3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE
ÚAP ORP LOVOSICE
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE
S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE
Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2014
2 Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].
Autorský kolektiv:
Bc. Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD
GIS, zpracování dat a výkresů:
Ing. Radek Fujak – garant Ing. Michal Samiec Ing. Jan Juráš Mgr. Martin Peško Bc. Vojtěch Zlý Bc. Jan Horák
Na spolupráci se podílel odbor stavebního úřadu a územního plánování - Městský úřad Lovosice
Martin Jaroš
3 OBSAH
Obsah ...... 4 1 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ...... 7 1.1 Úvod ...... 7 1.2 Popis území a širší vztahy ...... 8 1.2.1 Základní charakteristika území ...... 8 1.2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty ...... 10 1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie ...... 16 1.3.1 Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika16 1.3.2 Těžba nerostných surovin ...... 17 1.3.3 SWOT analýza ...... 20 1.4 Vodní režim ...... 20 1.4.1 Hydrologické a hydrogeologické podmínky ...... 20 1.4.2 Vodní zdroje – jejich význam a ochrana ...... 20 1.4.3 Záplavová území a protipovodňová opatření ...... 22 1.4.4 SWOT analýza ...... 24 1.5 Hygiena životního prostředí ...... 24 1.5.1 Kvalita ovzduší ...... 25 1.5.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields ...... 25 1.5.3 Hlukové zátěže ...... 27 1.5.4 SWOT analýza ...... 27 1.6 Ochrana přírody a krajiny ...... 28 1.6.1 Krajina ...... 28 1.6.2 Přírodní potenciál území a jeho ochrana ...... 29 1.6.3 SWOT analýza ...... 34 1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 34 1.7.1 Zemědělský půdní fond ...... 34 1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 38 1.7.3 SWOT analýza ...... 38 1.8 Technická infrastruktura ...... 39 1.8.1 Zásobování pitnou vodou ...... 40 1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod ...... 43 1.8.3 Zásobování plynem ...... 44 1.8.4 Zásobování teplem (CZT) ...... 46 1.8.5 Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě ...... 47
4 1.8.6 Spoje (pokrytí území signály) ...... 48 1.8.7 SWOT analýza ...... 49 1.9 Dopravní infrastruktura ...... 49 1.9.1 Silniční síť ...... 50 1.9.2 Železniční síť ...... 52 1.9.3 Letecká doprava ...... 55 1.9.4 Vodní doprava ...... 55 1.9.5 Kombinovaná doprava ...... 55 1.9.6 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ...... 55 1.9.7 SWOT analýza ...... 57 1.10 Sociodemografické podmínky ...... 57 1.10.1 Demograficko-sociální situace ...... 57 1.10.2 Občanská vybavenost ...... 67 1.10.3 SWOT analýza ...... 68 1.11 Bydlení ...... 68 1.11.1 Bytový fond a jeho struktura ...... 68 1.11.2 Stáří a kvalita bytového fondu ...... 70 1.11.3 SWOT analýzy ...... 71 1.12 Rekreace ...... 71 1.12.1 Rekreační aktivity ...... 71 1.12.2 Rekreační infrastruktura ...... 72 1.12.3 Individuální rekreace ...... 75 1.12.4 SWOT analýza ...... 75 1.13 Hospodářské podmínky ...... 76 1.13.1 Ekonomická funkce území ...... 76 1.13.2 Struktura ekonomických subjektů ...... 77 1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka) ...... 78 1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů ...... 85 1.13.5 SWOT analýza ...... 87 1.14 Zájmy obrany a bezpečnost území ...... 87 1.14.1 Zájmy bezpečnosti a obrany sátu a CO ...... 87 1.14.2 Ohrožení území přírodními jevy a jiná rizika ...... 88 1.14.3 SWOT analýza ...... 88 2 Rozbor udržitelného rozvoje území ...... 89 2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa ...... 89 2.1.1 Související legislativa ...... 89 2.1.2 Východiska metodiky ...... 90
5 Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP ...... 92 2.2 Postup zpracování RURÚ ...... 92 2.2.1 Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje ...... 93 2.2.2 Vyváženost územních podmínek ...... 94 2.2.3 Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ...... 98 2.2.4 Metodika pro SWOT analýzu ...... 98 2.2.5 Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení ...... 99 2.3 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území ...... 100 2.3.1 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle témat ...... 100 2.3.2 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle pilířů ...... 106 2.3.3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území 110 2.4 Problémy k řešení ...... 112 2.4.1 Urbanistické závady ...... 112 2.4.2 Hygienické závady ...... 112 2.4.3 Environmentální závady ...... 113 2.4.4 Dopravní střety s limity ...... 113 2.4.5 Střety se záměry ...... 114 2.4.6 Urbanistické střety s limity ...... 115 3 Přílohy ...... 116
6 1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
1.1 Úvod
V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Územně analytické podklady (dále jen „ÚAP“) jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů (dále jen stavební zákon). ÚAP podle § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. oúzemně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen „RURÚ“). Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve „vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí“) je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou. Zpracování a aktualizace ÚAP není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě aktualizací lze ÚAP využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sledovaných témat, které poskytnou podklad pro aktualizaci územně analytických podkladů, dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita certifikovaná metodika zpracovaná v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování. Tato metodika využívá pro zohlednění podmíněnosti v území multikriteriální analýzu a umožňuje kombinovat kvantitativní přístup
7 založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Efektivita metody spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Lovosice obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (horninové prostředí a geologie, vodní režim, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, ochrana přírody a krajiny, hygiena životního prostředí, technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Zakončena je SWOT analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V rámci ÚAP jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení obcí v rámci SO ORP Lovosice včetně SWOT analýz za sledovaná témata. Součástí ÚAP je vyváženost vztahu územních podmínek. Hodnocení udržitelného rozvoje a následně jeho vyváženost v území je prováděno pomocí souboru podtémat.
1.2 Popis území a širší vztahy 1.2.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice se rozprostirá v severních Čechách v jihovýchodní části Ústeckého kraje v okrese Litoměřice. SO ORP Lovosice je jedním z 16 správních obvodů Ústeckého kraje. SO ORP Lovosice je tvořen 32 obcemi, z nichž 3 mají statut města (Libochovice, Lovosice a Třebenice) a celková rozloha činí 26 181,74 ha, což představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého kraje. Z celkové rozlohy SO ORP Lovosice zaujímá zemědělská půda více než 72 %, z té více než 80 % tvoří orná půda. Počet obyvatel v SO ORP Lovosice k roku 2014 je 27 609, hustota obyvatel je téměř 106 obyvatel na kilometr čtvereční.
8 Mapa 1.2.1: Správní obvod ORP Lovosice
Tabulka 1.2.1: Výměra obcí SO ORP Lovosice Obec Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Černiv 314,5 1,2 Čížkovice 709,6 2,7 Děčany 1 239,1 4,7 Dlažkovice 267,6 1,0 Evaň 754,7 2,9 Chodovlice 308,5 1,2
9 Obec Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Chotěšov 776,5 3,0 Chotiměř 343,4 1,3 Jenčice 633,9 2,4 Keblice 511,0 2,0 Klapý 892,6 3,4 Křesín 978,1 3,7 Lhotka nad Labem 302,8 1,2 Libochovice 1 567,7 6,0 Lkáň 448,2 1,7 Lovosice 1 195,5 4,6 Lukavec 334,9 1,3 Malé Žernoseky 334,1 1,3 Podsedice 1 527,8 5,8 Prackovice nad Labem 814,7 3,1 Radovesice 514,4 2,0 Sedlec 397,4 1,5 Siřejovice 619,5 2,4 Slatina 691,5 2,6 Sulejovice 370,8 1,4 Třebenice 2 184,5 8,3 Třebívlice 1 405,9 5,4 Úpohlavy 396,8 1,5 Velemín 4 026,6 15,4 Vchynice 518,2 2,0 Vlastislav 563,6 2,2 Vrbičany 237,3 0,9 SO ORP Lovosice 26 181,7 100,0 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014
1.2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty
1.2.2.1 Širší vztahy
Území SO ORP Lovosice náleží pod správu Ústeckého kraje a leží v jeho východní části. Tento správní obvod má polohu mezi dalšími šesti SO ORP Ústeckého kraje (SO ORP Roudnice nad Labem, SO ORP Litoměřice, SO ORP Ústí nad Labem, SO ORP Teplice, SO ORP Bílina a SO ORP Louny) a nemá tedy společnou hranici s jiným krajem. Spojení správního obvodu s hlavním městem Prahou zajišťuje dálnice D8, která ještě není zcela v provozu. Posledním nedostavěným úsekem je úsek Lovosice – Řehlovice. V současné době, tedy dálnice D8 končí u obce Bílinka a od tud pokračuje jako silnice I/8. Územím dále prochází několik silnic I. třídy. Silnice I/30 umožňuje napojení na krajské město Ústí nad Labem, silnice I/15 spojuje Lovosice s Mostem a Litoměřicemi a I/28 s městem Louny. Lovosice jsou důležitým železničním uzlem, umístěném na významném I. tranzitním železničním koridoru, který umožňuje spojení Německa přes Prahu s Rakouskem, respektive Slovenskem.
10 V posledních letech vykazuje území SO ORP Lovosice negativní migrační saldo.
1.2.2.2 Politika územního rozvoje
Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též „PÚR ČR 2008“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009.
PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady.
PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly:
► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“;
Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich;
► „Další úkoly pro územní plánování“.
OS2 Rozvojová osa Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo (- Dresden)
V rámci PÚR ČR je vymezena OS2 Rozvojová osa Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo (-Dresden), do níž je zahrnuto i území SO ORP Lovosice. Díky vazbě na dálnici D8 a I. tranzitní železniční koridor má toto území výrazný potenciál pro nadnárodní inovační a rozvojové podněty. PÚR ČR ji:
a) vymezuje do katastrálních území obcí Čížkovice, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem, Siřejovice, Sulejovice, Velemín, Vchynice a Vrbičany. b) stanovují úkoly pro územní plánování: vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v sevřeném údolí Labe, vytvářetúzemní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin.
11 Vymezení plocha koridorů veřejně prospěšných staveb v PÚR ČR
Silniční doprava:
- a1 - dálnice D8, v okrese Ústí nad Labem a v okrese Teplice a stavby související, úsek hranice okresů Ústí nad Labem/Litoměřice - Řehlovice, MÚK /stavba 805/ (dotčené území obce Prackovice nad Labem) - a - dálnice D8, dálniční křižovatky a přivaděče (dotčená území obcí: Chotiměř, Lovosice, Prackovice nad Labem, Sulejovice, Velemín, Vchynice)
1.2.2.3 Zásady územního rozvoje
Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (dále jen ZÚR) byly vydány 5. 10. 2011 (usnesením Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 23/25Z/2011). ZÚR by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu.
Rozvojové oblasti a rozvojové osy
Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: ► rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, ► rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, ► nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, ► řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady,
► zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny.
12 V návaznosti SO ORP Lovosice na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje je definována následující rozvojová oblast.
Rozvojová oblast Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko
ZÚR Ústeckého kraje na území správních obvodů Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem stanovují rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB1. Oblast leží na koridoru důležitých dopravnch tras a má významné vazby na Středočeský kraj, hlavní město Praha, uskupeníměst Ústí nad Labem – Teplice a k německému Sasku. Vymezení této oblasti je patrné díky nadmístnímu významu současných aktivit v území (doprava, průmyslová výroba, intenzivní zemědělství, kultura, rekreace a cestovní ruch, těžba a zpracování nerostných surovin) a z požadavků na změny v území. Jedná se zejména o dopravní infrastrukturu – dostavba dálnice D8, veřejné logistické centrum Lovosice a dlouhodobý záměr VRT. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje ji na území SO ORP Lovosice a) vymezují do rozsahu katastrálních území obcí Čížkovice, Jenčice, Keblice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem, Siřejovice, Sulejovice, Třebenice a Vlastislav; b) stanovují tyto úkoly pro územní plánování: Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu a zohlednit plánovaný rozvoj ekonomických aktivit - dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích. Navrženými veřejně prospěšnými opatřeními řešit územní problematiku ochrany území Lovosicka před povodněmi. Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor Labe a Ohře, NKP Říp a Terezín-Malá pevnost, MPR Litoměřice a Terezín, MPZ Roudnice nad Labem, kulturní zemědělská krajina. Vzhledem ke stávajícím územním limitům, k potenciálním územním střetům, hrozbě devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v rozvojové oblasti zahájení nové otvírky těžby surovin s důsledky nadmístního významu, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Kultivovat a rozvíjet rekreační lokality nadmístního významu zahrnuté v rozvojové oblasti v koridoru Labe. Řešit územní souvislosti výhledového záměru na vedení vysokorychlostní železniční trati (VRT), v koordinaci s dálnicí D8.
