Management stanoviš ť ohrožených druh ů denních a no čních motýl ů v České republice

N – certifikovaná metodika

Auto ři: Martin Konvi čka, Ji ří Beneš, Lukáš Spitzer, Alena Barto ňová, Michal Zapletal

Entomologický ústav BC AV ČR, v.v.i. & P řírodov ědecká fakulta, Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích

Certifikovaná metodika vznikla za podpory Technologické agentury České republiky v rámci projektu – Revize recentního rozší ření a stavu nezv ěstných druh ů červeného seznamu - Lepidoptera (motýli) (TA ČR TB050MZP004).

České Bud ějovice, 2016

1

Obsah Cíl metodiky ...... 3 1. Úvod – Stav fauny českých motýl ů ...... 5 2. P říčiny ohrožení motýl ů ...... 7 2.1. Denní motýli ...... 7 2.2. No ční motýli ...... 11 2.3. Syntéza ...... 13 3. Biotopy motýl ů a zásady managementu ...... 13 3.1. Biotopy motýl ů obecn ě ...... 13 3.2. Pé če o stanovišt ě motýl ů – principy a zásady ...... 14 3.3. P řehled biotop ů a zásady managementu ...... 22 4. Prioritní oblasti a lokality pro druhovou ochranu ...... 53 4.1. Karlovarský kraj ...... 53 4.2. Ústecký kraj ...... 54 4.3. Liberecký kraj ...... 55 4.4. Plze ňský kraj ...... 56 4.5. St ředo český kraj a Praha ...... 56 4.6. Jiho český kraj ...... 59 4.7. Královéhradecký kraj ...... 61 4.7. Pardubický kraj ...... 62 4.8. Kraj Vyso čina ...... 63 4.9. Olomoucký kraj ...... 64 4.10. Moravskoslezský kraj ...... 66 4.11. Zlínský kraj ...... 67 4.12. Jihomoravský kraj ...... 68 5. Navržené managementy vybraných MZCHÚ ...... 72 6. Popis uplatn ění certifikované metodiky ...... 88 7. Srovnání novosti postup ů ...... 88 8. Dedikace ...... 88 9. Použitá literatura ...... 89 Obrazové p řílohy ...... 107

2 Cíl metodiky Předložená metodika pojednává o pé či o biotopy motýl ů za řazených do Červeného seznamu bezobratlých ČR (Farka č et al. 2005). Zam ěř uje se hlavn ě na tradi ční skupinu „velkých motýl ů, tzv. Macrolepidoptera“, p řičemž pojednává rovnou m ěrou jak o d ůkladn ě sledovaných a dob ře prostudovaných denních motýlech, tak o spíše vědecky p řehlížených no čních motýlech, včetn ě nejpo četn ějších čeledí této skupiny – pí ďalkovitých – Geometridae a m ůrovitých – Noctuidae. Během uplynulých dvou dekád vznikl v českém jazyce v ětší po čet publikací a metodik zam ěř ených na pé či o chráněné části p řírody. Prvou z řady modern ěji koncipovaných publikací byla dvoudílná monografie Pé če o chrán ěná území (Pet říček 1999, Pet říček & Míchal 1999), velkolep ě pojatý návod, jak pe čovat o nelesní i lesní chrán ěné lokality. Publikace ale nezohled ňovala živo čišnou složku spole čenstev. Přitom zhruba ve stejnou dobu přišel v ětší po čet zjišt ění, že k udržení živo čichů v chrán ěné p řírod ě jim je t řeba v ěnovat zvláštní pozornost a že n ěkteré p řístupy užívané k pé či o vegetaci, bude nutné modifikovat – ať už ve smyslu zjemn ění a rozr ůzn ění, nebo naopak ve smyslu radikáln ějších zásah ů. Mnohé poznatky pocházely práv ě ze studia motýl ů, tehdy zejména motýl ů denních coby nejnápadn ějších, nejpopulárn ějších a v pravém smyslu modelových zástupc ů hmyzí říše (Beneš et al. 2002, Konvi čka et al. 2004, 2005). Postupn ě se s nimi ztotožnila široká ochraná řská obec a dnes už platí, že v ČR p ři pé či o chrán ěná území není myslitelné nebrat v potaz pot řeby živo čich ů, v četn ě bezobratlých zastupovaných stále p řevážn ě motýly. Poznatky o pot řebách jednotlivých ohrožených taxon ů se samoz řejm ě liší i v rámci skupiny motýl ů. Vedle d ůkladn ě studovaných druh ů a skupin figurují v Červeném seznamu bezobratlých ČR (Fakra č et al. 2005) i druhy, pro n ěž máme k dispozici jen útržkovité poznatky o historickém i recentním výskytu, o ekologii a nárocích nemluv ě. Dopln ění t ěchto poznatk ů pro ohrožené druhy z čeledí Geometridae a Noctuidae (dv ě druhov ě nejpo četn ější čeledi velkých motýl ů) bylo p ředm ětem výzkumného úkolu TA ČR (TB050MZP004), vedle údaj ů o výskytu, dostupných v Nálezové databázi ochrany p řírody, byly sbírány i informace o stanovištních nárocích. P ředkládaná metodika vychází z takto získaných poznatk ů, konfrontuje je s poznatky o ekologických nárocích d ůkladn ěji poznaných skupin motýl ů a navrhuje, jak pe čovat o stanovišt ě ohrožených druh ů s ohledem na motýly nap říč řádem Lepidoptera. Naším cílem je poskytnout státní ochran ě p řírody, nevládním organizacím, praktik ům v terénu i odborné a laické ve řejnosti ucelený odborný návod, který (1) rozd ělí p řírodní stanovišt ě ČR podle významu pro ohrožené motýly; (2) pro všechny typy stanoviš ť uvede rámcovou vhodnou pé či na základ ě aktuálních poznatk ů; (3) otev řen ě přiznává, co dosud není známo a musí být zjišt ěno do budoucna; a (4) vytý čí prioritní oblasti pro druhovou ochranu, a to na základ ě jak no čních, tak denních motýl ů. Na záv ěr je nezbytné konstatovat, že veškerá doporu čení uvedená v metodice musí být realizována pln ě v souladu s legislativou České republiky. Auto ři metodická doporu čení připravili jako odborný podklad pro rozhodování státní správy, kdy jsou mnohá opat ření na hran ě sou časn ě platné legislativy a vyžadují ú ředn ě náro čné postupy p ři schvalování výjimek z obecn ě platných a užívaných postup ů.

3 Obr. na titulní stran ě - trava řka ozdobná ( Staurophora celsia ), foto M. Vojtíšek

4 1. Úvod – Stav fauny českých motýl ů Předm ětem p ředložené metodiky je pé če o stanovišt ě motýl ů (Lepidoptera), kte ří jsou zahrnuti do Červeného seznamu bezobratlých ČR (Farka č et al. 2005) – tedy motýl ů n ějakým zp ůsobem ohrožených. Než p ředstavíme sou časný pohled na ohroženost motýl ů ČR, musíme se krátce zmínit o konstrukci citovaného Červeného seznamu a výb ěru druh ů do n ěj. Motýlí fauna České republiky zahrnuje přibližn ě 3500 druh ů – přesný po čet se m ůže lišit podle toho, zda do seznamu zahrneme i druhy s několika málo náhodnými zálety za posledních 100 let, druhy vyhubené a druhy invazní. Z uvedeného množství p řipadá ca 2250 na velké množství málo prozkoumaných čeledí drobných motýl ů (tzv. Microlepidoptera), dalších ca 1250 druh ů pat ří k čeledím řazeným do tradi ční skupiny Macrolepidoptera. Z tohoto po čtu pat ří 161 druh ů (po čet v četn ě druh ů již vyhubených) k motýl ům denním, zbytek – tedy asi 1100 druh ů – k tzv. velkým motýl ům no čním. Z nich 198 pat ří do tzv. malých čeledí – Hepialidae, Limacodidae, Zygaenidae, Cossidae, Lasiocampidae, Endromidae, Saturniidae, Lemoniidae, Sphingidae, Drepanidae, Thaumetopoeidae, Notodontidae, Lymantriidae, Nolidae, Arctiidae; dv ě tradi ční velké čeledi, Noctuidae a Geometridae , pak zahrnují ca 500 a ca 400 druh ů. (Držíme se systematického pojetí z publikace Lašt ůvka & Liška 2010, podle níž jsou druhy řazeny v Červeném seznamu; od té doby se systematické pojetí významn ě zm ěnilo, viz Lašt ůvka & Liška 2011). Odmyslíme-li v Červeném seznamu spíše nepo četn ě zastoupená Microlepidoptera, zahrnuje tento 253 druh ů Macrolepidopter v kategoriích vyhynulý (EX), kriticky ohrožený (CR), ohrožený (EN), zranitelný (VU) a tém ěř ohrožený (NT). Z tohoto po čtu p řipadá 90 druh ů na motýly denní, zbytek na motýly no ční, p řičemž mezi no čními motýly je zde zahrnuto 53 zástupc ů tzv. malých čeledí a 110 zástupc ů čeledí Geometridae a Noctuidae. Mezi zmín ěnými t řemi kategoriemi existuje výrazná diskrepance: denních motýl ů zahrnuje Červený seznam 56 %, zástupc ů malých čeledí no čních motýl ů 27 %, a zástupc ů Geometridae a Noctuidae jen 12 % druhového bohatství. Tato diskrepance je dána přístupem k za řazení zástupc ů jednotlivých skupin do Červeného seznamu.

Denní motýli : Jednozna čně nejpopulárn ější, nejsledovan ější a nejprozkouman ější skupina hmyzu pro níž jsou k dispozici nejlepší data o sou časném, ale i historickém rozší ření. Dostupné znalosti shrnula na po čátku tisíciletí práce Motýli České republiky: rozší ření a ochrana (Beneš et al. 2002) založená na 150 000 údajích za uplynulé století; od té doby mapování dále pokra čovalo a v sou časné dob ě je v databázi „Mapování motýl ů České republiky“ spravované Entomologickým ústavem BC AV ČR, v.v.i. v Českých Bud ějovicích celkem 671 853 údaj ů; další údaje najdeme v Nálezové databázi ochrany přírody (NDOP). Za řazení druh ů do seznamu Farka če et al. (2005) vycházelo z údaj ů v obou databázích a pracovalo s replikovatelným výpo čtem zm ěny po čtu obsazených polí (viz též Bartonova et al. 2016). Touto exaktní metodou se skute čně ukázal kritický stav motýlí fauny, s více než polovinou fauny v různém stupni ohrožení a s více než 10 % vyhynulých druh ů.

5 No ční motýli: V dob ě p řípravy Červeného seznamu neexistovaly žádné systematicky databázované údaje. Za řazení jednotlivých druh ů se d ělo na základ ě konsensu široké lepidopterologické obce (srov. autorské kolektivy k jednotlivým čeledím), p řičemž rozhodování bylo spíše konzervativní. Krom druh ů, u nichž byl pozitivn ě znám pokles stav ů, se do Červeného seznamu p řednostn ě dostávaly druhy s velmi malým po čtem lokalit, biotopoví specialisté a druhy atraktivní. V rámci no čních motýl ů je dále patrná diskrepance mezi „malými čeled ěmi“ – i mezi nimi jsou četní populární a všeobecn ě známí motýli, po roce 2002 za čali být i oni systematicky mapováni, v sou časné dob ě je databázováno 276 066 údaj ů – a mezi druhov ě po četn ějšími čeled ěmi Geometridae a Noctuidae. Po čty za řazených no čních motýl ů tedy, na rozdíl od motýl ů denních, neodrážejí skute čný stav fauny, ale spíš konsensus lepidopterolog ů v polovin ě minulého desetiletí. Jaký je tedy sou časný stav motýlí fauny? Zatímco o kritickém stavu denních motýl ů nemusí být pochyb, situaci a trendy v druhov ě nejpo četn ějších čeledích – Geometridae a Noctuidea – jednoduše neznáme. M ůžeme však na ni usuzovat z poznatk ů týkajících se „malých čeledí“, a to i proto, že sou časný po čet databázovaných údaj ů zhruba odpovídá po čtům údaj ů, jež byly k dispozici pro denní motýly v dob ě vydání publikace Farka č et al. (2005) a následné p říprav ě analýzy autor ů Konvi čka et al. (2010). On ěch 276 066 údaj ů o 198 druzích z malých čeledí (mimo Geometridae a Noctuidae) ukazuje, že celkem 7 druh ů u nás v posledním století vyhynulo a přes 90 druh ů by m ělo být za řazeno do r ůzných kategorií ohroženosti (pokles po čtu obsazených čtverc ů ≥ 30%, nebo menší zm ěna, ale extrémn ě vzácný výskyt). Těchto 90+7 druh ů odpovídá p řesn ě polovin ě druhového bohatství, což ukazuje na identický kritický stav, jako v mnohem prozkouman ější skupin ě motýl ů denních. Není snadné odhadnout, zda lze on ěch 50 procent ohrožených druh ů extrapolovat i na druhov ě pestré Geometridae a Noctuidea. Existují údaje ze západní Evropy, ukazující stejn ě znepokojivý stav a to nejen na po čtech ohrožených druh ů, ale i na klesající abundanci no čních motýl ů v krajin ě. Na druhé stran ě, čele ď Noctuidae obsahuje velký po čet generalist ů, migrant ů a zem ědělských šk ůdc ů – tyto vlastnosti predikují malé ohrožení. Naopak čele ď Geometridae zahrnuje dispropor ční po čet potravních specialist ů a druh ů specializovaných biotop ů. Zástupci Geometridae jsou též výrazn ě mén ě mobilní, než Noctuidae (nap ř. Novotny et al. 2014). Dovolíme si odhadnout, že míra ohrožení t ěchto dvou čeledí se m ůže lišit, ale v pr ůměru na tom nebudou stavy populací o mnoho lépe než zástupci tzv. malých čeledí, potažmo denní motýli. Stav motýlí fauny ČR je tedy kritický a není d ůvod se domnívat, že by na tom no ční motýli byli lépe, než motýli denní. Tento kritický stav se neodráží v seznamu Farka č et al. (2005), k němuž se vztahuje p ředkládaná metodika. V sou časnosti je p řipravován Červený seznam nový, kde zastoupení denních motýl ů dozná jen minimálních zm ěn, podstatn ě se zvýší po čet ohrožených zástupc ů tzv. malých čeledí (na až 50 % druhového bohatství), lepší poznání stavu fauny si vynutí i za řazení v ětšího po čtu zástupc ů Geometridae a Noctuideae (na 20–30 %).

6 2. Příčiny ohrožení motýl ů 2.1. Denní motýli Proces ochuzení fauny, který probíhá v posledních dekádách v prostoru nejen st řední Evropy, lze pojmenovat jako systém t ří hlavních, navzájem propojených a neodd ělitelných skupin jev ů: zvýšené ohrožení na úrovni jednotlivých populací , které se do pozice jednoho z hlavních faktor ů dostalo díky dlouhodobým prom ěnám spole čenstev a krajiny na velkých škálách, a kone čně ohrožující faktory na úrovni lidských činností, které p ůsobí hlavn ě na malých škálách. Tato smrtící kombinace zm ěn akcelerovala v druhé polovin ě 20. století, nezbrzdila se ani po oproštění od ideových postup ů po roce 1989, ani po vstupu ČR do Evropské unie. Jsme, navzdory proklamacím EU o pé či o druhové bohatství (nap ř. soustava NATURA 2000), sv ědky spíše finální fáze prom ěny krajiny a eliminace málo přizp ůsobivých druh ů hmyzu než obratu v dějinném vývoji. Ohrožení jednotlivých populací souvisí s faktory platícími obecn ě pro všechny živo čišné i rostlinné druhy (srov. Pullin 2002, Konvicka et al. 2005), prakticky vždy se snížením po četnosti lokálních populací vinou ztráty, fragmentace či degradace stanoviš ť. Následkem toho jsou malé populace náchyln ější k vymírání ze stochastických p říčin, které by velkou populaci neohrozily, ale malou populaci mohou zdecimovat. Populace dále slábnou vinou genetických problém ů (nap ř. Saccheri et al. 1998, Vandewoestijne et al. 2008, Klemme & Hanski 2009, Collier et al. 2010) a kv ůli izolovanosti populací se zvyšuje mortalita p ři migraci (Freckleton et al. 2005, Deschler & Johst 2010). Výskyt motýlích populací v krajin ě na velké škále nikdy nebyl fixní. Poznatky o ekologické sukcesi, teorie metapopulací a krajinné ekologii ukazují, že člov ěkem nedot čená přírodní krajina ve st řední Evrop ě by byla pestrou a prom ěnlivou mozaikou r ůzných sukcesních stadií, udržovaných nekone čnou hrou narušení (disturbance) a následné sukcese (Kadlec et al. 2010, Spitzer et al. 2009 b). Druhy by v takové krajin ě stopovaly spontánn ě vznikající a zanikající vhodná prost ředí. Vedle či na pozadí tohoto stopování (Wahlberg et al. 2002, Ross et al. 2008) by p ůsobila i statická metapopula ční dynamika, daná vícemén ě náhodnými procesy lokálních vymírání a kolonizací (Hanski 1994, 1999). Jemné zrno krajiny (vztaženo k mobilit ě druh ů) a relativn ě po četné p řírodní populace by zajiš ťovaly, že populace by v krajin ě přežívaly navzdory četným lokálním vymíráním. Wu & Loucks (1995) pro takovou situaci používají pojem metastabilita – zatímco na malých, lokálních škálách bychom pozorovali rozsáhlé a časov ě rychlé zm ěny, na velkých škálách celých region ů by druhy p řežívaly a velikosti jejich populací by se nemusely p říliš m ěnit. Prom ěny spole čenstev a krajiny v rámci postglaciálního vývoje stojí na n ěkolika pilí řích, které se až do p řelomu 18. a 19. století podstatn ě nepromítly do druhového složení spole čenstev díky jiným proces ům v krajin ě, které saturovaly jejich negativní vliv. Nap říklad efekt vyhubení interglaciální megafauny vymazala domestikace velkých herbivor ů, lesní pastva a p ůsobení organism ů, které se dostaly na nová po četnostní optima (nap ř. bobr) (Vera 2000, Konvicka et al. 2006, Kadavý et al. 2011) . Páslo se prakticky všude, z les ů a luk byla neustále exportována biomasa, export živin zpomaloval spontánní sukcesi a zajiš ťoval trvání spíše oligotrofních podmínek (Hedl et al. 2010, 2011). Ve výsledku si kulturní krajina udržela jemnozrnnou strukturu vícemén ě odpovídající ranému holocénu. Vyjma velkých

7 herbivor ů, jejichž krajinotvornou funkci člov ěk nahradil, mohla krajina 18. století snadno ubytovat všechny druhy rann ě postglaciální, či dokonce interglaciální krajiny. Naše motýlí fauna je výslednicí dlouhého holocénního vývoje, který formoval podobu st ředoevropské krajiny. Tento vývoj, který nebyl nikdy bez zvrat ů, akceleruje t řemi „revolucemi“ – zem ědělskou (p řelom 18. – 19. století), pr ůmyslovou (2. polovina 19. století) a kone čně kolektiviza čně-intenzifika ční (od 60. let 20. století dále). Tyto t ři revoluce zcela zm ěnily podobu, složení a zejména prostorové uspo řádání p řírodních a polop řírodních stanoviš ť ve st ředoevropské krajin ě, a tudíž kontext, v němž probíhají výše zmín ěné popula ční jevy. Vše vyvrcholilo kolektivizací zem ědělství (tj. údržby bezlesí i les ů) a pr ůmyslovým přístupem k produkci potravin a d řeva ve 20. století. Využití technologií získaných dříve a ideové pozadí s sebou p řineslo na dlouhou dobu komplexní zm ěny na úrovní celé krajiny (zcelení pozemk ů, intenzifikace na polích i v lesích atd.). To vše znamenalo rychlý konec kulturní krajiny, jež st ředoevropské p řírod ě dominovala po tisíce let (Fanta 2011). Charakteristická pestrá mozaika ustoupila rozlehlým lán ům a fádním les ům, v nichž z původn ě bohaté bioty nep řežívá prakticky nic. Meliorace, rozorávání mezí, nadužívání chemických p řípravk ů a hnojiv zahnaly prakticky všechny citliv ější druhy do izolovaných refugií, vzájemn ě izolovaly lokální populace a odsoudily je k pomalému vymírání. Souvisejícím procesem byla industrializace a překotný r ůst m ěst, jež p řinesly nejen nár ůst zastav ěných či vyt ěžených ploch, ale i opoušt ění venkovské krajiny lidmi. Na jedné stran ě se zvýšil tlak na prostor v okolí m ěst – zástavba/opušt ění se dotklo míst, která dlouhodob ě fungovala jako centra biodiverzity, na stran ě druhé jsou opoušt ěna pom ěrn ě rozsáhlá d říve osídlená území, a to ve prosp ěch lesa, který byl v lepším p řípad ě samovoln ě vzniklý, pov ětšin ě však cílen ě vysázený (Konvi čka et al. 2004, Fanta 2007 b, Kadavý et al. 2011). Jak ukazuje vývoj v západní Evrop ě, v ětšina t ěchto proces ů by jist ě nastala i bez socialistického smazání rozdíl ů v pestrosti lidského hospoda ření v krajin ě (Donald et al. 2002, Stoate et al. 2009). Jejich skute čnou hybnou silou totiž byl technologický rozvoj, který umožnil malému po čtu osob obd ělávat p ůdu a získat z ní produkci, kterou d řív dobývala většina obyvatelstva (Kleijn et al. 2009). Lidi a zvířata v krajin ě nahradily stroje, pracující rychleji, d ůkladn ěji a stejnorod ěji. N ěkolik málo desetiletí zcela zm ěnilo rozm ěr a zrno krajiny. Ne nadarmo je tento vývoj ozna čován za „konec neolitu“ (Sádlo & Pokorný 2004, Ellis 2011). Homogenizace stanoviš ť se nezastavila ani v posledních desetiletích, kdy státní plán nahradily tržní a p řístup EU k ve řejnému i soukromému prostoru. Především pokra čuje zánik posledních zbytk ů drobného hospoda ření. Mnoho druh ů rurální krajiny donedávna p řežívalo aspo ň na záhumencích, v zahradách a podobn ě, kde ješt ě p řed pár desetiletími p řevažovala manuální práce. Levné potraviny (a genera ční vým ěna na venkov ě) zp ůsobují, že tyto poslední enklávy malozem ědělství zanikají. Laciná a široce propagovaná zahradní technika umož ňuje homogenizaci stanoviš ť na zahradách, v parcích, v městské zeleni.

8 Lékem na p říliš intenzívní zem ědělství se m ěly celoevropsky stát agroenvironmentální dotace a další platby sm ěř ující do údržby krajiny či v rámci rozli čných Opera čních program ů pak do pé če o druhové bohatství či tradi ční zp ůsoby v zem ědělství. Tam ale nepochopení významu heterogenity vyústilo do dota čních podmínek, které sice omezují n ěkteré dopady intenzifikace (nap ř. nižší užívání agrochemikálií, snížená pastevní zát ěž), ale nejsou schopny, a často se ani nesnaží, diverzifikovat pom ěry na jednotlivých pozemcích (cf. Kleijn & Sutherland 2003, Batary et al. 2011, Cizek et al. 2012). Naléhavý problém zbytné p ůdy a nepé če je řešen cíleným dotovaným zales ňováním, kterému padají za ob ěť poslední enklávy tzv. ostatních p ůd – nedocenitelná refugia náro čnějších druh ů. Když tuto exkursi do historie shrneme, st ředoevropská krajina prošla v posledním století prom ěnou srovnatelnou s velkými geologickými zvraty v prehistorii. - Některé biotopy, jako pís činy, nížinná oligotrofní slaniska, n ěkteré typy skalních stepí – zejména na úživn ějších vápenných podkladech – stepní lada, řídké pa řezinové lesy a porostliny či oligotrofní pastviny a pastevní lesy, zcela zanikly, nebo z ůstaly omezeny na nepatrné a na lidské pé či závislé fragmenty. - Jiné, d říve dominantní biotopy, zejména řidší prostorov ě i v ěkov ě strukturované lesy, ale i travobylinné formace s časov ě fluktuujícím využitím, zm ěnily své plošné rozložení v krajin ě, ale i pom ěrné zastoupení sukcesních stadií a druhové složení vegeta čních dominant. Staly se tak neobyvatelnými pro mnohé d říve zde existující druhy. - V běžné zem ědělské krajin ě se zcela zm ěnilo prostorové uspo řádání a vzájemná propojenost krajinných prvk ů, zv ětšilo se zrno (snížila heterogenita), což zp ůsobilo vzájemnou prostorovou izolaci existujících zdroj ů pro živo čišné populace – z hlediska oživení se staly biologickou pouští.

Co je nejzávažn ější, všechny tyto zm ěny prob ěhly synchronn ě na velkých plochách, v rozm ěru celých biogeografických region ů či stát ů. Zemědělská a pr ůmyslová revoluce ješt ě postupovaly nekoordinovan ě a graduáln ě, čímž za sebou nechávaly kapsy staré „neolitické krajiny“. Zem ědělská intenzifikace, by ť centráln ě řízená, stále nezasáhla všechny regiony stejnou m ěrou. Až nejnov ější tlaky na krajinu, kombinující direktivní a tržní mechanismy, ohrožují i ty nejodlehlejší regiony. Ruku v ruce s tím jde stále efektivn ější technologie hospoda ření (výkonn ější stroje) i kontroly (nap ř. využití leteckých snímk ů pro kontrolu pln ění dota čních podmínek). Tato všeobecnost, všudyp řítomnost, je zcela novým jevem, na který se ochrana p řírody musí adaptovat. Jestliže stará evropská krajina p ředstavovala r ůznorodou mozaiku stanoviš ť, lze si dnešní intenzívn ě využívanou lesní i zem ědělskou krajinu konceptualizovat jako ostr ůvky hodnotných biotop ů v odp řírodn ěném mo ři agrocenóz či lesních plantáží. Homogenizaci krajiny (zem ědělstvím, lesnictvím, zástavbou) si lze p ředstavit jako rozbití biotopových komplex ů, které ústí v rozbití dynamických metapopula čních proces ů. O tom, jaké motýly bude stanovišt ě hostit, a v jaké po četnosti zde budou žít, nerozhoduje jen rozloha stanovišt ě, ale i jeho kvalita, více či mén ě ovlivnitelná aktivní pé čí. Cest, jak m ůže degradovat kvalitní

9 stanovišt ě, je celá řada. Mezi nejzávažn ější pat ří opoušt ění a zar ůstání luk, mok řad ů a stepí; zm ěna pastevního režimu či se če; zm ěna vodního režimu; p římá likvidace biotop ů či invaze nep ůvodních organism ů. Spole čenstva invadovaná expanzním rostlinstvem cizího p ůvodu prod ělávají biologické ochuzení, protože invazní druhy kompeti čně vytla čují p ůvodní vegetaci, m ění sv ětelné a vlhkostní podmínky, a mohou i radikáln ě p řem ěnit rovnováhu živin v půdách. Tento problém je široce sledován a diskutován (Chytry et al. 2008, Pysek et al. 2009), přesto existuje jen minimum studií, zam ěř ených na analýzu dopad ů invazních rostlin na motýly a jiný hmyz (nap ř. Valtonen et al. 2006, Hanula & Horn 2011). Porosty trnovníku akátu (Robbinia pseudoacacia ) eliminují p řirozený vegeta ční kryt, s nímž pak mizí i cenné druhové spektrum ogranism ů (nap ř. v ka ňonech řek či na obtížn ě obd ělávatelných místech v polní krajin ě). Výsadby borovice černé ( Pinus nigra ) eliminovaly druhy drolivých skalních stepí. Na spole čenstva motýl ů mají vliv i v sou časnosti probíhající klimatické zm ěny. Dopady tzv. „globálního oteplování“ či „globální zm ěny klimatu“ na motýly jsou studovány velmi intenzívn ě. Práv ě na motýlech byly v ůbec poprvé p řesv ědčiv ě ukázány vlivy oteplujícího se klimatu na biotu, konkrétn ě severojižní posuny výskytu (Parmesan et al. 1999, Parmesan 2006), výškové posuny výskytu (Konvi čka et al. 2003, Wilson et al. 2005) a prom ěna struktury celých spole čenstev (Gonzalez-Megias et al. 2008), a to zejména v horských oblastech (Wilson et al. 2007). Intenzívn ě též byly a jsou studovány fenologické zm ěny, jako časování doby letu či zm ěny v po čtu generací (Roy & Sparks 2000, Crespo & Gutierrez 2011, Diamond et al. 2011). Hlavní poznatky o dopadech změn klimatu na motýly jsou tyto: (i) Posuny areál ů do chladn ějších oblastí se netýkají všech druh ů (nap ř. Warren et al. 2001) , (ii) Specialisté vzácných biotop ů v ší ření zaostávají (Warren et al. 2001, Poyry et al. 2009); (iii) Populacím p ři jižním/spodním okraji areálu hrozí uvíznutí v horkých pastech (Franco et al. 2006, Šumpich 2006), (iv) Význam vnitrostanovištní heterogenity na topoklima a mikroklima ústící v měnící se stanovištní nároky citlivých druh ů (Oliver et al. 2009, Davies et al. 2006, Roy & Thomas 2003, Davies et al. 2005) a (v) Spíše než klimatické pr ůměry jsou d ůležité výkyvy a extrémy (Wallis de Vries et al. 2011). Kone čně, o reakcích motýl ů na m ěnící se klima nerozhoduje klima samotné, ale zejména interakce klimatu s dalšími podmínkami prost ředí – s pr ůchodností krajiny, nabídce a dostupnosti habitat ů, tím, jak rychle budou své areály m ěnit asociované organismy (živná rostlina, parasitoidi, patogeny). By ť vysoce respektované prognózy (nap ř. Menendez et al. 2007, Settele et al. 2008) p ředpokládají, že zm ěna klimatu m ůže zásadním zp ůsobem urychlit vymírání druh ů, p ůjde o jevy p ůsobící selektivn ě, postihující - biotopové specialisty spíše než generalisty - jižní okraje spíše než severní okraje areálu - izolované výskyty horských endemit ů - populace chladnomilných druh ů v podh ůř í. Dalším potenciáln ě negativním jevem eliminujícím poslední ostr ůvky hot-spot ů biodiverzity je nevhodná pé če o chrán ěná území. Jedná se sice o malou část území ČR, ale zahrnuje

10 většinu nejcenn ějších motýlích lokalit. Negativní zm ěny zp ůsobuje p ředevším zanedbání pé če, nerespektování tradi čních p řístup ů k pé či a sukcesní zm ěny na místech, kde byla stávající vysoká biodiverzita d ědictvím d řív ější lidské pé če. Stejn ě negativní je však i uniformní pé če (intenzivní i extenzivní) a nerespektování vnitrostanovištní diverzity , která vede k posílení stochastických jev ů p ři vymírání malých populací a nejzávažn ější je negativní efekt chyb ějící pé če o biotopové komplexy. 2.2. No ční motýli Donedávna se studie ohroženosti hmyzu zam ěř ovaly hlavn ě na charismatické, ale druhov ě nebohaté skupiny jako jsou denní motýli, čmeláci nebo st řevlíkovití brouci. U t ěchto skupin se v ědělo už dlouhodob ě, že dochází k ústupu druh ů, poklesu druhové bohatosti či zm ěně složení spole čenstev (nap ř. Maes & Van Dyck 2001, Warren et al. 2001, Kotze & O’Hara 2003, Goulson et al. 2008). V posledních cca 10 letech se za čaly objevovat první ochraná řské studie také no čních motýl ů, zhodnocující jejich status na úrovni jednotlivých stát ů Evropy (Conrad et al. 2006, Mattila et al. 2006, 2008, Groenendijk & Ellis 2011). Tyto práce zaznamenaly znepokojivé úbytky no čních motýl ů v několika státech sou časn ě a dodaly impuls k dalším výzkum ům. Negativní popula ční trend byl nalezen u monofág ů (Franzén & Johannesson 2007, Mattila et al. 2008) či u lokáln ě i evropsky vzácn ějších druh ů (Franzén & Johannesson 2007, Groenendijk & Ellis 2011). Nejvíce ubylo biotopových specialist ů, zatímco generalisti spíše profitují (Kadlec et al. 2009). Ztráta biotopu a intenzifikace . Hlavní p říčinou sv ětového ohrožení biodiverzity je ztráta vhodných biotop ů zp ůsobená lidskou činností. Životní prostor druh ů je zmenšován, degradován a dochází k jeho fragmentaci, a tak izolaci populací. Ztráta biotopu je známý faktor ohrožující denní motýly v Evrop ě (Asher et al. 2001, Maes & Van Dyck 2001, Warren et al. 2001, Konvi čka et al. 2006, Wenzel et al. 2006, Hanski & Poyry 2007, Van Dyck et al. 2009, Ockinger et al. 2010). P ředpokládá se, že na spole čenstva m ůr bude mít podobný dopad (Fox et al. 2013). Ztráta biotop ů nastala p ředevším intenzifikací zem ědělství a koncem tradi čního hospoda ření, došlo k homogenizaci krajiny. V bývalém východním bloku prob ěhla kolektivizace, ale podobná situace více pozvolna nastala i v západní Evrop ě. V krajin ě chybí meze, solitérní stromy, pásy k řovin, travní porosty byly p řem ěněny na pole, plocha polí byla maximáln ě zv ětšena. I v lokáln ě diverzn ější zem ědělské krajin ě najdeme v ětší diverzitu m ůr (Novotný et al. 2015). Pavlíková & Konvi čka (2012) ukázali, že nejohrožen ějšími skupinami st ředoevropských m ůr jsou druhy řídkých les ů a travních porost ů, na rozdíl od druh ů uzav řených les ů. Pocock & Jennings (2008) zaznamenali v ětší množství m ůr v krajin ě člen ěné mezemi, a to v travních porostech i na polích. Pásy k řovin také zvyšují abundanci a diverzitu m ůr (Merckx et al. 2009b), a to nejen z důvodu využití d řevin jako živných rostlin, ale také poskytují chrán ěná místa v otev řené krajin ě (Merckx et al. 2010). Ockinger et al. (2010) ukázali vliv fragmentace biotop ů na spole čenstva m ůr. Více mobilní druhy jsou mén ě ohroženy izolovaností biotop ů. O mobilit ě m ůr existuje málo studií, ale zdá se, že velké procento druh ů je relativn ě dob ře mobilních (Nieminen 1996, Nieminen et al. 1999, Merckx et al. 2009a, 2010, Betzholtz & Franzén 2011), z čehož vyplývá, že fragmentace bude mít nejv ětší vliv na pár málo nebo st ředn ě mobilních m ůr (Thomas 2000). Nicmén ě fragmentace a ztráta biotop ů jsou dva komplementárn ě spojené problémy, které nelze jednoduše odd ělit.

