ročník 10 2005 / 4 Trifid

Darwiniana www.darwiniana.cz Podivně klíčící bublinatky z Jižní Ameriky fotografie k článku na straně 8 © Miloslav Studnička

Obr. 2.- Utricularia geminiloba je druhým nejmenším druhem sekce Iperua, přesto jsou její květy vynikající.

Obr. 4.- První květy Utricularia nelumbifolia v Botanické zahradě Liberec. Také tento druh se projevil jako autogamický. Semeníky tvořil bez umělého opylení.

Obr. 1.- První květy druhu Utricularia geminiloba vypěstované r. 2001 v Obr. 5.- Evropě. Primát má Botanická zahrada Liberec. Penízkovité listy Utricularia geminiloba na přirozeném biotopu v Brazílii. Na kolmé žulové stěně bublinatka osidluje mechy skrápěné blízkým vodopádem.

Obr. 6.- Bublinatka Utricularia geminiloba zbavená substrátu.

Obr. 3.- Květenství Utricularia humboldtii fotografované ve Venezuele. Květy jsou zjevně přizpůsobeny k cizosprášení hmyzem, ale mají i schopnost autogamie.

II Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Obr. 8.- Klíčící Utricularia geminiloba Obr. 9.- Kopisťovité listy Utricularia humboldtii, rostoucí Obr. 10.- Semena Utricularia humboldtii vytvořila asi 1 mm velký lapací měchýřek. Další kolem růžice Brocchinia hechtioides na Gran Sabaně ve právě vysypaná ze semeníku do vody. vodorovné stopky patří k základům dalších Venezuele. Na této lokalitě se nevyskytuje žádná B. tatei, měchýřků, nahoru směřuje první list. druh známý jako symbiont této bublinatky. Případnou symbiózu s B. hechtioides jsme na lokalitě hledali s negativním výsledkem.

Obr. 11.- Bobtnající zárodek Obr. 12.- Zárodek Utricularia humboldtii Obr. 13.- Zárodek Utricularia humboldtii Obr. 14.- Semenáčky Utricularia humboldtii 10 hodin 20 hodin po výsevu (mikrofoto). 22 hodin po výsevu právě protrhl osemení Utricularia humboldtii staré po výsevu (mikrofoto). (mikrofoto). 12 dní, plovoucí na vodní hladině.

Obr. 15.- Uměle Obr. 17.- Semenáčky navozená symbióza Utricularia Utricularia nelumbifolia nelumbifolia a ve skleníku vyvíjející se 42 dní pěstované 210 cm v ve vodě. průměru měřící růžice Vriesea brasiliana.

Obr. 16.- Semeno Obr. 18.- Semenáčky Utricularia nelumbifolia Utricularia pod mikrokopem. nelumbifolia stejného (Zelená barva zárodku stáří jako na obr. 17, uvnitř průsvitného avšak ponechané osemení je potlačena ve vodě jen 2 dny, umělým osvětlením a potom přenesené preparátu) na rašeliník. Liší se relativně mohutnými listy.

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 III Fotosyntetické aspekty rastu mäsožravých rastlín fotografie k článku na straně 3 © Andrej Pavlovič

Pinguicula esseriana

Nepenthes bicalcarata Drosera regia

Drosera hamiltonii

Pinguicula immaculata

Nepenthes × Coccinea

Drosera roseana Darlingtonia californica

IV Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Fenestraria ... a jiných botanických kuriozit fotografie k článku na straně 22 © Václav Lenk

Fenestraria rhopalophylla ssp. aurantiaca (N. E. Brown)

Fenestraria rhopalophylla ssp. rhopalophylla Fenestraria rhopalophylla ssp. aurantiaca (N. E. Brown) (Schlechter & Diels)

Kvíz

obrázek přibližuje v detailu

a) plodnice houby hvězdovky Geastrum fornicatum HOOK. b) výtrusnice thalloidních játrovek Blassia pusilla L. c) samčí květy láčkovky Nepenthes dyeriana MACFARL. d) čtyřchlopňové tobolky m e c h u Andreaea nivalis HOOK.

Správná odpověď z minulého čísla: b ) o d k v e t l á p a l i c e t o u l i t k y (Anthurium) Fotografie © Jiří Uher Fenestraria rhopalophylla ssp. rhopalophylla (Schlechter & Diels) http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 V Drosera hamiltonii fotografie k článku na straně 23 © Mirek Srba (květy a dvě horní rostliny), a Michal Rubeš (čtyři spodní v pravém sloupci)

Dospělé rostliny Drosera hamiltonii Polapená a polepená smutnice

Květy D. hamiltonii, skutečná velikost 28 mm

Mladá rostlinka rašící z kořenů. Srovnání s hlavičkou zápalky (vlevo). VI Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Milí přátelé, adventní čas je vždy nejen časem největších shonů a úklidů, ale také bilancí. Všude se připravují roční uzávěrky, dělá se pořádek v účtech, každý by rád vykročil do oslav a do nového roku klidný a s čistým štítem. S a m o z ř e j m ě n e j s m e výjimkou, a proto bych se v letošním posledním úvodníku ráda zamyslela souhrnně nad vším příjemným i méně příjemným, co nám tento rok nadělil. O d n a š e h o s p o n z o r a , kterým je již druhý rok Řízení letového provozu ČR, s.p. jsme přijali dar ve výši 15 000,- Kč, na kvalitní vydávání našeho časopisu, což bylo pro nás všechny jistě příjemné a přínosné a velmi si toho vážíme. A toto vánoční číslo jsme mohli malinko rozšířit a zabarvit. Celý loňský rok Jan Rubešová se chystá předsedat porotě konkurzu do naší první reality show VySazení. Vybraná semínka byly přední strany obálek věnovány darligtonie kalifornské byla vysazena v květináči a jejich vývoj sledujeme na internetu v našem časopisu Chramst! (http://chramst.darwiniana.cz). makrofotografiím Michala Rubeše, letos Pár dní po jejím začátku se tamtéž objevila konkurenční reality show Michala Kouby se stejnými semeny, jste se kochali grafikami Michala Kouby, ale in vitro. Jmenuje se LittleDarling. a jelikož šéfredaktorství Trifida se ujal Richard Pichl, těšíme se na inovace pro příští rok. V podstatě od jara až do podzimu Na letošní podzimní valné hromadě Privátně jsme pomohli našemu jsme žili přípravami na Euroburzu a bylo třeba opět po dvou letech odhlasovat italskému kolegovi Marcellu výstavu masožravých rostlin, která se vedení a správní radu společnosti, což Catalanovi vydat jeho knihu o konala v září t.r. v Praze v Botanické se ukázalo být dramatičtější, než jindy, masožravých rostlinách, takže se zahradě UK Na Slupi. Přes různé vzhledem k faktu, že nám dlouholetý knihovna společnosti rozrostla o výtisk drobné i větší potíže jsme nakonec prezident společnosti Zdeněk Žáček i i s věnováním a mimo to je Darwiniana našim a hlavně zahraničním partnerům viceprezident Miroslav Srba složili z zmíněna v poděkování, což je milé. dokázali, že dovedeme držet pohromadě osobních důvodů své funkce. Mnozí z Neméně potěšující je i zjištění, že a soustředěně fungovat, a že by s námi vás si to možná neuvědomují, ale jsme díky zisku z výstavy si můžeme převést rozhodně měli v masožravkovém jen poměrně volné sdružení lidí, které dost pevná „zadní kolečka“ do příštího světě vždy počítat. Příští Euroburzy se spojuje jejich hobby, nicméně aby vše roku, a pokud budou naše příští výstavy nakonec ujali kolegové ze sousedství a fungovalo, musí někteří z nás obětovat ziskové, bude naše účetnictví vyrovnané konat se tedy bude pravděpodobně v i dost podstatnou část svého času, práce i bez sponzorských darů. A když mám Botanické zahradě v Bonnu. Podrobnosti a někdy to prostě již není slučitelné kolem sebe skvělý tým obětavých vám budeme průběžně přinášet na s jinými, prioritnějšími osobními členů, který se při EEE ještě rozrostl, internetu i zde na stránkách Trifida. My zájmy. Každopádně nikdo, kdo si s nevidím budoucnost Darwiniany jinak, pro příští rok počítáme s pokračováním těmito nevšedními kytičkami někdy než optimisticky. Takže vám všem v načaté tradici každoroční výstavy začal, nemůže odejít nepoznamenán. přeji klidné, nerušené, veselé a šťastné MR a jiných botanických kuriozit v A tak se podařilo Mirka zachovat sváteční dny a do nového roku hodně sil, BZ UK v Praze Na Slupi. Jelikož, také v dosavadní funkci viceprezidenta nápadů a zdravých kytiček! tradičně, svoláváme valnou hromadu a Zdeňka jsme stanovili „čestným dvakráte do roka, mohla by se ta druhá, prezidentem“. Výkonnou prezidentkou JANA RUBEŠOVÁ, podzimní, spojit s výstavou (letos to jsem byla zvolena já, a ačkoliv mám PREZIDENTKA SPOLEČNOSTI tedy kvůli EEE moc nešlo) a první, jarní laťku dosti vysoko, budu se snažit o valnou hromadu bychom rádi stěhovali další vylepšování a výdobytky pro nás po městech českých ale hlavně (kvůli všechny. Tímto ještě jednou děkuji všem, rovnováze) moravských. V příštím čísle co mě podpořili a povzbudili laskavým tedy nepřehlédněte pozvánku. slovem, moc si toho vážím!

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 1 Trifid Řízení letového provozu ČR, s.p. ročník 10, číslo 2005 / 4 sponzoruje tento rok náš časopis vychází čtvrtletně částkou 15.000,- Kč. ISSN: 1214-4134 Děkujeme! Rev. 1 - 15.12.2005 Rev. Darwiniana společnost pěstitelů masožravých rostlin a jiných botanických kuriozit

sídelní adresa: Darwiniana, Bohnická 139, 180 00, Praha 8 Česká republika

Korespondenční adresa: Darwiniana, Křižovnická 8, 110 00, Praha 1 3 Fotosyntetické aspekty rastu mäsožravých

IČO: 86596179 rastlín II. Literárny prehľad č.ú.: eBanka 1450250001/2400 internet: http://www.darwiniana.cz email: [email protected] 8 Podivně klíčící bublinatky z Jižní Ameriky

prezident: Jana Rubešová viceprezident: Miroslav Srba 10 O mých zkušenostech s kvetením láčkovice správní rada: Patrik Hudec australské (Cephalotus follicularis Labill.) Rostislav Kracík Václav Lenk Michal Rubeš Miloš Šula 12 Rod Pinguicula in vitro 3. diel - Zavedenie redakční rada: RNDr. Richard Pichl druhov do kultúry in vitro Jana Rubešová redakce: Zdeněk Žáček Patrik Hudec Michal Rubeš 17 Kvetení rosnolistu

pokladník: Michal Rubeš účetní: RNDr. Richard Pichl 18 Výstava masožravek a Euroburza 2005 knihovna: Miroslav Srba semenná banka: Miloš Šula distribuce Trifida: Leoš Bártík 20 Jak snadno pěstovat ...orchideokvěté bublinatky Veškerá korespondence by měla být zasílána na korespondenční adresu společnosti. Jakékoliv materiály k publikaci jsou vřele vítány. Redakční rada si vyhrazuje právo na výběr a úpravu příspěvků. 22 Fenestraria Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Nevyžádané rukopisy se nevracejí.

redakční uzávěrka: 30. 11. 2005 23 Rosnatka Hamiltonova (Drosera hamiltonii)

Publikace je vydávána vlastním nákladem Darwiniany a pouze pro - opomíjená Popelka členy společnosti.

roční členské příspěvky: 300,- Kč (230,- Kč do 15-ti let) nebo €15.00 24 Nová literatura za rok 2005 (2004)

Publikace je neprodejná a neprochází jazykovou úpravou. Kopírování a redistribuce této publikace nebo jakýchkoli jejích částí 26 Semena Darlingtonie kalifornské je bez vědomí a souhlasu správní rady zakázáno!

© 1997 - 2005 Darwiniana. Všechna práva vyhrazena. (Darlingtonia californica) 26 Diskuzní fórum T4/05 26 Změna ve vedení redakce 26 Výstava, EEE, peníze až v poslední řadě? 27 Větší, než jste čekali? 28 Syčák šotek 28 Příště... 28 Summary

Na obálce Cephalotus © Michal Kouba

2 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Fotosyntetické aspekty rastu mäsožravých rastlín II. Literárny prehľad (s barevnou přílohou na straně IV)

ANDREJ PAVLOVIČ III. Cost/benefit – ďaľšie Podiel dusíka (N) získaného z koristi bol pri dostatočnej dodávke dusíka už nie je dôkazy na 1. lokalite 80 %, na 2. lokalite 70 % limitovaná jeho nedostatkom a saracénia a na tretej iba 46 %. K tomu sa pridáva nadobúda nemäsožravý vzhľad s vyššou Od roku 1984, kedy bol cost/ benefit znížená asimilačná schopnosť spôsobená model publikovaný (Givnish a kol., nedostatkom svetla, č í m j e r a s t 1984), pokúsilo sa ho dokázať niekoľko mucholapky limitovaný nedostatkom autorov. Schulze a kol. (2001) uskutočnili asimilátov. Spätnou väzbou rastliny nie zaujímavý terénny výskum mucholapky sú schopné tvoriť veľké pasce, nechytajú americkej (Dionaea muscipula Ellis.) na veľkú korisť a postupne nie sú schopné troch odlišných lokalitách v rozličnom konkurovať prekrývajúcu vegetáciu. stupni sukcesie. Prvé miesto bola Vegetácia spôsobila nedostatok svetla lokalita 2 roky po požiari, teda nebola a pravdepodobnosť chytenia koristi. To zatienená. Porast tvorili predovšetkým vedie k miznutiu nielen mucholapiek, ale rôzne druhy tráv. Druhé miesto bolo 10 i našich domácich druhov mäsožravých rokov po požiari a tvorilo tak prechodné rastlín. sukcesné štádium medzi miestom 1 a 3. Model sa čiastočne podarilo dokázať Na treťom mieste s pokročilým štádiom aj na ďalšom severoamerickom druhu sukcesie, odhadom 20 – 30 rokov po Sarracenia purpurea. Autori (Ellison a požiari, tvorili porast kry vysoké 2 Gotelli, 2002) vychádzali z predpokladu, metre. Autori zistili, že množstvo dusíka že saracénie sú schopné produkovať v rastline, ktorý získava z koristi, klesá dva typy listov. Za dobrých podmienok od lokality 1 smerom k lokalite 3. Na (v zmysle Givnisha) produkujú pasce, otvorených lokalitách sú najčastejšou za zhoršených fylódia. Autori merali Nepenthes ampullaria korisťou mucholapky veľké kobylky. Tie veľkosť krídiel, ktoré sú pri fylódiách sa už na krami zarastených lokalitách z n a č n e v ä č š i e a k o p r i p a s c i a c h fotosyntetickou aktivitou. Uvedení nevyskytujú v tak veľkom množstve. a priemer ústia pasce, ktorý je naopak autori poukazujú, že daná skutočnosť by pri fylódiách zakrpatený. Testovali sa dala využiť a použiť druh S. purpurea niekoľko kombinácií koncentrácie ako bioindikátor na zvýšený obsah dusíka a fosforu, ktorý pridávali dusíka v mokradiach. do substrátu. Dokázali, že rastliny Ď a l š í p o z o r u h o d n ý v ý s k u m produkujú pasce s menším priemerom pochádza z vodného prostredia, ktoré ústia a väčšou plochou krídel so je v mnohých ohľadoch jedinečným vzrastajúcou koncentráciou pridávaného a so suchozemským ho možno iba dusíka. Postupne sa tak tvorili listy čoraz ťažko porovnávať. Knight a Frost viac podobné fylódiám. Navyše zistili, (1991) sledovali tvorbu mechúrikov že so vzrastajúcou koncentráciou dusíka, pri bublinatke U. vulgaris (syn. U. a tým vzrastajúcou veľkosťou krídiel, macrorhiza) v rôznych jazerách USA sa zvyšuje fotosyntetická aktivita z 2 vo vzťahu k obsahu živín. Autori -2 -1 -2 µmol CO2 m s na asi 4 µmol CO2 m zaznamenali, že rastliny majú na rôznych s-1. Na základe týchto meraní možno lokalitách rôzny počet pascí (počet usúdiť, že fotosyntéza je pri nízkej a váha pascí na jeden list). Recipročnou koncentrácii dusíka v pôde nižšia, teda výmenou bublinatiek potvrdili, že je limitovaná jeho nedostatkom. Rastlina počet pascí jednotlivých populácii nie vynaloží úsilie na tvorbu pascí, aby je determinovaný geneticky, ale že sa dodávku dusíka zvýšila (S. purpurea jedná o ekologické faktory. Na základe získava pomerne málo dusíka z koristi Givnishovho modelu predpokladali, že (asi 10 %, Chapin a Pastor 1995), ale pri zvýšenej koncentrácii živín budú aj tak sa jej to asi oplatí). Zaujímavé mať bublinatky menej mechúrikov, budú je, že podobnú koreláciu sa nepodarilo teda menej mäsožravé. Potvrdil sa však Nepenthes singalana dokázať pridávaním fosforu. Fotosyntéza pravý opak. Autori si to vysvetľujú tým,

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 3 že so zvýšeným obsahom živín dochádza pokusu. Rastliny v jazerách k nárastu populácie planktónu, sledovali na silno čím sa zvyšuje množstvo potenciálnej z a t i e n e n o m , koristi bublinatiek. Tie preto zvyšujú stredne zatienenom počet pascí, ktoré by ich polapilo. a s l n e č n o m Tá istá autorka (Knight, 1992) stanovišti. Každý sa pokúsila odhadnúť náklady na v a r i a n t n a v i a c mäsožravosť. Zistila, že mechúriky zahrňoval ďalšie bublinatky fotosyntetizujú dvakrát 3 varianty: bez pomalšie ako listy. V listoch sa rovnako koristi, prirodzene n a c h á dzal dva razy vyš š í o b s a h chytajúce korisť chlorofylu ako v mechúrikoch. Naproti a p r i k r m o v a n é tomu sa respirácia medzi pletivami rastliny. Tučnice nelíšila. Tvorbu mechúrikov pokladá za na silno zatienenom stanovišti rástli podobne ako anorganický CO2 prijatý cost, pretože biomasa vložená do nich horšie ako na slnečnom, ale zvýšená vo fotosyntéze. Na základe prepočtov nevráti toľko asimilátov, ako keby sa dodávka koristi nezlepšila rast na rozdiel Thum (1989) zistil, ž e D ro s e r a od slnečného stanovišťa, kde biomasa rotundifolia a Drosera intermedia pri rastlín bola najvyššia u prikrmovaného sezónnom chytaní 0,2 mg koristi by variantu. Na základe toho možno usúdiť, z nej mohli získať až 10 % uhlíka. Ten že mäsožravosť nevykompenzuje má pravdepodobne pre suchozemské zníženú fotosyntézu pri slabom osvetlení. mäsožravé rastliny iba malý význam, Zisk z mäsožravosti je však značne väčší možno predpokladať u vodných evidentný v prostredí, kde fotosyntéza MR (Adamec, 1997). Hlavným zdrojom nie je limitovaná osvetlením. Ďalej uhlíka je fotosyntéza, čo potvrdil aj sledovali aktivitu sekrečných žliazok. Zamora (1998), kedy odpoveď silno Hustota sekrečných žliazok nie je závislá zatienených rastlín na podávaný hmyz na osvetlení, ale veľkosť produkovaných nebola preukazná. Zdá sa, že uhlík z kvapôčok, čiže množstvo slizu, závisí koristi nevykompenzuje nedostatok od osvetlenia (čím viac svetla, tým uhlíka na zatienenom stanovi šti väčšie kvapôčky). Odpoveď rastlín, spôsobeným nízkou fotosyntézou. ktorých listy nie sú diferencované Chandler a Anderson (1976) takisto na lapaciu a asimilačnú časť je viac potvrdili, že rastliny rastúce v tieni fyziologická ako morfologická. Opäť rástli bez rozdielu, či boli resp. neboli je to dôkaz nášho modelu, kedy rastliny prikrmované. Myslím, že klasické najviac zásobené svetlom sú i najviac zaradenie mäsožravých rastlín medzi mäsožravé. Rovnako ako je to v prípade mixotrofné organizmy v knihách nízkej hustoty žliazok u rosičiek fyziológie rastlín je zastaralé a nutne ho z austrálskeho dažďového pralesa, prehodnotiť. ktoré som spomínal v prvej časti seriálu Naproti tomu existujú dôkazy, ktoré (kapitola II). I moje rosičky v období teóriu nepodporujú. Méndez a Karlsson Sarracenia leucophylla Vianoc, teda najkratšej dennej periódy, (1999) testovali tučnice Pinguicula produkujú menej slizu ako v letnom villosa, P. alpina, P. vulgaris a Drosera tá istá biomasa vložila do asimilačných období (viď obrázok D. regia v prvej rotundifolia a zistili, že podanie koristi orgánov. Na základe tohoto predpokladu časti seriálu). nezvýšilo rýchlosť fotosyntézy pri P. a konkrétnych meraní vyslovila mienku, Veľmi dôležitou otázkou ostáva, aké vulgaris, ako by to cost/ benefit model že rastliny s lapacími mechúrikmi percento dusíka (N) získava rastlina zo predpokladal. Pri P. vulgaris sa zistil redukujú rast na 21 – 83 % (v závislosti svojej koristi, t.j. aký benefit je schopná iba veľmi malý vplyv podania koristi od lokality líšiacich sa koncentráciou získať z nákladov vynaložených na na zvýšenie obsahu N a P v rastline, čo dusíka) v porovnaní s hypotetickými stavbu pasce (tab. 1). Ďalší veľmi môže byť príčinou nezvýšenej rýchlosti rastlinami, ktoré mechúriky netvoria. podceňovaný fakt Model je však čisto ilustračný, nezahŕňa j e , ž e r a s t l i n y nevýhody, keď rastlina nemá mechúriky. z k o r i s t i s p o l u Takáto rastlina bude rásť pomalšie, resp. s m i n e r á l n y m i bude mať nižšiu fotosyntézu, pretože živinami prijímajú nebude môcť chytať korisť a získavať aj organick ý z nej dusík. Autorka ďalej zistila uhlík vo forme pozitívnu koreláciu medzi intenzitou a m i n o k y s e l í n fotosyntézy a koncentráciou dusíka. ( P l u m m e r a Zamora a kol. (1998) sledovali Kethley, 1964), o d p o v e ď r a s t l í n P i n g u i c u l a k t o r ý s a m ô ž e vallisneriifolia na rôzne ekologické z a b u d o v a ť d o podmienky. Vytvorili 9 variantov m e t a b o l i z m u

4 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz n e d o s t a t k o m s u b s t r á t e o d u s í k . Te ó r i a b y dusíka, ale nízkou predpokladala zníženú odpoveď na teplotou. Méndez podaný hmyz pri rastlinách rastúcich a K a r l s s o n s a na obohatenom substráte v porovnaní domnievajú, že s kontrolou, pretože sú dostatočne Givnishov model, zás o b ené d u síkom. Odpoveď n a ktorý vychádza podaný hmyz však nebola závislá na z toho, že primárny koncentrácii dusíka v pôde. Nakoniec benefit z koristi sa treba zamyslieť tiež nad faktom, j e v o z v ý š e n e j akým je rozmnožovanie rastlín. Tvorba f o t o s y n t é z e kvetov ako taká je energeticky náročný a z v ý š e n á proces, pretože kvety intenzívne r e p r o d u k c i a j e respirujú, ale takmer vôbec neasimilujú. fotosyntézy. Na druhej strane dokázali len sekundárnym javom zrýchlenej Je to pre rastlinu značný cost v tom, že pozitívnu koreláciu medzi obsahom fotosyntézy je nutné prehodnotiť. Ďalej produkuje kvety, pričom benefit je jasný dusíka a rýchlosťou fotosyntézy u P. sa domnievajú, že znížená fotosyntéza - rozmnožiť sa. Je známe, že rastliny villosa a P. alpina. Pri zvyšných dvoch mäsožravých rastlín všeobecne by mohla intenzívnejšie fotosyntetizujú v priebehu druhoch závislosť nebola preukazná. byť spôsobená absenciou palisádového kvitnutia. Je to jeden z kompenzačných Pozitívna korelácia medzi obsahom parenchýmu v mezofyle listu, ktorý mechanizmov, ktorý má pokryť náklady dusíka a rýchlosťou fotosyntézy je bežná má najväčší počet chloroplastov, ako spojené s rozmnožovaním (Obeso, pre všetky rastliny (Masarovičová a kol., aj celkovej kompaktnej anatomickej 2001). Benefit pre rastlinu ako takú 2000), pričom fotosyntéza mäsožravých štruktúre listu rosičky, a tým zvýšenému je nulový, vynaloženú energiu dala rastlín nebola zvýšená o nič viac odporu CO2 ku karboxylačným centrám do svojho potomstva. A že sa nejedná ako pri iných druhoch rastlín, kde sa (Juniper a kol., 1989) (na anatomickú o malé straty, potvrdili Eckstein a zvýšenie koncentrácie dusíka Karlsson (2001), ktorí zistili, dosiahlo hnojením. Na druhej že napr. u P. alpina straty strane sám autor priznáva dusíka počas vegetatívneho možné dôvody nezmenenej rastu odumieraním listov sú rýchlosti fotosyntézy. Prvou asi 2,2 μmol N na rastlinu je nezmenený obsah dusíka ročne, zatiaľ čo u kvitnúcich prikrmovaných rastlín, čo a plodiacich rastlín dochádza mohlo byť spôsobené najmä k ďalším stratám odumieraním krátkodobým podávaním kvetov a tvorbou semien, koristi (prvá bola podaná a tak sa strata vyšplhá až na týždeň pred meraním). Je 6 μmol N na rastlinu ročne. možné, že dlhodobejší prísun P o d o b n ý t r e n d z i s t i l i a j koristi by mal väčší efekt, aj u zvyšných dvoch rastlín P. keď bolo dokázané, že dusík villosa a P. vulgaris. Nemôže viac ovplyvňuje veľkosť byť teda namieste otázka, že rastlín ako koncentráciu dusíka v nich štruktúru listu sa zameriame v poslednej benefit, ktorý rastliny získavajú spočíva (Karlsson a kol., 1996). Znamenalo časti seriálu). V porovnaní s ich v rozmnožovaní? Ten je samozrejme tak by to, že nedostatok dusíka nie je predchádzajúcimi prácami, benefit isto spojený so zvýšenou fotosyntézou. zodpovedný za zníženú fotosyntetickú z koristi bol viac vo zvýšenej frekvencii Nie je zvýšená fotosyntéza len nepatrný aktivitu a mäsožravosť tak poskytuje tvorby semien (5 – 48%) ako vo väčšej dôsledok zvýšenej reprodukcie, ktorá výhodu nezávisle na fotosyntéze a biomase (3 – 29%) (Karlsson a kol., je dosiahnutá zvýšenou koncentráciou zvyšuje reprodukčnú zdatnosť (fitness) 1996). Takisto 5 ročné prikrmovanie alebo obsahom dusíka? Zdá sa, že bohatšou tvorbou semien (Thorén a rastlín zvýšilo tvorbu biomasy v priebehu sa dostávame do uzavretého kruhu. Karlsson, 1998) a väčšou veľkosťou 2 rokov, a potom ostalo na približne Dôležité je uvedomiť si, či sledujeme rastlín (Karlsson a kol., 1996). Môže rovnakej úrovni, zatiaľ čo reprodukciu príčinu alebo dôsledok. To však to byť ďalej dôsledok toho, že väčšina z v y š o v a l o dusíka nebola zabudovaná do Rubisca, k o n t i n u á l n e ale do nefotosyntetických štruktúr, a tak v priebehu celých pôsobila viac na rast ako na samotnú 5 rokov (Thorén fotosyntézu. Ďalší dôvod môže byť ten, a Karlsson, 1998). že časť dusíka mohla byť vylúčená do Ď a l š i a p r á c a vonkajšieho prostredia prostredníctvom (Karlsson a kol., sekrécie žliazok. A nakoniec hlavným 1991) sa zaoberala dôvodom môže byť nízka teplota o d p o v e ď o u n a v subarktických podmienkach ako podanie hmyzu pri aj teplota pri ktorej bola fotosyntéza rastlinách rastúcich meraná (18 °C), čo by znamenalo, v c h u d o b n o m že fotosyntéza nebola limitovaná a o b o h a t e n o m

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 5 dôkazov, pričom s mäsožravosťou. Givnishov model niektoré model p r e d p o k l a d á z v ý š e n é n á k l a d y podporujú, iné ho na mäsožravosť, čo sa prejavuje naopak vyvracajú. intenzívnejšou respiráciou. Doterajšie V nasledujúcich š t ú die fotosynt é z y a r e s p i r á c i e troch častiach by pozemných druhov mäsožravých som sa venoval rastlín boli robené iba pri subarktických u ž s a m o t n e j druhoch (Méndez a Karlsson, 1999) s experimentálnej nediferencovanými listami na asimilačnú býva vo vede najťažšie.. Model cost/ práci. Chcel som sa pokúsiť skĺbiť a lapaciu funkciu, preto sa dalo iba ťažko benefit sa na úrovni fotosyntézy fyziologickú a anatomickú stránku určiť, ktorá časť respirácie je zodpovedná uplatňuje v meniacich sa ekologických fotosyntézy mäsožravých rastlín so za bežné životné funkcie a ktorá za podmienkach, v ktorých sme rastliny zameraním na rod Nepenthes, pretože mäsožravosť. U diferencovaných listov schopný pozorovať. Otázne je, do akej tie idú spolu ruka v ruke, o čom sa je možné náklady lepšie odhadnúť. mieri sa uplatňuje evolučne. Karlsson presvedčili už mnohí, či pri objave C4 iii) mäsožravé rastliny dokážu a kol. (1991) na základe experimentov rastlín alebo CAM metabolizmu. Ciele r e g u l o v a ť svoje invest í c i e d o navrhli modifikáciu Givnishovho môjho výskumu boli: mäsožravosti v závislosti od podmienok, modelu. Predpokladajú, že náklady na i ) p o r o v n a ť a s i m i l a č n ú č a s ť v ktorých rastú. Z prvej časti vieme, mäsožravosť spočívajú v redukcii rastu. a pascu z fyziologického (fotosyntéza že pri nižšom osvetlení sa rastliny Ako odpoveď na zvýšenú dodávku živín a respirácia), biochemického (asimilačné zdávajú mäsožravosti, čo predpokladá tieto rastliny nie sú schopné zvýšiť svoj pigmenty, dus í k , u h l í k , v o d í k , zvýšený cost na mäsožravosť v takýchto rast na rovnakú úroveň ako nemäsožravé PNUE), anatomického (prieduchy podmienkach. Pokúsime sa tento cost druhy. Schopnosť kompetície s inými a mezofyl) a ultraštrukturálneho vyčísliť v závislosti od meniacich sa druhmi v zmysle rýchlosti rastu hľadiska (chloroplasty). Diferenciácia svetelných podmienok. □ v závislosti od zvýšenej dodávky živín asimilačných a lapacích štruktúr u mäsožravých rastlín poklesne. Existujú nám pomôže determinovať syndróm práce, ktoré dokazujú, že koncentrácia mäsožravosti. Grafiky k článku © Andrej Pavlovič dusíka v listoch (mg. g-1) sa signifikantne i i ) s t a n o v i ť n á klady spojen é nemení po podaní koristi, ale celkový obsah dusíka áno (mg. rastlina-1). Na % N z druh citácia Drosera glanduligera to dokázali koristi Karlsson a Pate (1992), na Pinguicula Brocchinia reducta 59,8 Schulze a kol. 1997 vulgaris (Karlsson a Carlsson, 1984) a na Nepenthes rafflesiana (Moran a Moran, Cephalotus follicularis 26,1 Schulze a kol. 1997 1998). Podporovalo by to teda skôr Darlingtonia californica 76,4 Schulze a kol. 1997 Karlssonovu modifikáciu Givnishovho modelu, že rast je redukovaný viac ako Drosera erythrorhiza 19,6 Schulze a kol. 1991 fotosyntéza. Drosera gigantea 49,1 Schulze a kol. 1991 I napriek rozdielnosti názorov a experimentálnych výsledkov na Drosera heterophylla 47,2 Schulze a kol. 1991 túto problematiku by som z predošlej Drosera huegelli 57,3 Schulze a kol. 1991 diskusie spravil nasledujúci záver. Drosera macrantha 54,2 Schulze a kol. 1991 Mäsožravé rastliny prijímajú z koristi dusík ako benefit, a ten môže pôsobiť Drosera marchantii 64,7 Schulze a kol. 1991 na rastlinu dvojako: 1 ) z v y š u j e Drosera menziesii 36,7 Schulze a kol. 1991 koncentráciu N v liste, a tým sa zvyšuje rýchlosť fotosyntézy v rovnakej miere Drosera modesta 34,5 Schulze a kol. 1991 ako u všetkých zelených rastlín, 2) rast Drosera pallida 87,1 Schulze a kol. 1991 mäsožravých rastlín je redukovaný Drosera rotundifolia 26,5 Schulze a Schulze 1990 nedostatkom N, a ten akonáhle je prítomný môže sa zabudovať do nových Drosera stolonifera 51,4 Schulze a kol. 1991 štruktúr, čo sa vyznačuje zrýchleným Drosera subhirtella 35,6 Schulze a kol. 1991 rastom. Význam získavania uhlíka z koristi u pozemných mäsožravých Heliamphora sp. 79,3 Schulze a kol. 1997 rastlín je pravdepodobne zanedbateľný Nepenthes mirabilis 61,5 Schulze a kol. 1997 (Adamec, 1997). V prvých dvoch častiach seriálu Polypompholyx multifida 21,0 Schulze a kol. 1991 som vás chcel teoreticky dostatočne Sarracenia purpurea 10,0 Chapin a Pastor 1995 oboznámiť s modelom, ktorý má určite Utricularia vulgaris 51,8 Friday a Quarmby 1994 svoje pre i proti a čo ste si z neho odniesli nechám už na vás. V súčasnosti Tab. 1 Obsah dusíka získaného z koristi k celkovému obsahu dusíka v rastline. máme len veľmi málo experimentálnych Podľa (Ellison a Gotelli, 2001)

6 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Zoznam citovanej literatúry (II)

ADAMEC, L. 1997 MINERAL NUTRITION OF CARNIVOROUS PLANTS: A REVIEW, BOT. REW. 6 3 : 2 7 3 – 299 CHANDLER, G. E., ANDERSON, J. W. 1976 STUDIES ON THE NUTRITION AND GROWTH OF DROSERA SPECIES WITH REFERENCE TO THE CARNIVOROUS HABIT, NEW. PHYTOL. 76: 129 – 141 CHAPIN, C. T., PASTOR, J. 1995 NUTRIENT LIMITATION IN THE NORTHERN PITCHER P L A N T , SARRACENIA PURPUREA, CAN. J. BOT. 73: 728 – 734 ECKSTEIN, R. L., KARLSSON, P. S. 2001 THE EFFECT OF REPRODUCTION ON NITROGEN USE EFFICIENCY OF THREE SPECIES OF THE CARNIVOROUS GENUS PINGUICULA, J. ECOL. 89: 798 - 806 ELLISON, A. M., GOTELLI, N. J. 2001 EVOLUTIONARY ECOLOGY OF CARNIVOROUS PLANTS, TRENDS ECOL. EVOL. 16: 623 – 629 ELLISON, A.M., GOTELLI, N. J. 2002 NITROGEN AVAILABILIY ALTERS THE EXPRESSION OF CARNIVORY IN THE NORTHERN PITCHER PLANT, SARRACENIA PURPUREA, PROC. NATL. ACAD. SCI. USA 99: 4409 – 4412 FRIDAY, L., QUARMBY, C., 1994 UPTAKE AND TRANSLOCATION OF PREY DERIVED 15N A N D 3 2 P I N UTRICULARIA VULGARIS, NEW PHYTOL. 121: 439 – 445 GIVNISH, T.J., BURKHARDT, E. L., HAPPEL, R. E., WENTRAUB, J. D. 1984 CARNIVORY IN THE BROMELIAD BROCCHINIA REDUCTA WITH A COST/ BENEFIT MODEL FOR THE GENERAL RESTRICTION OF CARNIVOROUS PLANTS TO SUNNY, MOIST, NUTRIENT POOR HABITATS, AM. NAT. 124: 479 – 497 KARLSSON, P. S., CARLSSON, B 1984 WHY DOES PINGUICULA VULGARIS L. TRAP INSECTS, NEW PHYTOL. 97: 25 - 30 KARLSSON, P. S., NORDELL, K. O., CARLSSON, B. Å., SVENSSON, B. M. 1991 THE EFFECT OF SOIL NUTRIENT STATUS ON PREY UTILIZATION IN FOUR CARNIVOROUS PLANTS, OECOLOGIA 86: 1 - 7 KARLSSON, P. S., PATE, J. S. 1992 CONTRASTING EFFECTS OF SUPPLEMENTARY FEEDING OF INSECTS OR MINERAL NUTRIENTS ON THE GROWTH AND NITROGEN AND PHOSPOROUS ECONOMY OF PYGMY SPECIES OF DROSERA, OECOLOGIA 92: 8 - 13 KARLSSON, P. S., SVENSSON, B. M., CARLSSON, B. Å. 1996 THE SIGNIFICANCE OF CARNIVORY FOR THREE PINGUICULA SPECIES IN A SUBARCTIC ENVIRONMENT, ECOL. BULL. 45: 115 – 120 KNIGHT, S. E., FROST, T. M. 1991 BLADDER CONTROL IN UTRICULARIA MACRORHIZA: L A K E S P E C I F I C VARIATION IN PLANT INVESTIMENT IN CARNIVORY, ECOLOGY 72: 728 – 734. KNIGHT, S. E. 1992 COSTS OF CARNIVORY IN THE COMMON BLADDERWORT UTRICULARIA MACRORHIZA, OECOLOGIA 89: 348 – 355 MASAROVIČOVÁ E., WELSCHEN, R., LUX, A., LAMBERS, H., ARGALÁŠOVÁ, K., BRANDŠTETEROVÁ, E., ČANIOVÁ, A. 2000 PHOTOSYNTHESIS, BIOMASS PARTITIONING AND PEROXISOMICINE A1 PRODUCTION OF KARWINSKIA SPECIES IN RESPONSE TO NITROGEN SUPPLY, PHYSIOL. PLANT.108: 300 –306 MENDÉZ, M., KARLSSON, P. S. 1999 COSTS AND BENEFITS OF CARNIVORY IN PLANTS: INSIGHTS FROM THE PHOTOSYNTHETIC PERFORMANCE OF FOUR CARNIVOROUS PLANTS IN A SUBARCTIC ENVIROMENT, OIKOS 86: 105 – 112. MORAN, J. A., MORAN, A. J. 1998 FOLIAR REFLECTANCE AND VECTOR ANALYSIS REVEAL NUTRIENT STRESS IN PREY DEPRIVED PITCHER PLANT (NEPENTHES RAFFLESIANA). INTER. J. PLANT SCI. 159: 996 – 1001 OBESO, J. S. 2001 THE COST OF REPRODUCTION IN PLANTS, NEW PHYTOL. 155: 321 – 348 PLUMMER, G. L., KETHLEY, J. B. 1964 FOLIAR ABSORBTION OF AMINO – ACIDS, PEPTIDES AND OTHER NUTRIENTS BY THE PITCHER PLANT SARRACENIA FLAVA, BOT. GAZ.125: 245 -260 SCHULZE, E. D., GEBAUER, G., SCHULZE, W., PATE, J. S. 1991 THE UTILIZATION OF NITROGEN FROM INSECTS CAPTURE BY DIFFERENT GROWTH FORMS OF DROSERA FROM SOUTHWEST AUSTRALIA, OECOLOGIA 87: 240 - 246 SCHULZE, W , SCHULZE, E. D. 1990 INSECT CAPTURE AND GROWTH OF THE I N S E C T I V O R O U S DROSERA ROTUNDIFOLIA L., OECOLOGIA 82: 427 – 429 SCHULZE, W, SCHULZE, E. D., PATE, J. S., GILLISON, A. N. 1997 THE NITROGEN SUPPLY FROM SOILS AND INSECTS DURING GROWTH OF THE PITCHER PLANTS N E P E N T H E S M I R A B I L I S , C E P H A L O T U S FOLLICULARIS AND DARLINGTONIA CALIFORNICA, OECOLOGIA 112: 464 – 471 SCHULZE, W., SCHULZE, E. D., SCHULZE, I., OREN, R. 2001 QUANTIFICATION OF INSECT NITROGEN UTILIZATION BY THE VENUS FLY TRAP DIONAEA MUSCIPULA CATCHING PREY WITH HIGHLY VARIABLE ISOTOPE SIGNATURES, J. EXP. BOT. 52: 1041 – 1049 THORÉN, L. M., KARLSSON, P. S. 1998 EFFECTS OF SUPPLEMENTARY FEEDING ON GROWTH AND REPRODUCTION OF THREE CARNIVOROUS PLANT SPECIES IN A SUBARCTIC ENVIRONMENT, J. ECOL. 86: 501 - 510 THUM, M. 1989 THE SIGNIFICANCE OF CARNIVORY FOR THE FITNESS OF DROSERA IN I T S N A T U R A L HABITAT 2. THE AMOUNT OF CAPTURED PREY AND ITS EFFECT ON DROSERA INTERMEDIA AND DROSERA ROTUNDFOLIA,. OECOLOGIA 81: 401 – 411 ZAMORA, R., GOMEZ, J. M., HODAR, J. A. 1998 FITNESS RESPONSES OF A CARNIVOROUS PLANT IN CONTRASTING ECOLOGICAL SCENARIOS, ECOLOGY 79: 1630 – 1644

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 7 Podivně klíčící bublinatky z Jižní Ameriky (s barevnou přílohou na straně II a III)

MILOSLAV STUDNIČKA

V životních strategiích rostlin mají rostlinka totiž začíná svou existenci vody nebo vrostlou v rašeliníku, lze důležitou roli speciálně strategie vytvořením relativně obrovského bublinatku pěstovat snadno. Semeno je rozmnožovací. Jiný význam měchýřku a kopisťovitého zeleného podobné předešlému druhu, jen osemení zpravidla mívá rozmnožování listu (obr. 8). Pomocí podpovrchových není tak rozšířeno v létací plochu (obr. nepohlavní čili vegetativní a jiný výběžků se v mechu upevní později. 16). Klíčení probíhá stejně. Porovnáním rozmnožování pohlavní čili generativní. Druh U. humboldtii je znám svou vývinu semenáčků ponechaných ve Latinskoamerické bublinatky ze sekce příležitostnou symbiózou s broméliovitou vodě a jiných, přenesených hned po Iperua, které mimochodem překrásně rostlinou Brocchinia tatei, v jejíchž vyklíčení na živý rašeliník, byl shledán kvetou (Rivadavia 2001a; Žáček 2004), cisternách uvnitř růžice se šíří pomocí nápadný rozdíl (obr. 17 a 18). Plovoucí rozmnožujeme v kultuře zpravidla obloučnatých výběžků (Bütschi 1989; semenáčky ustrnuly již zhruba po 40 vegetativně. V přírodě jim tento způsob Studnička 1992). Často se vyskytuje i dnech ve vývinu, ač potom byly schopné rozrůstání výběžky, na nichž tvoří nezávisle, zcela asymbioticky (obr. 9). ve vodě ještě mnoho týdnů vegetovat. odnože, slouží k rozmnožování in situ, Také tento druh se vyznačuje zvláštností Na rašeliníku usazené semenáčky se tedy na místě, kde se již dříve uchytily. generativního rozmnožování. Ta tkví v vyvíjely rychleji a nepřetržitě dále. Rozmnožování pomocí semen, a posléze šíření pomocí semen katapultovaných Nakonec vytvořily typické štítovité listy nepatrných semenáčků, je určitě v z vysokého větrem rozkývaného a první obloukovité šlahouny, sloužící k přírodě málo nadějné. Je však potřebné stonku nesoucího květenství, a potom vegetativnímu rozmnožování. k šíření druhů na stanoviště ve větší plachtících ve větru pomocí volného vzdálenosti. V kultuře se generativní blanitého osemení (boleoautochorie + rozmnožování podařilo pozorovat anemochorie). Tato semena mají uvnitř málokdy, literární údaje založené na zelený, velmi vyvinutý zárodek (obr. Diskuse fixovaném materiálu z přírody jsou 10). Po styku s vodou ihned a rychle dosti staré, bez fotografií a málo detailní klíčí. Zárodek zvětší objem svých buněk, Semena U. geminiloba jsou vybavena (Merl 1915). Podařilo se mi úspěšně začne se zvětšovat a rozvíjet se v listový výčnělky, jež mohou sloužit k přivést do květu a generativně rozmnožit přeslen tvaru sněhové vločky. Trvá zachycování. Ježatá semena mají sice Utricularia geminiloba, U. humboldtii a méně než 24 hodin, nežli protrhne tenké často rostliny zoochorní, šířené na srsti U. nelumbifolia (foto 1-4). průsvitné osemení (obr. 11-13). V tomto savců, u bublinatky však toto vzhledem Druh U. geminiloba je specializován raném stadiu semenáček může plavat k charakteru mikrobiotopů lze pokládat na růst v mechových kobercích na na vodní hladině (obr. 14). Existuje za nepravděpodobné. Morfologii skrápěných nebo mokvavých skalních předpoklad, že tento typ semen, známý semen lze spíše vysvětlit jako adaptaci stěnách (obr. 5). V mechu se rozrůstá již jen u druhu U. reniformis žijícího též k zachycování mezi stélkami mechů. oddenky, nesoucími lapací orgány a příležitostně v růžicích broméliovitých Tento druh roste zpravidla v meších, je hlízky (obr. 6). Tyto hlízky slouží jako rostlin (Studnička 2004a, 2004b) a bryofilní. Pozorování nejranějšího stadia rezervoár vody pro případ vyschnutí u druhu U. nelumbifolia žijícího v semenáčků ukázalo, že jako první se mechu. Rostlina je takto adaptována na podobné symbióze obligátně, je adaptací tvoří asimilační orgán a lapací měchýřek, svá zvláštní stanoviště (Rivadavia 2001a; ke klíčení v růžicích hostitelských kdežto žádný orgán sloužící k upevnění Studnička 2003a) . Semena tohoto rostlin. Podle pozorování v kultuře však semenáčku v substrátu zprvu rostlinka druhu jsou také nejspíše adaptována na plovoucí semenáčky časem ustrnou ve nemá. Lze spekulovat o tom, že lapací naznačený epilitický, a přitom vlastně vývinu a dále rostou jen po přenesení na měchýřek nemá svou jedinou funkci na meších závislý, tj. epifytický způsob mokrý pevný substrát (živý rašeliník). ve výživě rostliny, ale současně může života. Osemení je ježaté, vybíhá v Druh U. nelumbifolia je znám sloužit i k prvnímu ukotvení rostliny mnoho výčnělků (obr. 7). Semena přísnou vazbou na růžice broméliovitých mezi mechovými stélkami. této morfologie jsou u rodu bublinatek rostlin, hlavně Vriesea extensa, ale i Druhy U. humboldtii ( někdy) celkem výjimečná. Podobná nalezneme dalších rozměrných druhů téhož rodu a U. nelumbifolia (zpravidla) lze v u africké a asijské U. striatula a několika (Taylor 1989). Otázkou je, zda je přírodě pozorovat rostoucí v růžicích vzácnějších, jí blízce příbuzných tomu tak všude a bylo tomu tak vždy. broméliovitých rostlin uchycených ve druhů, tvořících sekci Phyllaria. Ač Stanoviště tohoto druhu jsou špatně skalistých terénech (Rivadavia 2001b; jsou příbuzensky vůči U. geminiloba dostupná, tudíž málo prozkoumaná Studnička 2003b). V prvém případě jde vzdálené, mají stejnou ekologii (Taylor (Rivadavia 2001). V kultuře lze o symbiózu s Brocchinia humboldtii, 1989). Ježatá semena se jistě dobře přirozenou symbiózu napodobit jen v druhém např. s Vriesea extensa. V zaklesnou mezi stélky mechů a udrží se obtížně (obr. 15), kdežto asymbioticky, citované literatuře je popsáno, jak tam, než se semenáček uchytí. Mladá v prázdném květníku postaveném do bublinatky sledují přirůstání spirálovitě

8 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz uspořádaných hostitelských růžic a dostávají se pomocí šlahounů do vody nashromážděné v úžlabních kapsách nových listů. Primární osídlení hostitelské rostliny, alespoň u U. nelumbifolia, se zřejmě děje pomocí semen, nikoli šlahouny nebo výběžky (Rivadavia 2001b). Stejně je tomu velmi pravděpodobně u fakultativně symbiotické U. reniformis, dalšího druhu sekce Iperua (Studnička 2004a). Tento druh klíčí stejně jako U. humboldtii a U. nelumbifolia a všechny tři se odlišují od všech ostatních druhů rodu značně diferencovaným zeleným embryem, rozvíjejícím se během nemnoha hodin v semenáček. Správná je jistě představa, že růžice broméliovitých rostlin zachycují nejen srážkovou vodu, ale i větrem unášená semena bublinatek. Semenáčky, jež mají vzhled asi 3 mm velkých přeslenů fungujících jako plovák, podle Obr. 7.- Asi 0,5 mm velká semena Utricularia geminiloba s výčnělky vhodnými k zachycení v mechu. pozorování v kultuře dobře klíčí na vodní hladině. Tak by mohly vyklíčit i 1) Vodní prostředí neobsahovalo v Taktéž mohou ulpět někde při hladině v přírodě, v cisterně hostitelské rostliny, umělých podmínkách potřebnou nabídku na drsném povrchu listu růžice a stát se a dokonce tam po vytvoření lapacího přijatelné mikroskopicky malé potravy, rostlinkami epifylními. Takto uchyceny měchýřku lovit plankton. Vývinu v ač plankton se v prostředí vyskytoval zmohutní, vyženou listy, oddenky a dospělou rostlinu by tak nic nebránilo. a byl loven dospělými bublinatkami. šlahouny, čímž okupují prostor růžice. Dokumentovaná pozorování v kultuře Semenáčky, snad specializované však ukazují, že ve vodě vývin ustrnul, k lovu zcela určitých nepatrných Pozorování v kultuře poskytují jakmile začaly vyrůstat první miniaturní živočichů, sice nenalezly kořist potřebné vodítko k tomu, co je třeba přesně v listy určené k asimilaci ve vzduchu. S velikosti ve vodě, ale vyskytovala se v přírodě ještě vypozorovat. Je třeba nimi by ostatně vznášející se neukotvená provzdušněných poduškách rašeliníku. zjistit nejen jak vypadají různě pokročile rostlinka ztrácela stabilitu. Žádný Proto semenáčky ustrnuly ponechány ve vyvinuté semenáčky symbiotických prýt směřující dolů do vody, a nějak vodě, ale rostly v rašeliníku. bublinatek, ale také v jaké situaci se zajišťující stabilitu, se nezačal vyvíjet ani které stadium vyskytuje, zda, jak a na po týdnech. Představa o jednoduchosti 2) Semenáčky jsou sice schopné klíčení čem je ukotveno. □ vývinu od plovoucího semenáčku po a plování na vodní hladině, ale potřebují velkou rostlinu s listy vyčnívajícími do brzy ulpět na pevném podkladu a stát vzduchu z hostitelské růžice tak dostává se rostlinami obojživelnými, nikoli trhlinu. Semenáčky hned po vyklíčení vodními. Můžeme si jen představovat, přenesené z vody na pevný podklad, že v přírodě, když vyklíčí v cisterně kterým byl živý rašeliník, se vyvíjely bez hostitelské růžice, se některé při přerušení. Vysvětlení může být dvojí: přetékání vody za deště zachytí ve spáře na styku listů, na rozhraní vody a souše.

LITERATURA: BÜTSCHI L. (1989): CARNIVOROUS PLANTS OF AUYANTEPUI IN VENEZUELA.- CARNIV. PL. NEWSLETT., FULLERTON, 18: 47-51. MERL. E. M. (1915): BEITRÄGE ZUR KENNTNIS DER UTRICULARIEN UND GENLISEEN.- FLORA, JENA, 108: 127-200. RIVADAVIA F. (2001A): UTRICULARIA GEMINILOBA IN FLOWER AT LAST!- CARNIV. PL. NEWSLETT., FULLERTON, 30: 71-74. RIVADAVIA F. (2001B): UTRICULARIA NELUMBIFOLIA GARDN. AT LAST!- CARNIV. PL. NEWSLETT., FULLERTON, 30: 5-10. STUDNIČKA M. (1992): UTRICULARIA – SBÍRKOVÉ RARITY.- ŽIVA, PRAHA, 40: 18-20. STUDNIČKA M. (2003A): BUBLINATKA SVŮDNÁ, BRAZILSKÝ HŘÍCH.- ŽIVA, PRAHA, 51: 164-165. STUDNIČKA M. (2003B): OBSERVATIONS ON LIFE STRATEGIES OF GENLISEA, HELIAMPHORA, AND UTRICULARIA IN NATURAL HABITATS.- CARNIV. PL. NEWSLETT., FULLERTON, 32: 57-61 . STUDNIČKA M. (2004A): OBŘÍ MASOŽRAVÁ BUBLINATKA Z PEDRA DO SINO.- ŽIVA, PRAHA, 52: 22-24. STUDNIČKA M. (2004B): OBSERVATIONS ON TWO DIFFERENT FORMS OF UTRICULARIA RENIFORMIS .- CARNIV. PL. NEWSLETT., FULLERTON, 33: 47-51 . TAYLOR P. (1989): THE GENUS UTRICULARIA – A TAXONOMIC MONOGRAPH.- KEW BULL. ADDITIONAL SER. XIV, LONDON, 723 P. ŽÁČEK Z. (2004): BUBLINATKA LEDVINITÁ (UTRICULARIA RENIFORMIS A. ST. HIL.).- TRIFID, PRAHA, 2004/2: 14-15 ET TAB. II ET III.

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 9 Zprávy z „Malé Roraimy“ a z ostatních fytonik na zahradě i doma

Díl IV. - O mých zkušenostech s kvetením láčkovice australské (Cephalotus follicularis Labill.) (s barevnou přílohou na straně XI)

ZDENĚK ŽÁČEK

Tuhle pozoruhodnou rostlinu, kterou Na přelomu jara a léta ´95 jsem si celý proces kvetení popsal v APMR se botanici neodvažují pro její na zahradu zakoupil menší skleník, 8/1995 (viz detailně odkaz na konci specifické zvlášnosti přičlenit k některé který mi firma dopravila v jednotlivých textu) a obrázek vrcholu květenství i z klasických čeledí a dávají raději dílech. A právě v době, kdy jsem nový s detailem jediného kvítku si můžete přednost čeledi monotypické, jsem skleník sestavoval, uviděl jsem při jedné prohlédnout na zadní straně obálky zatoužil pěstovat velice brzy, po prvních kontrole v „krychli“ u své láčkovice tohoto TRIFIDa. úspěšně zvládnutých méně náročných cosi zvláštního. Z růstového středu Mezi amatérskými pěstiteli se druzích MR. Získal jsem středně velký odrůstala na chlupatém řapíku podivná nepřestávám setkávat s postesky oledně trs ve vysokém hranatém květináčku. láčka. Divně se taky chovala. Místo aby neochoty ke kvetení u jejich rostlin. Postavil jsem ho mezi ostatní rostlinstvo odrůstala horizontálně, rostla vzhůru Často se ptají, jak jsem u své rostliny do monstrózní celoskleněné vitrinózní a kose ke slunečnímu zdroji. Zakrátko podobného úspěchu dosáhl. Domnívám krychle o straně 1 m, kterou jsem si mi bylo zjevné, že se chystá na kvetení, se, že jejich neúspěch pramení z přílišné tehdy nechal na zakázku vyrobit. Stála že nejde o řapík, ale o základ květního až luxusní péče, které svým rostlinám u okna s jižní světelnou expozicí. Aby stvolu, a že vrcholová část není dalším věnují. Právě takovým přístupem (časté láčkovici zalévalo co nejvíc světla, stál základem láčky, nýbrž základem přesazování, umělé dělení narostlých její květináč na obrácené pětilitrové květenství semklém v obalech z listenů. trsů, neměnné klima uzavřených vitrín lahvi od okurek. Podmisku jsem Sestava skleníku se ukázala jako atp.) vytvářejí podmínky, jež rostliny doléval kohoutkovou ustátou vodou v nesmírně příhodná. Ve vitríně jsem k pohlavnímu způsobu rozmnožování letním čase a přes zimu jsem ji úplně měl rozmanité druhy MR a mezi vlastně vůbec nepodněcují. Kvetení odstraňoval a občas pouze rosil na list. nimi rovněž epifytní jihoamerickou své první láčkovice přičítám především Několik let tak nejen vytrvávala, bublinatku U. longifolia, která skvěle těmto faktorům: ale rozrostla se po celém prostoru bujela a dokonce mi v jedné době květináčku a její hezky narostlé láčky nasadila na květenství, jež se vyvíjelo 1) Rostlina se ocitla ve fázi, v níž přečnívaly jeho okraje. Základní zbarvení nesmírně dlouho, dosáhlo značné délky zcela vyčerpala prostor květináčku, kdy bylo zelené, i když tu a tam byly patrné a vrcholová část se vidličnatě dělila, už neměla kam se rozrůstat. purpurově nachové osmahy asimilačních přičemž obě větve měly hojně květních 2) Vitrína stála v malém kumbále, listů i láček, zvláště ze slunečných základů. Bohužel, místo, aby se poupata kde je sice radiátor ústředního topení, ale letních dnů. Už jsem začínal uvažovat, nalila a rozvinula do plné krásy květů, v zimním období je tu výrazně chladněji že ji přesadím a snad i rozdělím, ale stále počala vadnout. Právě tohle jsem měl na a tedy zřetené sezónní teplotní kolísání. jsem váhal, protože jsem se bál, abych paměti, když jsem starostlivě sledoval 3) Několikaleté nepřesazování, nějak neporušil křehkou rovnováhu, pokračující vývoj květenství láčkovice. neoddělování odnoží = vyčerpání živin která se za tu dobu ustavila. Měl jsem obavy, že na úplný vývoj ze substrátu. Na tehdejší dobu to byl exemplář květenství nebude přirozený osvit vitríny výstavní a taky jsem ho za tím účelem postačovat stejně jako tomu bylo u Druhé kvetení jsem zažil u jiné měl na setkání členů bývalé SPMR v Jihoameričanky U. longifolia. Naštěstí rostliny. Byl to menší oddělek, z většího BZ v Teplicích. Mnohé svou krásou byl skleník sestaven ještě před zřetelnou trsu, který jsem dostal darem od přítele a velikostí udivoval a fascinoval. Byl diferenciací vlastního květenství. Patrika Hudce loni na podzim. K této jsem na něj tenkrát moc pyšný a ani Přemístil jsem láčkovici do něj a výrazně láčkovičce o několika asimilačních mě nenapadlo, že o několik let později mu tak zvýšil světelný požitek. I když listech a láčkách radiálně rozestřených uvidím na výstavách a ve sklenících se rostlina musela vyrovnat s relativně od růstového středu jsem přistoupil botanických zahrad rostliny, k nimž sušším a teplejším prostředím včetně podstatně drsněji, než k rostlinám se bude mít jako zakrslík k lepým nižší RVV oproti klimatu ve vitríně, předešlým. Umístil jsem ji na parapet obřiskům. zvládla zdárně vykvést. Podrobně jsem východního okna zcela volně. Její

10 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Pro představu celkový pohled na výšku květního stvolu k velikosti růžice láčkovice. Foto © R. Žáček květináček jsem opatřil podmiskou. dodal závlahu. opylit květy mezi sebou a něco semínek Když nastala zima a teploty klesaly pod Po několika dnech se z tohoto jsem také sklidil. Bohužel, jejich výsev bod mrazu, zcela jsem omezil zálivku v suchošoku vzpamatovala a začala tvořit byl negativní. Druhé květenství jsem po podmisce a přes květináček jsem přetáhl náhradní láčky a posléze také základ zaschnutí odstřihl a mám je uloženo v mikroténový sáček, který rostlinu chránil květního stvolu. Tvorba květního obálce. Květy jsem uměle neopyloval. před přímým působením příliš chladného stvolu začala v půli května a definitivní Dosud jsem neměl čas prozkoumat, zda vzduchu a současně zadržoval odpar ukončení kvetení a jeho zasychání se nějaká semena spontánně vytvořila. vody z vlhkého substrátu a vytvářel nastalo až počátkem září. Po celou Láčkovice australská (C. follicularis) příhodnou RVV v bezprostředním okolí dobu vytrvávalo několik vytvořených se ve sbírkách amatérských pěstitelů rostliny. láček a asimilačních listů a rostlina stává běžnou položkou. Ještě před V popsaných podmínkám přežila vrhla veškerou energii na kvetení. pár lety šlo o nevyzpytatelnou rostlina zimu bez zjevných problémů. Krátce po odkvětu nastala nápadná vzácnost. Pokrok se nezastavuje ani V předjaří jsem obnovil velmi zvolna proliferace nových odnoží s miniláčkami v technikách kultivace. Já jsem si po zálivku do podmisky. Počátkem května i asimilačními lístečky v mezerách při svých zkušenostech s láčkovicí zapsal došlo málem k fatální chybě. Byl jsem substrátu mezi již vytvořenými většími za uši, že nejde o rostlinu, které by celý den v práci a po návratu jsem už láčkami. nejlépe svědčily klimaticky hrobové na první pohled nezahlédl pod krytem V současné době (10.12.05) rostlina a prádelní podmínky uzavřených z mikroténu nic moc radostného. Do růst minimalizuje a bez podstatných nádob a učinil jsem kvalitativní skok očí mě uhodily barevné odstíny, které změn vytrvává. Kvůli vyššímu chladu poznáním, že nejlépe se jí daří volně každému pěstiteli neklamně signalizují, a vlhčímu mikroklimatu opět pro zimní na meziokenním parapetu východního že dochází k rapidnímu vadnutí. Rychle období přiklopena průhlednou plastvou okna s proměnlivějšími podmínkami a jsem mikrosáček odstranil a zjistil, že nádobkou. hrozbami stresů. □ slunce, které přes den výrazně působilo, V prvním případě šlo o několikaletou rostlinu i přes kryt přesušilo natolik, že zralou rostlinu a ve druhém o nerozrostlý zcela zvadly všechny vytvořené láčky, oddělek zdaleka nevyzrálého jedince. a že zbývá živé pouze torzo z několika Kvetení vždy podnítila kombinace stresů ZDROJE: asimilačních listů rovněž na pokraji z vnějšího prostředí. ŽÁČEK, Z.; JAK MI KVETL CEPHALOTUS, totálního zavadnutí. Ihned jsem rostlině U první rostliny jsem se pokoušel APMR 8/1995, STR. 35 – 39.

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 11 Rod Pinguicula in vitro 3. diel

MICHAL PARVANOV

Zavedenie druhov do Vplyv koncentrácie kultúry in vitro kultivačného média

Zakladanie in vitro kultúr rodu druhov tučníc a ich hybridov je možné Pri kultúrach rodu Pinguicula bol Pinguicula je vhodné urobiť aseptickým založiť zavedením krátkych (5 mm) zaznamenaný rozdielny vplyv výsevom (tab. 10). Keďže sú semená listov zimnej ružice, sterilizovaných koncentrácie kultivačného média na tučníc malé, až takmer prachové, v 30% Save 10 minút. Zimné listy klíčne a subkultivované vzrastnejšie na sterilizáciu a výsev sa používa sú vhodnejšie na sterilizáciu pre ich rastliny (tab. 11). Na plnom kultivačnom striekačka. 40% Savo a 5-10 minútová pevnejšiu, sukulentnú stavbu a tým i médiu je možné kultivovať iba starších doba sterilizácie sú vhodné na založenie väčšiu odolnosť voči agresívnym látkam. jedincov, semená ihneď po vyklíčení výsevu in vitro. Embryo má os a 2 klíčne U druhov tvoriacich hibernaculum prestávajú tvoriť listy a začína rast listy. Klíčenie je epigeické. Klíčny koreň (Pinguicula vulgaris) je možné vysievať kalusu. Kalus je vodnatý, u niektorých je biely, štíhly, predĺžený s koreňovými nezrelé semená a v tomto prípade nie je druhov kompaktný, bezzrnitý, s lesklým vláskami. Hypokotyl nie je rozoznateľný. nutné semená pred výsevom stratifikovať povrchom, žltý so zelenou, žltou alebo Klíčne listy sú zelené, pravidelného ako pri štandardných výsevoch i v hnedou mozaikou. Nepravidelného tvaru, tvaru. Epikotyl nie je rozoznateľný. podmienkach in vivo. rozptýlený plošne na médiu. Intenzita Vegetačný vrchol so základmi listov je Nevyklíčenie druhu Pinguicula rastu kalusu je nízka. Diferenciáciu listami chránený. Listy sú pravidelné, b o h e m i c a mohlo byť spôsobené iného pletiva sa z kalusu indukovať zelené. Kultúru stredoamerických nedostatočnou stratifikáciou semien. nepodarilo. Na médiu s polovičným obsahom biogénnych prvkov sa klíčne rastliny vyvíjali typicky, jedinci druhu Typ Pinguicula lusitanica dokonca bohato Číslo kultivačného Pôvod explantátu Výsledky kultivácie kvitli. kultúry média Vplyv pH Výsev Pinguicula Ihneď po vyklíčení alpina „red form“ tvorba kalusu ø 7mm Preukázala sa relatívne vysoká tolerancia tučníc k hodnote pH. Rast druhu Výsev Pinguicula Nevyklíčené Pinguicula primuliflora bol intenzívny bohemica na médiu s hodnotou pH=7, jedinci LS pH=7 dokonca kvitli. Ostatné druhy rástli Výsev Pinguicula 25% rastuschopných, bez viditeľných rozdielov na médiách s lusitanica následne odumreli hodnotami pH od 5,58 do 6,0. Výsev nezrelých Ihneď po vyklíčení 1 semien Pinguicula tvorba kalusu Vplyv rastových vulgaris regulátorov, ich 33% jedincov koncentrácie a Výsev Pinguicula štandardný priebeh alpina „red form“ rastu ø 1,5 cm, výrazné kombinácie vzdušné korene 2 cm Rod Pinguicula je podľa pozorovaní Výsev Pinguicula Intenzívny rast, výrazne citlivý na obsah rastových ½ MS lusitanica viacnásobné kvitnutie regulátorov v kultivačnom médiu. pH=5,6-5,68 Väčšina variantov médií s hormónmi spôsobila odumretie explantátu. Pre Vysterilizované Tvorba axilárnych ďalšie experimenty preto možno listy zimnej ružice výhonov, štandardný odporučiť médiá s nižším obsahom 2 Pinguicula × Sethos priebeh rastu rastových regulátorov. Pridanie 0,5 mg/l × gypsicola NAA spôsobilo zintenzívnenie tvorby koreňov, ktoré vyrastali i s koreňových Tab. 10: Založenie in vitro kultúry druhov rodu Pinguicula segmentov. □

12 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Typ Číslo kultivačného Pôvod explantátu Výsledky kultivácie kultúry média Výsev Pinguicula alpina „red form“ Ihneď po vyklíčení tvorba kalusu ø 7mm

1 Výsev Pinguicula lusitanica 25% rastuschopných, následne odumreli

LS pH=7 Výsev nezrelých semien Pinguicula vulgaris Ihneď po vyklíčení tvorba kalusu Subkultivácia jedincov Intenzívny rast, kvitnutie Pinguicula primuliflora 2 Subkultivácia Pinguicula × Intenzívny rast ø 0,4 – 2 cm Sethos × gypsicola 33% štandardný priebeh rastu ø 1,5 Výsev Pinguicula alpina „red form“ 3 cm, výrazné vzdušné korene 2 cm ½ MS Výsev Pinguicula lusitanica Intenzívny rast, viacnásobné kvitnutie pH=5,6-5,68 Vysterilizované listy zimnej ružice Tvorba axilárnych výhonov, 4 Pinguicula × Sethos × gypsicola štandardný priebeh rastu

Tab. 11: Vplyv koncentrácie kultivačného média na rast druhov rodu Pinguicula

Typ Číslo kultivačného Pôvod explantátu Výsledky kultivácie kultúry média 33% štandardný priebeh rastu ø 1,5 Výsev Pinguicula alpina „red form“ cm, výrazné vzdušné korene 2 cm ½ MS bez Výsev Pinguicula lusitanica Intenzívny rast, viacnásobné kvitnutie 1 rastových regulátorov Vysterilizované listy zimnej ružice (10 min v Tvorba axilárnych výhonov, 30% Save) Pinguicula × Sethos × gypsicola štandardný priebeh rastu

Pinguicula alpina „red form“ – tvorba koreňov i s koreňových segmentov ½ MS +0,5mg 2 NAA Pinguicula lusitanica – odumretie Subkultivovaní celí jedinci, Pinguicula × Sethos × gypsicola – štandardný priebeh rastu, delenie, ø 2 cm listové a koreňové segmenty ½ MS +2mg Pinguicula alpina „red form“ – odumretie 3 NAA Pinguicula lusitanica – odumretie Pinguicula alpina „red form“, ½ MS +0,3mg Pinguicula alpina „red form“ – odumretie

4 BAP +0,1mg Pinguicula lusitanica – náznak tvorby NAA Pinguicula lusitanica, vegetačných vrcholov, následné odumretie ½ MS +1,5mg Pinguicula alpina „red form“ – odumretie 5 BAP +0,1mg Pinguicula × Sethos × gypsicola Pinguicula lusitanica – bez NAA chlorofylu, následné odumretie ½ MS +0,5mg Pinguicula alpina „red form“ – odumretie 6 BAP Pinguicula lusitanica – deformované listy, výrazná žilnatina LS+4mg/l Subkultivovaní jedinci Pinguicula 7 NAA+4mg/l alpina „red form“ Odumretie 2,4-D Pinguicula primuliflora

Tab. 12: Vplyv rastových regulátorov, ich koncentrácie a kombinácie na rast druhov rodu Pinguicula

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 13 Můj první výsev…

JITKA JIŘÍKOVÁ

Každý pěstitel, který se snaží rozšířit chleba“, kteří ji po zjištění omylu s uložila na regál. svoji sbírku, dříve či později přistoupí k protaženým obličejem vraceli zpět na Kvůli mé netrpělivosti den D nastal vlastnímu množení rostlin. Tak jednoho místo v chladničce, jsem přemýšlela, 4.7., tedy teoreticky o jeden den dříve, dne došlo i na mě, a proto vám chci co by mohlo být nejvhodnější než vypršely dva měsíce. Poctivě předložit pár postřehů z této pro mě nové výsevní nádobou. Nakonec to vyhrála jsem si vyhrála s „vysetím“, kdy jsem zkušenosti. průhledná plastová miska s víčkem od pečlivě semínko po semínku pokládala Vzhledem k tomu, že jsem postižená zeleninového salátu ze supermarketu, na substrát přibližně ve stejných rodem Sarracenia, rozhodla jsem se, že která byla původně na cestě do odpadků. odstupech (asi 1,5 cm), aby rostlinky by bylo dobré mít jako základ sbírky Konečně se mi podařilo najít i jednu měly dost místa a nemusela jsem je od každého botanického druhu kousek. malou zastrčenou akvaristiku, kde brzo rozesazovat, kdyby náhodou Obrátila jsem se tedy na jednoho prodávají opravdový křemičitý písek i chtěly vyklíčit a růst. Semena jsem pro známého pěstitele špirlic se seznamem větší křemenné kamínky, které jsem v zajímavost počítala a jestli jsem nějaké vybraných kytiček, na kterém mimo okolí dlouho nemohla sehnat. Všechno nepřehlédla, došla jsem k číslu 44 kusů. kříženců a jiných MR už figurovalo 5 bylo pohromadě a blížil se den D. Cca Výsev jsem zakryla víčkem a celé to botanických druhů sár. Mé požadavky 14 dní před předpokládaným výsevem umístila na světlý parapet východního byly vyslyšeny, leč u jednoho druhu jsem si připravila výsevní misku se okna. rostlinky nebyly, za to mi byla nabídnuta substrátem. Do dna misky jsem nůžkami Netrpělivě jsem každý den zírala semena. Nejdříve jsem odmítla s tím, že udělala několik odtokových otvorů. Na skrz orosené víčko, zda už je vidět MR budu pěstovat letos teprve druhým to jsem nasypala jako drenáž vrstvu nějaká změna. Věděla jsem, že vyklíčit rokem a je v podstatě nemožné, abych větších křemitých oblázků a na ně ještě mají prý až okolo třetího týdne. To bez jakýchkoliv předchozích zkušeností vrstvičku křemičitého písku. To jsem se právě uvidí, zda se aspoň některá rostliny dokázala vysít a dopiplat aspoň završila dosypáním substrátu ve složení semena uvolí se mnou spolupracovat. pár kousků do dospělosti. Říkala jsem, že rašelina s křemičitým pískem a trochou Přesto mi zvědavost nedala, abych si klidně počkám na již odrostlou kytičku perlitu přibližně 2:1:hrstička. Misku aspoň jednou denně nemžourala přes od pěstitele. Ale onen známý pěstitel jsem dala do podmisky a zalila to celé totálně zamžené víčko i stěny nádoby do (Mirek Srba) mě lámal a nahlodal, že mi opatrně destilovanou vodou. Rovněž prakticky neviditelného prostoru. Přesně dá jen 25 semínek na zkoušku a uvidím. jsem to preventivně prolila Mospilanem desátý den od výsevu jsem přes (kvůli Rostlinu si pak, až bude opět namnožena 20 SP, protože smutnice dokáží být vysrážené vodě prakticky neprůhledné) u odborníka, mohu vždycky koupit pěkné potvory… Takto připravenou víčko uviděla rozplizlou zelenou dodatečně, utěšovala jsem se, a tak jsem výsevní nádobu jsem zakryla víčkem, skvrnu. První, co mě napadlo, PLEVEL! si nakonec řekla - proč to nezkusit? dolila podmisku vodou a celé to zatím Nějakým záhadným způsobem se mi do V květnu jsem tedy převzala zkumavčičku se semínky druhu Sarracenia flava var. cuprea. Mělo by se jednat o rostlinu, která vypadá prakticky stejně jako S. flava var. flava, ale víčka mají ze svrchní části měděnou barvu místo zelené. Prvním úkolem a předpokladem pro zdárné klíčení byla stratifikace semen. Semena jsem dala na navlhčené vatové „polštářky“ a zakryla je zase vlhkou vatou. To celé bylo v mikrotenovém sáčku a ten byl vložen do krabičky od Flory. Takto ošetřená semena jsem uložila na dva měsíce do ledničky. Musím podotknout, že semínek bylo mnohem více, než jen slíbených 25 kusů… Takže přesně 5.5. začal odpočet dvouměsíční chladové periody v ledničce. Mezitím, co se párkrát, byť velkými písmeny popsaná, krabička se semeny stala obětí „mazačů

14 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz substrátu musela dostat semena nějakého které se začaly od sebe rozestupovat Je přesně 33 dní od výsevu a plevele a ta jsou rychlejší než moje a jen ve špičce je u sebe držel zbytek „špirličata“ se mají čile k světu. To špirličky… A to teda ne! S pinzetou v obalu semene. Lístky se rozestupovaly prostřední „něco“ mezi děložními lístky ruce a velkým odhodláním udělat řádění čím dál více, až shodily slupku na bude určitě první láčka. Teď už je to nechtěné flory konec jsem otevřela zem a uvolnily se úplně. V této fázi se poznat. Je celá měděné barvy, takže výsev. Jaké však bylo mé překvapení, nachází nejrychlejší rostliny přesně 21 kontrastuje se zelenými děložními lístky, když místo očekávaného plevele se dní po výsevu. Nyní je vidět, jak ostatní štíhlá a na konci má jakoby háčkovité ukázala pravá příčina „zelených skvrn“. semena postupně dokličují a dohání své ohnutí. Zatím stále roste do délky a není Většina semen byla podélně puklá a sourozence. Jediná dvě semínka zatím vyvinuta ani u nejrychlejších rostlin. ven se klubalo zelené „tělíčko“. Dost „nespolupracují“, i když jedno se zdá, Rostlinky se teď snaží navzájem dohnat mě to zmátlo, protože jsem s klíčením že již puká, zato druhé nejeví známky a předhonit. Všimla jsem si už několika počítala až okolo toho třetího týdne. Od života. Ostatní jsou v různých fázích malých rozdílů mezi semenáčky. Za prvé té doby jsem poctivě sledovala vývoj vzcházení. Momentálně výsev vypadá mám jedny „dvojčata“ – dvě slepená nových rostlinek. Přibližně tři dny po jako miska pravidelně osázená nějakým semena k sobě, která jsem mylně puknutí semen jsem zaregistrovala u obyčejným dvouděložným plevelem a ne považovala za jedno, vydala svá nejrychlejších z nich radix - kořen. První krásnou sárou. tajemství a z jednoho místa mi trčí bílý kořínek s mohutným jemňoučkým 25 dní od výsevu jsem zaregistrovala rostlinky dvě místo jedné, zároveň jsem kořenovým vlášením silně připomínal v růstovém středu rostlin s plně si všimla jednoho „mrzáčka“. Rostlinka mikroskopickou štětku na vymývání rozloženými lístky růst „něčeho“ nového. má jen jeden jediný děložní lísteček, láhví. Během dalších dnů se postupně Zatím není poznat, zda to bude list, či už druhý prostě vůbec nenarostl, ani nějaký kořínek objevoval u dalších a dalších láčka. Vzhledem k tomu, že jsou to první zakrnělý zbyteček tam není. Přesto semen podle toho, jak byla „zpožděná“ špirličky, které vidím klíčit, netroufám si rostlinka už má slušně dlouhý základ oproti těm nejrychlejším. Ta první hádat. A tak, zatímco ostatní rostlinky své první láčky a bojuje o své místo semena začala prozměnu prodlužovat dohání fázi děložních lístků (i poslední na slunci, seč jí síly stačí. Snad že je stonek, na jehož špičce si pořád puklé semeno začalo klíčit, takže handicapovaná a já mám samaritánské nesla naražené zbytky semene jako kamenně se tváří už jen jedno jediné), sklony a také ji snadno rozeznám od čepici. Přibližně po sedmi dnech od s napětím pozoruji nejrychleji rostoucí ostatních, si jí více všímám a „fandím“ „puknutí“ jsem zaznamenala opět u těch kusy a snažím se vydedukovat, s čím se jí. Poslední změnou je zbarvení stonku nejrychlejších dva úzké děložní lístky, „vytasí“ teď. u všech semenáčků také do měděna, kořínek už je hlouběji v zemi, a tak Legenda k obrázkům na této a předchozí straně. kořenové vlášení volně nad substrátem mizí a „štětka na vymývání láhví“ se 1. Čerstvě vyseté semeno jeví silně opelichaná. U několika jedinců 2. Puklé semeno jsem si všimla, že jejich děložní lístky 3. Semeno tvoří kořínek s jemným kořenovým vlášením se rovněž zbarvují do měděna, zatímco 4. Prodlužuje se stonek a zvedá semeno, prodlužuje se kořínek ostatním zůstávají zelené. Patrně budou 5. Stále se prodlužuje stonek a ze semene začínají být vidět náznaky děložních lístků tyto rostlinky obzvláště „vypečené“. 6. Stonek se narovnal a děložní lístky se začínají rozestupovat Učinila jsem pokus o nové sčítání 7. Děložní lístky odmrštily prázdný obal semene a rozprostřely se rostlinek, ale neustále jsem se pletla a 8. Na růstovém vrcholu se „něco“ klube, kořenové vlášení nad substrátem řídne nemohla dopočítat. Ačkoliv mi vyšlo 9. Již zcela rozeznatelný základ první láčky, další úbytek kořenového vlášení při setí 44 semen, teď mi vycházelo 45 10. Špirličátko se zcela vyvinutou první láčkou a základy druhé a třetí rostlin a jedno „kamenné“ semínko, případně jsem měla rozdíly ještě větší. Vzhledem k tomu, že letos je docela příjemné chladnější léto, zariskovala jsem a výsev jsem vynášela na balkon k ostatním rostlinám. Nechávám ho zatím stále přikrytý, ale všimla jsem si, jak blahodárně působí na výsev teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Balkon je směrem na východ, a tak jsem výsev vynášela ven jen odpoledne a nechávala ho tam přes noc. Ráno jsem ho uklidila na parapet, protože se do balkonu opřelo slunce. V posledních chladných a často deštivých dnech nechávám misku s výsevem venku nonstop, protože vím, že „grilování“ špirličat zatím nehrozí. Rostlinky pěkně rostou, i když trošku zpomalily. Řekla bych ale podle vzhledu výsevu, že se zvedla kvalita na úkor kvantity růstu.

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 15 Čtyřicátý den po výsevu jsem začala Rozhodně mě to poučilo v tom, že není nadále se zbavují děložních lístků. Barva dělat pokusy s větráním. Víčko misky radno nechávat výsev venku bez ochrany výsevu se ustálila na jakési růžové, která jsem sundala a částečně jím znovu a být pryč, když mohou hrozit bouřky má u jednotlivých rostlin různý odstín misku překryla tak, aby vznikla cca či přívalové deště. Je lepší výsev na tu sytosti. Od narůžovělých zelenkavých centimetrová mezírka. Jaké bylo mé dobu dát třeba i na parapet domů, než rostlin až skoro po temně růžové. Co překvapení, když mé „lehké navykaní“ tohle riskovat. se týká růstu, značně se zpomalil a zhatil vítr, který, zatímco jsem byla v Den po této události, tedy 49. od rostliny se nachází převážně ve fázi práci, víčko nekompromisně smetl z výsevu, jedna z „vyoraných“ rostlinek dvou láček se třetí, která teprve povylézá celého výsevu. Když jsem tedy přišla, (ta z těch nejpomalejších ve výsevu, z růstového středu. U některých byl výsev již několik hodin odkrytý a která tvoří teprve první láčku) jevila rostlinek dokonce špičky prvních láček špirličata se tvářila, že je to samozřejmé značné známky povadnutí. Zkusila zahnědávají, což spolu s celkovým a vůbec nic se neděje. Tak jsem víčko jsem jako jedinou možnost, která mě pozastavením růstu ukazuje, že ač se prozatím uklidila a výsev jen zvýšeně napadla, znovu přikrýt výsev a zvýšit jedná teprve o výsev starý necelé tři pozorovala, kdyby něco… tím vzdušnou vlhkost. Je to sice krok měsíce, špirličata díky „venkovnímu 44 dní od výsevu nejrychlejší zpět, ale pokud to zachrání život… Mám odchovu“ dodržují biorytmy a chystají špirličky otevřely svou první láčku a totiž takové toužebné přání „odchovat“ se k „zimnímu spánku“. Možná ještě jedna super rychlá dokonce už pracuje pokud možno všechny rostlinky, co mi do úplného „uspání“ dosáhnou fáze na druhé! 47 dní od výsevu jsem na vyklíčily. tří plně vyvinutých láček, ale většina prvních dospělých otevřených láčkách Výsev byl zakrytý celý večer i noc a patrně bude „hibernovat“ ve stádiu zpozorovala zajímavou skutečnost. zdá se, že „léčba“ zabrala. Pomačkaná dvou plně vyvinutých láček vzdáleně Barva „hotových“ láček je o něco rostlinka se narovnala a vyhladila a připomínajících dvouzubé vidle, tzv. světlejší než u děložních lístků, které se jen koneček jednoho děložního lístku podávky na seno. Vzhledem k tomu, že téměř u všech rostlin nakonec zabarvily zhnědnul a odumřel. Tuto část jsem doma patrně nebude mít výsev ideální do měděna. To není až tak zajímavé jako odstřihla, aby se nestala zdrojem plísně podmínky pro zimní růst a vývoj, to, že láčky mají zezadu po hlavním či jiného problému. Po zkušenostech s zejména co se týká světla, je pro mě „žebru“ červený „úhoří pruh“. Nevím, „mrzáčkem“, který má jen jeden děložní i výhodnější, když rostlinky do jara jak se tomu odborně říká u rostlin, ale lístek „od narození“, vím, že pokud se usnou. Děložní lístky bez ohledu na něco podobného mají například divoká rostlinka vzmátoří, tak to i s jedním a půl pozastavování růstu dále odumírají a a primitivní plemena oslů a koní. Tam děložním lístkem zvládne. jejich funkci přebírají nové láčky. Ve je to pruh tmavé srsti, který vede po Den 51. od výsevu byl obzvlášť výsevu jsou už špirličata téměř bez páteři od hřívy k ocasu a je zřetelně mlžný a vlhký, a proto jsem znovu výsev děložních lístků, i ta, co je ještě mají rozeznatelný, někdy až velmi výrazný od odkryla a zkusila, jaká bude reakce téměř celé. Špirličátko, které mělo zbylého zbarvení. Zde se jedná o červený rostlinek. Poškozená rostlinka jevila „od přírody“ jen jeden, i když trošku proužek vedoucí přes víčko, sloupeček náznaky růstu, takže jsem si troufla to širší děložní lístek, ho už nemá, zato dolů asi do dvou třetin láčky. Červená znovu zkusit. Reakce rostlinek byla má dvě pěkné zdravé láčky. Vypadá barva ostře kontrastuje se zeleným kladná, jako by nezáleželo na tom, zda to tedy, že vývoj rostlinek do jara zbarvením zbytku láčky a vypadá to jsou odkryté či přikryté. Takže opět je ustrne. Přesto se dá říci, že nejhorší velmi zajímavě. „Úhoří pruh“ mají jen výsev odkrytý a pečlivě kontrolovaný. období mají skoro za sebou, protože úplně dospělé láčky či ty těsně před 54. den jsem pozorovala u do třetí láčky lze považovat rostlinku dospěním, u mladších se nevyskytuje. nejrychlejší špirličky zárodek třetí láčky. za takového špirličího „kojence“, tedy Den po tomto objevu jsem došla k Jinak rostlinky stále rostou a zatím jsme nejnáchylnější k všelijakým problémům dalšímu pro mě překvapivému zjištění. bez jakýchkoliv ztrát „na životech“, a od této fáze už to jde víceméně k Od východu se přihnala menší, ale pokud jsem to nezakřikla… lepšímu a odolnějšímu dětskému věku prudká bouřka. Přišla z opačné strany a 62. den jsem si všimla, že u některých semenáčků. Raketový nástup a počáteční výsev už není přikrytý, a tak některé malé špirliček, v podstatě těch, které mají rychlý růst výsevu má na svědomí rostlinky dostaly přímý zásah prudkého nejvíce vyvinutých láček, začínají hlavně skutečnost, že se jedná o flavu. deště. Ve výsevu nastala „hluboká mírně hnědnout špičky děložních lístků. Všeobecně všechny flavy jakékoliv orba“ a několik rostlinek bylo přímo Pravděpodobně už láčky převzaly jejich variety jsou nejrychleji klíčící a rostoucí vyoráno ze substrátu. Tato nemilá věc funkci a rostlinky se pomalu, ale jistě špirlice. Všechny ostatní už oproti mě poučila v tom, že kořenový systém děložních lístků začínají zbavovat. flavám meškají, takže zejména údaje o malých semenáčků je mnohem slabší, Pak nastal shon okolo výstavy EEE určitých fázích, které mé špirličky v než jsem si myslela. Kořínek je pořád 2005, takže jsem již neměla tolik času konkrétním věku a v mých podmínkách jeden maličký a kraťoučký, nedokáže poctivě špirličata sledovat. Avšak pár dosáhly, jsou z hlediska ostatních druhů tudíž odolat takovéhle „zálivce“. Sama postřehů se mi podařilo zaznamenat. špirlic trochu zavádějící a musí se tedy zalévám jen spodem do podmisky. Přímý Během výstavy se objevily tři velmi počítat s tím, že jiné špirlice či kříženci zásah dostala dvojčata a ještě přibližně chladné noci s přízemními mrazíky (ráno nebudou pravděpodobně takto rychlí. další tři rostlinky se octly kořínky mimo byla jinovatka na trávě), které jsem si Závěrem bych chtěla popřát všem substrát. Díky tomuto jsem tedy dvojčata naštěstí ohlídala a výsev i s ostatními začínajícím pěstitelům mnoho úspěchů rozesadila a i ostatní rostlinky znovu špirlicemi, tučnicí a darlingtonií putoval v jejich počínání a doufám, že jim toto zasadila. Nevypadaly nijak poškozeně, na tyto noci domů. Všimla jsem si, že povídání aspoň trochu pomůže při takže jsem si myslela, že by jejich vývoj špirličata vlivem snižujících se teplot prvních výsevech špirlic. Tak ať nám mohl nadále nerušeně pokračovat. pozměňují zbarvení, zpomalují růst a špirlice jdou! □

16 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Kvetení rosnolistu (s barevnou přílohou na straně VII)

MARCEL KRESTA

Dnes bych rád navázal na článek, vyséval, viz foto. Další velkou výhodou Dohromady jsem napočítal 43 květů! který jsem psal o mých problémech s kapslí je fakt, že klíčící semenáčky mají Nevím, zda je to mnoho nebo málo, ale klíčením Drosophyllum lusitanicum. rozdílné nároky na zálivku (kapsle stojí mně se to zdá dost. Samotné dozrávání Budu se snažit popsat kvetení a následné v podmisce s cca 0,5 cm vody) oproti jsem si tentokrát také užil o poznání dozrávání semen tak, jak jsem je několik týdnům starým rostlinám. více. Vlivem teplejšího počasí než při zaznamenal. Semena jsem vysel po dvou do každé jarním kvetení dozrávají semeníky Minulý článek jsem končil s tím, že kapsle a umístil je do skleníkové vitríny, o týden dříve, tedy již po 3 týdnech. se mé rosnolisty chystají ke kvetení (viz která je přistíněna (pěstuji v ní láčkovky, Když zralý semeník zhnědne, stane se první obrázek v barevné příloze). První tučnice a darlingtonii). Konečný ještě průhlednějším a nakonec pukne. známky květenství jsem zpozoroval výsledek ke dnešku, tj. 30.8.2005, jsou Samotné puknutí semeníku naštěstí koncem března, kdy jsem se vzhledem pouho pouhé 4 semenáčky (což připisuji semena nerozhodí po okolí, ale semeník k poměrně teplému počasí chystal předčasné sklizni). Na druhou stranu se na konci pouze rozevře a semena přenést své MR ze sklepní vitríny do mne velice potěšilo, že zatím žádný v něm zůstávají, viz foto. Zatím jsem skleníku. Na jedné rostlině se vytvořilo neuhynul, ačkoliv jsem již kapsle přenesl sklidil dvě květenství s 6 a 8 květy. květenství s pěti poupaty. Druhá rostlina do dvojkvětináčů se směsí jemného Obvykle se počet semen v semeníku vytvořila květenství mnohem menší písku (2-3 mm) a rašeliny v poměru 1:1. pohybuje mezi 8-13 semeny, ale jsou i a to s pouhými třemi poupaty. První Mezitím, co jsem se zabýval výsevem malé semeníky s pouhými 1-3 semeny. květy se otevřely první květnový týden mých prvních vlastních semínek Ze zmiňovaných květenství jsem sklidil 2-5.5. Vzhledem k tomu, že jsem nebyl rosnolistu, došlo k tomu, k čemu po 89 semen, viz tabulka. přítomen nevím přesné datum. Další pak odkvetení rosnolistu obvykle dochází. Během kvetení jsem si mimo jiné vykvétaly obden krásnými sytě žlutými Jedna rostlina vytvořila 2 vegetační všimnul toho, že ne každý květ ve květy o průměru 3-4 cm. Po odkvetení vrcholy a druhá dokonce 5 nových stejném květenství se otevírá obden. začaly velice rychle růst semeníky, které vrcholů. Jak pomalu plynul čas, rostliny Květy se otvíraly i každý den jeden a jsou poměrně průhledné, světlounce rostly a sílily, přičemž ta s 5 vrcholy se na druhou stranu se stalo i to, že mezi zelené barvy. Bohužel ne u všech začala podobat malému křovíčku (nevím vykvetením dvou květů byla pauza i odkvetených květů došlo k opylování, jak vám, ale mně se více líbí rostlina s 2 dny. Déle mi však zůstává záhadou, a tak z celkového počtu osmi květu jedním vrcholem). proč jsou některé semeníky „jalové“, se vytvořilo pouze 5 semeníků, které Nyní bych mohl článek ukončit, jediné, co by to mohlo způsobovat, je navíc nebyly zdaleka všechny stejně ale to byste přišli o to nejzajímavější. počasí, kdy se při zatažené obloze květy veliké. Samotné dozrávání trvalo cca Zhruba měsíc a půl po odkvetení jsem neotvírají. 4-5 týdnů, po kterých jsem sklidil 29 si všiml u „křoví“ nových květních K dnešnímu dni, kdy je již rosnolist semen (semena jsem sklidil po dozrání základů. Nejprve jsem přemýšlel, zda téměř celý odkvetlý, jsem zvědavý, prvních semeníků, jelikož jsem se bál o mám nechat rostlinu kvést podruhé v co z něj bude. Jak jsem se zmiňoval jejich osud). Překvapilo mne, že čerstvá sezóně, ale nakonec jsem se rozhodl, že výše, mám radši rostliny s jedním semena nejsou černá, ale černozelená, to risknu a uvidím, co z toho bude. Na vrcholem, a tak se hrozím toho, že křoví, což ale, jak jsem posléze zjistil, bylo to, co z toho bylo se můžete podívat na které mi vyrostlo (nyní má rostlina způsobeno mou nedočkavostí a z ní přiloženém obrázku. 20centimetrový polehlý kmínek, který plynoucí předčasnou sklizní. 20 semen Druhé kvetení, stále ještě jsou na musím podpírat a je cca 45 cm vysoká i jsem po týdnu odpočinku stratifikoval rostlině cca 3 neotevřená poupata, široká), nebudu mít kam dát, nehledě k 24 hodin ve vodě a vysel. probíhá zatím o poznání velkolepěji než tomu, že se s takovým monstrem velice K výsevu jsem tentokrát použil to předešlé a i prozatímní výsledky jsou špatně manipuluje. Na druhou stranu rašelinové kapsle (k dostání v každém více než uspokojivé. Celkem rostlina jsem zvědavý, jak se rozdělí růstové OBI, Baumaxu či Hornbachu). Ty vytvořila 6 květenství o 5-8 květech, vrcholy a jak bude rostlina vypadat na po namočení nabobtnají a mají již ve přičemž dvě květenství měla ještě jaře. □ středu důlky, do kterých jsem semena postraní větev s 3 a 4 dalšími květy.

Počet plných Semeníků s 10 Semeníků se 7 Semeníků se Semeníků s Počet květů semeníků a více semeny -10 semeny 4-6 semeny 1-3 semeny Květenství 1 6 6 1 2 2 1 Květenství 2 8 6 2 2 1 1

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 17 Výstava masožravek a Euroburza 2005 (s barevnou přílohou na straně X, fotografie © Michal Rubeš)

JANA RUBEŠOVÁ

Pokud jste se nemohli přijet osobně s v ě t o v é p a r t n e r s k é podívat na letošní Euroburzu a výstavu organizace pozvánkami, masožravých rostlin, která se konala a d á l e p r a v i d e l n ý m i 15. - 25. září v Botanické zahradě UK aktualizacemi informací v Praze Na Slupi, a ani nemáte přístup s prosbou o jejich další na internet, kde byly každý den aktuální šíření. Vytvořili jsme samostatné stránky na webu a e-mailovou adresu pro tyto účely. Nikdo se neozýval. Vzhledem k tomu, že nebylo potřeba nic rezervovat dlouho dopředu, čekali jsme, že se budou účastníci Přípravy, přípravy, přípravy, ... o z ý v a t p ř i b l i ž n ě d v a m ě s í c e p ř e d akcí. Jakoby se nikomu nechtělo začala. Ten den jsme nemohli jít spát, být tím prvním, všichni před aniž bychom vše dodělali, ve čtvrtek ráno potvrzením své účasti pátrali, kdo se totiž výstava otevřela. Od té chvíle se Na vytvoření pyramidy bylo potřeba opravdu všechno se nám již zaregistroval, musely problémy řešit za provozu. Hned hodně rukou a hlavu. Zleva: Richard Pichl, Michal a tak jsem měla za chvíli pocit, že jsem první den se projevil velký zájem médií, Žabka, kousek Jitky Jiříkové, Michal Kouba, v začarovaném kruhu. Nakonec se ledy takže jsme dávali rozhovory pro tisk, Rosťa Kracík, Stáňa Srbová, Jana Rubešová, hnuly a během jednoho měsíce jsme rozhlas i televizi. Pátek, sobota a neděle Zuzana Khodlová a ta hlava uprostřed patří Martinu Spoustovi. začali mít obavy, zda nám zapůjčený byly dny zasvěcené vlastnímu setkání velký skleník bude stačit. Také přihlášek evropských a světových masožravkářů. na společný večer ve Fatě Morganě se Účast byla veliká, od sobotního články z dění na výstavě, pokusím najednou sešlo více, než byla plánovaná rána byla plná posluchárna, kde se se vám přiblížit průběh celé akce v kapacita a i po uzávěrce chodily další a konaly přednášky (sedělo se prostě následující reportáži. další. všude, když došly židle) a ve skleníku Přípravy začaly v podstatě již před Nízkou návštěvnost jsme rokem, kdy si Darwiniana (zastoupená tedy mohli vyloučit. Veškerá Mirkem Srbou) vyjednala odklad organizační činnost skončila termínu na letošní podzim. Loni jsme dva dny před zahájením, kdy si také vyzkoušeli, jak nám organizace jsme měli všechno domluveno takové výstavy půjde. Ale Euroburza a po všech možných změnách byla vskutku nepoměrně náročnější. Již a improvizacích zajištěno. v lednu jsme začali obesílat všechny Mentálně vyčerpaní jsme se tedy měli konečně vyčerpat i fyzicky. První schůzku realizačního (tedy dělnického) týmu jsme měli v pondělí 12.9. Vše jsme si promysleli, upravili a předpřipravili skleník na úterý, V sobotu 17.9. probíhaly přednášky. Slovo před plným sálem kdy nám měla firma přivést drží Vlastik Rybka. stoly. Tak se také stalo, i když s malým zpožděním. Takže úterý bylo chvílemi prostě nebylo k hnutí. Všude ve znamení šoupání a vrzání. Večer se diskutovalo, nakupovalo, měnilo a jsme opouštěli skleník čekající na své fotilo. Hlučné hloučky italských kolegů kytičky. První vystavovatelé a prodejci byly věru nepřehlédnutelné a překřičet měli dorazit ve středu, ale ráno jsme je uměl pouze Michal s Richardem, Takhle vypadala pokladna a výpočetní středisko. ještě museli potáhnout stoly igelity, kteří napodobovali lodní sirénu a Na snímku jsou zleva Markéta Juppová, Rosťa Kracík, Michal Rubeš a Jakub Fišer. Ale kdo to aby nedošlo k poškození. Pak se obložily hlásili začátky přednášek. Večer jsme fotil, když jsem na snímku? bedýnkami s rašelinou a instalace rostlin se přesunuli do skleníku Fata Morgana

18 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Michala) také stále fotili, psali na web a zajišťovali plné technické zázemí. Každý člen, který se objevil a nabídl, byl v dobrém slova smyslu zneužit a dodatečně všem ještě jednou děkuji za podporu! Již v průběhu výstavy jsme pozvali nejzatíženější aktéry na večerní posezení spojené s dobrým vínem a něčím na zub. Pozvání Rob Cantley u svého stánku. též přijal RNDr. L. Daněk, který ten den slavil své narozeniny, se rozpoutalo něco nepochopitelného. takže se Darwiniana připojila ke To, co spoustě lidí trvalo nainstalovat v gratulantům. Ovšem Darwiniana také podstatě dva dny, se rozebralo v daleko slavila narozeniny a kolega Martin menším počtu lidí během večera a auta V pátek 23.9. jsme večer uspořádali žvanivou Spousta zajistil úžasné dorty, tak jsme ji odvážející unavené rostliny do jejich žranici pro pomocníky. jaksepatří zajedli a zapili. domovů se nestíhala střídat u dveří Poslední den po zavírací šesté hodině do skleníku. Na druhý den zbylo jen Botanické zahrady hl. pozametat a počkat na firmu, která m. Prahy v Troji, kde se si odvezla stoly. Také jsme provedli pokračovalo v načatých závěrečné vyúčtování (každý večer diskusích a pod vlivem jsme dělali průběžné uzávěrky) a dojmů z prohlídky se s předali výsledky řediteli BZ UK hostitelem Vlastikem Václavu Větvičkovi. Rybkou rozpoutalo Závěrem dlužno říci, že množství debat nových. nejmladším účastníkem Euroburzy Jelikož součástí večera a výstavy masožravých rostlin 2005 b y l o o b č e r s t v e n í byla naše dcera Lucie, která se a o c h u t n á v k a v í n , musela každé dvě hodiny kojit a v skleník se brzy zaplnil mezičase obšťastňovala svojí babičku korzujícími lidmi se a dále maminku Stáni Srbové sklenkami v rukou, (manželky našeho viceprezidenta), kteří prostě nechápali a jelikož ty chvilky při kojení byly ten komfort, že mohou za celou dobu pro mně jediné v Vlastik Rybka (vlevo) provádí účastníky večerní prohlídky skleníku Fata pít, jíst a diskutovat Morgana. Dále vpředu zleva jsou Vic Brown, Rob Cantley, Marcello Catalano, sedě, tak úplným zakončením této s předními odborníky David Ahrens. ojedinělé akce chápu hodinku ve p ř í m o c e n t i m e t r vaně s nohy pěkně vysoko! □ o d n a p o d o b e n i n y stolové hory v chlazené části skleníku. Domnívám se, že právě tyto chvíle nikdo z nás nikdy nezapomene. Den se v příjemné pohodě přehoupl v den nový a my se pomalu rozcházeli s ujištěním, že se ráno opět sejdeme. Neděle pak byla ve znamení loučení. Vřelá objetí a slova chvály celé Darwinianě nás hřála u srdce a byla všem, co přispěli i tou nejmenší pomocí velkou odměnou a povzbuzením. A pomoci opravdu potřeba bylo, například i nočním hlídáním exponátů, kterého se v dny EEE ale obětavě ujali členové mimopražští, kteří tím vyřešili problém s přespáním. Celý další týden chodily školní výpravy (dokonce i jedna mateřská škola) a další obdivovatelé masožravek a my jsme povídali, prováděli, radili, prodávali, ukazovali a lákali. Někteří Závěrečný přípitek. Sekt otvírali Zdeněk Žáček, Jana Rubešová a Mirek Srba. S obavami o jejich zdraví (myslím tím především mého manžela zezadu přihlíží Patrik Hudec, vpravo na bublinky natěšený Vláďa Sedláček.

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 19 Jak snadno pěstovat ... orchideokvěté bublinatky (s barevnou přílohou na straně VIII, IX)

MIREK SRBA

Jihoamerické velkokvěté bublinatky vzdušnou vlhkostí (ideálně 70-90 %). pomaleji. U některých druhů lze získávat jsou z pohledu pěstitelů velmi lákavou Pokud bublinatky rosíme alespoň třikrát nové rostliny z listových řízků, ale tento skupinou. Krásné květy těchto rostlin týdně, je možné vitrínu více větrat a způsob je velmi pracný a zdlouhavý.

Jak snadno pěstovat... přejde jen málo lidí bez povšimnutí. udržovat vlhkost o něco nižší nebo Stejně tak pěstování ze semen, která jsou Díky nim získala tato skupina mohutných rostliny pěstovat dokonce volně mimo poměrně vzácná a velmi rychle ztrácejí jihoamerických bublinatek přízvisko vitrínu. Vlhkost by pak měla být přibližně klíčivost. Orchideokvěté bublinatky mají „orchideokvěté“. Bohužel však tyto 60-80 %. Rostliny takto pěstované bývají tendenci postupně prorůstat ke spodním rostliny nepatří mezi druhy vhodné mohutnější a mají velmi dobře vyvinuté partiím pěstebních nádob, ze spodu pro začínající pěstitele MR. Jejich asimilační prýty (listy). Ty mohou být až vysouvat listy a někdy i květy. Horní pěstování vyžaduje trochu zkušeností, mírně kožovité, což vypovídá o velmi partie postupně opouštějí. Osvědčilo se trochu teoretických znalostí a občas dobré kondici pěstovaných exemplářů. mi proto zarostlý košík postavit na nový, i trochu vynalézavosti. Na druhou Osvětlení by mělo být dostatečné. neosazený. Do něj si bublinatka proleze stranu se nejedná o druhy mimořádně Podmínkou je buď maximum a po jeho obsazení dva plně vyvinuté trsy problematické, a tak se řadě pěstitelů daří rozptýleného světla nebo polostín, tj. odříznu. v bytových podmínkách pěstovat téměř krátká doba přímého slunečního osvitu a Pro pěstitele začínající s touto celé druhové spektrum této skupiny. po zbytek dne pouze rozptýlené světlo. skupinou doporučím druhy Utricularia Jednou z nejdůležitějších podmínek Druhá varianta se mi opět jeví jako longifolia a U. alpina. U. longifolia nutných pro úspěch je správné zasazení vhodnější. Může to souviset i s výše je druh jednoznačně nejodolnější. rostlin. Nejvhodnější jsou různé košíky zmiňovanou vzdušnou vlhkostí. Ta v době Tato bublinatka roste dobře zasazená a děravé květináče určené pro pěstování přímého ozáření vitríny rychle krátkodobě i v čisté rašelině. Druh je známý jak v orchidejí nebo vodních rostlin. Vhodnou klesá, což zvyšuje kondici rostlin. nominátní modrokvěté formě, tak ve nádobu je samozřejmě možné vytvořit Pěstujeme-li rostliny doma, pak formě bělokvěté. Kvetení je však u tohoto vyříznutím otvorů do jakékoliv plastové nemáme problém s vhodnou teplotou. druhu vzácností. Z tohoto pohledu je nádoby. Optimální teplota je přibližně 18-28 vděčnější U. alpina. Tento druh většině S tím samozřejmě souvisí vhodný °C. Pokud bychom však chtěli rostliny začínajících pěstitelů uhnije. Pokud se substrát. Může jím být vzdušná směs kusů pěstovat v létě ve venkovním skleníku, však vyvarujeme přemokření a rostliny kůry (borová / dubová), rašeliníku, kusů musíme se vyvarovat jak příliš nízkých, přežijí, pak se tato bublinatka každoročně polystyrénu nebo perlitu, a dubového tak příliš vysokých teplot. Při teplotách odmění mimořádně elegantními bílými nebo bukového listí. Můžeme přidávat i pod 10 °C a přes 30 °C zastavují růst. Při květy. Nejčastěji vykvétá v jarních dlouhá rašelinná vlákna. V posledních teplotách pod 5 °C a přes 40 °C mohou měsících, méně často též v období letech se mi velmi osvědčilo do košíků citlivější exempláře začít odumírat. celé naší vegetační sezóny. Budeme-li pro velkokvěté bublinatky ležérně Letnění je tedy možné pouze v období pátrat po dalších odolných a ochotně pohodit chuchvalec rašeliníku nebo jiného květen až září, přičemž ve vrcholném létě kvetoucích formách, pak doporučím dva vláknitého mechu, proložit většími kusy je nezbytné rostliny chránit před horkem. křížence vytvořené RNDr. Studničkou kůry, přihodit bublinatku, překrýt opět Nejvhodnějším způsobem v Botanické zahradě v Liberci. Je jím rašeliníkem a víc se o složení substrátu rozmnožování je dělení dobře rozrostlých kříženec U. alpina x campbelliana nestarat. trsů. Každý oddělek by měl mít alespoň (světle červený květ se žlutou skvrnou) Substrát by měl být jen mírně vlhký, jednu zásobní hlízu. Oddělky bez hlíz sice a U. quelchii x praetermissa (světle zejména pak v nepříznivých obdobích většinou přežívají, ale ujímají se mnohem fialový květ se žlutozelenou skvrnou). roku, jakým je horký vrchol léta a zima s příliš krátkým dnem, pokud rostlinám nesvítíme. Mně osobně se osvědčilo Pěstební nádoby postavit košík na větší květináč s Nádoby pro orchideokvěté bublinatky je možné zhotovit mnoha způsoby. rašelinou, který stojí ve vodě s ostatními Nejrůznějším způsobem je možné improvizovat z PET lahví apod. Doporučuji masožravkami. Do košíku tak přichází však, aby nádrž měla více otvorů, než vlastní nádoby. požadovaná vlhkost bez jakýchkoliv Velmi se mi osvědčily plastové košíky, prodávané ve velkých zahradnických dalších starostí. Některé košíky mám supermarketech (OBI, Baumax, Hornbach) za účelem pěstování vodních rostlin. zcela na suchu a pouze je rosím. Tento Nejvíce se mi osvědčil rozměr 12x12 cm. Košíky vypadají profesionálně a způsob je asi vhodnější, ale pracnější. I bublinatky v nich předvádějí velmi profesionální výkony. Doporučím však prvním způsobem závlahy dosahuji velmi před osazením prořezat mřížku na poloviční hustotu (viz. obrázek). Pokud obří uspokojivých výsledků. bublinatky vrostou do jemné mřížky, znamená každá manipulace s nimi značné Orchideokvěté bublinatky pěstujeme poškození rostlin. nejčastěji ve vitrínách se zvýšenou

20 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Vybraný klon z tohoto křížení byl Taxonomické zařazení registrován jako Utricularia cv. ‚Jitka‘. Orchideokvětými bublinatkami chápeme velké a zejména pak velkokvěté druhy Atraktivní botanické druhy, jako např. rodu Utricularia, které systematicky náleží k sekcím Orchidoides, Iperua a U. campbelliana nebo U. quelchii, Psyllosperma. Na druhou stranu jen málokterý pěstitel si při pomyšlení na bývají náročnější a bez dobře osvětlené a „orchideokvěté“ bublinatky vybaví titěrné druhy jako např. U. asplundii nebo chlazené vitríny se je pěstovat nedaří. U. jamesoniana náležející přímo do sekce Orchidioides. Jedná se tedy o pěstiteli Další druhy „orchideokvětých“ zavedenou, pracovní a nikoliv taxonomickou skupinu. Z tohoto důvodu bych bublinatek taxonomicky náleží k sekci rád doporučil důsledně je nazývat „orchideokvětými“. S oblibou též používám Iperua. Tyto bublinatky mají zpravidla „jihoamerické velkokvěté“ bublinatky, abych vypíchnul onu velkokvětou podstatu. tendenci k obojživelnosti a liší se tak V poslední době se v české literatuře stále častěji objevuje termín „orchidoidní“ ve své životní strategii od zpravidla bublinatky, který svádí k záměně se systematickou sekcí Orchidioides, a z tohoto epyfitických (popř. petrofytických) druhů důvodu se mi zdá pro pěstitelskou domluvu nevhodný. sekce Orchidioides. Mezi nejznámější a Sekce Orchidioides zahrnuje převážně epifytické druhy bublinatek, které nejčastěji pěstované druhy sekce Iperua zpravidla vytvářejí hlízky podobné těm, jaké známe u vstavačů (Orchis). patří například Utricularia nelumbifolia, Běžnějším zástupcům této sekce ke štěstí stačí zpravidla smotek vláknitého U. reniformis a též U. humboldtii, která mechu, který prorůstají. Díky hlízkám, které slouží jako zásobárna vody, tolerují má pověst největší bublinatky vůbec. i výraznější vyschnutí. Nejznámějším zástupcem sekce je Utricularia alpina. Nároky na osvětlení, vzdušnou Vzácněji se pěstují i blízce příbuzné druhy U. praetermissa a U. endresii. vlhkost a teplotu jsou naprosto stejné jako Červenokvěté druhy U. campbelliana a U. quelchii se daří pěstovat jen v u druhů popsaných výše. Pouze zálivka profesionálně zařízených sbírkách. K sekci Orchidioides patří i dekorativní a uspořádání pěstebních nádob se může růžovokvěté hybridy U. alpina × campbelliana a U. quelchii × praetermissa, lišit. Obojživelné druhy sekce Iperua resp. Utricularia cv. ‚Jitka‘. Další botanické druhy jsou ve sbírkách zastoupeny můžeme též pěstovat v epifytických mimořádně vzácně díky svým vysokým nárokům a nízké atraktivitě (drobné košících a epifytickém substrátu. V květy). takovém případě je však vhodné udržovat Do sekce Psyllosperma patří běžně pěstovaný druh Utricularia longifolia. substrát vlhčí. Ostatní zástupci sekce nebývají pěstiteli chápáni jako „orchideokvěté“ druhy. Hojně jsou však využívány jiné Např. U. calycifida však rozhodně pozornost zasluhuje díky vzácné kombinaci způsoby. Utricularia nelumbifolia je mimořádně nenáročnosti a značné dekorativní hodnotě. hojně pěstována v mělkých nádržkách s Sekce Iperua zahrnuje bizarní druhy bublinatek, které tíhnou k obojživelné vodou a trochou detritu (kousky rašeliny strategii života. Většina druhů roste buď v substrátu nebo ve vodních nádržkách nebo např. ostřicového opadu). Toto bromeliovitých rostlin. V závislosti na druhu dávají přednost té či oné strategii. uspořádání napodobuje růst ve vodních Mezi pěstiteli je nejrozšířenější U. humboldtii, U. nelumbifolia a U. reniformis. nádržkách bromélií, které U. nelumbifolia

Plastové košíky, prodávané za účelem pěstování vodních rostlin (vlevo). Vpravo prořezaný košík rozměrů 12 × 12cm. hojně osidluje. teoreticky možné založit všemi třemi postupů, jak orchideokvěté bublinatky Naproti tomu U. reniformis je způsoby, všechny jsem již ve sbírkách pěstovat. Pokud tyto druhy ještě možné pěstovat mimo jiné i v základním potkal. Za nejvhodnější však považuji nepěstujete, ale doprovodné obrázky vás substrátu pro MR, tj. rašelina odlehčená epyfitický košík nebo vodní nádržku. Ve zaujaly a chtěli byste začít, pak si můžete buď perlitem, hrubým pískem nebo starších číslech Trifida byla popsána též vybrat způsob, jaký Vám bude pro údržbu obojím. Aby takto pěstované rostliny kombinace košíku stojícího v misce s nejbližší. Mohu jen popřát, abyste se v kvetly, je potřeba bublinatce dopřát vodou. Tedy epifytický košík s vodním dohledné době dočkali nevšedně krásných doslova kýbl. Nádoba o objemu 2 litry je výběhem. květů. □ minimum, 3-7 litrů optimum. Ve svém povídání jsem se snažil Některé další detaily k pěstování též na: Nádobu pro U. humboldtii j e nastínit více dostupných a osvědčených http://www.sarracenia.cz/navody/orchidutric http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 21 Fenestraria (s barevnou přílohou na straně V)

VÁCLAV LENK

Tento článek vznikl vlastně jako volné dlouhou dobu podmínky malého skleníku variantu využívám minimálně, ale na pokračování článku Zdeňka Žáčka s častým přehříváním (až k 50 °C). A komerčně pěstovaných rostlinách je Fenestraria vs. Frithia. Rád bych vám poslední rok v novém polykarbonátovém to myslím docela zřetelně vidět. Má to tuto rostlinku trochu přiblížil a zároveň skleníku, teplota zde při plném větrání však svá úskalí, pokud se rozhodnete i oslavil její úspěšné kvetení po skoro 13 kopírovala venkovní teploty s rozdílem své rostliny přihnojovat, pak je potřeba letech od výsevu. asi 3 °C do plusu a v zimě 8-15 °C. to dělat velmi opatrně. Koncentrace Rod Fenestraria popsal N. E. Další možností je změna ve složení hnojiva by měla být určitě nižší, než Brown (čeleď Aizoaceae) a zahrnuje substrátu a hlavně to, že jsem rostliny doporučuje výrobce a za sezonu přihnojit dva druhy, Fenestraria rhopalophylla asi po 9 letech přesadil do větších a tak 2×. I při dodržení těchto zásad však

... a jiných botanických kuriozit ssp. aurantiaca (N. E. Brown) Hartmann hlubších kontejnerů. Do té doby jsem je může dojít po zalití hnojivou zálivkou a Fenestraria rhopalophylla ssp. pěstoval vměstnané do malého truhlíčku k tak intenzivnímu napití rostliny, že rhopalophylla (Schlechter & Diels) N. v asi 6cm vrstvě substrátu, který už asi jí popraskají listy. Rostlině to sice ve E. Brown. nebyl ani valné kvality. Původní zemina většině případů nijak neškodí, ale lepší Tenké válcovité listy, které vyrůstají byla složena asi z 2/3 jemného písku, 1/6 je tomu předejít mírnější zálivkou s vstřícně, tvoří růžici. Rostlina časem zahradního substrátu a 1/6 kompostu. dostatečným proschnutím substrátu. Jako vytváří trsy o velikosti až 10 cm v Nový substrát jsem namíchal z 1/3 dobrá hnojiva se mi osvědčili Kristalon průměru. Listy jsou světle zelené žulový perk , 1/3 hrubý písek (betoňák) a – Plod Květ, Podzim (ten má snížený kyjovitého tvaru, 0,5-1 cm v průměru a 1/3 drnovka , no a kontejnery jsem zvolil obsah dusíku) a Wuxal Super, ale určitě až 5 cm délky. Konec listu je zakončený minimálně 10 cm hluboké. Přiznám se, jich bude více. klenutou průsvitnou ploškou okénka že na míchaní substrátu nejsem pedant, Toto jsou moje zkušenosti s (fenestrace). Povrch listů je zcela hladký a tak moje poměry jsou vždycky od pěstováním jedné z mnoha pouštních a matně lesklý. Květ vyrůstá na stopce oka. Důležité ale je, aby byl substrát miniatur. Budu rád, pokud Vás tento asi 5 cm dlouhé a při prvním pohledu vždy velmi propustný a rostliny neměly článek zaujme a ještě radši, když mi připomíná květ sedmikrásky chudobky, kořeny po zálivce dlouho v mokru. pomůžete odhalit, proč to kvetení trvalo ale stavba květu se zásadně liší. Dobu kvetení by mohlo urychlit i tak dlouho. □ Velikost je až 8 cm a u ssp. aurantiaca občasné přihnojení rostlin, sám tuto je žlutý (někdy i oranžový) a u ssp. rhopalophylla je bílý. Plodem je tobolka s 10-16 pouzdry. Semena jsou drobná hnědá. Kořeny jsou husté a ztlustlé. V přírodě roste v Jižní Africe, od Lüderitz v Namibii po Richtersveld v severním Kapsku. Ve své domovině rostou Fenestrarie částečně pod úrovní terénu a na povrch vyčnívají jen konečky listů zakončené čočkovitým okénkem. Sluneční světlo se průchodem okénkem listu rozptýlí a skrz vodní parenchym pak dopadá na zelené fotosyntetizujicí buňky, které jsou rozloženy po obvodu listu. Rostlina se tak brání přílišnému slunečnímu úpalu, přehřátí a škůdcům. Množení je možné výsevem semen nebo dělením větších trsů. Substrát vyžaduje propustný bez příměsí organického materiálu. Rostlina je schopna dospět za 3 roky od výsevu. Tak toto praví literatura, ale jaká je vlastní zkušenost z kultury? Jak už jsem napsal v úvodu, mně Fenestraria rhopalophylla ssp. aurantiaca (N. E. Brown) © Václav Lenk rostliny poprvé vykvetly po 13 letech od výsevu, ale proč tak pozdě, o tom mohu LITERATURA: jen spekulovat. JAN GLOSER – KVETOUCÍ KAMENY (ACADEMIA 1988) Během této doby zažily několik RUDOLF ŠUBÍK – JIŘINA KAPLICKÁ – KAKTUSY (ARTIA 1969) různých stanovišť, okenní kulturu, pak HTTP://WWW.MESEMBS.COM/MESEMBS/FENESTRARIA.HTM

22 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Rosnatka Hamiltonova (Drosera hamiltonii) portrét rostliny - opomíjená Popelka (s barevnou přílohou na straně VI)

ZDENĚK ŽÁČEK

Tahle rosnatka se ve sbírkách Právě kořenové řízky jsou Marně jsem se také pídil amatérských pěstitelů vyskytuje dobrým zdrojem vegetativního po informacích ohledně míry poměrně často až běžně. Pochází rozmnožovaní. Osobní zkušenost s pohyblivosti listů při fixaci kořisti. z jihozápadního cípu Austrálie vegetativním množením listovými Sám jsem u svých jedinců nikdy a bývá obvyklým průvodním řízky nemám, ale myslím, že i tato výrazné pohyby nepozoroval, přesto druhem láčkovice australské metoda je využitelná. mám pocit, že jsem jisté lapací (Cephalotus follicularis Labill.). Moje rostliny nikdy nekvetly a ohyby listů kdysi viděl, nikdy se však Měla by tedy snášet podobné z informací jiných kolegů pěstitelů nejenalo o dokonalé sbalování známé podmínky. mohu zobecnit, že nejde o projev, např. u rosnatky kapské (D. capensis Jihozápadní Austrálie je také jenž by rosnatka Hamiltonova L.). doménou celé řady druhů bizarních ( D. hamiltonii ) v y k a z o v a l a Vzhledem k tomu, že jde o hlíznatých rosnatek, z nichž mnohé v nějakém charakteristickém průvodní druh láčkovice australské se neomezují na přízemní listovou ročním období. Kvetoucí rosnatku (C. follicularis), domnívám se, růžici, ale volí kromě této stavby Hamiltonovu jsem poprvé v životě že ho lze bez problémů pěstovat plazivý, popínavý, vystoupavý viděl až letos na jaře v liberecké BZ. volně na okenním parapetu. V či přímý růst stonků do výšky. Z Velikostí tmavorůžově zbarvených letním období bych doporučoval uvedeného pohledu je v tomto korunních plátků spadá tento druh bohatou zálivku do podmisky, v koutě světa rosnatka Hamiltonova bezesporu mezi rosnatčí rekordmany. zimním pak substrát udržovat jen morfologií a uspořádáním listů Čnělka v květu je splynulá, což je lehce zavlhlý, bez stagnující vody jakousi výjimkou a zachraňuje zde znak, který ostatní květy rosnatek v podmisce. V zimním období lze reprezentaci klasické přízemní listové nemají a najdeme ho v čeledi květináč s rostlinami přiklápět např. růžice, která je mezi rosnatkami rosnatkovitých (Droseraceae L.) průhledným plastovým kelímkem obecně nejčastější. pouze u rodu mucholapka (Dionaea kvůli vlhčímu mikroklimatu kolem Z růstového středu odrůstají L.). Chromosomový počet 2n = rostlin a ochraně před chladnějším radiálně symetricky dlouze a štíhle 20 nebo 30 je u ostatních rosnatek vzduchem při poklesu teplot pod kopinatě obvejčité listy bohatě vzácný, a proto tento druh botanici bod mrazu. V zimním období nelze poseté stopkatými žlázkami. Na raději vyčleňují ze sekce Drosera do vyloučit jejich úplné zatažení. slunci se tyto listové růžice vybarvují sekce samostatné. Zatažením se mohou rostliny projevit do rozmanitých odstínů červeně Znám i rostliny líčeného druhu, i v letním období, pokud substrát včetně stopkatých žlázek. V méně které jsou celoročně úspěšně vysychá. Obecně lze napsat, že světelných podmínkách zůstávají pěstovány v teplém klimaticky nenadálé zatažení může nasvědčovat rostliny zelené. Odhaduji, že průměr neměnném prostředí bytových horšení podmínek v prostředí, v růžic tohoto druhu může v přírodě podmínek pod umělým osvětlením. němž tento druh pěstujeme. dosahovat až 10 cm. V kulturách lze V zimním období obvykle stagnují Osvědčený substrát sestává z běžně pozorovat jedince do cca 6 – 8 v růstu, ale nezatahují a plně hrubě vláknité rašeliny a křemičitého cm průměru. vytrvávají. písku (3 : 1). Dno je dobré vystlat V substrátu „hamiltonku“ ukotvují Efektní je větší květináč s více nějakým hrubším inertním drenážním silné drátovité kořeny. Z osobní jedinci rostoucími pospolitě těsně materiálem. zkušenosti vím, že občas rostlina z vedle sebe. Právě takové koberce Snad proto, že jde o běžně blíže nejasných důvodů zcela zatáhne vytváří pojednávaný druh v přírodě. pěstovaný druh, velmi málo se a zdálo by se, že úplně zanikla. V Na stopkatých žlázkách ulpívají o něm publikuje. Marně jsem takovém případě je dobré udržovat především drobní bezobratlí létavého hledal podrobné informace o jeho substrát mírně vlhký až do doby, kdy i nelétavého charakteru. Literární přirozeném prostředí a přirozených se nad substrátem znovu objeví nové ani internetové zdroje žádnou projevech v přírodě i v kultivaci. rostlinky. Takovou obnovu růstu jsem specializaci v kořisti neuvádějí, proto Ač nádherný, zajímavý a ojedinělý zažil, když jsem květináč s těmito lze soudit, že jde o běžné úlovky druh, zůstává Popelkou na okraji rosnatkami ponechal v nevytápěném jako u jiných klasických druhů rodu pěstitelského zájmu. □ skleníku přes zimní období. rosnatka (Drosera L.).

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 23 Nová literatura za rok 2005 (2004)

LUBOMÍR ADAMEC

Müller J., Deil U., 2001. Ecology and structure of Drosophyllum lusitanicum (L.) Link populations in the southwestern of the Iberian peninsula. Acta Bot. Malacitana 26: 47-68. Moran J. A., Clarke C. M., Hawkins B. J., 2003. From carnivore to detritivore? Isotopic evidence for leaf litter utilization by the tropical pitcher plant Nepenthes ampullaria. Int. J. Plant Sci. 194: 635-639.

Bohn H. F., Federle W., 2004. Insect aquaplaning: Nepenthes pitcher plants capture prey with the peristome, a fully wettable water-lubricated anisotropic surface. Proc. Nat. Acad. Sci. USA 101: 14138-14143. Casper S. J., 2004. Two new Pinguicula species (Lentibulariaceae; P. benedicta-group) from the eastern mountain range of Cuba (Greater Antilles) with reddish flowers. Wulfenia 11: 1-13. Casper S. J., 2004. Pinguicula louisii Markgraf (Lentibulariaceae) in Albania. Short notice about a nearly unknown and perhaps neglected butterwort. Haussknechtia 10: 239-245. Casper S. J., Stimper R., 2004. Chromosome numbers in the Pinguicula crystallina-hirtiflora aggregate – a preliminary note. Haussknechtia 10: 247-251. Chia T. F., Aung H. H., Osipov A. N., Goh N.K., Chia L. S., 2004. Carnivorous pitcher plant uses free radicals in the digestion of prey. Redox Rep. 9: 255-261. Degtjareva G., Casper J., Hellwig F., Sokoloff D., 2004. Seed morphology in the genus Pinguicula (Lentibulariaceae) and its relation to taxonomy and phylogeny. Bot. Jahrb. Syst. 125: 431-452. Ellison A. M., Buckley H. L., Miller T. E., Gotelli N. J., 2004. Morphological variation in Sarracenia purpurea (Sarraceniaceae): Geographic, environmental, and taxonomic correlates Am. J. Bot. 91: 1930- 1935. Guisande C., Aranguren N., Andrade-Sossa C., Prat N., Granado-Lorencio C., Barrios M. L., Bolivar A., Núňez-Avellaneda M., Duque S. R., 2004. Relative balance of the cost and benefit asociated with carnivory in the tropical Utricularia foliosa. Aquat. Bot. 80: 271-282. Heslop-Harrison Y., 2004. Pinguicula L. J. Ecol. 92: 1071-1118. Jobson R. W., Nielsen R., Laakkonen L., Wikström M., Albert V. A., 2004. Adaptive evolution of cytochrome c oxidase: Infrastructure for a carnivorous plant radiation. Proc. Natl. Acad. Sci. USA 101: 18064-18068. Matušíková I., Libantová J., Moravčíková J., Mlynářová L., Nap J. P., 2004. The insectivorous sundew (Drosera rotundifolia, L.) might be a novel source of PR genes for biotechnology. Biologia 59: 719-725 . Muravnik L. E., Ivanova A. N., 2004. [Ultrastructural basis of the naphthoquinone synthesis in Drosera (Droseraceae) glands] in Russ. Bot. Zh. (St. Petersburg) 89: 1878-1889. Nakano M., Kinoshita E., Ueda K., 2004. Life history traits and coexistence of an amphidiploid, Drosera tokaiensis, and its parental species, D. rotundifolia and D. spatulata (Droseraceae). Plant Spec. Biol. 19: 59-72. Płachno J. B., Jankun A., 2004. Transfer cell wall architecture in secretory hairs of Utricularia intermedia traps. Acta Biol. Cracov. Ser. Bot. 46: 193-200. Tarasevich V. F., 2004. [Relationships between Byblis (Byblidaceae) and Roridula (Roridulaceae) with reference to palynological data] in Russ. Bot. Zh. (St. Petersburg) 89: 1805-1813.

Adamec L., 2005. Ecophysiological characterization of carnivorous plant roots: oxygen fluxes, respiration, and water exudation. Biol. Plant. 49: 247-255. Adamec L., 2005. Ten years after the introduction of Aldrovanda vesiculosa to the Czech Republic. Acta Bot. Gall. 152: 239-245. Adlassnig W., Peroutka M., Lambers H., Lichtscheidl I. K., 2005. The roots of carnivorous plants. Plant Soil 274: 127-140. Adlassnig W., Peroutka M., Lang I., Lichtscheidl I. K., 2005. Glands of carnivorous plants as a model systém in cell biological research. Acta Bot. Gall. 152: 111-124. Alcala R. E., Domingues C. A., 2005. Differential selection for carnivory traits along an environmental gradient in Pinguicula moranensis. Ecology 86: 2652-2660. Anderson B., 2005. Adaptations to foliar absorption of faeces: a pathway in plant carnivory. Ann. Bot. 95: 757-761.

24 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Anfraix R., 2005. Discovery of Nepenthes edwardsiana at Marai Parai. Acta Bot. Gall. 152: 205-213. Butler J. L., Atwater D. Z., Ellison A. M., 2005. Red-spotted newts: An unusual nutrient source for northern pitcher plants. Northeastern Naturalist 12: 1-10. d‘Alessi F., 2005. The cultivation of rare endangered plants: a different approach. Acta Bot. Gall. 152: 247- 250. Darnowski D. W., Celano M., Moberley S., Lalor C. D., 2005. Vegetative reproduction during development in Australian pygmy and tuberous sundews. Acta Bot. Gall. 152: 147-157. Dixon P. M., Ellison A. M., Gotelli N. J., 2005. Improving the precision of estimates of the frequency of rare events. Ecology 86: 1114-1123. Ellison A. M., Farnsworth E. J., 2005. The cost of carnivory for Darlingtonia californica (Sarraceniaceae): evidence from relationships among leaf traits. Am. J. Bot. 92: 1085-1093. Forterre Y., Skotheim J. M., Dumais J., Makhadevan L., 2005. How the Venus flytrap snaps. Nature 433: 421-425. Gluch O., 2005. Pinguicula species (Lentibulariaceae) from the southeastern United States: observations of different habitats in Florida. Acta Bot. Gall. 152: 197-204. Golembiewski T. A., 2005. The weird, wild, wacky and wonderful world of carnivorous plants: an enrichment course for children ages seven through nine. Acta Bot. Gall. 152: 251-255. Goncalves S., Romano A., 2005. Micropropagation of Drosophyllum lusitanicum (Dewy pine), an endangered West Mediterranean endemic insectivorous plant. Biodiv. Conserv. 14: 1071-1081. Hua Y., Li H., 2005. Food web and fluid in pitchers of Nepenthes mirabilis in Zhuhai, China. Acta Bot. Gall. 152: 165-175. Landry M., Cwynar L. C., 2005. History of the endangered thread-leaved sundew (Drosera filiformis) in southern Nova Scotia. Can. J. Bot. 83: 14-21. Li H., 2005. Early Cretaceous sarraceniacean-like pitcher plants from China. Acta Bot. Gall. 152: 227-234. Luken J.O., 2005. Characterizing illegal harvest of the Venus‘ fly trap (Dionaea muscipula Ellis) at Lewis Ocean Bay Heritage Preserve, South Carolina, USA. Nat. Areas J. 25: 295-299. Méndez M., Karlsson P. S., 2005. Nutrient stoichiometry in Pinguicula vulgaris: nutrient availability, plant size, and reproductive status. Ecology 86: 982-991. Müller K., Borsch T., 2005. Phylogenetics of Utricularia (Lentibulariaceae) and molecular evolution of the trnK intron in a lineage with high substitutional rates. Plant Syst. Evol. 250: 39-67. Murza G. L., Davis A. R., 2005. Flowering phenology and reproductive biology of Drosera anglica (Droseraceae). Bot. J. Linn. Soc. 147: 417-426. Namour P., Pautz F., 2005. Functional description of carnivorous plant biotope on the summit biotopes of Auyan-Tepui (>2,000 m). Acta Bot. Gall. 152: 215-226. Parisod C., Trippi C., Galland N., 2005. Genetic variability and founder effect in the pitcher plant Sarracenia purpurea (Sarraceniaceae) in populations introduced into Switzerland: from inbreeding to invasion. Ann. Bot. 95: 277-286. Płachno J. B., Adamus K., Faber J., Kozłowski J., 2005. Feeding behaviour of carnivorous Genlisea plants in the laboratory. Acta Bot. Gall. 152: 159-164. Płachno J. B., Faber J., Jankun A., 2005. Cuticular discontinuities in glandular hairs of Genlisea St.-Hil. in relation to their function. Acta Bot. Gall. 152: 125-130. Płachno J. B., Jankun A., Faber J., 2005. Development of the wall labyrinth in pavement epithelium hairs of some Utricularia species. Acta Biol. Cracov. Ser. Bot. 47: 109-113. Porembski S., Watve A., 2005. Remarks on the species composition of ephemeral flush communities on paleotropical rock outcrops. Phytocoenologia 35: 389-401. Rahmanzadeh R., Müller K., Fischer E., Bartels D., Borsch T., 2005. The Linderniaceae and Gratiolaceae are further lineages distinct from the Scrophulariaceae. Plant Biol. 7: 67-78. Raynal-Roques A., Jérémie J., 2005. Biologic diversity in the genus Utricularia (Lentibulariaceae). Acta Bot. Gall. 152: 177-186. Rice B., Brittnacher J., 2005. The ICPS Sarracenia distribution program: satisfying the hunger of poachers? Acta Bot. Gall. 152: 235-237. Schlauer J., Nerz J., Rischer H., 2005. Carnivorous plant chemistry. Acta Bot. Gall. 152: 187-195. Trzcinski M. K., Walde S. J., Taylor P. D., 2005. Stability of pitcher-plant microfaunal populations depend on food web structure. Oikos 110: 146-154. Vintéjoux C., Shoar-Ghafari A., 2005. Glandes digestives de l’Utriculaire: ultrastructures et fonctions. Acta Bot. Gall. 152: 131-145. Wakefield A. E., Gotelli N. J., Wittman S. E., Ellison A. M., 2005. Prey addition alters nutrient stoichiometry of the carnivorous plant Sarracenia purpurea. Ecology 86: 1737-1743. □

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 25 Semena Darlingtonie Diskuzní fórum T4/05 se vyvarovat. Podělíme se nejen o kalifornské http://forum.darwiniana.cz zkušenosti naše, ale i ostatních pěstitelů, (Darlingtonia californica) jejich rady, tipy a triky. Obdobně jako tomu bylo loni, i letos Přeji všem čtenářům hezké Vánoce a Jako vánoční dárek Vám společnost znamenala zářijová výstava masožravých šťastný rok 2006. Darwiniana věnuje 10 semen rostlin (tentokráte premiérově obohacená darlingtonie kalifornské (Darlingtonia také o Euroburzu) ve spolupráci s PATRIK „CHTORR“ HUDEC californica). Druh patří do čeledi Botanickou zahradou PřF UK zvýšený špirlicovitých (Sarraceniaceae) a zájem jak o členství v Darwinianě, tak o krátké příspěvky vyskytuje se v Kalifornii a Oregonu, rady v pěstování a potažmo naše webové kde osidluje břehy horských potoků, stránky obecně. Změna ve vedení nebo jiná podmáčená staniviště. Tato Užitečnou novinkou na fóru je jistě redakce rostlina je dnes pěstitelům mnohem zavedení tzv. Černé listiny. Ta vznikla dostupnější než dříve, ale i tak zůstává na základě impulsu ze strany Mgr. Jana Zdeněk Žáček se z osobních důvodů jedním z nejváženějších druhů v každé Nováka a jeho negativní zkušenosti již nemůže věnovat přípravě a schánění sbírce MR. Předkládaná semena byla s proplácením (resp. neproplácením) materiálů jako dříve. Naštěstí po něm získána sprášením dvou nepříbuzných jeho zásilky rostlin a propriet. Celá jeho práci převzal Richard Pichl, který rostlin, z nichž každá se v kultuře záležitost byla detailně posouzena jak se dokonce sám nabídl. Tohle číslo už projevuje výrazně jinak. Potomstvo ze strany diskutérů, tak především koordinoval on. z tohoto výsevu by proto mělo být správní rady Darwiniany a za předem Pro příjem článků a materiálů k velmi vitální navíc by mohlo obohatit daných a, doufáme, že i férových publikování jsem mu zřídil zvláštní genofond darlingtonií pěstovaných v naší pravidel uvedena v život. Povolena jsou emailovou adresu trifi[email protected], republice, kde má většina pěstovaných pouze plně podepsaná a jasná varování na kterou teď vše posílejte. rostlin společný původ. před nepoctivci, kteří mají možnost Neodpustím si opět rýpnout do Jak semena vysévat? Existuje několik se samozřejmě bránit. Budiž tedy tato čtenáře. Trifid potřebuje vaše příspěvky způsobů. Semena mohou být položena nová funkce ku prospěchu všem a nechť a články, jinak nebudete mít co číst. buď na povrch substrátu (rašelina + zdárně plní svůj prvotní účel. Proto tu adresu určitě využijte! perlit nebo písek pro odlehčení, poměr Možná si někteří z vás vzpomenou, Dále se Richard nabídl, že převezme 2:1) nebo na jemně nasekaný rašeliník. že na začátku roku proběhla naším fórem i sazbu, kromě úpravy fotografií, s čímž Druhá z variant je asi lepší. Výsev může rozsáhlejší debata na téma množení jsem vřele souhlasil. Zbyde mi tak více být proveden rovnou, nebo lze provést Cephalotus follicularis pouze z listových času na jiné záležitosti společnosti, a dvouměsíční stratifikaci v lednici a ve řízků. Miloši Šulovi se osvědčil na že jich je. A třeba taky něco zbyde na vlhku (i s květináčem nebo na vatě). Bez zakořenění růstový stimulátor AS-1 rodinu... Tohle číslo už sázel z poloviny stratifikace semena klíčí za 4-6 týdnů, po a podle očekávání potvrdil skvělé Richard a z té druhé já. stratifikaci za 2-3. S výsevem nemusíte prorůstové vlastnosti živého rašeliníku. Nový ročník Trifida nemusí čekat do jara, začátek roku je poměrně Stejně tak velkou úspěšnost v tomto vypadat jako ten letošní. O Vánocích vhodná doba. směru zaznamenal i Rosťa Kracík, který se sejde redakční rada a jiní spřátelení O výsevech darlingtonie jsem se ochotně zaslal fotografii, na níž je zjevné, živočichové a budeme diskutovat o tom, bavil s mnoha pěstiteli, kteří používali jak velkou proměnou může za necelý co nechat, co změnit, co vyhodit. Jakých některé z těchto variant, nebo i jiné. rok takový list projít. Přestože množení se dočkáte změn, zatím netuším, nechme Nutno podotknout, že ani jedna z dělením trsů zůstává jednoznačným se překvapit. metod neposkytuje vysokou záruku favoritem, tak i takovéto přírůstky jsou vyklíčení, zkrátka mám pocit, že dodnes poměrně významné, a proto se může MICHAL RUBEŠ nebyl nalezen zaručený a optimální jednat o velice zdařilou alternativu. způsob výsevu jako třeba u špirlic nebo Poslední věc, kterou bych chtěl mucholapek. Zkusme jej tedy společně zmínit, je úzce spojena se škůdci, najít! U semen, která máte v rukou chorobami a neduhy. Sekce stejného Výstava, EEE, peníze až jsem ověřil 60% klíčivost. Zkoušejte názvu bývá poměrně často vyhledávána v poslední řadě? tedy a pokud Vám vyklíčí více než (a z pochopitelných důvodů také polovina, napište nám krátkou zprávu, neoblíbena) a mnohé otázky se Příprava a provoz výstavy nás stála jak se Vám to podařilo (třeba do redakce opakují, přestože již byly několikráte spoustu peněz. Ještě před začátkem Trifida). Ale i z totálních neúspěchů se (ne)zodpovězeny. Jednou z příčin je jsem pevně doufal, že bude zisková. mohou ostatní poučit. Z Vašich ohlasů velká roztříštěnost těchto informací do Když jsem ale zjistil, že stoly, které byly v průběhu dalšího roku sestavíme do vícero bloků a hlavně chybějící jakákoli součástí skleníku, se prakticky nedají Trifida článek. fotodokumentace a přesnější popis (ať použít a navíc je jich málo a že zápůjčka již nepřátel samotných nebo aspoň jejich jiných bude stát kolem 40.000,- Kč, bylo MIREK SRBA projevu). Proto jsem se dohodl s kolegou mi jasné, že tahle akce bude v mínusu. Martinem Spoustou, že od příštího roku Během výstavy jsme měli další započneme v Trifidu seriál o škůdcích neplánované výdaje, museli jsme (či naopak neškodných formách, jež pak nakoupit nejdříve normální igelitové bývají důsledkem planého poplachu), fólie na zakrytí stolů a pak i tlusté igelity kterak s nimi úspěšně bojovat a čeho na namáhanější místa. Trička se znakem

26 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz pro pořadatele byla skoro o stovku deset dní přes dva víkendy, očekávám je nějaké tlustší a těžší než obvykle. dražší než posledně. Ačkoliv si většina podstatně vyšší výdělek. Bude totiž Není to však tím, že by tiskárna použila interinfo zahraničních prodejců rezervovala 2-3 umístěná do zadního skleníku, kde jsou větší gramáž papíru. Výjmečně jsme dny, nakonec přijeli jen na 1-2 a zaplatili vyhovující stoly, a tak nejvyšší položku přidali jeden list černobílého a jeden tedy proti předpokladům méně. Příště za jejich pronájem můžeme škrtnout. barevného tisku. Minulé číslo bylo budeme brát jen závazné rezervace. I když bude návštěvnost dvoutřetinová totiž zbavené seriálů a místo nich byla No zkrátka plánované příjmy byly (bude lepší!), zisk by se mohl pohybovat abstrakta přednášek z EEE a jejich menší, výdaje mnohem větší. kolem 30 tisíc korun. anglických překladů. Mohlo vám tedy Naštěstí jsme měli během soboty, Veškeré příjmy a náklady jsou, tak připadat docela suché a ošizené. Takže hlavního dne EEE, velkou návštěvnost. jak je u nás zvykem, do posledního tohohle tlouštíka berte jako kompenzaci Vstupné bylo ten den 90,- Kč (233 lidí) a haléře zaneseny do transparentního za způsobenou újmu a také jako drobný zlevněné 30,- Kč (288 lidí), vybrali jsme účetnictví, které je přístupné na internetu vánoční dárek. tedy ten den 29.610,- Kč! Zbylé dny bylo všem těm, kdo mají zájem. Najdete ho Boule, kterou jste nahmatali na vstupné 30,- Kč a 15,- Kč a průměrně na známé adrese http://www.darwiniana. obálce, je ependorfka s deseti semeny jsme vybírali 5-6 tisíc korun. Celkový cz, sekce Účetní kniha. darlingtonie kalifornské, které členům příjem ze vstupného pak byl 108.405,- Graf a tabulku zpracoval na základě společnosti daroval Mirek Srba. Jak Kč. Z toho však polovina podle smlouvy dat z internetové účetní knihy Richard s nimi zacházet máte napsáno v jeho připadla botanické zahradě, takže nám z Pichl. krátkém článku na předchozí straně. něho zbylo „jen“ 54.202,50 Kč. Jejich vysazení můžete pojmout Na konci výstavy, po zaplacení osmi MICHAL RUBEŠ jako naši první reality show VySazení vodou zničených desek, jsme se dostali a porovnávat vaše výsledky s našimi do plusu. Výnos byl 24.008,50 Kč. (http://chramst.darwiniana.cz). Jestliže Výstava se nám prostě vyplatila a máte odvahu a podmínky, můžete zkusit vyplatí se i do budoucna. Z jejího zisku Větší, než jste čekali? napodobit naši druhou reality show můžeme napříkal hradit vydávání Trifida, Michala Kouby - LittleDarling. Ta se na který členské příspěvky nestačí. Vy, kteří odebíráte Trifida v papírové věnuje semenům in vitro. Pokud příští výstava bude zase formě, jste si jistě všimli, že tohle číslo Další zvětšení obálky způsobil seznam členů i s kontakty, který přikládáme do každého posledního čísla v roce. Vypadl na vás i papír s informacemi kolik, jak a do kdy zaplatit členské příspěvky na rok 2006. Protože s novým ročníkem chystáme některé změny ve vydávání Trifida, dejte nám vědět, co byste v něm chtěli vidět a co naopak v něm být nemusí. Váš názor nás velmi zajímá, takže si, prosím, najděte chvilku na vyplnění přiloženého dotazníku a určitě nám ho pošlete. Jestliže máte přístup na internet, objeví i na našich webových stránkách, takže můžete ušetřit za poštovné.

MICHAL RUBEŠ

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 27 Summary Sowing out for the first time… This quite small and obscure sundew Jitka Jiříková appears at the same locations together Photosynthetic aspects of grow of Very detailed description for every with cephalotuses. As it is a quite carnivorous plants beginner with precise diary of little common plant in our collections there II. Literary overview Sarracenias growing from seeds. are not many information about growing Andrej Pavlovič and flowering. Next follow up to the serial about Drosophyllum lusitanicum in flower photosynthesis of carnivorous plants Marcel Kresta List of new literature 2005 (2004) – whether it is advantageous to develop Authors last article ended with the Lubomír Adamec traps in regard to the benefit from the sentence that his plant is going to flower, prey. now you can read about all details of Short articles flowering of this plant. Darlingtonia californica seeds Strangely germinating bladderworts Mirek Srba from South America European Exchange and Exhibition of What to do with the small Christmas Miloslav Studnička Carnivorous Plants, Prague, 2005 present – see your own darlingtonias Mysteries of nature have no limits, Jana Rubešová growing from seeds. follow up the author on discovering Report from this unique event for all journey to the world of bladderworts of you, who was not able to be there Voices from the forum - what happens secrets. Do they need the aquatic personally or read about it on our web on our web conditions of their symbionts or are they – internet magazine. Patrik „Chtorr“ Hudec amphibious? Our editor-in-chief monitors and brings How to grow easily…bladderworts a regular report on current web events. Report from „Little Roraima“ and with big orchids-like flowers other growing places at home and in Mirek Srba the garden Everybody is deeply enchanted by these Part IV. – My experiences with the marvellous plants. So now you can learn Cephalotus follicularis Labill. In some tips and advices to grow them flower successfully. Syčák šotek Zdeněk Žáček Next episode from the colourful author’s ... and other botanical curiosities Ta malá potvora zkomolila jméno autora diary – this time about flowering Fenestrariia článku Rosnolist lusitánský v minulém cephalotuses. How to do it easily? Stress Václav Lenk čísle (T2005/3/10). Jeho jméno je them! Author follows the article by Zdeněk Jaroslav Rajsner. Tedy autora, ne šotka. Žáček and adds to this free continuation Omlouváme se za něj. Tedy za šotka, ne Pinguicula genus in vitro - 3. part his own experiences with this genus. za autora. Michal Parvanov Series about different factors and effects The plant portrait MICHAL RUBEŠ during in vitro cultivation continues with Drosera hamiltonii – neglected the Pinguicula genus. Cinderella Zdeněk Žáček Příště...

Patrik Hudec a Martin Spousta se nabídli, že do dalších čísel budou dělat výpravný seriál o škůdcích. Na tomto místě obvykle nacházíte fotografii k tématu, které se má objevit v dalším čísle. Tentokrát si dovolím přidat něco ze své poezie. Inspiroval jsem se stavem mé H. nutans:

Červené mrchy

Vánoce jsou tady, roztoče mám všady. Omite snad pomůže, vsákne se jim do kůže.

MICHAL RUBEŠ 2,5 mm dlouhé semínko darlingtonie kalifornské. Deset takových jste našli v obálce s tímto Trifidem. Foto © Michal Rubeš 28 Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Kvetení Rosnolistu fotografie k článku na straně 17 © Marcel Kresta

Detail zralého květenství (6 semeníků 5-13 semen v jednom). Zralý semeník se takto krásně rozevře a semena se dají vcelku bez problémů vysypat. Semena sama od sebe nevypadnou (pokud semeník nerozhýbe vítr, nebo se nezlomí), jelikož semeník je otevřen na horní straně.

Celkový pohled na rosnolist. Výška rostliny cca 40 cm, šířka 45 cm (srpen 05). Na Rostlina rosnolistu při stáří cca 15 měsíců (srpen 05) Na rostlině rostlině jsou vidět dozrávající semeníky zelené barvy, přičemž každý vegetační jsou vidět již zralé semeníky spolu s těmi, jež právě odkvetly. vrchol vytvoří jedno květenství s 3-9 květy. Kvetení probíhalo v průběhu několika týdnů. http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 VII Jak snadno pěstovat ... orchideokvěté bublinatky fotografie k článku na straně 20 © Mirek Srba

Velkokvětá forma Utricularia alpina z Henry Pittier NP ve Venezuele

Květy této rostliny bývají o 2 cm větší než u běžné formy

Atraktivně zbarvené květy U. alpina × campbeliana dosahující velikosti až 40 mm. Rostlina fotografována ve sbírce RNDr. M. Studničky.

Stáňa Srbová třímající trs velkokvěté U. alpina Jak snadno pěstovat...

VIII Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz Mimořádně dobře prosperující trs U. alpina, bohužel vrostlý do jemné mřížky košíku, takže každá manipulace znamená její velké poškození.

Růžové květy U. cv ‘Jitka’ dosahují Standartní forma U. alpina v květu. Velikost květů se pohybuje mezi 40-50 mm. 35-40 mm

Květ U. reniformis

Více fotografií popisovaných druhů naleznete mimo jiné na: http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 http://www.sarracenia.cz/informace/utricularia IX Výstava masožravek a Euroburza 2005 fotografie k článku na straně 18 © Michal Rubeš

X Trifid 2005 / 4 http://www.darwiniana.cz O mých zkušenostech s kvetením láčkovice australské

fotografie k článku na straně 10 © Robert Žáček

19.5.05. Tvorba základu květního stvolu u malé láčkovice australské (Cephalotus follicularis Labill.)

Sarracenia leucophylla × psittacina. Ve výstavním skleníku byla krásná rána.

21.6.05. Vrchol květenství láčkovice je stále v jednom shluku.

Ve vedlejším skleníku během naší výstavy dvakrát vykvetla Viktorie královská (Victoria amazonica (Poepp.) J. C. Sowerby). Jednotlivé fáze květu naleznete na http://chramst.darwiniana.cz/view.php?cisloclanku=2005102001. 19.7.05. Vrchol květenství láčkovice se rozvolňuje a květy se otevírají.

Na zadní straně obálky Láčkovice australská (Cephalotus follicularis Labill.) Obrázek na zadní straně obálky je doplňkem k dalšímu dílu mého seriálu, který je tentokrát věnován kvetení láčkovice. Zachycuje vrchol květenství a detail jednoho kvítku první rostliny, která mi kdy vykvetla. Jde, jako už tradičně, o tuš kolorovanou akvarelem. Více se dočtete v uvedené části. 19.10.05. Květní stvol láčkovice zcela zaschl a byl odstřižen. Mezi adultními láčkami je při substrátu patrná proliferace nových odnoží s miniláčkami i ZDENĚK ŽÁČEK malými asimilačními listy.

http://www.darwiniana.cz Trifid 2005 / 4 XI