13 Vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury nadmístního významu
Silniční doprava:
- f2 – silnice I/15 – úsek Libčeves – Želkovice, rekonstrukce, přeložka (dotčené území obce Třebívlice) - PK19 – silnice II/246 – úsek Koštice – Budyně nad Ohří, přeložka s obchvaty sídel (dotčená území obcí: Křesín, Libochovice, Radovesice, Slatina) - b-III/00815 – silnice II/247 – úsek Lovosice – Litoměřice, přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky I., II. část, včetně mostu přes Labe (dotčená území města Lovosice)
Železniční doprava:
- Z5 – trať č. 114 – Lovosice – Libochovice – Louny, optimalizace (dotčená území obcí: Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Křesín, Libochovice, Lovosice, Radovesice, Slatina, Sulejovice, Úpohlavy)
Cyklistická doprava:
- C1 – Labská cyklostezka – trasa č. 2 (dotčené území obce Malé Žernoseky)
Vymezení ploch a koridorů technické infrastruktury nadmístního významu
Vodní hospodářství:
- V8 – protipovodňová opatření na ochranu areálu Lovochemie na Q100 (dotčené území města Lovosice)
Vymezení ploch a koridorů územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu
ZÚR Ústeckého kraje na území SO ORP Lovosice vymezuje regionální a nadregionální plochy a koridory ÚSES k založení: Nadregionální biokoridory: - NRBK K 13 – Vědlice – Oblík, Raná (dotčená území obcí: Velemín, Vchynice) Regionální biocentra: - RBC 012 – Velká Kozí Horka (dočené území obce Třebenice) Regionální biokoridory: - RBK 0001 – Baba – K 13 (dotčená území obcí: Děčany, Třebívlice) - RBK 0002 – Baba – K 20 (dotčená území obcí: Děčany) - RBK 0003 – Velká Kozí Horka – K 13 (dotčená území obcí: Podsedice, Třebenice, Vlastislav) - RBK 591 – Lovoš – Ostrý u Milešova (dočené území obce Velemín) - RBK 592 – Ostrý u Milešova – Sutomský vrch, Jezerka, Ovčín (dočené území obcí: Velemín, Třebenice, Vlastislav) - RBK 616 – Sutomský vrch, Jezerka, Ovčín – Humenský vrch (dočené území obcí: Čížkovice, Jenčice, Lovosice, Sulejovice)
14 - RBK 618 – Velká Kozí Horka - Hazmbruk (dočené území obcí: Dlažkovice, Chodovlice, Klapý, Sedlec, Slatina, Třebenice) - RBK 619 – Hazmbruk – Křesínské vrchy (dočené území obcí: Klapý, Křesín, Libochovice, Slatina) - RBK 620 – Křesínské vrchy - Šebín (dočené území obcí: Křesín, Libochovice)
1.2.2.4 Územně analytické podklady Ústeckého kraje
Poslední aktualizace ÚAP Ústeckého kraje byla provedena k roku 2013. Území Ústeckého kraje je hodnoceno pomocí sady indikátorů rozdělených do 3 pilířů (ekonomický, sociální, environmentální), které jsou individuálně obodovány na stupnici -3 (nejhorší situace) až 3 (nejlepší situace). Každá obec je následně ohodnocena v rámci těchto pilířů a je jí přiřazena kategorie, dle dosažených hodnot. Celkové hodnocení území za jednotlivá ORP kraje není součástí poslední aktualizace ÚAP Ústeckého kraje z roku 2013. Je zde pouze textově zmíněno. V případě SO ORP Lovosice se z hlediska environmentálního pilíře nejedná o obce s příliš konzistentními podmínkami pro životní prostředí. Problémová je zejména oblast v okolí města Lovosice. Z hlediska hospodářských podmínek je území správního obvodu Lovosice rozděleno do dvou částí. Negativně je hodnocena západní část směrem k SO ORP Louny a spíše pozitivně část území u hranice se správním obvodem Litoměřice. Podobná je situace v sociálním pilíři, kde na tom jsou nejlépe obce v blízkosti města Lovosice a Litoměřice. Dle zmíněných ÚAP mělo celkem pět obcí správního obvodu Lovosice nejhorší možné hodnocení ve všech třech pilířích, jednalo se o Děčany, Chodovlice, Jenčice, Keblice a Libochovice. Naopak pozitivní hodnocení ve všech pilířích mělo také pět obcí – Chotiměř, Velemín, Třebenice, Malé Žernoseky a Lhotka nad Labem.
Problémy k řešení
ÚAP Ústeckého kraje identifikují několik typů problémů v řešeném území. Prvním typem jsou problémy nadmístního významu k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD):
► Dopravní infrastruktura (střet návrhu úseku dálnice D8 s limity ochrany přírody a krajiny, vysokorychlostní železniční trať VRT, rekonstrukce a přeložka I/15) ► Technická infrastruktura ► Vodní hospodářství ► Těžba a ochrana nerostných surovin (koncentrovaná ložiska štěrkopísku a stavebního kamene) ► Rekultivace území po těžbě surovin
Dalším typem problémů k řešení jsou závady a ostatní problémy, které nejsou v řešení v ÚPD. Závady a problémy jsou environmentálního, hygienického rázu, závady v dopravní a technické infrastruktuře, urbanistické závady, závady na plochcách bydlení, komerčních plochách atd.
15 1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie 1.3.1 Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika Problémem při plánování budoucí zástavby může být výskyt poddolovaných (jev 61A) a sesuvných (jev 62A) území. Před rozhodováním o jejich využití pro zastavitelné a rozvojové plochy je nutno geologickým průzkumem prověřit jejich stabilitu. Rozloha poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Lovosice je přehledně zobrazena v tabulce 1.3.1.
Tabulka 1.3.1: Poddolovaná a sesuvná území v SO ORP Lovosice Plocha obce Plošně geologický Plošně geologický Obec Geologický jev [ha] jev [ha] jev [%] poddolované Podsedice 1 527,8 45,2 3,0 území poddolované Třebívlice 1 405,9 34,8 2,5 území Čížkovice sesuvné území 709,6 3,1 0,4 Děčany sesuvné území 1 239,1 3,1 0,2 Evaň sesuvné území 754,7 4,0 0,5 Chodovlice sesuvné území 308,5 36,0 11,7 Jenčice sesuvné území 633,9 79,5 12,5 Keblice sesuvné území 511,0 46,4 9,1 Klapý sesuvné území 892,6 59,4 6,7 Křesín sesuvné území 978,1 25,1 2,6 Lhotka nad Labem sesuvné území 302,8 29,9 9,9 Libochovice sesuvné území 1 567,7 15,8 1,0 Lkáň sesuvné území 448,2 1,3 0,3 Podsedice sesuvné území 1 527,8 139,3 9,1 Prackovice nad sesuvné území 814,7 115,9 14,2 Labem Sedlec sesuvné území 397,4 3,4 0,9 Slatina sesuvné území 691,5 5,6 0,8 Třebenice sesuvné území 2 184,5 327,6 15,0 Třebívlice sesuvné území 1 405,9 171,2 12,2 Úpohlavy sesuvné území 396,8 7,2 1,8 Velemín sesuvné území 4 026,6 391,9 9,7 Vchynice sesuvné území 518,2 19,8 3,8 Vlastislav sesuvné území 563,6 10,9 1,9 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 V celém SO ORP Lovosice se nachází 3 poddolovaná území (2 na území obce Třebívlice a 1 na území obce Podsedice) a 255 sesuvých území, především v severní a severozápadní části SO ORP Lovosice. Sesuvná území tvoří 0,2 % až 15,0 % výměry v dané obci. Plošně nejvíce sesuvných území se vyskytuje v obci Třebenice (15,0 %). Na území správního obvodu se nachází jedno staré důlní dílo (jev A63) v obci Třebívlice.
16 1.3.2 Těžba nerostných surovin Na území SO Lovosice se nachází dobývací prostory (jev 57A) na území 14 obcí. Vyskytují se zde v hojné míře ložiska vápence a vápence jílovitého, dále potom štěrkopísky, křemenný porfyr, čedič, kámen a pyroponosné štěrky. Největší dobývací prostor má název Podsedice a nachází se na území obcí Podsedice a Třebívlice. Tento dobývací prostor má celkovou rozlohu necelých 200 ha a těží se zde pyroponosné štěrky. Přehled všech dobývacích prostorů je uveden v následující tabulce.
Tabulka 1.3.2: Dobývací prostory na území SO ORP Lovosice Plocha obce Dobývací prostor Dobývací prostor Obec Surovina [ha] [ha] [%] Černiv 314,5 26,5 8,4 vápenec jílovitý vápenec, vápenec Černiv 314,5 59,9 19,1 jílovitý Čížkovice 709,6 91,8 12,9 vápenec jílovitý vápenec, vápenec Čížkovice 709,6 1,2 0,2 jílovitý vápenec, vápenec Chotěšov 776,5 82,5 10,6 jílovitý Libochovice 1 567,7 15,7 1,0 cihlářská surovina Lovosice 1 195,5 18,8 1,6 štěrkopísek
Lukavec 334,9 47,3 14,1 štěrkopísek
Malé Žernoseky 334,1 8,3 2,5 křemenný porfyr
Podsedice 1 527,8 9,1 0,6 čedič Podsedice 1 527,8 148,9 9,7 pyroponosné štěrky Prackovice nad 814,7 14,7 1,8 čedič Labem Prackovice nad 814,7 23,9 2,9 kámen Labem Siřejovice 619,5 19,2 3,1 vápenec jílovitý vápenec, vápenec Siřejovice 619,5 44,9 7,2 jílovitý Třebívlice 1 405,9 50,7 3,6 pyroponosné štěrky Úpohlavy 396,8 79,9 20,1 vápenec jílovitý vápenec, vápenec Úpohlavy 396,8 2,8 0,7 jílovitý Velemín 4 026,6 12,8 0,3 čedič Vrbičany 237,3 3,8 1,6 vápenec jílovitý vápenec, vápenec Vrbičany 237,3 28,8 12,1 jílovitý SO ORP Lovosice 26 181,7 791,6 3,0 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin je na území SO ORP Lovosice vymezeno celkem deset chráněných ložiskových území s celkovou rozlohou 4 800,4 ha (CHLÚ – jev 58A), které se alespoň z části nacházejí na území dvaceti obcí SO ORP Lovosice. Tato chráněná území slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo znemožněním jejich dobývání.
17 Z hlediska surovin se jedná převážně o vápenec, štěrkopísky, stavební kámen a polodrahokamy. Přehled chráněných ložiskových území za jednotlivé obce SO ORP Lovosice je uveden v tabulce 1.3.3.
Tabulka 1.3.3: Chráněné ložiskové území na území SO ORP Lovosice Chráněné Plocha obce Chráněné ložiskové Obec ložiskové území Surovina [ha] území [%] [ha] Černiv 314,5 86,5 27,5 Vápenec Čížkovice 709,6 242,5 34,2 Vápenec Děčany 1 239,1 892,0 72,0 Polodrahokamy Dlažkovice 267,6 214,9 80,3 Polodrahokamy Chodovlice 308,5 7,5 2,4 Polodrahokamy Chotěšov 776,5 89,4 11,5 Vápenec Jenčice 633,9 33,0 5,2 Vápenec Keblice 511,0 141,5 27,7 Štěrkopísky Lkáň 448,2 5,1 1,1 Polodrahokamy Lovosice 1 195,5 23,4 2,0 Štěrkopísky Lukavec 334,9 61,0 18,2 Štěrkopísky Podsedice 1 527,8 970,6 63,5 Polodrahokamy Podsedice 1 527,8 86,3 5,6 Vápenec Prackovice nad 814,7 119,5 14,7 Stavební kámen Labem Siřejovice 619,5 75,1 12,1 Vápenec Třebenice 2 184,5 59,8 2,7 Polodrahokamy Třebenice 2 184,5 17,7 0,8 Vápenec Třebívlice 1 405,9 1 326,4 94,3 Polodrahokamy Úpohlavy 396,8 205,4 51,8 Vápenec Velemín 4 026,6 87,1 2,2 Stavební kámen Vlastislav 563,6 3,2 0,6 Polodrahokamy Vlastislav 563,6 4,5 0,8 Vápenec Vrbičany 237,3 47,8 20,1 Vápenec SO ORP 26 181,7 4 800,4 18,3 Lovosice Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory, poddolovaná území a CHLÚ ve SO ORP Lovosice jsou znázorněny v následující mapě.
18 Mapa 1.3.1: Vybrané geologické jevy na území SO ORP Lovosice
19 1.3.3 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vymezená chráněnná ložisková území Výskyt sesuvů Významné zásoby nerostných surovin (vápenec, Poškození krajiny těžbou štěrkopísky) Výkyt a těžba pyroponosných štěrků (český granát) Plošná poddolovaná území (Třebívlice, – Třebívlice, Podsedice Podsedice) PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvýšená potřeba stavebních surovin v důsledku Omezení těžby v důsledku častých střetů dostavby dálnice D8 s ochranou přírody a krajiny Omezení těžby štěrkopísku a stavebního Revitalizace/asanace území narušených těžbou kamene (státní koncepce)
1.4 Vodní režim
Území SO ORP Lovosice patří do povodí řek Ohře a Labe. Řeka Labe tvoří severovýchodní hranici SO ORP Lovosice a řeka Ohře protéká obcemi Křesín, Libochovice a Radovesice v jižní části správního obvodu. Územím dále protéká řada menších vodních toků, z nichž nejvýznamnější jsou Milešovský potok a potok Modla (levé přítoky Labe), dále pak Podsedický potok a potok Rosovka (levé přítoky Ohře). Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 279,52 km. Ve SO ORP Lovosice se nenachází žádná významná vodní nádrž.
