Mtj a Vazby Na Vyšší Územní Celky

SSttrraatteeggiicckkýý pplláánn rroozzvvoojjee mmiikkrroorreeggiioonnuu MMoorraavvsskkoottřřeebboovvsskkaa aa JJeevvííččsskkaa

SSvvaazzeekk II PPrrooffiill mmiikkrroorreeggiioonnuu MMoorraavvsskkoottřřeebboovvsskkaa aa JJeevvííččsskkaa

DHV CR, spol. s r.o. Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

OBSAH:

1. ÚVOD ...... 4 1. 1 OBECNÉ SOUVISLOSTI ...... 4 1. 2 METODA ZPRACOVÁNÍ PROFILU ...... 4 2. SOUHRNNÉ ÚDAJE...... 5 2. 1 VÝVOJ MIKROREGIONU ...... 5 2. 2 POSTAVENÍ MIKROREGIONU V RÁMCI OKRESU ...... 5 2.2.1 Roz člen ění okresu na mikroregiony ...... 5 2.2.2 Základní charakteristika okresu Svitavy...... 6 2. 3 MIKROREGION MTJ A VAZBY NA VYŠŠÍ ÚZEMNÍ CELKY ...... 7 2.3.1 NUTS III - Pardubický kraj - Základní cíle rozvojové strategie...... 8 2.3.2 NUTS II - Severovýchod - Základní priority rozvojové strategie ...... 9 3. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ...... 10 3. 1 GEOGRAFICKÁ POLOHA ...... 10 3. 2 OBYVATELSTVO ...... 12 3. 3 BYDLENÍ A DOMÁCNOSTI ...... 14 3. 4 ZÁV ĚR ...... 15 4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA...... 16 4. 1 DOPRAVA ...... 16 4.1.1 Silni ční doprava ...... 16 4.1.2 Železni ční doprava ...... 17 4.1.3 Vodní doprava ...... 18 4.1.4 Letecká doprava ...... 18 4.1.5 Hromadná doprava osob...... 18 4.1.6 Cykloturistika ...... 19 4. 2 VODNÍ HOSPODÁ ŘSTVÍ ...... 20 4.2.1 Zásobování pitnou vodou ...... 20 4.2.2 Kanalizace ...... 22 4.2.3 Čistírny odpadních vod...... 22 4. 3 ENERGETIKA ...... 24 4.3.1 Zásobování elektrickou energií ...... 24 4.3.2 Zásobování plynem ...... 26 4.3.3 Zásobování teplem ...... 28 4. 4 SPOJE ...... 29 4.4.1 Telekomunikace ...... 29 4.4.2 Radiokomunikace ...... 29 4. 5 POZEMKY A OBJEKTY K PODNIKÁNÍ ...... 29 4. 6 ÚZEMN Ě PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ...... 30 4. 7 ZÁV ĚR ...... 31 5. EKONOMICKÁ STRUKTURA ...... 32 5. 1 STRUKTURA HOSPODÁ ŘSTVÍ ...... 32 5. 2 NEJV ĚTŠÍ ZAM ĚSTNAVATELÉ ...... 33 5. 3 PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ ...... 33 5. 4 ZEM ĚDĚLSTVÍ ...... 34 5. 5 MALÉ A ST ŘEDNÍ PODNIKÁNÍ ...... 36 5. 6 EKONOMICKÉ UKAZATELE ...... 37 5. 7 ZÁV ĚR ...... 39 6. TRH PRÁCE...... 40 6. 1 NABÍDKA A POPTÁVKA PRACOVNÍCH SIL ...... 40 6. 2 PRŮMĚRNÉ VÝD ĚLKY V HLAVNÍCH ODV ĚTVÍCH ...... 42 6. 3 AKTIVNÍ POLITIKA ZAM ĚSTNANOSTI ...... 43 6. 4 ZÁV ĚR ...... 44

DHV CR, s.r.o. 2 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

7. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA...... 45 7. 1 ŠKOLSTVÍ ...... 45 7.1.1 MŠ a ZŠ v mikroregionu MTJ...... 45 7.1.2 St řední školy a vyšší odborné školy ...... 47 7.1.3 Speciální školy...... 48 7. 2 MIMOŠKOLNÍ ČINNOST ...... 48 7. 3 ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉ ČE...... 49 7.3.1 Domovy d ůchodc ů (DD) ...... 50 7. 4 KULTURA ...... 51 7. 5 SPORT ...... 52 7. 6 ZÁV ĚR ...... 53 8. CESTOVNÍ RUCH...... 54 8. 1 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU MTJ Z POHLEDU ROZVOJE CR...... 54 8. 2 TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA ...... 55 8.2.1 Ubytovací kapacity ...... 55 8.2.2 Cestovní kancelá ře...... 57 8.2.3 Informa ční centra...... 57 8.2.4 Cyklistické trasy...... 58 8.2.5 Individuální rekreace ...... 58 8. 3 ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 58 8.3.1 Kulturn ě-přírodní charakteristika, specifika a technické památky ...... 58 8.3.2 M ěstské památkové rezervace, architektura v mikroregionu MTJ...... 59 8.3.3 M ěstské památkové zóny...... 59 8. 4 LIMITY REKREA ČNÍHO VYUŽITÍ ...... 59 8. 5 ZÁV ĚR ...... 60 9. ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ ...... 61 9. 1 OVZDUŠÍ ...... 61 9. 2 VODA ...... 62 9. 3 ODPADY ...... 64 9. 4 PŮDY ...... 65 9. 5 TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN ...... 67 9. 6 PŘÍRODA ...... 67 9. 7 LESY ...... 68 9. 8 HLUK ...... 68 9. 9 ZÁV ĚR ...... 69

DHV CR, s.r.o. 3 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

1. Úvod

1. 1 Obecné souvislosti

Předkládaný profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska (dále jen Profil) obsahuje souhrnný p řehled dat a poznatk ů o mikroregionu a jejich hodnocení. Fakta a skute čnosti uvedené v profilu by se m ěly stát poznatkovou základnou pro další fáze řešení Strategického plánu rozvoje mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska (dále jen Projekt). Podkladem ke zpracování Profilu byly informace získané jednak z jednotlivých rozvojových a strategických dokument ů zpracovaných na úrovni okresu a jednotlivých mikroregion ů v minulosti a jednak byly využity informace z dotazník ů rozeslaných jednotlivým obcím mikroregionu. Jako oficiální datový podklad – srovnávací základna byly využity databáze ČSÚ, zejména KROK, MOS a SLDB 1991. Fakta a poznatky získané p ři zpracování a projednání profilu jsou ur čující p ři vypracování SWOT analýzy - analýzy silných a slabých stránek, jeho budoucích p říležitostí a možných ohrožení. Slouží jako sjednocující a referen ční, resp. argumenta ční materiál pro diskusi nad dalšími kroky strategického plánu.

1. 2 Metoda zpracování Profilu

S ohledem na specifika zadání, zpracovatelé považují za vhodné uvést následující: Základní faktografie je vytvo řena pro dva mikroregiony v rámci okresu Svitavy, tj. Mo- ravskot řebovsko a Jeví čsko. Jako základní srovnávací princip je použito srovnání s okresní úrovní a vzájemné srovnání úrovn ě obou zadaných mikroregion ů. Jako dopl ňkový srovnávací princip je použito (tam kde je možné a pro Projekt ú čelné) srov- nání s jinými mikroregiony v rámci okresu Svitavy. Projekt bude vytvo řen s využitím po- znatkové základny a uvedených srovnávacích princip ů pro jeden územní celek tvo řený dv ěma mikroregiony, tj. mikroregiony Moravskot řebovsko a Jeví čsko. Tento územní celek bude dále v pr ůběhu projektu ozna čován „mikroregion MTJ“. Vzhledem k tomu, že jak v mikroregionu Moravskot řebovsko, tak v mikroregionu Jeví čsko, bylo v nedávné dob ě zpracováno množství cenného analytického materiálu, považujeme za účeln ější pojímat Profil jako argumentovanou rešerši z rozvojových dokument ů již zpracova- ných, z primárních dat, z pasport ů obcí a zejména z výsledk ů vzájemné komunikace mezi zpracovatelem Profilu a Koordina ční skupinou projektu. Takto pojatý Profil se v konečném důsledku vyzna čuje v ětší mírou ve řejného konsensu. Ten je pot řebný k obecné akceptova- telnosti výsledného dokumentu v rámci místního spole čenství. S ohledem na výše uvedené budou formulovány hodnotící kapitoly Profilu. Auto ři této práce považují tento text za otev řený dokument, který by m ěl být konzultován a dopl ňován jednak v dob ě svého vzniku, ale m ěl by být rovn ěž aktualizován v souvislosti s probíhajícím vývojem v daném prostoru. Je spole čným p řáním autor ů, aby byl takto čten a tímto prismatem hodnocen.

V Praze, Brn ě a Ostrav ě, 12/1999

Ing. Radim Gill Ing. Michal Zele ňák

DHV CR, s.r.o. 4 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

2. Souhrnné údaje

2. 1 Vývoj mikroregionu

Územní celek Moravskot řebovsko a Jeví čsko tak, jak je pojímán v rámci tohoto projektu je tvo řen 28 obcemi a 2 m ěsty ležícími v okrese Svitavy. Ve smyslu zákona č. 40/1994 Sb., má statut zájmového sdružení právnických osob. Toto sdružení bylo rozhodnutím OkÚ Svitavy – referátu vnit řních v ěcí ze dne 29.10.1998 registrováno pod názvem „Sdružení obcí Mo- ravskot řebovska a Jeví čska“ s registra čním číslem VV/30/1998. V poslední dob ě se pro takto založené územní celky vžilo ozna čení mikroregion. Hlavním motiva čním prvkem vedoucím samosprávné orgány k vytvo ření mikroregionu MTJ a zpracování Projektu byly jednak interní a jednak externí d ůvody. Za interní d ůvody jsou považovány : • Celková ekonomická úrove ň mikroregionu MTJ, zejména stoupající nezam ěstnanost v souvislosti s útlumem hlavn ě v textilním pr ůmyslu a sdílená v ůle samosprávy v mikroregionu nalézt konkrétní strategická opat ření ke zlepšení statutu quo • Specifika geografické polohy mikroregionu MTJ a z toho plynoucí specifika spádovosti východo českého mikroregionu MTJ k moravským oblastem daná historicky, ale také vývo- jem a stavem státní silni ční sít ě I. t řídy

Za externí d ůvody jsou považovány :

• Probíhající proces v regionálním rozvoji na všech úrovních a p říprava České republiky na integraci do Evropské unie • Reforma ve řejné správy • Ov ěř ení schopnosti získávat a interpretovat poznatkovou základnu pro jiný územní celek než okres a na jejím základ ě formulovat opat ření strategické povahy

2. 2 Postavení mikroregionu v rámci okresu

2.2.1 Roz člen ění okresu na mikroregiony V rámci okresu Svitavy lze identifikovat celkem 5 územních celk ů, které lze ozna čit za mikroregiony. Jsou charakteristické historicky vyvinutou spádovostí k přirozeným centr ům spádo- vých oblastí. Jedná se o Moravskot řebovsko, Jeví čsko, Svitavsko, Litomyšlsko a Poli čsko. Toto „mikroregionální“ člen ění okresu Svitavy je dnes z hlediska správního i v ěcného v rámci okresu Svitavy akceptováno. Obecn ě lze všechny mikroregiony okresu Svitavy charakterizovat jako velmi řídce osídlené. Vzájemné rozdíly v hustot ě osídlení nelze považovat za vý- znamné, dosahují max. 39 %. Základní data o velikosti a osídlení t ěchto územních celk ů lze srovnat v následující tabulce :

DHV CR, s.r.o. 5 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Tab. 2.1 Rozd ělení okresu Svitavy na mikroregiony

Rozloha Hustota osídlení Územní celek Po čet obyvatel 2 (ha) (obyv./km ) Moravskot řebovsko* 30 218 21 206 70 Jeví čsko* 11 509 6 730 58 Svitavsko 33 252 31 248 94 Litomyšlsko 27 700 21 600 78 Poli čsko 30 821 21 641 70 Mikroregion MTJ* 41 727 27 936 67 Okres Svitavy 133 500 102 495 77 Zdroj: ČSÚ+Pardubická univerzita 1997, p řepo čty DHV CR 1999 * V četn ě obcí Koruna (Moravskot řebovsko), Víska u Jeví čka a Vysoká (Jeví čsko), které nejsou členy Sdružení obcí Moravskot řebovska a Jeví čska

2.2.2 Základní charakteristika okresu Svitavy Okres vznikl jako územní správní celek v roce 1960 slou čením bývalých okres ů Litomyšl, Moravská T řebová, Poli čka a Svitavy. Svojí rozlohou 1 335 km 2 je nejv ětším okresem v kraji (tém ěř 12% bývalého Východo českého kraje), po čet obyvatel dosahuje v sou časné dob ě 102 495 osob, v tom 50 329 muž ů a 52 166 žen. Od roku 1961 (s čítání k 1. b řeznu) do 31.12.1998 se snížil po čet obyvatel tém ěř o 2500. P řirozený p řír ůstek činil cca 17 500 osob, úbytek za totéž období činil zhruba 20 000 obyvatel. Věková struktura obyvatelstva je dlouhodob ě pom ěrn ě p říznivá. Podle údaj ů za rok 1998 tvo ří d ětská složka 18,2% všeho obyvatelstva, obyvatel ve věku 15 - 59 let je 64,4%, starších šedesáti let 17,4%. Svitavský okres pat řil v 90.letech k deseti okres ům v republice s nejvyšší plodností žen, p řičemž v roce 1993 byl na prvním, v roce 1992 na druhém a v roce 1995 na čtvrtém míst ě. Hustota obyvatel je po okrese Havlí čkův Brod druhá nejnižší ve Východo čes- kém kraji a dosahuje 77 osob na jeden km 2. Pro porovnání: Havlí čkův Brod 76, Rychnov n.Kn ěžnou 79, Ústí n.Orlicí 110, Pardubice 183. Klimatické pom ěry jsou v jednotlivých oblastech Svitavského okresu pom ěrn ě rozdílné. Se- verozápad a jihovýchod mají pr ůměrnou ro ční teplotu vyšší než 7 oC a pr ůměrný úhrn srážek cca 600 mm. St řední část oblasti je vlh čí a vyzna čuje se pr ůměrnými teplotami mezi 6 - 7 oC. Ješt ě chladn ější a více srážkový je jihozápad okresu, který má vyšší nadmo řskou výšku. Svitavsko je chudé na nerostné suroviny. Rozsáhlé jsou pouze zásoby žáruvzdorných jíl ů, jejichž t ěžba a zpracování však v poslední dob ě ztratily na významu. Nelze opomenout t ě- žební a zpracovatelské aktivity kamenolom ů a cihlá řských hlín. Ty nepat ří k mimo řádn ě roz- sáhlým, v n ěkterých částech okresu však mají sv ůj význam. Výrobní charakter okresu je smíšený, výkonnost je v sou časném období neuspokojivá a ko- píruje recesi v ČR. Poslední desetiletí p řináší útlum mnohých hromadných výrob (textil, stro- jírenství), dochází ke stagnaci pr ůmyslové produkce jako celku, takže odv ětví tohoto národo- hospodá řského sektoru vykazují mírn ě rozvojové tendence prakticky pouze ve Svitavách, v Jeví čku a v Litomyšli. Klesající možnosti prodeje vyrobené produkce nutí pr ůmyslové a zem ědělské organizace snižovat po čty pracovník ů. To vyvolává dlouhodobý r ůst neza- městnanosti, která byla v letech 1992 a 1993 jedna z nejvyšších v celé republice. V roce 1994 a 1995 došlo k ur čitému zlepšení, p řesto byla míra nezam ěstnanosti o t řetinu vyšší než celorepublikový pr ůměr. K 31.8.1999 p řekro čila míra nezam ěstnanosti v okrese hranici 10 %. Z celkové rozlohy okresu tvo ří zem ědělská p ůda 81 325 hektar ů, z toho orná 60 990 ha, louky a pastviny 16 994 ha, sady a zahrady 3 341 ha. Na lesní p ůdu p řipadá 31% rozlohy okresu. Zem ědělství není specializováno. Oblast se dá charakterizovat jako obilná řsko- bramborá řská, zna čný podíl má p ěstování cukrové řepy. Chov hospodá řských zví řat upadá,

DHV CR, s.r.o. 6 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

což je charakteristické pro sou časnou zem ědělsko-chovatelskou produkci v celé České republice. Transformace zem ědělských podnik ů, systém a zp ůsob privatizace, sou časné možnosti produkce a realizace zem ědělských výrobk ů pat ří k podstatným faktor ům ekono- mické, resp. sociální situace okresu Svitavy a všech jeho mikroregion ů. Investi ční činnost je nízká. Po závod ě Rehau v Moravské T řebové, který vyrábí plastické výrobky pro automobi- lový pr ůmysl zahájil výrobu závod ASCI v Jeví čku, specializující se na airbagy. Technická infrastruktura se postupn ě zkvalit ňuje. Skon čila výstavba tunelu na silnici I/35 v oblasti H řeb če, tím se zrychlilo spojení Svitav s Moravskou T řebovou. Pokra čuje plošná plynofikace jižní části okresu. Výstavba železni čního koridoru Víde ň-Berlín probíhá velmi intenzivn ě a nejv ětší objem prací byl hotov do konce roku 1998. V rámci drobného a st ředního podnikání nedochází k podstatným zm ěnám. Registr právních subjekt ů zahrnuje více než 1 800 položek, po čet fyzických osob zabývajících se podnikatelskou činností činí zhruba 9 900 subjekt ů. V evidenci je rovn ěž více než 1 300 samostatn ě hospoda řících rolník ů. V ětšina z nich však hospoda ří ve velmi omezeném rozsahu, celospo- le čensky se jejich produkce prakticky neuplat ňuje. Povodn ě, které v červenci 1997 zasáhly Moravu a část východních Čech, se nevyhnuly ani Svitavskému okresu. K nejpostižen ějším pat řily obce Opatov, B řezová nad Svitavou a vlivem zvýšení hladiny podzemní vody také Hradec na Svitavou. Zna čné škody byly na majetku ob čan ů, došlo k poškození zem ědělských kultur, výrobních kapacit a dopravní infrastruktury.

2. 3 Mikroregion MTJ a vazby na vyšší územní celky

Dle rozhodnutí Vlády ČR ze dne 26. října 1998 č. 707 byly na území České republiky vyme- zeny tzv. NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques). Tyto statistické jednotky budou základními územními jednotkami, dle kterých bude regionáln ě diferencován přístup k jednotlivým územním a samosprávným celk ům České republiky. Vazby ve vztahu k NUTS I-V a mikroregionu MTJ znázor ňuje následující tabulka :

Tabulka 2.2 Vazby mikroregionu MTJ ve vztahu k NUTS I-V

Řešený NUTS I NUTS II NUTS III NUTS IV NUTS V územní celek Mikroregion Česká Severovýchod Pardubický kraj Okres Svitavy Obce okresu MTJ republika (VÚSC) Svitavy Zdroj : DHV CR, 1999 V sou časné dob ě probíhá na úrovni České republiky intenzivní proces zpracování nezbyt- ných p řípravných dokument ů pro vstup do Evropské unie. V rámci tohoto procesu vznikly již na národní a nižších úrovních strategické dokumenty, které do jisté míry p ředur čují i rozvoj v nejnižších úrovních NUTS. Má-li mít jakýkoli rozvojový dokument vznikající na úrovních nižších než NUTS I šanci na úsp ěch, musí být do zna čné míry konformní se strategickými dokumenty vyšších územních celk ů. Je však skute čností, že samotné Moravskot řebovsko jako mikroregion vykazuje pom ěrn ě silné vazby na Olomoucký kraj a naopak Jeví čsko jako mikroregion má v jižní části okresu Svitavy vazby na území Brn ěnského kraje. Mikroregion MTJ je v sou časné dob ě sou částí Pardubického kraje ve smyslu zákona o VÚSC a spadá do NUTS II - Severovýchod, z tohoto pohledu jsou strategické rozvojové dokumenty t ěchto územních celk ů rozhodující pro další rozvoj MTJ. Jejich základní charakteristiky jsou obsahem následujících kapitol.

DHV CR, s.r.o. 7 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

2.3.1 NUTS III - Pardubický kraj - Základní cíle rozvojové strategie Kraj-region leží ve východní částí Čech, 120 km východn ě od hlavního m ěsta Prahy. M ěsto Pardubice, budoucí správní centrum kraje, je sou časn ě i nejv ětším hospodá řským centrem s vysokou koncentrací pr ůmyslu, komer čních a ve řejných služeb. V sou časné dob ě má Par- dubický kraj zpracovánu Strategii regionálního rozvoje s následující hierarchií strategických cíl ů:

1: Životní prost ředí Cíl Ž1: Zachovat a zlepšit rozmanitost p řírody, kulturního rázu a ekologické stability krajiny (revitaliza- ce krajiny). Cíl Ž2: Zlepšit kvalitu ovzduší, zachovat a zlepšit zdroje vod. Cíl Ž3: Omezit produkci odpad ů a dosáhnout ekologického nakládání s odpady. Cíl Ž4: Odstranit škodlivé látky z životního prost ředí a staré ekologické zát ěže nebo zmírnit jejich vliv. Cíl Ž5: Zvýšit informovanost o stavu životního prost ředí a možnostech řešení ekologických problém ů. Cíl Ž6: Zvýšit ekologické v ědomí.

2: Ekonomický potenciál Cíl E1: Stabilizovat a vytvo řit p ředpoklady pro rozvoj stávajících pr ůmyslových podniků. Cíl E2: Vytvo řit p ředpoklady pro vznik a vstup nových podnikatelských subjekt ů do regionu. Cíl E3: Vytvá řet rovné šance pro rozvoj jednotlivých částí kraje. Cíl E4: Využít potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu.

3: Technická vybavenost a obsluha území Cíl T1: Realizovat multimodální (tzn. silni ční, železni ční, vodní, letecká doprava) logistické centrum v Pardubicích k propojení r ůzných dopravních cest a technologií. Cíl T2: Zlepšit dopravní podmínky silni čního provozu pro zp řístupn ění kraje a jeho vyšší prostupnost. Cíl T3: Za řadit letišt ě Pardubice mezi páte řní letišt ě ČR. Cíl T4: Splavnit Labe do Pardubic. Cíl T5: Zlepšit stav zásobování území kvalitní pitnou vodou a odkanalizování. Cíl T6: Zlepšit stav rozvodné elektrické sít ě NN. Cíl T7: Vybudovat a zkvalitnit p řenosové datové a informa ční sít ě v rozsahu místní, regionální a nad- regionální p ůsobnosti.

4: Venkovský prostor a zem ědělství Cíl V1: Stabilizovat život obyvatel venkova a obcí zlepšením ekonomik na venkov ě. Cíl V2: Rozvíjet zem ědělství p ři zachování objemu rostlinné a živo čišné produkce p ři respektování zásad ochrany životního prost ředí a zm ěnou skladby osevních ploch. Cíl V3: Využívat pozemk ů nižší bonity k extenzívnímu hospoda ření, nezem ědělskému, rekrea čnímu a sportovnímu využití. Cíl V4: Podporovat drobné a st řední podnikání s využitím stávajících kapacit, surovin a potenciálu území. Cíl V5: Obnova a rozvoj obcí a ochrana kulturního d ědictví venkova.

5: Lidský potenciál Cíl L1: Zefektivnit sí ť škol v kraji a zlepšit konkurenceschopnost pracovní síly. Cíl L2: Zvýšit celoživotní sociální mobilitu a schopnost u čení obyvatel. Cíl L3: Dotvo řit územn ě a hierarchicky strukturovanou sí ť zdravotnických za řízení v č. mezikrajských vazeb. Cíl L4: Rozší řit, zefektivnit sociální služby zejména terénní a poskytnout podporu obecn ě prosp ěšným nestátním organizacím. Cíl L5: Vytvo řit systém p ředcházení sociáln ě patologickým jev ům. Cíl L6 : Udržet zam ěstnanost v mezích sociální únosnosti.

6: Činitelé Cíl Č1: Zlepšit informace o kraji, v četn ě vn ějších informací. Cíl Č2: Vytvo řit informa ční servis kraje. Cíl Č3: Posilovat kulturní tvárnost a symboliku kraje a identifikaci obyvatel s krajem.

DHV CR, s.r.o. 8 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

2.3.2 NUTS II - Severovýchod - Základní priority rozvojové strategie Tento územní celek-region se nachází v severní a východní části Čech p ři hranici se SRN a Polskem. Sdružuje území t ří VÚSC: Libereckého (okresy Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily), Královéhradeckého (Ji čín, Trutnov, Náchod, Hradec Králové, Rychnov nad Kn ěžnou) a Pardubického (Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí, Svitavy). Rozlohou 12 440 km 2 se řadí k větším region ům NUTS II (zaujímá 15,77% plochy České republiky). Po čtem obyvatel 1 490 914 (k 1.1. 1999) se řadí k nejv ětším (14,48% obyvatel ČR), hustotou zalidnění 120 obyv./km 2 je region pod pr ůměrem ČR. V sou časné dob ě je zpracován Regionální opera ční program (ROP) NUTS II – Severový- chod. Základní hierarchie priorit je následující: P1- Ekonomický potenciál Transformace výrobního prost ředí na úrove ň standardní tržní ekonomiky cestou restrukturalizace, optimalizace a inovace obor ů, výrob a technologií. P2 - Zem ědělství a rozvoj venkova Stabilizovat život obyvatel venkova cestou tradi čních i nových forem zem ědělských i neze- mědělských aktivit p ři respektování krajinotvorných funkcí zemědělství a lesnictví. P3- Lidské zdroje Optimalizace sít ě a kapacit vzd ělávací soustavy, zdravotnických, sociálních, kulturních a sportovních za řízení, zlepšování životních podmínek obyvatelstva a dosažení souladu mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce. P4 - Infrastruktura – logistika Napojení regionu na republikovou a evropskou komunika ční sí ť a vypracování rozvojových dokument ů, plán ů a generel ů, vytvo ření integrovaných regionálních systém ů; rozvoj technic- ké infrastruktury m ěst a obcí. P5 - Životní prost ředí Zajišt ění zdravého životního prost ředí a ochrany obyvatelstva, využívání p řírodního a ne- rostného bohatství p ři uplat ňování zásad trvale udržitelného rozvoje. P6 - Cestovní ruch Zvyšování kvality služeb a celoro čního využití kapacit cestovního ruchu, dobudování st ředi- sek zimní a letní rekreace a rozvoj vhodných forem turistiky a p řeshrani čního cestovního ruchu. P7 - Vn ější vztahy Zajistit za řazení NUTS II a jeho samosprávných částí NUTS III do partnerské spolupráce s ostatními regiony v členských a p řidružených zemích EU.

DHV CR, s.r.o. 9 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

3. Charakteristika území

3. 1 Geografická poloha

Mikroregion MTJ se nachází v jihovýchodní části bývalého Východo českého kraje v okrese Svitavy. Mikroregion MTJ, pro který je v rámci Projektu hledána strategie rozvoje, je tvo řen dv ěma menšími do jisté míry specifickými územními celky-mikroregiony Moravskot řebovska a Jeví čska. Na severu sousedí mikroregion MTJ s územím okresu Ústí n. Orlicí, na východ ě s územím okresu Šumperk, Olomouc a Prost ějov, na jihu až jihozápad ě s územím okresu Blansko a podél západního okraje s územím dalšího mikroregionu svitavského okresu – Svi- tavsko. Mikroregion MTJ leží na relativn ě členitém terénním reliéfu tvo řeném jednak pom ěrn ě dra- matickými h řbety tzv. Svitavské pahorkatiny v jeho st řední části a podél západní hranice, jednak relativn ě klidným pr ůběhem terénu severn ě Moravské T řebové. V jeho jižní části pak do mikroregionu zasahuje úrodná oblast tzv. Malé Hané. Nadmo řská výška území kolísá od cca 300 m.n.m. (oblast Malé Hané) po cca 650 – 683 m.n.m. (na h řbetech Svitavské pahorkatiny v oblasti Hrani čního lesa). Ze severovýchodu mikroregionu MTJ odvádí vodu Moravská Sázava, z jihu a st řední části Třeb ůvka. Ob ě řeky tvo ří p řítoky řeky Moravy. Území mikroregionu MTJ tak pat ří do úmo ří Černého mo ře. Klimatické pom ěry v mikroregionu jsou rozdílné. Nejp řízniv ější klima je v jižní části tvo řeném Malou Hanou. Ve st řední a severní části je podnebí o poznání chladn ější. Rozdíly v klimatu ovšem nezp ůsobují významné regionální diference v úrodnosti p ůdy a zemědělských plodin.

Tab. 3.1 Hustota osídlení v mikroregionu MTJ

Územní celek Rozloha Po čet obyvatel Hustota osídlení (km 2) (obyv./km 2) Česká republika 78 866 10 309 000 131 Okres Svitavy 1 335 102 495 77 Moravskot řebovsko* 302 21 206 70 Jeví čsko* 115 6 730 58 Mikroregion MTJ* 417 27 936 67 Zdroj: ČSÚ * V četn ě obcí Koruna (Moravskot řebovsko), Víska u Jeví čka a Vysoká (Jeví čsko), které nejsou členy Sdružení obcí Moravskot řebovska a Jeví čska

Polohu mikroregionu MTJ a jeho částí v okrese Svitavy znázor ňuje mapka na následující stran ě.

DHV CR, s.r.o. 10 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Poloha mikroregionu MTJ a jeho částí v okrese Svitavy

Zdroj: Dle mapových podklad ů OkÚ Svitavy RRR, DHV CR 1999

DHV CR, s.r.o. 11 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

3. 2 Obyvatelstvo

Tab. 3.2 Vývoj po čtu obyvatel v obcích mikroregionu MTJ

1998 Obec 1930 1961 1980 Celkem 0 – 14 let 15 – 59 let 60 a více Bezd ěč í 343 276 224 228 39 151 38 Borušov 455 256 199 156 33 88 35 Dětřichov u M.T. 451 256 252 227 33 145 49 Dlouhá Lou čka 1474 716 560 539 118 345 76 Gruna 645 294 212 161 22 103 36 Jan ůvky 341 128 82 57 2 36 19 Koruna 235 236 151 127 23 75 29 Křenov 638 434 407 412 85 262 65 Kun čina 1925 1374 1248 1192 228 777 187 Linhartice 710 606 589 600 114 417 69 Malíkov 211 152 92 95 16 68 11 Měste čko Trnávka 2879 2008 1676 1572 316 996 260 Mlad ějov 894 668 607 464 67 319 78 Moravská T řebová 10732 9199 10966 11702 2108 7569 2025 Radkov 311 198 172 143 16 103 24 Rozstání 458 335 228 219 41 142 36 Rychnov 1402 852 736 594 101 386 107 Staré M ěsto 1676 1120 1056 993 195 665 133 Třeba řov 1823 1191 1101 1014 199 640 175 Út ěchov 427 239 193 188 39 119 30 Vranová Lhota 781 571 467 523 123 316 84 Moravskot řebovsko 28 811 21 109 21 218 21 206 3 918 13 722 3 566 Bělá u Jeví čka 852 642 476 376 46 227 103 Biskupice 749 606 558 458 82 297 79 Březina 671 644 547 401 68 238 95 Březinky 191 193 210 166 35 94 37 Hartinkov 287 146 101 77 7 46 24 Chornice 1070 910 851 828 176 511 141 Jarom ěř ice 1955 1568 1316 1255 230 771 254 Jeví čko 3426 2647 2754 2801 536 1834 431 Slatina 306 218 168 113 19 63 31 Víska u Jeví čka 336 209 181 145 31 88 26 Vrážné 182 160 100 71 11 36 24 Vysoká 98 73 45 39 10 13 16 Jeví čsko 10 123 8 016 7 307 6 730 1 251 4 218 1 261 Mikroregion MTJ 38 934 29 125 28 525 27 936 5 169 17 940 4 827 Zdroj: ČSÚ Svitavy

Podle statistických údaj ů z roku 1998, bydlí na území mikroregionu MTJ celkem 27 936 obyvatel. To p ředstavuje 27,4% z celkového po čtu obyvatel v okrese Svitavy, p řičemž obyvatelé

DHV CR, s.r.o. 12 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

měst Moravská T řebová (11702 obyvatel) a Jeví čko (2801 obyv.) tvo ří dohromady 52% obyvatel spádového území. P ři rozloze 41 727 ha tvo ří mikroregion MTJ jednu z nejmén ě zalid- něných oblastí v rámci České republiky (67 obyvatel na 1 km 2). Z tabulky 3.2. je patrný dramatický pokles po čtu obyvatel (tém ěř o 10 tisíc) v mikroregionu MTJ mezi roky 1930 - 1960, zp ůsobený zejména odsunem v ětšiny obyvatelstva v podstatné části sledovaného území po roce 1945. Tato skute čnost se projevila výrazn ěji v Mo- ravskot řebovské části mikroregionu s p řevahou obyvatelstva n ěmecké národnosti p řed rokem 1945. Po roce 1961 dochází tém ěř ve všech obcích mikroregionu MTJ k postupnému snižování po čtu obyvatel, které vede k vylid ňování venkova. Tento trend je více patrný v okrajových částech mikroregionu. Opa čná je situace ve m ěstech Jeví čko a p ředevším v Moravské T ře- bové, kde zejména vlivem intenzivní bytové výstavby v 80. letech docházelo k nár ůstu po čtu obyvatel. Nízká porodnost zp ůsobuje snižování po čtu obyvatel v předproduktivním v ěku, kte ří dnes tvo ří 18,5 % obyvatel mikroregionu MTJ. Naopak v posledních letech dochází ke stárnutí obyvatelstva projevující se r ůstem obyvatel v poproduktivním v ěku (17,3 %). Tento trend demografického vývoje je patrný v celé České republice a projevuje se v úbytku obyvatelstva přirozenou m ěnou.

Tab. 3.3 Národnostní složení obyvatelstva v %

Národnost Moravskot řebovsko Jeví čsko Mikroregion MTJ Česká 73,2 62,2 70,5 Slovenská 1,7 1,0 1,5 Moravská 23,9 35,7 26,8 Německá 0,5 0,6 0,5 Ostatní 0,7 0,6 0,7 Zdroj: SLDB 1991, ČSÚ Národnostní složení obyvatelstva je v rámci České republiky pom ěrn ě standardní, v obou mikroregionech je tém ěř shodné s tím, že se na Jeví čsku více obyvatel hlásí k národnosti moravské. Česká a moravská národnost tvo ří 97 % všeho obyvatelstva. Postupn ě se snižují podíly n ěmecké, slovenské a polské menšiny.

Tab. 3.4 Vzd ělanostní struktura obyvatelstva

Dosažené vzd ělání Moravskot řebovsko Jeví čsko Mikroregion MTJ Základní 39,7 39,2 39,6 Učň ovské bez maturity 32,8 34,7 33,3 Odborné školy 4,0 4,0 4,0 Učň ovské s maturitou 14,4 13,2 14,1 St ředoškolské 3,1 4,0 3,3 Vysokoškolské 4,6 3,9 4,4 Ostatní a bez udání 1,3 1,0 1,3 Zdroj: SLDB 1991, ČSÚ Vzd ělanostní skladba obyvatelstva odpovídá d řív ějšímu jednostrannému zam ěř ení pracov- ních p říležitostí s převahou d ělnických profesí. Vzhledem k tomu, že data z roku 1991 jsou již pom ěrn ě zastaralá, snižuje to jejich vypovídací schopnost. V sou časné vzd ělanostní skladb ě obyvatelstva dochází p ředevším k nár ůstu po čtu obyvatel se st ředoškolským vzd ěláním

DHV CR, s.r.o. 13 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

s maturitou (cca 20 %), naopak patrný je pokles po čtu obyvatel se základním vzd ěláním (cca 25 %). Nejv ětší podíl v sou časné dob ě tvo ří obyvatelé se st ředním vzd ěláním bez maturity, kte ří p ředstavují zhruba 50 % ekonomicky aktivního obyvatelstva mikroregionu MTJ. Nízký je podíl vysokoškolsky vzd ělaných obyvatel (cca 5 %). V p řípad ě religiozity existují mezi ob ěma mikroregiony ur čité rozdíly. Zatímco na Mo- ravskot řebovsku p ředstavuje podíl obyvatel bez vyznání více než 50 %, na Jeví čsku je to jen 35 %. Nejvíce lidí se hlásí k římskokatolické církvi (Moravskot řebovsko 45 %, Jeví čsko 62 %). Specifický je nízký podíl obyvatel hlásících se k evangelické církvi (v obou mikroregionech cca 2 % obyvatel).

3. 3 Bydlení a domácnosti

Podle S čítání lidu, dom ů a byt ů (SLDB) v roce 1991 bylo v mikroregionu MTJ celkem 9 904 cenzovních domácností, což p ředstavuje cca 2,8 obyvatel na jednu bytovou jednotku (pr ů- měr v České republice činí 2,5 obyvatel).

Tab. 3.5 Velikost a úplnost domácností v mikroregionu MTJ

Typ cenzové Celkem Po čet člen ů domácnosti domácnosti počet v % 1 2 3 4 5 6 a více Úplné rodiny 6 771 68,4 - 2 001 1 461 2 212 846 251 Neúplné rodiny celkem 970 9,8 - 584 277 74 28 7 Neúplné s d ětmi 498 5,0 - 196 205 64 26 7 Nerodinné domácnosti 34 0,3 - 33 1 - - - Domácnosti jednotlivců 2 129 21,5 2 129 - - - - - Celkem 9 904 100,0 2 129 2 814 1 944 2 350 900 265 Zdroj: SLDB 1991, ČSÚ Více než 40 % dom ů v mikroregionu MTJ bylo postaveno p řed rokem 1919. Podíl rodinných domk ů tvo ří cca 60 %. Nejv ětší intenzita výstavby bytového fondu byla v 80. letech (zejména na Moravskot řebovsku). V této dob ě došlo také k intenzivní výstavb ě panelových bytových dom ů v rámci komplexní bytové výstavby. Podobný intenzivní trend výstavby se v dalších letech nep ředpokládá. Vzhledem ke zm ěně ekonomických podmínek po roce 1989, dochází spíše k rekonstrukcím stávajícího bytového fondu a pak zejména k výstavb ě byt ů v rodin- ných domech. Podle dostupných údaj ů bylo ve m ěstech Moravská T řebová a Jeví čko po roce 1991 postaveno kolem 160 nových bytových jednotek. V Moravské T řebové bylo v roce 1996 vytvo řeno 52 bytových jednotek v penzionech.

Tab. 3.6 Trvale obydlené domy a byty podle druhu a období výstavby

Druh domu Moravskot řebovsko Jeví čsko do r. 1919 1920 - 1970 1971 - 1991 do r. 1919 1920 - 1970 1971 - 1991 Rodinné domky 1978 1280 595 930 566 264 Bytové domy 728 1088 1293 146 204 139 Ostatní domy 39 15 7 26 11 2 Celkem 2745 2383 1895 1102 781 405 Zdroj: SLDB 1991, ČSÚ

DHV CR, s.r.o. 14 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

3. 4 Záv ěr

Mikroregion MTJ p ředstavuje jednu z nejmén ě zalidn ěných oblastí v rámci celé České republiky (67 obyvatel na 1 km 2), p řičemž v oblasti Jeví čska je hustota obyvatelstva pouhých 58 obyvatel na km 2. Práv ě nízká hodnota osídlení a relativn ě obtížná schopnost samostatného fungování řady menších obcí vede dlouhodob ě k integraci sídel. V základních demografic- kých trendech a v úrovni vzd ělanosti nelze identifikovat významné rozdíly mezi ob ěma mikroregiony. Jako pon ěkud výrazn ější lze hodnotit disproporce v religiozit ě mikroregion ů. V podstatné části mikroregionu MTJ došlo po roce 1945 k odsunu většiny obyvatelstva s následným dosídlením. Tato vým ěna obyvatel m ěla dlouhodobý vliv na v ěkovou strukturu, vzd ělanostní, resp. kvalifika ční úrove ň obyvatelstva, religiozitu i hustotu zalidn ění. Dosídlení zna čné části území mikroregionu MTJ po roce 1945 znamenalo pokles spontánní- ho a aktivního p řístupu obyvatel ke správ ě v ěcí ve řejných. D ůsledky tohoto stavu jsou pozo- rovatelné dodnes a znamenají jeden z d ůvod ů hospodá řského poklesu v mikroregionu MTJ ve srovnání s ostatními mikroregiony okresu. V oblasti bydlení tato skute čnost ovliv ňuje kvalitu bytového fondu (vztah dosídlenc ů k nemovitostem i okolí nebyl často na takové výši jako u starousedlík ů). Relativn ě vysoký povále čný nadbytek objekt ů k bydlení m ěl vliv na nízkou intenzitu bytové výstavby v letech 1945 - 1970. Vývoj bytového fondu je v sou časné dob ě poznamenán zpomalením bytové výstavby. Po roce 1990 se realizuje pouze zlomek p ředchozí výstavby. Podle dostupných údaj ů bylo ve městech Moravská T řebová a Jeví čko po roce 1991 postaveno kolem 160 nových bytových jednotek. Tém ěř 75 % byt ů bylo v tomto období postaveno formou individuální výstavby ro- dinných domk ů. Bytový fond je zastaralý a zanedbaný jak ve m ěstech, tak i ve všech obcích mikroregionu MTJ a nezbytn ě pot řebuje vysokou míru investic. Op ět lze konstatovat, že situace je obdobná v obou částech mikroregionu MTJ s tím, že v "pohrani čních" částech mikroregionu je výrazn ě horší.

DHV CR, s.r.o. 15 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

4. Technická infrastruktura

4. 1 Doprava

4.1.1 Silni ční doprava Základní komunika ční skelet mikroregionu MTJ je tvo řen pom ěrn ě krátkým úsekem silnice I. t řídy a šesti komunikacemi II. t řídy mající p římou návaznost na silni ční sí ť okresního a nad- regionálního významu. Jedná se p ředevším o spojení vedoucí na Pelh řimov a Č. Bud ějovice, silnice I/34, dále v trase Liberec - Ji čín - Svitavy - Valašské Mezi říčí silnice I/35, a silnice I/43 ve sm ěru Brno - Svitavy s napojením na trasu I/11. Zbývající komunika ční sí ť je tvo řena blíže nespecifikovaným množstvím místních ú čelov ě obslužných komunikací III. t řídy. Hustota silni ční sít ě je zejména v jižní části mikroregionu nejnižší v okrese. P řehled význam- ných silnic v samotném mikroregionu MTJ je uveden následně. • I/35 – nejd ůležit ější sb ěrná a obslužná komunikace ve vztahu k okresu, propojující m ěsto Moravskou T řebovou s městy Litomyšl a Svitavy. Nemén ě významn ě plní funkci rychlostní a sb ěrné komunikace zajiš ťující silni ční spojení mezi okresem Svitavy a sousedními okresy Ústí nad Orlicí, Šumperkem, Pardubicemi, Hradcem Králové a Prahou. Tento tah nese mezinárodní ozna čení E 442 a má zna čný význam pro vzájemné propojení jednotlivých region ů v rámci republiky. • II/366 – sb ěrná a obslužná silnice okresního významu dislokovaná v jižní části mikroregionu, propojující Hradec nad Svitavou – Jeví čko – Prost ějov – Olomouc. • II/368 – sb ěrná a obslužná komunikace místního významu spojující jižní a severní část mikroregionu v trase Krasíkov – Moravská T řebová – Letovice – Brno. • II/371 – komunikace s funkcí dopravn ě obslužnou místního a regionálního významu ve sm ěru Jarom ěř ice – Linhartice, umožňující napojení jižní části mikroregionu na rychlostní komunikaci I/35, respektive silni ční propojení mezi centry severní a jižní části mikroregionu, tj. Moravskou T řebovou a Jeví čkem. • II/372 – komunikace s funkcí dopravn ě obslužnou ve sm ěru Brno – Letovice – Chlum – Jeví čko – Chornice s obdobným významem jako komunikace II/371. • II/374 – dopravn ě obslužná komunikace okresního významu, spojující obce Jarom ěř ice – Boskovice – Blansko – Brno. • II/644 – silnice obdobného významu jako II/374, v trase Měste čko Trnávka - Mohelnice. Z plánovaných rychlostních komunikací nelze opomenout trasu R/35 vedenou ze sm ěru Svitav severn ě od Moravské T řebové, v blízkosti Mlad ějova, pak ve dvou variantách sm ěrem k Rychnovu respektive Radišovu, a dále spole čně mezi T řeba řovem a Starým M ěstem, sm ě- rem na Petrušov. Identifikace dopravních vazeb na okolí je obdobná jako u I/35. Další nemé- ně významnou komunikací je plánovaná dálnice D/43 vstupující do mikroregionu z jižního sm ěru u Jeví čka a vedoucí na sever, k hranicím Polska. Po stránce zajišt ění dopravního spojení, jakožto technického stavu, tato sí ť sb ěrných a ob- služných komunikací vyhovuje pot řebám mikroregionu. Silnice I/35 je z velké části rekon- struována. Tento stav lze konstatovat i u silnic II. t řídy, by ť u komunikací II/366 a II/371, respektive II/372, zde existují sice díl čí krátké úseky se závadami výškového a sm ěrového vedení, zúžený ší řkový profil snižující pr ůjezdnost zejména v obcích, jakožto nechrán ěné železni ční p řejezdy a vady p řevážn ě asfaltových povrch ů, ale na celkovou dopravní situaci nemají výrazný vliv. Negativem se však jeví špatný technický stav místních obslužných silnic III.t řídy, z nichž cca 60 až 75% vyžaduje zásadní opravu.

DHV CR, s.r.o. 16 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Nejv ětší zatíženost místního významu vykazuje úsek komunikace II/372 ve sm ěru Jeví čko – Chornice, respektive silnice II/371 Chornice - Moravská T řebová, dosahující v úseku Chorni- ce – M ěste čko Trnávka intenzitu p řepravy čítající 2 895 vozidel za 24 hodin. Nejzatížen ější komunikací v mikroregionu vykazující vysokou intenzitu dopravy je však úsek silnice I/35 v trase Moravská T řebová – Svitavy, s intenzitou až 7 644 vozidel za 24 hodin a zna čným podílem (až 50%) tranzitní dopravy. D ůležitost tohoto silni čního tahu potvrzuje neustálý ná- růst intenzity vozidel. Pro rok 2020 se p ředpokládá intenzita cca 18 000 vozidel za 24 hodin, z toho cca 3 800 t ěžkých vozidel. V minulosti p ůsobila vytíženost této trasy vedoucí p řes městské centrum Moravské T řebové snižování její místní obslužné funkce, nadm ěrnou hlu- kovou a zejména emisní zát ěž m ěsta. Po vybudování částe čného m ěstského obchvatu byly však tyto negativní jevy minimalizovány. Podrobn ější popis dopravní situace v rámci okresu, respektive mikroregionu je uveden ve studii „Rozvoje okresu Svitavy část I.“ z roku 1996, dále v projektech „ Řešení problematiky mikroregionu Moravskot řebovsko a Jeví čsko“ z let 1996 a 1997, a v neposlední řad ě ve „Studii optimalizace dopravní obslužnosti okresu Svitavy“, rok 1998.

4.1.2 Železni ční doprava Územím mikroregionu MTJ procházejí celkem t ři železni ční tratě regionálního významu, p ři- čemž uzlovým bodem je obec Chornice. Jedná se o: • železni ční tra ť ve sm ěru Třebovice v Čechách – Chornice , v délce 25,872 km, vedoucí do železni čního uzlu celostátního, respektive nadnárodního významu - České T řebové. Z tohoto uzlu je možno realizovat spojení na Brno, Prahu a Ostravu. • železni ční tra ť Chornice – Skalice nad Svitavou , vedoucí ve sm ěru na Jeví čko v celkové délce 8,2 km. • železni ční tra ť Chornice – Prost ějov , kde ohrani čujícími body jsou obce Chornice a B ře- zinky, celková délka úseku je 3,571 km. Rozsah vlakové dopravy a údaje o kapacit ě na jednotlivých tra ťových úsecích v období plat- nosti grafikonu vlakové dopravy v letech 1993 až 1994 jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 4.1 Rekapitulace po čtu, propustnosti a obsazenosti vlakových spoj ů

Tra ť Po čet pravidelných spoj ů za 24 Vlaková propust- Využití pro- Stupe ň hodin nost za 24 hodin pustnosti (%) obsazení (%) osobní nákladní celkem rok 1997 rok 1997 Chornice - Prost ějov 17 7 24 35 69 50 Chornice - T řebovice 18 4 22 39 57 35 Chornice - Skalice n. Svitavou 14 6 20 43 47 32 Zdroj: Dopravní a rozvojové st ředisko ČR, kv ěten 1994 Uvedené trat ě jsou jednokolejné trat ě regionálního charakteru s vyhovující tra ťovou propust- ností. Hustota spoj ů a jejich rozložení v pr ůběhu dne odpovídá pot řebám obsluhovaných oblastí. Jejich vytíženost má však vzhledem k nár ůstu automobilové p řepravy klesající tendenci. B ěhem víkendu je ujeto 79 až 86% procent pracovního dne. Co se tý če technického stavu, ten není vzhledem k nízké rentabilit ě provozu na dobré úrovni, vyskytují se bodové závady. Provoz vlakových spoj ů, jakožto jejich údržbu, a dále opravu a modernizaci železni čních tratí zajiš ťují České dráhy.

DHV CR, s.r.o. 17 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

4.1.3 Vodní doprava Na území mikroregionu prakticky neexistuje. Je zde sice patrný zám ěr dlouhodob ějšího charakteru na zajišt ění splavnosti řeky T řeb ůvky v rámci již mnohokráte diskutované vize pr ů- plavu vodní cesty Dunaj - Odra - Labe. Jediným hmatatelným výstupem je však pouze zane- sení tohoto návrhu do územn ě plánovací dokumentace n ěkterých obcí, a to formou stavební uzáv ěry pozemk ů na p řípadné vybudování plavebních komor.

4.1.4 Letecká doprava Jediným letišt ěm nadregionálního významu je letištní plocha ve Starém M ěst ě u Moravské Třebové s dob ře vybaveným leteckým centrem s odpovídajícím zázemím a p řistávací dráhou umož ňující p řistání letadel do hmotnosti 7,5 tun. Ostatní letištní plochy p ředstavují polní letiš- tě, sloužící k agrotechnickým ú čelům, leteckému snímkování a sportovní činnosti.

4.1.5 Hromadná doprava osob Tato je zajiš ťována p ředevším autobusovou a vlakovou dopravou. Vlakové spojení je řešeno v kapitole 4.1.2. Autobusová dopravy je v mikroregionu MTJ provozována p řevážn ě doprav- cem ČSAD Ústí nad Orlicí a z části soukromými dopravci. Hromadnou silni ční dopravu využívají obyvatelé mikroregionu p ředevším pro dopravu, defi- novanou pojmem základní dopravní obslužnost, do zam ěstnání, škol, zdravotnických st ře- disek, nemocnic a ú řad ů. Jednotlivé linky v sou časné dob ě zabezpe čují p řevážn ě p řepravu osob v ranních a odpoledních hodinách, tak, aby navazovali na po čátek či konec pracovní doby, respektive vyu čování, provozu zdravotních st ředisek a ú řad ů. Základní dopravní ob- služnost na hlavních trasách, tj. u silnic II/371, 372 a II/366, vyjád řená kvalitou dostupnosti, rychlostí spojení, po čtem p řestup ů a dobou cesty, jakožto časovou dostupností do spádo- vých center Moravská T řebová a Jeví čko je pom ěrn ě dobrá. Vytíženost jednotlivých linek a pr ůměrné tržby jsou zna čně nerovnom ěrné v důsledku sm ě- rové nerovnom ěrnosti v cestách v ranní a odpolední špi čce. Totéž však nelze říct o v ětšin ě okrajových venkovských obcí mikroregionu. Vzhledem k velmi nízké vytíženosti a i nízké rentabilit ě provozu, respektive ztrátovosti t ěchto venkovských spo- jů, jsou cestující nuceni docházet na jinou zastávku umíst ěnou mimo území základní sídelní jednotky ve spádové obci nebo na odbo čce z hlavní trasy autobusových linek. Nejvíce ztrá- tových linek je v okrajových oblastech mikroregionu Jeví čska a jihovýchodní části mikroregionu Moravskot řebovska, oblast M ěste čka Trnávky a Vranové Lhoty. Horší časová dostupnost u t ěchto lokalit do okresního m ěsta není, až tak vzhledem k členitosti okresu na mikroregiony, významná. Přibližnou p ředstavu o kvalit ě ostatní dopravní obslužnosti v mikroregionu, tj. o víkendo- vých a částe čně i ve černích spojích si lze ud ělat na základ ě následujících údaj ů týkajících se okresu. Z celkového po čtu autobusových spoj ů jezdí v sobotu a v ned ěli cca 13 až 18%. Dá- le je v těchto dnech ujeto cca 20 až 30% pracovního dne. Z celkového po čtu obsluhovaných zastávek je v sobotu obsluhováno cca 68%, v ned ěli 76%. Podrobn ější popis hromadné dopravy osob v rámci okresu, respektive mikroregionu je uveden ve „Studii optimalizace dopravní obslužnosti okresu Svitavy“, rok 1998.

DHV CR, s.r.o. 18 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

4.1.6 Cykloturistika Z celkového po čtu cyklotras v okresu Svitavy prochází zájmovým územím, a to p ředevším v jeho jižní a jihovýchodní části, celkem 9 cykloturistických tras v celkové délce cca 350 km, což je tém ěř 50% z celkové délky tras v okrese. Na území mikroregionu MTJ je však provedeno pouze staré částe čné vyznačení jedné či dvou z níže uvedených cyklotras v terénu. • cyklotrasa č. 8 vedená Udánskem a p řes Boršov, celkové délky 15,1 km, trasa je hodnocena jako lehká • cyklotrasa č.9 podél T řeb ůvky a kolem Arnoštovského vrchu, délky 27,8, lehký okruh • cyklotrasa č.10 z Jimranova p řes hrad Svojanov do M ěste čka Trnávky, v délce 52,8 km, st ředn ě obtížná • cyklotrasa č.11 Záb řežskou vrchovinou na Drozdovskou pilu, délky 65,7 km, obtížná • cyklotrasa č.12 podél T řeb ůvky a Nectavským údolím, délky 27,4 km, lehká trasa • cyklotrasa č.13 kolem H řebe čského h řbetu, délky 56,4 km, obtížná trasa • cyklotrasa č.14 podél T řeb ůvky na hrad Bouzov, délky 27,0 km, lehká • cyklotrasa č.16 Jeví čská osma, délky 49,6 km, st ředn ě t ěžká se zna čným p řevýšením • cyklotrasa č.18 mezi Moravskou a Českou T řebovou, délky 30,7 km, lehká silni ční výleto- vá trasa Mapový materiál, jakožto písemný popis tras je na velmi dobré úrovni. Jiná situace je však v terénu, orienta ční a popisné zna čení je v důsledku zanedbané údržby mnohde nedostate č- né, dále zde chybí stravovací a ubytovací zázemí.

DHV CR, s.r.o. 19 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

4. 2 Vodní hospodá řství

4.2.1 Zásobování pitnou vodou Problematika vodních zdroj ů, jakožto jejich vydatnosti a kvality je řešena v kapitole 9.2. V mikroregionu MTJ, respektive na katastru p ředm ětných obcí se nachází celkem 11 skupi- nových respektive samostatných vodovod ů napájených z odd ělených vodních zdroj ů. Domi- nantní postavení v mikroregionu má skupinový vodovod č.1 - Moravská T řebová zajiš ťující dodávku pitné vody pro celkem 13 obcí mikroregionu MTJ. Spolu se skupinovými vodovody č.26 - Jeví čko a č.29 - M ěste čko Trnávka p ředstavují cca 90% veškerých zdroj ů pitné vody v mikroregionu.

Tabulka 4.2 Bilance pot řeby vody a krytí zdroji

Číslo a název Celková vydatnost Pr ůměrná denní Index využitelnosti Délka potrubí skupinového resp. zdroj ů spot řeba vody zdroj ů samostatného 1999 2030 1999 2030 1999 2030 vodovodu m3. d-1 % km 1 - Moravská T řebová 12 545 12 545 3 874 3 425 30,9 27,3 136,9 2 - Koruna 3 - B řezina 1 236 1 236 89 95 7,2 7,7 12,6 23 - B ělá u Jeví čka 432 432 152 160 35,2 37,0 5,6 24 - B řezinky 26 26 14 16 53,8 61,5 2,8 25 - Hartinkov 104 104 9 10 8,7 9,6 3,0 26 - Jeví čko 3 326 743 1 023 734 30,8 98,8 36,5 29 - M ěste čko Trnávka 3 214 3 124 1 038 869 32,3 27,8 45,7 50 - Gruna 51 51 30 31 58,8 60,8 3,2 52 - Malíkov 233 233 7 8 3,0 3,4 42,9 Celkem 21 167 18 390 6 236 5 348 29,5 29,1 289 Zdroj: PRVKUC Svitavy, 1999 V sou časnosti jsou vodovody a kanalizace ve vlastnictví m ěst a obcí. Provozovatelem v ětši- ny vodovodních sítí a zdroj ů, s výjimkou vodovodní sít ě Malíkov a Gruna, kterou si obec pro- vozuje sama, je spole čnost VHOS, a.s. se sídlem v Moravské T řebové. Celková vydatnost zdroj ů a pr ůměrná denní spot řeba pitné vody je uvedena v tabulce 4. 3. Z pohledu celkové spot řeby a vydatnosti zdroj ů pitné vody zde není jediný deficitní zdroj. Pr ůměrná rezerva zdroj ů pitné vody ve vztahu k sou časné i budoucí spot řeb ě v rámci ucele- ného pohledu na mikroregion činí cca 70%. O n ěco nižší, cca 40 až 50% je u samostatných vodovod ů B řezinky a Gruna. Z tohoto pohledu je nutno hodnotit vydatnost zdroj ů pitné vody jako dostate čnou. Co se tý če po čtu p řipojených obyvatel na ve řejnou vodovodní sí ť, jakožto identifikace pr ů- měrné denní spot řeby v roce 1999 a výhledov ě v roce 2030, je uvedena v tabulce 4.3. Procento p řipojení obyvatel na ve řejnou vodovodní sí ť činí za celý mikroregion MTJ cca 94%, což je údaj tém ěř shodný s okresním, cca 93%. Nižší procento p řipojení tj. pod 70% z celkového po čtu obyvatel vykazují obce p řipojené na skupinový vodovod č.1 - Moravská Třebová tj. D ětřichov u M. T., Dlouhá Lou čka, Rychnov na Morav ě a dále obce T řeba řov a Březina p řipojené na samostatný zdroj pitné vody. Specifická denní pot řeba vody vztažená na jednoho obyvatele kolísá mezi hodnotami 75 l (nap ř. M ěste čko Trnávka) a 115 l (nap ř. Bělá u Jeví čka), její pr ůměrná hodnota v přepo čtu na obyvatele mikroregionu je srovnatelná s okresem, cca 95 l. Celková délka potrubí tvo ří jen 20% z celkové délky vodovodu v okrese.

DHV CR, s.r.o. 20 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Technický stav vodovod ů je velmi r ůznorodý, cca 20 až 22% vodovodní sít ě je za zenitem své životnosti. Ze 17 hodnocených obcí byl starosty technický stav vodovodních sítí u 13 obcí popsán jako dobrý, u zbývajících obcí, zejména Gruny, M ěste čka Trnávky, B řezinek a částe čně Moravské T řebové ozna čen jako špatný. Na velmi dobré úrovni je monitoring technických za řízení vodárenské spole čnosti VHOS zajiš ťujících m ěř ení spot řeby a dodávku pitné vody. Řešení problematiky koncepce rozvoje zásobování pitnou vodou mikroregionu MTJ, v četn ě časového p řehledu výstavby a odhadu investic, je velmi detailně obsaženo v projektové dokumentaci „PRVKUC okresu Svitavy“, dokon čené v pr ůběhu roku 1999.

Tabulka 4.3 Bilan ční údaje vodovodu

Po čet obyvatel Pr ůměrná pot ře- Délka Připojených na ve řejný Supinový Celkem ba vody vodo- Název obce vodovod vodovod vodní sít ě 1999 2030 1999 2030 Index 1 1999 2030 % m3.d -1 km Bezd ěč í u Trnávky 174 176 171 174 98,28 51 54 2,69 Měste čko Trnávka Borušov 154 156 147 151 95,45 20 22 4,99 Borušov Dětřichov M. T řebové 219 221 168 199 76,71 81 72 0,80 Moravská T řebová Dlouhá Lou čka 548 550 402 451 73,36 54 54 9,18 Moravská T řebová Gruna 128 130 128 130 100,00 30 31 3,22 Gruna Jan ůvky 69 71 68 71 98,55 11 11 1,14 Moravská T řebová Křenov 432 434 422 430 97,69 132 111 4,20 Moravská T řebová Kun čina 846 848 830 840 98,11 155 168 4,85 Moravská T řebová Linhartice 596 598 521 557 87,42 77 83 2,73 Moravská T řebová Malíkov 99 101 91 96 91,92 8 8 0,63 Malíkov Měste čko Trnávka 3 009 3 025 2 813 2 951 93,49 537 422 12,39 Měste čko Trnávka Mlad ějov na Morav ě 471 473 462 469 98,09 60 66 8,82 Moravská T řebová Moravská T řebová 10 121 10 126 10 026 10 026 99,06 2 698 2 317 63,72 Moravská T řebová Radkov 149 151 143 150 95,97 43 37 3,33 Moravská T řebová Rozstání 197 196 189 195 95,94 49 42 5,93 Moravská T řebová Rychnov na Morav ě 608 610 428 549 70,39 56 45 11,29 Moravská T řebová Staré M ěsto 797 799 789 791 99,00 160 146 4,45 Moravská T řebová Třeba řov 1 006 1 008 721 857 71,67 126 95 11,50 Koruna Út ěchov 187 189 154 165 82,35 13 13 0,51 Moravská T řebová Vranová Lhota 518 520 420 479 81,08 94 88 0,92 Měste čko Trnávka Bělá u Jeví čka 363 365 356 360 98,07 152 160 5,61 Bělá u Jeví čka Biskupice 462 467 442 458 95,67 122 78 5,48 Jeví čko Březina 367 369 245 284 66,76 45 48 7,28 Březina Březinky 160 162 158 160 98,75 14 16 2,75 Březinky Hartinkov 82 84 82 84 100,00 9 10 3,02 Hartinkov Chornice 823 825 787 809 95,63 227 179 8,80 Měste čko Trnávka Jarom ěř ice 1 212 1 214 1 172 1 202 96,70 93 108 10,80 Jevíčko Jeví čko 2 664 2 666 2 575 2 640 96,66 485 502 12,36 Jevíčko Slatina 108 110 100 106 92,59 37 39 2,33 Březina Vrážné 75 77 74 77 98,67 8 8 0,48 Měste čko Trnávka Celkem 26 644 26 721 25 084 25 911 94,15 5 647 5 033 216 Zdroj: PRVKUC Svitavy, 1999

DHV CR, s.r.o. 21 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

4.2.2 Kanalizace Na ve řejnou kanaliza ční sí ť je v rámci mikroregionu napojeno cca 31% obyvatel, což ve srovnání s okresem, cca 52,6%, znamená o tém ěř 20% horší bilanci. Rekapitulace tohoto stavu je uvedena v tabulce 4. 4. Z celkového po čtu 30 obcí má 11, tj. cca 37%, vybudovánu vlastní kanalizaci. Tato je ve v ět- šin ě obcí spravována spole čností VHOS, a.s. Moravská T řebová tak, že její technické para- metry odpovídají ČSN. Ostatní kanalizace neodpovídají sou časným požadavk ům a v bu- doucnu je nutná jejich rekonstrukce, respektive inicializování zm ěny jejich funkce využití, nap ř. pouze pro odvád ění deš ťových vod. Nutno konstatovat, že naprostá v ětšina kanalizací v menších obcích byla provád ěna svépomocí ob čan ů v d řív ějších akcích „Z“, takže neodpo- vídají ČSN o vodot ěsnosti. Spoje potrubí jsou provedeny do sebe „na sucho“. Tato kanalizace je ve všech obcích využívána jako jednotná, jsou do ní zaúst ěny p řepady ze septik ů a ilegáln ě i splaškové domovní p řípojky.

4.2.3 Čistírny odpadních vod Vybavenost obcí mikroregionu MTJ čistírnami odpadních vod je uvedena v tabulce 4. 4. Cel- ková bilance obcí p řipojených na ČOV je o poznání horší než u kanalizace, z celkového po- čtu 30 obcí pouze 6, tj. 20% provádí čišt ění odpadních vod. P řičemž procento p řipojených obyvatel se pohybuje v rozmezí od cca 20 až 30%, u obcí Linhartice a B řezina, až po tém ěř 90 až 100% u Jarom ěř ic, Jeví čka a Moravské T řebové. Z celkového objemu vypoušt ěných odpadních vod do ve řejné kanalizace je tedy v pr ůměru cca 60% napojeno na ČOV. Odhad investice na dobudování chyb ějících ČOV je kolem jedné miliardy K č. V sou časnosti je v t ěchto obcích stávající čistírna odpadních vod ve správ ě spole čnosti VHOS a.s. Moravská Třebová. V obcích mikroregionu jsou rovn ěž velmi často, zejména v menších obcích a osadách, do- movní splašky akumulovány v bezodtokových jímkách respektive žumpách, jejichž obsah je vyvážen. Tento stav bude i v nejbližší budoucnosti ponechán a obsah jímek bude vyvážen k odvodn ění a likvidaci na nejbližší ČOV. Stávající stav kanalizací a čistíren odpadních vod, vztažený ke konci roku 1997, je až na výjimky nevyhovující. Rovn ěž k řešení této situace nabádá i p řípadný vstup ČR do EU, jejíž sm ěrnice vyžadují u obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel čišt ění odpadní vody. Návrh technického řešení tohoto stavu je proveden v již d říve zmín ěné projektové studii PRVKUC k cílovému roku 2030, p řičemž již do roku 2010 by m ělo být odkanalizování a zne- škod ňování splaškových vod, až na malé výjimky, vy řešeno. U n ěkterých obcí bylo zvažová- no variantní řešení, samostatná ČOV nebo napojení kanalizace na ČOV v jiné obci. P ři velmi špatném technickém stavu stávající kanalizace bude nutno stoky rekonstruovat spole čně se stavbou ČOV. Pro splašky se vybuduje nová splašková kanalizace o DN 250. Co se tý če vývoje ovliv ňujícího kapacitu čistíren, bude v oblasti podnikání a pr ůmyslu sm ěř o- vat spíše k nár ůstu živností, které z hlediska vývoje odpadních vod nebudou mít rozhodující vliv. S migrací obyvatelstva není po čítáno, zam ěstnanci menších podnik ů jsou v ětšinou z řad místního obyvatelstva a sociální odpadní vody z t ěchto podnik ů jsou zapo čítány do specifické pot řeby vody od obyvatel. Zem ědělské podniky budou napojeny na kanalizaci pouze odpadními vodami ze sociálních za řízení, odpadní vody z výroby budou likvidovány op ět v zem ědělské výrob ě.

DHV CR, s.r.o. 22 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Tabulka 4. 4 Po čet p řipojených obyvatel na kanalizaci a ČOV

Po čet obyvatel 1 Kanaliza ční si ť Kapacita ČOV S odvo- Připoje- Rekon- Rok Název obce zem Procento Navrže- Stávají- Navrže- Celkem ných na Stávající struova- Celkem výstav- 2 ka- připojení ná cí ná ČOV ná by nal.vod % km m3.den -1 Bezd ěč í u Trnávky 178 0 178 0,00 0,7 0,0 1,2 1,9 NE 30 2030 Borušov 193 0 193 0,00 0,0 0,0 1,9 1,9 NE 70 2001 Dětřichov u M.T. 219 (106) 113 48,40 0,0 0,0 3,9 3,9 NE není plánována Dlouhá Lou čka 573 0 573 0,00 0,5 0,0 8,4 8,9 NE není plánována Gruna 128 0 128 0,00 0,0 0,0 0,0 0,0 NE není plánována Jan ůvky 69 0 69 0,00 0,0 0,0 0,0 0,0 NE není plánována Křenov 432 0 432 0,00 0,0 0,0 0,0 3,7 NE 70 2003 Kun čina 846 0 846 0,00 1,9 0,0 11,5 13,4 NE není plánována Linhartice 596 136 460 22,82 3,5 0,0 5,9 9,4 ANO Malíkov 99 0 99 0,00 0,0 0,0 1,2 1,2 NE 20 2008 400 1986 Měste čko Trnávka 858 258 69,93 3,5 0,0 4,0 7,5 ANO 300 (200) (1998) Mlad ějov na Mor. 490 (47) 446 9,59 1,5 0,0 6,3 7,8 NE 2008 Moravská T řebová 12 200 12 200 0 100,00 21,5 5,7 0,0 27,2 ANO 5 977 1995 Radkov 148 0 148 0,00 0,0 0,0 2,5 2,5 NE 2030 Rozstání 112 0 212 0,00 0,0 0,0 2,4 2,4 NE 60 2030 Rychnov na Mor. 688 (365) 322 53,05 0,0 0,0 6,8 6,8 NE 110 2208 Staré M ěsto 797 (80) 717 10,04 2,3 0,0 6,8 9,1 NE 1999 Třeba řov 1 076 (40) 1 036 3,72 1,2 0,0 10,6 11,8 NE 160 2007 Út ěchov 187 0 187 0,00 0,0 0,0 3,2 3,2 NE není plánována Vranová Lhota 578 (77) 501 13,32 2,5 0,0 0,3 2,8 NE 90 2006 Bělá u Jeví čka 331 0 331 0,00 0,5 0,0 4,7 5,2 NE 60 2010 Biskupice 474 0 474 0,00 0,6 0,0 5,5 6,1 NE 70 2001 Březina 377 124 253 32,89 2,0 2,0 1,4 5,3 ANO 60+60 2009 Březinky 183 0 183 0,00 0,3 0,0 1,6 1,9 NE 30 2030 Hartinkov 152 0 152 0,00 1,0 0,0 1,5 2,5 NE 20 2030 Chornice 823 0 823 0,00 4,0 0,0 5,9 9,9 NE 130 2007 Jarom ěř ice 1 212 1 100 112 90,76 9,8 0,0 1,2 11,0 ANO 80 1990 1993 Jeví čko 3 084 3 029 55 98,22 20,1 1,5 1,8 23,4 ANO 850 (2000) Slatina 148 0 148 0,00 0,0 0,0 2,3 2,3 NE 30 2000 Vrážné 145 0 145 0,00 0,0 0,0 0,0 0,0 NE není plánována Celkem 27 396 16 589 9 594 60,55 77 9 103 193 Zdroj: PRVKUC Svitavy, 1999 Legenda: 1 Údaj je uveden v četn ě po čtu rekreant ů 2 Údaj v závorce udává po čet obyvatel p řipojených jen na kanalizaci

DHV CR, s.r.o. 23 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

4. 3 Energetika

4.3.1 Zásobování elektrickou energií V mikroregionu se nenacházejí žádné významné zdroje elektrické energie, zásobování je tedy zajiš ťováno z jiných lokalit prost řednictvím 110 kV rozvodné sít ě, s využitím t ří uzlových transformoven. • Moravská T řebová, 110/22 kV, nová rozvodna o výkonu 2 x 40 MVA, prioritního význa- mu, sloužící pro zásobování nejenom samotného m ěsta Moravská T řebová, ale i v ětšiny obcí mikroregionu MTJ. Svým zp ůsobem pln ě nahradila v minulosti p řetíženou a pro po- třeby rozvoje mikroregionu MTJ kapacitn ě nedostate čnou rozvodnu Svitavy. Výhledová rezerva soudobého zatížení pro rok 2010 je cca 16 MW. • Velké Opatovice, 110/22 kV , se nachází v okrese Blansko s dostate čnou výkonovou a p řenosovou rezervou pro pokrytí dalších požadavk ů na odb ěr elektrické energie. Sou- dobý p říkon činil 9 177 kW, celková dodaná energie 35 542 MW.rok-1, což je 10% z celkové dodávky energie do okresu. Zásobuje jižní část mikroregionu soust řed ěnou kolem m ěsta Jeví čko. • Svitavy 110/22 kV , p řed výstavbou rozvodny Moravská T řebová sloužila pro oblast Mo- ravskot řebovska, p řičemž p řenosovost vedení byla již vy čerpána a p řipojování nových odb ěrů bylo proto velmi omezeno. Soudobý p říkon za řízení napájených z této rozvodny v roce 1994 činil 35 348 kW, celková dodaná energie 141 333 MW. rok -1, což je cca 40% z celkové dodávky energie do okresu. Celá oblast spadá pod správu regionální spole čnosti Východo česká energetika, a. s. se síd- lem v Hradci Králové. Rekapitulace stávajícího stavu zásobování obcí elektrickou energií v roce 1994 je uvedena v tabulce 4. 5. Podíl odb ěru mikroregionu MTJ na odb ěru v celém okrese je tém ěř 50%. Co se tý če skladby odb ěratel ů, mírn ě zde p řevažuje kategorie maloodb ěratel ů, tj. domácností, cca 44%, druhá v po řadí je kategorie velkoodb ěru s cca 36% a za ní následuje kategorie malých podnikatel ů napojených na NN sí ť, cca 20%. Dnešní trend spot řeby energie sleduje celorepublikový vý- voj, tedy pokles odb ěru elekt řiny. Stav distribu čních sítí nízkého nap ětí a transformátor ů je patrný z tabulky 4. 5. Lze konstatovat, že až na výjimky, obec K řenov, Mlad ějov, Kun čina, Hartinkov a částe čně Moravská T ře- bová, jsou sít ě hodnoceny co do spolehlivosti dodávky a kolísavosti nap ětí jako vyhovující, tedy stupn ěm jedna až dv ě. Jedná se o tém ěř 75% obcí. Sekundární sí ť ve v ětších obcích (Moravská Třebová, Jeví čko) je v ětšinou kabelizována. P řibližn ě 50% rozvod ů je po rekonstrukci, vykazující dobrý stav, a to jak p řenosov ě tak mechanicky. U části dosud nerekon- struovaných sekundárních rozvod ů je zde zpracován zám ěr jejich rekonstrukce do roku 2001. Jedná se p ředevším o obce Jeví čko, Hartinkov, Mlad ějov a Út ěchov. Co se tý če posouzení kapacity zdrojové a primární části sít ě, byl zde výstavbou nové trans- formovny posílen napájecí uzel v Moravské T řebové. Tudíž lze konstatovat, že i v této d říve problémové lokalit ě je k dispozici dostate čná rezerva pro p řipojení nových potenciálních od- běratel ů a ť už z řady bytového fondu, ob čanské vybavenosti či výrobní sféry, tj. p řípadných aktivit na nových pr ůmyslových plochách. Výhledov ě se rovn ěž po čítá s kabelizací hladiny rozvodu VN v Moravské T řebové, s cílem snížení po čtu transformací. Podrobnou analýzou zásobování okresu elektrickou energií jakožto struktury odb ěratel ů se zabývá „Studie zásobování okresu Svitavy elektrickou energií ve vztahu k rozvoji území“, zpracovaná v červenci roku 1995. Toho času zpracovávaným materiálem aktuáln ě a detailn ě řešícím tuto problematiku i v rámci p ředm ětného mikroregionu MTJ je „Energetický koncept okresu Svitavy“, s termínem dokon čení b řezen 2000.

DHV CR, s.r.o. 24 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Tabulka 4. 5 Bilan ční údaje spot řeby elektrické energie a stavu rozvodných sítí

Název obce Instalovaný Instalova- Spot řeba Po čet Odepsa- Stav Spoleh- Kolísa- příkon ný výkon v DTS nost distri- distribu ční livost vost DTS bu ční sít ě síít ě1 dodáv- nap ětí 3 2 rok 1994 rok 1994 rok Nárůst ky 1994 kW MWh % ks % index Bezd ěč í u Trnávky 256 260 941 1469 156 2 82 1 1 2 Borušov 441 1 260 969 694 140 6 71 1 2 3 Dětřichov u M.T. 240 350 372 570 153 2 1 1 1 Dlouhá Lou čka 500 570 1 063 1 539 145 3 97 1 2 2 Gruna 281 320 824 955 116 2 91 1 1 1 Janůvky 128 160 126 202 160 1 100 3 1 1 Křenov 696 350 1 373 1 742 127 2 100 3 3 3 Kun čina 1 381 2 170 3 116 4 447 143 8 84 2 2 3 Linhartice 726 1 790 1 859 2 368 127 6 70 3 2 2 Malíkov 119 100 11 178 160 1 100 1 2 1 Měste čko Trnávka 2145 4 770 3 578 4 570 6 340 139 62 2 2 2 Mlad ějov na Mor. 539 820 437 683 935 137 84 3 2 3 Moravská T řebová 17 002 14 930 33 600 58 735 175 38 70 2 3 3 Radkov 194 570 244 499 630 126 100 2 nehodnoceno Rozstání 269 510 620 844 136 3 34 1 1 1 Rychnov na Mor. 801 960 1 408 2 043 145 3 84 1 2 2 Staré M ěsto 890 2 565 1 993 2 955 148 8 39 1 2 2 Třeba řov 1 208 1 180 2 196 3 041 139 7 46 1 1 1 Út ěchov 190 500 379 569 150 2 64 1 nehodnoceno Vranová Lhota 801 1 250 1 952 2 590 133 5 90 2 2 2 Bělá u Jeví čka 563 390 936 1 341 143 4 52 1 2 1 Biskupice 535 770 1 078 1 531 142 5 71 2 2 1 Březina 1 133 300 1 073 1 379 128 3 40 1 2 2 Březinky 710 395 1 848 2 053 111 3 100 1 1 2 Hartinkov 179 160 428 557 130 1 100 3 2 3 Chornice 1 385 1 950 2 875 3 974 138 7 39 1 1 2 Jarom ěř ice 1 348 2 140 2 941 4 266 145 8 68 1 2 2 Jeví čko 4 311 4 770 10 135 13 487 133 15 75 1 1 1 Slatina 158 105 142 222 156 2 55 1 2 1 Vrážné 123 100 239 324 136 1 100 3 1 1 Celkem 39 252 46 465 119 827 550 11 720 550 72 2 2 2 Zdroj: Studie zásobování okresu Svitavy elektrickou energií ve vztahu k rozvoji území, 1995 Legenda: 1 úplná rekonstrukce – 1, částe čná rekonstrukce – 2, p ůvodní stav – 3 2 bez výpadk ů nap ětí – 1, ob časný výpadek nap ětí – 2, velmi časté výpadky nap ětí - 3 3 nap ětí nekolísá – 1, kolísání nap ětí jen v části obce – 2, kolísání nap ětí v celé obci - 3

DHV CR, s.r.o. 25 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

4.3.2 Zásobování plynem Zásobování mikroregionu zemním plynem je zajišt ěno z rozvodné sít ě VTL plynovod ů a re- gula čních stanic hlavních zásobovacích systém ů t ěchto tras : • Pardubice – Olomouc , DN 350, ve správ ě Východo české plynárenské spole čnosti a.s. Hradec Králové, vedeného v trase Borušov - Kun čina a s odbo čkami na Staré M ěsto, Mo- ravskou T řebovou a Linhartice • Velké Opatovice – Jeví čko , ve správ ě Jihomoravské plynárenské spole čnosti a.s., záso- bující obce Jeví čko a Jarom ěř ice

Tabulka 4. 6 Bilance spot řeby zemního plynu v jednotlivých obcích

Název obce Spot řeba Rok Procento Zpraco- vání rok 1994 předpokládané navýšení odb ěru plynofi- připojení kace PD velko- malo- domác- celkem velko- malo- domác- celkem objekt ů odb ěr odb ěr nosti odb ěr odb ěr nosti obce plynofikace 10 3. m3 % Bezd ěč í u Trnávky 0 50 146 196 NE 0 NE Borušov 0 50 122 172 NE 0 NE Dětřichov u M.T. 0 10 79 89 ANO neudáno Dlouhá Lou čka 0 100 356 456 NE 0 ANO Gruna 0 50 134 184 NE 0 NE Jan ůvky 0 0 27 27 NE 0 Křenov 0 50 243 293 NE 0 ANO Kun čina 0 50 330 380 97 - 98 neudáno ANO Linhartice 101 101 60 12 172 244 97 - 99 neudáno ANO Malíkov 0 0 27 27 NE 0 neudáno Měste čko Trnávka 700 330 711 1 741 NE 0 NE Mlad ějov na Mor. 0 130 320 450 NE 0 ANO Moravská T řebová 6 001 1 192 3 513 10 706 2 290 535 198 3 023 ANO 70 ANO Radkov 0 50 110 160 NE 0 NE Rozstání 0 50 170 220 NE 0 NE Rychnov na Mor. 0 130 325 455 NE 0 ANO Staré M ěsto 60 40 283 383 96 - 97 98 ANO Třeba řov 0 100 535 635 NE 0 NE Út ěchov 0 50 146 196 NE 0 ANO Vranová Lhota 0 80 365 445 NE 0 NE Bělá u Jeví čka 0 50 282 332 NE 0 ANO Biskupice 0 180 399 579 NE 0 ANO Březina 0 50 146 196 NE 0 ANO Březinky 0 5 58 63 NE 0 neudáno Hartinkov 0 5 29 34 NE 0 neudáno Chornice 250 180 523 953 NE 0 ANO Jarom ěř ice 40 406 446 ANO neudáno ANO Jeví čko 2 044 300 4 518 6 862 612 167 518 1 297 ANO neudáno ANO Slatina 0 0 43 43 NE 0 neudáno Vrážné 0 0 31 31 NE 0 neudáno Celkem 8 146 1 492 8 031 17 669 3 972 2 544 7 234 13 750 Zdroj: Studie plynofikace okresu Svitavy, 1994 a její aktualizace, rok 1999

DHV CR, s.r.o. 26 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Rekapitulace plynofikovaných obcí a spot řeby zemního plynu je uvedena v tabulce 4. 6. Co se tý če struktury odb ěratel ů, p řevažují zde jednozna čně domácnosti v pom ěru cca 10:1 k ostatním odb ěratelským kategoriím. Celková ro ční bilance odb ěru činila 17,5 mil. m 3 ZP (1998). Podrobnou analýzou zásobování okresu zemním plynem v člen ění dle jednotlivých obcí ja- kožto struktury odb ěratel ů se zabývá „Studie plynofikace okresu Svitavy“, zpracovaná v roce 1994, respektive její aktualizace z roku 1999. Rovněž velmi dobrým materiálem aktuáln ě a detailn ě řešícím tuto problematiku i v rámci mikroregionu MTJ je „Energetický koncept okresu Svitavy“.

Schéma 4. 2 Situa ční schéma p ředpokládaného zásobování obcí ZP

Z celkového po čtu 30 obcí je v sou časné dob ě plynofikováno 7, tj. necelá čtvrtina. Zpracova- nou realiza ční dokumentaci plynofikace má 9 obcí. Pokud dojde k její realizaci, bude již ply- nofikováno cca 50% z celkového po čtu obcí. Dobrá situace pak nastane zejména v okolí měst Moravská T řebová a Jeví čko. Pro vzdálen ější obce, a to zejména v severní (T řeba řov)

DHV CR, s.r.o. 27 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

a jihovýchodní (M ěste čko Trnávka, Bezd ěč í a Vranová Lhota) části mikroregionu není dosud provád ěcí projektová dokumentace zpracována a tudíž realizace má reálný p ředpoklad ke zpožd ění. I když na druhé stran ě, rozhodujícím faktorem pro plynofikaci obce je dostatek investic, což je u malých obcí bez podpory z vn ějších zdroj ů tak řka ne řešitelný problém. Z dispozice je patrný vývoj jednotlivých řešení, viz p řipojení lokalit Vranové Lhoty a B řeziny. Zejména co se tý če zásobování obce B řeziny, lze toto realizovat ze dvou sm ěrů, a to z VTL plynovodu ze sm ěru od Moravské T řebové, pat řící V ČP, a.s. nebo ze sm ěru od Jeví čka, z VTL plynovodu ve správ ě JMP, a.s.

4.3.3 Zásobování teplem Přehled nejv ětších tepelných zdrojů nacházejících se až na výjimky v centrech mikroregion ů, tj. v Moravské T řebové a v Jeví čku, je uveden v následující tabulce.

Tabulka 4. 7 Rekapitulace významných tepelných zdroj ů

Název zdroje Výkon Palivo Lokalita Název zdroje Výkon Palivo Lokalita MW MW Hedva, Lanškrounská 1,08 ZP M.T řebová ZŠ I ČSA 17 0,64 ZP M.T řebová Hedva, Brn ěnská 2,00 ZP M.T řebová ZŠ II Palackého 2,16 ZP M.T řebová Hedva, Na Strání 3,40 ZP M.T řebová VGJŽ 11,60 Uhlí M.T řebová Aerotechnik Sušice 0,84 ZP M.T řebová Toner neudáno ZP M.T řebová Mrovskot řeb. zem.spol. 1,16 ZP M.T řebová Lé čebna TRN neudáno ZP Jeví čko Sušice Jednota 1,00 ZP M.T řebová Astra s.r.o. neudáno ZP Jeví čko Prádelna 0,96 ZP M.T řebová Bytový podnik neudáno ZP Jeví čko Dřevní Dřevona J.K.Tyl 5,00 M.T řebová Woodex neudáno ZP Jeví čko odpad Dřevní Dřevona Lanškrounská 0,70 M.T řebová SOU neudáno ZP Jeví čko odpad Kras Gocarova 1,67 ZP M.T řebová Pivovar neudáno ZP Jeví čko Kulturní služby 0,31 ZP M.T řebová Kilar neudáno ZP Jeví čko Pekárny Josefská 0,50 ZP M.T řebová Natural keramik neudáno ZP Jeví čko Moravské šamo- Pekárny Lanškrounská 0,37 ZP M.T řebová neudáno ZP Jeví čko tárny Mrovskot řeb. stavební 2,32 Uhlí M.T řebová Agrostav neudáno ZP Jeví čko podnik Nemocnice 2,32 Uhlí M.T řebová Jednota neudáno ZP Jeví čko PIKO Horní 0,41 ZP M.T řebová ZŠ neudáno ZP Jeví čko SBD Svitavská 0,30 ZP M.T řebová Gymnázium neudáno ZP Jeví čko Soc.služby Svitavská 3,49 ZP M.T řebová ZD neudáno ZP Jeví čko SOŠ 9.kv ětna 0,30 ZP M.T řebová ZD neudáno ZP Staré M ěsto Moravské šamo- SŠ a ZŠ Komenského 2,47 ZP M.T řebová neudáno Uhlí Mlad ějov tárny SZeŠ Josefská 0,30 ZP M.T řebová Metra neudáno ZP Linhartice SZeŠ Olomoucká 0,75 ZP M.T řebová Státní statek neudáno ZP Linhartice Vranová VHOS a.s. Nádražní 0,31 ZP M.T řebová Armaturka neudáno Uhlí Lhota Výtep s.r.o. Západní 4,60 ZP M.T řebová ZŠ neudáno Uhlí Křenov Výtep s.r.o. Západní 1,60 ZP M.T řebová ZD neudáno Uhlí M.Trnávka 100 Zdroj: ÚPD Moravská T řebová, rok 1999 a Studie plynofikace okresu Svitavy, 1994 a její aktualizace, rok 1999

DHV CR, s.r.o. 28 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Stávající zp ůsob zajišt ění tepla je následující. Ve v ětších m ěstech, Moravská T řebová, doží- vají lokální soustavy CZT, respektive výtopna VGJŽ, Hedva a Západní III, které jsou až na zdroj VGJŽ zcela plynofikovány. O dalším rozši řování tohoto zp ůsobu dodávky tepla se neu- važuje. Ostatní v ětší zdroje vytáp ějící pr ůmyslové areály a objekty ob čanské vybavenosti jsou rovn ěž až na výjimky plynofikovány. Vytáp ění objekt ů individuální ob čanské výstavby je v obcích se zavedeným zemním plynem pln ě plynofikováno. U ostatních obcí jsou dosud využívána tuhá paliva, hn ědé a černé uhlí, koks, p řípadn ě d řevní hmota. Přijatá koncepce dodávky tepla preferuje decentralizované lokální vytáp ění realizované u více odb ěratel ů, v sídlištní zástavb ě, u pr ůmyslových a výrobních areál ů, blokovými kotel- nami na zemní plyn, p řípadn ě etážovým topením. U ostatních odb ěratel ů dosud využívají- cích tuhá paliva, zejména u rozptýlené rodinné zástavby menších a vzdálen ějších obcí, bude vytáp ění řešeno individuáln ě. U v ětšiny se p ředpokládá p řechod na zemní plyn, respektive částe čná elektrizace vytáp ění. S využitím alternativních zdroj ů se hromadn ě nepo čítá.

4. 4 Spoje

4.4.1 Telekomunikace Telefonní sí ť budovaná v mikroregionu MTJ spole čností SPT Telecom zaznamenala v posledních p ěti letech vysoký stupeň kabelizace, prakticky v pr ůběhu let 2000 až 2002 mají být ukon čeny veškeré kabelové rozvody a digitalizace stávající sít ě. Mírné zdržení har- monogramu prací bylo v minulých letech zp ůsobeno záplavami. Tém ěř 100% vy řízení žádos- tí prezentovaly, s výjimkou lokalit B ělá u Jeví čka, B řezinky p řípadn ě Borušov, všechny oslo- vené obce. Tato oblast se tedy nejeví jako problémová.

4.4.2 Radiokomunikace Pokrytí zájmového území signálem mobilních telefon ů sítí Eurotel a Paegas je vyhovující. Co se týká p říjmu televizního a rozhlasového signálu, jsou díl čí problémy s jeho kvalitou a pokry- tím, a to zejména u lokalit M ěste čko Trnávka, Rychnov na Morav ě, p řípadn ě B řezinky. Ra- dioréleové spoje v řešeném území nejsou.

4. 5 Pozemky a objekty k podnikání

Nejširší nabídka pozemk ů jakožto jejich p řipravenosti pro podnikání je soust řed ěna okolo větších m ěstských center mikroregionu MTJ, tj. Moravské T řebové a Jeví čka. V lokalit ě Mo- ravské T řebové jsou k dispozici celkem 3 pozemky, lokalita č.1 - ulice Nádražní, 4,8 ha, lokalita č. 2 - Pod závodišt ěm, 8 až 30 ha, lokalita č.3 - ulice Svitavská 9,93 ha, všechny ve vlastnictví či p řed p řevodem do vlastnictví obce. U poslední lokality byla poskytnuta státní dotace ve výši 6,5 mil. K č na vybudování infrastruktury. Také v Jeví čku jsou vytipovány lokality u nichž je velmi výrazná snaha o vyjasn ění vlastnictví a vybudování podp ůrné infrastruktury (2 ha v obecním vlastnictví a 54 ha p ůdy v soukromém vlastnictví). V ostatních obcích mikroregionu MTJ se nabídka nemovitostí k podnikání soust řeďuje ze- jména do objekt ů bývalých státních statk ů a areál ů zem ědělských družstev (nap ř. bývalé areály ZD v Borušov ě, Starém M ěst ě a Jeví čku). Nabídka však trpí nevyjasn ěnými vlastnic- kými vztahy, chyb ějícím napojením na infrastrukturu a citeln ě chybí prvotní investi ční kapitál.

DHV CR, s.r.o. 29 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

4. 6 Územn ě plánovací dokumentace

Následující tabulka udává p řehled zpracované ÚPD v člen ění dle jednotlivých obcí. Tato je vícemén ě zpracována u všech v ětších obcí. U menších obcí není ÚPD po řízena v ůbec nebo je ve stádiu rozpracovanosti, respektive p řípravy.

Tabulka 4. 8 Rekapitulace vybavenosti obcí spoji, pozemky k podnikání a ÚPD

Název obce Spoje Pozemky k podnikání ÚPD Kvalita TV Procento Obecní Soukromé Stav signálu připojení vlastnictví vlastnictví telefon ů % Bezd ěč í u Trnávky 100 100 neudáno neudáno dokon čena 1998 Borušov 80 60 neudáno areál ZD nepo řízena Dětřichov u M.T. neudáno neudáno neudáno neudáno dokon čena 1998 Dlouhá Lou čka 90 100 neudáno neudáno nepo řízena Gruna 80 neudáno 8 ha p ůdy neudáno nepo řízena Jan ůvky 100 100 0,7 ha p ůdy 12 ha p ůdy neudáno Křenov 100 100 neudáno 200 nepo řízena Kun čina 80 neudáno 0,2 ha p ůdy 3 ha p ůdy rozpracována Linhartice 100 100 15 ha p ůdy neudáno rozpracována Malíkov neudáno 9 ha p ůdy, 4 11 ha p ůdy, 6 Měste čko Trnávka 40 90 dokon čena 1995 objekty objekt ů Mlad ějov na Morav ě 100 100 2 ha p ůdy neudáno dokon čena 1998 Moravská T řebová 100 100 18 ha p ůdy dokon čena 1999 Radkov neudáno Rozstání 35 100 neudáno neudáno studie 1999 Rychnov na Morav ě 50 70 5 ha p ůdy 3 ha p ůdy rozpracována Staré M ěsto 100 100 4,5 ha p ůdy areál ZD rozpracována Třeba řov 100 90 2 ha p ůdy neudáno dokon čena Út ěchov neudáno Vranová Lhota 70 100 neudáno areál záme čku studie 1999 Bělá u Jeví čka 70 35 nejsou areál ZD dokon čena 1998 Biskupice 80 100 neudáno neudáno neudáno Březina 80 100 2 ha p ůdy neudáno dokon čena 1998 Březinky 75 45 0,5 ha p ůdy neudáno nepo řízena Hartinkov 70 50 0,5 ha p ůdy neudáno dokon čena 1998 Chornice 100 100 8 ha p ůdy neudáno studie 1995 Jarom ěř ice 80 neudáno 1 bytový objekt neudáno rozpracována Jeví čko 89 82 2 ha p ůdy 54 ha p ůdy dokon čena 1998 Slatina 100 100 neudáno neudáno rozpracována Vrážné 60 100 neudáno neudáno neudáno Zdroj: Pasporty obcí mikroregionu MTJ, DHV CR 1999

DHV CR, s.r.o. 30 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

4. 7 Záv ěr

V oblasti dopravy je výrazným pozitivem vybudování částe čného obchvatu a rekonstrukce rychlostní komunikace I/35. Negativním rysem je však stagnující stav výstavby plánovaných komunikací R/35 a D/43. V rámci budoucího rozvoje mikroregionu MTJ bude nezbytné, z pohledu zajišt ění dobré dopravní obslužnosti, v ěnovat zvýšenou pozornost komunikacím II/371 a II/372, jakožto i železni ční doprav ě, spojující severní a jižní část mikroregionu. Plá- novaná je rovn ěž sí ť cyklotras, ovšem bez pat řičného zázemí. Dále je pom ěrn ě dob ře hodnocena míra využívání hromadné dopravy obyvatelstvem, zejména u hlavních tras, problé- mem však z ůstává doprava do vzdálen ějších obcí, nízká rentabilita a výt ěžnost t ěchto spoj ů. Zám ěr na pozdvihnutí úrovn ě a využití letišt ě zajisté také zvýší atraktivitu pro budoucí aktivity na území mikroregionu. V oblasti vodního hospodá řství lze považovat za pozitivní vysoký po čet obyvatel napoje- ných na ve řejný, respektive skupinový vodovod, jenž je však mnohde velmi starý a technicky odepsaný. Co se tý če stávajících vodních zdroj ů, tyto svou vydatností p řevyšují místní spo- třebu pitné vody. Nevyhovující je však situace týkající se sb ěru a čišt ění odpadních vod. Je zde velmi nízký po čet obyvatel p řipojených na kanaliza ční sí ť, respektive jen 6 obcí provádí čišt ění odpadních vod. Technický stav stávající kanalizace a ČOV je, až na výjimky, nevyho- vující. V oblasti energetiky je pozitivní skute čnost, že i p řes uvažovaný budoucí rozvoj není t řeba budovat žádný vlastní zdroj elektrické energie. Ke krytí uvažovaného nár ůstu spot řeby je k dispozici dostate čně výkonná rezerva. Dochází však k nár ůstu pr ůměrného stá ří rozvod- ných sítí NN, zejména ve v ětších centrech mikroregionu, je proto t řeba postupn ě tuto sí ť rekonstruovat. V oblasti plynofikace lze kladn ě hodnotit plynofikaci v ětších center mikroregionu a m ěst, včetn ě místních částí a zajišt ění rostoucí spot řeby zemního plynu. V dalším období je pod- statné pro rozvoj mikroregionu propojení STL plynovod ů i ke vzdálen ějším lokalitám. V oblasti telekomunikací došlo ve srovnání s dalšími oblastmi technické infrastruktury v 90. letech k nejv ětšímu pokroku. Je t řeba ovšem ukon čit digitalizaci zájmového území a kabeli- zaci místní sít ě. V oblasti pozemky a objekty k podnikání lze za pozitivní hodnotit skute čnost, že m ěsto Moravská T řebová má schválený ÚP a tedy i plochy navržené pro podnikatelské aktivity a pr ůmyslovou výstavbu. Negativem, které má p římý vliv na úsp ěšnost budoucího mikroregionu, je však nízká p řipravenost volných pozemk ů pro nabídku budoucím investor ům, zejmé- na s ohledem na vyjasn ění vlastnických vztah ů a napojení související infrastruktury.

DHV CR, s.r.o. 31 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

5. Ekonomická struktura

5. 1 Struktura hospodá řství

Hospodá řství mikroregionu MTJ bylo p řed rokem 1945 výrazn ě ovliv ňováno horským reli- éfem krajiny s vysokým podílem zalesn ění, p říznivými podhorskými podmínkami pro chov skotu a p ěstování zem ědělských plodin. Hlavním pr ůmyslovým oborem se stává textilní pr ů- mysl - p řádelny a tkalcovny. V tomto období byla postavena a posílena dopravní infrastruktura na dosud existující rozsah. Období centráln ě plánované hospodá řské politiky státu (1945 - 1990) vyvolalo zásadní zm ě- ny ve struktu ře hospodá řských subjekt ů. Kolektivizace zem ědělství a extenzivní d ůraz na potravinovou sob ěsta čnost zm ěnilo využití p ůdního fondu s výrazn ě negativními dopady na ekologickou stabilitu krajiny. Pr ůmyslový rozvoj mikroregionu byl založen p ředevším na ex- tenzivním rozši řování již existujících podnik ů, zejména textilních, s cílem absorbovat uvoln ě- nou pracovní sílu ze zem ědělství. Hospodá řský vývoj mikroregionu po roce 1990 je siln ě poznamenán zm ěnami trh ů operují- cích hospodá řských subjekt ů a transforma čními vlivy v d ůsledku privatizace. Tyto zm ěny se promítají do zm ěn zam ěstnanosti obyvatelstva, hospodá řské struktury mikroregionu i vlast- nických vztahů v hospodá řské sfé ře. Restrukturalizace a privatizace vedla k výrazné nerov- nováze a poklesu ve zpracovatelském pr ůmyslu. Tento pokles pr ůmyslové výroby spolu se snižováním váhy primárního sektoru se projevuje snížením zam ěstnanosti v řad ě tradi čních pr ůmyslových podnik ů, p ředevším textilního pr ůmyslu, které v minulosti p ředstavovaly zvláš ť významné zam ěstnavatele.

Tab. 5.1 Zam ěstnanost podle odv ětví hospodá řství v r. 1998 (v %)

Odv ětví hospodá řství Kód OKE Č Mikroregion MTJ Okres Svitavy Česká republika Zem ědělství a lesnictví 01-05 19 15 6 Pr ůmysl 10-41 40 39 38 Stavebnictví 45 12 9 7 Obchod 50-55 10 10 9 Doprava a spoje 60-64 3 5 8 Ostatní 65-99 16 22 30 Zdroj: ČSÚ, ÚP Svitavy Z tabulky je patrný výrazný podíl zem ědělství nejen v mikroregionu MTJ, ale i v celém okrese Svitavy. Nadpr ůměrná je zam ěstnanost ve stavebnictví, nízká je zam ěstnanost v doprav ě. Nízká je také zam ěstnanost v oblastech ve řejné správy, školství a zdravotnictví, které uvá- díme jako "ostatní odv ětví". I když se pr ůmysl podílí na celkové zam ěstnanosti zhruba 40 %, v posledních letech dochází ke snižování tohoto podílu ve prosp ěch obchodu a služeb. Také v zem ědělství se po čet pra- covník ů oproti roku 1990 snížil tém ěř o polovinu.

DHV CR, s.r.o. 32 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

5. 2 Nejv ětší zam ěstnavatelé

V následujícím p řehledu jsou uvedeni zam ěstnavatelé mající sídlo na území mikroregionu MTJ, kte ří zam ěstnávají více než 100 osob. Údaje jsou získány na základ ě místního šet ření a z pramen ů Ú řadu práce ve Svitavách.

Tab. 5.2 P řehled nejvýznamn ějších zam ěstnavatel ů mikroregionu MTJ

Po čet zam ěstnanc ů Název a sídlo firmy 1996 1997 1998 1999 Hedva a.s. Moravská T řebová 945 778 759 750 ASCI s.r.o. Jeví čko - 218 613 625 Gillette Czech s.r.o. Jeví čko 587 555 505 500 MŠLZ a.s. B řezina 397 388 315 290 Nemocnice Moravská T řebová 276 276 256 256 VHOS a.s. Moravská T řebová 236 246 250 250 Toner s.r.o. Moravská T řebová 259 278 261 240 Kras HAKA a.s. Moravská T řebová 251 208 238 240 Metra a.s. závod Linhartice 215 198 175 178 Alema a.s. Moravská T řebová * * 170 159 Armaturka a.s. Vranová Lhota 160 161 155 158 Hanácké obchodní družstvo Jeví čko * * 175 150 ZD M ěste čko Trnávka 214 205 146 150 Rehau s.r.o. závod Moravská T řebová 103 115 108 145 Agrostav Jeví čko 233 158 140 140 Miltra B s.r.o. M ěste čko Trnávka * * 139 139 Vladimír Moravec - pekárny M. T řebová 119 102 134 131 MTSP a.s. Moravská T řebová 155 139 116 120 GMW a.s. Moravská T řebová 185 133 120 112 Abner a.s. Moravská T řebová 82 85 100 100 Zdroj: OkÚ Svitavy, ÚP Svitavy *absence dat Dohromady tyto firmy zam ěstnávají více než 4 800 zam ěstnanc ů. Z p řehledu je patrné, že ve většin ě podnik ů dochází v posledních letech ke snižování po čtu zam ěstnanc ů. Situaci "za- chra ňuje" firma ASCI s.r.o. Jeví čko, která se stala druhým nejv ětším zam ěstnavatelem v mikroregionu MTJ. V uvedené tabulce není zmapován po čet zam ěstnanc ů ve školství (v Moravské T řebové pracuje ve školství zhruba 200 zam ěstnanc ů).

5. 3 Pr ůmysl a stavebnictví

Pr ůmysl se v mikroregionu MTJ podílí na celkové zam ěstnanosti zhruba 40 %. Základním rysem pr ůmyslové struktury mikroregionu je výrazn ě nadpr ůměrný podíl textilního a konfek č- ního pr ůmyslu. V menší mí ře je zde zastoupen zejména strojírenský, elektrotechnický, d ře- vozpracující a kovod ělný pr ůmysl. Dominantním zam ěstnavatelem pro celé území je podnik Hedva a.s. Moravská T řebová, který má p ůsobnost i mimo mikroregion, a který rozhodujícím způsobem ovliv ňuje vývoj ce- lého území. V posledních letech se podnik potýká s výrazným propadem odbytu a produkce,

DHV CR, s.r.o. 33 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

zp ůsobeným zejména nekonkurenceschopností výrobk ů tohoto odv ětví na zahrani čních tr- zích. V roce 1997 zahájila výrobu v oblasti technických textilií (výroba airbag ů) firma ASCI s.r.o. Jeví čko. Za t ři roky existence vzrostl po čet zam ěstnanc ů této firmy tém ěř trojnásobn ě a dnes tvo ří základní páte ř zam ěstnanosti mikroregionu MTJ. Významným zam ěstnavatelem v oblasti textilního a konfek čního pr ůmyslu v mikroregionu MTJ je také firma Kras HAKA a.s. Mo- ravská T řebová, která zam ěstnává kolem 250 osob. K dalším významn ějším pr ůmyslovým podnik ům v mikroregionu MTJ pat ří zejména firmy: GILLETTE CZECH s.r.o. Jeví čko specializující se na výrobu holící techniky; Moravské šamo- tové a lupkové závody a.s., závod B řezina (t ěžba a úprava žáruvzdorných surovin); TONER s.r.o. Moravská T řebová (výroba noží řského zboží a kuchy ňských dopl ňků); ABNER a.s. Moravská T řebová vyráb ějící za řízení pro gastronomii; METRA a.s. závod Linhartice (výroba lisovacích forem), ALEMA a.s. Moravská T řebová (montáž svítidel), Armaturka a.s. Vranová Lhota (výroba a prodej armatur) a firma REHAU s.r.o. Moravská T řebová (výroba plastových výrobk ů). V p řípad ě podniku Armaturka a.s. Vranová Lhota, se jedná o jediného významn ějšího za- městnavatele v nejvýchodn ějším výb ěžku mikroregionu MTJ, který rozhodujícím zp ůsobem ovliv ňuje zam ěstnanost v této části mikroregionu. Ve stavebnictví pracuje zhruba 12 % práceschopných obyvatel mikroregionu MTJ. Mezi nej- větší zam ěstnavatele v této oblasti pat ří zejména firmy AGROSTAV Jeví čko, MTSP a.s. Mo- ravská T řebová, STAVOSPOL DIRR Moravská T řebová, J & S s.r.o. Moravská T řebová a firma KONTAKT s.r.o. Moravská T řebová. Vzhledem ke koncentraci investi ční výstavby do jader řešeného území v minulosti jsou sta- vební kapacity soust řed ěny p ředevším do okresních m ěst, výjime čně pak i v jiných sídlech. Ekonomická transformace vedla k rozd ělení velkých podnik ů na menší jednotky, které se mnohdy specializují na ur čité druhy výstavby s pom ěrn ě volnou územní vazbou. Vznikly a vznikají i zcela nové drobné provozovny s mén ě než 25 zam ěstnanci.

5. 4 Zem ědělství

Mikroregion MTJ z hlediska p řírodních podmínek má pro zem ědělskou výrobu relativn ě dob- ré podmínky. Zem ědělství se orientuje p ředevším na p ěstování obilovin, cukrové řepy, brambor a na chov hospodá řských zví řat, s v ětší intenzitou v mikroregionu Jeví čsko (oblast Malá Haná). V p ředvále čné dob ě bylo na území mikroregionu MTJ st ředisko chovu tzv. H řbí- neckého skotu, který m ěl kombinovanou užitkovost, velký t ělesný rámec a poz ůstatky tohoto skotu jsou ve n ěkterých zem ědělských podnicích patrné dodnes. Před rokem 1990 se zem ědělství podílelo na celkové zam ěstnanosti zhruba 1/3. Vlivem strukturálních zm ěn v zem ědělství došlo jednak k poklesu produkce, ale také k výraznému snížení po čtu zam ěstnanc ů v tomto odv ětví. V sou časné dob ě pracuje v zem ědělství zhruba 19 % práceschopného obyvatelstva. Mezi nejd ůležit ější zam ěstnavatele v zem ědělství pat ří transformovaná zem ědělská družstva v Mlad ějov ě, Kun čin ě, Starém M ěst ě, M ěste čku Trnávce, Chornicích a Hanácké obchodní družstvo v Jeví čku. Uvedené oblasti se nacházejí ve velmi p říznivých podmínkách pro inten- zívní zem ědělství (v roce 1998 byly n ěkteré partie sladovnických je čmen ů ocen ěny jako jed- ny z nejlepších v republice). Vedle t ěchto družstev hospoda ří v mikroregionu MTJ velký po čet zem ědělc ů a rolník ů, kte ří obhospoda řují zem ědělskou p ůdu do velikosti 1 ha.

DHV CR, s.r.o. 34 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

V M ěste čku Trnávce p ůsobí mlékárna MILTRA B, která se perspektivn ě rozvíjí s uplatn ěním podstatné části produkce na tuzemském trhu a zpracovává podstatnou část výroby mléka v oblasti. S výjimkou mléka (v ětšina dodavatel ů mléka jsou členy mléka řského odbytového družstva Morava) každý subjekt realizuje svou produkci samostatn ě bez dostate čných informací o trhu. Nejsou tedy stabilizované obchodní vztahy mezi producenty a zpracovatelstvím a neexistují organizace sdružující prvovýrobu jednotlivých komodit v oblasti realizace a ob- chodování produkce. Nejv ětší problém spat řují zem ědělci ve stále výrazn ějších cenových disproporcích mezi vstupy a farmá řskými cenami. Avšak i za této situace nelze o čekávat odliv pracovník ů z tohoto odv ětví. Zem ědělské podniky po p ředchozích etapách provedených personálních se- lekcí si udržují v sou časné dob ě takové stavy pracovník ů, které odpovídají jejich pot řebám, případn ě jsou mírn ě poddimenzovány.

Tab. 5.3 P řehled nejvýznamn ějších zem ědělských podnik ů na území mikroregionu MTJ

Právní forma Název a sídlo podniku Plocha (ha)* Po čet zam. Zem ědělské družstvo M ěste čko Trnávka 2572 145 Zem ědělská družstva Hanácké obchodní družstvo Jeví čko 2390 150 Zem ědělské družstvo vlastník ů T řebařov 1344 59 Agro a.s. Kun čina 2491 74 AGRONA a.s. Staré M ěsto 2147 93 Akciové spole čnosti Chornická z.o.s., a.s. Chornice 931 65 Zem ědělská a.s. Mlad ějov 529 30 ZEMOS s.r.o. K řenov 1535 50 Spole čnosti s ru čením ZOS s.r.o. Rychnov na Morav ě 938 8 omezeným DUHA s.r.o. Moravská T řebová 350 2 Farma - Z. Coufal, Linhartice 808 * P. Šejnoha, K řenov 631 * Zem ědělské farmy Ing. L. Pavlík, Moravská T řebová 554 15 R. Zvejška, Gruna 457 15 Zdroj: MZe ČR - územní odbor Svitavy *absence dat *Pozn.: Velikost obhospoda řovaných ploch jak je uvádí Agrární komora. Uvedené vým ěry jsou vhodné pro vytvoření p ředstavy o velikosti podnik ů

DHV CR, s.r.o. 35 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

5. 5 Malé a st řední podnikání

Malé a st řední podniky mají velký význam pro regionální rozvoj z hlediska vytvá ření konku- ren čního prost ředí, nebo ť p ředstavují možnost vlastní seberealizace jedinc ů, zajiš ťují diverzi- fikaci ekonomické struktury (tím ji stabilizují) a v neposlední řad ě se podílejí na vzhledu obce, protože jsou zpravidla lokalizovány v jejím parteru. Hlavní nevýhoda t ěchto firem spo čívá v jejich snadné zranitelnosti, mají proto vysokou pravd ěpodobnost zániku. Významnou roli v podnikatelské sfé ře mikroregionu MTJ sehrává živnostenské podnikání, přičemž intenzita podnikatelských aktivit se projevuje v obou mikroregionech podobn ě. Nej- větší podnikatelskou aktivitu z hlediska živnostenského podnikání vykazují m ěsta Jeví čko a Moravská T řebová a dále obce Chornice, Linhartice, Staré M ěsto a Út ěchov. Naopak nejnižší po čet živnostenských oprávn ění, vztažený k práceschopnému obyvatelstvu, je v obcích B řezina, Mlad ějov, D ětřichov a B ělá u Jeví čka. Rozptyl druhu podnikání je široký, zdaleka neodpovídá pot řebám obyvatel a zpravidla se nesnaží fungovat na základ ě využití místních zdroj ů. Drtiv ě p řevažující živností je nákup zboží za ú čelem dalšího prodeje a zprost ředkovatelská činnost, rozší řená je také hostinská činnost. V rámci objektivity je nutno dodat, že podnikání p ředstavuje hlavní zp ůsob obživy pouze pro ur čitou část živnostník ů.

Tab. 5.4 Po čet vydaných živnostenských oprávn ění (ŽO) na 100 ekonomicky aktivních obyvatel (EAO)

Po čet EAO Po čet ŽO Po čet ŽO na 100 EAO Moravskot řebovsko 10 239 3 707 36,2 Jeví čsko 3 250 1 128 34,7 Mikroregion MTJ 13 489 4 835 35,8 Zdroj: ŽÚ Svitavy k 31.8.1999 Ze všech vydaných živnostenských oprávn ění v mikroregionu MTJ tvo ří nejv ětší podíl živ- nosti volné (2/3), následují živnosti řemeslné (23 %). Podíl koncesovaných a vázaných živ- ností je prakticky totožný (po 5 %). Služby jsou v mikroregionu MTJ soust řed ěny p ředevším do m ěst Moravská T řebová a Jeví č- ko. Vzhledem ke špatné dopravní obslužnosti mají obyvatelé zejména okrajových částí mikroregionu velmi ztíženou možnost využití t ěchto služeb. Co se tý če rozsahu služeb, nadpr ů- měrné je zastoupení hostinc ů, naopak existuje pot řeba r ůzných druh ů opravárenských a servisních činností, v četn ě autoservis ů, drobných krej čovských provozoven, oprav obuvi a dalších drobných řemesel. Ve službách pracuje zhruba 25 % práceschopného obyvatelstva mikroregionu MTJ. Nejv ětší nár ůst po čtu pracovník ů ve službách byl zaznamenán v období let 1989-1996, kdy se tém ěř zdvojnásobil. V sou časné dob ě nejsou žádné signály o tom, že by se stav maloobchodní sít ě a služeb v mikroregionu MTJ za poslední t ři roky výrazn ě zlepšil a s p řihlédnutím ke stagnaci stavu ekonomiky, rostoucí nezam ěstnanosti a nízké kupní síle obyvatelstva se to ani v nejbližším období nedá p ředpokládat. Podpr ůměrné, v porovnání s ČR, je zastoupení obchodních spole čností, to znamená, že schází st řední podnikání, které je nutné pro r ůst ekonomického výkonu a technologické zm ěny.

DHV CR, s.r.o. 36 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

5. 6 Ekonomické ukazatele

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele, který je jedním z rozhodujících ukazatel ů Evropské unie, není v České republice na úrovni okresní či mikroregionální sledován. Jednou z možností, jak posoudit hospodá řskou situaci mikroregionu je výt ěžek z daní vybra- ných finan čními ú řady od jednotlivých plátc ů. Do celkových da ňových p říjm ů jsou zahrnuty tyto druhy daní a s touto alokací:

• da ň z p říjmu fyzických osob ➾ 100 % obec dle trvalého bydlišt ě plátce • da ň z p říjmu právnických z celostátního výnosu je 20 % rozd ěleno do obcí ➾ osob podílem po čtu obyvatel k po čtu obyvatel ČR • da ň ze závislé činnosti ➾ 60 % okres, z toho 30 % obce ➾ 40 % státní rozpo čet • da ň z nemovitostí ➾ 100 % obec dle katastru nemovitosti • správní a místní poplatky ➾ 100 % obec

Z tabulky 5.5. je z řejmé, že podíl jednotlivých druh ů daní na da ňových p říjmech obou částí mikroregionu MTJ je zhruba stejný. Nejv ětší část da ňových p říjmu obcí p ředstavuje da ň z p říjmu právnických osob (30 %).

Tab. 5.5 Da ňové p říjmy obcí v %

Moravskot řebovsko Jeví čsko Mikroregion MTJ druh dan ě 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 Da ň z p říjmu FO 23 29 25 22 25 28 23 28 26 Da ň z p říjmu PO 32 27 31 32 27 28 32 27 30 Da ň ze závislé činnosti 26 25 25 23 25 23 26 25 24 Da ň z nemovitostí 14 14 13 18 18 16 15 15 14 Správní a místní poplatky 5 5 6 5 5 4 5 5 5 Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Zdroj: Pasporty obcí mikroregionu MTJ, DHV CR 1999 Pr ůměrné p říjmy z daní v mikroregionu MTJ p řepo čtené na obyvatele, dosáhly v roce 1998 3 265 K č, p řičemž relativn ě lépe na tom bylo Jeví čsko (3 450 K č). Tato da ňová výt ěžnost je v rámci České republiky na velmi nízké úrovni a mikroregion MTJ pat ří v tomto sm ěru mezi oblasti s nejnižší da ňovou výt ěžností p řepo čtenou na obyvatele. Zatímco pr ůměrný da ňový výnos na obyvatele se v České republice v letech 1996 - 1998 pohyboval v rozmezí 6 800 - 7 200 K č, v mikroregionu MTJ je více než o polovinu nižší. V rámci objektivity je nutno dodat, že ode čteme-li da ňové p říjmy MÚ Praha, Plze ň, Brno a Ostrava, tak se da ňové p říjmy v České republice v letech 1996 - 1998 pohybovaly v rozmezí 5 400 - 5 600 K č na obyvatele. I z tohoto hlediska je da ňová výt ěžnost v mikroregionu MTJ zhruba o 1/3 nižší než celostátní pr ůměr. Při porovnání da ňové výt ěžnosti na obyvatele v mikroregionu MTJ, nalezneme mezi jednotli- vými obcemi výrazné rozdíly. Pr ůměrná da ňová výt ěžnost na obyvatele se v letech 1996- 1998 pohybovala od 2 200 K č (B řezinky) do 4 900 K č (Linhartice). Pr ůměr v celém mikroregionu MTJ v tomto období činil 3 204 K č na obyvatele (Moravskot řebovsko 3 148 K č, Jeví č- sko 3 301 K č).

DHV CR, s.r.o. 37 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Tab. 5.6 Pr ůměrná da ňová výt ěžnost na obyvatele v letech 1996-1998 v obcích mikroregionu MTJ

Da ňová výt ěžnost na obyvatele v K č Obec 1996 1997 1998 1996 - 1998 Bezd ěč í u Trnávky 3316 2661 3086 3021 Borušov 3216 3006 3211 3144 Dětřichov u M.T. 3486 3501 5178 4055 Dlouhá Lou čka 2440 2116 2296 2284 Gruna 3142 3241 3528 3304 Jan ůvky 2448 3205 3371 3008 Křenov 2353 2516 2636 2502 Kun čina 3121 3005 2928 3018 Linhartice 5125 5493 4205 4941 Malíkov * * 2141 * Měste čko Trnávka 3485 3224 3614 3441 Mlad ějov na Mor. 2391 2514 2104 2336 Moravská T řebová 3882 4163 4193 4079 Radkov * * 1974 * Rozstání 2839 2865 3149 2951 Rychnov na Mor. 3006 2724 2745 2825 Staré M ěsto 3572 3298 3237 3369 Třeba řov 2399 2432 2668 2500 Út ěchov * * 4294 * Vranová Lhota 2619 2664 2909 2730 Moravskot řebovsko 3 108 3 096 3 173 3 148 Bělá u Jeví čka 2984 2644 3088 2905 Biskupice 2871 2957 3007 2945 Březina 3700 3679 3644 3674 Březinky 2306 2100 2203 2203 Hartinkov 2960 2884 3029 2958 Chornice 3740 3738 4315 3931 Jarom ěř ice 3577 4384 4596 4186 Jeví čko 4326 3791 4354 4157 Slatina 2637 2852 3322 2937 Vrážné 3394 3000 2940 3112 Jeví čsko 3 250 3 203 3 450 3 301 Mikroregion MTJ 3 161 3 135 3 265 3 204 Zdroj: Pasporty obcí mikroregionu MTJ, DHV CR 1999 *absence dat

DHV CR, s.r.o. 38 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

5. 7 Záv ěr

Ekonomické prost ředí je poznamenáno nestabilní ekonomickou situací rozhodujících za- městnavatel ů a malých a st ředních podnikatel ů na území mikroregionu MTJ. Podnikatelský potenciál firem je slabý a lokalizace kapitálu do nových výrob je nedostate čná. Pro podporu lokalizace nových výrob je t řeba vytvá řet dostate čné množství rozvojových ploch komplexn ě vybavených infrastrukturou. Pozitivem mikroregionu MTJ je zájem samo- správy některých obcí podílet se investováním vlastních prost ředk ů na p říprav ě rozvojových ploch. Jako výrazný problém hodnotí vlastníci nemovitostí v centrální poloze m ěst mikroregionu MTJ skute čnost, že splátky úv ěrů, které p řijali v období privatizace a použili na získání vlast- nického práva k nemovitostem, dnes podvazují jejich podnikatelskou aktivitu a znemož ňují reprodukci majetku, který tímto dále chátrá. To vše má negativní d ůsledky na rozvoj obchod- ní a podnikatelské činnosti v parteru m ěsta, který je považován za vizuáln ě nejú činn ější ná- stroj tvorby m ěstského prost ředí. Je ovšem sporné, zdali je možná systematická pomoc vlastník ům, kte ří vlastnictví nabyli zcela svobodn ě a kte ří jako vlastníci mají právo majetky užívat a pobírat z nich výnosy, ale také povinnost o majetek řádn ě pe čovat. Těžišt ě zem ědělské výroby spo čívá na zem ědělských podnicích v ětších než 1.000 ha, které mají perspektivní možnosti dostate čné koncentrace kapitálu a investování do moderních technologií. Neexistence odbytových center zp ůsobuje velké sezónní i nahodilé výkyvy v odbytových cenách i poptávaných objemech komodit a tím destabilizuje finan ční situaci prvovýrobců. Da ňová výt ěžnost obcí mikroregionu je v porovnání s pr ůměrem v České republice na velmi nízké úrovni (více než o polovinu nižší), což zásadním zp ůsobem ovliv ňuje objem disponibil- ních zdroj ů jednotlivých obcí. Pro další hospodá řský rozvoj mikroregionu MTJ se jeví jako nezbytná maximální spolupráce mezi podnikateli, státní správou a samosprávou, tedy subjekt ů spolurozhodujících o rozvoji daného území. Další rozvoj podnikatelských aktivit na území mikroregionu MTJ je do zna čné míry podmín ěn investicemi do technické, zejména dopravní infrastruktury, je nutný maximál- ně vst řícný p řístup k investor ům (podmínky, pozemky, schvalovací řízení atd.). Za pozitivní signál pro hospodá řské oživení mikroregionu MTJ, lze ozna čit vstup zahrani ční- ho kapitálu formou spole čností se zahrani ční ú častí. Mezi takové spole čnosti pat ří zejména firma ASCI s.r.o Jeví čko, která má rozhodující podíl na relativn ě p řijatelné úrovni nezam ěst- nanosti na Jeví čsku. Z oblasti Moravskot řebovska je to p ředevším firma REHAU s.r.o. Mo- ravská T řebová s n ěmeckým kapitálem, zabývající se výrobou a prodejem plast ů.

DHV CR, s.r.o. 39 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

6. Trh práce

6. 1 Nabídka a poptávka pracovních sil

Okres Svitavy pat ří dlouhodob ě mezi okresy s nadpr ůměrn ě vysokou mírou nezam ěstnanos- ti. Ta k 30.6.1999 dosáhla hodnoty 9,4 %, čímž se okres Svitavy za řadil na 23. místo mezi okresy v České republice (8,4 %) a 1. místo v rámci Pardubického kraje (7,9 %). Situace na trhu práce je rozdílná v jednotlivých oblastech okresu. Zatímco v mikroregionu Moravskot řebovsko je míra nezam ěstnanosti trvale nejhorší v okrese (12,7 % k 30.6.1999), mikroregion Jeví čsko naopak p ředstavuje oblast s nejnižší mírou nezam ěstnaností v okrese (6,8 %). K 31.10.1999 bylo v mikroregionu MTJ evidováno celkem 1639 uchaze čů (z toho 45 % žen), což p ředstavuje míru nezam ěstnanosti 12 %.

Tab. 6.1 Vývoj míry nezam ěstnanosti dle mikroregion ů v %

Období Mo- Jeví čsko Svitavsko Poli čsko Litomyšlsko Mikroregion Okres Česká ravskot řebov MTJ Svitavy republika sko VI. 1996 6,9 3,5 4,8 3,0 3,3 6,1 4,5 2,7 XII. 1996 8,8 4,7 6,0 4,1 4,0 7,8 5,5 3,5 VI. 1997 8,6 4,3 6,2 4,1 4,1 7,5 5,6 4,0 XII. 1997 10,5 6,9 7,7 5,6 5,9 9,6 7,2 5,2 VI. 1998 9,5 4,5 7,9 5,4 6,0 8,3 6,8 5,6 XII. 1998 12,2 6,8 10,0 7,0 8,2 10,9 8,9 7,5 VI. 1999 12,7 6,8 10,9 7,7 8,3 11,3 9,4 8,4 Zdroj: ÚP Svitavy Z tabulky je patrná dlouhodob ě nep říznivá situace na Moravskot řebovsku, která vytvá ří z tohoto mikroregionu jednu z nejohrožen ějších oblastí v rámci České republiky. Nejvyšší míra nezam ěstnanosti je v obcích, kde jsou v evidenci Ú řadu práce p řevážn ě ženy s dětmi, uchaze či se základním vzd ěláním a kde je špatné dopravní spojení.

Graf 6.1 Srovnání míry nezam ěstnanosti

8 stnanosti v % ě 6

míra nezam 2

0 VI.96 XII.96 VI.97 XII.97 VI.98 XII.98 VI.99 období Moravskot řebovsko Jeví čsko Mikroregion MTJ Okres Svitavy ČR

Zdroj: MPSV, ÚP Svitavy

DHV CR, s.r.o. 40 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Tab. 6.2 Vzd ělanostní struktura uchaze čů o zam ěstnání v mikroregionu MTJ k 31.10.1999

Vzd ělání Základní Vyu čení SŠ a vyu čení s mat. VŠ % 27,9 49,4 20,0 2,7 Zdroj: ÚP Svitavy Z hlediska vzd ělanostní struktury p ředstavují nejv ětší skupinu vyu čení uchaze či, kte ří tvo ří tém ěř polovinu všech evidovaných uchaze čů . V posledních letech roste podíl uchaze čů s vysokoškolským vzd ěláním, který v sou časné dob ě p ředstavuje tém ěř 3 %.

Tab. 6.3 Uchaze či podle délky evidence v mikroregionu MTJ k 31.10.1999

Délka (měsíce) do 3 3 - 6 6 - 9 9 - 12 12 - 24 nad 24 % 26,9 17,0 11,2 12,6 16,8 15,6 Zdroj: ÚP Svitavy Závažným problémem nezam ěstnanosti v mikroregionu MTJ je velmi vysoký podíl dlouhodo- bě nezam ěstnaných uchaze čů . Déle než 12 m ěsíc ů je v evidenci Ú řadu práce tém ěř 1/3 uchaze čů a 56 % je v evidenci déle než 6 m ěsíc ů. Podle v ěkové struktury nejv ětší podíl představují uchaze či ve v ěku do 24 let (tém ěř 1/3).

Tab. 6.4 Vývoj míry nezam ěstnanosti v obcích mikroregionu MTJ v %

Míra nezam ěstnanosti v % Míra nezam ěstnanosti v % Obec Obec 1997 1998 31.10.1999 1997 1998 31.10.1999 Bezd ěč í u Trnávky 5,00 8,00 6,00 Rychnov na Mor. 11,00 14,33 14,00 Borušov 30,00 25,00 14,29 Staré M ěsto 13,61 13,99 13,04 Dětřichov u M.T. 6,09 5,22 7,83 Třebařov 16,43 17,24 19,27 Dlouhá Lou čka 11,72 13,92 16,85 Út ěchov 13,19 14,29 20,95 Gruna 30,95 30,95 7,06 Vranová Lhota 8,42 8,79 10,62 Jan ůvky 6,25 0,00 3,13 Bělá u Jeví čka 6,81 4,71 4,19 Křenov 17,43 12,88 12,84 Biskupice 5,65 6,05 5,65 Kun čina 11,86 14,68 13,05 Březina 4,29 6,19 11,90 Linhartice 7,24 8,61 7,12 Březinky 7,35 8,82 9,64 Malíkov 27,78 25,00 11,32 Hartinkov 10,53 5,26 2,63 Měste čko Trnávka 9,63 11,90 16,29 Chornice 7,59 5,80 6,92 Mlad ějov na Mor. 13,55 13,94 17,13 Jarom ěř ice 5,06 7,28 10,28 Moravská T řebová 9,21 11,47 12,43 Jeví čko 8,13 7,30 9,05 Radkov 17,19 20,31 20,88 Slatina 5,56 7,41 9,26 Rozstání 6,31 7,21 9,01 Vrážné 10,00 10,00 11,76 Zdroj: ÚP Svitavy Mezi obce s nejvyšší mírou nezam ěstnanosti v mikroregionu MTJ pat ří Út ěchov (21,0 % k 31.10.1999), Radkov (20,9 %), T řeba řov (19,3 %), Mlad ějov (17,1 %), Dlouhá Lou čka (16,9 %) a M ěste čko Trnávka (16,3 %). K 31.10.1999 činila míra nezam ěstnanosti v mikroregionu Moravskot řebovska 13,1 %, zatímco na Jeví čsku 8,7 %. Nejzávažn ější podíl na vysoké úrovni nezaměstnanosti v mikroregionu Moravskot řebovsko má vysoký propad odbytu a produkce v textilních provozech. Produkce textilního pr ůmyslu prochází v republice obdobím hluboké recese, zp ůsobené nekonkurenceschopností výrobk ů tohoto odv ětví na zahrani čních trzích a do zna čné míry i snížením odbytu v naší republice.

DHV CR, s.r.o. 41 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

I když se nezam ěstnanost v mikroregionu Jeví čsko dlouhodob ě pohybuje pod okresním pr ůměrem, nelze říci, že nep ředstavuje pro tuto oblast žádný problém. Zna čný vliv na stav zam ěstnanosti v tomto mikroregionu má zhoršující se dopravní obslužnost. Nejvyšší míra nezam ěstnanosti v mikroregionu Jeví čsko je v obcích Vysoká, Víska u Jeví čka, B řezina, Březinky a Vrážné. Negativní roli v oblasti zam ěstnanosti území celého mikroregionu MTJ sehrálo a dosud se- hrává zem ědělství, které v uplynulých letech procházelo transforma čním procesem. V 80. letech zem ědělství vytvá řelo více než 30 % pracovních p říležitostí mikroregionu MTJ, v okrajových částech pak podstatnou v ětšinu.

Tab. 6.5 Po čet uchaze čů na 1 volné pracovní místo dle mikroregion ů

Období Mikroregion Svitavsko Poli čsko Litomyšlsko Okres Česká MTJ Svitavy republika VI. 1997 4,6 2,2 1,9 1,7 2,5 2,5 XII. 1997 4,8 3 3,2 2,7 3,4 4,3 VI. 1998 4,9 3 3,1 4,6 3,7 5,0 XII. 1998 8,7 9,3 7,4 4,3 7,3 10,3 VI. 1999 9,1 14,3 14,5 8,4 11 12,6 Zdroj: ÚP Svitavy V posledních letech dochází k výraznému úbytku po čtu nabízených volných pracovních míst. Zatímco v roce 1997 bylo v mikroregionu MTJ kolem pěti uchaze čů na volné místo, v červnu 1999 kolem 10 uchaze čů a k 31.7.1999 je to již 20 uchaze čů na jedno volné pracovní místo. Úbytek volných míst se projevil ve všech odv ětvích, řada zam ěstnavatel ů oznámila propouš- tění zam ěstnanc ů a pokra čuje trend z minulých let, kdy zam ěstnavatelé nenahrazují p řiroze- ný úbytek pracovník ů ani ukončené pracovní pom ěry na dobu ur čitou. Nabídka volných míst se soust řeďuje p ředevším do m ěst. Vlivem zhoršující se situace v dopravní obslužnosti, je dojížd ění pro uchaze če z okrajových částí mikroregionu obtížné. Problémy se však objevují také v okamžiku, kdy vznikne n ěkolik stejných volných míst v menší obci, ale vzhledem k možnosti dopravy má i zde zam ěstnavatel problémy s obsazením míst. Nejvíce volných míst je nabízeno v profesích textilního odv ětví (ši čka, švadlena, p řadlena, tkadlena, krej čová) a ve službách (prodava čka, servírka). Velkým problémem se v poslední dob ě stává umis ťování uchaze čů se ZPS. Podíl t ěchto osob neustále nar ůstá (kolem 13 % z celkového po čtu uchaze čů ) a nabídka míst p římo ur- čených pro uchaze če se ZPS je v mikroregionu MTJ, ale i v okrese minimální.

6. 2 Pr ůměrné výd ělky v hlavních odv ětvích

V roce 1998 pr ůměrná m ěsí ční mzda v mikroregionu MTJ dosáhla hodnoty 9 249 K č, čímž zaostávala za okresním pr ůměrem (9 870 K č) o více než 600 K č. Zatímco v pr ůmyslu byla pr ůměrná mzda nižší o 514 K č a v zem ědělství o 414 K č, ve stavebnictví byla hodnota pr ů- měrné mzdy v mikroregionu MTJ nižší o více než 2 250 K č (po vylou čení firem sídlících mimo okres, ale podílejících se v roce 1998 na budování 1. železni čního koridoru Brno - Česká Třebová, to bylo 1 600 K č). Na rozdíl od okresních údaj ů nejsou v mikroregionu MTJ zapo čítáni pracovníci lesnictví, čás- te čně v doprav ě, spojích, školství, obchod ě a energetice, tedy v odv ětvích, u nichž má jedna organizace p řevážn ě celookresní p ůsobnost a nemá sídlo ve sledovaném území. Vzhledem k rovnom ěrnému rozd ělení t ěchto pracovník ů v okrese, nemají tytu skute čnosti podstatný vliv na odchylku pr ůměrné mzdy v mikroregionu MTJ od okresního pr ůměru. Naproti tomu

DHV CR, s.r.o. 42 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

okresní pr ůměr "nadhodnocují" mzdy v bankovnictví a státní správě, soust řed ěné p ředevším do okresního m ěsta.

Tab. 6.6 Pr ůměrná m ěsí ční mzda v mikroregionu MTJ v roce 1998 podle odv ětví v K č a její srovnání

Odv ětví Mikroregion Okres Východo čes- Česká MTJ Svitavy ký kraj republika Zem ědělství a lesnictví 8706 9120 9278 9296 Pr ůmysl 9603 10144 10628 11883 Stavebnictví 9149 11407 11594 12236 Obchod 8934 9723 11737 Pohostinství a ubytování 7152 7869 8979 Doprava a spoje 10557 11372 12597 Pen ěžnictví a pojiš ťovnictví 14988 16795 21158 Nemovitosti, apod. 8814 8521 11041 13110 Ve řejná správa, obrana 10383 11311 12086 Školství 9248 9589 9880 Zdravotnictví a soc. služby 8831 9700 9961 Ost. ve řejné a soc. služby 7992 8775 10038 Celkem 9 249 9 870 10 510 11 709 Zdroj: ČSÚ Svitavy

6. 3 Aktivní politika zam ěstnanosti

V rámci aktivní politiky trhu práce bylo k 30.6.1999 v okrese Svitavy vytvo řeno celkem 413 pracovních míst, z toho tém ěř 40 % v mikroregionu MTJ. Ú řad práce ve Svitavách vynaložil na aktivní politiku zam ěstnanosti (APZ) v prvním pololetí roku 1999 celkem 16,4 mil. K č. Po- díl APZ na celkovém objemu finan čních prost ředk ů se v uplynulých t řech letech pohyboval kolem 25 %, za 1. pololetí 1999 činil cca 34 %. Úsp ěšnost umíst ění rekvalifikovaného uchaze če se v mikroregionu MTJ v roce 1997 pohybovala kolem 95 %, což bylo nejvíce v rámci okresu Svitavy.

Tab. 6.7 P řehled o po čtu vytvo řených pracovních míst v mikroregionu MTJ

Nástroje 1997 1998 1999 (k 30.6.) 1999 (k 30.11.) SÚPM 171 74 38 73 SV Č 8 27 8 19 Absolventi 6 67 5 19 VPP 87 103 99 109 Rekvalifikace 28 35 13 43 Celkem 300 306 163 263 Zdroj: ÚP Svitavy Pozn.: SÚPM - spole čensky ú čelné pracovní místo SV Č - samostatn ě výd ěle čná činnost VPP - ve ř ejn ě prosp ěšné práce

V tabulce není uveden další nástroj APZ, a to z řizování chrán ěných dílen a pracoviš ť. V roce 1999 byla v mikroregionu MTJ z řízena 2 chrán ěná pracovišt ě. V okrese dále pracuje chrán ě- ná dílna v Lamidu Sebranice.

