Plán Rozvoje Města Doksy – Část 1 – P Rofil Města 1
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004 PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOKSY – ČÁST 1 – PROFIL MĚSTA Objednatel: Město Doksy Zhotovitel: ARR – Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o., Liberec Hlavní řešitel zakázky: RNDr. Zdeněk Kadlas Spolupráce: Ing. Jaroslav Koreň Marek Pšenička Obsah: Název kapitoly Strana 1. ÚVOD 2 1.1. Krátce z historie 2 1.2. Kulturní památky 4 2. VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 5 2.1. Poloha 5 2.2. Administrativní členění 6 2.3. Přírodní podmínky, životní prostředí 6 3. POSTAVENÍ MĚSTA DOKSY VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ LIBERECKÉHO KRAJE 8 3.1. Doksy jako správní centrum II.stupně 8 3.2. Postavení města Doksy ve struktuře osídlení 10 3.3. Rozvojové předpoklady 10 4. OBYVATELSTVO 11 4.1. Základní údaje o obyvatelstvu města 11 4.2. Pohyb obyvatelstva 11 4.3. Struktura obyvatelstva podle věku, vzdělání a ekonomické aktivity 11 4.4. Vyjížďka za prací a do škol 13 5. TRH PRÁCE 13 6. MÍSTNÍ EKONOMIKA 14 6.1. Struktura místní ekonomiky 14 6.2. Investiční potenciál města 16 6.3. Srovnání ekonomických charakteristik Doks a okolí 17 6.4. Rozpočet města 18 7. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ 19 7.1. Domácnosti 19 7.2. Bydlení 19 8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 22 8.1. Voda 22 8.2. Kanalizace 23 8.3. Elektrická energie 23 8.4. Plyn 23 8.5. Vytápění 23 8.6. Telekomunikace a radiokomunikace 24 9. DOPRAVA 24 9.1. Základní silniční síť 24 9.2. Městské komunikace, doprava v klidu 25 9.3. Železniční doprava 26 9.4. Veřejná doprava, dopravní obslužnost 26 9.5. Cyklistická a pěší doprava 27 10. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SLUŽBY 28 10.1. Školství 28 10.2. Kultura 30 10.3. Zdravotnictví 30 10.4. Sociální péče 31 10.5. Sport a tělovýchova 31 10.6. Ostatní služby 33 11. CESTOVNÍ RUCH 34 11.1. Turistická nabídka 34 11.2. Ubytování, stravování 35 11.3. Analýza návštěvnosti 38 11.4. Služby pro turisty, marketingové aktivity 40 12. BEZPEČNOST, KRIMINALITA 42 13. SHRNUTÍ 43 1 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004 1. ÚVOD Doksy jsou nevelké, ale velmi známé město s 5 tisíci obyvateli na trase silnice I. třídy I/38 spojující Českou Lípu s Mladou Boleslaví. Jsou významným střediskem cestovního ruchu, zejména díky atraktivnímu zázemí (Máchovo jezero, Bezděz…) a hlavním nástupním místem do marketingového turistického regionu Máchův kraj. 1.1. Krátce z historie Počátky Doks spadají do 2. poloviny 13. století – do období německé kolonizace. Opidum vyrůstalo kolem čtvercového náměstí a nebylo obehnáno hradbami; jeho obranu a bezpečnost zajišťoval nedaleký mocný královský hrad Bezděz, zbudovaný Přemyslem Otakarem II. v šedesátých létech 13. století. První písemnou zmínku o Doksech (Hirschbergu) nalezneme až v listině českého krále Václava II. z roku 1293. Původ jména městečka lze najít v anglosaském jméně “dox” = temný, tedy podle temného bažinatého místa u Dokského potoka. Vedle německého názvu Hirschberg (jelen je součástí městského znaku) se používal český název Dokzy, Dokzí, Doxa ap. České obyvatelstvo v Doksech převládalo do 17. století, kdy se také používal český název městečka. Důležitým