4 Geografická Charakteristika SO ORP Vsetín

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie

Tereza BARVÍKOVÁ

SLUŽBY VE VENKOVSKÉM REGIONU VSETÍNSKA: REGIONÁLNÍ STUDIE

Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. Olomouc 2018

Bibliografický záznam

Autor (osobní číslo): Tereza Barvíková (R140423) Studijní obor: Regionální geografie

Název práce: Služby ve venkovském regionu Vsetínska: regionální studie Title of thesis: Services in the rural region of Vsetín: regional study

Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. Rozsah práce: 51 stran + přílohy (1 strana) Abstrakt: Služby jsou důležitou částí nejen národního hospodářství a měst, ale také jednotlivých venkovských obcí. Daná práce se zabývá analýzou služeb ve správním obvodu ORP Vsetín ve sledovaném období 1989–2016. Cílem je zhodnocení změn služeb před rokem 1989 až do současnosti.

Klíčová slova: Venkov, služby, SO ORP Vsetín

Abstract: Services are an important component of the national economy, cities and individual rural municipalities. This thesis deals with analysis of services in Vsetín district of administration between 1989 and 2016. The aim of the thesis is to assess the change in the area of services in the given time period.

Keywords: Rural, services, Vsetín

Tímto prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala sama, a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu a zdroje v seznamu použité literatury a zdrojů.

V Olomouci, dne 2. května 2018 …………………………… podpis autora

Ráda bych chtěla touto cestou poděkovat doc. RNDr. Zdeňkovi Szczyrbovi, Ph.D., za jeho cenné rady a připomínky během tvorby této práce. Chtěla bych také poděkovat lidem z obcí za důležité informace. Děkuji příteli, rodině a kamarádům za důvěru a podporu při psaní práce.

Obsah 1 Úvod a cíl práce ...... 8 2 Metodika práce ...... 9 3 Rešerše literatury k danému tématu ...... 10 4 Geografická charakteristika SO ORP Vsetín ...... 13 4.1 Vymezení daného území ...... 13 4.1.1 Sídelní struktura ...... 15 4.2 Základní socioekonomická charakteristika ...... 16 4.2.1 Demografická struktura ...... 16 4.3 Struktura hospodářství na Vsetínsku ...... 21 5 Vývoj služeb v České republice: makroekonomický pohled ...... 24 5.1 Vývoj sektoru služeb ve 2. polovině 20. století ...... 24 5.2 Rozvoj služeb v transformačním období (po roce 1989) ...... 26 6 Geografická analýza služeb na území Vsetínska ...... 28 6.1 Vymezení obcí před rokem 1989 a po roce 1989 ...... 28 6.2 Změny počtu služeb ve venkovském prostoru Vsetínska v období 1989–2016 ...... 30 7 Závěr ...... 45 8 Summary ...... 46 Seznam použitých zkratek ...... 47 Seznam použité literatury ...... 48 Přílohy ...... 51

1 Úvod a cíl práce Vývoj a potřeby obyvatelstva se v dnešní době hodně mění. Ne vždy každá obec dokáže uspokojit svého občana, proto se někteří lidé stěhují do měst za lepší nabídkou práce, vyšší kvalitou vzdělání a zdravotnictví. Před rokem 1989 se nejvíce rozvíjely služby ve městech a venkovský prostor zaostával. Po roce 1989 se venkovskému obyvatelstvu ČR dostalo možnosti většího rozvoje služeb. Vznikaly maloobchodní řetězce, které si v obcích udělaly své pobočky, kvalifikovaní zdravotníci po vysokých školách hledali možnost uplatnění a obce jim ho nabízely, školy se začaly rekonstruovat. Venkovský prostor se začal modernizovat a rozšiřoval se o nové služby v obcích.

Rozvoj služeb ve venkovských regionech České republiky se v nových podmínkách tržní ekonomiky vyvíjel diferencovaně v závislosti na geografické poloze venkova. Bakalářská práce se věnuje hodnocení změn v obslužné sféře Vsetínska (SO ORP Vsetín). Tento region lze chápat jako periferní s omezeným ekonomických nebo demografickým potenciálem pro rozvoj služeb na rozdíl např. od venkova suburbánního. Bakalářská práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část, Zatímco teoretická část bakalářské práce analyzuje dostupnou domácí i zahraniční literaturu týkající se postavení venkova a služeb, v empirické části najdeme hodnocení oněch změn v obslužnosti venkovského regionu Vsetínska. Hlavním cílem bakalářské práce je tak zhodnocení venkova a venkovských služeb po roce 1989, a také změny jejich kvantity až do současné doby.

Úvod práce se věnuje vymezení daného správního obvodu i z hlediska širšího regionálního kontextu. Následuje zhodnocení sektoru služeb za Českou republiku v širším makroekonomickém pohledu. Poté je provedena samotná analýza, ve které lze vidět změny v počtu zařízení jednotlivých kategorií za období takřka třicetileté, tj. 1989–2016.

2 Metodika práce Pro úspěšné vypracování bakalářské práce bylo nutné studium odborné literatury a poté zvolení způsobu metody hodnocení – retrospektivní analýzy. Touhle metodou jsme potřebné informace získávali tím, že jsem se ptali starší generace, jaký byl rozvoj služeb kolem roku 1989. Současné dění služeb v obci lze vypozorovat z vlastního pohledu.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva správního obvodu ORP Vsetín vychází z dat Historického lexikonu obcí České republiky 1869–2011, pohyb obyvatelstva z publikací Sčítání lidu, domů a bytů 1991, 2001 a 2011. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel za jednotlivé obce je hodnocen na základě bazického a řetězového indexu. Bazický index se vypočítá jako podíl počtu obyvatel posledního sledovaného roku k roku 1869, to celé vynásobené 100. Po výpočtu nám vyjde stav počtu obyvatelstva v procentech oproti roku 1869. Řetězový index se počítá jako podíl počtu obyvatel ve sledovaném roce a počtu obyvatel v roce předchozím vynásobeného 100. Ve výsledku nám vyjde stav počtu obyvatel v procentech ve srovnání s předcházejícím sledovaným rokem.

Potřebná data ke zhodnocení sektoru služeb ve sledovaném období 1989–2016 byla získaná metodou retrospektivní analýzy. Metodu retrospektivní využíváme tam, kde chybí údaje o nějakém jevu a v sociálně geografickém výzkumu patří k často využívaným postupům (Lauko, 2005, Szczyrba, 2008). Konkrétně se jednalo o zjišťování informaci o stavu obslužné sítě v jednotlivých obcích zkoumaného venkovského regionu na konci 80. let minulého století skrze výpovědi stávajících současných zástupců či zaměstnanců místních samospráv (starostové, místostarostové, matrikářka ad.). Výsledná data byla převedena do programu a roztříděna do jednotlivých kategorií. Výsledkem zpracování dat jsou grafy podkategorií. Ve sledovaném období jsou výrazné změny ve většině daných zařízení. Ke zhodnocení vývoje změn v sektoru služeb na území Vsetínska byly vytvořeny dvě mapy. Informace k první mapě byly získány z publikace „Okres Vsetín“ (Baletka a kol., 1987) a osobního kontaktu s pamětníky. K mapě druhé z informací z Českého statistického úřadu.

K sepsání bakalářské práce byly použity programy – pro textovou část Microsoft Word 2010, tabulky a grafy byly vytvořeny v Microsoft Excel 2010 a mapové podklady byly zpracovány v ArcMap 10.2.

3 Rešerše literatury k danému tématu Služby se v prostoru vyznačují koncentrací do měst. Ve venkovském prostoru nacházíme služby, jejichž druhové spektrum je daleko menší než ve městech. Nicméně na venkově stále žije nemalý počet obyvatel (v ČR zhruba třetina) potřebující k životu základní služby (školství, zdravotnictví, maloobchod apod.), a tak pozorujeme logický zájem autorů o výzkum v této oblasti (Majerová, 2009, Kubátová, 2016, Binek, 2007).

Charakteristikou, popisem a vymezením venkova se zabývá Majerová (2009), která se na začátku zaobírá vývojem město-venkov, kde vysvětluje, že venkov je opozitem pro termín město. Přesnější definici slova venkov můžeme najít u Vavrouchové (2015), která bere venkov jako řídce osídlený prostor, ve kterém má důležitou funkci zemědělství. Můžeme u něj najít určité charakteristické znaky, které se mění jak v čase, tak i v prostoru. Z hlediska demografického lze venkov vymezit nízkým počtem a hustotou obyvatel, z urbanistického hlediska specifickým typem zástavby a z hlediska sociologie například jiným způsobem života (Majerová, 2009). Podle Vavrouchové (2015, 10) se dají nejběžnější používaná kritéria vymezení venkovských hranic rozdělit do čtyř skupin, a to na základě velikosti sídla, hustoty osídlení, institucionálního vybavení obcí a dopravní dostupnosti nebo vzdálenosti od větších center. U nás se dá považovat za nejpoužívanější první skupina, která nám definuje venkovský prostor jako území přírodního charakteru, které se nachází vně městského sídla a počet obyvatel je pod 2 tisíce a část obcí se 2–5 tisíci obyvateli.

