem vyjadřují také váhy, které Hampl 28 sestavil pro přiřazování obyvatelstva k jednotlivým střediskům, případně „nestřediskům“: 40 % je přiřazeno dle místa trvalého bydliště; 30 % je přiřazeno k příslušným střediskům mikroregionů 1. stupně; 15 % je přiřazeno k příslušným střediskům mikroregionů 2. stupně; 10 % je přiřazeno k příslušným mezoregionálním střediskům; 5 % je přiřazeno k makroregionálnímu centru, tedy k Praze. Součtem uvedených počtů je tedy vyjádřen komplexní význam střediska, tj. počet komplexně vázaného obyvatelstva k tomuto středisku. Nyní bude pozornost věnována metodám, z nichž bylo vycházeno při metodice, která byla použita pro vymezování obslužných středisek v mikroregionu vybraném pro tuto práci.
25 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87. 26 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha : DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 27 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha : DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 28 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha : DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 19 1.4 Metodika výběru obslužných středisek a vymezení sfér jejich vlivu „Pro hodnocení úrovně obslužné vybavenosti určitého střediska resp. skupiny středisek je nezbytné hierarchizovat soubor obslužných středisek, aby bylo možné určitým způsobem ohodnotit regionální působnost střediska. Vzhledem k tomu, že dané středisko obsluhuje vedle vlastního obyvatelstva rovněž obyvatele ve svém zázemí, jejichž počet se může významně lišit i mezi středisky stejné hierarchické úrovně, je vhodné vyhodnotit úroveň vybavenosti střediska i vzhledem k těmto obyvatelům.“29 1.4.1 Výběr obslužných středisek Metoda výběru obslužných středisek je zde popsána podle Maryáše 30 . Jak Maryáš uvádí 31 , je při výběru středisek obslužné sféry a hodnocení jejich hierarchické úrovně možné dle Dickinsona a Smailese použít tyto metodické přístupy: a) vymezení středisek na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech, b) vymezení středisek na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly. „Charakteristiky středisek založené na údajích o zařízeních maloobchodu a služeb jsou také nazývány statickými charakteristikami a využívají dat běžně zjišťovaných statistickými úřady nebo různými resortními soupisy. Charakteristiky založené na zjišťování obslužných procesů mezi sídly jsou nazývány dynamickými charakteristikami a používají dat z anketárních šetření spádovosti obyvatelstva za obslužným vybavením sídel.“32
29 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61 80. ISSN 0375 6122. 30 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61 80. ISSN 0375 6122. 31 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61 80. ISSN 0375 6122. 32 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61 80. ISSN 0375 6122. 20 Výběr středisek obslužné sféry na základě statistických charakteristik se dále člení 33 na: 1. určení střediskovosti sídla podle druhů funkcí sídla, 2. určení střediskovosti sídla podle tzv. přebytku významu, 3. určení střediskovosti sídla podle komplexnějších ukazatelů. Metodické postupy, které jsou založené na dynamických charakteristikách (především na údajích o spádovosti obyvatel za občanským vybavením), se podle Maryáše používají nejen pro výběr a hierarchické členění středisek, ale hlavně jsou používány k určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a pro zjištění intenzity vztahu středisko – zázemí. Údaje o pohybu obyvatelstva za nákupy nebývají běžně statisticky zjišťovány, proto bývají zíáskávány pomocí anketárních šetření. Maryáš ve své práci dále uvádí, že z metodického hlediska je nejvhodnějším způsobem samozřejmě anketární šetření prováděné přímo v domácnostech, ať už formou interview, rozesíláním dotazníku poštou nebo přes soustavu základních škol, kdy odpovídají rodiče žáků. Pro zpracování rozsáhlejšího území je to ovšem stěží technicky proveditelné, proto je podle něj vhodné použít náhradního šetření prováděného např. přes starosty obecních úřadů či učitele škol. Přestože výsledky nemusí být vždy zcela reprezentativní, odrážejí realitu mnohem více než při použití statických charakteristik. Jednou z dynamických metod je výběr středisek na základě regionální působnosti obce 34 . U této metody jsou pak využity údaje z anketárního šetření (tato metoda je v této práci použita). Po analýzách vzdáleností, do níž se uskutečňují cesty za nákupy a službami a podílu obcí, jenž jsou uváděny jako hlavní cíle dojížďky v obslužných procesech 35 , stanovil Maryáš 36 kritéria pro určení obslužných středisek na základě regionální působnosti. Za postačující zvolil podmínku, aby obec byla uvedena jako jednoznačný (hlavní) cíl dojížďky nejméně pro 33 Členění je provedeno podle: MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61 80. ISSN 0375 6122. 34 Touto metodou se zabýval Maryáš ve své práci MARYÁŠ, J. Vybrané aspekty hodnocení obslužných středisek v ČSFR. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1992, roč. 29, č. 3 – 4, s. 85 103. ISSN 0587 1247. 35 viz MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu [s.l.], 1988. 96 s. Geografický ústav ČSAV v Brně. Vedoucí dizertační práce prof. RNDr. Václav Gardavský, Dr.Sc.
21 jednu obec nebo jedno nestřediskové sídlo trvalého významu v těchto obslužných procesech: dojížďka za nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, léků, knih a dojížďka za běžnými a speciálními službami. Maryáš uvádí 37 , že toto kritérium je ovšem značně volné a odpovídá hlavně koncepci střediska v periferní poloze. V zázemí velkých měst proto Maryáš tuto podmínku zpřísnil následujícím způsobem: obec mohla být obslužným střediskem, jestliže byla jednoznačným cílem minimálně pro tři obce nebo sídla trvalého významu (dále k tomu podle něj vede i to, že pracovní regiony velkých měst zpravidla zahrnují i tato slabá obslužná střediska, a pro perspektivu je úloha takových středisek problematická). Za velká města jsou Maryášem považována města s více než padesáti tisíci obyvateli a vzdálenost nejbližšího zázemí vymezil jako vzdušnou vzdálenost 16 km od středu města. Do této vzdálenosti je uskutečňováno 90 % cest do hlavních cílů u „typických“ nadlokálních obslužných procesů, jako je dojížďka za speciálními službami a za nákupy knih. 1.4.2 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek Metoda vymezení sfér vlivu obslužných středisek je zde popsána podle Maryáše 38 . Významným problémem geografie maloobchodu a služeb je podle Maryáše vymezení sfér vlivu obslužných středisek, neboť dojížďka za občanským vybavením je podle něho vedle dojížďky do zaměstnání jedním z hlavních regionotvorných procesů. Maryáš uvádí 39 , že vymezování zázemí středisek obslužné sféry jsou používány především metodické přístupy založené na využití interakčních modelů (gravitační modely s omezením či bez omezení, modely intervenujících příležitostí) nebo na využití údajů z anketárních šetření. 36 viz MARYÁŠ, J. Vybrané aspekty hodnocení obslužných středisek v ČSFR. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1992, roč. 29, č. 3 – 4, s. 85 103. ISSN 0587 1247. 37 viz MARYÁŠ, J. Vybrané aspekty hodnocení obslužných středisek v ČSFR. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1992, roč. 29, č. 3 – 4, s. 85 103. ISSN 0587 1247. 38 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61 80. ISSN 0375 6122 a MARYÁŠ, J. Vybrané aspekty hodnocení obslužných středisek v ČSFR. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1992, roč. 29, č. 3 – 4, s. 85 103. ISSN 0587 1247. 39 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61 80. ISSN 0375 6122 22 Maryáš dále uvádí, že Při zjišťování spádovosti za službami pomocí anketárního šetření se používají převážně dva způsoby. Těmito způsoby jsou anketa ve vybraném zařízení obslužné sféry určitého střediska a anketa ve všech sídlech zkoumané oblasti. Většina výzkumů, jenž jsou založeny na anketárním šetření podle Maryáše uvádí, že v podstatě v každé hierarchické úrovni se nachází zóna intenzivní dojížďky, zóna slabší dojížďky a přechodná zóna. Při anketárním šetření v obslužných zařízeních střediska je podle Maryáše ovšem problematické stanovit kritéria, kterými by bylo možné určit jak rozsah spádového území, tak i intenzitu vztahu středisko – zázemí. Z tohoto důvodu je podle něj tedy možné považovat za vhodnější anketární šetření, které je prováděno ve všech sídlech oblasti. Maryáš dále uvádí, že Macka ve své práci 40 provedl srovnávací výzkum, který je z metodologického hlediska velmi důležitý. Jako modelové území si vybral okres Znojmo. Na něm hodnotil odpovědi z anketárních šetření, které získal jednak u vzorku 2 % obyvatelstva, jednak přes tajemníky tehdejších MNV. Macka zjistil, že se odpovědi z obou šetření v převážné většině shodovaly, a proto také doporučuje použít pro rozsáhlejší území (například pro Českou republiku) anketární šetření prováděné přes tajemníky MNV (dnes přes starosty obecních a městských úřadů). Následující text týkající se vymezení sfér vlivu obslužných středisek bude popsán dle Maryáše 41 . Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek hodnotil Maryáš odpovědi z anketárního šetření, které pro toto vymezení použil, následujícím způsobem: vykazované směry spádu byly kategorizovány dle intenzity spádu do tří typů – převážný spád získal 10 bodů, částečný spád 5 bodů a výjimečný spád obdržel 1 bod. U jednotlivých obcí byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota vij . Tato hodnota určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu:
T = ij Vij *100 PCij *PTj
Kde Tij je bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném spádu j
PC ij je počet cílů v tomto typu
40 MACKA, M. Šetření spádovosti za občanským vybavením na okrese Znojmo. [s.l.] : [s.n.], 1976. 41 MARYÁŠ, J. Vybrané aspekty hodnocení obslužných středisek v ČSFR. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1992, roč. 29, č. 3 – 4, s. 85 103. ISSN 0587 1247. 23 PT j je součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j.
V každé obci se součet hodnot vij rovnal 100 % pro každý obslužný proces j. Každému obslužnému procesu byl dále podle významu resp. frekvence využívání přiřazen koeficient kj.