mezníkem ve vývoji Doks je založení „Velkého rybníka“ (dnešní Máchovo jezero) Karlem IV. v letech 1366-7. Jeho vody zadržované hrází u Starých Splavů zatopily údolí dokeského potoka a podruhé změnily tvář této části bezdězských lesů. Doksy v té době získaly od císaře také významná městská privilegia: soudní pravomoc s pranýřem, týdenní trhy, právo vařit a prodávat pivo a právo mílové. Brzy po založení rybníka byl postaven pod jeho hrází mlýn a kolem něj ve volné zástavbě zemědělské usedlosti. Tak vznikly Staré Splavy, osada, kterou těžce poškodila povodeň roku 1531. Tehdy velká voda protrhla hráze pěti velkých rybníků založených v okolí na přelomu 15. a 16. století (1492-8 Čepelský, Poslův) a vážně poškodila i hráz Velkého rybníka - Máchova jezera. Značného významu dosáhly Doksy ve druhé polovině 16. století, kdy se staly centrem tzv. dokského panství, které vzniklo rozdělením bezdězského panství v roce 1553. Jeho majitel, Jan z Vartenberka, nechal koncem 16. století vystavět právě v Doksech panský dvůr a zámek. Janovi z Vartenberka se podařilo rozdělené panství zase spojit a v roce 1588 odkoupit od císaře Rudolfa II. za 22 tisíc kop grošů a Doksy se staly poddanským městečkem. Václav Berka z Dubé, majitel panství od roku 1595, jako jeden z čelných představitelů českého stavovského odboje v letech 1618-1620, musel po nešťastné bitvě na Bílé hoře uprchnout ze země. Jeho zkonfiskovaný majetek levně skoupil Albrecht z Valdštejna a včlenil jej do svého Frýdlantského vévodství. Po Albrechtově násilné smrti v únoru 1634 bylo ohromné Valdštejnovo panství rozděleno mezi jeho vrahy. Doksko připadlo irskému plukovníkovi Walteru Buttlerovi. Valdštejnové získali Doksy zase v roce 1680 a až do roku 1945 byli jejich držiteli. Za Třicetileté války docházelo k vylidňování celých oblastí a mezi ně se zařadilo i Doksko. Novými dosídlenci byli převážně Němci, rekatolizace vyhnala spoustu protestantských Čechů ze země. V okolních lesích v pískovcových skalách si pronásledovaní protestanti zbudovali své svatyně. Dnes zbytky těchto tzv. Pustých (Psích) kostelů (německy Hundskirche) nalezneme hlavně v Hradčanských stěnách. Bezprostřední vliv na posílení katolické víry na Doksku měl benediktinský klášter na Bezdězu, který se v 2.polovině 17.století stal vyhledávaným poutním místem. Baroko podstatně změnilo architektonickou tvář městečka. V jihovýchodním cípu náměstí byl postaven kostel sv. Bartoloměje, v centru náměstí mariánský sloup a severně pod náměstím tzv. Hospitálek (původně chudobinec a špitál, založený r. 1669 Marií Františkou z Vrtby, druhou manželkou Kryštofa Ferdinanda z Heissensteinu, dnes nejstarší dochovaný roubený dům v Doksech – sídlo Muzea Karla Hynka Máchy). Ke značnému zbídačení a vylidnění Doks přispěly prusko-rakouské války v 18. století, hladomor a velký požár v roce 1750. Císař Josef II. v důsledku těchto událostí nepotvrdil Doksům městská privilegia. Po požáru vznikaly v Doksech již převážně zděné domy (např. nově vybudovaná radnice z roku 1759). 2 Plán rozvoje města Doksy – 1.část – Profil města ARR Nisa – 2004 Roku 1799 postavil František Wünsche, syn bývalého břehyňského mlynáře, svou první manufakturu v blízké osadě Břehyni. Již jeho otec na místě mlýna postavil vodní pilu. Poté, co hrabě Valdštejn odmítl odprodávat další části lesů, zrušil jeho syn pilu a postavil svou první textilní manufakturu. Počátek 19. století přinesl městu rozvoj textilního průmyslu. Důležitou roli sehrála místní kartounka založená r. 1813 Františkem Wünschem na Továrním vrchu, kde bylo v r. 1834 zaměstnáno již 400 lidí. Počet obyvatel stoupl roku 1827 na 1846 a do poloviny století dosáhl stavu 2500 - Doksy se díky krajinným krásám svého okolí stávají cílem výletů. S přílivem obyvatel souvisí i nárůst počtu hospod (v té době vznikl mj. i vinný šenk na Klůčku, spjatý s českým romantickým básníkem Karlem Hynkem Máchou). Pověsti a události, vyprávěné v místních hostincích, zádumčivé jezero, ruiny gotického hradu Bezdězu a romantika celého kraje se promítly do Máchovy nejznámější lyricko-epické básně “Máj”. Po dalším požáru v roce 1842, kdy shořely všechny dřevěné domy na náměstí a v přilehlých ulicích, jsou nově stavěné budovy již kamenné. V roce 1852 byla v západní části náměstí postavena radnice. Na severovýchodním konci náměstí v roce 1845 vyrostla nová jednopatrová budova školy. Součástí Doks je od roku 1850 i sídlo Staré Splavy ležící na severním břehu Máchova jezera. Roku 1222 byl zde postaven mlýn u náhonu, první písemná zmínka se objevuje v r.1460 v listině krále Jiřího z Poděbrad - vesnice zvaná „Ves pod Dogsy“, osada velice zpustošená husitskými válkami. Roku 1622 je v konfiskačních listinách vesnice označena „ves pod Stawem“ nebo „Alte Wehre“ (Staré Splavy). Výstavba železnice v r. 1867 spojila Doksy se severem a jihem (propojení na Českou Lípu a Bakov nad Jizerou). Při výstavbě železnice byla zrušena větší část městského rybníka. Železnice radikálně ovlivnila stavební rozvoj města - v době realizace obcházela město z východní strany. V dalším období se zastavění přes ni přelilo na východ. Koncem 19. století se Doksy i Staré Splavy pomalu proměňují v rekreační a lázeňské letovisko. V průvodcích z dvacátých a třicátých let 20. století se o Doksech píše jako o Severočeských jezerních lázních nebo jako o Severočeské riviéře. Od roku 1928 je zřízena na jižním břehu Velkého rybníka velká pláž, vodní hladinu začínají brázdit první motorové lodě. Městské lázně, založené v roce 1906, nabízejí hostům různé druhy zdravotních koupelí. Nejvyhledávanější byly rašelinové koupele. Lázně byly v provozu celoročně. Léčily se zde katary dýchacích cest, nervové potíže, nespavost a revmatismus. Ke kulturnímu vyžití návštěvníků sloužila knihovna s veřejnou čítárnou, kino i ochotnické divadlo. Rozmáhá se výstavba hotelů a penzionů. Počátky rekreační aktivity, vzniklé z touhy po úniku z měst do klidu a romantického prostředí, byly impulsem k založení vilových čtvrtí na severním a východním okraji města. Tato tendence se ještě výrazněji projevila zastavěním Lázeňského vrchu ve Starých Splavech. Již ve 30. letech usiluje turistický spolek v Doksech o spojení turisticky zajímavých míst se jménem Karla Hynka Máchy. Nejvýznamnější aktivitou byla snaha o přejmenování Velkého rybníka na Máchovo jezero, k němuž však došlo až po 2. světové válce. V roce 1936 u příležitosti stého výročí smrti Karla Hynka Máchy a prvního vydání Máje odhalil Klub českých turistů Máchův pomník na tzv. Jarmilině skále nad jezerem u Starých Splavů. Po druhé světové válce Doksy ztratily i