ČÍSLO ZAKÁZKY : 06/09/50

PŘELOŽKA SILNICE I/38 V ÚSEKU JIHLAVA – STONA ŘOV

DOKUMENTACE DLE §8 ZÁKONA Č.100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Projektová kancelá ř pro dopravní a inženýrské stavby ŘEDITELSTVÍSILNICADÁLNICČR Kabátníkova 5, 602 00 Brno

LISTOPAD 2009

PARÉ :

PŘELOŽKA SILNICE I/38 V ÚSEKU JIHLAVA – STONA ŘOV

DOKUMENTACE DLE §8 ZÁKONA Č.100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

BRNO , LISTOPAD 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

OBSAH :

ÚVOD...... 5 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...... 6 B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU...... 6 B.I. Základní údaje...... 6 B.I.1. Název zám ěru a jeho za řazení podle p řílohy č. 1...... 6 B.I.2. Rozsah zám ěru ...... 6 B.I.3. Umíst ění zám ěru ...... 6 B.I.4. Charakter zám ěru a možnost kumulace s jinými zám ěry...... 7 B.I.5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, v četn ě p řehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí...... 7 B.I.6. Popis technického a technologického řešení zám ěru ...... 12 B.I.7. P ředpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení...... 13 B.I.8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů...... 13 B.I.9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú řad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat...... 13 B.II. Údaje o vstupech ...... 14 B.II.1. P ůda ...... 14 B.II.2. Odb ěr a spot řeba vody ...... 15 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...... 15 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...... 16 B.III. Údaje o výstupech...... 17 B.III.1. Ovzduší...... 17 B.III.2. Odpadní vody ...... 19 B.III.3. Odpady ...... 20 B.III.4. Hluk, vibrace, zá ření, zápach...... 24 B.III.5. Dopl ňující údaje ...... 25 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ ...... 26 C.I. Vý čet nejzávažn ějších environmentálních charakteristik dot čeného území...... 26 C.I.1. Územní systém ekologické stability krajiny ...... 26 C.I.2. Zvlášt ě chrán ěná území...... 27 C.I.3. Natura 2000...... 27 C.I.4. P řírodní parky...... 28 C.I.5. Památní stromy...... 28 C.I.6. Významné krajinné prvky ...... 28 C.I.7. Území historického, kulturního,nebo archeologického významu ...... 29 C.I.8. Území hust ě zalidn ěná a nad míru zat ěžovaná...... 30 C.I.9. Staré ekologické zát ěže ...... 30 C.I.10. Extrémní pom ěry v dot čeném území ...... 30 C.II. Charakteristika sou časného stavu životního prost ředí v dot čeném území...... 31 C.II.1. Ovzduší a klima ...... 31 C.II.2. Voda...... 36 C.II.3. P ůda ...... 40 C.II.4. Horninové prost ředí a p řírodní zdroje...... 41 C.II.5. Fauna, flóra a ekosystémy...... 41 C.II.6. Krajina ...... 47 C.II.7. Obyvatelstvo ...... 50 C.II.8. Hmotný majetek a kulturní památky...... 52 C.II. Celkové zhodnocení kvality životního prost ředí v dot čeném území z hlediska jeho únosného zatížení ...... 53

HBH Projekt spol. s r. o. 2 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV Ů ZÁM ĚRU NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ ...... 54 D.I. Charakteristika p ředpokládaných vliv ů zám ěru na obyvatelstvo a životní prost ředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti...... 54 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, v četn ě sociáln ě ekonomických vliv ů ...... 54 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ...... 68 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ...... 70 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ...... 72 D.I.5. Vlivy na p ůdu...... 76 D.I.6. Vlivy na horninové prost ředí a p řírodní zdroje...... 78 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ...... 79 D.I.8. Vlivy na krajinu ...... 84 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...... 85 D.I.10. Vlivy na environmentální charakteristiky...... 86 D.II. Komplexní charakteristika vliv ů zám ěru na životní prost ředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti p řeshrani čních vliv ů...... 89 D.III. Charakteristika environmentálních rizik p ři možných haváriích a nestandardních stavech...... 91 D.IV. Charakteristika opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop řípad ě kompenzaci nep říznivých vliv ů na životní prost ředí...... 92 D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích p ředpoklad ů p ři hodnocení vliv ů...... 98 D.VI. Charakteristika nedostatk ů ve znalostech a neur čitostí, které se vyskytly p ři zpracování dokumentace ...... 100 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU ...... 101 F. ZÁV ĚR ...... 102 G. VŠEOBECN Ě SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ..... 103 H. P ŘÍLOHY...... 106

Použité podklady ...... 107

Literatura...... 108

Seznam specialist ů podílejících se na zpracování Dokumentace EIA ...... 109

HBH Projekt spol. s r. o. 3 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

PŘÍLOHY Příloha 1: Vyjád ření stavebních ú řadů Příloha 2: Stanovisko orgánu ochrany p řírody z hlediska § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Příloha 3: Přehled zjišt ěných druh ů flóry a fauny Příloha 4: Soupis známých archeologických naleziš ť + mapa archeologických naleziš ť Příloha 5: Fotodokumentace

GRAFICKÉ P ŘÍLOHY Grafická p říloha 1: Přehledná situace – 1:50 000 Grafická p říloha 2: Environmentální charakteristiky – 1:10 000 Grafická p říloha 3: Základní hydrologické charakteristiky – 1:25 000 Grafická p říloha 4: Základní klimatické charakteristiky – 1:25 000 Grafická p říloha 5: Ochrana p ůdy – 1:25 000

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ − Podélný profil úseku MÚK Jihlava-jih Převzato z technické studie „MÚK stávající a p řeložené silnice I/38 Jihlava – JIH“ (PROfi Jihlava, 2005) − Podélný profil úseku Ran čířov – Vílanec Převzato z technické studie „Úprava silnice I/38 Jihlava – Znojmo, cca km 3,500 – 8,400 dle studie HBH 2004“ (PROfi Jihlava, 2004) − Podélný profil úseku Stona řov – obchvat Převzato z technické studie „P řeložka silnice I/38 v úseku Stona řov – obchvat“ (PROfi Jihlava, 2003)

SAMOSTATNÁ P ŘÍLOHOVÁ ČÁST – EXPERTNÍ PŘÍLOHY − Hluková studie, ENVIROAD, Ostrava, 2009 − Rozptylová studie, ENVIROAD, Ostrava, 2009 − Stanovení intenzit dopravy, HBH Projekt (Ateliér ADIAS), Brno, 2009 − Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz, HBH Projekt (Ateliér ekologie), Brno, 2009

HBH Projekt spol. s r. o. 4 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

ÚVOD

Předložená dokumentace dle § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí, v platném zn ění – dále jen Dokumentace EIA – je zpracována pro zám ěr „P řeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov“. Oznamovatelem je Ředitelství silnic a dálnic ČR, Odbor p řípravy staveb Brno. Zpracovatelem Dokumentace EIA je Ateliér ekologie firmy HBH Projekt spol. s r.o., autorizovaná osoba Mgr. Tomáš Šikula. Posuzovaný zám ěr p ředstavuje novostavbu dvoupruhové sm ěrov ě ned ělené silnice I. t řídy délky 12,9 km vedenou obchvaty sídel podél stávající silnice I/38, v úseku mezi Jihlavou a Stona řovem. Sou částí stavby jsou dv ě mimoúrov ňové křižovatky, přeložka silnice II/403 západn ě od obce Stona řov a nezbytné úpravy k řižujících komunikací a inženýrských sítí. Proces posuzování vliv ů stavby na životní prost ředí (Proces EIA) byl zahájen v červenci 2007 podáním Oznámení (dle § 6 zákona č. 100/2001 Sb.) na Krajský ú řad kraje Vyso čina . Oznámení bylo zpracováno pro cca 40 km dlouhý úsek p řeložky silnice I/38 mezi Jihlavou a Moravskými Bud ějovicemi. V rámci zjiš ťovacího řízení se k Oznámení EIA vyjád řili ob čané, samosprávy a státní správa Vznesené p řipomínky byly shrnuty v Záv ěrech zjiš ťovacího řízení vydaných v srpnu 2007. Výsledkem zjiš ťovacího řízení byl požadavek na podrobné posouzení p ředloženého zám ěru v Dokumentaci EIA (dle § 8 zákona č. 100/2001 Sb.), s náležitostmi dle p řílohy č. 4. Vzhledem ke zna čné délce úseku p ředloženého v Oznámení (cca 40 km) rozhodl investor o jeho rozd ělení na t ři části a jejich posouzení ve t řech samostatných Dokumentacích EIA. Jedná se o následující části: Jihlava – Stona řov , Stona řov – Želetava a Želetava – Moravské Bud ějovice. Předkládaná Dokumentace EIA řeší úsek Jihlava – Stona řov. Posuzovaný zám ěr je p ředložen v jedné aktivní variant ě ( varianta Aktivní ), která odpovídá variant ě p ředložené v Oznámení. Jako referen ční bylo posouzeno zachování stávajícího stavu dopravní sít ě, jejíž osu tvo ří stávající silnice I/38 ( varianta Nulová ). Dopravní řešení posuzovaného úseku vychází z Vyhledávací studie silnice I/38 Jihlava – Znojmo (HBH Projekt, 1996) a bylo optimalizováno v rámci technických studií Přeložka silnice I/38 v úseku Stona řov – obchvat“ (PROfi Jihlava, 2003), Úprava silnice I/38 Jihlava – Znojmo, cca km 3,500 – 8,400 dle studie HBH 2004 (PROfi Jihlava, 2004) a MÚK stávající a přeložené silnice I/38 Jihlava – JIH (PROfi Jihlava, 2005).

Při zpracování Dokumentace EIA byla použita řada samostatných expertních studií, jejichž hlavní části a záv ěry byly p řevzaty do tohoto textu. Jedná se o následující studie: Hluková studie – Ing. Vladimír Kryl, ENVIROAD s.r.o., Ostrava, 2009 Rozptylová studie – Ing. Petr Tovaryš, ENVIROAD s.r.o., Ostrava, 2009 Studie vliv ů na lidské zdraví – Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc., Brno, 2009 Archeologická studie – PhDr. Petr Vitula, Mgr. Pavel Šlézar, Brno, 2009 Intenzity dopravy– Ing. Jaroslav Heinrich, HBH Projekt spol. s r.o., Brno, Ateliér ADIAS, 2009 Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz, HBH Projekt spol. s r.o., Brno, 2009

HBH Projekt spol. s r. o. 5 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Oznamovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR 2. I Č: 65993390 3. Sídlo: Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4 4. Jméno, p říjmení a telefon oprávn ěného zástupce oznamovatele: Ing. Michal P říkazský tel.: + 420 549 133 436 [email protected] Mgr. Natálie Thonová tel.: + 420 549 133 743 [email protected] ŘSD ČR, Odbor p řípravy staveb Brno Šumavská 33, 612 54 Brno

B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. NÁZEV ZÁM ĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE P ŘÍLOHY Č. 1 Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Kategorie II, sloupec B, bod 9.1 – Novostavby, rozši řování a p řeložky silnic všech t říd a místních komunikací I. a II. T řídy (zám ěry neuvedené v kategorii I).

B.I.2. ROZSAH ZÁM ĚRU – novostavba dvoupruhové silnice I. t řídy – přeložka silnice I/38 v celkové délce 12,9 km (km 13,500 – 26,360 1), ší řkové uspo řádání v kategorii S 11,5/90 2, tedy sm ěrov ě nerozd ělená silnice se dv ěma jízdními pruhy 3 – mimoúrov ňové křižovatky (MÚK) – MÚK Jihlava-jih (se silnicí II/523) MÚK Stona řov (se silnicí II/402) – přeložka silnice II/403 – přeložka silnice v návaznosti na MÚK Stona řov v délce 980 m – vyvolané p řeložky – úpravy a p řeložky silnic nižších t říd, polních cest a inženýrských sítí v nezbytném rozsahu vyvolaném pot řebou stavby

B.I.3. UMÍST ĚNÍ ZÁM ĚRU kraj: Vyso čina obec (katastrální území): Jihlava (Jihlava), Ran čířov (Ran čířov), Čížov ( Čížov u Jihlavy), Vílanec (Vílanec), Suchá (Beranovec, Suchá u Jihlavy, Prost ředkovice), Stona řov (Stona řov)

1 Problematika stani čení je popsána v kapitole B.I.6. Popis technického a technologického řešení zám ěru . 2 Projektovaná kategorie je S 11,5/100, dle aktuáln ě platné normy ČSN 73 6101 odpovídá kategorii S 11,5/90. 3 Zám ěr je složen z projek čních úsek ů: MÚK Jihlava-jih (km 13,500 – 14,500) Ran čířov – Vílanec (km 14,070 – 18,970) Stona řov – obchvat (km 18,970 – 26,360) HBH Projekt spol. s r. o. 6 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

B.I.4. CHARAKTER ZÁM ĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁM ĚRY Charakter zám ěru Jedná se o p řeložku dvoupruhové, sm ěrov ě ned ělené silnice I. t řídy v délce 12,9 km vedenou obchvaty sídel na stávající silnici I/38. Sou částí stavby jsou dv ě mimoúrov ňové k řižovatky, přeložka silnice II/403 západn ě od Stona řova v délce 980 m, p řeložky komunikací nižších tříd, polních cest a inženýrských sítí. Posuzovaný úsek p ředstavuje sou část tahu silnice I/38 mezi Jihlavou (D1) a Znojmem (státní hranice ČR/Rakousko), který je postupn ě p řekládán do obchvatových tras. Svým rozsahem a budoucím využitím se jedná o zásadní liniovou novostavbu nadregionálního významu. Kumulace s jinými zám ěry V širším okolí hodnocené stavby nejsou dle územn ě plánovacích dokumentací plánovány žádné další zám ěry, jejichž vlivy by se významn ě kumulovaly s vlivy posuzovaného zám ěru. Kumulaci negativních vliv ů (nap ř. kumulaci hlukové a emisní zát ěže z b ěžné silni ční dopravy a hluku a emisí emitovaných stavebními mechanizmy), tak lze o čekávat pouze do časn ě především v období výstavby, kdy bude okolní území zat ěžováno stavebními pracemi. Další významnější kumulace s existujícími zám ěry se b ěhem realizace ani b ěhem provozu přeložky silnice I/38 v posuzovaném úseku nep ředpokládají.

B.I.5. ZDŮVODN ĚNÍ POT ŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍST ĚNÍ , V ČETN Ě P ŘEHLEDU ZVAŽOVANÝCH VARIANT A HLAVNÍCH D ŮVOD Ů (I Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ ) PRO JEJICH VÝB ĚR, RESPEKTIVE ODMÍTNUTÍ

Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění Silnice I/38 p ředstavuje významnou komunikaci procházející nap říč Českou republikou, ve sm ěru SZ – JV, po ose Jest řebí (I/9) – Mladá Boleslav (I/10) – Bezd ěč ín (I/10) – Nymburk – Pod ěbrady (D11) – Kolín (I/12) – Kutná Hora (I/2) – Čáslav (I/17) – Havlí čkův Brod (I/34) – Jihlava (D1) – Kasárna (I/23) – Znojmo (I/53) – Hatě (státní hranice ČR/Rakousko), odkud dál pokra čuje silnice B 303 sm ěrem na Víde ň. Úsek mezi dálnicí D1 u Jihlavy a státní hranicí s Rakouskem u Hatí p ředstavuje také sou část nejkratšího spojení mezi Prahou a Vídní. Silnice I/38 je za řazena do sít ě evropských silnic pod číslem E 59 jako hlavní silnice st ředního významu pro spojení sever – jih. Sou časn ě silnice I/38 představuje významný regionální dopravní spoj propojující kraje Vyso činu a Jihomoravský a jejich významná centra – Jihlavu, Moravské Bud ějovice a Znojmo. Stávající trasa silnice I/38 je vedena p řevážn ě v pr ůtazích sídly, vyskytuje se na ní řada dopravních závad a stávající parametry nevyhovují sou časným požadavk ům na bezpe čnost a plynulost dopravního provozu. Proto je p řipravováno postupné p řekládání trasy do obchvat ů jednotlivých sídel. Koridor p řeložky silnice I/38 je v souladu se Zásadami územního rozvoje kraje Vyso čina, které byly vydány dne 22.1.2008.

HBH Projekt spol. s r. o. 7 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Přeložka silnice I/38 v úseku mezi Jihlavou a Znojmem (resp. státní hranicí ČR/Rakousko) je projek čně připravována a postupn ě realizována v podob ě obchvat ů jednotlivých sídel, které lze samostatn ě napojovat na stávající silnici I/38 (viz Obrázek B.1 na následující stran ě). Úsek od dálnice D1 u Pávova po silnici II/523 (ul. Jiráskova) je v provozu ve čty řpruhovém uspo řádání. Rozd ělení úsek ů a orienta ční stav p řípravy je následující:

Jihlava – obchvat I. stavba : úsek od silnice II/523 (ul. Jiráskova) po silnici II/602 (ul. Žižkova) – realizován v roce 2004, jako polovina výhledové čty řpruhové komunikace Jihlava – obchvat jih : úsek od silnice II/602 (ul. Žižkova) po provizorní napojení na stávající silnici I/38 mezi Jihlavou a Ran čířovem (pokra čování ul. Znojemské – výhledov ě bude p řekategorizována na silnici II/523) – realizován v roce 2008 jako polovina výhledové čty řpruhové komunikace MÚK Jihlava-jih : napojení p řeložky silnice I/38 na stávající silnici I/38 (výhledová silnice II/523). Technická studie zpracována v prosinci 2005. Sou část p ředkládané Dokumentace EIA pro úsek Jihlava – Stona řov. Ran čířov – Vílanec : Oznámení EIA podáno v červenci 2007, Záv ěry zjiš ťovacího řízení vydány v srpnu 2007. Sou část p ředkládané Dokumentace EIA pro úsek Jihlava – Stona řov. Stona řov – obchvat : Oznámení EIA podáno v červenci 2007, Záv ěry zjiš ťovacího řízení vydány v srpnu 2007. Sou část p ředkládané Dokumentace EIA pro úsek Jihlava – Stona řov. Dlouhá Brtnice – obchvat : Oznámení EIA podáno v červenci 2007, Záv ěry zjiš ťovacího řízení vydány v srpnu 2007. Sou část Dokumentace EIA pro úsek Stona řov – Želetava zpracované v zá ří 2009. Markvartice, k řižovatka Kasárna : Oznámení EIA podáno v červenci 2007, Záv ěry zjiš ťovacího řízení vydány v srpnu 2007. Sou část Dokumentace EIA pro úsek Stona řov – Želetava zpracované v zá ří 2009. Želetava – obchvat : Oznámení EIA podáno v červenci 2007, Záv ěry zjiš ťovacího řízení vydány v srpnu 2007. Dokumentace EIA pro úsek Želetava – Moravské Bud ějovice v příprav ě. Jakubov – obchvat : Oznámení EIA podáno v červenci 2007, Záv ěry zjiš ťovacího řízení vydány v srpnu 2007. Dokumentace EIA pro úsek Želetava – Moravské Bud ějovice v příprav ě. Moravské Bud ějovice – obchvat : Oznámení EIA zpracováno v roce 2002, bez nutnosti dalšího posuzování. Úsek je od kv ětna 2008 v realizaci, uvedení do provozu se předpokládá v lednu 2011. Pavlice – obchvat : v roce 2001 zpracována technická studie, Proces EIA dosud nezahájen. Vranovská Ves – Olbramkostel : v roce 2003 zpracována technická studie, Proces EIA dosud nezahájen. Žer ůtky – obchvat : v roce 2001 zpracována technická studie, Proces EIA dosud nezahájen. Kasárna – k řižovatka s II/408 : v roce 2001 zpracována technická studie, Proces EIA dosud nezahájen. Znojmo –obchvat II. stavba : v roce 1993 vydáno souhlasné stanovisko MŽP, zpracovává se dokumentace pro stavební povolení Znojmo – obchvat I. stavba : v roce 1993 vydáno souhlasné stanovisko MŽP, realizuje se, předpokládané uvedení do provozu srpen 2010 Znojmo – obchvat III. stavba – Hat ě: v roce 2005 vydáno souhlasné stanovisko MŽP Hat ě – hrani ční p řechod : proces EIA dosud nezahájen

HBH Projekt spol. s r. o. 8 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Obrázek B.1: Umíst ění posuzovaného zám ěru

HBH Projekt spol. s r. o. 9 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Přehled zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů (i z hlediska životního prost ředí) pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí V roce 1995 zpracovala firma HBH Projekt vyhledávací studii „ Přeložka silnice I/38 Jihlava – Znojmo “. Smyslem studie bylo prozkoumat pr ůchozí koridory pro tento významný dopravní tah. Ve studii byly prov ěř eny dv ě hlavní varianty, tzv. Základní varianta a Třebí čska varianta , s řadou subvariant v díl čích úsecích. Varianty se lišily v úseku mezi Jihlavou a Moravskými Bud ějovicemi, od Moravských Bud ějovic po Znojmo byla již trasa invariantní (trasování variant viz Obrázek B.2 na následující stran ě). Základní varianta respektovala koridor stávající silnice I/38, s obchvaty jednotlivých sídel. Třebí čska varianta byla vedena novým koridorem, od Jihlavy, kolem Brtnice, T řebí če, Jarom ěř ic nad Rokytnou do Moravských Bud ějovic, kde se spojila s trasou Základní varianty. Sou částí vyhledávací studie bylo komplexní posouzení, jak z ekonomického a dopravn ě- inženýrského hlediska, tak z hlediska urbanismu a dopad ů na životní prost ředí. Na základ ě provedeného vyhodnocení pak byla projektantem pro další sledování a následnou realizaci doporu čena trasa Základní varianty. Základní varianta byla vybrána z těchto d ůvod ů − nižší stavební náklady vyplývající z celkov ě kratší délky úpravy − menší negativní dopady na životní prost ředí − výhodn ější celkové situování trasy z hlediska historického vývoje území i sou časného rozvržení mezinárodní tranzitní dopravy Třebí čská varianta nebyla vybrána z těchto d ůvod ů − její realizací by neodpadla nutnost odstran ění nejvýznamn ějších dopravních závad na staré trase silnice I/38 − trasování v dopravn ě málo zatíženém území Základní trasa byla po redukci subvariant zahrnuta do p říslušných územn ě plánovacích dokumentací a následn ě byly postupn ě zpracovávány projek ční dokumentace na stupni technická studie. Pro předkládaný úsek Jihlava – Stona řov zpracovala v následujícím období firma PROfi Jihlava t ři technické studie, v roce 2003 to byla „Přeložka silnice I/38 v úseku Stona řov – obchvat“, v roce 2004 „Úprava silnice I/38 Jihlava – Znojmo, cca km 3,500 – 8,400 dle studie HBH 2004“ a v roce 2005 „MÚK stávající a p řeložené silnice I/38 Jihlava – JIH“. Studie rozpracovávají trasu základní varianty, vymezenou v rámci p ůvodní vyhledávací studie. V říjnu 2006 zpracovala firma Ekoteam z Hradce Králové Oznámení (dle § 6 zákona č. 100/2001 Sb.) „Přeložka silnice I/38 Jihlava – Moravské Bud ějovice “ pro cca 40 km dlouhý úsek p řeložky silnice I/38 mezi Jihlavou a Moravskými Bud ějovicemi. Oznámení bylo v červenci 2007 p ředloženo na Krajský ú řad kraje Vyso čina. Výsledkem zjiš ťovacího řízení byl požadavek na podrobné posouzení p ředloženého zám ěru v Dokumentaci EIA (dle § 8 zákona č. 100/2001 Sb.), s náležitostmi dle p řílohy č. 4. Vzhledem ke zna čné délce úseku p ředloženého v Oznámení (cca 40 km) rozhodl investor o jeho rozd ělení na t ři části a jejich posouzení ve t řech samostatných Dokumentacích EIA. Jedná se o následující části: Jihlava – Stona řov , Stona řov – Želetava a Želetava – Moravské Bud ějovice. Předkládaná Dokumentace EIA řeší tedy p řeložku silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov v jedné aktivní variant ě ( varianta Aktivní ), která odpovídá variant ě p ředložené v Oznámení. Jako referen ční bylo posouzeno zachování stávajícího stavu dopravní sít ě, jejíž osu tvo ří stávající silnice I/38 ( varianta Nulová ).

HBH Projekt spol. s r. o. 10 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Obrázek B.2: Hlavní varianty p řeložky silnice I/38 prov ěř ované v úseku Jihlava – Znojmo (dle vyhledávací studie HBH Projekt, 1996)

HBH Projekt spol. s r. o. 11 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

B.I.6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU varianta Nulová Varianta Nulová p ředstavuje stávající dvoupruhovou silnici I/38 v úseku od Jihlavy po Stona řov, procházející sídly Ran čířov, Čížov, Vílanec, Suchá (Suchá a Prost ředkovice) a Stona řov. Na tuto silnici jsou napojeny následující komunikace: III/3826 v Ran čířov ě, III/3827 a III/3828 v Čížov ě, III/3830 ve Vílanci, II/402 a II/403 ve Stona řov ě. varianta Aktivní Varianta Aktivní p ředstavuje p řeložku silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov 4 navrženou jako dvoupruhovou, sm ěrov ě ned ělenou silnici. Stávající silnice I/38 (kategorie S 9,5/70) bude výhledov ě p řevedena na komunikaci nižší t řídy. Trasa p řeložky je vedena severo-jižním sm ěrem, západn ě od stávající silnice I/38, převážn ě m ělce zvln ěnou krajinou, kde se pravideln ě st řídají zá řezové a násypové partie. Posuzovaný úsek p řeložky silnice I/38 navazuje v km 13,500 5 na realizovaný jihozápadní obchvat Jihlavy (byl dokon čen v roce 2008 v polovi čním profilu výhledové čty řpruhové komunikace). V tomto prostoru bude umíst ěna mimoúrov ňová k řižovatka MÚK Jihlava-jih . Tato k řižovatka propojuje přeložku silnice I/38 se stávající silnicí I/38 (výhledov ě vedenou jako II/523). Provizorní napojení obchvatu na stávající silnici I/38 bude využito jako křižovatková v ětev. Hlavní trasa je prostorem k řižovatky vedena v horní úrovni, na mostním objektu s délkou p řemost ění 168 m. V prostoru MÚK Jihlava-jih se nachází chatová kolonie a bude zde nezbytné asanovat řadu objekt ů (zahrádká řských chat). Za MÚK Jihlava-jih pokra čuje hlavní trasa po horním okraji terénní hrany nad údolím Jihlávky. Pro minimalizaci rozsahu p řípadného násypu je zde navržena mostní galerie délky 142 m (km 14,025 – 14,167). V tomto prostoru se také nacházejí poz ůstatky historické t ěžby st říbra (tzv. pinky), které by byly realizací rozsáhlého násypu zni čeny. V km 14,260 přechází trasa na mostním objektu s délkou p řemost ění 185 m přes sníženinu s místní komunikací a prostorem s pinkami. V následujícím úseku prochází trasa chatovou

4 Posuzované technické řešení je zpracováno ve t řech technických studiích: technická studie „MÚK stávající a p řeložené silnice I/38 Jihlava – JIH“ (PROfi Jihlava, 2005) technická studie „Úprava silnice I/38 Jihlava – Znojmo, cca km 3,500 – 8,400 dle studie HBH“ (PROfi, 1998) technická studie „P řeložka silnice I/38 v úseku Stona řov – obchvat“ (PROfi Jihlava, 2003) 5 Vzhledem k tomu, že každá dosud zpracovaná projek ční studie používala vlastní stani čení, bylo v Dokumentaci EIA použito sjednocené stani čení z materiálu: „P řeložka silnice I/38 Jihlava-jih – Želetava“ (PROfi Jihlava, 2004). Za čátek stani čení (km 0,000) je v míst ě k řížení silnice I/38 s dálnicí D1 u Pávova. Posuzovaný úsek Jihlava – Stona řov má dle tohoto materiálu stani čení 13,500 – 26,360 . Posun oproti d říve zpracovaným studiím je následující: – vyhledávací studie „Vyhledávací studie silnice I/38 Jihlava – Znojmo “ (HBH Projekt, 1996) km 0,000 je umíst ěn v míst ě p řipojení na silnici III/01945 západn ě od Jihlavy km 0,000 vyhledávací studie = km -10,850 Dokumentace EIA za čátek úseku, km 13,500 Dokumentace EIA = km 2,940 vyhledávací studie. Posun stani čení je tedy -10,560 km (toto stani čení bylo použito v Oznámení EIA pro úsek Jihlava – Moravské Bud ějovice). – technická studie „MÚK stávající a p řeložené silnice I/38 Jihlava – JIH “ (PROfi Jihlava, 2005) studie má stani čení, km 13,500 – 14,532 shodné se stani čením v Dokumentaci EIA – technická studie „Úprava silnice I/38 Jihlava – Znojmo, cca km 3,500 – 8,400 dle studie HBH “ (PROfi Jihlava, 2004) studie má vlastní stani čení, km 3,500 – 8,400 km 3,500 technické studie = km 14,070 Dokumentace EIA. Posun stani čení je tedy 10,570 km . – technická studie „Přeložka silnice I/38 v úseku Stona řov – obchvat “ (PROfi Jihlava, 2003) studie má vlastní stani čení, km 0,000 – 7,390 km 0,000 technické studie = km 18,970 Dokumentace EIA. Posun stani čení je tedy 18,970 km . HBH Projekt spol. s r. o. 12 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí kolonií a bude nezbytné zde asanovat řadu objekt ů. V km 14,696 je umíst ěn most přes údolí bezejmenného vodního toku s délkou p řemost ění 60 m. Trasa dále míjí od západu obec Ran čířov a v km 15,490 přechází na mostní objektu s délkou přemost ění 240 m údolí vodního toku Okrouhlík s polní cestou. Následn ě obchází od západu obec Čížov, kde se nejbližší nová obytná zástavba p řiblížila do t ěsné blízkosti posuzovaného koridoru. V km 16,467 je umíst ěn most p řes přeložku polní cesty, v km 16,520 trubní propustek a v km 17,420 most p řes Popický potok s délkou p řemost ění 61 m. Trasa se dále p řibližuje k obci Vílanec kde v km 18,107 podchází pod mostem na polní cest ě a následn ě p řechází na násypu p řes údolí bezejmenného vodního toku. V tomto násypovém tělese je v km 18,277 umíst ěn trubní propustek a v km 19,392 pr ůchod typu tubosider pro zajišt ění pr ůchodu k místnímu sportovnímu h řišti. V km 18,858 podchází hlavní trasa pod mostem silnici III/03830. Východn ě od obce Lou čky přechází trasa na mostním objektu v km 19,850 s délkou přemost ění 147 m údolí Lou čského potoka s polní cestou. Trasa dále míjí obec Beranovec, v km 20,455 podchází pod mostním objektem na polní cest ě a v km 21,270 p řeklenuje údolí Loveckého potoka mostem s délkou p řemost ění 196 m. Trasa mírným zá řezem pokra čuje polní krajinou západn ě od obce Suchá, v km 21,935 podchází pod mostem na polní cest ě. V km 23,270 se nachází mostní objekt přes suché údolí s polní cestou s délkou p řemostění 85 m, v km 24,122 je rámový propustek. Západn ě od obce Stona řov, v km 24,392 je umíst ěna mimoúrov ňová k řižovatka MÚK Stona řov . K řižovatka deltovitého tvaru napojuje silnici II/402, vedenou v nadjezdu. Křižující silnice II/402 bude v délce cca 400 m upravena. V návaznosti na MÚK Stona řov je navržena i p řeložka silnice II/403 v délce cca 980 m s jedním mostním objektem s délkou p řemost ění 7 m. Doprava sm ěř ující po této komunikaci na silnici I/38 tak nebude muset zajížd ět do Stona řova. Hlavní trasa p řeložky silnice I/38 se v dalším úseku p řibližuje k trase stávající silnice I/38, v km 24,833 a 25,235 přechází mostními objekty s délkou p řemost ění shodn ě 85 m přes údolí Farského a Otínskeho potoka. V mírném zá řezu a následovn ě násypu p řechází k severnímu okraji lesního celku B řezí, kde je v km 26,360 posuzovaný úsek ukon čen. Zp ůsob ukon čení závisí na p říprav ě navazujícího úseku, bu ď bude p řeložka provizorn ě připojena na stávající silnici I/38, nebo bude plynule navazovat následující úsek p řeložky.

B.I.7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁM ĚRU A JEHO DOKON ČENÍ – zahájení: 2017 – dokon čení: 2020

B.I.8. VÝČET DOT ČENÝCH ÚZEMN Ě SAMOSPRÁVNÝCH CELK Ů kraj: Vyso čina obec s rozší řenou p ůsobností : Jihlava obec: Jihlava, Ran čířov, Čížov, Vílanec, Suchá, Stona řov

B.I.9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 10 ODST . 4 A SPRÁVNÍCH ÚŘAD Ů, KTERÉ BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT územní rozhodnutí – správním ú řadem bude n ěkterý ze stavebních ú řad ů – viz Příloha 1.

HBH Projekt spol. s r. o. 13 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. PŮDA Realizací posuzovaného zám ěru dojde k do časnému i trvalému záboru pozemk ů v dot čených katastrálních územích. Vzhledem k fázi zpracování projektové dokumentace a mí ře její přesnosti byl proveden pouze orienta ční výpo čet trvalého záboru. P řesný rozsah záboru bude specifikován až v dokumentaci pro územní rozhodnutí. K výpo čtu záboru byl použit obvod stavby technických studií a vrstva bonitovaných p ůdn ě ekologických jednotek (BPEJ) se za řazením do t říd ochrany p ůdy poskytnutá Krajským úřadem Kraje Vyso čina. Posuzovaný zám ěr je veden p řevážn ě po pozemcích zem ědělského p ůdního fondu (ZPF), částe čně zasahuje také pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL). Celkový trvalý zábor posuzovaného zám ěru byl spo čítán, na základ ě dostupných mapových podklad ů, ve výši cca 50,64 ha (ZPF – 48,92 ha, PUPFL – 1,32 ha, ostatní plochy – 0,4 ha). V následujících tabulkách je uveden celkový zábor půdy zahrnující hlavní trasu, všechny přeložky a plochy MÚK.

Tabulka B.1: Předb ěžný odhad záboru zem ědělského p ůdního fondu (ZPF) celkový zábor ZPF zábor v I. a II. t říd ě ochrany 6 katastrální území (ha) ha % Čížov 1,96 1,38 70,4 Jihlava 3,62 0,00 0,0 Ran čířov 8,08 0,16 2,0 Stona řov 13,45 11,55 85,9 Suchá 12,31 7,20 58,5 Vílanec 9,50 1,38 14,5

celkem 48,92 21,67 44,3

Tabulka B.2: Předb ěžný odhad záboru pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa (PUPFL) katastrální území celkový zábor PUPFL (ha) Čížov 0,00 Jihlava 0,00 Ran čířov 1,05 Stona řov 0,00 Suchá 0,27 Vílanec 0,00

celkem 1,32

6 Bonitované p ůdn ě ekologické jednotky (BPEJ) jsou roz řazeny do p ěti t říd ochrany zem ědělské p ůdy. Tyto t řídy ochrany vymezuje metodický pokyn Odboru ochrany lesa a p ůdy MŽP č.j. OOLP/1067/96 z 1. 10. 1996, platný dnem 1. ledna 1997. Dle tohoto rozd ělení jsou pro zem ědělskou výrobu nejcenn ější p ůdy v I. a II. t říd ě ochrany (popis viz kapitola C.II.3.). HBH Projekt spol. s r. o. 14 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

B.II.2. ODB ĚR A SPOT ŘEBA VODY Navrhovaná dopravní stavba neznamená v období výstavby ani provozu významn ější zatížení životního prost ředí odb ěrem vody. V období výstavby se bude jednat prakticky výhradn ě o vodu pro sociální část za řízení staveništ ě a o vodu pro stavební technologie. – pitná voda pro sociální část za řízení staveništ ě bude odebírána z ve řejných vodovod ů v množství, které je z kapacitního hlediska nevýznamné. – technologická voda, nap říklad pro výrobu betonových sm ěsí nebo pro výstavbu zemních konstrukcí rovn ěž nebude pro dot čenou oblast kapacitn ě významná. Příprava betonových sm ěsí vyžadující vyšší spot řebu vody se v sou časnosti zpravidla provádí ve specializovaných betoná řských provozech, a spot řeba technologické vody na stavb ě je tak relativn ě zanedbatelná.

B.II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE

ELEKTRICKÁ ENERGIE Pro období výstavby se p ředpokládá využití elektrické energie na staveništi, kde budou zřizovány p řípojky vzdušného vedení NN záv ěsnými kabely, vycházející ze stávající distribu ční sít ě, dopln ěné transformátory v místech odb ěru elektrické energie. V místech, kde nebude tento systém vhodný, budou použity mobilní elektrocentrály. Spot řeba elektrické energie bude stanovena po výb ěru dodavatele stavby na základ ě použitých mechanizm ů a technologií. V období provozu nebude hodnocená stavba vyžadovat prakticky žádný významn ější vstup elektrické energie.

PLYN Využití plynu v období výstavby (nap ř. vytáp ění objekt ů hlavních stavebních dvor ů) bude závislé na technologickém zázemí zhotovitele, jeho podstatn ější využití se nep ředpokládá. V období provozu nebude zemní plyn využíván.

DALŠÍ DRUHY SUROVIN Při výstavb ě vzniknou nároky na suroviny, odpovídající charakteru stavby. Jedná se zejména o násypový materiál zemního t ělesa, št ěrkopísky, materiál pro kryty vozovek (ropné asfalty a modifika ční p řísady, portlandský a speciální silni ční cement), ocel, pohonné hmoty, oleje a maziva pro stavební mechanizmy a dopravní techniku. Zdroje pro uvedené suroviny budou up řesn ěny v rámci dalších stup ňů projektové dokumentace. Ve fázi provozu je nutno uvažovat se spot řebou pohonných hmot, olej ů a maziv pro mechanizmy údržby silnice. Dále je nutno zahrnout do spot řeby surovin posypový materiál zimní údržby, tj. zejména chlorid sodný v množství cca 1 kg na metr čtvere ční vozovky.

HBH Projekt spol. s r. o. 15 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

B.II.4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU

VÝSTAVBA V sou časném stavu projek ční p řípravy není k dispozici plán organizace výstavby. Předpokládá se výstavba p ři zachování stávajícího provozu, s díl čími omezeními vyvolanými pot řebou p řipojení konkrétních úsek ů, s provizorní objíž ďkou, či odstávkou provozu na nejkratší možnou dobu. PŘELOŽKY KOMUNIKACÍ Stávající silni ční sí ť bude na p řeložku silnice I/38 napojena v mimoúrov ňových k řižovatkách MÚK Jihlava-jih a MÚK Stona řov. Veškeré ostatní k řižující komunikace, lesní, polní a účelové cesty budou p řevedeny mimoúrov ňov ě, p řípadn ě p řeloženy. Na novou silnici I/38 nebudou napojeny hospodá řské sjezdy ani ú čelové komunikace. Veškeré stávající komunikace, dot čené výstavbou p řeložky silnice I/38 proto budou v nezbytném rozsahu rekonstruovány a propojeny tak, aby z ůstala zachována fungující dopravní sít. Nevyužívané úseky komunikací budou zrušeny a rekultivovány. INTENZITY DOPRAVY Intenzity dopravy na posuzované silni ční síti byly zpracovány v rámci samostatné studie „Silnice I/38 Jihlava – Stona řov, stanovení intenzit dopravy“ Ateliérem dopravního inženýrství (ADIAS) firmy HBH Projekt v zá ří 2009. Tato studie je sou částí Přílohy 3. Tabulka B.3: Prognózované zatížení vybraných úsek ů silnice I/38 v roce 2040 za čátek II/523 – III/03827 III/3830 – II/402 – II/403 – varianta/silni ční úsek úseku – III/03827 – III/3830 II/402 II/403 konec úseku II/523 varianta osobní 6 250 8 870 7 880 7 830 7 390 6 070 Nulová – těžká 2 120 2 380 2 420 2 250 2 170 2 040 stávající silnice I/38 celkem 8 370 11 250 10 300 10 080 9 560 8 110 varianta osobní 1 260 3 770 2 780 2 740 2 640 2 220 Aktivní – těžká 120 510 550 370 360 380 stávající silnice I/38 celkem 1 380 4 280 3 330 3 110 3 000 2 580 varianta osobní 5 680 5 100 3 870 Aktivní – těžká 2 000 1 870 1 650 přeložka silnice I/38 celkem 7680 6 970 5 520

HBH Projekt spol. s r. o. 16 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. OVZDUŠÍ

TYPY ZDROJ Ů EMISÍ Podle rozmíst ění zdroje zne čišt ění v prostoru lze rozd ělit zdroje emisí následovn ě: – bodový zdroj zne čišt ění – liniový zdroj zne čišt ění – plošný zdroj zne čist ění Bodový ani liniový zdroj nebude v období výstavby významný. Posuzovaná stavba m ůže v pr ůběhu realizace p ůsobit jako svérázný plošný zdroj zne čišt ění p řízemní vrstvy atmosféry (prach, výfukové plyny t ěžkých stavebních mechanism ů) v okolí stavebních dvor ů, resp. v místech v ětší koncentrace stavebních prací (nap ř. kolem mostních objekt ů). V období provozu bude p řeložka silnice p ředstavovat liniový zdroj zne čišt ění atmosféry, a to především plynnými exhalacemi. K nim se nutn ě p řipojí aerosoly r ůzného složení, jejichž zdrojem budou chemické látky používané k udržování zimní sjízdnosti komunikace a v malém množství i látky související bezprost ředn ě s automobilovým provozem (ot ěr pneumatik aj.).

ROZLOŽENÍ EMISÍ V ČASE Pro hodnocení zne čiš ťování ovzduší nov ě p řipravované komunikace je třeba rozlišovat období výstavby a období vlastního provozu, kdy se tyto vlivy kvalitativn ě i kvantitativn ě liší. V období výstavby je blízké okolí stavby zne čiš ťováno emisemi výfukových plyn ů ze stavebních stroj ů a t ěžkých nákladních automobil ů. Za rozhodující zdroj emisí do ovzduší však lze považovat zemní práce, které tvo ří podstatnou část objemu všech stavebních prací p ři výstavb ě silnice. Snaha o kvantifikaci množství t ěchto emisí, p říp. jejich distribuce do okolního prostoru, by vedla na dané úrovni projektové dokumentace k holým spekulacím. Alespo ň p řibližné řešení této úlohy p ředpokládá znalost detailního časového plánu organizace výstavby a stavebn ě technologického projektu (nasazení po čtu a typ ů stavebních stroj ů, jejich sou činnost v čase, vytý čení p řepravních tras pro p řesun zemin a stavebních hmot, atd.). Navíc, na množství emisí ze zemních prací (prašnost) mají rozhodující vliv okamžité klimatické podmínky. Projekt organizace výstavby je obvykle zpracováván na odpovídající úrovni podrobnosti až v rámci dokumentace ke stavebnímu povolení. Stavebně technologický projekt je pak interním dokumentem provád ějící stavební firmy. Na dané úrovni znalostí vstupních údaj ů je proto nutno se spokojit s odhadem významnosti celkového negativního vlivu produkovaných emisí na zne čišt ění ovzduší v dob ě stavby posuzovaného úseku silnice. P ři posouzení této významnosti lze pak uplatnit následující pracovní teze: – vzájemný pom ěr doby výstavby k následnému období b ěžného provozu je velmi malý, taktéž vzájemný pom ěr m ěrného množství emisí škodlivin obsažených ve výfukových plynech je velmi malý až zanedbatelný. Z toho plyne, že rozhodující pro posouzení vlivu stavby na zne čiš ťování ovzduší emisemi z výfuk ů bude vždy období b ěžného provozu – emise prachu, o kterých lze p ředpokládat, že budou naopak v dob ě výstavby mnohonásobn ě vyšší, než v následném období b ěžného silni čního provozu, je možno ú činn ě snižovat technologickými a organiza čními opat řeními, tj. kropením p řepravovaných zemin, p říp. tlakovým omýváním zpevn ěných povrch ů vozovek atd.

