Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 1
OBSAH
OBSAH ...... 1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY...... 9 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO...... 10 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Podralsko ...... 10 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko ...... 11 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ ...... 13
PILÍŘ A – EKONOMIKA ...... 13
3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ...... 13 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví ...... 13 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců...... 13 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců...... 13 3.1.4 Podíl právních forem podnikání (pro úvahu kapitálové síly podnikatelů) ...... 14 3.1.5 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields...... 14 3.1.6 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů...... 14 3.1.7 Počet pracovních příležitostí po obcích ...... 14 3.1.8 Vývojové trendy...... 14 3.1.9 Závěr a hodnocení kapitoly...... 15 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA ...... 16 3.2.1 Daňové příjmy v Kč...... 16 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč...... 16 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč...... 17 3.2.4 Přijaté dotace v Kč...... 17 3.2.5 Běžné výdaje v Kč...... 18 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč ...... 19 3.2.7 Financování v Kč ...... 19 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč...... 20 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč ...... 20 3.2.10 Zhodnocení a závěr...... 21 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY ...... 22 3.3.1 Železniční doprava...... 22 3.3.2 Silniční doprava ...... 22 3.3.3 Nehodové úseky...... 24 3.3.4 Doprava letecká ...... 24 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava ...... 25 3.3.6 Hraniční přechody...... 25 3.3.7 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob...... 26 3.3.8 Závěry a doporučení...... 28 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA...... 30 3.4.1 Vodovod a kanalizace...... 30 3.4.2 Energetika ...... 36 3.4.2.1. Elektrická energie ...... 36 3.4.2.2 Plynofikace, vytápění, obnovitelné zdroje...... 36 3.4.3 Komunikační systémy ...... 39 3.4.4 Závěry ...... 40 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 2
3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH...... 41 3.5.1 Historické ohlédnutí a popis současného stavu...... 41 3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu hospodářsky slabé oblasti Podralsko...... 41 3.5.2.1 Ubytovací zařízení...... 41 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií...... 42 3.5.3 Sdružení na podporu cestovního ruchu...... 43 3.5.4 Turistické informační centrum ...... 43 3.5.5 Výčet a počty lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu...... 44 3.5.6 Závěr ...... 44 3.5.7 Navrhovaná opatření...... 44
PILÍŘ B - SPOLEČNOST ...... 46
3.6 B.1 OBYVATELSTVO ...... 46 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ ...... 49 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání ...... 49 3.7.1.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení ...... 49 3.7.1.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení...... 49 3.7.1.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání ...... 50 3.7.1.4 Návrh vývoje ...... 50 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ ...... 51 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení...... 51 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení v HSO Podralsko...... 51 3.8.1.2 Zdravotnická zařízení v HSO Podralsko ...... 51 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení...... 53 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Podralsko...... 53 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení...... 54 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici...... 55 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST...... 58 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE ...... 59 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu...... 59 3.10.2 Kulturní zařízení...... 59 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce...... 60 3.10.4 Památkové rezervace...... 61 3.10.5 Památkové zóny ...... 62 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA...... 63 3.11.1 Sportovní zařízení...... 63 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce...... 64 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND ...... 66 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST...... 72 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví ...... 72 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%)...... 72 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce ...... 72 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo72 3.13.5 Míra nezaměstnanosti ...... 73 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti...... 73 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost...... 73
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 3
PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ...... 74
3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ...... 74 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko...... 74 3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko...... 74 3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko ...... 74 3.15 C.2 OVZDUŠÍ ...... 76 3.16 C.3 VODA...... 77 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE...... 78 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA...... 80 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody ...... 80 3.18.2 Obecná ochrana přírody ...... 82 3.18.2.1 Krajinářské aspekty ...... 82 3.18.2.2 Ochrana dřevin...... 85 3.18.3 Závěry a doporučení...... 85 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY ...... 86 3.19.1 Ložiska nerostných surovin ...... 86 3.19.2 Závěr k problematice surovin...... 88 3.19.3 Produkce komunálního odpadu ...... 88 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu...... 89 3.19.5 Skládky komunálního odpadu...... 92 3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA...... 93 3.20.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ...... 93 3.20.2 Koncepce udržitelného rozvoje ...... 93 3.20.3 Indikátory EVVO ...... 93 3.20.3.1 Zapojení veřejnosti ...... 93 3.20.3.2 Dostupnost informací...... 93 3.20.3.3 Nevládní neziskové organizace ...... 94 3.20.3.4 Počet organizací, které přijaly a používají environmentální metody řízení ...... 94 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ...... 95 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství ...... 95 3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání...... 95 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) ...... 95 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky ...... 96 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny ...... 98 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura...... 98 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely...... 98 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství...... 99 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru ...... 101 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost ...... 102 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost ...... 102 3.21.5 Rybářství, rybníkářství ...... 103 3.21.6 Závěry a doporučení...... 104 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...... 106
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 4
PILÍŘ D - SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH...... 108
3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ...... 108 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE...... 108 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH ...... 108 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 ...... 109 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY ...... 110 3.27.1 Nadřazená ÚPD ...... 110 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí...... 111 3.27.3 Rozvojové programy ...... 113 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků...... 113 3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí...... 114 3.27.4 Závěry a doporučení...... 114 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ...... 115 3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad ...... 115 3.28.2 Příslušný finanční úřad ...... 115 3.28.3 Příslušná matrika...... 116 3.28.4 Příslušný pracovní úřad...... 116 3.28.5 Příslušný stavební úřad...... 116 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR ...... 116 3.28.7 Působnost hasičů...... 117 3.28.8 Působnost záchranné služby ...... 117 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE...... 118 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy...... 118 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti ...... 119 3.29.3 Finanční příspěvky obcí NNO ...... 120
4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA...... 122 4.1. Silné stránky...... 122 4.2 Slabé stránky...... 122 4.3 Příležitosti...... 123 4.4 Hrozby ...... 124 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALKO.125 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO ...... 127 6.1 Rozdrobenost sídelní struktury...... 127 6.2 Doprava ...... 127 6.3 Vzdělanostní struktura...... 127 6.4 Nezaměstnanost...... 128 6.5 Cestovní ruch ...... 128 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO...... 129 7.1 Doprava ...... 129 7.2 Technická infrastruktura...... 129 7.3 Staré ekologické zátěže...... 129 7.4 Velké zdroje znečištění...... 130 7.5 Stárnutí obyvatelstva...... 130 7.6 Brownfields...... 130
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 5
PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY ...... 131 PŘÍLOHA Č. 2: PŘEHLED KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ POSKYTNUTÝCH OBJEDNATELEM...... 138 PŘÍLOHA Č.3: CITOVANÁ LITERATURA...... 140 PŘÍLOHA Č.4: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA...... 141 PŘÍLOHA Č.5: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT...... 142 PŘÍLOHA Č.6: TABULKY A GRAFY……………………………………………………………….147 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 6
Přehled použitých zkratek
AČR Armáda České republiky ANNOLK Asociace neziskových organizací Libereckého kraje AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny BD Bytový dům BTPM Bez tržní produkce mléka CBA Cost – Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) CZT Centrální zásobování teplem ČD České dráhy ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DDM Dům dětí a mládeže DP Dobývací prostor DPS Dům s pečovatelskou službou EAO Ekonomicky aktivní obyvatelé ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie EVVO Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta GIS Geografický informační systém HSO Hospodářsky slabé oblasti CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod IDS Integrovaný dopravní systém KČT Klub českých turistů KES Koeficient ekologické stability KN Katastr nemovitostí KOP Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje KÚLK Krajský úřad Libereckého kraje LČR Lesy České republiky (státní podnik) „Less favoured areas“ = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými LFA podmínkami LK Liberecký kraj MČOV Malá čistírna odpadních vod MěÚ Městský úřad MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MP Městská policie MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MR Mikroregion MSP Malé a střední podnikání MŠ Mateřská škola Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 7
MŠMT Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy MZE Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NN Nízké napětí NNO Nevládní nezisková organizace NPR Národní přírodní rezervace OA Osobní automobily OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP Obec s rozšířenou působností OS Občanské sdružení OÚ Obecní úřad PHM Pohonné hmoty POH Plán odpadového hospodářství POV Program obnovy venkova PP Přírodní památka PPP Public Private Partnership PR Přírodní rezervace PRVKÚK Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje PSP ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN „lesní pozemky“) RD Rodinný dům SFŽP Státní fond životního prostředí SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SOŠ Střední odborná škola SŠ Střední škola SZP Společná zemědělská politika TIC Turistické informační centrum TKO Tuhý komunální odpad TTP Trvalé travní porosty luk a pastvin ÚP Úřad práce ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚPN VÚC Územní plán velkého územního celku ÚPN VÚC LK Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje ÚPO Územní plán obce ÚPP Územně plánovací podklad UR Udržitelný rozvoj ÚSES Územní systém ekologické stability ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky VKP Významný krajinný prvek VLS Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) VN Vysoké napětí VPS Veřejně prospěšná stavba VVN Velmi vysoké napětí Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 8
VVP Vojenský výcvikový prostor ZCHÚ Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) ZO Zastupitelstvo obce ZPF Zemědělský půdní fond ZŠ Základní škola ZUŠ Základní umělecká škola ŽP Životní prostředí
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 9
1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY
Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny při tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006 na základě posouzení šesti zvolených ukazatelů:
• míra nezaměstnanosti (k 31.12.2001 větší než 10%) • intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel menší než 170 podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel) • daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele nižší než 4000 Kč na obyvatele) • hustota zalidnění (menší než 50 obyvatel na km2) • podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách • podíl obyvatelstva bez maturity.
Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje – Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, centrální Semilsko a západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/RK a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko byl vybrána jako program pilotní, jehož součástí bude, po zpracování analytické části, vyhodnocení významu jednotlivých zadaných indikátorů a případné doporučení úpravy jejich rozsahu a specifikace pro analýzu dalších oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uveden v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, …) Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 10
2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO
2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Podralsko Hospodářsky slabá oblast Podralsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Podralsko je tvořena 14 obcemi: Bezděz, Bohatice, Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Všelibice, Zákupy. Do takto vymezeného regionu zasahují dva okresy Česká Lípa a Liberec, dva správní obvody obcí s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně, Česká Lípa a Liberec. Do území hospodářsky slabé oblasti Podralsko dále ještě zasahuje celkem 5 obvodů pověřených obecních úřadů (Doksy, Česká Lípa, Mimoň, Český Dub a Jablonné v Podještědí). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Podralsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1.
Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Podralsko
Obec HSO Podralsko Okres Správní obvod obce Pověřený obecní úřad s rozšířenou působností Bezděz Česká Lípa Česká Lípa Doksy Bohatice Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Brniště Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Dubnice Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Mimoň Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Noviny pod Ralskem Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Pertoltice pod Ralskem Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Ralsko Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Stráž pod Ralskem Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Velký Valtinov Česká Lípa Česká Lípa Jablonné v Podještědí Zákupy Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Cetenov Liberec Liberec Český Dub Hlavice Liberec Liberec Český Dub Všelibice Liberec Liberec Český Dub
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 11
2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko
Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Podralsko
Ukazatel HSO Podralsko Liberecký kraj Výměra (km2) 379,4 3 162,9 Počet obyvatel (k 31.12.2004) 19 329 427 563 Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km2) 51 135 Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 18,8 15,7 Obyvatelstvo ve věku 15-59 67,0 67,2 Obyvatelstvo ve věku 60+ 14,2 17,1 Index stáří k 31.12.2004 0,76 1,09 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním 3,9 7,04 (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém 48,7 48,8 počtu obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno 9,9 8,5 jako podíl ekonomicky aktivních obyvatel k celkovému počtu registrovaných nezaměstnaných) Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) 28,6 44,5 Délka silnic I.třídy v km na 1 km2 0,007 0,116 Délka silnic II.třídy v km na 1 km2 0,144 0,154 Délka silnic III.třídy v km na 1 km2 0,243 0,513 Domy úhrnem (k 1.3.2001) 3 419 84 883 Byty úhrnem (k 1.3.2001) 7 789 189 241
Území hospodářsky slabé oblasti Podralsko má celkovou výměru 379,4 km2, což představuje téměř 12% rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO Podralsko 19 329 obyvatel. V porovnání s celkovým počtem obyvatel Libereckého kraje je podíl obyvatel HSO Podralsko 4,5%. S ohledem na uvedené skutečnosti je logické, že hustota obyvatel v HSO Podralsko je výrazně nižší než v celém Libereckém kraji. Tento stav je způsoben zejména skutečností, že do HSO Podralsko patří obec Ralsko, která je svou rozlohou 170,2 km2 druhou největší obcí v ČR hned za Prahou, ovšem v obci žijí pouze 1 834 obyvatelé, což výrazně snižuje hustotu zalidnění celé oblasti. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Podralsko příznivější věkovou struktur obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku a tento stav vytváří předpoklad pro růst obyvatel přirozenou měnou, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nižší než 1. Výrazný podíl na příznivé věkové struktuře měl rozvoj těžby uranu v tomto regionu po roce 1970, kdy se za prací a tím i za bydlením do oblasti Českolipska přistěhovalo velké množství obyvatel v produktivním věku. Opačná situace je v Libereckém kraji, kde je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktuvním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Podralsko téměř o polovinu nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména zmíněnou přistěhovaleckou vlnou v důsledku rozvoje těžby uranu v letech 1970 – 1990, kdy na Českolipsko přišli zejména obyvatelé s nižším stupněm dosaženého vzdělání s uplatněním především v dělnických profesích. Vedle tohoto faktoru se na nepříznivé vzdělanostní struktuře podílí také odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do jiných míst, kde nacházejí lepší podmínky pro uplatnění své kvalifikace. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Podralsko jen o 0,1% procenta nižší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Podralsko 9,9 %, což je o 1,4 % více než v Libereckém kraji. Nezaměstnanost se v červenci 2005 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 12 pohybovala od 7,1% v obci Bezděz do 17,7% v Ralsku. Celkem v sedmi obcích byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10% a ve třech obcích byla nezaměstnanost vyšší než 15 %. Výjimkou v HSO Podralsko je obec Noviny pod Ralskem, kde byla míra nezaměstnanosti v červenci 2005 pouze 4,6%. Výrazně nižší je podíl zemědělské půdy na celkové výměře obcí HSO Podralsko v porovnání s celkovým podílem v Libereckém kraji. Tento stav je způsoben především nízkým podílem zemědělské půdy v obci Ralsko. Zemědělská půda v obci Ralsko představuje pouze 6% celkové výměry obce. Započtením celkové výměry obce Ralsko (170,2 km2), která rozhodujícím způsobem ovlivňuje rozlohu HSO Podralsko, a započtením malého podílu zemědělské půdy v této obci do celkové plochy zemědělské půdy, se výrazně sníží celkový podíl v celé HSO Podralsko, který v některých obcí představuje více než 70 % podíl. Výměra zemědělské půdy v obci Ralsko je ovlivněna skutečností, že na území obce byl až do roku 1991 vojenský výcvikový prostor a území obce tak bylo využíváno k vojenským účelům. Hustota dopravní sítě silnic druhým tříd je shodná s hustotou, která je v Libereckém kraji. Opačná situace je v případě silnic prvních tříd, kterých je v HSO Podralsko pouze 2,9 km (v obci Bezděz). V přepočtu na km2 tak připadá v HSO Podralsko pouze 0,007 km silnic prvních tříd, což je nepoměrně méně než v Libereckém kraji, kde na km2 připadá 0,116 km silnic první třídy. Hustota dopravní sítě silnic třetích tříd je v HSO Podralsko o polovinu nižší než v Libereckém kraji. Úhrnný podíl domů i bytů v HSO Podralsko představuje pouze 4% z úhrnného počtu domů a bytů v Libereckém kraji. Tento stav potvrzuje nízkou hustotu zalidnění v HSO Podralsko způsobenou zejména rozlehlostí obce Ralsko a nízkým počtem obyvatel obce. V HSO Podralsko je velké množství malých sídel (částí jednotlivých obcí) a zástavba v jednotlivých obcích je nesouvislá. Nejvýrazněji se tento stav projevuje v obci Ralsko, kde je značná vzdálenost jednotlivých sídelních jednotek obce. Tento stav s sebou přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování například dopravní a technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti atd. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 13
3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ
PILÍŘ A – EKONOMIKA
3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ
3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví metodou výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1 pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 – 1,15. [3] Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: • Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu, viz tabulka č. Ta-A.1.1 v příloze č.6. Na základě této analýzy bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou: těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím, viz tabulka č. Ta-A.1.2 v příloze č.6. • Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: - existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětví dle OKEČ, - vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a podnikání a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců a jejich hlavní podnikatelská činnosti nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovaly pouze obce Mimoň, Zákupy, Stráž pod Ralskem a Brniště, zde byla provedena analýza lokalizačních koeficientů, viz tabulka č. Ta-A.1.3 v příloze č.6. • U zbývajících obcí byla provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Na základě Paretovy analýzy bylo zjištěno, že nejčastější odvětví v těchto obcích jsou odvětví A-zemědělství, F-stavebnictví, G-obchod, H-pohostinství a K-služby. Těchto pět odvětví ve všech obcích bez výrazné existence zpracovatelského průmyslu shodně tvoří 60 až 70 % uplatnění podnikatelů, viz tabulka č. Ta-A.1.4 v příloze č.6.
3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.5 v příloze č.6. Podralsko vykazuje největší počet drobných podniků, a to v celkovém počtu 3 086, nejvíce se jich nachází v Mimoni – 1 117.
3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.6 v příloze č.6. Lze konstatovat, že v regionu Podralsko převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání dle Zákona o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v novel. znění, viz obrázek A.1.1 v příloze č.6. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 14
3.1.4 Podíl právních forem podnikání (pro úvahu kapitálové síly podnikatelů) Tato analýza byla provedena vzhledem k úvaze, že podnikatelé v HSO budou volit právní formu podnikání v první řadě dle požadavku předepsaného základního kapitálu v minimální výši, a teprve po té dle dalších parametrů jako např. počet zakladatelů firmy (společníků, majitelů) apod. Tedy, že budou převážně upřednostňovat právní formu podnikání jako „fyzická osoba“. Analýzou bylo zjištěno, že 80 až 90 % podnikatelů v regionu Podralsko podniká jako fyzické osoby bez zápisu do obchodního rejstříku, na základě toho lze konstatovat, že 80 – 90 % podnikatelů této oblasti nedosahuje obratu nutného pro zápis do obchodního rejstříku, viz tabulka č. Ta-A.1.7 v příloze č.6.
3.1.5 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Výzkumem [4] bylo zjištěno, že existuje korelace mezi výskytem brownfields a HSO. Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Podralska se nachází cca 7 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji, přičemž do šetření nebyl zahrnout bývalý vojenský újezd Ralsko. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v tabulce č. Ta-A.1.8 v příloze č.6.
3.1.6 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Byly prozkoumány firmy s více jak 250 zaměstnanci. Na základě toho lze konstatovat, že v mikroregionu Podralsko z celkového počtu 3 186 firem evidovaných v Databázi Albertina [1] se nachází pouze dvě firmy (cca 0,6 %) se zahraniční účastí: fa VEST-IZOL a.s. v Zákupech (100% akcionářem je fa STANKIEWITCH GmbH, Německo) a fa FALCON MIMOŇ a.s. (cca 10% akcionářem je firma Falcon Products, Inc. USA).
3.1.7 Počet pracovních příležitostí po obcích Počet pracovních příležitostí byl zjištěn jako součet počtu ekonomicky aktivních obyvatel a dojíždějících za prací, od kterého byl odečten počet vyjíždějících za prací. Výsledný indikátor udává počet pracovních míst v obci. Z tabulky č. Ta-A.1.10 v příloze č.6 je patrné, že s výjimkou Velkého Valtinova ze všech obcí vyjíždělo více osob za prací než do obce dojíždělo. Jelikož údaje pocházejí ze SLDB z roku 2001, lze předpokládat, že bilance dojížďky a vyjížďky za prací je negativní i v obci Velký Valtinov, kde od té doby zanikla sýrárna. Tabulka vyjadřuje i míru mobility pracovní síly. Téměř polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva z uvedených obcí za prací dojíždí, v některých obcích je to až 75 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Lze tedy konstatovat, že ochota lidí dojíždět za prací je v uvedené HSO poměrně značná. Je zřejmé, že nedostatek práce bude mít na dojížďku za prací vliv vedle dalších faktorů jakými jsou např. lépe placená práce, více odborná, kvalifikovaná práce, směnnost práce apod. Jednou z priorit Program rozvoje HSO pro stabilizaci obyvatelstva by mělo být zvýšení pracovních příležitostí pokud možno přímo v místě bydliště nebo v blízkém okolí. Tím by se jednak snížila nutná dojížďka za prací se svými negativními dopady na životní prostředí, jednak stabilizovanější obyvatelstvo má pozitivnější přístup k ochraně životního prostředí ve svém bydlišti a jeho okolí.
3.1.8 Vývojové trendy V rámci stimulace rozvoje regionu by měla být jednou z hlavních priorit podpora seskupení odvětví tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu, s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2005) dochází ke snaze podporovat vznik klastrů pro urychlení místního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru, státu. V tabulce č. Ta-A.1.9 v příloze č.6 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z obcí Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 15
Mimoň, Zákupy, Stráž pod Ralskem a Brniště do klastrových iniciativ. V Libereckém kraji se jedná o odvětví sklářského a textilního průmyslu. Dále napojení na potenciální klastry, které fungují přirozeně bez nutnosti zásahu státu. V Libereckém kraji se jedná o odvětví pryže a automobilového průmyslu. Další firmy by se mohly zapojit do klastru v rámci infrastruktury (měkké a tvrdé).
3.1.9 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Podralsko, dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, tato byla aktualizována v roce 2004 Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields – neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Vedle možností zapojování firem do tzv. klastrů nebo-li odvětvových seskupení bylo poukázáno na závažnou korelaci výskytu brownfields a hospodářsky slabých oblastí. Lze doporučit, aby nové podnikatelské aktivity, a to především průmyslové, byly umísťovány do již existujících průmyslových zón, a to přednostně do lokalit typu brownfields. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 16
3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: • dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost municipalit; • předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; • administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; • závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit.
3.2.1 Daňové příjmy v Kč Při výpočtu tohoto indikátoru se vycházelo z podkladů předaných krajským úřadem. K dispozici byla data po jednotlivých obcích zahrnutých do HSO Podralsko za období 2001 až 2008. Pro výpočty byla použita data za roky 2001 až 2005, přestože rok 2005 nevyjadřuje skutečnost, ale předpokládané příjmy a výdaje. Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: • daně z příjmů, • daně ze zboží a služeb, • místní a správní poplatky, • majetkové daně.
Z tabulky č. Ta-A.2.14 vyplývá, že v oblasti Podralsko dochází k růstu daňových příjmů v jednotlivých letech, výjimku tvoří rok 2003. Abychom mohli skutečně posoudit nárůst daňových příjmů bylo by vhodné vypočítat průměrnou daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele. K dispozici byl pouze počet obyvatel k 31.12.2004. Průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele za HSO Podralsko činí 7 447,-- Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykazuje v roce 2004 obec Ralsko, a to ve výši 13 348,-- Kč a druhou obcí s nejvyšší daňovou výtěžností je obec Noviny pod Ralskem s výtěžností 9 657,-- Kč. Nejnižší průměrná daňová výtěžnost je v obci Velký Valtinov, kde činí 5 063,-- Kč na obyvatele. Průměrná daňová výtěžnost v jednotlivých obcích se pohybuje v rozmezí od 13 348,-- Kč do 5 063,-- Kč na jednoho obyvatele, ale ve většině obcí se pohybuje v rozmezí 6 500,-- Kč až 7 500,--Kč. Přehled průměrné daňové výtěžnosti na jednoho obyvatele za rok 2004 po jednotlivých obcích je zpracován v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.6.
3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů municipálních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny : • příjmy z municipálního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), • příjmy z vlastní činnosti, • uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), • správní municipální poplatky za úkony, • přijaté úroky, • transfery od jiných subjektů (např. dary).
Přehled nedaňových příjmů je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.2, ze které je zřejmé, že nedaňové příjmy ve většině obcí v letech 2001 až 2003 klesaly (výjimku tvoří pouze obce Brniště a Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 17
Mimoň). V letech 2004 a 2005 dochází k minimálnímu nárůstu nedaňových příjmů ve všech obcích. Celkový přehled nedaňových příjmů za HSO Podralsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.14. V roce 2004 činily průměrné nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Podralsko 5 919,-- Kč. Rozmezí nedaňových příjmů na jednoho obyvatele v jednotlivých obcích se pohybuje od 182,-- Kč až 5 395,-- Kč. Nejvyšší nedaňový příjem na jednoho obyvatele vykazuje obec Ralsko, a to ve výši 5 395,-- Kč, druhý nejvyšší příjem má obec Noviny pod Ralskem ve výši 3 355,-- Kč. Nejnižší příjem má obec Pertoltice pod Ralskem ve výši 182,--Kč a druhý nejnižší příjem vykazuje obec Bohatice ve výši 716,--Kč. (Zpracováno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.6).
3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů municipálních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: • z vlastních příjmů: a) z prodeje majetku b) z prodeje podílů • emisí cenných papírů (dluhopisů).
Kapitálové příjmy v jednotlivých obcích v jednotlivých letech jsou velmi rozdílné a pohybují se od nulového příjmu až po 15 774 tis. Kč. V roce 2005 všechny obce vykazují nulové kapitálové příjmy. V roce 2004 byla průměrná výše kapitálového příjmu na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Podralsko ve výši 492,--Kč. Nejvyššího kapitálového příjmu na obyvatele dosáhla v roce 2004 obec Bezděz ve výši 3 019,--Kč, přestože v absolutních částkách nejvyšší kapitálové příjmy vykazuje obec Mimoň. Obec Hlavice v roce 2004 nevykázala žádný kapitálový příjem a také po celé období let 2001 až 2005 vykazuje minimální kapitálové příjmy. Podrobněji v tabulkách č. Ta-A.2.3 a č. Ta-A.2.6 uvedených v příloze č.6.
3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají jsou peněžní transfery – dotace. Tyto dotace jsou: • kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby – školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.; • specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek apod.; • dotace ze stáních fondů – jedná se o přísně účelové dotace; • další druhy dotací.
Z poskytnutých údajů je zřejmé, že výše dotací v jednotlivých obcích je různě vysoká (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.4). Nejvyšší dotace v absolutní částce vykazují obce Mimoň, Ralsko, Stráž pod Ralskem a Zákupy. Z lokality těchto obcí vyplývá, že se jedná o obce, které se nacházely v bývalém vojenském prostoru, který je značně zdevastován, proto je nutná obnova tohoto prostoru. Pokud dotace přepočteme na jednoho obyvatele, vykazuje oblast Podralsko dotace ve výši 27 785,-- Kč. Nejvyšší dotaci na jednoho obyvatele vykazuje obec Mimoň 44 867,-- Kč a obec Zákupy 28 686,-- Kč. Minimální dotace vykazují obce Pertoltice pod Ralskem 539,-- Kč a Bohatice 323,-- Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.6). Dále je možné z poskytnutých údajů ještě uvést, že obce Bohatice, Hlavice, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem a Velký Valtinov v letech 2001 až 2004 nevykazovaly žádné investiční dotace. Obce Mimoň, Stráž pod Ralskem, Ralsko a Zákupy získávají investiční dotace každý rok.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 18
Tabulka č. Ta-A.2.14: Přehled celkových příjmů za HSO Podralsko v jednotlivých letech v tis. Kč
Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 2005 Daňové příjmy 111 134 138 852 134 736 138 385 148 600 Nedaňové příjmy 120 797 100 328 92 570 109 986 117 420 Přijaté dotace 515 374 513 456 536 165 516 290 201 273 Běžné příjmy 747 305 752 636 763 471 764 661 467 293 Kapitálové příjmy 29 529 28 494 13 524 9 143 0 Příjmy celkem 776 834 781 130 776 995 773 804 467 293 Zdroj: Vlastní zpracování
Z výše uvedené tabulky je patrné, že běžné a celkové příjmy v letech 2001 až 2004 nepatrně stoupaly. Nejvyšší položku příjmů tvoří dotace, druhou významnou položkou příjmů jsou daňové příjmy. Malou část příjmů tvoří kapitálové příjmy. V roce 2005 dochází k výraznému poklesu, který je především zapříčiněn poklesem dotací. Pokles příjmů oproti roku 2004 v absolutní částce činí u běžných příjmů 297 368 tis. Kč a u celkových příjmů 306 511 tis. Kč.
Tabulka č. Ta-A.2.15: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2005
Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 2005 Daňové příjmy 14,3 17,8 17,3 17,9 31,8 Nedaňové příjmy 15,6 12,9 12,0 14,2 25,1 Přijaté dotace 66,3 65,7 69,0 66,7 43,1 Běžné příjmy 96,2 96,4 98,3 98,8 100,0 Kapitálové příjmy 3,8 3,6 1,7 1,2 0 Příjmy celkem 100 100 100 100 100 Zdroj: Vlastní zpracování
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že největší podíl příjmů tvoří dotace, které se v letech 2001 až 2004 pohybovaly v rozmezí 65,7% až 69%. V roce 2005 došlo k poklesu dotací, oproti roku 2004 dotace poklesly v absolutní částce o 315 017 tis. Kč. Pokud bychom tento pokles vyjádřili v procentech, tvoří dotace v roce 2005 pouze 40% dotací v roce 2004.
3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů municipálních rozpočtů. Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 stoupaly. V roce 2005 došlo k poklesu, který byl zapříčiněn poklesem výdajů v obcích Mimoň (v roce 2005 došlo k poklesu oproti roku 2004 o 210 465 tis. Kč), Stráž pod Ralskem (pokles v roce 2005 oproti roku 2004 činil 63 418 tis. Kč) a v Zákupech (zde pokles v roce 2005 oproti roku 2004 činil 44 245 tis. Kč). Větší podíl z celkových běžných výdajů činí výdaje na materiál, energii a služby. Největší běžné výdaje vykazují obce Mimoň (v roce 2004 výdaje ve výši 345 448 tis. Kč), Stráž pod Ralskem (v roce 2004 výdaje činily 126 251 tis. Kč) a Zákupy (výdaje zde v roce 2004 činily 85 407 tis. Kč). Nejnižší výdaje vykazují obce Bohatice (v roce 2004 činily výdaje 786 tis. Kč) a Cetenov (v roce 2004 běžné výdaje byly 907 tis.Kč). Z uvedených údajů vyplývá, že mezi jednotlivými obcemi jsou velké rozdíly mezi běžnými výdaji. Přehled velikosti běžných výdajů je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.7. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v oblasti Podralska činí 37 162,-- Kč. Největší průměrný výdej na jednoho obyvatele vykazuje obec Ralsko, ve výši 67 115,-- Kč a nejnižší výdej obec Bohatice, ve výši 5 071,-- Kč. Údaje o průměrných výdajích na jednoho obyvatele jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.10. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 19
3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Velikost kapitálových výdajů je v jednotlivých obcích velmi rozdílná a od roku 2001 do roku 2005 dochází v jednotlivých letech k jejich poklesu. (V roce 2005 byly kapitálové výdaje o 117 681 tis. Kč nižší než v roce 2001. Kapitálové výdaje v roce 2005 činí 40% výdajů roku 2001). Nejvyšší kapitálové výdaje vykazují obce Mimoň, Ralsko, Stráž pod Ralskem a Zákupy. Některé obce vykazují v některých letech nulové kapitálové výdaje, jako např. Bohatice, Hlavice, Noviny pod Ralskem apod. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2005 jsou zpracovány v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.8. Průměrný kapitálový výdaj v roce 2004 na jednoho obyvatele v oblasti Podralsko činil 4 527,--Kč. Nejvyšší kapitálový výdaj na jednoho obyvatele za rok 2004 vykazuje obec Ralsko ve výši 16 520,-- Kč. Nejnižší kapitálové výdaje na jednoho obyvatele mají obce Cetenov (výdaje nula Kč), Všelibice (výdaje 40,--Kč) a Velký Valtinov (výdaje 57,--Kč). Průměrné kapitálové výdaje na jednoho obyvatele za rok 2004 v Kč po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č Ta-A.2.10.
Tabulka č. Ta-A.2.16: Přehled celkových výdajů za HSO Podralsko v jednotlivých letech v tis. Kč
Druh výdaje 2001 2002 2003 2004 2005 Běžné výdaje 562 362 636 486 633 720 690 552 374 753 Kapitálové výdaje 195 091 179 146 144 870 84 128 77 410 Výdaje celkem 757 453 815 632 778 590 774 680 452 163 Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka č. Ta-A.2.17: Relativní (%) vyjádření jednotlivých druhů výdajů v letech 2001 až 2005 za HSO Podralsko
Druh výdaje 2001 2002 2003 2004 2005 Běžné výdaje 74,2 78,0 81,4 89,1 82,9 Kapitálové výdaje 25,8 22,0 18,6 10,9 17,1 Výdaje celkem 100 100 100 100 100 Zdroj: Vlastní zpracování
Z tabulky č. Ta-A.2.16 vyplývá, že běžné výdaje za HSO Podralsko v letech 2001 až 2004 stoupaly a v roce 2005 došlo k jejich poklesu. Naopak kapitálové výdaje od roku 2001 postupně klesaly. V tabulce č. Ta-A.2.17 jsou jednotlivé výdaje za HSO Podralsko uvedeny v procentním zastoupením z celku. Z tabulky je patrné, že běžné výdaje představují větší podíl výdajů, který se pohybuje od 75% do 89%.
3.2.7 Financování v Kč Tato položka představuje rozdíl mezi příjmy (daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotacemi) a výdaji (běžnými a kapitálovými). Hodnota této položky se vykazuje obráceným znaménkem, než jak je rozdíl skutečně vypočten. Pokud jsou příjmy vyšší než výdaje, vyjde hodnota rozdílu kladná, ale jelikož obce jsou rozpočtové organizace, musí se jejich rozpočet rovnat nule, proto musí přebytek ze svého rozpočtu odvést, čili musí ho o příslušnou položku snížit. Přehled financování v letech 2001 až 2005 a po jednotlivých obcích je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.11. Záporné hodnoty v tabulce znamenají, že obce vykazují přebytkový rozpočet a kladné hodnoty znamenají schodkový rozpočet. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 20
V roce 2001 všechny obce oblasti Podralsko vykazují přebytkový rozpočet, celkový přebytek za Podralsko činil 19 372 tis. Kč. Taktéž v roce 2005 (pokud obce nebudou žádat kraj o dodatečné úpravy rozpočtu) vykazují skoro všechny obce přebytkový rozpočet (kromě obcí Stráž pod Ralskem a Velký Valtinov), za oblast Podralsko přebytek rozpočtu činí 15 142 tis. Kč. Nejvyšší přebytek v roce 2001 vykázaly obce: Stráž pod Ralskem (13 196 tis. Kč), Brniště (2 683 tis. Kč). V roce 2005 nejvyšší přebytek rozpočtu vykazují obce: Ralsko (9 504 tis. Kč) a Mimoň (4 128 tis. Kč). V letech 2002 až 2004 byly za oblast Podralsko, jako celek vykázány schodkové rozpočty, kdy schodek v jednotlivých letech klesal (v roce 2002 činil schodek 34 501 tis. Kč, v roce 2003 činil schodek 1 623 tis. Kč a v roce 2004 činil schodek 928 tis. Kč). Nejvyšší schodek v roce 2002 vykázaly obce: Stráž pod Ralskem (14 180 tis. Kč), Ralsko (11 523 tis. Kč), Mimoň (5 235 tis. Kč) a Zákupy (3 373 tis. Kč). V roce 2003 nejvyšší schodek vykazuje Stráž pod Ralskem (6 395 tis. Kč). Přebytkový rozpočet v sledovaných letech vykazují obce: Bezděz (mimo rok 2003), Bohatice (mimo roky 2002 a 2003), Brniště, Cetenov (mimo r. 2002), Dubnice (mimo roky 2002, 2004) a Všelibice (mimo roky 2002 a 2003).
3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč Hodnota tohoto ukazatele je tvořena:
• stálými aktivy, • peněžními fondy, • cizími zdroji, • bankovními úvěry a půjčkami, • krátkodobými závazky celkem.
Tento indikátor zaznamenává v jednotlivých letech postupný nárůst. Jednotlivé úhrny aktiv/pasiv v letech 2001 až 2005 po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.12. Z tabulky je patrné, že jednotlivé obce vykazují různě velké hodnoty toho indikátoru, např. v roce 2005 se hodnota pohybuje v rozmezí od 2 176 tis.Kč do 840 654 tis. Kč. Nejvyšší úhrn aktiv/pasiv v letech 2001 až 2005 vykazují obce: Mimoň (790 518 tis. Kč v roce 2001 a 840 654 tis. Kč v roce 2005); Stráž pod Ralskem (533 499 tis. Kč v roce 2001 a 291 398 tis. Kč v roce 2005); Zákupy (376 240 tis. Kč v roce 2001 a 462 234 tis. Kč v roce 2005). Nejnižší hodnoty vykazují obce: Bohatice (v roce 2001 částku 1 947 tis. Kč a v roce 2005 částku 2 176 tis. Kč) a Cetenov (v roce 2001 úhrn činil 7 356 tis. Kč a v roce 2005 činil úhrn 7 982 tis. Kč). Pokud se blíže podíváme na složení položky úhrnu aktiv/pasiv, z podkladových materiálu zjistíme, že největší položku tvoří u všech obcí stálá aktiva, která jsou především tvořena nemovitostmi a pozemky. Některé obce nevykazují žádné hodnoty v položce bankovní úvěry a půjčky: Bezděz, Bohatice, Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Pertoltice pod Ralskem, Velký Valtinov, Všelibice. Naopak obce Mimoň, Noviny pod Ralskem, Stráž pod Ralskem, Ralsko a Zákupy vykazují v této položce určité hodnoty, což dokládá, že k financování obce využívají cizích zdrojů, tj. úvěrů a půjček.
3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč Obligatorní výdaje představují povinné výdaje, které obce hradí, např. příplatky na dopravu, školství apod. Přehled obligatorních výdajů po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2008 je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.13. Z tabulky je zřejmé, že výdaje v jednotlivých letech ve většině obcí stoupají. V roce 2005 byly celkové výdaje za oblast Podralsko o 87 801 tis. Kč vyšší než v roce 2001, tzn., že výdaje vzrostly o 26,8%. Mezi jednotlivými obcemi je velký rozdíl mezi velikostí obligatorních výdajů, jejich velikost se pohybuje v rozmezí od 739 tis. Kč do 120 945 tis. Kč v roce 2005. Nejnižší hodnoty v roce 2005 vykazují Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 21 obce Bohatice (739 tis. Kč) a Cetenov (921 tis. Kč). Nejvyšší výdaje v roce 2005 vykazují obce Stráž pod Ralskem (120 945 tis. Kč) a Mimoň (116 423 tis. Kč).
3.2.10 Zhodnocení a závěr Provedení zhodnocení obcí podle uvedených indikátorů je téměř nemožné. Mezi jednotlivými obcemi jsou velké rozdíly v hodnotách sledovaných indikátorů. K tomu, aby bylo možné provést nějaké posouzení jednotlivých indikátorů po jednotlivých obcích, bylo by zapotřebí mít k dispozici buď údaje za Liberecký kraj nebo hodnoty za celou Českou republiku. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 22
3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY Doprava je v moderní ekonomice jedním z klíčových faktorů, spoluvytváří podmínky pro podnikání, ovlivňuje celý rozvoj společnosti.
3.3.1 Železniční doprava V rámci Libereckého kraje je provozována poměrně hustá a stabilní železniční síť. Řešeným územím HSO prochází celostátní železniční tratě 086 Česká Lípa - Liberec a okrajově 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová. Na jihovýchodě se k území mírně blíží železniční trať č. 070 Praha – Mladá Boleslav – Turnov, kde je možné k dopravnímu spojení využívat železniční stanici Mnichovo Hradiště. Tratě nejsou modernizovány ani elektrifikovány. Celková délka tratí v HSO je cca 21 km. Dopravní výkony od roku 1989 výrazně poklesly a došlo k přesunu nákladní dopravy ze železnice na silnice. Důvodem klesajícího zájmu o železnici jsou vyšší náklady a malá flexibilnost. Pro podporu rozvoje HSO je nejvýznamnější trať Česká Lípa - Liberec, kde je navržena její optimalizace a elektrizace s časovým předpokladem realizace po roce 2015. Územně je trať stabilizována. Ve výhledu vzroste význam vlečky Mimoň - Hradčany letiště (4,5 km) v důsledku využití přidružených ploch u letiště pro vybudování výrobních a skladovacích ploch. Předpokládá se její celková rekonstrukce.