Mezi pět hlavních subjektivních rysů vymezení venkova, které popisují Kučera a Kuldová (2006), patří: venkov jako neměstský prostor, venkov jako krajina, venkov jako prostor pro zemědělství, venkov jako životní styl a venkov jako prostor rekreace a odpočinku. I dnes je venkov vnímán ve spojení se zemědělstvím, krajinou, přírodou a volností. Hodně lidí jej považuje za dobré místo pro život a domov.

Podle Binka (2007) si lidé nejvíce pojí venkovský prostor se zemědělskou výrobou, řemesly, velkými rozsáhlými poli, loukami a lesy. V historii se z malých venkovských sídel stávala větší známější centra. V minulosti byl venkov obýván lidmi, kteří nebyli moc vzdělaní, spíše zaměření jen na práci v zemědělství.

Podle Majerové (2009) žila na začátku 20. století ještě více než polovina obyvatel na venkově. Odchod obyvatel v období první republiky byl způsoben hospodářskými, psychologickými, zemědělskými a dalšími problémy. Také v 50. letech dochází k tomu,

že většina lidí bydlí ve městech. K vylidňování obcí podle Maříkové (Agris, 2000–2018) docházelo během minulého století. Počet venkovských obcí se od roku 1961 do roku 1980 snížil z 8 088 na 4 113. Ke konci 80. let bylo číslo ještě nižší. Dopad tohoto procesu se projevoval hlavně v chátrání vesnic, ve kterých byly polorozpadlé chalupy a domky. Tento problém mohl vyřešit rozvoj typického českého fenoménu – chalupaření. Vylidňování působilo na tradice, kulturní dědictví, vztah venkova k půdě a krajině (Agris, 2000–2018). Po roce 1990 nastal díky společenským i legislativním změnám postupný nárůst obyvatel na venkově. V polovině 90. let 20. století nastala menší migrace. Lidé se přestali stěhovat do měst a začali se opět stěhovat zpátky na venkov. Důvodů pro tento vývoj může být několik. Například lidé, kteří se v průběhu svého života přestěhovali do měst a teď se vracejí zpátky, kde se narodili, lidé, kteří jezdí na venkov relaxovat a zůstali tam, nebo vzrůst zájmu obyvatelstva střední a vyšší vrstvy o bydlení, hlavně v atraktivních lokalitách při velkých městech. Období po roce 1989 ve statistikách ukazovalo větší přírůstek obyvatelstva zpět na venkov. Některé obce se spojily a jiné zase osamostatnily. V posledních letech se jedná hlavně o mladé lidi, kteří se chtějí každodennímu ruchu ve městě vyhnout, a tak hledají klidné místo venkova (Majerová, 2009).

Maříková (Majerová, 2009, 37) nám díky grafu „Vývoj podílu obyvatel měst a venkova na území ČR v letech 1843 až 2007“ umožňuje vrátit se o 150 let zpět. Zde vidíme, jak se obyvatelstvo postupem času přesouvalo do měst. V roce 1843 je více než tři čtvrtě obyvatelstva na venkově a jen necelých 18 % obyvatel žije ve městě. V dalších letech život na venkově ubýval a s rozvojem průmyslu a nových služeb se lidé stěhovali do měst, kde měli lepší uplatnění. Na vesnici tudíž zůstávalo starší obyvatelstvo, které se drželo řemesel, tradic a svých naučených způsobů žití. V roce 1980 žilo ve městě kolem 75,5 % obyvatelstva. V dalších letech tato hodnota klesala z důvodů stěhování do venkovského prostoru.

Maříková (2009) uvádí, že před rokem 1989 byl společenský systém založen na centralizovaně řízené ekonomice a centralismu ve všech oblastech. Snahy o udržení centralismu byly podporovány bytovou výstavbou (paneláky, bytovky) a pracovními místy v zemědělských a průmyslových podnicích. Takzvaná středisková soustava osídlení z roku 1971 vedla k tomu, že menší obce byly administrativně přičleněny k větším střediskovým, ve kterých docházelo k dalšímu rozvoji občanské vybavenosti

(nákupní střediska, školy, domy služeb, aj.), bytové výstavbě a ke vzniku pracovních příležitostí (JZD, státní statky). Ostatní obce tzv. nestřediskové byly z koncepčního hlediska investičně podfinancované, což vedlo k tomu, že se zdejší služby nerozvíjely, nebo se dokonce rušily. Ve výsledku obyvatelstvo této části venkovského prostoru spádovalo za službami do střediskových obcí. Jako hlavní důvod, který vedl mladší obyvatelstvo ke stěhování do měst, můžeme uvést rušení podnikání (to způsobilo, že v obci lidé přišli o mnoho podnikatelů, kteří poskytovali základní služby), nezájem o budoucnost venkova a korupce. Centralizovaný systém totiž upřednostňoval velká města, kde byl větší rozmach průmyslu.

Podle Touška a kol. (2008) můžeme ekonomiku rozdělit do tří sektorů – primární, sekundární a terciární. Do sektoru služeb, kterým se daná práce bude zaobírat, řadíme někdy i sektor kvartérní. Ten napomáhá k hospodářskému rozvoji služeb státu. Rozkvět služeb nastal hlavně v polovině 20. století při silném rozvoji dopravy a spojů. Definici služeb popsal Adam Smithe jako: „statky, které neprodukují žádnou hodnotu.“ Pro venkovské obce služby představují jeden ze sociálních a ekonomických pilířů jejich fungování (MUNI, 2018). Ve venkovském prostoru rozvoj služeb zaznamenal rozkvět až po roce 1989, kdy se maloobchody, prodejny, restaurace a hostince dostaly do soukromého vlastnictví. To mělo za následek širší rozvoj daného odvětví.

4 Geografická charakteristika SO ORP Vsetín 4.1 Vymezení daného území Správní obvod obce s rozšířenou působností Vsetín spadá do Zlínského kraje (NUTS 3). Řadí se jako 4 největší obvod v kraji a nachází se na východu České republiky. Podle administrativního členění patří SO ORP Vsetín do NUTS 2 – Střední Morava. Jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Správní obvod ORP Vsetín spadá do okresu Vsetín. Na území okresu leží ještě dva další správní obvody ORP – Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm. Správní obvod ORP Vsetín se dělí na 3 obvody s pověřeným obecním úřadem, a to SO POU Vsetín, Karolinka a Horní Lideč. Dané území vymezuje 32 obcí, z toho 2 mají statut města (Karolinka, Vsetín).

Území, které máme vymezeno, leží v Západních Karpatech a vzniklo alpinským vrásněním ve třetihorách. Obce se rozkládají v Hostýnsko-Vsetínské hornatině a na východě zasahují až do pohoří Javorníků. Většina obcí je v údolí, které je lemováno vrcholy s průměrnou nadmořskou výškou cca 350–700 m. Nejvyšší vrchol území je Vysoká (1024 m). V Javornících pod vrcholem Vysoká pramení hlavní tok Vsetínska, kterým je Vsetínská Bečva. Ta na délku měří 58,8 km a její plocha povodí je 734,1 km². Mezi další známe toky patří Senice, Ratibořka, Rokytenka, Dinotice. Ve městě Karolinka můžeme najít vodní nádrž Stanovnice, která zásobuje Vsetín a okolní vesnice pitnou vodou (Pavelka a kol., 2001).

Hluboká údolí a sníženiny jsou většinou vázány na méně odolné jílovité, pískovcové a slínité horniny (Baletka a kol., 1987). Nestabilní flyšové podloží zde podmiňuje vznik svahových deformací, především vodní eroze a sesuvy půdy. Území není příliš vhodné pro zemědělství, z příkrých a suchých svahů je velmi rychle odváděna voda. Louky jsou vhodné pro pastevectví, ale v dnešní době vidíme chov domácích zvířat jen zřídka (zejména ve východní a jihovýchodní části území).

Obr.1: Lokalizace SO ORP Vsetín v České republice Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

Obr.2: Obce ve správním obvodu ORP Vsetín Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

4.1.1 Sídelní struktura Oblast Vsetínska, konkrétně samotný Vsetín, by se dala považovat za srdce Valašska1. Už první osadníci, především ve 13. a 14. století, se na tomhle území usídlovali kolem řek. Byli to rolníci slovanské národnosti, kteří určili specifičnost tohoto regionu. Mezi hlavní zdroje obživy patřilo zemědělství, obdělávání půdy, pěstování obilovin a chov dobytka. V tomto století taky rozvoj zemědělství a řemeslnictví zvýšil produkci a započal rozmach obchodu. Obchodní cesta procházela územím Kelečska, poté se přesunula do údolí Rožnovské Bečvy a také do povodí Vsetínské Bečvy (ČSÚ, 2018). V 16. a 17. století přicházeli noví osadníci, kteří se zde přesunuli z karpatského pohoří, především z Rumunska. Oproti zakládajícím osadníkům, kteří chovali především hovězí dobytek, se rumunští osadníci usadili ve vysokých horských polohách, kde pásli ovce. Život Valachů2 byl velmi prostý a jednoduchý. Dodnes se obdělává půda a chová se dobytek pro domácnost, který se vypouští na salaš3 (Ris, 2012–2016).

