MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodov ědecká fakulta Geografický ústav

Bc. Hana SVOBODOVÁ

REGIONÁLN Ě GEOGRAFICKÁ ANALÝZA ZEM ĚDĚLSTVÍ OKRESU JIHLAVA

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Antonín V ĚŽNÍK, CSc.

Brno 2006

Jméno a p říjmení autora: Hana SVOBODOVÁ

Název diplomové práce: Regionáln ě geografická analýza zem ědělství okresu Jihlava

Název v angli čtin ě: Regional - geografical Analysis of Agriculture in Jihlava region

Studijní obor (sm ěr): Regionální geografie a regionální rozvoj

Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Antonín V ĚŽNÍK, CSc.

Rok obhajoby: 2006

Abstrakta a klí čová slova

Cílem této diplomové práce je analýza sou časného stavu zem ědělství v okrese Jihlava a jeho vývoje. V úvodní části jsou zhodnoceny fyzickogeografické a socioekonomické podmínky území. T ěžišt ěm práce je zachycení transforma čních proces ů probíhajících v zem ědělském sektoru od roku 1989 a provedení dotazníkového šet ření v podnicích právnických osob a u vybraného souboru fyzických osob. V záv ěru jsou pak nazna čeny možnosti dalšího rozvoje zem ědělství na studovaném území.

Abstraction and Keywords

The objective of this diploma thesis is anylysis of the current conditions in agriculture in Jihlava district. In the introduction there are evaluated natural and social-economic conditions of the region. Main attention is focused on running transition processes in a agricultural sector since 1989 and on fulfillment of questionnairies in entrepreneurships and chosen private self-employers. There is also described possible future development of agriculture in the district.

Klí čová slova: okres Jihlava, zem ědělství, transformace, zem ědělský subjekt

Keywords: Jihlava district, agriculture, transition, agricultural subject

2

3

4

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatn ě pod vedením doc. RNDr. Antonína V ěžníka, CSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.

V Brn ě dne 10. kv ětna 2006 ______Hana SVOBODOVÁ

5 O B S A H 1 ÚVOD ………………………………………………………………………………... 9 1.1 Cíle práce …………………………………………………………………………….. 9 1.2 Metody zpracování …………………………………………………………………… 10 1.3 Hodnocení dosavadní literatury a jiných pramen ů …………………………………... 12

2 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ …………....………………… 14 2.1 Fyzickogeografické charakteristiky …………………………...……………………... 14 2.1.1 Poloha ………………………………………………………………………………. 14 2.1.2 Klimatické pom ěry …………………………………………………………………. 14 2.1.3 Hydrologické pom ěry ………………………………………….…………………... 18 2.1.4 P ůdní pokryv ……………………………………………………………………….. 19 2.1.4.1 Využití ploch a zem ědělský p ůdní fond ……………………..…………………… 20 2.1.4.2 Produk ční schopnost a cena zem ědělské p ůdy ……………...…………………… 22 2.1.5 Zem ědělské výrobní oblasti ………………………………………………………... 23 2.1.6 Mén ě p říznivé oblasti ………………………………………………………………. 24 2.2 Životní prost ředí ……………………………………………………………………… 25 2.2.1 Stav životního prost ředí v okrese Jihlava ………………………………………….. 25 2.2.2 Chrán ěná území …………………………………………………………………….. 26 2.3 Socioekonomické pom ěry ……………………………………………………………. 27 2.3.1 Obyvatelstvo ……………………………………………………………………….. 27 2.3.1.1 Postavení okresu Jihlava v rámci ČR a kraje Vyso čina ………………………….. 27 2.3.1.2 Vývoj po čtu obyvatel okresu v období 1869 – 2001 …………………………….. 28 2.3.1.3 Přirozená reprodukce a migrace obyvatelstva……………………………………. 29 2.3.1.4 Struktura obyvatelstva podle pohlaví a v ěku……………………………………... 30 2.3.1.5 Vzd ělanostní struktura …………………………………………………………… 31 2.3.1.6 Národnostní a náboženská struktura obyvatelstva ……………………………….. 31 2.3.1.7 Socioekonomické struktura obyvatelstva ………………………………………… 33 2.3.2 Sídelní struktura ……………………………………………………………………. 34 2.3.3 Pr ůmysl …………………………………………………………………………….. 35 2.3.4 Doprava …………………………………………………………………………….. 37 2.3.5 Cestovní ruch a rekreace……………………………………………………………. 38

6

3 VÝVOJ ZEM ĚDĚLSTVÍ DO ROKU 1989 ……………………………………. 39 3.1 Vývoj zem ědělství do roku 1980 …………………………………………………….. 39 3.2 Stav zem ědělství po roce 1980 ……………………………………………………….. 40

4 SITUACE V ZEM ĚDĚLSTVÍ PO ROCE 1989 ………………………………. 42 4.1 Subjekty p ůsobící v zem ědělství ……………………………………………………... 42 4.1.1 Právnické osoby ……………………………………………………………………. 42 4.1.2 Fyzické osoby ……………………………………………………………………… 44 4.2 Zem ědělská výroba …………………………………………………………………... 45 4.2.1 Rostlinná výroba …………………………………………………………………… 45 4.2.2 Živo čišná výroba …………………………………………………………………… 48

5 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠET ŘENÍ V PPO ………...……...……... 51 5.1 Struktura zem ědělských podnik ů po roce 1989 ……………………………………… 51 5.1.1 Stav zem ědělství v roce 1989 ………………………………………………………. 51 5.1.2 Období transforma čních zm ěn ……………………………………………………... 52 5.1.3 Struktura PPO podnikajících v zem ědělství k 31. 12. 2004 ………………………. 54 5.2 Zam ěstnanost v zem ědělských podnicích ……………………………………………. 58 5.3 Rostlinná výroba zem ědělských subjekt ů ……………………………………………. 60 5.4 Živo čišná výroba zem ědělských podnik ů ……………………………………………. 64 5.5 Nezem ědělská výroba PPO …………………………………………………………... 66 5.6 Odbyt produkt ů zem ědělských podnik ů ……………………………………………... 66 5.7 Hospodá řské výsledky zem ědělských podnik ů ………………………………………. 68 5.8 Rozvoj zem ědělských podnik ů ………………………………………………………. 69

6 HODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠET ŘENÍ U SHR ………..…………… 71 6.1 Vznik sektoru samostatn ě hospoda řících rolník ů ……………………….…………… 71 6.2 Soubor dotázaných samostatn ě hospoda řících rolník ů ………………………………. 71 6.3 Socioekonomická charakteristika dotázaných SHR ………………….……………… 72 6.4 Zem ědělská výroba dotázaných SHR ………………………………..………………. 73 6.5 Hospodá řské výsledky dotázaných SHR …………………….………………………. 75

7

7 ZÁV ĚR ………………………………………………………………………………. 78 7.1 SWOT analýza ……………………………………………………………………….. 78 7.2 Shrnutí ………………………………………………………………………………... 79

Seznam použité literatury a dalších pramen ů ……………………………………………. 82 Seznam p říloh ……………………………………………………………………………. 85 Přílohy ……………………………………………………………………………………. 87

8

1 ÚVOD

1.1 Cíle práce

Po roce 1989 došlo v zem ědělství, stejn ě jako v ostatních sektorech národního hospodá řství, k důležitým zm ěnám. V důsledku reformní politiky v devadesátých letech došlo k obnovení soukromého vlastnictví v zem ědělství navrácením p ůdy a jiného zem ědělského majetku p ůvodním vlastník ům, k transformaci p ůvodních zem ědělských družstev a k privatizaci státních statk ů. Přestože podíl zem ědělství na hrubém národním produktu v posledních letech stále klesal, je stále d ůležitou složkou celého národního hospodá řství. Význam zem ědělství spo čívá především v uspokojování základních pot řeb člov ěka, tzn. že je zdrojem potravin nutných k zajišt ění výživy obyvatelstva, a to jak rostlinného, tak i živo čišného p ůvodu. Rovn ěž je producentem nejr ůzn ějších surovin pro další zpracování n ěkterými pr ůmyslovými odv ětvími a dále také spole čně s lesním a vodním hospodá řstvím pe čují o p řírodní zdroje, krajinu a životní prost ředí. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zpracovat podrobnou analýzu sou časného stavu zem ědělství v okrese Jihlava a jeho vývoje po roce 1989. Úvodní část práce se zabývá základními p řírodními a socioekonomickými podmínkami okresu Jihlava a jeho p ředpoklady k zem ědělské činnosti. Další část je v ěnována vývoji zem ědělství v okrese Jihlava, a to především po roce 1989. Dále je v práci zhodnocena organiza ční struktura subjekt ů podnikajících v zem ědělské prvovýrob ě na po čátku devadesátých let a stav zem ědělské výroby v sou časnosti. Hlavní část diplomové práce tvo ří vyhodnocení vlastního dotazníkového šet ření v podnicích právnických osob a u vybraných samostatn ě hospoda řících rolník ů (dále SHR). Mimo jiné byla hodnocena velikostní struktura, zem ědělská výroba a odbytové možnosti zem ědělských spole čností a rolník ů. V záv ěru práce jsou nazna čeny priority dalšího rozvoje zem ědělství na studovaném území, a to v souladu s požadavky trvale udržitelného rozvoje, dopln ěné SWOT analýzou.

9 1.2 Metody zpracování

Získaní údaj ů o hospoda ření jednotlivých subjekt ů od Českého statistického ú řadu ( ČSÚ) je nemožné, jelikož ČSÚ p ři poskytování dat d ůsledn ě dodržuje ochranu individuálních dat dle p říslušných ustanovení zákona č. 89/1995 Sb., zákon o státní statistické služb ě. Dalším problémem se ukázalo být nové administrativní člen ění České republiky, které vešlo v platnost k 1. 1. 2000 a p řeneslo v ětšinu pravomocí okres ů na vyšší územn ě správní celky - kraje, tedy i v ětšina d říve dostupných dat je nyní možné získat pouze za tyto administrativní celky. Proto jsou v této diplomové práci velmi často uvedeny údaje pouze do roku 2000. Bohužel je i metodika zpracování statistických informací nejednotná a velmi často se mění, proto není vždy možné udržet jejich souvislou řadu v delším časovém období. Nap říklad ve jednotlivých letech jsou uvád ěny údaje o r ůzných (neslu čitelných) komoditách, případn ě hospodá řských zví řatech. Údaje o pracujících v zem ědělství jsou v některých publikacích uvád ěny pouze u v ětších subjekt ů, jinde zase uvedeny spole čně s pracovníky v lesnictví a chovu ryb. Poslední komplexn ější informace o stavu zem ědělství v okrese Jihlava podává Agrocenzus 2000, i zde je však v ětšina dat uvedena pouze za celý kraj Vyso čina. Proto byla p ři tvorb ě této práce použita celá řada nejr ůzn ějších metod, nap ř. analýza časových řad, výb ěrová metoda a p ředevším vlastní anketární výzkum, který prob ěhl u 31 právnických a 20 fyzických osob, podnikajících v zem ědělství. Zem ědělství okresu a zm ěny v jeho zam ěř ení a struktu ře jsou hodnoceny b ěhem let 1989 – 2005. Podstatnou částí je p ředevším vývoj v 90. letech, kdy nejen zem ědělství procházelo transforma čními procesy. Cenné informace o pr ůběhu transformace v jednotlivých podnicích studovaného regionu jsem získala od pracovník ů Agrární komory v Jihlav ě a Územního odboru Ministerstva zem ědělství ČR v Jihlav ě. Aktuální seznam právnických i fyzických osob p ůsobících v zem ědělské prvovýrob ě v okrese Jihlava jsem získala od Českého statistického ú řadu. Zde jsou i p řibližné hodnoty vým ěry zem ědělské p ůdy a orné p ůdy a po čet zam ěstnanc ů. Tyto informace byly cenné p ředevším pro vyhodnocování velikostní struktury SHR a dále pro výb ěr souboru rolník ů, kte ří byli zahrnuti do dotazníkového šet ření. Pro zpracování detailn ější analýzy vývoje a sou časného stavu zem ědělství v okrese Jihlava jsem musela p řed vlastním vyhotovením práce provést rozsáhlý výzkum v terénu formou p řipraveného dotazníkového šet ření. (Nevypln ěné dotazníky pro právnické osoby a SHR jsou uvedeny v příloze práce). Vlastní výzkum byl proveden u všech podnik ů

10 právnických osob (zem ědělská družstva, spole čnosti s ru čením omezeným, akciové spole čnosti). T ěchto podnik ů p ůsobilo k 30. 9. 2005 ve studovaném území 33. 31 z nich mi poskytla tém ěř všechny požadované informace. Dva podniky (Agro Stona řov, družstvo a Zem ědělská spole čnost Stará Říše, spol. s r.o.) mi odmítly poskytnout jakékoliv informace o svém hospoda ření. V podnicích právnických osob byla v dotaznících zjiš ťována zam ěstnanost, vým ěra zem ědělské p ůdy, orné p ůdy a trvalých travních porost ů. Dále vým ěry hlavních p ěstovaných plodin, po čty chovaného hospodá řského zví řectva, odb ěratelské podniky rostlinných a živo čišných produkt ů. Další část dotazníku byla zam ěř ena na rozsah dodavatelské p ůsobnosti podniku, na jeho hospodá řské výsledky v posledních letech a na dota ční tituly. V záv ěru byly ur čovány hlavní bariéry rozvoje spole čností a jejich zám ěry do budoucna. Stejn ě obtížné bylo provedení šet ření mezi samostatn ě hospoda řícími rolníky. Kv ůli rozsáhlosti souboru fyzických osob a také vzhledem k tomu, že podniky fyzických osob nemají rozhodující podíl na zem ědělské produkci okresu, nebylo možné tento sektor pojmout stejn ě vy čerpávajícím zp ůsobem jako sektor právnických osob. Podle Agrocenzu 2000 působily samostatn ě hospoda řící rolníci na 21 % zem ědělské p ůdy okresu, zatímco pr ůměr za celou ČR činil 26,4 %. Podle seznamu ČSÚ je v okrese registrováno 161 samostatn ě hospoda řících rolník ů, z nichž jsem vytvo řila výb ěrový soubor, do kterého byli za řazeni všichni rolníci užívající více jak 100 ha zem ědělské p ůdy. V kone čné fázi se mi poda řilo získat pouze 20 vypln ěných dotazník ů. Ale i z takového po čtu lze n ěkteré výsledky aplikovat na celý soubor. Dotazník vypl ňovaný samostatn ě hospoda řícími rolníky byl obdobný jako u právnických podnik ů. Specifická byla otázka na nejvyšší ukon čené vzd ělání a v ěk rolníka. Důležitý byl i dotaz zda je zem ědělství jedinou, hlavní nebo vedlejší činností farmá ře. Některá statistická data pro okres Jihlava byla porovnávána s ukazateli vztahujícími se k celé České republice, kraji Vyso čina nebo ostatním okres ům tohoto kraje. Tyto údaje byly tedy zpracovány metodou srovnávací analýzy. Zm ěny a vývojové trendy statistických údaj ů pro okres Jihlava byly pro delší časové období odvozovány na základ ě časových řad. N ěkteré charakteristiky jsou v přílohách znázorn ěny pomocí grafických metod (mapy, grafy).

11

1.3 Hodnocení dosavadní literatury a jiných pramen ů

Při geografické analýze zem ědělství je nutné vycházet jak z publikací zem ědělských, tak i geografických. Literatura, která byla napsána p řed rokem 1989 je v sou časnosti využitelná pouze ke studiu tehdejší struktury a organizace zemědělské výroby. Zem ědělskou výrobou v okrese Jihlava p řed rokem 1989 zachycují publikace každoro čně vydávané tehdejším Okresním odborem Ministerstva zem ědělství a výživy ČSSR nazvané Rozbor hospoda ření, které jsou zam ěř ené p ředevším na statistické zhodnocení rostlinné a živo čišné výroby i dalších charakteristik souvisejících se zem ědělskou výrobou (nap ř. spot řeba hnojiv, po čet zam ěstnanc ů,…). Zem ědělskou problematikou se zabývají i vysokoškolská skripta. Na P řírodov ědecké fakult ě Masarykovy univerzity vyšla skripta A. V ěžníka (1987, 1989). Geografií zem ědělství se zabývají i u čební texty I. Bi číka (1982, 1991), které byly vydány na P řírodov ědecké fakult ě Univerzity Karlovy, a P. Spišiaka (2000) vydané na Univerzit ě Komenského v Bratislav ě. Tyto prameny se zabývají obecnými pravidly rozmíst ění zem ědělské výroby na Zemi. O metodice hodnocení p řírodních a socioekonomických p ředpoklad ů území pro zem ědělství a o rozmíst ění zem ědělské výroby v ČR pojednávají skripta A. Götze a M. Novotné (1995), jenž byla vydána na Pedagogické fakult ě Západo české univerzity v Plzni. Po roce 1989 bylo napsáno zna čné množství studií menšího rozsahu, pop ř. článk ů v různých sbornících či odborných zem ědělských a ekonomických časopisech (nap ř. Zelená zpráva aj.). Transformaci českého zem ědělství se v ěnoval J. Ptá ček (1996) a také I. Bi čík a V. Jan čák (2004). Problémy zem ědělství v první polovin ě 90. let se zabývá A. Věžník (1995). Problematiku venkova řeší studie M. Hrabánkové (1996). Výsledky transformace zem ědělství v konkrétních regionech se zabývá A. V ěžník (1998) – okres D ěč ín, A. V ěžník (1999) – okres Havlí čkův Brod. Několik prácí zpracovávající regionáln ě geografickou analýzu zem ědělství v okresech ČR vzniklo na Geografickém ústavu MU jako diplomové práce, nap ř. A. Čurda (2005) – okres T řebí č, M. Drahoš (2005) – okres Ústí nad Orlicí, E. Šoustalová (2005) – okres Šumperk. D ůležitá je i literatura o nových trendech v zem ědělské výrob ě. O územní diferenciaci českého zem ědělství a o jeho vývoji podává ucelenou informaci monografie A. Götze a V. Jan čáka (1997). V nedávné dob ě vznikly i publikace týkající se okresu Jihlava. Za zmínku stojí p ředevším analytická studie kraje Vyso čina od spole čnosti GaREP z roku 2003, p řípadn ě podobná studie vydaná Odborem regionálního rozvoje v Jihlav ě v roce 2004.

12 Při psaní této práce mi rovn ěž některé informace poskytly Okresní agrární komora Jihlava a Územní odbor MZe ČR Jihlava. Dalším zdrojem informací byly publikace a webové stránky Českého statistického ú řadu, Ministerstva zem ědělství České republiky (Horizontální plán rozvoje venkova) a Státního zem ědělského interven čního fondu (P říru čka pro žadatele SAPS, TOP-UP, LFA).

13 2 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

2.1 Fyzickogeografické charakteristiky

2.1.1 Poloha

Okres Jihlava leží na obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, v centru Českomoravské vrchoviny. Ve své stávající rozloze vznikl p ři reform ě administrativního člen ění republiky k 1. 7. 1960. Od 1. 1. 2000 se stal jedním z pěti okres ů VÚSC Jihlava a byl tak p řičlen ěn ke kraji Vyso čina. Sousedí na severovýchod ě s okresem Žďár nad Sázavou, na východ ě s okresem T řebí č, na jihu s okresem Jind řich ův Hradec, na západ ě s okresem Pelh řimov a na severu s okresem Havlí čkův Brod. Na území jihlavského okresu, který má rozlohu 1180,11 km 2, žilo k 30. 9. 2005 108 479 obyvatel. Pr ůměrná hustota zalidn ění okresu tedy činí tém ěř 92 obyv./km 2, což je ve srovnání s celorepublikovým pr ůměrem (130 obyv./km 2) podstatn ě nižší hodnota. Z hlediska po čtu obyvatel je okresem jen pr ůměrné velikosti (pat ří až do 38. místo mezi 77 okresy ČR), při srovnání rozlohy okres ů ČR zaujímá 23. místo. Území okresu je velmi členité, geomorfologicky se nachází ve čty řech celcích náležících k Českomoravské vrchovin ě. Centrální část okresu zaujímá Křižanovská vrchovina, v západní části okresu p ři hranici s okresem Pelhřimov se nachází K řemešnická vrchovina, severní část okresu pat ří do Hornosázavské pahorkatiny a jihozápadní cíp okresu spadá do Javo řické vrchoviny, kde se nachází nejvyšší bod okresu i Českomoravské vrchoviny – Javo řice (837 m). Naproti tomu nejnižší polohu má údolí řeky Jihlavy u Dolního Smr čného (422 m). Pr ůměrná nadmo řská výška okresu je p řibližn ě 540 m.

2.1.2 Klimatické pom ěry

Tém ěř celé území okresu Jihlava pat ří podle mapy klimatických oblastí (QUITT E., 1 : 500 000, 1971) do oblasti mírn ě teplé (MT), pouze nejvyšší oblasti okresu – Javo řická vrchovina a K řemešnická vrchovina spadají do oblasti chladné (CH). Mírn ě teplá oblast se dále d ělí na 11 podoblastí, p řičemž MT11 je nejteplejší a nejsušší a MT1 nejchladn ější a nejvlh čí. Na území okresu však zasahují pouze podoblasti MT3, MT5, MT9. Chladná oblast je rozd ělena na podoblasti CH1 až CH7, kde CH1 je nejchladnější s velmi dlouhou zimou a CH7 je nejteplejší s dlouhou, ale mírou zimou. Na sledovaném území se vyskytuje pouze podoblast CH7.

14

Tab. 1. Charakteristika klimatických podoblastí okresu Jihlava Vybrané klimatické charakteristiky CH7 MT3 MT5 MT9 Po čet letních dn ů 10 – 30 20 – 30 30 - 40 40 – 50 Po čet dn ů s pr ům. teplotou 10 ○C a více 120 – 140 120 – 140 140 – 160 140 – 160 Po čet mrazových dn ů 140 – 160 130 – 160 130 – 140 110 – 130 Po čet ledových dn ů 50 – 60 40 – 50 40 – 50 30 – 40 Pr ům. teplota v lednu ( ○C) (-3) – (-4) (-3) – (-4) (-4) – (-5) (-3) – (-4) Pr ům. teplota v červenci ( ○C) 15 – 16 16 – 17 16 – 17 17 – 18 Pr ům. teplota v dubnu ( ○C) 4 – 6 6 – 7 6 – 7 6 – 7 Pr ům. teplota v říjnu ( ○C) 6 – 7 6 – 7 6 – 7 7 – 8 Pr ům. po čet dn ů se srážkami 1mm a víc 120 – 130 110 – 120 100 – 120 100 – 120 Srážkový úhrn ve vegeta čním období 500 – 600 350 – 450 350 – 450 400 – 450 Srážkový úhrn ve zimním období 350 – 400 250 – 300 250 – 300 250 – 300 Po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 100 – 120 60 – 100 60 – 100 60 – 80 Po čet dn ů zamra čených 150 – 160 120 – 150 120 – 150 120 – 150 Po čet dn ů jasných 40 – 50 40 – 50 50 – 60 40 – 50 Pramen: QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR, 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno, 1975

Výb ěžek na jihu okresu při řece Moravská Dyje je podle E. Quitta (1971) za řazena do mírn ě teplé oblasti MT9. Léto je zde teplé, suché až mírn ě suché, p řechodné období je krátké s mírným až mírn ě teplým jarem a mírn ě teplým podzimem, zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sn ěhové pokrývky. Dále k severu p řechází klima v mírn ě teplou oblast MT5. Tato oblast je charakteristická normálním až krátkým létem, které je mírné až mírn ě chladné, suché až mírn ě suché. P řechodné období je normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normáln ě dlouhá, mírn ě chladná, suchá až mírn ě suchá s normální až krátkou sn ěhovou pokrývkou. Mírn ě teplá oblast MT3 se nachází na v ětšin ě území okresu a je charakterizována následovn ě: v oblasti je krátké léto, mírné až mírn ě chladné, suché až mírn ě suché, p řechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normáln ě dlouhá, mírná až mírn ě chladná, suchá až mírn ě suchá s normálním až krátkým trváním sn ěhové pokrývky. Chladná oblast CH7 se vyzna čuje velmi krátkým až krátkým létem, mírn ě chladným a vlhkým. P řechodné období je dlouhé s mírn ě chladným jarem a mírným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírn ě vlhká s dlouhou sn ěhovou pokrývkou.

15 Mezi nejd ůležit ější faktory ovliv ňující r ůst rostlin pat ří krom ě reliéfu bezesporu teplota vzduchu a ro ční chod srážek. V okrese Jihlava existovaly v období 1901-1950 t ři klimatické a dev ět srážkom ěrných stanic. Pro zem ědělskou výrobu jsou d ůležité dlouhodobé pr ůměrné teploty vzduchu a úhrn srážek a dále údaje o datech nástupu, konce a trvání vegeta čního období, p řičemž trvání dn ů s pr ůměrnou denní teplotou vyšší než 5 ○C je ozna čováno jako širší vegeta ční období a hlavní vegeta ční období je vymezeno dny s pr ůměrnou denní teplotou vzduchu nad 10 ○C. Nejvyšší pr ůměrné teploty vzduchu jsou zaznamenány v měst ě Jihlava (7 °C), což m ůže být zp ůsobeno tzv. tepelným ostrovem m ěst (tzn. pom ěrn ě teplá atmosféra nad m ěsty v porovnání s jejich okolím). Ve vyšších nadmo řských výškách pr ůměrná teplota klesá, pr ůměrná ro ční teplota na stanici Řídelov v nadmo řské výšce 636 m n. m. činí 5,8 °C. V nejchladn ějším m ěsíci roku, v lednu, se pr ůměrná teplota pohybuje od -2,9 ○C na severu okresu do -4,2 ○C na jihozápad ě. Rozdíly pr ůměrných teplot v nejteplejším m ěsíci roku, v červenci, nejsou tak vysoké jako v lednu (viz tab. 2.)

