New Age Music Jona Schmidta a Její Receptivní Účinky
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY Classical New Age Music Jona Schmidta a její receptivní účinky Bakalářská práce Brno, 2013 Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala: doc. Mgr. Ivo Bartoš Kateřina Vašicová Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen pra- meny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. podpis i Poděkování Děkuji doc. Mgr. Ivu Bartošovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky. ii Anotace Bakalářská práce má dvě části. Teoretická část práce je věnována hudebnímu stylu New Age, jeho základním znakům, vývoji, klasifikaci, světovým a českým představitelům. Praktická část se zabývá hudební tvorbou Jona Schmidta, ame- rického představitele Classical New Age Music. Cílem práce je zhodnocení re- ceptivních účinků skladeb Jona Schmidta. Annotation The bachelor thesis consists of two parts. The theoretical part is focused on New Age Music, its characteristics, progress, classification, world and Czech musici- ans. The second practical part deals with the music of Jon Schmidt, U. S. Classical New Age composer. The aim of the work is to evaluate receptive influence of his music. Klíčová slova Classical New Age Music, Jon Schmidt, klasifikace New Age Music, muzikotera- pie, New Age, receptivní účinky hudby Keywords Classical New Age Music, Jon Schmidt, New Age Music classification, music the- rapy, New Age, music receptive influence Bibliografický záznam VAŠICOVÁ, Kateřina. Classical New Age Music Jona Schmidta a její receptivní účin- ky : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra hudební výchovy, 2013. Vedoucí práce doc. Mgr. Ivo Bartoš. iii Obsah 1 Úvod............................................................................................................................ 1 2 New Age Music ........................................................................................................ 2 2.1 Základní znaky New Age Music ........................................................................... 4 2.2 Vývoj New Age Music ........................................................................................... 8 2.3 Klasifikace ............................................................................................................ 11 2.3.1 Klasifikace podle funkčnosti .................................................................. 12 2.3.2 Klasifikace podle hudebních nástrojů ................................................... 15 2.3.3 Klasifikace podle hudebních vlivů ........................................................ 16 2.4 Světoví představitelé ............................................................................................ 18 2.4.1 Stephen Halpern....................................................................................... 18 2.4.2 Ravi Šankar ............................................................................................... 20 2.4.3 Mike, Terry a Sally Oldfieldovi .............................................................. 21 2.5 Čeští představitelé ................................................................................................ 22 2.5.1 Petr Piňos ................................................................................................... 22 2.5.2 Robert Jíša ................................................................................................. 24 2.5.3 Jiří Mazánek .............................................................................................. 25 3 Classical New Age Music ..................................................................................... 28 3.1 Jon Schmidt .......................................................................................................... 29 3.1.1 Diskografie ................................................................................................ 31 3.1.2 The Piano Guys ........................................................................................ 36 3.2 Receptivní účinky hudby Jona Schmidta ............................................................. 38 3.2.1 Muzikoterapeutická hudba .................................................................... 38 3.2.2 Výzkumná práce....................................................................................... 40 4 Závěr ......................................................................................................................... 57 Resumé .......................................................................................................................... 58 A Obrazové přílohy ................................................................................................... 