Historicky první zmínka o městě Vsetín se nachází v listině z roku 1297–1308. Tato listina se vztahuje k úplnému začátku osídlování tohoto území. V roce 1308 je uvedeno městečko nazývané Setteinz s kostelem, mlýnem a hradem Freundsberg. Název Wssetín se objevuje až v listině z roku 1396. První vklad vsetínského panství do zemských desek byl až roku 1505 a roku 1653 se stal Vsetín majetkem rodu hrabat z Illesházy, kteří jej vlastnili 180 let a započali hospodářský a řemeslnický vývoj (Baletka a kol., 1987).

S postupným osídlováním v roce 1991 se rozšiřovalo území hlavně po délce toků. Vznikal souvislý pás sídel (Hovězí, Huslenky, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka a Velké Karlovice), která na sebe těsně navazují. Po roce 1990 se hodně obcí začalo osamostatňovat a odtrhávaly se od větších měst/obcí. Jednalo se o obce Seninka, Pržno, Valašská Senice, Ústí a Janová. Takové obce se staly samostatnou jednotkou, ve které postupem času začaly vznikat menší obchody, školy a podle počtu obyvatelstva se začaly poskytovat i zdravotní služby. Podle Musila (2002) nemůžeme tvrdit, že se po roce 1989 obyvatelstvo vracelo zpět na venkov. V okolí větších měst sice vznikaly suburbánní zóny, ty ale nepovažujeme za venkovský prostor.

1 Region na východní Moravě 2 Etnografická skupina 3 Místo, kde se pase dobytek 15

Nejvíce život obcí ovlivnil nový daňový systém zavedený v roce 1992. Obce už nebyly financovány dotacemi, ale díky samosprávě, kterou dostaly, se musely financovat samy (Kubátová, 2016).

Ve správním obvodu ORP Vsetín se nachází 31 obcí, které byly rozděleny podle počtu obyvatel do následujících kategorií: 0–199, 200–499, 500–999, 1000–1999, 2000–4999 za dobu pěti let. Jediná nezastoupená kategorie je 0–199. Nejvíce obcí je zastoupeno v kategorii 500–999, za všechny sledované roky. Nejvyšší nárůst byl ale v roce 1991. Za rok 2017 bylo v kategorii 2000–4999 osm obcí s počtem obyvatelstva nad 2000.

Počet Počet obcí 6

0 0 – 199 200 – 499 500 – 999 1000 – 1999 2000 – 4999 Velikostní skupina obcí

1980 1991 2001 2011 2017

Obr. 3: Velikostní struktura obcí ve správním obvodu ORP Vsetín v letech 1980–2017 Zdroj: Český statistický úřad 4.2 Základní socioekonomická charakteristika 4.2.1 Demografická struktura Na území správního obvodu ORP Vsetín žije 65,9 tisíc obyvatel. Od roku 1869 pozorujeme neustálý nárůst obyvatel ve venkovském prostoru až k roku 1930. Od roku 1950 se tento stav snižuje, což vede k oslabení venkovských obcí. Po roce 1989 v důsledku nízké porodnosti a záporného migračního salda počet obyvatel v regionu nevzrůstá (ČSÚ, 2018).

44000

42000

40000

38000 Početobyvatel 36000

34000 1869 1890 1910 1930 1950 1970 1991 2001 2011 2017 Roky

Obr. 4: Vývoj počtu obyvatel ve venkovském prostoru Vsetínska od roku 1869–2017 Zdroj: Český statistický úřad

Vývoj počtu obyvatel ve sledovaném období (1869–2011) se výrazně měnil. Obrázek č. 4 nám ukazuje hodnoty bazického indexu na třech územích (město Vsetín, venkov Vsetína, Česká republika). Nejdynamičtější křivku má město Vsetín, které se od roku 1909 stalo okresním. V té době mělo město 10 123 obyvatel (ČSÚ, 2018). Největší nárůst počtu obyvatelstva ve Vsetíně byl v roce 1930 a 1950, kdy se začala rozvíjet průmyslová výroba. I když stále patřila k nevýraznému odvětví na Valašsku, tak se zde nejvíce rozvíjel průmysl dřevařský, textilní a sklářský. Díky nové výstavbě panelových domů na Sychrově a rozvoji nových pracovních příležitostí se většina lidí začala stěhovat do města. Byla zde větší nabídka práce a lepší pracovní úroveň než ve venkovském prostoru.

Při výpočtech bazického indexu pro venkov Vsetína můžeme vidět, že v žádné z obcí nebyl vyšší nárůst počtu obyvatelstva radikálně znát. U některých obcí (Huslenky, Karolinka) známe počet obyvatel až od roku 1890. Huslenky se staly samostatnou obcí až v roce 1949, kdy se odtrhly od obce Hovězí (Mistopisy,2018). Karolinka má podobný vývoj. Dříve místo města Karolinka stála pouze huť, která se jmenovala Karolinina huť. V roce 1949 se odtrhla od Nového Hrozenkova a nové jméno Karolinka, dostala v roce 1951 (Karolinka, 2018).

600

500

400

300

200 Bazický Bazický index

100

0 1869 1890 1910 1930 1950 1970 1991 2001 2011 Roky

Vsetín Venkov Vsetínska Česká republika

Obr. 5: Vývoj počtu obyvatelstva v období od 1869-2011 pomocí bazického indexu Zdroj: Český statistický úřad

Při výpočtech řetězového indexu vidíme, jak se každý rok měnil nárůst/pokles obyvatelstva ve sledovaném období. Město Vsetín zaznamenalo největší nárůst počtu obyvatel v roce 1890 a 1950. V roce 1991 dosáhl Vsetín svého maxima v počtu obyvatel (29 661). Ve srovnání s venkovským prostorem si můžeme všimnout, že Vsetín má opravdu dynamický vývoj obyvatelstva oproti obcím. Největší rozdíl mezi venkovským prostorem a městem Vsetín je v roce 1950. Jako jeden z hlavních důvodů můžeme brát výstavu a rozvoj Zbrojovky Brno a.s., která přilákala do města nejvíce pracujících lidí.

180 170 160 150 140 130 120

Řetězový Řetězový index 110 100 90 80 1869 1890 1910 1930 1950 1970 1991 2001 2011 Roky

Vsetín Venkov Vsetínska Česká republika

Obr. 6: Vývoj počtu obyvatelstva mezi roky 1869-2011 pomocí řetězového indexu Zdroj: Český statistický úřad

Již od počátku devadesátých let si můžeme povšimnout poklesu obyvatelstva. Hlavním důvodem je nižší porodnost a odtrhnutí některých obcí od města Vsetína, čímž se osamostatnily. Podle statistického úřadu se v letech 1971–1991 přírůstek obyvatelstva hodně zpomalil. Těchto změn si můžeme všimnout i v obr. č. 4 a č. 5, kde vidíme, že od roku 1991 je pokles obyvatelstva opravdu znát.

885

685

485

285 Výsledné Výsledné hodnoty 85

1981 1989 1991 2001 2005 2011 2016 -115 Roky

Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek

Obr. 7: Pohyb obyvatelstva ve správním obvodu SO ORP Vsetín v období 1981–2016 Zdroj: Český statistický úřad Hodnoty přirozeného přírůstku dosahují kladných hodnot nejvíce za tok 1981. Záporné hodnoty jsou v roce 2001 a v roce 2005. Od roku 2005 se rodí více dětí, což způsobuje navýšení přirozeného přírůstku. Migrační saldo je nejvíce v záporných hodnotách v roce 1989. Důvodem je revoluční období, ve kterém se lidé stěhovali do jiných měst.

Pro vytvoření grafu věkové struktury obyvatelstva za rok 2011 a 2016 jsme použili demografickou ročenku, která je zpřístupněná na stránkách ČSÚ. Nejvyšší zastoupení má jak v roce 2011, tak i v roce 2016 produktivní věková skupina obyvatelstva, která za venkov Vsetína vykazuje hodnotu pro rok 2011 70 %, respektive 67 % pro rok 2016. Nejnižší složkou za administrativní území Vsetín je věková skupina předproduktivní, která v roce 2011 dosahovala 14 % a za rok 2016 15 %.

70,00 60,00 50,00 40,00

30,00 Podíl(%) 20,00 10,00 0,00 0-14 let 15-64 let 65 a víc let Věková struktura

Vsetín Venkov Vsetína Česká republika

Obr. 8: Věková struktura Vsetínska a ČR v roce 2011 Zdroj: Český statistický úřad

70,00

60,00 50,00 40,00 30,00 Podíl(%) 20,00 10,00 0,00 0-14 let 15-64 let 65 a víc let Věková struktura

Vsetín Venkov Vsetína Česká republika

Obr. 9: Věková struktura Vsetínska a ČR v roce 2016 Zdroj: Český statistický úřad Z těchto údajů se dostáváme ke stárnutí populace, která je na tomto území velice znatelná. V tabulce č.1 vidíme, že v každém sledovaném území se index stáří zvednul alespoň o 10 %, ve Vsetíně dokonce o 21 %. Průměrný věk je jak v SO ORP Vsetín, tak i za město Vsetín vyšší než průměrně za celou Českou republiku. Postproduktivní věk je v oblasti Vsetínska za rok 2016 skoro stejný (18,5 %), jako v roce 2011 (16 %).

