Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOKSY – ČÁST 1 – PROFIL MĚSTA Objednatel: Město Doksy Zhotovitel: ARR – Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o., Liberec Hlavní řešitel zakázky: RNDr. Zdeněk Kadlas Spolupráce: Ing. Jaroslav Koreň Marek Pšenička Obsah: Název kapitoly Strana 1. ÚVOD 2 1.1. Krátce z historie 2 1.2. Kulturní památky 4 2. VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 5 2.1. Poloha 5 2.2. Administrativní členění 6 2.3. Přírodní podmínky, životní prostředí 6 3. POSTAVENÍ MĚSTA DOKSY VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ LIBERECKÉHO KRAJE 8 3.1. Doksy jako správní centrum II.stupně 8 3.2. Postavení města Doksy ve struktuře osídlení 10 3.3. Rozvojové předpoklady 10 4. OBYVATELSTVO 11 4.1. Základní údaje o obyvatelstvu města 11 4.2. Pohyb obyvatelstva 11 4.3. Struktura obyvatelstva podle věku, vzdělání a ekonomické aktivity 11 4.4. Vyjížďka za prací a do škol 13 5. TRH PRÁCE 13 6. MÍSTNÍ EKONOMIKA 14 6.1. Struktura místní ekonomiky 14 6.2. Investiční potenciál města 16 6.3. Srovnání ekonomických charakteristik Doks a okolí 17 6.4. Rozpočet města 18 7. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ 19 7.1. Domácnosti 19 7.2. Bydlení 19 8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 22 8.1. Voda 22 8.2. Kanalizace 23 8.3. Elektrická energie 23 8.4. Plyn 23 8.5. Vytápění 23 8.6. Telekomunikace a radiokomunikace 24 9. DOPRAVA 24 9.1. Základní silniční síť 24 9.2. Městské komunikace, doprava v klidu 25 9.3. Železniční doprava 26 9.4. Veřejná doprava, dopravní obslužnost 26 9.5. Cyklistická a pěší doprava 27 10. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SLUŽBY 28 10.1. Školství 28 10.2. Kultura 30 10.3. Zdravotnictví 30 10.4. Sociální péče 31 10.5. Sport a tělovýchova 31 10.6. Ostatní služby 33 11. CESTOVNÍ RUCH 34 11.1. Turistická nabídka 34 11.2. Ubytování, stravování 35 11.3. Analýza návštěvnosti 38 11.4. Služby pro turisty, marketingové aktivity 40 12. BEZPEČNOST, KRIMINALITA 42 13. SHRNUTÍ 43

1 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

1. ÚVOD Doksy jsou nevelké, ale velmi známé město s 5 tisíci obyvateli na trase silnice I. třídy I/38 spojující Českou Lípu s Mladou Boleslaví. Jsou významným střediskem cestovního ruchu, zejména díky atraktivnímu zázemí (Máchovo jezero, Bezděz…) a hlavním nástupním místem do marketingového turistického regionu Máchův kraj.

1.1. Krátce z historie Počátky Doks spadají do 2. poloviny 13. století – do období německé kolonizace. Opidum vyrůstalo kolem čtvercového náměstí a nebylo obehnáno hradbami; jeho obranu a bezpečnost zajišťoval nedaleký mocný královský hrad Bezděz, zbudovaný Přemyslem Otakarem II. v šedesátých létech 13. století. První písemnou zmínku o Doksech (Hirschbergu) nalezneme až v listině českého krále Václava II. z roku 1293. Původ jména městečka lze najít v anglosaském jméně “dox” = temný, tedy podle temného bažinatého místa u Dokského potoka. Vedle německého názvu Hirschberg (jelen je součástí městského znaku) se používal český název Dokzy, Dokzí, Doxa ap. České obyvatelstvo v Doksech převládalo do 17. století, kdy se také používal český název městečka. Důležitým mezníkem ve vývoji Doks je založení „Velkého rybníka“ (dnešní Máchovo jezero) Karlem IV. v letech 1366-7. Jeho vody zadržované hrází u Starých Splavů zatopily údolí dokeského potoka a podruhé změnily tvář této části bezdězských lesů. Doksy v té době získaly od císaře také významná městská privilegia: soudní pravomoc s pranýřem, týdenní trhy, právo vařit a prodávat pivo a právo mílové. Brzy po založení rybníka byl postaven pod jeho hrází mlýn a kolem něj ve volné zástavbě zemědělské usedlosti. Tak vznikly Staré Splavy, osada, kterou těžce poškodila povodeň roku 1531. Tehdy velká voda protrhla hráze pěti velkých rybníků založených v okolí na přelomu 15. a 16. století (1492-8 Čepelský, Poslův) a vážně poškodila i hráz Velkého rybníka - Máchova jezera. Značného významu dosáhly Doksy ve druhé polovině 16. století, kdy se staly centrem tzv. dokského panství, které vzniklo rozdělením bezdězského panství v roce 1553. Jeho majitel, Jan z Vartenberka, nechal koncem 16. století vystavět právě v Doksech panský dvůr a zámek. Janovi z Vartenberka se podařilo rozdělené panství zase spojit a v roce 1588 odkoupit od císaře Rudolfa II. za 22 tisíc kop grošů a Doksy se staly poddanským městečkem. Václav Berka z Dubé, majitel panství od roku 1595, jako jeden z čelných představitelů českého stavovského odboje v letech 1618-1620, musel po nešťastné bitvě na Bílé hoře uprchnout ze země. Jeho zkonfiskovaný majetek levně skoupil Albrecht z Valdštejna a včlenil jej do svého Frýdlantského vévodství. Po Albrechtově násilné smrti v únoru 1634 bylo ohromné Valdštejnovo panství rozděleno mezi jeho vrahy. Doksko připadlo irskému plukovníkovi Walteru Buttlerovi. Valdštejnové získali Doksy zase v roce 1680 a až do roku 1945 byli jejich držiteli. Za Třicetileté války docházelo k vylidňování celých oblastí a mezi ně se zařadilo i Doksko. Novými dosídlenci byli převážně Němci, rekatolizace vyhnala spoustu protestantských Čechů ze země. V okolních lesích v pískovcových skalách si pronásledovaní protestanti zbudovali své svatyně. Dnes zbytky těchto tzv. Pustých (Psích) kostelů (německy Hundskirche) nalezneme hlavně v Hradčanských stěnách. Bezprostřední vliv na posílení katolické víry na Doksku měl benediktinský klášter na Bezdězu, který se v 2.polovině 17.století stal vyhledávaným poutním místem. Baroko podstatně změnilo architektonickou tvář městečka. V jihovýchodním cípu náměstí byl postaven kostel sv. Bartoloměje, v centru náměstí mariánský sloup a severně pod náměstím tzv. Hospitálek (původně chudobinec a špitál, založený r. 1669 Marií Františkou z Vrtby, druhou manželkou Kryštofa Ferdinanda z Heissensteinu, dnes nejstarší dochovaný roubený dům v Doksech – sídlo Muzea Karla Hynka Máchy). Ke značnému zbídačení a vylidnění Doks přispěly prusko-rakouské války v 18. století, hladomor a velký požár v roce 1750. Císař Josef II. v důsledku těchto událostí nepotvrdil Doksům městská privilegia. Po požáru vznikaly v Doksech již převážně zděné domy (např. nově vybudovaná radnice z roku 1759).

2 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Roku 1799 postavil František Wünsche, syn bývalého břehyňského mlynáře, svou první manufakturu v blízké osadě Břehyni. Již jeho otec na místě mlýna postavil vodní pilu. Poté, co hrabě Valdštejn odmítl odprodávat další části lesů, zrušil jeho syn pilu a postavil svou první textilní manufakturu. Počátek 19. století přinesl městu rozvoj textilního průmyslu. Důležitou roli sehrála místní kartounka založená r. 1813 Františkem Wünschem na Továrním vrchu, kde bylo v r. 1834 zaměstnáno již 400 lidí. Počet obyvatel stoupl roku 1827 na 1846 a do poloviny století dosáhl stavu 2500 - Doksy se díky krajinným krásám svého okolí stávají cílem výletů. S přílivem obyvatel souvisí i nárůst počtu hospod (v té době vznikl mj. i vinný šenk na Klůčku, spjatý s českým romantickým básníkem Karlem Hynkem Máchou). Pověsti a události, vyprávěné v místních hostincích, zádumčivé jezero, ruiny gotického hradu Bezdězu a romantika celého kraje se promítly do Máchovy nejznámější lyricko-epické básně “Máj”. Po dalším požáru v roce 1842, kdy shořely všechny dřevěné domy na náměstí a v přilehlých ulicích, jsou nově stavěné budovy již kamenné. V roce 1852 byla v západní části náměstí postavena radnice. Na severovýchodním konci náměstí v roce 1845 vyrostla nová jednopatrová budova školy. Součástí Doks je od roku 1850 i sídlo Staré Splavy ležící na severním břehu Máchova jezera. Roku 1222 byl zde postaven mlýn u náhonu, první písemná zmínka se objevuje v r.1460 v listině krále Jiřího z Poděbrad - vesnice zvaná „Ves pod Dogsy“, osada velice zpustošená husitskými válkami. Roku 1622 je v konfiskačních listinách vesnice označena „ves pod Stawem“ nebo „Alte Wehre“ (Staré Splavy). Výstavba železnice v r. 1867 spojila Doksy se severem a jihem (propojení na Českou Lípu a Bakov nad Jizerou). Při výstavbě železnice byla zrušena větší část městského rybníka. Železnice radikálně ovlivnila stavební rozvoj města - v době realizace obcházela město z východní strany. V dalším období se zastavění přes ni přelilo na východ. Koncem 19. století se Doksy i Staré Splavy pomalu proměňují v rekreační a lázeňské letovisko. V průvodcích z dvacátých a třicátých let 20. století se o Doksech píše jako o Severočeských jezerních lázních nebo jako o Severočeské riviéře. Od roku 1928 je zřízena na jižním břehu Velkého rybníka velká pláž, vodní hladinu začínají brázdit první motorové lodě. Městské lázně, založené v roce 1906, nabízejí hostům různé druhy zdravotních koupelí. Nejvyhledávanější byly rašelinové koupele. Lázně byly v provozu celoročně. Léčily se zde katary dýchacích cest, nervové potíže, nespavost a revmatismus. Ke kulturnímu vyžití návštěvníků sloužila knihovna s veřejnou čítárnou, kino i ochotnické divadlo. Rozmáhá se výstavba hotelů a penzionů. Počátky rekreační aktivity, vzniklé z touhy po úniku z měst do klidu a romantického prostředí, byly impulsem k založení vilových čtvrtí na severním a východním okraji města. Tato tendence se ještě výrazněji projevila zastavěním Lázeňského vrchu ve Starých Splavech. Již ve 30. letech usiluje turistický spolek v Doksech o spojení turisticky zajímavých míst se jménem Karla Hynka Máchy. Nejvýznamnější aktivitou byla snaha o přejmenování Velkého rybníka na Máchovo jezero, k němuž však došlo až po 2. světové válce. V roce 1936 u příležitosti stého výročí smrti Karla Hynka Máchy a prvního vydání Máje odhalil Klub českých turistů Máchův pomník na tzv. Jarmilině skále nad jezerem u Starých Splavů. Po druhé světové válce Doksy ztratily i svou lázeňskou proslulost a městské lázně byly v padesátých letech zrušeny úplně. Doksům zůstal pouze statut rekreačního města. Zájem o Máchovo jezero a Doksy přesto dále rostl - za slunečních letních dnů navštěvovalo pláže až 50 000 rekreantů a návštěvnost v průběhu sezony stoupla na více než půl milionu turistů a rekreantů. Došlo k další výstavbě parkovišť, turistických stezek, byly rozšířeny a upraveny pláže - Dokská, Pod Klůčkem, ve Starých Splavech a Pod Borným, stanové městečko „Bílý kámen“, autocamping a řada ubytovacích, stravovacích, sportovních a kulturních zařízení (např. v roce 1963 kino Máj). V roce 1961 byla oblast na sever k České Lípě a na jih ke Kokořínu oficiálně nazvána Máchovým krajem a Velký rybník Máchovým jezerem. Doksy, Máchovo jezero a Staré Splavy se staly nejznámějším rekreačním střediskem severních Čech. Na počátku 90. let proběhla dezintegrace obcí (v roce 1990 - Bezděz, Luka, Okna, Ždírec, v roce 1994 - Tachov). Proces dezintegrace obcí (tzv. atomizace sídelní struktury) jako reakce na proces násilného slučování obcí za totalitního režimu je však v příkrém rozporu s tendencemi v zemích EU. V případě Doks přinesl navíc

3 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004 některé absurdity (do sídel Žďár, Kruh, Vojetín v rámci správního území obce se lze dostat pouze přes katastr jiné obce). Součástí obce Doksy jsou kromě Starých Splavů a Břehyně i další sídla venkovského charakteru v okolí: Žďár (památková rezervace se souborem lidové architektury vyhlášená nařízením vlády ČR č. 127/1995 Sb. o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace). Nejstarší listinné zmínky o Žďáru (od roku 1348) spolu s typem názvu obce ukazují na pravděpodobný původ v pozdní fázi domácí kolonizace, při postupu osídlení do méně výhodných, členitých a lesnatých poloh. Kruh (Kroh) Urbanistický charakter sídla s možností účinné obrany a slovanský původ názvu svědčí o předkolonizačním původu osady. První písemná zmínka z roku 1352 souvisí s farností v Kruhu. Nejstarší část dochovaného stavebního fondu tvoří patrové roubené obytné domy usedlostí a některé chalupy a domky z druhé poloviny 18. století a první třetiny 19. století. Vyhláškou č.413/2004 Sb. byla část území prohlášena za památkovou zónu (území s historickým prostředím obsahujícím dochované soubory lidové architektury). Vojetín - první písemná zmínka z roku 1551 – v roce 2004 vyhlášena památková zóna (viz Kruh). Obora – první písemná zmínka z roku 1460. Zbyny – jsou prastarou slovanskou vsí, která od založení do roku 1293 patřila k bezdězskému zboží. Václavem I. a Přemyslem Otakarem II. byla ves osazena novými, ale již německými kolonisty, kteří ji říkali Ludwigsdorf. Václavem II. byla vyňata z moci hrdelního práva dokského a přičleněna 20. prosince 1293 o rozloze 12 lánů kostelu v Bezdězi. Zdejší dvorec zůstal v područí Bezdězu a od dob Karla IV. byl majetkem kláštera na Karlově v Praze. Roku 1678 prodal převor zdejší dvorec D. Pachtovi z Rájova, a proto příslušel ke Chcebuzi. Roku 1812 získal oba díly Zbyn Arnošt z Valdštejna na Doksích, kde obyvatelé robotovali až do roku 1848.

1.2. Kulturní památky Renesanční zámek Původně renesanční zámek ze 16. století byl do barokní podoby přestavěn Valdštejny v 1. pol. 18. stol., dnešní podobu získal radikální přestavbou na přelomu 19. a 20. století. Stojí v anglickém parku vedle hospodářského dvora. Zámek má tvar písmene U s nádvořím uprostřed. Jednotlivé trakty se navzájem liší. Střední, hlavní trakt je dvoupatrový a dominují mu opěráky na nárožích a vstupní portál ze 60. let 17. stol., který je součástí vysunutého balkonu na sloupech uprostřed průčelí. V jeho východním rohu stojí mezi trakty hranolovitá věž s cibulovou bání. Nejcennější je západní křídlo s renesančními volutovými štíty v obou průčelích. Vnitřek zámku byl v posledních desetiletích upravován. Dnes je sídlem středního odborného učiliště a není veřejnosti přístupný. Jeho sál se občas využívá ke kulturním účelům Památník Karla Hynka Máchy („Hospitálek“) Na křižovatce ulic Komenského, Valdštejnské a Máchovy stojí nejstarší dům v Doksech, tzv. Hospitálek. Jedná se o roubenou stavbu se šindelovou střechou a věžičkou, která přečkala všechny zhoubné požáry města. Dům nechala postavit v roce 1669 hraběnka Marie Františka z Vrtby, druhá manželka Kryštofa Ferdinanda z Heissensteinu. Byl to panský špitál pro vysloužilce z panského dvora. Dům byl restaurován, v letech 1960-68 v něm byla městská knihovna a Pamětní síň Karla Hynka Máchy. V současné době slouží jako Muzeum K.H. Máchy. V jedné části je instalována stálá expozice věnovaná životu, dílu a době tohoto našeho velkého romantického básníka, ve druhé rovněž stálá expozice o vývoji rybářství a rybníkářství na Českolipsku. Socha sv. Prokopa Před Hospitálkem se nachází zrestaurovaný originál sochy sv. Prokopa z roku 1761. Původně stávala jižně od Dubé v polích na konci Sviňské rokle. V její blízkosti se stala otcovražda, která se vší pravděpodobností posloužila K.H.Máchovi jako epický motiv k jeho básni "Máj". Kopie této sochy stojí na původním místě. Nádraží Na nádraží v Doksech se nachází tzv. "Hraběcí čekárna", která sloužila rodině Valdštejnů poté, co se výrazně zasloužili o to, že nová železniční trať vedla z Bakova nad Jizerou do České Lípy právě přes Doksy.

4 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

(Trať byla uvedena do provozu 14.11.1867.) V čekárně jsou obrazy pražského malíře Huga Ullika z r. 1869 s regionální tematikou. Náměstí Republiky Domy na náměstí a v přilehlých ulicích pocházejí až z 19. století (původní zástavba padla za oběť požárům), ale spolu s radnicí představovaly krásnou ukázku empírového stavitelství. Bohužel se na nich podepsalo kulturní barbarství z období „budování socialismu“. V roce 2001 získala radnice nákladnou rekonstrukcí svou původní podobu. Mariánské sousoší Nově upravenému náměstí Republiky (úprava proběhla v r. 1995) dominuje barokní mariánské sousoší z roku 1685. Ústředním motivem sousoší je socha Panny Marie, která byla zrestaurována v roce 1998. Originál sochy se nachází v kostele sv. Bartoloměje. Součástí sousoší jsou plastiky čtyř světců. Na jižním podstavci stojí Jan Křtitel v rozevlátém plášti na holém těle, s knihou v ruce a beránkem u nohou. Na západním podstavci je Antonín Paduánský, který drží v pravé ruce svůj atribut "chléb sv. Antonína". Na sever se dívá socha sv. Floriána v oděvu římského vojáka s praporem v levé a vědrem v pravé ruce. Na východním podstavci se nachází sv. Jan Nepomucký s palmovou ratolestí, křížem a děkanskou čapkou v pravé ruce. Kostel sv. Bartoloměje Kostel sv. Bartoloměje (obr. vlevo) je z doby raného českého baroka (1638). V první polovině 18. stol. byly přistavěny boční kaple sv. Kříže a sv. Barbory a kostel tak získal křížový půdorys. Portálový hlavní oltář z let 1670 – 1680 obsahuje sošku Panny Marie Montserratské (tzv. „Černé Madony“), původem z hradní kaple na Bezdězu. Za zmínku stojí varhany z roku 1628, které sem byly přeneseny z Kruhu. Jsou to nejstarší varhany v severních Čechách. V roce 1992 byly nákladně zrestaurovány zásluhou německých krajanů.

2. VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA

2.1. Poloha Město Doksy leží na severní výspě České kotliny, na okraji Ralské pahorkatiny a Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Je hlavním nástupním místem do marketingového turistického regionu Máchův kraj. Z hlediska dopravního spojení zaujímá jádrové území obce (Doksy s prostorově i stavebně oddělenou částí Staré Splavy) polohu na trase silnice I. třídy I/38 Mladá Boleslav – Česká Lípa a na železniční trati Rumburk – Česká Lípa – Mladá Boleslav – Nymburk. Z hlediska administrativního členění ČR leží obec Doksy v JZ části Libereckého kraje a v jihovýchodní části okresu Česká Lípa, při hranicích se Středočeským krajem - s okresy Mělník (jih) a Mladá Boleslav (jihovýchod). Území obce po svém obvodu sousedí s těmito obcemi, event. sídly: ƒ z jihu – Nosálov (sídla Libovice, Nosálov) - okres Mělník, ƒ z jihovýchodu - Bezdědice (sídla Bezdědice, Rakovice) a Březovice - okres Mladá Boleslav, ƒ z východu - Bezděz, Ralsko (k.ú. Kuřivody), ƒ ze severu a severovýchodu - Ralsko (k.ú. Hradčany nad Ploučnicí), ƒ ze severozápadu - Provodín a Jestřebí, ƒ ze západu - Chlum, Skalka u Doks, Dubá (sídla Horky, Korce), Tachov, Okna, Luka, Blatce (sídlo Houska).

Nadmořská výška: 266 m n. m. (dle ČSÚ) Poloha: 14° 40΄ východní délky 50° 34΄ severní šířky

Vzdálenost od důležitých center v km Praha 75 Liberec 56 Česká Lípa 16 Mladá Boleslav 25

5 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Nadmořská výška zástavby v jádrovém území (Doksy, Břehyně, Staré Splavy a Obora je v rozmezí cca 260 – 310 m n.m. Severně od Máchova jezera leží několik vrchů s výškou cca 450 m n.m. Nejvyššími body v okolí jsou Bezděz (603,5 m n.m.), Malý Bezděz (577 m n.m.) a Tachovský vrch (498,5 m n.m.).

2.2. Administrativní členění Město Doksy se člení na 8 částí (sídel) a 6 katastrálních území o celkové rozloze 7491,8 ha. Územní členění města Doksy doznalo v průběhu let četných změn způsobených nejprve integrací (po r. 1989 i dezintegrací) sídel (obcí) ve spádovém území. V tabulce je zachycen současný stav administrativního členění obce.

Tab.: Územní členění města Doksy (kód ZÚJ – obce – 561495) – stav k 31.12.2003 Nadmořská Kód části Část obce Katastrální území Kód ÚTJ Výměra (ha) výška obce Břehyně 270 028207 Doksy u Máchova jezera 628212 * Doksy 266 406937 Doksy u Máchova jezera 628212 4917* Kruh 331 195120 Kruh v Podbezdězí 795127 264 Obora 288 109461 Obora v Podbezdězí 709468 405 Staré Splavy 275 028223 Doksy u Máchova jezera 628212 * Vojetín 368 195138 Vojetín 795135 235 Zbyny 300 191973 Zbyny 791971 304 Žďár 321 195146 Žďár v Podbezdězí 795143 1368 Obec celkem 7493 *) Břehyně a Staré Splavy jsou součástí k.ú. Doksy u Máchova jezera Pramen: ČSÚ

Jádrem celého území obce a těžištěm rekreačních aktivit na břehu Máchova jezera jsou Doksy s prostorově oddělenou částí Staré Splavy, některé části obce jsou od těžiště osídlení poměrně vzdálené (Žďár, Kruh, Vojetín) a v důsledku proběhlé nesystémové dezintegrace sídel v 90. letech dokonce i územně oddělené (Vojetín). Sídla v jižní části obce jsou dopravně přístupná pouze přes území jiné obce (Okna a Blatce) Z hlediska struktury pozemků na území obce převažuje dle údajů ČSÚ lesní půda (60,3%). Zemědělská půda tvoří 23,8 % rozlohy obce (z toho orná půda tvoří 79,3%, louky a pastviny 17,2% a ovocné sady + zahrady necelých 3,6% celkové výměry ZPF. Zastavěná plocha zaujímá pouhých 1,1 % celkové katastrální výměry obce; významná je však velikost vodních ploch – 7,2 % a ostatních ploch (7,6 % celkové rozlohy území).

Tab.: Struktura pozemků (stav k 31.12.2003) Struktura zemědělské půdy (ZPF)

Druh pozemku Výměra (ha) v % Druh pozemku Výměra (ha) v % ZPF Zemědělská půda 1781 23,8 Orná půda 1411 79,2 Lesní půda 4521 60,3 Louky a pastviny 307 17,2 Vodní plochy 543 7,2 Ovocné sady 2 0,1 Ostatní plochy 569 7,6 Zahrady 61 3,4 Zastavěné plochy 79 1,1 Celkem – ZPF 1781 100,0 Celkem – obec 7493 100,0 Pramen: ČSÚ – krajská reprezentace Liberec

2.3. Přírodní podmínky, životní prostředí

Geomorfologie a geologie: Území obce Doksy leží dle orografického členění předního českého fyzického geografa, prof. RNDr. Jaromíra Demka, DrSc., v soustavě Česká tabule (VI), podsoustavě Severočeská tabule (VIA), celku Ralská pahorkatina (VIA-l), podcelku Dokeská pahorkatina. Nejvyšších výšek dosahuje reliéf v kompaktně zalesněné oblasti severně od Máchova jezera (Polomené hory) s vrchy Dub (458 m n.m.), Borný (446 m n.m.) a Pecopala (450,8 m n.m.). Nejníže položený terén se nachází podél rybniční soustavy – cca 258 – 266 m n.m. Vlastní zástavba v jádrovém území – Doksy, Břehyně, Staré Splavy a Obora se nachází v rozmezí cca 266 – 310 m n.m. Západně od Doks leží Zbyny – na severním svahu pod Zbynským vrchem (389,8 m n.m.).

6 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Jižní, odloučená část řešeného území (sídla Žďár, Kruh a Vojetín), je přístupná po mírně zvlněném terénu přes Oboru a Okna. Dominanty území zde tvoří vrchy vulkanického původu situované východně a západně od řešeného území: Bezděz (603,5 m n.m.), Malý Bezděz (577m n.m.) a Tachovský vrch (498,5 m n.m.). Zastavěné území se nalézá ve výškovém rozmezí od cca 300 – 350 m n.m. Z hlediska geologického složení je řešené území tvořeno horninami Severočeské křídové tabule, vedle nichž se vyskytují sedimentární a vulkanické horniny. Z kvartérních hornin se vyskytují ojediněle spraše a sprašové hlíny, u vypreparovaných vulkanických těles i hrubé sutě. Klima: Řešené území převážně spadá (dle E. Quitta) do mírně teplé oblasti MT 9, na jihozápadě (Vojetín) sem mírně zasahuje oblast MT 7. Charakteristiky oblastí: MT 9 - dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 7 - normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné červencové teploty se pohybují v rozpětí 16° – 18°C, lednové minus 2° až -4°C. Roční srážkový úhrn dosahuje 650 – 750 mm; směr větrů je nejčastěji severozápadní (14,7%) a jihovýchodní (13,2%) Hydrologie: Řešené území spadá do úmoří Severního moře; hlavním povodím je povodí Labe, dílčím povodím je povodí jeho přítoku – Ploučnice. Území leží v povodí Robečského potoka, který je přítokem Ploučnice. Území obce Doksy je součástí chráněné oblasti podzemní akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Na řešeném území jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů Břehyně, Žďáru a původního zdroje Zbyn, který je odpojen od systému rozvodu vody v sídle Zbyny. V území se vyskytuje vodárensky významný tok Robečský potok. Soustavná kanalizace je vybudována na území Doks a Starých Splavů a odváděné odpadní vody jsou čištěny na ČOV doplněné o biologické rybníky. Sídla mimo centrální část území, jako Zbyny, Obora, Žďár, Kruh a Vojetín odkanalizována nejsou. Čištění odpadních vod je řešeno převážně septiky. Čistota vody v řešeném území není sledována. Kvalita vody pro koupání v Máchově jezeře by měla splňovat stanovené hygienické požadavky a limity dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 464/2000 Sb. a dle nařízení vlády č. 82/1996 Sb.; v poslední době však dochází k významnému zhoršování kvality vody v důsledku přemnožení sinic. Podrobnější údaje o vodovodní a kanalizační síti jsou uvedeny v kapitole Technická infrastruktura. Ovzduší: Čistota ovzduší v řešeném území je ovlivňována převážně místními zdroji (kotelny a lokální topeniště + emise z dopravy). Zanedbatelný není ani vliv zdrojů emisí mimo řešené území. Jedná se například o tepelnou elektrárnu Mělník, vzdálenou od řešeného území cca 30 km. Na území obce se nevyskytují velké zdroje znečištění (o jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW do 50 MW). Středních zdrojů (od 0,2 MW do 5 MW) jsou zhruba tři desítky. Jedná se především o kotelny spalující zemní plyn a pevná paliva. Dále se jedná o emise z malíren skla a čerpacích stanic PHM.

V důsledku rozsáhlé plynofikace (cca 60% obce) poklesly v 90. letech imisní koncentrace SO2 v ovzduší, vzhledem k nárůstu ceny zemního plynu majitelé malých zdrojů přecházejí zpět na pevná paliva. Vliv malých zdrojů na imisním pozadí SO2, NOx a prašného aerosolu SPM tak opět stoupá. Významným zdrojem znečištění jsou mobilní zdroje (doprava), zatěžující ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, uhlovodíky a sloučeninami olova (u olovnatých benzinů). Přímo v řešeném území však není žádná stanice monitorující čistotu ovzduší. Ochrana přírody: V řešeném území jsou jak velkoplošná (z jihu zasahuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko), tak i maloplošná chráněná území (NPR Břehyně-Pecopala, Swamp, PP Konvalinkový vršek). Významná je existence nadregionálních a regionálních biocenter (Břehyně-Pecopala, Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek, Skalní město a Pankrác) a biokoridorů (Dokeské pískovce a mokřady, Jestřebské slatiniště, Dlouhý důl, Na bubnu,

7 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

K Židovskému vrchu, Suť, Ochranný hřeben, Žďárská cesta…). Na území se vyskytují významné krajinné prvky, solitérní památkové stromy (např. 200 let stará lípa malolistá v k.ú. Doksy) i památná stromořadí. Nejdůležitějším úkolem v této oblasti je sladit možné protichůdné zájmy ochrany přírody a rozvoje cestovního ruchu. Vlastníkem nejvýznamnější turistické atraktivity na území obce – Máchova jezera – se stala Agentura ochrany přírody a krajiny. Zeleň, lesy: Dle souhrnných statistických údajů zastoupení jednotlivých druhů pozemků v řešeném území (z r. 1998) zaujímá lesní půda v řešeném území podstatnou část výměry – 4500,5 ha, tj. 60,1 % z celkové výměry území. V území jsou dle výše uvedených podkladů a platných Lesních hospodářských plánů (dále „LHP“) a Lesních hospodářských osnov (dále LHO) evidováni následující, plošně rozhodující vlastníci lesa: ƒ Lesy České republiky Hradec Králové, s.p., ƒ Vojenské lesy a statky, s.p., ƒ Město Doksy ƒ drobní soukromí a ostatní vlastníci lesa (malé zastoupení) Hospodaření v lesích řešeného území je upraveno příslušnými regulativy: Lesním hospodářským plánem na léta 2004–2013 (Ekoles Jablonec n.N.) na území pod správou Lesů České republiky Hradec Králové, s.p., Lesní správy Česká Lípa a Mělník (J a JZ území) i pro Lesy Města Doksy, LHP pro území pod správou Vojenských lesů a statků, s.p., LHC Břehyně. Zdejší lesy dle kategorizace "Přírodních lesních oblastí" (MLVH ČR, 1986) a dle údajů LHP náleží do přírodní lesní oblasti 18a – Severočeská pískovcová plošina. V současných porostech zcela převažují typy borové (místy poškozené imisemi, dle údajů LHP) a směsi se smrkem, břízou, apod., na části ploch se vyskytují porosty smrkové, tzv. smrkového boru, v nejnižších přechodových polohách jsou častější i typy dubové, ve vyšších polohách ostrůvkovitě i typy bukové. Hospodaření v lesích je ovlivněno dvěma zásadními faktory, a to zařazením části lesních pozemků do CHKO Kokořínsko (na jihu řešeného území) a intenzivní rekreací (v oblasti kolem Máchova jezera). Městské lesy, s.r.o., obhospodařují 976,7 ha lesa, z toho cca 170 ha tvoří rekreační lesy v oblasti Máchova jezera. Z hlediska druhové skladby bude třeba zvýšit podíl smrku (dnes pouze 21%), buku a dubu na úkor zcela dominantní borovice. Současná odhadovaná zásoba dřeva je cca 200.000 m3, ale pro její využití chybí funkční zpracovatelské kapacity (pily v Doksech a okolí byly uzavřeny). V nejbližším období bude nutné postupně obnovit lesy zvláštního určení (rekreační), kde stáří porostů dosahuje až 150 – 160 let; lze počítat s množícími se protesty laické veřejnosti proti této nutné obnově (kácení přestárlých stromů). Mezi významné zelené plochy v zastavěném území se řadí městský park ve Starých Splavech, zámecký park v Doksech, městský park Tyršovy sady, plochy veřejné zeleně v Oboře. Některé jsou registrovány jako významný krajinný prvek, jiné jsou k registraci navrženy; k ochraně jsou navrženy rovněž některé významné aleje a stromořadí. Odpady: Město Doksy vyprodukuje ročně téměř 3000 t odpadu. Sběr a svoz komunálního odpadu z cca 800 ks popelnic 80 l, 110 l a 120 l pro město smluvně zajišťuje firma Rethmann-Jeřala, Česká Lípa, a firma AVE (do konce roku 2005) na řízenou skládku TKO ve Svébořicích, ve Mšeně a Benátkách nad Jizerou, a to 1x až 2x za 14 dní podle ročního období. Třídění odpadů je v současnosti zajištěno ve speciálních kontejnerech u papíru, skla a plastů. Oproti jiným městům nejsou v Doksech velké problémy s rozšířením černých skládek. Pro svoz velkoobjemového odpadu a nebezpečného odpadu obyvatelstva i firem Doks jsou ve sběrném dvoře města umístěny velkoobjemové kontejnery, které odváží firma AVE. Kromě kontejnerů na velkoobjemový odpad jsou ve sběrném dvoře umístěny dle potřeby speciální kontejnery na nebezpečný odpad. V nejbližším období (r. 2005) bude zpracován Plán odpadového hospodářství Města Doksy.

3. POSTAVENÍ MĚSTA DOKSY VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ LIBERECKÉHO KRAJE

3.1. Doksy jako správní centrum II. stupně Město Doksy je se svými cca 5 tisíci obyvateli patnáctým nejlidnatějším městem Libereckého kraje. Po provedené 2. etapě reformy veřejné správy se stalo součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností (III. stupně) Česká Lípa (viz tabulka).

8 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Tab.: Základní charakteristiky spádových území pověřených obcí III. stupně v Libereckém kraji Spádová oblast Počet Hustota Rozloha Věková struktura obyvatel (v%) pověřené obce obyvatel 2 zalidnění (km ) 2 III.stupně obce (2001) (obyv/km ) 0-14 15-59 60+ Jilemnicko 22 973 278,6 82 17,6 63,4 19,0 Semilsko 26 961 230,1 117 17,1 63,6 19,3 Turnovsko 30 900 247,1 125 16,1 63,8 20,1 Železnobrodsko 12 008 74,0 162 15,0 65,3 19,6 Tanvaldsko 22 086 190,7 116 17,0 66,0 17,1 Jablonecko 53 119 142,3 373 16,1 66,9 17,0 Frýdlantsko 24 285 349,3 70 18,8 65,8 15,4 Liberecko 134 131 588,3 228 15,9 66,2 17,9 Českolipsko 75 758 861,9 88 18,9 67,5 13,6 Novoborsko 25 963 200,9 129 16,6 67,2 16,2 Liberecký kraj 428 184 3163,2 135 16,9 66,1 17,1 Pramen: ČSÚ

Nové administrativní uspořádání dle vyhlášky MV ČR č. 388/2002Sb. v platném znění rozčlenilo území Libereckého kraje na 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně), mezi které byla zařazena i obec Doksy. Do správního obvodu obce Doksy (obec II. st.) spadají okolní obce: Bezděz, Blatce, Dubá, Chlum, Luka, Okna, Skalka u Doks, Tachov, Tuhaň, Vrchovany, Ždírec. Takto vymezené území má včetně Doks celkovou výměru 24 631 ha a žije na něm 8 521 obyvatel (SLDB 2001).

Mapa spádového území obcí s rozšířenou působností (III. stupně) a pověřených obcí (II. stupně)

Doksy jsou dle zonace cestovního ruchu konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj střediskem cestovního ruchu nadregionálního významu v oblasti Máchův kraj, podoblasti Máchovo jezero a úvahy o dalším rozvoji území se logicky odvíjejí od stavu této nosné složky ekonomického potenciálu území. Na základě Zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění změn a doplňků (úplné znění – Zákon č. 2/2003 Sb.) je obec Doksy členem dobrovolného svazku obcí – mikroregionu „Podralsko“ a „Máchův kraj“. Obec Doksy je rovněž členem dobrovolného sdružení měst a obcí – Euroregionu Nisa.

9 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

3.2. Postavení Doks ve struktuře osídlení Z hlediska struktury osídlení celkového počtu 216 obcí na území Libereckého kraje představuje 38 obcí nesporná centra osídlení místního (subregionálního) významu. Z hlediska regionální (územní) působnosti lze členit nesporná střediska osídlení (střediskové obce) do pěti kategorií (zdroj: Sociálně-geografická regionalizace ČR – M.Hampl a kol., Přírodovědecká fakulta UK Praha – katedra sociální geografie): ƒ mezoregionální centrum II. stupně (Liberec) ƒ mezoregionální centrum I. stupně (Česká Lípa a Jablonec nad Nisou) ƒ mikroregionální centrum II. stupně (Tanvald, Jilemnice, Turnov, Semily, Nový Bor a Frýdlant) ƒ mikroregionální centrum I. stupně (Doksy, Desná, Železný Brod, Rokytnice nad Jizerou, Lomnice nad Popelkou, Český Dub a Smržovka) ƒ subregionální centrum (Chrastava, Hrádek nad Nisou, Cvikov, Mimoň, Nové Město pod Smrkem, Harrachov, Stráž pod Ralskem, Velké Hamry, Dubá, Kamenický Šenov, Jablonné v Podještědí, Hejnice, Osečná, Jablonec nad Jizerou, Josefův Důl, Vysoké nad Jizerou, Zákupy, Žandov, Raspenava, Rovensko pod Troskami, Hodkovice nad Mohelkou a Rychnov u Jablonce nad Nisou)

Mapa struktury osídlení (pramen: Koncept ÚPN VÚC Libereckého kraje)

Na základě Strategie rozvoje Libereckého kraje byly v rámci kraje vymezeny hlavní a vedlejší rozvojové osy, které byly v Územním plánu VÚC Libereckého kraje doplněny osami spojovacími. Struktura osídlení a hlavní vazby mezi středisky jsou zachyceny na přiloženém schématu (zdroj – koncept ÚPN VÚC Libereckého kraje). Doksy v kategorizaci struktury osídlení dle konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj představují centrum mikroregionálního významu 1. stupně s nejlepšími rozvojovými předpoklady (viz dále) na vedlejší rozvojové ose nadregionálního významu: Mladá Boleslav – Doksy – Česká Lípa – Nový Bor.

3.3. Rozvojové předpoklady Na základě multikriteriální analýzy bylo v rámci Konceptu ÚPN VÚC Libereckého kraje zpracováno hodnocení rozvojových předpokladů obcí a správních obvodů obcí II. a III. stupně. Podle bodovací stupnice

10 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004 rozvojových předpokladů byly obce v kraji – a s přihlédnutím k dosaženým hodnotám – rozděleny do pěti kategorií. Město Doksy se zařadilo mezi obce s nejlepšími předpoklady rozvoje; k těm patří větší z center osídlení a také menší nebo malé obce zpravidla ve výhodné poloze v blízkosti těchto měst. Vedle větších center osídlení (Liberec, Turnov, Jablonec n.N., Nový Bor aj.) mezi ně patří i Jilemnice, Doksy a Cvikov, ale také výhodně položená menší střediska osídlení jako Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Osečná, Chrastava, Zákupy, Rovensko pod Troskami, Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Velké Hamry a Smržovka. Doksy nebyly díky nízké nezaměstnanosti, nadprůměrným daňovým příjmům i dalším aspektům zařazeny mezi „hospodářsky slabé“ ani „ohrožené“ oblasti Libereckého kraje schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje za účelem poskytování podpory z regionálních programů EU, státu i kraje. S ohledem na ekonomickou situaci obcí v jejich zázemí a širší kontext (Doksy tvoří přirozený pól rozvoje pro celý jihovýchod Českolipska) by bylo účelné umožnit čerpání těchto dotací a podpor i samotnému městu.

4. OBYVATELSTVO

4.1. Základní údaje o obyvatelstvu města Tab.: Retrospektivní vývoj obyvatelstva města Doksy (období 1869 – 2001) Písem. Počet obyvatel Část obce zmínka 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Břehyně 1460 86 68 75 35 55 45 27 26 27 Doksy 1293 2130 1736 2569 2625 3250 3324 4349 4052 4076 Kruh 1352 274 204 181 104 101 95 61 58 47 Obora 1460 381 262 276 218 232 231 189 170 178 Staré Splavy 1553 283 246 470 553 715 686 610 568 534 Vojetín 1551 157 96 76 32 25 8 4 - 1 Zbyny 1292 311 226 234 122 155 144 117 120 127 Žďár 1348 348 295 267 161 174 152 111 81 73 Obec celkem 3970 3133 4148 3850 4707 4685 5468 5075 5063 Pramen: ČSÚ – Retrospektivní lexikon obcí Libereckého kraje (2003) Z hlediska populačního vývoje lze v průběhu sledovaného období s výjimkou období 2. světové války a následného poválečného odsunu německého obyvatelstva zaznamenat stabilní růst až do počátku 80. let minulého století (od té doby počet obyvatel města stagnuje). Podle předpokladů (ÚPO) bude populační vývoj ve znamení stabilizace bez výraznějších výkyvů i v následujícím období (v roce 2010 by se měl počet obyvatel pohybovat v rozpětí 4600 – 5500).

4.2. Pohyb obyvatelstva Celostátní tendence (stárnutí populace, pokles přirozeného přírůstku obyvatel…) se projevují v posledním období i ve sledovaném území města Doks. Za období 1997 – 2003 se v Doksech narodilo ročně v průměru 50 dětí a zemřelo 65 obyvatel. Pokles počtu obyvatel přirozenou měnou (charakteristický pro celou ČR) umocňuje i mírné záporné migrační saldo. Celkový přírůstek obyvatel města dosahuje záporných hodnot, tj. počet obyvatel stagnuje až mírně klesá (viz tabulka).

Tab.: Vývoj počtu obyvatel v letech 1997-2003 Kategorie 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 1997-2003 Počet obyv. k 31.12. 5117 5141 5098 5055 5046 5054 5025 roční - z toho mužů 2496 2486 2469 2452 2462 2464 2445 průměr - z toho žen 2621 2655 2629 2603 2584 2590 2580 Živě narození 55 54 43 58 42 53 44 50 Zemřelí 73 62 57 83 60 61 61 65 Přirozený přírůstek -18 -8 -14 -25 -18 -8 -17 -15 Přistěhovalí 126 134 110 105 93 130 102 114 Vystěhovalí 126 102 139 123 101 114 114 117 Migrační saldo 0 32 -29 -18 -8 16 -12 - 3 Celkový přírůstek -18 24 -43 -43 -26 8 -29 -18 Pramen: ČSÚ Liberec (Město Doksy)

11 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

4.3. Struktura obyvatelstva podle věku, vzdělání a ekonomické aktivity Doksy patří mezi města s méně příznivou věkovou strukturou ve srovnání s krajským i republikovým průměrem. Podíl dětí do 15 let věku dosahuje pouze 15,8% (údaj za ČR = 16,2%), na druhé straně podíl seniorů ve věkové skupině nad 60 let více než 18,5% (ČR = 18,4%). Index stáří tak dosahuje hodnoty 1,17 (údaj za ČR =1,14). Z celkového počtu obyvatel bylo 48,5% mužů a 51,5% žen, což ve srovnání s republikovým průměrem (48,7% vs. 51,3%) znamená mírně vyšší podíl žen.

Tab.: Věková struktura obyvatelstva (SLDB 2001) Obyvatelstvo v tom ve věku celkem 0 - 4 5 -14 15 -19 20 -29 30 -39 40 -49 50 -59 60 -64 65 -74 75+nezj. Doksy–abs. 232 572 332 834 622 703 829 227 422 290 v % 4,5 11,3 6,6 16,4 12,3 13,9 16,4 4,5 8,3 5,7 LK v % 4,6 12,2 6,7 17,2 13,3 14,2 14,7 4,3 7,5 5,3 ČR v % 4,3 11,8 6,7 16,7 13,5 14,3 14,2 4,6 8,2 5,6 Pramen: ČSÚ

Obyvatelstvo Doks je starší než republikový i krajský průměr. Průměrný věk obyvatel Doks k datu sčítání lidí, domů a bytů 2001 dosáhl celkem 39,2 roků (průměr ČR činí 38,8 roků, v Libereckém kraji 38,1 roku), z toho mužů 37,7 let a žen 40,6 let. Tyto údaje je třeba zohlednit při stanovení priorit ve sféře „lidských zdrojů“, zejména v oblasti sociální a zdravotní péče.

Tab.: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (SLDB 2001) v tom podle stupně vzdělání Obyvatelstvo vyučení a stř. vyšší 15leté základní vč. úplné střední bez vzdělání odborné bez odborné vysokoškolské nezjištěno a starší neukončeného s maturitou maturity a nástavbové Doksy–abs. 17 1016 1830 974 132 252 38 v % 0,4 23,9 43,0 22,9 3,1 5,9 0,9 LK v % 0,4 23,9 40,0 23,8 3,2 7,0 1,6 ČR v % 0,4 23,0 38,0 24,9 3,5 8,9 1,3 Pramen: ČSÚ

Struktura obyvatelstva města Doksy podle vzdělání je relativně méně příznivá než v Libereckém kraji i České republice jako celku a odpovídá svým charakterem údajům za menší města (nižší podíl vysokoškoláků, vyšší zastoupení populace se základním, učňovským a středním odborným vzděláním bez maturity).

Tab.: Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity (SLDB 2001) v tom z toho Osoby s Ekon. Ekon. Obyvatelstvo z toho žáci, nezjišt. aktivní neaktivní neprac. celkem zaměst. pracuj. ženy na nezaměst. studenti, ekonom. celkem celkem důchodci důchodci mat. dov. učni aktivitou Doksy – abs. 2686 2468 110 29 218 2352 1080 807 25 v % 53,1 91,9 4,1 1,1 8,1 46,5 45,9 34,3 0,5 LK v % 52,6 93,0 4,5 1,8 7,0 46,3 43,2 37,6 1,1 ČR v % 51,4 90,7 3,8 1,7 9,3 47,8 45,9 36,2 0,8 Pramen: ČSÚ

Ekonomická aktivita obyvatel (53,1%) je mírně nad průměrem Libereckého kraje (52,6%) a celé České republiky (51,4%). K datu sčítání lidí, domů a bytů 2001 tvořili nezaměstnaní cca 8,1% práceschopného obyvatelstva města (průměr za LK byl 7,0% a za celou ČR dokonce 9,3%!).

Tab.: Ekonomická aktivita obyvatelstva podle odvětví (SLDB 2001) Ekonomicky aktivní podle odvětví zemědělství obchod, doprava veř. správa školství, Kategorie pohostinství lesnictví průmysl stavebnictví opravy pošty obrana zdravot., a ubytování rybolov mot. vozidel telekom. soc. zabez. vet. a soc. č. Doksy – abs. 118 892 176 301 198 165 228 256 v % 4,4 33,2 6,6 11,2 7,4 6,1 8,5 9,5 LK v % 2,8 38,1 8,1 9,5 3,9 5,2 5,3 9,7 ČR v % 4,4 29,0 8,7 10,6 3,8 6,7 6,1 10,9 Pramen: ČSÚ Pozn.: Tučně uvedené hodnoty představují nadprůměr ve srovnání s krajem i ČR

12 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Z hlediska zaměstnanosti podle odvětví v Doksech převažuje terciární (a kvartérní) sektor, který se podílí na celkové zaměstnanosti necelými 56%, výrazně nadprůměrná je zaměstnanost v odvětví obchodu, služeb (zejména ubytování a stravování) a veřejné správy, což odpovídá pozici významného střediska cestovního ruchu.

4.4. Vyjížďka za prací a do škol

Tab.: Vyjížďka za prací (SLDB 2001) Ekon. aktivní z toho Vyjíždějící do Kategorie vyjíždějící do zaměst. denně v rámci obce v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje zaměstnání mimo obec Doksy – abs. 2192 962 691 29 473 1051 v % 43,9 31,5 1,3 21,5 47,9 Pramen: ČSÚ

Z celkového počtu vyjíždějících za prací (2192 osob) vyjíždělo k datu sčítání 2001 mimo obec 1193 osob (54,4%), z toho denně 1051 osob, tj. 39,1%. Vztaženo k celkovému počtu ekonomicky aktivních (2686 obyvatel), vyjíždí za prací mimo obec 44,4 %, z toho denně 39,1% obyvatel. Poměrně vysoký počet vyjíždějících mimo kraj lze přičíst na vrub zejména vlivu majoritního zaměstnavatele v širším regionu – Škody auto v Mladé Boleslavi, která má poměrně velký „nasávací efekt“ do okruhu cca 50 km od Mladé Boleslavi.

Tab.: Vyjížďka do škol (SLDB 2001) Žáci a studenti z toho Žáci vyjíždějící Kategorie vyjíždějící v rámci do jiného denně mimo v rámci obce v rámci kraje do škol okresu kraje obec Doksy – abs. 810 481 202 18 100 211 v % 59,4 24,9 2,2 12,3 26,0 Pramen: ČSÚ Z celkového počtu 320 žáků vyjíždějících mimo Doksy vyjíždělo denně do škol a učilišť 211 žáků (65,9%), z toho nejvíce (asi 40%) do vzdálenosti 30 – 45 minut.

5. TRH PRÁCE Město Doksy patří dlouhodobě k lokalitám s nižší mírou nezaměstnanosti jak v rámci okresu, Libereckého kraje, tak i ČR. Ve městě a okolí je díky koncentraci ekonomických aktivit (zejména v sektoru služeb, ale i průmyslu) relativně dobrá nabídka pracovních míst a z toho vyplývající pružný trh práce. Příznivě se projevuje i vliv nabídky pracovních příležitostí v sousedním Středočeském kraji (Mladoboleslavsko). Dokský mikroregion (dle vymezení ÚP) jako celek vykazuje v důsledku nižší nabídky pracovních příležitostí ve venkovských sídlech horší statistiku trhu práce, i zde se však podařilo odvrátit nepříznivé tendence a v posledním období míra nezaměstnanosti mírně klesá.

Tab.: Míra nezaměstnanosti v % - (vývoj 2001 – 2004); údaje za léta 2001 – 2003 k 31.12., rok 2004 k 30.9. Míra nezaměstnanosti v % Město / mikroregion 2001 2002 2003 2004 Město Doksy 8,11 8,41 9,08 8,04 Mikroregion Doksko 11,63 11,67 11,99 9,60 Okres Česká Lípa 8,47 9,72 10,38 9,77 Liberecký kraj 7,4 8,7 9,5 8,3 Česká republika 8,9 9,8 10,3 9,1 Pramen: ÚP Česká Lípa, MPSV-SSZ Pozn.: Vymezení mikroregionů (spádových obvodů) je podle metodiky úřadů práce

Pro srovnání situace na trhu práce na Doksku s celou ČR uvádíme mapu míry nezaměstnanosti podle okresů k 30.9.2004:

13 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

6. MÍSTNÍ EKONOMIKA Přestože hlavními funkcemi města Doksy jsou rekreace a bydlení, řadí se mezi významné doplňující funkce zemědělství (včetně údržby krajiny, hlavně v sídlech mimo jádrové území), průmyslová výroba a výrobní služby.

6.1. Struktura místní ekonomiky Ekonomika města je charakteristická diverzifikovanou strukturou s vysokým podílem služeb vázaných na cestovní ruch (ubytování, stravování, společensko-zábavní centra). Z hlediska zaměstnanosti se k tradičním oborům služeb řadí menší průmyslové provozy (dřevozpracující, plastikářský a potravinářský průmysl) a v okolních sídlech venkovského typu i zemědělství. Oblast Máchova jezera tvoří nejvýznamnější rekreační centrum v okrese Česká Lípa s nadregionálním významem. Cestovní ruch je nejvýznamnějším zdrojem příjmů, pracovních příležitostí v obci a lze ho charakterizovat jako samostatné „výrobní“ odvětví. Z hlediska struktury pracovních příležitostí, podnikatelských subjektů, ekonomické aktivity se Doksy vymykají celostátnímu průměru hlavně vysokou zaměstnaností v oblasti služeb, obchodu, pohostinství (viz kapitola 4.3). Nutno konstatovat, že tato sféra trpí největšími výkyvy (sezónností), protože doposud je území převážně využíváno pro letní rekreaci u vody s kratší dobou sezóny. Z hlediska odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je struktura podnikatelských subjektů (PO) následující:

Tab.: Právnické subjekty podle OKEČ se sídlem v Doksech k 31.12.2003 Obchod, Doprava, Školství, Odvětví Průmysl Stavebnictví Ostatní pohostinství spoje zdravotnictví Počet subjektů 151 118 537 46 43 362 Podíl v % 12,0 9,4 42,7 3,7 3,4 28,8 Pramen: ČSÚ

Pro období posledních pěti let je charakteristický růst počtu podnikatelských subjektů, zejména živnostníků (fyzických osob – podnikatelů), státních organizací a ostatních subjektů – viz tabulka.

Tab.: Vývoj počtu registrovaných jednotek (podnikatelských subjektů) se sídlem v Doksech – k 31.12. Druh jednotky 1999 2001 2002 2003 Státní organizace 5 4 4 11 Obchodní společnosti 44 51 51 51 - z toho akciové společnosti 2 2 2 2 Družstva 3 3 4 5 Podnikatelé na základě Živnostenského zákona 892 943 964 995

14 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Tab.: Vývoj počtu registrovaných jednotek se sídlem v Doksech – k 31.12. – pokr. Druh jednotky 1999 2001 2002 2003 Samostatně hospodařící rolníci 36 35 36 36 Svobodná povolání 71 75 75 76 Ostatní 54 55 57 81 Celkem 1107 1168 1193 1257 Pramen: ČSÚ

Pro strukturu ekonomiky města je charakteristický větší počet malých subjektů (max. do 25 zaměstnanců) – viz tabulka. Největší zaměstnavatel (Rekufol, s.r.o.) má pouze cca 150 pracovníků.

Tab.: Počty subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců se sídlem v Doksech k 31.12.2003 Počet zaměst. do 25 25-49 50-99 100-199 200-500 500-999 1000+ nezj. bez zam. Všechny subjekty 147 7 2 1 - - - 291 809 Právnické osoby 42 7 - 1 - - - 56 44 Pramen: ČSÚ

Tab.: Přehled nejdůležitějších ekonomických subjektů v Doksech – výběr Odvětví Název subjektu Charakteristika Lesy ČR,Hradec Králové, LS Česká Lípa těžba dřeva, pěstební činnost Zemědělství, Vojenské lesy a statky Mimoň těžba dřeva, pěstební činnost lesnictví ZD Štědrá Doksy rostlinná a živočišná výroba Rekufol Doksy, s.r.o. výrobce potravinářských fólií a obalů Lineta,a.s. Česká Lípa, závod 58 výroba dřevěných EURO palet aj. Firma Vanický kovovýroba a opravárenství Průmysl, Ingstav Doksy, s.r.o. výstavba inženýrských sítí stavebnictví B.I.O. Trading, spol. s.r.o výroba a prodej limonád Greha Praha, s.r.o., provozovna Doksy výroba limonád a stolních vod Wawex Česká Lípa, s.r.o., provozovna Doksy zámečnictví, kovovýroba (kov. palety) Královská huť Tachov, s.r.o., provozovna Doksy umělecká výroba užitkového skla Výrob.služby Autoservis K + P Doksy, s.r.o. prodej,opravy a mytí aut, autobazar Devětsil Mn.Hradiště, s.r.o., provozovna Doksy distribuce nealkoholických nápojů Jona Drinks - Mattoni Doksy distribuce piv a minerální vody Mattoni Nevýrobní Stavební materiál - Jurčík Martin, Doksy distribuce stavebních materiálů služby Benzina Praha, a.s., čerpací stanice PHM Doksy prodej pohonných hmot, myčka aut Promos Sosnová,s.r.o., sklady SSHR Praha,Doksy ochrana majetku mobilizačních rezerv Pramen: Návrh ÚPO

Struktura průmyslových podniků je pestrá, s převahou malých a středních firem. K největším podnikům se řadí (počtem cca 150 pracovních míst i hrubým obratem) producent potravinářských fólií Rekufol, dále dřevozpracující Lineta (výroba EURO palet - nyní v útlumovém programu), kovovýroba Vanický, stavební firma Ingstav, výrobce limonád a stolních vod Greha a B.I.O. Trading, spol. s.r.o., kovovýroba Wawex a sklářská Královská huť. V území je mimo to několik drobnějších malovýrobců, převážně z oboru kovovýroby a stavební výroby. Zemědělská výroba v řešeném území je zastoupena působností ZD Štědrá Doksy a cca 10 až 15 hospodařícími soukromými zemědělci. Lesy jsou ve správě Lesů ČR, lesní správa Česká Lípa, Vojenskými lesy a statky Mimoň a obecními lesy. Rozloha lesní půdy je celkem 4 520 ha (ČSÚ 1999). Zpracování dřeva není v území dostatečně rozvinuto (většina pil v Doksech a okolí ukončila činnost). V oboru chovu ryb působí firma Rybářství s.r.o.. Do odvětví výrobních služeb patří např. Autoservis K+P, zahradnictví, firma Teplo Doksy (provoz plynové kotelny), a drobní živnostníci – zedníci, truhláři, tesaři apod. Nevýrobní služby v Doksech jsou zastoupeny zejména středně velkými a menšími firmami (např. distributor stolních vod a limonád Devětsil, dovozce a distributor piv a minerální vody Mattoni - firma Jona Drinks-Mattoni, prodejní sklad stavebních materiálů Jurčík, čerpací stanice PHM Benzina a Promos Sosnová - sklad SSHR). Vedle zmíněných subjektů existuje v Doksech celá řada služeb, vázaných na cestovní ruch (hotely, restaurace, penziony, chatové osady…) a dalších nevýrobních služeb – např. firma Regio MK, a.s. zajišťuje provoz pláží a autokempu, lodní rekreační dopravu (viz kapitola 10 a 11).

15 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

6.2. Investiční potenciál města Přestože město Doksy leží v poměrně atraktivní poloze z hlediska dopravní dostupnosti (komunikace I/38 tvoří spojnici mezi rychlostní silnicí R 10 z Mladé Boleslavi a silnicí I/9 vedoucí na Rumburk a hranice SRN), má příznivou vzdělanostní strukturu obyvatel i přítomnost vhodných ploch pro další rozvoj výrobních i nevýrobních odvětví (průmyslové zóny), je dosud stranou zájmu potenciálních nových investorů. Příčin je zřejmě několik:

ƒ oddalování schvalovacích procesů územního plánu města (mj. v důsledku problémů v oblasti ochrany přírody, zemědělství, lesnictví a záborů ZPF; byl schválen zastupitelstvem města až v prosinci 2004) ƒ dosud nezpracované regulační plány pro přestavbová území a z toho vyplývající nejasné podmínky pro realizaci investic ƒ nepřipravené plochy pro nové investory z hlediska technické infrastruktury (zainvestované průmyslové zóny) ƒ relativně nízká nezaměstnanost a konkurence silných zaměstnavatelů v okolí (Mladá Boleslav, Česká Lípa) s vysokou platovou úrovní ƒ sezonní charakter zaměstnanosti, jednostranně orientovaný na cestovní ruch (letní rekreaci u Máchova jezera) V zájmu snížení rizika možných krizových situací v oblasti trhu práce (nevydařená letní sezona v důsledku znečištění Máchova jezera, popř. špatného počasí a následný krach ubytovacích a pohostinských živností) je třeba diverzifikovat ekonomickou strukturu ve prospěch rozšíření průmyslové výroby a dalších odvětví služeb. Ve vlastním městě jsou navrhovány tři již částečně založené výrobní zóny s označením dle sektorů Sever, Západ, Jih. Koncentrace výrobních ploch je také za železniční tratí při komunikaci k autocampingu (sektor Libušina čtvrť a Doksy – pláže). V těchto plochách je nejvyšší koncentrace výrobních, skladovacích a zemědělských provozů. Další drobné výrobní a skladové firmy jsou rozmístěny ve vnitřním území města. Na tyto firmy budou kladeny zvýšené nároky na dodržování hygienicko ekologických limitů. Zóna Sever je vymezena silnicí I/38, železniční tratí, spojující komunikací mezi I/38 a ulicí Valdštejnskou. V současné době je zde plošně nejvýznamnější areál Linety (navrhovaná změna funkčního využití plochy severně od ulice Valdštejnská pro smíšenou zónu), dále jsou zde areály firem Jurčík stavební materiál, Vanický kovovýroba, Greha, B.I.O., Trading, spol. s.r.o., Devětsil (výroba, skladování, distribuce limonád), autoservis K+P. Na zónu navazují ještě plochy podél silnice I. třídy – ČSPH Benzina, objekt haly – k využití pro výrobní služby, skladování. Plochy jsou územně stabilizovány. Omezujícími limity jsou ochranná pásma železniční trati a silnice I/38 a OP inženýrských sítí (zařízení technické infrastruktury). Zóna je dobře dopravně dostupná účelovou komunikací ze silnice I/38 zainvestovaná technickou infrastrukturou. Rozvoj v této zóně je plošně omezen a budou využity plošné rezervy ve stávajících areálech. Výrobní plochy jsou situovány západně od ulice Valdštejnské, plochy mezi ulicí Valdštejnskou a železniční trati jsou navrženy k přestavbě a využití jako plochy funkčně smíšené (výrobní služby, občanská vybavenost, bydlení apod.). Nové návrhové plochy pro výrobu mají výměru cca 1,5 ha. Zóna Západ je situována za silnici I/38. Základ zóny tvoří stávající areály firem Rekufol, Wawex, ZD Štědrá (zemědělský areál), ČSPH. Nově se navrhují plochy o celkové výměře cca 9,2 ha. V této zóně mohou být umisťovány provozy lehké výroby (např. kovovýroba, automobilová výroba – díly, elektrovýroba apod.), skladovací areály. Plochy jsou vhodné zejména pro rozvoj malého a středního podnikání a plošným rozsahem jsou určitou nabídkou i pro střední investory. Zóna je přístupná ze silnice I/38 z ulice Pražské a v budoucnu z nově vybudované účelové komunikace. Plochy jsou dotčeny ochranným pásmem silnice I. třídy, vedení VN, trasou VTL plynovodu. Vedení VN se navrhuje k přeložení západním směrem podél nově navržené komunikace. Nově navrhované plochy bude nutno zainvestovat inženýrskými sítěmi, které jsou v dosahu. Zóna Jih zahrnuje výrobně komerční plochy situované podél ulice 5. května od jejího křížení se železniční tratí. Ze západu je vymezena tělesem silnice I/38. Základ zóny tvoří stávající areály firem Promos, volný areál v ulici Polní (bývalé Nářadí). Při ulici Hálkově jsou areály menších firem, některé jsou uvolněné. Stávající plochy jsou v návrhu ÚPO doplněny rozvojovými plochami o výměře cca 4,6 ha.

16 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Nově navrhované plochy jsou vhodné pro přemístění výrobních a skladovacích provozů z východní části města. Směřována by sem měla být výroba ekologicky nezávadná, slučitelná se stávajícími obytnými plochami. Plochy jsou dotčeny ochrannými pásmy silnice I. třídy, železniční trati, VN a jsou částečně v kontaktu se stávající obytnou zástavbou. Územně technické podmínky pro rozvoj průmyslu a služeb ve městě jsou relativně vhodné. Je třeba sladit zájmy města (samosprávy), soukromého sektoru i státní správy (MPO – CzechInvest, MPSV – úřady práce…) a dalších subjektů (Liberecký kraj…) a dosáhnout efektivní spolupráce při získávání nových investorů do území.

6.3. Srovnání ekonomických charakteristik Doks a okolí Na podzim r. 2002 zpracovala Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. „Analýzu podnikatelského prostředí v Libereckém kraji“ jako podkladový materiál pro ekonomickou část Programu rozvoje kraje. Podle vybraných charakteristik (viz legenda k tabulce) byly hodnoceny všechny obce v kraji a pomocí multikriteriální analýzy byly vytipovány tzv. „hospodářsky slabé“ a „ohrožené“ oblasti. Za nejproblematičtější lze v Libereckém kraji považovat oblast Frýdlantského výběžku, západní část Českolipska a prostor bývalého vojenského újezdu Ralsko. Další „problematické“ obce již nevytvářejí ucelené mikroregiony či oblasti. Hodnocení bylo provedeno v členění podle správních obvodů obcí III. stupně pro účely „Plánu rozvoje“ byl proveden výběr údajů za spádový obvod pověřené obce Doksy (II. stupně) – viz tabulka:

Tab. : Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti – výsledné hodnocení spádové oblasti II. stupně – Doksy Název obce III.st. OB EA MN Hust. VYJ Daň EA-I. Vzděl Stáří FO 15-59 EA/ob Celk. Bezděz CL 268 140 8,8 11 65,7 276 20,7 30,2 1,09 209 64,2 50,4 2 Blatce CL 57 27 15,6 4 70,4 x 27,3 38,3 1,10 316 63,2 38,6 6 Doksy CL 5063 2686 7,1 68 45,8 410 6,0 24,3 1,17 210 65,6 50,5 1 Dubá CL 1757 879 11,4 29 46,0 395 11,3 33,1 0,82 166 63,7 44,8 4 Chlum CL 275 129 13,8 19 65,9 131 8,2 49,3 0,89 120 61,5 44,4 7 Luka CL 100 52 16,4 23 65,4 560 16,7 38,0 0,86 170 61,0 48,0 4 Okna CL 264 139 11,9 47 71,9 235 9,8 32,0 1,21 220 64,8 46,2 4 Skalka u Doks CL 128 72 6,9 26 76,4 320 33,3 35,8 1,05 133 64,8 46,9 5 Tachov CL 103 52 25,0 23 55,8 320 13,7 37,0 0,59 262 66,0 49,5 6 Tuhaň CL 297 151 20,4 12 58,9 172 21,6 49,8 1,21 148 64,3 46,8 8 Vrchovany CL 96 50 2,1 21 74,0 229 6,8 35,5 0,75 177 63,5 45,8 5 Ždírec CL 113 59 9,6 21 67,8 265 11,4 37,0 0,52 195 71,7 38,9 5

LEGENDA: Tučně jsou vytištěna použitá kritéria pro bodové hodnocení obcí (viz dokument „Analýza podnikatelského prostředí“ – ARR – Nisa 2002) III.st. Spádový obvod III.stupně OB Počet obyvatel - SLDB 2001 EA Počet ekon.aktivních - SLDB MN Míra nezaměstnanosti k 30.9.2002 Hust. Hustota zalidnění (obyv/km2) VYJ EA pracující mimo obec bydliště (v %) Daň Daň z příjmu FO ze sam.výdělečné činnosti na 1 obyvatele EA-I. EA v primárním sektoru (v %) Vzděl. Podíl obyv. bez vzdělání a se zákl. vzděláním na celkovém počtu obyvatel nad 15 let Stáří Index stáří = podíl obyvatel v poproduktivním a předproduktivním věku FO Podnikatelé (FO) na 1000 obyvatel obce 15-59 Obyv. v produktivním věku EA/ob. Ekonomická aktivita obyvatelstva v %

VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ:

5-8 bodů Hospodářsky slabé oblasti 4 body Ohrožené oblasti 0-3 body Ostatní

17 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Samotné město Doksy i sousední Bezděz podle tohoto hodnocení nebyly zařazeny do kategorie „hospodářsky slabých“ ani „ohrožených“ oblastí, naprostá většina obcí v zázemí však vykazuje podprůměrné ekonomické a sociální charakteristiky. Vzhledem k silným ekonomickým vazbám by proto bylo vhodné umožnit intervence ze strany státu či kraje do rozvoje celé oblasti (jihovýchodu Českolipska), včetně jádrového území. Liberecký kraj s využitím upravených charakteristik a novějších dat stanovil nové vymezení hospodářsky slabých oblastí, které jsou zachyceny v následující mapě.

Mapa hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje (KÚLK – odbor rozvoje – 2004)

Obce v zázemí Doks (s výjimkou obce Okna) jsou zahrnuty do hospodářsky slabých oblastí Západní Českolipsko (Blatce, Dubá, Chlum, Luka, Skalka u Doks, Tachov, Tuhaň, Vrchovany, Ždírec) a Podralsko (Bezděz).

6.4. Rozpočet města Rozpočet města Doksy se pohybuje na úrovni cca 100 mil. Kč. V roce 2003 skončilo hospodaření města schodkem na úrovni cca 11 mil. Kč, který byl pokryt z kapitoly Financování. Rozpočet na rok 2004 byl schválen s mírným přebytkem necelých 400 tis. Kč, ve skutečnosti skončil s přebytkem téměř 6 mil. Kč.

Tab.: Hospodaření města Doksy v období 2003 - 2004 (údaje v tis. Kč) 2003 2004 Ukazatel Rozpočet Skutečnost Rozpočet Skutečnost Příjmy celkem 98 187 101 526 70 364 105 354 Daňové příjmy celkem 39 246 40 863 42 208 43 234 Výdaje celkem 114 408 112 374 69 995 99 398 Investiční výdaje celkem 29 095 29 164 8 358 11 084 Saldo (+přebytek -schodek) - 16 221 - 10 848 + 369 + 5 956 Financování 16 221 10 848 - 369 - 5 956 Daňová výtěžnost na 1 ob.(v Kč)* 7765 8081 8400 8 550 Pramen: MěÚ Doksy *Daňové příjmy na 1 obyvatele města Doksy

18 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Ve struktuře výdajů zaujímá vedoucí postavení kapitola školství (cca 26 mil. Kč), vnitřní správa (12,3 mil. Kč), sociální sféra (8,4 mil. Kč – sociální dávky), včetně provozu domova důchodců (5,7 mil. Kč), bytové hospodářství (7,9 mil. Kč), doprava (5,1 mil. Kč – rekonstrukce a údržba komunikací, dopravní obslužnost) a odpadové hospodářství (5,1 mil. Kč).

Tab.: Investiční výdaje města Doksy v období 2003 – 2004 (údaje v tis. Kč) Ukazatel 2003 2004 k 31.12.04 Výdaje celkem 112 374 99 398 Investiční výdaje celkem 29 164 11 084 Podíl investičních výdajů na celkových výdajích 26% 11% Investiční výdaje na 1 obyvatele (v Kč) 5 770,- Kč 2 190,- Kč Pramen: MěÚ Doksy

Podíl investičních výdajů meziročně klesl v důsledku dokončení rozestavěných investičních akcí (DPS) a nutnosti akumulovat zdroje na realizaci největší připravované investiční akce pro následující období – rekonstrukce a modernizace Základní školy Karla Hynka Máchy o celkových rozpočtových nákladech cca 150 mil. Kč.

7. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ

7.1. Domácnosti Údaje o počtu bytových, hospodařících a cenzových domácností jsou velmi důležité pro stanovení potřeby bydlení (nové bytové výstavby i modernizace a rekonstrukce nebytových domů pro účely bydlení). Aktuální potřebu lze odhadnout prostřednictvím tzv. domácností bez vlastního bytu (tj. rozdílu mezi počtem cenzových a bytových domácností).

Tab.: Domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti (SLDB 2001) Počet domácností podle počtu členů Typ Domácnosti 1 2 3 4 5+ domácnosti celkem abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % Bytové 426 23,1 517 28,0 376 20,4 347 18,8 178 9,7 1844 Hospodařící 549 27,1 599 29,5 416 20,5 349 17,2 116 5,7 2029 Cenzové 549 26,5 644 31,1 439 21,1 347 16,8 90 4,3 2069 Bez vlast.bytu 123 127 63 0 (-88) 225 Pramen: ČSÚ Aktuální potřebu bytů v Doksech lze tedy odhadnout na 200 – 300. Při standardu 1 osoba/obytná místnost by převažující poptávka byla (s ohledem na rozdíl CD a BD dle velikostní struktury domácností) zřejmě po jedno- a dvoupokojových bytech.

7.2. Bydlení

Tab.: Domovní fond (SLDB 2001) Domy z toho Poč.osob v domech Kategorie celkem RD v % BD v % celkem v RD Domy úhrnem 1264 1090 84,5 126 10,0 5051 2871 Trvale obydlené domy celkem 1056 893 84,6 126 11,9 5051 2871 v nich: trvale obydlené byty 1844 1034 56,1 774 42,0 x x neobydlené byty 59 24 40,7 30 50,8 x x z toho: obydl. přechodně 32 10 31,3 17 53,1 x x slouží k rekreaci 4 3 75,0 1 25,0 x x přestavba bytu 8 4 50,0 4 50,0 x x nezpůsobilé - - - - - x x Z počtu domů vlastnictví: - soukromá fyzická osoba 852 833 97,8 6 0,7 2747 2668 - obec, stát 85 21 24,7 49 57,6 1042 70 - bytové družstvo 41 22 53,7 19 46,3 449 70 - ostatní vlastníci 76 16 21,1 52 68,4 811 62

19 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Tab.: Domovní fond (SLDB 2001) Domy z toho Poč.osob v domech Kategorie celkem RD v % BD v % celkem v RD Domy s počtem bytů - 1 761 738 87,1 2 1,1 2206 2144 - 2 až 3 178 155 87,1 17 9,6 894 727 - 4 až 11 107 - - 105 98,1 1814 - - 12+ 2 - - 2 100,0 74 - Z počtu domů období výstavby: - do r. 1919 165 148 89,7 8 4,8 545 446 - 1920 – 1945 273 244 89,4 16 5,8 952 737 - 1946 – 1980 375 280 74,7 88 23,5 2430 910 - 1981 – 1990 115 106 92,2 6 5,2 473 381 - 1991 – 2001 120 108 90,0 7 5,8 621 379 Z počtu domů mat. nosných zdí - stěnové panely 58 22 37,9 36 62,1 896 74 - cihly, tvárnice, cihlové bloky 660 563 85,3 83 12,6 3063 1870 Z poč.domů počet nadz. podlaží - 1 až 2 936 869 92,8 44 4,7 3298 2787 - 3 až 4 116 20 17,2 82 70,7 1749 80 - 5+ Z poč.domů tech.vybavení domů - přípoj na kanalizaci 871 721 82,8 118 13,5 4447 2360 - vodovod 1048 886 84,5 126 12,0 5043 2864 - plyn 560 501 89,5 37 6,6 2266 1686 - ústřední topení 789 700 88,7 64 8,1 3707 2377 Průměrné stáří trv. obydl. domů 48,1 48,7 40,4 Pramen: ČSÚ Pozn.: Data ze sčítání nejsou ve všech kategoriích úplná (při metodě sebesčítání je běžné, že respondenti některé údaje nevyplní)

Domovní fond v roce 2001 tvořilo 1264 domů, z toho bylo 1056 (83,5%) obydlených a 208 neobydlených. Převahu měly rodinné domy (1090 domů = 84,5%), u obydlených (893 = 84,6%). Z neobydlených domů a bytů převažují ty, které jsou přechodně obydlené, domy a byty v přestavbě či využívané na rekreaci. Naprostá většina obydlených domů (80,8%) byla k datu sčítání ve vlastnictví fyzických osob, relativně malý počet domů je ve vlastnictví obce (8,1%), bytových družstev (3,9%) a ostatních vlastníků (7,2%). Z hlediska stáří domovního fondu mírně převažují domy postavené po r. 1945 (58,2%); za poslední desetiletí před sčítáním (1991-2001) bylo postaveno 120 domů (11,5%), převážně RD (90%). Průměrné stáří domovního fondu v Doksech je 48,1 roku; méně příznivá věková struktura je u rodinných domů (48,7 roků) než u bytových domů (40,4 roku). Co se týče výškové hladiny zástavby, převažují jedno- až dvoupodlažní rodinné domy (89%), u bytových domů jsou nejčastěji 3 – 4 podlaží (70,7%), maximální podlažnost (4 podlaží) odpovídá charakteru malého města. Technická vybavenost domů je paradoxně nižší v případě bytových domů (např. pouze 50,8% BD má zavedeno ústřední topení, necelých 30% BD). Z hlediska stavebních konstrukcí převažují domy cihlové. Mezi bytovými domy je významnější zastoupení (28,6%) konstrukčních systémů z panelů.

Tab.: Trvale obydlené byty (SLDB 2001) – vlastnictví, konstrukční technologie, velikostní struktura Domy v % z toho Poč.osob v b.j. Kategorie celkem z celk.p. RD v % BD v % celkem v RD Trvale obydlené byty celkem 1844 100,0 1034 56,1 774 42,0 4972 2866 -z toho právní důvod užívání bytu - ve vlastním domě 846 45,9 835 98,7 6 0,7 2422 2387 - v osobním vlastnictví 145 7,9 - - 145 100,0 364 - - nájemní 467 25,3 55 11,8 392 83,9 1221 153 - člena bytového družstva 238 12,9 22 9,2 216 90,8 640 70 - člena družstva nájemců 1 0,1 - - 1 100,0 2 - -z toho v domech s mater. zdí: - z panelů 348 18,9 22 6,3 326 93,7 894 74 - z cihel, tvárnic,cihlových bloků 1090 59,1 654 60,0 425 39,0 3042 1869 Pramen: ČSÚ

20 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Z hlediska struktury vlastnictví převažuje bydlení ve vlastním domě (45,9 % všech bytů, 49,9% z bytů, u nichž byl uveden právní důvod užívání bytu), následované nájemním (25,2, resp. 27,5 % ) a družstevním bydlením (12,9, resp. 14,0 % bytů). Pouze 18,9 % bytů (resp. 24,2% bytů z těch, kde byl uveden druh stavebních konstrukcí) je v panelových domech; v bytových domech je v panelové technologii 17,7% (resp. 22,7% ) obydlených bytů).

Tab.: Trvale obydlené byty (SLDB 2001) – velikostní struktura Domy v % z toho Poč.osob v b.j. Kategorie celkem z celk.p. RD v % BD v % celkem v RD Trvale obydlené byty celkem 1844 100,0 1034 56,1 774 42,0 4972 2866 -z toho s počtem obyt. místností: - 1 obytná místnost 194 10,5 73 37,6 115 59,3 357 148 - 2 obytné místnosti 484 26,2 178 36,8 294 60,7 1154 403 - 3 obytné místnosti 582 31,6 262 45,0 306 52,6 1609 669 - 4 obytné místnosti 298 16,2 244 81,9 52 17,4 897 716 - 5 a více obytných místností 274 14,9 268 97,8 4 1,5 939 919 Pramen: ČSÚ Velikostní struktura je rozdílná u BD a RD, převažují však shodně tří- a dvoupokojové byty; u rodinných domů je logicky vyšší zastoupení větších velikostních kategorií (4 a více pokojové byty tvoří 75,5% všech bytů v RD, u nichž existují data o struktuře podle obytných místností ).

Tab.: Trvale obydlené byty (SLDB 2001) – technické vybavení bytů Domy v % z toho Poč.osob v b.j. Kategorie celkem z celk.p. RD v % BD v % celkem v RD z toho technické vybavení bytů: 1034 774 - plyn zaveden do bytu 711 38,6 579 81,4 110 15,5 1998 1624 - vodovod v bytě 1830 99,2 1022 55,8 773 42,2 4953 2851 - přípoj na veřejnou kanalizaci 1619 87,8 840 51,9 747 46,1 4377 2358 - žumpa, jímka 218 11,8 188 86,2 27 12,4 588 502 - vlastní splachovací WC 1778 96,4 979 55,1 764 43,0 4831 2751 - vlastní koupelna, sprch. kout 1788 97,0 991 55,4 762 42,6 4866 2786 z toho způsob vytápění: - ústřední 1306 70,8 803 61,5 482 36,9 3601 2347 - etážové 242 13,1 77 31,8 159 65,7 681 169 - kamna 237 12,9 122 51,5 107 45,1 555 287 z toho dle energie k vytápění: - uhlí 382 20,7 247 64,7 123 32,2 1033 666 - dřevo 108 5,9 78 72,2 30 27,8 324 237 - elektřina 194 10,5 128 66,0 63 32,5 538 353 - plyn 720 39,0 570 79,2 129 17,9 2008 1594 Počet obyt. místností nad 8 m2 5628 3682 65,4 1850 32,9 Pramen: ČSÚ Technické vybavení bytů je na průměrné úrovni. U rodinných domů (zřejmě v sídlech mimo jádrové území Doks a Starých Splavů) je nižší procento bytů připojeno na kanalizační síť (81,2 %) a plyn (56,0 %). Více než 70% všech bytů je vytápěno ústředním topením; u RD převažuje jako topné médium plyn, u bytových domů je teplo dodáváno většinou z centrálního zdroje.

Tab.: Charakteristika úrovně bydlení – postavení města Doksy v rámci Libereckého kraje a České republiky Město Doksy Liberecký kraj Česká republika Kategorie Domy RD BD Domy RD BD Domy RD BD Průměrný počet osob na: - byt 2,70 2,77 2,60 2,61 2,78 2,49 2,64 2,86 2,47 - cenzovou domácnost 2,47 2,43 *2,55 2,35 2,45 2,28 2,38 2,52 2,28 - hospodařící domácnost 2,47 2,49 2,47 2,38 2,49 2,29 2,42 2,57 2,30 - obytnou místnost nad 8 m2 0,88 0,78 1,09 0,98 0,88 1,08 0,98 0,89 1,08 Průměrný počet m2: - celkové plochy na byt 85,1 102,0 62,8 76,2 96,3 61,7 76,3 96,7 61,1 - obytné plochy na byt 56,0 67,9 40,1 49,5 62,9 39,8 49,5 63,0 39,4 - obytné plochy na osobu 20,6 24,3 15,4 18,7 22,3 15,9 18,6 21,8 15,8 Prům.počet obyt.místností/byt 3,07 3,59 2,40 2,70 3,21 2,33 2,72 3,27 2,31 Pramen: ČSÚ (SLDB 2001) * byty v BD a ostatních domech celkem

21 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Průměrná velikost domácnosti (cenzové, hospodařící i bytové) je vyšší než průměr Libereckého kraje i České republiky. Vyšší je i bytový standard měřený počtem obyvatel na 1 obytnou místnost nad 8 m2 i obytnou plochou na 1 osobu (20,6 m2). Celková i obytná plocha na 1 byt je díky výrazně vyšší průměrné výměře u rodinných domů (102 m2, resp. 67,9 m2) nad krajským i republikovým průměrem.

Tab.: Charakteristika úrovně bydlení – trvale obydlené byty podle stáří a kategorie Období výstavby domu Byty v % Územní jednotka/ 1920 1946 1971 1981 1991 celkem dle Kategorie bytu - 1919 nezj. -1945 -1970 -1980 -1990 -2001 abs. kateg. Doksy – byty celkem abs. 217 364 318 593 150 190 12 1844 100,0 - byty dle stáří celkem v % 11,8 19,7 17,2 32,2 8,1 10,3 0,7 100,0 x - z toho: - I. kategorie v % 9,3 18,0 15,7 36,2 8,7 11,8 0,3 1537 83,4 - II. kategorie v % 19,8 27,0 30,2 12,9 6,0 2,4 1,6 248 13,4 - III. kategorie v % 25,0 50,0 4,1 12,5 - 8,3 - 24 1,3 - IV. kategorie v % 69,6 30,4 - - - - - 23 1,2 Liberecký kraj - byty dle stáří celkem v % 17,9 14,4 14,3 23,7 20,1 8,3 1,2 x 100,0 - z toho: - I. kategorie v % 12,9 12,6 14,5 26,9 23,4 9,0 0,7 x 83,5 - II. kategorie v % 38,8 24,2 16,2 9,8 4,5 4,9 1,6 x 10,6 - III. kategorie v % 51,3 25,4 10,6 4,9 2,6 3,5 1,8 x 3,2 - IV. kategorie v % 63,8 21,3 5,9 1,6 1,3 3,8 2,3 x 1,8 Česká republika - byty dle stáří celkem v % 10,9 14,7 26,3 22,5 16,4 8,2 1,0 x 100,0 - z toho: - I. kategorie v % 7,9 13,3 27,0 24,5 18,0 8,6 0,6 x 88,5 - II. kategorie v % 29,8 24,8 25,0 9,0 4,7 5,3 1,4 x 7,4 - III. kategorie v % 41,7 28,6 17,8 4,8 2,2 3,3 1,7 x 2,0 - IV. kategorie v % 53,5 27,9 10,5 1,8 1,1 2,8 2,3 x 1,3 Pramen: ČSÚ (SLDB 2001) Struktura bytového fondu podle stáří vykazuje určité odchylky od průměru Libereckého kraje i ČR. Nižší než krajský průměr je zastoupení nejstarší kategorie (období do r. 1919), naopak výrazně vyšší je zastoupení bytového fondu z meziválečného období („zlatý věk turistického letoviska u Máchova jezera“), ze 70. let a nejmladšího BF z období na sklonku minulého století. Kvalitativní kategorizace (dle vybavení bytu) je méně příznivá než republikový průměr (menší zastoupení bytů I. kategorie). Z celkového počtu bytů v Doksech je 83,4 % zařazeno v I. kategorii, zatímco v kraji je to 83,5 % a v celé ČR 88,5 % všech bytů. Naopak vyšší je zastoupení bytů II. kategorie kvality. Doksy patří ve své velikostní kategorii mezi atraktivní lokality, což se projevuje poměrně čilým zájmem o výstavbu nových bytů, zejména v rodinných domcích. Za posledních 10 let bylo v Doksech postaveno 190 nových bytů, z toho 121 (63,7%) v rodinných domech.

8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

8.1. Voda Řešené území leží v chráněné oblasti akumulace podzemních vod Severočeská křída. Na řešeném území jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů Břehyně, Skalky, Žďáru a původního zdroje Zbyn. Původní vyhlášená pásma hygienické ochrany zůstávají v platnosti. Zatímco zdroje pitné vody v prameništi Břehyně jsou schopné provozu, stejně jako Žďárský vrt a vrt Skalka, původní zdroj Zbyny je odpojen od systému rozvodu vody v obci Zbyny. Původní vrt Skalka byl nahrazen novým zdrojem v témže prameništi. Území leží v povodí Robečského potoka, který odvádí vody z řešeného území do Ploučnice. Povodí Ohře nepředpokládá v horizontu deseti let zpracování zátopových čar Robečského potoka a přítoků. Hlavními zdroji zásobování pitnou vodou jsou vrt Jordán 2 a studna na prameništi Břehyně, vrt Skalka a vrt Žďár. Kapacita zdrojů Jordán 2 - 30 l/s, studna Břehyně – 8 -15 l/s, Skalka 17-18 l/s a Žďár s kapacitou 10 l/s, který zásobuje skupinu Žďár, Luka, Okna a Obora. K těmto zdrojům je nutné přiřadit i zdroj pro část obce Kruh, kde byla provedena rekonstrukce vodovodní sítě. Zásobování pitnou vodou jádrového území Doks a Starých Splavů je v zásadě vyřešeno z nového kvalitního zdroje pitné vody Jordán 2 v prameništi Břehyně, který nahrazuje stávající vrt Jordán 1, ze kterého bylo nutné těženou vodu upravovat. Na prameništi je ještě studna s kvalitní vodou, která je rovněž využívána. Do systému Doks a Starých Splavů rovněž přispívá i vrt v prameništi Skalka, ze kterého část vody trvale přitéká do dokského systému. Akumulační prostory systému jsou soustředěny do vodojemu Štědrá o obsahu cca 1 300 m3 a do menšího a níže položeného vodojemu Šroubený o objemu 250 m3. Z tohoto systému je zásobována i místní část Zbyny přes čerpací stanici.

22 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Části obce Doksy (Žďár, Obora) a obce Luka a Okna jsou zásobovány ze zdroje Žďár (vydatnost vrtu je 10 l/s přes vodojem Luka, v Kruhu byl rekonstruován původní vodovod a sídlo využívá vlastního zdroje. Část obce Vojetín je bez dostatečného zdroje pitné vody. Při plném zapojení všech disponibilních zdrojů do sítě lze dodat do řešeného území 34 l/s, tj. denní objem 2938 m3 za den. Uvedený objem vody by postačil pro maximální denní odběr pitné vody pro téměř 20 tis. obyvatel. Pro bezproblémové zásobování sídel mimo jádrové území bude třeba realizovat zkapacitnění stávajícího vodojemu Luka, popř. výstavbu nového vodojemu.

8.2. Kanalizace Soustavná kanalizace je vybudována na území Doks a Starých Splavů a odváděné odpadní vody jsou čištěny na mechanicko biologické čistírně doplněné o biologické rybníky. Kanalizace má převážně charakter splaškové kanalizace, i když zčásti byla budována jako jednotná. Je však nepříznivě zatížena balastními vodami z průsaků do systému páteřní stoky v Doksech. Celková délka stok v Doksech a Starých Splavech gravitačních i výtlačných je 37 km. Technický stav kanalizační sítě v Doksech a Starých Splavech odpovídá stáří; časté průsaky splaškových vod ovlivňují kvalitu vodotečí – přítoků Máchova jezera a způsobují jeho eutrofizaci. Bez kompletní rekonstrukce kanalizačních řadů v nejbližším období nelze významně zlepšit jakost vody v Máchově jezeře. Problémem je odvádění dešťových vod tak, aby neohrozily provoz čistírny ani kvalitu vody v jezeře. V uplynulém období bylo provedeno odvodnění jádrového území vesnické památkové zóny Žďár. S ohledem na stávající minimální spád stoky v ul. Dalibora z Myšlína bude třeba s ohledem na přítoky z rekreačních zařízení připravit a realizovat novou stoku, kterou by byly odpadní vody do čistírny ve Starých Splavech přivedeny přímo do ČOV tak, aby zkrácením trasy bylo dosaženo příznivějších spádů.

8.3. Elektrická energie Město Doksy má zpracovánu Územní energetickou koncepci – Power Service, 04/2002. Elektrická energie je v řešeném území rozváděna většinou dožitými rozvody. Řešené území je zásobováno z přívodního vedení 35 kV z RZ 100/35/10 kV Česká Lípa - Dubice, s možností záložní dodávky z RZ 110/35 kV Noviny. V Doksech a Starých Splavech je vyvinut systém 10 kV, který vychází z RZ 35/10 kV Doksy a napájí místní trafostanice VN kabely 10 kV. Kapacitní možnosti nárůstu spotřeby elektrické energie jsou omezené pro velkou vzdálenost rozvoden VVN/VN Dubice a Noviny pod Ralskem. Připravuje se přeložka vedení 35 kV ve Zbynech. Elektrické energie bude využito především pro technologické účely, pro vytápění pouze v okrajových částech města. V rekreačních objektech, které jsou v provozu převážně pouze přes letní období, je využito jejich komplexní elektrifikace. Jelikož se jedná o využití elektřiny v období mimo špičku, nebude tento systém měněn. Do této kapitoly řadíme i veřejné osvětlení. V uplynulém období byla správou VO pověřena firma ELTODO Praha, která zpracovala podrobnou pasportizaci, provedla výměnu výbojek za úspornější a ošetření sloupů proti korozi. V horizontu 10 – 15 let bude nutno v celém městě postupně vyměnit kabelovou síť veřejného osvětlení a podle disponibilních finančních zdrojů realizovat nezbytné další investice (např. osvětlení Jarmiliny stezky).

8.4. Plyn Zemní plyn je do řešeného území přiveden VTL plynovodní přípojkou DN 100, PN 40 z VVTL/VTL plynovodu DN 500, PN 63/40 Hospozín – Liberec, která je na tento plynovod napojena jižně od obce Provodín. VTL přípojka je ukončena v regulačních stanicích zemního plynu Staré Splavy a Doksy. Plošná plynofikace byla dokončena v období 1995 – 1996 v plném rozsahu dle schváleného Generelu plynofikace ocelovými rourami na vysokotlakém přívodu, i na středotlakém rozvodu (DN 150 – DN 50). Dnes má k dispozici plyn cca 70% obyvatel obce. Zemní plyn bude dle ÚPO i do budoucna z hlediska stěžejním energetickým zdrojem zejména v jádrové části řešeného území (Doksy, Staré Splavy). Realizovaný STL plynovodní systém má dostatečné rezervy pro potřebné navrhované rozšíření odběrových nároků, včetně rozvojových ploch. Kromě připravované plynofikace místní části Obora stojí za úvahu i možné rozšíření plynu do místní části Zbyny.

8.5. Vytápění Vytápění Doks a Starých Splavů z centrálního zdroje na zemní plyn je na dobré úrovni. Nová kotelna o výkonu 3360 kW (provozovatel Teplo Doksy, s.r.o.) byla postavena v minulých letech vedle stávající kotelny, která spalovala topný olej a nyní je mimo provoz. Zásobuje teplem sídliště, mateřskou školu, domov důchodců a budovu městského úřadu. Do budoucna se uvažuje se zavedením kombinované výroby tepla a elektrické energie. Vedle centrálního městského zdroje je v Doksech a Starých Splavech několik dalších kotelen na zemní plyn (např. ZŠ, hotel Bezděz ve St. Splavech, SOU, Rekufol, Městské lesy…), tuhá paliva (Lineta, některé hotely a penziony) i elektrickou energii (hotel Bellevue, Bezděz Doksy, Kamýk…).

23 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Vytápění okolních sídel (částí obce mimo jádrové území) je na velmi nízké úrovni. Rozhodujícím palivem je zde hnědé uhlí, kterému vypomáhá odpadové dřevo z okolních lesů. Vzhledem ke skomírajícímu zemědělství a velmi omezeným pracovním podmínkám je kvalitativní rozvoj vytápění problematický. Využití obnovitelných druhů energií je omezené; využívá se zejména odpadového dřeva z okolních lesů. Návrh rozvoje výroby tepelné energie vychází z dokončené plynofikace Doks a Starých Splavů. Zemní plyn zůstane i do budoucna hlavním médiem pro vytápění. Elektrická energie bude sloužit především pro technologickou potřebu domácností, služeb a průmyslu a pro vytápění jako doplňkový zdroj. Stávající kotelny, spalující hnědé uhlí, budou postupně převedeny na zemní plyn. Do roku 2010 se předpokládá vytěsnění spalování hnědého uhlí v Doksech a Starých Splavech. V místní části Obora je navržena plošná plynofikace s napojením na středotlaký plynovodní rozvod Doks. U ostatních menších sídel mimo jádrové území obce se plynofikace z ekonomických důvodů nepředpokládá; perspektivu má spalování odpadového dřeva z okolních lesů.

8.6. Telekomunikace a radiokomunikace Staré Splavy a Doksy jsou napojeny dálkovým optickým kabelem (DOK) na telekomunikační síť ČR. DOK je přiveden podél komunikace od Liberce a pokračuje dále směrem na Dubou. Digitální telefonní ústředna RDLU je umístěna v budově pošty na náměstí v Doksech. Místní telefonní rozvod je po celkové rekonstrukci, kapacita přípojek i rozvodů je dostatečná. V jádrovém území jsou umístěny základové stanice mobilních operátorů: ƒ Eurotel – budova ZŠ na náměstí ƒ T-Mobile – senážní věž v areálu ŽV ZD Štědrá ƒ Oskar mobil – nevyužívaný komín bývalé sídlištní kotelny Pro pokrytí širšího okolí byly vybudovány další základové stanice na vrchu Borný (T-Mobile). Televizní vysílání je zajištěno základními televizními vysílači: ƒ Liberec – Ještěd (ČT1 – 31.kanál, ČT2 – 43. kanálu pro, Nova – 8. kanál, Prima – 60. kanál) ƒ Ústí n.L. – Buková Hora (ČT1 – 33.kanál, ČT2 – 50. kanál, Nova – 12. kanál) Vysílání rozhlasu je zajišťováno vysílači umístěnými na radiokomunikačních střediscích RKS: ƒ RKS Liberec – Ještěd ƒ RKS Ústí n.L. – Buková hora ƒ RKS Mělník ƒ RKS Mnichovo Hradiště ƒ RKS Praha – Cukrák ƒ RKS Praha – město (TV věž na Žižkově) Kvalita signálu je na dobré úrovni. V řešeném území je zajištěno rovněž bezdrátové šíření internetu; antény jsou umístěny na hoře Bezděz a na objektu Městského úřadu v Doksech.

9. DOPRAVA

9.1. Základní silniční síť Základní silniční síť je v řešeném území tvořena páteřními tahy silnic I/38, II/270, II/273 a doplňkovými trasami silnic III. třídy, které dopravně propojují okolní obce a sídla. Jádrovým územím města (Doksy, Staré Splavy) a místní částí Obora prochází silnice I/38, která navazuje na severozápadě v prostoru obce Jestřebí na trasu silnice I/9, která zprostředkovává dopravní vazby od hranic se SRN a z celého Šluknovského výběžku do vnitrozemí ČR. Obě jsou zařazeny do vyšší silniční sítě. Silnice I/38 pokračuje na jihozápad směrem na Mladou Boleslav a dále na Nymburk, Kolín, Havlíčkův Brod, Znojmo a hranice s Rakouskem. Umožňuje výhodné spojení především pro nákladní dopravu z nového hraničního přechodu Rumburk – Neugersdorf. Intenzita dopravy na profilu Doksy – Staré Splavy dosáhla v rámci sčítání dopravy v r. 2000 celkem 8 310 vozidel (z toho 1 810 těžkých nákladních automobilů) za 24 hodin. Silnice I/38 je v tangenciální poloze ve vztahu k jádrovému území Doks a Starých Splavů. Trasa komunikace je po vybudování jihozápadního obchvatu pro tranzitní dopravu stabilizována v kategorii S 11,5/80 a neprochází zastavěným územím. Výstavba obchvatu umožnila zklidnění centrální části města v okolí náměstí Republiky. V místní části Obora se navrhuje přeložka silnice I/38 v délce 1,2 km v poloze cca 250 m západně od stávající trasy do souběhu s železniční tratí, která vyloučí nežádoucí tranzitní dopravu procházející zastavěným územím. Silnice II/270 propojuje v severojižním směru obec Petrovice (hraniční přechod se SRN) s městy Jablonné v Podještědí, Mimoň, Doksy, Dubou (vazba na silnici I/9) a zpřístupňuje především rekreační oblast Máchova jezera pro Liberecko – jabloneckou sídelní aglomeraci. Trasa silnice II/270 prochází v západovýchodním směru intravilánem města se silnými negativními dopady z dopravy na obyvatele (intenzita dopravy na profilu Doksy –

24 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Pražská dosáhla v roce 2000 celkem 7 130 vozidel za 24 h.), proto je v návrhu územního plánu řešena přeložka do volného prostoru po jihovýchodním okraji zastavěného území. Trasa přeložky prochází (ve směru od Břehyně) po odbočení z ulice Mimoňské jihovýchodně od zástavby v ulici Boženy Němcové a severně od rekreačních areálů (Termit, …), pod Čepelským vrchem se stáčí do souběhu s železniční tratí Rumburk – Nymburk. Při křížení se silnicí I/38 se využívá volného pole v mostním objektu nadjezdu, a tak je možná realizace mimoúrovňové křižovatky s bezkolizním napojením. Délka přeložky je 1,70 km, návrhová kategorie silnice S 9,5/70. Silnice II/273 tvoří spojnici mezi silnicemi I/16 a I/38 ve směru od Mělníka přes Mšeno do místní části Obora. Dopravní význam má v úseku Mělník – Mšeno. Silnice III. třídy mají v řešeném území místně obslužný význam ve zpřístupnění okolních sídel a obcí mezi silnicemi vyšších tříd. Silnice III/0381 je vedena okolo Máchova jezera se vztahem na rekreační střediska u severovýchodního břehu. Navrhovaná trasa přeložky silnice III/0381 v severozápadní části území o délce cca 1,1 km přinese zklidnění centrální části Starých Splavů. S ohledem na obslužný charakter komunikace (přístup do rekreační oblasti pod vrchy Borný a Šroubený) se uvažuje o převedení do místních komunikací.

9.2. Městské komunikace, doprava v klidu Kvalita místních komunikací je špatná; některé jsou dle zpracovaného pasportu v havarijním stavu, včetně kanalizačních vpustí. Rekonstrukce komunikací, včetně související infrastruktury, bude znamenat v příštích letech výrazný zásah do rozpočtu města. V rozsahu řešeného území města Doksy a přidružených obcí mají některé komunikace dopravně-sběrný nebo dopravně-obslužný význam ve zpřístupnění vzdálenějších obytných ploch nebo v přivedení dopravy na komunikace s vyšším dopravním významem. Po realizaci přeložky silnice II/270 do jihovýchodního volného území bude průtah silnice II/270 převeden do kategorie městských sběrných (Pražská, Mimoňská), popř. obslužných komunikací (Sokolská). V koncepci dopravy hlavních městských sběrných komunikacích se navrhuje propojení ulic Máchovy (křižovatka Valdštejnská) a Mimoňské (křižovatka Sokolská) v délce 0,85 km. Trasa je přikloněna k tělesu železniční trati s navrhovaným silničním podjezdem a jsou při ni situovány rozhodující odstavné plochy včetně příjezdu k supermarketu Plus (snížení intenzit dopravy v centru města). V trasách obslužných komunikací jsou nutné stavebně–technické úpravy pro zvýšení bezpečnosti provozu: korekce šířkového a směrového uspořádání, zlepšení přehlednosti křižovatek, rozhledových poměrů a segregace pěší dopravy. Ve Starých Splavech, po vybudování přeložky silnice III/0381 v severozápadní části území, bude stávající průtah (ulice Dalibora z Myšlína) zařazen do kategorie sběrných komunikací. Obslužné komunikace v ostatních sídlech bude nezbytné upravit a rozšířit (min. na 4,50, resp. 5,50 m). Doprava v klidu Problematika dopravy v klidu, resp. možnosti parkování vozidel zásadním způsobem ovlivňuje dostupnost turistických atraktivit v Doksech a Starých Splavech (zejména Máchovo jezero a centrum města). V Doksech jsou stávající i navrhované odstavné plochy, hlavně pro jednodenní návštěvníky, situovány především ve vazbě na přístupy k plážím. Rozhodující parkovací plochy jsou rozmístěny v kontaktu s nově navrhovanou trasou městské sběrné komunikace, která spolu s železniční tratí vytváří hranici mezi městskou a rekreační zónou. Předpokládané kapacity v počtu stání na jednotlivých parkovištích (dle návrhu ÚPO): u čerpací stanice Benzina – 100 míst, přednádražní prostor – 40 míst, hotel Sport – 400, hlavní přístup k plážím 250 a přístup na pláž Klůček – 400 stání. Tyto kapacitní plochy parkovišť umožňují příjezd až 4 000 denních návštěvníků osobními automobily (OA). Návštěvnicky nejvýznamnější kapacitní odstavná plocha ve Starých Splavech je situována při silnici I/38 v území mezi komunikací a železniční tratí s kapacitou 300 stání. Další menší odstavné plochy jsou situovány v centrální části pod hrází, při ulici Dalibora z Myšlína nebo na Lázeňském vrchu. Jako rezerva je navrhována kapacitní odstavná plocha s počtem 500 stání u obslužné komunikace s výhodnou dopravní přístupností z přeložky silnice III/0381. Plochy parkovišť umožní příjezd cca 1200 (s rezervou až cca 3000) denních návštěvníků osobními auty. Pod vrchem Šroubený je situována stávající odstavná plocha s kapacitou 120 stání a příjezdem ze silnice III/0381. Plochy parkovišť u Myslivny se navrhuje využít pro ubytované v rekreačních zařízeních a návštěvníky pláže Borný – cca 750 stání, východní část variantně pro vybudování kempu pro karavany. Nevýhodou parkoviště u Myslivny je značná docházková vzdálenost k pláži, která odradí v horkých letních dnech některé návštěvníky. Vedle RZ Andrea je situováno parkoviště s kapacitou 250 stání, které bude nutné stavebně upravit. Plochy parkovišť v této lokalitě uspokojí cca 2 500 denních návštěvníků OA.

25 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Odstavné plochy v sídlech mimo jádrové území jsou lokalizovány hlavně v centrálních částech s občanskou vybaveností a službami.

9.3. Železniční doprava Paralelně s trasou silnice I/38 prochází řešeným územím jednokolejná železniční trať Rumburk – Nymburk zařazená do sítě celostátních drah se zastávkou ve Starých Splavech a železniční stanicí Doksy. Propojuje Staré Splavy, Doksy, Okna a Bezděz. Návrhová rychlost – 80 km/h, dostupnost České Lípy 22 minut a Mladé Boleslavi 50 minut. Z těchto železničních uzlů jsou zajištěny další vazby na celostátní tratě s cíli Liberec, Děčín a Praha. Železniční stanice Doksy je lokalizována v severozápadní části zastavěného území města v dobré vazbě na přístup k plážím Máchova jezera, ale v méně přijatelné docházkové vzdálenosti 1 300 – 1 500 m z centra města nebo z jihovýchodní zóny s vícepodlažní zástavbou. Denní průjezdnost se průměrně pohybuje okolo 45 vlaků. Vykládka nebo nakládka zboží je nepravidelná, rozhodujícími surovinami jsou uhlí a dřevo. Provozní objekt z 19. století má odpovídající vybavenost pro cestující veřejnost, obsluha stanice 24 hodin s uzavřením budovy v nočních hodinách. Navrhuje se objekt rekonstruovat. Převaha dojížďky je v osobní dopravě ve směru na Českou Lípu a prodej jízdenek v letních měsících několika násobně převyšuje běžný počet v průběhu roku. Pěší přístup k jezeru je řešen nadchodem. Z hlediska rekreační dopravy je železnice významná ve vztahu k Máchovu jezeru a hradu Bezděz. V územním plánu se navrhuje zřízení železniční zastávky v Oboře a v místě úrovňového křížení s ulicí Nerudovou i zastávky Doksy–město (vzdálenost 1,5 km od žst. Doksy). Jejich realizace se prostorově předpokládá na stávajících plochách a při respektování ochranného pásma dráhy.

9.4. Veřejná doprava, dopravní obslužnost Doksy, Staré Splavy a Obora jsou celkem výhodně obsluhovány autobusovými linkami, které jsou vedeny ze směrů Česká Lípa a Mladá Boleslav po silnici I/38. Nejzatíženější linkou je spojení Česká Lípa – Doksy – Bezděz. Spojení na Prahu i východní část ČR jsou zajištěna dálkovými linkami. Autobusové linky vedené po silnici II/270 zajišťují spojení s městy Dubá a Mimoň. Existující spojení, zvláště s Mimoní, je však nedostatečné. Místní autobusové linky zpřístupňují okolní obce a sídla z Doks nebo z Dubé a denní četnost spojů odpovídá významu spojení. Časová vzdálenost do okolních větších měst: Česká Lípa – 25 minut, Bělá pod Bezdězem – 30 minut a Mladá Boleslav – 60 minut (zastávkové spoje). Počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol. Autobusové nádraží v Doksech je vhodně situováno při ulici Pražské cca 100 m od náměstí Republiky. Stávající počet stanovišť je dostatečný i pro výhledové potřeby. Autobusová zastávka ve Starých Splavech je dle návrhu ÚPO situována do vymezené plochy u křižovatky přeložky silnice III/0381 se silnicí I/38. Autobusy budou k zastávkám zajíždět z obou směrů (Doksy a Česká Lípa). V sídle Obora zůstanou autobusové zastávky situovány na stávajících místech v centru obce s tím, že autobusy k nim budou odbočovat z přeložky silnice I/38. V ostatních sídlech jsou zastávky lokalizovány v jádrovém území. Pro zlepšení dopravní obslužnosti v letní sezoně se navrhuje zavedení okružní autobusové linky, která by propojovala hlavní návštěvnicko–turistická centra v trase: autobusové nádraží Doksy, nádraží ČD, Staré Splavy, Myslivna, nástup k plážím Borný, Břehyně, Doksy–Lipové náměstí. Případně jednotný celodenní tarif by měl mít v sobě zahrnutou vstupenku na pláž, jízdné na autobus, přívoz nebo i na lodní spoje. V období červen – září je v provozu lodní doprava na Máchově jezeře v podobě vyhlídkových okružních jízd. Tuto dopravu zajišťují dvě velké lodě Máj a Racek; menší lodě Hynek a Jarmila slouží k provozování pravidelné dopravy. V hlavní turistické sezoně (červenec, srpen) je o projížďky velký zájem a po zbytek období je provoz nepravidelný v závislosti na poptávce nebo dohodách. Lodě vyjíždějí z přístaviště Doksy – Hlavní pláž a pokračují v trase do Starých Splavů, pod Borný a poslední zastávka je nově od roku 2001 na pláži Klůček (Valdštejnská). Celková doba jízdy 65 minut. Pro zvýšení atraktivity lodní dopravy se navrhuje zprovoznění přívozu Pláž Klůček (Valdštejnská) – Borný. Přívoz by měl být využíván především pěšími návštěvníky a cykloturisty na promenádní trase kolem jezera.

26 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

9.5. Cyklistická a pěší doprava Centrem pěších aktivit v Doksech je náměstí Republiky a hlavní pěší tahy mají radiální charakter ve směrech: ƒ sever - přístup na pláže, nádraží ČD, průmyslová zóna ƒ východ - zástavba rodinnými domy, rekreační oblast příměstských lesů ƒ jih - zástavba bytových domů, propojení do sídla Obora ƒ západ - zámek, autobusové nádraží, výrobní plochy za silnicí I/38 Hlavní pěší tahy jsou vedeny většinou v souběhu s trasami městských komunikací. Stávající problematický úsek průtahu silnice II/270 (v kolizi s pěším tahem z náměstí) od muzea K.H. Máchy k hotelu Grand je eliminován přeložkou silnice II/270 mimo zastavěné území města a změnou koncepce sběrných a obslužných komunikací. Na některé pěší tahy v okrajových městských čtvrtích plynule navazují značené turistické stezky. Pro přístupy k plážím je, z hlediska bezpečnosti pěšího provozu ve vztahu k železniční dopravě, možnost využití pěšího nadchodu u nádraží nebo navrhovaného silničního podjezdu. Významným pěším propojením je v turistické sezoně cca 3 km dlouhá promenádní trasa mezi centry Doks a Starých Splavů vedoucí po břehu Máchova jezera. V návrhu se doporučuje stavební úprava trasy a zvýšení komfortu (lavičky, odpadkové koše, osvětlení). Na toto kmenové spojení v návrhu navazuje další prodloužení ve směru ze Starých Splavů podél jezera (jižně k vrchu Šroubený) přes 300 m dlouhou lávkou pro pěší a cyklisty k plážím Borný a dále po břehu jezera k přírodní památce Swamp, pláži na Klůčku a k přístavišti a plážím v Doksech. Trasu podél Máchova jezera lze variantně zkrátit navrhovaným přívozem v úseku mezi chatovou zástavbou pod Borným a pláží Klůček (Valdštejnská) nebo je možné nastoupit ve vytipovaných přístavištích na projíždějící loď s okružní plavební dráhou. Ve Starých Splavech hlavní pěší tah sleduje trasu ulice Dalibora z Myšlína v chodníkovém šířkovém uspořádání. Radiálně navazující pěší propojení umožňují především přístupy k Máchovu jezeru. Doksy a Staré Splavy jsou významnou křižovatkou turistických stezek: ƒ červené (z České Lípy přes Staré Splavy, Doksy, Bezděz do CHKO Kokořínsko – součást dálkové evropské trasy s označením E 10), ƒ modré (ze Starých Splavů přes Provodín do České Lípy), ƒ zelené (ze Starých Splavů přes Zbyny, Ždírec, Okna na Bezděz), ƒ žluté (z Dubé do Starých Splavů, okolo Máchova jezera, dále na Břehyni, Doksy, Ždírec). Problematickými úseky jsou křížení se silnicí I/38 (silný provoz, vysoký podíl nákladní dopravy) v prostoru Starých Splavů a na přístupu do oblasti Kokořínska (z hradu Bezděz). Cykloturistické trasy Územím obce prochází cyklotrasa nadregionálního významu č. 3045 (SRN) – Jablonné v P. – Velenice – Zákupy – Brenná – Provodín – Doksy – Bezděz – Bělá pod Bezdězem – (dále do Českého ráje) a v širším území nadregionální cyklotrasy : ƒ č. 211 Kytlice – Česká Lípa – Dubá – Ráj – Kokořín ƒ č. 241 (SRN) Petrovice – Jablonné v P. – Mimoň – Jabloneček – Mukařov – (Mnichovo Hradiště). Tyto cyklotrasy nadregionálního významu vedou přibližně v severojižním směru a jsou vzájemně propojeny regionálními cyklotrasami a navazuje na ně síť místních cyklotras. Trasa cykloturistické magistrály č. 25 Most–Doksy (CTM MODO) propojuje průmyslové centrum severozápadních Čech s rekreační oblastí Máchova jezera. Do města Doksy trasa přichází po silnici III/2705 od Dubé přes obec Tachov. Z Doks pokračuje přes Břehyni bývalým vojenským prostorem Ralsko do Kuřívod, Křižan a Hrádku nad Nisou. Tato magistrála je zařazena do programu “Greenways – Zelené stezky”, jehož náplní je ochrana přírodního a kulturního prostředí a podpora regionálního rozvoje prostřednictvím šetrné turistiky. Z technického hlediska by greenway měla mít charakter cyklostezky s omezeným provozem vozidlové dopravy. Významné regionální cyklotrasy navazují na greenway Doksy – Chrastava v propojení na Bezděz a do Českého ráje. V řešeném území již byly vyznačeny místní cyklotrasy: ƒ č. 0015 Tachov – Ždírec – Houska ƒ č. 0014 Doksy – Obora – Okna – Pankrác – Bezdědice

27 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

V územním plánu navrhovaná cyklotrasa okolo Máchova jezera je vedena v souběhu s pěší trasou s výjimkou úseku okolo vrchu Šroubený a přírodní památky Swamp. Ve spojení na pláž Klůček (Valdštejnská) budou moci cyklisté využít přívozu. Jižním směrem, z centra Doks, vycházejí cyklotrasy zpřístupňující turisticky zajímavou oblast Kokořínska a na hrad Bezděz. V prostoru u Myslivny navazuje na okružní cyklotrasu kolem Máchova jezera radiální cyklotrasa ve směru na Provodín a Českou Lípu (vzdálenost 15 km). Navrhují se místní cyklotrasy k propojení se stávajícími trasami: ƒ Doksy – Skalka – Zbyny – Chlum – Drchlava ƒ Vojetín – Kruh – Žďár – Bezdědice Máchovo jezero i celá oblast bývalého vojenského prostoru Ralsko je z pohledu cyklistické dopravy velmi atraktivní. Důležité je zajistit i odpovídající servis (viz kap. Služby a Cestovní ruch).

10. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SLUŽBY

10.1. Školství Město Doksy má poměrně stabilní síť škol a předškolních zařízení a vzhledem ke své velikosti i odpovídající druhovou skladbu. Mateřské školy: V Doksech jsou celkem 3 mateřské školy, jejichž zřizovatelem je Město Doksy; celková kapacita mateřských škol je 210 míst. Vytížení mateřských škol (využití kapacity, resp. skutečný počet dětí) je velmi dobré.

Tab.: Mateřské školy v Doksech Kapacita Skutečnost Název zařízení Adresa (počet míst) (počet dětí) Mateřská škola Libušina Libušina 838, Doksy 55 55 Mateřská škola Pražská Pražská 836, Doksy 120 116 ŠD při MŠ Pražská Pražská 836, Doksy 35 35 ZŠ a MŠ Doksy-Staré Splavy* Jezerní 74, Staré Splavy 25 14 Celkem - mateřské školy 235 220 Pramen: MěÚ Doksy * Pozn.: Data pouze za MŠ ve Starých Splavech

Obě mateřské školy v Doksech – Libušina i Pražská mají jako součást zařízení také kuchyň pro vaření svačin a obědů pro děti a zaměstnance.

Základní školství: Základní školy v Doksech disponují celkovou kapacitou 655 míst; v letošním školním roce je navštěvuje 571 žáků. V Doksech je část kapacity Základní školy Karla Hynka Máchy (1.-3.ročník) lokalizována do objektu na náměstí Republiky. Tento provozně nevyhovující stav řeší připravovaná rekonstrukce hlavního objektu školy ve Valdštejnské ulici (RN: cca 160 mil. Kč, období realizace: 2005–2008(-9) v závislosti na poskytnutí státní dotace). Po rekonstrukci se zvýší kapacita hlavního objektu ZŠ (vestavbou do půdních prostor) a bude možné uvolnit budovu na náměstí Republiky pro jiné účely. Vznikne komplexně vybavená a plně organizovaná (úplná) 24 třídní základní škola městského typu s možností integrace zvláštní školy. Sloučený provoz Základní a mateřské školy ve Starých Splavech zřejmě zůstane i do budoucna zachován, pokud počet žáků neklesne pod ekonomicky únosnou mez.

Tab.: Základní školy v Doksech Kapacita Skutečnost Název zařízení Adresa (počet míst) (počet dětí) Základní škola K.H.Máchy Valdštejnská 253, Doksy 620 538 - ZŠ K.H.Máchy – I.stupeň (1.-3.roč.) nám. Republiky 46-7 - ŠD při ZŠ Valdštejnská 253, Doksy 75 62 - ŠJ při ZŠ Valdštejnská 253, Doksy 750 307 Základní škola a Mateřská škola Doksy- ZŠ 35 33 Jezerní 74, Staré Splavy Staré Splavy* ŠJ 60 44 Základní umělecká škola Sokolská 299, Doksy 200 186 Zvláštní škola Komenského 47, Doksy 42 34 Celkem - základní školy** 655 571 Pramen: MěÚ Doksy * Pozn.: Data pouze za ZŠ ve Starých Splavech; **celková kapacita škol (žáků) nezahrnuje ŠD a ŠJ

28 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Kapacita školní jídelny (kuchyně) ZŠ Karla Hynka Máchy je dostatečná i pro přípravu jídel pro externí strávníky (důchodce). Chybí však adekvátní (oddělené) zázemí pro tyto strávníky, které bude řešeno v rámci připravované rekonstrukce a modernizace objektu ZŠ. Kromě Základní školy Karla Hynka Máchy a integrované školy ve Starých Splavech působí ve městě i zvláštní škola a základní umělecká škola. Kapacita Základní umělecké školy v Doksech je omezená prostorově i druhově (chybí např. literárně-dramatické a taneční obory) a zařízení stěží stačí uspokojit poptávku dětí po tomto typu vzdělávání. Nabízí se možnost využít sklepení v objektu pro zázemí ZUŠ (např. jako hudební klub či výstavní prostory). Po rekonstrukci ZŠ Karla Hynka Máchy (2008-9) lze uvažovat i o integraci Zvláštní školy (přemístění tříd do modernizované hlavní budovy ZŠ) a využití objektu stávající ZvŠ pro jiné účely (například pro rozšíření oborů Základní umělecké školy). Střední školy a učiliště: V budově zámku v Doksech (více v kapitole Kultura) má sídlo zemědělské učiliště, které má formu příspěvkové organizace s názvem Střední odborné učiliště zemědělské a Učiliště, Doksy, Valdštejnská 183, 472

33 Doksy. Vzniklo v roce 1963 sloučením původních tří učňovských zařízení. V současné době nabízí učiliště vzdělávání v těchto učebních oborech: ƒ Klempíř pro stavební výrobu ƒ Zedník ƒ Zemědělec, hospodyňka ƒ Provoz služeb ƒ Provoz společného stravování ƒ Zemědělská výroba ƒ Stavební výroba ƒ Lesní výroba Kromě výše uvedených oborů je v nabídce SOUz dvouleté nástavbové maturitní studium „Podnikání v oborech obchodu a služeb“. V souladu s koncepcí celoživotního vzdělávání se uvažuje ve spolupráci s dalšími partnery (ÚP, Agrární komora, Město Doksy …) vznik místního Centra vzdělanosti zaměřeného na vzdělávání ICT a zemědělských technologií.

Tab.: Střední školy a učiliště v Doksech Kapacita Skutečnost Název zařízení Adresa (počet míst) (poč. studentů) Střední odborné učiliště zemědělské a Učiliště Valdštejnská 183 400 305 Domov mládeže Valdštejnská 183 lůžka - 60 Pramen: SOU zemědělské Doksy

V současné době je jedním z prvořadých úkolů zajištění tzv. celoživotního vzdělávání. V rámci tohoto programu je v následujícím období plánována: ƒ obnova strojového parku a přestavba současných dílen OV pro výuku moderních technologií v zemědělství, případně stavebnictví ƒ vybudování multimediálních učeben pro výuku ICT, cizích jazyků, odborných předmětů ekonomických a výuky odborných předmětů zemědělských, včetně poradenství ƒ v případě převodu hospodářských budov (v současné době v majetku PF) do majetku LK využít tyto budovy dle ÚP pro potřeby města a školy (výstavní síň, odborné učebny,…), případně vybudovat v této lokalitě centrum služeb. Program celoživotního vzdělávání umožní zajištění vzdělávacích programů pro dospělé (rekvalifikace nezaměstnaných, péče o absolventy škol, kteří dosud nenašli uplatnění na trhu práce, doplnění vzdělání, rozšíření vzdělání pro zaměstnané, doškolování při změně zaměstnání, vzdělávací aktivity starších občanů aj.).

29 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

10.2. Kultura V Doksech je poměrně bohatý společenský život, ale pouze v letní sezoně, kdy město a okolí zaplaví tisíce rekreantů z České republiky i ze zahraničí. Mimo hlavní sezonu je nabídka kulturního vyžití slabší a obyvatelé musí dojíždět na koncerty, divadelní představení apod. do České Lípy, Mladé Boleslavi, Liberce i Prahy.

Tab.: Přehled kulturních zařízení a významných objektů (památek) v Doksech Kapacita Název zařízení Adresa Poznámka (míst) Kino Máj Máchova 542 250 v případě využití pro divadlo nutná rekonstrukce MěKS–společen. místnost Valdštejnská 251 40 komorní pořady, vybavení - klavír Městská knihovna Valdštejnská 251 Zámek Doksy – malý sál Valdštejnská 183 60 komorní pořady – vybavení klavír Památník K.H. Máchy Českolipská 150 součást Vlastivědného muzea a galerie Č. Lípa Kostel sv. Bartoloměje ul. 5. května Kostel sv. Vojtěcha Kruh Kaple sv. Vavřince Břehyně Kaple sv. Antonína Vojetín Mariánské sousoší nám. Republiky Socha sv. Jana Doksy Nepomuckého Pramen: MěÚ, PhDr. Renata Mauserová, Návrh ÚPO Pozn.: Přehled kulturních památek je uveden v kapitole 1.2

Další možnosti k pořádání kulturních akcí jsou v místních hotelech – Kamýk, Grand, U Rybníčka, ale jedná se o malé prostory, vhodné spíše pro uzavřenou společnost. Chybí taneční sál s příslušenstvím nebo víceúčelové kulturní zařízení (úprava pro větší akce, komorní akce, divadelní představení, přednášky), a to vše s příslušným vybavením. Do výhledu se uvažuje v takovémto duchu rekonstruovat kino Máj – je zpracována ověřovací studie (SIAL Liberec). Počítá se s víceúčelovým využitím kinosálu pro hudební produkce, divadelní představení malých forem i jako konferenčních prostor pro kongresovou turistiku. Celkové orientační náklady rekonstrukce přesahují 16 mil. Kč. Problémem je i absence vhodných klubových prostor pro mládež a pro seniory. Určitou možností je využití uvolněné budovy ZŠ na náměstí Republiky (po přemístění do rekonstruovaných prostor v hlavním objektu ZŠ ve Valdštejnské ulici) a zpřístupnění klubových pořadů v Domově důchodců a DPS i pro ostatní seniory z města a okolí. Vhodné prostory pro klubovou činnost by bylo možné získat i rekonstrukcí sklepení v objektu Městské knihovny Doksy. V letní rekreační sezoně se počet obyvatel v Doksech znásobí a nabídka a kapacita stávajících kulturních zařízení je nedostatečná; proto se otvírají sezonní kulturní zařízení. Vyhlášená je např. diskotéka „Bílý kámen“ a kulturní programy pořádají i další sezonní kulturní a společensko-zábavní zařízení (v Doksech např. „Modrá laguna“, „Sparta“, „Hotel Grand“, „Zámek“ a "Motorest Štědrá", ve Starých Splavech – „Borný“, „Sklípek“, „Ruch“). Pro různé akce typu „Open air party“ se využívají rovněž prostory pláží Máchova jezera. Vhodným doplňkem rekreačních lokalit by mohlo být letní kino (např. ve formě mobilního kinematografu), které bylo v minulosti zrušeno (bylo situováno v nevhodné lokalitě při Mimoňské ulici), či autokino. Nové zábavní centrum pro mládež - diskotéky, prostory pro house a techno-party apod. je dle ÚPO vhodné variantně situovat na okraj města do sektoru Poslův mlýn.

10.3. Zdravotnictví Základní zdravotnická péče (zdravotní středisko na Továrním vrchu, soukromé praxe…) vyhovuje co do rozsahu péče současným potřebám. Technický stav objektu ZS však není vyhovující; zcela chybí bezbariérový přístup pro imobilní pacienty a nevyhovuje ani sociální zázemí. Řešením by mohla být rekonstrukce objektu, včetně využití půdních prostor. Ambulantní péče je zajišťována soukromými lékařskými praxemi v oborech všeobecného a dětského lékařství, stomatologie, gynekologie, kožního, očního a veterinárního lékařství. Součástí zdravotního střediska (Tovární vrch 78) je i chirurgická, interní a kardiologická ambulance, rentgen, ORL, diabetologie, ortopedie a rehabilitace.

30 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Vyšší kategorii zdravotnických služeb zajišťují Nemocnice v České Lípě, Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi a Krajská nemocnice v Liberci. Rychlou lékařskou pomoc zajišťuje středisko Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje v České Lípě, které má v Doksech jedno z výjezdních míst (v Mimoňské ulici).

10.4. Sociální péče V oblasti zajištění sociální péče bylo v uplynulém období dosaženo v Doksech značného zlepšení díky rekonstrukci domova důchodců a výstavbě Domu s pečovatelskou službou o celkových rozpočtových nákladech 28 mil. Kč (kapacity zařízení viz tabulka).

Tab.: Zařízení sociální péče – základní údaje (stav ke konci října 2004) Kapacita Skutečnost Žádosti o Zařízení Adresa (lůžka) (klienti) umístění Dům s pečovatelskou službou Panská 953, Doksy 23 22 47 Domov důchodců Panská 199, Doksy 60 60 48 Terénní pečovatelská služba Panská 953, Doksy 71 Pramen: MěÚ Doksy Pečovatelská služba poskytuje přímo v terénu služby 49 občanům a dále 22 obyvatelům v Domě s pečovatelskou službou. Pečovatelky mají v DPS své zázemí. Provozování pečovatelské služby je zařazeno do příspěvkové organizace Domov důchodců. Ze 47 evidovaných žádostí o ubytování v DPS je 22 žádostí od občanů Doks a místních částí (Žďár, Kruh, Břehyně, Vojetín, Staré Splavy). U Domova důchodců je ze 48 žádostí o umístění pouze 5 od občanů města (Doksy včetně místních částí – sídel). Stárnutí populace do budoucna zřejmě vyvolá potřebu zvýšení kapacit domova důchodců, domů s pečovatelskou službou a penzionů pro důchodce. Bude rovněž třeba zvýšit podíl bezbariérových bytů pro tělesně postižené občany a dbát na důsledné odstraňování stávajících bariér na komunikacích a ve veřejných budovách. Důležitou součástí péče o seniory a postižené občany je rozvoj osobních služeb. V Doksech chybí např. vývařovna (jídelna) pro důchodce (lze řešit v rámci rekonstrukce ZŠ), služby domácí péče o staré a nemocné či denní stacionář pro důchodce. V oblasti péče o sociálně slabé a společensky exkludované občany jsou rovněž rezervy. Uvažuje se o možnosti zřízení poradenské služby pro sociálně slabé, postrádána je ubytovna (malometrážní byty) pro jednotlivce, služba hlídání dětí apod.

10.5. Sport a tělovýchova Ve městě působí Tělovýchovná jednota Doksy s oddíly kopané, kuželek, stolního tenisu, sportovní gymnastiky, atletiky, šachů, tenisovým klubem, klubem orientačního běhu, jachtařským klubem a odborem asociace sportu pro všechny, a Sokol Staré Splavy s oddíly kopané, tenisu a jachtingu a také odborem asociace sportu pro všechny. Dále provozuje aktivní činnost privátní sportovní klub Torik Doksy se zaměřením na nohejbal a plážový volejbal a několik dalších skupin se zaměřením na volejbal, basketbal, cyklistiku (silniční i horskou) a triatlon. Přehled sportovních zařízení je uveden v následující tabulce (pramen: TJ Doksy, TJ Staré Splavy a další tělovýchovné organizace):

Tab.: Přehled tělovýchovných zařízení Doksy Provozovatel Zařízení Druh sportu Adresa Stadion kopané - travnaté hř. kopaná Husova ulice Škvárové hřiště kopaná U Autokempu Klůček Travnatá treninková plocha kopaná U Autokempu Klůček Kuželna - 2 dráhy kuželky Husova ulice TJ Doksy Herna stolního tenisu stolní tenis Luční ulice Tenisový klub - 8 kurtů tenis Masarykovy sady Jachtařská loděnice jachting + tenisový kurt u Máchova jezera Letní cvičiště sp. gymnastika areál u hřbitova

31 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Tab.: Přehled tělovýchovných zařízení – pokračování

Doksy Provozovatel Zařízení Druh sportu Adresa malá kopaná, beach volejbal, areál TJ - Termit nohejbal, atletika, všeobecná Bezdězská 260 tělovýchova školní travnaté hřiště – kopaná, atletika a další Valdštejnská 253 atletická dráha 300m možnosti ZŠ K.H.Máchy velká tělocvična basketbal, volejbal, tenis, nohejbal malá kopaná, Valdštejnská 253 malá tělocvična sportovní gymnastika, sport pro všechny a další sportovní gymnastika, sport Zvláštní škola malá tělocvična Komenského 47 pro všechny a další tělocvična sálové sporty SOU zemědělské nohejbal, malá kopaná, Valdštejnská 183 asfaltové kurty volejbal a další Torik klub dva kurty beach volejbal, nohejbal Máchova ulice beach volejbal 2 kurty, beach beach volejbal, Regio a.s. kopaná, minigolf, Hlavní pláž a pláž Klůček beach kopaná, rekreace půjčovna lodí a šlapadel Hakr a Marek Jungle creek cesta k hlavní pláži Roman Minks fit centrum posilovna, aerobik atd. Lesní 458 Lesní hotel, s.r.o. dva volejbalové kurty, rekreace Kuřívodská ul. (Jar. Hradecký) bazén 25m Hotel Kamýk hřiště (kurty) tenis, nohejbal, volejbal Lesní 336 minigolf, jeden tenisový kurt, Hotel PORT rekreace Hotel Port veřejně přístupný bazén Hotel Belevue tenisový kurt tenis Máchova 129 Kynologický klub kynologické cvičiště kynologický výcvik U Čepelského rybníka firma Vanický kynologické cvičiště kynologický výcvik Valdštejnská 805 sídliště Pražská Rekreační ulice Město Doksy veřejná hřiště Obora 2x Žďár FARMER s.r.o. Čepelský rybník sportovní rybolov Čepelský rybník

Staré Splavy Provozovatel Zařízení Druh sportu Adresa Sportcentrum - posilovna, míčové hry, stolní tělocvična 24x30m, sauna, Jarmilina stezka 256 tenis,gymnastika, aerobik vířivka TJ Staré Splavy Tenisový areál - 8 kurtů tenis Jarmilina stezka 275 Otevřená hala - 3 kurty tenis Jarmilina stezka Stadion kopané - travnaté hř. kopaná St.Splavy Jachtklub jachting Přístavní 48 Hotel Bezděz bazén 8x12,5m plavání Lázeňský vrch 216 OREA minigolf minigolf Lázeňský vrch EQUINVEST, sportovní areál míčové sporty pláž Staré Splavy s.r.o. Marek půjčovna šlapadel, lodí, surfů lodní sporty Přístavní ul. Město Doksy veřejné hřiště míčové sporty U Nového rybníka Samek Nový rybník sportovní rybolov U Nového rybníka

Další lokality Provozovatel Zařízení Druh sportu Adresa Rybářství Doksy rybník Pateřinka sportovní rybolov Obora

32 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Kvalita sportovišť je vesměs dobrá, horší situace je u sportovního zázemí. Kapacita pláží a tělovýchovných zařízení v letní sezoně je na hranici možností území. Do budoucna bude třeba zaměřit se na kvalitu služeb a v případě nutnosti i regulovat počet návštěvníků Máchova jezera. Z hlediska sportovního vyžití mimo hlavní turistickou sezonu se jeví jako vhodné doplnit stávající zařízení o nová sportoviště, případně víceúčelový sportovní areál např. skatepark, dráhu pro kolečkové brusle a lyže, celoroční bruslení, horolezeckou stěnu, bowling, squash, vodní lyžování apod. Připravuje se výstavba golfového hřiště u Poslova mlýna (viz kap. Cestovní ruch).

10.6. Ostatní služby Do této kategorie zahrnujeme ostatní zařízení občanské vybavenosti jako obchodní síť, ubytovací, stravovací a společensko-zábavní zařízení, nevýrobní služby, bankovnictví a pojišťovnictví a rovněž státní i nestátní úřady a instituce. Maloobchod: Město Doksy má relativně četnou síť maloobchodních zařízení, zejména v centru města. V uplynulém období zde vznikl i supermarket Plus Discount, který ovlivnil síť potravinářských prodejen ve městě. Realizaci hypermarketu (se sortimentem nepotravinářského zboží) či obchodního domu s ohledem na velikost města a spádového území nelze předpokládat; nejbližší zařízení tohoto typu jsou v České Lípě, Liberci a Mladé Boleslavi. Deficit či přebytek obchodních ploch ve městě nelze určit bez detailního přehledu všech ploch, což by si vyžádalo zpracování samostatného generelu obchodní sítě. Problémem obchodní sítě je nevyrovnanost poptávky v průběhu roku; v letní sezoně obchodní síť musí zvládat nápor turistů, mimo sezonu jsou obchody málo vytížené. Ubytování, stravování: Problematika ubytování a stravování je s ohledem na úzkou provázanost s turistickým ruchem a rekreací zařazena do kapitoly Cestovní ruch. Nevýrobní a výrobně-opravárenské služby: Do této kategorie zařazujeme jak služby typu holičství-kadeřnictví, pedikúra, manikúra, solária, prádelny a čistírny, zámečnictví, zakázkové krejčovství, kopírování a fotopráce, truhlářství, čalounictví, zámečnictví, klempířství apod., tak i služby poradenské, účetní, daňové, právní, realitní kanceláře aj. Vybavenost města Doksy v této kategorii služeb odpovídá jeho velikosti a významu. Služby nevýrobního charakteru mají specifickou strukturu, přizpůsobenou potřebám návštěvníků a rekreantů (dostatek zařízení typu kadeřnictví, pedikúra, manikúra aj.). Základní sortiment služeb je v zásadě vyhovující, vyšší typ služeb je dostupný v České Lípě, případně v Mladé Boleslavi a Liberci (např. regionální pobočky cestovních kanceláří, krematorium aj.). Větší pozornost by měla být věnována specifickým službám pro turisty (půjčovny a úschovny kol, směnárny…). Bankovnictví a pojišťovnictví: V Doksech sídlí 2 pobočky, resp. obchodní místa bankovních ústavů: ƒ Česká spořitelna ƒ GE Capital Bank Na území města mají své zastoupení (smluvní prodejce) i stavební spořitelny a pojišťovací ústavy. Úřady a instituce: ƒ Městský úřad Doksy ƒ Finanční úřad – pobočka ƒ Policie ČR – obvodní oddělení ƒ Městská policie ƒ Česká pošta, s.p. ƒ Úřad práce – pobočka Doksy tvoří správní centrum pro jihovýchodní část českolipského okresu. Jsou zde mj. soustředěny pobočky Úřadu práce, Finančního úřadu i bankovní pobočky (ČS, GE Capital Bank). Městský úřad zajišťuje pro Doksy i spádové území výkon státní správy obce s pověřeným obecním úřadem (obec II. stupně). Požární ochrana je řešena zatím na dobrovolné bázi (SDH), do budoucna se počítá s detašovaným pracovištěm Hasičského záchranného sboru Česká Lípa. Aktuální je potřeba rozšíření kapacity požární zbrojnice (existuje zájem o využití bývalého armádního objektu v Mimoňské ulici – dnes v majetku řádu sv. Voršily) a obnova vozového parku.

33 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

11. CESTOVNÍ RUCH

11.1. Turistická nabídka Cestovní ruch patří k nejvýznamnějším odvětvím ve struktuře ekonomiky města a má vysoký rozvojový potenciál. Město Doksy leží v srdci turistického marketingového regionu Máchův kraj; těžištěm zájmu turistů je Máchovo jezero, hrad Bezděz a Houska a cyklistické trasy v oblasti Ralska a Máchova kraje. Klíčový význam pro cestovní ruch má stále Máchovo jezero, jehož správou byla pověřena státní organizace – Agentura ochrany přírody a krajiny. V posledním období, které vyvrcholilo letošní letní sezónou, bývá silně ohrožena kvalita vody v jezeře přemnožením sinic v důsledku pokračující kontaminace sloučeninami dusíku, fosforu a dalších látek. Původ znečištění souvisí s kvalitou vody v přítocích, která byla v minulosti kontaminována průsaky splaškových vod, dusíkatých a fosforečných hnojiv, používaných v zemědělské velkovýrobě apod. Řešení tohoto – pro rozvoj cestovního ruchu v Doksech klíčového problému – spočívá ve vyčištění a odbahnění jezera a jeho přítoků a důsledném monitorování možných zdrojů znečištění. Uvažuje se i o změně druhové skladby vodní flóry (parožnatka) a fauny (náhrada kaprovitých ryb za jiné druhy, které jsou schopny likvidovat nežádoucí mikroorganismy a vodní rostliny, např. candát, bolen…). Pláže Navrhuje se rozšíření Hlavní pláže v Doksech a nová pláž ve Starých Splavech. U všech stávajících pláží se navrhuje zlepšení vybavenosti (sociálně–hygienická zařízení, stravovací zařízení apod.). Dořešení problematiky hygienického zázemí pláží je nezbytnou podmínkou zastavení eutrofizace vodních ploch a udržení základních hygienických standardů této exponované rekreační lokality. V návaznosti na pláž Klůček se navrhuje obnova přístavního mola Valdštejnská pro menší lodě. Dle dostupných informací dosahují počty návštěvníků v nejteplejších letních dnech hranice 30 000 osob. S ohledem na ekonomii provozu nelze tyto ojediněle a nepravidelně se vyskytující nápory hlavně denních návštěvníků zabezpečit vybaveností pláží. Prostřednictvím přijatých „krizových“ opatření – tj. cenovým zvýhodněním, operativním využitím mobilních zařízení lze tyto ojedinělé nápory rozptýlit – nasměrovat hlavně do dispozičně volnější části jezera pod vrchem Borný.

Tab.: Kapacita veřejných pláží Délka využitelného Max. kapacita Areál Kapacita vodní plochy1) pobřeží v m návštěvníků (osob) Staré Splavy 425 5 660 850 Staré Splavy - nová 280 3 730 560 Doksy 575 7 660 1 150 Doksy - nová 400 5 330 800 Klůček 360 4 800 720 Borný 600 8 000 1 200 Celkem 2640 35 180 5 280 1) při úvaze pruhu vody 50 od využitelného pobřeží a potřebě cca 25 m2 vodní plochy pro rekreanta Pramen: ÚPO

Kapacita vodní plochy je orientační a lze dále předpokládat i vyšší hustotu plavců na vodní ploše. Z uvedeného počtu návštěvníků se předpokládá cca 10 % ve vodě a 90 % na břehu. Kapacita vodní hladiny z tohoto pohledu vyhovuje. Z následující tabulky jsou patrné maximální i optimální kapacity návštěvnosti areálů pláží. Za optimum se považuje velikost pláže 5 m2 na 1 návštěvníka, max. kapacitu představují 3 m2 pláže na 1 návštěvníka. Velikost relaxačních ploch se upravuje koeficientem využitelnosti na základě expertního odhadu (zmenšení plochy využitelné pro pláž vlivem přírodních podmínek – skalní výchozy, prudké svahy, velké stromy apod.). Všechny výměry jsou uváděny v m2.

34 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Tab.: Kapacita pláží – relaxační plochy Z toho Koef. Optim. Max. Max. Celková Relaxační Plochy Areál plocha s využitel návštěva návštěva návštěva výměra plochy pláží O.V. -nosti osob2) osob1) osob3) Staré Splavy 29 000 14 500 14 500 0,8 11 500 2 300 3 830 2 900 St.Splavy - nová 16 000 3 800 12 200 1,0 12 200 2 400 4 060 1 600 Doksy 38 000 19 800 18 200 0,75 13 650 2 700 4 550 3 800 Doksy - nová 25 000 5 000 20 000 1,0 20 000 4 000 6 660 2 500 Klůček 28 000 9 000 19 000 0,6 11 000 2 200 3 660 2 800 Borný 81 000 34 000 47 000 0,7 33 000 6 600 11 000 8 100 Celkem 217 000 86 100 130 900 101 350 20 200 33 760 21 700 1) pro plochu pláží 3 m2/návštěvník - maxima 2) pro plochu pláží 5 m2/návštěvník - optimum 3) pro celkovou výměru areálových ploch 10 m2/návštěvník

Při porovnání maximální kapacity návštěvnosti z různých pohledů (dle délky pláží, plochy pláží, plochy pozemku) vychází počty návštěvníků v rozpětí 22 – 35 tisíc návštěvníků, s ohledem na dosažení vyššího komfortu je mezním kriteriem zatížitelnosti pláží návštěvníků cca 20 000 návštěvníků. Zásadním důvodem pro omezení počtu návštěvníků je kromě zájmů ochrany přírody snaha o udržení přijatelné jakosti vody pro koupání, podmíněná zajištěním odpovídajících kapacit sociálně–hygienického zázemí.

11.2. Ubytování, stravování: Kapacita ubytování a stravování je s ohledem na zaměření ekonomiky města na turistický ruch a rekreaci významně vyšší než u měst obdobné velikosti. Zásadní problém tkví v úrovni a kvalitě, zejména ubytovacích a stravovacích zařízení, která byla realizována v poválečném období a sloužila především odborářské rekreaci. Tato zařízení nesplňují vesměs ani základní hygienické standardy a stavební stav většiny objektů typu stavebních buněk (např. v lokalitě za Šroubeným a pod Borným) je naprosto nevyhovující. Přehled ubytovacích kapacit je znázorněn v následujících tabulkách:

Hotely Název Adresa Kapacita Poznámka Doksy Bellevue Máchova 129 46 1-3 lůžkové pokoje, restaurace 32 + 12 míst Hotel Grand Máchova 434 100 2-3 lůžkové pokoje, apartmány s příslušenstvím Hotel Bezděz Komenského 54 20 2-4 lůžkové pokoje, restaurace 50 + 40 míst 2,3 a 4 lůžkové pokoje, vlastní pláž,minigolf, Hotel Port Valdštejnská 530 73 kuželna,půjčování kol,loděk, šlapadel, malých plachetnic,kurty, 60 míst restaurace + 50 vinárna 2-4 lůžkové pokoje, sauna , kurty, parkování Hotel Kamýk Lesní 336 80 80 míst jídelna, 50 míst salonek 2-3 lůžkové pokoje s příslušenstvím v hotelu Lesní hotel Kuřívodská ul. 150 2-4 lůžkové pokoje v ubytovně, 4 lůžkové chaty restaurace,velký bazén,volejbalové kurty Doksy – celkem 469 Staré Splavy Pokoje 2+1 se soc. zařízením, balkonem, TV, Bezděz Lázeňský vrch 216 268 krytý bazén, sauna, rehabilitace Parkhotel Bohemia Lázeňský vrch 82 43 1-2 lůžkové pokoje se soc. zařízením, TV 1-3 lůžkové pokoje s tekoucí vodou, sociálním K.H. Mácha Lázeňský vrch 155 24 zařízením na patře 2-4 lůžkové pokoje s tekoucí vodou, sociální Mládí Lázeňský vrch 96 35 zařízení v patře 2 lůžkové pokoje, polovina se sociálním Borný Pod Borným 0248 96 zařízením, letní terasa s hudbou 2-4 lůžkové pokoje s tekoucí vodou, sociální Pasáž Roháče z Dubé 112 46 zařízení na patře 2 lůžkové pokoje, společné sociální zařízení, Letní hotel na pláži Hlavní pláž 32 bezbariérový přístup, sezonní provoz St.Splavy – celkem 544

35 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Kapacita ubytování v hotelích v řešeném území je více než 1000 lůžek. Díky velkému počtu lůžek v hotelu Bezděz ve Starých Splavech je tato část města saturována lépe.

Penziony Název Adresa Kapacita Poznámka Doksy 2,4,5 lůžkové pokoje se soc. zařízením, možnost BOMA Jiráskova 802 20 stravování Daniela S.K. Neumanna 596 22 3,5,6 lůžkové apartmány, krytý bazének 1, 2 a 3 lůžkové pokoje, 4xWC, 3x koupelna, Farmer Lesní 601 19 společná kuchyňka 4 a 2 lůžka v penzionu, 4 a 2 lůžka v domě, Kadaňová Lesní 585 16 pokoje se sprchou, vybavená kuchyňka s lednicí, vhodný pro rodiny s dětmi 2-6 lůžkové pokoje, 6 pokojů se sociálním Borůvka Zbyny u Doks ( 3 km ) 30 zařízením, možnost stravování, parkoviště, posezení v zahradě PRE ( Pražská 1-4 lůžkové pokoje, společná soc. zařízení a Lipové náměstí 104 31 energetika ) kuchyňka, půjčování kol Památník Máchova 150 10 5 pokojů 2+1, společné soc. zařízení a kuchyňka K.H.Máchy 2,4,5 lůžkový pokoj se soc. zařízením, možnost Pegas Jiřího z Poděbrad 241 10 stravování, možnost mít sebou pejska 4 a 2 lůžkové pokoje se soc.zařízením, bar, Tenis Masarykovy sady 3 17 tenisové kurty v zimě nafukovací hala 2-4 lůžkové pokoje, sociální zařízení na chodbě, Motorest Štědrá Zámecká 828 46 restaurace, parkoviště Doksy – celkem 221 Staré Splavy FAMI Jarmilina stezka 231 48 2 lůžkové pokoje s přistýlkou a soc. zařízením 2 apartmány 4+1 a 3 lůžkové pokoje, část se RUT Lázeňský vrch 97 25 soc. zařízením, možnost stravování Diana Roháče z Dubé 80 20 2-4 lůžkové pokoje se soc. zařízením U Zlaté Gollie Ot. Nejedlého 197 17 2-4 lůžkové pokoje, část se soc. zařízením 3 lůžkové pokoje s přistýlkou, soc. zařízením na Sportcentrum Jarmilina stezka 256 30 patře, fitcentrum, možnost polopenze ALMI Jarmilina stezka 221 26 2-3 lůžkové pokoje se soc. zařízením, stravování Na slunci U rybníčku 54 35 2-3 lůžkové pokoje, část se soc. zařízením 2-3-4 lůžkové pokoje, soc. zařízením na patře, RUCH J. Roháče 2D. 3 18 možné stravování,spol. místnost s TV, konferenční sál 1 apartmán 2+2, 4x 2+2 lůžka se sociálním Na hrázi Karla IV. 15 20 zařízením a TV Ve statku U rybníčku 45 40 2-8 lůžkové pokoje, soc. zařízení na patře 2 lůžka,3 lůžka a4 lůžka, s tekoucí vodou, soc. Starý mlýn Dalibora z Myšlína 37 65 zařízení v patře 2-4 lůžkové pokoje s tekoucí vodou,soc. zařízení Zuzana Roháče z Dubé 59 22 na patře 2 lůžka,3 lůžka a 4 lůžka s tekoucí vodou, Máj Krále Václava II. 108 21 společné soc. zařízení, kuchyňka, spol. TV 2 a 3 lůžkové pokoje s přistýlkou, s tekoucí Pekárny Liberec Pod Borným 0247 55 vodou, soc. zařízení na patře, možnost stravování St.Splavy – celkem 442

Rovněž kapacita penzionů ve Starých Splavech (442 lůžek) je dvojnásobně vyšší než v Doksech (221 lůžek). Otázkou je, zda byla provedena řádná kategorizace ubytovacích kapacit a zda jsou uváděná data úplná. Do kategorie penzionů by možná bylo účelné zařadit i některé ubytovací kapacity v soukromí, pokud splňují požadované standardy.

36 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Chatové osady, ubytovny a podniková rekreační střediska Název Adresa Kapacita Poznámka Doksy 2-5 lůžk.pokoje v ubytovně, společ. soc.zařízení, RS Termit Bezdězská 260 185 4-lůžkové chaty, společ.soc.zařízení,1dvouchata 4+4 lůžka s vlastním soc.zař., 31 míst restaurace 3-4 lůžkové chaty, společné soc. zařízení, Bílý kámen Rekreační 500 restaurace, bar, vinárna, diskotéka Perla Ke Klůčku 38 4 lůžkové chaty Preciosa Pod Borným 194 2-6 lůžkové chatky, společná soc. zařízení Kladenské doly Mimoňská 91 3 lůžkové a 4 lůžkové chaty Libušín Sklounion Teplice Mimoňská 0259 32 2 a 4 lůžkové chaty Teplárna Trmice Mimoňská 409 77 7 chat po 2x4 lůžka, 1 chata 3 lůžka Družstvo Jednota Mimoňská 517 4 6 4 lůžkových chat ? Penzion Skalka Pod Štědrou 277 35 18 lůžek v hlavní budově a 4 lůžkové chaty Kemp u Březňáka Pod Borným 40 4 lůžkové chaty, a 4 lůžkové pokoje Doksy – celkem 1196 Staré Splavy RS Lenka Zátiší 100 5-lůžkové chaty, společné sociální zařízení Intergast Teplice Zátiší 60 30 2+2 lůžkových chat, možnost rybolovu Holiday camp Zátiší 50 2-4 lůžkové chatky Andrea Pod Borným 40 2-4 lůžkové chatky Arnika Pod Borným 50 6 ti lůžkové chatky Barbara Pod Borným 0265 140 2-4 lůžk. chatky s kuch.koutem, spol.soc.zařízení Česká spořitelna Pod Borným 0258 260 4 lůžk.chaty, spol.soc.zařízení, možné stravování Policie ČR Pod Borným 0268 132 chaty s lednicí, kuch.koutem, spol. soc. zařízení OÁZA DIANA Pod Borným 0257 106 4- a 5-lůžkové chaty se soc. zař.a kuch. koutem ČD Most – DKV Pod Borným 0267 40 4-lůžkové chaty se spol. soc. zařízením Elite, Strojobal Pod Borným 0261 132 4-lůžk.chaty se spol.soc.zař., možnost stravování Harmonie Pod Borným 0251 60 4-lůžkové chaty se soc. zař., možnost stravování IMA Pod Borným 0255 180 4-lůžkové chaty,spol. soc.zař., možná polopenze Jachta Pod Borným 0254 176 4-lůžkové chaty,spol. soc.zař., možná polopenze JAPIS - Dobrota Pod Borným 0260 160 4-lůžk.chaty se spol.soc.zař., možnost stravování KABLO Děčín Pod Borným 0257 52 4-lůžk. chaty s kuch.koutem,lednicí, spol.soc.zař. Karakul Trutnov Pod Borným 0263 60 4-lůžk. chaty s kuch.koutem,lednicí, spol.soc.zař. Karolinka Pod Borným 0480 76 4-6 lůžkové chaty s lednicí Kovočas Děčín Dalibora z Myšlína 20 42 18 lůžek v budově, ostatní-chatky, spol. soc. zař. Plesar Pod Borným 0252 140 4 lůžkové chaty se soc. zařízením, polopenze Pohoda JAPIS Pod Borným 0266 48 4-lůžk. chaty s kuch.koutem,lednicí, spol.soc.zař. 7-lůžkové chaty s lednicí a kuchyňkou, Racek Pod Borným 0264 44 společenská místnost, volejbalové kurty SČE Dalibora z Myšlína 56 115 4-5 lůžkové chaty se sociálním zařízením Vlasta Pod Borným 0253 164 4-lůžkové chaty s kuchyňkou, spol. soc. zařízení SSŽ Přístavní 8 31 2-4 lůžkové pokoje ZPA Nová Paka Pod Borným 0256 132 4 lůžkové chaty, obsazuje podnik Železnobrodské sklo Selská rokle 68 4-6 lůžkové chaty, obsazuje podnik St.Splavy – celkem 2658

Největší ubytovací kapacity jsou soustředěny v podnikových rekreačních objektech a chatových osadách. Celkem je v řešeném území situováno cca 4400 lůžek v těchto zařízeních. Kvalita je však velmi různorodá. Velká část je situována v chatkách bez vlastního hygienického zázemí (společné sociální zařízení apod.).

Podniková rekreace – chaty, penziony Název Adresa Kapacita ZO OS Unios Děčín a.s. Bílý kámen 364, Doksy 14 Autoreparin Pod Borným 0479 55 Jachtklub ČL Staré Splavy 30 Grandhotel Máchova 434, Doksy 60 Lineta Valdštejnská 310, Doksy 8 UNIMO Pod Borným 0262 36

37 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Podniková rekreace – chaty, penziony – pokračování tabulky Název Adresa Kapacita Kokonínská zemědělská a.s. Bílý kámen 0241 12 MO OS Stavba ČR Selská rokle 0266, 0267, Staré Splavy 8 Penzion U zvonu Dalibora z Myšlína 46 10 DUHA Pod Borným 0259 24 ZV OS Velveta Bílý kámen 563 16 ZVO Družstva Jednota Lesní 0219, Doksy 4 ( býv. ) ETZ Bílý kámen 72 ČD Staré Splavy 089 12 Poslův mlýn Doksy 28 Hostinec Obora Obora 8 Lineta Selská rokle 3 TJ Staré Splavy Staré Splavy 0263 16 ZO OSZ PNsP Bílý kámen 0313 8 ISŠ Liberec Dalibora z Myšlína 8 Technické služby Staré Splavy 177 12 ČEPRO Zátiší 17 BAK Bílý kámen 33 ZO OS Stavba - Bostas Staré Splavy 12 ZO OSŽ Liberec Staré Splavy 095,096 20 ZO OSŽ-ZV Liberec Dalibora z Myšlína 97, Staré Splavy 4 4 ČD Liberec Staré Splavy 081 8 Dyntec PRO Terezín Bílý kámen 300, 301 16 Celkem podniková rekreace 554

K celkovému počtu ubytovacích kapacit je třeba připočítat i sezonní ubytování v autokempech a podobných zařízeních, kde je v trvalých objektech a chatách situováno téměř 500 lůžek, a prostory na vlastní stany a karavany.

Autokempy Název Adresa Kapacita Poznámka 3-4 lůžkové chaty, vlastní stany, karavany, Klůček Klůček 52 restaurace, společ. soc. zařízení s teplou vodou 3-4 lůžkové chaty, vlastní stany, karavany, Borný Pod Borným 120 restaurace, polopenze U Poselského rybníka Poslův mlýn 300 2-8 lůžkové místnosti v táborových budovách 834 Celkem kempy 472

Nezanedbatelná je ubytovací kapacita v soukromí. Dle evidence Informačního centra v Doksech nabízí ubytování v soukromí cca 130 ubytovatelů a odhadovaná kapacita (při nabídce 4 lůžek na 1 ubytovatele) dosahuje více než 500 lůžek.

11.3. Analýza návštěvnosti Pro stanovení hlavních úkolů ve sféře cestovního ruchu na další období je třeba mít k dispozici analýzu návštěvnosti včetně profilu návštěvníka. V rámci koncepce cestovního ruchu Libereckého kraje (Garep Brno) byla zpracována Analýza návštěvnosti oblasti Máchova kraje a analýza profilu návštěvníka. Bylo realizováno terénní šetření prostřednictvím dotazníku, který vyplňovali sami tazatelé na základě odpovědí náhodně oslovených respondentů. Pro zachycení reprezentativního vzorku návštěvníků byla stanovena požadovaná kvóta respondentů v jednotlivých lokalitách; šetření bylo zaměřeno pouze na ubytované návštěvníky, tedy ty, kteří v regionu strávili alespoň jednu noc. Pro vyhodnocení regionu Máchův kraj byly analyzovány odpovědi návštěvníků, které byly získány při dotazníkovém šetření na pěti vybraných místech tohoto regionu, ve kterých byl průzkum prováděn (Česká Lípa, Doksy, Dubá, Holany a Mimoň). Výsledný výběrový soubor zahrnul celkem 301 respondentů, z toho bylo 203 z Doks. Největší zastoupení (podle okresu bydliště) měl okres Děčín (45), dále Praha (36), Ústí nad Labem (25), Liberec (16) a Teplice (10), z další lokalit bylo méně než 10 respondentů. Ze zahraničí převládalo Německo (40 respondentů), Nizozemí a Velká Británie (5), Dánsko (3) a Polsko (1 respondent). Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na poznání struktury, důvodů a forem pobytu návštěvníků regionu Máchova kraje, jejich preferencí v ubytování a trávení volného času a spokojenost turistů s nabízenými službami.

38 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Za hlavní důvod pobytu označila většina respondentů rekreaci (59%) a turistiku (33%), dále byly často uváděny důvody jako návštěva příbuzných či sportování. Většina respondentů si svůj pobyt organizuje sama, bez využití zprostředkovatelských služeb, domácí návštěvníci častěji používají k organizaci internet (tento podíl je vyšší než v celku Libereckého kraje). Nejčastější délka pobytu je 4 – 7 nocí, což odpovídá týdenním pobytům. Tuto délku preferovaly tři pětiny výběrové populace. Průměrná doba pobytu zahraničních návštěvníků je ve srovnání s domácími respondenty poněkud delší. Respondenti přijíždějí nejčastěji v rámci rodin s dětmi nebo bezdětných párů, o něco méně jsou zastoupeny skupiny přátel či příbuzných. Skupiny známých trávily v regionu nejdelší dobu ze všech seskupení, na rozdíl od průzkumu Libereckého kraje, kde nejdelší dobu trávily rodiny s dětmi. Dotázaní využívali různé typy ubytovacích zařízení, nejčastěji však penziony – více než pětina vzorku, avšak výrazně méně než v Libereckém kraji. Zahraniční respondenti se ubytovávali častěji v hotelech a penzionech, domácí návštěvníci přespávali častěji v kempech a více používali „jiná“ zařízení. Kempy byly v Máchově kraji využívány daleko častěji než v celém Libereckém kraji, u příbuzných bylo zase ubytováno mnohem méně respondentů (dokonce více cizinců než Čechů). Hlavními zdroji informací o regionu byly turistické průvodce: použily je téměř dvě pětiny dotázaných (oproti pětině v kraji Libereckém); zahraniční respondenti navíc častěji čerpali z internetu, dotázaní z tuzemska se často informovali z propagačních materiálů (také výrazně častěji než je patrno z výsledků Libereckého kraje). Předchozí znalost regionu uvedla jen desetina vzorku. Téměř ve všech položkách měli respondenti za zahraničí vyšší náklady; výjimkou byly výdaje na ubytování, jež bylo významně častěji dražší pro tuzemce. Většina výdajových položek však byla zkreslena velkým množstvím chybějících odpovědí. Obecně zde respondenti udávali vyšší výdaje na ubytování, nákupy, kulturní akce a sport a zábavu, a nižší náklady na stravování než v Libereckém kraji jako celku. Nejčastěji uváděnou formou trávení volného času bylo plavání, koupání: uvedlo je zde o 30% více respondentů než v celku Libereckého kraje. Dalšími významnými činnostmi jsou výlety, návštěvy přírodních zajímavostí i kulturních památek, cyklo- a pěší turistika a prostá relaxace: tyto položky zvolila více než polovina respondentů. Návštěvníci ze zahraničí se častěji věnují nakupování nebo relaxaci, zatímco respondenti z ČR převažovali v podnikání výletů po okolí. Obecně mají návštěvníci Máchova kraje pestřejší zájmy. Většina respondentů vyslovila své rozhodnutí přijet do regionu znovu, ještě větší část slíbila doporučit toto místo svým známým. Přesto zde však byli respondenti spokojeni méně než v Libereckém kraji jako celku. Uváděné nedostatky se v podstatě shodovaly: nejvíce si návštěvníci stěžovali na nečistotu a neupravené prostředí. Profil návštěvníka Typický letní návštěvník oblasti Máchův kraj bude člověk mladý (ve věku 26 – 35 let), nejspíše Čech – z Děčína, Prahy, nebo zblízka (pokud by se jednalo o cizince, potom by přijel z Německa). Svůj pobyt si zorganizuje sám, nejspíš bude mít předem provedenu přímou rezervaci. Přijede s partnerem (partnerkou) a s dětmi (pokud ovšem nějaké mají). Zůstanou přibližně na týden, s přáteli spíše na delší dobu. Informace o regionu získal z turistických průvodců, možná se podíval i na internet a prohlédl si nějaké prospekty. Ubytuje se nejspíše v penzionu, v kempu nebo jinde (je-li Čech; cizinec by zvolil spíše hotel). Na ubytování vydá do pěti set korun, na stravu by mu měla postačit stokoruna. Další peníze vydá především za kulturní akce a sport či zábavu. Jako cizinec však zaplatí na všem víc (pouze ubytování ho přijde nepatrně levněji než Čecha). Bude se věnovat především koupání, za horšího počasí výletům a poznávání krajiny, možná bude trochu sportovat, prohlédne si i nějaké památky. S pobytem bude docela spokojený a všem svým známým podobnou dovolenou pravděpodobně doporučí; sám se sem nejspíš brzy vrátí. Důležitým vodítkem pro další aktivity Města a podnikatelského sektoru je vyhodnocení nespokojenosti (nedostatků v poskytovaných službách) – viz tabulka:

39 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Tab.: Nejčastěji uváděné nedostatky v poskytovaných službách (pouze respondenti, kteří uvedli nejméně jeden nedostatek) Podíl na počtu respondentů, kteří Nedostatek Počet respondentů na otázku odpověděli (%) Nečistota, neupravené prostředí 124 56,6 Nedostatek informací 55 25,1 Neochota obsluhy v restauracích 45 20,5 Nedostatečné značení stezek 41 18,7 Cena služeb neodpovídá kvalitě 25 11,4 Vysoké ceny 8 3,7 Špatná kvalita silnic 6 2,7

Ze závěrů šetření vyplývá, že v kvalitě turistických služeb je co zlepšovat. Stížnosti jsou především na čistotu a vzhled prostředí, kvalitu služeb v restauračních zařízeních a úroveň informačních a propagačních služeb. Šetření návštěvnosti provádí i Informační centrum v Doksech, týká se však jen návštěvníků infocentra. Složení návštěvníků podle země původu je zachyceno na následujícím grafu:

Návštěvnost IC od června do srpna v letech 1999 - 2004

5088 1546 rok 2004 339 216

5473 1450 rok 2003 324 253

4590 1115 Češi rok 2002 287 261 Němci Holanďani 5000 1350 Ostatní rok 2001 250 250

4000 1200 rok 2000 275 154

4500 1200 rok 1999 185 170

0 1000 2000 3000 4000 5000 6000

Kromě turistů z ČR převažují Němci a Holanďané, z ostatních zemí stojí za zmínku Dánsko, Polsko, Belgie, Rusko, Velká Británie, Francie a Slovensko. Návštěvnost Informačního centra v Doksech pozvolna vzrůstá; letošní mírný pokles způsobila nevydařená letní sezóna v důsledku vyhlášeného zákazu koupání v Máchově jezeře.

11.4. Služby pro turisty, marketingové aktivity V současné době se organizací a řízením cestovního ruchu zabývají dvě organizace – Městské informační centrum a Komise cestovního ruchu. Městské informační centrum Městské informační centrum (IC) bylo zřízeno 1. 4. 1996 při Městském kulturním středisku v Doksech. Oblastí marketingové činnosti se v současné době zabývají 1,5 pracovníka IC. Další činnosti IC: ƒ informace o ubytovacích a stravovacích možnostech v Doksech, Starých Splavech a okolí ƒ prodej propagačních materiálů, map, průvodců, ƒ informace o městě a okolí, možnostech výletů pěšky i autem, možnostech cyklovýletů s popisem a mapou ƒ přehled kulturních a sportovních akcí, ƒ informační servis městského úřadu, ƒ informace o podnikatelské sféře a obchodech, o službách ƒ dopravní informace (vlakové a autobusové spojení)

40 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

ƒ zajištění průvodcovské služby po městě ƒ ostatní služby (kopírování …) Dále se pracovníci IC účastní veletrhů, zabývají se sběrem dat pro činnost IC a tvorbou potřebných propagačních materiálů a pracovních a koordinačních schůzek v regionu. Komise cestovního ruchu Komise cestovního ruchu vznikla v říjnu 2004 jako poradní orgán Rady města Doksy. V současné době má osm členů, kteří sledují a vyhodnocují potřeby komplexního rozvoje cestovního ruchu v regionu Máchův kraj, předkládají náměty a návrhy zaměřené na koncepční činnost, vydávání propagačních materiálů, přípravu projektů, rozvoj informačních služeb a technologií, zajišťují komunikaci mezi Městem a podnikatelskou sférou v oblasti cestovního ruchu atp.

Přestože se Město Doksy (komise cestovního ruchu, informační centrum…) spolu s podnikateli v cestovním ruchu snaží vytvářet podmínky pro rozvoj turistiky a rekreace, existuje zde dosud extrémní závislost na letní turistické sezoně, která je determinována především počasím a kvalitou vody v Máchově jezeře. Největším problémem je mimosezonní využití rekreačních kapacit. Ubytovací a stravovací zařízení středního standardu by bylo třeba vhodně dovybavit a nabízet pro kongresovou turistiku nižšího typu – semináře, školení, jazykové kurzy atp. a rodinnou rekreaci, příp. pobyty pro důchodce. Pro tyto typy produktů cestovního ruchu je však třeba zajistit rovněž odpovídající kulturní nabídku a sportovní vyžití pro případ nepříznivého počasí. Pro rekreanty, pasanty i trvale bydlící obyvatelstvo chybí dostatek krytých sportovišť pro případ nepříznivého počasí. Územní plán obce vymezuje plochy pro možnost výstavby požadovaných větších sportovních zařízení (krytá multifunkční hala, plavecký bazén aj.) i další univerzální sportoviště – např. skate park: - v Doksech v návaznosti na škvárové fotbalové hřiště v prostoru při příjezdu k autocampu Klůček a variantně i v sektoru Poslův mlýn, v severním sektoru při trati ČD jako zázemí pro nově navrhované rozšíření pláže (aquapark, tenis aj.) - ve Starých Splavech v návaznosti na Sportcentrum v ulici Jarmilina stezka. Ke zvýšení atraktivity řešeného území je navržena výstavba golfového hřiště v sektoru Poslův mlýn. Na vymezených plochách pro golf lze vystavět hřiště pro 9 jamek s mezinárodními parametry (potřeba cca 60 – 75 ha), při vybudování kratších drah mohou plochy vyhovět i pro umístění 18 jamkového hřiště. Jako zázemí pro golf se navrhuje přestavět některý z rekreačních areálů u Poselského rybníka (Golf klub, Golf hotel apod.). Výstavba golfového areálu by mohla na Doksko přilákat majetnější klientelu a přispět i k prodloužení sezony a lepšímu využití ubytovacích a stravovacích kapacit. K rozšíření letní rekreační sezóny dále přispěje dobudování sítě cyklostezek, cyklotras a pěších turistických stezek, jednak podél břehů Máchova jezera (včetně možného řešení části pěší komunikace jako naučné stezky a výstavby lávky přes zátoku v lokalitě Pod Borným), jednak v prostoru bývalého VVP Ralsko. Další možností je rozvoj hippoaktivit (turistika,jízda na koních). Připravuje se výstavba kruhové jízdárny v návaznosti na chov koní v Kruhu. Připravované záměry na podporu cestovního ruchu se týkají i samotné oblasti Máchova jezera a jeho pobřeží. Připravuje se rozšíření (prodloužení) pláží, např. prodloužení pláže k hotelu Port, realizace nového komunikačního propojení Doksy – Staré Splavy podél jezera s využitím rekonstrukce Jarmiliny stezky (vybudování tratě pro cyklisty, běžce a turisty, včetně osvětlení stezky). Uvažuje se i o výstavbě sportovního a tréninkového areálu pro plážový volejbal, vleku pro vodní lyžování, rozhledny na vrchu Borný apod. Rozšíření nabídky kulturního vyžití by měla přinést rekonstrukce zámeckého areálu (zpřístupnění věže zámku a dalších prostor pro galerii a výstavy), včetně hospodářského dvora (pro muzejní účely) a zámeckých zahrad a také připravovaná přestavba areálu stávajícího kina na multifunkční zařízení pro kulturní a společenské akce.

41 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

S ohledem na specifické podmínky a mimořádný podíl odvětví cestovního ruchu na ekonomické struktuře Doks doporučujeme zpracovat podrobný Generel rozvoje cestovního ruchu v oblasti Máchova jezera, který by měl obsahovat analýzu ubytovacích kapacit, stravovacích zařízení, společensko zábavních středisek, hřišť a sportovišť, zařízení služeb pro cestovní ruch aj. a návrh řešení disproporcí (odstranění disparit) v této oblasti pro období 10–15 let. Problematiku cestovního ruchu je třeba řešit v širších souvislostech; nutná je spolupráce okolních obcí v rámci turistické marketingové oblasti Máchův kraj (Bezděz, Mimoň, Ralsko, Blatce, Okna, Luka, Ždírec a další).

12. BEZPEČNOST, KRIMINALITA Údaje o bezpečnostní situaci a úrovni kriminality, včetně vývojových trendů byly získány z databáze Okresního ředitelství Policie ČR v České Lípě. S ohledem na náročnost přípravy a zpracování dat nebylo možné získat údaje za samotné město Doksy, ale pouze za obvod celého OO PČR1). Lze předpokládat, že v důsledku koncentrace turistického ruchu a dalších aktivit do oblasti kolem Máchova jezera připadá převážná většina nápadu trestné činnosti za celý obvod na vlastní město Doksy.

Tab.: Vývoj kriminality v období 2000 - 2003 - vybrané ukazatele – data za obvodní oddělení Policie ČR Doksy Zjištěno Objasněno Úspěšnost v % Kategorie 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 Celková kriminalita: 561 488 571 615 262 218 246 264 46,7 44,7 43,1 42,9 z toho : Obecná kriminalita celkem: 489 420 488 522 200 153 172 190 40,9 36,4 35,3 36,4 Vraždy celkem: 1 0 3 1 1 0 2 1 100,0 0,00 66, 7 100,0 Loupeže 3 5 7 13 2 3 6 11 66,7 60,0 85,7 84,6 Úmyslné ublížení na zdraví 13 10 8 11 13 7 5 10 100,0 70,0 62,5 90,9 Násilné činy celkem: 36 30 35 57 34 22 25 49 94,44 73,33 71,43 86,0 Znásilnění 3 1023102 100,0 100,0 0,00 100,0 Mravnostní činy celkem: 4 2 1 9 4 2 1 9 100,0 100,0 100,0 100,0 Krádeže vloupáním do obchodů 11 5642041 18,2 0,0 66,725,0 Krádeže vloupáním do bytů 2 0161001 50,0 0,0 0,016,7 Kr. vl. do vík. chat soukr. osob 44 54 93 57 14 9 32 11 31,8 16,7 34,4 19,3 Kr. vl. do rodinných domků 5 21372032 40,0 0,0 23,128,6 Krádeže vloupáním celkem: 116 117 172 151 29 25 65 31 25,0 21,4 37,8 20,5 Krádeže mot. voz. dvoustopých 68 29 51 57 9 5 15 13 13,2 17,2 29,4 22,8 Krádeže mot. voz. jednostopých 9 3334111 44,4 33,3 33,333,3 Krádeže věcí z automobilů 52 39 57 68 7 2 2 5 13,5 5,1 3,5 7,4 Majetkové činy celkem: 404 352 407 409 118 97 107 86 29,2 27, 6 26,3 21,0 Výtržnictví 26 17 11 6 26 16 8 6 100,0 94,1 72,7100,0 Čerpáno ze statistických výstupů obv.oddělení Policie ČR Doksy - není rozděleno po jednotlivých MěÚ, OÚ Pramen: KŘ OŘ PČR Česká Lípa (kpt. Jiří Rutter)

Abychom mohli srovnat úroveň kriminality na území OO PČR Doksy s průměrem České republiky, přinášíme v tabulkách vybrané ukazatele ve vývojové řadě 2000 – 2003 za celou ČR a porovnáváme relativní data (trestnou činnost na 10.000 obyvatel).

Tab.: Vývoj kriminality v období 2000 – 2003 – vybrané ukazatele (údaje za Českou republiku celkem) Zjištěno Objasněno Úspěšnost v % Kategorie 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 Vraždy 279 234 234232 228 201 210 199 81,7 85,9 90,0 85,8 Loupeže 4644 4321 5434 5443 1811 1795 2450 2303 39,0 41,6 45,142,3 Násilné činy celkem 21996 21709 23555 22358 17595 17723 17456 16396 80,0 81,6 74,1 73,3 Znásilnění 500 562 653646 408 464 503 494 81,6 82,6 77,0 76,5 Mravnostní č.celkem 1856 1955 2046 1898 1678 1780 1716 1591 90,4 91,1 83,9 83,8

1) Součástí obvodu jsou kromě města Doksy (včetně odloučených městských částí Břehyně, Staré Splavy, Zbyny, Obora, Kruh, Žďár a Vojetín) další obce v okolí: Dubá, Skalka, Tachov, Okna, Ždírec, Tuháň, Holany, Jestřebí, Provodín, Bezděz, Chlum, Blatce, Vrchovany, Luka = celkem 15 obcí s 10.484 obyvateli (k 31.12.2003).

42 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

Tab.: Vývoj kriminality v období 2000 – 2003 – vybrané ukazatele (údaje za Českou republiku celkem) – pokr. Zjištěno Objasněno Úspěšnost v % Kategorie 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 Krádeže vloupáním 74231 63167 72040 68901 17918 17006 16215 14836 24,1 26,9 22,5 21,5 -do vík.chat soukr.osob 12519 10510 11426 10128 4317 3638 3263 2842 34,5 34,6 28,6 28,1 Krádeže automobilů 23839 22139 24977 24174 3429 3631 3703 3565 14,4 16,4 14,8 14,7 Krádeže věcí z aut. 62005 53472 66941 65877 8293 7193 7083 6582 13,4 13,5 10,6 10,0 Majetk. činy celkem 284295 255897 256308 253372 73925 72830 56815 51528 26,0 28,5 22,2 20,3 Výtržnictví 3396 3390 3457 3146 3289 3252 3047 2843 96,7 95,9 88,1 90,4 Pramen: MV ČR

Tab.: Vývoj kriminality v období 2000 – 2003 – zjištěné činy – relativní údaje na 10000 obyvatel – porovnání územního obvodu OO Doksy a České republiky celkem Obvodní oddělení Doksy Česká republika Kategorie 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 Vraždy 0,95 0,00 2,86 0,95 0,27 0,23 0,23 0,23 Loupeže 2,86 4,76 6,67 12,40 4,54 4,22 5,31 5,33 Násilné činy celkem 34,33 28,62 33,38 54,37 21,50 21,22 23,03 21,90 Znásilnění 2,86 0,95 0,00 1,91 0,49 0,55 0,64 0,63 Mravnostní činy celkem 3,82 1,91 0,95 8,58 1,81 1,91 2,00 1,86 Krádeže vloupáním 110,64 111,60 164,06 144,03 72,56 61,75 70,42 67,47 Kr.vl.do vík.chat soukr.osob 44,97 51,51 88,71 54,37 12,19 10,30 11,20 9,92 Krádeže automobilů 64,86 27,66 48,64 54,37 23,30 21,64 24,42 23,67 Krádeže věcí z automobilů 49,60 37,20 54,37 64,86 60,61 52,27 65,44 64,51 Majetkové činy celkem 385,35 335,75 388,21 390,12 277,90 250,14 250,54 248,13 Výtržnictví 24,80 16,22 10,49 5,72 3,31 3,32 3,39 3,08 Pramen: OŘ PČR Česká Lípa + MV ČR Pozn.: Tučně jsou zvýrazněny trestné činy, u nichž je výskyt v obvodu OO PČR Doksy v daném roce vyšší než průměr ČR

Kriminalita na Doksku (obvod OO Policie ČR Doksy) je ve srovnání s průměrem za Českou republiku téměř ve všech vybraných charakteristikách významně vyšší. Výjimkou jsou pouze některé mravnostní trestné činy a krádeže věcí z automobilů. Nejhorší je situace u krádeží vloupáním, zejména do víkendových chat soukromých osob (čtyř – osminásobně vyšší výskyt ve srovnání s republikovým průměrem); vysoký je i výskyt krádeží dvoustopých motorových vozidel. Souvisí to se zaměřením oblasti na cestovní ruch (počtem a kapacitou ubytovacích zařízení typu chat a chalup) a vysokým počtem automobilů ze zahraničí (SRN, Nizozemí, Polsko aj.), které jsou nejčastěji předmětem krádeží.

13. SHRNUTÍ

Město Doksy má vcelku dobré předpoklady pro další rozvoj. Rozvojový potenciál města se opírá především o tyto atributy: ƒ výhodná geografická poloha na komunikaci I/38 (spojující rychlostní silnici R 10 se SRN) a železnici, relativně snadná dostupnost Prahy, Mladé Boleslavi, České Lípy a Liberce ƒ centrum turisticky atraktivní oblasti (Máchovo jezero, hrad Bezděz, CHKO Kokořínsko, vesnická architektura, cyklistické stezky aj.) s předpoklady dalšího rozvoje cestovního ruchu ƒ kvalitní životní prostředí (čistota ovzduší, dostatek zeleně …), atraktivní pro bydlení ƒ rozvinutý terciární sektor (občanská vybavenost, služby … ) odpovídající středisku vyššího řádu

43 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004

ƒ relativně dobrý standard technické a dopravní infrastruktury (s výjimkou některých okrajových místních částí), umožňující další rozvoj výrobních i nevýrobních aktivit a bydlení

Vedle zmiňovaných nesporných pozitivních rozvojových předpokladů existují i některé negativní jevy a tendence, které mohou být limitujícími podmínkami dalšího rozvoje Doks. Jedná se především o: ƒ jednostranné zaměření ekonomiky města na cestovní ruch, extrémní závislost podnikatelského sektoru na přírodních podmínkách (počasí, kvalita vody v Máchově jezeře…) ƒ špatný stav infrastruktury cestovního ruchu (zejména původních podnikových rekreačních objektů, chat a některých penzionů), neodpovídající standardům 21. století; nedostatečná vybavenost pro náročnější turistickou klientelu ƒ možný konflikt rekreačních aktivit s ochranou přírody (např. Natura 2000…) ƒ nezpracované regulační plány (není vytvořeno stabilní prostředí pro rozvoj podnikání i ostatních aktivit ve městě) ƒ chybějící víceúčelové kulturní zařízení se společenským sálem, klubové prostory pro mládež a seniory a některá sportoviště (multifunkční hala, krytý bazén, golfové hřiště…) ƒ vysoký výskyt majetkové kriminality (krádeže vloupáním do rekreačních objektů, krádeže aut a jejich vybavení…) i některých násilných trestných činů

Podrobnější hodnocení silných a slabých stránek města Doksy, rozvojových příležitostí a možných ohrožení je uvedeno ve formě SWOT analýzy v následujících kapitolách.

44