Celkový relativní význam cv i cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy byl pak roven:
∑ vij *k j cv = j *100 i v *k ∑∑i j ij j
I v tomto případě platilo, že v každé obci ⋅byl součet hodnot cv i roven 100 %. Hlavním problémem při vymezování sfér vlivu obslužných středisek podle Maryáše bylo ohodnocení jednotlivých obslužných procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání a tím i určité vyjádření důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva. Maryáš uvádí, že vycházel hlavně z počtu uváděných cílů v tehdejším Československu, a to za předpokladu, že nejvíce „cílových obcí“ je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších resp. současně nejfrekventovanějších obslužných procesů. Na základě analýzy hlavních cílů (tj. cílů uváděných jako cíle převážných nákupů) Maryáš pro tehdejší Československo rozlišil čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně. Pro další hodnocení těmto podskupinám přiřadil rozdílný koeficient. Tento koeficient byl Maryášem stanoven na základě poměrů počtů hlavních cílů, jenž byly uvedeny v daných obslužných procesech, a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, kde byl nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně. Poměry byly následující: speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0. 24 Koeficienty byly potom stanoveny následujícím způsobem: koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží 42 , koeficient 2 – nákupy léků, koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží, koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby. K vybraným střediskům byly ostatní obce Maryášem přiřazovány na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvou třetin hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Zbývající obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za oscilační. Při výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů byl počet jejich obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska. 1.5 Návrh a tvorba dotazníku Pro analýzu obslužné spádovosti se často používá anketární šetření. Bylo tomu tak i u této práce. Z toho důvodu je zde uveden teoretický základ o návrhu a tvorbě dotazníku, který byl využit k sestavení dotazníku použitého pro terénní sběr dat. Dotazník je strukturovaný sled otázek. Je navržen tak, aby byl zjištěn názor respondenta a aby byly od dotazovaných získány potřebné informace. Dotazníky mohou být využívány jak u přímého tak i u nepřímého kontaktu s dotazovanými. Samotná příprava dotazníku musí zahrnovat definování otázek, výběr vhodného formátu dotazníku a informace pro ty, jimž je dotazník určen. Přesné uspořádání otázek v dotazníku je rovněž velmi důležité. 1.5.1 Popis vstupních informací pro respondenta Spolehlivost informací získaných z dotazníku bývá velmi závislá na popisu vstupních informací. Této části musí být věnována zvláštní pozornost. Při zcela přesném a výstižném 42 Dojížďka za nákupy speciálního výběrového zboží nebyla podle Maryáše procesem uzavřeným na nadmístní úrovni. Do hodnocení byla i přesto zařazena (s nejnižším koeficientem) především pro další analýzy podřízenosti některých slabších obslužných středisek. 25 popsání důvodů vzniku dotazníku se může respondent s cíli dotazníku plně ztotožnit. To může přispět k mnohem větší ochotě respondenta dotazník vyplnit. Dotazovaní musí být také seznámeni s tím, jakým způsobem mají dotazník správně vyplnit. Přesný návod napomůže správnému vyplnění a rovněž vyplňování dotazníku výrazně urychlí. Dotazník tedy musí vysvětlit cíl dotazování, musí poskytnout srozumitelný návod a současně musí poskytnout informace o tom, kdo bude dotazník dále zpracovávat. Poskytnutí informace o zpracovateli dotazníků dodá celému dotazování mnohem větší důvěryhodnost a rovněž přispěje k ochotě daný dotazník vyplnit. Na co by se při tvorbě dotazníku nemělo zapomínat je to, že rozsah dotazníku by neměl být delší než dvě strany a že by měla být zachována anonymita a důvěrnost informací. 1.5.2 Pravidla návrhu dotazníků Návrh dotazníku by se měl řídit určitými pravidly, aby dosažené výsledky měly vysokou vypovídací schopnost. Pravidla pro návrh dotazníku jsou popsána v literatuře 43 : • Je třeba přemýšlet o cílech výzkumu. Již na začátku je důležité mít seznam cílů, které mají být dotazováním zjištěny. • Je nutné přemýšlet o způsobech provedení interview, protože způsob dotazování má spojitost s formováním otázek. • Je důležité přemýšlet o informacích a úvodu. Každý dotazník totiž potřebuje standardní informace, které vysvětlují smysl dotazování (lidé musí mít pocit, že spolupracují na důležitých projektech). • Je třeba přemýšlet nad vzhledem. Dotazník musí být dobře čitelný a musí také poskytovat místo k vyjádření respondenta. • Důležité je myslet na respondenta. Nesmí se zapomínat na logické uspořádání otázek. • Je třeba myslet na typy otázek zda budou v dotazníku využity numerické či slovní hodnotící stupnice. • A zároveň je nutné přemýšlet o možných odpovědích. Otázka musí být položena takovým způsobem, aby nad ní respondent nebyl nucen dlouho přemýšlet. • Třeba je také myslet na způsob zpracování dat.
43 HAGUE, P. N. Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení interpretace získaných údajů. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2003. ISBN 80 7179 887 8. 26 1.5.3 Na co si dát pozor při navrhování dotazníku Má li mít dotazník skutečně význam, musí respektovat následující doporučení uvedené v literatuře 44 : • Otázky by neměly být zaujaté, neměly by být tedy formulovány tak, aby respondenta naváděly k určité odpovědi. • Otázky by měly být co nejpřesnější (i z hlediska specifikace času). • Neměly by být používány zkratky a slang. • Zároveň by se neměly používat neznámá či dvojsmyslná slova. • Nedoporučuje se používat negativních otázek. • Otázky by neměly být hypotetické. • Při telefonickém dotazování by se neměly používat slova, která je možné lehce přeslechnout. • Při citlivých otázkách je doporučováno používat rozsah (otázky týkající se věku či obratu). • Dotazník by měl mít možnost odpovědět i jiným způsobem, než je nabídnuto respondentovi. 1.5.4 Výběr vhodné metody sběru dat Výběr metody sběru dat se řídí podle 45 : • velikosti výběru dotazovaných, • finančních zdrojů, které jsou k dispozici, • dostupných technických možností, • požadavků na zpětnou vazbu od respondenta. Mezi metody sběru dat patří 46 : • osobní interview 44 HAGUE, P. N. Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení interpretace získaných údajů. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2003. ISBN 80 7179 887 8. 45 NENADÁL, J. Měření v systémech managementu jakosti . 1. vyd. Praha : Management Press, 2001. 0 s. ISBN 80 7261 054 6.
27 • telefonické interview • klasická pošta • elektronická pošta • metoda „pro forma“ Osobní interview Při osobním interview mohou být respondentům lépe vysvětleny důvody a postupy dotazování. Respondent má čas na odpovědi a tazatel lépe porozumí odpovědím. Tazatel si snadněji získá pozornost respondenta na delší dobu. Dotazovaný má větší pocit důvěrnosti než při telefonických rozhovorech. Kvalita práce, která je odvedená při osobních dotazováních, závisí na svědomitosti tazatele. Velkou roli zde mají náklady a čas. Rozhodující je prvních pár sekund. Dotazovaný musí nabýt dojmu, že se účastní nějakého projektu. Důležité je samozřejmě také poděkování respondentovi. Dotazovaný může být ovlivněn osobou (vzhledem, chováním) tázajícího. Telefonické interview Telefonické interview je oproti osobnímu rychlejší a levnější. Telefonické dotazování se dá použít pro kratší seznam otázek, protože by nemělo být delší než 15 minut. Odpovědi dotazovaného nejsou vyčerpávající a zdaleka nezasahují do hloubky tak, jako tomu bývá u osobních interview. Přesto i navzdory tomu bude telefonické dotazování nadále konkurovat osobnímu interview. Je třeba hned na začátku zaujmout (přesvědčit) dotazovaného, aby byl ochoten k odpovědím. Lidé jsou nedůvěřiví. Metoda poštovních dotazníků Dotazníky, které jsou zasílané poštou, vyžadují zájem respondenta. Dotazovaný by měl být vysoce motivován. Opět zde platí pravidlo, že čím je dotazník kratší, tím je pravděpodobnost, že jej respondent vyplní a zašle zpátky, větší. Pro tento typ dotazníků je obzvláště důležitý průvodní dopis, ve kterém se uvádí účely dotazování a postup vyplňování. Důležitým faktorem těchto dotazníků je období, v němž jsou zasílány. Například období letních prázdnin či vánoc není určitě v žádném případě vhodné. V literatuře 47 je rovněž uváděno, že důležitý je i den v týdnu, který je pro odeslání dotazníků zvolen. Například dotazníky, jenž respondent 46 HAGUE, P. N. Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení interpretace získaných údajů. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2003. ISBN 80 7179 887 8. 47 HAGUE, P. N. Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení interpretace získaných údajů. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2003. ISBN 80 7179 887 8.
28 obdrží v pondělí či v pátek (tedy kolem víkendu) mají nižší návratnost než dotazníky obdržené v jiné dny. Internetová pošta Internetové dotazníky se v mnohém podobají dotazníkům poštovním. Výhodná je možnost použití fotografií, videa nebo zvuku. Dotazník může být propojen s webovou stránkou tazatele a návštěvníci této webové stránky jsou zváni k jeho vyplnění. I když se internet pomalu dostává do každé domácnosti, stále nemůže probíhat u všech dotazovaných. Elektronické dotazování bývá často využíváno při vnitropodnikových výzkumech, kde mají zaměstnanci přístup k internetu. „pro forma“ Tato metoda patří mezi nejméně spolehlivou metodu sběru dat. Dotazníky jsou umístěny při vchodech do prodejny a záleží jen na zájmu respondenta, zda dotazník vyplní a vrátí. Většinou odpovídají jen ti, kdo jsou extrémně spokojeni nebo extrémně nespokojeni. Tabulka č. 2: Charakteristiky metod sběru dat Metoda sběru dat Výhody Nevýhody Pomocí telefonů metoda přímého styku vyšší náklady vysoká odezva obtížnost získání možnost okamžitého telefonních čísel vyhodnocování Poštou zasílanými dotazníky nízké náklady metoda nepřímého styku použití i pro případy malá odezva velkých vzdáleností nutnost motivace respondentů respondentů Elektronickou poštou vysoká odezva metoda nepřímého styku možnost okamžitého vyhodnocování rychlost získání dat Přímé pohovory metoda přímého styku vysoké náklady pří větších vysoká odezva vzdálenostech respondentů „pro forma“ dotazníky nízké náklady nízká odezva reakce od respondentů s extrémním vnímáním Pramen: vytvořil autor podle údajů uvedených v HAGUE, P. N. Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení interpretace získaných údajů. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2003. ISBN 80 7179 887 8.