Tab. č.1: Hodnoty stárnutí obyvatelstva v roce 2011 a 2016 Index stáří (%) Průměrný věk 2011 2016 2011 2016

Vsetín 119,6 140,4 42,0 43,2

Venkov Vsetína 103,3 115,4 42,0 43,0 Česká republika 110,5 120,7 41,1 42,0

Zdroj: Český statistický úřad 4.3 Struktura hospodářství na Vsetínsku Zemědělství Na území SO ORP Vsetín, jehož celková výměra je 66 221 ha (k 31.12.2016) mají největší podíl na půdním fondu lesní pozemky s 39 665 ha. Zemědělská půda má na území Vsetínska 20 257 ha a převládá v ní orná půda a travní porosty. Zastavěné plochy na Vsetínsku zabírají 752 ha (ČSÚ, 2018).

Oblast Vsetínska je známá zemědělskou výrobou, která tady začala již ve 14. století. Území patřilo mezi zemědělskou oblast, kde bylo hospodaření na půdě velmi zaostalé. Důvodem byly nepříznivé přírodní podmínky, kvůli kterým pracovalo v sektoru zemědělství málo lidí. Za rozvoj zemědělství na Vsetínsku bereme vznik jednotných zemědělských družstev v roce 1960 (Majerová a kol., 2009, 137). K JZD se připojily pozemky farem, polí a lesů. Velká jednotná zemědělská družstva byla v obci Ratiboř, Hošťálková, Hovězí. Dnes zůstala družstva pod názvem „zemědělské družstvo“, nebo byla převedena na jinou společnost.

Dodnes se nezlepšila kvalita přírodních podmínek, jelikož je území v neúrodné oblasti. Proto i nadále zemědělství na Vsetínsku zaostává a upadá. V dnešní době je v sektoru zemědělství jen 9,9 % (ČSÚ, 2018) pracujících obyvatel, oproti roku 2001, kdy bylo v sektoru 14,6 % zaměstnaných lidí.

Historie a současnost průmyslu na Vsetínsku Průmyslová výroba se na Valašsku začala rozvíjet až v 19. století, a to jen velmi zřídka. Do té doby byly ve Vsetínském okolí známe cukrovary, parní pily, továrna na sirky, pivovar a v roce 1868 byly založeny sklárny. V roce 1872 si ve Vsetíně otevřeli pobočku ohýbaného nábytku velmi známé rodiny Kohnů a Thonetů, díky kterým se stával Vsetín opravdu velkým průmyslovým městem na Valašsku (Baletka, 2007). Obě tyto rodiny začaly zřizovat filiálky svých továren v nedalekých obcích. Nejznámější pobočky firmy Thonet byly v Liptále, Novém Hrozenkově, na Hovězí.

Kohn měl filiálky v obci Ratiboř a Horní Lideč. Provoz některých filiálek skončil před 1. světovou válkou, ostatní zanikly až po ní. Kolem roku 1946 začal tlak komunismu ničit vliv agrárnické ideologie venkova. Hlavním rysem padesátých let bylo formování ekonomické struktury. Nárůst obyvatelstva ve Vsetíně začal během let 1930–1950, kdy vznikaly nové velké firmy. Nejznámější podnik Zbrojovka Brno a.s. tehdy zaplnil volná místa pracovníky z vedlejších obcí (Baletka, Paštíková, 2007). Mezi nejvýznamnější průmysly na Vsetínsku můžeme brát průmysl dřevařský, sklářský a textilní. Během válečného období byla výroba zaměřena spíše na kovoprůmysl, chemický, báňský a hutní průmysl.

Na konci osmdesátých let 20. století (resp. rok 1989) bylo na území správního obvodu ORP Vsetín osm velkých průmyslových závodů: Zbrojovka Vsetín; MEZ, Vsetín; Zbrojovka Vsetín, Jablůnka; Moravské sklárny, Karolinka; Osvětlovací sklo, Vsetín; SM pekárny a cukrárny, Vsetín; Rostex, Hošťálková; UP Halenkov (Válková, 2007).

Po roce 1989 se většina podniků napojovala na tradici bývalé Zbrojovky. V jejich areálu dnes mají sídla 3 velké firmy: WOCO STV, Austin Detonator, Indet Safety Systems. V centru města se nachází velký obchodní podnik Jednota a elektrotechnický podnik TES Vsetín s.r.o. Tyto firmy nabízejí mnoho volných pracovních pozic a lidé z krajních obcí do nich dojíždějí autobusem nebo vlakem.

Průmysl na území Vsetínska se oproti minulosti o dost zlepšil. Vznikly nové firmy, které nabízejí soustu pracovních nabídek a hodně volných pracovních míst. Pobočky některých velkých firem najdeme i na území vybraných obcí.

Dopravní infrastruktura Doprava nám umožňuje výměnu informací, zboží, osob z jednoho místa na druhé, a také nám zabezpečuje komplementaritu venkova a měst, čímž poskytuje fungování sídelního systému (Binek a kol., 2007). Pro fungování sídelního systému je zapotřebí mít dobrou dopravní dostupnost i obslužnost. Napojení venkovských sídel na dopravní infrastrukturu je základem pro sociální a hospodářský život v obci. Důležitá je proto kvalita dopravní sítě. Dříve patřily mezi nejvíce používané dopravní prostředky autobus a vlak. Dnes je pro lidi rychlejší a výhodnější cesta vlastním autem.

Přes město Vsetín vede silnice I/57, která patří ve východní části České republiky mezi hlavní žíly vedoucí ze Slovenska do Polska. Je dlouhá 167,7 km a prochází 22

Zlínským a Moravskoslezským regionem. Ve správním obvodu ORP Vsetín se silnice napojuje na silnici II. třídy (II/487). Tahle silnice vede ze Vsetína přes obce Ústí, Janová, Hovězí, Huslenky, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice až k hranicím se Slovenskem, kde se poté napojuje na významný dopravní tah – silnici E442, která vede až do Žiliny. V daném území nenajdeme propojenost silnicemi mezi každou z obcí, kvůli členitosti reliéfu. Za důležitý dopravní úsek lze taky považovat silnice I/69, která vede ze Vsetína a ve Vizovicích se napojuje na silnici I/49 (Otrokovice – Zlín – Púchov). Tyto silnice jsou dopravní uzly daného území, protože je lidé využívají ke každodennímu dojíždění za prací.

Železniční síť se na Vsetínsku začala rozvíjet v 60. letech 20. století. S rostoucím průmyslem neexpandovala jen nákladní, ale i osobní železniční doprava. Největší změnou v železniční dopravě byl úsek Valašské Meziříčí – Vsetín – Púchov, jehož intenzivní výstavba započala v lednu 1960. 13. září celým úsekem poprvé projel vlak tažený elektrickou lokomotivou (Baletka, 2008). Vlaková doprava neprotíná všechny obce, která na daném území leží. Obyvatelé Hošťálkové, Ratiboře, Kateřinic, Lačnova, Valašské Senice, Zděchova a páru dalších obcí jsou vázáni pouze na autobusovou dopravu.

Obr. 10: Dopravní infrastruktura SO ORP Vsetín, v silniční i železniční dostupnosti Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

5 Vývoj služeb v České republice: makroekonomický pohled Geografie služeb patří mezi nejmladší vědní disciplínu. Pro dnešní dobu jsou služby jedním z hlavních ekonomických faktorů, a to nejen díky růstu v demografii, společnosti, ekonomice, tvorbě HDP, politice, ale i v zaměstnanosti a mezinárodním obchodě. Díky rozvoji služeb se zvyšují počty nově vytvořených pracovních míst, která se rychle obsazují. Služby nabízejí velkou škálu volných pozic.

5.1 Vývoj sektoru služeb ve 2. polovině 20. století V roce 1945 byl primární sektor brán jako sektor s nejvyšší zaměstnaností v ČSR. Avšak po roce 1948, kdy se k moci dostali komunisté, se více lidí přesunulo a našlo pracovní pozici v průmyslovém odvětví. Sektor služeb tvořil nejmenší procentuální část ze všech tří sektorů. Každým rokem ovšem rostl počet nových pracovníků v stále se rozvíjejících odvětvích. V Československé socialistické republice byl sektor služeb silně podceňován a nedal se srovnat s vyspělými zahraničními státy. Za velký zlom můžeme brát rok 1960, ve kterém se sektor služeb začal silně rozvíjet a narůstal počet pracovníků ve službách (Toušek a kol., 2008).

