VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Studijní obor Regionální rozvoj

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ROZBOR ROZPOČTU NĚKOLIKA OBCÍ DO PĚTI TISÍC OBYVATEL V DELŠÍ ČASOVÉ ŘADĚ

Autor: Eva Machková, DiS.

Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing. Vojvodíková Barbara, Ph.D.

2013

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Doc. Ing. Barbaře Vojvodíkové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, za její cenné rady a připomínky.

P r o h l a š u j i,

že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačila v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Nových Hamrech dne 14. 6. 2013 …………………………………….

Obsah SEZNAM ZKRATEK ...... 6 ÚVOD ...... 7 1 POSTAVENÍ OBCÍ V SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY ...... 9 1.1 Postavení obcí v ČR ...... 10 1.2 Působnost obcí ...... 12 1.2.1 Samostatná působnost ...... 12 1.2.2 Přenesená působnost ...... 13 2 ROZPOČET OBCE ...... 15 2.1 Rozpočtový proces a pravidla hospodaření obcí ...... 16 2.1.1 Rozpočtový výhled ...... 17 2.1.2 Rozpočtové provizorium ...... 18 2.1.3 Rozpočet ...... 19 2.2 Struktura rozpočtu obcí ...... 22 2.2.1 Daňové a nedaňové příjmy obcí ...... 25 2.2.2 Návratné zdroje a dotace ...... 26 2.2.3 Výdaje rozpočtu obce ...... 27 3 ANALÝZA ROZPOČTU VYBRANÝCH OBCÍ ...... 29 3.1 Nové Hamry ...... 29 3.1.1 Základní charakteristika obce ...... 29 3.1.2 Obecní úřad v Nových Hamrech ...... 30 3.1.3 Hospodaření a rozpočet obce Nové Hamry ...... 31 3.1.4 Závěr a doporučení ...... 37 3.2 Kyselka ...... 37 3.2.1 Základní charakteristika obce Kyselka ...... 38 3.2.2 Obecní úřad v Kyselce ...... 38 3.2.3 Hospodaření a rozpočet obce Kyselka ...... 40 3.2.4 Závěr a doporučení ...... 45 3.3 Hroznětín ...... 46 3.3.1 Základní charakteristika obce Hroznětín ...... 46 3.3.2 Městský úřad v Hroznětíně ...... 47 3.3.3 Hospodaření a rozpočet města Hroznětín ...... 49 3.3.4 Závěr a doporučení ...... 53

3.4 Celkové zhodnocení ...... 54 4 ZÁVĚR ...... 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 61 SEZNAM PŘÍLOH ...... 63

SEZNAM ZKRATEK

ČOV – Čistírna odpadních vod ČSÚ – Český statistický úřad DPH – Daň z přidané hodnoty EPUSA – Elektronický portál územních samospráv EU – Evropská unie NKÚ – Nejvyšší kontrolní úřad PHARE - Poland and Hungary Aid for Restructuring of the Economy RUD – Rozpočtové určení daní SRN – Spolková republika Německo ÚOHS – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže VÚSC – Vyšší územní samosprávné celky

6

ÚVOD

Obce tvoří nejzákladnější úroveň samosprávy. V České republice většina všech obcí má většinou méně než tisíc obyvatel, přitom rozsah mnohých úkolů, které musí obsáhnout, je stejný jako u největších měst. Malé obce ovšem nemají dostatečné administrativní a finanční zázemí a obtížně se s touto situací vyrovnávají. Jak uvádí (ČSÚ, 2004) ve velikostní kategorii do 1 000 obyvatel se nachází téměř 80 % všech obcí. V těchto obcích žije 17,2 % obyvatelstva ČR. Do velikostní kategorie obcí do 2 000 obyvatel spadá 90,0 % obcí a žije v nich 26,1 % obyvatelstva.

Ekonomické a sociální podmínky malých obcí se dotýkají cca 43 % obyvatel z celkové populace České republiky.

Na základě samostatné působnosti obce samy hospodaří se svým majetkem, rozhodují o tom, jaké finanční prostředky a možnosti využijí k zabezpečování veřejných statků. V souvislosti s přenesenou a samostatnou působností plní sociální ekonomické, územní a právní funkce. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby zastupitelé obce sestavili kvalitně a odborně nejen rozpočet daného roku, ale také rozpočtový výhled. Tyto dokumenty ukazují na budoucí vývoj a směr, kterým se obce budou ubírat. Přitom o vývoji obce rozhodují sami občané, kteří volí své zástupce při svobodných volbách.

Kvalitní práce zastupitelstva je důležitým faktorem při realizaci celého rozpočtového procesu, počínaje návrhem rozpočtu, přes jeho schvalování, provádění rozpočtových změn a konče závěrečným účtem. Rozpočet je tedy jedním z nejdůležitějších dokumentů, o kterém zastupitelstvo rozhoduje, protože se zde promítají priority a strategie vedení obce. Měl by sloužit rozvoji obce a být prospěšný všem jejím občanům. Rozpočet obce je také vyjádřením toho kam obec bude směřovat, stanovuje podporu konkrétním aktivitám a organizacím působícím nejen v obci, ale i v jejím okolí.

Analýza rozpočtu a hospodaření obcí je důležitý proces, který má velký vliv na rozhodování o finančních možnostech obce a tím i celém jejím budoucím rozvoji. Bakalářská práce by měla analyzovat hospodaření malých obcí v minulých

7

rozpočtových obdobích, ukázat způsob, jakým obce nakládaly se svými finančními prostředky, ale také odkrýt negativní i pozitivní faktory, které hospodaření obcí ovlivňovaly. Takto získané poznatky lze využít pro zkvalitnění hospodaření obecních rozpočtů v následujících rozpočtových obdobích. Finanční analýza je důležitý nástroj, který obce mohou použít k posouzení své finanční situace. Jedná se o nástroj, který poskytuje souhrnný a detailní pohled na dosavadní vývoj obcí a na to, jaké jsou předpoklady jejich budoucího vývoje. Rozpočet je tedy důležitým podkladem pro rozhodování zastupitelů obce. Rozsah této práce nedovoluje sestavit komplexní, kvalitní analýzu a sledovat veškeré aspekty hospodaření do hloubky, přináší ale základní pohled na hospodaření konkrétních obcí.

Tento pohled se neobejde bez poměrně velkého počtu detailů, proto je práce samotná složena ze tří částí. V první části se podrobněji věnuji postavením obcí v systému veřejné správy, ve druhé části se zabývám teoretickými vztahy, ovlivňujícími tvorbu, plnění a kontrolu rozpočtu, tedy hospodařením obcí. Získané poznatky jsou poté použity ve třetí části, kde na reálných datech konfrontovaných s teorií prezentuji průběh analýzy rozpočtů celkem tří vybraných obcí z Karlovarského kraje.

Cílem práce je provést analýzu nejdůležitějších prvků a vztahů, které ovlivňují přípravu, sestavování, následné plnění a závěrečný účet rozpočtu celkem tří vybraných obcí z Karlovarského kraje o cca 300, 500, 1000 obyvatel, jedná se jak o obce v blízkosti většího města, tak o obce vzdálené od větších měst. Analyzuji příjmovou a výdajovou část rozpočtů v časovém horizontu 2001-2011, dále to jak obce využívaly dotační tituly pro realizaci investičních i neinvestičních projektů, blíže se pak zabývám významnými výdaji na technickou infrastrukturu a občanskou vybavenost. Důležitým faktorem je také velikost dluhu obcí, tempo jejich růstu, dluhová služba a schopnost obcí splácet svoje závazky.

Při zkoumání daného problému bude využito metod komparace, analyticko-syntetických metod a řízených rozhovorů s odpovědnými pracovníky předmětných obcí. Text byl samozřejmě vytvořen i na základě samostatného studia teoretických a praktických pramenů, které se danou problematikou zabývají.

8

1 POSTAVENÍ OBCÍ V SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY

Vedle státu jsou územní samosprávné celky důležitými subjekty veřejné správy. Města a obce jsou veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a mohou hospodařit podle vlastního rozpočtu (§ 2 odst. (1) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění). Hendrych (2009, s. 380) uvádí, že veřejnoprávní korporace je člensky organizovaný subjekt veřejné správy, kterému byla svěřena moc samostatně plnit veřejné úkoly. Při výkonu veřejných úkolů mají obce veřejnou moc. Výkon samostatné působnosti obcí je procesem decentralizace státní moci, výkon přenesené působnosti je dekoncentrace státní moci. Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen tehdy, pokud to vyžaduje ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, v případě, že nejsou zákonem svěřeny krajům, nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy. Dále pak záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Mimo výkon veřejných úkolů jsou města a obce ve stejném postavení jako ostatní právnické osoby (§ 35 odst. (1) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění).

Někteří autoři poukazují na další subjekty, které vykonávají veřejnou správu, což jsou například univerzity, vysoké školy, profesní komory, například Komora auditorů ČR, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora. Jiným typem subjektu veřejné moci jsou městské knihovny, domovy důchodců, fakultní nemocnice, Národní galerie v Praze, atd. V některých případech plní úkoly veřejné moci fyzické osoby, například lesní stráž, rybářská stráž, stráž přírody (Schlesinger et al., 2010 s. 13).

Strukturu veřejné správy v České republice zobrazuje následující tabulka:

9

Tabulka č. 1: VEŘEJNÁ SPRÁVA V ČR

ÚZEMNÍ STÁTNÍ SPRÁVA SAMOSPRÁVA

Úroveň Úřady Působnost Samospráva

Vláda ČR Všeobecná Ne Ministerstva a jiné Ústřední ústřední orgány (např. Speciální Ne ČSÚ, NKÚ, ÚOHS)

Odvětvové správní úřady Speciální Ne (např. finanční úřady, katastrální úřady) Detašovaná pracoviště Krajská ústředních správních Speciální Ne úřadů

Krajské(např. ČSÚ) úřady – VÚSC Všeobecná Ano

Obce a obce s rozšířenou Všeobecná Ano působností Obecní Obecní úřady, městské Všeobecná Ano úřady, magistrátní úřady

Hlavní město Úkoly ve státní správě Prolínají se všemi územními úrovněmi Praha

Úřady se zvláštními územními obvody či pouze v určitých oblastech státu (např. Speciální Ne báňské úřady, správy národních parků)

Pramen: PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007. str. 26., upraveno autorkou

1.1 Postavení obcí v ČR

Podle Ústavy České republiky je obec tvořena třemi základními pilíři a to územím, občany, kteří na tomto území žijí a samostatnou působností obce, tedy samosprávou.

10

Obec je základní územní samosprávné společenství občanů a tvoří územní celek. Právní předpisy, které regulují postavení obcí v České republice, jejich organizaci a činnost, jsou na úrovni:

Ústavní Listina základních práva a svobod. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.

Mezinárodní Evropská charta místní samosprávy – zákon č. 181/1999 Sb., o přijetí Evropské charty místní samosprávy.

Zákonné Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích v platném znění. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze v platném znění. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností v platném znění. (Další zákony, které regulují postavení obcí v ČR, jsou uvedeny v příloze A).

Jak uvádí (Kadlečka, Průcha, 2004 s. 29 – 30): Podstata obce spočívá ve vzájemném propojení následujících hledisek: osobní hledisko - obce představují společenství fyzických osob, které mají postavení tvůrců, ale také adresátů místní veřejné správy, územní hledisko – obce jsou vymezeny vlastním územím, na němž vykonávají samosprávnou působnost, mocenské hledisko – obce jsou vybaveny pravomocí, na základě které vykonávají vlastní veřejno - mocenské akty. V našem obecním zřízení je uplatňován tzv. smíšený systém, kdy obce vedle vlastní působnosti vykonávají i působnost přenesenou, ekonomické hledisko – obce jsou opatřeny jistou mírou ekonomické autonomie, samostatně hospodaří, mají vlastní majetek a finanční zdroje.

11

1.2 Působnost obcí

Jak bylo již zmíněno, v České republice je model výkonu veřejné správy modelem smíšeným. Územní samosprávné celky (kraje, obce) a jejich orgány realizují samosprávné činnosti a v zákonem vymezených případech státní správu.

Rozdělujeme tedy právní postavení obcí při výkonu státní správy, obce zde vystupují jménem státu, od jejich postavení při výkonu samosprávy, která se od státní správy liší. Toto dělení působnosti obcí na přenesenou a samostatnou je patrné například v zákoně o obcích. Vzhledem k tomu, že celkový rozsah samostatné působnosti obcí není možné v právních předpisech přesně vymezit, pokud jsou pochybnosti, uplatní se zásada preference samostatné působnosti, to znamená, že v případě nejasností bude daná činnost vykonávána v samostatné působnosti obce.

