DOCSLIB.ORG

Rámcová Hesla

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Rámcová Hesla VĚCNý rejstříK Rámcová hesla Adlerovo podcenění estetiky … 7 Celoitalské pojetí opery … 7, 181–184 Árie, neapolská … 168 Aufführungspraxis, die … 8, 72–74 Českoitalské vztahy v hudbě … 11–22 dnešní problémy (výběr) … 271–275 Českokrumlovské aktivity (stará opera) … Fux: Costanza e fortezza … 150 n. viz Nadace barokního divadla (Čes- Fux: Giunone Placata … 150, 160– ký Krumlov) 161 Fux: Psyché … 153–155 dramatické charaktery … 170–171 Vivaldi (opera) … 141–142 dualismus, tematický … 90 n., 102, 105 Accademia … viz Akademie, hudební duchovní tvorba (Vivaldi) … 144–149 Akademie, hudební … 49–55 durchführung, die … viz Provedení Balet 18. století … 185 n. Encyklopedie, francouzská … 82 Balet Expozice rokokové melodiky … 104 Beethoven … 195 Filozofové o rokoku … 82 n. Koželuh, anonymní francouzské Florentská camerata … 52, 56 poznámky … 205–206 Francouzské poznámky … viz Balet: Koželuh, La Morte d’Ottone II Impe- Koželuh, anonymní francouzské ratore … 207 poznámky Koželuh, La Ritrovata figlia di Ottone IIdo … 186–207 Galantní hudba … 98 Muzzarelli ve vztahu k Zenovi a Gluckova reforma … 60 Metastasiovi … 189 Gluckova-Calzabigiho reforma … viz Gluc- Noverre a jeho reforma … 194–195 kova reforma Pojetí Muzzarelliho … 189 n. Gluckův předchůdce Metastasio … 224– Tendence k pantomimickému vyjád- 225 ření … 202 Belcanto … 167–168 Händelovská operní renesance … 44, 178 Benátská opera … 57 n. Händelův festival (Halle nad Sálou) … 44 Fux versus Zelenka? … 158–160 a italská hudba … 44 Pojetí u Fuxe a Zelenky … 150–158 Hudba a drama … 49–55 Vyzařování … 150–155 Hudba a poezie … 49–55 Benátská škola … 57 Hudební salón … 49–55 Benátsko-neapolská opera Pojetí Helfertovo … 181–184 Instrumentace: Monteverdi … 70–72 Reformní úsilí Händelovo … 163 Instrumentace: Vivaldi … 145–148 Bohemica, hudební … 31–42 Italská anticipace rokoka … 82 Brno a stará opera … viz Opera, stará: Italská nástrojová hudba … 75 n. brněnské interpretační aktivity Italská opera: periody vývoje … 56–60 Calzabigiho reforma … viz Gluckova refor- Italskočeské vztahy v hudbě … viz Českoi- ma talské vztahy v hudbě Concerto grosso … 76 n., 89–93 Corelliho anticipace rokoka … 88–92 Jaroměřice nad Rokytnou … 22 [ 315 ] HUdEBNí kontexty staré Itálie Kastráti … 168, 176 Život … 61–63 Kastráti: přežívání tradice … viz Přežívání A Wagnerova reforma … 70 tradice kastrátů: Rimskij-Korsakov Morava a barokní opera … 22 Koloratura … 169–170 Myslivečkova tendence k Metastasiovi … Komická opera (18. století) … viz Opera 225–243 buffa Myslivečkův pád: hypotézy … 255–256 Kontexty, hudební … 7–293 Konzervatoře v Itálii 18. století … 54 Nadace barokního divadla (Český Krum- Korunovační opera, Praha (1723) … 150– lov) … 14, 150–161 153 Neapolská opera Koželuhův balet La Ritrovata, analýza hud- instrumentace … 170–171 by … 195–203 intermezzo (buffa) … 95–99 Koželuhův balet La Ritrovata, historické podcenění (Helfert, Kretzschmar) … pozadí námětu … 186–189 182 Koželuhův balet La Ritrovata, libreto … semiseria … 98–99 189–195 seria … průběžně Koželuhův balet ve vztahu k Beethovenovi seria (koloratura) … 169 … 202 seria (pohled na formu) … 165–169 seria (reforma A. Scarlattiho) … 164 Lamento d’Arianna (Monteverdi) … 63–64 n. Libretní bohemica … 115–136 Neapolská opera a klasicismus (die Klas- Libreto sik) … 84–85 Kritika Marcellova … viz Osobní rejs- Neapolská operní divadla … 179–180 třík, heslo Marcello, Benedetto Neapolská škola … 57–58 Metastasio a jeho reforma … 219–237 a rokoko … 93 n. Studium interpretačních a scénogra- Nové výzkumy (Mysliveček) … 207 fických poznámek … 127 Il Venceslao (Zeno) … 115–136 Obrazotvornost a hudba (Vico) … 83–84 Il Venceslao: úsudek Václava Černé- Opera stará: brněnské interpretační aktivi- ho … 126–127 ty … 153, 154 Zeno a Corneille … 118 n. reflexívní ráz … 165 n. Zeno a Metastasio … průběžné srov- Orfeus (Monteverdi) … 67–72 návání Zeno a Pariati … 117 Parnasso confuso, Il … viz Zmatek na Par- Zeno a Racine … 118 n. nasu Zeno a Rotrou … 124 n. Pergolesiho tvorba Zeno a Zorrilla … 127 ve vztahu k buffě (intermezzu) … Zenova reforma … 117–120 95–99 Libreto, italské a Corneille … 118 n. ve vztahu k podvrhům a dubiózním Libreto, operní: účast baletní složky … 127 skladbám … 80–81 n. Polemika (s M. Šagiňanovou) … 257–267 Literarizující postoje muzikologie … 8 o vztahu Vivaldiho a Bacha … 147– Literární aspekty libreta … 221–225 148 Pražská opera (18. století) … 15–16 Madrigal, vývoj … 64–65 Provedení (durchführung, die) … 89 n. Medon: problematická inscenace Mysli- Provozovací praxe … viz Aufführungspra- večkova díla … 260–267 xis, die Monteverdi: Arianna … 63–64. Viz též Přežívání tradice kastrátů: Rimskij-Korsa- Lamento d’Arianna kov … 170 Orfeus … 63–74 Psychologická orientace … 7 Reforma madrigalu … 62–67 Reforma opery … 61–74 Rakušanství Myslivečkovo … 254–256 [ 316 ] VĚCNý rejstříK Recitativo accompagnato … 166–167 Vztahy, hudební … 7–293 Recitativo secco … 165–166 Rejstřík tónin … 176–177 Wagnerova reforma a stará Itálie … 56, 162 Rokoko a hudba mimo Itálii … 108–109 Rokoko a „Sturm und drang“ … 86 Zmatek na Parnasu a výtvarná umění … 85 n. Gluck … 247–248 – obecné postoje … 84–85 Gluck (dobové malby v Schönbrun- v hudbě … 75–88 nu) … 247–248 v literatuře … 85 jiná díla hudební … 250 Rudolfinská hudba … 20 Metastasio … 249–250 Ruské pramenné objevy (Mysliveček) … Mysliveček … 253 230, 257–267 Mysliveček (geneze a datace) … 247– 248 římská škola (opera) … 57 Mysliveček (hudební rozbor) … římské hudební knihovny a archívy 248–253 Archivio dei P. P. Filippini … 42 Mysliveček (oscilace mezi kantátou a Biblioteca Casanatense … 42 operou) … 247–253 Biblioteca Corsiniana …42 Mysliveček (předehra k dílu) … 246– Biblioteca del Conservatorio di Santa 247 Cecilia … průběžně Mysliveček – Metastasio (římský Biblioteca Nazionale Centrale Vitto- dobový opis) … 244–246 rio Emanuele … 42 Biblioteca San Giovanni di Laterano … 42 APPENdIx Biblioteca Santa Maria Maggiore … aneb díla nástrojová, komorní, klavír- 42 ní, sólová, ansámblová, orchestrální, Biblioteca Vallicelliana … 42 vokální, operní a oratorní, která uvádí- Salón, hudební … viz Hudební salón me v této naší knize Sloh Barok … 83–84 Abramo ed Isacco (oratorium: Holzbauer) Citový sloh … viz Empfindsamer Stil, … 238 der … 87–105 Abramo ed Isacco (oratorium: Mysliveček) Klasicismus (die Klassik) … 86–87 … 215, 237–239 Rokoko … viz samostatné heslo Accipe coronam quam tibi dominus Rokoko praeparavit in aeternum (Myslive- Sonátová forma (anticipace) … 99 n. ček) … 33 Společnosti, hudební … viz Akademie, Acis and Galatea, HWV 49b (pastorála: hudební Händel) … 175, 251 Sporckovo divadlo … 15 Adriano in Siria (opera: Mysliveček) … Stará opera a česká muzikologie … 16 235–236 Styl … viz Sloh Affetti musicali (nástrojové skladby: Mari- ni) … 73 Šporkovo divadlo … viz Sporckovo divadlo Agnes Sorel (singspiel: Jírovec) … 40 Agrippo, RV 697 (opera: Vivaldi) … 141 „Temno“ (Jirásek – Nejedlý) … 20 Achille in Sciro (opera: Mysliveček) … 235 Trasy, hudební … 11–22 Achille in Sciro (opera: Sarro) … 81 Alcesta (Tesauro) … 11 Vážná opera (18. století) … viz Opera seria Alessandro Severo (opera: Luchini) … 120 Vivaldi a nástrojová hudba … 76 Alessandro Stradella (opera: Flotow) … „Vnitřní“ reforma staré opery (Mysliveček) 173 … 217 Alfonso (opera: Mancini) … 132 [ 317 ] HUdEBNí kontexty staré Itálie Alfonso (opera: Marchesi) … 132 Canzonetty (34) a romance (Jírovec) … 41 Alvilda, regina de’ Goti, RV 696 (opera: Canzoni (36) (Metastasio) … 240 Vivaldi) … 15 Capriccio stravagante (Farina) … 75 Amori di diana e Endimione (opera: Mon- Catone in Utica (opera: Vinci) … 111 teverdi) … 62 Cavaliere Bertone e Mergellina (opera buf- Andante con Variazioni (klavír: Jelínek) … fa: Mancini) … 133 34 Cibavit eos in adipe (Mozart) … 32 Andromeda (opera: Monteverdi) … 63 Cilla, La (opera: Alessandro Scarlatti) … Arianna (opera: Monteverdi) … 63–64 95 Arietta „In questa tomba oscura“ (Václav Ciro, Il (opera: Alessandro Scarlatti) … 164 Jan Tomášek) … 37 Clemenza di Tito, La, KV 621 (opera: Ariovisto (opera: Mancini) … 132 Mozart) … 174 Arlechino, P. xxIV:2 (balet: Koželuh) … Clemenza di Tito, La (opera: Mysliveček) 203 … 233 Armida (opera: Mysliveček) … 215–216 Combattimento di Tancredi e Clorinda Art of Playing on the Violin, The Containing (Monteverdi) … 73 All the Rules Necessary to Attain to a Colombina (opera buffa: Mancini) … 133 Perfection of that Instrument, with Concerti grossi op. 2 (Albinoni) … 88 Great Variety of Compositions, which Concerti grossi op. 6 (Corelli) … 79, 88– also be very Useful to those who Study 93, 98, 103, 110, 111, 112 the Violoncello, Harpsichord (etc.). Concerti grossi op. 6, HWV 319–330 (Hän- Opera Ix. (Geminiani) … 78, 175 del) … 88 Artaserse (opera: Mysliveček) … 232–233 Concerti musicali op. 6 (Torelli) … 76 Artaxerxés (Mysliveček) … viz Artaserse Concertino in G (flauto) (Sammartini) … (Mysliveček) 107 Ascanio in Alba, KV 111 (opera: Mozart) … Concerto, P 165, RV 212, kadence (Vivaldi) 174 … 139 Aspremo (opera: Mancini) … 133 Concerto in fa magg. (L’Autumno), RV 293 Atalanta fugiens (Tesauro) … 11 (Vivaldi) … 198 Attilio Regolo (opera: Hasse) … 220 Concerto in fa min. (L’Inverno), RV 297 Augenarzt, der (opera: Jírovec) … 40 (Vivaldi) … 198 Concerto in sol min. (L’Estate), RV 315 Balet C dur, P. xxIV:3 (Koželuh) … 203 (Vivaldi) … 198 Balet F dur, P. xxIV:3 (Koželuh) … 203 Concerto (La Primavera) [in mi magg.], Ballo delle ingrate, Il (Monteverdi) … 62 RV 269 (Vivaldi) … 198 Barbier von Sevilla (opera: Friedrich Concerto (organ) No 5, g moll, HWV 310 Ludwig Benda) … 38 (Händel) … 27 Bellerofonte (opera: Mysliveček)
Load more

Recommended publications
  • Cecilia Bartoli 3 De Venècia a Sant Petersburg
    Cecilia Bartoli 3 De Venècia a Sant Petersburg DIMARTS, 3 DE NOVEMBRE DE 2015 – 20.30 h Sala de Concerts Cecilia Bartoli, mezzosoprano I Barocchisti Diego Fasolis, director Programa I 54' II 40' Antonio Vivaldi (1678-1741) Baldassare Galuppi (1706-1785) Obertura en Do major, de Farnace (1727) Obertura d’Iphigenia in Tauride (1768) (Allegro) – Andante – Allegro “Gelosia, tu già rendi l’alma mia” Francesco Domenico Araia (1709-c. 1770) Ària de Caio, d’Ottone in villa (1713) “Pastor che a notte ombrosa” “Sol da te, mio dolce amore” Ària de Demetrio, de Seleuco (1744) Ària de Ruggiero, d’Orlando furioso (1727) Pier Luigi Fabretti, oboè Jean-Marc Goujon, flauta Johann Adolf Hasse (1699-1783) “Agitata da due venti” Ària de Costanza, de Griselda (1735) Obertura de La clemenza di Tito (1727) Concerto alla rustica, en Sol major, per a cordes, RV 151 “Se mai senti spirarti sul volto” Allegro – Adagio – Allegro Ària de Sesto, de La clemenza di Tito (1727) “Gelido in ogni vena” “Vò disperato a morte” Ària de Farnace, de Farnace (1727) Ària de Sesto, de La clemenza di Tito (1727) “Sventurata navicella” Ària de Leocasta, de Giustino (1724) Francesco Domenico Araia Hermann Raupach (1678-1741) Obertura de Bellerofonte (1750) Marxa d’Altsesta* (1758) Nicola Porpora (1686-1768) “Idu na smert”* Ària d’Altsesta, d’Altsesta (1758) “Nobil onda” Ària d’Adelaide, d’Adelaide (1723) “O placido il mare”* Ària de Laodice, de Siroe, re di Persia (1760) *La interpretació d’aquestes obres és possible gràcies a l’Arxiu Musical del Teatre Nacional Acadèmic Mariinski (Sant Petersburg), que ha posat a disposició les partitures originals.
    [Show full text]
  • METASTASIO COLLECTION at WESTERN UNIVERSITY Works Intended for Musical Setting Scores, Editions, Librettos, and Translations In
    METASTASIO COLLECTION AT WESTERN UNIVERSITY Works Intended for Musical Setting Scores, Editions, Librettos, and Translations in the Holdings of the Music Library, Western University [London, Ontario] ABOS, Girolamo Alessandro nell’Indie (Ancona 1747) (Eighteenth century) – (Microfilm of Ms. Score) (From London: British Library [Add. Ms. 14183]) Aria: “Se amore a questo petto” (Alessandro [v.1] Act 1, Sc.15) [P.S.M. Ital. Mus. Ms. Sec.A, Pt.1, reel 8] ABOS, Girolamo Artaserse (Venice 1746) (Mid-eighteenth century) – (Microfilm of Ms. Score) (From London: British Library [Add. Ms. 31655]) Aria: “Mi credi spietata?” (Mandane, Act 3, Sc.5) [P.S.M. Ital. Mus. Ms. Sec.C, Pt.2, reel 27] ADOLFATI, Andrea Didone abbandonata (with puppets – Venice 1747) (Venice 1747) – (Venice: Luigi Pavini, 1747) – (Libretto) [W.U. Schatz 57, reel 2] AGRICOLA, Johann Friedrich Achille in Sciro (Berlin 1765) (Berlin 1765) – (Berlin: Haude e Spener, 1765) – (Libretto) (With German rendition as Achilles in Scirus) [W.U. Schatz 66, reel 2] AGRICOLA, Johann Friedrich Alessandro nell’Indie (as Cleofide – Berlin 1754) (Berlin 1754) – (Berlin: Haude e Spener, [1754]) – (Libretto) (With German rendition as Cleofide) [W.U. Schatz 67, reel 2] ALBERTI, Domenico L’olimpiade (no full setting) (Eighteenth century) – (Microfilm of Ms. Score) (From London: British Library [R.M.23.e.2 (1)]) Aria: “Che non mi disse un dì!” (Argene, Act 2, Sc.4) [P.S.M. Ital. Mus. Ms. Sec.B, Pt.4, reel 73] ALBERTI, Domenico Temistocle (no full setting) (Eighteenth century) – (Microfilm of Ms. Score) 2 (From London: British Library [R.M.23.c.19]) Aria: “Ah! frenate il pianto imbelle” (Temistocle, Act 3, Sc.3) [P.S.M.
    [Show full text]
  • De Gamerrovo Libreto K Poslední Opere Josefa Myslivecká
    SBORNÍK PRACÍ FILOSOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERSITY F9 (1965) RUDOLF PECMAN (Brno) DE GAMERROVO LIBRETO K POSLEDNÍ OPERE JOSEFA MYSLIVECKÁ Poslední opera Josefa Myslivečka Medon, král epirský byla před něko­ lika lety provedena v Československu. Její inscenace roku 1961 v opavském Divadle Zdeňka Nejedlého ukázala,1 že jde o dílo svěží invence, leč problema­ tické úrovně libretní. Pokusme se nastínit několik základních otázek, vztahujících se k libretu této Myslivečkovy opery. Znění Myslivečkova Medonta nalezla roku 1958 sovětská spisovatelka Ma- rietta Sagiňanová spolu s historikem umění Alexandrem Grigorjevičem Movšensonem ve Státní knihovně Saltykova-Sčedrina v Leningradu;2 Sagiňanová zjistila, že autorem libreta k této opeře je Ital Giovanni de G a- m e r r a, na jehož texty psali například Johann Christian B a c h, Wolfgang Amadeus Mozart, Antonio Salieri aj.3 Před Myslivečkem zhudebnil de Gamerrovo libreto o Medontovi již italský skladatel Giuseppe S a r t i (1729 až 1802), který o tři léta dříve než Mysliveček napsal stejnojmennou operu: Me- donte, re ďEpiro (provedeno 1777 ve Florencii). Josef Mysliveček (1737—1781) přistoupil ke Gamerrově Medontovi jako zkušený operní skladatel. Látka o epirském králi Medontovi byla podkladem k poslední Myslivečkově opeře; autor ji dokončil a provedl rok před svou smrtí na neúspěšné premiéře o masopustě 1780 v Nobilissimo Teatro a Torre Argentina v Římě.4 De Gamerra zakončuje řadu četných libretistů, na jejichž texty psal Mysliveček svá operní díla. Byli to vedle de Gamerry především Pietro M e- t a s t a s i o,5 dále Giuseppe B o n e c c h i,6 Vittorio Amadeo Cigna-Santi,7 Magliavacca,8 Domenico P e r e 11 i,9 Giuseppe Roccafort e,10, Matteo V e r a z z i11 a ještě další.12 Nelze dnes přirozeně vypátrat důvody, jež přiměly Myslivečka k tomu, aby použil méně známého libreta de Gamerrova k vytvoření opery o Medontovi.13 Hypotetický je názor M.
    [Show full text]
  • Mozart's Grand Tour in Italy
    Introduction Back in the 17th and 18th centuries, people went on grand tours across Europe for a variety of reasons, but mainly to become cultured and cosmopolitan through exposure to classical antiquity, and the spread of new ideas. Perceived as the capital of music, Italy was the destination of young musicians on their grand tours (Sadie, 176). In many ways, Italy was a finishing school for musicians. As Mozart’s Grand Tour was his finishing school, my thesis on Mozart’s Grand Tour of Italy will conclude my studies here at this institution. I hope that this capstone will take the reader on a Grand Tour of Italy to trace the points in Mozart’s journey that were pivotal in his development as a traveler, student, composer, and individual. In a world dominated by social media, we tell our stories all the time, but we cover it in filters. Although Mozart’s story has long been told by generations of biographers, scholars, and musicologists, it too has been filtered. My capstone searches for what principles drive each revision of Mozart scholarship. There is a “long-standing biographical tradition that Mozart was fundamentally a ‘genius-in-isolation,’ largely untouched (except in negative ways) by the world around him” (Eisen, 3). Historically, we have fetishized the idea of a lone Mozart born with talents cultivated away from the public eye. While I can neither assert nor disregard his prodigious skills, I believe that we can somewhat trace Mozart’s development, or at the very least, find what may have influenced him during his Grand Tour.
    [Show full text]
  • Viva La Mamma Gaetano Donizetti (1797-1848)
    TEMPORADA 2020-2021 Ópera LA CENERENTOLA _ROSSINI · PARTÉNOPE _HÄNDEL · LA BOHÈME _PUCCINI · EL OCASO DE LOS DIOSES _WAGNER · EL ÁNGEL DE FUEGO _ PROKÓFIEV · LAS BODAS DE FÍGARO _MOZART · NABUCCO _VERDI ... Danza BALLET NACIONAL DE ESPAÑA · ACOSTA DANZA · BALLET BOLSHÓI Conciertos y Recitales JUAN DIEGO FLÓREZ · ANNA NETREBKO · LISETTE OROPESA · JAKUB JÓZEF ORLINSKI · LANG LANG ... Y mucho más... Una temporada única para seguir haciendo historia en el Real. ABONOS 21/22 / SERVICIO AVÍSAME Escanea este QR para apuntarte al servicio Avísame y nos pondremos en contacto contigo en cuanto salgan a la venta. LE CONVENIENZE ED INCONVENIENZE TEATRALI TEATROREAL.ES · TAQUILLAS · 900 24 48 48 · TFNO. EXCLUSIVO ABONADOS 900 861 352 VIVA LA MAMMA GAETANO DONIZETTI Programa_VivalaMamma_T21-22_150x210+s3mm.indd 1 26/05/2021 16:37:07 HOY EL AGUA NOS LLEVA HACIA UN FUTURO MÁS SOSTENIBLE. Porque hoy, con más de 150 centrales, la energía hidráulica cubre las necesidades de más de 2 millones de hogares como el tuyo. Súmate a la corriente que nos lleva a un mundo mejor para todos. DESCUBRE MÁS EN ENDESA.COM Open power for a brighter future. AF_ENDESA_Teatro Real_150x210+3_HIDRAULICA.indd 1 1/2/21 15:15 1 COMPROMETIDOS CON LA SEGURIDAD DE TODOS Agradecemos su colaboración y rogamos sigan las indicaciones de seguridad Desplácense únicamente por las zonas asignadas: y movilidad establecidas. Acceso Al teAtro servicio de entreActo ZONAS ASEOS ASIGNADOS SERVICIO ENTREACTO FLASH* Se realizará por turnos y zonas en franjas de En cumplimiento de la normativa sani- 15 minutos: taria, el servicio de barras se encuentra Patio Rogamos una vez acceda al edificio, ocu- temporalmente suspendido.
    [Show full text]
  • MITRIDATE, RE DI PONTO, K.87 (74A) Libretto by Vittorio Amedeo Cigna-Santi (1725-1785) After Racine
    2 WOLFGANG AMADEUS MOZART (1756-1791) MITRIDATE, RE DI PONTO, K.87 (74a) Libretto by Vittorio Amedeo Cigna-Santi (1725-1785) after Racine MITRIDATE King of Pontus BARRY BANKS tenor ASPASIA betrothed to Mitridate MIAH PERSSON soprano SIFARE Mitridate’s younger son SOPHIE BEVAN soprano FARNACE Mitridate’s elder son LAWRENCE ZAZZO countertenor ISMENE daughter of the King of Parthia KLARA EK soprano MARZIO a Roman tribune ROBERT MURRAY tenor ARBATE governor of Nymphaea ANNA DEVIN soprano THE ORCHESTRA OF CLASSICAL OPERA Leader: Matthew Truscott Continuo: Steven Devine (harpsichord), Andrew Skidmore (cello), Cecelia Bruggemeyer (double bass) Horn solo: Gavin Edwards IAN PAGE conductor MOZART / MITRIDATE, RE DI PONTO 3 3 MITRIDATE, RE DI PONTO, K. 87 (74A) P CD 1 ACT ONE (70’50) Ouverture Page 1 Allegro 2’03 30 2 Andante grazioso 1’48 30 3 Presto 1’23 30 ATTO PRIMO Scena I 4 Recitativo: “Vieni, Signor” (Arbate, Sifare) 1’49 30 Scena II 5 Recitativo: “Se a me s’unisce Arbate” (Sifare, Aspasia) 2’40 32 6 No. 1, Aria: “Al destin, che la minaccia” (Aspasia) 6’04 34 Scena III 7 Recitativo accompagnato: “Qual tumulto nell’alma” (Sifare) 1’06 34 8 No. 2, Aria: “Soffre il mio cor con pace” (Sifare) 7’35 34 Scena IV 9 Recitativo: “Sin a quando, o Regina” (Farnace, Aspasia) 1’22 35 Scena V 10 Recitativo: “Ferma, o germano” (Sifare, Farnace, Aspasia) 0’48 36 4 MOZART / MITRIDATE, RE DI PONTO 4 Scena VI Page 11 Recitativo: ”All’ire freno, Principi, olà” (Arbate, Sifare, Farnace) 0’33 37 12 No.
    [Show full text]
  • Farnace Interno Light 30 6 21.Pdf
    Progetto5_v 18/12/15 18:51 Pagina 1 the quintessence of the precious gems THEMERCHANTOFVENICE.COMTHEMERCHANTOFVENICE.COM VENEZIAMUSICA e dintorni Lirica e Balletto StagioneLirica e Balletto2020-2021 Stagione 2018-2019 Opera inaugurale MacbethFarnace Teatro La Fenice venerdì 23 novembre 2018 ore 19.00 turno A in Teatrodiretta Malibransu domenicavenerdì 25 novembre 2 luglio 20182021 oreore 15.3019.00 turno B martedìdomenica 27 novembre 4 luglio 2018 2021 ore ore 19.00 17.00 turno D giovedìmartedì 29 novembre 6 luglio 2018 2021 ore ore 19.00 19.00 turno E giovedì 8 luglio 2021 ore 19.00 sabato 1 dicembre 2018 ore 15.30 turno C sabato 10 luglio 2021 ore 17.00 Fondazione Teatro La Fenice sommario La locandina 9 Due titoli simbolici per tornare a una nuova normalità 11 di Fortunato Ortombina Farnace in breve 13 a cura di Maria Rosaria Corchia Farnace in short 15 Argomento 17 Synopsis 20 Argument 23 Handlung 26 Il libretto 29 Storia, tradizione e stile del Farnace 53 di Alessandro Borin Christophe Gayral: «Una storia atemporale, universale e contemporanea» 64 a cura di Leonardo Mello Christophe Gayral: “A timeless, universal and contemporary story” 68 Diego Fasolis: «Farnace, il ‘feticcio’ di Vivaldi» 72 Diego Fasolis: “Farnace, Vivaldi’s ‘obsession’ ” 75 Dall’Archivio storico del Teatro La Fenice 79 a cura di Franco Rossi Materiali Anna Girò, la cantante più amata 87 di Leonardo Mello Biografie 90 Anonimo, ritratto di Antonio Vivaldi [?] (Bologna, Civico Museo bibliografico Musicale). Circa l’identificazione del personaggio raffigurato, v. Michael Talbot,Vivaldi. Fonti e letteratura critica, trad. di Luca Zoppelli, Firenze, Leo S.
    [Show full text]
  • Josef Myslivećek (Geb. Prag, 9. März 1737
    Josef Mysliveček (geb. Prag, 9. März 1737 - gest. Rom, 4. Februar 1781) Concerto in Re Biografische Stationen und analytische Gedanken Josef Mysliveček, der sich ab dem Jahre 1765 konsequent Misliwecek schrieb, studierte anfangs zusammen mit seinem Zwillingsbruder Joachim Philosophie und Literatur an der Prager Karls- Universität. Diese musste er jedoch wegen mangelnder Leistungen wieder verlassen und trat in den elterlichen Müllereibetrieb ein, wo er zum Meister ausgebildet wurde. Danach wandte er sich seiner eigentlichen Passion, der Musik, zu. Erste Kompositionen entstanden in den frühen 1760er Jahren. Im November 1763 reiste Mysliveček nach Venedig, um Komposition und Gesang zu studieren. Zwei Jahre später trat er mit einem ersten Bühnenwerk, der Oper Semiramide an die Öffentlichkeit. In dieser Zeit erhielt er die Beinamen „Il Boemo“ und, wegen seines in Italien unaussprechlichen Nachnamens, „Venatorino“ (kleiner Jäger), eine Italienisierung seines Nachnamens. 1767 gelang Mysliveček mit Il Bellerofonte, einer Oper für das Teatro di San Carlo in Neapel, der Durchbruch als Komponist. Der Erfolg der Oper brachte ihm den Auftrag für die Oper Farnace ein, welche ebenfalls ein Triumph wurde. In dieser Zeit zählte er zu den bestbezahlten Komponisten Italiens, und sein Ruhm breitete sich rasch über ganz Europa aus. 1770 traf Mysliveček in Bologna den 14jährigen Wolfgang Amadeus Mozart, der sich mit seinem Vater auf seiner ersten Italienreise befand, und es entwickelte sich eine freundschaftliche Beziehung. 1773 verzeichnete er seinen größten Erfolg, als mit der Oper Il Demetrio das Teatro dei Quattro Cavalieri in der norditalienischen Stadt Pavia eröffnet wurde. Am 15. März 1775 wurde ihm die Mitgliedschaft in der Accademia Filarmonica zu Bologna zuerkannt, in die kurz zuvor auch Mozart aufgenommen worden war.
    [Show full text]
  • Ottone Trag·Edia
    ".---.... ~.. ~ ----~-------~ OTTONE TRAG·EDIA -. l'er M ufica Da Rapprefcntarfi nel Famofo Teatro Grimani di S. Gio: G rifoClomo • L' ANNO MDCCXVI. Seconda ImprefJione • . IN VENEZIA) M. DCCXV~. Appreffo Marino Roffetti • In Merzeria all' lnft'gna della Pace. /1 i) ~\ 7i ).~f;;'j / ..-' f;: •• 89 Elisabetta Cristina imperatrice regnante. Centurione; Giuseppe ad Arimatea. I text: [Aurelio AureliJ. music: [Johann Adolf] Bologna: Giulio Borzaghi. [1718]. 16 pp. Hasse. Cf. Allacci 397; Sartori 11606. performed at: [Napoli], Teatro di S. Bartolomeo, BlC #56 19 November 1727. names: Elisabetta Cristina (dee); Michele­ 563. "Gesu Nato. Componimento pastorale per Federico d'Althann (dee); Francesco Saracino musica." napoletano (sce). text: Gregario Giacomo Terribilini romano. cast Antonio Barbieri; Gaetano Valletta; music: Antonio Bencini romano. Giustina Turcotti; Barbara Stabile; Anna performed at: Venezia, Congregazione Bagniolesi; Antonia Colasanti. dell'Oratorio di S. Filippo Neri di Venezia, [1760]. roles: Gerone; Eumene; Clotilde; Arpalice; roles: Salomino; Osea; labano. Lisarco; Osmicle. misc.: First perf. at Bologna, 1742. ballets: libretto of unnamed intermezzo printed Venezia:? 1760. 22 pp. between acts: [Grilletta e Porsugnacco] (cf. BlC ct. Sa rtori 11634. #677b). BlC #305 misc.: Hasse's firstname given as "Gio. Adolfo." Napoli: Francesco Ricciardo. 1727. 60 pp. ct. Sartori 11575; Sonneck 554. 564. "Giaele. Oratorio per l'Assunzione della Ble #677a B.ma Vergine." text: Anonymous. music: Giovanni (Battista] Costanzi. 561. "Gerusalemme Distrutta. Dramma sacro performed at: [RomaJ, Collegio Clementino, per musica da rappresentarsi ... la quadragesima [1754]. del 1794 ... " roles: Debbora; Giaele; Baracco. text: Avvocato Sograsii veneziano. music: misc.: Bound in a collection of individually , Niccola Zingarelli di Napoli. paginated oratorios. performed at: Pergola, Regio Teatro di Via della Roma: stamperia del Chracas.
    [Show full text]
  • Transcripts of Dramatic Musical Works in Full Score at the Library of Congress
    TRANSCRIPTS OF DRAMATIC MUSICAL WORKS IN FULL SCORE AT THE LIBRARY OF CONGRESS MUSIC DIVISION Compiled by Susan Clermont Senior Music Specialist Library of Congress Music Division A BIBLIOGRAPHY OF TRANSCRIPTS OF DRAMATIC MUSICAL WORKS IN FULL SCORE AT THE LIBRARY OF CONGRESS This bibliography comprises close to 700 transcripts of dramatic musical works in full score copied from original music manuscripts and early imprints for the Library of Congress’s Music Division between 1903 and 1939. The original sources were located in over three dozen European libraries in Austria, Belgium, France, Great Britain, Germany, Hungary, Italy and Russia. The majority of the operas cited in this document date from the seventeenth and eighteenth centuries; about fifteen percent are reproductions of nineteenth-century works. Also included in this bibliography are transcripts of incidental music for dramas, melodramas, ballets, and pantomimes (see Appendix B). Finally, Appendix C comprises a short list of instrumental works, mostly for viola da gamba, that were transcribed over a two-year period when the parameters of this project were provisionally broadened. In 1902, a new set of guidelines for the systematic development of the newly-reorganized Music Division’s collections was instituted: opera immediately received a considerable share of attention because, “the peculiar condition of opera in the United States seemed to demand that a center of reference and research be created for the students of opera.” [Oscar Sonneck, Dramatic Music: Catalogue of Full Scores…, 1908] Accordingly, a series of “want lists” were compiled; however, when it was determined after a comprehensive search that hundreds of items included on the Music Division’s desiderata list for operas in full score were unprocurable in manuscript or print versions, the option of contracting copyists to generate transcripts was explored.
    [Show full text]
  • Josef Myslivećek
    Josef Mysliveček (geb. Prag, 9. März 1737 - gest. Rom, 4. Februar 1781) Sinfonia in Re Biografische Stationen und analytische Gedanken Josef Mysliveček, der sich ab dem Jahre 1765 konsequent Misliwecek schrieb, studierte anfangs zusammen mit seinem Zwillingsbruder Joachim Philosophie und Literatur an der Prager Karls- Universität. Diese musste er jedoch wegen mangelnder Leistungen wieder verlassen und trat in den elterlichen Müllereibetrieb ein, wo er zum Meister ausgebildet wurde. Danach wandte er sich seiner eigentlichen Passion, der Musik, zu. Erste Kompositionen entstanden in den frühen 1760er Jahren. Im November 1763 reiste Mysliveček nach Venedig, um Komposition und Gesang zu studieren. Zwei Jahre später trat er mit einem ersten Bühnenwerk, der Oper Semiramide an die Öffentlichkeit. In dieser Zeit erhielt er die Beinamen „Il Boemo“ und, wegen seines in Italien unaussprechlichen Nachnamens, „Venatorino“ (kleiner Jäger), eine Italienisierung seines Nachnamens. 1767 gelang Mysliveček mit Il Bellerofonte, einer Oper für das Teatro di San Carlo in Neapel, der Durchbruch als Komponist. Der Erfolg der Oper brachte ihm den Auftrag für die Oper Farnace ein, welche ebenfalls ein Triumph wurde. In dieser Zeit zählte er zu den bestbezahlten Komponisten Italiens und sein Ruhm breitete sich rasch über ganz Europa aus. 1770 traf Mysliveček in Bologna den 14jährigen Wolfgang Amadeus Mozart, der sich mit seinem Vater auf seiner ersten Italienreise befand und es entwickelte sich eine freundschaftliche Beziehung. 1773 verzeichnete er seinen größten Erfolg, als mit der Oper Il Demetrio das Teatro dei Quattro Cavalieri in der norditalienischen Stadt Pavia eröffnet wurde. Am 15. März 1775 wurde ihm die Mitgliedschaft in der Accademia Filarmonica zu Bologna zuerkannt, in die kurz zuvor auch Mozart aufgenommen worden war.
    [Show full text]
  • Venetian Opera Libretti Reel Listing
    Venetian Opera Libretti Reel Listing B., G. [Badoaro, Giacomo] Gr; Sal; NG (text); Busenello, Gio. Francesco (text); [Cavalli, [Monteverdi, Claudio] Gr; Sal; NG (music). Francesco] Gr; Sal; Son; NG (music). Il Ritorno d'Ulisse in Patria. Gli Amori D'Apollo, E Di Dafne. 1641 Venetia Appresso Andrea Giuliani Si vende da 1640-41 no. 8; di G. B. G. V.; 60 leaves, pp. [1-120]. Giacomo Batti Libraro in Frezzaria. MDCLVI Entirely manuscript; all pages unnumbered.; 1640-41 no. 1; 34 leaves, pp. [4] 1-64. Page 36 Prologue and five acts (I.9 II.7 III.7 IV.3 V.10).; Act misnumbered 32.; Prologue and three acts (I.8 II.8 III scene 3 contains a ballo.; 1. Qui escono 8 Mori III.6).; Prologue ends with a ballo; Act I scene 4 and che fanno un Ballo Greco cantato con li seguenti Act III scene 5 contain balli.; 1. Ballo de Fantasmi; 2. versi.; Title page [1]; "Interlocutori" [3]; "Prologo" Ballo [di Ninfe e Pastorelli]; 3. Ballo de Fiori; Title [4-5]; text [5-120]. page [1]; dedication by Gio. Francesco Busenello to "Eminentissimo Prencipe" [Cardinal Ottoboni, see Genre: [unspecified genre] no. 52], dated Venice, 10 September 1656 ([3-4] 1- Roles: Prologo Il Fato, La Prudenza, La 5); "Argomento" (6-7); "Interlocutori" and "Indice Fortezza; Giove, Nettuno, Minerva, Giunone, delle Opere" (8); "Prologo" (9-10); text (11-64). Mercurio, Ulisse, Penelope, Telemaco, Antino, Pisandro, Anfinomo, Eurimaco, Genre: Rappresentati In Musica Melanto, Eumete, Iro, Ericlea, Choro di Roles: Prologo Sonno, Panto, Itaton, Morfèo; Naiadi, Choro di Sirene, Choro di Nereidi, Titon, Aurora, Cirilla Vecchia, Alfesibèo, Choro di Celesti, Choro di Maritimi, Choro di Dafne, Filena, Cefalo, Apollo, Procri, Penèo, Feaci, Choro di Itacensi Pan, Giove, Venere, Amore, Choro di Ninfe, Theater: [S.
    [Show full text]