11 Opušt ění tradi čního hospoda ření vede k rychlé sukcesi a degradaci biotop ů (Balmer & Erhardt 2000, Ockinger et al. 2006, van Swaay et al. 2006, Settele et al. 2009). Zatímco z extenzivní pastvy profituje spousta druh ů hmyzu, p říliš intenzivní pastva má naopak na diverzitu negativní vliv (nap ř. Steffan-Dewenter & Leschke 2003). Dalším navázaným problémem je zm ěna v lesním hospoda ření – zánik sv ětlinových pa řezinových les ů, p řem ěna na hospodá řské lesy. Conrad et al. (2004) zaznamenal ve Velké Británii negativní trend populací m ůr vázaných na listnaté lesy, a naopak nár ůst populací druh ů vázaných na jehli čnaté stromy. Obnovení managementu je vhodné pro celkové zvýšení biodiverzity (Šebek et al. 2015) a zvýší diverzitu m ůr na v ětším prostorovém m ěř ítku (Fox et al. 2013), p řičemž m ůry mohou reagovat se zpožd ěním a vliv otev ření stanovišt ě se na diverzit ě objeví až po n ěkolika letech (Bolz 2008). Nicmén ě na druhou stranu není vhodné otevírat staré ustanovené lesní porosty. Na rozdíl od motýl ů existuje v ětší množství můr vázaných na uzav řené lesní porosty. Fragmentací starých lesních biotop ů nejvíce trpí mobilní specialisté (Slade et al. 2013). Jedním z prost ředk ů intenzifikace zem ědělství je i v ětší množství používaných chemikálií, hnojiv i pesticid ů. Využívání odr ůd polních plodin tolerujících herbicidy bude mít vliv nejen na plevele a rostlinná spole čenstva mezí, ale i na hmyz na n ě navázaný (Roy et al. 2003). Urbanizace a r ůst lidské populace s sebou samoz řejm ě nesou negativní vlivy, jako je op ět ztráta biotop ů či zne čišt ění chemické, sv ětelné i zvukové. Nicmén ě zahrady a parky, pokud nejsou p říliš intenzivn ě obhospoda řovány, mohou sloužit jako náhradní přírod ě blízké biotopy (Bates et al. 2014). V tomto sm ěru je d ůležitá informovanost obyvatelstva, jak zvýšit biodiverzitu své zahrady. Sv ětelné zne čišt ění. Jedním s momentáln ě výrazn ě diskutovaným problémem s urbanizací spojeným je vliv sv ětelného zne čišt ění. Mnoho druh ů m ůr je p řitahováno ke sv ětlu. Venkovní osv ětlení tím pádem u nich zp ůsobuje p římou mortalitu, v ětší vystavení predátor ům (Minnaar et al. 2015), m ůže mít negativní vlivy na r ůzné aspekty chování či životního cyklu (Frank 2006, Bruce-White & Shardlow 2011, van Geffen et al. 2015, MacGregor et al. 2015). Vliv osv ětlení na no ční hmyz lze zmírnit použitím ur čitých typ ů sv ětla. Sv ětla kratších vlnových délek (405 nm) p řitahují více druh ů i jedinc ů m ůr, p řičemž nejvíce jsou ohroženy velké m ůry s velkýma o čima (van Langevelde et al. 2011). Auto ři proto doporu čují používat osv ětlení emitující sv ětlo delších vlnových délek (>435 nm). Verovnik et al. (2015) doporu čují použít k ve řejnému osv ětlení nap ř. modré či žluté sv ětlo. Altermatt & Dieter (2016) ukázali, že m ůry se také mohou sv ětelnému zne čišt ění p řizp ůsobit, po n ěkolika generacích žijících v osv ětlených m ěstských oblastech už nebyly tolik ke sv ětlu p řitahovány. Zm ěna klimatu. Vlivem globálních zm ěn klimatu už r ůzné druhy živo čich ů uzp ůsobily své areály rozší ření, ší ří se k severu či do vyšších nadmo řských výšek, ztrácejí klimaticky vhodný prostor, jsou zaznamenány zm ěny fenologie a abundance, p řekryv areál ů a hybridizace s příbuznými druhy (nap ř. Menendéz et al. 2007, Kadlec 2009, Maes et al. 2010, Wu et al. 2015). Ve Velké Británii došlo k poklesu velikosti populací se severními areály (v rámci Velké Británie i Evropy) oproti t ěm jižním (Conrad et al. 2004, Morecroft et al. 2009). U m ůr i denních motýl ů jsou mírnou zimou nejvíce ohroženy druhy, které p řezimují ve stádiu

12 vají čka, zato druhy p řezimující jako dosp ělci jsou favorizovány (Conrad et al. 2004, Groenendijk & Ellis 2011, WallisDeVries & van Swaay 2006). Problémem je také narušení synchronizace fenologie s hostitelskou rostlinou, jako nap ř. u pí ďalky podzimní Operophtera brumata v Nizozemsku (Visser & Holleman 2001). Zm ěnou klimatu m ůže ale dojít také k uspíšení fenologie hostitelské rostliny, a tak k opětovné synchronizaci s housenkami (Wagenhoff et al. 2014), pop ř. nastane u herbivor ů silný selek ční tlak na obnovení synchronizace (Singer & Parmesan 2010). Také využití nep ůvodních druh ů rostlin jako hostitele m ůr m ůže zp ůsobit menší p řežívání housenek a p ůsobit tak jako ekologická past (Yoon & Read 2016). 2.3. Syntéza Ačkoliv p říčiny ohrožení no čních motýl ů byly dosud zkoumány daleko mén ě podrobn ě než nap ř. u denních motýl ů či pták ů, dá se p ředpokládat stejný negativní trend v celé st řední, západní a severní Evrop ě, p řičemž jako nejhorší faktor pravd ěpodobn ě p ůsobí ztráta biotop ů vlivem lidské činnosti a celkových krajinných zm ěn. Ob ě dv ě skupiny reagují na rychlost prom ěny krajiny se srovnatelnou intenzitou a citlivostí. Procesy zm ěny krajiny, její užívání a potenciální další vývoj neumož ňují adaptaci druh ů na nové podmínky, díky čemuž jsou populace tak řka všech druh ů no čních i denních motýl ů na setrvalé sestupné tendenci. Existují výjimky, kdy došlo k rychlé adaptaci (nap ř. přechod housenek bělopáska Neptis sappho z žíru na lesních hrachorech na trnovník akát), tyto však spíše potvrzují výše diskutované obecné sm ěry. Rozsáhlé celoevropské studie budou pot řeba k přesn ějšímu vyhodnocení rozsahu a hlavních p říčin jejich ohrožení.

3. Biotopy motýl ů a zásady managementu 3.1. Biotopy motýl ů obecn ě Předešleme, že žádná z běžn ě používaných klasifikací biotop ů (nap ř. klasické fytocenologické člen ění vegetace, nebo člen ění biotop ů užívané pro pot řebu soustavy NATURA 2000) nevyhovuje pot řebám popsat biotopové nároky ohrožených motýl ů, potažmo jiného hmyzu. Existují druhy, jejichž ekologické nároky jsou mnohem užší, než vegeta čně vymezené biotopy – typicky n ěkte ří monofágové (nap ř. pí ďalka Perizoma sagittatum , modrásek Polyommatus damon ) nebo druhy vázané na n ějaký sukcesní stav stanovišt ě (nap ř. oká č Coenonympha tullia se vyvíjí na suchopýru, Eriphorum spp., p řičemž však vyžaduje ty nejzvodn ělejší suchopýrové porosty v „bazénech“, vzniklých po narušení rašeliniš ť). Jindy mohou n ěkteré druhy svými nároky zasahovat do více typ ů stanoviš ť (nap ř. denní motýl jaso ň dymnivkový, Parnassius mnemosyne , se m ůže vyvíjet na oslun ěných dymnivkách od lužních les ů po horské bu činy, pí ďalka Abraxas grosslulariata využívá lemy a podrostní porosty rybízu, Ribes spp., op ět od lužních les ů po suché lesostepi). N ěkteré druhy sledují spíše celkovou fysiognomii vegetace než její detailní vegeta ční složení (p říkladem jsou druhy skalnatých říčních ka ňon ů, které krom živné rostliny pravd ěpododobn ě využívají specifické mikroklima: nap ř. pí ďalka Discoloxia blomeri , lišejníkovec Paidia rica ). Dosti častým případem též je, že n ějaký motýl využívá rozdílné vegeta ční formace b ěhem žíru housenek a jako dosp ělec. Kone čně zde máme druhy, snad s reliktním charakterem výskytu, které obývají

13 jednu či n ěkolik málo lokalit v republice, ty lokality se mohou svou vegetací i lišit a opravdu není snadné rozhodnout, jaký by byl „správný biotop“ p ředm ětných taxon ů. Mezi více než 3500 druhy řádu motýli zjišt ěnými na území ČR samoz řejm ě lze vymezit tzv. indika ční či charakteristické druhy pro jednotlivé vegeta ční formace. Jenže práv ě mezi kriticky ohroženými a ohroženými druhy z Červených seznam ů je takto stanovištn ě dob ře vymezitelných druh ů málo; naopak zde nacházíme druhy s velmi úzce specifickými, nebo naopak nedostate čně známými biotopovými nároky. Dalším problémem p ři pojednávání o stanovištích motýl ů – nebo jakýchkoli jiných živo čich ů – je dynamická povaha p řírodních proces ů, které stanovišt ě v minulosti udržovaly a jejichž časoprostorovému rozsahu m ůže být p řizp ůsobena dynamika hmyzích populací. Nap říklad celá řada lesních heliofilních motýl ů prosperuje na ran ě sukcesích plochách v rámci les ů (paseky, sv ětliny); tyto by „p řirozen ě“ vznikaly s nějakou frekvencí a v nějakém rozsahu, a této frekvenci a rozsahu musela být historicky p řizp ůsobena rychlost kolonizace nov ě vzniklých sv ětlin, rychlost r ůstu populace či mobilita dosp ělc ů p ředm ětných druh ů. Dynamika i podoba stanoviš ť doznávaly b ěhem staletí významné zm ěny (nap ř. vymizení velkých herbivor ů, fragmentace lesního pokryvu, r ůzné formy lesního hospoda ření) a motýlí populace se t ěmto zm ěnám mohly nebo nemusely p řizp ůsobit. Vinou zm ěn v hospoda ření v krajin ě navíc n ěkteré biotopy, d říve naprosto b ěžné prakticky zanikly (p říkladem mohou být oligotrofní v řesovišt ě a pastviny, pís činy, otev řené lesy), jiné se staly mnohem b ěžn ějšími (nap ř. eutrofní lemy les ů a vodote čí). Možná ješt ě zásadn ější bylo rozrušení některých „biotopových komplex ů“ – typ ů vegeta čního krytu, jež se historicky vyskytovaly v těsné blízkosti, p řípadn ě v jemné mozaice, a umož ňovaly motýl ům snadnou lokalizaci zdroj ů, dnes se však vyskytují odd ělen ě. Takovým p říkladem mohou být pastviny v blízkosti vodních nádrží. Zde p ředkládaný p řehled biotop ů je kompromisem mezi (1) výškovou stup ňovitostí vegetace, (2) fyziognomií vegetace, (3) a historií lidského hospoda ření – tedy faktor ů, které přímo ovliv ňují výskyt mnoha druh ů motýl ů. Fyziognomií vegetace rozumíme p ředevším míru zápoje stromového, ke řového a bylinného patra. Historie lidského hospoda ření se na složení fauny motýl ů p římo podepsala a nadále podepisuje a v zásadě nyní ur čuje složení spole čenstev. Díky aktivitám jako pastva, odles ňování atd. se v naší krajin ě udržoval nap říklad dostate čný rozsah bezlesých biotop ů.

3.2. Pé če o stanovišt ě motýl ů – principy a zásady Při pé či o biotopy motýl ů, potažmo jiných drobných živo čich ů, neustále balancujeme mezi dv ěma riziky . Prvým je nedostate čná pé če, kv ůli níž m ůže stanovišt ě sukcesními zm ěnami ztratit požadovaný charakter, druhým pak přílišná pé če (nadm ěrná frekvence se čí či pastevní zát ěž, vytvá ření homogenní porostní struktury) jež m ůže motýly zbavit zdroj ů nebo p římo zdecimovat. Povaha rizik souvisí s rozlohou území – v malých chrán ěných územích (jednotky až nižší desítky ha) je krátkodob ě nejv ětší riziko chyb z nadm ěrné pé če a až z dlouhodobého pohledu riziko nedostate čné pé če. Našt ěstí zde jsou orgány ochrany p řírody zpravidla schopny zajistit pé či vlastními prost ředky, je zde též nejsnazší monitorovat dopady

14 zásah ů na biotu. Opakem jsou rozlehlá chrán ěná území (stovky až tisíce ha). Finan ční náro čnost pé če je úm ěrná rozloze území, nároky snadno p řekro čí možnosti ochrany p řírody, často se spoléhá na financování z dota čních titul ů, p ůvodn ě ur čených spíše pro produk ční zem ědělství či lesnictví. Dopady zásah ů je mnohem obtížn ější monitorovat, náprava (jež může vyžadovat vypov ězení uzav řených smluv) bývá zdlouhavá. Kone čně zde jsou kontrasty mezi lesními a nelesními stanovišti . Jsou do ur čité míry kontrasty um ělé – v přírodní i historicky udržované krajin ě by mezi lesem a „nelesem“ neexistovaly hladké p řechody – viz v literatu ře p řelomu 19. a 20. století b ěžn ě používaný termín „lesní louky“, který neozna čoval z našeho pojetí „louku v lese“, ale rozsáhlé r ůzn ě zapojené lesostepi. Dnes si je ovšem vyžaduje odlišná legislativa i řádov ě delší doba „odpov ědi“ vegetace i asociovaných živo čich ů na managementové zásahy.

3.2.1. Drobná nelesní území Drobné nelesní chrán ěné lokality vnímejme jako ostr ůvky staré kulturní krajiny , obklopené dnes „mo řem“ krajiny nové, intenzívn ě využívané / či opušt ěné bez jakékoli pé če. Dané lokality byly v minulosti vesm ěs využívány člov ěkem – jako pastviny, louky, stelivové louky, jakoukoliv kombinací hospoda ření. Každé takové využití likvidovalo část hmyzí fauny – jenže ve členité a prostupné krajin ě byla p řípadná mortalita rychle kompenzována migrací z jiných stanoviš ť, která dnes už neexistují. Pé če o nelesní enklávy proto musí být opatrn ější, jemnozrnn ější a r ůznorod ější , než bylo jejich obhospoda řování v minulosti. Velmi d ůležité je vycházet z historie místa, na které je zpracováván plán pé če. Mnohé druhy, jejichž výskyt se stal díky zm ěnám v krajin ě jen sporadický a izolovaný, nejsou dostate čně dob ře prozkoumány, aby byly známy jejich p řesné nároky na biotop a jeho optimální pé či. Plán pé če stanovený de novo by mohl cílit na nevhodný parametr vývoje lokality a nep řisp ět zám ěru ochrany p řírody. Pé če o poslední recentní lokality tak musí z velké v ětšiny vycházet ze znalosti historie místa a musí být nastavena tak, aby co nejlépe reflektovala vývoj a management lokality a snažila se ji hlavn ě udržet v tom správném stádiu sukcese (či struktury porostu obecn ě nap ř. v případ ě st ředního lesa či pa řeziny). Mozaiková se č Mozaiková se č je nejp řirozen ějším p řístupem k ochran ě biodiverzity na malých i velkých plochách. I p řes obtíže, které m ůže realizátor ům managementu p řinést, je nutné, abychom nikdy nesekali celou lokalitu najednou, naopak ji roz členíme na víc drobných ploch (šachovnice či pruhy), se čeme vždy jen část, zbytek ponecháme do dalšího termínu se če. St řídáme se čené a nese čené plochy. Rotaci ploch usm ěrňujeme tak, aby byla zachována jistá minimální kv ětnatost lem ů a záv ětrných míst. Tato místa jsou pro žír housenek a bionomii dosp ělc ů d ůležit ější než široce otev řené plochy bez stínu či záv ětří. Ekotony by proto m ěly mít speciální pé či vždy (sta čí posunout se č okraje podél lesa, silni čního p říkopu, meze apod. do podzimních m ěsíc ů, a to alespo ň na části takových ekoton ů). Roz člen ění na více menších panel ů je vhodn ější, než na mén ě panel ů větších – více panel ů minimalizuje riziko, že zlikvidujeme všechny zdroje n ějakého druhu. Alespo ň z části šet říme živné rostliny cílových ohrožených druh ů (nap ř. porosty žlu ťuch na lokalitách pí ďalky Perizoma sagittatum , porosty vi čence na lokalitách modráska Polyommatus damon ). Frekvence se čí bude záviset na

15 místních pomínkách, od se če jednou za 2–3 roky (výh řevné skalní stepi, oligotrofní stelivové louky) až po 2–3 se če za rok (úživné nivní louky). Termíny se če přizp ůsobujeme nárok ům zájmových taxon ů (nap říklad po odkv ětu krvavce na lokalitách modrásk ů Phengaris nausithous a P. teleius ). Preferujeme ru ční se č p řed strojovou se čí, k řovino řezy p řed seka čkami, lištové seka čky p řed bubnovými seka čkami . Dbáme na nestejnou výšku pose čeného porostu – obratnou prací s křovino řezem, zvednutím či naopak snížením žací lišty. Pose čenou hmotu vždy odstraníme z lokality, ideáln ě po usušení na míst ě (umožní vysemen ění rostlin a út ěk p řeživšího hmyzu). Naprosto nep řípustné je mul čování – obohacuje půdu dusíkem a p ůsobí p římou mortalitu hmyzu. Pálení biomasy na lokalit ě musí probíhat spíše plošn ě (po malých hromádkách) než na jednom míst ě. Nevhodné je též odstra ňování biomasy na okolí pozemky (naházení do lesa, pod meze a podobn ě). Extenzívní a rota ční pastva Cílem není rovnom ěrn ě spasená plocha jako na produk čních pastvinách, ale naopak „chundelatý“ porost se spasenými i nespasenými partiemi, nedopasky apod. Toho dosáhneme (1) velmi nízkou hustotou pasoucích se zvítat celoro čně – op ět dle místních podmínek, pastevní zát ěž na plochu by m ěla odpovídat zhruba 1/3 zát ěže pro produk ční pastviny; (2) pouze krátkým intenzívním p řepasením namísto dlouhodobého pobytu – spíše po čátkem vegeta ční sezóny, jinak hrozí výpas bylin s ponecháním stařiny na míst ě; (3) rota ční pastvou ideáln ě v kombinaci se se čí – která je obdobou mozaikové se če, lokalita je rozd ělená na panely, pruhy apod., pase se po částech, část lokality z ůstane zám ěrn ě nepasená, plochy se v rámci sezóny nebo mezi sezónami st řídají, u v ětších ploch lze pracovat pomocí vnit řních opl ůtk ů. Preferovaná zví řata se budou lišit podle typu stanovišt ě a pot řeb cílových druh ů. Obecn ě – zví řata s původními p ředky ve střední Evrop ě (kráva, k ůň ) preferujeme p řed druhy bez původních p ředk ů (koza, ovce). Sou časn ě se ale řídíme historickou pé čí o tu kterou lokalitu (nap ř. kozy bývaly paseny na skalnatých lokalitách, ovce na v řesovištích a podhorských pastvinách, mezofilní louky po podzimní se či bývaly vypásány skotem, kon ě jsou zvláš ť vhodní pro pís čité p ůdy…). Minimalizujeme užívání antiparazitik a antibiotik – i jejich rezidua totiž ovliv ňují stav lokalit. Stará plemena preferujeme p řed mladými odvozenými plemeny – stará plemena bývají mén ě náro čná na údržbu i na kvalitu potravy, tj. budou pást i sta řinu.

Redukce k řovin I p ři likvidaci k řovin dbáme na mozaikovitost, r ůznorodost a nároky cílových druh ů. V ětšina křovinových motýl ů preferuje relativn ě stresované, oslun ěné, menší ke ře – takže narušujeme souvislé ke řovité porosty (živé ploty, plášt ě), ale část ke řů necháme po výchovném řezu růst. Přednostn ě odstra ňujeme nep ůvodní a invazní druhy. Op ět dbáme na pot řebu cílových druh ů – takže na lokalitách bourovce Eriogaster catax doporu čujeme vý řez k řovin v lét ě, vlastn ě obdobu historické sklizn ě letniny (krmivo pro dobytek z větví ke řů a strom ů). Vý řez k řovin může být následován pastvou koz. Vypalování sta řiny

16 Ideální „asana ční“ pé če pro zanedbané lokality s velkou masou sta řiny, p řed zahájením pastevního managementu. Vždy mimo hlavní vegeta ční sezónu – v pozdním podzimu, v zim ě (není-li sníh) či v předja ří. N ěkteré typy biotop ů vypalováním vznikly (v řesovišt ě), jiné byly vypalovány hospodá ři (suché stepní strán ě). Nikdy nevypalovat celou plochu , spolupracovat s požární ochranou, vypalovat za bezv ětří. Před vypalováním dlouhodob ě neudržovaných ploch je vhodné provést alespo ň jednu se č tak, aby se zmenšilo množství spálené biomasy. Při příprav ě pozemku na první vypalování je vhodné být i razantn ější a použít p ři se či t ěžší mechanizaci. Mechanické asana ční zásahy Podobn ě jako vypalování je používáme ke zvrácení pokro čilé sukcese, zv ětšení rozlohy vhodných biotop ů na úkor biotop ů nežádoucích, rozší ření prostoru pro ran ě sukcesní druhy (vyžaduje celá řada motýl ů, nap říklad p řástevník Spiris striata , m ůra Hadena irregularis či modrásek Pseudophilotes baton , ale i nespo čet v čel, vos, brouk ů a dalšícho hmyzu). Disturban ční zásahy je nutné detailn ě naplánovat v prostoru a čase. Jednorázové stržení travního drnu bez následné pé če m ůže vést k plošnému osídlení invazních rostlin, nap ř. celíku kanadského v oblasti Vátých písk ů. Nikdy nezasahujme na celé ploše lokality, asanované plochy posunujeme v čase. Pojezdy terénních vozidel vytvá řejí sukcesní minisérie od obnažené p ůdy (s terénními depresemi) p řes řídký pionýrský porost po zapojený trávník. M ůže prob ěhnout formou zp řístupn ění části lokality pro fanoušky motocrossu, čty řkolek, terénních automobil ů, nebo i pásové techniky, p řípadn ě formou cílených zásah ů. V prvém p řípad ě postupujeme po dohod ě s „dobrovolníky“, lokalitu zp řístup ňujeme postupn ě, již rozježd ěné plochy zase do časn ě zavíráme. Stržení horní vrsty p ůdy buldozerem, naorání brázdy apod. Jedná se o radikáln ější zpravidla jednorázové zásahy pro blokování sukcese a podporu ran ě sukcesích podmínek. Tůně a terénní deprese v mok řadech a na rašeliništích. Lze vybagrovat nebo vyst řelit výbušninou, krom podpory vodních a mok řadních organism ů zvýší heterogenitu povrchu (kontrast suchých a vlh čích míst). Lze tak brzdit zazem ňování rašeliniš ť – i tak slavná zvodn ělá rašeliništ ě, jako je Červené Blato na T řebo ňsku, jsou cenná zejména díky terénním depresím po historické t ěžb ě.

3.2.2. Management v lesích Výmladkové lesy (tzv. pa řeziny, též lesy nízké a st řední) byly po celou historickou dobu dominantními lesními tvary v nížinách a pahorkatinách . Ješt ě ve 20. letech 20. století v Čechách a na Morav ě tvo řily okolo 4 % rozlohy všech les ů (95 000 ha). Nesní se však zapomínat na plošn ě velmi rozsáhlé prostory oficiáln ě vedené jako neplodná p ůda, které m ěly často charakter výmladkových les ů toho či onoho typu. Nejdéle se uchovaly na vysýchavých stanovištích, kde p ůdní podmínky a reliéf komplikovaly p řevod na vysokokmenné porosty. Za čátkem 21. století činila jejich rozloha pouhých 4 000 ha (0,1 % celkové rozlohy les ů v ČR), vesm ěs šlo o p ředržené porosty, často v p řírodních rezervacích, které jako nízký les již

17 dlouho nejsou obhospoda řovány (bradlo Pálavy, NPR Karlštejn a Koda apod.). V poslední dekád ě nastala renesance pa řezinových les ů, částe čně nastartovaná poznáním pot řeb ohroženého hmyzu. Pa řezinový les má podstatn ě kratší dobu obmýtí (až desetinásobn ě oproti lesu vysokokmennému), tím zajiš ťuje dynamickou koexistenci sv ětlomilných a stínomilných organism ů. Les st řední pak zajiš ťuje koexistenci druh ů vázaných na oslun ěné plochy (typicky motýli) a druh ů vázaných na staré d řevo (typicky saproxyli čtí brouci). Z motýl ů, kte ří jsou přímo závislí na pa řezinovém hospoda ření, m ůžeme zmínit m ůru Catephia alchymista (doubravy), bourovce Gastropacha populifolia (lužní lesy), jason ě Parnassius mnemosyne či hn ědáska Euyphydryas maturna (oba p ůvodn ě v různých lesních typech). Les nízký je jednoetážový výmladkový les, mýcený v krátkém obmýtí a regenerující pa řezovými či ko řenovými výmladky. Obmýtí kolísalo od p ěti let (vrbiny) do maximáln ě padesáti let (dub, habr, buk, olše), v ětšinou se však pohybovalo v rozmezí 10–25 let. Les st řední je naopak víceetážový les, kde spodní etáží je les výmladkový (pa řezina) a horní etáže tvo ří n ěkolik kohort r ůzn ě vzrostlých strom ů vyrostlých ze semen, nebo z vybraných jedinc ů výmladkové etáže. Pa řezinám podobná stanovišt ě najdeme i pod liniemi elektrovod ů, v některých oborách (jako „kryt pro zv ěř “) a podobn ě. Rekonstrukci pa řezinových les ů volíme obvykle tam, kde dosud žijí charakteristické druhy sv ětlých les ů (nap ř. PR Dománovický les v Polabí, NPR D ěvín v CHKO Pálava, NPR Karlštejn v CHKO Český kras), p řípadn ě si zde porosty zachovaly stopy pa řezinové struktury (nap ř. víceetážové lužní lesy, nebo naopak k řovinaté „porostliny“ na vysýchavých stanovištích, hranách říčních ka ňon ů apod.). Postupujeme tak , že spodní etáž smýtíme na pom ěrn ě velkých (cca 0,5 ha) panelech a spoléháme se na pařezovou výmladnost (les nízký), respektive ponecháme výstavky r ůzných v ěkových kategorií (od nejstarších strom ů po nad ějné rovné „odrostky“ – základ budoucí horní etáže) (les st řední). Zamýšlený st řední les můžeme doplnit výsadbou sv ětlomilných, tržn ě zajímavých d řevin (nap ř. t řeše ň pta čí). I vysokokmenné porosty možno diverzifikovat s ohledem na nabídku sv ětlin typu lesních luk, mo čál ů, lem ů lesních cest a rozvoln ěných pláš ťů . Preferovat výb ěrnou t ěžbu p řed t ěžbou holose čnou, udržovat širší k řovinaté lemy podél lesních cest, naopak na pasekách, v lesních pláštích apod. ponechávat vybrané starší stromy k dožití.

3.2.3. Velká heterogenní území – volná pastva velkých býložravc ů By ť si to často neuv ědomujeme, veškerý „aktivní management“ chrán ěné p řírody se snaží udržet či vrátit do p řírody r ůznorodost, kterou by bez lidských zásah ů udržovaly p řírodní procesy – disturban čně sukcesní dynamika. Na té by se v ekosystémech st řední Evropy, vedle biotických faktor ů, nutn ě podílela i živo čišná složka ekosystém ů, v četn ě činnosti velkých býložravc ů. P řibližn ě v poslední dekád ě došlo v evropském ochraná řském myšlení k zásadnímu zlomu, jehož d ůsledkem bylo znovu-promyšlení role velkých kopytníků pro dynamiku „p ůvodní“ či „nedot čené“ evropské p řírody. Jmenovit ě: (1) V ětšina dnešní evropské bioty je výrazn ě p řed-holocenního stá ří a prod ělala většinu evoluce v krajin ě s mnohem vyššími po čty velkých kopytník ů, než jsou po čty sou časné.

18 (2) Člov ěk p řisp ěl k vyhubení zna čné části „temperátní“ evropské megafauny (chobotnatci, nosorožci, pratur, divoký k ůň ); další druhy p řežily v minimálních po čtech v pro ně suboptimálních biotopech (zubr, částe čně i los); p řeživší zástupci megafauny (jelenovití, prase divoké) nedovedou nahradit všechny funkce, d říve velkými zví řaty zastávané (jmenovit ě p řežili jen okusova či a všežravci, vytla čení byli velcí spása či). (3) Evropské ekosystémy jsou bez velkých spása čů nekompletní a n ěkteré procesy klí čové pro existenci části p ůvodní biodiversity se bu ď udržují díky činnosti člov ěka, nebo v krajin ě chybí. (4) Tlak velkých býložravc ů by smazal dnes ostrou hranici mezi lesem a bezlesím, tam i tam by udržel jemnozrnn ější mozaikovitost p řírodních proces ů a umožnil by relativn ě plošnou koexistenci druh ů, které si dnes myln ě asociujeme s přesn ě vyhran ěnými biotopy (nap ř. druhy bezlesí a „pralesní“ druhy mohou v pastevním lese sdílet spole čný prostor). Volná pastva velkých býložravc ů (též: návrat velkých kopytník ů, rewilding…) si klade za cíl alespo ň n ěkde „doplnit“ nekompletní ekosystémy, obnovit chyb ějící p řírodní procesy a zárove ň zajistit dlouhodob ě udržitelnou pé či o dynamickou stanovištní mozaiku na velkých plochách. Čím dál víc se bude prosazovat jako alternativa k finan čně náro čnému a obtížn ě trvale udržitelnému managementu chrán ěných území. Vedle zubra je ve st ředoevropských podmínkách používán k ůň (stará či odolná plemena: Exmoor pony, polský konik a jiní), pratur (bu ď nov ě rekonstruované „plemeno“, nebo op ět n ěkteré ze starých plemen typu skotského náhorního skotu), pro suchá stanovišt ě se uvažuje o oslu asijském – kulanovi, pro vlhká o ferálních buvolech indických. Prvým územím v ČR, kde se – zatím na omezené ploše – prosadila pé če o stanovišt ě pomocí velkých kopytník ů, jsou opušt ěná vojenská cvi čišt ě u Milovic na Mladoboleslavsku. Na dvou pastvinách situovaných na rozsáhlých xerotermních trávnících tam je voln ě pasen Exmoorský pony a pratur, respektive Exmoorský pony a zubr. Již b ěhem prvního roku nastalo radikální zlepšení vegetace, v četn ě potla čení agresivní t řtiny k řovištní, vzestupu dominance dvoud ěložných a zpomalení sukcese k řovin. Jirk ů & Dostál (2015), auto ři celého projektu, navrhují podobný p řístup pro management více než sta p řírodov ědn ě cenných území u nás od mok řadních oblastí, p řes xerotermní komplexy po horské oblasti a postindustriální lokality. Oproti všem p ředstavitelným typ ům pé če má volná pastva velkých býložravc ů tyto výhody: (1) Je prakticky bezúdržbová a beznákladová; po po čáte čních investicích (oplocení, zabezpe čení, zajišt ění vody, po řízení zví řat) se údržba m ůže omezit na monitoring stavu vegetace a eventuální redukci stavu zví řat. (2) Oproti jakémukoli myslitelnému managementu lze dosáhnout pozitivní ekonomické bilance – po čínaje u vybraných druh ů trofejním lovem nadbyte čných zví řat , p řes produkci masa, po nespornou návšt ěvnickou atraktivitu. (3) Samovoln ě, bez složitého plánování, zajistí heterogenitu disturba čně-sukcesní mozaiky, jakož i celou řadu jinak t ěžko zajistitelných mikrostanoviš ť a zdroj ů pro jiné organismy (ran ě sukcesní plošky, zran ěné d řeviny, kadávery, výkaly…).

19 Praktické aspekty volné pastvy zví řat byly recentn ě d ůkladn ě diskutovány (zejména v Jirk ů & Dostál 2005), proto p řipomeneme jen n ěkteré, které mají vztah k ochran ě motýl ů. (1) Přístup je vhodný jen pro velké lokality (stovky až tisíce ha); s rozsahem klesají nároky na údržbu, snižuje se relativní cena oplocení a technického zajišt ění. (2) Má-li volná pastva splnit sv ůj hlavní ú čel, pé či o vegetaci, zví řata chováme s minimálními intervencemi . Nep řikrmujeme (ani v zim ě), vyhneme se užívání preventivních veterinárních p řípravk ů, neodstra ňujeme kadávery. Pouze regulujeme po čty a pohlavní strukturu stád. (3) Pasená lokalita musí spl ňovat všechny nároky zví řat v každé ro ční dob ě; to je velký problém řady rezervací, v četn ě plošn ě rozsáhlých, protože ty byly často vymezeny n ějakým typem vegetace (nap ř. xerofilní strá ň, aluvium), v důsledku čehož zde chybí n ěkteré zdroje (např. p řístup k vod ě, nebo naopak nezaplavovaná refugia). Příprava nových program ů volné pastvy může tento nedostatek, d ědictví vyhlašování rezervací v úpln ě jiné dob ě, napravit. (4) Ne čekejme vznik precizn ě udržovaných „vegeta ční jednotek“ ve smyslu fytocenologického člen ění. Naopak, výsledkem bude žádoucí jemnozrnná mozaika pastvou různ ě zasažených plošek v různých fázích sukcese. (5) Denzitu zví řat regulujeme tak, aby nedošlo k decimaci bylinné vegetace a byl zachován žádoucí pom ěr travobylinných, k řovinatých a lesnatých enkláv. Situace se bude lišit případ od p řípadu a každá lokalita bude unikátem. (6) Volná pastva nevyrobí bezlesí. Udrží ho – nap říklad v zar ůstajících vojenských prostorách či na postindustriálních lokalitách – případn ě udrží mozaiku lesa a ne-lesa. Se vzrostlým lesem však zví řata nic neud ělají, jedin ě v opravdu dlouhodobém výhledu, navíc by pot řebné denzity zcela zdevastovaly i bylinné a ke řové patro. Chceme-li tedy volnou pastvou udržovat otev řené, savanové lesy, musíme je nejd řív otev řít motorovou pilou. Volná pastva je zcela jist ě budoucností pro území, na které sou časné postupy pé če nesta čí – od rozsáhlých bezlesí v bývalých vojenských prostorech po n ěkteré postindustriální lokality. Vedle ní však vždy bude existovat tradi ční pé če pro lokality, které jsou p říliš drobné a kde volná pastva nebude možná! 3.2.4. Postindustriální lokality Hodnota postindustriálních a postt ěžebních lokalit spo čívá ve vzniku sukcesn ě-disturban ční mozaiky, která se vyvíjí spontánn ě po opušt ění ukon čení t ěžby surovin, ukon čení navážky hlušiny či opušt ění pr ůmyslového objektu. Klasickým a pro ohroženou biotu destruktivním p řístupem k postindustriálním lokalitám byla asanace a následná technická rekultivace – zavezení jám, zarovnání povrch ů, navážky zeminy a zem ědělské, lesnické nebo stavební využití. Tento p řístup je drahý, ochraná řský potenciál výsledných území je minimální. V poslední dekád ě se proto stále čast ěji prosazuje rekultivace biologická, využívající spontánní nebo usm ěrn ěnou sukcesi. Filosofií t ěchto p řístup ů je, že když už jsme pr ůmyslovou činností n ěco p řírody zni čili, můžeme to po skon čení pr ůmyslových aktivit nahradit.

20 U spontánní sukcese ponecháváme vyt ěžený prostor samostatnému vývoji – technická intervence se omezí na roz člen ění a zabezpe čení reliéfu (odst řely nestabilních st ěn v lomech, roz člen ění uniformních rovných tvar ů na výsypkách). U usm ěrn ěné sukcese tento proces usm ěrňujeme pomocí minimálních zásah ů, cílených na formování budoucí vegetace: doséváme a dosazujeme žádoucí druhy rostlin, potla čujeme druhy invazní, regulujeme pom ěr travobylinné, k řovinné a lesní vegetace. Finan ční náro čnost spontánní i usm ěrn ěné sukcese jsou blízké nule, okamžit ě je dosaženo cílového stavu a vzniká nový prostor pro život ohrožených druh ů skal, skalních stepí, xerotermních trávník ů a k řovin, p řípadn ě mok řad ů (dna lom ů, pískoven a hliniš ť).

