1.část

3. úplná aktualizace ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

pro správní území obce s rozšířenou působností Lanškroun 2014

Zhotovitel: GEPRO spol. s r. o. Pořizovatel: Městský úřad Lanškroun Štefánikova 52 Odbor stavební úřad 150 00 Praha 5 Nám. J. M. Marků 12 Lanškroun - Vnitřní město Ing. arch. Dana Pokojová 563 16 Lanškroun Ing. arch. Mariana Langová

10/2014 3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

TŘETÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LANŠKROUN 2014

Seznam obcí ve správním území města Lanškroun jako obce s rozšířenou působností Lanškroun:

Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek

Objednatel: Město Lanškroun, Odbor stavební úřad, Nám. J. M. Marků 12, Lanškroun - Vnitřní město, 563 16 Lanškroun

Pořizovatel: Městský úřad Lanškroun, Odbor stavební úřad, Nám. J. M. Marků 12, Lanškroun - Vnitřní město, 563 16 Lanškroun

1. Zhotovitel ÚAP v r. 2008: EKOTOXA s.r.o., Kosmákova 28, 615 00 Brno

2. Zhotovitel 1.aktualizace v r. 2010 a 2. aktualizace v r. 2012: Ing. Lubor Hruška, Ph. D. a kolektiv PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava 3. Zhotovitel 3. úplné aktualizace v r. 2014: Technické zpracování v systému GIS: GEPRO, spol. s r.o., Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Úplná aktualizace ÚAP, zpracování RUR: Ing. arch. Dana Pokojová, Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 – Smíchov, Ing. arch. Mariana Langová

Obsah 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů ORP Lanškroun 2014:

Textová a tabulková část

Grafická část : Výkres č. 1 Výkres hodnot 1 : 20 000

Výkres č. 2 Výkres limitů 1 : 20 000

Výkres č. 3 Výkres záměrů 1 : 20 000

výkres č. 4 Výkres problémů 1 : 20 000

2 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Obsah:

1. Úvod ...... 4 1.1 Charakteristika zakázky:...... 4 2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ...... 6 2.1 Základní údaje...... 6 2.1.2 Přehled sledovaných jevů...... 6 2.1.3 Přehled zpracovaných podkladů...... 8 2.2 Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území ...... 8 2.2.1 Vymezení řešeného území ...... 8 2.2.2 Základní charakteristika území...... 14 2.3 Posouzení z pohledu Politiky územního rozvoje ČR ...... 17 2.4 Aktuální posouzení z pohledu Zásad územního rozvoje Pardubického kraje ...... 17 Veřejně prospěšné opatření - územní systém ekologické stability...... 20 2.5 Stav územně plánovací dokumentace obcí ...... 22 2.6 Sociální a hospodářský pilíř ...... 23 2.6.1 Sociodemografické podmínky ...... 23 2.6.2. Bydlení...... 34 2.6.3 Rekreace ...... 38 2.6.4 Hospodářské podmínky...... 43 2.6.5 Veřejná technická infrastruktura ...... 51 2.6.6. Veřejná dopravní infrastruktura ...... 59 2.7 Přírodní pilíř...... 64 2.7.1 Horninové prostředí a geologie ...... 64 2.7.2 Vodní režim ...... 67 2.7.3 Hygiena životního prostředí...... 71 2.7.4 Ochrana přírody a krajiny ...... 78 2.7.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 87 3. Rozbor udržitelného rozvoje území...... 98 3.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza...... 98 3.1.1 Horninové prostředí a geologie...... 98 3.1.2 Vodní režim...... 99 3.1.3 Hygiena životního prostředí ...... 101 3.1.4 Ochrana přírody a krajiny ...... 102 3.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...... 104 3.1.6 Dopravní infrastruktura ...... 106 Střet záměru s hodnotou (poldr x ZÚ(zastavěné území), ZP (zastavitelná plocha)x ZÚ): ...... 108 3.1.7 Technická infrastruktura ...... 108 3.1.8 Sociodemografické podmínky...... 110 3.1.9 Bydlení ...... 111 3.1.10 Rekreace...... 113 3.1.11 Hospodářské podmínky...... 114 3.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ...... 116 3.2.1 Územní podmínky pro příznivé životní prostředí /přírodní pilíř/...... 116 3.2.2 Územní podmínky pro hospodářský rozvoj /hospodářský pilíř/ ...... 117 3.2.3 Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel /sociální pilíř/...... 118 3.2.4 Kartogram vyváženosti územních podmínek správního území ORP Lanškroun - 2014 ... 123 3.3 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci obcí ...... 124 3.3.1 Závady a problémy...... 124 3.3.2 Střety v území...... 124 3.3.3 Úkoly pro řešení v územních plánech obcí: ...... 125 3.4 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci kraje ...... 127 Použité zkratky, odkazy: ...... 128 TABULKOVÁ ČÁST ...... 130 4. Swot analýza obcí - v 2. části úplné aktualizace ÚAP ORP Lanškroun ...... 130

3 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

1. Úvod

Předmětem plnění veřejné zakázky ve smyslu zadávací dokumentace bylo zpracování 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod města Lanškroun, jako obce s rozšířenou působností , v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a příslušné prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

ÚAP slouží především jako podklad pro tvorbu územně plánovací dokumentace, jejich změn a aktualizací., dále pro územně analytické podklady kraje. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a dalších správních orgánů s pravomocemi rozhodování na území obcí. Data o území mohou sloužit také pro tvorbu technické mapy města.

Podkladem pro zpracování 3. úplné aktualizace byla předaná dokumentace 2. úplné aktualizace „Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností města Lanškroun“, aktuální data od poskytovatelů údajů, podklady z platných územních plánů a další.

1.1 Charakteristika zakázky: V rámci třetí úplné aktualizace územně analytických problémů ORP Lanškroun byly zpracovány a aktualizovány tyto části ÚAP: 1 Zpracovatel sestavil dotazník pro obce ve správním území s požadavkem na upřesnění údajů o území; ve spolupráci s MěÚ Lanškroun Ing. Scheuerovu byly dotazníky rozeslány obcím. V průběhu prací na aktualizaci byly od obcí doručeny zpracovateli aktualizace ÚAP. 2 Aktualizace podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, byla sestavena a doplněna databáze sledovaných jevů v původním členění dle vyhlášky. 3 Sestavení výkresů hodnot, limitů a záměrů. Zpracování aktualizace rozboru udržitelného rozvoje. Zpracování, zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb - SWOT analýz pro jednotlivé obce; vymezení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, členění tohoto hodnocení podle pilířů – přírodního, ekonomického a sociálního. 4 Dalším bodem bylo určení problémů a závad k řešení v územně plánovacích dokumentacích. s vyznačením v textu každé obce i v grafice problémového výkresu. vymezeny byly zejm. tyto závady: - Urbanistické - Dopravní - Hygienické - Přírodního charakteru 5 Dále byly vyznačeny a popsány vzájemné střety záměrů na provedení změn v území. Střety záměrů s limity a hodnotami:

- střet zastavěného území a zastavitelné plochy s vyhlášeným záplavovým územím Q 100 - střet zastavitelných ploch, zastavěného území s přírodní hodnotou

- střet stávající dopravní infrastruktury a záměru s s vyhlášeným záplavovým územím Q 100 - střet stávající technické infrastruktury (TS, ČOV) se záplavovým územím - střet záměru VPS ze ZUR PK a zastavitelných ploch z ÚP s dopravní a technickou infrastrukturou - střet záměru VPS ze ZÚR PK a zastavitelné plochy pro bydlení

4 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

6 Sestavení a vypracování problémového výkresu. 7 Sestavení výkresů hodnot, limitů a záměrů. pozn. Text předcházejících územně analytických podkladů z roku 2014 byl prověřen, aktualizován a pokud byly některé jeho části vč. tabulek ponechány, tak z důvodu, že údaje v nich byly prověřeny a jsou nadále platné a aktuální.

Technický postup zpracování dat o území jako podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje Data jsou zpracována v prostředí geografického informačního systému MISYS f. GEPRO, digitalizací jsou tvořeny vrstvy a atributy objektů. Při tvorbě dat jsou dodržena standardní topografická pravidla pro zpracování vektorových dat: souřadnicový systém S-JTSK, souřadnice neredukované. Data jsou zpracována a budou předána ve formě datového modelu digitálního zpracování sledovaných jevů územně analytických podkladů v GIS. Podkladem pro zpracování výkresů byly katastrální mapy obcí, které byly předány zadavatelem v podobě vektorové nebo rastrové. Postup činností: − vkládání předaných jevů ve vektorové podobě do tzv. datového skladu jevů, údajů o území, − tvorba atributů jednotlivých objektů, − sestavení výkresů z jednotlivých vrstev datového modelu, − předání vektorových dat ve formě .vyk v datové struktuře nastavené v Geografickém informačním systému, − rastrová data výkresů budou předána ve formátu .pdf, popř. .tiff, .jpg, − vektorová geografická data ve formátu .vyk, − textové dokumenty ve formátu .doc., .pdf.

5 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

2.1 Základní údaje

2.1.2 Přehled sledovaných jevů

Tabulka 1: Přehled výskytu jevů na území ORP Lanškroun Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 1 zastavěné území 2 plochy výroby 3 plochy občanského vybavení 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5 památková rezervace včetně ochranného pásma 6 památková zóna včetně ochranného pásma 7 krajinná památková zóna 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma 11 urbanistické hodnoty 12 region lidové architektury 13 historicky významná stavba, soubor 14 architektonicky cenná stavba, soubor 15 významná stavební dominanta 16 území s archeologickými nálezy 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19 místo významné události 20 významný vyhlídkový bod 21 územní systém ekologické stability 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24 přechodně chráněná plocha 25 národní park včetně zón a ochranného pásma 26 chráněná krajinná oblast včetně zón 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30 přírodní park 31 přírodní památka včetně ochranného pásma 32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 – ptačí oblast 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37 lesy ochranné 38 les zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod 46 zranitelná oblast

6 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 47 vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod 48 vodní nádrž 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50 záplavové území 51 aktivní zóna záplavového území 52 území určené k rozlivům povodní 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57 dobývací prostor 58 chráněné ložiskové území 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin 61 poddolované území 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik 63 staré důlní dílo 64 staré zátěže území a kontaminované plochy 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 67 technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma 70 stoková síť vč. ochranného pásma 71 výrobna elektřiny vč. ochranného pásma 72 elektrická stanice vč. ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma 74 technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma 75 vedení plynovodu vč. ochranného pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma 77 ropovod vč. ochranného pásma 78 produktovod vč. ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma 80 teplovod vč. ochranného pásma 81 elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma 82 komunikační vedení vč. ochranného pásma 83 jaderné zařízení 84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 85 skládka odpadu vč. ochranného pásma 86 spalovna vč. ochranného pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma 88 dálnice včetně ochranného pásma 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93 místní a účelové komunikace železniční celostátní včetně ochranného pásma dráhy celostátní vybudované pro rychlost 94 větší než 160 km/h včetně ochranného pásma 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 98 lanová dráha včetně ochranného pásma 99 speciální dráha včetně ochranného pásma 7 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102 letiště včetně ochranných pásem 103 letecká stavba včetně ochranných pásem 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hippostezka a turistická stezka 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108 vojenský újezd 109 vymezené zóny havarijního plánování 110 objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114 jiná ochranná pásma 115 ostatní veřejná infrastruktura 116 počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 117 zastavitelná plocha 118 jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m 2 stavebního pozemku n člení podle katastrálních území, průměrná cena m 2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních 119 území

2.1.3 Přehled zpracovaných podkladů

Mapové a textové podklady • Mapy KN • 2. úplná aktualizace ÚAP ORP Lanškroun 2012 - výkresy, texty • Digitální data z Krajského úřadu Pardubického kraje • Vydané územní plány obcí 2012 - 2014: ÚP Trpík, ÚP Tatenice, ÚP Dolní Čermná, ÚP Lanškroun, ÚP Luková, ÚP Rudoltice, změna č. 1 ÚP Horní Třešňovec, změna č. 2 ÚPO Cotkytle. • Data od poskytovatelů jednotlivých jevů

Ostatní podklady • Terénní šetření • Internetové stránky Českého statistického úřadu • Portál Regionálních informačních servisů • Internetové stránky jednotlivých obcí správního území ORP Lanškroun

2.2 Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území umístění ORP Lanškroun v rámci Pardubického kraje:

2.2.1 Vymezení řešeného území

Správní obvod obce s rozšířenou působností města Lanškroun leží na východním okraji Pardubického kraje, v bezprostřední návazností dále na východ na Olomoucký kraj Správní území ORP Lanškroun sousedí s obvody Pardubického kraje - ORP Králíky, Žamberk, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Svitavy, Moravská Třebová a s obvody Olomouckého kraje - ORP Zábřeh.

8 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje (czso.cz)

Tabulka 2: Správní obvody obcí s rozšířenou působností: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP k 1. 1. 2014

Kraj, správní Rozloha v Počet Počet obyvatel Hustota Počet z toho: se obvod ORP km 2 obyvatel sídla ORP osídlení obcí statutem města Pardubický kraj 4 519 515 985 114 451 38 Česká Třebová 80 18 382 15 783 231 5 1 Hlinsko 247 21 172 9 916 86 22 1 Holice 214 17 389 6 498 81 14 2 Chrudim 746 82 871 22 996 111 86 12 Králíky 159 8 860 4 400 56 5 1 Lanškroun 275 23 148 10 097 84 22 1 Litomyšl 337 26 729 10 137 79 35 1 Moravská 417 26 560 10 413 64 33 2 Třebová Pardubice 409 126 476 89 432 309 56 4 Polička 273 19 641 8 870 72 20 2 Přelouč 257 24 704 9 019 96 42 2 Svitavy 352 31 692 17 040 90 28 2 9 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Ústí nad Orlicí 191 26 538 14 364 139 16 2 Vysoké Mýto 282 32 624 12 436 116 40 2 Žamberk 282 29 199 6 057 104 27 3

Obce s rozšířenou působností stanovuje zákon č. 314/2002 Sb. Správní obvody obcí s rozšířenou působností stanovuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002. Správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun je vymezen územím obcí:

Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek.

Rozlohou 275 km 2 patří správní obvod mezi menší (6,1 % rozlohy kraje), 84 obyvatel/km2 je pod krajským průměrem. Pro porovnání hustota obyvatel v největším Středočeském ORP Kladno činí 343 obyvatel na 1 km 2 a je nejvyšší v kraji.

Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 1.1. 2014 celkem 23 148 obyvatel (4,5 % obyvatelstva kraje). Správní obvod zahrnuje 22 obcí, z nichž jeden má status města – Lanškroun, 1 status městyse - Dolní Čermná.

10 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Mapa správního obvodu ORP Lanškroun

11 (130)

Území SO ORP Lanškroun je tvořeno 33 katastrálními územími, která spadají pod 22 jednotlivých obcí. Ve správním obvodu se nachází pověřený obecní úřad a zároveň úřad s rozšířenou působností - město Lanškroun, další pověřené obecní úřady jsou v obcích Dolní Čermná, Výprachtice a Tatenice. Obce na území správního obvodu spadají do působnosti 4 stavebních úřadů;

Tabulka 3: Přehled obcí a katastrálních území správního obvodu ORP Lanškroun; Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Lanškroun je vymezen územím obcí:

ORP, POÚ č. obec č. katastrální území 1 Albrechtice 1 Albrechtice u Lanškrouna 2 Anenská Studánka 2 Anenská Studánka 3 Helvíkov 4 Cotkytle 3 5 Herbortice Cotkytle 6 Mezilesí u Lanškrouna 4 Čenkovice 7 Čenkovice 5 Damníkov 8 Damníkov 9 Dolní Čermná 6 Dolní Čermná 10 Jakubovice 11 Horní Čermná 7 Horní Čermná 12 Nepomuky 13 Horní Heřmanice v Čechách 8 14 Dolní Heřmanice v Čechách Horní Heřmanice 15 Rýdrovice 9 Horní Třešňovec 16 Horní Třešňovec Lanškroun 10 Krasíkov 17 Krasíkov 18 Dolní Třešňovec 11 Lanškroun 19 Lanškroun 12 Lubník 20 Lubník 21 Luková 13 Luková 22 Květná u Lukové 14 Ostrov 23 Ostrov u Lanškrouna 15 Petrovice 24 Petrovice u Lanškrouna 16 Rudoltice 25 Rudoltice u Lanškrouna 17 Sázava 26 Sázava u Lanškrouna 18 Strážná 27 Strážná 19 Tatenice 28 Tatenice 20 Trpík 29 Trpík 30 Koburk

31 Valteřice u Výprachtic 21 Výprachtice 32 Výprachtice 22 Žichlínek 33 Žichlínek

Působnost stavebních úřadů v ORP Lanškroun: Stavební úřad č. obec č. katastrální území Lanškroun 1 Albrechtice 1 Albrechtice u Lanškrouna 2 Anenská Studánka 2 Anenská Studánka 3 Helvíkov 4 Cotkytle 3 5 Herbortice Cotkytle 6 Mezilesí u Lanškrouna 4 Damníkov 7 Damníkov 5 Horní Třešňovec 8 Horní Třešňovec Lanškroun 9 Dolní Třešňovec 3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Stavební úřad č. obec č. katastrální území 6 10 Lanškroun 7 Lubník 11 Lubník 12 Luková 8 Luková 13 Květná u Lukové 9 Ostrov 14 Ostrov u Lanškrouna 10 Rudoltice 15 Rudoltice u Lanškrouna 11 Sázava 16 Sázava u Lanškrouna 12 Trpík 17 Trpík 13 Žichlínek 18 Žichlínek

Stavební úřad č. obec č. katastrální území 1 Dolní Čermná 1 Dolní Čermná 2 Jakubovice Dolní Čermná 3 Horní Čermná 2 Horní Čermná 4 Nepomuky 3 Petrovice 5 Petrovice u Lanškrouna

Stavební úřad č. obec č. katastrální území 1 Krasíkov 1 Krasíkov Tatenice 2 Strážná 2 Strážná 3 Tatenice 3 Tatenice

Stavební úřad č. obec č. katastrální území 1 Čenkovice 1 Čenkovice 2 Horní Heřmanice v Čechách 2 3 Dolní Heřmanice v Čechách Výprachtice Horní Heřmanice 4 Rýdrovice 5 Koburk

6 Valteřice u Výprachtic 3 Výprachtice 7 Výprachtice

13 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

2.2.2 Základní charakteristika území

Územní charakteristika a vazby správního obvodu obce s rozšířenou působností města Lanškroun vychází z polohy území na východním okraji Pardubického a na hranicích Olomouckého kraje, a tím je dopravní vazba na centrum kraje město Pardubice (88 km) stejná jako na centrum Olomouckého kraje - Olomouc (89 km).

Na jižní straně je území ORP obklopeno obcemi Moravskotřebovska, na západní obcemi Svitavska, Českotřebovska a Orlickoústecka. Severní částí sousedí se správním obvodem Žamberk a Králíky. Území Lanškrounska leží na 27 521 hektaru a zaujímá 6,1 % rozlohy kraje. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2011 celkem 23 017 obyvatel (4,5 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění (83,6 osob/km 2) je výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu – městě Lanškroun – které je zde jedinou obcí se statutem města, žije 44,0 % obyvatel.

Výrazně nadprůměrný podíl osob zaměstnaných v průmyslu souvisí především s působením výrobce elektronických součástek (kondenzátorů, konektorů) AVX Lanškroun. Tato firma nabízí řadu pracovních příležitostí a v současné době je nejvýznamnějším zaměstnavatelem nejen na Lanškrounsku, ale patří k největším zaměstnavatelům v celém Pardubickém kraji. Míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů v regionu se ke konci roku 2011 snížila na 7,7 % a hodnotou je čtvrtá nejnižší mezi správními obvody. Populace regionu je v průměru mladší než v celém kraji, podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších na obyvatelstvu celkem činí 14,7 % a je zároveň nejnižší v kraji. Hodnota indexu stáří ke konci roku 2011 (92,5 obyvatel ve věku 65 a více let na 100 dětí do 14 let) je rovněž nejnižší v kraji.

Lanškrounsko ležící na rozhraní Orlických hor, Zábřežské vrchoviny a Svitavské pahorkatiny nabízí mnoho příležitostí pro letní i zimní turistiku. Přírodní krásy lze obdivovat z rozhledny na vrcholu Lázek (714 m n. m.), který je obklopen řadou chráněných přírodních území. Milovníci zimních sportů navštěvují areál v Čenkovicích s mnoha sjezdovkami. Mezi historické památky regionu se řadí rekonstruovaná renesanční radnice, zámek a kostel sv. Václava v Lanškrouně, zajímavý je i roubený hostinec Krčma z poloviny 17. století. V městském muzeu lze zhlédnout stálé expozice věnované historii města a významným osobnostem. I v dalších lokalitách Lanškrounska mohou návštěvníci obdivovat historické památky, například lovecký zámeček v obci Tatenice.

14 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

oblast ORP Lanškroun - všeobecná mapa

Tabulka 4a: Základní charakteristika obcí k 31. 12. 2012:

Počet Počet Výměra Počet Počet obyvatel Průměrný částí obyvatel v ha katastrů věk obce celkem muži ženy na km 2 ORP Lanškroun 27 519 36 33 23 101 11 360 11 741 83,9 40,2 v tom obce: Albrechtice 1 007 1 1 478 241 237 47,4 41,9 15 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Anenská Studánka 792 2 2 200 74 126 25,3 43,4 Cotkytle 1 864 4 3 405 209 196 21,7 41,0 Čenkovice 597 1 1 182 96 86 30,5 39,5 Damníkov 1 273 1 1 717 363 354 56,3 38,2 Dolní Čermná 1 500 2 2 1 302 645 657 86,8 39,8 Horní Čermná 1 767 2 2 1 015 523 492 57,5 41,8 Horní Heřmanice 1 573 3 3 496 241 255 31,5 43,2 Horní Třešňovec 978 1 1 617 310 307 63,1 38,8 Krasíkov 511 1 1 322 153 169 63,0 39,4 Lanškroun 2 065 4 2 10 124 4 815 5 309 490,3 42,1 Lubník 509 1 1 335 173 162 65,8 37,0 Luková 1 459 2 2 702 360 342 48,1 39,3 Ostrov 1 848 1 1 665 357 308 36,0 35,5 Petrovice 263 1 1 234 119 115 89,1 39,7 Rudoltice 1 593 1 1 1 789 899 890 112,3 35,4 Sázava 566 1 1 565 292 273 99,8 38,2 Strážná 1 064 1 1 113 58 55 10,6 38,6 Tatenice 2 683 1 1 845 428 417 31,5 39,1 Trpík 359 1 1 81 42 39 22,6 39,1 Výprachtice 2 172 3 3 981 487 494 45,2 38,5 Žichlínek 1 075 1 1 933 475 458 86,8 37,5

Tabulka 4b: Výměra a počet obyvatel jednotlivých obcí SO ORP Lanškroun v r. 2001, 2011 a poslední údaj z čsú z r. 2013: Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel Obce 2001 2011 k 31.12.2013

Celkem 21 750 23 018 23 148 Albrechtice 495 480 467 Anenská Studánka 187 206 198 Cotkytle 426 394 404 Čenkovice 188 182 183 Damníkov 667 696 707 Dolní Čermná 1 337 1 308 1 308 Horní Čermná 1 048 1 023 992 Horní Heřmanice 476 508 498 Horní Třešňovec 609 591 621 Krasíkov 305 322 323 Lanškroun 9 990 10 133 10 097 Lubník 288 325 334 Luková 691 719 738 Ostrov 578 629 667 Petrovice 238 248 239 Rudoltice 922 1 756 1 809 Sázava 554 570 572 Strážná 98 114 113 Tatenice 841 854 851 Trpík 66 67 81 Výprachtice 953 989 989 Žichlínek 793 904 957

Z uvedených statistických údajů je zřejmé, že počet obyvatel v území ORP Lanškroun vzrostl za posledních 12 let o 6,5%, přestože se jedná o sídla mimo dosah velké sídelní aglomerace, hodnota obytného a přírodního prostředí hraje pro výběr životní stabilizace obyvatel velkou roli.

16 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

2.3 Posouzení z pohledu Politiky územního rozvoje ČR

Politika územního rozvoje ČR (dále též „PÚR ČR“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2008), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: ° „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ° „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“; ° Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; ° „Další úkoly pro územní plánování“.

Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

2.4 Aktuální posouzení z pohledu Zásad územního rozvoje Pardubického kraje V současné době (08/2014) se zpracovává aktualizace vydaných Zásad územního rozvoje Pardubického kraje; aktualizace ZÚR PK byla vydána 22. září 2014 a nabyla účinnosti 7.října 2014. Vydaná dokumentace byla zohledněna v textu této úplné aktualizace ÚAP ORP Lanškroun, s tím, že byla vypuštěna veřejně prospěšná stavba č. EO1 v oblasti elektrolergetiky, ostatní záměry zůstávají beze změny. Zásady územního rozvoje Dokumentace Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, jako nadřazená územně plánovací dokumentace pro ORP Lanškroun, byla vydána dne 29. 4. 2010 a nabyla účinnosti 15. 6. 2010, a je závaznou územně plánovací dokumentací pro území všech ORP i pro všechny obce. Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) stanovují základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Schvaluje je

17 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. ZÚR Pardubického kraje stanovují priority územního plánování kraje, zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí vymezených v PÚR a vymezují rozvojové oblasti, osy a centra a specifické oblasti krajského významu. Podobně zpřesňují plochy a koridory vymezené v PÚR a vymezují plochy a koridory krajského významu. Dále upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, vymezují cílové charakteristiky krajiny, veřejně prospěšné stavby, stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí ad.

Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: ° rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, ° rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, ° nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, ° řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizací materiálových toků a nakládání s odpady, ° zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny

18 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Rozvojová osa OSK 4 Česká Třebová – Lanškroun

V Pardubickém kraji je vymezena rozvojová osa Česká Třebová – Lanškroun, do níž jsou zahrnuty následující obce (katastrální území) ve správním obvodu ORP Lanškroun: Damníkov (Damníkov), Lanškroun (Dolní Třešňovec, Lanškroun), Rudoltice (Rudoltice u Lanškrouna). ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: ° územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a sousední obce Rudoltice; ° zlepšit dopravní situaci v okolí města Lanškroun realizací přeložek na trasu I/43 v prostoru Lanškrouna; ° propojit trasu II/315 na I/43 mimo centrální území Lanškrouna. ° ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: ° územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a obce Rudoltice (bydlení); ° ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy veřejnou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; ° respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Lanškroun; ° respektovat požadavky na ochranu evropsky významné lokality Lanškrounské rybníky a přírodního parku Lanškrounské rybníky; ° nadregionálního biokoridoru K82 a regionálního biocentra 471 Horky. ° respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES za podmínek stanovených odst. (112): VPS (veřejně prospěšné stavby) VPO (veřejně prospěšná opatření) ORP OBEC doprava tech. infr. Albrechtice U12 Anenská Studánka U09, U13 Cotkytle D23 U12 Čenkovice U07

Damníkov U09 Dolní Čermná U09, U12 Horní Čermná – doplněno Lanškroun U12 v aktualizaci ÚAP ORP Lanškroun Horní Heřmanice D23 E03 U12 Horní Třešňovec U09 Krasíkov PPO3 Lanškroun D21, D22, D53 Luková D22 Ostrov U09 Rudoltice D21, D53 U09 Sázava D22 Strážná U12 Tatenice U12 Trpík U09 Výprachtice U12 Žichlínek D21, D22 Tabulka 5: VPS a VPO pro ORP Lanškroun dle ZÚR PK

19 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření pro ORP Lanškroun:

Tabulka 6: Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy: číslo dotčené katastrální VPS ORP dotčená obec VPS území Lanškroun Lanškroun D21 přeložka silnice I/43 Lanškroun Lanškroun Rudoltice Rudoltice u Lanškrouna Žichlínek Žichlínek Albrechtice u Albrechtice Lanškrouna Lanškroun Lanškroun Lanškroun Květná u Lukové, Luková Luková přeložka silnice I/43 Mladějov – Sázava Sázava u Lanškrouna D22 Lanškroun – Albrechtice Žichlínek Žichlínek Kunčina Kunčina Mladějov na Moravská Mladějov na Moravě Třebová Moravě Rychnov na Rychnov na Moravě Moravě Albrechtice u Albrechtice Lanškrouna přeložka silnice I/43 Herbortice, Mezilesí u D23 Lanškroun Cotkytle Albrechtice – Štíty Lanškrouna

přeložka silnice II/315 Lanškroun Lanškroun D53 Lanškroun Lanškroun Rudoltice Rudoltice u Lanškrouna

Tabulka 7: Veřejně prospěšné stavby v oblasti elektroenergetiky: Pozn. přeškrtnutý text vymezené VPS dle ZÚR PK vypuštěn po prověření dle dokumentace aktualizace ZÚR PK vydané v září 2014 s nabytím účinnosti 7.10. 2014. Bílá Voda, Červená Voda, Dolní Orlice, Červená Voda Mlýnice u Červené nadzemní vedení 2 x 110 kV Králíky E03 Vody, Mlýnický Dvůr, Horní Heřmanice - Králíky, vč. Šanov u Červené Vody TR Králíky. Králíky Králíky Horní Heřmanice Horní Heřmanice v Lanškroun Čechách, Rýdrovice

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ OPATŘENÍ - ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

ZÚR vymezují jako veřejně prospěšná opatření tyto plochy a koridory biocenter a biokoridorů ÚSES, jejichž funkčnost je nutno zcela nebo částečně zajistit: Tabulka 8: Nadregionální biokoridory:

číslo NKOD VPO dotčená dotčené k.ú. číslo VPO VPO obec Sedloňovský vrch, U07 K 80 Lanškroun Čenkovice Čenkovice Topielisko – Raškov U09 K 82 Boršov, Loučský les - Lanškroun Anenská Studánka Anenská Studánka K80 – šířce minimálně 40 Damníkov Damníkov

20 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

m Jakubovice Dolní Čermná Dolní Čermná - Nepomuky, Horní Horní Čermná Čermná Horní Třešňovec Horní Třešňovec Ostrov Ostrov u Lanškrouna Rudoltice Rudoltice u Lanškrouna Trpík Trpík Albrechtice Albrechtice u Lanškrouna Cotkytle Mezilesí u Lanškrouna Dolní Čermná biokoridor vede přes doplněno obec v aktualizaci ÚAP Dolní Čermná, ORP Lanškroun Jakubovice K82 – Vojenský – v šířce U12 K 92 Lanškroun Horní Čermná Nepomuky minimálně 40 m Dolní Heřmanice Horní Heřmanice v Čechách, Horní Heřmanice v Čechách Strážná Strážná Tatenice Tatenice Valteřice u Výprachtic, Výprachtice Výprachtice Uhersko - K132 – šířce Anenská Studánka, U13 K 93 Lanškroun Anenská Studánka minimálně 40 m Helvíkov

Tabulka 9: Veřejně prospěšná opatření – protipovodňová ochrana:

PPO3 Poldr Třebařov; tok: Moravská Lanškroun Sázava Krasíkov Krasíkov

Přírodní hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: a) zvláště chráněná území ochrany přírody a krajiny1–národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky; b) lokality soustavy NATURA 2000– evropsky významné lokality a ptačí oblasti; c) plochy pro těžbu nerostných surovin 2, tedy: ° využívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory; ° nevyužívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory, popř. dobývacími prostory s ukončenou těžbou; ° nevyužívaná výhradní ložiska s chráněným ložiskovým územím; ° nevyužívaná výhradní ložiska bez stanovené ochrany chráněného ložiskového území; ° využívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku, a u kterých byla povolena těžba na základě územního rozhodnutí a příslušného obvodního báňského úřadu; ° nevyužívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku; ° registrované a evidované prognózní zdroje vyhrazených a nevyhrazených nerostů.