DHV CR, s.r.o. 43 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

6. 4 Záv ěr

Prvo řadým problémem je situace na Moravskot řebovsku. Vzhledem ke klesající nabídce vol- ných míst obtížn ě hledají zam ěstnání nejen uchaze či se ZPS, absolventi a ženy s d ětmi, ale naprostá v ětšina uchaze čů o zam ěstnání. Stále sice platí, že výše vzd ělání pozitivn ě ovliv ňuje možnosti uplatn ění jednotlivých uchaze- čů p ři hledání místa na trhu práce, nadprodukce absolvent ů zejména ekonomických sm ěrů však zp ůsobila, že se obtížn ěji uplat ňují a stagnace se za čala projevovat i u vysokoškolsky vzd ělaných kategorií. Nejproblémov ější kategorii p ředstavují uchaze či se základním vzd ěláním. I když dlouhodobě- ji jejich procentuální podíl na celkovém po čtu uchaze čů o zam ěstnání klesá, na dlouhodobé nezam ěstnanosti se podílejí cca 40 %. Z hlediska uplatn ění na trhu práce je jich pozice na- dále výrazn ě nevýhodná. Absolventi vysokých škol tvo ří relativn ě malou skupinu uchaze čů o zam ěstnání. Ze zkuše- ností poradc ů pro volbu povolání však vyplývá, že po ukon čení studia se p řevážná část absolvent ů vysokých škol nevrací do svého trvalého bydlišt ě a hledá uplatn ění v jiných okresech, p ředevším ve v ětších m ěstech. Tím dochází k závažnému problému, kdy vysokoškol- sky vzd ělaní lidé z regionu odcházejí. Problém je determinován i mzdami, které sahají hlubo- ko pod úrove ň p ředstav vysokoškolsky vzd ělaných absolvent ů. Míra dlouhodobé všestranné zanedbanosti celého území mikroregionu Moravskot řebovsko je natolik vysoká, že p řesahuje reálné ekonomické, ale i funk ční možnosti obcí, m ěst, mikroregionu i okresu jako celku. V oblasti je trvale nejnižší po čet volných pracovních míst, na stra- ně poptávky p řevažuje zájem o kvalifikované řemeslníky. Mezi hlavní trendy vývoje situace v oblasti trhu práce v nejbližším období Ú řad práce ve Svi- tavách o čekává: pokra čování hospodá řské recese, pokles kupní síly, snižování zam ěstna- nosti, pokles nabídky volných míst, další zhoršení situace u nejohrožen ějších skupin uchaze čů a nar ůstající problémy uchaze čů s úplným st ředním vzd ěláním. Mikroregion MTJ pat ří mezi oblasti s nejnižší pr ůměrnou m ěsí ční mzdou v České republice. Nízké mzdy p řispívají ke snižování kupní síly obyvatelstva, která se p řenáší do minimálních obrat ů podnikatel ů a do omezených disponibilních zdroj ů. Nejnižší jsou výd ělky žen a v ětšiny muž ů v okrajových obcích mikroregionu MTJ.

DHV CR, s.r.o. 44 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

7. Sociální a kulturní infrastruktura

7. 1 Školství

7.1.1 MŠ a ZŠ v mikroregionu MTJ Přehled o po čtu narozených d ětí je velmi významný z hlediska odvození budoucího po čtu žák ů mate řských a základních škol.

Tab. 7.1 Vývoj po čtu narozených d ětí v obcích mikroregionu MTJ

Po čet živ ě narozených d ětí Obec 1994 1995 1996 1997 1998 Bezd ěč í 1 2 2 4 3 Borušov 4 1 4 4 1 Dětřichov u M.T. 3 2 1 0 0 Dlouhá Lou čka 8 3 5 6 8 Gruna 2 4 2 2 2 Jan ůvky 0 3 0 1 0 Křenov 5 5 7 2 4 Kun čina 6 18 10 18 9 Linhartice 3 15 4 10 6 Malíkov 2 0 0 1 0 Měste čko Trnávka 24 19 14 17 12 Mlad ějov 4 7 4 3 3 Moravská T řebová 128 111 109 112 120 Radkov 1 2 1 2 1 Rozstání 2 1 3 4 3 Rychnov 3 6 3 1 7 Staré M ěsto 17 14 15 12 16 Třeba řov 6 12 13 9 14 Út ěchov 3 2 2 3 0 Vranová Lhota 6 4 8 7 7 Moravskot řebovsko 228 231 207 218 216 Bělá u Jeví čka 3 0 2 3 3 Biskupice 6 5 6 5 7 Březina 3 1 4 2 3 Březinky 1 2 2 3 1 Hartinkov 3 2 0 0 0 Chornice 15 8 14 8 2 Jarom ěř ice 15 9 18 14 6 Jeví čko 19 22 28 27 23 Slatina 1 2 0 1 0 Vrážné 1 1 0 2 2 Jeví čsko 67 52 74 65 47 Mikroregion MTJ 295 283 281 283 263 Zdroj: ČSÚ Svitavy

DHV CR, s.r.o. 45 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Základní demografický vývoj v mikroregionu lze považovat za obdobný s vývojem ve stát ě, který je v období posledních 5 let charakterizován stagnací p řír ůstku narozených d ětí.

Tab. 7.2 P řehled mate řských škol

Po čet d ětí v MŠ Mate řské školy k 30.9.1998 k 30.9.1999 I. MŠ, M. T řebová 75 75 II. MŠ, M. T řebová 125 125 IV.MŠ, M. T řebová 75 75 V.MŠ, M. T řebová 50 50 Sušice (M. T řebová) 25 25 Boršov (M. T řebová) 25 25 Kun čina 50 51 IŠ M ěste čko Trnávka 50 51 IŠ Rychnov na Morav ě 15 15 Staré M ěsto 33 38 Dětřichov 25 25 Třeba řov 33 35 Vranová Lhota 25 25 Dlouhá Lou čka 22 23 Křenov 25 25 Linhartice 18 24 Mlad ějov na Morav ě 18 15 Út ěchov 18 19 Moravskot řebovsko 707 721 Jeví čko 100 100 Jarom ěř ice 36 48 Chornice 50 50 Březina 16 16 Biskupice 13 21 Jeví čsko 222 235 Celkem mikroregion MTJ 929 956 Zdroj: Školský ú řad Svitavy Celkový po čet mate řských škol v celém mikroregionu MTJ je 23 a zatím se jejich po čet jeví jako dosta čující pro celkový po čet d ětí 956. V M ěste čku Trnávka plánují zp ětné otev ření t ře- tího odd ělení MŠ a i jinde je kapacita za řízení napln ěna. P řes pesimistická prohlášení o tom, že se rodí mén ě d ětí, lze tuto skute čnost považovat za pozitivní signál.

DHV CR, s.r.o. 46 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Tab. 7.3 P řehled základních škol

Po čet d ětí v ZŠ Základní školy k 30.9.1998 k 30.9.1999 I. ZŠ M. T řebová 243 242 II. ZŠ M. T řebová 808 773 III. ZŠ M. T řebová 352 348 Měste čko Trnávka 247 246 Křenov 178 168 Kun čina 116 117 Rychnov na Morav ě 96 97 Třeba řov 135 140 Dlouhá Lou čka – neúplná 24 23 Linhartice – neúplná 31 30 Staré m ěsto – neúplná 81 79 Vranová Lhota - neúplná 50 55 Moravskot řebovsko 2 361 2 318 ZŠ Jeví čko 368 369 ZŠ Jarom ěř ice 200 191 ZŠ Chornice 142 147 Jeví čsko 710 707 Celkem mikroregion MTJ 3 071 3 025 Zdroj: Školský ú řad, Svitavy V sou časnosti se v mikroregionu Moravskot řebovska neobjevuje žádný v ětší problém, který by se týkal oblasti základního školství, jedinou komplikací je nedostate čná kapacita jídelen pro stravování žák ů. M ěstský ú řad v Moravské T řebové řeší tuto situaci ve spolupráci se Školským ú řadem a školami renovací školní jídelny na ul. Svitavská. Otev ření jídelny se plá- nuje na za čátek p říštího školního roku tj. 1.9.2000. V mikroregionu Jeví čsko se situace v základním školství výrazn ě zlepšila po dostavb ě nové ZŠ p římo v Jeví čku, která byla postavena pouze za prost ředky m ěsta a byla otev řena v roce 1996. V celém mikroregionu jsou pouze t ři úplné ZŠ (1. - 9.t řída). Problematické se jeví v celém mikroregionu MTJ další využití budov uzav řených základních škol. Také se v budoucnosti bude pravd ěpodobn ě řešit otázka, zda je lepší mít mén ě ZŠ s nabídkou kvalitn ější výuky, kvalifikovanými zam ěstnanci a dobrým technickým zázemím než více malých a neúplných ZŠ.

7.1.2 St řední školy a vyšší odborné školy St řední školy a vyšší odborné školy jsou umíst ěny v p ěti m ěstech okresu, Svitavy, Litomyšl, Poli čka, Moravská T řebová a Jeví čko. Uvedená m ěsta tvo ří p řirozená centra mikroregion ů a navíc jsou dob ře dopravn ě dostupná. Celkový po čet st ředních a vyšších odborných škol v celém okrese je 18, z toho 5 gymnázií a 13 st ředních odborných a vyšších odborných škol. V obou mikroregionech navšt ěvuje st řední školy celkem 984 student ů. Vyšší odborné školy mají nadregionální charakter, kdy VOŠ restaurování a konzerva čních technik, Litomyšl, je svého druhu jedinou VOŠ v republice. V mikroregionu Moravskot řebovska je krom ě 1 gymnázia, které navazuje na piaristické gym- názium založené v r. 1803 nyní pouze 1 SOŠ, SOU a OU, která vznikla slou čením se SOŠ

DHV CR, s.r.o. 47 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

a SOU Moravská T řebová, T.G. Masaryka, která k 1.7.1999 zanikla. Došlo tak k dalšímu snížení kapacity o 400 míst. Ke snížení kapacity středních škol o 90 míst v tomto mikroregionu došlo už v roce 1998 slou čením SOU a OU Moravská T řebová, 9. Kv ětna s ISŠ Morav- ská T řebová, Brn ěnská 41. Mimo sí ť MŠMT je v mikroregionu umíst ěna St řední technická škola MO Moravská T řebová, jejímž z řizovatelem je Ministerstvo obrany ČR. Ve m ěst ě Moravská T řebová se také nachází dislokované pracovišt ě Fakulty řízení a informa ční technologie VŠP Hradec Králové – Institut ekonomických a managerských studií, kte- rý navšt ěvuje p řibližn ě 120 student ů se zam ěř ením na finan ční management. V mikroregionu Jeví čsko mají možnost žáci studovat na Gymnáziu se všeobecným zam ěř e- ním, které navazuje na tradici vyšší české reálky, která byla založena v r. 1897. Ve vzájemné spolupráci Školského ú řadu, škol, Ú řadu práce, rodi čů a m ěstských zastupitel- stev dochází k optimalizaci sít ě škol, tak aby kapacita škol odpovídala poptávce po vzd ělání, stejn ě jako struktura obor ů pot řebám trhu práce. Stále po úprav ě v síti st ředních škol do 1.9.1999 bude jejich kapacita napln ěna pouze na 77,1 %. Tím bude v okrese Svitavy neob- sazeno 1 219 míst. Ani v letošním školním roce struktura vyu čovacích obor ů nebude zcela odpovídat pot řebám trhu práce, jedná se zvlášt ě o obory obchodu a služeb. Konkrétn ě v mikroregionu Mo- ravskot řebovska jde o tyto obory: Management obchodu a služeb a Hotelnictví a turismus. Za pozitivní lze považovat to, že v sou časné dob ě probíhají jednání mezi řediteli škol, Školským ú řadem a ÚP Svitavy o zavedení nových u čebních obor ů, které by jednak reagovaly na poptávku profesí na místním trhu práce a jednak spl ňovaly požadavky rodi čů a žák ů. Navíc je patrná snaha dát do souladu tyto oprávn ěné požadavky s prostorovou strukturou a vybavením školských objekt ů. V mikroregionu Moravskot řebovska se jedná především o tyto obory: Kucha ř – číšník na SOU a kucha řské práce a šití od ěvů na OU Moravská T řebová. V rámci okresu by byla nabídka obor ů obohacena nap ř. o obory Technik dřeva řské a nábytká řské výroby, Strojírenství a elektrotechnika, Knihkupec, Vlasová a ple ťová kosmetika. V celém mikroregionu MTJ zatím není využit potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, kde by mohli nalézt uplatn ění budoucí absolventi již d říve zmín ěného oboru Hotelnictví a turismus. 7.1.3 Speciální školy V každém z obou mikroregion ů je Zvláštní škola. V Jeví čku ji navšt ěvuje 28 žák ů a v Morav- ské T řebové 112, dále p ři nemocnici v Moravské T řebové funguje ZŠ pro dlouhodob ě ne- mocné d ěti. Speciální školské za řízení pro zrakov ě postižené v Moravské T řebové se člení na Praktickou školu 19 d ětí, Zvláštní školu s 62 d ětmi a MŠ, kam dochází 20 d ětí. D ěti, které přišly o rodinné zázemí našly úto čišt ě v D ětském domov ě, který nyní pe čuje o 21 d ětí.

7. 2 Mimoškolní činnost

Jako v p ředchozím p řípad ě v každém z obou mikroregion ů je jedna Základní um ělecká ško- la. V Moravské T řebové navšt ěvovalo ZUŠ v minulém školním roce 395 d ětí a v Jeví čku 212 dětí. V Moravské T řebové také funguje D ům d ětí a mládeže, jehož z řizovatelem je M ěstský úřad. Školským ú řadem byla doporu čena právní subjektivita DDM, která ale nebyla odsou- hlasena. V m ěst ě Jeví čku DDM není, kroužky mají možnost d ěti navšt ěvovat v rámci aktivit školní družiny. Všechna za řízení, která se v ěnují volno časovým aktivitám d ětí a mládeže jsou samoz řejm ě otev řena pro d ěti z blízkého a vzdálen ějšího okolí. Jednou z nových a velmi zajímavých aktivit M ěstského ú řadu Moravská T řebová je p říprava projektu Skating parku. Krom ě t ěchto za řízení mohou d ěti a mládež navšt ěvovat r ůzné sportovní oddíly. Viz kapitola SPORT.

DHV CR, s.r.o. 48 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

7. 3 Zdravotnictví a sociální pé če

V mikroregionu Moravskot řebovska se nachází jediná Nemocnice Moravská T řebová, která nyní prochází procesem restrukturalizace akutní l ůžkové nemocni ční pé če (viz následující tabulka). Pod nemocnicí funguje také místní poliklinika, kde je poskytována státní i soukromá ambulantní pé če v oborech gynekologie, interna, praktický léka ř pro dosp ělé, stomatologie, neurologie. Je zde také umíst ěna jedna z lékáren v Moravské T řebové.

Tab. 7.4 P řehled l ůžkového fondu nemocnice

Obor Po čet l ůžek k 1.7.1999 Po čet l ůžek k 1.1 2000 Interna 30 26 + 4 (pro intenzivní pé či) Dětské 30 Novorozenecké 10 Chirurgie 20 15 + 5 (pro intenzivní pé či) Gynekologie 30 LDN 43 43 + 15 (od ½ roku 2001) Zdroj: OkÚ Svitavy Jako ambulantní odd ělení v nemocnici fungují tato: interní, gastroenterologické, diabetolo- gické, d ětské (24 hod. ambulantní pé če), d ětská kardiologie, d ětská nefrologie, d ětská psychiatrie, gynekologické, chirurgické, klinické biochemie, radiodiagnostika a rehabilita ční. V pr ůběhu roku 1999 došlo v okrese Svitavy ke zm ěně spádovosti území pod jiné nemocnice. Spádové území Nemocnice ve Svitavách se rozší řilo o dosavadní spádové území Ne- mocnice Moravská T řebová takto: od 8.10.1999 v oborech gynekologie s porodnictvím a pediatrie a v budoucnosti v oborech interna a chirurgie. Tato zm ěna je zatím plánována od 1.7. 2001, pokud nedojde k úplnému útlumu obou odd ělení už d říve. Tab. 7.5 P řehled nestátních zdravotnických za řízení na Moravskot řebovsku

Obor Po čet provozovatel ů v mikroregionu Praktický léka ř pro dosp ělé 9 Praktický léka ř pro d ěti a dorost 2 Stomatologie 8 Stomatologická laborato ř 1 Gynekologie 1 Imunologie 1 Kožní 1 Ortopedie 1 Neurologie 1 ORL 1 Psychiatrie 2 TRN 1 Urologie 1 Oční 1 Psychologie 1 Domácí pé če 1 Lékárny 3 v M ěste čku Trnávce pouze výdejna lék ů Rehabilitace 2

DHV CR, s.r.o. 49 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Na Jeví čsku je pouze jediné státní zdravotnické za řízení a to Odborný lé čebný ústav Jeví č- ko, který se zam ěř uje na lé čbu plicních onemocn ění, lé čbu TRN všech lokalizací a lé čebnou rehabilitaci.

Tab. 7.6 P řehled l ůžkového fondu Odborného lé čebného ústavu Jeví čko

Odd ělení Po čet l ůžek TRN 101 Rehabilitace 75

Jako ambulantní zde pracují tato odd ělení: rehabilita ční, ortopedická, plicní, mikrobiologie, kožní, klinická biochemie a radiodiagnostika.

Tab. 7.7 P řehled nestátních zdravotnických za řízení na Jeví čsku

Obor Po čet provozovatel ů v mikroregionu Praktický léka ř pro dosp ělé 3 Praktický léka ř pro d ěti a dorost 2 Stomatologie 6 Stomatologická laborato ř 1 Gynekologie 1 Chirurgie 1 Interní léka ř 1 Urologie 1 Domácí pé če 1 Lékárny 1

7.3.1 Domovy d ůchodc ů (DD) V mikroregionu Moravskot řebovska se nachází jedno komplexní za řízení, které zajiš ťuje pé či o seniory. Nachází se p římo v m ěst ě Moravská T řebová, kde pod názvem Sociální služby města je provozován Domov d ůchodc ů s kapacitou 220 l ůžek a t ři penziony s pe čovatelskou službou, které mají dohromady 56 l ůžek. K za řízení pat ří také rehabilita ční a spole čenské centrum, které spolupracuje s partnerským m ěstem Vlaardingen z Nizozemí. Specifikem ce- lého centra je možnost plynulého p řechodu z penzion ů do za řízení Domova d ůchodc ů, poté co se zhorší zdravotní stav klient ů a proto není nutná zm ěna prost ředí. Rozdíl v poskytování služeb v jednotlivých typech za řízení je dán p ředevším celkovým zdravotním stavem klient ů. Klienti DD už v ětšinou nejsou schopni zajistit své základní životní pot řeby a proto pot řebují komplexní pé či – soustavnou pomoc druhé osoby, naproti tomu klienti Penzionu pro d ůchod- ce nevyžadují obsluhu druhé osoby. Klient ům jsou zajiš ťovány tyto služby: Ubytování, strava, zajišt ění hrazené ambulantní zdravotní pé če, ošet řovatelská pé če, poradenství, sociáln ě právní a v ěcná pomoc a aktivace p ředevším ve spole čenské, kulturní a zájmové oblasti. Bu- dova Domov d ůchodc ů se nachází ve špatném technickém stavu. Hrozí, že toto za řízení nebude moci poskytovat své služby v žádané kvalit ě nebo v ůbec. Zatím nejsou finan ční prost ředky na rekonstrukci k dispozici. Město Moravská T řebová je z řizovatelem pe čovatelské služby, která pomáhá starým lidem v okolních obcích. V M ěste čku Trnávka má tamní Klub d ůchodc ů k dispozici od m ěsta vlastní za řízení.

DHV CR, s.r.o. 50 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

V mikroregionu Jeví čsko není žádné za řízení tohoto typu, p římo ve m ěst ě Jeví čku bylo upra- veno 6 byt ů se soust řed ěnou pe čovatelskou službou, která poskytuje své služby ve spádové oblasti. V pé či o staré spoluob čany se také angažují neziskové organizace, a to zejména Charita v Moravské T řebové a ob čanská sdružení. Kapacita všech za řízení pro seniory v okrese Svitavy je pln ě dosta čující, p řesto existuje v mikroregionu MTJ poptávka po dalších nízkokapacitních Penzionech a to hlavn ě z d ůvod ů přání starých lidí z ůstat ve známém prost ředí.

7. 4 Kultura

Hlavním kulturním a historickým centrem Moravskot řebovského mikroregionu je m ěsto Mo- ravská T řebová, dob ře fungující organizace Kulturní služby m ěsta zajiš ťuje p řes své kulturní centrum v ětšinu kulturních akcí mikroregionu jako jsou koncerty všech hudebních styl ů, di- vadelní a filmová p ředstavení, r ůzné festivaly, besedy a p řednášky. K dalším aktivitám pat ří vydávání vlastního kulturního zpravodaje "Múzy" a jednou ro čně Vlastiv ědných list ů, dále zajiš ťování pronájmu prostor v budov ě muzea a na zámku pro r ůzné p říležitosti. P ři Kultur- ních službách p ůsobí DS J.K.Tyla, které se zam ěř uje na činoherní p ředstavení pro všechny věkové kategorie, MT Divadlo, jehož náplní jsou netradi ční pohybová p ředstavení a m ěstské kino. Mezi nejvýznamn ější historické budovy pat ří m ěstské muzeum z období secese se stálou expozicí mimoevropského um ění – Holzmaisterova sbírka a grafickou sbírkou Dr. Loubala. V druhé budov ě muzea v renesan čním zámku, který byl postaven stavitelem Janem Mottalou de Bonnamone jsou umíst ěny stálé expozice: Národní galerie – holandské a vlámské malí ř- ství 17.-18. století ET IN HOLLANDIA EGO, Humanismus a renesance v Moravské T řebové a expozice mineralogie a geologie. Další kulturní organizace jsou Galerie um ělecké fotogra- fie a Spole čnost české-německého porozum ění Walthery Hensela. M ěsto Moravská T řebová bylo v roce 1980 vyhlášeno m ěstskou památkovou rezervací. V obcích mikroregionu se na- chází mnoho kulturních a církevních památek jako jsou nap ř. hradišt ě, zvonice, kostely nebo zřícenina hradu Cimburka. Práv ě probíhá rekonstrukce bývalého m ěstského kina na další multikulturní centrum (pláno- váno využití pro kulturní akce po dobu 10 let). Mezi nejzajímav ější akce mikroregionu pat ří ty, které už potvrdily svou kvalitu tradicí a stálý- mi návšt ěvníky. Jsou to Dny slovenské kultury, které po řádají Kulturní služby spolu se slo- venskými partnery Slovensko-českým klubem Praha a Klubem slovenské kultury. Dále jsou to Zámecké kejkle a kratochvíle a divadelní festival Štronzo. V M ěste čku Trnávce se da ří využít romantického prost ředí z říceniny hradu Cimburka pro úsp ěšné Trnávecké lidové slav- nosti, které každý rok lákají více a více lidí, stejn ě jako Malohanácký lidový festival, který seznamuje návšt ěvníky s folklórními tradicemi regionu Malá Haná. Moravskot řebovský bramborák po řádají soukromé spole čnosti a Mikulášský jarmark rozhodn ě není sm ěř ovaný pouze pro mladší generaci. V mikroregionu MTJ existuje pouze jedno informa ční centrum v Moravské T řebové, jehož provoz byl po letní sezón ě 1999 ukon čen. V říjnu 1999 byl v rámci výb ěrového řízení vybrán provozovatel informa čního centra. Do jisté míry obdobným za řízením tohoto typu by se moh- lo stát i Kulturní a informa ční centrum v M ěste čku Trnávka, i když jeho dnešní činnost sm ěř u- je více do oblasti kulturní a organiza ční. Pro obyvatele spádových obcí mikroregionu Jeví čsko je kulturním centrem Jeví čko. Z kultur- ních za řízení je to p ředevším M ěstské muzeum Jeví čko, které napl ňuje svými aktivitami kulturn ě výchovnou činnost hlavn ě pro mladší generaci obyvatel. Muzeum je umíst ěno

DHV CR, s.r.o. 51 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

v bývalém konventu augustiánského kláštera, kam bylo umíst ěno v roce 1998. Dále židovská synagoga, která slouží jako koncertní a výstavní objekt a zárove ň p řipomíná historii místní židovské komunity. Jako výstavní prostor k pravidelným výstavám slouží M ěstská knihovna, kde také funguje videop ůjčovna. Ve m ěst ě Jeví čku je vyhlášena m ěstská památková zóna. Z historických a církevních památek tohoto mikroregionu je možné navštívit památník napo- leonských válek, kostely v obcích Biskupice, Chornice, Jarom ěř ice, ve m ěst ě Jeví čko a další. Pro filmová a divadelní p ředstavení slouží víceú čelový sál m ěstského kina Astra. Mezi kulturní a spole čenské akce mikroregionu pat ří „P řivítání jara“ kde se o kulturní program starají žáci ZUŠ a tradi ční Jeví čská pou ť s vystoupením tradi ční dechové hudby Jeví- čanka. Byl také založen nový soubor dechové hudby – Brass sextet. V pr ůběhu roku se mohou d ěti zapojit do r ůzných sout ěží nap ř. Malování kraslic nebo Po stopách d ějin m ěsta Je- ví čka. Spole čnou akcí všech organizací ve m ěst ě, které se v ěnují práci s d ětmi a mládeží je Dětský den (1.6.). V celém mikroregionu MTJ je dohromady 15 kulturních dom ů a 29 sál ů pro kulturní využití. Akutní opravy KD jsou nutné v obci Jarom ěř ice a na podnikání se využívá KD v Chornicích. Dohromady je v mikroregionu k dispozici 27 místních a m ěstských knihoven. V ětšina kultur- ních dom ů se využívá k pravidelným kulturním a spole čenským akcím jen málokdy.

7. 5 Sport

Sport zcela jist ě pat ří k jedné z hlavních rekrea čních aktivit obyvatel celého mikroregionu MTJ. V obou částech tohoto území je vytvo řeno prost ředí jak pro amatérskou, tak i pro pro- fesionální činnost, čehož jsou d ůkazem získané mistrovské tituly. K nejaktivn ějším sportov- ním organizacím v mikroregionu Moravskot řebovska pat ří TJ Slovan, který sdružuje p řes tisíc člen ů. Mezi sporty s nejv ětší základnou pat ří samoz řejm ě kopaná, lední hokej, turistický oddíl a oddíl ASPV. Technické sporty zastupují oddíly biatlonu, st řelecký, potáp ěč ský a ostatní druhy sportu oddíly boxu, cyklistiky, kick boxu atd. Město se m ůže chlubit i n ěkolika mistry ČR, Evropy i sv ěta, a to p ředevším v letecké akroba- cii. Mikroregion se podílí také na organizaci n ěkolika v ětších sportovních sout ěží. V r. 2000 se chystá 25. ro čník D ětřichovského memoriálu, Mistrovství republiky junior ů v boxu, mezi- národní turnaj v boxu a další. V mikroregionu Jeví čsko funguje TJ – Sokol Jeví čko, která sdružuje sportovní oddíly kopané, cyklistiky, tenisu a ASPV, které také pat ří mezi sout ěžní oddíly. Oddíl kopané má t ři mužstva, které hrají okresní p řebor (muži, dorost a žáci). Turisticky a p řírodov ědn ě jsou zam ěř eny od- díly Skaut-Junák, Mladí p řírodov ědci a pioný ři. K hlavním sportovním událostem mikroregionu pat ří Závod míru nejmladších, kdy v roce 2000 se pojede jeho už 24. ro čník, cyklistický závod Velká cena Gillette – Czech a tradi ční srpnový tenisový turnaj v Jeví čku.

DHV CR, s.r.o. 52 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Tab. 7.8 P řehled sportovních za řízení mikroregionu MTJ - po čet obcí, ve kterých se za řízení nachází

Sportovní za řízení Moravskot řebovsko Jeví čsko Fotbalový stadión, h řišt ě 17 7 Tenisový kurt 8 3 Volejbalový kurt 9 4 Tělocvi čna 16 7 Koupališt ě 6 3 Fitness klub 2 2 Lyža řský vlek 1 1 Motokrosová tra ť 3 Vodácký areál 1 Letišt ě 1 Zdroj: ČSÚ Svitavy, Pasporty obcí mikroregionu MTJ, DHV CR 1999

7. 6 Záv ěr

V celém mikroregionu MTJ se krom ě oblasti zdravotnictví nevyskytuje žádný závažn ější pro- blém. Zrušení nemocnice v říjnu 1999 výrazn ě ovlivnilo nabídku zdravotnických služeb v celém mikroregionu MTJ. Ve školství už delší dobu dochází k optimalizaci sít ě škol. D ůleži- tým aspektem celého procesu je snaha zkvalitnit nabídku vzd ělávání tak, aby absolventi ne- byli rizikovou skupinou na trhu práce a aby struktura škol odpovídala zájm ům budoucích student ů. Velmi d ůležité jsou všechny aktivity, které se zam ěř ují na volno časové aktivity d ětí a mláde- že. V tomto ohledu je mikroregion MTJ na dobré úrovni a jako pozitivum lze hodnotit práci lidí, kte ří se dětem v ěnují mnohdy ve svém volném čase. Naopak je škoda, že stále více rodin musí zvažovat, jak se zvyšuje cena kroužk ů, zda budou moci platit zájmové aktivity svých dětí. V sociální oblasti jsou vid ět snahy o stálé zlepšování kvality nabízených služeb a to jak formou dalšího vzd ělávání zam ěstnanc ů sociálních za řízení, spoluprácí s neziskovým sekto- rem, tak zlepšováním prost ředí nap ř. výstavbou a rekonstrukcemi sociálních za řízení. Dosta- te čný po čet sportovních za řízení od fotbalových h řiš ť až po kluzišt ě a lyža řské vleky zaručuje možnost sportovního vyžití i pro obyvatele neregistrované v sportovních oddílech. Problé- mem je však technická kvalita t ěchto za řízení.

DHV CR, s.r.o. 53 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

8. Cestovní ruch

8. 1 Charakteristika mikroregionu MTJ z pohledu rozvoje CR

Problematika CR v mikroregionu MTJ jako sou části okresu Svitavy byla v letech 1996-1998 zpracována zejména v pracích Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice pod vede- ním Ing. J. Pešty, CSc. a ve studii spole čnosti IPI v.o.s., která ve své analytické fázi p ředsta- vuje zřejm ě nejreprezentativn ější poznatkovou základnu v odv ětví cestovního ruchu v okresu Svitavy. Vzhledem k tomu, že záv ěry obou hlavních autorských kolektiv ů vyznívají v některých aspektech do jisté míry protikladn ě, považujeme za užite čné, formulovat strategii rozvoje cestovního ruchu jednak na základ ě prací obou zmi ňovaných kolektiv ů a jednak na konsensuálním základ ě a názorech pracovních skupin a koordina ční skupiny Projektu, p ři sou časném zvážení nejnov ějších trend ů v odv ětví CR. Postavení mikroregionu MTJ bylo dosud z pohledu rozvoje cestovního ruchu a turistiky hod- noceno jako druho řadé. Celá oblast MTJ dosahuje pouze podpr ůměrných výsledk ů jednak v oblasti turistické infrastruktury, rozsahu a objemu rekrea čního využití (tzv. strana nabídky) a jednak v oblasti návšt ěvnosti mikroregionu tuzemskými i zahrani čními turisty (tzv. strany poptávky). Jako p říčiny tohoto stavu byly identifikovány tyto skute čnosti: • periferní poloha mikroregionu MTJ vzhledem k hlavním turistickým trasám a destinacím v České republice • tranzitní charakter cestovního ruchu • relativní nedostatek objekt ů individuální rekreace • absence významného turistického cíle s mezinárodním v ěhlasem na území mikroregionu • nedostatky v turistické infrastruktu ře • nedostate čná propagace a marketing cestovního ruchu • obavy ze zneužití fauny a flóry zejména v oblasti Jeví čska • nep řehledná situace v odborá řské rekreaci • zna čné problémy podnikatelské sféry s dostupností úv ěrů a financováním podnikatel- ských zám ěrů • nízké výnosy z cestovního ruchu pro místní rozpo čty (od 0,3 – 0,6 % v rámci všech mikroregion ů okresu Svitavy) Obecn ě lze konstatovat, že výchozí stav pro rozvoj cestovního ruchu je hodnocen do zna čné míry negativn ě a v analytické části až na výjimky tak řka nejsou identifikována pozitiva dneš- ního stavu, jako nap ř : • hustá sí ť dokonale zna čených turistických p ěších tras s obrovskou tradicí, ve které má Klub českých turist ů naprosto ojedin ělé postavení v Evrop ě • multiplika ční efekt z rozvoje cestovního ruchu a jeho p řesahy do ostatních odv ětví • stoupající význam cestovního ruchu pro regionální ekonomiku zejména v oblasti rozvoje venkova a nových forem turistiky s orientací na venkovský prostor (agroturistika, eko- agroturistika) • nová koncepce marketingové podpory cestovního ruchu v regionech a vazba na tzv. marketingové turistické regiony • obrovský a dynamický nár ůst cykloturistiky • prom ěny na stran ě poptávky jak v kvalitativní tak v kvantitativní oblasti V zájmu objektivity nutno konstatovat, že k mnohým z neidentifikovaných skute čností došlo teprve v poslední dob ě.

DHV CR, s.r.o. 54 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

8. 2 Turistická infrastruktura

V roce 1998 byl spole čností IPI v.o.s. proveden dotazníkový pr ůzkum v oblasti ubytovacích kapacit v rámci všech mikroregion ů okresu Svitavy. Šet ření bylo provedeno také v oblasti cestovních kancelá ří a informa čních st ředisek. Byly sledovány kvalitativní a kvantitativní charakteristiky. Výsledky jsou shrnuty v následujících tabulkách. Pro srovnání je uveden i mikroregion Litomyšlsko, jako významná turistická destinace okresu.

8.2.1 Ubytovací kapacity

Tab. 8.2 Kvalitativní a kvantitativní charakteristiky ubytovacích kapacit

Územní celek Převažující Převažující Převažující Převažující Převažující Nejperspek- velikost uby- typ ubytova- cenová rela- cenová návšt ěvníci tivn ější ná- tovacích cí kapacity ce za ubyto- relace za z ciziny všt ěvníci do kapacit vání pro ubytování budoucna ( po čet l ůžek / % tuzemce pro cizince celk. kapacity) (K č/l ůžko/noc) (K č/l ůžko/noc) Moravskot ře- 15-50/80% Turistická 100-200 100-200 Němci Češi bovsko ubytovna Slováci Němci Hotel Jeví čsko 15-50/50% Hotel 100-200 100-1000 Němci Češi Slováci Litomyšlsko 15-50/42% Penzion 100-200 100-2000 Němci Češi Rakušané Němci Okres 15-50/56% Penzion 100-200 100-200 Němci Němci Svitavy Češi Zdroj : IPI v.o.s, 1998 Přestože ubytovací kapacity jsou co do absolutní hodnoty nízké (hotely v mikroregionu MTJ disponují obvykle 30-40 l ůžky), z výsledk ů místního šet ření v hotelích Moravskot řebovska vyplývá obsazenost hotel ů v pr ůměru 50-60%. Tato hodnota jeví tendenci dále klesat. Jako krizové jsou hodnoceny zimní m ěsíce s obsazeností do 30%, v letní sezón ě m ůže dosahovat nad 50%. Jako hlavní p říčina poklesu v letní sezón ě je v sou časné dob ě uvád ěn nižší zájem o zájezdy do regionu z německé strany.

Hodnocení kvality a úrovn ě ubytovacích a restaura čních za řízení

Předm ětem hodnocení byl vzorek 45 vybraných ubytovacích a stravovacích za řízení v regionu. Hodnocení bylo sestaveno na základ ě rozhodovací tabulky. Pro rozhodování byla zvolena následující kritéria: • Technický stav, vybavení pokoj ů • Ceny pokoj ů • Úrove ň stravování • Ostatní nabízené služby Každé z vybraných za řízení bylo navštíveno dv ěma na sob ě nezávislými hodnotiteli, bodové hodnocení ve stupnici 1 – 6 bylo p řid ěleno po vzájemné konzultaci hodnotitel ů. Pro celkové vyhodnocení byla všechna kritéria hodnocena stejnou vahou.

DHV CR, s.r.o. 55 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Předkládané hodnocení je subjektivní, jeho cílem není zpracovat po řadí kvality jednotlivých za řízení, ale p řisp ět k celkovému hodnocení úrovn ě ubytování a stravování v regionu. Z důvodu celkového hodnocení jsou proto v jedné hodnotící tabulce uvedeny vedle sebe hotely, penziony a ubytovny, které v případ ě hodnocení jednotlivých za řízení nelze vzájemn ě pom ěř ovat. Celkové hodnocení všech kriterií stanovené aritmetickým pr ůměrem je v rozmezí dobré a uspokojivé. Velmi dobré úrovn ě dosahují p ředevším velké hotely, které mohou nabídnout služby i pro náro čnější zahrani ční klientelu. Pod celkovým pr ůměrem z ůstává technická úrove ň a vybavení pokoj ů. To odpovídá výsled- kům dotazníkového pr ůzkumu, ze kterého vyplývá jako jeden z hlavních problém ů nutnost investic do nemovitostí a technického vybavení ubytovacích kapacit. Celkové pr ůměrné hod- nocení ukazuje na cílové skupiny, které je nutno oslovovat p ři oživení turistického ruchu v regionu. Jedná se p ředevším o mén ě náro čnou klientelu se zájmem o turistiku a agroturistiku. V nabídkách pro zájemce o turistiku lze vyzvednout dobrou úrove ň stravování v jednotlivých za řízeních. Dobrou úrove ň stravování zabezpe čují i penziony a ubytovny pro turisty. Pro zjiš- tění t ěchto záv ěrů byla zvolena základní, velmi jednoduchá rozhodovací analýza. K potvrzení záv ěrů a jejich up řesn ění by bylo nutné zpracovat rozsáhlejší nezávislý průzkum. Stupnice hodnocení použita v následující tabulce : • 6 výborné • 5 velmi dobré • 4 dobré • 3 uspokojivé • 2 neuspokojivé

Pro pot řeby tohoto profilu byly z celkové okresní tabulky použity pouze pr ůměrné okresní hodnoty a ubytovací kapacity v mikroregionu MTJ.

Tab. 8.3 Kvalitativní charakteristiky ubytovacích kapacit v mikroregionu MTJ

Název Vybave- Ceny Stravo- Ostatní Celkem Po řadí ní pokoj ů pokoj ů vání služby

Hotel Orka (Garni) - Moravská T řebová 6 5 2 4 17 1 Aeroklub Moravská T řebová - Staré M ěsto 2 5 4 5 16 2 Eden - školící st ředisko - Jeví čko 2 3 4 5 14 3 Hotel "Na Kalvárii" - Jarom ěř ice 2 2 3 4 11 4 Hotel Morava -Moravská T řebová 1 1 4 3 9 5 Hotel Slávie - Moravská T řebová 1 1 4 2 8 6 Pr ůměrné hodnoty mikroregion MTJ 2,22 2,56 3,78 4,11 Pr ůměrné hodnoty okres Svitavy 2,69 3,09 3,67 3,29 Zdroj: IPI v.o.s., 1998 + DHV CR 1999 S ohledem na výše uvedené, lze konstatovat že úroveň ubytovacích kapacit v MTJ je ve srovnání s okresní úrovní nižší, a to v oblasti vybavenosti a cenové úrovni pokoj ů. Naopak přízniv ěji než v okrese vycházejí gastronomické služby a ostatní služby v ubytovacích za ří- zeních. Platí rovn ěž, že v mikroregionu tak řka úpln ě absentují formy ubytování jako je nap ř. letní byt nebo pronajímatelný apartment, které by vcelku spolehliv ě oslovily cílovou skupinu rodin s dětmi a tuzemských turist ů.

DHV CR, s.r.o. 56 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

8.2.2 Cestovní kancelá ře S ohledem na minimální odezvu 1 na dotazníkové šet ření ze strany podnikatel ů v cestovních kancelá řích, lze v této části uvést pouze souhrnné hodnocení za celý okres Svitavy tak, jak ho formuloval autor šet ření IPI v.o.s. Cestovní kancelá ře v celém Svitavském regionu jsou z 25 % spole čnostmi s ru čením omezeným, z 67 % fyzickými osobami a z 8 % akciovými spole čnostmi. 75 % podnikatel ů jsou ženy a 25 % muži. Podnikatelé se pohybují ve v ěku od 41 – 50 let (33 %) a dosáhli úplného st ředního odborného vzd ělání (67 %). 17 % cestovních kancelá ří nabízí i jiné služby. Nejperspektivn ějšími turisty se pro n ě zdají Češi (39 %) a N ěmci (27 %). P řevažujícím zp ůsobem financování cestovních kancelá ří na za čátku jejich činnosti bylo z vlastních rodinných úspor (67 %). 83 % cestovních kancelá ří se nepokusilo získat bankovní úv ěr. 17 % se o to pokusilo, ale byli neúsp ěšní. Za hlavní pro- blémy p ři získání bankovního úv ěru považují vysoké úroky (33 %) a p řílišné množství nut- ných doklad ů (21%).

8.2.3 Informa ční centra V mikroregionu MTJ existuje pouze jedno informa ční centrum v Moravské T řebové, jehož provoz byl po letní sezón ě 1999 ukon čen. V říjnu 1999 byl v rámci výb ěrového řízení vybrán provozovatel informa čního centra. Do jisté míry obdobným za řízením tohoto typu by se moh- lo stát i Kulturní a informa ční centrum v M ěste čku Trnávka, i když jeho dnešní činnost sm ěř u- je více do oblast kulturní a organiza ční. V okrese Svitavy krom ě toho pracují informa ční centra ve Svitavách, Bystrém, Poli čce a Li- tomyšli. Informa ční centra v okrese (vyjma IV p ři MÚ v Bystrém) nabízí obvykle služby jako : • informace o ubytovacích kapacitách v oblasti • všeobecné informace o dané oblasti • přehled kulturn ě-historických památek v okolí • prodej map, pohlednic a suvenýr ů a n ěkdy i vstupenek na místní, resp. p řespolní události • výjime čně vyhledávání informací na www stránkách Internetu Informa ční centra jsou obvykle z řizována a zcela, či částe čně financována p říslušnými m ěs- ty. Rozpo čty informa čních center se pohybují dle dostupných informací od 500.000,- K č/rok – 800.000,- K č/rok. Za nedostatky v činnosti informa čních center je považováno : • absence systémového a informa čního propojení jednotlivých IC okresu • absence napojení na velké tour – operátory • nedostate čné personální a profesionální vybavení center • absence aktivní činnosti informa čních center - informa ční centra až na výjimky nesledují návšt ěvnost dané oblasti a velmi obtížn ě získávají informace o nové nabídce, tyto činnosti obvykle nejsou systematizovány

1 Bylo odesláno 22 dotazník ů cestovním kancelá řím a pouze 11 se jich vrátilo vypln ěných.

Svitavy 6 z 9 odeslaných Litomyšl 3 z 8 odeslaných Poli čka 1 ze 3 odeslaných Moravská T řebová 2 ze 2 odeslaných Jeví čko 0 ze 3 odeslaných

DHV CR, s.r.o. 57 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

8.2.4 Cyklistické trasy Dynamický nár ůst cykloturistiky znamenal obrovský podnikatelský impuls v ubytovacích a restaura čních za řízení podél nejvýznamn ějších cykloturistických tras v ČR, které byly v terénu vyzna čeny. V mikroregionu MTJ jsou mimo řádn ě vhodné terény a trasy pro vyzna- čení cyklotras všech obtížnostních kategorií. Na území mikroregionu MTJ je provedeno pouze staré značení maximáln ě dvou cyklotras. Referát regionálního rozvoje ve spolupráci s nakladatelstvím Shocart Zlín vydal mapu doporu čených cyklotras v okrese Svitavy, která se m ůže stát základem rozsáhlého projektu ces- tovního ruchu v oblasti cykloturistiky. Obdobná mapa je zpracována pro celý mikroregion MTJ (jmenuje se ovšem Moravskot řebovsko - Turistika - cykloturistika, vydal M ěÚ Moravská Třebová ve spolupráci s B.A.T. Program Rožnov p. Radhošt ěm, 1996). Lze konstatovat, že i v této oblasti jsou poslední dostupné informace pozitivní. Do konce r. 1999 bude v okrese vyzna čena oficiální trasa č. 4019, pro kterou budou vydány p říslušné propaga ční materiály. Z iniciativy OkÚ Svitavy je pro rok 2000 p řipravena publikace – nám ěty na cykloturistiku v mikroregionu Svitavsko, Moravskot řebovsko a Jeví čsko.

8.2.5 Individuální rekreace Pro individuální rekreaci je využíván p ředevším severovýchodní a jihovýchodní okraj mikroregionu MTJ. P řevažují rekrea ční chalupy (a ť již vy člen ěné či nevy člen ěné z bytového fondu) nad rekreačními chatami a domky. Podle s čítání v roce 1991 bylo na území mikroregionu MTJ se čteno celkem 1125 objekt ů individuální rekreace, z nichž více než čtvrtina sloužila obyvatel ům Moravské T řebové a Jeví čka. Více než polovinu objekt ů využívali vlastníci bydlí- cí mimo svitavský okres. Mezi nimi p řevažovali obyvatelé Brna (vlastnili více než 30 % všech rekrea čních objekt ů v mikroregionu), na p ětiprocentní úrovni byli vlastníci z okres ů Šumperk (severovýchod) a Prost ějov (jihovýchod). Podle údaj ů získaných firmou DHV CR z Pasport ů obcí mikroregionu MTJ je v sou časné dob ě na území mikroregionu cca 920 objekt ů individuální rekreace.

8. 3 Atraktivity cestovního ruchu

8.3.1 Kulturn ě-přírodní charakteristika, specifika a technické památky Z hlediska kulturn ě historického je oblast Svitavska rozd ělena na velmi typické H řebe čsko (Svitavy, Moravská T řebová, Záb řeh) jako nejsevern ější část Horácka. Dále na typické české Litomyšlsko a na Poli čsko. Vliv moravské kultury a historie je nejtypi čtější na Jeví čsku. Vlivy německého osídlení a architektury jsou patrné na v ětšin ě území Moravskot řebovska, které dnes vykazuje polaritu zejména k oblastem st řední Moravy. Starým symbolem spojení celé oblasti je prehistorická Trst ěnická stezka, která Svitavskem procházela a byla pojítkem mezi Čechami a Moravou. Specifikum mikroregionu MTJ spo čívá p ředevším v umíst ění na rozhraní Čech a Moravy. Velmi komfortní dopravní spojení s Olomoucí, centrem st řední Moravy znamená velmi snad- nou dosažitelnost turistických cíl ů i v oblasti st řední až jižní Moravy (Olomouc, Bouzov, Mla- de čské jeskyn ě, Litovelské Pomoraví, ale také oblast Moravského krasu, Punkevních jeskyní a propasti Macocha). Relativn ě snadno dostupné jsou z mikroregionu MTJ rovn ěž oblasti na severu, kde nap ř. celá oblast Klodzka v Polsku v poslední dob ě zvyšuje svou atraktivitu pro zahrani čního turistu. Mikroregion MTJ se tak dostává do pozice výhodného nástupního místa za kulturou a p řírodními zajímavostmi v pom ěrn ě rozmanitém a pestrém výb ěru.

DHV CR, s.r.o. 58 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

V úseku Mlad ějov – H řebe č se nachází ojedin ělá historická technická památka, úzkoroz- chodná železnice 600 mm s parním provozem a muzeum malých lokomotiv v Mlad ějov ě. Celá tato unikátní atraktivita by m ěla být dopln ěna hornickým muzeem. Skute čnou raritu me- zinárodního významu d ělá z této železnice skute čnost, že je poslední železni ční tratí s tímto rozchodem a parním provozem v celé st řední Evrop ě. Turisticky známým pojmem se stalo libozvu čně zn ějící M ěste čko Trnávka se z říceninou hradu Cimburka.

8.3.2 M ěstské památkové rezervace, architektura v mikroregionu MTJ Po čátky m ěsta Moravská T řebová spadají do poloviny 13. století. Stavebn ě-historicky nej- cenn ější soubory objekt ů se nacházejí na nám ěstí T.G. Masaryka a dominuje jim renesan ční radnice. Ta byla vystav ěna v pozdn ě-gotickém období a její renesanční podoba vznikla v období p řestavby v r. 1560. Z renesan čního zámku se po požáru r. 1840 zachovalo arká- dové p ředdvo ří (1611 - 1618) a portál z r. 1492, který je jednou z nejstarších renesan čních památek na sever od Alp. Za zmínku stojí rovn ěž p ůvodn ě gotické, pozd ěji renesan čně a barokn ě p řestav ěné m ěšťanské domy, z nichž mnohé mají dodnes nádhern ě klenuté má- zhauzy a bohat ě zdobené portály. Odtud pochází také ozna čení „Moravské Atény“. Nejtypi č- tějšími stavbami vrcholného období českého baroka jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie a Kalvárie na K řížovém vrchu. Pro své unikátní hodnoty byla Moravská T řebová vyhlášená městskou památkovou rezervací a dnes je jedinou m ěstskou památkovou rezervací v mikroregionu MTJ.

8.3.3 M ěstské památkové zóny Jeví čko - p ůvodn ě osada slovanského p ůvodu s mýtem, p ůdorys m ěsta tvo ří ojedin ělá dodnes zachovalá oválná dispozice s velkým čtvercovým nám ěstím, v 15. století obehnáno hradbami. Jeví čko bylo založeno kolem r. 1220 a pat ří k nejstarším m ěst ům ve svitavském okrese. Výše uvedené lokality samoz řejm ě nejsou úplným vý čtem všech zajímavostí zdejší oblasti, lze tu najít další a další výtvory p řírody a člov ěka, které stojí za zhlédnutí. Jejich propagace je pak východiskem pro zvýšení turistického zájmu o oblast a klade základní pilí ř jak pozná- vací tak pobytové turistice. Krajina také skýtá velmi vhodné podmínky pro venkovskou turistiku a agroturistiku. Skute čnost, že v mikroregionu MTJ nejsou p římo identifikovatelné turistic- ké destinace mezinárodního a prvo řadého významu ješt ě neznamená, že rozvoj aktivit a služeb v oblasti cestovního ruchu je p ředem odsouzený k neúsp ěchu.

8. 4 Limity rekrea čního využití

Ochrana kulturních a historických hodnot

V Jeví čku, Moravské T řebové, Chornicích, Jarom ěř icích, Biskupicích a n ěkterých dalších obcích mikroregionu MTJ se nachází celá řada kulturních a historických objekt ů, zapsaných ve státním seznamu nemovitých památek. Krom ě zmín ěných památkov ě chrán ěných objekt ů se na celém území mikroregionu vyskytují stavby hodné pozornosti a ochrany. Jde p ředevším o : • tradi ční stavby lidové architektury (uzav řené čtvercové statky, menší trojstranné usedlos- ti), charakteristické pro dané území, • historicky hodnotné ve řejné i obytné budovy (fary, školní budovy, n ěkteré rod. domky), • mlýny v četn ě náhon ů, • drobná architektura (kapli čky), pomníky, k říže a další.

DHV CR, s.r.o. 59 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Udržování a renovace kulturn ě-historických a církevních památek je náro čná, zvlášt ě, když se často jedná o objekty, které nebyly udržovány 60 a více let a které v p ředchozím období prošly mnohdy zám ěrnou devastací. Finan ční prost ředky z rozpo čtů obcí neposta čují, obecní zastupitelstva proto musí využít možností, které poskytuje Zákon o státní památkové pé či. Pot řeba finan čních prost ředk ů na udržování a renovaci kulturn ě-historických památek není vy číslena. Vlastníci památek obvykle nedisponují pasportizací zapsaných památek a investi ční dluh není vy číslen, což je po obecném nedostatku kapitálu ve ve řejných zdrojích pova- žováno za jednu z hlavních p říčin daného stavu. Na území mikroregionu MTJ se nevyskytují chrán ěné krajinné oblasti, ve kterých by dochá- zelo k významným st řet ům zájmu cestovního ruchu a požadavky na ochranu krajiny. Mírné rozpory, které vznikají v oblasti chrán ěných krajinných prvk ů lze v rámci Projektu považovat za marginální.

8. 5 Záv ěr

Mikroregion MTJ poskytuje dostatek p říležitostí pro rozvoj zejména aktivních pobytových forem rekreací a venkovského cestovního ruchu. Jako celek ležící na pomezí Moravy a Čech se m ůže stát vyhledávaným a cenov ě dostupným pobytovým místem pro turistu vyhledávají- cího klid, který rovn ěž ocení p řív ětivost, skromnost a vlídnost zdejších obyvatel. Pohodlnou dostupnost širokého spektra atraktivních turistických destinací v sousedních okresech, stejn ě jako turisticky pestrou krajinu v čistém prost ředí lze hodnotit jako významnou silnou stránku mikroregionu MTJ. Obrovskou šancí v cestovním ruchu mikroregionu je využití zvýšeného zájmu o tuzemské a aktivní formy rekreace. Přesto, že obsazenost ubytovacích za řízení v mikroregionu MTJ není zdaleka stoprocentní, za citelnou absenci lze považovat nedostatek ubytovacích kapacit, které by vycházely vst říc parametr ům nové poptávky (letní byty, apartmenty, rodinné farmy a dvory, cyklistické zá- jezdní hospody apod.). Překážku rozvoje p ředstavuje nekoordinovaný marketing mikroregionu MTJ sm ěrem k velkým potenciálním partner ům v cestovním ruchu (cestovní kancelá ře, tour-operáto ři, rezerva ční sít ě, apod.) a do zahrani čí, dosud chyb ějící identita mikroregionu a z toho plynoucí nekoncep ční postupy. Naprostá absence produktov ě orientovaného p řístupu k cestovnímu ruchu je d ůsledkem nedostate čného poznání a vzd ělání podnikatel ů v této oblasti. V hodnocení sebe sama a pod- nikatelských šancí v cestovním ruchu se mikroregion MTJ dosud prezentoval do jisté míry pasivn ě, částe čně také z důvodu chyb ějící identity. Chybí ucelená koncepce podpory ces- tovního ruchu zohled ňující dynamické trendy vývoje poslední doby stejn ě jako citeln ě chybí mechanismy na pobídky, motivaci a zapojení podnikatelských subjekt ů do „pr ůmyslu cestov- ního ruchu“.

DHV CR, s.r.o. 60 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

9. Životní prost ředí

9. 1 Ovzduší

Problematika zne čišt ění ovzduší mikroregionu MTJ, jakožto t č. dostupné číselné údaje týka- jící se emisních a imisních hodnot sledovaných koncentrací jsou velmi podrobn ě řešeny jak ve vztahu k okresu Svitavy, tak ve vztahu k jednotlivým mikroregion ům ve studii „Ekologické dopady energetického rozvoje okresu Svitavy“. V menší mí ře pak ve „Studii zásobování okresu Svitavy elektrickou energií ve vztahu k rozvoji území“, ob ě z roku 1995, a dále rovn ěž velmi detailn ě v tč. zpracovávaném „Energetickém dokumentu okresu Svitavy“. Obecn ě lze mikroregion MTJ charakterizovat jako uzemí s minimální imisní a emisní zát ěží životního prost ředí. Dle metodiky „Hodnocení úrovn ě životního prost ředí“ zpracované Ter- planem v roce 1989 spadá zájmové uzemí do II. a částe čně, a to zejména v jihovýchodní a jižní části do I. t řídy, tedy s životním prost ředí vysoké úrovn ě. Co se tý če produkce tuhých emisí, dle údaj ů z roku 1992, okres Svitavy pat řil mezi okresy na 64. místo v ČR, v emisích SO 2 na 62. místo. Odhad ČHMÚ ro čního pr ůměru koncentrací imisního zatížení se pohybuje cca 20 až 30 g SO.m -2. Pro okres Svitavy činil ro ční aritme- -3 -3 tický pr ůměr denních koncentrací za rok 1994 u SO 2 30 mg.m , u tuhých emisí 35 mg.m -3 a u NO X 20 mg.m . Uvedené hodnoty jsou cca 20 až 45% pod limitem znamenající zvýšenou zát ěž. Od roku 1990 je vývoj produkce emisí SO ze zdrojů REZZO, zejména vlivem plošné plynofikace, viz kapitola 4.3.2, poklesu výroby a dále zvýšením investic na ochranu životního prost ředí, sestupný. Na Jeví čsku není, dle údaj ů okresního registru REZZO I. a II., žádný větší zdroj zne čišt ění. Co se tý če zne čišt ění zp ůsobené v ětšími stacionární tepelnými zdroji, tyto se nacházejí především v Moravské T řebové, jedná se o výtopny objekt ů Nemocnice, St řední technické školy MO a Moravskot řebovského stavebního podniku. Jejich vliv na zne čišt ění ovzduší však vzhledem k jejich nízkému po čtu není již tak výrazný. Vzhledem k výše uvedeným skute čnostem má tedy na zne čiš ťování ovzduší v oblastech zvýšené koncentrace obyvatel rozhodující vliv existence lokálních topeniš ť na pevná paliva. Tyto po četné menší místní zdroje o tepelném výkonu cca 25 až 30 kW zp ůsobují, a to p ře- devším v zimním období, zejména u emisí tuhých látek 4 až 5 násobn ě vyšší pr ůměrné den- ní koncentrace. U takto vytáp ěných sídelních částí dochází vzhledem k jejich umíst ění, níz- kým dosahovaným spalovacím teplotám, nízkým komín ům a spalováním plast ů k omezené- mu rozptylu zne čiš ťujících látek. Nezanedbatelný je i vliv dálkového p řenosu škodlivin z lokalit Svitavy, Poli čka a pobo čných závod ů MŠLZ Velké Opatovice, p řevážn ě ze zdroj ů tepelného hospodá řství p řípadn ě výrob- ního procesu, a to zejména u imisního zatížení lesních porost ů. Rovn ěž negativn ě p ůsobí mírn ě rostoucí intenzita a hustota automobilové dopravy. Její vliv na zne čišt ění ovzduší lze vzhledem k nedostatku údaj ů jen odhadovat, stanice automatické- ho imisního monitorovacího systému nejsou v zájmovém uzemí umíst ěny. Tyto jsou dostup- né jen u budovaných p řeložek, nap ř. Moravská T řebová, kdy v důsledku vybudování obchvatu m ěsta došlo k výraznému poklesu emisního zatížení.

DHV CR, s.r.o. 61 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

9. 2 Voda

Převážná část samotného okresu Svitavy je zásobárnou kvalitní pitné vody. Tém ěř 100% kapacita vodních zdroj ů je zajišt ěna z podzemních zdroj ů. Tato zdrojová část pitné vody p ře- vyšuje pot řebu okresu, část pitné vody je dodávána i mimo okres (Brno). Ve vztahu k mikroregionu MTJ zde však m ůže nastat situace mírn ě deficitní, zejména u východní a ji- hovýchodní oblasti, kde mohou vznikat menší problémy, zejména v suchých obdobích u ob- lastí Vrážné, Hartinkov a B řezinky. Složit ější situace je co do kvality pitné vody. V n ěkterých lokalitách se vyskytují nejh ůř e odstranitelné slou čeniny - dusi čnany a také radon, zejména u zdroje Queck – skupinový vodovod Moravská T řebová a vrtu Slatina – skupinový vodovod Březina. Jako dlouhodobé řešení čistoty u všech zdroj ů pitné vody je d ůsledné dodržování režimu hospoda ření v ochranných pásmech zdroj ů. Pozornost problematice vodních zdroj ů je rovn ěž v ěnována v kapitole 4.2.1 Zásobování pitnou vodou. Sí ť vodních tok ů je v mikroregionu MTJ tvo řena hustou sítí potok ů, řek a dále drobnými toky původn ě sloužících k meliora čním a závlahovým ú čel ům. Lze p řepokládat, že tato sí ť je ví- cemén ě trvalá. Z širšího pohledu se za řazuje území mikroregionu do oblasti st ředn ě vodné se specifickým odtokem 6 - 10 l.s.km -1. Povrchový odtok je zna čně rozkolísaný, což je dáno malou reten ční schopností území. Z povrchových vod se zde ve východní části nalézá tok řeky T řeb ůvka a dále Dlouholou čský potok, Kun činský, Udánský a St říbrný potok, všechny ve Státní meliora ční správ ě územního pracovišt ě Svitavy. Z větších vodních ploch zde lze nalézt Horní Boršovský rybník a vodní nádrž Moravská T ře- bová, v jižní části mikroregionu pak říčka Jeví čka s přítoky Malonínského, Uh řického, Úso- brnského a Biskupského potoka, dále vodní nádrž Smolná, na severu pak řeku Moravskou Sázavu a vodní plochu Prost řední rybník. Dnes tyto plochy slouží k rekrea čním ú čel ům, ry- bá řství a částe čně ochranné funkci. Z celkové rozlohy mikroregionu zaujímají vodní plochy necelé 1%. Co se tý če jakosti a zne čišt ění jak povrchových tak podzemních vod není zde výrazn ě za- znamenáno vyšší zatížení, respektive žádný v ětší zdroj zne čišt ění, než zp ůsobují b ěžné zdroje kontaminace vod. Obecn ě je lze charakterizovat jako plošné, liniové a bodové. Plošné zne čišt ění je zp ůsobeno intenzivním zem ědělským využíváním p ůdy, hustotou osíd- lení a zne čišt ěním atmosférickými srážkami. Jedná se zejména o zvýšený výskyt dusi čnan ů, stopových prvk ů, pesticid ů, v hust ě obydlených lokalitách s mikrobiologickým zne čišt ěním nap ř. Kun činský potok. Splašková kanalizace s výskytem ropných látek a chlorid ů je svedena do jímek ur čených k vyvážení, do biologických septik ů nebo je p římo vypoušt ěna do vodního toku. U atmosférických srážek jsou vody zat ěžovány oxidy síry a dusíku, p řípadn ě jinými látkami v ovzduší. Liniová kontaminace se projevuje zejména podél dopravních cest, lze zde o čekávat výskyt ropných látek, olova a chlorid ů. Co se tý če bodové kontaminace lze o čekávat zne čištění po- cházející z pr ůmyslu, nap ř. zne čišt ění jílovcovinou, splavenou hlušinou – Udánský potok, z vyt ěžených skládek MŠLZ, ze zem ědělství, silážní krmiva, fekálie, ropné látky, a dopravy, ropné látky čerpacích stanic apod. V dob ě zpracování zdrojového studie, rok 1995, bylo evi- dováno v rámci okresu 866 potenciálních zne čiš ťovatel ů, z nichž 177 objekt ů bylo navrženo do monitorovacího systému a 26 bylo ozna čeno jako havarijní, v našem p řípad ě se to týká především M ěste čka Trnávky. Co se týká obsahu radonu v podzemních vodách není toto aktuální problém okresu, respektive mikroregionu. Stupe ň čistoty, respektive slovní hodno- cení a index saprobity udávající zatížení toku organickými látkami se pohybuje v rozmezí I. a II., respektive 0,91 až 2,4.

DHV CR, s.r.o. 62 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Tabulka 9. 1 Rekapitulace významných zdroj ů pitné vody

Vydatnost Vydatnost Název jímacího objektu, studny, zá řezu -1 Název jímacího objektu, studny, zá řezu -1 v l.s v l.s MORAVSKÁ T ŘEBOVÁ BŘEZINKY QUECK 10,00 2 zá řezy v č. pramenní jímky 0,30 WELFEL 6,00 studna hl. 2m, pr ůměr 1m 0,20 KRAVÍ HORA 5,00 Celkem 0,50 zá řezy BORUŠOV 7,00 HARTINKOV vrt KUN ČINA HK 1 16,00 4 studny 1,20 studny M.T ŘEBOVÁ-SUŠICE S 1 5,00 JEVÍ ČKO vrt MT ČH 1 25,00 studna BISKUPICE 20,00 vrt MT ČH 4 40,00 studna REIFOVA PILA 10,00 vrt KUN ČINA M-1 18,50 studna U ZADNÍHO ARNOŠTOVA 4,00 zá řezy MLAD ĚJOV na MORAV Ě 1,20 zá řezy ČERVENÁ SKÁLA 3,00 vrty HM 2,HM 3 + ČS 5,00 zá řezy KLU ČANINA 1,50 zá řezy ROZSTÁNÍ 4,50 Vrt HV-502 - ve výstavbě 5,00 zá řezy RUDNÁ 2,00 Celkem 43,50 Celkem 145,20 MĚSTE ČKO TRNÁVKA BŘEZINA vrt HV-1 PETRÚVKA+ ČS 33 studna S1 + ČS 5,00 studna PLECHTINEC 0,2 zá řezy PEKELNÁ ZMOLA 8,30 zá řezy PACOV 4 vrt SLATINA 1,00 studna VRANOVÁ LHOTA Celkem 14,30 studna CHORNICE BORUŠOV zá řezy VRÁŽNÉ 2 vrt HB 1 25,00 Celkem 39,20 zá řezy 40,00 GRUNA Celkem 65,00 3 zá řezy 0,59 BĚLÁ U JEVÍ ČKA MALÍKOV jímací zá řez 5,00 vrt 2,70 KORUNA vrt T ŘEBA ŘOV 7,00 Celkem 236,50 Celkem 87,69 Zdroj: PRVKUC Svitavy, 1999

DHV CR, s.r.o. 63 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

9. 3 Odpady

Relativn ě dobrá kvalita životního prost ředí v mikroregionu MTJ vyplývá mimo jiné z důsledného postupu p ři řešení skládek a svoz ů komunálního odpadu a likvidace tzv. čer- ných skládek. V zájmu objektivity je vhodné konstatovat, že d ůslednost státních a samo- správných orgán ů není následována stejnou d ůsledností u všech obyvatel mikroregionu. Aktuální stav celkem 5 bývalých nebo černých skládek je uveden následn ě. • Třeba řov , bývalá skládka komunálního a ostatního odpadu, částe čně rekultivovaná, za- řazená do skupiny SII až SIII, nacházející se v oblasti Moravskot řebovska • Vranová Lhota , bývalé štoly t ěžby železné rudy z minulého století v nichž byly v 70. a 80. letech ukládány nebezpe čné odpady, ozna čená jako nejvýznamn ější a nejzávažn ější sta- rá ekologická zát ěž mikroregionu za řazená jako S IV, dislokovaná rovn ěž v oblasti Mo- ravskot řebovska • Jeví čko, bývalá skládka komunálního odpadu m ěsta Jeví čka, v sou časné dob ě probíhá její rekultivace, je za řazena jako S III, nachází se v oblasti Jeví čska • Vrážné, černá skládka v sou časné dob ě oživovaná s nutností provedení rekultivace, bez za řazení, rovn ěž se nachází v oblasti Jeví čska • Staré M ěsto, lokalita Goldberk, bývalá částe čně rekultivovaná černá skládka, s nutností dokon čení rekultivace a ozelen ění Osv ěta a informovanost ob čan ů je v této oblasti na nižší úrovni. Tuhý komunální odpad se z v ětšiny okresu sváží do obce B řezina. Dle údaj ů provozovatele činí množství ukládaného odpadu na tuto skládku cca 15 tis. t. za rok, kapacita vysta čí na 15 - 20 let provozu. V souvislosti se zm ěnami v p řipravovaném zákon ě o odpadech je t řeba upozornit na nutnost přípravy recykla čních prostor v obcích. Obce budou mít povinnost shromaž ďovat odpad, který bude t říd ěn a shromaž ďován. Vyžádá si to ur čité náklady v rámci municipálních rozpo čtů a je nezbytné s tímto faktem p ředem po čítat. Iniciativa pro p ředb ěžnou p řípravu t ěchto činností by m ěla v čas vyjít z odborného referátu OkÚ Svitavy.

DHV CR, s.r.o. 64 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

9. 4 P ůdy

Struktura p ůdy v mikroregionu v člen ění dle jednotlivých obcí je uvedena v následující tabulce.

Tabulka 9. 2 Struktura pozemk ů v ha

Název obce Orná p ůda Ostatní zem. Lesní p ůda Vodní plocha Zastav ěná Ostatní Celková půda 1 půda plochy 2 vým ěra obce

Bezd ěč í u Trnávky 350 74 229 6 7 34 700 Borušov 203 202 615 6 5 76 1 107 Dětřichov u M.T. 427 88 46 1 6 24 592 Dlouhá Lou čka 750 209 688 9 11 92 1 759 Gruna 430 85 453 3 6 62 1 039 Jan ůvky 127 52 118 0 2 14 313 Křenov 502 74 418 3 7 43 1 047 Kun čina 1 311 269 535 23 23 107 2 268 Linhartice 493 141 145 9 10 75 873 Malíkov 161 47 183 1 2 15 409 Měste čko Trnávka 1 718 746 2 212 31 37 283 5 027 Mlad ějov na Morav ě 454 112 303 2 9 46 926 Moravská T řebová 1 760 362 1 610 60 109 304 4 205 Radkov 303 54 267 4 4 32 664 Rozstání 389 109 193 2 5 42 740 Rychnov na Morav ě 1 216 356 635 17 16 119 2 359 Staré M ěsto 1 394 311 639 11 22 96 2 473 Třeba řov 1 062 239 118 41 18 83 1 561 Út ěchov 132 165 215 4 4 25 545 Vranová Lhota 179 266 876 10 9 66 1 406 Bělá u Jeví čka 259 250 394 3 8 57 971 Biskupice 273 133 640 8 10 46 1 110 Březina 369 100 538 6 8 143 1 164 Březinky 53 74 173 4 3 23 330 Hartinkov 87 59 351 1 2 15 515 Chornice 938 85 287 14 19 79 1 422 Jarom ěř ice 651 260 1 160 17 21 96 2 205 Jeví čko 980 247 878 19 36 164 2 324 Slatina 180 80 82 0 4 33 379 Vrážné 79 49 263 1 3 18 413 Celkem 17 230 5 298 15 264 316 426 2 312 40 846 Zdroj: ČSÚ, odd ělení Svitavy, 1997 Legenda:

1 Zahrady, ovocné sady, louky, pastviny p řípadn ě chmelnice a vinice 2 Neza řezané plochy (skládky, t ěžební lokality apod.)

DHV CR, s.r.o. 65 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Nejv ětší zastoupení z celkové rozlohy mikroregionu (40 846 ha) p ředstavuje zem ědělská půda, cca 55%, a lesní p ůda, cca 37%. Porovnání s okresem Svitavy a ČR je patrné z tabulky 9.3. Následující graf 9.1. a tabulka 9.3 udává procentní rozd ělení p ůdy ve vtahu k zájmovému území, respektive ve srovnání s okresem a Českou republikou.

Graf 9. 1 Procentní rozd ělení p ůdy ve vztahu k zájmovému území.

Zastav ěná p ůda Vodní plochy 1% Ostatní plochy 1% 6%

Lesní p ůda Orná p ůda 37% 42%

Ostatní zem ědělská p ůda 13%

Tabulka 9. 3 Srovnání zem ědělské a lesní p ůdy

Druh pozemk ů Mikroregion MTJ Okres Svitavy ČR ha %1 ha %1 Orná p ůda 17 230 42,2 60 990 45,7 39,2 Ostatní zem ědělská p ůda 5 298 13,0 20 334 15,2 15,1 Lesní p ůda 15 264 37,4 41 333 31,0 33,4 Vodní plocha 316 0,8 948 0,7 2,0 Zastav ěná plocha 426 1,0 1 500 1,2 1,6 Ostatní plochy 2 312 5,6 8 355 6,2 8,7 Zdroj: ČSÚ, odd ělení Svitavy, listopad 1997, Český ú řad zem ěměř ičský a katastrální Praha, 1998 Legenda: 1 Vztaženo k celkové rozloze mikroregionu cca 40 486 ha, okresu cca 133 460 ha Na základ ě uvedeného rozboru lze mikroregion charakterizovat jako uzemí s velmi silným zastoupením lesní a zem ědělské p ůdy. Ve vtahu k okresu tvo ří zem ědělská mikroregionu cca 55%, lesní p ůda cca 37 %. Co se tý če zne čišt ění p ůdy, nejv ětší podíl má t ěžba nerostných surovin v b řidlicových do- lech, černé skládky apod. Další ohrožení p ůd není známo.

DHV CR, s.r.o. 66 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

9. 5 T ěžba nerostných surovin

Samotný okres, a tedy i mikroregion MTJ, není bohatý na nerostné suroviny. Z celostátního hlediska jsou významné zásoby keramických žáruvzdorných jíl ů na rozhraní Českot řebovské vrchoviny, na západ ě Moravskot řebovské pahorkatiny a Malé Hané na východ ě. Jedná se o ložiska B řezinka s rozlohou 188 ha, p řípadn ě ložiska H řebe č, 254 ha, a Malonín u nichž již však t ěžba skon čila. T ěžba kamene a zpracování je jen místního významu. Jiná t ěžba ne- rostných surovin se zde již nevyskytuje.

9. 6 P říroda

Z celkového po čtu 143 významných krajinných prvk ů nacházejících se v okrese Svitavy je v mikroregionu MTJ zastoupeno 48, tj. zhruba 1/3. Dále se z celkové rozlohy p řírodních par- ků (11 835 ha) na uzemí MTJ nachází více než 50% t ěchto p řírodních atraktivit. Rovn ěž přírodní památky jsou, z celkové rozlohy v okresu Svitavy cca 88 ha, v mikroregionu zastoupeny více (cca 56 ha). Rekapitulace významných krajinných prvk ů je uvedena následně:

• přírodní park Bohdalov-Hartinkov o celkové vým ěř e 6 262 ha, jehož založení je dato- váno k 1. červnu 1996, se nachází na celém k.ú. obcí Vysoká, Hartinkov a částech k.ú. obcí Chornice, B řezinky, Vrážné a Vranová Lhota. Nelze opomenout, že tímto parkem protéká část řeky T řeb ůvka, jejíž pramenná oblast a st řední část až na soutok s Jeví čkou pat ří do svitavského bioregionu. Na tomto úseku vodního toku T řeb ůvky jsou dva rybá řské revíry s pstruhovou a mimopstruhovou vodou, které obhospoda řuje MO ČRS Moravská Třebová. • v oblasti Jeví čska bylo ke konci roku 1998 registrováno 10 botanicky významných kra- jinných prvk ů (2 lokality u B ělé u Jeví čka, 5 lokalit u B řezinky, a po jedné v Křenov ě, Šnekov ě - B řezina a Zadním Arnoštov ě - Jeví čko). • v oblasti Moravskot řebovska bylo ke konci roku 1998 registrováno 38 botanicky vý- znamných krajinných prvk ů (4 lokality v Linharticích, 17 lokalit u Rychnova na Morav ě, 5 lokalit v Petrušov ě - Staré M ěsto, po dvou lokalitách ve Starém M ěst ě, T řeba řov ě a Ko- run ě a po t řech lokalitách v P ěč íkov ě - M ěste čko Trnávka a ve Vranové Lhot ě). • přírodní památka Hradisko , k.ú. Staré M ěsto, vým ěra 26,38 ha, p ředstavuje rozsáhlý lesní komplex s výskytem chrán ěných a ohrožených druh ů vyšších rostlin, lze zde nalézt i zbytek slovanského hradišt ě. • přírodní památka Pod skálou nacházející se na k.ú. Mlad ějov, Nová ves, o rozloze 21 ha, zahrnující bohaté lesní porosty s četnými skalními ochozy. • přírodní rezervace Dlouholou čské strán ě nacházející se na k.ú. Dlouhá Lou čka, o cel- kové vým ěř e 60 ha s opukovými strán ěmi s rozsáhlými polop řirozenými spole čenstvy vyš- ších rostlin na extenzivních loukách a v lesích. • přírodní rezervace Rohová nacházející se na k.ú. Boršov, tvo ří významnou nadregionál- ní lokalitu zachovalých p řirozených a polop řirozených porost ů kv ětnatých bu čin a su ťo- vých les ů s výskytem řady chrán ěných a ohrožených druh ů rostlin a živo čich ů, t. č. je v návrhu na vyhlášení p řírodní rezervace. • památné listnaté stromy (lípa, dub) v lokalitách Moravská T řebová, k.ú. Vranová Lhota a k.ú. Biskupice.

DHV CR, s.r.o. 67 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

Ochrana významných krajinných prvk ů je zde legislativn ě zajišt ěna ze zákona č.114/1992 Sb., o Ochran ě p řírody a krajiny, týkající se respektování omezení využití uzemí. Z konkrétních opat ření z hlediska ochrany p řírody jsou realizována opa ření na zlepšení kvality povrchových vod dopln ěním technologie úprav odpadních vod od slou čenin fosforu v ČOV Moravská T řebová a ČOV M ěste čko Trnávka. Dále se jedná o obnovu migra čních prostup- ností T řeb ůvky stavbou rybích p řechod ů, zajišt ění pr ůchodnosti b řeh ů tak, aby vodní tok plnil funkci biokoridoru.

9. 7 Lesy

Rekapitulace celkové vým ěry lesní p ůdy mikroregionu dle údaj ů ČSÚ, odd ělení Svitavy dosahuje 15 264 ha, viz tabulka č. 9. 3. Vým ěra les ů samotného okresu Svitavy je druhou nej- vyšší ze všech východo českých okres ů. Údaje týkající se kategorizace ploch lesních porost ů a zastoupení jednotlivých druh ů d řevin jsou známy pouze za okres Svitavy, p řičemž zdrojem jsou data ÚHÚL z roku 1996. Pro p ředstavu celková plocha lesní p ůdy okresu Svitavy k tomuto datu činí 41 343 ha, celková plocha lesní p ůdy mikroregionu činí 15 264 ha, což je cca 37% z celkové lesní p ůdy okresu Svitavy. Přibližné rozd ělení les ů dle údaj ů ÚHÚL z roku 1996, podle kategorií tj. na hospodá řský, zvláštního ur čení a ochranný, p ředstavuje na úrovni okresu toto zastoupení: kategorie 1 - 60%, kategorie 2 - 0,4%, kategorie 3 - 37,7%. Z čehož jehli čnany jsou zastoupeny cca 87,7% a listnaté stromy cca 10,7%. Pr ůměrné stá ří strom ů je cca 60 let. Většina lesní p ůdy je ve vlastnictví státu, odborný dohled a hospoda ření zajiš ťuje Lesní zá- vod Svitavy, s výjimkou k.ú. Jarom ěř ice, kde se nachází nejv ětší soukromý lesní majetek. Využití les ů k těžb ě d řeva je nejvíce patrné v okolí Moravské T řebové, naopak, a to zejména ve spádových lokalitách Jeví čska slouží lesní porosty k chovu srn čí, mufloní, černé a drobné zv ěř e, zajíc ů, koroptví polních a bažant ů obojkových. Výrazné je i využití lesních porost ů pro turismus a rekrea ční ú čely. Co se tý če zalesn ění, p řípadn ě rekultivace poškozených lesních ploch v důsledku t ěžby ke- ramických a žáruvzdorných jíl ů, je tato nejvíce patrná v lokalit ě B řezina, kdy se jedná o zalesn ění ploch areálu MŠLZ Velké Opatovice. Stav lesních porost ů je uspokojivý. Negativním jevem je zna čný vliv nahodilé t ěžby vznikají- cí po pom ěrn ě častých v ětrných kalamitách. Podíl nahodilé t ěžby d řeva LZ Svitavy v roce 1992 činil z celkové výt ěžnosti 29,4 %.

9. 8 Hluk

Nadm ěrné hlukové zát ěže se ve sledovaném území nevyskytují. Pokud se jedná o registraci potenciálních zdroj ů hluku, lze toto spojovat p ředevším s dopravním zatížením. Viz v minulosti exponovaný pr ůjezd m ěstem Moravská T řebová, kterýžto byl eliminován vybudo- váním silni čního obchvatu m ěsta.

DHV CR, s.r.o. 68 Prosinec 1999

Profil mikroregionu Moravskot řebovska a Jeví čska

9. 9 Záv ěr

V oblasti ovzduší došlo v posledních letech vlivem plynofikace k výraznému úbytku v ětších a st ředních zdroj ů zne čišt ění, což lze z pohledu výrazného snížení emisní zát ěže vnímat velmi pozitivn ě. Problémem však z ůstává, a to zejména v zimním období, zvýšená produkce tuhých látek z lokálních topeniš ť, jakožto zvýšená koncentrace škodlivin v takto vytáp ěných lokalitách. Co se tý če vodních zdroj ů, jejich sou časná vydatnost výrazn ě p řevyšuje pot řebu pitné vody v mikroregionu. Co se tý če kvality vody a stupn ě zne čišt ění t ěchto podzemních zdroj ů pitné vody, tyto se vesm ěs nalézají v pásmech hygienické ochrany a tudíž zde není zaznamenáno žádné v ětší zne čišt ění. Menší problémy se vyskytují pouze u n ěkterých zdroj ů pitné vody vykazující zvýšené množství dusi čnan ů či solnost. Toto je však řešeno jejich uzav řením a za řazením do oblasti rezerv. O n ěco mén ě p řízniv ější je situace u povrchových vod, kdy lze místy, zejména u sídelních útvar ů, zaznamenat v ětší intenzitu plošného zne čišt ění v d ů- sledku chyb ějící kanalizace a čistíren odpadních vod. V oblasti odpad ů je zde namíst ě upozornit na nejvýznamn ější a nejzávažn ější ekologickou skládku nebezpe čného odpadu ve Vranové Lhot ě. Problémem k řešení rovn ěž z ůstává svoz a t říd ění odpadu, jakožto nutnost p řípravy recykla čních prostor v obcích. V mikroregionu MTJ je rovn ěž ve v ětší mí ře zastoupena zem ědělská a lesní p ůda . Využí- vání tohoto potenciálu však v posledních letech zaznamenalo jistý útlum, nicmén ě zem ěděl- ství a lesnictví má v mikroregionu svou tradici a opodstatn ění, které bude nutné op ět výrazn ě oživit. Výskyt, respektive t ěžba nerostných surovin není v mikroregionu nijak výrazná. V posled- ních letech dochází, zejména vlivem poklesu výroby keramických materiál ů, k jejímu postup- nému útlumu. Oblast přírody lze hodnotit velmi pozitivn ě. V mikroregionu MTJ lze nalézt botanicky zajíma- vé p řírodní památky, p řírodní rezervace a množství dalších krajinn ě významných prvk ů. Velmi významná je existence p řírodního parku, jakožto území se zvýšenou krajiná řskou hodnotou. V celkovém náhledu lze stav a kvalitu p řírody hodnotit jako velmi dobrou. U lesní p ůdy, respektive les ů je situace vícemén ě stabilizovaná, možné rozpaky snad zp ů- sobuje úbytek les ů v důsledku jejich t ěžby v okolí v ětších center mikroregionu. Nadm ěrné hlukové zát ěže se v mikroregionu nevyskytují, tudíž se z tohoto pohledu nejeví tato oblast jako problémová.

DHV CR, s.r.o. 69 Prosinec 1999