29 2 VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ A POPIS TVORBY DOTAZNÍKU 2.1 Datové zdroje V geografii ČR je problematice regionálních procesů věnována stálá pozornost. Jedná se především o sledování migrace obyvatelstva a dojížďky za prací. Problematika dojížďky za službami byla dosud řešena převážně pouze na dílčích územích, případně nepřímo za použití interakčních modelů. Je tomu tak z důvodu nedostatku empirických údajů. Zjišťování spádovosti u vzorku populace také nejsou běžná. A pokud už se v minulosti i uskutečnila (např. Výzkumný ústav obchodu Praha, UK Praha, GGÚ ČSAV Brno), potom se vždy jednalo pouze o omezená modelová území. Dosud nejúplnější šetření o spádovosti obyvatelstva za občanskou vybaveností bylo provedeno Geografickým ústavem ČSAV na území tehdejší ČSR v roce 1979 a na území tehdejší SSR ve spolupráci s GÚ SAV v roce 1978. Údaje ze zmíněného anketárního šetření GGÚ ČSAV spolu s údaji získanými ze sčítání občanské vybavenosti v roce 1981 se staly podkladem pro studii o střediscích maloobchodu a služeb, kterou zpracoval Maryáš v roce 1988. Tato studie má název „Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu“. Z této studie bylo vycházeno při některých metodických postupech v této práci. Jak bylo uvedeno výše, není dostatek vhodných údajů, které by mohly být v této práci využity. Hlavním zdrojem dat pro tuto práci se tedy stalo vlastní dotazníkové šetření. Data o vybavení obcí a počtu obyvatel obcí byly získány z Českého statistického úřadu. 2.2 Vymezení zkoumaného území Pro účely této práce bylo vybráno zkoumané území, v němž je analyzována dojížďka do zdravotnických zařízení, dojížďka do škol a dojížďka za službami a maloobchodem. Na základě těchto analyzovaných dojížděk bude později ve zkoumaném území vymezen mikroregion Kyjovsko.
30 Zkoumané území se nachází převážně v Jihomoravském kraji v okrese Hodonín a částečně také v okrese Vyškov, z části zasahuje do Zlínského kraje, konkrétně do okresů Kroměříž a Uherské Hradiště. Při vymezování hodnocené oblasti se základem stal obvod obce s rozšířenou působností, kterou je město Kyjov. Tento správní obvod se nachází v okrese Hodonín s výjimkou jedné obce. Touto obcí jsou Mouchnice. které leží v okrese Vyškov. Správní obvod města Kyjova je vymezen územím 42 obcí, kterými jsou Archlebov, Bukovany, Bzenec, Čeložnice, Dambořice, Domanín, Dražůvky, Hovorany, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Lovčice, Milotice, Moravany, Mouchnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice Mistřín, Syrovín, Šardice, Těmice, Uhřice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice. Správní obvod města Kyjova je přiblížen na obrázku č. 1. Obrázek č. 1: Základ zkoumaného území správní obvod obce s rozšířenou působností
Pramen: http://www.mestokyjov.cz/cms/urad/uzemni_a_spravni_cleneni/spravni_obvod/spravni_obvod.jpg
31 K obcím správního obvodu Kyjova byly přidány obce, které uvedly město Kyjov jako obec, do níž jezdí za některými službami v dotazníkovém šetření prováděném v letech 2004 – 2006 Univerzitou Palackého v Olomouci a Masarykovou univerzitou 48 . Mimo těchto obcí byly zkoumány ještě obce v jejich blízkém okolí 49 . U těchto obcí byl učiněn předvýběr. Starostové zmíněných obcí byly telefonicky kontaktováni. V případě, že starostové uvedli, že do Kyjova občané jejich obcí za službami nejezdí, nebyly do zkoumaného území tyto obce zařazeny. Pokud však starostové sdělili, že občané jejich obcí za službami do Kyjova jezdí, byly tyto obce do zkoumaného území zařazeny. Mimo správního obvodu Kyjova byly tedy v okrese Hodonín zkoumány ještě obce Čejč, Čejkovice, Dubňany, Karlín, Mutěnice, Ratíškovice, Rohatec, Terezín a Vnorovy. Kromě obce Mouchnice, která je zahrnuta již do správního obvodu města Kyjova byly z okresu Vyškov analýze podrobeny ještě obce Brankovice, Nemotice a Snovídky. V okrese Kroměříž byly analyzovány Koryčany. Z okresu Uherské Hradiště byly zkoumány obce Medlovice, Ořechov, Osvětimany, Stříbrnice, Stupava a Újezdec. Ve zkoumaném území, v němž byla zkoumána spádovost za službami, se tedy nachází 61 obcí. Zkoumané území je znázorněno na obrázku č. 2.
48 Šetření konkrétně prováděly Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Geografickým ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Katedrou regionální ekonomie a správy Ekonomicko správní fakulty Masarykovy univerzity. 49 Podrobný seznam obcí, jež byly osloveny, se nachází v příloze číslo 3. 32 Obrázek č. 2: Zkoumané území
Pramen: vytvořil autor podle získaných dat V obrázku jsou žlutě zvýrazněny obce správního obvodu Kyjova, a to včetně obce Mouchnice, která se nachází v okrese Vyškov. Oranžově jsou vybarveny obce v okrese Hodonín, které ovšem do správního obvodu Kyjova nepatří. Růžově jsou vyznačeny obce okresu Uherské Hradiště, červeně jsou zvýrazněny Koryčany ležící v okrese Kroměříž, fialově jsou vybarveny obce okresu Vyškov. 2.3 Dotazníkové šetření Tématem této práce je spádovost za službami ve vybraném mikroregionu. Údaje potřebné k analyzování spádovosti ve zkoumaném území byly získány pomocí dotazníkového šetření.
33 Pro potřeby dotazníkového šetření byl sestaven dotazník 50 . V následujícím textu je popsán postup tvorby tohoto dotazníku. V úvodu dotazníku byly uvedeny údaje poskytující respondentům základní informace o jeho účelu a významu, které měly napomoci k motivování starostů oslovených obcí k jeho vyplnění. K vytvoření samotných dotazů v dotazníku byly převzaty některé otázky z dotazníku z dřívějšího anketárního šetření, které bylo provedeno v 80. letech Geografickým ústavem v Brně a z dotazníku z anketárního šetření prováděného v letech 2004 – 2006 Univerzitou Palackého v Olomouci a Masarykovou univerzitou 51 v rámci grantového programu. Otázky z dotazníků těchto šetření mohly být převzaty, protože hierarchie služeb existující v 80. letech zůstala nezměněna (o tom svědčí fakt, že v podstatě stejné otázky byly použity i v šetření prováděném v rámci grantového programu). Záměrem použití stejných otázek jako ve výše uvedených šetřeních bylo pozdější srovnání výsledků těchto šetření s výsledky šetření této práce. Konkrétně se jednalo o dotazy týkající se maloobchodu a služeb – denní nákupy (potraviny, drogérie, běžné domácí potřeby), nákupy běžného textilu a obuvi, nákupy speciálního průmyslového zboží (např. elektrospotřebiče, kola, sportovní potřeby), nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy knih a zvukových nosičů, nákupy speciálního výběrového zboží (např. klenoty, výběrový textil a obuv, motoristické zboží a jiné), návštěva lékárny, běžné služby (např. holič, kadeřník, sběrny a čistírny, opravna obuvi a jiné), speciální služby (např. fotograf, opravna hodinek, zakázkové krejčovství atd.), návštěva knihovny, návštěva kina, návštěva divadla. Byly přidány některé dotazy týkající se služeb – návštěvy restaurací a vináren, návštěva banky (její pobočky), návštěva restaurací a vináren, návštěva diskoték. Dotazník byl ještě rozšířen o dotazy týkající se dojížďky do různých školských zařízení – návštěva mateřské školy, návštěva základní školy, návštěva střední školy, dojížďky do zdravotnických zařízení –
50 viz příloha č. 1 51 Šetření konkrétně prováděly Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Geografickým ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Katedrou regionální ekonomie a správy Ekonomicko správní fakulty Masarykovy univerzity . 34 návštěva praktického lékaře, návštěva pediatra, návštěva stomatologa, návštěva gynekologa, návštěva odborného lékaře a návštěva poliklinik. Odpovědi v dotazníku mohly spadat do jednoho ze tří typů – zřídka, často, převážně. Respondenti uváděli obce, do kterých jezdí za službami, jenž jsou v dotazníku uvedeny. Pokaždé bylo možno uvést i více obcí než jenom jednu a možné bylo také uvést obce ve více kategoriích, tedy obce, do nichž jezdí občané uspokojovat uvedené služby zřídka, často i převážně. Samotné dotazování probíhalo v únoru a březnu 2007. Dotazníkové šetření se konalo v 61 obcích výše vymezeného zkoumaného území. Pro zjištění potřebných údajů, které byly později dále zpracovávány, převážně byla použita metoda telefonického interview. Dotazování probíhalo přes obecní a městské úřady – byli dotazováni starostové obcí a měst. Telefonické rozhovory probíhaly pokaždé v ranních a dopoledních hodinách. Telefonické interview trvalo vždy přibližně 5 minut, takže dotazovaní starostové nebyli příliš obtěžováni. O tom, jak dlouho bude telefonické interview probíhat, byli informováni starostové obcí předem a tudíž projevovali vyšší ochotu k vyplnění dotazníku.
