P)NURUS , 4 2004 : 6% -% 6 6% Mapování Dníz @ní pop ul ac A la>utì v Alké ( Cy Cnus oloH) na okr AIA 5vEtav O v lAtAcD 2 -2 2 Mapping of the breeding population of the Mute Swan ( Cygnus olor ) in Svitavy district during 2000 – 2002 JEøí Mac D ,imitro vova 29, 568 02 Svitavy [email protected] Úvod Cílem práce bylo získat pøehled o vodních plochách, kde labutì velké hnízdí a zdrují se v dobì hnízdìní na okrese Svitavy, eventuelnì jaké jsou charakteristiky úspìnosti hnízdìní, a zda-li dochází v hnízdní populaci v prùbìhu 3 let k nìjakým výrazným zmìnám. Mapování mìlo také pøinést nìkteré údaje o hnízdním prostøedí, moných pøíèinách neúspìného hníz- dìní a srovnání s výsledky sèítání hnízdících labutí od roku 1980 v oblasti okresu Svitavy i s výsledky sledování labutí velkých ve východních Èe- chách v letech 2000 a 2001 v rámci celostátního sèítání. Metodika Mapování hnízdních populací labutí velkých na okrese Svitavy pro- bìhlo v letech 2000-2002, tedy první dva roky souèasnì s celorepublikovým mapováním, které koordinovala ÈSO (D. Rel a J. Svobodová). Sledování navazuje na sbìr dat, který koordinoval a dále eviduje Lubor Urbánek z Litomyle. Konkrétní termíny mapování byly: 17.-18. èervna 2000, 16.-17. èervna 2001 a 21.-23. èervna 2002. Nìkteré údaje (zejména poèet mláïat) byl pøípadnì doplòován krátce po termínech. Zaznamenávány byly tedy stejné údaje, které pøi celostátním mapování poadovala ÈSO. Zøetelnì vak nebyla vìnována pozornost zjiování podílu edých a bílých mláïat ve vech sledovaných oblastech (zejména Moravskotøebovsku). Pomìrnì dù- leitým faktem je skuteènost, e nìkteré vodní plochy nebyly v letech mapování sledovány kadoroènì (celkem 34, z toho 15 ploch bylo novì vytvoøeno). Pøi mapování jsme tedy konkrétnì zaznamenávali: poèet sledo- vaných vodních ploch, poèet vodních ploch s výskytem labutí, poèet a úspìnost hnízdících párù, poèet mláïat v dobì mapování, prùmìrný poèet mláïat na úspìné hnízdìní, poèet nehnízdících jedincù a celkový poèet labutí na vodních plochách. Nezabývali jsme se podrobnì pøíèinami úspì- nosti/ neúspìnosti hnízdìní. Proto nejsou blíe charakterizovány jednotli- vé vodní plochy (napø. podíl litorálních ploch nebo rozloha jednotlivých rybníkù). Výsledky mapování jsou zpracovány tak, e jednotlivé oblasti okresu Svitavy odpovídají èlenìní nového uspoøádání Pardubického kraje od 1.1.2003, tedy podle oblastí správních obvodù obcí s rozíøenou pùsobností. 6& Za základní materiály pro charakteristiku hnízdní populace labutí na okrese Svitavy do roku 2000, povauji práci URBÁNKA a HOLÁSKA (1995), eventuelnì URBÁNKA (1992). Pro moné srovnávání s populací Východo- èeského kraje (zejména roky 1980-85) lze zvolit práci HORY (1991), RELA a SVOBODOVÉ (2003) a SVOBODOVÉ a RELA (2001). Mapování probíhalo v tìchto 4 oblastech okresu (vybrané jednotlivé sledované oblasti mìst a obcí jsou uvedeny v závorce): Svitavsko (Svitavy, Hradec nad Svitavou, Rohozná, Opatovec a Opatov), Moravskotøebovsko (Moravská Tøebová, Borov, Kunèina, Tøebaøov, Radiov, Rychnov, Koruna, Køenov, Smolná, Petrùvka, Jevíèko a Pìèíkov), Polièsko (Polièka, Polièka- Modøec, Staov, Jedlová, Korouhev, Laènov, Sádek a Pomezí) a Litomyl- sko (Litomyl, Trek, Horky, Osík a Budislav). Na mapování hnízdních populací labutí velkých se podíleli tito dobro- volníci: Andrle, Janouek, Jetmar, Leinger, Mach, Novotný, Polák, Sopou- ek, Urbánek, Vyskoèil a Zahálka. Historie hnízdní populace labutì velké na okrese Svitavy Jak uvádí URBÁNEK a HOLÁSEK (1995) i HORA (1991), byla hnízdní populace labutì velké v okrese Svitavy podmínìna vývojem v oblasti Pola- bí, na rozhraní tehdejího Støedoèeského a Východoèeského kraje. V sousedních okresech dneního kraje Pardubického (UO, CR a PA) hnízdi- ly labutì døíve ne v okrese Svitavy (Pardubicko 1974, Chrudimsko 1976 a Orlickoústecko 1977), kde první prokázané úspìné hnízdìní bylo doloe- no v roce 1980 na rybnících Pomezský v Pomezí u Polièky a Heømánek u Horek na Litomylsku. Neúspìnì hnízdily labutì v tomto roce jetì v Men- dryce a na rybníku Rùový u Litomyle. V následujícím roce dolo k íøení i do jihovýchodních oblastí Svitavska (URBÁNEK & HOLÁSEK 1995, HORA 1991). V letech 1980-1985 se na okrese Svitavy nacházelo 4-11% hnízdní populace labutí tehdejího Východoèeského kraje (nejvíce /11%/ právì v roce 1980) (HORA 1991). V nejvýchodnìjí oblasti okresu (Moravskotøebovsko) bylo první hníz- dìní prokázáno a v roce 1995 u Tøebaøova. Je vak pravdìpodobné, e zde mohlo dojít k neevidovanému hnízdìní ji døíve. Tradièními hnízdními ob- lastmi se stalo Litomylsko a Svitavsko. Do vyích poloh na Polièsku (kro- mì hnízdìní v poèátku 80. let v Pomezí) se labutì rozíøily od roku 1993, kdy zahnízdil 1 pár v Jedlové (620 m n.m.). Maximum hnízdících párù (12) bylo na okrese zaznamenáno v roce 2002. Dalí vrcholy v poètu hnízdících párù nastaly v letech 1995 (11) a 1983, 1989 a 2003 (9) viz. graf è.1. Z doby sledování labutích hnízdi (1980-2003) jsou známy 2 pøípady hnízdìní mimo vodní plochy (rok 1994 pod rybníkem otka a rok 1995 na øece Louèné v Nedoínì, obojí na Litomylsku) (URBÁ- NEK & HOLÁSEK 1995). Prùmìrný poèet hnízdících labutí velkých na okrese je 6,66 páru/1 rok. Prùmìrný poèet úspìnì hnízdících párù na okrese je 5,12 páru/1rok. Prù- mìrný poèet vyvedených mláïat na 1 úspìné hnízdìní je 5. Prùmìrný poèet vyvedených mláïat v jednom roce je 23,4 údaje z let 1980-2003 (ve URBÁNEK & HOLÁSEK 1995 a autor). Zatím co v poètu hnízdících párù labutí je trend mírnì vzrùstající, v poètu úspìnì vyvedených mláïat je tomu spíe naopak. 6' Charakteristika oblasti Rozloha okresu je 1334,7 km 2. Nadmoøská výka 285 (øeka Louèná na Litomylsku) 781 m n.m. (dárské vrchy u Èeských Milov na Polièsku). Nií polohy se nacházejí na Litomylsku (Východoèeská tabule) a Morav- skotøebovsku (Boskovická brázda). Svitavsko a Moravskotøebovsko leí ve støedních nadmoøských výkách. Nejvyí oblastí je Polièsko. Teplé a suché podnebí je na Litomylsku a Moravskotøebovsku. Oblast Svitavska je ponì- kud chladnìjí i vlhèí. Výraznì chladnìjí i vlhèí je pak oblast Polièska. Celým okresem prochází ve smìru JZ-SV hranice hlavního evropského roz- vodí. Fytogeograficky vìtinu okresu øadíme k mezofytiku, jen na jihozá- padní okraj zasahuje okrajem oreofytikum. I z pohledu zoogeografie se v území okresu støetávají prvky jak teplomilné, tak i chladnomilné fauny. Ve sledované oblasti se nachází více ne 90 vodních ploch o celkové rozloze pøiblinì 415 ha. Nejvíce jich je na Moravskotøebovsku, které je také nejrozsáhlejím zájmovým územím. Vìtina ploch má charakter meních ryb- níèkù nebo nádrí. Podíl litorálních porostù na jednotlivých vodních plo- chách není velký. Øada nádrí nebo malých rybníèkù jsou bez tìchto porostù a labutì je pro hnízdìní vìtinou nevyuívají. K urèité koncentraci vodních ploch dolo po vybudování soustavy ryb- níkù a nádrí u Tøebaøova. Nìkteré plochy zde vznikají v poslední dobì v rámci revitalizace krajiny. Polièsko je oblastí, která má rovnì více vodních ploch. Pøeváná vìtina vak byla (Jedlová a Staov) vybudovaná a v 90. letech 20. století a má charakter spíe meních rybníèkù nebo nádrí s cho- vem rakù nebo vedlejích druhù ryb. Na mnohých z nich (zejména v okolí Polièky) se intenzivnì sportovnì rybaøí. Na Svitavsku a Litomylsku nové vodní plochy témìø nevznikají. Nachází se zde více starích rybníkù vìtí rozlohy (nejvìtí Hvìzda u Opatova má 80 ha). Patrnì tyto plochy sehrály významný vliv v íøení labutí velkých do okresu Svitavy. Výsledky A) Pøehled vodních ploch s výskytem labutí a hnízdìní Svitavsko: Kontrolováno 17 vodních ploch za dobu sèítání (12 ploch pravidelnì). Poèet ploch s výskytem labutí: 8 Dolní rybník (Svitavy), Horní rybník (Svitavy), Dolní rybníèek (Hradec n. Svitavou), Èerný rybník (Opatov), Mulový rybník (Opatov), Nový rybník (Opatov), rybník Vidlák (Opatov), rybník Sychrovec (Opatovec). Hnízdní plochy: 5 Dolní rybník (Svitavy, 2000-2002), Horní rybník (Svitavy, 2001 a 2002), Dolní rybníèek (Hradec n. Svitavou, 2000 a 2001), Èerný rybník (Opatov, 2001 a 2002), Mulový rybník (Opatov, 2000 a 2002). Poèet úspìných hnízdìní: 10 3x Dolní rybník (Svitavy, 2000-2002), Horní rybník (Svitavy, 2002), 2x Dolní rybníèek (Hradec n. Svitavou, 2000 a 2001), 2x Èerný rybník (Opatov, 2001 a 2002), 2x Mulový rybník (Opatov, 2000 a 2002). %0 Moravskotøebovsko: Kontrolováno 34 vodních ploch za dobu sèítání (27 ploch pravidelnì). Poèet ploch s výskytem labutí: 12 Udánský nový rybník (M. Tøebo- vá), Starý udánský rybník (M. Tøebová), Borovský horní rybník (Borov), retenèní nádr (Tøebaøov), Velký rybník (Tøebaøov), Mlýnský rybník (Tøe- baøov), rybník Rohlíèek (Tøebaøov), Køtìný rybník (Tøebaøov), rybník No- havica (Tøebaøov), karedý rybník (Tøebaøov), Biocentrum (Jevíèko), vodní nádr Smolná (Jevíèko). Hnízdní plochy: 8 Udánský nový rybník (M. Tøebová, 2000 a 2002), Borovský horní rybník (Borov, 2002), Velký rybník (Tøebaøov, 2000), Mlýn- ský rybník (Tøebaøov, 2001), Køtìný rybník (Tøebaøov, 2002 neúspìnì), rybník Nohavica (Tøeba- øov, 2001), karedý rybník (Tøebaøov, 2002 neúspìnì), vodní nádr Smolná (Jevíèko, 2001 a 2002). Poèet úspìných hnízdìní: 8 2x Udánský nový rybník (M. Tøebová, 2000 a 2002), 2x vodní nádr Smolná (Jevíèko, 2001 a 2002), Borovský horní rybník (Borov, 2002), Velký rybník (Tøebaøov, 2000), Mlýnský rybník (Tøebaøov, 2001), rybník Nohavica (Tøebaøov, 2001). Polièsko: Kontrolováno 39 vodních ploch za dobu sèítání (38 ploch pravidelnì). Poèet ploch s výskytem labutí: 8 Horní rybník (Staov), rybník Kmotr (Jedlová), rybník Kmotøík (Jedlová), rybník Luèní (Jedlová), Laènovský ryb- ník (Laènov), Pavliùv rybník (Sádek), odkal. nádr Masokombinátu