3.3.2 Silniční doprava Vymezeným územím HSO prochází okrajově přes obec Bezděz silnice I. třídy I/38 Jestřebí - Mladá Boleslav - Znojmo. Základní nosnou dopravní kostru HSO tvoří silnice II. a III. tříd, které mají dopravně obslužný význam pro zastavěné části obcí. Rozhodujícími hlavními dopravními osami jsou silnice II/268 Mnichovo Hradiště - Mimoň - Nový Bor a II/270 Dubá - Mimoň - Jablonné v Podještědí (Petrovice). Dopravní kostra krajských silnic je doplněna sítí místních komunikací. Hustotu silniční sítě a délky silnic I. II. a III. tříd zobrazuje tabulka č. Ta-A.3.1. Silniční síť je v HSO méně hustá než v okrese Česká Lípa celkem i než v Libereckém kraji a ČR. Je to dáno velkou rozlohou bývalého VVP Ralsko, který zaujímá významnou část plochy řešeného území a byl pro veřejnost uzavřen a relativně řídkým osídlením celé HSO. V rozlehlé obci Ralsko je množství místních účelových komunikací, dnes převážně nevyužitelných pro běžný automobilový provoz. Stavebně technický stav krajských silnic a některých místních komunikací je špatný. Silnice a místní komunikace vykazují řadu dopravních závad (nedostatečné šířkové uspořádání, častý výskyt směrových oblouků malého poloměru, nepřehledné výškové oblouky, nedostatečný rozhled na křižovatkách apod.) a řada úseků vyžaduje zásadní rekonstrukci. Stav povrchů vozovek silnic II. a III. tříd je pravidelně vyhodnocován. Následně je provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení od hodnocení stavu výborný, dobrý, vyhovující, nevyhovující, havarijní. V HSO Podralsko jsou povrchy vozovek převážně hodnoceny v kategorii vyhovující až nevyhovující. Dalším problémem silniční sítě v HSO Podralsko je nedostatečné (nenormové) šířkové uspořádání silniční sítě. Proto je třeba zachovávat plochy v bezprostřední blízkosti silnic a při případných rekonstrukcí silnic je třeba rozšiřovat šířkové uspořádání dotčených silnic na stanovenou šířku. Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004. Pro rozvoj HSO bude důležité řešit vyhovující silniční propojení Kuřívody - Osečná (Liberec) v kontextu s rozvojem prostoru Ralska a směrech přepravních vztahů ve vztahu k regionálnímu centru Liberci a dopravního propojení prostoru Podještědí a Podralska. Taktéž je nutné pro odstranění vysoké zátěže obytných území hlukem a exhalacemi realizovat obchvaty obcí - Mimoně, Zákup, Bohatic v případě jejich opodstatněnosti. Popřípadě řešit zklidnění dopravy v obcích, jejichž centry jsou vedeny průtahy krajských silnic např. Bohatice.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 23
Tabulka č. Ta-A.3.1: Délka a hustota silniční sítě
Obec Sil I.tř. Sil I.tř. Sil.II.tř. Sil II.tř. Sil.III.tř Sil MK MK km km/km2 km km/km2 km III.tř. km km/km2 km/km2 Bezděz 2,9 0,12 0,0 0 1,8 0,08 6 0,25 Bohatice 0 0 1,6 0,41 0 0 1 0,25 Brniště 0 0 3,1 0,12 17,7 0,66 26 0,97 Cetenov 0 0 0,0 0 6,8 1,11 5 0,82 Dubnice 0 0 0,0 0 10,0 0,63 7 0,44 Hlavice 0 0 0,0 0 2,8 0,34 16 1,93 Mimoň 0 0 8,3 0,54 9,1 0,59 43 2,77 Noviny pod Ralskem 0 0 3,3 0,32 4,0 0,39 9 0,88 Pertoltice pod 0 0 2,6 0,33 2,5 0,32 6 0,76 Ralskem Ralsko 0 0 18,8 0,11 9,1 0,05 53 0,31 Stráž pod Ralskem 0 0 4,7 0,22 1,1 0,05 12 0,56 Velký Valtinov 0 0 0,5 0,05 4,4 0,44 6 0,59 Všelibice 0 0 2,7 0,15 11,7 0,64 20 1,09 Zákupy 0 0 9,2 0,23 11,1 0,27 25 0,61 HSO celkem 2,9 0,007 54,8 0,144 92,1 0,243 235 0,62 okres Česká Lípa 104,5 0,092 153,5 0,115 435,3 0,383 - - okres Liberec 128,7 0,139 106,0 0,135 463,5 0,501 - - Liberecký kraj 365,5 0,116 488,3 0,154 1621,7 0,513 - - Česká republika 6156 0,076 14669 0,186 34128 0,434 - - Podklady: ČSÚ 2003, silniční mapy ČR 1:50 000, odbor dopravy KÚLK, KSS LK
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 24
Tabulka č. Ta-A.3.2: Intenzity silniční dopravy (rok 1995/2000)
Silnice Sčítací místo 1995 2000 vozidel/den vozidel/den I/38 Bezděz - most 4457 5300 II/262 Česká Lípa, Dobranov (v kontaktu s HSO) 5857 8071 II/268 Ralsko - před Kuřívody 2450 4011 II/268 Ralsko - Kuřívody křižovatka 2450 4011 II/268 Mimoň, ČSPH 2450 4011 II/268 Mimoň, křižovatka Svébořice (III/26829) 2450 4011 II/268 Mimoň, centrum 5117 9018 II/268 Mimoň, viadukt 4615 5938 II/268 Bohatice, autobus. zastávka 4615 5938 II/268 Zákupy, mlýn 2053 2417 II/270 Mimoň, vlečka Hradčany X 1652 II/270 Doksy, Břehyně (mimo ř.ú., kontakt s obcí Ralsko) 1230 1408 II/270 Mimoň, Letná 5521 5895 II/270 Noviny pod Ralskem, zastávka ČSAD 3500 3870 II/270 Postřelná, odbočka Velký Valtinov 2904 3301 II/278 Stráž pod Ralskem, před křižovatkou do Dubnice 1239 1295 III/26832 Zákupy, rozcestí u Brenné X 1330 III/2708 Pertoltice pod Ralskem, viadukt ČD 545 664 III/27237 Osečná, Zábrdí (směr Náhlov, mimo ř.ú.) 178 223 II/277 Podhora, most (silnice prochází územím obce Všelibice) 542 956 Pramen: ŘSD Praha, celostátní sčítání dopravy 1995, 2000 Poznámka: X v roce 1995 nebylo měřeno
Mezi nejzatíženější silnice v Libereckém kraji patří úsek silnice II/262 Česká Lípa - Zákupy a úsek silnice II/268 Zákupy - Mimoň. Nejvyšších intenzit dosahuje doprava v centru Mimoně (nárůst o cca 45% za posledních pět let). Nárůst intenzit dopravy má stále stoupající trend a od roku 1990 byl nejvyšší na silnici II/268 v úseku Česká Lípa - Zákupy o 80% a u úseku Zákupy - Mimoň o 25%. Navýšení intenzit dopravy ve směru Mimoň - Kuřívody odpovídá spádovosti území, atraktivitě a zvyšujícímu se rozvoji oblasti. Na stanovištích na silnici II/270 vzrostla doprava o cca 15%.
3.3.3 Nehodové úseky Pro potřebu Analýzy stavu dopravy v LK byla vyhodnocena silniční síť v Libereckém kraji z hlediska počtu dopravních nehod (po jednotlivých letech, 10 a více nehod). Na území HSO Podralsko se mezi problémové úseky opakovaně řadí především silnice II/268 a to zejména na průtahu městem Mimoň.
3.3.4 Doprava letecká Ve schváleném ÚPN VÚC Ralsko je letiště Hradčany s nezbytnou plochou pro technické a provozní zázemí ve stávajícím rozsahu územně chráněno a ponecháno nejdéle po dobu návrhového období jako nabídka pro eventuelní podnikatelský záměr vázaný na leteckou činnost v maximálním rozsahu veřejného mezinárodního letiště s regionálním dosahem. Využitelnost letiště ve stávajícím stavu je velmi problematická. V současné době je to pouze „betonová plocha v lese“ (vzletová a přistávací dráha s rozměry 2 500 x 80 m), budovy a zařízení jsou poničeny nebo rozkradeny a aktivní provoz sportovních letadel se tu vykonává na vlastní nebezpečí (letiště nemá správce). Území je zatíženo starými zátěžemi. Reálnost možného obnovení leteckého Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 25 provozu musí být s definitivní platností rozhodnuta (ověřena nebo vyloučena), protože územní ochrana může bránit rozvoji přilehlé obytné a průmyslové zóny. S ohledem na stávající stav letiště by dosažitelný komerční a ekologicky přijatelný provoz nezajistil dostatek financí potřebných pro provoz, údržbu a obnovu letiště, kdy je nutné znovu vybudování všech zařízení potřebných pro provoz letiště včetně technické infrastruktury a opravy dráhy. Pro rozvoj oblasti bude nutná změna stávající ÚPD a umožnění multifunkčního využití lokality v souladu se stávajícími podnikatelskými záměry a zájmy obce Ralsko a Libereckého kraje.
3.3.5 Cyklistická a pěší doprava Fenomén využití jízdy na kole jako rekreační aktivity, která se v posledních letech prudce rozvíjí, se projevil i na území HSO Podralsko. Za posledních cca 6 let byla vybudována relativně hustá síť cyklotras spojujících centra cestovního ruchu (Doksy, Jablonné v Podještědí, Stráž pod Ralskem) s turistickými zajímavostmi. Trasy jsou značené a obce (i mikroregiony) spolupracují s KČT a dalšími partnery na jejich prezentaci. Nedostatečná je však doprovodná infrastruktura (občerstvovací místa, servis, lavičky, informační panely, cykloservisy…..). V současnosti došlo k „uzavření“ některých cyklotras v bývalém VVP Ralsko ze strany vlastníka VLS s.p. Problém je již řešen.
Tabulka č. Ta-A.3.3: Cyklotrasy v HSO Podralsko
Číslo Název Význam Dotčené obce HSO 21 Chrastava - Kytlice - Hřensko celostátní Dubnice, Velký Valtinov 25 MODO Most - Doksy- Chrastava celostátní Bezděz, Ralsko, Cetenov 241 Žitava (SRN) - Ralsko - Praha mezinárodní Dubnice, Stráž/R.,Noviny/R.,Mimoň, Ralsko 3007 Ještěd - Tolštejn nadregionální Brniště, Noviny/R. Stráž/R. 3040 Kuřívody - Bělá pod Bezdězem místní Ralsko 3045 Velenice - Zákupy - Doksy -Bělá pod místní, součást Brniště, Velký Valtinov, Zákupy, Bezdězem mezinárodního Ralsko, Bezděz koridoru 3046 Hamr na J. - Stohánek - Mimoň místní Mimoň, Ralsko, Stráž/R. 3048 Podhora - Ploukonice místní Cetenov, Hlavice, Všelibice 3050 Stohánek - Všelibice - Pěnčín místní Všelibice, Ralsko 3054 Nová huť - Provodín místní Zákupy, Ralsko Pramen: registr cyklotras v LK, KÚLK 2004, cykloturistické mapy - KÚLK, 2003
Nově je připravován projekt cyklistické magistrály Ploučnice (od pramenů řeky až po její soutok s Labem v Děčíně) jako součást turistického rozvojového koridoru nadregionálního významu. V řešeném území prochází obcemi Stráž pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Mimoň, Ralsko, Zákupy.
Pěší turistické stezky Územím obce Bezděz prochází evropská dálková trasa E10 Nordeast - Southwest. Trasa sleduje červeně značenou turistickou stezku Doksy- Bezděz - Bělá pod Bezdězem. V řešeném území proběhl v posledním období nárůst značených turistických cest a to především na území obce Ralsko, přesto území není zcela pokryto sítí značených turistických pěších stezek.
3.3.6 Hraniční přechody Vymezená HSO Podralsko přímo nesousedí s cizími státy, tudíž se v řešeném území nenachází žádný hraniční přechod. Nejbližší přístup cizinců do území je umožněn přes hraniční přechod Hrádek nad Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 26
Nisou (OA, bus, vlak, pěší, cyklo) nebo přes turistické hraniční přechody (pěší, cyklo) v Petrovicích (Jablonné v Podještědí), Krompachu, Dolní Světlé (Mařenice). Plánuje se rozšíření hraničního přechodu v Petrovicích, Dolní Světlé (Waltersdorf), Krompachu (Jonsdorf, Oybin) pro osobní auta a otevření dalších přechodů na turistických stezkách (Lví buk, Česká brána…).
3.3.7 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob Krajský úřad využívá moderních informačních technologií k modelování optimální dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje při zachování dopravní a ekonomické vyváženosti. Dopravní obslužnost v HSO vyhovuje zadávacím kritériím a požadavkům obcí. Území HSO Podralsko je obsluhováno regionálními autobusovými linkami a mezikrajskou linkou do Prahy. Obecně počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol. O sobotách a nedělích je spojení velmi omezené a do některých obcí nebo jejich částí není zajištěno vůbec (např. v sobotu do Cetenova, Hlavice, Všelibic). Dopravní dostupnost se tak stává problematickou a obyvatelé jsou nuceni ve zvýšené míře použít individuální automobilovou dopravu. Jedná se však o území s řídkou zástavbou, nízkým počtem obyvatel a nízkou intenzitou využití spojů. Obyvatelé v severní části území HSO a obce Bezděz využívají železniční dopravu. Frekvence cestujících ze zastávek v HSO klesá. Převážná část zástavby se nachází v přijatelné docházkové vzdálenosti k zastávkám autobusů nebo vlaků. Hlavní zátěžové přepravní proudy obyvatel HSO za prací i do škol jsou nejsilnější po silnicích II.tříd mezi obcemi Česká Lípa - Zákupy - Mimoň - Stráž pod Ralskem - (Liberec). Silné přepravní vazby v pracovní sféře jsou i na trase Stráž pod Ralskem - Mimoň - Kuřívody - Mladá Boleslav. Vně HSO směřují hlavní přepravní proudy do České Lípy, Bělé pod Bezdězem, Mladé Boleslavi a Liberce. Denně vyjíždí za prací cca 83 % pracujících a doba přepravy trvá nejčastěji do 30 minut. (viz. tabulky č. Ta- A.3.5 a Ta-A.3.6). Některé větší firmy si zajišťují vlastní svoz zaměstnanců (Trimco, Johnson controls, Deplhi Packard). I do budoucna bude přiměřeně optimální uspokojení přepravní potřeby obyvatel a návštěvníků řešeného území včetně nezbytných vazeb na okolní spádová města, při dostatečné kvalitě a přístupné cenové nabídce jednou z priorit.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 27
Tabulka č. Ta-A.3.4: Přehled veřejné obslužnosti HSO Podralsko (rok 2005)
Obec Zastávka Zastávka Počet Počet spojů Žel.zast. Počet spojů Přímé mezikraj.AL míst. AL bus linek PRAC/SO,NE (počet) PRAC/SO,NE spojení (počet) (počet) D/M do LBC Bezděz 0 3 0/2 45/6 1 18/20 NE Bohatice 0 2 0/4 52/12 0 0 NE Brniště 1 12 1/7 75/17 2 24/21 ANO Cetenov 0 2 0/2 20/4 0 0 NE Dubnice 0 6 0/4 22/2 0 0 NE Hlavice 0 6 0/2 20/4 0 0 NE Mimoň 3 13 1/13 137/29 1 32/29 ANO Noviny pod 1 2 1/6 56/17 0 0 NE Ralskem Pertoltice pod 0 3 0/5 53/12 1 19/18 ANO Ralskem Ralsko 3 10 1/7 64/10 0 0 NE Stráž pod 2 8 1/13 108/26 0 0 ANO Ralskem Velký Valtinov 0 3 0/1 8/0 1 21/19 ANO Všelibice 0 9 0/3 28/4 0 0 NE Zákupy 0 14 0/7 84/12 2 23/21 ANO Pramen: ČSÚ, ČSAD, ČD, internet, KÚLK odbor dopravy - analýza 2005 Legenda - AL - autobusové linky, PRAC - pracovní dny (pondělí-pátek), SO, NE - sobota, neděle D- mezikrajské linky, M - místní linky
Tabulka č. Ta-A.3.5: Vyjížďka za prací a do škol z obcí
Obec Vyjížďka do Nejvyšší vyjížďka Vyjížďka Nejvyšší Vyjížďka Podíl zaměstnání za prací do obcí do škol vyjížďka do denně vyjíždějících škol do obcí celkem z počtu obyvatel % Bezděz 91 MB, Bělá, Doksy 44 Doksy 135 50,4 Bohatice 55 ČL 33 Zákupy,ČL 88 56,8 345 Stráž,Mimoň 167 Mimoň,CL.St 512 38,4 Brniště ráž Cetenov 36 Všelibice 14 Lbc,Č.Dub 50 45,0 Dubnice 224 Stráž 52 CL, Stráž 276 52,8 70 Č.Dub,Lbc, 13 Lbc 83 36,2 Hlavice Všelibice Mimoň 1502 ČL,Stráž 391 CL,Lbc,Pha 1893 28,1 Noviny pod Ralskem 91 Stráž 33 Mimoň,Stráž 124 50,0 Pertoltice pod Ralskem 102 Mimoň 57 Mimoň 159 53,5 Ralsko 476 Mimoň, MB 178 Mimoň, ČL 654 47,2 Stráž pod Ralskem 771 Hamr, ČL,Lbc 326 ČL,Mimoň 1097 27,2 Velký Valtinov 56 Jablonné v P. 24 Jablonné v P. 80 46,0 Všelibice 150 Č.Dub,Lbc 86 Č.Dub,Lbc 236 47,1 Zákupy 722 ČL,Mimoň 156 ČL 878 33,9 HSO celkem 4691 1574 6265 40,2 Pramen: ČSÚ, SLDB 2001 Legenda: MB - Mladá Boleslav, Lbc - Liberec, Č.Dub - Český Dub, Stráž - Stráž pod Ralskem, Hamr - Hamr na Jezeře, Bělá - Bělá pod Bezdězem, Pha – Praha
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 28
Tabulka č. Ta-A.3.6: Vyjížďka za prací z obcí podle frekvence a doby cesty
Obec Vyjíždějící Z toho vyjíždí denně Z toho čas v minutách celkem Počet % z celk. do 14 15-29 30-59 nad 60 vyjížď. Bezděz 91 79 87 19 31 24 5 Bohatice 55 50 91 8 23 18 1 Brniště 345 294 85 51 124 101 18 Cetenov 36 32 89 7 15 9 1 Dubnice 224 185 83 70 76 30 9 Hlavice 70 60 86 6 29 22 3 Mimoň 1502 1222 81 136 489 526 70 Noviny pod 91 80 88 20 34 22 4 Ralskem Pertoltice pod 102 85 83 14 36 32 3 Ralskem Ralsko 476 422 89 66 132 203 21 Stráž pod Ralskem 771 577 75 93 167 258 57 Velký Valtinov 56 47 84 11 20 12 4 Všelibice 150 137 91 22 48 56 11 Zákupy 722 613 85 72 303 198 40 HSO celkem 4691 3883 83 609 1513 1482 307 Pramen: ČSÚ, SLDB 2001
3.3.8 Závěry a doporučení Jednou z podmínek pro odstranění vnitrokrajských disparit v případě HSO Podralsko je i kvalitní dopravní dostupnost (kam se investor bezpečně a rychle nedostane, nepůjde). V případě HSO Podralsko to znamená v období do roku 2013 v dopravní problematice řešit zkvalitnění stávající dopravní infrastruktury, zajistit dopravní obslužnost území a zlepšit napojení na regionální centrum Liberec. Řešit problematiku: v železniční dopravě • stabilizace železniční trati Liberec - Česká Lípa, zabezpečit její uvedení do normového stavu • rekonstrukce vlečky Mimoň - Hradčany, zpřístupnit rozvojové plochy u letiště Hradčany v silniční dopravě : • rekonstrukce zejména silnic III. tříd a místních komunikací • realizace jihozápadního a severozápadního obchvatu města Mimoň v případě jejich opodstatněnosti • realizace západního obchvatu města Zákupy včetně křižovatkového uzlu silnic II/262, II/268, III/26832 úrovňového křížení se železniční tratí v případě jejich opodstatněnosti • realizace severního obchvatu Bohatic, popřípadě zklidnění dopravy na současném průtahu obce • propojení silnic II/270 a II/268 v prostoru letiště Hradčany tzv. průmyslová spojka • realizace nového silničního propojení Bělá pod Bezdězem - Kuřívody - Osečná • letiště Hradčany navrhnout pro multifunkční využití v souladu s obytnou zónou a ochranou přírody v technické bezpečnosti silnic: • odstraňovat dopravní závady a upravovat nehodové úseky • realizovat přechody pro chodce ve městech • v závislosti na intenzitě provozu od sebe oddělovat pěší, cyklistickou a motorovou dopravu Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 29
• realizovat opatření pro změnu způsobu jízdy na vjezdu do obcí, zklidňovat dopravu v obcích (především na průtazích silnic II. tříd) v nemotorové dopravě (pěší a cyklistická): • dořešit informační navigační systém pro cyklisty a pěší • postupně budovat infrastrukturu cyklistické dopravy s cílem většího zapojení cyklistické dopravy do systému osobní dopravy na kratší vzdálenost (např. řešit cyklostezky a cyklotrasy Velký Valtinov - Brniště - Pertoltice pod Ralskem - Mimoň - Ploužnice - Kuřívody; Česká Lípa - Zákupy aj.) v řešeném území v kontextu širších vztahů • rozvíjet vztahy na trasy cyklobusů a železniční spoje s přepravou kol • vytvářet zázemí pro cykloturisty, stavebně technické úpravy tras se zastávkovými místy v dopravní obslužnosti: • precizovat podmínky zajištění dopravní obslužnosti, spolupracovat na zavedení IDS s návazností na Českou Lípu • prověřit možnosti rozšíření linek autobusové dopravy • vytvářet podmínky pro zpřístupnění veřejné dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace (úprava zastávek, přístupové cesty apod.) Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 30
3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
3.4.1 Vodovod a kanalizace Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá cca 90 % trvale obydlených bytů, ale není rozveden především v menších sídlech a oddělených částech obcí. Dle vyjádření zástupců obcí je v relativně dobrém stavu. V HSO není vodovod realizován v obci Bohatice a její obyvatelé jsou zásobováni z lokálních zdrojů. Územím Podralska protéká řeka Ploučnice, u které je jako negativní jev uváděn stav břehových porostů a profil koryta. Ke znečištění toku významně přispívá i nedostatečně řešené čištění odpadních vod. V současné době je připravován projekt Čistá Ploučnice, který se skládá z osmi dílčích projektů, jde o rekonstrukce pěti čistíren odpadních vod v České Lípě, Novém Boru, Doksech, Jablonném v Podještědí a v Nových Zákupech. Součástí projektu jsou také tři dostavby kanalizací v Zákupech, Kamenickém Šenově a v Mimoni. Cílem tohoto projektu je významně přispět ke zlepšení kvality vody v Ploučnici. V případě přítoků Ploučnice se jedná o nebezpečí splavování zemin z eroze při velkých deštích. Tyto přítoky jsou lokálně znečištěny místy dosud nerealizovanými kanalizačními odpady. Ve většině případech se ale jedná pouze o menší míru znečištění. V oblasti se též nachází řada ochranných pásem vodních zdrojů PHO 1. a PHO 2. stupně. Tato skutečnost znamená řadu omezení pro průmyslovou a zemědělskou činnost. Údaje jednotlivých měst a obcí uvádějí stavy znečištění vod ve stupni dobrý až střední, což se odráží v aktuálním stavu kanalizace a čištění vod. Postupně dochází k rozšiřování kanalizace pro odpadní splaškové vody včetně soustavy dešťové kanalizace, což přispívá ke zlepšení čistoty povrchové i podzemní vody. V současné době se v uvažované oblasti splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části domovními čističky odpadních vod. Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni. Splašková kanalizace v menších obcích většinou neexistuje nebo je zavedena pouze v centrálních částech (např. Všelibice). Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají města Mimoň, Stráž pod Ralskem, Zákupy a částečně obec Ralsko. Mimo tyto větší obce mají některé výrobní a zemědělské podniky vlastní ČOV (např. v Mimoni (NATAL a.s. rukavičkářské závody Dobříš, MITOP a.s. Mimoň.S a GIGANT), Pertoltice (Provozovna RAKMILY a LAMAL s.r.o), Stráž pod Ralskem (firma DIAMO), Boreček (SAP - kafilérie) atd. V Hradčanech na letištní ploše je vybudovaná kanalizace s ukončením na průmyslové čistírně odpadních vod. Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu popř. jsou odváděny do vodoteče (např. Panenský potok, Svitávka). Pouze některé obce dešťové vody odvádějí jednotnou kanalizací nebo mají vybudovány samostatný dešťový kanalizační systém vyústěný do obtokového kanálu (v sídlištní zástavbě Stráže pod Ralskem). Zásobování vodou a napojení na kanalizaci v obcích řešeného území je podrobněji zachyceno v tabulkách.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 31
Tabulka č. Ta-A.4.1: Trvale obydlené byty napojené na vodovod a kanalizaci
Trvale Vodovod napojeno Připojeno na veřejnou kanalizační síť obyd- Název obce lené Počet %* Vyjádření obce (2005) Počet %* Vyjádření obce (2005) byty bytů bytů Je po rekonstrukci, V obci není kanalizace. 96 94 98 10 10 Bezděz napojeno je 100% obce. Bohatice 43 42 98 Není. 0 - Kanalizace v obci není. Je v dobrém stavu – jedna Kanalizace není. 414 408 99 31 7 Brniště větev nově opravená Vodovod je v obci Kanalizace v obci není. 42 41 98 0 - Cetenov v dobrém stavu. Vodovod v obci je Kanalizace v obci není, v obci je 160 153 96 v dobrém stavu 0 - několik lokálních ČOV u Dubnice rodinných domů a u školy. V obci je vodovod, chybí V obci je kanalizace bez 93 93 100 0 - Hlavice pouze v části obce Končiny. napojení na ČOV. Na vodovod je napojeno Kanalizace je téměř v celém 2 440 2418 99 100% obyvatel 1914 78 katastru města, je napojena na Mimoň biologickou ČOV. Noviny pod Probíhá v obci rekonstrukce Kanalizace v obci není. 86 86 100 0 - Ralskem vodovodu. Vodovod částečně ve Kanalizace v obci není. Pertoltice špatném stavu (část 99 92 93 0 - pod vybudovaná v akci Z), Ralskem množství poruch. Vodovod v obci je nový, Kanalizace je v obci nová, 80% 543 540 99 téměř 100% obyvatel obce 470 87 obyvatel je napojeno na ČOV. Ralsko je na něj napojeno. Stráž pod Ve městě je vodovod – stav Ve městě je kanalizace s ČOV – 1 542 1541 100 1508 98 Ralskem je neuspokojivý stav je neuspokojivý Velký V obci je nový vodovod Kanalizace v obci není 62 54 87 0 - Valtinov mimo části obce Růžová. Na vodovod je napojeno Kanalizace s ČOV je pouze 187 186 99 100 % obyvatel obce - 56 30 v části obce Všelibice - Všelibice v dobrém stavu. v dobrém stavu. Vodovod je, s výjimkou Kanalizace ve městě je částečně malé části, na celém území oddílná (splašková a dešťová) a města. částečně pouze splašková, 80% 928 908 98 620 67 města je napojeno na kanalizaci s ČOV. V části Nové Zákupy je samostatná ČOV na níž je Zákupy napojena také průmyslová zóna. Podralsko 6 735 6 656 99 4 609 68 celkem Zdroj : ČSÚ a dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce) Pozn.: * zaokrouhleno na celá % - nenapojen v obci ani jeden byt - rozpory mezi údaji poskytnutými ČSÚ a dotazníkovým šetřením po obcích vyplývají z rozdílných pohledů na řešenou problematiku.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 32
Tabulka č. Ta-A.4.2: Stav vodovodu a kanalizace v jednotlivých obcích
Obec Vodovod Kanalizace Bezděz ANO – 97 % NE Zdroj vody vykazuje trvalou závadnost. Odpadní vody jsou likvidovány Další samostatný vodovod v obci v lokálních zařízeních – žumpách (soukromý) zásobuje b.j. v JV části s vyvážením na ČOV Staré Splavy. obce. Bohatice NE NE Objekty jsou zásobovány z lokálních Odpadní vody jsou odváděny do zdrojů (studny) – nekvalitní voda. septiků jejichž odtoky se vsakují do terénu nebo odtékají do vodoteče – 50% obyvatel a bezodtokových jímek – 50% s vyvážením na ČOV Česká Lípa. Brniště ANO – 70% NE Části obce Velký Grunov (zásobeno Ve všech částech obce jsou odpadní 89% obyvatel), Brniště (50%) a vody odváděny do septiků a Hlemýždí (100%) jsou napojeny na bezodtokových jímek s vyvážením na společný vodovodní systém. Část ČOV Jablonné v Podještědí. Jáchymov (16%) je napojena na V části Brniště je ještě pro bytové vodovodní systém části obce Brniště. jednotky v centru obce (cca 10 % Části Luhov (100%) a Nový Luhov obyv.) vybudována malá biodisková (20%) mají každá místní vodovod. ČOV, pro bývalý kulturní dům nyní Ostatní obyvatelé jsou zásobováni ZOD Brniště – „Krůtí svět“ je individuálně ze studní. vybudována monobloková ČOV pro cca 150 EO. ČOV pro ZOD Brniště měla být původně využívána pro kulturní dům, nyní slouží pro čištění průmyslových vod. V částech Jáchymov a Luhov je po jedné MČOV s odtokem do povrchových vod. Cetenov ANO – 83% NE Pouze v části Těšnov je zásobování pitnou vodou individuální pomocí studní (popř. vlastních vodovodů) na území ostatních částí se nachází jeden ze zdrojů oblastního vodovodu, vrty a U RD jsou odpadní vody zachyceny studny Dolánky (pokryto v částech v žumpách a následně vyváženy na
Cetenov, Dehtáry, Dolánky a Vystrkov zemědělské pozemky. 100% obyvatel, v Hrubém Lesnově 90% obyvatel). Pozn.: Na k.ú.Těšnov je část jednoho ze zdrojů oblastního vodovodu, vrty a studny Dolánky.
Dubnice ANO – 84% NE Zásobování ze skupinového vodovodu Odpadní vody jsou likvidovány Stráž p. R. - Hamr – Dubnice – v septicích – 64% obyvatel, žumpách
Noviny. vyvážených na ČOV Stráž pod Většina objektů v obci je dosud Ralskem – 20%, ve dvou domovních Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 33
nenapojena a má vlastní lokální zdroje čistírnách odpadních vod a lokální pitné vody. ČOV u rodinných domků – 10%. Jedna je pro MŠ se splaškovou oddílnou kanalizací a druhá pro 6 RD se splaškovou oddílnou kanalizací. V obci je již vybudována čerpací stanice odpadních vod a výtlačný řad, zaústěný do kanalizační sítě a dále na ČOV Stráže pod Ralskem. Do čerpací stanice je napojeno 6% obyvatel. Hlavice ANO – 83% NE Části obce Lesnovek (100%), Vápno V celé obci u RD jsou odpadní vody (100%) a Hlavice (74%) jsou zásobeny zachyceny v žumpách vyvážených na z veřejného vodovodu. Pouze část zemědělské pozemky nebo Doleček má zásobování pitnou vodou v septicích s odtoky vsakovanými do individuelní pomocí studní nebo terénu (popř. s odtoky zaústěnými do vlastních vodovodů. V obci jsou vodoteče). problémy s kvalitou vody ve studnách. V části Hlavice je pouze u bytovek Přes obec prochází oblastní vodovod. společný septik s trativodem, vše ve špatném stavu. Dalším problémem je společný septik pro školu, restauraci, tělocvičnu, Obecní úřad a 6 bytových jednotek, opět s nefunkčním trativodem. Mimoň ANO – 99 % ANO – 86% Mimoň je zásobena pitnou vodou ze Kanalizaci má pouze část Mimoň, skupinového vodovodu. Zdroj vody v této části je na kanalizaci napojeno vykazuje závadnost v ukazateli 87% obyvatel, z toho na ČOV 86%. „alfa“(části Mimoň a Vranov). Část Část obyvatel je napojena na Srní Potok je napojena na zásobní jednotnou kanalizaci, která je vodovodní síť části Mimoně. vyústěna do Panenského potoka – 1 %. Zbývající obyvatelé (13%)
odvádějí splaškové vody do bezodtokových jímek s vyvážením na ČOV Mimoň. Ostatní části (Srní Potok a Vranov) mají odpadní vody likvidovány individuelně v bezodtokových jímkách s odvozem na ČOV Mimoň. Noviny pod ANO – 100% NE Ralskem Obec Noviny pod Ralskem je napojena Odpadní vody jsou likvidovány na skupinový vodovod Hamr - Stráž p. individuelně – septiky s přepady do R. – Dubnice - Noviny vodoteče– 50% obyvatel, bezodtoké jímky – 50 % s odvozem na ČOV Stráž pod R.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 34
Pertoltice pod ANO – 79% NE Ralskem Je vybudován veřejný vodovod. Odpadní vody jsou likvidovány individuelně v septicích s odtokem do povrchových vod – 50% obyvatel a v žumpách – 50% s vyvážením na ČOV Hradčany. Ralsko ANO – 98% ANO – 60% Všechny části jsou napojeny na místní V některých částech (Náhlov (100%), vodovod a zásobováno je 100% Kuřívody (83%), Hradčany (63%) a obyvatel. Pouze část Ploužnice je Ploužnice je vybudována kanalizační zásobována z 87%. V části Boreček je síť. Dolní Krupá má jednotlivé voda z místního vodovodu používána objekty napojené na společnou jako užitková (voda pitná je dovážena). jímku, která je vyvážena na ČOV Hradčany. V části Boreček jsou odpadní vody likvidovány lokálně v septicích se vsakováním Stráž pod Ralskem ANO – 100% ANO – 90% Obec je zásobována pitnou vodou ze Ve městě je vybudována kanalizační skupinového vodovodu Hamr - Stráž p. síť jednotné soustavy a odpadní vody R. – Dubnice - Noviny jsou čištěny na mechanicko -
biologické ČOV. Zbývající obyvatelé jsou napojeni na žumpy s odvozem na ČOV. Velký Valtinov ANO - 87% NE Jako zdroj vody slouží vrt RH6, který V obci není kanalizace ani ČOV čerpá vodu i pro Jablonné v Podještědí. s výjimkou sýrárny, která má vlastní Část obyvatel má vlastní zdroj vody čištění. Odpadní vody jsou (sídlo Růžová). Vlastní vodovodní síť likvidovány v žumpách (95%) je vyhovující včetně kapacity, s vyvážením na ČOV Jablonné v P. vodovodní síť se postupně rozšiřuje. Na dvou MČOV pro RD je čištěno 5% splaškových vod. Všelibice ANO – 88% ANO – 17% Ve všech částech obce, mimo části Pouze v části obce Všelibice (32%) je Chlístov (individuální ze studní) je částečně vybudovaná splašková vodovod (v části Podjestřebí není kanalizace. U RD jsou odpadní vody funkční). zachycovány v žumpách a následně
vyváženy na zemědělské pozemky Část obyvatel (20%) části Vrtky je napojeno na kanalizaci a ČOV ZD Borek. Zákupy ANO – 92% ANO – 53% Vodovodní síť obce je napojena na Odpadní vody jsou likvidovány vodovodní síť Zákup. Pouze části lokálně v septicích a v žumpách Kamenice a Veselí jsou zásobovány s vyvážením na ČOV Česká Lípa. z vlastních zdrojů. Zdroje vody Pouze v části Zákupy je napojena na vykazují znečištění v ukazatelích veřejnou kanalizaci a čištěna na ČOV
„KNK“. část odpadních vod z lokality na levém břehu Svitávky v horní části města a částečně i centra. V dolní části města je kanalizace vyústěná do Svitávky. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 35
V Nových Zákupech (bývalý areál sovětské armády) je stav kanalizace nejasný. Zdroj: PRVKÚK LK (Hydroprojekt cz a.s. - 3/2004)
Z posledního sčítání lidu roku 2001 (pramen: ČSÚ) vyplývá, že na území Podralska činí počet trvale bydlících obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu 17 008, počet trvale bydlících obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci 10 828 a počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV 7 069. Vzhledem k tomu, že ve sledované oblasti se k 31.12.2001 nacházeli celkem 18 582 trvale bydlící obyvatelé, pak podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům činí 91,53 %, podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci 58,27 % a podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV 38,04 %.
Tabulka č. Ta-A.4.3: Počet obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Podralska
Počet trvale bydlících obyvatel zásobovaných 17 008 vodou z veřejného vodovodu Počet trvale bydlících obyvatel bydlících 10 828 v domech napojených na veřejnou kanalizaci Počet obyvatel bydlících v domech napojených 7 069 na veřejnou kanalizaci s ČOV Zdroj: Český statistický úřad, rok 2001
Tabulka č. Ta-A.4.4: Počet obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Podralska (údaje jsou uvedeny v %)
Podíl obyvatel připojených k veřejným 91,53 % vodovodům Podíl obyvatel bydlících v domech napojených 58,27 % na veřejnou kanalizaci Podíl obyvatel bydlících v domech napojených 38,04 % na veřejnou kanalizaci s ČOV Zdroj: Český statistický úřad, rok 2001, vlastní výpočty
Tabulka č. Ta-A.4.5: Porovnání podílu obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Podralska a Libereckém kraji (údaje jsou uvedeny v %)
HSO Podralsko Liberecký kraj Podíl obyvatel připojených 91,53 % 88,4 % k veřejným vodovodům Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na 58,27 % 68,8 % veřejnou kanalizaci Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na 38,04 % 59 % veřejnou kanalizaci s ČOV Zdroj: Český statistický úřad, rok 2001, vlastní výpočty zpracovatele PRHSO
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 36
V tabulce č. Ta-A.4.5 je uvedeno porovnání podílu obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Podralska a Libereckém kraji. Z tohoto porovnání vyplývá, že zatímco podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům je mírně vyšší než je průměr kraje, podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci je nižší. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV je v oblasti Podralska výrazně nižší. Tento stav má negativní vliv na životní prostředí a v současné době se připravuje jeho řešení.
3.4.2 Energetika
3.4.2.1. Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je v HSO na relativně dobré úrovni. Elektrická energie je v řešeném území rozváděna vedením VN 35kV. V území se nachází rozvodna 110/35 kV v obci Noviny pod Ralskem. Přes HSO jsou trasovány nadmístní koridory linek VVN (400, 220, 110 kV).
3.4.2.2 Plynofikace, vytápění, obnovitelné zdroje Většina obcí HSO Podralsko není plynofikována. V současné době je možnost používání zkapalněného plynu pro jednotlivé objekty. Jak vyplývá z tabulky č. Ta-A.4.3, tak převážná část bytů je stále vytápěna uhlím (29% z celkového počtu trvale obydlených bytů). Zvyšování počtu plynofikovaných obcí a podílu plynu dojde k vytěsňování tuhých paliv při vytápění.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 37
Tabulka č. Ta-A.4.6: Trvale obydlené byty napojené na plyn
Trvale Plyn zaveden do bytu Název obce obydlené Počet bytů %* Vyjádření obce - plynofikována obec byty Bezděz 96 0 - Ne Bohatice 43 0 - Ne Brniště 414 5 1 Ne Cetenov 42 0 - Ne Dubnice 160 1 1 Ne Hlavice 93 1 1 Ne Mimoň 2 440 7 0 Ano, ale bez okrajových částí města. Noviny pod Ne 86 0 - Ralskem Pertoltice pod Ne 99 1 1 Ralskem Ne, 543 109 20 plynofikován je pouze jeden průmyslový Ralsko objekt (SAP Boreček) Stráž pod Ne 1 542 0 - Ralskem Ne, plynofikovaný je pouze objekt bývalé 62 2 3 Velký Valtinov sýrárny Všelibice 187 0 - Ne Ano, ve městě jsou dva centrální zdroje 928 76 8 Zákupy a Nové Zákupy, 20% města je Zákupy plynofikováno Podralsko 6 735 202 3 celkem Zdroj : ČSÚ a dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce) Pozn.: * zaokrouhleno na celá % nenapojen v obci ani jeden byt ČSÚ udává i plynofikované byty, které jsou zásobeny z vlastních zdrojů.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 38
Tabulka č. Ta-A.4.7: Energie využitá k vytápění
Trvale Z toho energie použitá k vytápění obydlené Název obce byty uhlí dřevo elektřina plyn počet % počet % počet % počet % Bezděz 96 7615 16 5 5 0 - Bohatice 43 30 709 21 3 7 0 - Brniště 414 269 6581 20 58 14 2 0 Cetenov 42 20 4821 50 1 2 0 - Dubnice 160 107 6728 18 23 14 1 1 Hlavice 93 65 7022 24 6 6 0 - Mimoň 2 440789 32149 6 263 11 3 0 Noviny pod 86 64 74 19 22 3 3 0 - Ralskem Pertoltice pod 99 53 54 27 27 15 15 1 1 Ralskem Ralsko 543 64 1295 17 68 13 112 21 Stráž pod 1 542 47 3 15 1 34 2 0 - Ralskem Velký Valtinov 62 37 60 21 34 2 3 0 - Všelibice 187 92 4941 22 25 13 0 - Zákupy 928 242 2673 8 104 11 75 8 Podralsko 6 735 1 952 29 616 9 610 9 194 3 celkem Zdroj : ČSÚ
Tabulka č. Ta-A.4.8: Domy s ústředním vytápěním
Trvale obydlené domy Počet domů Podíl domů s ústředním celkem s ústředním vytápěním topením Název obce (počet) (%)
Bezděz 71 43 60,6 Bohatice 41 27 65,9 Brniště 314 196 62,4 Cetenov 37 21 56,8 Dubnice 148 103 69,6 Hlavice 74 34 45,9 Mimoň 1047 729 69,6 Noviny pod Ralskem 57 28 49,1 Pertoltice pod Ralskem 85 40 47,1 Ralsko 169 105 62,1 Stráž pod Ralskem 172 135 78,5 Velký Valtinov 57 24 42,1 Všelibice 133 66 49,6 Zákupy 408 251 61,5 Podralsko celkem 2813 1802 64,1 Zdroj : ČSÚ Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 39
Ve městech Zákupy, Stráž pod Ralskem, Mimoň a v obci Ralsko jsou provozovány systémy CZT. Pouze dvě obce v řešeném území mají zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie. V Mimoni se nachází tepelné čerpadlo v základní škole (záměrem města je pořídit tepelné čerpadlo také do Chráněných bytů), ve Velkovýkrmně Mimoň je zařízení na výrobu elektrické energie z bioplynu a v obci Ralsko je kotelna společnosti Lenoxa a.s., zdrojem pro výrobu tepla je směsné palivo hnědé uhlí a štěpka.
3.4.3 Komunikační systémy
Tabulka č. Ta-A.4.9: Pošta a veřejně přístupný internet v obci
Název obce Pošta Spádová pošta Veřejně přístupný internet v obci V úřední dny je jedno místo veřejně přístupné na Bezděz Ne Okna obecním úřadě, od 1.1.2006 bude jedno nové místo v knihovně Bohatice Ne Zákupy Ne Ne, záměrem je zřídit jedno místo v knihovně Brniště Ano s financováním z dotací Cetenov Ne Všelibice Ne Dubnice Ano Ne Ne, obec má požádáno o dotaci na vytvoření jedné Hlavice Ne Všelibice stanice s veřejně přístupným internetem Knihovna – 2 místa, Informační centrum 1 místo. Mimoň Ano Záměrem města je zřídit 5 nových míst na MěÚ (v případě získání dotace) Noviny pod Od roku 2004 je jedno místo zřízeno v knihovně Ne Mimoň Ralskem Pertoltice pod Ne, záměrem obce je zřídit dvě místa v kulturním Ne Mimoň Ralskem domě Ne, obec má požádáno o dotaci na vytvoření stanic Ralsko Ne Mimoň (Osečná) s veřejně přístupným internetem Stráž pod Ne, od října 2005 budou zřízena 3 místa v knihovně Ano Ralskem Velký Valtinov Ne Jablonné v Podještědí Ne, záměrem obce je zřídit jedno místo v knihovně Ne, obec má požádáno o dotaci na zřízení veřejně Všelibice Ano přístupného internetu do dvou knihoven v obci. Zákupy Ano Ano, v knihovně Zdroj : Internetové stránky a dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce)
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 40
Tabulka č. Ta-A.4.10: Hodnocení pokrytí území obcí telefonním signálem
Obec/Indikátor Český Telecom Eurotel T-Mobile Oskar Bezděz 5 5 5 5 Bohatice 5 4 3 3 Brniště 5 3,5 3,5 3,5 Cetenov 5 1 1 5 Dubnice 5 3 2 5 Hlavice 5 1 2 5 Mimoň 5 5 5 5 Noviny pod Ralskem 5 3,5 nezjištěno nezjištěno Pertoltice pod Ralskem 5 3 nezjištěno nezjištěno Kuřívody 5 2 2,5 5 Ralsko Ploužnice 5 5 5 5 Jabloneček 0 0 0 0 Stráž pod Ralskem 5 4 4 4 Velký Valtinov 5 2 5 nezjištěno Všelibice 5 1,5 1,5 5 Zákupy 5 4 4 4 Zdroj : Dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce) Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem
3.4.4 Závěry Vodovodní síť je ve většině obcí v dobrém stavu, pokrývá cca 85% bytů, provádí se její postupná rekonstrukce a rozšiřování do okrajových částí. Výjimkou je obec Bohatice, která nemá veřejný vodovod vůbec a uvažuje o jeho zřízení s napojením na vodovod Zákupy. Stav kanalizace je nedostatečný. Ve většině obcí se uvažuje s postupným budováním plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV. Nejrozsáhlejším je připravovaný projekt v obcích ležících v nivě Panenského potoka - Velký Valtinov, Brniště, Pertoltice pod Ralskem. Projekt je rozdělen na dvě nezávislé stavby. Jen dvě obce jsou částečně plynofikovány (Mimoň, Zákupy) a část průmyslových areálů Diama s.p. ve Stráži pod Ralskem. V rámci ÚPN VÚC LK byly k plynofikaci navrženy obce Pertoltice pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Brniště, Velký Valtinov. Obnovitelné zdroje vytápění jsou v řešeném území využívány minimálně. Dostupnost jednotlivých pošt je relativně vyhovující. Veřejně přístupný internet v současné době mají pouze obce Bezděz, Mimoň, a Zákupy, ostatní obce zažádaly o dotace na zřízení veřejné internetové stanice. Pokrytí telefonním signálem se stále zlepšuje, přesto zůstávají místa kde je příjem velmi špatný, jedná se o řídce osídlená území (části obce Ralsko, Cetenov, Hlavice, Všelibice). Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 41
3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH
3.5.1 Historické ohlédnutí a popis současného stavu Území analyzované oblasti bylo již v 18. století relativně majetkově stabilizované, většina půdy včetně mohutných lesních komplexů patřila hraběcímu rodu Valdštejnů a tak byly vytvořeny vhodné předpoklady pro „ komplexnější“ rozvoj tohoto území. Již v období první republiky se podařilo alespoň částečně připravit první návrhy na zřízení chráněných oblastí vyhlášením rezervace – Oblast dokeská – pohoří Kummer. Tím byly vytvořeny historické kořeny v oblasti spíše přírodní, na které pak především v 60. létech navázala výstavba a rozvoj turistických a rekreačních zařízení a částečně infrastruktury. Ovšem tato výstavba byla koncentrována do několika středisek kolem vojenského prostoru, který byl v minulosti uzavřen. Tato střediska se soustřeďovala především na letní rekreaci „u vody“ a také lázeňství. Nejvýznamnějšími středisky, které v současnosti prožívají silnou akceleraci, jsou dvě s nadprůměrnými turistickými kapacitami a atraktivitami Máchovo jezero s bezprostředním okolím a Hamr na Jezeře s blízkým zázemím. Oblast Podralska však leží vně těchto středisek a je velmi nerovnoměrně turisticky vybavena příslušnou infrastrukturou, neboť v zázemí mikroregionu byl uzavřený vojenský prostor s minimální dopravní dostupností a prostupností. Ke zhoršování turistické využitelnosti přispělo v období 60. a 70. let rozšíření plošné těžby uranu na severní části. Protože dříve uvedené negativní faktory spíše převažovaly a znehodnocovaly turistické využití tohoto prostoru, nebyla zachována kontinuita rozvoje po desítky let a oblast stojí před eventuelním bouřlivým rozvojem. Druhou stranou, cennou devizou, je zachování unikátního přírodního prostoru ( 50 let víceméně nedotčeno lidskou činností ) a je navrhováno jako „biogenetická rezervace ekologické sítě Evropy“ – ECONET.
3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu hospodářsky slabé oblasti Podralsko
Zdroji dat této studie jsou prameny uvedené v textu a jejich využitelnost je velmi rozdílná a nekomplexní. Dalším problémem je pouze agregace vybraných dat a jejich minimální využitelnost pro nejnižší články územní samosprávy.
3.5.2.1 Ubytovací zařízení Protože pro komplexní analýzu sledovaného území je nutné použít řadu zdrojových dat z různých analytických studií, je obtížné „vytvořit“ ucelené, kompatibilní a časově dostatečně vypovídací řady. Mnoho údajů je nutné expertně odhadovat a aproximovat, neboť nepodléhají výkazní povinnosti.
Tabulka č. Ta-A.5.1: Registr hromadných ubytovacích zařízení (květen 2005)
Druh zařízení Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek poznámka Hotel garni 1 celkem Hotel,motel,botel 1 222 578 za všechna Pension 2 zařízení Chat.osada 1 celkem Kemp 1 30 103 za všechna Turistic.ubytovna 1 zařízení Zdroj: Registr hromadných ubyt.zař.,ČSÚ Liberec
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 42
3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií
Tabulka č. Ta-A.5.2: Počet a struktura ubytovacích kapacit v HSO Podralsko
Obec Počet lůžek Obec Počet lůžek
celkem v hotelech v pensionech celkem v hotelech v pensionech 116 12 20 97 Bezděz Zahrádky Zákupy 132 Mimoň 68 ? ? 20 20 Stráž pod 692 572 ? Brniště Ralskem Noviny 48 16 10 pod Hlavice Ralskem Brniště 20 20 Všelibice 20 0 20 Zdroj: Studie rozvoje HSO Ralsko, listopad 2002 Vlastní odhad
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 43
Tabulka č. Ta-A.5.3: Vyhodnocení dotazníkové akce starosty obcí HSO Podralsko-červenec 2005
Obec Nabídka Jaký druh Možnosti Jaká opatření vyšších Druh tur. aktivit /indikátor ubyt. ubytování navýšení stupňů samospr. pro v obci kapacit postrádáte podporu cest. ruchu. Bezděz Ano - - Turistic. inf. centrum Cykloturis. a pěší turistika Bohatice Ne Soukromé Agroturistika Přechod pro Cykloturistika chodce,chodníky Cetenov Ano - - - Cykloturistika Brniště Ne Soukromé Soukromé Oprava koupališť, Cykloturistika Sport.kult.areál Dubnice Ne Žádný - Podpora jízdy na koních Cykloturistika Hlavice Ne Soukromé Soukromé - Cykloturistika Mimoň Ne- Penziony - Cykloturistika,vodní nekvalita turistika Noviny Ne Tur.ubytovnu Soukromé Podpora tur. Cykloturistika,vodní pod Ubytovny,tenis kurty turistika Ralskem Pertoltice Ne Soukromé Soukromé Oprava kulturního domu, Cykloturistika, pěší pod výstavba koupaliště turistika Ralskem Ralsko Ne Soukromé Soukromé Cyklostezky,občerstvovací Cykloturistika kapacity Stráž pod Ano - Obecné i Převod vodního díla Stráž Vodní Ralskem soukromé do majetku města a lyžování,tenis rozšířit Velký Ne Ubytovnu - Podpora Cykloturistika Valtinov agroturistiky,restaurace Všelibice Ne Obecní Obecní - Cykloturistika kapacity ubytovna Zákupy Ano Soukromé Soukromé Odklon kamionové Cykloturistika přepravy Zdroj: Vlastní zpracování
3.5.3 Sdružení na podporu cestovního ruchu Na území Podralska se nenachází žádné sdružení na podporu cestovního ruchu.
3.5.4 Turistické informační centrum Na území Podralska se v současné době nachází turistické informační centrum pouze v Mimoni, přičemž v poslední fázi otevírání turistického informačního centra je též Město Stráž nad Nisou (odpovědná osoba: Markéta Humpoláková, tel.: 777 001 401) a obec Ralsko uvažuje o zřízení TIC v Kuřívodech a v Hradčanech (ve spolupráci s Vojenskými lesy). V Mimoni je v současné době TIC otevřeno celoročně. Otevírací doba je od pondělí do soboty, přičemž v sobotu pouze v dopoledních hodinách. V roce 2006 plánuje město zprovoznit nové TIC.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 44
Tabulka č. Ta-A.5.4: Turistická informační centra na území Podralska (údaje k 11.4. 2005)
Město/obec Název Adresa Telefon E-mail Kulturní a informační Svébořická 309 +420 487 805 003 [email protected] středisko Mimoň, odbor 471 24 Mimoň Mimoň kultury, městská knihovna ICM, (pí Landová) Mírová 121 +420487 805 011 [email protected] Mimoň 471 24 Mimoň Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, oddělení cestovního ruchu, 2005
3.5.5 Výčet a počty lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu Vzhledem ke skutečnosti ochrany individuálních údajů nelze stanovit počet lůžek v ubytovacích zařízeních dle kategorií za jednotlivé obce. Nicméně k dispozici jsou údaje za větší jednotky velikosti – okresy.
Tabulka č. Ta-A.5.5: Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu (dle okresů Libereckého kraje)
Okres Počet lůžek celkem Lůžka v hotelových zařízeních Česká Lípa 11 569 2 443 Jablonec nad Nisou 15 089 3 106 Liberec 7 175 2 938 Semily 19 374 6 543 Pramen: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, srpen 2002
3.5.6 Závěr Při komplexním ohodnocení HSO Podralsko je nutné konstatovat, že tato oblast z hlediska průmyslových a jiných produkčních kapacit je velmi poddimenzována, ale jeví mohutný potenciál v oblasti přírodních hodnot, zcela unikátního charakteru a také turistický potenciál, který po dobudování příslušných infrastrukturních kapacit a navýšení ubytovacích zařízení může jistým způsobem přispět k rozvoji této dosud hospodářsky slabé oblasti. Areál oblasti Podralsko je natolik rozsáhlý a jeho jednotlivé součásti tak rozdílně vybavené, že problém revitalizace a ekonomického oživení tohoto prostoru je záležitostí nejen lokální, ale spíše krajskou až celonárodní. Lokální aktivity na obecní úrovni v oblasti cestovního ruchu mohou jen zčásti přispět k ekonomickému oživení regionu, bohužel spíše jen sezónně a vyžadují masivní podporu vyšších regionálních útvarů. Uváděné indikátory jsou velmi omezené a mají malou vypovídací schopnost. Závěrem lze uvést, že v současné době nelze dostupnými datovými zdroji objektivně a úplně popsat a vyhodnotit stav turistického sektoru v HSO Podralsko.
3.5.7 Navrhovaná opatření
Celkovým cílovým opatřením musí být rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a ostatních servisů cestovního ruchu včetně prodloužení sezóny a celkové nabídky různých druhů turistických atrakcí.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 45
Jednotlivá rozvojová opatření: • výstavba, obnova a rekonstrukce zařízení cestovního ruchu, sportovních zařízení a rekreačních kapacit ve vhodných lokalitách s doplňující infrastrukturou, • rekonstrukce a obnova historických, ale i národopisných památek, renesance historických tradic a ostatních kulturních hodnot území, • rozšiřování nabídek služeb cestovního ruchu o nové produkty, • v rámci nabídky nových produktů cestovního ruchu zajistit vyšší využitelnost celoročním využitím turistických a ostatních kapacit, • podporovat rozšiřování ubytovacích kapacit iniciativami soukromých investorů výstavbou nebo rekonstrukcí vesnických objektů, • podporovat marketingové a jiné propagační aktivity v oblasti cestovního ruchu, prohloubit spolupráci s Euroregionem Nisa a dalšími partnerskými subjekty v zahraničí, • usilovat o získání finančních podpor z účelových fondů Evropské unie, • využít kapacit turistických „center“ v Hamru na Jezeře a Doksech a nabídnout alespoň ubytovací kapacity.
Aktuální aktivity v oblasti rozšiřování intenzity cestovního ruchu
• široké aktivity v oblasti vyznačování a rozšiřování cyklotras, • příprava a zřízení konkrétních cyklotras např. cyklotrasa: Sv. Zdislava – Mladá Boleslav - Bělá pod Bezdězem, cyklotrasa: pokračování celostátní cyklistické magistrály Most – Doksy – Kuřívody - Osečná - Křižany, • vybudování informačních tabulí, • vybudování historicky tradičního koupaliště (rekonstrukce rybníku) v obci Hradčany a navázat tím na prvorepublikovou tradici, • rozšiřovat nabídku vodních sportů na vodních plochách v okolí Hamru na Jezeře, • pokračovat v soukromých iniciativách při rekonstrukci vesnických objektů na nabídku pensionů a dalšího příslušenství, • rozšířit nabídku sportovních kapacit při fotbalovém areálu Hlavice, • zkvalitnit nabídku koupaliště v obci Všelibice a pokračovat v provozu tenisového areálu.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 46
PILÍŘ B - SPOLEČNOST 3.6 B.1 OBYVATELSTVO Z hlediska vývoje počtu obyvatel je HSO Podralsko značně nehomogenní. Období 2.světové války a poválečný odsun původního německého obyvatelstva se projevily významným úbytkem obyvatel ve všech obcích. Nový impuls přinesl rozvoj těžby uranové rudy v 70. letech minulého století. Hlavní rozvojovou oblastí se stal pás vedoucí od Stráže pod Ralskem přes Mimoň a okolí, Zákupy až po Českou Lípu, ležící mimo vymezenou oblast HSO. V 90. letech zaznamenala nejvyšší dynamiku populačního růstu obec Ralsko v souvislosti se znovuosídlením bývalého vojenského prostoru. Počet obyvatel obce se po roce 1989 více než ztrojnásobil. Obyvatelstvo je však velmi nestabilní; v důsledku nedostatku pracovních příležitostí v obci dochází k vysoké fluktuaci (vysoce nadprůměrnému migračnímu obratu). Vedle obcí ležících v tomto „rozvojovém pásu“ však existují obce s poměrně nepříznivým populačním vývojem. Mezi ně patří obce v jihozápadním cípu obvodu ORP Liberec, zejména Hlavice (viz tabulka č. Ta-B.1.1). Celkově je však HSO Podralsko v posledním období z hlediska přirozené měny i migračního salda aktivní.
Tabulka č. Ta-B.1.1: Vývoj počtu obyvatel v obcích HSO Podralsko v období 1930 – 2004
Vývoj (%) Vývoj (%) Obec 1930 1950 1991 2001 2004 1991-2001 2001-2004 Bezděz 547 339 279 268 271 96,1 101,1 Bohatice 358 195 146 155 144 106,2 92,9 Brniště 2 132 1 305 1 248 1 332 1 363 106,7 102,3 Cetenov 451 239 126 111 121 88,1 109,0 Dubnice 947 588 508 523 537 103,0 102,7 Hlavice 649 414 291 229 208 78,7 90,8 Mimoň 6 329 5 377 6 487 6 737 6 709 103,9 99,6 Noviny pod Ralskem 502 287 232 248 260 106,9 104,8 Pertoltice pod Ralskem 809 472 262 297 331 113,4 111,4 Ralsko 6 221 3 494 524 1 386 1 834 264,5 132,3 Stráž pod Ralskem 1 061 869 3 873 4 028 4 067 104,0 101,0 Velký Valtinov 560 381 181 174 174 96,1 100,0 Všelibice 1 338 869 501 501 524 100,0 104,6 Zákupy 3 916 2 503 1 987 2 593 2 786 130,4 107,4 Celkem Podralsko 25 820 17 332 16 645 18 582 19 329 111,6 104,0 Pramen: ČSÚ Poznámka: Údaje jsou k datu sčítání, za rok 2004 k 31.12.
Z hlediska pohybu obyvatel v roce 2004 má nejpříznivější bilanci obec Ralsko a Mimoň, pro sledování trendů přirozené měny a migrace by byla třeba delší časová řada (alespoň 5 let). Díky velmi mladému obyvatelstvu (v důsledku „přistěhovalecké vlny“ v souvislosti s těžbou uranové rudy a znovuosídlením bývalého vojenského prostoru) mají některé obce (zejména Stráž pod Ralskem a Ralsko) relativně vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva, který je však v případě Stráže v roce 2004 „utlumen“ negativním migračním saldem.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 47
Tabulka č. Ta-B.1.2: Pohyb obyvatel v obcích HSO Podralsko v roce 2004
Přirozený Přírůstek/ Celkový Živě Přistěho- Vystěho- Obec Zemřelí přírůstek/ úbytek přírůstek/ narození valí valí úbytek migrací úbytek Bezděz 1 2-1 3 6 -3 -4 Bohatice 2 02 3 7 -4 -2 Brniště 15 87 36 38 -2 5 Cetenov 0 0 0 4 2 2 2 Dubnice 8 6 2 24 18 6 8 Hlavice 1 3 -2 7 7 0 -2 Mimoň 60 77 -17 209 175 34 17 Noviny pod Ralskem 4 1 3 9 12 -3 0 Pertoltice p. Ralskem 2 4 -2 18 12 6 4 Ralsko 38 533 144 129 15 48 Stráž pod Ralskem 58 28 30 142 173 -31 -1 Velký Valtinov 0 2 -2 2 2 0 -2 Všelibice 5 3 2 12 12 0 2 Zákupy 36 40-4 73 75 -2 -6 Celkem Podralsko 230 179 51 686 668 18 69 Pramen: ČSÚ
Vysokou heterogenitou se vyznačuje zejména věková struktura obyvatel HSO Podralsko. Nejpříznivější věkovou strukturu (nejmladší obyvatelstvo) má ze sledovaných obcí HSO Podralsko opět Ralsko a Stráž pod Ralskem. Obec Ralsko patří z hlediska indexu stáří a průměrného věku (31,1 roku) dokonce mezi nejmladší obce v celé České republice.
Tabulka č. Ta-B.1.3: Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2004
v tom ve věku v % Index Průměrný Obec Celkem 0 - 14 15 - 59 nad 60 0 - 14 15 - 59 nad 60 stáří věk Bezděz 271 35 17957 12,9 66,1 21,0 1,63 41,7 Bohatice 144 23 96 25 16,0 66,7 17,4 1,09 38,9 Brniště 1363 235 926 202 17,2 67,9 14,8 0,86 37,8 Cetenov 121 15 75 31 12,4 62,0 25,6 2,07 44,4 Dubnice 537 94 36875 17,5 68,5 14,0 0,80 38,3 Hlavice 208 19 13059 9,1 62,5 28,4 3,11 48,0 Mimoň 6709 1142 4481 1086 17,0 66,8 16,2 0,95 38,4 Noviny pod Ralskem 260 37 174 49 14,2 66,9 18,8 1,32 40,5 Pertoltice p. Ralskem 331 61 211 59 18,4 63,7 17,8 0,97 38,0 Ralsko 1834 456 1221157 24,8 66,6 8,6 0,34 31,1 Stráž pod Ralskem 4067 845 2863 359 20,8 70,4 8,8 0,42 33,8 Velký Valtinov 174 24 116 34 13,8 66,7 19,5 1,42 42,0 Všelibice 524 83 34497 15,8 65,6 18,5 1,17 40,6 Zákupy 2786 559 1765462 20,1 63,4 16,6 0,83 37,1 Celkem Podralsko 19329 3628 12949 2752 18,8 67,0 14,2 0,76 Pramen: ČSÚ
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 48
Naopak mezi nejstarší obce z hlediska věkové struktury obyvatel patří Cetenov a zejména Hlavice, kde na 1 dítě do 15 let připadají více než 3 „důchodci“ (obyvatelé v poproduktivním věku) a průměrný věk obyvatel dosahuje 48 let. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 49
3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ
3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání Podralsko je hospodářsky slabá oblast s velkou nezaměstnaností a je třeba, aby v ní pro občany bylo vytvořeno dostatečné zázemí z pohledu pracovních příležitostí, jejich dostupnosti a vybavení, které region poskytuje. S tím souvisejí i lepší podmínky pro vzdělávání a rozvoj občanů v žijících oblasti, tzn. odpovídající zázemí v podobě mateřských, základních škol či středních škol. Cílem pojetí vzdělávání v ČR je odstraňovat regionální rozdíly a bariéry v přístupu ke vzdělání. Přístup k základnímu vzdělání jako iniciačnímu stupni celoživotního vzdělání je v ČR univerzální a není regionálně diferencovaný. Většina dětské populace (více než 80 %) pokračuje ve studiu na středních školách. Pokud se podíváme na problematiku vzdělávání a školství HSO Podralsko, lze vyhodnotit několik stěžejních údajů. Zázemí v obcích v podobě předškolních a školních zařízení je jednou z oblastí, která má vliv na kvalitu života jejích občanů. Z hlediska hodnocení situace lze charakterizovat školství a vzdělávání z pohledu několika indikátorů.
3.7.1.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení Podle statistických údajů za rok 2003 se v obcích HSO Podralsko nacházelo celkově 11 mateřských škol s 24 třídami, 3 základní školy nižšího stupně (1. – 5. ročník), 6 základních škol vyššího stupně (1.-9. ročník), 1 gymnázium a 1 speciální vzdělávací zařízení - Institut vzdělávání vězeňských služeb ve Stráži pod Ralskem. Podrobné údaje za rok 2003 shrnuje tabulka č. Ta-B.2.1 v příloze č.6, aktualizované údaje za rok 2004 k jednotlivým obcím jsou uvedeny v příloze č.6, tabulka č. Ta-B.2.2. Z tabulky č. Ta-B.2.2 v příloze č.6 je patrné, že ze čtrnácti uvedených obcí má 9 mateřskou školu, základních škol najdeme v jednotlivých obcích celkově 10, z toho 3 jsou základní školy nižšího stupně a 6 je základních škol vyššího stupně (v nich je zahrnuta i jedna zvláštní základní škola v Mimoni). V Mimoni nalezneme také základní uměleckou školu. V oblasti je 7 obcí, které nemají v současné době mateřskou školu a také 7 obcí, kde chybí škola základní, a to ať už škola nižšího či vyššího stupně. Obyvatelé těchto obcí pak návštěvu těchto zařízení musí řešit dojížděním do obcí okolních, přičemž dopravní obslužnost není vždy ideální.
3.7.1.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení V mateřských školách bylo v průměru za oblast Podralsko v roce 2003 12,37 žáka na jednoho pedagoga, na základních školách nižšího stupně 10,06 žáka na pedagoga a na základních školách vyššího stupně toto číslo činilo za rok 2003 14,79 žáků na pedagoga za celou oblast Podralsko – viz příloha č.6, tabulka č. Ta-B.2.4. Co se týká ukazatele počtu žáků na jednoho pedagoga v jednotlivých školských zařízeních v celé ČR, má vývoj tohoto ukazatele u mateřských škol v rámci průměru ČR mírně vzestupnou tendenci. V posledních třech školních letech se meziročně zvyšuje o 0,2 žáka. Ve školním roce 2004/2005 dosahuje průměrné hodnoty 12,9 žáků na učitele. V republikovém průměru měl tento indikátor za základní školy do školního roku 2003/2004 sestupnou tendenci s meziročním poklesem o 0,3 žáka. Tento negativní vývoj se ve školním roce 2004/2005 téměř zastavil. Ve školním roce 2004/2005 dosahuje průměrné hodnoty 15,9 žáků na učitele. V Libereckém kraji je pak počet žáků na učitele ZŠ 15,71, což je mírně pod celorepublikovým průměrem. U malotřídek v Libereckém kraji je to také 15,71 žáků na 1 pedagoga, takže např. údaj pro obec Zákupy za oblast Podralsko je mírně podprůměrný (viz. příloha č.6, tabulka č. Ta-B.2.3). Údaje v této tabulce označené * nebyly k dispozici, naopak za celou oblast Podralsko za základní školy se jedná o 14,28 žáků na 1 pedagoga, což je údaj pod průměrem za celou ČR i Libereckým krajem. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 50
3.7.1.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání Vzdělanostní struktura oblasti je důležitým ukazatelem pro její další rozvoj především z pohledu uplatnění těchto obyvatel na pracovním trhu, zároveň to může být i dílčí faktor, který hraje roli při rozhodování potenciálních investorů o vstupu do oblasti. Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Podralska ukazuje na fakt, že velké zastoupení v těchto obcích mají obyvatelé se základním vzděláním (mezi 27-37%) a vyučení (17-21%), oproti tomu vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má ve všech případech (kromě obce Hlavice 7,1%) méně než 5% obyvatel. Údaje o absolutních počtech za jednotlivé obce nabízí tabulka č. Ta-B.2.5 zpracovaná v příloze č.6, procentuální vyjádření poměru zastoupení jednotlivých úrovní vzdělání vůči celkovému počtu obyvatel v jednotlivých obcích nabízí tabulka č. Ta-B.2.6 uvedena v příloze č.6.
3.7.1.4 Návrh vývoje Do budoucna by bylo vhodné vzdělanostní strukturu obyvatel podporovat směrem k většímu zastoupení obyvatel s vyšším či vysokoškolským vzděláním, což koresponduje dle MŠMT se snahami pro celou ČR. Lze toho docílit např. nabídkou odpovídajících pracovních příležitostí v oblasti. Vzhledem k rostoucímu počtu nově narozených dětí nejen v oblasti, ale i v celé ČR, v posledních měsících je třeba, aby struktura a počet předškolských a školských zařízení byla schopna reagovat na tuto skutečnost a tedy nejen stávající počet předškolních a školních zařízení v oblasti Podralsko udržet, ale dle potřeb i mírně navýšit. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 51
3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ
3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení
3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení v HSO Podralsko V regionu HSO Podralska není žádné lůžkové zdravotnické zařízení tzn., že počet lůžek podle druhu zdravotnického zařízení je ve všech obcích v této oblasti roven nule.
3.8.1.2 Zdravotnická zařízení v HSO Podralsko Zdravotnická zařízení se na území HSO Podralska nacházejí pouze v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, jak je uvedeno v tabulkách č. Ta-B.3.1, č. Ta-B.3.2 a č. Ta-B.3.3. V ostatních obcích nejsou žádná zdravotnická zařízení. V Mimoni, ve Stráži pod Ralskem, v Zákupech, v Dubnici a v Brništi jsou zřízena detašovaná pracoviště, která se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Celkový přehled o detašovaných pracovištích v HSO Podralsko je uveden v tabulce č. Ta-B.3.4.
Tabulka č. Ta-B.3.1: Zdravotnická zařízení v Mimoni v roce 2004
Kód Počet Přepočtený druhu Druh zdravotnických zařízení zdravotnických počet lékařů zařízení zařízení 310 Zdravotnické středisko 1 3 320 Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 1 321 Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 1 322 Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa 4 5,5 324 Samostatná ordinace lékaře specialisty 2 1,2 Samostatné ordinace celkem 8 8,7 350 Domácí zdravotní péče 1 480 Doprava raněných, nemocných a rodiček 1 510 Lékárny 2 Zdravotnická zařízení celkem 13 11,7 Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS
V Mimoni je celkem 13 zdravotnických zařízení, z nichž více než polovinu představují samostatné ordinace lékařů, které jsou nejvíce zastoupeny ordinacemi stomatologů. (Dle informací z MěÚ Mimoň ukončí v Mimoni svou činnost k 31.12.2005 dvě ordinace stomatologů. Vzhledem k nedostatku stomatologů nebudou s největší pravděpodobností uvedené ordinace obsazené novými stomatology. Tato skutečnost bude mít negativní dopad na pacienty registrované v těchto ordinacích, neboť ti nebudou mít náhradu za stávající stomatology. Objekty v nichž se nacházejí ordinace uvedených stomatologů jsou v majetku soukromých společností. Aby nedošlo k prodeji nebo pronájmu těchto objektů jiným subjektům, muselo by město Mimoň tyto objekty vykoupit. To by ovšem představovalo značnou finanční zátěž pro městský rozpočet a není v současné době jisté, zda by takovou koupi odsouhlasilo zastupitelstvo města.)
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 52
Tabulka č. Ta-B.3.2: Zdravotnická zařízení ve Stráži pod Ralskem v roce 2004
Kód Počet Přepočtený druhu Druh zdravotnických zařízení zdravotnických počet lékařů zařízení zařízení 311 Závodní zdravotní středisko ve Věznici Stráž pod Ralskem 1 * 320 Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 3 3 321 Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 1 322 Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa 4 4 323 Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa 1 * 324 Samostatná ordinace lékaře specialisty 5 5 Samostatné ordinace celkem 14 * 351 Samostatné zařízení nelékaře rehabilitační 1 360 Samostatná stomatologická laboratoř 2 * 361 Samostatná odborná laboratoř 1 * Samostatné laboratoře celkem 3 399 Ostatní ambulantní zařízení 1 1 510 Lékárny 1 Zdravotnická zařízení celkem 21 17 * - není poskytnut souhlas se zveřejňováním individuálních údajů Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS
Ve Stráži pod Ralskem je celkem 21 zdravotnické zařízení. Z těchto zařízení více než polovinu představují samostatné ordinace lékařů, které jsou nejvíce zastoupeny ordinacemi stomatologů, stejně jako v Mimoni. Ve zdravotnických zařízeních ve Stráži pod Ralskem je registrováno celkem 17 úvazků lékařů.
Tabulka č. Ta-B.3.3: Zdravotnická zařízení v Zákupech v roce 2004
Kód Počet Přepočtený druhu Druh zdravotnických zařízení zdravotnických počet lékařů zařízení zařízení 320 Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 * 322 Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa 1 * Samostatné ordinace celkem 2 * 360 Samostatná stomatologická laboratoř 1 * 480 Doprava raněných, nemocných a rodiček 1 520 Výdejna léčiv 1 Zdravotnická zařízení celkem 5 2 * - není poskytnut souhlas se zveřejňováním individuálních údajů Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS
V Zákupech je celkem 5 zdravotnických zařízení, v nichž jsou celkově registrovány dva plné úvazky lékařů. Nižší počet zdravotnických zařízení a úvazků v Zákupech, v porovnání s Mimoní a se Stráží pod Ralskem, je ovlivněn zejména menším počtem obyvatel města (tedy menší poptávkou) a také dostupností města Česká Lípa (8 km), kde se nachází dostatek zdravotnických zařízení a nemocnice. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 53
3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení V některých obcích HSO Podralska jsou vedle zdravotnických zařízení také detašovaná pracoviště. Jedná se o případy, kdy lékař (například jeden den v týdnu) do nějaké obce dojíždí. Detašovaná pracoviště se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Celkový přehled o detašovaných pracovištích v HSO Podralsko je uveden v tabulce č. Ta-B.3.4.
Tabulka č. Ta-B.3.4: Přehled detašovaných pracovišť zdravotnických zařízení v HSO Podralsko
Počet Obec detašovaných Seznam detašovaných pracovišť pracovišť Bezděz - Bohatice - Brniště 1 1x PL pro dospělé Cetenov - Dubnice 1 1x PL pro dospělé Hlavice - Mimoň 2 1x PL gynekolog, 1x rehabilitace Noviny pod Ralskem - Pertoltice pod Ralskem - Ralsko - Stráž pod Ralskem 5 1x PL stomatolog, 3x lékař specialista, 1x zdravotní doprava Velký Valtinov - Všelibice - 1x PL pro děti a dorost, 2x PL gynekolog,1x PL stomatolog, Zákupy 5 1x lékař specialista Celkem HSO Podralsko 14 PL – praktický lékař, zdroj: ÚZIS
Vedle zdravotnických zařízení v Mimoni, která jsou uvedená v tabulce č. Ta-B.3.1, jsou ve městě ještě dvě detašovaná pracoviště lékařů. Jedná se o praktického lékaře gynekologa a rehabilitaci. Ve Stráži pod Ralskem je ve městě celkem pět detašovaných pracovišť lékařů. Jedná se o praktického lékaře stomatologa, tři lékaře specialisty a zdravotní dopravu. V Zákupech je pět detašovaných pracovišť lékařů: praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař stomatolog, lékař specialista a dva praktičtí lékaři gynekologové, jak je uvedeno v tabulce č. Ta-B.3.4. Vedle měst Mimoň, Stráž pod Ralskem a Zákupy, kde se nacházejí jak zdravotnická zařízení tak detašovaná pracoviště, jsou ještě v obci Dubnice a Brniště dvě detašovaná pracoviště. V těchto obcích je vždy detašované pracoviště praktického lékaře pro dospělé.
3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Podralsko Zdravotnická zařízení v HSO Podralsko se nacházejí pouze v severní části tohoto regionu ve třech největších městech (posuzováno z hlediska počtu obyvatel) v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, která jsou zároveň přirozenými spádovými centry pro okolní obce a tato města jsou pro obyvatele okolních obcí dopravně i časově dobře dostupná. Síť zdravotnických zařízení je v HSO Podralsko doplněna také o 14 detašovaných pracovišť, která jsou vedle uvedených měst, také ve dvou Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 54 větších obcích v Brništi a v Dubnici (posuzováno opět z hlediska počtu obyvatel), která jsou též v severní části tohoto regionu. Jako problémová se může jevit dostupnost zdravotnických zařízení v rámci HSO Podralsko v jižní části tohoto regionu v obcích Bezděz, Cetenov, Hlavice, Všelibice a Ralsko, neboť se zde nenachází žádné zdravotnické zařízení nebo detašované pracoviště. Obyvatelé obce Bezděz využívají služeb zdravotního střediska v Doksech, které ovšem nejsou součástí HSO Podralska. Doksy jsou obcí II. stupně pro obec Bezděz a zároveň jsou také přirozeným spádovým centrem pro tuto obec. Podobná situace je i v obcích Cetenov, Hlavice, Všelibice. Obyvatelé těchto obcí využívají služeb zdravotnických zařízení v Českém Dubě, kde je například ordinace praktického lékaře pro dospělé, praktického lékaře pro děti a ordinace praktického lékaře stomatologa. Český Dub, stejně jako v předchozím případě Doksy, ovšem není součástí HSO Podralska. Český Dub je obcí II. stupně pro uvedené obce a zároveň je také jejich přirozeným spádovým centrem. Specifická situace je v obci Ralsko, která je způsobená zejména rozlehlostí obce, roztříštěností základních sídelních jednotek v obci a historií obce, jež vznikla až v roce 1992 zrušením vojenského výcvikového prostoru. Obyvatelé většiny sídelních jednotek (Boreček, Hradčany, Kuřívody, Jabloneček, Ploužnice a Svébořice) využívají služeb zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v Mimoni. Obyvatelé sídelní jednotky z Dolní Krupé mohou využívat služeb zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v Mnichově Hradišti nebo v Bělé pod Bezdězem, obyvatelé z Náhlova mohou využívat služeb zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v Českém Dubě nebo v Mimoni. Záměrem obce Ralsko je zajistit jedno zdravotnické zařízení nebo detašované pracoviště v Kuřívodech, které jsou přirozeným centrem obce. K naplnění tohoto záměru zatím chybí obci potřebné a odpovídající prostory.
3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení Absolutní počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení se neeviduje, ale sleduje se tzv. přepočtený počet lékařů, který vyjadřuje součet úvazků jednotlivých lékařů ve zdravotnickém zařízení. V případě detašovaných pracovišť se sleduje pouze existence tohoto detašovaného pracoviště, ale nezjišťuje se úvazek lékaře na tomto detašovaném pracovišti, neboť lékař i jeho činnost je započtena celkově v sídle zdravotnického zařízení.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 55
Tabulka č. Ta-B.3.5: Přepočítaný počet lékařů, počet obyvatel HSO Podralska na jednoho lékaře, počet detašovaných pracovišť lékařů v obcích HSO Podralsko (vše stav k 31.12.2004)
Počet Počet Počet Obec Počet ZZ detašovaných obyvatel lékařů pracovišť Bezděz 271 - - - Bohatice 144 - - - Brniště 1 363 - - 1 Cetenov 121 - - - Dubnice 537 - - 1 Hlavice 208 - - - Mimoň 6 709 13 11,70 2 Noviny pod Ralskem 260 - - - Pertoltice pod Ralskem 331 - - - Ralsko 1 834 - - - Stráž pod Ralskem 4 067 21 17,00 5 Velký Valtinov 174 - - - Všelibice 524 - - -
Zákupy 2 786 5 2,00 5 Celkem HSO Podralsko 19 329 39 30,7 14 Počet obyvatel HSO Podralsko na jednoho lékaře 630 ZZ – zdravotnické zařízení PL – praktický lékař Počet lékařů – přepočtený počet (součet úvazků) Zdroj: ÚZIS
Nejvyšší počet lékařů (součet úvazků) v HSO Podralsko je ve Stráži pod Ralskem (17 úvazků) a v Mimoni (11,7 úvazku). Tento počet úvazků v sobě odráží skutečnost, že v Mimoni a ve Stráži pod Ralskem je nejvíce zdravotnických zařízení z celé HSO Podralsko. Celkově je na území HSO Podralska evidováno 30,7 úvazků, což v přepočtu znamená, že na jeden úvazek lékaře v HSO Podralsko připadá 630 obyvatel. Tento údaj není možné porovnat s obdobným údajem například za okres Česká Lípa, Liberecký kraj nebo celou ČR, neboť na území HSO Podralska není žádná nemocnice a chybí tak v tomto ukazateli počet lékařů v nemocnicích.
3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Vzdálenost k nejbližší nemocnici byla zjišťována pro obce HSO Podralska jako silniční vzdálenost z jednotlivých měst a obcí do města, kde sídlí nejbližší nemocnice. S ohledem na polohu HSO Podralsko připadala v úvahu nemocnice v České Lípě, v Liberci, v Turnově a v Mladé Boleslavi. Výsledky jsou uvedené v tabulce č. Ta-B.3.6. Časová dostupnost k nejbližší nemocnici byla sledována jako doba jízdy veřejnou autobusovou dopravou z obce do města, kde sídlí nejbližší nemocnice. Tento způsob byl zvolen s ohledem na skutečnost, že v každé obci je možno tuto dopravu využívat. Výsledky jsou uvedené v tabulce č. Ta-B.3.6. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 56
Tabulka č. Ta-B.3.6: Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici
Obec Nejbližší nemocnice Vzdálenost Doba jízdy Zákupy Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 8,5 km 15 minut Bohatice Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 10 km 18 minut Mimoň Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 14 km 25 minut Pertoltice pod Ralskem Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 16,5 km 35 minut Brniště Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 16,5 km 35 minut Noviny pod Ralskem Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 18,5 km 35 minut Velký Valtinov Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 19 km 37 minut (vlak) 80 minut (autobus) Stráž pod Ralskem Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 24 km 45 minut Dubnice Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 24,5 km 70 minut s přestupy Boreček Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 17 km 60 minut Dolní Krupá Oblastní nemocnice Mladá Boleslav 26,5 km 30 minut bez přestupu 80 minut s přestupem v Mnichově Hradišti Hradčany Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 19 km 60 minut Kuřívody Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 24 km 80 minut, přestup v Mimoni Ralsko Jabloneček Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 26 km Není spojení, nutno použít spoj z Kuřívod Náhlov Krajská nemocnice Liberec 27,5 km 75 minut, přestup v Českém Dubě Ploužnice Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 19 km 60 minut, přestup v Mimoni Svébořice Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 20 km Není spojení, nutno použít spoj z Mimoně Oblastní nemocnice Mladá Boleslav 21,5 km 60 minut s přestupem v Bělé pod Bezdězem Bezděz Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa 27,5 km 40 minut bez přestupu, 70 minut s přestupem v Bělé pod Bezdězem Cetenov Městská nemocnice Turnov 26,5 km 90 minut s přestupem Krajská nemocnice Liberec 32,5 km 75 minut s přestupem Všelibice Městská nemocnice Turnov 22,5 km 80 minut s přestupem Krajská nemocnice Liberec 29 km 75 minut s přestupem Hlavice Městská nemocnice Turnov 27 km 90 minut s přestupem Krajská nemocnice Liberec 34 km 80 minut s přestupem
Nejkratší silniční vzdálenost k nejbližší nemocnici mají obyvatelé z obcí Zákupy, Bohatice, Mimoň, Pertoltice pod Ralskem, Brniště, Noviny pod Ralskem a Velký Valtinov, kde je tato vzdálenost od 8,5 km do 19 km do České Lípy, kde sídlí Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa. Časová dostupnost nejbližší nemocnice (v tomto případě Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa) u těchto v obcí je v porovnání s ostatními v HSO Podralsko také nejkratší a bez nutnosti přestupů. Delší vzdálenost a také časová dostupnost nemocnice v České Lípě je ze Stráže pod Ralskem a z Dubnice. S ohledem na rozlehlost obce Ralsko a vzdálenost jednotlivých sídelních jednotek v této obci, byla vzdálenost a časová dostupnost sledována pro jednotlivé základní sídelní jednotky. Pro sídelní jednotku Boreček, Hradčany, Kuřívody, Jabloneček, Svébořice a Ploužnice je nejbližší nemocnicí Nemocnice Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 57 s poliklinikou Česká Lípa, pro sídlení jednotku Dolní Krupá je touto nemocnicí Oblastní nemocnice Mladá Boleslav a pro Náhlov je to Krajská nemocnice Liberec. Časová dostupnost těchto nemocnic z jednotlivých sídelních jednotek se pohybuje od 60 do 80 minut. V případě Jablonečku není žádné spojení a obyvatelé této části obce musí využít spoje z Kuřívod, stejně jako v případě Svébořic, kde obyvatelé využívají spojení z Mimoně. (Na problémy s dopravní obslužností v obci Ralsko je poukazováno také v Krajském zdravotním plánu Libereckého kraje.) Pro obec Bezděz je nejbližší nemocnicí Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, u níž je ovšem vyšší časová dostupnost v porovnání s Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa, která je ovšem pro obec vzdálenější. Podobná situace je u obcí Cetenov, Hlavice a Všelibice, pro než je nejbližší Městská nemocnice Turnov, u níž je ovšem vyšší časová dostupnost v porovnání s Krajskou nemocnicí Liberec, která je ovšem pro tyto obce vzdálenější. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 58
3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST
Při koncipování sociálních aktivit a jejich racionálního provozování v jednotlivých obcích je nutné mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů, ovlivňujících rozhodovací procesy, je velikost obce (města), demografická struktura jejích obyvatel a z toho plynoucí místní potřeba saturování sociálních služeb. Při analýze vývoje osídlení se ukázalo, že je třeba věnovat zvláštní pozornost obcím a městům ve velikosti od 3.000 do 5.000 obyvatel. Jde o obce (města), kde působí pověřené obecní úřady vykonávající, v přenesené působnosti, výkon státní správy v oblasti sociální péče i pro určité spádové území. Tyto obce jsou svými demografickými a sociálně ekonomickými charakteristikami a jejich vývojem velmi atraktivní také pro koncipování politik sociálních služeb. Pakliže zaměříme pozornost na výše zmíněné obce, v regionu Podralsko se jedná o město Mimoň (6 709 obyvatel) a Stráž pod Ralskem (4 067 obyvatel), musíme konstatovat, že nabídka sociálních služeb v tomto regionu je velice omezená. Ve Stráži pod Ralskem se nachází dům s pečovatelskou službou se 33 lůžky a 4 byty jsou vybaveny dle vyhlášky č. 369/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, t.j. jako bezbariérové.. V Mimoni je zřízen domov důchodců se 74 lůžky. Mimo jiné je ve městě implementován terénní program v sociálně vyloučených lokalitách (organizační složka společnosti Člověk v tísni: http://www.clovekvtisni.cz/terenniprogramy.php). V rámci tohoto programu je v místě nasazen jeden terénní pracovník, který poskytuje sociální poradenství, právní poradenství, pomoc s vyjednáváním s úřady státní správy a samospráv, doprovod (zejména na úřady) atd. Cílovou skupinou jsou osoby a domácnosti s nejnižším příjmem a nezaměstnaní, se ztíženým přístupem k institucionální pomoci. Dalším zařízením sociálních služeb v regionu Podralsko je domov důchodců a dům s pečovatelskou službou ve městě Zákupy (2 786 obyvatel) s kapacitou 35 lůžek. Na základě získaných informací se v regionu nenachází další jiná zařízení kromě výše uvedených.
Tabulka č. Ta-B.4.1: Přehled sociálních zařízení v regionu Podralsko
Název Adresa Zřizovatel Kapacita Domov důchodců Mimoň Pražská 273, 471 24 Mimoň Město Mimoň 74 Domov důchodců a dům Nové Zákupy 500, 471 23 Město Zákupy s pečovatelskou službou Zákupy 35 Zákupy Dům s pečovatelskou službou Ul. Jižní, 471 27 Stráž pod Město Stráž pod Ralskem 33 Stráž pod Ralskem Ralskem Zdroj: Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území Libereckého kraje; vlastní sběr informací
Vzhledem k nízkému počtu obyvatel obcí v regionu zde vzniká riziko snížení anonymity, což znemožňuje poskytovat určité služby, které jsou na její zajištění citlivé (např. domácí násilí, alkoholismus, drogová problematika..). Jedním z významných problémů pro region Podralsko a zejména obce Zákupy, Mimoň, Stráž pod Ralskem a Pertoltice pod Ralskem v sociální oblasti je vysoký počet romské menšiny. Nadále trvá vystěhovávání romské menšiny z Mladoboleslavska do Českolipska a Podralska. Nejčastěji do nebytových prostor. Je nutností vypracovat jednotný postup obcí k řešení tohoto problému, který vznikl jako důsledek demokracie. Romští obyvatelé přišli o práci, bydlení. Soužití s nimi je často pro ostatní obyvatele nemožné, protože se často zaměňuje příčina za důsledek. Problémy narůstají a neřešení by znamenalo další prodražení pro nás pro všechny. Vytěsňování Romů na okraj společnosti nebo získávání politických hlasů na tomto problému jsou dočasným úspěchem každé samosprávy. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 59
3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE
3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu Památková a turisticky atraktivní místa mohou být vybavena různorodými objekty, veřejně přístupnými, které vzbuzují zájem nejširší veřejnosti. Výčet: • Zámek Zákupy, • Zřícenina hradu Bezděz, • Hrad Houska, • Hrad Sloup, • Kostel sv. Linharta a fara v Hlavici, • Lidová architektura vesnických stavení, • Průrva Ploučnice, zřícenina hradu Ralsko, • Sloup Nejsvětější trojice v Zákupech.
3.10.2 Kulturní zařízení
Tabulka č. Ta-B.5.1: Přehled a počet kulturních zařízení v obcích HSO Podralsko (stav v roce 2003)
Přírodní Veřejná Kulturní amfiteátry Muzeum, Obec knihovna Stálá kina zařízení Divadlo (vč. letních galerie vč. poboček ostatní kin) Bezděz 1 0 0 0 0 0 Bohatice 0 0 0 0 0 0 Brniště 2 0 0 1 0 0 Cetenov 1 0 0 0 0 0 Dubnice 1 0 0 0 0 0 Hlavice 1 0 1 0 0 0 Mimoň 1 0 1 1 0 0 Noviny pod Ralskem 1 0 0 0 0 0 Pertoltice pod Ralskem 1 0 0 0 0 0 Ralsko 1 0 0 0 0 0 Stráž pod Ralskem 1 1 0 1 0 0 Velký Valtinov 1 0 0 0 0 0 Všelibice 2 0 0 3 0 0 Zákupy 1 0 0 1 0 0 Zdroj ČSÚ
Ve všech obcích HSO Podralsko, s výjimkou obce Bohatice, je vždy alespoň jedno kulturní zařízení. Nejčastěji se jedná o veřejnou knihovnu, která je zřízena ve všech obcích (veřejná knihovna není zřízena pouze v Bohaticích). Veřejné knihovny představují zejména v malých obcích jednu z mála (ne-li jedinou) stálých kulturních aktivit a jejich funkce je nezastupitelná i v oblasti vzdělávání a šíření informací. Často bývají jediným místem s veřejně přístupným internetem (podrobněji viz kapitola A.4 Technická infrastruktura) a umožňují získat důležité a nezbytné informace „krátkou cestou“ bez nutnosti návštěvy spádové obce či města. Součástí knihoven v menších obcích bývá klubová místnost, sloužící příležitostně k pořádání dalších kulturních akcí, k provozování kulturních aktivit souborů zájmové umělecké činnosti a různých Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 60 kroužků a ke spolkové činnosti. To je jedna z nutných podmínek „oživení“ venkova, zachování kulturních tradic a zabránění nežádoucího masového odlivu obyvatel do velkých měst. Na území HSO Podralska se nachází pouze jedno kino, které je ve Stráži pod Ralskem. Tento stav je výsledkem trendu minulých let, kdy se počet kin (nejen v Libereckém kraji) postupně snižoval. Příčinou byly a jsou většinou ekonomické problémy způsobené z velké části nízkou návštěvností v kinech. Obyvatelé HSO Podralska, kteří nenavštěvují kino ve Stráži pod Ralskem, musí za návštěvou kina dojíždět do například do České Lípy, Doks, Českého Dubu nebo do Mnichova Hradiště, tedy do měst, která jsou mimo vymezené území HSO Podralsko. V obci Hlavice se nachází přírodní amfiteátr, kde jsou pravidelně pořádány letní taneční zábavy a kulturní akce spojené s tradiční Hlavickou poutí, část tohoto areálu byla v letošním roce rekonstruována. V Mimoni je pro pořádání obdobných kulturních akcí (pod širým nebem) využíván areál bývalého letního kina. Téměř každá obec Libereckého kraje má kulturní dům, kulturní místnost nebo sál pro pořádání kulturních akcí apod., jak je uvedeno v Koncepci kultury Libereckého kraje 2004-2008. Do kategorie ostatních kulturních zařízení v tabulce č. Ta-B.5.1 jsou zařazeny kulturní domy v jednotlivých obcích a městech. Profesionální technické zázemí pro zábavné a kulturní pořady (velký sál, divadelní sál, klubovny) školící akce a konference poskytuje kulturní dům ve Stráži pod Ralskem. Pro pořádání kulturních akcí v Mimoni je využíván Dům kultury Ralsko a areál bývalého letního kina (jak bylo popsáno výše). Kulturní dům je také ve městě Zákupy, který využívá například místní divadelní spolek. Další kulturní dům je v obci Všelibice, který je provozován obcí. V obci Brniště se v areálu Lesní zátiší nachází přírodní amfiteátr, kde je pravidelně pořádán country festival a v areálu je pravidelně pořádána tradiční Brnišťská pouť s doprovodným kulturním programem. Muzea a galerie v Libereckém kraji tvoří rozsáhlou síť kulturních zařízení, která vytváří bohatou kulturní nabídku. Na území HSO Podralska není ovšem žádné muzeum nebo galerie. Nejbližším zařízením tohoto druhu je Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě (VMG ČL), Památník K.H.Máchy v Doksech - pobočka VMG ČL nebo Podještědské muzeum Karoliny Světlé v Českém Dubě. V žádném městě nebo obci HSO Podralsko není zřízeno divadlo. Nejbližším divadlem je Jiráskovo divadlo v České Lípě, divadla v Liberci (Divadlo F. X. Šaldy, Naivní divadlo, Malé divadlo, Krátké a úderné divadlo) nebo divadlo v Mladé Boleslavi.
3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce
Tabulka č. Ta-B.5.2: Nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Podralsko
Místo konání Název akce Popis Slavnosti města, historická hudba, tance, šerm, Wartenberská historie divadelní představení, kejklíři, řemeslníci a zbrojnoši, večerní program - vzkříšení ohněm Stráž pod Ralskem Folk & country festival za účasti předních Strážská Slunečnice interpretů z této hudební oblasti Cyklus koncertů Biberovy barokní hudby v podání Biberova hudební Stráž nejrůznějších interpretů. Oslavy dne města s kulturním programem Mimoň Dny města zaměřeným na westernový program a historii Víkendový program oslav města s tradičním historickým jarmarkem s řemesly a dalším Zákupy Zákupské slavnosti doprovodným programem (koncert v kostele, taneční zábavy, diskotéky, ohňostroj, …) Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 61
Tradiční country festival pořádaný v areálu Lesní Brnišťský rozcestník zátiší, v roce 2005 se uskutečnil již 8.ročník. Brništská pouť se koná pravidelně v areálu Lesní zátiší v první polovině července. Během Brniště pouťového víkendu jsou pro návštěvníky Brnišťská pouť připravené tradiční pouťové atrakce (kolotoče, houpačky, ...) a bohatý kulturní program složený z vystoupení kejklířů, žoglérů, souborů historického šermu a koncertů hudebních skupin. Pouť v Hlavici se koná pravidelně o posledním srpnovém víkendu. Pro návštěvníky jsou připravené tradiční pouťové atrakce (kolotoče, Hlavice Pouť v Hlavici houpačky, ...) a bohatý kulturní program složený zejména z koncertů hudebních skupin pořádaných v přírodním amfiteátru v obci Hlavice. Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, vlastní sběr dat
Na základě dohody o zadání byly v rámci indikátoru nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Podralsko posuzovány kulturní akce, které získaly podporu z rozpočtu Libereckého kraje prostřednictvím systému přímé podpory nebo v grantových programech. Kulturní akce podporované v těchto programech, zejména v systému přímé podpory, splňují požadavek nadmístního významu kulturní akce. Dále byly do hodnocení zařazeny další kulturní akce a pořady, které nebyly podpořeny z rozpočtu Libereckého kraje, ale svým významem a dopadem do regionu naplňují podmínku nadmístního významu. V rámci systému přímé podpory kulturních aktivit z rozpočtu Libereckého kraje byl v roce 2004 a 2005 podpořen projekt „Biberova hudební Stráž“. Jiné akce podporované v rámci přímé podpory z rozpočtu Libereckého kraje se v regionu HSO Podralsko nekonají. O podporu z grantových programů usilovali žadatelé zejména z Mimoně (město Mimoň, Dům dětí a mládeže Vážka, OS Eurotalent,….) a ze Stráže pod Ralskem (město Stráž pod Ralskem). Grantovou podporu získalo v roce 2005 město Mimoň na realizaci Dnů města a v roce 2003 získal Dům dětí a mládeže Vážka podporu pro realizaci projektu s názvem Sami sobě. Ostatní žadatelé nebyli se svými žádostmi o finanční podporu z grantových programů úspěšní. I přes malý počet kulturních akcí podpořených z rozpočtu Libereckého kraje se v regionu HSO Podralsko koná několik kulturních akcí nadmístního významu, jak je uvedeno v tabulce. Tyto kulturní akce se konají v největších městech regionu v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, významné akce jsou pořádané také obcemi Brniště a Hlavice. V ostatních obcích HSO Podralsko jsou pořádané kulturní akce menšího rozsahu a dopadu. Jedná se většinou o menší koncerty, plesy, divadelní představení místních divadelních spolků, atd. Kulturní akce menšího rozsahu jsou ve velké míře pořádané v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, kde je četnost těchto akcí v HSO Podralsko nejvyšší. Tento stav je způsoben zejména skutečností, že v těchto městech je dostatek kulturních zařízení, kde možné uvedené akce pořádat a v těchto městech působí subjekty schopné pořádat takové akce. Kulturní vyžití je vyšší v uvedených městech než v menších obcích HSO Podralsko, kde některá kulturní zařízení chybí nebo jsou ve špatném technickém stavu nebo v obci nepůsobí žádný subjekt schopný podobné akce realizovat.
3.10.4 Památkové rezervace Hlavním rysem památkové rezervace je charakter prostředí, který je výrazně ovlivněn významnou skupinou (souborem) nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů. Památkovou rezervaci prohlašuje Vláda ČR nařízením. Rozlišují se vesnické a městské památkové rezervace. Zdroj: Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji Na území HSO Podralsko není v žádné obci ani městě prohlášená památková rezervace. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 62
3.10.5 Památkové zóny Památkové zóny jsou území sídel nebo jejich částí s menším podílem nemovitých kulturních památek nebo historického prostředí než na území památkové rezervace. Památkovou zónu prohlašuje Ministerstvo kultury ČR vyhláškou. Rozlišují se městské, vesnické a krajinné památkové zóny. Zdroj: Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji Na území HSO Podralsko je prohlášená památková zóna ve městě Zákupy. V ostatních městech a obcích HSO Podralsko není prohlášená žádná památková zóna. Ve sledovaném území se nacházejí také dvě národníkulturní památky (NKP) Zámek Zákupy a Zřícenina hradu Bezděz; NKP tvoří nejcennější část kulturního bohatství národa. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 63
3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA
3.11.1 Sportovní zařízení
Tabulka č. Ta-B.6.1: Přehled sportovních zařízení podle typu zařízení v obcích HSO Podralsko (stav v roce 2003)
Tělocvičny Koupaliště a Kryté Ostat.zaříz. pro Hřiště (včetně bazény bazény bez Stadiony tělovýchovu Obec (s provozovatelem, školních (s provozovatelem, koupališť otevřené (s provozovatelem, správcem) s přístupem správcem) a bazénů správcem) veřejnosti) Bezděz 0 0 0 0 0 0 Bohatice 0 0 0 0 0 0 Brniště 0 0 2 0 0 0 Cetenov 0 0 0 0 0 1 Dubnice 0 0 1 0 0 0 Hlavice 0 0 2 1 0 0 Mimoň 1 0 4 1 1 0 Noviny pod Ralskem 0 0 1 0 0 0 Pertoltice pod Ralskem 0 0 0 0 0 0 Ralsko 0 0 1 0 0 0 Stráž pod Ralskem 3 1 2 2 1 0 Velký Valtinov 0 0 1 0 0 0 Všelibice 0 0 0 0 0 0 Zákupy 1 0 3 1 1 0 Zdroj ČSÚ
V obcích Bezděz, Bohatice, Pertoltice pod Ralskem a Všelibice není žádné sportovní zařízení, které by odpovídalo klasifikaci dle ČSÚ, jak je uvedeno v tabulce č. Ta-B.6.1. Přesto se v těchto obcích nachází nějaké sportoviště (volejbalový nebo tenisový kurt, fotbalové hřiště, atd.), které ovšem nemá správce nebo provozovatele. V Pertolticích pod Ralskem působí registrovaný fotbalový klub a v obci je tedy fotbalové hřiště. Ve Všelibicích je sportovní areál, kde je tenisový kurt a vodní nádrž sloužící v letních měsících jako koupaliště (bez správce). Záměrem obce je vybudovat nový sportovní areál s novým víceúčelovým hřištěm. Koupaliště nebo bazény s provozovatelem jsou pouze v největších městech HSO Podralska v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech. Ve Stráži pod Ralskem na nádrži Horka je možné, vedle plavání a koupání, provozovat další vodní sporty, zejména závěsné lyžování a vodní lyžování za člunem. Krytý plavecký bazén je v HSO Podralsko pouze ve Stráži pod Ralskem, kde je bazén s rozměry 25m x 12m. V obcích Brniště a v Pertolticích pod Ralskem je záměr vybudovat nová koupaliště. Tyto záměry nejsou zatím realizovány z důvodu nedostatku finančních prostředků v rozpočtech obcí. V oblasti sportovních zařízení je nejvíce zastoupená kategorie (venkovních) hřišť s provozovatelem nebo správcem. Většinou se jedná o fotbalová hřiště, jak je tomu v obcích Brniště, Dubnice, Hlavice (2 hřiště), Mimoň, Noviny pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 64
Zákupy, kde působí fotbalové kluby hrající registrované fotbalové soutěže. Ve Stráži pod Ralskem je dále sportovní areál, kde se nacházejí tenisové antukové kurty a jeden volejbalový kurt. V Zákupech je ve sportovním areálu vedle hřiště na fotbal, které se v současné době opravuje, ještě hřiště na basketbal a volejbalový kurt. V Mimoni jsou ve sportovním středisku tělovýchovné jednoty tenisové kurty a hřiště na házenou. Obec Brniště připravuje rekonstrukci Sportovně kulturního areálu Lesní zátiší, kde by měly vzniknout dvě hřiště na fotbal, dva volejbalové kurty a tenisový kurt. Realizace tohoto projektu je závislá na získání finančních prostředků z některých dotačních zdrojů. Obec Velký Valtinov připravuje oplocení fotbalového hřiště a rekonstrukci sportovního zázemí v tomto areálu. V návaznosti na rozvoj cestovního ruchu připravuje obec Noviny pod Ralskem výstavbu tenisových kurtů ve sportovním areálu. Tělocvičny jsou v Hlavici, v Mimoni, v Zákupech a ve Stráži pod Ralskem, kde se v areálu plaveckého bazénu nacházejí dvě tělocvičny. Dále je ve Stráži pod Ralskem Sportovní hala Suomi s využitím pro fotbal, tenis, basketbal, volejbal, aerobik, kalanetiku, karate, aikido, judo apod. Otevřené stadiony jsou pouze v největších městech HSO Podralska v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech. Na území HSO Podralska není žádný krytý stadion nebo zimní stadion (krytý i otevřený). Nejbližší zimní stadion je v České Lípě, v Liberci nebo v Mladé Boleslavi.
3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce
Tabulka č. Ta-B.6.2: Nejvýznamnější sportovní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Podralsko
Místo konání Název akce Popis Meandry - boj o Mimoňské Mimoňské pádlo je sportovní štafeta pětičlenných pádlo družstev, kterou pořádá Junák – svaz skautů a skautek Mimoň. Soutěží se ve čtyřech věkových kategoriích a štafetový závod se skládá z horolezecké stěny, jízdy v kanoích a pramicích na Ploučnici, přespolním běhu a jízdy na kole. Celkem se závodu účastní 500 soutěžících. Mimoň Memoriál Josefa Židlického Každoroční turnaj v házené mužů a mladších žáků, v roce 2005 se uskutečnil již 28. ročník. Mimoňský míčový sedmiboj V červenci 2005 se uskutečnil v Mimoni již 7.ročník tradičního a populárního míčového sedmiboje. Dostihy Dostihové závody se konají v hřebčíně Pulec v Mimoni. Česká spořitelna RALSKO MTB Cyklistický závod (cyklomaraton) vedl po lesních, maraton 2005 polních a asfaltových cestách bývalého vojenského prostoru Ralsko přibližně po trase: Hamr na Jezeře - Lázně Kundratice - Náhlov - Nový mlýn - Vicmanov - Olšina - Dolní okna - Hvězdovské Ralsko rybníky – Svébořice - Sochorův pomník - Hamr na Jezeře.
9. celostátní sraz cyklistů V roce 2002 se ve Stráži pod Ralskem uskutečnil Stráž pod Ralskem 9. celostátní sraz cyklistů. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 65
12. celostátní sraz turistů ZtP V roce 2002 se ve Stráži pod Ralskem uskutečnil 12.celostátní sraz turistů zdravotně a tělesně postižených. Mistrovství ČR ve vodním V roce 2003 byla Stráž pod Ralskem vybrána pro lyžování pořádání Mistrovství ČR v závěsném vodním lyžování, které se uskutečnilo na jezeře Horka. Soutěžilo se v kategoriích figurální jízda, slalom, skok a kombinace. Česká spořitelna RALSKO MTB Cyklomaraton pro širokou sportující veřejnost, maraton 2004 jehož trasy vedly zejména přes Cykloráj Ralsko. Panda Extrem cup - wakeboard Tradiční závody na elektrickém vodním vleku na jezeře Horka ve Stráži pod Ralskem. Přeboru škol v šachu V dubnu 2005 se ve velkém sále kulturního domu U Jezera uskutečnilo Republikové finále škol v šachu v kategorii 6. - 9. třída ZŠ. Adidas bike maraton Ralsko Cyklomaraton o délce 60 km pro ženy, muže, Stráž pod 2003 juniory a rodinné týmy. Trasa vedla ze Stráže pod Ralskem, Ralsko Ralskem přes Cykloráj Ralsko, s cílem opět ve Stráži pod Ralskem. Zákupská „Jitrnicová laťka“ Zákupská „Jitrnicová laťka“ je tradiční soutěž ve skoku vysokém. V roce 2004 byl ve sportovní hale, za rekordní účasti 130 startujících ze 12 sportovních oddílů, uspořádán již 22. ročník této soutěže. Zákupské sportovní hry Zákupské sportovní hry se skládají z několika atletických soutěží určených pro ZŠ a MŠ. V roce 2004 se v rámci těchto her například uskutečnil 9. ročník závodů ve skoku dalekém, 19. ročník Zákupy štafetového běhu na 5x400 m nebo 2.ročník atletického víceboje. Většiny závodů se účastní více než 30 družstev. Turnaj „O pohár osvobození“ Pohár osvobození je tradiční turnaj jednotlivců ve stolním tenisu. V roce 2004 se konal jubilejní 20. ročník. Běh zámeckým parkem Běh zámeckým parkem je tradiční závod zejména pro děti ze ZŠ a MŠ, v roce 2004 se v zámeckém parku v Zákupech konal již 42. ročník. Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, vlastní sběr dat
Nejvýznamnější sportovní akce nadmístního významu v HSO Podralsko se konají v největších městech tohoto regionu, tzn. v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, kde je pro tyto akce odpovídající sportovní zámezí a kde působí také organizace schopné organizovat takto rozsáhlé sportovní akce. Převážná většina sportovních akcí nadmístního významu v HSO Podralsko je zaměřena na cyklistiku (Stráž po Ralskem, Ralsko), vodní sporty (Mimoň, Stráž pod Ralskem) a atletiku (Zákupy), pro něž jsou v tomto regionu velice dobré podmínky. V dalších obcích HSO Podralsko, ale i v uvedených městech, jsou pořádány mnohé sportovní akce menšího významu, většinou se jedná o sportovní turnaje a nejrůznější závody například: Volejbalový turnaj o pohár města Mimoň, turistický výšlap na Ralsko, soutěže v hasičském sportu, atd. Mezi sportovní akce je možné také zařadit mistrovská fotbalová utkání jednotlivých fotbalových družstev obcí, která hrají na různých soutěžních úrovních. Tato utkání, zejména na menších obcích, patří k hlavním sportovním akcím během roku. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 66
3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND
Domovní a bytový fond v oblasti Podralska lze rovněž charakterizovat jako velmi heterogenní. Ve stabilizovaných venkovských obcích převažují rodinné domy (více než 90 % veškerého domovního fondu) relativně vysokého průměrného stáří (nad 60 let). Nejmladší bytový fond je ve Stráži pod Ralskem a v Ralsku (průměrné stáří 33-34 let), nejstarší ve Velkém Valtinově (73 let).
Tabulka č. Ta-B.7.1: Domovní fond – základní charakteristiky
V tom domy Domy Z toho Přípoj na Průměrné Obec trvale neobydl. Vodovod úhrnem RD neobydl. kanalizaci stáří domů obydlené bez bytu Bezděz 114 107 71 43 0 5 70 54 Bohatice 46 45 41 5 0 0 40 63 Brniště 382 361 314 68 0 23 310 55 Cetenov 60 59 37 23 0 0 36 50 Dubnice 186 182 148 38 0 0 144 55 Hlavice 121 113 74 47 0 0 74 60 Mimoň 1148 952 1047 101 0 684 1037 60 Noviny pod Ral. 84 75 57 27 0 0 57 62 Pertoltice p.Ral. 100 96 85 15 0 0 80 66 Ralsko 234 173 169 65 0 114 168 33 Stráž pod Ralskem 188 73 172 16 0 142 171 34 Velký Valtinov 62 58 57 5 0 0 49 73 Všelibice 212 199 133 79 0 22 132 51 Zákupy 482 381 408 74 0 168 398 58 Celkem Podralsko 3419 2874 2813 606 0 1158 2766 55 Pramen: ČSÚ – SLDB 2001
V menších obcích není poměrně značná část bytového fondu trvale obydlena a slouží k přechodnému ubytování a rekreaci. Nejvíce těchto bytů se koncentruje v obcích s relativně vysokým rekreačním potenciálem (Bezděz, Cetenov, Hlavice, Všelibice a Ralsko). Nejnižší podíl rodinných domů je ve Stráži pod Ralskem (pouze 5,2%); převažují zde panelové bytové domy ze 70. až 90. let minulého století, postavené pro potřeby zabezpečení dostatečného počtu pracovních sil pro těžbu a úpravu uranu.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 67
Tabulka č. Ta-B.7.2: Bytový fond – základní charakteristiky
V tom Byty Z toho Obec v % trvale obydl. v % neobydlené byty neobydl. byty úhrnem v RD byty v trvale z v trvale obydl. v neobydl. obydl. domech úhrnu domech domech Bezděz 144 113 78,5 96 66,7 4 44 Bohatice 49 47 95,9 43 87,8 1 5 Brniště 496 411 82,9 414 83,5 10 72 Cetenov 65 64 98,5 42 64,6 0 23 Dubnice 200 195 97,5 160 80,0 2 38 Hlavice 144 118 81,9 93 64,6 4 47 Mimoň 2611 1125 43,1 2440 93,5 59 112 Noviny p.Ralskem 118 85 72,0 86 72,9 5 27 Pertoltice p. Rals. 114 100 87,7 99 86,8 0 15 Ralsko 835 203 24,3 543 65,0 80 212 Stráž pod Ralskem 1597 83 5,2 1542 96,6 38 17 Velký Valtinov 69 62 89,9 62 89,9 2 5 Všelibice 277 216 78,0 187 67,5 10 80 Zákupy 1070 442 41,3 928 86,7 59 83 Podralsko 7789 3264 41,9 6735 86,5 274 780 Pramen: ČSÚ – SLDB 2001
Věková struktura bytového fondu se vymyká krajskému i republikovému průměru vysokým podílem bytů postavených v 70. a 80. letech (vliv rozvoje těžby uranu v oblasti Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře). V celé oblasti Podralska tvoří byty z tohoto období téměř 45% z celkového bytového fondu, v případě Stráže pod Ralskem téměř 80%!
Tabulka č. Ta-B.7.3: Trvale obydlené byty podle stáří
Trvale V tom postavené v letech Obec obydl. byty do 1919 1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno Bezděz 96 26 10 35 8 12 5 0 Bohatice 43 17 7 2 11 4 2 0 Brniště 414 115 57 49 75 83 30 5 Cetenov 42 7 6 12 12 3 1 1 Dubnice 160 65 12 7 18 44 12 2 Hlavice 93 19 22 21 25 5 1 0 Mimoň 2440 378 347 551 754 276 113 21 Noviny pod Ralskem 86 21 15 37 5 4 4 0 Pertoltice p.Ralskem 99 45 18 5 11 8 11 1 Ralsko 543 9 48 73 18 5 388 2 Stráž pod Ralskem 1542 18 18 122 557 665 160 2 Velký Valtinov 62 29 12 5 7 3 2 4 Všelibice 187 36 24 27 27 51 19 3 Zákupy 928 188 73 198 129 157 181 2 Celkem Podralsko 6735 973 669 1144 1657 1320 929 43 Pramen: ČSÚ – SLDB 2001
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 68
Vysoký podíl starých bytů, postavených před rokem 1919, vykazují obce Velký Valtinov, Pertoltice pod Ralskem, Dubnice a Bohatice. Naopak v Ralsku tvoří více než 70 % byty postavené (či modernizované) po roce 1991.
Tabulka č. Ta-B.7.4: Trvale obydlené byty podle stáří – relativní údaje
Trvale obydlené byty postavené v letech (v %) Obec do 1919 1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno Bezděz 27,1 10,4 36,5 8,3 12,5 5,2 0 Bohatice 39,5 16,3 4,7 25,6 9,3 4,7 0 Brniště 27,8 13,8 11,8 18,1 20,0 7,2 1,2 Cetenov 16,7 14,3 28,6 28,6 7,1 2,4 2,4 Dubnice 40,6 7,5 4,4 11,3 27,5 7,5 1,3 Hlavice 20,4 23,7 22,6 26,9 5,4 1,1 0 Mimoň 15,5 14,2 22,6 30,9 11,3 4,6 0,9 Noviny pod Ralskem 24,4 17,4 43,0 5,8 4,7 4,7 0 Pertoltice p.Ralskem 45,5 18,2 5,1 11,1 8,1 11,1 1,0 Ralsko 1,7 8,8 13,4 3,3 0,9 71,5 0,4 Stráž pod Ralskem 1,2 1,2 7,9 36,1 43,1 10,4 0,1 Velký Valtinov 46,8 19,4 8,1 11,3 4,8 3,2 6,5 Všelibice 19,3 12,8 14,4 14,4 27,3 10,2 1,6 Zákupy 20,3 7,9 21,3 13,9 16,9 19,5 0,2 Celkem Podralsko 14,4 9,9 17,0 24,6 19,6 13,8 0,6 Pramen: ČSÚ – SLDB 2001
Z hlediska kvalitativních kategorií jednoznačně převažují byty I. kategorie (ve Stráži pod Ralskem tvoří plných 98% všech bytů!). Relativně nejméně kvalitní je bytový fond na Liberecku (Hlavice, Cetenov, Všelibice).
Tabulka č. Ta-B.7.5: Trvale obydlené byty podle kategorií kvality Trvale Z toho kategorie Z toho kategorie (v %) Obec obydl. I. II. III. IV. I. II. III. IV. byty Bezděz 96 45 42 6 0 46,9 43,8 6,3 0,0 Bohatice 43 29 10 1 3 67,4 23,3 2,3 7,0 Brniště 414 278 109 14 11 67,2 26,3 3,4 2,7 Cetenov 42 24 11 3 4 57,1 26,2 7,1 9,5 Dubnice 160 115 31 5 8 71,9 19,4 3,1 5,0 Hlavice 93 46 28 10 9 49,5 30,1 10,8 9,7 Mimoň 2 440 2 024 327 48 26 83,0 13,4 2,0 1,1 Noviny pod Ralskem 86 35 46 2 3 40,7 53,5 2,3 3,5 Pertoltice p. Ralskem 99 47 35 7 8 47,5 35,4 7,1 8,1 Ralsko 543 475 63 0 2 87,5 11,6 0,0 0,4 Stráž pod Ralskem 1 542 1 511 26 3 0 98,0 1,7 0,1 0,0 Velký Valtinov 62 27 23 3 5 43,5 37,1 4,8 8,1 Všelibice 187 119 42 3 14 63,6 22,5 1,6 11,8 Zákupy 928 730 132 31 22 78,7 14,2 3,3 2,4 Celkem Podralsko 6 735 5 505 925 136 115 81,7 13,7 2,0 1,7 Pramen: ČSÚ – SLDB 2001 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 69
S výjimkou větších měst, kde je převládající způsob vytápění teplem z centrálního zdroje (Stráž pod Ralskem, Mimoň, Ralsko), převažuje stále vytápění tuhými palivy (uhlí, dřevo). V posledních letech došlo k rozšíření plošné plynofikace ve městě Mimoni.
Tabulka č. Ta-B.7.6: Trvale obydlené byty podle způsobu vytápění
Trvale Z toho energie použitá k vytápění Z toho energie (v %) Obec obydl. uhlí dřevo elektřina plyn uhlí dřevo elektř.plyn byty Bezděz 96 73 15 5 0 76,0 15,6 5,2 0,0 Bohatice 43 30 9 3 0 69,8 20,9 7,0 0,0 Brniště 414 269 81 58 2 65,0 19,6 14,0 0,5 Cetenov 42 20 21 1 0 47,6 50,0 2,4 0,0 Dubnice 160 107 28 23 1 66,9 17,5 14,4 0,6 Hlavice 93 65 22 6 0 69,9 23,7 6,5 0,0 Mimoň 2 440 789 149 263 3 32,3 6,1 10,8 0,1 Noviny pod Ralskem 86 64 19 3 0 74,4 22,1 3,5 0,0 Pertoltice p. Ralskem 99 53 27 15 1 53,5 27,3 15,2 1,0 Ralsko 543 64 95 68 112 11,8 17,5 12,5 20,6 Stráž pod Ralskem 1 542 47 15 34 0 3,0 1,0 2,2 0,0 Velký Valtinov 62 37 21 2 0 59,7 33,9 3,2 0,0 Všelibice 187 92 41 25 0 7,8 21,9 13,4 0,0 Zákupy 928 242 73 104 75 26,1 7,9 11,2 8,1 Celkem Podralsko 6 735 1 952 616 610 194 29,0 9,1 9,1 2,9 Pramen: ČSÚ – SLDB 2001
Z hlediska intenzity bytové výstavby podle počtu dokončených bytů ročně na 1000 obyvatel obce se v období 1999 až 2003 umístily na 1.místě Zákupy. Údaje o dokončených bytech z krajské reprezentace ČSÚ však evidentně nezahrnují modernizaci bytů po Sovětské armádě v obci Ralsko (původní projekt na období 1998 – 2004 řešil modernizaci 240 b.j. v Kuřívodech a 48 b.j. v Hradčanech – dosud není plně realizován).
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 70
Tabulka č. Ta-B.7.7: Bytová výstavba (dokončené byty) v obcích HSO Podralsko v letech 1999 – 2003
1999–2003 1999–2003 na Obec 1999 2000 2001 2002 2003 celkem 1000 obyv./ročně Bezděz 2 1 0 0 0 3 2,2 Bohatice 0 0 0 0 0 0 0,0 Brniště 1 2 0 2 3 8 1,2 Cetenov 1 0 0 1 0 2 3,6 Dubnice 0 2 3 1 1 7 2,7 Hlavice 3 1 0 0 0 4 3,5 Mimoň 3 2 2 3 1 11 0,3 Noviny pod Ralskem 0 1 1 0 0 2 1,6 Pertoltice p. Ralskem 0 1 0 0 0 1 0,7 Ralsko 0 1 1 0 0 2 0,3 Stráž pod Ralskem 40 0 0 3 25 68 3,4 Velký Valtinov 0 0 0 0 0 0 0,0 Všelibice 1 7 0 2 1 11 4,4 Zákupy 8 9 10 36 43 106 8,2 Celkem Podralsko 59 27 17 48 74 225 2,4 Pramen: ČSÚ
Poznámka: pro přepočet intenzity bytové výstavby byla použita zjednodušená metodika přepočtu (nikoli na střední stav za uvedené období, ale na počet obyvatel k datu sčítání 2001) V Bohaticích a Velkém Valtinově nebyl v období 1999 – 2003 dokončen ani jeden byt, minimální výstavba byla rovněž v Pertolticích pod Ralskem. Z hlediska přípravy ploch pro bytovou výstavbu (v bytových domech i rodinných domcích) je stávající situace v obcích HSO Podralsko velmi různorodá. Pouze město Mimoň má zpracován komplexnější návrh na výstavbu bytových i rodinných domů ve větším rozsahu (připravovaná lokalita má kapacitu cca 80 bytových jednotek). Stráž pod Ralskem má připraveno 20 pozemků pro výstavbu rodinných domků. U ostatních obcí buď nejsou plochy pro výstavbu připraveny (z hlediska majetkoprávního, územního či investičního) nebo se samospráva potýká s nedostatkem zájmu o individuální bytovou výstavbu. Výstavba bytových domů se s ohledem na cenové relace, rozpočtové možnosti obcí a podmínky čerpání účelových dotací nepřipravuje.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 71
Tabulka č. Ta-B.7.8: HSO Podralsko – plány bytové výstavby v obcích
Obec/Indikátor Bytová výstavba V roce 2004 prodáno 5 parcel na výstavbu RD; Bezděz pro dalších 6 parcel, které jsou zatím bez vodovodu, se zpracována projektová dokumentace. Záměrem obce je v roce 2006 vybudovat 1 bytovou jednotku v č.p. 20. Po zpracování územního plánu a převodem pozemků z Pozemkového fondu bude Bohatice obec vlastnit plochy pro výstavbu RD. Obec nemá ve vlastnictví žádné plochy pro výstavbu rodinných domků, ani neplánuje Brniště bytovou výstavbu. Obec vlastní dva pozemky pro výstavbu dvou rodinných domů, oba pozemky jsou Cetenov včetně vodovodu, bytovou výstavbu obec neplánuje. V současné době je v jednání je převod pozemků z Pozemkového fondu do Dubnice vlastnictví obce; tyto pozemky budou následně využity pro výstavbu rodinných domů. Plochy pro výstavbu rodinných domů ve vlastnictví obce jsou nedostatečné, bytová Hlavice výstavba je plánována v objektech v majetku obce Město má zpracovaný projekt k územnímu rozhodnutí pro jednu lokalitu ve městě, Mimoň kde by mělo být postaveno 80 bytových jednotek v rodinných domech a bytových domech. Město vlastní 230 bytů v obci Ralsko. Noviny pod Obec není majitelem pozemků pro výstavbu RD. Téměř 1/3 obyvatel obce bydlí Ralskem v obecních bytech, obec neuvažuje o nové bytové výstavbě. Výstavba bytových domů není plánována, v r.2005 obec prodala 1 parcelu na RD, Pertoltice pod vlastní ještě jednu. Obec usiluje o koupi pozemku (11000m2) pro výstavbu 6-8 RD Ralskem (ve vlastnictví PF ČR) – nezasíťované. O výstavbu RD je v obci veliký zájem Plochy pro výstavbu rodinných domů v částech Kuřívody a Hradčany, v současné Ralsko době jsou tyto pozemky bez inženýrských sítí. Stráž pod Ve městě je připraveno 20 ploch včetně inženýrských sítí pro výstavbu rodinných Ralskem domů, bytovou výstavbu nebo stavbu bytového domu neplánují Obec vlastní plochu o výměře 1ha určenou k výstavbě RD, na tomto pozemku je Velký Valtinov vodovod; záměrem obce je vybudovat v bytovém domě, který je ve vlastnictví obce jednu novou bytovou jednotku. Plochy pro výstavbu rodinných domů jsou v územním plánu, nejsou ve vlastnictví Všelibice obce. Záměrem obce je vybudovat jednu bytovou jednotku v půdní vestavbě hasičské zbrojnice. Město má připravené plochy včetně inženýrských sítí pro výstavbu rodinných domů, Zákupy které jsou ovšem v záplavovém území. Nové plochy se připravují.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 72
3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST Poznámka: Pro indikátor „Počet a průměrná výše vyplacených důchodů“ – nebyla data poskytnuta, proto byl tento indikátor zrušen.
3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví Mikroregion Podralsko vykazuje celkem 9 661 ekonomicky aktivního obyvatele, z toho 5384 (56%) mužů a 4277 (44%) žen. Rozložení v jednotlivých obcích je uvedeno v příloze č.6 v tabulce Ta-B.8.1. Z hodnot uvedených v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-B.8.2 – č. Ta-B.8.7 je patrné rozložení ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých odvětvích členěné na: CELKEM, MUŽI a ŽENY a to vždy formou počtů osob na úrovni obce a následného procentního vyjádření v jednotlivých odvětvích. Tabulky, které prezentují počty jednotlivých kategorií jsou sestupně setříděny podle podílu ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) v jednotlivých odvětvích a je z nich zřejmé, že nejvyšší počet zaměstnaných osob vykazuje ve všech kategoriích odvětví PRŮMYSLU: 4 591 osoba (48% z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel), z toho 2686 mužů (50% z celkového počtu ekonomicky aktivních mužů) a 1905 žen ( 45% z celkového počtu ekonomicky aktivních žen). Grafické vyjádření podílu ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých odvětvích je znázorněno v příloze č.6 obrázek B.8.1 – B.8.6.
3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%) Míra zaměstnanosti (příloha č.6, tabulka č. Ta-B.8.8 a obrázek B.8.7) vypovídá o podílu EAO na celkovém počtu obyvatelstva (obyvatelstvo starší 15 let) v rozlišení: muži, ženy, celkem na úrovni jednotlivých obcí a celé HSO Podralsko jako celku. Z grafu, který je uveden na obrázku B.8.7 v příloze č.6 je zřejmé, že ve všech obcích mikroregionu je vyšší míra zaměstnanosti mužů. Při porovnání úrovně jednotlivých obcí s mírou zaměstnanosti celého mikroregionu (64,85 %) nejnižší míru zaměstnanosti vykazuje obec Cetenov (52,53%) a nejvyšší Stráž pod Ralskem (69,18 %). Počty osob starších 55 let a jejich zaměstnanost na úrovni jednotlivých obcí jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.9 a v grafu v příloze č.6 na obrázku č. B.8.8. Míra zaměstnanosti u osob starších 55 let je zachycena v grafu v příloze č.6 na obrázku B.8.9. Při srovnání míry zaměstnanosti osob starších 55 let jednotlivých obcí a celé HSO Podralsko (19,1 %) je zřejmá nižší míra zaměstnanosti v rozpětí Všelibice (9,9 %) a Stráž pod Ralskem (25,1 %).
3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce V příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.10 je uveden počet žadatelů o práci na úrovni jednotlivých obcí v HSO Podralsko, je doplněn v příloze č.6 grafem na obrázku B.8.10 v rozlišení kategorií: celkem, muži, ženy. Z grafického znázornění je zřejmý v HSO vyšší podíl žen ( 57,67 %) oproti mužům (42,32 %). Vyšší počty žadatelů o práci vykazují obce Mimoň (302 osoby) a Stráž pod Ralskem 241 osob, což může souviset s vyšším počtem obyvatel, ale i s útlumem těžby uranového průmyslu.
3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo Volná pracovní místa a počet žadatelů o zaměstnání včetně počtu žadatelů na 1 pracovní místo na úrovni okresu Česká Lípa je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.11 a zaznamenává období 1 roku od 05/2004 do 05/2005. Z grafu v příloze č.6 (obrázek B.8.11) je zřejmý vliv sezónnosti, ale také pozvolný pokles volných pracovních míst. Nejvíce volných míst bylo v měsíci srpnu (678) a červnu (625), nejméně (418) v květnu a (419) dubnu 2005. Obrázek B.8.12 v příloze č.6 znázorňuje vývoj počtu žadatelů na 1 pracovní místo v období 5/04 do 5/05 a je na něm zřejmá kolísavost v průběhu roku, která je vyvolána vnějšími aspekty (sezónnost, absolventi apod.) Nejmenší počet žadatelů o 1 pracovní místo je v měsíci srpnu (8,55 žadatelů) a naopak nejvíce žadatelů na 1 pracovní místo je v měsíci lednu 2005. Roční vývoj celkového počtu žadatelů a počtu volných míst je znázorněn v příloze č.6 na obrázku č. B.8.13. Z něho je Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 73 zřejmý vývoj vztahu mezi oběma veličinami a to zejména nárůst počtu žadatelů v měsících leden (5657 osob) – březen (5 581 osoba) spojený s poklesem volných pracovních míst - leden (433 osoby) – březen (422 osoby).
3.13.5 Míra nezaměstnanosti Poznámka: Míra nezaměstnanosti je vypočítaná z počtu osob starších 15 let podle metodiky platné k 30.6.2004) Výše ukazatelů míry nezaměstnanosti na úrovni jednotlivých obcí je uvedena v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.12 a jsou z ní patrné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Vysokou míru nezaměstnanosti vykazují obce Ralsko (12,37 %), Bezděz (9,46 %), Bohatice (8,66 %). Graf v příloze č.6 (obr. B.8.14) zobrazuje míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v kategoriích: ženy, muži, celkem. Z těchto kategorií je zřejmá vysoká míra nezaměstnanosti žen s extrémy v obcích: Ralsko (15,19 %), Bezděz (11,21 %) a Pertoltice (9,48 %). Mikroregion Podralsko vykazuje hodnoty míry nezaměstnanosti v kategorii : celkem - 6,69 %, muži – 5,77 %, ženy – 7,59 %. Pro srovnání je v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.13 uveden tento ukazatel vypočítaný podle ÚP Česká Lípa z EAO.
3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Na úrovni obcí je dlouhodobá míra nezaměstnanosti uvedena v tabulkách č. Ta-B.8.14 a Ta-B.8.15 v příloze č.6, z nichž je patrný vývoj nezaměstnanosti v letech 2001 – 2004 na úrovni jednotlivých obcí mikroregionu Podralsko v kategoriích: celkem,muži, ženy. Tabulka č. Ta-B.8.15 v příloze č.6 zobrazuje vývoj obcí v kategorii celkem a graficky je vyjádřena v příloze č.6 na obrázku B.8.15. Z grafu je patrná tendence růstu nezaměstnanosti v regionu a jako kritický se jeví rok 2003 v obcích: Ralsko (19,57 %) a Velký Valtinov (15,38 %). V roce 2004 byl zaznamenán ve většině obcí pokles nezaměstnanosti s výjimkou obcí Bezděz a Noviny pod Ralskem
3.13.7 Sezónní nezaměstnanost Charakteristické rysy sezónní nezaměstnanosti v HSO Podralsko se nikterak neodlišují od charakteristických rysů sezónní nezaměstnanosti jak v Libereckém kraji, tak i v celé ČR. Zvýšená sezónní nezaměstnanost se pravidelně každoročně opakuje a to ve dvou vlnách: • nástup absolventů v 7.měsíci, • ukončení sezónních prací v 10. měsíci.
Zvýšená sezónní nezaměstnanost, která je způsobena nástupem absolventů se částečně absorbuje v 9. měsíci, ale vlivem ukončení sezónních prací, počínaje 10. měsícem se opět zvyšuje. Z grafu v příloze č.6 na obrázku B.8.12 je zřejmý vývoj sezónní nezaměstnanosti v průběhu jednoho roku. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 74
PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ
3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko Podralsko, tak jako většina celého území Libereckého kraje, náleží, dle všeobecně uznávaného geomorfologického členění České republiky, do provincie Česká vysočina, která je dále členěna na subprovincie a tzv. celky. Do území Podralska zasahuje jedna subprovincie (a celek). Jedná se o subprovincii Česká tabule (Ralská pahorkatina).
3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko Mezi významné toky, nacházející se na území Podralska a odvádějící vody do Severního moře, patří Ploučnice, která odvodňuje většinou okresu Česká Lípa. Mezi její významné přítoky na uvedeném území se řadí Ještědský potok, Panenský potok a Svitávka. Z významných vodních ploch na území této hospodářsky slabé oblasti lze uvést vodní dílo Stráž pod Ralskem a Hamerský rybník.
3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko Uvedená oblast leží v klimaticky mírném pásu s typickým střídáním ročních období. Podnebí oblasti je výrazně ovlivněno reliéfem. Hřebeny hor tvoří překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantského oceánu a jsou proto vystaveny vyšším srážkám, zatímco níže položené partie mají klima méně chladné. Dle podrobnějšího klimatického členění spadá oblast Podralska do dvou klimatických oblastí, které jsou definovány jako mírně teplé oblasti. Oblast lze zhruba rozdělit na dvě části – jihozápadní (Zákupy, západní část Mimoně, Bohatice, Ralsko, Cetenov, Hlavice, Všelibice) a severovýchodní (východní část Mimoně, Pertoltice pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Stráž pod Ralskem, Dubnice, Velký Valtinov, Brniště). První zmiňovanou oblast lze zařadit do mírně teplé oblasti s větším počtem letních dnů. V ostatní charakteristikách, jako je např. počet mrazových dnů, průměrné teploty, průměrný počet dnů se srážkami, aj. jsou obě oblasti srovnatelné. Bližší specifikaci klimatických oblastí (jihozápadní část území Podralska se řadí do oblasti MT9 a severovýchodní do oblasti MT7) uvádí tabulka č. Ta-C.1.1.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 75
Tabulka č. Ta-C.1.1: Bližší specifikace klimatických oblastí (údaje jsou uvedeny v jednotkách dle sledované charakteristiky – ve dnech, stupních, milimetrech)
Mírně teplé oblasti Charakteristika MT7 MT9 Počet letních dnů 30-40 40-50 Počet dnů s prům. tepl. 10°C a 140-160 140-160 více Počet mrazových dnů 110-130 110-130 Počet ledových dnů 40-50 30-40 Prům.tepl.v lednu -2 až –3 -3 až –4 Průměrná teplota v červenci 16 až 17 17 až 18 Prům.tepl.v dubnu 6 až 7 6 až 7 Prům.tepl.v říjnu 7 až 8 7 až 8 Prům.počet dnů se srážkami 100-120 100-120 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním 400-450 400-450 období (mm) Srážkový úhrn v zimním období 250-300 250-300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 60-80 Počet dnů zamračených 120-150 120-150 Počet dnů jasných 40-50 40-50 Počet letních dnů 30-40 40-50 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje – analytická část, září 2002
Ve sledované oblasti Podralska se nachází jedno z přírodně atraktivních území Libereckého kraje – Máchův kraj. Co se týče jeho fyzicko-geografické charakteristiky, pak se jedná převážně romantickou krajinu s množstvím lesů, pahorkatin, místy s vrchovinným charakterem. Krajinu, kromě kopců, zmalebňují pískovcové útvary, vodní plochy i venkovská lidová architektura. Z geomorfologického hlediska patří území převážně k Ralské pahorkatině a menší částí k Jizerské tabuli. Nejvyšším vrcholem je Ralsko (696 m). Největší řekou sledovaného území je Ploučnice, do které se vlévá několik dalších menších vodních toků. K významným lokalitám patří výrazný kuželovitý vrch Ralsko (696 m), zvedající se až 400 m vysoko nad současnou údolní nivou Ploučnice. Vrchol s příkrými skalnatými a suťovými svahy je tvořen mohutnou žílou čedičové horniny (olivinickým nefelinitem). Ta při třetihorní sopečné činnosti pronikla kvádrovými pískovci, jež vystupují v dolní části. V ní jsou i četné erozní rýhy a rokle, skalní věže a mohutné pískovcové bloky. Přírodní rezervací je vrchol a skalnaté svahy se suťovým porostem (buk, klen aj.) a s teplomilnou vegetací. Známý je také znělcový vrchol Bezdězu (604 m) s mohutným hradem. Se sousedním zalesněným vrchem Malý Bezděz tvoří přírodní rezervaci Velký a Malý Bezděz, která chrání původní les, v jehož bučinách se vzácně objevuje brouk tesařík alpský. Krása území přitahuje jak tuzemské, tak i zahraniční turisty, což významně napomáhá ekonomickému rozvoji regionu. Cestovní ruch však s sebou přináší zvýšenou zátěž území, především dopravou, vyšší produkci odpadů, zvýšenou produkci odpadních vod nebo podnikatelské aktivity necitlivě zasahující do krajiny aj. Při plánování rozvoje oblasti je nutné s těmito riziky počítat a preventivně je řešit. Jedná se především o řešení kapacity dopravní a technické infrastruktury, stanovení funkčního využití pozemků, ochranu krajinného rázu a přírodně cenných lokalit apod. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 76
3.15 C.2 OVZDUŠÍ Zdroje znečištění ovzduší lze dle kategorií rozdělit na malé, střední, velké a zvláště velké. V rámci programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje jsou brány v úvahu pouze střední a velké zdroje znečištění. Do kategorie zvláště velkých zdrojů jsou řazeny tyto zdroje: Velkovýkrmny Zákupy, Diamo s.p. – přepracování kamence. Z hlediska ochrany ovzduší jsou hlavními znečišťujícími látkami především emise oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOx). Část území Podralska, prostor Stráže pod Ralskem a okolí, byl v minulém období silně poznamenán těžbou uranu, která v současné době prochází útlumovým programem. V této souvislosti dochází ke snižování emisí hlavních znečišťujících látek (SO2 a NOx) a návazně i imisního zatížení této oblasti a k postupnému zlepšování životního prostředí. V oblasti Podralska je méně koncentrován průmysl, což pozitivně působí na imisní situaci území. Kvalita ovzduší a hlavní znečišťující látky jsou sledovány automatickou měřící stanicí v Břevništi a manuálně měřenými stanicemi na Ještědu a v Radimovicích. V oblasti Podralska se nachází celkem 59 středních (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-C.2.2) a 7 velkých a zvláště velkých zdrojů znečištění.
Tabulka č. Ta-C.2.1: Velké a zvláště velké zdroje znečištění ovzduší v oblasti Podralska (údaje jsou uvedeny za rok 2004 v tunách)
Emise v roce 2004 (v tunách) Tuhé Oxid Oxidy Oxid Organické Amoniak látky siřičitý dusíku uhelnatý látky Diamo s.p., Stráž pod Ralskem 10 93 45 31 1,5 1,3 Falcon Mimoň, lakovna 22 - 4 10 Rakmily, Pertoltice pod 0,8 0,15 1,1 0,6 15,8 Ralskem, lakovna SAP Mimoň, kotelna 1 21 17 0,5 0,6 Velkovýkrmy Zákupy 0 1 35 Vest Izol Nové Zákupy - 8 4 United Energy Hradčany, 7,5 132 23 3 výtopna Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí, rok 2005
Rada Libereckého kraje v souladu s příslušnou legislativou vydala nařízení kraje č. 1/2004 ze dne 13. července 2004, kterým se vyhlašuje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje (KPSE) a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Opatření navrhovaná v návrhové části Programu rozvoje HSO Podralsko musí být v souladu s těmito programy. Vzhledem k tomu, že většina obcí na území Podralska není plynofikována (29 % z celkového počtu trvale obydlených bytů je vytápěno uhlím), je zřejmé, že na emisích SO2 se významnou měrou podílejí malé zdroje. Na území nebyla vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 77
3.16 C.3 VODA
Poznámka: Pro indikátor „Odběry a vypouštění vody (m3 / obyvatel, m3 / podnikatel) - pouze u obyvatel napojených na veřejný vodovod, resp. kanalizaci“ – nebyla data k dispozici (nejsou sledována), proto byl tento indikátor zrušen. Jiné indikátory nebyly pro tuto kapitolu definované.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 78
3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE
Tabulka č. Ta-C.4.1: Staré ekologické zátěže na území HSO Podralsko
Obec Typ Provozovatel Název Popis zátěže Mimoň skládka MěÚ Mimoň Pražská ul., za Skládka poměrně velkého rozsahu garážemi nevhodně umístěná do blízkosti vodohospodářsky významného toku Ploučnice, na skládce jsou obydlené holobyty. Skládkování bylo již ukončeno, povrch skládky je hustě zarostlý ruderálním porostem. Info MěÚ Mimoň: Skládka údajně ŽP neohrožuje, probíhal zde monitoring. Skládka není rekultivována. Ploužnice skládka - Židlov – ve Skládka potencionálně značně pod vojenském nebezpečná vzhledem k naprosté Ralskem prostoru neznalosti druhů odpadů po Sovětské armádě v areálu cvičiště, nelze vyloučit odpad z munice. Info OÚ Ralsko: Skládka značného rozsahu, není zřejmě rekultivována. Patří do k.ú. Kuřívody. Nejsou k dispozici podrobnější informace. Zákupy skládka MěÚ Zákupy Pod zámkem Předpokládáme ohrožení kvality povrchové vody a podzemní vody mělké kvartérní zvodně, skládka je velmi nevhodně umístěna v bývalém rybníku v intravilánu obce v místě neustále dotovaném povrchovou vodou, na skládce jsou otevřené šachty, které nejsou zabezpečeny proti pádu osob. Info MěÚ Zákupy: Skládka je rozsáhlá – 4,3 ha. Na skládku byl ukládán TKO (od r. 1965), tuhý průmyslový odpad, vyvážela sem Sovětská armáda. Skládka není rekultivována. Byl prováděn monitoring, výsledky však nebyly vyhodnocovány. Zdroj: Program odpadového hospodářství Libereckého kraje
Při zpracování této kapitoly se vycházelo z údajů MŽP ČR (úkol PPŽP 530/2/98, Regionální seznam priorit pro odstraňování starých ekologických škod), jako podkladem pro POH Libereckého kraje. V území HSO Podralsko jsou popsány 3 staré skládky odpadu. U žádné z těchto lokalit zatím neproběhla sanace. Skládka v Pražské ulici v Mimoni leží v blízkosti vodohospodářsky významného toku řeky Ploučnice. Skládku je nutné rekultivovat a zamezit tak dalšímu ohrožování životního prostředí. Doporučujeme současně provádět monitoring kvality vody v Ploučnici v profilu pod skládkou. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 79
Skládka ve vojenském prostoru v Židlově (k.ú. Kuřívody) je nebezpečná, neboť není známo složení odpadů, které v ní byly Sovětskou armádou ukládány, a nelze vyloučit výskyt nebezpečných odpadů včetně staré munice. Území skládky a jejího okolí je nutné podrobně prošetřit a navrhnout opatření, aby byla situace náležitě řešena a aby bylo zabráněno dalšímu zatěžování životního prostředí, zejména podzemních a povrchových vod a půdy v území. Skládku je nutné rekultivovat a následně provádět monitoring, zda nedochází k únikům škodlivých látek. Skládka ve městě Zákupy je velice nevhodně umístěna přímo v intravilánu města, na území bývalého rybníka. Je dotována povrchovou vodou, a hrozí proto znečištění podzemních i povrchových vod. Na skládce se nacházejí odpady různých druhů, částečně opět po Sovětské armádě. Obec má snahu tuto situaci řešit, naráží však na finanční problémy. Je nutné zpracovat podrobnou studii a provést odpovídající opatření tak, aby bylo zabráněno dalšímu zatěžování životního prostředí, zejména podzemních a povrchových vod a půdy v území. Skládku je nutné rekultivovat a následně provádět monitoring, zda nedochází k únikům škodlivých látek. Jednou z dalších překážek je i vlastnictví pozemků pod skládkou, které z části patří správci konkurzní podstaty, který s nimi nemůže žádným způsobem nakládat. Vzhledem k nedostatku aktuálních informací se nepodařilo shromáždit údaje o dalších možných lokalitách s výskytem starých ekologických zátěží. Zde je nutno podotknout, že na území bývalého VVP Ralsko se v současné době vyskytuje řada skládek menšího i většího rozsahu, které jsou z části pozůstatkem vojenských jednotek, z části se jedná o černé skládky nově založené. Po odchodu sovětských vojsk bylo území šetřeno z hlediska ekologických škod a z hlediska stavu objektů. Na základě tohoto šetření bylo území VVP rozděleno na plochy kontaminované ropnými produkty či polychlorovanými uhlovodíky, na plochy s vysokým/ nízkým výskytem munice či na plochy bez volně se nacházející munice. V tomto případě se jednalo buď o méně přístupné části lesů nebo o plochy s osídlením. V 90. letech byla provedena částečná pyrotechnická asanace VVP (do 30 cm hloubky), byla zahájena chemická sanace zemin a vod znečištěných ropnými produkty (ukončení cca v roce 2010) a chemická sanace území po těžbě uranu (ukončení cca v roce 2030). Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 80
3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA Pro návrhy vyššího standardu využívání území zde existují limitující skutečnosti vyplývající zejména z obecné i zvláštní ochrany přírody – k těmto patří zejména vymezená zvláštní chráněná území všech kategorií (zde NPR, PR a PP) a lokality vyšší ochrany území tzv. evropského seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 dle obou směrnic („stanoviště“ a „ptačí oblasti“). Tato „nedotknutelná“ území jsou pro následné návrhy vedoucích k podstatným změnám využívání území jednoznačným limitem.
3.18.1 Zvláštní ochrana přírody V řešeném území jsou vymezeny pouze tzv. „maloplošná“ ZCHÚ
Tabulka č. Ta-C.5.1: Přehled a zastoupení zvláště chráněných území (maloplošné ZCHÚ)
Výměra Podíl Kód Kategorie Obec Kód a název ZCHÚ ZCHÚ z výměry obce ZCHÚ (ha) obce (%) Bezděz 561398 PR 235 - Velký a Malý Bezděz 29,06 1,21 celkem obec Bezděz 29,06 1,21 Noviny pod Ralskem 561851 PR 360 - Ralsko 16,2 1,59 celkem obec Noviny pod Ralskem 16,2 1,59 Ralsko 562017 NPR 31 - Břehyně-Pecopala 359 14,3 Ralsko 562017 PR 360 - Ralsko 6,12 0,22 Ralsko 562017 PR 119 - Hradčanské rybníky 131,61 5,24 Ralsko 562017 PP 1798 - Stohánek 0,26 0,01 Ralsko 562017 PP 1352 - Vranovské skály 12,92 0,45 Ralsko 562017 PP 1799 - Malý a Velký Jelení vrch 7,91 0,28 Celkem obec Ralsko 517,82 3,04 1796 - Rašeliniště Černého 4,26 0,2 Stráž pod Ralskem 562092 PP rybníka Celkem obec Stráž pod Ralskem 4,26 0,2 CELKEM HSO 567,34 6,04 Podklad: KOP LK 2004
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 81
Tabulka č. Ta-C.5.2: Přehled a zastoupení lokalit zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „o ochraně přírodních stanovišť“ a č. 79/409/EEC „o ochraně volně žijících ptáků
Podíl Kód Výměra Obec č. směrnice Kód a název lokality z výměry obce (ha) obce (%) Bezděz 561398 92/43/EEC CZ0514042 - Jestřebsko-Dokesko Bezděz 561398 92/43/EEC CZ0513243 - Velký a Malý Bezděz Bezděz 561398 92/43/EEC CZ0513245 - Mariánský rybník Bezděz 561398 92/43/EEC CZ0513255 - Slatinné vrchy CZ0511007 - Českolipsko-Dokeské Bezděz 561398 79/409/EEC pískovce a mokřady celkem obec Bezděz Brniště 561444 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice celkem obec Brniště Mimoň 561835 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice celkem obec Mimoň Noviny pod 561851 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice Ralskem celkem obec Noviny pod Ralskem Pertoltice pod 514276 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice Ralskem celkem obec Pertoltice pod Ralskem Ralsko 562017 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice Ralsko 562017 92/43/EEC CZ0514042 - Jestřebsko-Dokesko CZ0511007 - Českolipsko-Dokeské Ralsko 562017 79/409/EEC pískovce a mokřady celkem obec Ralsko Stráž pod 562092 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice Ralskem celkem obec Stráž pod Ralskem Velký Valtinov 562203 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice celkem obec Velký Valtinov Zákupy 562262 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice Zákupy 562262 92/43/EEC CZ0514042 - Jestřebsko–Dokesko CZ0511007 - Českolipsko-Dokeské Zákupy 562262 79/409/EEC pískovce a mokřady celkem obec Zákupy CELKEM HSO Podklad: internetový server MŽP ČR, AOPK ČR
Údaje o plošném zastoupení a podílech jednotlivých lokalit nejsou k datu zpracovávání analytické části programu k dispozici – pro další využívání je nutné zjištění údajů z GIS (KÚLK). I z uvedeného přehledu je patrné značné plošné i početní zastoupení těchto aspektů zvláštní ochrany přírody, které svojí lokalizací, dlouhodobým způsobem využívání vyplývajícího z jejich přírodního charakteru i vzniku, leží obecně za okrajem případných snah o jakékoliv změny využívání. Případné záměry vedoucí ke změnám Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 82 využívání dotčených pozemků v těchto lokalitách podléhají souhlasům orgánů ochrany přírody, v případě nutnosti i vyhotovení vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí. Poznámka: vyhodnocení památných stromů a výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů není zde provedeno z důvodu určité irelevantnosti pro následné návrhy vedoucí k rozvoji oblasti i detailního a bodového charakteru (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004).
3.18.2 Obecná ochrana přírody Pro koncipování návrhů vedoucích ke změnám využívání pozemků a území jsou v této oblasti územním limitem i další skutečnosti vyplývající z ustanovení zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
3.18.2.1 Krajinářské aspekty Krajina řešeného území náleží částem oblastí krajinného rázu (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004): 3 – Podještědí, 4 – Okolí České Lípy-sever, 5 – Okolí České Lípy-jih, 8 – Českodubsko. Krajinný ráz řešeného území je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří m.j. i podíl lesních pozemků (viz kapitola C.8, tabulka č. Ta-C.8.5), zejména jejich výměra a členitost, které se nacházejí pro zemědělství v nepřístupných, či historicky kulturně nevyužitelných partiích. Historický ráz části kulturní krajiny je zde územně významněji velkoplošně narušen existencí, i současnými i potencionálními způsoby a intenzitou využívání zemědělských pozemků, kdy z těchto důvodů jsou při návrzích změn m.j. důležité i zásady tvorby agrodesignu (bližší údaje viz kapitola 3.21.2), kdy těmto negativním aspektům patří zejména v minulosti scelené hony orné půdy a přetrvávající velkoplošné zemědělské využívání. Pro koncipování návrhů je určitým orientačním vodítkem m.j. i ekologická stabilita daná jejím koeficientem (podrobněji viz příloha), která může být pro následné návrhy územním limitem v případě větších zásahů do charakteru krajiny nejen ve vymezených krajinářsky hodnotných územích, nebo naopak v podmínkách antropogenních území i příležitostí pro nápravu dosud nevyhovujícího stavu.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 83
Tabulka č. Ta-C.5.3: Vyhodnocení území dle koeficientu ekologické stability
Kód Krajinný typ Výměra celkem Podíl z HSO Obec KES obce dle KES (m2) (%) Bezděz 561398 4,18 C 23992169 6,32 Bohatice 561428 2,72 B-C 3935263 1,04 Brniště 561444 0,70 B 26716438 7,04 Cetenov 563943 1,83 B 6051738 1,60 Dubnice 561541 1,03 B 15796372 4,2 Hlavice 564052 1,33 B 8269895 2,18 Mimoň 561835 0,50 A-B 15481505 4,08 Noviny pod Ralskem 561851 1,71 B 10172811 2,68 Pertoltice pod 0,60 A-B 7918397 2,09 Ralskem 514276 Ralsko 562017 15,14 C 170257898 44,85 Stráž pod Ralskem 562092 1,47 B 21578433 5,69 Velký Valtinov 562203 1,43 B 10048590 2,64 Všelibice 564532 1,74 B 18434858 4,86 Zákupy 562262 2,23 B-C 40750757 10,73 Podíl Výměra Typ krajiny z HSO (m2) (%) A – krajina plně antropogenizovaná, s dominantním až výlučným 0 0,00 výskytem sídelních a industriálních anebo agroindustriálních prvků A-B – přechodový typ 23399902 6,17 B – krajina harmonická, s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem; krajina tohoto typu může mít úplnou převahu prvků 117069135 30,86 přechodného charakteru nebo mozaiku prvků odpovídajících střídavě krajinným typům A a C B-C – přechodový typ 44686020 11,78 C – krajina relativně přírodní, s dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků, při ojedinělém výskytu agrárních, minimu sídelních a 194250067 51,19 absenci industriálních prvků CELKEM HSO 379405124 100,00 Podklad: Podklad: KOP LK 2004, vlastní šetření
Koeficient ekologické stability je stanoven podílem ploch relativně stabilních s výměrou ploch ekologicky nestabilních (viz příloha vč. jednotlivých k.ú.). Tento vztah je však pouze teoretický, vychází z evidence katastru nemovitostí, tzn. s přebráním jistých nedostatků a nesouladů se skutečností (např. na území obce Ralsko nesoulady ve vymezení lesních pozemků…). Pro ekologickou stabilitu tento výrazně nadprůměrný stav (průměr v LK C = 35 %, tzn. cca 4x vyšší než průměr ČR) je dán významnějším zastoupením zejména evidované lesní půdy (PUPFL) i trvalých travních porostů (luk a pastvin) v porovnání s výměrou orné půdy a zastavěných ploch. Do tohoto vztahu však nejsou dostatečně zahrnuty skutečné aktuální druhy pozemků, tj. v podmínkách řešeného území většina ostatních ploch (zde často charakteru vznikajícího lesa či jiných aktuálních přírodě blízkých ploch) o vyšším stupni ekologické stability, kdy po příslušném zapracování a výpočtu by byl výsledný typ krajiny ještě více potvrzen, ne-li navýšen. Ekologická stabilita je v rámci jednotlivých obcí místy i značně rozdílná dle jednotlivých k.ú., kdy obecně platí, že centra obcí a měst disponují nižším KES. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 84
Územní systém ekologické stability ve všech biogeografických významech (viz jednotlivé ÚPD a dokumentace ÚSES), územně vymezený jednotlivými biocentry, biokoridory i interakčními prvky, je vedle územně determinovaných ZCHÚ a Naturových lokalit pro návrhy změn využití území jednoznačným limitem, kdy jsou tyto plochy a linie opět nedotknutelnými. Přehled podávají jednotlivé zpracované ÚPD a dokumentace ÚSES, včetně základní orientace KOP a vyčerpávající údaje o plošném zastoupení jednotlivých prvků systému (zde neřešeno pro určitou irelevantnost pro následné koncipování navrhovaných opatření, které se systému ekologické stability nedotknou). Významné krajinné prvky dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6. VKP „ex lege“ je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability“. Významnými krajinnými prvky jsou veškeré „lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy“. Praktická identifikace rašelinišť a zejména údolních niv konkrétní lokality je v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody – orientaci v ostatních případech dává začlenění příslušných pozemků v katastru nemovitostí. Pro případné návrhy změn využívání pozemků jsou opět tato území limitem, kdy realizace je podmíněna souhlasem a stanovenými podmínkami orgánu ochrany přírody (zde neřešeno plošné zastoupení pro nedostatek podkladů a nejasnosti vymezování těchto VKP – z hlediska lesních pozemků a vodních ploch slouží orientační údaje kapitoly C.8). VKP registrované dle § 6 zákona jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody - jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Tyto prvky jsou i přes jednotlivou i celkovou nepatrnou výměru pro návrhy změn využití území opět omezující skutečností.
Tabulka č. Ta-C.5.4: Přehled registrovaných VKP (dle §6 zákona č. 114/92 Sb.) Výměra Název obce Kód obce Název VKP (ha) Mimoň 561835 Dub letni ve Vranově 0 Mimoň 561835 Lipová alej mezi Mimoni a Vranovem 0 Mimoň 561835 Lípa malolistá u kapličky ve Vranove 0 Mimoň 561835 2 lípy malolisté ve Vranově 0 Mimoň 561835 Solitéry u soukromého pekařství v Mimoni 0 Mimoň 561835 Veřejná zeleň v křižovatce silnic v Mimoni 0 Hlouček městské zeleně u křižovatky silnic Ralska- Mimoň 561835 0 Široká Mimoň 561835 Solitéra v obytné zástavbě v Mimoni 0 Mimoň 561835 Solitéra u parkoviště v Mimoni 0 Mimoň 561835 Lipová alej v Pražské ulici 0 Mimoň 561835 Lipová alej mezi Mimoni a Vranovem 0 celkem obec Mimoň 0 Noviny pod 561851 Dubová hráz- remiz 0,82 Ralskem celkem obec Noviny pod Ralskem 0,82 Všelibice 564532 Dvě Lípy v Malčicích 0 celkem obec Všelibice 0 Zákupy 562262 Zámecký park v Zákupech 8 Zákupy 562262 Modříny v Zákupech 0 celkem obec Zákupy 8 CELKEM HSO 8,82 Podklad: KOP LK 2004 (k datu zpracování) Pozn. zpracovatele: uvedený seznam je k datu zpracovávání Programu, kdy není vyloučeno doplnění lokalit o nové skutečnosti vyplývajících z obnovy některých ÚPD. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 85
3.18.2.2 Ochrana dřevin Pro návrhy změn využívání pozemků je tento aspekt spíše bodový a detailní, kdy tyto návrhy je nutno koncipovat s ohledem na konkrétní podmínky. Pozn.: v oblasti se nevyskytují vyhlášené přírodní parky, vyhodnocení invazních a nepůvodních druhů rostlin a živočichů zde není provedeno rovněž pro irelevantnost pro následné návrhy opatření vedoucí k rozvoji oblasti (viz opět Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004).
3.18.3 Závěry a doporučení
Existence výše uvedených skutečností je pro veškeré záměry vedoucí ke změně druhu pozemků a jejich způsobů využití jednoznačným omezením až limitem. Řešené území oblasti se svým přírodě blízkým charakterem výrazně odlišuje od průměrných hodnot kraje i ČR, a to jak svojí průměrnou ekologickou stabilitou, krajinářskými hodnotami (dosud zcela nedoceněnými ve všech směrech), tak i existencí výše uvedených environmentálních vlivů. V oblasti zvláštní a obecné ochrany přírody jsou pro následné návrhy limitující vymezená území a lokality, které je nutno z návrhů vedoucích ke změnám druhů pozemků a jejich využití vyjmout – k nim náleží zejména veškerá ZCHÚ (viz jednotlivé plány péče) a „Naturové lokality“, ale i plochy a linie prvků ÚSES a registrované VKP. K VKP „ze zákona“ je nutno přistupovat diferencovaně s ohledem na jejich charakter, kdy způsoby jejich využívání jsou určeny oborovými dokumenty (např. Lesními hospodářskými plány a osnovami), využívání zemědělské půdy zejména v údolních nivách nutno cílit spíše v extenzivní podobě. Důležitým hlediskem současného i budoucího využívání krajiny jsou i krajinářské aspekty, kdy ke zvýšení atraktivity území je třeba návrhy opatření cílit hlavně na její pestrost a agrodesign (maloplošné střídání kultur) při plánování podnikatelských záměrů jednotlivých hospodařících subjektů. Určitým rámcovým vodítkem pro navrhování opatření je ekologická stabilita území (v porovnání s ostatními územími nejen Libereckého kraje je průměrná ekologická stabilita v nadprůměrné úrovni), kdy těžiště náprav minulých způsobů využívání území jsou zejména plochy obcí Mimoně a Pertoltice pod Ralskem (viz KES), kde se jeví nutnost rozmělnění v minulosti scelených honů orné půdy formou jejich rozčlenění remízy s vyšší zelení. Pro následně koncipované návrhy je mnohdy výše uvedená limitní skutečnost i příležitostí pro fungování a rozvoj návazných odvětví a oborů – např. v oboru lesního hospodářství to je těžební i pěstební činnost, v zemědělství je existence trvalých travních porostů příležitostí pro fungování a rozšiřování živočišné výroby, nadměrný výskyt dlouhodobě ladem ležící půdy příležitostí pro uvážlivé pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely, apod. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 86
3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY
3.19.1 Ložiska nerostných surovin Nerostné suroviny patří vedle lesů a vody mezi největší přírodní zdroje. Po stránce legislativní je ochrana nerostného bohatství, dobývání nerostů a ochrana zemského povrchu zakotvena v zákoně č. 62/1988 Sb., o geologických pracech ve znění zákona č.543/1991 Sb., a zákona č.366/2000 Sb. (dále jen geologický zákon) a v zákoně 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb. úplné znění v zákoně č. 439/1992 Sb. (dále jen horní zákon) a předpisy souvisejícími, vyhlášenými chráněnými ložiskovými územími (CHLÚ) a dobývacími prostory (DP). V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků (výhradní ložiska v Dubnici), sklářských a slévárenských písků (výhradní ložisko Srní), a ložiska radioaktivních surovin - uran (výhradní ložiska Stráž pod Ralskem, Hamr). Výskyt jednotlivých surovin je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-C.6.2 až Ta-C.6.7. Celé řešené území náleží do CHOPAV Severočeská křída, jejichž vysoký význam stále svou vahou zásadním způsobem ovlivňuje využívání surovinových zdrojů oblasti. Není to jen v případě rozhodování o další existenci těžeb radioaktivních surovin, ale i o těžbě ložisek sklářských a slévárenských písků. Pro většinu ložisek sklářských a slévárenských písků jsou vypracovány Plány rekultivace, na jejich základě jsou prováděny rekultivační práce (např. ložisko Dubnice), což je příkladem citlivého přístupu k zahlazování důsledků těžby na krajinu. Nejvýznamnějším ze střetů je střet CHOPAV Severočeská křída s ložisky radioaktivních surovin Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře. Těžba a zpracování uranu, která se rozvíjela od 70. let, a byla významným dynamickým stimulem ekonomického a sociálního rozvoje zejména pro východní část území okresu Česká Lípa (Hamr-Stráž pod Ralskem), byla v roce 1990 ukončena těžba hlubinná a v roce 1996 bylo rozhodnuto o ukončení chemické těžby uranu, jejíž likvidace potrvá pravděpodobně několik desetiletí. V případě ložiska Hamr byl průběh ukončovacích prací relativně snazší, neboť bylo prováděno průběžné zakládání vyrubaných prostor průběžně s těžbou a zbylo pro dokončení těžeb založit přístupová díla a stvoly těžních jam. Výrazně komplikovanější situace je v případě ložiska Stráž pod Ralskem, neboť použitá metoda těžby chemickým loužením v podzemí z povrchu pomocí systému provozních vrtů indukovala použití kyseliny sírové, dusičné a fluorovodíkové. Za dobu provozu bylo tímto způsobem do podzemí zapraveno několik milionů tun kyselin.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 87
Tabulka č. Ta-C.6.1: Identifikátory
Obec CHLÚ DP Surovina Plocha (ha) Bezděz - - - - Bohatice 700040000 - SPSP 51,02 Bohatice (část) Brniště - 870050000 SKSK 115,63 Luhov (část) - 870009900 SPSP 11,91 Velký Grunov Cetenov - - - - Dubnice - 870070500 SPSP 4,28 Dubnice - 870091000 SPSP 189,90 Dubnice I (část) 720740000 - CSCS 310,39 Markvartice v Podj. (část) Hlavice - - - - Obec CHLÚ DP Surovina Plocha (ha) Mimoň - 810007100 RSRS|RSU- 2414,12 Stráž pod Ralskem (část) 724730900 - RSRS 781,25 Ploužnice pod Ralskem (část) 724060000 - RSRS|RSU- 4983,05 Stráž pod Ralskem (část) Noviny pod Ralskem - 810007100 RSRS|RSU- 2414,12 Stráž pod Ralskem (část) 724060000 - RSRS|RSU- 4983,05 Stráž pod Ralskem (část) Pertoltice pod - 810007100 RSRS|RSU- 2414,12 Ralskem Stráž pod Ralskem (část) 700040000 - SPSP 51,02 Bohatice (část) 724060000 - RSRS|RSU- 4983,05 Stráž pod Ralskem (část) Ralsko - 810007100 RSRS|RSU- 2414,12 Stráž pod Ralskem (část) 724730900 - RSRS 781,25 Ploužnice pod Ralskem (část) 724060000 - RSRS|RSU- 4983,05 Stráž pod Ralskem (část) Stráž pod Ralskem - 810006900 RSRS|RSU- 166,85 Hamr pod Ralskem I (část) - 810007000 RSRS|RSU- 66,59 Hamr pod Ralskem II - 810007200 RSRS|RSU 604,87 Hamr pod Ralskem (část) III. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 88
- 810007100 RSRS|RSU- 2414,12 Stráž pod Ralskem (část) 724060000 - RSRS|RSU- 4983,05 Stráž pod Ralskem (část) Velký Valtinov - - - - Všelibice - - - - Zákupy - 860028700 PIPK|PIPS 71,50 Veselí (část) Zdroj: Surovinová politika Libereckého kraje Vysvětlivky: Radioaktivní suroviny RS Štěrkopísky SP Písky sklářské a slévárenské PI Stavební kámen SK Cihlářská surovina CS
3.19.2 Závěr k problematice surovin Samotné osvojování ložisek a získávání surovin již svým principem činnosti působí nepříznivě na životní prostředí. Negativním důsledkem těžby v některých lokalitách je destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, seismicita, úbytek lesních ploch v relativně málo lesnatém území, jakož i další problémy spojené s přepravou vytěžené suroviny. Lze předpokládat i ovlivnění místního klimatu při prolomení hřbetů ochranných masivů či při likvidaci celých kopců. Odstranění důsledků po těžbě uranu potrvá několik desítek let. Výskyt a těžba surovin (především zásoby štěrkopísků, sklářských a slévárenských písků) má pro rozvoj dané oblasti nezanedbatelný význam, obnovení těžby uranové rudy nelze očekávat a s ohledem na negativní zatížení krajiny a životního prostředí se nedoporučuje.
3.19.3 Produkce komunálního odpadu V Libereckém kraji byl v roce 2003 zpracován Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, jehož úkolem je stanovit optimální způsob dosažení souladu s požadavky právních předpisů ČR a EU v oblasti odpadového hospodářství na území Libereckého kraje a s tím spojené ekonomické dopady. Na základě provedených výpočtů vyplývá, že meziroční nárůst produkce směsných komunálních odpadů v regionu Podralsko je v jednotlivých letech výrazně odlišný. Zatímco v roce 2001-2002 došlo téměř k 36 % nárůstu, v roce následujícím, přesto, že nebyly zaznamenány žádné výrazné změny v počtu obyvatel ve sledovaném území, se produkce komunálního odpadu snížila o 6,4%. V letech 2003-2004 došlo k navýšení o 9,8%, což odpovídá průměru 210,74 kg komunálního odpadu na obyvatele v regionu Podralsko. Vzhledem k republikovým průměrům lze považovat měrnou produkci okolo 400 kg/os/rok za běžnou, průměrná produkce směsného odpadu v Libereckém kraji na osobu v roce 2003 činila 300 kg/os/rok. V obcích do 5 000 obyvatel se měrná produkce s 252-277 kg/os/rok pohybuje pod tímto celokrajským průměrem, na druhé straně ve větších městech je naopak vyšší 340-355 kg/os/rok. Některé z obcí např. Bezděz (453,87kg/os/rok), Brniště (384,45 kg/os/rok), Pertoltice pod Ralskem (308,16 kg/os/rok) výrazně překračují nejen množství komunálního odpadu v regionu Podralsko, ale i průměr v Libereckém kraji, dokonce v případě obce Bezděz průměr celorepublikový. Tento fakt má několik různých příčin, jednou z nich je lokalizace obce v rekreační oblasti se zvýšeným počtem chatařů a chalupářů, což významně ovlivňuje produkci odpadů v dané lokalitě. Dalším faktorem majícím vliv na konečné výsledky je způsob vedení evidence produkce komunálních odpadů, která v některých obcích není příliš kvalitní, právě tato skutečnost se může projevit v ukazateli měrné produkce komunálního odpadu na obyvatele velice výrazně. K neméně důležitým faktorům ovlivňujícím produkci Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 89 komunálních odpadů patří kvalita nastavení systému nakládání s komunálním odpadem, což je blíže popsáno v kapitole o separovaných odpadech. I přesto, že průměrná produkce komunálních odpadů v regionu Podralsko je pod krajským a celostátním průměrem (kromě vyjmenovaných obcí) je nutné nadále předcházet vzniku odpadů a minimalizovat jejich množství.
Tabulka č. Ta-C.6.3: Produkce komunálních odpadů (kg/osobu)
Rok Obec 2001 2002 2003 2004 Bezděz 328,36 259,74367,35 453,87 Bohatice 122,58 153,85153,85 180,56 Brniště 165,17 301,30344,34 384,45 Cetenov 54,05 86,2194,83 90,91 Dubnice 162,52 211,3211,32 182,50 Hlavice 61,14 91,5391,53 86,54 Mimoň 172,78 305,52255,69 251,60 Noviny pod Ralskem 201,61 275,59 188,98 207,69 Pertoltice pod Ralskem 158,25 324,84 324,84 308,16 Ralsko 106,06 168,94139,13 86,70 Stráž pod Ralskem 210,77 160,35 130,95 136,71 Velký Valtinov 143,68 160,92 149,43 155,17 Všelibice 71,86 142,44146,34 135,50 Zákupy 157,35 220,49288,90 290,02 Podralsko celkem 2 116,17 2 863,03 2 687,47 2 950,37 Průměr v regionu Podralsko 151,16 204,50 191,96 210,74 Zdroj: Odbor životního prostředí KÚLK, vlastní výpočet
3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu Separace využitelných složek komunálního odpadu je v jednotlivých obcích prováděna prostřednictvím oprávněných subjektů. Jsou to zejména svozové firmy, sběrny a výkupny a další organizace, které organizují sběr separovaných složek například ve školách. Obvyklá frekvence svozu separovaných komodit je ve většině obcích a městech následující: plasty 1 x týdně, papír 1 x za dva týdny a sklo 1 x měsíčně. Některé z obcí za účelem snížení nákladů uplatňují svoz „na zavolání“. V regionu Podralsko třídí komunální odpad třináct obcí a měst, které jsou kromě obce Hlavice zapojeny do systému EKO-KOM. Obce zapojením do tohoto systému tak řeší svoji povinnost vytříděné složky předávat k využití dle zákona o odpadech a zákona o obalech. Některé obce začaly se separací využitelných složek až v roce 2004 a ne vždy jsou separovány všechny komodity (papír, plast, sklo, kov). Ve obcích Podralska je separován plast a sklo, v osmi obcích i papír a jen v Zákupech, Stráži pod Ralskem a Mimoni i kov. Co se separace kovu týče, evidence je prováděna jen ve městech a obcích, které mají sběrné dvory, výkupny, hasiče a školy, které se sběrem kovů zabývají. Vzhledem k výpovědní hodnotě tohoto ukazatele pro celé Podralsko se proto v následující analýze zaměříme pouze na komodity: papír, plast a sklo. Celkové množství separovaného sběru papíru v regionu Podralsko od roku 2001 do roku 2004 zaznamenal významný nárůst, a to o celých 302 %. Průměrné množství sběru v regionu Podralsko 1,04 kg/os/rok v roce 2001 se zvýšil na 3,00 kg/os/rok v roce 2004. Průměrná výtěžnost separovaného papíru v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 11,08 kg/osobu. Krajský průměr je většinou řádově překračován u větších obcí a měst, zde hrají důležitou roli např. plynofikace, vysoká koncentrace obyvatel, školy, kvalitní systém nakládání s komunálním Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 90 odpadem. Na základě údajů z tabulky č. Ta-C.6.4 vyplývá, že sledovaný region dosahuje pouze 27% tohoto průměru, nejblíže se tomuto údaji přibližuje obec Mimoň s 9,65 kg separovaného papíru v roce 2004 na osobu.
Tabulka č. Ta-C.6.4: Produkce separovaného papíru v HSO Podralsko (kg)
Obec/ město Rok
2001 2002 2003 2004 Obec Osoba Obec Osoba Obec Osoba Obec Osoba Bezděz 0,00 0,000,00 0,00 480,00 1,78 1 600,005,90 Bohatice 0,00 0,000,00 0,00 240,00 1,61 410,002,85 Brniště 3 360,00 2,52 5 430,00 4,03 4 260,00 3,16 3 630,00 2,66 Cetenov 0,00 0,000,00 0,00 160,00 1,38 0,000,00 Dubnice 0,00 0,000,00 0,00 0,00 0,00 0,000,00 Hlavice 0,00 0,000,00 0,00 0,00 0,00 0,000,00 Mimoň 24 320,00 3,61 25 270,00 3,76 24 630,00 3,66 64 720,00 9,65 Noviny pod Ralskem 1 100,00 4,44 1 830,00 7,20 1 110,00 4,37 920,00 3,54 Pertoltice pod Ralskem 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Ralsko 2 500,00 1,80 11 260,00 6,99 9 610,00 5,97 8 080,00 4,41 Stráž pod Ralskem 9 060,00 2,25 7 530,00 1,86 6 020,00 1,49 20 340,00 5,00 Velký Valtinov 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Všelibice 0,00 0,000,00 0,00 0,00 0,00 0,000,00 Zákupy 0,00 0,00 6 880,00 2,56 13 610,00 5,06 22 150,00 7,95 Podralsko celkem 40 340,00 14,62 58 200,00 26,41 60 120,00 28,48 121 850,00 41,96 Průměr na osobu 2,17 1,04 3,07 1,89 3,17 2,03 6,30 3,00 v regionu Podralsko Zdroj: EKO-KOM a.s., vlastní výpočet
Objem separovaných plastů v Podralsku v průběhu posledních 4 let zaznamenal významné výkyvy. Od roku 2001 do roku 2004 došlo k jeho nárůstu o 54 % v roce 2004 naopak ke snížení o 52%. Tento výrazný pokles není způsoben nezájmem o sběr ze strany občanů, ale změnou svozové firmy, která začala přesněji přepočítávat sebrané množství separovaných komodit dle počtu a velikosti nádob, a to tak, že obcím, které měly nádoby menšího objemu, byly přiznávány výtěžnosti větší. Nejvyšší množství separovaného plastu vykazuje obec Cetenov 2,07 kg/os., která zavedla sběrné nádoby poprvé v roce 2004, nutno poznamenat, že začátek sběru je vždy velice intenzivní než se usadí a začne stoupat. Průměrné množství separovaného plastu v Libereckém kraji se pohybovalo okolo 2,15 kg. Region Podralsko dosahuje 53 % tohoto množství.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 91
Tabulka č. Ta-C.6.5: Produkce separovaného plastu v HSO Podralsko (kg)
Rok 2001 2002 2003 2004 Obec/město Obec Osoba Obec Osoba Obec Osoba Obec Osoba Bezděz 340,00 1,27390,00 1,45 460,00 1,71 360,001,33 Bohatice 0,00 0,00330,00 2,21 540,00 3,61 220,001,53 Brniště 2 660,00 2,00 3 430,00 2,55 3 840,00 2,85 1 610,00 1,18 Cetenov 0,00 0,0060,00 0,52 0,00 0,00 250,002,07 Dubnice 0,00 0,000,00 0,00 250,00 0,47 240,000,45 Hlavice 0,00 0,000,00 0,00 0,00 0,00 0,000,00 Mimoň 15 180,00 2,25 13 620,00 2,03 20 640,00 3,07 8 880,00 1,32 Noviny pod Ralskem 720,00 2,90 920,00 3,62 1 100,00 4,33 430,00 1,65 Pertoltice pod Ralskem 0,00 0,00 310,00 0,99 930,00 2,96 390,00 1,18 Ralsko 1 180,00 0,85 5 280,00 3,28 6 340,00 3,94 2 570,00 1,40 Stráž pod Ralskem 3 690,00 0,92 3 310,00 0,82 3 300,00 0,82 2 370,00 0,58 Velký Valtinov 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 170,00 0,98 Všelibice 0,00 0,000,00 0,00 0,00 0,00 260,000,50 Zákupy 0,00 0,00 7 210,00 2,68 6 330,00 2,35 5 160,00 1,85 Podralsko celkem 23 770,00 10,19 34 860,00 20,13 43 730,00 26,11 22 910,00 16,02 Průměr na osobu v regionu Podralsko 1,28 0,73 1,84 1,44 2,31 1,86 1,19 1,14 Zdroj: EKO-KOM a.s., vlastní výpočet
Množství separovaného skla se od roku 2001 do roku 2004 zvýšilo o 238 %, v regionu Podralsko bylo v roce 2001 vytříděno 1,07 kg/os a v roce 2004 již 4,36 kg/os. Z tabulky je patrné, že výše průměrné produkce separovaného skla není úměrná počtu obyvatel a v jednotlivých obcích se výrazně liší, např. v Bohaticích se 144 obyvateli připadá 7,15 kg/os, oproti tomu ve Stráži pod Ralskem se 4 067 obyvatel je to pouze 1,64 kg/os a v Ralsku s 1 834 obyvateli je to 5,45 kg/os. Průměrná výtěžnost separovaného skla v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 5,08 kg/os, přičemž region Podralsko dosahuje dokonce 86 % průměru Libereckého kraje.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 92
Tabulka č. Ta-C.6.6: Produkce separovaného skla v HSO Podralsko (kg)
Rok Obec/město 2001 2002 2003 2004 Obec Osoba Obec Osoba Obec Osoba Obec Osoba Bezděz 360,00 0,000,00 0,00 280,00 1,04 1 260,004,65 Bohatice 220,00 0,00530,00 3,55 450,00 3,01 1 030,007,15 Brniště 1 610,00 4,18 5 470,00 4,06 9 330,00 6,92 7 650,00 5,61 Cetenov 250,00 0,00840,00 7,24 1 290,0011,12 510,004,21 Dubnice 240,00 0,00 0,00 0,00 1 110,00 2,09 1 570,00 2,92 Hlavice 0,00 0,000,00 0,00 0,00 0,00 0,000,00 Mimoň 8 880,00 2,11 12 010,00 1,79 24 950,00 3,71 28 640,00 4,27 Noviny pod Ralskem 430,00 5,08 1 600,00 6,30 2 780,00 10,94 2 580,00 9,92 Pertoltice pod Ralskem 390,00 0,00 590,00 1,88 980,00 3,12 1 130,00 3,41 Ralsko 2 570,00 1,93 6 120,00 3,80 11 440,00 7,11 10 000,00 5,45 Stráž pod Ralskem 2 370,00 1,62 2 040,00 0,50 4 170,00 1,03 6 670,00 1,64 Velký Valtinov 170,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 650,00 3,74 Všelibice 260,00 0,000,00 0,00 0,00 0,00 2 810,005,36 Zákupy 5 160,00 0,00 11 770,00 4,38 14 260,00 5,30 7 400,00 2,66 Podralsko celkem 30 220,00 14,92 40 970,00 33,49 71 040,00 55,40 71 900,00 61,01 Průměr na osobu v regionu Podralsko 1,63 1,07 2,16 2,39 3,75 3,96 3,72 4,36 Zdroj: EKO-KOM a.s., vlastní výpočet
Zařízení na úpravu (třídění) odpadů ve většině případů provozují svozové firmy. Region Podralsko je obsluhován svozovou společností Remondis s.r.o. Vlastní třídění odpadů je realizováno zpracovateli odpadů v rámci vlastních výrobních a provozních technologií, které zpravidla nemají sídlo na území Libereckého kraje. Papír zpracovává TILIA-Mělník, sklo AMT s.r.o. Příbram, kov kovošrot Děčín a.s.-Liberec, směsný odpad Termizo a.s. spalovna-Liberec, Technické služby skládka -Svébořice, město Mšeno-skládka. V obcích s více než 2 000 obyvatel by měl být dle Programu odpadového hospodářství Libereckého kraje (POH LK) zřízen sběrný dvůr. V regionu Podralsko se to týká měst Mimoň, Stráž pod Ralskem a Zákupy, které toto kritérium splňují. Jedná se zde převážně o sběr druhotných surovin, obalů, velkoobjemových a nebezpečných složek komunálních odpadů. Potřeba sběrných dvorů vyvstává i v některých menších obcích, bohužel nedostatek financí zabraňuje jejich výstavbě, problém je alespoň částečně řešen ambulantním svozem.
3.19.5 Skládky komunálního odpadu
V regionu Podralsko je v současné době provozována skládka TKO Svébořice (provozovatel Technické služby Mimoň). Podnikatelským záměrem je vybudování závodu na třídění a recyklaci odpadů firmou ICKM na území obce Ralsko. V současné době zatím nejsou stanoveny konkrétní druhy odpadů, mělo by se jednat o likvidaci problematických odpadových složek z celého Libereckého kraje, které firma dokáže ekologicky likvidovat. Celý záměr může být ovlivněn převodem majetku ze státu na Liberecký kraj nebo obec Ralsko. V obci Zákupy se nachází bývalá skládka S-OO, která je od roku 2003 neprovozována. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 93
3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA Poznámka: Indikátor „Teoretické vymezení problému úrovně území“ - byl zrušen. Chybí zpracování počtu akcí se zaměřením na EVVO - z údajů, které byly poskytnuty, ale ani z internetu a dotazníků nelze zjistit počet těchto akcí. Jsou pouze uvedeny souhrnné částky příspěvku na podporu EVVO.
3.20.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Cílem oblasti EVVO je charakterizovat hospodářsky slabou oblast Podralsko z hlediska vybraných indikátorů EVVO. Obec je vnímána jako nejvýznamnější místo, kde je potřeba hledat řešení konkrétních ekologických problémů a kde je možné aktivně ovlivňovat environmentální vzdělávání a osvětu obyvatel, a to díky tomu, že obec je velmi blízko jak jednotlivcům, tak i firmám a zároveň působí v určitém přesně vymezeném území. Nástroje, které mají obce k dispozici a mohou je využít k působení na občany i firmy a tím přispět k zajištění udržitelného rozvoje, zahrnují administrativní nástroje (např. obecní vyhlášky, rozhodnutí dle jednotlivých zákonů), ekonomické (místní poplatky, zvýhodnění některých výrob či akcí na území obce např. nízkým nájmem) a informační nástroje. Informační nástroje se jeví jako nejúčinnější - zahrnují především práci s veřejností a spolupráci s různými subjekty, které mohou pomoci k EVVO občanů.
3.20.2 Koncepce udržitelného rozvoje Každá obec by měla mít zpracovanou rámcovou představu udržitelného rozvoje ve formě strategie či koncepce UR, v návaznosti na strategii státu, Libereckého kraje a Místní Agendy 21. Jak je patrné z tabulky č. Ta-C.7.1 v příloze č.6, žádná z dotazovaných obcí Podralska nemá doposud zpracovanou koncepci udržitelného rozvoje, v oslovených obcích ani nepůsobí pracovník, který byl měl v náplni práce péči o udržitelný rozvoj. Obce, které jsou sdruženy v rámci mikroregionu Podralsko (tzn. Bezděz, Bohatice, Brniště, Dubnice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a Zákupy), jsou zapojeny do projektu Zdravé město ČR.
3.20.3 Indikátory EVVO Každá obec by ve své koncepci udržitelného rozvoje měla mít navrženy indikátory určené ke zhodnocení, zda obec je nebo není trvale udržitelná. Vzhledem k absenci koncepce udržitelného rozvoje v jednotlivých sledovaných obcích, nejsou k dispozici ani indikátory, které by vycházely z aktuální situace obcí. Pro účely této analýzy byly zvoleny indikátory, které jsou srozumitelné a mohly by být využitelné pro zmapování situace ve zkoumané hospodářsky slabé oblasti.
3.20.3.1 Zapojení veřejnosti Do rozhodování o otázkách, které se týkají obce a souvisejí s problematikou UR, by měli být zapojeni všichni občané. Jedním z indikátorů, který je možné použít pro posouzení zapojení veřejnosti do dění v obci, je účast občanů na volbách do obecního zastupitelstva (příloha č.6, tabulka č. Ta-C.7.2). Přestože obce Podralska zaznamenaly relativně vysokou volební účast, z dotazníků vyplývá, že zájem občanů o další dění v obci se omezuje především na aktuální otázky, které se jich přímo dotýkají.
3.20.3.2 Dostupnost informací K zapojení občanů do rozhodovacího procesu může pomoci zajištění dostatečného povědomí o příčinách a důsledcích ekologických problémů a přístupu ke srozumitelným informacím v dostatečné kvalitě a kvantitě. K informování veřejnosti je možné využít různých způsobů: např. zpravodaje, vývěsky, přednášky, školení, odbornou literaturu, masmédia, atd. (zpracováno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-C.7.3). V obcích působí - sídlí knihovny, příp. pobočky knihoven. Zlepšuje se také možnost přístupu k internetu. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 94
3.20.3.3 Nevládní neziskové organizace NNO (zpracováno v příloze č.6, tabulka č. Ta-C.7.4) fungují jednak jako nástroj realizace koncepcí udržitelného rozvoje, subjekt EVVO, jednak jako angažovaná skupina veřejnosti, která se zajímá o dění v obci. Hlavními funkcemi NNO ve vztahu k ochraně životního prostředí je formování a ovlivňování veřejného mínění, kontrola státních orgánů i podnikatelské sféry ve vztahu k životnímu prostředí, EVVO, zajišťování některých funkcí za stát, společenská realizace členů. NNO přímo zaměřené na EVVO působí v Mimoni (Dům dětí a mládeže Vážka, Základní organizace ochránců přírody GÁIA, Junák a Pionýrská skupina Ralsko), ve Stráži pod Ralskem (Sdružení přátel lesa, Pionýrská skupina Výři, Přátelé čisté vody) a v Zákupech (Občanské sdružení pro ochranu přírody, krajiny, zdravého životního prostředí, Zákupská iniciativa). Přestože nejsou všechny NNO přímo zaměřeny na oblast ochrany životního prostředí, přispívají ke zlepšování kvality života svých členů a tím i k naplnění principů trvalé udržitelnosti (práce s dětmi a mládeží, poradenství, informace a osvěta pro veřejnost, aktivity dospělých). Příkladem takových NNO, které mají pozitivní vliv na vztah člověka k přírodě, jsou svazy chovatelů, zahrádkářů, kluby turistů nebo sbory dobrovolných hasičů. Obce často podporují činnost těchto NNO, ale údaje o počtu akcí zaměřených na EVVO, příp. objemu finančních prostředků se nepodařilo získat.
3.20.3.4 Počet organizací, které přijaly a používají environmentální metody řízení Při celkovém pohledu na působení na veřejnost v otázkách životního prostředí je třeba brát v úvahu i působení komerčních subjektů. Počet organizací, které by řídily spotřebu zdrojů a ochranu životního prostředí pomocí uznávaných postupů environmentálního řízení EMAS a ISO 14001, je ve sledované oblasti minimální (příloha č.6, tabulka č. Ta-C.7.5), konkrétně se jedná o Diamo, s.p. ve Stráži pod Ralskem a Vest – Izol, a.s. v Zákupech. Obce by měly zpracovat koncepci či strategii udržitelného rozvoje, ze které by potom vycházely další aktivity zaměřené na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Součástí této strategie by mělo být i stanovení vhodného indikátoru, který by umožňoval sledovat v čase, zda obec je či není udržitelná. Indikátor by měl vycházet z konkrétních podmínek obce a měl by být jasně srozumitelný občanům, kteří by se měli sami zapojit do jeho výběru. Tím by se mohlo dosáhnout i zvýšení zájmu občanů dění v obci, o budoucí vývoj. Výhodou je, že v obcích působí řada NNO, které svojí činností přispívají k ochraně životního prostředí, ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím zlepšování kvality života svých členů. Obce sloučené do mikroregionu Podralsko mají možnost společně realizovat či podporovat různé aktivity zaměřené na ochranu životního prostředí (např. Den země, Den bez aut, apod.), na které by jako samostatné obce neměly dostatek finančních i organizačních prostředků. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 95
3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Pro kapitolu C.8 Zemědělství a lesní hospodářství byla využita data, která zajistil zpracovatel z vlastních zdrojů, dále bylo využito dat poskytnutých objednatelem. K indikátorům, ke kterým nebyla zajištěna data, byl uveden pouze slovní komentář na základě zkušeností a znalostí garanta kapitoly.
Vzhledem k souhrnné výměře pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků (PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa) v řešené oblasti, jsou uvedené obory pro život a hospodářský rozvoj v oblasti důležité, a v některých částech řešeného území, zejména ve venkovském prostoru i rozhodující. Pro vyhodnocení území z požadovaných aspektů (i pro formulaci následných opatření) existuje značná absence nutných indikátorů, kdy většina dostupných zdrojů informací neřeší situaci v požadované podrobnosti (obec, k.ú.) – vzhledem k nutnosti naplňování příslušných datových modelů je nutné v mnoha případech zavést registr následných identifikátorů a ukazatelů, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti (viz závěr).
3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství Existence zemědělských pozemků, jejich plošné zastoupení, dislokace, členitost a druhy jednotlivých pozemků (vč. pěstovaných plodin a kultur) a zemědělské hospodaření, je pro krajinu i život jejích obyvatel jednoznačně místně určující. Komentář k tabulce č. Ta-C.8.1 uvedené v příloze č.6: z hlediska celkové výměry pozemků ZPF se řešené území oblasti příliš nevymyká průměrným podmínkám Libereckého kraje i ČR – výjimku zde tvoří území obcí Ralsko, Bezděz a Stráž pod Ralskem, které jednotlivě nedosahují 30 % zastoupení ZPF z celkové výměry. Naopak obce Bohatice, Dubnice, Pertoltice pod Ralskem a Brniště značně převyšují průměrné hodnoty. Z hlediska zastoupení orné půdy (vč. zornění - tj. podíl z výměry ZPF) se oblast blíží průměru ČR (cca 72 %), kdy oproti hodnotám Libereckého kraje (cca 50 %) nadprůměrné zornění vykazují kromě obce Bohatice všechny obce oblasti – tyto statistické údaje nejsou však významné vzhledem ke skutečným výměrám a dislokaci pozemků, které jsou pro fungování a rozvoj oboru určující. Uvedené výměry a hodnoty vycházejí pouze z evidence katastru nemovitostí, kdy aktuální skutečnost může být místně i značně odlišná – jednak díky pomístně i značným nesouladům s katastrem nemovitostí, dále pak díky současnému i očekávanému programovému působení směřující k zatravňování orné půdy, jejího uvádění do klidu (po vstupu ČR do EU je povinnost uvádět ornou půdu do klidu v průměrném rozsahu 10–15%), dnes sice v oblasti ojedinělé ale v budoucnu očekávané zalesňování zemědělské půdy apod., jednak již i pomístně se projevujícím vlivům našeho vstupu do EU s dosud ne zcela vyhovujícími podmínkami zemědělského hospodaření (tedy i využívání krajiny). Tyto odlišnosti jsou projeveny v rámci druhové struktury pozemků ZPF – nejčastěji tedy mezi ornou půdou a TTP (většinou v jejich prospěch), ale i mezi pozemky ZPF a nezemědělskými pozemky (nejčastěji ve prospěch lesních pozemků). Tyto změny, i přes místní význam, nejsou však příliš makroekonomicky a statisticky významné.
3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání
3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) Pro vyčerpávající vyhodnocení rozsahu těchto pozemků (jako východisko pro formulaci následných návrhů) chybí bližší statistické údaje po dílčích správních a organizačních jednotkách (obec, k.ú. – viz výše). Dle údajů Krajské zemědělské koncepce činí zastoupení pozemků LFA v okresu Česká Lípa 42,60 %, v Libereckém kraji 69,97 %, v ČR 56,57 %, kdy některé části řešené oblasti však poněkud vybočují z průměrných podmínek okresu i kraje. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 96
Značná část výměry těchto pozemků (zejména TTP) jsou zařazeny i ve zvláštní i obecné ochraně přírody dle zákona č. 114/92 Sb. – VKP dle § 3 (v případě jejich dislokace v okolí vodotečí a na vodou ovlivněných stanovištích – „údolní niva“) i § 6, ZCHÚ, Natura 2000…). Specifikou řešeného území v bývalém vojenském výcvikovém prostoru a na pozemcích ve vlastnictví VLS s.p. (obec Ralsko, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Bezděz) je existence místy i rozsáhlých travních partií (v LHP začleněných jako tzv. bezlesí) poněkud alibisticky a administrativně zařazených v katastru nemovitostí v kategorii lesní pozemek, kdy tento údaj značně ovlivňuje některé statistické hodnoty. Z důvodů absence nutných údajů, jako ukazatel a pro orientační přehled zastoupení těchto pozemků v řešeném území, lze využít statistické údaje o zastoupení jednotlivých tříd ochrany, neboť ze zkušeností zpracovatele jsou pozemky nejnižších tříd ochrany ZPF (modelově IV. a V. třída ochrany ZPF) na- a za okrajem zájmu vyššího zemědělského využívání vlivem očekávaných nižších výnosů, nutných vyšších vstupů do výroby a náročnějších technologií, a to bez ohledu na druh pozemku (tyto jsou velmi často dlouhodobě nevyužívané až zanedbané). Bližší údaje nebyly k datu zpracování analytické části programu zadavatelem poskytnuty – v případě dostupnosti mohou být doplněny do navržené tabulky (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-C.8.1.1).
3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky Pro vyčerpávající vyhodnocení tohoto ukazatele chybí opět jakékoliv přesnější údaje (viz výše), rovněž způsob posuzování tohoto aspektu je značně obtížný pro pracnost a finanční zabezpečení (terénní práce, metody dálkového průzkumu země…), značný sezónní posun (vyvolaný každoročními změnami v druzích pozemků i v intenzitě jejich využívání vyplývající z aktuálních podnikatelských záměrů jednotlivých hospodářů a daných situací na tuzemském i evropském trhu), neujasněnost financování činnosti v oboru, praktický dopad dotací na nedávné realizace „útlumu a ekologizace zemědělství“ a současného uvádění půdy do klidu, metodickou nezabezpečeností potřebného hodnocení, apod. Opouštění půdy není specifikou ČR (odhad Mze ČR je 5 % této půdy), ale týká se celé střední a východní Evropy. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření dojde k výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí (expanze druhů pěstovaných do okolí…). Tento současný narůstající trend může mít významné dopady na charakter krajiny, zejména pokud bude pokračovat i v budoucnosti. Veškerá opatření by měla dle názoru zpracovatele vést k zabránění trvalého opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Formulací nevyužívané a ladem ležící pozemky jsou následně míněny a hodnoceny veškeré druhy pozemků ZPF bez jejich podrobnějšího členění, kdy: • v případě ladem ležící orné půdy se jedná o nevyužívané cíleně zatravněné pozemky (za dotační podpory, často v KN s neprovedenou změnou v začlenění druhu), častěji však o opuštěná pole se všemi sukcesními jevy (na dlouhodoběji opuštěných pozemcích i s nálety dřevin a keřů). • v případě opuštěných ovocných sadů se jedná většinou o přestárlé dřevinné struktury se sníženou fruktifikací a kvalitou, na pozemcích vzdálenějších od center bydlení a využití, či na pozemcích již určených k jinému účelu, bez údržby travního porostu. • v případě zanedbaných zahrad se nejčastěji jedná opět o pozemky určené a rozhodnuté k jinému účelu, neboť naprostá většina zdejších zahrad se vyskytuje v centrech obcí a v jejich nejbližším okolí. • pozemky TTP jsou nejčastějším případem nevyužívané a opuštěné půdy, zejména ve svažitějších partiích a na pro mechanizaci méně únosných terénech ovlivněných vodou. Obecně lze konstatovat, že travní pozemky nižších tříd ochrany dlouhodobě naplňují tento indikátor ve značné výměře, kdy k tomu přistupují i pozemky vyšších tříd ochrany vyskytující se ve větších vzdálenostech od center využití (přetrvávající a narůstající trend snadnějšího pěstování píce na orné půdě i za působení dotační politiky státu, se současným zanedbáváním TTP).
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 97
Většina těchto pozemků naplňujících podmínky vyšší ochrany dle zákona o ochraně přírody a krajiny je již dlouhodobě zanedbána, kdy jejich údržba je nutná z jiných nezemědělských důvodů, a to i za cenu nezužitkování biomasy. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření (daných m.j. tzv. „Národním strategickým referenčním rámcem na rozvoj venkova v ČR“) dojde k výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí. Reforma těchto opatření by měla vést k zabránění opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Pro budoucí řešení problému je nutné zavést statistický registr sledování jevu, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti – důvodem je značná finanční náročnost realizace náprav, zabezpečovaná většinou ze státních prostředků. Poznámka: K v minulosti cca stabilizovanému travnímu fondu byl přizpůsoben výrobní charakter a rozhodujícím odvětvím zemědělské výroby v oblasti byl chov skotu – v roce 1990 na jednu velkou dobytčí jednotku připadalo 1,4 – 1,6 hektarů zemědělské půdy. V současnosti v rámci Libereckého kraje na jednu velkou dobytčí jednotku skotu připadá 3,86 ha, a i se započtením prasat a drůbeže to je 3,26 ha na jednu velkou dobytčí jednotku. Tento výsledek jednoznačně určuje příčinu stavu vysokého poměru neobdělávané půdy. Odlišností nejen v řešené oblasti (ve srovnání s ukazateli za celou EU) je fakt, že zemědělci, resp. farmáři nejsou vlastníky obhospodařované půdy a půdu si jenom pronajímají. Zemědělské podniky jsou rentabilní v příznivých oblastech, ale v méně příznivých oblastech je ztrátovost podniků mnohem vyšší. Problémem aktuálně neziskových podniků je nejenom nedostatek jejich prostředků na investice a obnovu a nemožnost dosáhnout na bankovní úvěry, ale i malá poptávka po zemědělské půdě. Obchoduje se zejména s půdou o rozsahu menším než 5 ha, a to zejména za účelem spekulace na stavební pozemky. Prodejní ceny zemědělské půdy jsou tak vyšší v okolí velkých měst, kde je příjem na obyvatele vyšší než v odlehlejších oblastech.
Tabulka č. Ta-C.8.2: Odborný odhad rozsahu nevyužívané a ladem ležící půdy (bez ohledu na druh pozemku)
Výměra Podíl nevyužívaných Výměra nevyužívaných Název obce ZPF zemědělských pozemků pozemků ZPF (m2) (%) (ha) Bezděz 5129736 15 77 Bohatice 2982143 22 45 Brniště 18188059 13 236 Cetenov 3391329 35 119 Dubnice 11522605 25 288 Hlavice 5013458 32 160 Mimoň 9591720 23 221 Noviny pod 3722102 20 74 Ralskem Pertoltice pod 6118017 25 153 Ralskem Ralsko 9761947 8 78 Stráž pod Ralskem 4681383 27 126 Velký Valtinov 5754721 15 86 Všelibice 9929121 35 348 Zákupy 19148271 20 383 Celkem HSO 108816595 22 2394 Podklad: vlastní analýza zpracovatele Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 98
3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny Současné zemědělské hospodaření je kromě daných přírodních podmínek ovlivněno zejména podmínkami odbytu a zpracovávání – podnikatelský záměr konkrétního subjektu v druzích pěstovaných komodit je tak jednoznačné diktován situací na trhu a možností dotací z tuzemských, příp. zahraničních (EU) zdrojů. Tyto ekonomické podmínky ovlivňují i způsob a intenzitu využívání (resp. nevyužívání) pozemků ZPF, kdy tyto skutečnosti výrazně ovlivňují souhrnné statistické údaje, které jsou v jednotlivých sledovaných obdobích i značně rozdílné. Přehled o množství pěstovaných komodit a o příslušných výměrách v řešeném území nejsou k dispozici, rovněž tak příslušné údaje o ostatních komoditách pěstovaných na zahradách a v ovocných sadech (zelenina, ovoce) – názorem zpracovatele programu je, že případné zavádění registru uvedených údajů po obcích by bylo nadbytečné, časově nevypovídající a pouze administrativní. V řešeném území, dle průměrných podmínek okresu Česká Lípa, se na orné půdě diferencovaně pěstují obiloviny, řepka, brambory, cukrovka, luskoviny na zrno, kukuřice na siláž, víceleté pícniny a ostatní krmné plodiny, část orné půdy je uváděna do klidu (podklad – Krajská zemědělská koncepce).
3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura Tento druh zemědělské činnosti – s určujícím vlivem na intenzitu využívání zemědělských pozemků (zejména TTP) s dopadem na stav krajiny a venkova obecně – se dnes v řešeném území realizuje bez majetkové účasti státu. Z původních provozů živočišné výroby se zachovalo pouhé torzo, kdy opuštěné objekty jsou využívány jiným a většinou nezemědělským způsobem, nejčastěji však podléhají zde tolik typické zkáze. Destrukce oboru má za důsledek místně značně narušený krajinný ráz díky existenci nevyužívaných pozemků TTP, které jsou zdrojem šíření plevelů a expanzních druhů do okolí, přetrvávající a narůstající trend využívání orné půdy pro zajišťování píce dosud fungujícím provozům (i za dotační účasti státu) apod. Vzhledem k nedostupným podkladům o struktuře a statistických údajích chovů diferencovaně po obcích nejsou dále uvedeny vyčerpávající a aktuální údaje (následně bude doporučeno jev podrobně statisticky sledovat). Pokud řešené území naplňuje průměrné podmínky okresu Česká Lípa, předmětem chovů zde donedávna byl hovězí skot (statisticky členěný na krávy, telata, skot do 1 roku, do 2 let, nad 2 roky), prasata (prasnice, kanec, selata, mladé chovné prase, prase na výkrm, ostatní), ovce (jehňata, bahnice, beran), koně (kůň do 3 let, nad 3 roky), kozy (koza, kozel, kůzle), drůbež (slepice, krůta, krocan, ostatní) – v okresu Česká Lípa není evidován chov jelenovitých, i když podmínky řešeného území jsou k tomuto více než vhodné (provoz Židlovské obory nelze považovat za živočišnou výrobu v uváděném pojetí). Při využívání strukturálních fondů EU v této oblasti zemědělství patří k prioritám i Welfare v chovech zvířat. (Welfare = šetrné způsoby chovu hospodářských zvířat vyplývající z druhové etologie)
3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely Poslední reformy SZP EU preferují uchování zemědělského rázu venkova a venkovské krajiny. V řešeném území převažují podhorské a pahorkatinné oblasti, ve kterých přírodní podmínky příliš neumožňují intenzivní konkurenceschopnou zemědělskou výrobu. Zemědělská činnost však významným způsobem přispívá k péči o venkovskou krajinu, a z tohoto pohledu jsou zemědělské dotace v produkčně méně příznivých oblastech nezbytnou podmínkou uchování přírodního dědictví. Podporu je možné poskytovat v rámci agroenvironmentálních programů zaměřených například na zalesňování méně úrodných pozemků či pěstování rychle rostoucích dřevin, avšak pouze v rozumné míře, tak aby nebyl ohrožen hlavní cíl – udržení současného rázu naší krajiny. Vlastní využití obnovitelných zdrojů energie přímo v sektoru zemědělství je zatím v počátcích, přesto již dosavadní celostátní zkušenosti prokazují reálnou možnost náhrady fosilních paliv těmito zdroji. Zvláštní důraz je přitom třeba klást na využití bioplynu, jehož rozvoj umožní efektivní využívání hmoty z travních porostů, která je v současné době velkým problémem zvláště v oblastech s horšími podmínkami hospodaření. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 99
V podmínkách řešeného území nejsou energetické plodiny prakticky pěstované, tudíž ani využívané (dle dostupných podkladů, zejména internetový server „Atlas“ zařízení využívající obnovitelné zdroje energie – biomasa) – příčina není pouze na straně nezájmu ze strany zemědělců, ale celý program je nutno skloubit s energetickým programem kraje a obcí (pěstování těchto plodin není samoúčelné – musí navazovat na připravený sektor využití!), a ani v současnosti neexistuje vyšší společenská objednávka. S ohledem na záměry uplatňované v rámci ČR a s výhledem do r. 2010 lze očekávat, že pěstování energetických plodin a to jak k výrobě bioplynu nebo tepla, se stane jednou z důležitých příjmových položek zemědělství i v této části kraje. Navíc uvážlivé pěstování energetických plodin, ať rychle rostoucích dřevin nebo vytrvalých bylin (jako jsou amaranty nebo šťovíky), by přineslo řešené oblasti kulturně ošetřenou krajinu, nové pracovní příležitosti a zvýšení daňové výtěžnosti obcí. První snahy o komplexní přístup se ze znalosti problematiky začínají rýsovat v obci Ralsko.
3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství Definice: Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, které dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů zatěžujících a znečišťujících životní prostředí nebo zvyšujících rizika kontaminace potravního řetězce, a které zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat. Do systému ekologického zemědělství je v celé ČR zařazeno množství podnikatelských subjektů, avšak v podmínkách řešeného území se jedná o statisticky nevýznamné výjimky (chybí i patřičný registr vedený po obcích) – sledované subjekty jsou obecně evidovány v kategorii ekologického zemědělce, subjektů uvádějících bioprodukty a biopotraviny do oběhu, a výrobců biopotravin vč. vlastní distribuční činnosti. Součástí ekologického zemědělství mohou být i alternativní způsoby hospodaření navyšující mimoprodukční funkce, kdy se jedná o souběh zemědělského hospodaření s příbuznými a logicky navazujícími obory zejména cestovního ruchu (příkladem je zde mj. Pavlin dvůr u Mimoně, který je v evidenci ČSÚ paradoxně zařazen v jiné kategorii podnikání …). Tyto formy jsou náležitě podporovány státem i EU, neboť poskytují zaměstnanost ve venkovském prostoru, i jej zatraktivňují pro potřeby cestovního ruchu (rozšiřování tradičních řemesel zejména při výrobě produktů z místních přírodních materiálů jako jsou sláma, proutí, dřevo apod.).
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 100
Tabulka č. Ta-C.8.3: Přehled evidovaných ekologicky hospodařících subjektů
Katastrální Název obce Subjekt Poznámka území Bohatice u Angusland s.r.o., Písečná (celkem 1882,93 ha chov krav Bohatice Zákup evidované výměry) BTPM chov krav PV - Cvikov s.r.o., Postřelná (celkem 1639,59 ha Brniště Luhov BTPM + evidované výměry) ovce LIBEX, s.r.o. Neratovice (celkem 550,37 ha Cetenov Cetenov nezjištěno evidované výměry) Dubnice chov krav PV - Cvikov s.r.o., Postřelná (celkem 1639,59 ha Dubnice pod BTPM + evidované výměry) Ralskem ovce Vranov pod Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha chov krav Mimoň Ralskem evidované výměry) BTPM Noviny pod Noviny pod Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha chov krav Ralskem Ralskem evidované výměry) BTPM Náhlov LIBEX, s.r.o. Neratovice (celkem 550,37 ha Ralsko Jabloneček nezjištěno evidované výměry) Svébořice chov krav Stráž pod Stráž pod PV - Cvikov s.r.o., Postřelná (celkem 1639,59 ha BTPM + Ralskem Ralskem evidované výměry) ovce chov krav Velký PV - Cvikov s.r.o., Postřelná (celkem 1639,59 ha Velký Valtinov BTPM + Valtinov evidované výměry) ovce REAGRO spol. s r.o. Český Dub (celkem 721,68 chov krav Všelibice Všelibice ha evidované výměry) BTPM Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha chov krav Brenná evidované výměry) BTPM Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha chov krav evidované výměry), BTPM Veselí nad JAGRA, spol. s.r.o. Postřelná (celkem 1240,84 ha chov krav Ploučnicí evidované výměry), BTPM Říhová Lenka, Provodín (celkem 272,89 ha nezjištěno evidované výměry) Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha chov krav Božíkov evidované výměry) BTPM Zákupy Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha chov krav Lasvice evidované výměry) BTPM Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha chov krav Zákupy evidované výměry) BTPM Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha chov krav evidované výměry), BTPM Starý Šidlov Biochov s.r.o.; Postřelná (celkem 1560,81 ha chov krav evidované výměry) BTPM Kamenice u Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha chov krav Zákup evidované výměry) BTPM Podklad: vlastní analýza zpracovatele
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 101
Nemalým přínosem může být v budoucnu i využívání přírodních energetických zdrojů (větru, slunce a vody) k výrobě elektrické energie jak pro vlastní využití, tak i pro možnost prodeje do veřejných sítí. Tyto a podobné aktivity mohou být nezanedbatelným přínosem pro zlepšení ekonomické situace zemědělců i obcí. K současnému mimoprodukčnímu zemědělství patří i tzv. uvádění půdy do klidu podporované dotacemi, kdy tento institut je oproti ostatním částem LK na Českolipsku využíván hojněji (viz výše).
3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru Pro vyčerpávající vyhodnocení přehledu jednotlivých subjektů podnikajících ve všech odvětvích zemědělství (prvovýroba i zpracovatelství, potravinářství…) je k dispozici registr ČSÚ, i internetový server APIC (agrární informační a poradenské centrum Libereckého kraje), které však již neevidují jednotlivé subjekty dle místa jeho činnosti (tzn. ve statistických zdrojích je uváděno pouze sídlo subjektu již bez ohledu na kterém území hospodaří, vč. subjektů evidovaných vně řešeného území a hospodařící zde), ani nezohledňují jemné nuance jednotlivých druhů činností – tento dílčí nedostatek je v příslušné příloze zčásti nahrazen výsledky vlastní analýzy zpracovatele programu. V řešeném území jsou v uvedených databázích evidovány subjekty se sídlem v řešeném území (příloha č.6, tabulka č. Ta-C.8.4.1), kdy do výběru byly zařazeny subjekty, které mají podstatnější vliv na fungování a rozvoj příslušného oboru (tj. zemědělství, lesnictví, myslivost a rybolov). Z výběru byly vyřazeny veškeré činnosti související s výrobou potravin, prodejem produktů apod. Ze znalosti zpracovatele však uvedená evidence subjektů v uvedených zdrojích není zdaleka úplná. Poznámka: Od dob reformního období v zemědělství ČR došlo k podstatným změnám v jeho podnikatelské struktuře. Projevuje se to na jedné straně ve výrazném zvýšení podílu samostatně hospodařících rolníků a dalších individuálních zemědělských podnikatelů na výměře zemědělské půdy obhospodařované všemi zemědělskými podniky, jakož i v dynamickém vývoji nové podnikatelské formy – obchodních společností. Zemědělský majetek (tj. zemědělská půda, vč. hospodářských budov, strojů a zařízení) lze z hlediska majetkoprávního, resp. způsobu nabytí, možno rozdělit do tří základních skupin: • subjekty, které na tomto majetku hospodaří na základě nepřerušeného vlastnictví popř. vlastnictví, které bylo obnoveno podle zákona č.229/91 Sb., tzv. „Zákona o půdě“, • subjekty, kterým byl na základě tzv. „transformačního zákona“ vydán majetek a tento byl vložen do společného podnikání, • subjekty, které majetek získaly z privatizace státního majetku a který spadá pod splátkový režim na dobu až 30-ti let.
Nejdynamičtější podnikatelskou formou v českém zemědělství v uplynulém období byly akciové společnosti (ve které se v průběhu sledovaného období transformovala značná část družstev), zároveň se snížil i podíl všech právnických osob a zvýšil se podíl fyzických osob (i s vědomím poněkud pokřivených podmínek pro zařazování subjektů do statistiky), převažovala i tendence poklesu průměrné velikosti subjektů. Také došlo k výraznému poklesu zaměstnanců v zemědělství (což je vyhroceno v žalostné úrovni zaměstnanosti zejména ve venkovském prostoru), i vlivem nízkých mezd, nezájmem mladých o práci v zemědělství.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 102
Tabulka č. Ta-C.8.4: Počty evidovaných subjektů působících v obcích v uvedených oborech
Lov, odchyt Rybolov, Rostlinná a chov chov ryb a výroba Lesnictví a Rostlinná Živočišná divokých souv. Obec kombinovaná související Nezjištěno výroba* výroba* zvířat a činnosti, se živočišnou činnosti* související služby výrobou* činnosti* v oboru * Bezděz 1 0 7 0 0 0 4 Bohatice 0 2 3 0 0 0 3 Brniště 2 4 50 2 0 1 3 Cetenov 2 0 1 0 0 0 3 Dubnice 0 2 12 1 1 1 9 Hlavice 1 0 0 0 0 0 5 Mimoň 5 11 19 2 17 1 11 Noviny p. 0 1 0 1 1 0 6 R. Pertoltice p. 0 2 4 1 3 0 2 R. Ralsko 1 0 2 1 11 0 2 Stráž p. R. 2 2 7 0 10 0 3 Velký 1 0 6 3 1 0 2 Valtinov Všelibice 3 3 22 1 3 0 14 Zákupy 1 11 19 6 9 0 12 Souhrnné počty nejsou uvedeny, neboť množství subjektů působí i na území několika obcí Podklad: ČSÚ (údaje internetového serveru APIC nejsou přílišně adresné v začlenění druhu činnosti). Seznam – viz příloha. *): - Rostlinná výroba: zelinářství, zahradnictví, sadařství = pěstování obilí a jiných kulturních plodin, zeleniny a zahradnických specialit, květin a okrasných dřevin, ovoce, ořechů, rostlin pro výrobu nápojů a koření, - Živočišná výroba: chov skotu, ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků, prasat, drůbeže, ostatních zvířat, - Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství), - Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti - Lesnictví a související činnosti (pěstování lesa a těžba dřeva) - Rybolov, chov ryb a související činnosti, služby v rámci rybolovu
3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost Existence PUPFL je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny i 289/95 Sb., o lesích pro rozvoj oblasti jednak limitujícím prvkem, jednak i příležitostí pro existenci a rozvíjení příbuzných oborů a specifických činností.
3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost Komentář k tabulce č. Ta-C.8.5 uvedené v příloze č.6: výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný, s výjimkou lesů ve vlastnictví VLS, s.p. na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko, kdy při revizi katastru nemovitostí došlo k administrativnímu přičlenění bezlesích ploch původních vojenských cvičišť (pův. tzv. ostatní plochy) ke kategorii lesní pozemek. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který je projeven škodami na lesních i nelesních kulturách (příkladem řešení stavu je přístup VLS, s.p., který zde zřídil Židlovskou oboru, kdy i přes finanční náročnost realizace a následné vyšší vstupy do procesu pěstování lesa v tomto území, považuje oborní chov zvěře za prioritní – tento provoz nelze řadit do oblasti zemědělské živočišné výroby). Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 103
Určitou specifikou lesů řešeného území je počet a značná výměra opuštěných, zejména v minulosti vojensky využívaných území (tzv. brownfields) – tyto plochy jsou ve velké míře i nově začleněny v katastru nemovitostí do kategorie lesní pozemek. Pro zvýšení druhové diverzity a navýšení stavů drobné zvěře by bylo vhodné následovat příkladu vlastníka soukromé bažantnice JZ od Mimoně, dále je nutné preferovat snahy o návrat zajíce a koroptví do krajiny. Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území naprosto převládá stát – na území obcí Ralsko, Stráž pod Ralskem a na části obcí Bezděz, Mimoň, Noviny pod Ralskem a Zákupy spravuje a hospodaří Vojenské lesy a statky, s.p., Divize Mimoň (v období restrukturalizace oboru si ponechal větší množství své výrobní i zpracovatelské kapacity), ve zbývajících částech Lesy ČR, s.p. (lesnická činnost je mimo území VLS prováděna dodavatelsky vybranými subjekty všeho druhu, od akciových společností po drobné subjekty – zde příležitost pro soukromý sektor). Zastoupení ostatních vlastníků lesů je statisticky méně významné. Přehled subjektů podnikajících v oboru (vč. myslivosti a rybolovu) je součástí výše uvedených údajů a příslušné přílohy.
3.21.5 Rybářství, rybníkářství Vodní plochy (dle terminologie katastru nemovitostí – přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., tzv. charakteristiky druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí – jsou pozemky na nichž jsou rybníky, vodní toky přírodní i umělé, vodní nádrže přírodní i umělé, močály nebo bažiny), tyto plochy jsou jednak významným krajinným prvkem ze zákona o ochraně přírody, jednak v případě významnějších vodních ploch a toků prostorem pro fungování řešeného oboru. Údaje následující tabulky jsou místy zavádějící, neboť uvádějí souhrnně celý druh pozemku, bez členění na jednotlivé způsoby využití, ale podávají hrubou orientaci o výměrách a o zastoupení v obci i v HSO. Obor je však vzhledem k obecně zanedbatelné výměře vodních ploch a daným možnostem využívání pro HSO méně nosným. V oboru zde profesionálně působí několik subjektů, značná část oboru je realizována formou sportovního rybaření. Z hlediska významu pro obor mají zejména rybníkářsky využívané vodní plochy (místní rybníky) a toky (zejména Ploučnice) v Bohaticích, Brništi, Cetenově, Dubnici, Mimoni, Ralsku, Stráži pod Ralskem, Velkém Valtinovu a v Zákupech. Některé vodní plochy jsou využívány v souběhu s rekreačními aktivitami, některé jsou součástí zvláště chráněných území.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 104
Tabulka č. Ta-C.8.6: Zastoupení vodních ploch
Podíl vodních Podíl vodních Celkem obec Vodní plochy Název obce ploch z výměry ploch z výměry (m2) celkem (m2) obce (%) HSO (%) Bezděz 23992169 7037 0,03 0,00 Bohatice 3935263 71897 1,83 0,02 Brniště 26716438 345237 1,29 0,09 Cetenov 6051738 132013 2,18 0,03 Dubnice 15796372 200371 1,27 0,05 Hlavice 8269895 65191 0,79 0,02 Mimoň 15481505 457523 2,96 0,12 Noviny pod 10172811 212708 2,09 0,06 Ralskem Pertoltice pod 7918397 234792 2,97 0,06 Ralskem Ralsko 170257898 1567750 0,92 0,41 Stráž pod Ralskem 21578433 1293367 5,99 0,34 Velký Valtinov 10048590 690513 6,84 0,18 Všelibice 18434858 44219 0,24 0,01 Zákupy 40750757 1084427 2,66 0,29 Celkem HSO 379405124 6172253 - 1,63 Podklad: Katastr nemovitostí (stav k datu zpracovávání Konceptu ÚP VÚC LK)
3.21.6 Závěry a doporučení Oblast ZPF a zemědělství Vzhledem ke značné výměře a dislokaci pozemků ZPF, a převažujícímu venkovskému charakteru oblasti, je zemědělské hospodaření jedním ze zdejších, územně i hlavních způsobů obživy. V území převažují orné způsoby využívání, ale významné je i zastoupení travních porostů, oproti výměře ovocných sadů a zahrad, které jsou významem spíše okrajovým i vzhledem k jejich převažující drobné držbě, současným způsobům využívání i jejich umístění vesměs v okrajích sídel či v zastavěných územích. Z krajinářských důvodů je vhodné plošné rozmělnění v minulosti některých scelených honů orné půdy, které se diferencovaně vyskytují snad ve všech obcích oblasti, kdy příležitostí pro realizaci jsou jednak dosud nerealizované, již po mnoho let navržené prvky územního systému ekologické stability, místně značná pracovní kapacita mysliveckých sdružení při vytváření remízů a linií pro zvyšování a reintrodukci drobné zvěře, zejména je pak nutné finanční zabezpečení ze státních prostředků. Pro rozvoj oboru a vyšší standard využívání je příležitostí zdejší poměrně vysoký podíl méně hodnotných pozemků, a pozemky již dlouhodobě ležící ladem – tyto pozemky se vyskytují často ve zvláště i obecně chráněných územích, a je nutné je udržovat i za cenu nezužitkování biomasy, kdy důvodem jsou zejména krajinářské a ochranářské aspekty. Pro zabezpečení procesu je nutné zavedení pravidelně aktualizovaného registru potřeb, a následně pak vytvoření finančních a kapacitních předpokladů, kdy jejich nositelem jsou příslušné státní orgány. Rovněž pro údržbu krajiny je nutný dohled státních orgánů nad úrovní hospodaření a využívání pozemků soukromých vlastníků, včetně důsledného používání sankčních metod nad neplněním zákonných povinností. Množství méně hodnotných pozemků a dlouhodobě nevyužívaná půda dává sice teoretický předpoklad k využívání pro pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely, avšak bez nutného odbytu biomasy bez vybudovaných zařízení na její využívání postrádá tento proces smysl – jak výše uvedeno, značná část těchto pozemků tvoří součást obecné i zvláštní ochrany přírody, kde jsou většinou tyto způsoby využívání vyloučeny, či značně omezeny (i vzhledem k expanznímu chování většiny těchto druhů). Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 105
Z hlediska struktury pěstovaných plodin a komodit není nutné, dle názoru zpracovatele programu, vytvářet zvláštní statistický registr (důvody viz výše). Existence travních ploch i zatravněné orné půdy však dává jednoznačný předpoklad pro rozvoj živočišné výroby snad ve všech obcích oblasti, ale lze naopak očekávat i omezující působení stimulů zemědělské politiky EU. Dle názoru zpracovatele je však navýšení živočišné výroby využívající travní fond v počtu kusů i v druhové rozmanitosti jedním z hlavních způsobů údržby krajiny přílišně nezatěžující státní rozpočet. V oblasti je již cca vytvořen a stabilizován systém subjektů působících v oborech, kdy pro potřebné navyšování jejich počtu i činnosti nejsou vhodné podmínky (současný i očekávaný nedostatečný a problematický zisk, nedostupnost úvěrů, převažující hospodaření na pronajaté půdě, apod.). Z důvodu nutnosti navyšování živočišné výroby vedoucí zejména k údržbě krajiny je vhodné zavedení registru stavů chovaných hospodářských zvířat po obcích – tento registr dále porovnávat s potencionálními možnostmi využívání zejména pozemků TTP. Oblast PUPFL a lesnictví, myslivost Obecná existence lesních pozemků je pro rozvoj oblasti opět jednak limitem, jednak i příležitostí pro subjekty působící v oboru. Na většině výměry zdejších lesů vykonává praktickou činnost při obnově lesů různé subjekty, jejichž struktura je již cca stabilizovaná, a jejichž činnost se odvíjí většinou na základě dlouhodobě uzavíraných smluv s většinovými státními vlastníky (soukromé a ostatní druhy držby neposkytují vzhledem k celkové plošné zanedbanosti pro rozvoj oboru přílišný prostor), tj. zde LČR a VLS (některé činnosti podnik vykonává svými kapacitami). Hospodaření v lesích je obecně a dostatečně řízeno příslušnými Lesními hospodářskými plány, kdy vzhledem k dlouhodobému procesu růstu lesa není nutno pro časové působení předkládaného programu přijímat zvláštní opatření vedoucí ke změně věkové struktury či druhové skladby. Zpracovatel programu dává staromilsky přednost využívání těžebního odpadu jako dlouhodobé „hnojivo“ v lesních porostech, před případným energetickým využíváním – z tohoto důvodu nebude následně navrhováno využíváni těžebních odpadů ve formě energeticky i dopravně náročné štěpky pro energetické spalování (pěstování rychlerostoucích dřevin pro energetické účely budiž výhradně organizováno na vhodné zemědělské půdě, kdy se nejedná o trvalou změnu druhu pozemku, čili o „zábor“ ZPF). Pro omezení škodlivých vlivů zvěře na lesních i zemědělských kulturách je však vhodné v následných návrzích přijmout některá opatření, spočívající ve snížení stavů volně chované zvěře (zejména spárkaté a černé), a navýšení oborních chovů ve vhodných lokalitách na příkladu zdejší Židlovské obory podniku VLS. Oblast rybářství a rybníkářství Tyto činnosti jsou svým charakterem i kapacitou spíše za těžištěm zájmu i možností pro případný celkový rozvoj oblasti, i přes místní podmínky i fungující strukturu subjektů působících v oboru. Z obecných důvodů je nutná aktualizace katastru nemovitostí v zatřídění pozemků (nejen zemědělských pozemků, ale i lesních pozemků zejména na území obce Ralsko) dle skutečného stavu. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 106
3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Vhledem k nedostatku informačních zdrojů jsou zde sledovány finanční dotace získané z Fondu životního prostředí a Grantových fondů Libereckého kraje.
Tabulka č. Ta-C.9.1: Financování ochrany a tvorby životního prostředí (Kč;%)
Dotace celkem Složka za složku životního Zdroj Dotace Kč Dotace % v Libereckém prostředí kraji 2001 obnovitelné 8 970 000 SFŽP 180 000 30,00% zdroje energie 2002 obnovitelné 45 266 000 SFŽP 11 000 000 50,00% zdroje energie obnovitelné 45 266 000 SFŽP 2 866 000 70,00% zdroje energie G1 559 831 GF LK 20 000 22,00% G4 188 111 GF LK 3 500 39,00% G3 278 638 GF LK 10 000 50,00% 2003 ochrana vod 90 936 000 SFŽP 4 223 000 30,00% G13 700 000 GF LK 25 000 38,00% 2004 obnovitelné 58 581 000 SFŽP 3 611 000 70,00% zdroje energie 8 100 000 GF LK 11 500 56,00% Zdroj: Státní fond životního prostředí (SFŽP); KÚ LK Vysvětlivky: G1 - program podpory ekologické výchovy a osvěty G2 - program podpory ochrany přírody a krajiny G3 - program podpory péče o zvířata v nouzi G4 - program podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství G13 - program podpory ochrany přírody a krajiny 8 - program podpory péče o zvířata v nouzi GF LK Grantový fond Libereckého kraje
V roce 2001 nebyla vypsána ještě žádná krajská grantová schémata. Ze SFŽP byly na území Libereckého kraje ve složce obnovitelné zdroje energie uděleny dotace v celkové výši 8 970 000,- Kč, což představuje 2,00% z celkové podpory v této složce. V roce 2002 proudilo do regionu Podralsko na podporu ochrany a tvorby životního prostředí z grantových fondů Libereckého kraje 33 500,- Kč a byly takto podpořeny tři projekty. Z celkové částky rozdělené v rámci této složky na území Libereckého kraje je to 1,80 %. SFŽP podpořil v regionu Podralsko v tomto roce dva projekty ve složce obnovitelné zdroje energie z celkové částky rozdělené v rámci této složky na území Libereckého kraje je to 30,63%. V roce 2003 Liberecký kraj podpořil jeden projekt a přidělená dotace tvořila 25 000,- Kč, což představuje 1,7 % z celkové dotace 1 500 000,- Kč, která byla v roce 2003 na území kraje udělena. Ze SFŽP byl na území regionu Podralsko podpořen také jeden projekt, a to ve složce ochrany vod, z celkové sumy přidělených dotací v rámci této složky v Libereckém kraji představovala tato dotace 4,60%. Z grantových fondů byl v roce 2004 na území regionu Podralsko podpořen jeden projekt ve výši 11 500,- Kč, z udělených dotací na rok 2004 tato částka představuje 0,90%. Ze SFŽP byl podpořen Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 107 projekt v sekci obnovitelné zdroje energie a z celkových dotací udělených v této sekci na území Libereckého kraje tato dotace představuje 0,60%. Žadateli o dotace nejsou jen obce nebo jimi zřizované organizace, ale v mnoha případech i fyzické osoby, tento fakt poukazuje na pozitivní postoj veřejnosti k řešení problémů životního prostředí. Podání žádosti o dotaci a vůbec implementace projektu jsou v mnoha případech ovlivněny množstvím financí žadatele, nutné k vlastnímu spolufinancování. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 108
PILÍŘ D - SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH V roce 2005 byla zpracována Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje. Tento dokument je nejen souhrnem informací o stavu problematiky udržitelného rozvoje na krajské úrovni, jsou zde stanoveny i hlavní priority, cíle a navržena opatření směřující k implementaci procesů udržitelného rozvoje v rámci Libereckého kraje.
Dotazníkové šetření v obcích regionu Podralsko poskytlo odpovědi na následující dotazy vztahující se k udržitelnému rozvoji:
A) Management udržitelného rozvoje • Existuje ve Vaší obci Rada pro udržitelný rozvoj? ano-ne • Je Vaše obec členem Národní sítě zdravých měst ČR? ano-ne • Má některý ze členů samosprávy obce v náplni práce udržitelný rozvoj? Ano-ne, kolik
B) Indikátory udržitelného rozvoje • Kolik a které indikátory udržitelného rozvoje se zavedlo, monitoruje a vyhodnocuje? • Kolik rozhodnutí samosprávy bylo přehodnoceno na základě sledovaných indikátorů udržitelného rozvoje?
C) Participace veřejnosti na rozhodovacích procesech v území • Ke kolika bodům projednávanými zastupitelstvem se občané vyjádřili za rok? Počet bodů/ počet obyvatel • Počet aktivních výzev (rozhlas, tisk, ..) samosprávy pro zapojení občanů k bodům zastupitelstva. Počet/ jejich specifikace
D) Místní Agenda 21 • Je Vaše obec přihlášena k zavádění Místní Agendy 21? Ano-ne • Byl ve Vaší obci schválen program Místní Agendy 21 zastupitelstvem? Ano-ne
3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Na základě výstupů z dotazníkového šetření v obcích regionu Podralsko musí být konstatováno, že ani v jedné ze 14 obcí neexistuje Rada pro udržitelný rozvoj a ani jeden ze členů samosprávy obce nemá v náplni práce udržitelný rozvoj. Jako jedna z překážek je nedostatek finančních prostředků. Celkem 11 obcí z HSO Podralsko jsou členy mikroregionu Podralsko, který je součástí Národní sítě zdravých měst. 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Získané informace ukazují, že ve sledovaných obcí nejsou zavedeny k monitorování žádné indikátory udržitelného rozvoje, z toho vyplývá, že neexistují žádná rozhodnutí samosprávy stanovena na základě přehodnocení sledovaných indikátorů. 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH Informace o počtu bodů projednávaných zastupitelstvem, ke kterým se občané vyjádřily nejsou v obcích sledovány, ani účast obyvatel na jednání zastupitelstva není přesně specifikována. Velice významným faktorem ovlivňujícím účast občanů na jednáních zastupitelstva je obsah jednotlivých bodů, což je patrné na příkladu obce Bohatice se 144 občany, ve které se jich k rozpočtu vyjádřilo 20, k návrhu územního plánu 28 a k vodovodu již 50. Průměrná účast veřejnosti na rozhodovacích procesech je cca 1% Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 109 z počtu obyvatel obce, ve výjimečných případech např. ve městě Zákupy, obci Všelibice a Velký Valtinov je účast 10 %. Ve městě Mimoň, obci Cetenov a Hlavice nejsou k dispozici žádné údaje. Jedním z indikátorů, který je možné použít pro posouzení zapojení veřejnosti do dění v obci, je účast občanů na volbách do obecního zastupitelstva a počet kandidujících stran. Tato problematika byla částečně řešena v kapitole 3.20.3.1, souhrnné údaje jsou uvedeny v příloze č.6, tabulka č. Ta-C.7.2 a v datové části v tabulce č. Td-D.3.1 a Td-D.3.2. Všech 14 obcí využívá ke zveřejnění výzev pro zapojení občanů k bodům zastupitelstva vývěsní desku, dalším často používaným médiem je v 6 případech místní rozhlas, 4 obce využívají internet, 4 místní tisk a 2 z obcí k tomuto účelu využívají kabelovou televizi. V jedné z obcí jsou do každé domácnosti zasílány pozvánky na jednání zastupitelstva. Pro možnost vyjádření občanů k některým významným bodům v jednání zastupitelstva obec Noviny pod Ralskem provedla anketu. Také město Mimoň dává prostor pro vyjádření se občanů formou ankety nebo dotazníkového šetření. 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 Z výsledků vyplývá, že jednotlivé obce nejsou přihlášeny k zavádění Místní Agendy 21 a ani zastupitelstvo tento program neschvalovalo. Významný je zde fakt, že 80% dotázaných obcí jsou členy Mikroregionu Podralsko, který byl v roce 2003 přijat do Národní sítě zdravých měst a jako celek se zavázal k implementaci programu Místní Agendy 21. Zapojení obcí do komunitního plánování je minimální, pouze ve Stráži pod Ralskem se tato otázka řeší, a to v rámci rozvoje obce, ostatních 13 obcí není do komunitního plánování zapojeno. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 110
3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY
3.27.1 Nadřazená ÚPD Původní ÚPN VÚC Českolipsko z roku 1981 je s ohledem k uplynutí návrhového období směrný. Část území HSO Podralsko (území bývalého VVP Ralsko) pokrývá ÚPN VÚC Ralsko je již vývojem v území i v širších souvislostech částečně překonán. Ze závazné části vyplývají pro řešené území následující podmínky. Při využívání území chránit:
• koridor silnice Kuřívody - Osečná • plochy pro rozvoj sídel Kuřívody, Jablonec, Hradčany, Boreček, Ploužnice, Hvězdov, Náhlov, Dolní Krupá • lokalitu letiště Hradčany pro jeho využití jako veřejného letiště regionálního významu • plochy vymezené pro regionální systém ekologické stability
Možnost využití letiště Hradčany jako veřejného letiště regionálního významu by však s ohledem na nevýhodnou polohu a dosažený stav destrukce areálu byla značně nákladná – reálná snad v rámci realizace velkorysého a dosud nejasného záměru budování zábavního parku Kludskyland. Možnost využití je problematická rovněž z důvodů střetů s ochranou přírody a krajiny (vyhlášená ptačí oblast, lokality Natura o stanovištích, zásahy do krajiny…). Tato investice nadmístního významu by výrazně ovlivnila vývoj regionu a byla by podmíněna změnami všech souvisejících územně plánovacích dokumentací, tedy i ÚPN VÚC LK a ÚPN VÚC Ralsko. ÚPN VÚC Liberecký kraj je rozpracován na úrovni konceptu. V současné době se zpracovává Souborné stanovisko. Tento ÚPN VÚC LK stanovuje uspořádání a limity řešeného území, hlavní (nadřazené) koridory dopravy, technické infrastruktury a územní systémy ekologické stability, dále vymezuje významné rozvojové plochy a další území speciálních zájmů. Je nutné dále sledovat soulad nově zpracovávaných územních plánů obcí (dále jen ÚPO) s tímto ÚPN VÚC LK a zejména respektovat vymezené VPS. Řešeným územím HSO Podralsko byly v ÚPN VÚC LK vymezeny regionální osy s nutnou podporou rozvoje avizující do budoucna zvláštní pozornost a podporu ze strany Libereckého kraje z hlediska posílení integrity kraje, zlepšování vnitřní dostupnosti a snižování ekonomických a sociálních rozdílů uvnitř kraje. Tyto osy sledují dopravní koridory:
• Česká Lípa – Zákupy - Mimoň • Mimoň - Stráž pod Ralskem - Osečná - Hodkovice nad Mohelkou • Stráž pod Ralskem - Jablonné v Podještědí - Zittau • Mimoň - Ralsko (Kuřívody) - Mnichovo Hradiště.
Variantně, při úvaze vybudování tunelu pod Ještědem přinášejícím rychlé dopravní napojení Liberce z Českolipska, se jeví jako možná další regionální osa Dubá - Doksy - Ralsko (Kuřívody) - Osečná - Liberec. Zvýšení rozvojových předpokladů území by měla přinést rovněž rostoucí funkční kooperace center. Do kooperujících center byly navrženy v řešeném území HSO města Mimoň a Stráž pod Ralskem.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 111
3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí Všechny obce kromě Bohatic mají územně plánovací dokumentaci nebo alespoň územně plánovací podklad. Jejich stáří, rozsah řešeného území, obsahová náplň je velmi různorodá. Dnešní jejich využitelnost po změnách legislativy a vlastnických vztahů s bezprostředním vlivem na možnosti a podmínky využívání území je problematická. Přehled stavu ÚPD a ÚPP je zobrazen v tabulce č. Ta-D.5.1. Menší obce mají zpracovány jenom územně plánovací podklady - urbanistické studie. Města mají schváleny územní plány sídelního útvaru. Tyto byly vypracovány před rokem 1998 a neodpovídají požadavkům z pohledu současné legislativy. Obce Bezděz, Bohatice, Velký Valtinov, Ralsko, Zákupy proto již pořizují nové územně plánovací dokumentace - územní plány obce. V brzkém výhledu se připravují města Mimoň a Stráž pod Ralskem započít s pořízením nového územního plánu obce.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 112
Tabulka č. Ta-D.5.1: Přehled stavu ÚPP a ÚPD v jednotlivých obcích
Obec Kód obce Typ Název dokumentu Etapa Stav Stav k datu Bezděz 561398 UPP US NA projednáváno/neschváleno 31.12.1998 Bezděz 561398 UPD ÚPO KO souborné stanovisko projednáno 31.05.2005 Bohatice 561428 ÚPD ÚPO P+R, ZA projednání Zadání 31.05.2005 Brniště 561444 UPP US NA projednaná 31.12.1987 Cetenov 563943 UPP US NA schváleno 20.06.1999 Dubnice 561541 UPP US NA 31.12.1994 Hlavice 564052 UPP US NA 31.12.1999 Mimoň 561835 UPD ÚPN SÚ NA schváleno 31.12.1996 Mimoň 561835 UPD ÚPN SÚ ZM č.1 ZM č.1 NA schváleno 31.12.2002 Mimoň 561835 UPD ÚPN SÚ ZM č.2 ZM č.2 NA schváleno 30.06.2005 Mimoň 561835 UPD ÚPN SÚ ZM č.3 ZM č.3 NA schváleno 30.06.2005 Noviny pod Ralskem 561851 UPP US NA schválena 12.05.1999 Pertoltice pod Ralskem 514276 UPP US NA schválena 31.12.1995 ÚPN SÚ-k.ú. Ralsko 562017 UPD Kuřívody NA schváleno / ZO 31.12.1998 Ralsko 562017 UPD RP - centrum RP-centrum schváleno / ZO 1999 31.12.1999 Ralsko 562017 UPD ÚPN SÚ ZM č.1 ZA schváleno / ZO 26.06.2005 Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Hradčany NA schváleno / ZO 31.12.2000 Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Ploužnice NA schváleno / ZO 31.12.1997 Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Hvězdov I a II NA schváleno / ZO 31.12.1997 Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Svebořice I a I NA schváleno / ZO 31.12.1997 Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Boreček NA schváleno / ZO 31.12.1998 Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Náhlov NA schváleno / ZO 31.12.1998 Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Jabloneček NA schváleno / ZO 31.12.1997 Ralsko 562017 UPD ÚPO P+R, ZA v projednávání 30.06.2005 Stráž pod Ralskem 562092 UPD ÚPNSÚ NA schváleno / ZM č.12/98 11.03.1998 Stráž pod Ralskem 562092 UPD ÚPNSÚ ZM č.1 ZM č.1 NA schváleno / ZM č. 2/42/2002 22.05.2002 Stráž pod Ralskem 562092 UPD ÚPNSÚ ZM č.2 ZM č.2 NA v projednávání 3.05.2005 Stráž pod Ralskem 562092 UPD ÚPNSÚ ZM č.3 ZA v projednávání 30.06.2005 Velký Valtinov 562203 UPP US NA projednána 31.12.1996 Všelibice 564532 UPP US NA 31.12.1997 Všelibice 564532 UPD ÚPO NA schváleno ZO 18.3.2004 Všelibice 564532 UPD ÚPO ZM č.1 ZA v projednávání 31.7.2005 Zákupy 562262 UPD ÚPNSÚ NA schváleno/ZO č.u. 28/96 bod 17 21.3.1996 Zákupy 562262 UPD ÚPNSÚ ZM č.1 ZM č.1 NA schváleno/ZO č.u. M/26/98 31.12.1998 Zákupy 562262 UPD ÚPNSÚ ZM č. 2 ZM č. 2 NA schváleno/ZO č.u. 49/00 bod 5 21.12.2000 ZM č. 3 a 5 Zákupy 562262 UPD ÚPNSÚ ZM č. 3 a 5 NA schváleno/ZO č.u. 96/02 bod 10 18.09.2002 Zákupy 562262 UPD ÚPNSÚ ZM č.4 ZA projednáváno 10.07.2001 Zákupy 562262 UPD ÚPO P+R, ZA v projednání 30.06.2005 Podklad: data KÚLK k 31.12.2004, vlastní šetření 05-06/2005 Legenda: ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚPP - územně plánovací podklady US - urbanistická studie ÚPNSÚ - územní plán sídelního útvaru ÚPO - územní plán obce P+R - průzkumy a rozbory ZA - Zadání ÚPO KO - koncept NA - návrh Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 113
3.27.3 Rozvojové programy
3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků V dalším postupu při tvorbě Programu HSO Podralsko se bude vycházet ze schválených rozvojových programů, zabývajících se rozvojem kraje (Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje a Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod) a budou respektovány další schválené koncepční dokumenty kraje z jednotlivých resortů rozvoje kraje (Krajská zemědělská koncepce, Koncepce ochrany přírody a krajiny, Strategie rozvoje dopravní infrastruktury kraje, Surovinová politika LK, Program rozvoje cestovního ruchu, Územní energetická koncepce LK, Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje a další). Obecná opatření vyplývající z výše uvedených koncepčních dokumentů: podpora malého a středního podnikání, vytvoření podmínek pro nové podnikatelské investice, rozšíření nabídky a přístupnosti různých forem bydlení, zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, optimální využití krajinného a přírodního potenciálu, péče o krajinu a její složky, revitalizace zemědělské prvovýroby, vypracování rozvojových dokumentů a realizace jejich výstupů a další.
Rozvojová studie venkovského mikroregionu (strategii rozvoje) Podralsko Z vymezené HSO Podralsko do mikroregionu Podralsko patří obce: Bezděz, Bohatice, Brniště, Dubnice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Zákupy Pro mikroregion Podralsko byly stanoveny hlavní strategické cíle: 1. Vytvoření příznivých podmínek pro nové podnikatelské investice a rozšíření ekonomických aktivit. 2. Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury (např. komunikační propojení přes Ralsko). 3. Optimalizace dopravní obslužnosti území. 4. Rozšíření nabídky různých forem a typů bydlení. 5. Oživení zemědělské výroby, revitalizace krajiny. 6. Optimalizace zdravotnických služeb a školství. 7. Zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu, prodloužení sezóny. 8. Zlepšení informačních vazeb mezi obcemi, vytvoření optimálních vazeb s krajskou samosprávou. 9. Zlepšení péče o životní prostředí (likvidace starých zátěží, ochrana vod, odpady). Pro naplnění těchto cílů byla stanovena jednotlivá opatření a aktivity.
Koncepce rozvoje mikroregionu Podještědí (strategie rozvoje) Z vymezené HSO Podralsko do mikroregionu Podještědí patří obce: Cetenov, Hlavice, Všelibice. Pro mikroregion Podještědí byly stanoveny hlavní strategické cíle: 1. Technická příprava území a zlepšení logistických podmínek pro současné i budoucí investory 2. Transformace výrobního prostředí cestou restrukturalizace, optimalizace a inovace oborů a výrob 3. Zachování a rozvoj venkovského prostředí a osídlení 4. Dobudování zařízení cestovního ruchu, sportu a rekreace, zvyšování kvality služeb 5. Rozvoj vhodných forem turistiky a cestovního ruchu 6. Optimalizace kapacit a dostupnosti vzdělávacích, zdravotnických, sociálních a kulturních zařízení 7. Zlepšení bytových podmínek a občanského povědomí obyvatelstva 8. Zajištění zdravého venkovského životního prostředí, ochrana a využívání přírodního a nerostného bohatství při uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje Pro naplnění těchto cílů byla stanovena jednotlivá opatření a aktivity.
Studie rozvoje hospodářsky slabé oblasti Ralsko V roce 2002 vypracovalo Výzkumné centrum regionálního rozvoje Masarykovy university v Brně Studii rozvoje hospodářsky slabé oblasti Ralsko (jen území obce Ralsko). Studie shrnula a zhodnotila předchozí zpracované územně plánovací a strategické dokumenty. Provedla vyhodnocení průmyslové zóny Kuřívody, zhodnocení využití letiště Hradčany a dalších významných projektů na území Ralska. Na Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 114 základě provedené SWOT analýzy vymezila tři možné scénáře vývoje v řešeném území a strategii rozvoje cestovního ruchu. V rámci scénářů jsou definovány cíle a obecně specifikována ekonomická a organizační náročnost. Výstupem je označení nejvhodnějších cílů a postupů k jejich naplňování.
3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí Strategické plánování není v obcích příliš rozvinuto. Obce vychází při rozhodování o svém vývoji z platné územně plánovací dokumentace nebo podkladů, u některých obcí doplněných o Program obnovy vesnice, volebních programů a v posledních letech i ze společných Strategií rozvoje dobrovolných svazků obcí - mikroregionů Podralsko a Podještědí. Program rozvoje města má zpracován pouze město Mimoň.
Tabulka č. Ta-D.5.2 Přehled rozvojových programů obcí Zpracovaný rozvojový Změna nebo doplnění rozvoj. Obec Mikroregion dokument obce Dokumentu obce Místní POV, 2003 na roky 2004 - Bezděz Místní POV, 1998 2013 Podralsko Bohatice - - Podralsko Místní POV, 2000 - Brniště na období 2000 – 2006 Podralsko Cetenov POV, 1999 - Podještědí Aktualizace 2003, záměry obce do Dubnice POV, 1998 2006 Podralsko Hlavice POV, 1997 - Podještědí Program rozvoje města, - Mimoň 2005 Podralsko Aktualizace 2003 Noviny pod Ralskem POV, 1999 Záměry na roky 2003 – 2006 Podralsko Místní POV, 2003 - Pertoltice pod Ralskem na období 2003 - 2007 Podralsko Návrh hospodář. a sociálního rozvoje obce Ralsko, 2000 na období 2001 – Ralsko POV, 1995 2005 Podralsko Stráž pod Ralskem - - Podralsko Místní POV, 2000 na období 2001 - Velký Valtinov POV, 1997 2005 Podralsko Všelibice POV, 1997 POV, 2001 na období 2002 - 2006 Podještědí Zákupy - - Podralsko Podklad: data KÚLK k 31.05.2005, vlastní šetření 05/2005
3.27.4 Závěry a doporučení Územní plán je jediný závazný dokument, jehož prostřednictvím je usměrňován územní rozvoj obce. Hlavním cílem ÚPO je příprava podmínek pro realizaci kontinuálního a vyváženého trvale udržitelného rozvoje území obce, tj. posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Podle připravovaného nového stavebního zákona budou všechny obce muset být vybaveny novým územním plánem obce, který nahradí územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru schválenou do 1.7.1998, do 5-ti let od platnosti nového stavebného zákona. U ÚPO a RP schválených po 1.7.1998 budou tyto upraveny a doplněny podle nového zákona taktéž do 5-ti let. Proto pokrytí celého území hospodářsky slabé oblasti Podralsko nově pořízenými územními plány obcí by mělo být jednou z preferencí. Bude se to týkat zejména obcí Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, které nemají žádnou územně plánovací dokumentaci. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 115
3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY
Tabulka č. Ta-D.6.15: Obce hospodářky slabé oblasti Podralsko
Název obce Adresa Identifikační číslo Bezděz Bezděz č. p. 102, pošta Okna, 471 62 00673382 Bohatice Bohatice č.p. 79, pošta Zákupy, 471 23 00673340 Brniště Brniště č. p. 102, 471 29 00260401 Cetenov Cetenov, Hrubý Lesnov 44, 463 48 00672114 Dubnice Dubnice č. p. 240, Dubnice, 471 26 00525707 Hlavice Hlavice č. p. 54, 463 48 00672050 Mimoň Mírová 120/III, 471 24 00260746 Noviny pod Ralskem Noviny pod Ralskem č. p. 116, 471 24 00672904 Pertoltice pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem 165, 471 24 00672912 Ralsko Kulturní dům Kuřívody č. p. 701, Ralsko, 471 24 00831514 Stráž pod Ralskem nám. 5. května 55, Stráž pod Ralskem, 471 27 00260967 Velký Valtinov Velký Valtinov 1, 471 25 00672891 Všelibice Všelibice č. p. 65, 463 48 00263303 Zákupy Borská 5, Zákupy 471 23 00261114 Zdroj: vlastní zpracování
Působnost orgánů státní správy po jednotlivých obcích dle jednotlivých indikátorů je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.
3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad Pověřený obecní úřad vykonává vedle své přenesené působnosti jemu svěřené zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon. V Libereckém kraji patří mezi obce s pověřeným obecním úřadem: Cvikov, Český Dub, Doksy, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Lomnice nad Popelkou, Mimoň, Nové Město pod Smrkem, Rokytnice nad Jizerou. Zvláštní zákon může určit také obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vedle přenesené působnosti vykonává v rozsahu jemu svěřené zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. V Libereckém kraji patří mezi obce s rozšířenou působností: Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod. Příslušný pověřený obecní úřad nebo obecní úřad s rozšířenou působností pro jednotlivé obce HSO Podralsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.
3.28.2 Příslušný finanční úřad Finanční úřady jsou územně-organizační jednotky prvního stupně. Vykonávají správu daní, odvodů, záloh na tyto příjmy, spravují dotace, ukládají pokuty, vybírají a vymáhají odvody, poplatky, úhrady, pokuty a penále. V okrese Česká Lípa jsou zřízeny finanční úřady v Doksech, Mimoni a Nové Boru a v okrese Liberec ve Frýdlantu a Liberci. Příslušný finanční úřad pro jednotlivé obce HSO Podralsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 116
3.28.3 Příslušná matrika Zajišťuje výkon matriční agendy narození, manželství a úmrtí. V okrese Česká Lípa působí matriční úřady na Městských úřadech Cvikov, Česká Lípa, Doksy, Dubá, Jablonné v Podještědí, Kamenický Šenov, Mimoň, Nový Bor, Stráž pod Ralskem, Zákupy a Žandov. V okrese Liberec působí matriční úřady na Magistrátu města Liberec, na Městských úřadech Český Dub, Frýdlant, Hejnice, Hodkovice, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Nové Město pod Smrkem, Raspenava a Obecních úřadech Jindřichovice pod Smrkem, Křižany, Osečná, Příšovice, Sychrov a Úřadu městského obvodu Liberec – Vratislavice nad Nisou. Příslušná matrika pro jednotlivé obce HSO Podralsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.
3.28.4 Příslušný pracovní úřad Úřad práce je správním úřadem, který v rámci své působnosti zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce ve svém správním obvodu. Správní obvody úřadu práce jsou shodné s územními obvody okresů. V okrese Česká Lípa je to Česká Lípa a v okrese Liberec je to Liberec. Úřad práce je příslušný dle místa trvalého bydliště fyzické osoby. Místně příslušným je také úřad práce, v jehož obvodu má: a) sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, b) místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobu, nebo c) bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.
V okrese Česká Lípa jsou zřízeny místně příslušné pracovní úřady tzv. dislokovaná pracoviště v České Lípě, Doksech, Mimoni a Novém Boru. V okrese Liberec pak v Českém Dubu, Frýdlantu, Hrádku nad Nisou, Liberci a Novém Městě pod Smrkem.
Příslušné pracovní úřady pro jednotlivé obce HSO Podralsko jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.
3.28.5 Příslušný stavební úřad Je většinou obecním úřadem obce s rozšířenou působností, je příslušný k územnímu řízení a povoluje stavby v České republice. V okrese Česká Lípa to je Městský úřad Cvikov, Česká Lípa, Doksy, Jablonné v Podještědí, Kamenický Šenov, Mimoň, Nový Bor, Stráž pod Ralskem a Zákupy. V okrese Liberec Magistrát města Liberec, Městský úřad Český Dub, Dubá, Frýdlant, Hejnice, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Nové Město pod Smrkem a Raspenava. Příslušné stavební úřady pro jednotlivé obce HSO Podralsko jsou v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.
3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR Policie České republiky v Libereckém kraji je organizačně začleněna pod Policii ČR Správu Severočeského kraje, kde jsou vytvořena Okresní ředitelství v Litoměřicích, Lounech, Mostu, Teplicích, Ústí nad Labem, České Lípě, Děčíně, Chomutově, Jablonci nad Nisou a v Liberci. Okresní ředitelství v České Lípě zřídilo Obvodní oddělení ve Cvikově, České Lípě, Doksech, Jablonném v Podještědí, Mimoni, Novém Boru, Stráži pod Ralskem a Žandově. Okresní ředitelství v Liberci zřídilo Obvodní oddělení v Českém Dubu, Frýdlantu, Hejnicích, Hodkovicích nad Mohelkou, Hrádku nad Nisou, Chrastavě, Lázních Kunratice, Liberci - Ruprechticích, Liberci - Starém Městě, Liberci - Vesci, Novém Městě pod Smrkem, Příšovicích a Vratislavicích nad Nisou. Obvodní oddělení Policie ČR provádí úkony jako jsou příjímání oznámení o spáchání trestných činů a přestupků, hlídkovou činnost a vedení spisové služby. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 117
Příslušná obvodní oddělení Policie ČR pro obce HSO Podralsko jsou uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.
3.28.7 Působnost hasičů Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje funguje od 1. 1. 2001. Člení se na 3 územní odbory (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a Krajské operační středisko (Liberec). V okrese Česká Lípa byly zřízeny územně příslušné stanice – Česká Lípa a Jablonné v Podještědí, v okrese Jablonec nad Nisou byly zřízeny územně příslušné stanice – Jablonec nad Nisou a Velké Hamry a v okrese Semily územně příslušné stanice – Jilemnice, Semily a Turnov. Územní stanice v okrese Liberec fungují v Liberci a v Raspenavě. Příslušná působnost hasičů pro jednotlivé obce HSO Podralsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.
3.28.8 Působnost záchranné služby Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči občanům, kteří se nacházejí v bezprostředním ohrožení života nebo ve stavu, který bezprostředně ohrožuje jejich zdraví. Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje se člení na 4 operační střediska, která mají svá výjezdová stanoviště.
Operační střediska Česká Lípa – výjezdové stanoviště: Česká Lípa, Doksy, Jablonné v Podještědí, Jablonec nad Nisou – výjezdové stanoviště: Jablonec nad Nisou, Tanvald, Liberec – výjezdové stanoviště: Český Dub, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Liberec – Husova, Liberec – letiště, Turnov – výjezdové stanoviště: Jilemnice, Rokytnice nad Jizerou, Semily, Turnov.
Příslušná působnost záchranné služby pro jednotlivé obce HSO Podralsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 118
3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE
3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy Členění nevládních neziskových organizací (NNO) stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů v platném znění, který v § 18, odst. 7 definuje tzv. „organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace:
• zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu, • občanská sdružení včetně odborových organizací, • politické strany a politická hnutí, • registrované církve a náboženské společnosti, • nadace, nadační fondy, • obecně prospěšné společnosti, • veřejné vysoké školy, • obce, • vyšší územní samosprávné celky, • organizační složky státu a územních samosprávných celků, • příspěvkové organizace, • státní fondy, • subjekty, o nich tak stanoví zvláštní zákon.
V Libereckém kraji bylo v roce 2003 registrováno 2 016 občanských sdružení, 38 obecně prospěšných společností, 11 nadací, 14 nadačních fondů tj. celkem 2 079 NNO. Nevládní neziskový sektor v HSO Podralsko je pestrý v právních formách i v oblastech, ve kterých působí. Pro 14 určených obcí HSO Podralsko byla vypracována souhrnná tabulka viz příloha č.6, tabulka č. Ta-D.7.1, kde jsou uvedeny nevládní neziskové organizace v členění podle své právní formy. Pro obec Bohatice nebyla tabulka vypracována, neboť v ní není registrována žádná nevládní nezisková organizace. V tabulce č. Ta-D.7.15 jsou uvedeny NNO za HSO Podralsko.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 119
Tabulka č. Ta-D.7.15: Nevládní neziskové organizace HSO Podralsko
Název obce 141 145 325 331 701 721 731 751 761 771 Celkem Bezděz x x x x x 1 1 x x x 2 Bohatice x x x x x x x x x x x Brniště x x x 1 5 1 3 x 1 x 11 Cetenov x x x x 1 x 2 x x x 3 Dubnice x x x 2 2 1 1 x x x 6 Hlavice x 1 x 1 4 1 3 x x x 10 Mimoň 1 2 x 7 21 1 22 x x x 54 Noviny pod Ralskem x x 1 2 x x x x x x 3 Pertoltice pod Ralskem x x x 1 4 x 1 x x 1 7 Ralsko x x x 1 6 3 1 x x 1 12 Stráž pod Ralskem x 16 1 1 19 1 22 1 x x 61 Velký Valtinov x x x x 4 x x x x x 4 Všelibice x x x x 5 x 4 x 1 1 11 Zákupy x x x 1 16 2 10 x x x 29 Celkem 1 19 1 16 89 11 70 1 2 3 213 Zdroj: vlastní zpracování
Pozn. 141 – Obecně prospěšná společnost 145 – Společné vlastnictví jednotek 325 - Organizační složka státu 331 – Příspěvkové organizace 701 – Sdružení, svaz, spolek, klub aj. 721 – Církevní organizace 731 – Organizační jednotka sdružení 751 – Zájmové sdružení právnických osob 761 – Honební společnost 771 - Svazek obcí
3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti Podle systému klasifikace netržních činností OSN COPNI poskytují nevládní neziskové organizace řadu služeb, které se člení na:
1. rekreační, kulturní služby, 2. vzdělávací služby, výzkum, 3. služby zdravotnické, 4. sociální služby, 5. náboženství a církve, 6. organizace profesní, odborářské a občanská sdružení, 7. ostatní služby, smíšené a nespecifikované.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 120
Tabulka č. Ta-D.7.16: Poskytované služby nevládními neziskovými organizacemi v HSO Podralsko
Obec 1 2 3 4 5 6 7 Celkem Bezděz x xxx1x 1 2 Bohatice x xxxxx x 0 Brniště 4 1xx14 1 11 Cetenov 1 xxxxx 2 3 Dubnice 1 2xx11 1 6 Hlavice 1 2xx13 3 10 Mimoň 13 722117 12 54 Noviny pod Ralskem 1 1xxx1 x 3 Pertoltice pod Ralskem 2 1xxx3 1 7 Ralsko 2 1xx32 4 12 Stráž pod Ralskem 15 6xx133 6 61 Velký Valtinov 1 xxxx2 1 4 Všelibice x xxxx5 6 11 Zákupy 8 2xx29 8 29 Celkem 49 232 2 11 80 46 213 Zdroj: vlastní zpracování Pozn. Poskytované služby jsou v tabulce řazeny podle výše uvedené klasifikace OSN COPNI.
Z tabulky vyplývá, že služby, které poskytují NNO v HSO Podralsko jsou činnosti převážně občanských sdružení. Nevládní neziskové organizace poskytují především kulturní, sportovní a rekreační služby. Mezi občany, stále ještě přetrvává představa, že o sociální zabezpečení a zdravotní péči se musí postarat v prvé řadě stát, a teprve následně nevládní neziskové organizace. To dokumentují počty těchto organizací, které v Podralsku působí. Dobře jsou zastoupeny církevní organizace - farnosti, kterých je ve 14 sledovaných obcích 11.
3.29.3 Finanční příspěvky obcí NNO V příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.7.2 až č. Ta-D.7.14 jsou uvedeny finanční příspěvky, kterými jednotlivé obce HSO Podralska přispěly v letech 2000 – 2004 na činnost nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru. Pro obec Bohatice není přehled vypracován, neboť na katastru obce nepůsobí žádná NNO. V tabulce č. Ta-D.7.17 jsou uvedeny celkové finanční prostředky, které byly v HSO Podralska v letech 2000 – 2004 vynaloženy na nevládní neziskové organizace.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 121
Tabulka č. Ta-D.7.17: Objem vyplacených finančních prostředků NNO v HSO Podralsko v letech 2000 – 2004 v tis. Kč
Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech Činnost 2000 2001 2002 2003 2004 Celkem Kultura, sport a volný 7 714 7 206 8 140 6 143 7 045 36 248 čas Vzdělávání a výzkum 4 930 14 410 19 850 6 434 5 201 50 825 Zdravotnictví 1 273 174 20 38 22 1 527
Sociální služby 216 249 6 454 5 191 1 148 13 258
Přírodní a životní x 12 5 48 10 75 prostředí Dobročinnost x x5 20 4 29
Ostatní blíže 362 1 088 4 312 669 264 6 695 nespecifikované Celkem 14 495 23 139 38 786 18 543 13 694 108 657 Zdroj: Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec, Dotazníkové šetření 2005
V letech 2000 – 2004 poskytly obce nevládním neziskovým organizacím více než 108 mil. Kč. Tabulka č. Ta-D.7.17 dokumentuje, že nejméně obce přispěly na přírodní a životní prostředí a to pouze 75 000,00 Kč. Naopak nejvíce vynaložily na vzdělávání a výzkum, kde investovaly více než 50 mil. Kč. Tato finanční částka obsahuje také prostředky, které některé obce použily na financování školních a předškolních zařízení, kde je zřizovatelem obec a tato zařízení jsou příspěvkovými organizacemi. Například město Stráž pod Ralskem poskytlo přes 50 mil. Kč. Obce HSO Podralsko financují investiční činnost některých NNO jako např. sportovních klubů, ale také jejich provozní činnost. Přispívají na činnost divadelních souborů, pořádání různých přehlídek a sportovních soutěží atd. Za roky 2000 – 2004 bylo vynaloženo obcemi více než 36 mil Kč. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 122
4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA
4.1. Silné stránky • Vysoká mobilita pracovní síly (odkaz: kapitola A.3 Dopravní infrastruktura, tabulka č. Ta-A.3.5) • Vysoká přírodní atraktivita území (existence malebného rázu krajiny), pestrost kvalitního přírodního prostředí s relativně zachovalým krajinným rázem, rozmanitost a zachovalost venkovských sídel a území s místně příznivými podmínkami pro cestovní ruch (turistiku všeho druhu) a rekreaci (odkaz: kapitola C.1 Základní fyzicko-geografické charakteristiky území) • Růst počtu obyvatel oblasti cca od 70.let minulého století až po současnost v některých obcích (odkaz: kapitola B.1 Obyvatelstvo, tabulky č. Ta-B.1.1 a č. Ta-B.1.2) • Příznivá věková struktura populace a nízký průměrný věk obyvatelstva v oblasti jako celku a v některých obcích (Stráž pod Ralskem, Ralsko, Zákupy), odkaz: kapitola B.1 Obyvatelstvo, tabulka č. Ta-B.1.3 • Trend snižování znečištění vod průmyslovými odpadními a komunálními vodami (odkaz: kapitola A.4 technická infrastruktura, tabulky č. Ta-A.4.1 až č. Ta-A.4.4) • Velká koncentrace a vysoká kvalita chráněných území (odkaz: kapitola C.5 Příroda a krajina, tabulky č. Ta-C.5.1 a č. Ta-C.5.2) • Územně stabilizovaný ÚSES (odkaz: kapitola C.5 Příroda a krajina) • V území se nachází významné a kvalitní zdroje sklářských a slévárenských písků (odkaz: kapitola C.6 Suroviny a odpady, tabulka č. Ta-C.6.1) • V území jsou zdroje pitné vody nadregionálního významu (CHOPAV Severočeská křída) – doplněno na základě znalostí zpracovatelů, jako indikátor nebylo sledováno • Všechny obce mají nebo pořizují ÚPD nebo ÚPP (odkaz: kapitola D.5 Územní plány a rozvojové dokumenty, tabulka č. Ta-D.5.1)
4.2 Slabé stránky • Nedostatečné podmínky pro investory, nedostatečný počet stabilizovaných podnikatelských subjektů a pracovních příležitostí, nárůst nezaměstnanosti ve venkovských prostorech HSO Podralska (odkaz: kapitola B.8 Trh práce a zaměstnanost, tabulka č. Ta-B.8.10 a č. Ta-B.8.11 v příloze č.6, kapitola A.1 Hospodářský rozvoj) • Nedostatečná a nekvalitní dopravní infrastruktura: - HSO neprochází žádná významná silnice (pouze okrajový kontakt) - část obcí v HSO leží mimo hlavní dopravní tahy (silnice I. + II. tříd) - špatný stav komunikací zejména III. tříd a místních komunikací - vysoká dopravní zátěž v centru města Mimoně - problematické dopravní spojení mezi obcemi mikroregionů Podještědí a Podralska - nevyjasněná situace kolem letiště Hradčany, jeho postupná devastace - minimální dopravní obslužnost o sobotách a nedělích v menších sídlech (Odkaz: kapitola A.3 Dopravní infrastruktura a integrované systémy) • Nevyhovující stav technické infrastruktury především v malých obcích a zejména v oblasti likvidace splaškových vod (chybějící splašková kanalizace, ČOV) odkaz: kapitola A.4 technická infrastruktura, tabulky č. Ta-A.4.1, č. Ta-A.4.2 • Rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přinášející vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování dopravní a technické infrastruktury (odkaz: kapitola A.4 Technická infrastruktura) • Chybějící turistická infrastruktura (odkaz: kapitola A.5 Cestovní ruch) • Stárnutí venkovské populace a stagnace či úbytek obyvatel v některých obcích (Hlavice, Cetenov, Velký Valtinov) odkaz: kapitola B.1 Obyvatelstvo, tabulky č. Ta-B.1.2, č. Ta-B.1.3) Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 123
• Podprůměrná míra vzdělanosti obyvatel (odkaz: kapitola B.2 Školství a vzdělávání, tabulky č. Ta-B.2.5, č. Ta-B.2.6 v příloze č.6) • Nízká intenzita bytové výstavby v posledních letech (odkaz: kapitola B.7 Bydlení a bytový fond, tabulka č. Ta-B.7.7) • Vysoký počet žadatelů o práci, vysoká míra nezaměstnanosti, jak krátkodobá, tak i dlouhodobá, málo pracovních příležitostí (souvisejících s útlumem některých činností) odkaz: kapitola B.8 Trh práce a zaměstnanost, tabulky č. Ta-B.8.10, č. Ta-B.8.12, č. Ta-B.8.14, č. Ta-B.8.15 v příloze č.6) • Neexistence zdroje aktuálních informací o starých ekologických zátěžích (odkaz: kapitola C.4 Staré ekologické zátěže) • Existence a množství rozsáhlých prostor s ekologickými zátěžemi, s poškozenými ekosystémy, s narušenou biodiverzitou a ekologickou stabilitou, nutná dlouhodobá následná sanace po těžbě uranových rud v prostoru Stráže pod Ralskem (odkaz: C.6 Suroviny a odpady, kapitola C.4 Staré ekologické zátěže, částečně doplněno na základě znalostí zpracovatelů, jako indikátor nebyly sanace po těžbě uranu sledovány) • Převažující skládkování odpadů před jejich využitím, resp. prevencí vzniku odpadů, existence skládek odpadů a materiálů v opuštěných územích, neexistující efektivní nástroje pro kontrolu původců odpadů (odkaz: kapitola C.6 Suroviny a odpady, kapitola C.4 Staré ekologické zátěže) • Existence evidovaných zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění ovzduší (odkaz: kapitola C.2 Ovzduší, tabulka č. Ta-C.2.1) • Místně vysoký podíl ladem ležící a nevyužívané půdy a prázdných objektů původní zemědělské výroby (kapitola C.8 Zemědělství a lesní hospodářství, tabulka č. Ta-C.8.2, částečně doplněno na základě znalostí zpracovatelů, jako indikátor nebyly opuštěné objekty sledovány) • Značný počet a výměra opuštěných, v minulosti využívaných území (brownfields), existence opuštěných území a objektů po vojenské činnosti, a s tím související staré ekologické zátěže, existence devastovaných a nevyužívaných území a prostor v území obce Ralsko, nevyjasněnost dalšího využívání (včetně letiště v Hradčanech) odkaz: kapitola C.4 Staré ekologické zátěže, tabulka č. Ta-C.4.1, kapitola A.3 Dopravní infrastruktura, kapitola A.1 Hospodářský rozvoj, tabulka č. Ta-A.1.8 v příloze č.6, částečně doplněno na základě znalostí zpracovatelů, jako indikátor nebyly opuštěné objekty sledovány. • Nedokončená privatizace státního majetku v obci Ralsko (doplněno na základě aktuálních informací) • Problematická využitelnost stávající ÚPD, ÚPP u většiny obcí při řízení územního rozvoje s ohledem na současné požadavky legislativy, vývoj v území a připravovaný nový stavební zákon, platný územní plán pro celé území obce mají 4 obce ze 14 obcí (odkaz: kapitola D.5 Územní plány a rozvojové dokumenty, tabulka č. Ta-D.5.1)
4.3 Příležitosti • Využívání fondů EU pro financování rozvojových projektů • Vzájemná spolupráce obcí a mikroregionů v HSO Podralsko • Vytvoření vhodných podmínek pro ekonomický rozvoj z hlediska potenciálu trhu práce (nabídka pracovní síly, volných ploch), zvláště v některých obcích (Stráž pod Ralskem, Ralsko, Zákupy) • Vybudování dostatečného množství ubytovacích kapacit • Finanční stimulace (podpora) drobným podnikům v oblasti zaměstnávání pracovní síly • Rozvoj sportu a sportovních zařízení vyvolaný rozvojem cestovního ruchu, vytvoření nových produktů pro podporu rozvoje cestovního ruchu • Zavedení monitorovacího systému starých ekologických zátěží • Finanční investice směřující do opuštěných objektů a území pro zajištění nových způsobů jejich využívání • Využití potenciálu zásob písků pro ekonomický rozvoj oblasti Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 124
• Podpora aktivit vedoucích k likvidaci znečištění půd a horninového prostředí (např. likvidace starých ekologických zátěží), využívání sanovaných ploch pro další investice, zavádění moderních technologií při zpracování a likvidaci odpadů • Rozvoj ekologicky orientovaného zemědělství směřující k zachování krajinných funkcí, využívání alternativních způsobů využívání pozemků ZPF a zemědělského hospodaření (zejména pozemků LFA a dlouhodobě ladem ležící půdy) • Evropská, státní a krajská finanční podpora pro zavádění moderních technologií pro využívání alternativních zdrojů energie
4.4 Hrozby • Zánik velkých hospodářských subjektů, prohlubování ekonomického úpadku • Zhoršení dopravní přístupnosti narůstající zanedbaností silniční sítě • Nezajištění dopravní obslužnosti pro narůstající populaci v obci Ralsko • Nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj komunální infrastruktury • Ztráta motivace pro prodloužení doby pobytu turistů • Destrukce (chátrání) památek • Populační nestabilita a velká fluktuace obyvatel – riziko migrace mimo region při nedostatku pracovních příležitostí (odliv kvalitní pracovní síly) • Postupné vylidňování vesnic v důsledku negativního vývoje přirozené měny i migrace a jejich přechod na čistě rekreační funkci • Snižování počtu školních a předškolních zařízení může způsobit s ohledem na současný populační boom problémy při umístění dětí • Nárůst sociálně rizikových skupin obyvatel, nárůst sociálně patologických jevů • Nezájem turistů o oblast Podralska • Zhoršení kvality nabízených služeb pro CR • Růst nároků občanů na sociální výpomoci při růstu nezaměstnanosti • Lokální záplavy • Vysoké náklady na monitoring a odstranění starých ekologických zátěží, znemožnění dalších investic do území se starou ekologickou zátěží, pomalé sanace starých ekologických zátěží, vznik nových ekologických zátěží • Nedostatek financí na odstraňování důsledků těžebních činností, pomalá sanace po těžbě uranu • Narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, stagnací a útlumem podnikatelských aktivit v zemědělství v souvislosti se zemědělskou politikou EU, s negativním dopadem na stav krajiny i na předměty zvláštní i obecné ochrany přírody • Neřízený (nekoordinovaný) rozvoj v území jednotlivých obcí, rozvoj neřízené zástavby, nerespektování principů udržitelného rozvoje • Rostoucí tlak na přírodu a krajinu v důsledků požadavků na rozšiřování těžeb nerostných surovin • Snížení objemu finančních podpor a zvyšování podílů vlastního spolufinancování rozvojových projektů • Nezájem občanů zapojit se do rozhodovacích procesů • Růst konkurence okolních měst (Mladá Boleslav, Česká Lípa) • Možný nedostatek a tudíž i zhoršená dostupnost zdravotnických služeb v oblasti praktických lékařů a stomatologů
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 125
5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALKO
HSO Podralsko leží v nepříliš exponované poloze mimo nejvýznamnější dopravní tahy celostátního významu. Z hlediska struktury osídlení leží ve vymezené oblasti jediné centrum mikroregionálního významu 1.stupně – město Mimoň. Mezi centra subregionálního významu se řadí Zákupy a Stráž pod Ralskem (viz schéma struktury osídlení, převzaté z konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj).
Vazby mezi obcemi v rámci hospodářsky slabé oblasti se odvíjejí především na bázi dojížďky za prací a do škol, v menší míře je ovlivňují i dojížďka za službami a na úřady a instituce. Z center uvnitř HSO Podralsko mají největší „nasávací“ schopnost města s nabídkou pracovních příležitostí, tj. Mimoň (2 930 pracovních příležitostí dle SLDB 2001), Stráž pod Ralskem (1923) a Zákupy (985). Jediné aktivní saldo dojížďky měl v roce 2001 Velký Valtinov se 197 pracovními příležitostmi; v současné době již s největší pravděpodobností je i zde, v důsledku uzavření tavírny sýrů, saldo dojížďky pasivní. Nejčastějším cílem vyjížďky za prací z HSO Podralsko mimo řešené území jsou města Česká Lípa s diferencovanou nabídkou pracovních příležitostí (Johnson Controls, Bombardier, Narex…) a Mladá Boleslav (Škoda auto), významnější přepravní proudy směřují i do dalších měst: Liberec, Nový Bor, Jablonné v Podještědí, Bělá pod Bezdězem, Doksy a Český Dub. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 126
Vazby mimo řešené území se utvářejí i na základě dojížďky do škol, převážně do České Lípy, Liberce, Českého Dubu, Doks a Jablonného v Podještědí. Uvnitř HSO Podralsko se dojížďka do škol orientuje především na města Mimoň, Stráž pod Ralskem a Zákupy. Díky koncentraci úřadů, institucí, obchodů a služeb existují silné vazby především na Českou Lípu (obec s rozšířenou působností), v menší míře na Liberec (krajské instituce, obchod, služby, kultura…), Mladou Boleslav, Doksy, v menší míře na Mnichovo Hradiště a Jablonné v Podještědí. Dopravně je jižní a střední část HSO vázána na silnici I. třídy I/38 Česká Lípa – Mladá Boleslav a silnice II. třídy II/270 Doksy – Mimoň – Jablonné v Podještědí, II/268 Zákupy – Mimoň – Kuřívody – Mnichovo Hradiště a II/278 Stráž pod Ralskem – Hamr – Osečná. V severní části převažují vazby na silnici I/13 Liberec – Jablonné v Podještědí – Nový Bor. Slabinou je velmi řídká silniční síť v bývalém vojenském výcvikovém prostotu Ralsko, kde chybí například spojení mezi Kuřívody a Osečnou (resp. Hamrem na Jezeře a Stráží pod Ralskem). Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 127
6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO
V rámci této kapitoly jsou stručně popsány takové okruhy problémů, které jsou společné pro všechny obce HSO Podralsko a svou povahou patří mezi nejzávažnější problémy tohoto regionu. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3.kapitole.
6.1 Rozdrobenost sídelní struktury Území hospodářsky slabé oblasti Podralsko má celkovou výměru 379,4 km2 a žije zde 19 329 obyvatel. Průměrný počet obyvatel na 1 km2 v HSO Podralsko je tak výrazně nižší než jiných oblastech Libereckého kraje. Tento stav je způsoben zejména skutečností, že do HSO Podralsko patří obec Ralsko, která je svou rozlohou 170,2 km2 druhou největší obcí v ČR hned za Prahou, ovšem v obci žijí pouze 1 834 obyvatelé, což výrazně snižuje hustotu zalidnění celé oblasti. Negativním faktorem v HSO Podralsko, související s nízkou hustotou osídlení, je také rozdrobená sídelní struktura. V tomto regionu je velké množství malých sídel (částí jednotlivých obcí) a zástavba v jednotlivých obcích je nesouvislá. Nejvýrazněji se tento stav projevuje v obci Ralsko, kde je značná vzdálenost jednotlivých sídelních jednotek obce. To s sebou přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování například dopravní a technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti atd. Dalším charakteristickým problémem celé HSO Podralsko, který úzce souvisí s rozdrobeností sídelní struktury, je spádovost jednotlivých obcí, jak bylo popsáno v 2. kapitole. Do vymezené HSO Podralsko zasahují dva okresy Česká Lípa a Liberec, dva správní obvody obcí s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně, Česká Lípa a Liberec. Do území hospodářsky slabé oblasti Podralsko zasahuje celkem 5 obvodů pověřených obecních úřadů (Doksy, Česká Lípa, Mimoň, Český Dub a Jablonné v Podještědí). Nejvýrazněji se tato skutečnost projevuje u obcí Cetenov, Hlavice a Všelibice, které mají hlavní spádovost do Liberce a do Podještědí, kdežto zbylé obce mají hlavní spádovost na Českolipsko, tedy opačným směrem. Celý problém dokresluje skutečnost, že uvedené obce (Cetenov, Hlavice a Všelibice) jsou členskými obcemi mikroregionu Podještědí, zbylé obce jsou sdružené v mikroregionu Podralsko (případně v mikroregionu Máchův kraj).
6.2 Doprava Nedostatečná a nekvalitní dopravní infrastruktura je další společnou problémovou oblastí obcí v HSO Podralsko. Územím HSO Podralsko neprochází žádná významná silnice, pouze obcí Bezděz vedou 3 km silnice I.třídy, jedná se zde pouze o okrajový kontakt hlediska celé HSO Podralsko. Neopomenutelný je také špatný technický stav silnic III. tříd a místních komunikací v obcích HSO Podralska a minimální dopravní obslužnost o sobotách a nedělích v menších sídlech. Problematické je také dopravní spojení mezi obcemi mikroregionů Podještědí a Podralska, které jsou oddělené obcí Ralsko, kde není odpovídající přímé dopravní spojení do obcí Cetenov, Hlavice, Všelibice. (Pro cestu do těchto obcí je nutno využít cestu přes Klášter Hradiště nad Jizerou nebo přes Osečnou a Český Dub.) Pro rozvoj HSO bude důležité řešit vyhovující silniční propojení Kuřívody - Osečná (Liberec) v kontextu s rozvojem prostoru Ralska a směrů přepravních vztahů s návazností na regionální centrum Liberec a dopravního propojení prostoru Podještědí a Podralska.
6.3 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatel v HSO Podralsko není příznivá. Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Podralska ukazuje velké zastoupení obyvatel se základním vzděláním (mezi 27-37%) a obyvatel vyučených (17-21%), oproti tomu vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má ve všech případech (kromě obce Hlavice - 7,1%) méně než 5% obyvatel. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 128
Vzdělanostní struktura obyvatel je důležitým ukazatelem pro další rozvoj celé oblasti především z hlediska uplatnění obyvatel na pracovním trhu, zároveň může to být i dílčí faktor pro rozhodování potenciálních investorů o vstupu do oblasti Podralska. Pro další rozvoj HSO Podralska bude nutné vzdělanostní strukturu obyvatel podporovat směrem k většímu zastoupení obyvatel s vyšším či vysokoškolským vzděláním např. nabídkou odpovídajících pracovních příležitostí v oblasti. Dalším problémem nebo hrozbou v oblasti vzdělávání v HSO Podralsko je snižování počtu školních a předškolních zařízení, které může v budoucnu způsobit, s ohledem na současný populační růst, problémy při umístění dětí a může se také podílet na dalším vylidňování venkova.
6.4 Nezaměstnanost
Společným problémem celé oblasti HSO Podralsko je vysoká míra nezaměstnanosti (krátkodobá i dlouhodobá), velký počet žadatelů o práci, málo pracovních příležitostí a nárůst nezaměstnanosti ve venkovských prostorech HSO Podralska. Míra nezaměstnanosti se v červenci 2005 pohybovala od 7,1% v obci Bezděz do 17,7% v Ralsku. Celkem v sedmi obcích byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10% a ve třech obcích byla nezaměstnanost vyšší než 15 %. Výjimkou v HSO Podralsko je obec Noviny pod Ralskem, kde byla míra nezaměstnanosti v červenci 2005 pouze 4,6%.
6.5 Cestovní ruch Oblast Podralska je velmi nerovnoměrně vybavena infrastrukturou pro cestovní ruch, neboť v zázemí mikroregionu byl do roku 1990 uzavřený vojenský prostor s minimální dopravní dostupností a prostupností. Ke zhoršování turistické využitelnosti přispělo rozšíření plošné těžby uranu. V současné době tak na území HSO Podralsko chybí dostatek ubytovacích kapacit, informačních center, kvalitních služeb v oblasti cestovního ruchu, nepůsobí zde žádné sdružení, které by se rozvojem turistického ruchu zabývalo. Oblast Podralska nabízí ovšem velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Nachází se zde přírodně atraktivních území Libereckého kraje. V oblasti HSO Podralska je zachován unikátní přírodní prostor. Jedná se převážně o romantickou krajinu s množstvím lesů, pahorkatin, místy s vrchovinným charakterem. Krajinu, kromě kopců, zmalebňují pískovcové útvary, vodní plochy i venkovská lidová architektura. V celé oblasti jsou dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku a řeka Ploučnice je využívána také pro turistiku vodní. Oblast HSO Podralska má z hlediska cestovního ruchu přímou vazbu na oblast Máchova kraje (hrad Bezděz, Máchovo jezero, Doksy). Velkou příležitostí jsou připravované projekty pro podporu rozvoje cestovního ruchu zejména v mikroregionu Podralsko, kde se připravuje zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu a z programu Leader jsou připravované první investiční projekty pro oblast cestovního ruchu. Neřešení situace v oblasti cestovního ruchu by s sebou přinesla postupný nezájem turistů o tuto oblast, což by prohloubilo ekonomický úpadek celé oblasti.
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 129
7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO
V rámci této kapitoly jsou stručně popsány takové okruhy problémů, které jsou společné pouze pro některé obce HSO Podralsko, ale svou povahou přesto patří mezi nejzávažnější problémy tohoto regionu. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3.kapitole.
7.1 Doprava Doprava a dopravní infrastruktura je hlavním problémem celé oblasti, jak bylo popsáno již v kapitole 6.2. Z hlediska lokálních a specifických problémů obcí v této oblasti je významná zejména vysoká dopravní zátěž v centru města Mimoně, Zákup a Bohatic. Obec Bohatice usiluje o zpomalení silničního provozu na krajské komunikaci II/268 procházející středem obcí, zřízení přechodu pro chodce a vybudování chodníků u tohoto přechodu na krajské komunikaci. V Zákupech je záměrem města provést odklon kamionové dopravy na krajské silnici z památkové zóny do prostoru bývalé vlečky, která je ve vlastnictví města. Dalším problémem je skutečnost, že část obcí leží mimo hlavní dopravní tahy silnic druhým a třetích tříd. Specifickým problémem je stav a budoucí využití letiště v Hradčanech v obci Ralsko. Využitelnost letiště ve stávajícím stavu je velmi problematická. V současné době je to pouze „betonová plocha v lese“ (vzletová a přistávací dráha s rozměry 2 500 x 80 m), budovy a zařízení jsou poničeny nebo rozkradeny a aktivní provoz sportovních letadel se tu vykonává na vlastní nebezpečí (letiště nemá správce). Území je zatíženo starými zátěžemi. Reálnost možného obnovení leteckého provozu musí být s definitivní platností rozhodnuta (ověřena nebo vyloučena), protože územní ochrana může bránit rozvoji přilehlé obytné a průmyslové zóny. Celou situaci ohledně budoucího využití letiště komplikují také nevyjasněné vlastnické vztahy v souvislosti s nedokončenou privatizací státního majetku v obci Ralsko.
7.2 Technická infrastruktura Technickou infrastrukturu není možno hodnotit za celou HSO, ale je nutné na ni pohlížet z hlediska jednotlivých obcích. V HSO Podralsko není vodovod realizován pouze v obci Bohatice a její obyvatelé jsou zásobováni z lokálních zdrojů. Záměrem obce je výstavba vodovodu s napojením na vodovod Zákupy. Problémem je likvidace splaškových odpadních vod. Splašková kanalizace s napojením na ČOV v menších obcí většinou neexistuje nebo je zavedena pouze v centrálních částech (např. Všelibice). Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají pouze města Mimoň, Stráž pod Ralskem, Zákupy a částečně obec Ralsko. Mimo tyto obce mají některé výrobní a zemědělské podniky vlastní ČOV. Ve většině obcí se uvažuje s postupným budováním plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV. Nejrozsáhlejším je připravovaný projekt v obcích ležících v nivě Panenského potoka - Velký Valtinov, Brniště, Pertoltice pod Ralskem. Jen dvě obce v HSO Podralsko jsou částečně plynofikovány (Mimoň, Zákupy) a část průmyslových areálů Diama s.p. ve Stráži pod Ralskem a průmyslové areály ve Velkém Valtinově a v Ralsku. Dalším problémem, zmíněným také v kapitole 6.1, je rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přinášející vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování technické infrastruktury
7.3 Staré ekologické zátěže
Problémem oblasti Podralska jsou staré ekologické zátěže, které se nacházejí v Ralsku, v Mimoni a v Zákupech. Pro odstranění a monitoring starých ekologických zátěží je nutné vynakládat velké Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 130 množství finančních prostředků. Hrozbou pro oblasti s těmito zátěžemi je odklad řešení této situace, znemožnění dalších investic do území se starou ekologickou zátěží nebo vznik nových ekologických zátěží. Souvisejícím problémem je také nedostatek financí na odstraňování důsledků těžebních činností a pomalá sanace po těžbě uranu.
7.4 Velké zdroje znečištění Část území HSO Podralska, prostor Stráže pod Ralskem a okolí, byl v minulém období silně poznamenán těžbou uranu, která v současné době prochází útlumovým programem. V této souvislosti dochází ke snižování emisí hlavních znečišťujících látek (SO2 a NOx), čímž dochází k postupnému zlepšování životního prostředí. V oblasti Podralska je méně koncentrován průmysl, což pozitivně působí na imisní situaci území. Přesto se v oblasti Podralska se nachází celkem 7 velkých zdrojů znečištění ovzduší (ve Stráži pod Ralskem, v Mimoni, v Zákupech a v Ralsku) a dva zvláště velké zdroje znečištění, které znečišťují ovzduší zejména oxidem siřičitým a oxidy dusíku.
7.5 Stárnutí obyvatelstva Ač je věková struktura celé HSO Podralsko velice příznivá, přesto je v několika obcích problémem stárnutí populace a stagnace či úbytek obyvatel. Nejpříznivější věkovou strukturu (nejmladší obyvatelstvo) má ze sledovaných obcí HSO Podralsko Ralsko a Stráž pod Ralskem. Obec Ralsko patří z hlediska indexu stáří a průměrného věku (31,1 roku) dokonce mezi nejmladší obce v celé České republice. Naopak mezi nejstarší obce z hlediska věkové struktury obyvatel patří Cetenov, Hlavice, Velký Valtinov, Bezděz, Všelibice a Noviny pod Ralskem, kde se průměrný věk obyvatel pohybuje vždy nad hranicí 40 let. Nejstarší obcí z hlediska věkové struktury je obec Hlavice, kde průměrný věk obyvatel dosahuje 48 let.
7.6 Brownfields Z hlediska celého Libereckého kraje se 52 % brownfields (nevyužívané objekty) nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Podralska se nachází cca 7 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji, přičemž do šetření nebyl zahrnout bývalý vojenský újezd Ralsko. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je v obcích Cetenov, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a Ralsko. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 131
PŘÍLOHA č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY
Struktura analytické části
1. Úvod, údaje o zadání projektu, podklady 2. Vymezení a základní charakteristika HSO - společný profil HSO (vybrané hlavní identifikátory porovnat s údaji za celý Liberecký kraj) 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů (včetně vývojových trendů, identifikátory) A – ekonomika B – společnost C – prostředí D – správa věcí veřejných 4. Globální SWOT analýzy HSO (expertní stanovení priorit). U silných a slabých stránek bude vždy odkaz na analytickou část daného jevu. 5. Prostorové a funkční vztahy HSO 5.1. k okolí, postavení HSO v rámci LK 5.2. mezi obcemi HSO 6. Společné a širší problémy HSO 7. Lokální a specifické problémy obcí v HSO
Přehled navržených indikátorů pro kapitolu 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů
1. pilíř – EKONOMIKA
1A) Hospodářský rozvoj
Sledované indikátory: 5 1. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví (počet, %) - možno doplnit koeficientem LQ 2. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle kategorií počtu zaměstnanců (počet, %) Podíl zaměstnanců malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců) ku celkovému počtu zaměstnanců podle sektorů (%) 3. Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů (%) 4. Počet pracovních příležitostí po obcích
1B) Veřejná ekonomika
Sledované indikátory: 9 1. Daňové příjmy (Kč) 2. Nedaňové příjmy (Kč) 3. Kapitálové příjmy (Kč) 4. Přijaté dotace (Kč) 5. Běžné výdaje (Kč) 6. Kapitálové výdaje (Kč) 7. Financování (Kč) 8. Úhrn aktiv/pasiv (Kč) 9. Obligatorní výdaje (Kč) Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 132
1C) Dopravní infrastruktura a integrované systémy
Sledované indikátory: 15 1. Počet hraničních přechodů (počet) 2. Zastávka dálkové autobusové linky (ano-ne) 3. Zastávka autobusové linky místního významu (ano - ne) 4. Stanice (zastávka) vlaků (ano - ne) 5. Počet spojů veřejné autobusové a vlakové dopravy (spoje/den) 6. Délka a hustota sítě státních silnic (km, km/km2) 7. Délka a stav sítě obecních komunikací (km, slovní popis stavu vyjádřený v %) 8. Intenzita silniční dopravy (počet vozů/den) 9. Nehodová místa (úseky) 10. Počet obyvatel vyjíždějících do zaměstnání (počet) 11. Počet obyvatel vyjíždějících do škol (počet) 12. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec celkem (počet) 13. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec podle doby cesty (počet) 14. Podíl vyjíždějících obyvatel z celkového počtu obyvatel (%) 15. Cyklotrasy vedoucí HSO (kategorie, výčet)
1D) Technická infrastruktura
Sledované indikátory: 7 1. Veřejný vodovod (počet a podíl domů připojených na veřejný vodovod) 2. Kanalizace bez napojení na ČOV (počet a podíl domů připojených na veřejnou kanalizaci) 3. Kanalizace s napojením na ČOV (počet a podíl domů připojených na veřejnou kanalizaci) 4. Plynofikace (počet a podíl domů připojených na plyn) 5. Počet a podíl domů s ústředním topením 6. Obnovitelné zdroje energie (počet zařízení, výčet, výkon) 7. Pokrytí území telefonním signálem (% území) 8. Veřejný internet v obcích (lokalizace, počet stanic)
1E) Ekonomika cestovního ruchu
Sledované indikátory: 3 1. Kulturní a historické atraktivity (výčet) 2. Ubytovací zařízení (počet, výčet) 3. Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií (počet)
2. pilíř – SPOLEČNOST
2A) Obyvatelstvo
Sledované indikátory: 15 1. počet obyvatel celkem, muži, ženy (počet) 2. meziroční změna počtu obyvatel (počet, %) 3. živě narození celkem, muži, ženy (počet) Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 133
4. zemřelí celkem, muži, ženy (počet) 5. přirozený přírůstek celkem, muži, ženy (počet, %) 6. přistěhovalí celkem, muži, ženy (počet) 7. vystěhovalí celkem, muži, ženy (počet) 8. saldo migrace celkem, muži, ženy (počet, %) 9. průměrný věk obyvatelstva (rok) 10. počet a podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let celkem (počet, %) 11. počet obyvatel ve věku 15 - 59 let - ženy (počet) 12. počet obyvatel ve věku 15 - 59 let - muži (počet) 13. počet a podíl obyvatel ve věku 15 - 59 let - celkem (počet, %) 14. počet a podíl obyvatel ve věku 60 let a více celkem (počet, %) 15. index stáří
2B) Školství a vzdělávání
Sledované indikátory: 4 1. Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet žáků na 1 pedagoga v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních podle typu zařízení (počet) 3. Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání (počet, %) 4. Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařazení (počet)
2C) Zdravotnictví
Sledované indikátory: 5 1. Počet zdravotnických zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet lékařů podle typu zdravotnických zařízení (počet) 3. Počet lůžek podle typu zdravotnických zařízení (počet) 4. Počet obyvatel na jednoho lékaře (počet) 5. Vzdálenost (časová dostupnost) k nejbližší nemocnici (km, min)
2D) Sociální oblast
Sledované indikátory: 5 1. Domov důchodců (výčet a počet míst) 2. Dětský domov (výčet a počet míst) 3. Ústav sociální péče (výčet a počet míst) 4. Dům s pečovatelskou službou (výčet a počet míst) 5. Ostatní zařízení a služby sociální péče (výčet a počet míst)
2E) Kultura a památková péče
Sledované indikátory: 4 1. Počet kulturních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) 2. Pravidelné a nepravidelné kulturní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu) 3. Památková rezervace (ano - ne) 4. Památková zóna (ano - ne) Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 134
2F) Sport a tělovýchova
Sledované indikátory: 2 1. Počet sportovních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) 2. Pravidelné a nepravidelné sportovní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu)
2G) Bydlení a bytový fond
Sledované indikátory: 10 1. počet domů celkem (počet) 2. počet trvale obydlených domů (počet) 3. počet neobydlený domů (počet) 4. počet bytů celkem (počet) 5. počet bytů trvale obydlených (počet) 6. počet neobydlených bytů (počet) 7. podíl trvale obydlených domů I. a II. kategorie podle období výstavby (%) 8. průměrné stáří trvale obydlených domů (rok) 9. počet trvale obydlených bytů podle energie použité k vytápění (počet) 10. počet dokončených bytů a domů (počet)
2H) Zájmová činnost
Sledované indikátory: 1 1. Počet zájmových spolků (počet, resp. výčet)
2I) Cestovní ruch
Sledované indikátory: 3 2. Sdružení na podporu cestovního ruchu (ano – ne) 3. Turistické informační centrum (ano – ne) 4. Incomingová cestovní kancelář (ano – ne)
Poznámka: Budou-li dostupné údaje, lze doplnit alespoň výčet a počty lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu (alespoň hotely, event. turistické ubytovny a registrované penzióny), popř. i počty přenocování
2J) Trh práce a zaměstnanost
Sledované indikátory: 8 (9) 1. Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví (počet, %) 2. Míra zaměstnanosti celková, mužů, žen, starších nad 55 let (%) 3. Počet žadatelů o práci (počet) – na úrovni obec 4. Volná pracovní místa (počet) na úrovni okres 5. Počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo (počet) 6. Míra nezaměstnanosti (%) Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 135
7. Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (%) 8. Sezónní nezaměstnanost – slovní komentář 9. Počet a průměrná výše vyplacených důchodů (počet, Kč) – poskytne-li ČSSZ údaje
3. pilíř – PROSTŘEDÍ
3A) Ovzduší
Sledované indikátory: 1 1. Zdroje znečištění podle kategorií (počet dle kategorií, popř. výkon zařízení) – kromě malých zdrojů
3B) Voda
Sledované indikátory: 3 1. Podíl obyvatel připojených k veřejným kanalizacím s následným čištěním (%) 2. Podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům (%) 3. Odběry a vypouštění vody (m3/obyvatel, m3/podnikatel) – pouze u obyvatel napojených na veřejný vodovod, resp. kanalizaci (pokud budou data k dispozici)
3C) Staré ekologické zátěže
Sledované indikátory: 1; 1. Staré ekologické zátěže (výčet) – specifikovat pouze nejvýznamnější – z databáze
3D) Příroda a krajina
Sledované indikátory: 1 1. Podíl rozlohy všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (%)
3E) Suroviny a odpady
Sledované indikátory: 7 1. Chráněné ložiskové území (ano – ne) 2. Typ suroviny (výčet) 3. Dobývací prostor (ano – ne) 4. Kapacita dobývacího prostoru 5. Produkce komunálních odpadů na obyvatele (kg na obyvatele/rok) 6. Skládka komunálního odpadu (ano - ne) 7. Množství separovaného sběru podle druhu odpadu (kg na obyvatele/rok)
3F) Environmentální řízení území, informovanost, environmentální vzdělání, osvěta
Sledované indikátory: 3 1. Teoretické vymezení problému úrovně území (Komentář) 2. Počet subjektů se zaměřením na EVVO (počet) 3. Počet akcí se zaměřením na EVVO (počet) Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 136
3G) Zemědělství a lesní hospodářství
Sledované indikátory: 11 1. Zornění zemědělské půdy (%) 2. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%) 3. Podíl neobdělávané zemědělské půdy z celkové plochy zemědělské půdy (%) 4. Podíl zemědělských a lesních ploch pro pěstování biomasy jako obnovitelného zdroje energie (%) 5. Počet subjektů zabývajících se výrobou energie z biomasy (počet) 6. Produkce biomasy (t/rok) 7. Struktura pozemků – land use (ha, %) 8. Lesnatost (%) 9. Struktura zemědělských subjektů 10. Hlavní pěstované plodiny (výčet) 11. Stavy chovných zvířat (počet) Možná úprava indikátorů – jsou zaměřeny spíše na ochranu životního prostředí než na produkční funkci zemědělství. Budou použity indikátory, ke kterým existují relevantní data v členění podle obcí.
3H) Financování ochrany a tvorby životního prostředí
Sledované indikátory: 1 1. Získané dotace na ochranu a tvorbu životního prostředí podle jednotlivých složek životního prostředí (výčet, Kč, % z celkových nákladů) Budou uvedeny pouze v případě, dodá-li je KÚLK, MŽP, SFŽP
3I) Základní fyzicko-geografické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu
Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář, event. výčet nejvýznamnějších
SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH
A) Management udržitelného rozvoje
Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář
B) Indikátory udržitelného rozvoje
Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář, event. výčet používaných indikátorů
C) Participace veřejnosti na rozhodovacích procesech v území
Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 137
D) Místní Agenda 21
Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář
E) Územní plány a rozvojové dokumenty
Sledované indikátory: 2 1. Stav územně plánovací dokumentace a podkladů (schválený ÚPO – ano-ne) 2. Strategie rozvoje obce či mikroregionu (ano – ne)
F) Působnost orgánů státní správy
Sledované indikátory: 9 1. Příslušný pověřený obecní úřad (výčet) 2. Příslušný finanční úřad (výčet) 3. Příslušná matrika (výčet) 4. Příslušný pracovní úřad (výčet) 5. Příslušný stavební úřad (výčet) 6. Příslušné obvodní oddělení policie ČR (výčet) 7. Hasiči 8. Záchranná služba 9. Úřad práce
G) Nevládní neziskové organizace
Sledované indikátory: 1 1. zájmové organizace (počet, event. výčet) + komentář
Struktura návrhové části
1. Strategický cíl rozvoje území HSO 2. Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech 3. Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření 4. Specifikace opatření, přehled vybraných aktivit (připravovaných projektů) 5. Stanovení priorit v opatřeních (specifikace vybraných opatření dle struktury návrhové části Programu rozvoje LK) a priorizace projektů podle jejich připravenosti a významu pro oblast 6. Možnosti přeshraniční spolupráce s okolními kraji a státy 7. Porovnání vybraných ukazatelů pro vymezování HSO (návrhový a současný stav)
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 138
PŘÍLOHA č. 2: PŘEHLED KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ POSKYTNUTÝCH OBJEDNATELEM
Odbor hospodářského a regionálního rozvoje
1. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2. Program rozvoje Libereckého kraje 3. Územní energetická koncepce LK 4. Surovinová politika LK 5. Populační analýza Libereckého kraje 6. Monitoring nabídky a poptávky po bydlení v LK 7. Frýdlantsko 8. Studie rozvoje hospodářsky slabé oblasti Ralsko 9. Vzdělanostní struktura obyvatelstva LK 10. Studie vlivu průmyslových zón v LK 11. Analýza podnikání - podnikatelské prostředí 12. Analýza podnikání - podnikatelská základna 13. Rozvojový koncept turistických stezek LK 14. Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku 2010 15. Bytová výstavba v Libereckém kraji 16. Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje" 17. Správní obvody obcí s rozšířenou působností 18. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa 19. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa 20. Program rozvoje LK 21. Studie přeshraničních vazeb LK - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedních krajů a regionů 22. Strategie udržitelného rozvoje LK – pracovní verze 23. Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v LK
Odbor školství, mládeže a tělovýchovy
1. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2. Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast LK 3. Zpráva o stavu školství LK 4. Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2002-2003 5. Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu
Odbor sociálních věcí a problematiky menšin
1. Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území LK 2. Návrh směrů protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území LK 3. Analýza situace národnostních menšin v LK
Odbor dopravy
1. Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 139
2. Analýza stavu dopravy na území LK 3. Strategie rozvoje dopravní infrastruktury LK 4. Koncepce BESIP 5. Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy 6. Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy 7. Dopravní politika LK 8. Plán údržby a oprav vozovek silniční sítě II. a III. třídy v LK
Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
1. Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji 2. Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 - 2008 3. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 4. Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu 5. Cestovní ruch v České republice, v Libereckém kraji - Euroregionu NISA 6. Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje 7. Objektivní zatížení turistických lokalit 2004
Odbor životního prostředí a zemědělství
1. Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v LK 2. Krajská koncepce zemědělství pro LK (KKZ) 3. Zpráva o stavu životního prostředí LK 4. Koncepce odpadového hospodářství (KOH) na území LK 5. Krajská koncepce ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) 6. Plán odpadového hospodářství 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací 8. Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 9. Rozvoj venkova 10. Vymezení venkovského prostoru LK
Odbor zdravotnictví
1. Zpráva o stavu zdravotnictví LK 2. Zdravotní politika LK 3. Krajský zdravotní plán LK
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 140
PŘÍLOHA Č.3: CITOVANÁ LITERATURA
[1] Administrativní registr ekonomických subjektů, 2005 [2] Databáze Albertina, s.r.o. Praha: 2004 [3] Databáze MPO, Praha: 2001 [4] Dotazníkové šetření Agentury regionálního rozvoje, 2005 [5] JÁČ, I., RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M. Studie „Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v libereckém kraji“ Liberec, 2004. [6] Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství a mládeže: Zpráva o stavu školství Libereckého kraje, únor 2001 [7] Krajský úřad Libereckého kraje, Odbor hospodářského a regionálního rozvoje - Res Perita Consulting 2005 [8] Seznam společností s ISO 14001/EMAS v ČR. Aktualizace 31. 3. 2005. Dostupné z http://www.ceu.cz/EMAS/Spolecnosti.asp? [9] Statistické ukazatele za oblast školství 2003 – Krajský úřad Libereckého kraje [10] Studie rozvoje HSO Ralsko, listopad 2002 [11] Registr občanských sdružení. Aktualizace 1.6. 2005. Dostupné z http://www.mvcr.cz/agenda/obc_sdru/index.html [12] Ročenky ČSÚ [13] RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza neprůmyslových deprimujících zón ve vazbě na HSO Libereckého kraje. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference Liberecké ekonomické fórum. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005, 9 s. [14] Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001 [15] UTRIN, s.r.o. Praha 2003 [16] UP Česká Lípa [17] UP Liberec [18] Webové stránky jednotlivých obcí [19] Webové stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [20] SLBD 2001
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 141
PŘÍLOHA Č.4: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA
Analýza stavu dopravy na území LK - aktualizace, KÚLK 2005 Data ČSÚ data KÚLK, odbor rozvoje k 31.05.2005 data KÚLK, odbor ÚPaSŘ k 31.12.2004 Dopravní politika v LK, KÚLK, 2004 Dotazníkové šetření Internet - www.obce-města.cz Kategorizace silniční sítě, KÚLK 2004 Koncepce BESIP, KÚLK, 2004 Koncepce rozvoje mikroregionu Podještědí, Saul s.r.o. Liberec, 2000 Nehodové úseky v LK, 2003, 2004 KÚLK odbor dopravy Plán údržby a oprav vozovek silnic II. a III. tříd na roky 2005-2013, KÚLK, 2004 Podklady ČD, ČSAD (internet, 2005) Podklady ČGS - Geofond Program rozvoje vodovodů a kanalizace na území Libereckého kraje - Hydroprojekt Praha, 2004 Registr cyklotras v LK, KÚLK,2004 Registr hraničních přechodů v LK, KÚLK, 2004 Rozvojová studie venkovských mikroregionů - mikroregion Podralsko, Saul s.r.o. Liberec,2000 Rozvojový koncept turistických stezek v LK, Nisa o.p.s., 2003 Silniční mapy 1:50000 SLDB 2001, ČSÚ Stav povrchu vozovek silnic II. a III. tříd, KÚLK 2004 Studie rozvoje HSO Ralsko, Masarykova univerzita Brno, 2002 Surovinová politika Libereckého kraje, ČGS Praha, 2003 ÚPN VÚC Liberecký kraj, SAUL s.r.o. Liberec ÚPN VÚC LK - koncept, 03/2003 SAUL s.r.o. Liberec ÚPO Bezděz - koncept, Saul s.r.o. Liberec, 2004 ÚPO Ralsko - P+R, Saul s.r.o. Liberec, 2004 ÚPO Zákupy - P+R, Saul s.r.o. Liberec, 2004 Výsledky sčítání dopravy 1995, 2000 ŘSD
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 142
PŘÍLOHA č.5: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT
Dotazník pro sběr dat k Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje
Obec:
Jaký je stávající stav inženýrských sítí ve Vaší obci?
Jaké jsou záměry rozvoje inženýrských sítí ve Vaší obci?
Je k těmto záměrům zpracovaná projektová dokumentace? ano – ne (označte správnou odpověď)
Je ve Vaší obci zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie? Pokud ano, uveďte stručný popis zařízení a jeho výkon.
Je ve Vaší obci veřejně přístupný internet? Pokud ano, uveďte počet stanic a jejich umístění (obecní úřad, knihovna, …)
Je Vaše obec plynofikována? Pokud ano, uveďte počet a podíl domů připojených na plyn.
Jaký je počet a podíl domů s ústředním topením ve Vaší obci?
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 143
Jak hodnotíte pokrytí území Vaší obce telefonním signálem? Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem
Operátor Hodnocení Český Telecom Eurotel T – Mobile Oskar
Je ve Vaší obci památková rezervace? ano – ne (označte správnou odpověď)
Je ve Vaší obci památková zóna? ano – ne (označte správnou odpověď)
Působí ve Vaší obci Sdružení na podporu cestovního ruchu? ano – ne (označte správnou odpověď)
Je ve Vaší obci Turistické informační centrum? ano – ne (označte správnou odpověď)
Je ve Vaší obci Incomingová cestovní kancelář? ano – ne (označte správnou odpověď)
Je Vaše obec zapojena do komunitního plánování? ano – ne (označte správnou odpověď) Pokud ano, uveďte jakým způsobem
Management udržitelného rozvoje • Existuje ve Vaší obci Rada pro udržitelný rozvoj? ano – ne (označte správnou odpověď) • Je Vaše obec členem Národní sítě zdravých měst ČR? ano – ne (označte správnou odpověď) • Má některý ze členů samosprávy obce v náplni práce udržitelný rozvoj? ano – ne (označte správnou odpověď)
Pokud ano, uveďte počet.
Indikátory udržitelného rozvoje • Kolik a které indikátory udržitelného rozvoje jsou na území obce zavedeny k monitorování a vyhodnocování?
• Kolik rozhodnutí samosprávy bylo přehodnoceno na základě sledovaných indikátorů udržitelného rozvoje?
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 144
Participace veřejnosti na rozhodovacích procesech v území • Ke kolika bodům projednávanými zastupitelstvem se občané vyjádřili za rok? Uveďte počet bodů a případně také počet obyvatel
• Uveďte počet aktivních výzev (místní rozhlas, tisk, ..) samosprávy pro zapojení občanů k bodům zastupitelstva (tyto body specifikujte).
Místní Agenda 21 • Je Vaše obec přihlášena k zavádění Místní Agendy 21? ano – ne (označte správnou odpověď)
• Byl ve Vaší obci schválen program Místní Agendy 21 zastupitelstvem? ano – ne (označte správnou odpověď)
Je nabídka ubytovacích kapacit pro zvýšení cestovního ruchu v Vaší obci dostatečná ? ano – ne (označte správnou odpověď)
Jaký druh ubytování postrádáte : a) soukromé kapacity…….. b) obecní kapacity……….. c) hotelové kapacity……...
Jaké jsou možnosti navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit Vaše návrhy: a) soukromé k. …………………………………………………… b) obecní k………………………………………………………... c) hotelové k……………………………………………………… d) jiné návrhy…………………………………………………….
Jaká opatření vyšších stupňů samosprávy byste uvítali pro podporu CR ve Vaší obci?
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 145
Jaký druh turistických aktivit lze ve Vaší obci provozovat
a) pouze sezónní ( které roční období)……………………………….. b) celoroční…………………………. c) převažuje………………………….
Má Vaše obec připravené plochy pro bytovou výstavbu? Plánuje Vaše obec pro nejbližší období bytovou výstavbu? V jakém stupni přípravy se tato plánovaná výstavba nachází (projektová dokumentace, finanční zajištění, vhodné nemovitosti, …)
Stav v oblasti územních plánů
Uveďte jednotlivé zájmové spolky a neziskové organizace působící ve Vaší obci dle právních forem (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právnické osoby, příspěvkové organizace, zájmové spolky, ostatní) a oblasti jejich činnosti (kultura, sport , volný čas, vzdělávání a výzkum, zdravotnictví, sociální služby, životní prostředí, atd.)
Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část 146
Uveďte objem finančních prostředků v jednotlivých letech, které byly poskytnuty z Vašeho rozpočtu neziskovým organizacím podle jednotlivých činností.
Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech (v tis. Kč) Činnost 2000 2001 2002 2003 2004 Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum Zdravotnictví
Sociální služby
Přírodní a životní prostředí Komunitní rozvoj a bydlení Občansko právní osvěta a politické organizace Dobročinnost
Náboženství a církve Odbory a profesní spolky Nespecifikované, ostatní