Během t ěžby Šet řit a udržovat p řírodní biotopy v okolí – protože p řírodní stanovišt ě do ca 1 km se stanou zdrojem diaspor pro vznik nové vegetace, je t řeba zajistit jejich údržbu v dob ě t ěžebních prací. Lom krá čející krajinou – cenné biotopy vznikají jak na plochách p řipravených k těžb ě (odkrytá zemina), tak na plochách vyt ěžených (sukcesní gradient od obnažené horniny po křovinaté lesostepní partie). Velké plochy nevadí – spontánní oživení velkolom ů, důlních jám či výsypek sice trvá déle, zato zde vzniknou v ětší plochy hodnotných ran ě sukcesních stanoviš ť, které budou pomaleji podléhat sukcesi sm ěrem k lesu. Velkolom Čertovy schody (Český kras) nebo Radovesická výsypka (Mostecko) proto mají paradoxn ě v ětší ochraná řský potenciál, než drobné t ěžebny otevírané p řed stoletím. O to d ůležit ější však je zajistit heterogenitu stanoviš ť a nelikvidovat zbytky hodnotných biotop ů v okolí.

Po ukon čení t ěžby Nikdy nenavážet zeminu – to platí i pro sterilní substráty typu hn ědouhelných výsypek. I zde se časem vyvinou potenciáln ě cenná stanovišt ě, naopak import zeminy otev ře cestu invazním plevel ům a rychlé sukcesi d řevin. Nezales ňovat a bránit náletu d řevin – potíže s akátem (nap ř. v Moravském krasu) a borovicí černou ( Český kras) lze částe čně eliminovat smýcením t ěchto d řevin v širším okolí. V malých lomech je chronickým problémem sukcese sm ěrem ke k řovinám a lesu. P řed ukon čením t ěžby proto vyst řílet maximum strmých, oslun ěných, k jihozápadu orientovaných st ěn. D řeviny odstra ňovat k řovino řezem, zavést ob časnou pastvu koz, v příliš zarostlých lomech obnažit podklad vyst řelením. Ve velkých lomech je nástup sukcese pomalejší, i zde udržovat mozaiku od ran ě sukcesních partií po stinné a vlhké su ťové lesy.

21 Z bezpe čnostních d ůvod ů se p ři rekultivaci v ětšina horních teras a st ěn lom ů nevhodn ě zahladí a zaveze zeminou do podoby šikmých svah ů. Tyto plochy jsou posléze kolonizovány vysokou ruderální vegetací, nebo cílen ě osety jetelotravními sm ěsmi či dosázeny d řevinami. Tímto postupem jsou likvidována nejcenn ější spole čenstva krátkostébelných xerotermních trávník ů, osídlená stepními druhy bezobratlých. Proto v místech kde to vyložen ě neohrožuje bezpe čnost, navrhujeme ponechat i strmé st ěny a terasy spontánní sukcesi.

3.3. Přehled biotop ů a zásady managementu Pozn. v závorce případn ě uvedeny forma ční skupiny, p řípadn ě vybrané jednotky biotop ů dle Katalogu biotop ů ČR (Chytrý et al. 2010)

3.3.1. Lesní stanovišt ě Lužní lesy, vrbové porosty, b řehové porosty, mok řadní olšiny Celá škála mok řadních les ů, v četn ě jejich sukcesích stadií, tedy sv ětlin, pasek, pa řezinových porost ů a podobn ě. Ohrožení motýli. Ze zájmových druh ů bourovci Eriogaster catax a Gastropacha populifolia , pí ďalky Scopula nemoraria , Abraxas grossulariatus , srpok řídlec Drepana curvatula , můry Phragmitiphila nexa, Calyptra thalictri , Lacanobia splendens , Meganephria bimaculosa, Xanthia gilvago , Amphipyra livida , Catocala electa , Mormo maura , Mesogona oxalina , lišejníkovec Lithosia quadra . Denní motýly zastupují modrásek Cupido alcetas , ostruhá ček Satyrium w-album , hn ědásek Euphydryas maturna , jaso ň Parnassius mnemosyne , pestrok řídlec Zerynthia polyxena . Charakteristika. Disturban čně-sukcesní dynamiku t ěchto stanoviš ť by p řirozen ě ovliv ňovala vysoká vodní hladina či její kolísání, stejn ě jako p řítomnost velkých herbivor ů. Historicky byla v ětšina takových les ů ovlivn ěna lesní pastvou, typickými lesními hospodá řskými tvary byly až do za čátku 20. století r ůzné typy pa řezin s velmi krátkou (zejm. ve vrbových porostech) nebo delší (v tvrdých luzích, typicky využívaných jako tzv. st řední lesy) rota ční periodou. Historické disturban ční dynamice, p řípadn ě historickému využívání, odpovídají i nároky zde žijících motýl ů. V uzav řených, nenarušených lužních lesích nežijí prakticky žádní denní motýli. Co se tý če motýl ů no čních, by ť jsou stinné a uzav řené mok řadní lesy charakteristické obrovskými abundancemi, vesm ěs se jedná o generality listnatých porost ů obecn ě. Naopak prakticky všechny druhy z Červeného seznamu jsou vázány na sv ětliny či otev řené plošky r ůzného rozsahu a ten, jak se zdá, souvisí s charakteristickou ploškovitostí toho kterého biotopu. Nap říklad m ůra Phragmitiphila nexa , specialista mok řadních olšin, je na své nejbohatší lokalit ě, staré mokřadní olšin ě Černiš u Českých Bud ějovic, vázána na porosty vysokých ost řic podél kanál ů a na místech, kde je olšový porost pro řídlý odumíráním starých olší. Srpok řídlec Drepana curvatula je druhem zapojených olšin, i on však je spíše zastižen ve sv ětlejších partiích, nap říklad podél lesních cest, lišejníkovec Lithosia quadra je vázaný na stromové lišejníky zapojen ějších partií lužních les ů. Okolí pr ůsek ů a podobná stanovišt ě

22 preferují nap říklad pí ďalky Scopula nemoraria , Abraxas grossulariatus . Drtivá v ětšina zájmových motýl ů pak je vázaná na paseky a ekotony všeho druhu. Například bourovec Eriogaster catax využívá oslun ěné k řovinaté d řeviny, bourovec Gastropacha populifolia se vyvíjí na starých oslun ěných topolech, m ůra Calyptra thalictri se vyvíjí na žlu ťuchách v porostních lemech, Xanthia gilvago je specializovaná na rozvoln ěné jilmové porosty, m ůra Mesogona oxalina využívá oslun ěné vrbové porosty, m ůra Catocala electa se vyvíjí na oslun ěných starých vrbách, h řbetozubec Dicranura ulmi vyžaduje oslun ěné nízké jilmy v sušších partiích lužních porost ů. Všichni zastoupení denní motýli jsou též typickými specialisty sv ětlých les ů. Management. Musí brát v potaz konkrétní ohrožené druhy a celkovou rozlohu p ředm ětných stanoviš ť. 1. Bezzásahový režim posta čí tam, kde sou časná disturban ční dynamika zajiš ťuje dostate čně mezernatou strukturu porost ů – nap ř. mok řadní olšiny s rychlým rozpadem stromového patra, b řehové porosty. 2. Ve všech ostatních typech lužních les ů je t řeba udržet alespo ň místy otev řenou strukturu stromového patra – převod na st řední lesy, obnova lesní pastvy. 3. Podporovat bohat ě strukturované ke řové patro podél cest, v pr ůsecích a podobn ě. 4. Tradi čně obhospoda řované vrbové porosty („vrbovny“) udržovat pokra čováním tradi čního hospoda ření – se řez hlavatých vrb, periodická sklize ň vrbového proutí. Zakázané postupy . V územích s výskytem ohrožených motýl ů se vyhnout velkoplošným holým se čím a tzv. mechanické p říprav ě p ůdy, stejn ě jako výsadbám nep ůvodních d řevin (dub červený, monokultury topol ů atd.). Příklady dobré praxe . Rekonstrukce prvk ů st ředního lesa v PR Dománovický les (tvrdý luh, poslední lokalita hn ědáska Euphydryas maturna ).

Doubravy a dubohab řiny Přirozená lesní vegetace kolinního a suprakolinního stupn ě všech typ ů, op ět v četn ě sv ětlin, zar ůstajících pasek, lem ů atd. Fauna je částe čně sdílená s „lesostepními“ loukami typu t ěch v Bílých Karpatech, tedy parkovou krajinou se solitérními stromy a skupinami strom ů. Ohrožení motýli. Vřetenuška Zygaena osterodensis , bourovec Eriogaster rimicola , lišaj Marumba quercus , hřbetozubci Dicranura ulmi a Drymonia obliterata , pí ďalky Scopula umbelaria, můry Pyrrhia purpurina a Jodia croceago , bekyn ě Ocneria rubea a Parocneria detrita či p řástevník Hyphoraia aulica . Denní motýly zastupují jaso ň Parnassius mnemosyne , oká č Lopinga achine, pestrobarvec Hamearis lucina a ostruhá ček Satyrium ilicis . Charakteristika. Prakticky žádný z ohrožených motýl ů doubrav a dubohab řin se nevyskytuje v zapojených porostech. To – spolu s vlastnostmi dubu jako klimaxové a sou časn ě sv ětlomilné d řeviny, neschopné vyr ůst pod zapojeným porostem – velice siln ě napovídá, že přirozená struktura „les ů“ našich nížin a pahorkatin by byla velmi otev řená, místy až

23 savanová, pravd ěpodobn ě vlivem tlaku velkých herbivor ů, které pozd ěji nahradily takové typy využívání les ů jako lesní pastva a výmladkové hospoda řní (nízké a st řední lesy). Nap říklad v řetenuška Zygaena osterodensis vytvá ří poslední siln ější populace v pro řídlých doubravách Českého krasu. Moravského krasu a Pálavy, kde využívá bohaté bylinné patro s porosty hrachoru. Na bohaté bylinné patro jsou vázáni i oká č Lopinga achine (poslední lokalita v ČR u Hodonína) a pí ďalka Scopula umbelaria . Můra Pyrrhia purpurina se vyvíjí na porostech t řemdav na pasekách a v drobných gapech. Můra Jodia croceago je vázána na ke řové formy dub ů, nap říklad v bývalých nízkých a vlivem kyselého skalnatého podkladu i řídkých lesích na Dob říšsku. Podobné nároky mají i bekyn ě Ocneria detrita a Panocneria rubea (ob ě dnes jen na jihu Moravy). Bourovec Eriogaster rimicola , v posledním desetiletí nezv ěstný, je zvláš ť náro čný na lesní strukturu. Mladé housenky se vyvíjejí na oslun ěných k řovinatých dubech, starší housenky se p řesunují na vyšší stromy. Na k řovinaté duby, p řípadn ě mladé nízké dubové výsadby je vázán i ostruhá ček Satyrium ilicis , ten však snese i plný zápoj ke řového patra. Management. Ve všech lesích s výskytem ohrožených druh ů sm ěř ovat k nižšímu zápoji a bohaté trojrozm ěrné struktu ře stromového a ke řového patra, čehož lze dosáhnout 1. převodem porost ů na hospodá řský tvar st ředního či nízkého lesa (cílen ě podle výskytu konkrétních druh ů), neobávat se rozpadu lesa stá řím či jinými vlivy, 2. obnovou lesní pastvy (vhodné jen pro vybraná chrán ěná území), 3. údržbou širokých a bohat ě strukturovaných lem ů lesních cest , pr ůsek ů apod.; a naopak ponecháváním výstavk ů p ři hospodá řské t ěžb ě. Zakázané postupy. Náhrada druhového složení dřevin nep ůvodními (nap ř. trnovník akát) či stanovištn ě nep ůvodními (nap ř. borovice) dřevinami. Velkoplošné paseky s mechanickou přípravou p ůdy. Post řiky proti hmyzím šk ůdc ům. Na lokalitách s výskytem ohrožených motýl ů vyžadujících otev řenou strukturu porost ů je nevhodný i „bezzásahový“ režim, který vede nejprve k přílišnému zástinu, pozd ěji k náhrad ě dominantního dubu stínomilnými dřevinami. Příklady dobré praxe. Experimentální vytvo ření sv ětlin v lesích NP Podyjí prokazateln ě zvýšilo jak druhovou pestrost, tak populaci jason ě Parnassius mnemosyne . Lokální obnova prvk ů st ředního lesa v NPR Hádecká planinka (CHKO Moravský kras) a v NPR D ěvín (CHKO Pálava).

Bu činy, jedlobu činy, su ťové lesy Lesní porosty s převahou buku, odpovídající submontánnímu až montánnímu vegeta čnímu stupni, stejn ě jako stinné su ťové lesy, vyvinuté na svazích říčních ka ňon ů, ve skalnatých údolích, na prudkých horských svazích a podobn ě. Ohrožení motýli. Hřbetozubec Drymonia obliterata , píďalky Charissa glaiucinaria , Charissa intermedia , Alcis jubata , Entephria flavicinctata , Entephria nobiliaria , Entephria infidaria , Hydrelia blomeri , Nebula tophaceata , Perizoma taeniatum , Fagivorina arenaria , Acais

24 appensata , Colostygia aptata , lišejníkovec Lithosia quadra , bekyn ě Calliteara abietis . Denní motýly nezastupuje na t ěchto stanovištích žádný druh. Charakteristika. Na rozdíl od doubrav by byly lesy supramontánního až montánního stupn ě převážn ě p řirozen ě zapojené, na což napovídají i vlastnosti buku (schopnost zmladit se pod zapojeným porostem). Samoz řejm ě i v těchto lesních typech existovaly otev řen ější biotopy, nap říklad jedliny, lesy na skalách a podobn ě. Převážn ě pro stinný a uzav řený charakter sem řadíme i su ťové lesy všech typ ů, lesy v inverzních polohách ka ňon ů a říčních údolí, skalnaté žleby a podobn ě. Přestože bu činy a jedlobu činy jsou v ČR pom ěrn ě rozší řeny – a v ětšina asociované fauny není ohrožená – ohrožení motýli t ěchto poloh se často vyzna čují omezeným, st ěží vysv ětlitelným výskytem. Nap říklad pí ďalka Fagivoria arenaria (vývoj na listí buk ů bohat ě porostlých lišejníky) je známá z několika málo pralesních lokalit. Pí ďalka Perizoma taeniatum žije jen ve žlebech Moravského krasu, Hrubého Jeseníku a Novohradských hor. Pí ďalka Entephria nobiliaria je dealpinním druhem omezeným na stinné rokle Českého krasu. Pí ďalka Charissa glaucinaria je známá jen ze žleb ů Labských pískovc ů. Pí ďalka Hydrelia blomeri je specialistou na nízké zastíněné jilmy. Management. Jedinou p řípustnou pé čí pro lokality „pralesních“ motýl ů bu čin a su ťových les ů je bezzásahový režim. 1. V případ ě ka ňonovitých údolí se tyto druhy vesm ěs drží na k severu a východu obrácených vlh čích svazích – zde by se pokud možno nem ělo v ůbec hospoda řit. Pokud, tak jen výb ěrovou t ěžbou sm ěrem k odstran ění nevhodných d řevin. 2. Mimo maloplošná chrán ěná území, v hospodá řských lesích, pak tyto druhy podpo řit výb ěrnou t ěžbou s následnou obnovou z přirozeného zmlazení. Zakázané postupy. Holose če, p řem ěna druhového složení d řevin, zm ěna vodního režimu lokalit. Příklady dobré praxe . Prakticky všechny bezzásahové pralesní rezervace v bukovém vegeta čním stupni.

Horské smr činy v četn ě podmá čených smr čin Přirozené smr činy supramontánního stupn ě až po hranici lesa, vyvinuté v nejvyšších polohách našich hor, v četn ě podmá čených smr čin nižších poloh. Ohrožení motýli. Můry Xestia rhaetica , X. sincera a Syngrapha interrogationis , bekyn ě Calliteara abietis . Pí ďalka Lampropteryx otregiata . Ohrožené denní motýly zastupuje na těchto stanovištích oká č Erebia sudetica , vyskytující se jen v Hrubém Jeseníku; ten má t ěžišt ě výskytu p ři hranicí lesa, sestupuje však na sv ětliny ve smrkových lesích. Charakteristika . Drtivá v ětšina les ů t ěchto poloh je chrán ěná formou maloplošných přírodních rezervací či 1. zón národních park ů. Kontroverze ohledn ě t ěchto stanoviš ť se v sou časnosti týkají kalamitního p řemnožení lýkožrouta smrkového či jiných tzv. šk ůdc ů, a

25 vhodnosti bezzásahového versus asana čního lesnického managementu pro rozpadající se porosty. Problematiku dob ře osv ětlí p řípad obou m ůr rodu Xestia . O t ěch bylo donedávna uvád ěno, že se vyvíjejí na smrku. Až pom ěrn ě nedávno bylo zjišt ěno, že živnými rostlinami jsou ve skute čnosti listnaté ke ře podrostního patra – jednak mladé pionýrské d řeviny (vrby, břízy aj.), jednak brusnicovité ke ře. To vysv ětluje, že oba druhy, recentn ě známé pouze ze Šumavy, doznaly v souvislosti s tamní k ůrovcovou kalamitou zna čného nár ůstu jak v po četnosti, tak v množství známých lokalit. Podobn ě pí ďalka Lampropteryx otregiata je nej čast ěji nacházená na sv ětlinách podmá čených smr čin a lesních mok řad ů, kde se vyvíjí na svízelu bahenním ( Galium palustre ). Bekyn ě Calliteara abietis pak využívá p řevislé v ětve nízce zav ětvených, a tudíž mimo zápoj rostoucích smrk ů. Obdobné nároky mají i „lesní“ populace oká če Erebia sudetica – druh sestupuje z alpínského pásma na podmá čené paseky a otev řená prameništ ě. Management. V prvních zónách národních park ů a maloplošných chrán ěných územích bezzásahový režim s ponecháním prostoru pro p řírodní procesy. Jinde maximáln ě výb ěrná maloplošná t ěžba, nezales ňování p řirozen ě vzniklých sv ětlin na prameništích, podmá čených místech apod. V obvodu podmá čených smr čin zaslepování odvod ňovacích kanál ů. Zakázané postupy. Velkoplošné holose če, odvod ňování zbytk ů podmá čených porost ů. Příklady dobré praxe . Bezzásahové zóny NP Šumava, NPR Prad ěd i jinde.

3.3.2. Nelesní stanovišt ě Travnaté stepi a lesostepi, xerotermní trávníky a pastviny Xerotermní biotopy pat ří z hlediska diverzity hmyzu k t ěm nejvýznamn ějším a sou časn ě nejohrožen ějším. Z denních motýl ů je na n ě úzce vázána asi polovina našich druh ů, p řes 40 % z nich je ohroženo. P ři pé či platí zásada p ředb ěžné opatrnosti, veškerý management musí být mozaikovitý a jemnozrnný. Zám ěrn ě nerozlišujeme pastviny od suchých luk a k řovinatých lesostepí, protože na všech t ěchto stanovištích p řevažovala kdysi pastva nad se čí. Ohrožení motýli . Drvople ň Parahypopta caestrum, z elená čci Jordanita chloros a J. notata, vřetenušky Zygaena brizae, Z. laeta, Z. punctum, bourovec Malacosoma castrense, pabourovci Lemonia taraxaci, L. dumi, dlouhozobka Hemaris tityus, lišaji Hyles euphorbiae, Watsonarctia casta, Rhyparia purpurata, Setina roscida, Spiris striata, pí ďalky Aplasta ononaria, Coenocalpe lapidata, Isturgia roraria, Scopula subpunctaria, Dyscia conspersaria, Chesias rufata; můry Conisania leineri, Lygephila ludicra, L. lusoria, Euchalcia modestoides, Eremobia ochroleuca, Polia serratilinea, Schinia cognata, Yigoga forcipula, Episema tersa, Pyrrhia purpurina, Atethmia ambusta, Cleoceris scoriacea, Cucullia asteris, C.tanaceti, Euxoa crypta, Euxoa vitta, Omalophana antirrhinii, Simyra nervosa, Scotochrosta pulla. Denní motýly zastupují otakárek Iphiclides podalirius , soumra čníci Thymelicus aceton , Hesperia comma , Pyrgus armoricanus , Pyrgus alveus a P. serratulae ; modrásci Polyommatus bellargus , P. dorylas , P. damon , Phengaris arion , P. alcon rebeli, Pseudophilotes baton, Glaucopsyche alexis ; perle ťovec Argynnis niobe , hn ědásci Melitaea didyma, M. aurelia ,

26 oká či Hyponephele lycaon , Arethusana arethusa , Chazara briseis , Minois dryas , Hipparchia fagi aj. Charakteristika. Fauna se liší mezi typy stepních trávník ů v závislosti na geologickém podkladu, zem ěpisné poloze (jihovýchod vs. severozápad republiky), historickém a sou časním managementu, jakož i kontinuit ě managementu. Protože se jedná o biotop extrémn ě fragmentovaný – ze stepních trávník ů a teplých strání, které bývaly v termofytiku i mezofytiku široce rozší řeny, nám dodnes zbyly jen žalostné, navzájem izolované zbytky – představuje fauna jednotlivých lokalit mnohdy jen zbytky p ůvodního druhového bohatství. Na řídké krátkostébelné trávníky je vázán mj. přástevník Watsonarctia casta , můra Euxoa vitta. Lišejníkovec Setina roscida obývá obnažené plochy porostlé lišejníky , především na vápenci. Bourovec Malacosoma castrense vyžaduje řídké trávníky a úhory s porosty pryšc ů. Nejvýh řevn ější kamenité plochy obávají i modrásci Polyommatus bellargus , P. dorylas , oká č Hyponephele lycaon či hn ědásek Melitaea didyma . Oká č Chazara briseis byl dříve hojným pr ůvodcem všech stepních a skalních lokalit; poslední hrstka jedinc ů p řežívá na stepích Českého St ředoho ří, kde je vázán na obnažený substrát sešlapávaných ploch. Druhem vázaným na kamenité droliny s porosty mate řídoušky je modrásek Pseudophilotes baton . Vysokostébeln ější stepi, zar ůstající partie stepních trávník ů či nedopasky na pastvinách osídlují vřetenušky Zygaena punctum a Z. laeta (vývoj na má čce) a Z. brizae (vývoj na vysokých pchá čích). Na vyšších porostech hv ězdnic ( Aster spp.) se vyvíjí m ůra Cucullia asteris . Z denních motýl ů najdeme na takových místech nap ř. soumra čníka Thymelicus aceton , modráska Glaucopsyche alexis či oká čů Arethusana arethusa a Minois dryas. Kriticky ohrožený modrásek Polyommatus damon vyžaduje plodící (nepasené a nese čené) porosty vi čenců, Onobrychis spp. včetn ě zem ědělsky užívaného kultivaru. Lokality lesostepního charakteru, tedy trávníky s výrazn ějším zastoupením k řovin a solitérních strom ů, obývají pí ďalky Chesias rufata či Isturgia rosaria (ob ě vázány na kru činky), na prysky řníkovitých rostlinách se vyvíjí pí ďalka Coenocalpe lapidata. V porostech t řemdavy se vyskytuje můra Pyrrhia purpurina , kdežto m ůra Atethmia ambusta , obyvatel starých extenzivních hrušnových sad ů či stromo řadí, vyžaduje solitérní oslun ěné vysokokmeny hrušní. Unikátem v naší faun ě je m ůra Calymma communimacula , jejíž larvy jsou karnivorní, požírají puklice na starých oslun ěných trnkách a slivoních. Typicky lesostepní denní motýly zastupují nap ř. otakárek Iphiclides podalirius , hn ědásek Melitaea aurelia nebo oká č Hipparchia fagi . Na pasení xerotermních a subxerotermních trávník ů, jež se dodnes zachovaly spíše v podh ůř í, je vázána specifická fauna, zastoupená mj. zelená čkem Jordanita notata , pabourovcem Lemonia taraxaci nebo m ůrou Cleoceris scoriacea. Z denních motýl ů zde žije jeden z našich nejrychleji ubývajících druh ů, perle ťovec Argynnis niobe , obdobn ě rychle mizící soumra čník Pyrgus alveus , a zejména modrásek Phengaris arion , jehož housenky jsou predátory v mraveništích mravenc ů rodu Myrmica . Na jihozápad ě Čech jej n ěkdy provází modrásek Pseudophilotes baton , vyžadující ke své existenci nízké porosty mate řídoušek na kamenitých drolinách. Management .

27 1. Pastva prereferovaným typem pé če, s cílem dosáhnout mozaikovitou strukturu porost ů. V každém roce pást maximáln ě polovinu rozlohy stanovišt ě. Ideálním zví řetem pro xerotermí trávníky jsou kozy, pro podhorské pastviny skot nebo ovce. Rizikem pastvy ovcemi je decimace bobovitých bylin – opatrn ě na stanovištích druhů na n ě vázaných. Vhodné je p řepást na podzim (tj. od za čátku zá ří) i druhou polovinu plochy. 2. Se č spíše náhradou pastvy, se čeme vždy mozaikou, s ponecháním do časn ě vy ňatých plošek či pás ů. Rad ěji ponecháme více plošek rovnom ěrn ě rozmíst ěných v území, ty se čeme v následujícím roce. Pro xerotermní trávníky bohat ě sta čí jedna se č v roce, termíny se če m ěníme mezi roky. 3. Redukce k řovin na stanovištích se zanedbaným managementem, udržujeme mozaiku bylinné a k řovinné vegetace, nedopustit totální zapojení ke řového patra a p řer ůstání stromy. Křoviny likvidujeme ideáln ě v lét ě, výsledný d řevinný porost by m ěl být druhov ě a v ěkov ě heterogenní. 4. Plošná likvidace nep ůvodních expanzivních d řevin (akát, pajasan, aj.) 5. Narušování p ůdního pokryvu zejména tam, kde toto nezajistí pasená zví řata. Možno nahradit i sešlapem ze strany návšt ěvník ů. 6. Vypalování volíme pro zanedbané p řerostlé porosty, v zim ě nebo p ředja ří, mozaikovit ě nebo v pruzích. Kombinujeme s pastvou nebo se čí. 7. Mechanická asanace p ůdního pokryvu zejména na ruderalizovaných plochách, kombinujeme s extenzivní pastvou .

Zakázané postupy. Celoplošná opakovaná se č, celoplošný výpas; zales ňování; bezzásahový režim. Příklady dobré praxe . V poslední dekád ě prod ělala pé če o xerotermní trávníky pozitivní vývoj, mj. díky zapojení regionáln ě p ůsobících ochraná řských sdružení. Za zmínku stojí tzv. „motýlí rezervace“ na P říbramsku – spolupráce s milovníky motosport ů p ři blokování sukcese, nebo pé če o vápencový fenomén v Týn čanském krasu na Sedl čansku (kombinace pastvy koz, mozaikové se če a asanace pomocí pásových vozidel).

Vlhké až mezofilní louky a pastviny (T1 – Louky a pastviny a n ěkteré biotopy z forma ční skupiny M – Mok řady a pob řežní vegetace) Veškeré extenzivn ě obhospoda řované nivní a rašelinné louky, eutrofní mok řady, kv ětnaté mezofilní louky a pastviny apod. Neodlišujeme louky a pastviny, toto rozlišení je často velmi um ělé, v minulosti se oba typy pé če uplat ňovaly na jediné ploše. V ětšina lu čních chrán ěných území je dnes izolovaná a drobná. Jediný nevhodný zásah m ůže zp ůsobit nenahraditelný zánik celých populací ohrožených druh ů. Veškerý management musí být mozaikovitý a maloplošný.

28 Ohrožení motýli. Vřetenuška Zygaena trifolii , pabourovec Lemonia dumi , lišaj Hyles galii , pí ďalky Perizoma sagittatum , Epirrhoe pupillata , Orthonama vittata ; a kone čně m ůry Diachrisia zosimi , Euchalcia modestoides , Euchalcia consona a Hydraecia petasitis ; přástevníci Rhyparia purpurata a Spilosoma urticae , Phragmatobia luctifera . Ohrožené denní motýly zastupují ohnivá ček Carcharodus alceae , hn ědásci Euphydryas aurinia a Melitaea diamina , modrásci Phengaris teleius , P. nausithous a P. alcon , Cyaniris semiargus , Aricia eumedon a Cupido decoloratus , ohnivá ček Lycaena alciphron , pestrok řídlec Zerynthia polyxena aj. Charakteristika. Dříve naprosto b ěžný typ stanovišt ě byl zna čně potla čen vinou odvod ňování, přehnojování, intenzívním luka řením, p řevod ů na ornou p ůdu, zales ňováním apod. P řesto se jedná o biotop dosud v některých krajích dost rozší řený, v ětšina na n ěj vázaných motýl ů není bezprost ředn ě ohrožená. Mezi no čními motýly najdeme úzké potravní specialisty (nap ř. Zygaena trifolii – monofág na štírovníku bahenním, Perizoma sagittatum vázaná na žlu ťuchu lesklou a dnes jen na vlhkých loukách jihu Čech a Moravy, Euchalcia modestoides – vazba na plicníky, Euchalcia consona – vazba na piplu osmahlou), druhy vázané na specifické stanovištní struktury (nap ř. Epirrhoe pupillata – porosty svízel ů na lu čních prameništích v komplexech bělokarpatských luk, Lemonia dumi – kv ětnaté mezofilní louky a pastviny r ůzných typ ů). Některé druhy t ěchto stanoviš ť jsou sdílené s xerotermn ějšími trávníky (nap ř. p řástevník Rhyparia purpurata ). M ůra Hydraecia petasitis je potravn ě vázána na dev ětsily, obývá rozsáhlejší oslun ěné porosty dev ětsil ů v nivách potok ů v podh ůř í. Významnými denními motýly t ěchto stanoviš ť jsou zejména myrmekofilní modrásci rodu Phengaris : P. teleius a P. nausithous vázáni na krvavec toten, P. alcon vyvíjející se na ho řcích. Modrásek Aricia eumedon je obyvatelem otavních luk s kakostem lu čním a bahenním. Nov ě tato stanovišt ě osídlil na Morav ě expandující modrásek Cupido decoloratus . Pouze na širším Karlovarsku p řežívá hn ědásek Euphydryas aurinia (živnou rostlinou čertkus lu ční), rozší řen ější je hn ědásek Melitaea diamina . Management. 1. Se č prefererovaným managentem, vždy mozaiková nebo v pásech, pruzích. Do časn ě nese čené plochy vynechat do termínu p říští se če, i p řes zimu. 2. Frekvence se čí dle úživnosti lokality – jednou ro čně na sušších oligotrofních loukách, až dvakrát ro čně na eutrofních nivních loukách. Druhou se č (otavu) posunout až do přelomu srpna a zá ří (všechny lokality modráska o čkovaného – Phengaris teleius a m. bahenního – P. nausithous ). Pose čenou hmotu vždy odstranit. 3. Pastva dopl ňkem se če, nikdy ne na celé lokalit ě, ponechávat tzv. nedopasky Zakázané postupy . Celoplošná se č celých lokalit bez do časného vynechání pruh ů. Mul čování biomasy. Příklady dobré praxe . Mozaiková či pásová se č je stále čast ěji uplat ňována na lokalitách evropsky chrán ěného hn ědáska Euphydryas aurinia a evropsky chrán ěných modrásk ů Phengaris teleius a P. nausithous . Po vyhubení žlu ťáska Colias myrmidone v CHKO Bílé Karpaty vinou celoplošné se če (srov. Konvi čka et al. 2008) jsou opatrn ější managementové

29 postupy uplat ňovány i na lokalitách bez známého výskytu ohrožených druh ů a do časn ě nese čené pásy se dokonce dostaly do základních dota čních podmínek pro se č luk v rámci Agro-environmentálních program ů.

Křoviny Souvislé porosty k řovin, často na opušt ěných loukách a pastvinách, jakož i liniové porosty křovin lemující silnice a polní cesty, železni ční trat ě, zdi a vodní toky. Ohrožení motýli . Z ohrožených no čních motýl ů jsou na k řoviny vázáni bourovec Eriogaster catax a pí ďalka Odontognophos dumetata . Z denních motýl ů jsou na ke ře t ěsn ě vázáni ostruhá čci jako Satyrium pruni , S. spini a S. acaciae , jakož i otakárek ovocný ( Iphiclides podalirius ) a b ělásek ovocný ( Aporia crataegi ). Charakteristika. By ť jsou uvedené druhy troficky vázáni na ke ře, i oni vyžadují mozaiky zapojen ějších k řovin, solitérních ke řů a travnatých partií. Dob ře popsán je tento fenomén u bourovce Eriogaster catax , který preferuje izolovan ější a drobn ější ke říky trnek a hloh ů. Otakárek ovocný ( Iphiclides podalirius ) klade vají čka na drobn ější stromky či ke říky trnek a příbuzných ke řů , často v křovinatém zápoji. Všechny uvedené ostruhá čky najdeme na křovinatých mezích či lemech odd ělující travnatá a lesní stanovišt ě. Management . 1. Rozsáhlé porosty k řovin pro ředit a zmladit prosekáním , a tím je p řiblížit lesostepím. Na lokalitách bourovce Eriogaster catax provád ět vý řez vždy v letním období. 2. Menší plochy, eventuáln ě linie, pouze omlazovat, a tím bránit v přer ůstání lesem . 3. Zmlazovací řezy vždy mozaikovit ě, nikdy ne v celých porostech sou časn ě. 4. D řevní hmotu pálit až po n ějakém čase , nejlépe na podzim p říštího roku. Zakázané postupy . Bezzásahovost, protože ta povede d říve nebo pozd ěji p řes totální zápoj křovin až po jejich zastín ění a vytla čení zapojeným lesem. Příklady dobré praxe . Zmlazovací řezy k řovin jsou praktikovány mj. na podporu bourovce Eriogaster catax na Uherskobrodsku. Nedaleko jihomoravských Ždánic, v rámci projektu „Motýlí ráj“, jsou asanovány k řoviny na bývalých záhumencích. Projektem podobného typu je tzv. „T řeš ňovka“ – redukce k řovin a obnova lesostepního charakteru starých sad ů pod vrcholem Oblík v Českém St ředoho ří.

Rašeliništ ě a rašelinné lesy Do této kategorie stanoviš ť lze za řadit celou škálu biotop ů, jejichž spole čným rysem je zvodn ělá p ůda, která brání mineralizaci odum řelých zbytk ů vegetace a vede k hromad ění organické hmoty, takzvaného humolitu. Prakticky všechny rašeliništní lokality jsou ohroženy zazem ňováním provázeným sukcesí a zapojením vegetace. Ohrožení motýli. Bourovec Phyllodesma ilicifolium ; pí ďalky Eupithecia gelidata , Arichanna melanaria , Carsia soririata ; m ůry Litophane lambda , Litophane consocia , Protolampra

30 sobrina , Anarta cordigera , Celeaena haworthii , Eugraphe subrosea , Acronicta menyanthidis . V rašeliných lesích nachází své optimum bekyn ě Calliteara abietis . Denní motýly zastupují žlu ťásek Colias palaeno , modrásek Vacciniina optilete , perle ťovci Boloria aquilonaris a Proclossiana eunomia , hn ědásek Melitaea diamina a oká č Coenonympha tullia . Charakteristika . Vesm ěs se jedná o izolované ostrovní biotopy se specifickou „tajgovou“ faunou. Nejlépe jsou vyvinuty na Šumav ě, v Krušných horách, ve Slavkovském lese, na Dokesku, v Krkonoších, Jizerských horách a Hrubém Jeseníku, Českomoravské vyso čin ě a Třebo ňské pánvi. R ůzné typy rašeliniš ť (údolní, horská, p řechodová atd.) se mohou lišit faunou, stejn ě jako se r ůzné oblasti republiky liší stupn ěm zachovalosti, respektive ohrožení, rašeliništní fauny – nap říklad obrovské rašelinné komplexy Šumavy dosud hostí veškerou odtud známou rašelinou faunu, zatímco izolovaná rašeliništ ě severních pohrani čních hor nebo Českomoravské vyso činy řadu rašelinišních druh ů v pr ůběhu posledního století ztratily. Rašeliništní druhy mohou být na rašelinný biotop vázány troficky (nap ř. monofág na rojovníku bahenním Eupithecia gelidata , monofág na vacht ě trojlisté Acronicta menyanthidis, monofág na vlochyni Colias palaeno , monofág na klikv ě Boloria aquilonaris ), nebo m ůže jít druhy s širší trofickou vazbou, pravd ěpodobn ě vázané na specifické mezoklima rašelinných biotop ů (nap ř. Eugraphe subrosea, Eugraphe subrosea ). Dalším typem vazby m ůže být vazba na bohatou t řírozm ěrnou strukturu vegetace – vesm ěs jde o otev řená území v lesních komplexech se st řídáním vlhkých a sušších ploch. Bourovec Phyllodesma ilicifolia žil v minulosti i v otev řených nížinných pa řezinách, dnes p řežívá na rašeliništích, podobné případy najdeme i mezi dosud neohroženými druhy (bourovec Lasiocampa quercus , ostruhá ček Callophrys rubi ). Bolestí řady našich rašeliniš ť je zrychlující se zazem ňování, akcelerované odvodn ěním v širším okolí a provázené zár ůstem otev řených ploch d řevinami. To bylo pravd ěpodobnou příčinou ústupu rašeliništních specialist ů z Českomoravské vyso činy, Hrubého Jeseníku, Třebo ňska apod. Management. 1. Za každou cenu udržet vodní režim , a to ve vlastních chrán ěných územích v jejich širším okolí – zaslepením veškerých meliora čních rýh a kanál ů odvád ějících z rašeliništ ě vodu. 2. Blokovat sukcesi prosv ětlením stromového patra (s ponecháním d řevní hmoty na míst ě), a tím udržovat celou stanovištní mozaiku od t ůněk a plošek s obnaženým humolitem p řes volnou rašelinu po ke říčkovitou a d řevinou vegetaci. 3. U zatem ňujících se rašeliniš ť narušovat povrch vytvá řením t ůněk a terénních depresí 4. Na rašelinných loukách a lu čních prameništích mozaikovit ě séci na p řelomu léta a podzimu Zakázané postupy. Zales ňování lag ů rašeliniš ť, lesnické rekultivace vyt ěžených rašeliniš ť. Příklady dobré praxe. Úsp ěšná revitalizace rašeliništ ě „Soumarský most“; zaslepování odvod ňovacích kanál ů v oblasti Modravských slatí (obojí NP Šumava).

Rákosiny, ost řicové porosty a podobné eutrofní mok řady

31 Biotopový komplex bylinných a k řovinatých spole čenstev, n ěkdy v četn ě solitérních d řevin, vázaný na vodní prost ředí, nej čast ěji v litorálech a výtopách rybník ů, nížinných říčních nivách a podobn ě. Ohrožení motýli . Drvople ň Phragmataecia castanae ; pí ďalky Epirrhoe pupillata , Eupithecia pygmaeata , Orthonoma vittata ; můry Sedina buettneri , Lacanobia splendens , Diachrysia zosimi , Catocala electa , Meganephria bimaculosa , Mormo maura ; bekyn ě Laelia coenosa ; lišejníkovec Pelosia obtusa; přástevník Spilosoma urticae. Denní motýly t ěchto stanoviš ť zastupuje b ělopásek Neptis rivularis , obývající tavolníkové nárosty v nivách jiho českých řek. Charakteristika . Z řady vegeta čních jednotek, jež se v minulosti často vyskytovaly spole čně u kdejakého rybníka, se v poslední dob ě často setkáváme s postupující dominancí rákosu, případn ě trávy chrastice rákosovité, na úkor všech možných dalších typ ů mok řadní vegetace. Tato degradace litorál ů je dána n ěkolika p říčinami. Za prvé, zákaz p řístupu paseného dobytka k vodním plochám a vodote čím zp ůsobil, že se litorály v celé zemi dostaly z pastevního tlaku, který potla čoval dominantní rákos. Za druhé, p řehnojování rybník ů vyhovuje rákosu spíše než nap ř. oligotrofním ost řicím. Za t řetí se prakticky nikde v ČR neprovádí se č či sklize ň rákosin pro pr ůmyslové či energetické ú čely. Na vlastní rákos je vázán v ětší po čet no čních motýl ů, z nichž zmíníme bekyni Laelia coenosa (rozsáhlé rákosiny teplých poloh) a drvopleně Phragmataecia castanae (i menší rákosiny v lesních mok řadech apod., v sou časnosti expandující). Lišejníkovec Pelosia obtusa se vyvíjí na lišejnících p ři bázi rákosových stvol ů. Naopak m ůra Sedina buettneri se vyvíjí na zblochanech a ost řicích, obává oligotrofn ější mok řady nižších poloh. Na byliny v litorálech vodních ploch jsou vázáni pí ďalka Orthonoma vittata, přástevník Spilosoma urticae či m ůra Lacanobia splendens . Můra Diachrysia zosimi se sice vyvíjí na lu čním krvavci totenu, pravd ěpodobn ě však preferuje krvavce v nese čených litorálech. Vazbu na solitérní vrby vykazuje m ůra Catocala electa , na jilmy m ůra Meganephria bimaculosa. Management. U tak pestrého biotopového komplexu, jako jsou eutrofní mok řady, bude vždy záviset na prioritních druzích a technických možnostech. Cílem je udržet celé série mok řadní / litorální vegetace na úkor monospecifických porost ů rákosu, bránit zar ůstání d řevinami, brzdit eutrafizaci stanoviš ť. 1. Pokud mok řady s výskytem ohrožených druh ů p řiléhají k rybník ům, prosadit nižší hnojení , možná i snížení rybích obsádek. 2. Kde litorály rybník ů či b řehové porosty p řiléhají k pastvinám, umožnit p řístup pasoucímu se dobytku k vod ě. 3. Velké rákosiny periodicky séci , a to nikdy ne v celém rozsahu , ale v mozaice obdobn ě, jako uvádíme pro se č luk. 4. V rozsáhlých mok řadních komplexech (nap ř. niva Lužnice na T řebo ňsku, niva Olše na Karvínsku, niva Plou čnice na Českolipsku) zavést volnou pastvu velkých herbivor ů. Zakázané postupy. Odvod ňování, zales ňování bezlesých mok řad ů, brán ění pastv ě v břehových litorálech.

32 Příklady dobré praxe. Pastva koní v NPR Slanisko u Nesytu; asanace rákosových porost ů v NPR B řehy ňský a Novozámecký rybník.

Pís činy Biotop, který b ěhem minulého století doznal nejv ětšího úbytku. Takzvané váté písky se vyvinuly b ěhem glaciálu v okolí niv v ětších nížinných řek (zejm. Labe, Vltava, Lužnice, Morava, Odra). Zár ůstu lesem zde po staletí bránilo jejich využívání k pastv ě. N ěkdy od poloviny 19. století byly zám ěrn ě zales ňovány zejména borovicí, dnes mimo hrstku chrán ěných území spíše sekundárn ě ve vyt ěžených pískovnách. Ohrožení motýli . Vřetenušky Zygaena laeta a Zygaena punctum , lišaj Hyles euphorbiae , pí ďalky Narraga fasiolaria , můry Protolampra sobrina , Schinia cognata , Xestia asworthii , Hadena irregularis , Staurophora celsia. Dva denní motýli t ěchto stanoviš ť u nás již vyhynuli, dosud zde žijí n ěkteré druhy sdílené s krátkostébelnými stepmi a skalami: oká či Arethusana arethusa a Minois dryas , ohnivá ček Lycaena alciphron , soumra čník Pyrgus carthami aj. Charakteristika . Málo druh ů pís čin je na tato stanovišt ě vázano striktn ě – fauna je sdílená s krátkostébelnými stepními trávníky, skalami apod. Mnoho druh ů zde však nachází optimum, bu ď pro velké abudance živných rostlin (nap ř. Zygaena laeta vázaná na má čku ladní, nebo Hyles euphorbiae vázaný na pryšce), nebo pro specifické mezo- a mikroklima. N ěkteré pís činné druhy zasahují i do řídkých, nej čast ěji borových, les ů na pískách (nap ř. S taurophora celsia ). Management . Pot řebné je jednak radikální rozší ření pís čin na úkor biologicky bezcenných lesních plantáží, jednak brán ění sukcesi na pís činách již existujících. 1. Extenzivn ě pást, řízen ě vypalovat v zimním období, nebo kombinovat tyto p řístupy 2. Vegeta ční kryt narušovat mechanicky pojezdem vozidel, bránováním apod. 3. Plochy porostlé invazními bylinami asanovat radikáln ěji: buldozerem shrnout celé ruderalizované plochy a skrývku odvézt mimo vlastní území 4. Využít potenciálu pískoven , jež často p řiléhají k píse čným lokalitám – zabránit zde lesnickým rekultivacím, provád ět zde obdobný management jako na pís činách a za členit tyto plochy do sít ě ZCHÚ Zakázané postupy. Zales ňování, produk ční lesnické rekultivace pískoven. Příklady dobré praxe . Prakticky všechna pís činová maloplošná chrán ěná území (Moravská sahara, Vojenské cvi čišt ě Bzenec, Píse čný p řesyp u Vlkova) jsou udržována správn ě – s vý řezem k řovin, narušováním drnu atd. Velmi pozitivní je pé če o pís čité plochy pod elektrovody v oblasti tzv. „Východo české Sahary“ (pe čuje spolek Jaro Jarom ěř ). P římo příkladné pak jsou biologické revitalizace vyt ěžených pískoven v CHKO T řebo ňsko (spolek Calla).

Skály a sut ě (S – skály, sut ě a jeskyn ě)

33 Fauna je obdobou krátkostébelných stepí, s relativně vyšším zastoupením druh ů preferujících obnažený substrát. I tyto biotopy byly v minulosti vesm ěs pasené. Ústup od pastvy vedl k jejich p řer ůstání k řovinami, sukcesi sm ěrem k lesu a následné degradaci, nebo úmyslnému zales ňování. Denní motýli nejsou vázáni p římo na skály; řada xerotermních druh ů však vyžaduje mozaiku nezapojené vegetace a obnaženého podloží, tedy zdroje podmín ěné přítomností skal a sutí. Ohrožení motýli . Zelená ček Adscita geryon , pí ďalky Idaea contiguaria , Nebula tophaceata , Nebula achromaria , m ůry Apamea platinea, Euxoa vitta , Xestia asworthii , Luperina nickerlii, Platyperigea terrea; přástevníci Watsonarctia casta , Chelis maculosa a Cycnia luctuosa , lišejníkovci Paidia rica , Setina roscida . Na ohrožené denní motýly velmi bohaté biotopy, nap říklad jaso ň červenooký ( Parnassius apollo ) (reintrodukovaná populace na Štramberku), soumra čníci Spialia sertorius , Pyrgus serratulae a P. carthami , modrásci Scolitantides orion , Pseudophilotes vicrama, Plebeius idas, Polyommatus dorylas , oká č skalní ( Chazara briseis ) aj. Charakteristika. Fauna je obdobou krátkostébelných stepí, s relativně vyšším zastoupením druh ů vyžadujících či preferujících obnažený substrát. Nap říklad lišejníkovec Paidia rica přežívá již jen na několika izolovaných oslun ěných skalách a skalních plošinách s bohatými porosty lišejníku a játrovek v CHKO K řivoklátsko. Podobné nároky, ovšem s vývojem na bylinách, mají p řístevníci Sedina roscida a Cycnia luctuosa . Vyhynulý a reprodukovaný Parnassius apollo se vyvíjí na rozchodnících na skalních hranách vápencových lom ů u severomoravského Štramberka. Rovn ěž na rozchodník vázaný modrásek Scolitantides orion leckde p řežívá ve velmi malých izolovaných populacích, ješt ě horší je situace na mate řídoušku vázaného modráska Pseudophilotes vicrama . By ť skalní substrát na t ěchto biotopech zpomaluje zapojení vegetace a r ůst d řevin, i na většin ě skalních biotop ů by d říve či pozd ěji p řevládla pozd ější sukcesí stadia. Vyšší rozloha skal a sutí v minulosti byla dána tím, že i tyto lokality bývaly paseny, typicky nenáro čnými kozami. Zánikem pastvy spousta skalních biotop ů zanikla, nebo se stala neobývatelnými pro specifickou faunu. Většina motýl ů obývajících skalnaté lokality ovšem není vázána p římo na skály; typicky vyžadují mozaiku nezapojené vegetace a obnaženého podloží. Management . 1. všechny skalnaté biotopy bránit p řed expanzí d řevin; plošn ě a d ůsledn ě likvidovat invazní akát, borovici černou a další nep ůvodní d řeviny 2. stanovišt ě pravideln ě udržovat extenzívní pastvou koz 3. v zimních m ěsících je možné provád ět řízené vypalování 4. využít potenciálu kamenolom ů, kde po ukon čení t ěžby vnikají náhradní refugia skalních a stepních organism ů; zde nedopustit lesnické či zem ědělské rekultivace, naopak je citliv ě revitalizovat 5. kde je t řeba, zv ětšit plochu skalních povrch ů, zvážit radikální asanaci pomocí buldozeru, nebo vyst řelením drobných lomových st ěn

34 Zakázané postupy . Zales ňování, tolerance expanze invazních d řevin. Příklady dobré praxe . Z poslední dekády je jich mnoho – nap ř. pé če o skalní chrán ěná území v obvodu Velké Prahy (pastva koz, vý řez d řevin) i jinde.

Alpínské trávníky, v četn ě horských luk pod hranicí lesa Pravé alpínské trávníky jsou v ČR vyvinuty jen v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a na Králickém Sn ěžníku. Zástupci vysokohorské fauny se však vyskytují i na kulturních loukách pod hranicí lesa (p řibl. ve smrkovém vegeta čním stupni), bu ďto sem zasahují z vyšších poloh (Krkonoše, mén ě Hrubý Jeseník), nebo jde o reliktní výskyty, možná související s historicky otev řen ější strukturou horských les ů. Ohrožení motýli . Pí ďalky Eupithecia silenata , Psodos alpinatus , Psodos quadrifarius a Thera cognata . Denní motýly zde zastupuje okáč Erebia sudetica . Charakteristika . Celá rozloha vysokohorských holí je v ČR chrán ěna formou maloplošných ZCHÚ a I. zón Krkonošského národního parku. Úst ředním problémem t ěchto stanoviš ť je sou časný pokles diverzity bylinného patra, související s upušt ěním od pastvy, p řípadn ě trava ření, v období po II. sv ětové válce. Zmizení pastevního tlaku vede k dominanci n ěkolika málo trav, p řípadn ě brusnicových ke řík ů, jakož i k expanzi borovice kle če (p ůvodní v Krkonoších, nep ůvodní a invazní v Jeseníkách). Situaci zhoršuje zdokumentovaný posun horní hranice lesa, respektive kle čového pásma. Expandující borovice kle č zmenšuje rozlohu prameniš ť obývaných v Hrubém Jeseníku oká čem Erebia sudetica . V Jeseníkách i Krkonoších je pozorován úbytek abundance obou pí ďalek rodu Psodos (P. alpinarius žije v obou poho řích, P. quadrifarius jen v Krkonoších). Ochuzování bylinného patra nesv ědčí ani pí ďalce Eupithecia silenata . Thera cognata , vázaná na jalovce na bývalých horských pastvinách a recentn ě známá jen ze Šumavy, je potenciáln ě ohrožená sukcesím zar ůstáním svých lokalit. Louky pod hranicí lesa jsou na Šumav ě, v Krkonoších i jinde ohroženy bu ď p říliš intenzívní pé čí (nap ř. opakovaná plošná strojová se č na loukách v okolí krkonošských bud tam potla čuje tém ěř všechny druhy motýl ů), nebo naopak sukcesím zar ůstáním (n ěkteré odlehlejší enklávy na Šumav ě). Management . 1. Na části alpínského bezlesí Krkonoš a Jesník ů obnovit tradi ční extenzivní pastvu – lépe pást skot a než ovce. 2. Na horských loukách pod hranicí lesa obnovit extenzivní se č, séci mozaikou zam ěř enou na místa s vyšší vegetací, d ůsledn ě odstra ňovat biomasu. 3. Radikální asanace kle če v CHKO Jeseníky a pro řed ění kle čových výsadeb v NP Krkonoše, eliminovat i rozsáhlé porosty brusnic. Nejlépe kombinovat asanaci se se čí nebo pastvou, čili po každém zásahu ihned za čít séci nebo pást. 4. V NP Šumava zavést pro vybrané bezlesé partie volnou pastvu herbivor ů coby ekonomicky i biologicky výhodnou metodu pé če o biotopy.

35 5. V dlouhodob ějším časovém horizontu (1x za 10 let a více) experimentáln ě maloplošn ě vypalovat plochy s akumulovanou sta řinou. Zakázané postupy. Nexperimentovat se zvyšováním horní hranice lesa. Příklady dobré praxe . Vzhledem k opatrnosti ochraná řů v ůč i biotop ům nad hranicí lesa (mýtus o „nenarušenosti“) jich dosud není mnoho. P řesto dochází k redukci expandující kle če na rašeliništích v Krkonošském národním parku, v Malé Kotlin ě v jesenické NPR Prad ěd i jinde. Extenzívní pastva byla úsp ěšn ě navrácena jednak k některým krkonošským boudám, jednak na četné lu ční enklávy v NP Šumava. To nejd ůležit ější – obnova pastvy nad horní hranicí lesa sudetských poho ří – však stále čeká na realizaci.

3.3.3. Stanovišt ě siln ě ovlivn ěná člov ěkem Postindustriální stanovišt ě a ruderály (p ředevším X6 – Antropogenní plochy se sporou vegetací a X7, X8 – Ruderály) Lomy, pískovny, d ůlní výsypky, hliništ ě, popílkovišt ě, proluky mezi pr ůmyslovými zónami a dokonce i dálni ční, silni ční a železni ční t ělesa mohou za jistých podmínek hostit zna čná množství ohrožených druh ů. Přítomnost nezapojené vegetace tato stanovišt ě sbližuje se sut ěmi a skálami termofytika, s krátkostébelnými xerotermy nebo vátými písky; ruderální vegetace m ůže nahrazovat vysokostébeln ější stepi, lesní lemy nebo teplomilné k řoviny. Ohrožení motýli . Na xerotermních ruderálech nap říklad vřetenuška Zygaena laeta , zelená ček Adscita geryon , lišaj Proserpinus proserpina , lišejníkovec Setina roscida , p řástevník Thyria jacobeae , m ůry Acontia lucida , Cucullia asteris , Cucullia tanaceti. Denní motýly zastupují reintrodukovaný jaso ň Parnassius apollo , otakárek Iphiclides podalirius , soumra čníci Spialia sertorius , Thymelicus acteon , modrásci Polyommatus bellargus , Plebeius idas , Scolitantides orion , Glaucopsyche alexis , Polyommatus daphnis, ostruhá čci Satyrium spini , S. acaciae , oká či Hyponephele lycaon , Hipparchia semele, Minois dryas aj. Na hygrofilních ruderálech k nim p řistupují nap ř. m ůra Mormo maura , nebo modrásci Phengaris nausithous a Aricia eumedon , či dokonce pestrok řídlec Zerynthia polyxena . Charakteristika. Bohatá fauna postindustriálních biotop ů souvisí s přítomností struktur chyb ějících v běžné krajin ě (nap ř. plochy výh řevného obnaženého substrátu, n ěkteré jinde vzácné živné rostliny, zna čná r ůznorodost mikroklimatu). Osídlení konkrétními druhy samoz řejm ě závisí na blízkosti či vzdálenosti p řirozených biotop ů, sloužících jako zdroje kolonist ů, i na charakteru postindustriálního stanovišt ě jako takového – ve vápencových lomech se objevují druhy karbonátových skalních stepí, v pískovnách druhy pís čin a podobn ě. Problematika je v ČR intenzívn ě zkoumána, k dispozici je několik monografií (nap ř. Tropek & Řehounek 2012), na které čtená ře odkazujeme. Management . 1. Poskytnout maximální prostor řízené sukcesi : Spoléhat na spontánní kolonizaci vegetací, při tom redukovat invazní rostlinstvo, zejména d řeviny typu akátu, pajasanu apod.

36 2. Vnášet stanovištn ě vhodné druhy rostlin se sníženou schopností samovolné kolonizace – výsevy nebo i výsadbou, vyt ěžená stanovišt ě mohou být vhodnými náhradními stanovišti pro n ěkteré v krajin ě ustupující druhy rostlin. 3. Výsevy bohatých bylinotravinných sm ěsí na lokality typu silni čních násp ů, továrních dvor ů apod. Využívat regionáln ě p ůvodní osivo. 4. Vzhledem k tomu, že podobné lokality stále nejsou ve řejností vnímány jako „p říroda“, je vhodné za čít zde, pokud jsou to lokality ohrožených druh ů, vyhlašovat maloplošná chrán ěná území . Zakázané postupy. Zem ědělské a lesnické rekultivace spo čívající v zavezení lokalit ornicí a lesnickou či zem ědělskou výsadbou. Vytvá ření velkých vodních nádrží. Skládkování. Příklady dobré praxe . Je jich mnoho, díky stále akceptovan ějšímu pochopení významu postindustriálních lokalit pro biodiverzitu. Zmíníme biologickou revitalizaci vyt ěžených lom ů na Hádech u Brna a na moravském Štramberku, nebo vynikající revitalia ční projekty v oblasti třebo ňských pískoven. V poslední dob ě též probíhají výsevy motýlích sm ěsí na dálni čních tělesech.

Zahrady, parky a intravilány (X1 – Urbanizovaná území) I naprosto urbanizované lokality mohou hostit ohrožené druhy, kte ří nacházejí stanovišt ě v prolukách, zahradách, parcích a na podobných místech. Pro v ětšinu motýl ů jde o p řechodná stanovišt ě, p řesto se zde n ěkteré druhy vyskytují pravideln ěji. Ohrožení motýli . Martiná č Saturnia pyri , m ůry Atethmia ambusta a Mormo maura. Denní motýly zastupují např. soumra čník Carcharodus alcae , modrásek Scolitantides orion , batolci Neptis rivularis a Limenitis camilla , otakárek Iphiclides podalirius. Charakteristika. Náš nejv ětší no ční motýl, martiná č Saturnia pyri , se krom ě lesostepí vyskytuje i v zahradách a sadech jižní Moravy. Sadovou m ůrou m ůže být i Atethmia ambusta , vázaná na staré vysokokmeny hrušní, nebo Mormo maura, druh p říb řežních ruderál ů, který někdy zimuje ve starých stokách, štolách či k ůlnách. Soumra čník Carcharodus alceae obývá ruderály s porosty slézovitých. B ělopásek Neptis rivularis, v přírod ě vázaný na mok řady s tavolníkem vrbolistým, nepohrdne ve své oblasti výskytu (T řebo ňsko, Bud ějovicko, Jind řichohradecko) ani tavolníky v živých plotech sídel. Totéž platí v podh ůř í, t řeba na Liberecku, pro b ělopáska Limenitis camilla (vývoj na zimolezech) a v termofytiku jižní Moravy pro otakárka Iphiclides podalirius (vývoj na trnkách). Na skály vázaný modrásek Scolitantides orion osídluje vhodné zídky a alpína v prostoru Velké Prahy. Management . Problematika pé če o urbánní biotopy by zasloužila samostatnou publikaci zejména v souvislosti s tím, jak roste popularita „m ěstské ekologie“ v podob ě projekt ů různých „živých zahrad“, „motýlích park ů“ a podobn ě. K tématu vycházejí samostatné publikace ur čené široké ve řejnosti. Na tomto míst ě proto jen obecné poznámky. 1. Kv ětinové záhony, alpína a podobn ě osívat kvalitními nektaronosnými rostlinami , případn ě i živnými rostlinami ohrožen ějších druh ů.

37 2. Preferovat domácí druhy strom ů a ke řů , které ideáln ě hostí ohrožené motýly (nap ř. tavolník, zimolezy, trnky, hlohy…) 3. Na plochách ve řejné zelen ě ponechávat do časn ě nese čené plochy. 4. Kde to nevadí jiným funkcím m ěsta, tolerovat drobný nepo řádek jako hromady kamení či rumišt ě, pokácené kmeny strom ů a podobn ě. Příklady dobré praxe : V posledních letech jich zásadn ě p řibylo, nap říklad p římo v intravilánu Českách Bud ějovic jsou n ěkteré parky se čeny mozaikou, jsou zde z řizovány „v čelí hotely“, „broukovišt ě“ a další drobná za řízení pro podporu biodiverzity bezobratlých.

38 3.4. Tabelární p řehled biotop ů ohrožených motýl ů

Tabelární p řehled biotop ů ohrožených motýl ů Tab.: Biotopy denních a velkých no čních motýl ů za řazených do Červeného seznamu bezobratlých České republiky (Farka č et al. 2005).

Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

otakárkovití

pestrok řídlec podražcový ( Zerynthia polyxena ) VU ● ● ● ●

jaso ň červenooký ( Parnassius apollo ) RE ● ● ●

jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne ) CR ● ● ● ●

otakárek ovocný ( Iphiclides podalirius ) VU ● ● ●

běláskovití

bělásek hrachorový ( Leptidea sinapis ) VU ● ● ● ●

bělásek východní ( Leptidea morsei ) CR ● ●

bělásek ovocný ( Aporia crataegi ) NT ● ● ●

bělásek jižní ( Pieris mannii ) RE ● ●

žlu ťásek bor ůvkový ( Colias palaeno ) VU ●

žlu ťásek úzkolemý ( Colias chrysotheme ) RE ● ●

žlu ťásek barvom ěnný ( Colias myrmidone ) CR ●

modráskovití

39 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

pestrobarvec petrklí čový ( Hamearis lucina ) VU ● ● ● ohnivá ček rdesnový ( Lycaena helle ) RE ● ohnivá ček modrolesklý ( Lycaena alciphron ) VU ● ● ● ohnivá ček janovcový ( Lycaena thersamon ) RE ● ostruhá ček jilmový ( Satyrium w-album ) VU ● ● ● ● ostruhá ček trnkový ( Satyrium spini ) VU ● ● ● ● ostruhá ček česvinový ( Satyrium ilicis ) EN ● ● ostruhá ček kapinicový ( Satyrium acaciae ) VU ● ● ● ● modrásek tolicový ( Cupido decoloratus ) NT ● ● ● modrásek čičorkový (Cupido alcetas ) VU ● ● morásek černo čárný ( Pseudophilotes baton ) CR ● modrásek východní ( Pseudophilotes vicrama ) EN ● ● modrásek rozchodníkový ( Scolitantides orion ) VU ● ● ● ● modrásek kozincový ( Glaucopsyche alexis ) VU ● ● modrásek ho řcový ( Maculinea alcon ) CR ● ● ● ● modrásek černoskvrnný ( Maculinea arion ) CR ● modrásek o čkovaný ( Maculinea teleius ) VU ● ● ● modrásek bahenní ( Maculinea nausithous ) NT ● ● ● modrásek obecný ( Plebejus idas ) VU ● ● ● modrásek pumpavový ( Aricia artaxerxes ) EN ● ● ●

40 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

modrásek b ělopásný ( Aricia eumedon ) VU ● ● modrásek st říbroskvrnný ( Vacciniina optilete ) VU ● modrásek lesní ( Cyaniris semiargus ) VU ● ● ● modrásek ligrusový ( Polyommatus damon ) CR ● modrásek komonicový ( Polyommatus dorylas ) EN ● ● modrásek vi čencový ( Polyommatus thersites ) VU ● modrásek stepní ( Polyommatus eroides ) RE ● ● modrásek jetelový ( Polyommatus bellargus ) VU ● ● modrásek hn ědoskvrnný ( Polyommatus daphnis ) VU ● ● babo čkovití bělopásek jedno řadý ( Limenitis reducta ) RE ● ● bělopásek dvou řadý ( Limenitis camilla ) VU ● ● ● ● bělopásek hrachorový ( Neptis sappho ) RE ● ● bělopásek tavolníkový ( Neptis rivularis ) VU ● ● ● ● babo čka vrbová ( Nymphalis xanthomelas ) RE ● ● babo čka bílé L ( Nymphalis vaualbum ) RE ● ● perle ťovec prost řední ( Argynnis adippe ) VU ● ● ● ● perle ťovec maceškový ( Argynnis niobe ) EN ● perle ťovec ostružinový ( Brenthis daphne ) VU ● ● perle ťovec dvou řadý ( Brenthis hecate ) VU ●

41 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

perle ťovec fialkový ( Boloria euphrosyne ) VU ● ● ● ● perle ťovec severní ( Boloria aquilonaris ) EN ● perle ťovec mok řadní ( Proclossiana eunomia ) VU ● hn ědásek kostkovaný ( Melitaea cinxia ) EN ● ● hn ědásek diviznový ( Melitaea phoebe ) CR ● hn ědásek kv ětelový ( Melitaea didyma ) EN ● hn ědásek jižní ( Melitaea trivia ) RE ● hn ědásek rozrazilový ( Melitaea diamina ) EN ● ● hn ědásek podunajský ( Melitaea britomartis ) CR ● ● hn ědásek černýšový ( Melitaea aurelia ) CR ● ● hn ědásek osikový ( Euphydryas maturna ) CR ● ● hn ědásek chrastavcový ( Euphydryas aurinia ) CR ● ● oká č medy ňkový ( Hipparchia fagi ) VU ● ● ● ● oká č b ělopásný ( Hipparchia alcyone ) CR ● ● ● oká č metlicový ( Hipparchia semele ) CR ● ● ● ● oká č píse čný ( Hipparchia statilinus ) RE ● oká č skalní ( Chazara briseis ) CR ● ● oká č ovsový ( Minois dryas ) VU ● ● ● ● oká č vo ňavkový ( Brintesia circe ) VU ● ● ● ● oká č kost řavový ( Arethusana arethusa ) EN ●

42 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

oká č menší ( Erebia sudetica ) VU ● oká č klub ěnkový ( Erebia aethiops ) VU ● ● ● ● ● oká č šedohn ědý ( Hyponephele lycaon ) EN ● ● oká č st ředomo řský ( Hyponephele lupina ) RE ● oká č lipnicový ( Pyronia tithonus ) RE ● ● oká č st říbrooký ( Coenonympha tullia ) CR ● oká č hn ědý ( Coenonympha hero ) RE ● ● oká č stínovaný ( Lasiommata petropolitana ) NT ● ● oká č jílkový ( Lopinga achine ) CR ● ● soumra čníkovití soumra čník slézový ( Carcharodus alceae ) VU ● ● ● ● soumra čník m ěsí čkový ( Carcharodus flocciferus ) RE ● soumra čník skořicový ( Spialia sertorius ) VU ● ● ● soumra čník podobný ( Pyrgus armoricanus ) CR ● soumra čník b ělopásný ( Pyrgus alveus ) VU ● ● soumra čník západní ( Pyrgus trebevicensis ) CR ● soumra čník mochnový ( Pyrgus serratulae ) VU ● ● soumra čník proskurníkový ( Pyrgus carthami ) VU ● ● ● soumra čník severní ( Carterocephalus silvicolus ) RE ● soumra čník žlutoskvrnný ( Thymelicus acteon ) EN ● ● ● ●

43 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

soumra čník čárkovaný ( Hesperia comma ) VU ● vřetenuškovití vřetenuška smldníková ( Zygaena cynarae ) RE ● ● vřetenuška t řeslicová ( Zygaena brizae ) CR ● vřetenuška mok řadní ( Zygaena trifolii ) CR ● vřetenuška pozdní ( Zygaena laeta ) EN ● ● vřetenuška chrastavcová ( Zygaena osterodensis ) EN ● ● vřetenuška čtverote čná ( Zygaena punctum ) EN ● ● zelená ček chrpový ( Jordanita chloros ) VU ● ● zelená ček velký ( Jordanita notata ) VU ● zelená ček devaterníkový ( Adscita geryon ) NT ● ● ● drvople ňovití drvople ň ch řestový ( Parahypopta caestrum ) EN ● drvople ň rákosový ( Phragmataecia castaneae ) NT ● ● ● bourovcovití bourovec trnkový ( Eriogaster catax ) CR ● ● ● bourovec cerový ( Eriogaster rimicola ) EN ● ● bourovec pryšcový ( Malacosoma castrense ) EN ● bourovec bor ůvkový ( Phyllodesma ilicifolium ) EN ● bourovec osikový ( Gastropacha populifolia ) VU ● ●

44 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

bourovec ovocný ( Gastropacha quercifolia ) NT ● ● ● martiná čovití martiná č trnkový ( Saturnia spini ) RE ● ● martiná č hruš ňový ( Saturnia pyri ) NT ● ● ● ● ● pabourovcovití pabourovec jest řábníkový ( Lemonia dumi ) CR ● ● ● pabourovec pampeliškový ( Lemonia taraxaci ) VU ● ● ● lišajovití dlouhozobka chrastavcová ( Hemaris tityus ) EN ● lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ) EN ● ● ● lišaj svízelový ( Hyles gallii ) VU ● ● ● ● ● dlouhozobka zimolezová ( Hemaris fuciformis ) NT ● ● ● lišaj dubový ( Marumba quercus ) NT ● ● ● lišaj pupalkový ( Proserpinus proserpina ) NT ● ● srpok řídlecovití srpok řídlec olšový ( Drepana curvatula ) VU ● ● ● hřbetozubcovití vzty čno řitka vzácná ( Pygaera timon ) RE ● ● hřbetozubec jarní ( Odontosia sieversi ) VU ● ●

45 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

hřbetozubec jilmový ( Dicranura ulmi ) NT ● ● ● ● hřbetozubec tmavoúhlý ( Drymonia obliterata ) NT ● ● ● beky ňovití

št ětconoš m ěsí čkový ( Gynaephora selenitica ) RE ● ● bekyn ě rákosová ( Laelia coenosa ) RE ● bekyn ě dubová ( Parocneria detrita ) EN ● ● bekyn ě narudlá ( Ocneria rubea ) VU ● ● ●

št ětconoš smrkový ( Calliteara abietis ) NT ● ● ● ● přástevníkovití přástevník pryšcový ( Arctia festiva ) RE ● ● přástevník st řemchový ( Pericallia matronula ) RE ● ● přástevník smute ční ( Phragmatobia luctifera ) CR ● ● ● přástevník kop řivový ( Spilosoma urticae ) CR ● ● ● ● přástevník ma řinkový ( Watsonarctia casta ) CR ● ● přástevník fialkový ( Coscinia cribraria ) EN ● přástevník svízelový ( Chelis maculosa ) EN ● ● lišejníkovec šedavý ( Paidia rica ) EN ● přástevník angreštový ( Rhyparia purpurata ) EN ● ● ● lišejníkovec malý ( Setina roscida ) EN ● ● ● přástevník černoskvrnný ( Cycnia luctuosa ) VU ●

46 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

přástevník užankový ( Hyphoraia aulica ) VU ● ● ● ● přástevník jest řábníkový ( Spiris striata ) VU ● ● lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lithosia quadra ) NT ● ● ● ● ● lišejníkovec bažinný ( Pelosia obtusa ) NT ● přástevník star čkový ( Thyria jacobaeae ) NT ● ● pí ďalkovití zejkovec kru činkový ( Hypoxistis pluviaria ) RE ● ●

šerok řídlec pampeliškový ( Charissa glaucinaria ) RE ● různorožec mechový ( Alcis jubata ) CR ● různorožec lišejníkový ( Cleorodes lichenarius ) CR ● ● pí ďalka žlu ťuchová ( Perizoma sagittatum ) CR ● ● ●

šedok řídlec jižní ( Schistostege decussata ) CR ● ● zelenopláštník jehlicový ( Aplasta ononaria ) EN ● ● pí ďalka malebná ( Coenocalpe lapidata ) EN ● ● pí ďalka skalní ( Entephria flavicinctata ) EN ● pí ďalka alpínská ( Entephria nobiliaria ) EN ● pí ďalka bahenní ( Epirrhoe pupillata ) EN ● ● kropenatec kru činkový ( Isturgia roraria ) EN ● ● vlnopásník lužní ( Scopula nemoraria ) EN ● ● ● vlnopásník zna čený ( Scopula subpunctaria ) EN ● ●

47 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

skvrnopásník angreštový ( Abraxas grossulariatus) VU ● ●

šedok řídlec samorostlíkový ( Acasis appensata ) VU ● ● ● různorožec bor ůvkový ( Arichanna melanaria ) VU ● ● pí ďalka klikvová ( Carsia sororiata ) VU ● zejkovec plaménkový ( Crocalis tusciaria ) VU ● ● ●

šerok řídlec žlutavý ( Charissa intermedia ) VU ● pí ďalka kozlíková ( Colostygia kollariaria ) VU ● ● sv ětlok řídlec šalv ějový ( Dyscia conspersaria ) VU ● pí ďalka š ťavelová ( Entephria infidaria ) VU ● ● zejkovec osikový ( Epirranthis diversata ) VU ● pí ďali čka rojovníková ( Eupithecia gelidata ) VU ● pí ďali čka bahenní ( Eupithecia pygmaeata ) VU ● pí ďali čka silenková ( Eupithecia silenata ) VU ● pí ďalka jilmová ( Hydrelia blomeri ) VU ● ● pí ďalka kru činková ( Chesias rufata ) VU ●

žlutok řídlec skalní ( Idaea contiguaria ) VU ● kropenatec pely ňkový ( Narraga fasciolaria ) VU ● pí ďalka údolní ( Nebula tophaceata ) VU ● pí ďalka bezbarvá ( Nebula achromaria ) VU ● ● pí ďalka vachtová ( Orthonama vittata ) VU ●

48 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

pí ďalka ku řičková ( Perizoma taeniatum ) VU ● hu ňatec alpínský ( Psodos alpinatus ) VU ● hunatec žlutopásný ( Psodos quadrifarius ) VU ● pí ďalka severní ( Thera cognata ) VU ● bělo čárník dubový ( Campaea honoraria ) NT ● ● pí ďalka skalková ( Colostygia aptata ) NT ● ● pí ďalka černá ( Epirrhoe hastulata ) NT ● různorožec černopásný ( Fagivorina arenaria ) NT ● pí ďalka prameništní ( Lampropteryx otregiata ) NT ● ● ● ●

šerok řídlec trnkový ( Odontognophos dumetatus ) NT ● ● ● vlnopásník lu ční ( Scopula umbelaria ) NT ● ● ● sv ětlopáska červcová ( Calymma communimacula ) RE ● ● zlatok řídlec vzácný ( Jodia croceago ) CR ● ● můra svla čcová ( Lacanobia splendens ) CR ● ● sv ětlopáska rum ěnicová ( Odice arcuinna ) CR ●

černopáska stra čková ( Periphanes delphinii ) CR ● ● osenice paprs čitá ( Actinotia radiosa ) EN ● ● blýskavka hasivková ( Callopistria juventina ) EN ● ● ● hn ědopáska žlu ťuchová ( Calyptra thalictri ) EN ● ● ● můra Leinerova ( Conisania leineri ) EN ● ●

49 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

kovolesklec totenový ( Diachrysia zosimi ) EN ● ● hn ědopáska panonská ( Lygephila ludicra ) EN ● kovolesklec žlu ťuchový ( Lamprotes c-aureum ) EN ● ● kovolesklec piplový ( Euchalcia consona ) EN ● ● kovolesklec plicníkový ( Euchalcia modestoides ) EN ● ● kovolesklec horský ( Euchalcia variabilis ) EN ● trava řka okrová ( Eremobia ochroleuca ) EN ● můra kozincová ( Heliophobus kitti ) EN ● dřevobarvec olšový ( Lithophane consocia ) EN ● ● dřevobarvec vlochy ňový ( Lithophane lamda ) EN ● osenice v řesová ( Lycophotia molothina ) EN ● trava řka Nickerlova ( Luperina nickerlii ) EN ● můra pely ňková ( Polia serratilinea ) EN ● ● kovolesklec om ějový ( Polychrysia moneta ) EN ● ● pestroskvrnka čekanková ( Polymixis flavicincta ) EN ● ● ● osenice šedonachová ( Protolampra sobrina ) EN ● ●

černopáska radyková ( Schinia cognata ) EN ● ● osenice star čková ( Xestia ashworthii ) EN ● ● osenice smrková ( Xestia sincera ) EN ● zlatok řídlec jilmový ( Xanthia gilvago ) EN ● ●

50 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

osenice šedok řídlá ( Yigoga forcipula ) EN ● ● sv ětlopáska slézová ( Acontia lucida ) VU ● ● blýskavka černá ( Amphipyra livida ) VU ● ● ● ● ● ● můra vlochy ňová ( Anarta cordigera ) VU ●

šedavka ( Apamea maillardi ) VU ● ● ●

šedavka platinová ( Apamea platinea ) VU ● hn ědopáska alchymista ( Catephia alchymista ) VU ● ● ● stužkonoska vrbová ( Catocala electa ) VU ● ●

šedavka mok řadní ( Celaena haworthii ) VU ● jasnobarvec východní ( Episema tersa ) VU ● osenice rašelinná ( Eugraphe subrosea ) VU ● můra ušnicová ( Hadena irregularis ) VU ● ● hn ědopáska nejv ětší ( Lygephila lusoria ) VU ● ● pestroskvrnka dvouskvrnná ( Meganephria bimaculosa ) VU ● ● ● ● ● blýskavka černopásá ( Mormo maura ) VU ● ● ● ● rákosnice ost řicová ( Phragmatiphila nexa ) VU ●

černopáska t řemdavová ( Pyrrhia purpurina ) VU ● ● rákosnice pozdní ( Sedina buettneri ) VU ● trava řka ozdobná ( Staurophora celsia ) VU ● ● ● ● kovolesklec kop řivový ( Syngrapha interrogationis ) VU ● ● ●

51 Eutrofní mokEutrofní Zahrady, parky a parky Zahrady, Postind. stanovišt pa Alpínské trávníky, Bu Horské smr mezofilní louky Stepi, lesostepi,Stepi, suché pastviny Ohroženost ř Skály a sutSkály horské horské louky Lesní lemy,Lesní intravilány Rašeliništ eziny, sv č Lužní lesyLužní Doubravy kategorie Vlhké ažVlhké iny a suiny K ruderály Pís ř lesy oviny oviny č

iny iny ě ť č tliny ě ř ové iny iny ě

ady -

ě ,

osenice horská ( Xestia rhaetica ) VU ● ● osenice severní ( Xestia alpicola ) VU ● ●

šípov ěnka vachtová ( Acronicta menyanthidis ) NT ● ● zlatok řídlec hruš ňový ( Atethmia ambusta ) NT ● ● ● jasnobarvec b ělozá řkový ( Cleoceris scoriacea ) NT ● ● kuklé řka hv ězdnicová ( Cucullia asteris ) NT ● ● kuklé řka vrati čová ( Cucullia tanaceti ) NT ● ● osenice hbitá ( Euxoa birivia ) NT ● osenice ( Euxoa tritici (= crypta) ) NT ● ● osenice b ělopásná ( Euxoa vitta ) NT ● osenice vrbová ( Mesogona oxalina ) NT ● ● ● jasnobarvec hledíkový ( Omphalophana antirrhinii ) NT ● blýskavka skalní ( Platyperigea terrea ) NT ●

šípov ěnka stepní ( Simyra nervosa ) NT ● dřevobarvec úzkok řídlý ( Scotochrosta pulla ) NT ● ● ●

šedavka dev ětsilová ( Hydraecia petasitis ) NT ●

52 4. Prioritní oblasti a lokality pro druhovou ochranu

Z hlediska sou časného výskytu ohrožených druh ů motýl ů lze vybrat regiony, které jsou pro jejich p řežití v České republice prioritní. Zde je t řeba pro stanovišt ě ohrožených druh ů nutné zajistit management komplexn ě na úrovni celé krajiny. To bude vyžadovat zejména zm ěny v obhospoda řování les ů, p řizp ůsobení managementu stepních, lesostepních, lu čních a mok řadních lokalit pot řebám motýl ů a zvyšování po čtů t ěchto stanoviš ť cestou ekologie obnovy. Protože v ětšina prioritních oblastí je územn ě chrán ěna, bude nutné zohlednit pot řeby motýl ů v plánech pé če jednotlivých národních park ů, chrán ěných krajinných oblastí a maloplošných zvlášt ě chrán ěných území, jakož i v územních plánech jednotlivých území.

4.1. Karlovarský kraj

CHKO Slavkovský les Rašeliništ ě, v řesovišt ě, rašelinné louky, mok řady, kamenité výchozy, ostr ůvky xerotermní vegetace, skalnatá údolí, extenzivní pastviny, p řevážn ě v NPR Kladské rašeliny, NPP K řížky, NPP Upolínová louka pod K řížky, PR Údolí Teplé, PR Rašeliništ ě u Myslivny, PP Podhorní slat ě. Ohrožení denní motýli: hn ědásek chrastavcový ( Euphydryas aurinia ), h. rozrazilový (Melitaea diamina ), perle ťovec severní ( Boloria aquilonaris ), ohnivá ček modrolesklý (Lycaena alciphron ), modrásek st říbroskvrnný ( Vacciniina optilete ), pestrobarvec petrklí čový (Hamearis lucina ), žlu ťásek bor ůvkový ( Colias palaeno ) aj. Ohrožení no ční motýli: lišaj svízelový ( Hyles gallii ), srpok řídlec olšový ( Drepana curvatula ), p řástevník angreštový ( Rhyparia purpurata ), p. kop řivový ( Spilosoma urticae ), šípov ěnka vachtová ( Acronicta menyanthidis ), kovolesklec om ějový ( Polychrysia moneta ), kovolesklec plicníkový ( Euchalcia modestoides ), pí ďalka klikvová ( Carsia sororiata ) aj.

Západo české mok řady a extenzivní pastviny Ašský výb ěžek, Chebská pánev, okolí Karlových Var ů a Mariánských Lázní – nap ř. NPR Lužní potok, PR Byst řina, NPR Soos. Ohrožení denní motýli : jediná oblast výskytu hn ědáska chrastavcového ( Euphydryas aurinia ) v ČR, dále perle ťovec severní ( Boloria aquilonaris ), hn ědásek rozrazilový ( Melitaea diamina ), modrásek st říbroskvrnný ( Vaccinnina optilete ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška mok řadní ( Zygaena trifolii ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), srpok řídlec olšový ( Drepana curvatula ), šípov ěnka vachtová ( Acronicta menyanthidis ), šedavka mok řadní ( Celaena haworthii ), pí ďalka vachtová ( Orthonama vittata ) aj.

Xerotermní lokality Doupovských hor

53 Okolí Kadan ě, NPR Úhoš ť, navazující lesostepní plochy ve VVP Hradišt ě, výsypky Tušimické elektrárny. Ohrožení denní motýli: poslední známý výskyt oká če šedohn ědého ( Hyponephele lycaon ) v Čechách, dále oká č metlicový ( Hipparchia semele ), soumra čník b ělopásný ( Pyrgus alveus ), s. mochnový ( P. serratulae ) aj. Ohrožení no ční motýli: dlouhozobka zimolezová ( Hemaris fuciformis ), lišaj svízelový (Hyles gallii ), l. pryšcový ( Hyles euphorbiae ), bourovec pryšcový ( Malacosoma castrense ), přástevník star čkový ( Thyria jacobaeae ), p. angreštový ( Rhyparia purpurata ), p. ma řinkový (Watsonarctia casta ), osenice šedok řídlá ( Yigoga forcipula ), šerok řídlec trnkový (Odontognophos dumetatus ) aj.

4.2. Ústecký kraj Národní park České Švýcarsko Komplex skalních m ěst, sout ěsek, hlubokých skalnatých údolí, su ťových les ů, roklin, převážná v ětšina cenných území se nachází v I. zón ě NP. Ohrožení denní motýli: modrásek bahenní ( Phengaris nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius ) Ohrožení no ční motýli: šerok řídlec pampeliškový ( Charissa glaucinaria ) - jediná recentní oblast výskytu v ČR (NPP Prav čická brána), žlutok řídlec skalní ( Idaea contiguaria ) aj. CHKO České st ředoho ří Výh řevné kamenité strán ě, skalní stepi, suché trávníky, doubravy, su ťové lesy, k řovinaté enklávy, skalnatá údolí, nivní a mok řadní louky, p ředevším NPR Lovoš, NPR Milešovka, NPR Oblík, NPR Raná, NPP Panská skála, PR Bílé strán ě, PR Bohy ňská lada aj. Ohrožení denní motýli: pestrobarvec petrklí čový ( Hamearis lucina ), modrásek východní (Pseudophilotes vicrama ), m. ligrusový ( Polyommatus damon ), hn ědásek černýšový (Melitaea aurelia ), oká č metlicový ( Hipparchia semele ), o. skalní ( Chazara briseis ), o. ovsový ( Minois dryas ), soumra čník žlutoskvrnný ( Thymelicus acteon ), s. sko řicový (Spialia sertorius ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška pozdní ( Zygaena laeta ), zelená ček velký ( Jordanita notata ), lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ), l. svízelový ( Hyles gallii ), p řástevník ma řinkový (Watsonarctia casta ), kovolesklec piplový ( Euchalcia consona ), m ůra ušnicová ( Hadena irregularis ), osenice šedok řídlá ( Yigoga forcipula ), pí ďalka malebná ( Coenocalpe lapidata ).

CHKO Labské pískovce Květnaté bu činy, su ťové lesy, skalní m ěsta, pískovcové skály, ka ňony, sout ěsky, mok řady, rašeliništ ě, slatiny převážn ě v NPR Ka ňon Labe, PR Čabel, PR Pekelský d ůl, PR Rájecká rašeliništ ě, PR Za pilou, PP Tiské st ěny. Ohrožení denní motýli: bělásek ovocný ( Aporia crataegi ), modrásek bahenní ( Phengaris nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius )

54 Ohrožení no ční motýli: dlouhozobka zimolezová ( Hemaris fuciformis ), srpok řídlec olšový (Drepana curvatula ), h řbetozubec tmavoúhlý ( Drymonia obliterata ), blýskavka hasivková (Callopistria juventina ), osenice v řesová (Lycophotia molothina), žlutok řídlec skalní ( Idaea contiguaria ), různorožec bor ůvkový ( Arichanna melanaria ), šerok řídlec pampeliškový (Charissa glaucinaria ) aj.

4.3. Liberecký kraj

CHKO Český ráj Skalnatá údolí, kv ětnaté bu činy, su ťové lesy, mok řady, nivní louky, slatiny, skalní m ěsta, kv ětnaté louky, p ředevším NPP Kozákov, NPP Suché skály, PR Hruboskalsko, PR Podtrosecká údolí, PR Prachovské skály, PR Trosky. Ohrožení denní motýli: ostruhá ček jilmový ( Satyrium w-album ), modrásek bahenní (Phengaris nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius ), perle ťovec prost řední ( Argynnis adippe ) aj. Ohrožení no ční motýli: dlouhozobka chrastavcová ( Hemaris tityus ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), l. pryšcový ( Hyles euphorbiae ), p řástevník angreštový ( Rhyparia purpurata ) aj.

CHKO Jizerské hory Horské louky, rašeliništ ě, horské smrkové lesy, kv ětnaté bu činy, su ťové lesy, skály, rokle, mok řady, prameništ ě p řevážn ě v NPR Jizerskohorské bu činy, NPR Rašeliništ ě Jizery, NPR Rašeliništ ě Jizerky, PR Černá hora, PP Fojtecký mok řad. Ohrožení denní motýli: bělásek ovocný ( Aporia crataegi ), ohnivá ček modrolesklý ( Lycaena alciphron ), modrásek bahenní ( Phengaris nausithous ) aj. Ohrožení no ční motýli: srpok řídlec olšový ( Drepana curvatula ), h řbetozubec tmavoúhlý (Drymonia obliterata ), r ůznorožec černopásný ( Fagivorina arenaria ) aj.

CHKO Lužické hory Květnaté bu činy, su ťové lesy, kamenná mo ře, četné skály, mok řady, nivní louky p ředevším NPR Jezev čí vrch, NPP Zlatý vrch, PR Klí č, PR Vápenka, PP Brazilka. Ohrožení denní motýli: bělásek ovocný ( Aporia crataegi ), modrásek bahenní ( Phengaris nausithous ) Ohrožení no ční motýli: vřetenuška mok řadní ( Zygaena trifolii ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), hřbetozubec tmavoúhlý ( Drymonia obliterata ) aj.

Bývalý Vojenský výcvikový prostor Ralsko Bývalé st řelnice a tankodromy (p ředevším Vrchb ělá a Ku řivody). Území siln ě postiženo sukcesí, problémem je nedo řešený status území v souhrnu doporu čených opat ření o EVL, část území zastav ěna rozsáhlou fotovoltaickou elektrárnou.

55 Ohrožení denní motýli: poslední populace modráska komonicového ( Polyommatus dorylas ) v Čechách, poslední populace m. černoskvrnného ( Phengaris arion ) v Libereckém kraji, m. obecný ( Plebejus idas ) Ohrožení no ční motýli: lišaj svízelový ( Hyles gallii )

4.4. Plze ňský kraj

CHKO Český les Květnaté bu činy, rašeliništ ě, mok řady, slatinné louky, skalní výchozy, su ťové lesy, lu ční prameništ ě, p ředevším NPR Čerchovské hvozdy, NPP Na požárech, PR Broumovská bučina, PR Farské bažiny, PP Veselský mlýn. Ohrožení denní motýli: bělásek ovocný (Aporia crataegi ), ohnivá ček modrolesklý ( Lycaena alciphron ), modrásek ho řcový ( Phengaris alcon ), m. bahenní ( Phengaris nausithous ), hn ědásek rozrazilový ( Melitaea diamina )

Xerotermní lokality v jihozápadních Čechách Předšumavské vápence na Českokrumlovsku, Horaž ďovicku a Sušicku, VVP Boletice, okolí Kašperských Hor a Vimperku. Většina ploch siln ě ohrožena sukcesí. Pouze malá část chrán ěna v CHKO Blanský les (nap ř. NPP Vyšenské kopce) a MZCHÚ (nap ř. PR Čepi čná). Ohrožení denní motýli: modrásek černo čárný ( Pseudophilotes baton ), m. černoskvrnný (Phengaris arion ), m. hn ědoskvrnný ( Polyommatus daphnis ), soumra čník západní ( Pyrgus trebevicensis ), s. sko řicový ( Spialia sertorius ), ostruhá ček kapinicový ( Satyrium acaciae ) aj. Ohrožení no ční motýli: zelená ček devaterníkový ( Adscita geryon ), dlouhozobka zimolezová (Hemaris fuciformis ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), p řástevník jest řábníkový ( Spiris striata ), p. angreštový ( Rhyparia purpurata ), lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lithosia quadra ), blýskavka černopásá ( Mormo maura ) aj.

4.5. St ředo český kraj a Praha

CHKO Brdy Rašeliništ ě, vrchovišt ě, v řesovišt ě, v řesové bory, mok řadní louky, rozsáhlé komplexy smrkových les ů, nejcenn ější území v okolí Padr ťských rybník ů a nejvyššího vrcholu Tok. Ohrožení denní motýli: modrásek st říbroskvrnný ( Vacciniina optilete ), m. b ělopásný (Aricia eumedon ), m. bahenní ( Phenagris nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius ), b ělopásek dvou řadý (Limenitis camilla ), perle ťovec fialkový ( Boloria euphrosyne ), p. prost řední ( Argynni adippe )

56 Ohrožení no ční motýli: vřetenuška mok řadní ( Zygaena trifolii ), bourovec bor ůvkový (Phyllodesma ilicifolia ), p řástevník jest řábníkový ( Coscinia striata ), osenice šedonachová (Protolampra sobrina )

CHKO Český kras Skalnatá údolí, xerotermní trávníky, rokle, doubravy, nivní louky, lomy, skalní stepi, řídké listnaté lesy, četné krasové jevy, především NPR Karlštejn, NPR Koda, NPP Černé rokle, NPP Zlatý k ůň , PR Karlické údolí, PR Radotínské údolí, PR Tetínské skály aj. Ohrožení denní motýli: pestrobarvec petrklí čový ( Hamearis lucina ), modrásek východní (Pseudophilotes vicrama ), hn ědásek kv ětelový ( Melitaea didyma ), oká č metlicový (Hipparchia semele ), o. klub ěnkový ( Erebia aethiops ), soumra čník žlutoskvrnný ( Thymelicus acteon ), s. podobný (Pyrgus armoricanus ), s. proskurníkový ( P. carthami ), s. sko řicový (Spialia sertorius ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška chrastavcová ( Zygaena osterodensis ), dlouhozobka chrastavcová ( Hemaris tityus ), lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ), pabourovec jest řábníkový (Lemonia dumi ), lišejníkovec šedavý ( Paidia rica ), l. malý ( Setina roscida ), p řástevník ma řinkový ( Watsonarctia casta ), hn ědopáska alchymista ( Catephia alchymista ), kovolesklec piplový ( Euchalcia consona ), m ůra kozincová ( Sideridis kitti ), blýskavka černopásá ( Mormo maura ), osenice šedok řídlá ( Yigoga forcipula ), šerok řídlec žlutavý ( Charissa intermedia ), pí ďalka jilmová ( Hydrelia blomeri ) aj.

CHKO Koko řínsko - Mách ův kraj Rašelinné lesy, rašeliništ ě, v řesovišt ě, skály, skalnatá údolí, výh řevné skalnaté strán ě, rokle, mok řady, lužní lesy, nivní louky p ředevším v NPR Novozámecký rybník, NPR B řehyn ě- Pecopala, NPR Velký a Malý Bezd ěz, NPR Libický luh, NPR V ětrušická rokle, PR Koko řínský d ůl, PR Vlhoš ť aj. Ohrožení denní motýli: modrásek ho řcový ( Phengaris alcon ), m. bahenní ( P. nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius ), m. hn ědoskvrnný ( Polyommatus daphnis ), perle ťovec prost řední (Argynnis adippe ), soumra čník slézový ( Carcharodus alceae ) aj. Ohrožení no ční motýli: bourovec bor ůvkový ( Phyllodesma ilicifolia ), p řástevník fialkový (Coscinia cribraria ), p. angreštový ( Rhyparia purpurata ), lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ), pí ďalka ku řičková ( Perizoma taeniatum ), pí ďalka vachtová ( Orthonama vittata ), r ůznorožec bor ůvkový ( Arichanna melanaria ), osenice šedonachová ( Protolampra sobrina ), osenice rašelinná ( Coenophila subrosea ), osenice v česová ( Lycophotia molothina ), d řevobarvec vlochy ňový ( Lithophane lamda ) aj. CHKO K řivoklátsko Doubravy, skalní výchozy, skály, su ťové lesy, pleše, kv ětnaté bu činy, skalnatá údolí a rokle, mok řady, nivní louky, prameništ ě p řevážn ě v NPR Kohoutov, NPR Tý řov, NPR V ůznice, PR Nezabudické skály, PR Prameny Klí čavy, PR St říbrný luh.

57 Ohrožení denní motýli: otakárek ovocný ( Iphiclides podalirius ), bělásek ovocný ( Aporia crataegi ), modrásek bahenní ( Phengaris nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius ), m. rozchodníkový ( Scolitantides orion ), b ělopásek dvou řaý ( Limenitis camilla ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška chrastavcová ( Zygaena osterodensis ), lišaj pryšcový (Hyles euphorbiae ), p řástevník užankový ( Hyphoraia aulica ), lišejníkovec šedavý ( Paidia rica ), pí ďalka jilmová ( Hydrelia blomeri ), hn ědopáska alchymista (Catephia alchymista ), trava řka ozdobná ( Staurophora celsia ), blýskavka černopásá ( Mormo maura ) aj.

Sí ť xerotermích rezervací a nechrán ěných ploch na území velké Prahy Prokopské a Radotínské údolí, Šárka a mnoho dalších ploch. Navazuje na CHKO Český kras a jde vesm ěs o obdobné biotopy (skalní stepi a lesostepi, staré vápencové lomy, xerotermní lemy liniových staveb), v ětšina siln ě ohrožena sukcesí a zástavbou Ohrožení denní motýli: otakárek ovocný ( Iphiclides podalirius ), pestrobarvec petrklí čový (Hamearis lucina ), modrásek východní ( Pseudophilotes vicrama ), oká č metlicový (Hipparchia semele ), soumra čník žlutoskvrnný ( Thymelicus acteon ), s. podobný ( Pyrgus armoricanus ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška pozdní ( Zygaena laeta ), dlouhozobka chrastavcová (Hemaris tityus ), d. zimolezová ( H. fuciformis ), lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ), l. svízelový ( H. gallii ), lišejníkovec malý ( Setina roscida ), p řástevník ma řinkový ( Watsonarctia casta ), trava řka Nickerlova (Luperina nickerlii ), osenice šedok řídlá ( Yigoga forcipula ), m ůra pely ňková ( Polia serratilinea ), blýskavka černopásá ( Mormo maura ) aj.

Bývalý vojenský výcvikový prostor Milovice-Mladá . Problémem je postupující sukcese a nedo řešený status území v rámci souhrnu doporu čených opat ření o EVL. Ohrožení denní motýli: nejv ětší česká populace modráska ho řcového ( Phengaris alcon ), dále otakárek ovocný ( Iphiclides podalirius ), ostruhá ček jilmový ( Satyrium w-album ), ohnivá ček modrolesklý ( Lycaena alciphron ), modrásek lesní ( Cyaniris semiargus ), m. hn ědoskvrnný ( Polyommatus daphnis ), soumra čník slézový ( Carcharodus alceae ), s. čárkovaný ( Hesperia comma ) aj. Ohrožení no ční motýli: zelená ček velký ( Jordanita notata ), lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ), l. svízelový ( H. gallii ), l. pupalkový ( Proserpinus proserpina ), lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lithosia quadra ), p řástevník star čkový ( Thyria jacobaeae ), p. jest řábníkový (Spiris striata ), p. užankový ( Hyphoraia aulica ), trava řka ozdobná ( Staurophora celsia ), blýskavka hasivková ( Callopistria juventina ) aj

St řední Povltaví

58 Skalnatý ka ňon Vltavy se skalními lesostepmi a sv ětlými bory, p řilehlé xerotermní lokality na Příbramsku a Sedl čansku, Týn čanský kras. V ětšina lokalit siln ě ohrožena sukcesí (zapojování řídkých lesních porost ů v říčních ka ňonech) a intenzivním lesním hospoda řením. Ohrožení denní motýli: poslední populace oká če b ělopásného ( Hipparchia alcyone ) v ČR, dále modrásek černoskvrnný ( Phengaris arion ), oká č klub ěnkový ( Erebia aethiops ) aj. Ohrožení no ční motýli: zelená ček devaterníkový ( Adscita geryon ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), p řástevník jest řábníkový ( Spiris striata ), p. svízelový ( Chelis maculosa ) aj.

St řední Polabí Nížinné listnaté lesy a opukové strán ě, především EVL Dománovický les, NPR Kn ěži čky, PP Bá ň a další. Existuje zde hustá sí ť rezervací, problémem je nevhodný management. Ohrožení denní motýli: poslední populace hn ědáska osikového ( Euphydryas maturna ) v ČR (EVL Dománovický les); poslední velká populace oká če ovsového ( Minois dryas ) v Čechách, pestrobarvec petrklí čový ( Hamearis lucina ), soumra čník sko řicový ( Spialia sertorius ) aj. Ohrožení no ční motýli: zelená ček velký ( Jordanita notata ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), l. pryšcový ( Hyles euphorbiae ), l. pupalkový ( Proserpinus proserpina ), bourovec ovocný (Gastropacha quercifolia ), lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lithosia quadra ) aj.

Okolí P říbrami Fragmenty xerotermních ploch a mok řad ů v nejbližším okolí P říbrami. Ohrožení denní motýli: bělásek ovocný ( Aporia crataegi ), modrásek ho řcový ( Phengaris alcon ), m. bahenní ( P. nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius ), m. hn ědoskvrnný ( Polyommatus daphnis ), m. lesní ( Cyaniris semiargus ), b ělopásek dvou řadý ( Limenitis camilla ), hn ědásek kostkovaný ( Melitaea cinxia ), oká č metlicový ( Hipparchia semele ) aj. Ohrožení no ční motýli: lišaj svízelový ( Hyles gallii )

4.6. Jiho český kraj

Národní park Šumava a CHKO Šumava Nejvýznamn ější pro ohrožené motýly je rozsáhlý komplex rašeliniš ť, rašelinných les ů a horských smr čin, v četn ě rozpadajících se porost ů po k ůrovcové kalamit ě s bohatým ke řovým patrem (nap ř. Modravské slat ě, okolí Prášilského jezera aj.); dále horské bu činy (nap ř. Stožec) a extenzivní horské pastviny. Pro ohrožené motýly je významná celá I. zóna NP. Ohrožení denní motýli: bělásek ovocný ( Aporia crataegi ), žlu ťásek bor ůvkový ( Colias palaeno ), modrásek černoskvrnný ( Phengaris arion ), m. černo čárný ( Pseudophilotes baton ), m. st říbroskvrnný ( Vacciniina optilete ), perle ťovec severní ( Boloria aquilonaris ), p. mok řadní

59 (Proclossiana eunomia ), hn ědásek rozrazilový ( Melitaea diamina ), oká č st říbrooký (Coenonympha tullia ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška mok řadní ( Zygaena trifolii ), bourovec osikový (Gastropacha populifolia ), p řástevník angreštový ( Rhyparia purpurata ), p. kop řivový (Spilosoma urticae ), kovolesklec om ějový ( Polychrysia moneta ), kovolesklec kop řivový (Syngrapha interrogationis ), d řevobarvec olšový ( Lithophane consocia ), d řevobarvec vlochy ňový ( Lithophane lamda ), Celaena haworthii , m ůra vlochy ňová ( Coranarta cordigera ), osenice smrková ( Xestia sincera ), osenice horská ( Xestia rhaetica ), osenice (Coenophila subrosea ), osenice šedonachová ( Protolampra sobrina ), pí ďalka bahenní (Epirrhoe pupillata ), pí ďalka vachtová ( Orthonama vittata ), pí ďalka jilmová ( Hydrelia blomeri ), pí ďalka severní ( Thera cognata ), pí ďalka ku řičková ( Perizoma taeniatum ), pí ďalka šťavelová ( Entephria infidaria ), pí ďalka klikvová ( Carsia sororiata ), r ůznorožec bor ůvkový (Arichanna melanaria ), r ůznorožec mechový ( Alcis jubata ) aj.

CHKO Blanský les Výh řevné suchomilné strán ě, su ťové lesy, mok řady, nivní louky, kv ětnaté bu činy, horské smr činy, reliktní bory p ředevším NPR Vyšenské kopce, PR Kle ť, PR Dív čí kámen, PR Holubovské hadce, PP Vltava u Blanského lesa, PP Na Stráži. Ohrožení denní motýli: modrásek hn ědoskvrnný ( Polyommatus daphnis ), m. o čkovaný ( P. teleius), m. bahenní ( P. nausithous ), hn ědásek rozrazilový ( Melitaea diamina ), h. kostkovaný (M. cinxia ), perle ťovec mok řadní ( Proclossiana eunomia ), oká č vo ňavkový ( Brintesia circe ), o. klub ěnkový ( Erebia aethiops ), soumra čník západní (Pyrgus trebevicensis ). Ohrožení no ční motýli: zelená ček devaterníkový ( Adscita geryon ), dlouhozobka chrastavcová ( Hemaris tityus ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), l. pryšcový ( Hyles euphorbiae ), přástevník angreštový ( Rhyparia purpurata ), lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lithosia quadra), blýskavka černopásá ( Mormo maura ) aj.

CHKO T řebo ňsko Mok řady, pánevní rašeliništ ě, rašelinné lesy, pís činy, po říční nivy, p řevážn ě v NPR Červené blato, NPR Stará a Nová řeka, NPR Velký a Malý Tisý, NPR Ruda, NPR Žofinka, PR Losí blato u Mirochova, PR Pískovna u Dra čice aj. Ohrožení denní motýli: oká č st říbrooký ( Coenonympha tullia ), perle ťovec severní ( Boloria aquilonaris ), hn ědásek rozrazilový ( Melitaea diamina ), h. kostkovaný ( M. cinxia ), b ělopásek tavolníkový ( Neptis rivularis ), modrásek st říbroskvrnný ( Vacciniina optilete ), m. o čkovaný (P. teleius ), m. bahenní ( Phengaris nausithous ), oká č vo ňavkový ( Brintesia circe ) aj. Ohrožení no ční motýli: bourovec bor ůvkový ( Phyllodesma ilicifolia ), p řástevník fialkový (Coscinia cribraria ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), d řevobarvec vlochy ňový ( Lithophane lamda ), osenice šedonachová ( Protolampra sobrina ), kovolesklec kop řivový ( Syngrapha interrogationis ), m ůra vlochy ňová ( Coranarta cordigera ), r ůznorožec bor ůvkový ( Arichanna melanaria ), pí ďali čka rojovníková ( Eupithecia gelidata ) aj.

60

Novohradské hory Rašeliništ ě, horské lesy a suché louky. Pouze část rašeliniš ť chrán ěna formou MZCHÚ. Ohrožení denní motýli: modrásek černo čárný ( Pseudophilotes baton ), modrásek m. černoskvrnný ( Phengaris arion ), m. st říbroskvrnný ( Vaccinnina optilete ), hn ědásek rozrazilový ( Melitaea diamina ), h. kostkovaný ( M. cinxia ), oká č st říbrooký ( Coenonympha tullia ), žlu ťásek bor ůvkový ( Colias palaeno ) aj. Ohrožení denní motýli: dlouhozobka chrastavcová ( Hemaris tityus ), d. zimolezová ( Hemaris fuciformis ), pabourovec jest řábníkový ( Lemonia dumi ), h řbetozubec tmavoúhlý ( Drymonia obliterata ), št ětconoš smrkový ( Calliteara abietis ), lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lithosia quadra ), p řástevník angreštový ( Rhyparia purpurata ), kovolesklec kop řivový ( Syngrapha interrogationis ), d řevobarvec olšový ( Lithophane consocia ), pí ďalka ku řičková ( Perizoma taeniatum ), pí ďalka prameništní ( Lampropteryx otregiata ), pí ďalka jilmová ( Hydrelia blomeri ), pí ďalka š ťavelová ( Entephria infidaria ), r ůznorožec ( Fagivorina arenaria ) aj.

4.7. Královéhradecký kraj

Krkonošský národní park Alpínské trávníky, skalnatá údolí, rašeliništ ě, prameništ ě, horské smr činy, su ťové lesy, vřesovišt ě, mok řady, nivní louky, rozsáhlé lu ční komplexy, výh řevné strán ě, bývalé lomy, nejcenn ější části v I. zón ě NP (nap ř. Labský d ůl, Ob ří d ůl, Kozí h řbety, Úpské rašeliništ ě, Albe řické lomy, Černohorské rašeliništ ě aj.) a dále v PP Sklená řovické údolí, PP Lom Strážné, PP Labská sout ěska). Ohrožení denní motýli: bělásek ovocný ( Aporia crataegi ), ohnivá ček modrolesklý ( Lycaena alciphron ), ostruhá ček jilmový ( Satyrium w-album ), modrásek bahenní ( Phengaris nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius ), m. b ělopásný ( Aricia eumedon ), m. lesní ( Cyaniris semiargus ), oká č horský ( Erebia epiphron ), soumra čník čárkovaný ( Hesperia comma ) Ohrožení no ční motýli: dlouhozobka chrastavcová ( Hemaris tityus ), dlouhozobka zimolezová ( Hemaris fuciformis ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), pí ďalka jilmová ( Hydrelia blomeri ), pí ďalka š ťavelová ( Entephria infidaria ), pí ďali čka silenková ( Eupithecia silenata ), hu ňatec alpínský ( Psodos alpinatus ), hu ňatec žlutopásný ( Psodos quadrifarius ), kovolesklec kop řivový ( Syngrapha interrogationis ) aj.