35 3 PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ MIKROREGIONY ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ Parciálními mikroregiony jsou takové mikroregiony, které člení území podle určitého hlediska. Pro analýzu spádovosti za službami byly tedy ve zkoumaném území vymezeny parciální obslužné mikroregiony. Konkrétně byly ve zkoumaném území stanoveny následující parciální obslužné mikroregiony: • zdravotnický mikroregion, • školský mikroregion, • mikroregion maloobchodu a služeb. Zdravotnický mikroregion byl ve zkoumaném území vymezen na základě dojížďky do zdravotnických zařízení, školský mikroregion byl ve zkoumaném území vymezen na základě dojížďky do škol a mikroregion maloobchodu a služeb byl ve zkoumaném území vymezen na základě dojížďky za nákupy různého zboží a dojížďky za různými druhy služeb. O jaká konkrétní zdravotnická zařízení, školy, zboží a služby se jednalo, bude upřesněno dále v textu. Bude li se v další části této práce hovořit o zdravotnickém mikroregionu, školském mikroregionu nebo mikroregionu maloobchodu a služeb, budou tím vždy míněny tyto parciální obslužné mikroregiony vymezené ve zkoumaném území. 3.1 Zdravotnický mikroregion Ve zkoumaném území byla dojížďka do zdravotnických zařízení zjišťována na nadlokální a mikroregionální úrovni. Obslužné procesy nadlokální úrovně, které byly ve zdravotnickém mikroregionu hodnoceny, jsou dojížďka za praktickými lékaři pro dospělé, praktickými lékaři pro děti a dorost, praktickými lékaři – stomatology a praktickými lékaři – gynekology. Obslužným procesem mikroregionální úrovně, který bude ve zdravotnickém mikroregionu hodnocen, je dojížďka za lékaři specialisty 52 . Vzhledem k tomu, že výsledky zjišťování dojížďky občanů do nemocnic by byly do značné míry zkreslené, protože spádová oblast nemocnice, která se ve zkoumaném území nachází, svým významem zkoumané území přesahuje, nebyla ve zkoumaném území dojížďka občanů do nemocnic zjišťována.
52 Názvosloví týkající se lékařských zařízení je zde převzato z Českého statistického úřadu. 36 Za středisko nadlokální úrovně byly označeny obce, které mají alespoň tři ze čtyř následujících lékařů: praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař – stomatolog a praktický lékař – gynekolog. Pro vymezení sfér vlivu středisek nadlokální úrovně ve zdravotnickém mikroregionu byly hodnoceny odpovědi z dotazníkového šetření týkající se výše uvedených čtyř typů lékařů. Odpovědi jednotlivých obcí byly hodnoceny následovně: u každé odpovědi v dotazníku týkající se jednoho typu lékaře bylo hodnoceno, zda obec uvedla pouze jeden cíl nebo více cílů. V případě, že zde byl uveden pouze jeden cíl, byla tomuto cíli přiřazena hodnota 1. V případě, že zde bylo uvedeno více cílů, byla hodnota 1 rovnoměrně rozdělena mezi tyto cíle, tzn. pokud u jednoho typu lékaře byly uvedeny dva cíle, každý uvedený cíl získal hodnotu 0,5, pokud byly u jednoho typu lékaře uvedeny tři cíle, získal každý uvedený cíl hodnotu 0,33, atd. V případě, že u jednotlivých typů lékařů byly uvedeny cíle, které nebyly podle výše popsaných kritérií uznány za střediska, nebyly brány do úvahy. Poté, co byly cílům uvedeným u jednotlivých typů lékařů přiděleny hodnoty, byly tyto hodnoty sečteny pro každý z uvedených cílů. Obce byly přiřazeny ke střediskům na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam (určený podle součtu hodnot u jednotlivých cílů) druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce nevykazující k žádnému středisku dostatečně významnou spádovost byly považovány za oscilační. Za středisko mikroregionální úrovně byly označeny obce, které disponují lékaři – specialisty. Zde byla stanovena doplňující podmínka: obec byla označena střediskem mikroregionální úrovně, pokud ji alespoň jedna další obec uvedla jako hlavní cíl dojížďky za lékaři – specialisty. Maryáš ve své práci 53 uvádí, že střediska vyšší obslužné úrovně jsou také středisky na všech nižších úrovních obsluhy. Proto byla stanovena podmínka, že obec může být střediskem mikroregionální úrovně pouze v případě, že je současně střediskem nadlokální úrovně.
37 Pro vymezení sfér vlivu středisek mikroregionální úrovně ve zdravotnickém mikroregionu byly hodnoceny odpovědi z dotazníkového šetření týkající se dojížďky za lékaři – specialisty. Pokud u této odpovědi obec uváděla pouze jeden cíl, který byl současně střediskem mikroregionální úrovně, byla tato obec k tomuto středisku rovnou přiřazena. Pokud obec u této odpovědi uváděla cíl, který za středisko mikroregionální úrovně určen nebyl, nebyl tento cíl brán v úvahu. V případě, že obec u této odpovědi uvedla více cílů, které byly určeny jako střediska mikroregionální úrovně, byla tato obec považována za oscilační. Podrobnosti o střediscích nadlokální úrovně a jejich zázemí viz. obrázek č. 3.
53 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu [s.l.], 1988. 96 s. Geografický ústav ČSAV v Brně. Vedoucí práce prof. RNDr. Václav Gardavský, Dr.Sc. 38 Obrázek č. 3: Střediska nadlokální úrovně a jejich zázemí zdravotnictví
Pramen: vytvořil autor podle získaných dat Střediska mikroregionální úrovně a jejich spádové obvody jsou znázorněny na obrázku č. 4.
39 Obrázek č. 4: Střediska mikroregionální úrovně a jejich zázemí zdravotnictví
Pramen: vytvořil autor podle získaných dat 3.2 Školský mikroregion Ve zkoumaném území byla dojížďka do škol zjišťována na nadlokální a mikroregionální úrovni. Obslužné procesy nadlokální úrovně, které byly ve školském mikroregionu hodnoceny, jsou dojížďka do mateřských škol a základních škol, které mají tzv. vyšší stupeň
40 (1. – 9. ročník). 54 Obslužným procesem mikroregionální úrovně, který bude ve školském mikroregionu hodnocen, je dojížďka do gymnázií, středních odborných škol (vč.zdravotnických) a středních odborných učilišť.55 Za střediska nadlokální úrovně byly označeny obce, ve kterých se nachází základní škola, která má tzv. vyšší stupeň (1. – 9. ročník). Pokud se tedy v obci nachází základní škola s tzv. nižším stupněm (1. – 5. ročník), 56 nebyla tato obec za středisko nadlokální úrovně považována Vymezení zázemí středisek nadlokální úrovně ve školském mikroregionu proběhlo obdobně jako vymezení zázemí středisek nadlokální úrovně ve zdravotnickém mikroregionu. Pro vymezení sfér vlivu středisek nadlokální úrovně ve školském mikroregionu byly hodnoceny odpovědi z dotazníkového šetření týkající se základních škol. Odpovědi jednotlivých obcí byly hodnoceny následovně: u odpovědi v dotazníku týkající se mateřské školy a základní školy bylo hodnoceno, zda zde obec uvedla pouze jeden cíl nebo více cílů. V případě, že zde byl uveden pouze jeden cíl, byla tomuto cíli přiřazena hodnota 1. V případě, že zde bylo uvedeno více cílů, byla hodnota 1 rovnoměrně rozdělena mezi tyto cíle, tzn. pokud u jedné školy byly uvedeny dva cíle, každý uvedený cíl získal hodnotu 0,5 atd. V případě, že zde byly uvedeny cíle, které nebyly podle výše popsaných kritérií uznány za střediska, nebyly brány do úvahy. Poté, co byly cílům uvedeným u jednotlivých lékařů přiděleny hodnoty, byly tyto hodnoty sečteny pro každý z uvedených cílů. Obce byly přiřazeny ke střediskům na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam (určený podle součtu hodnot u jednotlivých cílů) druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce nevykazující k žádnému středisku dostatečně významnou spádovost byly považovány za oscilační. Jako střediska mikroregionální úrovně byla určena obce, v nichž se nachází gymnázium, střední odborná škola (vč.zdravotnické) nebo střední odborné učiliště. Rovněž zde byla stanovena doplňující podmínka: obec byla označena střediskem mikroregionální úrovně, pokud ji alespoň jedna další obec uvedla jako hlavní cíl dojížďky do gymnázií, středních
54 Názvosloví týkající se lékařských zařízení je zde převzato z Českého statistického úřadu. 55 Tento pojem byl převzat z Českého statistického úřadu. 56 Tento pojem je převzat z Českého statistického úřadu. 41 odborných škol (vč.zdravotnických) a středních odborných učilišť a pokud byla označena střediskem nadlokální úrovně. Pro vymezení sfér vlivu středisek mikroregionální úrovně ve školském mikroregionu byly hodnoceny odpovědi z dotazníkového šetření týkající se dojížďky do středních škol. Pokud u této odpovědi obec uváděla pouze jeden cíl, který byl současně střediskem mikroregionální úrovně, byla obec k tomuto středisku rovnou přiřazena. V případě, že obec u této odpovědi uvedla více cílů, které byly určeny jako střediska mikroregionální úrovně, byla tato obec považována za oscilační. Podrobnosti o střediscích nadlokální úrovně a jejich zázemí viz. obrázek č. 5.
42 Obrázek č. 5: Střediska nadlokální úrovně a jejich zázemí středisek školství
Pramen: vytvořil autor podle získaných dat Podrobnosti o střediscích mikroregionální úrovně a jejich zázemí viz. obrázek č. 6.
