<<

OBSAH

1 Úvod…………………………………………………………………………… 2 2 Dětství a první úspěchy……………………………………………………...... 3 2.1 Rodina a dospívání…………………………………………………………. 3 2.2 Herectví…………………………………………………………………….. 4 2.3 Hudba………………………………………………………………………. 6 2.4 První úspěchy………………………………………………………………. 8 3 Éra GENESIS………………………………………………………………….. 10 3.1 Collins jako bubeník……………………………………………………….. 10 3.2 Collins jako frontman……………………………………………………….. 15 3.3 Collins jako začínající autor………………………………………………… 18 4 Sólová kariéra………………………………………………………………….... 21 4.1 Collins jako skladatel a producent………………………………………….. 21 4.2 ……………………………………………………………………... 26 4.3 Poslední projekty a odchod z GENESIS……………………………………. 28 5 Přelom tisíciletí………………………………………………………………….. 32 5.1 Big a další album………………………………………………………. 32 5.2 Spolupráce se společností Walt Disney……………………………………… 33 6 Zdravotní problémy a tvorba do roku 2017……………………………………… 34 7 Závěr……………………………………………………………………………... 37

1

1 ÚVOD

Tato práce je zaměřena na život a práci zpěváka, skladatele, producenta a bubeníka kapely Genesis, Phila Collinse. Poskytne informace o jeho hudební a herecké kariéře, díle a o tom, jak ovlivnil populární hudbu 80. let 20. století a hudbu současnosti. V závislosti na dostupnosti literárních a internetových zdrojů se pokusím tato témata propojit a utvořit z nich jeden celek. Zejména pomocí zpracování určitých událostí soukromého života, které měly nemalý dopad na jeho tvorbu. Dále se budu zabývat jeho působením v kapele GENESIS, sólovou kariérou a celkovým dopadem této osobnosti na scénu moderní pop music. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Každá z nich obsahuje podkapitoly, které se podrobněji zaměřují na daný obsah. Cílem této práce je seznámení veřejnosti s osobností Phila Collinse a poskytnutí možnosti pochopit opravdový záměr jeho počínání a práce, protože je jednou z nejzajímavějších osobností populární hudby.

„Jmenuji se a jsem bubeník a už vím, že nejsem nesmrtelný. Tohle je můj příběh.“ 1

2 Dětství a první úspěchy

1 Collins, P.: Ještě žiju, s. 14

2

2.1 Rodina

Phil Collins, celým jménem Phillip David Charles Collins, se narodil 30. ledna 1951 v anglickém městě Chiswick, přesněji v porodnici na jihozápadním londýnském předměstí Putney. Jeho otec Greville Phillip Austin Collins pracoval jako pojišťovací agent firmy Assurance a matka Winifred June Strange byla zaměstnankyní divadelní agentury. Phil je nejmladším ze tří sourozenců a byl jediným dítětem, které se manželům Collinsovým narodilo v Londýně. Starší sourozenci, bratr Clive a sestra Carole, se oba narodili v pobřežním městě Weston-super-Mare. Greville Collins byl z poměrně přísné a staromódní rodiny a to se podepsalo na jeho chování a přístupu k dětem. Nikdy se nesmířil s modernizací společnosti v druhé polovině 20. století a s obrovskou svobodou a možnostmi, které tato doba poskytovala. Dále trval na zavedených pravidlech a hesle nevyčnívat, které mu tak vehementně vštěpovala od dětství jeho rodina. Phil ve své knize Ještě žiju2 několikrát zdůraznil, že jeho vztah s otcem byl velice chladný a odměřený. Nepopřel však, že je otci v některých směrech dosti podobný. June Collinsová, rodilá Londýňanka, pocházela z méně striktní rodiny, ale většina jejích příbuzných zemřela dříve, než je měl mladý Phil možnost poznat. Philova babička Nana, z matčiny strany, se velice významně podílela na jeho dětství, stejně jako samotná June, která své děti vždy podporovala. I přes nevelkou přízeň ze strany otce se všechny tři děti daly vlastní cestou. Starší bratr Clive3 je velice uznávaným kreslířem a sestra Carole4 se stala krasobruslařkou.

Když byly Philovi čtyři roky, rodina se přestěhovala do města Hounslow, na západ od Londýna, kde chodil na základní školu Nelson Infants School.

2 Collins, Phil, Ještě žiju, autobiografie, 2017, s. 3 Collins, Clive, tajemník britské asociace kreslířů a vicepresident klubu kreslířů Velké Británie. V roce 2011 byl jmenován členem řádu britského impéria. 4 Collins, Carole, bývalá profesionální krasobruslařka, později známější jako herečka a zaměstnankyně divadelní agentury spojené se školou Barbary Speakeové.

3

V tomto malém městě rodina zůstala po celou dobu Collinsova dospívání. Našel zde své první přátele a prožíval s nimi mladistvá léta, která se nevyhnula prvním zkušenostem s alkoholem ani pouličním rvačkám. Mladý Phil Collins měl poměrně bezstarostné a šťastné dětství na předměstí. Jeho vášní se v pubertě stal fotbal, kouření čehokoliv, herectví a hlavně hudba. Později můžeme v textech jeho písní vidět, jak moc jeho rodina a první lásky ovlivnily jeho tvorbu.

2.2 Herectví

Jako dítě se Phil zúčastnil několika hudebních a hereckých soutěží, a to hlavně díky zaměstnání své matky June Collinsové, která spolupracovala s Barbarou Speakeovou5. Phil byl v této době na střední škole v Chiswick County a byla mu nabídnuta možnost zahrát si na West Endu6. V roce 1964 ho obsadili do role Lišáka Ferina v muzikálu Oliver!, v adaptaci novely Charlese Dickense Oliver Twist. Ovšem školní povinnosti se neslučovaly s divadelními zkouškami a nácvikem, a proto, po domluvě s rodiči a vedením školy, zanechal studia a ve třinácti letech nastoupil na talentovou školu paní Barbary Speakeové. Tu absolvoval v roce 1968. Barbara Speakeová v rozhovoru pro divadelní magazín The Stage 7 na otázku „So what were the turning points in this remarkable success story?“ odpověděla následovně: “The arrival of a Mrs Collins and her son Philip was a major one. He was an ideal pupil, never in trouble,”.8

S muzikálem Oliver! se Collinsovi naskytla první příležitost zpívat, ale pouze rok po uvedení první premiéry začal mutovat a byl tak přinucen divadelní prkna opustit.

5 Speake, Barbara, zakladatelka talentové školy Barbara Speake Stage School v Londýně. Škola funguje od roku 1945 a je nejdéle fungující talentovou školou na světě. 6 West End, místo proslavené svými divadly a zábavními podniky. Nachází se v centru Londýna. Název West End se začal užívat na začátku 19. století. 7 The Stage, britský týden a webová stránka zaměřující se na zábavu, umění a zejména divadlo. Založeno v roce 1880. 8 Magazín The Stage, https://www.thestage.co.uk/features/2005/speake-up-for-drama-barbara-speake/

4

V této době ještě netušil, že se na konci 60. let do muzikálu na krátkou dobu vrátí v dospělé roli Noaha Claypola.

Zajímavostí je, že jeho dětský kamarád Jack Wilde, který s ním hrál v tomto muzikálu vedlejší postavu Charleyho Batese, později ztvárnil postavu Lišáka Ferina ve filmové verzi Olivera Twista z roku 1968. V režii Carola Reeda 9 získal tento film jedenáct nominací na Oscara – cen Akademie filmového umění, z nichž proměnil pět. June Collinsová věděla o velké lásce svého mladšího syna k THE BEATLES a díky svému zaměstnání měla spoustu příležitostí, jak Philovi umožnit účast ve světě showbyznysu, a to i po boku tak velkých hvězd, jakými byli „brouci“. Ve své autobiografii Collins vzpomíná na londýnské divadlo Scala 10, kde byla natáčena poslední scéna z celovečerního filmu Perný den 11. Scéna byla zvláštní tím, že do poslední chvíle nikdo v sále nevěděl, co se bude dít, protože producenti filmu a režisér Richard Lester chtěli přirozenou reakci publika. Součástí publika byl i teprve třináctiletý Collins, ale na plátnech kin se po boku THE BEATLES nikdy neobjevil, protože záběry s ním nikdy neprošly přes finální střih. Svůj obdiv k hudebním idolům mohl Collins vyjádřit na začátku 90. let, kdy byl osloven s prosbou o namluvení komentáře k filmu o filmu Perný den. Své vystřižené záběry nakonec díky tomu dostal.

Jako dětský herec se později objevil ve filmu Calamity the Cow 12 z roku 1967 a o

9 Reed, Carol, narozen stejně jako Phil Collins v Putney. Režíroval film The Third Man, jenž byl zvolen britským filmovým institutem jako ´Nejlepší britský film 20. století. 10 Scala, divadlo nacházející se v Londýně. Poprvé otevřeno v roce 1772. Bylo zničeno ohněm v roce 1969. 11 Perný den, muzikálová komedie pojednávající o éře The Beatles a popisující několik z jejich obyčejných dnů. Napsána Alunem Owenem. 12 Calamity the Cow, film vytvořený pro Dětskou filmovou nadaci v roce 1967. Příběh vytvořila Kerry Eastmanová. Režisérem se stal David Eastman.

5

rok později v Chitty Chitty Bang Bang 13, do kterého se bohužel opět kvůli finálnímu střihu nedostal.

2.3 Hudba

Phil byl neuvěřitelně sluchově nadaný chlapec a učil se sám pouze z poslechu písní a zvukových vjemů, které mu poskytovalo okolí. Svoje první bubny dostal v 5 letech. Šlo o provizorní sadu bubnů sestavenou z plechovek a doma nalezeného materiálu, kterou mu vyrobili strýčkové. Tato podomácku složená bicí souprava Collinsovi vydržela překvapivě několik let. S jeho viditelně narůstajícím zájmem a schopnostmi rostly i požadavky na kvalitnější nástroj. V průběhu dospívání vystřídal několik bubenických souprav, na které mu finančně, včetně jeho samotného, přispívali hlavně rodiče. V roce 1963 měl svou první profesionální sadu bubnů značky Stratford. Část soupravy můžeme vidět na obalu alba Going back z roku 2000.14 Jako další následovala souprava Ludwig a od roku 1983 bicí souprava Gretsch. Na začátku 60. let přichází beatlemánie 15 a začíná utvářet obraz budoucí rockové a popové scény. Další seskupení, jako například , THE ANIMALS, THE KINKS, , MONKEES nebo THE FOUR TOPS, oslovila Phila svými hudebními styly a on se je snažil napodobovat. Ovšem vedle rockových legend byl Collins ovlivněn i jazzem, a to jmény jako jsou Buddy Rich, Count Basie nebo bubeník Sonny Payne. Jazzová hudba se výrazně promítla do jeho pozdější tvorby.

Pro Británii byla 60. léta jedním z nejdůležitějších mezníků v dějinách hudby. Vznikl nespočet nových kvalitních hudebních stylů a žánrů, které měly obrovský dopad na vývoj moderní hudby. V této době vznikly kapely, jako THE BEATLES, JETHRO

13 Chitty Chitty Bang Bang, dobrodružný fantasy muzikál režírovaný Kenem Hughesem v roce 1968. Příběh vycházel z novely od Iana Fleminga Chitty Chitty Bang Bang: The Magical Car. 14 Viz příloha číslo 1 15 Beatlemánie, pojem popisující šílenství fanoušků skupiny The Beatles v 60. letech. Poprvé použito hudebním promotérem Andim Lothianem v září roku 1963, na začátku kariéry The Beatles.

6

TULL, nebo LED ZEPPELIN. Možná i proto Collins zakládá v roce 1966 svoji první středoškolskou kapelu – THE REAL THING. Repertoár kapely se skládal hlavně z coverů populárních písní a skladeb skupiny THE ACTION 16. Jejich hráč na bicí, Roger Powell, ovlivnil (ze všech bubeníků, se kterými se Collins do té doby setkal) Collinsovu tvorbu pravděpodobně nejvíce. Členové kapely THE REAL THING byli skoro na všech koncertech THE ACTION a dalších skupin v okolí a snažili se napodobovat jejich skladby zejména podle toho, co si z jejich hudební produkce zapamatovali. Měli tak možnost vidět koncerty skupin, jako byla například skupina NEW YARDBIRDS (později LED ZEPPELIN), několik vystoupení THE WHO nebo začátky kapely YES. Drtivá většina těchto koncertů se konala v Marquee 17 – nejpopulárnějším rockovém klubu své doby. Phil Collins se nikdy nenaučil číst notovou osnovu. Už od dětství se v hudbě řídil hlavně sluchem a instinktem. Po nedobrovolném odchodu z divadla se začal více zajímat o hudbu jako takovou a prvním krokem byly soukromé lekce klavíru, které mu dávala vlastní teta. Na bicí ho učil velice známý muzikant Lloyd Ryan, ale ani on ho noty nezvládl naučit. Collins dokonce absolvoval i několik hodin u slavného bubeníka a učitele Franka Kinga, který proslul právě svou schopností učit. Bohužel ani tyto techniky učení, o kterých se můžeme dočíst dokonce i v národním britském jazzovém archivu 18, nebyly pro Collinse nijak přínosné. „…za celý svůj život jsem absolvoval asi třicet hodin výuky na bicí soupravu.“ 19

2.4 První úspěchy

V patnácti letech se dal Collins dohromady s mladším a talentovaným kytaristou Ronniem Carylem ze sousedního města Hanworth.

16 The Action, britská kapela zaměřující se na soul a popovou hudbu. Vznikla v 60. letech 20. století s původním názvem The Boys. V roce 2000 vystupovali dohromady s Philem Collinsem. 17 Marquee, nejslavnější hudební klub v Londýně fungující od roku 1958 do 1996. Svou kariéru tu započali někteří z největších muzikantů světa. (The Rolling Stones, The Who, Yes, Jimi Hendrix) 18 Národní britský jazzový archiv, https://www.nationaljazzarchive.co.uk/ 19 Collins, Phil, Ještě žiju, autobiografie, s. 49

7

Objevují a zkoušejí spolu nové styly, protože na hudební scénu nastupuje psychedelický a experimentální rock. Sgt. Pepper´s Lonely Hearts Club Band od THE BEATLES je jeden z mezníků hudební historie a ovlivní hudebníky po celém světě na několik generací. Vzhledem k nulové aktivitě Collinsovy středoškolské kapely THE REAL THING si Collins hledá jinou skupinu. A stejně jako nové styly se objevují nové nabídky. Díky umělecky založeným rodičům Ronnieho Carylea se Collins dostává více mezi muzikanty. Přivydělává si jako bubeník v kapele Ronnieho otce THE RONNIE CARYL ORCHESTRA, která hraje převážně na výletních lodích, firemních akcích a plesech. Zde také dostává další nabídky na spolupráci.

Jednou z jeho prvních částečně profesionálních kapel je THE CHARGE, kde ovšem nepůsobí dlouho kvůli její stagnující aktivitě. Další kapelou se stávají THE SHEVELLES, kterou ale velice rychle opouští kvůli homosexualitě některých jejích členů a celkovému přístupu kapely k hudbě. Dalším příležitostným hraním se stávají angažmá v kapelách THE CLIFF CHARLES BLUES BAND a THE FREEHOLD, ale ani jedna z těchto kapel si Collinse neudrží.

Společně s Ronnie Carylem dávají dohromady úplně novou, vlastní kapelu HICKORY. Caryl hraje na basu, za klávesami stojí Brian Chatton a s kytarou v ruce Gordon Smith. Collins hraje na bicí a poprvé skládá vlastní píseň s názvem Lying, Crying, Dying. Tuto smutnou baladu i sám nazpívá.

Skupiny HICKORY se ujímají dva zkušení skladatelé a producenti Ken Howard 20 a Alan Blaikley 21 a v říjnu 1969, vydává kapela album Ark 2.

Mezitím se Howard a Blaikley rozhodnou HICKORY oficiálně přejmenovat na FLAMING YOUTH. Album Ark 2, inspirované vesmírem, mělo premiéru v londýnském planetáriu a stalo se albem měsíce podle britského týdeníku Melody Maker 22. Ovšem i přes tento veliký úspěch a několik koncertů se kapela FLAMING YOUTH nedokázala vyrovnat konkurenci a udržet se na žebříčku popularity. Po

20 Howard, Ken, britský skladatel, producent, spisovatel a televizní režisér. Spolu s Alanem Blaikleyem to byl první britský skladatel, který složil píseň pro Elvise Presleyho. 21 Blaikley, Alan, britský skladatel a producent. Dohromady s Howardem Kenem vytvářel mezinárodní hity v 60. a 70. letech. 22 Melody Maker, britský týdeník zaměřující se na rockovou, popovou i elektronickou hudbu. Založen v roce 1926. V roce 2000 se spojil s magazínem New Musical Express.

8

přerušení aktivit a rozpadu kapely se Collins několikrát neúspěšně pokusil o přijetí do jiné kapely, ale bezúspěšně.

Až v květnu 1970 se mu naskytla obrovská příležitost. Čerstvě po rozpadu THE BEATLES, přesněji po citovém odloučení Johna Lennona od kapely a následného odchodu Paula McCartneyho, nahrával George Harrison svoje první sólové album All Things Must Pass. Devatenáctiletý Collins je jako schopný perkusista přizván do Abbey Road na natáčení singlu Art of Dying, kde se setkává tváří v tvář s některými členy THE BEATLES. I přes Collinsovo velké snažení nebyla verze skladby s jeho doprovodem na albu použita. Nahrávku se dodnes nepodařilo dohledat.

3 Éra GENESIS

3.1 Collins jako bubeník

9

V 70. letech, ke konci kariéry THE BEATLES, začíná úpadek britské invaze - bigbeatu. Styl Mersey beat23, který THE BEATLES dovedli do dokonalosti, a celkovou jejich původní tvorbu už žádná jiná kapela nedokázala napodobit. Vznikl nový hudební proud pop rock. Jeho obsahem byla z počátku tvorba kratších melodických písní, ve kterých se kladl důraz zejména na zpěv a ne na instrumentální linku. Jinak můžeme nazývat tento styl soft bigbeat. Umělci, kteří se věnovali ještě jinak upravené či kontroverznější verzi soft beatu, byli v kategorii M.O.R. – middle of the road24. Do kategorie tohoto stylu se vešel velký počet umělců z naprosto odlišných odvětví – west coast, folk-rock, glam rock, pop-soul-rock, ale i hudba z televizních seriálů či muzikálů. Největší hvězdou 70. let byl rozhodně Elton John25, skladatel, zpěvák a pianista. Za stálé stagnace skupiny FLAMING YOUTH a po několika nezdařených bubenických konkurzech objevuje Collins, spolu s Carylem, inzerát v novinách26. Tony Stratton Smith27, hudební manažer, hledal bubeníka a kytaristu pro svou kapelu GENESIS, která fungovala od roku 1967. Vznikla ze školní kapely a stihla už vydat 2 alba – From Genesis to Revelation a Trespass. Konkurzu se zúčastnili v rodinném domě Petera Gabriela na jaře roku 1970 a pro Collinse byl úspěšný. Ronnie Caryl nebyl přijat. Phill Collins začíná spolupracovat s GENESIS v září 1970. Na kytaru a basu hraje Mike Rutheford, je klavírista a působí jako zpěvák, případně bubeník. Ne moc dlouhého trvání mělo působení kytaristy Micka Barnarda. Po jeho odchodu se přidává nový kytarista , kterého kapela osloví na

23 Mersey beat, hud. styl s počátkem v 60. letech 20. století. Jedná se o kombinaci rokenrolu a RnB. Můžeme také označovat jako Liverpool sound nebo Mersey sound. Proslavila ho hlavně skupina THE BEATLES. Jméno odvozeno od názvu řeky Mersey. 24 M.O.R., Middle Of the Road, moderní populární hudba předrockového typu, hudba střední cesty, termín vznikl na začátku 70. let jako nové označení pro „contemporary music“ pro rock, pop a soul. 25 John, Elton, později Sir , anglický hudební skladatel, zpěvák a klavírista. Jeden z nejúspěšnějších sólových umělců v historii popu. Se svými 30 studiovými alby má místo v rokenrolové síni slávy. 26 Viz příloha číslo 2 27 Smith, Stratton, Tony, anglický hudební manažer a producent. V roce 1969 založil společnost .

10

základě inzerátu v deníku Melody Makers. Následovalo turné po celé zemi se šňůrou koncertů, kde GENESIS hráli převážně jako předskokani známějším kapelám. Soustředili se zejména na svou starší tvorbu a hudební covery známějších skupin. Collins se během prvních zkoušek celý jejich repertoár bez problémů doučil. Ani ne rok po působení v této sestavě se Tony Stratton-Smith, hudební manažer skupiny a vlastník společnosti Charisma Records, rozhodl uspořádat historicky první koncertní šňůru po celé zemi pro své tři nejúspěšnější kapely, mezi které patřila i GENESIS. Turné dostalo název Charisma Package Tour28 a odstartovalo v Londýně 24. 1. 1971 v klubu Lyceum. Hlavní hvězdou turné byla skupina VAN DER GRAAF GENERATION29. Zbývajícími dvěma byly LINDISFARNE30 a právě GENESIS. Turné mělo navzdory původním obavám neuvěřitelný úspěch a v dubnu onoho roku bylo prodlouženo o osm dalších koncertů. Deník Sounds Around napsal recenzi na koncert, odehrávající se v Brightonu, kde pochválil nového kytaristu Hacketta a zpěváka skupiny Gabriela. Jerry Gilbert, autor článku, se ovšem nevyhnul ani lehké kritice.31 V červnu 1971 udělala kapela GENESIS další velký krok pro svou budoucí uměleckou tvorbu. Všichni členové se společně přestěhovali a zabydleli se ve velkém domě na venkově, přesněji v Luxford House ve městě Crowborough ve východním Sussexu. Zde skládali texty a melodie pro své v pořadí třetí album , které se stalo prvním vydaným albem GENESIS s Philem Collinsem. Stejně jako na předchozím albu Trespass se i na designu přebalu alba podílel Paul Whitehead32.

Producentem alba Nursery Cryme se stal John Anthony, který v minulosti produkoval i už zmíněné album GENESIS Trespass. Nursery Cryme se nahrávalo ve studiu Trident a skládalo se ze sedmi písní:

28 Viz příloha číslo 3 a 4 29 VAN DER GRAAF GENERATION, anglická rocková skupina společnosti Charisma Records, specializující se na art a progresivní rock. Ze členů kapely se proslavili hlavně frontman Peter Hammil a saxofonista David Jackson. 30 LINDISFARNE, anglická folk rocková kapela společnosti Charisma Records. 31 Viz příloha 5 32 Whitehead, Paul, anglický kreslíř a grafik. Dlouhá léta spolupracoval s Charisma Records a vytvářel přebaly na alba skupin.

11

1. The Musical Box 2. For Absent Friends 3. The Return of the Giant Hogweed 4. Seven Stones 5. Harold the Barrel 6. Harlequin 7. The Fountain of Salmacis

Všichni členové kapely vložili do písní na albu své schopnostmi a zkušenosti, které nasbírali po dobu společného působení. Tony Banks, původně jen klavírista, je v popisku alba uveden jako hráč na varhany, , elektrické klávesy, klavír, dvanáctistrunnou kytaru a také jako zpěvák. Peter Gabriel se mimo hlavní vokály postaral o hru na flétnu, tamburínu a basový buben. Také byl hlavním skladatelem melodií a textů. Steve Hackett měl na starost hlavní kytaru a s basou a kytarou zvládl i doprovodné vokály. Phil Collins byl ve svém živlu a spolu s bicími a perkusemi byl druhým vokalistou. Skladby tvořila skupina společně, ale Gabriel, Rutherford a Banks měli oproti zbývajícím dvěma členům nesrovnatelně více skladatelských zkušeností. I přesto se Collinsovi a Hackettovi podařilo složit krátkou píseň For Absent Friends, kde si Collins zazpíval hlavní vokál, a tato skladba se tak stala první písní GENESIS, ve které zpíval hlavní hlas. Skladby na albu jsou velice různorodé a těžko uvěřit, že je skládali dvacetiletí. The Musical Box je úvodní píseň a s více než deseti minutami je to nejdelší píseň z celého alba. Střídá se v ní hned několik hudebních stylů. V začátečním tématu vynikne hlavně flétna a skladba se dále stupňuje do progresivního rocku, skoro až progresivního metalu, který v této době ještě ani neexistoval. Následně se vrací zpátky do klidného instrumentálního doprovodu, kde vyniká hlavně hlas Petera Gabriela.

Ke konci si přijdou na své i varhany, se kterými přichází vrchol vokálů, co se zpěvu i textu písně týče. Další skladbou je již zmíněná For Absent Friends, jednoduchá melodie kytar a elektrických kláves, bez bicích či jiných perkusí. Vyniká tu hlavně

12

Collinsův hlas, který je podpořen lehkými doprovodnými vokály. Zbytek alba se nese hlavně na vlně progresivního rocku a je slyšet, že se skupina nebála experimentovat. Album bylo vydáno v listopadu 1971 a v Británii mělo veliký úspěch. Populární se stalo zejména v Itálii, kde obsadilo hudební hitparády a umístilo se jako celek v žebříčcích na čtvrtém místě. Zhruba o rok později, v říjnu roku 1972, vydává GENESIS své čtvrté studiové album Foxtrot. Natáčelo se a mixovalo ve studiu Island Studios na Notting Hillu. Stále typičtější se pro GENESIS stávala velice výrazná dynamika a časté změny tempa. Díky náhlým změnám tematiky a nálad písní se GENESIS začínají odlišovat od ostatních skupin progresivního rocku. Album má celkem šest písní v celkové délce 51 minut a přebal byl opět ilustrovaný Paulem Whiteheadem. Poslední skladbou, nebo spíše hudebním příběhem o délce více než 22 minut, je píseň s názvem Supper´s Ready. Tato píseň, podle mého názoru, definuje celkovou tvorbu GENESIS v 70. letech a je stále nejdelší existující skladbou skupiny. V době rockových oper a alb s konceptem je to také ideální příklad singlů té doby. Skladba je rozdělena do sedmi částí, které jsou v originále zvlášť pojmenovány a označeny římskými číslicemi.

I. Lover´s Leap II. The Guaranteed Eternal Sanctuary Man III. Ikhaton and Itsacon and Their Band of Merry Men IV. How Dare I Be So Beautiful? V. Willow Farm VI. Apocalypse in 9/8 VII. As Sure As Eggs Is Eggs

S hlavní myšlenkou této skladby přišel frontman kapely Peter Gabriel a celá se nese v duchu boje dobra a zla. Samotné části, jejich motivy a melodie, i text, se prolínají skrze celou skladbu a opakovaně se v částech objevují.

V textu si můžeme všimnout i názvů skladeb ze staršího alba Nursery Cryme. Nejimpozantnějšími a instrumentálně nejpropracovanějšími částmi Supper´s Ready jsou poslední dvě - Apocalypse in 9/8 a As Sure As Eggs Is Eggs, charakteristické

13

svým, do té doby nevídaným, experimentálním rytmem. V těchto částech se také vrací k původnímu textu i melodii z první části Lover´s Leap. V září roku 1972, na prvním koncertě GENESIS v Irsku, si Peter Gabriel znenadání nasazuje masku lišky a obléká ženské šaty. Do té doby bylo běžné, že se při skladbě The Musical Box převlékal za starce, a proto je nový převlek velikým překvapením nejen pro diváky, ale i pro zbytek kapely. Gabrielův nový kostým se stává velikým hitem a postupně k němu přibudou další - kostým květiny (ve skladbě Willow Farm) a maska trojhranné krabice (ve skladbě Apocalypse in 9/8). O měsíc později se na přebal čísla časopisu Melody Maker dostává právě onen kostým lišky a pojem GENESIS se v Evropě stává senzací.33 Skupina stihla v roce 1972 i dva koncerty v Americe. Ovšem ani v Bostonu ani v New Yorku neměla očekávaný ohlas a z USA odjela nespokojena. Paradoxem zůstává fakt, že první koncertní album GENESIS , které bylo natočeno i na živých koncertech v Americe, zajistilo GENESIS, jako první britské kapele, obrovský úspěch právě ve Spojených státech amerických, a to necelý půlrok po návratu do Anglie. Na albu se objevily skladby , Get´Em Out by Friday, The Return of the Giant Hogweed a slavné The Musical Box a The Knife. Po návratu do Anglie neuplynul ani měsíc, když zemřel Collinsův otec. Mladému Philovi bylo v té době teprve 21 let a nečekaná smrt člověka, který ho za celou dobu jeho působení v kapele ani jednou nepodpořil, ovlivnil silně Collinsovu budoucí tvorbu. Dalším na seznamu se v roce 1973 stalo album s názvem Selling England by the Pound. Skladba More Fool Me byla druhou skladbou, ve které zpíval Collins hlavní vokál. Tentokrát byl spolu s Collinsem namísto Hacketta hlavním spoluautorem Mike Rutherford. Podobně jako For Absent Friends, je tato nová skladba klidná, připomínající romantickou baladu. Pro skupinu jsou tyto písně netypické a skladba na albu opravdu vyniká právě svou jednoduchostí.

Píseň I Know What I Like (In Your Wardrobe) byla prvním singlem skupiny GENESIS, který se umístil na oficiálním britském žebříčku nejlepších skladeb. V první stovce se udržel po dobu sedmi týdnů s nejlepším umístěním na dvacátém

33 Viz příloha číslo 6

14

prvním místě34. V Evropě byla GENESIS populární hlavně v Británii a překvapivě také v Itálii. Koncert v roce 1973 v římském Palazzetto dello Sport navštívilo přes 13 000 fanoušků skupiny a mezi veřejností měl obrovský ohlas. V této době GENESIS mění manažera, skupiny se ujímá , pod jehož křídly kapela absolvuje americké turné Selling England. Po návratu a několika dalších koncertech na domácí britské půdě se kapela dává znovu do díla a pracuje na dvojalbu – The Lamb Lies Down on Broadway. To vychází 18. listopadu 1974 a po jeho vydání okamžitě následuje turné. Je to první práce GENESIS, kde se všechny skladby odvíjejí pouze od jednoho tématu – fiktivního příběhu portorikánského chlapce Raela. Album o 22 skladbách je neuvěřitelně poslechově náročné jak pro GENESIS, tak pro posluchače i skalní fanoušky. I přesto se album díky stejnojmennému turné zapíše do mysli všech zúčastněných. Peter Gabriel přidává do své kolekce kostýmů další postavu – Slippermana35. Skladba The Colony of Slippermen je nejdelší skladbou alba a z textu vychází jasná symbolika onemocnění spojených se sexuálním stykem. Entrée Petera Gabriela na pódium v tomto kostýmu to pouze potvrzuje, když jako Slipperman vylézá z obrovského, nafukovacího penisu.

3.2 Collins jako frontman

V srpnu roku 1975 Peter Gabriel oznámil členům GENESIS svůj odchod z kapely. Ta se zprvu pokusila odchod frontmana utajit před veřejností a soustředila se na psaní dalšího alba. Členové se rozhodli využít Gabrielův odchod ve svůj prospěch a více experimentovali s textem a hlavními melodiemi, jejíchž hlavním autorem byl doposud Gabriel. Týdeník Melody Makers přinesl informaci o frontmanově odchodu a tento fakt se tak kapele nepodařil utajit.

V průběhu vytváření alba, později pojmenovaného Trick of the Tail, uspořádala

34 http://www.officialcharts.com/search/singles/i-know-what-i-like-(in-your-wardrobe)/

35 Viz příloha číslo 7

15

GENESIS několik konkurzů na hlavního zpěváka, ale nikdo neodpovídal představám členů skupiny. Materiál na album už byl připravený, i nahrávací studio, a kapele nezbývalo nic jiného než po neúspěšných pokusech účastníků konkurzů udělat z druhého zpěváka, Phila Collinse, zpěváka hlavního. Nejprve se mělo jednat pouze o nazpívání několika písní z alba, ale bubeník zvládl nazpívat skladby všechny. Kapela se jednomyslně rozhodla pro razantní krok – udělat z Collinse frontmana skupiny. Ironicky, jediný Collins byl proti, ale následně na změnu přistoupil. Novým bubeníkem GENESIS se stal dlouholetý přítel kapely , bývalý bubeník skupiny YES36. V tomto období se Collins oženil se svou první manželkou Andreou Bertorelli, přítelkyní z dětství a stal se adoptivním otcem její dcery Joely. Trick of the Tail se stalo sedmým studiovým albem GENESIS a vyšlo na začátku roku 1976. K velkému překvapení kapely i kritiků mělo stejný úspěch jako předchozí album Selling England by the Pound. V britské hitparádě se dostalo až na třetí místo. I turné k albu bylo vydařené a z Collinse se oficiálně stal frontman kapely GENESIS. Nové album složené ze sedmi písní volně následovalo konceptuální tvorbu GENESIS s Peterem Gabrielem, kdy alba vyprávěla určitý příběh. Tímto faktorem se vždy GENESIS vyznačovali. Co se instrumentální stránky týče, bylo album Trick of the Tail odlišné. Na albu pracovala celá skupina společně, ale nejvíc se na něm podílel Tony Banks. Bylo více melodické a zároveň experimentální. Texty byly nové, originální a většinou plné cynismu a sarkasmu. Skupina se jednolitě shodla na tom, že by se chtěla soustředit na psaní více populárních písní. Collins se v roli frontmana postupně aklimatizuje. Není tak extravagantní a exhibicionistický jako Peter Gabriel, ale najde si svůj vlastní styl a způsob, jak divákům předat svou tvorbu. Na turné si k písni I Know What I Like (In your Wardrobe) vymyslí tzv. tamburínový tanec, který se postupně stává legendárním. Collins má také možnost, díky na pódiu připraveným druhým bubnům, v instrumentálních částech skladeb přispět hrou na druhé bicí.

V této době z kapely odchází Bill Bruford, ale je velice rychle nahrazen Chesterem

36 YES, anglická kapela založená v roce 1968, specializující se na progresivní rock.

16

Thompsonem, který předtím působil ve skupině WEATHER REPORT37. Po ukončení půlročního turné se kapela okamžitě vrhá na tvorbu osmého alba, které dostane název Wind & Wuthering. Je to první album, které kapela nahrává mimo Velkou Británii. Deska se připravuje v Nizozemí a kapela materiál zvládá vytvořit v rozmezí několika týdnů. Ve stejné době se Collinosvi narodí jeho první dítě, syn Simon Philip Nando Collins. Album vychází v prosinci 1976 a opět ho následuje několikaměsíční turné, na kterém kapela poprvé navštíví Jižní Ameriku. Dnes nejznámější z tohoto alba je skladba s názvem Your Own Special Way, která se jako první z písní GENESIS dostala do hudebních hitparád USA38. Collins v té době příležitostně působil ve funkové skupině , se kterou v budoucnu vytvořil i několik alb, jako například Unorthodox Behaviour, Moroccan Roll nebo Product.

Dalším mezníkem v existenci GENESIS byl odchod kytaristy Stevea Hacketta, který odešel z důvodu nedostačující seberealizace a malého prostoru pro jeho skladby na albech. Zbývající členové – Phil Collins, Mike Rutherford a Tony Banks se rozhodli pokračovat dále a do konce roku 1977 mají hotovou devátou studiovou desku …And Then There Were Three… Není překvapením, že společně s deskou přichází další turné, tentokrát soustředěné na Ameriku a mířící i do Japonska. Je rok 1979 a skupina si po návratu z Asie domů bere delší dovolenou, aby se členové mohli věnovat více svým rodinám. Collinsovo manželství bohužel skončilo a zůstal mu prázdný dům a nově nalezené zalíbení v alkoholu. V jeho profesním životě se v tuto dobu objevuje John Marty39, se kterým spolupracuje na jeho desce Grace & Danger. Collins dokonce vyjíždí s Martym a jeho skupinou na turné.

37 WEATHER REPORT, anglická kapela založená v roce 1970, specializující se na žánry, jako byl jazz rock, jazz funk a . Byla to kapela s jedním z největších vlivů na tehdejší hudební scénu. 38 https://www.billboard.com/music/genesis/chart-history/hot-100/song/336853 39 Martyn, John, anglický kytarista a zpěvák specializující se na hudební žánry, jako byl folk, progresivní folk, blues, folk jazz a folk rock. Významně poukázal na tradiční anglickou hudbu.

17

V této době poznává i svého dalšího dlouholetého přítele Erica Claptona40, který byl jeho idolem už od dětství. Ve snaze odvést své myšlenky od nedávného rozchodu s manželkou, Collins kontaktuje i bývalého frontmana GENESIS Petera Gabriela. Následně spolu pracují na Gabrielově třetím sólovém albu Melt (označováno Peter Gabriel (album 1980) Melt), kde vzniká díky Collinsovi a baskytaristovi Padghamovi legendární efekt , který dodnes reprezentuje zvuk bicích 80. let 20. století.

3.3 Collins jako začínající autor

Collins si ve svém domě zařizuje domácí nahrávací studio a pouští se do sólových projektů. Jeho prvotinou se stala, dnes legendární, skladba . Píseň se vyznačuje jednoduchou a tichou sérií akordů s motivem bicích v pozadí, které jí dávají temnou atmosféru a drží posluchače v napětí. Postupně eskaluje do hlavního refrénu, kde vrcholí bicí. Ten můžeme přirovnat k uvolnění celkového hudebního napětí písně v jeden moment. Tahle technika se stane pro Collinsovu tvorbu typickou. Celkově se do Collinsových skladeb včetně textů viditelně promítnou jeho pocity a myšlenky. Po rozchodu s manželkou se jeho nálady střídají, což můžeme to vidět i na jeho písních. Z textu In The Air Tonight je patrná frustrace, kterou zapříčinilo nepovedené manželství s Andreou Bertorelli, přesněji její nevěra.

40 Clapton, Eric, anglický skladatel, kytarista a zpěvák. Působil ve skupině CREAM, ale známější byl díky své sólové dráze. V Anglii byl své doby nazýván Bohem, díky svým úžasným výkonům na kytaru.

18

Well if you told me you were drowning, Kdybys mi řekla, že se topíš, nepodal I would not lend a hand. bych ti ruku. I've seen your face before my friend, Viděl jsem tvůj obličej předtím, můj but I don't know if you know who příteli, ale nevím, jestli víš, kdo jsem I am. já.

Well I was there and I saw what you Byl jsem tam a viděl, co jste dělali, did, I saw it with my own two eyes viděl jsem to na vlastní oči. Takže So you can wipe off that grin, I know můžeš smazat ten úšklebek, vím, kde where you've been jsi byla. It's all been a pack of lies Všechno to byly jen lži.

Ve stejné době Collins píše i skladbu Against All Odds, která je pravým opakem jeho pocitů z In The Air Tonight. Tato skladba měla také patřit jeho bývalé ženě Andree.

I wish I could just make you turn

around Přál bych si, aby ses Turn around and see me cry otočila Otoč se a uvidíš mě plakat There's so much I need to say to you Je toho tolik, co ti musím říct, tolik So many reasons why důvodů proč Ty jsi jediná, která mě znala You're the only one who really knew doopravdy me at all Tak se na mě podívej Je tu jen prázdné místo So take a look at me now A není tu nic, co by mi tě připomnělo Well there's just an empty space Jen vzpomínka na tvou tvář And there's nothing left here to remind

me Just the memory of your face

19

I přesto, že Collins složil řadu kompletních skladeb a také několik demo verzí dalších písní, vrací se ke GENESIS, kde začíná opět pracovat na dalším albu. Krátké přerušení aktivit prospělo všem členům skupiny, kdy se každý věnoval vlastním sólovým projektům. Je začátek roku 1980 a Duke se stává v pořadí desátým albem skupiny GENESIS. Bylo poskládáno zejména z nedodělaných písní, nápadů nebo demo verzí skladeb, které členové nedokončili v rámci svých sólových projektů. Phil Collins na albu přispěl písněmi Misunderstanding a Please Don´t Ask, která je jednou z dalších skladeb pojednávajících o Collinsových pocitech. Poprvé v textu písně zmiňuje i svého čtyřletého syna Simona.

But y'know, I can remember when it Ale víš, pamatuju tu dobu, kdy to bylo was easy to say I love you ještě snadné říct miluji tě But things have changed since then, Ale věci se změnily od té doby, teď už now I really can't say if I still do nemůžu říct, jestli je tomu pořád tak, But I can try 'Cause I know the kids ale můžu to zkusit, protože vím, že děti are well, yes you're a mother to the se mají dobře, ano, pro svět jsi matkou world Ach, ale chybí mi můj chlapec, ach, Oh, but I miss my boy, oh, I hope he's doufám, že je zlatý, tvůj chlapec good as gold, your boy

Album Duke má úspěch i přes kritiku v hudebních časopisech. V žebříčku britských hitparád populárních skladeb se album umístilo na prvním místě a po dobu jednoho měsíce se udrželo mezi nejlepšími alby roku 1980.

20

4 Sólová kariéra

4.1 Collins jako skladatel a producent

Zásadním momentem v životě Phila Collinse bylo jeho nevydařené manželství a několikaměsíční pauza skupiny GENESIS v roce 1979. Jako skladatel do té doby neměl moc veliký prostor ani možnost zlepšit se nebo zazářit. V původním složení GENESIS byl hlavním skladatelem textů i melodií Peter Gabriel následován zbylými členy kapely a teprve jako poslední byl Collins. Nic se nezměnilo ani po odchodu kreativního frontmana. Křesla hlavního skladatele se ujal Tony Banks a zbylí členové. Collins měl o trochu větší slovo, ale byl pořád na posledním místě, co se skládání textů a melodií týkalo. Teprve v albu Duke projevil větší osobní iniciativu zapojit se do procesu skládání repertoáru, a to zejména díky nově získanému sebevědomí. V této době měl totiž složených již několik svých sólových skladeb, o kterých členové kapely nevěděli. Před turné s albem Duke Collins požádal o radu Tonyho Smitha a Ahmeta Erteguna41. Prezentoval jim svých zhruba dvanáct kompletních skladeb. Oba byli téměř hotovou deskou nadšeni a Collins se díky jejich podpoře rozhodl sólové album vydat hned po ukončení turné s GENESIS a jejich deskou Duke. Pro Collinse bylo velice důležité, s kým spolupracoval. Během své kariéry v hudebním průmyslu měl možnost poznat velkou spoustu talentovaných a velice schopných muzikantů, většina z nich byla jeho hudebními vzory. Nejsnazší byla spolupráce s Ericem Claptonem, se kterým vytvořil skladbu The Roof Is Leaking. Dalším na Collinsově seznamu je , baskytarista se slabostí pro perkuse a bubny, se kterým se poznali na natáčení desky Petera Gabriela. Padgham je velice schopný zvukový technik a jeho zkušenosti ve studiu jsou bohaté. Společně

41 Ertegun, Agmet, Američan s tureckými předky. Byl jedním ze zakladatelů společnosti , předseda rokenrolové síně slávy a jedna z nejvýznamnějších osobností na hudební scéně 20. století.

21

s Collinsem pracují na všech demo verzích skladeb a dávají konečnou podobu skladbám zbylým. Vracejí se zpět ke svému výtvoru, efektu Gated Reverb, který použili na Gabrielově albu ve skladbě Intruder. Tento efekt byl objeven úplnou náhodou. Collins ve studiu hrál jednoduchý rytmus na bicí, když mikrofon, visící ze stropu, který sloužil kapele ke komunikaci se studiem, nahrál daný zvuk bicích. Zvuk byl nahrán chybně a podobal se zvuku bicích na koncertech - vzdáleně, ale následován zkráceným echem. Ovšem zvuk byl pořád čistý bez bílého šumu a zvuků prostředí koncertu. Důvodem byl právě onen mikrofon s těžkým kompresorem, který snížil intenzitu hlasitých zvuků a zvýšil hlasitost slabších. Konzole Hugha Padghama měla zvukovou bránu, která nechala projít pouze zvuk v rozkmitu nad určitým prahem, dokud se automaticky zvuk sám neutnul. Skladby byly nahrávány ve studiu Townhouse, kde se nachází i známá „kamenná místnost“, ve které byl vytvořen doprovod pro Collinsovu nejznámější skladbu In The Air Tonight. Zvuk se odrážel od kamenných zdí a dodával efektu ještě větší sílu a Collins ho použil i v jiných skladbách. Byla to ale skladba In The Air Tonight, která se opakovaně objevovala na veřejnosti. Nejznámější její použití ve 21. století je v reklamě na čokoládu společnosti Cadbury z roku 2007, kde se bubnování tohoto legendárního kusu ujímá gorila42. Reklama získala několik ocenění, včetně prestižní ceny Grand Prix Lion v Cannes v roce 2008.

42 https://www.cadbury.co.uk/our-story?timeline=2007

22

Collinsovo allbum dostává název Face Value a je to jeho zatím neosobitější projekt. Skládá se z dvanácti písní v celkové délce 48 minut.

1. In The Air Tonight 2. This Must be Love 3. Behind the Lines 4. Droned 5. Hand in Hand 6. 7. You Know What I Mean 8. Thunder and Lighting 9. I´m Not Moving 10. 11. Tomorrow Never Knows

Texty skladeb This Must be Love, Thunder and Lighting a You Know What I Mean jsou o Collinsové tehdejší přítelkyni Jill Tavelmanové, se kterou se seznámil na turné k albu Duke. Včetně Erica Claptona a Hugha Padghama na albu spolupracovali David Crosby (dechy), Stephen Bishop (vokály), (aranžmá smyčcových nástrojů) a (baskytara). Deska vyšla 9. února 1981 pod záštitou britského studia Virgin a v Americe pod značkou studia Atlantic. Face Value se postupně stává hitem po celém světě, zejména píseň In The Air Tonight. Styl alba a celkový vkus Phila Collinse je naprosto ideální pro nastupující hudební styly 80. let. Lidé chtějí více melodické skladby, kratší, údernější, se zajímavým, ale lehce zapamatovatelným textem. V této době se GENESIS rozhodují společně koupit dům ve městě Chiddingfold a opět se společně přestěhovat. Tento dům přestavují na nahrávací studio se zázemím pro všechny členy a dávají sídlu jméno Farma. Zde připravují další album . Phil Collins tuto činnost kombinuje s rozhovory o svém albu, které poskytuje novinám, časopisům i televizním show.

23

K těmto aktivitám se přidává produkce a spolupráce na albech a skladbách osobností, jako je , členové skupiny ABBA nebo . Dále Collinse zaměstnávají charitativní akce britské královské rodiny, které dal příslib pomoci v nadačním fondu Charlese, kam byl nominován samotným princem. V průběhu let se z nich stali přátelé a Collins dokonce organizoval zábavu na oslavě jeho 40. narozenin. Zde se poprvé seznamuje s anglickou královnou a princeznou Dianou. Album Abacab bylo veřejností přijato s velkým ohlasem a opět se zařadilo mezi nejlepší kousky v britských i světových hitparádách. V této době se Collins začíná soustředit více na produkci skladeb ostatních umělců. Jedním z nich se stává Anni- Frid Lyngstad, zpěvačka ze skupiny ABBA, která Collinse sama kontaktuje s prosbou o spolupráci na jejím sólovém projektu ve Švédsku – albu Something´s Going On?. Dalším je například John Martyn a jeho další studiové album Glorious Fool. Píše se rok 1982 a dalším z Collinsových zajímavých projektů se stává spolupráce s Robertem Plantem, členem skupiny Led Zeppelin, který dává dohromady svou sólovou desku Pictures at Eleven. Touto spoluprací se prohlubuje jejich profesionální i osobní vztah. Po krátké pauze začíná Collins pracovat na své další desce. Inspirací mu je i pro tentokrát hlavně jeho nevydařený vztah s bývalou manželkou Andreou Bertorelli. Ona i děti přijíždějí do Anglie z důvodu právnického porozvodového řešení vyrovnání majetku. Bývalí manželé se hodně hádají a díky zesíleným a intenzivním emocím napadají Collinse písně a náměty na další album. Své druhé album Collins vydal v roce 1982 a pojmenoval ho Hello, I Must Be Going!. Bylo to jeho první album, po jehož vydání následovalo koncertní turné. O rok později mu přineslo první nominaci na 43v kategorii Umělec roku a

43 BRIT Awards, udělování cen britské populární hudby, které se koná jednou ročně. První udělování bylo v roce 1977 a ceny se udělují ve 13 kategoriích.

24

nominaci na cenu Grammy44 za nejlepšího rockového zpěváka.

Druhá skladba na albu You Can´t Hurry Love se stala Collinsovým prvním hitem, který se dostal na vrchol britské hitparády. Jedná se o přepracování písně od skupiny SUPREMES45. Po návratu z turné se Collins opět setkává s Robertem Plantem a spolupracuje s ním na jeho další desce The Principle of Moments. Spolu s dalšími menšími projekty, které produkuje nebo v nich přímo hraje, se vrací ke členům GENESIS a společně začínají pracovat na dvanáctém studiovém albu Genesis, na kterém se objeví i budoucí nekvětší britský hit Mama, podle kterého je pojmenované i následující turné kapely. V USA zaznamená skupina zatím největší dosavadní úspěch se čtyřmi miliony prodaných kopií této desky. Následující turné završí sérií pěti koncertů v Birminghamu v National Exhibiton Center. Jako další vydává Collins v únoru roku 1984 svůj už dlouho rozpracovaný sólový singl Against All Odds, což je skladba, která byla vytvořena už během jeho prvního alba Face Value, ale nebyla použita. Neumístil ji ani na své druhé album, protože ji nikdy neshledával dostačující. Až s příchodem režiséra Taylora Hackforda začal se skladbou znovu pracovat. Dostal nabídku na vytvoření úvodní písně pro Hackfordův nový film, romantický thriller Against All Odds. Tehdy ještě píseň s názvem How Can You Sit There? dostala nový nádech díky Arifu Mardinouovi, který se postaral o orchestrální a klavírní doprovod. Mění se text i název písně a vkládá se věta „against all odds“, aby korespondovala s názvem filmu. Skladba se okamžitě umístila na první příčce hitparád a Collins díky ní obdržel svou první cenu Grammy a rok po vydání dokonce i první nominaci na Oscara. V květnu 1984 začíná Collins produkovat album Erica Claptona Behind the Sun a desku Philipa Baileyho 46

44 Grammy, udělování cen americkou Národní akademií hudebního umění. Původně nazýváno Grampohone Awards. První ročník se konal v roce 1958 a od počátku se ceny udělují v 10 kateogriích. 45 SUPREMES, americká skupina složená pouze z dívek. Založena roku 1959 a v roce 1988 uvedena do rokenrolové síně slávy. Nejznámější členkou byla Diana Ross. 46 Bailey, Philip, americký sólový zpěvák a člen skupiny Eart, Wind and Fire.

25

Chinese Wall, na které se objevil i jako zpěvák v duetu . (V USA se tento singl umístil na prvním místě hitparády.) K tomu začíná spolupracovat na charitativní akci projektu Band Aid 47 a jejich písni Do They Know it´s Christmas?. Až do konce roku spolu s těmito aktivitami skládá písně na své třetí studiové album . Na albu je opět několik písní o lásce, které jsou v povědomí veřejnosti i dnes. Nejznámější z nich je určitě One More Night. Mimo srdceryvné písně se Collins soustředil také na rychlé, taneční singly. Úvodní skladba se stala nejznámější z alba a celkově mu deska přinesla umístění na seznamu nejlepších alb 80. let a tři ceny Grammy. S Collinsem na něm spolupracovaly osobnosti, jako , Helen Terry a přítel Peter Gabriel. Deska No Jacket Required byla ve Spojeném království druhým nejlépe prodávaným albem roku 1985 - celosvětově se prodalo přes 25 miliónů kopií. V této době je Collinsův vliv na skupinu GENESIS nejvíce markantní. Ta ušla dlouhý kus cesty přes art, psychedelický a progresivní rock, konceptuální alba a komplikované skladby, až po doslova komerční, populární, ale o to více melodické a jednodušší věci. Což by se nestalo nebýt Phila Collinse, jehož hudební vkus a skladby seděly přesně do hudby 80. let. Sám se začal orientovat na melodické skladby, více taneční, do kterých vkládal své pocity a myšlenky. Veřejnost i kritika si všimla obrovského nárůstu Collinsovy popularity jako sólového umělce, a proto se neubránila obavám, že Collins GENESIS opustí a skupina přijde o dalšího svého frontmana. Nebylo to ovšem pravdou. Collins do rozhovoru pro magazín 23. května 1985 uvedl: „The next one to leave the band will finish it. I feel happier with what we´re doing now, because I feel it´s closer to me. I won´t be the one...... Poor old Genesis does get in the way sometimes. I still won´t leave the group, but I imagine it will end by mutual consent.“48

47 Band Aid, charitativní skupina, projekt, složená z britských a irských umělců. Zakladateli se stali v roce 1984 Midge Ure a Bob Geldof. Organizuje masivní hudební koncerty, na kterých spolupracují umělci z celého světa. 48 https://www.rollingstone.com/music/news/phil-collins-beats-the-odds-19850523

26

4.2 Live Aid

Ke konci roku 1984 Collinse zkontaktoval Bob Geldof s nabídkou spolupráce na charitativním projektu Band Aid týkajícího se hladomoru v Etiopii. Zúčastnily se hvězdy, jako George Michael, U2, Sting nebo Midge Ure. Z této spolupráce vzešel výše zmíněný singl Do They Know it´s Christmas?. Projekt tak navázal na Collinsovu pomalu se rozvíjející aktivitu s charitativními účely. V roce 1985 začal spolupracovat na dalším projektu Band Aid, dnes legendárním charitativním multikoncertu Live Aid, který se konal 13. července. Šlo o dva ve stejnou chvíli se konající koncerty – v americké Filadelfii a v britském Londýně. Účelem koncertů bylo získat finance na podporu boje proti hladomoru. Na koncertech vystoupily hudební legendy, jako jsou U2, QUEEN, JUDAS PRIEST, , , Keith Richards, Eric Clapton, Sting, Boby Dylan, , , Cher nebo . Phil Collins se stal jediným umělcem, který se účastnil obou koncertů. V Británii odehrál a odzpíval skladbu Against All Odds a vystoupil společně se Stingem se skladbami Long Long Way To Go a . Díky rychlé přepravě helikoptérou na letiště mohl v USA předvést opět svůj sólový výstup a další kolaboraci, tentokrát s Ericem Claptonem. Ovšem zlatým hřebem programu se mělo stát vystoupení kapely LED ZEPPELIN (rozpadlé v roce 1980 kvůli smrti bubeníka Johna Bonhama), která se dala znovu dohromady. Bubenický post nahradil právě Phil Collins. Bohužel pro něj, neměli členové kapely, ani po dlouhém odloučení, dobré vztahy. Atmosféra před koncertem byla velice napjatá, což potvrzuje i Collins ve své autobiografii. Robert Plant nebyl dostatečně hlasově připraven a Jimmy Page byl už od začátku opilý. Jako druhý bubeník hrál Tony Thompson, který ovšem s Collinsem při hraní vůbec nespolupracoval. Nejvíce očekávané vystoupení projektu se tak stalo naprostým fiaskem. Samotní LED ZEPPELIN posléze odmítli uvést své vystoupení na oficiálním záznamu z Live Aid. Členové se snažili několikrát všechnu vinu za nepodařený výkon svalit na Collinse, ale veřejnost i skalní fanoušci LED ZEPPELIN uznali, že tomu tak ve skutečnosti nebylo. Dlouholeté přátelství Phila

27

Collinse a Roberta Planta tímto velice utrpělo.

Koncert v Americe završila píseň We Are The World, kterou složil a Lionel Richie. Stala se titulní písní celého charitativního projektu na pomoc Africe. V této skladbě, ve které účinkovaly téměř všechny hvězdy koncertu, měl zpívat i Collins, ale po vystoupení LED ZEPPELIN odmítl, i přesto, že se jednalo o zazpívání jedné věty. V tomto roce se Collins žení s přítelkyní Jill Tavelmanovou.

4.3 Poslední projekty a odchod z GENESIS

O pár měsíců později se všichni tři zbylí členové kapely GENESIS znovu setkávají a pracují na dalším, v pořadí třináctém, studiovém albu . Vydáno bylo 6. června 1986 pod záštitou Charisma a , opět ve spolupráci s producentem Hughem Padghamem. Album zaznamenalo celosvětový úspěch a s více než 7 miliony prodaných kopií se stalo nejlépe prodávaným albem skupiny GENESIS. Kapela se díky němu stala první zahraniční skupinou, která obsadila prvních 5 top singlů v americké Billboard hitparádě Hot 100. Titulní skladba alba s názvem Invisible Touch se stala první skladbou GENESIS na nejvyšším místě US hitparády. Collins se později přiznal, že text je o jeho bývalé manželce Andree Bertorelli. Skladba obdržela cenu Grammy v kategorii Best Pop Instrumental Performance. Hudební videoklip ke skladbě , která parodovala tehdejší politickou situaci a studenou válku, získal nominaci na udělování MTV cen v kategorii MTV´s Video of the Year Award. Video se proslavilo hlavně díky karikaturám - umělým panákům, a to jak členů kapely, tak známých politických osobností, jako byli například , Michail Gorbačev či Muammar Kaddáfí. Videoklip se zaměřil hlavně na prezidenta Ronalda Reagana, kterého kapela ve videu doslova paroduje i s jeho manželkou Nancy Reaganovou. V závislosti na textu bývalého prezidenta několikrát oblékají i do obleku Supermana.

28

Oh where are you now Ach Supermane, kde jsi teď When everything's gone wrong Když se všechno pokazilo somehow The men of steel, the men of

power Muži z oceli, muži moci Are losing control by the hour. Ztrácejí kontrolu každou hodinu.

Karikatury vytvořil umělecký tým Spitting Image49 a videoklip režíroval Jim Yukich společně s Johnem Lloydem. V této době se Collins objevuje jako herec v televizním seriálu , kterému propůjčil i několik ze svých největších hitů. Dále produkuje další album Erica Claptona August, kterého se mimo jiné účastní i jako muzikant. Collins si společně s Claptonem, Gregem Philllinghanesem a Nathanem Eastem začnou říkat THE HEAVEN BAND.

V roce 1988 zažíval Collins osobní uměleckou krizi, které byla zapříčiněna steskem po dětech a obavami o ztrátu hlasu. Od těchto myšlenek ho odvedla až nabídka na hlavní roli v nově připravované romantické krimi komedii . Film byl inspirován skutečným příběhem Bustera Edwardse, kriminálníka, který se v roce 1963 podílel na největší vlakové loupeži 50všech dob. Film byl propadákem ve všech kinech, ale Collinsův herecký výkon byl hodnocen kladně a on sám do filmu přispěl i několika skladbami. Píseň Two Hearts, na které spolupracoval s Lamontem Dozierem, získala Zlatý Glóbus v kategorii Best Original Song a nominaci na Oscara ve stejné kategorii.

49 Spiting Image, anglická satirická show s umělými panáky – karikaturami politiků a známých osobností. Vytvořeno Peterem Fluckem, Rogerem Lawem a Martinem Lambie-Nairnem. 50 Velká vlaková loupež, oficiální označení pro nejslavnější zločin 20. století, při kterém bylo ukradenou 2.6 miliard liber. Loupež se odehrála 8. srpna 1963 nedaleko Cheddingtonu, Anglie.

29

Čtvrtým sólovým albem se stane …But Seriously a vychází v roce 1989. Spolupracují na něm David Crosby, Eric Clapton, Steve Winwood a další. Collins se dále věnuje skladbám inspirovaným svými vztahy, ale má na ně jiný, vyspělejší pohled. Změnou je, že v tomto albu se začíná více inspirovat událostmi a podněty společnosti. Po vydání alba GENESIS Invisible Touch v něm evidentně zůstalo několik nápadů a ve svém albu reaguje na politiku, chudobu i segregaci. Ve stejném roce se narodila i Collinsova dcera Lily. Titulní píseň se stala opět mezinárodním hitem a má narážet právě na svízelnou situaci lidí bez domova. Collinsovi se začínají ozývat charitativní organizace z celého světa s žádostmi o použití písně ve svých kampaních.

Skladba získala ocenění za Nejlepší singl roku 1990 na BRIT Awards a cenu Grammy za Desku roku 1991. Collins vyjíždí na turné s názvem Seriously, Live!, které se skládalo z celkem 121 koncertů po celém světě. Turné zakončuje v Madison Square Garden51 v New Yorku. Za zmínku rozhodně stojí skladba All Of My Life, z jejíhož textu je posluchači jasné, že Collins vzpomíná na svého zesnulého otce. Jejich vztah nebyl nikdy vřelý, ale i přesto je v textu vidět lítost syna a žal nad ztrátou otce.

51 Madison Square Garden, velkokapacitní hala ve městě New York, čtvrt Manhattan. Název získala po čtvrtém prezidentu Spojených států amerických Jamesi Madisonovi.

30

All of my life, there have been regrets That I didn't do all I could Celý život tu byla lítost, že jsem Making records upstairs, while he neudělal všechno, co jsem mohl Nahrávat nahoře, mezitím, co jsi watched TV sledoval televizi I didn't spend the time I should Nestrávil jsem s tebou tolik času, kolik It's a memory I will live with bych měl Je to vzpomínka, se kterou budu žít All of my life. celý svůj život

Po filmu Buster se Collinsovi naskytlo spoustu možností u filmu. Věnuje se dabingu a menším rolím. Jednou z nich se stala i role policisty ve Spielbergově filmu Hook, filmu na motivy Petera Pana.

Posledním Collinsovým albem s GENESIS se stává deska We Can´t Dance. Skladba Since I Lost You byla inspirována smrtí syna Collinsova dlouholetého přítele Erica Claptona. V této době vzniká i legendární Claptonova skladba Tears in Heaven. Velké turné, které následuje, je vydařené a jen potvrzuje, že kapela GENESIS nebyla nikdy více populární. Ovšem na Phila Collinse doléhá stres a únava z udržování role frontmana kapely. Hned od začátku této masivní koncertní šňůry má problémy s hlasem a je v neuvěřitelném psychickém vypětí.

Na tomto turné Collins potkal svou lásku ze střední školy a začal podvádět svou manželku Jill. I přesto, že v konečném výsledku Collins s manželkou chce zůstat, manželství se nachází v krizi, a hrozí rozvod. Možná proto je dalším Collinsovým sólovým albem , které se, co se materiálu na něm týče, neuvěřitelně podobá jeho prvnímu albu Face Value. Po románku a krizi s manželkou dává do písní opět všechny svoje emoce a přiznává se tak světu ke všemu, co cítil a udělal. Deska vychází v roce 1993 s titulním singlem . Turné k tomuto albu zasahuje až do Mexika, Jižní Afriky, Jižní Ameriky a Asie.

31

Na turné potkává Collins další osudovou ženu svého života, o několik let mladší Orianne Cevey. Tuto událost už manželství s Jill neustojí a přichází rozvod. Nehledě na choulostivou situaci, tématu rozvodu a nevěry se chytá tisk. Collinsova reputace je poskvrněna a společnost ho odsuzuje. V březnu roku 1996 opouští Collins, po přátelské debatě, skupinu GENESIS a stěhuje se natrvalo za přítelkyní Orianne Cevey do Švýcarska.

5 Přelom tisíciletí

5.1 Big Band a další album

Koncem 90. let 20. století se Collins začal soustředit na jazzovou hudbu. Kapela Brand X, ve které Collins působil a která se proslavila zejména právě svým stylem spojení jazzu, funku, blues a rock, už nebyla aktivní. Proto roku 1996 zakládá vlastní skupinu THE PHIL COLLINS BIG BAND, která funguje až do roku 1998. Collins pečlivě vybral všechny členy a v big bandu se objevují osobnosti, jako (dirigent), Tony Benett (zpěv), David Sanborn (saxofon), Dan Fornero (trubka), Luis Conte (perkuse), (kytara), (basa), Arturo Velasco (trombon), Brad Cole (piano) a Andrew Woolfolk (saxofon). Collins sám hraje na bicí. Big band se soustředil na Collinsovu sólovou tvorbu i na písně od GENESIS a upravil je k obrazu svému. První vystoupení se koná 11. července 1996 v Royal albert Hall při příležitosti první oficiální návštěvy Nelsona Mandely52 v Británii. Jednalo se zároveň o charitativní akci, které se zúčastnila i královna Alžběta, princ Filip a princ Charles a spousta vlivných osobností. Následuje několik úspěšných koncertů, na kterých se ovšem vyhrotí vztahy mezi některými členy bandu. Tony Benett odchází.

52 Mandela, Nelson, prezident Jihoafrické republiky v letech 1994-1999, bojovník proti apartheidu a proti politice rasové segregace.

32

THE PHIL COLLINS BIG BAND završí své světové turné v roce 1998 a další rok vydává album A Hot Night in Paris, které je pouze instrumentální.

Souběžně se založením a fungováním big bandu pracuje Collins na svém dalším, v pořadí šestém studiovém albu , které vychází na podzim 1996. Při příležitosti natáčení alba přizve do kapely Collins i svého starého přítele Ronnieho Carylea. Album je ale bohužel přijato spíše negativně a sklidí hodně kritiky jak ze strany hudebních kritiků, tak ze strany veřejnosti. Tomuto albu evidentně neprospělo tolik Collinsem zároveň rozdělaných projektů. Prodávalo se hůře než předešlá alba a nedostalo se ani mezi první příčky hitparád. 5.2 Spolupráce s Walt Disney

V roce 1995 přišla nabídka na spolupráci s Walt Disney. Vedení firmy chtělo po Collinsovi, aby složil hudbu k chystanému animovanému filmu z rodu opic, ze kterého se následně stal nejnákladnější animovaný film té doby. Vedení režie má jasnou představu o hudbě k tomuto filmu. Jelikož se jedná o film z prostředí džungle, budou zde nejdůležitější bubny, perkuse a k tomu chytlavá melodie s jednoduchým textem. Proto je Phil Collins na tento projekt naprosto ideální. Ještě na podzim roku 1995 Collins dokončil úvodní skladby filmu You´ll Be In My Heart, Son of Man a . Tato spolupráce a film jsou významné hlavně proto, že poprvé v historii pohádek společnosti Walt Disney nezpívaly úvodní písně postavy filmu. Film byl dabován do 35 jazyků, včetně úvodních písní, ale po dohodě Collins přezpíval písně pouze do francouzštiny, němčiny, španělštiny, kastilské španělštiny a italštiny. Film byl do kin uveden 16. června 1999 a ve finále vydělal 500 milionů dolarů. Skladba You´ll Be In My Heart obdržela Zlatý Glóbus za Nejlepší úvodní píseň a byla nominována na Oscara. Zhruba o měsíc později si Collins bere za manželku svou přítelkyni Orianne Cevey.

V tom samém roce se domluvila další Collinsova spolupráce s Waltem Disney, tentokrát na připravovaném animovaném filmu Medvědí bratři. Při této příležitosti se Collins učí pracovat s moderními technologiemi a začíná skládat i pomocí počítače. K filmu skládá písně Great Spirits, na které se podílela , Transformation,

33

Welcome, No Way Out a nejznámější a On My Way. Film byl do kin uveden v roce 2003 a byl nominován na Oscara za Nejlepší animovaný film, ale cenu nakonec získal jiný film společnosti Walt Disney - Hledá se Nemo.

6 Zdravotní problémy a tvorba do roku 2017

Collins po dobu svého účinkování v desítkách hudebních a uměleckých tělesech několikrát utrpěl zranění. Naštěstí nikdy nešlo o nic vážnějšího, ale nutno podotknout, že nejvíce trpěly zpěvákovy hlasivky. Injekce kortikosteroidu nebyly nic zvláštního, všeobecně pomáhají zpěvákům zvládnout tlak a námahu hlasivek. Ovšem v roce 1998, kdy vrcholily přípravy Tarzana, Collins, kvůli infekci a zánětu vnitřního ucha, ohluchl z 50% na levé ucho. Po odborné lékařské diagnóze Collins lehce zvolnil ve svém pracovním tempu, ale jeho další tvorbu to neovlivnilo. Mezi všemi hudebními projekty Collins s manželkou zakládá v roce 2000 nadaci Little Dreams Foundation, která má pomáhat dětem v rozvíjení jejich nadání v oblasti hudby, umění a sportu. Jeho sedmým sólovým albem se stalo Testify a vyšlo v roce 2002. Na jaře 2001 se narodil Collinsův další syn Nicholas a byl inspirací textu i melodie skladby Come With Me. Úvodní motiv skladby pochází od Johannese Brahmse ze skladby Wiegenlied, Op. 49 číslo 4, více známé jako Ukolébavka. Album opět poskytne posluchači možnost pochopit Collinsův momentální pohled na jeho život a pocity. Nejznámější z něj se stal singl Can´t Stop Loving You. Album mělo mnohem větší úspěch než předchozí, ale opět se neumístilo na vyšších příčkách hitparád. Další velkou událostí se stává v roce 2002 soukromý večírek na oslavu zlatého jubilea královny Alžběty II. v Buckinghamském paláci. Zúčastní se legendy britské populární hudby a Phil Collins se stává kapelníkem a bubeníkem tohoto obrovského

34

tělesa. Objevili se zde například Paul McCartney, , Ray Davis, Joe Cocker nebo Tom Jones. Po tomto koncertě se manželům Collinsovým narodil druhý syn Matthew a Collins si uvědomuje, že je čas na odchod z hudebního showbyznysu. Jedním z důvodů je i začínající krize v manželství. Proto se v roce 2004 se vydává na celosvětové turné The First Final Farewell Tour, které končí v roce 2005 v pražské Sazka aréně.

Při příležitosti 30. výročí alba GENESIS The Lamb Lies Down on Broadway se schází všech pět členů kapely – Peter Gabriel, Mike Rutherford, Tony Banks, Steve Hackett a Phil Collins. Plánuje se koncertní turné se všemi členy kapely zaměřené spíše na uměleckou stránku skladeb. Problémem se ale stanou staré křivdy členů kapely a neschopnost dohodnout se na některých důležitých částech turné. Na finální verzi turné se nakonec shodnou jen Collins, Rutherford a Banks. Byl rok 2006, když Collinsova třetí manželka Orianne zažádala o rozvod. Ovšem zanedlouho do jeho života vstupuje další žena Dana Tyler, hlasatelka ranních zpráv televizní stanice WCBS-TV a CBS. O rok později GENESIS oznamují v New Yorku veřejnosti své turné : The Tour, které bude odstartováno v červnu onoho roku. V průběhu turné ztrácí Collins sílu ve své levé ruce a cit v prstech. Lékařské vyšetření ukáže, že má Collins zhroucené obratle v horní části páteře a musí podstoupit operaci. Ta, i přes úspěšné nahrazení obratlů, nebyla 100% úspěšná a bubeník i po roce rehabilitace stále nemá cit v prstech levé ruky. K tomu se zjišťuje, že má zkřížený nerv v levém loktu a v roce 2008 následuje další operace a rekonvalescence.

I přesto se Collins rozhodne, že vytvoří další album – tentokrát album složené z coverů písní 60. let 20. století. Rozsáhlé album dostává název Going Back, který je inspirován stejnojmennou skladbou od Carole Kinga a Gerryho Goffina. Reprodukuje hity od Stevieho Wondera nebo THE TEMPTATIONS. Na albu jsou i Collinsovy bicí, které nahrál po přilepení paličky k levé ruce. Going Back vychází

35

v roce 2010. Tato skutečnost Collinse neuvěřitelně frustruje. Špatná paměť, rychlá únava a naprostá ztráta citu v ruce zapříčiňuje Collinsovu nově nalezenou zálibu v alkoholu.

36

Spolu se spoustou zdravotních problémů a nutností odpočívat padá na Collinse deprese. Soustředí se na další spolupráci s Disney, ale to mu nestačí, a proto často sáhne po láhvi tvrdého alkoholu. V tomto období se přestěhoval do New Yorku, kde je sám a má pro něj nezvykle moc volného času. Jeho problém s pitím se tak prohlubuje. Po návratu do Švýcarska za rodinou ho nenaplňují ani momenty strávené s nimi. K celkovému pocitu prázdnoty a větší konzumaci alkoholu přispěla bývalá manželka Orianne rozhodnutím odstěhovat se i s dětmi do USA. Collinsův stav a celková situace vyvrcholí v létě 2012, kdy je odvezen do nemocnice kvůli silným bolestem břicha. Nadměrná konzumace alkoholu zapříčinila vážný akutní zánět slinivky břišní, který byl skoro smrtelný. Ovšem ani několik týdnů v nemocnici Collinsovi nepomůže a opět svou pozornost stáčí k alkoholu. Až o něco později, když si kvůli alkoholu žebrem prorazí plíci, se na tlak rodiny se rozhodne vyhledat odbornou pomoc. Tu nachází v léčebně Cloud House ve Wiltshirtu. Po krátkém pobytu v léčebně se vrací domů, ale následuje další pití a Collins končí s vážným úrazem hlavy po pádu ze schodů. Dále se o Collinse začínají starat v léčebně v USA, v New Yorku, kde teprve na rady odborných terapeutů reaguje a začíná řádnou léčbu.

Po dokončení léčby se bubeník opět začíná věnovat hudbě a práci na plno. Všichni původní členové GENESIS se znovu setkávají a dávají dohromady box set těch nejlepších skladeb ze společným či sólových projektů. Troj-CD dostalo název R- Kive a vyšlo v říjnu 2014, ale kvůli Collinsovu zdravotnímu stavu ho žádné turné nedoprovázelo. V tomtéž roce Collinse opouští přítelkyně a on se vrací ke své bývalé ženě Orianne a k dětem, které si už zvolily své osudy a udělaly několik velkých kroků ve svých životech. Nejstarší dcera Joely studovala herectví a nyní pracuje jako producentka v Kanadě. Syn Simon se stal hudebníkem, přesněji bubeníkem a zpěvákem, a dcera Lily se postupně stává uznávanou herečkou. Posledním z Collinsových projektů se stala reedice všech jeho osmi alb, která vyšla na konci roku 2017.

37

7 Závěr

Phil Collins byl jedním z nejtalentovanějších hudebníků v 80. a 90. letech a velký vliv na rozvoj populární hudby měl i na přelomu 20. a 21. století. Do hudebního průmyslu přinesl mnoho nových hudebních prvků, a to jak do vokální, tak i do instrumentální hudby. Vlastní pílí se vypracoval až na úroveň svých hudebních idolů, se kterými měl následně možnost spolupracovat. Tyto osobnosti ho uznávaly jako sobě rovného i přes generační rozdíly. Rich Lackowski ho ve své knize On the beaten path: : the drummer's guide to the genre and the legends who defined it, která pojednává o největších legendách rocku, uvedl jako jednoho z nejvlivnějších bubeníků historie. Phil Collins svou tvorbou obohatil řadu hudebních žánrů. Nejvíce se jeho práce promítla do rocku, jazzu a filmové hudby. Práce popisuje jeho bohatou uměleckou kariéru a některé významné aspekty Collinsova osobního života. Dále se podrobně věnuje jeho působení v kapele GENESIS a sólové dráze. Snahou této bakalářské práce je přiblížit Collinsovu osobnost nejen jako interpreta, ale také jako člověka se všemi jeho klady a zápory.

38