Nástup komunismu znamenal směřování ke společné dělbě práce. Ekonomická aktivita obyvatelstva se v těchto letech zvyšovala. V roce 1950 49,6 %, v roce 1970 69,9 %, v roce 1991 66,6 % (ČSÚ, 2018). Po pádu komunismu se postupem času začal počet ekonomicky aktivních obyvatel snižovat, až se v roce 2000 dostal na hodnotu60,4 %. Padesátá léta v ČSR se vyznačují úbytkem pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Ve sledovaném období 1950–1960 (viz obrázek č. 10 Struktura zaměstnanosti v ČR v období 1950–1989) o klesl ve těchto sektorech počet pracovních míst o více než 300 tisíc. Na druhé straně v samotném průmyslu v období 1950–1960 vzrostl počet pracujících o více jak 400 tisíc. V sektoru služeb sledujeme po celou éru centrálně řízené ekonomiky vysoké přírůstky (Toušek, 2008).

50 45 40 35 30 25 20 15 10

Hodnotyzaměstnanosti [%] 5 0 1950 1960 1970 1980 1989 Roky

Primární sektor z toho zemědělství Sekundární sektor z toho průmysl Terciární sektor

Obr. 11: Struktura zaměstnanosti v ČR v období od roku 1950–1989 [%] Zdroj: Český statistický úřad, Toušek (2008)

Podle geografů Černého a kol. (1991) začal od 70. let do počátku 90. let ve většině vyspělých států růst postavení služeb v národní ekonomice, a také vznikaly nové typy služeb. Ty vedly k lepší efektivnosti výrobních procesů. V československé ekonomice byla velmi nízká úroveň služeb, oproti jiným ekonomikám v hospodářsky vyspělých státech. Podle Kubátové (2016) pád komunistického režimu v roce 1989 znamenal konec pro socialistickou ekonomiku a začala liberalizace společenského i ekonomického života. Důležitou změnou je návrat k soukromému vlastnictví, změna zemědělské výroby a obnova samosprávy obcí. Po sametové revoluci4 se rapidně snížil počet pracovníků v zemědělství a výrazně vzrostl počet pracujících v terciárním sektoru.

Z věcného hlediska nám služby tvořily rozlišnou oblast aktivit, které musely plnit tyto hlavní funkce (Černý a kol., 1991):

• Musely uspokojit nehmotné potřeby společnosti i jedinců a zabezpečovaly nerušený proces společenských mechanismů. Spadala sem státní správa, záchranářství, zdravotnictví a sociální služby, soudnictví, obrana státu a bezpečnost, péče o životní prostředí, věda a školství, služby cestovního ruch a ubytovací služby, sport, společenská aktivita • Zajišťovaly postup hmotné výroby, distribuce a směry produktů, informací, které přispívaly ke zvyšování výkonnosti a efektivnosti. Patřila sem pojišťovací

4 Změny, které vedly k pádu komunistického režimu 25

a bankovní služba, telekomunikační služba a doprava, služby zahraničního a vnitřního obchodu atd.

Tržní i netržní služby zaznamenaly od padesátých let až do konce osmdesátých let 20. století rychlý rozvoj, který vedl k působení několika faktorů. Společnost i obyvatelstvo mělo vysokou poptávku po službách. Nejvíce se dosáhlo hmotné potřeby, což vedlo k tomu, že zájmy společnosti a jednotlivců se orientovaly na rozvoj a udržení fyzických i duševních vlastností člověka. Velká poptávka tak zůstala po léčbě a zdravotní péči, vzdělání, rekreaci, sportu, cestování a kultuře. Inovace, informatika a mikroelektronika, se uplatňují v konkrétních činnostech. Ty vedly na jedné straně k produktivitě práce ve výrobních procesech a na straně druhé k poskytování kvalitativně nových služeb ve sběru záznamů, uchovávání, přenosu informací a zpracování. Takovéto aktivity vyústily v externalizaci a v postupnou institucionalizaci rychle se rozvíjejících oborů služeb (Černý a kol., 1991).

5.2 Rozvoj služeb v transformačním období (po roce 1989) V devadesátých letech zaznamenalo odvětví zemědělství, lesnictví a dobývání nerostů velký úbytek zaměstnanců. Stejný problém měl i průmyslový sektor.

Prudký rozvoj služeb byl zaregistrován v prvních letech ekonomické transformace. Z jiných odvětví se na nová pracovní místa hrnula spousta pracovníků, kteří hledali lepší uplatnění a lepší pracovní zázemí. Podle statistického úřadu v roce 2000 byla míra zaměstnanosti v sektoru služeb 55,4 % přitom v roce 1990 to bylo jen 42,8 %. Nejdříve se zvyšoval počet pracovníků v bankovnictví, pojišťovnictví a ve veřejné správě. Až od roku 2000 došlo k nárůstu počtu pracovníků ve školství, zdravotnictví, výzkumu a vývoji, službách pro podniky a na trzích s nemovitostmi (ČSÚ, 2018).

Největší změna byla po roce 1989 pro podniky, které nebyly efektivní, jako v době komunismu, a začaly zanikat, nebo se přeorganizovávaly. Díky tomu se obyvatelstvu otevřely nové možnosti, jak začít s podnikáním, nebo se úplně přeorientovat na novou práci. Velkým handicapem po pádu komunismu ovšem byla jazyková nevybavenost (Spěváček, 2002).

Od devadesátých let se začalo vše postupem času rýsovat do dnešní podoby. Hlavním cílem byl přechod k fungující mezinárodně otevřené tržní ekonomice. Proto bylo nezbytně nutné zastavit útlum v odvětvích, která dříve pomáhala růstu 26 ekonomiky a podnítit jejich účast na mezinárodní spolupráci. Patřily mezi ně služby dopravní infrastruktury, informačních sítí, spojů, peněžnictví a pojišťovnictví, cestovní ruch a ubytování. Vytvoření podmínek pro privatizaci, adaptace na tržní podmínky, a hlavně vytvoření dobrých podkladů pro zahraniční kapitál bylo důležitým úkolem (Fišer a kol., 2008).

Změnami musela projít i doprava a spoje, neboť byly technicky silně zaostalé. V letecké dopravě se zvyšoval zájem zahraničních společností, což vytvářelo příjemné podmínky na obnovu leteckého odvětví (Černý a kol. 1991).

Velký nárůst zaměstnanosti se předpokládal v odvětví obchodu, což souviselo s přechodem k tržní ekonomice. Očekávalo se vytvoření bohaté a diferenciované maloobchodní sítě a také rozvoj peněžnictví a pojišťovnictví. Mezi poslední nejvíce se rozvíjející odvětví patřil cestovní ruch a ubytovací služby.

Do těžké pozice se dostávaly netržní služby, protože nezvládaly přechod k tržní ekonomice. Největší kladené nároky byly na zlepšení služeb v oblasti školství, zdravotnictví a sociální péče. Zdravotní stav obyvatelstva se zhoršoval, což vedlo ke zdokonalování zdravotnictví. Školství zaznamenalo problém s malým počtem kvalifikovaných lidí. Dříve byly tyto služby financovány především státním rozpočtem. Nyní při zvyšování nároků byla potřeba najít finance u soukromých subjektů, podniků, nebo z rozpočtu obcí (Černý a kol., 1991).

V porevolučním období patřil sektor služeb k oblasti, o kterou jevili zahraniční investoři zájem. Více jak třetina přímých zahraničních investic tekla do odvětví terciárního sektoru. Problémem byly nevyjasněné vztahy vlastníků půdy a nemovitostí (Černý a kol., 1991).

6 Geografická analýza služeb na území Vsetínska Při posledním sčítání lidu v roce 2011 se Vsetínsko ukázalo jako oblast, kde se rozvíjí nemalý počet služeb. Dříve průmyslový region se začal ekonomicky měnit a váhy se přesunuly směrem ke službám Významněji (kvantitativně i kvalitativně) se začaly rozvíjet obchod, doprava, peněžní a další komerční služby. Zásadnější změny nastaly v tradičních veřejných službách, jakými jsou školství nebo zdravotnictví. V roce 2001 v sektoru služeb pracovalo necelých 29 % (ČSÚ, 2018) obyvatel daného území. Důvodem je hlavně vývoj nových technologií a rozvoj nových služeb. Každým dalším rokem se ovšem podíl pracovníků snižoval. K roku 2016 zůstalo v sektoru služeb 23 % ekonomicky aktivních obyvatel.

6.1 Vymezení obcí před rokem 1989 a po roce 1989 Na rozhraní 60. a 70. let 20. století byla navržena tzv. středisková soustava osídlení. Stala se základem oficiálního politického rozvoje tehdejšího socialistického Československa. Hlavní kostrou měla být hierarchická soustava tzv. střediskových sídel. Cílem měly být investice a poskytování služby obyvatelstvu ve svém spádovém území. Časem se ukázalo, že je direktivní, schématická a podceňuje význam a vliv neplánovaných rozvojových faktorů. V průběhu 80. let minulého století tato soustava ztrácela svou regulační funkci a z oficiálních dokumentů vymizela (SOC.CAS., 2017).

Do roku 1989 hrály velkou roli střediskové obce, které nabízely pro obyvatelstvo základní veřejné i komerční služby (maloobchod, finančnictví atd.). Lidé do těchto obcí dojížděli autem, hromadnou dopravou, vlakem nebo docházeli pěšky. S politickým vývojem po roce 1990 systém střediskových obcí zanikl. Doposud ale některé obce zůstávají spádovými.

Na území dnešního správního obvodu ORP Vsetín bylo před rokem 1989 devět obcí se statutem „středisková obec.“ Při porovnání dvou vytvořených map je znatelné, jak bylo dané území administrativně členěno. Obec Hošťálková měla ve svém katastrálním území obce Kateřinice a Ratiboř. Pod obec Jablůnku spadalo Pržno. Valašská Polanka byla spádová pro obce Pozděchov, Prlov, Seninka, Leskovec a Lužná. Horní Lideč měla pod sebou Lačnov, Lidečko, Francovou Lhotu, Valašskou Senici a Střelnou. A obec Hovězí byla spádová pro Zděchov a Huslenky. Obce – Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolínka, Velké Karlovice byly samostatné. Obec Malá Bystřice spadala pod Valašskou Bystřici, která se nachází ve správním obvodu

ORP Rožnov pod Radhoštěm. Pod město Vsetín v 70. letech 20. století spadaly obce Lhota u Vsetína, Janová a Ústí.

Obr. 12: Administrativní členění obcí na Vsetínsku před rokem 1989 Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

Obr. 13: Administrativní členění obcí na Vsetínsku ke 31.12. 2017 Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

6.2 Změny počtu služeb ve venkovském prostoru Vsetínska v období 1989–2016 Ke změnám v počtu zařízení služeb docházelo ve sledovaném období velmi často. Stoupající životní úroveň si kladla zvýšené nároky na poskytování služeb obyvatelstvu. Každý rok bylo vynaloženo mnoho finančních i naturálních prostředků na výstavbu nových domů a rekonstrukci nebo modernizaci obchodů, restaurací, podniků a nákupních středisek.

Důležitou částí bakalářské práce je zhodnocení dynamiky změn v obslužnosti obcí venkovského prostoru. Data, která byla potřebná k hodnocení, jsou získaná metodou retrospektivní analýzy. Hodnocení je provedeno v tabulce č. 2. Jednotlivé služby jsou rozděleny do kategorií, které byly určeny na začátku bakalářské práce. Každá třída je dále rozdělena na podkategorie.

Po roce 1989 nastala možnost soukromého podnikání. První soukromí podnikatelé se objevovali od už roku 1988, jejich velký nárůst byl zaznamenám v roce 1990. Podnikání pomáhala rozběhnout tzv. „malá privatizace“ (Novinky, 2003–2018).

Progresivní změny byly nejvíce zaznamenány v síti obchodů a restauračních zařízení. Důvodem rostoucích počtů restauračních zařízení jsou nově vzniklé restaurace a hospody, především v lokalitě Karolinka a Velké Karlovice. Ve všech obcích venkovského prostoru Vsetínska se nachází obchody, jenž zde mají velké obchodní řetězce (Jednota, Bala, Hruška). Radikální úbytek služeb nezaznamenáváme v žádném odvětví.

Tab. č.2a: Změny v počtu zařízení služeb SO ORP Vsetín v letech 1989–2016 Základní třídy obslužných zařízení Počet zařízení za rok Podkategorie 1989 2016 1. Zdravotní péče 44 72 1a – Praktický + dětský lékař 27 33 1b – Lékař specialista 14 31 1c – Lékárny 1 5 1d – Sociální služby (domovy důchodců) 2 3 2. Vzdělání 56 62 2a – Mateřské školy 28 31 2b – Základní školy - první stupeň 14 13 2c – Základní školy - 1.-9. třída 13 13 2d – Základní umělecké školy 1 5 3. Obchody 62 115 3a – Samoobsluhy 42 79 3b – Supermarkety 0 1 3c - Dom. potřeby + elektro. 20 35 4. Veřejné služby 22 22 4a – Pošty 19 19 4b – Policejní stanice 3 3 Zdroj: Vlastní zpracování

Tab. č.2b: Změny v počtu zařízení služeb SO ORP Vsetín v letech 1989–2016 Základní třídy obslužných zařízení Počet zařízení za rok Podkategorie 1989 2016 5. Restaurační zařízení 65 135 5a – Hospody, restaurace 57 126 5b – Kavárny, cukrárny 8 9 6. Ubytovací zařízení 27 49 6a – Hotely, penziony 16 29 6b – ostatní (kempy apod.) 11 20 7. Kultura 86 87 7a – Kulturní domy 18 19 7b – Kina (vnitřní i letní) 9 8 7c – Kostely 30 30 7d - Knihovny 29 30 8. Sportovní vyžití 76 90 8a – Fotbalové hřiště 29 29 8b – Ostatní hřiště 21 32 8c – Tělocvičny 22 24 8d – Bazény, koupaliště aj. 4 5 9. Komerční služby 26 74 9a – Autoopravny + pneuservisy 4 23 9b – Kadeřnice, kosmetičky 22 51 Zdroj: Vlastní zpracování 31

V předešlých letech byla zdravotnická zařízení téměř ve všech obcích. Zpravidla se zdravotní služby nacházely ve střediskových obcích, kde byl praktický lékař, pediatr, stomatolog. Výrazné změny ve sledovaném období byly způsobeny zvýšeným počtem specializovaných zdravotníků (např. gynekolog, dentální hygienistka) a tím i zkvalitněním zdravotní péče. S rozvojem soukromého sektoru se zvýšil i počet lékáren v obcích. Nejbližší nemocnice a poliklinika pro správní obvod ORP Vsetín je v centru města Vsetín, kde mají občané těchto obcí možnost využívat pohotovostní službu (praktického lékaře, dětského lékaře a zubaře). Nejpalčivějším současným problémem obcí je velký nedostatek mladých praktických lékařů, pediatrů i stomatologů. Současní lékaři už přesluhují a mladí lékaři, kteří by je nahradili, zůstávají raději ve městě. Sociální služby, které se v obcích nachází, jsou domovy pro seniory. Ve sledovaném období přibyl jeden dům pro důchodce, který se nachází v obci Liptál. Počet zařízení se za sledované období kvantitativně, ale i kvalitativně zvýšil (viz obrázky č. 15 a 16).

1d - Sociální služby (domovy důchodců)

1c - Lékárny

1b - Lékař specialista Lékařské Lékařské služby

1a - Praktický + dětský lékař

0 5 10 15 20 25 30 35 Počty zařízení

2016 1989

Obr. 14: Srovnání počtu zařízení v lékařských službách v období 1989–2016 Zdroj: vlastní zpracování

Obr. 15: Obslužnost obcí v SO ORP Vsetín v roce 1989 – Zdravotní služby Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

Obr. 16: Obslužnost obcí v SO ORP Vsetín v roce 2016 – Zdravotní služby Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

Jak už bylo zmíněno, k nejvýraznějším změnám došlo u počtu zařízení maloobchodní sítě. V 90. letech 20. století byl v důsledku restituce navrácen majetek původním majitelům (pekárny, potraviny aj.) Většina restituentů v podnikání pokračovala ve stejném rozsahu, někteří svůj podnik rozšířili o větší sortiment a jiní se podnikání v daném oboru vzdali. Zároveň došlo k nárůstku malých živnostníků, kteří byli časem pohlceni silnější konkurencí (supermarkety aj.). Nadále však zůstávají v obcích pobočky obchodní firmy COOP Jednota. Jediný supermarket, který se na území správního obvodu ORP Vsetín nachází je ve městě Karolinka – Penny Market. Nepotravinářských prodejen jako jsou domácí potřeby, elektro, zahradnické a farmářské potřeby, drogerie, stavebniny a květinářství v obcích značně přibylo.

3c - Dom. potřeby + elektro.

3b - Supermarkety Obchody

3a - Samoobsluhy

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 Počet zařízení

2016 1989

Obr. 17: Srovnání počtu zařízení maloobchodní sítě v období 1989–2016 Zdroj: vlastní zpracování

Školství v obcích se téměř nezměnilo. V 90. letech 20. století došlo k poklesu zájmu o mateřské školy, protože mladým lidem se otevřel nový způsob života a rodiny zakládali až později. Velký nedostatek míst v mateřských školách se projevil až od roku 2005. Bylo nutné zvýšit kapacitu mateřských škol buď rekonstrukcí, nebo novou výstavbou. Obce měly možnost požádat na tuto výstavbu státní dotace. Díky dotacím byly vybavovány i zahrady u mateřských škol. Počet mateřských škol vzrostl o 4 nové budovy v obci Halenkov, Karolinka, Nový Hrozenkov a také v obci Janová. Základní školy se od roku 1989 zrekonstruovaly a prošly vnitřní modernizací. Vzrostl zájem rodičů o školní družiny, tudíž se navyšovala jejich kapacita. Jednou ze základních škol, která musela být z důvodu malé kapacity naplnění tříd zavřená, je základní škola v Janové. Před rokem 1989 byla jedinou základní uměleckou školou na území ZUŠ 34

Karolinka. V roce 2012 vznikly pod jednou základní uměleckou školou čtyři pobočky (v obci Hošťálková, Liptál, Kateřinice a Ratiboř). K prostorovým změnám školních zařízení, které vykreslují obrázky č. 19 a 20., nijak výrazně nedošlo.

