DOCSLIB.ORG

Postprodukční Vizuální Postupy Ve Filmu Loving Vincent

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Postprodukční Vizuální Postupy Ve Filmu Loving Vincent Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia Martina Chmelíková Postprodukční vizuální postupy ve filmu Loving Vincent Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Míčová 2020 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Podpis autora práce Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Pavlíně Míčové za odborné vedení, cenné rady a připomínky v průběhu psaní práce. Děkuji také Bc. Michaele Růžičkové za inspiraci, své rodině a partnerovi za podporu a trpělivost. Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 6 1. Vymezení pojmu postprodukce .................................................................................................... 10 1.1. Postprodukce jako konceptuální umělecký přístup k dílu ..................................................... 10 1.2. Postprodukce jako technická kategorie úprav ve filmu ........................................................ 11 2. Vizuální efekty VFX ve filmové tvorbě ....................................................................................... 14 2.1. Metoda rotoskopie ................................................................................................................ 15 2.2. Použití maskování a techniky klíčování ................................................................................ 16 2.3. Možnosti 3D animace ........................................................................................................... 18 3. Filmové dílo Loving Vincent ........................................................................................................ 20 3.1. Vizuální složka filmu ............................................................................................................ 21 3.1.1. Souvislost tvorby Vincenta van Gogha s filmem Loving Vincent ................................ 23 3.1.2. Postprodukční zpracování postav filmu Loving Vincent .............................................. 25 3.1.3. Vizuální efekty použité ve filmu Loving Vincent ......................................................... 31 4. Filmy využívající postprodukci specifickým vizuálním stylem ................................................... 33 4.1. Krátkometrážní animované filmy Aleksandra Petrova ......................................................... 34 4.2. Animované sekvence Em Cooper ......................................................................................... 37 4.3. Filmy z produkce Richarda Linklatera .................................................................................. 39 Závěr ..................................................................................................................................................... 41 Resumé / Summary ............................................................................................................................... 44 Seznam vyobrazení ............................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 46 Filmografie a audiovizuální díla ........................................................................................................... 47 Elektronické zdroje ............................................................................................................................... 47 Úvod Kolikrát nás při sledování filmu napadne otázka: „Jak tohle dokázali vytvořit?“ Více než děj nás častokrát dokáže pohltit jeho vizuální stránka. S výslednou obrazovou kvalitou a estetikou filmu je z velké části spojena dokončovací fáze, která se nazývá postprodukce. Finální podobu snímku ovlivňuje velké množství jednotlivých úkonů a časově náročných postprodukčních procesů. Postprodukce a speciální vizuální efekty v současné kinematografii patří k nezbytným fázím. Existují však filmy, které využívají dosud neviděné techniky nebo kombinují klasické efekty s digitálními. Jedinečná vizualita a práce s postprodukcí je ve filmovém průmyslu velmi aktuálním a někdy velmi opomíjeným tématem, a proto stojí za zmínku. Cílem této práce je pomocí analýzy vizuální stránky celovečerního polského filmu Loving Vincent1 představit využité postprodukční vizuální postupy. Forma tohoto filmu kromě postprodukce technické (filmové) souvisí také s Bourriaudovým pojetím