43 Obrázek č. 6: Střediska mikroregionální úrovně a jejich zázemí školství
Pramen: vytvořil autor podle získaných dat 3.3 Mikroregion maloobchodu a služeb Ve zkoumaném území byly obslužné procesy zkoumány na nadlokální a mikroregionální úrovni. Pomocí rozboru dotazníků byl zjištěn počet obcí uváděných jako cíle dojížďky v jednotlivých obslužných procesech. Ty jsou uvedeny v tabulce č. 3 Na základě údajů o
44 počtu hlavních cílů byly na nadlokální úrovni hodnoceny následující procesy: nákupy potravin, léků a běžné služby. U nákupů běžného textilu a obuvi bylo uvedeno „málo“ hlavních cílů, ale počet veškerých cílů odpovídal spíše nadlokální úrovni. Proto byla pomocí rozboru dotazníků zjištěna i vzdálenost v km, do které se uskutečňuje 90 % za nákupy a službami. Tyto vzdálenosti jsou uvedeny v tabulce č. Na základě údajů z této tabulky byl nákup běžného textilu a obuvi zařazen mezi hodnocené nadlokální obslužné procesy. Na základě údajů o počtu obcí uváděných jako cíle dojížďky v jednotlivých obslužných procesech byly obslužnými procesy mikroregionální úrovně, které budou hodnoceny, stanoveny následující procesy: nákupy běžného průmyslového zboží, speciální služby, nákupy knih, nákupy nábytku, nákupy specializovaného výběrového zboží. Za střediska nadlokální úrovně byly označeny obce, které mají alespoň tři ze čtyř výše uvedených služeb a jsou uvedeny alespoň jednou obcí (včetně sebe samé) jako hlavní cíl dojížďky za výše uvedenými službami. Středisky mikroregionální úrovně byly označeny obce, které mají všech pět výše uvedených služeb a pokud byly označeny alespoň jednou další obcí jako hlavní cíl dojížďky za výše uvedenými službami. Byla stanovena podmínka, že obec může být označena za středisko mikroregionální úrovně, pouze v případě, že byla označena za středisko nadlokální úrovně.Metodika, která byla použita pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek nadlokální a mikroregionální úrovně je popsána v subkapitole 1.4. Tabulka č. 3: Počet obcí uváděných jako cíle dojížďky v jednotlivých obslužných procesech Hlavní cíle Veškeré cíle Nákupy potravin 21 53 Nákupy běžného textilu a obuvi 7 26 Běžné služby 30 55 Nákupy léků 23 30 Nákupy běžného průmyslového zboží 7 19 Speciální služby 5 12 Nákupy knih 5 13 Nákupy nábytku 8 17 Nákupy specializovaného výběrového zboží 9 17 Pramen: vytvořil autor podle získaných dat
45 Tabulka č. 4: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90 % cest za nákupy a službami
Hlavní cíle Všechny cíle Nákupy potravin 5 17 Nákupy běžného textilu a obuvi 9 18 Běžné služby 2 6 Nákupy léků 6 9 Nákupy běžného průmyslového zboží 13 22 Speciální služby 15 16 Nákupy knih 10 22 Nákupy nábytku 16 28 Nákupy specializovaného výběrového zboží 8 22 Návštěvy divadel 32 83 Pramen: vytvořil autor podle získaných dat Střediska nadlokální úrovně a jejich obvody jsou uvedeny na obrázku č. 7.
46 Obrázek č. 7: Střediska nadlokální úrovně a jejich zázemí – služby
Zdroj: Vytvořil autor na základě výsledků z dotazníkového šetření Střediska mikroregionální úrovně a jejich obvody přibližuje obrázek č. 8.
47 Obrázek č. 8: Střediska mikroregionální úrovně a jejich zázemí – služby
Pramen: vytvořil autor podle získaných dat
48 4. KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ MIKROREGION Hampl ve svých regionalizacích, o nichž je psáno v první kapitole této práce, vymezuje komplexní sociogeografické mikroregiony primárně jako regiony pracovní dojížďky, které jsou v některých případech sekundárně upraveny především podle obslužného spádu obcí a dojížďky do škol. V této práci jsou na základě dojížďky do škol, dojížďky do zdravotnických zařízení a dojížďky za nákupy a službami 57 ve zkoumaném území vymezena komplexní obslužná střediska nadlokální a mikroregionální úrovně a jejich sféry vlivu. Na jejich základě je pak vymezen komplexní obslužný mikroregion. Protože součástí takto vymezeného mikroregionu není pracovní dojížďka, je nazván komplexním obslužným mikroregionem. Za komplexní obslužné středisko nadlokální úrovně byly považovány obce, které byly vymezeny v předcházející kapitole této práce alespoň jedenkrát za nadlokální středisko, ať už na základě dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do škol nebo na základě dojížďky za nákupy a službami. Při vymezení sfér vlivu komplexních nadlokálních středisek bylo postupováno následujícím způsobem. U každé obce bylo zjištěno, ke kterému nadlokálnímu středisku má převažující spád podle dojížďky do zdravotnických zařízení, ke kterému nadlokálnímu středisku patří podle dojížďky do škol a ke kterému nadlokálnímu středisku patří podle dojížďky za nákupy a službami. V případě, že obec měla podle všech tří dojížděk převažující spád k jednomu nadlokálnímu středisku, byla obec k tomuto nadlokálnímu středisku hned přiřazena. Pokud bylo u obce uvedeno několik nadlokálních středisek, bylo postupováno následujícím způsobem: středisku ve určenému v předchozí kapitole této práce podle dojížďky do škol byl přidělen koeficient 1 a střediskům určeným v předchozí kapitole této práce podle dojížďky do zdravotnických zařízení a podle dojížďky za nákupy a službami byl přidělen koeficient 2. Tyto koeficienty byly přiděleny na základě úvahy, že školský mikroregion zahrnuje pouze dojížďku žáků a studentů zkoumaného území, zatímco zdravotnický mikroregion a mikroregion maloobchodu a služeb v sobě zahrnují dojížďku všech obyvatel zkoumaného území. Poté, co byly koeficienty přiděleny, byl vypočten převažující spád a obec byla přiřazena ke středisku na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního
57 O jaké školy, zdravotnická zařízení a druhy nákupů a služeb se jedná je blíže vymezeno v předchozí kapitole této práce. 49 významu prvního nejsilnějšího střediska. V případě, že obec nevykazovala k žádnému středisku dostatečně významnou spádovost, byla považována za oscilační. Komplexní střediska nadlokální úrovně a jejich zázemí je přiblížen na obrázku č. 9.
50 Obrázek č. 9: Komplexní střediska nadlokální úrovně a jejich zázemí
Pramen: vytvořil autor podle získaných dat Za komplexní obslužné středisko mikroregionální úrovně byly považovány obce, které byly vymezeny v předcházející kapitole této práce alespoň jedenkrát za mikroregionální středisko, ať už na základě dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do škol nebo na základě dojížďky za nákupy a službami.
51 Při vymezování sfér vlivu komplexních mikroregionálních středisek bylo postupováno obdobným způsobem jako při vymezování sfér vlivu komplexních nadlokálních středisek. Podrobnosti o komplexních střediscích mikroregionální úrovně a jejich zázemí viz. obrázek č.10. Obrázek č. 10: komplexních střediscích mikroregionální úrovně a jejich zázemí
Pramen: vytvořil autor podle získaných dat
52 Do komplexního obslužného mikroregionu byly zařazeny komplexní mikroregionální střediska určená ve vymezeném území a obce, které patří do jejich spádových obvodů. Pokud se objevily obce, které byly na nadlokální úrovni oscilační a na mikroregionální úrovni nebyly zahrnuty do spádových obvodů komplexních mikroregionálních středisek určených ve vymezeném území, nebyly do komplexního obslužného mikroregionu zařazeny. Jediným střediskem mikroregionální úrovně komplexního obslužného mikroregionu je město Kyjov. Proto byl takto vymezený komplexní obslužný mikroregion nazván mikroregion Kyjovsko.