1.2.1 Samostatná působnost

Právo na samosprávu, tedy samostatnou působnost je zaručeno Ústavou ČR. Stát může do samosprávy zasahovat pouze v případě, vyžaduje-li to ochrana zákona, a to v zákonem stanovených mezích (čl. 101 odst. (4) Ústavy ČR). Samostatnou působnost vymezuje zejména zákon o obcích. Jedná se především o záležitosti, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, a které nejsou v pravomoci krajů. Tím nejzákladnějším právem, vyplývajícím ze samostatné působnosti, je právo na vlastní majetek a na hospodaření podle vlastního rozpočtu. Při výkonu samosprávy nejsou obce podřízené jinému orgánu. Obec v samostatné působnosti má především za úkol: schvalovat program rozvoje obce, schvalovat rozpočet obce a účetní závěrku obce sestavenou k rozvahovému dni, schvalovat závěrečný účet obce, zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, vydávat obecně závazné vyhlášky obce, rozhodovat o vyhlášení místního referenda, navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí, zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce a odvolávat je

12

z funkce, stanovit počet členů rady obce, zřizovat a zrušovat obecní policii, rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce, rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce, rozhodovat o zrušení nařízení rady obce, další věci, které si podle zákona o obcích vyhradí (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění).

Obce se mohou bránit proti nezákonnému zásahu státu do své samosprávy pomocí ústavní stížnosti.

Obec, stejně jako ostatní subjekty, může v souvislosti se samosprávnou působností také vstupovat do soukromoprávních vztahů. Jedná se například o smluvní vztahy (nájemní smlouvy, kupní smlouvy, mandátní smlouvy), obec může také zakládat obchodní společnosti, provozovat hospodářskou činnost. Právo na samosprávu mají všechny obce, přitom nezáleží na jejich velikosti, omezení v rozsahu samosprávy je však závislé zejména na finančních možnostech obce, velikosti obce, počtu obyvatel, výši rozpočtu, na schopnostech zastupitelstva.

1.2.2 Přenesená působnost

Přenesenou působností je výkon státní správy, kterou stát přenesl na obce. Rozsah výkonu státní správy určují zákony. K výkonu státní správy obce dostávají příspěvek na přenesenou působnost. V přenesené působnosti obec vydává nařízení obce, vydává správní rozhodnutí, konkrétně se jedná například o činnost při vedení evidence obyvatel, matriky, stavebního úřadu, životního prostředí atd., obce se přitom se řídí zákony a jinými právními předpisy. Při správních rozhodnutích se řídí také usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů a opatřeními krajského úřadu.

Podle toho jak velký rozsah výkonu státní správy je obcím svěřen rozlišujeme tři typy obcí: obce se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti,

13

obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností.

Vedle toho ještě existují obce s matričním nebo stavebním úřadem, které jsou stanoveny zvláštními předpisy.

K výkonu samostatné a přenesené působnosti musí obec disponovat potřebným množstvím finančních prostředků. Tyto prostředky obce získávají jednak v podobě daňových výnosů, nebo podílu z daňových výnosů, z vlastní činnosti, popřípadě z využití návratných finančních zdrojů. Proto je následující podkapitola věnována rozpočtu obcí, což je základní nástroj zabezpečování jejich činností.

14

2 ROZPOČET OBCE

Každá obec hospodaří podle rozpočtu, který musí být schválen do konce roku, předcházejícího kalendářnímu roku, na který je rozpočet schvalován. Rozpočet je vytvářen na období jednoho kalendářního roku. Rozpočty obcí jsou součástí soustavy veřejných rozpočtů, které se řídí níže uvedenými zákony: Zákon o státním rozpočtu České republiky. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění. Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích v platném znění. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí v platném znění. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) v platném znění. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích v platném znění. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) v platném znění. Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí v platném znění. Vyhláška č. 323/2002, Sb., o rozpočtové skladbě v platném znění.

Nejvyšší stupeň soustavy rozpočtů tvoří státní rozpočet, což je plán hospodaření státu. Dále sem patří také rozpočty krajů, rozpočty obcí, příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky, rozpočty dobrovolných svazků obcí, fondy. Všechny veřejné rozpočty jsou samostatné, ale vytvářejí se mezi nimi různé vazby, jedná se především o dotace, příspěvky, půjčky a jiné finanční výpomoci.

15

2.1 Rozpočtový proces a pravidla hospodaření obcí

Podkladem pro vypracování ročního rozpočtu je rozpočtový výhled (více viz. podkapitola 2.1.1.), dále státní rozpočet nebo rozpočtové provizorium, kterým státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům jednotlivých obcí a rozpočet kraje, kterým tento rozpočet určuje vztahy k rozpočtům obcí v kraji. Pokud je obec členem nějakého sdružení, nebo svazku obcí, může být podkladem ročního rozpočtu také rozpočet příslušného sdružení.

Tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů obcí upravuje zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění, vlastní strukturu rozpočtu upravuje vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě v platném znění. Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska druhového a odvětvového.

Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Při zpracování ročního rozpočtu vychází obec z rozpočtového výhledu. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na období dvou až pěti let. Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný, přebytkový, nebo schodkový (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění).

Rozpočet obce se dělí na běžný a kapitálový. Běžný rozpočet je souhrn pravidelně se opakujících příjmů a výdajů, které se vztahují k danému rozpočtovému roku. Jejich výše mezi jednotlivými roky se výrazně nemění. Běžný rozpočet by měl zajišťovat provozní potřeby prostřednictvím běžných výdajů. Kapitálový rozpočet tvoří příjmy a výdaje, které jsou zpravidla jednorázové a vztahují se k úsporám a investicím, které mají podíl na ekonomickém růstu obce.

16

2.1.1 Rozpočtový výhled

Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku nebo svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku (§3 odst. (1) a (2) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění).

Rozpočtový výhled schvaluje zastupitelstvo obce. Sestavení rozpočtového výhledu pomáhá obcím zvažovat finanční možnosti v delším časovém horizontu, zpravidla 2 – 5 let. Zpracování rozpočtového výhledu obcím umožňuje plánování projektů, které přesahují horizont rozpočtového roku. Jedná se tedy o plánování financování potřeb a přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období. V současné době mnoho obcí využívá, zejména v souvislosti s realizací investičních projektů, finanční prostředky z fondů Evropské unie. U těchto projektů je většinou doba realizace delší než jedno rozpočtové období a jejich udržitelnost bývá zpravidla 5 let. Z tohoto důvodu je sestavení rozpočtového výhledu nezbytné.

Zpracovatelé rozpočtového výhledu by měli brát v úvahu všechny pravidelně se opakující výdaje a dlouhodobě uzavřené smluvní vztahy, splátky všech nutných a dlouhodobých závazků obce, především splátky půjček, úvěrů, úroky, financování investičních akcí, ale také financování běžných výdajů spojených s chodem obce, záměry rozvoje obce, daňové výnosy, poplatky a příjmy z vlastní činnosti, schválené dotace apod. Jelikož se hospodaření obcí vyvíjí, často dochází ke změnám realizovaných záměrů, z tohoto důvodu by se měl i rozpočtový výhled aktualizovat. Je také důležité, aby rozpočtový výhled uváděl pravdivé informace a aby se při jeho sestavování nevycházelo z nereálných příjmů a výdajů. Obec by měla provést rozbor

17

hospodaření za uplynulé dva až tři roky, neboť z této analýzy příjmů a výdajů lze vysledovat určité závislosti a následně i správně naplánovat možný vývoj pro následující roky.

Občané obce volí své zastupitele každé čtyři roky a v novém volebním období většinou dochází ke změnám v obsazení zastupitelstva obce. Rozpočtový výhled je přínosem pro nové zastupitele, kteří se tak mohou snadněji orientovat v hospodaření obce a seznámit se s budoucím rozvojem obce a dlouhodobými závazky obce, kterým je nutné dostát.

Rozpočtový výhled také slouží pro přípravu podkladů při žádosti o bankovní úvěry či dotace, přičemž u akcí financovaných z dotací se vždy předpokládá použití vlastních zdrojů, ve většině případů dokonce předfinancování z vlastních zdrojů.

2.1.2 Rozpočtové provizorium

Nebude-li rozpočet obce schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku do doby schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria (§ 13 odst. (1) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění). Nemělo by přitom dojít k narušení plynulosti hospodaření nejen obce, ale i příspěvkových organizací zřízených obcí, popř. dalších subjektů závislých na obecním rozpočtu.

Pravidla rozpočtového provizoria stanoví zastupitelstvo obce. Rozpočtové provizorium není nutné zveřejňovat na úřední desce obce.

Schválená pravidla rozpočtového provizoria by měla zabezpečit: chod obecního úřadu, obce, plnění na základě uzavřených smluvních vztahů vzniklých v minulých letech (splátky úvěrů atd.), úhrady dodavatelských faktur (za energie atd.),

18

splnění povinností z pracovněprávních vztahů (výplata mezd, odvody sociálního a zdravotního pojištění, atd.), splnění povinností vyplývajících z právních předpisů (například vratky dotací v rámci finančního vypořádání, atd.), řešení havarijních a krizových situací (živelné pohromy, atd.), financování rozjetých investičních akcí, jejichž zastavení by znamenalo pro obec další zvýšené náklady (v době rozpočtového provizoria se nové investice nerozjíždí).

Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu obce po jeho schválení.

2.1.3 Rozpočet

Rozpočtový proces pro období jednoho rozpočtového roku zahrnuje: vypracování návrhu rozpočtu, zveřejnění návrhu rozpočtu, schválení rozpočtu v zastupitelstvu, rozpis rozpočtu dle rozpočtové skladby, hospodaření dle rozpočtu, provádění změn rozpočtu, vypracování návrhu závěrečného účtu obce, zveřejnění návrhu závěrečného účtu obce včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, schválení závěrečného účtu obce.

Podkladem pro vypracování návrhu rozpočtu je rozpočtový výhled. Zastupitelstvo obce může přijmout rozpočet odlišný od údajů vyplývajících z rozpočtového výhledu, rozdíly by však měly být opodstatněné.

19

Rozpočet se sestavuje buď vyrovnaný, přebytkový, nebo schodkový. Vyrovnaný rozpočet je sestavován tak, že se příjmy v daném roce rovnají výdajům. Přebytkový rozpočet je vypracován v případě, že příjmy běžného rozpočtového roku jsou vyšší, než výdaje v daném roce. V takovémto rozpočtu jsou vytvářeny rezervy peněžních prostředků na realizaci investičních akcí v budoucnu, nebo na řešení krizových situací. Přebytkový rozpočet je sestaven také v případě, že obec potřebuje zajistit finanční prostředky na splácení úvěrů a půjček z minulých let. Schodkový rozpočet je sestaven, pokud plánované výdaje v daném roce převýší příjmy.

Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit a) finančními prostředky z minulých let, nebo b) smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku. (§ 4, odst. (5), zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění).

Návrh rozpočtu většinou sestavuje finanční výbor, který jej předloží radě obce, pokud v obci není rada obce tak starostovi, ti se mohou k návrhu vyjádřit popřípadě zapracovat do rozpočtu pozměňovací návrhy a rozpočet znovu předloží finančnímu výboru k projednání. Tento proces se může několikrát opakovat. Konečná podoba rozpočtu je předložena ke schválení zastupitelstvu obce.

Obec má povinnost zveřejnit návrh svého rozpočtu po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání v zastupitelstvu obce na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Občané mohou k návrhu rozpočtu vznášet připomínky buď v písemné formě, nebo ústně přímo na jednání zastupitelstva. Připomínky a návrhy občanů se projednají při schvalování návrhu rozpočtu v zastupitelstvu. Pokud zastupitelstvo schválí rozpočet odlišný od verze, která byla řádně zveřejněna, mělo by se jednat o zdůvodnitelné a opodstatněné rozdíly.

Schválený rozpočet není dogma, skutečné hospodaření obce je proces živý, který musí reagovat také na situace, které nelze předvídat, z tohoto důvodu se v průběhu roku provádějí změny rozpočtu a rozpočet se přizpůsobuje reálné situaci a potřebám obce.

20

Jedná se například o havarijní stavy, získání dotací ze státního rozpočtu nebo z různých fondů apod.

Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu: a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny), b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo, c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny). (§ 16, odst. (1), zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění).

Změny rozpočtu se provádí v průběhu roku formou rozpočtových opatření, které se chronologicky číslují. Rozpočtové opatření musí schválit zastupitelstvo obce před použitím finančních prostředků. V případě, že by byly finance použity bez schválení v zastupitelstvu obce, mohlo by se jednat o porušení rozpočtové kázně. Ve zcela výjimečných případech (např. z důvodu odstranění následků živelných a jiných pohrom) je možné rozpočtové opatření schválit následně:

Rozpočtovým opatřením je: přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů, použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu, vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje, (§ 16, odst. (1), zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění).

Závěrečný účet obce je zpracován po skončení kalendářního roku. Jedná se o údaje, které zahrnují roční hospodaření obce, což je plnění rozpočtu, údaje o hospodaření

21

s majetkem, údaje o finančních operacích, vyúčtování finančních vztahů k jiným rozpočtům (např. státnímu rozpočtu, rozpočtu kraje, rozpočtu jiné obce, státním fondům, Národnímu fondu atd.).

Obec je povinna dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok, tuto povinnost upravuje § 17 odst. (4) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění, § 42 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích v platném znění. Přezkoumání hospodaření obce upravuje zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí v platném znění.

Součástí projednání závěrečného účtu obce je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce. Návrh závěrečného účtu musí být zveřejněn na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání. Občané obce mohou uplatnit své připomínky k návrhu závěrečného účtu buď písemně, nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém je návrh projednáván. Závěrečný účet je schválen buď bez výhrad, nebo s výhradami, na základě kterých obec přijme opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků a vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily obci škodu.

2.2 Struktura rozpočtu obcí

Základní strukturu běžného a kapitálového rozpočtu obcí určuje rozpočtová skladba. Běžný rozpočet tvoří bilanci běžných příjmů a výdajů. Tyto příjmy se každoročně opakují, změna mezi jednotlivými roky bývá relativně malá. Běžné výdaje pak tvoří výdaje, které se každoročně opakují a slouží k běžné spotřebě. Běžné příjmy a výdaje jsou realizovány v daném roce.

V tabulce č. 2 uvádím strukturu příjmů a výdajů běžného rozpočtu u obcí, vytvořenou na základě rozpočtové skladby. Výsledek bilance běžného rozpočtu, tedy rozdíl příjmů a výdajů běžného rozpočtu muže být nulový, kladný či záporný. V dlouhodobém období

22

není záporný výsledek bilance žádoucí, neboť běžné výdaje by musely být pokryty prostředky, které vedou k zadlužení obce, popřípadě prodejem majetku apod., toto však může být pouze dočasná praxe. Proto rozhodujícím požadavkem na běžný rozpočet z dlouhodobého hlediska je jeho přebytek, popřípadě vyrovnanost.

Tabulka č. 2: STRUKTURA BĚŽNÉHO ROZPOČTU

BĚŽNÝ ROZPOČET Příjmy běžného Daňové příjmy Daně, poplatky (třída 1) rozpočtu Např. příjmy z nájemného, (PB) Nedaňové příjmy poskytování služeb, (třída 2) Na výkon státní správy, na Běžné dotace (nárokové, žáky základních škol, atd. každoročně se opakující) (část třídy 4) Výdaje běžného Nákup materiálu, nákup rozpočtu Běžné výdaje služeb, opravy a udržování, (VB) atd. BB > 0 - přebytek, v tomto případě mohou být zdroje převedeny do kapitálového rozpočtu, popřípadě do dalších let, Bilance běžného BB = PB - VB BB < 0 - schodek – nemělo rozpočtu (BB) by k němu dojít (možné pokrytí: přebytkem kapitálového rozpočtu, dočasné pokrytí půjčkami).

Zpracováno autorkou na základě rozpočtové skladby

Obce tvoří kapitálový rozpočet, který uvádím v tabulce č. 3. Na příjmové straně jsou příjmy z kapitálových dotací, z prodeje dlouhodobého majetku a z přebytku běžného rozpočtu.

U menších obcí nejsou kapitálové dotace pravidelným zdrojem příjmů a jsou podmíněny dalšími faktory a možnostmi získání dotací. Prodej dlouhodobého majetku je omezený a většinou jednorázový. Obce většinou využívají ke krytí kapitálových

23

výdajů přebytek běžného rozpočtu. Výsledek bilance příjmů a výdajů kapitálového rozpočtu pak opět muže být záporný, nulový nebo kladný.

V případě záporné bilance příjmů a výdajů kapitálového rozpočtu musí obec použít buď vlastní prostředky z předcházejících rozpočtových období, nebo půjčky, úvěry, apod., které však musí být v příštích rozpočtových obdobích splaceny.

Tabulka č. 3: STRUKTURA KAPITÁLOVÉHO ROZPOČTU

KAPITÁLOVÝ ROZPOČET Příjmy kapitálového Výsledek bilance běžného Daně, poplatky (třída 1) rozpočtu rozpočtu (přebytek) Např. příjmy z prodeje (PK) Kapitálové příjmy pozemků, atd. (třída 3) Např. investiční a neinvestiční dotace ze Kapitálové dotace státního rozpočtu, rozpočtu kraje, atd. (část třídy 4) Výdaje běžného Rekonstrukce obecního rozpočtu Kapitálové výdaje majetku, investiční (VK) výstavba, atd. (třída 6) BK > 0 - přebytek, v tomto případě mohou být zdroje převedeny k pokrytí deficitu běžného rozpočtu, popřípadě přesun do Bilance kapitálového dalších let, BK = PK - VK rozpočtu (BK) BK < 0 – schodek, možné pokrytí: přebytkem kapitálového i běžného rozpočtu, zápůjčními prostředky.

Zpracováno autorkou na základě rozpočtové skladby

Obce většinou schvalují rozpočet nevyrovnaný, tedy schodkový nebo přebytkový. Vyrovnaný rozpočet je méně častým jevem, a pokud je schválen rozpočet vyrovnaný, většinou vlivem rozpočtových opatření je konečná bilance rozpočtu nevyrovnaná. Nevyrovnaná bilance rozpočtu však nemusí být záporný jev, protože vzniklý přebytek rozpočtu se převede do dalších let a pro schodek je pak možné použít prostředky

24

z předcházejících let popřípadě zápůjční prostředky, takže se může jednat o hospodaření z dlouhodobého hlediska vyrovnané.

2.2.1 Daňové a nedaňové příjmy obcí

Daňové příjmy jsou nejvýznamnějším zdrojem příjmů obecních rozpočtů. Rozlišujeme daňové příjmy, které obce získávají na základě zákona o rozpočtovém určení daní a místní poplatky.

Rozpočtové určení daní (dále jen RUD) je významným faktorem ovlivňujícím stabilitu a finanční nezávislost obce. Daňové příjmy jsou rozdělovány mezi obce na základě rozpočtového určení daní, podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům v platném znění. Jedná se o zákonem stanovené druhy daní, které plynou přímo do rozpočtů obcí nebo zákonem stanovený podíl obecních rozpočtů na celostátním výnosu daní. RUD můžeme rozdělit na svěřené a sdílené daně. Svěřené daně tvoří výnos příslušné daně, který celý plyne do rozpočtu obcí. Mezi tyto daně patří například daň z nemovitosti nebo daň z příjmu právnických osob placená obcemi. Sdílené daně jsou takové daně, jejichž výnos je procentuelně rozdělen do více druhů veřejných rozpočtů. V tomto případě do rozpočtu obce plyne pouze podíl na celostátním výnosu daně. Touto problematikou se podrobně zabýval i O. Havlena (2010).

Provazníková (2007, s. 124) vidí největší význam rozpočtového určení daní ve skutečnosti, že daňové příjmy tvoří rozhodující část rozpočtových příjmů obcí, nejsou účelově vázány, orgány obcí samy rozhodují o užití daňových příjmů, daňové příjmy obcí jsou základem jak hospodářské, tak i na finanční nezávislosti obcí na státu.

Místní poplatky jsou přímé daně obci, jejichž správu vykonává sama obec. Je plně v kompetenci obce, jaké poplatky a v jaké výši zavede. Obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podrobné informace výběru této daně, jedná se především o sazbu poplatku, ohlašovací povinnost, plátce poplatku, splatnost, případně osvobození od poplatkové

25

povinnosti, apod. Příkladem místních poplatků jsou poplatky ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, atd.

Nedaňové příjmy mají charakter příjmů z vlastní činnosti, jedná se především o příjmy z pronájmů, úroků, dividend, kursových zisků, vratek transferů, příjmy z prodeje nekapitálového majetku, přijatých sankcí, přijatých splátek půjček.

2.2.2 Návratné zdroje a dotace

Návratné zdroje se používají především k financování investičních potřeb. Jedná se o dočasné finanční prostředky, kterými jsou například komunální obligace, úvěry, půjčky. Tyto finanční prostředky musí obec, spolu s úrokovými náklady, po uplynutí určité lhůty vrátit. Obce návratné zdroje využívají především v souvislosti se schválenými dotacemi na investiční akce, které musí samy předfinancovat.

Dotace představují v současné době významnou část příjmů obce. Bez dotačních prostředků se většinou neobejde financování větších investičních akcí, dotační tituly jsou vyhlašovány zvláště pro projekty výstavby technické infrastruktury, výstavby obecních bytů, domů s pečovatelskou službou, projekty související s mládežnickou činností, s ochranou životního prostředí (ČOV, kanalizace, vodovody) apod.

Přijaté dotace mohou být účelově vázány na konkrétní projekty. Poskytovatelem dotace jsou předem stanoveny podmínky dotace, které jsou závazné a jejich porušení má za následek určité sankce, případně i neposkytnutí dotace. Nevyčerpané prostředky musí obec do určené lhůty vrátit. V případě, že projekt není realizován, musí být poskytnutá dotace vrácena celá. Účelově vázanými dotacemi je umožněno poskytovateli dotace zasahovat do rozhodování obcí a ovlivňovat tak, které potřeby obyvatelstva obce budou uspokojeny přednostně. Neúčelové dotace nejsou vázány na konkrétní využití. Obce

26

s nimi mohou nakládat podle vlastního uvážení. Mezi neúčelové dotace patří např. příspěvek na výkon státní správy.

Účelové i neúčelové dotace mají charakter investičních, nebo neinvestičních dotací. Investiční dotace jsou poskytovány jednorázově na financování dlouhodobých potřeb, neinvestiční dotace jsou poskytovány na financování běžných, neinvestičních, pravidelně se opakujících potřeb.

Dotace mohou být rovněž nárokové či nenárokové, přičemž nárokové dotace jsou poskytovány obci automaticky, v případě nenárokových dotací musí obec splnit podmínky dané poskytovatelem a o tyto dotace požádat. Mezi nárokové dotace patří například příspěvek na výkon státní správy, příkladem nenárokové dotace může být například příspěvek z rozpočtu kraje na rekonstrukci veřejného osvětlení.

2.2.3 Výdaje rozpočtu obce

Jak uvádí Břeň (2012) výdaje rozpočtu obce tvoří: závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila, závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,

27

jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.

Obec dále ze svého rozpočtu hradí splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistin vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. Výdaje můžeme členit na běžné nebo kapitálové. Běžné provozní výdaje obce bývají zpravidla podstatně vyšší než kapitálové výdaje. Mezi kapitálové výdaje patří např. výdaje na vybudování infrastruktury, může se však jednat také o investiční transfery podnikatelským subjektům, kdy obec financuje např. nákup akcií nebo majetkových podílů.

Pokud obec provozuje hospodářskou činnost, musí být účetně oddělena od rozpočtových příjmů a výdajů, avšak na konci roku příjmy a výdaje hospodářské činnosti vstupují do závěrečného účtu.

28

3 ANALÝZA ROZPOČTU VYBRANÝCH OBCÍ

Pro analýzu rozpočtů jsou vybrány tři obce v Karlovarském kraji, jedná se o obce Nové Hamry, Kyselka a Hroznětín.

3.1 Nové Hamry

V následujícím textu je analyzován rozpočet obce Nové Hamry.