konceptuální postprodukce. Filmoví tvůrci svou uměleckou aktivitou vkládají vizuální prvky převzaté z minulosti a vytvářejí tak nový směr využití uměleckého díla. Umělci postprodukce tvoří podle vlastní fantazie – tvoří něco nového, novou kvalitu na základě stávajících uměleckých děl. A to tím, že reprodukují, interpretují a recyklují, jako tomu je právě v případě tohoto filmu. Kromě filmu Loving Vincent budou uvedeny další příklady podobně postprodukčně ztvárněných animovaných filmů. Mezi nimi bude využita komparativní metoda z hlediska postprodukčních vizuálních postupů. Dle členění historiografie podle Francesca Casettiho je v práci uplatňována koncepce esteticko-lingvistických dějin, která se věnuje uměleckému výzkumu filmových forem a stylů.2 Výsledkem zkoumání této práce je potvrzení souvislostí obou typů postprodukce ve filmu Loving Vincent. Dalším cílem předkládaného textu je vést čtenáře k inspirativnímu přemýšlení o filmech, přiblížit a vyzdvihnout tvůrčí disciplínu postprodukce a vizuálních efektů, která patří ve filmovém prostředí mezi nepostradatelnou, avšak často velmi opomíjenou metodu. 1 S láskou Vincent [Loving Vincent] [film]. Režie Dorota KOBIELA, Hugh Welchman. Polsko, USA, BreakThru Productions, 2017. 2 CASETTI, Francesco. Theories of cinema, 1945-1995. Austin: University of Texas Press, 1999. 6 První kapitola pojednává o postprodukci a čerpá ze zdrojů, které se tímto tématem zabývají. Výchozím bodem práce je rozdělení dvou druhů postprodukce – konceptuální a technická. Práce se dále zabývá otázkou souvislosti mezi oběma druhy. Potencionální výhodou využití obou typů postprodukce ve filmu je vznik nové filmové formy a stylu. Ve většině literatury je toto téma koncipováno v trochu jiných pohledech, než má být prezentováno v této práci. Některé texty obsahují příliš mnoho technických informací, některé se věnují pouze určitým problémům. Přínosem k problematice postprodukce byla kniha francouzského estetika Nicolase Bourriauda s názvem Postprodukce.3 Autor zde popisuje práci umělců s postprodukcí a vyzdvihuje zde nové způsoby využití v různých druzích současného umění. Bourriaud zmiňuje postprodukci také ve vztahu k filmu. Téma technické stránky postprodukce ve filmové tvorbě je vcelku obsáhle popsáno v knize Jamese Monaca Jak číst film.4 Autor zde vysvětluje také vztah filmů k jiným druhům umění a popisuje jeho výrazové prostředky. Postprodukcí se ale zabývá spíše z oblasti klasické formy filmu, a vizuální efekty jsou vysvětlovány pouze z hlediska tehdejší doby. V českém překladu existuje kniha s podobným názvem Jak číst film: Cinefilův průvodce od Thomase Fostera.5 Autor se věnuje velmi podobné tématice jako Monaco a zabývá se krátkými rozbory filmů z jednotlivých pohledů. Podstatou této práce není detailní popsání historie filmové postprodukce, ale analýza jedné z postprodukčních fází, a to vizuálních efektů zvaných také VFX. Mezi ně patří metody rotoskopie, technika maskování, klíčování a také 3D animace. Díky těmto efektům v dnešní době vzniká největší část vizuální stránky filmu. Toto téma není v literatuře dostatečně zpracováno, přesto se objevují zdroje, které se některými postupy v postprodukci zabývají. Téma technologie rotoskopie nejlépe přibližuje kniha Bratta Benjamina Rotoscoping: Techniques and tools for the Aspiring Artist.6 Autor se zde rotoskopii věnuje především z pohledu moderní filmové tvorby. Historie a samotný vynález rotoskopu, jehož autorem je Max Fleischer, je zmíněn v knize Dějiny filmu od Davida Bordwella a Kristin 3 BOURRIAUD, Nicolas. Postprodukce: kultura jako scénář: jak umění nově programuje současný svět. Praha: Tranzit, 2004. 4 MONACO, James. Jak číst film: svět filmů, médií a multimédií: umění, technologie, jazyk, dějiny, teorie. Praha: Albatros, 2004. 5 FOSTER, Thomas C. Jak číst film: Cinefilův průvodce po světě pohyblivých obrázků. Brno: Host, 2017. 6 BRATT, Benjamin. Rotoscoping: Techniques and tools for the Aspiring Artist. Burlington, MA: Elsevier, 2011. 7 Thompsonové.7 O této problematice se však dočteme i v dalších běžně dostupných materiálech. V teoretickém bádání o filmové tvorbě postprodukce byla využita druhá kniha od Bordwella a Thompsonové: Umění filmu: Úvod do studia formy a stylu.8 Vizuální efekty VFX, které jsou součástí tvorby postprodukce, divák ve filmu vnímá jako samozřejmost. Toto téma není moc obsáhle zpracované, zmínka se vyskytuje v knize Jeffa Okuna – The VES handbook of visual effects: industry standard VFX practices and procedures.9 Informace těchto efektech se dají čerpat také z mnoha internetových článků. Po teoretickém rozboru postprodukčních postupů a jednotlivých vizuálních efektů následuje uvedení do souvislostí s jednotlivými příklady filmů, které tyto metody využívají. Tyto filmy byly vybrány z hlediska jedinečného postprodukčního zpracování a kombinace jednotlivých vizuálních efektů. Dalším kritériem pro výběr se staly animované snímky, jejichž záměrem bylo