HBH Projekt spol. s r. o. 17 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Z uvedených tezí pak vyplývají dva obecné požadavky na realizátora stavby (p říslušnou provád ěcí firmu): – maximální zkrácení vlastní doby výstavby posuzovaného úseku silnice, – přísné dodržování technologické kázn ě a podmínek realizace, stanovených dokumentací o hodnocení vlivu stavby na životní prost ředí a následn ě v podmínkách p říslušných stavebních povolení. V období provozu je zdrojem emisí (výstup ů) do volného ovzduší p ředevším provoz motorových vozidel, vlastní povrch komunikace je pak, jako každá zpevn ěná plocha, druhotným zdrojem prašnosti.

DRUH A MNOŽSTVÍ EMISÍ DO OVZDUŠÍ Hlavními reprezentanty škodlivin emitovaných p ři provozu silni čních motorových vozidel jsou oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NO x), oxid dusi čitý (NO 2), suspendované částice (PM 10 ), benzen (C 6H6) a benzo(a)pyren (C 20 H12 ). K výpo čtu množství emisí produkovaných automobilovým provozem byly použity jednotkové emisní faktory osobních automobil ů (e OA ) resp. t ěžkých nákladních automobil ů (e NA ) obsažené v databázi produktu MEFA v.02 (zdroj MŽP ČR). P řehled t ěchto jednotkových emisních faktor ů je uveden v následující tabulce, minimální hodnoty p řísluší 0% podélnému sklonu vozovky, maximální hodnoty pak 6% podélnému sklonu. Tabulka B.4: Emisní faktory jednotkových vozidel dle MEFA 02

CO NO x NO 2 PM 10 C6H6 C20 H12

rok eOA 0,5456 – 0,9678 0,3168 – 0,4525 0,0063 – 0,0091 0,0029 – 0,0029 0,0064 – 0,0096 0,5057 – 1,2692

2010 eNA 2,3587 – 3,3533 1,8101 – 3,1076 0,0775 – 0,1330 0,0600 – 0,0915 0,0044 – 0,0061 2,3715 – 6,9293 Poznámka 1: Hodnoty emisních faktor ů jsou uvedeny v jednotkách o rozm ěru [vozidlo ⋅g/km], krom ě benzo(a)pyrenu, který je uveden v jednotce o rozm ěru [vozidlo ⋅µg/km]. Poznámka 2: Vstupní jednotkové emise eOA resp. eNA jsou z řejm ě nadhodnoceny, protože MEFA02 prognózuje m ěrné emise pouze k horizontu roku 2010, tzn., že výpo čet o čekávaných imisních koncentrací za tímto horizontem již nepo čítá s další progresí sm ěrem ke snižování exhalací z motorových vozidel, takto modelov ě stanovené imisní koncentrace jsou bezpe čně na stran ě předb ěžné opatrnosti. Dalším nepostradatelným vstupem, pot řebným pro výpo čet jak celkových exhalací, tak přísp ěvk ů imisních koncentrací je prognóza intenzit dopravy. Prognóza intenzit dopravy na posuzovaných silni čních úsecích vztažená k roku 2040 je uvedena v Příloze 3 .

Celkové exhalace hlavních škodlivin E CELK [t/rok] emitované pojezdem motorových vozidel na uvažovaných úsecích silni čních komunikací jsou stanoveny podle vztahu: = ⋅ −4 ⋅ + ⋅ ⋅ Ecelk ,3 6525 10 (IOA eOA I NA eNA ) du [t / rok ] kde: IOA a I NA jsou intenzity dopravy osobních, resp. nákladních automobil ů [voz/24h] eOA a e NA jsou jednotkové emisní faktory osobních resp. nákladních automobil ů [g/km] du délka díl čího úseku komunikace [km]

Tabulka B.5: Přehled celkových emisní hlavních škodlivin dle zapo čtených silnic [t/rok] – varianta Nulová celkové exhalace škodlivin [t/rok] silnice CO NO x NO 2 PM 10 C6H6 C20 H12 silnice I/38 67,166 95,458 5,227 4,256 0,436 1,7 ⋅10 -8 silnice III/403 sm ěr Tel č 0,628 0,806 0,041 0,033 0,005 1,8 ⋅10-10 silnice II/402 sm ěr T řeš ť 1,126 1,604 0,088 0,073 0,007 2,8 ⋅10 -10 celkem 68,920 97,868 5,356 4,362 0,448 1,7 ⋅⋅⋅10 -8

HBH Projekt spol. s r. o. 18 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Tabulka B.6: Přehled celkových emisní hlavních škodlivin dle zapo čtených silnic [t/rok] – varianta Aktivní celkové exhalace škodlivin [t/rok] silnice CO NO x NO 2 PM 10 C6H6 C20 H12 přeložka silnice I/38 39,690 68,371 3,126 2,758 0,277 1,9 ⋅10 -8 MÚK Stona řov 0,262 0,348 0,019 0,016 0,002 6,6 ⋅10 -11 MÚK Jihlava-jih 0,201 0,236 0,011 0,009 0,002 6,7 ⋅10 -11 sou časná silnice I/38 22,338 30,416 1,617 1,287 0,153 6,0 ⋅10 -9 silnice III/403 sm ěr Tel č 0,533 0,698 0,036 0,029 0,004 1,5 ⋅10 -10 silnice II/402 sm ěr T řeš ť 1,706 2,379 0,129 0,106 0,012 4,5 ⋅10 -10 celkem 64,730 102,448 4,938 4,205 0,450 2,6 ⋅⋅⋅10 -8

B.III.2. ODPADNÍ VODY Během výstavby a provozu silnice budou vznikat následující typy odpadních vod: 1. deš ťové odpadní vody 2. splaškové odpadní vody 3. technologické a provozní odpadní vody 4. extravilánové odpadní vody (vznikající vlivem p řívalových deš ťů ) V období výstavby budou odpadní vody vznikat p ředevším ze sociální části za řízení staveništ ě. Bude se jednat o splaškovou odpadní vodu. Režim jejího vzniku a zneškodn ění bude standardní. Množství vznikajících splaškových odpadních vod bude záviset na projektu organizace výstavby a na postupu realizace. V žádném p řípad ě však p ři dodržení b ěžných norem a postup ů nep ůjde o množství významné z hlediska vliv ů na životní prost ředí. V období provozu odtékají ze silnice srážkové vody. Pro výpo čet celkového množství odvád ěných srážkových vod z posuzovaného zám ěru bylo použito vztahu: Vs = š . L . hs . ks Vs ... objem srážkových vod z úseku silnice (m 3/rok) š ... ší řka zpevn ěné plochy vozovky L ... délka posuzovaného úseku vozovky hs ... pr ůměrný úhrn ro čních srážek (m/rok) ks … odtokový koeficient – 0,9 Celoro ční úhrn srážek v řešeném území je udáván okolo 650 mm.

Tabulka B.7: Předb ěžný odhad množství vod odvád ěných z vozovky objem odvád ěných z toho za zimní pr ůměrné zvýšení varianta Aktivní srážkových vod z období X.-III. pr ůtoku v recipientu (l/s) vozovky (m 3/rok) (cca 38%) Jihlávka 7 972 0,25 3 029 bezejmenný vodní tok 5 416 0,17 2 058 Okrouhlík 6 169 0,20 2 344 Popický potok 16 839 0,53 6 399 Lou čský potok 15 487 0,49 5 885 Lovecký potok 10 414 0,33 3 957 bezejmenný vodní tok 8 745 0,28 3 323 Farský potok 7 064 0,22 2 684 Otínský potok 8 006 0,25 3 042 celkem 86 112 – 32 721 Odvodn ění komunikace je řešeno p říčným sklonem vozovky do otev řených silni čních příkop ů, či deš ťové kanalizace, zaúst ěných do jednotlivých p řilehlých vodote čí. V oblastech st řetu s ochranným pásmem vodního zdroje bude nezbytné zachytit vodu z vozovky do kanalizace a její p řed čišt ění v usazovacích nádržích.

HBH Projekt spol. s r. o. 19 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

B.III.3. ODPADY

DRUH A MNOŽSTVÍ ODPADU Při plánované stavb ě p řeložky silnice I/38 budou vznikat odpady, které lze rozd ělit do dvou skupin: 1. Odpady kategorie O – „ostatní“. 2. Odpady kategorie N – „nebezpe čné“ Ve stávajícím stupni projektové dokumentace posuzovaného zám ěru není možné definovat ani p řibližné množství odpad ů. Jakékoliv odhady bez detailního zam ěř ení území by byly zavád ějící. Podrobný Projekt nakládání s odpady z výstavby , v četn ě množství odpad ů bude sou částí dokumentací navazujících stup ňů projektové p řípravy (DÚR a DSP).

PRODUKCE ODPAD Ů Období výstavby budou v rámci stavebních činností vznikat v relativn ě malých množstvích odpady vázané na provoz jednotlivých za řízení staveniš ť, p řípadn ě hlavního stavebního dvora, z nichž v ětšinu bude nutno za řadit do kategorie nebezpe čné odpady (N). Sou časn ě budou b ěhem stavby vznikat v relativn ě velkých množstvích odpady vázané na vlastní demoli ční a stavební činnost, které bude možno za řadit do kategorie ostatní odpady (O). Přehled odpad ů je uveden v Tabulkách B.8 a B.9 . Tabulka B.8: Odpady vznikající b ěhem stavby na míst ě hlavního staveništ ě kód druhu kategorie odpadu název odpadu odpadu Piliny, hobliny, od řezky, d řevo, d řevot řískové desky a dýhy obsahující 03 01 04 N nebezpe čné látky Piliny, hobliny, od řezky, d řevo, d řevot řískové desky a dýhy, neuvedené pod 03 01 05 O číslem 03 01 04 Odpady jinak blíže neur čené (06 13 – Odpady z jiných anorganických 06 13 99 O chemických proces ů) Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpoušt ědla nebo jiné nebezpe čné 08 01 11 N látky 08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 O Odpadní lepidla a t ěsnící materiály obsahující organická rozpoušt ědla nebo jiné 08 04 09 N nebezpe čné látky 08 04 10 Jiná odpadní lepidla a t ěsnící materiály O Odpady z jiných sm ěsných materiál ů na bázi cementu neuvedené pod čísly 10 10 13 11 O 13 09 a 10 13 10 (odpady z výroby azbestocementu) 10 13 14 Odpadní beton a betonový kal O 12 01 02 Úlet železných kov ů O 12 01 04 Úlet neželezných kov ů O 12 01 05 Plastové hobliny a t řísky O 12 01 06 Odpadní minerální řezné oleje obsahující halogeny (krom ě emulzí a roztok ů) N 12 01 07 Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny (krom ě emulzí a roztok ů) N 12 01 08 Odpadní řezné emulze a roztoky obsahující halogeny N 12 01 09 Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny N 12 01 10 Syntetické řezné oleje N 12 01 13 Odpad ze sva řování O 13 08 02 Jiné emulze (13 08 – Odpadní oleje blíže nespecifikované) N 13 08 99 Odpady jinak blíže neur čené (13 08 – Odpadní oleje blíže nespecifikované) N 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 15 01 02 Plastové obaly O 15 01 03 Dřev ěné obaly O 15 01 04 Kovové obaly O

HBH Projekt spol. s r. o. 20 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

15 01 05 Kompozitní obaly O 15 01 06 Sm ěsné obaly O 15 01 07 Sklen ěné obaly O 15 01 09 Textilní obaly O Obaly obsahující zbytky nebezpe čných látek nebo obaly t ěmito látkami 15 01 10 N zne čišt ěné Kovové obaly obsahující nebezpe čnou výpl ňovou hmotu (nap ř. azbest) v četn ě 15 01 11 N prázdných tlakových nádob Absorp ční činidla, filtra ční materiály (v četn ě olejových filtr ů jinak blíže 15 02 02 N neur čených), čisticí tkaniny a ochranné od ěvy zne čišt ěné nebezpe čnými látkami Absorp ční činidla, filtra ční materiály, čisticí tkaniny a ochranné od ěvy 15 02 03 O neuvedené pod číslem 15 02 02 16 02 Odpady z elektrického nebo elektronického za řízení O/N 17 01 01 Beton O Sm ěsi nebo odd ělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk ů 17 01 06 N obsahující nebezpe čné látky Sm ěsi nebo odd ělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk ů 17 01 07 O neuvedené pod číslem 17 01 06 17 02 01 Dřevo O 17 02 02 Sklo O 17 02 03 Plasty O 17 03 01 Asfaltové sm ěsi obsahující dehet N 17 03 02 Asfaltové sm ěsi neuvedené pod číslem 17 03 01 O 17 04 01 Měď , bronz, mosaz O 17 04 02 Hliník O 17 04 03 Olovo O 17 04 04 Zinek O 17 04 05 Železo a ocel O 17 04 06 Cín O 17 04 07 Sm ěsné kovy O 17 04 09 Kovový odpad zne čišt ěný nebezpe čnými látkami N 17 04 10 Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpe čné látky N 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O 17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpe čné látky N 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O 17 05 05 Vyt ěžená hlušina obsahující nebezpe čné látky N 17 05 06 Vyt ěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 O Izola ční materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 (tzn. izola ční 17 06 04 O materiály s obsahem nebezpe čných látek) Jiné stavební a demoli ční odpady (v četn ě sm ěsných stavebních a demoli čních 17 09 03 N odpad ů) obsahující nebezpe čné látky Sm ěsné stavební a demoli ční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 04 O 17 09 03

Činnosti, p ři kterých budou vznikat odpady na míst ě stavby lze charakterizovat p ředevším takto: – demolice stávajících části vozovek – likvidace porost ů – přeložky stávajících inženýrských sítí – budování most ů – pokládání jednotlivých vrstev komunikací – dokon čovací práce – případné řešení havarijních situací (nap ř. únik PHM z dopravních prost ředk ů)

HBH Projekt spol. s r. o. 21 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Tabulka B.9: Odpady vznikající v prostorech stavebních dvor ů kód druhu kategorie odpadu název odpadu odpadu Piliny, hobliny, od řezky, d řevo, d řevot řískové desky a dýhy obsahující 03 01 04 N nebezpe čné látky Piliny, hobliny, od řezky, d řevo, d řevot řískové desky a dýhy, neuvedené pod 03 01 05 O číslem 03 01 04 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpoušt ědla nebo jiné nebezpe čné látky N 08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 O Škvára, struska a kotelní prach (krom ě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 01 O 10 01 04) 10 12 08 Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpracování) O Odpady z jiných sm ěsných materiál ů na bázi cementu neuvedené pod čísly 10 13 10 13 11 O 09 a 10 13 10 (odpady z výroby azbestocementu) 12 01 02 Úlet železných kov ů O 12 01 04 Úlet neželezných kov ů O 12 01 12 Upot řebené vosky a tuky N 12 01 13 Odpad ze sva řování O 13 01 Odpadní hydraulické oleje N 13 02 Odpadní motorové, p řevodové a mazací oleje N 13 03 Odpadní izola ční a teplonosné oleje N 13 08 02 Jiné emulze (13 08 – Odpadní oleje blíže nespecifikované) N 13 08 99 Odpady jinak blíže neur čené (13 08 – Odpadní oleje blíže nespecifikované) N 14 06 03 Jiná rozpoušt ědla a sm ěsi rozpoušt ědel N 14 06 05 Kaly nebo pevné odpady obsahující ostatní rozpoušt ědla N 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 15 01 02 Plastové obaly O 15 01 03 Dřev ěné obaly O 15 01 04 Kovové obaly O 15 01 05 Kompozitní obaly O 15 01 06 Sm ěsné obaly O 15 01 07 Sklen ěné obaly O Absorp ční činidla, filtra ční materiály (v četn ě olejových filtr ů jinak blíže 15 02 02 N neur čených), čisticí tkaniny a ochranné od ěvy zne čišt ěné nebezpe čnými látkami 16 01 03 Pneumatiky O 16 06 01 Olov ěné akumulátory N 16 06 02 Nikl-kadmiové baterie a akumulátory N 20 01 01 Papír a lepenka O 20 01 02 Sklo O 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven O 20 01 10 Od ěvy O 20 01 11 Textilní materiály O 20 01 21 Zá řivky a jiný odpad obsahující rtu ť N 20 01 39 Plasty O 20 01 40 Kovy O 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O 20 03 01 Sm ěsný komunální odpad O 20 03 03 Uli ční smetky O 20 03 04 Kal ze septik ů a žump O Činnosti, p ři kterých budou vznikat odpady v prostoru stavebního dvora, mají charakter přípravných prací, servisních činností a administrativní činnosti a lze je shrnout do následujících bod ů:

HBH Projekt spol. s r. o. 22 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

– příprava r ůzných komponent ů pro stavbu – nát ěry konstrukcí – běžná údržba stavebních mechanizm ů – provoz za řízení stavby a hygienických za řízení pro pracovníky stavby – skladování materiál ů pro stavbu Nakládání s odpady, jejich množství a zp ůsob využití nebo zneškodn ění se budou řídit příslušnými ustanoveními zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, v platném zn ění a ustanoveními vyhlášek MŽP ČR č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpe čných vlastností odpad ů a č.294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpad ů na skládkách a jejich využívání na povrchu terénu. Za odpadové hospodá řství v pr ůběhu výstavby bude odpov ědný dodavatel stavby, který bude plnit veškeré povinnosti jako p ůvodce odpad ů. Z hlediska nebezpe čnosti se bude jednat jak o odpady kategorie „ostatní“ (t.j. bez nebezpe čných vlastností), tak o odpady kategorie "nebezpe čný" (s možným výskytem n ěkteré z nebezpe čných vlastností). Množství odpad ů produkovaných v pr ůběhu výstavby nelze na daném stupni objektivn ě stanovit. V rámci dalšího stupn ě projektové dokumentace bude vypracován projekt nakládání s odpady v pr ůběhu výstavby, který bude vycházet z up řesn ěné materiálové bilance a zohled ňovat místní podmínky a požadavky.

V období provozu bude hlavním zdrojem odpad ů úklid a údržba silnice v příslušném úseku. Podrobn ěji lze tyto činnosti charakterizovat: – úklid vozovky – se řezávání a údržba zelen ě ve st ředového pásu a krajnicích – sekání trávy na krajnicích a st ředovém pásu – údržba sjízdnosti silnice v zim ě – čišt ění stok a deš ťových vpustí – čišt ění deš ťových usazovacích nádrží v četn ě lapol ů – drobné úpravy vozovek a svah ů rychlostní silnice – odstra ňování zne čišt ění z komunikace a dalších odpad ů vzniklých za provozu silnice Zp ůsoby využití a zneškod ňování odpad ů budou odpovídat b ěžným podmínkám v regionu a musí respektovat platnou legislativu. Provoz hodnocené stavby bude využívat stávajících za řízení a nevyžaduje výstavbu nových kapacit na využití nebo zneškodn ění odpad ů. V rámci následujícího stupn ě projektové dokumentace stavby bude vhodné up řesnit produkci odpad ů z hlediska druhového, z hlediska množství i zp ůsob ů nakládání s nimi. Z hlediska odpadového hospodá řství bude nutné p ředevším zabezpe čit vhodné zp ůsoby zneškodn ění odpad ů kategorie N, zne čišt ěné organickými (oleje, pohonné hmoty) i anorganickými (nap ř. barvy) škodlivinami.

HBH Projekt spol. s r. o. 23 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

B.III.4. HLUK , VIBRACE , ZÁ ŘENÍ HLUK V období výstavby bude docházet k emisím hluku v d ůsledku dopravy stavebních materiál ů a provád ění stavebních prací. Zejména na po čátku výstavby (v etap ě provád ění zemních prací) lze o čekávat intenzivn ější pohyb t ěžkých nákladních vozidel a stavebních mechanizm ů (bagr ů, buldozer ů, naklada čů , t ěžkých nákladních vozidel apod.). Hluk se bude také ší řit z prostor ů za řízení staveništ ě, kde budou situovány skládky a meziskládky stavebního materiálu. Celková hladina akustického tlaku A bude dále záviset na výb ěru dodavatele stavby, kvalit ě jeho strojového a automobilového parku a na organizaci výstavby. Z těchto d ůvod ů nelze hluk v období výstavby v daném stupni projektové p řípravy kvantifikovat, protože nejsou známy vstupní údaje pro jeho vyhodnocení. Dopravní obsluha stavby bude provád ěna po stávajících komunikacích. Vlastní stavba bude rozd ělena na díl čí etapy, pro které bude zpracován projekt organizace výstavby. Při provozu varianty Nulové je silnice I/38 v hodnoceném úseku vedena intravilány obcí Ran čířov, Čížov, Vílanec, Suchá a Stona řov. Rozsah hlukového zatížení území pro variantu Nulovou je zobrazen v samostatné p říloze Hluková studie . Vzhledem k tomu, že varianta Nulová zachovává stávající stavební stav komunikace, jsou nejvyšší p řípustné hodnoty hluku pro chrán ěné venkovní prostory a chrán ěné venkovní prostory staveb v okolí její trasy dány limity pro tzv. „starou hlukovou zát ěž“ (viz p říloha č. 3 k na řízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochran ě zdraví před nep říznivými ú činky hluku a vibrací), tj. 70/60 dB(A) denní doba/no ční doba.). Bez výstavby posuzovaného úseku rychlostní silnice I/38 lze o čekávat, že vlivem p řirozeného nár ůstu dopravy dojde k postupnému zvyšování hlukové zát ěže v okolí stávající trasy I/38 a v nejbližším chrán ěném venkovním prostoru a v chrán ěných venkovních prostorech staveb (které leží v bezprost řední blízkosti trasy I/38) i k p řekra čování limit ů s korekcí na starou hlukovou zát ěž. Tyto limity jsou v případech, kdy obytná zástavba leží t ěsn ě u komunikace, p řekra čovány v řad ě p řípad ů již dnes. V zhledem k charakteru zástavby nelze v převážné v ětšin ě p řípad ů řešit toto p řekra čování hlukových limit ů výstavbou ú činných protihlukových st ěn, tzn. že by bylo nutno p řistoupit k realizaci individuálních protihlukových opat ření na fasádách konkrétních obytných objekt ů bez možnosti ú činné ochrany venkovního prostoru. Při provozu ve variant ě Aktivní je trasa silnice I/38 vedena v nové trase mimo intravilány. Vliv výstavby varianty Aktivní na p řerozd ělení dopravy mezi novou silnici I/38, stávající komunikací I/38 a ostatní komunikace nižších t říd je z řejmý z p řehled ů výhledových intenzit dopravy ( Příloha 3). Hlavním p řínosem varianty Aktivní z hlediska o čekávané zm ěny hlukového zatížení území je především významné snížení intenzit dopravy projížd ějící p řes intravilány sídel, kterými prochází stávající silnice I/38 a s ním spojené snížení hlukového zatížení chrán ěných venkovních prostor a chrán ěných venkovních prostor staveb v t ěchto sídlech. Ochrana obytné zástavby a chrán ěných venkovních prostor ů p řed vlivy provozu na trase I/38 je pak realizována p ředevším maximáln ě možným odstupem trasy I/38 od zástavby jednotlivých sídel. V úsecích, kde nebylo možno zachovat dostate čný odstup od zástavby a jiných chrán ěných venkovních prostor, budou v dalším stupni projektové dokumentace navrženy protihlukové st ěny, jejichž p ředb ěžný rozsah byl navržen v rámci hlukového posouzení pro stanovení vlivu varianty Aktivní na hlukové zatížení území.

HBH Projekt spol. s r. o. 24 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Rozsah hlukového zatížení území pro variantu Aktivní je zobrazen v samostatné p říloze Hluková studie .

VIBRACE Potencionálními zdroji vibrací, které mohou narušovat faktory pohody a ovliv ňovat statiku, jsou zejména stavební práce a provoz t ěžkých nákladních vozidel. Výrazn ější projev vibrací lze obecn ě o čekávat do vzdálenosti řádov ě jednotek, výjime čně desítek metr ů od osy komunikace. V období výstavby mohou vibrace vznikat zejména činností t ěžkých stavebních stroj ů, resp. použitím speciálních technologií (ražení pilot ů). Dále mohou vznikat v souvislosti s pr ůjezdy těžkých nákladních automobil ů (dopravní obsluhy staveništ ě) obytnou zástavbou. Vznik vibrací z provozu navrhované rychlostní silnice, který by m ěl vliv na obytnou zástavbu se nep ředpokládá.

ZÁŘENÍ RADIOAKTIVNÍ , ELEKTROMAGNETICKÉ V souvislosti s plánovanou výstavbou a provozem po rychlostní silnici, se neo čekávají negativní projevy radioaktivních a elektromagnetických jev ů.

B.III.5. DOPL ŇUJÍCÍ ÚDAJE

VÝZNAMNÉ TERÉNNÍ ÚPRAVY Podélný profil komunikace sleduje v maximální mí ře stávající výškové pom ěry terénu. Zá řezy nep řesahují hloubku 8 metr ů. Násypové partie činí v údolí Lou čského a Loveckého potoka až cca 10 metr ů.

DEMOLICE Při realizaci posuzovaného zám ěru bude nezbytné asanovat řadu objekt ů. Jedná se v převážné mí ře o zahrádká řské chaty a garáže. V zpracovaných technických studiích nebyl specifikován konkrétní rozsah demolic, ani jednotlivé po čty budov zasažených navrhovanou p řeložkou. Proto byly pro pot řeby této Dokumentace EIA na základ ě mapových podklad ů p ředb ěžn ě vytipovány objekty, které se nacházejí v trase zám ěru a které bude nezbytné asanovat. Lze předpokládat, že rozsah demolic bude v ětší, nebo ť do odhadu nebyly zahrnuty objekty nacházející se v těsné blízkosti zám ěru a potencionáln ě také ovlivn ěné. Konkrétní rozsah demolic bude specifikován až v následujícím stupni projektové dokumentace. – v prostoru navrhované MÚK Jihlava-jih se nachází chatová oblast, v trase posuzované přeložky se zde nachází 11 zahrádká řských chat – v prostoru vojenského areálu v katastru obce Ran čířov v km 14,010 – 14,090 dojde k demolici cca 3 garáží – jižn ě od vojenského areálu, severozápadn ě obce Ran čířov, v km 14,320 – 14,810 bude nezbytné demolovat p řibližn ě 21 zahrádká řských chat v stávající chatové kolonii

HBH Projekt spol. s r. o. 25 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽN ĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOT ČENÉHO ÚZEMÍ

C.I.1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V zákon ě č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) definován jako vzájemn ě propojený soubor p řirozených i pozm ěněných, avšak p řírod ě blízkých ekosystém ů, které udržují p řírodní rovnováhu. ÚSES má za cíl zajiš ťovat uchování a reprodukci p řírodního bohatství, p říznivé působení na okolní mén ě stabilní části krajiny a vytvo ření základ ů pro mnohostranné využívání krajiny. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou biocentrum a biokoridor, které jsou je definovány vyhláškou č. 395/1992 Sb. (provád ěcí vyhláška k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny). − Biocentrum je biotop nebo soubor biotop ů v krajin ě, které svým stavem a velikostí umož ňuje trvalou existenci p řirozeného či pozm ěněného, avšak p řírod ě blízkého ekosystému. − Biokoridor je území, které neumož ňuje rozhodující části organism ů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umož ňuje jejich migraci mezi biocentry, a tím vytvá ří z odd ělených biocenter sí ť. Podle významu jednotlivých segment ů skládajících tento systém d ělíme ÚSES na nadregionální (NRBK, NRBC), regionální (RBK, RBC) a lokální (LBK, LBC). V posuzovaném koridoru jsou vymezeny segmenty na úrovni lokální, v širším okolí je pak vymezeno nadregionální biocentrum a regionální biokoridor, jejichž ovlivn ění posuzovaným zám ěrem se nep ředpokládá 7. Biokoridory využívají p ředevším nivy vodních tok ů, které jsou často pom ěrn ě široké, s pestrou mozaikou biotop ů od travinných, p řes ke řové, časté jsou podmá čené polohy a rybníky. Biocentra jsou vymezena v rozší řených částech niv, p řípadn ě v navazujících lesních porostech. Poloha jednotlivých prvk ů ÚSES je zakreslena v Grafické p říloze 2. Ozna čení lokálních prvk ů je použito dle územních plán ů, regionální prvky jsou ozna čeny dle územn ě-technického podkladu (ÚTP) Nadregionálního a regionálního ÚSES ČR. Charakteristika dot čených prvk ů je následující ( řazeno dle st řetu s posuzovaným zám ěrem):

LBK 3 − k.ú. Ran čířov − funk ční biokoridor vedený v blízkosti stávající silnice I/38 nivou bezejmenného vodního toku a pak lesním, travinným a k řovinným spole čenstvem − propojuje LBK 2 v niv ě vodního toku Jihlávka s LBC Okrouhlík LBK 7 − k.ú. Vílanec − funk ční biokoridor vedený nivou Popického potoku − propojuje LBC Barcalen ův rybník s LBC U Čížova

7 Západn ě od zám ěru se nachází nadregionální biocentrum NRBC 55 Špi čák, ve vzdálenosti cca 1,5 km. Jižn ě od konce posuzovaného zám ěru prochází nap říč vymezeným dopravním koridorem regionální biokoridor RBK 509, st řet s tímto biokoridorem je řešen v rámci Dokumentace EIA pro navazující úsek Stona řov – Želetava. HBH Projekt spol. s r. o. 26 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

LBK 8 − k.ú. Beranovec − funk ční biokoridor vedený nivou Lou čského potoku − připojuje se na LBK 1 v niv ě vodního toku Jihlávky LBK 4 − k.ú. Suchá u Jihlavy, Beranovec − funk ční biokoridor vedený nivou Loveckého potoka − propojuje LBC Beranovecká niva s LBC na Loveckém potoku LBK 11 − k.ú.Suchá u Jihlavy − funk ční biokoridor vedený lesným celkem nad pravým b řehem Loveckého potoka, v lesným celku převažuje smrková monokultura − propojuje LBC na Loveckém potoku s LBC nad Sokolí čským potokem LBC Na Loveckém potoce − k.ú.Suchá u Jihlavy, Beranovec − biocentrum situované v podmá čené niv ě Loveckého potoka a p řilehlého smrkového porostu v strmém svahu nad pravým b řehem nivy LBK 7 − k.ú. Stona řov − funk ční biokoridor vedený nivou upraveného Farského potoka − propojuje LBC 3 Jaroš ův rybník s LBC pod Hájovnou LBK 6 − k.ú. Stona řov, Otín − částe čně funk ční biokoridor vedený nivou upraveného Otínského potoka, funk čnost je nutné zabezpe čit vytvo řením b řehových porostu a revitalizaci toku − propojuje LBC 3 Jaroš ův rybník s LBC Pastvišt ě

C.I.2. ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÁ ÚZEMÍ Velmi významné, nebo jedine čné části živé i neživé p řírody, jež jsou definovány v části t řetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny. Z praktických d ůvod ů bývají tato ZCHÚ d ělena na velkoplošná (národní parky a chrán ěné krajinné oblasti) a maloplošná ZCHÚ (národní p řírodní rezervace, p řírodní rezervace, národní p řírodní památky a p řírodní památky). V dot čeném koridoru nejsou vymezena žádná zvlášt ě chrán ěná území. Nejbližšími chrán ěným územím je vyhlášena přechodn ě chrán ěná plocha Louky u Zho řce na katastrálním území Jest řebí. Ve vzdálenosti cca 1,3 km od navrhovaného zám ěru v katastru obce Vílanec se nachází přírodní rezervace Vílanecké rašeliništ ě.

C.I.3. NATURA 2000 Natura 2000 je definována v části čtvrté zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny. Je tvo řena soustavou lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živo čich ů a p řírodní stanovišt ě (nap ř. rašeliništ ě, skalní stepi, horské smr činy apod.) na území EU. Soustavu Natura 2000 tvo ří „ Evropsky významné lokality (EVL) “ a „ Pta čí oblasti (PO) “. V zájmovém území nejsou vymezeny žádné lokality ze soustavy NATURA 2000. Nejbližší evropsky významné lokality se nacházejí cca 2 km od zám ěru . Jedná se o EVL Velký Špi čák a EVL Rybníky v Pouštích. Pta čí oblast se v blízkosti posuzovaného zám ěru nenachází.

HBH Projekt spol. s r. o. 27 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

C.I.4. PŘÍRODNÍ PARKY Přírodní park je definován v § 12, zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny Jedná se o území vymezené k ochran ě krajinného rázu s významnými estetickými a p řírodními hodnotami, které není jinak zvlášt ě chrán ěno. V posuzovaném koridoru, ani jeho blízkosti nejsou vymezeny žádné p řírodní parky.

C.I.5. PAMÁTNÉ STROMY Přírodní park je definován v § 12, zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny Jedná se o území vymezené k ochran ě krajinného rázu s významnými estetickými a p řírodními hodnotami, které není jinak zvlášt ě chrán ěno. Vyhlášené památné stromy nejsou v kontaktu s posuzovaným zám ěrem. Nejbližšími památnými stromy jsou čty ři lípy severozápadn ě od obce Ran čířov nad pravým b řehem řeky Jihlávky ve vzdálenosti cca 580 m od posuzovaného zám ěru, javor klen na severovýchodním okraji obci Ran čířov, cca 870 m od posuzovaného zám ěru a skupina památných strom ů poblíž stávající silnice I/38 v Prost ředkovacích. Jedná se o javor klen a dv ě lípy malolisté.

C.I.6. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvá ří její typický vzhled nebo p řispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou dle § 3, zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, tzv. VKP „ze zákona“ . Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany p řírody dle § 6, zákona č.114/1992 Sb.jako významný krajinný prvek, zejména mok řady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt ě nerost ů a zkamen ělin, um ělé i p řirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost ů sídelních útvar ů v četn ě historických zahrad a park ů. Při zpracování územních plán ů bývají často vymezeny cenn ější lokality, jako nap ř. evidované významné krajinné prvky , ekologicky cenné lokality . Tyto lokality často následn ě bývají registrovány jako VKP. Významné krajinné prvky „ze zákona“: Plánovaná p řeložka silnice bude zasahovat řadu VKP „ze zákona“. Jedná se o vodní toky, údolní nivy, rybníky a lesní porosty (jejich p řehled je uveden v kapitole D.I.10.). Registrované významné krajinné prvky: V posuzovaném koridoru se nenachází žádný registrovaný VKP. Nejbližší registrovaný VKP se nachází ve vzdálenosti cca 900 m od posuzovaného zám ěru v katastru obce Suchá u Jihlavy. Jedná se o VKP Vřesovišt ě u Suché , registrovaný 1.7.1996 OkÚ Jihlava – RŽP ŽP 4890/96-OPK/Ja-324/REG.4. Jedná se o soustavu mezí a svah ů s kosenými loukami a roztroušenými d řevinami. Regionáln ě významná suchomilná spole čenstva bývalých pastvin s řadou významných druh ů rostlin. Evidované významné krajinné prvky: V územních plánech dot čených obcí je uvedených n ěkolik evidovaných významných krajinných prvk ů. Jejich poloha je z řejmá z Grafické p řílohy 2 V katastru obce Suchá v posuzovaném koridoru se nachází evidovaný významný krajinný prvek Nad Vsí . Na lokalit ě byl zaznamenán výskyt suchomilné vegetace (v řes, bojínek tuhý). V katastru obce Vílanec se nachází evidovaný významný krajinný prvek Vílanecké meze . Jedná se o soustavu agrárních teras zarostlých druhov ě heterogenní skladbou ke řů a strom ů. Lokalita p ředstavuje významné refugium ptactva.

HBH Projekt spol. s r. o. 28 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

C.I.7. ÚZEMÍ HISTORICKÉHO , KULTURNÍHO , NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU Pro pot řeby této Dokumentace EIA byla vypracována samostatná archeologická studie (Vitula, Šlézar, 2009), se soupisem objekt ů zapsaných do Úst ředního seznamu nemovitých kulturních památek a s p řehledem veškerých dosud známých archeologických naleziš ť v posuzovaném území. Dále prob ěhlo vytipování dalších p říhodných poloh pro archeologické nálezy, viz Příloha 4 . Ve sledované oblasti, zahrnující širší okolí plánované trasy I/38 bylo zaznamenáno tém ěř 30 známých archeologických lokalit a dalších 15 potencionálních, vymezených na základ ě terénního šet ření. Z hlediska struktury nejr ůzn ějších lidských aktivit jsou ve zkoumaném regionu zastoupeny následující typy archeologických lokalit: poz ůstatky dobývání zlata a st říbra (t ěžební areály, doly, úpravny rud), zaniklé st ředov ěké osady, tvrze a historická jádra stávajících obcí. Z jednotlivého zastoupení naleziš ť lze usuzovat, že jde o typickou strukturu vesnického koloniza čního osídlení, které se zhuš ťovalo hlavn ě v místech t ěžby rud. Osídlení pronikalo na jihlavsko zejména podél vodních tok ů a Haberské stezky, která byla významnou dálkovou komunikací mezi Prahou a Vídní. Hlavní proud st ředov ěké kolonizace se klade do první t řetiny 13. století a ve 30. letech už je na zem ěpanském Brtnicku i Jihlavsku v podstat ě dobudována sídlištní sí ť. Do 40. až 50. let 13. století byla vytvo řena také farní sí ť, konstituovaly se tržní osady jako centra panství, správy a sm ěny. Sem spadá i vznik protourbánní tržní osady („Stará“ Jihlava) jako p řirozeného centra oblasti. Probíhající kolonizace znamenala hledání nových zdroj ů p ůdy k obhospoda řování. V polovin ě 13. století navázala tzv. n ěmecká kolonizace spojená s těžbou rud. Rozsáhlejší d ůlní činnost v oblasti je primárn ě koncentrována do Jihlavy, jejího nejbližšího okolí a N ěmeckého Brodu. Doly nedosáhly v ětšího významu a už p řed rokem 1414 byly opušt ěny. V důsledku toho z řejm ě vzáp ětí zanikla i řada osad, jejichž koncentrace v této oblasti byla na vrcholný st ředov ěk p říliš vysoká. Do po čátku 14. století byly odlesn ěny tak rozsáhlé prostory, že podíl les ů se na Českomoravské vrchovin ě zmenšil až na 30 %. Svoji roli sehrála spot řeba d řeva p ři d ůlním podnikání i samotné dolování. Náhlé a výrazné odlesn ění b ěhem 13. století znamenalo jednu z prvních ekologických katastrof vyvolanou činností člov ěka na území dnešní ČR. D ůsledkem byly rozsáhlé povodn ě v jihomoravských úvalech a zm ěny vodního režimu, a to se podstatným zp ůsobem odrazilo i ve zm ěnách struktury osídlení údolních niv. K oživení dolování došlo ješt ě v 16. a snad i 17. stol., kdy byly n ěkteré zaniklé osady obnoveny, či nov ě založeny (Hory-Štítky). Celkové množství získaného zlata v oblasti za celou dobu t ěžby se odhaduje na 150 – 200 kg.

S ohledem na zjišt ěnou intenzitu osídlení musíme celou dot čenou oblast považovat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 zák. č. 20/1987 Sb. ve zn ění pozd ějších p ředpisů. Jde o potencionální nalezišt ě, kde p ři jakémkoliv zásahu do terénu m ůže dojít k porušení archeologických situací, objekt ů či nález ů a na takovém území má archeologie zcela nezastupitelný význam pro rozší ření a prohloubení znalostí o p ůvodu a vývoji sídel.

HBH Projekt spol. s r. o. 29 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

C.I.8. ÚZEMÍ HUST Ě ZALIDN ĚNÁ A NADMÍRU ZAT ĚŽOVANÁ Posuzovaný zám ěr neprochází územím s vysokou hustotou zalidn ění. V širším území lze považovat za území nadmíru zat ěžovaná vlivy z dopravy intravilány obcí p řes které prochází stávající silnice I/38.

C.I.9. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁT ĚŽE V dot čeném koridoru se nenachází žádné lokality evidované jako stará ekologická zát ěž. V širším okolí posuzovaného koridoru se nachází skládka Stona řov , cca 750 m od navrhované přeložky silnice I/38 mezi vodním tokem Jihlávky a stávající silnicí I/38 – číslo ID 99992603. Ve vzdálenosti cca 1,2 km v katastru obce Pístov se nachází lokalita Jihlava – Pístov – číslo ID 5967004. Jedná se o hospodá řství pohonných hmot, náležící vojenskému prostoru, nevyužívané od roku 1991.

C.I.10. EXTRÉMNÍ POM ĚRY V DOT ČENÉM ÚZEMÍ Dot čeném území lze považovat za území bez extrémních pom ěrů.

