Prof. Dr. Antonín Frič (30
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
PROF. DR. ANTONÍN FRIČ (30. 7. 1832 – 15. 11. 1913) V letošním roce si připomínáme sté výročí úmrtí vynikajícího českého přírodovědce Antonína Friče. Jeho činnost zasáh- la do několika oborů přírodních věd , a to především ornitologie, ichtyologie, hydrobiologie, geologie a paleontologie. V některých z nich, zvláště paleontologii, si vydobyl mezinárodní věhlas. Fričova profesní dráha byla od samého počátku pevně spjata s nově vznikajícím Národním (tehdy Vlasteneckým) muzeem, jehož rozvoj výrazným způsobem ovlivnil, později jako ředitel zoologických a geologicko-paleontologických sbírek. Byl také řádným profesorem Univerzity Karlovy a jedním z nejaktivnějších členů Komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech. Mnohé vědecké práce, publikované před více než sto lety, jsou dodnes jako výchozí podrobné monografie používány jak profesionálními, tak amatérskými badateli. Ve své profesní kariéře se Frič neomezoval jen na vědecká pojednání, ale sous- tavně se věnoval i popularizaci vědy a především díky ní zaujal širokou veřejnost. Nepřímo tak vychoval mnoho mladých přírodovědců a pro sbírky Národního muzea vlastními sběry, mezinárodní výměnou i nákupy získal velké množství mimořádně cenných exponátů. K Fričovým stěžejním vlastnostem patřila cílevědomost, pracovitost, praktický vztah k řešení problémů a vysoké nároky kladené jak na sebe, tak na své kolegy. Z toho občas pramenily neshody se svým okolím, ale je nutné mít na paměti, že právě tyto vlastnosti ho předurčily k úspěšné vědecké kariéře. Bez nich by česká i světová věda byla ochuzena o velice hodnotné výsledky jeho práce. 111 This year, we commemorate the 100th anniversary of the death of an exemplary Czech natural scientist, Antonín Frič. His activities reached into many fields of natural science, primarily ornithology, ichthyology, hydrobiology, geology and paleontology. In some of these fields, particularly paleontology, he acquired an international reputation. Frič's professional life was joined from the start with the newly emerging Patriotic (then National) Museum, whose development he strongly influenced, later even as a director of zoological and geological-palaeontological collections. He was also a ranking professor at Charles University, and one of the most active members of the Committee for Czech Natural Science. Many of his scientific works, published over one hundred years ago, are still used as scientific references today, by both amateur and professional researchers. In his professional life, Frič did not limit himself to only scientific work, but also to popularizing scientific subjects, which earned him much public renown. Indirectly, he also inspired many young sci- entists, and acquired a great deal of valuable material for the National Museum, via his own collecting activities, as well as international exchanges and purchases. Frič was also a difficult character, due to his intense goal orientation, industriousness, practical approach to problem- solving, and demanding nature, with regard to both himself and his colleagues. This sometimes led directly to personal clashes, but it is necessary to remember that it was exactly these characteristics that predisposed him to a successful sci- entific career. Without them, Czech and foreign natural science today would not have the benefits of his valuable con- tributions. 112 SBORNÍK NÁRODNÍHO MUZEA V PRAZE ACTA MUSEI NATIONALIS PRAGAE Řada B – Přírodní vědy • sv. 69 • 2013 • čís. 3–4 • s. 113–122 Series B – Historia Naturalis • vol. 69 • 2013 • no. 3–4 • pp. 113–122 FRIČ MUSEUM IN LÁZNĚ BĚLOHRAD KATEŘINA PAŘÍZKOVÁ Archiv Národního muzea, Národní muzeum, Václavské nám. 68, 119 78 Praha 1, the Czech Republic; e-mail: [email protected] Pařízková, K. (2013): Frič Museum in Lázně Bělohrad [Fričovo muzeum v Lázních Bělohrad]. – Acta Mus. Nat. Pragae, Ser. B, Hist. Nat., 69: 113-122. ISSN 0036-5343 . DOI 10.14446/AMNP.2013.xxx Abstract. The town of Lázně Bělohrad, not far from Jičín, acquired its name in 1905. Until then, it was known as just Bělohrad. The spa (Lázně) was founded in 1888, when the long-known baths were officially acknowledged to have healing effects. In 1900, the newly opened moorland spa became a frequent destination for Dr. Antonín Frič. His summer stays there became a yearly ritual, consisting always of several weeks with his wife, and later also with their grandchildren, Karl and Toníček. This tradition continued until his death in 1913. It wasn't only the healing baths that benefitted the elderly man's health, but the surrounding countryside offered interesting geological material for study. Frič soon gained the respect and deference of the local inhabitants, which enabled him to introduce a suggestion in 1903 – to found a new museum building in the rapidly growing town, constructed in accordance with all the then-recognized principles of museum design. Thanks to Frič's propagation and enlightened direction, the museum became a prime example for many subsequent cities and towns that decided to emulate Bělohrad. FRIČOVO MUZEUM V LÁZNÍCH BĚLOHRAD Abstrakt. Městečko Lázně Bělohrad nedaleko Jičína dostalo své dnešní jméno až v roce 1905, do té doby bylo známo pouze jako Bělohrad. Základ zdejšího lázeňství se traduje rokem 1888, kdy byly oblíbené vanové lázně úředně uznány za léčivé. Za zdejšími slatinnými koupelemi začal do nově zřízených lázní od roku 1900 jezdit i profesor dr. Antonín Frič. Jeho letní pobyt se stal každoročním rituálem, setrval zde vždy několik týdnů s manželkou, později i s vnoučaty Karlem a Toničkou, a to pravidelně až do své smrti v roce 1913. Nebyly to jen léčivé koupele, které starého pána uzdravovaly, Bělohrad se svým okolím dokázal přírodovědci na odpočinku nabídnout velmi zajímavý studijní materiál geologického charakteru. Frič si záhy zjednal mezi zdejším obyvatelstvem respekt a úctu. Proto také mohl bez obav přijít v roce 1903 s návrhem, zbudovat v tomto, především díky lázeňství, rychle se rozvíjejícím městečku, samostatnou budovu městského muzea, navrženou a postavenou podle všech tehdy platných muzejních pravidel. Z nové muzejní budovy se velice rychle, také díky důsledné Fričově propagaci a osvětě, stal vzor pro mnohá další zemská města a městečka, která se rozhodla město Bělohrad následovat. n Lázně Bělohrad, Frič museum, museology, Antonín Frič Received September 4, 2013 Issued December, 2013 “it is bitter to live in an area, childhood. He acquired further experience as a volunteer and know little about it” for zoological collections of the Czech Royal Museum A. E. Reuss1 (hereafter just Museum), where he began going in 1849. During his trips, both domestic and foreign, he not only The idea to build an exemplary regional museum, and worked on collecting specimens, but also visited museums. use it as a showcase for methods of organizing and He went to both small, local museums, as well as renowned presenting its collections was a long-term ideal of Dr. Frič. European ones, and zoos. Here he gained experience and His interest in such matters dated back to his youth. He information, acquired contacts, negotiated specimen published his first work in this vein, titled Guide to ordering exchanges and vital professional literature exchanges. After Animal Collections, at age nineteen (before graduating!) in graduating from the school of medicine, Frič travelled to the Czech Museum Magazine (hereafter ČČM)2. His London in May of 1860. Upon his return, he organized a foundation and experience for this publication came from lecture about the Kensington Museum3 and its educational his knowledge of preparing birds and mammals, gained in activities, accompanied by a small exhibit. He repeated his 1 August Emanuel Reuss (1811–1873) natural scientist, primarily geologist and paleontologist, played a great role in research in Bohemia. This quote was a favorite of Antonín Frič in his articles and lectures. 2 Czech Museum Magazine (hereafter ČČM), yr. 25, vol. III, 1851, Guide to ordering Animal Collections (Navedení ke zřízení sbírek živočišných), pp. 3–29. Frič describes the need to organize collections of stuffed animals for various institutions, mostly schools and museums, and advises how to assemble such collections. He offers an overview of necessary tools and materials, work procedures and suggests methods on how to subsequently store such assembled collections. 3 Today’s Victoria and Albert Museum, founded in 1857, intended then for presenting results of scientific research in industry and art, aimed first of all at educational activities. More about the museum’s activity is in the book by Antonín FRIČ: Dvě cesty do Londýna, Popis vzdělávacích ústavů Londýnských spolu se zprávou o poučných částech světové výstavy (Two journeys to London, description of London educational institutions together with information on instructional parts of world-class exhibitions), Prague 1864, p. 21–25. 113 trip to London two years later, at a time when there was a to house the museum, possibly also for display purposes. In large international exhibition. The Prague board of elders the latter half of the 19th century, many such museums were sent him there with the specific goal of learning about created, but never in purpose-built buildings of their own. pedagogical activities: assembling a report about English There remained no other course but to take matters into his schooling, its use of supplementary material, textbooks, own hands. maps and other school materials, methods of storing Frič celebrated his 71st birthday with his wife Marie collections and use of classroom furniture. Many