Tab. 2. Teplotní charakteristiky na klimatických stanicích okresu Jihlava za období 1901-1950 Nadmořská výška Pr ům. teplota Pr ům. teplota Pr ům. ro ční (m) v červenci ( ○C) v lednu ( ○C) teplota ( ○C) Jihlava 526 16,9 -2,9 7,0 Řídelov 636 16,0 -4,2 5,8 Tel č 527 16,4 -3,8 6,5 Pramen: Podnebí ČSSR, Tabulky, HMÚ Praha, 1961

Rozložení srážek b ěhem roku je velmi nerovnom ěrné. Maximum se vyskytuje v červenci, minimum p řipadá na b řezen. Pr ůměrný ro ční úhrn srážek na jednotlivých stanicích okresu je velmi rozdílný. Na srážkom ěrné stanci Řídelov spadne za rok 741 mm, na stanici Tel č je hodnota výrazně nižší (617 mm). Pr ůměrný úhrn srážek ve vegeta čním období se v okrese pohybuje mezi 376 mm (Tel č) a 445 mm ( Řídelov).

16 Tab. 3. Pr ůměrné úhrny srážek na srážkom ěrných stanicích okresu Jihlava v období let 1901-1950 Pr ům. úhrn Pr ům. úhrn Pr ům. úhrn Pr ům. ro ční Nadmo řská srážek srážek ve veg. Stanice srážek v lednu úhrn srážek výška (m) v červenci období IV–IX (mm) (mm) (mm) (mm) Brtnice 523 84 43 655 392 Jihlava 526 83 41 630 384 Kališt ě 520 86 46 676 405 Luka n. J. 442 85 41 652 405 Polná 510 84 42 632 397 Rohozná 548 84 43 655 392 Řídelov 636 99 49 741 445 Tel č 527 84 42 617 376 Třeš ť 645 86 41 647 400 Pramen: Podnebí ČSSR, Tabulky, HMÚ Praha, 1961

Pr ůměrné datum nástupu jednotlivých fenologických fází je zaznamenáno v tabulce 4. V okrese Jihlava bylo v letech 1901-1950 rozmíst ěno 5 fenologických stanic. Ur čující podmínkou nástupu jednotlivých etap je p ředevším nadmo řská výška. Pr ůměrné datum po čátku jarních prací se na jednotlivých stanicích liší, od 27. 3. v Lukách nad Jihlavou do 6. 4. v Hodicích.

Tab. 4. Pr ůměrná data nástupu vybraných fenologických fází na okrese Jihlava v období let 1901-1950 Po čátek Po čátek Po čátek Po čátek Po čátek Po čátek Stanice setí setí sázení žní žní jarních (nadm. výška v m) jarního ozimého pozdních jarního ozimého prací je čmene žita brambor je čmene žita Cerekvi čka (620) 30. 3. ------26. 4. 9. 8. 28. 7. Hodice (550) 6. 4. ------3. 5. 12. 8. 30. 7. Luka n. J. (430) 27. 3. 8. 4. 22. 9. 24. 4. 2. 8. 23. 7. Tel č (530) 28. 3. ------1. 5. --- 27. 7. Zho ř (509) 4. 4. 8. 4. 13. 9. 21. 4. 4. 8. 29. 7. Pramen: Podnebí ČSSR, Tabulky, HMÚ Praha, 1961

17 V sou časné dob ě ( červenec 2005) existují na území okresu podle Českého hydrometeorologického ústavu pouze dv ě klimatologické stanice – Hubenov a Kostelní Myslová. Srážkom ěrných stanic se zde nachází sedm: Stona řov, T řeš ť, Brtnice, Rohozná, Šimanov, Polná a Vysoké Studnice. Souvislé údaje k jednotlivým stanicím za posledních několik je však obtížné získat.

2.1.3 Hydrologické pom ěry

Okresem Jihlava prochází hlavní evropské rozvodí Černého a Severního mo ře. Vlivem toho je okres na vodní toky chudý. Nejv ětšími toky okresu jsou malé řeky Jihlava a Brtni čka. Řeka Jihlava pramení ve východní části K řemešnické vrchoviny (okres Pelh řimov), te če údolím mezi K řemešnickou a K řižanovskou vrchovinou, z nichž odvádí v ětšinu vody, až do města Jihlava a u Horního Smr čného opouští území okresu. Na své cest ě p řibírá n ěkolik menších p řítok ů (nap ř. B ělokamenský potok, Jihlávka, Puklický potok). Brtnice pramení asi 3 km východn ě od m ěsta Brtnice, te če severovýchodním sm ěrem a nedaleko P řím ělkova se vlévá do Jihlavy. Na území okresu Jihlava zasahují i toky Moravská Dyje (na jihu) a Šlapanka na severovýchod ě. Charakteristický je i nedostatek podzemní vody. Téměř každá říčka nebo potok jsou přehrazeny řadou rybník ů, které doposud slouží k chovu ryb nebo vodní dr ůbeže, avšak jsou rovn ěž významnými zdroji vody pro pr ůmysl, zem ědělství, ale n ěkdy i pitné vody. Pom ěrn ě často jsou rybníky místem rekreace obyvatelstva. Na studovaném území se nacházejí dv ě p řehrady, a to p řehrada Hubenov a p řehrada Nová Říše. Hubenovská p řehrada, která byla postavena v roce 1972 asi 10 km západn ě od Jihlavy, je umíst ěna na Maršovském potoku a slouží pro zásobování vodovodu Jihlava pitnou vodou. Vodohospodá řský efekt byl zvýšen tím, že do ní byly p řevedeny vody Jedlovského a Ji řínského potoka. Její plocha je p ři maximální hladin ě 55 ha. Přehrada Nová Říše byla vybudována v roce 1985 na Olšanském potoku pro zásobení skupinového vodovodu pro Tel č, T řeš ť a Jihlavu. Plocha p ři maximální hladin ě činí 53 ha.

2.1.4 P ůdní pokryv

Kvalita p ůdy je d ůležitým faktorem pro efektivitu zem ědělské produkce. Jejich úrodnost je ur čujícím činitelem pro rozvoj rostlinné či živo čišné výroby.

18 Na území okresu Jihlava jsou nejúrodn ější p ůdy v jeho jihovýchodní části (hranice s okresem T řebí č). V této oblasti se vyvinuly p ůdotvorným procesem illimerizace p řevážn ě hn ědozem ě v různých subtypech a varietách. U zkulturn ěných hn ědozemí je ornice vytvo řena z původního eluviálního (ochuzeného) horizontu, který dosahuje malé mocnosti, takže p římo pod ornicí se nachází horizont iluviální (obohacený). Je jich využíváno jako orné p ůdy, na které lze s úsp ěchem p ěstovat i náro čnější obiloviny a pícniny. Podobné p ůdní pom ěry se vyskytují i na jihu okresu. Ve vyšších polohách okresu se v důsledku vyšších atmosférických srážek vyvinuly ze spraší a sprašových hlín p řevážn ě hn ědozem ě s různým stupn ěm oglejení, z polygenetických hlín pak illimerizované p ůdy a pseudogleje. Neodvodn ěné lokality t ěchto p ůd jsou stanovišt ěm lesních nebo trvale travních porost ů. Nejrozší řen ějším p ůdním typem v oblasti okresu je hn ědá p ůda. Ta se nachází v centrálních části okresu. Je vázána p ředevším na zalesn ěné plochy a ve vrchovinných oblastech je dokonce dominantním p ůdním typem. Krom ě hlavního p ůdotvorného procesu zv ětrávání (hn ědnutí) se p ři genezi t ěchto p ůd často uplat ňuje i jiný pedogenetický proces, převážn ě oglejení. Nejd ůležit ějšími subtypy jsou hn ědá p ůda nasycená a hn ědá p ůda kyselá. Tyto kyselé p ůdy je možné hodnotit jako velmi málo úrodné. V nejvyšších polohách okresu (Javo řická vrchovina) p řevládá hn ědá p ůda s přechodem k podzolu. Tyto p ůdy jsou pro rostlinnou výrobu nevhodné, a proto se využívají p ředevším pro extenzivní chov zví řat. V nivách vodních tok ů p řevažují gleje, zastoupeny jsou i nivní p ůdy glejové. Výskyt těchto p ůd je podmín ěn vysoko položenou kolísající hladinou podzemní vody, která může zp ůsobovat periodické nebo i trvalé zamok ření p ůdního profilu. Z hlediska zrnitostního člen ění p ůd náleží p řibližn ě 85 % p ůd okresu mezi p ůdy hlinito- pís čité a pís čito-hlinité. Zbylé plochy pokrývají p ůdy hlinité (st ředn ě t ěžké a úrodné), a to především severn ě od m ěsta Jihlavy, a p ůdy p řevážn ě št ěrkovité až kamenité s vysokým obsahem skeletu v oblasti Javo řické vrchoviny (Pelíšek, J. - Sekaninová, D., 1975).

Tab. 5. Ohroženost zem ědělské p ůdy v okrese Jihlava erozí Silná Extrémní Celkem ha % ha % ha % 40077 57,1 14318 20,4 54395 77,5 Pramen: Zpráva o socioekonomickém vývoji v kraji Vyso čina 2003, GaREP, Brno 2003

19

Riziko eroze je na každém území t ěsn ě spjato s členitostí reliéfu a jeho sklonem. Podle zprávy o socioekonomickém vývoji v kraji Vyso čina je celkem 77,5 % zem ědělské p ůdy v okrese ohroženo erozí, z toho extrémní eroze nastává na 20,4 % zem ědělské p ůdy. Podle mapy Potencionální eroze p ůdy v ČSR (Stehlík, O., 1975) je nejmenší pr ůměrná intenzita potencionální eroze (0,00 – 0,10 mm/rok) pouze na malé ploše území – na severovýchod ě a východ ě okresu p ři hranici s okresem T řebí č. Nejrozší řen ější je na okrese pr ůměrná intenzita potencionální eroze v rozmezí 0,11 – 0,50 mm za rok. Pouze lokáln ě se vyskytuje eroze p ůdy vyšší než 0,51 mm/rok.

2.1.4.1 Využití ploch a zem ědělský p ůdní fond

Zp ůsob využívání p ůdy je dán p ředevším fyzickogeografickými rozdíly jednotlivých oblastí. Zem ědělská p ůda zaujímala na okrese Jihlava k 31. 12. 2004 celkem 70 099 ha (59,4 % celkové rozlohy okresu), což je nepatrn ě vyšší podíl než v ČR (54,3 %). Vým ěra zem ědělské p ůdy na jednoho obyvatele je v okrese Jihlava 0,65 ha, pr ůměr za celou ČR je pak pouze 0,41 ha. V tab. 6. je uvedeno využití p ůdy na Jihlavsku ve srovnání s Českou republikou. Lesy v okrese Jihlava pokrývají 31,1 % území, to znamená, že lesnatost je tedy nižší než celostátní pr ůměr (33,5 %). Souvislejší lesní porosty pokrývají jen území jihozápadn ě od Jihlavy po T řeš ť, v ětší část Javo řické vrchoviny a území severn ě od Jihlavy (východní cíp Křemešnické vrchoviny a jih Hornosázavské pahorkatiny). P ředevším se jedná o smrkové nebo borovicové monokultury. Nižší pahorkatinná území jsou na lesní porosty chudá. Zde jsou op ět nejvíce zastoupeny smrky, p řípadn ě borovice, z listná čů p řevažují buky, mén ě zastoupeny jsou duby. Koeficient zornění je v okrese Jihlava 75,1 %, což je ve srovnání s ČR (71,6 %) hodnota vyšší. Díky poloze okresu a nep říznivým p řírodním podmínkám se zde nevyskytují vinice ani chmelnice, ovocné sady zabírají pouze 0,1 % zem ědělské p ůdy.

20

Tab. 6. Využití ploch v okrese Jihlava a v ČR k 31. 12. 1994 a 31. 12. 2004 Okres Jihlava Česká republika plocha v ha podíl v % plocha v ha podíl v % Celková vým ěra 117 948 100,0 7 886 651 100,0 Zem ědělská p ůda 70 099 59,4 4 280 954 54,3 Lesní p ůda 36 682 31,1 2 629 502 33,3 Rok 1994 Vodní plochy 1 809 1,5 158 628 2,0 Zastav ěné plochy 1 439 1,2 128 912 1,6 Ostatní plochy 7 919 6,8 688 655 8,8 Celková vým ěra 118 011 100,0 7 886 838 100,0 Zem ědělská p ůda 69 845 59,2 4 264 573 54,0 Lesní p ůda 36 760 31,1 2 645 737 33,5 Rok 2004 Vodní plochy 1 869 1,6 160 501 2,0 Zastav ěné plochy 1 465 1,2 130 307 1,7 Ostatní plochy 8 072 6,9 685 720 8,7 Pramen: Statistická ro čenka p ůdního fondu ČR, ČÚZK 1995, 2005

Tab. 7. Struktura zem ědělského p ůdního fondu v okrese Jihlava a v ČR k 31. 12. 1994 a 31. 12. 2004 Okres Jihlava Česká republika plocha v ha podíl v % plocha v ha podíl v % Zem ědělská p ůda 70 099 100,0 4 280 954 100,0 Orná p ůda 51 562 73,5 3 158 165 73,8 Rok 1994 Zahrady 1 597 2,3 158 443 3,7 Ovocné sady 67 0,1 50 282 1,2 Trvalé travní porosty 16 873 24,1 886 954 20,7 Zem ědělská p ůda 69 845 100,0 4 264 573 100,0 Orná p ůda 52 451 75,1 3 054 654 71,6 Rok 2004 Zahrady 1 638 2,3 161 548 3,8 Ovocné sady 67 0,1 47 300 1,1 Trvalé travní porosty 15 689 22,5 971 748 22,8 Pramen: Statistická ro čenka p ůdního fondu ČR, ČÚZK 1995, 2005

21

Sou časným trendem v zem ědělství je zvyšování podílu trvale travních porost ů a snižování vým ěry orné p ůdy. V okrese Jihlava je však situace odlišná. Mezi roky 1994 a 2004 mírn ě vzrostl podíl orné p ůdy a snížil se podíl trvale travních porost ů. Především v mén ě p říznivých oblastech by však m ěl být posun opa čným sm ěrem. Postupn ě by m ělo docházet k významnému r ůstu vým ěry orné p ůdy uvád ěné do klidu (jedná se o p ůdu vy člen ěnou pro pěstování plodin pro nepotraviná řské ú čely, jako je nap ř. řepka olejná).

2.1.4.2 Produk ční schopnost a cena zem ědělské p ůdy

Cena zem ědělské p ůdy je p římo úm ěrná její produk ční schopnosti. Produk ční schopnost zem ědělské p ůdy vychází z klasifikace soustavy bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek (BPEJ). Rozsah bodové škály je 100 bod ů, p řičemž hodnotu 100 bod ů má p ůda s nejvyšším produk čním potenciálem a jedná se o černozem na spraši v teplé oblasti. V České republice dosahuje p ůda hodnot od 37 (okres Sokolov) do 79, p řičemž nejvyšší hodnoty odpovídají Hané a východní části Polabí. Produk ční schopnost zem ědělské p ůdy v okrese Jihlava činí 44,7 bod ů, zatímco pr ůměr v ČR dosahuje hodnoty 58,3 bodu. Vyjád řením produk ční schopnosti zem ědělské p ůdy v praxi jsou ceny zem ědělských pozemk ů. Vyhláškou MZe ČR č. 215/1995 Sb. byly stanoveny ú řední ceny pozemk ů. Tyto ceny se ovšem liší od cen tržních, které jsou až n ěkolikanásobn ě vyšší. V dalším textu se budu už v ěnovat pouze cenám ú ředním, které jsou lépe srovnatelné.

Tab. 8. Pr ůměrné ceny zem ědělské p ůdy v katastrálních územích v okrese Jihlava k 1. 1. 2005

Cena v Kč/m 2 Po čet katastrálních území Podíl v % z celkového po čtu 1,01 – 2,00 71 36,2 2,01 – 3,00 74 37,8 3,01 – 4,00 43 21,9 nad 4,00 8 4,1 Celkem 196 100,0 Pramen: P říloha k vyhlášce MZe ČR č. 463/2002 Sb.

Pr ůměrná cena p ůdy v okrese Jihlava není p říliš vysoká – 2,57 K č/m 2, což je nejnižší hodnota v kraji Vyso čina a sv ědčí o podpr ůměrné bonit ě (pr ůměr za ČR je 5,24 K č/m 2). Ceny

22 pozemk ů se však liší i v rámci okresu – nejnižší cenu p ůdy má katastrální území Hut ě (1,09 K č/m 2), naopak nejvyšší katastrální území Knínice (4,73 K č/m 2). Seznam katastrálních území okresu Jihlava spolu s pr ůměrnými cenami zem ědělské p ůdy je uveden v tab. p říl. 1 a tyto údaje jsou pak kartograficky zpracovány v map. p říl. 2. Z tab. 8. vyplývá, že nejvíce katastrálních území (37,8 %) je za řazena v kategorii s cenou půdy 2,01 – 3,00 K č/m 2. Ve skupinách s cenou do 2 K č/m 2 jsou zahrnuta území s mén ě příznivými p řírodními podmínkami, v ětšinou odpovídající horským oblastem. Osm katastrálních území (4,1 %) je ocen ěno výše než 4,00 K č/m 2, jedná se především o území v severovýchodním cípu okresu a n ěkolik katastrálních území v jižní části okresu

2.1.5 Zem ědělské výrobní oblasti

Z hlediska p ůdn ě klimatických a ekonomických podmínek území roz čle ňujeme zem ědělskou a ornou p ůdu do následujících pěti výrobních oblastí a jedenácti podoblastí (Statistická ro čenka p ůdního fondu ČR, ČÚZK 2005): výrobní oblast kuku řičná se t řemi podoblastmi K1, K2, K3; výrobní oblast řepa řská se t řemi podoblastmi R1, R2, R3; výrobní oblast bramborá řská se dv ěma podoblastmi B1, B2; výrobní oblast bramborá řsko-ovesná s jednou podoblastí B3; výrobní oblast horská se dvěma podoblastmi H1, H2. Na území okresu se nevyskytuje kuku řičná a řepa řská oblast. 31,5 % zem ědělské p ůdy spadá do bramborá řské oblasti, nej čast ější výrobní oblast v okrese je bramborá řsko-ovesná oblast (60,8 % zem ědělské p ůdy) a 7,7 % p ůdy pat ří do horské výrobní oblasti.

Tab. 9. Zem ědělská p ůda okresu Jihlava podle zem ědělských výrobních podoblastí Podoblast B1 B2 B3 H1 H2 Zem ědělská p ůda v okrese (v %) 22,2 9,3 60,8 6,8 0,9 Orná p ůda v okrese (v %) 23,7 9,3 60,4 6,0 0,6 Koeficient zorn ění (%) 80,4 74,5 74,6 66,6 47,6 Zem ědělská p ůda v ČR (v %) 24,8 11,7 15,9 3,7 4,6 Orná p ůda v ČR (v %) 25,7 11,4 13,3 1,8 1,5 Koeficient zorn ění (%) 74,2 69,3 59,8 34,2 23,5 Pramen: Statistická ro čenka p ůdního fondu ČR, ČÚZK 2005

Bramborá řská výrobní oblast je charakteristická mírn ě teplým, vlh čím až mírn ě chladným klimatem. Vyskytuje se v nadmo řské výšce 400 – 650 m n. m., terén je mírn ě zvln ěný.

23 Je vhodná p ředevším pro p ěstování konzumních, pop ř. sadbových brambor. Vyskytuje se v severní části okrese, menší oblasti jsou také na jihu okresu. Pro nejvíce zastoupenou zem ědělskou výrobní oblast, bramborá řsko-ovesnou, je typické mírn ě chladné až chladné klima v nadmo řské výšce nad 600 m n. m. Terén je zde členitý se st řední svažitostí. P ěstitelské podmínky jsou pom ěrn ě p říznivé pouze pro sadbové brambory a len. V okrese Jihlava se tato výrobní oblast nachází v centrální části okresu a na severozápad ě při hranici s okresem Havlí čkův Brod. Pro nejmén ě zastoupenou zem ědělskou výrobní oblast, horskou, resp. její podoblasti H1 a H2 je typické chladné klima a členitý terén s vysokou svažitostí. Tato oblast je již mén ě vhodná pro zem ědělskou výrobu. Vysoký podíl luk a pastvin je využíván p ředevším pro chov hospodá řských zví řat. Tato oblast se nachází s nejvyšších polohách Javořické vrchoviny, Křemešnické vrchoviny a K řižanovské vrchoviny.

2.1.6 Mén ě p říznivé oblasti

Mén ě p říznivé oblasti d ělíme na horské oblasti, ostatní mén ě p říznivé oblasti a oblasti se specifickými omezeními. Na základ ě kritérií daných Na řízením Rady (ES) č. 1257/1999 a s přihlédnutím k přírodním, ekonomickým a demografickým podmínkám byla v České republice stanovena následující kritéria pro vymezení mén ě p říznivých oblastí (dále LFA – less favoured areas): Horské oblasti (zna čení H) jsou charakterizované významnými omezeními možností pro využití p ůdy a zna čným zvýšením náklad ů (tj. snížením výnosovosti), a to z d ůvodu:
nadmo řské výšky území obce větší nebo rovna 600 m n. m. a odtud i velmi obtížných klimatických podmínek, jejichž d ůsledkem je podstatné zkrácení vegeta čního období
pr ůměrné nadmo řské výšky území obce v ětší nebo rovné 500 a menší než 600 m n. m. a zárove ň sklonitosti nad 7 0 na ploše v ětší než 50 % vým ěry zem ědělské p ůdy v obci, což znemož ňuje použití stroj ů nebo vyžaduje použití velmi nákladných speciálních za řízení
kombinace t ěchto dvou faktor ů, kde p řekážky vyplývající z každého z nich zvláš ť jsou menší, avšak jejich kombinace vyvolává ekvivalentní nedostatky (P ůda. Situa ční a výhledová zpráva. MZe ČR, 1999)

24 Ostatní mén ě p říznivé oblasti (zna čení O) jsou oblasti ohrožené erozí p ůdy a kde je nezbytné zachovat venkov. Tyto oblasti budou vytvá řeny ze zem ědělských oblastí, které jsou stejnorodé z hlediska p řírodních výrobních podmínek a vykazují uvedené charakteristiky: o v rámci okresu (NUTS IV):
půda s nízkou produktivností (80 % pr ůměru ČR), s obtížným obd ěláváním a s omezeným produk čním potenciálem, který nem ůže být bez dodate čných náklad ů zvýšen a který je převážn ě vhodný pro extenzivní výrobu o v rámci kraje (NUTS III):
hustota obyvatel menší než 75 obyvatel na km 2
nízká či snižující se populace je p řevážn ě závislá na zem ědělství (podíl pracovník ů v zem ědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu v ětší než 6 %), jejíž urychlený pokles by ohrozil životaschopnost p říslušné oblasti a její kontinuální osídlení

Oblasti se specifickými omezeními (zna čení S) jsou ucelená území s pr ůměrnou výnosností p ůdy nižší než 34 bod ů. Zem ědělství v těchto oblastech má dlouhodob ě specifické postavení v rámci ČR a je nezbytné jej zde podporovat pro udržení a obnovení kulturního rázu krajiny, jako rekrea ční zázemí m ěst a rozvoj turistiky. (www.lfa.cz) Okres Jihlava je díky svým nep říznivým podmínkám krom ě území města Jihlava za řazen do LFA. Území na východ ě okresu (oblast od území obce Jind řichovice až po území obce Kamenice), jihozápad okresu a dále severozápadní cíp okresu pat ří do horské oblasti. Zbytek území pat ří do ostatních mén ě p říznivých oblastí LFA (viz mapová p říloha č. 3). Podporování LFA v okrese Jihlava by m ělo p řisp ět k trvalému využití p ůdy, k zachování krajiny, k údržb ě a rozvoji vhodných faremních systém ů a k napl ňování požadavk ů životního prost ředí.

