Bohemia centralis, Praha, 32: 155–188, 2014

Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras Mycological research in the Koda National Nature Reserve in the Český kras/Bohemian Karst Protected Landscape Area (CHKO)

1 2 JiUí Burel a OldUich JindUich 1 Jií Burel, Bezinova 3636/11, CZ – 568 01 Jihlava; [email protected] 2 Oldich Jindich, Osek 136, CZ –267 62 Komárov; [email protected]

Abstract. During the mycological survey in the Koda National Nature Reserve in 2009 only macromycetes were surveyed. Considering also survey results of previous years, in total, 387 macromycete species were found and determined there. From a fungal conservation perspective, 2 legally protected species (Boletus fechtneri and Tuber aestivum) were recorded as well as 30 species categorised in the Red List of Fungi (Macromycetes) of the Czech Republic. Two species that have been found in the Czech Republic for the first time are also reported: Lentaria micheneri and Sowerbyella brevispora. The research has confirmed that theabove area is highly valuable from the mycological point of view.

Key words: Mycology, mycofloristics, fungi, Red List, fungus protection, Koda, Český kras/Bohemian Karst Protected landscape Area

K článku patí obrázky č. 1–9 zaazené v barevné píloze na str. 447–451.

Obsah

1. Úvod ...... 156 2. Metodika ...... 156 3. Výsledky ...... 157 3.1 Nejvýznamnjší biotopy ...... 157

3.2 Sledované lokality v rámci NPR Koda s návrhem režimu péče ...... 158 4. Výsledky mykologického przkumu v NPR Koda z hlediska významu hub ...... 168 4.1 Zvlášt chránné druhy hub dle vyhlášky č. 395/1992 Sb...... 168 4.2 Druhy uvedené v Červeném seznamu hub (makromycet) České republiky ...... 168 4.3 Patnáct nejvzácnjších druh hub ...... 170 4.4 Další velmi významné nalezené druhy hub ...... 172 4.5 Pehled všech nalezených druh hub ...... 176 4.6 Rozdlení zjištných makromycet dle taxonomických skupin a trofismu ...... 185 5. Souhrn ...... 186 6. Literatura ...... 188 155 BOHEMIA CENTRALIS 32

1. Úvod

Vtšina území Českého krasu leží na vápenci a celý kras spadá do oblasti teplomilné kvteny (nadprmrná roční teplota, relativn nízké množství srážek), pičemž v nm pevažují pirozené lesní porosty. Tomu odpovídá i pestrá rodová a druhová skladba zde se vyskytujících hub, včetn velkého množství vzácných a ohrožených druh. Z mykologického hlediska pokládáme Český kras (Karlštejnsko) za velmi významnou oblast, což dokládá dlouholetý zájem mykolog, a to nejen pražských, o toto území, pičemž prvním, kdo výraznji Český kras mykologicky „objevil“, byl J. Velenovský. Krom podrobn zpracované práce M. Svrčka (Svrček 1960) lze cenná historická data o nálezech hub z Českého krasu získat pouze omezen, nap. z údaj o exkurzích (Kotlaba 1981) nebo ze souhrnných publikací (Pilát 1969) či z jednotlivých článk v odborných časopisech.

2. Metodika

Oblastí przkumu byla národní pírodní rezervace Koda (vyhlášena v roce 1952), která leží na jih a západ od eky Berounky mezi obcemi Tetín, Tobolka a Srbsko, má rozlohu 463,64 ha a nadmoská výška je dána rozmezím 220 až 467 m (obr. 1. na str. 447 v barevné píloze). Podrobná geologická a botanická charakteristika celého území NPR Koda není cílem této práce a není zde proto obsažena. Dobe je zpracována (jak za celou CHKO Český kras, tak za NPR Koda) v publikaci Chránná území ČR – svazek XIII Stední Čechy (Mackovčin 2005). V této publikaci jsou uvedeny i další vzácné druhy nalezené v NPR Koda (Amanita beckeri, Biscogniauxia simplicolor, Camarops plana a Wakefieldia macrospora), které však autoi zprávy ve sledovaném (zahrnutém) období let 2004–2009 nenalezli a nemohli blíže specifikovat jejich lokalitu, proto je do výsledk nezahrnuli. Na základ níže uvedených rozhodnutí udlených Ministerstvem životního prostedí pod č.j. 14.154/01OOP/4617/01 (jako dodatek k rozhodnutí č.j. 10.729/01OOP/3493/01), č.j. 38617/02OOP/9405/02 a č.j. 620/2159/03 provádli vybraní členové České mykologické společnosti (ČMS), za stanovených podmínek, mykologický przkum území CHKO Český kras. Závrečnou zprávu o tomto výzkumu podal J. Burel v roce 2009. V roce 2009 pak autoi zprávy navázali na pedchozí výzkum na základ dohody se Správou CHKO Český kras, pičemž zejména využili pedchozích výsledk (Burel 2009). Dlouhodob dobe podchycený zimní a zejména jarní aspekt NPR Koda byl v roce 2009 autory doplnn o letní a podzimní druhy hub na základ nkolika celodenních exkurzí, pičemž se potvrdila mimoádná mykologická hodnota tohoto území, zejména nkterých konkrétních lokalit.

156 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

Metodika przkumu a zpracování výsledné zprávy odpovídá požadavkm, které stanovil objednatel – Metodika inventarizačních przkum zvlášt chránných území (Holec 2004). Nálezy byly zapisovány do terénních záznamník, u nkterých z nich byl sebrán materiál pro podrobnjší studium (dourčení). Část materiálu nebyla dosud určena. U nkterých nález byl poízen dokladový materiál, který byl jednak uložen do herbáe Národního muzea v Praze (PRM), jednak provizorn do herbá ešitel, z nichž bude postupn pemístn do herbáe PRM či jiného muzea. Ukládání usušených položek (exikát) do veejn pístupného herbáe považujeme za nezbytnou podmínku provádní inventarizačních výzkum, a to s ohledem na možnost dodatečných budoucích revizí (což je částečn v rozporu s vžitým názorem, že není teba brát dokladový materiál u „správn“ určených druh, resp. druh vzácných). V této souvislosti je teba si uvdomit, že jsou sbírány pouze plodnice v počtu maximáln nkolika málo exemplá, tj. nedochází k ohrožení vlastní houby (mycelia). Následn byly záznamy pevedeny do tabulek v Excelu. Do przkumu byly zahrnuty pouze makromycety, tedy houby tvoící plodnice vtší než 5 mm, u veckovýtrusných hub vtší než 1 mm, které lze spatit a rozeznat pouhým okem. Przkum tedy nezachycuje mykoflóru jako celek. S ohledem na možnosti správného určení hub autory byl výzkum zamen pevážn na stopkovýtrusné houby (Basidiomycetes), konkrétn na lupenaté houby (Agaricales s. l.) a houby hibovité (Boletaceae), dle možností i na ostatní skupiny hub, včetn veckovýtrusných (Ascomycetes). Naproti tomu nkteré skupiny hub (nap. Corticiaceae) byly sledovány jen okrajov. S ohledem na rozsáhlost území NPR Koda, na kterou byl výzkum primárn zamen až v roce 2009, na velmi nepravideln rozložený výskyt plodnic a konečn i na počet zpracovatel a na dobu trvání výzkumu nebylo možné provést przkum vyčerpávajícím zpsobem, a to jak z hlediska zaznamenaných hub, tak i z hlediska evidence celého areálu NPR. Všechny významnjší lokality (biotopy) však byly alespo částečn sledovány.

3. Výsledky 3.1 NejvýznamnFjší biotopy Území NPR Koda je pevážn zalesnno, pičemž se na nm díky jeho rozloze vyskytují velmi rznorodé biotopy. Hlavní biotopy, které jsou z mykologického hlediska významné, jsou: dubohabrové háje, často s vtroušenými buky; bučiny; šípákové doubravy; jaseniny; stepní a lesostepní stanovišt;

157 BOHEMIA CENTRALIS 32

suové lesy a fragmenty nepvodních smrčin. Zkušenosti s mykoflórou výše uvedených i dalších biotop jsou blíže popsány za Český kras jako celek v rukopisné zpráv Burel (2009). Jaseniny nacházející se v NPR Koda považujeme z území CHKO Český kras (i z hlediska České republiky) za mykologicky nejcennjší. V NPR Koda jsou dubohabiny, bučiny i stepní stanovišt (nap. Kodská step, step nad Císaskou roklí) z mykologického hlediska považovány za potenciáln tém stejn cenné jako v NPR Karlštejn, pop. v PR Karlické údolí. Naproti tomu v nepvodních smrčinách (resp. jejich fragmentech) nebyly dosud nalezeny mykologicky natolik významné druhy vázané na smrk a vápenec, aby bylo možno zodpovdn prohlásit, že doporučujeme jejich ponechání v plném současném rozsahu (jako u nkterých zbytk nepvodních smrčin na území NPR Karlštejn).

Obrázek 1: Orientační mapa blíže sledovaných míst (č. 1–21). Fig. 1: Rough map of closely studied sites (No. 1–21).

3.2 Sledované lokality v rámci NPR Koda s návrhem režimu péče Vzhledem k rozsáhlosti území bylo na základ znalosti NPR Koda blíže sledováno 21 lokalit, pičemž do celkového pehledu byly zaznamenávány i nálezy mimo tato uvedená místa. Vymezení tchto lokalit i namené GPS lokalizace

158 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras nejvzácnjších druh hub, včetn navrhovaného managementu, byly po zpracování zprávy pímo diskutovány s odpovdnými pracovníky správy CHKO Český kras s využitím jejich softwarových map.

(1) Areál na jihovýchod nad CísaVskou roklí Lokalita navštvovaná pevážn na jae, kdy v celém jejím areálu lze nalézt velké množství Verpa – kačenek a Morchella – smrž. Zajímavostí je, že v jasenin vyrstají první plodnice Morchella elata – smrže vysokého nejčasnji z celého Českého krasu. Pod borovicemi tam na jae fruktifikuje Strobilurus stephanocystis – penízovka provázková. Další zajímavostí je, že pod nkolika douglaskami ve svahu nad jaseninou fruktifikuje neobvykle velké množství plodnic Geastrum striatum – hvzdovky límečkové a na šiškách douglasky Auriscalpium vulgare – lžičkovec šiškovitý. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Auriscalpium vulgare – lžičkovec šiškovitý, Coprinus impatiens – hnojník nedtklivý, Geastrum pectinatum – hvzdovka dlouhokrká a Geastrum striatum – hvzdovka límečková. Významné nalezené veckovýtrusné saprotrofní druhy: Morchella elata – smrž vysoký, Morchella esculenta – smrž obecný, Morchella semilibera – smrž polovolný a Verpa bohemica – kačenka česká. Z mykologického hlediska považujeme za významné ponechat v jasenin i vtroušené douglasky.

(2) Louky na východním okraji Kody Louky na východním okraji Kody (jižn až jihovýchodn od Císaské rokle), na kterých neprobíhá intenzivní zemdlská činnost, jsou pirozeným biotopem pro nkteré saprotrofní druhy hub, jako jsou Marasmius – špičky, Mycena – helmovky, Melanoleuca – tmavoblky a nkteré druhy bichatek (Gasteromycetes). Nejvzác njším tam nalezeným druhem je Agaricus squamulifer – pečárka šupinkatá, pičemž se jedná o jedinou známou lokalitu této pečárky na území Českém krasu. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Agaricus squamulifer – pečárka šupinkatá, Handkea utriformis – pýchavka dlabaná, Macrolepiota rachodes var. hortensis – bedla červenající zahradní a Mycena flavoalba – helmovka žlutobílá. Uvítáme, pokud pirozený charakter louky zstane zachován. Kosení luk v zásad oproti nekoseným loukám pinese ponkud zmnnou a o nco bohatší pestrost hub.

(3) Step na jihovýchodním návrší CísaVské rokle Step nad Císaskou roklí je specifická výskytem významných gasteromycet, nap. Geastrum minimum – hvzdovky maličké, ale také pítomností nkolika borovic černých na jejím okraji, pod nimiž roste vzácnjší Helvella leucomelaena –

159 BOHEMIA CENTRALIS 32 kališník bločerný. Zajímavý je nález Lichenomphalia umbellifera – kalichovky okoličnaté. Na borovicích byla zaznamenána devokazná houba Heterobasidion annosum – koenovník vrstevnatý (borový). Nejvzácnjším nalezeným druhem je však ve svahu pod stepí pod borovicemi a smrky rostoucí Tricholoma aurantium – čirvka oranžová (jediná známá lokalita této čirvky v Českém krasu). Významný nalezený stopkovýtrusný mykorhizní druh: Tricholoma aurantium – čirvka oranžová. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Geastrum minimum – hvzdovka maličká a Heterobasidion annosum – koenovník vrstevnatý (borový). Významné nalezené veckovýtrusné saprotrofní druhy: Helvella leucomelaena – kališník bločerný.