53 5 SROVNÁNÍ Hampl uvádí, 58 že soustava obvodů obcí s rozšířenou působností do značné míry odpovídá systému mikroregionů 1. stupně, které vymezil ve své regionalizaci. Mikroregion Kyjovsko, který byl vymezen jako komplexní obslužný mikroregion tomuto tvrzení docela odpovídá. Jeho základ tvoří v podstatě správní obvod Kyjova, který je obcí s rozšířenou působností. Nejsou v něm zahrnuty pouze tyto obce spadající do správního obvodu Kyjova: Dambořice, Hovorany, Milotice a Vacenovice. Na druhou stranu v mikroregionu Kyjovsko se navíc nachází Koryčany, které do správního obvodu Kyjova nepatří. Lze tedy říci, že komplexní obslužný mikroregion vymezený v této práci zhruba odpovídá Hamplem vymezeným mikroregionům 1. stupně. Na základě dojížďky za nákupy a službami bylo provedeno srovnání vymezení mikroregionálních středisek a jejich spádových obvodů určených v této práci s vymezením odpovídajících středisek a jejich spádových obvodů, jak je v 80. letech vymezil Maryáš. Srovnáním bylo zjištěno několik následujících změn: Maryáš označil Ždánice za oscilační obec, v této práci však byly přiřazeny k spádovému obvodu Kyjova. Maryáš přiřadil do spádového obvodu Bzence Domanín, Ježov, Těmice a Syrovín, v této práci jsou však zařazeny do spádového obvodu Bzence obce Domanín a Syrovín, zbývající obce byly v této práci přiřazeny do spádového obvodu Kyjova. Hovorany a Vacenovice Maryáš přiřadil ke spádovému obvodu Kyjova, v této práci však obě obce byly určeny jako oscilační. Obec Milotice byla Maryášem určena jako obec spádového obvodu Kyjova, v této práci byly Milotice určeny jako oscilační obec. Posledním rozdílem je to, že Koryčany Maryáš určil jako středisko, zatímco v této práci střediskem určeny nebyly. Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že menší střediska ztrácejí své zázemí. V tabulce č. 5 jsou uvedeny vzdálenosti, do nichž se uskutečňuje 90 % cest za některými nákupy a službami, které byly zjištěny v 80. letech Maryášem v tehdejší ČSR a které byly zjištěny v současnosti v rámci této práce ve zkoumaném území. Jak tabulka č. 5 uvádí, ve srovnání s 80. lety se změnily vzdálenosti, do nichž se uskutečňuje 90 % cest za některými nákupy a službami. Největší změny nastaly u nákupů potravin, léků, speciálního výběrového zboží a běžných služeb. U nákupů potravin se tato vzdálenost zvýšila z 0 km na 5 km podle
58 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha : DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 54 hlavních cílů a z 11 km na 17 km podle veškerých cílů. Tato změna nastala zřejmě v důsledku toho, že lidé v dnešní době jezdí na větší nákupy potravin do supermarketů a hypermarketů. U běžných služeb nastal ještě větší rozdíl než u nákupu potravin, ovšem opačným směrem. Z dřívějších 10 km se vzdálenost podnikaná za běžnými službami snížila na pouhé 2 km podle hlavních cílů a ze 14 km na 6 km podle veškerých cílů. Tomu je tak zřejmě proto, že dnes jsou běžnými službami velmi dobře vybaveny i menší obce, například kadeřníků je dnes v každé obci i několik. Také u nákupů léků se vzdálenost snížila. Z 11 km klesla na 6 km podle hlavních cílů a z 16 km se snížila na 9 km. To koresponduje s tím, že lékárny jsou dnes také i v menších obcích. U vzdálenosti nákupů speciálního výběrového zboží nastala také velká změna, z 20 km klesla podle hlavních cílů na 8 km a podle veškerých cílů klesla z 34 km na 22 km. To odpovídá tomu, že v dnešní době jsou klenoty v každém menším městě a motoristické zboží je dnes také mnohem dostupnější. Mimo nákupů potravin se zvýšila vzdálenost, do níž se uskutečňuje 90 % cest za nákupy a službami, jen u návštěvy divadel podle veškerých cílů. Tady je vzdálenost dokonce dvojnásobná. To je však způsobeno asi především tím, že zkoumané území, v němž byly tyto vzdálenosti zjišťovány se nachází v periferní oblasti a větší divadla jsou od něj dost vzdálená. Tabulka č. 5: Srovnání vzdáleností v km, do které se uskuteční 90 % cest za nákupy a službami v 80. letech v tehdejší ČSR a ve zkoumaném území v roce 2007 ČSR – 80. léta Zkoumané území 2007 Hlavní Veškeré Hlavní Veškeré cíle cíle cíle cíle Nákupy potravin 0 11 5 17 Nákupy běžného textilu a obuvi 10 18 9 18 Běžné služby (např. holič, kadeřník, sběrna, 10 14 2 6 čistírny, oprava obuvi a jiné) Nákupy léků 11 16 6 9 Nákupy běžného průmyslového zboží (např. 11 20 13 22 elektro, pračky, ledničky a jiné) Speciální služby (např. fotograf, oprava 15 20 15 16 hodinek, šití šatů atd.) Nákupy knih 15 21 10 22 Nákupy nábytku 15 23 16 28 Nákupy spec. výběrového zboží (např. klenoty, 20 34 8 22 výběrový textil a obuv, motoristické zboží a jiné) Návštěvy divadel 34 48 32 83 Pramen: MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu [s.l.], 1988. 96 s. Geografický ústav ČSAV v Brně a výsledky šetření provedeného autorem
55 Srovnání s výsledky anketárního šetření provedeného Univerzitou Palackého v Olomouci a Masarykovou univerzitou není možné, protože tyto výsledky nebyly v době dokončování této práce ještě k dispozici.
56 5 CASE STUDY – OVĚŘENÍ VÝPOVĚDNÍ HODNOTY NÁHRADNÍHO ŠETŘENÍ PROVÁDĚNÉHO PŘES OBECNÍ A MĚSTSKÉ ÚŘADY Vymezení komplexního obslužného mikroregionu, které je popsáno ve čtvrté kapitole této práce, bylo provedeno na základě dat získaných z náhradního šetření provedeného přes starosty obecních a městských úřadů. Záměrem této kapitoly je porovnat výpovědní hodnotu náhradního šetření prováděného přes obecní a městské úřady s přímým šetřením prováděným u reprezentativního vzorku obyvatelstva. Přímé šetření u reprezentativního vzorku obyvatel bylo provedeno v roce 2006, v měsících září a říjnu v obcích správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem, kterým bylo město Ždánice a v okolních obcích, v nichž starostové uvedli Ždánice jako jeden z cílů dojížďky do zdravotnických zařízení, do škol či za nákupy různých druhů zboží či služeb. Celkem se jednalo o jedenáct obcí. Těmito obcemi byly Archlebov, Bukovany, Dambořice, Dražůvky, Lovčice, Násedlovice, Nechvalín, Ostrovánky, Uhřice, Žarošice a Ždánice. V těchto obcích byla použita metoda osobního interview. Dotazník, který byl použit pro dotazování občanů, je uveden v příloze č. 2. Obecně se uvádí jako reprezentativní vzorek 1,5 % a proto byl ve výše uvedených obcích dotazován takový počet občanů, jenž odpovídá 1,5 % počtu obyvatel zmíněných obcí. O přesném počtu dotázaných vypovídá tabulka č. 6. Tabulka č. 6: Počet dotazovaných v přímém šetřením u reprezentativního vzorku obyvatelstva Název obce Počet obyvatel obce Počet respondentů v obci Archlebov 896 14 Bukovany 763 12 Dambořice 1270 19 Dražůvky 263 4 Lovčice 801 12 Násedlovice 814 12
57 Nechvalín 305 5 Ostrovánky 203 3 Uhřice 711 11 Žarošice 1011 15 Ždánice 2796 42 Pramen: Vypracoval autor podle dat získaných z www.mesta.obce.cz Území, ve kterém bylo provedeno anketární šetření bude v dalším textu nazýváno Ždánickem. Tento pojem je převzat z názvu správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem, jímž jsou Ždánice. V této práci však bude pojem Ždánicko používán pro všechny obce, v nichž bylo provedeno anketární šetření. V textu bude dále rozlišováno mezi anketárním šetřením provedeným u občanů jednotlivých obcí a dotazníkovým šetřením provedeným u starostů všech obcí zkoumaného území. Aby bylo možné srovnat výsledky získané pomocí náhradního šetření prováděného přes obecní a městské úřady s výsledky získanými přímým šetřením prováděným u reprezentativního vzorku obyvatelstva, byly i zde ke zjištění spádovosti za službami použity stejné metody jako u zjišťování spádovosti v celém zkoumaném území. U výše uvedených obcí byla tedy zjišťována dojížďka do zdravotnických zařízení, dojížďka do škol a dojížďka za vybranými druhy zboží a služeb 59 . Na jejich základě byla určena lokální a nadlokální střediska tentokrát ovšem podle odpovědí respondentů. Poté bylo stanoveno, ke kterým spádovým obvodům obce Ždánicka patří. Nakonec byla podle stanovených kritérií určena komplexní nadlokální a mikroregionální střediska a opět byly obce přiřazeny do spádových obvodů. Jak srovnání výsledků určených na základě dat získaných z náhradního šetření prováděného přes obecní a městské úřady a na základě dat získaných z přímého šetření prováděného u reprezentativního vzorku obyvatelstva dopadlo, uvádí následující tabulky. V prvním sloupci jsou vždy uvedeny názvy obcí, v nichž srovnání probíhalo. Ve druhých sloupcích tabulek jsou uvedeny nadlokální střediska určená podle odpovědí starostů obcí. V dalším sloupci tabulek jsou uvedena nadlokální střediska určená na základě odpovědí občanů. Ve čtvrtých sloupcích 59 O která konkrétní zdravotnická zařízení, školy, nákupy zboží a služeb se jedná, je vymezeno v předchozím textu. 58 jsou uvedena mikroregionální střediska vymezená podle odpovědí starostů obcí a v posledních obcích jsou uvedena mikroregionální střediska určená na základě odpovědí občanů. V tabulce č. 7 jsou uvedena střediska nadlokální a mikroregionální úrovně, do jejichž obvodu byly obce zařazeny na základě dojížďky do zdravotnických zařízení. Jak je z této tabulky patrné, obce byly přiřazeny do stejných spádových obvodů nebo byly určeny jako oscilační, ať už byly výsledky získány z dat pořízených náhradním šetřením prováděným přes obecní a městské úřady nebo z dat získaných z přímého šetření prováděného u reprezentativního vzorku obyvatelstva. Jediný rozdíl nastal u obce Nechvalín, která byla na základě údajů pořízených náhradním šetřením označena za oscilující mezi Ždánicemi a Kyjovem, zatímco na základě údajů získaných z odpovědí občanů byl Nechvalín přiřazen do spádového obvodu Ždánic. Tabulka č. 7: Nadlokální a mikroregionální střediska určená podle dojížďky do zdravotnických zařízení, do jejichž spádových obvodů byly obce zařazeny Nadlokální Nadlokální Mikroregionální Mikroregionální středisko středisko středisko středisko určené na určené na určené na určené na základě základě základě základě odpovědí odpovědí odpovědí odpovědí Obce starostů obcí občanů starostů obcí občanů Archlebov Archlebov Archlebov Kyjov, Brno Kyjov, Brno Bukovany Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Dambořice Dambořice Dambořice Kyjov, Brno Kyjov, Brno Dražůvky Ždánice Ždánice Kyjov Kyjov Lovčice Ždánice Ždánice Kyjov Kyjov Násedlovice Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Nechvalín Ždánice, Kyjov Ždánice Kyjov Kyjov Ostrovánky Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Uhřice Archlebov Archlebov Kyjov, Brno Kyjov, Brno Žarošice Archlebov Archlebov Kyjov, Brno Kyjov, Brno Ždánice Ždánice Ždánice Kyjov Kyjov Pramen: Vytvořil autor na základě dat získaných z anketárního a dotazníkového šetření V tabulce č. 8 jsou uvedena střediska nadlokální a mikroregionální úrovně, do jejichž obvodu byly obce zařazeny na základě dojížďky do škol. Jak z této tabulky vyplývá, všechny obce byly přiřazeny ke stejným spádovým obvodům nebo byly určeny jako oscilační, ať už byly 59 výsledky získány z dat pořízených náhradním šetřením prováděným přes obecní a městské úřady nebo z dat získaných z přímého šetření prováděného u reprezentativního vzorku obyvatelstva. Tabulka č. 8: Nadlokální a mikroregionální střediska určená podle dojížďky do škol, do jejichž spádových obvodů byly obce zařazeny Nadlokální Nadlokální středisko Mikroregionální Mikroregionální středisko určené určené na středisko určené středisko určené na základě základě na základě na základě odpovědí starostů odpovědí odpovědí odpovědí Obce obcí občanů starostů obcí občanů Archlebov Archlebov Archlebov Kyjov, Brno Kyjov, Brno Bukovany Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Dambořice Dambořice Dambořice Kyjov, Brno Kyjov, Brno Dražůvky Archlebov Archlebov Kyjov Kyjov Lovčice Ždánice Ždánice Kyjov Kyjov Násedlovice Žarošice Žarošice Kyjov, Brno Kyjov, Brno Nechvalín Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Ostrovánky Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Uhřice Žarošice Žarošice Kyjov, Brno Kyjov, Brno Žarošice Žarošice Žarošice Kyjov, Brno Kyjov, Brno Ždánice Ždánice Ždánice Kyjov, Brno Kyjov, Brno Pramen: Vytvořil autor na základě dat získaných z anketárního a dotazníkového šetření V tabulce č.9 jsou uvedena střediska nadlokální a mikroregionální úrovně, do jejichž obvodu byly obce zařazeny na základě dojížďky za nákupy zboží a služeb. Jak je z tabulky patrné, obce byly přiřazeny do stejných spádových obvodů nebo byly určeny jako oscilační, ať už byly výsledky získány z dat pořízených náhradním šetřením prováděným přes obecní a městské úřady nebo z dat získaných z přímého šetření prováděného u reprezentativního vzorku obyvatelstva. Jediný rozdíl nastal u obce Dambořice, která byla na základě údajů pořízených náhradním šetřením přiřazena do spádového obvodu Kyjova, zatímco na základě údajů získaných z odpovědí občanů byly Dambořice označeny za oscilační obec.
60 Tabulka č. 9: Nadlokální a mikroregionální střediska určená podle dojížďky za nákupy zboží a služeb, do jejichž spádových obvodů byly obce zařazeny Nadlokální Nadlokální středisko Mikroregionální Mikroregionální středisko určené určené na středisko určené středisko určené na základě základě na základě na základě odpovědí starostů odpovědí odpovědí odpovědí Obce obcí občanů starostů obcí občanů Archlebov Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Bukovany Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Dambořice Kyjov Kyjov a Brno Kyjov, Brno Kyjov a Brno Dražůvky Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Lovčice Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Násedlovice Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Nechvalín Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Ostrovánky Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Uhřice Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Žarošice Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Ždánice Ždánice Ždánice Kyjov Kyjov Pramen: Vytvořil autor na základě dat získaných z anketárního a dotazníkového šetření V tabulce č. 9 jsou uvedeny komplexní střediska nadlokální a mikroregionální úrovně, do jejichž obvodu byly obce zařazeny na základě dojížďky do zdravotnických zařízení, do škol a za nákupy zboží a služeb. Jak je z této tabulky patrné, obce byly přiřazeny do stejných spádových obvodů, ať už byly výsledky získány z dat pořízených náhradním šetřením prováděným přes obecní a městské úřady nebo z dat získaných z přímého šetření prováděného u reprezentativního vzorku obyvatelstva. I obec Nechvalín, u níž byl na základě dojížďky do zdravotnických zařízení nalezen rozdíl i obec Dambořice, u níž byl nalezen rozdíl na základě dojížďky do škol, byly přiřazeny do stejných spádových obvodů nebo byly označeny za oscilační, ať už byly výsledky získány z dat pořízených náhradním šetřením prováděným přes obecní a městské úřady nebo z dat získaných z přímého šetření prováděného u reprezentativního vzorku obyvatelstva.
61 Tabulka č. 9: Komplexní nadlokální a mikroregionální střediska určená podle dojížďky do zdravotnických zařízení, do škol a za nákupy zboží a služeb, do jejichž spádových obvodů byly obce zařazeny Komplexní Komplexní Komplexní Komplexní nadlokální mikroregionální mikroregionální nadlokální středisko středisko středisko středisko určené určené na určené na určené na na základě základě základě základě odpovědí starostů odpovědí odpovědí odpovědí Obce obcí občanů starostů obcí občanů Archlebov Archlebov Archlebov Kyjov Kyjov Bukovany Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Dambořice Dambořice Dambořice Kyjov, Brno Kyjov a Brno Ždánice, Dražůvky Ždánice, Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Lovčice Ždánice Ždánice Kyjov Kyjov Násedlovice Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Nechvalín Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Ostrovánky Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Archlebov, Uhřice Archlebov, Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Archlebov, Žarošice Archlebov, Kyjov Kyjov Kyjov Kyjov Ždánice Ždánice Ždánice Kyjov Kyjov Pramen: Vytvořil autor na základě dat získaných z anketárního a dotazníkového šetření Jak dokládají výše uvedené údaje, bylo ověřeno, že na malém území je výpovědní hodnota výsledků získaných na základě dat získaných z náhradního šetření prováděného přes obecní a městské úřady srovnatelná s výpovědní hodnotou výsledků určených a na základě dat získaných z přímého šetření prováděného u reprezentativního vzorku obyvatelstva.
62 ZÁVĚR Tato práce se zabývá spádovostí za službami ve vybraném mikroregionu. Tímto mikroregionem je mikroregion Kyjovsko, který byl vymezen ve zkoumaném území na základě analýzy procesů obslužné spádovosti. Zkoumané území zahrnovalo obce správního obvodu města Kyjova a okolní obce. Toto území se nachází převážně v Jihomoravském kraji v okrese Hodonín a částečně také v okrese Vyškov, z části zasahuje do Zlínského kraje, konkrétně do okresů Kroměříž a Uherské Hradiště. Celkem bylo ve zkoumaném území analýze podrobeno 61 obcí. V tomto území byla vymezena střediska nadlokální a mikroregionální úrovně a sféry jejich vlivu. Na základě dojížďky do škol, dojížďky do zdravotnických zařízení a dojížďky za nákupy a službami byla ve zkoumaném území vymezena komplexní obslužná střediska nadlokální a mikroregionální úrovně a jejich sféry vlivu. Na jejich základě pak byl vymezen komplexní obslužný mikroregion. Jediným střediskem mikroregionální úrovně komplexního obslužného mikroregionu je město Kyjov. Proto byl takto vymezený komplexní obslužný mikroregion nazván mikroregion Kyjovsko. V rámci této práce bylo provedeno srovnání výpovědní hodnoty náhradního šetření prováděného přes obecní a městské úřady s přímým šetřením prováděným u reprezentativního vzorku obyvatelstva. Ověření proběhlo u 11 obcí, kdy u každé obce bylo dotázáno 1,5 % obyvatel. Na základě získaných výsledků je možné konstatovat, že výpovědní hodnota získaná oběma způsoby je srovnatelná. Hampl uvádí, 60 že soustava obvodů obcí s rozšířenou působností do značné míry odpovídá systému mikroregionů 1. stupně, které vymezil ve své regionalizaci. Mikroregion Kyjovsko, který byl vymezen jako komplexní obslužný mikroregion tomuto tvrzení docela odpovídá. Jeho základ tvoří v podstatě správní obvod Kyjova, který je obcí s rozšířenou působností.
60 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha : DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 63 Nejsou v něm zahrnuty pouze tyto obce spadající do správního obvodu Kyjova: Dambořice, Hovorany, Milotice a Vacenovice. Na druhou stranu v mikroregionu Kyjovsko se navíc nachází Koryčany, které do správního obvodu Kyjova nepatří. Na základě dojížďky za nákupy a službami bylo provedeno srovnání vymezení mikroregionálních středisek a jejich spádových obvodů určených v této práci s vymezením odpovídajících středisek a jejich spádových obvodů, jak je v 80. letech vymezil Maryáš. Srovnáním bylo zjištěno několik následujících změn: Maryáš označil Ždánice za oscilační obec, v této práci však byly přiřazeny k spádovému obvodu Kyjova. Maryáš přiřadil do spádového obvodu Bzence Domanín, Ježov, Těmice a Syrovín, v této práci jsou však zařazeny do spádového obvodu Bzence obce Domanín a Syrovín, zbývající obce byly v této práci přiřazeny do spádového obvodu Kyjova. Hovorany a Vacenovice Maryáš přiřadil ke spádovému obvodu Hodonína, v této práci však obě obce byly určeny jako oscilační. Obec Milotice byla Maryášem určena jako obec spádového obvodu Kyjova, v této práci byly Milotice určeny jako oscilační obec. Posledním rozdílem je to, že Koryčany Maryáš určil jako středisko, zatímco v této práci střediskem určeny nebyly. Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že menší střediska ztrácejí své zázemí. Srovnání podle dojížďky do škol či zdravotnických zařízení nebylo možné, protože z dřívější doby nejsou podklady pro toto srovnání dostupné. V rámci této práce byla na zkoumaném území zjišťována vzdálenost, do níž se uskutečňuje 90 % cest za nákupy a službami. Tyto výsledky byly porovnány s výsledky, ke kterým dospěl Maryáš v 80 letech a byly zjištěny některé výrazné změny. K největším změnám došlo především u nákupů potravin, léků, speciálního výběrového zboží a běžných služeb. U nákupů potravin se tato vzdálenost zvýšila z 0 km na 5 km podle hlavních cílů a z 11 km na 17 km podle veškerých cílů. Tato změna nastala zřejmě v důsledku toho, že lidé v dnešní době jezdí na větší nákupy potravin do supermarketů a hypermarketů, které jsou umístěny ve větších městech. U běžných služeb nastal ještě větší rozdíl než u nákupu potravin, ovšem opačným směrem. Z dřívějších 10 km se vzdálenost za běžnými službami snížila na pouhé 2 km podle hlavních cílů a ze 14 km na 6 km podle veškerých cílů. Je tomu tak zřejmě proto, že dnes jsou běžnými službami velmi dobře vybaveny i menší obce, například kadeřníků je dnes v každé obci i několik. Také u nákupů léků se vzdálenost snížila. Z 11 km klesla na 6 km podle hlavních cílů a z 16 km se snížila na 9 km. To koresponduje s tím, že lékárny jsou dnes také i v menších obcích. U vzdálenosti nákupů speciálního výběrového zboží nastala také
64 velká změna, z 20 km klesla podle hlavních cílů na 8 km a podle veškerých cílů klesla z 34 km na 22 km. To odpovídá tomu, že v dnešní době jsou klenoty v každém menším městě a motoristické zboží je dnes také mnohem dostupnější. U ostatních nákupů se návyky obyvatel téměř nezměnily.