Load more

Recommended publications
  • Cr(III) Cr(VI)
    Synchrotron radiation-based µ-XANES and µ-XRD for the characterization and degradation of chrome yellow pigments: a focus on paintings by Vincent van Gogh Letizia Monico CNR-ISTM (Perugia, Italy) University of Antwerp (Belgium) Darkening of chrome yellows in late 19th C paintings* Van Gogh was already aware of the instability of the chrome yellow pigments “[…] You were right to tell Tasset that the geranium lake should be included after all, he sent it, I’ve just checked — all the colours that Impressionism has made fashionable are unstable, all the more reason boldly to use them too raw, time will only soften them too much. So the whole order I made up, in other words the 3 chromes (the orange, the yellow, the lemon) the Prussian blue, the emerald, the madder lakes, the Veronese green, the orange lead, all of that is hardly found in the Dutch palette, Maris, Mauve and Israëls. […]” (letter n. 595, To Theo. Arles, 11 April 1888) Bank of the Seine (1887 V. van Gogh; Van Gogh Museum, Amsterdam, NL) Falling leaves (Les Alyscamps) (1888, V. van Gogh; Kröller-Müller Museum, Otterlo, NL) What is changing? Sunflowers (1889, V. van Gogh; What can be done? Van Gogh Museum, Amsterdam) * L. Monico et al., Anal. Chem. 83 (2011) 1224-1231; L. Monico et al., Anal. Chem. 86 (2014) 10804-10811. Properties of lead chromate-based pigments 2- [SO4 ]>40% chrome orange chrome yellows (1-x)PbCrO4∙xPbO PbCrO4 PbCr1-xSxO4 solubility Sulfates [BaSO4, CaSO4∙2H2O, KAl(SO4)2∙12H2O, PbSO4] Extenders Talc, kaolin, calcite (commercial formulation) Other chromate-based yellow pigments (CaCrO4 /BaCrO4) Darkening of chromate-based pigments: interest in the painting conservation field Evolution of the synthesis procedure Lightfastness controlled experimental conditions [pH, improvement temperature, presence of specific reagents (e.g., Until 1950 NH4HF2)] Keen interest of the darkening Coating methods (Sb-based compounds, of the chrome yellow pigments Al/Ti/Ce hydrous oxides, amorphous silica) in the industrial field.
    [Show full text]
  • Van Gogh Museum Journal 2002
    Van Gogh Museum Journal 2002 bron Van Gogh Museum Journal 2002. Van Gogh Museum, Amsterdam 2002 Zie voor verantwoording: http://www.dbnl.org/tekst/_van012200201_01/colofon.php © 2012 dbnl / Rijksmuseum Vincent Van Gogh 7 Director's foreword In 2003 the Van Gogh Museum will have been in existence for 30 years. Our museum is thus still a relative newcomer on the international scene. Nonetheless, in this fairly short period, the Van Gogh Museum has established itself as one of the liveliest institutions of its kind, with a growing reputation for its collections, exhibitions and research programmes. The past year has been marked by particular success: the Van Gogh and Gauguin exhibition attracted record numbers of visitors to its Amsterdam venue. And in this Journal we publish our latest acquisitions, including Manet's The jetty at Boulogne-sur-mer, the first important work by this artist to enter any Dutch public collection. By a happy coincidence, our 30th anniversary coincides with the 150th of the birth of Vincent van Gogh. As we approach this milestone it seemed to us a good moment to reflect on the current state of Van Gogh studies. For this issue of the Journal we asked a number of experts to look back on the most significant developments in Van Gogh research since the last major anniversary in 1990, the centenary of the artist's death. Our authors were asked to filter a mass of published material in differing areas, from exhibition publications to writings about fakes and forgeries. To complement this, we also invited a number of specialists to write a short piece on one picture from our collection, an exercise that is intended to evoke the variety and resourcefulness of current writing on Van Gogh.