(4) Císaská rokle Unikátní, málo pístupná lokalita, kde jsou zastoupeny pevážn saprotrofní druhy hub, a to tém výhradn na dn rokle. Nejvzácnjším tam nalezeným druhem je Pluteus pallescens – štítovka umbrová, vyrstající z padlého tlejícího buku. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Pluteus pallescens – štítovka umbrová a Conocybe tenera – čepičatka útlá. Významné nalezené veckovýtrusné saprotrofní druhy: Ciboria amentacea – jehndka olšová, Morchella elata – smrž vysoký, Morchella semilibera – smrž polovolný, Peziza micropus – asnatka krátkonohá a Verpa bohemica – kačenka česká. Lokalita nevyžaduje specifický management (zásahy) z mykologického hlediska (vzhledem k nedostatku údaj/nález a s ohledem k pedpokládanému menšímu mykologickému významu oproti ostatním lokalitám v NPR Koda).

(5) Smrčina nad Srbskem Nepvodní smrkový les na území NPR Koda, ve kterém dosud nebyly zaznamenány význačné teplomilné druhy hub vázané na smrčiny a vápnité podloží, jako v nkterých jiných fragmentech smrčin v Českém krasu. Pesto se tam však vyskytují druhy pro Český kras mén hojné, jako nap. Geastrum quadrifidum – hvzdovka smrková, Geastrum pectinatum – hvzdovka límečková, Lepiota castanea – bedla kaštanová a Russula decolorans – holubinka odbarvená (jediný nález této holubinky v Českém krasu, jinak v ČR je to hojný druh). Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Clitocybe costata – strmlka žebernatá, Geastrum fimbriatum – hvzdovka brvitá, Geastrum pectinatum – hvzdovka límečková, Geastrum quadrifidum – hvzdovka smrková, Lepiota castanea – bedla kaštanová a Ramaria abietina var. valida – kuátka zelenající. V pípad managmentových zásah s cílem nahradit nepvodní smrčinu pirozeným porostem doporučujeme s ohledem na druhovou rozmanitost 160 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras mykoflóry ponechat tento malý fragment smrčiny kolem hluboké lesní cesty, zejména pak vtroušené smrky v bučin nad smrčinou (navazující bučinu lze považovat za jednu z nejcennjších mykologických lokalit na území NPR Koda).

(6) Listnatý les (bučina) nad smrčinou Bučinu (s nkolika vtroušenými habry, smrky a mohutným modínem) navazující na horní okraj smrčiny nad Srbskem (částečn i západn od smrčiny v její horní části) považujeme s ohledem na nálezy hub za jedno z nejcennjších mykologických území v NPR Koda. Byly tam nalezeny mykorhizní druhy významné nejen pro území rezervace, ale pro celou ČR: Boletus fechtneri – hib Fechtnerv, Lactarius acris – ryzec ostrý a Ramaria mairei – kuátka Maireova. Ze saprotrofních druh je unikátní nález Ramaria ochracea – kuátek okrových, která jsou v Červeném seznamu hub (makromycet) ČR vedena jako nezvstný druh. Z dalších význačných makromycet byly zaznamenány Inocybe griseolilacina – vláknice šedoliláková, Pluteus cinereofuscus – štítovka šedohndá, Pluteus hispidulus – štítovka huatá, Entoloma lividoalbum – závojenka hndošedavá a Russula queletii – holubinka Quéletova (pod vtroušeným smrkem, v Českém krasu velmi vzácný druh, který roste hojn v podhorských a horských oblastech). Významné nalezené stopkovýtrusné mykorhizní druhy: Boletus fechtneri – hib Fechtnerv, Cantharellus pallens – liška bledá, Entoloma lividoalbum – závojenka hndošedavá, Entoloma undatum – závojenka, Inocybe cervicolor – vláknice jelení, Inocybe godeyi – vláknice Godeyova, Inocybe griseolilacina – vláknice šedoliláková, Lactarius acris – ryzec ostrý, Lactarius azonites – ryzec, svtlý, Lactarius circellatus – ryzec habrový, Lactarius zonarius – ryzec pásovaný, Ramaria mairei – kuátka Maireova, Russula aurea – holubinka zlatá, Russula carpini – holubinka habrová, Russula laurocerasi – holubinka hokomandlová, Russula queletii – holubinka Quéletova a Tricholoma ustale – čirvka osmahlá. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Agaricus augustus – pečárka císaská, Crepidotus mollis – trepkovitka mkká, Cystolepiota seminuda – bedla polonahá, Marasmius torquescens – špička kroutivá, Mycena alba – helmovka bílá, Mycena crocata – helmovka šafránová, Pluteus cinereofuscus – štítovka šedohndá a Pluteus hispidulus – štítovka huatá. Významné nalezené veckovýtrusné saprotrofní druhy: Lachnum virgineum – chlupáček blostný a Tarzetta catinus – zvonkovka žlutavá. V tomto území doporučujeme pro stedndobý výhled nechat bezzásahový režim (včetn ponechání padlých kmen na lokalit) a poté optovn posoudit, zda si les vyžaduje zásah či nikoliv. Jediný možný zásah si dovedeme pedstavit na okraji bučiny v pípad zarstání expanzivními rostlinami či náletovými devinami (vzhledem k existenci paseky mezi bučinou a smrčinou).

161 BOHEMIA CENTRALIS 32

(7) Severní až východní svah nad Srbskem a plošina od úrovn Kodské stepi Mykologicky velmi cenné jsou zejména horní partie strán, hlavn na sever orientovaného svahu, a rovnž malá rovina na vrcholu podél mizející lesní cesty. Jsou tam zastoupeny velmi vzácné teplomilné mykorhizní druhy hub, nap. Tuber aestivum – lanýž letní, Boletus depilatus – hib skvrnitý, Clavariadelphus pistillaris – kyj Herkulv a Ramaria subbotrytis – kuátka lososová. Z dalších významných druh byla nalezena Geastrum berkeleyi – hvzdovka Berkeleyova. Spodní východní část svahu není mykologicky tolik zajímavá. Významné nalezené stopkovýtrusné mykorhizní druhy: Boletus depilatus – hib skvrnitý, Clavariadelphus pistillaris – kyj Herkulv, Hebeloma sinapizans – slzivka edkvičková, Ramaria subbotrytis – kuátka lososová, Russula risigalina – holubinka mnlivá, Tuber aestivum – lanýž letní a Xerocomus porosporus – hib uatovýtrusý. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Crepidotus mollis – trepkovitka mkká, Geastrum berkeleyi – hvzdovka Berkeleyova a Phellinus punctatus – ohovec tečkovaný. Významné nalezené veckovýtrusné saprotrofní druhy: Helvella acetabulum – kališník obecný a Morchella esculenta – smrž obecný. Dolní část severn i východn orientovaného svahu nepovažujeme za mykologicky významnou, avšak určitý potenciál pro lignikolní saprotrofní druhy hub skýtají padlé kmeny listnáč. Pípadné mén citlivé managmentové zásahy v této dolní části by nemly mykoflóru v horní části významnji ovlivnit. Naproti tomu vrchní partie s rovnou plochou na vrcholu považujeme za potenciáln velmi cenné mykologické území. S ohledem na zde nalezené vzácné mykorhizní druhy hub, které jsou velmi citlivé na významnjší zásahy, doporučujeme v této oblasti bezzásahový režim.

(8) Kodská stepička Stepi jsou velmi specifické svou odlišnou mykoflórou, a proto je považujeme za velmi cenné. Na malém lemu na horním okraji skalnatého svahu se stepí roste nkolik bichatek, zejména hvzdovek, nap. Geastrum minimum – hvzdovka maličká, Geastrum striatum – hvzdovka límečková, Geastrum schmidelii – hvzdovka pastvinná, z jiných rod pak Tulostoma brumale – palečka zimní.

(9) Kodská rokle Mykologicky mén zajímavé území, kde jsou význačné pouze jarní veckovýtrusné druhy hub, nap. Gyromitra gigas – ucháč obrovský nebo Ciboria coryli – jehndka lísková. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Coprinus friesii – hnojník Friesv, Geastrum pectinatum – hvzdovka dlouhokrká, Lepiota kuehneri – bedla Kühnerova.

162 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

Významné nalezené veckovýtrusné saprotrofní druhy: Ciboria coryli – jehndka lísková, Gyromitra gigas – ucháč obrovský, Morchella esculenta – smrž obecný a Morchella semilibera – smrž polovolný.

(10) Okolí osady Koda Mykologicky mén zajímavé území, ovlivnné turistickým ruchem a zástavbou. Z významnjších druh nalezena nap. Pleurotus dryinus – hlíva dubová, Inocybe erubescens – vláknice začervenalá, Macrolepiota mastoidea – bedla vyniklá, Melanoleuca cognata var. cognata – tmavoblka žlutavá pravá, Lepista sordida var. lilacea – čirvka špinavá fialová, Coprinus impatiens – hnojník nedtklivý či Geastrum triplex – hvzdovka trojitá.

(11) Terénní deprese pod Kodskou jeskyní V terénní depresi ve svahu pod Kodskou jeskyní nad širokou zaíznutou lesní cestou je pevážn habina s vtroušenými lipami. Nad habinou stojí nkolik mohutných buk. Lokalita je dobe chránna proti vtru a vysychání a díky terénní depresi se v ní drží oproti okolí více vláhy. Jsou tam ve vtší míe než jinde zastoupeny mykorhizní druhy hub, nap. Tricholoma basirubens – čirvka ržovotenná a Hygrophorus discoideus – šavnatka terčovitá. Významné nalezené stopkovýtrusné mykorhizní druhy: Cortinarius hinnuleus – pavučinec kolouší, Cortinarius infractus – pavučinec olivový, Cortinarius torvus – pavučinec nevlídný, Hygrophorus discoideus – šavnatka terčovitá, Inocybe fuscidula – vláknice hndoučká a Tricholoma basirubens – čirvka ržovotenná. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Clitocybe geotropa – strmlka veliká, Galerina autumnalis – čepičatka podzimní a Lepiota clypeolaria – bedla vlnatá. Mladší hustší habinu bude v horizontu nkolika let nutno nepatrn proezat. V pípad pádu nkterého z buk, rostoucích ve svahu nad habinou, doporučujeme takto padlý kmen na míst rozhodn ponechat, nebo lze na takovém padlém kmeni pedpokládat (i s ohledem na lokální zvýšenou vlhkost) výskyt ady vzácných druh devních hub.

