Zhodnocení Hospodaření Městyse Luka Nad Jihlavou

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Zhodnocení hospodaření městyse

Luka nad Jihlavou

Bakalářská práce

Autor: Monika Sobotková

Vedoucí práce: Ing. Martina Zemanová

Jihlava 2016

Anotace

Téma, které jsem si vybrala pro moji bakalářskou práci, se nazývá Zhodnocení hospodaření městyse Luka nad Jihlavou. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bakalářské práce vychází z dostupné literatury a je zaměřena na pojmy veřejný sektor, veřejná správa, obec, její rozpočet a rozpočtová soustava. Praktická část představuje základní údaje spojené s městysem Luka nad Jihlavou a analyzuje rozpočtové příjmy a výdaje v letech 2011− 2015. Závěrečná část obsahuje návrhy na zlepšení budoucího hospodaření obce, jak zvýšit rozpočtové příjmy a optimalizovat rozpočtové výdaje.

Klíčová slova

Veřejný sektor, veřejná správa, obec, orgány obce, obecní rozpočet, příjmy, výdaje.

Annotation

The topic which I chose for my bachelor thesis is called The Evaluation of Economic Activities of Luka nad Jihlavou Municipality. This bachelor is divided into theoretical and practical part. The theoretical part of the bachelor thesis deals with the available literature focused on public sector, public administration, municipality, its budget and the budget system. The practical part presents basic data connected to the Luka nad Jihlavou municipality and analyses its budget revenues and expenditures in 2013 – 2015. The final part contains improving suggestions for the future management of the municipality how to increase budget revenues and reduce budget expenditures.

Key words

Public sector, public administration, municipality, state apparatus, municipal budget, revenues, expenditures.

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Martině Zemanové za odborné vedení při tvorbě bakalářské práce a za její cenné rady a připomínky. Děkuji také panu Viktoru Wölflovi, starostovi městyse Luka nad Jihlavou a paní Jitce Járové, ekonomce městyse za poskytnutí potřebných materiálů, konzultace, doplňující informace a vstřícný přístup.

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

......

Podpis

Obsah

Úvod ...... 8 1 Veřejný sektor, veřejná správa ...... 10 1.1 Veřejný sektor ...... 10 1.2 Veřejná správa ...... 10 1.2.1 Státní správa ...... 11 1.2.2 Samospráva ...... 12 2 Obec ...... 13 2.1 Charakteristika obce ...... 13 2.2 Druhy obcí v ČR ...... 13 2.3 Orgány obcí ...... 14 2.3.1 Zastupitelstvo obce ...... 14 2.3.2 Rada obce ...... 15 2.3.3 Starosta ...... 16 2.3.4 Obecní úřad ...... 16 2.3.5 Výbory, komise ...... 17 2.4 Působnost obce ...... 17 2.4.1 Samostatná působnost ...... 18 2.4.2 Přenesená působnost ...... 19 3 Rozpočtová soustava ...... 20 3.1 Rozpočtové zásady ...... 21 3.2 Rozpočtová skladba ...... 22 3.3 Rozpočtový proces ...... 23 3.4 Rozpočet obce ...... 23 3.4.1 Příjmy rozpočtu obce ...... 25 3.4.2 Výdaje rozpočtu obce ...... 26 4 Ukazatele finanční analýzy ...... 27 4.1 Ukazatel běžné likvidity ...... 28 4.2 Ukazatel celkové zadluženosti ...... 29 4.3 Koeficient samofinancování ...... 29 4.4 Čistý pracovní kapitál ...... 29 5 Městys Luka nad Jihlavou ...... 31 5.1 Stručná charakteristika ...... 31

5.2 Historie Luk nad Jihlavou ...... 31 5.3 Demografický vývoj ...... 32 5.4 Organizační struktura městyse Luka nad Jihlavou ...... 34 5.5 Veřejné statky v Lukách nad Jihlavou ...... 35 6 Hospodaření městyse Luka nad Jihlavou v letech 2011–2015 ...... 37 6.1 Porovnání skutečných příjmů a výdajů ...... 37 6.2 Příjmy městyse Luka nad Jihlavou v letech 2011 − 2015 ...... 38 6.2.1 Daňové příjmy ...... 40 6.2.2 Nedaňové příjmy ...... 43 6.2.3 Kapitálové příjmy ...... 45 6.2.4 Přijaté transfery - dotace ...... 47 6.3 Výdaje městyse Luka nad Jihlavou v letech 2011 – 2015 ...... 50 6.3.1 Běžné výdaje ...... 51 6.3.2 Kapitálové výdaje ...... 54 7 Zhodnocení hospodaření městyse Luka nad Jihlavou v letech 2011 – 2015 ...... 55 7.1 Ukazatel běžné likvidity ...... 56 7.2 Ukazatel celkové zadluženosti ...... 57 7.3 Koeficient samofinancování ...... 58 7.4 Čistý pracování kapitál ...... 59 8 Návrhy a opatření na zlepšení hospodaření městyse ...... 61 8.1 Komunálního odpad ...... 62 8.2 Daň z nemovitých věcí ...... 63 8.3 Podpora výstavby nových rodinných domů ...... 64 8.4 Podpora podnikatelských subjektů ...... 65 8.5 Využívání dotací ...... 66 8.6 Optimalizace výdajů ...... 67 Závěr ...... 69 Seznam použitých zdrojů ...... 72 Seznam tabulek ...... 75 Seznam grafů ...... 75 Seznam obrázků ...... 76

Úvod

Téma bakalářské práce „Zhodnocení hospodaření městyse Luka nad Jihlavou“ jsem si vybrala proto, abych lépe porozuměla nakládání zastupitelstva městyse s prostředky, které má k dispozici na zabezpečování veřejných statků a poskytování služeb pro své obyvatelstvo. Sice v této obci přímo nežiji, ale bydlím nedaleko a vím, že městys Luka nad Jihlavou se stále rozvíjí a, jak se říká, „pořád se tu něco děje“. Takže mě zajímalo, co za tím vším je a hlavně jakým způsobem jsou velké projekty financovány.

Obec je základní jednotkou územní samosprávy a tudíž je nejblíže občanovi, který má možnost sledovat dění ve své obci poměrně z blízka. Tato problematika mě zajímá také proto, že toto dění se každého občana přímo týká. Zastupitelstvo často rozhoduje o věcech, které se dotknou mnoha, ne-li všech jeho obyvatel.

Cílem této bakalářské práce je v letech 2011 – 2015 provést analýzu příjmů a výdajů rozpočtu městyse Luka nad Jihlavou a zhodnotit jeho hospodaření za pomoci vybraných ukazatelů finanční analýzy. Na základě výsledků bych chtěla navrhnout změny a opatření, které mohou vést ke zvýšení příjmů rozpočtu a optimalizaci výdajů.

První část práce bude věnována teoretickým východiskům daného tématu, ze kterých bude vycházet praktická část. Nejdříve obecně nastíním co je veřejný sektor a veřejná správa a poté jaký je význam státní správy a samosprávy. Dále budou objasněny základní pojmy, jako je obec, její orgány a působnost obce. Následovat bude rozpočtová soustava, její zásady, rozpočtová skladba a rozpočtový proces. Poté se dostanu přímo k rozpočtu obce, který se skládá z příjmové a výdajové strany. Jako poslední uvedu ukazatele pro zhodnocení efektivnosti hospodaření obce. Těmito ukazateli budou ukazatel běžné likvidity, ukazatel celkové zadluženosti, koeficient samofinancování a ukazatel čistého pracovního kapitálu.

Na začátku praktické části bude nejdříve představen městys Luka nad Jihlavou, jeho historie i současnost, demografický vývoj a veřejné statky, které jsou zde poskytovány. Dále se zaměřím na analýzu nejdřív příjmové strany rozpočtu a poté výdajové strany rozpočtu v jednotlivých sledovaných letech a jejich vývoj v čase. Následovat bude zhodnocení hospodaření pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy a vlastní návrhy

8 na zlepšení hospodaření, které by mohly vést k efektivnějšímu hospodaření městyse. V závěru práce budou interpretovány získané poznatky a výsledky analýz.

Jako zdroj pro analýzu příjmů výdajů a finanční analýzu vybraných ukazatelů budou sloužit materiály a data poskytnuté městysem Luka nad Jihlavou. Jedná se zejména o výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad, tzv. FIN 2–12 M, rozvaha, závěrečný účet městyse a rozpočty jednotlivých let.

1 Veřejný sektor, veřejná správa

1.1 Veřejný sektor

Veřejný sektor je důležitou součástí národního hospodářství každého státu. Je to neziskový sektor, který existuje vedle soukromého ziskového sektoru. S tím se vzájemně prolíná a spolupracuje.

Veřejný sektor vznikl v důsledku selhání trhu, která soukromý sektor neumí efektivně vyřešit. Úkolem veřejného sektoru je zejména poskytovat veřejné statky obyvatelstvu a eliminovat dopady tržních selhání. Jako funkce veřejného sektoru uvádí Peková (2008) funkci ekonomickou, sociální a politickou.

Ekonomická funkce veřejného sektoru zahrnuje již zmíněné poskytování veřejných statků na neziskovém principu a snižování dopadu zejména negativních externalit. Veřejný sektor také ovlivňuje míru zaměstnanosti, jelikož vytváří pracovní místa a napomáhá růstu zaměstnanosti. Sociální funkce veřejného sektoru znamená zabezpečování sociální podpory pro sociálně slabší vrstvy obyvatel. Politická funkce veřejného sektoru souvisí zejména s procesem veřejné volby, od které se potom odráží rozhodování v jednotlivých resortech hospodářské politiky.

Veřejný sektor má také vytvářet vhodné podmínky pro funkci soukromého sektoru, objednávat některé vstupy pro veřejný sektor od soukromého sektoru, usilovat o spravedlivější rozdělování a umožnit nízkopříjmovým skupinám využít některé bezplatné služby (školství, zdravotnictví, apod.)

Činnost veřejného sektoru je financována ze soustavy veřejných rozpočtů, je řízena veřejnou správou a je kontrolována nejen příslušnými kontrolními orgány, ale také občany. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

1.2 Veřejná správa

Můžeme říci, že veřejná správa je soubor činností, které vykonávají instituce na jednotlivých vládních úrovních, za účelem řízení veřejného sektoru a ve veřejném zájmu. Instituce mohou činnosti veřejné správy provádět buď přímo, nebo zprostředkovaně. (Lajtkepová, 2009)

Veřejná správa v ČR je tvořena dvěma částmi, a to státní správou a samosprávou. Samospráva se dále dělí na územní samosprávu a zájmové skupiny. Graficky můžeme veřejnou správu znázornit podle obrázku níže. (Provazníková, 2009)

Veřejná správa

Státní správa Samospráva

Územní samospráva Zájmová skupina

Obrázek 1: Schéma veřejné správy v ČR (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 12, vlastní zpracování)

1.2.1 Státní správa

Státní správu realizuje stát buď přímo, nebo zprostředkovaně (např. územní samospráva). Je zabezpečována orgány:

 se všeobecnou působností (v ČR je to vláda)

 orgány se specializovanou působností (v ČR jsou to např. ministerstva nebo tzv. dekoncentráty – okresní finanční úřady, úřady práce, krajská státní zastupitelství, apod.). (Peková, 2008)

Jako instituce na státní úrovni v ČR můžeme zmínit:

Parlament – tvoří ho dvě komory (Poslanecká sněmovna a Senát). Poslaneckou sněmovnu řídí předseda a místopředsedové. Další orgány jsou například organizační výbor, imunitní výbor, mandátový výbor. Významné postavení mají poslanecké kluby jednotlivých politických stran.

Prezident – mezi jeho pravomoci patří např. vyhlašování voleb, může vetovat přijaté zákony, jmenuje členy bankovní rady, soudce Ústavního soudu, uděluje milosti, je vrchním velitelem armády.

Vláda – činnost vlády spočívá v řízení, kontrole a koordinaci činností ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy. Vydává nařízení vlády, může podávat návrhy zákonů Parlamentu ČR.

Jako další orgány státní správy můžeme uvést například Český statistický úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Státní veterinární správa, detašovaná pracoviště finančních úřadů, katastrálních úřadů, atd. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

1.2.2 Samospráva

„Veřejná samospráva v tradičním pojetí bývá označována jako výsledek delegování správy na jiné, nestátní subjekty. Samospráva je tedy výrazem decentralizace a demokracie. Samospráva má oprávnění vykovávat svoje záležitosti samostatně, vlastním jménem a prostředky, v rámci zákonem stanovenými předpisy.“ (Provazníková, 2009, str. 11)

Samospráva je rozdělena na územní samosprávu a zájmové skupiny. Územní samospráva zastupuje zájmy určitého území (osob žijících v jedné obci, městě, kraji) a v případě zájmových skupin jde o zastupování zájmů osob, které spojuje určitá společná činnost (např. profesní komory jako Česká lékařská komora).

Územní samospráva je znakem demokratické společnosti a vznikla zejména proto, že určité úkoly není stát schopen zabezpečit tak efektivně, jako orgány nižší úrovně veřejné správy. Jednotky územní samosprávy vykonávají jak vlastní samosprávu, tak i v jistých mezích státní správu v rámci tzv. přenesené působnosti, kdy jsou určité pravomoci státem delegovány a nižší úrovně veřejné správy. (Provazníková, 2009).

Obrázek 2: Struktura veřejné správy v ČR od roku 2003 (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 29) 12

2 Obec

2.1 Charakteristika obce

„Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“ (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, §1)

„Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“ (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, §2)

Obec je dána třemi základními znaky:

 území,

 občané ČR s trvalým pobytem, právnické osoby a podnikatelé se sídlem na území obce, vlastníci nemovitostí na území obce,

 samospráva veřejných záležitostí v hranicích obce, tzn. působnost. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

V demokratických zemích funguje smíšený model vedení obce, což znamená, že kromě svojí samosprávy vykonává i funkci státní správy v rámci decentralizace kompetencí a delegace odpovědnosti za zabezpečování určitých veřejných statků. (Peková, 2004)

2.2 Druhy obcí v ČR

Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích definuje tyto druhy obcí:

 obec – taková, která není městem,

 městys – tento statut byl používán v minulosti před 17. květnem 1954 a nyní je možné se k němu vrátit, pokud obec podá návrh na znovupřidělení statusu městys předsedovi Poslanecké sněmovny a ten tak stanoví po vyjádření vlády,

 město – obec může být městem, pokud její počet obyvatel je nejméně 3000. Jestliže, stejně jako v případě městyse, v minulosti obec používala statut města, může o něj znovu požádat,

 statutární město – zastupitelstvo schvaluje rozdělení města na městské obvody nebo městské části s vlastní samosprávou. Obecně lze říci, že většina statutárních měst jsou krajská města,

 hlavní město Praha – je rozčleněno na městské části s vlastní samosprávou. Působí jako obec i kraj současně. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

V zákoně o obcích jsou přesně vyjmenována města, která jsou statutárními městy. V současné době jich je 25. Také je zde konkrétně definováno, kdy se obec může stát městem či městysem. (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, §3,4)

2.3 Orgány obcí

2.3.1 Zastupitelstvo obce

Zastupitelstvo obce tvoří volení zastupitelé. Zastupitelé jsou voleni občany v komunálních volbách, které se konají ve čtyřletém intervalu. Ve výjimečných případech se volby mohou konat i dříve, a to např. pokud klesne počet zastupitelů pod minimální hranici. Počet členů zastupitelstva závisí na počtu obyvatel obce a také na velikosti územního obvodu. (Lajtkepová, 2013)

Tabulka 1: Počet členů zastupitelstva obce podle počtu obyvatel do 500 obyvatel 5 až 15 členů nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů nad 150 000 obyvatel 35 až 55 členů (Zdroj: zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, §68)

Zastupitelstvo obce je hlavní orgán obce, který rozhoduje ve věcech samostatné působnosti obce. Mezi jeho hlavní činnosti patří:

 „schvalování programu rozvoje obce,

 schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce,

 zřizování trvalých a dočasných peněžních fondů obce,

 zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce,

 vydávání obecně závazných vyhlášek obce,

 rozhodování o vyhlášení místního referenda,

 volit ze svých řad starostu, místostarostu a radní a odvolávat je z funkce,

 navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí,

 a další.“ (Lajtkepová, 2013, str. 86)

Zastupitelstvo obce má také pravomoc rozhodovat ve věcech majetkových záležitostí obce, jako je např. nabytí a převod nemovitostí v majetku obce, zastavení nemovitých věcí a zřízení věcného břemene, zřízení práva hospodaření s majetkem, atd. (Peková, 2004) „V přenesené působnosti schvaluje územně plánovací dokumentaci.“ (Peková, Pilný, Jetmar, 2008, str. 128)

Zasedání obecního zastupitelstva svolává a řídí starosta a každé toto zasedání je veřejné a zcela přístupné široké veřejnosti. Zasedání se ze zákona o obcích musí konat minimálně jedenkrát za 3 měsíce. Zastupitelstvo je usnášeníschopné v případě, že je přítomna nadpoloviční většina členů. (Peková, 2004)

2.3.2 Rada obce

Rada obce je složena ze starosty a jeho zástupců (místostarostů) a dalších členů rady, které ze svých řad volí zastupitelstvo. Ve velkých městech jsou členy primátor, náměstci primátora a ostatní členové. Počet členů rady musí být lichý a jejich počet může být v rozmezí 5 – 11 členů, nesmí však přesáhnout jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Pokud má zastupitelstvo méně než 15 členů, rada se nevolí vůbec.

Na rozdíl od zasedání zastupitelstva jsou jednání rady neveřejná. V samostatné působnosti je rada zodpovědná zastupitelstvu, v případě přenesené působnosti obce rozhoduje na základě zákona. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

Pravomoci rady obce jsou například tyto:

 příprava materiálů pro jednání zastupitelstva obce,

 zabezpečování plnění usnesení zastupitelstva obce,

 zabezpečování hospodaření obce, provádění rozpočtových opatření podle usnesení zastupitelstva obce,

 rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce,

 zřizování potřebných výkonných orgánů obecního úřadu – odbory a oddělení s jejich placenými zaměstnanci

 a další. (Peková, 2004)

2.3.3 Starosta

Starosta je představitelem obce, zastupuje obec ve vnějších vztazích a vystupuje v roli statutárního orgánu zaměstnavatele, řídí a kontroluje zaměstnance obecního úřadu, pokud v obci není zřízena funkce tajemníka. (Peková, 2004) „Je volen z řad členů zastupitelstva. Za výkon své funkce se také zastupitelstvu zodpovídá.“ (Lajtkepová, 2013, str. 86) Jeho další činností je svolávání zastupitelstva obce a řízení zasedání zastupitelstva obce a rady obce. Starosta a další člen rady podepisují usnesení rady. Je zodpovědný za zajištění provedení auditu hospodaření obce za předchozí kalendářní rok. V době nepřítomnosti starosty ho zastupuje místostarosta, který je také volen z řad zastupitelstva. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

2.3.4 Obecní úřad

Personálně se obecní úřad skládá ze starosty, místostarosty, tajemníka a ostatních zaměstnanců. Funkce tajemníka musí být zřízena v případě pověřených obecních úřadů a v obcích s rozšířenou působností, které plní funkce většího rozsahu v rámci přenesené působnosti. Ostatní obce mají volbu, jestli tuto funkci zřídit. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

„Obecní úřad vykonává administrativně organizační činnosti související se samosprávní i přenesenou působností obce, resp. jejích orgánů.“ (Peková, 2004, str. 90)

Obecní úřad řídí tajemník, pokud funkce není zřízena, pak starosta. Tajemník se ze své činnosti zodpovídá starostovi.

Činnost obecního úřadu se skládá ze dvou hlavních oblastí:

 činnost v oblasti samostatné působnosti – úkoly od zastupitelstva obce a rady obce a výpomoc výborům a komisím v jejich činnosti,

 činnost v oblasti přenesené působnosti – vždy v rámci zákona o obcích, pokud je činnost svěřená do působnosti příslušné komise obecního úřadu, vykonává ji tato komise.

Struktura obecního úřadu je členěna na odbory a ty dále na oddělení. Míra členění závisí na velikosti obce a na rozsahu samostatné působnosti a přenesené působnosti. Názvy odborů a náplň práce jednotlivých odborů nejsou nikde předepsány. Je možné je zorganizovat dle potřeby dané obce. Jako příklady odborů uvádí Peková (2004) např. odbor rozpočtu, odbor územního plánování, odbor rozvoje služeb, odbor podnikání, atd.

Ve městech plní funkci obecního úřadu městský úřad, magistrát, úřad městského obvodu a městské části. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

2.3.5 Výbory, komise

Výbory jsou zřizovány zastupitelstvem obce jako iniciativní a kontrolní orgány dle potřeby. Vždy je zřizován finanční a kontrolní výbor. Výbory plní úkolů zadané zastupitelstvem obce a jemu se také zodpovídá za svou činnost. Počet členů výboru musí být lichý. V místních částech obce může být zřízen osadní výbor.

Komise zřizuje rada obce jako iniciativní a poradní orgány, které předkládají návrhy a náměty, které se týkají samostatné působnosti obce. Jsou také výkonnými orgány v přenesené působnosti obce v určitém úseku činnosti, který jí byl svěřen, a z této činnosti se zodpovídají starostovi. (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117, §118, §120, §122)

2.4 Působnost obce

Obce plní funkce jednak v rámci samostatné působnosti, tak i přenesené působnosti. Rozsah přenesené působnosti, tj. výkonu státní správy je dán podle toho, jakého typu daná obec je. Od roku 2003 jsou všechny obce rozděleny do tří skupin, které jsou stanoveny zákonem č. 314/2002 Sb.:

 obec I. typu – sem spadají všechny obce, které vykonávají samosprávné činnosti i určité činnosti státní správy pouze pro vlastní potřebu, které jsou dány zákonem,

 obec II. typu – obec s pověřeným obecním úřadem. Tyto obce vykonávají stejné činnosti jako obce I. typu a navíc některé další činnosti státní správy pro jiné obce, které jsou součástí jejího správního obvodu,

 obec III. typu – obec s rozšířenou působností. Vykonávají tytéž činnosti pro obce ve svém správním obvodu jako obce II. typu, ale navíc mezi jejich činnost patří další specializované činnosti (např. vydávání cestovních a osobních dokladů, evidence obyvatel, evidence motorových vozidel, vydávání živnostenských oprávnění, atd.)

Konkrétní rozdělení obcí podle jednotlivých typů je uvedeno v přílohách č. 1 a 2 zákona č. 314/2002 Sb. (Lajtkepová, 2013)

2.4.1 Samostatná působnost

Obec má pravomoc rozhodovat ve věcech v zájmu obce a občanů obce, pokud nejde o záležitosti svěřené vyšším samosprávným celkem nebo nejde o přenesenou působnost obce. Rozsah těchto činností stanovuje zákon o obcích a patří sem:

 „hospodaření obce,

 rozpočet a závěrečný účet obce,

 peněžní fond obce,

 právnické osoby obce a organizační složky obce a účast obce v právnických osobách,

 osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce,

 organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu,

 vydávání obecně závazných vyhlášek obce,

 místní referendum,

 obecní policie, 18

 ukládání pokud za správní delikty,

 program rozvoje územního obvodu obce,

 územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závažnou vyhláškou,

 spolupráce s jinými obcemi, atd.“ (Provazníková, 2009, str. 30)

Na základě zvláštních zákonů patří do výkonu samostatné působnosti obce:

 místní poplatky,

 zřizování jednotky dobrovolných hasičů a požární ochrana,

 zřizování a správa školních zařízení,

 zřizování zdravotnických zařízení, atd. (Provazníková, 2009)

2.4.2 Přenesená působnost

Přenesená působnost znamená, že obec je pověřena vykonáváním některých úkolů státní správy v rámci decentralizace veřejné správy. Jde o to, že nižší samosprávné celky jsou blíže občanům a také občané mají blíže na „svůj“ úřad. V činnostech přenesené působnosti jsou orgány obce podřízeny orgánům státní správy a jsou jimi i kontrolovány. (Peková, 2004) Úkoly, které obce vykonávají v rámci přenesené působnosti, jsou:

 vydávání nařízení obce,

 rozhodování o místních a účelových komunikacích,

 zajišťování voleb,

 evidence obyvatel,

 vydávání občanských průkazů, cestovních dokladů, řidičských průkazů,

 ochrana životního prostředí,

 vydávání živnostenských oprávnění,

 projednávání přestupků, atd.

Okruh činností obce v přenesené působností závisí na tom, jakého je daná obec typu. (Provazníková, 2009)

3 Rozpočtová soustava

Problematika rozpočtů je řešena zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Pravidla územních rozpočtů jsou stanovena zákonem č. 250/2000 Sb. a 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní.

Rozpočtová soustava v České republice je tvořena soustavou veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů a také institucemi a orgány, které mají za úkol zabezpečovat fungování procesu spojeného s tvorbou, rozdělováním a užíváním veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů. (Nahodil, 2009) Nejvyšším orgánem je ministerstvo financí, dále jsou to např. finanční úřady a finanční ředitelství. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

Soustava veřejných rozpočtů se skládá z těchto rozpočtů:

 „státní rozpočet,

 krajské rozpočty,

 místní rozpočty (rozpočty měst a obcí),

 rozpočty příspěvkových organizací,

 rozpočty organizačních složek,

 rozpočty dobrovolných svazků obcí,

 rozpočty regionálních rad.“ (Lajtkepová, 2009, str. 93)

Mimorozpočtové fondy jsou většinou účelové a jsou zřizovány a rušeny samostatným zákonem. Jako příklady státních fondů můžeme zmínit Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond životního prostředí. (Nahodil, 2009) Účelové fondy obcí jsou například rezervní fond, bytový fond, památkový fond. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

Každý veřejný rozpočet je současně:

 peněžní fond – funguje na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti,

 bilance – účetní princip vyrovnanosti, může se však stát že je rozpočet také přebytkový (P > V) nebo schodkový (P < V),

 finanční plán – je sestavován a schvalován před začátkem rozpočtového období a poté je nutné se podle tohoto plánu řídit,

 nástroj řízení a politiky. (Peková, 2008)

3.1 Rozpočtové zásady

V průběhu sestavování veřejných rozpočtů na všech úrovních a ve všech jeho fázích, je třeba se řídit určitými zásadami. Tyto zásady slouží k tomu, aby byl sestaven rozpočet kvalitní a reálný a aby bylo možné porovnání obsahu jednotlivých rozpočtů. (Červenka, 2009)

Mezi rozpočtové zásady patří: zásada úplnosti – rozpočet má obsahovat všechny příjmy a výdaje, které mají být zachyceny v úplných částkách. Rozpočet by neměl být ovlivněn existencí jiných peněžních fondů. (Nahodil, 2009)

Zásada jednotnosti – je třeba zajistit, aby bylo možné srovnávat, analyzovat a kontrolovat příjmy a výdaje napříč rozpočtovou soustavou a v různých časových obdobích, proto je nutné, aby byly tříděny jednotně podle stejného klíče, kterým je rozpočtová skladba. (Peková, 2008)

Zásada reálnosti – v této zásadě jde o co nejpřesnější odhad budoucího hospodářského vývoje, podle kterého je možné plánování dalšího rozvoje. Pokud je rozpočet sestaven reálně, umožňuje to efektivní rozhodování jak subjektu, kterého se týká (stát, obec), ale i soukromého sektoru. (Červenka, 2009)

Zásada každoročního sestavování a schvalování – ve většině zemí odpovídá rozpočtové období kalendářnímu roku. Rozpočet by měl být schválen před začátkem nového rozpočtového období. Pokud se to včas nepodaří, uplatní se tzv. rozpočtové provizorium.

Zásada vyrovnanosti – v ideálním případě by se měl schvalovat vyrovnaný rozpočet, vyžaduje se vyrovnanost alespoň v delším období. Rozpočet má být sestavován tak, aby všechny výdaje byly pokryty příjmy. (Nahodil, 2009)

Zásada efektivnosti a hospodárnosti – veřejné prostředky mají být využity co nejvíce ekonomicky a účelně. (Peková, 2008)

Zásada publicity – o návrhu rozpočtu i o jeho průběžném plnění je třeba informovat veřejnost. Dochází tak ke kontrole ze strany občanů.

Zásada přehlednosti – rozpočet má být přehledně členěn podle věcné struktury, ve které jsou logicky řazeny příjmy a výdaje. (Nahodil, 2009)

3.2 Rozpočtová skladba

Rozpočtová skladba se řídí vyhláškou ministerstva financí č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů.

Je závazná pro celou rozpočtovou soustavu, napomáhá tak zajistit zásadu jednotnosti a úplnosti rozpočtu.

„Rozpočtová skladba stanovuje způsob třídění peněžních operací probíhajících ve veřejných rozpočtech a v mimorozpočtových fondech.“ (Červenka, 2009, str. 29) Třídění příjmů a výdaje je jednotné a systematické a umožňuje srovnávat příjmy a výdaje jak uvnitř rozpočtové soustavy, tak i mezinárodně a také je porovnávat v čase. (Lajtkepová, 2009)

Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje podle těchto hledisek:

 odpovědnostníí hledisko – týká se státního rozpočtu a vyjadřuje odpovědnost ministerstev a ústředních orgánů za správu jednotlivých kapitol rozpočtu. Není povinné pro obce a kraje, (Peková, 2008)

 druhové hledisko – zahrnuje všechny peněžní operace. „Je základním systémem třídění v rozpočtové skladbě. Druhové třídění umožňuje odlišit třídy (jednomístný číselný kód), seskupení položek (dvoumístný kód), podseskupení položek (třímístný kód) a jednotlivé položky příjmů a výdajů (čtyřmístný kód).“ (Peková, 2004, str. 227)

 odvětvové hledisko – vyjadřuje účel, na který jsou finanční prostředky vynakládány. Člení se podle čtyřmístného kódu (skupina – jednomístný kód, oddíl – dvoumístný kód, pododdíl – třímístný kód, paragraf – čtyřmístný kód), (Peková, 2008)

 konsolidační hledisko – třídící jednotkou je záznamová jednotka. Konsolidace umožňuje zamezit duplicitám v rámci vnitřních pohybů mezi fondy a v různých úrovních rozpočtové soustavy. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

3.3 Rozpočtový proces

Rozpočtový proces zpravidla trvá 1,5–2 roky a zahrnuje fázi sestavování návrhu rozpočtu, která začíná půl roku i dříve před začátkem nového rozpočtového období. Rozpočtový proces má tyto etapy:

 sestavení návrhu rozpočtu,

 projednání a schválení rozpočtu,

 plnění rozpočtu,

 úpravy rozpočtu během rozpočtového období

 kontrola plnění rozpočtu – průběžná a následná. (Peková, 2008)

3.4 Rozpočet obce

Rozpočet je základním nástrojem zastupitelstva pro rozhodování o hospodaření obce. Je to peněžní fond, který funguje na principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalence. Představuje bilanci, která vyrovnává příjmy a výdaje a zároveň slouží jako plán, podle kterého se obec řídí během rozpočtového období. Je také nástrojem řízení a municipální politiky. (Nahodil, 2009) Hospodaření obce lze vyjádřit tímto vztahem:

F1 + P – V = F2, kde

F1 – finanční prostředky v rozpočtu na začátku období,

P – příjmy,

V – výdaje,

F2 – finanční prostředky v rozpočtu na konci období.

Pokud je F2 > F1, vzniká finanční rezerva, kterou je možné použít v následujícím rozpočtovém období. Jestliže je to naopak, jsou čerpány rezervy z minulých let nebo jiné zdroje, například úvěr. (Provazníková, 2009)

Příjmy Výdaje Běžné: Běžné – neinvestiční:  daňové  mzdy a platy - svěřené (výlučné) daně  povinné pojistné za zaměstnance (DzNem)  materiálové - sdílené daně (část: DPFO,  energie DPPO, DPH)  nájemné - místní poplatky  sociální dávky - správní poplatky  výdaje na municipální podniky  nedaňové  placené pokuty - poplatky za služby  placené úroky - příjmy z pronájmu majetku  ostatní (poskytnuté dary apod.) - příjmy od O. S., P. O.  dotace vlastním O. S. a jiným - zisk obecních podniků subjektům - dividendy z akcií, přijaté úroky  neinvestiční příspěvky P. O.  dotace - transfery  výdaje na sdružování finančních - neúčelové (všeobecné) prostředků (neinvestiční) - účelové (specifické) Kapitálové – investiční: Kapitálové:  na pořízení hmotného a  z prodeje majetku – nemovitého a nehmotného dlouhodobého majetku movitého dlouhodobého majetku  na nákup cenných papírů  z prodeje akcií a majetkových podílů  na kapitálové dotace poskytnuté O.  kapitálové dotace – transfery S. a různým subjektům - účelové  na investiční příspěvky P. O. - neúčelové (od jiné vládní  na investiční půjčky poskytnuté úrovně, tj. ze SR, státních různým subjektům fondů, rozpočtu kraje, jiné obce  splátky úvěrů apod.)  přijaté úvěry Ostatní  příjmy z emise komunálních obligací  přijaté splátky půjček Ostatní  doplňkové Obrázek 3: Obecné schéma rozpočtu obce (Zdroj: Peková, 2004, str. 234, vlastní zpracování)

Hospodaření obce podléhá povinnému auditu, který obci zprostředkovává zpravidla bezplatně krajský úřad. Tato povinnost je zakotvena v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

Rozpočet obce plní tyto funkce:

 alokační – tato funkce je na úrovni obce nejdůležitější. Z obecního rozpočtu jsou financovány potřeby v lokálním veřejném sektoru, které mají zpravidla podobu veřejných statků,

 redistribuční – obec tuto funkci zastupuje omezeně a zejména v přenesené působnosti, kdy dochází k výplatě dávek státní sociální podpory sociálně slabším občanům. Finanční prostředky pocházejí ze státního rozpočtu,

 stabilizační – tato funkce je na úrovni obce také omezená. Obec může svými aktivitami ovlivňovat růst ekonomického potenciálu v dané obci. (Peková, 2004)

3.4.1 Příjmy rozpočtu obce

Příjmy obce jsou závazně členěny podle rozpočtové skladby. Základní dělení příjmů obce je na běžné příjmy a kapitálové příjmy. Běžné příjmy zahrnují daňové a nedaňové příjmy, transfery a dotace. Kapitálové příjmy jsou příjmy z prodeje majetku, z prodeje akcií a majetkových podílů, příjmy z emise komunálních obligací, přijaté úvěry, atd. Dále se příjmy dělí na návratné a nenávratné. (Provazníková, 2009)

Běžné příjmy

 daňové příjmy představují nejdůležitější příjmy obce, tvoří až 50 % veškerých příjmů obce. Daňové příjmy zahrnují:

- svěřené daně (daň z nemovitostí),

- sdílené daně (část z výnosu DPFO, DPPO a DPH),

- místní poplatky – mají také daňový charakter a jedná se především o poplatek ze psů, lázeňský a rekreační poplatek, poplatek z výherních automatů, atd. Místní poplatky jsou dané zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ale rozhoduje zastupitelstvo obce, jestli se budou vybírat a v jaké výši.

- správní poplatky – jedná se o poplatky a provedené správní úkony a rozhodnutí. (Lajtkepová, 2009)

 nedaňové příjmy má obec možnost svou aktivitou nejvíce ovlivnit. „Zařazujeme sem příjmy obcí a regionů z vlastního podnikání, uživatelské poplatky, příjmy z vlastní správní činnosti, pokuty, případně příjmy z mimorozpočtových fondů, ze sdružování finančních prostředků, ze sbírek a darů. Lze konstatovat, že určitým způsobem souvisí s „hospodářskou“ či „podnikatelskou“ činností jednotlivých úrovní územní samosprávy.“ (Provazníková, 2009, str. 95)

 dotace jsou nenávratné příjmy rozpočtu, podle druhového členění jsou to přijaté transfery. Obcím jsou poskytovány z vyšších úrovní územní samosprávy, a to zejména z důvodu, že obec je finančně nesoběstačná. Potřeba dotací také vychází z úkolů přenesené působnosti, kdy stát přenáší povinnosti na nižší úroveň územní samosprávy. Jedná se zejména o zabezpečování veřejných statků. (Nahodil, 2009) Dotace můžeme členit na:

- běžné dotace – jsou určeny k financování běžných (neinvestičních potřeb). Rozlišujeme účelové dotace (mají dán přesný účel použití) a neúčelové dotace (není určen žádný závazný účel ani podmínky),

- kapitálové dotace – jedná se vždy o účelové dotace, přesně zúčtovatelné a musí být využity k financování konkrétní investiční akce. (Lajtkepová, 2009)

Kapitálové příjmy

Kapitálové příjmy rozpočtu obce představují například příjmy z prodeje nemovitého a movitého dlouhodobého majetku, příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů či příjmy z emise komunálních obligací a z přijatých úvěrů a půjček.

Úvěry a půjčky jsou návratné příjmy obecního rozpočtu (na rozdíl od předchozích druhů příjmů). Obce si mohou vzít úvěr nebo půjčku na libovolný účel od kterékoliv banky v ČR nebo v zahraničí. S bankou se mohou dohodnout na jakýchkoliv podmínkách, časových lhůtách a úrokových sazbách. (Provazníková, 2009)

3.4.2 Výdaje rozpočtu obce

Finanční prostředky obce se vynakládají zejména na zabezpečování veřejných statků pro obyvatele a běžný chod obce a také na financování investic. (Nahodil, 2009)

Výdaje je možné členit podle několika hledisek:

 ekonomické hledisko: běžné a kapitálové,

 rozpočtová skladba: druhové, která je závazná a funkční, návratné a nenávratné,

 infrastruktura: ekonomické a sociální,

 funkce veřejných financí: alokační, redistribuční a stabilizační,

 rozpočtové plánování: plánované (plánovatelné) a neplánované. (Provazníková, 2009)

Běžné výdaje jsou takové, které se pravidelně opakují a financují běžné potřeby chodu obce. Patří sem například mzdy, povinné pojistné za zaměstnance, nákup materiálu, energie, vody, paliv, nákup služeb, sociální dávky a placené úroky. (Peková, 2004)

„Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, zejména investičních potřeb, které leckdy přesahují jedno rozpočtové období.“ (Peková, 2008, str. 218) Jako kapitálové výdaje můžeme uvést například pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, nákup cenných papírů, investiční půjčky jiným subjektům, splátky úvěru, atd. (Peková, 2004)

4 Ukazatele finanční analýzy

V odborné literatuře můžeme najít mnoho definic finanční analýzy. Vybrala jsem některé z těchto definic.

„Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Hlavním smyslem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování obce či podniku.“(Růčková, 2010, str. 9)

„Finanční analýza představuje rozbor minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku, neboť se promítá i do budoucího rozvoje ve formě finančního plánování.“ (Jiříček, Morávková, 2008, str. 5)

„Finanční analýza je metoda hodnocení finančního hospodaření, při kterém se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikuje se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj.“ (Sedláček, 2011, str. 3)

„Finanční analýza je soubor činností, sloužící ke komplexnímu zhodnocení finanční situace obce.“ (Knápková a kol., 2013, str. 17)

Hlavním úkolem finanční analýzy je posouzení ekonomické a finanční situace organizace. Na základě výsledků finanční analýzy dochází k dalšímu ekonomickému rozhodování a plánování činností v organizaci. Jako zdroj dat pro finanční analýzu slouží rozvaha, výkaz zisku a ztrát, výkaz cash flow. (Růčková, 2010) Mezi elementární metody finanční analýzy patří hodnocení pomocí ukazatelů finanční analýzy. Jejich výsledky mají předdefinovanou vypovídací schopnost, tzn. je doporučeno, v jakém intervalu se má nejlépe výsledek pohybovat, aby mohla být organizace posouzena jako ekonomicky zdravá.

Hodnocení financování obcí má svá specifika z důvodu odlišného principu financování. Jelikož je obec nezisková organizace, je pro hodnocení jejího financování rozhodující hledisko úspornosti vynaložených nákladů a není tolik důležitý hospodářský výsledek (zisk). Důležitější je tedy, aby příjmy obce převažovaly nad výdaji. Pro zhodnocení financování obce je možné použít některé ukazatele stejně jako pro podnikatelskou sféru, případně v modifikované podobě. (Otrusinová, Kubíčková, 2011)

Pro účely této práce jsem vybrala ukazatel běžné likvidity, ukazatel celkové zadluženosti, koeficient samofinancování a ukazatel čistého pracovního kapitálu. Tyto ukazatele jsem vybrala proto, že jsou velmi užitečným nástrojem ke komplexnímu zjištění, jak obec hospodaří.

Ministerstvo financí provádí každoročně výpočet soustavy informativních a monitorujících ukazatelů. Pokud vychází ukazatel běžné likvidity menší než 1 a zároveň celková zadluženost překročí hranici 25 %, ministerstvo financí zašle obci dopis s žádostí o odůvodnění tohoto stavu. (Máče, 2013)

4.1 Ukazatel běžné likvidity

Tento ukazatel zjišťuje schopnost organizace uhradit svoje splatné závazky. V odborné literatuře se uvádí, že jeho hodnota by se měla pohybovat v intervalu 1,5– 2,5. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím nižší je riziko neschopnosti splácet své závazky. Hodnota ukazatele však nesmí být příliš vysoká, byla by snížena výnosnost organizace. (Synek, 2007)

Vzorec používaný pro výpočet:

4.2 Ukazatel celkové zadluženosti

Jinými slovy je také nazýván ukazatelem věřitelského rizika. Udává míru krytí majetku obce z cizích zdrojů. U tohoto ukazatele není přesně dán interval, ve kterém by se měl v optimálním případě pohybovat. Z pohledu věřitele by však měl být co nejnižší. (Jiříček, Morávková, 2008)

Pro obce platí pravidlo, které říká, že ukazatel celkové zadluženosti nesmí přesáhnout 25 % a zároveň ukazatel běžné likvidity musí mít hodnotu vyšší než 1.(Máče, 2013)

Vzorec používaný pro výpočet:

4.3 Koeficient samofinancování

Koeficient samofinancování je další důležitý ukazatel pro hodnocení hospodaření obce. Vyjadřuje podíl vlastních zdrojů na celkových aktivech obce. Ukazuje míru finanční nezávislosti obce. Je to doplňkový ukazatel k ukazateli celkové zadluženosti, jejich součet je roven 1 (100 %). (Otrusinová, Kubíčková, 2011)

Vzorec používaný pro výpočet:

4.4 Čistý pracovní kapitál

Ukazatel čistého pracovního kapitálu je jeden z nejdůležitějších ukazatelů finanční analýzy. Je vhodné, aby byl používán současně s dalšími ukazateli, které jsem uvedla výše. Tento ukazatel uvádí v jakém rozsahu je oběžný majetek obce financován z dlouhodobých zdrojů. Pro finanční zdraví obce je žádoucí, aby byla potřeba pracovního kapitálu kryta běžným financováním. Tento vztah velmi ovlivňuje platební

29 schopnost obce – čím je čistý pracovní kapitál vyšší, tím větší je schopnost platit dluhy. Pokud je hodnota čistého pracovního kapitálu záporná, jde o nekrytý dluh. (Jiříček, Morávková, 2008)

Vzorec používaný pro výpočet:

5 Městys Luka nad Jihlavou

5.1 Stručná charakteristika

Luka nad Jihlavou jsou městys, který se nachází v okrese Jihlava, v kraji Vysočina, 11 km východně od krajského města Jihlava. Součástí městyse Luka nad Jihlavou jsou místní části Otín, Předboř a Svatoslav, které se nacházejí několik kilometrů od Luk nad Jihlavou. Dříve k nim patřily ještě obce Bítovčice, Vysoké Studnice a Kozlov, ty se však na začátku 90. let minulého století odpojily. Průměrná nadmořská výška je 442 metrů a nejvyšším bodem je vrch Babylon, který má 564 m. n. m. a nachází se u Svatoslavi. Katastrální výměra městyse je 15,69 km2. Městysem protéká řeka Jihlava a do ní se na území městyse vlévá Kozlovský potok. Lukami vede silnice druhé třídy číslo 404, která vede na jednu stranu do města Brtnice a na druhou stranu k silnici druhé třídy číslo 602. Dále zde vede také železnice, která byla vybudována v roce 1870 a spojuje Brno s Jihlavou. Prochází tudy část cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs a dále dvě turistické trasy.

Název městyse je odvozen od slova „louka“ a zmíněné řeky Jihlavy. K 1. lednu 2015 zde žije 2 833 obyvatel.

Luka nad Jihlavou jsou členem Svazku obcí mikroregionu Loucko.

5.2 Historie Luk nad Jihlavou

První stopy člověka se zde objevily z mladší doby kamenné. Byl nalezen kamenný mlat a vrtaný kamenný nástroj, které jsou uloženy v jihlavském muzeu.

První písemná zmínka o obci je z roku 1378, avšak románská okna ve věži kostela svatého Bartoloměje znamenají ještě starší původ Luk. Luka vystřídala mnoho majitelů. V roce 1768 byla Luka prodána rodem Kouniců Josefu, svobodnému pánu Widmannovi za 154 tis. rýnských. Od té doby pak Luka patřila hraběcí rodině Widmannů Sedlnických.

24. května 1755 císařovna Marie Terezie povýšila Luka na městečko. 28. října 1796 František II. udělil Lukám privilegium konat pět výročních trhů.

V roce 1870 byla vybudována železnice a tím došlo velkému rozmachu obce, počet jejích obyvatel rostl a v roce 1910 již měla Luka 2007 občanů.

Na počátku 20. století byla Luka rychle se rozvíjejícím městečkem. Fungovaly zde čtyři hostince, mlýn, továrna na přízi, parní pila a lihovar. Obyvatelům sloužila také pošta, telegraf i telefon či četnická stanice. Roku 1879 byl založen sbor dobrovolných hasičů a v roce 1909 občanská záložna. V témže roce byla založena také veřejná knihovna, která byla majetkem Vzdělávací živnostensko-řemeslnické besedy v Lukách, která byla založena v roce 1896.

V Lukách také fungovala pětitřídní obecná škola císaře Františka Josefa I. V roce 1908 byla škola rozšířena o čtyři třídy kvůli nedostatečné kapacitě. V roce 1902 byla postavena opatrovna (dnešní mateřská škola).

Již v této době k Lukám patřily osady Votín (dnes Otín), Předvoř (dnes Předboř) a Svatoslav.

5.3 Demografický vývoj

V této kapitole se zaměřím na vývoj počtu obyvatel městyse Luka nad Jihlavou. Počet obyvatel je pro hospodaření obce důležitý z několika hledisek. Podle počtu obyvatel jsou obcím přerozdělovány prostředky ze státního rozpočtu. Věková struktura obyvatel určuje výši vybraných daní. Věková struktura obyvatel je také důležitá pro určení druhů veřejných statků, které jsou obcí obyvatelstvu poskytovány.

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel za 10 let (zdroj: Veřejná databáze českého statistického úřadu, vlastní zpracování)

Jak je vidět v grafu 1, počet obyvatel v městysi Luka nad Jihlavou má ve sledovaném období deseti let rostoucí tendenci. Údaje jsou vždy k 31. 12. daného roku. Od roku 2005 do roku 2014 vzrostl počet obyvatel o 259. Tento nárůst obyvatel je způsoben stále pokračující výstavbou nových rodinných domů. V roce 2008 došlo k jedinému výraznějšímu úbytku počtu obyvatel. Tento úbytek je způsoben tím, že byla zrušena firma Pleas Schiesser a z městyse odešlo celkem 28 osob mongolské národnosti.

