Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia Martina Chmelíková Postprodukční vizuální postupy ve filmu Loving Vincent Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Míčová 2020 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Podpis autora práce Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Pavlíně Míčové za odborné vedení, cenné rady a připomínky v průběhu psaní práce. Děkuji také Bc. Michaele Růžičkové za inspiraci, své rodině a partnerovi za podporu a trpělivost. Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 6 1. Vymezení pojmu postprodukce .................................................................................................... 10 1.1. Postprodukce jako konceptuální umělecký přístup k dílu ..................................................... 10 1.2. Postprodukce jako technická kategorie úprav ve filmu ........................................................ 11 2. Vizuální efekty VFX ve filmové tvorbě ....................................................................................... 14 2.1. Metoda rotoskopie ................................................................................................................ 15 2.2. Použití maskování a techniky klíčování ................................................................................ 16 2.3. Možnosti 3D animace ........................................................................................................... 18 3. Filmové dílo Loving Vincent ........................................................................................................ 20 3.1. Vizuální složka filmu ............................................................................................................ 21 3.1.1. Souvislost tvorby Vincenta van Gogha s filmem Loving Vincent ................................ 23 3.1.2. Postprodukční zpracování postav filmu Loving Vincent .............................................. 25 3.1.3. Vizuální efekty použité ve filmu Loving Vincent ......................................................... 31 4. Filmy využívající postprodukci specifickým vizuálním stylem ................................................... 33 4.1. Krátkometrážní animované filmy Aleksandra Petrova ......................................................... 34 4.2. Animované sekvence Em Cooper ......................................................................................... 37 4.3. Filmy z produkce Richarda Linklatera .................................................................................. 39 Závěr ..................................................................................................................................................... 41 Resumé / Summary ............................................................................................................................... 44 Seznam vyobrazení ............................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 46 Filmografie a audiovizuální díla ........................................................................................................... 47 Elektronické zdroje ............................................................................................................................... 47 Úvod Kolikrát nás při sledování filmu napadne otázka: „Jak tohle dokázali vytvořit?“ Více než děj nás častokrát dokáže pohltit jeho vizuální stránka. S výslednou obrazovou kvalitou a estetikou filmu je z velké části spojena dokončovací fáze, která se nazývá postprodukce. Finální podobu snímku ovlivňuje velké množství jednotlivých úkonů a časově náročných postprodukčních procesů. Postprodukce a speciální vizuální efekty v současné kinematografii patří k nezbytným fázím. Existují však filmy, které využívají dosud neviděné techniky nebo kombinují klasické efekty s digitálními. Jedinečná vizualita a práce s postprodukcí je ve filmovém průmyslu velmi aktuálním a někdy velmi opomíjeným tématem, a proto stojí za zmínku. Cílem této práce je pomocí analýzy vizuální stránky celovečerního polského filmu Loving Vincent1 představit využité postprodukční vizuální postupy. Forma tohoto filmu kromě postprodukce technické (filmové) souvisí také s Bourriaudovým pojetím konceptuální postprodukce. Filmoví tvůrci svou uměleckou aktivitou vkládají vizuální prvky převzaté z minulosti a vytvářejí tak nový směr využití uměleckého díla. Umělci postprodukce tvoří podle vlastní fantazie – tvoří něco nového, novou kvalitu na základě stávajících uměleckých děl. A to tím, že reprodukují, interpretují a recyklují, jako tomu je právě v případě tohoto filmu. Kromě filmu Loving Vincent budou uvedeny další příklady podobně postprodukčně ztvárněných animovaných filmů. Mezi nimi bude využita komparativní metoda z hlediska postprodukčních vizuálních postupů. Dle členění historiografie podle Francesca Casettiho je v práci uplatňována koncepce esteticko-lingvistických dějin, která se věnuje uměleckému výzkumu filmových forem a stylů.2 Výsledkem zkoumání této práce je potvrzení souvislostí obou typů postprodukce ve filmu Loving Vincent. Dalším cílem předkládaného textu je vést čtenáře k inspirativnímu přemýšlení o filmech, přiblížit a vyzdvihnout tvůrčí disciplínu postprodukce a vizuálních efektů, která patří ve filmovém prostředí mezi nepostradatelnou, avšak často velmi opomíjenou metodu. 1 S láskou Vincent [Loving Vincent] [film]. Režie Dorota KOBIELA, Hugh Welchman. Polsko, USA, BreakThru Productions, 2017. 2 CASETTI, Francesco. Theories of cinema, 1945-1995. Austin: University of Texas Press, 1999. 6 První kapitola pojednává o postprodukci a čerpá ze zdrojů, které se tímto tématem zabývají. Výchozím bodem práce je rozdělení dvou druhů postprodukce – konceptuální a technická. Práce se dále zabývá otázkou souvislosti mezi oběma druhy. Potencionální výhodou využití obou typů postprodukce ve filmu je vznik nové filmové formy a stylu. Ve většině literatury je toto téma koncipováno v trochu jiných pohledech, než má být prezentováno v této práci. Některé texty obsahují příliš mnoho technických informací, některé se věnují pouze určitým problémům. Přínosem k problematice postprodukce byla kniha francouzského estetika Nicolase Bourriauda s názvem Postprodukce.3 Autor zde popisuje práci umělců s postprodukcí a vyzdvihuje zde nové způsoby využití v různých druzích současného umění. Bourriaud zmiňuje postprodukci také ve vztahu k filmu. Téma technické stránky postprodukce ve filmové tvorbě je vcelku obsáhle popsáno v knize Jamese Monaca Jak číst film.4 Autor zde vysvětluje také vztah filmů k jiným druhům umění a popisuje jeho výrazové prostředky. Postprodukcí se ale zabývá spíše z oblasti klasické formy filmu, a vizuální efekty jsou vysvětlovány pouze z hlediska tehdejší doby. V českém překladu existuje kniha s podobným názvem Jak číst film: Cinefilův průvodce od Thomase Fostera.5 Autor se věnuje velmi podobné tématice jako Monaco a zabývá se krátkými rozbory filmů z jednotlivých pohledů. Podstatou této práce není detailní popsání historie filmové postprodukce, ale analýza jedné z postprodukčních fází, a to vizuálních efektů zvaných také VFX. Mezi ně patří metody rotoskopie, technika maskování, klíčování a také 3D animace. Díky těmto efektům v dnešní době vzniká největší část vizuální stránky filmu. Toto téma není v literatuře dostatečně zpracováno, přesto se objevují zdroje, které se některými postupy v postprodukci zabývají. Téma technologie rotoskopie nejlépe přibližuje kniha Bratta Benjamina Rotoscoping: Techniques and tools for the Aspiring Artist.6 Autor se zde rotoskopii věnuje především z pohledu moderní filmové tvorby. Historie a samotný vynález rotoskopu, jehož autorem je Max Fleischer, je zmíněn v knize Dějiny filmu od Davida Bordwella a Kristin 3 BOURRIAUD, Nicolas. Postprodukce: kultura jako scénář: jak umění nově programuje současný svět. Praha: Tranzit, 2004. 4 MONACO, James. Jak číst film: svět filmů, médií a multimédií: umění, technologie, jazyk, dějiny, teorie. Praha: Albatros, 2004. 5 FOSTER, Thomas C. Jak číst film: Cinefilův průvodce po světě pohyblivých obrázků. Brno: Host, 2017. 6 BRATT, Benjamin. Rotoscoping: Techniques and tools for the Aspiring Artist. Burlington, MA: Elsevier, 2011. 7 Thompsonové.7 O této problematice se však dočteme i v dalších běžně dostupných materiálech. V teoretickém bádání o filmové tvorbě postprodukce byla využita druhá kniha od Bordwella a Thompsonové: Umění filmu: Úvod do studia formy a stylu.8 Vizuální efekty VFX, které jsou součástí tvorby postprodukce, divák ve filmu vnímá jako samozřejmost. Toto téma není moc obsáhle zpracované, zmínka se vyskytuje v knize Jeffa Okuna – The VES handbook of visual effects: industry standard VFX practices and procedures.9 Informace těchto efektech se dají čerpat také z mnoha internetových článků. Po teoretickém rozboru postprodukčních postupů a jednotlivých vizuálních efektů následuje uvedení do souvislostí s jednotlivými příklady filmů, které tyto metody využívají. Tyto filmy byly vybrány z hlediska jedinečného postprodukčního zpracování a kombinace jednotlivých vizuálních efektů. Dalším kritériem pro výběr se staly animované snímky, jejichž záměrem bylo