65 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha : DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 87646 02 X. 2. MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu [Výzkumná zpráva.], Brno 1988, Geografický ústav ČSAV, 96 s. 3. MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno – Praha 1987. 4. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60 047 87. 5. MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický stav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61 80. ISSN 0375 6122. 6. MARYÁŠ, J. Vybrané aspekty hodnocení obslužných středisek v ČSFR. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1992, roč. 29, č. 3 – 4, s. 85 103. ISSN 0587 1247. 7. WOKOUN, R., et al. Úvod do regionálních a správních věd : vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha : CODEX Bohemia, s. r. o., 1996. 93 s. ISBN 80 85963 18 3. 8. Regionální ekonomie a politika – skripta 9. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích 10. HAGUE, P. N. Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení interpretace získaných údajů. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2003. 0 s. ISBN 80 7179 887 8. 11. NENADÁL, J. Měření v systémech managementu jakosti . 1. vyd. Praha : Management Press, 2001. 0 s. ISBN 80 7261 054 6. 12. Macka, 1976 – z literatury Zprávy GgÚ ČSAV, roč. 20, čís. 3, 1983 MACKA, M. Šetření spádovosti za občanským vybavením na okrese Znojmo. [s.l.] : [s.n.], 1976. 13. Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR, Geografický ústav ČSAV – Federální výbor pro životní prostředí, Brno – Praha, 1992
66 Internetové odkazy 1. www.mestokyjov.cz webové stránky města Kyjova 2. www.czso.cz webové stránky Českého statistického úřadu 3. www.mesta.obce.cz webové stránky mikroregionů
67 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Základ zkoumaného území správní obvod obce s rozšířenou působností Obrázek č. 2: Zkoumané území Obrázek č. 3: Střediska nadlokální úrovně a jejich zázemí zdravotnictví Obrázek č. 4: Střediska mikroregionální úrovně a jejich zázemí zdravotnictví Obrázek č. 5: Střediska nadlokální úrovně a jejich zázemí středisek školství Obrázek č. 6: Střediska mikroregionální úrovně a jejich zázemí školství Obrázek č. 7: Střediska nadlokální úrovně a jejich zázemí – služby Obrázek č. 8: Střediska mikroregionální úrovně a jejich zázemí – služby Obrázek č. 9: Komplexní střediska nadlokální úrovně a jejich zázemí Obrázek č. 10: komplexních střediscích mikroregionální úrovně a jejich zázemí SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90 % cest za nákupy a službami Tabulka č. 2: Charakteristiky metod sběru dat Tabulka č. 3: Počet obcí uváděných jako cíle dojížďky v jednotlivých obslužných procesech Tabulka č. 4: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90 % cest za nákupy a službami Tabulka č. 5: Srovnání vzdáleností v km, do které se uskuteční 90 % cest za nákupy a službami v 80. letech v tehdejší ČSR a ve zkoumaném území v roce 2007 Tabulka č. 6: Počet dotazovaných v přímém šetřením u reprezentativního vzorku obyvatelstva Tabulka č. 7: Nadlokální a mikroregionální střediska určená podle dojížďky do zdravotnických zařízení, do jejichž spádových obvodů byly obce zařazeny Tabulka č. 8: Nadlokální a mikroregionální střediska určená podle dojížďky do škol, do jejichž spádových obvodů byly obce zařazeny Tabulka č. 9: Nadlokální a mikroregionální střediska určená podle dojížďky za nákupy zboží a služeb, do jejichž spádových obvodů byly obce zařazeny
68 PŘÍLOHY Dotazník pro starosty obcí Dotazník pro občany Seznam oslovených obcí
69
Příloha 1 – vzor dotazníku pro starosty obcí Dotazník pro obce DOJÍŽKA ZA SLUŽBAMI (zjišťování spádu za občanskou vybaveností) Vážený pane starostko, vážená paní starostko, jmenuji se Bc. Blanka Ždánská, studuji ekonomicko správní fakultu Masarykovy univerzity, obor regionální rozvoj a správa a právě píši diplomovou práci na téma Spádovost za službami ve vybraném mikroregionu. Do mikroregionu, v němž spádovost za službami zkoumám, patří také Vaše obec. Součástí mé diplomové práce je dotazník, který Vám tímto předkládám a dovoluji si Vás požádat o jeho laskavé vyplnění. Informace získané z Vámi vyplněného dotazníku budou použity čistě pro potřeby diplomové práce. Velmi Vám děkuji za spolupráci. Vyplňte prosím čitelně (hůlkovým písmem)
Název navštěvované obce Druh potřeby Převážně Částečně Výjimečně (pravidelně) (méně často) (velmi zřídka) Denní nákupy (potraviny, drogérie, běžné domácí Nákupy běžného textilu a obuvi Běžné služby (kadeřník, čistírna, oprava obuvi atd.)
Návštěva banky (pobočky)
Návštěva lékárny
Návštěva všeobecného lékaře
Návštěva dětského lékaře
Návštěva ženského lékaře
Návštěva zubního lékaře
Návštěva odborného lékaře
Návštěva nemocnice
Návštěva základní školy
Návštěva střední školy
Nákupy běžného průmyslového zboží (elektro, kola, sportovní potřeby atd.) Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů (CD, DVD) Nákupy nábytku a bytových doplňků Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.)
Nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, motoristické zboží atd.) Návštěvy kina
Návštěvy diskoték
Návštěvy knihovny
Návštěvy kulturních akcí (divadla, koncerty, atd.)
Návštěvy restaurací a vináren
Sloupce „ převážně “ vyplňujte jen tehdy, jestliže občané Vaší obce uspokojují své potřeby právě v jedné obci. Naopak, jsou li cesty za vybaveností tak rozdílné, že nelze určit jeden převažující směr, vyplňte jen sloupce „ částečně “ a „ výjimečně “ (do kterých pak můžete napsat dvě nebo více center).
Příloha 2 – vzor dotazníku PRO OBČANY Dotazník pro občany DOJÍŽKA ZA SLUŽBAMI (zjišťování spádu za občanskou vybaveností) Vážený pane, vážená paní, jmenuji se Bc. Blanka Ždánská, studuji Ekonomicko správní fakultu Masarykovy univerzity, obor Regionální rozvoj a správa a právě píši diplomovou práci na téma Spádovost za službami ve vybraném mikroregionu. Do mikroregionu, v němž spádovost za službami zkoumám, patří také Vaše obec. Součástí mé diplomové práce je dotazník, který Vám tímto předkládám a dovoluji si Vás požádat o jeho laskavé vyplnění. Informace získané z Vámi vyplněného dotazníku budou použity čistě pro potřeby diplomové práce. Velmi Vám děkuji za spolupráci. Vyplňte prosím čitelně (hůlkovým písmem)
Název navštěvované obce Druh potřeby Převážně Částečně Výjimečně (pravidelně) (méně často) (velmi zřídka) Denní nákupy (potraviny, drogérie, běžné domácí Nákupy běžného textilu a obuvi Běžné služby (kadeřník, čistírna, oprava obuvi atd.)
Návštěva banky (pobočky)
Návštěva lékárny
Návštěva všeobecného lékaře
Návštěva dětského lékaře
Návštěva ženského lékaře
Návštěva zubního lékaře
Návštěva odborného lékaře
Návštěva nemocnice
Návštěva základní školy
Návštěva střední školy
Nákupy běžného průmyslového zboží (elektro, kola, sportovní potřeby atd.) Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů (CD, DVD) Nákupy nábytku a bytových doplňků Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.)
Nákupy speciálního výběrového zboží (klenoty, motoristické zboží atd.) Návštěvy kina
Návštěvy diskoték
Návštěvy knihovny
Návštěvy kulturních akcí (divadla, koncerty, atd.)
Návštěvy restaurací a vináren
Vyplňte čitelně (hůlkovým písmem) Sloupce „ převážně “ vyplňujte jen tehdy, jestliže uspokojujete své potřeby právě v jedné obci. Naopak, jsou li cesty za vybaveností tak rozdílné, že nelze určit jeden převažující směr, vyplňte jen sloupce „ částečně “ a „ výjimečně “ (do kterých pak můžete napsat dvě nebo více center).
Příloha 3 – SEZNAM OSLOVENÝCH OBCÍ Seznam oslovených obcí Obce zařazené do zkoumaného území Obce nezařazené do zkoumaného území Archlebov Hodonín Bukovany Dolní Bojanovice Bzenec Starý Poddvorov Čeložnice Nový Poddvorov Dambořice Velké Bílovice Domanín Vrbice Dražůvky Kobylí Hovorny Krumpíř Hýsly Klobouky u Brna Ježov Velké Hostěrádky Kelčany Kobeřice u Brna Kostelec Heršpice Kyjov Mouřínov Labuty Bučovice Lovčice Nevojice Milotice Medovice Moravany Dobročkovice Muchnice Nemochovice Násedlovice Kunovice Nechvalín Malínky Nenkovice Kožušice Ostrovánky Střílky Skalka Zástřizly Skoronice Staré Hutě Sobůlky Buchlovice Stavěšice Medlovice Strážovice Boršice Svatobořice Mistřín Tučapy Syrovín Vážany Šardice Polešovice Těmice Moravský Písek Uhřice Veselí nad Moravou Vacenovice Kozojídky Věteřov Žeraviny Vlkoš Strážnice Vracov Petrov Vřesovice Sudoměřice Židovice Žarošice Židovice Žarošice Ždánice Želetice Žeravice Čejč Čejkovice Dubňany Karlín Mutěnice Ratíškovice Rohatec Terezín Vnorovy Brankovice Nemotice Snovídky Koryčany Medlovice Ořechov Osvětimany Stříbrnice Stupala Újezdec