2d - Základní umělecké školy

2c - Základní školy - 1.-9. třída

Školství 2b - Základní školy - první stupeň

2a - Mateřské školy

0 5 10 15 20 25 30 35 Počet zařízení

2016 1989

Obr. 18: Srovnání počtu zařízení ve školství v období 1989–2016 Zdroj: vlastní zpracování

Obr. 19: Obslužnost obcí v SO ORP Vsetín v roce 1989 – Vzdělávací služby Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

Obr. 20: Obslužnost obcí v SO ORP Vsetín v roce 2016 – Vzdělávací služby Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

Ve veřejných službách se žádné změny v počtu zařízení neuskutečnily. Stále zůstává ve sledovaném území 3 policejní stanice a ve většině větších obcí pošty. Zhodnocení veřejných služeb lze také vyčíst z obrázků č. 22 a 23, kde je znatelný počet a umístění služeb v obcích.

4b - Policejní stanice

Veřejné Veřejné služby 4a - Pošty

0 5 10 15 20 Počet zařízení

2016 1989

Obr. 21: Srovnání počtu zařízení veřejných služeb v období 1989–2016 Zdroj: vlastní zpracování

Obr. 22: Obslužnost obcí v SO ORP Vsetín v roce 1989 – Veřejné služby Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

Obr. 23: Obslužnost obcí v SO ORP Vsetín v roce 2016 – Veřejné služby Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

Počet ubytovacích zařízení na území Vsetínska se výrazně zvýšil. V lokalitě Velkých Karlovic a Karolinky byly už v minulosti známé vyhledávané hotely a chaty, které byly majetkem velkých podniků (Zbrojovka Vsetín, Svit Zlín). Po roce 1989 se zvýšil cestovní ruch, což vedlo ke zvýšené poptávce po ubytování ve zmiňovaných obcích. Nastal boom výstaveb penzionů, hotelů a wellness center. Tato oblast je velmi atraktivní pro letní turistiku, ale také vyhledávána pro možnost lyžařského vyžití. Mezi ostatní ubytovací zařízení patří autokempy a motoresty. V letním období mají vysokou návštěvnost kempy a penziony v okolí přehrady Bystřička.

6b - ostatní (kempy apod.)

Ubytovcí zařízení 6a - Hotely, penziony

0 5 10 15 20 25 30 Počet zařízení

2016 1989

Obr. 24: Srovnání počtu ubytovacího zařízení v období 1989–2016 Zdroj: vlastní zpracování

Na nárůst počtu restauračních zařízení působí několik faktorů. Například zvýšení cestovního ruchu v dané oblasti, nebo také navýšení zájmu obyvatel, kteří se stravují v těchto zařízeních z různých důvodů (řidiči z povolání, rodiny na výletě). Nejmarkantnější nárůst restauračních provozoven je ve zmiňovaných Velkých Karlovicích (19), na Bystřičce (6) a Karolince (11). S možností soukromého podnikání začaly vznikat nové restaurace, hospody, kavárny a cukrárny, jejichž počet se stále mění. Nárůst počtu zařízení v kategorii restauračních a ubytovacích služeb lze zhodnotit v obrázcích č. 26 a 27.

5b - Kavárny, cukrárny

5a - Hospody, restaurace Restaurační zařízení

0 20 40 60 80 100 120 140 Počet zařízení

2016 1989

Obr. 25: Srovnání počtu restauračních zařízení v období 1989–2016 Zdroj: vlastní zpracování

Obr. 26: Obslužnost obcí v SO ORP Vsetín v roce 1989 – Restaurační a ubytovací služby Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

Obr. 27: Obslužnost obcí v SO ORP Vsetín v roce 2016 – Restaurační a ubytovací služby Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

U posledních dvou skupin již nedocházelo k velkým změnám. V kategorii kulturních zařízení si obce nadále udržovaly funkční letní kina, knihovny a kostely. V kategorii sportovního vyžití byla v obcích nadále udržována fotbalová hřiště. Zájmem obcí bylo vybudování nových moderních hřišť – multifunkční, antuková, s umělým povrchem a dětská hřiště. Tělocvičny jsou v dopoledních hodinách využívány základními školami a odpoledne jsou k dispozici veřejnosti. Oblíbeným místem pro letní vyžití byla přehradní nádrž Bystřička, vodní nádrž Nový Hrozenkov a v 80. letech 20. století vybudované koupaliště v obci Hošťálková. Nová moderní koupaliště vznikla ve Velkých Karlovicích a Zděchově. Pro finančně nákladnou údržbu se výstavba koupališť v obcích nevyplácí. Tyto dvě kategorie byly sloučeny do dvou obrázků č. 30 a 31. Vyčteme z nich jednotlivý počet změn kulturních i sportovních služeb, které dané obce nabízejí.

7d - Knihovny

7c - Kostely

7b - Kina (vnitřní i letní)

Kulturnízařízení

7a - Kultuní domy

0 5 10 15 20 25 30 35

Počet zařízení

2016 1989 Obr. 28: Srovnání počtu kulturních zařízení v období 1989–2016 Zdroj: vlastní zpracování

8d - Bazény, koupaliště aj.

8c - Tělocvičny

8b - Ostatní hřiště

Sportovnívyžití

8a - Fotbalové hřiště

0 5 10 15 20 25 30 35 Počet zařízení

2016 1989

Obr. 29: Srovnání počtu sportovišť v období 1989–2016 Zdroj: vlastní zpracování

Obr. 30: Obslužnost obcí v SO ORP Vsetín v roce 1989 – Kulturní a sportovní služby Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

Obr. 31: Obslužnost obcí v SO ORP Vsetín v roce 2016 – Restaurační a ubytovací služby Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500

V komerčních službách dochází ke značnému rozvoji autoopraven a pneuservisů. Dříve byl počet autoservisů přiměřený k poptávce (ne každý obyvatel vlastnil automobil). V současné době jde o velice žádanou službu, která je téměř v každé obci. Modernizace a emancipace žen vedla ke zřizování malých kadeřnických salónů na vesnicích. Jejich počet byl až do roku 1989 plánován a omezen. Z možností založit si vlastní živnost se počet kadeřnických provozoven v obcích až ztrojnásobil. Významně se také zlepšil rozsah a kvalita této služby.

5b - Kadeřnice, kosmetičky

Komerční Komerční služby 5a - Autoopravny + pneuservisy

0 10 20 30 40 50 60 Počet zařízení

2016 1989

Obr. 32: Srovnání počtu komerčních služeb v období 1989–2016 Zdroj: vlastní zpracování

Následující fotodokumentace vybraných zařízení nám ukazuje, k jakým změnám ve venkovském regionu Vsetínska došlo za sledované období (1989–2016) Nešlo jenom o kvantitativní změny (vznik nových prodejen, autoopraven či hřišť), ale obslužná síť doznala hlubokých kvalitativních změn (např. modernizace škol, zdravotnických zařízení aj.).

Obr. 33: ZŠ v obci Hošťálková 1987 Obr. 34: ZŠ v obci Hošťálková 201 Zdroj: Hošťálková, 1987 Zdroj: Hošťálková, 2015

Obr. 35: MŠ v Ratiboři 1988 Obr. 36: MŠ v Ratiboř 2016 Zdroj: Ratiboř, 1988 Zdroj: Ratiboř, 2016

Obr. 37: Multifunkční hřiště Horní Lideč Obr. 38: Prodejna a pekárna u Karolů Zdroj: Horní Lideč, 2016 Zdroj: Ratiboř, 2016

7 Závěr Bakalářská práce měla za cíl metodou retrospektivní analýzy geograficky zhodnotit kvantitu nabízených služeb ve venkovském prostoru SO ORP Vsetín. Toto hodnocení je založeno na změnách po roce 1989 do současnosti, a na tom, jak se rozvíjely služby ve venkovských obcích. K sepsání bakalářské práce bylo nutné nastudování odborné literatury, internetových zdrojů a článků. Po prostudování těchto zdrojů byla nutná osobní konzultace s pamětníky z vybraných obcí.

Během sledovaného období 1989–2016 ve správním obvodu ORP Vsetín došlo k posílení sektoru služeb ve venkovských obcí. V minulosti museli převážně obyvatelé obcí dojíždět za službami do již zmiňovaných střediskových obcí nebo do okresního města Vsetín. V současné době jsou služby rozvíjeny v každé ze sledovaných obcí dle poptávky obyvatel. K rapidním změnám došlo u zařízení restauračních a ubytovacích služeb, zvláště díky rozkvětu cestovního ruchu. Vysoký nárůst v každé z obcí zaznamenávaly prodejny maloobchodní sítě, u kterých došlo téměř ke zdvojnásobení počtu a obohacení sortimentu.

V kategorii vzdělání a kulturního vyžití v průběhu sledovaného období nedocházelo k výraznému navýšení počtu zařízení. Bylo však důležité a nutné investovat do rekonstrukce a modernizace těchto staveb. Tyto změny však celkově neovlivnily jejich počet na území SO ORP Vsetín.

Obslužnost venkovských obcí na Vsetínsku (viz jednotlivé obrázky za vybrané služby) lze zhodnotit jako pozitivní. Ve většině kategorií služeb během sledovaného období jsou zaznamenány nárůsty počtu zařízení a jen v některých kategoriích počet zařízení klesl.