CHKO Broumovsko Suťové lesy, skalnatá údolí, rokle, skalní m ěsta, kv ětnaté bu činy, mok řady, prameništ ě, nivní louky p ředevším NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské st ěny, NPP Polické st ěny, PR K řížová cesta, PP Šafránová strá ň

61 Ohrožení denní motýli: ohnivá ček modrolesklý ( Lycaena alciphron ), modrásek bahenní (Phengaris nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius ), b ělopásek dvou řadý ( Limenitis camilla ), perle ťovec prost řední ( Argynnis adippe ) aj. Ohrožení no ční motýli: lišaj svízelový ( Hyles gallii ), srpok řídlec olšový ( Drepana curvatula ), h řbetozubec tmavoúhlý ( Drymonia obliterata ), lišejníkovec čtveroskvrnný (Lithosia quadra ), šedavka dev ětsilová ( Hydraecia petasitis ), r ůznorožec bor ůvkový (Arichanna melanaria ) aj.

CHKO Orlické hory Prameništ ě, horské smr činy, kv ětnaté bu činy, mok řady, podmá čené louky, rašeliništ ě především v NPR Buka čka, NPR Trčkov, PR Tr čkovská louka, PR Hrani ční louka, PP Rašeliništ ě pod P ředním vrchem. Ohrožení denní motýli: pestrobarvec petrklí čový ( Hamearis lucina ), modrásek bahenní (Phengaris nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius ) aj. Ohrožení no ční motýli : v řetenuška mok řadní ( Zygaena trifolii ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), l. pupalkový ( Proserpinus proserpina ), h řbetozubec tmavoúhlý ( Drymonia obliterata ), kovolesklec kop řivový ( Syngrapha interrogationis ) aj.

Na Placht ě Komplex mok řad ů, slatinných luk, v řesoviš ť, pís čin, roztroušené k řovité vegetace a periodických vodních ploch. Ohrožení denní motýli: modrásek bahenní ( Phengaris nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius ), Ohrožení no ční motýli: srpok řídlec olšový ( Drepana curvatula ), p řástevník fialkový (Coscinia cribraria ), p. užankový ( Hyphoraia aulica ), blýskavka hasivková ( Callopistria juventina ), osenice v řesová ( Lycophotia molothina ) aj.

4.7. Pardubický kraj

CHKO Železné hory Suťové lesy, rašelinné louky, mok řady, skalnatá údolí, kv ětnaté bu činy, nivní louky, teplomilné strán ě p řevážn ě v NPR Lichnice-Ka ňkovy hory, PR Hubský, PR Krkanka, PR Strádovské peklo, PR Svatomartinské údolí, PP Chuchelská strá ň Ohrožení denní motýli: modrásek bahenní ( Phengaris nausithous ), m. rozchodníkový (Scolitantides orion ), perle ťovec prost řední ( Argynnis adippe ), hn ědásek rozrazilový (Melitaea diamina ) aj.

62 Ohrožení no ční motýli: lišaj svízelový ( Hyles gallii ), št ětconoš smrkový ( Calliteara abietis ), pí ďalka jilmová ( Hydrelia blomeri ), pí ďalka vachtová ( Orthonama vittata ), osenice šedonachová ( Protolampra sobrina ) aj.

Stepní strán ě a extenzivní pastviny na Svitavsku Především PR Dlouholou čské strán ě a další xerotermní plochy v okolí Moravské T řebové a v údolí řeky Svitávky. Ohrožení denní motýli: modrásek černoskvrnný ( Phengaris arion ), m. komonicový (Polyommatus dorylas ), m. hn ědoskvrnný ( P. daphnis ), ohnivá čk modrolesklý ( Lycaena alciphron ), oká č vo ňavkový ( Brintesia circe ) aj. Ohrožení no ční motýli: pabourovec jest řábníkový ( Lemonia dumi ), srpok řídlec olšový (Drepana curvatula ) aj.

4.8. Kraj Vyso čina

CHKO Ž ďárské vrchy Rašeliništ ě, rašelinné louky, mok řady, skály a skalní výchozy, prameništ ě p řevážn ě v NPR Dá řko, NPR Radostínské rašeliništ ě, NPR Ransko, PP Dev ět skal, PP Malinská skála Ohrožení denní motýli: modrásek st říbroskvrnný (Vacciniina optilete ), m. bahenní (Phengaris nausithous ), m. o čkovaný ( P. teleius ), hn ědásek rozrazilový ( Melitaea diamina ) Ohrožení no ční motýli: lišaj svízelový ( Hyles gallii ), šípov ěnka vachtová ( Acronicta menyanthidis ), kovolesklec kop řivový ( Syngrapha interrogationis ), blýskavka černopásá (Mormo maura ), r ůznorožec bor ůvkový ( Arichanna melanaria ) aj.

Teplomilné extenzivní pastviny v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny NPR Šva řec, PP U Hamr ů a p řilehlá území v údolí Svratky. Ohrožení denní motýli: modrásek černoskvrnný (Phengaris arion), m. jetelový (Polyommatus bellargus ), m. hn ědoskvrnný ( P. daphnis ), m. tolicový ( Cupido decoloratus ), bělopásek dvou řadý ( Limenitis camilla ), hn ědásek kv ětelový (Melitaea didyma) , oká č vo ňavkový ( Brintesia circe) aj. Ohrožení no ční motýli: dlouhozobka chrastavcová ( Hemaris tityus ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), pabourovec jest řábníkový ( Lemonia dumi ), lišejníkovec čtverote čný ( Lithosia quadra ) aj. Ka ňony a xerotermy v jihovýchodní oblasti Českomoravské vrchoviny Údolí řeky Jihlavy s Mohelenskou hadcovou stepí, údolí řeky Oslavy, bývalý vojenský výcvikový prostor Jamolice aj. Hustá sí ť p řírodních rezervací, v ětšina ploch ohrožena postupující sukcesí a zales ňováním.

63 Ohrožení denní motýli: jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne ), pestrobarvec petrklí čový ( Hamearis lucina ), modrásek rozchodníkový ( Scolitantides orion ), h. kv ětelový (Melitaea didyma ), h. podunajský ( M. britomartis ), oká č kost řavový ( Arethusana arethusa ), o. medy ňkový ( Hipparchia fagi ), soumra čník mochnový ( Pyrgus serratulae ), s. proskurníkový ( P. carthami ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška pozdní ( Zygaena laeta ), lišaj svízelový ( Hyles euphorbiae ), l. pryšcový ( Hyles gallii ), pabourovec jest řábníkový ( Lemonia dumi ), lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lithosia quadra ), p řástevník ma řinkový ( Watsonarctia casta ), p. svízelový ( Chelis maculosa ), p. černoskvrnný ( Diaphora luctuosa ), hn ědopáska žlu ťuchová (Calyptra thalictri ), kovolesklec totenový ( Diachrysia zosimi ), blýskavka černá ( Amphipyra livida ), trava řka okrová ( Eremobia ochroleuca ), osenice star čková ( Xestia ashworthii ), žlutok řídlec skalní ( Idaea contiguaria ) aj. 4.9. Olomoucký kraj

CHKO Jeseníky Alpínské trávníky, horské smr činy, horské su ťové lesy a skalnaté ka ňony, rašeliništ ě a rašelinné louky, extenzivní pastviny p ředevším NPR Prad ěd, NPR Šerák-Keprník, NRP Rejvíz, NPR Sk řítek, PR Skalní potok Ohrožení denní motýli: jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne), oká č menší ( Erebia sudetica ), soumra čník slézový ( Carcharodus alceae ), b ělopásek dvou řadý (Limenitis camilla ), perle ťovec fialkový ( Boloria euphrosyne ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška mok řadní ( Zygaena trifolii ), pí ďalka ku řičková (Perizoma taeniatum ), pí ďalka š ťavelová ( Entephria infidaria ), pí ďalka prameništní (Lampropteryx otregiata ), hu ňatec alpínský ( Psodos alpinatus ), pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), r ůznorožec bor ůvkový ( Arichanna melanaria ), lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lihosia quadra ), šedavka dev ětsilová ( Hydraecia petasitis ) aj.

CHKO Litovelské Pomoraví Komplexy lužních les ů a nivních luk, doubravy, mok řady, p ředevším v NPR Vrapa č, NPR Ramena řeky Moravy, PR Litovelský luh, PR Doubrava, PR Plané lou čky Ohrožení denní motýli: jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne) , modrásek bahenní (Phengaris nausithous ), m. b ělopásný ( Aricia eumedon ), pestrobarvec petrklí čový ( Hamearis lucina ), ostruhá ček česvinový ( Satyrium ilicis ) Ohrožení no ční motýli: srpok řídlec olšový ( Drepana curvatula ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), h řbetozubec jarní ( Odontosia sieversii ), stužkonoska vrbová ( Catocala electa ), blýskavka černopásá ( Mormo maura ), zlatok řídlec jilmový ( Xanthia gilvago ) aj.

Velký Kosí ř – xerotermní enklávy na Prost ějovsku

64 Opušt ěné vápencové lomy a p řilehlé okolí (NPP Státní lom, PP Vápenice, PR Malý Kosí ř). Ohrožení denní motýli: modrásek obecný ( Plebeius idas ), m. rozchodníkový ( Scolitantides orion ), hn ědásek kv ětelový ( Melitaea didyma ), h. černýšový ( M. aurelia ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška t řeslicová ( Zygaena brizae ), lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ), p řástevník star čkový ( Thyria jacobaeae ), šerok řídlec trnkový ( Odontognophos dumetatus ) aj.

Lužní lesy st řední Moravy – NPR Zástudán čí Soutok řek Moravy a Be čvy se zachovalým lužním lesem, říčními náplavami, Tova čovské rybníky a vlhké louky (nap ř. PP V čelínské louky) Ohrožení denní motýli : ostruhá ček jilmový ( Satyrium w-album ), modrásek o čkovaný (Phengaris teleius ), m. b ělopásný ( Aricia eumedon ), perle ťovec fialkový ( Boloria euphrosyne ) aj. Ohrožení no ční motýli : lišaj svízelový ( Hyles gallii ), srpok řídlec olšový ( Drepana curvatula ), lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lithosia quadra ), p řástevník kop řivový ( Spilosoma urticae ), stužkonoska vrbová ( Catocala electa ), kovolesklec plicníkový ( Euchalcia modestoides ), zlatok řídlec jilmový ( Xanthia gilvago ), blýskavka černopásá ( Mormo maura ) aj.

Vojenský výcvikový prostor Libavá a p řilehlá lesní údolí na p ředh ůř í Nízkého Jeseníku – nap ř. PR Suchá Dora. Ohrožení denní motýli: jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne ), modrásek černoskvrnný ( Phengaris arion ), m. ho řcový ( P. alcon ), ostruhá ček jilmový ( Satyrium w- album ) aj. Ohrožení no ční motýli: lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lithosia quadra ), p řástevník star čkový (Thyria jacobaeae ), pí ďalka jilmová ( Hydrelia blomeri ), šedavka dev ětsilová ( Hydraecia petasitis) aj.

Rychlebské hory Především PP Vodopády St říbrného potoka a PR Ra čí údolí, Vápenná – staré vápencové lomy. Ohrožení denní motýli: modrásek bahenní ( Phengaris nausithous ), b ělopásek dvou řadý (Limenitis camilla ), perle ťovec prost řední ( Argynnis adippe ), soumra čník slézový (Carcharodus alceae ), s. čárkovaný ( Hesperia comma ) aj. Ohrožení no ční motýli: lišaj pupalkový ( Proserpinus proserpina ), srpok řídlec olšový (Drepana curvatula ), h řbetozubec tmavoúhlý ( Drymonia obliterata ), lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lithosia quadra ), pí ďalka jilmová ( Hydrelia blomeri ) aj.

65

4.10. Moravskoslezský kraj

CHKO Beskydy Horské smr činy, vlhké lesní louky, mok řady, podmá čené olšiny, kv ětnaté su ťové bu činy, pralesové bu činy, rozsáhlé lu ční komplexy, extenzivní pastviny. Především NPR Mionší NPR Razula, PR Smrk, PR Losový, PP Obidová, nechrán ěné enklávy extenzivních pastvin Ohrožení denní motýli: soumra čník b ělopásný (Pyrgus alveus) , s. sko řicový ( Spialia sertorius ), jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne) , modrásek černoskvrnný (Phengaris arion ), m. o čkovaný ( P. teleius ), m. komonicový ( Polyommatus dorylas ), perle ťovec maceškový ( Argynnis niobe ), hn ědásek rozrazilový ( Melitaea diamina ), h. černýšový ( M. aurelia ), h. kostkovaný ( M. cinxia ), oká č klub ěnkový ( Erebia aethiops ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška t řeslicová ( Zygaena brizae ), v řetenuška mok řadní (Zygaena trifolii ), zelená ček velký ( Jordanita notata ), pabourovec pampeliškový ( Lemonia taraxaci ), pabourovec jest řábníkový ( Lemonia dumi ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), kovolesklec kop řivový ( Syngrapha interrogationis ), d řevobarvec olšový ( Lithophane consocia ), kovolesklec om ějový ( Polychrisia moneta ), r ůznorožec bor ůvkový ( Arichanna melanaria ), pí ďalka bahenní ( Epirrhoe pupillata ) aj.

CHKO Pood ří Komplexy eutrofních mokřad ů (rákosiny, vlhké nivní louky) a lužních les ů p ředevším v PR Polanský les, PR Rezavka, PR Rákosina, NPR Polanská niva a PR Kotvice Ohrožení denní motýli : modrásek bahenní ( Phengaris nausithous ) Ohrožení no ční motýli : srpok řídlec olšový ( Drepana curvatula ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), lišejníkovec mok řadní ( Pelosia obtusa ), lišejníkovec čtveroskvrnný ( Lithosia quadra ), pí ďalka vachtová ( Orthonama vittata ), stužkonoska vrbová ( Catocala electa ), blýskavka černopásá ( Mormo maura ) aj.

Štramberk Skalní stepi a extenzivní pastviny v bývalých a činných vápencových lomech - NPR Šipka, PP Kamenárka, lom Kotou č, Dolní Kamenárka - Botanická zahrada a okolí. Ohrožení denní motýli: reintrodukovaná populace jason ě červenookého ( Parnassius apollo ), soumra čník žlutoskvrnný ( Thymelicus acteon ), s. sko řicový ( Spialia sertorius ) aj.

Ohrožení no ční motýli: lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ), pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci ) aj.

66 Slezské Beskydy – Bukovec a okolí Ohrožení denní motýli: hn ědásek rozrazilový ( Melitaea diamina ), perle ťovec maceškový (Argynnis niobe ) Ohrožení no ční motýli: vřetenuška mok řadní ( Zygaena trifolii )

PR Št ěpán, PR Rezavka, PR Koutské a Záb řežské louky Komplexy mok řad ů (rákosiny, nivní louky, lužní lesy) mok řady podél dolního toku. Ohrožení denní motýli: modrásek bahenní ( Phengaris nausithous ) Ohrožení no ční motýli: pí ďalka vachtová ( Orthonama vittata ), stužkonoska vrbová (Catocala electa ), blýskavka černopásá ( Mormo maura ), pí ďalka jilmová ( Hydrelia blomeri ), srpok řídlec olšový ( Drepana curvatula ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ) aj.

4.11. Zlínský kraj

CHKO Bílé Karpaty Výslunné pastviny, kv ětnaté bu činy, prameništ ě, kv ětnaté louky s roztroušenými d řevinami, mok řadní louky, opušt ěné lomy, p ůvodní dubohabrové lesy, p ředevším NPR Čertoryje, NPR Javorina, NPR Jazev čí, NPR Porážky, NPR Zahrady pod Hájem, PR Jalovcová strá ň, PR Dolnon ěmčanské louky, PR Drahy, PR Sidonie aj. Ohrožení denní motýli: soumra čník podobný (Pyrgus armoricanus) , s. západní (P. trebevicensis), s. mochnový ( P. serratulae ), jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne) , žlu ťásek barvom ěnný ( Colias myrmidone ) – od roku 2006 nezv ěstný, modrásek černoskvrnný (Phengaris arion ), m. o čkovaný ( P. teleius ), m. komonicový ( Polyommatus dorylas ), pestrobarvec petrklí čový ( Hamearis lucina), perle ťovec maceškový ( Argynnis niobe ), p. dvou řadý ( Brenthis hecate ), hn ědásek podunajský ( Melitaea britomartis ), h. černýšový ( M. aurelia ), oká č ovsový ( Minois dryas ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška třeslicová ( Zygaena brizae ), zelená ček velký ( Jordanita notata ), bourovec trnkový ( Eriogaster catax ), pabourovec jest řábníkový ( Lemonia dumi ), p. pampeliškový ( Lemonia taraxaci ), p řástevník smute ční ( Phragmatobia luctifera ), p. angreštový ( Rhyparia purpurata ), pí ďalka malebná ( Coenocalpe lapidata ), kropenatec kru činkový ( Isturgia roraria ), pí ďalka bahenní ( Epirrhoe pupillata ), kovolesklec plicníkový (Euchalcia modestoides ), pestroskvrnka dvoubarvá ( Meganephria bimaculosa ), jasnobarvec bělozá řkový ( Cleoceris scoriacea ), šedavka dev ětsilová ( Hydraecia petasitis ) aj.

Valašské pastviny Sever Bílých Karpat a jižní svahy Vsetínských vrch ů a Javorník ů. Nejv ětší plochy s extenzivními pastvinami v ČR. Celé území chrán ěno formou CHKO Bílé Karpaty a CHKO

67 Beskydy – v B. Karpatech hustá sí ť rezervací, na Vsetínsku (CHKO Beskydy) minimum nelesních MZCHÚ. Ohrožení denní motýli: nejv ětší metapopulace modráska černoskvrnného ( Phengaris arion ) a perle ťovce maceškového ( Argynnis niobe ) v ČR, dále jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne ), hn ědásek černýšový ( Melitaea aurelia ), na Vsetínsku poslední moravské populace oká če klub ěnkového ( Erebia aethiops ), modrásek komonicový ( Polyommatus dorylas ), soumra čník b ělopásný ( Pyrgus alveus ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška t řeslicová ( Zygaena brizae ), zelená ček velký ( Jordanita notata ), pabourovec pampeliškový ( Lemonia taraxaci ), p. jest řábníkový ( L. dumi ), lišaj svízelový ( Hyles gallii ), l. pupalkový ( Proserpinus proserpina ), srpok řídlec olšový ( Drepana curvatula ), h řbetozubec tmavoúhlý ( Drymonia obliterata ), lišejníkovec čtveroskvrnný (Lithosia quadra ), pí ďalka jilmová ( Hydrelia blomeri ), kovolesklec plicníkový ( Euchalcia modestoides ), jasnobarvec b ělozá řkový ( Cleoceris scoriacea ), šedavka dev ětsilová (Hydraecia petasitis ) aj.

4.12. Jihomoravský kraj

Národní park Podyjí Kaňon řeky Dyje, p řilehlá stepní a kamenitá v řesovišt ě, bývalé vojenské cvi čišt ě Mašovice, kamenná mo ře, xerofilní řídké doubravy, vlhké údolní louky, v ětšina lokalit se nachází v I. zón ě NP. Ohrožení denní motýli: jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne ), hn ědásek podunajský (Melitaea britomartis ), h. kv ětelový ( M. didyma ), oká č ovsový ( Minois dryas ), oká č medy ňkový ( Hipparchia fagi ), soumra čník mochnový ( Pyrgus serratulae ), s. proskurníkový (P. carthami ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška t řeslicová ( Zygaena brizae ), v. pozdní ( Zygaena laeta ), zelená ček chrpový ( Jordanita chloros ), bourovec trnkový ( Eriogaster catax ), pabourovec jest řábníkový ( Lemonia dumi ), p řástevník svízelový ( Chelis maculosa ), p. černoskvrnný (Diaphora luctuosa ), bekyn ě narudlá ( Ocneria rubea ), lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ), (Catephia alchymista ), stužkonoska vrbová ( Catocala electa ), blýskavka skalní ( Platyperigea terrea ), osenice šedok řídlá ( Yigoga forcipula ), zlatok řídlec jilmový ( Xanthia gilvago ), žlutok řídlec skalní ( Idaea contiguaria ), pí ďalka černá ( Epirrhoe hastulata ), pí ďalka údolní (Nebula tophaceata ), pí ďalka bezbarvá ( Nebula achromaria ), sv ětlok řídlec šalv ějový ( Dyscia conspersaria ) aj.

CHKO Moravský kras Bývalé vápencové lomy, skalní stepi, su ťové lesy, skalnatá údolí, rokliny, řídké dubohab řiny, především v NPR Hádecká planinka, NPR Bý čí skála, NPR Výv ěry Punkvy, PR Údolí Říčky, PR Velká Klajdovka, PR U Výpustku

68 Ohrožení denní motýli: jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne ), modrásek obecný (Plebeius idas ), m. rozchodníkový ( Scolitantides orion ), hn ědásek černýšový ( Melitaea aurelia ), oká č kost řavový ( Arethusana arethusa ), o. ovsový ( Minois dryas ), soumra čník žlutoskvrnný ( Thymelicus acteon ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška t řeslicová ( Zygaena brizae ), v řetenuška chrastavcová (Zygaena osterodensis ), pabourovec jest řábníkový ( Lemonia dumi ), h řbetozubec jarní (Odontosia sieversi ), dlouhozobka chrastavcová ( Hemaris tityus ), p řástevník užankový (Hyphoraia aulica ), bourovec bor ůvkový ( Phyllodesma ilicifolia ), hn ědopáska nejv ětší (Lygephila lusoria ), blýskavka černá ( Amphipyra livida ), blýskavka černopásá (Mormo maura ), osenice star čková ( Xestia ashworthii ), osenice šedonachová ( Protolampra sobrina ), pí ďalka kru činková ( Chesias rufata ), pí ďalka údolní (Coenotephria tophaceata ), pí ďalka vachtová ( Orthonama vittata ), pí ďalka š ťavelová ( Entephria infidaria ) aj.

CHKO Pálava Skalnaté stepní a lesostepní enklávy, bývalé vápencové lomy, výslunné terasy, k řovinaté stepi a lesostepi, teplomilné listnaté lesy, doubravy, vinohrady, lužní lesy, mok řady p řevážn ě v NPR D ěvín-Kotel-Sout ěska, NPR Tabulová, NPR Slanisko u Nesytu, NPR K řivé jezero, PR Svatý kope ček, PR Milovická strá ň, PR Liš čí vrch, PP Ko čičí skála aj. Ohrožení denní motýli: soumra čník žlutoskvrnný ( Thymelicus acteon ), s. proskurníkový ( P. carthami ), s. sko řicový ( Spialia sertorius ), jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne ), pestrobarvec petrklí čový ( Hamearis lucina ), modrásek komonicový ( Polyommatus dorylas ), m. obecný ( Plebeius idas ), m. čičorkový ( Cupido alcetas ), hn ědásek kv ětelový ( Melitaea didyma ), h. černýšový ( M. aurelia ), oká č ovsový ( Minois dryas ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška čtverote čná ( Zygaena punctum ), v řetenuška t řeslicová (Zygaena brizae ), zelená ček chrpový ( Jordanita chloros ), drvople ň ch řestový ( Parahypopta caestrum ), bourovec trnkový ( Eriogaster catax ), lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ), přástevník svízelový ( Chelis maculosa ), p řástevník černoskvrnný ( Diaphora luctuosa ), hn ědopáska nejv ětší ( Lygephila lusoria ), hn ědopáska panonská ( Lygephila ludicra ), kovolesklec horský ( Euchalcia variabilis ), trava řka okrová ( Eremobia ochroleuca ), šedavka platinová ( Apamea platinea ), osenice šedok řídlá ( Yigoga forcipula ), pí ďalka bezbarvá (Nebula achromaria ), sv ětlok řídlec šalv ějový ( Dyscia conspersaria ) aj.

Vojenský výcvikový prostor D ědice Dopadové plochy st řelnic v nelesní části VVP. Ohrožení denní motýli: hn ědásek kv ětelový ( Melitaea didyma ), perle ťovec maceškový (Argynnis niobe ) aj. Ohrožení no ční motýli: dlouhozobka zimolezová ( Hemaris fuciformis ), p řástevník star čkový (Thyria jacobaeae ), zejkovec kru činkový ( Hypoxistis pluviaria ) aj.

69 Ždánický les a Bu čovicko Mozaika xerotermních stanoviš ť a les ů – sí ť MZCHÚ (nap ř. NPR V ětrníky, NPP Malhotky, PP Na Adamcích, PR Člupy, PP Bara čka aj.) a množství územn ě nechrán ěných ploch, kde se dosud udrželo extenzivní hospoda ření (nap ř. okolí Ždánic). Sou částí území jsou i lesní plochy. Ohrožení denní motýli: poslední populace modráska ligrusového ( Polyommatus damon ) na Morav ě, m. ho řcový ( Phengari s alcon ), m. hn ědoskvrnný (Polyommatus daphnis ), m. jetelový ( P. bellargus ), m. kozincový ( Glaucopsyche alexis ), ostruhá ček trnkový ( Satyrium spini ), hn ědásek černýšový ( Melitaea aurelia ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška t řeslicová ( Zygaena brizae ), v řetenuška čtverote čná (Zygaena punctum ), v řetenuška pozdní ( Zygaena laeta ), martiná č hruš ňový ( Saturnia pyri ), hřbetozubec jarní ( Odontosia sieversii ), blýskavka černopásá ( Mormoa maura )

EVL Hodonínská doubrava a pta čí oblast Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví Nížinné sv ětlé listnaté lesy u Hodonína. Územní ochrana dosud chybí, hrozí konflikty zájm ů s intenzivním lesním hospoda řením. Ohrožení denní motýli: poslední populace oká če jílkového ( Lopinga achine ) v ČR. Ohrožení no ční motýli: bourovec cerový ( Eriogaster rimicola ), bekyn ě dubová ( Parocneria detrita ), p řástevník užankový ( Hyphoraia aulica ), hn ědopáska alchymista ( Catephia alchymista ), trava řka ozdobná ( Staurophora celsia ), ( Scopula umbelaria ), skvrnopásník angreštový ( Abraxas grossulariata ) aj.

Váté písky u Hodonína a Bzence NPP Váté písky a další drobné rezervace, bývalé vojenské cvi čišt ě Hodonín-Pánov, pta čí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví, přilehlé pískovny. Sou časná plocha vátých písk ů je zcela nedostate čná, konflikty zájm ů s intenzivním lesním hospoda řením (borové monokultury) a lesnickými rekultivacemi p řilehlých pískoven. Ohrožení denní motýli: většina denních motýl ů vázaných na váté písky v ČR vym řela (nap ř. oká č píse čný – Hipparchia statilinus, oká č st ředomo řský – Hyponephele lupina ), dále se vyskytují ohnivá ček modrolesklý ( Lycaena alciphron ), modrásek jetelový ( Polyommatus bellargus ), hn ědásek kostkovaný ( Melitaea cinxia ), oká č kost řavový ( Arethusana arethusa ), o. medy ňkový ( Hipparchia fagi ), soumra čník proskurníkový ( Pyrgus carthami ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška pozdní ( Zygaena laeta ), v řetenuška čtverote čná ( Zygaena punctum ), drvople ň rákosový ( Phragmataecia castaneae ), lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ), přástevník užnakový ( Hyphoraia aulica ), p. jest řábníkový ( Spiris striata ), kropenatec pely ňkový ( Narraga fasciolaria ), černopáska radyková ( Schinia cognata ), m ůra ušnicová (Hadena irregularis ), trava řka ozdobná ( Staurophora celsia ), osenice paprs čitá ( Actinotia radiosa ), osenice vrbová ( Mesogona oxalina ), jasnobarvec hledíkový ( Omphalophana antirrhinii ) aj.

70

Xerotermní enklávy Boleradické vrchoviny Stepi a lesostepi, skalnaté výchozy, řídké listnaté lesy, doubravy, teplomilné výslunné strán ě, úhory, xerotermní terasy, vinohrady (PR Kamenný vrch u Kurd ějova, PR Hovoranské louky, PR Nosperk, PR Zázmoníky, PP Lipiny, PP Špidláky, PP Zimarky, Kobylská skála) Ohrožení denní motýli: otakárek ovocný ( Iphiclides podalirius ), pestrok řídlec podražcový (Zerynthia polyxena ), ostruhá ček trnkový ( Satyrium spini ), modrásek ho řcový ( Phengaris alcon ), m. ligrusový ( Polyommatus damon ), hn ědásek černýšový ( Melitaea aurelia ), oká č medy ňkový ( Hipparchia fagi ), soumra čník slézový ( Carcharodus alceae ) aj. Ohrožení no ční motýli: vřetenuška pozdní ( Zygaena laeta ), v řetenuška čtverote čná ( Zygaena punctum ), p řástevník ma řinkový ( Watsonarctia casta ), bourovec pryšcový ( Malacosoma castrense ), lišaj pryšcový ( Hyles euphorbiae ), stužkonoska vrbová ( Catocala electa ), trava řka okrová ( Eremobia ochroleuca ), osenice šedok řídlá ( Yigoga forcipula ), sv ětlok řídlec šalv ějový (Dyscia conspersaria ) aj.

Soutok Rozsáhlý komplex lužních les ů, mok řad ů, nivních luk, periodicky zaplavovaných t ůní, vyvýšených pís čin - hrúd ů v NPR Cahnov-Soutok, NPR Ranšpurk a velké části nechrán ěného záplavového území soutoku řek Moravy a Dyje Ohrožení denní motýli: otakárek ovocný ( Iphiclides podalirius ), pestrok řídlec podražcový (Zerynthia polyxena ), jaso ň dymnivkový ( Parnassius mnemosyne ), modrásek bahenní (Phengaris nausithous ), m. čičorkový ( Cupido alcetas ), pestrobarvec petrklí čový ( Hamearis lucina ), oká č ovsový ( Minois dryas ) Ohrožení no ční motýli: martiná č hruš ňový ( Saturnia pyri ), lišaj dubový ( Marumba quercus ), bourovec osikový ( Gastropacha populifolia ), bourovec trnkový ( Eriogaster catax ), hn ědopáska žlu ťuchová ( Calyptra thalictri ), m ůra svla čcová ( Lacanobia splendens ), trava řka ozdobná ( Starophora celsia ), pí ďalka žlu ťuchová ( Perizoma saggitatum )

71 5. Navržené managementy vybraných MZCHÚ Příklady navržených „ideálních“ management ů vybraných území odlišných typ ů biotop ů s výskytem ohrožených druh ů motýl ů jsou schematické. Skute čná pé če by m ěla být jemnozrnn ější a v návaznosti na pé či o p ředm ěty ochrany daných zvlášt ě chrán ěných území.

Přehled: EVL Milovice-Mladá , okres Nymburk PR Černice , okres Znojmo PP Pánov , okres Hodonín NPR Červené blato , okres České PR Pod Havranem, okres T řebí č Bud ějovice a Jind řich ův Hradec NPR Prad ěd, okres Bruntál, Jeseník, Havranické v řesovišt ě, NP Podyjí, okres Šumperk Znojmo PR Prokopské údolí , okres Hlavní m ěsto NPP Hodonínská Dúbrava , okres Praha Hodonín PP Pustý Mlýn , okres Brno-venkov PP Kamenný vrch u Kurd ějova , okres EVL Raná-Hrádek , okres Louny Brno-venkov PR Skalní potok , okres Bruntál NPR K řivé jezero , okres B řeclav PP Trávní dv ůr, okres Znojmo PR Losový , okres Vsetín

PR Černice , okres Znojmo Bývalý vojenský prostor, rozsáhlé řídké úzkolisté širolisté suché trávníky. Ohroženo postupující sukcesí, degradací bylinného patra (rozsáhlé porosty t řtiny) a výsadbou borovice. Management – mozaiková se č 1x ro čně, bránování (p ředevším podpora populací ho řce křižatého), narušování drnu (strhávání drnu v místech s dominantní ruderální vegetací a třtiny), pojezdy vozidel a podpora sešlapu.

72 NPR Červené blato , okres České Bud ějovice a Jind řich ův Hradec

Rašeliništ ě s blatkovým borem a podrostem rojovníku bahenního, otev řené plochy rašeliništ ě vznikly po t ěžb ě rašeliny. Asana ční management – nekompromisní zahrazování bývalého odvod ňovacího systému uvnit ř i p ři okrajích NPR, postupné vytvá ření menších plošek ran ě sukcesních stadií odstran ěním svrchní vrstvy rašeliny v delším časovém horizontu a pro řeďování lesního porostu v jižní části NPR.

73 Havranické v řesovišt ě, NP Podyjí, okres Znojmo Druhov ě bohaté stepní trávníky a v řesovišt ě a lesostepi v míst ě bývalých pastvin, ohroženy sukcesními zm ěnami – především zar ůstáním d řevinami a zapojováním bylinného patra. Management tak rozsáhlého území zajistí pastva polodivokých koní (exmoorští poníci) v četn ě tzv. lesní pastvy v přilehlých lesích v kombinaci s extenzivní pastvou smíšeného stáda ovcí a koz a maloplošným cyklickým vypalováním mimo vegetační sezonu, na malé části území též mozaiková se č 1 x ro čně v kombinaci s podzimním krátkodobým p řepasením se čených ploch. Pastevní areál „divokých“ koní bude vhodn ě postupn ě rozší řit a v čase postupn ě p řesouvat mezi dv ěma polovinami ploch v cyklu 2–3 let.

74 NPP Hodonínská Dúbrava , okres Hodonín Bývalé sv ětlé pastevní a st řední lesy s velmi bohatým bylinným patrem. Bylinné patro historicky udržováno též trava řením a hrabáním steliva. Nyní ohroženo intenzivním lesním hospoda řením v přilehlých lesních pozemcích v rámci celého lesního komplexu Hodonínská Dúbrava (spojené s pase čným hospoda řením a mechanickou p řípravou p ůdy) a rychlou ruderalizaci bylinného patra (v četn ě ší ření invazních rostlin) z okolních lesních pasek.

Management – v příští dekád ě ponechat stromové patro v tém ěř bezzásahovém režimu i za cenu snížení zakm ěnění a tzv. pomístního rozpadu zapojeného porostu. Kácení povolit pouze jednotlivých strom ů a p ři maloplošných probírkách na nižší zakmen ění porostu (0.7); Dosadba pouze jednotlivých stromu či malých skupinek jamkovou metodou; likvidace akátu ve stromovém i bylinném pat ře; postupná redukce borových výsadeb náhradou a za dub. V krátkodobém horizontu zabránit lesnické obnov ě, v žádném p řípad ě nikde na území NPP nepraktikovat pase čné hospoda ření a nepovolovat mechanickou p řípravu p ůdu p ři výsadb ě. Citlivé pro řeďování ke řového patra ve spodních lesních etážích na plochách, kde je zapojené křoví již moc rozsáhlé. Na lesních sv ětlinách a ploškách s nízkým zakmeněním (0,5–0,7) porostu maloplošn ě experimentáln ě provozovat mozaikovou se č (na konci vegeta ční doby), lesní pastvu n ěkolika kus ů skotu (p řípadn ě p řepásání) a hrabání steliva.

75 PP Kamenný vrch u Kurd ějova , okres Brno-venkov Komplex suchých stepních trávník ů a lesostepí. V ětšina plochy ohrožena intenzivním zar ůstáním d řevinami, zapojováním a degradací bylinného patra. Management – postupná jemnozrnná mozaiková se č od jarních m ěsíc ů do vrcholného léta; radikální vý řez d řevin. Obnova citlivého krátkodobého podzimního p řepasení (ovce, kozy) na ja ře pose čených ploch.

76 NPR K řivé jezero , okres B řeclav Periodicky zaplavovaný lužní les s tůněmi a plochami nivních luk a mok řadní vegetace. Management – část lesních porost ů postupn ě p řem ěnit v tzv. „st řední“ les s ponecháním vybraných výstavk ů, část lesních porost ů ponechat v bezzásahovém režimu; nivní louky pravideln ě 1x ro čně mozaikov ě séct, ostatní mok řadní vegetaci séct mozaikovit ě alespo ň ve víceletých periodách; postupné obnovování zazemn ěných t ůní.

77 PR Losový , okres Vsetín Druhov ě bohaté extenzivní pastviny a podhorské louky s jižní expozicí. Management: kombinace extenzivní pastvy ovcí a skotu, mozaikové se či 1x až 2 x ro čně s ponecháním 1/3 – 1/5 do časn ě nese čených ploch do následující se če, podzimním krátkodobým p řepasením se čených ploch a prosv ětlení okolních lesních porost ů s následnou ob časnou lesní pastvou.

78 EVL Milovice-Mladá , okres Nymburk Bývalý vojenský prostor, rozsáhlé lesostepní a stepní porosty širokolistých suchých trávník ů. Nutný aktivní management na velmi rozsáhlých plochách bezlesí a zachování p řilehlých řídkých les ů s místy bohatým bylinným patrem. Management – z velké části zajistí „polodivoká“ extenzivní pastva více druh ů velkých kopytník ů (kon ě – exmoorští poníci, tzv. pratu ři a zub ři). Ideáln ě pastevní areály v čase cyklicky p řesouvat (perioda 3-5 let), do časn ě nepasené plochy st řídat s plochami pojezd ů vojenské techniky. Lesní pastva extenzivní pastva v přilehlých sv ětlých lesích. Zčásti disturbance pojezdy t ěžké techniky (trasy pojezd ů mezi roky postupn ě m ěnit), mozaiková jednoro ční se č, pomístní maloplošné strhávání drnu buldozerem.

79 PP Pánov , okres Hodonín Bývalé vojenské cvi čišt ě, rozsáhlé plochy pískomilné vegetace - panonských pís čitých stepí a stanoviš ť otev řených trávník ů kontinentálních dun. V sou časnosti je nezbytný asana ční management – vý řez tém ěř všech náletových d řevin (s ponecháním n ěkterých solitérních výstavk ů), s následným odstran ěním pa řez ů a stržením substrátu buldozerem v míst ě bývalých porost ů d řevin i na plochách s dominantními porosty ruderálních a invazních rostlin; na plochách s porosty t řtiny k řovištní pravidelné mechanické vlá čení t řtiny, p řípadn ě též strhávání drnu. Na celé ploše každoro čně pojezdy t ěžké pásové techniky na ca 1/5 celého území, plochy s pojezdy techniky se budou mezi roky postupn ě st řídat v kombinaci s mozaikovou se čí (1x ro čně) vybraných vysokostébelných porost ů.

80 PR Pod Havranem , okres T řebí č Su ťové lesy na skalnatých, k severu orientovaných svazích ka ňonu Jihlavy Management – převážn ě bezzásahový režim, místy maloplošné pro řeďování lesních porost ů a ob časná se č u skalek s xerotermní vegetací.

81 NPR Prad ěd, okres Bruntál, Jeseník, Šumperk Komplex mnoha biotop ů v nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku od horských smr čin pralesovitého charakteru po horskou tundru nad hranicí lesa ve vrcholových partiích. Oblasti horských kar ů a prameniš ť byly v minulosti pravideln ě disturbovány lavinami. V sou časnosti lokalitu ohrožuje zapojování um ěle vysazené borovice kle če, zapojování porostů bor ůvky a výrazné ochuzování diverzity bylinného patra v subalpinském pásmu v souvislosti s dlouhodobým bezzásahovým režimem v NPR. Asana ční management spo čívá v odstran ění v ětšiny borovice kle če a periodické vy řezávání části porost ů brusnice bor ůvky, experimentální strháváni druhu v místech s akumulovanou sta řinou. Management p ři a nad hranicí lesa – na části vrcholové plošiny h řebenových partií extenzivní pastva koní (nejlépe exmoorských poník ů) či skotu, pastevní areál by se v letech cyklicky p řesouval. V dlouhodob ějším časovém horizontu (1x za 10 let a více) experimentáln ě maloplošn ě vypalovat plochy s akumulovanou sta řinou. Druhov ě bohaté horské louky na svazích, karech a v prameništích mozaikov ě séct 1 více let ro čně (v sou časnosti probíhá). Horská je řábová smr čina v bezzásahovém režimu s ponecháním mrtvých a odumírajících strom ů na míst ě.

82 PR Prokopské údolí , okres Hlavní m ěsto Praha Komplex skalních stepí, xerotermních trávník ů, bývalých lom ů a menších listnatých porost ů, historicky extenzivní pastviny koz a ovcí. Území ohroženo p ředevším postupující sukcesí dřevin, zapojováním a ochuzováním bylinného patra a celkovou ruderalizací. Management – na všech k jihu a západu exponovaných plochách radikální vý řez d řevin a extenzivní pastva koz a ovcí, výrazné prosv ětlení lesních porost ů s následnou lesní pastvou; v části porost ů a na lesních lemech zavést pa řezinové hospoda ření s krátkou obmýtní dobou, případn ě ponechat vhodné výstavky. Radikální likvidace nep ůvodních d řevin.

83 PP Pustý Mlýn , okres Brno-venkov Komplex su ťových les ů, sv ětlých dubohab řin a xerotermních skalnatých pastvin na jižním svahu řeky Jihlavy. Management – kombinace jarní extenzivní pastvy ovcí (v četn ě lesní pastvy), a výrazného prosv ětlení lesních porost ů s eliminací výsadeb jehli čnan ů. Na xerotermních pastvinách maloplošné periodické vypalování v zimních m ěsících.

84 EVL Raná-Hrádek , okres Louny Suchomilná spole čenstva skalních stepí, kavylových stepí a p řilehlých xerotermních pastvin. Ohrožená zar ůstáním d řevinami a místy degradací bylinného patra. Management – převážn ě extenzivní pastva ovcí, podporovat sešlap turisty a sportovci; radikální pro řed ění a eliminace porost ů d řevin; plochy v míst ě výskytu porost ů vi čence (a na něj vázaného kriticky ohroženého modráska ligrusového – Polyommatus damon ) vy členit z pastvy a séct postupn ě mozaikou od již v jarních m ěsících (kv ěten–červen).

85 PR Skalní potok , okres Bruntál Skalnatý ka ňon s místy pralesovitými smíšenými lesními porosty, vlhké skalní st ěny a římsy, údolní nivní lou čky. Management – v pralesovitých částech porost ů bezzásahový režim, na plochách s nep ůvodní výsadbou smrku jeho částe čná eliminace a dosadba listná čů , místy snížení zakmen ění rozvoln ěním porostu. Údržba nivních lou ček podél lesní cesty mozaikovou se čí 1x ro čně (se čené plochy mezi roky st řídat).

86 PP Trávní dv ůr, okres Znojmo Komplex tvrdých a m ěkkých lužních les ů, mok řadních olšin, mok řadních porost ů rákosin eutrofních a stojatých vod, fragmenty slanomilných rákosin a porosty vysokých ost řic a vlhkých nivních luk. Management: Lužní lesy z velké části z části p řevézt na tzv. st řední les + likvidace nep ůvodních d řevin, ponechání solitérních starých strom ů na mok řadních loukách a výsadba nových solitér ů – především dub ů. Nivní vlhké louky séct pásov ě (s do časn ě nepose čenými pruhy do další se če – ca 1/5 nepose čených pruh ů p ři každé se či), ca ½ luk séct 1x ro čně, ½ luk 2x ro čně. Plochy s mok řadní vegetací – rákos, ost řicové porosty apod. séct postupn ě jemnozrnnou mozaikou v delším časovém horizontu (maximáln ě 1/10 každého porostu ro čně), tvorba nových m ělkých i periodických t ůní a terénních depresí a v prostoru rozsáhlých se čených nivních luk. Roz člen ění plošn ě rozsáhlých nivních luk na JV území výsadnou solitérních strom ů, či liniových stromo řadí.

87 6. Popis uplatn ění certifikované metodiky Metodiku použijí orgány státní ochrany p řírody, stejn ě jako nevládní zájmové a neziskové organizace a odborná ve řejnost p ři plánování a realizaci pé če o chrán ěné fenomény p řírody s důrazem na ohrožené druhy motýl ů. Metodika není detailní kucha řkou, ani vy čerpávajícícm p řehledem všech situací, jež se při managementu chrán ěných částí p řírody mohou objevit. Jde spíše o soubor obecných rad a doporu čení, které praktici budou modifikovat podle místních podmínek v jednotlivých územích, dosavadní historii pé če o lokality i na základ ě p řibývajících p řírodov ědných poznatk ů. Vedle popisu r ůzných typ ů pé če, v četn ě inovativních p řístup ů jako je volná pastva velkých herbivor ů nebo revitalizace postindustriálních stanoviš ť, je v metodice kladen d ůraz na ochranu celých biotopových komplex ů, na skloubení zájm ů v ětšího po čtu ohrožených organism ů v plošn ě omezených územích a v neposlední řad ě na vý čet prioritních oblastí pro ochranu denních i no čních motýl ů.

7. Srovnání novosti postup ů Metodika zahrnuje všechny p řírodní biotopy v České republice a věnuje se pé či o ohrožené zástupce jak no čních, tak denních motýl ů. Naopak všechny předchozí studie se omezovaly jen na stanovišt ě lesní nebo nelesní, p řípadn ě motýly denní nebo no ční. Vedle d ůkladné znalosti relevantní literatury používá Metodika údaje o po četnosti, stanovištní vazb ě a nárocích na pé či jednotlivých druh ů získané z obrovských objem ů dat, shromážd ěných pro denní motýly, a pro tzv. „malé čeledi“ motýl ů no čních, v databázi „Mapování motýl ů České republiky“. Na sb ěru dat se podílejí ro čně stovky amatér ů i profesionál ů. S nejaktivn ějšími z nich auto ři konzultovali stanovištní nároky druh ů, navíc lokality prakticky všech ohrožených druh ů byly navštíveny v roce zpracování Metodiky a nároky ohrožených druh ů up řesn ěny. Novátorská je analýza p říčin ohrožení, konfrontující moderní poznatky o ohrožení denních a no čních motýl ů, stejn ě jako p řístup k jednotlivým typ ům stanoviš ť, které jsou pojímány spíš podle celkové fysiognomie vegeta čního krytu než podle druhového složení. Vedle standardních zem ědělských (se č, pastva) a lesnických (prosv ětlování korunového patra, p ěstování nízkých a st ředních les ů) doporu čení obsahuje metodika i diskusi k perspektivním p řístup ům – radikáln ějšímu mechanickému managementu a volné pastv ě velkých herbivor ů, která je slibnou alternativou pro velká a r ůznorodá území. 8. Dedikace Certifikovaná metodika vznikla díky finan ční podpo ře projektu Technologické agentury České republiky (TA ČR TB050MZP004 – Revize recentního rozší ření a stavu nezv ěstných druh ů červeného seznamu – Lepidoptera (motýli).

88 9. Použitá literatura Aardema ML, Scriber JM, Hellmann JJ (2011) Considering Local Adaptation in Issues of Lepidopteran Conservation-a Review and Recommendations. American Midland Naturalist 165: 294-303 Adamski P, Witkowski ZJ (2007) Effectiveness of population recovery projects based on captive breeding. Biological Conservation 140: 1-7 Alanen EL, Hyvonen T, Lindgren S, Harma O, Kuussaari M (2011) Differential responses of bumblebees and diurnal Lepidoptera to vegetation succession in long-term set-aside. Journal of Applied Ecology 48: 1251-1259 Altermatt F, Dieter E (2016) Reduced flight-to-light behaviour of moth populations exposed to long-term urban light pollution. Biology Letters 12:2016011 Anon. (2007) Agroenvironmentální opat ření České republiky. Ministerstvo životního prost ředí, Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR a Ministerstvo zem ědělství ČR, Praha. Online: http://www.bioinstitut.cz/documents/brozura_agroenvi_opatreni_5.pdf Anonymous (2010) Lost life: England’s lost and threatened species. Natural England. AOPK ČR (2005) Koncepce záchranných program ů kriticky a siln ě ohrožených druh ů voln ě žijících živo čich ů v České republice. Praha, Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, 57 pp. Asher J, Warren M, Fox R, Harding P, Jeffcoate G (eds) (2001) The Millennium Atlas of Butterflies in Britain and Ireland. Oxford University Press, Oxford Asher J, Warren M, Fox R, Harding P, Jeffcoate G, Jeffcoate S (2001) The Millennium Atlas of Butterflies in Britain and Ireland. Oxford University Press, Oxford, UK Aviron S, Jeanneret P, Schupbach B, Herzog F (2007) Effects of agri-environmental measures, site and landscape conditions on butterfly diversity of Swiss grassland. Agriculture, Ecosystems & Environment 122: 295-304 Baerselman F (2001) The large herbivore initiative: An Eurasian conservation and restoration programme for a key species group in ecosystems (Europe, Russia, Central Asia and Mongolia). In: Redecker B, Finck P, Hardtle W (eds.) Pasture Landscapes and Nature Conservation, International Workshop on Pasture Landscapes and Nature Conservation Location. Luneburg, Germany, March 26-31, 2001, pp. 303-312 Balmer O, Erhardt A (2000) Consequences of succession on extensively grazed grasslands for central European butterfly communities: rethinking conservation practices. Conservation Biology 14: 746–757 Balmer O, Erhardt A (2000) Consequences of succession on extensively grazed grasslands for central European butterfly communities: Rethinking conservation practices. Conservation Biology 14: 746-757 Batary P, Andras B, Kleijn D, Tscharntke T (2011) Landscape-moderated biodiversity effects of agri-environmental management: a meta-analysis. Proceedings of the Royal Society of London B Biol. 278: 1894-1902 Bates AJ, Sadler JP, Grundy D, Lowe N, Davis G, Baker D, Bridge M, Freestone R, Gardner D, Gibson C, Hemming R, Howarth S, Orridge S, Shaw M, Tams T, Young H (2014) Garden and Landscape-Scale Correlates of Moths of Differing Conservation Status: Significant Effects of Urbanization and Habitat Diversity. PLoS ONE 9(1): e86925

89 Benes J, Kepka P, Konvicka M (2003) Limestone quarries as refuges for European xerophilous butterflies. Conservation Biology17: 1058-1069 Beneš J, Čížek O, Dovala J, Konvi čka M (2006) Intensive game keeping, coppicing and butterflies: The story of Milovicky Wood, Czech Republic. Forest Ecology and Management 237: 353–365 Beneš J, Konvi čka M (2006) Denní motýli v národních maloploškách: první poznatky z celostátní inventarizace. Ochrana p řírody 61: 145-150 Beneš J, Konvi čka M, Dvo řak J, Fric Z, Havelda Z, Pavli čko A, Vrabec V, Weidenhoffer Z (2002) Motýli České Republiky: Rozší ření a ochrana I, II, SOM, Praha, 857 pp Bengtsson B-A, Björklund J-O, Cederberg B, Eliasson C, Franzén M, Hydén N, Lindeborg M, Palmqvist G, Ryrholm A, Söderström B (2010) Fjärilar – Butterflies and moths, Lepidoptera. Rödlistade Arter i Sverige. ArtDatenbanken, SLU, Uppsala Betzholtz P-E, Franzén M (2011) Mobility is related to species traits in noctuid moths. Ecological Entomology 36: 369–376 Bignal EM, McCracken DI (1996) Low-intensity farming systems in the conservation of the countryside. Journal of Applied Ecology 33: 413-424 Blake RJ, Woodcock BA, Westbury DB, Sutton P, Potts SG (2011) New tools to boost butterfly habitat quality in existing grass buffer strips. Journal of Insect Conservation 15(SI): 221-232 Blomqvist MM, Tamis WLM, de Snoo GR (2009) No improvement of plant biodiversity in ditch banks after a decade of agri-environment schemes. Basic and Applied Ecology 10: 368-378 Bolz R (2008) Diversity of moth communities (Insecta: Lepidoptera) in differently-structured oak-hornbeam forests: a comparison of different phases of succession in coppice with standards and forests with high standard trees. In: Floren J, Schmid l (eds) Canopy Arthropod Research in Europe. Basic and Applied Studies from the High Frontier, Bioform Entomology, Nuernberg Bolz R, Dolek M (2003) Rote Liste gefährdeter Tagfalter (Lepidoptera: Rhopalocera) Bayerns. Landesamtes für Umweltschutz 166: 217-222 Breeuwer A, Berendse F, Willems F, Foppen R, Teunissen W, Schekkerman H, Goedhart P (2009) Do meadow birds profit from agri-environment schemes in Dutch agricultural landscapes? Biological Conservation 142: 2949-2953 Brereton TM, Warren MS, Roy DB, Stewart K (2008) The changing status of the Chalkhill Blue butterfly Polyommatus coridon in the UK: the impacts of conservation policies and environmental factors. Journal of Insect Conservation 12: 629-638 Brittain CA, Vighi M, Bommarco R, Settele J, Potts SG (2010) Impacts of a pesticide on pollinator species richness at different spatial scales. Basic and Applied Ecology 11: 106-115 Bruce-White C, Shardlow M (2011) A Review of the Impact of Artificial Light on Invertebrates. Buglife, Peterborough, UK Bulman CR, Wilson RJ, Holt AR, Bravo LG, Early RI, Warren MS, Thomas CD (2007) Minimum viable metapopulation size, extinction debt, and the conservation of a declining species. Ecological Applications 17: 1460-1473

90 Cabeza M, Arponen A, Jaattela L, Kujala H, van Teeffelen A, Hanski I (2011) Conservation planning with insects at three different spatial scales. Ecography 33: 54-63 Carroll MJ, Anderson BJ, Brereton TM, Knight SJ, Kudrna O, Thomas CD (2009) Climate change and translocations: The potential to re-establish two regionally-extinct butterfly species in Britain. Biological Conservation 142: 2114-2121 Cizek O, Konvicka M (2005) What is a patch in a dynamic metapopulation? Mobility of an endangered woodland butterfly, Euphydryas maturna. Ecography 28: 791-800 Collier N, Gardner M, Adams M, McMahon CR, Benkendorff K, Mackay DA (2010) Contemporary habitat loss reduces genetic diversity in an ecologically specialized butterfly. Journal of Biogeography 37: 1277-1287 Concepcion ED, Diaz M, Baquero RA (2008) Effects of landscape complexity on the ecological effectiveness of agri-environment schemes. Landscape Ecology 23: 135- 148 Conrad KF Perry JN, Woiwod IP, Alexander CJ (2006b) Large-scale temporal changes in spatial pattern during declines of abundance and occupancy in a common moth. Journal of Insect conservation 10: 53-64 Conrad KF, Warren M, Fox R, Parsons M, Woiwod IP (2006) Rapid declines of common widespread British moths provide evidence of an insect biodiversity crisis. Biological Conservation 132: 279–291 Conrad KF, Warren MS, Fox R, Parsons MS, Woiwod IP (2006a). Rapid declines of common, widespread British moths provide evidence of an insect biodiversity crisis. Biological Conservation 132: 279-291 Conrad KF, Woiwod IP, Parsons M, Fox R, Warren M (2004) Long-term population trends in widespread British moths. Journal of Insect Conservation 8: 119–136 Council of the European Union (2006) Review of the EU Sustainable Development Strategy (EU SDS) – Renewed Strategy. Brussels, 26.06.06 Crespo JID, Gutierrez D (2011) Altitudinal trends in the phenology of butterflies in a mountainous area in central Spain. European Journal of Entomology 108: 651-658 Čelechovský A (1998) Motýli (Lepidoptera) na Prost ějovsku: Vápenice a Státní lom. V: Přírodov ědné studie Muzea Prost ějovska (Prost ějov) 1: 117-124 Čížek L, Beneš J, Konvi čka M, Fric Z (2009) Zpráva o stavu zem ě: Odhmyzeno. Jak se da ří nejpo četn ější skupin ě obyvatel České republiky? Vesmír 88: 386-389 Čížek L, Role ček J, Danihelka J (2007b) Celoplošná p říprava p ůdy v lesích a její d ůsledky pro biodiverzitu Živa 55: 266-268 Čížek L, Role ček J., Danihelka J (2007a) Vliv plošné p řípravy p ůdy na biodiverzitu Lesnická práce 86: 514-515 Čížek L, Zábaranský P (2009) Nejohrožen ější obyvatelé jihomoravského luhu. Lesnická Práce 7: 786-787 Čížek O, Konvi čka M (2009) Náš nejvzácn ější lesní motýl asi brzy vyhyne. Živa 57: 271-273 Čížek O, Zamecnik J, Tropek R, Kocarek P, Konvicka M (2012) Diversification of mowing regime increases arthropods diversity in species-poor cultural hay meadows. Journal Davies ZG, Wilson RJ, Brereton TM, Thomas CD (2005) The re-expansion and improving status of the silver-spotted skipper butterfly (Hesperia comma) in Britain: a metapopulation success story. Biological Conservation 124: 189-198

91 Davies ZG, Wilson RJ, Coles S, Thomas CD (2006) Changing habitat associations of a thermally constrained species, the silver-spotted skipper butterfly, in response to climate warming. Journal of Animal Ecology 75: 247-256 Dennis RLH, Hodgson JG, Grenyer R, Shreeve TG, Roy DB (2002) Host plants and butterfly biology. Do host-plant strategies drive butterfly status? Ecological Entomology 29: 12-26 Diamond SE, Frame AM, Martin RA, Buckley LB (2011) Species' traits predict phenological responses to climate change in butterflies. Ecology 92: 1005-1012 Dolek M, Freese A, Geyer A, Stetter H (2005) The decline of Colias myrmidone at the western edge of its range and notes on its habitat requirements. Biologia 60: 607-610 Dolek M, Marhoul P (2010) Action Plan for the Conservation of the Danube Clouded Yellow Colias myrmidone in the European Union. European Commision Dolný A, Bárta A (2008) Vážky České republiky/Dragonflies of the Czech Republic od. Vydavatelství ČSOP, Vlašim. Donald PF, Pisano G, Rayment MD, Pain DJ (2002) The Common Agricultural Policy, EU enlargement and the conservation of Europe's farmland birds. Agriculture Ecosystems & Environment 89: 167-182 Donlan CJ, Berger J, Bock CE, Bock JH, Burney DA, Estes JA, Foreman D, Martin PS, Roemer GW, Smith FA, Soule ME, Greene HW (2006) Pleistocene rewilding: An optimistic agenda for twenty-first century conservation. American Naturalist 168: 660- 681 Dover J, Settele J (2009) The influences of landscape structure on butterfly distribution and movement: a review. Journal of Insect Conservation 13: 3-27 Dover JW, Rescia A, Fungariño S, Fairburn J, Carey P, Lunt P, Dennis RLH, Dover CJ (2010) Can hay harvesting detrimentally affect adult butterfly abundance? Journal of Insect Conservation 14:413-418 Dover JW, Sparks TH, Greatorex-Davies JN (1997) The importance of shelter for butterflies in open landscapes. Journal of Insect Conservation. 1: 89-97 Drechsler M, Johst K (2010) Rapid viability analysis for metapopulations in dynamic habitat networks. Proceedings of the Royal Society B Biol 277: 1889-1897 Ekroos, J, Heliola J, Kuussaari M. (2010) Homogenization of lepidopteran communities in intensively cultivated agricultural landscapes. Journal of Applied Ecology 47: 459-467 Ellis EC (2011) Anthropogenic transformation of the terrestrial biosphere. Philosophical Transactions of the Royal Society A Math Phys Eng 369: 1010-1035 European Environment Agency (2007) Halting the loss of biodiversity by 2010: proposal for a first set of indicators to monitor progress in Europe. EEA, Copenhagen. Fanta J (2007a) Lesy a lesnictví ve st řední Evrop ě III. Po čátky organizovaného hospodá řství. Živa 55: 112-114 Fanta J (2007b) Lesy a lesnictví ve st řední Evrop ě. IV. Zm ěny ve 20. století. Živa 55: 161- 163 Fanta J (2011) Krajina II: Krajina, p říroda a prost ředí v industriálním období. Živa 59: 74-76. Farka č J, Král D, Škorpík M (eds.) (2005) Červený seznam ohrožených druh ů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, Praha

92 Feber RE, Firbank LG, Johnson PJ, Macdonald DW (1997) The effects of organic farming on pest and non-pest butterfly abundance. Agriculture, Ecosystems & Environment 64: 133-139 Fox R (2013) The decline of moths in Great Britain: a review of possible causes. Insect Conservation and Diversity 6: 5–19 Franco AMA, Hill JK, Kitschke Kitschke C, Collingham YC, Roy DB, Fox R, Huntley B, Thomas CD (2006) Impacts of climate warming and habitat loss on extinctions at species' low-latitude range boundaries. Global Change Biology 12: 1545-1553 Frank KD (2006) Effects of artificial night lighting on moths. In: Rich C, Longcore T (eds) Ecological Consequences of Artificial Night Lighting. Island Press, Washington, District of Columbia. Franzén M, Johannesson M (2007) Predicting extinction risk of butterflies and moths (Macrolepidoptera) from distribution patterns and species characteristics. Journal of Insect Conservation 11: 367–390 Freckleton RP, Gill JA, Noble D, Watkinson AR (2005) Large-scale population dynamics, abundance-occupancy relationships and the scaling from local to regional population size. Journal of Animal Ecology 74: 353-364 Freese A, Benes J, Bolz R, Cizek O, Dolek M, Geyer A, Gros P, Konvicka M, Liegl A, Stettmer C (2006) Habitat use of the endangered butterfly Euphydryas maturna and forestry in Central Europe. Animal Conservation 9: 388–397. Gaston KJ, Fuller RA (2007) Biodiversity and extinction: losing the common and the widespread. Progress in Physical Geography 31: 213-225 Gelbrecht J, Eichstädt D, Göritz U, Kallies A, Kühne L, Richert A, Rödel I, Sobczyk T, Weidlich M (2001) Gesamtartenliste und Rote Liste der Schmetterlinge (Macrolepidoptera) des Landes Brandeburg. Naturschutz und Landschaftspflege in Brandenburg 10: 3-62 Gill JL, Williams JW, Jackson ST, Lininger KB, Robinson GS (2009) Pleistocene Megafaunal Collapse, Novel Plant Communities, and Enhanced Fire Regimes in North America. Science 326: 1100-1103 Gonzalez-Megias A, Menendez R, Roy D, Brereton T, Thomas, CD (2008) Changes in the composition of British butterfly assemblages over two decades. Global Change Biology 14: 1464-1474 Gossner MM (2009) Light intensity affects spatial distribution of Heteroptera in deciduous forests. European Journal of Entomology 106:241-252 Goulson D, Lye GC, Darvill B (2008) Decline and conservation of bumble bees. Annual Review of Entomology 53: 191–208 Groenendijk D, Ellis WN (2011) The state of the Dutch larger moth fauna. Journal of Insect Conservation 15: 95–101 Groenendijk D, Ellis WN (2011) The state of the Dutch larger moth fauna. Journal of Insect Conservation 15: 95-101 Haaland C, Bersier LF (2011) What can sown wildflower strips contribute to butterfly conservation?: an example from a Swiss lowland agricultural landscape. Journal of Insect Conservation 15(SI): 301-309

93 Habel JC, Zachos FE, Finger A, Meyer M, Louy D, Assmann T, Schmitt T (2009) Unprecedented long-term genetic monomorphism in an endangered relict butterfly species. Conservation Genetics 10: 1659-1665 Han č Z (2005) Denní motýli (Lepidoptera: Papilionoidea, Hesperioidea) Národní p řírodní rezervace Vyšenské kopce. Klapalekiana 41: 33-42 Hanski I (1994) A practical model of metapopulation dynamics. Journal of Animal Ecology 63: 151-162 Hanski I (1999) Metapopulation ecology. Oxford University Press, Oxford Hanski I, Poyry J (2007) Insect populations in fragmented habitats. In: AJA Stewart, TR New and OT Lewis (eds) Insect Conservation Biology. CABI, Wallingford, UK Hanula JL, Horn S (2011) Removing an exotic shrub from riparian forests increases butterfly abundance and diversity. Forest Ecology and Management 262: 674-680 Hedl R, Kopecky M, Komarek J (2010) Half a century of succession in a temperate oakwood: from species-rich community to mesic forest. Diversity and Distributions 16: 267-276 Hedl R, Szabo P, Riedel V, Kopecký M (2011) Tradi ční lesní hospoda ření ve st řední Evrop ě I. Formy a podoby. Živa 59: 61-63 Hluchý M, Lašt ůvka Z, Hula V, Jakeš O, Marek J, Šefrová H, Švestka M (2009) Biodiverzita motýl ů ve vinicích s r ůzným režimem hospoda ření. In: Kulfan J, Dvořáčková K (eds.) IV. Lepidopterologické kolokvium. Program a zborník abstraktov. Ústav ekológie lesa SAV, Zvolen, p. 11. Hodgson JA, Moilanen A, Bourn NAD, Bulman CR, Thomas CD (2009) Managing successional species: Modelling the dependence of heath fritillary populations on the spatial distribution of woodland management. Biological Conservation 142: 2743- 2751 Hodgson JA, Moilanen A, Thomas CD (2009) Metapopulation responses to patch connectivity and quality are masked by successional habitat dynamics. Ecology 90: 1608-1619 Hula V, Konvicka M, Pavlicko A, Fric Z (2004) Marsh Fritillary (Euphydryas aurinia) in the Czech Republic: Monitoring, metapopulation structure, and conservation of the endangered butterfly. Entomologica Fennica 15: 231-241 Chytry M, Jarosik V, Pysek P, Hajek O, Knollova I, Tichy L, Danihelka J (2008) Separating habitat invasibility by alien plants from the actual level of invasion. Ecology 89: 1541- 1553. Chytrý M., Ku čera T., Ko čí M., Grulich V. et Lustyk P. [eds] (2010): Katalog biotop ů České republiky (druhé vydání). – Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, Praha, 445 pp. (druhé vydání). Ioja CI, Patroescu M, Rozylowicz L, Popescu VD, Verghelet M, Zotta MI, Felciuc M (2010) The efficacy of Romania's protected areas network in conserving biodiversity. Biological Conservation 143: 2468-2476 Jarošík V, Konvi čka M, Pyšek P, Kadlec T, Beneš J (2011) Conservation in a city: Do the same principles apply to different taxa? Biological Conservation, 144: 490-499 Johnson CN (2009) Ecological consequences of Late Quaternary extinctions of megafauna. Proceedings of the Royal Society B Biol. 276: 2509-2519

94 Johst K, Drechsler M, Thomas J, Settele, J (2006) Influence of mowing on the persistence of two endangered large blue butterfly species. Journal of Applied Ecology 43: 333-342 Jongepierova I, Mitchley J, Tzanopoulos J (2007) A field experiment to recreate species rich hay meadows using regional seed mixtures. Biological Conservation 139: 297-305 Kadavý J, Kneifl M, Servus M, Knott R, Hurt V, Flora M (2011): Nízký a st řední les jako plnohodnotná alternativa hospoda ření malých a st ředních vlastník ů lesa. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 294 pp. Kadavý J, Kneifl M, Servus M, Knott R, Hurt V, Flora M (2011) Nízký a st řední les jako plnohodnotná alternativa hospoda ření malých a st ředních vlastník ů lesa. Lesnická práceKostelec nad Černými lesy Kadlec T, Kotela MAAM, Novák I, Konvi čka M, Jarošík V (2009) Effect of land use and climate on the diversity of moth guilds with different habitat specialization. Community Ecology 10: 152-158 Kadlec T, Vrba P, Kepka P, Schmitt T, Konvicka M. (2010) Tracking the decline of once- common butterfly: delayed oviposition, demography and population genetics in the Hermit, Chazara briseis. Animal Conservation 13: 172–183 Kadlec T, Vrba P, Konvicka M (2009) Microhabitat requirements of caterpillars of the critically endangered butterfly Chazara briseis (Nymphalidae: Satyrinae) in the Czech Republic. Nota lepidopterologica 32: 39-46 Kampf H (2001) Nature conservation in pastoral landscapes: Challenges, chances and constraints. In: Redecker B, Finck P, Hardtle W (eds.) Pasture Landscapes and Nature Conservation, International Workshop on Pasture Landscapes and Nature Conservation Location. Luneburg, Germany, March 26-31, 2001, pp. 303-312 Keulartz J (2009) European Nature Conservation and restoration policy - problems and perspectives. Restoration Ecology 17: 446-450 Kleijn D, Baquero RA, Clough Y, Diaz M, De Esteban J, Fernandez F, Gabriel D, Herzog F, Holzschuh A, Johl R, Knop E, Kruess A, Marshall EJP, Steffan-Dewenter I, Tscharntke T, Verhulst J, West TM, Yela JL (2006) Mixed biodiversity benefits of agri-environment schemes in five European countries. Ecology Letters 9: 243-254 Kleijn D, Berendse F, Smit R, Gilissen N (2001) Agri-environment schemes do not effectively protect biodiversity in Dutch agricultural landscapes. Nature 413: 723-725 Kleijn D, Kohler F, Baldi A, Batary P, Concepcion ED, Clough Y, Diaz M, Gabriel D, Holzschuh A, Knop E, Kovacs A, Marshall EJP, Tscharntke T, Verhulst J (2009) On the relationship between farmland biodiversity and land-use intensity in Europe. Proceedings of the Royal Society B Biol. 276: 903-909 Kleijn D, Sutherland, WJ (2003) How effective are European agri-environment schemes in conserving and promoting biodiversity? Journal of Applied Ecology 40: 947-969 Klemme I, Hanski I (2009) Heritability of and strong single gene (Pgi) effects on life-history traits in the Glanville fritillary butterfly. Journal of Evolutionary Biology 22: 1944- 1953 Kodandaramaiah U, Lees DC, Muller CJ, Torres E, Karanth KP, Wahlberg, N (2010) Phylogenetics and biogeography of a spectacular Old World radiation of butterflies: the subtribe Mycalesina (Lepidoptera: Nymphalidae: Satyrini). BMC Evolutionary Biology 10: article 172

95 Konvicka M, Benes J, Schmitt T (2010) Ecological limits vis-a-vis Changing Climate: Relic Erebia Butterflies in Insular Sudeten Mountains. In: Habel JC, Assmann T (eds.), Relict Species: Phylogeography and Conservation Biology, Kluwer, Dotrecht, pp. 341-355 Konvicka M, Dvorak L, Hanc Z, Pavlicko A, Fric Z (2008b) The Baton blue (Pseudophilotes baton) (Lepidoptera: Lycaenidae) in south-western Bohemia: iron curtain, military ranges and endangered butterfly. Silva Gabreta 14: 187-198 Konvicka M, Fric Z, Benes J (2006) Butterfly extinctions in European states: Do socioeconomic conditions matter more than physical geography? Global Ecology and Biogeography 15: 82-92 Konvicka M, Fric Z, Benes J (2006) Butterfly extinctions in European states: Do socioeconomic conditions matter more than physical geography? Global Ecology and Biogeography 15: 82-92 Konvicka M, Hula V, Fric Z (2003) Habitat of pre-hibernating larvae of the endangered butterfly Euphydryas aurinia (Lepidoptera: Nymphalidae): What can be learned from vegetation composition and architecture? European Journal of Entomology 100: 313- 322 Konvicka M, Novak J, Benes J, Fric Z, Bradley J, Keil P, Hrcek, J, Chobot K, Marhoul P (2008c) The last population of the Woodland Brown butterfly (Lopinga achine) in the Czech Republic: habitat use, demography and site management. Journal of Insect Conservation 12: 549-560 Konvicka M, Zimmermann K, Klimova M, Hula V, Fric Z (2012) Inverse link between density and dispersal distance in butterflies: field evidence from six co-occurring species. Population Ecology, in press Konvi čka M (1999a) Macrolepidoptera of the Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area - I. Časopis Slezskeho Muzea Opava (A) 48: 41-64 Konvi čka M (2005) Rešerše a hodnocení realizovaných a probíhajících projkekt ů aktivní ochrnay motýl ů v České republice. In: Kumstátová T, Nová P, Marhoul P (eds.) Hodnocení projekt ů aktivní podpory ohrožených živo čich ů v České republice: 45-81 Konvi čka M, Beneš J, Čížek L (2005) Ohrožený hmyz nelesních stanoviš ť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. 127 pp Konvi čka M, Beneš J, Čížek O, Kope ček F, Konvi čka O, Vítaz L (2008a) How too much care kills species: Grassland reserves, agri-environmental schemes and extinction of Colias myrmidone (Lepidoptera: Pieridae) from its former stronghold. Journal of Insect Conservation 12: 519-525 Konvi čka M, Čížek L, Beneš J (2004) Ohrožený hmyz nížinných les ů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 72 pp. Konvi čka M, Čížek O, Filipová L, Fric Z, Beneš J, Krupka M, Zámečník J, Do čkalová Z (2005) For whom the bells toll: Demography of the last population of the butterfly Euphydryas maturna in the Czech Republic. Biologia 60: 551-557 Konvi čka M, Duchoslav M, Haraštová M, Beneš J, Jirk ů M, Foldynová S, Kuras T (2001) Habitat utilization and behaviour of adult Parnassius mnemosyne (Lepidoptera: Papilionidae) in the Litovelské Pomoraví, Czech Republic. Nota lepidopterologica 24: 39-51

96 Konvi čka M, Kadlec T (2011) How to increase the value of urban areas for butterfly conservation? A lesson form Prague nature reserves and parks. European Journal of Entomology 108: 219-229 Konvi čka M, Kuras T (1999) Population structure, behaviour and selection of oviposition sites of an endangered butterfly, Parnassius mnemosyne, in Litovelské Pomoraví, Czech Republic. Journal of Insect Conservation 3: 211-223 Konvi čka M. (1999b) Macrolepidoptera of the Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area - II. Časopis Slezskeho Muzea Opava (A) 48: 107-123 Konvi čka M., Beneš J. & Fric Z. (2010): Ochrana denních motýl ů v České republice: Analýza stavu a dlouhodobá strategie. – Rukopisná studie pro Ministerstvo životního prost ředí ČR, 150 pp. Kotze DJ, O’Hara RB (2003) Species decline – but why? Explanations of carabid beetle (Coleoptera, Carabidae) declines in Europe. Oecologia 135: 138-148 Kruess A, Tscharntke, T (2002) Contrasting responses of plant and insect diversity to variation in grazing intensity. Biological Conservation 106: 293-302 Kudrna O (1986) Butterflies of Europe. Volume 8. Aspects of the Conservation of Butterflies in Europe. AULA Verlag, Wiesbaden. Kudrna O (2002) The distribution atlas of European butterflies. Oedippus 20: 1-343. Kudrna O, Harpke A, Lux K, Pennerstorfer J, Schweiger O, Settele J, Wiemers M. (2011) Distribution atlas of butterflies in Europe. Gesselschaft für Schmetterflingschutz, Halle, Germany Kuras T (1995) Diurnální spole čenstva motýl ů (Lepidoptera) xerotermních stanoviš ť Olomoucka a P řerovska. Časopis Slezského Muzea Opava (A) 44: 101-110 Kuras T, Tuf IH (2006) Vliv borovice kle če na bezobratlé Hrubého Jeseníku. Živa 53: 268- 269 Lašt ůvka Z (2006) Pé če nebo spíše genocida? Veronica 20(2): 29-30 Lašt ůvka Z (2007) Pé če o chrán ěná území - máme šanci zastavit pokles biodiverzity? Živa 55: 172-173 Leneveu J, Chichvarkhin A, Wahlberg N (2009) Varying rates of diversification in the genus Melitaea (Lepidoptera: Nymphalidae) during the past 20 million years. Biological Journal of the Linnean Society 97: 346-361 Leon-Cortes JL, Cowley MJR, Thomas CD (1999) Detecting decline in a formerly widespread species: how common is the common blue butterfly Polyommatus icarus? Ecography 22: 643-650 Leon-Cortes JL, Cowley MJR, Thomas CD (2000) The distribution and decline of a widespread butterfly Lycaena phlaeas in a pastoral landscape. Ecological Entomology 25: 285-294 Longley M, Southerton NW (1997) Factors determining the effects of pesticides upon butterflies inhabiting arable farmland. Agriculture Ecosystem & Environment 61: 1-12 Lorenzen ED, Nogues-Bravo D, Orlando L, Weinstock J, Binladen J, Marske KA, Ugan A, Borregaard MK, Gilbert TP, Nielsen R, Ho SYW, Goebel T, Graf KE, Byers D, Stenderup JR, Rasmussen M, Campos PF, Leonard JA, Koepfli K-P, Froese D, Zazula G, Stafford TW Jr., Aaris-Sørensen K, Batra P, Haywood AM, Singarayer JS, Valdes PJ, Boeskorov G, Burns JA, Davydov SP, Haile J, Jenkins DL, Kosintsev P,

97 Kuznetsova T, Lai X, Martin LD, McDonald GH, Mol D, Meldgaard M, Munch K, Stephan E, Sablin M, Sommer RS, Sipko T, Scott E, Suchard MA, Tikhonov A, Willerslev R, Wayne RK, Cooper A, Hofreiter M, Sher A, Shapiro B, Rahbek C, Willerslev E. (2011) Species-specific responses of Late Quaternary megafauna to climate and humans. Nature, in press. doi:10.1038/nature10574 Ložek V (2007) Zrcadlo minulosti: Česká a slovenská krajina v kvartéru. Doko řán, Praha. Ložek V (2011) Po stopách prav ěkých d ějů: O silách, které vytvá řely naši krajinu. Doko řán, Praha. Lukášek J (1995) Dosavadní poznatky z reintrodukce jason ě červenookého (Parnassius apollo) ve Štramberku. P říroda (Praha) 2: 28-39 Lukášek J (1998) Jaso ň červenooký znovu ve Štramberku. Záv ěre čná zpráva k projektu navrácení jason ě červenookého na lokalit ě Kotou č ve Štramberku. Msc, Ministerstvo životního prost ředí ČR Lukášek J (2000) Repatriace jason ě červenookého (Parnassius apollo L.) ve Štramberku. Ochrana P řírody 55: 68-72 MacGregor CJ, Pocock MJO, Fox R, Evans DM (2015) Pollination by nocturnal Lepidoptera, and the effects of light pollution: a review. Ecological Entomology 40: 187–198 Maes D, Titeux N, Hortal J, Anselin A, Decleer K De, Knijf G, Fichefet V, Luoto M (2010) Predicted insect diversity declines under climate change in an already impoverished region. Journal of Insect Conservation 14: 95–101 Maes D, Van Dyck H (2001) Butterfly diversity loss in Flanders (north Belgium): Europe’s worst case scenario? Biological Conservation 99: 485–498 Maes D, Van Dyck H (2001) Butterfly diversity loss in Flanders (north Belgium): Europe's worst case scenario ? Biological Conservation 99: 263-276 Maes J, Musters CJM, De Snoo GR (2008) The effect of agri-environment schemes on amphibian diversity and abundance. Biological Conservation 141: 635-645 Marini L, Fontana P, Battisti A, Gaston KJ (2009) Agricultural management, vegetation traits and landscape drive orthopteran and butterfly diversity in a grassland–forest mosaic: a multi-scale approach. Insect Conservation and Diversity. 2: 213-220 Mattila N, Kaitala V, Komonen A, Kotiaho JS, Paivinen J (2006) Ecological determinants of distribution decline and risk of extinction in moths. Conservation Biology 20: 1161– 1168 Mattila N, Kaitala V, Komonen A, Kotiaho JS, Paivinen, J (2006) Conservation Biology 20: 1161-1168 Mattila N, Kotiaho JS, Kaitala V, Komonen A (2008) The use of ecological traits in extinction risk assessments: a case study on geometrid moths Biological Conservation 141: 2322–2328 Menendez R, Gonzalez-Megias A, Collingham Y, Fox R, Roy DB, Ohlemuller R, Thomas, CD (2007) Direct and indirect effects of climate and habitat factors on butterfly diversity. Ecology 88: 605-611 Menendez R, Gonzalez-Megıas A, Collingham Y, Fox R, Roy DB, Ohlemuller R, Thomas CD (2007) Direct and indirect effects of climate and habitat factors on specialist and generalist butterfly diversity. Ecology 88: 605–611

98 Merckx T, Feber RE, Dulieu RL, Townsend MC, Parsons MS, Bourn NAD, Riordan P, Macdonald DW (2009a) Effect of field margins on moths depends on species mobility: field-based evidence for landscape-scale conservation. Agriculture, Ecosystems and Environment 129: 302–309 Merckx T, Feber RE, Mclaughlan C, Bourn NAD, Parsons MS, Townsend MC, Riordan P, Macdonald DW (2010) Shelter benefits less mobile moth species: the field-scale effect of hedgerow trees. Agriculture Ecosystems and Environment 138: 147–151 Merckx T, Feber RE, Riordan P, Townsend MC, Bourn NAD, Parsons MS, Macdonald DW (2009b) Optimizing the biodiversity gain from agri-environment schemes. Agriculture, Ecosystems and Environment 130: 177–182 Miko L, Hošek M (eds.) (2009) P říroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009. Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, Praha Ministerstvo Zem ědělství ČR (2011) Metodika k provád ění na řízení vlády č. 79/2007 Sb. pro rok 2011. Online: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvoje- venkova/aktuality/metodika-k-provadeni-narizeni-vlady-c-79.html Minnaar C, Boyles JG, Minnaar IA, Sole CL, McKechnie AE (2015) Stacking the odds: light pollution may shift the balance in an ancient predator–prey arms race. Journal of Applied Ecology 52: 522–531 Morecroft MD, Bealey CE, Beaumont DA, Benham S, Brooks DR, Burt TP, Critchley CNR, Dick J, Littlewood NA, Monteith DT, Scott WA, Smith RI, Walmsley C, Watson H (2009) The UK Environmental Change Network: emerging trends in the composition of plant and animal communities and the physical environment. Biological Conservation 142: 2814–2832 Morris MG (2000) The effects of structure and its dynamics on the ecology and conservation of arthropods in British grasslands. Biological Conservation 95: 129-142 Mouquet N, Belrose V, Thomas JA, Elmes GW, Clarke RT, Hochberg, ME (2005) Conserving community modules: A case study of the endangered lycaenid butterfly Maculinea alcon. Ecology 86: 3160-3173 Munguira ML, Thomas JA (1992) Use of road verges by butterfly and burnets populations, and the effect of roads on adult dispersal and mortality. Journal of Applied Ecology 29: 316-329 Nieminen M (1996) Migration of moth species in a network of small islands. Oecologia 108: 643–651 Nieminen M, Rita H, Uuvana P (1999) Body size and migration rate in moths. Ecography 22: 697–707 Novák I, Spitzer K (1982) Ohrožený sv ět hmyzu. Academia, Praha Novotný D, Konvi čka M (2010) Poda ří se zachránit oká če b ělopásného? Živa 58: 174-175 Novotný D, Zapletal M, Kepka P, Beneš J, Konvi čka M (2015) Large moths captures by a pest monitoring system depend on farmland heterogeneity. Journal of applied entomology 139: 390-400 Ockinger E, Hammarstedt O, Nilsson SG, Smith HG (2006) The relationship between local extinctions of grassland butterflies and increased soil nitrogen levels. Biological Conservation 128: 564–573

99 Ockinger E, Schweiger O, Crist TO, Debinski DM, Krauss J, Kuussaari M, Petersen JD, Poyry J, Settele J, Summerville KS, Bommarco R (2010) Life-history traits predict species responses to habitat area and isolation: a crosscontinental synthesis. Ecology Letters 13: 969–979 Ohlemuller R, Anderson BJ, Araujo MB, Butchart SHM, Kudrna O, Ridgely RS, Thomas CD (2008) The coincidence of climatic and species rarity: high risk to small-range species from climate change. Biology Letters 4: 568-572 Oliver T, Hill JK, Thomas CD, Brereton T, Roy DB (2009) Changes in habitat specificity of species at their climatic range boundaries. Ecology Letters 12: 1091-1102 Parmesan C (2006) Ecological and evolutionary responses to recent climate change. Annual Review of Ecology Evolution and Systematics 37: 637-669 Parmesan C, Ryrholm N, Stefanescu C, Hill JK, Thomas CD, Descimon H, Huntley B, Kaila L, Kullberg J, Tammaru T, Tennent WJ, Thomas JA, Warren M (1999) Poleward shifts in geographical ranges of butterfly species associated with regional warming. Nature 399: 579-583 Pavlikova A, Konvicka M (2012) An ecological classification of Central European macromoths: habitat associations and conservation status returned from life history attributes. Journal of Insect Conservation 16: 187-206 Pavlikova A, Konvicka M (2012) An ecological classification of Central European macromoths: habitat associations and conservation status returned from life history attributes. Journal of Insect Conservation, in press. Pena C, Nylin S, Wahlberg N (2011) The radiation of Satyrini butterflies (Nymphalidae: Satyrinae): a challenge for phylogenetic methods. Zoological Journal of the Linnean Society 161: 64-87 Perrings C, Mäler K-G, Folke C, Holling CS, Jansson BO 1995. Biodiversity Loss, Economic and Ecological Issues . Cambridge University Press, Cambridge Pocock MJO, Jennings N (2008) Testing biotic indicator vtaxa: the sensitivity of insectivorous mammals and their prey to the intensification of lowland agriculture. Journal of Applied Ecology 45: 151–160 Pollard E (1977) A method for assesing changes in the abundance of butterflies. Biological Conservation 12: 115-134 Pollard E (1982) Monitoring the abundance of butterflies in relation to the management of a nature reserve. Biological Conservation 24: 317-328 Pollard E, Yates TJ (1993) Monitoring butterflies for Ecology and Conservation. Chapman and Hall, London Polus E, Vandewoestijne S, Choutt J, Baguette M (2007) Tracking the effects of one century of habitat loss and fragmentation on calcareous grassland butterfly communities. Biodiversity and Conservation 16: 3423-3436 Potts SG, Biesmeijer JC, Kremen C, Neumann P, Schweiger O, Kunin WE (2010) Global pollinator declines: trends, impacts and drivers. Trends in Ecology & Evolution 25: 345-353 Potts SG, Woodcock BA, Roberts SPM, Tscheulin T, Pilgrim ES, Brown VK, Tallowin JR (2009) Enhancing pollinator biodiversity in intensive grasslands. Journal of Applied Ecology 46: 369-379

100 Poyry J, Luoto M, Heikkinen RK, Kuussaari M, Saarinen K (2009) Species traits explain recent range shifts of Finnish butterflies. Global Change Biology 15: 732-743 Pullin AS (2002) Conservation Biology. Cambridge University Press, Cambridge UK Pysek P, Krivanek M, Jarosik V (2009) Planting intensity, residence time, and species traits determine invasion success of alien woody species. Ecology 90: 2734-2744 Reif J, Vorisek P, Stastny K, Bejcek V Petr J (2007) Population increase of forest birds in the Czech Republic between 1982 and 2003. Bird Study 54: 248-255 Role ček J., Konvi čka M. (2002) Recent occurrence of Maculinea alcon (Lepidoptera: Lycaenidae) in Central Moravia, Czech Republic. Čas. Slez. Muz. Opava (A) 51: 89- 90 Rosenzweig ML (2003) Reconciliation ecology and the future of species diversity. Oryx 37:194-205 Ross JV, Sirl DJ, Pollett PK, Possingham HP (2008) Metapopulation persistence in a dynamic landscape: More habitat or better stewardship? Ecological Applications 18: 590-598 Roth T, Amrhein V, Peter B, Weber D (2008) A Swiss agri-environment scheme effectively enhances species richness for some taxa over time. Agriculture Ecosystems & Environment 125: 167-172 Roy DB, Bohan DA, Haughton AJ, Hill MO, Osborne JL, Clark SJ, Perry JN, Rothery P, Scott RJ, Brooks DR, Champion GT, Hawes C, Heard MS, Firbank LG (2003) Invertebrates and vegetation of field margins adjacent to crops subject to contrasting herbicide regimes in the Farm Scale Evaluations of genetically modified herbicide tolerant crops. Philosophical Transactions of the Royal Society B 358: 1879–1898 Roy DB, Sparks TH (2000) Phenology of British butterflies and climate change. Global Change Biology 6: 407-416 Roy DB, Thomas, JA (2003) Seasonal variation in the niche, habitat availability and population fluctuations of a bivoltine thermophilous insect near its range margin. Oecologia 134: 439-444 Rundlof M, Bengtsson J, Smith HG (2008) Local and landscape effects of organic farming on butterfly species richness and abundance. Journal of Applied Ecology 45: 813-820 Rundlof M, Smith HG (2006) The effect of organic farming on butterfly diversity depends on landscape context. Journal of Applied Ecology 43: 1121-1127 Řehounek J, Řehounková K, Prach K (eds.) (2010) Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a pr ůmyslovými deponiemi. Calla, České Bud ějovice. Saarinen K (2002) A comparison of butterfly communities along field margins under traditional and intensive management in SE Finland. Agruculture Ecosystems & Environment 90: 59-65 Saarinen K, Valtonen A, Jantunen J, Saarnio S (2005) Butterflies and diurnal moths along road verges: Does road type affect diversity and abundance? Biological Conservation 123: 403-412 Saccheri I, Kuussaari M, Kankare M, Vikman P, Fortelius W, Hanski I (1998) Inbreeding and extinction in a butterfly metapopulation. Nature 392: 491-494 Sádlo J, Pokorný P (2004) Neolit skon čil, zapome ňte! Vesmír 83: 398-403 Samways MJ (2007) Insect conservation: A synthetic management approach. Annual Review of Entomology 52: 465-487

101 Sebek P, Bace R, Bartos M, Benes J, Chlumska Z, Dolezal J, Dvorsky M, Kovar J, Machac O, Mikatova B, Perlik M, Platek M, Polakova S, Skorpik M, Stejskal R, Svoboda M, Trnka F, Vlasin M, Zapletal M, Cizek L (2015) Does a minimal intervention approach threaten the biodiversity of protected areas? A multi-taxa short-term response to intervention in temperate oak-dominated forests. Forest Ecology and Management 358: 80-89 Sedlá ček O (2010) Pé če o motýlí rezervace u P říbrami In: Konvi čka M, Beneš J (eds): Sborník abstrakt ů z konference 26. listopadu 2010. ENTÚ BC AV ČR, České Bud ějovice: 21-22 Settele J, Dover J, Dolek M, Konvi čka M (2009) Butterflies of European ecosystems: impact of land use and options for conservation management. In: Settele J, Shreeve T, Konvi čka M, Van Dyck H (eds) Ecology of Butterflies in Europe. Cambridge University Press Cambridge, UK Settele J, Kudrna O, Harpke A, Kühn I, van Swaay C, Verovnik R, Warren M, Wiemers M, Hanspach J, Hickler J, Kühn E, van Halder I, Veling K, Vliegenthart A, Wynhoff I, Schweiger O (2008) Climatic Risk Atlas of European Butterflies. Pensoft, Sofia. Shreeve TG, Dennis RLH (2011) Landscape scale conservation: resources, behaviour, the matrix and opportunities. Journal of Insect Conservation 15(SI): 179-188 Schmitt T, Augenstein B, Finger A (2008) The influence of changes in viticulture management on the butterfly (Lepidoptera) diversity in a wine growing region of southwestern Germany. European Journal of Entomology 105: 249-255 Schmitt T, Cizek O, Konvicka M (2005) Genetics of a butterfly relocation: large, small and introduced populations of the mountain endemic Erebia epiphron silesiana. Biological Conservation 123:11-18 Singer MC, Parmesan C (2010) Phenological asynchrony between herbivorous insects and their hosts: signal of climate change or pre-existing adaptive strategy? Philosophical Transactions of the Royal Society B 365: 3161–3176 Sjodin NE, Bengtsson J, Ekbom B (2008) The influence of grazing intensity and landscape composition on the diversity and abundance of flower-visiting insects. Journal of Applied Ecology 45: 763-772 Slade EM, Merckx T, Riutta T, Bebber DP, Redhead D, Riordan P, Macdonald DW (2013) Life-history traits and landscape characteristics predict macro-moth responses to forest fragmentation. Ecology 94: 1519-1530 Snep RPH, WallisDeVries MF, Opdam P (2011) Conservation where people work: A role for business districts and industrial areas in enhancing endangered butterfly populations? Landscape and Urban Planning 103: 94-101 Spitzer L, Benes J, Dandova J, Jaskova V, Konvicka M (2009a) The Large Blue butterfly, Phengaris [Maculinea] arion, as a conservation umbrella on a landscape scale: the case of the Czech Carpathians. Ecological Indicators 9: 1056-1053 Spitzer L, Beneš J (2010) Nové a významné nálezy denních motýl ů a v řetenuškovitých (Lepidoptera) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) Acta Carpathica Occidentalis 1: 19-39

102 Spitzer L, Beneš J, Konvi čka M (2009b) Oviposition of the Niobe fritillary (Argynnis niobe (Linnaeus, 1758)) at submountain conditions in the Czech Carpathians (Lepidoptera, Nymphalidae). Nachrichten des Entomologischen Vereins Apollo 30: 165-168 Spitzer L, Beneš J, Konvi čka M (2011) Valašská krajina a modrásek černoskvrnný. Živa 59: 176-178 Spitzer L, Konvicka M, Benes J, Tropek R, Tuf IH, Tufova J (2008) Does closure of traditionally managed open woodlands threaten epigeic invertebrates? Effects of coppicing and high deer densities. Biological Conservation 141:827-837 Steffan-Dewenter I, Tscharntke T (1997) Early succession of butterfly and plant communities on set-aside fields. Oecologia 109: 294-302 Steffan-Dewenter, I. & Leschke, K. (2003) Effect of habitat management on vegetation and above ground nesting bees and wasps of orchard meadows in central Europe. Biodiversity and Conservation, 12, 1953–1968 Stettmer C (2007) Alcon Blue. Bayerische Akademie für Naturschutz und Landschaftspflege, Laufen. Stoate C, Baldi A, Beja P, Boatman ND, Herzon I, van Doorn A, de Snoo GR, Rakosy L, Ramwell C (2009) Ecological impacts of early 21st century agricultural change in Europe - A review. Journal of Environmental Management 91: 22-46 Šlancarová J, Bedná řová B, Beneš J, Konvi čka M (in review) How life history affects threat status: requirements of two Onobrychis-feeding lycaenid butterflies, Polyommatus damon and Polyommatus thersites, in the Czech Republic. Biologia Šumpich J (2006) Fauna motýl ů (Lepidoptera) Da řských rašeliniš ť ve Ž ďárských vrších. Klapalekiana 42: 235-326 Thomas CD (2000) Dispersal and extinction in fragmented landscapes. Proceedings of the Royal Society B 267: 139–145 Thomas CD (2000) Dispersal and extinction in fragmented landscapes. Proceedings of the Royal Society of London B Biol 267: 139-145 Thomas CD (2011) Translocation of species, climate change, and the end of trying to recreate past ecological communities. Trends in Ecology and Evolution 26: 216-221 Thomas JA (1980) Why did the Large Blue became extinct in Britain? Oryx 15: 243-247 Thomas JA (1984) The behaviour and habitat requirements of Maculinea nausithous (the Dusky large blue butterfly) and M. teleius (the scarce large blue) in France. Biological Conservation 28: 325-347 Thomas JA (1987) The return of the Large Blue. News of British Butterfly Conservation Society 38: 22-26 Thomas JA (1995) The conservation of declining butterfly populations in Britain and Europe: priorities, problems and successes. Biological Journal of the Linnean Society 56(Suppl.): 55-72 Thomas JA, Simcox DJ, Hovestadt T (2011) Evidence based conservation of butterflies. Journal of Insect Conservation 15(SI): 241-258 Thomas JA, Telfer MG, Roy DB, Preston CD, Greenwood JJD, Asher J, Fox R, Clarke RT, Lawton JH (2004) Comparative losses of British butterflies, birds, and plants and the global extinction crisis. Science 303: 1879-1881

103 Thomas, JA (2005) Monitoring change in the abundance and distribution of insects using butterflies and other indicator groups. Philosophical Transactions of the Royal Society B – Biological Sciences 360: 339-357 Tropek R (2011) Zoologický management? D ěkuji, rad ěji ne. Vesmír 90: 623-625 Tropek R, Kadlec T, Hejda M, Kocarek P, Skuhrovec J, Malenovsky I, Vodka S, Spitzer L, Banar P, Konvicka M (2012) Technical reclamations are wasting the conservation potential of post-mining sites. A case study of black coal spoil dumps. Ecological Engineering, in press Tropek R, Kadlec T, Karesova P, Spitzer L, Kocarek P, Malenovsky P, Banar P, Tuf IH, Hejda M, Konvicka M (2010) Spontaneous succession in limestone quarries as an effective restoration tool for endangered arthropods and plants. Journal of Applied Ecology 47: 139-147 Tropek R, Řehounek J (eds.) (2012) Bezobratlí postindustriálních stanoviš ť: význam, ochrana a management. ENTÚ BC AV ČR & Calla, České Bud ějovice Tscharntke T, Klein AM, Kruess A, Steffan-Dewenter I, Thies C (2005) Landscape perspectives on agricultural intensification and biodiversity - ecosystem service management. Ecology Letters 8: 857-874 Ugelvig LV, Nielsen PS, Boomsma JJ, Nash DR (2011) Reconstructing eight decades of genetic variation in an isolated Danish population of the large blue butterfly Maculinea arion. BMC Evolutionary Biology 11: article 201 (DOI: 10.1186/1471-2148-11-201) Valtonen A, Jantunen J, Saarinen K (2006) Flora and lepidoptera fauna adversely affected by invasive Lupinus polyphyllus along road verges. Biological Conservation 133: 389- 396 Valtonen A, Saarinen K, Jantunen J (2007) Intersection reservations as habitats for meadow butterflies and diurnal moths: Guidelines for planning and management. Landscape and Urban Planning 79: 201-209 Van Dyck H, van Strien AJ, Maes D, van Swaay CAM (2009) Declines in common, widespread butterflies in a landscape under intense human use. Conservation Biology 23: 957–965 Van Dyck H, Van Strien AJ, Maes D, Van Swaay CAM (2009) Declines in common, widespread butterflies in a landscape under intense human use. Conservation Biology 23: 957-965 Van Geffen KG, Van Eck E, De Boer RA, Van Grunsven RHA, Salis L, Berendse F, Veenendaal EM (2015) Artificial light at night inhibits mating in a Geometrid moth. Insect Conservation and Diversity 8: 282–287 van Langevelde F, Ettema JA, Donners M, WallisDeVries MF, Dick Groenendijk (2011) Effect of spectral composition of artificial light on the attraction of moths. Biological Conservation 144: 2274–2281 van Swaay C, Cuttelod A, Collins S, Maes D, López Munguira M, Šaši ć M, Settele J, Verovnik R, Verstrael T, Warren M, Wiemers M, Wynhof I (eds) (2010) European Red List of Butterfies. Luxembourg: Publications Office of the European Union van Swaay C, Warren MS, Lois G (2006) Biotope use and trends of European butterflies. Journal of Insect Conservation 10: 189–209

104 van Swaay CAM, Nowicki P, Settele J, van Strien AJ (2008) Butterfly monitoring in Europe: methods, applications and perspectives. Biodiversity and Conservation 17: 3455-3469 Vandewoestijne S, Schtickzelle N, Baguette M (2008) Positive correlation between genetic diversity and fitness in a large, well-connected metapopulation. BMC Biology 6: article 46 (DOI: 10.1186/1741-7007-6-46) Vera FWM (2000) Grazing Ecology and Forest History, CABI Publishing, Waltingford. Verovnik R, Fiser Z, Zaksek V (2015) How to reduce the impact of artificial lighting on moths: A case studyon cultural heritage sites in Slovenia. Journal for Nature Conservation 28: 105–111 Veselý P (2002) Mohelenská hadcová step - historie vzniku rezervace a jejího výzkumu. MZLU, Brno Visser ME, Holleman LJM (2001) Warmer springs disrupt the synchrony of oak and winter moth phenology. Proceedings of the Royal Society B 268: 289–294 Vlasanek P, Hauck D, Konvicka M (2009) Adult sex ratio in the Parnassius mnemosyne butterfly: Effects of survival, migration, and weather. Israel Journal of Ecology & Evolution 55: 233-252 Vodka S, Konvicka M, Cizek L (2009) Habitat preferences of oak-feeding xylophagous beetles in a temperate woodland: implications for forest history and management. Journal of Insect Conservation 13:553-562 Vrabec V (1994) P řísp ěvek k poznání rozší ření druhu Euphydryas maturna (L.) (Lepidoptera: Nymphalidae) v Čechách. Muzeum a sou časnost, ser. natur. 8: 7-14 Vrba P, Benes J, Cizek O, Hrazsky Z, Koptik J, Kucera T, Marhoul P, Zamecnik J, Konvicka M (in review) Conservation potential of abandoned military areas matches that of established reserves: Plants and butterflies in the Czech Republic. Conservation Letters. Vrba P, Kadlec T, Konvi čka M (2009) P řežije oká č skalní v České republice? Živa 57: 30-33 Wagenhoff E, Wagenhoff A, Blum R, Veit H, Zapf D, Delb H (2014) Does the prediction of the time of egg hatch of Thaumetopoea processionea (Lepidoptera: Notodontidae) using a frost day/temperature sum model provide evidence of an increasing temporal mismatch between the time of egg hatch and that of budburst of Quercus robur due to recent global warming? European Journal of Entomology 111: 207–215 Wahlberg N, Klemetti T, Hanski, I (2002) Dynamic populations in a dynamic landscape: the metapopulation structure of the marsh fritillary butterfly. Ecography 25: 224-232 Wallis DeVries M (2003) Beschermingsplan Gentiaanblauwtje 2003-2007. Ministerie van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit, Ede. WallisDeVries MF, Baxter W, Van Vliet AJH (2011) Beyond climate envelopes: effects of weather on regional population trends in butterflies. Oecologia 167: 559-571 WallisDeVries MF, van Swaay CAM (2006) Global warming and excess nitrogen may induce butterfly decline by microclimatic cooling. Global Change Biology 12: 1620–1626 Warren MS, Bourn NAD (2011) Ten challenges for 2010 and beyond to conserve Lepidoptera in Europe. Journal of Insect Conservation 15: 1-2 Warren MS, Hill JK, Thomas JA, Asher J, Fox R, Huntley B, Roy DB, Telfer MG, Jeffcoate S, Harding P, Jeffcoate G, Willis SG, Greatorex-Davies JN, Moss D, Thomas CD

105 (2001) Rapid responses of British butterflies to opposing forces of climate and habitat change. Nature 414: 65–69 Warren MS, Hill JK, Thomas JA, Asher J, Fox R, Huntley B, Roy DB, Telfer MG, Jeffcoate S, Harding P, Jeffcoate G, Willis SG, Greatorex-Davies JN, Moss D, Thomas CD (2001) Rapid responses of British butterflies to opposing forces of climate and habitat change. Nature 414: 65-69. Warren MS, Thomas CD, Thomas JA (1984) The status of the Heath Fritillary butterfly Mellicta athalia Rott. in Britain. Biological Conservation 29: 287-305 Wenzel M, Schmitt T, Weitzel M, Seitz A (2006) The severe decline of butterflies on western German calcareous grasslands during the last 30 years: a conservation problem. Biological Conservation 128: 542–552 Wenzel M, Schmitt T, Weitzel M, Seitz, A (2006) The severe decline of butterflies on western German calcareous grasslands during the last 30 years: A conservation problem. Biological Conservation 128: 542-552 Whittingham MJ (2011) The future of agri-environment schemes: biodiversity gains and ecosystem service delivery? Journal of Applied Ecology 48: 509-513 Wilson RJ, Gutierrez D, Gutierrez J, Monserrat VJ (2007) An elevational shift in butterfly species richness and composition accompanying recent climate change. Global Change Biology 13: 1873-1887 Wu JG, Loucks OL (1995) From balance of nature to hierarchical patch dynamics: A paradigm shift in ecology. Quarterly Review of Biology 70: 439-466 Wu Y, Molongoski JJ, Winograd DF, Bogdanowicz SM, Louyakis AS, Lance DR, Mastro VC, Harrison RG (2015) Genetic structure, admixture and invasion success in a Holarctic defoliator, the gypsy moth (Lymantria dispar, Lepidoptera: Erebidae). Molecular Ecology 24: 1275–1291 Yoon S, Read Q (2016) Consequences of exotic host use: impacts on Lepidoptera and a test of the ecological trap hypothesis. Oecologia 181: 985-996 Young TP (2000) Restoration ecology and conservation biology. Biol. Cons. 92: 73-83 Zimmermann K, Blažková P, Čížek O, Fric Z, Hula V, Kepka P, Novotný D, Slámová I, Konvi čka M (2011a) Demography of adults of the Marsh fritillary butterfly, Euphydras aurinia (Lepidoptera: Nymphalidae) in the Czech Republic: Patterns across sites and seasons. European Journal of Entomology 108: 243-254 Zimmermann K, Fric Z, Filipova L, Konvi čka M (2005) Adult demography, dispersal and behaviour of Brenthis ino (Lepidoptera: Nymphalidae): How to be a successful wetland butterfly. European Journal of Entomology 102: 699-706 Zimmermann K, Fric Z, Jiskra P, Kopeckova M, Vlasanek P, Zapletal M, Konvicka M (2011b) Mark-recapture on large spatial scale reveals long distance dispersal in the Marsh Fritillary, Euphydryas aurinia. Ecological Entomology 36: 499-510 Zimmermann K, Hula V, Fric Z, Konvicka M (2010) P říb ěh evropsky významného druhu hn ědáska chrastavcového: Dev ět let monitoringu a ochrany v západních Čechách. In Brabec J. (ed.): P řírodní fenomény a zajímavosti západních Čech. Mezi lesy, Prostibo ř, pp. 85-99

106 Obrazové p řílohy

Mozaiková se č (v pop ředí) u Karlových Var ů vyhovuje siln ě ohroženému hn ědáskovi chrastavcovému (Euphydryas aurinia) i všem dalším druh ům bezobratlých vázaných na vlhké louky. Velkoplošná intenzivní pastvina skotu (v pozadí) je naopak pro tyto druhy neobyvatelná. Foto K. Zimmermann.

Jemnozrnná mozaika záhumenk ů se starými sady, suchými loukami a k řovinatými strán ěmi u Ždánic hostí stále velké množství ohrožených druh ů motýl ů. Takto extenzivn ě obhospoda řovanou krajinu již v České republice tém ěř nenajdeme. Foto D. Novotný.

107

Ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice armáda cvi čí mén ě než d říve, což se projevuje rychlým zar ůstáním vlhkých luk i krátkostébelných řídkých trávník ů. Stále zde p řežívá řada ohrožených bezobratlých, bez ob časné pé če o tato stanovišt ě však brzo vymizí. Foto M. Konvi čka.

Opušt ěné nerekultivované lomy jsou vynikajícími refugii pro rostliny a živo čichy vázáné na krátkostébelné trávníky a skalní stepi (starý čedi čový lom na Karlovarsku). Foto Z. Fric.

108

Postindustriální území mohou být využity jako refugia pro d říve b ěžné druhy živo čich ů. Na obrázku je plocha mezi továrními halami osetá lu ční bylinnou sm ěsí a se čená mozaikov ě jednou ro čně. Nap říklad po četnosti oby čejných denních motýl ů zde vzrostly o dva řády. Foto K. Líšal.

Aktivn ě obhospoda řovaný st řední les v severním Bavorsku, biotop hned t ří celoevropsky ohrožených motýl ů – hn ědáska osikového (Euphydryas maturna) , oká če jílkového (Lopinga achine) a oká če hn ědého (Coenonympha hero). Foto O. Čížek.

109

Detailní pohled na tentýž les, na snímku je dob ře vid ět regenerace spodní etáže t ři roky po smýcení. Foto O. Čížek.

Ukázka drastické obnovy lesa na míst ě p řestárlých pa řezin v Milovickém lese (jižní Morava). Mechanická p říprava p ůdy p řed novou výsadbou p ředstavuje genocidu pro bylinné patro, na ně vázaný hmyz i brouky vyvíjející se ve starých pa řezech. Foto M. Konvi čka.

110