59 B Samostatné přílohy ................................................................................................ 64 Literatura ....................................................................................................................... 65 iv Kapitola 1 Úvod Lidé od nepaměti na celém světě využívali hudbu ke zklidnění, uvolnění, k růz- ným rituálům a ceremoniím. Z tohoto hlediska je New Age Music, hudba nové- ho věku, pokusem o návrat ke kořenům, k víře v moc a sílu působení zvuku na člověka. První část bakalářské práce pojednává o emotivním a motivově pestrém hudebním žánru New Age, jeho vývoji, charakteristických znacích i klasifika- ci. Druhá část se blíže věnuje jedné z jeho kategorií – Classical New Age Music a tvorbě amerického skladatele Jona Schmidta. Nejdůležitějším aspektem hudby New Age je její účinek na poslucha- če, proto je cílem této práce zjistit, jaké postoje a pocity hudba skladatele Jona Schmidta v posluchačích vyvolává. A pokusit se dle získaných výsledků zhod- notit, zda může být tvorba tohoto amerického pianisty považována za muzikote- rapeutickou. 1 Kapitola 2 New Age Music Vznik hnutí New Age není přesně znám ani datován. V roce 1987 vyšel v časopi- se Time článek s názvem Harmonie Nového věku obsahující informaci, že „nikdo nemá ponětí o tom, kde se vzal termín New Age, je však jisté, že se používá už po několik desetiletí“. (WADE, 1996, str. 15) Tvrdí se, že hnutí nevzniklo v sedmdesátých le- tech, ale že jde o vyjádření toho, co zde působí už po celá tisíciletí. První populár- ní knihy, které se zabývaly hnutím New Age, se začaly objevovat již kolem roku 1965. Filozofií New Age je vzhlížení k východním náboženským představám, které dávají návod k řešení lidských problémů. Několik vůdců hnutí sbíralo in- spiraci v Tibetu u Dalajlámy. Z toho vyplývá, že modifikovaná forma buddhismu se stává podstatou myšlení New Age. Jedním ze základních učení hnutí je víra v reinkarnaci, kterou učitelé hnutí popularizují a tvrdí, že život je učením a zá- žitkem růstu nikoliv utrpením. Dále učí o duchu člověka, který žije dál a zdo- konaluje se ve věčnosti. Cílem života je sjednocení s neosobní jednotou celého vesmíru. (WADE, 1996) Hnutí v sobě obsahuje i prvky západního náboženství. Jelikož obě náboženství mají protikladné předpoklady a závěry, nelze je spojit do jednoho. Vždy jedno dominuje. Na Západě se o tomto jevu mluví poměrně krátkou dobu – asi dvacet let. Proto je velice těžké jej objektivně popsat, natož ho klasifikovat. Jeho vývoj neustále probíhá, prolíná se s různými proudy doby. Za počátek bychom mohli považovat období konce první světové války. (WADE, 1996) Dalším mezníkem je 2 doba po druhé světové válce, kdy dochází k výraznějším změnám ve společnosti. Ať už v oblasti sociální, ekonomické či politické. Mění se i životní pocity, člověk a jeho vnitřní struktura, životní styl. K dozrání dochází v 50. a 60. letech, ale k po- rozumění nové éry dochází teprve až v 70. letech. Do povědomí širšího okruhu lidí začínají změny pronikat v 80. letech, kdy intelektuálové (z oblasti filozofie, sociologie, politologie, přírodních věd) začínají ukazovat struktury nově vznika- jící společnosti. (ŠILER, 1996, str. 6) „New Age je tedy soustava myšlenek, prožitků, nadějí, vizí, představ, je to vlast- ně celé paradigma, tedy něco víc než jen určitý světový názor. Ale současně je to taky společenství lidí sdílejících toto paradigma na celém světě.“ (ŠILER, 1996, str. 9) Pro označení celého jevu či hnutí se setkáme s názvy: Věk Vodnáře; Sluneční věk; Věk změn, proměna doby, epochální zvrat; The Aquarian Conspiracy; mutace vědomí a transformace společnosti; nové paradigma, holistické paradigma; ne- ognosticismus; nová spiritualita. Žádný z těchto názvů se nijak neustálil, bývají užívány volně, metaforicky. (ŠILER, 1996, str. 9) Tento jev či hnutí má něco společného i s holistickou terapií (pozitivním myšlením), s transpersonální psychologií, s duchovní konspirací. Nemohli by- chom jej však zahrnout pod souhrnný termín náboženství. Nelze v něm najít poznávací znaky náboženství jako je víra, vztah k transcendentním bytostem či veličinám nebo kultu, i když některé skupiny v rámci hnutí New Age provozují kultické rituály. Ty mají přejaté od tzv. přírodních národů, které uctívají Slunce, přírodní síly atd. Snahou skupin je dosáhnout určitého stavu vědomí. Bývá spíše řazeno k novým náboženským hnutím nebo jako náboženství mladých, jež kriti- zují současný, pro ně starý, svět a s utopickým optimismem hledí k nadcházející- mu novému věku. Přesto nevytváří skupiny vedené autoritativními vůdci. U nás se tento termín příliš nevžil. Ani jeho projevy nejsou natolik masivní jako v západních zemích. Před rokem 1989 se začala u nás objevovat vlna módní- ho orientalismu, kdy zdomácněla