2.2 Životní prost ředí

2.2.1. Stav životního prost ředí v okrese Jihlava

Území okresu Jihlava má v porovnání s ostatními okresy kraje Vyso čina pom ěrn ě nízké zne čišt ění ovzduší, nicmén ě v sídlech, a p ředevším v mikroregionálních centrech se hlavn ě v zimním období projevují inverzní situace v ovzduší dané vytáp ěním jak v zónách bydlení, tak v pr ůmyslu a službách. Hluboká údolí řek mají své specifické podnebí a rovn ěž zde se

25 vyskytují inverze. Co se tý če emisí hlavních zne čiš ťujících látek (tuhé emise, oxid si řičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý), je situace v jihlavském okrese ve srovnání s ostatními okresy kraje Vyso čina vcelku p říznivá. Podle ČSÚ byly v okrese Jihlava v roce 2002 zjišt ěny nejvyšší hodnoty tuhých emisí a NO X z okres ů kraje, avšak hodnoty SO 2 a CO byly druhé nejnižší po okrese T řebí č. Okres Jihlava má v ětší podíl orné p ůdy, s čímž jsou spojeny problémy po rozorání p ůd, kdy dochází k jejich eroznímu, transportnímu a akumula čnímu postižení. Zrychlená eroze je zp ůsobena ob časnými lijáky, táním sn ěhu, velkými bloky p ůdy a v neposlední řad ě také chybným složením p ěstovaných plodin. V 80. letech byly p ůdy rovněž p řet ěžovány agrochemikáliemi (pesticidy, pr ůmyslová hnojiva), v sou časné dob ě se jich už používá podstatn ě mén ě (hlavn ě z ekonomických d ůvod ů), což je ekologicky bezesporu p řínosné. Životní prost ředí často velmi negativn ě ovliv ňuje t ěžební pr ůmysl. Na okrese Jihlava tomu tak ovšem není. Těží se zde pouze stavební kámen, avšak tyto kamenolomy neznamenají v ětší ekologická rizika, spíše jde o jejich vliv na ráz krajiny. Odpadové hospodá řství je sice kontrolováno a jsou dodržovány základní požadavky vyplývající z legislativy, ale p řesto může docházet k únik ům škodlivých látek ze skládek, není dostate čně rozvinuta separace odpadu. Na studovaném území se nachází pouze jedna skládka Jihlava – Hen čov. Celkov ě dochází v životním prost ředí okresu Jihlava k positivnímu trendu, který spo čívá v poklesu zát ěže zem ědělské krajiny pr ůmyslovými hnojivy a snižování emisí. Problémem však stále z ůstává vodní a odpadové hospodá řství, což je v sou časné dob ě řešeno výstavbou nových čisti ček odpadních vod ( ČOV) a separací a recyklací odpadu.

2.2.2 Chrán ěná území

Krajina okresu Jihlava je zm ěněna p řevážn ě antropogenní činností. P ůvodní rostlinný pokryv byl b ěhem vývoje odstran ěn nebo narušen. Na t ěchto plochách se vytvo řily jiné rostlinné formace, pastviny, louky nebo lesíky. Území okresu je charakteristické mozaikou zem ědělské a lesní krajiny. Lesní krajina p řevažuje na h řbetech, zatímco na plošinách a v kotlinách p řevládá krajina zem ědělská.

26 Tab. 10. Maloplošná chrán ěná území v okrese Jihlava k 31. 12. 2003

Po čet Rozloha (ha) Národní p řírodní památka 1 4,9 Národní p řírodní rezervace 2 72,9 Přírodní památka 16 125,6 Přírodní rezervace 19 294,3 Celkem 38 497,7 Pramen: Český statistický ú řad, www.czso.cz

Na území okresu se nachází p ět kategorií chrán ěných území – národní p řírodní rezervace, národní p řírodní památka, p řírodní rezervace, p řírodní památka a p řírodní park. Nejvýznamn ější jsou národní p řírodní rezervace (dále NPR) Velký Špi čák a rybník Zhejral. Velký špi čák se nachází na asi 3 km severovýchodn ě od m ěsta T řešť. Byl vyhlášen roku 1964 a jeho rozloha činí 45,85 ha. Nachází se v nadmo řské výšce 650 – 733 m. Důvodem ochrany je zbytek p řirozeného smíšeného lesa s četnými skalními rulovými výchozy, balvanovými sut ěmi a s druhov ě bohatým bylinným patrem s chrán ěnou a ohroženou kv ětenou; typické rostliny a živo čichové p řirozeného smíšeného lesa na Českomoravské vrchovin ě. Rybník Zhejral, rašeliništ ě a rašelinné louky asi 1 km východn ě od obce Klatovec a 2 km západn ě od nejvyššího vrcholu Českomoravské vrchoviny Javo řice (837 m) byl vyhlášen za NPR roku 1982. Vyskytuje se zde vzácná kv ětena a zví řena. Celé území se nalézá ve II. pásmu hygienické ochrany vodního zdroje. Dále se v okrese Jihlava nachází jedna Národní p řírodní památka (Hojkovské rašeliništ ě), 18 chrán ěných území v kategorii P řírodní rezervace a 17 chrán ěných území v kategorii Přírodní památka. Jediný p řírodní park Čeřínek – „oblast klidu“ má za úkol zachovat krajinné, biologické a estetické hodnoty území.

2.3 Socioekonomické pom ěry

2.3.1 Obyvatelstvo

2.3.1.1 Postavení okresu Jihlava v rámci ČR a kraje Vyso čina

K 1. 3. 2001 (poslední S čítání lidu dom ů a byt ů) žilo v okrese Jihlava 108 413 obyvatel, z toho 55 075 žen. K 30. 9. 2005 m ěl okres Jihlava 108 479 obyvatel, což p ředstavuje zhruba

27 1,06 % obyvatel ČR. V rámci kraje Vyso čina mají vyšší po čet obyvatel než okres Jihlava okresy T řebí č a Ž ďár nad Sázavou. Při srovnání po čtu obyvatel všech 77 okres ů ČR, se okres Jihlava řadí na 38. místo. Rozloha okresu je 118 011 ha a hustota zalidn ění tedy 92 obyvatel/km 2, což je nejvyšší hodnota v kraji Vyso čina.

2.3.1.2 Vývoj po čtu obyvatel okresu v období 1869 – 2001

Vývoj po čtu obyvatel okresu Jihlava v letech 1869 až 2001 není rovnom ěrný. Postupný růst po čtu obyvatel od roku 1869 byl zastaven v roce 1950, kdy okres dosáhl výrazného poklesu, což je dáno zvýšenou úmrtností a sníženou porodností obyvatel b ěhem války. V roce 1930 žilo na území okresu 110 974 obyvatel, v roce 1950 jich bylo zjišt ěno 91 616, což je o 19 358 obyvatel mén ě. Roku 1940 nebylo kv ůli vále čným událostem provedeno s čítání obyvatel. Od roku 1950 po čet obyvatel op ět rostl až do roku 1991. Velký nár ůst nastal především v 80. letech. V roce 2001, kdy bylo provedeno poslední s čítání dom ů, lidu a byt ů, se po čet obyvatel okresu oproti roku 1991 mírn ě snížil. Vývoj po čtu obyvatel v okrese Jihlava je v souladu s vývojem po čtu obyvatel v ČR.

Tab. 11. Vývoj po čtu obyvatel ČR a v okrese Jihlava v letech 1869 – 2001, indexy zm ěny a podíl z celkového po čtu obyvatel ČR v okresu Rok Po čet obyvatel Po čet obyvatel Index Podíl z obyvatel ČR ČR okresu bazický řet ězový [%] 1869 7 557 236 98 044 100,00 --- 1,30 1880 8 221 432 103 369 105,43 105,43 1,26 1890 8 665 521 106 052 108,17 102,60 1,22 1900 9 372 656 106 698 108,83 100,61 1,14 1910 10 078 896 109 620 111,81 102,74 1,09 1921 10 009 491 108 542 110,71 99,02 1,08 1930 10 637 491 110 974 113,19 102,24 1,04 1950 8 869 102 91 616 93,44 82,56 1,03 1961 9 571 531 99 760 101,75 108,89 1,04 1970 9 807 696 101 492 103,52 101,74 1,03 1980 10 291 927 107 478 109,62 105,90 1,04 1991 10 302 215 108 448 110,61 100,90 1,05 2001 10 230 060 108 413 110,58 99,97 1,06 Pramen: Statistický lexikon obcí ČR, ČSÚ Praha, 1992; SLDB 1991, 2001, ČSÚ

28 2.3.1.3 P řirozená reprodukce a migrace obyvatelstva

Ve srovnání s populací ČR má okres Jihlava nižší hrubou míru úmrtnosti, p řízniv ější index potratovosti i nižší kojeneckou úmrtnost. Hrubá míra porodnosti je stejná jako v ČR. Z těchto uvedených ukazatel ů m ůžeme usuzovat, že v okrese Jihlava je z řejm ě kvalitn ější životní prost ředí a zdrav ější zp ůsob života obyvatel okresu. Dále lze konstatovat, že v okrese Jihlava je ve srovnání s ČR dobrá zdravotní pé če (nap ř. 291 osob na jednoho léka ře, pr ůměrná hodnota pro ČR je 323 osob)

Tab. 12. Ukazatele porodnosti, úmrtnosti, s ňate čnosti a rozvodovosti v ČR a okrese Jihlava v roce 2004 Hrubá míra porodnosti [%] Index potratovosti [%] ČR Okres Jihlava ČR Okres Jihlava 9,6 9,6 45,1 34,9 Hrubá míra úmrtnosti [‰] Kojenecká úmrtnost [‰] ČR Okres Jihlava ČR Okres Jihlava 10,5 9,2 3,7 2,9 Hrubá míra s ňate čnosti [‰] Hrubá míra rozvodovosti [‰] ČR Okres Jihlava ČR Okres Jihlava 5,0 4,9 3,2 2,5 Pramen: ČSÚ, www.czso.cz

Vzhledem ke snižující se porodnosti a tém ěř konstantní úmrtnosti (trend tém ěř celé ČR) se snižuje p řirozený p řír ůstek. Zatímco v ČR byl zaznamenán p řirozený úbytek 0,9 ‰, v okrese Jihlava je p řirozený p řír ůstek obyvatel 0,4 ‰.

Tab. 13. Hodnoty hrubé míry imigrace a emigrace, migra ční saldo a obrat v okrese Jihlava v letech 2002, 2003, 2004 Přist ěhovalí Vyst ěhovalí 2002 2003 2004 2002 2003 2004 1146 1346 1154 1095 1132 1242 Migra ční obrat Migra ční saldo 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2241 2478 2396 51 214 -88 Pr ůměrná hrubá míra imigrace [‰] Pr ůměrná hrubá míra emigrace [‰] 11,2 10,7 Pramen: ČSÚ, www.czso.cz

29

Mezi roky 2001 a 2005 se po čet obyvatel okresu Jihlava mírn ě zvýšil. Migra ční saldo v letech 2002 i 2003 bylo kladné, ovšem v roce 2004 byla hodnota migra čního salda již záporná. Dochází p ředevším ke st ěhování do sousedních okres ů v kraji Vyso čina, dále okresu České Bud ějovice a do Prahy. St ěhování do jiných okres ů je již v menší mí ře. I p řes tyto migrace v posledních letech nedochází k výrazné zm ěně po čtu obyvatel okresu.

2.3.1.4 Struktura obyvatelstva podle pohlaví a v ěku

V pr ůběhu posledních let se výrazn ě m ění v ěková struktura obyvatel. Postupn ě klesá podíl věkové skupiny 0 – 14, naopak vzr ůstá množství obyvatel v produktivním a postproduktivním věku. Tento trend je charakteristický pro celou Českou republiku. V souvislosti s tím se zvyšuje i pr ůměrný v ěk obyvatel.

Tab. 14. V ěkové složení obyvatelstva okresu Jihlava a ČR k 31. 12. 2004 Území Věková Celkem ve Celkem ve Z toho žen Z toho žen Index stá ří kategorie věku věku v % v % (65+/0-14) 0-14 16 726 15,4 8 017 14,6 Celkem: 91,2 Okres 15-64 76 311 70,5 37 622 68,4 Muži: 68,1 Jihlava 65+ 15 255 14,1 9 325 17,9 Ženy: 116,3 0-14 1 526 946 14,9 742 760 14,2 Celkem: 94,0 ČR 15-64 7 259 001 71,0 3 620 219 69,1 Muži: 71,1 65+ 1 434 630 14,1 876 685 16,7 Ženy: 118,0 Pramen: ČSÚ, www.czso.cz

Ke konci roku 2004 byl v okrese Jihlava podíl obyvatel ve v ěkové kategorii 0 – 14 let vyšší než v ČR a stejn ě tak i podíl žen této v ěkové kategorie. V nejsledovan ější skupin ě 15 – 64 žilo na okrese více muž ů než žen, avšak jejich podíl byl ve srovnání s pr ůměrem ČR nižší. V věkové kategorii 65+ výrazn ě p řevládá podíl žen, a to jak v okrese, tak i v celé ČR. Věková struktura obyvatelstva okresu, zejména vzájemný pom ěr poproduktivní a předproduktivní v ěkové skupiny (index stá ří) je vcelku p říznivý. Tento ukazatel je mimo řádn ě důležitý pro p říznivé perspektivy populace z hlediska p řirozené m ěny. Indikuje rovn ěž progresivní charakter v ěkové struktury obyvatelstva okresu Jihlava. Pr ůměrný v ěk obyvatel v okrese Jihlava je 39,8 let, což je nižší hodnota než v ČR (40,0 let).

30

2.3.1.5 Vzd ělanostní struktura

V okrese Jihlava se od roku 1991 do roku 2001 snížil tém ěř o 10 % podíl obyvatelstva s dokon čeným základním vzd ěláním a naopak se zvýšily podíly lidí s dokon čeným st ředním odborným (o 2,9 %) i st ředním úplným vzd ěláním (o 5,8 %) a o 1,5 % i s vysokoškolským vzd ěláním. Obecn ě se tak dá říci, že za uvedených 10 let vývoje se u obyvatelstva okresu Jihlava úrove ň vzd ělání zvýšila. P řesto však je vzd ělanost obyvatelstva okresu stále nižší než je celorepublikový pr ůměr.

Tab. 15. Relativní zastoupení obyvatelstva (v %) s daným dokon čeným vzd ěláním v okrese Jihlava v roce 1991 a 2001 Základní a bez St řední St řední úplné Vysokoškolské Nezjišt ěné vzd ělání odborné 1991 28399 31890 18395 4657 1470 33,5 37,6 21,7 5,5 1,7 2001 21591 36574 24855 6288 914 23,9 40,5 27,5 7,0 1,1 Pramen: ČSÚ, www.czso.cz

2.3.1.6 Národnostní a náboženská struktura obyvatelstva

Okres Jihlava je národnostn ě homogenní. K české, moravské nebo slezské národnosti se přihlásilo p ři SLDB v roce 1991 i 2001 více než 96 % obyvatel. Při s čítání lidu v roce 1991 měli dotazovaní poprvé možnost p řihlásit se krom ě české také k moravské nebo slezské národnosti. Této možnosti využilo v roce 1991 7,5 % obyvatel, v roce 2001 už byl podíl výrazn ě menší (1,7 %), z řejm ě proto, že se v ětšina t ěchto obyvatel p řihlásila op ět k české národnosti. V roce 2001 byla krom ě české a moravské národnosti zastoupeny i další národnosti ovšem ve menších podílech. Nejvyšší zastoupení z těchto menšin má slovenská národnost, avšak její podíl mezi roky 1991 a 2001 poklesl, dále pak romská, n ěmecká a ukrajinská národnost, další jsou zastoupeny jen v setinách procenta.

31

Tab. 16. Národnostní menšiny v okrese Jihlava v letech 1991 a 2001 1991 2001

po čet v % po čet v % Obyvatelstvo celkem 108 449 100,0 108 413 100,0 v tom národnost: Česká 97 795 90,2 102 735 94,8 Moravská 8 087 7,5 1 801 1,7 Slovenská 1 487 1,4 903 0,8 Ostatní 849 0,7 872 0,8 Nezjišt ěno 214 0,2 2 093 1,9 Pramen: ČSÚ, www.czso.cz

Tab. 17. Náboženské vyznání obyvatel okresu Jihlava v letech 1991 a 2001 Vyznání 1991 2001 Obyvatelstvo celkem 108 449 108 413 z toho v ěř ící: 57 110 (52,7 %) 42 013 (38,8 %) z toho: Římskokatolické 54 300 37 646 Českobratrské evangelické 1 520 999 Československé husitské 793 551 Náb. spol. Sv ědkové Jehovovi 117 236 Pravoslavné 107 89 Ostatní a nep řesn ě ur čené 273 2 488 Bez vyznání 33 383 54 122 Nezjišt ěno 17 956 12 278 Pramen: ČSÚ, www.czso.cz

V pr ůběhu let 1991 až 2001 došlo k výraznému snížení v ěř ících obyvatel. Z údaj ů ČSÚ vyplývá, že 49,9 % dotázaných v roce 2001 v okrese je bez vyznání. Podíl v ěř ících je 38,8 %, z toho se v ětšina obyvatel hlásí k církvi římskokatolické. U zbylých 11,3 % nebyla tato skute čnost zjišt ěna.

32 2.2.1.7 Socioekonomické struktura obyvatelstva

Z hlediska osob za člen ění do pracovního procesu je obyvatelstvo roz člen ěno na dv ě skupiny – na obyvatelstvo ekonomicky aktivní (EAO), zahrnující i pracující d ůchodce a dále na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Z celkového po čtu obyvatel (108 413) bylo v okrese Jihlava při SLDB v roce 2001 zjišt ěno 55 767 ekonomicky aktivních obyvatel, což je 51,4 % obyvatel okresu. V zem ědělství, lesnictví a rybolovu bylo v roce 2001 v okrese Jihlava zam ěstnáno 6,5 % EAO, což je ve srovnání s ČR (4,4 %) hodnota nadpr ůměrná. Naopak zam ěstnanost v terciéru je v okrese nižší než v ČR.

Tab. 18. Zam ěstnanost v základních sektorech národního hospodá řství (v %) pro okres Jihlava v roce 1989 a 2001 Primér Sekundér Terciér

1989 17,4 46,4 36,2 2001 6,5 42,3 51,2 Pramen: SLDB 2001 a údaje z Výzkumného centra regionálního rozvoje

Míra nezam ěstnanosti byla ke konci roku 2005 v okrese Jihlava 6,8 %, což je ve srovnání s ČR hodnota p říznivá. Vývoj míry nezam ěstnanosti v okrese m ěl do roku 1999 podobný trend jako v ČR, poté se míra nezam ěstnanosti v okrese za čala snižovat díky p říchodu zahrani čních investor ů a tvorb ě nových pracovních míst.

Tab. 19. Vývoj míry registrované nezam ěstnanosti (v %) v okrese Jihlava a ČR v letech 1990-2005 Rok 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 Okres 0,7 7,3 4,8 4,9 4,4 3,5 4,1 5,6 7,3 8,6 6,3 5,8 6,9 8,2 7,5 6,8 ČR 0,7 4,1 2,6 3,5 3,2 3,0 3,7 4,9 7,5 9,4 8,8 8,9 9,8 10,3 10,1 8,9 Pramen: Ministerstvo práce a sociálních v ěcí, www.mpsv.cz

Pr ůměrná m ěsí ční mzda činila v roce 2004 17 627 K č, čímž se okres Jihlava řadí na 9. místo v rámci celé ČR. Mezi okresy kraje Vyso čina tato částka p ředstavuje nejvyšší hodnotu.

33

2.3.2 Sídelní struktura

Sídelní struktura se v pr ůběhu druhé poloviny 20. století výrazn ě m ěnila. Od 60. let docházelo ke zm ěnám po čtu obcí podle toho, zda prob ěhla vlna integrace nebo dezintegrace. Nejv ětší slu čování sídel prob ěhlo v letech 1970-1980. Vytvá řely se st řediskové obce, což vedlo k větší centralizaci. V roce 1980 byl po čet obcí okresu Jihlava roven 117, v roce 1990 dokonce jen 91. Po roce 1990 se naopak za čaly n ěkteré obce osamostat ňovat a jejich celkový po čet vzrostl. V roce 1991 bylo v okrese Jihlava 101 obcí, v roce 1992 již 120 a v roce 1993 po čet obcí dosáhl dnešního stavu – 121 obcí.

Tab. 20. Vývoj sídelní struktury okresu Jihlava v letech 1961-2005 1961 1970 1980 1991 2001 2005 Po čet obcí 151 145 117 91 121 121 z toho se statutem m ěsta 4 4 4 4 5 5 podíl m ěstského obyvatelstva (v %) 52,1 57,2 61,7 63,2 65,7 65,0 Pramen: ČSÚ, www.czso.cz

Na Jihlavsku p řevažuje podíl m ěstského obyvatelstva, který v roce 2001 činil 65,7 %. Tato hodnota je o 2,5 % vyšší než v roce 1991, neboť po čet m ěst se v roce 2000 zvýšil ze čty ř na p ět. Statut m ěsta mají Jihlava (k 31. 12. 2004 m ěla 49 865 obyvatel), T řeš ť (5 989 obyvatel), Tel č (5 809 ob.), Polná (5 064 ob.) a od roku 2000 také Brtnice (3 738 ob.). Ve sledovaném období se podíl m ěstského obyvatelstva postupn ě zvyšoval, pouze mezi roky 2001 a 2005 m ůžeme sledovat mírný pokles. Nejv ětší po čet obcí (65, tedy 53,7 %) je ve velikostní kategorii do 200 obyvatel. Druhý nej četn ější interval je 200 – 499 obyvatel (33 obcí). Okres Jihlava se tedy, stejn ě jako ostatní okresy kraje Vyso čina, vyzna čuje vysokou hustotou málo lidnatých sídel a vysokým podílem venkovského obyvatelstva (za venkovské obyvatelstvo považujeme obyvatele obcí do 2000 obyvatel). Venkovské osídlení je historicky spojeno se zem ědělským obhospoda řováním krajiny. (Hrabánková, M. 1996). Následující interval (500 – 999 obyvatel) zahrnuje už jen 12 obcí. V kategorii s více než 10000 obyvateli je již jen jedna obec, a to Jihlava.

34 Tab. 21. Velikostní skupiny obcí okresu Jihlava k 31. 12. 2004 Velikostní Po čet obcí Po čet obyvatel Podíl obcí [%] Podíl obyvatel skupina obcí [%] < 200 65 7 673 53,7 7,1 200 – 499 33 10 105 27,3 9,3 500 – 999 12 8 754 9,9 8,1 1 000 – 1 999 4 6 115 3,3 5,6 2 000 – 4 999 3 8 718 2,5 8,1 5 000 – 9 999 3 16 868 2,5 15,6 > 10 000 1 50 100 0,8 46,2 Celkem 121 108 333 100,0 100,0 Pramen: Malý lexikon obcí ČR 2004, ČSÚ, Praha (www.czso.cz)

2.3.3 Pr ůmysl

Okres Jihlava se řadí mezi okresy pr ůmyslov ě zem ědělské. V pr ůběhu devadesátých let byly zrušeny n ěkteré výrobní provozy, na druhé stran ě však s rozvojem soukromého podnikání vznikla řada malých a st ředních firem, do n ěkterých podnik ů vstoupil zahrani ční kapitál nebo byly zahrani čními vlastníky nov ě založeny. Tém ěř ve všech podnicích docházelo postupn ě ke snižování po čtu pracovník ů. Situace v pr ůmyslu se v posledních n ěkolika pon ěkud zlepšila s příchodem silného zahrani čního investora BOSCH Diesel, spol. s. r. o., který se specializuje na výrobu vst řikovacích čerpadel pro vzn ětové motory. V sou časné dob ě zam ěstnává více než 5 000 zam ěstnanc ů. Nejv ětší podnik okresu byl v roce 1989 Motorpal, který dodává sou částky pro vzn ětové motory. Během desítek let své existence m ěnil svoji podobu co do velikosti i co do právní formy. V sou časné podob ě akciové spole čnosti existuje Motorpal od roku 1991. Tesla Jihlava byla v roce 1992 zprivatizována a vznikla tak soukromá akciová spole čnost zabývající se výrobou elektrotechnických sou částek zejména pro automobilový pr ůmysl a telekomunikace. V sou časné dob ě zam ěstnává asi 900 pracovník ů, což je oproti roku 1989 snížení zam ěstnanosti o 54%. Velkým útlumem výroby prošel po roce 1989 podnik Jihlavan. Z 1572 zam ěstnanc ů, zbylo v roce 2004 jen 250 pracovník ů. Sou časná akciová spole čnost Jihlavan, a. s. vyrábí především komponenty pro letecký pr ůmysl.

35 Jihomoravské d řevařské závody, ješt ě v nedávné minulosti nejv ětší d řevozpracující podnik v okrese Jihlava zanikl. Na jeho místo však nastoupil v roce 1995 podnik Kronospan CR spol. s r. o. Jihlava, který je dnes jedním z nejmodern ějších podnik ů na zpracování dřev ěných materiál ů v Evrop ě. Tradi ční sklá řský pr ůmysl z ůstal v okrese Jihlava zachován. D řív ější podnik Bohemia, Pod ěbrady byl zprivatizován a vznikly tak Jihlavské sklárny BOHEMIA, a. s. V roce 2003 koupila spole čnost BURSON PROPERTIES, a. s. výrobní část podniku spole čnosti Jihlavské sklárny BOHEMIA, a. s. se zám ěrem zachovat stávající ru ční výrobu a dále rozvíjet její činnost zejména v oblasti strojní výroby.

Tab. 22. Deset nejv ětších podnik ů v pr ůmyslu v okrese Jihlava v letech 1989 a 2004 Název podniku, sídlo Po čet pracovník ů Motorpal, Jihlava 2 676 Tesla, Jihlava 1 958 Jihlavan, K. P. Jihlava 1 572 Modeta, Jihlava 1 051 1989 Jihomoravské d řeva řské závody, Brno 1 007 Kovolit, K.P.Mod řice, Závod Jihlava 788 Motorpal, Jihlava, Závod 5 - Tel č 638 Bohemia,Pod ěbrady, provoz skláren závod 3, Dobronín 534 Jihomoravské pr ůmyslové masny, Provoz Kostelec a Hodice 528 Bohemia, Pod ěbrady, provoz skláren záv. 3, Antonín ův D ůl 424 BOSCH Diesel, s. r. o. 5 050 Kostelecké uzeniny, a. s. 1 500 Automotive Lighting, s. r. o. 1 497 MOTORPAL Jihlava, a. s. – závod Jihlava 983 2004 TESLA Jihlava, a. s. 900 BURSON PROPERTIES, a. s. 650 Moravské kovárny, a. s. 800 Krahulík-MASOZÁVOD Krahul čí, a. s. 460 KRONOSPAN CR, s r. o. Jihlava 350 JIHLAVAN, a. s. 250 Pramen: Krajský ú řad Vyso čina, Jihlava 2004 www.hbi.cz

36 Krom ě zmín ěných spole čností mají, p ředevším pro zem ědělskou výrobu, velký význam podniky, které od zem ědělských subjekt ů odebírají jejich produkty. Výkupem masa se zabývá v okrese Jihlava podnik Kostelecké uzeniny, a. s., který prošel privatizací v roce 1992. S 1 500 zam ěstnanci a prodejem výrobk ů za cca 130 mil. euro ro čně se stal nejv ětším zpracovatelem masa a výrobcem masných výrobk ů v České republice. Zpracováním masa se zabývá i Krahulík-MASOZÁVOD Krahul čí, a. s. (460 zam ěstnanc ů), masna Vyso čina, a. s. v Hodicích, Masokombinát Poli čka, a. s. a Masna Studená, a. s. Objem výroby těchto podnik ů je však ve srovnání s předchozím podnikem nižší. V Jihlav ě má dlouhou tradici Pivovar a sodovkárna Jihlava, a. s. V okrese jsou také dv ě pekárny – Pekárna Kamenice a Jihlavské pekárny a cukrárny LAPEK a dv ě mlékárny (Mlékárna Polná spol. s r. o. a Moravia Lacto a. s.).

2.3.4 Doprava

Železni ční sí ť je spíše regionálního charakteru, hustota železni ční sít ě je pom ěrn ě nízká. Všechny trat ě jsou jednokolejné. Jediná tra ť v okrese je elektrifikovaná. Jedná se o tra ť č. 225: Havlí čkův Brod – Jihlava – Jind řich ův Hradec. V sou časné dob ě se uvažuje o elektrifikaci trat ě č. 240 Jihlava – Brno, která by mohla p řisp ět ke zvýšení strategické polohy regionu. Motorovou trakcí jsou vedeny vlaky v již zmín ěném sm ěru z Brna, p řes Třebí č do Jihlavy, dále z Kostelce do Tel če, sm ěrem na Da čice a Slavonice (227) a z Dobronína do Polné. Tyto spoje zajiš ťují místní a regionální osobní dopravu, mén ě pak i nákladní dopravu. Pro silni ční dopravu je důležitá p řítomnost dálnice D1, spojnice Prahy a Brna, na kterou je výhodn ě napojena p ředevším samotná Jihlava. Délka dálnice v okrese Jihlava činí 25,8 km. K nejvíce zatíženým úsek ům v okrese pat ří silnice I/38 Havlí čkův Brod – Jihlava – Znojmo a II/406 Jihlava – Tel č, kde intenzita provozu p řekra čuje 10 000 vozidel za 24 hodin (s čítání dopravy 2000). Okresem procházejí pouze dva silni ční tahy I. t řídy (silnice č. I/19 vedoucí z Jihlavy na Pelh řimov a již zmín ěná silnice č. I/38). Celková délka silni ční sít ě v okrese je 795,7 km, což je nejnižší hodnota z okres ů v kraji Vyso čina. V kontrastu s rostoucím objemem dopravy je zhoršující se technický stav komunikací, což m ůže omezovat podnikatelské p říležitosti v místech mimo hlavní komunikace a p řispívat k zaostávání venkovských oblastí.

37

2.3.5 Cestovní ruch a rekreace

Okres Jihlava má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Je to dáno p ředevším estetickou hodnotou kulturní krajiny, množstvím jedine čným p řírodních lokalit a kulturních a historických památek. Výhodou je také poloha v blízkosti dvou nejv ětších sídelních aglomerací ČR, které jsou zdrojem návšt ěvník ů na krátké i st ředn ě dlouhé pobyty, a také poloha na významné dopravní trase. V okrese Jihlava jsou p říznivé p ředpoklady pro rozvoj p ředevším m ěstské turistiky (návšt ěvy kulturních památek – historické jádro m ěsta Tel č je zapsané na Seznamu sv ětového dědictví UNESCO), ekologicky šetrných pobyt ů ve venkovském prost ředí (agro- a ekoturistika) a sportovn ě zam ěř ených pobyt ů (zimní lyža řská turistika, cykloturistika, vodáctví, apod.) V protikladu k potenciálu rozvoje cestovního ruchu stojí nedostate čná infrastruktura a nedostate čná nabídka služeb pro návšt ěvníky. Z hlediska kapacity ubytovacích za řízení i návšt ěvnosti se kraj Vyso čina, a tedy i okres Jihlava řadí mezi turisticky nejmenší oblasti cestovního ruchu v ČR. Také návšt ěvnost je ve srovnání s jinými oblastmi pom ěrn ě nízká. Znepokojující je i nízká návšt ěvnost zahrani čních turist ů, z nichž nejv ětší podíl tvo ří hosté z Německa. Silnou stránkou cestovního ruchu v okresu je jeho aktivní propagace a marketing. Významnými aktéry marketingové strategie jsou turistická informa ční centra (TIC).

38 3 VÝVOJ ZEM ĚDĚLSTVÍ DO ROKU 1989

3.1 Vývoj zem ědělství do roku 1980

Vývoj v zem ědělství po druhé sv ětové válce probíhal v okrese Jihlava po organiza ční stránce podobn ě jako v ostatních regionech České republiky. Byl spjat s etapou tzv. socializace zem ědělství. Základem organizovaného hospodá řství se stala jednotná družstva výrobního typu. Právní základ k tomuto kroku byl dán dekretem prezidenta republiky číslo 12/45 Sb. o konfiskaci zem ědělského majetku. Státní statky (SS) v ětšinou hospoda řily v mén ě p říznivých podmínkách než JZD, v ětšinou na nep říliš úrodných p ůdách. V okrese Jihlava existoval pouze jediný – Státní statek T řeš ť, který v roce 1965 obhospoda řoval 10 % zem ědělské p ůdy (7 450 ha). JZD hospoda řily na tém ěř 72 % zem ědělské p ůdy (52 407 ha). Zbytek p ůdy m ělo ve vlastnictví Ministerstvo zem ědělství, lesnictví a vodního hospodá řství (MZLVH) nebo byla klasifikována jako záhumenky členu JZD.

Tab. 23. Vým ěry vybraných hospodá řských ploch v okrese Jihlava v letech 1965 – 1980 1965 1970 1975 1980 Zem ědělská p ůda v ha 73 219 72 735 72 283 70 405 z toho JZD 52 407 52 187 53 696 53 993 z toho státní statek 7 450 7 357 6 403 5 783 Orná p ůda v ha 54 414 54 443 55 072 54 681 z toho JZD 39 241 39 366 41 829 42 951 z toho státní statek 5 708 5 683 4 860 4 383 Koeficient zorn ění v % 74,3 74,9 76,2 77,7 Pramen: Statistická ro čenka 1965, 1970, 1975, 1980, ČSÚ

Stále více se rozvíjely snahy o pozvednutí zem ědělské výroby a zvýšení její produkce. V této souvislosti se v ěnovala velká pozornost zúrod ňování p ůdy melioracemi. P řízniv ě se v hospoda ření JZD promítlo také posílení materiáln ě technické základny mechaniza čními prost ředky. Obecn ě se dá období 60. a 70. let charakterizovat koncentrací a specializací zem ědělské výroby cestou slu čování a r ůznými formami spolupráce družstev. Po čátek 60. let prob ěhl ve znamení prudkého slu čování JZD na okrese. Úrove ň zem ědělské výroby se však zvyšovala jen pozvolna. Na konci 60. let bylo docilováno v ětších úsp ěch ů v živo čišné výrob ě, rostla pr ůměrná dojivost, produkce vep řového masa i vajec. V krizových letech 1968 – 1969 se dokonce

39 zem ědělství projevilo jako jeden z nejkonsolidovan ějších úsek ů národního hospodá řství. Docházelo k prudkému rozvoji zem ědělské výroby, která dosahovala dosud nejlepších hospodá řských výsledků. Od roku 1970 byla JZD orientována jednozna čně k rozvoji koncentrace a specializace výroby formou koopera ční spolupráce, jenž se rozvíjela p ředevším v úseku náhradních díl ů a ve využívání výkonné techniky (kombajn ů, traktor ů, řeza ček apod.). Na okrese Jihlava se kooperující družstva za čala slu čovat, čímž se m ěnila ve velké zem ědělské závody. K rozvoji rostlinné výroby p řisp ělo používání vápenatých a pr ůmyslových hnojiv, letecké p řihnojování i letecká ochrana rostlin. V sedmdesátých letech rovn ěž pokra čoval nár ůst mechaniza čních prost ředk ů, jenž se stále více uplat ňovaly p ři sklizni nejen obilovin, ale také brambor a ostatních plodin. Soukromý sektor byl v povále čném období siln ě potla čen. Zahrnoval pouze majitele zahrad a jednotliv ě hospoda řící rolníky (JHR).

Tab. 24. Podíl zem ědělských podnik ů na celkové vým ěř e zem ědělské p ůdy okresu Jihlava v letech 1965 – 1985 1965 1970 1975 1980 Podíl JZD na rozloze ZP v % 71,6 71,7 74,3 76,7 Podíl JZD na rozloze OP v % 72,1 72,3 76,0 78,5 Podíl SS na rozloze ZP v % 10,2 10,1 8,9 8,2 Podíl SS na rozloze OP v % 10,5 10,4 8,8 8,0 Pramen: Vypo čteno na základ ě údaj ů ze Statistických ro čenek okresu Jihlava, ČSÚ 1965, 1970, 1975

Podíl vým ěry zem ědělské p ůdy JZD na rozloze zem ědělské p ůdy okresu se od roku 1965 mírn ě zvyšoval. Mezi lety 1965 a 1980 vzrostl o 5,1 %. U orné p ůdy je podíl JZD na její rozloze v roce 1980 78,5 % (o 6,4 % více vzhledem k roku 1965). Státní statek T řeš ť vlastnil v v roce 1965 7450 ha zem ědělské p ůdy, to je 10,2 % z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy. Tento podíl se do roku 1980 mírn ě snižoval až na 8,2 % v roce 1980.

3.2 Stav zem ědělství po roce 1980

Vývoj zem ědělství v okrese byl od roku 1980 typický snahami o zvýšení intenzity výroby, hledání nových forem její organizace spolu s budováním pot řebné materiáln ě technické

40 základny. Rovn ěž bylo pozastaveno další slu čování JZD sm ěř ující k posílení ekonomické situace a řízení ve stávajících JZD. Podstatn ě se zlepšila ochrana a využití zem ědělského p ůdního fondu a i p řes nep říznivé klimatické podmínky se zvýšila výroba, hektarové výnosy i užitkovost. Hrubá zem ědělská produkce z 1 ha se od roku 1960 tém ěř zdvojnásobila, postupn ě za číná klesat po čet zam ěstnanc ů v zem ědělství.

Tab. 25. Hektarové výnosy vybraných plodin (v tunách) v okrese Jihlava v letech 1965 a 1985 1965 1970 1975 1980 1985 Obiloviny 2,5 2,4 3,5 4,1 4,5 Brambory 21,7 18,8 19,1 18,3 21,7 Pramen: Statistické ro čenky 1965, 1970, 1975, 1980, 1985, ČSÚ

Tab. 26. Po četní stavy hospodá řských zví řat v okrese Jihlava v letech 1965 - 1985 Druh 1965 1970 1975 1980 1985 Skot 49143 47736 49935 54246 57310 z toho krávy 22590 21291 21258 20937 20348 Prasata 57097 52482 68068 84003 75819 z toho prasnice 5095 4142 5282 6498 4966 Pramen: Statistické ro čenky 1965, 1970, 1975, 1980, 1985, ČSÚ

Okres má díky rozsáhlým pastevním plochám velmi vhodné podmínky pro extenzivní živo čišnou výrobu, proto postupn ě vzr ůstal i její objem. Intenzita chovu hospodá řského zví řectva se také zvyšovala. V roce 1985 p řipadlo na 100 ha zem ědělské p ůdy 81,7 ks skotu, 8 ks ovcí a 138,7 ks prasat na 100 ha orné p ůdy. P řed rokem 1989 byl kladen na živo čišnou výrobu velký d ůraz. Po čet chovaných hospodá řských zví řat byl velmi vysoký. V roce 1985 pracovalo v okrese Jihlava v primárním sektoru 54 334 zam ěstnanc ů, z toho 25 527 žen (47 %). Na jednoho pracovníka tedy p řipadalo 8,4 ha zem ědělské p ůdy.

41 4 SITUACE V ZEM ĚDĚLSTVÍ PO ROCE 1989

4.1 Subjekty p ůsobící v zem ědělství

4.1.1 Právnické osoby

Vývoj struktury a zm ěny probíhající v podnicích právnických osob (PPO) od roku 1989 do roku 2005 jsou dopodrobna velmi t ěžce postižitelné. Nejv ětšími zm ěnami procházely zem ědělské subjekty v po čátku 90. let. Od konce roku 1990 do konce roku 1993 prošla všechna družstva transforma čním procesem. Majetek družstev byl v tomto období p řevád ěn do soukromého vlastnictví bu ďto fyzických nebo právnických osob. Nejd ůležit ějšími zákony, které byly schváleny v tomto období a týkaly se zem ědělství, byly zákon č. 229/1991 Sb. o úprav ě vlastnických vztah ů k půdě a jinému zem ědělskému majetku a zákon č. 42/1992 Sb. o úprav ě vlastnických vztah ů a vypo řádání majetkových vztah ů a nárok ů družstev. Jednotlivá družstva se tak prakticky bez větších zm ěn transformovala na zem ědělská družstva vlastník ů (ZD), a to bez v ětších prostorových zm ěn. Došlo jen k ur čitému snížení jejich vým ěry, hlavn ě díky vydávání restitu čních požadavk ů. Od p ůvodních družstev se také odd ělily r ůzné p řidružené výroby a jiné činnosti, které v ětšinou s vlastní zem ědělskou prvovýrobou nem ěly nic spole čného. Státní majetek prošel zm ěnou vlastnictví prost řednictvím první a druhé privatiza ční vlny. Velkým problémem po čátku 90. let bylo p řizp ůsobení se tržnímu hospodá řství. To mimo jiné znamenalo postupnou zm ěnu skladby zem ědělské produkce (snížení stavu skotu, nár ůst osevních ploch technických plodin, …), nutnost nalezení nových odbytiš ť pro své komodity a také nezbytnost modernizace technického vybavení. Tyto procesy byly dále doprovázeny výrazným poklesem po čtu pracovník ů, což v některých regionech vyvolávalo podstatné zvýšení míry nezam ěstnanosti. Nové podmínky tržního hospodá řství p řinesly i výrazné snížení investic, které plynuly do sektoru zem ědělství. Nedostatek financí se v první polovin ě 90. let promítl i do výrazného poklesu spot řeby pr ůmyslových hnojiv. Sou časn ě s transformací zem ědělských družstev probíhala privatizace. Tou prošlo do té doby hned n ěkolik družstev - JZD Jiskra, Nová Říše, JZD Vyso čina Polná, JZD 9. kv ěten, Stará Říše dále pak Státní statek T řeš ť a Oseva Jihlava, z nichž vznikly nové podnikatelské subjekty – spole čnosti s ru čením omezeným (s. r. o.). Ve druhé polovin ě 90. let procházejí družstva druhou vlnou transformace. Jsou zakládány nové podniky ve form ě akciových spole čností. Družstva se v některých p řípadech stávají

42 jedinými akcioná ři t ěchto podnik ů a své akcie posléze upisují osobám, které m ěly dosud nevypo řádané majetkové podíly z první transformace zem ědělských družstev. Proces transformace a privatizace již byl v podstatě ukon čen, avšak výrobn ě organiza ční struktura okresu se m ůže i nadále vyvíjet, p ředevším pak pod vlivem hospodá řské úsp ěšnosti jednotlivých výrobních jednotek. V sou časné dob ě p ůsobí v okrese Jihlava 33 subjekt ů právnických osob.

Tab. 27. Po čet podnik ů právnických osob v okrese Jihlava letech 1989 a 2005 Typ podniku 1989 2005 Zem ědělské družstvo 18 17 Státní statek, školní statek 3 0 Spole čnost s ru čením omezeným 0 13 Akciová spole čnost 0 3 Celkem 21 33 Pramen: Rozbor hospoda ření za rok 1989, MZVž ČSSR okresní odbor v Jihlav ě Údaje ČSÚ

Pro období po roce 1989 je charakteristický mírný růst po čtu zem ědělských podnik ů a zárove ň snižování pr ůměrné vým ěry zem ědělské p ůdy na jeden podnik. V sou časné dob ě je po čet zem ědělských družstev zhruba stejný jako v roce 1989, ovšem vým ěra zem ědělské p ůdy obhospoda řované zem ědělskými družstvy se výrazn ě zmenšila. Plošn ě velmi rozsáhlé státní statky byly nahrazeny mnohem menšími subjekty. Zatímco v roce 1989 činila pr ůměrná vým ěra zem ědělské p ůdy na jeden zem ědělský podnik 2645,7 ha, v roce 2005 to bylo již pouze 1577,7 ha. Pr ůměrná vým ěra zem ědělské p ůdy na jedno ZD se p řitom snížila o 40,3 %.

Tab. 28. Pr ůměrná vým ěra zem ědělské p ůdy (v ha) na jeden zem ědělský podnik v okrese Jihlava v letech 1989 a 2005 Typ podniku 1989 2005 Zem ědělské družstvo 2 735,2 1 631,8 Státní statek, školní statek 2 158,7 --- Spole čnost s ru čením omezeným --- 1 456,6 Akciová spole čnost --- 1 795,3 Celkem 2 645,7 1 577,7 Pramen: Rozbor hospoda ření za rok 1989, MZVž ČSSR okresní odbor v Jihlav ě Údaje ČSÚ

43

V roce 1989 hospoda řila zem ědělská družstva na 70,5 % zem ědělského p ůdního fondu okresu, na státní statek a školní statky p řipadalo 9,3 % zem ědělské p ůdy. Na konci roku 2005 je však situace naprosto odlišná. Zem ědělská družstva obhospoda řují 39,7 %, spole čnosti s ru čením omezeným 27,1 % a akciové spole čnosti 7,7 % zem ědělské p ůdy okresu Jihlava.

4.1.2 Fyzické osoby

Do kategorie fyzických osob náleží p ředevším samostatn ě hospoda řící rolníci (SHR). Další nepatrná část zem ědělské p ůdy p řipadá na zahrady, malé ovocné sady apod. Tento sektor je díky své velké rozt říšt ěnosti velmi t ěžce hodnotitelný, a proto nejsou podniky fyzických osob zahrnuty v práci stejn ě podrobn ě jako sektor právnických osob. Tyto podnikatelské subjekty se v podob ě samostatn ě hospoda řících rolník ů za čínají v zem ědělství v ČR, a tedy i v okrese Jihlava, objevovat po roce 1990. Formovaly se jednak z restituent ů zem ědělské p ůdy a také z nových podnikatelských subjekt ů vzniklých postupnou privatizací. Zde je však nutné rozlišovat skupinu fyzických osob, které se pouze zaregistrovaly (nap ř. za ú čelem navrácení p ůdy), ale zem ědělskou činnost neprovozují. Druhou skupinu tvo ří ti SHR, jenž skute čně hospoda ří, a ť na p ůdě vlastní nebo pronajaté, a práv ě tito SHR se stávají p ředm ětem bližšího výzkumu. Podle údaj ů Českého statistického údaje k 31. 12. 2004 hospoda řilo v okrese Jihlava 161 SHR. Nejvíce zastoupeni jsou v okrese Jihlava SHR obhospoda řující zem ědělskou p ůdu od 20 do 49 hektar ů, jejichž podíl činí 60,2 %. Významn ějších SHR ,jenž hospoda ří na zem ědělské půdě o vým ěř e v ětší než 200 ha, je na Jihlavsku 11, z nichž 2 SHR obhospoda řují p ůdu o rozloze v ětší než 500 ha (viz tab. 29.) Nejv ětším samostatn ě hospoda řícím rolníkem je ing. Josef Kamaryt (500 – 999 ha zem ědělské p ůdy, registrovaný v Tel či). Rozlohy zem ědělské a orné p ůdy je však mohou u jednotlivých SHR lišit. V ětšina SHR neobhospoda řuje všechnu zem ědělskou p ůdu, ale využívají ji jako louky a pastviny nebo jako zastav ěnou plochu. Přesná vým ěra zem ědělské p ůdy, kterou obhospoda řují samostatn ě hospoda řící rolníci, není p řesn ě zjistitelná. ČSÚ uvádí rozlohy p ůdy v širokých rozmezích, z nichž není možné odvodit p řesnou rozlohu obd ělávané p ůdy. SHR provozují svoji činnost p řibližn ě na 18189 ha zem ědělské p ůdy, což p ředstavuje 26,04 % zem ědělského p ůdního fondu okresu Jihlava. Pr ůměrná vým ěra na jednoho SHR tedy činí 112,98 ha.

44 Z celkového po čtu 121 obcí okresu Jihlava hospoda ří v 71 obcích aspo ň jeden SHR (viz tab. příl. 2.), p řičemž nejvíce je jich registrováno v Třešti (jedenáct). Po sedmi SHR je registrováno v Tel či, Kamenici, Rozse či a Staré Říši.

Tab. 29. Velikostní struktura SHR podle vým ěry zem ědělské p ůdy v okrese Jihlava k 31. 12. 2004 Vým ěra zem ědělské p ůdy [ha] Po čet SHR Podíl SHR z celkového po čtu [%] 20 – 49 97 60,2 50 – 99 36 22,4 100 – 199 17 10,6 200 – 499 9 5,6 500 – 999 2 1,2 Pramen: Údaje ČSÚ

Z prostorového rozmíst ění SHR je možné sledovat jejich pom ěrn ě velké rozptýlení na území okresu. Přesto m ůžeme vy členit dv ě hlavní oblasti koncentrace SHR, z nichž jedna je lokalizována na jihovýchod ě (p ři hranici s okresem T řebí č) a druhá na severovýchod ě okresu (okolí Polné) – viz mapová p říloha č. 6.

4. 2 Zem ědělská výroba

4.2.1 Rostlinná výroba

Zam ěř ení zem ědělské výroby je na okrese Jihlava orientováno p řevážn ě na kombinovaný zp ůsob hospoda ření, přičemž p řevládá výrobní zam ěř ení spíše na živo čišnou výrobu. To je dáno zhoršenými podmínkami pro rostlinou výrobu v okrese Jihlava. Ve vývoji využití orné p ůdy po roce 1989 je možné v okrese Jihlava sledovat podobné trendy jako na celém území České republiky. Dominantní postavení si stále udržují obiloviny, především pšenice ozimá a dále pak je čmen jarní a ozimý. Snížily se plochy brambor a lnu, ale naproti tomu se zvýšily plochy olejnin (p ředevším se jedná o řepku ozimou). U luskovin můžeme sledovat nár ůst rozlohy osevních ploch mezi roky 1989 a 1995, pak nastává op ět pokles. Pozn. statistická data o mén ě významných plodinách jsou uvád ěna pouze do roku 2000 a o hektarových výnosech do roku 2001.

45 Podle anketárního šet ření byly v roce 2005 v okrese Jihlava rozhodujícími plodinami stále obiloviny (p ředevším pšenice ozimá a je čmen jarní). Osevní plochy obilovin se od roku 1989 do roku 2003 zv ětšily o 16,7 %, ovšem hektarové výnosy se v roce 2000 proti roku 1989 snížily o 15,6 % (z 4,80 t/ha na 4,05 t/ha, v roce 2001 op ět mírn ě stouply na 4,46 t/ha)

Tab. 30. Osevní plochy (v ha) vybraných plodin v okrese Jihlava v období 1989 – 2003

Index (v %) Plodina 1989 1992 1995 1997 2000 2003 2003/1989 Obiloviny celkem 24138 24781 22931 26688 27485 28162 116,7 z toho pšenice ozimá nezj. 6846 7625 7857 10985 10663* 155,8** z toho je čmen jarní nezj. 9263 7073 11241 9613 13437* 145,1** Brambory 4874 5632 1311 1047 1611 1993 40,9 Olejniny celkem 923 3083 5110 3994 5995 7331 794,3 Luskoviny 328 nezj. 993 975 574 411 125,3 * je čmen jarní i ozimý, pšenice ozimá i jarní ** index zm ěny 2003/1992 Pramen: Srovnání vývoje hospodá řství v okresech za rok 1989, ČSÚ, Brno 1990 Definitivní údaje o sklizni zem ědělských plodin za rok 1992,1995, 1997 ČSÚ Agrocenzus 2000, ČSÚ Strukturální šet ření v zem ědělství 2003, ČSÚ

Krom ě ovsa a žita se zde p ěstuje i triticale, což je k říženec pšenice a žita. Osevní plochy těchto obilovin jsou však výrazn ě menší. Obiloviny zaujímaly v roce 2003 celkem 53,7 % vým ěry orné p ůdy v okrese. Výnosy obilovin byly v roce 2001 4,46 t/ha, čímž se okres Jihlava již velmi p řiblížil údaji z roku 1989, jenž činil 4,80 t/ha. Tab. 30. potvrzuje pokles p ěstování brambor v druhé polovin ě 90. let. I p řesto, že se okres Jihlava nachází p řevážn ě v bramborá řské výrobní oblasti, je snížení vým ěry osevních ploch brambor zna čné (v obodbí 1989 – 2003 se snížily osevní plochy o 59,1 %). Snižování vým ěr je d ůsledkem špatné obchodní agrární politiky státu. Naopak u olejnin se oproti roku 1989 zvýšily osevní plochy o 794,3 %. V roce 2003 olejniny zaujímaly 14,0 % orné p ůdy. K nejv ětšímu rozmachu došlo v pěstování řepky. Tento nár ůst je zp ůsoben p ředevším rozvojem Oleoprogramu Vlády ČR (funguje od roku 1992), který se zabývá podporou výroby methylesteru řepkového oleje (ME ŘO), jenž se používá jako aditivum bionafty. Z dalších olejnin má v ětší význam na okrese pouze p ěstování máku a ho řč ice.