1 zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. 2 zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích 21 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

d) krajinářsky hodnotná území - krajinná památková zóna Slatiňansko -Slavicko; přírodní parky a území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu 3; e) významné krajinné prvky dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. f) skladebné části ÚSES.

Kulturní hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: ° městská památková zóna – Lanškroun,

Civilizační hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: ° nadmístní komunikační síť tvořená silnicemi I. třídy č. 11 a č. 43; ° železniční trati celostátních drah č. 270; ° veřejné mezinárodní letiště Pardubice ( na území ORP nedosahují letecká OP ); ° vybrané prvky energetické infrastruktury - rozvodna Krasíkov;

2.5 Stav územně plánovací dokumentace obcí

Stav územně plánovací dokumentace podle působnosti stavebních úřadů v ORP Lanškroun: tab. 10: Název platné ÚPD/ Stavební úřad č. obec Datum vydání Rozpracovaná ÚPD (schválení) ÚPD z r. 2006 1 - Albrechtice Vč. změn

2 Anenská Studánka ÚPD z r. 2009 změna č. 1 ÚPD z r. 2006 3 změna č. 2, vydána - Cotkytle červen 2014 4 Damníkov ÚPD z r. 2006 ano ÚPD/z r. 2010 5 - Horní Třešňovec Vč. změny č. 1 Lanškroun 6 Lanškroun ÚPD z r. 2012 - 7 Lubník ÚPD z r. 2010 - 8 Luková ÚPD z r. 2013 - 9 Ostrov ÚPD z r. 2011 - 10 Rudoltice ÚPD z r. 2013 11 Sázava ÚPD z r. 2009 12 Trpík ÚPD z r. 2014 - 13 Žichlínek ÚPD z r. 2010 -

Stavební úřad č. obec

Dolní Čermná 1 Dolní Čermná ÚPD z r. 2014 - 2 Horní Čermná ÚPD z r. 2011 -

3 Studie potenciálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz území Pardubického kraje jako krajinářsky exponované prostory 22 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Stavební úřad č. obec

3 Petrovice ÚPD z r. 2010 -

Stavební úřad č. obec ÚPD z r. 2006 1 - Krasíkov vč. změn ÚPD z r. 2006 Tatenice 2 nabyl účinnosti - Strážná srpen 2014 ÚP 3 - Tatenice vydaný v r. 2014

Stavební úřad č. obec ÚPD z r. 2004 1 ano vč. změn Čenkovice ÚPD z r. 2003 Výprachtice 2 ano Horní Heřmanice vč. změn ÚPD z r. 2003 ano 3 Výprachtice Vč. změn

Počet obcí s platnou ÚPD .. 22 .. tzn. 100% obcí celého ORP Lanškroun (12 obcí má vydaný ÚP, 10 obcí schválený ÚPO). Aktualizováno 08/2014

2.6 Sociální a hospodářský pilíř

2.6.1 Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj V roce 2001 žilo ve SO ORP Pardubického kraje 507 897 obyvatel, v roce 2011 to již bylo 518 228 obyvatel, což je v relativním vyjádření nárůst o 2 %. Nejlidnatějším SO ORP jsou Pardubice, naopak nejméně obyvatel z celého Pardubického kraje žije v SO ORP Králíky. Největší nárůst obyvatel mezi roky 2001 a 2011 je zaznamenán v SO ORP Holice, a to o 11,2 %, velký nárůst obyvatel je také ve sledovaném SO ORP Lanškroun (o 5,8 %). Naopak k velkému úbytku obyvatel došlo v SO ORP Králíky (-5,3 %), hned za nimi je SO ORP Česká Třebová (-4,2 %). Tabulka 11: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety 2001 a 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 SO ORP 2001 2011 Absolutně Relativně [%] Česká Třebová 19 446 18 633 -813 -4,2 Hlinsko 21 824 21 412 -412 -1,9 Holice 15 480 17 212 1 732 11,2 Chrudim 82 110 83 138 1 028 1,3 Králíky 9 500 8 996 -504 -5,3 Lanškroun 21 750 23 018 1 268 5,8 Litomyšl 26 219 26 808 589 2,2 Moravská Třebová 27 776 26 938 -838 -3,0 Pardubice 120 758 127 109 6 351 5,3 Polička 19 603 19 642 39 0,2 Přelouč 24 199 24 721 522 2,2 Svitavy 31 844 31 875 31 0,1 Ústí nad Orlicí 26 793 26 758 -35 -0,1 Vysoké Mýto 31 853 32 603 750 2,4 Žamberk 28 742 29 365 623 2,2 23 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Pardubický kraj 507 897 518 228 10331 2,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Následující graf znázorňuje vývoj obyvatelstva v SO ORP Lanškroun v letech 2001 – 2011 a kopíruje dlouhodobý celorepublikový populační vývoj. Od roku 2001 je v celé SO ORP zaznamenán dlouhodobý stoupající trend počtu obyvatel díky pozitivní migraci a k prudkému nárůstu obyvatel dochází od roku 2006, kdy do roku 2011 stoupl počet obyvatel v SO ORP téměř o 1 000.

Graf 0.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lanškroun v letech 1991 – 2011

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Vysoká míra migračního salda byla do značné míry způsobena příchodem nových investorů, kteří tímto zvýšili poptávku po bydlení ve SO ORP Lanškroun. Hrubá míra přirozeného přírůstku od roku 2005 mírně rostla, avšak od roku 2010 má klesající charakter. Graf 0.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Lanškroun v letech 1991 - 2011

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp =

24 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku. Největší obcí ve sledovaném SO ORP je obec Lanškroun, která čítá 10 133 obyvatel, zejména díky tomu, že obec neustále rozšiřuje obytné plochy. Druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Rudoltice, která je také zároveň obcí s největším nárůstem obyvatel mezi lety 2001 – 2011 (počet obyvatel se téměř zdvojnásobil – absolutně o 834 osob), a to díky nové výstavbě bytových domů. Mezi další dvě obce s vysokým počtem obyvatel patří Horní a Dolní Čermná s více než 1 000 obyvateli. Nejmenšími obcemi jsou Trpík (67 obyvatel), Strážná (114 obyvatel) a Čenkovice (182 obyvatel). K největšímu poklesu počtu obyvatel došlo ve sledovaném období v obci Cotkytle (-7,5 %). V celém SO ORP Lanškroun vzrostl počet lidí o 101 obyvatel (dle dat z RURÚ SO ORP Lanškroun 2010). Tabulka 12: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lanškroun mezi lety 2001 a 2013 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2013 Obec 31.12. 2001 Absolutně Relativně [%] 2013 Albrechtice 495 467 -28 -5,6 Anenská Studánka 187 198 11 5,9 Cotkytle 426 404 -22 -5,2 Čenkovice 188 183 -5 -1 Damníkov 667 707 40 6 Dolní Čermná 1 337 1 308 -29 -2,2 Horní Čermná 1 048 992 -56 -5,3 Horní Heřmanice 476 498 22 4,6 Horní Třešňovec 609 621 12 2,0 Krasíkov 305 323 18 5,9 Lanškroun 9 990 10 097 197 1,1 Lubník 288 334 46 16,0 Luková 691 738 47 6,8 Ostrov 578 667 89 15,4 Petrovice 238 239 1 0,4 Rudoltice 922 1 809 887 96,2 Sázava 554 572 18 3,2 Strážná 98 113 15 15,3 Tatenice 841 851 10 1,2 Trpík 66 81 15 22,7 Výprachtice 953 989 36 3,7 Žichlínek 793 957 164 20,7 SO ORP Lanškroun 21 750 23 148 1398 6,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Nejvýrazněji kladné migrační saldo v letech 2006 – 2013 měly obce Rudoltice a Lanškroun. Naopak výrazně záporné migrační saldo zaznamenaly obce Dolní Čermná, Horní Čermná a Horní Třešňovec (ležící na severu SO ORP). Migrační saldo v letech 2006 – 2011 v jednotlivých obcích zobrazuje následující mapa.

25 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Mapa Migrační saldo v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2006 – 2011

Největší nárůst hrubé míry migračního salda zaznamenaly obce Anenská Studánka, Krasíkov, Rudoltice, Strážná, Rudoltice a Žichlínek. Znamená to, že se lidé více stěhují do obcí, která jsou blíže krajským městům, ve kterých mohou obyvatelé najít nové pracovní příležitosti. Hrubou míru migračního salda v letech 2006 – 2011 v extrémních záporných hodnotách měly obce Cotkytle, Čenkovice, Dolní Čermná, Horní Třešňovec a Sázava.

26 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Hrubá míra migračního salda v letech 2006 – 2011

Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení obyvatelstva kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,1 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věku (2 %). Na stárnutí populace měla podíl především nižší porodnost, zejména v devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Ve všech správních obvodech byla zaznamenána ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0 – 14 let), jde především o SO ORP Králíky (-4,5 %), Hlinsko (-3,3 %) a Žamberk (-3,3 %), kde byly ztráty největší. Nejnižší ztráta byla v SO ORP Holice (-0,1 %), kde byl také zaznamenán nejmenší přírůstek osob ve věkové kategorii 65 a více let (o 0,2 %). Podíl osob ve věku 15 – 64 let se zvýšil v SO ORP Žamberk (o 1 %) a Litomyšl (o 0,9 %), naopak úbytek osob v této věkové kategorii byl zaznamenán v SO ORP Svitavy (- 1,5 %) a Pardubice (-1 %). Proces stárnutí se značně dotýká obyvatel SO ORP Králíky, kde je největší přírůstek obyvatel ve věkové kategorii 65 a více let (4,5 %) a úbytek osob v předproduktivním věku (-4,5 %), Průměrná věková struktura obyvatelstva v SO ORP Lanškroun je vyšší než věková struktura celokrajského průměru. Jedinou odchylkou od vyššího průměru je nižší počet obyvatel v poproduktivním věku. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 90,5, tzn. na jedno dítě ve věku 0 – 14 připadá 0,91 seniorů (65 a více let). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o mírně podprůměrnou hodnotu. Obcí s nejvýraznějším úbytkem obyvatel ve věkové kategorii 0 – 14 let je obec Čenkovice (-8,1 %), ve které byl zaznamenán také nejvyšší počet osob ve věkové kategorii 65 a více let (5,2 %). Další obcí s velkým nárůstem obyvatel v poproduktivním věku je obec Lanškroun (4,2 %). Značný nárůst osob ve věkové kategorii 15 – 64 let byl zaznamenán v obci Lubník (7,8 %),

Prognóza

27 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Zatímco v roce 2000 byli v SO ORP Lanškroun nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 20 – 24 let, v roce 2010 to byli lidé ve věku 30 – 34 let. Lze předpokládat, že do roku 2030 dojde k razantnímu snížení věkových složek 25 – 29 let a 30 – 34 let, zároveň dojde k redukci dětské složky ve společnosti a k nárůstu osob ve věku 65 – 69 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. Graf 0.3: Rozložení obyvatel SO ORP Lanškroun dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Z demografické prognózy SO ORP Lanškroun vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 13,6 % v roce 2010 na 19,9 % obyvatel. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku ze 70,7 % v roce 2010 na 64,7 % v roce 2030. Očekává se také mírné snížení podílu dětské složky z 15,7 % v roce 2010 na 15,4 %. Rozložení obyvatel SO ORP Lanškroun dle věkové struktury v roce 2010, 2030 2010 2030 Věková struktura Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0 - 14 let) 3 601 15,7 3 489 15,4 Produktivní věk (15 - 64 let) 16 200 70,7 14 663 64,7 Senioři (65+) 3 116 13,6 4 510 19,9 Celkem 22 917 100 22 662 100 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace v SO ORP Lanškroun v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v poproduktivní složce je pak patrný její nárůst. Tento trend pouze potvrzuje celospolečenský jev, kterým je dlouhodobé stárnutí populace. Také se potvrzuje vyšší počet doživších žen než mužů. V dětské složce dojde do roku 2030 k nárůstu počtu dětí ve věku 10 – 14 let, ale zároveň k poklesu dětí ve věku do 4 let a nově narozených.

28 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

90 a více

80 - 84

70 - 74

60 - 64

50 - 54

40 - 44

30 - 34

20 - 24

10 - 14

0 - 4 1 500 1 000 500 0 500 1 000 1 500

muži 2010 ženy 2010 muži 2030 ženy 2030 O brázek 0.1: Věková pyramida SO ORP Lanškroun pro roky 2010 a 2030 Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Tab. 13: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Pardubického kraje Přirozená měna obyvatel Migrace obyvatel SO ORP Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo Česká Třebová 2 073 2 155 -82 3 368 4 219 -851 Hlinsko 2 240 2 498 -258 4 191 4 361 -170 Holice 1 947 1 892 55 5 604 3 826 1 778 Chrudim 9 069 9 802 -733 23 450 21 917 1 533 Králíky 1 045 1 212 -167 2 209 2 561 -352 Lanškroun 2 687 2 164 523 6 837 6 080 757 Litomyšl 2 935 2 952 -17 6 957 6 396 561 Moravská Třebová 2 896 3 280 -384 6 213 6 612 -399 Pardubice 13 442 13 186 256 36 545 30 697 5 848 Polička 2 199 2 134 65 4 013 4 110 -97 Přelouč 2 447 2 957 -510 7 637 6 852 785 Svitavy 3 627 3 579 48 7 388 7 542 -154 Ústí nad Orlicí 3 080 3 069 11 5 996 6 253 -257 Vysoké Mýto 3 825 3 506 319 8 270 7 846 424 Žamberk 3 346 2 679 667 8 163 8 323 -160 Pardubický kraj 56 858 57 065 -207 136 841 127 595 9 246 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011 tab. 14: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Lanškroun Přirozená měna obyvatel Migrace obyvatel Obec Migrační Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí saldo Albrechtice 55 63 -8 189 185 4 Anenská Studánka 15 43 -28 101 59 42 29 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Cotkytle 53 53 0 164 171 -7 Čenkovice 23 22 1 72 81 -9 Damníkov 83 62 21 203 171 32 Dolní Čermná 153 135 18 281 319 -38 Horní Čermná 103 100 3 185 228 -43 Horní Heřmanice 53 53 0 129 96 33 Horní Třešňovec 76 57 19 124 167 -43 Krasíkov 43 29 14 139 129 10 Lanškroun 1 122 943 179 2 616 2 709 -93 Lubník 42 43 -1 114 84 30 Luková 92 74 18 162 185 -23 Ostrov 98 44 54 158 143 15 Petrovice 32 18 14 35 43 -8 Rudoltice 202 104 98 1 264 496 768 Sázava 76 45 31 130 149 -19 Strážná 18 14 4 34 22 12 Tatenice 99 99 0 220 211 9 Trpík 11 14 -3 46 24 22 Výprachtice 132 80 52 191 213 -22 Žichlínek 106 69 37 280 195 85 SO ORP Lanškroun 2 687 2 164 523 6 837 6 080 757 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011

Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP Holice (4,5 %), Pardubice (4,3 %) a Litomyšl (4 %), nejmenší nárůst vysokoškoláků byl v SO ORP Moravská Třebová. SO ORP Lanškroun se nachází pod krajským průměrem v počtu vysokoškoláků. K mírnému růstu počtu osob bez vzdělání došlo v SO ORP Česká Třebová, Hlinsko, Lanškroun, Moravská Třebová, Přelouč a Vysoké Mýto, naopak v SO ORP Přelouč se počet snížil – viz příloha Tabulka B 13. V obci Lanškroun se snížil počet osob se základním včetně neukončeného vzdělání (-4,1 %) a osob vyučených a s nejvyšším ukončeným vzděláním středně odborným bez maturity (-0,3 %), zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou (2,9 %) a počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,2 %), což je uvedeno v Tabulce B 14 v příloze. V absolutních hodnotách zaznamenala nejpatrnější nárůst vysokoškoláků obec Lanškroun (o 247 osob), v relativním vyjádření došlo k největšímu nárůstu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v obci Čenkovice (o 5,5 %). Naopak nejmenší nárůst vysokoškoláků v absolutním vyjádření je zaznamenán v obci Trpík (o 1 osobu), v relativním je to obec Cotkytle (o 1 %). tab. 15: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Lanškroun Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Počet vysokoškolsky Podíl vysokoškolsky vzdělaných na Obec vzdělaných lidí počet obyvatel starších 15 let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Albrechtice 17 30 13 4,1 7,3 3,2 Anenská Studánka 1 6 5 0,6 3,4 2,8 Cotkytle 8 11 3 2,3 3,3 1,1 Čenkovice 3 12 9 2,0 7,5 5,5 Damníkov 12 21 9 2,2 3,6 1,4 Dolní Čermná 69 127 58 6,4 11,5 5,1 Horní Čermná 32 76 44 3,8 8,8 5,0 Horní Heřmanice 15 32 17 3,8 7,4 3,6 Horní Třešňovec 26 36 10 5,3 7,3 2,0 Krasíkov 4 15 11 1,5 5,7 4,1 30 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Lanškroun 698 945 247 8,4 10,8 2,4 Lubník 6 13 7 2,5 4,8 2,3 Luková 12 23 11 2,1 3,8 1,7 Ostrov 3 9 6 0,7 1,8 1,2 Petrovice 6 16 10 3,0 7,5 4,5 Rudoltice 28 68 40 3,7 4,8 1,2 Sázava 12 22 10 2,7 4,8 2,1 Strážná 1 3 2 1,2 3,3 2,1 Tatenice 24 36 12 3,5 5,2 1,7 Trpík 1 2 1 1,7 3,8 2,1 Výprachtice 30 59 29 3,9 7,4 3,5 Žichlínek 29 57 28 4,5 7,6 3,1 SO ORP Lanškroun 1 037 1 619 582 5,8 8,3 2,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

Školství V 16 obcích SO ORP Lanškroun funguje celkem 20 mateřských škol (deset z nich funguje při základní škole) s celkovou kapacitou 971 míst, dále 16 základních škol, 1 základní škola speciální a 1 základní umělecká škola o celkové kapacitě 3 695 míst. Ve městě Lanškroun se nachází 5 mateřských škol, zbývající jsou v přilehlých obcích. Dále se ve městě Lanškroun nachází 5 škol základních a 1 základní škola speciální. V šesti obcích (Anenská Studánka, Čenkovice, Krasíkov, Lubník, Trpík a Strážná), nacházejících se v SO ORP Lanškroun, nefunguje žádné školské zařízení. Střední školy jsou zastoupeny pouze v Lanškrouně, jedná se o gymnázium (kapacita 372 míst), SOŠ a SOU (600 míst) a Střední školu zemědělskou a veterinární (360 míst). tab. 16: Školská zařízení v obcích SO ORP Lanškroun Mateřská škola Základní škola Střední školy vč. učňovské Obec (kapacita) (kapacita) školy (kapacita) Lanškroun Základní škola, Mateřská škola, Gymnázium nám. Jana Marka, náměstí Aloise Wolkerova 85 (81) Marků 113 (372) Jiráska 139 (500) Základní škola, Střední odborná škola a Střední Mateřská škola, Na Bedřicha Smetany odborné učiliště, Kollárova 445 Výsluní 312 (76) 460 (450) (600) Základní škola, Mateřská škola, Dobrovského 630 Žižkova 365 (95) (620) Základní škola Mateřská škola, speciální,

Vančurova 87 (120) Olbrachtova 206 (36) Mateřská škola, Základní škola, Střední škola zemědělská a Dolní Třešňovec 24 Dolní Třešňovec 24 veterinární, Dolní Třešňovec 17 (42) (45) (360) Základní umělecká škola Jindřicha

Pravečka, nám. A. Jiráska 3 (506) Mateřská škola, NE Albrechtice NE Albrechtice 131 (24) Mateřská škola, NE Petrovice NE Petrovice 64 (30) Mateřská škola, NE Sázava NE Sázava 2 (30) Mateřská škola, Základní škola, Žichlínek NE Žichlínek 65 (50) Žichlínek 65 (80) 31 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Mateřská škola, Základní škola 1- 5, Horní Třešňovec Horní Třešňovec 4 Horní Třešňovec 4 NE (26) (40) Mateřská škola, Základní škola, Horní Čermná Horní Čermná 95 Horní Čermná 128 NE (47) (270) Základní škola Mateřská škola, Vincence Junka, Dolní Čermná NE Dolní Čermná 4 (50) Dolní Čermná 4 (250) Mateřská škola, Základní škola, Výprachtice Výprachtice 390 Výprachtice 390 NE (40) (120) Mateřská škola, Základní škola 1-4,, Ostrov NE Ostrov 76 (40) Ostrov 76 (45) Mateřská škola, Základní škola, Rudoltice NE Rudoltice 200 (55) Rudoltice 200 (94) Mateřská škola, Základní škola, Damníkov NE Damníkov 25 (48) Damníkov 25 (190) Mateřská škola, Základní škola, Luková NE Luková 102 (25) Luková 6 (40) Mateřská škola, Základní škola, Cotkytle NE Cotkytle 104 (20) Cotkytle 104 (35) Mateřská škola, Základní škola 1-5, Horní Heřmanice Horní Heřmanice 13 Horní Heřmanice 13 NE (25) (40) Mateřská škola, Základní škola, Tatenice NE Tatenice 149 (40) Tatenice 149 (90) Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají školská zařízení. Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, dotazník od obcí 2014

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Lanškroun funguje celkem 7 zařízení sociálních služeb a 66 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je v obci Lanškroun, kde se nacházejí tři domy s pečovatelskou službou, domov pro seniory a celkem 48 zařízení v oblasti zdravotních služeb (např. ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře – stomatologa, detašované pracoviště zařízení lékárenské péče, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost aj.). Kromě Lanškrouna fungují zařízení sociální péče ve třech dalších obcích, jedná se o domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením a domov s pečovatelskou službou. Zdravotnická zařízení se, kromě Lanškrouna, nacházejí v osmi dalších obcích, jedná se nejčastěji o samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost, ordinace praktického lékaře – stomatologa apod. V jedenácti obcích nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé jsou nuceni dojíždět do okolních obcí. tab. 17: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Lanškroun

Obec Sociální oblast Zdravotnictví

Albrechtice Domov pro seniory NE Anenská Domov pro osoby se Studánka zdravotním postižením NE Cotkytle NE NE Čenkovice NE NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Damníkov NE Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Dolní NE Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Čermná Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 32 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Obec Sociální oblast Zdravotnictví

Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Horní Domy s pečovatelskou Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického Čermná službou lékaře - stomatologa Horní Heřmanice NE Ordinace praktického lékaře . Horní Třešňovec NE NE Krasíkov NE NE 5 Samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 2 Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 8 Samostatných ordinací praktického lékaře - stomatologa Domov pro seniory 2 Samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa Lanškroun 9 Samostatných ordinací lékaře specialisty 8 Detašovaných pracovišť samostatné ordinace lékaře specialisty 3 Domy s pečovatelskou 6 Ostatních samostatných zařízení službou Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení 4 Zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci Lubník NE NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického Luková NE lékaře pro děti a dorost Ostrov NE NE Petrovice NE NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického Rudoltice NE lékaře pro dospělé Sázava NE NE Strážná NE NE Samostatná ordinace stomatologa. Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé a Tatenice dětského lékaře. NE Trpík NE NE Ordinace praktického lékaře pro dospělé Dům s pečovatelskou Výprachtice službou, (pracuje se na Ordinace dětského lékaře dokončení objektu). Ordinace zubního lékaře Žichlínek NE NE Zdroj: MOS, data aktuální k 1. 1 .2011, aktualizace provedena dle dotazníku od obcí – 2014.

33 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Veřejný a kulturní život obcí Největší volnočasové vyžití lze najít ve městě Lanškrouně, kde se nachází např. Kulturní centrum, které pořádá mnoho kulturně – společenských akcí (divadelní představení, koncerty, společenské akce, kurzy apod.). Dále se v Lanškrouně nachází městské muzeum a galerie, kino, knihovna, milovníci plazů mohou navštívit stálou expozici teracentra. Pro děti a mládež zde funguje Dům dětí a mládeže, který pořádá spoustu volnočasových aktivit, jako jsou různé kroužky, víkendové akce, soutěže a tábory. Pravidelně se konají Čermenské slavnosti – Mezinárodní folklorní festival v Dolní Čermné, který pořádá Dětský folklórní soubor Jitřenka. V Lanškrouně, ale i v dalších obcích, funguje mnoho spolků a souborů, jako jsou myslivecká sdružení, Český zahrádkářský svaz, spolky Dechové hudby, nelze opomenout spolek taneční skupiny seniorek v Dolní Čermné. Ve většině obcí SO ORP Lanškroun jsou sbory dobrovolných hasičů a tělovýchovné jednoty. Mezi další zajímavé spolky patří například horolezecký klub v Horní Čermné, jezdecký klub v Lukové, nebo sportovně střelecký klub v Damníkově.

2.6.2. Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb., v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik, a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení.

Domovní a bytový fond Domovní fond V SO ORP Pardubického kraje došlo v období let 2001 – 2011 k nárůstu počtu jak bytových, tak rodinných domů, kdy výraznější byl (z hlediska absolutních hodnot) nárůst rodinných domů. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Lanškroun je situace různá, převahu má výstavba rodinných domů. tab. 18: výstavba bytů Obec celkem v r. 2013 Albrechtice 0 Anenská Studánka 0 Cotkytle 0 Čenkovice 0 Damníkov 3 Dolní Čermná 0 Horní Čermná 1 Horní Heřmanice 1 Horní Třešňovec 1 Krasíkov 1 Lanškroun 15 Lubník 1 Luková 4 Ostrov 2 Petrovice 0 Rudoltice 6 Sázava 0 Strážná 0 Tatenice 1 Trpík 1 Výprachtice 4 34 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Žichlínek 6 SO ORP Lanškroun 47 Bytová výstavba v letech 2003 – 2012 : Dokončené byty v letech 2003 - 2007 v letech 2008 - 2012 z toho z toho v nástav- v nástav- v nových v nových v nových v nových celkem bách, celkem bách, rodinných bytových rodinných bytových vestavbách, vestavbách, domech domech domech domech přístavbách přístavbách ORP Lanškroun 795 170 414 73 399 207 135 43 v tom obce: Albrechtice 2 2 - - 4 3 - - Anenská Studánka 1 1 ------Cotkytle 3 1 - 2 1 1 - - Čenkovice 16 4 - - 3 3 - - Damníkov 14 4 - 9 9 9 - - Dolní Čermná 10 8 - 2 7 4 - - Horní Čermná 22 4 - 5 4 3 - 1 Horní Heřmanice 3 - - 1 8 4 - 1 Horní Třešňovec 12 8 - 4 5 5 - - Krasíkov 1 1 - - 11 5 - 6 Lanškroun 347 68 183 22 122 57 41 18 Lubník 16 - - - 10 9 - 1 Luková 10 6 - 1 11 11 - - Ostrov 8 7 - - 17 16 - 1 Petrovice 3 - - 3 1 1 - - Rudoltice 238 9 225 3 126 31 94 1 Sázava 9 8 - 1 6 6 - - Strážná ------Tatenice 24 11 - 3 20 10 - 10 Trpík ------Výprachtice 30 7 6 15 8 5 - 3 Žichlínek 26 21 - 2 26 24 - 1

Výstavba rodinných domů v rámci sledovaného SO ORP Lanškroun vzrostla klesla v posuzovaných obdobích 2003-207 a 2008-2012 o cca 50%. V absolutních hodnotách byl zachycen nejvýraznější nárůst výstavby bytových domů v obci Rudoltice v obou sledovaných obdobích, dále v Lanškrouně. V jiných sídlech nejsou bytové domy realizovány vůbec. V období 2008-2012 bylo v celém ORP Lanškroun realizováno 52 % bytů v rodinných domech a 48 % v bytových domech, což je vzhledem k přírodnímu charakteru celého ORP netypické a připomíná charakter sídla v blízkosti velké sídelní aglomerace. Nicméně tento charakter představují pouze dvě sídla – Lanškroun a Rudoltice, ostatní obce se rozvíjejí v nízkopodlažní rodinné zástavbě. Stáří domovního fondu V SO ORP Lanškroun bylo v roce 2001 evidováno 3 996 rodinných domů, z toho 16,1 % bylo postaveno před koncem II. světové války. Nejznačnější nárůst výstavby domů v letech 1991 – 2000 byl zaznamenán v obcích Albrechtice (15,7 %), Damníkov (15,8 %), Lanškroun (17,6 %) a Žichlínek (23,2 %), naopak k nejnižšímu nárůstu výstavby rodinných domů došlo v obcích Cotkytle (3,4 %) a Lubník (5,1 %).

Bytový fond S množstvím bytových a rodinných domů souvisí i počet obydlených bytů. Ten dosáhl v Pardubickém kraji v období let 2001 – 2011 celkového nárůstu o 3,5 %, v absolutním vyjádření o 6 392 obydlených bytů.

35 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Nejvýraznější nárůst v absolutních hodnotách byl zaznamenán v SO ORP Pardubice (o 2 619 obydlených bytových jednotek), následovaném SO ORP Lanškroun (741 jednotek), v relativním vyjádření došlo k nejvyššímu nárůstu v SO ORP Lanškroun (10 %) a Holice (9,9 %). Naopak k největšímu úbytku došlo v SO ORP Králíky (80 jednotek) a Hlinsko (77 jednotek). Nejvyšší nárůst počtu obydlených bytů na území SO ORP Lanškroun byl v letech 2001 – 2011 zaznamenán v obci Rudoltice (nárůst o 365 obydlených bytů, relativně vyjádřeno o 118 %), k čemuž došlo díky nové výstavbě bytových domů. Druhý největší nárůst obydlených bytů byl z hlediska absolutních hodnot zaznamenán ve městě Lanškroun (nárůst o 201 jednotek). K úbytku obydlených bytů došlo v obcích Cotkytle (-10,3 %), Anenská Studánka (-7,7 %), Strážná (-4,8 %) a Trpík (-4,2 %). tab. 19: Obydlené byty v obcích SO ORP Lanškroun Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Obec Obydlené byty Obydlené byty Absolutně Relativně [%] 2001 2011 Albrechtice 153 154 1 0,7 Anenská Studánka 39 36 -3 -7,7 Cotkytle 156 140 -16 -10,3 Čenkovice 60 70 10 16,7 Damníkov 218 225 7 3,2 Dolní Čermná 440 454 14 3,2 Horní Čermná 349 350 1 0,3 Horní Heřmanice 166 172 6 3,6 Horní Třešňovec 200 212 12 6,0 Krasíkov 109 114 5 4,6 Lanškroun 3 571 3 772 201 5,6 Lubník 97 108 11 11,3 Luková 208 233 25 12,0 Ostrov 164 175 11 6,7 Petrovice 72 87 15 20,8 Rudoltice 310 675 365 117,7 Sázava 189 198 9 4,8 Strážná 42 40 -2 -4,8 Tatenice 267 279 12 4,5 Trpík 24 23 -1 -4,2 Výprachtice 313 333 20 6,4 Žichlínek 260 298 38 14,6 SO ORP Lanškroun 7 407 8 148 741 10,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 tab. 20: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Lanškroun [%] Domy postavené Obec 1919 a 1920- 1946- 1961- 1971- 1981- 1991- dříve 1945 1960 1970 1980 1990 2000 Albrechtice 7,0 14,8 5,2 8,7 35,7 13,0 15,7 Anenská Studánka 17,9 41,0 10,3 7,7 5,1 7,7 10,3 Cotkytle 13,6 19,5 12,7 16,9 26,3 7,6 3,4 Čenkovice 5,1 10,3 10,3 7,7 38,5 17,9 10,3 Damníkov 17,1 16,4 2,6 8,6 28,3 11,2 15,8 Dolní Čermná 9,2 11,3 8,1 13,4 26,1 17,6 14,4 Horní Čermná 11,0 13,6 6,6 13,2 35,1 13,2 7,5 Horní Heřmanice 16,2 13,1 8,5 13,1 27,7 14,6 6,9 Horní Třešňovec 16,7 8,3 2,8 5,6 30,6 24,3 11,8 Krasíkov 22,2 17,3 1,2 6,2 29,6 11,1 12,3 Lanškroun 12,9 19,1 6,8 11,1 21,5 10,9 17,6

36 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Lubník 17,9 23,1 2,6 7,7 24,4 19,2 5,1 Luková 13,9 21,8 4,2 9,7 23,6 13,9 12,7 Ostrov 16,0 22,7 1,7 10,1 30,3 10,9 8,4 Petrovice 9,1 3,6 3,6 16,4 38,2 21,8 7,3 Rudoltice 9,3 19,2 1,6 8,8 37,8 12,4 10,9 Sázava 14,7 8,5 3,1 4,7 39,5 14,7 14,7 Strážná 14,7 29,4 0,0 8,8 29,4 5,9 11,8 Tatenice 20,4 13,3 3,8 10,4 25,1 15,2 11,8 Trpík 18,2 31,8 9,1 13,6 13,6 4,5 9,1 Výprachtice 10,8 9,0 6,3 10,3 37,7 13,0 13,0 Žichlínek 16,7 8,1 2,0 7,6 29,3 13,1 23,2 SO ORP Lanškroun 13,5 16,1 5,5 10,5 27,4 13,1 13,9 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

Vlastnictví bytového fondu V Pardubickém kraji byl v období let 2001 – 2011 zjištěn největší nárůst bytů v osobním vlastnictví, a to o 138,2 %. Nejvýraznější podíl má na této hodnotě ORP Holice s nárůstem o 551 % a Česká Třebová (o 388,8 %). K úbytku došlo u nájemních bytů v celém Pardubickém kraji o 32,8 % a družstevních bytů ubylo - 39,8 %. K nejznačnějšímu úbytku vlastnictví nájemních bytů došlo v ORP Česká Třebová (-66,1 %), v rámci družstevních bytů je to ORP Hlinsko (-77,2 %). Počet bytů ve vlastním domě se zvedl pouze o 1,6 %. V SO ORP Lanškroun byl zaznamenán v období let 2001 – 2011 nejpatrnější nárůst bytů v osobním vlastnictví (o 153,4 %), stejně jako v celém kraji. V absolutních hodnotách se na tom nejznačněji podílí Lanškroun (o 420 jednotek), v relativním vyjádření došlo k největšímu nárůstu v obci Tatenice (1 200 %). Počet bytů v osobním vlastnictví výrazně vzrostl v obcích Damníkov (o 33 jednotek) a Dolní Čermná (o 36 jednotek). Nejvíce znatelný úbytek je zaznamenán u družstevních bytů, kde hlavní podíl na poklesu má procentuálně obec Dolní Čermná (-66,7 %), v absolutním vyjádření došlo k největšímu poklesu v Lanškrouně (-144 jednotek). tab. 21: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Lanškroun Vlastník bytů Byt ve vlastním V osobním Obec Nájemní Družstevní domě vlastnictví 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 Albrechtice 121 116 5 10 11 8 0 1 Anenská Studánka 24 25 0 3 11 3 0 0 Cotkytle 110 99 0 7 14 10 0 0 Čenkovice 36 42 0 3 12 16 5 4 Damníkov 151 126 6 39 28 24 10 9 Dolní Čermná 285 294 6 42 57 46 27 14 Horní Čermná 234 235 0 14 26 32 12 4 Horní Heřmanice 123 125 0 6 6 8 10 8 Horní Třešňovec 147 156 5 12 2 4 0 0 Krasíkov 85 80 0 12 16 17 0 0 Lanškroun 1 229 1 258 373 793 880 770 875 731 Lubník 78 71 0 11 0 5 6 14 Luková 157 163 8 19 11 17 11 11 Ostrov 112 108 2 11 19 15 20 18 Petrovice 54 54 0 1 4 6 3 3 Rudoltice 215 217 5 29 47 379 5 7 Sázava 135 133 12 22 16 16 6 6 Strážná 35 27 0 1 4 3 0 0 Tatenice 207 193 2 28 26 22 3 3 Trpík 20 19 0 1 1 0 0 0 Výprachtice 208 219 16 32 25 34 19 13 37 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Žichlínek 186 218 0 19 19 16 20 17 SO ORP Lanškroun 3 952 3 978 440 1 115 1 235 1 451 1 032 863 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Nejvýraznější přírůstek mezi vlastníky domů na úrovni Pardubického kraje byl zaznamenán u fyzických osob, a to o 5 990 domů, a to v SO ORP Pardubice (o 15,3 %), naopak k nejmenšímu nárůstu došlo v ORP Svitavy (1,8 %). V dalších typech vlastnictví již došlo k úbytku. Jedná se o vlastnictví státu a obcí, kdy k poklesu došlo v ORP Česká Třebová (-65 %) a Králíky (-48,6 %), k nejpatrnějšímu relativnímu nárůstu došlo v ORP Holice (23,5 %). K razantnímu poklesu ve vlastnictví domů bytovými družstvy došlo v ORP Chrudim (-60,1 %) a Litomyšl (-57 %), výjimku tvoří ORP Česká Třebová, kde došlo k nárůstu o 57,1 %. V SO ORP Lanškroun došlo k nárůstu vlastníků domů ve formě fyzické osoby (o 6,8 %), kde největší nárůst byl zaznamenán v obci Anenská Studánka (23,3 %), dále v obci Žichlínek (18,9 %), naopak největší úbytek byl zjištěn v obcích Strážná (-10,5 %) a Cotkytle (-7 %). K největšímu úbytku počtu domů ve vlastnictví státu a obcí došlo v obci Dolní Čermná (-33,3 %) a Sázava (-33,3 %), naopak nejlépe je na tom obec Rudoltice (o 28 jednotek). Počet vlastníků domů z řad bytových družstev se nejvíce absolutně snížil v Lanškrouně (-56 jednotek), ke zvýšení došlo pouze v obci Lubník, a to o jednu jednotku. Z hlediska kombinace vlastníků a spoluvlastnictví vlastníků bytů je na tom nejlépe Lanškroun. tab. 22: Vlastnictví domů v obcích SO ORP Lanškroun Vlastník domu Spoluvlastnictví Fyzická Kombinace Bytové Obec Obec, stát vlastníků bytů osoba vlastníků Družstvo (jednotek) 2001 2011 2001 2011 2001* 2011 2001 2011 2001* 2011 Albrechtice 116 120 2 2 0 1 0 0 0 0 Anenská Studánka 30 37 5 4 0 0 0 0 0 0 Cotkytle 129 120 1 1 0 2 0 0 0 0 Čenkovice 35 38 2 2 0 1 1 0 0 1 Damníkov 150 150 6 6 0 0 2 2 0 3 Dolní Čermná 276 293 12 8 0 0 5 3 0 7 Horní Čermná 234 235 7 8 0 1 2 1 0 1 Horní Heřmanice 132 134 1 3 0 2 2 1 0 1 Horní Třešňovec 145 160 0 1 0 1 0 0 0 1 Krasíkov 87 87 4 4 0 1 0 0 0 1 Lanškroun 1 191 1 283 117 99 0 77 98 42 0 73 Lubník 80 84 0 1 0 1 1 2 0 0 Luková 158 169 5 4 0 3 2 1 0 2 Ostrov 110 129 2 2 0 1 5 3 0 2 Petrovice 50 56 1 2 0 1 1 0 0 0 Rudoltice 198 221 8 36 0 3 1 0 0 2 Sázava 126 139 3 2 0 1 1 1 0 4 Strážná 38 34 1 2 0 0 0 0 0 0 Tatenice 212 224 3 6 0 1 2 1 0 2 Trpík 21 24 0 0 0 0 0 0 0 0 Výprachtice 213 225 6 5 0 4 3 1 0 3 Žichlínek 196 233 6 5 0 3 4 1 0 1 SO ORP Lanškroun 3 927 4 195 192 203 0 104 130 59 0 104 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, * v roce 2001 daná kategorie neexistovala

2.6.3 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn

38 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují.

Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socio-ekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Lanškroun Mezi nejvýznamnější přednosti Pardubického kraje patří zejména krásy přírody, neboť je větší část území tvořena vrchovinami a pahorkatinami a nachází se zde třetí největší pohoří České republiky – Kralický Sněžník. Naproti jsou zde také nížinné oblasti kolem řeky Labe a nachází se zde hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Potenciál cestovního ruchu není dostatečně využíván, vzhledem k atraktivitám SO ORP Lanškroun. Na jeho území se nachází řada chráněných přírodních území, kterými prochází cyklistické i turistické trasy, územím také procházejí 3 hipostezky. Mnoho zajímavých kulturních a architektonických památek nabízí město Lanškroun, jako je historická budova gymnázia, zámek a kostel sv. Václava, nebo roubený hostinec Krčma pocházející ze 17. století. Ve městě Lanškroun se nachází východisko turistické trasy k Lanškrounským rybníkům, které patří do soustavy NATURA 2000, k Novému Zámku u Rudoltic, nebo k poutnímu místu a kostelu na Mariánské hoře. V Horních Heřmanicích se nacházejí objekty lidové architektury, v obci Tatenice lze navštívit lovecký zámeček a u obce Rudoltice se nachází torzo bývalého lichtenštejnského zámku. Jednou z nejoblíbenějších turistických lokalit je údolí Moravské Sázavy nacházející se mezi Albrechticemi a Výprachticemi.

Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Pardubického kraje koncentrovány především v SO ORP Chrudim (71 objektů) a SO ORP Žamberk (54 objektů). V SO ORP Lanškroun se nachází 26 ubytovacích objektů s celkovou kapacitou 1 594 lůžek. Z hlediska návštěvnosti patří správní obvod obce s rozšířenou působností mezi podprůměrné oblasti. Od roku 2010 se ubytovací kapacita rozšířila o dvě ubytovací zařízení (dle dat z RURÚ Lanškroun 2010). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Cotkytle (98 objektů), Výprachtice (90 objektů) a Horní Heřmanice (88 objektů). Nejznačnější podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu mají obce Čenkovice (55,9 %) a Cotkytle (40,5 %). tab. 22: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Lanškroun Obec Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%]

Albrechtice 149 19 12,8 Anenská Studánka 70 21 30,0 Cotkytle 242 98 40,5 Čenkovice 118 66 55,9 Damníkov 197 12 6,1

39 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Dolní Čermná 406 40 9,9 Horní Čermná 344 57 16,6 Horní Heřmanice 270 88 32,6 Horní Třešňovec 197 3 1,5 Krasíkov 111 9 8,1 Lanškroun 1 803 17 0,9 Lubník 105 3 2,9 Luková 214 4 1,9 Ostrov 171 15 8,8 Petrovice 77 13 16,9 Rudoltice 302 12 4,0 Sázava 163 8 4,9 Strážná 55 14 25,5 Tatenice 283 27 9,5 Trpík 29 2 6,9 Výprachtice 422 90 21,3 Žichlínek 268 8 3,0 SO ORP Lanškroun 5 996 626 10,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011 tab. 23: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Pardubického kraje ORP počet zařízení pokoje lůžka Česká Třebová 4 50 113 Hlinsko 10 155 518 Holice 5 150 515 Chrudim 71 1 241 3 658 Králíky 29 373 1 298 Lanškroun 26 439 1 594 Litomyšl 19 440 1 254 Moravská Třebová 20 330 944 Pardubice 40 1 774 3 916 Polička 21 337 1 036 Přelouč 8 141 364 Svitavy 8 140 362 Ústí nad Orlicí 12 139 320 Vysoké Mýto 9 177 464 Pardubický kraj 336 6 610 18 793 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti v rámci kraje bylo dosaženo v SO ORP Chrudim, naopak nejnižší návštěvnost byla zaznamenána v SO ORP Česká Třebová. SO ORP Lanškroun dosahuje podprůměrných hodnot návštěvnosti ve srovnání s krajským průměrem. tab. 24: Návštěvnost v SO ORP Pardubického kraje počet příjezdů hostů počet přenocování ORP z toho rezidentů z toho rezidentů

Česká Třebová 2 165 1 361 4 447 2 931 Hlinsko 3 867 3 464 13 121 12 056 Holice 5 746 5 144 17 727 16 466 Chrudim 87 615 82 616 206 739 194 951

40 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Králíky 15 932 14 366 48 185 44 429 Lanškroun 10 249 9 056 33 302 29 240 Litomyšl 23 578 18 871 68 532 58 607 Moravská Třebová 10 427 8 224 29 604 23 686 Pardubice 80 710 63 287 332 335 281 246 Polička 11 495 10 255 29 578 26 546 Přelouč 12 872 11 706 30 222 27 726 Svitavy 5 057 4 002 10 825 8 465 Ústí nad Orlicí 7 973 5 891 14 554 10 029 Vysoké Mýto 6 949 5 116 14 313 10 666 Žamberk 32 452 28 212 107 422 94 933 Pardubický kraj 317 087 271 571 960 906 841 977 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

Turistické trasy, cyklostezky Na celém území SO ORP Lanškroun je možné provozovat jak letní, tak zimní turistiku. Jsou zde rozsáhlé sítě cyklostezek, turistických a lyžařských tras, které jsou znázorněny na následujícím obrázku. vymezení cyklotras (červeně) a turistických tras (šedě):

41 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

turistické trasy a cyklostezky Cyklostezka Turistická Cyklostezka Obec Turistická trasa (km) Název obce (km) trasa (km) (km) Trpík 0,06 2,21 Lanškroun 16,69 15,19 Albrechtice 9,03 8,98 Lubník 0,00 2,49 Anenská Studánka 7,84 0,00 Luková 0,00 3,01 Cotkytle 21,03 11,72 Ostrov 7,23 5,27 Čenkovice 7,32 16,44 Petrovice 1,58 4,05 Damníkov 3,08 7,62 Rudoltice 8,22 4,09 Dolní Čermná 11,10 9,15 Strážná 5,99 6,98 Horní Čermná 16,88 27,68 Tatenice 4,88 13,46 Horní Heřmanovice 5,37 11,05 Výprachtice 9,83 28,11 Horní Třešňovice 4,61 4,18 Žichlínek 0,00 3,33 Krasíkov 0,00 1,41 SO ORP Lanškroun 140,75 186,42 Na severovýchodě území SO ORP Lanškroun se nachází lyžařské trasy, jejichž délka je znázorněna v následující tabulce: tab. 26: lyžařské trasy Obec Lyžařské trasy (km) Trpík 1,71 Anenská Studánka 0,51 Cotkytle 3,93 Čenkovice 3,92 Horní Heřmanice 5,37 Strážná 3,00 Výprachtice 3,18 Celkem SO ORP Lanškroun 21,63 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

42 (130)

2.6.4 Hospodářské podmínky

Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP Lanškroun, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Lanškroun a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. Ekonomický vývoj v rámci celého Pardubického kraje (zdroj www.czso.cz/xe/redakce.nnsf/i/publikace regiony):

• Po mírném oživení ekonomiky v letech 2010 a 2011 došlo v roce 2012 v Pardubickém kraji k poklesu HDP; snížila se hrubá přidaná hodnota v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví). • Meziroční růst sklizně obilovin byl v kraji umožněn vyšší produkcí ozimé pšenice; sklizeň řepky byla nejvyšší v historii; rostly stavy skotu a prasat; v odchovu telat a selat kraj dlouhodobě patří k nejlepším. • V průmyslových podnicích sídlících v kraji rostly v roce 2013 tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy pomaleji než v letech 2010 – 2012; stagnoval počet pracovníků; tržby na 1 zaměstnance byly mezi kraji třetí nejvyšší. • Objem základní stavební výroby dlouhodobě klesá, pokles v roce 2013 byl výraznější než v roce předchozím; k výraznému meziročnímu poklesu došlo také u počtu stavebních podniků a jejich zaměstnanců. • Počet dokončených bytů meziročně výrazně poklesl, více u bytových domů. Ke snížení došlo také u počtu zahájených bytů, pokles se týkal především bytů v rodinných domech.

Ekonomické ukazatele Pardubického kraje(zdroj www.czso.cz/xe/redakce.nnsf/i/publikace regiony):

Růst * Datum Měřicí Hodnota Ukazatel Období (pokles) poslední jednotka ukazatele v % aktualizace Počet obyvatel 1) k 30.6.2014 516 004 +0,0 11. 09.2014

2) mil. Kč Regionální HDP rok 2012 149 683 -5,3 29. 11.2013 b.c. Tvorba hrubého fixního kapitálu Kč, b.c. rok 2012 61 112 -1,4 30. 06.2014 na obyvatele Disponibilní důchod domácností Kč, b.c. rok 2012 180 948 +2,2 29. 11.2013 na obyvatele Průměrná mzda Kč 1.-2.čtvrtletí 2014 22 031 +3,1 05. 09.2014 Podíl nezaměstnaných osob (na % k 31.8.2014 6,09 -0,12 08. 09.2014 obyvatelstvu ve věku 15-64 let) 3) Obecná míra nezaměstnanosti 4) % 2. čtvrtletí 2014 6,3 -2,1 30. 09.2014 Počet ekonomických subjektů 5) k 30.6.2014 115 817 +1,9 14. 08.2014 Počet stavebních povolení 1.-2.čtvrtletí 2014 2 013 -4,6 06. 08.2014 Zahájené byty 1.-2.čtvrtletí 2014 496 -23,8 06. 08.2014 Dokončené byty 1.-2.čtvrtletí 2014 363 -15,4 06. 08.2014 mil. Kč Základní stavební výroba 1.-2. čtvrtletí 2014 2 336 +20,7 09. 09.2014 b.c. Mzdy v průmyslu Kč 1.-2. čtvrtletí 2014 24 569 +3,2 08. 09.2014 Tržby v průmyslu mil. Kč 1.-2. čtvrtletí 2014 112 534 +17,1 08. 09.2014 Počet hostů v hromadných 1.-2. čtvrtletí 2014 176 306 +9,1 07. 08...... ubytovacích zařízeních 3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Pro území ORP Lanškroun nebyly ukazatele dosupné, proto musíme vycházet z krajských ukazatelů, z nich je patrné , že stavební výroba vzrostla o 1/5 a např. tržby v průmyslu mají nárůst 17 %. Nicméně v oblasti bytové výstavby se jedná o útlumové období, zahájené a dokončené byty jsou v minusu desítek %.

Regionální ekonomika O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání. tab. 27a: Ekonomická aktivita obyvatel ze Sčítání (SLDB) k 26.3.2011: z toho podle Vyjíždějící Vyjíždějící ekonomické do Hospo- Obydlené byty do škol Počet aktivity zaměstnání dařící obyvatel ekono- z z domác- ekono- v rodin v celkem micky cel toho cel toho nosti micky ných bytových nezkřiv kem mimo kem mimo celkem aktivní domech domech ní obec obec 1 ORP Lanškroun 22 727 10 763 10 813 4 387 2 865 949 1 381 8 815 5 163 3 163 v tom obce: Albrechtice 469 237 218 113 109 39 39 168 151 6 Anenská Studánka 205 55 136 15 13 10 10 45 35 2 Cotkytle 382 150 220 69 65 49 44 149 138 5 Čenkovice 168 87 72 25 18 15 15 72 45 23 Damníkov 679 330 332 199 188 60 55 247 183 47 Dolní Čermná 1 264 612 621 262 221 147 112 481 387 70 Horní Čermná 1 004 453 529 206 180 105 60 370 307 39 Horní Heřmanice 490 192 279 81 71 38 31 191 163 16 Horní Třešňovec 575 301 260 129 110 61 54 224 210 6 Krasíkov 325 151 160 65 64 28 28 122 100 17 Lanškroun 10 159 4 763 4 682 1 781 559 759 363 4 072 1 595 2 272 Lubník 323 180 133 89 87 38 38 120 95 20 Luková 682 333 316 141 118 55 49 252 202 36 Ostrov 621 303 286 88 62 47 45 207 150 33 Petrovice 235 119 112 44 42 24 24 88 76 8 Rudoltice 1 728 862 773 384 359 136 120 745 296 409 Sázava 566 271 278 140 129 84 84 208 173 28 Strážná 108 42 64 18 18 12 12 43 40 - Tatenice 839 409 406 172 164 66 47 312 255 34 Trpík 63 27 34 10 10 3 3 26 24 - Výprachtice 973 456 491 167 124 80 60 360 267 62 Žichlínek 869 430 411 189 154 93 88 313 271 30

Nejvýznamnější zaměstnavatelé Na sledovaném území (SO ORP Lanškroun) se k 1. 1. 2011 nacházelo 14 ekonomických subjektů s více než 100 zaměstnanci. Více než dvě třetiny z nich (10) sídlí přímo v obci Lanškroun. Největší zaměstnavatel, společnost AVX Czech Republic, s.r.o., také sídlí v obci Lanškroun a zabývá se výrobou ostatních elektrických zařízení. Svým počtem zaměstnanců spadá do kategorie 3000 – 3999. V tomto správním obvodu je 7 společností, které poskytují práci pro 100 až 199 osob. Všechny tyto společnosti (s výjimkou města Lanškroun) se věnují některému druhu výroby z oblasti elektroniky, strojírenství, zpracování plastů a

44 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

dřeva či papírenství. Tato diverzita činností zajišťuje ekonomickou stabilitu SO ORP Lanškroun. Ze srovnání seznamu zaměstnavatelů působících k 31. 5. 2008 a seznamu současného vyplývá, že svou činnost v tomto správním obvodu ukončila společnost DLOUHÝ A SPOL., která se převedla na firmu EWE s.r.o. věnující se výrobě elektronických součástek a elektrických a optických vodičů. Ukončila činnost společnost ALEMA Lanškroun, s.r.o. specializovaná na kovovýrobu; firma JCEE, s.r.o. pro výrobu zařízení pro automobilový a elektrotechnický průmysl je stále funkční firmou. tab. 27b: Přehled všech ekonomických subjektů se 100 a více zaměstnanci sídlících v ORP Lanškroun Kategorie podle počtu Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost zaměstnanců Výroba ostatních elektrických AVX Czech Republic s.r.o. Lanškroun 4000 - 4999 zařízení SCHOTT Electronic Packaging Lanškroun Výroba elektronických součástek 500 - 999 Lanškroun s. r. o. DWLa s.r.o. Lanškroun Výroba elektronických součástek 250 - 499 FOREZ s.r.o. Ostrov Výroba nástrojů a nářadí 250 - 499 INA Lanškroun, s.r.o. Lanškroun Výroba nástrojů a nářadí 250 - 499 ORPA plastic s.r.o. Ostrov Výroba plastových obalů 250 - 499 Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek Smíšené hospodářství 250 - 499 Žichlínek Výroba ostatních výrobků z papíru ORPA Papír a.s. Lanškroun 200 - 249 a lepenky Pekařství a cukrářství Sázava Výroba pekařských a cukrářských Lanškroun 200 - 249 s.r.o. výrobků, kromě trvanlivých Kování, lisování, ražení, válcování Fortell s.r.o. Lanškroun a protlačování kovů; prášková 100 - 199 metalurgie Výroba strojů a přístrojů na výrobu KOMFI spol. s r.o. Lanškroun 100 - 199 papíru a lepenky Město Lanškroun Lanškroun Všeobecné činnosti veřejné správy 100 - 199 Výroba ostatních strojů pro SOMA spol. s r. o. Lanškroun 100 - 199 speciální účely j. n. Výroba ostatních plastových TWIST, spol. s r.o. Strážná 100 - 199 výrobků Wendell electronics, a.s. Lanškroun Výroba elektronických součástek 100 - 199 Zdroj dat: Ústav územního rozvoje, Data aktuální k 31. 12. 2010 Ekonomické subjekty ses sídlem na území SO ORP Lanškroun: (zdroj www.czso.cz/xe/redakce.nnsf/i/publikace regiony): ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Ekonomické subjekty (podle Registru ek. 4 115 4 209 4 320 4 422 4 346 4 384 4 394 4 450 subjektů) fyzické osoby 3 435 3 493 3 561 3 642 3 528 3 548 3 543 3 573 z toho zemědělští podnikatelé 2) 321 312 311 311 119 119 121 120 právnické osoby 680 716 759 780 818 836 851 877 z toho obchodní společnosti 302 314 329 343 355 368 373 386 Podíl ekonomických subjektů podle 3) vybraných odvětví ek. činnosti (%) zemědělství, lesnictví a rybářství 9,9 9,6 9,5 9,5 5,8 5,9 6,3 6,4 průmysl celkem 16,0 16,1 16,3 16,5 17,5 17,7 17,8 17,4 stavebnictví 10,6 11,4 11,9 12,1 12,7 12,5 12,0 12,2 obchod, ubytování, stravování a 32,9 32,2 31,9 31,7 31,5 30,8 29,7 28,9 pohostinství Počet subjektů podle počtu

zaměstnanců bez zaměstnanců 1 341 1 307 1 162 1 458 1 434 1 472 1 525 1 527 1 - 9 zaměstnanci (mikropodniky) 372 377 389 396 380 368 376 366 10 - 49 zaměstnanci (malé podniky) 115 120 120 123 118 127 110 107 50 - 249 zaměstnanci (střední podniky) 26 24 28 28 29 24 25 24 250 a více zaměstnanci (velké podniky) 7 8 8 7 4 7 8 7 nezjištěno 2 254 2 373 2 613 2 410 2 381 2 386 2 350 2 419 45 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Z uvedeného je zřejmé, stoupá podnikatelských subjektů ve stavebnictví a v průmyslu, naopak poměrně klesá počet podnikatelských subjektů ve službách a v zemědělství.

Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. Mezi léty 2007 a 2010 došlo v rámci celého SO ORP Lanškroun ke zvýšení počtu pracovních míst o 172 míst. Největší nárůst byl zaznamenán v obci Sázava, kde počet míst vzrost o 245. Naopak nejvyšší pokles byl zaznamenán v obci Lanškroun (o 279 pozic). Ve většině obcí nedošlo ke změně počtu pracovních míst o více než 20, což vypovídá o stabilní ekonomické základně. Počet obsazených pracovních míst. tab. 27c: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Lanškroun Počet obsazených pracovních míst Obec 2007 2010 Absolutní změna Relativní změna [%] Albrechtice 59 76 17 28,8 Anenská Studánka 68 73 5 7,4 Cotkytle 31 37 6 19,4 Čenkovice 41 55 14 34,1 Damníkov 113 91 -22 -19,5 Dolní Čermná 245 234 -11 -4,5 Horní Čermná 190 145 -45 -23,7 Horní Heřmanice 49 47 -2 -4,1 Horní Třešňovec 99 110 11 11,1 Krasíkov 30 46 16 53,3 Lanškroun 7 859 7 580 -279 -3,6 Lubník 2 17 15 750,0 Luková 151 152 1 0,7 Ostrov 279 451 172 61,6 Petrovice 20 23 3 15,0 Rudoltice 129 216 87 67,4 Sázava 74 319 245 331,1 Strážná 158 45 -113 -71,5 Tatenice 58 60 2 3,4 Trpík 0 15 15 - Výprachtice 270 406 136 50,4 Žichlínek 495 394 -101 -20,4 SO ORP Lanškroun 10 420 10 592 172 1,7 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za reakci v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Po ztrátě zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak se s touto tíživou situací vyrovnat. V rámci Pardubického kraje došlo mezi roky 2004 – 2011 k nárůstu míry podnikatelské aktivity na více než 175 podnikatelů na 1 000 obyvatel. SO ORP s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity je správní obvod Pardubice s 192,5 ‰. SO ORP s nejnižšími mírami podnikatelské aktivity jsou Česká Třebová, Lanškroun, Polička, Svitavy a Moravská Třebová, kde na 1 000 obyvatel připadalo v roce 2011 méně než 160 podnikatelů. V poslední jmenované obci byla míra podnikatelské aktivity vůbec nejnižší, a to 144,2 ‰. V SO ORP Lanškroun od roku 2004 do roku 2011 došlo k nárůstu podnikatelské aktivity na více než 157 ‰, ale mezi lety 2007 a 2011 byl zaznamenán pokles na 159,4 ‰. V posledním sledovaném roce byla míra 46 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

podnikatelské aktivity vůbec nejvyšší v obci Horní Třešňovice, kde vzrostla na 200 ‰. Hodnot nad 180 ‰ bylo také dosaženo i v obcích Čenkovice, Ostrov a Strážná. Nejnižší míra podnikatelské aktivity byla zjištěna v obcí Anenská Studánka, kde v roce 2011 měla hodnotu 87,8 ‰. Je to také jediná obec na sledovaném území, ve které tato míra nepřekročila 100 ‰. tab. 28: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lanškroun [‰] Míra podnikatelské aktivity [‰] Obec 2004 2007 2011 Albrechtice 140,4 162,7 133,8 Anenská Studánka 52,9 77,5 87,8 Cotkytle 127,0 129,0 138,1 Čenkovice 158,7 173,4 181,3 Damníkov 80,5 101,0 105,3 Dolní Čermná 147,3 162,9 177,0 Horní Čermná 158,2 167,5 170,8 Horní Heřmanice 131,0 141,6 128,5 Horní Třešňovec 191,3 211,4 200,0 Krasíkov 183,3 195,2 169,8 Lanškroun 170,8 174,3 170,7 Lubník 117,3 140,8 158,9 Luková 102,1 107,1 117,0 Ostrov 182,1 190,8 186,0 Petrovice 107,2 134,7 133,1 Rudoltice 131,1 112,8 116,9 Sázava 138,7 158,3 156,7 Strážná 186,0 198,2 184,2 Tatenice 144,4 140,9 137,2 Trpík 130,4 129,5 164,2 Výprachtice 133,1 131,1 136,8 Žichlínek 155,3 165,5 165,4 SO ORP Lanškroun 153,9 159,4 157,6 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Trh práce Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci.

Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dán tím, že postupně odcházejí silné poválečné ročníky do ekonomické neaktivity a současně se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Všechny správní obvody v Pardubickém kraji zaznamenaly meziroční pokles míry zaměstnanosti. Nejnižší míra zaměstnanosti byla v toce 2011 zjištěna ve správním obvodu Moravské Třebová, kde nedosáhla ani 60 %. Nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP Pardubice (více než 67 %) a v SO ORP Chrudim došlo k nejmenšímu poklesu míry zaměstnanosti v celém kraji (méně než 1 %), SO ORP Lanškroun je správní obvod s vůbec nejvýraznějším meziročním poklesem míry zaměstnanosti v rámci Pardubického kraje (o 6 % na 63,8 % v roce 2011). V roce 2011 byla nejnižší míra zaměstnanosti v obci Anenská Studánka, a to pouze 33,1 %, meziročně zde však došlo k nárůstu o více než 9 %, což je největší zvýšení v rámci celého SO ORP. V žádné další obci není míra zaměstnanosti nižší než 54 % zjištěných v obci Cotkytle. K nárůstu míry zaměstnanosti došlo celkem v 5 obcích (Anenská Studánka, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Lubník a Trpík).

47 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Tabulka 29: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun Míra zaměstnanosti [%] Obec 2001 2011 Albrechtice 74,0 64,8 Anenská Studánka 23,9 33,1 Cotkytle 54,2 54,0 Čenkovice 65,7 64,4 Damníkov 70,4 63,3 Dolní Čermná 67,9 68,0 Horní Čermná 68,9 62,2 Horní Heřmanice 60,3 61,8 Horní Třešňovec 70,1 72,6 Krasíkov 67,4 57,6 Lanškroun 71,8 62,9 Lubník 69,4 72,0 Luková 69,7 64,6 Ostrov 68,8 65,1 Petrovice 69,7 68,9 Rudoltice 69,4 64,3 Sázava 73,5 67,6 Strážná 65,6 61,8 Tatenice 69,2 62,2 Trpík 63,0 70,0 Výprachtice 69,7 67,3 Žichlínek 72,0 66,4 SO ORP Lanškroun 69,8 63,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti stoupla v SO ORP Lanškroun z 5,4 % v roce 2007 na 6,32 % v roce 2014, přičemž růst nebyl zcela rovnoměrný (v roce 2008 pokles následovaný výrazným nárůstem na 11,2 % v roce 2009 a od té doby postupný pokles). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v roce 2014 zjištěna v obci Krasíkov (téměř 14 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v posledním sledovaném roce v obci Damníkov (3,6 %). Tab. 30: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun Míra nezaměstnanosti [%] Obec 2008 2009 2010 2011 2014 (31.3.) Albrechtice 3,9 9,7 7,9 6,4 5,62 Anenská Studánka 13,5 19,0 21,6 22,2 9,92 Cotkytle 8,5 17,7 21,6 16,6 13,72 Čenkovice 13,4 21,0 18,8 15,1 10,92 Damníkov 4,1 10,1 8,4 8,1 3,62 Dolní Čermná 3,3 8,2 7,4 5,7 5,52 Horní Čermná 3,9 9,6 9,2 7,8 6,72 Horní Heřmanice 6,9 11,6 9,7 7,8 6,82 Horní Třešňovec 3,2 8,8 5,9 3,6 4,22 Krasíkov 5,6 12,7 13,3 12,5 13,92 Lanškroun 4,3 10,7 8,2 6,8 5,92 Lubník 4,2 11,6 12,8 10,3 7,42 Luková 2,9 12,2 9,7 9,1 9,12 Ostrov 6,0 11,4 11,8 9,5 7,92 Petrovice 4,8 10,3 11,7 7,3 7,42 Rudoltice 9,5 23,3 21,2 18,3 6,82 Sázava 3,6 9,7 6,7 4,9 3,92 48 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Strážná 5,0 15,9 23,6 10,7 7,22 Tatenice 5,8 10,5 9,7 8,1 6,42 Trpík 18,8 21,6 17,4 10,9 12,82 Výprachtice 4,4 8,6 6,9 6,0 5,22 Žichlínek 3,1 10,3 8,1 6,3 4,1 SO ORP Lanškroun 4,7 11,2 9,5 7,8 6,32 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika

Podíl nezaměstnaných žen V rámci Pardubického kraje jsou v SO ORP Lanškroun dlouhodobě zjišťovány podprůměrné hodnoty podílu nezaměstnaných žen (v roce 2011 jich tam bylo 45,3 %). Trend si udržuje dlouhodobě sestupnou tendenci, což naznačuje další snižování i v budoucích letech. Nejvážnější situace byla v roce 2011 v obci Sázava (62,4 % nezaměstnaných žen), meziročně zde došlo k nárůstu, a to o více než 6 %. Nejvyšší nárůst podílu nezaměstnaných žen byl z roku 2010 na 2011 zaznamenán v obci Cotkytle (o 10,4 %), ale tato obec stále patří k těm s podprůměrnými hodnotami v rámci správního obvodu spolu s dalšími 12 obcemi. Nejnižší podíl nezaměstnaných žen byl v roce 2011 v obci Strážná (29,1 %). tab. 31: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Lanškroun [%] Podíl nezaměstnaných žen [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Albrechtice 48,7 44,1 42,4 44,1 35,7 Anenská Studánka 33,0 39,7 31,5 39,6 39,4 Cotkytle 40,0 40,7 33,8 30,8 41,2 Čenkovice 52,2 41,2 54,3 49,5 34,7 Damníkov 54,6 64,2 48,7 45,2 33,6 Dolní Čermná 47,5 44,6 48,5 45,2 36,9 Horní Čermná 63,9 63,8 51,2 44,8 45,4 Horní Heřmanice 44,2 56,3 39,4 47,1 46,2 Horní Třešňovec 44,3 45,4 44,6 44,6 31,6 Krasíkov 53,5 65,8 64,2 50,7 57,1 Lanškroun 54,5 53,2 43,8 48,8 49,1 Lubník 47,4 58,1 45,6 50,9 51,1 Luková 28,8 30,8 46,2 40,5 33,6 Ostrov 52,2 51,6 45,3 37,4 33,5 Petrovice 59,6 54,8 47,8 53,4 56,3 Rudoltice 65,3 60,3 49,9 42,2 49,4 Sázava 60,0 74,2 52,5 56,2 62,4 Strážná 37,5 61,5 56,1 56,6 29,1 Tatenice 61,8 53,7 53,7 45,7 37,3 Trpík 55,8 63,9 49,4 44,8 47,6 Výprachtice 56,4 60,1 51,5 51,5 52,0 Žichlínek 51,0 55,1 41,1 40,5 34,7 SO ORP Lanškroun 53,3 53,9 46,1 46,2 45,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců V SO ORP Lanškroun byl po celé sledované období (2007 – 2011) podíl dlouhodobě nezaměstnaných pod krajským průměrem, s výjimkou v roce 2010, kdy byl stejný jako v celém kraji. Tento podíl byl v roce 2011 vyšší nebo roven 3,5 % v obcích Lubník, Petrovice Strážná, Trpík a Cotkytle, kde vyl tento podíl vůbec nejvyšší (6,8 %). Nejnižší míra nezaměstnaných déle než 12 měsíců byla v roce 2011 v obci Horní Třešňovec (0,5 %). Podprůměrné hodnoty míry dlouhodobé nezaměstnanosti jsou dlouhodobě i v obcích Dolní Čermná, Albrechtice, Horní Čermná, Krasíkov, Lanškroun, Sázava, Výprachtice a Žichlínek. Tabulka 32: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun [%] Obec Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%]

49 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

2007 2008 2009 2010 2011 Albrechtice 1,8 0,6 1,0 3,0 1,3 Anenská Studánka 8,5 5,3 3,6 3,8 3,4 Cotkytle 6,5 1,6 2,4 6,4 6,8 Čenkovice 3,9 4,9 7,1 6,2 3,2 Damníkov 0,7 0,8 1,4 2,8 2,9 Dolní Čermná 1,2 0,6 0,3 0,9 0,8 Horní Čermná 1,4 0,9 0,8 2,6 1,4 Horní Heřmanice 1,8 1,8 1,8 3,4 2,1 Horní Třešňovec 1,0 0,6 0,6 1,6 0,5 Krasíkov 0,2 0,4 0,9 1,3 1,7 Lanškroun 1,5 1,1 1,3 2,6 2,2 Lubník 2,3 1,1 0,8 3,8 5,1 Luková 0,9 0,5 0,4 3,0 2,7 Ostrov 1,6 1,9 2,0 3,1 3,0 Petrovice 2,2 0,9 2,0 4,2 3,5 Rudoltice 2,9 2,1 2,1 6,4 5,3 Sázava 0,7 0,5 0,6 2,4 2,0 Strážná 0,0 1,2 0,0 4,1 4,7 Tatenice 2,0 1,5 1,2 3,5 1,8 Trpík 12,5 7,0 9,1 7,8 4,2 Výprachtice 0,6 0,7 1,5 2,3 1,4 Žichlínek 1,5 1,0 0,4 1,9 1,7 SO ORP Lanškroun 1,6 1,1 1,3 2,8 2,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo V Pardubickém kraji byl počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v roce 2007 a 2008 nižší než 2, avšak v roce 2009 došlo k náhlému zvýšení na bez mále 10 nezaměstnaných na jednu pracovní příležitost. Od té doby se situace poněkud stabilizovala a v roce 2011 byl počet uchazečů roven 8,4. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo je v SO ORP Pardubice, podprůměrných hodnot bylo v posledním sledovaném roce také dosaženo v SO ORP Přelouč, Vysoké Mýto a Žamberk. Nejvíce lidí se o jedno pracovní místo ucházelo v roce 2011 ve správním obvodu Moravská Třebová, a to více než 36 osob. tab. 33: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Pardubického kraje Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Česká Třebová 4,0 6,5 37,4 27,0 15,5 Hlinsko 2,4 2,9 16,5 35,1 22,1 Holice 2,4 1,1 13,5 13,7 9,5 Chrudim 2,4 1,9 9,8 18,1 10,6 Králíky 4,7 13,6 23,9 32,6 23,2 Lanškroun 1,3 2,5 24,5 12,7 13,6 Litomyšl 4,4 2,9 7,8 11,5 8,4 Moravská Třebová 7,0 6,3 25,9 35,3 36,1 Pardubice 0,8 0,6 5,8 4,7 4,1 Polička 3,1 2,3 12,8 14,8 17,1 Přelouč 2,3 2,9 2,5 4,2 6,0 Svitavy 5,1 4,6 21,1 19,1 13,1 Ústí nad Orlicí 1,9 3,0 12,9 14,9 9,3 Vysoké Mýto 1,2 1,7 14,2 22,2 6,5 Žamberk 1,7 2,4 13,7 10,5 7,3 Pardubický kraj 1,9 1,7 9,9 10,8 8,4 50 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry

2.6.5 Veřejná technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Lanškroun má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Lanškroun. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody.

Vodní hospodářství

Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Lanškroun v současné době mají zavedenu vodovodní síť. Pokrytí obcí vodovodem je následující: Albrechtice (100 %), Anenská Studánka (100 %), Cotkytle (10 % - ve zbytku obce jsou studny), Čenkovice (80 %), Damníkov (99 %), Dolní Čermná (98 %), Horní Čermná (100 %), Horní Heřmanice (80 %), Horní Třešňovec (100 %), Krasíkov (100 %), Lanškroun (98 %), Lubník (téměř 100 %), Luková (100 %), Ostrov (74 %), Petrovice (80 %), Rudoltice (95 %), Sázava (100 %), Strážná (10 %, nedostatek vody i v soukromých studních), Tatenice (95 %), Trpík (80 %), Výprachtice (79,5 %), Žichlínek (100 %). Hlavním provozovatelem vodovodu je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Ve většině obcí došlo od roku 2012 k prodloužení vodovodní sítě, nejvíce v obci Výprachtice (o 12,79 km) a Rudoltice (o 7,75 km) - viz příloha (Tabulka B 2). Zásobování obyvatel vodou probíhá jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní. Problémem je potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích z důvodu snižování ztrát a zvyšující se spotřeby vody.

51 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Kvalita vody je dobrá, výjimku tvoří pouze obec Výprachtice, která má problémy jak s vyšším výskytem koliformních bakterií a přítomnosti hexazinonu a železa, tak trpí i nedostatkem pitné vody v období sucha. V obci Strážná se lidé potýkají s problémem nedostatku vody v soukromých studních. Sídla ORP Lanškroun zásobuje zdroj pitné vody v Horní Čermné; Vodovodní síť v SO ORP Lanškroun, stav 2014:

Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2014 Dle ZÚR Pardubického kraje (2010) nebyly vymezeny žádné koridory a plochy pro veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření veřejné technické infrastruktury ve vodohospodářské oblasti.

Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále do ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a následně jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí.

V SO ORP Lanškroun je 11 obcí se soustavnou kanalizací. Jsou to obce Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Rudoltice, Tatenice a Výprachtice.

52 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Rozlišení kanalizace dle typu (rok 2014) Obec Typ Splašková kanalizace s ČOV na území obce není, u nových objektů individuální ČOV Albrechtice a dobudování ind. ČOV u stávajících objektů Bez kanalizace, ČOV pouze u Domova u studánky, tzn. část obce. Anenská Studánka doporučení - domovní ČOV, žumpy Cotkytle Bez kanalizace, v plánu jednotná kanalizace Čenkovice Splašková kanalizace s ČOV pro 100 objektů, pro střed obce. Damníkov Jednotná kanalizace Dolní Čermná Jednotná kanalizace Horní Čermná Jednotná kanalizace Horní Heřmanice Dešťová 10 %, splašková 10 % s ind. ČOV. Horní Třešňovec Splašková kanalizace ani ČOV není realizována. Krasíkov Dešťová, splašková kanalizace s ČOV na části území obce. Lanškroun Jednotná, splašková 80% + dešťová 20% Lubník Dešťová 50 %, splašková kan. s ČOV pro část obce. Luková Dešťová kanalizace Ostrov Pouze domovní ČOV Petrovice Dešťová 10 %, splašková kanalizace ve výstavbě pro 15 RD. Rudoltice Jednotná 20%, dešťová 32%, splašková 48% Sázava Splašková kanalizace ve 4 částech obce, 4 ČOV pro 96 EO Strážná Dešťová 10 % Tatenice Jednotná kanalizace, dešťová + splašková, splašková kan. s ČOV na části území obce. Trpík Splašková kanalizace ani ČOV není realizována. Výprachtice Dešťová, splašková na části území, ČOV pro 1000 EO, připojena 1/3 EO. Žichlínek Dešťová

Některé obce nemají soustavný kanalizační systém, ale pouze systém příkopů, struh a propustků pro odvádění dešťové vody. Takto jsou vybaveny obce Albrechtice, Luková, Petrovice, Strážná a Žichlínek. Kanalizace zcela chybí v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Třešňovec, Ostrov, Sázava a Trpík. Zde jsou odpadní vody akumulovány v bezodtokých jímkách nebo septicích a vyváženy na zemědělské pozemky či vypouštěny do povrchových vod. V systému kanalizační sítě převládá jednotná kanalizace. Na čistírnu odpadních vod (ČOV) jsou napojeny obce Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná společně s Horní Čermnou, Horní Heřmanice, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Tatenice a Výprachtice. Na základě telefonického dotazníkového šetření bylo také zjištěno, že obec Luková má ČOV pouze u bytovek, MŠ a nových rodinných domů, obec Rudoltice vlastní 7 lokálních ČOV, Sázava vlastní 4 ČOV určených pro 30 bytových jednotek a obec Žichlínek s 2 ČOV pro cca 15 % obyvatel. Obec Petrovice ČOV nemá, ale v současnosti je již zpracovaná projektová dokumentace na její výstavbu v nejbližších letech. Strategický význam má dokončení kanalizace města Lanškroun včetně napojení obce Horní Třešňovec a zbylé části Dolního Třešňovce (část Lanškrouna). I ostatní lokality jsou zahrnuty do budoucího kanalizačního systému na území správního obvodu.

Čištění odpadních vod

V grafické části jsou dokumentovány hlavní stoky stávajících skupinových kanalizací s ČOV v podobě předané správcem nebo majitelem sítě.

53 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

odkalizování obcí v řešeném území vč. bodově označených ČOV:

Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2014

Odvádění povrchových vod

Výstavba nových komerčně industriálních zón, velkých zpevněných dopravních ploch parkovišť a dopravních staveb snižuje možnost vsaku dešťových vod v místě spadu, což vytváří kulminaci povrchových odtoků a v korytech recipientů mnohaleté průtoky. Při průměrné srážce odvedené do málovodného recipientu dochází k rozlivům a devastacím koryta. V budoucnu je nutno důsledně dbát, aby dešťové vody byly zadržovány a vsakovány na místě vzniku.

Vodní toky a nádrže viz kapitola Vodní režim území.

Energetika

Zásobování elektrickou energií

Energetická část se zabývá energetickými zdroji, rozvodnami a vedeními VVN, VN v řešeném území.

54 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Vyznačení nadřazené energetické infrastruktury v řešeném území (ze ZUR Pard. kraje)

Základním zásobovacím systémem ORP Lanškroun je distribuční systém 110 kV výkonově zajišťovaný z elektrické stanice s transformací 400/110 kV Krasíkov, která patří do celostátní přenosové soustavy a odtud vede rozvodný systém 22 kV na území celého správního obvodu. Zásobování elektrickou energií zajišťuje společnost ČEPS, a.s. Na území obce Anenská Studánka se nachází 6 větrných elektráren. Ve většině obcí v rámci správního obvodu se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy při bouřkách udávají pouze obce Horní Třešňovec (i několikadenní výpadky), Krasíkov a Luková. Stávající vedení elektrické sítě na území SO ORP Lanškroun; zdroj Krasíkov je umístěn v jižní části území:

55 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2014 Ve všech obcích došlo od roku 2010 k prodloužení délky elektrických rozvodů, nejvíce ve městě Lanškroun (o 10,6 km) a obci Rudoltice (o 10,56 km). Nejméně v obcích Strážná, Albrechtice, Sázava, Damníkov a matenice. Ve většině obcí převládá nadzemní elektrické vedení, pouze ve městě Lanškroun je většina elektrické sítě vedena pod zemí (70 %). Na základě ZÚR Pardubického kraje (2010) je na území SO ORP Lanškroun evidován záměr vymezení koridoru pro nová vedení distribuční a přenosové soustavy a plochy pro nové záměry mezinárodního a republikového významu: koridor E6 (z PÚR ČR 2008) pro přenosovou soustavu V458 Krasíkov – Horní Životice jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu E01 s dotčeným katastrálním územím obcích Krasíkov, Tatenice a Žichlínek. A záměr vymezení koridoru pro nová vedení zařízení nadmístního významu: koridor pro umístění stavby E03 - nadzemní vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice – Králíky s dotčeným katastrálním územím obce Horní Heřmanice. Zásobování plynem V rámci SO ORP Lanškroun je plynofikováno 13 z 22 obcí. Jsou to obce Damníkov (90 %), Dolní Čermná (přípojky 90 %, 60 % napojeno), Horní Čermná (70 %), Horní Třešňovec (100 %), Krasíkov (30 %), Lanškroun (75 %), Lubník (70 %), Luková (75 %), Ostrov, Rudoltice (70 %), Sázava (70 %), Tatenice (70 %), Žichlínek (80 %). Z telefonického dotazníkového šetření vyplývá, že obce Albrechtice, Anenská Studánka a Čenkovice nechtějí plynofikovat své území ani v budoucnu. Naopak obyvatelé obce Výprachtice přehodnotili svůj dřívější nezájem o plynofikaci, nyní ale nejsou k dispozici dotační tituly pro financování výstavby a obec ze svého rozpočtu by nebyla schopna pokrýt náklady. Od roku 2010 nedošlo za celé území SO ORP Lanškroun k výrazným změnám v délce plynovodů. Na úrovni jednotlivých obcí došlo k mírnému rozšíření v obcích Horní Třešňovec (o 60 m), Lubník (o 260 m),

56 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Tatenice (o 150 m) a Žichlínek (o 330 m). V některých obcích došlo naopak ke zkrácení délky plynovodů (nejvíce v obci Rudoltice o 510 m a obci Ostrov o 180 m). Podrobný přehled změny délky plynovodů je uveden v Tabulce B5 v příloze. Dodávky plynu odběratelům probíhají převážně prostřednictvím středotlakých plynovodů, ve městě Lanškroun převládá plynovod nízkotlaký. Přestože stávající plynovody mají dostatečnou kapacitu pro zajištění dodávky plynu do celého správního obvodu, není stávající úroveň plynofikace území dostatečná. Navíc v ZÚR Pardubického kraje (2010) nebyl vymezen žádný koridor technické infrastruktury v oblasti plynárenství, proto nelze předpokládat v blízké budoucnosti rapidní zlepšení stavu. Plynovodní síť řešeného území (světle žlutá linie = VTL, oranžová linie = STL, žlutá linie = NTL)

Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2014

Zásobování teplem Obce SO ORP Lanškroun jsou zásobovány teplem prostřednictvím různých tepelných zdrojů. V plynofikovaných obcích prostřednictvím spalování zemního plynu, v ostatních obcích spalováním fosilních paliv, které však znečišťuje ovzduší. Ve městě Lanškroun chybí možnost centrálního (dálkového) zásobování teplem. Na základě ÚP města Lanškroun (2012) je žádoucí vytápět některé lokality ekologicky šetrným způsobem (pomocí solárních konektorů).

Ropovody, ostatní potrubní inženýrské sítě V řešeném území nejsou žádné tranzitní ropovody, produktovody, teplovody. 57 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Spoje

Telekomunikace

Nová digitální technologie umožňuje zřizování satelitních ústředen v místech soustředěného zájmu o spojové služby. V řešeném území je stav funkční obsluhy proveden z necelých 100 %. Nepřipojené oblasti se nacházejí v částech méně obydlených nebo hůře přístupných. V rámci osazení digitálních ústředen je v regionu možné připojit dle požadavků všechny datové spoje.

Síť přenosové techniky zahrnuje síť rozhlasových a televizních signálů, multifunkční sítě (rozvody kabelové televize), trasy dálkových optických kabelů.

Radiokomunikace

Zajišťují pokrytí území rozhlasovým a televizním signálem, přenosem telefonních hovorů a datové komunikace po radioreléových trasách. Radioreléové sítě jsou tvořeny soustavou vysílačů, přijímačů a retranslačních stanic, propojených paprsky mikrovlnného pásma. RR trasy provozují různé subjekty včetně těch, které zajišťují obranu a bezpečnost státu (Vojenská správa MO, Policie ČR). V jejich trasách nelze umísťovat některé stavby bez předchozího souhlasu VUSS. V oblasti poskytování radiotelefonních služeb působí v síti hlavní operátoři: Radiové spoje a zařízení Čra, a.s., Telefónica O 2, a.s., Vodafone, a.s., T- Mobile, a.s. Radioreléové trasy společnosti ČEZ, a.s., jsou vedeny převážně ve stínících vodičích rozvodné soustavy venkovního vedení VN, VVN. Malá část přenosových dat je vedena po RR paprscích.

vymezení komunikačních sítí a zdrojů v řešeném území Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2014 Ochranná pásma Ochranná pásma jsou dána zákonem o elektronických komunikacích č. 127/05 Sb., ve znění: 58 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

• ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení po celé délce trasy, • kruhová ochranná pásma kolem objektů vysílačů o poloměru 500 m, • kruhová ochranná pásma okolo TV převaděčů o poloměru 30 m.

Výšková ochranná pásma RR směrového spoje jsou vyhlašována individuálně. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad.

2.6.6. Veřejná dopravní infrastruktura Území SO ORP Lanškroun disponuje poměrně vyhovující hustotou a rozložením silniční sítě. Její kostrou jsou silnice I. a II. třídy. Z hlediska železniční dopravy zde prochází celostátní železniční trať, která je součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru. Nejčastějšími dopravními problémy v obcích je nadměrná hlučnost některých silnic a jejich špatný technický stav. Současnou základní síť dopravní infrastruktury vč. záměrů VPS ze ZUR (široké modré pásy) v řešeném území zobrazuje následující mapa:

Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2014

59 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Silniční doprava Územím SO ORP Lanškroun neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě jsou zde silnice I. a II. třídy (především severojižní silnice I/43 a západovýchodní II/315), kterou dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace.

Základem silniční sítě SO ORP Lanškroun jsou dvě silnice I. třídy: ° I/43 - (Svitavy) - Damníkov - Rudoltice - Lanškroun - Albrechtice - Cotkytle - Horní Heřmanice - (Štíty). Umožňuje spojení se sousedními SO ORP Zábřeh, Králíky, Česká Třebová a Svitavy. ° I/11 - prochází částí území obce Čenkovice, umožňuje spojení se sousedními SO ORP Žamberk, Králíky a také s nedalekým SO ORP Šumperk. Dále řešeným územím procházejí tyto silnice II. třídy: ° II/311 - Lanškroun - Horní Čermná - (Jablonné nad Orlicí - Mladkov - Bartošovice v Orlických horách - Orlické Záhoří - Šerlich - Zákoutí) − umožňuje propojení směrem na sever (SO ORP Žamberk). ° II/313 - (Dolní Dobrouč) - Ostrov − zajišťuje napojení severozápadním směrem (SO ORP Ústí nad Orlicí). ° II/314 - (Dolní Dobrouč) - Petrovice - Dolní Čermná - Horní Čermná − zajišťuje napojení severozápadním směrem (SO ORP Ústí nad Orlicí). ° II/315 - (Týništko - Choceň - Ústí nad Orlicí) - Ostrov - Lanškroun - Sázava - Lubník - Tatenice - (Zábřeh na Moravě - Úsov) − mj. propojuje obce s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí, Lanškroun a Zábřeh. ° II/368 - (Letovice - Moravská Třebová) - Krasíkov - Tatenice - Strážná - Cotkytle - (Štíty - Rovensko) − mj. zajišťuje severojižní propojení obcí ve východní části řešeného území a spojení se SO ORP Moravská Třebová a Zábřeh. ° Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Lanškroun jsou relativně dobré, většina obcí leží na silnici I. nebo II. třídy. Častým problémem je však technický stav silnic; podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci.

60 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

mapa stávající silniční sítě v území ORP Lanškroun: (zdroj: ŘSD)

Intenzita silniční dopravy Míru dopravního zatížení silniční sítě na území ORP Lanškroun dokládají výsledky z Celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty však budou například v pracovních dnech vyšší než průměrné hodnoty, intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Největší intenzita dopravy v řešeném území je dle Celostátního sčítání dopravy 2010 na silnici I/43 v úseku Lanškroun - Rudoltice - Damníkov a dále na jihozápad. Problémem je vedení této silnice přes zastavěné území obce Lanškroun, kde počet vozidel za den v některých úsecích přesahuje 10 000. Řešení této situace vybudováním obchvatu je zařazeno mezi záměry vymezenými v ZÚR Pardubického kraje. V rámci SO ORP došlo oproti roku 2005 ve většině měřených úseků ke snížení intenzity dopravy.

Veřejná doprava Základem systému je autobusová doprava, v obcích jižní části ORP se uplatní také železnice. V dokumentaci ÚAP ORP Lanškroun v r. 2012 bylo provedeno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Lanškroun ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). 61 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Dostupnost ORP Lanškroun hromadnou dopravou v roce 2012 Počet spojení Obec 6. hod. 8. hod. 14. hod. Albrechtice 1 1 1 Anenská Studánka 2 2 1 Cotkytle 1 1 1 Čenkovice 1 1 0 Damníkov 1 1 1 Dolní Čermná 2 2 1 Horní Čermná 3 3 3 Horní Heřmanice 1 2 2 Horní Třešňovec 1 2 1 Krasíkov 3 3 1 Lanškroun Lubník 2 2 1 Luková 3 2 1 Ostrov 2 2 2 Petrovice 1 1 1 Rudoltice 3 6 3 Sázava 3 3 2 Strážná 1 2 1 Tatenice 3 3 1 Trpík 2 2 1 Výprachtice 1 1 2 Žichlínek 3 3 1 Celkem za SO ORP 40 45 28 Zdroj: IDOS.cz. Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v červenci 2012. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná hromadná doprava – autobusy a vlaky. Není využívána městská hromadná doprava. Jak vyplývá z uvedené tabulky, dostupnost ORP Lanškroun hromadnou dopravou z obcí správního obvodu je poměrně dobrá. Nejvyšší počet spojů hromadné dopravy do Lanškrouna mají obce Horní Čermná, Krasíkov, Rudoltice (nejvyšší počet spojů z obcí řešeného území – 12), Sázava, Tatenice a Žichlínek. Jako nedostatečný lze hodnotit počet spojů pouze u obce Čenkovice, kde nebyl na jednu z požadovaných hodin nalezen žádný vhodný spoj. Problematická je časová dostupnost města Lanškroun u některých vzhledem k němu periferně lokalizovaných obcí (např. Čenkovice nebo Strážná).

Železniční doprava

Územím ORP Lanškroun procházejí dva tranzitní železniční koridory: celostátní tratě: ° III. tranzitní železniční koridor v trase st. hranice s Německem – Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem ° II. tranzitní železniční koridor – odbočná větev v trase Přerov – Olomouc – Česká Třebová Součástí těchto koridorů je na řešeném území železniční trať mezinárodního a celostátního významu č. 270 Česká Třebová – Zábřeh – Olomouc – Přerov, jež je určena jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Umožňuje dostupnost krajského města Pardubice i dalších významných měst. Tato trať a na ni navazující regionální tratě č. 017 a 019 probíhají jižní částí území v následujících trasách: ° č. 270 (Praha) - Česká Třebová - Přerov - Bohumín ° č. 017 Česká Třebová – Moravská Třebová ° č. 019 (Česká Třebová) Rudoltice v Čechách – Lanškroun schéma vedení želenice přes ORP Lanškroun: 62 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2014

Z celkového počtu 22 obcí je obslouženo osobní železniční dopravou 8 obcí, které mají železniční zastávku nebo stanici. Problematická je situace v severní části území, kde obce nejsou na železniční síť přímo napojeny.

Letecká doprava Na území ORP se nenachází letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní přepravu. Nejbližší mezinárodní letiště jsou v Brně a v Pardubicích. Na jihozápadní části území ORP Lanškroun je vymezeno ochranné pásmo letiště.

Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Do doby prověření reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp. jeho Labské větve, je sledována územní rezerva. Na území SO ORP Lanškroun jsou dotčenými obcemi Damníkov, Luková a Trpík.

ZÚR Pardubického kraje:

Pro území ORP Lanškroun jsou vymezeny v nadřazené územně plánovací dokumentaci ZÚR Pardubického kraje tyto veřejně prospěšné stavby jako koridory dopravní infrastruktury: ° D21 - přeložka silnice I/43 Lanškroun - v prostoru Lanškrouna je navrhován jihovýchodní obchvat, který řeší převedení jak stávajícího, tak i nového koridoru silnice I/43 mimo zástavbu města. Dotčenými obcemi záměru jsou Lanškroun, Rudoltice a Žichlínek . ° D22 - přeložka silnice I/43 Mladějov – Lanškroun – Albrechtice – tento úsek by v cílovém stavu vedl od Lanškrouna směrem na Moravskou Třebovou v novém koridoru s napojením na plánovanou silnici R35 u Mladějova. Na území SO ORP Lanškroun jsou dotčenými obcemi záměru Albrechtice, Lanškroun, Luková, Sázava a Žichlínek. 63 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

° D23 - přeložka silnice I/43 Albrechtice – Štíty – v tomto úseku jsou sledovány úpravy stávající trasy, a to především vzhledem ke složité konfiguraci terénu a již nižšímu dopravnímu významu. Dotčenými obcemi záměru jsou Albrechtice, Cotkytle a Horní Heřmanice. ° D53 - přeložka silnice II/315 Lanškroun – na území SO ORP Lanškroun je součástí záměru nové napojení této silnice na dnešní silnici I/43 po západním okraji Lanškrouna, které souvisí s řešením komunikačního systému města s vazbou na vnější navrhovaný nadřazený systém. Dotčené obce tohoto záměru jsou Lanškroun a Rudoltice.

2.7 Přírodní pilíř

2.7.1 Horninové prostředí a geologie Území Lanškrounska leží v severovýchodní části České republiky, ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s Krajem Olomouckým. Do severozápadní části regionu zasahují Orlické hory, přesněji jejich východní pásmo – Bukovohorská hornatina. Na východě navazuje na Orlické hory pohoří Králického Sněžníku, ležící severně od území Lanškrounska. Největší část území tvoří Podorlická pahorkatina, která se skládá z Žamberské pahorkatiny a Moravskotřebovské pahorkatiny, Do východní části území také zasahuje Zábřežská vrchovina, na jihu oblast regionu ohraničují Třebovské stěny. Součástí Podorlické pahorkatiny je také Lanškrounská kotlina.

Těžba nerostných surovin Oblast SO ORP Lanškroun není bohatá na nerostné suroviny. Přesto se v tomto území nachází několik ložisek nerostných surovin včetně chráněných ložiskových území (ložiska štěrkopísků a cihlářských surovin). Dobývací prostory v oblasti SO ORP Lanškroun nejsou žádné a neprobíhá zde povrchová ani podpovrchová těžba. Můžeme však nalézt staré důlní dílo, a to na území obce Rudoltice v lokalitě Nad Myslivnou. Celkově se ve sledované oblasti SO ORP Lanškroun nachází 64,2 ha ložisek nerostných surovin (0,2 % rozlohy SO ORP). Ložiska se rozkládají v katastrech obcí Dolní Čermná (47,2 ha), Lanškroun (15,0 ha) a Rudoltice (2,0 ha). Podrobný přehled ložisek nerostných surovin (jev A060) včetně jejich podílů na výměře obce, ve které se vyskytují lze nalézt v níže uvedené tabulce. Ložiska nerostných surovin v SO ORP Lanškroun Název Číslo Organi- Typ Plocha Obec Těžba Surovina Nerost CHLÚ ložiska ložiska zace ložiska (ha) Dolní Horní 3220200 ČGS - bilancovan dosud štěrko- štěrko 49,6 Ano Čermná Čermná Geofond né ložisko netěženo písky písek výhradní Lanškroun, Lanškroun- 3056000 Milan bilancovan dřívější cihlářská hlína,jíl, 17,0 Ano Rudoltice Rudoltice Stejskal - é ložisko povrchová surovina jílovec GMS, výhradní těžba Lanškroun Zdroj: Geofond, 2014

Chráněné ložiskové území Obec Surovina Plocha [ha] Podíl [%] Lanškroun Cihlářská surovina 13,8 0,6 Dolní Čermná Štěrkopísky 140,2 9,3 Horní Čermná Štěrkopísky 0,0 4 0,0

64 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

ložiska CHLÚ - štěrkopísky (S) a CHLÚ cihlářské suroviny (Lanškroun) Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2014

Poddolovaná území Na území SO ORP Lanškroun se nachází pouze malé množství území, které je evidováno jako poddolované. Jedná se o několik bodových území a cca šest plošných, které se nacházejí zejména v obcích Damníkov, Anenská Studánka a Trpík. Na území některých ostatních obcí (Rudoltice, Dolní Čermná, Sázava) se nacházejí tato území pouze bodově – viz tabulka a mapa níže.

Poddolovaná území v SO ORP Lanškroun Plocha Obec Surovina Rozsah Typ Rok revize (ha) Damníkov 1 paliva ojedinělá plošné 2003 5,2 Damníkov 2 - Anenská nerudy, systém plošné 2003 28,6 Studánka paliva Anenská studánka nerudy systém plošné 1988 16,7 Trpík 1 nerudy systém plošné 1988 8,6 Trpík 2 nerudy ojedinělá plošné 1988 7,1 Horní Heřmanice v Čechách rudy ojedinělá plošné 2003 7,6 Rudoltice nerudy ojedinělá bodové 2003 Rudoltice - Nad myslivnou paliva ojedinělá bodové 1983 Rudoltice nerudy ojedinělá bodové 1983 Dolní Čermná rudy ojedinělá bodové 1983 Sázava rudy ojedinělá bodové 1983

65 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Sesuvná území

Sesuvných území, která jsou v podkladech ČGS-Geofond registrována, jsou celkem 2 (v obci Anenská Studánka, Damníkov); jedná se o potenciální sesuvná území. Obecně je lze dělit na plošné a bodové, přičemž množství plošných (blokových) sesuvů je větší než sesuvů bodových.

vymezení poddolovaného území (šedě) a sesuvů (červeně) v řešeném území Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2014

Sesuvná území v SO ORP Lanškroun Obec Stupeň aktivity Rok revize Plocha (ha) Anenská Studánka potencionální 1984 23,56 Damníkov potencionální 1984 9,3 potencionální 1982 bodový

Obec Stupeň aktivity Rok revize Plocha (ha) aktivní 1982 bodový Dolní Čermná potencionální 1982 bodový Rudoltice potencionální 1982 bodový potencionální 1982 bodový aktivní 2000 bodový aktivní 1982 bodový aktivní 1982 bodový Tatenice potencionální 1982 bodový Zdroj: Data Geofond

66 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

2.7.2 Vodní režim

Vodní zdroje v území zasahují do dvou povodí – povodí Moravy a povodí Labe. Převážná část území spadá do povodí Moravy, dílčího povodí Moravské Sázavy, jež je pravostranným přítokem Moravy. Největším přítokem Moravské Sázavy je Březná. Pouze severní cíp zájmové oblasti je odvodňován Tichou Orlicí a spadá tedy do povodí Labe. Vodní toky na území ORP Lanškroun: • Moravská Sázava s přítoky Ostrovský potok, Lukavský potok, Rychnovský potok, Třebořovský potok a Hraniční potok, Březná. • Tichá Orlice s přítoky Černá, Tisecký potok. Na Moravské Sázavě je vybudován poldr Žichlínek. Účinek poldru při povodních se projeví na celém toku Moravské Sázavy a po jejím soutoku s Moravou i na samotné řece Moravě až po město Olomouc. Poldr je také významným krajinotvorným a revitalizačním prvkem v ekosystému Lanškrounska. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch – jedná se především o rybníky v okolí Lanškrouna (Krátký, Dlouhý, Olšový, Pšeničkův a Slunečný rybník) a také Čermenský, Bendův a Kozí rybník. Na území se nacházejí chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Ostrov, Rudoltice, Damníkov, Anenská Studánka a Trpík a dále CHOPAV Žamberk–Králíky, která zasahuje do území obce Čenkovice. Z hlediska hydrogeologického vyplňují zájmovou oblast převážně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podložím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Hodnoty specifického odtoku se pohybují v mezích od -1 -2 -1 -2 3 do 5 l.s .km , a v suché oblasti klesají i pod 3 l.s .km .

Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Výskyt ploch vodních zdrojů podzemní a povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A044) a vodní nádrže (jev A048) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Lanškroun uvádí následující tabulka. V těchto jevech nedošlo od roku 2010 ke změně. Vodní zdroje podzemních a povrchových vod (A044) a vodní nádrže (A048) na území SO ORP Lanškroun 2012 Obec Rozloha [ha] A044 [ha] A044 [%] A048 [ha] A048 [%] Albrechtice 1 006,7 14,3 1,4 0,1 0,0 Anenská Studánka 788,7 32,0 4,1 0,1 0,0 Cotkytle 1 862,9 12,8 0,7 0,1 0,0 Čenkovice 597,0 35,4 5,9 0,1 0,0 Damníkov 1 272,0 244,5 19,2 0,2 0,0 Dolní Čermná 1 501,1 184,4 12,3 13,5 0,9 Horní Čermná 1 776,4 517,1 29,1 0,4 0,0 Horní Heřmanice 1 574,0 0,4 0,0 1,3 0,1 Horní Třešňovec 981,8 0,4 0,0 0,5 0,1 Krasíkov 509,6 0,9 0,2 0,1 0,0 Lanškroun 2 064,4 0 0,0 38,2 1,9 Lubník 508,5 0 0,0 0,1 0,0 Luková 1 462,9 0,6 0,0 0,4 0,0 Ostrov 1 852,8 230,0 12,4 4,0 0,2 Petrovice 262,9 0 0,0 0,0 0,0 Rudoltice 1 591,5 312,8 19,7 2,3 0,1 Sázava 569,3 0 0,0 0,2 0,0 Strážná 1 059,5 0,2 0,0 0,1 0,0 Tatenice 2 684,6 303,8 11,3 1,1 0,0 Trpík 360,9 0,7 0,2 0,7 0,2 Výprachtice 2 171,5 2,8 0,1 0,2 0,0 Žichlínek 1 071,5 20,0 1,9 2,1 0,2 67 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Obec Rozloha [ha] A044 [ha] A044 [%] A048 [ha] A048 [%] SO ORP celkem 27 530,5 1 913,1 6,9 65,8 0,2 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Na území SO ORP Lanškroun byly vzhledem k přítomnosti vodních zdrojů vymezeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Celková rozloha chráněných oblasti přirozené akumulace vod je 1 914,2 ha, což tvoří 6,9 % rozlohy SO ORP Lanškroun. Rozlohy chráněných oblastí přirozené akumulace vod v jednotlivých obcích jsou uvedeny v následující tabulce. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (A045) v SO ORP Lanškroun 2012 Obec Výměra obce [ha] CHOPAV [ha] CHOPAV [%] Anenská Studánka 788,7 788,7 100,0 Damníkov 1 272,0 754,0 59,3 Ostrov 1 852,8 5,5 0,3 Rudoltice 1 591,5 69,4 4,4 Trpík 360,9 237,1 65,7 Čenkovice 597,0 59,6 10,0 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Záplavová území Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Lanškroun zasahují záplavové území Q100 vodního toku – Moravská Sázava, u vodního toku Čermná není doloženo vyhlášení záplavového území. Záplavové území Moravské Sázavy zasahuje do území následujících obcí:

Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí dle dat ÚAP: Plocha záplavová aktivní zóna Obec Vodní tok (Q ) 100 území při Q100 záplavového (ha) území (ha)

Albrechtice Moravská Sázava 39,0 18,9 Anenská Studánka Lukovský potok 7,6 1,5 Cotkytle - 0,0 0,0 Čenkovice - 0,0 0,0 Damníkov Lukovský potok 30,71 9,3 Dolní Čermná Čermná 32,5 0,0 Horní Čermná Moravská Sázava 31,2 12,1 Čermná 15,3 0,0 Horní Heřmanice - 0,0 0,0 Horní Třešňovec Třešňovský potok 2,5 2,5 Krasíkov Moravská Sázava 22,4 0,0 Lanškroun Ostrovský potok 98,0 68,6 Lubník Moravská- Sázava 0,0 0,0 Luková Lukávka 85,57 41,2 Lukovský potok 63,24 30,2 Ostrov Ostrovský potok 39,2 28,0 Petrovice Čermná 15,1 0,0

68 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Rudoltice Lukávka 36,5 10,3 Sázava Moravská Sázava 31,8 7,2 Strážná - 0,0 0,0 Tatenice Moravská Sázava 73,6 0,0 Trpík - 0,0 0,0 Výprachtice Moravská Sázava 17,4 11,2 Žichlínek Moravská Sázava 143,9 126,4 Lukovský potok 9,7 1,6 Zdroj: úap 2014 pozn. grafická data záplavových území dle údajů o území se neshodují s výčtem dohledaných vyhlášených záplavových území.

Přehled vymezených záplavových území na území ORP Lanškroun: Tok Počátek úseku (km) Konce úseku (km) 17,75 55,00 Moravská Sázava 17,75 51,690

Záplavové území Moravské Sázavy (Povodí Moravy) bylo stanoveno pro km 17,75 – 51,692 pro uvedené obce dne 17,3 2004 Odborem životního prostředí Pardubického kraje pod č.j. OŽPZ/19635/03/Vt. Byla stanovena výška hladin Q 5, Q 20 a Q 100 . Situace vodních toků a ploch v řešeném území: Záplavové území řeky Tiché Orlice bylo stanoveno pro 13,88 – 68,882 říční km a nezasahuje do obce Petrovice. Jako zátopové území bylo stanoveno OkÚ Ústí nad Orlicí dne 6.8. 2001 pod čj. ŽP/4616/2001/231-Go. Záplavové území Ostrovského a Hadího potoka bylo vyhlášeno pod čj. MULA 3643/2013 dne 11.9. 2013 MěÚ Lanškroun, OŽP, vodoprávním úřadem.

69 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

vymezení záplavových území (zeleně) na Moravské Sázavě, vodní toky (modře) Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2014

Protipovodňová opatření Pro zajištění ochrany sídel před povodněmi vymezují ZÚR Pardubického kraje pro území ORP Lanškroun tyto plochy pro umístění protipovodňových opatření: plochu pro umístění opatření PPO3 – poldr Třebařov; tok Moravská Sázava; - jako plochu veřejně prospěšných opatření Poldr je vymezen na území obce Krasíkov jen okrajově na jižní hranici obce, celý poldr je navržen v obci Třebařov v sousední ORP.

Na území SO OPR Lanškroun se nachází objekty protipovodňové ochrany (jev A054) na území 3 obcí s celkovou rozlohou 138,7 ha, viz následující tabulka. Ve všech případech se jedná o suché poldry. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Obec Rozloha [ha] Popis Dolní Čermná 1,0 poldr A

70 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Obec Rozloha [ha] Popis Horní Čermná 0,8 poldr v Nepomukách Žichlínek 136,8 poldr Žichlínek SO ORP celkem 138,7

2.7.3 Hygiena životního prostředí Mezi hlavní charakteristiky hygieny životního prostředí patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí ad.).

Klima a ovzduší Čistota ovzduší v daném území je závislá na množství emisí v území i jeho širším okolí a na meteorologické situaci. Dle údajů ČHMÚ byla překročena v roce 2010 úroveň imisních limitů a zvlášť cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v SO ORP Lanškroun v ukazateli PM10 (polétavý prach). Zároveň zde byl překročen cílový imisní limit O3 pro ochranu zdraví v rámci oblastí České republiky. Problémy s kvalitou ovzduší se týkají především města Lanškroun, v ostatních oblastech je SO ORP Lanškroun je ovzduší všeobecně hodnoceno jako dobré.

Staré ekologické zátěže V rámci informačního systému, který provozuje společnost Cenia, jsou na území SO ORP Lanškroun evidovány tyto staré ekologické zátěže:

Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Lanškroun (k roku 2008): Obec ID Název Obec ID Název Dolní Čermná 288800 U Sadu Lanškroun 9999008 skládka Lanškroun Lanškroun 789200 Průmyslová, "TESLA" Lanškroun 9999008 skládka Lanškroun Lanškroun 789200 OEZ Letohrad - skládka Cotkytle 9999355 skládka Cotkytle Krasíkov 2 732000 VČE, a.s. Krasíkov Výprachtice 999935 57 skládka Výprachtice Výprachtice 1876500 OEZ Výprachtice Damníkov 9999406 skládka Damníkov Žichlínek 99993741 skládka Obedne Luková 99994066 skládka Luková Rudoltice 9999008 skládka Damníkov Žichlínek 9999406 skládka Žichlínek Žichlínek 99990085 skládka Žichlínek 8 Zdroj: Data ÚAP, MŽP6

Problematika ochrany ovzduší je legislativně upravena zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. Prováděcím předpisem, který stanoví imisní limity, je nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.

Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který provozuje ČHMÚ. Klasifikace zdrojů dle ČHMÚ – velké stacionární zdroje REZZO 1, střední stacionární zdroje REZZO 2, malé stacionární zdroje REZZO 3 a mobilní (liniové) zdroje REZZO 4. V regionálním měřítku jsou zásadní zdroje REZZO 1, zdroje REZZO 3 nabývají na významu v obcích s vysokým podílem vytápění domácností tuhými palivy. Ze zdrojů REZZO 4 se v území uplatňují zejména silniční vozidla na frekventovaných silnicích I. a II. třídy .

REZZO 1 – Velké stacionární zdroje 2012 v ORP Lanškroun Provozovna Umístění Emise OEZ s.r.o. - Výprachtice (IČP: CZ01139600) Výprachtice měď a sloučeniny (jako CU) 399, 56134 Výprachtice Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek (IČ: 00131768) Tatenice Amoniak (NH3) 71 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Žichlínek 200, 56301 Žichlínek Lanškroun Luková Lubník Michal Pirkl (IČP: CZ0053083E) Sázava měď a sloučeniny (jako CU) 172, 56301 Sázava AVX Czech Republic s.r.o. (IČP: CZ01136201) Lanškroun měď a sloučeniny (jako CU) Dvořákova 328, 56301 Lanškroun nikl a sloučeniny (jako NI) AGRIS spol. s r.o. (IČP: CZ34647852) Žichlínek celkový dusík 176, 56301 Žichlínek celkový fosfor oxid uhelnatý (CO) oxidy dusíku (Nox/NO2) oxidy síry (SOx/SO2) Zdroj: www.irz.cz

Imisní limity

Imisní limity znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu lidského zdraví a přípustné četnosti jejich překročení Přípustná četnost Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit překročení za kalendářní rok -3 Oxid siřičitý (SO 2) 1 hodina 350 µ.m 24 -3 Oxid siřičitý (SO 2) 24 hodin 125 µ.m 3

max. denní 8hod. -3 Oxid uhelnatý 10 mg.m - průměr -3 PM 10 24 hodin 50 µ.m 35 -3 PM 10 1 kalendářní rok 40 µ.m - Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µ.m -3 - -3 Oxid dusičitý (NO 2) 1 hodina 200 µ.m 18 -3 Oxid dusičitý (NO 2) 1 kalendářní rok 40 µ.m - Benzen 1 kalendářní rok 5 µ.m -3 -

Imisní limity znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit -3 Oxid siřičitý (SO 2) kalendářní rok a zimní období (1. října – 31. března) 20 µ.m -3 Oxidy dusíku (NOx) 1 kalendářní rok 30 µ.m

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v roce 2010 v Pardubickém kraji: (ILnebo LV=imisní limit, TVnebo CIL=cílový imisní limit)

72 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

73 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad PM10 (d IL) Městský úřad Lanškroun 5,7 Obecní úřad Tatenice 60,5

Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Stavební úřad BaP Městský úřad Lanškroun 4,6

www.mzp.cz

Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Na území SO ORP Lanškroun je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládku TKO Dolní Třešňovec. Pro separovaný sběr slouží sběrný dvůr v Dolním Třešňovci a pro inertní materiál skládka u ČOV. V sousedství stávající skládky TKO v Dolním Třešňovci je v ÚP nově navržena plocha TO využitelná např. pro nakládání s bioodpadem (případná kompostárna).

Odpadové hospodářství

V souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění a prováděcích předpisů je povinností státu, krajů a původců (s produkcí větší než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu) zpracovat Plány odpadového hospodářství (POH).

Závazná část Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje (z den 29.4. 2004) obsahuje zejm. následující hlavní zásady (dále aktualizované Obecně závaznou vyhláškou z r. 2010): • zásady pro nakládání s komunálním odpadem v souladu s z.č. 185/2001 Sb.: 1. Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů (§ 11 odst. 1). 2. Splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 se nevyžaduje, jestliže v daném čase a místě neexistují technické nebo ekonomické předpoklady pro její splnění a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství (§ 11 odst. 2). 3. Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí (§ 11 odst. 3). 4. Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak (§ 17 odst. 1). 5. Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem (§ 17 odst. 2). 6. Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (§ 17 odst. 3) 7. Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad sami nevyužívají v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy (§ 17 odst. 4). Opatření pro obce: Zajistit četnost a dostupnost sběrných míst k odložení nebezpečných složek komunálního odpadu; Zajistit četnost a dostupnost sběrných míst k odložení objemného odpadu;

Dle podkladu RUR pro ORP Lanškroun (EKOTOXA 2008): Produkce komunálního odpadu: 74 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Lanškroun je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako směsný komunální odpad a složky separovaného sběru. Produkce hlavních složek komunálního odpadu v ORP Lanškroun v roce 2007: Kód odpadu 160103 200101 200102 200139 200140 200201 200301 200307 Celkem Název Pneumatiky Papír a Sklo Plasty Kovy Biologicky Směsný Objemný odpadu lepenka rozložitelný komunální odpad odpad odpad Albrechtice 1,1 7,9 3,3 50,7 62,9 Anensk 0,6 0,7 31,4 32,7 á Cotkytle 1,0 4,6 0,9 2,1 48,5 5,5 62,5 Čenkovice 2,4 7,9 3,6 82,0 1,7 97,6 Damníkov 0,8 6,0 4,6 0,3 104,8 1,8 118,3 Dolní Čermná 2,6 17,1 3,9 269,9 2,6 296,1 Horní Čermná 2,1 10,0 21,1 7,0 8,9 1,3 25,8 76,1 Horní 4,9 7,4 1,4 4,2 87,7 20,9 126,5 Heřmanic Horní 3,0 5,7 9,1 3,6 95,5 8,0 124,9 Třešňove Krasíkov 1,3 1,9 41,4 44,6 Lanškroun 0,8 388,4 204,0 97,8 243,1 675,0 1969,4 396,6 3975, Lubník 0,2 0,9 3,0 3,2 0,9 40,1 2 48,4 Luková 9,4 5,0 98,3 112,8 Ostrov 2,1 4,9 3,6 0,1 84,4 7,6 102,7 Petrovice 0,6 0,9 2,9 1,0 2,5 0,8 54,2 9,1 72,0 Rudoltice 0,2 3,5 11,3 9,1 0,1 225,9 2,3 252,5 Sázava 2,6 6,2 4,5 71,6 84,9 Strážná 0,6 2,0 0,4 1,2 17,9 0,6 22,6 Tatenice 2,0 5,3 8,2 6,9 120,2 142,6 Trpík 1,8 0,6 9,3 11,7 Výprachtice 1,7 0,2 16,2 5,6 176,0 22,7 222,4 Žichlínek 2,0 5,1 12,1 6,0 3,5 137,1 0,7 166,5 SO ORP 20,8 424,5 362,2 175,9 273,8 675,8 3817,5 505,8 6256, Lanškroun 3 Zdroj: Městský úřad Lanškroun, data z evidence k roku 2007

Registrovaná skládka TKO Dolní Třešňovec

75 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Produkce komunálního odpadu /KO/ a míra separace na území SO ORP Lanškroun v roce 2007: Množství KO (t) Počet obyvatel Míra separace (%) Obec Kg/os. rok (2007) Albrechtice 62,932 480 131,1 19,5 Anenská 32,74 191 171,4 4,1 Studánka Cotkytle 62,529 429 145,8 13,6 Čenkovice 97,56 180 542,0 14,3 Damníkov 118,28 687 172,2 9,9 Dolní Čermná 296,066 1358 218,0 8,0 Horní Čermná 76,108 1002 76,0 64,5 Horní 126,457 514 246,0 14,1 Heřmanice Horní Třešňovec 124,93 602 207,5 17,2 Krasíkov 44,553 321 138,8 7,2 Lanškroun 3975,183 10166 391,0 40,5 Lubník 48,368 318 152,1 17,0 Luková 112,76 688 163,9 12,8 Ostrov 102,742 597 172,1 10,4 Petrovice 72,046 249 289,3 12,2 Rudoltice 252,456 1481 170,5 9,6 Sázava 84,881 556 152,7 15,7 Strážná 22,6 113 200,0 18,6 Tatenice 142,55 861 165,6 15,7 Trpík 11,711 69 169,7 20,7 Výprachtice 222,372 946 235,1 10,7 Žichlínek 166,482 860 193,6 17,2 SO ORP 6256,306 22668 276,0 30,9 Lanškroun Zdroj: RUR Požadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50%.

Zjištěná hodnota průměrné produkce komunálního odpadu v SO ORP Lanškroun v roce 2007 byla 276 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je významně nižší než je průměr ČR. Zároveň úroveň produkce KO splňuje (s výjimkou obcí Čenkovice a Lanškroun) požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR.

76 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Hygiena životního prostředí

77 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

2.7.4 Ochrana přírody a krajiny

Území SO ORP Lanškroun lze charakterizovat jako ekologicky mírně stabilní území, s podprůměrným plošným zastoupením chráněných území. Přesto se v něm nachází řada přírodních hodnot.

Chráněná území Ve smyslu platných právních předpisů je obecně chráněná volná krajina (z. 114/1992 Sb., v platném znění). Do obecné ochrany přírody náleží např. pvky ÚSES, VKP, nebo přírodní parky.

Zvláště chráněná území K velkoplošným ZCHÚ patří národní parky a chráněné krajinné oblasti, dále NATURA 2000-soustava chráněných území vytvořená na základě jednotných principů EU; k náleží ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná ZCHÚ se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky.

Na území SO ORP Lanškroun se nacházejí pouze maloplošná ZCHÚ, NATURA 2000.

Přírodní rezervace (PR) – menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. • PR V Dole – jedno z provních území chránících bleduli jarní ve Východních Čechách. Rozloha 7,88 ha, k.ú. Cotkytle, Herbortice, OP PR v obci Horní Heřmanice. • PR Třebovské stěny – jedinečné porosty květnatých bučin a suťových lesů s volně žijícími živočichy. V k.ú. Ostrov u Lanškrouna – 49,85 ha, (část v SO ORP Česká Třebová. Celková rozloha 52,22 ha). • PR Selský les - je ceněna pro starou pralesovitou jedlobučinu s mohutnými exempláři buku a bylinným podrostem charakteristickým pro přirozené lesy. Rozloha 9 ha, k.ú. Herbortice, obec Cotkytle, OP PR v obci Horní Heřmanice.

Přírodní památka (PP): • PP Selský potok – předmětem ochrany je niva s meandrujícícm korytem Selského potoka, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 6,79 ha, k.ú. Herbortice, obec Cotkytle. • PP U Kaštánku – komplex rašelinných luk a mokřin s hojným výskytem vstavačovitých. Rozloha 22,77 ha , k.ú. Ostrov u Lanškrouna. • PP Čenkovička – louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 7,53 ha, k.ú. Bystřec, Čenkovice.

Zdroj http://mapy.nature.cz/

78 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

vymezené PPamátky a PRezervace v ORP Lanškroun

Přírodní parky:

• Přírodní park Lanškrounské rybníky – ochrana soustavy rybníků na Ostrovském potoce; V intenzivně zemědělsky využívané krajině má mimořádnou biologickou a estetickou hodnotu; (celková rozloha 243,0 ha)- obec Lanškroun, Ostrov, Rudoltice. • Přírodní park Suchý vrch Buková hora - Území charakteristické vzájemnou vyrovnaností a souladem přírodních a antropických prvků, zejména střídáním lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel ; na území obcí Čenkovice, Výprachtice.(celková rozloha 803,8 ha).

79 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

° Přírodní park Orlice - zasahuje na malou část území obcí Dolní Čermná a Petrovice. Ppark byl zřízen v r. 1996 podél toků Tiché, Divoké a spojené Orlice. Přírodní park má za úkol chránit zachovalé říční a nivní ekosystémy a celkový ráz krajiny v okolí toku. Tichá, Divoká a spojená Orlice je jednou z mála českých řek, která nebyla ve svém dolním toku v dlouhých úsecích zregulována, má přirozený a nadále se vyvíjející charakter. Nacházejí se zde četné meandry, ramena, náplavy a obnažené břehy.

Soustava Natura 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 3 zákona č. 114/1992 Sb.).

• NATURA 2000 Ptačí oblast Králický Sněžník – Populace chřástala polního a jeho biotop. Celková rozloha 30 179,74 ha , větší část se nachází v Olomouckém kraji a menší v Pardubickém kraji. Obce Čenkovice, Výprachtice a Horní Heřmanice. NATURA 2000 – ptačí oblast: Obec Výměra obce [ha] Rozloha [ha] Rozloha [%] Název Čenkovice 597,0 113,0 18,9 Králický Sněžník Horní Heřmanice 1 574,0 795,6 50,5 Králický Sněžník Výprachtice 2 171,5 1362,5 62,7 Králický Sněžník

Evropsky významné lokality (EVL): Evropsky významné jsou ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají: a) k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo b) k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti.

U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech evropsky významné lokality odpovídají vybraným místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování (§45a zákona č. 114/1992 Sb).

Ochrana lokality je zajišťována na základě smlouvy (mezi vlastníkem pozemku a orgánem vyhlašujícím EVL) a je vázána k pozemku formou věcného břemene, pokud již území není zahrnuto v ZCHÚ

• NATURA 2000 EVL - Lanškrounské rybníky – smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a borální Evropy, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách. Rozloha 41,52 ha, k.ú. obce Lanškroun, Horní Třešňovec. • NATURA 2000 EVL – Hřebečovský hřbet - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů; bučiny asociace Asperulo-Fagetum (k.ú. Trpík 3,7 ha) • NATURA 2000 EVL – Moravská Sázava - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum (obec Cotkytle, Horní Černá, Horní Heřmanice, Výprachtice), celková rozloha 353,4 ha. • NATURA 2000 EVL – Tichá Orlice - lokalita mihule potoční, obec Petrovice, celková rozloha 39,2 ha. Zdroj http://drusop.nature.cz NATURA 2000 – evropsky významná lokalita : Obec Výměra obce [ha] Rozloha [ha] Rozloha [%] Název Albrechtice 1 006,7 56,2 5,6 Moravská Sázava Cotkytle 1 862,9 6,1 0,3 Moravská Sázava Dolní Čermná 1 501,1 0,0 0,0 Lanškrounské rybníky 80 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Obec Výměra obce [ha] Rozloha [ha] Rozloha [%] Název Horní Čermná 1 574,0 290,8 18,5 Moravská Sázava Horní Heřmanice 981,8 0,1 0,0 Moravská Sázava Horní Třešňovec 1 776,4 0,6 0,0 Lanškrounské rybníky Lanškroun 2 064,4 40,6 2,0 Lanškrounské rybníky Ostrov 1 852,8 0,3 0,0 Lanškrounské rybníky Petrovice 262,9 0,1 0,0 Tichá Orlice Trpík 360,9 3,9 1,1 Hřebečovský hřbet Výprachtice 2 171,5 0,2 0,0 Moravská Sázava

Z hlediska plošného zastoupení chráněných území s ORP Lanškroun jeví jako podprůměrný. Největší podíl chráněných ploch se nachází v obci Horní Heřmanice a Výprachtice. Nadprůměrný podíl chráněných ploch je také v obci Čeňkovice.

Vymezení chráněných území v řešeném území: NATURA 2000 ptačí oblast (žlutě), NATURA 2000 EVL. (modře):

Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES 81 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Definice ÚSES je obsažena v §3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:

„...... vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.“

Systém je tvořen jednotlivými skladebnými prvky. Jsou jimi biocentra, biokoridory a interakční prvky. ÚSES se vymezuje ve 3 základních úrovních, a to nadregionální, regionální a lokální (místní).

Jednotlivé skladebné prvky ÚSES definuje Maděra (2005): Biocentrum (BC) je biotop nebo soubor biotopů, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.

Biokoridor (BK) je významný segment krajiny, který propojuje biocentra a umožňuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Biokoridory nemusí umožňovat trvalou existenci všech druhů zastoupených společenstev.

Interakční prvky jsou skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňujícím fungování ekosystémů kulturní krajiny.

Nadregionální a regionální úroveň prvků ÚSES je stanovena podle platných ZÚR Pardubického kraje a lokální úroveň z územních plánů obcí.

V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Lanškroun jsou v rámci ZÚR PK vymezeny nadregionální biokoridory (NBK), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC); lokální biokoridory (LBK) a biocentra (LBC) je převzata z územních plánů obcí.

Prvky ÚSES jako veřejně prospěšná opatření z nadřazené územně plánovací dokumentace – dle ZÚR Pardubického kraje:

Nadregionální biokoridory: číslo NKOD VPO dotčená obec dotčené k.ú. VPO K 80 Sedloňovský vrch, nadregionální U07 Čenkovice Čenkovice Topielisko – Raškov biokoridor U09 K 82 Boršov, Loučský les - K80 Anenská Studánka Anenská – šířce minimálně 40 m (doplněno v ÚAP) Studánka Damníkov Damníkov

Dolní Čermná, Dolní Čermná Jakubovice Trpík Trpík Nepomuky Horní Čermná Horní Čermná (doplněno v ÚAP) nadregionální biokoridor Horní Třešňovec Horní (doplněno v ÚAP) Třešňovec Ostrov Ostrov u (doplněno v ÚAP) Lanškrouna Rudoltice Rudoltice u (doplněno v ÚAP) Lanškrouna U12 K 92 K82-Vojenský– šířce Albrechtice ,(biokoridor minimálně 40 m nevede přes obec) Strážná (doplněno v ÚAP)

Cotkytle Mezilesí u 82 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Lanškrouna biokoridor vede Dolní Čermná přes obec; doplněno v aktualizaci Dolní Čermná, ÚAP ORP Lanškroun Jakubovice Horní Čermná Nepomuky Dolní Heřmanice v Čechách, Horní Heřmanice Horní Heřmanice v Čechách Strážná Strážná Tatenice Tatenice Valteřice u Výprachtice Výprachtic, Výprachtice U13 K 93 Uhersko – K132– šířce Anenská minimálně 40 m Anenská Studánka Studánka, Helvíkov regionální biocentra dle ZUR PK:

návaznost na Dotčená obec Název RC/RK ÚSES Albrechtice Horní Čermná regionální Horní Dobranka biocentrum Dolní Čermná (na U09) Městský les Albrechtice regionální Hoštejn biocentrum Tatenice (na U12) U Kamenného vrchu-Palice regionální Ostrov biokoridor Palice Ostrov Regionální Horky biocentrum Damníkov (na U09) Mirand Trpík

Prvky ÚSES tvoří 9,8 % rozlohy SO ORP Lanškroun. Rozlohy jednotlivých vymezených prvků ÚSES na území SO ORP Lanškroun jsou uvedeny v následující tabulce.

Prvky ÚSES vymezené na území SO ORP Lanškroun Prvek ÚSES Rozloha [ha] Podíl [%] Lokální biocentrum 748,4 2,7 Lokální biokoridor 718,6 2,6 Nadregionální biokoridor 432,9 1,6 Regionální biocentrum 757,5 2,8 Regionální biokoridor 31,7 0,1 SO ORP celkem 2 689,1 9,8

83 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Prvky ÚSES na území SO ORP Lanškroun jsou zobrazeny na mapě; prvky ÚSES ze ZÚR PK (fialově)

Chráněná oblast přirozené akumulace vod Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená území CHOPAV, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových podzemních vod. Tato problematika se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF.

Na území ORP Lanškroun jsou dvě oblasti CHOPAV: Název CHOPAV Předmět ochrany Dotčené obce Východočeská křída Podzemní vody Damníkov, Anenská Studánka, Trpík, Helvíkov, Rudoltice Žamberk - Králíky Povrchové vody Čenkovice

84 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Památné stromy

Podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. 2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. 3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možné prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a dřeviny historicky cenné, které připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje.

Památné stromy kód název obec k.ú. poz.č. 101221 Borovice u Jakubovic Dolní Čermná Jakubovice 742/1 101131 Dub na sídlišti Lanškroun Dolní Třešňovec 25/1 101134 Dub v Damníkově Damníkov Damníkov 357/2 105589 Chromcova lípa Lanškroun Lanškroun 3049 104894 Jilm u Krátkých v Žichlínku Žichlínek Žichlínek 377/1 101170 Lípa u Dušků Horní Čermná Horní Čermná 693 101133 Lípa u evangelického kostela Lanškroun Lanškroun 3103/6 101132 Lípa u Hálových Dolní Čermná Dolní Čermná 3454/1 101168 Lípa u starého statku Žichlínek Žichlínek 3222 101169 Lipová alej na křížové cestě Horní Čermná Horní Čermná 4 pozemky 101161 Lípy u kapličky Dolní Čermná Dolní Čermná 2886/3 101167 Lípy u Skalických Žichlínek Žichlínek 624,625 101219 Lípy ve Strážné Strážná Strážná 323 105588 Pecháčkova lípa Trpík Trpík 22/1 Horní Heřmanice Horní Heřmanice 798/1 101220 Taraškova lípa v Čechách 105928 Vlastimilova lípa Horní Čermná Horní Čermná 419 104895 Výprachtická lípa Výprachtice Výprachtice 1868/1 Zdroj http://drusop.nature.cz

Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl stabilních a nestabilních ekosystémů, Za stabilní ekosystémy jsou podle této metodiky považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vinice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu zahrnuty z položky ostatní plochy: zeleň, hřbitovy, rekreační a sportovní plochy).

85 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Za nestabilní plochy se považují: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu jsou zahrnuty z položky ostatní plochy: dráha, silnice, ostatní komunikace, manipulační plocha, dobývací prostor, jiná plocha, neplodná půda). Koeficient ekologické stability – vývoj 2008 – 2014: Pozn. k tabulce: nejkvalitnější krajina (vysoký KES) = žlutý text, krajina se narušením přírodních striktur = červený text.

KES Obec 2008 2014 Albrechtice 2,9 2,9 Anenská Studánka 1,7 1,7 Cotkytle 2,9 3,0 Čenkovice 2,6 2,6 Damníkov 0,6 0,6 Dolní Čermná 1,2 1,5 Horní Čermná 1,8 1,8 Horní Heřmanice 1,1 1,1 Horní Třešňovec 0,4 0,4 Krasíkov 0,5 0,5 Lanškroun 0,4 0,4 Lubník 0,6 0,6 Luková 0,3 0,3 Ostrov 0,8 0,8 Petrovice 1,6 1,6 Rudoltice 0,9 1,0 Sázava 0,4 0,4 Strážná 13,7 13,7 Tatenice 2,4 2,4 Trpík 1,1 1,1 Výprachtice 1,2 1,2 Žichlínek 0,3 0,3 SO ORP Lanškroun 1,8 1,8

Výsledný koeficient určuje ekologickou stabilitu podle následující tabulky.

rozmezí KES charakteristika KES ≤ 0,10 území (krajina) s maximálním narušením přírodních struktur 0,1 < KES ≤ 0,3 území (krajina) se zřetelným narušením přírodních struktur 0,3 < KES ≤ 1 území (krajina) intenzivně využívané 1 < KES < 3 území (krajina) relativně vyvážené KES ≥ 3 území (krajina) přírodní a přírodě blízké

86 (130)

2.7.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Na území SO ORP Lanškroun patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. V rámci Pardubického kraje je podíl orné půdy v SO ORP Lanškroun průměrný a sleduje trend celého kraje a celé ČR - mírný úbytek orné půdy. Rozloha orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Lanškroun je uvedena v tabulce níže. Oproti roku 2010 nedošlo k této oblasti k výrazným změnám. Byl zaznamenán úbytek o 156 ha, což činní v procentuálním vyjádření 0,57 %. Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lanškroun v období 2010 – 2014 Podíl zemědělské půdy z celkového území [%] k 1.1. Orná půda [ha] 2014

2010 2014 Rozdíl 2014 Albrechtice 201,0 201,0 0,00 37,02 Anenská Studánka 255,9 255,9 0,00 54,52 Cotkytle 376,1 369 -7,1 48,92 Čenkovice 85,8 85,8 0,00 50,62 Damníkov 693,8 641 -52,8 69,02 Dolní Čermná 606,2 509 -97,2 61,22 Horní Čermná 543,8 543,5 -0,3 49,32 Horní Heřmanice 649,2 637 -12,2 67,02 Horní Třešňovec 625,1 624,8 -0,3 81,22 Krasíkov 303,5 270 -33,5 68,22 Lanškroun 1 182,6 1116 -66,6 68,42 Lubník 289,4 290,5 1,1 82,42 Luková 1 013,5 980,1 -33,4 87,12 Ostrov 833,2 835 -1,8 61,42 Petrovice 86,0 86,0 0,00 56,42 Rudoltice 703,9 702,4 -1,5 59,82 Sázava 361,6 360 -1,6 77,82 Strážná 44,2 41 -3,2 26,82 Tatenice 684,4 535 -149,4 34,22 Trpík 146,0 146 0,00 63,52 Výprachtice 873,8 872,9 -0,9 64,82 Žichlínek 719,8 719,8 0,00 87,22 SO ORP Lanškroun 11 278,0 10 821,7 -460,7 59,7 Zdroj: dle ČSÚ Co se týče kvality půdy, neřadí se oblast SO ORP Lanškroun k bonitně nejcennějším půdám. Nejvíce jsou zde zastoupeny půdy druhé třídy ochrany rozkládající se na 30 % území SO ORP. Druhého nejvyššího podílu dosahují půdy páté třídy ochrany, které ale mají velmi nízkou produkční schopnost. Půdy první třídy ochrany, které jsou z hlediska BPEJ vůbec nejcennější se rozkládají pouze na 6,2 % území. Bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany Výměra [ha] Podíl z celkové výměry [%] Neurčená 8 474,9 30,8 1 1 713,3 6,2 2 8 350,6 30,3 3 1 880,9 6,8 4 1 943,2 7,1 5 5 154,0 18,7

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Zastavěná plocha Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Lanškroun činí v roce 2012 pouze 1,1 %. Ve srovnání s rokem 2010 se zastavěná plocha rozšířila o 7 ha. Absolutní a relativní rozdíl zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Rozloha zastavěné plochy a její změna v obcích SO ORP Lanškroun v období 2010 – 2014 Zastavěné území [ha] Obec Podíl zastavěných a ostatních 2010 2014 Rozdíl ploch z celkové výměry (%) Albrechtice 7,6 7,6 0,0 5,8 Anenská Studánka 4,7 4,6 - 0, 1 4,52 Cotkytle 10,8 10,8 0,0 5,02 Čenkovice 6,5 6,6 0,1 13,62 Damníkov 10,2 10,3 0,1 8,92 Dolní Čermná 17,4 18,0 0,6 6,72 Horní Čermná 13,0 13,4 0,4 4,42 Horní Heřmanice 11,8 11,6 -0,2 5,52 Horní Třešňovec 9,9 10,0 0,1 5,52 Krasíkov 5,2 5,1 -0,1 13,82 Lanškroun 84,7 84,2 -0,5 16,72 Lubník 5,6 5,7 0,2 6,92 Luková 17,9 17,7 -0,2 7,12 Ostrov 9,0 9,3 0,3 10,22 Petrovice 3,0 3,1 0,1 6,22 Rudoltice 13,1 13,4 0,3 7,22 Sázava 9,7 9,7 0,0 8,12 Strážná 4,2 4,1 -0,1 2,62 Tatenice 13,7 13,8 0,1 4,52 Trpík 2,1 2,1 0,00 5,82 Výprachtice 19,4 19,4 0,0 5,62 Žichlínek 14,1 20 5,9 9,62 SO ORP Lanškroun 295,0 301,13 7,10 7,3

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Lesní porosty na území SO ORP Lanškroun představují významný přírodní zdroj. Lesnatost SO ORP Lanškroun činí 32,0 % v roce 2014, viz následující tabulka. Lesní půda a změna její rozlohy mezi lety 2010 a 2014 v SO ORP Lanškroun Podíl lesní půdy z celkové výměry Lesní půda (ha) Obec [%] 2010 2014 Rozdíl 2010 2012 2014 Albrechtice 569,8 569,9 0,1 56,6 56,6 56,6 Anenská Studánka 323,7 323,4 -0,3 40,9 40,9 40,9 Cotkytle 854,1 856,9 2,8 45,8 46,0 46,0 Čenkovice 213,3 213,3 0,0 35,7 35,7 35,7 Damníkov 266,8 273,7 6,9 21,0 20,9 21,5 Dolní Čermná 453,7 459,5 5,8 30,3 30,6 30,6 Horní Čermná 811,8 812,2 0,40 45,9 46,0 46,0 Horní Heřmanice 410,3 431,2 20,9 26,1 26,1 27,4 Horní Třešňovec 129,1 129,1 0,00 13,2 13,2 13,2 Krasíkov 85,7 86,0 0,3 16,8 16,8 16,9

88 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Podíl lesní půdy z celkové výměry Lesní půda (ha) Obec [%] 2010 2014 Rozdíl 2010 2012 2014 Lanškroun 231,0 238,4 7,4 11,2 11,3 11,5 Lubník 51,8 52,2 0,4 10,2 10,0 10,3 Luková 61,4 67,2 5,8 4,2 4,6 4,6 Ostrov 504,7 506,6 1,9 27,3 27,3 27,4 Petrovice 97,2 97,8 0,6 37,0 37,0 37,2 Rudoltice 509,9 513,1 3,2 32,0 32,2 32,2 Sázava 74,9 74,9 0,00 13,2 13,2 13,2 Strážná 746,4 749,3 2,9 70,1 70,1 70,4 Tatenice 1 624,6 1627,7 3,1 60,5 60,5 60,7 Trpík 109,1 109,4 0,3 30,4 30,5 30,5 Výprachtice 630,2 639,6 9,4 29,0 29,1 29,4 Žichlínek 13,0 12,8 -0,2 1,2 1,2 1,2 SO ORP Lanškroun 8 773,0 8 844,5 71,5 31,9 32,0 32,1

Lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (27,5 %), důležitá je i jejich funkce ochranná (0,6 %) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (8,4 %).

vymezení lesních ploch ve členění v ORP Lanškroun do 3 kategorií (hospodářské, ochranné, zvl. určení) Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2014

89 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Kategorie lesů Kategorie Rozloha [ha] Podíl [%] Les hospodářský 7 583 27,5 Les ochranný 161 0,6 Les zvláštního určení 2 312 8,4

Limity vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí

V úrovni zpracovaných územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Lanškrouna jsou významné limity využití území dané právními předpisy, správními rozhodnutími, popř. limity poskytnuté majitelem či správcem údaje o území. Jedná se o limity, které mohou ovlivnit využití území v následných územně plánovacích podkladech a dokumentacích, tedy navrhovaný vývoj řešeného území.

Seznam sledovaných jevů a limitů číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma druh limitu 1. zastavěné území limitem ze zákona územní 2. plochy výroby podmínky pro výstavbu 3. plochy občanského vybavení 4. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5. památková rezervace včetně ochrana ochranného pásma památek 6. památková zóna včetně ochranného limitem ze zákona pásma 7. krajinná památková zóna 8. nemovitá kulturní památka, limitem ze zákona popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9. nemovitá národní kulturní památka, limitem ze zákona popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10. památka UNESCO, včetně ochranného pásma 11. urbanistické hodnoty 12. region lidové architektury 13. historicky významná stavba, soubor 14. architektonicky cenná stavba, soubor 15. významná stavební dominanta 16. území s archeologickými nálezy 17. oblast krajinného rázu a její charakteristika 18. místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19. místo významné události 20. významný vyhlídkový bod

90 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma druh limitu 21. územní systém ekologické stability ÚSES převzatý z platného územního ochrana přírody plánu je limitem užívání dle zákona a krajiny 22. významný krajinný prvek VKP je limitem s ochrannými registrovaný, pokud není vyjádřen podmínkami dle zákona jinou položkou 23. významný krajinný prvek ze zákona, VKP je limitem dle zákona pokud není vyjádřen jinou položkou 24. přechodně chráněná plocha 25. národní park včetně zón a celé území je limitem dle zákona ochranného pásma 26. chráněná krajinná oblast včetně zón celé území je limitem s vymezenými zákazy dle zákona 27. národní přírodní rezervace včetně celé území je limitem s vymezenými ochranného pásma zákazy dle zákona 28. přírodní rezervace včetně celé území je limitem s vymezenými ochranného pásma zákazy dle zákona 29. národní přírodní památka včetně území je limitem dle zákona ochranného pásma 30. přírodní park PP je limitem s ochrannými podmínkami užívání dle zákona 31. přírodní památka včetně PP je limitem s ochrannými ochranného pásma podmínkami užívání dle zákona 32. památný strom včetně ochranného je limitem dle správního rozhodnutí; pásma památné stromy a jejich ochranná pásma vyhlašuje pověřený obecní úřad, případně správa národního parku či CHKO rozhodnutím 33. biosférická rezervace UNESCO, limitem dle podkladů poskytovatele geopark UNESCO údaje o území 34. NATURA 2000 – evropsky významná lokalita 35. NATURA 2000 – ptačí oblast 36. lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37. lesy ochranné limitem ze zákona 38. lesy zvláštního určení limitem ze zákona 39. lesy hospodářské limitem ze zákona 40. vzdálenost 50 m od okraje lesa OP vymezeno zákonným předpisem 41. bonitovaná půdně ekologická jednotka 42. hranice biochor 43. investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

91 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma druh limitu 44. vodní zdroj povrchové, podzemní U povrchových zdrojů: ochrana vody včetně ochranného pásma – vodárenských nádrží a u dalších podzemních a nádrží určených výhradně pro povrchových zásobování pitnou vodou tvoří OP I. vod stupně minimálně plocha hladiny nádrže při maximální hladině vzdutí; – ostatních nádrží s vodárenskými účely tvoří OP I. stupně hladina nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení; – vodních toků s jezovým vzdutím tvoří OP I. stupně obdélník o délce minimálně 200 m nad odběrem a 100 m pod odběrem a šířce jedné poloviny šířky vodního toku; – vodních toků bez jezového vzdutí tvoří OP I. stupně obdélník o délce minimálně 200 m nad odběrem a 50 m pod odběrem a šířce 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu šířky vodního toku v místě odběru. U zdrojů podzemních vod: – ochranné pásmo I. stupně tvoří plochu o minimální vzdálenosti hranice 10 m od odběrného místa;.vodoprávní úřad může v odůvodněných případech stanovit OP I. stupně v rozsahu menším, než je uvedeno výše; – ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně OP I. stupně a může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu; toto OP, je-li to účelné, může vodoprávní úřad stanovit postupně po jednotlivých územích. 45. chráněná oblast přirozené akumulace vod 46. zranitelná oblast 47. vodní útvar povrchových, OP vodních toků, které nejsou podzemních vod dopravní cestou, nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. OP drobných vodních toků lze užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. 48. vodní nádrž 49. povodí vodního toku, rozvodnice 50. záplavové území limit ze správních rozhodnutí 51. aktivní zóna záplavového území limit ze správních rozhodnutí 52. území určené k rozlivům povodní 53. území zvláštní povodně pod vodním

92 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma druh limitu dílem 54. objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55. přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56. lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57. dobývací prostor limitem dle správního rozhodnutí ochrana přírody 58. chráněné ložiskové území limitem dle správního rozhodnutí a krajiny 59. chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60. ložisko nerostných surovin limitem dle správního rozhodnutí 61. poddolované území limitem dle správního rozhodnutí 62. sesuvné území a území jiných limitem dle správního rozhodnutí geologických rizik 63. staré důlní dílo limitem dle správního rozhodnutí 64. staré zátěže území a – kontaminované plochy 65. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66. odval, výsypka, odkaliště, halda – 67. technologický objekt zásobování Vodojemy a jejich pozemky se chrání vodou včetně ochranného pásma oplocením, které je přizpůsobeno místním podmínkám. U zemních vodojemů to je obvykle 1,0 až 2,0 m od paty svahu násypu, ale i více, pokud se při obsluze využívají nákladní vozidla. Úpravny vody a čerpací stanice mají ochranná pásma specifikována v příslušných technických normách. Obecně lze konstatovat, že se jedná o oplocené areály. S ohledem na situování v blízkosti obytné zóny je nutné eliminovat hladinu hluku. 68. vodovodní síť včetně ochranného Ochranná pásma u vodovodních pásma řadů jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: a) do průměru 500 mm včetně jsou 1,5 m; b) nad průměr 500 mm jsou 2,5 m; c) o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. 69. technologický objekt odvádění a OP čistíren odpadních vod mají čištění odp. vod včetně ochranného vymezena ochranná pásma pásma stavebním úřadem

93 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma druh limitu 70. síť kanalizačních stok včetně OP kanalizační stoky jsou vymezena ochranného pásma vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: a) do průměru 500 mm včetně jsou 1,5 m; b) nad průměr 500 mm jsou 2,5 m; c) o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. 71. výrobna elektřiny včetně individuálně ve stavebním povolení ochranného pásma 72. elektrická stanice včetně Elektrické stanice: ochranného pásma od zdi nebo oplocení – 20 m; 30 m; stožárové transformovny VN – 7 m; 10 m 73. nadzemní a podzemní vedení Zařízení OP m od elektrizační soustavy včetně krajních ochranného pásma vodičů nadzemní vedení: § 19 § 45 a) u napětí nad 1 kV 7 m 10 do 35 kV včetně m b) u napětí nad 35 12 15 kV do 110 kV m m včetně c) u napětí nad 110 15 20 kV do 220 kV m m včetně d) u napětí nad 220 20 25 kV do 400 kV m m včetně e) u napětí nad 400 30 35 kV m m podzemní (kabelové) vedení: do 110 kV vč. a 1 m od vedení řídicí, měřicí povrchu a zabezpečovací vedení po techniky obou stranách krajních kabelů nad 110 kV 3 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů

94 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma druh limitu 74. technologický objekt zásobování OP: u technologických objektů činí plynem včetně ochranného a ochranné pásmo 4 m na všechny bezpečnostního pásma strany od půdorysu. BP: – regulační stanice vysokotlaké: 10 m; – regulační stanice velmi vysokotlaké: 20 m; – kompresorové st. (od technologie): 200 m – plnírny plynů (od technologie): 100 m; – zkapalňovací stanice plynů: 100 m; – odpařovací st. zkapalněných plynů: 100 m; – plynojemy do 100 m 3: 30 m; – plynojemy nad 100 m 3: 50 m; – podzemní zásobníky: 250 m 75. vedení plynovodu včetně OP dle zákona č. 458/2000 Sb., §68: ochranného a bezpečnostního a) U nízkotlakých a středotlakých pásma plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, činí ochranné pásmo 1 m na obě strany od půdorysu. b) U ostatních plynovodů a plynovodních přípojek činí ochranné pásmo 4 m na obě strany od půdorysu. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, která činí pro: Vysokotlaké plynovody (VTL): – VTL do DN 100: 15 m; – VTL do DN 250: 20 m; – VTL nad DN 250: 40 m. Velmi vysokotlaké plynovody (VVTL): – VVTL do DN 300: 100 m; – VVTL do DN 500: 150 m; – VVTL nad DN 500: 200 m. 76. technologický objekt zásobování – limit dle správního rozhodnutí, OP jinými produkty včetně ochr. pásma dle zákona 77. ropovod včetně ochranného pásma 78. produktovod včetně ochranného pásma 79. technologický objekt zásobování U výměníkových stanic určených ke teplem včetně ochranného pásma změně parametrů teplonosného média v samostatných budovách je OP vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.

95 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma druh limitu 80. teplovod včetně ochranného pásma Šířka OP je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepla ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m. 81. elektronické komunikační zařízení OP radiokomunikačních objektů, včetně ochranného pásma významných TV a rozhlasových vysílačů: poloměr kruhu r = 500-1000 m; OP televizních převaděčů: poloměr r = 30 m; horizontální OP rádiového směrového spoje, např. páteřní radioreléové trasy: šíře pásu 10-150 m 82. komunikační vedení včetně OP podzemního komunikačního ochranného pásma vedení činí 1,5 m po obou stranách krajního vedení 83. jaderné zařízení 84. objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 85. skládka včetně ochranného pásma limit ze správních rozhodnutí 86. spalovna včetně ochranného pásma 87. zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma 88. dálnice včetně ochranného pásma 89. rychlostní silnice včetně ochranného 100 m od osy přilehlého jízdního pozemní pásma pásu komunikace 90. silnice I.třídy včetně ochranného 50 m od osy vozovky pásma 91. silnice II.třídy včetně ochranného 15 m od osy vozovky pásma 92. silnice III.třídy včetně ochranného 15 m od osy vozovky pásma 93. místní a účelové komunikace 94. železniční dráha celostátní včetně 60 m od osy krajní koleje dráhy ochranného pásma1 95. železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96. koridor vysokorychlostní železniční - trati 97. vlečka včetně ochranného pásma 30 m od osy krajní koleje 98. lanová dráha včetně ochranného - pásma 99. speciální dráha včetně ochranného - pásma (lyžařský vlek) 100. tramvajová dráha včetně - ochranného pásma

96 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma druh limitu 101. trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102. letiště včetně ochranných pásem OP vzletové a přistávací dráhy; letecká (letiště Ruzyně, letiště Velká Dobrá) OP vzletový a přistávací prostor; doprava OP hluku; OP zákazu staveb; OP výškového omezení staveb; OP pro vzdušná vedení VN a VVN; OP ornitologické; OP vnitřní vodorovné plochy; OP vnější vodorovné plochy; OP kuželové plochy; OP přechodové plochy; OP světelných zařízení; OP zájmového území 103. letecká stavba včetně ochranných - pásem 104. vodní cesta - 105. hraniční přechod - 106. cyklostezka, cyklotrasa, hipo a - turistická stezka 107. objekt důležitý pro obranu státu - včetně ochranného pásma 108. vojenský újezd - 109. vymezené zóny havarijního - plánování 110. objekt civilní ochrany stálé úkryty 111. objekt požární ochrany stanice hasičského záchranného sboru 112. objekt důležitý pro plnění úkolů - Policie České republiky 113. ochranné pásmo hřbitova, limit ze správních rozhodnutí krematoria 114. jiná ochranná pásma - limity dle správních rozhodnutí a dle právních předpisů 115. ostatní veřejná infrastruktura - 116. počet dokončených bytů k 31. 12. údaje z ČSÚ každého roku 117. zastavitelná plocha (dle schválené limit dle platných územních plánů ÚPD) 118. jiné záměry 119. další dostupné informace (např. průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy apod.)

97 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

3. Rozbor udržitelného rozvoje území

3.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza

PŘÍRODNÍ PILÍŘ V rámci environmentálního pilíře bylo území SO ORP Lanškroun hodnoceno z hlediska horninového prostředí, vodního režimu, hygieny životního prostředí, ochrany přírody a krajiny a zemědělského půdního fondu. Celkové vyhodnocení vyváženosti environmentálního pilíře je uvedeno níže.

3.1.1 Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Výskyt poddolovaných území v katastrálním území Poddolování území SO ORP pouze v malém obcí Anenská Studánka, Damníkov, Horní rozsahu. Heřmanice a Trpík. Potenciální sesuvná území v katastru obcí Anenská Dosud netěžené ložisko štěrkopísku v Dolní Studánka a Damníkov, sesuvem půdy ohrožena Čermné. také oblast Na Větru v obci Lanškroun. Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Revitalizace/asanace území narušených těžbou. Výstavba v geologicky nevhodných prostředích. Využití ložisek nerostných surovin pro rozvoj

regionu. vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Další jevy a Horninové Obec Geologicky komentáře prostředí a stabilní území Ložiska nerostných (střety, geologie vhodné pro surovin závady) zakládání staveb Albrechtice 0 2 -2 Anenská Studánka -2 -2 -2 Cotkytle 0 2 -2 Čenkovice 0 2 -2 Damníkov -2 -1 -2 Dolní Čermná 2 1 2 Horní Čermná 0 2 -2 Horní Heřmanice -1 1 -2 Horní Třešňovec 0 2 -2 Krasíkov 0 2 -2 Lanškroun 2 2 2 PR x ZP Lubník 0 2 -2 Luková 0 2 -2 Ostrov 0 2 -2 Petrovice -1 0 -2 Rudoltice -2 -2 -1 Sázava -1 1 -2 Strážná -1 1 -2 Tatenice 0 2 -2 Trpík -2 -1 -2 98 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Výprachtice 0 2 -2 Žichlínek 0 2 -2 celkem -8 24 -35 SO ORP Lanškroun -1 1 (1,09) -2 (-1,59) Pozn.: Pro hodnocení stability území jednotlivých obcí byla základem existence/absence a četnost výskytu poddolovaných území plošných, bodových, výskyt sesuvných území, hald a úvalů v rámci SO ORP. Pro hodnocení nerostného bohatství byla základem existence výskytů CHLO, těžených ložisek a netěžených ložisek v rámci SO ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec. problémy k řešení pro územní plánování: − Po ukončení těžby je vždy nutné plochy rekultivovat. − V ÚPD je třeba vytvářet územní podmínky pro minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa. zjištěný střet záměru s přírodní hodnotou, limitem: V obci Lanškroun zasahuje zastavitelná plocha do ložiska nerostných surovin (PR x ZP) a do chráněného ložiskového území (cihlářská surovina).

3.1.2 Vodní režim SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Výskyt starých ekologických zátěží, které mohou Dostatečný výskyt povrchových a zejména negativně ovlivnit kvalitu povrchových a podpovrchových zdrojů vod. podzemních vod. Protipovodňová ochrana na toku Moravská Sázava Vysoká rozloha sklonitých půd v obcích Albrechtice, poldrem Žichlínek. Horní Heřmanice, Tatenice a Výprachtice. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Realizace protipovodňových opatření s cílem Negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod ome zení rozsahu povodní, zadržování vody v území průsaky ze starých zátěží. a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Revitalizace vodních toků k zajištění vyšší retenční Klesající retenční schopnost území v důsledku a akumulační schopnosti území. vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. Podpora opatření, která zvýší retenci vody v území. Sníží se tak riziko povodňových jevů a zlepší se Lokální povodně a záplavy v obcích s vysokou vodní režim v území. rozlohou sklonitých půd.

Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření zejména v nedostatečně chráněných územích. Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury.

99 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

vyhodnocení vyváženosti územních podmínek:

Podtémata Výskyt povrchových Další jevy a komentáře (střety, Obec Vodní režim Záplavové a podzemních závady) území zdrojů vod a jejich ochrana

Albrechtice -2 -1 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I

Anenská Studánka 1 1 0 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Cotkytle 0 -2 2 Čenkovice 2 1 2

Damníkov 1 2 -1 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I

Dolní Čermná 1 2 -1 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I

Horní Čermná 0 2 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Horní Heřmanice 2 1 2

Horní Třešňovec -1 -2 0 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I

Krasíkov -1 0 -1 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I

Lanškroun -1 1 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Lubník 2 1 2

Luková -2 -2 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I

Ostrov 2 2 2 Q100 x ZÚ, Q100 x D,

Petrovice -2 -2 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I

Rudoltice 0 2 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I

Sázava -2 -2 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Strážná 0 -2 2

Tatenice 1 2 -1 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I Trpík 1 0 2

Výprachtice 0 2 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I

Žichlínek -1 0 -2 Q100 x ZÚ, Q100 x D, Q100 x I celkem 1 6 -8 SO ORP Lanškroun 0 0 (0,27) 0 (-0.36) Pozn.: Při hodnocení výskytu zdrojů povrchových a podzemních vod na území jednotlivých obcí byl hlavním kritériem jejich podíl na celkové ploše území obce. Při hodnocení záplavových území byl hlavním kritériem rozsah záplavových oblastí v dané obci v rámci SO ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem na počet obcí. zjištěný střet záměru s limitem: střet zastavěného území a zastavitelných ploch s limitem Q100 a AZZÚ /Q 100 x ZÚ/

1/ Střety nadmístních civilizačních hodnot (zastavěného území silnice I. a II. třídy) a místních záměrů (zastavitelné plochy dopravní infrastruktury) s limitem záplavového území Q100 a AZZÚ: V několika obcích sledovaného území procházejí silnice I. nebo II. třídy záplavovým územím stoleté vody. Tento problém je konkretizován v kapitole Tabulka obcí.

1. střet zastavěného území a zastavitelné plochy s vyhlášeným záplavovým územím Q 100 (a zároveň i s aktivní zónou záplavového území) - označení v textu Q100 x ZÚ ; o v obcích: Albrechtice, Anenská Studánka-k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek. 2. střet stávající dopravní infrastruktury (se silnicí I., II., III. třídy) s vyhlášeným záplavovým územím - označení v textu Q 100 x D; 100 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

o v obcích - Albrechtice, Anenská Studánka-k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek. 3. střet vyhlášeného záplavového území Q100 s limitem technické infrastruktury (TS, ČOV) - označení v textu Q100 x I; o stávající TS vč. OP v záplavovém území Q100 v obcích: Albrechtice, Anenská Studánka- k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek. o stávající ČOV v záplavovém území Q100 v obcích: Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Sázava. Proto je vhodné v tomto území řešit vhodná protipovodňová opatření v krajině, obnovu nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků.

3.1.3 Hygiena životního prostředí

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na území kraje prakticky nedochází k překračování Velký výskyt lokalit evidovaných jako stará imisních limitů látek znečišťujících ovzduší NOx a ekologická zátěž. SO2. Překročení imisních limitů a zvlášť cílových imisních V obcích jsou zavedeny systémy separovaného limitů pro ochranu zdraví lidí v SO ORP Lanškroun sběru pro základní druhy odpadů. v ukazateli PM10 (polétavý prach). Zvýšená hlučnost a imisní zatížení významnými Absence velkých stacionárních zdrojů znečištění. komunikacemi v některých obcích. Míra separace a následného využití komunálního Nízký počet aktivních skládek. odpadu je nízká. Většina biologicky rozložitelného odpadu je ukládána na skládky. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora obnovitelných zdrojů energie včetně Překračování limitů pro NOx, PM10, přízemní ozon, domácností, případně podpora obměny zastaralé benzo(a)pyren, arsen. technologie lokálních topenišť. Účelová výsadba vegetace s cílem snížit množství Černé skládky, i většího rozsahu (např. v bývalých polétavého prachu. zemědělských areálech).

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení Sanace starých ekologických zatížení – možnost emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících využití prostředků Evropské unie. ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací. Zvýšení míry separace odpadů. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. Omezené využití území a rizika spojená s existencí Využití biologicky rozložitelného odpadu (stavba starých ekologických zátěží v důsledku jejich bioplynových stanic a kompostáren), neřešení. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na

odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu.

101 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata

staré REZZO 1 – problém hygienický - PH / kumulace Obec ekologické Kvalita Velké negativních údajů hygieny ŽP/ zátěže ovzduší stacionární zdroje (2012) Albrechtice -1 -1 0 Anenská Studánka 0 0 0 Cotkytle -1 -1 0 Čenkovice 0 0 0 Damníkov -1 -1 0 Dolní Čermná -1 -1 0 PH Horní Čermná -1 -1 0 Horní Heřmanice -1 -1 0 Horní Třešňovec 0 0 0 Krasíkov -1 -1 0 PH Lanškroun -2 -2 -1

Lubník -1 -1 0 Luková -1 0 -1 Ostrov -1 -1 0 Petrovice -1 -1 0 Rudoltice -1 -1 0 Sázava -1 -1 -1 Strážná 0 0 0 Tatenice -1 -1 -1 Trpík 0 0 0 Výprachtice -1 0 -1 Žichlínek -1 0 -1 PH celkem -18 -15 -6 SO ORP Lanškroun -1 (-0,82) -1 (-0,68) 0 (-0,27) V jednotlivých obcích je vyznačeno četnost a výskyt/absence uvedeného jevu. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec.

Zjištěné problémy: zhoršená kvalita ovzduší /problém hygienický/ v souvislosti s procházející dopravou přes zastavěné území : ° Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území v obcích Albrechtice, Damníkov, Horní Heřmanice, Lanškroun a Rudoltice. ° Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území v obcích Cotkytle, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Ostrov, Petrovice, Sázava-a Tatenice.

3.1.4 Ochrana přírody a krajiny

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

− Krajina relativně ekologicky vyvážená (dle KES) − Velké množství obcí (17 z 22) má menší podíl lesů z celkové výměry vzhledem k celému ORP. − Mnoho oblastí s režimy ochrany přírody a krajiny – významné krajinářsky a přírodovědně - Málo zvláště chráněných území (u většiny obcí 102 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

podprůměrný podíl plochy chráněných území − Síť ÚSES (nadregionální, regionální a lokál ní) vzhledem k ploše obce). spojitá, navazující prvky,

− Dobrá prostupnost krajiny ve směru severojižním, atraktivita přírodní krajiny a oblastí (např. oblasti NATURY).

− Existence a dostupnost ploch využitelných pro rekreaci.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

− Zpřístupnění atraktivních míst zejména pro pěší − Zástavba, rozrůstání plochy sídel ve volné a cyklisty – možná výsadba alejí, doprovodné krajině na úkor lesních ploch a zeleně. zeleně, nové krajinné prvky. − Porušení krajinného rázu výstavbou − Zvýšení ekologické stability území, zejména nevhodných staveb. v obcích Luková, Žichlínek, Lanškroun, Sázava, − Zahušťování dopravní sítě a nárůst kapacity Horní Třešňovec zvětšením podílu ekologicky přepravy (nové silniční a železniční koridory) – stabilních ploch – výsadba liniové a nelesní vznik migračních bariér a zvyšování zeleně, při úpravách ÚPD vymezit plochy fragmentace území. veřejné zeleně v sídlech. − Nová výstavba skladových a komerčních ploch bez dostatečného podílu vegetačních úprav zapojujících projekt do krajiny a okolí sídla.

vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Ochrana Obec přírody a Přírodní Biodiverzita a střety, problémy krajiny prostředí a ekologická jeho ochrana stabilita území Albrechtice 1 1 0 Pr x Zp Anenská Studánka -1 -2 0 Cotkytle 0 0 0 Pr x Zp Čenkovice 0 2 -2 Damníkov 0 -2 2 Dolní Čermná 1 -1 2 Horní Čermná 2 2 2 Horní Heřmanice 0 0 0 Pr x Zp Horní Třešňovec -1 -2 0 Krasíkov -2 -2 -1 Lanškroun 2 2 1 Lubník -2 -2 -2 Luková -2 -2 -2 Ostrov 1 1 0 Petrovice 0 0 -2 Rudoltice 0 0 0 Sázava -2 -2 -1 Strážná -1 -2 0 Tatenice -1 -2 1 103 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Trpík 1 1 1 Výprachtice 1 1 0 Žichlínek -2 -2 -1 celkem -2 -11 -2 SO ORP Lanškroun 0 (-0,09) -1 (-0,5) 0 (-0,09) Pozn.: Hodnocení přírodního prostředí a jeho ochrany bylo stanoveno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu jevů PAM na území jednotlivých obcí. Hodnocení biodiverzity a ekologické stability území bylo stanoveno kombinací hodnocení KES – koeficientu ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec.

Střety přírodních hodnot se záměry zastavitelných ploch: (Pr x Zp) střet zjištěný problém se týká střetu záměru silnice s chráněnými plochami přírody: ° Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s vedením nadregionálního biokoridoru U12 (NRBK K92 - K82-Vojenský) v obci Albrechtice a Cotkytle, část Herbortice. ° záměr stavby VPS E03 (nadzemní vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice - Králíky) dle ZÚR PK 1. s OP nadregionálního biokoridoru U12 v obci Horní Heřmanice 2. s územím NATURA 2000 - ptačí oblast "Kralický Sněžník". ° Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s lesními plochami v obcích Albrechtice, Cotkytle, částečně I Horní Heřmanice.. ° zastavitelné plochy vymezené v ÚPO ve střetu 1. s územím NATURA 2000 - ptačí oblast "Kralický Sněžník" v obcích: zejm. Čenkovice, Výprachtice, Horní Heřmanice. 2. s územím přírodního parku Suchý vrch - Buková hora v obcích: Čenkovice, Výprachtice. 3. s nadregionálním biokoridorem U12 v obci Horní Heřmanice

3.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

− Přítomnost kvalitních půd II. třídy ochrany ZPF. − Nevhodná druhová skladba části lesních porostů (stejnověké smrkové monokultury − Prostorová soustředěnost kvalitních půd ve v severní části území). velkých plošných celcích, možnost efektivního využití mechanizace.

− Lesy jsou soustředěny do větších lesních komplexů.

− Vyšší lesnatost v ORP (32,1 %).

− Z hlediska krátkodobé rekreace představuje silnou stránku skutečnost, že 8,4 % lesů jsou v kategorii lesy příměstské.

− Příměstské lesy jsou systematicky vybavovány z hlediska potřeb každodenní rekreace (udržované cesty, dětská hřiště a odpočinkové lavičky).

104 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

− Zvyšování retence vody v krajině zřizováním − Nevratné zábory vysoce kvalitní zemědělské malých vodních nádrží, polosuchých poldrů a půdy, často na rovinách. obnovou mokřadů; − Pokles objemu srážek, zvýšení deficitu půdní − Další výstavbu podmínit vyřešením retence vody vláhy. v místě staveb (zejména velkoplošných), − Sama přítomnost či další zvyšování rozsahu retenční nádrže, „návesní rybníčky“ ve vilových zastavěných a zpevněných ploch s odvodem čtvrtích apod. srážkové vody namísto retence bude do − Případnou další výstavbu směrovat mimo ZPF a budoucna zhoršovat mezoklima oblasti ve PUPFL (lesy), zejména do nevyužívaných, směru oteplování a dalšího vysoušení. opuštěných či devastovaných zemědělských − Nebude se dařit postupně naplňovat cílovou areálů. skladbu dřevin. Lesy zůstanou ekologicky − Zlepšování skladby lesních porostů při labilnější, a tím i celé území ORP bude méně obnově/zakládání nových porostů. Preference ekologicky stabilní. původních a stanovišti odpovídajících dřevin. Posílit doprovodnou zeleň podél komunikací s jejím klimatotvorným a protierozním efektem.

− Uskuteční se postupná obměna druhové skladby dřevin ve prospěch listnatých dřevin.

− Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost (pestřejší dřevinná skladba).

vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Zemědělský Podtémata půdní fond a pozemky Orná půda - Obec střety, problémy určené k kvalita a Míra zalesnění plnění funkcí změna a kvalita lesů lesa rozlohy Albrechtice 0 -1 0 ZL x Zp Anenská Studánka 0 0 0 Cotkytle 0 0 0 ZL x Zp Čenkovice 0 0 0 ZL x Zp Damníkov 0 1 -1 Dolní Čermná 1 1 0 Horní Čermná 0 0 0 Horní Heřmanice 0 1 -1 ZL x Zp Horní Třešňovec 0 1 -1 Krasíkov 0 1 -1 Lanškroun 0 1 -1 Lubník 0 1 -1 Luková 0 1 -1 Ostrov 0 1 -1 Petrovice 1 0 1 Rudoltice 1 1 1 ZL x Zp Sázava 0 1 -1 105 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Strážná 0 -1 1 Tatenice 0 -1 1 Trpík 1 1 0 Výprachtice 1 1 0 Žichlínek 0 1 -1 celkem 5 11 -6 SO ORP Lanškroun 0 (0,227) 1 (0,5) 0 (-0,272) Pozn.: Hodnocení zemědělské a lesního půdního fondu bylo stanoveno na základě jejich podílu z celkové rozlohy obce. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec.

Úkoly pro ÚP: ° Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany). ° Při zpracování ÚP obcí se zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody).

Střety přírodních hodnot (zábor ZPF a PUPFL) se záměry zastavitelných ploch: (ZL x Zp): ° Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s lesními plochami v obcích Albrechtice, Cotkytle, částečně I Horní Heřmanice. ° zastavitelná plocha dle ÚP zasahuje do lesa v obci : Rudoltice, Čenkovice,

SOCIÁLNÍ A HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ :

3.1.6 Dopravní infrastruktura

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

− Existence silnice I/43 procházející území ORP − Malou část území ORP obsluhuje železniční ve směru SV - JZ umožňující spojení na doprava (8 obcí vč. Lanškrouna) a nepočítá se s nadřazenou síť silnic. možností dalšího rozvoje stávající železniční sítě. − Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení (nízká hustota − Území ORP není přímo napojeno na obyvatelstva) nadřazenou silniční síť rychlostních silnic a dálnic. − Dobré autobusové spojení do centra ORP města Lanškrouna z okolních obcí hromadnou i − Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající ostatní dopravou. silniční síti.

− Poloha území ORP Lanškroun na tranzitní − Obtížná dopravní dostupnost území ORP ze železniční dopravní cestě s napojením na I. a II. sousedních měst hromadnou dopravou. tranzitní koridor.

− Napojení všech obcí na veřejnou autobusovou dopravu s dostatečnou četností spojů v pracovních dnech.

− Relativně nízká intenzita silničního provozu na většině území.

106 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

− Vybudování obchvatu města Lanškroun dle − Oddalování výstavby zkapacitnění silnice I/43 a dopravních záměrů ze ZÚR PK: koridory D53, kvalitního napojení území ORP Lanškrouna na D21 a D22 (přeložka silnice II/315 Lanškroun, rychlostní silnice R35 a R43. přeložka sil. I/43 Lanškroun a přeložka sil. I/43 − Nedostatek veřejných financí na rozvoj dopravní Mladějov - Lanškroun - Albrechtice). infrastruktury a další zhoršování technických − vybudovat kapacitní dopravní spojení silnice I/43 parametrů stávajících silnic II. a III. tříd. Moravská Třebová - Lanškroun - Dolní Lipka − Omezení nebo rušení spojů hromadné (hranice ČR) s pozitivními dopady na atraktivitu autobusové dopravy jako důsledek nízké území a jeho rozvoj. efektivnosti a tím nárůst individuální − zlepšení technického stavu a parametrů automobilové dopravy s negativními dopady na stávající silniční sítě. životní prostředí.

− Rozšiřování stávajících kapacit odstavných stání a garáží s pozitivními důsledky na fungován dopravy zejm. ve městech.

− Systémově řešit cyklotrasy v návaznosti na dojížďku obyvatel do zaměstnání. vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Dostupnost Dopravní Dopravní Obec ORP veřejnou Střety, závady infrastruktura obslužnost linkovou území dopravou

Albrechtice 0 0 0 Q100 x D Anenská Studánka 1 0 1 Cotkytle 1 1 0 Čenkovice 0 1 -1 Damníkov 1 2 0 Dolní Čermná 1 0 1 Horní Čermná 1 0 2 Horní Heřmanice 1 1 1 Horní Třešňovec -1 -2 0

Krasíkov 2 1 2 Q100 x D, poldr x ZÚ, ZP x ZÚ

Lanškroun 2 2 2 Q100 x D Lubník 1 0 1 Luková 1 0 1 Ostrov 1 0 1 Petrovice 0 0 0 Rudoltice 2 2 2

Sázava 1 0 2 Q100 x D Strážná 0 0 0

Tatenice 2 1 2 Q100 x D Trpík 1 0 1

Výprachtice 0 -1 0 Q100 x D

Žichlínek 1 -1 2 Q100 x D

107 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

celkem 19 7 18 SO ORP Lanškroun 1 (0,863) 0 (0,318) 1 (0,818) Pozn.: Hodnocení veřejné dopravní infrastruktury bylo založeno na počtu veřejných spojů dojíždějících do ORP z jednotlivých obcí v určitou hodinu, dále na výskytu silnice I. nebo II. třídy, příp. železnice a celkového stavu silniční sítě. Celkové hodnocení je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí.

Úkoly pro ÚP: ° Vymezit v územních plánech koridory pro dopravní infrastrukturu ze ZÚR PK. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany).

Střety limitů vyhlášeného záplavového území Q100/AZZÚ a dopravní infrastruktury, silnice I., II., III. tř./železnice (Q100 x D): ° v obcích: Výprachtice, Albrechtice, Sázava, Lanškroun, Žichlínek, Krasíkov, Tatenice.

Střet záměru s hodnotou (poldr x ZÚ(zastavěné území), ZP (zastavitelná plocha)x ZÚ): ° záměr umístění VPS v oblasti elektrotechniky E01 dle ZÚR PK ve střetu se stávající železnicí č. 270 -v obci Krasíkov. ° záměr vymezit VPO ze ZÚR PK č. PPO3: Poldr Třebařov; tok Moravská Sázava ve střetu ze stávající železnicí č. 270 a ve střetu se záměrem VPS v oblasti elektrotechniky E01 dle ZÚR PK v obci Krasíkov.

3.1.7 Technická infrastruktura

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

− Dostatečné pokrytí množstvím vody z veřejných − Problémy s kvalitou a množstvím pitné vody vodovodů v jednotlivých obcích; 100 % pokrytí v obci Výprachtice. sídel veřejným vodovodem. − Existence obcí bez vybavení splaškovou − Dostatečné pokrytí území v oblasti zásobování kanalizací a ČOV, např. Anenská Studánka, elektrickou energií. Cotkytle, Horní Třešňovec, Dolní Čermná, Ostrov, Strážná, Trpík a Žichlínek. − Průměrné pokrytí území rozvodem plynu (60 % obcí v ORP Lanškroun plynofikováno). − Nedostatečné úroveň plynofikace v rámci SO ORP Lanškroun a nezájem občanů o napojení na plyn v souvislosti s jeho cenovou relací.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

− Území Lanškrounska má dostatečné zásoby − Negativní vliv na krajinný ráz při výstavbě podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé větrných elektráren jako environmentálně šetrné úrovni. výroby elektrické energie.

− Snižování tepelných ztrát při obnově bytového − Zvýšení cen elektrické energie a zemního plynu fondu (zateplování obytných budov). ve vazbě na zhoršení životního prostředí v lokalitách individuální bytové zástavby. − Podpora výstavby pasivních domů, tzn. při dosažení minimálních tepelných ztrát u nových − Chybějící ČOV ve velké části obcí ORP budov. Lanškroun.

108 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Veřejná Vybavenost obcí Kanalizační síť a Obec technická vodovodem, Problémy, střety napojení obcí na infrastruktura rozvodem plynu a ČOV elektrické energie

Albrechtice 1 1 1 Q100 x I Anenská Studánka 1 1 0 Cotkytle 1 1 0 Čenkovice 2 1 2 Damníkov 2 2 2 Dolní Čermná 2 2 2 Horní Čermná 2 2 2 Horní Heřmanice 2 1 2 Horní Třešňovec 1 2 0 Krasíkov 2 2 2

Lanškroun 2 2 2 Q100 x I Lubník 2 2 2 Luková 1 2 0 Ostrov 1 2 0 Petrovice 1 1 0 Rudoltice 2 2 2

Sázava 2 2 1 Q100 x I Strážná 1 1 0 Tatenice 2 2 2 Trpík 1 1 0

Výprachtice 2 2 2 Q100 x I

Žichlínek 1 2 0 Q100 x I celkem 34 36 24 SO ORP Lanškroun 1,5 (1,545) 2 (1,636) 1 (1,09) Pozn.: Hodnocení veřejné technické vybavenosti obcí bylo založeno na vybavenosti jednotlivých obcí vodovody, plynovody, jednotnou kanalizací a její případné napojení na ČOV nebo jiný systém čištění vod a rozvodem elektrické energie v rámci SO ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec.

Úkoly pro ÚP: ° Vyřešit odkanalizování všech obcí splaškovou kanalizací do ČOV, příp. jiným zákonným způsobem. ° Vyřešit dostatečné zásobování pitnou vodou v obci Výprachtice.

Střety limitů Q100/AZZÚ a inženýrské infrastruktury (zejm. energetiky, TS, ČOV), (Q 100 x I): ° stávající TS vč. OP v záplavovém území Q100 v obcích: Výprachtice, Albrechtice, Sázava, Lanškroun, Žichlínek, ° stávající ČOV v záplavovém území Q100 v obcích: Výprachtice, Sázava.

109 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

3.1.8 Sociodemografické podmínky

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

− Rostoucí vývoj počtu obyvatel v obvodu − Rostoucí podíl obyvatel nad 65 let za ORP Lanškroun od r. 2006 o 5 % na 23 148 posledních 8 let o 3,3 % obyv. (k 31.12. 2013). − Vysoký index stáří v obci Horní Heřmanice, − Ve věkové struktuře populace ORP Lanškroun Cotkytle, Čenkovice, Anenská Studánka, Horní konstantně zastoupeno obyvatelstvo Čermná a ve městě Lanškrouně. v produktivním věku (v r. 2006 .. 15 699 obyv., v − Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory. r. 2013 .. 15 703 obyv.). − Horší dostupnost zdravotní péče v menších − Příznivá věková struktura obyvatel, vysoký podíl obcích. dětí do 15 let vzhledem k celkovému počtu obyvatel. − Špatná dostupnost hromadnými dopravními prostředky do okolních měst. − výrazný nárůst počtu obyvatel v některých obcích - Rudoltice, Lubník, Ostrov, Trpík, Žichlínek.

− Podpora zájmových aktivit skupin obyvatel – Kluby důchodců, Mateřské centrum.

− Relativně dobrá vybavenost MŠ i ZŠ. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

− Atraktivní oblast pro bydlení v celém území ORP − Emigrace části populace s vyšší vzdělaností a vzhledem k přírodním podmínkám. příjmy, sociální a fyzická degradace částí území ORP a slabě vybavených malých sídel − Podpora projektů v oblasti sociálních služeb. v zázemí. − − Nedostatečné možnosti v oblasti středoškolského vzdělávání způsobují odchod studentů mimo území ORP, prohloubení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Socio- Obec demografické Demo-sociální Vybavenost Komentář, střety, závady podmínky situace a sídelní občanskou struktura infrastrukturou Albrechtice 0 -1 0 Anenská Studánka 0 -1 0 Cotkytle -1 -2 0 Čenkovice -1 0 -2 Damníkov 1 0 2 Dolní Čermná 1 0 2 Horní Čermná 1 0 2 Horní Heřmanice 0 -1 1 Horní Třešňovec 0 -1 0 Krasíkov -1 1 -2

110 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Lanškroun 1 -1 2 Lubník -1 0 -2 Luková 0 -1 1 Ostrov 0 0 0 Petrovice 0 0 -1 Výrazný nárůst počtu Rudoltice 1 1 1 obyvatel ( o 96 %) Sázava 0 0 -1 Strážná -1 0 -2 Tatenice 1 0 2 Trpík -2 -1 -2 Výprachtice 1 0 2 Žichlínek 0 0 0 celkem 0 -7 3 SO ORP Lanškroun 0 0 (-0,318) 0 (0,136) Pozn.: Hodnocení demo-sociální situace bylo stanoveno zejména na základě velikosti indexu stáří, relativní změny obyvatelstva a podílu obyvatel s vysokoškolským vzděláním v rámci SO ORP. Hodnocení obcí z hlediska vybavenosti občanskou infrastrukturou bylo založeno na počtu zdravotnických, sociálních a školních zařízeních vůči velikosti obce. Celkové hodnocení je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí.

Úkoly pro ÚP:

° Bilancovat a zvyšovat plochy pro veřejnou vybavenost ( obchodní vybavenost, školství zdravotní vybavenost, sport. vyb.) v územích nové výstavby bytů.

° Vzhledem ke stárnutí populace usilovat prostředky územního plánování o rozšíření služeb seniorům, o výstavbu a zřizování penzionů, domů s pečovatelskou službou, hospiců, klubů pro seniory, atd. ° Obce Albrechtice, Horní Čermná, Lubník a Rudoltice nedisponují dostatečnou vybaveností občanskou infrastrukturou. V případě obce Rudoltice je důvodem vysoký nárůst počtu obyvatel vlivem migrace, stejný problém se může do budoucna týkat i dalších obcí s významnou imigrací obyvatel jako např. Žichlínek. Je tedy potřeba zvážit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou.

3.1.9 Bydlení

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

− Intenzita bytové výstavby na území ORP − Nižší průměrná obytná plocha na jeden byt Lanškroun zejm. v obcích Rudoltice, Lanškroun, oproti průměrné hodnotě nově postavených bytů Ostrov, Lubník, Trpík, Žichlínek - rostoucí v ČR. atraktivita obcí pro trvalé bydlení. − Vyšší podíl neobydlených domů v obcích: − Převážná část bytů je v soukromém vlastnictví Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní znamená sociálně stabilní podmínky. Heřmanice, a Výprachtice představuje malou atraktivitu pro trvalé bydlení a může způsobovat − Průměrné stáří domů je celkově nižší než je sociální nestabilitu. průměr ČR. − vyšší stáří domů v obcích Anenská Studánka a Trpík. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

− přiměřené vymezení ploch pro bydlení v − Zhoršování obytné a sociální kvality některých územních plánech obcí. handicapovaných (malých) sídel v zázemí. 111 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

− V souvislosti se stárnutím populace možnost − Živelný rozvoj nových lokalit individuálního nabízet cenově přijatelné bydlení pro seniory bydlení v obcích, zaostání jejich technického a v kvalitním prostředí a službami. občanského vybavení, konflikt s rekreačními funkcemi krajiny. − zlepšení technické infrastruktury v obcích s

potenciální rozvojovou hodnotou (dopravní dostupnost, možnost využití dosud neobydlených bytů, možnost rozvoje občanské vybavenosti).

vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Obec Bydlení Vývoj bytového Stáří a kvalita Komentář, střety, závady fondu bytového fondu Albrechtice 0 -1 1 Anenská Studánka 0 1 -1 Cotkytle -2 -1 -2 Čenkovice 1 1 1 Damníkov 1 0 1 Dolní Čermná 2 2 2 Horní Čermná 1 2 0 Horní Heřmanice 1 1 0 Horní Třešňovec 2 2 2 Krasíkov 1 1 0 Lanškroun 2 2 1 Lubník 1 2 0 Luková 2 2 1 Ostrov 0 1 -1 Petrovice 1 1 1 Rudoltice 1 2 0 Sázava 1 1 1 Strážná -2 -2 -1 Tatenice 1 1 1 Trpík -1 1 -2 Výprachtice 2 2 1 Žichlínek 2 1 2 celkem 17 22 8 SO ORP Lanškroun 1 (0,772) 1 (1) 0 ((0,36) Pozn.: Hodnocení bydlení bylo založeno na relativním nárůstu počtu bytů a jejich renovaci, podílu domů postavených po roce 1981 z celkového domovního fondu v jednotlivých obcích SO ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec.

Úkoly pro ÚP: ° podporovat zvýšení technické vybavenosti obcí, ve kterých není dosud vybudována (zejm. kanalizace, ČOV, plynofikace, dopravní infrastruktura). ° zvýšení atraktivity pro bydlení v okrajových částech ORP vymezením ploch pro bydlení a podnikání, tím vytvoření nových pracovních míst, zlepšení dopravní obslužnosti a základní obč. vybavenosti.

112 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

3.1.10 Rekreace

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

− Atraktivní rekreační zázemí přírodě blízkých − Nevyhovující a nedostatečná struktura oblastí (Lanškrounské rybníky, hodnotné a ubytovacích zařízení, chybí nabídka ubytování neporušené uspořádání krajiny s údolími, vyšší kategorie. vodními toky a lesy) a využití pro aktivní trávení − Nedostatečná kvalita doprovodných služeb volného času turistického ruchu. − Dobrý rekreační potenciál území vyplývající − Nedostatek atraktivních možností k využití z hodnot krajinného rázu volného času pro turisty v případě špatného − Členité území krajiny velmi vhodné pro počasí. sportovně turistické využití, zejm. pro pěší a

cykloturistiku, běžecké a sjezdové lyžování v zimním období.

− Síť značených turistických tras (pěší, cyklotrasy).

− Vhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a aktivní trávení volného času v obcích: Strážná, Albrechtice, Cotkytle, Čenkovice, Tatenice, Horní Čermná, Anenská Studánka a Petrovice.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

− Vybudování možností pro další formy turistiky − Narušení přírodních hodnot vlivem (turistika na koni, půjčovny kol, in-line dráhy, neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu. lyžování, adrenalinové sporty, agroturistika).

− Dotvoření turistické infrastruktury (parkoviště, odpočívadla, přístřešky, značení a dalšího mobiliáře).

− Využít možností k čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů.

vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Velikost a Obec Rekreace Rekreační potenciál struktura ubyt. Komentář, střety, závady a jeho využití kapacit, návštěvnost Albrechtice 1 1 0 Anenská Studánka 1 1 0 Cotkytle 1 1 1 Čenkovice 2 2 2 Damníkov 0 0 0 Dolní Čermná 1 1 1 Horní Čermná 0 0 0

113 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Horní Heřmanice 1 1 0 Horní Třešňovec 0 0 0 Krasíkov 0 0 0 Lanškroun 2 2 2 Lubník 0 0 0 Luková 1 1 0 Ostrov 0 0 0 Petrovice 1 1 0 Rudoltice 1 1 0 Sázava 1 1 0 Strážná 2 2 1 Tatenice 0 0 0 Trpík 0 0 0 Výprachtice 2 1 2 Žichlínek 0 0 0 celkem 17 16 9 SO ORP Lanškroun 1 (0,772) 1 (0,727) 0 (0,409) Pozn.: Hodnocení rekreace bylo staveno na základě množství výskytu rekreačních, kulturních a sportovních ploch či zařízení, ubytovacích zařízení a jejich kapacity, dotazníkového šetření starostů nebo počtu přenocovaných návštěvníků. Celkové hodnocení tématu bylo řešeno jako průměr podtémat s tím, že pokud výsledkem byla hodnota 0,5 , výsledek byl matematicky zaokrouhlen jako hodnota 1. Úkoly pro ÚP: ° Vymezit a vybudovat nové cyklistické a běžkařské značené trasy. ° Vymezit plochy pro rekreační a sportovní zařízení, plochy pro ubytovací a stravovací možnosti ° Koncepční řešení rozvoje turistických areálů, posílit atraktivitu území novými prvky v krajině - rozhledny, naučné stezky. ° V územních plánech řešit prostupnost krajinou pěšími a cyklistickými trasami, výsadbou stromořadí, navazujícími zelenými pásy v krajině.

3.1.11 Hospodářské podmínky

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

− Nižší podíl nezaměstnaných v ORP Lanškroun − Míra podnikatelské aktivity celého SO ORP (6,3 %) vzhledem k průměru celého kraje (7,6 Lanškroun pod krajským průměrem. %) − SO ORP Lanškroun zaznamenal nejvýraznější − Nejvyšší míra zaměstananosti v pardubickém pokles míry zaměstnanosti v rámci celého kraje . kraji, vysoká míra ekonomické aktivity.

− Příliv investic, výstavba RD. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

− Realizace státních investic v dopravní − Vysoká koncentrace pracovních příležitostí v infrastruktuře - realizace přivaděče k rychlostní Lanškrouně v porovnání s obcemi. silnici R35, napojení na dálniční síť. − Nízká diverzifikace průmyslu; jednostranná − Podpora malého a středního podnikání zejm. v specializace největších podniků na výrobu oblasti služeb. elektronických součástek

− Rozvoj cestovního ruchu a agroturistiky. − Stárnutí a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v tradičních profesích.

114 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

− Podlehnutí tlaku investorů do výroby a logistiky k výstavbě na zelené louce .

vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Hospodářské Obec Regionální Komentář, střety, závady podmínky Trh práce ekonomika Albrechtice 0 -1 1 Anenská Studánka -1 -1 -1 Cotkytle -1 -1 -1 Čenkovice 0 2 -2 Damníkov 0 -1 1 Dolní Čermná 1 1 1 Horní Čermná 1 1 1 Horní Heřmanice 0 -1 1 Horní Třešňovec 1 1 1 Krasíkov -1 1 -2 Lanškroun 1 1 1 Lubník -1 -1 -1 Luková -2 -2 -1 Ostrov 1 2 0 Petrovice -1 -1 -1 Rudoltice -2 -2 -1 Sázava 0 -1 1 Strážná 1 2 -1 Tatenice 0 -1 0 Trpík -1 1 -2 Výprachtice 0 -1 1 Žichlínek 1 1 1 celkem -3 -1 -3 SO ORP Lanškroun 0 (-0,14) 0 (-0,05) 0 (-0,14) Pozn.: Hodnocení regionální ekonomiky bylo stanoveno na základě podílu obsazených pracovních pozic a podnikatelské aktivitě v dané obci. Hodnocení trhu práce vycházelo zejména z hodnot dlouhodobé nezaměstnanosti na území jednotlivých obcí. Celkové hodnocení je vyjádřeno průměrem na počet obcí.

Úkoly pro ÚP: ° Vymezovat v územních plánech nové plochy pro rozvoj podnikání - plochy smíšené výrobní, plochy výroby a skladování, plochy zemědělské apod. ° Využít plochy brownfields (nevyužívané plochy bývalých prům. a zem. areálů) k transformaci a přestavbě pro rozvoj výrobních, podnikatelských struktur. ° udržet stávající podmínky v obcích s fungujícím podnikatelským zázemím. a připravit vhodné podmínky v obcích s nízkou mírou podnikatelské aktivity ( Damníkov, Anenská Studánka). ° Podpora terciérní sféry - služby, cestovní ruch.

115 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

3.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek

3.2.1 Územní podmínky pro příznivé životní prostředí /přírodní pilíř/

Silné stránky Slabé stránky

− Poddolování území SO ORP pouze v malém − Výskyt poddolovaných území ve čtyřech obcích. rozsahu. − Potenciální sesuvná území ve třech obcích − Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb − Zvýšená hlučnost a imisní zatížení významnými − Dostatečný výskyt povrchových a zejména komunikacemi v některých obcích. podpovrchových zdrojů vod. − Velké množství obcí (17 z 22) má menší podíl − Nízký počet aktivních skládek. lesů z celkové výměry vzhledem k celému ORP

− Absence velkých stacionárních zdrojů − Nevhodná druhová skladba části lesních znečištění. porostů (stejnověké smrkové monokultury v severní části území). − Krajina relativně ekologicky vyvážená (dle KES) − V obcích Lanškroun, Luková, Sázava a − Síť ÚSES (nadregionální, regionální a lokál ní) Žichlínek krajina zcela přeměněná člověkem. spojitá, navazující prvky,

− Dobrá prostupnost krajiny ve směru severojižním, atraktivita přírodní krajiny a oblastí (např. oblasti NATURY).

− Vyšší lesnatost v celém území ORP (32,1 %).

− V jihovýchodní, jihozápadní a střední části rozmanitější druhová skladba lesů.

− převažující počet obcí s průměrnou a nadprůměrnou lesnatostí.

− Přítomnost kvalitních půd II. třídy ochrany ZPF. Příležitosti Hrozby

− Využití ložisek nerostných surovin pro rozvoj − Černé skládky, i většího rozsahu (např. regionu v bývalých zemědělských areálech).

− Podpora opatření, která zvýší retenci vody − Zvyšování intenzity dopravy může vést ke v území. Sníží se tak riziko povodňových jevů a zvýšení emisí a imisních koncentrací látek zlepší se vodní režim v území. znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací. − Zvyšování retence vody v krajině zřizováním malých vodních nádrží, polosuchých poldrů a − Zástavba, rozrůstání plochy sídel ve volné obnovou mokřadů; krajině na úkor lesních ploch a zeleně.

− Podpora obnovitelných zdrojů energie včetně − Porušení krajinného rázu výstavbou domácností, případně podpora obměny nevhodných staveb. zastaralé technologie lokálních topenišť. − Sama přítomnost či další zvyšování rozsahu − Zvýšení ekologické stability území, zejména zastavěných a zpevněných ploch s odvodem v obcích Luková, Žichlínek, Lanškroun, Sázava, srážkové vody namísto retence bude do Horní Třešňovec zvětšením podílu ekologicky budoucna zhoršovat mezoklima oblasti ve

116 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

stabilních ploch – výsadba liniové a nelesní směru oteplování a dalšího vysoušení. zeleně, při úpravách ÚPD vymezit plochy − Nebude se dařit postupně naplňovat cílovou veřejné zeleně v sídlech. skladbu dřevin. Lesy zůstanou ekologicky − Zlepšování skladby lesních porostů při labilnější, a tím i celé území ORP bude méně obnově/zakládání nových porostů. Preference ekologicky stabilní. původních a stanovišti odpovídajících dřevin. Posílit − Lokální topeniště na tuhá paliva doprovodnou zeleň podél komunikací s jejím s nedostatečnou technologií spalování. klimatotvorným a protierozním efektem. − Nevratné zábory vysoce kvalitní zemědělské − Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro půdy, často na rovinách. zemědělskou činnost (pestřejší dřevinná skladba). − Nevhodná těžba dřeva v kontaktním území − Větší propagace rekreačních hodnot a s obytnou zástavbou. turistických příležitostí v území, možnost rozvoje a budování naučných a tematických stezek. − Zahušťování dopravní sítě a nárůst kapacity přepravy – vznik migračních bariér a zvyšování − Zpřístupnění atraktivních míst zejména pro pěší fragmentace území. a cyklisty – možná výsadba alejí, doprovodné zeleně, nové krajinné prvky.

3.2.2 Územní podmínky pro hospodářský rozvoj /hospodářský pilíř/

Silné stránky Slabé stránky

− Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem − Území ORP není přímo napojeno na k charakteru osídlení (nízká hustota nadřazenou silniční síť rychlostních silnic a obyvatelstva) . dálnic.

− Existence silnice I/43 procházející území ORP − Malou část území ORP obsluhuje železniční ve směru SV - JZ umožňující spojení na doprava (8 obcí vč. Lanškrouna) a nepočítá se s nadřazenou síť silnic. možností dalšího rozvoje stávající železniční sítě. − Napojení všech obcí na veřejnou autobusovou dopravu s dostatečnou četností spojů v − Obtížná dopravní dostupnost území ORP ze pracovních dnech. sousedních měst hromadnou dopravou.

− Dostatečné pokrytí množstvím vody z veřejných − Nedostatečné úroveň plynofikace v rámci SO vodovodů v jednotlivých obcích; 100 % pokrytí ORP Lanškroun a nezájem občanů o napojení sídel veřejným vodovodem. na plyn v souvislosti s jeho cenovou relací.

− Dostatečné pokrytí území v oblasti zásobování − Existence obcí bez vybavení splaškovou elektrickou energií. kanalizací a ČOV, např. Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Třešňovec, Dolní Čermná,

Ostrov, Strážná, Trpík a Žichlínek. Příležitosti Hrozby

− Vybudování obchvatu města Lanškroun dle − Nedostatek veřejných financí na rozvoj dopravní dopravních záměrů ze ZÚR PK: koridory D53, infrastruktury a další zhoršování technických D21 a D22 (přeložka silnice II/315 Lanškroun, parametrů stávajících silnic II. a III. tříd. přeložka sil. I/43 Lanškroun a přeložka sil. I/43 − Omezení nebo rušení spojů hromadné Mladějov - Lanškroun - Albrechtice). autobusové dopravy jako důsledek nízké 117 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

efektivnosti a tím nárůst individuální − Vybudovat kapacitní dopravní spojení silnice automobilové dopravy s negativními dopady na I/43 Moravská Třebová - Lanškroun - Dolní životní prostředí. Lipka (hranice ČR) s pozitivními dopady na atraktivitu území a jeho rozvoj. − Negativní vliv na krajinný ráz při výstavbě větrných elektráren jako environmentálně šetrné − zlepšení technického stavu a parametrů výroby elektrické energie. stávající silniční sítě. − Zvýšení cen elektrické energie a zemního plynu − Systémově řešit cyklotrasy v návaznosti na ve vazbě na zhoršení životního prostředí dojížďku obyvatel do zaměstnání. v lokalitách individuální bytové zástavby. − Území Lanškrounska má dostatečné zásoby − Chybějící ČOV ve velké části obcí ORP podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé Lanškroun. úrovni

− Snižování tepelných ztrát při obnově bytového fondu (zateplování obytných budov).

− Podpora výstavby pasivních domů, tzn. při dosažení minimálních tepelných ztrát u nových budov.

− Čerpání strukturálních fondů EU, zejména na řešení dopravní a technické infrastruktury.

3.2.3 Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel /sociální pilíř/

Silné stránky Slabé stránky

− Vývoj počtu obyvatel v obvodu ORP Lanškroun − Vysoký index stáří v obci Horní Heřmanice, je po roce 2000 stabilizován kolem 23 tis. Cotkytle, Čenkovice, Anenská Studánka, Horní obyvatel, od roku 2006 s tendencí mírného růstu Čermná a ve městě Lanškrouně. o + 5 % (23 148 tis. obyv., 1.1. 2014), a to díky − Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory výstavbě nových bytů v zázemí. − Horší dostupnost zdravotní péče v menších − vzhledem k celému kraji má ORP Lanškroun má obcích. velmi pozitivní migrační saldo. − Nevyhovující a nedostatečná struktura − Ve věkové struktuře populace ORP Lanškroun ubytovacích zařízení, chybí nabídka ubytování zastoupeno obyvatelstvo v produktivním věku (v vyšší kategorie. r. 2006 .. 15 699 obyv., v r. 2013 .. 15 703 obyv.). − Nedostatečná kvalita doprovodných služeb turistického ruchu. − Výstavba nového bydlení na venkově a nárůst počtu obyvatel v obcích zejm. Rudoltice, Lubník,

Ostrov, Trpík a Žichlínek s sebou přináší zájem zřídit obchodní činnost a služby v místě.

− Převážná část bytů je v soukromém vlastnictví znamená sociálně stabilní podmínky.

− Relativně dobrá vybavenost MŠ i ZŠ, vyhovující základní obchodní vybavenost 118 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

− Dobrý rekreační potenciál území vyplývající z hodnot krajinného rázu

− Příležitosti Hrozby

− Atraktivní oblast pro bydlení v celém území ORP − Emigrace části populace s vyšší vzdělaností a vzhledem k přírodním podmínkám. příjmy z částí území ORP.

− Podpora projektů v oblasti sociálních služeb. − Stárnutí obyvatel obecně, soustředění seniorů v některých věkově a sociálně podobných − V souvislosti se stárnutím populace možnost lokalitách. nabízet cenově přijatelné bydlení pro seniory v kvalitním prostředí a službami. − Výstavba satelitních monofunkčních sídel přičleněných k původní obci bez veřejné − Vybudování možností pro další formy turistiky vybavenosti. (turistika na koni, půjčovny kol, in-line dráhy, lyžování, adrenalinové sporty, agroturistika). − Zhoršování obytné a sociální kvality některých handicapovaných (malých) sídel v zázemí. − Využít možností k čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů k − Narušení přírodních hodnot vlivem podpoře turistického ruchu. neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu.

Tématické oblasti jednotlivých pilířů:

sociální pilíř hospodářský pilíř přírodní pilíř

SOUDRŽNOST HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ PROSTŘEDÍ ÚZEMÍ sociodemografické podmínky veřejná dopravní a technická horninové prostředí a geologie infrastruktura bydlení hospodářské podmínky vodní režim rekreace bydlení hygiena životního prostředí veřejná dopravní a technická rekreace ochrana přírody a krajiny infrastruktura zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Výsledné hodnocení každého ze tří pilířů bylo sestaveno z výsledných hodnocení jednotlivých tématických oblastí podle výše uvedeného zařazení. Celkové hodnocení ("celkem") je vyjádřeno průměrem všech ukazatelů v každém pilíři dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec. V přírodním pilíři byla číselná soustava 1, -1, a 0 byla převedena na kladné a záporné hodnocení s tím, že pokud vycházelo hodnocení 0 jako neutrální jev v území, proto neovlivňuje negativně dané území, byl jev označen kladnou hodnotou; celkové hodnoty byly zaokrouhlovány.

119 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

1. Vyhodnocení přírodního pilíře:

hodnocení + nadprůměr, Obec - vodní ochrana ZPF a výsledek podprůměr horn.pros. režim hyg ŽP přírody PUPFL celkem (zaokrouhleno) Albrechtice 0 -2 -1 1 0 -0,4 0 + Anenská + Studánka -2 1 0 -1 0 -0,4 0 Cotkytle 0 0 -1 0 0 -0,2 0 + Čenkovice 0 2 0 0 0 0,4 0 + Damníkov -2 1 -1 0 0 -0,4 0 + Dolní + Čermná 2 1 -1 1 1 0,8 1 Horní + Čermná 0 0 -1 2 0 0,2 0 Horní + Heřmanice -1 2 -1 0 0 0 0 Horní + Třešňovec 0 -1 0 -1 0 -0,4 0 Krasíkov 0 -1 -1 -2 0 -0,8 -1 - Lanškroun 2 -1 -2 2 0 0,2 0 + Lubník 0 2 -1 -2 0 -0,2 0 + Luková 0 -2 -1 -2 0 -1 -1 - Ostrov 0 2 -1 1 0 0,4 0 + Petrovice -1 -2 -1 0 1 -0,6 -1 - Rudoltice -2 0 -1 0 1 -0,4 0 + Sázava -1 -2 -1 -2 0 -1,2 -1 - Strážná -1 0 0 -1 0 -0,4 0 + Tatenice 0 1 -1 -1 0 -0,2 0 + Trpík -2 1 0 1 1 0,2 0 + Výprachtice 0 0 -1 1 1 0,2 0 + Žichlínek 0 -1 -1 -2 0 -0,8 -1 - průměr -0,23 ORP

V ekonomickém (hospodářském) a sociálním pilíři bylo hodncení sestaveno dvoustupňovou hodnotou, a tak byla číselná soustava 2, 1, 0, -1, a -2 převedena na kladné a záporné hodnocení s tím, že pokud vycházelo hodnocení 0 jako neutrální jev v území, proto neovlivňuje pozitivně dané území a byl jev označen zápornou hodnotou; celkové hodnoty byly zaokrouhlovány. Celkové hodnocení ("celkem") je vyjádřeno průměrem všech ukazatelů v každém pilíři dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec.

2. Vyhodnocení hospodářského pilíře:

dopravni technická hospodářské bydlení rekreace celkem výsledek hodnocení infra infra podmínky (zaokrouhleno) + Obec nadprůměr, - podprůměr Albrechtice 0 1 0 0 1 0,4 0 - Anenská - Studánka 1 1 -1 0 1 0,4 0 Cotkytle 1 1 -1 -2 1 0 0 - Čenkovice 0 2 0 1 2 1 1 + Damníkov 1 2 0 1 0 0,8 1 + 120 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Dolní + Čermná 1 2 1 2 1 1,4 1 Horní + Čermná 1 2 1 1 0 1 1 Horní + Heřmanice 1 2 0 1 1 1 1 Horní + Třešňovec -1 1 1 2 0 0,6 1 Krasíkov 2 2 -1 1 0 0,8 1 + Lanškroun 2 2 1 2 2 1,8 2 + Lubník 1 2 -1 1 0 0,6 1 + Luková 1 1 -2 2 1 0,6 1 + Ostrov 1 1 1 0 0 0,6 1 + Petrovice 0 1 -1 1 1 0,4 0 - Rudoltice 2 2 -2 1 1 0,8 1 + Sázava 1 2 0 1 1 1 1 + Strážná 0 1 1 -2 2 0,4 0 - Tatenice 2 2 0 1 0 1 1 + Trpík 1 1 -1 -1 0 0 0 - Výprachtice 0 2 0 2 2 1,2 1 + Žichlínek 1 1 1 2 0 1 1 + průměr ORP 0,76

3. Vyhodnocení sociálního pilíře:

sociodemografi dopravni technick bydlení rekreace celkem výsledek hodnocení / + Obec e infra á infra (zaokrouh leno) nadprůměr, - podprůměr Albrechtice 0 0 1 0 1 0,4 0 - Anenská + Studánka 0 1 1 0 1 0,6 1 Cotkytle -1 1 1 -2 1 0 0 - Čenkovice -1 0 2 1 2 0,8 1 + Damníkov 1 1 2 1 0 1 1 + Dolní + Čermná 1 1 2 2 1 1,4 1 Horní + Čermná 1 1 2 1 0 1 1 Horní + Heřmanice 0 1 2 1 1 1 1 Horní - Třešňovec 0 -1 1 2 0 0,4 0 Krasíkov -1 2 2 1 0 0,8 1 + Lanškroun 1 2 2 2 2 1,8 2 + Lubník -1 1 2 1 0 0,6 1 + Luková 0 1 1 2 1 1 1 + Ostrov 0 1 1 0 0 0,4 0 - Petrovice 0 0 1 1 1 0,6 1 + Rudoltice 1 2 2 1 1 1,4 1 + Sázava 0 1 2 1 1 1 1 + Strážná -1 0 1 -2 2 0 0 - Tatenice 1 2 2 1 0 1,2 1 + Trpík -2 1 1 -1 0 -0,2 0 - Výprachtice 1 0 2 2 2 1,4 1 + Žichlínek 0 1 1 2 0 0,8 1 + průměr ORP 0,79

121 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

VZTAH ÚZEMÍ PODLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ:

Přírodní pilíř Hospodářský Sociální pilíř Kategorie Obec (Z) pilíř (H) (S) zařazení obce

Albrechtice + - - 3a Anenská Studánka + - + 2b Cotkytle + - - 3a Čenkovice + + + 1 Damníkov + + + 1 Dolní Čermná + + + 1 Horní Čermná + + + 1 Horní Heřmanice + + + 1 Horní Třešňovec + + - 2a Krasíkov - + + 2c Lanškroun + + + 1 Lubník + + + 1 Luková - + + 2c Ostrov + + - 2a Petrovice - - + 3c Rudoltice + + + 1 Sázava - + + 2c Strážná + - - 3a + + + Tatenice 1 Trpík + - - 3a Výprachtice + + + 1 Žichlínek - + + 2c legenda kartogramu: Z - územní podmínky pro příznivé životní prostředí H - ú. p. pro hospodářský rozvoj S - ú.p. pro soudržnost společenství obyvatel území

Kategorie Vyváženost vztahu územních podmínek pro Vyjádření v kartogramu udržitelný rozvoj území Špatný stav pilíře Dobrý stav Špatný stav 1 Z, H, S žádné 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H,S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H 4 žádné Z, H, S

122 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

3.2.4 Kartogram vyváženosti územních podmínek správního území ORP Lanškroun - 2014

123 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

3.3 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci obcí

3.3.1 Závady a problémy

– jsou místního významu, výčet uveden v tabulkové části u každé obce; vymezeny byly zejm. tyto závady: o Urbanistické / index PU/ ° urbanisticko-krajinářský problém - větrné elektrárny v krajině; v obcích: Anenská Studánka (6 větrných elektráren), ° nové využití znehodnoceného území zejm. bývalé zemědělské areály; v obcích: Horní Heřmanice (v D. H.), Anenská Studánka. o Dopravní / index PD/ ° Chybějící obchvat - Lanškroun ° Nedostatek parkovacích míst - Lanškroun; o Hygienické /index PH/ ° kumulace negativních údajů zdroje znečištění, kvalita ovzduší, staré ekologické zátěže, vliv průjezdné silniční dopravy, zhoršená kvalita ovzduší; v obcích: Dolní Čermná, Lanškroun, Žichlínek.. o Přírodního charakteru /index PP/ ° Nenavazující prvky územního systému ekologické stability v obcích: Albrechtice, Cotkytle, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Lubník, Rudoltice, Sázava, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek.

3.3.2 Střety v území Jedná se zejména o střety místního významu záměrů zastavitelných ploch i zastavěných území s limity a hodnotami území.

4. střet zastavěného území a zastavitelné plochy s vyhlášeným záplavovým územím Q 100 (a zároveň i s aktivní zónou záplavového území) - označení v textu Q100 x ZÚ ; o v obcích: Albrechtice, Anenská Studánka-k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek. 5. střet zastavitelných ploch a zastavěného území s přírodní hodnotou (přír. rezervací, přír. památkou, Přír. parkem, územím NATURY Pt.obl. nebo EVL, s lesními plochami, s ložisky nerostného bohatství) - označení v textu Pr x ZÚ; o Lanškroun - zasahuje zastavitelná plocha do ložiska nerostných surovin (PR x Zp) a do chráněného ložiskového území (cihlářská surovina).

° Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s vedením nadregionálního biokoridoru U12 (NRBK K92 - K82-Vojenský) v obci Albrechtice a Cotkytle, část Herbortice. ° záměr stavby VPS E03 (nadzemní vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice - Králíky) dle ZÚR PK 1. s OP nadregionálního biokoridoru U12 v obci Horní Heřmanice 2. s územím NATURA 2000 - ptačí oblast "Kralický Sněžník". ° Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s lesními plochami v obcích Albrechtice, Cotkytle, částečně I Horní Heřmanice. ° zastavitelné plochy vymezené v ÚPO ve střetu 1. s územím NATURA 2000 - ptačí oblast "Kralický Sněžník" v obcích: zejm. Čenkovice, Výprachtice, Horní Heřmanice. 2. s územím přírodního parku Suchý vrch - Buková hora v obcích: Čenkovice, Výprachtice. 3. s nadregionálním biokoridorem U12 v obci Horní Heřmanice 4. zastavitelná plocha dle ÚP zasahuje do lesa v obci : Rudoltice, Čenkovice, 6. střet záměru VPO ze ZÚR PK se stávající technickou a dopravní infrastrukturou (Zp x DTI): 124 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

° záměr vymezit VPO ze ZÚR PK č. PPO3: Poldr Třebařov; tok Moravská Sázava ve střetu ze stávající železnicí č. 270. ° střet stávající dopravní infrastruktury (se silnicí I., II., III. třídy) s vyhlášeným záplavovým územím - označení v textu Q 100 x D; o nadmístního významu: v obcích - Albrechtice, Anenská Studánka-k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek.

o střet limitů vyhlášeného záplavového území Q 100 s limitem technické infrastruktury (TS, ČOV) - označení v textu Q 100 x I; o stávající TS vč. OP v záplavovém území Q100 v obcích: Albrechtice, Anenská Studánka- k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek. o stávající ČOV v záplavovém území Q100 v obcích: Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Sázava. 7. střet záměrů VPS ze ZÚR PK x zastavitelné plochy a zastavěného území dle ÚP - označení v textu Z x Z ° v obcích: Albrechtice , Horní Heřmanice, Lanškroun - zastavitelná plocha dle ÚP ve střetu s VPS č. D53 ze ZÚR PK, Rudoltice - zastavitelná plocha dle ÚP ve střetu s VPS č. D21 ze ZÚR PK, Sázava, Žichlínek - střet koridoru pro VPS č. D22 - přeložka silnice I/43, východní obchvat Lanškrouna, ze ZÚR PK se zastavitelnou plochou dle ÚP.

3.3.3 Úkoly pro řešení v územních plánech obcí:

Členění a vyznačení těchto problémů ve výkrese v řešeném území ORP Lanškroun vycházelo ze získané databáze informací o hodnotách území, o limitech území, ze stavu platné územně plánovací dokumentace, ze záměrů měst a obcí. Označení níže uvedených lokalit vycházelo ze závěrů analýz a podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje.

Konkrétní úkoly pro územní plány obcí jsou vymezeny v příloze Tabulky obcí. V níže uvedených úkolech jsou vymezeny obecně platné úkoly pro územní plány obcí, které by měly být aplikovány pro všechny obce, neboť až při řešení návrhu územního plánu se projeví a lze řešit konkrétní aplikace uvedených úkolů. úkoly v oblasti přírodního pilíře: − Po ukončení těžby je vždy nutné plochy rekultivovat. − V ÚPD je třeba vytvářet územní podmínky pro minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Zjištěné problémy v síti prvků Územního systému ekologické stability (ÚSES): nenavazující síť ÚSES, v rámci tvorby územních plánů je třeba vytvořit jednotlivá propojení, v obcích: Albrechtice, Cotkytle, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Lubník, Rudoltice, Sázava, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek. ° V rozborové části jsou zjištěny přetrvávající problémy a nedostatky ve vymezení územního systému ekologické stability. Zapracování ÚSES do řešení územního plánu představuje příležitost nedostatky a problémy řešit. Jedná se zejména o návaznost systému s jeho vymezením na území sousedících obcí, kontrolu prostorových parametrů a jejich případné upřesnění dle příslušné metodiky, koordinaci regionální úrovně ÚSES s jejím vymezením v ZÚR kraje. V regionálním, složeném biokoridoru je třeba vymezit vložená lokální biocentra. ° Je nutné vymezit lokální síť ÚSES v doporučených parametrech tak, aby byly propojeny prvky ÚSES sousedních obcí. V obcích, kde ÚSES není vymezen v ÚPD, je třeba jeho vytvoření podle generelu lokálního ÚSES. Při vymezování prvků ÚSES je třeba věnovat pozornost křížení s prvky infrastruktury. Je třeba, aby se liniové prvky ÚSES s prvky technické infrastruktury protínaly pokud možno v kolmém směru, a došlo tak k co nejmenšímu možnému plošnému přerušení biokoridorů. Biocentra je třeba vymezovat tak, aby jimi technické prvky neprocházely. Pokud je průchod infrastruktury biocentrem nutný, pak by prvek neměl procházet jádrovou částí biocentra.

125 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

° Při vytváření ÚPD je třeba brát ohled na plány péče chráněných území. ° Pro tvorbu ÚSES je nutné sledovat i probíhající pozemkové úpravy Sídelní systém zeleně: • Doplněním a propojením stávajících ploch zeleně vymezit v územních plánech sídelní systém zeleně. Místa krajinného rázu: • Návrhem prostorových a funkčních regulativů výrazněji nenarušit základní charakteristiky míst krajinného rázu, včetně respektování prostorové různorodosti, jež vyplývá z rozložení zástavby, lesních porostů a zemědělské půdy. Zemědělská půda: • Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany). • V procesu územního plánování lze uplatňovat preventivní ochranu nejkvalitnějších zemědělských půd před jejich záborem. Uspořádání krajiny a urbanistická koncepce, nezbytné součásti územních plánů, ovlivňují také organizaci zemědělského půdního fondu. Les: ° Při zpracování ÚP obcí se zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). • Při pořizování územních plánů a při jejich aktualizaci je nutné vyhodnocovat, zda subkategorii příměstských lesů není potřebné rozšířit, případně nově vymezit další lesní porosty, které by spadaly do této subkategorie. • Při řešení územních plánů bude sledována veřejná prostupnost krajinou pro nemotorový pohyb (pěší, cyklisté apod.). V systémově pojatém návrhu bude zvažována možnost využití stávajících lesních cest.

Vodní režim území: • Územní ochrana profilů vhodných pro vytvoření vodní nádrže před změnami stávajícího způsobu využití území. • V územních plánech návrhem uspořádání krajiny vytvořit územní předpoklady pro zvýšení retence vody v území a zpomalení odtoku povrchové vody z území. Zajistit územní ochranu stávajících vodních zdrojů v území. • V zastavěném a zastavitelném území nastavit takové podmínky, aby došlo ke vsaku dešťových srážek na stavebních pozemcích nebo k jejich několikadennímu zdržení před vypuštěním do kanalizace. Hygienické závady: • v územních plánech, územních studiích by se mělo přispět ke zpomalení trendu narůstajících negativních projevů ze silniční dopravy na obytné části města (exhalace, hluk, zvýšená prašnost) například trasováním komunikací, vytvářením alternativních možností přepravy po městě (železnice, veřejná doprava, pěší a cyklistické bezkolizní trasy) a dále pokračovat v odklánění průjezdné dopravy z obytných částí města. • Většinu dalších hygienických faktorů nelze přímo ovlivnit řešením územního plánu. Jejich vliv podmiňují například použité technologie a materiály, tzv. „lidský faktor“, finanční zabezpečení nebo jejich řešení vyžaduje podrobnější měřítko (regulační plán, dokumentace k územnímu řešení apod.), například v případě rozmístění sběrných dvorů, vymezení lokalit pro umístění nádob pro ukládání tříděného odpadu.

úkoly v oblasti hospodářského pilíře: hospodářské podmínky: ° Vymezovat v územních plánech nové plochy pro rozvoj podnikání - plochy smíšené výrobní, plochy výroby a skladování, plochy zemědělské apod. ° Využít plochy brownfields (nevyužívané plochy bývalých prům. a zem. areálů) k transformaci a přestavbě pro rozvoj výrobních, podnikatelských struktur. ° udržet stávající podmínky v obcích s fungujícím podnikatelským zázemím. a připravit vhodné podmínky v obcích s nízkou mírou podnikatelské aktivity ( Damníkov, Anenská Studánka). ° Podpora terciérní sféry - služby, cestovní ruch. dopravní infrastruktura: ° Vymezit v územních plánech koridory pro dopravní infrastrukturu ze ZÚR PK. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do

126 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany). technická infrastruktura: ° Vyřešit odkanalizování všech obcí splaškovou kanalizací do ČOV, příp. jiným zákonným způsobem. ° Vyřešit dostatečné zásobování pitnou vodou v obci Výprachtice. bydlení: ° podporovat zvýšení technické vybavenosti obcí, ve kterých není dosud vybudována (zejm. kanalizace, ČOV, plynofikace, dopravní infrastruktura). ° zvýšení atraktivity pro bydlení v okrajových částech ORP vymezením ploch pro bydlení a podnikání, tím vytvoření nových pracovních míst, zlepšení dopravní obslužnosti a základní obč. vybavenosti. rekreace: ° Vymezovat v územních plánech nové plochy pro rozvoj podnikání - plochy smíšené výrobní, plochy výroby a skladování, plochy zemědělské apod. ° Využít plochy brownfields (nevyužívané plochy bývalých prům. a zem. areálů) k transformaci a přestavbě pro rozvoj výrobních, podnikatelských struktur. ° udržet stávající podmínky v obcích s fungujícím podnikatelským zázemím. a připravit vhodné podmínky v obcích s nízkou mírou podnikatelské aktivity ( Damníkov, Anenská Studánka). ° Podpora terciérní sféry - služby, cestovní ruch.

úkoly v oblasti sociálního pilíře: sociodemografické podmínky: ° Bilancovat a zvyšovat plochy pro veřejnou vybavenost ( obchodní vybavenost, školství zdravotní vybavenost, sport. vyb.) v územích nové výstavby bytů.

° Vzhledem ke stárnutí populace usilovat prostředky územního plánování o rozšíření služeb seniorům, o výstavbu a zřizování penzionů, domů s pečovatelskou službou, hospiců, klubů pro seniory, atd. ° Obce Albrechtice, Horní Čermná, Lubník a Rudoltice nedisponují dostatečnou vybaveností občanskou infrastrukturou. V případě obce Rudoltice je důvodem vysoký nárůst počtu obyvatel vlivem migrace, stejný problém se může do budoucna týkat i dalších obcí s významnou imigrací obyvatel jako např. Žichlínek. Je tedy potřeba zvážit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou.

Úkoly veřejné dopravní a technické infrastruktury, bydlení a rekreace jsou uvedeny v úkolech hospodářského pilíře.

3.4 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci kraje V území ORP Lanškroun nejsou vymezeny dle ÚAP problémy nadmístního charakteru pro řešení v zásadách územního rozvoje kraje. řešení střetů: 1. na území obce : Albrechtice, Cotkytle - střet zastavitelné plochy s přírodní hodnotou (Pr x ZÚ): střet záměru zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s vedením nadregionálního biokoridoru U12 (NRBK K92 - K82-Vojenský) - s lesními plochami 2. na území obce Horní Heřmanice : střet zastavěného území se záměrem VPS č. D23 (H. Heřmanice) a E03 (Rýdrovice) dle ZÚR PK 3. na území obce Sázava, Žichlínek : střet koridoru pro VPS ze ZÚR PK č. D22 - přeložka silnice I/43, východní obchvat Lanškrouna a zastavitelné plochy pro bydlení dle ÚP

127 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

Použité zkratky, odkazy: Použité zkratky:

SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností ORP Obec s rozšířenou působností POU Obec s pověřeným obecním úřadem ÚP Územní plán ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚAP Územně analytické podklady ZÚR Zásady územního rozvoje VTL Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) VVTL Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) BC Biocentrum BK Biokoridor BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka ČOV Čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor EA Ekonomicky aktivní obyvatelstvo EO Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod KES Koeficient ekologické stability LBC Lokální biocentrum LBK Lokální biokoridor LNS Ložisko nerostných surovin LPF Lesní půdní fond LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního určení MZCHÚ Maloplošná zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor OP Ochranné pásmo ORP Obec s rozšířenou působností OV Odpadní vody PK Pardubický kraj PHO Pásmo hygienické ochrany PO Ptačí oblast PP Přírodní památka PPar Přírodní park PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území RVKP Registrovaný významný krajinný prvek SLDB Sčítání lidu, domů a bytů ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek zvláště chráněné území ZCHÚ Zásady územního rozvoje Pardubického kraje ZÚR PK http://monumnet.npu.cz/ http://www.cuzk.cz/ http://www.uur.cz/ http://www.czso.cz/csu/ http://www.risy.cz/ 128 (130)

3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro ORP Lanškroun 2014

doplnění textu: jev č. 119 - další dostupné informace poskytovatel: Ministerstvo obrany České republiky, Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, Odbor územní správy majetku Pardubice:

1/ údaje ohledně pasportního listu - problematika se týká umísťování staveb; 2/ níže uvedená podmínka se týká také umísťování staveb, nikoliv územně analytických podkladů, nicméně je doložena jako příloha textu 3. úplné aktualizace ÚAP ORP Lanškroun.

Název nebo popis údaje o území:

119 - další dostupné informace Na celém území v rozsahu působnosti ORP ( dle ustanovení §175 odst. 1 zákona č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb vždy jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, jejímž jménem jedná Odbor územní správy majetku Pardubice Agentury hospodaření s nemovitým majetkem: ° výstavba objektů a zařízení tvořící dominanty v území; ° stavby vyzařující elektromagnnetickou energii (ZS radiooperátorů, mobilních operátorů, větrnných elektráren apod.); ° stavby a rekonstrukce dálkových kabelových vedení VN a VVN; ° výstavba, rekonstrukce a oprava dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpací stanice PHM; ° nové dobývací prostory včetně rozšíření původních; ° výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacity; ° zřizování vodních děl (přehrady , rybníky); ° vodní toky - výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny; ° říční přístavy - výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich rušení; ° železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich; ° železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.; ° stavby vyšší mež 30 m nad terénem pokud nedochází k souběhu s jiným vymezeným územím MO a je zde uplatňován přísnější požadavek ochrany; ° veškěrá výstavba dotýkající se pozemků, s nimiž přísluší hospodařit MO. ° ČR-MO se vyhrazuje právo změnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy resortu MO.

129 (130)

TABULKOVÁ ČÁST

4. Swot analýza obcí - v 2. části úplné aktualizace ÚAP ORP Lanškroun

Vymezení 22 obcí ve správním území obce s rozšířenou působností Lanškroun:

Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek