MASARYKOVA UNIVERZITA Volební Podpora Afd Ve Vybraných Zemích

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra politologie

Volební podpora AfD ve vybraných zemích Německa

Bakalářská práce

Karin Chrastilová

Vedoucí práce: Mgr. Michal Pink, Ph.D. UČO: 414828 Obor: Politologie Imatrikulační ročník: 2013 Brno, 2016

Prohlášení o autorství práce

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Volební podpora AfD ve vybraných zemích Německa vypracovala samostatně a použila jsem pouze zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně dne 3. 5. 2016 ……......

Karin Chrastilová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Michalu Pinkovi, Ph.D. za jeho trpělivost, pomoc a cenné rady, kterých se mi během vytváření práce pravidelně dostávalo.

Anotace Náplní této bakalářské práce je především identifikace území volební podpory a území supervolební podpory německé politické strany Alternativy pro Německo. Zkoumány jsou poslední konané volby do Spolkového sněmu, poslední konané volby do Evropského parlamentu a poslední konané volby do Zemských sněmů. Těch se od roku 2013 uskutečnilo celkem jedenáct, já ovšem, na základě níže popsaných kritérií zkoumala jen šest. Výstupem této práce bude posudek, zdali AfD volí spíše občané z měst či venkova. Jedná se tedy o jednu z Rokkanových konfliktních linií – město vs. venkov.

Klíčová slova

Spolková republika Německo, volební geografie, volební podpora, Alternativa pro Německo

Annotation

This bachelor thesis deals mainly with identification of the “areas of electoral support” and “areas of super electoral support” of the German political party Alternative for Germany. This work is dealing with the issue of the last held elections to the Bundestag, last European Parliament elections and the last elections for provincial assemblies. From 2013 those have been eleven. However I, based on the criteria described below, investigated (examinated) only six. The outcome of this work will be report clarifying whether AfD is chosen by the citizens of the towns or of rural areas. It is therefore one cleavage of Rokkan - city vs. countryside.

Keywords

The Federal Republic of Germany, electoral geography, electoral support, Alternative for Germany

Obsah Úvod ...... 7 Použité metody ...... 10 Spolková republika Německo ...... 11 Základní informace ...... 11 Politický systém a jeho vývoj od roku 1990 ...... 11 Nejvýznamnější politické strany ...... 12 Volební systémy ...... 13 Spolkový sněm (Bundestag) ...... 13 Evropský parlament ...... 13 Zemský sněm (Landtag) ...... 14 Alternativa pro Německo (AfD) ...... 15 Vznik strany ...... 15 Charakteristika strany a její sklony k populismu ...... 15 Program strany ...... 18 Nejvýraznější členové strany ...... 20 Výsledky voleb ...... 23 Volby do Spolkového sněmu 2013 ...... 23 Volby do Evropského parlamentu 2014 ...... 24 Volby do Zemských sněmů ...... 25 Volby do Zemských sněmů 2013 ...... 25 Volby do Zemských sněmů 2014 ...... 26 Volby do Zemských sněmů 2015 ...... 28 Volby do Zemských sněmů 2016 ...... 30 Volební podpora a volební geografie Alternativy pro Německo ...... 32 Volby do Spolkového sněmu 2013 – Volební podpora AfD z geografického hlediska ...... 33 Volby do Evropského parlamentu 2014 ...... 36 Volby do Zemských sněmů 2014 – Sasko, Durynsko a Braniborsko ...... 37 Sasko ...... 37 Durynsko ...... 39 Braniborsko ...... 40 Volby do Zemských sněmů 2016 – Bádensko – Württembersko, Sasko – Anhaltsko a Porýní – Falc42 Bádensko – Württembersko ...... 42

Sasko – Anhaltsko ...... 43 Porýní – Falc ...... 45 Závěr ...... 47 Seznam použitých zdrojů ...... 52

Počet znaků: 73 881

Úvod Ve své bakalářské práci, jak již název napovídá, zkoumám volební podporu nového politického subjektu a parlamentní strany Alternativy pro Německo. Zkoumání volebních výsledků a především pak volební podpory z geografického hlediska je jednou z disciplín oboru politologie. Již v minulosti se touto problematikou zabývalo mnoho autorů, studentů a politologů, bylo tedy na toto téma napsáno spousty prací, které se orientovaly především na volební geografii států či samotných polických stran v Evropě či USA. Já jsem si taktéž vybrala evropskou politickou stranu. Výběr mého tématu byl dán především jeho aktuálností a zároveň určitou neotřelostí. Nikdo v roce 2013 nepředpokládal tak rychlou a zvyšující se popularitu strany Alternativy pro Německo. V první polovině roku 2016 má AfD zastoupení již v šesti spolkových zemích, tedy v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Porýní – Falci, Bádensko – Württembersku, Sasko – Anhaltsku a ve dvou svobodných hanzovních městech Hamburku a Brémách. V současnosti se také strana Alternativa pro Německo může pyšnit sedmi zástupci v Evropském parlamentu. Z důvodu aktuálnosti tématu a nepříliš velkému množství odbornější literatury jsem byla nucena čerpat mnohé informace z novinových a internetových článků jako například z internetového portálu České televize či portálu iDnes. Dále jsem čerpala především z webových stránek Alternativy pro Německo a z internetových stránek Der Bundeswahlleiter, kde jsem nalezla všechny potřebné údaje o volebních výsledcích, popřípadě mi vypomohly webové stránky jednotlivých spolkových zemí. Co se týče knižních zdrojů, nejvíce mi posloužila kniha od Martina Jeřábka - Srovnání politických systémů Německa a Rakouska, která obsahuje všechny potřebné informace o politickém a volebním systému Německa. Dále bych ráda jmenovala knihu od Víta Hlouška, Lubomíra Kopečka, Romana Chytilka a Maxmiliána Strmisky – Politické strany moderní Evropy, ze které jsem čerpala především informace ohledně německých politických aktérů a jejich volebních výsledků, kterých v minulosti dosáhli. Jak jsem se již výše zmínila, politická strana Alternativa pro Německo je jednou z nejmladších politických stran, které se na německé politické scéně nacházejí. Přesto již bylo napsáno o tomto nováčkovi mezi politickými stranami několik titulů, které vyšly v knižní podobě. První knihu o Alternativě pro Německo, kterou bych ráda zmínila, napsal již v roce 2013 Hagen Ernst. Titul nese název Alternative für Deutschland oder Alternative gegen Deutschland, tedy Alternativa pro Německo nebo Alternativa proti Německu. Kniha byla

7 napsána záhy poté, co politická strana vznikla, nalezneme tedy v ní odpovědi na otázky typu: Co ve skutečnosti je Alternativa pro Německo? Není vznik této strany podvod? Atp. Dále v knize nalezneme srovnání Alternativy s ostatními protestními stranami jako například s Pirátskou německou stranou nebo stranou Schill – Partei. Další knihou, která se nějakým způsobem vyjadřuje k existenci strany, je kniha od Alexandra Häuslera, jež vyšla počátkem roku 2016. Kniha nese název Alternative für Deutschland – Programmatik, Entwicklung und politische Veortung, tedy Alternativa pro Německo – program, vývoj a politické zařazení. Hlavním cílem této práce je tedy volebně – geografická analýza podpory euroskeptické strany Alternativa pro Německo. Po sepsání této práce bych ráda došla k závěrům, které zodpoví na následující výzkumné otázky: 1) Jaké je území volební podpory a území supervolební podpory Alternativy pro Německo ve volbách do Spolkového sněmu, jež se konaly v roce 2013? 2) Jaké je území volební podpory a území supervolební podpory Alternativy pro Německo ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014? 3) Jaké je území volební podpory a území supervolební podpory Alternativy pro Německo ve volbách do Zemských sněmů vybraných zemí? 4) Jaká je volební podpora AfD z hlediska konfliktní linie město - venkov? Poslední výzkumnou otázku shledávám pro mou práci klíčovou, a to zejména z toho důvodu, že odpověď na ní bude východiskem této bakalářské práce. Volební systém v Německu umožňuje německým voličům využívat při volbách dva hlasy. Jeden hlas (Erstestimme) odevzdává občan jednotlivci, ten druhý (Zweitestimme) je určen pro politickou stranu jako celek. Když se zaměříme na volební výsledky AfD zjistíme, že úspěšnější složkou pro tuto polickou stranu je hlas druhý, a z toho důvodu jsem se rozhodla zkoumat právě ten a první hlas vynechat. Tento fakt lze vypozorovat ve výsledcích všech voleb, ve kterých se strana ucházela o mandát. Jako příklad je možné uvést první volby, kterých se Alternativa účastnila. Jedná se o volby do Spolkového sněmu, kdy AfD v prvním hlase získala 1,9 % a ve druhém 4,7 %. Předmětem mého výzkumu budou poslední konané volby do Spolkového sněmu a do Evropského parlamentu a volby do Zemských sněmů, které se konaly od roku 2013 a zároveň byly pro ústřední stranu této práce úspěšné. Jedná se tedy o ty volby, ve kterých strana získala mandát. Taktéž jsem ze svého zkoumání vyloučila samostatná spolková města, jelikož je nelze rozdělit na tolik územních jednotek jako ostatní spolkové země a současně jejich výsledky územní volební podpory nemohou odpovědět na hlavní stanovenou otázku mé práce. Struktura této bakalářské práce je následující. Na úvod mé bakalářské práce jsem uvedla několik základních informací o Spolkové republice Německo a jejím politickém a stranickém systému. Neméně významnou součástí je podkapitola, která se podrobněji věnuje

8 vybraným volbám, které lze označit pro tuto bakalářskou práci jako klíčové. Jedná se tedy o princip voleb do Spolkového sněmu, do Evropského parlamentu a způsoby voleb do Zemských sněmů. Ne náhodou píši způsoby, neboť princip voleb do Zemských sněmů se liší země od země. Druhá hlavní kapitola je věnována přímo Alternativě pro Německo. Zde se zaměřuji na genezi a okolnosti vzniku této politické strany, ideologickému přesvědčení jejích členů a v neposlední řadě také shrnuji volební program, jejž strana uvedla na svých webových stránkách. Kandidátům Alternativy pro Německo věnuji v této kapitole taktéž svou pozornost. Jsou zde představeni čtyři přední představitelé, ať již současní či bývalý, euroskeptické strany. Jedná se o zakladatele strany Berndta Luckeho, velice radikální a současnou předsedkyni strany Frauke Petry, doktora Jörga Meuthena, člena strany a zástupce AfD pro Spolkovou zemi Bádensko – Württembersko, a v této práci posledního jmenovaného člena Alternativy Alexandra Gaulanda, který reprezentuje a zastupuje stranu v braniborském Zemském sněmu. V případě AfD se často mluví o populistické straně, z tohoto důvodu jsem se rozhodla alespoň okrajově téma populistických stran nastínit. Součástí dané kapitoly je tedy kratší zhodnocení, zdali Alternativu lze opravdu považovat za populistickou. K vyjádření k dané problematice mi vypomohl článek od doktora Havlíka a doktorky Pinkové, který byl zveřejněn v časopise Rexter. Další část je orientována na poslední uskutečněné volby do Spolkového sněmu, volby do Evropského parlamentu a volby vybraných Zemských sněmů, které splňují již výše definovaná kritéria. Kapitola je dále doplněna o přehledné a jasné tabulky ukazující výsledky jednotlivých probíraných voleb. Tabulky jsou mé vlastní, údaje jsou čerpány z německého portálu Der Bundeswahlleiter a oficiálních webových stránek jednotlivých Spolkových zemí. Poslední část mé bakalářské práce je věnována přímo výzkumu, v tomto případě zjišťování území volební a supervolební podpory Alternativy pro Německo. Pro zpracování přehledné volební geografie této německé politické strany jsem na základě volebních výsledků všech zmiňovaných voleb vytvořila mapy, které nám srozumitelně ukazují, kde se strana těší větší oblibě, či kde se straně příliš nedaří. Tyto mapy jsou doplněny legendami pro usnadnění orientace v nich. V závěru práce se pokusím odpovědět na položené výzkumné otázky a následně stručně shrnout a zhodnotit dosažené výsledky mé práce.