46 Osevní plochy luskovin v roce 1995 vzrostly oproti roku 1989 více než trojnásobn ě. Poté však nastal útlum p ěstování a v roce 2003 byly osevní plochy luskovin jen o 25,3 % v ětší než v roce 1989. Naprostou v ětšinu z ploch luskovin p ředstavuje hrách setý.

Tab. 31. Výnosy vybraných plodin (v t/ha) v okrese Jihlava v období 1989 – 2001

Index (v %) Plodina 1989 1992 1995 1997 2000 2001 2001/1989 Obiloviny 4,80 4,01 4,41 4,29 4,05 4,46 92,9 Řepka nezj. 2,19 2,52 2,63 2,90 3,15 *143,8 Brambory 24,15 20,20 19,91 20,60 27,53 25,38 105,1 Luskoviny nezj. nezj. 2,42 2,21 2,21 2,28 94,2** *index zm ěny 2001/1992 ** index zm ěny 2001/1995 Pramen: Srovnání vývoje hospodá řství v okresech za rok 1989, ČSÚ, Brno 1990 Definitivní údaje o sklizni zem ědělských plodin za rok 1992,1995, 1997 ČSÚ Agrocenzus 2000, ČSÚ Strukturální šet ření v zem ědělství 2003, ČSÚ

Z důvodu útlumu chovu skotu klesají i plochy pícnin na orné p ůdě, p řesto jsou však stále dosti velké. Z jednoletých pícnin se p ěstuje p ředevším kuku řice na siláž, z víceletých pícnin pak jetel a vojt ěška. Co se tý če ostatních plodin, jako nap ř. r ůzné ovoce, zelenina apod., nedochází v okrese Jihlava k jejich výrazn ějšímu p ěstování.

Tab. 32. Vybrané ukazatele rostlinné výroby v okrese Jihlava a v kraji Vyso čina v roce 2003 Podíl plodiny na orné p ůdě Okres Jihlava Kraj Vyso čina Obiloviny celkem 48,9 53,7 Pšenice celkem 20,9 20,3 Je čmen celkem 19,9 25,6 Brambory 3,4 3,8 Olejniny celkem 9,6 14,0 Pramen: ČSÚ, www.czso.cz

Při hodnocení podílu jednotlivých plodin na orné p ůdě v okrese Jihlava a v kraji Vyso čina jsou n ěkteré kategorie velmi podobné (podíl pšenice a brambor). Zastoupení obilovin je vyšší v kraji, a to o 4,8 %, u je čmene je to dokonce o 5,7 %. Vysoký rozdíl v zastoupení na orné půdě je také u olejnin, v kraji je podíl op ět vyšší.

47

4.2.2 Živo čišná výroba

Podíl živo čišné výroby z celkové zem ědělské produkce se v pr ůběhu 90. let snižoval a tento trend p řetrvává dodnes, p řesto má živo čišná výroba v okrese obecn ě v ětší význam než výroba rostlinná. Od roku 1989 výrazn ě poklesly stavy hospodá řských zví řat. Nejvíce na studovaném území poklesly stavy skotu a dr ůbeže, chov prasat zaznamenal nejnižší pokles, naopak chov ovcí vymizel v roce 2000 tém ěř úpln ě. Od roku 2001 již ČSÚ po čet ovcí za okresy nepublikuje, avšak podle údaj ů za kraj Vyso čina lze usoudit, že stavy ovcí a beran ů postupn ě rostou. Chov skotu je úzce vázán na zem ědělskou p ůdu, a to dokonce nejvíce ze všech hospodá řských zví řat. Ukazatelem úrovn ě živo čišné výroby je intenzita chovu skotu na 100 ha zem ědělské p ůdy. V okrese Jihlava činila v roce 2000 tato hodnota 55,7 ks/100 ha, v roce 2003 již jen 54,2 ks/100 ha, což je nad pr ůměrem celého kraje Vyso čina (53,2 ks/100 ha). V oblastech s vyšší nadmo řskou výškou dochází ke zm ěně plemen hospodá řských zví řat. Nejsou zde chovány mlé čná plemena, ale krávy bez tzv. tržní produkce mléka. S poklesem stavu skotu p římo souvisí i snižování po čtu krav. Razantní úbytek jejich stavu nastal p ředevším v období od roku 1989 do roku 1993 (stejn ě tomu bylo u skotu jako takového), v dalších letech pak došlo k částe čné stabilizaci a jen k mírn ějším pokles ům jejich po čtu. Toto snížení je úzce vázané na pokles spot řeby mléka a mlé čných výrobk ů a také na snížení konzumace hov ězího masa v celé České republice. V roce 2003 bylo evidováno 13046 krav, intenzita jejich chovu tedy činila 18,6 ks/100 ha (kraj Vyso čina 20,8 ks/100 ha).

Tab. 33. Stavy hospodá řských zví řat (v kusech) v okrese Jihlava v období 1989 – 2003 Index (v %) Druh 1989 1992 1995 1997 2000 2003 2003/1989 Skot celkem 58799 52179 42052 41327 39064 37926 64,5 z toho krávy 20227 18074 14929 15112 14557 13046 64,5 Prasata celkem 79211 79541 64071 59718 57546 68047 85,9 Ovce celkem 5263 5440 4248 739 216 nezj. 4,1 Dr ůbež celkem 376737 554443 429696 388200 415786 257248 68,3 * index zm ěny 2000/1989 Pramen: Soupis hospodá řských zví řat k 1.3.1992, 1995, 1997, ČSÚ Agrocenzus 2000, ČSÚ Strukturální šet ření v zem ědělství 2003, ČSÚ

48

Chov prasat má v okrese Jihlava rovn ěž d ůležité postavení. Pokles stavu prasat není tak prudký jako u skotu. Od roku 1992 stavy prasat klesaly, o roku 2003 se však op ět za čaly zvyšovat. Stav prasat byl v roce 2003 ve srovnání s rokem 1989 o 14,1 % nižší. Intenzita chovu prasat činila v okrese 129,7 kus ů na 100 ha orné p ůdy (v roce 1989 byla intenzita chovu 147,9 ks/100 ha OP). Pr ůměrná hodnota za celý kraj Vyso čina – 124,3 ks/100 ha OP – nedosahuje úrovn ě okresu Jihlava.

Tab. 34. Intenzitní ukazatele živo čišné výroby v okrese Jihlava a v kraji Vyso čina v roce 2003 Index zm ěny Hospodá řská zví řata 89 95 00 03 03/89 Skot na 100 ha zem. p ůdy 84,2 60,0 55,7 54,2 64,4 Dojice na 100 ha zem. 29,0 21,3 20,7 18,6 64,1 Prasata na 100 ha orné p ůdy 147,9 118,8 109,1 129,7 87,7 Dr ůbež na 100 ha orné p ůdy 703,2 796,4 788,1 490,5 69,8 Ovce na 100 ha zem. p ůdy 7,5 6,1 0,3 0,0 0,0 Pramen: Soupis hospodá řských zví řat k 1.3.1995 – 2003, ČSÚ Agrocenzus 2000, ČSÚ Strukturální šet ření v zem ědělství 2003, ČSÚ

Stavy dr ůbeže zaznamenaly od roku 1989 také pokles, i když do roku 1992 prudce vzrostly. V roce 2003 činila intenzita chovu v okrese Jihlava 490,5 ks/100 ha OP, v kraji Vyso čina je tato hodnota nižší (464,3 ks/100 ha OP). V budoucnu z řejm ě m ůžeme v souvislosti s tzv. pta čí ch řipkou p ředpokládat pokles stavu dr ůbeže. Ostatního zví řectva má okres Jihlava pom ěrn ě málo. Kon ě, ovce a kozy chovají v malém po čtu n ěkte ří samostatn ě hospoda řící rolníci.

Tab. 35. Vybrané ukazatele živočišné výroby v okrese Jihlava a v kraji Vyso čina v roce 2003

Okres Jihlava Kraj Vyso čina Stav skotu na 100 ha zem ědělské p ůdy 54,2 53,2 Stav krav na 100 ha zem ědělské p ůdy 18,6 20,8 Stav prasat na 100 ha orné p ůdy 129,7 125,9 Stav dr ůbeže na 100 ha orné p ůdy 490,5 397,7 Pramen: ČSÚ, www.czso.cz

49 Intenzitní ukazatele živo čišné výroby se v okrese Jihlava a kraji Vyso čina p říliš neliší. Relativní údaje stavu skotu jsou nepatrn ě vyšší v okrese Jihlava, naopak u dojnic je intenzita chovu dojnic vyšší v kraji Vyso čina. Po čty prasat jsou vyšší o 3,8 ks/100 ha v okrese Jihlava. Výrazný rozdíl vyplynul pouze v kategorii dr ůbeže, kde je chováno o tém ěř 93 ks/100 ha více než v celém kraji.

50 5 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠET ŘENÍ V PPO

5.1 Struktura zem ědělských podnik ů po roce 1989

5.1.1 Stav zem ědělství v roce 1989

V roce 1989 p ůsobilo na území okresu Jihlava osmnáct jednotných zem ědělských družstev (JZD) a jeden státní statek (viz mapová p říloha 4.). JZD obhospoda řovaly zem ědělskou p ůdu o rozloze 49 234 ha, Státní statek T řeš ť 5681 ha a čty ři další podniky (Spole čný zem ědělský podnik pro živo čišnou výrobu (SZP ŽV), Spole čný zem ědělský podnik pro opravárenství Tel č (SZP OS Tel č), Agrochemický podnik Jihlava (ACHP Jihlava), Agrostav Jihlava) zaujímaly celkem 5644 ha. Pr ůměrná vým ěra zem ědělské p ůdy na jedno JZD v roce 1989 činila v okrese Jihlava 2735 ha. Ve srovnání s pr ůměrem za Českou republiku byla pro sledovanou oblast typická větší pr ůměrná vým ěra zem ědělských družstev. Ta činila v roce 1989 v ČR 2563 ha. Pr ůměrný koeficient zorn ění dosáhl hodnoty 76,7 %, což bylo více než pr ůměr České republiky (71,8 %). Nejvíce zem ědělské p ůdy vlastnilo podle pobo čky MZVž ČSSR v Jihlav ě v roce 1989 JZD Brtnice (4905 ha). S 4352 ha následovalo JZD Tel č a dále JZD OSSP Stona řov s 3864 ha. Naopak nejmenší plochu zem ědělské p ůdy vlastnilo JZD Vít ězný únor Mrákotín (1278 ha). Všeobecn ě nejv ětšími podniky podle vým ěry zem ědělské p ůdy byly v roce 1989 státní statky. Na Jihlavsku existoval v roce 1989 pouze jeden takový podnik, a to Státní statek T řeš ť s vým ěrou 5681 ha.

Tab. 36. Zem ědělské podniky v okrese Jihlava v roce 31. 12. 1989 Zem ědělský podnik Vým ěra (ha) Po čet zam ěstnanc ů Po čet zam ěst. na 100 ha zem. p ůdy JZD Batelov 1683 230 13,7 JZD Brtnice 4905 918 18,7 JZD Dobronín 3146 379 12,0 JZD Dolní Cerekev 2462 368 14,9 JZD Dušejov 2081 241 11,9 JZD Roštýn-Hodice 2990 438 14,6 JZD Hybrálec 3484 892 25,6 JZD Kamenice 1977 267 13,5

51

Pokra čování tab. 36 Zem ědělský podnik Vým ěra (ha) Po čet zam ěstnanc ů Po čet zam ěst. na 100 ha zem. p ůdy JZD Luka nad Jihlavou 1989 249 12,5 JZD Vít. únor, Mrákotín 1278 178 13,9 JZD Jiskra, Nová Říše 2671 467 17,5 JZD Vyso čina Polná 2586 370 14,3 JZD Sedlejov 2293 250 10,9 JZD 9. kv ěten, Stará Říše 2156 272 12,6 JZD OSSP Stona řov 3864 411 10,6 JZD Tel č 4352 653 15,0 JZD Velký Beranov 1764 258 14,6 JZD Zho ř u Jihlavy 3553 413 11,6 Státní Statek T řeš ť 5681 472 8,3 Ostatní* 5644 751 13,31 Celkem 60559 8477 ------Pramen: Rozbor hospoda ření za rok 1989, MZVž ČSSR

* Ostatní – SZP ŽV, SZP OS Tel č, ACHP Jihlava, Agrostav Jihlava

Zem ědělská družstva zam ěstnávala k 31. 12. 1989 celkem 7254 zam ěstnanc ů, Státní statek T řeš ť 472 zam ěstnanc ů a ostatní zem ědělské podniky 751 zam ěstnanc ů. Nejvíce zam ěstnanců pracovalo v JZD Brtnice (918), dále pak v JZD Hybrálec (892) a v JZD Tel č (653). Nejvíce zam ěstnanc ů na 100 hektar ů zem ědělské p ůdy m ělo JZD Hybrálec (25,6), naopak nejmén ě JZD OSSP Stona řov (10,6).

5.1.2 Období transforma čních zm ěn

Po roce 1989 zaznamenal zem ědělský sektor, stejn ě jako celé národní hospodá řství ČR, velice d ůležité zm ěny. Zem ědělství prošlo složitým a náro čným procesem transformace a privatizace. Cílem bylo p ředevším vyrovnání majetkoprávních vztah ů a postupný p řechod k tržní ekonomice. Přechod k tržnímu hospodá řství znamenal proto výrazný tlak na p řizp ůsobování zem ědělství novým ekonomickým podmínkám a odbytovým možnostem z hlediska jeho rozm ěru, struktury a výkonnosti.

52 Jako první se na Jihlavsku transformovalo JZD Batelov, z něhož v roce 1991 odšt ěpilo ZD Rácov a v roce 1992 vzniklo Družstvo vlastník ů Batelov. V roce 1992 se transformovalo JZD Dušejov, které bylo založeno už v roce 1953, na ZD Dušejov ve stávající podob ě. Další št ěpení nastalo v JZD Vyso čina Polná a Osev ě Jihlava, z nichž vnikly v roce 1992 spole čnosti ZD „Vyso čina“ Polná, SENECO, spol. s r. o. a PROFIT, s.r.o. Jako nový zem ědělský podnik vznikla v roce 1992 spole čnost Polana, spol. s r.o. V roce 1993 vzniklo po transformaci 17 podnik ů právnických osob – z JZD Tel č vzniklo ZD Tel č a odšt ěpilo se ZD Mysletice, JZD 9. kv ěten Stará Říše se transformovalo na Zem ědělskou spole čnost Stará Říše, spol. s r.o., JZD Roštýn-Hodice na ZD „Roštýn“. Z JZD Zho ř vznikla dv ě družstva, a to Zem ědělské hospodá řské družstvo Jersín a ZD Zho ř. JZD Velký Beranov se transformovalo na ZD Velký Beranov, JZD Sedlejov na ZD Sedlejov, JZD Brtnice na ZD Brtnice. V roce 1993 nastaly další zm ěny v již o rok d říve vzniklém ZD „Vyso čina“ Polná, které se znovu transformovalo na Zem ědělské obchodní družstvo „Vyso čina“ Polná, družstvo a oddělením vznikl Agrokom s.r.o. v Brzkov ě. Z JZD Jiskra Nová Říše vznikla ZD Dolní Vilíme č a ZD Krasonice. Z Osevy Jihlava dále vzniklo vedle SENECA a ZD „Vyso čina“ Polná také ZD Zbilidy. Nov ě vzniklý podnik v roce 1993 byla I. Opatovská, spol. s r.o. V roce 1993 se také transformovalo JZD Vít ězný únor, Mrákotín na ZD Mrákotín. V sou časné dob ě (2005) je však v likvidaci. Státní statek T řeš ť prošel privatizací v roce 1993. Vznikly z něj Farma Nová Ves, spol. s r.o., Farma Javo řice Jihlávka, spol s r.o. a AGRO Sp ělov spol. s r.o. V roce 1994 se JZD Dolní Cerkev transformovalo na ZD Dolní Cerkev a ZOD Dolní Cerekev, které v roce 2004 zaniklo, JZD Hybrálec na AGRO Hybrálec, s.r.o., JZD Kamenice na ZEOS Kamenice, s.r.o. a JZD OSSP Stona řov na AGRO – Stona řov, družstvo. Z JZD Jiskra Nová Říše se dále odd ělila Hospodá řská spole čnost Rozse č, spol. s r.o, po zániku ZD Nová Říše. Nov ě vzniklá spole čnost bylo Agro družstvo vlastník ů Puklice. V roce roce 1996 vznikl v tzv. druhé vln ě privatizace ze ZD Dobronín podnik Dobrosev, a.s. Dobronín. V roce 1997 p řišel do ČR zahrani ční investor z Velké Británie FARMWEALTH Ltd. a založil firmu EUROFARMS, s.r.o. FARMWEALTH Ltd. vlastní 90% podíl spole čnosti a 10% podíl má Ing. Vlastimil Rasocha. EUROFARMS, s.r.o. hospoda ří na pozemcích Agrosevu Jihlava a části pozemk ů Státního statku T řeš ť. V roce 2000 vznikla ze ZD Zho ř Zem ědělská spole čnost Zho ř a.s. ZD Zho ř je v sou časné dob ě v likvidaci. JZD Luka nad Jihlavou se v roce 1993 transformovalo na ZOD Luka, které v roce 2004 zaniklo a vznikla nová spole čnost LUKA, a.s.

53 Školní statek Jihlava byl v oblasti rostlinné výroby dlouhodob ě ztrátový. Proto byly k 31. 12. 2004 vypov ězeny nájemní smlouvy tak, aby mohlo dojít k 31. 12. 2004 k ukon čení činnosti tohoto za řízení. Z důvodu zajišt ění praktické výuky p ředm ětů oboru agropodnikání, přešel veškerý movitý majetek spravovaný rušenou p řísp ěvkovou organizací Školní statek, Jihlava, Sasov 15 do správy St řední odborné školy a St ředního odborného u čilišt ě, Jihlava s účinností od 1. 1. 2005. Část pozemk ů Školního statku využívá Josef Sklená ř pro hospoda ření biofarmy. Školní statek Tel č hospoda řil v ješt ě v roce 2003 roce na 295 ha zem ědělské p ůdy. 129 ha, tedy tém ěř 40 % současné obhospoda řované p ůdy bylo ve vlastnictví Pozemkového fondu ČR. Statek zajiš ťoval rostlinnou i živo čišnou výrobu a bylo zde zam ěstnáno 28 fyzických osob. K 30. 6. 2003 vykazoval školní statek záporný hospodá řský výsledek ve výši 2 476 tis Kč. Školní statek jako p řísp ěvková organizace z řízená krajem Vyso čina čerpal finance z rozpo čtu kraje formou p řísp ěvku (v roce 2000 1 106 tis K č, v roce 2001 985 tis K č, v roce 2002 548 tis K č a v roce 2003 580 tis K č). K 1. 4. 2004 byl Školní statek Tel č bezúplatn ě převedeny m ěstu Tel č. V sou časné dob ě zajiš ťuje statek školní výuku, část objektu je využita pro sportovn ě rehabilita ční služby a pro cestovní ruch. ČSÚ ho však k 31. 12. 2004 neuvádí jako podnik právnických osob, proto se jím nebudu dále zabývat. Jiná velká spole čnost zde nevznikla, část pozemk ů užívají samostatn ě hospoda řící rolníci. Pr ůběh transformace zem ědělských podnik ů studovaného území je zaznamenán v tab. p říl. 6.

5.1.3 Struktura PPO podnikajících v zem ědělství k 31. 12. 2004

Podle informací ČSÚ p ůsobilo na sledovaném území 33 podnik ů právnických osob zabývajících se zem ědělskou prvovýrobou, z toho 17 družstev, 3 akciové spole čnosti a 13 spole čností s ru čením omezeným. Tyto podniky obhospoda řují zem ědělskou p ůdu o rozloze 52 063 ha, což je 74,54 % z celkové vým ěry (69 845 ha) zem ědělského p ůdního fondu v okrese. Čtrnáct podnik ů zem ědělských podnik ů v okrese hospoda ří na zem ědělské p ůdě o vým ěř e v rozmezí 1 000 – 1 999 ha, z toho osm družstev, čty ři spole čnosti s ru čením omezeným a dv ě akciové spole čnosti. (viz tab. 37 a tab. p říl. 3.) Nejv ětší podnik v okrese Jihlava je EUROFARMS, s.r.o., který hospoda ří na 7 000 ha zem ědělské p ůdy a je zam ěř ená výhradn ě na rostlinnou výrobu. Naopak nejmenší vým ěru zem ědělské p ůdy užívá AGROKOM. s.r.o., Brzkov (280 ha).

54

Tab. 37. Velikostní struktura zem ědělských podnik ů v okrese Jihlava podle vým ěry zem ědělské p ůdy k 30. 9. 2005

Podnik 100-499 500-999 1000-1999 2000-2999 3000-3999 > 4000 Celkem

Zem ědělské družstvo 2 2 8 5 ------17 Společnost s r.o. 2 5 4 --- 1 1 13 Akciová spole čnost ------2 1 ------3 Celkem 4 7 14 6 1 1 33 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Pr ůměrná vým ěra p ůdy na jeden zem ědělský podnik je v okrese Jihlava nejvyšší u akciových spole čností (1 795 ha zem ědělské p ůdy a 1 382 orné p ůdy). Zem ědělská družstva obhospoda řují v pr ůměru 1 632 ha zem ědělské p ůdy (1 233 orné p ůdy), což je ve srovnání s pr ůměrnou vým ěrou p ůdy v roce 1989 (2 890 ha) pokles o 43,5 %. K 30. 9. 2005 obhospoda řovalo 17 zem ědělských družstev celkem 27 741 ha zem ědělské půdy, což je pouhých 50,5 % plochy toho, na jaké vým ěř e zem ědělská družstva dohromady hospoda řila v roce 1989 (54 915 ha). Průměrný koeficient zorn ění u zem ědělských družstev činí 75,5 %, což znamená o 1,2 % nižší procento zornění více než v roce 1989 (76,7 %). V pr ůměru nejmén ě rozsáhlé jsou spole čnosti s ru čením omezeným. Jeden podnik tohoto typu hospoda ří pr ůměrn ě na 1 457 ha zem ědělské p ůdy (1 149 ha orné p ůdy) s pr ůměrným koeficientem zorn ění 78,9 %. Vlastní údaje o vým ěř e zem ědělské, resp. orné p ůdy a o po čtu zam ěstnanc ů všech zem ědělských družstev a ostatních podnik ů právnických osob zabývajících se zem ědělskou prvovýrobou ve sledovaném území jsou uvedeny v tab. 38, 39, 40 a v tab. p říl 3., 4., 5. Nejrozší řen ějším typem zem ědělského podniku v okrese Jihlava jsou zem ědělská družstva, a to v nejr ůzn ějších podobách (družstva vlastník ů, zem ědělská a obchodní družstva nebo vlastní zem ědělská družstva).

55 Tab. 38. Zem ědělská družstva v okrese Jihlava k 30. 9. 2005 Podnik Zem ědělská Orná p ůda Koeficient Po čet půda zorn ění (%) pracovník ů AGRO družstvo vlastník ů Puklice 1994 1567 78,6 95 Družstvo vlastník ů Batelov 1130 980 86,7 36 Zem ědělské družstvo Brtnice 2320 1773 76,4 118 Zem ědělské družstvo D. Cerekev, družstvo 1740 1341 77,1 130 Zem ědělské družstvo Dolní Vilíme č 680 560 82,4 25 Zem ědělské družstvo Dušejov, družstvo 2390 1557 65,2 95 Zem ědělské družstvo Krasonice 1528 729 47,7 38 Zem ědělské družstvo Mysletice 1169 904 77,3 49 Zem ědělské družstvo Rácov 484 356 73,6 32 Zem ědělské družstvo „Roštýn“, Hodice 2521 1973 78,3 161 Zem ědělské družstvo Sedlejov 1827 1438 78,7 90 Zem ědělské družstvo Tel č 2900 2000 69,0 135 Zem ědělské družstvo Velký Beranov 1601 1394 87,1 64 Zem ědělské družstvo Zbilidy 376 308 81,9 16 Zem ědělské hospodá řské družstvo Jersín 950 704 74,1 30 ZOD "Vyso čina" Polná, družstvo 1331 1076 80,8 86 AGRO STONA ŘOV, družstvo 2800 2300 82,1 100 Pramen: Údaje ČSÚ vlastní dotazníkové šet ření

Nejv ětší plochu zem ědělské p ůdy obhospoda řuje ve studovaném území ZD Tel č (2 900 ha), následované AGRO STONA ŘOV, družstvo (2 800 ha) a ZD „Roštýn“, Hodice (2 521 ha). Zem ědělskou p ůdu o vým ěř e v ětší než 2 000 ha obhospoda řuje krom ě uvedených i ZD Dušejov, družstvo (2 390 ha) a ZD Brtnice (2 320 ha). Naopak nejnižší vým ěrou zem ědělské p ůdy se mezi zem ědělskými družstvy vyzna čují ZD Zbilidy (376 ha), ZD Rácov (484 ha) a ZD Dolní Vilíme č (680 ha). Do kategorie menších zem ědělských družstev s rozlohou zem ědělské p ůdy do 1 000 ha ješt ě spadá Zem ědělské hospodá řské družstvo Jersín (950 ha). Nejvyšší koeficient zorn ění má ZD Velký Beranov (87,1 %), nad hranici 80 % se dostávají ješt ě Družstvo vlastník ů Batelov (86,7 %), ZD Dolní Vilíme č (82,4 %), AGRO STONA ŘOV, družstvo (82,1 %), ZD Zbilidy (81,9 %) a ZOD "Vyso čina" Polná, družstvo (80,8 %). Na druhou stranu nejmenší podíl orné p ůdy z půdy zem ědělské vykazuje ZD Krasonice (47,7 %).

56 Rozmíst ění zem ědělských družstev je možné považovat za vcelku rovnoměrné. V ětší koncentrace družstev je soust řed ěna na severovýchod ě okresu, naopak zem ědělské podniky chybí v jihozápadní části okresu (viz mapová p říloha č. 5.). Dosti rozší řeným typem podnik ů právnických osob podnikajících v zem ědělství jsou spole čnosti s ru čením omezeným. T ěch, jak už bylo uvedeno na za čátku této kapitoly, působilo k 30. 9. 2005 ve sledovaném území 13.

Tab. 39. Spole čnosti s ru čením omezeným podnikající v okrese Jihlava k 30. 9. 2005 Zem ědělská Orná p ůda Koeficient Po čet Podnik půda zorn ění (%) pracovník ů I. Opatovská, spol. s r. o. 898 737 82,1 21 AGRO Hybrálec, s.r.o. 3119 2294 73,6 82 AGRO Sp ělov, spol. s r.o. 524 498 95,0 10 AGROKOM. s.r.o., Brzkov 280 245 87,5 12 EUROFARMS, s.r.o., Heroltice 7000 5500 78,6 32 FARMA JAVO ŘICE Jihlávka, spol. s r.o. 1100 770 70,0 36 FARMA Nová Ves, spol. s r.o. 295 157 53,2 10 Hosp. spol. Rozse č, spol. s r.o. 1058 916 86,6 35 POLANA, spol. s r.o., Polná 769 757 98,4 24 PROFIT, s.r.o., M ěšín 500 500 100,0 4 SENECO, spol. s r.o., Polná 760 505 66,5 38 ZEOS Kamenice, s.r.o. 1333 960 72,0 45 Zem. spole čnost Stará Říše, spol. s r.o. 1300 1100 84,6 Nezj. Pramen: Údaje ČSÚ vlastní dotazníkové šet ření

Spole čnosti s ru čením omezeným mají celkem k dispozici necelých 18 936 ha zem ědělské půdy. Pr ůměrná vým ěra zem ědělské p ůdy je u t ěchto podnik ů rovna 1 456,6 ha a pr ůměrná vým ěra orné p ůdy činí p řibližn ě 1 149,2 ha. Nejvíce zem ědělské p ůdy obhospoda řuje EUROFARMS, s.r.o., Heroltice (7 000 ha) a dále AGRO Hybrálec, s.r.o. (3 119 ha), ostatní podniky mají výrazn ě menší vým ěry zem ědělské p ůdy. Mezi podniky obd ělávající naopak malou plochu zem ědělské p ůdy pat ří AGROKOM. s.r.o., Brzkov (280 ha) a FARMA Nová Ves, spol. s r.o. (295 ha), další podniky mají více než 500 ha zem ědělské p ůdy.

57 Maximálního zorn ění 100 % dosahuje PROFIT, s.r.o., Měšín, vysoké procento zorn ění má i POLANA, spol. s r.o., Polná (98,4 %) a AGRO Sp ělov, spol. s r.o. (95 %). Pr ůměrný koeficient zorn ění spole čností s r.o. dosahuje hodnoty 78,9 %, Z prostorového hlediska jsou spole čnosti s r.o. koncentrovány p ředevším v severovýchodní části okresu (oblast s menším výskytem zem ědělských družstev), p ředevším v blízkém okolí m ěsta Jihlava.

Tab. 40. Akciové spole čnosti podnikající v okrese Jihlava k 30. 9. 2005 Zem ědělská Orná p ůda Koeficient Po čet Podnik půda zorn ění (%) pracovník ů Dobrosev, a.s., Dobronín 2300 1800 78,26 120 LUKA, a.s. 1500 959 63,93 35 Zem ědělská spole čnost Zho ř a.s. 1586 1386 87,39 68 Pramen: ČSÚ, vlastní anketární šet ření

Akciové spole čnosti jsou nejmén ě rozší řenou formou zem ědělských podnik ů v okrese Jihlava. K 30. 9. 2005 p ůsobily v daném území pouze t ři. Akciové spole čnosti obd ělávají 5 385 ha zem ědělské p ůdy. Pr ůměrná hodnota rozlohy zem ědělské p ůdy na jeden podnik činí 1 795,3 ha. Pr ůměrný koeficient zorn ění je 77,0 %. Všechny t ři akciové spole čnosti jsou umíst ěny v severovýchodní části okresu.

5.2. Zam ěstnanost v zem ědělských podnicích

Po čet pracujících z zem ědělské prvovýrob ě se v posledních zhruba 16 letech stále snižuje. K radikálnímu snížení zam ěstnanosti v zem ědělství došlo p ředevším v dob ě transformace, v letech 1991 – 1995. To bylo zp ůsobeno také tím, že zam ěstnanost v zem ědělství byla v té dob ě všeobecn ě vysoká (vliv rozsáhlé p řidružené výroby družstev a státních statk ů; odlišná statistická evidence v sou časné dob ě) a neodpovídala pot řebám naší ekonomiky. V roce 1989 dosahoval po čet zam ěstnaných v okrese Jihlava v zem ědělství podle pobo čky MZVž v Jihlav ě 8 477 osob. Tento po čet se postupn ě snižoval až na 1 541 k 31. 12. 2004 (podle ČSÚ), což je pokles o 81,8 %. Přesný po čet pracujících v zem ědělství v sou časné dob ě nelze p řesn ě zjistit. Při hodnocení zam ěstnanosti v zem ědělství v různých formách podnik ů jsem vycházela z výsledk ů

58 dotazníkových šet ření. V případ ě chyb ějících údaj ů byla n ěkterá data čerpána z registru ekonomických subjekt ů ČSÚ. Po čty pracovník ů v zem ědělských podnicích jsou zaznamenány v tab. p říl. 3.

Tab. 41. Po čty pracovník ů v zem ědělských podnicích okresu Jihlava k 30. 9. 2005 Po čet pracovník ů Podíl po čtu Po čet ha zem. Typ podniku Podíl žen pracovník ů půdy na Celkem Z toho ženy v % v % 1 zam ěstnance Zem ědělské družstvo 1300 405 31,2 66,6 21,3 Spole čnost s r.o. 429* 137* 31,9 22,0 44,1* Akciová spole čnost 223 80 35,9 11,4 24,2 Celkem 1952 622 31,9 100,0 26,4 * po čet zam ěstnanc ů Zem ědělské spole čnosti Stará Říše, spol. s r.o. odhadnut dle údaj ů ČSÚ Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Nejvíce pracovník ů zam ěstnávají zem ědělská družstva, a sice 1300 osob, což p ředstavuje tém ěř 66,6 % všech pracujících v zem ědělských podnicích daného území. V roce 1989 pracovalo v zem ědělských družstvech celkem 7 254 zaměstnanc ů, což znamená ve srovnání se stavem k 30. 9. 2005 hodnotu vyšší o 82,1 %. Nejv ětší intenzitou práce, kterou vyjad řuje po čet hektar ů zem ědělské p ůdy na jednoho pracovníka, jsou charakteristické spole čnosti s ru čením omezeným, v nichž jeden zam ěstnanec obhospoda řuje v pr ůměru asi 44,1 ha zem ědělské p ůdy, zatímco v zem ědělských družstvech jen 21,3 ha. Pr ůměrný po čet zam ěstnanc ů je však nejvyšší v akciových spole čnostech, dosahuje tém ěř 119 osob, zatímco v zem ědělských družstvech je to zhruba 86 osob a ve společnostech s ručením omezeným dokonce jen 25 pracovník ů. Nejv ětší po čet pracovník ů ze všech zem ědělských podnik ů okrese Jihlava zam ěstnává Zem ědělské družstvo „Roštýn“, Hodice (161 osob), dále pak Zem ědělské družstvo Tel č (135 osob) a Zem ědělské družstvo Dolní Cerkev (130 osob). Sto a více zam ěstnanc ů zam ěstnávají krom ě uvedených t ří ješt ě další t ři subjekty – viz tab. 42. Mén ě než 30 zam ěstnanc ů má osm subjekt ů. PROFIT, s.r.o. zam ěstnává pouze 4 pracovníky, p řestože nemá nejmenší vým ěru zem ědělské p ůdy. Po čet pracovník ů se m ůže v n ěkterých zem ědělských podnicích b ěhem roku m ěnit. N ěkteré podniky totiž b ěhem sezóny zam ěstnávají n ěkolikanásobn ě v ětší po čet pracovník ů, které ovšem po skon čení posledních podzimních prací propouští.

59 Tab. 42. Zem ědělské podniky v okrese Jihlava nad 50 pracovník ů k 30. 9. 2005 Po řadí podle Po čet ha zem. Po čet Zem ědělský podnik vým ěry zem. půdy na pracovník ů půdy 1 pracovníka Zem ědělské družstvo „Roštýn“, Hodice 161 5. 15,7 Zem ědělské družstvo Tel č 135 3. 21,5 Zem ědělské družstvo Dolní Cerekev, družstvo 130 11. 13,4 Dobrosev, a.s., Dobronín 120 8. 19,2 Zem ědělské družstvo Brtnice 118 7. 19,7 AGRO STONA ŘOV, družstvo 100 4. 28,0 AGRO družstvo vlastník ů Puklice 95 9. 21,0 Zem ědělské družstvo Dušejov, družstvo 95 6. 25,2 Zem ědělské družstvo Sedlejov 90 10. 20,3 ZOD "Vyso čina" Polná, družstvo 86 17. 15,5 AGRO Hybrálec, s.r.o. 82 2. 38,0 Zem. spole čnost Stará Říše, spol. s r.o. 80* 18. 16,3 Zem ědělská spole čnost Zho ř a.s 68 13. 23,3 Zem ědělské družstvo Velký Beranov 64 12. 25,0 * odhad dle RES Pramen: Vlastní dotazníkové šet ření

Po čet hektar ů zem ědělské p ůdy na jednoho pracovníka se v jednotlivých subjekt ů velmi liší. Nejvíce hektar ů zemědělské p ůdy na pracovníka vykazuje EUROFARMS, s.r.o., Heroltice, a to 218, dále PROFIT, s.r.o., M ěšín – 125 a AGRO Sp ělov, spol. s r.o. – 52, ostatní podniky vykazují výrazn ě menší podíl p ůdy na jednoho pracovníka, což m ůže být zp ůsobeno p ůvodní organizační strukturou podniku a ponecháním přidružené nezem ědělské výroby.

5.3 Rostlinná výroba zem ědělských subjekt ů

Rostlinná výroba nemá v okrese Jihlava díky nep říliš p říznivým fyzicko-geografickým podmínkám hlavní úlohu v zem ědělské výrob ě. Rostlinné výrob ě se v ěnuje všech 33 šet řených podnik ů, ale pouze v p ěti PPO převládá nad živo čišnou výrobou, z toho ve dvou se jí zabývají na 100 % (EUROFARMS, s.r.o., Heroltice a AGRO Sp ělov, spol. s r.o.).

60 Nejd ůležit ějšími p ěstovanými komoditami jsou obiloviny. Po řadí nejv ětších p ěstitel ů obilovin v okrese je uvedeno v tab. 43. Nejv ětší osevní plochy obilovin uvedly EUROFARMS, s.r.o., Heroltice (3 400 ha), AGRO Hybrálec, s.r.o. (1 310 ha). Nad hranici 1 000 ha se dostal i Dobrosev, a.s. (1 040 ha). Zajímavé je, že tito nejv ětší p ěstitelé obilovin jsou lokalizování v severn ější části okresu, kde by se spíš dala p ředpokládat dominance živo čišné výroby.

Tab. 43. Nejvýznamn ější producenti obilovin v okrese Jihlava v roce 2005 Osevní plocha obilovin Podíl na orné p ůdě v % Po řadí Zem ědělský podnik celkem v ha 1. EUROFARMS, s.r.o., Heroltice 3400 61,8 2. AGRO Hybrálec, s.r.o. 1310 57,1 3. Dobrosev, a.s., Dobronín 1040 57,8 4. Zem ědělské družstvo Tel č 990 49,5 5. AGRO družstvo vlastník ů Puklice 848 54,1 6. Zem. družstvo „Roštýn“, Hodice 833 42,2 7. Družstvo vlastník ů Batelov 826 84,3 8. Zem ědělské družstvo Sedlejov 816 56,7 9. Zem. družstvo Velký Beranov 750 53,8 10. Zem. družstvo Dušejov, družstvo 708 45,5 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Z obilovin je nej čast ěji p ěstována pšenice. Pšenicí osévají část vým ěry všechny dotazované podniky. Osevní plochy pšenice ozimé výrazn ě p řevyšují osevní plochy pšenice jarní. V tab. 44. jsou uvedeny nejvýznamn ější producenti pšenice ozimé.

Tab. 44. Nejvýznamn ější producenti pšenice ozimé v okrese Jihlava v roce 2005 Osevní plocha pšenice Podíl na orné p ůdě v % Po řadí Zem ědělský podnik v ha 1. EUROFARMS, s.r.o., Heroltice 2500 45,5 2. AGRO Hybrálec, s.r.o. 500 21,8 3. Zem ědělské družstvo Tel č 440 22,0 4. Dobrosev, a.s., Dobronín 420 23,3 5. Zem. družstvo D. Cerekev, druž. 360 26,8 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

61 Nejv ětší osevní plochy pšenice vykazuje EUROFARMS, s.r.o. s 2 500 ha, což je 45,5 % orné p ůdy. Ostatní podniky p ěstují pšenice mén ě, AGRO Hybrálec, s.r.o. 500 ha, Zem ědělské družstvo Tel č 440 ha, i podíly na orné p ůdy se pohybují kolem 20 % orné p ůdy. Druhou nejrozší řen ější plodinou ve sledovaném území je je čmen. Pro danou oblast je typické p ěstování je čmene jarního (sladovnického) zejména v nižších polohách a je čmene ozimého ve vyšších polohách. Je čmen produkují v různé mí ře všechny dotazované podniky. Nejv ětším producentem je čmene je op ět EUROFARMS, s.r.o. (900 ha, 16,4 % z orné půdě), následuje Dobrosev, a.s. (620 ha) a Družstvo vlastník ů Batelov (520 ha).

Tab. 45. Nejvýznamn ější producenti je čmene v okrese Jihlava v roce 2005 Osevní plocha Po řadí Zem ědělský podnik Podíl na orné p ůdě v % je čmene v ha 1. EUROFARMS, s.r.o., Heroltice 900 16,4 2. Dobrosev, a.s., Dobronín 620 34,4 3. Družstvo vlastník ů Batelov 520 53,1 4. AGRO Hybrálec, s.r.o. 500 21,8 5. Zem. družstvo „Roštýn“, Hodice 454 23,0 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Z ostatních obilovin se p ěstuje žito, které je produkováno dohromady 20 podniky. Nejvíce z toho p řipadá na AGRO Hybrálec, s.r.o. (200 ha). Oves p ěstuje 17 z dotázaných PPO, avšak osevní plochy jsou ve srovnání s ostatními obilovinami menší. I u této komodity má nejv ětší osevní plochy AGRO Hybrálec, s.r.o. (110 ha). Další obiloviny, nap ř. triticale (k říženec žita a pšenice) a pohanka se p ěstují v malém množství. Pom ěrn ě rozší řená je kuku řice (p řevládá p ředevším kuku řice na siláž), kterou za řadilo mezi hlavní p ěstované plodiny 21 zem ědělských podnik ů. Nejrozlehlejší osevní plochy zaujímá kuku řice v Zem ědělském družstvu „Roštýn“ (400 ha), dále pak v Zem ědělském družstvu Tel č (252 ha), p řes 200 ha má i AGRO družstvo vlastník ů Puklice a Dobrosev, a.s. (oba 220 ha). Ve struktu ře produkce olejnin jasn ě p řevažuje řepka ozimá. V poslední dob ě dochází k mírnému útlumu p ěstování této komodity, i p řesto ale stále z ůstává významným obchodním artiklem v oblasti rostlinné výroby zem ědělských podnik ů. Z dotázaných podnik ů nep ěstují řepku pouze dva subjekty. Nejvíce řepky p ěstoval v roce 2005 EUROFARMS, s.r.o.

62 (1 500 ha), dále AGRO Hybrálec, s.r.o. (470 ha) a dalších sedm podnik ů m ěl řepky vysázenou na více než 200 ha p ůdy (viz tab. p říl. 4.).

Tab. 46. Nejvýznamn ější producenti řepky olejky v okrese Jihlava v roce 2005 Osevní plocha Po řadí Zem ědělský podnik Podíl na orné p ůdě v % řepky olejky v ha 1. EUROFARMS, s.r.o., Heroltice 1500 27,3 2. AGRO Hybrálec, s.r.o. 470 20,5 3. Zem ědělské družstvo Tel č 265 13,3 4. Zem. družstvo Dušejov, družstvo 251 16,1 5. Zem ědělská spole čnost Zho ř a.s. 239 17,2 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Z dalších olejnin stojí za zmínku mák, který uvedlo sedm z dotázaných podnik ů. Nejv ětší osevní plochy máku m ělo v roce 2005 Zem ědělské družstvo Tel č (213 ha) a AGRO Sp ělov, spol. s r.o. (124 ha), u ostatních podniky se vým ěra osevních ploch máku pohybovala pod 100 ha. Zcela na ústupu jsou tradi ční plodiny Vyso činy, jako len a brambory. Z důvod ů špatných cenových relací v ětšina podnik ů opustila produkci lnu, tuto plodinu již p ěstují jen dva subjekty, a to PROFIT, s.r.o. na 60 ha a FARMA Nová Ves, spol. s r.o. na 5 ha. Brambory pěstuje 22 z dotázaných zem ědělských podnik ů, avšak osevní plochy se neustále snižují. Více než 100 ha brambor p ěstují pouze t ři podniky – EUROFARMS, s.r.o. (500 ha), Zem ědělské družstvo „Roštýn“ (113 ha) a Zem ědělské družstvo Velký Beranov (108 ha). V roce 1998 se v okrese Jihlava p ěstoval i hrách, v roce 2005 už jej však neuvedl žádný z dotázaných podnik ů. EUROFARMS, s.r.o. p ěstuje na 100 ha cibuli. Na zbývajících plochách orné p ůdy pak zem ědělské podniky v ětšinou p ěstují r ůzné krmné plodiny. Krom ě již zmín ěných jednoletých pícnin (v podob ě kuku řice na siláž) se jedná také o jetel a vojt ěšku (víceleté pícniny na orné p ůdě), které uvedlo dev ět podnik ů. Čty ři podniky pěstují trávy na semeno.

63 5.4 Živo čišná výroba zem ědělských subjekt ů

Okres Jihlava má pro živo čišnou výrobu vhodn ější p řírodní podmínky, než pro výrobu rostlinou. Tuto skute čnost potvrzuje i dotazníkové šet ření, které ukázalo, že živo čišná výroba dominuje u 17 podnik ů. Nejvýznamn ější postavení v živo čišné výrob ě má chov skotu. Po četní stavy skotu prošly po roce 1990, stejn ě jako v celé ČR, významnou redukcí. Ke snížení stavu skotu mezi roky 1998 a 2005 došlo ve 12 zem ědělských podnicích, naopak k mírnému navýšení stavu skotu došlo v 11 podnicích, 5 podnik ů udržuje stav skotu na stejné úrovni a 3 podniky se chovem skotu v ůbec nezabývají (viz tab. p říl. 5.). Nejv ětší stavy m ělo k 30. 9. 2005 Zem ědělské družstvo Brtnice, která jako jediné chová více než 2000 kus ů skotu (2 480 ks). 11 podnik ů chová více než 1 000 kus ů hov ězího dobytka – viz tab. 47. Soub ěžn ě se snižováním stav ů skotu se v zem ědělských podnicích ve sledovaném území snižovaly i po četní stavy dojnic. V některých stádech jsou však dojné krávy významn ě zastoupeny. Ku p říkladu v Zem ědělském družstvu Dolní Cerkev tvo ří jejich podíl 67,3 %. Nejpo četn ější stavy dojnic vykazuje Zem ědělské družstvo Brtnice (1 000 ks), více než 600 ks dojnic chová AGRO Hybrálec, s.r.o. (613 ks), Dobrosev, a.s., (710 ks) a Zem ědělská spole čnost Zho ř a.s. (603 ks).

Tab. 47. Nejvýznamnější chovatelé skotu v okrese Jihlava k 30. 9. 2005 Po čet ks skotu Po řadí Zem ědělský podnik Stav skotu Z toho dojnic na 100 ha v kusech zem. půdy 1. Zem ědělské družstvo Brtnice 2480 1000 106,9 2. Zem. družstvo „Roštýn“, Hodice 1914 517 75,9 3. Dobrosev, a.s., Dobronín 1850 710 80,4 4. Zem ědělské družstvo Tel č 1670 594 57,6 5. Zem. družstvo Dušejov, družstvo 1568 338 65,6 6. Zem ědělská spole čnost Zho ř a.s 1525 603 96,2 7. AGRO družstvo vlastník ů Puklice 1401 481 70,3 8. AGRO Hybrálec, s.r.o. 1363 613 43,7 9. LUKA, a.s. 1300 450 86,7 10. ZOD "Vyso čina" Polná, družstvo 1067 354 80,2 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

64 Chovu prasat se roce 2005 v ěnovalo 16 právnických subjekt ů, zatímco v roce 1998 jich bylo 22. Stavy prasat mírn ě klesají, pouze u 4 subjekt ů byl zaznamenám nár ůst stavu prasat. Nejv ětší nár ůst vykazuje Zem ědělské družstvo Sedlejov, kde k 31. 12. 1998 chovali 1 869 kus ů prasat, k 30. 9. 2005 už jich bylo 3 200 kus ů. Nejvýznamn ější spole čností v chovu prasat je AGRO družstvo vlastník ů Puklice (3 918 ks), druhým nejv ětším chovatelem je již zmín ěné Zem ědělské družstvo Sedlejov a dále Zem ědělské družstvo Tel č (3 189 ks). Nejvyšší podíl prasnic je v SENECO, spol. s r.o., Polná (20,6 %), v ostatních podnicích je tento podíl nižší (na druhém míst ě Dobrosev, a.s., Dobronín – 16,4 %).

Tab. 48. Nejvýznamn ější chovatelé prasat v okrese Jihlava k 30. 9. 2005 Po čet ks skotu Stav prasat Z toho Po řadí Zem ědělský podnik na 100 ha orné v kusech prasnice půdy 1. AGRO družstvo vlastník ů Puklice 3918 271 250,0 2. Zem ědělské družstvo Sedlejov 3200 262 222,5 3. Zem ědělské družstvo Tel č 3189 329 159,5 4. Zem ědělské družstvo Brtnice 2400 200 135,4 5. AGRO Hybrálec, s.r.o. 2233 271 97,3 6. Dobrosev, a.s., Dobronín 1830 300 101,7 7. ZOD "Vyso čina" Polná, družstvo 1534 126 142,6 8. LUKA, a.s. 1300 70 135,6 9. PROFIT, s.r.o., M ěšín 800 70 160,0 10. Zem. hospodá řské družstvo Jersín 800 70 113,6 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Chov dr ůbeže nepat ří v okrese Jihlava k příliš intenzivním složkám živo čišné výroby. Ve sledované oblasti se chovem dr ůbeže zabývá pouze p ět zem ědělských podnik ů (z toho 4 družstva), a sice Zem ědělské družstvo „Roštýn“ (56 800 ks brojler ů), Družstvo vlastník ů Batelov (25 000 ks brojler ů), Zem ědělské družstvo Dolní Cerkev (17 000 ks slepic, 2000 ks housat), AGRO Sp ělov, spol. s r.o. (11 000 ks brojler ů) a Zem ědělské hospodá řské družstvo Jersín (10 000 ks kr ůt). Krom ě uvedených zví řat se v roce 1998 chovala i kožešinová zví řata – čin čily v Družstvu vlastník ů Batelov a norci a pesci v Zem ědělském družstvu Dolní Cerkev. Tyto chovy však byly pro velkou náro čnost zrušeny.

65 5.5 Nezem ědělská výroba PPO

Krom ě zem ědělské výroby se v ětšina podnik ů v ěnuje i podnikání v dalších oborech. Navazují tak na d říve velmi rozší řenou p řidruženou výrobu. Podle výsledk ů dotazníkového šet ření se v nějakém rozsahu v ěnuje nezem ědělské činnosti 10 zem ědělských podnik ů, což je 32,3 % z dotázaných podnik ů. Jedná se o 8 družstev a 2 spole čnosti s ru čením omezeným. Ve v ětšin ě p řípad ů má nezem ědělská výroba pouze dopl ňkový charakter. Pouze u dvou podnik ů se nezem ědělská činnost podílí z více jak 10 % na činnosti podniku. Spole čnost SENECO, spol. s r.o. uvedla nezem ědělskou činnost v rozsahu 17 % v oborech dobývání nerost ů a doprava. Zem ědělské hospodá řské družstvo Jersín se zabývá krom ě zem ědělství i službami v rozsahu 12 %. V ostatních 8 podnicích tvo ří nezem ědělské činnosti pouze nepatrnou část v zam ěř ení podniku. Zem ědělské podniky se zabývají pom ěrn ě širokým spektrem nezem ědělských aktivit, ne vždy však jde o činnosti související se zem ědělstvím. V následujícím p řehledu jsou uvedeny dopl ňkové činnosti podnik ů: Zem ědělské družstvo Tel č: prodej stavebního materiálu, doprava Zem ědělské družstvo „Roštýn“: stavebnictví, doprava, závodní stravování EUROFARMS, s.r.o.: pronájem nemovitostí ZOD "Vyso čina" Polná, družstvo: výroba laminátu, závodní stravování Zem ědělské družstvo Velký Beranov: po řez d řeva, doprava Zem ědělské družstvo Sedlejov: po řez d řeva, hostinská činnost AGRO družstvo vlastník ů Puklice: doprava Zem ědělské družstvo Brtnice: doprava, prodej pohonných hmot, opravy

5.6 Odbyt produkt ů zem ědělských podnik ů

Za sou časných ekonomických podmínek se pro zem ědělské prvovýrobce stává velkým problémem najít spolehlivé odb ěratele jejich produkt ů, hlavn ě takové, kte ří jim budou za jejich výrobky v čas a pravideln ě platit. Ne všechny vyprodukované komodity jsou však zem ědělskými podniky prodávány. Ve spole čnostech, které se sou časn ě zam ěř ují na rostlinnou i živo čišnou výrobu, je část rostlinné produkce využita ke krmení hospodá řského zví řectva. Pro sledované území je charakteristická velká rozmanitost odb ěratelských podnik ů. V dotazníkovém šet ření u PPO bylo uvedeno 40 r ůzných odb ěratel ů rostlinných (z toho 8

66 v okrese Jihlava) a 21 odb ěratel ů živo čišných produkt ů (5 se sídlem v okrese Jihlava). U 21 dodavatel ů p řevládá distribuce produkt ů v rámci okresu, zatímco pouze 6 výrobc ů převážn ě zásobují podniky mimo okres. Ostatní zem ědělské podniky uvád ějí vyrovnaný pom ěr mezi nadokresní a okresní dodavatelskou p ůsobností. Do zahrani čí prodává své produkty pouze EUROFARMS, s.r.o.. Jedná se p ředevším o vývoz brambor a obilovin do Itálie, Polska, N ěmecka, Velké Británie, Ma ďarska a na Slovensko. Nejd ůležit ějším odb ěratelem produkt ů rostlinné výroby je Zem ědělské zásobování a nákup v Jihlav ě, a.s. (ZZN). Obiloviny a řepku sem dodává 23 zem ědělských podnik ů. 12 producent ů prodává řepku do Agropodniku, a.s. Jihlava. Dalšími významnými odb ěrately obilovin jsou ZNZ Pelh řimov s.r.o. (7 dodavatel ů), OSEVA, AGRO Brno, spol. s r.o. (4 dodavatelé) a ELITA semená řská, a.s. (4 dodavatelé). Významnými výkupci brambor jsou Škrobárny Pelh řimov, a.s. (3 dodavatelé), MEDIPO AGRAS JIHLAVA s.r.o. (2 dodavatelé) a MEDIPO AGRAS Havlí čkův Brod, spol. s r.o. (2 dodavatelé). Po dvou dodavatelích mají OLEASPOL, a.s. Praha ( řepka), EURO AGRAS, s.r.o. Havlí čkův Brod (brambory), AGRO 2000 s.r.o. T řebí č ( řepka), SOUFFLET AGRO a.s. Praha (je čmen), Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. (obiloviny). Ostatní podniky vykupující zem ědělské produkty nemají více než jednoho dodavatele. Z odb ěratel ů v okrese Jihlava to jsou ZEPOL osiva s.r.o. Jihlava (obiloviny), BIONA JERSÍN, s.r.o. ( řepka), AGROPODNIK, a. s., Jihlava s provozem v Dobronín ě ( řepka), Mrazírny Brtnice, a. s. (brambory) a POROS, spol. s r.o. (semenné trávy). Produkty živo čišné výroby odebírají zpracovatelé p ůsobící p řevážn ě v rámci okresu. Nejvýznamn ějším odb ěratelem masa (hov ězího i vep řového) je firma Kostelecké uzeniny a.s., která odebírá maso od 8 prodejc ů. Od 5 prodejc ů vykupuje maso SPEKTRUM, spol. s r. o. Jihlava. Mén ě významné postavení mají podniky: KAMILLE s.r.o. Praha (3 dodavatelé), MASNA Studená, a. s. (3 dodavatelé), Masokombinát Poli čka, a. s. (3 dodavatelé), BOHEMIA BREEDING, s.r.o., Radešinská Svratka (2 dodavatelé), OD MASO, družstvo, Moravské Bud ějovice (2 dodavatelé). Další podniky odebírající vep řové či hov ězí maso mají ve studované části okresu pouze jediného dodavatele. Mléko odebírají od zem ědělských podnik ů celkem 4 subjekty. Dominantní postavení v okrese Jihlava má Moravia Lacto a. s. Jihlava, kam dodává mléko 19 podnik ů. Mlékárna Polná spol. s r.o. odebírá mléko od 3 subjekt ů, MADETA a. s. české Bud ějovice a MLECOOP východo česká divize – družstvo, Hradec Králové mají v okrese Jihlava po jednom dodavateli.

67 5.7 Hospodá řské výsledky zem ědělských subjekt ů

Ekonomická situace se v zem ědělských podnicích postupn ě zlepšuje. I p řes špatnou situaci na trhu se zem ědělskými produkty, jejich nízkými výkupními cenami a vysokými cenami vstup ů do zem ědělské prvovýroby uvedla v každém ze sledovaných rok ů více než polovina podnik ů zisk. Výše zisku nebo ztráty byla zjiš ťována ve t řech letech – k 31. 12. 2001, 2003 a 2004. V roce 2001 uvedlo v dotazníkovém šet ření zisk 13 (61,3 %) zem ědělských podnik ů, za rok 2003 jich bylo 14 (64,5 %) a za rok 2004 byl zaznamenán u 20 PPO (90,3 %). Za rok 2004 vykázalo velký zisk (nad 500 tis. K č) 20 podnik ů, mírný zisk 8 PPO a 3 zem ědělské podniky dosáhly ztrátu vyšší než 500 tis. K č. Obecn ě lze říci, že v ětší podniky dosahují lepších výsledk ů, ale toto pravidlo neplatí ve všech p řípadech. Hospodá řské výsledky zem ědělských podnik ů jsou uvedeny v tab. 49.

Tab. 49. Hospodá řské výsledky zem ědělských podnik ů v okrese Jihlava v období 2001– 2004 Po čet zem ědělských podnik ů 2001 2003 2004 Velký zisk (nad 500 tis. K č.) 13 14 20 Mírný zisk (do 500 tis. K č.) 6 6 8 Mírná ztráta (do 500 tis. K č.) 3 2 --- Velká ztráta (nad 500 tis. K č.) 9 9 3 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Zem ědělské podnikání právnických subjekt ů by nebylo možné bez finan ční podpory z různých dota čních titul ů. Všechny podniky právnických osob čerpají finan ční pomoc z MZe ČR prost řednictvím Státního zem ědělského interven čního fondu (SZIF). Díky této podpo ře se v roce 2004 oproti p ředchozím rok ům zvýšil po čet zem ědělských podnik ů, které vykázaly zisk. SZIF zašti ťuje program Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). Nej čast ěji jsou využívány dotace na jednotnou platbu na plochu (SAPS). Žádost o tuto dotaci m ůže podat každá fyzická nebo právnická osoba, která užívá nejmén ě jeden hektar zem ědělské p ůdy. Žádost je možno uplatnit na jednotlivé druhy kultur (orná p ůda, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad a ostatní kultury), ale výše podpory nezávisí na druhu plodiny. SZIF v roce 2005 poskytl k přímým podporám (SAPS) i národní dopl ňkové platby (TOP–UP) jako dotaci k výsledk ům hospoda ření v různých sektorech. V okrese Jihlava to jsou následující sektory: p ěstování obilovin, řepky, lnu, plodiny ur čené k zajišt ění krmiv pro chov

68 přežvýkavc ů (trávy, jetel, vojt ěška, obiloviny, luskoviny či kuku řice sklizené na zeleno), chov skotu, ovcí a koz. Všechny zem ědělské podniky v okrese Jihlava obhospoda řují p ůdu v tzv. mén ě příznivých oblastech, proto mohou žádat o podporu z podopat ření LFA. Sou částí dota ční sít ě jsou i tzv. agroenvironmentální opat ření (AEO), které se dále d ělí na podopat ření ekologické zem ědělství, podopat ření ošet řování travních porost ů a podopat ření pé če o krajinu, tyto také uvedly všechny podniky. Šest podnik ů čerpalo finance i z Opera čního programu „Rozvoj venkova a multifunk ční zem ědělství“ (OP Zem ědělství), který p ředstavuje rozpracování p ěti prioritních os Národního rozvojového plánu České republiky (NDP) na období 2004 – 2006. Účelem zpracování OP Zem ědělství je podpora zem ědělské prvovýroby a zpracování zem ědělských produkt ů, podpora lesního a vodního hospodá řství, a zajišt ění trvale udržitelného rozvoje venkova. V roce 1993 byl založen Podp ůrný garan ční rolnicko lesnický fond (PGRLF). Jde o další instituci, která pomáhá zem ědělským subjekt ům. PGRLF poskytuje nep římé dotace ve form ě garance bankovních úv ěrů.

5.8 Rozvoj zem ědělských podnik ů Zem ědělské podniky se p ři svém hospoda ření potýkají s celou řadou obtíží. Hlavní bariéry rozvoje spole čností byly zjiš ťovány i v rámci dotazníkového šet ření. Obecn ě v zem ědělských podnicích panuje se sou časným stavem zem ědělství v České republice velká nespokojenost, nejv ětší pak asi s tím, výrobní náklady velice často p řevyšují výkupní ceny produkt ů. Za hlavní bariéry rozvoje zem ědělské činnosti svého podniku považují dotázaní zástupci t ěchto PPO nej čast ěji následující problémy:  Nízká ochrana domácího trhu s agrárními produkty – 26 PPO, tj. 83,9 % z dotázaných  Vlastní nevyhovující ekonomická situace – 20 PPO, tj. 64,5 %  Problémy s odb ěrateli a jejich platbami – 16 PPO, tj. 51,6 %  Nedokon čená transformace, privatizace či nespln ěné restituce – 14 PPO, tj. 45,2 %  Obtížná dostupnost bankovních úv ěrů – 9 PPO, tj. 29,0 %  Nedostatek vhodných zpracovatelských kapacit – 1 PPO, tj. 3,2 %  Jiné – 7 PPO, tj. 22,6 % (nerovné podmínky zemí v rámci EU, špatná funkce státního aparátu)

69 Zem ědělské podniky vidí řešení t ěchto problém ů nej čast ěji v decentralizaci státní správy, v příchodu zahrani čního kapitálu, ve zvýšení dotací a p ředevším ve vyrovnání podmínek s ostatními zem ěmi EU. Zám ěry do budoucna jsou u v ětšiny zem ědělských podnik ů podobné. 17 z dotázaných podnik ů má za cíl modernizaci výroby, p ředevším rekonstrukci budov pro ustájení chovu hospodá řských zvířat a nákup nové techniky (traktory, kombajny,…). P ět zem ědělských podnik ů plánuje rozší ření vým ěry zem ědělské p ůdy. Jeden podnik má v úmyslu rozší řit činnost mimo zem ědělství. Jeden podnik utlumuje chov hospodá řských zví řat a cht ěl by se zam ěř it více na údržbu krajiny. Ostatní podniky cht ějí hospoda řit podle sou časného schématu.

70 6 HODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠET ŘENÍ U SHR

6.1 Vznik sektoru samostatn ě hospoda řících rolník ů

Soukromé hospoda ření rolník ů p ředstavovalo v českých zemích vždy, až na období socialismu, d ůležitou sou část ekonomické struktury státu. Proto také mezi základní cíle vládní agrární politiky v devadesátých letech minulého století pat řily snahy o vytvá ření p říznivých podmínek pro rozvoj samostatného hospoda ření. I díky tomu zaznamenaly podniky fyzických osob (PFO) p ůsobící v zem ědělství v posledních 15 letech dynamický vývoj v celé České republice, a tudíž i v okrese Jihlava. Impulsem pro rozvoj samostatného hospoda ření bylo p ředevším p řijetí nové legislativy. Po nabytí platnosti zákona č. 229/1991 Sb. o úprav ě vlastnických vztah ů k půdě a jinému zem ědělskému majetku a Transforma čního zákona č. 42/1992 Sb., který se zabýval úpravou vlastnických vztah ů a vypo řádáním majetkových podíl ů v zem ědělských družstvech, došlo k mimo řádnému nár ůstu zaevidovaných samostatn ě hospoda řících rolník ů. Jak se však následn ě ukázalo, v ětšina z nich nikdy skute čně nehospoda řila nebo hospoda řila jen ve velmi malém rozsahu, hlavn ě pro dopln ění vlastní spot řeby. K zaregistrování vedly tyto osoby z řejm ě dva hlavní d ůvody. Prvním bylo získání majetkových podíl ů od družstev a dalším pak možnost čerpání celé řady dotací a p ůjček, nap ř. na nákup zem ědělských stroj ů, na zem ědělskou p ůdu apod.. Jejich podmínkou totiž bylo mj. zaregistrování se jako PFO.

6.2 Soubor dotázaných samostatn ě hospoda řících rolník ů

Podle údaj ů ČSÚ k 31. 12. 2004 hospoda řilo v okrese Jihlava 161 samostatn ě hospoda řících rolník ů. Ovšem není možné hodnotit celý soubor SHR, proto byli do výb ěrového souboru dotazovaných SHR za řazeni uživatelé zem ědělské p ůdy nad 100 ha, kte ří byli ochotni poskytnout požadované údaje (celkem 20 SHR). P ři šet ření v terénu bylo ale zjišt ěno n ěkolik zm ěn. N ěkte ří SHR hospoda ření výrazn ě utlumili, pop ř. úpln ě ukon čili, jiní vým ěru zem ědělské p ůdy zna čně rozší řili. Z toho d ůvodu se informace o vým ěř e zem ědělské půdy SHR p ři terénním šet ření ukázaly být mnohdy velmi odlišné od údaj ů ČSÚ. Seznam dotázaných SHR, jenž poskytli informace je uveden v tab. p říl. 7. Prostorové rozmíst ění všech SHR je zachyceno v map. p říl. 6. Velikostní strukturu podle vým ěry

71 zem ědělské p ůdy dotázaných SHR, od kterých se poda řilo získat informace, zachycuje tab. 50.

Tab. 50. Velikostní struktura dotázaných SHR v okrese Jihlava v k 30. 9. 2005 Vým ěra zem ědělské p ůdy v ha Po čet SHR < 99 1 100 – 149 7 150 – 199 3 200 – 299 3 300 – 399 1 400 – 799 4 800 – 1 299 1 Celkem 20 Pramen: Vlastní dotazníkové šet ření

6.3 Socioekonomická charakteristika dotázaných SHR

Převážná v ětšina dotázaných samostatn ě hospoda řících rolník ů zapo čala svoji podnikatelskou činnost v zem ědělské prvovýrob ě v roce 1991 (45 %). Po t řech SHR za čalo hospoda řit v letech 1992 a 1993. V roce 1994 za čali svou činnost pouze dva rolníci a v letech 1990, 1995 a 2000 po jednom SHR. Z 161 SHR v okrese Jihlava je pouze 15 žen, tj. 9,3 %. Mezi dotázanými byly 4 ženy a 16 muž ů. V ěková struktura soukromých hospodá řů je velice rozmanitá. Nejmladšímu dotazovanému bylo 28 let, naopak nejstaršímu 63 let. Do v ěkové kategorie pod 30 let pat ří dva SHR, stejn ě jako do v ěkové skupiny na 60 let. Nejsiln ěji byla zastoupena v ěková kategorie 50 – 59 let, do které náleží 6 osob. P ěti SHR bylo mezi 30 – 39 lety a t řem mezi 40 – 49 lety. Pr ůměrný v ěk dotazovaného samostatn ě hospoda řícího rolníka v okrese Jihlava tak činí 44,5 rok ů. Dva z dotazovaných SHR odmítli údaje o v ěku uvést. Nejvíce vybraných SHR – 12 (60,0 %) má dokon čené st ředoškolské vzd ělání s maturitou, ne vždy se však jedná o obor spojený se zem ědělstvím. Šest z dotazovaných SHR je vyu čeno, z toho t ři v zemědělských oborech. Pouze dva dotazovaní SHR mají vysokoškolské vzd ělání, v obou p řípadech zam ěř ené na zem ědělství. Výsledky dotazníkového šet ření se pravd ěpodobn ě dají zobecnit pro celý soubor SHR. Vysoký podíl rolník ů studoval obor

72 zam ěř ený na zem ědělství. V kategorii nejvyššího dosaženého vzd ělání výrazn ě p řevyšuje st řední nad vysokoškolským. Pouze jeden dotázaný SHR zvládá všechny pracovní povinnosti bez p řisp ění dalších člen ů rodiny, či jiných pracovník ů. Sedmi dotazovaným p ři práci pomáhá alespo ň jeden člen rodiny. (dva rodinní p říslušníci – p ět p řípad ů, t ři členové – dva p řípady). Dva rolníci nezam ěstnávají nikoho z příbuzenského okruhu, v hospoda ření jim pomáhají zam ěstnanci, a to v prvním případ ě pouze jeden a v druhém osm zam ěstnanc ů. Ve zbylých deseti p řípadech zam ěstnává SHR vedle člen ů rodiny i další pracovníky. Po čet zam ěstnanc ů závisí hlavn ě na vým ěř e obd ělávané p ůdy (s plochou zem ědělské p ůdy roste logicky i po čet pracovník ů). Tato skute čnost však nemusí platit vždy. Po čet zam ěstnanc ů je závislý p ředevším na druhu zem ědělské výroby - i u SHR s nižší rozlohou zem ědělské p ůdy m ůže pracovat v ětší množství zam ěstnanc ů, p ředevším pokud se jedná o rolníky zabývající se hlavn ě živo čišnou výrobou. Nejv ětší po čet zam ěstnanc ů mají Marie a Josef Kamarytovi z Tel če (jako SHR registrováni jednotliv ě, hospodá řství je však spole čné), kte ří zam ěstnávají celkem 14 pracovník ů. Šest zam ěstnanc ů má Jan Knotek, čty ři ing. Vladimír Šašek, dalších šest SHR zam ěstnává v ětšinou 1 – 3 osob pracujících v zem ědělství. Na jednoho pracovníka v sektoru PFO pak p řipadá pr ůměrn ě zhruba 55 ha zem ědělské půdy, což ukazuje na vyšší efektivnost práce než je tomu u podnik ů právnických osob (26,4 ha zem ědělské p ůdy na 1 zam ěstnance). Počet zam ěstnanc ů se však u SHR b ěhem roku velmi liší a zatímco b ěhem sezóny jsou nabíráni další pomocní pracovníci, po skon čení posledních podzimních prací se jejich po čty op ět sníží na minimální pot řebnou hodnotu. U SHR orientujících se p řevážn ě na živo čišnou výrobu však tato rozkolísanost není až tak velká. Pro jedenáct rolník ů je zem ědělská výroba jedinou činností, jediným zdrojem p říjm ů. Sedm SHR uvedlo, že zem ědělství je jejich hlavní činností, to znamená, že podnikají i v jiných oborech. Hospoda ření jako vedlejší činnost uvedl pouze jeden z dotazovaných. Zem ědělství je pouze dopl ňkovou činností, které se v ěnují ve volném čase.

6.4 Zem ědělská výroba dotázaných SHR

Při porovnání zm ěn vým ěry zem ědělské p ůdy u jednotlivých SHR od za čátku hospoda ření do sou časnosti je u 15 z nich zaznamenán výrazný nár ůst ploch (viz tab. p říl. 8). U čty řech dotázaných jsou hodnoty v roce zahájení hospoda ření a v roce 2005 totožné nebo se liší pouze nepatrn ě. Pouze v jednom p řípad ě bylo zaznamenáno snížení vým ěry, a to o 27 ha, což

73 znamená pokles o 32,9 % z p ůvodní vým ěry. D ůvod snížení vým ěry p ůdy je takový, že tento SHR postupn ě p řevádí p ůdu do vlastnictví svého syna. Zem ědělská výroba SHR je zam ěř ena na kombinovaný zp ůsob hospoda ření, s mírnou převahou rostlinné produkce. Tu uvedlo jako p řevažující složku své činnosti 10 SHR (50 %), přičemž na 100 % se rostlinné výrob ě v ěnuje pouze jeden SHR (Jan Knotek z Rozse če). Chov hospodá řských zví řat nad p ěstováním zem ědělských plodin p řevládá u p ěti dotázaných SHR (25 %), i když každý z nich se rostlinné výrob ě do ur čité míry také v ěnuje, v ětšinou z důvod ů pěstování vlastních krmiv pro hospodá řská zví řata. Zbylých 25 % SHR uvedlo vyrovnaný pom ěr mezi rostlinnou a živo čišnou výrobou. Mezi zcela mimo řádné SHR ve studovaném území bezesporu pat ří Josef Sklená ř, který založil v roce 1991 v areálu Školního statku St řední odborné školy v Jihlav ě biofarmu (viz www.biofarma.cz). Hospoda ření za čal chovem koní a dále postupn ě p řidával chov prasat, skotu a ovcí a koz. Sou časn ě zvyšoval vým ěru pronajaté zem ědělské p ůdy. Do nájmu nebo do vlastnictví postupn ě získával v ětšinu nemovitostí v areálu a pozemk ů kolem n ěj tak, jak je Školní statek uvol ňoval, když rušil jednotlivé druhy zem ědělské výroby. Zárove ň se poda řilo prolomit hranice areálu v souvislosti s restitu čními nároky restituent ů. V roce 1999 obdržel certifikát Uznaný podnik ekologického zem ědělství. V sou časné dob ě zam ěstnává biofarma 8 osob. Na p ůdě o rozloze celkem asi 500 ha (z toho 250 ha orné p ůdy a 250 ha TTP) p ěstuje především luskovino obilní sm ěsky (je čmen, pšenice + hrách a peluška), pohanku, brambory, cibuli, kuku řici na zrno, sóju, lupinu a ho řč ici, vše bez ochranných chemických prost ředk ů a pr ůmyslových hnojiv. Z hospodá řských zví řat chová skot bez tržní produkce (80 krav), prasata (80 prasnic), 30 ovcí, 6 koz (produkce k ůzlat a kozího mléka) a 15 koní (výuka jízdy na koni, hipoterapie). V rostlinné výrob ě p řevládá produkce obilovin, zejména potraviná řské pšenice ozimé a je čmene jarního. Z dalších obilovin je již v menší mí ře vyséván oves, žito, triticale a kuku řice. Vzhledem k nízké výkupní cen ě obilovin v posledních letech snižuje v ětšina SHR osevní plochy a p ěstují netradi ční (doposud mén ě p ěstovaných) plodiny, jako jsou nap ř. mák (5 dotázaných SHR), a po jednom SHR p ěstují hrách, svazenku, kmín, vojt ěšku, pohanku, len, sóju, ho řč ici. Plodiny jako brambory nebo pícniny pak rolníci p ěstují na malých vým ěrách, především pro vlastní pot řebu. U v ětšiny dotázaných SHR (50 %) se m ůžeme ješt ě setkat s pěstováním řepky. V živo čišné výrob ě u dotázaných SHR p řevládá chov skotu. Produkcí hov ězího masa a mléka se zabývá 15 SHR (75 %), kte ří k 30. 9. 2005 dohromady chovali 1 554 kus ů hov ězího dobytka (z toho 363 dojnic). V sou časnosti již p řevládá chov skotu bez tržní produkce na

74 mléko (d říve jednotliví SHR preferovali chov dojnic). Chovem prasat se zabývá 7 z dotázaných SHR. Stav prasat k 30. 9. 2005 byl 1 352 kus ů, z toho 234 prasnic. Ostatní hospodá řská zví řata jsou zastoupena jen velmi málo. Dva z dotázaných SHR chovají kon ě, které je možno využívat v agroturistice nebo pro léčebné ú čely (hipoterapie). Josef Sklená ř chová na své ekofarm ě také 30 ovcí a 6 koz. Chovem dr ůbeže se nezabývá žádný z dotázaných. Jeden z rolník ů nevlastní žádná hospodá řská zví řata. Struktura odb ěratelských podnik ů, které od SHR vykupují zem ědělské produkty, je velmi rozmanitá. Nejv ětším odb ěratelem produkt ů rostlinné výroby je Zem ědělské zásobování a nákup v Jihlav ě, a.s. (ZZN), kam dodává obiloviny 35 % z dotázaných SHR. Druhým nejv ětším odb ěratelem obilovin je Agropodnik, a.s., Jihlava, dále rolníci uvedli Agro družstvo Jevišovice, Výkup Moravské Bud ějovice a T řebí č, Coturnix Hubenov, s.r.o., Agropodnik, a.s., Velké Mezi říčí, Agropodnik, spole čný zem ědělský podnik Havlí čkův Brod a další soukromé odb ěratele. Řepku vykupuje Agropodnik, a.s., Jihlava, mák odebírají soukromé osoby (nap ř. Hájek, T řebí č). Produkty živo čišné výroby vykupují od SHR p ředevším r ůzná malá jatka v dosahu působnosti SHR, nap ř. SPEKTRUM, spol. s r. o. Polná, AKINA s.r.o. Havlíčkův Brod, Masna Studená. Dominantní postavení má však ve výkupu masa spole čnost Kostelecké uzeniny a.s., odb ěr mléka zajiš ťuje Moravia Lacto a. s. Jihlava. Čty ři z dotázaných SHR dodávají maso do zahrani čí (Polsko, Dánsko, Rakousko, Slovinsko).

6.5 Hospodá řské výsledky dotázaných SHR

Dotazy týkající se výsledk ů hospoda ření jsou citlivým tématem. V dotazníku nebyly proto zjiš ťovány konkrétní částky finan čního zisku nebo ztráty, ale pouze zda se výnosy pohybovaly v kladných či záporných hodnotách. Výsledky hospoda ření byly zjiš ťovány v letech 1999, 2001 a 2004. 75 % SHR uvedlo ve všech t řech letech kladný výsledek hospoda ření. Ztrátu ve všech sledovaných letech vykázali dva dotázaní. U ostatních farmá řů finan ční úsp ěchy kolísají. To je zap říčin ěno hlavn ě faktem, že tito podnikatelé se všechen sv ůj zisk snaží op ět investovat zp ět na rozvoj svojí činnosti (nákup nových stroj ů, oprava staveb apod.).

75 Tab. 51. Hospodá řský výsledek dotázaných SHR v okrese Jihlava v letech 1999, 2001 a 2004 Hospodá řský výsledek Po čet dotázaných SHR K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2001 K 31. 12. 2004 Zisk 15 15 15 Vyrovnaný výsledek 2 1 --- Ztráta 2 3 4 Nezjišt ěno 1 1 1 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Samostatn ě hospoda řící rolníci čerpají dota ční tituly podobn ě jako je tomu u osob právnických. Práv ě díky dotacím vykazuje 75 % dotazovaných SHR kladný hospodá řský výsledek. (V následujícím textu se budu zabývat jen t ěmi, které čerpají SHR v okrese Jihlava). Většinou jde o využití podpory MZe prost řednictvím Státního zem ědělského interven čního fondu (SZIF), který zašti ťuje program Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). V ětšina zem ědělc ů zapojených do ekologické výroby využívá prost ředky z agroenvironmentálních opat ření (AEO), které podporují mimoproduk ční funkci zem ědělství. P ředevším jsou pobírány dotace na ekologické zem ědělství, p řísp ěvky na pé či o krajinu a finance na p ěstování meziplodin. Šest z dotazovaných SHR chce požádat o p řísp ěvek na p řed časné ukon čení zem ědělské činnosti. V okrese Jihlava je často využívanou podporou i LFA, která je poskytována na travní porosty v mén ě p říznivých oblastech a v oblastech s ekologickými omezeními. SZIF zašti ťuje i další programy. Jedním z nich je dotace na jednotnou platbu na plochu (SAPS) – v roce 2005 stanovena na 2110,70 K č/ha zem ědělské p ůdy a dopl ňková platba k jednotné platb ě n plochu (TOP–UP), která je vyplácena v oblastech p ěstování lnu na vlákno (5029,30 K č/ha) a pro chov skotu (2006,06 K č/velkou dobyt čí jednotku*). Z dalších podpor byly zjišt ěny dotace na zelenou naftu, na plemenného býka a na osivo množitelských trav. Dalšími dota čními tituly jsou subvence na úroky bankovních úv ěrů, které poskytuje Podp ůrný a garan ční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Prost řednictvím program ů Zem ědělec a Provoz poskytuje PGRLF samostatn ě hospoda řícím rolník ům dotace na nákup zem ědělských stroj ů, pr ůmyslových hnojiv a chemických ochranných prost ředk ů. V rámci programu Mládí poskytuje PGRLF dotace, jenž jsou určeny pro SHR do 35 let.

* Velká dobyt čí jednotka (VDJ) – koeficienty pro p řepo čet VDJ jsou pro rok 2005: skot ve v ěku 24 m ěsíc ů a výše 1,0; skot mladší 24 m ěsíc ů 0,6; ovce 0,15; kozy 0,15; k ůň mladší 3 let 0,75; k ůň ve v ěku 3 let a výše 1,3; prasata 0,3; dr ůbež 0,0026

76 Dota ční tituly jsou výraznou podporou pro hospoda ření SHR, proto o n ě žádalo všech 20 dotázaných. Jeden z nich ovšem nesplnil požadavky pro vyplacení dotací. Z dotázaných 20 SHR, jenž poskytli informace o svém hospoda ření, jich osm plánuje do budoucna další rozvoj svojí činnosti, p ředevším zv ětšení výměry p ůdy, rozší ření chovu hospodá řských zví řat a modernizaci zem ědělské techniky. Šest dotázaných má v úmyslu udržet výrobu na sou časné úrovni. Šest z dotazovaných uvažuje v nejbližší dob ě o ukon čení činnosti v zem ědělství a odchod do d ůchodu. Tito SHR hodlají p řevést svoje hospodá řství na svoje potomky. Obtíže, se kterými se hospodá ři musejí potýkat jsou nemalé. N ěkte ří rolníci mají v ětšinu obhospoda řované zem ědělské p ůdy pouze v pronájmu, což snižuje možnost plánování strategie v širším časovém horizontu. Zem ědělce také zat ěžuje rozsáhlá administrativa a časté kontroly využití dota čních titul ů. Hojné stížnosti jsou na nízkou ochranu domácího trhu a nízké ceny za zem ědělské komodity. Velkým problémem je i legislativa České republiky. Podle SHR nejsou nastavena dlouhodobá a jednozna čná pravidla vývoje zem ědělství v celé České republice.

77 7 ZÁV ĚR

7.1 SWOT analýza

SWOT analýza má sv ůj p ůvod v ekonomii, v sou časné dob ě je však používána také v jiných oborech. SWOT analýza je vhodná je pro tvorbu program ů a strategií rozvoje ur čitého regionu. Její podstatou je stru čná, ale výstižná charakteristika silných (S – strong) a slabých (W – weak) stránek zkoumaného území a jeho možných p říležitostí (O – oportunity) a ohrožení (T – threat). Tato SWOT analýza vychází z Programu rozvoje kraje Vyso čina a je dopln ěna o poznatky, získané p ři anketárním šet ření.

Silné stránky :  diversifikovaná zem ědělská produkce (v ětšina farem má smíšenou rostlinnou a živo čišnou produkci) jako základ pro jejich p říjmovou stabilitu  zem ědělství má nezastupitelnou krajinotvornou funkci  ekonomicky vhodné podmínky pro produkci mléka, hov ězího masa, brambor, lnu, řepky  tradice a zkušenosti a dobré podmínky pro chov skotu  stabilizovaná situace v ětšiny zpracovatelských subjekt ů vázaných na zem ědělskou produkci  stabilizovaný po čet pracovních sil na venkov ě  dlouholetá tradice p ři p ěstování n ěkterých plodin (brambory, len, řepka, semená řství)

Slabé stránky :  špatná ekonomická situace a vysoká zadluženost řady zem ědělských producent ů  nízká konkurenceschopnost zem ědělských producent ů  nevyrovnaná cenová hladina zem ědělských výrobk ů – kolísavost cen  zastarávající technické vybavení zem ědělských podnik ů a jeho pomalá obm ěna  stanovená mlé čná a masná kvóta pro oblast Vyso činy  vysoké zorn ění zem ědělské p ůdy  nedostate čná informovanost subjekt ů hospoda řících v zem ědělství o možnostech finan ční podpory, normách, sm ěrnicích apod. související s členstvím ČR v EU  nedostate čná podpora mimoproduk ční funkce zem ědělství ze strany státu  nízká úrove ň p říjm ů v zem ědělství  nebezpe čí postupujícího vylid ňování venkova v důsledku stárnutí zem ědělské populace

78

Příležitosti:  podporování mimoproduk čních funkcí zem ědělství  podporování intenzivní výroby v konkurenceschopných regionech zam ěř ené na chov skotu, produkci a zpracování mléka  postupný útlum neefektivních výrob  rekonstrukce a modernizace farem  podporování informovanosti, odborného vzd ělávání, poradenství a služeb pro zem ědělství  zavád ění ekologického zem ědělství  získávání finan čních prost ředk ů a odbytiš ť v souvislosti s členstvím v EU

Ohrožení  postupné zaplevelení krajiny, zejména na místech dočasn ě neobd ělávané p ůdy  trvalé ohrožení v ětrnou a vodní erozí  pokles stavu skotu s dopadem na ekonomiku zem ědělských subjekt ů  zvyšování dovozu zem ědělských a potraviná řských produkt ů ohrožuje místní producenty  postupný úbytek SHR vlivem špatné ekonomické situace a zhoršené v ěkové struktury  nebezpe čí vylid ňování venkova z důvodu špatné bytové a dopravní infrastruktury  nezájem absolvent ů zem ědělských škol o práci v zem ědělství

7.2 Shrnutí

Práce zachycuje vývoj zem ědělství v okrese Jihlava. Jde p ředevším o vývoj od roku 1989, kdy u zem ědělských podnik ů došlo k výrazným majetkoprávním zm ěnám. Jsou zde promítnuty vlivy transformace a privatizace, zániku i vzniku nových podnikatelských subjekt ů, které mají v sou časné dob ě vliv na zem ědělskou výrobu v tomto okrese. Výsledkem procesu transformace zem ědělství m ěla být pestrost organiza čních forem podnikatelských subjekt ů. V podstat ě se vytvo řily t ři formy hospoda ření, a sice transformovaná družstva, obchodní spole čnosti (spole čnosti s ru čením omezeným a akciové spole čnosti) a podniky fyzických osob. Po mnoha zm ěnách, kdy n ěkteré spole čnosti ukon čily svoji činnost, jiné za čaly hospoda řit, k 31. 12. 2005 v okrese p ůsobí 17 zem ědělských

79 družstev, 13 spole čností s ru čením omezeným, 3 akciové spole čnosti a 161 samostatn ě hospoda řících rolník ů. Prostor pro p řípadný vznik nových subjekt ů je omezený, nebo ť zem ědělská p ůda je vázána v ětšinou smlouvami o pronájmu na n ěkolik let p ředem. Do roku 1992 bylo zem ědělství velmi siln ě podporováno státními financemi. T ěmito dotacemi bylo udržováno vysoké zorn ění a vysoká produktivita i v mén ě p říznivých oblastech. D ůsledkem byly vysoké p řebytky, ne vždy kvalitních, zem ědělských produkt ů. Snížení finan čních prost ředk ů plynoucích do zem ědělství vedlo v mén ě p říznivých oblastech ke snižovány vým ěry orné p ůdy, která se za čala p řevád ět na p ůdu lesní nebo trvalé travní porosty. Mén ě vhodné oblasti by se m ěly zabývat p ředevším extenzivním chovem hospodá řských zví řat a posílením mimoproduk čních funkcí zem ědělství. Další zm ěny nastávají s ohledem na vstup České republiky do Evropské unie. Vlivem zm ěny n ěkterých zákon ů a požadavk ů na čerpání dotací dochází k dalším organiza čním a strukturálním zm ěnám v této oblasti. Je možné konstatovat, že tyto zm ěny mají p římý vliv i na vzhled krajiny, ovšem v některých oblastech tato opat ření částe čně omezují zem ědělskou výrobu. Zem ědělství v okrese Jihlava je zam ěř eno zejména na živo čišnou výrobu, i p řesto že se objem živo čišné výroby postupn ě snižuje. Pokles stavu hospodá řských zví řat je více patrný u skotu než u prasat díky poklesu konzumace mléka, mlé čných výrobk ů a hov ězího masa. U prasat dochází k menšímu poklesu stav ů, protože vep řové maso je ze spot řebitelského hlediska u obyvatel nejoblíben ější. M ůžeme ovšem p ředpokládat další mírný pokles stav ů, protože výkupní ceny prasat se drží už delší dobu na dosti nízkých hodnotách. Zm ěny v zem ědělské produkci jsou ovlivn ěny i tržním prost ředím a spot řebitelskou základnou. Zm ěna struktury p ěstovaných plodin na orné p ůdě se týká nap říklad obilovin (pšenice, je čmen), na jejichž místo nastupuje p ěstování energetických plodin (hlavn ě řepky), jakožto obnovitelných zdroj ů energie. Tradi ční komodity studovaného území (brambory a len) tém ěř vymizely. V sou časnosti jsou p ěstovány jen na malých vým ěrách, p ředevším k vlastní spot řeb ě, nikoliv jako tržní artikl. Zem ědělská výroba nepat ří k nejvýnosn ějším činnostem podnikání. To má za následek odliv perspektivních pracovník ů z tohoto sektoru. D ůvod ů nízké lukrativnosti zem ědělské výroby je hned n ěkolik, mezi nejvýznamn ější bariéry rozvoje však pat ří z řejm ě neustále se zvyšující ceny vstup ů do zem ědělské prvovýroby (pohonné hmoty, stroje a za řízení, energie, krmiva, kvalitní osiva, chemické p řípravky apod.) p ři stagnujících nebo i snižujících se, výkupních cenách zem ědělských produkt ů.

80 V následujících letech by m ěla být zachována intenzivní forma zem ědělské výroby především v konkurenceschopných oblastech. V mén ě p říznivých oblastech by m ělo mít zem ědělství spíše extenzivní charakter. Pro zvýšení úrovně zem ědělství je t řeba postupn ě provád ět restrukturalizaci zem ědělské výroby. Žádoucí je další rozvoj ekologického zem ědělství, podpora krajinotvorných funkcí zem ědělství a rozší ření kapacit pro agroturistiku. Ekologické zem ědělství je v ČR stále velmi málo rozší řené. D ůvodem jsou p ředevším vyšší ceny tzv. biopotravin ve srovnání s produkty konvenční zem ědělské výroby a také vyšší vstupy do zem ědělské výroby, p řísn ější hygienická opat ření apod. D ůležitá je p ředevším schopnost regionu být sob ěsta čný v produkci zem ědělských výrobk ů.

81

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMEN Ů Knihy a časopisy BI ČÍK, I. (1982): Ekonomická geografie I. Geografie zem ědělství. SPN Praha, 126 s. BI ČÍK, I. a kol. (1991): Geografie zem ědělství II. P řF UK Praha, 187 s. BI ČÍK, I., JAN ČÁK, V. (2004): The transformation of the Czech agriculture after 1990. In Czech geography at the dawn of the millenium. ČSGS. PU Olomouc. s. 279-291. BLÍŽKOVSKÝ, P., - DOUCHA, T. (2002): P řipravenost českého zem ědělství na vstup do EU. In: P ředvstupní strategie českého zem ědělství na cest ě do EU, sborník VÚZE, Praha, str. 86 – 102. DOUCHA, T., SOKOL, Z. (1999): Pokus o etapizaci vývoje zem ědělství a zem ědělské politiky v ČR v letech 1989 – 1998. In Zem ědělská ekonomika 45, 12, 529 –536.

GALVASOVÁ, I. a kol. (1999): Strategie rozvoje Jihlavského kraje. GaREP Brno, 46 s. GALVASOVÁ, I a kol. (2003): Zpráva o socioekonomickém vývoji v kraji Vyso čina. GaREP Brno. GÖTZ, A. (1996): Transformace zem ědělství na p říkladu okresu Tachov. Geografické rozhledy, ČGS Praha, ro č. 1995-1996, č. 3, s. 80-81. GÖTZ, A., JAN ČÁK, V. (1997): Územní diferenciace českého zem ědělství a její vývoj. PřF UK Praha, 81 s. GÖTZ, A., NOVOTNÁ, M. (1995): Geografie zem ědělství ČR. PF Z ČU Plze ň, 100 s. Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004–2006, MZe ČR, Praha,185 s. HRABÁNKOVÁ, M. (1994): Stav a p řístupy k řešení regionální zem ědělské politiky v ČR. VÚZE, Praha. HRABÁNKOVÁ, M. (1999): Strukturální fondy. Institut výchovy a vzd ělávání Ministerstva zem ědělství České republiky, Praha, 52 str. HRABÁNKOVÁ, M., TRNKOVÁ, V. (1996): Hodnocení území z pozice agrární regionální politiky a rozvoje venkova. VÚZE Praha, 81 s. Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013). Mze. NOVÁK, V. (2004): Kraj Vyso čina se p ředstavuje. Odbor regionálního rozvoje KÚ Vyso čina Jihlava, 32 s. Příru čka pro žadatele SAPS, TOP-UP, LFA, MZe, 51 s. PTÁ ČEK, J. (1996): Czech agriculture in Transition. Geografie – Sborník ČGS, 101, č. 2, ČGS, Praha, s.110-127.

82 QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa, Studia geografica, No. 16, ČSAV, Brno, 73 s. Rozbor hospoda ření za rok 1989, Ministerstvo zem ědělství a výživy ČSSR okresní odbor v Jihlav ě.

SPIŠIAK, P. (2000): Základy geografie polnohospodárstva a lesného hospodárstva. Univerzita Komenského Bratislava, 148 s.

VĚŽNÍK, A. (1995): Aktuální problémy ČR. Zem ědělství. Ateliér Milata Ostrava. VĚŽNÍK, A. (1987): Geografie zem ědělství I. SPN Praha, 93 s. VĚŽNÍK, A. (1989): Geografie zem ědělství II. SPN Praha, 127 s. VĚŽNÍK, A. (1998): Výsledky transformace zem ědělství v okrese D ěč ín. In Geografické informácie 5. Univerzita Nitra, , s. 149-158. VĚŽNÍK, A. (1999): Regionáln ě geografické aspekty zem ědělství okresu Havlí čkův Brod. In Geografie XI. MU Brno, s. 260-268. VĚŽNÍK, A. (1995): Geographical Aspects of the Transformation of Agriculture of the Czech Republic. In. Skripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Vol 25, Geography, p. 119 – 129. Zpráva o stavu zem ědělství ČR za rok 1998. Zelená zpráva. MZe ČR Praha 1999, 106 s.

Statistické prameny Agrocenzus 2000, ČSÚ, Praha 2001. Definitivní údaje o sklizni zem ědělských plodin za rok 1992, ČSÚ, Praha 1993. Definitivní údaje o sklizni zem ědělských plodin za rok 1995, ČSÚ, Praha 1996. Definitivní údaje o sklizni zem ědělských plodin za rok 1997, ČSÚ, Praha 1998. Na řízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provád ění pomoci mén ě p říznivým oblastem. Obce v číslech, Okres Jihlava. ČSÚ, Praha 1999. Podnebí ČSSR. Tabulky. HMÚ Praha, 1961, 379 s. Půda. Situa ční a výhledová zpráva. MZe ČR, VÚZE Praha, 1996, 46 s. Půda. Situa ční a výhledová zpráva. MZe ČR, VÚZE Praha, 2003, 80 s. Retrospektivní lexikon obcí 1850 – 1970, ČSÚ Praha, 1970. Sčítání lidu, dom ů a byt ů 1991. ČSÚ Praha, 1992 Sčítání lidu, dom ů a byt ů 2001. ČSÚ Praha, 2002 Seznam katastrálních území s pr ůměrnými cenami pozemk ů. P říloha k vyhlášce MZe ČR č. 463/2002 Sb.. MZe ČR Praha, 2005 Soupis hospodá řských zví řat k 1. 3. 1992, ČSÚ, Praha, 1993.

83 Soupis hospodá řských zví řat k 1. 3. 1995, ČSÚ, Praha, 1996. Soupis hospodá řských zví řat k 1. 3. 1997, ČSÚ, Praha, 1998. Srovnání vývoje hospodá řství v okresech za rok 1989, ČSÚ, Brno 1990. Statistická ro čenka 1965, ČSÚ, Praha 1966. Statistická ro čenka p ůdního fondu ČR. ČÚZK, Praha 2005. Statistický lexikon obcí ČR. ČSÚ Praha, 1992 Strukturální šet ření v zem ědělství 2003, ČSÚ, Praha 2004.

Mapy a atlasy Atlas ČSSR. ÚSGK Praha, 1996. Atlas ČSSR, 1. vyd. Úst řední správa geodézie a kartografie. Praha, 1966. Autoatlas Česká republika, 1 : 100 000, Geodézie Brno, Brno, 1997. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno. STEHLÍK O. (1975): Potencionální eroze p ůdy v ČSSR. 1:500 000, GÚ ČSAV Brno

Elektronické zdroje Biofarma Sasov Český statistický ú řad Český ú řad zem ěměř ický a katastrální Hoppenstedt Bonnier Information Kraj Vyso čina Ministerstvo zem ědělství ČR Obchodní rejst řík Podp ůrný garan ční rolnický a lesnický fond Svaz marginálních oblastí Státní zem ědělský a interven ční fond Ústav pro hospodá řskou úpravu les ů

84

SEZNAM P ŘÍLOH:

Tabelární p řílohy Tab. p říl. 1. Za řazení do LFA a pr ůměrná cena zem ědělské p ůdy podle katastrálních území v okrese Jihlava k 1. 1. 2005 Tab. p říl. 2. Zem ědělské subjekty v obcích okresu Jihlava k 30. 9. 2005 Tab. p říl. 3. Zem ědělské podniky v okrese Jihlava k 30. 9. 2005 Tab. p říl. 4. Osevní plochy (v ha) hlavních plodin v zem ědělských podnicích okresu Jihlava k 31. 5. 2005 Tab. p říl. 5. Stavy zví řat (ks) zem ědělských podnik ů v okrese Jihlava k 30. 9. 2005

Tab. p říl. 6. Pr ůběh transformace zem ědělských podnik ů v okrese Jihlava v období 1991 – 2004 Tab. p říl. 7. Charakteristika dotázaných SHR v okrese Jihlava k 30. 9. 2005 Tab. p říl. 8. Vým ěry obhospoda řované p ůdy dotazovaných SHR v okrese Jihlava k 30. 9.2005

Tab. p říl. 9. Rostlinná výroba dotázaných SHR v okrese Jihlava k 30. 9. 2005

Tab. p říl. 10. Živo čišná výroba dotázaných SHR v okrese Jihlava k 30. 9. 2005

Grafové p řílohy Graf. p říl. 1. Využití ploch v okrese Jihlava k 31.12. 2004 Graf. p říl. 2. Využití ploch v okrese Jihlava k 1.1. 1989 Graf. p říl. 3. Struktura zem ědělského p ůdního fondu v okrese Jihlava k 31.12.2004 Graf . p říl. 4. Roz člen ění orné p ůdy do výrobních podoblastí k 31.12. 2004 Graf . p říl. 5. Podíl ceny zem ědělské p ůdy v okrese Jihlava k 31.12. 2004 Graf. p říl. 6. Podíl jednotlivých plodin na orné p ůdě v okrese Jihlava k 31.5.2003 Graf. p říl. 7. Osevní plochy obilovin v okrese Jihlava v letech 1989, 1995, 1997, 2000 a 2003 Graf. p říl. 8. Osevní plochy olejnin v okrese Jihlava v letech 1989, 1995, 1997, 2000 a 2003 Graf. p říl. 9. Osevní plochy brambor v okrese Jihlava v letech 1989, 1995, 2000 a 2003 Graf. p říl. 10. Stavy skotu a dojnic v okrese Jihlava v letech 1989, 1995, 2000 a 2003 Graf. p říl. 11. Stavy prasat a prasnic v okrese Jihlava v letech 1989, 1995, 2000 a 2003 Graf. p říl. 12. Stavy dr ůbeže v okrese Jihlava v letech 1989, 1995, 2000 a 2003

85 Graf. p říl. 13. Stavy ovcí v okrese Jihlava v letech 1989, 1995, 2000 a 2003 Graf. p říl. 14. Struktura PPO hospoda řících na zem ědělské p ůdě v okrese Jihlava v roce 1989 Graf. p říl. 15. Struktura PPO hospoda řících na zem ědělské p ůdě v okrese Jihlava v roce 2005 Graf. p říl. 16. Po čet SHR podle rozlohy orné p ůdy v okrese Jihlava v roce 2005

Mapové p řílohy Příl. 1. Okres Jihlava, Administrativní rozd ělení k 1.3.2001 Příl. 2. Okres Jihlava, Cena p ůdy v okrese Jihlava k 1.1.2005 Příl. 3. Okres Jihlava, Rozd ělení zem ědělských oblastí do LFA Příl. 4. Prostorová organizace zem ědělských podnik ů v okrese Jihlava v roce 1989 Příl. 5. Prostorová organizace zem ědělských podnik ů v okrese Jihlava v roce 2005 Příl. 6. SHR podle rozlohy zem ědělské p ůdy v okrese Jihlava v roce 2005

Dotazníky Dotazníkový formulá ř pro právnické osoby Dotazníkový formulá ř pro samostatn ě hospoda řící rolníky

86

P Ř Í L O H Y

87