    [Show full text]
  • I Feel a Power in Me Which I Must Develop, a Fire
    vanGogh engl_001_035_rl:vanGogh engl_001_035 09.06.2009 11:19 Uhr Seite 1 ”I feel a power in me which I must develop, a fire that I may not quench, but must keep ablaze, though I do not know to what end it will lead me, and shouldn’t be surprised if it were a gloomy one.“ Vincent van Gogh to his brother Theo in November 1882 vanGogh engl_001_035_rl:vanGogh engl_001_035 09.06.2009 11:19 Uhr Seite 2 vanGogh engl_001_035_rl:vanGogh engl_001_035 09.06.2009 11:19 Uhr Seite 3 VINCENT VAN GOGH Isabel Kuhl PRESTEL MUNICH · BERLIN · LONDON · NEW YORK vanGogh engl_001_035_rl:vanGogh engl_001_035 09.06.2009 11:19 Uhr Seite 4 vanGogh engl_001_035_rl:vanGogh engl_001_035 09.06.2009 11:19 Uhr Seite 5 Contents 37 The Artist seen through his own Eyes 49 A Letter-Writer and his Brother 67 Painting in Black 91 Greyish Pink and Bright Yellow: The Art of Colour 117 Biography and Works 136 List of Illustrations 139 Selected Bibliography 140 Location of Key Works 142 Index vanGogh engl_001_035_rl:vanGogh engl_001_035 09.06.2009 11:19 Uhr Seite 6 “I mean painting is a home …” Vincent to Theo, June 1885 The Bridge at Langlois with Women Washing, March 1888 (detail; see page 131) vanGogh engl_001_035_rl:vanGogh engl_001_035 09.06.2009 11:19 Uhr Seite 7 vanGogh engl_001_035_rl:vanGogh engl_001_035 09.06.2009 11:20 Uhr Seite 8 “But I must continue on the path I have taken now. If I don’t do anything, if I don’t study, if I don’t go on seeking any longer, I am lost.
    [Show full text]
  • Vincent Van Gogh in Arles
    VINCENT VAN GOGH IN ARLES “Van Gogh sur la route de Tarascon” Known also as “The painter on his way to work”, July 1888, 48 x 44 cm Formerly in the Kaiser-Friedrich-Museum, Magdeburg, Germany (Destroyed by fire in 1945) https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vincent_Van_Gogh_0013.jpg A Walk-Around of Selected Sites L. M. Boring Membre de l’Association des Artistes Alpicois, Le Pecq 28 February 2019 Vincent Van Gogh arrived in Arles by train on Monday, February 20, 1888, with an idea to found an artist colony in the south “Wishing to see a different light, thinking that looking at nature under a bright sky might give us a better idea of the Japanese way of feeling and drawing. Wishing also to see this stronger sun, because one could not understand Delacroix’s pictures from the point of view of execution and technique without knowing it, and because one feels that the colors of the prism are veiled in the mist of the North.” Oddly and by happenstance, when he arrived, he found the countryside covered in snow, and among his first paintings were soft landscapes of snow covered fields. He found lodging in the Hotel-Restaurant Carrel, but his stay ended badly over a billing dispute after only two months. Vincent signed a lease on May 1st for a small four-room two-story semi-detached house on the Place Lamartine, not far from the train station. Its stucco exterior was bright ochre, and it became known by Van Gogh’s paintings as La Maison Jaune, the Yellow House.