Použité metody

Metodika vlastní analýzy byla vytvořena na základě zkoumání volební a supervolební podpory nově vzniklého politického subjektu, Alternativy pro Německo, a to v příslušných volebních jednotkách. Jelikož ve své práci zkoumám tři různé typy voleb, a to volby do Zemského sněmu, volby do Evropského parlamentu a volby do Zemských sněmů, úrovně a volební jednotky se liší. Při volbách do Spolkového sněmu jsou stanoveny volební obvody, jejichž počet je roven 299. Naopak pro volbu do Evropského parlamentu je Spolková republika Německo rozčleněna na 402 volebních okrsků. Spolkové země jsou pro volbu do svých Zemských sněmů rozděleny na několik obvodů, jejichž počet je vždy stanoven dle velikosti a lidnatosti dané země (Portál Der Bundestagwahlleiter 2016). Území volební podpory se počítá tak, že se sestupně sečtou volební výsledky, tedy platné hlasovací lístky, jež byly dané straně uděleny ve zkoumaných volbách, a v oblasti, kde strana dosáhla 50% z celkového počtu stranou získaných hlasů, nalezneme její území volební podpory. Výsledků území supervolební podpory dosáhneme obdobně. Rozdíl je v tom, že území supervolební podpory představuje oblasti, kde strana získala 25% z celkového počtu stranou získaných hlasů (Jehlička a Sýkora 1991: 84; Šaradín 2006: 248). Při zkoumání volební podpory AfD použiji tedy výše zmiňovanou metodu, jež poprvé představili čeští autoři Petr Jehlička a Luděk Sýkora ve svém článku Stabilita regionální podpory tradičních politických stran v českých zemích (1920-1990) z roku 1991. K lepší orientaci v práci poslouží mnou vytvořené mapy, které demonstrují volební podporu Alternativy pro Německo v určených zkoumaných volbách. Ke každé mapě je také připojena legenda, která napomáhá k pochopení dané mapy a lepší orientaci v ní. K této kartografické stránce práce mi posloužil počítačový program QGIS. Jedná se tedy o program, ve kterém lze, pomocí vektorových vrstev, vytvořit přehlednou mapu vyznačující volební podporu politické strany či politických stran. Na konci mé práce by tedy měly být zodpovězeny čtyři stanovené výzkumné otázky a východiskem této práce bude skutečnost, zdali volí AfD spíše občané z měst či z venkovských částí. Je tedy nutno definovat pojem „město“ a pojem „venkov“. Za město budu v této práci považovat hlavní města jednotlivých zemí a dvě až tři další největší města. Za venkov pak budu pokládat zbylé oblasti s koncentrací menších měst či obcí.

Spolková republika Německo

Základní informace

Německo se nachází ve střední části Evropy a sousedí s dalšími devíti evropskými státy. Na severu hraničí s Dánskem, na východě s Polskem a Českou republikou, jižní hranici má společnou s Rakouskem a Švýcarskem, na jihozápadě sousedí s Francií a Lucemburskem, severozápad země hraničí s Belgií a Nizozemím (Nový atlas světa 1994: 28 a 29). Rozloha SRN činí 356 910 km2 a počet obyvatel 82 079 000. Hlavním městem je Berlín (Lye 2002: 220). Spolková republika Německo je federativní republika, která se skládá z šestnácti spolkových zemí. Jsou to: Bádensko – Württembersko, Bavorsko, Braniborsko, Sasko, Dolní Sasko, Durynsko, Hesensko, Meklenbursko – Přední Pomořansko, Porýní - Falc, Sársko, Sasko - Anhaltsko, Severní Porýní – Vestfálsko, Šlesvicko – Holštýnsko a tři svobodné městské státy Berlín, Hamburk a Brémy (Portál Bundesrat 2016).

Politický systém a jeho vývoj od roku 1990

Po druhé světové válce bylo Německo rozděleno nejprve na čtyři a později na dvě části, a to na západní, která byla pod správou západních mocností, a východní, jež byla pod sovětskou správou. Odtud pak pocházejí názvy SRN (území pod správou západních mocností) a NDR (území pod správou sovětské mocnosti). (Kostlán, Moravcová, Vaníček 2000: 274 a 375). Roku 1989 došlo postupně k pádu komunistických režimů ve východní Evropě a NDR nebylo výjimkou. Dne 3. 10. 1990 byla podepsaná smlouva o sjednocení, k SRN tak přistoupily země NDR, která následně zanikla. Tím došlo ke vzniku Spolkové republiky Německo v její současné podobě (Kostlán, Moravcová, Vaníček 2000: 375). Od roku 1990 se tak začala formovat společná a demokratická politika všech spolkových německých zemí. Německo je tedy federativní republikou se zavedenou parlamentní demokracií. Hlavou státu je prezident, který je do svého úřadu volen Spolkovým shromážděním. Mandát prezidenta trvá pět let a tentýž kandidát smí být zvolen pouze dvakrát za sebou. Jeho pravomoci jsou spíše ceremoniálního řádu. Hlavními úkoly

11 prezidenta jsou reprezentace státu na venek a jmenování kancléře či kancléřky (Jeřábek 2010: 39). Zákonodárnou mocí disponuje parlament, který se nazývá Bundestag (Spolkový sněm). Lze jej vnímat jako ekvivalent k naší Poslanecké sněmovně. Bundestag má 614 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let v přímých, tajných, svobodných a rovných volbách (Jeřábek 2010: 81). Vedle Spolkového sněmu je ještě Bundesrat (Spolková rada). V té zasedá 69 delegátů spolkových zemí, kteří jsou do svého úřadu jmenováni zákonodárnými sbory taktéž na dobu čtyř let. Na první pohled se může zdát, že v případě Německa se jedná o asymetrický bikameralismus, tedy o, z pohledu pravomocí, nerovný dvoukomorový parlament. Pravda je ovšem jiná. V případě německého parlamentu se jedná o dva naprosto samostatné orgány a pouze Spolkový sněm má charakter legislativního orgánu. Jako jediný orgán na federativní úrovni je volen přímo a jeho poslanci mají zastupitelský mandát (Jeřábek 2010: 80). Vláda v Německu je tvořena ministry, které jmenuje prezident na návrh kancléře. Členové vlády se scházejí na pravidelných zasedáních a jejich hlavním úkolem je příprava návrhů zákonů, které posléze předkládají parlamentu (Jeřábek 2010: 57 - 58).

Nejvýznamnější politické strany

Mezi hlavní politické strany Spolkové republiky Německo patří Křesťanskodemokratická unie (CDU) spolupracující se svou sesterskou bavorskou stranou CSU a Strana sociálních demokratů (SPD). Můžeme říci, že o prvenství ve volbách soutěží právě a jen tyto dvě strany. Vždyť i do roku 1983 se o německém stranickém systému mluvilo jako o systému dvou a půl strany. Dvě hlavní strany – CDU a SPD se střídaly u moci a ve většině případů pro získání většiny vytvořily koalici s další zajímavou německou stranou – Svobodnou demokratickou stranou, zkráceně FDP (Strmiska 2005: 298). Další strana, jež stojí za zmínku je Svaz 90/Zelení, kterým v posledních letech stoupají preference, nicméně vnímat je jako konkurenta CDU či SPD prozatím nelze (Strmiska 2005: 303). Další stranou, kterou je nutno zmínit, je Die Linke, jejíž volební výsledky se pohybují, podobně jako u Svazu 90/Zelení, kolem 10 - 11% (Gallagher, Laver a Maier 2011: 205).

Volební systémy

Spolkový sněm (Bundestag) Kandidáti do Spolkového sněmu jsou voleni v přímých, tajných, všeobecných, svobodných a rovných volbách. Volby probíhají každé čtyři roky a je zde využit systém poměrného zastoupení spojený s konkrétním výběrem osob, který se v odborné literatuře nazývá jako personalizovaný poměrný systém (Jeřábek 2010: 81). Právo volit mají osoby starší 18let a ucházet se o zvolení do Spolkového sněmu mohou ti občané Německa, kteří dovršili věku 21 let (Portál Der Bundeswahlleiter 2016). Voliči při volbě do Spolkového sněmu disponují celkem dvěma hlasy. Tím první hlasem jsou oprávněni volit jednoho konkrétního kandidáta a tím druhým politickou stranu. Podmínkou obsazení křesel ve Spolkovém sněmu je překročení uzavírací pětiprocentní klauzule nebo zisk alespoň tří přímých mandátů (Jeřábek 2010: 82 -83).

Evropský parlament Spolková republika Německo je jednou z členských zemí Evropské unie, respektive členem předchozích Evropských společenství, a to již od roku 1958. Jedním z orgánů Evropské unie je Evropský parlament, který reprezentuje občany Evropské unie a spolu s Radou Evropské unie a Evropskou komisí vykonává moc zákonodárnou (Portál Evropská unie 2016). Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let na základě poměrného volebního systému a kandidáti jsou voleni přímo. V případě Německa se volí do Evropského parlamentu za pomoci kandidátních listin bez preferenčního hlasování, každý volič má jen jeden hlas a omezovací volební klauzule ustanovena není, ačkoliv ještě v nedávné minulosti byla. Ústavní soud ji ovšem označil za protiústavní a musela tak být zrušena (Fiala a Pitrová 2008: 329; portál Der Bundestagwahlleiter 2016).

Zemský sněm (Landtag) Stejně jako do Spolkového sněmu, i do Zemských sněmů jsou kandidáti voleni ve všeobecných, tajných, rovných a přímých volbách. Taktéž pětiprocentní omezovací klauzule zůstává stejná. V dalších parametrech se ovšem volební systémy značně liší. Jsou definovány v ústavách a ve volebních zákonech dané země. Volební období zástupce v Zemském sněmu je tedy buď čtyřleté, nebo pětileté. V některých zemích disponují voliči pouze jedním hlasem, v jiných zase dvěma, díky kterým jsou oprávněni volit jak jednotlivce, tak politickou stranu. Další rozdíly lze vypozorovat v počtu zastupitelů, kteří v Zemských sněmech zasedají či v metodě přepočtu hlasů na mandáty. Kromě toho v některých spolkových zemích existují volební výjimky pro etnické menšiny. Ty usnadňují zástupcům těchto menšin získat mandát do daného Zemského sněmu (Portál Der Bundeswahlleiter 2016).

Alternativa pro Německo (AfD)

Vznik strany

Alternativa pro Německo (německy Alternative für Deutschland) je politická německá strana, která vznikla v únoru roku 2013 jako reakce na dluhovou krizi v eurozóně. Za jejího zakladatele je považován profesor ekonomie Bernd Lucke, který ovšem po dvou letech stranu opustil po stranickém sjezdu v Essenu, kde její členové vyjádřili větší loajalitu Frauke Petriové, která se následně stala předsedkyní strany (Portál Český rozhlas 2016).

Charakteristika strany a její sklony k populismu

Alternativa pro Německo je pravicová, euroskeptická, národně konzervativní a ekonomicky liberální strana (Portál Alternative für Deutschland 2016). Po zvolení Frauke Petriové je možné konstatovat, že se AfD vyznačuje silnou xenofobní nacionalistickou politikou a ostře vystupuje proti kancléřce Angele Merklové a její azylové politice (Portál Eurozprávy 2016). Mnozí se o straně vyjadřují jako o straně populistické. Lze ji opravdu za takovou považovat? Ke zhodnocení, zdali se jedná o populistickou stranu, mi dopomohl článek od Vlastimila Havlíka a Anety Pinkové, jež můžeme najít v časopise Rexter. Populismus má v současnosti spíše negativní konotace a za populistické strany jsou často označovány radikálně – pravicové strany či naopak ty krajně levicové (ex)komunistické (Havlík a Pinková, časopis Rexter 2012). Dále se populistické strany vyznačují tím, že je nelze ideologicky zařadit jiným způsobem, nežli analýzou jejich oficiálních dokumentů či rétoriky jejich vůdců. Tato problematika se týká dalšího z rozlišovacích znaků populismu. Dodnes nelze přesně určit, zdali se v případě populismu jedná o plnohodnotnou ideologii, nebo o pouhou komunikační strategii, či o tzv. thin-centered ideologii, což je ideologie, která nenabízí komplexní vizi společnosti, ale soustředí se jen na určité její aspekty. Z důvodu toho, že populistické strany je možno ideologicky zařadit jen zmiňovanou analýzou, je tedy zbytečné rozlišovat mezi populismem jako thin-centered ideologii, plnohodnotnou ideologii či komunikační strategií. V praxi je téměř nemožné je spolehlivě identifikovat (tamtéž).

Klíčové jsou tedy otázky, jaké strany lze pokládat za populistické a jaká míra jejich využívání nás opravňuje k tomu, abychom je tak nazývali. Na první otázku nám dopomůže Panizza a jeho koncept analytického jádra populismu. Toto jádro je tvořeno třemi vzájemně a úzce propojenými charakteristikami. První charakteristika se týká konstrukce lidu a elit jako homogenních entit, na ni navazuje druhá, jež pojednává o zdůraznění antagonizmu vztahu mezi lidem a elitami. Třetí charakteristika vyjadřuje chápání lidu jako morálně nezkaženého suveréna (tamtéž). Ústředním bodem celé ideje populismu je samozřejmě lid. Ten má vystupovat jako monolitická skupina, která má společné zájmy. Populismus odmítá rozdělení občanů do tříd na základě jejich charakteristik, např. dle vyznání. Občané neboli obyčejný lid pak bojuje proti elitě, která jej sužuje a omezuje jejich zájmy. A to je ten podstatný prvek populismu (tamtéž). Téma populismu je velmi kontroverzní a rozporuplné a jen těžko odhadnout, zda opravdu zkoumaná strana vykazuje známky populismu či nikoliv. Za populismus nelze rozhodně považovat deklaraci zájmu lidu, nýbrž jen striktně vyhraněný boj lid vs. elita. Populismus by dále neměl být zaměňován s demagogií a už vůbec by neměl být spojován s politikou stran, které slibují nesplnitelné (tamtéž). Lze tedy označit Alternativu pro Německo za populistickou stranu? Rozhodně ano, a to hned z několika důvodů. Nejprve bych vzala v potaz samotnou ideologickou orientaci strany. V případě Alternativy rozhodně není pochyb, že se jedná o krajně pravicovou politickou stranu, hájící zájmy německých občanů. Lze si taktéž povšimnout konstrukce onoho boje mezi obyčejným lidem a elitou. V tomto případě obyčejný lid představuje německý národ, jenž je „pod diktátem“ proimigrační politiky současné kancléřky a předsedkyně strany CDU Angely Merkelové a jejích sympatizantů. Německý národ je tedy ze strany Alternativy vnímán jako homogenní skupina, jejímž společným zájmem je prosperita státu. Což jeden z dalších znaků populismu. Jiné politické strany, označeny za nepopulistické, hájí zájmy určité skupiny. Například sociální demokraté sledují zájmy státních zaměstnanců, občanů s nižšími příjmy či bez zaměstnání. Alternativa se profiluje jako strana hájící zájmy všech Němců. Dalším ukazatelem toho, že se jedná o populistickou stranu, je snadná kombinovatelnost thin – centered ideologie s jinými plnohodnotnými ideologiemi, mezi kterými nechybí ani nacionalismus, jež je v případě Alternativy více než viditelný. Nacionalismus strany se vyznačuje silnou xenofobní politikou namířenou především proti uprchlíkům, kteří v současné době údajně v neúnosném počtu obývají území Německa.

Vzezření Alternativy pro Německo lze přiřadit a označit jako identické s klasifikací populismu dle Pop – Elechese. Ten totiž populistické strany ze střední a východní Evropy rozděluje do dvou kategorií, a to na mainstreamové a neortodoxní. Mainstreamové jsou takové, jejichž volební apel je slučitelný se současnými ideologiemi západních demokracií. Mluvíme tedy o umírněných populistických stranách. Naopak neortodoxní populistická strana je spojena s extremistickými tendencemi. Eleches definoval celkem čtyři typy neortodoxních stran. Jedním z těchto typů je nacionalistický populismus, který můžeme přisoudit i AfD. Tento populismus charakterizoval Eleches jako boj obyčejného lidu proti zkorumpované a zkažené elitě s určitými prvky nacionalismu, nicméně ten není to jediné, oč stranám, jež vykazují rysy nacionalistického populismu, jde (Havlík a Pinková, časopis Rexter 2012). Pomalu se dostávám k hlavním dvěma proudům populismu. Vlastimil Havlík ve svém článku rozděluje populistické strany na identitárně populistické strany a parciálně populistické strany. První z termínů označuje strany, které odmítají zařazení z hlediska ideologie. V podstatě přijímají ideu, že stojí kdesi mimo klasické politické spektrum. Tyto strany se dále ztotožňují s bojem proti politice elity, která je zrovna u moci. Vystupují tedy jako ochránci utlačovaných občanů (tamtéž). V protikladu k této skupině populistických stran definoval Havlík druhou skupinu, a to parciálně populistické strany. Parciálně populistické strany se samy hlásí k nějaké ideologii, typickým příkladem těchto stran jsou radikální pravicové strany. Dále je pro tyto politické strany typická absence plošné kritiky elit a jejich populistický apel je permanentní součástí stranických projevů. Vstupu parciálně populistických stran do politické arény napomáhají nepříznivé vnější faktory, jako například ekonomická či migrační krize (tamtéž). Do které z těchto dvou skupin lze ale zařadit Alternativu pro Německo? Porovnáme li vlastnosti a charakter AfD s výše uvedenými typy, zjistíme, že Alternativa v sobě uchovává znaky jak identitárně populistických stran, tak znaky parciálně populistických stran. Shodu s identitárně populistickými stranami lze spatřit v obhajobě obyčejného lidu a kritice stávající elity. Ideologická vyhraněnost je zase charakteristickým znakem parciálně populistických stran. AfD se sama prezentuje jako pravicová, národně konzervativní a zároveň ekonomicky liberální strana. Ovšem asi nejvýznamnější skutečností je fakt, že Alternativa těží z migrační krize. Dle nejnovějších informací přibližně tři čtvrtiny voličů AfD tuto stranu volilo jakožto vyjádření nesouhlasu s politikou stávající vlády, pouze zbývající čtvrtina kvůli programu Alternativy. Alternativa tak získala většinu mandátu jen díky tzv. protestním hlasům (Portál Česká televize 24 2016). Alternativu pro Německo můžeme tedy považovat za mix těchto dvou kategorií.

Program strany

Program strany je rozčleněn do osmi hlavních panelů (Portál Alternative für Deutschland 2016). První panel se týká měnové politiky. Zde strana požaduje systematické řešení krize eurozóny. AfD tvrdí, že Německo euro nepotřebuje a jiné země euro poškozují. Z tohoto důvodu usiluje AfD o znovuzavedení národní měny. Dále strana požaduje zablokování další finanční pomoci jiným státům, restrukturalizaci dluhů u beznadějně zadlužených zemí jako je například Řecko a zákaz nákupu Centrální evropské bance tzv. „schrottpapiere“1 (Portál Alternative für Deutschland 2016). Druhý panel pojednává o evropské politice. AfD se zde zavazuje k uznání Evropy jako společenství suverénních států, k přátelským vztahům mezi evropskými státy a ke vzájemné spolupráci. Strana zavrhuje centralizovaný evropský stát, bruselskou byrokracii a naopak podporuje neomezené rozpočtové pravomoci národních parlamentů a britského premiéra Davida Camerona v tom názoru, že Evropská unie může být zefektivněna prostřednictvím větší soutěže za předpokladu menší kontroly ze strany Bruselu (Portál Alternative für Deutschland 2016). Třetí panel je věnován právnímu státu a demokracii. Alternativa pro Německo požaduje dodržování Základního zákona a mezinárodních smluv. Dále strana požaduje, dle jejích slov, „více demokracie“, a to ve formě referend a iniciativ. Je potřeba občany více zakomponovat do politického procesu a tím se, dle AfD, dosáhne právě prostřednictvím přímé demokracie. Ve svém programu dále zmiňuje to, že vítězné politické strany by se rozhodně měly podílet na politickém procesu, žádná z nich by ovšem neměla dominovat. Strana se také zavazuje k tomu, že při svém zvolení dohlédne na to, aby Bundestag plně pracoval a plnil své povinnosti (Portál Alternative für Deutschland 2016).

1Schrottpapiere - listiny, které mají za úkol pomoci lidem v krizových zemích a dát jim tak prostor pro nové půjčky (Portál Online Focus 2016)

Ve čtvrtém panelu programu strany se její členové vyjadřují ke státnímu financování, kde se Alternativa pro Německo zavazuje k respektování dluhového stropu a zároveň slibuje snížení současného státního dluhu. Dále strana požaduje, aby byla do finančního plánování zahrnuta rizika plynoucí z odpovědnosti ze záchrany společné evropské měny a zjednodušené daňové právo (Portál Alternative für Deutschland 2016). Pátý panel je věnován oblasti rodiny a důchodů. Zde strana poukazuje na to, že krize měny euro ohrožuje všechny formy odchodu do důchodu. AfD tedy požaduje, aby výše penzí byla zajištěna v dlouhodobém horizontu. S problematikou penzí úzce souvisí i otázka dětí a rodin. V Německu je příliš málo dětí, což ztěžuje důchodovou situaci a zdravotní péči, proto je zapotřebí více podporovat rodiny s dětmi. AfD je přesvědčena, že se jedná o jednu z nejlepších investic do společné budoucnosti německých občanů (Portál Alternative für Deutschland 2016). V šestém panelu je rozvedena otázka vzdělání. Alternativa pro Německo se zavazuje k zavedení jednotných vzdělávacích standardů s co nejlepším zavedeným školním systémem. Podpořit vzdělání musí dle AfD v prvé řadě rodina. Školky a školy musí tuto podporu pouze doplnit, proto je velmi důležité, aby rodiče svým dětem již v raném věku umožnili různé dětské vzdělávací programy, které jim pak usnadní studium na základních školách a posléze na gymnáziích. Po úspěšném absolvování gymnázia mohou žáci začít studovat některou z vysokých škol, která by měla studentům zajistit další kvalitní vzdělání, dobré zázemí a dostatečnou podporu (Portál Alternative für Deutschland 2016). Energetika je dalším významným tématem AfD a sedmý panel programu strany je věnován právě jí. Alternativa se staví zejména proti nadměrně rostoucím cenám energií. Z toho důvodu AfD „volá“ po reformě zákona o obnovitelných energiích, ve které by se jednalo především o změnu financování oněch energií (Portál Alternative für Deutschland 2016). Osmým a zároveň posledním z hlavních témat, které strana zmiňuje, je problematika v oblasti integrační politiky. Strana razantně požaduje revizi zákona o přistěhovalectví, a to dle kanadského modelu. AfD nicméně apeluje na to, že žádost o azyl by neměla být odepřena politicky stíhaným lidem, kterým by následně mělo být v Německu umožněno pracovat a začlenit se do společnosti (Portál Alternative für Deutschland 2016).

Nejvýraznější členové strany

Zřejmě nejdůležitějším členem v zatím krátké historii AfD je její zakladatel a bývalý předseda Bernd Lucke (Portál Prof. Dr. Bernd Lucke 2016). Dalšími významnými členy jsou Dr. Frauke Petry, Prof. Dr. Jörg Meuthen, či Dr. Alexander Gauland (Portál Alternative für Deutschland 2016). Bernd Lucke se narodil 19. srpna roku 1968 v Berlíně. Studoval ekonomii, filosofii a dějepis. Byl velmi nadaným žákem, díky čemuž mu bylo umožněno studovat ve Spojených státech amerických (Portál Prof. Dr. Bernd Lucke 2016). Po ukončení studií působil jako vysokoškolský učitel ekonomie v Hamburku a byl dlouholetým členem Křesťanskodemokratické unie, ze které roku 2012 vystoupil, neboť nesouhlasil s evropskou politikou prosazovanou kancléřkou Merkelovou (Portál Prof. Dr. Bernd Lucke 2016). Lucke stranu založil především proti vládě velké koalice CDU/CSU a SPD, podle kterých pro záchranu zadlužených států EU, které platí eurem, neexistuje jiné řešení, že neexistuje jiná alternativa. Lucke ji ovšem nabídl a založil stranu, kterou následně pojmenoval Alternative für Deutschland (Portál Česká pozice 2016). V roce 2014 při volbách do Evropského parlamentu získali členové AfD sedm křesel. Mezi těmito členy byl také Bernd Lucke. O rok později ovšem odstoupil z postu předsedy strany, odešel z AfD a spolu s dalšími bývalými členy Alternativy založil stranu novou, taktéž euroskepticky zaměřenou, kterou pojmenoval ALFA – Allianz für Fortschritt und Aufbruch (Portál Prof. Dr. Bernd Lucke 2016). Proč byl ale v roce 2015 ze své vlastní strany vyřazen a nahrazen současnou předsedkyní strany Frauke Petry? Strana v současné době čím dál více inklinuje k nacionalistickým tendencím, je více radikální. Lucke byl dle většiny členů strany zřejmě málo extrémní co se integrační politiky a dalších palčivých otázek týče, tudíž nebyl v očích mnoha členů tím správným lídrem. On sám označil po svém odchodu členy strany za xenofobní a krajně pravicové (Portál Česká pozice 2016). Jeho spíše umírněnou politiku lze přisoudit bývalému členství ve středopravé Křesťanskodemokratické unii, která se vyznačuje konzervativnější a liberální politikou (Portál Bundeszentrale für politischer Büldung 2016). Jako druhou významnou postavou Alternativy pro Německo je Frauke Petry. Petry se narodila 1. června 1975 v Drážďanech. Stejně jako Lucke, i Petry studovala v zahraničí, konkrétně chemii ve Velké Británii. Studium úspěšně ukončila a stala se farmakoložkou. Této

20 práci se ale následně příliš nevěnovala, v posledních letech se zaměřila spíše na podnikání a politiku (Portál Dr. Frauke Petry 2016). Od roku 2014 zasedala Frauke Petry v saském zemském sněmu a o rok později se namísto Bernda Luckeho stala předsedkyní AfD (Portál Český rozhlas 2016). Charakterizovat Petry není těžké. Již před nástupem na post předsedkyně Alternativy prosazovala silný pravicový populismus (Portál Český rozhlas 2015). V poslední době je možno dokonce zaznamenat ze strany předsedkyně několik kontroverzních a extremistických návrhů. Zmínit lze například její výrok z počátku letošního roku, kdy pronesla, že policie by v krajní nouzi měla mít právo střílet do uprchlíků (Portál Eurozprávy 2016). Petry můžeme tedy označit za krajně pravicovou, extremistickou a xenofobní političku tvrdě vystupující proti islámu. To lze doložit její snahou o sblížení a spolupráci s hnutím proti islamizaci země, které si říká Pegida (Portál Eurozprávy 2015). Její přílišný nacionalismus můžeme taktéž přisoudit poměrům, ve kterých vyrůstala. Narodila se v Drážďanech, v hlavním zemském městě Saska, které spadalo do sovětské okupační zóny. Dalším důležitým článkem strany AfD je profesor a doktor Jörg Meuthen. Narodil se 29. června 1961 v Essenu, je ženatý a se svou manželkou má pět dětí (Portál Alternative für Deutschland 2016). Úspěšně absolvoval vysokou školu v Mohuči se zaměřením na ekonomii a finance. Po ukončení studia pracoval jako referent v oblasti finanční a hospodářské politiky na hesenském ministerstvu financí. Od roku 1996 působil jako profesor ekonomie na vysoké škole v Kehlu (Portál Alternative für Deutschland 2016). Meuthen ovšem ještě měl a má jednu zálibu, a tou je politika. Koncem dvacátého století sympatizoval se Svobodnou demokratickou stranou, zkráceně FDP. Posléze ovšem zjistil, že tato politická strana mu v mnoha směrech nevyhovuje a od strany odstoupil (Portál Die Welt 2015). Meuthen byl mnohokrát označen za příliš radikálního a rasistického politika. Proti tomuto nařčení se Meuthen ohrazuje a popírá jeho pravdivost (Portál Die Welt 2015). Posledním členem Alternativy pro Německo, který stojí za zmínku, je Alexander Gauland. Tento konzervativní politik se narodil 20. února 1941 v saském městě Chemnitz. Celých čtyřicet let byl členem Křesťanskodemokratické unie. Pracoval ve státním sekretariátu pod ministerským předsedou z CDU Walterem Wallmannem. Později pracoval jako redaktor a manažer postdamských novin. V současnosti působí jako novinář na volné noze a jako předseda AfD zemského sněmu Braniborska (Portál Alternative für Deutschland 2016).

Alexandra Gaulanda lze charakterizovat jako konzervativního a euroskeptického politika, jež usiluje o uzavření hranic a znemožnění „toku“ uprchlíků do Evropy. Jeho názory jistě vyvolávají rozporuplné reakce, neboť například tvrdí, že se nesmíme nechat vydírat, dle jeho slov, „očima dětí uprchlíků“ (Portál Die Welt 2016). Přesto není tak radikální jako jeho kolegyně Frauke Petry, jelikož se veřejně distancuje od některých jejích prohlášení mířených proti uprchlíkům (Portál Die Welt 2016). Z tohoto můžeme usoudit, že ve straně se přiklání spíše k umírněnějšímu křídlu. Příčinou této skutečnosti může být již zmiňované dřívější členství v CDU, které trvalo dlouhých čtyřicet let.

Výsledky voleb

Volby do Spolkového sněmu 2013

Jak jsem již výše uvedla, předmětem mé práce bude tzv. Zweitstimmen, což znamená volbu „druhého hlasu“, tedy hlasu, jež je udělován politické straně. Volby do Bundestagu roku 2013 vyhrála Křesťanskodemokratická unie s 34,1 % hlasy. Na druhém místě pak skončili Sociální demokraté s 25,7 % hlasy, třetí místo obsadila strana Die Linke s 8,6 % hlasy. Ihned za Levicí skončila Strana zelených hlasy s 8,4 % hlasy a poslední stranou, jež překročila 5 % omezovací klauzuli, byla bavorská CSU (Portál Der Bundeswahlleiter 2015). Volby do Spolkového sněmu dále ukázaly, že si strana AfD během velmi krátkého času dokázala získat mnoho příznivců, neboť ve druhém hlasování získala 4,7 % hlasů a ačkoliv se do Spolkového sněmu strana neprobojovala, výsledek lze považovat za úspěch (Portál Der Bundeswahlleiter 2015).

Tabulka 1 - Volby do Spolkového sněmu 2013

První hlas Druhý hlas

Počet Výsledek v % Počet Výsledek v %

Voliči 44 309 925 71,5 44 309 925 71,5

Platné hlasy 43 625 042 98,5 43 726 856 98,7

Neplatné hlasy 684 833 1,5 583 069 1,3

CDU 16 233 642 37,2 14 921 877 34,1

SPD 12 843 458 29,4 11 252 215 25,7

Die Linke 3 585 178 8,2 3 755 699 8,6

Strana zelených 3 180 299 7,3 3 694 057 8,4

CSU 3 544 079 8,1 3 243 569 7,4

FDP 1 028 645 2,4 2 083 533 4,8

AfD 810 915 1,9 2 056 985 4,7 Data: Portál Der Bundeswahlleiter, tabulka vlastní

Volby do Evropského parlamentu 2014

Poslední volby do Evropského parlamentu vyhrála opět CDU s 30 % hlasy. Za Křesťanskodemokratickou unii se umístila SPD, která získala přes 27 % hlasů. Dále mandáty v Evropském parlamentu získala Strana zelených s necelými 11 % hlasy, Die Linke, která získala 7,4 % hlasů. Přes sedm procent hlasů získal rovněž subjekt, jež je předmětem této práce, tedy strana Alternativa pro Německo. Ta tím pádem obsadila celkem sedm křesel. Více než pět procent získala CSU, přes tři procenta pak FDP a kolem jednoho procenta a zároveň tak jeden mandát získalo sedm dalších politických stran, jako například Pirátská strana Německa či Svobodní voliči (Portál Der Bundeswahlleiter 2015).

Tabulka 2 - Volby do Evropského parlamentu 2014

Počet Počet v % Voliči 29 843 798 48,1 Platné hlasy 29 355 092 98,4 Neplatné hlasy 488 706 1,6 CDU 8 812 653 30,0 SPD 8 003 628 27,3 Strana zelených 3 139 274 10,7 Die Linke 2 168 455 7,4 AfD 2 070 014 7,1 CSU 1 567 448 5,3 FDP 986 841 3,4 Data: Portál Der Bundeswahlleiter, tabulka vlastní

Volby do Zemských sněmů

Volby do Zemských sněmů 2013 Volby do Zemských sněmů v roce 2013 se konaly celkem ve třech spolkových zemích, a to v Bavorsku, Hesensku a Dolním Sasku. Voleb do Zemského sněmu v Dolním Sasku se konaly ještě před vznikem Alternativy. V Bavorsku strana nekandidovala a v Hesensku AfD nepřekročila 5 % volební klauzuli. Volby do bavorského zemského sněmu tradičně vyhrála CSU s necelými 48% hlasy. Na druhém místě s 20,6 % hlasy skončila SPD. Třetí místo obsadili Svobodní voliči s 9% hlasů a poslední stranou, která získala zastoupení v Zemském sněmu, byla Strana zelených. Ta obdržela od svých voličů 8,6 % hlasů (Portál Der Bundeswahlleiter 2015). Vítězem voleb do hesenského Zemského sněmu se roku 2013 stala strana kancléřky Angely Merkel CDU. Ta od svých příznivců získala přes 38% hlasů. Sociální demokraté pak 30% hlasů, Zelení něco málo přes 11 %, Die Linke 5,2 % a rovných pět procent získala FDP, za níž se těsně umístila strana AfD, která ale nepřesáhla pětiprocentní omezovací klauzuli a tudíž nezískala žádné zastoupení (Portál Der Bundeswahlleiter 2015).

Tabulka 3 - Volby do Zemského sněmu v Hesensku 2013

První hlas Druhý hlas Počet Počet v % Počet Počet v % Voliči 3 216 206 3 216 206 Platné hlasy 3 112 596 96,8 3 130 781 97,3 Neplatné hlasy 103 610 3,2 85 425 2,7 CDU 1 329 746 42,7 1 199 633 38,3 SPD 1 092 125 35,1 961 896 30,7 Strana zelených 289 830 9,3 348 661 11,1 Die Linke 160 531 5,2 161 488 5,2 FDP 93 098 3,0 157 451 5,0 AfD 42 721 1,4 126 906 4,1 Data: Portál Der Bundeswahlleiter, tabulka vlastní

Volby do Zemského sněmu v Dolním Sasku se konaly hned počátkem roku 2013 a jasným vítězem byla opět CDU, která utržila rovných 36 % hlasů. Za ní se umístila SPD s necelými 33 % hlasy, Strana zelených se 13,7 % hlasy a Svobodní demokraté, kteří získali necelých 10 % hlasů. Další strany, které se ucházely o mandát v Zemském sněmu, nepřesáhly již zmiňovanou zavedenou pětiprocentní klauzuli (Portál Der Bundeswahlleiter 2015).

Volby do Zemských sněmů 2014 V roce 2014 se opět konaly volby do tří Zemských sněmů, a to v Durynsku, Braniborsku a Sasku. Strana Alternativa pro Německo se o mandát ucházela ve všech třech zmiňovaných Zemských sněmech (Portál Der Bundeswahlleiter 2015). Do Zemského sněmu v Durynsku se probojovalo celkem pět politických stran. Nejvíce mandátů získala tradičně CDU. Ta obdržela celkem 33,5 % hlasů. Dalších 28 % hlasů získala strana Die Linke, 12,4 % hlasů pak Sociální demokraté. Alternativa pro Německo si nakonec vybojovala jedenáct mandátů. Strana s přehledem přesáhla zavedenou pětiprocentní omezovací volební klauzuli, neboť od svých příznivců utržila 10,6 % hlasů. Poslední úspěšnou stranou byla Strana zelených, pro kterou hlasovalo necelých 6 % voličů (Portál Der Bundeswahlleiter 2015).

Tabulka 4 - Volby do Zemského sněmu v Durynsku 2014

První hlas Druhý hlas Počet Počet v % Počet Počet v % Voliči 954 927 954 927 Platné hlasy 934 457 97,9 941 719 98,6 Neplatné hlasy 20 407 2,1 13 208 1,4 CDU 352 051 37,7 315 104 33,5 Die Linke 274 936 29,4 265 428 28,2 SPD 145 634 15,6 116 889 12,4 Strana zelených 56 189 6,0 53 407 5,7 FDP 23 555 2,5 23 359 2,5 AfD 20 833 2,2 99 545 10,6 Data: Portál Der Bundeswahlleiter, tabulka vlastní

Volby v Sasku ovládla taktéž Křesťanskodemokratická unie, která získala přes 39 % hlasů. Za CDU se s necelými 19 % umístila strana Die Linke, 12 % hlasů získala SPD a necelých 10 % hlasů získala Alternativa pro Německo. Díky tomuto výsledku pak přední členové strany obsadili čtrnáct křesel v saském Zemském sněmu. Poslední stranou, která v Zemském sněmu získala zastoupení, byla opět Strana zelených s necelými 6 % hlasů (Portál Der Bundeswahlleiter 2015).

Tabulka 5 - Volby do Zemského sněmu v Sasku 2014

První hlas Druhý hlas Počet Počet v % Počet Počet v % Voliči 1 659 497 1 659 497 Platné hlasy 1 630 435 98,2 1 637 499 98,7 Neplatné hlasy 29 062 1,8 21 998 1,3 CDU 646 729 39,7 645 414 39,4 Die Linke 341 798 21,0 309 581 18,9 SPD 215 689 13,2 202 396 12,4 AfD 105 024 6,4 159 611 9,7 Strana zelených 102 614 6,3 93 857 5,7 FDP 66 330 4,1 61 840 3,8 Data: Portál Der Bundeswahlleiter, tabulka vlastní

Vítězem braniborských voleb do Zemského sněmu v roce 2014 se stala strana SPD, která získala necelých 32 % hlasů. Křesťanskodemokratická unie zde získala 23 % hlasů. Za CDU pak skončila strana Die Linke s 18,6 % hlasy a Alternativa pro Německo, která získala přes 12 % hlasů a díky tomu získala 11 mandátů. Přes 6 % hlasů získala pak Strana zelených a poslední stranou, jež se do braniborského Zemského sněmu probojovala, bylo uskupení Braniborské sjednocené občanské hnutí/Svobodní voliči. Ti, ačkoli nedosáhli ani na 5%, získali celkem tři mandáty. V tomto případě se zde jedná o volební výjimku z toho důvodu, že členové této strany jsou etnickou menšinou (Portál Der Bundeswahlleiter 2015).

Tabulka 6 - Volby do Zemského sněmu v Braniborsku 2014

První hlas Druhý hlas Počet Počet v % Počet Počet v % Voliči 1 002 753 1 002 753 Platné hlasy 983 776 98,1 987 321 98,5 Neplatné hlasy 18 977 1,9 15 432 1,5 SPD 307 987 31,3 315 202 31,9 CDU 246 682 25,1 226 835 23,0 Die Linke 202 364 20,6 183 178 18,6 AfD 88 330 9,0 120 077 12,2 Strana zelených 56 725 5,8 60 767 6,2 Svobodní voliči 49 854 5,1 26 317 2,7 FDP 13 549 1,4 14 376 1,5 Data: Portál Der Bundeswahlleiter, tabulka vlastní

Volby do Zemských sněmů 2015 V roce 2015 se volby do Zemských sněmů konaly pouze ve dvou spolkových zemích, tedy spíše ve dvou svobodných městech – Brémách a Hamburku (Portál Der Bundeswahlleiter 2015). Volby do Zemského sněmu v Hamburku jednoznačně vyhrála strana SPD, neboť získala 45,6 % hlasů. Na druhém místě skončila CDU s necelými 16 % hlasy, v závěsu za ní skončili Zelení s 12,3 % hlasy, po nich pak strana Die Linke s 8,5 % hlasů, strana FDP se 7,4 % hlasy a poslední stranou, která se do hamburského Zemského sněmu dostala, byla Alternativa pro Německo. Ta obdržela přes 6 % hlasů a získala tak osm mandátů (Portál Der Bundeswahlleiter 2015).

Tabulka 7 - Volby do Zemského sněmu v Hamburku 2015

První hlas Druhý hlas Počet Počet v % Počet Počet v % Voliči 734 142 734 142 Platné hlasy 712 021 97,2 712 903 97,2 Neplatné hlasy 20 854 2.8 20 648 2,8 SPD 1 440 847 41,0 1 611 274 45,6 CDU 690 479 19,7 561 377 15,9 Strana zelených 515 900 14,7 432 713 12,3 Die Linke 325 909 9,3 300 567 8,5 FDP 222 736 6,3 262 157 7,4 AfD 217 144 6,2 214 833 6,1 Data: Portál Der Bundestagwahlleiter, tabulka vlastní

V Brémách byla taktéž úspěšná v prvé řadě strana SPD. Ta získala 27,4 % hlasů. Za Sociálními demokraty spočinula CDU s 22 % hlasy, za ní pak Strana zelených, která obdržela okolo 15 % hlasů. Následovala strana Die Linke s 11, 7 % hlasy, strana FDP s necelými 7 % hlasy a konečně Alternativa pro Německo. Ta o půl procenta přesáhla pětiprocentní omezovací volební klauzuli a obsadila tak 4 křesla. Poslední stranou, která ovšem získala jen jeden mandát, je strana Bürger in Wut, česky „Občané v hněvu“ (Portál Der Bundeswahlleiter 2015).

Tabulka 8 - Volby do Zemského sněmu v Brémách 2015

První hlas Druhý hlas Počet Počet v % Počet Počet v % Voliči 244 558 244 558 Platné hlasy 237 130 9 97 237 130 97 Neplatné hlasy 7 428 3 7 428 3 SPD 209 110 39,4 174 399 27 CDU 120 759 22,7 141 170 22,2 Strana zelených 82 489 15,5 94 318 14,8 Die Linke 37 097 7 74 388 11,7 AfD 14 765 2,8 49 603 7,8 FDP 34 844 6,6 41 910 6,6 BIW 18 233 3,4 19 526 3,1 Data: Portál Der Bundeswahlleiter, tabulka vlastní

Volby do Zemských sněmů 2016 V březnu letošního roku se konaly volby do Zemských sněmů celkem ve třech spolkových zemích, a to v Porýní - Falci, Bádensko - Württembersku a Sasko – Anhaltsku (Portál iDnes 2016). V Porýní – Falci slavila letos úspěch strana SPD se ziskem 36,2 %. Ačkoliv si Křesťanskodemokratická unie oproti předešlým volbám pohoršila, získala necelých 32 % hlasů. Na třetím místě skončila Alternativa pro Německo, která obdržela 12,6 % hlasů a obsadila tak 14 křesel. Další úspěšnou stranou je Svobodná demokratická strana s více než 6 %. Poslední stranou, která má v současné době v Zemském sněmu v Porýní – Falci zástupce, je Strana zelených, která o 0,3 % překročila pětiprocentní omezovací volební klauzuli (Portál Rheinland-Pfalz landeswahlleiter 2016).

Tabulka 9 - Volby do Zemského sněmu v Porýní – Falci 2016

Hlas pro okres Hlas pro zemi Počet Počet v % Počet Počet v % Voliči 2.161.506 2.161.506 Platné hlasy 2 106 045 97,4 2 130 621 98,6 Neplatné hlasy 55 461 2,6 30 885 1,4 SPD 759 264 36,1 771 848 36,2 CDU 733.764 34,8 677 507 31,8 AfD 147 699 7,0 268 628 12,6 FDP 143 850 6,8 132 294 6,2 Strana zelených 135 722 6,4 113 261 5,3 Die Linke 77 341 3,7 59 970 2,8 Data: Portál Rheinland-Pfalz-landeswahlleiter, tabulka vlastní

Překvapivě dopadly volby do Zemského sněmu v Bádensko – Württembersku. Vítěznou stranou se totiž stala Strana zelených, která získala přes 30 % hlasů. V těsném závěsu za ní, s 27 % hlasy, skončila strana CDU. Slušného výsledku se nakonec dočkala i strana Alternativa pro Německo. Té voliči „dopřáli“ přes 15 % hlasů, čímž si zajistila 23 mandátů pro své kandidáty. Další politické strany, jejíž členové obsadili křesla v bádensko – württemberském Zemském sněmu, byla SPD s 12,7 % hlasy a strana FDP, která získala něco přes 8 % hlasů (Portál Innenministerium Baden - Württemberg 2016).

Tabulka 10 - Volby do Zemského sněmu v Bádensko – Württembersku 2016

Volební hlasy Počet Počet v % Voliči 5 412 301 Platné hlasy 5 360 351 99 Neplatné hlasy 51 950 1 Strana zelených 1 622 631 30,3 CDU 1 447 249 27 AfD 809 311 15,1 SPD 679 872 12,7 FDP 445 430 8,3 Data: Portál Innenministerium Baden –Württemberg, tabulka vlastní

Volby do Zemského sněmu v Sasko – Anhaltsku přinesly vítězství Křesťanskodemokratické straně, která získala necelých 30 % hlasů. Na druhém místě pak skončila Alternativa pro Německo se skvělými 24,2 % hlasy a 24 mandáty. Dále se do sasko – anhaltského zemského sněmu probojovaly strany Die Linke s 16,3 % hlasy, SPD s 10,6 % hlasy a Strana zelených s 5,2 % hlasy (Portál Spiegel online politik 2016).

Tabulka 11 - Volby do Zemského sněmu v Sasku – Anhaltsku 2016

První hlas Druhý hlas Počet Počet v % Počet Počet v % Voliči 1 147 498 1 147 498 Platné hlasy 1 112 249 96,9 1 122 877 97,9 Neplatné hlasy 35 249 3,1 24 621 2,1 CDU 328 782 29,6 334 139 29,8 AfD 257 208 23,1 272 496 24,3 Die Linke 207 722 18,7 183 290 16,3 SPD 158 834 14,3 119 368 10,6 Strana zelených 58 827 5,3 58 209 5,2 FDP 60 788 5,5 54 565 4,9 Data: Portál Sachsen-Anhalt, tabulka vlastní

Volební podpora a volební geografie Alternativy pro Německo

Jak tedy z předchozích výsledků voleb můžeme vysledovat, politická euroskeptická strana Alternativa pro Německo se těší vzrůstající oblibě. Dle mnoha odborníků a kancléřky Angely Merkel je to především kvůli současné migrační krizi (Portál iDnes 2016). Z hlediska voleb do Evropského parlamentu a do Spolkového sněmu se pokusím najít území volební podpory Alternativy pro Německo tak, že budu zkoumat celé německé území. Co se týče voleb do Zemských sněmů, tak pro svůj výzkum volební podpory AfD jsem zvolila jen ty spolkové země, kde ve druhém hlase strana získala alespoň jeden mandát. Brémy a Hamburk jsem taktéž vyřadila ze svého výzkumu, neboť se zde nejedná o spolkové státy, nýbrž o svobodná města a výsledky z nich by tudíž, vzhledem k výzkumným otázkám, byly pro moji práci bezpředmětné. Státy, kterými se budu tedy zabývat, jsou Sasko,

Durynsko, Braniborsko, Bádensko – Württembersko, Sasko – Anhaltsko a Porýní – Falc. V těchto státech se následně zaměřím na volební obvody, které poslouží jako územní jednotky pro zjištění volební podpory Alternativy pro Německo. Na níže uvedených mapách jsou volební obvody vybarveny buď bíle, světle či tmavě modře. Bílá barva demonstruje nízkou volební podporu, světlá pak území volební podpory a tmavě modrá území supervolební podpory.

Volby do Spolkového sněmu 2013 – Volební podpora AfD z geografického hlediska

Alternativa pro Německo ve svých historicky prvních volbách do Spolkového sněmu získala ve druhém hlasu 4,7 %. Nepřekročila tak omezovací 5% volební klauzuli o pouhá 0,3 %. Nicméně přesto lze tento výsledek považovat za úspěch, neboť tento rok zároveň strana vznikla a přesto stihla oslovit určitou část voličů (Portál Der Bundeswahlleiter 2016). Pro lepší viditelnost je vedle mapy celé SRN dále vytvořena mapa hlavního města Berlína. Uvádět zvětšené mapy Hamburku a Brém by v případě voleb do Spolkového sněmu v roce 2013 bylo, z hlediska volební podpory AfD, irelevantní. Ani jeden z volebních obvodů těchto velkých měst se nestal územím volební podpory této strany. Je zajímavé, že převážně největší podporu AfD vykazují státy bývalé NDR, a to Sasko, Meklenbursko, Durynsko a Braniborsko. Dále také Hesensko a Bádensko – Württembersko. Země, kde byla AfD vyjádřena podpora nejméně bylo Bavorsko, Severní Porýní – Vestfálsko a Dolní Sasko.

Obrázek 1 Volební podpora AfD ve volbách do Spolkového sněmu 2013

Data: Portál Der Bundeswahlleiter, mapa vlastní

Území volební podpory AfD se nachází především na jižní a severovýchodní části Německa, a to na území Bádensko – Württemberska, Hesenska, Durynska a Meklenburska – Předního Pomořanska. Území supervolební podpory AfD nalezneme na východní části Německa na území Saska, dále pak na území Durynska, Hesenska, Bádensko – Württemberska, Braniborska, východní oblasti Meklenburska – Předního Pomořanska a na severu Dolního Saska. Z níže uvedené zvětšené mapy Berlína lze vyčíst, že území volební podpory na území tohoto samostatného hanzovního města se nachází v jižní, severní a jihovýchodní oblasti. Území supervolební podpory se nachází v příhraničních oblastech města, a to v severozápadní části a severovýchodní části Berlína. Při výzkumu, zdali je viditelnější podpora AfD ve městech či na venkově, se tedy zaměřím na ty spolkové země, u kterých je volební podpora viditelná. V případě Saska je to velmi jednoduché, téměř celé území spadá do území supervolební podpory, do kterého lze zařadit i volební obvody velkých měst jako je Leipzig či Dresden (Drážďany). Území Durynska je taktéž baštou AfD a hlavní město Erfurt dokonce spadá do území supervolební podpory AfD. V případě hlavního města Bádenska – Württemberska Stuttgartu lze

34 identifikovat území volební podpory ve volebním obvodě Stuttgart II. Taktéž hesenské hlavní město Frankfurt nad Mohanem patří mezi území volební podpory AfD. Tři svobodná hanzovní města Brémy, Hamburk a Berlín, v případě těchto voleb, nevykazují příliš velkou podporu. V Brémách a Hamburku je volební podpora AfD zanedbatelná, v Berlíně je možno shledat území volební a supervolební podpory především v severní a východní části města.

Obrázek 2 Volební podpora AfD ve volbách do Spolkového sněmu v Berlíně 2013

Data: Portál Der Bundeswahlleiter, mapa vlastní

Volby do Evropského parlamentu 2014

Když se podíváme na níže uvedenou mapu, jež znázorňuje volební podporu AfD v těchto volbách, zjistíme, že rozložením volební podpory z geografického hlediska je velmi podobná mapě, která znázorňuje volební podporu AfD ve volbách do Spolkového sněmu za rok 2013. Území volební podpory se tedy nachází v oblastech Meklenburska – Předního Pomořanska, na území Braniborska, Saska, Durynska, Hesenska a Bádenska – Württemberska. Území supervolební podpory AfD ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 představují opět východní příhraniční oblasti Saska. Území supervolební podpory dále pak nalezneme v jižní oblasti Bavorska, v Hesensku a Bádensko – Württembersku. Z hlediska volební podpory ve velkoměstech, vezmeme opět v potaz jen ty státy a oblasti, jejichž území nebo část území vykazuje nezanedbatelnou volební podporu AfD. Hlavní město Berlín, hlavní město Hesenska Frankfurt nad Mohanem a hlavní město

Bádenska – Württemberska je možné identifikovat jako území volební podpory AfD. Naopak hlavní město Durynska Erfurt, hlavní město Saska – Anhaltska Magdeburg a svobodné město Hamburg vykazují volební podporu AfD minimálně či vůbec.

Obrázek 3 Volební podpora AfD ve volbách do Evropského parlamentu 2014

Data: Portál Der Bundeswahlleiter, mapa vlastní

Volby do Zemských sněmů 2014 – Sasko, Durynsko a Braniborsko

Sasko Při volbě do Zemského sněmu v Sasku je území této Spolkové země rozděleno do šedesáti volebních obvodů. Sasko po celou dobu vykazuje ze všech Spolkových zemí největší a nejrozsáhlejší podporu Alternativy pro Německo. Území volební podpory AfD v těchto volbách nalezneme především v jižních oblastech Saska. Jedná se o volební obvody jako Vogtland 2 a 3, Erzgebirge 2, 3, 4 a 5 či Mittelsachsen. Dále území volební podpory AfD lze identifikovat na území volebních obvodů Bautzen II a Bautzen III, které se nachází v severozápadní oblasti Saska.

Území supervolební podpory AfD v příhraničních oblastech, a to především v té východní části na území volebních obvodů Görlitz 1, 2, 3 a 4 a Bautzen 5. Dále do území supervolební podpory AfD v případě těchto voleb patří volební obvody, jenž se nachází v samotném středu Saska. Jedná se o volební obvody jako Meißen 2, Meißen 3, Sächsische Schweiz-Osterzgebirge 1 a Sächsische Schweiz-Osterzgebirge 2. Nelze také opomenout dva obvody, které se nachází na jihu této Spolkové země, a to Vogtland I a Erzgebirge IV. Z těchto výčtů si tedy nelze nevšimnou, že podpora AfD je rozšířena především v příhraničních oblastech vedoucích od východu k jihu. Z údajů a z mapy lze také vypozorovat, že největší města této spolkové země – Drážďany, Lipsko a Chemnitz (česky Saská Kamenice) žádnou zřetelnou volební podporu AfD nevykazují. Mnohem více se straně, alespoň v případě Saska, vede v periferních a venkovských oblastech jako je Erzgebirge či Oberlausitz.

Volební podpora AfD ve volbách do Zemského sněmu v Sasku 2014

Lipsko Drážďany

Saská Kamenice

Obrázek 4 Data: portál Der Bundestagwahlleiter 2014, mapa vlastní

Durynsko Ve volbách do Zemského sněmu v Durynsku je území této země rozčleněno do čtyřiačtyřiceti obvodů. Území volební podpory se nachází především v jižních a jihovýchodních oblastech země. Jedná se tedy o volební obvody Saale – Orla – Kreis I, Saale – Orla – Kreis II. Dále sem spadají také oblasti jižního Durynska, které představují volební obvody Sonneberg a Hildburghausen. Území supervolební podpory v případě voleb do Zemského sněmu v Durynsku za rok 2014 představuje území ve východní části této spolkové země. Na tomto území nalezneme obvody jako Saale – Holzland – Kreis I a Saale – Holzland – Kreis II, Greiz I a Greiz II či Gera 1 a Gera 2. Od středu Durynska až na jih se nalézá pásmo, které taktéž lze označit za území supervolební podpory Alternativy pro Německo. Jedná se o volební obvod Saalfeld – Rudolstadt I, Saalfeld – Rudolstadt II, Ilm – Kreis I a Ilm – Kreis II. Jak již bylo řečeno, v případě Durynska, se největší popularity AfD těší ve východní a jihovýchodní oblasti této země. Mezi největší města Durynska patří Erfurt, Gera, Jena, Weimar a Nordhausen. Z těchto jmenovaných měst vykazuje nezanedbatelnou volební podporu AfD pouze město Gera. Zbytek volební podpory se rozprostřel mezi oblasti, které označujeme jako venkovské, příkladem mohou být příhraniční, méně obydlené oblasti, mezi které spadá město Saalburg – Ebersdorf, Tanna, Schleiz či obce Remtendorf a Stanau. Silnou volební podporu AfD také vykazuje oblast Ilm, která se nachází jižně od Erfurtu. Nejedná se o příliš obydlenou oblast, rozsáhlou část tohoto území pokrývá Durynský les a menší obce.

Volební podpora AfD ve volbách do Zemského sněmu v Durynsku 2014

Erfurt

Jena

Gera

Obrázek 5 Data: portál Der Bundestagwahlleiter 2014, mapa vlastní

Braniborsko Braniborsko je, stejně tak jako Durynsko, rozděleno při volbě do Zemského sněmu na čtyřicet čtyři volebních obvodů. Území volební podpory AfD náleží především oblastem na samém jihu Braniborska a jižní oblasti pod hlavním městem. Patří sem obvody jako Elbe – Elster II. Dále také území volební podpory nalezneme západně od Berlína či naopak východně od tohoto hlavního města. Území supervolební podpory AfD lze identifikovat ve východní oblasti Braniborska, a to především na území volebních obvodů Spree – Neiße I., Oder – Spree II., Oder – Spree III., Frankfurt a Märkisch – Oderland IV. Severně od Berlína jsou ustanoveny volební obvody Havelland II., Oberhavel I. a Oberhavel III., které taktéž řadíme mezi území supervolební podpory zkoumané strany. A posledním volebním obvodem, kde strana získala nadměrné množství hlasů je volební obvod Teltow – Fläming III ležícím na jihu od Berlína. Opět největší podporu AfD prokazují oblasti na jihu a jihovýchodě. Největší a nejvýznamnější města ležící na území Branibor je určitě Frankfurt/Oder, Brandenburg a. d. H., Postdam, Eberswalde a Cottbus. Po identifikaci volební podpory lze dojít k závěru, že obyvatelé měst Brandenburg a. d. H., Postdam (česky Postupim) a Cottbus nijak závratnou volební podporu Alternativě neprokazují. Jediným větším městem, které značíme jako území

40 supervolební podpory této strany je Frankfurt/Oder (česky Frankfurt nad Odrou). Mimo tato velká města je Braniborsko velmi řídce osídlenou oblastí Německa. Zbylé oblasti, jež vyjádřily volební podporu AfD, jsou tedy příhraniční méně osídlené obce.

Volební podpora AfD ve volbách do Zemského sněmu v Braniborsku 2014

Frankfurt/Oder

Postupim

Brandenburg a. d. H. Cottbus

Obrázek 6 Data: portál Der Bundestagwahlleiter 2014, mapa vlastní

Volby do Zemských sněmů 2016 – Bádensko – Württembersko, Sasko – Anhaltsko a Porýní – Falc

Bádensko – Württembersko Ve volbách do Zemského sněmu v této zemi je její území rozděleno do sedmdesáti volebních jednotek. Jak již z níže uvedené mapy můžeme vypozorovat, baštou AfD je především severní oblast této země. Území volební podpory AfD shledáme v severně položených volebních obvodech. Příkladem může být volební obvod Mein – Tauber či Hohenlohe, na severozápadě pak obvod Schwäbisch – Hall a Schwäbisch Gmünd. Na východě se pak nachází volební obvod Heidenheim, Geislingen a Ehingen. V těchto oblastech Alternativa pro Německo taktéž získala nadprůměrný počet hlasů, proto se tato území řadí do území volební podpory této strany. Dále sem můžeme zařadit oblast na jihu země. V tomto případě mluvíme o volebním obvodu Singen. Od něj směrem na sever se „táhne“ pásmo volebních obvodů, které zařazujeme do území volební podpory AfD. Jedná se o tyto volební jednotky: Tuttlingen – Donauesschingen, Rottweil, Freudenstadt a Rastatt. Území supervolební podpory AfD můžeme pomocí níže uvedené mapy identifikovat v severní a severovýchodní části země. Volební obvody, které toto území tvoří, jsou Neckar – Odenwald, Sinsheim, Neckarsulm, Eppingen, Wiesloch, Schwetzingen, Bruchsal, Bretten, Enz, Pforzheim a Calw. V jižněji položené oblasti pak lze nalézt obvod Balingen a naopak severněji od této volební jednotky obvod Backnang. Největším městem této spolkové země je samozřejmě Stuttgart. Další města, která stojí za zmínku je Karlsruhe, Freiburg či Mannheim. I zde si nelze nepovšimnout, že AfD ve větších městech, oproti jiným oblastem, spíše tratí. Výjimkou je město Mannheim a volební obvod Stuttgart III., jež je logicky součástí hlavního města této spolkové země. V Stuttgartu III strana získala tolik hlasů, že toto území lze označit za území volební podpory Alternativy pro Německo a v Mannheimu dokonce tolik, že jeho území patří do území supervolební podpory AfD Nicméně, i v tomto případě lze dojít k závěru, že strana se těší větší oblibě spíše ve venkovských a méně osídlených oblastech.

Volební podpora AfD ve volbách do Zemského sněmu v Bádensko – Württembersku 2016

Mannheim

Karlsruhe

Freiburg

Obrázek 7 Data: portál Der Innenministerium Baden - Württemberg 2016, mapa vlastní

Sasko – Anhaltsko Spolková země Sasko – Anhaltsko je při volbách do Zemského sněmu rozdělena do čtyřiceti třech volebních obvodů. Území volební podpory AfD se rozprostírá od východu přes jih země až na západ. Volební obvody, které lze jmenovat, jsou například Jessen, Bad Dürrenberg – Saalekreis, Saalekreis, Sangerhausen či Bernburg. Na severovýchodě země lze ještě nalézt obvod Genthin. Jak jsem již řekla, ohnisko supervolební podpory se nachází na jihu Saska – Anhaltska. Jmenovat můžeme například Zeitz, Naumburg, Weißenfeis, Querfurt či Merseburg.

Sasko – Anhaltsko je země s poměrně nízkou hustotou zalidnění. Hlavním městem této země je Magdeburg. Dále stojí za zmínku města Halle a Dessau. Po identifikaci volební podpory lze vypozorovat, že opět AfD má v těchto výše jmenovaných městech spíše menší podporu. Za území volební podpory AfD je možno označit jen volební obvod Halle I. Supervolební podporu AfD naopak nalezneme v menších městech či obcích ležících na jihu Saska – Anhaltska. Příkladem mohou být obce Droyßig, Elsteraue, Gutenborn a města Zeitz a Naumburg. Volební podpora AfD je tak poměrně podobně rozdělena mezi větší města a venkov.

Obrázek 8 Volební podpora AfD ve volbách do Zemského sněmu v Sasku – Anhaltsku 2016

Magdeburg

Dessau

Halle

Data: Portál Portál Sachsen – Anhalt 2016, mapa vlastní

Porýní – Falc V Porýní – Falci, při volbě do Zemského sněmu, je ustanoveno 51 volebních jednotek. Podobně, jako u předchozí uvedené země Saska – Anhaltska, volební podpora AfD je rozložena především v jižní části země. Území volební podpory lze rozeznat na území Pirmasens – Land, Südliche Weinstraße, Kusel nebo Kaiserslautem – Land. Území volební podpory AfD lze ovšem identifikovat i na samém severu země. Jedná se celkem o čtyři volební obvody, a to Betzdorf/Kirchen, Bad Marienburg/Westerburg, Montabaur a Bendorf/Weißenthum. Území supervolební podpory, jak mapa naznačuje, se nachází především na jihu a jihovýchodě země. Jako příklad můžeme jmenovat volební obvod Germersheim, Speyer, Mutterstadt, Ludwigshafen I a II., Frankenthal, Worms či Donnersberg. Hlavním městem Porýní – Falci je Mainz (česky Mohuč), které je zároveň také tím největším v zemi. Mezi další významnější města Porýní – Falci patří město Koblenz, Worms či Kaiserlautern. Po zhlédnutí níže uvedené mapy, jež deklaruje volební geografii a volební podporu AfD, lze tvrdit, že výsledky v Porýní – Falci se značně odlišují od volebních výsledků předchozích uvedených zemí. V hlavním městě Mainz a Koblenz sice úspěšná AfD příliš nebyla, nicméně za její území supervolební podpory je možno považovat oblasti jiných velkých měst, a to například volební obvod Kaiserlautern I a město Worms. Alternativa pro Německo si taktéž zle nevedla i ve středně velkých jižně položených městech. Jako příklad je možné uvést město Speyer či Frankenthal neboli Pfalz.

Volební podpora AfD ve volbách do Zemského sněmu v Porýní – Falci 2016

Koblenz

Mohuč Worms

Kaiserlauter n

Obrázek 9 Data: Portál Rheinland-Pfalz-landeswahlleiter, mapa vlastní

Závěr

Práce se věnovala posledním konaným volbám v Německu do Spolkového sněmu, do Evropského parlamentu, několika posledním konaným volbám do Zemských sněmů, nově vzniklému politickému subjektu Alternativě pro Německo a její volební podpoře v těchto zkoumaných volbách. Jedná se o volby, které se uskutečnily v rozmezí od roku 2013 až po současnost. Volební výsledky těchto voleb byly identifikovány z hlediska volební geografie, a to prostřednictvím identifikace území volební podpory a území supervolební podpory AfD. V úvodu práce byly položeny čtyři výzkumné otázky. Z vysvětlení podaného v této bakalářské práci lze na výzkumné otázky odpovědět následovně. 1) Jaké je území volební podpory a území supervolební podpory Alternativy pro Německo ve volbách do Spolkového sněmu, jež se konaly v roce 2013? Území volební podpory AfD je v tomto případě koncentrováno především na území Meklenburska – Předního Pomořanska, v severní části Hesenska a na většině území Bádensko – Württemberska. Baštou Alternativy pro Německo se z celonárodního hlediska stala Spolková země Sasko, které v těchto volbách tvoří značnou část území supervolební podpory. Dále území supervolební podpory AfD je možno identifikovat na území Braniborska, Durynska, v jižní a jihozápadní části Bádensko – Württemberska a dokonce v na samém severu Meklenburska – Předního Pomořanska. Nelze nezaregistrovat, že Alternativa si celkově lépe vede v zemích, které v minulosti spadaly do bloku komunistických států. Je to tedy již jmenované Sasko, dále například Durynsko či Braniborsko. 2) Jaké je území volební podpory a území supervolební podpory Alternativy pro Německo ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014? Území volební podpory AfD v případě voleb do Evropského parlamentu za rok 2014 lze připodobnit k území volební podpory AfD ve volbách do Spolkového sněmu v roce 2013. Strana, stejně jako ve volbách do Zemského sněmu, byla nejvíce úspěšná ve východních oblastech země. Území volební podpory AfD tvoří část Meklenburska – Předního Pomořanska, jižní část Branibor, severozápadní část Saska, pohraniční oblasti Hesenska a severní část Bádenska – Württemberska.

Území supervolební podpory AfD pak připadá východní oblasti Braniborska, téměř celému Sasku mimo severní oblast, středu a východní části Hesenska a některým jižně položeným volebním obvodům v Bavorsku. 3) Jaké je území volební podpory a území supervolební podpory Alternativy pro Německo ve volbách do Zemských sněmů vybraných zemí? Území volební podpory a území supervolební podpory bylo zkoumáno v rámci této práce v šesti Spolkových zemích SRN. Jedná se o Sasko, Durynsko, Braniborsko, Bádensko – Württembersko, Sasko – Anhaltsko a Porýní – Falc. a) Sasko Území volební podpory AfD v Sasku tvoří především jižní a severovýchodní pohraniční oblasti. V tomto případě mluvíme tedy o oblastech, kde leží volební obvody Erzgebirge 1 – 5, či Mittelsachsen 1 a 2. Území supervolební podpory náleží Alternativě v prvé řadě ve východní oblasti Saska. Jsou to tedy především pohraniční volební obvody Görlitz 1 – 4. Dále také Bautzen 1 a 5, Säschische Schweiz – Osterzgebirge 1 a 2 Meißen 2 a 3. Území supervolební podpory lze ovšem identifikovat také v jižnější části země. Jedná se o volební obvod číslo jedna Vogtland I a Ergebirge 3. b) Durynsko Území volební podpory AfD je v případě Durynska z velké části rozprostřeno od východní až k jižní oblasti země. Jedná se tedy o volební obvody Saale – Orla – Kreis, Weimarer Land I, Hildburghausen I či Sonnenberg I. Severně od volební jednotky Hildburghausen I. leží volební obvody Suhl, Gotha I a Gotha III, které taktéž spadají do území volební podpory AfD. Za území supervolební podpory AfD je možno označit východní část Durynska. Do této oblasti spadají volební obvody Saale – Holzland – Kreis I a II, Greiz I a II, Gera I a II. Dále silnou volební podporu vykazují obvody ležící na jihu od hlavního města Erfurt. Je to tedy volební jednotka označena jako Ilm – Kreis II, Saalfeld – Rudolstadt I a Saalfeld – Rudolstadt II. c) Braniborsko Území volební podpory AfD se v tomto případě rozkládá v jižní části země. Patří sem území Elbe – Elster II a Oberspreewald – Lausitz I. Dále lze území volební podpory této strany identifikovat na jihu a severu od Berlína. Příkladem pro jižní oblast může být volební obvod Dahme – Spreewald II a III či Teltow – Fläming I. Na severu od hlavního města pak

48 leží Märkisch – Oderland III a Barmin III. Jeden volební obvod, jenž vykazuje volební podporu AfD se nachází v západnější oblasti země, jedná se o Havelland I. Území supervolební podpory AfD tvoří především hraniční volební obvody ležící na východě země. Jedná se o volební jednotky jako Märkisch – Oderland IV, Oder – Spree II a III, Frankfurt a Spree – Neiße I. Jižně od Berlína se nachází volební obvod Teltow – Fläming III a na severních hranicích hlavního města Havelland II, Oberhavel I a Oberhavel III. Tyto jmenované volební jednotky taktéž patří do území volební podpory AfD ve volbách do braniborského Zemského sněmu 2014. d) Bádensko – Württembersko Území volební podpory Alternativy pro Německo v případě Zemských voleb této země za rok 2016 se rozléhá od severu země přes východní oblasti až na jih. Na západě země je možno také najít volební obvod, jenž spadá do území volební podpory této strany. V severní části Bádensko – Württemberska se jedná o obvody jako Main – Tauber, Hohenlohe a Schwäbisch Hall. Na východě země lze uvést volební obvod Schwäbisch Gmünd, Heidenheim, Geislingen, Göppingen, Schrondorf, Ehingen a Hechingen – Münsingen. V jižní oblasti je to volební obvod Singen, Tuttlingen – Donaueschingen a Rottweil. Na západních hranicích Bádenska – Württemberska je možno identifikovat volební obvod Rastatt. Území supervolební podpory AfD náleží především severněji položeným volebním obvodům. Jsou to Neckar – Odenwald, Neckarsulm, Heilbronn, Eppingen, Sinsheim, Wiesloch, Schwetzinger, Mannheim I, Bruchsal a Bretten, pod kterým se nachází volební obvod Enz, Pforzheim a Calw, které také tvoří území supervolební podpory AfD. Posledním obvodem, který vykazuje Alternativě takto silnou volební podporu, je jižněji položený Balingen. e) Sasko – Anhaltsko Území volební podpory AfD tvoří v prvé řadě jižní oblasti země. Jsou to volební obvody Sangerhausen, Aschersleben, Bernburg, Saalekreis, Halle I a Bad Dürrenberg – Saalekreis. Na jihozápadě se pak nachází volební obvod Blankenburg, na východě Jessen a severovýchodě obvod Genthin. Území supervolební podpory náleží také ve větší míře jižním teritoriím. V tomto případě se jedná o volební obvod Zeitz, Naumburg, Weißenfels, Merseburg, Querfurt a Eisleben. Na jihovýchodě pak lze identifikovat volební obvody Wolfen a Bitterfeld. Poslední volebním obvodem, jenž spadá do území supervolební podpory AfD je obvod ležící jižně od hlavního města této země - Magdeburgu. Jedná se o volební obvod číslo sedmnáct Staßfurt.

f) Porýní – Falc Území volební podpory AfD v Porýní – Falci leží z větší části taktéž na jihu země. Jmenovat lze volební obvod Südliche – Weinstraße, Pirmasens – Land, Neustadt an der Weinstraße, Kaiserlautern – Land a Kaiserlautern II. Na jihozápadě je to pak Kusel a na jihovýchodě volební obvod Alzey a Rhein – Selz/Wonnegau. Území volební podpory AfD v této zemi lze dále shledat v severní oblasti. V tomto případě mluvíme o Betzdorf/Kirchen, Altenkirchen a Neuwied. Za území supervolební podpory AfD lze pokládat, v případě Porýní – Falci, jen jižní oblasti této spolkové země. Zmínit lze volební obvod Gemersheim, Speyer, Mutterstadt, Ludwighafen I a II, Frankenthal, Donnersberg, Zweibrücken a Kaiserlautern I. 4) Jaká je volební podpora AfD z hlediska konfliktní linie město - venkov? Po výzkumu volební podpory Alternativy pro Německo pomocí volební geografie lze dojít k závěru, že tuto euroskeptickou pravicově laděnou politickou stranu vskutku volí spíše občané, kteří obývají méně osídlené oblasti a žijí v obcích či menších městech. Ovšem, není to pravidlem, například v Porýní – Falci do území supervolební podpory AfD spadají i větší okresní města. Z vytvořených map lze také vypozorovat, že více voličů AfD se koncentruje v příhraničních oblastech jednotlivých zemí. Tuto skutečnost je možno vysledovat z výsledků voleb do jednotlivých Zemských sněmů. Nicméně je možno vypozorovat drobné odchylky, a to především při celonárodních volbách. Při volbě do Spolkového sněmu v roce 2013 se ještě s jistotou dá tvrdit, že AfD má větší podporu na venkově a méně zalidněných oblastech, ovšem ve volbách do Evropského parlamentu, jež proběhly v roce 2014, to tak jisté není. Silnou volební podporu Alternativě vyjádřili i občané velkých měst jako je Frankfurt nad Mohanem, Berlín či Stuttgart. Avšak i přes tuto skutečnost, lze s jistotou říci, že AfD je celkově úspěšnější v menších městech a obcích s nižší hustotou zalidnění. Při svém zkoumání daných voleb jsem tedy dospěla k závěru, že ve většině případů, má politická strana Alternativa pro Německo větší volební podporu ve venkovských oblastech. Nicméně volební podpora voličů je proměnlivá, v mnoha dalších spolkových zemích budou volby do Zemských sněmů teprve probíhat, a proto bych ráda uvedla, že pro jistější výsledky by bylo potřeba zkoumat volební podporu AfD v delším časovém horizontu a ještě více do hloubky. Na závěr své práce bych ještě ráda podotkla, že během výzkumu a zpracování jsem dospěla k několika dalším poznatkům. Značnou podobnost lze shledat v území volební podpory AfD ve volbách do Spolkového sněmu a ve volbách do Evropského parlamentu. To je demonstrováno na předchozích mapách, ze kterých je na první pohled patrná, i když ne

úplně absolutní, shoda. Dále je potřeba zmínit, že od začátku vzniku strany má AfD celkově větší podporu v zemích bývalé NDR, ovšem je také nutno podotknout, že postupem času strana získávala/získává na oblibě i v oblastech, kde v roce 2013 nebyla vyjádřena podpora této straně vůbec či ve velmi malé míře. Tato skutečnost je dána především současnou imigrační situací v Německu. Spolkovou zemí, která nejvíce vykazuje volební podporu AfD je Sasko. Dále také Braniborsko a Durynsko. Naopak žádnou volební podporu prozatím nevyjádřilo Bavorsko. Ve volbách do Spolkového sněmu a Evropského parlamentu byla volební podpora AfD v Bavorsku marginální a ve volbách do Zemského sněmu AfD ani nekandidovala. Ovšem, jak již bylo řečeno, problematiku volební podpory by bylo pro zisk jistějších závěrů potřeba zkoumat ještě v delším časovém období. Rozhodně není vyloučeno, že Alternativa pro Německo v budoucnu získá výraznou část voličů i v Bavorsku a území této země se stane územím volební či supervolební podpory strany.

Seznam použitých zdrojů

Alternative für Deutschland. 2016 (cit. 2016-03-13). (https://www.alternativefuer.de/)

Bundesrat. 2016 (cit. 2016-03-12). (http://www.bundesrat.de/)

Bundeszentrale für politischer Büldung. 2016 (cit. 2016-04-11). (https://www.bpb.de/)

Česká pozice – informace pro svobodné lidi. 2016 (cit. 2016-03-10). (http://ceskapozice.lidovky.cz/)

Česká televize 24. 2016 (cit. 2016-03-09). (http://www.ceskatelevize.cz)

Český rozhlas. 2016 (cit. 2016-03-10). (http://www.rozhlas.cz/)

Der Bundeswahlleiter. 2016 (cit. 2016-03-12). (https://www.bundeswahlleiter.de/)

Die Welt. 2016 (cit. 2016-03-10). (http://www.welt.de/)

Dr. Frauke Petry. 2016 (cit. 2016-03-10). (http://frauke-petry.net/)

Eurozprávy.cz. 2016 (cit. 2016-03-09). (http://eurozpravy.cz/)

Evropská unie. 2016 (cit. 2016-03-10). (http://europa.eu/)

FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. ISBN 978-80-7325-180-2.

GALLAGHER, Michael, Michael LAVER a Peter MAIR. Representative government in modern Europe. 4th ed. Boston: McGraw-Hill, 2006. ISBN 0-07-297706-X.

HAVLÍK, Vlastimil a PINKOVÁ, Aneta. 2012. „Populisté, protestní strany, outsideři? Několik poznámek ke konceptualizaci populistických politických stran“. Rexter 02/2012 (cit. 2016-04-09). (http://www.rexter.cz/populiste-protestni-strany-outsideri-nekolik-poznamek- ke-konceptualizaci-populistickych-politickych-stran/2012/11/11/) iDnes.cz. 2016 (cit. 2016-03-09). (http://www.idnes.cz/)

Innenministerium Baden – Württemberg. 2016 (cit. 2016-04-12). (http://im.baden- wuerttemberg.de/)

JEHLIČKA, Petr a SÝKORA, Luděk. 1991. Stabilita regionální podpory tradičních politických stran v českých zemích (1920-1990). Sborník české geografické společnosti. Vol. 96, č. 2, 81-95.

JEŘÁBEK, Martin a kol. Srovnání politických systémů Německa a Rakouska. Institucionální a systémové ukotvení. První vydání. Plzeň: Filozofická fakulta Západočeské univerzity, 2010. ISBN 978-80-87094-15-0

KOSTLÁN, Antonín, Dagmar MORAVCOVÁ a Vratislav VANÍČEK. Encyklopedie dějin Německa. Praha: Ivo Železný, 2001. Malá moderní encyklopedie. ISBN 80-237-3590-X. LYE, Keith. Svět do kapsy. 2002. Praha: OTTOVO nakladatelství – CESTY. ISBN 80-7181- 662-0

MÜLLER, Ondřej. Nový atlas světa. Praha: Euromedia Group k.s. ISBN 80-242-0811-3.

Online Focus. 2016 (cit. 2016-03-12). (http://www.focus.de/)

Prof. Dr. Bernd Lucke. 2016 (cit. 2016-03-10). (http://bernd-lucke.de/)

RheinlandPfalz Landeswahlleiter. 2016 (cit. 2016-04-12). (http://www.wahlen.rlp.de/)

Sachsen-Anhalt. 2016 (cit. 2016-04-12). (http://www.wahlen.sachsen-anhalt.de/)

STRMISKA, Maxmilián a kol. Politické strany moderní Evropy: analýza stranicko- politických systémů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-038-0.

ŠARADÍN, Pavel. 2006. Analýza volební podpory ČSSD a ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR. In: Němec, Jan a Šůstková, Markéta et al. III. Kongres českých politologů, Olomouc 8. - 10. 9. 2006. Praha, Olomouc. 238-251