1.4.1 Hydrologické a hydrogeologické podmínky Kvalita vody v tocích na území celého kraje i samotného správního obvodu Lovosice se pozvolna zvyšuje. Řeka Labe na tomto území spadá kvalitou vody do III. třídy jakosti, což znamená „znečištěná voda“. Výrazně lépe je na tom řeka Ohře, která je hodnocena jako „čistá“ až „velmi čistá voda“ spadající do I. a II. třídy jakosti. Vodní plochy na území správního obvodu nezabýrají významnou rozlohu, jedná se pouze o 360 ha, což je 1,38% podíl na celkové rozloze SO ORP. V rámci všech správních obvodů Ústeckého kraje se jedná o jednu z nejnižších hodnot. 1.4.2 Vodní zdroje – jejich význam a ochrana V SO ORP Lovosice se nevyskytují žádné zdroje přírodních léčivých a minerálních vod. K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou se stanovují ochranná pásma (jev 44A). Ve SO ORP Lovosice se nacházejí ochranná pásma II. stupně a ochranná pásma nerozlišitelná s celkovou rozlohou 5 083,9 ha, což představuje téměř 20 % celého území. Nejvíce ochranných pásem se nachází v obcích Chotiměř (téměř 100 % rozlohy území) a Velemín (83 %). Na severovýchodě správního území Lovosic se nachází jedna chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV – jev 45A) – Severočeská křída, kde platí zvláštní předpisy na ochranu vydatnosti a jakosti vodního zdroje, které vymezil vodohospodářský orgán v souladu s nařízením vlády. S výskytem zdrojů pitné vody souvisí vymezení zranitelných oblastí. Ty jsou stanoveny za účelem ochrany podzemních a povrchových vod, které jsou
20 využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení kvality vody. V těchto oblastech je limitováno využívání hnojiv. Ve SO ORP Lovosice zranitelná oblast (jev 46A) pokrývá úplně celé správní území. Vymezení ochranných pásem v SO ORP Lovosice je znázorněno na následující mapě.
Mapa 1.4.1: Vymezení ochranných pásem vodních zdrojů v SO ORP Lovosice
21 1.4.3 Záplavová území a protipovodňová opatření Ačkoliv vodní toky, protékající územím, nepatří k významným (výjimku tvoří Labe a Ohře), tak zde, díky extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, opakovaně dochází k záplavám. Ty se týkají i zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Lovosice byla vymezena záplavová území (Q100 – záplavové území s periodickou 100 let) v povodí vodních toků Labe a Ohře. Záplavové území se nachází na katastru 9 obcí (Keblice, Křesín, Lhotka nad Labem, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem a Radovesice) o celkové rozloze 2 008,49 ha, což představuje 7,68 % celkové výměry území správního obvodu. Největší oblast se nachází ve městě Lovosice, kde se jedná o více než 80% podíl na celkové rozloze města. Vymezení záplavového území je přehledně zobrazeno na mapě 1.4.2.
Tabulka 1.4.1: Záplavová území na správním území ORP Lovosice Výměra ORP Q005 Q005 Q020 Q020 Q100 Q100
[ha] [ha] [%] [ha] [%] [ha] [%] SO ORP Lovosice 26 181,74 11,39 0,04 11,40 0,04 2 008,49 7,68 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014
22 Mapa 1.4.2: Záplavové území s periodicitou 100 let ve SO ORP Lovosice
V území se vymezuje aktivní zóna záplavového území (jev 51A). Jedná se o části zastavěných území obcí a území určených k zástavbě dle územních plánů, které při povodni odvádějí rozhodující objem vody. V SO ORP zaujímá aktivní zóna 600,49 ha, což představuje více než 2 % celkového území. Dalším jevem je vymezení území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev 53A), který stanovuje území, jež může být zaplaveno vodou při povodni, která je způsobena zejména poruchou na vodním díle. Celková rozloha území zvláštní povodně pod vodním dílem je 2 797,25 ha, což odpovídá více než 10 % rozlohy správního území.
23 Tabulka 1.4.2: Aktivní zóna záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem na správním území ORP Lovosice Aktivní zóna záplavového Území zvláštní povodně Výměra území pod vodním dílem ORP [ha] [ha] [%] [ha] [%] SO ORP Lovosice 26 181,74 600,49 2,29 2 797,25 10,68 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Ústecký kraj jako celek nemá žádnou ucelenou koncepci protipovodňové ochrany. Protipovodňová opatření jsou vymezená v jednotlivých plánech povodí. Pro SO ORP Lovosice se jedná o Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Nejnákladnějším a nejvýznamnějším opatřením zasahujícím do území správního obvodu je „Lovosicko (Píšťany, Lovosice) – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi“. V místní části Hrušovka, obec Velemín, je realizována retenční nádrž. Pro město Lovosice jsou navrhovány liniové typy ochrany – hráz, mobilní protipovodňová zábrana. ZÚR Ústeckého kraje vymezují koridor pro zajištění protipovodňových opatření (Q100) na ochranu areálu Lovochemie. Šířka tohoto koridoru je stanovena na 200 m. 1.4.4 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Záplavová území (Keblice, Křesín, Lhotka nad Labem, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Malé Rekreace na vodních tocích Žernoseky, Prackovice nad Labem a Radovesice) Absence ucelené koncepce protipovodňové CHOPAV – Severočeská křída ochrany Povodí významných toků Labe a Ohře Špatná kvalita vody v řece Labe Nedostatek vodních ploch Nízká retenční schopnost území PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Odkládání realizace protipovodňových opatření Budování retenčních nádrží v oblastech častých záplav Protipovodňová opatření (Lovosice, areál
Lovochemie)
1.5 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí jsou kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí.
24 1.5.1 Kvalita ovzduší Na území Ústeckého kraje došlo od roku 1989 k výraznému zlepšení stavu znečištění ovzduší, přesto jsou některé imisní limity překračovány. Dle údajů z roku 2011 patří 58,14 % území Ústeckého kraje mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, kdy je na 58,14 % území překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10 a na 0,02 % území denní limit pro SO2. SO ORP Lovosice patří k správním obvodům s lepší kvalitou ovzduší v rámci Ústeckého kraje. Největší vliv na kvalitu ovzduší ve správním obvodu Lovosice má doprava (dálnice D8 a silnice I. třídy), bodové a plošné zdroje a spalování fosilních paliv. Dalším vlivem, který kvalitu ovlivňuje je dálkové přenášení znečišťujících látek ze zdrojů mimo SO ORP Lovosice. Z výsledků průzkumů neziskové organizace Arnika (2012), je patrné, že ze správního obvodu Lovosice se mezi největší znečišťovatele Ústeckého kraje řadí společnost Lafarge Cement a.s., jež je jedním z deseti průmyslových provozů kraje, které vypustily v emisích do ovzduší, vody a půdy nejvíce rtuti a jejích sloučenin. Dále se tato společnost řadí mezi největší znečišťovatele oxidem uhelnatým (4. místo v kraji). Společnost Lovochemie a.s. je průmyslovým provozem, který v roce 2012 v Ústeckém kraji vypustil do vody nejvíce nebezpečných látek pro vodní organismy, zároveň se tento podnik řadí do top 10 podniků s největším množstvím vypuštěných plynů způsobující kyselé srážky (amoniak, oxidy dusíku, oxidy síry, fluorovodík a chlorovodík) a je desátým největším producentem skleníkových plynů v kraji. Jiné podniky ze SO ORP Lovosice do těchto seznamů zařazeny nejsou, ale mezi další velké znečišťovatele se zde řadí PREOL a.s. nebo Glanzstoff – Bohemia, s.r.o. (obě Lovosice).
1.5.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Na území SO ORP Lovosice se nachází 28 oblastí s ekologickými riziky. Z velké části se jedná o současné nebo bývalé skládky odpadů. Dále pak jde o lokality, kde je potvrzená kontaminace horninového prostředí a podzemních vod nebezpečnými látkami. Kromě již zmíněných skládek se jedná o průmyslové podniky Lovochemie a.s., Kovošrot a.s. Prosmyky a zemědělský podnik AGROSONEP SKALKA s.r.o. Přehledná tabulka s počty ekologických rizik v obcích SO ORP Lovosice je zobrazena níže. Výskyt ekologických zátěží a dalších vybraných prvků zatěžující životní prostředí ilustruje mapa 1.5.1.
Tabulka 1.5.1: Ekologická rizika v SO ORP Lovosice Obec Počet ekologických rizik Lovosice 4 Čížkovice 3 Libochovice 3 Evaň 2 Chotěšov 2 Prackovice nad Labem 2 Třebenice 2 Vlastislav 2 Chotiměř 1 Keblice 1 Klapý 1 Lhotka nad Labem 1 Podsedice 1
25 Obec Počet ekologických rizik Radovesice 1 Slatina 1 Velemín 1 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014
Mapa 1.5.1: Hygiena životního prostředí na území SO ORP Lovosice
Na daném území SO ORP Lovosice se vyskytuje jedno staré důlní dílo v obci Třebívlice. Dále se v oblasti nachází 9 bodových poddolovaných území. Jedná se o jednotlivá důlní díla (např. šachta nebo štoly), kde se těží železná ruda, polodrahokamy a jíly.
26 Dle Národní databáze brownfieldů se na území správního obvodu Lovosice nachází 3 brownfieldy. Jedná se o areál bývalé Fruty v obci Sulejovice, překladiště v Lovosicích a železniční depo v Libochovicích. Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Ústecký kraj se vyznačuje nadprůměrnou produkcí odpadů na jednoho obyvatele. Na území okresu Litoměřice bylo vytvořeno Sdružení obcí pro nakládání s odpady se sídlem v obci Čížkovice. Nejvýznamnější skládkou, vzhledem k množství odstraněného odpadu, je skládka, která se nachází v katastru obce Želechovice mezi obcemi Úpohlavy a Siřejovice, vlastněná Sdružením obcí SONO a provozovaná dceřinou společností SONO PLUS s.r.o. Tato společnost dále provozuje kompostárnu a zařízení k recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanovuje cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Základním účelem plánu je předcházení vzniku odpadů, omezení jejich množství a stanovení podmínek pro vytvoření funkčního systému hospodaření s odpady v kraji. Na území SO ORP se nachází 4 objekty zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami. Všechny jsou na území města Lovosice, konkrétně se jedná o Flexfill, s.r.o., PREOL, a.s., a Glanzstoff – Bohemia, s.r.o. ve skupině A a Lovochemie, a.s. ve skupině B. Kolem těchto objektů je vymezena zóna havarijního plánování. 1.5.3 Hlukové zátěže Překračování hygienických limitů hlukové zátěže je registrováno zejména v blízkosti významných dopravních tahů. Středem SO ORP je vedena tranzitní doprava s vysokou intenzitou. Nadměrným hlukem jsou tedy nejvíce zatěžováni obyvatelé v blízkosti dálnice D8, silnic I. třídy I/8, I/15 a I/30 a v okolí vedení I. tranzitního železničního koridoru. 1.5.4 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Překračování hlukových limitů v blízkosti Sdružení obcí pro nakládání s odpady významných silničních a železničních tahů (D8 atd.) Hustá síť měřících stanic kvality ovzduší Špatná kvalita vody v řece Labe Špatný stav ovzduší, zejména v městě Lovosice Systémy separovaného sběru odpadu (Lovochemie, cementárna) Relativně nízký počet evidovaných brownfieldů Velké zdroje znečištění ovzduší Staré ekologické zátěže a ekologická rizika PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Možnost využití prostředků z EU pro sanace Zvyšování podílu individuální automobilové starých ekologických zátěží dopravy – zhoršení kvality ŽP Využití ekologických zdrojů energie (biopaliva Omezené využití území a rizika spojená s atd.) existencí starých ekologických zátěží Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých
zdrojů
27 1.6 Ochrana přírody a krajiny 1.6.1 Krajina Koeficient ekologické stability (KES) se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Největší koeficient ekologické stability v SO ORP Lovosice v roce 2014 byl v obcích Velemín (1,7) a Lhotce nad Labem (1,6). O těchto obcích můžeme říci, že mají přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Oproti tomu se zde vyskytují obce Černiv, Chodovlice a Lkáň, kde koeficient ekologické stability se rovná nule. Ve sledovaném období mezi lety 2008 – 2014 v SO ORP Lovosice nebyla zaznamenána výraznější změna v koeficientu ekologické stability. Souhrnný přehled KES ve všech obcích SO ORP Lovosice je vidět v tabulce v příloze (Tabulka 2.4.1: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Lovosice). Přehledná mapa koeficientu ekologické stability v SO ORP Lovosice je k nahlédnutí níže.
28 Mapa 1.6.1: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Lovosice
1.6.2 Přírodní potenciál území a jeho ochrana Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a dále pak maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), mezi které patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území doplňuje soustava NATURA 2000, což je soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL).
29 Území SO ORP Lovosice je bohaté na výskyt chráněných území. Téměř polovina správního území (44,9 % území) patří do chráněné krajinné oblasti (dále CHKO) České středohoří, konkrétně se jedná o celou severní až severozápadní část správního území. CHKO České středohoří byla vyhlášena vzhledem ke své unikátnosti krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, různorodostí geologické stavby, druhovému bohatství rostlinstva a živočištsva. Lesní základny v CHKO České středohoří jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu.
Tabulka 1.6.1: Velkoplošná zvláště chráněná území v SO ORP Lovosice Rozloha obce Rozloha Rozloha Obec Název jevu [ha] jevu [ha] jevu [%] Čížkovice 709,6 CHKO České Středohoří 87,0 12,3 Děčany 1 239,1 CHKO České Středohoří 305,4 24,6 Chotiměř 343,4 CHKO České Středohoří 343,4 100,0 Jenčice 633,9 CHKO České Středohoří 416,6 65,7 Lhotka nad Labem 302,8 CHKO České Středohoří 302,8 100,0 Lovosice 1 195,5 CHKO České Středohoří 202,6 17,0 Malé Žernoseky 334,1 CHKO České Středohoří 334,1 100,0 Podsedice 1 527,8 CHKO České Středohoří 900,3 58,9 Prackovice nad Labem 814,7 CHKO České Středohoří 814,7 100,0 Sulejovice 370,8 CHKO České Středohoří 59,1 15,9 Třebenice 2 184,5 CHKO České Středohoří 1 669,3 76,4 Třebívlice 1 405,9 CHKO České Středohoří 1 201,8 85,5 Velemín 4 026,6 CHKO České Středohoří 4 026,6 100,0 Vchynice 518,2 CHKO České Středohoří 518,2 100,0 Vlastislav 563,6 CHKO České Středohoří 563,6 100,0 SO ORP Lovosice 26 181,7 CHKO České Středohoří 11 745,5 44,9 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Z maloplošných zvláště chránněných území se v SO ORP Lovosice vyskytují národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Nejvýznamnější jsou národní přírodní rezervace Lovoš (51,2 ha, obce Lhotka nad Labem, Velemín a Vchynice) a Milešovka (58,9 ha, obec Velemín). Významná je také národní přírodní památka Borečský vrch na území obce Velemín. Tato území patří i do evropsky významné lokality Natura 2000. Dále se zde z maloplošných zvláště chráněných území nachází přírodní rezervace (Březina, Lipská hora a Myslivna) a přírodní památky (Koštice, Evaňská rokle, Košťálov, Kuzov a Vrch Hazmburk). Přehled všech maloplošných zvláště chráněných území v SO ORP Lovosice je uveden v tabulce 1.6.2 níže.
Tabulka 1.6.2: Maloplošná zvláště chráněná území v SO ORP Lovosice Rozloha Rozloha Rozloha Obec obce Název jevu jevu [ha] jevu [%] [ha] Evaň 754,7 přírodní památka (PP) - Evaňská rokle 14,1 1,9 Jenčice 633,9 přírodní památka (PP) - Košťálov 5,9 0,9 Klapý 892,6 přírodní památka (PP) - Vrch Hazmburk 53,9 6,0 Křesín 978,1 přírodní památka (PP) - Koštice 0,7 0,1
30 Rozloha Rozloha Rozloha Obec obce Název jevu jevu [ha] jevu [%] [ha] Lhotka nad 302,8 národní přírodní rezervace (NPR) - Lovoš 18,1 6,0 Labem Libochovice 1 567,7 přírodní památka (PP) – Evaňská rokle 2,4 0,2 Libochovice 1 567,7 přírodní rezervace (PR) - Myslivna 47,1 3,0 Slatina 691,5 přírodní památka (PP) - Vrch Hazmburk 6,5 0,9 Třebenice 2 184,5 přírodní rezervace (PR) - Lipská hora 22,8 1,0 Třebívlice 1 405,9 přírodní památka (PP) - Kuzov 7,9 0,6 národní přírodní památka (NPP) - Borečský Velemín 4 026,6 12,0 0,3 vrch národní přírodní rezervace (NPR) – Milešovka, Velemín 4 026,6 92,0 2,3 Lovoš Velemín 4 026,6 přírodní rezervace (PR) - Březina 2,7 0,1 Vchynice 518,2 národní přírodní rezervace (NPR) - Lovoš 0,0 0,0 SO ORP Lovosice 26 181,7 maloplošná území 286,1 1,1 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Ve SO ORP Lovosice se nevyskytují ptačí oblasti. Evropsky významné lokality se nacházejí na území 14 obcí s celkovou rozlohou 1 711,2 ha, tj. 6,5 % celého správního území. Souhrnná tabulka evropsky významných oblastí za jednotlivé obce je k vidění níže.
Tabulka 1.6.3: NATURA 2000 - evropsky významné lokality v SO ORP Lovosice Rozloha Rozloha Rozloha Obec obce Název jevu jevu [ha] jevu [%] [ha] Evaň 754,7 Natura 2000 - Evaňská rokle 14,4 1,9 Jenčice 633,9 Natura 2000 - Košťálov 219,7 34,7 Klapý 892,6 Natura 2000 - Vrch Hazmburk 31,2 3,5 Křesín 978,1 Natura 2000 - Ohře 28,5 2,9 Lhotka nad 302,8 Natura 2000 - Lovoš 161,8 53,4 Labem Libochovice 1 567,7 Natura 2000 – Myslivna, Ohře, Evaňská rokle 88,1 5,6 Lovosice 1 195,5 Natura 2000 - Lovoš 0,0 0,0 Malé Žernoseky 334,1 Natura 2000 - Lovoš 11,3 3,4 Radovesice 514,4 Natura 2000 - Ohře 14,0 2,7 Slatina 691,5 Natura 2000 - Vrch Hazmburk 0,2 0,0 Třebenice 2 184,5 Natura 2000 - Lipská hora, Ostrý, Lhota, Košťálov 298,0 13,6 Natura 2000 - Borečský vrch, Milešovka, Ostrý, Velemín 4 026,6 774,2 19,2 Lovoš, Lhota, Košťálov, Březina Vchynice 518,2 Natura 2000 – Lovoš, Košťálov 69,8 13,5 SO ORP 26 181,7 Natura 2000 1 711,2 6,5 Lovosice Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014
31 Mapa 1.6.2: Chráněná území a NATURA 2000 na území SO ORP Lovosice
V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny jsou vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES), jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES.
32 Na území ORP Lovosice se nacházejí nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokální biokoridory (LBK) a biocentra (LBC). V rámci SO ORP je celková rozloha stávajícího kompletního ÚSES 4 689,91 ha, což představuje téměř 18 % celého správního území. V návrhu kompletního ÚSES se počítá s rozlohou 7 155,03 ha, což tvoří více než 27 %. Následující mapa znázorňuje prvky stávajícího stavu územního systému ekologické stability (ÚSES).
Mapa 1.6.3: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Lovosice
33 1.6.3 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Téměř polovina správního obvodu v CHKO Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability České středohoří ÚSES – nadrogeionální biokoridory a biocentra Težbou devastovaná část krajiny NATURA 2000 – Evropsky významné lokality Výrazná fragmentace krajiny Maloplošná zvláště chráněná území PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Realizace návrhů kompletní ÚSES s cílem Fragmentace krajiny dopravními stavbami (D8, zlepšení funkčnosti železniční koridor) Rekultivace těžebních území
1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 1.7.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství se v SO ORP Lovosice řadí mezi tradiční hospodářská odvětví, a proto podíl orné půdy na celkové výměře území a jeho vývoj patří k významným sledovaným charakteristikám. Pro správní obvod Lovosice je charakteristické ovocnářství, sadařství, pěstování chmele (Siřejovice, Děčany, Vchynice, Radovesice, Čížkovice, Libochovice) a vinné révy (Lovosice, Klapý). Podíl orné půdy na celkové rozloze území mezi roky 2010 a 2014 byl téměř konstantní, a to 58,1 % v roce 2010 a 2014 (resp. 58,2 % v roce 2012). Největší podíl orné půdy na celkové rozloze mají obce Černiv, Lkáň a Chotěšov, kde se jedná o více než 90 % rozlohy. Nejvíce hektarů orné půdy je na území obce Velemín (1 213 ha). Nejmenší podíl orné půdy na celkové rozloze je v obcích Velemín (30,2 %) a Lhotka nad Labem (30,7 %). Největší nárůst orné půdy mezi lety 2010 – 2014 byl zaznamenán v obci Čížkovice, kdy se podíl orné půdy zvýšil o 5,2 %.
Tabulka 1.7.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lovosice v období 2010 – 2014 Podíl orné půdy z celkového Orná půda (ha) Obec území [%] 2010 2012 2014 2010 2012 2014 Černiv 292,1 292,1 292,0 92,1 92,1 92,1 Čížkovice 423,4 445,9 461,0 60,1 63,3 65,3 Děčany 997,8 995,7 996,0 80,5 80,5 80,5 Dlažkovice 196,6 196,6 197,0 73,2 73,2 73,2 Evaň 507,5 507,5 507,0 67,2 67,2 67,2 Chodovlice 229,1 229,1 229,0 74,3 74,3 74,4 Chotěšov 704,6 704,0 704,0 90,2 90,1 90,0 Chotiměř 133,1 133,1 133,0 38,9 38,9 38,9 Jenčice 339,5 338,7 338,0 53,5 53,4 53,2 Keblice 387,9 386,9 387,0 76,3 76,1 76,2 Klapý 689,1 689,1 689,0 77,1 77,1 77,0 Křesín 675,7 675,9 676,0 68,9 69,0 68,9 Lhotka nad Labem 92,5 91,9 92,0 30,7 30,5 30,6 Libochovice 1 019,6 1 019,6 1 018,0 65,2 65,2 65,1 Lkáň 409,5 409,5 411,0 91,5 91,6 91,9
34 Podíl orné půdy z celkového Orná půda (ha) Obec území [%] 2010 2012 2014 2010 2012 2014 Lovosice 442,9 438,1 438,0 37,2 36,8 36,8 Lukavec 270,3 269,8 270,0 80,6 80,5 80,6 Malé Žernoseky 128,8 128,8 128,0 38,8 38,8 38,6 Podsedice 875,8 875,8 877,0 57,5 57,5 57,5 Prackovice nad Labem 283,8 283,8 284,0 35,1 35,1 35,1 Radovesice 415,3 410,5 412,0 81,5 80,5 80,8 Sedlec 333,6 333,5 333,0 83,6 83,6 83,5 Siřejovice 540,4 535,0 535,0 87,8 86,9 86,9 Slatina 543,4 543,3 543,0 78,3 78,3 78,2 Sulejovice 210,8 211,0 211,0 56,8 56,8 56,9 Třebenice 1 056,4 1 055,3 1 034,0 48,3 48,3 47,3 Třebívlice 626,4 628,4 628,0 44,7 44,7 44,7 Úpohlavy 334,7 334,6 338,0 84,3 84,3 85,1 Velemín 1 215,3 1 214,1 1 213,0 30,2 30,2 30,1 Vchynice 255,8 255,7 255,0 49,1 49,1 48,9 Vlastislav 383,7 383,4 387,0 68,0 68,0 68,6 Vrbičany 196,8 196,5 196,0 81,6 81,5 81,3 SO ORP Lovosice 15 212,0 15 216,0 15 212,0 58,1 58,2 58,1 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1. 1. daného roku Z hlediska kvality půdy se SO ORP Lovosice řadí k bonitně cenným půdám. Podíl bonitně nejcennější půdy 1. třídy se nachází na většině správního území a zaujímají více než 28 % území. Zastoupení dalších tříd méně kvalitních půd je v území rozmístěno rovnoměrně okolo 10 – 15 %. Kompletní přehled všech tříd kvality půd je k vidění v tabulce níže.
Tabulka 1.7.2: Bonitované půdně ekologické jednotky v SO ORP Lovosice Třída ochrany Výměra [ha] Podíl na celkovém území [%] 1. 7 356,4 28,1 2. 2 906,3 11,1 3. 4 244,8 16,2 4. 3 686,6 14,1 5. 3 661,0 14,0 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Územní rozmístění jednotlivých tříd ochrany půdy znázorňuje následující mapa (Mapa 1.7.1: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Lovosice). Bonitně nejcennější půdy se nacházejí převážně v okolí vodních toků Labe a Ohře. Jedná se o rovinaté plochy, kde není problém s jejich zavlažováním. Naopak bonitně nejméně kvalitní půdy se nacházejí v hornatějších částech severní a severozápadní části správního obvodu.
35 Mapa 1.7.1: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Lovosice
Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území. Od roku 2010 do roku 2014 došlo k mírnému nárůstu podílu zastavěného území z celkové výměry ze 1,9 % (v roce 2010 a 2012) na 2,0 % (v roce 2014). V roce 2014 bylo na území SO ORP Lovosice 528 ha zastavěných ploch, od roku 2010 se tato rozloha zvětšila o 18 ha. Nejvíce zastavěných ploch je na území obce Lovosice (98 ha), kde je i největší podíl zastavěného území na celkové výměře (8,2 %). V Lovosicích byl zaznamenán i největší nárůst zastavěného území, kdy se podíl zastavěného území zvýšil mezi lety 2012 a 2014 o 1,1 %. Nejméně zastavěných ploch je v obci Dlažkovice a Lhotce nad Labem (shodně 4 ha).
36 Tabulka 1.7.3: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Lovosice v letech 2010 - 2014 Podíl zastavěného území z Zastavěné území (ha) Obec celkové výměry [%] 2010 2012 2014 2010 2012 2014 Černiv 4,8 4,8 5,0 1,5 1,5 1,6 Čížkovice 20,0 20,2 20,0 2,8 2,9 2,8 Děčany 17,4 17,4 17,0 1,4 1,4 1,4 Dlažkovice 4,3 4,3 4,0 1,6 1,6 1,5 Evaň 12,8 12,8 13,0 1,7 1,7 1,7 Chodovlice 5,5 5,5 6,0 1,8 1,8 1,9 Chotěšov 12,6 12,6 12,0 1,6 1,6 1,5 Chotiměř 7,4 7,4 8,0 2,2 2,2 2,3 Jenčice 7,0 7,0 7,0 1,1 1,1 1,1 Keblice 8,6 8,4 8,0 1,7 1,7 1,6 Klapý 14,9 15,3 15,0 1,7 1,7 1,7 Křesín 14,5 14,8 15,0 1,5 1,5 1,5 Lhotka nad Labem 3,6 3,7 4,0 1,2 1,2 1,3 Libochovice 50,0 50,4 50,0 3,2 3,2 3,2 Lkáň 7,4 7,3 7,0 1,7 1,6 1,6 Lovosice 79,7 84,2 98,0 6,7 7,1 8,2 Lukavec 6,4 6,5 7,0 1,9 1,9 2,1 Malé Žernoseky 9,3 9,4 9,0 2,8 2,8 2,7 Podsedice 22,0 21,6 22,0 1,4 1,4 1,4 Prackovice nad Labem 9,0 9,0 9,0 1,1 1,1 1,1 Radovesice 10,5 10,5 10,0 2,1 2,1 2,0 Sedlec 5,6 5,7 6,0 1,4 1,4 1,5 Siřejovice 7,8 7,7 8,0 1,3 1,2 1,3 Slatina 9,5 9,5 10,0 1,4 1,4 1,4 Sulejovice 21,0 21,1 22,0 5,7 5,7 5,9 Třebenice 38,1 38,0 38,0 1,7 1,7 1,7 Třebívlice 23,4 23,5 24,0 1,7 1,7 1,7 Úpohlavy 7,1 7,1 7,0 1,8 1,8 1,8 Velemín 39,6 39,7 40,0 1,0 1,0 1,0 Vchynice 10,1 10,0 10,0 1,9 1,9 1,9 Vlastislav 8,2 6,6 7,0 1,5 1,2 1,2 Vrbičany 9,8 10,1 10,0 4,1 4,2 4,1 SO ORP Lovosice 507,0 510,0 528,0 1,9 1,9 2,0 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku
37 1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa SO ORP Lovosice se vyznačuje nižší lesnatostí v rámci celé České republiky. Podíl lesní půdy ve správním obvodě ve sledovaném období let 2010 – 2014 se ustálil na 15,5 % (pro srovnání podíl lesní půdy v ČR je 33,9 %, údaj z roku 2012). Celková výměra lesní půdy ve SO ORP Lovosice v roce 2014 byla 4 052,0 ha. Největší podíl lesní půdy na celkové výměře v roce 2014 mají obce v severní části SO ORP - Lhotka nad Labem (53,2 %) a Velemín (45,6 %). Naopak obce Černiv, Čížkovice, Dlažkovice, Lukavec, Sulejovice a Úpohlavy nedisponují ani jedním hektarem lesní půdy a tedy podíl lesní půdy je roven nule. Ve sledovaném období mezi lety 2010 – 2014 v SO ORP Lovosice nebyla zaznamenána výraznější změna v podílu lesní půdy (vyjma obce Chodovlice, kde došlo k úbytku lesní půdy o 0,8 ha). Kompletní přehled lesní půdy za jednotlivé obce SO ORP je vidět v tabulce v příloze (
38 Tabulka 2.4.2: Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Lovosice v letech 2010 - 2014). V SO ORP Lovosice lesní porosty spadají převážně do kategorie lesů zvláštního určení (s výměrou 6 034,4 ha). Tyto lesy slouží k ochraně vodních zdrojů nebo k uchování chráněných území dle předpisů o ochraně přírody. Hospodářské lesy, sloužící k produkci dřeva, zaujímají 1 834,8 ha a důležité jsou i lesy ochranné s rozlohou 620,0 ha.
Tabulka 1.7.4: Kategorie lesů na území SO ORP Lovosice
Výměra Les hospodářský Les ochranný Les zvláštního určení SO ORP [ha] Výměra [ha] [%] Výměra [ha] [%] Výměra [ha] [%] SO ORP Lovosice 26 181,7 1 834,8 7,0 620,0 2,4 6 034,4 23,0 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014
1.7.3 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Příznivé klimatické podmínky pro zemědělství Degradace půdy v souvislosti s těžbou Velká tradice ovocnářství, sadařství, pěstování Zábory půdy (těžba, doprava) chmele a vinné révy Vysoká kvalita půd – převážně oblast Poohří a Velké plochy zemědělského půdního fondu Polabí (28 % půd v I. třídě ochrany) v chráněných ložiskových územích Vysoký podíl zemědělské půdy Větrná a vodní eroze Obce s nulovým podílem lesních ploch (Černiv, Rozmanitost druhů lesů Čížkovice, Dlažkovice, Lukavec, Sulejovice a Úpohlavy) PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Pokračující rozvoj výstavby na zelené louce Dotace na zalesnění a zatravnění půd (trvalé odnětí ZPF) Komplexní pozemkové úpravy (zlepšení
retenčních schopností a ekologické stability) Rekultivace ploch po těžbě
39 1.8 Technická infrastruktura
Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Lovosice má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Lovosice. Technická infrastruktura zahrnuje vedení, stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 1.8.1 přehledně ilustruje rozmístění základních sítí na území SO ORP Lovosice.
40 Mapa 1.8.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Lovosice
1.8.1 Zásobování pitnou vodou V rámci SO ORP Lovosice jsou všechny obce napojeny na vodovodní síť. Mimo obcí Chotiměř a Velemín jsou všechny obce zásobovány pitnou vodou prostřednictvím Severočeské vodárenské společnosti a.s. Dle výsledků SLDB 2011 bylo na veřejný vodovod napojeno 87,7 % bytů. Nejdelší vodovodní síť má město Lovosice (celkem 36,5 km), naopak nejkratší síť vodovodů se nachází na území obce Sedlec (0,4 km).
41 Město Lovosice je zásobováno vodou z oblastního vodovodu Žernoseky (skupinový vodovod Lovosice), který zásobuje vodou i další obce ve správním obvodu (obce Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Chodovlice, Lhotka nad Labem, Malé Žernoseky, Vchynice, Vrbičany, Vlastislav, Úpohlavy, Sedlec, Slatina, Sulejovice, Siřejovice, Třebenice, Lukavec, Keblice, Želechovice, Jenčice). Dalším skupinovým vodovodem je SK-LT.017 – Libochovice, který zásobuje obce Libochovice, Evaň, Klapý, Křesín a Radovesice. Obce Děčany, Dlažkovice, Lkáň, Podsedice a Třebívlice jsou zásobovány vodou z oblastního vodovodu Přísečnice (skupinový vodovod Libčeves). Skupinový vodovod Velemín zásobuje vodou obce Chotiměř a Velemín. Prackovice nad Labem jsou zásobeny z místního vodovodu (M-LT.035). Ve SO ORP Lovosice se nachází řada objektů, které doplňují vodovodní síť. V obcích Velemín a Vlastislav se nachází úpravny vody. Dále se v celém území vyskytuje 35 vodojemů pro akumulaci vody a 27 čerpacích stanic vody. Grafické znázornění všech vodárenských objektů lze vidět na mapě níže (Mapa 1.8.2: Vodovodní síť na území SO ORP Lovosice). V návrhu jsou plánované dvě čerpací stanice v obci Vrastilav a jeden vodojem v obci Velemín.
Tabulka 1.8.1: Délky vodovodu v SO ORP Lovosice Obec Délka vodovodu [km] Černiv 2,7 Čížkovice 17,7 Děčany 11,8 Dlažkovice 2,1 Evaň 7,5 Chodovlice 1,9 Chotěšov 4,2 Chotiměř 1,1 Jenčice 7,0 Keblice 3,4 Klapý 5,5 Křesín 6,4 Lhotka nad Labem 1,9 Libochovice 26,7 Lkáň 3,3 Lovosice 36,5 Lukavec 4,0 Malé Žernoseky 6,0 Podsedice 14,6 Prackovice nad Labem 11,2 Radovesice 6,2 Sedlec 0,4 Siřejovice 6,3 Slatina 6,7 Sulejovice 2,5 Třebenice 27,6 Třebívlice 16,4 Úpohlavy 2,2
42 Obec Délka vodovodu [km] Velemín 23,8 Vchynice 11,0 Vlastislav 7,6 Vrbičany 2,6 SO ORP Lovosice 289,0 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014
Mapa 1.8.2: Vodovodní síť na území SO ORP Lovosice
43 1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod v SO ORP je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v septicích či bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Kanalizační síť je vybudována ve 14 obcích správního obvodu, z toho šest obcí (Čížkovice, Libochovice, Lovosice, Sulejovice, Třebenice, Vrbičany) má jednotnou kanalizační síť. Ve zbývajících 18 obcích kanalizační síť chybí, konkrétně v obcích Černiv, Děčany, Dlažkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Klapý, Křesín, Lhotka nad Labem, Lkáň, Malé Žernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Sedlec, Slatina, Vlastislav a Úpohlavy. Čistírny odpadních vod (ČOV) jsou vybudovány v obcích Lukavec, Čížkovice, Třebenice, Vrbičany, Libochovice, Radovesice, Třebívlice a Velemín. Město Lovosice je odkanalizováno do ČOV Litoměřice. V obci Křesín je plánovaná výstavba nové ČOV. Kompletní kanalizační síť včetně ČOV na území SO ORP Lovosice je k nahlédnutí na mapě uvedené níže (Mapa 1.8.3: Kanalizační síť na území SO ORP Lovosice).
44 Mapa 1.8.3: Kanalizační síť na území SO ORP Lovosice
1.8.3 Zásobování plynem Územím SO ORP Lovosice prochází nízkotlaký, středotlaký, vysokotlaký a velmi vysokotlaký vnitrostátní plynovod. Celkem je ve správním území na plynovod napojeno 23 obcí (Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Chotěšov, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Křesín, Lhotka nad Labem, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Radovesice, Siřejovice, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Úpohlavy, Velemín, Vrbičany). Na plynovod nejsou napojeny obce Černiv, Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice a Vlastislav.
45 Více než 70 % obydlených bytů napojených na plyn mají obce Čížkovice, Jenčice, Lovosice, Malé Žernoseky, Radovesice, Siřejovice, Sulejovice a Vrbičany (SLDB 2011). Celková délka všech plynovodů na území SO ORP Lovosice je 219,9 km. Nejvíce je zastoupený středotlaký plynovod s délkou 123,6 km. Velmi vysokotlaký plynovod vnitrostátní, který zabezpečuje vnitrostátní přepravu plynu pod velkým tlakem (4 MPa – 10 MPa) má v SO ORP Lovosice délku 22,1 km. Celkové délky všech druhů plynovodů v SO ORP Lovosice jsou zobrazeny v tabulce níže.
Tabulka 1.8.2: Délky plynovodů v SO ORP Lovosice Druh plynovodu v SO ORP Lovosice Délka plynovodu v SO ORP Lovosice [km] nízkotlaký 27,0 středotlaký 123,6 vysokotlaký 47,2 velmi vysokotlaký vnitrostátní 22,1 Celkem 219,9 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014
46 Mapa 1.8.4: Plynová síť na území SO ORP Lovosice
1.8.4 Zásobování teplem (CZT) V SO ORP Lovosice je teplem centrálně zásobeno jen samotné město Lovosice. Dodávka tepla je zajišťována společností Lovochemie, a.s., která má horkovodní výměníkovou stanici ve svém objektu energetiky. Celková délka horkovodní sítě je 12 km. V obci Lkáň je v provozu bioplynová stanice, která slouží mimo jiné pro centrální vytápění.
47 1.8.5 Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě Zásobování elektrickou energií v řešeném území SO ORP Lovosice je realizováno převážně vedením vysokého napětí, dále zde prochází síť velmi vysokého a zvláště vysokého napětí. V omezené míře se nachází také síť nízkého napětí. Je nutné poznamenat, že rozvodná síť u nízkého napětí neobsahuje data od poskytovatele E.ON, který do územně analytických podkladů data o napětí nepředává. Elektrická síť pokrývá všechny obce správního území. Celková délka elektrických sítí v SO ORP Lovosice činí 323,7 km. Mapa zobrazující rozvodnou síť elektrického vedení na území správního obvodu Lovosice je zobrazena níže.
Mapa 1.8.5: Rozvodná síť elektrické energie na území SO ORP Lovosice
48 1.8.6 Spoje (pokrytí území signály) Níže uvedená tabulka zobrazuje absolutní i relativní hodnoty vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu. Z celkového počtu obydlených bytů v SO ORP Lovosice je necelá polovina vybavena počítačem (49,3 %). Nejvyšší podíl počítačů na obydlené byty mají obce Vchynice (60,8 %) a Sedlec (59,1 %). Naopak nejnižší podíl má obec Evaň (36,4 %). Nejvyšší podíl počítačů s připojením k internetu mají obce Vchynice (55,9 %) a Úpohlavy (53,1 %), naopak nejnižší podíl počítačů s připojením k internetu byl zaznamenán u obcí Keblice (39,0 %) a Chotiměř (39,1 %). Tabulka 1.8.3: Tabulka vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu v roce 2011 Počet Vybavenost PC 2011 Podíl PC s Podíl Obec obydlených počítač s počítač bez internetem celkem PC bytů 2011 internetem internetu [%] [%] Černiv 57 27 4 47,4 54,4 Čížkovice 478 244 15 51,0 54,2 Děčany 142 52 4 36,6 39,4 Dlažkovice 52 22 2 42,3 46,2 Evaň 99 32 4 32,3 36,4 Chodovlice 56 31 0 55,4 55,4 Chotěšov 152 63 3 41,4 43,4 Chotiměř 115 45 4 39,1 42,6 Jenčice 134 66 7 49,3 54,5 Keblice 141 55 1 39,0 39,7 Klapý 175 83 10 47,4 53,1 Křesín 132 59 4 44,7 47,7 Lhotka nad Labem 112 58 2 51,8 53,6 Libochovice 1 320 672 48 50,9 54,5 Lkáň 60 29 2 48,3 51,7 Lovosice 3 689 1 655 104 44,9 47,7 Lukavec 130 57 2 43,8 45,4 Malé Žernoseky 261 132 6 50,6 52,9 Podsedice 258 115 5 44,6 46,5 Prackovice nad Labem 212 89 5 42,0 44,3 Radovesice 159 73 5 45,9 49,1 Sedlec 66 33 6 50,0 59,1 Siřejovice 95 48 2 50,5 52,6 Slatina 101 51 3 50,5 53,5 Sulejovice 287 146 9 50,9 54,0 Třebenice 727 353 23 48,6 51,7 Třebívlice 327 137 5 41,9 43,4 Úpohlavy 98 52 2 53,1 55,1 Velemín 528 214 18 40,5 43,9 Vchynice 102 57 5 55,9 60,8 Vlastislav 62 29 2 46,8 50,0 Vrbičany 111 46 6 41,4 46,8 SO ORP Lovosice 10 438 4 825 318 46,2 49,3 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011
49 1.8.7 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Absence plynofikace některých obcí (Černiv, Pokrytí všech obcí elektrickou sítí Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice a Vlastislav) Absence ČOV a napojení na kanalizaci ve Centrální zásobování teplem - Lovosice většině obcí správního obvodu Bioplynová stanice Lkáň Velký podíl bytů napojených na veřejný vodovod Dostatek kvalitních zdrojů vody PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využívání alternativních zdrojů energie Nedostatečné finanční prostředky na modernizaci (bioplynová stanice) technické infrastruktury Realizace navrhovaných kanalizací a ČOV
1.9 Dopravní infrastruktura
Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Lovosice je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (v roce 2014 probíhá 1. aktualizace), Územně analytické podklady Ústeckého kraje 2013 a Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje atd. Východním územím Ústeckého kraje prochází IV. Transevropský multimodální koridor sítě TEN-T, který je veden v ose Berlín – Praha – Budapešť – Istanbul. Pro tyto koridory je charakteristické umístění dvou a více druhů doprav s dělbou dopravní práce. Tento koridor prochází i přes území SO ORP Lovosice. PÚR ČR na území SO ORP Lovosice vymezují koridor vysokorychlostní dopravy VR1, který je zpřesněn ZÚR Ústeckého kraje v úseku státní hranice SRN/ČR – Ústí nad Labem – Lovosice – Roudnice nad Labem – hranice Ústeckého kraje. PÚR ČR dále vymezují koridor vodní dopravy VD1 Labe, který je zpřesněn ZÚR ÚK a prochází dotčeným územím SO ORP Lovosice. Důvodem tohoto vymezení je zabezpečení splavnosti řeky Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. V Politice územního rozvoje ČR jsou vymezena i Veřejná logistická centra (VLC). Pro území správního obvodu se jedná o oblast Ústí nad Labem – Lovosice. Důvodem jejich vymezení je poskytnutí širokého spektra logistických služeb s napojením na železniční, silniční, vodní a případně i leteckou dopravu. SO ORP Lovosice disponuje dobrým dopravním napojením na okolní správní obvody s dosahem i do dalších regionů. Tato dostupnost je zajištěna poměrně hustou silniční sítí a pomocí železničních tratí. Mezi nejvýznamnější komunikace patří dálnice D8 a železniční trať č. 090, která je součástí I. tranzitního železničního koridoru. Východní hranicí řešeného území prochází Labská vodní cesta. Stav dopravní infrastruktury na území správního obvodu zobrazuje následující mapa:
50 Mapa 1.9.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Lovosice
1.9.1 Silniční síť K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob).
51 Dálnice a rychlostní komunikace Správním obvodem prochází dálnice D8 (Praha – Lovosice – Ústí nad Labem – Německo), která tvoří základ místní silniční sítě. Posledním nedostavěným úsekem je zde úsek Lovosice – Řehlovice. V současné době, tedy dálnice D8 končí u obce Bílinka a od tud pokračuje jako silnice I/8. Silnice I. třídy Silnice I. třídy zajišťují spojení s krajským městem (I/30) a s centry sousedních správních obvodů – Most, Litoměřice (I/15). Na území SO ORP Lovosice se nacházejí následující silnice I. třídy:
I/8 (Lovosice – Bystřany (I/63) - Teplice (I/13) - Dubí (I/27) - Cínovec – Německo)
I/15 (Most (I/27) - Skršín (I/28) - Lovosice (D8, I/8, I/30) - Litoměřice - Zahrádky u České Lípy (I/9)
I/30 (Lovosice (D8 km48) - Ústí nad Labem (I/62) - Chlumec (I/13)) Silnice II. třídy Na území SO ORP Lovosice se nacházejí následující silnice II. třídy:
II/237 Libochovice – Třebenice (I/15) II/246 (Louny) – Libochovice – (D8) – Roudnice nad Labem II/247 Libochovice – (D8) – I/15 (Lovosice – Litoměřice) II/261 (Štětí – Litoměřice) – Lovosice – (Ústí nad Labem – Děčín) Základní kostru silnic I. a II. třídy doplňují silnice III. třídy a místní komunikace.
Zatížení silniční sítě na území SO ORP Lovosice dokládají výsledky z celostátního sčítání v roce 2010. Nejvíce zatížena je dálnice D8 a silnice I. třídy (I/8, I/15 a I/30). Intenzita dopravy je znázorněna pomocí následujícího obrázku:
52 Obrázek 1.9.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Lovosice
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010
Rozvoj silniční sítě Ve srovnání s republikovým průměrem je na sledovaném území vysoká hustota silniční sítě, s narůstající intenzitou dopravy je, ale potřeba modernizace, budování obchvatů, přeložek a mimoúrovňových křižovatek. ZÚR Ústeckého kraje vymezují na území správního obvodu Lovosice následující záměry nadmístního významu:
výstavba dálnice D8 silnice I/15 úsek Libčeves – Želkovice (rekonstrukce a přeložka), týkající se i obce Třebívlice v SO ORP Lovosice silnice II/246 úsek Koštice – Budyně nad Ohří (přeložky a obchvaty sídel), týkající se obcí Křesín, Libochovice, Radovesice a Slatina v SO ORP Lovosice silnice II/247 Lovosice - Litoměřice, přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky I., II. část, včetně mostu přes Labe
1.9.2 Železniční síť Území SO ORP Lovosice pokrývá poměrně hustá železniční síť, jejíž páteř tvoří I. tranzitní železniční koridor. Důležitým uzlem na tomto koridoru jsou Lovosice. Nejvýznamnější tratí procházející koridorem je železniční trať č. 090, spojující Kralupy nad Vltavou s Děčínem, a to přes Lovosice a Ústí nad Labem. Dále tímto koridorem procházejí tratě č. 091 (Kralupy nad Vltavou – Praha) a č. 098 (Děčín – Dolní Žleb, státní hranice). Výhledově má tímto územím procházet vysokorychlostní trať, která je v PÚR ČR vymezena jako koridor VR1. Železniční trať č. 090 na území správního obvodu propojuje obce Prackovice nad Labem, Malé Žernoseky, Lovosice a Lukavec, přičemž zastávka je i v Litochovicích, což je místní část obce Prackovice nad Labem. Tuto důležitou trať doplňují tratě č. 087, 097 a 114. Železniční trať č. 087 v trase Lovosice – Litoměřice – Česká Lípa.
53 Železniční trať č. 097 spojuje Lovosice s Teplicemi a na řešeném území obsluhuje a s Lovosicemi spojuje obce Velemín (místní části Oparno a Dobkovičky) a Chotiměř. Železniční trať č. 114 v trase Lovosice – Libochovice – Louny – Postoloprty. Na území správního obvodu obsluhuje obce Sulejovice, Čížkovice, Úpohlavy, Chotěšov, Slatina, Libochovice (Libochovice město, městská část Dubany) a Křesín. Celková délka železnic na území SO ORP Lovosice je 68,8 km. Nejvíce kilometrů se nachází na území města Lovosice. Železniční trať prochází územím celkem 23 obcí. Délka železnic v jednotlivých obcích SO ORP je uvedena v následující tabuce:
Tabulka 1.9.1: Délka železnic v obcích na území SO ORP Lovosice Obec Délka tratě [km] Černiv 1,3 Čížkovice 3,8 Děčany 2,2 Dlažkovice 1,1 Chotěšov 1,5 Chotiměř 3,2 Jenčice 1,3 Keblice 0,2 Křesín 2,7 Lhotka nad Labem 2,3 Libochovice 5,9 Lovosice 9,8 Lukavec 1,1 Malé Žernoseky 4,0 Podsedice 2,7 Prackovice nad Labem 7,1 Radovesice 1,3 Slatina 2,3 Sulejovice 1,9 Třebenice 4,6 Třebívlice 3,2 Úpohlavy 2,2 Velemín 3,1 SO ORP Lovosice 68,8 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Na následujícím obrázku je znázorněno schéma železniční sítě na území SO ORP Lovosice a v okolí:
54 Obrázek 1.9.2: Schéma železniční sítě v okolí ORP Lovosice pro rok 2014
Zdroj: SŽDC ČR Celkově se na území SO ORP nachází 19 stanic/zastávek, po třech ve městě Lovosice a Libochovice. Počty železničních zastávek a stanic v jednotlivých obcích správního obvodu je uveden v tabulce 1.9.2.
Tabulka 1.9.2: Počet železničních zastávek/stanic na území SO ORP Lovosice Obec Počet železničních zastávek/stanic Čížkovice 1 Chotěšov 1 Chotiměř 1 Křesín 1 Libochovice 3 Lovosice 3 Lukavec 1 Malé Žernoseky 1 Prackovice nad Labem 2 Slatina 1 Sulejovice 1 Úpohlavy 1 Velemín 2 SO ORP Lovosice 19 Zdroj: Idos.cz
55 1.9.3 Letecká doprava Na území SO ORP Lovosice se nenachází žádné letiště a v budoucnu není o jeho výstavbě ani uvažováno. Nejbližším letištěm je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště Roudnice u města Roudnice nad Labem. Na území obcí Třebívlice a Děčany zasahuje ochranné pásmo radiolokačního stanoviště Lažany ze sousedního SO ORP. 1.9.4 Vodní doprava Východní částí správního obvodu Lovosice prochází Labská vodní cesta, která je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu a IV. transevropského multimodálního koridoru. Územím SO ORP Lovosice prochází tzv. dolnolabský úsek této vodní cesty. Labská vodní cesta na území SO ORP Lovosice prochází obcemi Prackovice nad Labem, Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem a Lovosice. Ve městě Lovosice se na řece Labe nachází překladiště (Lovosice-Prosmyky), plavební komora a přístav. Přes řeku Labe funguje doprava pomocí přívozů. Jeden se nachází přímo ve městě Lovosice a spojuje město s obcí Píšťany. Další přívoz spojuje obce Malé a Velké Žernoseky. 1.9.5 Kombinovaná doprava Lovosice jsou od roku 2006 logistickým centrem, zajišťujícím kombinovanou přepravu silnice – železnice. Společnost BOHEMIAKOMBI s.r.o. na terminálech ČD-DUSS Lovosice a TSC Lovosice zajišťuje nakládku kaminonů a kontejnerů na železniční vagóny a ty jsou poté směřovány například do německého Hamburgu a Duisburgu nebo belgického Charleroi.
1.9.6 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Území Ústeckého kraje je pokryto rozsáhlým systémem železničních a autobusových linek se vzájemnou koordinací tras a rozsahu spojů. „Doprava Ústeckého kraje“ (DÚK) zajišťuje regionální dopravu a od 1. 1. 2015 zřizuje Integrovaný tarif DÚK. Vzhledem k tomu dojde na území celého kraje ke sjednocení tarifů smluvních dopravců a propojení s tarifi MHD v kraji. Hodnocení obslužnosti území správního obvodu Lovosice hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů linkové autobusové dopray do města Lovosice ve všedních dnech. Zvoleny byly tři časové intervaly dle účelu – dojížďka za prací, do školy a na úřady. Podrobný přehled počtu spojení z jednotlivých obcí je uveden v tabulce 1.9.3. Jediné dvě obce nemají zajištěno dopravní spojení s Lovosicemi autobusovou dopravou. Jedná se o Křesín a Prackovice nad Labem. V těchto obcích je doprava do centra správního obvodu řešena železniční dopravou.
56 Tabulka 1.9.3: Dostupnost SO ORP Lovosice hromadnou autobusovou dopravou Počet spojení 6. Počet spojení 8. Počet spojení 14. Obec hod hod hod Černiv 1 1 2 Čížkovice 6 5 5 Děčany 2 2 2 Dlažkovice 1 0 1 Evaň 0 0 1 Chodovlice 1 2 2 Chotěšov 1 0 1 Chotiměř 2 2 2 Jenčice 5 4 4 Keblice 1 1 0 Klapý 2 1 2 Křesín 0 0 0 Lhotka nad Labem 1 2 1 Libochovice 3 2 3 Lkáň 1 2 1 Lukavec 1 1 0 Malé Žernoseky 1 2 1 Podsedice 2 1 2 Prackovice nad Labem 0 0 0 Radovesice 1 1 1 Sedlec 1 2 2 Siřejovice 1 0 1 Slatina 1 1 2 Sulejovice 6 5 5 Třebenice 5 4 4 Třebívlice 2 2 2 Úpohlavy 2 2 2 Velemín 4 4 3 Vchynice 2 3 2 Vlastislav 1 1 0 Vrbičany 1 0 1 Součet v celém ORP 58 53 55 Zdroj: IDOS.cz Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v říjnu 2014. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková autobusová doprava.
57 1.9.7 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoká dopravní intenzita na komunikacích Terminály kombinované přepravy v Lovosicích (zejména D8) Nedostavěný úsek dálnice D8 Lovosice - Existence Labské vodní cesty Řehlovice Modernizovaný I. tranzitní železniční koridor Hustá síť silnic I., II. a III. třídy + dálnice D8 IV. trasevropský multimodální koridor
procházející územím správního obvodu Integrovaný tarif DÚK PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Čerpání finančních prostředků z fondů EU na Nedostatek financí na rekonstrukce a rozvoj dopravní infrastruktury modernizaci infrastruktury Zlepšení podmínek splavnosti Labe Nárůst intenzity tranzitní přepravy Nárůst individuálního automobilismu s negativními dopady na zdraví obyvatel a ekosystémů
1.10 Sociodemografické podmínky 1.10.1 Demograficko-sociální situace Mezi roky 2001 a 2011 došlo v Ústeckém kraji k úbytku počtu obyvatel o 1,4 %. Dle údajů aktuálních k 1. 1. 2014 žilo v Ústeckém kraji 825 120 obyvatel, oproti roku 2011 se tak jedná o nárůst počtu obyvatel o 2 %. Největší počet obyvatel má SO ORP Ústí nad Labem, kde začátkem roku 2014 žilo 119 519 obyvatel. Naopak nejméně obyvatel žije ve SO ORP Podbořany (15 679 obyvatel). Při pohledu na rozdíl v počtu obyvatel mezi roky 2001 a 2011 je patrné, že největší relativní nárůst byl v SO ORP Roudnice nad Labem (6,5 %). Největší relativní úbytek počtu obyvatel byl u SO ORP Litvínov (-5,8 %). V porovnání s Ústeckým krajem, kde mezi lety 2001 – 2011 došlo k úbytku počtu obyvatel, v SO ORP Lovosice byl zaznamenán nárůst počtu obyvatel o 1,5 %.
Tabulka 1.10.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2001 a 2014 Rozdíl mezi lety 2001 a Rok 2011 SO ORP Relativně 2001 2011 2014 Absolutně [%] Bílina 20 622 20 265 21 790 -357 -1,7 Děčín 79 314 76 447 78 204 -2 867 -3,6 Chomutov 81 020 79 788 81 826 -1 232 -1,5 Kadaň 43 959 42 369 43 137 -1 590 -3,6 Litoměřice 57 645 58 333 59 161 688 1,2 Litvínov 40 169 37 837 38 331 -2 332 -5,8 Louny 42 850 42 419 43 513 -431 -1,0 Lovosice 26 569 26 959 27 609 390 1,5 Most 77 027 73 938 76 088 -3 089 -4,0 Podbořany 15 715 15 947 15 679 232 1,5
58 Rozdíl mezi lety 2001 a Rok 2011 SO ORP Relativně 2001 2011 2014 Absolutně [%] Roudnice nad Labem 30 045 31 986 32 300 1 941 6,5 Rumburk 33 866 32 566 33 425 -1 300 -3,8 Teplice 105 476 105 233 107 006 -243 -0,2 Ústí nad Labem 117 780 118 228 119 519 448 0,4 Varnsdorf 20 707 19 821 20 346 -886 -4,3 Žatec 27 455 26 825 27 186 -630 -2,3 Ústecký kraj 820 219 808 961 825 120 -11 258 -1,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014 Populační vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lovosice v letech 1993 – 2013 ukazuje následující graf. Z grafu je patrný úbytek počtu obyvatel v období 2004 - 2006. Od roku 2007 dochází v nárůstu počtu obyvatel s výjimkou roku 2013, kdy je zaznamenán mírný úbytek oproti předcházejícímu roku.
Graf 1.10.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lovosice v letech 1993 - 2013
Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k 31. 12. daného roku Následující graf ukazuje demografický vývoj SO ORP Lovosice v letech 1993 – 2013. Z grafu lze vidět mírný nárůst počtu obyvatel způsobený zvýšeným počtem nově přistěhovalých. K největšímu úbytku počtu obyvatel došlo v roce 2006, naopak největší nárůst byl v roce 2007. V posledních dvou letech můžeme pozorovat pozvolný úbytek obyvatel zapříčiněný postupným vymíráním obyvatel a vyšším počtem obyvatel stěhujících se ze správního obvodu.
59 Graf 1.10.2: Demografické ukazatele v SO ORP Lovosice v letech 1993 - 2013
Demografické ukazatele ORP Lovosice 30 25
20
] 15
‰ 10 [ 5 0
Promile Promile -5 -10 -15 -20 1993 1998 2003 2008 2013 hmpp hmms hmcpp
Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel
Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku. SO ORP Lovosice je tvořen 32 obcemi, ve kterých k 1. 1. 2014 žilo celkem 27 609 obyvatel. Mezi roky 2001 a 2011 došlo v SO ORP Lovosice k nárůstu počtu obyvatel o 3,6 %. Nejvíce obyvatel žije ve městě Lovosice (8 730 obyvatel), naopak nejméně obyvatel má obec Dlažkovice (105 obyvatel). Největší relativní nárůst obyvatel mezi roky 2001 – 2011 byl zaznamenán v obci Lhotka nad Labem (35,8 %), k největšímu relativnímu poklesu obyvatel došlo v obci Klapý (-8,1 %). V absolutních číslech byl největší příbytek obyvatel zaznamenán u obce Třebenice (237 obyvatel) a největší úbytek ve městě Lovosice (-689 obyvatel).
Tabulka 1.10.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Lovosice v letech 2001 - 2014
Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Obec 2001 2011 2014 Absolutně Relativně [%] Černiv 133 150 159 17 12,8 Čížkovice 1 312 1 374 1 404 62 4,7 Děčany 355 343 354 -12 -3,4 Dlažkovice 117 151 105 34 29,1 Evaň 260 267 277 7 2,7 Chodovlice 134 144 158 10 7,5 Chotěšov 453 461 503 8 1,8 Chotiměř 235 302 300 67 28,5 Jenčice 318 333 352 15 4,7
60 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Obec 2001 2011 2014 Absolutně Relativně [%] Keblice 313 368 365 55 17,6 Klapý 532 489 484 -43 -8,1 Křesín 289 345 349 56 19,4 Lhotka nad Labem 243 330 434 87 35,8 Libochovice 3 677 3 547 3 535 -130 -3,5 Lkáň 152 179 180 27 17,8 Lovosice 9 312 8 623 8 730 -689 -7,4 Lukavec 309 356 380 47 15,2 Malé Žernoseky 669 700 717 31 4,6 Podsedice 588 630 665 42 7,1 Prackovice nad Labem 507 576 612 69 13,6 Radovesice 427 461 459 34 8,0 Sedlec 176 198 209 22 12,5 Siřejovice 276 267 282 -9 -3,3 Slatina 211 255 258 44 20,9 Sulejovice 717 819 821 102 14,2 Třebenice 1 686 1 923 1 992 237 14,1 Třebívlice 787 858 889 71 9,0 Úpohlavy 233 252 266 19 8,2 Velemín 1 396 1 502 1 564 106 7,6 Vchynice 312 293 307 -19 -6,1 Vlastislav 146 151 172 5 3,4 Vrbičany 294 312 327 18 6,1 SO ORP Lovosice 26 569 27 515 27 609 946 3,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1 1. 2014 Následující mapa (Mapa 1.10.1.) poskytuje informace o absolutních hodnotách migračního salda (rozdíl mezi počtem přistěhovalých do obce a vystěhovalých z obce) v jednotlivých obcích v období 2009-2013. Největších přírůstků dosáhly obce v severní části správního obvodu (Velemín, Třebenice a Lhotka nad Labem). Nejvíce obyvatel migrací ubylo ve městě Lovosice, které je dlouhodobě migračně ztrátové. Obyvatelé města se stěhují do jeho zázemí (proces suburbanizace), kterým jsou právě obce s pozitivním migračním saldem (Lhotka nad Labem, Sulejovice atd.). Příčinou může být například ne příliš dobrá kvalita ovzduší ve městě. Mapa 1.10.2 zobrazuje hrubou míru migračního salda, což je migrační saldo přepočtené na 1000 obyvatel středního stavu. Lze vidět, že nejvyšší nárůst obyvatelstva migrací je v severní části správního obvodu. Zcela nejvyšší hrubou míru migračního salda má obec Lhotka nad Labem v bezprostřední blízkosti města Lovosice. Naopak nejhůře je na tom opět město Lovosice s obcemi Vchynice, Dlažkovice, Děčany, Vrbičany, Klapý a Slatina.
61 Mapa 1.10.1: Migrační saldo v letech 2009-2013 v SO ORP Lovosice
62 Mapa 1.10.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2009-2013 v SO ORP Lovosice
Jednou ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačujících možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Z vývoje věkového složení Ústeckého kraje za posledních třináct let je patrný trend stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním (-1,3 %) a produktivním věku (-2,9 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věku (4,2 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech.
63 Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) mezi lety 2001 – 2014 byla zaznamenána téměř ve všech správních obvodech Ústeckého kraje s výjimkou správního obvodu Roudnice nad Labem, kde došlo k mírnému nárůstu obyvatel v předproduktivním věku o 0,3 %. Nejnižší byla tato ztráta k 1. 1. 2014 v SO ORP Litvínov (-0,3 %) a v SO ORP Lovosice (-0,4 %), naopak k největší ztrátě došlo v SO ORP Kadaň a SO ORP Most (shodně - 2,9 %). V kategorii produktivního věku byla zaznamenána ztráta obyvatel mezi lety 2001 – 2014 ve všech správních obvodech Ústeckého kraje. K největší ztrátě došlo v SO ORP Děčín (- 4,2 %) a SO ORP Litvínov (-3,9 %). K nárůstu počtu obyvatel v poproduktivním věku došlo mezi lety 2001 – 2014 ve všech správních obvodech Ústeckého kraje. Největší nárůst poproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Kadaň (5,2 %) a SO ORP Děčín (4,9 %), naopak nejnižší nárůst byl v SO ORP Roudnice nad Labem (2,6 %). Věkové složení obyvatel kraje lze dobře vidět také na indexu stáří, který vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 14 let. Průměrný index stáří v roce 2001 v Ústeckém kraji byl 72,1, zatímco v roce 2014 už dosahoval hodnoty 105,1. Index stáří byl v roce 2014 nejvyšší v SO ORP Lovosice (123,9) a nejnižší index stáří byl zaznamenán v SO ORP Bílina (91,1).