Od začátku do konce roku 2013 byl přírůstek 51 obyvatel. Přistěhovalo se 88 osob a narodilo se 30 dětí (17 chlapců a 13 dívek). Z trvalého pobytu se odhlásilo 49 osob a 18 osob zemřelo.

V dalším grafu je vidět, že podíl mužů a žen je téměř stejný. Z celkového počtu obyvatel 2833 evidovaných k 31. 12. 2014 je 1422 mužů a 1411 žen. Muži tvoří 50,19 % celkového počtu obyvatel a ženy tvoří 49,81 % celkového počtu obyvatel.

Graf 2: Počet mužů a žen k 31. 12. 2014 z celkového počtu obyvatel (zdroj: Veřejná databáze českého statistického úřadu, vlastní zpracování)

Poslední graf znázorňuje složení obyvatelstva v Lukách nad Jihlavou podle věkových skupin k 31. 12. 2014. Z tohoto znázornění vyplývá, že nejvíce obyvatel je ve věku 15-64 let, tedy v produktivním věku, celkem 1834 obyvatel, což představuje 64,74 % z celkového počtu. Počet dětí a mladistvých ve věku 0-14 let je celkem 495 což odpovídá 17,47 %. Lidí nad 65 let zde žije celkem 504, tzn. 17,79 %. Průměrný věk obyvatel k tomuto datu je 40,6 let.

Graf 3: Struktura věkových skupin v procentním vyjádření k 31. 12. 2014 (zdroj: Veřejná databáze českého statistického úřadu, vlastní zpracování)

5.4 Organizační struktura městyse Luka nad Jihlavou

Úřad městyse

Starosta: Viktor Wölfl

Místostarostka: Lada Salátová

Účetní: Jitka Járová

Matrikářka: Marie Dvořáková

Vedoucí místní knihovny: Petra Jahelková

Asistentka starosty: Daniela Krišková

Vedoucí stavebního úřadu: Roman Göth

Zastupitelstvo městyse

Zastupitelstvo městyse má 15 členů a jeho součástí je také finanční a kontrolní výbor.

Rada městyse

Rada městyse má 5 členů volených z řad zastupitelů. Rada zřizuje 6 komisí, kterými jsou stavební komise, zdravotní a sociální komise, kulturní, školská a sportovní komise, pořádková komise, Klub přátel Luk, povodňová komise.

Organizace, které městys zřizuje:

 služby Luka, s. r. o.,

 ZŠ Luka nad Jihlavou,

 jednotka sboru dobrovolných hasičů,

 místní knihovna,

 kino Panorama,

 kulturní středisko,

 dům s pečovatelskou službou.

5.5 Veřejné statky v Lukách nad Jihlavou

Veřejné statky poskytuje městys Luka nad Jihlavou buď přímo, nebo prostřednictvím organizací, které zřídil a je jejich stoprocentním vlastníkem.

Služby Luka, s. r. o.

Městys Luka nad Jihlavou založil tuto společnost v roce 1997 a vlastní ji. Společnost má momentálně přibližně 10 zaměstnanců, jejich počet závisí na sezónních pracích. Služby Luka, s. r. o. zajišťují v obci rozmanitou nabídku služeb pro své obyvatele. Jedná se o bytové hospodářství, odpadové hospodářství, správa veřejného pohřebiště, lesní hospodářství, péče o veřejnou zeleň, údržba komunikací, veřejné osvětlení, provozování koupaliště a další.

Základní a mateřská škola

Základní škola je příspěvková organizace, kterou zřizuje městys Luka nad Jihlavou. Skládá se ze základní školy, mateřské školy, školní družiny a školní jídelny. Ve škole je 13 tříd a celkem 262 žáků. Školu navštěvují žáci z Luk nad Jihlavou a také z Bítovčic, Otína a Svatoslavi. Škola má celkem 27 zaměstnanců. Z toho je 22 pedagogů a 5 nepedagogických pracovníků – ekonom, školník a 3 uklízečky.

Knihovna

V místní knihovně je možné zapůjčit si beletrii, naučnou literaturu, časopisy a využívat veřejně přístupný internet. K dispozici je také online katalog a rezervace knih. Služby knihovny může využívat jen registrovaný čtenář. V knihovně je přibližně 9 500 knih a 287 registrovaných čtenářů, z toho je 103 dětí do patnácti let.

Dům s pečovatelskou službou

Dům s pečovatelskou službou je určen občanům, jejichž zdravotní stav si žádá pomoc jiné osoby a není možné, aby tuto pomoc poskytli rodinní příslušníci. Zájemce podá žádost na úřad městyse Luka nad Jihlavou a pokud je v domě volný byt a rada městyse žádost schválí, je možné sepsat nájemní smlouvu se společností Služby Luka, s. r. o.

Další veřejné statky

V městysi Luka nad Jihlavou funguje také jednotka sboru dobrovolných hasičů, kteří mají zřízenu i výjezdní jednotku a hasiči-sportovci se účastní hasičských soutěží v okolí.

Pro občany jsou k dispozici lékaři, kteří sídlí ve zdravotní středisku. Svoje ordinace zde mají dva praktičtí lékaři pro dospělé, praktická lékařka pro děti a dorost, zubní lékař a gynekologie. Ve středisku sídlí také rehabilitační pracovnice a policie ČR - služební místnost obvodního oddělení Polná.

Místní kulturní středisko pořádá různé kulturní a sportovní akce a provozuje kino Panorama, které je od července roku 2014 digitalizované.

6 Hospodaření městyse Luka nad Jihlavou v letech 2011– 2015

V této části bakalářské práce se dostávám ke zhodnocení hospodaření městyse Luka nad Jihlavou za posledních 5 let. Jako zdroj informací mi slouží dokumenty, které mi poskytl městys Luka nad Jihlavou a které jsou také dostupné na internetových stránkách městyse. Hlavním dokumentem, ze kterého čerpám informace je výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad, tzv. FIN 2–12 M. Dále využívám data z rozvahy, závěrečného účtu městyse a rozpočtů jednotlivých let.

6.1 Porovnání skutečných příjmů a výdajů

V následující tabulce jsou zobrazeny skutečné příjmy a výdaje městyse Luka nad Jihlavou ve sledovaných letech 2011 až 2015.

Tabulka 2: Porovnání skutečných příjmů a výdajů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015

Příjmy 48 197 342,51 66 782 294,43 45 528 725,70 66 134 242,53 77 395 263,84 celkem Výdaje 45 114 215,26 69 019 587,67 42 535 105,72 67 581 098,23 96 603 485,77 celkem Saldo 3 083 127,25 -2 237 293,24 2 993 619,98 -1 446 855,70 -19 208 221,93

Rozdíl příjmů a výdajů lehce kolísá v kladných a záporných hodnotách. V letech 2011 a 2013 mírně převyšují příjmy, naopak v letech 2012 a 2014 je rozpočet městyse deficitní. Nejedná se však o žádný zásadní problém, městys má dostatečné zdroje pro finanční krytí vyšších výdajů. Kladné saldo příjmů oproti výdajům může městys využít k financování následujících rozpočtů.

V roce 2015 dochází k výraznému převýšení výdajů nad příjmy. Tento rozdíl vznikl z důvodu započaté rekonstrukce obilního skladiště a jeho přestavbou na denní stacionář pro seniory a také zařízení pro mládež. Pro financování této rekonstrukce si městys vzal dlouhodobý úvěr ve výši 28 901 333 Kč. Velká část by však měla být pokryta dotací ve výši až 25 000 000 Kč a také z vlastních zdrojů ve výši 10 000 000 Kč. Celkově lze

37 konstatovat, že městys hospodařil ve sledovaném období zodpovědně. V následujícím grafu vidíme příjmy a výdaje vyjádřeny graficky.

Graf 4: Skutečné příjmy a výdaje v letech 2011-2015 (v tis. Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování)

6.2 Příjmy městyse Luka nad Jihlavou v letech 2011 - 2015 Příjmy se zvyšovaly oproti předchozímu roku v letech 2012, 2014 a 2015. Pouze v roce 2013 výrazně poklesly a v roce 2014 byly opět přibližně ve stejné výši jako v roce 2012. Nejvyšší hodnoty dosahovaly příjmy v roce 2015, a to 77 395 263,84 Kč.

Graf 5: Vývoj skutečných příjmů městyse Luka nad Jihlavou v Kč (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování)

Nyní se na příjmy městyse podíváme z pohledu jejich třídění na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté transfery, což jsou přijaté dotace. Následující tabulka zobrazuje přehled všech příjmů podle tohoto třídění.

Tabulka 3: Struktura příjmů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Daňové 22 432 059,59 23 387 759,24 28 014 645,55 31 771 407,47 30 759 352,71 příjmy Nedaňové 4 354 788,63 5 003 244,03 5 470 541,96 4 588 239,89 3 966 782,39 příjmy Kapitálové 13 910 604,00 5 823 348,00 4 477 665,70 1 823 095,00 10 564 120,00 příjmy Přijaté 7 499 890,29 32 567 943,16 7 565 872,49 27 951 500,17 32 105 008,74 transfery Příjmy 48 197 342,51 66 782 294,43 45 528 725,70 66 134 242,53 77 395 263,84 celkem Jak můžeme vidět v tabulce 3, nejvyšší a nejstabilnější příjmy rozpočtu městyse jsou daňové příjmy. Ostatní druhy příjmů se v jednotlivých letech výrazně liší. Největší výkyvy zaznamenávají kapitálové příjmy a přijaté transfery. Kapitálové příjmy jsou nejvyšší v roce 2011, kdy jejich výše dosahuje téměř 14 mil. Kč. Naopak nejnižší hodnoty kapitálových příjmů dosáhl městys v roce 2014, kdy byla jejich výše pouze 1 823 095 Kč.

Nejvyšších hodnot přijatých transferů městys dosahuje v letech 2012, 2014 a 2015, jejich výše se v těchto letech pohybuje kolem 30 mil. Kč, zatímco v letech 2011 a 2013 je výše přijatých transferů pouze přibližně 7,5 mil. Kč. V grafu 6 vidíme strukturu příjmů v jednotlivých letech.

Graf 6: Struktura příjmů v % (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování)

6.2.1 Daňové příjmy

Daňové příjmy tvoří největší část celkových příjmů městyse a jejich výše je víceméně stálá. Sdílené daně tvoří jednu část daňových příjmů a jsou dány rozpočtovým určením daní, kdy podle určitých kritérií připadá každé obci daná částka z celkových vybraných daní. Částku sdílených daní obec nemůže ovlivnit. Dále obec získává daně svěřené – daň z nemovitých věcí, jejichž výši může ovlivnit určením koeficientu výpočtu a připadá v plné výši do obecního rozpočtu. Dalším druhem daňových příjmů jsou správní a místní poplatky, které obec stanoví vyhláškou.

Přehled daňových příjmů městyse Luka nad Jihlavou můžeme vidět v následující tabulce.

Tabulka 4: Struktura daňových příjmů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Daň z příjmů FO ze záv. 3 712 995,22 3 540 695,94 4 857 122,25 5 322 510,83 5 345 687,11 činnosti Daň z příjmů FO ze sam. 343 837,85 202 474,08 401 719,18 369 552,95 668 779,48 činnosti Daň z příjmů FO z kapitál 365 602,56 435 195,83 568 661,98 552 159,21 583 927,33 výnosů Daň z příjmů 3 820 097,45 4 266 988,35 5 512 907,53 6 337 246,64 6 606 195,42 PO Daň z příjmů 2 861 780,00 3 171 480,00 1 181 230,00 2 732 580,00 511 100,00 PO za obce Daň z přidané 8 358 721,00 8 618 743,00 11 964 676,66 12 966 505,00 13 404 259,39 hodnoty Daň z nemovitých 1 087 546,51 1 134 286,51 1 144 844,79 1 130 501,45 1 118 447,36 věcí Správní 138 655,00 131 110,00 368 575,00 349 000,00 448 400,00 poplatky Ostatní 1 742 824,00 1 886 785,53 2 014 908,16 2 011 351,39 2 072 556,62 poplatky Daňové příjmy 22 432 059,59 23 387 759,24 28 014 645,55 31 771 407,47 30 759 352,71 celkem Daň z příjmů FO ze závislé činnosti má rostoucí tendenci. Tento růst byl nejrychlejší v roce 2013, kdy oproti roku 2012 výše této daně vzrostla o 37,18 %. Výše této daně je stabilní, a to znamená, že se v městysi nezvyšuje počet nezaměstnaných. Její růst může znamenat snižování nezaměstnanosti nebo také růst mezd.

Daň z příjmů FO ze samostatné činnosti a z kapitálových výnosů mají téměř nejnižší podíl na celkových daňových příjmech, avšak jejich trend je ve většině sledovaných let rostoucí.

Výnos daně z příjmů právnických osob má rostoucí vývoj, což znamená, že se firmám v obci Luka nad Jihlavou daří dosahovat stále vyšších zisků a tím odvádět vyšší daně. Daň z příjmů PO za obce nemá na rozpočet obce žádný vliv, protože se daň pouze vyčíslí, podá se daňové přiznání, ale žádná daň se neodvádí.

V následujícím grafu můžeme přehledně sledovat vývoj jednotlivých částí daňových příjmů.

Graf 7: Vývoj daňových příjmů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování)

Daň z přidané hodnoty tvoří nejvýznamnější část daňových příjmů. V roce 2011 tvoří podíl DPH na celkových daňových příjmech 37,26 %. Její vývoj je v letech rostoucí, kdy největší skok tato daň udělala v roce 2013. Oproti roku 2012 vzrostla o 38,82 %. V roce 2015 má již DPH podíl na celkových příjmech 43,58 %.

Výše daně z nemovitých věcí je ovlivněna obcí přímo a náleží obci v celé výši. Pomocí koeficientu stanoveného vyhláškou, kterým se vypočtená daň násobí, může její výslednou výši obec ovlivnit. V Lukách nad Jihlavou platí pro pozemky koeficient 1,0 a pro stavby 1,4. V ostatních místních částech je to pro pozemky 0,3 a pro stavby 1,0.

Dále jsou součástí daňových příjmů také správní a místní poplatky. Jejich výše patří mezi nejnižší položky daňových příjmů, ale pro obec nejsou zanedbatelné. Přehled jednotlivých druhů poplatků, které byly vybrány v městysi Luka nad Jihlavou, a jejich výši ve sledovaných letech zobrazuje následující tabulka.

Tabulka 5: Struktura místních a správních poplatků (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Poplatek za odnětí 180,00 9 394,00 230,00 1 187,00 4 893,00 zemědělské půdy Poplatek za 0,00 85 860,00 343,00 562,00 147,00 odnětí lesa Poplatek za komunální 1 333 069,00 1 328 469,00 1 476 346,00 1 498 516,04 1 518 169,62 odpad Poplatek ze psů 88 512,00 90 060,00 90 650,00 91 813,00 93 124,00 Poplatek za užívání veř. 215 470,00 189 936,00 186 950,00 186 900,00 186 500,00 prostranství Poplatek ze 25 547,00 25 821,00 19 026,00 24 570,00 34 530,00 vstupného Poplatek za 40 000,00 73 574,31 107 945,83 111 973,80 121 508,58 výherní přístroj Poplatek z 40 046,00 83 671,22 133 417,33 95 829,55 113 684,42 loterie Správní 138 655,00 131 110,00 368 575,00 349 000,00 448 400,00 poplatky Celkem 1 881 479,00 2 017 895,53 2 383 483,16 2 360 351,39 2 520 956,62

Poplatek za odvoz komunálního odpadu je pro obecní rozpočet nejvýznamnějším poplatkem. Jeho sazba činí 550 Kč na osobu. Do roku 2012 byla sazba za odvoz komunálního odpadu ve výši 500 Kč, vyhláškou č. 8/2012 však byl tento poplatek od 1. 1.2013 zvýšen o 50 Kč.

Ze sledovaných let má tento poplatek nejvyšší podíl na celkových příjmech z poplatků v roce 2011, kdy podíl dosahuje 71 %. I přes zvýšení poplatku v roce 2013 se podíl každým rokem snižuje, v roce 2015 činí 60 %.

Příjem obecního rozpočtu z poplatku ze psů se v průběhu sledovaného období zvyšuje jen mírně. Z toho vyplývá, že počet psů se zásadním způsobem nemění, takže obec nyní nemusí tento poplatek upravovat. Roční sazba poplatku podle vyhlášky č. 4/2012 činí

300 Kč za jednoho psa a 450 Kč za každého dalšího psa téhož majitele. V městysi též platí vyhláška, která upravuje pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství.

Dalšími významnými příjmy z poplatků je ten za užívání veřejného prostranství a také správní poplatky za provedené správní úkony. Příjem z poplatku z loterie a výherního přístroje již sice nemá takový význam pro rozpočet, ale jejich tendence ve sledovaném období je rostoucí. Nárůst příjmu z poplatku za výherní přístroj činí od roku 2011 do současnosti téměř 33 %.

6.2.2 Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy může obec svou činností přímo ovlivnit a rozhodovat o výši těchto příjmů. Jedná se o příjmy plynoucí z vlastní činnosti obce, například příjmy z pronájmu majetku, příjmy z prodeje, příjmy za poskytované služby.

Tabulka 6: Struktura nedaňových příjmů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Příjmy z vlastní 1 681 780,88 1 332 789,27 1 271 490,01 1 602 443,02 584 845,53 činnosti Příjmy z pronájmu 1 989 282,36 2 347 299,10 2 439 847,18 2 349 410,60 2 211 312,10 majetku Výnosy z finančního 81 288,73 26 746,00 6 351,42 8 534,95 3 963,18 majetku Přijaté sankční 45 500,00 35 750,00 39 000,00 15 500,00 61 400,00 platby Příjmy z prodeje nekapitál. 556 936,66 1 261 059,66 473 853,35 573 851,32 576 261,58 majetku a ost. příjmy Splátky půjčených 0,00 0,00 1 240 000,00 38 500,00 529 000,00 prostředků Nedaňové příjmy 4 354 788,63 5 003 644,03 5 470 541,96 4 588 239,89 3 966 782,39 celkem Z počátku sledovaného období tvoří nejvyšší podíl na nedaňových příjmech příjmy z vlastní činnosti. Ty však mají v pětiletém období klesající tendenci. Příjmy z vlastní činnosti tvoří poplatky za stočné, prodej vlastního dřeva, poplatky z kina, poplatky

43 z místní knihovny, poplatky za zpravodaj, poplatky z koupaliště, poplatky za užívání hřiště a hasičské zbrojnice, poplatky za hrobová místa – poskytované služby.

Naopak rostoucí tendenci mají příjmy z pronájmu majetku. Městys získává příjmy z pronájmu za nájem lesa společnosti Služby Luka, s.r.o., nájem kanalizace SVAK, nájem za školní jídelnu Základní a mateřské škole Luka, nájem bytových a nebytových prostor, nájem pozemků a nájem za hrobová místa. Nejvyšší položku těchto pronájmů tvoří pronájem bytových a nebytových prostor, který se pohybuje kolem 1,5 mil. Kč.

Výnosy z finančního majetku představují příjmy z úroků z účtů. Zdaleka nejvyšší hodnoty dosahovaly tyto příjmy v roce 2011, kdy dosahovaly částky 81 288,73 Kč. V jednotlivých letech docházelo ke snížení oproti předchozímu roku. V roce 2015 činí hodnota příjmů z úroků z účtů jen 3 963,18 Kč, což je necelých 5 % hodnoty dosažené v roce 2011.

Přijaté sankční platby mohou být buď od státu, obcí a krajů nebo od jiných subjektů. Nejvyšší položky příjmů této kategorie jsou sankční platby v oblasti správy v ochraně životního prostředí.

Další významnou položkou nedaňových příjmů jsou příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní příjmy. Nejvyšší hodnoty dosahovaly tyto příjmy v roce 2012, a to výše 1 261 059,66 Kč. Toto zvýšení je způsobeno tím, že došlo k vrácení platby za přeložku od společnosti E.ON. Dále sem patří například příjem příspěvku společnosti EKOKOM na třídění odpadu, přeplatky energií, pojistné náhrady, atd.

V roce 2011 a 2012 obec neměla žádné příjmy ze splátek půjčených prostředků. V roce 2013 došlo k vrácení částky 1,1 mil. Kč od zájmové skupiny LEADER Loucko a 140 000 Kč od dobrovolného svazku obcí Cyklostezka. V dalších letech šlo o splátky půjčených prostředků pouze od LEADER Loucko, z. s. V následujícím grafu můžeme vidět vývoj nedaňových příjmů názorně.

Graf 8: Vývoj nedaňových příjmů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování)

6.2.3 Kapitálové příjmy

Kapitálové příjmy městyse patří k těm nižším příjmům, avšak jejich výše se v jednotlivých letech výrazně liší. Proto nejsou pro městys zanedbatelné. Zahrnují příjmy z prodeje pozemků, příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí a příjmy z prodeje ostatního hmotného dlouhodobého majetku. Přesné hodnoty jednotlivých druhů kapitálových příjmů městyse zobrazuje následující tabulka.

Tabulka 7: Struktura kapitálových příjmů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Příjmy z prodeje 3 313 980,00 4 205 585,00 3 457 645,00 1 219 789,00 10 564 120,00 pozemků Příjmy z prodeje ost. 10 596 624,00 1 473 981,00 328 400,00 0,00 0,00 nemovitostí Příjmy z prodeje 0,00 143 782,00 691 620,70 603 306,00 0,00 ostatního DHM Kapitálové 13 910 604,00 5 823 348,00 4 477 665,70 1 823 095,00 10 564 120,00 příjmy celkem Nejvyšší hodnoty dosahují kapitálové příjmy v roce 2011, a to 13 910 604 Kč. Z této hodnoty 10 596 624 Kč představuje prodej bytů a 3 313 980 Kč prodej pozemků.

V roce 2012 nejvyššího podílu na kapitálových příjmech dosahují příjmy z prodeje pozemků. Jejich hodnota se vyšplhala na 4 205 585 Kč. Příjmy z prodeje bytových a

45 nebytových prostor dosahují výše 1 473 981 Kč. V tomto roce mají také zastoupení příjmy z prodeje ostatního dlouhodobého hmotné majetku, a to v částce 143 782 Kč.

V roce 2013 došlo ke zvýšení příjmů z prodej ostatního DHM, a to z toho důvodu, že společnost SVAK odkoupila projekt kanalizace a vodovodu za 691 620,70 Kč. Příjmy z prodeje pozemků činily 3 457 645 Kč a příjmy z prodeje bytů dosáhly částky 328 400 Kč.

Kapitálové příjmy v roce 2014 dosáhly své nejnižší úrovně v pětiletém sledovaném období. Příjmy z prodeje pozemků činily pouze 1 219 789 Kč. Plánovaný prodej bytů v hodnotě 1 mil. Kč se neuskutečnil. Příjmy z prodeje ostatního DHM se dělily mezi příjmy z pitné vody v hodnotě 38 841 Kč a výstavbu a údržbu místních inženýrských sítí ve výši 564 465 Kč.

V roce 2015 měl městys pouze příjmy z prodeje pozemků. Jejich výše však dosáhla nejvyšší hodnoty v celém sledovaném období, a to 10 564 120 Kč. V tomto roce bylo prodáno velké množství stavebních pozemků, jelikož městys připravil plán nové výstavby rodinných domů.

Na následujícím obrázku můžeme vidět graficky znázorněný vývoj jednotlivých druhů kapitálových příjmů obce ve sledovaném pětiletém období.

Graf 9: Vývoj kapitálových příjmů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování)

6.2.4 Přijaté transfery - dotace

Dotace jsou nenávratné příjmy obecního rozpočtu pocházející od externích subjektů. Jejich poskytovatelem může být stát (státní rozpočet, státní fondy), kraje, ostatní obce či fondy evropské unie. Základní členění dotací je na neinvestiční a investiční dotace. Neinvestiční dotace mohou být na předem daný účel nebo neúčelové a jsou určené na běžné potřeby a provoz, nikoliv na dlouhodobý majetek. Investiční dotace jsou účelové a jsou poskytovány na investiční výstavbu nebo na nákup dlouhodobého majetku. Do této třídy příjmů patří ještě převody z vlastních fondů. Tyto převody znamenají převody mezi účty a fondy uvnitř jedné organizace. Nejedná se tedy o skutečné příjmy a výdaje obce.

V následující tabulce je možné vidět hodnoty přijatých transferů v pětiletém období.

Tabulka 8: Struktura přijatých transferů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Neinvestiční 2 920 851,00 4 186 333,77 2 599 956,48 4 051 520,19 2 996 876,00 dotace Investiční 4 507 605,29 28 273 171,39 1 694 262,48 9 695 951,09 13 410 151,11 dotace Převody z vlastních 71 434,00 108 438,00 3 271 653,53 14 204 028,89 15 697 981,63 fondů Transfery 7 499 890,29 32 567 943,16 7 565 872,49 27 951 500,17 32 105 008,74 celkem

Celkové přijaté dotace jsou v některých letech výrazně zkresleny převody z vlastních fondů, proto v následujícím grafu vidíme znázorněnu pouze strukturu neinvestičních a investičních dotací.

Graf 10: Struktura přijatých dotací (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování)

Po daňových příjmech mají přijaté dotace druhý nejvyšší podíl na celkových příjmech obecního rozpočtu. Téměř ve všech sledovaných letech převažují investiční dotace nad neinvestičními. Na dotace nejbohatší byl rok 2012, kdy městys dosáhl na dotace v hodnotě přes 32 mil. Kč. Naopak nejchudší byl hned následující rok. Hodnota dotací poklesla na přibližně 4,3 mil Kč. V dalších dvou letech se příjmy z dotací pohybují kolem 15 mil. Kč.

V roce 2011 byla přijata neinvestiční dotace ze státního rozpočtu v rámci dotačního vztahu z kraje Vysočina ve výši 2 449 662 Kč. Dalšími neinvestičními dotacemi byly dotace z úřadu práce Jihlava na zaměstnávání nezaměstnaných ve výši 56 000 Kč a dotace od obcí na žáky z Bítovčic, Vysokých Studnic a Kozlova ve výši 156 448 Kč. Neinvestiční přijaté transfery od krajů byly ve výši 190 415 Kč. Investiční dotace byla ze Státního fondu dopravní infrastruktury na vybudování bezbariérových chodníků ve výši 1 538 000 Kč a ze Státního fondu životního prostředí na VI. etapu kanalizace v hodnotě 1 147 563 Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo investiční dotaci na bezbariérový vstup do úřadu městyse ve výši 1 344 990 Kč.

V roce 2012 bylo přijato nejvíce prostředků z dotací za celé sledované období. Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu v rámci dotační vztahu z kraje Vysočina činila 2 443 400 Kč. Dotace od obcí na žáky z Bítovčic, Vysokých Studnic a Kozlova byla v hodnotě 183 300 Kč. Byla získána investiční dotace od Státního fondu životního prostředí na nový areál sběrného dvora ve výši 18 264 700 Kč a na zateplení úřadu městyse v hodnotě 560 500 Kč. Z Ministerstva financí městys získal dotace na

48 rekonstrukci fotbalového hřiště s umělým povrchem ve výši 9 400 000 Kč. Hřiště je využíváno žáky ZŠ Luka nad Jihlavou a fotbalovými kluby.

V roce 2013 proběhla přímá volba prezidenta a volby do Parlamentu PS ČR, na jejichž organizaci obec získala dotaci ve výši 82 281,67 Kč. Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu v rámci dotačního vztahu z kraje Vysočina byla v hodnotě 1 840 100 Kč. Investiční dotace ze SFŽP na zateplení budovy zdravotního střediska byla přijata ve výši 783 900 Kč a z Ministerstva pro místní rozvoj na technickou infrastrukturu – komunikaci k novým 17 RD ve výši 850 000 Kč.

Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu v rámci dotačního vztahu z kraje Vysočina byla v roce 2014 ve výši 1 861 100 Kč. Od kraje získala obec dotaci v hodnotě 60 000 Kč na projekt „Rodino vítej v Lukách“. Investiční dotaci obec získala na digitalizaci kina v částce 300 000 Kč od Státního fondu kinematografie. SFŽP uvolnil investiční dotaci na projekt „Svoz odpadu v městysi Luka nad Jihlavou“ ve výši 2 139 368 Kč, dále investiční dotaci na zateplení budovy hasičské zbrojnice 2 500 026 Kč a na zateplení budovy mateřské školy 3 847 790 Kč, na revitalizaci údolí nivy Studnického potoka ve výši 573 707 Kč.

V roce 2015 činila neinvestiční dotace ze státního rozpočtu v rámci dotačního vztahu z kraje Vysočina 1 889 400 Kč. Neinvestiční dotace od úřadu práce Jihlava na zaměstnávání uchazečů o práci byla přiznána v hodnotě 223 788 Kč. Další neinvestiční dotací tentokrát od kraje byla dotace na projekt „Bydlet, pracovat a žít v Lukách“, a to ve výši 71 500 Kč a dále na opravu pilířů a omítky bývalé sýpky zrekonstruované na tělocvičnu ve výši 185 856 Kč. Mezi investiční dotace patřily v roce 2015 dotace od kraje na zpomalovací systém ve výši 134 470 Kč a od Ministerstva pro místní rozvoj na bezbariérový vstup do hasičské zbrojnice ve výši 135 540 Kč. Dotace ze SFŽP na zateplení DPS č. 730 a na svozový vůz a kontejnery činily 4 449 816 Kč. Investiční dotace od regionální rady regionu soudržnosti na denní stacionář pro seniory a mládež byla ve výši 8 690 324,18 Kč. Další část dotace bude poskytnuta v roce 2016. Jedná se o budovu denního stacionáře, která by měla sloužit široké veřejnosti. Je zde řešeno prostředí pro seniory, kteří nemohou být doma sami a mají tu k dispozici kuchyň s jídelnou, terasu a především rehabilitační místnost s bazénem. Dále je zde nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, které je vybaveno např. učebnou, hudební

49 zkušebnou, tělocvičnou a sálem. Obě tato zařízení bude zajišťovat Oblastní charita Jihlava.

6.3 Výdaje městyse Luka nad Jihlavou v letech 2011 – 2015

Vývoj výdajů městyse Luka nad Jihlavou ve sledovaném období můžeme vidět v následujícím grafu. Výdaje se oproti předchozímu roku zvyšovaly ve všech letech kromě roku 2013. V tomto roce klesly výdaje zpět na úroveň přibližně roku 2011. Nejvyšší výdaje byly zaznamenány v roce 2015, kdy dosáhly hodnoty 96 603 485,77 Kč, což představuje nárůst oproti roku 2014 o 43 %. V roce 2015 došlo k výraznému zvýšení kapitálových výdajů.

Graf 11: Vývoj skutečných výdajů městyse Luka nad Jihlavou v Kč (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) Výdaje obce mohou být tříděny z ekonomického hlediska na běžné výdaje a kapitálové výdaje. Do běžných výdajů se zahrnují ty, co se běžně opakují, např. platy zaměstnanců, nákup materiálu, nákup energií a pohonných hmot, atd. Kapitálové výdaje obsahují výdaje na nákup dlouhodobého majetku – hmotného i nehmotného. Jedná se například o budovy, stavby, stroje, dopravní prostředky, atd.

V následující tabulce jsou vyčísleny běžné a kapitálové výdaje v jednotlivých letech.

Tabulka 9: Struktura výdajů v Kč (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Běžné 27 376 952,54 27 515 452,01 28 936 474,64 42 318 102,12 38 374 459,99 výdaje Kapitálové 17 737 262,72 41 504 135,66 13 596 631,08 25 262 996,11 58 229 025,78 výdaje Výdaje 45 114 215,26 69 019 587,67 42 535 105,72 67 581 098,23 96 603 485,77 celkem V letech 2011, 2013 a 2014 převažovaly běžné výdaje nad kapitálovými. Běžné výdaje měly v těchto letech podíl na celkových výdajích 60,7 %, 68% a 62, 3 %. Kapitálové výdaje byly vyšší než běžné výdaje v letech 2012 a 2015. Jejich podíl na celkových výdajích dosahoval výše 60 % a 60,3 %. Výkyvy podílů běžných a kapitálových výdajů nejsou v žádném roce nijak zásadní.

V následujícím grafu jsou zobrazeny procentní podíly běžných a kapitálových výdajů městyse.

Graf 12: Struktura výdajů v % (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování)

6.3.1 Běžné výdaje

Běžné výdaje představují pro Luka nad Jihlavou pravidelně se opakující výdaje z rozpočtu městyse. Jedná se o výdaje, které souvisejí s běžným provozem, s běžnými potřebami městyse. Konkrétně do těchto výdajů patří platy zaměstnanců a další náklady s nimi související, nákup materiálu, zboží, drobného dlouhodobého majetku, platby za spotřebované energie a služby, výdaje z opravy a udržování a další. Do běžných výdajů také patří neinvestiční dotace různým subjektům.

V tabulce 10 jsou vyčísleny jednotlivé druhy běžných výdajů.

Tabulka 10: Struktura běžných výdajů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Platy vč. 4 512 137,00 4 416 766,27 4 630 096,67 4 574 443,95 4 857 139,00 pojistného Materiál, 1 304 559,99 1 414 999,21 1 789 814,33 1 577 536,42 1 186 769,30 DDHM, ostatní

Úroky 281 259,70 216 352,14 122 251,93 94 594,66 209 433,21

Energie 1 206 089,67 1 072 834,80 1 117 692,71 924 727,17 858 060,78

Služby 8 906 034,40 7 642 997,56 9 358 071,12 10 487 843,57 8 089 801,20 Opravy a udržování, 3 786 135,60 2 793 653,50 2 244 458,63 1 984 255,17 1 735 297,20 cestovné, pohoštění Ostatní nákupy, příspěvky, 559 048,31 449 696,33 469 435,52 438 489,63 616 921,07 náhrady a věcné dary Neinv. transfery 1 624 651,61 1 824 626,20 1 718 203,20 1 623 147,10 1 660 109,10 podnik. subj. a nezisk. org. Neinvestiční přísp. ost. 3 136 007,50 3 671 201,00 1 582 871,00 3 545 616,56 668 109,50 rozpočtům Neinvestiční 1 979 540,00 2 770 387,00 2 209 456,00 2 787 100,00 2 704 132,00 příspěvky PO

Převody 71 434,00 108 438,00 3 271 653,53 14 204 028,89 15 697 981 Neinvestiční transfery 7 079,00 16 000,00 77 470,00 55 319,00 90 606,00 obyvatelstvu Transfery do 2 975,76 0,00 0,00 0,00 0,00 zahraničí Neinvestiční půjčené 0,00 1 117 500,00 347 000,00 21 000,00 0,00 prostředky Běžné výdaje 27 376 952,54 27 515 452,01 28 938 474,64 42 318 102,12 38 374 360 celkem Mezi jedny z nejvyšších běžných výdajů městyse patří platy zaměstnanců. V těchto částkách je zahrnuto také povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem a odměny zastupitelů. Platy zaměstnanců se pohybují ve sledovaném období přibližně ve stejných hodnotách, stejně jako výdaje za nákup materiálu a dlouhodobého drobného majetku. 52

Výdaje za spotřebované energie ve sledovaných letech mírně klesají. Pouze v roce 2013 došlo ke zvýšení výdeje za energie oproti předchozímu roku, rozdíl však není nijak výrazný. Spotřebované energie zahrnují elektrickou energii, studenou vodu, plyn a pohonné hmoty a maziva.

Nejvýznamnější položku běžných výdajů městyse Luka nad Jihlavou představuje nákup služeb. Ve sledovaném období byly výdaje za služby nejnižší v roce 2012, kdy jejich výše činila 7 642 997,56 Kč. Nejvyšší výdaje za služby naopak znamenal rok 2014, kdy se jejich výše vyšplhala na 10 487 843,57 Kč. Mezi služby nakupované městysem patří nájemné, konzultační, poradenské a právní služby, poštovní služby, služby telekomunikací a radiokomunikací, zpracování dat a IT služby, služby peněžních ústavů, školení a vzdělávání, atd.

Výraznou část běžných výdajů představují také opravy a udržování. Jejich výše má klesající tendenci. V první sledovaném roce dosahují hodnoty 3 876 135,60 Kč, zejména kvůli opravám pozemních komunikací. V posledním roce je to již pouze 1 735 297,20 Kč, což je pokles o více než polovinu.

Druhou část běžných výdajů tvoří neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým organizacím, ostatním rozpočtům a příspěvkovým organizacím, transfery obyvatelstvu.

V následujícím grafu je zobrazen vývoj běžných výdajů ve sledovaném období.

Graf 13: Vývoj běžných výdajů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) Běžné výdaje jsou ve sledovaných letech přibližně stejné, jen v roce 2015 došlo k výraznějšímu poklesu. Nejnižší jsou běžné výdaje právě v roce 2015, kdy dosahovaly

53 hodnoty 22 676 378,36 Kč. Nejvyšší hodnoty dosáhly běžné výdaje jen o rok dříve, a to 28 114 073,23 Kč.

Výdaje jsou v grafu uvedeny očištěné o převody mezi účty a fondy uvnitř městyse, které jsou ve výkaze FIN 2-12 M také součástí běžných výdajů. Tyto převody nepředstavují skutečné příjmy a výdaje, takže by hodnotu celkových běžných výdajů zkreslovaly.

6.3.2 Kapitálové výdaje

Kapitálové výdaje se týkají pořízení dlouhodobého majetku. Jsou to na rozdíl od běžných výdajů nepravidelné výdaje, související s aktuální potřebou investice. Jejich výše závisí na dostupnosti zdrojů financování. Jedním ze zdrojů jsou získané investiční dotace a dalším je financování z rozpočtu městyse. Struktura těchto výdajů je zobrazena v tabulce 11.

Tabulka 11: Struktura kapitálových výdajů (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 DNM 105 150,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Budovy, haly 14 819 004,72 40 651 448,66 9 231 449,08 18 433 785,81 51 621 127 a stavby Stroje, přístroje a 518 100,00 117 060,00 76 518,00 2 053 792,92 4 428 102,00 zařízení Dopravní 0,00 88 920,00 0,00 3 539 094,00 2 091 556,00 prostředky Pozemky 2 220 848,00 646 707,00 3 701 067,00 483 959,00 88 240,00 Inv. transfery 74 160,00 0,00 0,00 0,00 0,00 podnik. subj. Inv. transfery obč. 0,00 0,00 117 887,00 0,00 0,00 sdružením Inv. transfery 0,00 0,00 0,00 46 234,38 0,00 obcím Ost. inv. transfery veř. 0,00 0,00 469 710,00 0,00 0,00 rozpočtům Inv. transfery PO a 0,00 0,00 0,00 524 130,00 0,00 podobným Inv. půjčky obč. 0,00 0,00 0,00 182 000,00 0,00 sdružením Kapitálové výdaje 17 737 262,72 41 504 135,66 13 596 631,08 25 262 996,11 58 229 025 celkem

Nejvýznamnější položku kapitálových výdajů tvoří ve všech sledovaných letech budovy, haly a stavby. Výrazný podíl na kapitálových výdajích mají také stroje, přístroje a zařízení, dopravní prostředky a pozemky. Všechny tyto položky kapitálových výdajů mají v jednotlivých letech velmi různorodý vývoj. Je to právě z důvodu povahy kapitálových výdajů, kdy nastávají v každém roce jiné potřeby a také závisí na možnostech financování jednotlivých akcí.

V roce 2011 byly zrealizovány tyto projekty: rekonstrukce úřadu a bezbariérový přístup, nový separační dvůr na komunální odpad, chodníky Náměstí 9. května a ulice Nová, zpevněná plocha před zdravotním střediskem, oprava komunikací v ulicích Nádražní a Železniční, revitalizace hřbitovní zeleně a odpočinková zóna Svatoslav.

Mezi projekty, které se podařilo uskutečnit v roce 2012, patří: inženýrské sítě pro 17 rodinných domů, rekonstrukce dvou tříd ZŠ a hřiště pro ZŠ a pro fotbalový klub, zateplení budovy úřadu městyse a revitalizace hřbitovní zeleně.

V roce 2013 patřily k těmto projektům: přestavba budovy úřadu městyse, úprava prostranství před úřadem městyse, zateplení budovy zdravotního střediska, výkup pozemků pro podnikatelskou zónu, a revitalizace veřejné zeleně.

V roce 2014 byly uskutečněny následující projekty: zateplení budovy mateřské školy a hasičské zbrojnice, revitalizace údolí Hostinek, digitalizace kina, vozidlo pro úklid komunikací, svozové vozidlo na komunální odpad, zpomalovací semafor před základní školou, zahájení rekonstrukce stacionáře pro seniory a mládež, zahájení rekonstrukce koupaliště a příprava rekonstrukce DPS.

Započaté rekonstrukce pokračovaly v roce 2015, konkrétně: rekonstrukce obilního skladiště na stacionář pro seniory a mládež, s tím souvisí vybudování parkovacích míst, oprava kanalizace a komunikace a vybudování přilehlého parku. Další jsou rekonstrukce domu s pečovatelskou službou a rekonstrukce koupaliště.

7 Zhodnocení hospodaření městyse Luka nad Jihlavou v letech 2011 – 2015

V této části práce se zaměřím na zhodnocení hospodaření městyse Luka nad Jihlavou v letech 2011 – 2015 pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy. K analýze budou použity ukazatel běžné likvidity, ukazatel celkové zadluženosti, koeficient 55 samofinancování a ukazatel čistého pracovního kapitálu. Jako zdroj dat pro výpočet jednotlivých ukazatelů poslouží finanční výkaz městyse, tzn. rozvaha za jednotlivé roky sledovaného období.

7.1 Ukazatel běžné likvidity

Ukazatel běžné likvidity udává, kolikrát je městys schopen hradit své krátkodobé závazky z oběžných aktiv (v případě, že by se oběžná aktiva okamžitě přeměnila na peněžní prostředky). Ideálně by se tato hodnotě měla pohybovat v intervalu 1,5 – 2,5, což znamená, že městys je bez problémů schopen dostát všem svým krátkodobým závazkům. Vývoj běžné likvidity městyse Luka nad Jihlavou v letech 2011 – 2015 uvádí následující tabulka.

Tabulka 12: Vývoj běžné likvidity (zdroj: Rozvaha 2011 - 2015, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Oběžná 17 653 35 631 085,66 13 566 163,30 8 299 492,34 14 486 739,25 aktiva 798,47 Krátkodobé 27 080 061,05 16 298 744,60 8 201 900,41 15 301 190,07 8 155 044,61 závazky Běžná 1,32 0,83 1,01 0,95 2,16 likvidita Hodnota ukazatele běžné likvidity se ve sledovaném období pohybovala v rozmezí od 0,83 v roce 2012 do 2,16 v roce 2015. Tyto hodnoty nejsou nijak extrémní, ale do doporučovaného intervalu se městys vešel pouze v roce 2015 s hodnotou 2,16. Všechny ostatní roky byla hodnota běžné likvidity nižší. V roce 2011 a 2013 se ukazatel přesahuje alespoň kritickou hodnotu 1. Ovšem v letech 2012 a 2014 je běžná likvidita pod hodnotou 1 a to znamená, že krátkodobé závazky musí být kryty z dlouhodobých zdrojů nebo prodejem části dlouhodobého majetku.

Graf 14 Vývoj ukazatele běžné likvidity (zdroj: Rozvaha 2011 - 2015, vlastní zpracování) 56

7.2 Ukazatel celkové zadluženosti

Ukazatel celkové zadluženosti znamená míru krytí majetku městyse z cizích zdrojů. Jeho hodnota se uvádí v procentech. U obcí platí pravidlo, že hodnota tohoto ukazatele nesmí přesáhnout hranici 25 %. Výsledky tohoto ukazatele ve sledovaném období uvádí tabulka 13.

Tabulka 13: Vývoj celkové zadluženosti (v %) (zdroj: Rozvaha 2011 – 2015, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Cizí zdroje 43 264 865,78 32 279 551,83 15 363 559,12 23 756 007,80 45 715 664,54 Celková 360 468 309 359 092 064 337 830 348 354 997 659 395 432 164 aktiva Celková 12,00 8,99 4,55 6,69 11,56 zadluženost Vývoj celkové zadluženosti má podobu písmene „V“, jak můžeme vidět v tabulce a názorněji i v následujícím grafu. Od roku 2011 do roku 2013 míra zadluženosti pozvolna klesala, od roku 2014 zase pozvolna rostla. Nejvyšší míry zadluženosti dosahuje městys v roce 2011 a také v roce 2015, kdy hodnota dosahuje přibližně 12 % zadluženosti. Nejmenší míry zadluženosti dosahuje městys v roce 2013, a to 4,55 %. Tyto hodnoty zdaleka nedosahují kritické hranice 25 %. Výsledky můžeme považovat za velmi dobré, městys má velmi nízkou míru krytí aktiv z cizích zdrojů. Pro věřitele z toho plyne také malé riziko.

Graf 15: Vývoj ukazatele celkové zadluženosti (v %) (zdroj: Rozvaha 2011 - 2015, vlastní zpracování)

7.3 Koeficient samofinancování

Koeficient samofinancování udává, do jaké míry je městys schopen financovat svá aktiva z vlastních zdrojů. Tento koeficient je opakem předchozího ukazatele zadluženosti, jejich součet tedy musí být 1 (100 %). V následující tabulce jsou uvedena data pro výpočet koeficientu a výsledný koeficient:

Tabulka 14: Vývoj koeficientu samofinancování (v %) (zdroj: Rozvaha 2011 – 2015, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015

Vlastní kapitál 317 203 443 326 812 512 322 466 789 331 241 651 349 716 499

Celková aktiva 360 468 309 359 092 064 337 830 348 354 997 659 395 432 164 Koeficient 88,00 91,01 95,45 93,31 88,44 samofinancování Koeficient samofinancování dosahuje velmi vysokých hodnot, což znamená, že městys Luka nad Jihlavou je ve financování svých činností velmi samostatný. V žádném roce hodnota tohoto koeficientu neklesla ani pod 80 %. Nejnižší úrovně dosahoval koeficient v letech 2011 a 2015, a to 88 %. Naopak nejlepší výsledek byl dosažen v roce 2013, kdy přesáhl 95 %. V grafu 16 vše vidíme názorně.

Graf 16: Vývoj koeficientu samofinancování (v %) (zdroj: Rozvaha 2011 – 2015, vlastní zpracování)

Vývoj tohoto trendu můžeme rozdělit na dvě etapy. V letech 2011 – 2013 můžeme pozorovat výrazně rostoucí trend, kdy se z hodnoty 88 % v roce 2011 koeficient dostal až na hodnotu 95,45 % v roce 2013. Následuje období poklesu, tedy roky 2014 – 2015. Z hodnoty 95,45 % v roce 2013 koeficient opět klesl na hodnotu 88,44 % v roce 2015.

V roce 2011 došlo ke splacení dlouhodobého úvěru od České spořitelny na dofinancování investic. V následujících třech letech se splácely pouze úvěry na kanalizaci, rekonstrukci školní kuchyně a zateplení ZŠ, které přechází i do roku 2015. V roce 2015 byly navíc rozjety další akce jako zateplení hasičské zbrojnice, zateplení MŠ a hlavně výstavba denního stacionáře, na které si vzal městys úvěr. Nejvyšší položku představuje právě posledně jmenovaná akce.

Graf 17: Struktura financování aktiv (v %) (Rozvaha 2011 – 2015, vlastní zpracování) V grafu 17 je názorně zobrazen poměr financování aktiv městyse Luka nad Jihlavou. Jako data posloužily výsledky výpočtů ukazatele celkové zadluženosti a koeficientu samofinancování ve sledovaném období.

7.4 Čistý pracování kapitál

Ukazatel čistého pracovního kapitálu říká, jak je financován oběžný majetek městyse. Jedná se o část dlouhodobých zdrojů, kterými je financován běžný chod městyse. Výsledná hodnota čistého pracovního kapitálu by měly být vyšší než 0. Jestliže je nižší, jde o nekrytý dluh městyse. V tabulce 15 je tento ukazatel vypočten pro městys Luka nad Jihlavou.

Tabulka 15: Vývoj čistého pracovního kapitálu (v Kč) (zdroj: Rozvaha 2011 – 2015, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Krátkodobá 35 631 085,66 13 566 163,30 8 299 492,34 14 486 739,25 17 653 798,47 aktiva Krátkodobá 27 080 061,05 16 298 744,60 8 201 900,41 15 301 190,07 8 155 044,61 pasiva

ČPK 8 551 024,61 -2 732 581,30 97 591,93 -814 450,82 9 498 753,86

Dá se říct, že nejlépe si v tomto ohledu městys vedl v obou krajních letech, tedy 2011 a 2015, kdy hodnoty čistého pracovního kapitálu dosahovaly nejvýše. V roce 2011 činila hodnota ČPK 8,5 mil. Kč a v roce 2015 9,5 mil. Kč. Rok 2013 byl výrazně slabší, hodnota ČPK dosahovala pouze necelých 100 tis. Kč. Ovšem v letech 2012 a 2014 se městys Luka nad Jihlavou dostal do mínusu, a to −2,7 mil Kč v roce 2012 a −815 tis. Kč v roce 2014. Největší propad tohoto ukazatele byl zaznamenán v roce 2012, kdy jeho hodnota klesla oproti předchozímu roku o více než 11 mil. Kč. Od roku 2012 do roku 2014 hodnoty ČPK kolísají v nízkých hodnotách od −2,7 mil. Kč do 100 tis. Kč. V roce 2015 došlo opět k výraznému vzestupu ukazatele o více než 10 mil. Kč oproti roku 2014.

Tato situace je způsobena výrazným snížením krátkodobých aktiv od roku 2012 do konce sledovaného období. Ovšem v roce 2015 došlo též ke snížení krátkodobých pasiv, takže výsledný ČPK je v pořádku.

Z následujícího grafu je patrné, že městys Luka nad Jihlavou není v letech 2012 a 2014 dostatečně likvidní okamžitě hradit své závazky.

Graf 18: Vývoj čistého pracovního kapitálu (v Kč) (zdroj: Rozvaha 2011 – 2015, vlastní zpracování)

8 Návrhy a opatření na zlepšení hospodaření městyse

V této části práce budou nastíněny návrhy a opatření, které mohou vést ke zlepšení hospodaření městyse Luka nad Jihlavou. A to na základě analýzy příjmů a výdajů zpracované ve výše uvedených kapitolách této práce. Způsoby, jak zlepšit hospodaření, jsou v podstatě dva. Jedná se o zvýšení příjmové strany rozpočtu a naopak snížení výdajové strany rozpočtu. V následujících kapitolách se budu věnovat několika konkrétním způsobům, kterými je možné toho docílit.

Co se týče zvýšení příjmů, které může městys ovlivnit, jedná se zejména o zvyšování různých poplatků, které městys od občanů vybírá. Tyto poplatky mají zákonem určenou horní hranici, jinak je výše poplatku na rozhodnutí zastupitelstva městyse. Mezi tyto poplatky můžeme zařadit poplatek za svoz komunálního odpadu, poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství, či poplatek ze vstupného. Dále může městys ovlivnit výši daně z nemovitostí, které je jako jediná daň svěřená, tzn., že celá náleží do rozpočtu městyse nebo zvýšení sazby za nájem bytových a nebytových prostor. Tato opatření však nepatří mezi populární a jejich zavádění může způsobit nespokojenost občanů. Proto je třeba najít optimální kompromis, který občany příliš nezatíží a zároveň do rozpočtu městyse přinese přijatelný obnos finančních prostředků.

Nepřímo může městys ovlivnit příděl budoucích sdílených daní, a to podporou výstavby nových rodinných domů, či podporou podnikatelské činnosti na svém území.

Za důležitý příjem, který může městys ovlivnit, považuji také získané dotace. Jejich přijetí však s sebou nese také výdaje, jelikož žádná dotace není poskytnuta na 100 % projektu. Městys se vždy musí podílet na realizaci určitou částí, pro rozvoj městyse je to však nezbytné.

Snižování výdajů bývá obtížnější, ale určitě je možné najít rezervy, kde se lze uskromnit. V tomto případě se jedná zejména o snížení provozních výdajů městyse. Významné položky běžných výdajů tvoří zejména platy zaměstnanců, platby za energie a služby a také dotace na provoz organizací zřizovaných městysem.

V následujících kapitolách si podrobněji rozebereme některá možná opatření.

8.1 Komunálního odpad

Poplatek za svoz komunální odpadu má nejvyšší podíl na celkové sumě všech vybraných poplatků. Jeho výše v současné době činí 550 Kč na obyvatele ročně. Tato sazba platí od roku 2013, do té doby byl ve výši 500 Kč.

Tabulka 16: Přehled hospodaření s komunálními odpady (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Příjem z poplatku za 1 333 069,00 1 328 469,00 1 476 346,00 1 498 516,04 1 518 169,62 kom. odpad Výdaje za 1 754 324,00 1 266 684,00 1 800 974,00 1 206 695,00 1 057 705,00 kom. odpad Saldo -421 255,00 61 785,00 -324 628,00 291 821,04 460 464,62

V tabulce 16 můžeme vidět příjmy z vybraných poplatků za komunální odpad a výdaje, které musel městys vynaložit na likvidaci těchto odpadů. Dá se říci, že v mínusu skončilo hospodaření s odpady pouze v prvním sledovaném roce. Mínusová hodnota je sice i v roce 2013, ale tento skok je způsoben tím, že v tomto roce městys doplácel ztrátu společnosti Služby Luka, s.r.o. za rok 2012 ve výši 556 tis. Kč.

Jak již bylo řečeno, společnost Služby Luka, s.r.o. je společnost, jejímž stoprocentním vlastníkem je městys Luka nad Jihlavou. Tato společnost má na starost svoz odpadů a náklady spojené s touto činností fakturuje městysi. Do příjmů v této oblasti se dá zahrnout také příspěvek EKOKOM na třídění odpadu, ale tento příspěvek je přeposílán firmě Služby Luka, s.r.o. a ta poté městysi fakturuje náklady ponížené o tento příspěvek. V následující tabulce můžeme vidět, v jaké výši se příspěvky od EKOKOM pohybovaly.

Tabulka 17: Přehled příspěvků na třídění od EKOKOM (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Příspěvek na třídění 422 920,50 972 386,00 388 028,00 345 412,50 297 381,50 EKOKOM

Z výše uvedeného vyplývá, že poplatek za svoz odpadů, který platí občané městyse, není třeba zvyšovat, protože jeho výše je dostatečná a pokrývá výdaje vynaložené na likvidaci odpadů. Částka přebytku může být použita na náklady spojené s provozem nového sběrného dvora, který byl vybudován v roce 2011.

Možnost, jak dosáhnout vyšších příjmů v oblasti odpadového hospodářství vidím v tom, aby úřad městyse apeloval na občany, aby se dostatečně věnovali řádnému třídění odpadů. Právě od toho se odvíjí příspěvky od EKOKOM. Městys může umístit do schránek občanů informační letáky s návodem jak třídit odpad v domácnosti a který odpad patří do sběrného dvora. Tím je možné také eliminovat vznik černých skládek, které městys likviduje na své náklady, jelikož odhalení pachatele je obtížné. Dále může také občanům rozdat tašky na tříděný odpad, které usnadní třídění v domácnosti.

Cílem je, co nejvíce eliminovat objem komunálního odpadu, který končí na skládce. Velkou část komunálního odpadu domácností tvoří bioodpad, který je však možné využívat jinak. V tomto ohledu se může městys také zajímat o dotační programy, které jsou často vypisovány např. krajem Vysočina. Jedná se o možnost zakoupení kompostérů nebo interiérových nádob pro občany, kteří o ně projeví zájem. Další možností je také pořízení kontejnerů na bioodpad umístěných v obci.

Tyto varianty nejsou tak přímočaré jako zvýšení poplatku za svoz odpadu. Jejich realizace určitě zabere více času, protože jsou značně závislé na vůli každého občana a ne každý je ochoten nějakým způsobem změnit své návyky. Ale osvěta v oblasti odpadového hospodářství je nezbytná, zejména kvůli omezené kapacitě skládek komunálního odpadu.

8.2 Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí je jedinou daní, která plyne v celé výši do rozpočtu městyse. Její výši může městys přímo ovlivnit určením koeficientu, kterým se daň násobí. V Lukách nad Jihlavou platí koeficient 1,0 pro pozemky a 1,4 pro stavby. V místních částech Otín, Předboř a Svatoslav platí koeficienty 0,3 pro pozemky a 1,0 pro stavby.

Tabulka 18: Přehled příjmů z daně z nemovitých věcí (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Daň z nemovitých 1 087 546,51 1 134 286,51 1 144 844,79 1 130 501,45 1 118 447,36 věcí V tabulce 18 můžeme vidět příjmy, které plynuly do rozpočtu městyse Luka nad Jihlavou z daně z nemovitých věcí v jednotlivých letech. Hodnoty této daně se ve sledovaném období pohybují přibližně na stejné úrovni.

Protože se koeficient liší v Lukách nad Jihlavou a v místních částech a také je různý pro pozemek a stavbu, rozhodla jsem se provést výpočet pomocí procentního navýšení. Pokud by se městys rozhodl zvýšit koeficienty daně z nemovitých věcí o 30 %, znamenalo by to zvýšení koeficientů takto: nové koeficienty by měly hodnoty pro Luka nad Jihlavou 1,3 pro pozemky a 1,8 pro stavby. V místních částech by nové hodnoty koeficientů byly 0,4 pro pozemky a 1,3 pro stavby.

V případě, že by se městys rozhodl o navýšení koeficientů o 50 %, jejich nové hodnoty by činily v Lukách nad Jihlavou 1,5 pro pozemky a 2,1 pro stavby. V místních částech by měly koeficienty hodnoty 0,5 pro pozemky a 1,5 pro stavby.

V následující tabulce můžeme vidět, o jaké navýšení by se jednalo v případě, že porovnáme daň vybranou v roce 2015 a navýšení o 30 % a o 50 %.

Tabulka 19: Navýšení koeficientu pro daň z nemovitých věcí (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní výpočty) Daň v roce 2015 Nová výše daně Rozdíl Navýšení o 30 % 1 118 447,36 1 453 981,57 335 534,21 Navýšení o 50 % 1 118 447,36 1 677 671,04 559 223,68 Navýšení koeficientů o 30 % by do rozpočtu městyse Luka nad Jihlavou přineslo 335 tis. Kč navíc a v případě navýšení o 50 % by se jednalo až o 559 tis. Kč. Podle mého názoru je třeba toto navýšení důkladně zvážit. Sice by rozpočtu přineslo nemalé prostředky, ale pro občany se jedná o nepopulární řešení, se kterým by jistě velká část z nich nesouhlasila.

8.3 Podpora výstavby nových rodinných domů

Výstavba nových rodinných domů je důležitá pro rozvoj a správné fungování městyse jako celku. Tento rozvoj přinese do rozpočtu městyse značné finanční prostředky v podobě vyšších příspěvků od státu podle počtu obyvatel, daně z příjmu fyzických osob, daně z nemovitých věcí a různých místních poplatků. Vyšší počet obyvatel bude mít také vliv na zisky místních podnikatelů a odtud bude plynout do rozpočtu vyšší část daně z příjmu právnických osob. S tímto rozvojem je také spojen vyšší počet dětí, které budou navštěvovat mateřskou a základní školu a s tím souvisí příjmy těchto institucí podle počtu žáků. Na druhou stranu musí mít škola dostatečnou kapacitu. Rodiny s dětmi mohou využívat další služby poskytované v městysi, například zdravotní středisko nebo mateřské centrum Domeček. 64

V roce 2011 městys Luka nad Jihlavou neprodal žádný stavební pozemek. V roce 2012 prodal celkem 7 stavebních pozemků v hodnotě 4 196 205 Kč. Šest stavebních pozemků bylo prodáno v roce 2013 za celkovou částku 3 411 850 Kč. V roce 2014 byly prodány pouze 2 stavební pozemky za cenu 1 190 604 Kč. Nejvíce prodaných stavebních pozemků bylo v roce 2015, kdy se prodalo 19 stavebních pozemků za celkovou cenu 10 440 900 Kč. V téměř všech případech se jedná o novou lokalitu zástavby směrem k Otínu, jen v roce 2015 byly prodány dva pozemky mimo tuto lokalitu.

V současné době probíhá prodej stavebních pozemků v lokalitě Na vyhlídce. K prodeji je zde celkem 22 pozemků, z nichž některé jsou již prodané. Prodej probíhá ve dvou etapách s tím, že začátek výstavby bude v letech 2016 a 2017.

V tipování vhodných lokalit k výstavbě nových rodinných domů by měl městys Luka nad Jihlavou rozhodně pokračovat. S těmito projekty samozřejmě souvisí také výdaje na případný výkup pozemků a vybudování inženýrských sítí a cest k těmto pozemkům, ty se ale do rozpočtu vrátí, jakmile jsou pozemky prodány. Na tyto investice má městys možnost žádat o dotace, které jsou vypisovány například ministerstvem pro místní rozvoj. V tomto ohledu je třeba myslet hodně dopředu, protože některé zamýšlené lokality k výstavbě rodinných domů vyžadují změnu územního plánu obce, která se dělá v několikaleté periodě.

8.4 Podpora podnikatelských subjektů

Co se týče podpory podnikatelských subjektů, jejich činnost se vyplácí podporovat, a to z důvodu, že část daně z příjmu právnických osob plyne do rozpočtu městyse.

Městys by mohl vytvořit propagační materiály, kontaktovat nové potenciální podnikatele a představit jim novou lokalitu pro podnikatelskou činnost. V lukách nad Jihlavou jsou v současné době nabízeny k prodeji pozemky pro podnikatelskou činnost v lokalitě průmyslové zóny v místní části Otín nad Jihlavou. Jedná se o pozemky určené pro výrobní činnost a skladování. Tím by byly vytvořeny nové pracovní příležitosti pro obyvatele městyse.

Ve vyhledávání vhodných lokalit pro podnikatelskou činnost by měl městys pokračovat i v budoucnu.

Další možností je podpora stávajících místních podnikatelů. Ta může spočívat například v tom, že jim městys nastaví výhodné sazby pronájmu nemovitostí nebo poplatku za svoz odpadu. Městys může místní podnikatele také podpořit zveřejněním kontaktů na svých webových stránkách.

8.5 Využívání dotací

Městys Luka nad Jihlavou se snaží maximálně využívat dotační a grantové programy. V získávání dotací je velmi úspěšný a zkouší žádat o dotace jak na velké projekty, tak i na akce malého rozsahu. V tabulce 20 můžeme vidět objem neinvestičních a investiční dotací získaných v letech 2011 – 2015.

Tabulka 20: Přehled přijatých dotací (v Kč) (zdroj: Výkazy FIN 2-12 M, vlastní zpracování) 2011 2012 2013 2014 2015 Neinvestiční 2 920 851 4 186 334 2 599 956 4 051 520 2 996 876 dotace Investiční 4 507 605 28 273 171 1 694 262 9 695 951 13 410 151 dotace Přijaté dotace 7 430 467 32 461 517 4 296 232 13 749 485 16 409 042 celkem

Výše získaných dotací vždy závisela na záměrech a potřebách městyse Luka nad Jihlavou na aktuální období. Proto by se mělo zastupitelstvo městyse snažit co nejefektivněji skloubit vlastní potřeby s aktuální nabídkou vypsaných dotačních programů, a to ze státních i z evropských fondů.

Městys může usilovat o získání dotací na akce, které souvisejí opravami místních komunikací a chodníků, které bývají velmi nákladné. V roce 2016 je v plánu oprava a údržba v ulicích Hřbitovní, Dělnická a Tovární. S tímto souvisí i plánované úpravy veřejných prostranství. Dále je v plánu na rok 2016 zhotovit inženýrské sítě k sedmnácti rodinným domům. Pro tento účel poskytuje dotace Ministerstvo pro místní rozvoj. Městys plánuje zhotovení protipovodňových a protierozních opatření Kozlovského potoka. Jelikož se bude určitě jednat o nákladnou akci, stálo by za to zjistit, jestli i na tuto akci by bylo možné získat nějakou dotaci. Městys, či jeho organizace pořádají během roku množství kulturních a společenských akcí. V této oblasti je možné také získávat dotace a přispět tak ke zkvalitnění kulturního života místních obyvatel. V roce 2016 městys plánuje vybudování dětského hřiště za úřadem městyse a také opravu

66 střechy MŠ. Výdaje na tyto projekty se budou pohybovat ve statisících, proto by bylo dobré zkusit zabezpečit jejich financování pomocí dotací.

Pravidlem u dotací je to, že dotace nikdy není poskytnuta na 100 % projektu. Městys se na financování musí vždy podílet alespoň nějakou částí, proto je třeba si předem dobře rozmyslet, zda jsou na zvolený projekt v rozpočtu peníze na jeho dofinancování.

8.6 Optimalizace výdajů

Cílem hospodaření obce není dosahování zisku, ale co nejefektivnější nakládání s veřejnými financemi a poskytování služeb pro občany k uspokojování jejich potřeb. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost struktuře výdajů městyse. Jedná se zejména o provozní výdaje, kterými je zajišťován běžný chod a také o dotace, které jsou poskytovány z rozpočtu městyse jeho organizacím.

Výrazný podíl na běžných výdajích mají platy zaměstnanců a náklady s nimi spojené. Jejich výše se pohybuje okolo 4,5 mil. Kč, což představuje zhruba jednu pětinu celkových běžných výdajů. Městys Luka nad Jihlavou má momentálně celkem 85 zaměstnanců a každý je buď v zastupitelstvu městyse, případně v některé z komisí či výborů. Všechny tyto orgány mají daný nějaký počet členů, tudíž se nedomnívám, že toto je vhodné místo k hledání úspor. Jedině by mohlo být v případě, že některá komise nebo výbor má více členů než je daný minimální počet.

Prostor pro snížení výdajů určitě představuje spotřeba energií. Městys by si měl nechávat pravidelně zpracovávat nabídky na dodávky energií od různých distributorů. Jelikož je mezi dodavateli energií na trhu konkurence, je možné vybrat nejvýhodnější nabídku a tím ušetřit. Odběrných míst má městys několik a spotřeba elektřiny i plynu je značná, tudíž by dodavatelé mohli zpracovat individuální nabídku za zvýhodněných podmínek. Tímto způsobem je možné ročně ušetřit tisíce. Další možností, však méně efektivní, je snaha o snížení spotřeby těchto energií. To by znamenalo apelovat na všechny zainteresované, aby energiemi šetřili a zbytečně neplýtvali.

Další vysokou položkou v běžných výdajích jsou dotace poskytnuté na provoz organizací, které městys zřizuje. V tomto ohledu je třeba co nejvíce využívat dotace, které jsou poskytované ze státního rozpočtu nebo z evropských fondů a toto čerpání co nejvíce zlepšit. Tyto organizace by neměly pouze spoléhat na poskytnuté dotace, ale

67 měly by se také samy snažit hledat způsoby jak získat finanční prostředky na svou činnost.

Společnost Služby Luka, s.r.o. provozuje několik činností, které jsou výdělečné. Pro zvýšení svého zisku může zauvažovat o zvýšení cen služeb, které poskytuje. Jedná se například o ceny za dřevo nebo za vstup na koupaliště. To bude v letošní sezóně nově zrekonstruované, takže zvýšení ceny vstupného je na místě. Navíc dosavadní cena za celodenní vstup na koupaliště byla spíše nízká. Společnost se také může zaměřit na reklamu.

Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit hospodaření městyse Luka nad Jihlavou za předchozích pět let pomocí podrobné analýzy rozpočtových příjmů a výdajů a vybraných ukazatelů finanční analýzy. A poté navrhnout takové změny a opatření, které by mohly vést ke zvýšení příjmů a optimalizaci výdajů městyse.

Při analýze příjmů a výdajů v jednotlivý letech jsem vycházela z materiálů, které mi poskytl úřad městyse. Jednalo se zejména o výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí, tzv. FIN 2–12 M a také o rozpočty let 2011 – 2015. Pro výpočet vybraných ukazatelů finanční analýzy mi posloužila rozvaha.

Práci jsem zpracovávala na městys Luka nad Jihlavou, který leží v srdci Českomoravské vrchoviny v údolí řeky Jihlavy. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na část teoretickou a část praktickou.

Teoretická část obsahuje vysvětlení pojmů, které se týkají veřejné správy, postavení obce, rozpočtové soustavy a rozpočtu obce a finanční analýzy. Tuto část práce jsem vypracovala za použití odborné literatury a souvisejících zákonů. Tato problematika je důležitá pro porozumění praktické části.

V praktické části jsem nejdříve uvedla základní informace o městysi Luka nad Jihlavou. K datu 31. 12. 2014 zde žije 2833 obyvatel a vývoj počtu obyvatel je rostoucí, a to zejména díky dlouhotrvající nové výstavbě rodinných domů. Nejdůležitější součástí praktické části je provedené analýzy příjmů a výdajů ve sledovaných letech 2011 až 2015. V celé práci jsem používala skutečné nezaokrouhlené částky. Z této analýzy jsem zjistila, že městys měl mírné výkyvy v hospodaření, jejichž příčinou jsou různé potřeby v jednotlivých letech. V letech 2011 a 2013 skončilo hospodaření městyse s kladným saldem a v letech 2012, 2014 a 2015 bylo saldo záporné. V roce 2015 byl deficit oproti předchozím rokům výraznější a to proto, že v tomto roce byla zahájena přestavba obilního skladiště na denní stacionář pro seniory a mládež. Tato investice je kryta z velké části dlouhodobým úvěrem a také přijatou dotací od Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod.

Analýzou příjmové strany rozpočtu jsem zjistila, že v letech 2011, 2013 a 2014 mají nejvyšší podíl na celkových příjmech daňové příjmy, pouze v letech 2012 a 2015 převažují přijaté dotace. Městys se snaží získávat dotace nejen na velké a nákladné projekty, ale i na ty menší. V této snaze jsem zaznamenala výborné výsledky, i když je proces získávání dotací značně složitý. Hned ve třech sledovaných letech činil úhrn získaných dotací okolo 30 mil. Kč. Městys je schopen realizované projekty z velké části financovat z vlastního rozpočtu a touto kombinací financování dosahovat značného rozvoje a zkvalitňování života občanů Luk nad Jihlavou i místních částí.

Výdaje rozpočtu městyse jsou rozděleny na běžné výdaje a kapitálové výdaje. Jejich struktura se ve sledovaném období lehce mění. Zatímco v letech 2011, 2013 a 2014 převažují běžné výdaje, v letech 2012 a 2015 je tomu naopak. Běžné výdaje mají rostoucí trend. Na vině mohou být zvyšující se ceny, mzdy, energie a také rostoucí příspěvky organizacím zřízených městysem. Největší podíl na běžných výdajích mají nakoupené služby a také mzdy. Zdaleka nejvyšší podíl na kapitálových výdajích má pořizování či rekonstrukce budov a staveb.

V další části bakalářské práce jsem se zabývala analýzou vybraných ukazatelů finanční analýzy. Analýza běžné likvidity odhalila, že doporučeného rozmezí je dosaženo pouze v roce 2015, v ostatních letech je hodnota nižší. V letech 2012 a 2014 je dokonce pod kritickou hranicí. To znamená, že krátkodobé závazky nejsou kryty oběžnými aktivy, ale dlouhodobými zdroji, což není efektivní. S tímto ukazatelem také souvisí ukazatel čistého pracovního kapitálu, jehož vývoj má obdobný charakter. Dále jsem se zaměřila na zadluženost městyse, kde jsou výsledky příznivé. Vývoj celkové zadluženosti má v grafickém vyjádření podobu písmene „V“, což znamená, že v krajních letech 2011 a 2015 je zadluženost nejvyšší, zatímco v roce 2013 je nejnižší. Ve všech letech však městys financuje své výdaje samostatně přibližně z devadesáti procent a více.

V závěrečné části práce jsou navrženy některé změny a opatření, díky kterým je možné zvýšit příjmy a optimalizovat výdaje rozpočtu městyse. Z analýzy financování odpadového hospodářství vyplývá, že příjmy vybrané na poplatcích za svoz odpadu a příspěvky od EKOKOM dokážou pokrýt výdaje s odpadem spojené. Poplatek občanů, který činí 550 Kč za rok, tedy není třeba zvyšovat. Doporučila bych spíše apelovat na občany z hlediska správného a pečlivého třídění odpadů, což chrání životní prostředí a také zvýší zmiňovaný příspěvek od EKOKOM a do rozpočtu přinese vyšší příjmy.

Možnost, jak zvýšit příjmy přináší koeficient daně z nemovitých věcí. Navýšení těchto koeficientů o 50 % by do rozpočtu přineslo více než 500 tis. Kč ročně, ale je třeba to důkladně zvážit, kvůli možné nespokojenosti občanů. Nepřímo lze příjmy rozpočtu ovlivnit podporou výstavby rodinných domů a snahou o přilákání podnikatelských subjektů. V tomto ohledu má městys velkou snahu a doporučením tedy je v tomto pokračovat i nadále. Co se týče využívání dotací, je třeba se snažit sladit aktuální potřeby městyse s vypsanými dotačními programy a maximálně tyto možnosti využít. Výdajovou stránku rozpočtu je možné příznivě ovlivnit například výběrem distributora energií. Dále je také možné snížit příspěvky organizacím, které městys zřizuje a přimět je, aby prostředky získávaly vlastní výdělečnou činností.

Seznam použitých zdrojů

Knižní zdroje:

ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Vyd. 1. Praha: Leges, 2009, 205 s. Student (Leges). ISBN 978-80-87212-11-0.

JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 94 s. Student (Leges). ISBN 978-80-87035-14-6.

KNÁPKOVÁ, Adriana. PAVELKOVÁ, Drahomíra. ŠTĚKER, Karel. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2.rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. 236 s. ISBN: 978-80-247-4456-8

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance v České republice: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2013, 130 s. ISBN 978-80-7204-861-8.

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Vyd. 2., aktualiz. a rozš. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009, 160 s. ISBN 978-80-7204-618-8.

MÁČE, Miroslav. Účetnictví a finanční řízení. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 551 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-4574-9.

NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 359 s. ISBN 978-80-7380-162-5.

OTRUSINOVÁ, Milana a Dana KUBÍČKOVÁ. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xiv, 178 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-342-4.

PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-726-1086-4.

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4.

PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 712 s. ISBN 978-80- 7357-351-5.

PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2789-9.

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3., rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3308-1.

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Press, 2011. 152 s. ISBN: 978-80-251-3386-6

SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 452 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-1992-4.

Legislativa:

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností Zákon č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

Internetové zdroje:

Městys Luka nad Jihlavou [online]. [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://lukanadjihlavou.cz/

Veřejná databáze Českého statistického úřadu [online]. [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/

Materiály městyse Luka nad Jihlavou:

Loucký zpravodaj

Obecně závazná vyhláška č. 1/2015 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Obecně závazná vyhláška č. 4/2012 o místních poplatcích upravující poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství a poplatek ze vstupného

Obecně závazná vyhláška č. 1/2012 o místním poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj

Obecně závazná vyhláška č. 1/2004 o stanovení koeficientu daně z nemovitostí

Rozpočty za období 2011 − 2015

Rozvaha za období 2011 – 2015

Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí za období 2011 − 2015 (finanční výkaz FIN 2 − 12 M)

Seznam tabulek

Tabulka 1: Počet členů zastupitelstva obce podle počtu obyvatel ...... 14 Tabulka 2: Porovnání skutečných příjmů a výdajů (v Kč) ...... 37 Tabulka 3: Struktura příjmů (v Kč) ...... 39 Tabulka 4: Struktura daňových příjmů (v Kč) ...... 40 Tabulka 5: Struktura místních a správních poplatků (v Kč) ...... 42 Tabulka 6: Struktura nedaňových příjmů (v Kč) ...... 43 Tabulka 7: Struktura kapitálových příjmů (v Kč) ...... 45 Tabulka 8: Struktura přijatých transferů (v Kč) ...... 47 Tabulka 9: Struktura výdajů v Kč ...... 51 Tabulka 10: Struktura běžných výdajů (v Kč) ...... 52 Tabulka 11: Struktura kapitálových výdajů (v Kč) ...... 54 Tabulka 12: Vývoj běžné likvidity ...... 56 Tabulka 13: Vývoj celkové zadluženosti (v %) ...... 57 Tabulka 14: Vývoj koeficientu samofinancování (v %) ...... 58 Tabulka 15: Vývoj čistého pracovního kapitálu (v Kč) ...... 60 Tabulka 16: Přehled hospodaření s komunálními odpady (v Kč) ...... 62 Tabulka 17: Přehled příspěvků na třídění od EKOKOM ...... 62 Tabulka 18: Přehled příjmů z daně z nemovitých věcí ...... 63 Tabulka 19: Navýšení koeficientu pro daň z nemovitých věcí ...... 64 Tabulka 20: Přehled přijatých dotací (v Kč) ...... 66

Seznam grafů

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel za 10 let ...... 32 Graf 2: Počet mužů a žen k 31. 12. 2014 z celkového počtu obyvatel ...... 33 Graf 3: Struktura věkových skupin v procentním vyjádření k 31. 12. 2014...... 34 Graf 4: Skutečné příjmy a výdaje v letech 2011-2015 (v tis. Kč) ...... 38 Graf 5: Vývoj skutečných příjmů městyse Luka nad Jihlavou v Kč ...... 38 Graf 6: Struktura příjmů v % ...... 39 Graf 7: Vývoj daňových příjmů (v Kč) ...... 41 Graf 8: Vývoj nedaňových příjmů (v Kč) ...... 45 Graf 9: Vývoj kapitálových příjmů (v Kč) ...... 46

Graf 10: Struktura přijatých dotací (v Kč) ...... 48 Graf 11: Vývoj skutečných výdajů městyse Luka nad Jihlavou v Kč ...... 50 Graf 12: Struktura výdajů v % ...... 51 Graf 13: Vývoj běžných výdajů (v Kč) ...... 53 Graf 14 Vývoj ukazatele běžné likvidity ...... 56 Graf 15: Vývoj ukazatele celkové zadluženosti (v %) ...... 57 Graf 16: Vývoj koeficientu samofinancování (v %) ...... 58 Graf 17: Struktura financování aktiv (v %) ...... 59 Graf 18: Vývoj čistého pracovního kapitálu (v Kč) ...... 60

Seznam obrázků

Obrázek 1: Schéma veřejné správy v ČR ...... 11 Obrázek 2: Struktura veřejné správy v ČR od roku 2003 ...... 12 Obrázek 3: Obecné schéma rozpočtu obce ...... 24