3.1.1 Základní charakteristika obce

Nové Hamry je typická horská obec v oblasti Krušných hor, leží v nadmořské výšce 700 až 900 mnm. Jedná se o příhraniční obec vzdálenou 6 km od hranic s Německem (lokalizace obce je uvedena v příloze B). Do přeshraničního regionu není dopravní spojení, je však propojen s obcí sítí cyklostezek a lyžařských tras (oficiální stránky obce Nové Hamry). Počet obyvatel obce k 31. 12. 2012 byl 335, výměra obce je 2.510 ha (EPUSA). V obci je zaveden plynovod a vodovod, výstavba kanalizace zatím nebyla realizována, v současné době se nachází ve fázi příprav projektové dokumentace. V obci je v provozu pošta, obchod a knihovna. Školská ani zdravotnická zařízení zde nejsou. Do obce jezdí osobní vlak z Karlových Varů, pravidelná autobusová linka jezdí do Nejdku, s možností přestupu na Karlovy Vary, které jsou vzdálené 25 km od obce. Pracovních příležitostí přímo v obci je málo. Jedná se hlavně o práce v místních hotelích a penzionech, v obchodě, při údržbě sjezdovek a v zimním období při obsluze lyžařských vleků, dále práce při údržbě obce v rámci obecního úřadu a práce v lese. Většina obyvatel v produktivním věku jezdí za prací do 6 km vzdáleného Nejdku, kde

29

jsou dobré pracovní podmínky. Obec patří do spádové oblasti města Nejdek, kam dojíždějí děti do mateřských a základních škol.

Obec je členem Sdružení místních samospráv ČR, Sdružení měst a obcí ČR. Vzhledem ke své velikosti, poloze a ke snaze o využití turistického potenciálu, je obec členem Sdružení Centrálního Krušnohoří, Sdružení Krušné hory – západ, spolupracuje se saským regionem, především s městem Eibenstock. Spolupráce využívá především při realizaci projektů zaměřených na cestovní ruch, ale také na rozvoj obce.

3.1.2 Obecní úřad v Nových Hamrech

Obec Nové Hamry je územním samosprávným celkem. Zákony, které upravují činnost územních samosprávných celků, jsou: zákon č.1/1993 Sb., Ústava ČR, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění. Obec Nové Hamry provádí svoji činnost na principu dvojí působnosti a to samostatné a přenesené.

Při výkonu samostatné působnosti spravuje obec své záležitosti samostatně, Obecní úřad Nové Hamry plní úkoly, které mu ukládá Zastupitelstvo obce Nové Hamry a pomáhá výborům zastupitelstva v jejich činnosti. Zastupitelstvo obce má 9 členů, výbory zastupitelstva jsou 4 – kontrolní výbor, finanční výbor, kulturní a sportovní výbor, stavební výbor. Hlavním cílem při výkonu samostatné působnosti je rozvoj obce a uspokojování potřeb občanů v územním obvodu obce. Jedná se především o služby v oblasti dopravy a spojů, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje, práce s mládeží, sociální, informací, a ochrany veřejného pořádku. Činnosti v oblasti samosprávy vykonává obecní úřad pro svoji obec. V oblasti samostatné působnosti se Obecní úřad zodpovídá Zastupitelstvu obce Nové Hamry. Dozor nad výkonem samostatné působnosti Obecního úřadu Nové Hamry vykonává Krajský úřad Karlovarského kraje a Ministerstvo vnitra ČR.

Při výkonu přenesené působnosti vykonává obec státní správu v rozsahu, stanoveném zvláštními předpisy. Obecní úřad Nové Hamry plní úkoly svěřené obci ve státní správě

30

s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny Zastupitelstvu obce Nové Hamry. Při výkonu přenesené působnosti se obecní úřad řídí zákony a jinými právními předpisy, usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů, opatřeními nebo rozhodnutími krajského úřadu. Dozor nad výkonem přenesené působnosti Obecního úřadu Nové Hamry vykonává Krajský úřad Karlovarského kraje a Ministerstvo vnitra ČR.

V čele obecního úřadu stojí neuvolněný starosta, který působí v obci již třetí volební období, a neuvolněný místostarosta. Tyto osoby významně ovlivňují chod obecního úřadu. Obecní úřad dále disponuje jednou pracovnicí, která pracuje na záležitostech, které spadají do samostatné či přenesené působnosti obce, plní úkoly, které pro ni vyplynou z usnesení zastupitelstva a úkoly zadané starostou a místostarostou. Dalšími zaměstnanci obce jsou údržbář, který zajišťuje komunální služby v obci (některé opravy a údržbu obecního majetku, čistotu v obci, sekání trávy, zimní úklid komunikací, atd.) a uklízeč veřejných prostranství. Některé nárazové nebo odborné práce jsou řešeny pracovníky zaměstnanými na dohodu o provedení práce nebo externími firmami, jedná se zejména o pomoc při zimní údržbě, opravu a údržbu výpočetní techniky, veřejného osvětlení, atd. Obec realizuje některé činnosti v přenesené působnosti pomocí veřejnoprávních smluv s městem Nejdek, jedná se o přestupkové řízení a řízení v oblasti zákona o pozemních komunikacích.

3.1.3 Hospodaření a rozpočet obce Nové Hamry

Cílem v této kapitole bude provést analýzu hospodaření obce Nové Hamry v časové řadě od roku 2001 do roku 2011 a odhalit negativní i pozitivní faktory, které hospodaření ovlivňovaly.

Rozpočty obce v námi sledované časové řadě schvalovalo zastupitelstvo obce na základě návrhu předloženého finančním výborem. Návrh rozpočtu sestavoval finanční výbor ve spolupráci s pracovnicí obce a starostou. Návrhy rozpočtů byly zveřejňovány na úřední desce obce a internetových stránkách obce. Za celé sledované období nebylo

31

nutné přistoupit k rozpočtovému provizoriu, rozpočet se podařilo vždy schválit před koncem předchozího rozpočtového období. Změny v rozpočtu byly realizovány formou rozpočtových opatření, schvalovaných zastupitelstvem obce. Závěrečný účet byl za období 2001 – 2011 schválen bez výhrad, vždy do konce měsíce června daného roku.

Rozpočet obce osahuje příjmovou a výdajovou část. Nejdříve se budeme zabývat příjmovou částí rozpočtu. Následující tabulka shrne daňové, nedaňové příjmy obce, přijaté dotace a příspěvky v letech 2001 – 2011.

Tabulka č. 7: REKAPITULACE PŘÍJMŮ OBCE NOVÉ HAMRY V TIS. KČ

Rok Daňové Nedaňové Kapitálové Přij. dotace Celkem 2001 1 873,39 499,01 2 781,33 1 884,03 7 037,76 2002 1 868,77 2 876,00 3 288,00 242,23 8 275,00 2003 1 924,76 167,83 7 028,21 171,85 9 292,65 2004 2 530,43 273,58 1 805,16 675,01 5 284,18 2005 2 630,43 326,80 818,02 716,91 4 492,16 2006 2 664,86 505,18 871,30 483,77 4 525,11 2007 2 975,13 294,34 369,05 404,60 4 043,12 2008 3 900,64 495,80 785,04 616,60 5 798,08 2009 3 412,02 316,82 245,36 360,68 4 334,88 2010 3 888,48 542,58 163,85 668,10 5 263,01 2011 3 888,64 272,35 712,10 1 753,26 6 626,35

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Tabulka ukazuje, že ve sledovaném období se příjmy obce zvyšovaly od roku 2001 do roku 2003, přičemž nejvyšších hodnot přes 9 mil. Kč obec dosáhla v roce 2003. Po tomto období měly celkové příjmy kolísavý průběh, k mírnému nárůstu 6,6 mil. Kč došlo v roce 2011. Pro lepší přehled příjmových hodnot v jednotlivých letech byl sestaven graf č. 1.

32

Graf č. 1: PŘÍJMY OBCE NOVÉ HAMRY V TIS. KČ

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Z grafu je patrné, že daňové příjmy zaznamenávaly postupný nárůst, na začátku sledovaného období se blížily k hodnotě 2 mil. Kč, v roce 2011 dosahovaly hodnoty téměř 4 mil. Kč. Můžeme konstatovat, že tyto příjmy se měnily v souvislosti se změnou legislativy od začátku sledovaného období o cca 2 mil. Kč. Nedaňové příjmy mají kolísavý průběh, nejvyšší hodnoty jsou v roce 2002, což je zapříčiněno opravami mostů přes Bílý potok po povodních, na opravy získala obec dotaci ze státního rozpočtu. Nedaňové příjmy obce souvisí s péčí o obyvatelstvo především v oblasti komunálních služeb, bydlení, vzdělání a kultury. Kapitálové příjmy plynou do rozpočtu obce především v souvislosti s prodejem pozemků. V roce 2001 byly dosaženy vysoké hodnoty kapitálových příjmů prodejem obecních bytů ve výši 1.955 tis. Kč, dále obec přijala investiční dotaci od Ministerstva životního prostředí ČR na plynofikaci obce. Kapitálové příjmy vzrostly v roce 2003 v důsledku přijatého příspěvku ve výši 2.400 tis. Kč od společnosti Západočeská plynárenská, a.s. na plynofikaci obce. V roce 2003 se v oblasti kapitálových příjmů jednalo o stejnou situaci jako v minulém období, kdy obec přijala příspěvek na plynofikaci obce ve stejné výši jako v roce 2002, obec také přijala příspěvky od občanů na plynofikaci obce ve výši 3.426 tis. Kč. V dalších letech byly významnými položkami nedaňových a kapitálových příjmů prodeje pozemků a přijaté investiční a neinvestiční dotace.

33

Z uvedeného rozboru je patrné, že obec se připravovala v letech 2001 a 2003 a zřejmě také realizovala výstavbu plynovodu (což bude zřejmé z výdajových ukazatelů), tato skutečnost je z hlediska příjmové části rozpočtu významný ukazatel.

Výdajovou část rozpočtu ukazuje tabulka č. 8.

Tabulka č. 8: REKAPITULACE VÝDAJŮ OBCE NOVÉ HAMRY V TIS. KČ

Rok Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem 2001 1 999,55 3 786,74 5 786,29 2002 2 382,75 4 695,66 7 078,41 2003 3 335,91 5 459,15 8 795,06 2004 4 500,84 1 443,88 5 944,72 2005 2 307,98 2 180,94 4 488,92 2006 2 997,35 851,11 3 848,46 2007 2 958,70 958,13 3 916,83 2008 3 426,86 2 512,14 5 939,00 2009 3 385,34 1 949,41 5 334,75 2010 4 610,63 792,42 5 403,05 2011 3 445,31 1 400,83 4 846,14

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Tabulka ukazuje, že běžné výdaje zaznamenávají postupný nárůst, nejvyšší hodnoty dosahovaly v letech 2004 a 2010, přes 4,5 mil. Kč, naopak nejnižší hodnoty v roce 2001. Kapitálové výdaje závisí na realizací investic a obnově majetku, nejvyšší jsou v roce 2003 ve výši 5,5 mil. Kč, nejnižší v roce 2010 ve výši 0,8 mil. Kč. Průběh výdajové části rozpočtu je patrný z grafu č. 2.

34

Graf č. 2: VÝDAJE OBCE NOVÉ HAMRY V TIS. KČ

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Z grafu je zřejmé, že výdajová část rozpočtu ve sledovaném období ukazuje na předpoklad, který vyplynul také z příjmové tabulky, kde došlo k vysokým hodnotám v kapitálových příjmech a dotacích v letech 2001 – 2003 v souvislosti s budováním plynofikace. V roce 2001 byly vynaloženy prostředky ve výši 1.300 tis. Kč na projektovou dokumentaci na plynofikaci obce, což zvýšilo významným způsobem kapitálové výdaje, v následujících dvou letech byly čerpány kapitálové výdaje na výstavbu plynofikace ve výši 5.728 tis. Kč. V dalších letech obec postupně realizovala následující investice, které významně ovlivnily kapitálové výdaje – postupná rekonstrukce veřejného osvětlení v letech 2004 - 2011, rekonstrukce a výstavba mostů v r. 2004, výstavba parkoviště v r. 2008, výstavba dvou naučných stezek v r. 2009, výstavba dětského hřiště v r. 2010, výstavba vodovodu v části obce v r. 2010, výstavba a oprava místních komunikací v r. 2011. Na tyto projekty byly poskytnuty finanční příspěvky ze státních fondů, z rozpočtu Karlovarského kraje, z fondů Evropské unie. V případě naučných stezek bylo využito příhraniční spolupráce s městem Eibenstock, které se organizačně podílelo na jejich výstavbě. Běžné výdaje jsou nejvyšší v letech 2004 a 2010, v těchto letech obec opravovala komunikace a mosty, což zapříčinilo jejich vysoký nárůst. V ostatní letech se běžné výdaje postupně zvyšovaly.

35

Obecně lze konstatovat, že příjmy i výdaje obce ve sledovaném období zaznamenávají postupný nárůst, ale realizace investičních akcí a výstavba infrastruktury obce tyto položky značně ovlivňuje. Následující graf sleduje celkové příjmy a výdaje v jednotlivých letech.

Graf č. 3: REKAPITULACE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ OBCE NOVÉ HAMRY V TIS. KČ

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Z grafu vyplývá, že hospodaření obce je ve sledovaném časovém období kladné, finanční prostředky na významnější projekty jsou čerpány z dotací a úspor z předchozích let. Po bližším prozkoumání rozpočtů (ARISweb, UFISweb: http//wwwinfo.mfcr.cz) je zřejmé, že obec pečuje o zabezpečení veřejných statků, přispívá na cestovní ruch, který je, vzhledem k umístění obce, důležitým faktorem a možností zlepšení zaměstnanosti v obci, podporuje činnost místních spolků a sportovních klubů, čímž pomáhá k vytváření sounáležitosti a spolupráce občanů. Důležitým faktorem je skutečnost, že obec nevyužívala možnosti půjček a jiných finančních výpomocí, za celé období nedošlo k zadlužení obce.

36

3.1.4 Závěr a doporučení

Pro pochopení postavení obce Nové Hamry jsme si charakterizovali základní zeměpisné, geografické a demografické charakteristiky. Můžeme z nich vyčíst, že Nové Hamry jsou horskou obcí s malým počtem obyvatel, ale poměrně rozlehlým územím. Okolní příroda a blízkost státních hranic se SRN umožňuje rozvoj potenciálu v oblasti turistiky, který ale obec nedokáže dostatečně využít, hlavně z důvodu vysoké konkurence blízkých středisek jako je Klínovec, Bublava, Pernink. Ačkoli je obec umístěna v turisticky atraktivní lokalitě a současné vedení se snaží turistiku podporovat, obec nemůže turistický ruch považovat za jeden ze svých zdrojů příjmů a to ani do budoucna. Je tak stejně jako ostatní obce odkázána na dotační politiku a rozpočtové určení daní, což jsou hlavní zdroje příjmů obce. Co se nákladů a respektive výdajů týče, můžeme konstatovat, že kontinuálně rostou. Lze to říci hlavně o běžných výdajích, kapitálové výdaje rostou v návaznosti na zvyšující se dotace. Co může za růst výdajů běžných? Růst cen na celorepublikové úrovni. Obec v daném období využívala peněz z Evropské unie v souvislosti spíše s malými projekty. Významným projektem, na který obec získala finanční prostředky z programu PHARE, byla plynofikace obce, která významně ovlivnila rozpočet obce v letech 2001 – 2003. Co doporučit obci pro zvýšení svých příjmů? Zaměřit své úsilí na větší příliv peněz z fondů EU. Na tyto peníze zatím obec Nové Hamry dosahuje jen v malé míře. Pokračovat v podpoře turistiky, využít své polohy v blízkosti hranic se saským regionem a více využívat přeshraniční spolupráce, hlavně při realizaci projektů v oblasti turistiky.

3.2 Kyselka

V následujícím textu je analyzován rozpočet obce Kyselka.

37

3.2.1 Základní charakteristika obce Kyselka

Obec Kyselka se nachází v okrese Karlovy Vary, v Karlovarském kraji, zhruba 10 km severovýchodně od Karlových Varů, v údolí řeky Ohře (lokalizace obce je uvedena v příloze C). Obcí prochází silnice II/222. Je zde naučná stezka Kyselka - Andělská Hora. Východně od obce se nachází největší český vojenský prostor Hradiště. Obec se skládá z částí Nová Kyselka, Kyselka a Radošov, celková výměra obce je 649 ha. V současné době zde žije 802 obyvatel (EPUSA). V obci je zavedena plynofikace, kanalizace a ČOV, vodovod. Obec je zřizovatelem základní školy a mateřské školy. Služby v obci jsou následující: zubní lékař a praktický lékař, několik obchodů, knihovna, kino, pošta, policie. Pracovní příležitosti v obci jsou především v oblasti služeb, většina pracujících dojíždí za prací do Karlových Varů. Obec Kyselka jsou bývalé lázně, které byly po druhé světové válce zestátněny a využívány jako dětská léčebna, především pro děti z pánevní oblasti severních Čech. Po roce 1989 ztratila obec funkci lázní a o tři roky později byla Fondem národního majetku neúspěšně privatizována. Areál lázní Kyselka je dnes velmi zchátralý (oficiální stránky obce Kyselka).

3.2.2 Obecní úřad v Kyselce

Obec Kyselka je územním samosprávným celkem. Zákony, které upravují činnost územních samosprávných celků, jsou zákon č.1/1993 Sb., Ústava ČR, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění. Obec Kyselka provádí svoji činnost na principu dvojí působnosti a to samostatné a přenesené. a) samostatné (spravuje své záležitosti samostatně) - v územním obvodu částí obce Kyselka, Nová Kyselka a Radošov, b) přenesené (vykonává státní správu v rozsahu, stanoveném zvláštními předpisy).

Při výkonu samostatné působnosti plní Obecní úřad Kyselka úkoly, které mu ukládá Zastupitelstvo obce Kyselka, a pomáhá výborům zastupitelstva a komisím v jejich činnosti. Zastupitelstvo obce má 9 členů, výbory zastupitelstva jsou 3 – kontrolní výbor, 38

finanční výbor, stavební výbor, dále přestupková komise, povodňová komise. Hlavním cílem při výkonu samostatné působnosti je vytváření podmínek pro rozvoj potřeb občanů v územním obvodu obce. Jde především o uspokojování ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Činnosti v oblasti samosprávy vykonává obecní úřad pro části obce Nová Kyselka, Kyselka a Radošov. V oblasti samostatné působnosti se Obecní úřad zodpovídá Zastupitelstvu obce Kyselka. Dozor nad výkonem samostatné působnosti Obecního úřadu Kyselka vykonává Krajský úřad Karlovarského kraje a Ministerstvo vnitra ČR.

V přenesené působnosti plní Obecní úřad Kyselka úkoly svěřené obci ve státní správě s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny Zastupitelstvu obce Kyselka. Při výkonu přenesené působnosti se obecní úřad řídí zákony a dalšími právními předpisy vydanými na základě zákona, směrnicemi ústředních správních orgánů, usneseními vlády či návrhy, opatřeními nebo rozhodnutími krajského úřadu. Dozor nad výkonem přenesené působnosti Obecního úřadu Kyselka vykonává Krajský úřad Karlovarského kraje a Ministerstvo vnitra ČR.

Hierarchická stupnice řízení a rozložení zodpovědnosti obce začíná uvolněným starostou a místostarostou. Uvolněný starosta je osobností, která ovlivňuje a zaštiťuje obecní úřad, koordinuje jeho činnost a je prostředníkem mezi zastupitelstvem a úředníky obce. Na úřadě pracují čtyři zaměstnanci, součástí činnosti obecního úřadu je matrika a stavební úřad. Stavební úřad Obecního úřadu v Kyselce je zřízen dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, pro obce Kyselka, Šemnice, Velichov, Vojkovice. Matrika Obecního úřadu v Kyselce je zřízena dle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění. Všechny odbory pracují na záležitostech, které spadají do jejich samostatné či přenesené působnosti. Odbory pracují nejen samostatně, ale v některých záležitostech navzájem spolupracují. Ostatní služby obec zajišťuje externími firmami nebo dohodami o provedení práce.

39

3.2.3 Hospodaření a rozpočet obce Kyselka

Cílem v této kapitole bude provést analýzu hospodaření obce Kyselka v časové řadě od roku 2001 do roku 2011 a odhalit negativní i pozitivní faktory, které hospodaření ovlivňovaly.

Rozpočet obce na jednotlivé roky 2001 – 2011 byl schvalován na zasedání zastupitelstva obce na základě návrhu předloženého finančním výborem. Návrhy rozpočtů byly zveřejňovány na úřední desce obce a internetových stránkách obce. Za sledované období bylo použito v každém roce rozpočtové provizorium, rozpočet byl schválen následně, vždy však do konce měsíce dubna. Změny v rozpočtu byly realizovány formou rozpočtových opatření, schvalovaných zastupitelstvem obce. Závěrečný účet byl schvalován vždy bez výhrad a nebylo třeba použít nápravných opatření.

Rozpočet obce osahuje příjmovou a výdajovou část. Nejdříve se budeme zabývat příjmovou částí rozpočtu. V tabulce č. 9 jsou shrnuty daňové, nedaňové příjmy obce, přijaté dotace a příspěvky v letech 2001 – 2011.

40

Tabulka č. 9: REKAPITULACE PŘÍJMŮ OBCE KYSELKA V TIS. KČ

Rok Daňové Nedaňové Kapitálové Přij. dotace Celkem 2001 3 837,91 1 034,17 4 326,58 4 980,21 14 187,87 2002 4 140,36 1 187,35 2 796,41 3 935,41 12 059,53 2003 4 850,85 1 467,83 4 757,79 14 269,33 25 345,80 2004 6 035,77 3 682,85 1 333,95 7 077,88 18 130,45 2005 6 305,90 818,97 623,96 1 642,72 9 391,55 2006 5 498,46 1 935,87 0,00 1 003,78 8 438,11 2007 6 048,58 1 480,36 9 230,32 1 137,91 17 897,17 2008 8 251,13 2 737,86 6 646,21 1 546,54 19 181,74 2009 7 067,19 1 756,54 629,40 2 500,65 11 953,78 2010 7 523,68 1 081,94 514,88 3 492,32 12 612,82 2011 6 470,26 1 516,88 0,00 4 386,34 12 373,49

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Z tabulky je patrné, že nejnižších příjmů kolem 9 mil. Kč dosáhla obec v letech 2005 a 2006, nejvyšší hodnoty cca 25 mil. Kč jsou zaznamenány v roce 2003 v souvislosti s přijatými dotacemi. Daňové příjmy zaznamenávají postupný nárůst, od roku 2001, kdy výše příjmů dosahovala téměř 4 mil. Kč, do roku 2010 cca o dvojnásobek, v roce 2011 dochází k mírnému poklesu. Nedaňové příjmy kolísají od nejnižší hodnoty 818 tis. Kč v roce 2005 po nejvyšší hodnotu 3,6 mil. Kč v roce 2004, stejně tak kolísavý průběh mají kapitálové příjmy, kde v letech 2006 a 2011 jsou zaznamenány nulové hodnoty, v roce 2007 hodnota nejvyšší přes 9 mil. Kč. Z následujícího grafu získáme názornější přehled poměru jednotlivých příjmů.

41

Graf č. 4: REKAPITULACE PŘÍJMŮ OBCE KYSELKA V TIS. KČ

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Bližší pohled na rozpočtové příjmy, patrné z grafu č. 4, ukázal, že daňové příjmy jsou závislé na RUD a změnách legislativy v této oblasti, a jedná se o nejdůležitější zdroj příjmů za celé sledované období. Nedaňové příjmy obce souvisí s péčí o obyvatelstvo zejména v oblasti komunálních služeb, bydlení, vzdělání a kultury. Kapitálové příjmy plynou do rozpočtu obce především v souvislosti s prodejem pozemků a nemovitostí. Obec ve sledovaném období využívala dotace ze státního rozpočtu a z rozpočtu Karlovarského kraje, především na podporu a rozvoj kultury, školství, životního prostředí, údržbu zeleně v obci. Vysokých hodnot v oblasti dotací obec dosáhla v roce 2003, kdy získala ze státního rozpočtu 8,2 mil. Kč na podporu regionálního rozvoje a 5 mil. Kč na školství, dotaci na vzdělávání získala také v roce 2004 ve výši 5 mil. Kč. V letech 2009 až 2011 čerpala obec prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti.

Jak obec vynaložila získané finanční prostředky, nám ukáže tabulka č. 10, názornější přehled získáme z grafu č. 5.

42

Tabulka č. 10: REKAPITULACE VÝDAJŮ OBCE KYSELKA V TIS. KČ

Rok Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem 2001 8 285,29 2 381,85 10 667,14 2002 8 358,91 2 916,04 11 274,95 2003 13 533,38 10 406,71 23 940,09 2004 14 686,02 6 463,13 21 149,15 2005 8 591,11 756,57 9 347,68 2006 7 354,90 846,98 8 201,88 2007 7 947,92 461,00 8 408,92 2008 11 386,34 3 283,13 14 669,47 2009 11 947,18 3 232,11 15 179,29 2010 10 737,55 353,96 11 091,51 2011 11 700,60 0,00 11 700,60

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Graf č. 5: REKAPITULACE VÝDAJŮ OBCE KYSELKA V TIS. KČ

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Z tabulky a následně z grafu vidíme, že běžné výdaje za sledované období dosahují průměrných hodnot 10,2 mil. Kč, nejvyšší jsou v letech 2003 (13,5 mil. Kč) a 2004

43

(14,7 mil. Kč), naopak nejnižší v roce 2006 (7,4 mil. Kč). Tyto prostředky pokrývají základní provoz obce, jako je provoz obecního úřadu, provoz školských a kulturních zařízení, nakládání s odpady, oprava a údržba veřejného osvětlení, oprava místních komunikací, atd.

Kapitálové výdaje se mění v závislosti na připravovaných projektech investiční výstavby.

V letech 2000 - 2001 obec Kyselka zahájila přípravné projektové práce na Obnově historického dřevěného Radošovského mostu. Následně se podařilo získat i částečné dotace pro tento účel, byla zpracována projektová dokumentace a dne 24. 4. 2001 bylo zdejším stavebním úřadem vydáno stavební povolení, dne 9. července 2001 byl položen základní kámen obnovy Radošovského mostu. 17. října 2003 byl most opět otevřen. V roce 2004 se stal most „Stavbou roku Karlovarského kraje". Tato stavba se výrazně promítla do kapitálových výdajů ve sledovaném období, zvláště v roce 2003. Celkové náklady na tuto akci byly ve výši 21.000.000,-- Kč, na obnově této kulturní památky se podílelo Ministerstvo dopravy ČR částkou 4.000.000,-- Kč, Ministerstvo pro místní rozvoj částkou 8.250.000,-- Kč, zbylé náklady hradila obec.

V roce 2007 v Kyselce začala realizace projektu Revitalizace zeleně v obci Kyselka, v tomto roce byla provedena vyhledávací studie „Zeleň obce Kyselka“. Na podzim v roce 2008 byla zpracována projektová dokumentace a podána žádost z Operačního programu Životní prostředí, prioritní osy 6 (Zlepšování stavu přírody a krajiny - oblast podpory 6.5 - Podpora regenerace urbanizované krajiny). Žádost byla v květnu 2009 akceptována. V letech 2009 - 2011 byla akce realizována. Celkové výdaje na tuto akci byly ve výši 1.865.763,-- Kč.

Dalšími významnějšími investičními akcemi ve sledovaném období bylo vybudování šaten na dětském hřišti v roce 2004 za přispění občanů v hodnotě díla 801.184,-- Kč, v roce 2008 a 2011oprava kina v celkové hodnotě 1.056.778,-- Kč. Srovnání příjmů a výdajů nám ukáže graf č. 6.

44

Graf č. 6: REKAPITULACE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ OBCE KYSELKA V TIS. KČ

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Z grafu vyplývá, že výdaje obce ve sledovaném časovém se zvyšují v návaznosti na příjmech. Pokud sledujeme hospodaření v časové řadě, tak zajisté dojdeme k závěru, že jak příjmy, tak výdaje obce Kyselka mají kolísavý charakter.

Finanční prostředky na významnější projekty jsou čerpány z dotací a úspor z předchozích let, které obec získala především prodejem nemovitého majetku. Na předinvestování projektů, na které obec získala dotace, bylo použito jak úspor, tak půjčených prostředků ve výši 1.775.000 Kč. Obec dále pečuje o zabezpečení veřejných statků, pečuje o svůj majetek a investuje nemalé prostředky do školství, kultury, životního prostředí.

3.2.4 Závěr a doporučení

Ze zeměpisných, geografických a demografických charakteristik, které jsou patrné v souvislosti s polohou obce, vidíme, že Kyselka je obcí mimo hlavní průmyslové oblasti, leží však v blízkosti Karlových Varů, kde jsou celkem dobré pracovní příležitosti a dobrá dopravní obslužnost. Obec je stejně, jako většina obcí v tomto 45

regionu odkázána na dotační politiku a rozpočtové určení daní (sdílené daně), což jsou hlavní zdroje příjmů obce. Náklady a výdaje kontinuálně rostou. Jedná se především o běžné výdaje, které rostou v souvislosti na cenách na celorepublikové úrovni. Kapitálové výdaje rostou v návaznosti na získaných dotacích a prodaném nemovitém majetku. Na většinu investičních projektů obec využívala dotace jak z krajského a státního rozpočtu, tak peněz z Evropské unie. Obec realizovala některé významné projekty jako Obnovu historického dřevěného Radošovského mostu, který je významnou stavbou v regionu a Revitalizaci zeleně v obci Kyselka. Běžné výdaje na veřejné statky obec dokáže celkem bez problémů zajistit, proto by měla pokračovat v této politice, kde nedochází ke zbytečnému zadlužení obce a pokračovat v úsilí na příliv peněz z fondů EU. Problematická se jeví skutečnost, že obec využívá pro svůj rozvoj příjmy z prodeje majetku, což může být záležitost dočasná, s těmito prostředky nelze počítat do budoucna. Zastupitelé by měli tuto situaci vzít na vědomí při sestavování rozpočtového výhledu a hledat jiné možnosti kapitálových příjmů, například z úspor předchozích období.

3.3 Hroznětín

V následujícím textu je analyzován rozpočet města Hroznětín.

3.3.1 Základní charakteristika obce Hroznětín

Od roku 2007 byla obec Hroznětín stanovena městem. V současné době má město Hroznětín s přilehlými osadami Bystřice, Ruprechtov, Odeř a Velký Rybník 1 931 obyvatel (EPUSA). Město Hroznětín se nachází v Karlovarském kraji, v úpatí Krušných hor (lokalizace obce je uvedena v příloze D). Vzhledem ke své zeměpisné poloze je tato oblast využívána k letní i zimní rekreaci. Občanská vybavenost ve městě je na standartní úrovni menších měst. Hroznětín leží v blízkosti průmyslového Ostrovska a Nejdecka a zároveň v sousedství s krajským městem Karlovy Vary. Tato poloha je

46

strategicky významná vzhledem k turistice a pracovním příležitostem. Na jih od města se rozprostírá rovinaté území s rekreační oblastí Velký Rybník, která je jednou z největších chatových oblastí Karlovarska. Tato oblast je vhodná k letní rekreaci (rybaření, cyklistice, houbaření a turistice). Město Hroznětín je členem Svazu měst a obcí, Sdružení Krušné hory-západ, Svazku obcí Bystřice, Regionálního sdružení Euregio Egrensis. Spolupráce s uvedenými spolky je převážně v rámci cestovního ruchu, kulturního a sportovního vyžití občanů a mládeže.

Základní škola Hroznětín je jednou z příspěvkových organizací města. Během minulých let byla zrekonstruována budova školy. V rámci školského zařízení je v provozu školní kuchyně s jídelnou. Škola má kapacitu 250 žáků v současné době navštěvuje školu 150 žáků. Další příspěvkovou organizací je mateřská škola s kapacitou 43 dětí. Městská knihovna s bezbariérovým vstupem je umístěna v budově Městského společenského centra. Sbor dobrovolných hasičů Hroznětín má velmi dlouhou tradici (oficiální stránky města Hroznětín).

3.3.2 Městský úřad v Hroznětíně

Město Hroznětín je územním samosprávným celkem. Základním právním zakotvením existence obcí je zákon č.1/1993 Sb., Ústava ČR. Dalším zákonem, který upravuje postavení a činnost základních samosprávných jednotek je zákon č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění. Město Hroznětín provádí svoji činnost na principu dvojí působnosti: a) samostatné (spravuje své záležitosti samostatně) - v územním obvodu obcí Bystřice, Ruprechtov, Odeř a Velký Rybník, b) přenesené (vykonává státní správu v rozsahu, stanoveném zvláštními předpisy).

Při výkonu samostatné působnosti plní Městský úřad Hroznětín úkoly, které mu ukládá Zastupitelstvo města Hroznětín, Rada města Hroznětín, a pomáhá výborům zastupitelstva a komisím rady v jejich činnosti. Zastupitelstvo obce má 11 členů, výbory zastupitelstva jsou 3 – kontrolní výbor, finanční výbor, stavební výbor, dále je ve městě

47

činná přestupková komise, povodňová komise. Hlavním cílem při výkonu samostatné působnosti je vytváření podmínek pro rozvoj potřeb občanů v územním obvodu obce a jejích částí. Jde především o uspokojování ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Činnosti v oblasti samosprávy vykonává obecní úřad pro obce Hroznětín, Bystřice, Ruprechtov, Odeř a Velký Rybník. V oblasti samostatné působnosti se Městský úřad zodpovídá Zastupitelstvu města Hroznětín. Dozor nad výkonem samostatné působnosti Městského úřadu Hroznětín vykonává Krajský úřad Karlovarského kraje a Ministerstvo vnitra ČR.

V přenesené působnosti plní Městský úřad Hroznětín úkoly svěřené obci ve státní správě s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny Zastupitelstvu a Radě města Hroznětín. Při výkonu přenesené působnosti se městský úřad řídí zákony, jinými právními předpisy vydanými na základě zákona, usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních orgánů, návrhy, opatřeními nebo rozhodnutími krajského úřadu. Dozor nad výkonem přenesené působnosti Městského úřadu Hroznětín vykonává Krajský úřad Karlovarského kraje a Ministerstvo vnitra ČR.

V čele městského úřadu stojí uvolněný starosta a uvolněný místostarosta. Na úřadě dále pracují čtyři zaměstnanci, součástí činnosti obecního úřadu je matrika a stavební úřad. Stavební úřad Městského úřadu v Hroznětíně je zřízen dle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, pro obce Hroznětín, Bystřice, Ruprechtov, Odeř a Velký Rybník. Matrika Městského úřadu v Hroznětíně je zřízena dle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění. Všechny odbory pracují na záležitostech, které spadají do jejich samostatné či přenesené působnosti. Činnosti jednotlivých odborů se v některých záležitostech propojují a zaměstnanci navzájem spolupracují.

48

3.3.3 Hospodaření a rozpočet města Hroznětín

Cílem v této kapitole bude provést analýzu hospodaření města Hroznětín v časové řadě od roku 2001 do roku 2011 a odhalit negativní i pozitivní faktory, které hospodaření ovlivňovaly.

Rozpočet města na jednotlivé roky 2001 – 2011 byl schvalován na zasedání zastupitelstva města, většinou v lednu a únoru daného roku, na základě návrhu předloženého finančním výborem. Návrhy rozpočtů byly zveřejňovány na úřední desce obce a internetových stránkách obce. Za každý rok sledovaného období bylo použito rozpočtové provizorium, na základě kterého město hospodařilo v prvních měsících daného roku. Změny v rozpočtu byly realizovány formou rozpočtových opatření, schvalovaných zastupitelstvem obce.

Rozpočet obce obsahuje příjmovou a výdajovou část. Nejdříve se budeme zabývat příjmovou částí rozpočtu. Tabulka č. 11 shrne daňové, nedaňové příjmy obce, přijaté dotace a příspěvky v letech 2001 – 2011.

Tabulka č. 11: REKAPITULACE PŘÍJMŮ MĚSTA HROZNĚTÍN V TIS. KČ Rok Daňové Nedaňové Kapitálové Přij. dotace Celkem 2001 8 313,40 1 251,78 404,28 6 277,68 16 247,14 2002 8 475,00 1 054,00 170,00 1 439,74 11 138,74 2003 10 250,72 519,00 686,90 8 603,96 20 060,58 2004 11 229,25 1 007,24 368,68 7 437,47 20 042,64 2005 13 198,30 441,61 128,96 12 466,67 26 235,54 2006 13 488,08 265,54 411,80 1 633,01 15 798,43 2007 14 527,84 549,72 790,60 810,37 16 678,53 2008 16 364,27 529,74 4 341,85 1 297,72 22 533,58 2009 15 477,21 1 475,97 3 769,22 742,18 21 464,58 2010 15 639,49 1 698,01 847,91 1 898,54 20 083,95 2011 15 365,14 2 645,56 598,62 2 027,90 20 637,22

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

49

Z tabulky je zřejmé, že daňové příjmy mají zásadní význam pro hospodaření města. Přehledněji tuto skutečnost ukazuje graf č. 7, kde vidíme hodnoty daňových příjmů vysoko nad hodnotami ostatních příjmů. Daňové příjmy rovnoměrně narůstají od nejnižších hodnot v roce 2001 (8,3 mil. Kč) po nejvyšší hodnotu v roce 2008 (16,4 mil. Kč), po tomto roce se drží kolem hodnoty 15,5 mil. Kč. Ostatní příjmy zaznamenávají kolísavý průběh. Nedaňové příjmy od nejnižších hodnot v roce 2006 (266 tis. Kč) po 2,6 mil. Kč v roce 2011, kapitálové příjmy zaznamenávají nárůst hodnot výrazně nad průměrem (1,1 mil. Kč) v letech 2008 (4,3 mil. Kč) a 2009 (3,8 mil. Kč), přijaté dotace jsou nejvyšší v letech 2003 – 2005 v tomto roce dosáhly hodnoty 12,5 mil. Kč.

Názornější pohled na příjmovou část rozpočtu je patrný z grafu č. 7.

Graf č. 7: REKAPITULACE PŘÍJMŮ MĚSTA HROZNĚTÍN V TIS. KČ

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Pokud se podíváme na příjmy města podrobněji, můžeme konstatovat stejně jako u předešlých obcí, že daňové příjmy se mění v závislosti na RUD a jeho změnách, a jsou důležitým nástrojem rozpočtu města. Významnými položkami jsou přijaté dotace, zejména v letech 2001 až 2005. V roce 2001 přijalo město dotaci ze státního rozpočtu na výstavbu nájemních bytů ve výši 1,4 mil. Kč, v letech 2003 – 2004 získalo město dotaci rovněž ze státního rozpočtu na opravu budovy základní školy a mateřské školy

50

v celkové výši 13,3 mil. Kč, v roce 2005 na výstavbu nájemních bytů pro nízkorozpočtové skupiny obyvatel ve výši 11,5 mil. Kč. Městu také poskytoval příspěvky Karlovarský kraj ze svého rozpočtu na investiční i neinvestiční projekty, v jednotlivých letech se jednalo o částku cca 0,7 mil. Kč.

Z následující tabulky a z grafu č. 8 vidíme zrekapitulované výdaje města Hroznětín. Běžné výdaje jsou oproti kapitálovým výdajům vyšší a tvoří základ výdajové části rozpočtu.

Tabulka č. 12: REKAPITULACE VÝDAJŮ MĚSTA HROZNĚTÍN V TIS. KČ

Rok Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem 2001 14 559,87 6 100,73 20 660,60 2002 16 761,93 1 020,00 17 781,93 2003 14 615,76 6 401,11 21 016,87 2004 16 162,87 2 805,65 18 968,52 2005 11 665,12 19 867,88 31 533,00 2006 12 975,70 1 477,66 14 453,36 2007 13 577,22 2 351,80 15 929,02 2008 14 719,49 3 800,60 18 520,09 2009 14 579,60 7 276,54 21 856,14 2010 18 144,43 3 111,19 21 255,62 2011 15 626,37 3 151,40 18 777,76

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

51

Graf č. 8: REKAPITULACE VÝDAJŮ MĚSTA HROZNĚTÍN V TIS. KČ

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Ve sledovaném období město vynaložilo velké finanční prostředky cca 20 mil. Kč na rozvoj školství. Byla zrekonstruována budova základní školy a mateřské školy. Veškeré třídy byly vybaveny novým moderním nábytkem. Město dále realizovalo vnitřní opravy tříd a vybavení novou PC třídou, v této učebně je nainstalováno celkem 22 nových počítačů. Dalšími významnými projekty byly opravy místních komunikací, do nichž obec investovala každý rok kolem 1,5 mil. Kč a výstavba nájemních bytů pro nízkorozpočtové skupiny obyvatel v roce 2005. Město od roku 2006 do roku 2010 splácelo dlouhodobě přijaté půjčené prostředky, kterými zčásti pokrylo v roce 2005 výstavbu nájemních bytů ve výši 3,7 mil. Kč. Významné položky běžných výdajů byly využívány především v souvislosti s odpadovým hospodářstvím, školstvím, kulturou, veřejným osvětlením. Tyto výdaje zaznamenávaly postupný nárůst. Graf č. 9 sleduje rekapitulaci příjmů a výdajů města.

52

Graf č. 9: REKAPITULACE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ MĚSTA HROZNĚTÍN V TIS. KČ

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Z grafu je patrné, že výdaje města úzce souvisí s jeho příjmy. Hospodaření města je ve sledovaném časovém období celkem vyrovnané, finanční prostředky na významnější projekty jsou čerpány z dotací a úspor z předchozích let a z půjček, které však město bez problémů splácí. Město pečuje o kulturu a vzdělání občanů, dále o nízkorozpočtové skupiny obyvatel, podporuje spolkovou a sportovní činnost.

3.3.4 Závěr a doporučení

Město Hroznětín patří počtem obyvatel mezi větší obce, než byly dvě předchozí sledované, což má vliv také na výši příjmů a výdajů této obce. Je strategicky dobře umístěno jak z hlediska blízkosti větších měst, tak z hlediska turisticky atraktivních oblastí. Občanská vybavenost ve městě je na standardní úrovni menších měst. Na jih od města se rozprostírá rovinaté území s rekreační oblastí Velký Rybník, která je jednou z největších chatových oblastí Karlovarska. Je zde dobrá dopravní obslužnost a celkem příznivé podmínky pro možnost vzdělávání a pracovní příležitosti. Město samo pečuje o školství, kulturu a sport, do těchto oblastí plynou z rozpočtu města nemalé finanční prostředky. Velkým přínosem pro místní obyvatele je péče o nízkorozpočtové skupiny 53

obyvatelstva, především matky s dětmi a seniory. Město využívá dotační možnosti, jedná se především o dotace ze státního rozpočtu a rozpočtu kraje. Hlavním zdrojem příjmů města jsou daňové příjmy. Běžné výdaje města kontinuálně rostou, kapitálové výdaje rostou v návaznosti na získaných dotacích. Zajistit kladné hospodaření města je celkem obtížné, hlavně z toho důvodu, že takto malé městečko je zřizovatelem základní a mateřské školy, což představuje vysoké náklady na provoz těchto zařízení. Školská zařízení jsou však velkým přínosem nejen pro samotné město, ale také pro okolní obce, které mohou tuto část občanské vybavenosti využívat. Díky tomu je předpoklad, že z města a okolí nebudou odcházet mladí lidé s rodinami. Proto je žádoucí tuto plně organizovanou školu udržet pro další generace.

3.4 Celkové zhodnocení

Hospodaření a činnost vedení obcí by měla být zaměřena na zajištění provozu, všestranný rozvoj svého území, chránění veřejného zájmu a vytváření a zlepšování podmínek pro život svých občanů. Sledované obce tyto podmínky v různé míře splňují, jaká tato míra je, závisí na mnoha faktorech, které hospodaření obcí ovlivňují. Jedním z významných faktorů v rámci vybraných obcí je velikost obce a počet obyvatel. Tabulka č. 13 uvádí velikost a počet obyvatel sledovaných obcí.

Tabulka č. 13: VELIKOST OBCÍ A POČET OBYVATEL

Katastrální plocha obce v Obec Počet obyvatel ha

Nové Hamry 2.510 335 Kyselka 649 802 Hroznětín 2.378 1.931

Zpracováno autorkou na základě informací z veřejné databáze ČSÚ: http://vdb.czso.cz

Z tabulky je patrná výměra a počet obyvatel jednotlivých obcí. Při srovnání těchto ukazatelů, zjistíme, že v Nových Hamrech, kde žije nejméně obyvatel je katastrální 54

výměra největší. To znamená, že v okolí Nových Hamrů je více krajiny, lesů a luk, a rodinné domky jsou od sebe více vzdáleny.

V následující tabulce shrneme celkové příjmy jednotlivých obcí za celé sledované období.

Tabulka č. 14: PŘÍJMY OBCÍ ZA ROKY 2001 – 2011 V TIS. KČ

Obec Daňové Nedaňové Kapitálové Přij. dotace Celkem

Nové Hamry 31 557,55 6 570,29 18 867,42 7 977,04 64 972,30 Kyselka 66 030,09 18 700,62 30 859,50 45 973,09 161 563,30 Hroznětín 142 328,7 11 438,17 12 518,82 44 635,24 210 920,90

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Z tabulky vyplývá, že obec Nové Hamry s nejnižšími daňovými příjmy spravuje největší katastrální území, přičemž velikost katastru obce ovlivňuje významným způsobem výdaje obce, kde obec musí vynakládat vysoké náklady především na opravu a údržbu místních komunikací, veřejného osvětlení, na zimní úklid sněhu, atd. Tato skutečnost má pro obec Nové Hamry dopad především v oblasti investic a rozvoje obce, kde takto vynaložené prostředky chybí.

Pokud porovnáme nedaňové příjmy sledovaných obcí, vidíme překvapivě nejvyšší částky u obce Kyselka, což je způsobeno především vysokými příjmy v oblasti komunálních služeb. Ostatní nedaňové příjmy obce získávaly především v souvislosti s odpadovým hospodářstvím, životním prostředím, lesním hospodářstvím, pohřebnictvím a činností místní správy, obce Kyselka a město Hroznětín navíc na činnost v kulturní oblasti, bytovém hospodářství a školství.

Nejvyšších kapitálových příjmů dosáhla obec Kyselka a to především v návaznosti na prodej pozemkových parcel, obdobný případ je u obce Nové Hamry, která v této oblasti dosahovala také vysokých příjmů.

55

Ve sledovaném období se nejvyšších hodnot v oblasti dotací podařilo získat obci Kyselka (28% z celkových příjmů). Dotace významným způsobem ovlivňovaly hospodaření obcí Kyselka a města Hroznětín (21% celkových příjmů), dotace obce Nové Hamry dosahovaly 14% celkových příjmů. Jak se obcím daří získávat dotace, souvisí především s projektovou přípravou a schopností naplánovat investice, dále s výší naspořeného majetku, možností splácet půjčené prostředky na předfinancování projektů a schopností zajistit náročnou administraci dotací. Tyto skutečnosti opět závisí na velikosti obce a jejích daňových příjmech, dále také na politice a schopnostech zastupitelstva obce a jejím odborném vedení. Obecně platí, že u menších obcí jsou tyto předpoklady menší než u těch větších, což se ukázalo také v průzkumu mnou vybraných obcí.

V tabulce č. 15 shrneme celkové výdaje jednotlivých obcí za celé sledované období.

Tabulka č. 15: VÝDAJE OBCÍ ZA ROKY 2001 – 2011 V TIS. KČ

Obec Běžné Kapitálové Celkem

Nové Hamry 35 351,22 26 030,41 61 381,63 Kyselka 114 529,20 31 101,48 145 630,70 Hroznětín 163 388,40 55 012,76 218 401,10

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Tabulka ukazuje hodnoty běžných, kapitálových a celkových výdajů sledovaných obcí. Nejvyšší hodnoty vidíme u běžných výdajů, tyto výdaje opět souvisí s velikostí obce a počtem obyvatel, kterým obec poskytuje své služby související s běžným chodem jednotlivých obcí, jedná se o opravy místních komunikací, školství, sociální výpomoc, kulturu, svoz komunálního odpadu, požární ochranu, cestovní ruch. Kapitálové výdaje v obci Nové Hamry dosahují 42% celkových výdajů, což je poměrně vysoká částka oproti dalším dvěma obcím (Kyselka 21%, Hroznětín 25%). Obci Nové Hamry se i přes nízké daňové příjmy a dotace podařilo investovat do rozvoje obce a poměrně úspěšně zhodonotit svůj majetek. Jak nám ukazují příjmové položky především díky příjmům z prodeje pozemků. 56

Dalším faktorem ovlivňujícím hospodaření obcí je dluh obcí, který na počátku 90. let téměř neexistoval, poté rychle rostl a v posledních zhruba deseti letech vykazuje relativně mírnou dynamiku s výkyvy v několika málo letech. V současné době je zadlužena více než polovina všech obcí, a to včetně těch nejmenších (Deník veřejné správy, rubrika: Ekonomika, 2007). Velikost a schopnost splácet dluhy jednotlivých obcí přiblíží tabulka č. 16.

Tabulka č. 16: VELIKOST A SPLÁTKY DLUHU OBCÍ ZA ROKY 2001 – 2011 V TIS. KČ

Obec Splátky půjček Půjčky

Nové Hamry 0,00 0,00 Kyselka 8 564,32 3 000,00 Hroznětín 4 288,18 4 000,00

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

Z tabulky vyplývá, že obec Nové Hamry nedisponuje zápůjčními prostředky, Další dvě obce půjčky využívají a jsou schopné je splácet.

Dluhovou službu obcí ukazuje tabulka č. 17, ze které je zřejmé, že žádná z obcí za sledované období nevykazuje zvýšenou míru rizika hospodaření.

Tabulka č. 17: DLUHOVÁ SLUŽBA OBCÍ - PRŮMĚR ZA ROKY 2010 - 2011 V TIS. KČ

Ukazatel dluhové Podíl cizích zdrojů Obec Celková likvidita služby v % k aktivům v %

Nové Hamry 0,00 0,815 19,245 Kyselka 2,725 6,565 5,235 Hroznětín 1,25 3,76 2,71

Zpracováno autorkou na základě informací z ARISwebu a UFISwebu: http//wwwinfo.mfcr.cz

57

Obec s vyšší mírou rizika hospodaření se považuje obec, jejíž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejích cizích zdrojů k celkovým aktivům je vyšší než 25 % včetně (ČSÚ). Z tabulky vyplývá, že žádná ze sledovaných obcí nevykazuje vyšší míru rizika hospodaření.

Celkově lze konstatovat, že zkoumané obce dosahovaly vyšších příjmů v návaznosti na přijaté finanční prostředky z jiných veřejných rozpočtů a na základě vyššího daňového plnění a příjmů z pronájmu nebytových prostor, pozemků a prodejem pozemkových parcel. Zároveň v rámci povinného podílu financování dotovaných akcí obce čerpaly vyšší výdaje. Výsledek hospodaření byl ovlivněn především přijatými dotacemi.

58

4 ZÁVĚR

Bakalářská práce se zabývala analýzou rozpočtů tří vybraných obcí do 2000 obyvatel z Karlovarského kraje. Cílem práce bylo provést analýzu nejdůležitějších prvků a vztahů, které ovlivňují rozpočty obcí. Rozpočty obcí jsou závazným finančním plánem, kterým se řídí financování veškerých činností obcí, podkladem a oporou finančního systému obcí. Představitelé obce zvažují jednotlivé kroky v zabezpečování základních i rozšířených potřeb občanů a na základě toho rozpočty sestavují. Tento systém ovlivňuje ekonomická situace ve státě, právní normy i celá řada dalších faktorů. Všechny sledované obce vypracovaly v období 2001 – 2011 svůj roční rozpočet, obce Kyselka a Hroznětín hospodařily na začátku roku dle rozpočtového provizoria. Změny rozpočtů byly prováděny na základě rozpočtových opatření a závěrečný účet obcí byl ve sledovaném období řádně schvalován.

V teoretické části je uveden souhrn těch nejpodstatnějších teoretických poznatků, které jsou důležité pro zpracování bakalářské práce. Tato část se dotýká fungování a činnosti obce a jejích orgánů, oblasti veřejných financí, zabývá se principy municipálního finančního systému a municipálního rozpočtu.

V analytické části byla porovnána příjmová a výdajová oblast rozpočtů vybraných obcí v letech 2001 až 2011. Nejdříve byly provedeny rozbory jednotlivých příjmových a poté výdajových kategorií. Byla hodnocena jejich struktura a vývoj. Byly zpracovány daňové, nedaňové, kapitálové příjmy a dotace, nadále pak běžné a kapitálové výdaje. Co se týče obecného fungování rozpočtu, tak data obcí Nové Hamry, Kyselka a Hroznětín lze považovat za očekávaná a v základních funkcích tyto obce svým rozpočtem nikterak nevybočují z běžných způsobů hospodaření. Obce hospodaří stabilně, menších výkyvů však dosahují v souvislosti s investičními projekty. Celkové hospodaření obcí lze hodnotit pozitivně. Výsledky rozpočtového hospodaření u obcí Nové Hamry a Kyselka dosahovaly ve sledovaných letech 2001 až 2011 poměrně vysokých kladných hodnot i přes značné investiční náklady na rozvoj obcí. Hospodaření města Hroznětín je v tomto období záporné, ale mezi obce s vyšší mírou rizika

59

hospodaření nepatří. Záporný výsledek hospodaření souvisí s realizovanými investicemi do rozvoje města, což v konečném důsledku může být hodnoceno kladně.

Již několikrát bylo v textu zmíněno, že jedním z hlavních zdrojů příjmů jsou příjmy daňové. Daňovými příjmy obce pokrývají zejména běžné výdaje, rozvoj obce a investice do obecního majetku jsou řešeny především formou dotací.

Jaké doporučení dát obcím jako jsou tyto tři sledované? Spolupráce obcí je významným vztahem ve všech oblastech jejich činnosti. Umožňuje snadněji a účinněji dosáhnout žádoucích výsledků a v případě menších obcí není možné bez spolupráce dosáhnout cíle vůbec. Sledované obce v různé míře spolupracují s ostatními obcemi, jsou členy různých sdružení, což je při hodnocení hospodaření obcí kladný ukazatel. Mnoho problémů se získáním prostředků, zejména v souvislosti s rozvojem obcí, by mohlo vyřešit prohloubení spolupráce obcí v rámci dobrovolných svazků obcí. Prostřednictvím těchto svazků mohou obce řešit budování infrastruktury, opravu a obnovu občanské vybavenosti, rozvoj cestovního ruchu atd. Sdružení obcí je také jedna z cest, jak dosáhnout na finanční prostředky z evropských fondů.

Kvalitní práce zastupitelstva a zejména důsledné a kvalitní zpracování rozpočtového výhledu obce a rozpočtu je dalším významným faktorem, který může ovlivnit směr a vývoj malých obcí. Rozbor rozpočtu umožňuje vypracovat strategické rozvojové dokumenty obcí, které se stávají nezbytností při stanovení jakýchkoliv cílů obce a konkrétních projektů. Umožňují lépe plánovat a hospodařit s finančními prostředky včetně usnadnění přístupu k čerpání prostředků z EU. Strategický plán potom zlepšuje komunikaci mezi samosprávou, veřejností a podnikateli.

V práci byly dotčeny alespoň některé oblasti, které jsou důležité pro pochopení toho, jakým způsobem rozpočet obce pracuje, a zodpovězeno na cíle, které byly stanoveny v úvodních kapitolách. Cíl mé bakalářské práce byl splněn.

60

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literatura HENDRYCH, D. et al Správní právo, obecná část, 7. vyd. Praha C.H.Beck, 2009, 838 s. ISBN 978-80-7400-049-2 KADEČKA, S.; PRŮCHA, P. Správní právo, obecná část. 1. vyd. Brno, Masarykova univerzita v Brně, 2004. 74 s. ISBN 80-210-3600-1. PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada publishing, 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-2097-5.

Prameny (právní a jiné dokumenty) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů o obcích v platném znění. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů o obcích v platném znění. Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky o obcích v platném znění. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích o obcích v platném znění. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích o obcích v platném znění. Zákon č.1/1993 Sb., Ústava ČR v platném znění. Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí v platném znění. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům v platném znění. Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů o obcích v platném znění. Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) o obcích v platném znění. Vyhláška Ministerstva financí č. 323/2002, o rozpočtové skladbě o obcích v platném znění.

61

Jiné dokumenty SCHLESINGER P, et al Zakladni principy fungovani obce a jejich organů, 2010. 27 s. KOLEKTIV AUTORŮ, Příručka pro člena zastupitelstva obce. vyd. Praha, Svaz měst a obcí ČR, 2010. 192 s. ISBN 978-80-254-8660-3.

Internetové zdroje HAVLENA, O. Rozpočtové určení daní z pohledu obcí, 2010 [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: BŘEŇ, J. Veřejná správa on-line, 2012 [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupný z WWW: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Rozmístění a koncentrace obyvatelstva ČR časová řada 1961 - 2001, červen 2004. [online]. [cit. 2013-04-26]. Dostupný z WWW: Oficiální stránky obce Nové Hamry [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupný z WWW: Oficiální stránky obce Kyselka [online]. [cit. 2013-01-16]. Dostupný z WWW: Oficiální stránky obce Hroznětín [online]. [cit. 2013-01-22] Dostupný z WWW: < http://www.mestohroznetin.cz > ARISweb [online]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz > UFISweb [online]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz > Elektronický portál územních samospráv [online]. Dostupný z WWW: Deník veřejné správy, rubrika: Ekonomika [online]. [cit. 2013-01-22] Dostupný z WWW:

62

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha A: Právní předpisy regulující postavení obcí v ČR (text) Příloha B: Lokalizace obce Nové Hamry (obrázek) Příloha C: Lokalizace obce Kyselka (obrázek) Příloha D: Lokalizace města Hroznětín (obrázek)

63

Příloha A: Právní předpisy regulující postavení obcí v ČR (text)

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích o obcích v platném znění., zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů o obcích v platném znění, zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi o obcích v platném znění, zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČR v platném znění, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění, zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) o obcích v platném znění, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v platném znění, zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů v platném znění, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní v platném znění, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu v platném znění, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění, zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích v platném znění, zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách v platném znění, zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky v platném znění, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání v platném znění, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění, zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů v platném znění, zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů v platném znění,

zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky v platném znění, zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů v platném znění, zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí v platném znění, zákon ČNR č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění, zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů v platném znění, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii v platném znění, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění, zákon č. 562/1991 Sb., o účetnictví v platném znění, zákon č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 v platném znění, sdělení MZV ČR č. 181/1999 Sb., o přijetí Evropské charty místní samosprávy v platném znění, sdělní č. 663/2004 Sb., jímž se uveřejňuje podle § 117 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění, vyhláška MV č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů v platném znění, vyhláška MV č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii v platném znění, vyhláška MV č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění, vyhláška MV č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel v platném znění, vyhláška MV č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností v platném znění,

nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev v platném znění, nařízení vlády č. 397/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vztahů Policie České republiky k orgánům obcí a obecní policii v platném znění.

Příloha B: Lokalizace obce Nové Hamry (obrázek)

Zdroj:http://www.mapy.cz

Zdroj:http://www.mapy.cz

Zdroj:http://www.mapy.cz

Příloha C: Lokalizace obce Kyselka (obrázek)

Zdroj:http://www.mapy.cz

Zdroj:http://www.mapy.cz

Zdroj:http://www.mapy.cz

Příloha D: Lokalizace Města Hroznětín (obrázek)

Zdroj:http://www.mapy.cz

Zdroj:http://www.mapy.cz

Zdroj:http://www.mapy.cz

ZÁZNAM O BAKALÁŘSKÉ PRÁCI

Jméno a příjmení bakaláře: Eva Machková

Název práce CZ: Rozbor rozpočtu několika obcí do pěti tisíc obyvatel v delší časové řadě

Název práce EN: Budget analysis of the several municipalities upto five thousand citizens over a long time period

Studijní program: Regionální rozvoj Obor: Regionální rozvoj Rok obhajoby: 2013 Počet stran/Počet příloh: 63/4 Vedoucí práce: Doc. Ing. Vojvodíková Barbara, Ph.D.

Anotace CZ: Cílem této bakalářské práce bylo provedení analýzy nejdůležitějších prvků a vztahů, které ovlivňují rozpočty obcí Nové Hamry, Kyselka a města Hroznětín v Karlovarském kraji v letech 2001 až 2011. První část vyhodnocuje teoretická východiska a podklady pro porovnání se zjištěnými skutečnostmi ve zkoumaných obcích. V druhé části práce je na základě provedeného sběru informací provedena analýza rozpočtů obcí a jsou zde rozebrány všechny nejdůležitější prvky, které ovlivňují rozpočtové hospodaření obcí.

Anotace EN: The aim of this thesis is to analyze the most important elements and relationships that affected the municipal budgets of Nové Hamry, Kyselka, and the city Hroznětín in the Karlovy Vary Region in the years 2001 to 2011. The first part evaluates the theoretical background and the bases for comparison of the matters identified in the surveyed municipalities. The second part is an analysis of the municipal budgets, based on the collected information, and the most important factors affecting the financial management of municipalities are discussed here.

Klíčová slova CZ: analýza, obec, rozpočet, hospodaření, příjmy, výdaje, investice

Klíčová slova EN: analysis, municipality, budget, economy, revenues, expenditure, investment

Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje, Žalanského 68/54, Praha 6

Signatura: