P)NURUS , 4 2004 : 6% -% 6 6% Mapování Dníz @ní pop ul ac A la>utì v Alké ( Cy Cnus oloH) na okr AIA 5vEtav O v lAtAcD 2 -2 2

Mapping of the breeding population of the Mute Swan ( Cygnus olor ) in Svitavy district during 2000 – 2002

JEøí Mac D ,imitro vova 29, 568 02 Svitavy [email protected]

Úvod Cílem práce bylo získat pøehled o vodních plochách, kde labutì velké hnízdí a zdržují se v dobì hnízdìní na okrese Svitavy, eventuelnì jaké jsou charakteristiky úspìšnosti hnízdìní, a zda-li dochází v hnízdní populaci v prùbìhu 3 let k nìjakým výrazným zmìnám. Mapování mìlo také pøinést nìkteré údaje o hnízdním prostøedí, možných pøíèinách neúspìšného hníz- dìní a srovnání s výsledky sèítání hnízdících labutí od roku 1980 v oblasti okresu Svitavy i s výsledky sledování labutí velkých ve východních Èe- chách v letech 2000 a 2001 v rámci celostátního sèítání. Metodika Mapování hnízdních populací labutí velkých na okrese Svitavy pro- bìhlo v letech 2000-2002, tedy první dva roky souèasnì s celorepublikovým mapováním, které koordinovala ÈSO (D. Rešl a J. Svobodová). Sledování navazuje na sbìr dat, který koordinoval a dále eviduje Lubor Urbánek z Litomyšle. Konkrétní termíny mapování byly: 17.-18. èervna 2000, 16.-17. èervna 2001 a 21.-23. èervna 2002. Nìkteré údaje (zejména poèet mláïat) byl pøípadnì doplòován krátce po termínech. Zaznamenávány byly tedy stejné údaje, které pøi celostátním mapování požadovala ÈSO. Zøetelnì však nebyla vìnována pozornost zjišování podílu šedých a bílých mláïat ve všech sledovaných oblastech (zejména Moravskotøebovsku). Pomìrnì dù- ležitým faktem je skuteènost, že nìkteré vodní plochy nebyly v letech mapování sledovány každoroènì (celkem 34, z toho 15 ploch bylo novì vytvoøeno). Pøi mapování jsme tedy konkrétnì zaznamenávali: poèet sledo- vaných vodních ploch, poèet vodních ploch s výskytem labutí, poèet a úspìšnost hnízdících párù, poèet mláïat v dobì mapování, prùmìrný poèet mláïat na úspìšné hnízdìní, poèet nehnízdících jedincù a celkový poèet labutí na vodních plochách. Nezabývali jsme se podrobnì pøíèinami úspìš- nosti/ neúspìšnosti hnízdìní. Proto nejsou blíže charakterizovány jednotli- vé vodní plochy (napø. podíl litorálních ploch nebo rozloha jednotlivých rybníkù). Výsledky mapování jsou zpracovány tak, že jednotlivé oblasti okresu Svitavy odpovídají èlenìní nového uspoøádání Pardubického kraje od 1.1.2003, tedy podle oblastí správních obvodù obcí s rozšíøenou pùsobností. 6&

Za základní materiály pro charakteristiku hnízdní populace labutí na okrese Svitavy do roku 2000, považuji práci URBÁNKA a HOLÁSKA (1995), eventuelnì URBÁNKA (1992). Pro možné srovnávání s populací Východo- èeského kraje (zejména roky 1980-85) lze zvolit práci HORY (1991), REŠLA a SVOBODOVÉ (2003) a SVOBODOVÉ a REŠLA (2001). Mapování probíhalo v tìchto 4 oblastech okresu (vybrané jednotlivé sledované oblasti mìst a obcí jsou uvedeny v závorce): Svitavsko (Svitavy, Hradec nad Svitavou, Rohozná, Opatovec a Opatov), Moravskotøebovsko (Moravská Tøebová, Boršov, Kunèina, Tøebaøov, Radišov, Rychnov, Koruna, Køenov, Smolná, Petrùvka, Jevíèko a Pìèíkov), Polièsko (Polièka, Polièka- Modøec, Stašov, Jedlová, Korouhev, Laènov, Sádek a Pomezí) a Litomyšl- sko (Litomyšl, Tržek, Horky, Osík a Budislav). Na mapování hnízdních populací labutí velkých se podíleli tito dobro- volníci: Andrle, Janoušek, Jetmar, Lešinger, Mach, Novotný, Polák, Sopou- šek, Urbánek, Vyskoèil a Zahálka. Historie hnízdní populace labutì velké na okrese Svitavy Jak uvádí URBÁNEK a HOLÁSEK (1995) i HORA (1991), byla hnízdní populace labutì velké v okrese Svitavy podmínìna vývojem v oblasti Pola- bí, na rozhraní tehdejšího Støedoèeského a Východoèeského kraje. V sousedních okresech dnešního kraje Pardubického (UO, CR a PA) hnízdi- ly labutì døíve než v okrese Svitavy (Pardubicko 1974, Chrudimsko 1976 a Orlickoústecko 1977), kde první prokázané úspìšné hnízdìní bylo dolože- no v roce 1980 na rybnících Pomezský v Pomezí u Polièky a Heømánek u Horek na Litomyšlsku. Neúspìšnì hnízdily labutì v tomto roce ještì v Men- dryce a na rybníku Rùžový u Litomyšle. V následujícím roce došlo k šíøení i do jihovýchodních oblastí Svitavska (URBÁNEK & HOLÁSEK 1995, HORA 1991). V letech 1980-1985 se na okrese Svitavy nacházelo 4-11% hnízdní populace labutí tehdejšího Východoèeského kraje (nejvíce /11%/ právì v roce 1980) (HORA 1991). V nejvýchodnìjší oblasti okresu (Moravskotøebovsko) bylo první hníz- dìní prokázáno až v roce 1995 u Tøebaøova. Je však pravdìpodobné, že zde mohlo dojít k neevidovanému hnízdìní již døíve. Tradièními hnízdními ob- lastmi se stalo Litomyšlsko a Svitavsko. Do vyšších poloh na Polièsku (kro- mì hnízdìní v poèátku 80. let v Pomezí) se labutì rozšíøily od roku 1993, kdy zahnízdil 1 pár v Jedlové (620 m n.m.). Maximum hnízdících párù (12) bylo na okrese zaznamenáno v roce 2002. Další vrcholy v poètu hnízdících párù nastaly v letech 1995 (11) a 1983, 1989 a 2003 (9) – viz. graf è.1. Z doby sledování labutích hnízdiš (1980-2003) jsou známy 2 pøípady hnízdìní mimo vodní plochy (rok 1994 pod rybníkem Šotka a rok 1995 na øece Louèné v Nedošínì, obojí na Litomyšlsku) (URBÁ- NEK & HOLÁSEK 1995). Prùmìrný poèet hnízdících labutí velkých na okrese je 6,66 páru/1 rok. Prùmìrný poèet úspìšnì hnízdících párù na okrese je 5,12 páru/1rok. Prù- mìrný poèet vyvedených mláïat na 1 úspìšné hnízdìní je 5. Prùmìrný poèet vyvedených mláïat v jednom roce je 23,4 – údaje z let 1980-2003 (vše URBÁNEK & HOLÁSEK 1995 a autor). Zatím co v poètu hnízdících párù labutí je trend mírnì vzrùstající, v poètu úspìšnì vyvedených mláïat je tomu spíše naopak. 6'

Charakteristika oblasti Rozloha okresu je 1334,7 km 2. Nadmoøská výška 285 (øeka Louèná na Litomyšlsku) – 781 m n.m. (Ždárské vrchy u Èeských Milov na Polièsku). Nižší polohy se nacházejí na Litomyšlsku (Východoèeská tabule) a Morav- skotøebovsku (Boskovická brázda). Svitavsko a Moravskotøebovsko leží ve støedních nadmoøských výškách. Nejvyšší oblastí je Polièsko. Teplé a suché podnebí je na Litomyšlsku a Moravskotøebovsku. Oblast Svitavska je ponì- kud chladnìjší i vlhèí. Výraznì chladnìjší i vlhèí je pak oblast Polièska. Celým okresem prochází ve smìru JZ-SV hranice hlavního evropského roz- vodí. Fytogeograficky vìtšinu okresu øadíme k mezofytiku, jen na jihozá- padní okraj zasahuje okrajem oreofytikum. I z pohledu zoogeografie se v území okresu støetávají prvky jak teplomilné, tak i chladnomilné fauny. Ve sledované oblasti se nachází více než 90 vodních ploch o celkové rozloze pøibližnì 415 ha. Nejvíce jich je na Moravskotøebovsku, které je také nejrozsáhlejším zájmovým územím. Vìtšina ploch má charakter menších ryb- níèkù nebo nádrží. Podíl litorálních porostù na jednotlivých vodních plo- chách není velký. Øada nádrží nebo malých rybníèkù jsou bez tìchto porostù a labutì je pro hnízdìní vìtšinou nevyužívají. K urèité koncentraci vodních ploch došlo po vybudování soustavy ryb- níkù a nádrží u Tøebaøova. Nìkteré plochy zde vznikají v poslední dobì v rámci revitalizace krajiny. Polièsko je oblastí, která má rovnìž více vodních ploch. Pøevážná vìtšina však byla (Jedlová a Stašov) vybudovaná až v 90. letech 20. století a má charakter spíše menších rybníèkù nebo nádrží s cho- vem rakù nebo vedlejších druhù ryb. Na mnohých z nich (zejména v okolí Polièky) se intenzivnì sportovnì rybaøí. Na Svitavsku a Litomyšlsku nové vodní plochy témìø nevznikají. Nachází se zde více starších rybníkù vìtší rozlohy (nejvìtší Hvìzda u Opatova má 80 ha). Patrnì tyto plochy sehrály významný vliv v šíøení labutí velkých do okresu Svitavy. Výsledky

A) Pøehled vodních ploch s výskytem labutí a hnízdìní

Svitavsko: Kontrolováno 17 vodních ploch za dobu sèítání (12 ploch pravidelnì).

Poèet ploch s výskytem labutí: 8 – Dolní rybník (Svitavy), Horní rybník (Svitavy), „Dolní rybníèek“ (Hradec n. Svitavou), Èerný rybník (Opatov), Mušlový rybník (Opatov), Nový rybník (Opatov), rybník Vidlák (Opatov), rybník Sychrovec (Opatovec).

Hnízdní plochy: 5 – Dolní rybník (Svitavy, 2000-2002), Horní rybník (Svitavy, 2001 a 2002), „Dolní rybníèek“ (Hradec n. Svitavou, 2000 a 2001), Èerný rybník (Opatov, 2001 a 2002), Mušlový rybník (Opatov, 2000 a 2002).

Poèet úspìšných hnízdìní: 10 – 3x Dolní rybník (Svitavy, 2000-2002), Horní rybník (Svitavy, 2002), 2x „Dolní rybníèek“ (Hradec n. Svitavou, 2000 a 2001), 2x Èerný rybník (Opatov, 2001 a 2002), 2x Mušlový rybník (Opatov, 2000 a 2002). %0

Moravskotøebovsko: Kontrolováno 34 vodních ploch za dobu sèítání (27 ploch pravidelnì).

Poèet ploch s výskytem labutí: 12 – Udánský nový rybník (M. Tøebo- vá), Starý udánský rybník (M. Tøebová), Boršovský horní rybník (Boršov), retenèní nádrž (Tøebaøov), Velký rybník (Tøebaøov), Mlýnský rybník (Tøe- baøov), rybník Rohlíèek (Tøebaøov), Køtìný rybník (Tøebaøov), rybník No- havica (Tøebaøov), Škaredý rybník (Tøebaøov), „Biocentrum“ (Jevíèko), vodní nádrž Smolná (Jevíèko).

Hnízdní plochy: 8 – Udánský nový rybník (M. Tøebová, 2000 a 2002), Boršovský horní rybník (Boršov, 2002), Velký rybník (Tøebaøov, 2000), Mlýn- ský rybník (Tøebaøov, 2001), Køtìný rybník (Tøebaøov, 2002 – neúspìšnì), rybník Nohavica (Tøeba- øov, 2001), Škaredý rybník (Tøebaøov, 2002 – neúspìšnì), vodní nádrž Smolná (Jevíèko, 2001 a 2002).

Poèet úspìšných hnízdìní: 8 – 2x Udánský nový rybník (M. Tøebová, 2000 a 2002), 2x vodní nádrž Smolná (Jevíèko, 2001 a 2002), Boršovský horní rybník (Boršov, 2002), Velký rybník (Tøebaøov, 2000), Mlýnský rybník (Tøebaøov, 2001), rybník Nohavica (Tøebaøov, 2001).

Polièsko: Kontrolováno 39 vodních ploch za dobu sèítání (38 ploch pravidelnì).

Poèet ploch s výskytem labutí: 8 – Horní rybník (Stašov), rybník Kmotr (Jedlová), rybník Kmotøík (Jedlová), rybník Luèní (Jedlová), Laènovský ryb- ník (Laènov), Pavlišùv rybník (Sádek), odkal. nádrž Masokombinátu Poliè- ka (Sádek), Nový rybník (Polièka-Modøec).

Hnízdní plochy: 2 – Laènovský rybník (Laènov, 2000, 2001 a 2002), Pavlišùv rybník (Sádek, 2000 a 2001).

Poèet úspìšných hnízdìní: 5 – 3x Laènovský rybník (Laènov, 2000- 2002), 2x Pavlišùv rybník (Sádek, 2000 a 2001).

Litomyšlsko: Kontrolováno 13 vodních ploch za dobu sèítání (7 ploch pravidelnì).

Poèet ploch s výskytem labutí: 3 – rybník Šotka (Tržek), Hluboký (Lito- myšl), rybník Velký Košíø (Litomyšl). Hnízdní plochy: 2 – rybník Velký Košíø (Litomyšl, 2002), rybník Hlubo- ký (Litomyšl, 2002 – neúspìšnì).

Poèet úspìšných hnízdìní: 1 – rybník Velký Košíø (Litomyšl, 2002). %

B) Nehnízdící jedinci Bìhem doby mapování nebylo zaznamenáno vìtší shromaždištì labutí v dobì hnízdìní na okrese. Mírnì zvýšený poèet labutí byl pozorován jen na Svitavsku. V roce 2000 na Novém rybníku u Opatova (9 ad. nebo subad.) a v roce 2002 na rybníku Sychrovec v Opatovci (7 ad. nebo subad.). Poèet zjištìných nehnízdících labutí postupnì v letech mapování klesal, pøièemž však poèet adultních a subadultních jedincù zùstal v podstatì stejný. Nejví- ce jedincù, kteøí nehnízdili bylo pozorováno na Moravskotøebovsku (cel- kem 23).

C) Pøehled výsledkù mapování Ze souborné tabulky è. 1 je patrná vzestupná hodnota vodních ploch, kde se labutì v dobì hnízdìní na okrese vyskytují, vzestupná hodnota po- ètu hnízdících a úspìšnì hnízdících párù. Poèty nehnízdících jedincù bì- hem tøí mapovacích let postupnì úmìrnì klesal. Celkový poèet adultních a subadultních jedincù byl tak prakticky po 3 roky stálý. Poèty vyvedených mláïat byly podprùmìrné jen v prvním roce mapování. Nejvyššího prùmìr- ného poètu vyvedených mláïat bylo dosaženo v roce 2001.

Tab. 1: Souborné výsledky sledování výskytu labutì velké v okrese Svitavy. Tab.1: Results of the control of the Swan occurrence in Svitavy district.

Celkem / Pr ùmìr / 2000 2001 2002 Total Average

Po èet kontrolovaných vodních ploch / 79 89 91 103 86,33 Number of controlled localities Po èet vodních ploch s výskytem labutí / 16 17 18 31 17 Number of occupied localities Po èet hnízdících párù / 7 8 12 27 9 Number of breeding pairs Úsp ìšnost hnízdících párù (Ú/N) / 7/0 8/0 9/3 24/3 8/1 Breeding success (S/U) Po èet mláïat v dob ì mapování / 26 38 37 101 33,7 Number of young during the mapping Pr ùmìrný poèet mláïat na úspìšné hnízd ìní / 3,7 4,6 4,1 4,15 Average No. of young per successful breeding Po èet nehnízdících jedincù / 22 18 16 56 18,7 Number of non-breeding individuals Celkový po èet labutí (ad.+ subad./pull.) / 36/26 34/38 34/37 104/101 34,7/33,7 Total number of Swans %2

Z pøehledu tabulky è. 2 je zøejmé, že labutì v mapovací dobì obývaly tøetinu vodních ploch na okrese Svitavy. Nejvìtší procentuální zastoupení má Svitavsko (47% vodních ploch této oblasti), kde je také nejvìtší úspìš- nost hnízdìní (29%) vzhledm k poètu vodních ploch. Svitavsko je oblastí, kde se za dobu tøíletého mapování vyvedlo také nejvíce mláïat. Nejménì labutìmi obsazenou oblastí bylo v letech mapování Litomyšl- sko a Polièsko. Nejvíce labutích párù vyhnízdilo v letech 2000-2002 na Svitavsku a Moravskotøebovsku. Úspìšné hnízdìní probìhlo na 15,5% vod- ních ploch okresu. Pøibližnì 54% labutí, které se v dobì hnízdìní vyskyto- valy na okrese, jsou nehnízdící jedinci.

Tab. 2: Výsledky hnízdìní labutì velké podle oblastí okresu Svitavy. Tab. 2: Bree di ng re sult sindi BB erent reg io nsoB Svi ta vydis tr ict . ebovsko ø èsko Svitavsko M. T Poli Litomyšlsko Celkem

Po èet kontrolovaných vodních ploch / 17 34 39 13 103 Number of controlled localities Po èet vodních ploch s výskytem labutí / 8 12 8 3 31 Number of occupied localities Po èet ploch s úsp ìšným hnízdìním / 5 8 2 1 16 Number of localities with a succsseful breeding Úsp ìšnost hnízdících párù (C/Ú/N) / 10/10/0 10/8/2 5/5/0 2/1/1 27/24/3 Breeding success (total/success./unsuccess.) Po èet mláïat v dob ì mapování / 43 33 21 4 101 Number of young during the mapping Pr ùmìrný poèet mláïat na úspìšné hnízd ìní / 4.3 4.1 4.2 4 4.15 Average No. of young per successful breeding Po èet nehnízdících jedincù / 17 23 11 5 56 Number of non-breeding individuals Celkový po èet labutí (ad.+ subad./pull.) / 37/43 39/33 21/21 7/4 104/101 Total number of Swans

Diskuse

A) Poèty hnízdících párù Tøíleté mapování hnízdních populací labutí velkých v letech 2000-2002 potvrdilo, že poèátek první dekády 21. století se stal dalším obdobím vzrùs- tu poètu hnízdících párù (tentokrát po poklesu v letech 1997 a 1998, viz obr. 1). V roce 2002 bylo dosaženo od roku 1980 již 4 maximálního poètu párù hnízdících labutí na okrese Svitavy, který se opakuje pravidelnì po 6-7 letech. Mapování ukázalo, že stále nejstabilnìjší hnízdní oblastí okresu je Svi- tavsko, kde jak v dobì mapování, tak i v historii hnízdních populací zahníz- dilo nejvíce párù labutí. Naopak na Litomyšlsku, kde labutì døíve hnízdily %3 poèetnìji (zejména v období let 1989-1996), dochází v posledních letech k poklesu hnízdících párù. V obou oblastech mj. prakticky nevznikají nové vodní plochy. Mapování dále potvrdilo, že poèet hnízdících párù na Poliè- sku je od poloviny 90. let 20. století stabilní (a to i pøesto, že zde zejména v posledních 4 letech vznikla øada nových vodních ploch), a že oblastí, kde dochází v poslední dobì ke vzrùstu poètu hnízdících párù labutí je Morav- skotøebovsko. Poèty úspìšnì hnízdících párù labutí, jsou (tak jako patrnì i v jiných místech ÈR) stále ještì redukovány lidskou zámìrnou likvidací snùšek, což je jev, který je i v okrese Svitavy bohužel stále zaznamenáván. Celkový pomìr mezi úspìšným a neúspìšným hnízdìním byl však v dobì mapování výraznì pozitivní. Z pohledu východních Èech, tvoøí hnízdící páry okresu Svitavy v roce 2000 asi 10% a v roce 2001 asi 14% všech hnízdících párù labutí, pøièemž z roku 2001 jsou negativní nebo nehlášené (?) výsledky z okresù Trutnov a Ústí nad Orlicí (REŠL & SVOBODOVÁ 2003).

16

12 pairs  of  No.

/ 8 párù

Poèet 4

0 2 2 2 994 996 998 000 00 984 986 988 990 99 980 98 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1

Obr. 1: Poèty všech hnízdících párù labutí velkých ( Cygnu solor) v okrese Svitavy v letech 1980 – 2003 (Urbánek a Holásek /1995/ a autor). Fig. 1: Numbers of all breeding pairs of the Mute Swan ( Cygnu solor) in Svitavy district during 1980 – 2003. %4

B) Lokality hnízdìní V letech mapování bylo nejvíce hnízdních ploch (8) zjištìno na Morav- skotøebovsku, kde je i druhý nejvyšší poèet sledovaných vodních ploch. Na Svitavsku je v poslední dobì hnízdních ploch 5, pøestože poèet sledova- ných vodních ploch je pomìrnì nízký (17). Pøestože na Polièsku je nejvìtší množství sledovaných vodních ploch, vzhledem zejména k jejich charakte- ru a jejich vyšší nadmoøské výšce, je poèet hnízdících párù menší. Pøesto právì Polièsko a Svitavsko jsou oblasti, kde v dobì mapování hnízdily labu- tì na stálých hnízdištích. Charakter vodních ploch, které si labutì vyhledávají je pomìrnì rùzný. Hnízdìní probíhá na malých rybníècích a nádržích i rozsáhlejších vodních plochách rybníkù. Vìtšinou jsou na hnízdištích alespoò menší litorální po- rosty (zejména rákos obecný).

C) Poèty mláïat Prùmìrný poèet mláïat v dobì mapování (4,15), odráží dlouhodobìjší klesající trend nejen okresu Svitavy (viz. graf è.2), ale jak uvádí (REŠL & SVOBODOVÁ 2003) i stav ve východních Èechách. Oproti této oblasti byl zjištìn v okrese Svitavy ve stejnou dobu menší prùmìrný poèet vyvede- ných mláïat – v roce 2000 4,5 VÈ, okres SY 3,7 a v roce 2001 4,8 VÈ, okres SY 4,6 (REŠL & SVOBODOVÁ 2003). V roce 2000 byla dokonce v okrese Svitavy zjištìna jedna z nejmenších hodnot prùmìrného poètu vyvedených labutích mláïat. V poètu prùmìr- ného poètu mláïat na úspìšné hnízdìní se touto hodnotou jednotlivé ob- lasti okresu výraznì neliší (4 až 4,3). HUDEC (1994) pak uvádí prùmìr 4,9 vyvedených mláïat v ÈR z let 1980- 1985. V tomto období byl ve východních Èechách stejný prùmìrný poèet 4,9 (n=340) vyvedených mláïat, který se opakoval i v roce 1990 (HORA 1991).

D) Nehnízdící jedinci Je vcelku zajímavým zjištìním, že poèet nehnízdících labutí v prùbìhu mapování klesal, pøestože celkový poèet adultních a subadultních jedincù zùstával pøibližnì stejný. Mùže to zavádìt otázku, zda-li v prostøedí okresu nedošlo v dobì mapování (pøi souèasném zvýšení hnízdních párù) k zahnízdìní døíve nedospìlých jedincù, kteøí se v tomto prostøedí pohybu- jí. V tom pøípadì lze v budoucnu oèekávat vzestup poètu hnízdících párù na Moravskotøebovsku, kde bylo zaznamenáno právì nejvíce nehnízdících labutí. K výraznému soustøeïování nehnízdících labutí (snad kromì 2 pøí- padù na Svitavsku, kdy poèet labutí byl 7 a 9) v mìsících kvìten a èerven na jednotlivých vodních plochách nedochází. %5

8 / 6 labutí

Swans  mláïat young

 4 poèet No.of

 ge

)LAH= 2 Prùmìrný

0 2 2 2 980 98 984 986 988 990 99 994 996 998 000 00 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2

Obr. 2: Prùmìrný poèet úspìšnì vyvedených mláïat labutí velkých ( Cygnu s olor) v okrese Svitavy v letech 1980 – 2003 (Urbánek a Holásek /1995/ a autor). Fig. 2: Average number of successfully fledged young Mute Swans ( Cygnu solor) in Svitavy district during 1980 – 2003.

Závìr Sledováním populaèní dynamiky hnízdní populace labutì velké na okrese Svitavy, by se mìla zabývat podrobnìjší studie, která by mohla vzniknout v roce 2004 v souvislosti s 25. hnízdní sezónou na okrese Svitavy. Mapová- ní této hnízdní populace v letech 2000-2002 potvrdilo další vrchol v poètech hnízdících párù na okrese Svitavy, který se s urèitou periodicitou od roku 1980 opakuje. Dále potvrdil urèitý dlouhodobìjší sestupný trend v poètu úspìšnì vyvedených mláïat v okrese Svitavy. Prùmìrný poèet vyvede- ných mláïat na úspìšné hnízdìní není však ve všech oblastech okresu výraznì odlišný (4 až 4,3). Mapováním se ukázalo, že nejstabilnìjší hnízdní oblastí je Svitavsko, na Moravskotøebovsku dochází v postupnému vzrùstu hnízdících párù i poètu hnízdních ploch, a zatímco na Polièsku se od polovi- ny 90. let 20. století hnízdní páry labutí po vzrùstu stabilizovaly, tak na Litomyšlsku od této doby došlo k poklesu poètu hnízdících párù. Nejvíce nehnízdících labutí bylo zjištìno na Moravskotøebovsku, kde vyšší poèet hnízdících párù i nehnízdících labutí mùžeme také vysvìtlovat lepším po- krytím oblasti mapovateli v dobì našeho sèítání, než tomu bylo v døívìjších letech. Labutì obývají v dobì hnízdìní tøetinu vodních ploch okresu a úspìšnì hnízdí na 15,5% jejich poètu. Výsledným zjištìním je i skuteènost, že ve %6

3 mapovacích letech nedošlo na okrese Svitavy k výraznìjší zmìnì sledo- vaných charakteristik (kromì znatelného poklesu poètu vyvedených mlá- ïat v roce 2000) hnízdní populace labutì velké. Souhrn V letech 2000-2002 bylo provedeno mapování hnízdních populací la- butì velké ( Cygnu solor) na území okresu Svitavy. Sledováno bylo 90 vod- ních ploch o rozloze 415 ha. V dobì mapování hnízdilo prùmìrnì 9 párù labutí, nejvíce na Svitavsku a Moravskotøebovsku. Jde o zvýšený poèet oproti dlouhodobému prùmìru ve sledovaném území – 6,7 párù. V roce 2002 pak zahnízdil nejvìtší poèet párù (12) od roku prvního hnízdìní na okrese (1983). V mapovacích letech došlo k nárùstu hnízdících párù labutí v oblasti Moravskotøebovska. Potvrzen byl pak pokles poètu vylíhnutých mláïat na hnízdící pár, což je zároveò i trend posledních let zøejmì nejen ve východních Èechách. Nebylo zjištìno významné shromaždištì nehnízdí- cích labutí, kterých bylo zaznamenáno 51% z celkového poètu adultních nebo subadultních jedincù. Summary Mapping of breeding population of the Mute Swan ( Cygnu solor) was carried out in 2000 – 2002 in Svitavy district. 90 open water localities of an area 415 ha were observed. During the mapping, in average 9 pairs were breeding, mostly in Svitavy region and region of Moravská Tøebová. Those numbers are higher than is the usual long-term average in the observed region – 6.7 pairs. In 2002, the highest number of breeding pairs was recorded (12 pairs) since the first breeding of the Mute Swan in Svitavy district in 1983. The number of breeding pairs rose during the mapping in Moravská Tøebová region. Decline in number of hatched chicks per one breeding pair was confirmed. This trend was recorded not only in Eastern Bohemia in recent years. No important gathering sites of non-breeding individuals were observed. The non-breeding individuals made up to 51% of the total number of adult or subadult individual. Literatura HORA J., 1991: Základní informace o populaci labutì velké ( Cygnu solor) ve Východoèeském kraji. Panu rus,3: &' - 06 . HUDEC K. (ed.), 1994: Fauna ÈR a SR, Ptáci 1. )cademi a,Pr aha. REŠL D. & SVOBODOVÁ J., 2003: Výsledky letního sèítání labutì velké (Cygnu solor)ve východních Èechách v roce 2001. Panu rus, 3:5 %-63 . SVOBODOVÁ J. & REŠL D., 2001: Výsledky sèítání labutì velké ( Cygnu s olor)ve východních Èechách v roce 2000. Panu rus, : ' -30 . URBÁNEK L., 1992: Labu velká v okrese Svitavy a Ústí nad Orlicí. Od Tr stì nické stezk y, '' 2  :26-2 &. URBÁNEK L. & HOLÁSEK R., 1995: Historie vzniku a stav populace labutì velké ( Cygnu solor)na Svitavsku. Nepublik ová no.

ISBN 80 -86046-7 2-9