    [Show full text]
  • Microspectroscopic Analysis of Traditional Oil Paint
    Microspectroscopic Analysis of Traditional Oil Paint Jaap van der Weerd The work described in this thesis was performed at AMOLF (FOM Institute for Atomic and Molecular Physics), Kruislaan 407, 1098 SJ, Amsterdam, The Netherlands. It is part of the research program of Priority Program MOLART (Molecular aspects of Ageing in Painted Works of Art) of the NWO (Nederlandse Organisatie voor Wetenschappelijk Onderzoek) and of the research program nr. 28 (Mass Spectrometry of Macromolecular Systems) of the FOM (Stichting voor Fundamenteel Onderzoek der Materie). © Jaap van der Weerd ISBN 90-801704-8-8 cover: balancing on the Art-Science interface. Results from infrared analysis of a sample from Falling Leaves (Les Alyscamps) by Vincent van Gogh. A processed version of this figure is included in this Thesis as Fig. 8.5. Microspectroscopic Analysis of Traditional Oil Paint ACADEMISCH PROEFSCHRIFT Ter verkrijging van de graad van doctor aan de Universiteit van Amsterdam op gezag van de recor magnificus Prof. mr. P.F. van der Heijden Ten overstaan van een door het college voor promoties ingestelde Commissie, in het openbaar te verdedigen in de Aula der Universiteit Op vrijdag 6 december 2002, te 10.00 uur door Jaap van der Weerd geboren te IJsselmuiden Promotiecommissie Promotores: Prof. dr. J.J. Boon Prof. dr. R.M.A. Heeren Co-promotor: Prof. dr. J.R.J. van Asperen de Boer Overige commissieleden: Prof. Dr. H. Schenk Prof. Dr. J.W. Verhoeven Prof. Dr. H.J. Bakker Dr. A. Burnstock Dr. T. Visser Faculteit der Natuurwetenschappen, Wiskunde en Informatica MOLART Reports MOLART - Molecular Aspects of Ageing of Painted Art - is a 5-year cooperative project be- tween art historians, restorers, analytical chemists and technical physicists funded by the Dutch Organisation for Scientific Research (NWO).
    [Show full text]
  • Vincent Van Gogh Groot Zundert 30 Marzo 1853 Auvers-Sur-Oise 27 Luglio 1890
    Vincent van Gogh Groot Zundert 30 marzo 1853 Auvers-sur-Oise 27 luglio 1890 “Con van Gogh comincia il dramma dell’artista che si sente escluso da una società che non utilizza il suo lavoro , e ne fa un disadatto, candidato alla follia e al suicidio. Non soltanto l’artista: una società pragmatistica che assegna al lavoro il solo fine del profitto non può che respingere chi, pensoso della condizione e del destino dell’umanità, smaschera la sua cattiva coscienza.” “Il posto di van Gogh è accanto a Kierkegaard, a Dostoevskij: come costoro si interroga, pieno di angoscia, sul significato dell’esistenza, del proprio essere-nel-mondo.” “… si pone dalla parte dei diseredati, delle vittime: i lavoratori sfruttati, i contadini a cui l’industria, … toglie il sentimento dell’eticità e della religiosità del lavoro. “Non è pittore per vocazione, ma per disperazione. Aveva tentato di inserirsi nell’ordine sociale, era stato respinto; si era dato all’apostolato religioso facendosi pastore e missionario tra i minatori del Borinage, la chiesa ufficiale, solidale con i padroni, l’aveva espulso.” “A trent’anni si rivolta, la sua rivolta è la pittura: la paga con il manicomio e il suicidio”. Giulio Carlo “Argan L’arte moderna” 1770/1970 Sansoni Ed. op.cit. pag.157 1853 Vincent Willem van Gogh nacque a Groot Zundert il 30 marzo. Figlio primogenito di Theodorus van Gogh (1822-1885) e di Anna Cornelia Carbentus (1819-1907). 1857 1 Maggio nasce il fratello Theo. 1876 - 1881 Dalla metà di aprile 1876 al luglio dello stesso anno Vincent lavora come insegnante nel collegio di Ramsgate.