HBH Projekt spol. s r. o. 30 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

C.II. CHARAKTERISTIKA SOU ČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. OVZDUŠÍ A KLIMA

IMISNÍ A EMISNÍ CHARAKTERISTIKA OVZDUŠÍ DOT ČENÉHO ÚZEMÍ Kraj Vyso čina nemá zpracovánu pro své správní území rozptylovou studii, k charakterizaci imisního pozadí zájmového území bylo proto využito p ředevším následujících podklad ů. Jednalo o data z imisního monitoringu a emisních bilancí Českého hydrometeorologického ústavu a Zdravotního ústavu a dále o koncep ční materiály Kraje vyso čina: Integrovaný program snižování emisí zne čiš ťujících látek nebo jejich stanovených skupin kraje Vyso čina (2005); Krajský program snižování emisí zne čiš ťujících látek s cílem zlepšení kvality ovzduší a dosažení imisních limit ů zne čiš ťujících látek (DHV, 2002); Program ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vyso čina (DHV, 2006) . Ačkoliv došlo od doby zpracování všech výše uvedených studií k ur čitým zm ěnám (p ředevším zm ěny v objemech emisí u n ěkterých významných zdroj ů škodlivin), rámcové rozložení škodlivin v území se pravd ěpodobn ě p říliš nem ění. Imisní charakteristika Výše imisních koncentrací zne čiš ťujících látek v zájmovém území se odvíjí p ředevším od množství produkovaných emisí (viz Emisní charakteristika ) a od schopností emisí se v ovzduší rozptýlit (zásadní vliv morfologie území a v ětrných pom ěrů). V zájmovém území se nenachází žádná stanice imisního monitoringu, n ěkolik stanic je však situováno v širším okolí posuzovaného zám ěru. Jedná se o tyto stanice: Jihlava , Jihlava-Znojemská , Třebí č a Kostelní Myslová . Jako relativn ě reprezentativní pro severní část zájmového území se jeví data z imisní stanice Jihlava . Tato m ěstská poza ďová stanice je situovaná p ři východním okraji m ěsta. Stanice imisního monitoringu Třebí č je mén ě vhodná k charakterizaci imisního pozadí, a to p ředevším vzhledem k pom ěrn ě velké vzdálenosti od zájmového území. Stanice Jihlava–Znojemská se nejeví pro zájmové území jako reprezentativní. Jakožto dopravní stanice situovaná u rušné k řižovatky v centru Jihlavy pravd ěpodobn ě vykazuje v porovnání se zájmovým územím zna čně vyšší hodnoty imisních koncentrací v ětšiny škodlivin. Stanice imisního monitoringu Kostelní Myslová je jako venkovská stanice zam ěř ena pouze na měř ení koncentrací troposférického ozónu. Imisní koncentrace zjišt ěné na výše uvedených m ěř ících stanicích Českého hydrometeorologického ústavu a Zdravotního ústavu jsou uvedeny v Tabulce C.1 . Tabulka C.1: Imisní koncentrace získané na m ěř ících stanicích imisního monitoringu Českého hydrometeorologického ústavu a Zdravotního ústavu situované v širším zájmovém území v roce 2008 v [ µg.m -3]

škodlivina CO NO x NO 2 PM 10 PM 2,5 C6 H 6 O3 doba pr ůměrování 8h r1) VoL 1h r VoL 24h r r r VoL 8h 2) JJIHA Jihlava ( ČHMÚ) 1306,2 20,8 0 73,8 15,6 9 60,9 21,5 16,9 1,1 16 150,9 JJIZM Jihlava-Znojemská (ZÚ) – 37,6 – – – 87 110,0 39,2 – – – – JTREA T řebí č ( ČHMÚ) – 19,4 0 70,0 14,6 19 81,3 23,3 – – – – JKMY Kostelní Myslová ( ČHMÚ) – – – – – – – – – – 31 149,2 Poznámka: 1) limit pro ochranu ekosystém ů 2) cílový imisní limit Tu čně jsou ozna čeny hodnoty p řevyšující stanovené imisní limity. Použité zkratky: 1h maximální 1-hodinový pr ůměr r ro ční průměr 8h maximální denní 8-hodinový klouzavý pr ůměr VoL četnost p řekro čení krátkodobého imisního 24h maximální 24-hodinový pr ůměr limitu v roce

HBH Projekt spol. s r. o. 31 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Kraj Vyso čina pat ří k nejmén ě imisn ě zatíženým kraj ům v České republice, kde k překra čování imisních limit ů škodlivin v ovzduší dochází pom ěrn ě málo. Problematickými škodlivinami jsou p ředevším v urbanizovaných oblastech pevné částice a oxidy dusíku a prakticky na celém území kraje troposférický ozón. V zájmovém území lze z hlediska imisních koncentrací škodlivin obecn ě p ředpokládat dva základní trendy: Nár ůst škodlivin sm ěrem k severu (tj. k městu Jihlava) a nár ůst imisních koncentrací sm ěrem ke stávající silnici I/38. Imisní koncentrace oxidu uhelnatého CO se na stanici Jihlava , která jako jediná v širším zájmovém území provádí m ěř ení této škodliviny, dlouhodob ě pohybují hluboko pod stanoveným imisním limitem (10 000 µg.m -3 jako maximální denní 8-hodinový klouzavý pr ůměr). Vzhledem k tomu, že nejvýznamn ějším zdrojem emisí oxidu uhelnatého je silni ční doprava, lze maximální imisní koncentrace této škodliviny v zájmovém území p ředpokládat v blízkosti stávající silnice I/38. Lze však p ředpokládat, že stanovený imisní limit nebude ani v blízkosti stávající silnice I/38 pravd ěpodobn ě p řekra čován a řádov ě se bude pohybovat pod úrovní hodnot z imisní stanice Jihlava .

Stejn ě jako v případ ě oxidu uhelnatého, také výše imisních koncentrací oxidu dusi čitého NO 2 se odvíjí p ředevším od výše emisí ze silni ční dopravy. Nejvyšší imisní koncentrace NO 2 v zájmovém území jsou vázány do blízkosti hlavního silni čního tahu stávající silnice I/38, a to jak u maximálních hodinových, tak pr ůměrných ro čních imisních koncentrací.

Maximální hodinové imisní koncentrace NO 2 se na stanicích imisního monitoringu v širším zájmovém území v roce 2008 pohybovaly okolo 70 µg.m -3, nedocházelo tedy k překra čování stanoveného imisního limitu (maximální hodinová imisní koncentrace 200 µg.m -3 smí být překro čena nejvýše 18x b ěhem kalendá řního roku). Rovn ěž pr ůměrné ro ční imisní koncentrace se na stanicích v širším zájmovém území pohybují zna čně pod stanoveným imisním limitem 40 µg.m -3, a to na úrovni okolo 15 µg.m -3. Také v případ ě koncentrací této škodliviny lze oproti dat ům z imisních stanic o čekávat v zájmovém území nižší hodnoty, které budou zvýšeny v blízkosti stávající komunikace I/38. Na základ ě výše uvedeného lze proto konstatovat, že stanovené imisní limity pro hodinové, příp. ro ční koncentrace NO 2 nejsou v zájmovém území pravd ěpodobn ě p řekra čovány.

Pr ůměrná ro ční imisní koncentrace benzenu C 6H6 se na stanici Jihlava dlouhodob ě pohybuje okolo 1,1 µg.m -3, tedy zna čně pod stanoveným imisním limitem 5 µg.m -3. V zájmovém území lze o čekávat imisní koncentrace C 6H6 nižší, op ět s maximem v blízkosti stávající silnice I/38.

Také benzo(a)pyren C 20 H12 je škodlivina, jejíž koncentrace v ovzduší je z velké části odvislá od emisí ze silni ční dopravy. Proto jsou v zájmovém území maximální imisní koncentrace této látky v ovzduší vázány do blízkosti stávající silnice I/38. Na žádné ze stanic imisního monitoringu neprobíhá m ěř ení imisních koncentrací této škodliviny, avšak podle výpo čtů ur čených k vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší dle dat za rok 2007 v zájmovém území k překra čování cílového imisního limitu 1 ng.m -3 nedochází. Nejproblemati čtějšími škodlivinami, mimo jiné vzhledem k možnostem jejich eliminace, jsou pevné částice a troposférický ozón.

V případ ě 24-hodinových pr ůměrů pevné částice PM 10 nedochází na relevantních stanicích imisního monitoringu širšího zájmového území k překra čování imisního limitu (50 µg.m -3 překro čených nejvýše 35x b ěhem kalendá řního roku), nelze proto toto p ředpokládat ani v zájmovém území.

Obdobn ě je tomu také v případ ě pr ůměrných ro čních imisních koncentrací PM 10 , kde se ke stanovenému imisnímu limitu 40 µg.m -3 blíží pouze data z pro zájmové území nereprezentativní stanice Jihlava-Znojemská . Na stanicích relevantních pro zobecn ění na

HBH Projekt spol. s r. o. 32 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí zájmové území se pr ůměrné ro ční imisní koncentrace částic PM 10 pohybují mezi 20 – 25 µg.m -3. Jak v případ ě maximálních denních, tak v případ ě pr ůměrných ro čních imisních koncentrací částic PM 10 lze v rámci zájmového území o čekávat nejvyšší (avšak zna čně podlimitní) hodnoty v blízkosti stávající silnice I/38.

Pro imisní koncentrace pevných částic PM 2,5 je sm ěrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2008/50/ES stanoven imisní limit 25 µg.m -3 v ro čním pr ůměru. Tato škodlivina je v sou časnosti m ěř ena v širším zájmovém území pouze na jediné stanici, a to na stanici Jihlava . Ro ční imisní koncentrace částic PM 2,5 se na této stanici pohybují dlouhodob ě pod stanoveným imisním limitem. V roce 2008 činil hodnota pr ůměrné ro ční imisní koncentrace 16,9 µg.m -3.

Koncentrace částic PM 2,5 v zájmovém území lze rovn ěž nep římo odvozovat. A čkoliv je pom ěr mezi částicemi PM 2,5 /PM 10 zna čně prom ěnlivý v závislosti na řad ě faktor ů, obvykle se pohybuje okolo hodnoty 0,7. Za p ředpokladu že v zájmovém území je dosahováno výše uvedených pr ůměrných ro čních imisních koncentrací PM 10 , pohybují se pr ůměrné ro ční imisní koncentrace okolo 14 – 17,5 µg.m -3, tedy pod stanoveným imisním limitem.

Specifická situace obecn ě panuje ohledn ě přízemního ozónu O 3, pro který jsou sice stanoveny limity, ale jeho sledování je mnohem složit ější. Nejedná se totiž o škodlivinu p římo emitovanou motorovými vozidly (pop ř. jinými zdroji), ale jde o látku, která sekundárn ě vzniká fotochemickými procesy v atmosfé ře. Pro p řízemní ozón je specifický výskyt maximálních imisních koncentrací na periferii, nikoliv u zdroje prekurzor ů, jimiž jsou především oxidy dusíku NO X, t ěkavé organické látky VOC. Na prakticky celém území Kraje Vyso čina dochází k p řekra čování cílového imisního limitu pro koncentrace troposférického ozónu. Vzhledem k tomu, že prekurzory troposférického ozónu jsou produkovány p ředevším dopravou, maximální koncentrace O 3 lze vysledovat ve venkovských oblastech v širším okolí hlavních silničních tah ů (rovn ěž stávající silnice I/38) a na periferiích v ětších m ěst (p ředevším Jihlava). Jak z výše uvedeného vyplývá, v zájmovém území pravd ěpodobn ě nedochází k překra čování stanovených imisních limit ů sledovaných škodlivin (vyjma cílového imisního limitu pro p řízemní ozón). Tuto skute čnost rovn ěž potvrzují dat uvedená v ro čence Zne čišt ění ovzduší na území České republiky v roce 2007 ( ČHMÚ, 2008).

Emisní charakteristika V rámci kraje Vyso čina se na zne čišt ění všech škodlivin vyjma oxidu si řičitého SO 2 dominantním zp ůsobem podílí silni ční doprava. Oxid si řičitý je emitován p ředevším z domácích topeniš ť, která jsou rovn ěž významným zdrojem v produkci tuhých částic. Zvlášt ě velké a velké zdroje stacionární zdroje (kategorie REZZO 1) jsou v zájmovém území soust řed ěny v m ěst ě Jihlava. Mimo Jihlavu je v zájmovém území situován jediný zdroj kategorie REZZO 1, a to obalovna živi čných sm ěsí v Ran čířov ě, která však nep ředstavuje v celkovém pohledu významný emitor škodlivin. Zdroje kategorie REZZO 2 se v rámci Kraje Vyso čina výrazn ěji uplat ňují pouze v emisi oxidu si řičitého SO 2 a tuhých částic. Nejvýznamn ějším plošným zdrojem kategorie REZZO 3 v zájmovém území je m ěsto Jihlava. Mén ě významnými plošnými zdroji jsou pak ostatní menší sídla v zájmovém území. Mobilní zdroje kategorie REZZO 4 p ředstavují nejvýznamn ější zdroj emisí v Kraji Vyso čina. Po dálnici D1 je nejvýznamn ějším emitorem doprava na stávající silnici I/38.

HBH Projekt spol. s r. o. 33 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší, v platném zn ění, území v rámci zóny či aglomerace, kde je p řekro čena hodnota imisního limitu u jedné nebo více zne čiš ťujících látek. Vymezení OZKO provádí Ministerstvo životního prost ředí ČR. Dle Sd ělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší (Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základ ě dat za rok 2007) nejsou v celém zájmovém území překra čovány 24-hodinové imisní limity částic PM 10 . Cílový limit pro benzo(a)pyren byl p řekro čen na 2,7% území spadajícím do p ůsobnosti stavebního ú řadu Magistrátu m ěsta Jihlavy a na 2,1% území spadajícím do p ůsobnosti stavebního ú řadu M ěÚ T řeš ť. Jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší nebyla na základ ě výše uvedených dat vymezena žádná část zájmového území.

KLIMA Klimatické pom ěry v území navrhované stavby jsou ovlivn ěny p ředevším množstvím dopadajícího slune čního zá ření, utvá řením reliéfu a charakterem aktivního povrchu. Dle klimatické klasifikace (Quitt, 1971) náleží celé zájmové území k mírn ě teplé klimatické oblasti , resp. k její nejteplejší klimatické jednotce MT3. Základní klimatické charakteristiky jsou uvedeny v Tabulce C.2 a v následném slovním popisu. Tabulka C.2: Klimatické charakteristiky jednotky MT3 v zájmovém území (Quitt, 1971) charakteristika MT3 č ≥ Po et letních dní (T max 25 °C) 20 – 30 Po čet dní s pr ůměrnou teplotou 10 °C a více 120 – 140 č ≤ Po et mrazových dní (T min -0,1 °C) 130 – 160 Po čet ledových dní (T max ≤ -0,1 °C) 40 – 50 Pr ůměrná teplota vzduchu ve °C v lednu -3 – -4 Pr ůměrná teplota vzduchu ve °C v červenci 16 – 17 Pr ůměrná teplota vzduchu ve °C v dubnu 6 – 7 Pr ůměrná teplota vzduchu ve °C v říjnu 6 – 7 Pr ůměrný po čet dní se srážkami 1 mm a více 110 – 120 Srážkový úhrn ve vegeta čním období (IV – IX) 350 – 450 Srážkový úhrn v zimním období (X – III) 350 – 450 Po čet dní se sn ěhovou pokrývkou 60 – 100 Po čet zamra čených dní (obla čnost v ětší než 8/10) 120 – 150 Po čet jasných dní (obla čnost menší než 2/10) 40 – 50

• MT3 – krátké léto, mírné až mírn ě chladné, suché až mírn ě suché; p řechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem; zima normáln ě dlouhá, mírná až mírn ě chladná, suchá až mírn ě suchá s normálním až krátkým trváním sn ěhové pokrývky Přímo v zájmovém území není situována žádná klimatologická stanice, k charakterizaci klimatických pom ěrů zájmového území lze však využít dat z blízkých stanic Kostelní Myslová (asi 19 km jihozápadn ě od Stona řova) a Hubenov (asi 9 km západn ě od Jihlavy). Není-li uvedeno jinak, jsou dlouhodobé pr ůměrné hodnoty jednotlivých klimatických charakteristik vztaženy k normálovému období 1961 – 1990. Celoro ční úhrn globálního slune čního zá ření se v zájmovém území pohybuje kolem 3700 – 4000 MJ.m -2. Nejnižších hodnot je vlivem vertikáln ě mohutné obla čnosti dosahováno v zim ě, maximální úhrny globálního zá ření p řipadají na červen.

HBH Projekt spol. s r. o. 34 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Ro ční pr ůměrný po čet hodin se slune čním svitem činí 1700 – 1750 hodin. Na klimatické stanici Kostelní Myslová činil v období 1951 – 1980 pr ůměrný po čet hodin se slune čním svitem 1699,7 h. Nejmén ě hodin trvá slune ční svit pr ůměrn ě v prosinci, nejvyšších hodnot je naopak dosahováno v červenci. Množství slune ční radiace dopadající na zemský povrch je výrazn ě modifikováno obla čností . Maximum obla čnosti v pr ůběhu roku p řipadá (v pr ůměru za období 1951 – 1980) na stanici Kostelní Myslová na listopad a prosinec (8,1/10 pokrytí oblohy), minimální obla čnost je v zá ří (5,4/10 pokrytí oblohy). Pr ůměrná ro ční teplota vzduchu se v zájmovém území pohybuje kolem 7°C (stanice Kostelní Myslová 6,9°C). Nejchladn ějším m ěsícem roku je leden, kdy pr ůměrná teplota vzduchu na obou stanicích klesá pod -3°C ( Kostelní Myslová -3,5°C). V pr ůměru nejteplejším m ěsícem roku je červenec s pr ůměrnou teplotou v Kostelní Myslové 16,5°C. Vyrovnanost teplotního režimu v pr ůběhu roku lze charakterizovat pomocí pr ůměrné amplitudy teploty vzduchu . Ro ční amplituda teploty vzduchu je v Kostelní Myslové (48,4°C). Nejvyšší amplitudy teploty p řipadají na jarní a letní m ěsíce, v Kostelné Myslové jsou nejvyšší v březnu (24,7°C). K nejmenším zm ěnám v chodu teplot dochází v listopadu ( Kostelní Myslová 20,5°C). Pr ůměrný ro ční úhrn srážek se v zájmové území pohybuje okolo 650 – 700 mm, tj. p řibližn ě na úrovni celorepublikového pr ůměru. Z hlediska ro čního chodu srážek se maximum srážek vyskytuje v lét ě, nejmén ě srážek naopak spadne v únoru až b řeznu. Na celkovém množství spadlých srážek se významnou měrou podílí záv ětrný efekt masivu Českomoravské vrchoviny, díky n ěmuž jsou východní svahy vrchoviny relativn ě srážkov ě chudší oproti lokalitám situovaným v obdobných nadmo řských výškách. Srážky v podobě sn ěžení a sn ěhová pokrývka jsou typickými znaky zimy. V zájmovém území první sn ěžení p řichází pr ůměrn ě v 1. dekád ě listopadu, poslední sn ěžení bývá okolo 20. dubna. Maxima dosahuje výška sn ěhové pokrývky pr ůměrn ě v únoru až b řeznu, a to 20 – 30 cm. Pr ůměrná relativní vlhkosti vzduchu je v zájmovém území pom ěrn ě vysoká a dosahuje k 80%. Minimální hodnoty pr ůměrn ě p řipadají na p řelom jara a léta, maxima relativní vlhkosti je dosahováno v zimních m ěsících. V zájmovém území výrazn ě dominují západní větry , jež jsou místn ě modifikovány tvarem reliéfu a charakterem aktivního povrchu. V ětry v zájmovém území dosahují relativn ě vysokých rychlostí, pr ůměrná rychlost v ětru činí 3,08 m.s -1 (stanice Kostelní Myslová 3,7 m.s -1). U pom ěrn ě hojných silných v ětr ů (rychlost vyšší než 16 m/s) se rovn ěž významn ě uplat ňují západní sm ěry. Oblast Vyso činy je p ředevším v zimních m ěsících charakteristická výskytem mlh . Po čet dní s mlhou se na stanici Kostelní Myslová (v pr ůměru za období 1961 – 2000) pohybuje okolo 60 dní v roce. Zimní vertikáln ě vyvinuté mlhy jsou vyvolány, vyjma synoptických p říčin, inverzemi.

HBH Projekt spol. s r. o. 35 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

C.II.2. VODA

POVRCHOVÉ VODY Trasa p řeložky silnice I/38 se nachází v povodí řeky Dyje. Celá trasa je odvod ňována drobnými vodními toky ústícími zleva do Jihlávky , pat řící do díl čího povodí 4-16-01 (Jihlava po Oslavu). Jihlávka je významným vodním tokem podle vyhlášky č.470/2001 Sb. Říční sí ť je pom ěrn ě hustá. Pr ůtoky jsou v pr ůběhu roku nevyrovnané, nejv ětší v jarních měsících v období táni sn ěhu a jarních deštích. Projevuje se rychlý odtok z území v důsledku odlesn ění a regulace tok ů, zmír ňující vliv mají vodní nádrže, kterých sí ť je v regionu zna čně hustá. Poloha vodních tok ů, hranice jejich povodí a poloha vodních ploch v území je patrná z Grafické p řílohy 3. Posuzovaný zám ěr k říží následující vodní toky : bezejmenný vodní tok – náleží do hydrologického po řadí Jihlávky: 4-16-01-046 – pramení v Ran čířovském lese, ústí zleva do Jihlávky – přirozený vodní tok – správcem vodního toku je Zem ědělská vodohospodá řská správa Jihlava bezejmenný vodní tok – náleží do hydrologického po řadí Jihlávky: 4-16-01-046 – pramení jižn ě od Ran čířovského lesa, ústí zleva do Jihlávky – ob časný vodní tok p řirozeného charakteru – správcem vodního toku je Zem ědělská vodohospodá řská správa Jihlava Jihlávka – hydrologické po řadí: 4-16-01-036 – pramení pod silnicí Otín – Pavlov, ústí zprava do Jihlavy – významný vodní tok, pstruhová voda – představuje zachovalé p řírodní prost ředí, p řirozen ě meandrující s kvalitní doprovodnou vegetací – správcem vodního toku je Povodí Moravy Okrouhlík – hydrologické po řadí: 4-16-01-045 – pramení v zalesn ěném východním svahu kopce Vysoká, za obcí Ran čířov ústí do Jihlávky – délka toku je 4,734 km – na toku se nachází n ěkolik rybník ů využívaných na chov ryb a jako protipovod ňové opat ření – správcem vodního toku je Zem ědělská vodohospodá řská správa Jihlava Popický potok – hydrologické po řadí: 4-16-01-043 – pramení v obci Popice, ústí do Jihlávky severn ě od obce Vílanec – délka toku je 3,515 km – v celém povodí je vybudováno n ěkolik rybník ů využívaných i na chov ryb – správcem vodního toku je Zem ědělská vodohospodá řská správa Jihlava bezejmenný vodní tok – náleží do hydrologického po řadí Jihlávky: 4-16-01-042 – pramení západn ě od obce Vílanec, ústí zleva do Jihlávky – ob časný vodní tok p řirozeného charakteru – správcem vodního toku je Zem ědělská vodohospodá řská správa Jihlava

HBH Projekt spol. s r. o. 36 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Lou čský potok – hydrologické po řadí: 4-16-01-041 – pramení v lesích východn ě od části Lou čky a v katastru obce Beranovec vlévá do toku Jihlávka – délka toku je 4,154 km – potok protéká přírodní rezervací Rašeliništ ě Lou čky – správcem vodního toku je Zem ědělská vodohospodá řská správa Jihlava Lovecký potok – hydrologické po řadí: 4-16-01-039 – pramení ve Farském lese západn ě od obce Stona řov, ústí do Jihlávky jižn ě od Beranovce – délka toku je 6,462 km – potok se svými p řítoky odvod ňuje pom ěrn ě velké lesnaté území, v celém povodí je vybudováno několik rybník ů – správcem vodního toku sou Lesy ČR bezejmenný vodní tok – náleží do hydrologického po řadí Jihlávky: 4-16-01-038 – pramení západn ě od obce Stona řov, v intravilánu obce vlévá do Jihlávky – délka toku je 1,118 km – správcem vodního toku je Zem ědělská vodohospodá řská správa Jihlava Farský potok – náleží do hydrologického po řadí Otínského potoka: 4-16-01-037 – pramení na okraji Farského lesa, v obci Stona řov ústí zleva do Jihlávky – délka toku je 2,442 km – správcem vodního toku je Zem ědělská vodohospodá řská správa Jihlava Otínsky potok – hydrologické po řadí: 4-16-01-037 – pramení na jižném okraji Farského lesa, v obci Stona řov ústí zleva do Jihlávky – délka toku je 4,449 km – na vodním toku je vybudováno n ěkolik rybník ů – správcem vodního toku je Zem ědělská vodohospodá řská správa Jihlava

V posuzovaném území se nachází řada rybník ů situovaných v nivách jednotlivých vodních tok ů. V dot čeném koridoru se nacházejí následující rybníky : Popický rybník – rybník situovaný na Popickém potoce, západn ě od navrhované silnice I/38 proti proudu vodního toku – ur čen k chovu ryb a jako protipovod ňová ochrana – rozloha cca 1,4 ha Vílanecký rybník – rybník situovaný na bezejmenném vodním toku, východn ě od navrhované silnice I/38 po proudu vodního toku – revitalizován v roce 2008, v horní části rybníka vytvo řena litorální zóna – rozloha cca 0,13 ha rybníky u Stona řova – soustava t ří za sebou umíst ěných rybník ů na bezejmenným vodním toku západn ě od Stona řova – první (dolní) rybník v blízkosti zem ědělského areálu je využíván k chovu ryb, st řední rybník je nov ě vybudovaný a je využíván k chovu ryb, t řetí (horní) rybník je nov ě vybudován a zatím není využíván k hospodá řským ú čel ům – pro obsluhu t ěchto rybník ů je vybudována ú čelová komunikace – rozloha dolního a st ředního rybníka je cca 0,6 ha, horní rybník má rozlohu cca 1,0 ha

HBH Projekt spol. s r. o. 37 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

V posuzovaném koridoru byly ve d říve schválených koncep čních dokumentech 8 vymezeny dv ě lokality v kategorii území chrán ěná pro akumulaci povrchových vod 9. Dle sd ělení Povodí Moravy však aktuáln ě zpracovávaný Generel hájených lokalit pro akumulaci povrchových vod (v sou časné dob ě p řipravován Ministerstvem zem ědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prost ředí a Agenturou ochrany p řírody a krajiny) s těmito lokalitami již nepo čítá. Do této Dokumentace EIA jsou tedy zahrnuty pouze pro komplexní přehled o d řív ějších i sou časných aktivitách v daném území. Jedná se o následující lokality (jejich poloha je z řejmá z Grafické p řílohy 3 ): – Nádrž Ran čířov – nachází v niv ě Jihlávky – Nádrž Suchá – nachází se v niv ě Loveckého potoka

ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Záplavové území je vymezeno pro řeku Jihlávku, viz Grafická p říloha 3 . Toto území bylo vymezeno rozhodnutím Okresního ú řadu Jihlava, referátem životního prost ředí, č.j.: OkÚ-RŽP Jihlava č.j. ŽP/VOD-6567/99 Dr. - 231/2 ze dne 15. 3. 1999.

PODZEMNÍ VODY Posuzovaný koridor náleží do hydrogeologického rajónu 655 Krystalinikum v povodí řeky Jihlavy. Hydrogeologické pom ěry jsou závislé na geologické stavb ě, kterou v případ ě obou rajón ů p ředstavují monotónní horniny krystalinika. Jedná se o pararuly a migmatity prekambrického až paleozoického stá ří. Na nich jsou r ůzn ě mocné vrstvy kvartérních sediment ů. V krystalických horninách se nacházejí puklinové kolektory, které jsou však závislé na dosahu zv ětrávacích proces ů. Vydatnost zdroj ů podzemní vody je v takovém prost ředí většinou nízká, což je vhodné p řevážn ě jen pro zásobování jednotlivých domácností. V kvartérních uloženinách se nacházejí kolektory průlinové, které jsou pro vodu prostupn ější a p ři využití vydatn ější. Z hydrogeologického hlediska jsou d ůležitá mocn ější poruchová pásma, na které jsou vázané odb ěrové body. Ve smyslu prognózních zásob pitné vody pro místní účely je celé území ozna čeno jako nep říliš vhodné pro zdroje pitné vody, s převažujícím výskytem podzemní vody II. kategorie, která m ůže být v důsledku zem ědělské činnosti, ale i zvýšenými p řírodními obsahy železa a manganu za řazena do III., tedy nejnižší kategorie.

VODNÍ ZDROJE V posuzované oblasti se nachází řada vodních zdroj ů s vymezenými ochrannými pásmy, ur čené p ředevším k lokálnímu zásobování pitnou vodou. Prostorové vymezení t ěchto prvk ů je patrné v Grafické p říloze 3. Vodní zdroj Beranovec – jedná se o vodní zdroj pitné vody západn ě od Beranovce – zdroj slouží, i p řes zvýšený obsah dusi čnan ů, pro zásobovaní obyvatelstva Beranovce – zdrojová oblast má zpracováno ochranné pásmo II. stupn ě, uvedené v Základní vodohospodá řské map ě (list 23-41 T řeš ť) a v územním plánu obce Suchá. Dle sd ělení

8 Sm ěrný vodohospodá řský plánu z roku 1975 a Plán hlavních povodí z roku 2007. 9 Tyto lokality jsou definovány zákonem č. 254/2001 Sb. (zákon o vodách), § 28a jako „Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nep říznivých ú čink ů povodní a sucha lze k jejich územní ochran ě p řed jinými aktivitami vymezit jako území chrán ěná pro akumulaci povrchových vod. V t ěchto územích lze m ěnit dosavadní využití, umis ťovat stavby a provád ět další činnosti pouze v p řípad ě, že neznemožní nebo podstatn ě neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci povrchových vod. HBH Projekt spol. s r. o. 38 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Odboru životního prost ředí v Jihlav ě toto ochranné pásmo nebylo nikdy vymezeno. Na základe sd ělení obce bylo toto pásmo vymezené v roce 1970, rozhodnutí nebylo vydáno. – obec do budoucnosti zvažuje napojení na ve řejný vodovod Suchá – Prost ředkovice.

Vodní zdroj Suchá – Prost ředkovice . – jedná se o vodní zdroj pitné vody z 5 kopaných studní jihozápadn ě od obce Suchá, v oblasti pravostranného p řítoku Loveckého potoku – vodovod zásobuje obyvatelstvo obce Suchá ( část Suchá a Prost ředkovice) – pro studny bylo stanoveno ochranné pásmo I. stupn ě ve řejného vodovodu Suchá – Prost ředkovice (Rozhodnutí č.j. OŽP/4/7977-Vod-231/2 z 18.11.2004). Ochranné pásmo II. stupn ě nebylo s ohledem na p řírodní podmínky a zp ůsob využívaní území stanoveno.

Vodní zdroj Prost ředkovice – jedná se o vodní zdroj pitné vody zem ědělského vodovodu v jižní častí Prost ředkovic, západn ě od stávající silnice I/38 – zdroj má vyhlášena ochranná pásma I. a II. stupn ě – rozhodnutí č.j. ŽP-ji67/92-Vod-235 z 19.2.1993

Vodní zdroj ZD Stona řov – jedná se o vodní zdroj pitné vody zem ědělského vodovou z 2 kopaných studní, v západní části katastru Stona řov – zdroj má vyhlášeno ochranné pásmo I. a II. (vnit řní a vn ější) stupn ě – rozhodnutí č.j. ŽP- 2238/92-Vod-235 z 8.9.1992) – dle sd ělení starosty obce vodní zdroj není v sou časné dob ě využíván

Vodní zdroj Prameništ ě Otín – jedná se o vodní zdroj pitné vody mezi obcemi Stonařov a Otín. – zdroj má vyhlášeno ochranné pásmo I. stupn ě v okruhu 50 m kolem studní a ochranné pásmo II. stupn ě 150 m nad studn ěmi (Rozhodnutí č.j. Vod.2452/77–Dv.–405 z 6.6.1977). – na základe sd ělení obce tyto vodní zdroje jsou nevyužívané a v minulosti sloužily jako záložní zdroj. V sou časné dob ě je obec napojena na ve řejný vodovod Nová Říše.

Vodní zdroj Stona řov – jedná se o vodní zdroj pitné vody, západn ě od obce Stona řov, jižn ě od navrhované MÚK Stona řov – v Základní vodohospodá řské map ě (list 23-41 T řeš ť) je vymezeno ochranné pásmo II. stupn ě vn ější. Na základe sd ělení obce toto ochranné pásmo nebylo nikdy vymezeno. Vodní zdroj je v sou časnosti nevyužívaný, v minulosti sloužil jako záložný zdroj. V sou časné dob ě je obec napojena na ve řejný vodovod Nová Říše.

HBH Projekt spol. s r. o. 39 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

C.II.3. PŮDA Dle morfogenetického klasifika čního systému (MSK) se v území v blízkosti posuzovaného zám ěru nacházejí p ůdy dvou typ ů: kambizeme a gleje. P řevážnou část území tvo ří kambizem kyselá, za obcí Stona řov, jižn ě od Otínského potoka p řechází v kambizem dystrick ů. V nivách většiny vodních tok ů se vyskytuje glej fluvický, v niv ě vodního toku Jihlávka glej histický. Charakteristika jednotlivých typ ů p ůd nacházejících se v zájmovém území je následující: Kambizem – skupina p ůd hn ědých – jsou nejrozší řen ějším p ůdním typem v ČR. Typický je proces hn ědnutí – zv ětrávání a metamorfóza p ůdního materiálu. Kvalita p ůd a základní fyzikální, chemické a biologické vlastnosti jsou velmi rozdílné, v závislosti na substrátu. Kambizem ě mají nejvíce subtyp ů, často charakterizujících přechodové formy k dalším p ůdním typ ům. Glej – skupina p ůd hydromorfních –jsou typické azonální p ůdy vázány p řevážn ě na nivy vodních tok ů, terénní deprese a prameništ ě. Substrátem jsou hlavn ě nivní uloženiny (zp ůsobují často vrstevnatý profil) a deluviální sedimenty. Zrnitostn ě jsou velmi variabilní, od pís čitých (arenických) až po t ěžké, jílovité p ůdy. Rozhodujícím půdotvorným procesem je glejový pochod. Glejové p ůdy mají v d ůsledku nep říznivých fyzikálních vlastností nízkou agronomickou hodnotu.

TŘÍDY OCHRANY ZPF Dle metodického pokynu odboru ochrany lesa a p ůdy Ministerstva životního prost ředí ČR č.j. OOLP/IO67/96 ze dne 1.10.1996, platným dnem 1. ledna 1997, byla zemědělská půda rozd ělena, podle kvality, do p ěti t říd ochrany. Tyto t řídy ur čují r ůznou míru možnosti vyn ětí p ůd ze zem ědělského p ůdního fondu (ZPF). – I. t řída – jsou zde za řazeny bonitn ě nejcenn ější p ůdy v jednotlivých klimatických regionech, p řevážn ě v plochách rovinných nebo jen mírn ě sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjime čně, a to převážn ě na zám ěry související s obnovou ekologické stability krajiny, p řípadn ě pro liniové stavby zásadního významu. – II. t řída – zem ědělské p ůdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region ů nadpr ůměrnou produk ční schopnost. Ve vztahu k ochran ě zem ědělského p ůdního fondu se jedná o p ůdy vysoce chrán ěné, jen podmín ěně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmín ěně zastavitelné. – III. t řída – jsou zde slou čeny p ůdy s pr ůměrnou produk ční schopností a st ředním stupn ěm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu. – IV. t řída – sdruženy p ůdy s p řevážn ě podpr ůměrnou produk ční schopností v rámci p říslušných klimatických region ů, jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. – V. t řída – jsou zde zahrnuty zbývající bonitované p ůdn ě ekologické jednotky, které p ředstavují zejména p ůdy s velmi nízkou produk ční schopností v četn ě p ůd m ělkých, velmi svažitých, hydromorfních, št ěrkovitých až kamenitých a erozn ě nejvíce ohrožených. V ětšinou jde o p ůdy s nižším stupn ěm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chrán ěných území a dalších zájm ů ochrany životního prost ředí. Hodnocený zám ěr prochází p řes p ůdy, které náleží do všech p ěti t říd ochrany. V převážné mí ře (cca 44%) zasahuje cenné p ůdy náležící do I a II. t řídy ochrany.

POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCE LESA (PUPFL) Podle zákona o lesích č. 289/1995 Sb., § 3 odst.1a), se jedná o pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstran ěny za ú čelem obnovy, lesní pr ůseky a nezpevn ěné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky na nichž byly lesní porosty do časn ě odstran ěny na základ ě rozhodnutí orgánu státní správy les ů. Pozemky s lesními porosty jsou v zákon ě o lesích rozd ěleny v § 6 podle p řevažujících funkcí do t ří kategorií, a to na lesy ochranné , lesy zvláštního ur čení a lesy hospodá řské . Lesní pozemky dot čené posuzovaným zám ěrem náleží do kategorie les ů hospodá řských. Lesní porosty v širším okolí p řeložky silnice I/38 jsou reprezentovány r ůzn ě rozsáhlými, většinou však v ětšími lesnými celky s převahou jehli čnan ů. V ěková skladba lesních porost ů je pom ěrn ě pestrá, podíl holin je minimální.Mezi lesní celky v blízkosti navrhované p řeložky pat ří Ran čířovský les v katastru obce Ran čířov, porost situovaný v krátkém strmém severn ě orientovaným svahu nad Lou čským potokem severozápadn ě od Beranovce a pás smrkového porostu na ve strmém svahu severozápadní orientace nad Loveckým potokem v katastru obce Suchá.

HBH Projekt spol. s r. o. 40 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

C.II.4. HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ A P ŘÍRODNÍ ZDROJE

GEOLOGICKÉ POM ĚRY Horninové podloží širšího okolí posuzované trasy je sou částí moldanubika, v této oblasti je tvo řeno regionáln ě metamorfovanými krystalickými b řidlicemi (pararuly a migmatity) prekambrického stá ří. Z hlediska tektonického porušení hornin, se v oblasti od za čátku posuzovaného úseku po obec Suchá vyskytují mocn ější zlomové zóny. Skalní podloží je p řekryto v ětšinou nep říliš mocným kvartérním pokryvem. Ve snížených polohách se nacházejí mocn ější polohy sprašových hlín, v nivách vodních tok ů se nacházejí nejmladší fluviální a deluviofluviální sedimenty

STABILITA ÚZEMÍ , SEISMICITA V zájmovém území nejsou evidovány žádné sesuvy, ani svahové deformace. V ědecky prokázané projevy zem ětřesení dosud nebyly zaznamenány, ani nejsou p ředpokládány.

EROZE Reliéf posuzovaného území je m ělce zvln ěný, bez výrazn ějších p řevýšení, které by podmi ňovalo plošn ě rozsáhlejší tendence k erozi. K lokálním projev ům vodní eroze a splach ů může docházet p ři intenzivn ějších deštích na strmých svazích s nespojitým porostem. Na větších celcích orné p ůdy m ůže docházet k erozi v ětrné.

PŘÍRODNÍ ZDROJE Dle Surovinového informa čního subsystému (SurIS – Česká geologická služba – Geofond) nejsou v posuzovaném území vymezena žádná chrán ěná ložisková území (CHLÚ) ani dobývací prostory (DP). V posuzovaném koridoru jsou na základe informací uvedených v Geofondu Praha vymezena poddolovaná území jako poz ůstatek t ěžby polymetalických rud. Jejich poloha je patrná z Grafické p řílohy 2 . V ětšinou se jedná o povrchové projevy jako haldy a propadliny. Nejbližší lokalita, kterou trasa navrhované p řeložky I/38 k řižuje je lokalita Jihlava-Ran čířov (číslo Geofondu P021535).

C.II.5. FLÓRA , FAUNA A EKOSYSTÉMY

BIOGEOGRAFICKÉ ZA ČLEN ĚNÍ Obecn ě lze rozlišit dv ě soustavy biogeografických člen ění – individuální a typologické . Cílem individuálních člen ění je vystihnout rozdíly v biot ě, dané geografickou polohou území. Individuální regionalizací jsou vymezovány neopakovatelné, z ur čitého hlediska relativn ě homogenní celky, lišící se do r ůzné míry složením bioty. Individuální člen ění vyzdvihuje vlastnosti daného území. Individuální jednotky jsou biogeografická provincie , biogeografická podprovinci e a biogeografický region (bioregion). Cílem typologických člen ění je vymezit typy, tj. řady územn ě nesouvislých segment ů krajiny, které se v krajin ě opakují, mají podobné ekologické podmínky, kterým odpovídá relativn ě podobná biota. Typologické člen ění vyzdvihuje opakovatelnost v krajin ě. Typologickou jednotkou je biochora . Zájmové území se nachází v biogeografické provincii st ředoevropských listnatých les ů, na území podprovincie hercynské . Dle aktuálního biogeografického člen ění ČR (Culek a kol., 1996) prochází zám ěr jediným bioregionem Velkomezi říčskym ( č. 1.50) . Bioregion je tvo řen pahorkatinou na zdviženém zarovnaném povrchu na rulách a syenitech. P řevažuje ochuzená hercynská biota 4. vegeta čního stupn ě (bukový) s p řechody do 5. vegeta čního stupn ě. Jako potenciální p řirozená vegetace se vyskytují jednotvárné bikové bučinu, na členit ějším reliéfu také kv ětnaté bu činy. V zájmovém území p řevažuje orná p ůda, lesy jsou

HBH Projekt spol. s r. o. 41 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí převážn ě kulturní smr činy, mén ě časté jsou bory, fragmenty bu čin jsou nepatrné. Typické jsou drobné rybni ční pánve. Z typologického hlediska je posuzovaný zám ěr veden tém ěř v celé své délce v rámci biochory 4BS Erodované plošiny na kyselých metamorfitech 4. v.s . Pouze konec úseku, jižn ě od Otínského potoka, prochází na území biochory 5BS Erodované plošiny na kyselých metamorfitech 5. v.s. Okrajov ě do zájmového území zasahují ješt ě biochory 4BR Erodované plošiny na kyselých plutonitech 4. v.s. (do severní části zájmového území zasahuje od západu) a 5DO Podmá čené sníženiny na kyselých horninách 5. v.s. (zasahuje do jižní části zájmového území od západu). Obecná charakteristika uvedených biochor je následující: 4BS Erodované plošiny na kyselých metamorfitech 4. v.s V potenciální p řirozené vegetaci dominují acidofilní bikové bu činy ( Luzulo-Fagetum ), na obohacených místech, především na úpatích svah ů p řecházejí v kv ětnaté ky čelnicové bu činy ( Dentario enneaphylli-Fagetum ). Podél potok ů se vyskytují nivy s vegetací podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Na odlesn ěných místech jsou charakteristické lu ční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion , na vlhkých místech svazu Calthion , místy snad i rašelinné louky svazu Caricion fuscae . Lesy jsou p řevážn ě st ředn ě velké a velké. V ětší lesní komplexy se nacházejí tak ve Velkomezi říčském bioregionu (1.50). Lesy zabírají hlavn ě svahy údolí, ale často se nacházejí i na plošinách. Jejich d řevinná skladba je velmi monotónní. Dominují kulturní smr činy, často s p řím ěsí borovice nebo menšími kulturními bory. Místy je významn ější p řím ěs mod řínu. V ětší bu činy se v ůbec nedochovaly, ojedin ěle se vyskytují pouze dožívající fragmenty nebo kotlíky bukové ty čoviny. Vzácná je i p řím ěs buku, relativn ě nej čast ější je v údolích. 5BS Erodované plošiny na kyselých metamorfitech 5. v.s Potenciální p řirozenou vegetaci tvo ří bu činy, v nižších polohách bikové ( Luzulo-Fagetum ), ve vyšších vzácn ěji i smrkové ( Calamagrostio villosae-Fagetum ). Na prameništích a podél malých vodních tok ů se objevují smrkové olšiny ( Piceo-Alnetum ) a vzácn ěji i rohozcové smr činy ( Mastigobryo-Piceetum ). V ětší vodní toky provázejí podhorské poto ční olšiny asociace Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae , na b řezích lze o čekávat vysokobylinnou vegetaci svazu Petasition officinalis . Pro louky a pastviny byla v minulosti zřejm ě typická vegetace svazu Violion caninae , dnes zachovaná v mizejících fragmentech, vinou eutrofizace a dosévání nahrazená kulturními porosty, druhovým složením se blížícími svazu Arrhenatherion . Vlh činy zabíraly bažinné a zrašelin ělé lu ční porosty podhorských typ ů, náležejících ke svazu Calthion , Caricion fuscae , Sphagno recurvi- Caricion canescentis a Caricion rostratae . Lesy jsou p řevážn ě malé a st ředn ě velké, zabírají hlavn ě svahy údolí, ale často se nacházejí i na plošinách dál od sídel. Jejich d řevinná skladba je velmi monotónní. Dominují kulturní smr činy st řídající se s kulturními bory, nebo ob ě hlavní d řeviny tvo ří sm ěsi. Místy je významn ější p řím ěs mod řínu. V ětší segmenty les ů s p řirozenou skladbou se nedochovaly. Listnaté d řeviny jsou zastoupeny p ředevším olšinami v nivách, ojedin ěle se vyskytují dožívající fragmenty nebo kotlíky ty čoviny listnatých d řevin (p ředevším dubu). Vzácná je i p řím ěs dubu nebo buku, relativn ě nej čast ější je v údolích. Dub a habr je často p řítomen v remízech na polích. Travní porosty jsou p řevážn ě v nivách a v okolí rybník ů, vzácn ěji na strmých svazích. Vodní plochy jsou zastoupeny p ředevším malými rybníky. 4BR Erodované plošiny na kyselých plutonitech 4. v.s. Plošn ě dominantním typem potenciální p řirozené vegetace jsou acidofilní bikové bu činy ( Luzulo-Fagetum ), na jižních svazích dopln ěné o bikové doubravy ( Luzulo albidae-Quercetum petraeae ). Na úpatích svah ů a dalších lokáln ě humózn ějších místech se vyskytují chudší typy kv ětnatých ky čelnicových bu čin ( Dentario enneaphylli- Fagetum ). Na lesních prameništích a podél menších pot ůč ků se objevují ost řicové jaseniny ( Carici remotae- Fraxinetum ), podél potoků v nivách vegetace podsvazu Alnenion glutinoso-incanae . Na odlesn ěných místech jsou charakteristické lu ční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion , na vlhkých místech svazu Calthion , místy snad i rašelinné louky svazu Caricion fuscae . V sou časném využití krajiny zaujímají p řes 30% území pom ěrn ě rovnom ěrn ě rozložené lesní porosty. Typické jsou malé lesy, vyskytují se však i lesy st ředn ě velké a velké, lesní komplexy tém ěř chybí. V lesích p řevažují kulturní smr činy, charakteristická je p řím ěs borovice lesní a místy i kulturní bory. Další významnou p řím ěsí je mod řín, p ři okrajích lesa a v malých lesích jsou hojné dub a b říza. P ůvodní buk je velmi vzácný, jako solitéry se často vyskytují jasany, javory a lípy. Travní porosty se nacházejí p ředevším v poto čních nivách, v okolí rybník ů a v lesních celcích. Mokré louky jsou zpravidla opušt ěné a m ění se v ruderalizované mok řady. Vodní plochy jsou zastoupeny p ředevším malými a st ředn ě velkými rybníky. P řevážn ě st ředn ě velká pole jsou zastoupena pom ěrn ě rovnom ěrn ě, nej čast ěji jsou ohrani čena lesy, vodními toky a komunikacemi.

HBH Projekt spol. s r. o. 42 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

5Do Podmá čené sníženiny na kyselých horninách 5. v.s. Potenciální p řirozenou vegetaci tvo ří v depresích podmá čené jedlosmr činy ( Equiseto-Piceetum ), které v některých segmentech na lesních rašelinících prameništích st řídají podmá čené rohozcové smr činy (Mastigobryo-Piceetum ). Podél menších pot ůč ků jsou smrkové olšiny ( Piceo-Alnetum ). Na relativn ě sušších místech se vyskytují acidofilní bu činy, v nižších polohách bikové ( Luzulo-Fagetum ), ve vyšších polohách dominují smrkové bu činy ( Calamagrostio villosae-Fagetum ). V náhradní vegetaci podél vodních tok ů lze očekávat vysokobylinné porosty svazu Petasition officinalis a bažinné louky podhorských typ ů, náležejících ke svazu Calthion . Místy se vyvinula i p řechodová rašeliništ ě svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis , případn ě rašelinné louky svazu Caricion fuscae . Více než polovina této biochory je pokryta lesy, významný je rovn ěž podíl travních porost ů. Velikost lesních porost ů je variabilní – časté jsou malé a st ředn ě velké lesy, ale také lesní komplexy. Zcela p řevládají smr činy, které jsou na nejvlh čích stanovištích ve sm ěsi s olší, p říp. jedlí a jasanem p řirozené. Travní porosty jsou tvo řeny převážn ě kulturními lukami a pastvinami, velká část podmá čených luk byla v minulosti odvodn ěna a dnes často tvo ří degradovaná ruderalizovaná lada. Podíl vodních ploch je nízký. Typické a velmi časté jsou malé a st ředn ě velké rybníky. Pole jsou zastoupena mén ě, nejsou velkoplošná, často jsou roz člen ěna liniovou zelení a jsou obklopena lesy, travními porosty i sídly. Fauna regionu je charakterizována jako b ěžná fauna hercynského p ůvodu s po čínajícími východními vlivy ve vysoce zkulturn ělé krajin ě. Byl zde zaznamenán výskyt podhorských prvk ů, zejména v nejvyšších polohách v nepatrných torzech bu čin. Říčními údolími proniká od jihovýchodu teplomiln ější prvek. Po četné rybníky jsou významné pro výskyt obojživelník ů a ptactva.

EKOSYSTÉMY Krajinná matrice je v posuzovaném území pom ěrn ě heterogenní, p řestože dominují plochy zem ědělské p ůdy v kombinaci s pom ěrn ě rozsáhlými a v ětšinou monokulturními lesními celky. Typickým prvkem v území jsou údolní nivy vodních tok ů, které bývají pom ěrn ě široké, převážn ě s lu čními spole čenstvy v různé mí ře degradace, či využívání. Na vodních tocích jsou hojné rybníky. Časté jsou aleje strom ů podél komunikací, izolované porosty bývalých agrárních teras a r ůzné remízky, či hájky, v ětšinou vázané na výchozy skalního podloží.

TERÉNNÍ PR ŮZKUMY V širším koridoru dot čeném posuzovanou trasou bylo provedeno n ěkolik terénních pr ůzkum ů ve dvou etapách. Pr ůzkumy první etapy probíhaly v období červen – říjen 2006 a byly provád ěny pracovníky firmy EKOEX Jihlava. Druhá etapa pr ůzkum ů byla provád ěna v únoru – zá ří 2009 pracovníky Ateliéru ekologie firmy HBH Projekt. Na základ ě provedených pr ůzkum ů bylo vymezeno 8 lokalit, které p ředstavují p řírodn ě cenn ější části posuzovaného koridoru. Vymezení lokalit je patrné z Grafické p řílohy 2 . Lokalita 1 – Ran čířovský les západn ě od stávající silnice I/38. Lokalita se nachází severozápadn ě od obce Ran čířov. V porostu jsou dominantní b řízy a smrky, s přím ěsí mod řínu a borovice. Svah je pom ěrn ě členitý s viditelnými stopami po důlní činnosti (malé krátery po d ůlních závalech). Lokalita 2 – ruderalizovaná niva bezejmenného levostranného přítoku vodního toku Jihlávky, jižn ě od Ran čířovského lesa v okolí chatové oblasti. Spojitý b řehový porost tvo řený b řízou, olší, vrbou. Ob časn ě se vyskytují nekosené louky s náletem pionýrských druh ů. Tok je v mírn ě upraveném stavu (mírn ě zahloubení). Lokalita 3 – niva vodního toku Okrouhlík západn ě od obce Ran čířov. Část nivy u obce je výrazn ě ruderalizovaná s kosenými loukami a okrasnými stromy. Dále na západ se vyskytují meandry a mok řady, nespojité b řehové porosty tvo řené p ředevším olší jsou st řídaný nekosenými loukami. Celá tato část nivy je člov ěkem málo pozm ěněna.

HBH Projekt spol. s r. o. 43 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Lokalita 4 – niva Popického potoka v blízkosti stejnojmenného rybníka. Dob ře vyvinuté břehové porosty, niva je ze severní strany zna čně podmá čená a tvo řená p řevážn ě nekosenými loukami. Lokáln ě se vyskytují t ůně. Místy degradace až ruderalizace vlivem lidské činnosti. Lokalita 5 – soustava mezí agrárních teras jižn ě od Vílance. Pestrá skladba ke řů a strom ů (švestky, t řešn ě, dub letní, osika, b říza, aj.) na východn ě orientovaném svahu nad levým břehem Jihlávky. Refugium ptactva. Lokalita 6 – pom ěrn ě široká niva Lou čského potoka jihovýchodn ě od časti obce Lou čky. Absence b řehových porost ů, nivu pokrývají nekosené louky, je k řížená cestou a protipovod ňovou hrázi. Pravý okraj nivy je vysázen smrkovým porostem, levý okraj nespojité křovinaté porosty. Lokalita 7 – niva Loveckého potoka jižn ě od Beranovce. Široké údolí nejvýznamn ějšího levob řežního p řítoku Jihlavky, četné meandry, mok řady. Levá strana nivy zna čně ruderalizovaná s nespojitými porosty listnatých strom ů a ke řů . Na pravé stran ě je zalesn ěný svah, p řevážn ě smrkovou monokulturou. Lokalita 8 – niva Otínského potoka jihozápadn ě od Stona řova. Niva částe čně regulovaného vodního toku s nevyvinutým b řehovým porostem. P řevážná část je ruderalizovaná a pravideln ě kosená.

VÝSLEDKY PR ŮZKUM Ů – FLÓRA Tabelární soupis všech zastižených druh ů je uveden v Příloze 3 . B ěhem terénních pr ůzkum ů nebyly zaznamenány zvlášt ě chrán ěné druhy rostlin dle vyhlášky 395/1992 Sb. Byly zaznamenány dva významné druhy rostlin uvedené v Červeném seznamu kv ěteny České republiky, a to druhy za řazené do kategorie C4a vyžadující pozornost – mén ě ohrožené: Valeriana dioica L. – kozlík dvoudomý – slabší populace v niv ě Popického potoka Centaurea cyanus L. – chrpa modrá – relativn ě hojná plevelná rostlina na polích VÝSLEDKY PR ŮZKUM Ů – FAUNA Tabelární soupis všech zaznamenaných druh ů obojživelník ů, plaz ů, savc ů a pták ů je uveden v Příloze 3 . V rámci pr ůzkumu byly zjišt ěny následující zvlášt ě chrán ěné druhy: Siln ě ohrožené druhy Vydra říční ( Lutra lutra ) – zjišt ěny pobytové známky (stopy, trus) na Popickém potoce a na Loveckém potoce. Jde v obou případech o vodnaté levob řežní p řítoky, spojující nivu Jihlávky s rybni čními soustavami u rozvodí západn ě od údolí Jihlávky, v obou p řípadech jde o migra ční trasy. Čáp černý ( Ciconia nigra ) – zaznamenáni letící jedinci nad lesními porosty u Beranovce a jižn ě od Stona řova, jde z řejm ě o zálety z prostoru lesních komplex ů u Alejí. Krahujec obecný ( Accipiter nissus ) – pozorován p ři lovu v mezích u Vílance, dále p řelet p řes Lovecký potok, vazba na výskyt drobných pěvc ů. Hnízd ění je nepravd ěpodobné. Křepelka polní ( Coturnix coturnix ) – akusticky zjišt ěna na loukách v niv ě Popického potoka a v okolí mezí jižn ě od Bilance. Nelze vylou čit i hnízd ění. Led ňáček říční ( Alcedo atthis ) – v červenci 2006 pozorován pr ůlet jednoho jedince nad Loveckým potokem. V míst ě trasy nejsou podmínky pro založení hnízda v b řezích toku.

HBH Projekt spol. s r. o. 44 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Ješt ěrka obecná ( Lacerta agilis ) – celkov ě zjišt ěny t ři jedinci na sušších plochách mezí u Vilánce. Ješt ěrka živorodá ( Lacerta /Zootoca/ vivipara ) – zjišt ěn jeden jedinec ve svahu nad pravým b řehem Loveckého potoka. Rosni čka zelená ( Hyla arborea ) – akusticky zjišt ěna v doprovodných porostech podél Popického potoka severn ě od obce (možná reprodukce v niv ě Jihlávky nebo v mok řadech v niv ě toku). Vazba na období zásahu do porost ů dřevin. Ohrožené druhy Veverka obecná ( Sciurus vulgaris ) – sporadický výskyt v lesních porostech jižn ě od Jihlavy, reprodukce p římo neprokázána. Vazba na minimalizaci manipula čního pásu v lesích. Čáp bílý ( Ciconia ciconia ) – na plochách v okolí Vílance a Beranovce registrovány jen potravní návšt ěvy. V centru m ěstyse Stona řov zaznamenáno v blízkosti zem ědělského areálu hnízdišt ě. Koroptev polní ( Perdix perdix ) – sporadicky ve v ětšin ě polních tratí kolem osy trasy, zejména kolem Beranovce Krkavec velký ( Corvus corax ) – přelety v okolí Beranovce, nelze zcela v lesních porostech vylou čit hnízd ění. Moták pochop ( Circus aeruginosus ) – přelet nad Loveckým potokem Ťuhýk obecný ( Lanius collurio ) – zjišt ěn pár v ke řích na mezích u Vílance , pravd ěpodobné hnízd ění. Vlaštovka obecná ( Hirundo rustica ) – běžně nad zájmovým územím na lovu aeroplanktonu, hnízdí v okolních obcích. St řevlík (Carabus scheidleri ) – druh se obecn ě vyskytuje na polích a úhorech jižn ě od Jihlavy, výskyty registrovány až po Stona řov. Zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta ) – florikolní druh, ob časn ě zastihován na kv ětech kolem lesík ů, zahrad, imaga jsou velmi mobilní. V koridoru trasy zaznamenány jen ne četné výskyty, bez výrazné preference ur čitých stanoviš ť. Batolec duhový ( Apatura iris ) – sporadické výskyty v p řírod ě blízkých úsecích niv kolem Beranovce (Lou čský a Lovecký potok). Ve všech lokalitách je s dostatek živných d řevin pro housenky (vrby, topoly). Otakárek fenyklový ( Papilio machaon ) – jen p řelety t ří jedinc ů nad soustavou mezí u Vílance, housenky nezjišt ěny. Mravenci rodu Formica – zřejm ě z okruhu F. polyctena nebo F. rufa , sporadicky pobíhající jedinci v lesních porostech, mraveništ ě p římo nezjišt ěna v trase silnice, spíše potravní výskyty. Čmelák polní ( Bombus agrorum ) Čmelák skalní ( Bombus lapidarius ) Čmelák úhorový ( Bombus ruderarius ) Čmelák zemní (Bombus terrestris ) – výše uvedené druhy čmelák ů pat ří k pravidelným návšt ěvník ům kv ětů, bez výrazn ější preference výskytu, pro řešené území je nutno s ur čitým výskytem zejména t ěchto druh ů rodu Bombus po čítat. V zájmovém území lze p ředpokládat zakládání hnízd. Vhodné p řechodové ekotony se nacházejí u Ran čířova a v soustav ě mezí u Bilance.

HBH Projekt spol. s r. o. 45 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

MIGRA ČNÍ POTENCIÁL ÚZEMÍ Řešená trasa prochází st řední částí Českomoravské vrchoviny. Krajina je tvo řena vyváženým pom ěrem lesních celk ů, extenzivn ě využívanými pastvinami a ornou p ůdou. Migra ční potenciál zvyšují četné menší vodní toky a jejich nivy v lesních částech p řírod ě blízkého charakteru. V mimolesních částech jsou nivy potok ů tvo řeny loukami a pastvinami, časté jsou menší rybníky. Podle kategorizace území ČR z hlediska výskytu a migrace velkých savc ů se dot čené území nachází v kategorii I – území mimo řádného významu . Dle definice se jedná o území s centrálním výskytem více druh ů ze skupiny jelen, los, rys, medv ěd, vlk nebo oblast hlavních migrací t ěchto druh ů. Územím prochází jeden z hlavních migra čních tah ů losa evropského z Polska do jižních Čech orientovaný ve sm ěru severovýchod – jihozápad. Území nepat ří mezi oblasti fragmentované dopravou, stávající silnice I/38 a zástavba menších obcí nep ředstavuje výraznou bariéru migrace, území je dob ře prostupné pro v ětšinu místních populací živo čich ů. Na základ ě terénních šet ření, biologických pr ůzkum ů, informací od místních mysliveckých sdružení a Mapy rozší ření a migrací významných velkých savc ů (Hlavá č, And ěl 2001) se mohou vyskytnout živo čichové uvedení v následující tabulce. Jsou uvád ěny pouze p ůvodní druhy živo čich ů, pro které jsou navržena opat ření pro zachování jejich migra čních tras (viz Kapitola D.IV ). Tabulka C.3: Živo čichové dot čení realizací posuzovaného zám ěru charakteristika význam lokality, nutnost výskyt na dot čené aktivita druhu v druhu ve vztahu k optimalizace trasy pro zjišt ění druh lokalit ě dot čeném území migracím pr ůchodnosti druhu neznamenána, jelen sezónní p řesuny za pravd ěpodobné málo významné území, ojedin ělý výskyt evropský potravou a dob ě říje náhodné migrace p ři optimalizace není nutná sezónních tazích st řední význam lokality, mimo zimní období hojn ě se vyskytující optimalizace pro místní populace, přesuny v rámci běžné denní pohyby druh podél celé které se nau čí používat migra ční domovského okrsku, mezi remízy lesem a srnec obecný trasy a ve všech objekty o menších parametrech, v zim ě p řesuny tlup zem ědělskou p ůdou dot čených honitbách nutné oplocení v lesních úsecích většího rozsahu pro zabrán ění vstupu do vozovky velice pohyblivý st řední význam lokality, druh, nedodržuje běžn ě se vyskytující optimalizace pro místní populace, běžné denní pohyby teritoria, migrace za druh, hojný které se nau čí používat migra ční mezi remízy lesem a prase divoké potravou až 40 km za především v údolí objekty o menších parametrech, zem ědělskou p ůdou noc, často v blízkosti Loveckého potoka nutné oplocení v lesních úsecích lidských sídel pro zabrán ění vstupu do vozovky liška, teritoriální druhy, st řední význam lokality, kunovité běžn ě se vyskytující běžné denní pohyby migrace lokálního optimalizace pro místní populace, se druhy za potravou šelmy, zajíc, rozsahu nutné oplocení v lesních úsecích bažant

teritoriální druh, druh p ři pr ůzkumech migrace mladých st řední význam lokality, nutná pravidelný výskyt v nezaznamenán, jedinc ů na v ětší ě optimalizace most ů k řížících vydra niv Loveckého a pravd ěpodobn ě vzdálenosti podél vodní toky Popického potoka migrace podél tok ů vodních tok ů sezónní tahy v významná lokalita, vodní toky blízkosti vodních pravd ěpodobn ě v představují hlavní migra ční trasy v tok ů a podmá čených nivách všech pravd ěpodobn ě dot čeném území, nutná obojživelníci míst mezi vodních tok ů a v sezónní tahy optimalizace – „bezbariérový“ rozmnožišti, letními okolí rybník ů pr ůchod mostním objektem stanovišti a zimovišti

HBH Projekt spol. s r. o. 46 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

V dot čeném území byly vymezeny následující migra ční profily (migra ční profil je místo křížení sou časných migra čních tras živo čich ů s navrhovanou pozemní komunikací): Údolní niva Loveckého potoka – migra ční profil regionálního významu – funk ční prvek ÚSES – pravidelný výskyt vydry říční – v místě k řížení lesní porost na jižním svahu a travní porost s hlou čky k řovin a strom ů – důležitý profil pro migrace lesní zv ěř e (srnec, prase, liška...) Údolní nivy všech dalších vodních tok ů, které trasa k říží – migra ční profily lokálního významu – částe čně upravené vodní toky, nivy v lesních částech v přírod ě blízkém stavu, mimo les extenzivn ě využívané jako louky, pastviny – důležité pro migraci obojživelník ů a místních populací zv ěř e

C.II.6. KRAJINA GEOMORFOLOGICKÉ POM ĚRY Posuzované území náleží do geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina. P řehled geomorfologických jednotek je následující: Hercynský systém Česká vyso čina (provincie) II – Česko-moravská soustava (subprovincie) IIC – Českomoravská vrchovina (oblast) IIC-5 – K řižanovská vrchovina (celek) IIC-5B – Brtnická vrchovina (podcelek) IIC-5B-4 – Puklická pahorkatina (okrsek) IIC-5B-10 – Otínská pahorkatina (okrsek) Zájmové území je sou částí geomorfologického celku K řižanovská vrchovina Tento celek zaujímá nejv ětší plochu Českomoravské vrchoviny v moravské části. V posuzované oblasti je zastoupená Brtnickou vrchovinou, pro kterou jsou p řízna čné dlouhé h řbety odd ělené podélnými sníženinami s mřížovitou strukturn ě kontrolovanou říční sítí, p řičemž říční údolí jsou v pramenných oblastech plochá a na dolních tocích se za řezávají (hluboko za říznuté údolí řeky Jihlavy apod.). V povodí řeky Jihlávky a Brtnice mají h řbety severojižní sm ěr a jsou v příčném profilu výrazn ě nesoum ěrné. K západu spadají sráznými svahy, k východu se sklán ějí mírn ěji. Celá trasa prochází Otínskou pahorkatinou v jižní části krátce zasahuje do Puklické pahorkatiny. Pruh členité Otínské pahorkatiny je protažený od severu k jihu mezi údolími Treštského potoka na západe a údolím řeky Jihlávky na východ ě. Je tvo řená z pruh ů moldanubických migmatit ů a pararul. Plošiny holoroviny jsou odd ělené p řevážn ě m ělkými údolími, nejvyšším bodem pahorkatiny je Ostrážka (676 m.n.m.). P řírodní charakteristiku krajinného rázu vytvá řejí na severu zalesn ěné plochy a v jižné části p řevládají pole. Významným p řírodním znakem pahorkatiny je přírodní rezervace (PR) Vilánecké rašeliništ ě a p řírodní památka (PP) Rašelinné jezírko Rosi čka. Nesoum ěrný h řbet mezi Jihlávkou a Brtnicí s pahorkatinným povrchem je charakteristický pro Puklickou pahorkatinu. V severní části okolí obce Puklice je tvo řen žulou (pyroxen-biotickou) až křemenným monzonitem jihlavského masivu, v jižní časti rulami magmatity moldnubika. Ze hřbetu stékají krátké toky k Jihlávce a dlouhé potoky na východ ě k Brtnici. Trasa zám ěru je vedena m ělce zvln ěným územím, s oblými vrcholy a plochými táhlými údolími. Nejnižší bod, který trasa p řekonává je za MÚK Jihlava-jih p ři p řechodu Ran čířovským lesem (539 m n.m.). Nejvyšší bod se nachází na konci posuzované p řeložky za obcí Stona řov (625 m n. m.).

HBH Projekt spol. s r. o. 47 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

RÁZ KRAJINY Zákon č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny definuje v § 12 krajinný ráz, kterým je zejména p řírodní, kulturní a historická charakteristika ur čitého místa či oblasti. Je chrán ěn p řed činností snižující jeho estetickou a p řírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umis ťování a povolování staveb, mohou být provád ěny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvk ů, zvlášt ě chrán ěných území, kulturních dominant krajiny, harmonického m ěř ítka a vztah ů v krajin ě. Hodnocení krajinného rázu je zpracováno jako samostatná p říloha Posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz (HBH Projekt, listopad 2009), která je nedílnou sou částí této Dokumentace EIA. Základním rysem širšího řešeného území je výrazn ě utvá řená krajina zarovnaných povrh ů, roz řezána řekou Jihlavou a jejími p řítoky, s intimními partiemi za říznutých údolí s říčními terasami. Dále je zde typický kontrast mezi zaoblenými h řbety a r ůznou m ěrou zahloubenými říčními údolími (Jihlávka), kdy p řevládá pahorkatinný a vrchovinný reliéf s m řížovitou říční sítí. Rozmanitost p řírodních stanoviš ť daného území, pokrytého asi z jedné t řetiny lesy, zvyšují četné vodní plochy a d říve hojn ější mok řady. Osídlení území je p řevážn ě venkovského typu, s převahou st ředn ě velkých vesnic z historického hlediska z řeteln ě spojených s těžbou st říbra (st ředov ěk), zem ědělstvím, lesním hospodá řstvím a oblastním pr ůmyslem. K antropogenním tvar ům území náleží p ředevším zna čná p řestavba reliéfu v Jihlav ě a jejím blízkém okolí, a ť už jako d ůsledek st ředov ěké t ěžby st říbra nebo novov ěké výstavby. Většími sídelními uzly jsou v území m ěsta Jihlava, T řebí č, Tel č, Ždár nad Sázavou, Moravské Bud ějovice a Da čice. V území je pom ěrn ě hustá sí ť komunikací s významnou komunika ční osou, silnicí I/38 Jihlava – Moravské Bud ějovice – Znojmo, která má historický význam (Haberská stezka, Císa řská silnice). Cestní sí ť ovliv ňuje krajinný ráz a tvo ří liniové prvky v krajin ě vnímané v celkovém obrazu krajiny, zárove ň však tvo ří krajinnotvorný prvek vyskytující se v krajin ě p řirozen ě od po čátk ů jejího osídlovaní. Vetší sídla v území vycházejí z radiáln ě-okružního p ůdorysu, vesnice z půdorysu lineárn ě řet ězovitého nebo uli čního podél silnic a vodních tok ů. Strukturu krajiny dotvá řejí vegeta ční prvky formou rozptýlené zelen ě (porostlé meze, doprovodná liniová zele ň, solitérní stromy) a plošné zelen ě (remízky, háje, lesy) v krajin ě. Tyto složky, rysy krajinné scény p ůsobí v hodnoceném území pozitivn ě na pozorovatele a ovliv ňují zvýšenou estetickou hodnotu krajiny. Typickou architekturou řešeného území ovliv ňující celkový krajinný ráz jsou v obcích hospodá řské dvory s obdélníkovým p ůdorysem, se štítovou zástavbou, zd ěné z kamene. Oblast se vyzna čuje p ředevším typologií dom ů Českomoravské vrchoviny. Významnými architektonickými dominantami jsou prvky sakrální architektury (kostely, boží muka p ři cestách, kaple, kříže, kalvárie), dochované prvky historické architektury (hrad Rokštejn, Roštin, zámky T řebí č, Tel č apod.) a krajinné kompozice (Jest řebský les). Cenným prvkem ve struktu ře krajiny je dochovaná urbanistická struktura vesnic, která subjektivn ě zvyšuje celkovou hodnotu krajiny. Na stran ě druhé, stojí rozsáhlé areály zem ědělských družstev umíst ěné na okrajích sídel, které vytvá ří v krajin ě novodobé dominanty s negativnou estetickou hodnotou, kdy jejich hmotné uspo řádání nekoresponduje s tradi čním architektonickým obrazem osídlení. Negativným prvkem v krajinn ě je rozmáhající se plošná urbanizace krajiny, která vytvá ří hrozbu zániku tradi čních struktur osídlení. Dochází k výstavb ě nových pr ůmyslov ě využívaných objekt ů (areály skládek stavebního materiálu, skladovací plochy supermarket ů) ve volné krajin ě („na zelené louce“,) mimo sídel, čímž dochází k narušení sídelních struktur a celkového rázu krajiny. Rušiv ě v území s ohledem na ráz krajiny p ůsobí i objekty stav ěné v okrajových částech sídel (vesnic), mimo katastrální území na plochách orné p ůdy.

HBH Projekt spol. s r. o. 48 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Intenzivn ě obd ělávané zem ědělské plochy jsou orientovány pouze na efektivní velkoprodukci kulturních plodin a jsou potla čeny mimoproduk ční funkce zem ědělství v četn ě p říznivé krajinotvorné a vodohospodá řské funkce. P ůvodní typická struktura krajiny je z velké části odstran ěna scelením polních hon ů, likvidací mezí, polních cest, kamenic a remízk ů, což vyplívá z historického vývoje a obhospoda řovací formy území. Plochy s dochovanými prvky původního uspo řádání krajiny s typickými znaky jsou v sou časné dob ě vystaveny ú čink ům ztráty d ůležité vazby na sídlo a jsou často využívány pouze spádovým zem ědělským podnikem nebo postupn ě podléhají zar ůstání náletovými d řevinami. Rozsáhlé rybníká řství, které se rozvinulo v 16. století, ovlivnilo obraz krajiny a dalo rázu krajiny specifický oblastní charakter. Rybníky v řešeném území mají ú činek dominantního znaku a tím vytvá řejí charakteristickou rozlišitelnost a jedine čnost krajinné scény. Vizuální bariéry v krajin ě z části vytvá ří jednolité okraje p řevážn ě monokulturních lesních celk ů a dále z části také liniová, doprovodná zele ň cest a tok ů s funkcí v ětrolam ů. Z hlediska geomorfologického a prostorových vztah ů tvo ří vizuální hranice zejména liniové struktury zaoblených h řbet ů. Jednotlivé krajinné prostory nejsou ost ře ohrani čené a p řecházejí jeden do druhého. Oblast krajinného rázu p ůsobí v komplexním pohledu zvýšenou hodnotou harmonického měř ítka vypívajícího ze vzájemných vztah ů p řírodní a urbanizované struktury. Z hlediska přírodních znak ů v území p ůsobí harmonizujícím zp ůsobem plošné struktury polí, les ů a rybník ů s doprovodnou zelení. Z hlediska kulturn ě-historických znak ů p ůsobí pozitivn ě dochovaná architektonická kvalita tradi ční formy osídlení. Celkov ě lze krajinu řešeného území ozna čit za harmonickou, kdy i p řes řadu negativních zásah ů provedených v socialistické é ře, stále p řevládají pozitivní projevy p řírodních i kulturn ěhistorických charakteristik.

HBH Projekt spol. s r. o. 49 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

C.II.7. OBYVATELSTVO Posuzovaný zám ěr je umíst ěn v kraji Vyso čina, jižn ě od krajského m ěsta Jihlava. Území spadá do správy obce s rozší řenou p ůsobností Jihlavy. Zájmový koridor je vymezen městem Jihlavou a obcí Stona řov, jeho osu p ředstavuje stávající silnice I/38, jako významná regionální komunika ční trasa. Pr ůměrná hustota osídlení je v předm ětném koridoru krom ě m ěsta Jihlavy pom ěrn ě nízká, odpovídající venkovskému charakteru osídlení. Stávající silnice I/38 p římo prochází obcemi Ran čířov, Čížov, Vílanec, Suchá a Stona řov. V následujícím textu jsou uvedeny stru čné informace týkající se dot čených obcí a jejich katastrálních území.

Kraj Vyso čina – po čet obyvatel je 510 767 – katastrální vým ěra je 679 600 ha – ÚPD: Zásady územního rozvoje kraje Vyso čina – DHV CR s. r.o., vydány 22.11.2008. – v rámci ZÚR Vyso čina je vymezený koridor pro p řeložku silnice I/38

Jihlava – po čet obyvatel je 50 136 – katastrální vým ěra je 8 824 ha – město se nachází severn ě od navrhované p řeložky silnice I/38, stávající silnice I/38 vede západním obchvatem m ěsta – ÚPD: Územní plán města Jihlava – U 24, s.r.o. Praha; schválen 5. června 2001 – Změna č. 1 –ATD Jihlava, spol. s r.o., Jihlava; schválena 18. prosince 2001 – Soubor zm ěn č. 2 – U 24, s.r.o. Praha; schválena 21. října 2003 – Soubor zm ěn č. 3 – Ateliér ERA, Brno; schválen 22. února 2005 – Soubor zm ěn č. 4 – Ateliér ERA, Brno; schválen 11. dubna 2007 – Soubor zm ěn č. 5 – Ateliér ERA, Brno; schválen 14. října 2008 – Soubor zm ěn č. 6 – MgA Kocourek, architektonická a projek ční kancelá ř, Praha; nabytí ú činnosti návrhu 13. července.2009 – navržený zám ěr je v souladu s ÚPD – trasa p řeložky silnice I/38 prochází jižní části katastru v délce 0,525 km – na k.ú. se trasa napojuje na vybudovaný obchvat Jihlavy a silnici II/523, na k.ú. je umíst ěna mimoúrov ňová k řižovatka MÚK Jihlava-jih Ran čířov – po čet obyvatel je 338 – katastrální vým ěra je 646 ha – obec se nachází východn ě od navrhované p řeložky silnice I/38, stávající silnice I/38 prochází obcí – ÚPD: Územní plán obce Ran čířov – Ing. arch. Jan Psota – Studio P, schválený 18.12.2006 – navržený zám ěr je v souladu s ÚPD – trasa p řeložky prochází st ředem katastrálního území v délce 2,020 km – na k.ú. se dále nachází mostní galerie, mostní objekt přes vojenskou cestu a dva mostní objekty p řes vodní toky a polní cesty

HBH Projekt spol. s r. o. 50 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Čížov – po čet obyvatel je 184 – katastrální vým ěra je 709 ha – obec se nachází východně od navrhované p řeložky silnice I/38, stávající silnice I/38 prochází obcí – ÚPD: Územní plán obce Čížov – Ing. arch. Jan Psota - Studio P, schválený 3.6..2004 – navržený zám ěr je v souladu s ÚPD – trasa p řeložky se nachází na západní hranici katastru v délce 0,987 km – na k.ú. se dále nachází mostní objekt nad p řeložkou místní komunikace Vílanec – po čet obyvatel je 317 – katastrální vým ěra je 1 358 ha – obec se nachází východn ě od navrhované p řeložky silnice I/38, stávající silnice I/38 prochází obcí – obec nemá ÚPD pouze vymezení zastav ěného území obce platné od 11.11.2008, v čase příprav této Dokumentace EIA byl zpracováván Návrh zadáni ÚPD Vílanec – navržený zám ěr je v souladu s navrhovanou ÚPD – trasa p řeložky se nachází ve východní části katastru v délce 2,525 km – na k.ú. se dále nachází mostný objekt p řes vodní tok a polní cestu, mostní objekt na polní cest ě, mostní objekt na komunikaci III/03830 z Vílance do Lou ček, trubní propustek pro vodní tok a mostní objekt typu tubosider k místnímu h řišti Suchá – po čet obyvatel je 266 – katastrální vým ěra je 1 149 ha – obec se nachází východn ě od navrhované p řeložky silnice I/38, stávající silnice I/38 prochází obcí – ÚPD: Územní plán obce Suchá – Urbanistické st ředisko Jihlava, schválen březen 2006 – Změna č. 1 – Urbanistické st ředisko Jihlava, schválena únor 2008 – navržený zám ěr je v souladu s navrhovanou ÚPD – trasa p řeložky prochází východní části katastru Beranovec a západní části katastru Suchá a Prost ředkovice v celkové délce 3,833 km – na k.ú. je navržen mostní objekt přes vodní tok a polní cestu, dva mosty na ú čelových komunikacích, mostní objekt p řes vodní tok a mostní objekt přes polní cestu Stona řov – po čet obyvatel je 1 005 – katastrální vým ěra je 1 355 ha – obec se nachází východn ě od navrhované p řeložky silnice I/38, stávající silnice I/38 prochází obcí − ÚPD: Územní plán m ěstyse Stona řov – Urbanistické st ředisko Jihlava, schválen 12. dubna 2000 – Změna č. 1 – Fortis, spol. s r.o., Jihlava; schválena 15. prosince – Zm ěna č. 2 – Urbanistické st ředisko Jihlava, schválena 21. prosince 2006 – Zm ěna č. 3 – Urbanistické st ředisko Jihlava, schválena 21. prosince 2006 – Zm ěna č. 4 – Urbanistické st ředisko Jihlava, schválena 9. kv ětna 2008 – navržený zám ěr je v souladu s navrhovanou ÚPD – trasa p řeložky silnice I/38 prochází st ředem katastrálního území v délce 3,060 km – na k.ú. je umíst ěna mimoúrov ňová k řižovatka MÚK Stona řov, mostní objekt p řes vodní tok a polní cestu, dva mostní objekty p řes vodní toky, přeložka silnice II/402 a II/403, rámový propustek pro vodní tok

HBH Projekt spol. s r. o. 51 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

C.II.8. HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY

HMOTNÝ MAJETEK Při realizaci posuzovaného zám ěru bude nezbytné asanovat řadu objekt ů. Jedná se v převážné mí ře o zahrádká řské chaty a garáže. V zpracovaných technických studiích nebyl specifikován konkrétní rozsah demolic, ani jednotlivé po čty budov zasažených navrhovanou p řeložkou. Proto byly pro pot řeby této Dokumentace EIA na základ ě mapových podklad ů p ředb ěžn ě vytipovány objekty, které se nacházejí v trase zám ěru a které bude nezbytné asanovat. Lze předpokládat, že rozsah demolic bude v ětší, nebo ť do odhadu nebyly zahrnuty objekty nacházející se v těsné blízkosti zám ěru a potencionáln ě také ovlivn ěné. Konkrétní rozsah demolic bude specifikován až v následujícím stupni projektové dokumentace. – v prostoru navrhované MÚK Jihlava-jih se nachází chatová oblast, v trase posuzované přeložky se zde nachází 11 zahrádká řských chat – v prostoru vojenského areálu v katastru obce Ran čířov v km 14,010 – 14,090 dojde k demolici cca 3 garáží – jižn ě od vojenského areálu, severozápadn ě obce Ran čířov, v km 14,320 – 14,810 bude nezbytné demolovat p řibližn ě 21 zahrádká řských chat v stávající chatové kolonii

KULTURNÍ PAMÁTKY V širším zájmovém území se nachází řada památkových objekt ů. Jedná se p ředevším o sv ětské a církevní budovy, kamenné sochy, sloupy, k říže u cest a o domy s výrazným projevem místní lidové architektury. Nemovité kulturní památky (zapsané v Úst ředním seznamu kulturních památek i ostatní, které jsou dokladem historického a kulturního d ědictví) nebudou trasou posuzované zám ěru dot čeny. Přímo v posuzovaném koridoru se nachází celkem t ři památky místního významu. – kříž umíst ěný při polní cest ě zapadne od plánované p řeložky silnice I/38 a severn ě od nivy vodního toku Okrouhlík. K říž se nachází mezi stromy na okraji cesty. – kamenný k říž situovaný na pravé stran ě při odbo čce z cesty III/03830 na polní cestu k hřišti ve Vílanci, kříž se nachází v mladém listnatém porostu, jeho okolí je neudržováno. – poz ůstatky kamenného k říže při p řeložce polní cesty jihozápadn ě od Beranovce, nachází se po pravé stran ě cesty u vzrostlé borovice, okolí je tvo řeno trávním porostem a je rovn ěž neudržováno. – kamenný k říž na pravé stran ě silnice II/402 v sm ěru od Stona řova do T řešt ě v prostoru budoucí MÚK Stona řov, je umíst ěn na p říkopu vedle cesty v trávném porostu koseném pravideln ě údržbou cesty.

HBH Projekt spol. s r. o. 52 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ

Posuzovaný zám ěr p řeložky silnice I/38 je veden západn ě od sou časného vedení silnice I/38 a přirozené osy území toku Jihlávky. Obchvaty menších sídel p řechází trasa převážn ě zem ědělsky využívanou krajinou s převahou orné p ůdy nad lesními celky. Trasa prochází mírn ě zvln ěným terénem, v němž p řekonává údolní deprese místních vodních tok ů. Osídlení, které je vázané na nivy vodních tok ů je p řevážn ě venkovského charakteru. P řírodn ě cenné segmenty krajiny p ředstavují n ěkteré vodní toky s jejich b řehovými porosty, řada rybník ů, soustava mezí agrárních teras a lesní celky. Negativn ě se v posuzovaném území projevuje p ředevším stávající silnice I/38, zatížením hlukem a emisemi obyvatelstva obcí, kterými prochází.

Na základ ě provedené analýzy lze s ohledem na všechny složky životního prost ředí konstatovat, že posuzované území je dostate čně stabilní a realizací posuzovaného zám ěru nedojde k překro čení jeho únosného zatížení.

HBH Projekt spol. s r. o. 53 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁM ĚRU NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

D.I. CHARAKTERISTIKA P ŘEDPOKLÁDANÝCH VLIV Ů ZÁM ĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. VLIVY NA OBYVATELSTVO , V ČETN Ě SOCIÁLN Ě EKONOMICKÝCH VLIV Ů Tato kapitola vychází ze studie „ Hodnocení zdravotních rizik pro zám ěr P řeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov “, kterou zpracoval Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc. jako podklad pro tuto Dokumentaci EIA.

VLIVY NA OBYVATELSTVO (VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ ) Při identifikaci vliv ů na obyvatelstvo byly použity Rozptylová a Hluková studie (Enviroad, 2009), které jsou zahrnuty v Samostatné p řílohové části této Dokumentace EIA. Metodou pro posouzení vliv ů na obyvatelstvo je riziková analýza – Risk Assessment 10 . Podrobný popis této metody je uveden v kapitole D.V. Metodický postup konven čního hodnocení rizika sestává ze čty ř navazujících krok ů: 1. Identifikace nebezpe čnosti ( Hazard Identification ) 2. Ur čení vztahu dávka – odpov ěď ( Dose – Response Assessment ) 3. Hodnocení expozice ( Exposure Assessment ) 4. Charakteristika rizika ( Risk Characterization ) Zdrojem nep říznivých vliv ů na obyvatelstvo je v posuzovaných silni čních úsecích p ředevším automobilová doprava. Hlavními faktory automobilové dopravy, potenciáln ě ohrožujícími zdraví, jsou: 1. Hluk 2. Zne čiš ťování ovzduší 3. Úrazy 4. Psychické vlivy Další faktory (vliv na vodu, p ůdu aj.) jsou z hlediska ovlivn ění zdraví obyvatelstva zanedbatelné. Nep ředpokládají se ani vlivy vibrací na stavby ani ú činky r ůzných typ ů elektromagnetického zá ření. Z hlediska vlivu na obyvatelstvo jsou d ůležitá p ředevším místa, kde se silni ční tahy p řibližují k obytnému území. Taková místa, jakožto potenciáln ě dot čené lokality, byla vybrána podle výsledk ů hlukové studie jako obytná území s překra čovaným denním nebo no čním základním hlukovým limitem. Jsou to: Jihlava – p řevážn ě rekrea ční území jižn ě od m ěsta, v okolí plánované MÚK Jihlava-jih, Ran čířov – pr ůjezd na stávající trase, Čížov – pr ůjezd na stávající trase, Vílanec – pr ůjezd na stávající trase,

10 Stanovení rizika metodou Risk Assessment má význam p ředevším tam, kde pro danou látku v p říslušné složce životního prost ředí (ovzduší, vod ě apod.) není stanoven limit resp. tam, kde je tento limit p řekro čen. Limity jsou vypracovány tak, aby s dostate čnou rezervou zaru čovaly zdravotní nezávadnost, a jsou-li dodrženy, provedení uvedené metody tuto skute čnost jen potvrdí. Pokud tedy nejsou zvláštní d ůvody, pak p ři dodržených limitech není výpo čet rizika popsanou metodou Risk Assessment obvykle provád ěn.

HBH Projekt spol. s r. o. 54 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Lou čky (část obce Vílanec) – západn ě od trasy aktivní varianty, Beranovec ( část obce Suchá) – východn ě od trasy aktivní varianty, Suchá – pr ůjezd na stávající trase, Prost ředkovice (část obce Suchá) – pr ůjezd na stávající trase, Stona řov– pr ůjezd na stávající trase.

Hluk 1. Identifikace nebezpe čnosti Zvýšené úrovn ě denního hluku p ůsobí p ředevším na nervový systém a psychiku člov ěka, touto cestou se p ři intenzivním p ůsobení mohou podílet i na psychosomatických poruchách. Zvýšené úrovn ě denního hluku vyvolávají: a) rušení , jestliže interferují s n ějakou činností nebo odpo činkem (duševní prací, řečovou komunikací, spánkem aj.), b) rozmrzelost , tj. pocit nepohody, odpor a nelibost, vznikající p ři nuceném vnímání zvuk ů, k nimž má jedinec zamítavý postoj, c) pocit obt ěžování nep řípustným ovliv ňováním životního prost ředí a osobních a skupinových práv, d) zm ěny sociálního chování (v hlu čném prost ředí klesá ohleduplnost, ochota poskytnout pomoc a schopnost spolupracovat, roste celková podrážd ěnost a agresivita). Subjektivní pocit rozmrzelosti z hluku a obt ěžování hlukem je dán emo ční složkou vnímání. Podrážd ěnost, která v této souvislosti vzniká, vede k pocitu dyskomfortu až odporu, d ůsledkem je zhoršení psychické pohody. Emocionální prožitek není principieln ě vázán na intenzitu hlukového podn ětu. Pocity obt ěžování se však vyskytují čast ěji v prost ředí s vyššími hladinami hluku. Přímé zdravotní ú činky nastupují až p ři vyšších intenzitách. Ekvivalentní hladina 65 dB v denní dob ě představuje krajní mez pro obytné prost ředí sídelního útvaru z hlediska zdravotních rizik. P říznivé akustické klima z hlediska akustické pohody pro regeneraci pracovní schopnosti je dáno ve venkovním prostoru pro pobyt lidí ekvivalentní hladinou nižší než 50 až 55 dB. P ři nižších hodnotách (denních i no čních) dochází k výše popsanému postižení psychické pohody. Ani p ři dodržení základního limitu 50 dB není zajišt ěna plná ochrana citlivých lidí, asi 10 % osob i tak zažívá pocit rozmrzelosti z hluku. Zvýšené hladiny no čního hluku se dotýkají exponovaného obyvatelstva tím, že narušují usínání a kvalitu i délku spánku. Ú činek závisí na individuální citlivosti lidí, která je zna čně rozdílná, diference v ovlivn ění zvukovými podn ěty činí až 25 i 30 dB. Vedle konstitu čních zvláštností se zde uplat ňuje též v ěk, sm ěrem ke stá ří se vnímavost k rušení spánku zna čně zvyšuje; ur čitou ochranou ve stá ří je na druhé stran ě snižování sluchové ostrosti. Význam má i frekven ční ší ře hluku, širokopásmový hluk působí intenzivn ěji. S rostoucí intenzitou hluku procento postižených nar ůstá. Na druhé stran ě se u některých lidí citlivost m ůže snížit postupným návykem. Hladina hluku v ložnici, která prokazateln ě nem ění vlastnosti spánku, je 35 – 37 dB(A), nad touto úrovní již nastupuje rušení. Z d ůvod ů uvedených literárních poznatk ů vycházíme v dalším hodnocení jednozna čně ze základních limit ů ekvivalentních hlukových hladin, tj. 50 dB ve dne a 40 dB v noci. Korekce umož ňované stávajícími p ředpisy (na řízení vlády č. 148/2006 Sb.) mají význam právní, nikoli fyziologický. Lidé jsou hlukem ur čité úrovn ě obt ěžováni nezávisle na tom, zda v daném míst ě byla korekce povolena či nikoli. 2. Ur čení vztahu dávka – odpov ěď U denního hluku jsou v literatu ře popisovány vlivy na pocity obt ěžování, rozmrzelost a míru rušení. Holandský ústav TBO Prevention and Health v Leidenu zpracoval na základ ě řady epidemiologických studií z Evropy, Severní Ameriky a Austrálie polynomické rovnice t řetího řádu pro vztah hladin pouli čního hluku a výskytu rozmrzelosti z hluku u obyvatel ve dne a míru rušení spánku v noci. Tyto podklady jsou použity k charakteristice rizika pro obyvatele žijící v blízkosti posuzovaných tras. HBH Projekt spol. s r. o. 55 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Vychází se zde z poznatku, že denní rušivý ú činek je částe čně podmín ěn i hladinami no čními. Vypo čítává se proto ukazatel Ldn (day-night), který integruje denní i no ční hluk a p řevádí jej na spole čný jmenovatel silni čního hluku. Pro no ční dobu je ozna čena jako Ln. Z uvedených podklad ů se pak podle doporu čených rovnic vypo čítává u exponovaných obyvatel v procentech míra rušení ve třech stupních. Pro denní dobu je to LA (light annoyance) – mírné obt ěžování, A (annoyance) – st ředn ě závažné obt ěžování a HA (high annyoance) – t ěžké obt ěžování, pro no ční dobu analogicky LSD (light sleep disturbance) – mírné rušení spánku, SD (sleep disturbance) - st ředn ě závažné rušení spánku a HSD (high sleep disturbance) - t ěžké rušení spánku. Pro výpo čty byly použity následující rovnice:

Rovnice (1)

1 Ld 10/ (Ln +10 10/) Výpo čet L dn = 10.log [ . ( 16.10 + 8.10 ) ] 24 kde L dn … hlukový ukazatel den-noc L d … ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro den L n… ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro noc

Rovnice (2) Vztahy pro výpo čet procenta osob obt ěžovaných hlukem (LA – mírn ě obt ěžovaní), A – st ředn ě závažné obt ěžovaní a HA – vysoce obt ěžovaní) ze silni ční dopravy. -4 3 -2 2 %LA = -6,188.10 . (L dn - 32) + 5,379.10 . (L dn - 32) + 0,723. (L dn - 32) -4 3 -2 2 %A = 1,732.10 . (L dn - 37) + 2,079.10 . (L dn - 37) + 0,566. (L dn - 37) -4 3 -2 2 %HA = 9,994.10 . (L dn - 42) – 1,523.10 . (L dn - 42) + 0,538. (L dn - 42)

Rovnice (3) Vztahy pro výpo čet procenta obyvatel dot čených subjektivním rušením spánku hlukem ze silni ční dopravy (LSD – mírné, SD – st řední, HSD – vysoké) 2 %LSD = -8,4 -0,16.L night + 0,0108.(L night ) 2 %SD = 13,8 -0,85.L night + 0,0167.(L night ) 2 %HSD = 20,8 -1,05.L night + 0,01486.(L night ) .

Uvedený holandský ústav stanovil na základ ě epidemiologických studií také nejnižší ekvivalentní hladiny pouli čního hluku v dB(A), pod nimiž nebyly pozorovány p římé zdravotní efekty. U denního hluku je to pro zvýšený krevní tlak 70 dB a pro ischemickou srde ční chorobu 65 – 70 dB. U no čního hluku je takovou hladinou pro kvalitu spánku 40 dB, pro náladu v následujícím dni necelých 60 dB a pro výkonnost v následujícím dni rovn ěž necelých 60 dB.

3. Hodnocení expozice Hlukové zát ěže v obytném území p ři jednotlivých variantách uvádí následující tabulka. Pro denní a no ční dobu uvádí ekvivalentní hlukové hladiny v obytném území obcí a hrubé odhady po čtu obyvatel bydlících v jednotlivých pásmech hlu čnosti. V prvním sloupci je charakterizováno p říslušné pásmo hlukových hladin a v dalších hrubé odhady po čtu exponovaných obyvatel. Uvedené hlukové hladiny u varianty Aktivní vycházejí ze situace s použitím navržených protihlukových st ěn.. Dot čenou lokalitu „Jihlava“ (okolí MÚK Jihlava,jih) v tabulce neuvádíme, nebo ť jde o území rekrea čních domk ů, zahradních domk ů a zahrad.

HBH Projekt spol. s r. o. 56 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Tabulka D.1: Pásma nadlimitních ekvivalentních hlukových hladin v dot čených lokalitách a hrubé odhady po čtu obyvatel v těchto pásmech – varianta Nulová a Aktivní s protihlukovými st ěnami (v četn ě zatížení na k řižujících komunikacích) po čet obyvatel pásmo den noc obec (dB) varianta varianta varianta varianta Nulová Aktivní Nulová Aktivní 40,1 – 45 20 30 45,1 – 50 50 30 50,1 – 55 30 20 20 20 Ran čířov 55,1 – 60 30 20 10 60,1 – 65 10 40 30 65,1 – 70 10 70,1 – 75 20 40,1-45 50 20 45,1 – 50 50 50,1 – 55 50 30 20 20 Čížov 55,1 – 60 10 10 10 60,1 – 65 20 10 65,1 – 70 10 70,1 – 75 40,1-45 50 100 45,1 – 50 40 30 50,1 – 55 110 130 40 40 Vílanec 55,1 – 60 20 20 20 40 60,1 – 65 20 60 60 65,1 – 70 50 20 20 70,1 – 75 30 Lou čky 40,1-45 10 40,1-45 40 30 Beranovec 45,1 – 50 10 50,1 – 55 30 10 40,1-45 20 20 45,1 – 50 30 10 50,1 – 55 30 70 20 20 Suchá 55,1 – 60 30 30 20 10 60,1 – 65 10 30 10 65,1 – 70 20 70,1 – 75 10 40,1-45 40 45,1 – 50 30 10 50,1 – 55 30 10 10 Prost ředkovice 55,1 – 60 40 10 20 60,1 – 65 10 20 65,1 – 70 20 70,1 – 75 40,1-45 250 100 45,1 – 50 50 150 50,1 – 55 250 350 200 200 Stona řov 55,1 – 60 150 150 50 50 60,1 – 65 80 70 200 65,1 – 70 50 30 50 70,1 – 75 70

HBH Projekt spol. s r. o. 57 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

4. Charakteristika rizika Epidemiologické studie, z nichž byly odvozeny výše uvedené ú činky hluku, vycházely z nález ů u obyvatel bydlících v jednotlivých pásmech ekvivalentní hladiny uli čního hluku. Jde tedy o pr ůměrnou expozici lidí bydlících p ři silnicích s automobilovou dopravou, tak jak je tomu i v posuzovaném území. Proto zde uvedené podklady pro hodnocení dopadu hluku na obyvatelstvo rovn ěž použijeme. Z výše uvedené tabulky je z řejmé, že v hodnocených lokalitách jsou, zejména v Nulové variant ě, dosahovány ve dne úrovn ě nad 65 – 70 dB, p ři nichž jsou již popisovány p římé zdravotní ú činky a v noci úrovn ě od 60 dB, p ři nichž m ůže narušování spánku postihnout náladu a výkonnost v následujícím dni. P ři obou variantách je ur čitý po čet obyvatel dot čených lokalit vystavován ekvivalentním hlukovým hladinám p řekra čujícím základní limit (50 dB ve dne a 40 dB v noci). Souhrnné údaje o odhadnutých po čtech lidí bydlících v jednotlivých hlukových pásmech jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka D.2: Hrubý odhad po čtu osob bydlících v jednotlivých pásmech nadlimitních ekvivalentních hlukových hladin v jednotlivých variantách (v četn ě k řižujících komunikací) den noc L dB Aeq var. Nulová var. Aktivní var. Nulová var. Aktivní 40,1 – 45 430 350 45,1 – 50 260 230 50,1 – 55 500 640 310 310 55,1 – 60 280 240 130 100 60,1 – 65 150 230 300 65,1 – 70 160 50 70 70,1 – 75 130 celkem 1220 1160 1500 990 Z výše uvedené tabulky plyne: – v denní dob ě je hlukovým hladinám s možnými p římými zdravotními ú činky (65 – 70 dB a výše) vystavováno ve variant ě Aktivní cca 50 obyvatel, ve variant ě Nulové cca 290 obyvatel. – v no ční dob ě je hladinám s přetrvávajícími d ůsledky narušeného spánku (kolem 60 dB a výše) vystavováno ve variant ě Nulové cca 370 obyvatel, ve variant ě Aktivní nikdo Kvantitativní míru rušení byla vypo čtena použitím výše uvedeného postupu. Pro denní dobu bylo nutno vypo číst p ředevším akustické deskriptory L dn . Protože je k tomu nezbytné znát pro dané výpo čtové body spolehlivé údaje pro dobu denní i no ční, výpo čet byl proveden pro kontrolní imisní body z hlukové studie, u nichž jsou udány denní i no ční hodnoty.

Tabulka D.3: Výpo čet akustických deskriptor ů L dn v hlukov ě nejvíce zatížených referen čních bodech jednotlivých dot čených lokalit varianta Nulová varianta Aktivní Sídlo bod den (dB) noc (dB) Ldn den (dB) noc (dB) Ldn Ran čířov 3 71,2 63,8 72,2 65,3 56,6 65,8 Čížov 6 66,6 59,2 67,6 60,7 52,0 61,2 Vílanec 10 74,7 67,3 75,7 68,5 59,7 68,9 Lou čky 11 43,6 36,3 44,7 48,7 41,2 49,7 Beranovec 21 53,2 45,8 54,2 50,0 41,9 50,7 Suchá 14 73,2 65,8 74,2 66,4 57,3 66,7 Prost ředkovice 15 65,5 58,1 66,5 58,6 49,4 58,9 Stona řov 16 74,4 66,9 75,4 68,0 58,4 68,1

HBH Projekt spol. s r. o. 58 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Ve výše uvedené tabulce jsou doloženy zna čně vysoké úrovn ě denních i no čních hlukových hladin v domech situovaných p ři stávající silnici I/38 (body 3, 6, 10, 14, 15,16) a jejich podstatné snížení ve variant ě aktivní oproti variant ě nulové. V územích bližších nové silnici (body 11 a 21) je tomu naopak, rozdíly jsou ovšem menší a hlukové hladiny podstatn ě nižší. Dále je z tabulky dob ře patrné, že vypo čtené ukazatele L dn jsou blízké denním hlukovým hladinám. V případ ě pot řeby jejich použití k výpo čtům rizika m ůžeme proto obojí s přijatelnou chybou zam ěnit. Vypo čtené ukazatele je možno použít k hodnocení míry obtěžování hlukem v jednotlivých referen čních bodech. Z hodnot L dn je možno odvodit odhad procenta obt ěžovaných denním hlukem v exponované populaci: LA – mírné obt ěžování, A – st ředn ě závažné obt ěžování a HA – t ěžké obt ěžování.

Tabulka D.4: Procento obyvatel obt ěžovaných hlukem p ři r ůzných denních úrovních hladin L dn Ldn % LA % A % HA 52,5 32,1 14,4 5,1 57,5 43,2 21,8 8,4 62,5 54,5 30,8 13,2 67,5 65,8 41,5 20,4 72,55 76,4 54,0 30,6 V no ční dob ě je míra narušování spánku podle výše uvedené metodiky odvozována p římo z no čních hlukových hladin, rovn ěž ve t řech stupních: LSD – mírné rušení spánku, SD – st ředn ě závažné rušení spánku a HSD – t ěžké rušení spánku. Tabulka D.5: Procento obyvatel obt ěžovaných hlukem p ři r ůzných úrovních no čních hlukových hladin L noc

Ln % LSD % SD % HSD 42,5 *) 17,9 7,8 3,0 47,5 23,6 11,1 4,5 52,5 29,8 15,2 6,6 57,5 36,5 20,1 9,6 62,5 43,8 25,9 13,2 67,5 51,7 32,5 17,6 Poznámka: *) extrapolováno mimo rozsah výpo čtu S použitím výše uvedených podklad ů lze p řistoupit k hodnocení rizika rušení hlukem v dot čeném území. Srovnání varianty Nulové s variantou Aktivní pro denní a noční dobu je provedeno vynásobením po čtu obyvatel v jednotlivých pásmech a procentními údaji o podílu rozmrzelých ve st řední poloze t ěchto pásem. Výsledkem je celkové hodnocení rizika pro ob ě varianty. Tabulka D.6: Odhad celkových po čtů lidí lehce, st ředn ě a t ěžce rozmrzelých z denního uli čního hluku – varianta Nulová a Aktivní s protihlukovými st ěnami po čty rozmrzelých varianta lehce st ředn ě těžce Nulová 567,8 315,8 141,2 Aktivní 467,4 236,1 93,4 Tabulka D.7: Odhad celkových po čtů lidí lehce, st ředn ě a t ěžce rozmrzelých z no čního uli čního hluku – varianta Nulová a Aktivní s protihlukovými st ěnami po čty rozmrzelých varianta lehce st ředn ě těžce Nulová 445,8 236,1 109,5 Aktivní 245,8 120,1 50,9

HBH Projekt spol. s r. o. 59 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Z výše uvedených tabulek je patrné, že varianta Aktivní numericky z řeteln ě snižují po čet rušených (ve všech kategoriích – lehce, st ředn ě i t ěžce) v dot čeném území ve dne a ješt ě výrazn ěji v noci.

Z uvedených údaj ů je možné celkov ě konstatovat, že p řínosem varianty Aktivní oproti variant ě Nulové je: – snížení po čtů obyvatel exponovaných úrovním, které by byly po zdravotní stránce obzvlášt ě závažné (65 – 70 dB ve dne, kolem 60 dB v noci), a to o 240 osob ve dne a o 370 osob v noci. – významné snížení po čtu lehce, st ředn ě i t ěžce rušených, jednak ve dne a jednak ješt ě výrazn ěji v noci Podmínkou je realizace navržených protihlukových stěn. Pozn. :Možná námitka m ůže být vznesena i v ůč i skute čnosti, že hluková prognóza byla zpracována pro rok 2040, tedy horizont časov ě zna čně vzdálený, kdy mnohé pom ěry mohou být oproti dnešním zm ěněné. Uvážíme-li však, že nová silnice má sloužit desítky resp. stovky let, je uvedený p řístup p řijatelný a jiné oprávn ěné námitky by mohly být naopak vysloveny pro prognózy jen krátkodobé a tedy p říliš vázané na sou časnost.

Zne čiš ťování ovzduší Hodnocení vlivu vzdušných škodlivin na obyvatelstvo vychází z Rozptylové studie (Enviroad, 2009) zpracované pro ú čely této Dokumentace EIA. Výpo čty jsou vztaženy k časovému horizontu roku 2040. Toto hodnocení se zabývá pouze zne čiš ťováním ovzduší po realizaci silnice, v dob ě jejího provozu, proto byly z rozptylové studie p řevzaty maximálních imisní koncentrace, na kterých je hodnocení založeno, a to na území okolních obcí. V rámci rozptylové studie vypo čtené maximální imisní p řísp ěvky použité v tomto hodnocení jsou uvedeny v Rozptylové studii, která je sou částí Samostatné p řílohové části.

Podrobné vyhodnocení vliv ů jednotlivých zne čiš ťujících látek je následující:

OXID DUSI ČITÝ (NO 2) 1. Identifikace nebezpe čnosti Oxid dusi čitý (NO 2) pat ří k nejvýznamn ějším a nejvíce sledovaným škodlivinám výfukových plyn ů. Ve spalovacích motorech je uvol ňován oxid dusnatý (NO), který se vzdušným kyslíkem postupn ě oxiduje na NO 2. Sm ěs t ěchto dvou plyn ů je ozna čována souborným názvem oxidy dusíku (NO x). Je nejen sou částí výfukových plyn ů, ale i emisí z každého spalování. Její škodliv ější sou částí je NO 2, plyn pal čivého, dusivého zápachu. Čichov ě za číná být patrný od koncentrací 200 – 400 g.m -3.

Oxidy dusíku pat ří do skupiny fotochemických oxidant ů spolu s ozonem (O 3), peroxyacylnitráty (PAN) a četnými dalšími slou čeninami, syntetizovanými ve zne čišt ěném ovzduší za ú časti slune čního zá ření (letní smog). Již p ři koncentracích fotochemického smogu kolem 200 g.m-3 dochází u lidí ke drážd ění očí. Zvlášt ě vnímavé k dráždivým ú čink ům fotochemických oxidant ů jsou d ěti; u nich bylo prokázáno drážd ění horních cest dýchacích a spojivek již p ři p řekro čení úrovn ě 100 g.m-3.

Účinky vyšších koncentrací NO 2 na lidský organismus jsou jednak chronické, jednak akutní. Při dlouhodobém vdechování zvyšují výskyt nemocí dolních dýchacích cest a jejich projev ů. Akutní ú činky se projeví u vysokých dávek již po krátké expozici nep říznivým ovlivn ěním dýchacích funkcí.

HBH Projekt spol. s r. o. 60 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

2. Vyhodnocení vztahu dávka – odpov ěď Pokusná vyšet ření ú čink ů oxidu dusi čitého opakovan ě ukázala, že zdraví lidé nejsou p ři krátkodobém (dvouhodinovém) vdechování dot čeni koncentrací pod 1 ppm (1880 g.m -3). P ři koncentracích 3000 – 9000 g.m -3 nastupují zm ěny plicních funkcí (vzestup dýchacího odporu) u zdravých osob po 10 – 15 minutách. U lidí trpících zán ětem pr ůdušek se dýchací funkce zhoršují p ři 3000 g.m -3 již po 5 minutách. Nejcitliv ější jsou astmatici, u nichž byly laboratorn ě zjistitelné zm ěny dýchacích funkcí na dvou výzkumných pracovištích shodn ě nalezeny po 30 – 110 minutových expozicích koncentracím 560 g.m -3. Jiné laborato ře však účinek tak nízkých koncentrací u astmatik ů nepotvrdily. U zdravých osob byly p ři delší expozici n ěkteré reakce dýchacích funkcí zjišt ěny p ři koncentracích nad 2000 g.m -3.

Limit pro NO 2 činí podle na řízení vlády č. 597/2006 Sb. pro pr ůměrnou ro ční koncentraci 40 g.m -3 a pro hodinový pr ůměr 200 g.m -3 s tím, že nesmí být p řekro čen více než 18 x za kalendá řní rok. Zmín ěné limity 40 g.m -3 a 200 g.m -3 jsou shodné s doporu čením WHO. Chronické ú činky oxidu dusi čitého nelze zcela spolehliv ě posoudit metodou Risk Assessment. Americký ú řad US EPA ( US Environmental Protection Agency ), který pat ří k celosv ětov ě nejkompetentn ějším institucím, zpracovávajícím metodiku Risk Assessment pro jednotlivé chemické škodliviny, nevydal pro NO 2 výpo čtové koeficienty, nebo ť pro to zatím neexistují zcela validní v ědecké podklady. V existujících epidemiologických studiích není možno dostate čně odlišit vliv oxid ů dusíku od ostatních škodlivin p řítomných v m ěstském ovzduší.

Orienta ční zhodnocení pr ůměrných ro čních imisních koncentrací NO 2 podle n ěkterých epidemiologických studií není v případ ě posuzovaného zám ěru pot řebné, nebo ť ro ční pr ůměry jsou spolehliv ě podlimitní (viz níže). 3. Hodnocení expozice Přísp ěvky zám ěru k imisním koncentracím oxidu dusi čitého (pr ůměrné ro ční a maximální hodinové) v jednotlivých dot čených lokalitách, ode čtené z kartografických výstup ů rozptylové studie, jsou uvedené v následující tabulce. V lokalitách, kde jsou ze srovnávaných variant r ůzn ě exponovány r ůzné části obce, jsou uvedeny odd ělen ě údaje pro území na pr ůjezdu stávající silnice I/38 obcí (p) a pro okraj obce p řivrácený k aktivní variant ě (o). Tabulka D.8: Maximální p řísp ěvky posuzované stavby k imisním -3 koncentracím oxidu dusi čitéhoNO 2 [g.m ] na území obcí varianta Nulová varianta Aktivní Sídlo NO 2/r NO 2/h NO 2/r NO 2/h Jihlava 0,25 4 0,25 4 Ran čířov p 0,25 4 0,25 4 o 0,25 3,5 0,25 4 Čížov p 0,25 4 0,25 3 o 0,25 4 0,25 4 Vílanec p 0,25 4 0,20 3 o 0,15 4 0,20 4 Lou čky 0,10 2 0,15 3,5 Beranovec 0,20 4 0,25 3,5 Suchá p 0,25 4 0,15 1,8 o 0,15 4 0,20 2 Prost ředkovice p 0,25 4 0,17 1,6 o 0,25 4 0,17 1,7 Stona řov p 0,25 4 0,20 1,5 o 0,25 4 0,25 3 Limit 40 200 40 200 p … p ři pr ůjezdu stávající silnice obcí, o … na okraji p řivráceném k nové trase

HBH Projekt spol. s r. o. 61 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

4. Charakteristika rizika

Pr ůměrné ro ční p řísp ěvky stavby k pr ůměrným ro čním imisním koncentracím NO 2 činí na území blízkých obcí v obou variantách nanejvýš 0,25 µg.m -3 (tj. 0,6 % limitu). Tento nepatrný p řísp ěvek neovlivní významným zp ůsobem stávající pozadí, odhadované na maximáln ě 20 µg.m -3 (50 % limitu).

Přísp ěvky k maximálním hodinovým koncentracím NO 2 nep řekra čují v obou variantách 4 µg.m -3 (tj. 2 % limitu), což je rovn ěž prakticky nevýznamné. Z hlediska imisí oxidu dusi čitého možno konstatovat, že situace je zdravotn ě pln ě přijatelná a mezi ob ěma variantami není významný rozdíl.

PRAŠNOST (PM 10 ) 1. Identifikace nebezpe čnosti Prašností rozumíme p řítomnost a ší ření tuhých zne čiš ťujících látek (TZL) v ovzduší. M ůže jít o r ůzné prachové částice minerálního, organického nebo biologického původu. Jejich význam pro zdraví závisí na jejich velikosti a jejich chemických, fyzikálních a p řípadn ě biologických vlastnostech. Částe čky nad 100 m se tém ěř úpln ě zachytí v horních dýchacích cestách, nepronikají do dolních cest a jsou tedy zdravotn ě mén ě významné. V ovzduší se dlouho neudrží, relativn ě rychle sedimentují. S klesající velikostí pak nar ůstá podíl částic, které pronikají do plic.

Částice o pr ůměru pod 10 m jsou ozna čovány jako frakce PM 10 , částice pod 2,5 m jako PM 2,5 . Zdravotn ě nejvýznamn ější jsou částice kolem 1 m; pronikají v 90 i více procentech do plicních sklípk ů a ovliv ňují jejich st ěny. Obsažené škodliviny pak snadno pronikají do krevního ob ěhu. Prachové částe čky ze spalovacích proces ů všeho druhu jsou významné tím, že mají malé rozm ěry a pravideln ě obsahují i adsorbované t ěžké kovy a r ůzné uhlovodíky, v četn ě karcinogenních. 2. Vyhodnocení vztahu dávka – odpov ěď Ro ční pr ůměry imisí PM 10 charakterizují dlouhodobé vlivy na dýchací ústrojí, zejména d ětí, imisní hodnoty denní ukazují na možnosti akutního drážd ění sliznic dýchacího ústrojí a případn ě i o čí. Platný limit, stanovený již zmín ěným na řízením vlády č. 597/2006 Sb., činí pro pr ůměrné -3 -3 ro ční koncentrace PM 10 40 g.m a pro 24hodinový imisní pr ůměr 50 g.m s tím, že nesmí být p řekro čen více než 35 x za kalendá řní rok. Metodou Risk Assessment nelze zdravotní ú činky posuzovaného prachu zcela spolehliv ě posoudit. Americký ú řad pro ochranu životního prostředí US EPA ani jiné autoritativní instituce nestanovily pro n ěj oficiální rizikové koeficienty.

Podobn ě jako u NO 2 bylo by i zde možné orienta ční hodnocení pr ůměrných ro čních imisních koncentrací PM 10 podle n ěkterých epidemiologických studií, vzhledem k spolehliv ě podlimitním ro čním pr ůměrům však nebude pot řebné (viz níže). 3. Hodnocení expozice

Přísp ěvky zám ěru k imisním koncentracím tuhých zne čiš ťujících látek PM 10 (pr ůměrné ro ční a maximální 24hodinové) v jednotlivých dot čených lokalitách, ode čtené z kartografických výstup ů rozptylové studie, jsou vedeny v následující tabulce. V lokalitách, kde jsou ze srovnávaných variant r ůzn ě exponovány r ůzné části obce, jsou uvedeny odd ělen ě údaje pro území na pr ůjezdu stávající silnice I/38 obcí (p) a pro okraj obce p řivrácený k aktivní variant ě (o).

HBH Projekt spol. s r. o. 62 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Tabulka D.9 Maximální p řísp ěvky posuzované stavby k imistním -3 koncentracím tuhých zne čis ťujících látekí PM 10 [ g.m ] na území obcí varianta Nulová varianta Aktivní Sídlo PM 10 /r PM 10 /d PM 10 /r PM 10 /d Jihlava 0,10 1,2 0,10 0,8 Ran čířov p 0,10 1,2 0,08 0,8 o 0,08 0,8 0,09 0,8 Čížov p 0,10 1,6 0,06 0,7 o 0,05 0,8 0,07 0,8 Vílanec p 0,10 1,6 0,05 0,6 o 0,04 1,0 0,07 0,8 Lou čky 0,02 0,4 0,04 0,8 Beranovec 0,06 1,2 0,06 0,8 Suchá p 0,08 1,2 0,03 0,3 o 0,05 0,8 0,04 0,3 Prost ředkovice p 0,10 1,2 0,04 0,4 o 0,08 1,2 0,03 0,4 Stona řov p 0,10 1,2 0,05 0,6 o 0,10 1,2 0,06 0,8 Limit 40 50 40 50 p … p ři pr ůjezdu stávající silnice obcí, o … na okraji p řivráceném k nové trase

4. Charakteristika rizika Z výše uvedené tabulky vyplývá, že p řísp ěvky automobilové dopravy k pr ůměrným ro čním koncentracím v obytném území jsou u obou variant jen nepatrné, nanejvýš do 0,10 µg.m -3 (0,25 % limitu). Nemohou místní pozadí rozpoznatelným zp ůsobem ovlivnit.

Přísp ěvky k maximálním 24hodinovým koncentracím PM 10 v exponovaných obcích jsou rovn ěž nízké, u Aktivní varianty nanejvýš 0,8 µg.m -3 (1,6 % limitu), u Nulové varianty do 1,2 µg.m -3 (2,4 % limitu). Jsou rovn ěž zdravotn ě bezvýznamné. V rozptylové studii není zohledněna sekundární prašnost produkovaná ví řením prachu projížd ějícími vozidly. Nelze ji dost dob ře kvantifikovat, závisí na místních podmínkách (povrchu a čistot ě vozovky, po časí). V případ ě pot řeby m ůže být tlumena místními opat řeními, zejména čišt ěním a kropením vozovky.

OXID UHELNATÝ (CO) 1. Identifikace nebezpe čnosti Oxid uhelnatý (CO) vzniká p ři nedokonalém spalování a do ovzduší je emitován ze spalovacích proces ů a z motorových výfukových plyn ů. Toxický ú činek CO je podmín ěn jeho vazbou na molekuly krevního barviva hemoglobinu, které pak nejsou schopné p řenášet do tkání kyslík. Oxid uhelnatý je leh čí než vzduch a proto pom ěrn ě rychle stoupá z p řízemní vrstvy ovzduší vzh ůru. Je proto z hlediska lidského zdraví obvykle málo významný ve volném ovzduší. Rizikový je p ředevším v uzav řených prostorách a dále v dopravních tunelech, v prostorách celnic a p řípadn ě i p ři vysoce frekventovaných k řižovatkách úzkých m ěstských ulic. 2. Vyhodnocení vztahu dávka – odpov ěď Jde o škodlivinu s akutním ú činkem, proto je ze zdravotního hlediska rozhodující posouzení maximálních krátkodobých koncentrací.

HBH Projekt spol. s r. o. 63 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Nejcitliv ější jsou k CO lidé trpící srde čními chorobami (ischemická srde ční nemoc, angina pectoris), jejichž stav se zhoršuje p ři vdechování CO v koncentraci kolem 30 mg.m -3 (tj. 30000 g.m -3). Limit pro CO je u nás výše uvedeným vládním na řízením stanoven pouze jako maximální denní osmihodinový klouzavý pr ůměr, a to 10 mg.m -3, tj. 10 000 g.m -3 (totéž doporu čeno ve sm ěrnici WHO). P řípustné hodnoty hodinové ani ro ční nejsou v na řízení vlády udány. Rizikové koeficienty nejsou pro CO v literatu ře stanoveny. Uvedený limit není u nás ve volném ovzduší zdaleka dosahován, i ve m ěstech se obvykle pohybuje nanejvýš ve stovkách g.m -3. Jeho spolehlivé dodržení s n ěkolika řádovou rezervou je proto možno v posuzovaném území s jistotou p ředpokládat. 3. Hodnocení expozice Vypo čtené p řísp ěvky zám ěru k imisním koncentracím CO jsou v hodnoceném území velmi nízké, v aktivní variant ě do 8 µg.m -3, v nulové do 18 µg.m -3. 4. Charakteristika rizika Přísp ěvky hodnocené automobilové dopravy jsou o 3 – 4 řády nižší než stanovený limit (10 000 µg.m -3) a nemohou tedy mít žádný zdravotní význam.

BENZEN (C 6H6) 1. Identifikace nebezpe čnosti Další škodlivinou, jejíž imise jsou v okolí silnic s automobilovou dopravou obvykle sledovány, je benzen (C 6H6). Je to čirá, bezbarvá, t ěkavá a ho řlavá kapalina výrazného aromatického zápachu, s bodem varu 80,1 oC. V životním prost ředí je všudyp řítomný, vzniká při každém ho ření paliv, je sou částí výfukových plyn ů a v relativn ě zna čném množství je obsažen v tabákovém kou ři (ku řák dvaceti cigaret denn ě vdechne denn ě 10x více benzenu než běžný obyvatel z m ěstského ovzduší). V motorovém benzinu je p řítomný v množství mezi 0,5 a 2 %. Ve vysokých koncentracích benzen dráždí o či, sliznice dýchacích cest a k ůži a p ři akutních dávkách p ůsobí toxicky na centrální nervstvo. Takové koncentrace se ovšem v posuzovaném území nemohou vyskytnout. P ři chronických expozicích vysokým dávkám benzen utlumuje tvorbu krvinek v kostní d řeni. Z epidemiologických studií u pracovník ů dlouhodob ě vystavených zvýšeným koncentracím benzenu (d říve v kožed ělném a gumárenském pr ůmyslu) se usuzuje, že jejich dlouhodobé vdechování má kumulativní ú činek a zvyšuje riziko akutní myeloidní leukémie. Americký ú řad pro ochranu životního prost ředí (US EPA) i mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí benzen mezi lidské karcinogeny. 2. Vyhodnocení vztahu dávka – odpov ěď U nás platný imisní limit ro ční pro pr ůměrné koncentrace benzenu v ovzduší činí dle výše uvedeného vládního na řízení výhledov ě (od roku 2010) 5 g.m -3, tj. 5000 ng.m -3. K provedení rizikové analýzy jsou k dispozici koeficienty publikované americkým ú řadem pro ochranu životního prost ředí (US EPA). Zde je však vzhledem k stopovým koncentracím benzenu nemusíme použít, nebo ť nalezená úrove ň imisních koncentrací je výrazn ě podlimitní. 3. Vyhodnocení expozice Pon ěvadž v případ ě benzenu jde o chronické kumulativní p ůsobení, k hodnocení jsou rozhodující ro ční pr ůměry. Jejich rozp ětí v hodnoceném území je uvedeno v následující tabulce. V lokalitách, kde jsou ze srovnávaných variant r ůzn ě exponovány r ůzné části obce, jsou uvedeny odd ělen ě údaje pro území na pr ůjezdu stávající silnice I/38 obcí (p) a pro okraj obce p řivrácený k aktivní variant ě (o).

HBH Projekt spol. s r. o. 64 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Tabulka D.10 Maximální p řísp ěvky posuzované stavby k imisním koncentracím benzen u[ng.m -3] na území obcí varianta Sídlo Nulová Aktivní Jihlava 12 12 Ran čířov p 12 8 o 12 8 Čížov p 12 8 o 8 9 Vílanec p 12 8 o 8 8 Lou čky 2 4 Beranovec 8 8 Suchá p 12 6 o 6 7 Prost ředkovice p 12 5 o 10 6 Stona řov p 12 6 o 12 9 Limit 5000 4. Charakteristika rizika Vypo čtené úrovn ě celkových ro čních p řísp ěvk ů benzenu z automobilové dopravy na hodnocených silnicích jsou o 2 až 3 řády nižší než stanovený limit a nemohou tak mít žádný zdravotní význam.

BENZO (A)PYREN (C 20 H12 ) 1. Identifikace nebezpe čnosti Benzo(a)pyren (C 20 H12 , BaP) je nejznám ějším a nejlépe prozkoumaným reprezentantem skupiny polycyklických aromatických uhlovodík ů (PAU). Jde o velkou skupinu organických slou čenin se dv ěma nebo více kondenzovanými benzenovými jádry. Jsou to látky relativn ě málo rozpustné ve vod ě, v ovzduší se adsorbují na pevné částice. Tvo ří se hlavn ě v d ůsledku pyrolýzních proces ů, zejména p ři neúplném spalování organických materiál ů. Do životního prost ředí proto pronikají zejména v souvislosti s výrobou koksu, spalováním uhlí p ři individuálním vytáp ění i v pr ůmyslu, a také s výfukovými plyny motorových vozidel. Vysoké koncentrace PAU jsou též obsaženy v tabákovém kou ři. V ovzduší bylo identifikováno na 500 PAU, v ětšina v literatu ře uvád ěných m ěř ení však byla provedena na BaP a n ěkolika málo dalších reprezentantech této skupiny. Vdechování PAU může podle literárních údaj ů p řispívat ke vzniku rakoviny plic. 2. Vyhodnocení vztahu dávka – odpov ěď Také v tomto p řípad ě jde o látku s dlouhodobým kumulativním p ůsobením a proto má smysl pouze hodnocení dlouhodobých (ro čních) pr ůměrů imisních koncentrací. Cílový imisní limit pro BaP, který má být v ČR spln ěn do 31. 12. 2012, je ve výše citovaném vládním na řízení stanoven pro ro ční pr ůměr v hodnot ě 1 ng.m -3 (tj. 1000 pg.m -3). Spolehlivé rizikové koeficienty pro Risk Assessment nejsou v p řípad ě BaP k dispozici. 3. Vyhodnocení expozice Také v případ ě benzo(a)pyrenu jde o zdravotn ě významné chronické p ůsobení, hodnotíme proto ro ční pr ůměry. Rozp ětí koncentrací imisních p řísp ěvk ů je uvedeno v následující tabulce. V lokalitách, kde jsou ze srovnávaných variant r ůzn ě exponovány r ůzné části obce, jsou uvedeny odd ělen ě údaje pro území na pr ůjezdu stávající silnice I/38 obcí (p) a pro okraj obce přivrácený k aktivní variant ě (o).

HBH Projekt spol. s r. o. 65 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Tabulka D.11 Maximální přísp ěvky posuzované stavby k imisním koncentracím benzo(a)pyrenu [pg.m -3] na území obce varianta Sídlo Nulová Aktivní Jihlava 0,5 0,5 Ran čířov p 0,45 0,4 o 0,45 0,45 Čížov p 0,4 0,35 o 0,3 0,5 Vílanec p 0,4 0,4 o 0,2 0,5 Lou čky 0,1 0,3 Beranovec 0,3 0,5 Suchá p 0,4 2,5 o 0,2 0,3 Prost ředkovice p 0,4 0,25 o 0,3 0,25 Stona řov p 0,4 0,35 o 0,4 0,5 Limit 1000 4. Charakteristika rizika Z výše uvedené tabulky vyplývá, že imisní p řísp ěvky posuzovaných variant jsou o 3 až 4 řády nižší než stanovený limit. Koncentrace pohybující se na úrovních tisícin a stotisícin procenta limitu nemohou stávající imisní situaci zm ěnit a nemají tedy žádný zdravotní význam.

DALŠÍ ŠKODLIVINY Oxidy dusíku, prachové částice, oxid uhelnatý, benzen a benzo(a)pyren nejsou ovšem zdaleka jedinými škodlivinami výfukových plyn ů. Zhruba soub ěžn ě s imisemi NO 2 rostou vlivem automobilové dopravy v ovzduší i četné další noxy, zejména ze skupiny uhlovodík ů. Vyskytují se ovšem jen ve stopách a jsou rozptylovány vícemén ě paraleln ě s oxidy dusíku a ostatními noxami. V popsané situaci je možno d ůvodn ě p ředpokládat, že jejich vliv nebude zdravotn ě rizikový. Z výše uvedeného vyplývá, že p řísp ěvky hodnocené silnice ke zne čišt ění ovzduší jsou v okolních obcích u části kontaminant (CO, benzen, BaP) extrémn ě nízké a nemohou místní situaci ovlivnit. I p řísp ěvky ostatních škodlivin jsou nanejvýš v úrovni n ěkolika procent limitu, takže v sou čtu s pozadím, které je z řejm ě podlimitní, nemohou mít zdravotní význam. Aktivní varianta neovlivní nep řízniv ě ve řejné zdraví, v imisních koncentracích se v exponovaných obcích situace zne čišt ění ovzduší oproti Nulové variant ě prakticky nezm ění.

Další vlivy Automobilový provoz s rostoucí hustotou zvyšuje nebezpe čí dopravních úraz ů, zejména v místech častého p řechodu chodc ů, pohybu cyklist ů apod. Z tohoto hlediska jsou ob ě varianty výhodné tím, že jsou vedeny mimo obytné území.

HBH Projekt spol. s r. o. 66 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Vlivy v dob ě výstavby Stavba bude z řejm ě realizována postupn ě po etapách, čímž se rušivé vlivy (zejména prašnost, výfukové plyny, hluk a zvýšené úrazové riziko) budou časov ě posouvat v blízkosti p řilehlých obcí. Mohou p ůsobit v místech p řiblížení k lidským sídl ům jednak p římo z trasy silnice, jednak z p řilehlých pracoviš ť (stavebních dvor ů). Intenzivn ěji budou takové faktory p ůsobit v místech v ětší koncentrace stavebních prací (nap ř. kolem mostních objekt ů). Významným rušivým elementem m ůže být také doprava zeminy a stavebního materiálu nákladními automobily, pokud bude ve vyšších frekvencích vedena p řes blízké obce. Pon ěvadž zatím není známá organizace stavby, není možné posoudit v detailech míru a charakter rušení obyvatelstva v jednotlivých lokalitách. Bude to umožn ěno až v dalších fázích projekce, kdy bude podrobn ě znám postup prací, dopravní nároky a dopravní trasy. V jednotlivých fázích podrobné projekce bude t řeba zajistit, aby plány a režim prací byly připravovány nejen s ohledem na organiza ční pot řeby stavby samé, ale i s vysokou pozorností pro dosažitelnou minimalizaci nep říznivých vliv ů na obyvatelstvo.

Psychosociální vlivy Po stránce psychické m ůže silnice v jednotlivých lokalitách na p řechodnou dobu narušovat pohodu obyvatel v období výstavby. Zám ěr nebude mít nep říznivé sociální dopady. P řínosem budou nové pracovní p říležitosti po dobu její výstavby.

Exponované obyvatelstvo Realizací varianty Aktivní se oproti variant ě Nulové znateln ě sníží hlukové zát ěže v dot čených obcích. Ve dne se sníží po čet lehce ru čených obyvatel o cca 100, st ředn ě rušených o cca 80 a t ěžce rušených o cca 50. V noci klesne po čet lidí s lehce narušovaným spánkem o cca 200, se st ředním rušením spánku o cca 120 a s těžkým rušením spánku o cca 60. Po čty obyvatel exponovaných úrovním, které by byly po zdravotní stránce obzvlášt ě závažné (nad 65 – 70 dB ve dne, kolem 60 dB a více v noci) budou nižší o cca 240 osob ve dne a o 370 osob v noci. V dob ě výstavby silnice mohou být lidé z blízkých obytných lokalit na p řechodnou dobu dot čeni rušivými faktory (p ředevším hlukem a zvýšenou prašností). Po čet rušených ani míru a dobu trvání zát ěží není v této fázi p řípravy stavby možné zodpov ědn ě odhadnout.

DÍL ČÍ ZÁV ĚR Z POSOUZENÍ VLIV Ů NA OBYVATELSTVO Varianta Aktivní přináší oproti variant ě Nulové snížení hlukových zát ěží obyvatel. Aktivní varianta neovlivní nep řízniv ě ve řejné zdraví, v imisních koncentracích se v exponovaných obcích situace zne čišt ění ovzduší oproti Nulové variant ě prakticky nezm ění. Podmínkou je realizace navržených protihlukových st ěn.

VARIANTA AKTIVNÍ > VARIANTA NULOVÁ

HBH Projekt spol. s r. o. 67 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.I.2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA VLIV NA OVZDUŠÍ Posouzení vlivu stavby na ovzduší je podrobn ě řešeno v rámci Rozptylové studie , která je sou částí Samostatné p řílohové části p ředkládané Dokumentace EIA. V této p říloze jsou popsány metody zpracování, podrobné výsledky, v četn ě grafického znázorn ění imisních p řísp ěvk ů z dopravy. Na základ ě provedených modelových výpo čtů byly konstatovány následující skute čnosti: – realizací Aktivní varianty dojde vlivem p řerozd ělení intenzit dopravy k poklesu celkových 11) emisí CO, NO 2, PM 10 a k nár ůstu emisí NO x a C 20 H12 . – realizací Aktivní varianty dojde v Jihlav ě, Pístov ě, Okroulíku, Popici, Lou čkách, Beranovci a Otín ě k mírnému navýšení pr ůměrných imisních koncentrací v ětšiny hlavních škodlivin, v ostatních dot čených sídlech pak k jejich snížení. – k velmi mírnému navýšení pr ůměrných imisních koncentrací C 20 H12 pak dojde tém ěř ve všech dot čených sídlech, vyjma Ran čířova, Čížova, Suché a Prost ředkovic, – veškeré imisní p řísp ěvky imisních koncentrací hlavních škodlivin emitovaných silni ční dopravou na posuzovaných variantách stavby budou s velkou rezervou pod v sou časnosti dovolenými imisními limity, – protože v oblasti realizace stavby se neprovádí kontinuální monitoring imisních koncentrací uvažovaných škodlivin, nelze objektivn ě posoudit, zda vypo čtené imisní p řísp ěvky v sou čtu s "poza ďovým" zne čišt ěním budou, či nebudou p řekra čovat v sou časnosti povolené limity, – dnešní stav ro čního pr ůměrného maximálního zne čišt ění ovzduší oxidy dusíku v blízkosti obcí činí maximáln ě 25 µg⋅m-3 a oxidem dusi čitým 20 µg⋅m-3. Z toho lze usuzovat, že celkové imisní koncentrace (tj. v č. poza ďového zne čišt ění NO x a NO 2) obou škodlivin, za jejichž hlavní zdroj je považována silni ční doprava, nebudou p řekra čovat v sou časnosti povolené imisní limity, – oba p ředchozí záv ěry navíc vychází z pesimistického p ředpokladu, že až do výhledového roku prognózy (rok 2040) bude stagnovat vývoj v ochran ě ovzduší p řed pr ůmyslovými zdroji a zárove ň stagnace v technickém vývoji v oblasti silni čních dopravních prost ředk ů, – silni ční doprava je považována za silný zdroj tzv. druhotné prašnosti, tj. ví řením prachu vlivem pojezdu motorových vozidel. Kvantifikovat podíl této druhotné prašnosti na celkové imisní koncentraci prachových částic v ovzduší je zatím nad možnosti reálných modelových výpo čtů. VLIV NA KLIMA Při hodnocení možných vliv ů zám ěru na klima je nutno uvažovat klima v jednotlivých prostorových m ěř ítcích, tj. v měř ítku makroklimatu, mezoklimatu, místního klimatu a mikroklimatu 12

11 Tento zdánlivý paradox plyne ze skute čnosti, že každá škodlivina má jinou progresi v závislosti na podélném sklonu vozovky, rychlosti a skladb ě dopravního proudu. 12 Makroklima m ůžeme definovat jako režim meteorologických d ějů, který se vyvíjí a formuje pod vlivem interakcí mezi atmosférou a aktivním povrchem, podmín ěních energetickou bilancí systému, velkoprostorovou cirkulací převládajícím charakterem aktivního povrchu. Pro makroklima jsou charakteristické víry s polom ěry k řivosti řádov ě desítky kilometr ů. Mezoklima je ovlivn ěno makroklimatem nebo je výsledkem vlivu činnosti člov ěka v m ěř ítku m ěst na p řízemní atmosféru a výsledkem vlivu místních klimat, která se v rozsahu mezoklimatu nacházejí. Pro mezoklima jsou charakteristické víry s polom ěry k řivosti řádov ě jednotky až desítky kilometr ů. Místní klima (topoklima) se vytvá ří pod vlivem morfologie, p řevládajícího složení a struktury biotické a abiotické složky aktivního povrchu a pod vlivem mikroklimat, která se nacházejí v jeho rozsahu. Místní klima je typické turbulentním proud ěním o polom ěrech k řivosti řádov ě stovky metr ů. Mikroklima se vytvá ří pod bezprost ředním vlivem klimageneticky stejnorodého aktivního povrchu. Jeho formování je vázáno na energetickou bilanci systému aktivní povrch – atmosféra. Horizontální rozm ěr mikroklimatu se odvíjí od rozlohy klimageneticky homogenního aktivního povrchu (definice upraveny podle Prošek, P. – Rein, F., 1979).

HBH Projekt spol. s r. o. 68 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

varianta Nulová Stávající dopravní sí ť je již sou částí posuzovaného území, a tak jsou p řípadné vlivy na klima těžko rozpoznatelné. Rozptylové podmínky v okolí stávajících silnic jsou ovlivn ěny jejich výškovým vedením p řevážn ě po terénu, minimální násypy a zá řezy nezdrs ňují reliéf a nep řispívají tak k většímu zaví ření spodní vrstvy atmosféry. varianta Aktivní S ohledem na uvedené vymezení pojm ů m ůžeme říci, že posuzovaný zám ěr nem ůže ovlivnit faktory podmi ňující makroklima, tudíž ani makroklima samotné. U stavby tohoto rozsahu lze teoreticky uvažovat ovlivn ění klimatu v rámci mezo-, topo- a mikrom ěř ítka. V rámci mezom ěř ítka lze vylou čit, že by stavba ovlivnila teplotní charakter oblasti. V úvahu p řipadá ovlivn ění v rámci malého m ěř ítka v těsné blízkosti t ělesa silnice. Toto ovlivn ění souvisí p ředevším se zm ěnou charakteru aktivního povrchu. Realizací varianty Aktivní pravd ěpodobn ě nedojde ke kvantitativnímu, ani kvalitativnímu ovlivn ění srážkových pom ěrů v širším ani bezprost ředním okolí zám ěru. Ovlivn ění lze teoreticky p ředpokládat pouze v případ ě sn ěhové pokrývky, která se m ůže na tělesem komunikace zastín ěných místech (p řípadn ě na neoslun ěných svazích zá řez ů) udržovat déle. Ovlivn ění výšky a délky trvání sn ěhové pokrývky bude však omezeno pouze na bezprost řední blízkost násyp ů. Zm ěny relativní vlhkosti lze v důsledku výstavby p ředpokládat ve vztahu ke zm ěně charakteru aktivního povrchu. Tato zm ěna se na relativní vlhkosti projeví nejvýrazn ěji patrn ě v úsecích, kde komunikace protíná vzrostlý porost (nap ř. k řížení porost ů Loveckého a Lou čského potoka). Zm ěny ve vlhkosti vzduchu lze však o čekávat pouze v prostoru komunikace a v její těsné blízkosti. Teoreticky lze p ři zvýšení prašnosti a p řísunu zne čiš ťujících částic (v pr ůběhu stavby a po jejím dokon čení) o čekávat zvýšení četnosti mlh . Avšak vzhledem k pom ěrn ě v ětrnému charakteru vyvýšených partií terénu, kudy komunikace p řevážn ě prochází, (a tedy pom ěrn ě dobrým rozptylovým podmínkám) a za p ředpokladu minimalizace prašnosti p ři výstavbě toto nelze o čekávat. V zájmovém území jednozna čně dominuje západní proud ění. Vícemén ě totožn ě s ním jsou orientována údolí drobných vodních tok ů, která posuzovaný zám ěr k říží. T ěleso komunikace situované nap říč údolím by mohlo tam, kde je vedeno na násypu, vytvá řet bariéru ve vzestupném i sestupném proud ění vzduchu údolím. Vytvá ření bariéry v proud ění vzduchu nelze o čekávat tam, kde komunikace prochází na mostním objektu. Zde bude proud ění ovlivn ěno minimáln ě. V úsecích, kde posuzovaný zám ěr prochází v zá řezu lze teoreticky očekávat, že zá řez bude vytvářet koridor pro proud ění vzduchu. Vzhledem k severo-jižní orientaci zám ěru, tj. orientaci prakticky kolmo k převládajícímu sm ěru v ětru nelze výrazné usm ěrňování proud ění p ředpokládat.

DÍL ČÍ ZÁV ĚR Z POSOUZENÍ VLIV Ů NA OVZDUŠÍ A KLIMA Na základ ě provedeného modelového výpo čtu lze konstatovat, že realizací varianty Aktivní dojde vlivem p řerozd ělení intenzit dopravy k poklesu celkových emisí CO, NO 2 PM 10 a k nár ůstu emisí NO x a C 20 H12 a k mírnému navýšení pr ůměrných imisních koncentrací v ětšiny hlavních škodlivin p ři sídlech vzdálených od stávající silnice I/38, v ostatních dot čených obcích pak k jejich snížení. Vypo čtené imisní p řísp ěvky jsou hluboko pod stanovenými limity, které patrn ě nedosáhnou ani v sou čtu s poza ďovým zne čišt ěním. Realizace varianty Aktivní ovlivní klima oblasti minimáln ě. Ovlivn ění, které bude dáno p ředevším zm ěnou v souvislosti s charakterem aktivního povrchu, lze o čekávat pouze v bezprost řední blízkosti t ělesa komunikace. VARIANTA AKTIVNÍ ~ VARIANTA NULOVÁ

HBH Projekt spol. s r. o. 69 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.I.3. VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI Posouzení vlivu navrhovaného zám ěru na hlukovou situaci je podrobn ě řešeno v rámci Hlukové studie , která je sou částí Samostatné p řílohové části předkládané Dokumentace EIA. Tato hluková studie byla zárove ň podkladem pro zpracování studie Hodnocení zdravotních rizik (Kotulán, 2009) – viz kapitola D.I.1. Z provedených modelových výpo čtů vyplývají následující skute čnosti: varianta Nulová Ve variant ě Nulové je silnice I/38 v hodnoceném úseku vedena intravilány obcí (a jejich částí) Ran čířov, Čížov, Vílanec, Suchá, Prost ředkovice a Stona řov. Rozsah hlukového zatížení území pro variantu Nulovou je zobrazen v grafických p řílohách Hlukové studie (P říloha 1 a 2). Základní limity hluku 60 dB den a 50 dB noc jsou p řekra čovány v obytné zástavb ě v intravilánech všech obcí, kterými silnice I/38 prochází, v řad ě p řípad ů jsou pak u nejbližší obytné zástavby p řekra čovány i hygienické limity hluku s korekcí na starou hlukovou zát ěž. varianta Aktivní Ve variant ě Aktivní je p řeložka silnice I/38 vedena obchvaty jednotlivých obcí, tzn. mimo jejich intravilány, na p ůvodní silnici z ůstane p ředevším místní provoz. Rozsah hlukového zatížení území pro variantu Aktivní bez navrhovaných protihlukových opat ření je zobrazen v grafických p řílohách Hlukové studie (P říloha 3 a 4). Vzhledem k tomu, že v modelu bez protihlukových opat ření dochází k překra čování hlukových limit ů v obci Ran čířov a Čížov, byla v tomto úseku prov ěř ena ú činnost možných protihlukových opat ření. Tato situace je zobrazena v grafických p řílohách Hlukové studie (P říloha 5 a 6). Protihluková opat ření (protihlukové st ěny) jsou navržena na úseku p řeložky silnice I/38 procházejícím kolem obce Ran čířov a Čížov a to v následujícím rozsahu: km 14,650 – 14,870 vpravo, výška 3, - 3,5 m km 16,280 – 16,640 vlevo, výška 4,0 m Vliv výstavby obchvatu na p řerozd ělení dopravy v intravilánech dot čených obcí je z řejmý z porovnání intenzit dopravy pro variantu Nulovou a Aktivní . Tomuto novému rozd ělení dopravy odpovídá i o čekávaná zm ěna hlukového zatížení území hlukem ze silni ční dopravy (prezentována v grafických p řílohách Hlukové studie (P říloha 5 a 6), kde jsou v jednotlivých výpo čtových bodech uvedeny zm ěny hlukového zatížení v porovnání s variantou Nulovou ). Ke snížení hlukového zatížení vlivem nového p řerozd ělení dopravy dojde zejména v obytné zástavb ě v bezprost ředním okolí stávající trasy silnice I/38 v intravilánech jednotlivých obcí (snížení hlukového zatížení o cca 5,8 – 6,9 dB v denní dob ě a 7,2 – 8,5 dB v no ční dob ě vlivem snížení intenzit dopravy). Toto snížení intenzit dopravy sníží hlukové zatížení nejbližší zástavby v okolí stávající I/38 pod hygienické limity hluku s korekcí na starou hlukovou zát ěž. Ke zvýšení hlukového zatížení pak dojde v chrán ěných venkovních prostorech staveb a v chrán ěných venkovních prostorech v okolí navrhovaného obchvatu, nicmén ě hygienické limity hluku nebudou p řekro čeny. V okolí MÚK Jihlava-jih se nachází území vymezená v územním plánu jako území pro rekreaci (rekrea ční domky, zahradní domky a zahrady). V katastru nemovitostí jde o pozemky za řazené jako zem ědělský p ůdní fond, zahrady, trvalé travní porosty apod., stavby jsou pak za řazeny p řevážn ě jako stavby pro rodinnou rekreaci.

HBH Projekt spol. s r. o. 70 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Pokud bude orgánem ochrany zdraví požadována ochrana i t ěchto území, budou v dalším stupni projektové dokumentace navržena protihluková opat ření (protihlukové st ěny) i v této lokalit ě. V ostatním území v okolí trasy navrhovaného obchvatu, kde dojde k očekávanému navýšení hlukového zatížení území, se nenachází žádné chrán ěné venkovní prostory staveb ani ostatní chrán ěné venkovní prostory

DÍL ČÍ ZÁV ĚR Z POSOUZENÍ VLIV Ů NA HLUKOVOU SITUACI Při zachování stávajícího stavu silnice I/38, tedy ve variant ě Nulové, jsou p řekra čovány základní limity hluku 60 dB den a 50 dB noc v obytné zástavb ě v intravilánech všech obcí, kterými silnice I/38 prochází, u nejbližší zástavby jsou p řekra čovány limity s korekcí na starou hlukovou zát ěž (70 dB den/60 dB noc). Vlivem realizace varianty Aktivní dojde ke snížení hlukového zatížení v obytné zástavb ě jednotlivých obcí v bezprost ředním okolí stávající trasy silnice I/38, p ředevším díky novému přerozd ělení dopravy. Toto snížení intenzit dopravy sníží hlukové zatížení nejbližší zástavby v okolí stávající I/38 pod hygienické limity hluku s korekcí na starou hlukovou zát ěž. Ke zvýšení hlukového zatížení pak dojde v chrán ěných venkovních prostorech staveb a v chrán ěných venkovních prostorech v okolí navrhovaného obchvatu, nicmén ě hygienické limity hluku nebudou p řekro čeny. V úseku obcházejícím obcemi Ran čířov a Čížov byla předb ěžn ě navržena protihluková opat ření a prov ěř ena jejich ú činnost.

VARIANTA AKTIVNÍ > VARIANTA NULOVÁ

HBH Projekt spol. s r. o. 71 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.I.4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY varianta Nulová Stávající dopravní sí ť k říží n ěkolik vodních tok ů, tyto st řety jsou řešeny klasickými zp ůsoby – mostními objekty a propustky. Nerealizací zám ěru z ůstanou v zájmovém území zachovány stávající odtokové pom ěry. varianta Aktivní

VLIV NA CHARAKTER ODVODN ĚNÍ OBLASTI A HYDROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY Povrchové vody Realizací posuzovaného zám ěru ve variant ě Aktivní nedojde k zásadním zm ěnám odtokových charakteristik dot čeného území. Všechna k řížení s vodními toky jsou řešena dostate čně kapacitními mostními objekty. Tabulka D.13: Přehled křížení zám ěru v s vodními toky km vodní tok st řet S řešení 13,835 bezejmenný potok křížení 2 rámový propustek 14,696 bezejmenný potok křížení 2 mostní objekt s délkou p řemost ění 60 m 15,490 Okrouhlík křížení 2 mostní objekt s délkou p řemost ění 240 m 17,420 Popický potok křížení 2 mostní objekt s délkou p řemost ění 61 m trubní propustek DN150, délka propustku 18,277 bezejmenný potok křížení 2 70 m 19,850 Lou čský potok křížení 2 mostní objekt s délkou p řemost ění 147 m 21,270 Lovecký potok křížení 3 mostní objekt s délkou p řemost ění 196 m 24,122 bezejmenný potok křížení 2 rámový propustek 24,833 Farský potok křížení 2 mostní objekt s délkou p řemost ění 85 m 25,235 Otínský potok křížení 2 mostní objekt s délkou p řemost ění 85 m S – správce vodního toku (1 – Povodí Moravy, 2 – Zem ědělská vodohospodá řská správa, 3 – Lesy ČR s.p.

Realizací posuzovaného zám ěru dojde k přiblížení k několika vodním plochám. Tabulka D.14: P řehled st řet ů p řeložky silnice I/38 s vodními plochami km název charakter st řet 17,420 Popický rybník rybochovný rybník přiblížení cca 30 m 18,277 Vílanecký rybník revitalizovaný, bez ryb přiblížení cca 60 m přechod mezi 24,122 rybníky u Stona řova rybochovný rybník rybníky V katastrálním území obce Stona řov se na bezejmenným vodním toku v blízkosti zem ědělského areálu nachází soustava t ří rybníku. Nejvýše položený rybník je ve fázi výstavby. Navrhovaná p řeložka prochází mezi dolníma dv ěma rybníky v jejich t ěsné blízkosti. V posuzovaném území se nachází řada dalších rybník ů. Pokud jsou umíst ěny po proudu od posuzovaného zám ěru, existuje zde riziko kontaminace. Jedná se o následující rybníky: Tabulka D.15: P řehled st řet ů p řeložky silnice I/38 s vodními plochami k.ú. název vodní toky protékající rybníkem Ran čířov Návesný rybník Okrouhlík Stona řov rybníky u Stona řova bezejmenný vodní tok Stona řov Šebá ček bezejmenný vodní tok

HBH Projekt spol. s r. o. 72 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Při řešení koncepce odvodn ění bude nezbytné u zdrojových tok ů t ěchto rybník ů řešit sedimenta ční nádrže pro p řed čišt ění vod odvád ěných z vozovky. Posuzovaný zám ěr se okrajové dotýká lokalit chrán ěných pro akumulaci povrchových vod LAPV vymezených na základ ě dosud platného Sm ěrného vodohospodá řského plánu a návrhu Plánu oblasti povodí. Tyto dokumenty budou v roce 2010 nahrazeny Generelem LAPV, ve kterém není s vymezením t ěchto lokalit po čítáno. Podzemní vody Asfaltový povrch silnice zabrání vsaku deš ťové vody do p ůdy. Celková plocha vozovky, včetn ě plochy MÚK a p řeložek, je p řibližn ě 0,168 km 2. Při specifickém odtoku 5 – 7 l.s -1 z 1 km 2 bude teoretický úbytek podzemních vod činit cca 1,01 l.s -1. Skute čný úbytek bude nižší, protože voda z komunikace bude svedena do recipient ů a vodních tok ů a také v p říkopech bude mít voda možnost vsakovat. Plocha navrhované komunikace bude zanedbatelná, vzhledem k celkovým plochám povodí, jimiž komunikace prochází. Nelze tedy p ředpokládat významn ější zásah do vodního režimu krajiny, ale je t řeba po čítat s částe čným p řerozd ělením odtoku a vsaku srážkových vod. Tento negativní dopad lze však minimalizovat vhodnými technickými opat řeními (reten ční nádrže, vsakovací p říkopy, apod.). VLIV NA JAKOST VOD Voda, odtékající z povrchu vozovky, bude obsahovat kontaminanty, které budou mít vliv na jakost povrchových vod. M ůže se jednat zejména o toxické stopové prvky (p ředevším hliník, zinek, nikl, chrom, olovo, kadmium a m ěď ), ropné látky (nepolární extrahovatelné látky – NEL 13 ), PAU 14 a posypové materiály ze zimní údržby vozovky (zejména NaCl a aditiva 15 ). Návrh koncepce odvodn ění vozovky nebyl v projektové dokumentaci detailn ě zpracován. Předpokládá se odvedení deš ťové vody silni čními p říkopy a kanalizací, p řes usazovací nádrže s odlu čova či ropných látek do recipient ů. Oproti stávajícímu stavu tedy dojde ke zlepšení „kontroly“ a čišt ění odtékajících srážkových vod. Na druhou stranu však tyto vody odtékající z komunikace, které jsou v sou časnosti v převážné v ětšin ě zasakovány podél silnice, budou z větší části p římo (resp. p řes uvedený systém čišt ění) ovliv ňovat výše uvedené k řížené recipientní toky. Pro p ředb ěžný odhad míry možného zne čišt ění podzemních vod v období b ěžného provozu jsou použity výsledky výzkumného projektu pro Ministerstvo dopravy, který se zabýval dopadem provozu dálnic a rychlostních silnic na recipienty a vodní útvary (2005 – 2007). Vybrané ukazatele kvality vod odtékajících z dálnic a rychlostních silnic jsou uvedeny v následující tabulce.

13 NEL – nepolární extrahovatelné látky; mohou pocházet z ropných produkt ů, z uhlí a výrobk ů z něho, z produkce rostlin, živo čich ů, mikroorganism ů atd. V souvislosti s dopravou jsou v praxi za NEL nej čast ěji považovány ropné látky, které jsou definovány jako uhlovodíky a jejich sm ěsi, zejména benzin, motorová nafta, benzen a jeho deriváty, petrolej, topný olej a dehtový olej. 14 Polycyklické aromatické uhlovodíky. Zdroji PAU jsou ot ěr z asfaltu, pneumatik a brzd a jemné částice pocházející ze spalovacích motor ů. Ve vod ě odtékající ze silnic (dálnic) jsou na suspendované látky vázány zejména polyaromáty s vyšší molekulovou hmotností, což vede k jejich následné akumulaci v sedimentech. V povrchové vod ě p řevažují PAU se t řemi aromatickými kruhy, zatímco v sedimentech p řevažují PAU se 4 kruhy. 15 Do posypových solí jsou p řidávány protispékací p řísady – zejména hexakyanoželeznaté slou čeniny (v ČR 75 mg / kg). Tyto kyanidové formy, které jsou následn ě ve vodním prost ředí rozloženy jsou netoxické pro člov ěka nebo jen mírn ě toxické pro vodní biotu.

HBH Projekt spol. s r. o. 73 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Tabulka D.16: Koncentrace vybraných sledovaných látek odvád ěných z vozovky (Beránková, Huzlík, 2008) ukazatel kvality vody jednotka pr ůměr medián NV 229/2007 Sb. ** Pb mg.l -1 3,82 2,40 14,4 Cd* mg.l -1 0,406 0,190 0,7 Ni* mg.l -1 45,3 21,8 40 Hg mg.l -1 0,199 0,140 0,1 Cr* mg.l -1 4,83 4,50 35 Cu mg.l -1 19,0 13,7 25 Zn mg.l -1 142 69,0 160 Cl mg.l -1 1095 726 250 C 10 – C40 mg.l -1 0,145 0,145 0,1 benzo[b]fluoranten ng.l -1 7,66 3,75 60 benzo[k]fluoranten ng.l -1 5,87 3,65 60 vybrané benzo[a]pyren ng.l -1 5,63 2,10 100 prioritní benzo[ghi]perylen ng.l -1 6,29 3,33 30 PAU indeno[1,2,3-cd]pyren ng.l -1 5,69 3,25 30 fluoranten ng.l -1 21,2 9,80 200 Suma 6 PAU ng.l -1 7,66 3,75 200 * Vyskytují se statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými sledovanými lokalitami **Na řízení vlády 229/2007 Sb., kterým se m ění na řízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného zne čišt ění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypoušt ění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Pozn.: Dle práce „Vliv dopravy na životní prost ředí – polyaromatické uhlovodíky v odtokové vod ě a sedimentu z dálni čního t ělesa“ (CDV, aktualizace 2004; grantový projekt MD ČR č.801/210/110) se celkový obsah PAU ve vod ě pohyboval v rozmezí stovek ng.l -1, což je ve shod ě s publikovanými údaji, nap ř. Legret et al. (1999). Minimální hodnota 138,69 ng.l -1 byla zjišt ěna na D5 v červenci, maximální hodnoty opakovan ě na jedné z lokalit D1 v prosinci (8179,78 ng.l -1) a dubnu (31608,42 ng.l -1). Z tabulky je patrné, koncentrace v ětšiny sledovaných látek p řítomných ve vod ě odtékající z komunikace, je podlimitní (mnohdy výrazn ě), nebo se pohybuje v blízkosti limitních hodnot. Výjimku tvo ří Cl -, u nichž jsou koncentrace p řekra čovány n ěkolikanásobn ě (4x v ůč i průměru, 3x v ůč i mediánu). Jak již bylo zmín ěno, výsledky uvedené v tabulce pochází z měř ení na dálnicích a rychlostních silnicích, které jsou v porovnání s hodnoceným zám ěrem výrazn ě frekventovan ější. Z tohoto d ůvodu lze proto o čekávat, že koncentrace škodlivých látek splavovaných z hodnoceného zám ěru bude ve v ětšin ě p řípad ů významn ě nižší, než jak je uvedeno v tabulce. Ke koncentracím PAU (v četn ě nitro-PAU) dále uvádíme, že jejich převážným zdrojem jsou výfukové plyny, dodate čným zdrojem pak emise vznikající ot ěrem pneumatik, asfaltového povrchu vozovky a brzdového obložení. Specifickým p řípadem, který se týká „výstupu“ odpadních vod je p řípad havárie , spojené s únikem v ětšího množství nebezpe čných látek. Vzhledem k výše popsaným technickým opat řením, která jsou nutná i s ohledem na existují ochranná pásma vodních zdroj ů je však riziko významn ějšího ovlivn ění vodních tok ů minimální.

VLIVY NA VODNÍ ZDROJE Zám ěr prochází v blízkosti n ěkolik ochranných pásem vodních zdroj ů pro pitnou vodou. Tyto ochranné pásma jsou však situovány proti proudu vodního toku k řižujícího zám ěr, proto nep ředpokládáme po dodržení základných pravidel negativní ovlivn ění t ěchto vodních zdroj ů.

V katastrálním území obce Beranovec prochází posuzovaný zám ěr ve vzdálenosti cca 100 m od vodního zdroje. Tento slouží na zásobovaní pitnou vodou po ud ělení výjimky kv ůli

HBH Projekt spol. s r. o. 74 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí vysokému obsahu dusi čnan ů. Zdroj má vymezené ochranné pásmo II. stupn ě, která však nebylo nikdy vyhlášeno. V územním plánu obce se navrhuje p řipojit obec na ve řejnou vodovodní sí ť Vilánec – Lou čky.

DÍL ČÍ ZÁV ĚR Z POSOUZENÍ VLIV Ů NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Stávající charakter odvodn ění oblasti z ůstane nezm ěněn. Nová komunikace bude dopln ěna o kanaliza ční systém, s vyúst ěním do recipient ů, s před čiš ťovacími za řízeními. P ři pr ůchodu ochrannými pásmy vodních zdroj ů bude nezbytné respektovat ochranné podmínky.

VARIANTA AKTIVNÍ > VARIANTA NULOVÁ

HBH Projekt spol. s r. o. 75 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.I.5. VLIVY NA P ŮDU varianta Nulová Ponechání stávajícího stavu nep řináší do území žádné nové zábory p ůdy. P ři zvýšení intenzit na stávajících silnicích a s tím spojené vyšší pravděpodobnosti havárií je však blízké okolí silnic ohrožováno vyššími koncentracemi imisí z dopravy a úniky nebezpe čných látek. varianta Aktivní VLIV NA ROZSAH A ZP ŮSOB VYUŽÍVÁNÍ P ŮDY Realizací stavby dojde k do časnému i trvalému úbytku pozemk ů zemědělského p ůdního fondu (ZPF), pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa (PUPFL) a ploch ostatních. Vzhledem k tomu, že dosud nejsou k dispozici podklady odpovídající p řesnosti, byl proveden pouze rámcový odhad trvalého záboru. P řesný rozsah záboru bude specifikován až v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí. Předb ěžný odhad zábor ů byl pro celou trasu posuzovaného zám ěru, v četn ě mimoúrov ňových křižovatek a vyvolaných p řeložek spo čítán na 50,64 ha, z toho 48,92 ha ZPF, 1,32 ha PUPFL a 0,4 ha ostatní plochy. Detailn ější rozd ělení záboru je uvedeno v následujících tabulkách:

Tabulka D.17: Předb ěžný odhad záboru ZPF dle t říd ochrany zábor ZPF ha % I. 14,63 29,91 II. 7,04 14,39 III. 6,99 14,29 IV. 1,35 2,76 V. 18,91 38,65 celkový zábor ZPF 48,92 96,6 * *– procentuální podíl z celkového odhadovaného záboru stavby

Tabulka D.18: Předb ěžný odhad záboru PUPFL zábor PUPFL ha % lesy hospodá řské 1,32 100 lesy ochranné 0 0 lesy zvláštního ur čení 0 0 celkový zábor PUPFL 1,32 2,6 * *– procentuální podíl z celkového odhadovaného záboru stavby

V celé své délce je trasa zám ěru vedena p řevážn ě po p ůdách řazených k zem ědělskému půdnímu fondu (ZPF). Pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa (PUPFL) se dotýká na za čátku úseku, při p řechodu Ran čířovským lesem a následn ě lesními porosty na okrajových částech nivy vodních tok ů Okrouhlík, Lou čskeho a Loveckého potoka. Všechny lesy náleží do kategorie les ů hospodá řských. Trasa zám ěru nepatrnou části prochází i pozemky řazenými k ostatním plochám.

ZNE ČIST ĚNÍ P ŮDY Zdrojem p římé kontaminace p ůdy jsou p řípadné úkapy nebezpe čných látek ze stavebních mechanizm ů v období výstavby, havárie a imise z dopravy v období vlastního provozu. Pokud budou dodržena všechna standardní bezpe čnostní opat ření, bude možné riziko kontaminace p ůd b ěhem výstavby a vlivem havárií zcela minimalizovat.

HBH Projekt spol. s r. o. 76 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

U kontaminace vlivem imisí z dopravy lze již nyní obecn ě konstatovat, že negativní zatížení půd bude zcela jist ě pod limity, které stanovilo MŽP ČR. V řad ě studií z osmdesátých a devadesátých let, které se zam ěř ovaly na t ěžké kovy – olovo (Pb), m ěď (Cu) a zinek (Zn) byly hodnoty nam ěř ené v okolí komunikací mírn ě zvýšené, ale dle Metodického pokynu MŽP ČR i nadále z ůstávaly v kategorii Kritéria A – hodnocení zne čist ění zeminy a podzemní vody . Kritéria jsou limitní koncentrace chemických látek v zemin ě a podzemní vod ě a jsou rozd ěleny do kategorií A, B a C. Porovnání hodnot koncentrací zjišt ěných p ři pr ůzkumu zne čist ění s t ěmito kritérii umož ňuje orienta čně posoudit úrove ň zne čist ění a za řadit zne čist ění do kategorie podle jeho závažnosti. Kritéria A – odpovídají p řibližn ě p řirozeným obsah ům sledovaných látek v p řírod ě. – pokud nejsou p řekro čena, nejedná se o zne čist ění, ale o p řirozené obsahy sledovaných látek – překro čení hodnot se posuzuje jako zne čist ění p říslušné složky životního prost ředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek. Pokud však nejsou p řekro čena Kritéria B, zne čist ění není považováno za tak významné, aby bylo nutné získat podrobn ější údaje pro jeho posouzení, tedy zahájit pr ůzkum, nebo zne čist ění monitorovat. Výsledky studie Zhodnocení ekologického rizika provozu dálnice D1, kterou vypracovaly firmy EVERNIA a TOCOEN v roce 2000, tyto údaje potvrzují. Na základ ě výsledk ů chemických analýz a výsledk ů biologických test ů bylo p řekvapiv ě potvrzeno, že kumulace kontaminant ů z provozu dálnice nep ředstavuje významné ekologické riziko pro okolní ekosystémy. Samostatn ě stojící složkou, významn ě se podílející na kontaminaci p ůdy jsou anorganické posypové soli. Nejv ětší podíl v t ěchto sm ěsích tvo ří chlorid sodný. Jeho zvýšená koncentrace se projeví posunem pH p ůdy do alkalické oblasti, nebo ť Na + jsou sorbovány na p ůdní částice a v suspenzi dochází k hydrolýze. Naopak Cl - vzniká sorpce v daleko menší mí ře, takže dochází k daleko snadn ější difúzi do okolí a k migraci se zasakující deš ťovou vodou. Obsah Na + má vliv také na migraci t ěžkých kov ů, která se zvýšením pH dále snižuje. Pokles koncentrací v závislosti na vzdálenosti od krajnice nebyl tak strmý jako u t ěžkých kov ů. Po zahájení provozu na zám ěru bude docházet k výše uvedeným jev ům. Jejich celkový negativní vliv bude ovšem mírn ější, nebo ť zasažené území bude v ětší a vliv se tak rozloží, především díky p řevedení hlavní části dopravy do nové trasy a zachování provozu na stávající silnici.

DÍL ČÍ ZÁV ĚR Z POSOUZENÍ VLIV Ů NA PŮDU Posuzovaný zám ěr prochází v celé své délce p řevážn ě p řes pozemky zem ědělského p ůdního fondu. Minimáln ě se zám ěr dotkne ploch ostatních a v nezbytné mí ře i pozemk ů ur čených k pln ění funkcí lesa. Negativní zatížení p ůd a ť již vlivem p řípadných haváriích nebo kontaminací imisemi z dopravy se p ři dodržení standardních bezpe čnostních opat ření nep ředpokládá. V porovnání variant je logicky hodnocena lépe varianta Nulová , která nevyvolává pot řebu nového záboru zem ědělské p ůdy. VARIANTA NULOVÁ > VARIANTA AKTIVNÍ

HBH Projekt spol. s r. o. 77 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.I.6. VLIVY NA HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ A P ŘÍRODNÍ ZDROJE VLIVY NA HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ varianta Nulová Stávající silni ční sí ť je již dlouhodob ě stabilním prvkem v posuzovaném území. Na žádném míst ě nehrozí její ohrožení geologickými procesy a ani neomezuje žádná ložiska p řírodních zdroj ů. varianta Aktivní Trasa p řeložky silnice I/38 není v st řetu s žádným ložiskem nerostných surovin, ani dobývacím prostorem. V katastru obce Jihlava, východn ě od vojenského areálu je navrhovaná trasa v kontaktu s poddolovaným územím, poz ůstatkem po t ěžb ě polymetalických rud. V tomto prostoru je navržena mostní galerie délky 142 m (km 14,025 – 14,167) a mostní objekt délky 185 m (km 14,260 – 14,445) na p řevedení trasy nad problémovým územím. Zakládání t ěchto dvou mostních objekt ů m ůže vyvolat závaly opušt ěných banských chodeb, čím může dojít k menším zm ěnám horninového prost ředí poddolovaného území v okolí budoucího staveništ ě. Rozsáhle zm ěny horninového prost ředí v sledovaném území se nep ředpokládají. ZMĚNA MÍSTNÍ TOPOGRAFIE , VLIV NA STABILITU ÚZEMÍ A EROZI P ŮDY varianta Nulová Stávající stavba vzhledem ke stabilit ě v území nezp ůsobuje výrazn ější erozi p ůdy a nep řináší do území negativní zm ěny v jeho topografii. varianta Aktivní Vliv na topografii území bude z hlediska vedení trasy zám ěru na násypech v údolí Lou čského potoka a Loveckého potoka (cca 10 metr ů) znatelný. Novým prvkem v území budou také dv ě mimoúrov ňové k řižovatky. Možné projevy nestability na svazích násyp ů a zá řez ů budou eliminovány vhodnými technickými (úprava sklonu svahu, odstup ňování svah ů) a následnými vegeta čními úpravami. Rozsáhlejší eroze p ůdy v důsledky výstavby zám ěru se nep ředpokládají.

DÍL ČÍ ZÁV ĚR Z POSOUZENÍ VLIV Ů NA HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ A P ŘÍRODNÍ ZDROJE Vzhledem k ustálenosti varianty Nulové v území je její ovlivn ění horninového prost ředí a eroze p ůdy zcela eliminováno. Žádná z variant není v konfliktu s přírodními zdroji. Realizací varianty Aktivní dojde k lokálnímu ovlivn ění místní topografie. Možnost zm ěny horninového prost ředí v poddolované lokalit ě má z hlediska vlivu celého posuzovaného zám ěru malý význam.

VARIANTA AKTIVNÍ ~ VARIANTA NULOVÁ

HBH Projekt spol. s r. o. 78 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.I.7. VLIVY NA FAUNU , FLÓRU A EKOSYSTÉMY varianta Nulová Stávající rozložení dopravní sít ě v posuzovaném území je dlouhodob ě ustáleno a jeho vliv na faunu a flóru lze omezit pouze na blízké biotopy stávajících silnic. Nejcenn ějšími částmi jsou pak pr ůchody p řes vodní toky a jejich blízké b řehové porosty. Stávající silnice z hlediska hustoty provozu p ředstavuje významnou migra ční bariéru, která je vzhledem ke kategorii komunikace snadno p řekonatelná. Tato kombinace p ředstavuje pom ěrn ě vysoké riziko st řetu vozidel s živo čichy a omezení jejích migra čních možností. varianta Aktivní

VLIVY NA FLÓRU Posuzovaný zám ěr je veden v převážné mí ře p řes polní pozemky. Hodnotn ější polohy lze najít v nivách k řížených vodních tok ů. Na základ ě provedených pr ůzkum ů lze konstatovat, že se jedná o v území b ěžné typy biotop ů, jejichž lokální zásah nep řinese podstatn ější zatížení celého spole čenstva či ohrožení cenn ějších druh ů rostlin. Trasa není v konfliktu s lokalitami výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin, lze konstatovat, že se vyhýbá vyložen ě hodnotn ějším botanickým lokalitám, což je dáno i ur čitým soub ěhem se stávající silnicí v blízkosti sídel, kde jsou nivy často ruderalizované.

VLIVY NA FAUNU Na základ ě výstup ů zoologického pr ůzkumu je možno konstatovat následující vlivy na populace doložených druh ů živo čich ů: Bezobratlí Převážná v ětšina nalezených druh ů bezobratlých pat ří mezi v rámci ČR b ěžn ě rozší řené. Ze zvlášt ě chrán ěných druh ů byli zastiženi zlatohlávek tmavý ( Oxythyrea funesta ), střevlík Schneider ův ( Carabus scheidleri ), batolec duhový ( Apatura iris ), otakárek fenyklový ( Papilio machaon ), několik druh ů čmelák ů a mravenci rodu Formica . Tyto druhy pat ří dle vyhlášky 395/1992 Sb., v platném zn ění, mezi ohrožené. I tyto druhy však pat ří mezi b ěžn ě se vyskytující a zásahem jejich biotopu p ři realizaci zám ěru nem ůže dojít k ohrožení populace v širším území. Obojživelníci a plazi Ze zvlášt ě chrán ěných druh ů plaz ů byly b ěhem pr ůzkumu zachyceny dva druhy ješt ěrky (j. živorodá a j. obecná), oba dle výše uvedené vyhlášky náleží do kategorie siln ě ohrožené. V území lze tyto druhy považovat za pom ěrn ě časté, osídlují výslunné polohy na mezích a okrajích lesních porost ů. Lze p ředpokládat, že p ři zahájení stavební činnosti opustí v ětšina jedinc ů zasaženou lokalitu a po realizaci zám ěru za čnou osídlovat nov ě vzniklé biotopy na svazích násyp ů a zá řez ů. Z dalších plaz ů lze o čekávat výskyt užovky obojkové, slepýše křehkého, p řípadn ě dalších druh ů. Vzhledem k tomu, že v území je hustá sí ť vodních tok ů s řadou r ůzn ě velkých rybník ů lze očekávat hojný výskyt obojživelník ů (viz Tabulka D.19 ). B ěhem pr ůzkum ů byl akusticky zjišt ěn výskyt jediného zvlášt ě chrán ěného druhu obojživelníka, a to siln ě ohrožené rosni čky zelené ( Hyla arborea ). Pro obojživelník ů bude nezbytné, zejména v období výstavby realizovat do časné opat ření proti vstupu na staveništ ě. Prostupnost t ělesa nové komunikace pro migrující živo čichy je zajišt ěna kapacitn ě dostate čnými přemost ěními a propustky v údolích všech vodních tok ů.

HBH Projekt spol. s r. o. 79 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Tabulka D.19: Očekávané druhy obojživelník ů v území latinsky česky legislativa Bombina bombina ku ňka obecná siln ě ohrožený Bufo bufo ropucha obecná ohrožený Hyla arborea rosni čka zelená siln ě ohrožený Lissotriton vulgaris čolek obecný siln ě ohrožený Pelobates fuscus blatnice skvrnitá siln ě ohrožený Pelophylax lessonae skokan krátkonohý siln ě ohrožený Pelophylax kl. esculentus skokan zelený siln ě ohrožený Pelophylax ridibundus skokan sk řehotavý kriticky ohrožený Pseuedepidalea viridis ropucha zelená siln ě ohrožený Rana arvalis skokan ostronosý kriticky ohrožený Rana dalmatina skokan štíhlý siln ě ohrožený Rana temporaria skokan hn ědý – Triturus cristatus čolek velký siln ě ohrožený Ptáci V posuzovaném koridoru byla zaznamenána řada zalítajících zvlášt ě chrán ěných druh ů pták ů. Z kategorie siln ě ohrožený byly b ěhem pr ůzkum ů zastiženi čáp černý ( Ciconia nigra ), krahujec obecný (Accipiter nissus ), křepelka polní ( Coturnix coturnix ) a led ňáček říční (Alcedo atthis ). V kategorii ohrožený byly v zájmovém území zaznamenáni čáp bílý ( Ciconia ciconia ), koroptev polní ( Perdix perdix ), krkavec velký ( Corvus corax ), moták pochop (Circus aeruginosus ), ťuhýk obecný ( Lanius collurio ) a vlaštovka obecná ( Hirundo rustica ). Vliv zám ěru na jedince takto využívající posuzované území m ůže být výrazn ější v po čátku realizace posuzované stavby, poté lze o čekávat adaptaci bez významn ějších projev ů rušení. Realizace zám ěru povede ke ztrát ě hnízdních p říležitostí pro drobné p ěvce, okolní krajina však nabízí dostatek obdobných biotop ů. V otev řených polních a lu čních ekosystémech byl zaznamenán výskyt k řepelky polní a koroptve polní. Vliv na tyto druhy lze minimalizovat vhodným na časováním za čátku stavebních prací, především provád ění skrývek ornice musí být provedeno mimo hnízdní období t ěchto pták ů. Savci Při terénních pr ůzkumech byly zaznamenány dva zvlášt ě chrán ěné druhy savc ů – siln ě ohrožená vydra říční ( Lutra lutra ) a ohrožená veverka obecná ( Sciurus vulgaris ). V pr ůběhu výstavby dojde k rušení jedinc ů obou t ěchto druh ů, vzhledem k dostate čné mobilit ě t ěchto druh ů živo čich ů lze p ředpokládat do časné opušt ění staveništního koridoru. Po dokon čení stavby nebude populace vydry říční vzhledem k dostate čně kapacitním mostním objekt ům a za p ředpokladu dodržení navrhovaných opat ření týkajících se úpravy podmostí (viz Kapitola D.IV ) negativn ě ovlivn ěna. Populace veverky obecné v širším zájmovém území nebude výstavbou p řeložky významn ě negativn ě ovlivn ěna. Nejvýrazn ějším vlivem posuzované stavby na savce však bude vznik nové migra ční p řekážky v území. Tato problematika je řešena v následující kapitole.

VLIVY NA MIGRA ČNÍ POTENCIÁL ÚZEMÍ Vzhledem k délce a orientaci komunikace lze p ředpokládat negativní p ůsobení na migrace regionálního a nadregionálního charakteru, dopad na lokální migrace nebude tak vysoký, nebo ť se místní populace živo čich ů novému stavu krajiny časem p řizp ůsobí a nau čí se využívat migra ční objekty.

HBH Projekt spol. s r. o. 80 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Sou časnou i výhledovou intenzitu dopravy lze ozna čit jako st řední , doprava na posuzované přeložce bude však představovat pom ěrn ě vysoké riziko st řetu vozidel s migrujícími živo čichy 16 , a to p ředevším v úsecích vedoucích v zá řezu a procházející lesem. Během výstavby posuzované p řeložky lze o čekávat omezení migra čních tras podél vodních tok ů jejich do časným p řemost ěním. Tento vliv lze omezit vhodným technickým řešením do časných p řemost ění (zachování suché a mokré cesty, navád ěcí bariéry). Během provozu lze vzhledem k návrhové kategorii a vedení komunikace ve vztahu k původnímu terénu ozna čit vliv zám ěru na migra ční trasy živo čich ů jako st řední s negativním vlivem na migra ční trasy živo čich ů v úsecích vedoucích na násypech a úsecích vedoucích soub ěžn ě se stávající silnicí I/38. Jako rizikové lze ozna čit úseky procházející v ětšími či menšími lesními celky, pop ř. nejužšími místy mezi lesními porosty, kde je zvýšený výskyt zv ěř e a pravd ěpodobné migrace. Pro zvýšení migra čního prostupnosti zám ěru platí obecná opatření uvedená v Kapitole D.IV . Bližší popis stavu migra čních profil ů a navržená opat ření pro zvýšení migra čního potenciálu po realizaci zám ěru je následující: L-1 potok Okrouhlík – km 15,490 – rozm ěrové parametry vyhovující pro všechny druhy živo čich ů vyskytujících se v okolí stavby L-2 ob časná vodote č – km 16,529 – potenciální migra ční trasa obojživelník ů a drobných savc ů – návrh úpravy: v propustku je nutné vytvo řit suché migra ční cesty po obou stranách, v případ ě možnosti nahradit rámovým propustkem o rozm ěrech 1 x 1 – 1,5 – 1,5 m L-3 Popický potok a polní cesta – km 17,420 – navržený mostní objekt je z hlediska migra ční funkce vyhovující – návrh úpravy: nezpevn ěné podmostí, polní cestu umístit k okraji mostu L-4 bezejmenný vodní tok – km 18,277 – navržen trubní propustek o pr ůměru 1,5 m – potenciální migra ční trasa obojživelník ů a drobných savc ů – návrh úpravy: v propustku je nutné vytvo řit suché migra ční cesty po obou stranách, v případ ě možnosti nahradit rámovým propustkem o rozm ěrech 1 x 1 – 1,5 – 1,5 m L-5 terénní žlab – v km 0,436 p řeložky silnice II/403 – parametry navrženého p řemost ění jsou dostate čné – návrh úpravy: nezpevn ěné podmostí L-6 Lou čský potok – km 19,850 – navržený mostní objekt je vyhovující R-1 Lovecký potok – km 21,270 – navržený mostní objekt je vyhovující – návrh úpravy: p řírod ě blízké podmostí, minimalizovat zásahy do toku L-7 lokální biokoridor, polní cesta – km 23,270 – mostní objekt je vyhovující – návrh úpravy: v okolí mostu doprovodnou vegetaci pro zvýšení atraktivity biokoridoru L-8 rámový propustek, bezejmenná vodote č – km 24,122 – parametry navrženého propustku jsou vyhovující – návrh úpravy: nezpevn ěné podmostí L-9 Farský potok, polní cesta – km 24,833 – mostní objekt navržených parametr ů je vyhovující L-10 Otínsky potok – km 25,235 – mostní objekt navržených parametr ů je vyhovující

16 Nejnižší riziko st řetu je p ři malých intenzitách, p ři vysokých intenzitách klesá migra ční tlak – vlivem velkého hluku a rušením živo čichové ztrácejí motivaci k překonávání komunikace.

HBH Projekt spol. s r. o. 81 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Celkov ě lze říci, že vliv posuzované stavby na migra ční trasy živo čich ů je za p ředpokladu realizace navrhovaných opat ření únosný. Řešená komunikace prochází na mnoha místech po dostate čně dimenzovaných migra čních objektech, které umožní zachování migrace místních populací všech druh ů živo čich ů vyskytujících se pravideln ě i nepravideln ě ve zkoumaném území.

VLIVY NA EKOSYSTÉMY Posuzovaná silnice je vedena p řevážn ě po zem ědělské p ůdě, s polními ekosystémy. P řírodn ě zajímav ější ekosystémy jsou zastoupeny nivami vodních tok ů s řadou rybník ů a lesními celky. Všechny tyto ekosystémy jsou v okolní krajině b ěžné a jejich díl čím narušením p ři realizaci a provozu posuzovaného zám ěru nedojde k významnému omezení jejich funkcí. V následující části je detailn ěji řešen vliv na lesní ekosystémy. Dot čeny budou tři lokality lesních komplex ů. Lesní celek Ran čířovský les – k.ú. Ran čířov – dominance b řízy a smrku, s přím ěsí mod řínu a borovice – menší lesní celek je sou částí lesního komplexu Ran čířovský les – pr ůchod trasy lesním celkem cca v km 14,026 – 14,323 po okraji a uvnit ř menšího lesního porostu Lesní celek v údolí Lou čského potoka – k.ú. Beranovec – smrková monokultura ve svahu na pravém b řehu Lou čského potoka – v km 19,880 – 19,902 pr ůchod trasy nap říč asi 25 m širokým pásem lesa – v lesním celku je vedená také p řeložka polní cesty Lesní celek v údolí Loveckého potoka – k.ú. Suchá u Jihlavy – převážn ě smrkový lesní porost s přím ěsí borovice ve svahu na pravém b řehu Loveckého potoka – pr ůchod trasy p řeložky nap říč lesním celkem v km 21,315 – 21,370 Realizací posuzovaného zám ěru dojde v severní části katastru Ran čířov, jižn ě od areálu Armády ČR k zásahu do okrajové části menšího lesního porostu, jež je sou částí lesního komplexu Ran čířovského lesa. Při pr ůchodu lesním celkem ve svahu nad Lou čským potokem dojde k likvidaci pásu málo stabilní smrkové monokultury. Trasa p řeložky k říží lesní porost po mostním objektu, rozsah záboru lesa však zv ětšuje p řeložka polní cesty, jež prochází východn ě od trasy v zá řezu. Celkový zásah do tohoto lesního porostu není z hlediska ekologické stability v území v delším časovém m ěř ítku významný. Při pr ůchodu lesním celkem ve svahu nad nivou Loveckého potoka dojde k likvidaci pásu lesa. Trasa posuzované p řeložky prochází lesním porostem z větší části na násypu, částe čně pak po mostním objektu. Vzhledem k tomu, že je lesní porost tvo řen p ředevším málo stabilními smr činami, nelze tento zásah z hlediska ekologického dopadu považovat za významný.

Celkový záv ěr – migrace: Realizací zám ěru dojde k vytvo ření nového cizorodého prvku v krajin ě, k omezení stávajících migra čních tras a zvýšení rizika st řetu zv ěř e s vozidly. Realizací doporu čených opat ření bude negativní vliv stavby na sou časný migra ční potenciál území zna čně omezen. U n ěkterých objekt ů m ůže být naopak zvýšen v četn ě snížení mortality živo čich ů p ři st řetu s vozidly.

HBH Projekt spol. s r. o. 82 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

DÍL ČÍ ZÁV ĚR Z POSOUZENÍ VLIV Ů NA FAUNU , FLÓRU A EKOSYSTÉMY Varianta Nulová je z hlediska zásahu do t ěchto cenn ější části hodnocena jako p říhodn ější, její ovlivn ění bioty je vzhledem k sou časnému vedení v krajin ě a již ustálenému záboru minimální. Varianta Aktivní prochází v celé své délce p řevážn ě p řes pozemky zem ědělského p ůdního fondu, ke st řet ům s cenn ějšími částmi bioty dochází v blízkosti vodních tok ů a jejich břehových porost ů a v křížení n ěkterých menších lesních porost ů. Na základ ě provedených pr ůzkum ů lze konstatovat, že míra ovlivn ění cenn ějších biotop ů nep ředstavuje výrazn ější riziko a je za dodržení všeobecn ě platných podmínek p ři výstavb ě akceptovatelná.

VARIANTA NULOVÁ > VARIANTA AKTIVNÍ

HBH Projekt spol. s r. o. 83 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.I.8. VLIVY NA KRAJINU

VLIVY NA RÁZ KRAJINY Posouzení vlivu navrhovaného zám ěru na ráz krajiny je podrobn ě řešeno v rámci samostatné přílohy Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz která je sou částí p ředkládané Dokumentace EIA. Z provedeného hodnocení vyplývají následující skutečnosti: Varianta Nulová je historickou spojnicí Jihlavy a Znojma, která významn ě ovlivnila charakter území v minulosti a varianta Aktivní se ve svém sm ěrovém vedení jen minimáln ě vzdaluje od koridoru historické trasy a to z důvodu odklon ění dopravy z center sídel. V širším kontextu varianta Aktivní znamená jen slabý zásah do krajinného rázu, protože koresponduje s historickou strukturou území a pouze lokáln ě místy narušuje krajinnou strukturu a vnímání krajinné scény, podle díl čího technického řešení. P řesto i v místech s nejv ětším ovlivn ěním krajinného rázu v blízkosti obcí Ran čířov, částe čně Čížov, Prost ředkovice a Stona řov je možné pomocí navržených opat ření p řisp ět k vhodn ějšímu zakomponování t ělesa silnice do krajinné scény a eliminovat tak p ůsobení zám ěru p řesahující přijatelnou míru. VLIVY NA REKREA ČNÍ VYUŽITÍ KRAJINY Trasa navrhované rychlostní silnice prochází územím, které nepat ří z hlediska intenzivní rekreace regionálního a nadregionálního charakteru k významným. Z hlediska místního využití krajiny pro rekreaci zasáhne navrhovaná trasa území dvou chatových oblastí. Oblast v prostoru navrhované MÚK Jihlava-jih a chatovou kolonii severozápadn ě od obce Ran čířov. Krom ě nutné demolice řady objekt ů dojde i k celkovému snížení atraktivity t ěchto území pro rekrea ční využití. P ři obci Ran čířov vede posuzovaná přeložka st ředem chatové oblasti. Část rekrea čního území z ůstane v prostoru mezi stávající silnicí I/38 a navrhovanou p řeložkou. Územím prochází soub ěžně žlutá a modrá turistická zna čka p řes obec Ran čířov a údolí vodního toku Okrouhlík, které posuzovaný zám ěr k říží na kapacitním mostním objektu zaru čujícím pr ůchodnost turistické trasy. Obcí Suchá prochází žlutá turistická zna čka, posuzovaný zám ěr k říží na mostním objektu na přeložce polní cesty a vchází do lesního celku západně od obce. Územím dále procházejí dv ě zna čené cyklostezky, 5215 vedena po polní cest ě z Cerekvi čky přes Vílanec do Popic a 5200 vedena po silnici II/402 ze Stona řova do T řešt ě. Prostupnost obou cyklostezek z ůstane zachována Z hlediska prostupnosti krajiny budou zachovány všechny silnice a polní cesty.

DÍL ČÍ ZÁV ĚR Z POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINU Posuzovaný zám ěr nezasahuje do unikátních ani význa čných krajinných typ ů v rámci ČR a je navržen v běžných krajinných typech. Prostupnost krajiny v podob ě dosavadních silnic a polních cest bude zachována. Díky vhodnému trasování silnice územím a možnosti další optimalizace v místech výrazných násyp ů v dalších stupních p ředprojektové a projektové p řípravy, nejen formou vhodných vegeta čních úprav, je možné negativní projevy nové silnice v krajinné scén ě minimalizovat. Přesto bude vždy varianta Nulová z pohledu dot čení krajinného rázu vhodn ějším řešením. VARIANTA NULOVÁ > VARIANTA AKTIVNÍ

HBH Projekt spol. s r. o. 84 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.I.9. VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY varianta Nulová Stávající dopravní sí ť vzhledem ke své ustálenosti v území nevyžaduje žádné demolice. varianta Aktivní VLIV NA HMOTNÝ MAJETEK Při realizaci posuzovaného zám ěru je nutno demolovat řadu objekt ů. V prostoru MÚK Jihlava-jih kde je zasažena chatová oblast bude nutno p ři zachování sou časného vedení trasy demolice minimáln ě 11 chat, v prostoru vojenského areálu (km 14,010 – 14,090) je nutná demolice t ří budov a v chatové oblasti jižn ě od Ran čířovského lesa (km 14,320 – 14,810) bude nezbytná demolice minimáln ě 21 zahrádká řských objekt ů. VLIV NA KULTURNÍ A ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY Přímo v trase posuzovaného zám ěru se nenachází žádný objekt, který je zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. V trase stavby se pouze nachází památkové objekty místního významu. Jich p řesné umíst ění je popsáno v kapitole C.II.8. Kříž umíst ěn napravo od posuzované p řeložky v km 15,381 nebude p ři zachování navrhovaného vedení trasy zasažen (vzdálený cca 30 m od trvalého záboru). Kamenný k říž v km 18,390, je sou části záboru a bude nutné jeho přemíst ění. Dále je to poz ůstatek kamenného k říže v km 20,454, kde se památky dotkne p řeložka polní cesty, proto je ji nutné p řemístit na p říhodn ější místo a renovovat. Místo kamenného kříže při silnici II/402 v prostoru MÚK Stona řov bude rovn ěž sou částí trvalého záboru nové křižovatky, proto bude pot řebné ho přemístit na volné místo. Z výsledku archeologické studie plyne, že posuzovaný zám ěr vede v blízkosti n ěkolika známých archeologických naleziš ť, z kterých t ři protíná. Jedná se o nalezišt ě č. 4 v Ran čířovském lese s poz ůstatky banské činnosti s 18. století. Dále jsou to nalezišt ě č. 79 a č. 81, zde se jedná o poz ůstatky st ředov ěkých sídliš ť. Dle dosud zmapovaných naleziš ť a terénního pr ůzkumu bylo také identifikováno dalších 15 pravd ěpodobných archeologických naleziš ť, které se nachází podél celé trasy. Vzhledem k tomu, že v pr ůběhu stavby dojde k narušení území s archeologickými nálezy, bude nutné provést záchranný archeologický pr ůzkum.

DÍL ČÍ ZÁV ĚR Z POSOUZENÍ VLIVU NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY Realizací zám ěru je nutno asanovat řadu stávajících rekrea čních objekt ů (cca ¼ z celkového po čtu chat v zasažených zahrádká řských kolonií) a minimáln ě t ří z objekt ů vojenského areálu. Z pohledu vlivu na kulturní památky nedochází v celé délce trasy ke st řetu s památkami zapsanými v Úst ředním seznamu nemovitých kulturních památek. Z archeologických naleziš ť budou zám ěrem dot čeny p řevážn ě nalezišt ě pravd ěpodobná a t ři už z dosud známých lokalit. Posuzovaný zám ěr si vyžádá p řemístit t ří drobné sakrální stavby. Uvedené st řety lze vzhledem k charakteru zám ěru považovat za málo významné.

VARIANTA NULOVÁ > VARIANTA AKTIVNÍ

HBH Projekt spol. s r. o. 85 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.I.10. VLIVY NA ENVIRONMENTÁLNÍ CHARAKTERISTIKY VLIV POSUZOVANÉHO ZÁM ĚRU NA PRVKY ÚSES varianta Nulová Stávající silnice k říží biokoridory regionální a lokální úrovn ě. Vzhledem k tomu, že v dob ě definování pravidel ÚSES byla silnice v provozu, místa kolize silnice s prvky USES nejsou z hlediska migra ční propustnosti jakkoliv optimalizované . varianta Aktivní Dot čené prvky územního systému ekologické stability jsou v posuzovaném území vázány tak řka výhradn ě na údolí vodních tok ů. Kapacita veškerých mostních objekt ů je dostate čná pro p řevedení biokoridor ů p říslušné úrovn ě.

LBK 3 − biokoridor vedený údolím bezejmenného vodního toku je k řížen zám ěrem v km 14,696 − pr ůchod biokoridoru p řes t ěleso silnice je zajišt ěn mostním objektem v km 14.696, který má délku p řemost ění 60 m a výšku cca 12 m LBK 7 − biokoridor vedený údolím Popického potoka je k řížen zám ěrem v km 17,420 − pr ůchod biokoridoru p řes t ěleso silnice je zajišt ěn mostním objektem v km 17,420, který má délku p řemost ění 61 m a výšku cca 13 m LBK 8 − biokoridor vedený údolím Lou čského potoka je k řížen zám ěrem v km 19,850 − pr ůchod biokoridoru p řes t ěleso silnice je zajišt ěn kapacitním mostním objektem v km 19,850, který má délku p řemost ění 147 m a výšku cca 19 m LBK 4 − biokoridor vedený údolím Loveckého potoka je k řížen zám ěrem v km 21,270 − pr ůchod biokoridoru p řes t ěleso silnice je zajišt ěn kapacitním mostním objektem v km 21,270, který má délku p řemost ění 196 m a výšku cca 25 m LBK 11 − biokoridor vedený smrkovým lesným porostem nad pravým b řehem Loveckého potoka je křížen zám ěrem v km 21,305 − pr ůchod biokoridoru přes t ěleso silnice je zajišt ěn kapacitním mostním objektem v km 21,270, který má délku p řemost ění 196 m a výšku cca 25 m LBK 7 − biokoridor vedený údolím Farského potoka je k řížen zám ěrem v km 24,833 − pr ůchod biokoridoru p řes t ěleso silnice je zajišt ěn kapacitním mostním objektem v km 24,833, který má délku p řemost ění 85 m a výšku cca 10 m LBK 4 − biokoridor vedený údolím Otínskeho potoka je k řížen zám ěrem v km 25,235 − pr ůchod biokoridoru p řes t ěleso silnice je zajišt ěn kapacitním mostním objektem v km 25,235, který má délku p řemost ění 85 m a výšku cca 13 m

HBH Projekt spol. s r. o. 86 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

VLIV POSUZOVANÉHO ZÁM ĚRU NA ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÁ ÚZEMÍ Posuzovaný zám ěr není v p římém st řetu s žádným zvlášt ě chrán ěným územím.

VLIV POSUZOVANÉHO ZÁM ĚRU NA SOUSTAVU NATURA 2000 Posuzovaný zám ěr nebude mít vliv na území ze soustavy Natura 2000 (viz Příloha 2 ).

VLIV POSUZOVANÉHO ZÁM ĚRU NA PŘÍRODNÍ PARKY Posuzovaný zám ěr nemá vliv na žádný p řírodní park.

VLIV POSUZOVANÉHO ZÁM ĚRU NA VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY (VKP) Významné krajinné prvky „ze zákona“: St řety s VKP „ze zákona“ jsou p řehledn ě uvedeny v následující tabulce. Pro posouzení míry vlivu byla použita následující stupnice: 1 – okrajový vliv – VKP je zám ěrem ovlivn ěn p římo nebo nep římo, ale p řirozená ekologicko- stabiliza ční funkce nebude narušena 2 – st ředn ě silný vliv – VKP z části p řestane vlivem realizace zám ěru plnit své p řirozené ekologicko- stabiliza ční funkce 3 – likvida ční vliv – VKP p řestane vlivem realizace zám ěru plnit své p řirozené ekologicko-stabiliza ční funkce Tabulka D.20: P řehled st řet ů zám ěru s významnými krajinnými prvky (VKP) „ze zákona“ povaha st řetu/ ř ř km název biotop míra narušení ešení st etu 13,837 bezejmenný vodní tok vodní tok křížení/ 1 rámový propustek 14,026 – 14,323 Ran čířovský les les pr ůchod/ 1 minimalizace zásahu 14,696 bezejmenný vodní tok vodní tok křížení/ 1 přemost ění 15,490 Okrouhlík vodní tok s údolní nivou křížení/ 1 kapacitní p řemost ění 17,420 Popický potok vodní tok s údolní nivou křížení/ 1 přemost ění 17,420 Popický rybník rybník přiblížení/ 1 minimalizace zásahu 18,277 bezejmenný vodní tok vodní tok křížení/ 1 trubní propustek 19,850 Lou čský potok vodní tok s údolní nivou křížení/ 1 kapacitní p řemost ění lesní porost na 19,880 – 19,902 pravém okraji nivy les pr ůchod/ 1 minimalizace zásahu Lou čského potoka 21,270 Lovecký potok vodní tok s údolní nivou křížení/ 1 kapacitní p řemost ění lesní porost na 21,315 – 21,370 pravém okraji nivy les pr ůchod/ 1 minimalizace zásahu Loveckého potoka 24,122 bezejmenný vodní tok vodní tok křížení/ 1 rámový propustek 24,122 Rybníky u Stona řova rybník přiblížení/ 1 minimalizace zásahu 24,833 Farský potok vodní tok s údolní nivou křížení/ 1 kapacitní p řemost ění 25,235 Otínský potok vodní tok s údolní nivou křížení/ 1 kapacitní p řemost ění

Z hlediska zajišt ění migra ční funkce vodního toku doporučujeme nahradit trubní propustek v km 18,277 rámovým propustkem. Registrované významné krajinné prvky: Při realizaci posuzovaného zám ěru nebudou dot čeny žádné registrované významné krajinné prvky.

HBH Projekt spol. s r. o. 87 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Evidované významné krajinné prvky: Lokalita Vílanecké meze – nachází se jihozápadn ě od obce Vílanec. Lokalita nebude p římo ohrožena je t řeba vylou čit zásah p ři výstavb ě (realizace staveništní komunikace, stavebního dvora, či za řízení staveništ ě). Lokalita Nad Vsí – nachází se v katastru obce Suchá, cca v km 22,000 v prostoru polní cesty, která bude zám ěrem p řeložena do nadjezdu. Realizací bude zlikvidována část lokality po okrajích stávajícího vedení polní cesty, hodnotn ější části lokality sm ěrem k lesnímu porostu nebude p římo ohrožena, je t řeba vylou čit nežádoucí zásah p ři výstavb ě (realizace staveništní komunikace, stavebního dvora, či za řízení staveništ ě). Ekologicky cenné lokality: V katastru obce Vílanec podél silnice z obce Vílanec do části Lou čky III/3830 je utvo řen ucelený charakter stromo řadí vzrostlými lípami. P ři výstavb ě t řeba minimalizovat kácení strom ů a chránit stávající stromy. V km 17,443 – 18,060 se nachází n ěkolik remízku odd ělující p ůvodní agrární terasy. Posuzovaným zám ěrem bude zasažen jeden pás remízku. Při výstavb ě je pot řebné minimalizovat zásahy (realizace staveništní komunikace, stavebního dvora, či za řízení staveništ ě) do ostatních remízku a nahradit zlikvidované porosty novou výsadbou.

DÍL ČÍ ZÁV ĚR Z POSOUZENÍ VLIV Ů NA ENVIRONMENTÁLNÍ CHARAKTERISTIKY V posuzovaném koridoru jsou zastoupeny p řírodní prvky, chrán ěné instituty Územního systému ekologické stability a Významné krajinné prvky. Území s vyšším stupn ěm ochrany (zvlášt ě chrán ěná území, soustava Natura 2000) nejsou v posuzovaném koridoru, ani jeho blízkosti vymezena. V posuzovaném území jsou výše uvedenými instituty chrán ěny lesní celky, vodní toky se svými údolními nivami a rybníky. Většina definovaných st řet ů je technicky vhodn ě řešena, p řípadn ě jsou navržena opat ření k minimalizaci vlivu. Při porovnání variant lze konstatovat, že varianta Nulová nov ě nezasahuje žádné uvedené segmenty, p řesto však její technické řešení neodpovídá sou časným požadavk ům na volnou pr ůstupnost krajiny. Varianta Aktivní je sice ve st řetu s řadou uvedených segment ů, celkov ě však umož ňuje volnou pr ůchodnost údolí v ětšiny vodních tok ů.

VARIANTA NULOVÁ ≥ VARIANTA AKTIVNÍ

HBH Projekt spol. s r. o. 88 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIV Ů ZÁM ĚRU NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI P ŘESHRANI ČNÍCH VLIV Ů

Popis vliv ů na jednotlivé složky životního prost ředí je popsán v příslušných kapitolách části D.I. Dokumentace EIA. V této kapitole je uvedeno pouze shrnutí vliv ů vzhledem k zasaženému území a populaci. Pro popis rozsahu vliv ů na jednotlivé složky je použito m ěř ítko – lokální (cca území katastru), regionální (n ěkolik katastr ů – okres) a nadregionální (n ěkolik okres ů – kraj). Obyvatelstvo Stávající silnice I/38 v území negativn ě ovliv ňuje obyvatelstvo obcí, kterými prochází. Realizací zám ěru dojde k přerozd ělení dopravy na p řeložku silnice I/38 a stávající silnici I/38. Z hlediska zatížení obyvatelstva hlukem z dopravy a tím spojených negativných zdravotních dopad ů možno konstatovat, že realizace varianty Aktivní s protihlukovými st ěnami se sníží po čet obyvatel vystavených negativními dopadu hluku dopravy v denní i no ční dob ě. Z hlediska vlivu vzdušných škodlivin na obyvatelstvo jsou ob ě varianty srovnatelné, přísp ěvky automobilové dopravy u jednotlivých škodlivin jsou n ěkolika násobn ě nižší než je stanovený limit. Ovzduší a klima Vlivem p řevedení podstatné části provozu na p řeložku silnice I/38 p ři realizaci varianty Aktivní dojde k mírnému navýšení pr ůměrných imisních koncentrací v ětšiny hlavních škodlivin p ři sídlech vzdálených od stávající silnice I/38, v ostatních dot čených obcích pak k jejich snížení. Vypo čtené imisní p řísp ěvky jsou hluboko pod stanovenými limity, které patrn ě nedosáhnou ani v sou čtu s poza ďovým zne čišt ěním. Ovlivn ění klimatu v souvislosti s realizací varianty Aktivní lze o čekávat pouze v bezprost řední blízkosti t ělesa komunikace v souvislosti se zm ěnou charakteru aktivního povrchu. Hluk Ve variant ě Nulové jsou p řekra čovány základní limity hluku 60 dB den a 50 dB noc v obytné zástavb ě v intravilánech všech obcí, kterými prochází silnice I/38. Realizaci varianty Aktivní dojde ke snížení hlukové zát ěže v obytné zástavb ě, v bezprost ředním okolí stávající trasy silnice I/38. Naopak dojde ale ke zvýšení hlukové zát ěže v chrán ěných venkovních prostorech staveb a v chrán ěných venkovních prostorech v okolí navrhovaného obchvatu. Vzhledem k překra čování hlukových limit ů v obcích Ran čířov a Čížov i p ři realizaci varianty Aktivní byly v těchto místech navrženy protihlukové opat ření. Voda Realizací varianty Aktivní nedojde k zásadním zm ěnám odtokových charakteristik v dot čeném území. K řížení s vodními toky jsou řešena dostate čně kapacitními mostními objekty. Z hlediska ovlivn ění kvality vody u rybník ů bude nezbytné řešit při vypoušt ění vod z vozovky, p řeložky silnice I/38, do zdrojových tok ů za řízení pro p řed čišt ění odvád ěných vod. P ři pr ůchodu dot čenými ochrannými pásmy vodných zdroj ů bude nezbytné respektovat standardní ochranné podmínky, aby se zabránilo kontaminaci vodních zdroj ů. Půda Posuzovaný zám ěr zabírá p řevážné p ůdy řazené k zem ědělskému p ůdnímu fondu (ZPF) cca 48,92 ha, v menší mí ře pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL) cca 1,32 ha. Ve velké mí ře (cca 44%) zasahuje cenné p ůdy náležící do I a II. t řídy ochrany. Lesní pozemky dot čené posuzovaným zám ěrem náleží do kategorie les ů hospodá řských

HBH Projekt spol. s r. o. 89 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Horninové prost ředí a p řírodní zdroje Trasa posuzovaného zám ěru není ve st řetu s ložisky nerostných surovin ani dobývacími prostory. Fauna, flóra a ekosystémy Trasa varianty Aktivní prochází v převážné mí ře p řes pozemky zem ědělského p ůdního fondu, ke st řetu s cennými biotopy, hájenými na r ůzném stupni ochrany (ÚSES, VKP), dochází převážn ě lokáln ě a to v nivách vodních tok ů, p ři p řechodu lesnými celky a při kontaktu se soustavou mezí agrárních teras. Krajina Posuzovaný zám ěr nezasahuje do unikátních ani význa čných krajinných typ ů v rámci ČR a je navržen v běžných krajinných typech. Prostupnost krajiny v podob ě dosavadních silnic a polních cest bude zachována. Přeshrani ční vlivy Posuzovaný zám ěr se nachází ve vnitrozemí, p řípadné vlivy p řesahující státní hranice se nep ředpokládají.

HBH Projekt spol. s r. o. 90 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH

Z pohledu možných havárií existuje p ředevším riziko p ři úniku ropných látek a olej ů, které by mohlo mít negativní vliv p ředevším na: – vodní zdroje a hydrologie v území – cenné biotopy v území Vodní zdroje a hydrologie v území Nejv ětším potencionálním ekologickým nebezpe čím pro zájmové území jsou úniky ropných látek, olej ů a jejich vsakování do podzemních i povrchových vod. To jednak p ři b ěžném automobilovém provozu, avšak zejména p ři haváriích dopravních prost ředk ů p řepravujících nebezpe čné látky, kdy je pravd ěpodobný únik t ěchto látek do podzemních vod. Vzhledem k tomu, že se v území nachází hustá sí ť vodních tok ů s řadou rybník ů a n ěkolik vodních zdroj ů, bude nezbytné koncipovat systém odvodn ění nové silnice v četn ě před čiš ťovacích za řízení u výpustních objekt ů. Cenné biotopy v území Cenné biotopy v území, které by mohly být výrazn ě negativn ě ovlivn ěny úniky ropných látek při havárii, se nacházejí p ředevším p ři k řížní vodních tok ů. V období výstavby bude riziko úniku nebezpe čných chemických látek, p ředevším pak pohonných hmot ze stavebních stroj ů. Toto riziko bude nezbytné eliminovat standardním souborem stavebn ě-bezpe čnostních preventivních opat ření. V období provozu p ředstavují možné riziko pro okolní ekosystémy a vodní zdroje p ředevším dopravní havárie. P ři dodržení opat ření pro ochranu vod bude i toto riziko minimalizováno.

HBH Projekt spol. s r. o. 91 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.IV. CHARAKTERISTIKA OPAT ŘENÍ K PREVENCI , VYLOU ČENÍ , SNÍŽENÍ , POP ŘÍPAD Ě KOMPENZACI NEP ŘÍZNIVÝCH VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Z hlediska ochrany p řed hlukovou zát ěží − v dalším stupni projektové dokumentace zpracovat podrobnou hlukovou studii a optimalizovat návrh protihlukových st ěn − v projektu realizace výstavby vést obslužné komunikace stavby v maximální možné mí ře v trase stavby. V případ ě, že bude část obsluhy stavby probíhat po stávajících komunikacích p řes intravilány obcí, nebo v blízkosti obytné zástavby, zpracovat hlukovou studii pro období výstavby − individuáln ě řešit p řekra čování hlukových limit ů u objekt ů podél stávající silnice I/38 Z hlediska ochrany vod provést – v dalším stupni projek ční p řípravy navrhnout a s orgánem ochrany vod projednat koncepci odvodn ění, v četn ě návrhu za řízení na p řed čišt ění odpadních vod (usazovací nádrže, lapoly, odlu čova če ropných látek) – při řešení koncepce odvodn ění bude nezbytné u zdrojových tok ů rybník ů umíst ěných po proudu vodního toku od posuzovaného zám ěru řešit sedimenta ční nádrže pro p řed čišt ění vod odvád ěných z vozovky. – v dalších stupních projektové přípravy provést hydrogeologický pr ůzkum se zvláštním zřetelem na ochranu vodních zdroj ů a s návrhem technických opat ření p ři pr ůchodu a přiblížení trasy ochranným pásm ům – před vypoušt ěním vod do recipient ů navrhnout na základ ě výsledk ů sm ěšovacích rovnic (zejména pro Cl) p řípadná opat ření v podob ě p řed čišt ění odpadních vod v záchytných a usazovacích nádrží – před zahájením stavebních prací provést zam ěř ení hladin podzemní vody u studní a objekt ů m ěř ení hladin v okolí plánované trasy a provést též vzorkování n ěkolika vybraných objekt ů. – zajistit p řevedení pr ůtok ů všech existujících tok ů (i ob časných) p řes t ěleso komunikace Z hlediska ochrany zem ědělské p ůdy – provést podrobný pedologický pr ůzkum v dot čeném území pro zjišt ění mocnosti orni ční vrstvy a stanovit množství skryté ornice – v p řípad ě p řebytku ornice (pokud nebudou skrývky použity ke zp ětné rekultivaci ploch a svah ů) rozhodnout o jejich dalším využití ve spolupráci s orgánem ochrany ZPF – do časné skládky orni ční vrstvy zabezpe čit podle p říslušných p ředpis ů p řed jejich znehodnocením, zejména pak zabránit rozmnožení ruderálních druh ů rostlin a kontaminaci p ůdy jejich semeny – veškeré skládky zemin situovat v dostate čné vzdálenosti od vodních tok ů tak, aby nedocházelo k jejich zanášení – povážení pozemk ů provád ět v dob ě vegeta čního klidu – za řízení staveništ ě navrhovat p řednostn ě na ostatních plochách, p řesuny hmot provád ět po stávajících komunikacích nebo v trase budované p řeložky silnice I/38

HBH Projekt spol. s r. o. 92 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Z hlediska ochrany památek – celá trasa musí být archeologicky prozkoumána (v rozsahu zemních zásah ů). Doporu čuje se uzav řít v dostate čném časovém p ředstihu dohodu investora s Archeologickým ústavem AV ČR nebo jinou oprávn ěnou organizací o podmínkách provedení záchranného archeologického výzkumu, a to na základ ě povinnosti investora, vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či ve zn ění pozd ějších ustanovení. Z hlediska ochrany flóry, fauny, ekosystém ů a krajiny – v rámci dalšího stupn ě projektové p řípravy aktualizovat biologické pr ůzkumy a na jejich základ ě stanovit konkrétní podmínky pro minimalizaci vliv ů na nalezené zvlášt ě chrán ěné druhy (zejména s ohledem na zajišt ění migra ční pr ůchodnosti, znemožn ění vstupu do prostoru staveništ ě) – odlesn ění řešit postupn ě a výhradn ě v obdobích vegeta čního klidu na základ ě p řesného zam ěř ení rozsahu odlesn ění v terénu – vlivy na lesní porost minimalizovat vhodnou volbou sm ěru p řibližovacích linek pro odlesn ění s cílem zabezpe čit svahy p řed erozí a následným poškozením níže položených částí lesa – minimalizovat zábor p ůdy p ři pr ůchodu lesními celky – minimalizovat do časný zábor p ři pr ůchodu lesními celky – uvnit ř lesních celk ů nebudovat stavební dvory, do časné skládky zemin ani p řístupové komunikace ke stavb ě – vylou čit staveništní dopravu v oblasti lesního celku Ran čířovský les – v dalších stupních projektové dokumentace p ředložit kompenza ční opat ření za trvalý zábor pozemk ů ur čených pro pln ění funkce lesa; v rámci kompenza čních opat ření preferovat p ředevším využití prostor ů navrhovaných skladebných prvk ů ÚSES, především v ekologicky oslabených krajinných prostorech; konzultovat toto potenciální využití p ředevším s orgány ochrany p řírody – pro kompenza ční výsadby mimolesní i lesní zelen ě je nezbytné použít geograficky původní d řeviny (za předpokladu jejich odolnosti v ůč i d ůsledk ům silni čního provozu), přičemž je d ůležité zohlednit stanovištní podmínky (expozice svahu, fyzikální a chemické vlastnosti p ůdního substrátu) – po čáte ční stavební práce (kácení porost ů a skrývky zeminy) provád ět mimo vegeta ční období (1.4. – 31.7.) – v km 17,443 – 18,060 se nachází n ěkolik remízk ů. Posuzovaným zám ěrem bude zasažen jeden pás remízku. Je t řeba vylou čit zásah p ři výstavb ě (realizace staveništní komunikace, stavebního dvora, či za řízení staveništ ě) do ostatních remízku a nahradit zlikvidované remízky novou výsadbou – během stavebních činností p ředevším v údolních nivách a v blízkosti sídel p ředcházet kropením vzniku prašnosti – minimalizovat zásahy do koryt a dna dot čených vodních tok ů, pod vícepolovými mostními objekty do koryt vodních tok ů v ůbec nezasahovat – v pr ůběhu výstavby vyloučit pohyb mechanizace ve vodních tocích – v rámci dalšího stupn ě projektové p řípravy zpracovat podrobnou migra ční studii s up řesn ěním navržených opat ření. Na základ ě biologických pr ůzkum ů a podrobné migra ční studie je také nutné zajistit b ěhem výstavby pr ůběžný monitoring migra čních tras p ředevším v okolí vodních tok ů a biokoridor ů a v případ ě ohrožení migrujících živo čich ů stavební mechanizací provést opat ření minimalizující škodlivé činnosti (realizací suchých propustk ů, do časných migra čních zábran, odchytových za řízení, záchranných transfer ů apod.)

HBH Projekt spol. s r. o. 93 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

– v úseku mezi km 17,500 až 19,500 je pot řebné v maximální možné mí ře umístit optické a jiné za řízení na zabrán ění vstupu zv ěř e na vozovku, jako i umíst ění svislého dopravního zna čení upozor ňujícího na možnost nebezpe čí st řetu se zv ěř í – technické provedení stavebních objektu provést se zachováním následovních požadavků: Propustky – sedimenta ční jímky p řed propustky s pozvolnými st ěnami (kolmé st ěny jímky = past na zivo číchy) – preferovat rámový typ s nezpevn ěný dnem – zajistit p řirozené navád ění živo čich ů do propustk ů (navád ěcí ke ře, hromada kamení či větví po stranách propustk ů, trvalé bariéry proti vstupu do vozovky v okolí propustku) Zabrán ění vstupu živo čich ů do provozu vozovky – především v místech vedení komunikace v zá řezu a procházející lesem – sm ěrové sloupky s odrazkami proti zv ěř i (optické za řízení bránící zv ěř i ke vstupu na komunikaci dle TP 130) Navád ění živo čich ů k migra čním objekt ům – zajistit p řirozené navád ění živo čich ů (navád ěcí ke ře, hromada kamení či v ětví po stranách objekt ů, trvalé navád ěcí bariéry pro drobné živo čichy) – oplocení v kombinaci s navád ěcím typem vegetace (druhy atraktivní, plodonosné ale odolné v ůč i možnému poškození ze strany živo čich ů) Vytipování míst vhodných pro kompenza ční opat ření – místa vhodná pro náhradní výsadbu d řevin podporující migraci zv ěř e, vytvá ření menších tůní na podmá čených místech v nivách tok ů pro zlepšení životních podmínek obojživelník ů a pod. Vytvá ření „p řírod ě blízkého podmostí“ – pro zvýšení migra čního potenciálu vztaženého p ředevším k vodním tok ů a migraci živo čich ů vázaných na vodní prost ředí (obojživelníci, plazi, ryby, vydra, bobr) – minimální zásahy do vodních tok ů, opevn ění v nezbytn ě nutné mí ře, následná revitalizace úsek ů vodních dot čených stavbou – zajišt ění migra ční průchodnosti suchou i mokrou cestou, v případ ě opevn ění dna toku zachovat p řirozený charakter dna, umístit n ěkolik kamen ů čnících ze dna toku pro snížení rychlosti proud ění a zachování dostate čné výšky vodního sloupce – v nezbytn ě nutných p řípadech využívat p ři opevn ění tok ů vegeta čních tvárnic nebo kamenné rovnaniny, pop ř. kamennou dlažbu s ponecháním dostate čně hlubokých a širokých spár pro obnovení b řehové vegetace a zachování minimální členitosti – podmostí hlinité nebo št ěrkové, vhodné je také zpest ření hromadami kamení nebo mrtvého d řeva jako úkryt ů pro menší živo čichy, zcela nep řijatelné je použití betonu, – po okrajích mostu výsadba d řevin pro zástin a udržení vlhkosti, k pilí řů m mostu je vhodné vysadit popínavé druhy rostlin (b řečtan, p řísavník p ětilistý) – do st ěn podchod ů je také možné umístit prefabrikované bloky pro vytvo ření hnízdních možností pták ů a netopýr ů – upravit okolí mostu pro p řirozené navád ění živo čich ů do podmostí (výsadba d řevin, trvalé bariéry pro menší živo čichy, oplocení...)

HBH Projekt spol. s r. o. 94 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Ochrana estetických hodnot a rázu krajiny MÚK Jihlava-jih s mostním objektem v km 13,835 − pomocí vegeta čních úprav zakomponovat do krajinného prostoru; západní svahy a paty násypových svah ů t ělesa navazující na prostor zahrádká řské kolonie osázet v rámci vegeta čních úprav a eliminovat tak vizuální p ůsobení MÚK a využít zele ň jako hygienickou a estetickou krajinnotvornou složku. Pás zelen ě se doporu čuje vysadit v minimáln ě t řech řadách s ke řovou a stromovou etáží a výsadbami plynule navázat na p řirozené lesní porosty v území. Vegeta čními úpravami realizovat také v oku k řižovatkové v ětve. − z hlediska harmonického m ěř ítka doporu čujeme prov ěř it další možnosti, nebo úpravy napojení silnice sm ěrující na zahrádká řskou kolonii a areál Armády ČR tak aby zasáhla co nejmenší území zahrad. Galerie v km 14,025 a Mostní objekt v km 14,260 − omezit zásahy do lesního porostu z archeologickými lokalitami na minimum, s ohledem na zachování homogenity lesního porostu. − pomocí vegeta čních úprav zakomponovat úsek stavby do krajinného prostoru, využít zele ň jako hygienickou a estetickou krajinotvornou složku, zejména na za čátku galerie, kdy je p řeložka silnice pohledov ě exponovanou pro území zahrádká řské kolonie. Násypové svahy a mostní objekt v km 15,490 − v dalším stupni projektové dokumentace doporu čujeme prov ěř it možnou optimalizaci řešení p řeklenutí údolí s vodním tokem Okoruhlík, z d ůvodu zásahu vizuálních hodnot území v míst ě KR; možnosti optimalizace prov ěř it z hlediska úpravy nivelety mostního objektu a minimalizace násyp ů. − násypy a jejich okolí vegeta čně upravit v souladu s okolní zelení, strukturu a složení zelen ě koncipovat v souladu s doprovodnou zelení toku Okrouhlík. Mostní objekt v km 16,467 − v následujícím stupni projektové dokumentace doporučujeme prov ěř it možnost rozší ření mostního objektu p řes m ělké údolí tak, aby se údolí stalo pr ůchodn ějším a těleso násypu nevytvá řelo mohutnou bariéru v krajin ě, technické řešení provést s možností vegeta čních úprav násypových svah ů. − strukturu a složení zelen ě koncipovat v souladu s přirozenou zelení v mělkém údolí navazující na mok řadní oblast a násypy (hlavn ě z východní strany) mostního objektu ozelenit dle druhového složení vegetace údolí. Násypové svahy a mostní objekt v km 17,420 − násypy a jejich okolí vegeta čně upravit v souladu s okolní zelení, strukturu a složení zelen ě koncipovat v souladu s doprovodnou zelení toku Popický potok a jižní násyp mostního objektu ozelenit tak, aby byla vytvo řena vizuální bariéra z východní strany od zem ědělského areálu. Násypový svah v km cca 18,250 − z důvodu eliminace negativních vliv ů doporu čujeme v prostoru mezi násypem a zástavbou obce v rámci územního plánu vymezit plochy zelen ě s přímou návazností na soukromou zele ň zahrad a vodní plochu. − minimalizovat zásahy do aleje na silnici III/3830 a shluku d řevin remízku na východní stran ě násypového tělesa.

HBH Projekt spol. s r. o. 95 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Mostní objekt v km 18,858 p řes p řeložku silnice I/38 − minimalizovat zásahy do aleje lemující silnici III/3830 vedoucí k vsi Lou čky − odstran ěné d řeviny aleje na p řeložce silnice III/3830 v rámci vegeta čních úprav dosadit, alej je v tomto míst ě historicky opodstatn ěná. Násypové svahy a mostní objekt v km 19,850 − násypy a jejich okolí vegeta čně upravit v souladu s okolní zelení, strukturu a složení zelen ě koncipovat v souladu s doprovodnou zelení toku Loučského potoka a jižní násyp mostního objektu a prostor za p řeložkou polní cesty ozelenit tak, aby byla vytvo řena vizuální bariéra z jihovýchodní strany od obce Beranovec. Mostní objekt v km 20,455 p řes p řeložku silnice I/38 − minimalizovat zásahy do zbylých d řevin aleje lemující polní cestu − přeložku v území k obci Beranovec osadit vegeta čně, tak aby navázala na p ůvodní porost v obci − zabránit zásah ům do prostoru drobné památky s okolními d řevinami Mostní objekt v km cca 21,270 − v následujícím stupni projektové dokumentace doporučujeme prov ěř it možnou optimalizaci řešení p řeklenutí údolí s vodním tokem Lovecký potok, prov ěř it možnost snížení mostního objektu (o cca 2m); technické řešení provést s možností vegeta čních úprav násypových svah ů, zejména jižních navazujících na p řirozený porost který bude přeložkou zasažen. − strukturu a složení zelen ě koncipovat v souladu s doprovodnou zelení toku Lovecký potok a jižní násyp mostního objektu ozelenit dle druhového složení zasaženého lesního porostu. − minimalizovat zásahy do lesního porostu na jižní stran ě mostního objektu MÚK Stona řov v km 24,210 − pomocí vegeta čních úprav zakomponovat do krajinného prostoru; svahy a paty t ělesa navazující na prostor obce osázet v rámci vegeta čních úprav a eliminovat tak vizuální působení MÚK a využít zele ň jako hygienickou a estetickou krajinnotvornou složku. Pás zelen ě se doporu čuje vysadit v minimáln ě t řech řadách s ke řovou a stromovou etáží. − minimalizovat zásahy do aleje lemující silnici II/402, v rámci vegeta čních úprav v případ ě odstran ění dřevin navrhnout vhodnou náhradu, která bude respektovat hlavní přírodní znaky krajiny Násypové svahy a mostní objekty v km cca 24,830 – 25,235 − z důvodu eliminace negativních vliv ů doporu čujeme v prostoru mezi násypem a navazujícím mostním objektem a zástavbou obce v rámci územního plánu vymezit plochy zelen ě a plynule navázat na porosty, sm ěrem na obec, nap ř. shluky zelen ě navazující na vegetaci potoka, ovocn ě-okrasné sady s přímou návazností na soukromou zele ň zahrad. − svahy násyp ů osadit ke ři a u paty svahů vysázet vzrostlé d řeviny, které vizuáln ě eliminují p ůsobení silnice p římo na dochovanou architekturu usedlostí a využít zele ň jako hygienickou a estetickou krajinnotvornou složku. − vegeta ční úpravy koncipovat v souladu s b řehovými porosty Farského potoka. Přeložka silnice II/403 − podél komunikace vysadit alej v přímé návaznosti na stávající silnici, čím že silnice za člení do krajiny z historicky opodstatn ěným p řírodním znakem.

HBH Projekt spol. s r. o. 96 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

Vedlejších komunikace (navazující na p řeložku silnice I/38) − doporu čujeme v rámci náhradních výsadeb dopln ění stromo řadí, hlavn ě na místech, kde jsou opodstatn ěny z historického vývoje a jsou zna čně poškozeny. − V oblasti mostních objekt ů, vytvo řit p řirozenou ke řovou etáž po obou stranách. Další doporu čení pro p řeložku silnice I/38 Jihlava – Stona řov Úpravy sm ěrového vedení trasy p řeložky − doporu čuje se prov ěř it sm ěrové vedení p řeložky s odsunem trasy od zástavného území obcí, sm ěrem na západ, zejména u obce Vílanec (eliminování vizuálního vlivu násypu velkého plošného m ěř ítka se z řetelem a omezením zásahu do dochovaného členní mezí), u Beranovce (se z řetelem na dochovanou struktura obce, zamezí se zásahu do přirozeného porostu Loučského potoka), trasa se tak celkov ě posune do oblasti mén ě exponované blízkým pohled ům. − Se z řetelem na dochování p ůvodního umístn ění drobných historických památek, projek čně vést sm ěrové vedení p řeložky mimo území jejích výskytu a zamezit také zásah do pr ůvodní vegetace Vegeta ční úpravy a návrhy krajiná řských úprav − vegeta ční úpravy silnice I/38 řešit formou, která odpovídá přírodn ě blízkým spole čenstv ům s využitím p ůvodních d řevin daného místa. − vegeta ční úpravy silnice I/38 navrhovat s ohledem na strukturu a základné rysy krajiny v DoKP a místech KR. − stávající komunikaci I/38 ve vhodných místech osadit alejí, která je v tomto míst ě historicky opodstatn ěná. Zá řezové svahy − v případ ě malých zá řez ů ponechat bez vegeta čních úprav, aby se v krajin ě nezvýraz ňovala linie nov ě-vytvo řeného liniového prvku, − v p řípad ě hlubokých zá řez ů je osázet ke ři, bez vysokých d řevin. Ke ře se doporu čují vysadit i v případ ě sm ěrového vedení p řeložky p řes zem ědělsky obhospoda řovanou půdu na korun ě svahu o maximální ší řce 3m. Násypové svahy − výsadbu řešit jen v p řípad ě pokud p římo navazují na vegetaci v okolí, p řípadn ě pokud svahy vytvá řejí dominantu území, vegeta čními úpravami zjemnit jejich celkové vizuální p ůsobení v území. Neumís ťovat další za řízení − vzhledem k struktu ře krajiny, kterým p řeložka silnice I/38 prochází, je vhodné nezd ůraz ňovat tento liniový dynamický prvek v krajin ě dalšími doprovodnými za řízeními ani za řízeními plošné urbanizace krajiny mimo sídla (restaura ční za řízení, benzinové pumpy apod).

Požadavky na úpravu technického řešení – prov ěř it možnost odsunu osy hlavní trasy v místech, kde se p řeložka p řibližuje k obytným územím, tedy km 16,400; 18,500; 20,400 – místo trubního propustku v km 16,529 a 18,277 zvážit umíst ění kapacitn ějšího objektu (rámový propustek, tubosider), p řípadn ě mostního objektu – v km 24,122 se nacházejí nov ě vybudované rybníky, ke kterým je vybudována obslužná komunikace. Tyto stavby bude nezbytné respektovat. St řet s rybníkem řešit bu ď mostním objektem, nebo posunem osy p řeložky, p řípadn ě nahradit výstavbou rybníka v nové poloze.

HBH Projekt spol. s r. o. 97 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLAD Ů PŘI HODNOCENÍ VLIV Ů

VLIVY NA OBYVATELSTVO Vlivy jednotlivých škodlivých faktor ů na obyvatelstvo byly provedeny metodickým postupem konven čního hodnocení rizika (Risk Assessment), který sestává ze čty ř navazujících krok ů: a) Identifikace nebezpe čnosti (Hazard Identification) Jde o vstupní kvalitativní seznámení s hodnocenou lokalitou, p řítomnými škodlivými faktory a okolnostmi jejich potenciálního nep říznivého ú činku na obyvatelstvo. Základním výstupem tohoto kroku je seznam zdravotn ě významných škodlivin a zd ůvodn ění postupu, jímž byly vybrány. Seznam je dopln ěn popisem základních fyzikálních, chemických a toxikologických vlastností vybraných škodlivin a jejich pohybu a p řem ěn v životním prost ředí, cest expozice, p ůsobení v organismu člov ěka a možných zdravotních efekt ů. Uvád ějí se též charakteristiky rizikových popula čních skupin (pokud jsou p řítomny), tj. skupin vystavených vyššímu riziku bu ď pro svoji zvýšenou vnímavost k jednotlivým škodlivinám nebo pro vyšší míru expozice. b) Ur čení vztahu dávka – odpov ěď (Dose – response Assessment) V tomto kroku je identifikován vztah mezi úrovní expozice a velikostí rizika 17 . Toxicita škodliviny je často vyjad řována jako celoživotní riziko p ři jednotkové expozici. Z hlediska typu zdravotních efekt ů se škodliviny d ělí do dvou základních kategorií: • Látky s prahovým ú činkem, u nichž se p ředpokládá, že minimální dávky až do ur čité úrovn ě (prahu) nemají žádný nep říznivý efekt. Nad prahovou hodnotou pak závažnost účinku roste s velikostí expozice. Do této skupiny pat ří v ětšina toxických látek. • Látky s bezprahovým ú činkem, u nichž se p ředpokládá ur čitý nep říznivý efekt už od nejnižších dávek. Riziko tak roste s expozicí od její nulové úrovn ě, závislost dávky a ú činku se v oblasti nízkých dávek vesm ěs považuje za lineární. Do této skupiny pat ří v ětšina karcinogenních látek. Jejich ú činek je stochastický, tj. s velikostí dávky neroste závažnost onemocn ění ale pravd ěpodobnost jeho vzniku. Některé látky mohou mít obojí ú činek, prahový i bezprahový (toxický i karcinogenní). V takovém případ ě vycházíme obvykle z účinku bezprahového, který bývá p ři nízkých úrovních škodlivin, které jsou v životním prost ředí obvyklé, závažn ější. Hodnocení rizika z prahových a bezprahových látek je principiáln ě odlišné. Vzhledem k podlimitním hodnotám škodlivin v ovzduší v okolí sledovaných silnic zde nebudeme p říslušné postupy dále rozebírat. c) Hodnocení expozice Jde o odhad úrovní (dávek) jimiž jsou r ůzné skupiny lidí (subpopulace) exponovány chemickým látkám nebo jiným faktor ům ze životního prost ředí. Stupe ň expozice závisí nejen na koncentracích látky ve složkách životního prost ředí, ale i na míst ě pobytu a aktivit ě lidí. U inhala čních expozic záleží nap ř. na tom, kolik času p říslušníci jednotlivých subpopulací (v četn ě rizikových) tráví venku a v budovách, jak intenzivn ě venku dýchají (p ři práci resp. sportu), u orálních expozic nap ř. na tom, kolik pijí denn ě vody z místního zdroje, v jakých množstvích konzumují kontaminované potraviny apod. Zpracovávání expozi čních podklad ů je mimo řádn ě složitou záležitostí, nejobtížn ější z celého procesu hodnocení rizika. V praxi EIA se obvykle pro každý p řípad speciáln ě nevyhodnocuje, vychází se z expozi čních model ů vypracovaných shora zmín ěnými kompetentními institucemi.

17 Rizikem se zde rozumí matematická pravd ěpodobnost, se kterou za definovaných podmínek dojde k poškození zdraví, nemoci nebo smrti. Teoreticky se pohybuje od nuly (žádné poškození) k jedné (poškození ve všech p řípadech).

HBH Projekt spol. s r. o. 98 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

d) Charakteristika rizika V tomto posledním kroku se p ředpovídá zdravotní dopad na populaci resp. její dílčí skupiny na základ ě integrace poznatk ů o nebezpe čnosti jednotlivých látek a údaj ů o expozici. Pro látky s prahovým ú činkem se vypo čte expozi ční index ER (Exposure Ratio), tj. pom ěr odhadnuté expozice k příslušnému expozi čnímu limitu. Pokud není stanoven, m ůže se ke srovnání použít i platný limit pro danou látku v dané složce životního prost ředí. Numerické výpo čty p ři hodnocení rizika vytvá řejí dojem spolehlivých exaktních výsledk ů. Vzhledem k povaze podklad ů, z nichž byly odvozeny expozi ční limity, k omezené spolehlivosti podklad ů o expozicích a k dalším okolnostem jde však jen o p řibližné odhady. Proces hodnocení rizika není soustavou exaktních d ůkaz ů, ale pouze prognózou, odborn ě fundovanou aproximací budoucího stavu. Pracuje se zde s pravd ěpodobností, nikoli s nespornými a nevyvratitelnými fakty. Aby pro metodické nep řesnosti nedocházelo k nep řim ěř en ě p říznivým záv ěrům, vycházejí mezinárodní metodiky hodnocení vlivu staveb na životní prost ředí a na zdraví ze zásady p ředb ěžné opatrnosti, tj. z nejhorších možných variant (výsledky studií s nejzávažn ějšími udávanými dopady, účinky na nejcitliv ější druhy zví řat, na nejcitliv ější vrstvy obyvatelstva, odvozování ukazatel ů z horních hranic karcinogenního potenciálu aj.). Výsledky pak charakterizují vždy nejhorší myslitelnou konstelaci a jsou vesm ěs horší než budoucí realita. Tento opatrný (konzervativní) p řístup spolu se zavedením dostate čných bezpe čnostních pásem má zaru čit spolehlivost výsledk ů i v podmín- kách výše uvedené neur čitosti. Konzervativní hlediska použijeme i v našem hodnocení. Záv ěrem této metodické stati je nutno doplnit, že stanovení rizika popsaným postupem má význam tam, kde pro danou látku v příslušné složce životního prost ředí (ovzduší, vod ě apod.) není stanoven limit resp. tam, kde tento limit je p řekro čen. Limity jsou vypracovány tak, aby s dostate čnou rezervou zaru čovaly zdravotní nezávadnost, a jsou-li dodrženy, výpo čet shora popsaným zp ůsobem tuto skute čnost jen potvrdí. Pokud pro to tedy nejsou zvláštní d ůvody, pak p ři dodržených limitech výpo čet rizika popsanou metodou Risk Assessment obvykle neprovádíme.

VLIVY NA OVZDUŠÍ A NA HLUKOVOU SITUACI Použité metody jsou popsány v p řílohách Rozptylová a Hluková studie (Enviroad, 2009), které jsou zahrnuty v Samostatné p řílohové části této Dokumentace EIA.

VLIVY NA FAUNU A FLÓRU V řešeném území byl proveden terénní biologický pr ůzkum. Území dot čené zám ěrem bylo prozkoumáno a dle místních podmínek, výskytu druh ů a charakteristik jednotlivých biotop ů bylo rozd ěleno na reprezentativní lokality.

Další vlivy byly hodnoceny odborným odhadem a kvalifikovanou prognózou, analogicky s vlivem staveb obdobného charakteru na životní prost ředí, v souladu s platnou legislativou a souvisejícími p ředpisy. Informace o místních podmínkách byly získány rekognoskací terénu, konzultacemi s dot čenými ú řady a p říslušných institucí, použitím odborné literatury a studií.

HBH Projekt spol. s r. o. 99 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK Ů VE ZNALOSTECH A NEUR ČITOSTÍ , KTERÉ SE VYSKYTLY P ŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE

Posouzení vlivu zám ěru Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov bylo provedeno v rozsahu, který vyžaduje dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí, v platném zn ění, zpracovaná dle p řílohy č. 4 tohoto zákona.

Vycházelo se z mapových a výkresových podklad ů p ředaných zadavatelem, jejichž míra podrobnosti odpovídá mí ře podrobnosti díla ve stupni technické studie.

V projek čních podkladech v úrovni technické studie nebývá řešen plán organizace výstavby, proto byly v rámci Dokumentace EIA specifikovány pouze obecné požadavky na pr ůběh výstavby. V technické studii je navržen pouze rámcový systém odvodn ění komunikace do silni čních příkop ů a deš ťové kanalizace, ale chybí návrh záchytných a čistících zařízení (odlu čova če ropných látek, norné st ěny). Jejich návrh bude specifikován až v dalším stupni projektové dokumentace. Přesná velikost záboru bude specifikována až v dalším stupni projektové dokumentace (dokumentace pro územní rozhodnutí). Odhadnutá velikost záboru odpovídá mí ře p řesnosti v úrovni technické studie.

Při všech hodnoceních a doporu čeních bylo postupováno s principem p ředb ěžné opatrnosti a rozsahy zábor ů se stejn ě, jako p ůsobení hluku a imisí, zám ěrn ě nadhodnocovaly, aby nedocházelo k opomenutí a zanedbání negativního p ůsobení n ěkterého z vliv ů.

HBH Projekt spol. s r. o. 100 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU

Posuzovaný zám ěr p řeložky silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov byl p ředložen ve dvou základních variantách, variant ě Nulové (zachování stávajícího stavu silni ční sít ě) a variant ě Aktivní (realizace p řeložky silnice I/38). Grafická sumarizace jednotlivých díl čích hodnocení provedených v kapitole D je p ředložena v následující tabulce. Pro vyjád ření míry vlivu bylo použito následujícího hodnocení: +++ pozitivní vliv ++ mírn ě pozitivní vliv - neutrální vliv -- mírn ě negativní vliv --- negativní vliv

charakteristika varianta Nulová varianta Aktivní Obyvatelstvo --- ++ Ovzduší a klima - - Hluková situace --- ++ Povrchové a podzemní vody - - Půda - --- Horninové prost ředí - - Fauna, flóra a ekosystémy -- -- Krajina - --- Hmotný majetek a kulturní památky - --- Environmentální charakteristiky -- --

Při vzájemném porovnání obou variant je z řejmé, že nová trasa bude mít významný p řínos v oblasti snížení hlukového zatížení obyvatel žijících podél stávající silnice I/38. Dojde k významnému snížení intenzit dopravy v intravilánech sídel a k jejich celkovému zklidn ění. Nevýhodou nové trasy je v několika místech její p řiblížení k stávající obytné zástavb ě a pr ůchod dv ěmi chatovými oblastmi, kdy bude nezbytné demolovat n ěkolik chat a také dojde k celkovému snížení atraktivity lokalit pro rekreaci. Nová trasa bude i p řes umíst ění v historickém komunika čním koridoru p ředstavovat výrazný dominantní liniový prvek v krajin ě. Dopravní koridor obou variant má pom ěrn ě hustou sí ť vodních tok ů s řadou rybník ů a je zde využíváno n ěkolik vodních zdroj ů. Technická opat ření nov ě navržené komunikace mohou významným zp ůsobem snížit riziko kontaminace vod p ři pr ůchodu dopravního objemu, který koridor p řevádí. Nové silni ční t ěleso sice zasahuje stávající biotopy v údolních nivách vodních tok ů a p ři pr ůchodu lesními porosty, celkov ě je však vzhledem k řad ě kapacitních mostních objekt ů pom ěrn ě dob ře pr ůchodné pro migrující organismy. Negativním jevem bude nutnost záboru p řevážn ě zem ědělské p ůdy a v menší mí ře i p ůdy lesní.

Na základ ě zjišt ěných skute čností lze z hlediska vlivu na životní prost ředí považovat variantu Aktivní p ři dodržení navržených opat ření za únosnou.

HBH Projekt spol. s r. o. 101 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

F. ZÁV ĚR

Předkládaná Dokumentace EIA ve smyslu ustanovení § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování na životní prost ředí, v platném zn ění, popisuje a hodnotí území a vlivy zám ěru „Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov “ na životní prost ředí. Dokumentace EIA byla vyhodnotila jak výstavbu nové silnice ( varianta Aktivní ), tak zachování stávajícího stavu silni ční sít ě ( varianta Nulová ). Cílem práce bylo popsat a vyhodnotit únosnost území z hlediska jeho možného zatížení a dále popsat a posoudit vliv zám ěru na životní prost ředí, v četn ě návrhu opat ření eliminujících negativní vlivy. Při zpracování Dokumentace EIA bylo zájmové území vyhodnoceno ve všech požadovaných oblastech (vliv na lidské zdraví, vliv na instituty ochrany p řírody, klima, voda, p ůda, geologie, krajina, kulturní a archeologické památky). Možné vlivy p ředkládaného zám ěru byly posuzovány s principem p ředb ěžné opatrnosti a pro zjišt ěné st řety byla navržena elimina ční, zmír ňující p řípadn ě kompenza ční opat ření.

Detailní pr ůzkum dot čeného území a podrobné vyhodnocení p ředpokládaných vliv ů prokázalo, že varianta Aktivní je p ři realizaci všech navržených opat ření únosná pro obyvatelstvo i životní prost ředí a je zpracovatelem Dokumentace EIA doporu čena k realizaci.

HBH Projekt spol. s r. o. 102 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

G. VŠEOBECN Ě SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Předložená dokumentace dle § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí, v platném zn ění – dále jen Dokumentace EIA – je zpracována pro zám ěr „P řeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov“. Posuzovaný zám ěr p ředstavuje novostavbu dvoupruhové sm ěrov ě ned ělené silnice I. t řídy délky 12,9 km vedenou obchvaty sídel podél stávající silnice I/38, v úseku mezi obcemi Jihlava a Stona řov. Sou částí stavby jsou dv ě mimoúrov ňové k řižovatky a p řeložka silnice II/402 a II/403 v návaznosti na MÚK Stona řov. Při zpracování Dokumentace EIA byly popsány charakteristiky území, jednotlivé složky životního prost ředí a vlivy, kterými bude posuzovaný zám ěr v případ ě realizace p ůsobit. Dále je uveden popis zám ěru, řešeného území a p řehledné shrnutí jednotlivých charakteristik a vliv ů.

POPIS POSUZOVANÝCH VARIANT Předkládaná Dokumentace EIA řeší úsek Jihlava – Stona řov. Posuzovaný zám ěr je p ředložen v jedné aktivní variant ě ( varianta Aktivní ), která odpovídá variant ě p ředložené v Oznámení. Jako referen ční bylo posouzeno zachování stávajícího stavu dopravní sít ě, jejíž osu tvo ří stávající silnice I/38 ( varianta Nulová ). varianta Nulová Varianta Nulová p ředstavuje stávající dvoupruhovou silnici I/38 v úseku od Jihlavy po Stona řov, procházející sídly Ran čířov, Čížov, Vílanec, Suchá (Suchá a Prost ředkovice) a Stona řov. Na tuto silnici jsou napojeny následující komunikace: III/3826 v Ran čířov ě, III/3827 a III/3828 v Čížov ě, III/3830 ve Vílanci, II/402 a II/403 ve Stona řov ě. varianta Aktivní Varianta Aktivní p ředstavuje p řeložku silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov navrženou jako dvoupruhovou, sm ěrov ě ned ělenou silnici. Stávající silnice I/38 (kategorie S 9,5/70) bude převedena na komunikaci II. t řídy ozna čenou jako II/523. Trasa p řeložky je vedena severo- jižním sm ěrem, západn ě od stávající silnice I/38, p řevážn ě m ělce zvln ěnou krajinou, kde se pravideln ě st řídají zá řezové a násypové partie. Po čátek posuzovaného úseku p řeložky silnice I/38 navazuje na realizovaný jihozápadní obchvat Jihlavy, prost řednictvím mimoúrov ňové k řižovatky MÚK Jihlava-jih , která propojuje přeložku silnice I/38 se stávající silnicí I/38 (výhledov ě vedenou jako II/523). V prostoru MÚK Jihlava-jih se nachází chatová kolonie a bude zde nezbytné asanovat řadu objekt ů (zahrádká řských chat). Za MÚK Jihlava-jih pokra čuje hlavní trasa po horním okraji terénní hrany nad údolím Jihlávky rovnob ěžn ě se stávající silnici přes Ran čírovský les, p řechází chatovou oblastí na jižném okraji lesa (zde nezbytné asanovat řadu objekt ů) a následn ě ze západu obchází obec Ran čířov. Trasa pokra čuje sm ěrem na jih, míjí ze západu obec Čížov a zem ědělský areál mezi obcemi Vilánec a Čížov. Dále trasa obchází ze západu obec Vílanec, podchází mostem na polní cest ě a pokra čuje na jih, kde trasa podchází most na silnici III/3830.

HBH Projekt spol. s r. o. 103 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

V dalším úseku je trasa vedena polem východn ě od obce Lou čky, dále ze západu obchází obec Suchá i její části Beranovec a Prost ředkovice. V tomto úseku trasa podchází dva mosty na polních cestách. Na západním okraji obce Stona řov trasa prochází mezi rybníky u Stona řova a následn ě se kříží ze silnicí II/402 kde je navržena MÚK Stona řov . V návaznosti na tuhle k řižovatku je navržena i p řeložka silnice II/403 západn ě od přeložky silnice I/38. Jižn ě od Stona řova se navržena p řeložka dostává do soub ěhu se stávající silnicí I/38, severn ě od lesního celku B řezí, tu posuzovaný úsek p řeložky silnice I/38 kon čí.

STRU ČNÝ POPIS ÚZEMÍ : Zájmové území je sou částí geomorfologického celku K řižanovská vrchovina Tento celek zaujímá nejv ětší plochu Českomoravské vrchoviny v moravské části. V posuzované oblasti je zastoupená Brtnickou vrchovinou, tvo řenou v severní části Otínskou pahorkatinou a v jižní části Puklickou pahorkatinou. Trasa zám ěru je vedena m ělce zvln ěným územím, nejnižší bod, který trasa p řekonává je za MÚK Jihlava-jih p ři p řechodu Ran čířovským lesem (539 m n.m.). Nejvyšší bod se nachází na konci posuzované p řeložky za obcí Stona řov (625 m n. m.). Posuzovaný koridor leží v mírn ě teplé klimatické oblasti MT3. Pr ůměrná ro ční teplota se pohybuje kolem 7 °C, pr ůměrný ro ční úhrn srážek je 650 – 700 mm. Zám ěr je veden p řevážn ě zem ědělskou krajinou, místy zasahuje i pozemky les ů. Zastoupení půd je pom ěrn ě homogenní, na v ětšin ě území p řevažují kambizem ě, v nivách vodních tok ů se vyskytují gleje . Říční sí ť je v posuzovaném území pom ěrn ě hustá, pr ůtoky jsou v pr ůběhu roku nevyrovnané, nejv ětší v jarních m ěsících. Projevuje se rychlý odtok z území v důsledku odlesn ění a regulace tok ů, zmír ňující vliv mají vodní nádrže. Z institut ů ochrany p řírody dle zákona č.114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, jsou zastoupeny významné krajinné prvky (VKP ze zákona) a územní systém ekologické stability (prvky ÚSES na úrovni nadregionální, regionální a lokální). V posuzovaném koridoru nejsou zastoupena zvlášt ě chrán ěná území ani lokality ze soustavy Natura 2000 . Zájmový koridor je vymezen mezi většími sídly a to Jihlavou a Stona řovem, jeho přirozenou osu p ředstavuje vodní tok Jihlavky, který územím protéká z jihu na sever a odvod ňuje celou oblast posuzovaného zám ěru. Pr ůměrná hustota osídlení je v předm ětném koridoru pom ěrn ě nízká, odpovídající venkovskému charakteru osídlení.

STRU ČNÝ POPIS VLIV Ů: Stávající silnice I/38 v území negativn ě ovliv ňuje obyvatelstvo obcí, kterými prochází. Jedná se o obce Ran čířov, Čížov, Vílanec, Suchá, Prost ředkovice a Stona řov. Realizací zám ěru dojde k přerozd ělení dopravy na p řeložku silnice I/38 a stávající silnici I/38. Z hlediska zatížení obyvatelstva hlukem z dopravy a tím spojených negativných zdravotních dopad ů možno konstatovat, že realizace Aktivní varianty s protihlukovými st ěnami se sníží po čet obyvatel vystavených negativními dopadu hluku dopravy v denní i no ční dob ě. Z hlediska vlivu vzdušných škodlivin na obyvatelstvo jsou ob ě varianty srovnatelné. Aktivní varianta neovlivní nep řízniv ě ve řejné zdraví, v imisních koncentracích se v exponovaných obcích situace zne čišt ění ovzduší oproti Nulové variant ě prakticky nezm ění. P řísp ěvky automobilové dopravy u jednotlivých škodlivin jsou n ěkolika násobn ě nižší než je stanovený limit. Vlivem p řevedení podstatné části provozu na p řeložku silnice I/38 p ři realizaci Aktivní dojde k poklesu celkových emisí CO, NO 2 PM 10 a k nár ůstu emisí NO x a C 20 H12 a k mírnému

HBH Projekt spol. s r. o. 104 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí navýšení pr ůměrných imisních koncentrací v ětšiny hlavních škodlivin p ři sídlech vzdálených od stávající silnice I/38, v ostatních dot čených obcích pak k jejich snížení. Vypo čtené imisní přísp ěvky jsou hluboko pod stanovenými limity, které patrn ě nedosáhnou ani v sou čtu s poza ďovým zne čišt ěním. Realizace varianty Aktivní ovlivní klima oblasti minimáln ě. Ovlivn ění, které bude dáno především zm ěnou v souvislosti s charakterem aktivního povrchu, lze o čekávat pouze v bezprost řední blízkosti t ělesa komunikace. V Nulové variant ě jsou p řekra čovány základní limity hluku 60 dB den a 50 dB noc v obytné zástavb ě v intravilánech všech obcí, kterými silnice I/38 prochází, u nejbližší zástavby jsou překra čovány limity s korekcí na starou hlukovou zát ěž (70 dB den/60 dB noc). Realizací Aktivní varianty dojde ke snížení hlukového zatížení v obytné zástavb ě jednotlivých obcí v bezprost ředním okolí stávající trasy silnice I/38, p ředevším díky novému p řerozd ělení dopravy. Toto snížení intenzit dopravy sníží hlukové zatížení nejbližší zástavby v okolí stávající I/38 pod hygienické limity hluku s korekcí na starou hlukovou zát ěž. Ke zvýšení hlukového zatížení pak dojde v chrán ěných venkovních prostorech staveb a v chrán ěných venkovních prostorech v okolí navrhovaného obchvatu, nicmén ě hygienické limity hluku nebudou p řekro čeny. Vzhledem k překra čování hlukových limit ů v obci Ran čířov a Čížov i při realizaci Aktivní varianty byly v těchto místech navrženy protihluková opat ření. Realizací Aktivní varianty nedojde k zásadním zm ěnám odtokových charakteristik v dot čeném území. K řížení s vodními toky jsou řešena dostate čně kapacitními mostními objekty. Z hlediska ovlivn ění rybník ů posuzovaným zám ěrem bude nezbytné řešit u zdrojových tok ů sedimenta ční nádrže pro před čišt ění vod odvád ěných z vozovky. P ři pr ůchodu v blízkosti ochranných pásem vodných zdroj ů bude nezbytné respektovat standardní ochranné podmínky, aby se zabránilo kontaminaci vodních zdroj ů. Posuzovaný zám ěr zabírá p řevážné p ůdy řazené k zem ědělskému p ůdnímu fondu (ZPF) cca 48,92 ha, v malé mí ře pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa (PUPFL) cca 1,32. Ve velké mí ře (cca 44%) zasahuje cenné p ůdy náležící do I a II. t řídy ochrany. Lesní pozemky dot čené posuzovaným zám ěrem náleží do kategorie les ů hospodá řských. Posuzovaný zám ěr prochází okrajovou částí menšího lesního porostu, jež je sou částí lesního komplexu Ran čířovského lesa, lesním celkem ve svahu nad Lou čským potokem severozápadn ě od Beranovce a lesním celkem ve svahu nad nivou Loveckého potoka severozápadn ě od Suché. Realizací zám ěru je nutno asanovat řadu stávajících rekrea čních objekt ů (cca ¼ z celkového po čtu chat v zasažených zahrádká řských kolonií) a minimáln ě t ří z objekt ů vojenského areálu. Z pohledu vlivu na kulturní památky nedochází v celé délce trasy ke st řetu s památkami zapsanými v Úst ředním seznamu nemovitých kulturních památek. Z archeologických naleziš ť budou zám ěrem dot čeny p řevážn ě nalezišt ě pravd ěpodobná a t ři už z dosud známých lokalit. Posuzovaný zám ěr si vyžádá p řemístit t ří drobné sakrální stavby. Trasa Aktivní varianty Aktivní prochází v celé své délce p řevážn ě p řes pozemky zem ědělského p ůdního fondu, ke st řet ům s cenn ějšími částmi bioty dochází v blízkosti vodních tok ů a jejich b řehových porost ů a v křížení n ěkterých menších lesních porost ů. Posuzovaný zám ěr nezasahuje do unikátních ani význa čných krajinných typ ů v rámci ČR a je navržen v běžných krajinných typech. Prostupnost krajiny v podob ě dosavadních silnic a polních cest bude zachována.

Z výše uvedeného je patrné, že na základ ě výsledk ů, ke kterým zpracovatel Dokumentace EIA dosp ěl, lze variantu Aktivní , p ři dodržení všech navržených podmínek a opat ření, doporu čit k realizaci

HBH Projekt spol. s r. o. 105 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

H. PŘÍLOHY

PŘÍLOHY Příloha 1: Vyjád ření stavebních ú řad ů Příloha 2: Stanovisko orgánu ochrany p řírody z hlediska § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Příloha 3: Přehled zjišt ěných druh ů flóry a fauny Příloha 4: Soupis známých archeologických naleziš ť + mapa archeologických naleziš ť Příloha 5: Fotodokumentace

GRAFICKÉ P ŘÍLOHY Grafická p říloha 1: Přehledná situace – 1:50 000 Grafická p říloha 2: Environmentální charakteristiky – 1:10 000 Grafická p říloha 3: Základní hydrologické charakteristiky – 1:25 000 Grafická p říloha 4: Základní klimatické charakteristiky – 1:25 000 Grafická p říloha 5: Ochrana p ůdy – 1:25 000

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ − Podélný profil úseku MÚK Jihlava–jih Převzato z technické studie „MÚK stávající a p řeložené silnice I/38 Jihlava – JIH“ (PROfi Jihlava, 2005) − Podélný profil úseku Ran čířov – Vilánec Převzato z technické studie „Úprava silnice I/38 Jihlava – Znojmo, cca km 3,500 – 8,400 dle studie HBH 2004“ (PROfi Jihlava, 2004) − Podélný profil úseku Stona řov – obchvat Převzato z technické studie „P řeložka silnice I/38 v úseku Stona řov – obchvat“ (PROfi Jihlava, 2003 EXPERTNÍ P ŘÍLOHY – SAMOSTATNÁ P ŘÍLOHOVÁ ČÁST − Hluková studie, ENVIROAD, Ostrava, 2009 − Rozptylová studie, ENVIROAD, Ostrava, 2009 − Stanovení intenzit dopravy, HBH Projekt (Ateliér ADIAS), Brno, 2009 − Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz, HBH Projekt, Brno, 2009

HBH Projekt spol. s r. o. 106 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

POUŽITÉ PODKLADY : Projek ční studie – posuzovaný zám ěr – Technická studie “ MÚK stávající a p řeložené silnice I/38 Jihlava – JIH “ PROfi Jihlava, 2005. – Technická studie „Úprava silnice I/38 Jihlava – Znojmo, cca km 3,500 – 8,400 dle studie HBH 2004 “, PROfi Jihlava, 2004 – Technická studie „P řeložka silnice I/38 Stona řov, obchvat“ , PROfi Jihlava, 2003. Projek ční studie – navazující zám ěry – Technická studie „ Jihlava – stavba silnice 1/38, Jihlava, obchvat – jih v km 11,200 – 14,000 “ Progeo Jihlava spol. s r.o., 2004. – Technická studie „P řeložka silnice I/38 Dlouhá Brtnice, obchvat“ , PROfi Jihlava, 2004. – Technická studie „ Přeložka silnice I/38 Markvartice, k řižovatka Kasárna “, PROfi Jihlava, 2002. – Technická studie „ Přeložka silnice I/38 Želetava, obchvat “, HBH Projekt spol. s r.o., Brno, 2002 Expertní studie − Hluková studie „P řeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov“, ENVIROAD, s.r.o., Ostrava, listopad 2009. − Rozptylová studie „P řeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov“, ENVIROAD, s.r.o., Ostrava, listopad 2009. − Stanovení intenzit dopravy „P řeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov“, HBH Projekt s.r.o. (Ateliér ADIAS), Brno, listopad 2009. − Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz „P řeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov“, HBH Projekt, s.r.o. Brno, listopad 2009. Studie zpracované jako podklad pro Dokumentace EIA − Hodnocení zdravotních rizik pro zám ěr „P řeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov“, Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, Csc., Brno, listopad 2009. − Rámcová migra ční studie „P řeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov“, HBH Projekt, s.r.o. Brno, listopad 2009. − Archeologická studie „P řeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov – Želetava“,, PhDr. Petr Vitula, Mgr. Pavel Šlézar, zá ří 2009. Ostatní studie – Oznámení o posuzovaní vliv ů na ŽP „P řeložka silnice I/38 Jihlava – Moravské Bud ějovice“ , Ekoteam, Hradec Králové, říjen 2006. – Územn ě-technický podklad (ÚTP) regionálních a nadregionálních ÚSES, MMR a MŽP ČR, 1996. – Soubor geologických a ú čelových map 1:50 000 – Základní vodohospodá řská mapa 1:50 000 – vrstva BPEJ (zdroj Výzkumný ústav meliorací a ochrany p ůdy – VUMOP) – vrstva PUPFL (zdroj Ústav pro hospodá řskou úpravu les ů – ÚHÚL) – mapové podklady (ZM 1:10 000, 25 000) – ÚPD dot čených obcí

HBH Projekt spol. s r. o. 107 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

LITERATURA :

Aunan, K. (1996): Exposure-response functions for health effects of air pollutants based on epidemiological findings . Risk Analysis, Vol. 16, 1996, No 5, 693 – 709. Benešová, S. (1987): Zatížení deš ťových odpadních vod ropnými látkami . Sborník ochrany vod ropných havárií, Praha. Coufal, L. (1973): Klimatologické hodnocení mezní vrstvy atmosféry . Sborník prací HMÚ, sv. 19, Praha, HMÚ, str. 82 – 129. Coufal, L., Langová, P., Miková, T. (1992): Meteorologická data na území ČR za období 1961 –1990 . NKP ČSFR č.8, ČHMÚ Praha. Culek, M. a kol. (1996): Biogeografické člen ění České republiky . Enigma, Praha. Demek, J. a kol. (1987): Zem ěpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny . Academia Praha. Demek , J., Novák, V.(eds.). (1992): Neživá p říroda. Vlastiv ěda moravská – zem ě a lid . Nová řada, sv. 1, Musejní a vlastiv ědná spole čnost, Brno. Klimo, E. (1990): Lesnická pedologie . u čební skripta, VŠZ Brno. kol. (1961): Podnebí ČSSR – Tabulky . HMÚ, Praha. kol. (1969): Podnebí ČSSR – Souborná studie . HMÚ, Praha. Kubát, K., Hrouda, L., Chrtek, J. jun., Kaplan, Z. Kirschner, J. a Št ěpánek, J. eds. (2002): Klí č ke kv ěten ě České republiky . Academia, Praha. Miedema, H.M., Passchier-Vermeer W., Vos H. (2003): Elements for a position paper on night-time transportation noise and sleep disturbance . TNO Inro report 2002-59, Delft, January 2003. Moravec, J. (1994): Fytocenologie . Academia, Praha. Neuhauslová, Z. (1998): Mapa potenciální p řirozené vegetace České republiky , Academia, Praha. Quitt, E. (1971): Klimatische Gebiete der Tschechoslowakei . Studia geographica 16, Brno, GGÚ ČSAV, 73 str. + mapa 1:500 000. Quitt, E. (1979): Mezoklimatické regiony ČSR. 1:500 000. Brno, GGÚ ČSAV. Rohon P. (1995): Tvorba a ochrana krajiny . u čební skripta, Fakulta stavební ČVUT Praha, Praha. Slavíková, J. (1986): Ekologie rostlin . SPN, Praha. Smolík, L. (1957): Pedologie . SNTL Praha, Praha. Syná čková, M. (1994): Čistota vod . u čební text ČVUT Praha. Šarapatka, B. (1996): Pedologie . u čební skripta, UP Olomouc. Vl ček a kol. (1984): Zem ěpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže . Academia Praha.

– příslušné právní normy a metodické pokyny – informace ze sít ě WWW (stránky MŽP, jednotlivých obcí a dot čených ú řad ů)

HBH Projekt spol. s r. o. 108 Brno, listopad 2009

Přeložka silnice I/38 v úseku Jihlava – Stona řov Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí

SEZNAM SPECIALIST Ů PODÍLEJÍCÍCH SE NA ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE EIA

Mgr. Tomáš ŠIKULA HBH Projekt spol. s r.o. 544 520 530 ([email protected]) (Držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku MŽP ČR č.j. 69749/ENV/07) (Držitel autorizace k provád ění biol.hodnocení ve smyslu §67 podle § 45i zákona, MŽP ČR č.j. OEKL/1749/05)

Ing. Jana Kurajdová HBH Projekt spol. s r.o. 544 520 533 ([email protected]) Mgr. David Kou řil HBH Projekt spol. s r.o. 544 520 536 ([email protected]) (Držitel autorizace k provád ění biol.hodnocení ve smyslu §67 podle § 45i zákona, MŽP ČR č.j. 22908/ENV/06) Mgr. Marek Seker čák HBH Projekt spol. s r.o. +421 484 716037 ([email protected])

Ing. Tomáš Libosvár HBH Projekt spol. s r.o. 544 520 535 ([email protected]) Ing. Miriam Húš ťavová HBH Projekt spol. s r.o. +421 484 716028 ([email protected]) Mgr. Adriána Klimeková HBH Projekt spol. s r.o. +421 484 716037 ([email protected]) Mgr. Lenka K řížová HBH Projekt spol. s r.o. 544 520 534 ([email protected]) Ing. Helena Palášková HBH Projekt spol. s r.o. 544 520 537 ([email protected]) Ing. Zdenka Šev číková HBH Projekt spol. s r.o. 544 520 539 ([email protected])

Ing. Jaroslav Heinrich HBH Projekt spol. s r.o. 544 520 561 ([email protected])

Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc. LF MÚ Brno 545 578 438 ([email protected]) (Držitel odborné zp ůsobilosti pro oblast posuzování vliv ů na ve řejné zdraví č.j. HEM-300-26.8.04/25788)

Ing. Vladimír Kryl ENVIROAD s.r.o. 596 114 470 ([email protected]) Ing. Petr Tovaryš ENVIROAD s.r.o. 596 114 465 ([email protected]) (Držitel autorizace ke zpracování rozptylových studií, MŽP ČR č.j. 204/740/03)

PhDr. Petr Vitula NPÚ, ú.o.p. v Brn ě 542 536 145 ([email protected])

V Brn ě dne 30. 11. 2009

……………………………………. Mgr. Tomáš ŠIKULA (zodpov ědný řešitel)

HBH Projekt spol. s r. o. 109 Brno, listopad 2009