Po roce 1989 se obyvatelům vesnic otevřela cesta soukromého podnikání. Vznikaly nebo zanikaly nové prodejny s rozličným sortimentem, autoopravny, pneuservisy, kadeřnictví, kosmetiky, masáže aj. Tímto způsobem si občané vytváří nová pracovní místa ve svém bydlišti a snižují tak dojížďku za prací. Prioritou obecních úřadů je zvyšovat životní úroveň občanů na venkově, proto podporují podnikatelé a nabízejí k pronájmu nevyužité obecní prostory. Významným úkolem do blízké budoucnosti je výstavba domovů pro seniory. Cílem obecních úřadů je postarat se o své seniory co nejlépe, protože tato péče je měřítkem vyspělé kulturní společnosti.

8 Summary The aim of the thesis is to geografically analyse and assess the quality of services in the rural area of Vsetín (31 villages) district using retrospective method. This assessment is based on changes from 1989 until present and the development of services in this area. Studying scholarly literature, articles and internet sources was necessary for writing of the thesis. After studying aforementioned sources consulting people who lived in the area in the given time period was essential.

The amount of services available in the area of Vsetín (see individual pictures for chosen services) can be assessed as positive. Increase in the number of facilities can be observed in majority of service categories, decrease in these numbers is rather sparse.

After 1989, citizens of the rural areas were able to carry private businesses. New businesses such as shops with various goods, car services, hairdresser´s, massage salons etc. were established. This way of creating new workplaces, which are closer to places where employees live also decreases the amount of commute. Increasing life standard of citizens is often among the priorities of Local authorities at the rural areas. This results in towns supporting entrepreneurship by offering unused town facilities for rent. An important taskfor the near future is building of retirement homes which is often aim of local authorities which want the best care fot their elderly as i tis a benchmark of an advanced, cultural society.

Seznam použitých zkratek aj. Zkratka, a jiné ArcGis Geograficky informační systém určený pro práci s prostorovými daty

ArcČR 500 Digitální vektorová geografická databáze České republiky v měřítku 1:500 000

ČR Česká republika

ČSSR Československá socialistická republika

ČSÚ Český statistický úřad ha Hektar, jednotka pro plošný obsah

JZD Jednotná zemědělská družstva

MŠ Mateřská škola

SO POU Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem

SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností tzv. Zkratka, takzvaně

ZŠ Základní škola

ZUŠ Základní umělecká škola

Seznam použité literatury BALETKA, L. (2008): Vsetín město a čas. Lanškroun: TG Tisk s.r.o. 239 s.

BALETKA, Ladislav, PAŠTÍKOVÁ J. (2007): Historie a současnost podnikání na Vsetínsku, Valašskomeziříčsku a Rožnovsku. 1. vyd. Žehušice: Městské knihy, 327 s.

BALETKA, L., ZAPLETAL, L. Okres Vsetín. Ostrava: Profil, 1987. 163 s.

BINEK, J. a kol. (2007): Venkovský prostor a jeho oživení. Brno: Georgetown, 137 s.

BOUŠKA, J., ČERNÝ, M., GLÜCKAUFOVÁ D. (1991): Postavení sektoru služeb v československé ekonomice. Praha: Ekonomický ústav ČSAV, 51 s.

FIŠER, P., JANOTA, M., TOUŠEK, V. (2008): Changes in empoyment structure in the Czech republic influenced by the transformation of economy. Wroclaw: Institute of Geography and Regional Development Univerzity of Wroclaw, 107-114 s.

KOMÁREK, V. (1990): Prognóza a program. 1. vyd. Praha: Academia, 319 s.

KUBÁTOVÁ, H. (2016): Proměny příměstského venkova a venkovské každodennosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouc, 372 s.

KUČEROVÁ, S. (2012): Proměny územní struktury základního školství v Česku. Praha: Česká geografická společnost, 209 s.

LAUKO, V. (2005): Transformation of service network in the Bratislava´s hinterland region. Praha: Acta Universitatis Carolinae, XXXVIII, 1, 2003, 219–229 s.

MAJEROVÁ, V. (2009): Český venkov 2008 proměny venkova. Praha: reprografické studio PEF ČZU v Praze, 188 s.

MAUR, E, MUSIL, J, HORSKÁ, P. (2002): Zrod velkoměsta-Urbanizace Českých zemí a Evropa. Praha: Paseka, 352 s.

TOLASZ, R. (2007): Atlas podnebí Česka. 1. vyd. Olomouc: Český hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci, 255 s.

TOUŠEK, V. (2008): Změny ve struktuře zaměstnanosti v České republice po roce 1989. Olomouc: Geographia Cassoviensis II.,1, 184–189 s.

TOUŠEK, V., KUNC J., VYSTOUPIL, J., a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 411 s.

SPĚVÁČEK, V. (2002): Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde, 525 s.

SZCZYRBA, Z. (2008): Geografie služeb. In KUNC, J., TOUŠEK, V., VYSTOUPIL, J. (ed.): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 411 s.

VAVROUCHOVÁ, H. (2015): Obnova venkova. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 55 s.

Statistické zdroje

Sčítání lidí, domů a bytů ke 31.12.1981, Český statistický úřad, 1981 Sčítání lidí, domů a bytů ke 31.12.1991, Český statistický úřad, 1991 Sčítání lidí, domů a bytů ke 31.12.2001, Český statistický úřad, 2001 Sčítání lidí, domů a bytů ke 31.12.2011, Český statistický úřad, 2011 Internetové zdroje

Agris. Vylidňování českého venkova – minulost a současnost. [online]. 2018 [cit. 2018-04-04]. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/73/151543/993Marikova.pdf

Český statistický úřad. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869. [online]. 2018 [cit. 2018-03-03]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/sldb/pocet-obyvatel-a-domu-podle-vysledku-scitani- od-roku-1869

Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011. [online] 2018 [cit. 2018-03- 10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015

Deník veřejné správy. Středisková soustava osídlení – moderní utopie, nebo tradiční nástroj uspořádání prostoru? [online]. 2018 [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6544450

Horní Lideč. Sportovně turistické centrum. [online] 2018 [cit. 2018-30-04]. Dostupné z: http://www.hornilidec.cz/sportovne-turisticke-centrum

Hošťálková. ZŠ Hošťálková. [online]. 2018 [cit. 2018-29-04]. Dostupné z: http://www.hostalkova.cz/organizace/sluzby-v-obci/zs-a-ms-hostalkova/

Hruška. Seznam prodejen. [online]. 2018 [cit. 2018-04-24]. Dostupné z: https://www.mohruska.cz/prodejny.php

Informační systém Masarykovy univerzity. Služby ve venkovských regionech Česka – kvantitativní hodnocení změn v uplynulém transformačním období (příspěvek ke studiu venkova). [online]. 2018 [cit. 2018-20-04]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/4884317/41725568/27_2013.pdf

Masarykova univerzita. Služby ve venkovských regionech Česka–kvantitativní hodnocení změn v uplynulém transformačním období (příspěvek ke studiu venkova). [online] 2018 [cit. 2018-04-24]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/4884317/41725568/27_2013.pdf

Místopisy. Historie obce Huslenky. [online]. 2018 [cit. 2018-03-20]. Dostupné z: https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/10160/huslenky/historie/

Novinky. Patnáct let vývoje české ekonomiky po roce 1989. [online]. 2018 [cit. 2018-28-04]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/ekonomika/43965-patnact-let-vyvoje-ceske-ekonomiky-po-roce-1989.html

Pržno. Historie–oficiální stránky obce Pržno. [online]. 2018 [cit. 2018-04-18]. Dostupné z: http://www.prznouvsetina.cz/informace-o-obci/historie/

Ratiboř. Mateřská škola Ratibor. [online]. 2018 [cit. 2018-29-04]. Dostupné z: https://www.facebook.com/obec.ratibor/photos/?tab=albums

Risy. Historie Valašska. [online]. 2018 [cit. 2018-04-17]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/turisticke- ris/beskydy-cz/historie-beskyd/historie-valasska/

SlidePlayer. Centrálně řízená – plánovaná ekonomika. [online]. 2018 [cit. 2018-04-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/2742126/#

Sociální služby Vsetín. DS Karolinka. [online] 2018 [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://www.sluzbyvsetin.cz/cz/domovy/domov-senioru-karolinka/o-domove

Sociální služby Vsetín. DZR Pržno. [online] 2018 [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://www.sluzbyvsetin.cz/cz/domovy/domov-senioru-karolinka/o-domove

Sociologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. [online] 2018 [cit. 2018-28-04]. Dostupné z: https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/239_ss_06_02.pdf

Vzdělaný zastupitel. Veřejné služby obce. [online]. 2018 [cit. 2018-04-10]. Dostupné z: http://www.vzdelanyzastupitel.cz/data/fileBank/b6901068-e0b5-4f0b-bb09-8c4866a39240.pdf

Přílohy

Obr. 39: Časová dostupnost z obcí za službami do města Vsetín Zdroj: Vlastní zpracování, v programu ArGis 10.2, podkladová data ArČRr 500