    [Show full text]
  • Presentazione Standard Di Powerpoint
    Proposta del film: prof. D.E. Tortola Scheda a cura del prof. P. Milli IISS BAZOLI-POLO, Assemblea d’Istituto del 22.12.2018 IISS BAZOLI-POLO, Assemblea d’Istituto del 22.12.2018 Fonte: wikipedia.it è un film d'animazione britannico-polacco del 2017, diretto da Dorota Kobiela e Hugh Welchman. Lingua originale inglese Paese di produzione Regno Unito, Polonia Anno 2017 Durata 94 min Rapporto 1,33:1 Genere animazione, biografico, giallo, drammatico IISS BAZOLI-POLO, Assemblea d’Istituto del 22.12.2018 IISS BAZOLI-POLO, Assemblea d’Istituto del 22.12.2018 Regia Dorota Kobiela, Hugh Welchman Sceneggiatura Dorota Kobiela, Hugh Welchman, Jacek Dehnel Produttore Sean Bobbitt, Cleone Clarke, Tim Dennison, Jonathan Feroze, Richard Londesborough, Ivan Mactaggart, Hugh Welchman Produttore esecutivo Claudia Bluemhuber, Doppiatori italiani Gerd Schepers, Ian Hutchinson, • Gianfranco Miranda: Vincent van Gogh Charlotte Ubben, Laurie Ubben, • Flavio Aquilone: Armand Roulin Edward Noeltner, David Parfitt • Veronica Puccio: Adeline Ravoux Casa di produzione BreakThru Productions, Trademark • Gianni Giuliano: dott. Paul Gachet Films • Valentina Favazza: Marguerite Gachet Distribuzione(Italia) Adler Entertainment, Nexo Digital • Franco Zucca: Joseph Roulin FotografiaTristan Oliver, Łukasz Żal • Bruno Alessandro: père Tanguy Montaggio Dorota Kobiela, Justyna Wierszynska • Riccardo Scarafoni: barcaiolo Effetti speciali Scott McIntyre, Eddy Popplewell • Franca D'Amato: Louise Chevalier Musiche Clint Mansell • Dario Penne: dott. Mazery Costumi Dorota Roqueplo • Enzo Avolio: Rigaumon Trucco Sallie Jaye • Emilio Mauro Barchiesi: Paul Gauguin Art director Daniela Faggio • Oliviero Dinelli: anziano paesano IISS BAZOLI-POLO, Assemblea d’Istituto del 22.12.2018 IISS BAZOLI-POLO, Assemblea d’Istituto del 22.12.2018 Trama Nella Francia del 1891 il giovane Armand Roulin riceve dal padre postino l'incarico di recapitare una lettera a Theo van Gogh, fratello del pittore olandese Vincent van Goghche da poco si è tolto la vita.
    [Show full text]
  • Van Gogh Lecture Jaap Van Duijn
    Vincent and his changing image of God Lecture by Jaap van Duijn, 2019 We will look into the different phases in the life of Vincent van Gogh. His religious experience and his image of God in addition to the artistic development of Vincent van Gogh's work. Sometimes they go together with his change of residence. Emo Verkerk, Vincent and his mother • That Van Gogh still inspires people needs no explanation. For example, look at the painting that modern portrait painter Emo Verkerk made in honor of Van Gogh's 125th year of death. So 2015. The painting is part of a series of Van Gogh portraits and depicts the strictly Reformed mother Anna and Vincent as an art dealer in London (based on one of the few photos known by Vincent). It shows well the relationship between Vincent and his mother. • Vincent's enormous drive and passion for painting is known. Many people, including myself, have traveled all places where Vincent lived and worked out of fascination for the artist. The website vangoghroute.nl was created from this. All places of residence are described on this website. The development was done by Stichting Gifted Art By Judith de Bruijn, art historian. 1 2 Van Gogh family The family: father Theo van Gogh the pastor and mother Anna Carbentus. The children: Vincent, Anna, Theo, Lies, Wil and Cor Vincent's birth certificate First of all, a look at his childhood: • Vincent is born on March 30, 1853. • He lives with his family in the rectory on the Markt in Zundert.
    [Show full text]
  • ARLES 2020 Dossier De Presse
    ARLES 2020 Dossier de presse #arlestourisme EDITO 21 février 1888. Vincent Van Gogh est arrivé la veille à Arles. Dans une lettre, le peintre fait part à son frère Théo de ses premières impressions : «J’ai aperçu de magnifiques terrains rouges plantés de vignes avec des fonds de montagnes du plus fin lilas. Et les paysages, dans la neige avec les cimes blanches, contre un ciel aussi lumineux que la neige étaient bien comme les paysages d’hiver qu’ont faits les Japonais.» La lumière, élément déterminant en peinture et en photographie. Le Pays d’Arles a acquis sa notoriété grâce à tous ceux qui subliment son éclat : les artistes bien sûr (Van Gogh, Lucien Clergue, Christian Lacroix…) mais surtout ceux qui font vivre son patrimoine culturel, naturel et traditionnel. En séjournant à Arles, on traverse plus de 2.000 ans d’Histoire ! Le périple commence au 1er siècle avant Jésus Christ : l’Amphithéâtre (les Arènes), le Théâtre antique, les Cryptoportiques, les thermes de Constantin. Ces vestiges d’Arelate sont inscrits sur la liste du patrimoine de l’humanité par l’UNESCO, tout comme l’église et le cloître Saint-Trophime, joyaux de l’Art roman. La Renaissance assure quant à elle la prospérité des grandes familles arlésiennes, comme en témoignent les nombreux hôtels particuliers de la ville. La machine à remonter le temps s’accélère. 1912 : Pablo Picasso, maître du cubisme, débarque à Arles pour assouvir deux passions : Van Gogh et la corrida. L’histoire d’amour avec la ville se concrétise 60 ans plus tard lorsqu’il offre au Musée Réattu 57 dessins ! C’est à cette époque que le photographe Lucien Clergue lance avec ses acolytes les Rencontres de la photographie qui restent, 50 ans après, l’événement incontournable en France et dans le monde pour les amateurs d’instantanés.
    [Show full text]
  • Les Alyscamps D'arles
    LES ALYSCAMPS D’ARLES Une des nécropoles les plus célèbres d'Europe Le site des Alyscamps tient son nom du latin Allïssii campi («Champs Elysées»), qui désignait dans la mythologie romaine la voie conduisant les héros au royaume des morts. Cette nécropole antique prit de l'importance à partir du Ve siècle après J.-C., lorsque se répandit le culte de saint Genest, un greffier arlésien persécute sous Dioclétien, inhumé aux Alyscamps. Dès lors, des fidèles de l'Europe entière voulurent se faire enterrer sous la protection du martyr et le site devint le départ de l'une des routes pour Compostelle. Le visiteur qui pénètre aujourd’hui dans l'allée des sarcophages ne réalise pas qu'il se trouve devant un aménagement artificiel datant, pour l'essentiel, du XVIIe siècle. Cette mise en scène le long du chemin qui mène à l'église Saint-Honorat fut en effet réalisée par les Frères Minimes, propriétaires des lieux à partir de 1615. Le cimetière s'étendait jadis bien au-delà de cette promenade, mais une partie du site fut détruite lors de l'installation des ateliers des Chemins de fer au XIXe siècle. Sa physionomie se figea à cette époque en une image désormais célèbre : une allée bordée d'arbres et de tombeaux et dont la perspective est fermée par la silhouette caractéristique de l'église Saint-Honorat. Historique L'Antiquité Rites funéraires Durant l'Antiquité, le monde des morts était séparé de celui des vivants. Les enterrements étaient interdits à l'intérieur des villes, mais défunts et mortels se côtoyaient dans les nécropoles, situées à l'extérieur des remparts, le long des principales routes d'accès.
    [Show full text]
  • The Neuropsychiatric Ailment of Vincent Van Gogh
    History of Neurology The neuropsychiatric ailment of Vincent Van Gogh Kalyan B. Bhattacharyya, Saurabh Rai Department of Neurology, Bangur Institute of Neurosciences, Kolkata, West Bengal, India Abstract Vincent Van Gogh is one of the most celebrated creative artists of all time. All his life, he was afflicted by some kind of neurological or psychiatric disorder, which remains a mystery even today. Many historians and his personal physicians believe that he suffered from epilepsy while others felt that he was affected by Ménière’s disease. Features such as hypergraphia, atypical sexuality, and viscosity of thinking suggest the possibility of Gastaut-Geschwind phenomenon, a known complication of complex partial seizure. On the contrary, some historians feel that he was forced to sever his right ear in order to get relief from troublesome tinnitus, a complication of Ménière’s disease. He was addicted to the liquor absinthe, which is known to lead to xanthopsia, and many authorities argue that this was the reason for his penchant for the deep and bright yellow color in many of his paintings. Others have suggested the possibility of bipolar disorder, sunstroke, acute intermittent porphyria, and digitalis toxicity as well. Key Words Absinthe, epilepsy, Ménière’s disease, Vincent Van Gogh For correspondence: Prof. Kalyan B. Bhattacharyya, Amrapali Point, Flat 1C, 59f, Bosepukur Road, Kolkata - 700 042, West Bengal, India. E-mail: [email protected] Ann Indian Acad Neurol 2015;18:6-9 Introduction He left the clinic in 1890 and moved to Auvers-sur-Oise, a commune in Paris, where he was treated by Paul Gachet, and There can be no gainsaying that Vincent Van Gogh is one of the later he sought refuge in the company of Theo.
    [Show full text]
  • Les Fauves. [Catalog of the Exhibition]
    Les fauves. [Catalog of the exhibition] The museum of Modern Art, October 8, 1952-January 4, 1953 the Minneapolis Institute of Arts, January 21-February 22, 1953 San Francisco Museum of Art, March 13-April 12, 1953 the Art Gallery of Toronto, May 1-May 31, 1953 Author Museum of Modern Art (New York, N.Y.) Date 1952 Publisher The Museum of Modern Art: Distributed by Simon & Schuster Exhibition URL www.moma.org/calendar/exhibitions/3306 The Museum of Modern Art's exhibition history— from our founding in 1929 to the present—is available online. It includes exhibition catalogues, primary documents, installation views, and an index of participating artists. MoMA © 2017 The Museum of Modern Art MoMA 521 c.2 LIBRARY Museumof ModernArt ARCHIVE 'UltVeELgR. TRUSTEES OF THE MUSEUM OF MODERN ART JOHN HAY WHITNEY, CHAIRMAN OF THE BOARD; HENRY ALLEN MOE, 1ST VICE-CHAIRMAN; PHILIP L. GOODWIN, 2nd VICE-CHAIRMAN; NELSON A. ROCKEFELLER, PRESIDENT; MRS. DAVID M. LEVY, 1ST VICE- PRESIDENT ; ALFRED H. BARR, JR., MRS. ROBERT WOODS BLISS, WILLIAM A. M. BURDEN, STEPHEN C. CLARK, RENE D'HARNONCOURT, MRS. EDSEL B. FORD, A. CONGER GOODYEAR, MRS. SIMON GUGGENHEIM, WALLACE K. HARRISON, JAMES W. IIUSTED, MRS. ALBERT D. LASKER, MRS. HENRY R. LUCE, RANALD H. MACDONALD, MRS. G. MACCULLOCH MILLER, WILLIAM S. PALEY, MRS. E. B. PARKINSON, MRS. CHARLES S. PAYSON, ANDREW CARNDUFF RITCHIE, DAVID ROCKEFELLER, BEARDSLEY RUML, JOHN L. SENIOR, JR., JAMES THRALL SOBY, EDWARD M. M. WARBURG, MONROE WHEELER HONORARY TRUSTEES FREDERIC CLAY BARTLETT, MRS. W. MURRAY CRANE, DUNCAN PHILLIPS, PAUL J. SACHS, MRS. JOHN S. SHEPPARD OFFICERS AND TRUSTEES OF THE MINNEAPOLIS SOCIETY OF FINE ARTS PUTNAM D.
    [Show full text]