(12) Oblast podél modré turistické značky kolem Kodské jeskyn Mykologicky velmi bohaté území na saprotrofní druhy hub, zejména na západním okraji lesního porostu (podél výbžku louky v míst vstupu turistické značky do lesa) a podél turistické značky až ke Kodské jeskyni. Byly tam nalezeny Coprinus bellulus – hnojník líbezný, Lentaria micheneri – tužnatka Michenerova a Sowerbyella brevispora – oušenka hranatovýtrusá, tj. druhy pravdpodobn prvn nalezené (a v herbái doložené) v ČR. Z významnjších mykorhizních druh tam roste Lactarius fulvissimus – ryzec žlutohndý, Amanita magnivolvata – muchomrka velkopochvá a Amanita crocea – muchomrka šafránová (obvykle

163 BOHEMIA CENTRALIS 32 rostoucí v podhorských oblastech), ze saprotrofních hub mj. Resupinatus applicatus – hlívečka pipjatá, Ramaria mutabilis – kuátka mnlivá a Pluteus thomsonii – štítovka Thomsonova. Na rozmezí louky a lesa v jihozápadní části byly zaznamenána Lepiota alba – bedla bílá, Marasmiellus tricolor – špička trojbarvá a Entoloma sericeum – závojenka hedvábná. Významné nalezené stopkovýtrusné mykorhizní druhy: Amanita crocea – muchomrka šafránová, Amanita magnivolvata – muchomrka velkopochvá, Amanita vaginata – muchomrka pošvatá, Cantharellus pallens – liška bledá, Entoloma araneosum – závojenka stíbrošedá, Inocybe godeyi – vláknice Godeyova, Lactarius azonites – ryzec svtlý, Lactarius fulvissimus – ryzec žlutohndý a Russula virescens – holubinka nazelenalá. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Clitocybe geotropa – strmlka zemzvratná, Cystolepiota seminuda – bedla polonahá, Entoloma sericeum – závojenka hedvábná, Geastrum pectinatum – hvzdovka dlouhokrká, Geastrum striatum – hvzdovka límečková, Geastrum triplex – hvzdovka trojitá, Lepiota alba – bedla bílá, Macrolepiota rachodes var. hortensis – bedla červenající zahradní, Marasmiellus tricolor – špička trojbarvá, Marasmius cohaerens – špička rohonohá, Marasmius torquescens – špička kroutivá, Mycena alba – helmovka bílá, Mycena acicula – helmovka jehličková, Mycena pelianthina – helmovka zoubkatá, Mycena polygramma – helmovka rýhonohá, Mycena rosea – helmovka naržovlá, Mycena rorida – helmovka lepkavá, Pluteus griseopus – štítovka šedonohá, Pluteus semibulbosus – štítovka hlízečkatá, Pluteus thomsonii – štítovka Thomsonova, Psathyrella fusca – kehutka plavá, Ramaria mutabilis – kuátka mnlivá, Ramaria myceliosa – kuátka koínkatá a Resupinatus applicatus – hlívečka pipjatá. Významné nalezené veckovýtrusné saprotrofní druhy: Sowerbiella brevispora – oušenka hranatovýtrusá, Lachnum virgineum – chlupáček blostný a Verpa bohemica – kačenka česká. V oblasti podél cesty s modrou turistickou značkou vedoucí podél Kodské jeskyn doporučujeme provádt pouze omezené zásahy s cílem místy prosvtlit les a zamezit výraznjšímu zarstání keovitým a bylinným patrem. Pípadné kácení neprovádt plošným nebo pasečným zpsobem, ale pouze výbrovým kácením na malých plochách. V pípad kácení mohutnjších strom (nap. buk) doporučujeme pokácené stromy ponechat v porostu jako substrát pro lignikolní saprotrofní druhy hub (nkteré druhy vyžadují/preferují, krom druhu deva a odpovídajících klimatických podmínek, rovnž také mohutnost padlých kmen a stupe rozkladu deva).

164 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

(13) Areál východn od Tobolského vrchu na jižním okraji Kody Mykologicky zajímavjší jsou pouze malá izolovaná území podél okraje lesa smrem k Tobolce s význačnými druhy: Peziza succosa – asnatka síromléčná, Inocybe godeyi – vláknice Godeyova a Cystolepiota seminuda – bedla polonahá. V tomto území doporučujeme aktivní zásahy v zarstajících částech lesního areálu západn od Tobolského vrchu (pes pole), kde se houby vyskytují pouze v malých fragmentech prosvtlenjších háj podél lesních cest. Areál, ve kterém doporučujeme tyto zásahy, se nachází podél okraje lesa až tém k žluté turistické značce, vedoucí z Tobolky na Kodu.

(14) Jasenina západn až severozápadn od Kody Standardní jasenina s odpovídající druhovou skladbou byla navštvována zejména na jae. Bohaté nálezy Verpa bohemica – kačenky české, Morchella semilibera – smrže polovolného, Morchella esculenta – smrže obecného, Morchella elata – smrže vysokého a Helvella acetabulum – kališníku obecného. Doporučujeme zachovat jaseninu a zabránit jejímu zarstání.

(15) Kodský les – stední cesta (sted kolem pasek a kališt pro prasata u posedu) Pro mykoflóru velmi rznorodé území zahrnující jednak prosvtlenjší dubohabrové háje, které se zdají být potenciáln mykologicky cenné, jednak smíšené lesy nebo hustší neprostupné porosty či zarstající paseky, které jsou na houby málo bohaté. Nejvzácnjší z tam nalezených druh je Hohenbuehelia grisea – hlíva šedá, rostoucí na pokácených a k odvozu pipravených kmenech dub (v Českém krasu jde o jediný recentní nález této hlívy). Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Clitocybe costata – strmlka žebernatá a Hohenbuehelia grisea – hlíva šedá. Doporučujeme aktivní zásahy v zarstajících plochách, nahrazení smrk našimi listnatými devinami (pirozenou skladbou) a celkové prosvtlení tohoto území. V pípad výbrového kácení v listnatých hájích navrhujeme alespo nkolik mohutnjších kmen nechat na lokalit ležet jako substrát pro devní druhy hub.

(16) Bučina u Tetína severovýchodn od kižovatky zelené turistické cesty a zadní cesty na Kod Rozsáhlejší a mykologicky velmi cenná bučina s vtším množstvím mykorhizních druh makromycet, zejména rodu Cortinarius – pavučinec (pedevším z podrodu Phlegmacium). Zaznamenány byly mj. Cortinarius calochrous – pavučinec lepobarvý, Cortinarius sodagnitus – pavučinec lilákový, Cortinarius splendens subsp. splendens – pavučinec pekrásný pravý, Cortinarius elegantissimus – pavučinec zlatonohý, Cortinarius amoenolens – pavučinec mirabelkový nebo Cortinarius crystallinus – pavučinec krystalový. Ze saprotrofních druh byly nalezeny Cystolepiota bucknallii – bedla Bucknallova,

165 BOHEMIA CENTRALIS 32

Mycena amicta – helmovka modravá, Mycena rosea – helmovka naržovlá, Pluteus salicinus – štítovka vrbová a Gymnopus erythropus – penízovka červenonohá. Z veckovýtrusných druh zde roste Otidea alutacea – ouško kožobarvé. Významné nalezené stopkovýtrusné mykorhizní druhy: Cortinarius amoenolens – pavučinec mirabelkový, Cortinarius calochrous – pavučinec lepobarvý, Cortinarius calochrous var. parvus – pavučinec lepobarvý malý, Cortinarius crystallinus – pavučinec krystalový, Cortinarius elegantissimus – pavučinec zlatonohý, Cortinarius hinnuleus – pavučinec kolouší, Cortinarius infractus – pavučinec olivový, Cortinarius sodagnitus – pavučinec lilákový, Cortinarius splendens subsp. splendens – pavučinec pekrásný pravý, Hebeloma sinapizans – slzivka edkvičková, Hygrophorus eburneus – šavnatka slonovinová, Inocybe griseolilacina – vláknice šedoliláková, Inocybe cf. langei – vláknice Langeova, Lactarius blennius – ryzec zelený, Russula fellea – holubinka žlučová, Russula nobilis – holubinka nádherná a Tricholoma ustale – čirvka osmahlá. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Coprinus impatiens – hnojník nedtklivý, Cystolepiota bucknallii – bedla Bucknallova, Hebeloma radicosum – slzivka koenující, Ganoderma lucidum – lesklokorka lesklá, Gymnopus erythropus – penízovka červenonohá, Lepiota pseudohelveola – bedla klamavá, Lyophyllum rancidum – líha páchnoucí, Macrocystidia cucumis – cystidovka rybovonná, Macrolepiota mastoidea – bedla vyniklá, Mycena amicta – helmovka modravá, Mycena flavescens – helmovka nažloutlá, Mycena pelianthina – helmovka zoubkatá, Mycena rosea – helmovka naržovlá, Phaeolus schweinitzii – hndák Schweinitzv, Pholiota lenta – šupinovka šedohlínová, Pluteus salicinus – štítovka vrbová a Resupinatus applicatus – hlívečka pipjatá.

(17) Kodský les – stední cesta (západní část od zelené turistické cesty) Velmi promnlivé území zahrnující jednak prosvtlenjší dubohabrové háje, které se zdají být potenciáln mykologicky cenné, jednak smíšené lesy či hustší neprostupné porosty. Výhledov mykologicky velmi zajímavé fragmenty pirozených prosvtlenjších dubohabrových les. Významné nalezené stopkovýtrusné mykorhizní druhy: Cantharellus pallens – liška bledá, Inocybe cincinnata – vláknice plavohndá a Russula risigalina – holubinka mnlivá. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Agaricus silvicola – pečárka lesomilná, Clitocybe costata – strmlka žebernatá, Coriolopsis gallica – outkovka francouzská, Cystolepiota seminuda – bedla polonahá, Ganoderma lucidum – lesklokorka lesklá, Mycena rosea – helmovka naržovlá, Pholiota gummosa – šupinovka gumovitá a Xerula pudens – penízovka dlouhonohá.

166 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

(18) Koda – jasenina nedaleko kVižovatky u Tobolky Jasenina s paezy listnáč i jehličnan podél široké lesní cesty nedaleko rozcestí „Pod Tobolským vrchem“ je pirozeným biotopem jarních veckovýtrusných druh hub, vázaných jak na jaseninu, tak na tlející smrkové paezy (Discina perlata – destice chapáčová). Významné nalezené veckovýtrusné saprotrofní druhy: Discina perlata – destice chapáčová, Morchella esculenta – smrž obecný (a jeho vzácné variety), Morchella semilibera – smrž polovolný, Morchella vulgaris – smrž jedlý a Verpa bohemica – kačenka česká. V krátkodobém horizontu doporučujeme bezzásahový režim s výjimkou zamezení rstu jehličnatých strom, ve stedndobém horizontu pak výbrovou probírku jasan s cílem lokalitu mírn prosvtlit. Jako ochranu lokality doporučujeme ponechat pruh lesa mezi širokou lesní cestou a polem, aby byl omezen pístup vtru zpsobující možné vysychání lokality.

(19) Tobolský vrch – východní okraj Mykologicky zajímavjší partie z Tobolského vrchu, a to zejména kolem zelené turistické cesty, kde byly nalezeny vzácnjší mykorhizní i saprotrofní druhy hub, nap. Lyophyllum deliberatum – líha zakouená, Inocybe godeyi – vláknice Godeyova, Agaricus semotus – pečárka fialová a helmovka koromilná – Mycena pseudocorticola (jediný známý nález v Českém krasu). Významné nalezené stopkovýtrusné mykorhizní druhy: Inocybe godeyi – vláknice Godeyova a Inocybe cincinnata – vláknice plavohndá. Významné nalezené stopkovýtrusné saprotrofní druhy: Agaricus semotus – pečárka fialová, Agaricus silvicola – pečárka lesomilná, Coprinus impatiens – hnojník nedtklivý, Cystolepiota seminuda – bedla polonahá, Geastrum pectinatum – hvzdovka dlouhokrká, Lepiota clypeolaria – bedla vlnatá, Lycoperdon echinatum – pýchavka ježatá, Lycoperdon molle – pýchavka čokoládová, Lyophyllum deliberatum – líha zakouená, Macrolepiota rachodes var. hortensis – bedla červenající zahradní, Mycena flavescens – helmovka nažloutlá, Mycena pelianthina – helmovka zoubkatá, Mycena polygramma – helmovka rýhonohá, Mycena pseudocorticola – helmovka koromilná a Mycena tintinabulum – helmovka paezová. Lokalita místy mírn zarstá keovým patrem – v tchto místech doporučujeme keové patro prbžn odstraovat a tím zamezit jeho rozrstání.

(20) Tobolský vrch – severní okraj Severní okraj Tobolského vrchu, zahrnující jaseninu a okraj dubohabiny, byl mykologicky nejvíce sledován na jae, kdy tam rostou veckovýtrusné jarní druhy hub. Nad cestou, mimo Tobolský vrch, severovýchodním smrem navazuje zarstající jasenina, kdese vyskytují Morchella – smrže a Verpa – kačenky.

167 BOHEMIA CENTRALIS 32

Významné nalezené veckovýtrusné saprotrofní druhy: Morchella elata – smrž vysoký, Morchella esculenta – smrž obecný, Morchella semilibera – smrž polovolný, Rutstroemia bolaris – terčka žilnatá, Verpa bohemica – kačenka česká a Verpa conica – kačenka náprstkovitá. Nejvýznamnjší částí je jasenina na severním okraji Tobolského vrchu, která je na okraji prosvtlená a za lesní cestou pechází do hustšího porostu i s keovitým patrem a jinými listnáči. Práv okolí této lesní cesty je nejbohatší na jarní druhy hub – doporučujeme proto vyvarovat se managmentových zásah v této oblasti, a to s výjimkou omezeného výbrového kácení nebo prosvtlování zarstající části.

(21) Západní okraj Kody – stepičky Na malém lemu na horním okraji skalnatého svahu se stepí roste nkolik druh bichatek, v tsném sousedství na okraji lesa pod borovicemi Helvella leucomelaena – kališník bločerný a pod listnáči, zejména vtroušenými osikami pak Verpa bohemica – kačenka česká, Morchella semilibera – smrž polovolný a Nolanea verna – zvonovka jarní. Doporučujeme zamezit zarstání stepi, ponechat alespo nkolik stedn starých borovic a hlavn osiky vtroušené v listnatém lese.

4. Výsledky mykologického przkumu v NPR Koda z hlediska významu hub

4.1 Zvlášt chránné druhy hub dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Byly nalezeny celkem 2 druhy.

Tabulka 1: Zvlášt chránné druhy hub dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Table 1: Species specially protected pursuabt to Ministry of the Environment of the Czech Republic Decree No. 395/1992.

Latinské jméno České jméno Kategorie ohrožení Boletus fechtneri hib Fechtnerv kriticky ohrožený druh Tuber aestivum lanýž letní kriticky ohrožený druh

4.2 Druhy uvedené v Červeném seznamu hub (makromycet) České republiky (Holec J. & Beran M. [eds.] 2006) Bylo nalezeno celkem 30 druh.

168 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

Tabulka 2: Druhy uvedené v Červeném seznamu hub (makromycet) České republiky. Table 2: Species categorised in the Red List of Fungi (Macromycetes) of the Czech Republic.

Latinské jméno České jméno Kategorie ohrožení

Agaricus squamulifer pečárka šupinkatá VU Boletus depilatus hib skvrnitý VU Boletus fechtneri hib Fechtnerv EN Cortinarius amoenolens pavučinec mirabelkový EN Cortinarius caerulescens pavučinec azurový NT Cortinarius elegantissimus pavučinec zlatonohý DD Cortinarius sodagnitus pavučinec lilákový DD Cortinarius splendens pavučinec pekrásný DD Cystolepiota bucknallii bedla Bucknallova EN Geastrum berkeleyi hvzdovka Berkeleyova CR Helvella leucomelaena kališník bločerný EN Lactarius acris ryzec ostrý EN Lactarius zonarius ryzec pásovaný VU Lyophyllum deliberatum líha zakouená EN Lyophyllum rancidum Líha páchnoucí NT Marasmiellus tricolor špička trojbarvá EN Morchella semilibera smrž polovolný NT Mycena pseudocorticola helmovka koromilná EN Peziza succosa asnatka síromléčná EN Pluteus hispidulus štítovka huatá VU Pluteus thomsonii štítovka Thomsonova EN Ramaria decurrens kuátka sbíhající DD Ramaria mairei (syn. R. pallida) kuátka Maireova DD Ramaria ochracea kuátka okrová ?EX Ramaria subbotrytis kuátka lososová EN Russula carpini holubinka habrová NT Rutstroemia bolaris terčka žilnatá EN Tarzetta catinus zvonkovka žlutavá VU Tricholoma basirubens čirvka ržovotenná EN Verpa conica kačenka náprstkovitá VU

169 BOHEMIA CENTRALIS 32

4.3 Patnáct nejvzácnEjších druh] hub

Boletus fechtneri – hib Fechtnerv (nález 18.7.2009) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn pod duby a buky v teplých listnatých lesích nižších poloh, zejména na bazickém podloží. V Českém krasu se vyskytuje nehojn v dubohabinách. Zvlášt chránný druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. – kriticky ohrožený druh. Druh uvedený v Červené knize ohrožených a vzácných druh rostlin a živočich ČR a SR – díl 4 (Kotlaba 1995) a v publikaci Chránné houby ČR (Antonín et Bieberová 1995). Cortinarius elegantissimus – pavučinec zlatonohý (nález 7.11.2009) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn pod buky v listnatých a smíšených lesích na vápencovém podloží. V Českém krasu se vyskytuje z celé ČR pravdpodobn nejhojnji, a to vzácn pod buky v bučinách či dubohabinách. V NPR Koda máme jediný nález v bučin. (Poznámka: historicky byl tento pavučinec doložen pouze z NPR Karlštejn (1950, 1966), kde byl bhem nedávného výzkumu oven na nkolika lokalitách. V NPR Koda se jedná pravdpodobn o první nález mimo NPR Karlštejn.) Cortinarius sodagnitus – pavučinec lilákový (nález 28.10.2009) (viz obr. 6 na str. 450) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn pod listnáči, zejména pod buky a duby v lesích nižších poloh na vápencovém podloží. V NPR Koda vyrstá pod buky. (Poznámka: historicky doložen z Doutnáče z 60. let 20. století. V současné dob je Český kras nejvýznamnjším areálem jeho rozšíení v rámci České republiky.) Cortinarius splendens subsp. splendens – pavučinec pekrásný pravý (nálezy 28.10.2009 a 7.11.2009) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn pod buky v listnatých a smíšených lesích nižších poloh na vápencovém podloží. V NPR Koda se vyskytuje vzácn výhradn pod buky. (Poznámka: V ČR byl v poslední dob nalezen pravdpodobn pouze v Českém krasu.) Entoloma byssisedum – závojenka devní (nález 4.7.2009) Saprotrof, který v ČR roste velmi vzácn na tlejícím dev či rostlinných zbytcích, pop. i ze zem nebo z mechu. V NPR Koda jediný nález. Geastrum berkeleyi – hvzdovka Berkeleyova (nález 25.8.2007) Saprotrof, který v ČR roste velmi vzácn v teplomilných oblastech v listnatých lesích, na zahradách a v parcích. V NPR Koda jediný nález na okraji listnatého lesa (a také jediný nález pro CHKO Český kras). Druh uvedený v Červené knize ohrožených a vzácných druh rostlin a živočich ČR a SR – díl č. 4 (Kotlaba 1995).

170 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

Lactarius acris – ryzec ostrý (nález 18.7.2009) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn pod buky v listnatých a smíšených lesích na vápencovém podloží, zejména v pahorkatin. V Českém krasu se vyskytuje vzácn pod buky v dubohabin. V NPR Koda jediný nález pod buky. Druh uvedený v Červené knize ohrožených a vzácných druh rostlin a živočich ČR a SR – díl 4 (Kotlaba 1995). Lentaria micheneri – tužnatka Michenerova (nález 18.7.2009) (viz obr. 4 na str. 449) Pravdpodobn prvonález pro Českou republiku – v NPR Koda nalezena na tech mikrolokalitách nepíliš od sebe vzdálených v dubohabin. Svým vzhledem pipomíná rod Ramaria – kuátka a je určitelná pouze mikroskopicky. Není uvedena v žádné „ochranáské“ literatue, kam bude zejm doplnna pi nejbližší revizi. Marasmiellus tricolor – špička trojbarvá (nález 4.7.2009) Saprotrof, který v ČR roste vzácn v otevených trávnících na tlejících zbytcích trav a jejich koíncích. V Českém krasu je znám jediný nález z okraje louky v NPR Koda. Ramaria mairei – kuátka Maireova (nález 18.7.2009) (viz obr. 5 na str. 449) Mykorhizní druh, který v ČR roste velmi vzácn v bučinách, zejména v horských oblastech v místech smíšeného bukosmrkového či bukojedlového lesa. Toto je nová, recentní lokalita v NPR Koda, kde tento druh roste pod starými buky nedaleko od smrčiny. Nové nálezy v ČR se objevují teprve v posledních letech. Ramaria mutabilis – kuátka mnlivá (nálezy 4.7.2009 a 18.7.2009) Saprotrofní druh, který je znám z ČR pouze ze dvou lokalit v CHKO Český kras, resp. NPR Koda. Zde roste pod listnáči na humózních pdách. Snadno zamnitelný za jiné podobné druhy kuátek s okrovým nádechem ve vtvích. Velmi vzácný makromycet (minimáln ze stedoevropského hlediska), který roste spíše na jehličnanech. Ramaria ochracea – kuátka okrová (nález 18.7.2009) (viz obr. 7 na str. 450) Saprotrof, který v ČR roste velmi vzácn na tlejícím dev listnáč, zejména buk. V NPR Koda máme jediný nález z mohutného padlého kmene buku. Dle červeného seznamu hub je ješt klasifikován jako nezvstný druh. Tato kuátka byla nalezena díky tomu, že ve zkoumaném území byl ponechán jeden bukový kmen, již částečn rozložený. Sowerbyella brevispora – oušenka hranatovýtrusá (nález 4.7.2009) (viz obr. 8 na str. 451) Námi nalezená (a dokladovaná) oušenka byla v České republice prvn nalezena v NPR Koda (dnes známa ze 3 lokalit v ČR). Druh je jinak znám z teplých oblastí Stedomoí. V NPR Koda byl nalezen v blízkosti pšiny pod porostem hloh ve

171 BOHEMIA CENTRALIS 32 svtlé dubohabin. Není uveden v žádné „ochranáské“ literatue, kam bude pravdpodobn doplnn pi nejbližší revizi. Tricholoma aurantium – čirvka oranžová (nález 15.11.2009) (viz obr. 9 na str. 451) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn na vápencovém podloží pod jehličnany, zejména pod borovicemi. V Českém krasu jediný nález této čirvky pod stepí ve svahu Císaské rokle, kde hromadn rostla pod borovicemi a smrky. Tuber aestivum – lanýž letní (nález 19.8.2005) Mykorhizní druh, který se v ČR vzácn vyskytuje v pirozených teplomilných dubohabinách, zejména na vápencovém podloží. V Českém krasu roste vzácn v dubohabinách. Zvlášt chránný druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. – kriticky ohrožený druh, který je dále uvedený v Červené knize ohrožených a vzácných druh rostlin a živočich ČR a SR – díl 4 (Kotlaba 1995).

4.4 Další velmi významné nalezené druhy hub Agaricus squamulifer – pečárka šupinkatá (nálezy 28.10.2009 a 15.11.2009) Saprotrof, který v ČR roste vzácn v teplomilných listnatých i jehličnatých lesích, na loukách, pastvinách a stepích, zejména na bazických pdách. V NPR Koda jediná známá lokalita v Českém krasu (z okraje louky). Amanita magnivolvata – muchomrka velkopochvá (nález 18.7.2009) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn pod listnáči i jehličnany. V NPR Koda jediný nález v počtu asi 10 plodnic, a to ve smíšeném lese s pevahou dub a habr nedaleko Kodské jeskyn. Boletus depilatus – hib skvrnitý (nález 19.8.2005) Mykorhizní druh, který se v ČR vzácn vyskytuje v teplých listnatých lesích, mén v parcích a na zahradách, zejména pod habry, lískami a lipami na vápencovém podloží. Rozšíenjší je pouze v Českém krasu a v okolí, ídce se vyskytuje i na Podbrdsku nebo na nkterých místech jižní Moravy. V NPR Koda roste vzácn pod duby a habry. Clavariadelphus pistillaris – kyj Herkulv (nález 19.8.2005) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn v bučinách a dubohabinách na bazických podkladech v oblasti teplomilné kvteny, zejména pod buky na vápenci. Český kras (zejména NPR Karlštejn) je pravdpodobn jeho nejvtším pirozeným celistvým areálem v ČR, kde fruktifikuje obvykle pouze jednou za nkolik let. V NPR Koda máme jediný nález, a to pod buky.

172 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

Coprinus bellulus – hnojník líbezný (nález 4.7.2009) Saprotrof, který v ČR roste velmi vzácn z holé zem nebo v zemi ponoených devných zbytk v teplomilných a lužních lesích. V NPR Koda máme jediný nález na okraji lesní cesty v humusu s devnými zbytky. Cortinarius amoenolens (= C.anserinus) – pavučinec mirabelkový (voavý) (nálezy 7.11.2009 a 15.11.2009) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn pod buky, lískami a pravdpodobn i pod dalšími listnáči na vápencovém podloží, zejména na humózních místech, ale také na hrázích rybník. V Českém krasu se vyskytuje v rámci ČR pravdpodobn nejhojnji. V NPR Koda vyrstá vzácn pod buky. Cortinarius caerulescens – pavučinec azurový (nález 15.11.2009) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn v listnatých lesích pod buky, duby, habry a dalšími listnáči na vápencovém podloží, ale roste také na hrázích rybník. V NPR Koda máme jediný nález, a to pod buky. Cystolepiota bucknallii – bedla Bucknallova (nálezy 7.11.2009 a 15.11.2009) (viz obr. 2 na str. 448) Saprotrof, který v ČR roste vzácn v teplejších listnatých a smíšených lesích na vápencovém podloží a na humózních pdách, v údolích potok nebo ek, zejména v nižších polohách. V NPR Koda se vyskytuje vzácn pod buky na humózních místech v tlející vrstv listí. Helvella leucomelaena – kališník bločerný (nález 1.5.2008) Saprotrof, který v ČR roste vzácn v jehličnatých lesích nižších poloh na bazických pdách. V NPR Koda roste vzácn pod borovicemi na okrajích stepí. Hohenbuehelia grisea – hlíva šedá (nález 4.7.2009) Saprotrof, který v ČR roste vzácn na padlých kmenech a vtvích listnáč, mén často i jehličnan. V Českém krasu jediný nález v NPR Koda na pokácených kmenech dub uskladnných u cesty. Lactarius fulvissimus – ryzec žlutohndý (nález 18.7.2009) Mykorhizní druh, který v ČR roste v teplých oblastech pod listnáči, zejména na vápenci. V Českém krasu se vyskytuje na více lokalitách, ale nikde hojn. V NPR Koda byl nalezen na jediné lokalit pod duby a habry. Lactarius zonarius – ryzec pásovaný (nález 18.7.2009) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn pod duby, habry, buky a kaštanovníky, zejména v dubohabinách na bazických až neutrálních podložích a ve vápnomilných bučinách termofytika, pop. na jim podobných sekundárních stanovištích. V Českém krasu je obecn hojnjší. V NPR Koda roste pod duby a habry.

173 BOHEMIA CENTRALIS 32

Lichenomphalia umbellifera (= Omphalina ericetorum) – kalichovka okoličnatá (nález 15.11.2009) Lichenizovaná lupenatá houba, která se ČR vyskytuje na rašeliništích a na skalách pokrytých lišejníky a mechy. V NPR Koda známe jediný nález v CHKO Český kras, a to z okraje stepi a suového svahu. Lyophyllum deliberatum (= L. infumatum) – líha zakouená (nález 28.10.2009) Saprotrof, který v ČR roste vzácn na zemi v listnatých i jehličnatých lesích. V NPR Koda vyrstá vzácn pod pod habry. Morchella semilibera – smrž polovolný (nálezy 29.4.2001, 6.4.2003, 1.5.2004, 14.5.2005, 22.4.2008, 1.5.2008 a 3.5.2008) Saprotrof, který v ČR roste vzácn ve svtlých listnatých lesích a hájích, v parcích a na zahradách, zejména pod jasany, olšemi, topoly a vrbami na vápencovém podloží, často na stanovištích s vysokou hladinou spodní vody (lužní lesy). V Českém krasu (zejména v NPR Koda) roste relativn hojn, zejména pod jasany nebo osikami, mén často i pod jinými listnáči, na vlhkých ruderálních místech nebo i na zahradách. Mycena pseudocorticola – helmovka koromilná (nález 20.12.2003) Saprotrof, který v ČR roste vzácn na mechatých kmenech živých listnáč, nejčastji v teplejších oblastech. V Českém krasu známe jediný nález z NPR Koda, a to na mechem porostlém paezu dubu. Peziza succosa – asnatka síromléčná (nález 4.7.2009) Saprotrof, který v ČR roste nehojn v teplých listnatých lesích na humózních místech, zejména na vápencovém podloží. V NPR Koda roste vzácn z holé pdy v listnatých lesích, často kolem cest. Pluteus hispidulus – štítovka huatá (nález 4.7.2009 a 28.10.2009) Saprotrof, který v ČR roste vzácn na dev listnáč, zejména na mohutných padlých kmenech buk, dub, habr a jasan v pralesech a lužních lesích. V NPR Koda vyrstá vzácn na jednom mohutném padlém tlejícím buku. Pluteus satur (= P. pallescens) – štítovka umbrová (nález 14.5.2005) Saprotrof, který v ČR roste vzácn ze deva listnáč, často ponoeného v pd. V Českém krasu známe jediný nález, a to z NPR Koda. Pluteusthomsonii – štítovka Thomsonova (nález 4.7.2009) Saprotrof, který v ČR roste vzácn v pirozených až pralesovitých porostech na tlejícím dev rzných listnáč, zejména buk, dub, topol a habr, ale často také z detritu nebo ze zbytk trouchnivého deva ukrytého v zemi. V NPR Koda vyrstá vzácn z opadaných habrových vtviček.

174 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

Ramaria subbotrytis – kuátka lososová (nález 19.8.2005) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn v teplejších lesích pod duby a buky. V NPR Koda vyrstá v dubohabinách. (Poznámka: v celé ČR se na území Českého krasu vyskytuje pravdpodobn nejhojnji.) Russula carpini – holubinka habrová (nález 18.7.2009) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn pod habry v teplých dubohabinách, vyskytuje se však i pod solitérními habry v parcích či na hrázích rybník. V NPR Koda vyrstá vzácn pod habry v dubohabinách. Rutstroemia bolaris – terčka žilnatá (nález 1.5.2007) Saprotrof, který v ČR roste vzácn na habrových vtvičkách (ležících vtšinou pod listím), zejména v teplých oblastech. V NPR Koda byl zaznamenán pouze jediný nález. (Poznámka: území Českého krasu, resp. Český kras v širším pojetí jako fytogeografický okres, tj. včetn území ležících v Praze (nap. PR Chuchelský háj), je nejvtší známou oblastí výskytu tohoto druhu v současnosti v ČR. V tomto areálu se navíc vyskytuje relativn hojn. Terčka žilnatá byla nalezena i na jiných místech v ČR, nap. v CHKO Kivoklátsko, v Českém stedohoí či v Moravském krasu, ale pravdpodobn se vyskytuje i v jiných oblastech. Vzhledem ke své drobnosti a dob rstu je však pravdpodobn pehlížena.) Tarzetta catinus – zvonkovka žlutavá (nález 4.7.2009) Saprotrof, který v ČR roste vzácn v listnatých lesích na hlinité pd. V NPR Koda známe jediný nález, a to pod habry ve smrčin. (Poznámka: jinde na území Českého krasu se však vyskytuje relativn hojn.) Tephrocybe rancida (= Lyophyllum rancidum) – líha páchnoucí (nález 15.11.2009) Saprotrof, který v ČR roste vzácn ze zem v listnatých a smíšených lesích, v remízcích a na hrázích rybník. V NPR Koda je jediný nález v bučin Tricholoma basirubens – čirvka ržovotenná (nález 28.10.2009) Mykorhizní druh, který v ČR roste vzácn v listnatých a smíšených lesích, zejména pod buky na vápencovém podloží. V NPR Koda vyrstá vzácn pod listnáči, zejména pod habry. Verpa conica – kačenka náprstkovitá (nálezy 29.4.2001 a 1.5.2007) Saprotrof, který v ČR roste nehojn ve svtlých listnatých a smíšených lesích a na jejich okrajích, v remízcích, nkdy ale i v parcích a na zahradách, často v opadu ržokvtých devin (nap. hloh, trnek a stemch). V NPR Koda se vyskytuje vzácn v jaseninách, zejména na okrajích cest.

175 BOHEMIA CENTRALIS 32

(Poznámka: všechny nálezy uvedené v kapitolách 4.3. a 4.4. byly fotograficky zdokumentovány a herbáovány J. Burelem či O. Jindichem, část z nich je uložena v Muzeu v Rokycanech, nkolik sbr i v Národním Muzeu v Praze).

4.5 PUehled všech nalezených druh] hub Celkem bylo určeno 387 taxon makromycet. Latinská jména hub a autorské zkratky jsou uvedeny podle Index Fungorum (www.indexfungorum.org), pípadn dle MycoBank (www.mycobank.org); rod Coprinus není pro účely této zprávy rozdlen na nové "malé" rody (i z dvodu dosavadního nepevedení Coprinus bellulus). Ascomycetes – houby vUeckovýtrusné (40 taxon]) Ascocoryne cylichnium (Tul.) Korf – čihovitka vtší Ascocoryne sarcoides (Jacq.) Groves & Wilson – čihovitka masová Bisporella citrina (Batsch) Korf & S.E. Carpen – voskovička citrónová Ciboria amentacea (Balb.) Fuckel – jehndka olšová Ciboria coryli (Schellenb.) N.F. Buchw. – jehndka lísková Diatrype disciformis (Hoffm.) Fr. – korovitka terčovitá Discina ancilis (Pers.) Sacc. (= D. perlata) – destice chapáčová Dumontinia tuberosa (Bull.) L. M. Kohn – hlízenka sasanková Encoelia furfuracea (Roth) P. Karsten – kornice otrubičnatá Eutypa spinosa (Pers.) Tul. – bradavkatka ostnitá Gyromitra gigas (Krombh.) Cooke – ucháč obrovský Helvella acetabulum (L.) Quél. – kališník obecný Helvella leucomelaena (Pers.) Nannf. – kališník bločerný Humaria hemisphaerica (F.H. Wigg.) Fuckel – blokosmatka polokulovitá Hymenoscyphus albidus (Gillet) W. Phillips – voskovička blavá Hypoxylon fragiforme (Pers.) J. Kickx f. – devomor červený Hypoxylon fuscum (Pers.) Fr. – devomor hndý Lachnellula willkommii (Hartig) Dennis – brvenka modínová Lachnum virgineum (Batsch) P. Karst. – chlupáček blostný Mollisia cinerea (Batsch) P. Karst. – terčenka popelavá Morchella elata Fr. (= M. angusticeps; = M. conica) – smrž vysoký (kuželovitý) Morchella esculenta (L.) Pers. – smrž obecný Morchella semilibera DC.: Fr. – smrž polovolný Morchella vulgaris (Pers.) Boud. – smrž jedlý Nectria cinnabarina (Tode) Fr. – rážovka rumlková Otidea alutacea (Pers.) Massee – ouško kožobarvé Peziza micropus Pers. – asnatka krátkonohá Peziza succosa Berk. – asnatka síromléčná Pseudombrophila deerrata (P. Karst.) Seaver – vroubenka blavá Rhytisma acerinum (Pers.) Fr. – svraštlka javorová Rutstroemia bolaris (Batsch.) Rehm – terčka žilnatá Sowerbyella brevispora Harmaja – oušenka hranatovýtrusá (obr. 8 na str. 451) 176 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

Tarzetta catinus (Holmsk.) Korf et J. K. Rogers – zvonkovka žlutavá Tuber aestivum Vittad. – lanýž letní Ustulina deusta (Hoffm.) Lind – spálenka skoepatá Verpa bohemica (Krombh.) J. Schröt. – kačenka česká Verpa conica (O. F. Müll.) Sw. – kačenka náprstkovitá Xylaria carpophila (Pers.) Fr. – devnatka číškomilná Xylaria hypoxylon (L.) Grev. – devnatka parohatá Xylaria polymorpha (Pers.) Grev. – devnatka kyjovitá Basidiomycetes – houby stopkovýtrusné (347 taxon) Phragmobasidiomycetes – nižší houby stopkovýtrusné (7 taxon) Auricularia auricula-judae (Bull.) Wettst. – ucho Jidášovo Calocera cornea (Batsch.) Fr. – krásnoržek rohovitý Calocera viscosa (Pers.) Fr. – krásnoržek lepkavý Dacrymyces stillatus Nees – kropilka rosolovitá Exidia plana (F. H. Wigg.) Donk (= E. glandulosa) – černorosol bukový Exidia truncata Fr. – černorosol uatý Tremella mesenterica Retz. – rosolovka mozkovitá

Homobasidiomycetes – vyšší houby stopkovýtrusné (340 taxon]) a) Aphyllophorales s. l. – houby nelupenaté (58 taxon) Auriscalpium vulgare Gray – lžičkovec šiškový Bjerkandera adusta (Willd.) P. Karst. – šedopórka osmahlá Bjerkandera fumosa (Pers.) P. Karst. – šedopórka zakouená Cantharellus pallens Pilát – liška bledá Cantharellus tubaeformis Fr. – liška nálevkovitá Clavariadelphus pistillaris (L.: Fr.) Donk – kyj Herkulv Clavulina coralloides (L.) J. Schröt. – kuátečko hebenité Coriolopsis gallica (Fr.) Ryvarden – outkovka francouzská Daedalea quercina (L.) Pers. – síkovec dubový Daedaleopsis confragosa (Bolton) J. Schröt. – síkovec načervenalý Fomes fomentarius (L.) Fr. – troudnatec kopytovitý Fomitopsis pinicola (Sw.) P. Karst. – troudnatec pásovaný Ganoderma lucidum (Curtis) P. Karst. – lesklokorka lesklá Ganoderma lipsiense (Batsch) G. F. Atk. (= G. applanatum) – lesklokorka ploská Gloeophyllum odoratum (Wulfen) Imazeki – anýzovník vonný Gloeophyllum sepiarium (Wulfen) P. Karst. – trámovka plotní Hapalopilus rutilans (Pers.) P. Karst. – hlinák červenající Heterobasidion annosum (Fr.) Bref. – koenovník vrstevnatý borový Heterobasidion parviporum Niemelä & Korhonen – koenovník smrkový Hymenochaete rubiginosa (Dicks.) Lév. – kožovka rezavá Chondrostereum purpureum (Pers.) Pouzar – pevník nachový Inonotus hispidus (Bull.) P. Karst. – rezavec šttinatý Inonotus radiatus (Sowerby) P. Karst. – rezavec lesknavý Lentaria micheneri (Berk. & M.A. Curtis) Corner – tužnatka Michenerova (obr. 4 na str. 449)

177 BOHEMIA CENTRALIS 32

Oligoporus alni (Niemelä & Vampola) Pitek – blochoroš drobný Oligoporus caesius (Schrad.) Gilb. & Ryvarden – blochoroš modravý Oligoporus septentrionalis Vampola – pórnatka severní Peniophora rufomarginata (Pers.) Bourdot & Galzin – kornatka lipová Phaeolus schweinitzii (Fr.) Pat. – hndák Schweinitzv Phellinus igniarius (L.) Quél. – ohovec obecný Phellinus punctatus (P. Karst.) Pilát – ohovec tečkovaný Phellinus robustus (P. Karst.) Bourdot & Galzin – ohovec statný Phellinus torulosus (Pers.) Bourdot & Galzin – ohovec hrbolatý Phlebia tremellosa (Schrad.) Nakasone & Burds. (= Merulius tremellosus) – devokaz rosolovitý Piptoporus betulinus (Bull.) P. Karst. – bezovník obecný Polyporus brumalis (Pers.) Fr. – choroš zimní Polyporus ciliatus Fr. – choroš poloplástvový Polyporus varius (Pers.) Fr. – choroš mnlivý Pycnoporus cinnabarius (Jacq.) P. Karst. – outkovka rumlková Radulomyces molaris (Chaillet ex Fr.) M. P. Christ. – struhák blanitý Ramaria abietina (Pers.: Fr.) Quél. – kuátka zelenající Ramaria abietina var. valida Christan – kuátka zelenající Ramaria flaccida (Fr.) Bourdot – kuátka plihá Ramaria mairei Donk [= R. pallida (Schaeff.) Ricken] – kuátka Maireova (viz obr. 5 na str. 449) Ramaria mutabilis Schild & R.H. Petersen – kuátka mnlivá Ramaria myceliosa (Peck) Corner – kuátka koínkatá Ramaria ochracea (Bres.) Corner – kuátka okrová (obr. 7 na str. 450) Ramaria subbotrytis (Coker) Corner – kuátka lososová Schizophyllum commune Fr. – klanolístka obecná Stereum hirsutum (Willd.) Gray – pevník chlupatý Stereum rugosum (Pers.) Fr. – pevník korkovitý Stereum sanguinolentum (Alb. & Schwein.) Fr. – pevník krvavjící Stereum subtomentosum Pouzar – pevník plstnatý Thelephora terrestris Ehrh. – plesák zemní Trametes gibbosa (Pers.) Fr. – outkovka hrbatá Trametes hirsuta (Wulfen) Pilát – outkovka chlupatá Trametes versicolor (L.) Pilát – outkovka pestrá Xenasmatella vaga (Fr.) Stalpers (= Trechispora vaga, = Phlebiella sulphurea) – kornatec sírožlutý b) Agaricales s. l. – houby lupenaté (247 taxon) Agaricus arvensis Schaeff. – pečárka ovčí Agaricus augustus Fr. – pečárka císaská Agaricus campester L. – pečárka polní Agaricus semotus Fr. – pečárka fialová Agaricus silvicola (Vittad.) Peck – pečárka lesomilná Agaricus squamulifer (F. H. Møller) Pilát – pečárka šupinkatá Agaricus vaporarius (Pers.) Capelli – pečárka rumištní

178 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

Agaricus xanthodermus Genev. – pečárka zápašná Agrocybe semiorbicularis (Bull.) Fayod – polnička polokulovitá Amanita crocea (Quél.) Singer – muchomrka šafránová Amanita fulva Fr. – muchomrka plavá Amanita gemmata (Fr.) Bertillon – muchomrka slámožlutá Amanita magnivolvata Aalto – muchomrka velkopochvá Amanita muscaria (L.) Hooker – muchomrka červená Amanita pantherina (DC.) Krombh. – muchomrka tygrovaná Amanita rubescens (Pers.) Gray – muchomrka ržovka Amanita spissa (Fr.) Opiz (= A. excelsa) – muchomrka šedivka Amanita vaginata (Bull.) Vittad. – muchomrka pošvatá (pošvatka obecná) Armillaria gallica Marxm. – václavka hlíznatá Baeospora myosura (Fr.) Singer – penízovka drobnovýtrusá Bolbitius vitellinus (Pers.) Fr. – slzečník žloutkový Calocybe gambosa (Fr.) Donk – čirvka májovka Clitocybe costata Kühner & Romagn. – strmlka žebernatá Clitocybe ditopa (Fr.) Gillet – strmlka aromatická Clitocybe geotropa (Bull.) Quél. – strmlka veliká (zemzvratná) Clitocybe nebularis (Batsch) P. Kumm. (= Lepista nebularis) – strmlka mlženka Clitocybe odora (Bull.) P. Kumm. – strmlka anýzka Clitopilus prunulus (Scop.) P. Kumm. – mechovka obecná Collybia cookei (Bres.) J. D. Arnold – penízovka Cookeova Conocybe tenera (Schaeff.) Fayod – sametovka (čepičatka) útlá Coprinus bellulus Uljé – hnojník líbezný Coprinus cinereus (Schaeff.) Gray – hnojník šedý Coprinus disseminatus (Pers.) Gray – hnojník nasetý Coprinus domesticus (Bolton) Gray – hnojník domácí Coprinus friesii Quél. – hnojník Friesv Coprinus impatiens (Fr.) Quél. – hnojník nedtklivý Coprinus lagopus (Fr.) Fr. – hnojník zaječí Coprinus micaceus (Bull.: Fr.) Fr. – hnojník tpytivý Coprinus plicatilis (Curtis) Fr. – hnojník asnatý Coprinus urticicola (Berk. & Broome) Buller – hnojník kopivový Coprinus xanthothrix Romagn. – hnojník žlutochlupý Cortinarius amoenolens Rob. Henry ex P.D. Orton (= C. anserinus) – pavučinec mirabelkový (voavý) Cortinarius caerulescens (Schaeff.) Fr. – pavučinec azurový Cortinarius calochrous (Pers.) Gray – pavučinec lepobarvý Cortinarius calochrous var. parvus (Rob. Henry) Brandrud – pavučinec lepobarvý malý Cortinarius crystallinus Fr. – pavučinec krystalový Cortinarius elegantissimus Rob. Henry – pavučinec zlatonohý Cortinarius hinnuleus Fr. – pavučinec kolouší Cortinarius infractus (Pers.) Fr. – pavučinec olivový Cortinarius largus Fr. – pavučinec masitý Cortinarius cf. saporatus Britzelm. – pavučinec čihovitý Cortinarius sodagnitus Rob. Henry – pavučinec lilákový (obr. 6 na str. 450)

179 BOHEMIA CENTRALIS 32

Cortinarius splendens Rob. Henry subsp. splendens – pavučinec pekrásný Cortinarius torvus (Fr.) Fr. – pavučinec nevlídný Cortinarius cf. turgidus Fr. – pavučinec nadmutý Crepidotus epibryus (Fr.) Quél. – trepkovitka mechová Crepidotus mollis (Schaeff.) Staude – trepkovitka mkká Crepidotus variabilis (Pers.) P. Kumm. – trepkovitka mnlivá Crinipellis scabella (Alb. & Schwein.) Murrill – vlasokožka drsná Cystolepiota bucknallii (Berk. et Broome) Singer et Clémençon – bedla Bucknallova (viz obr. 2 na str. 448) Cystolepiota seminuda (Lasch) Bon – bedla polonahá Entoloma araneosum (Quél.) M.M. Moser – závojenka stíbrošedá Entoloma byssisedum (Pers.) Donk – závojenka devní Entoloma lividoalbum Kühner & Romagn.) Kubička – závojenka hndošedavá Entoloma sericeum (Bull.) Quél. – závojenka hedvábná Flammulaster wieslandri M.M. Moser – kržatka zrnitá Flammulina velutipes (Curtis) Singer – penízovka sametonohá Galerina autumnalis (Peck) A.H. Sm. & Singer – čepičatka podzimní Galerina marginata (Batsch) Kühner – čepičatka jehličnanová Gymnopus dryophilus (Bull.) Murrill – penízovka dubová Gymnopus erythropus (Pers.) Antonín, Halling et Noordel. – penízovka červenonohá Gymnopus fusipes (Bull.) Gray – penízovka vetenonohá Gymnopus hariolorum (Bull.) Antonín, Halling & Noordel. – penízovka vštecká Gymnopus impudicus (Fr.) Antonín, Halling et Noordel. – penízovka nestoudná Gymnopus ocior (Pers.) Antonín et Noordel. – penízovka srostlá Gymnopus peronatus (Bolton) Antonín, Halling & Noordel. – penízovka hebílkatá Hebeloma crustiliniforme (Bull.) Quél. – slzivka oprahlá Hebeloma radicosum (Bull.) Ricken – slzivka koenující Hebeloma sinapizans (Paulet) Gillet – slzivka edkvičková Hemimycena candida (Bres.) Singer – helmovka blostná Hemimycena cucullata (Pers.) Singer – helmovka sádrová Hohenbuehelia grisea (Peck) Singer – hlíva šedá Hygrocybe virginea (Wulfen) P. D. Orton & Watling (= Camarophyllus niveus) – voskovka snžná (panenská) Hygrophoropsis aurantiaca (Wulfen) Maire – lištička pomerančová Hygrophorus agathosmus (Fr.) Fr. – šavnatka vonná Hygrophorus discoideus (Pers.) Fr. – šavnatka terčovitá Hygrophorus eburneus (Bull.) Fr. – šavnatka slonovinová Hygrophorus chrysodon (Batsch) Fr. – šavnatka žlutolupenná Hygrophorus lucorum Kalchbr. – šavnatka modínová Hygrophorus pustulatus (Pers.) Fr. – šavnatka tečkovaná Hypholoma capnoides (Fr.) P. Kumm. – tepenitka maková Hypholoma fasciculare (Huds.) P. Kumm. – tepenitka svazčitá Hypholoma sublateritium (Fr.) Quél. – tepenitka cihlová Inocybe bongardii (Weinm.) Quél. (= I. cervicolor) – vláknice Bongardova Inocybe cincinnata (Fr.) Quél. (= I. phaeocomis var. major) – vláknice plavohndá Inocybe erubescens A. Blytt (= I. patouillardi) – vláknice začervenalá (Patouillardova)

180 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

Inocybe fuscidula Velen. – vláknice hndoučká Inocybe geophylla (Fr.) P. Kumm. – vláknice zemní Inocybe godeyi Gillet – vláknice Godeyova Inocybe griseolilacina J. E. Lange – vláknice šedoliláková Inocybe langei R. Heim – vláknice Langeova Inocybe rimosa (Bull.) P. Kumm. (= I. fastigiata) – vláknice kuželovitá Kuehneromyces mutabilis (Schaeff.) Singer & A. H. Sm. – opnka mnlivá Laccaria amethystina (Huds.) Cooke – lakovka ametystová Laccaria laccata (Scop.) Cooke – lakovka laková Laccaria proxima (Boud.) Pat. – lakovka statná Lactarius acris (Bolton: Fr.) Gray – ryzec ostrý Lactarius azonites (Bull.) Fr. – ryzec svtlý Lactarius blennius (Fr.) Fr. – ryzec zelený Lactarius camphoratus (Bull.) Fr. – ryzec kafrový Lactarius circellatus Fr. – ryzec habrový Lactarius fulvissimus Romagn. – ryzec žlutohndý Lactarius necator (Bull.) P. Karst. – ryzec šeredný Lactarius piperatus (L.) Gray – ryzec peprný Lactarius rufus (Scop.) Fr. – ryzec ryšavý Lactarius zonarius (Bull.) Fr. – ryzec pásovaný Lepiota alba (Bres.) Sacc. – bedla bílá Lepiota castanea Quél. – bedla kaštanová Lepiota clypeolaria (Bull.) P. Kumm. – bedla vlnatá Lepiota cristata (Bolton) P. Kumm. – bedla hebenitá Lepiota cf. kuehneri Huijsman – bedla Kühnerova Lepiota pseudohelveola Kühner ex Hora – bedla klamavá Lepista flaccida (Sowerby) Pat. (= L. inversa) – strmlka pehrnutá Lepista nuda (Bull.) Cooke – čirvka fialová Lepista saeva (Fr.) P. D. Orton – čirvka dvoubarvá Lepista sordida (Schumach.) Singer – čirvka špinavá Lepista sordida var. lilacea (Quél.) Bon – čirvka špinavá fialová Leucoagaricus leucothites (Vittad.) Wasser – bedla zardlá Lichenomphalia umbellifera (L.) Redhead, Lutzoni, Moncalvo & Vilgalys (= Omphalina ericetorum) – kalichovka okoličnatá Lyophyllum deliberatum (Britzelm.) Kreisel (= L. infumatum) – líha zakouená Macrocystidia cucumis (Pers.) Joss. – cystidovka rybovonná Macrolepiota mastoidea (Fr.) Singer – bedla vyniklá Macrolepiota procera (Scop.) Singer – bedla vysoká Macrolepiota rachodes (Vittad.) Singer (= M. rhacodes) – bedla červenající Macrolepiota rhacodes var. hortensis (Pilát) Wasser (= M. rhacodes var. bohemica; = Chlorophyllum brunneum) – bedla červenající zahradní (česká) Marasmiellus tricolor (Alb. et Schwein.) Singer – špička trojbarvá Marasmiellus vaillantii (Pers.) Singer (= Marasmius vaillantii) – špička Vaillantova Marasmius alliaceus (Jacq.) Fr. – špička cibulová Marasmius bulliardii Quél. – špička Bulliardova Marasmius cohaerens (Pers.) Cooke & Quél. – špička rohonohá

181 BOHEMIA CENTRALIS 32

Marasmius epiphyllus (Pers.) Fr. – špička listová Marasmius oreades (Bolton) Fr. – špička obecná Marasmius rotula (Scop.) Fr. – špička kolovitá Marasmius scorodonius (Fr.) Fr. – špička česneková Marasmius torquescens Quél. – špička kroutivá Marasmius wettsteinii Sacc. et Sydow – špička Wettsteinova Megacollybia platyphylla (Pers.) Kotl. & Pouzar – penízovka širokolupenná Melanoleuca cognata var. cognata (Fr.) Konrad & Maubl. – tmavoblka žlutavá pravá Melanoleuca cf. melaleuca (Pers.) Murrill – tmavoblka obecná Micromphale foetidum (Sowerby) Singer – špička páchnoucí Mycena abramsii (Murrill) Murrill (= M. vernalis) – helmovka raná Mycena acicula (Schaeff.) P. Kumm. – helmovka jitenková Mycena aetites (Fr.) Quél. – helmovka šedolupenná Mycena alba (Bres.) Kühner – helmovka bílá Mycena amicta (Fr.) Quél. – helmovka modravá Mycena avenacea (Fr.) Quél. – helmovka jesenní Mycena capilaris (Schum.) P. Kumm. – helmovka vlasová Mycena citrinomarginata Gillet – helmovka žlutolemá Mycena crocata (Schrad.) P. Kumm. – helmovka šafránová Mycena epipterygia (Scop.) Gray – helmovka slizká Mycena cf. fagetorum (Fr.) Gillet – helmovka buková Mycena flavescens Velen. – helmovka nažloutlá Mycena flavoalba (Fr.) Quél. – helmovka žlutobílá Mycena galericulata (Scop.) Gray – helmovka tuhonohá Mycena galopus (Pers.) P. Kumm. – helmovka mléčná Mycena inclinata (Fr.) Quél. – helmovka leponohá Mycena leptocephala (Pers.) Gillet – helmovka ojínná Mycena olivaceomarginata (Massee) Massee – helmovka hndobitká Mycena pelianthina (Fr.) Quél. – helmovka zoubkatá Mycena polygramma (Bull.) Gray – helmovka rýhonohá Mycena pseudocorticola Kühner – helmovka koromilná Mycena pura (Pers.) P. Kumm. – helmovka edkvičková Mycena rosea (Schumach.) Gramberg – helmovka naržovlá Mycena sanguinolenta (Alb. & Schwein.) P. Kumm. – helmovka krvavá Mycena speirea (Fr.) Gillet – helmovka tenkonohá Mycena stipata Maas Geest. & Schwöbel (= M. alcalina) – helmovka louhová Mycena stylobates (Pers.) P. Kumm. – helmovka deskovitá Mycena tintinnabulum (Paulet) Quél. – helmovka paezová Mycena vitilis (Fr.) Quél. – helmovka mnlivá Mycena zephirus (Fr.) P. Kumm. – helmovka zefírová Nolanea verna (S. Lundell) Kotl. & Pouzar (= Entoloma vernum) – zvonovka jarní Panaeolina foenisecii (Pers.) Maire – kropenatec otavní Panellus mitis (Pers.) Singer – paezník jemný Panellus serotinus (Pers.) Kühner – paezník pozdní Panellus stipticus (Bull.) P. Karst. – paezník obecný Pholiota gummosa (Lasch) Singer – šupinovka gumovitá

182 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

Pholiota lenta (Pers.) Singer – šupinovka šedohlínová Pleurotus dryinus (Pers.) P. Kumm. – hlíva dubová Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm. – hlíva ústičná Pleurotus pulmonarius (Fr.) Quél. – hlíva plicní Pluteus cervinus (Schaeff.) P. Kumm. – štítovka jelení Pluteus cinereofuscus J. E. Lange – štítovka šedohndá Pluteus hispidulus (Fr.: Fr.) Gillet – štítovka huatá Pluteus nanus f. griseopus (P.D. Orton) Vellinga – štítovka šedonohá Pluteus salicinus (Pers.) P. Kumm. – štítovka vrbová Pluteus satur Kühner & Romagn. (= P. pallescens) – štítovka umbrová Pluteus semibulbosus (Lasch) Quél. – štítovka hlízečkatá Pluteus thomsonii (Berk. et Broome) Dennis – štítovka Thomsonova Psathyrella candolleana (Fr.) Maire – kehutka Candolleova Psathyrella conopilus (Fr.) A. Pearson & Dennis – kehutka kuželovitá Psathyrella cf. fusca (Schum.) A. Pearson – kehutka tmavohndá Psathyrella marcescibilis (Britzelm.) Singer – kehutka kehoučká Psathyrella microrhiza (Lasch) Konrad & Maubl. – kehutka tenkotenná Psathyrella piluliformis (Bull.) P. D. Orton – kehutka vodomilná Psathyrella spadiceogrisea (Schaeff.) Maire – kehutka hndošedá Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis (J. E. Lange) Kits van Wav. – kehutka jarní Resupinatus applicatus (Batsch) Gray – hlívečka pipjatá Rhodocollybia butyracea f. asema (Fr.) Antonín, Halling & Noordel. – penízovka kuželovitá Rickenella fibula (Bull.) Raithelh. – kalichovka oranžová Ripartites metrodii Huijsman – čechratička Metrodova Russula aeruginea Lindbl. – holubinka trávozelená Russula aurea Pers. – holubinka zlatá Russula carpini R. Girard et Heinem. – holubinka habrová Russula cyanoxantha Schaeff. – holubinka namodralá Russula decolorans (Fr.) Fr. – holubinka odbarvená Russula densifolia Secr. ex Gillet – holubinka hustolistá Russula fellea (Fr.) Fr. – holubinka žlučová Russula foetens Pers. – holubinka smrdutá Russula grisea Fr. – holubinka doupáková Russula laurocerasi Melzer (= R. grata) – holubinka hokomandlová Russula nigricans (Bull.) Fr. – holubinka černající Russula nobilis Velen. – holubinka nádherná Russula ochroleuca Fr. – holubinka hlínožlutá Russula olivacea (Schaeff.) Fr. – holubinka olivová Russula queletii Fr. – holubinka Quéletova Russula rigida Velen. (= R. heterophylla) – holubinka bukovka Russula risigallina (Batsch) Sacc. (= R. chameleontina) – holubinka mnlivá Russula rosea Pers. (= R. lepida; = R. rosacea) – holubinka sličná Russula subfoetens W. G. Sm. – holubinka páchnoucí Russula virescens (Schaeff.) Fr. – holubinka nazelenalá Strobilurus esculentus (Wulfen) Singer – penízovka smrková

183 BOHEMIA CENTRALIS 32

Strobilurus stephanocystis (Hora) Singer – penízovka provázková Strobilurus tenacellus (Pers.) Singer – penízovka nahoklá Stropharia aeruginosa (Curtis) Quél. – límcovka mdnková Stropharia caerulea Kreisel – límcovka modravá Stropharia coronilla (Bull.) Quél. – límcovka vnčená Tephrocybe rancida (Fr.) Donk (= Lyophyllum rancidum) – líha páchnoucí Tricholoma aurantium (Schaeff.) Ricken – čirvka oranžová (viz obr. 9 na str. 451) Tricholoma basirubens (Bon) Riva et Bon – čirvka ržovotenná Tricholoma terreum (Schaeff.) P. Kumm. – čirvka zemní Tricholoma ustale (Fr.) P. Kumm. – čirvka osmahlá Tricholomopsis rutilans (Schaeff.) Singer – šafránka červenožlutá Tubaria dispersa (L.) Singer (= T. autochthona) – kržatka hlohová Tubaria furfuracea (Pers.) Gillet – kržatka otrubičnatá Tubaria hiemalis Romagn. ex Bon – kržatka zimní Xerula pudens (Pers.) Singer – penízovka dlouhonohá Xerula radicata (Relh.) Dörfelt – penízovka koenující c) Boletaceae – houby hibovité (11 taxon) Boletus badius (Fr.) Fr. (= Xerocomus badius) – hib hndý Boletus depilatus Redeuilh – hib skvrnitý Boletus fechtneri Velen. – hib Fechtnerv Boletus luridus Schaeff. – hib kolodj Boletus reticulatus Schaeff. – hib dubový Suillus collinitus (Fr.) Kuntze – klouzek žíhaný Tapinella atrotomentosa (Batsch) Šutara – čechratka černohuatá Xerocomus chrysenteron (Bull.) Quél. – hib žlutomasý Xerocomus porosporus (Imler ex G. Moreno & Bon) Contu – hib uatovýtrusý Xerocomus pruinatus (Fr. & Hök) Quél. – hib sametový Xerocomus subtomentosus (L.) Quél. – hib plstnatý d) Gasteromycetales – houby bichatkovité (24 taxony) Bovista nigrescens Pers. – prášivka černající Bovista plumbea Pers. – prášivka šedivá Crucibulum laeve (Huds.) Kambly – pohárovka obecná Cyathus olla (Batsch) Pers. – číšenka hrnečková Cyathus striatus (Huds.) Willd. – číšenka rýhovaná Geastrum berkeleyi Massee – hvzdovka Berkeleyova Geastrum corollinum (Batsch) Hollós (= G. recolligens) – hvzdovka bradavková Geastrum fimbriatum Fr. (= G. sessile) – hvzdovka brvitá Geastrum minimum Schwein. – hvzdovka maličká (obr. 3 na str. 448) Geastrum pectinatum Pers. – hvzdovka dlouhokrká Geastrum quadrifidum DC. ex Pers. – hvzdovka smrková Geastrum rufescens Pers. – hvzdovka červenavá Geastrum schmidelii Vittad. (= G. nanum) – hvzdovka pastvinná Geastrum striatum DC. – hvzdovka límečková Geastrum triplex Jungh. – hvzdovka trojitá

184 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

Lycoperdon echinatum Pers. – pýchavka ježatá Lycoperdon excipuliforme (Scop.) Pers. (= Handkea excipuliformis) – pýchavka palicovitá Lycoperdon molle Pers. – pýchavka čokoládová Lycoperdon perlatum Pers. – pýchavka obecná Lycoperdon utriforme Bull. (= Handkea utriformis) – pýchavka dlabaná Phallus impudicus L. – hadovka smrdutá Sphaerobolus stellatus Tode – hrachovec hvzdovitý Tulostoma brumale Pers. – palečka zimní Vascellum pratense (Pers.) Kreisel (= Lycoperdon pratense) – popelnička stlačená

4.6 RozdElení zjištEných makromycet] dle taxonomických skupin a trofismu Tabulka 3. Podíly jednotlivých taxonomických skupin hub z celkového počtu nalezených taxon. Table 3. Proportion of the individual fungi taxa in the total taxa found number. Skupina Počet Podíl (z 387) Ascomycetes 40 10,3 % Basidiomycetes 347 89,7 % Phragmobasidiomycetes 7 1,8 % Aphyllophorales s. l. 58 15,0 % Agaricales s. l. 247 63,8 % Boletaceae 11 2,8 % Gasteromycetales 24 6,2 %

Rozdlení dle trofismu (parazit / saprotrof / mykorhizní druh) je nutno brát pouze orientačn, s tím, že nkteré devokazné houby rostou jak na živých, tak i na mrtvých stromech, pičemž nkteré z nich napadají i zcela zdravé stromy, jiné pouze oslabené. Tradičn se s ohledem na hospodaení v lese považují za nejvýznamnjší mykorhizní a lignikolní druhy (bez dalšího rozlišení).

Tabulka 4: Podíly lignicolních a mykorhizních druh z celkového počtu nalezených druh Table 4: Proportion of lignicole and mycorrhizal species in the total taxa found number

Trofismus Počet Podíl (z 387) Lignicolní druhy (PL, PLSL, SL, SLST) 144 37,2 % Mykorhizní druhy (M) 92 23,8 %

185 BOHEMIA CENTRALIS 32

5. Souhrn

V NPR Koda byl v nedávné minulosti sledován (až na nkolik výjimek) pouze jarní aspekt hub, který je zde nejvýraznjší z celého území CHKO Český kras. V roce 2009 byl cílen sledován letní a podzimní aspekt, avšak vzhledem k nepíznivému počasí a zejménas ohledem na možnou délku výzkumného úkolu lze výsledky považovat pouze za pedbžné a orientační. Pesto však lze tvrdit, že i v NPR Koda je velká část území mykologicky velmi zajímavá, což dokladují nálezy mnoha vzácných druh makromycet. Hlavním biotopem v NPR Koda, kde lze pozorovat jarní druhy, jsou rozsáhlé jasanové lesní lemy v jižní části rezervace. Dominantním druhem jara je zde Verpa bohemica – kačenka česká, která tam nejčasnji fruktifikuje z celého území Českého krasu. Za vlhkého jara s pozvolným zvyšováním teplot vyrstají plodnice tohoto druhu na mnoha místech a lze je počítat na tisíce. Pozdji pak nastupují v menším mítku smržovité houby: Morchella elata – smrž vysoký, Morchella esculenta – smrž obecný, Morchella semilibera – smrž polovolný a Verpa conica – kačenka náprstkovitá. Všechny tyto veckovýtrusné druhy vyrstají na podobných místech jako ped nimi Verpa bohemica – kačenka česká. Nejdležitjším substrátem, ze kterého tyto houby vyrstají, je staré listí a úlomky vtviček jasan, osik, ovocných strom (nap. teše) a nkterých dalších devin. Následn se v lemech a svtlinách objevují Helvella acetabulum – kališník obecný a Calocybe gambosa – čirvka májovka. Ačkoli žádný z tchto druh není vzácný a je možné je nalézt také na jiných místech Českého krasu a i jinde v ČR, lokalitu takového rozsahu s tém souvislým pokrytím plodnicemi Verpa bohemica – kačenkou českou by bylo u nás obtížné najít (rostou v pruhu od Tomáškova lomu až k Tobolskému vrchu). Za vzácnjší nalezený druh lze z tchto jarních veckovýtrusných hub označit Helvella leucomelaena – kališník bločerný, rostoucí pod borovicemi na malé stepi nad Císaskou roklí. Jarní aspekt hub v NPR Koda lze považovat za nejbohatší z celého území Českého krasu a rozhodn uvedená lokalita v tomto ohledu patí mezi nejvýznamnjší v České republice. Letní houbový aspekt byl pozorován v NPR Koda ojedinle, nejvíce v roce 2009, pičemž byly nalezeny významné teplomilné druhy: Tuber aestivum – lanýž letní, Sowerbyella brevispora – oušenka hranatovýtrusá, Boletus fechtneri – hib Fechtnerv, Boletus depilatus – hib skvrnitý, Ramaria subbotrytis – kuátka lososová a Clavariadelphus pistillaris – kyj Herkulv. Za mimoádn významné lze považovat i nálezy druh: Lentaria micheneri – tužnatka Michenerova, Lactarius acris – ryzec ostrý, Ramaria mairei – kuátka Maireova, Ramaria mutabilis – kuátka mnlivá, Pluteus hispidulus – štítovka huatá, Coprinus bellulus – hnojník líbezný, Cystolepiota bucknallii – bedla Bucknallova, Entoloma byssisedum – závojenka devní, Geastrum berkeleyi – hvzdovka Berkeleyova, Hohenbuehelia grisea – hlíva šedá a samozejm také pro Český kras význačné

186 Jií Burel a Oldich Jindich: Mykologický przkum NPR Koda v CHKO Český kras

(charakteristické) pavučince (zejména z podrodu Phlegmacium): Cortinarius calochrous – pavučinec lepobarvý, Cortinarius sodagnitus – pavučinec lilákový, Cortinarius splendens subsp. splendens – pavučinec pekrásný pravý, Cortinarius elegantissimus – pavučinec zlatonohý, Cortinarius amoenolens – pavučinec mirabelkový nebo Cortinarius crystallinus – pavučinec krystalový. Výše uvedené druhy jsou vázány na listnaté porosty, a to jak v pípad mykorhizních druh (partnery jsou dub, habr či buk), nebo saprotrofních druh (a již rostou z opadu, ze deva či podél cest). Z mykorhizních druh vázaných na jehličnany byla nalezena velmi vzácná Tricholoma aurantium – čirvka oranžová. I na základ krátkého pozorování letního houbového aspektu v NPR Koda lze usoudit, že rezervace je bohatá na zástupce rod Geastrum – hvzdovka, Lactarius – ryzec, Russula – holubinka, Pluteus – štítovka a Cortinarius – pavučinec. V zásad se však mykoflóra podobá skladb druh zaznamenaných v NPR Karlštejn s tím, že o nco mén jsou zastoupeny hibovité houby (zejména vzácné "barevné" hiby), Tricholoma – čirvky, Cortinarius – pavučince (nehled na velké množství nalezených druh z tohoto rodu). Naproti tomu však byly v NPR Koda nalezeny druhy, které jinde na území CHKO Český kras nebyly v poslední dob zaznamenány: Lentaria micheneri – tužnatka Michenerova a Sowerbyella brevispora – oušenka hranatovýtrusá (pravdpodobn první nálezy tchto dvou druh pro ČR), Ramaria mairei – kuátka Maireova, Ramaria mutabilis – kuátka mnlivá, Ramaria ochracea – kuátka okrová, Pluteus hispidulus – štítovka huatá (známa spíše z lužních les či horských prales), Entoloma byssisedum – závojenka devní a Hohenbuehelia grisea – hlíva šedá. Celkem bylo zaznamenáno 387 taxon makromycet, z toho 288 saprotrof (74 %), 92 mykorhizních druh (24 %) a 7 parazit (2 %). Z toho 40 veckovýtrus ných hub (10 %) a 347 stopkovýtrusných hub (90 %). Z hlediska ochrany hub byly zaznamenány 2 zákonem chránné druhy (resp. vyjmenované v provádcí vyhlášce č. 395/1992 Sb.) a 30 druh uvedených v Červeném seznamu hub (makromycet) ČR. Území NPR Koda není vzhledem k pouze omezenému množství padlých kmen a vzhledem k letním vyšším teplotám bohaté na devokazné houby (choroše). Naproti tomu je to lokalita bohatá na jarní veckovýtrusné houby, a to zejména díky jaseninám (za nejlepší považujeme ty, které jsou kryty proti vtru či jsou v terénních depresích, tj. v místech, v nichž se nadprmrn drží vlhkost. Za nejcennjší však považujeme dubohabrové háje s vtroušenými buky, ve kterých rostou nejen velmi vzácné teplomilné druhy hub, často vázané na vápnité podloží, ale je tam také nejbohatší pestrost mykoflóry. V zásad lze konstatovat, že tyto dubohabiny jsou svou skladbou mykoflóry podobné odpovídajícím lokalitám v NPR Karlštejn, avšak plochy jsou v NPR Koda menší nebo o nco mén mykologicky bohaté (nehled na množství záznam, které je do jisté míry

187 BOHEMIA CENTRALIS 32 ovlivnno délkou výzkumu, množstvím návštv a pro houby mén vhodným počasím v dob výzkumu). Autoi dkují nkterým kolegm za poskytnutí svých dat a za pomoc s určením nkolika druh hub.

Literatura Antonín V. et Bieberová Z. (1995): Chránné houby ČR. – Praha, 88 p. Burel J. (2009): Zpráva o provádném mykologickém przkumu na území CHKO Český kras v období od ledna 2001 do prosince 2008. – In: Správa CHKO Český kras. Holec J. (2004): Mykologická inventarizace, p. 159–167. – In: Kolektiv autor: Metodika inventarizačních przkum zvlášt chránných území. – Dostupné z www.nature.cz (cit. 30.11.2009). Holec J. & Beran M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycet) České republiky. – Píroda, Praha, 24: 1– 282. Kotlaba F. (1981): Exkurze českých mykolog na Karlštejn v roce 1980. – Čes. Mykol. 35 (2): 108–111. Kotlaba F. [ed.] (1995): Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Vol. 4. Sinice a riasy. Huby. Lišajníky. Machorasty. – Bratislava, 221 p. Ložek V., Kubíková J., Špryar P. a kol. (2005): Stední Čechy. – In: Mackovčin P. a Sedláček M. [eds.]: Chránná území ČR, svazek XIII. Pilát A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostedí. – Praha, 268 p. Svrček M. (1960): Eine mykofloristische Skizze der Umgebung von Karlštejn im Mittelböhmen. – Čes. Mykol. 14 (2): 67–86.

Recenzovali: RNDr. František Kotlaba, CSc. prom. biol. Zdenk Pouzar, CSc.

188 Bohemia centralis 32 K článkm V. Ložka, J. Horáčkové, T. Tichého, J. Burela, O. Jindicha a L. Juičkové na str. 41–211

Obr. 1. Vymezení území národní pUírodní rezervace Koda s pomístními jmény. Zhotovil: Ivan Balák. Fig. 1. Delimitation of the Koda National Nature Reserve with its place-names. Created by Ivan Balák. 447 Bohemia centralis 32 K článku J. Burela a O. Jindicha na str. 155–188

Obr. 2. Bedla Bucknallova (Cystolepiota bucknallii), vzácný druh teplejších listnatých a smíšených les. Foto J. Burel. Fig. 2. Cystolepiota bucknallii, rare species of the thermophilous deciduous and mixed forests. Photo by J. Burel.

Obr. 3. Hvzdovka maličká (Geastrum minimum), vzácný stepní druh. Foto O. Jindich. Fig. 3. Geastrum minimum, rare species of the thermophilous grasslands. Photo by O. Jindich. 448 Bohemia centralis 32 K článku J. Burela a O. Jindicha na str. 155–188

Obr. 4. Tužnatka Michenerova (Lentaria micheneri) byla v České republice prvn nalezena v NPR Koda. Foto O. Jindich. Fig. 4. Lentaria micheneri was found in the Czech Republic for the first time in the Koda National Nature Reserve. Photo by O. Jindich.

Obr. 5. Kuátka Maireova (Ramaria mairei), vzácný druh rostoucí pod smrky na vápenci. Foto J. Burel. Fig. 5. Ramaria mairei, rare species growing below the spruces on limestone. Photo by J. Burel. 449 Bohemia centralis 32 K článku J. Burela a O. Jindicha na str. 155–188

Obr. 6. Velmi vzácný pavučinec lilákový (Cortinarius sodagnitus) má v ČR nejvýznamnjší areál rozšíení v Českém krasu. Foto J. Burel. Fig. 6. Most important area of the very rare Cortinarius sodagnitus in the Czech Republic is Bohemian Karst. Photo by J. Burel.

Obr. 7. Kuátka okrová (Ramaria ochracea) byla v České republice prvn nalezena v NPR Koda. Foto O. Jindich. Fig. 7. Ramaria ochracea was found in the Czech Republic for the first time in the Koda National Nature Reserve. Photo by O. Jindich. 450 Bohemia centralis 32 K článku J. Burela a O. Jindicha na str. 155–188

Obr. 8. Oušenka hranatovýtrusá (Sowerbyella brevispora) byla v České republice prvn nalezena v NPR Koda. Foto O. Jindich. Fig. 8. Sowerbyella brevispora was found in the Czech Republic for the first time in the Koda National Nature Reserve. Photo by O. Jindich.

Obr. 9. Čirvka oranžová (Tricholoma aurantium) roste v NPR Koda na jediném míst v Českém krasu. Foto J. Burel. Fig. 9. Tricholoma aurantium occurs in Bohemian Karst only in the Koda National Nature Reserve. Photo by J. Burel. 451