Tabulka 1.10.3: Věková struktura v SO ORP Ústeckého kraje [%] 0 - 14 15 - 64 65 a více Index stáří SO ORP 2001 2011 2014 2001 2011 2014 2001 2011 2014 2001 2011 2014 Bílina 17,4 16,6 15,9 72,0 70,3 69,6 10,6 13,1 14,5 60,9 78,5 91,1 Děčín 16,5 15,2 15,9 70,8 69,5 66,6 12,6 15,2 17,6 76,4 100,1 110,7 Chomutov 17,5 15,0 15,6 71,7 71,8 69,6 10,8 13,1 14,8 61,9 87,5 95,0 Kadaň 18,0 15,1 15,1 72,1 71,6 69,8 9,9 13,2 15,1 54,8 87,4 100,1 Litoměřice 16,9 14,7 15,5 70,9 70,7 68,0 12,1 14,7 16,5 71,7 99,8 106,3 Litvínov 15,5 14,7 15,2 71,1 69,1 67,2 13,4 16,2 17,6 86,7 110,7 115,7 Louny 16,9 15,2 15,6 69,8 70,1 68,2 13,3 14,7 16,2 78,9 96,8 103,5 Lovosice 15,5 14,6 15,1 69,7 68,5 66,3 14,8 16,9 18,7 95,5 116,0 123,9 Most 18,1 14,8 15,2 71,2 71,4 69,4 10,7 13,8 15,4 58,9 93,0 101,3 Podbořany 17,2 14,9 15,2 69,9 69,7 68,5 12,9 15,4 16,3 75,2 103,2 107,3 Roudnice nad Labem 15,6 15,0 15,9 69,6 68,7 66,6 14,9 16,3 17,5 95,4 108,8 109,8 Rumburk 17,9 16,2 16,1 70,6 69,2 67,8 11,5 14,6 16,2 64,4 89,9 100,7 Teplice 16,3 14,7 15,4 70,7 70,0 67,6 13,0 15,3 17,0 80,2 103,7 110,3 Ústí nad Labem 16,9 15,3 16,0 70,8 70,0 67,2 12,3 14,6 16,8 72,9 95,5 104,4 Varnsdorf 17,3 16,0 15,6 70,4 69,5 68,0 12,3 14,5 16,3 70,9 91,0 104,5 Žatec 17,2 15,6 16,1 70,7 70,5 68,2 12,1 13,9 15,7 70,6 89,1 97,2 Ústecký kraj 16,9 15,1 15,6 70,9 70,2 68,0 12,2 14,6 16,4 72,1 96,9 105,1 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2011; Veřejná databáze aktuální k 1.1.2014
Věková struktura SO ORP Lovosice odpovídá situaci v celém kraji. SO ORP Lovosice má nejvyšší index stáří ze všech správních obvodů Ústeckého kraje (123,9). To znamená, že na jedno dítě ve věku 0 – 14 let připadá 1,239 seniorů (65 let a více). Ve SO ORP Lovosice dosahuje nejvýše index stáří v obcích Evaň (185,7) a Klapý (183,6), což je dáno především malým počtem obyvatel, kdy i malá změna ve věkovém složení může hodnotu indexu stáří značně změnit. Naopak nejnižší index stáří mají obce Chotiměř (70,2), Lkáň
64 (74,1) a Lukavec (75,4), kde převažuje počet obyvatel v předproduktivním věku nad počtem obyvatel v poproduktivním věku. Největší podíl obyvatel v produktivním věku má obec Černiv (76,7 %). Naopak nejmenší podíl mají obce Podsedlice (62,9 %), Chotěšov (63,4 %) a Evaň (63,9 %). K největšímu nárůstu indexu stáří mezi lety 2011 – 2014 došlo v obcích Vchynice (o 52,1) a Dlažkovic ích (o 43,4), naopak index stáří se nejvíce snížil v obci Evaň (o 31,5). Podrobný přehled lze vidět v příloze (Tabulka 2.4.3: Věková struktura v obcích SO ORP Lovosice [%]). Graf uvedený níže znázorňuje, jak by měla vypadat změna ve věkové struktuře obyvatel za dalších 16 let (prognóza ČSÚ). Z grafu je patrný trend stárnutí populace. Zatímco v roce 2014 byla nejpočetnější věková skupina obyvatel ve věku 35-39 let, v roce 2030 bude nejvíce obyvatel ve věku 55-59 let. Graf také ukazuje rapidní pokles mladší a střední generace (v průměru o 500 a více obyvatel) v roce 2030 a nárůst počtu obyvatel ve věku 70 a více let.
Graf 1.10.3: Rozložení obyvatel SO ORP Lovosice dle věkových skupin v letech 2014 a 2030
Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k 1.1. Věková pyramida ukazuje strukturu obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v SO ORP Lovosice v letech 2014 a 2030 (za muže a ženy). Z pyramidy je nejvíce patrný úbytek obyvatel ve věkových kategoriích 25-44 let a nejmladší generaci 0-9 let. Zatímco narůstá obyvatel ve věkové skupině 50-59 let a nejstarších obyvatel nad 70 let. Tento jev se nazývá populační stárnutí a je typický pro celou ČR.
65 Graf 1.10.4: Věková pyramida SO ORP Lovosice v roce 2014 a 2030
Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k 1.1. Ve vzdělanostní struktuře obyvatel v SO ORP Lovosice došlo mezi roky 2001 a 2011 k několika patrným změnám. Počet obyvatel se základním či neukončeným vzděláním klesl přibližně o 5,8 %. Rovněž klesl podíl obyvatel s vyučením či středním odborným vzděláním bez maturity o 2,7 %. Oproti tomu výrazně vzrostl počet úplného středního vzdělání s maturitou či vyššího odborného vzdělání (o 5,9 %) a vysokoškolského (o 2,7 %). V příloze (Tabulka 2.4.4: Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Lovosice) lze vidět podrobnější přehled nevyššího ukončeného vzdělání v obcích správního obvodu ORP Lovosice. Následující tabulka ukazuje vývoj vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Lovosice mezi lety 2001 – 2011. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných žije v obcích Třebenice (10,0 %) a Lovosice (8,6 %). Naopak nejméně lidí s vysokoškolským diplomem bydlí v obcích Dlažkovice (0,9 %) a Vrbičany (1,2 %). K největšímu nárůstu podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí došlo mezi lety 2001 – 2011 v obcích Vlastislav (o 5,7 %) a Křesín (o 5,6 %), oproti tomu největší úbytek byl zaznamenán v obci Dlažkovice (o 3,4 %). Ve srovnání s celorepublikovým podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, který v roce 2011 činil 10,7 %, SO ORP Lovosice dosahuje podílu jen 6,7 %.
66 Tabulka 1.10.4: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v obcích SO ORP Lovosice Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky vzdělaných Počet vysokoškolsky vzdělaných Obec na počet obyvatel starších 15let lidí [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Černiv 0 4 4 0,0 3,4 3,4 Čížkovice 17 45 28 1,6 4,2 2,5 Děčany 6 14 8 2,0 4,8 2,8 Dlažkovice 4 1 -3 4,3 0,9 -3,4 Evaň 10 11 1 4,3 4,8 0,5 Chodovlice 2 2 0 1,7 1,7 0,0 Chotěšov 4 10 6 1,0 2,5 1,5 Chotiměř 7 9 2 3,4 3,9 0,5 Jenčice 19 22 3 7,3 8,0 0,7 Keblice 4 6 2 1,6 2,3 0,7 Klapý 14 18 4 3,2 4,3 1,1 Křesín 4 21 17 1,6 7,2 5,6 Lhotka nad Labem 8 21 13 3,9 8,0 4,1 Libochovice 180 229 49 5,9 7,9 2,0 Lkáň 4 4 0 3,1 3,1 0,0 Lovosice 390 595 205 5,0 8,6 3,6 Lukavec 1 6 5 0,4 2,2 1,8 Malé Žernoseky 15 28 13 2,7 5,1 2,4 Podsedice 8 29 21 1,6 5,6 4,0 Prackovice nad Labem 10 21 11 2,3 4,5 2,1 Radovesice 9 21 12 2,5 6,0 3,5 Sedlec 2 5 3 1,4 3,0 1,6 Siřejovice 4 9 5 1,7 4,0 2,3 Slatina 5 10 5 2,8 4,7 1,8 Sulejovice 16 32 16 2,7 5,5 2,7 Třebenice 88 152 64 6,3 10,0 3,7 Třebívlice 26 42 16 3,9 6,0 2,2 Úpohlavy 4 8 4 2,2 4,0 1,8 Velemín 28 56 28 2,4 4,6 2,2 Vchynice 6 15 9 2,4 6,1 3,7 Vlastislav 3 10 7 2,4 8,1 5,7 Vrbičany 4 3 -1 1,7 1,2 -0,4 SO ORP Lovosice 902 1 459 557 4,1 6,7 2,7 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011
67 1.10.2 Občanská vybavenost V SO ORP Lovosice se nachází celkem 41 školských zařízení. Jedná se o mateřské školy, základní školy, základní umělecké školy (Lovosice, Libochovice), speciální a praktické školy (Lovosice, Dlažkovice), střední školy a gymnázia (Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Gymnázium Lovosice, Střední odborná škola Libochovice). Větší počet mateřských škol mají Lovosice (3) a Libochovice (2). Celkem v 15 obcích správního obvodu chybí školské zařízení. Jedná se o obce Černiv, Děčany, Evaň, Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň, Lukavec, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany. Celkem se na území správního obvodu Lovosice nachází 78 zařízení poskytujících zdravotnické služby. Nejvíce, stejně jako u školských zařízení, se jich nachází ve městě Lovosice (51), dalších 10 zařízení je v Libochovicích a po 4 v Čížkovicích, Třebenicích a obci Třebívlice. Na území pouze 10 obcí správního obvodu se nachází nějaké zdravotnické zařízení. SO ORP Lovosice nemá na svém území žádné zařízený vyššího typu. Nejbližší nemocnice se nachází v Litoměřicích, Roudnici nad Labem a v Ústí nad Labem. Město Lovosice má vytvořený 3. Komunitní plán péče na období 2014 – 2018, který se soustředí na tyto cílové skupiny: osoby ohrožené sociálním vyloučením, senioři a zdravotně postižení občané, rodina, děti a mládež a osoby ohrožené závislostmi. Na území správního obvodu se nachází 5 domů s pečovatelskou službou, dva jsou umístěny ve městě Lovosice a po jednom v Čížkovicích, Lhotce nad Labem a Libochovicích. Obce Velemín (část obce Milešov), Čížkovice a Libochovice mají domov pro seniory. Ve městě Lovosice je v provozu Dům dětí a mládeže ELKO. Zařízení sociálních služeb se nachází celkově v 6 obcích správního obvodu, jedná se o Lovosice, Čížkovice, Velemín, Lhotka nad Labem, Chotěšov a Libochovice. Hlavní veřejný kulturní život je koncentrován do větších obcí a převážně do města Lovosice. Ve městě se nachází kulturní středisko „Lovoš“, dále se ve městě pořádá rockový festival Altros Rockfest a v lesoparku Osmička Lovosický Žafest. Kulturní život města je také výrazně spojen se zámkem Lovosice. Pro sport a volný čas je v Lovosicích kdispozici mimo jiné krytý plavecký bazén a zimní stadion TJ. Lovosice. V Libochovicích jsou kulturní aktivity soustředěny do kulturního střediska U Tří lip. Měl by zde také vzniknout „Areál zdraví – městský park“, jehož součástí bude dětské hřiště, skatepark, U rampa, okruh pro inline brusle, odpočinková a klidová zóna pro rodiče s dětmi a v provozu jiiž je fotbalové hřiště s umělým trávníkem. V zámeckém parku obce Třebívlice je v provozu Přírodní divadlo Třebívlice a stálá expozice obrazů a osobních věcí Ulriky von Levetzow. V Třebenicích se nachází Muzeum českého granátu a při základní škole je situována víceúčelová sportovní hala.
68 1.10.3 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Občanská vybavenost nadmístního významu Omezená dostupnost lékařské péče v centrech (Lovosice, Libochovice) Dobrá dostupnost administrativních center, Prahy SO ORP Lovosice má nejvyšší index stáří a krajského města v rámci Ústeckého kraje Rostoucí počet vysokoškolsky vzdělaných Velmi vysoký podíl obyvatel v poproduktivním obyvatel věku Zvyšující se počet obyvatel Chybějící nemocničí zařízení vyššího typu Záporné migrační saldo PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Odchod mladých, převážně absolventů, mimo Rozvj sociální péče ve spolupráci s krajem správní obvod Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro seniory, rozvoj terénní péče a středisek trávení Stárnutí populace volného času
1.11 Bydlení
Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. 1.11.1 Bytový fond a jeho struktura V Ústeckém kraji byl mezi lety 2001 – 2011 zaznamenán nárůst bytových domů o 3,8 % a rodinných domů o 10,8 %. V absolutních číslech přibylo nejvíce bytových domů v SO ORP Teplice (151) a nejvíce rodinných domů se nově vystavělo v SO ORP Ústí nad Labem (1 209). V relativních číslech byl největší nárůst bytových domů zaznamenán v SO ORP Roudnice nad Labem (9,7 %) a u rodinných domů v SO ORP Most (21,1 %). Zajímavostí je největší absolutní i relativní úbytek u bytových domů v SO ORP Vansdorf (-13, resp. -2,7 %).
69 Tabulka 1.11.1: Bytový a domovní fond v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2001 a 2011 Rozdíl mezi lety Rozdíl mezi lety 2001 Rok Rok 2001 a 2011 a 2011 SO ORP Bytové Bytové Rodinné Rodinné Absolut Relativ Relativně domy domy domy domy Absolutně ně ně [%] [%] 2001 2011 2001 2011 Bílina 560 561 1 0,2 1 898 2 059 161 8,5 Děčín 2 197 2 255 58 2,6 8 399 9 301 902 10,7 Chomutov 1 880 1 939 59 3,1 5 563 6 445 882 15,9 Kadaň 1 020 1 040 20 2,0 3 467 3 975 508 14,7 Litoměřice 1 336 1 448 112 8,4 7 307 7 958 651 8,9 Litvínov 1 340 1 365 25 1,9 2 741 3 008 267 9,7 Louny 823 855 32 3,9 7 569 8 291 722 9,5 Lovosice 486 526 40 8,2 5 064 5 424 360 7,1 Most 1 766 1 827 61 3,5 2 452 2 969 517 21,1 Podbořany 349 365 16 4,6 2 891 3 093 202 7,0 Roudnice nad 432 474 42 9,7 6 671 7 277 606 9,1 Labem Rumburk 759 798 39 5,1 4 971 5 374 403 8,1 Teplice 3 193 3 344 151 4,7 9 524 10 573 1 049 11,0 Ústí nad 3 069 3 190 121 3,9 7 970 9 179 1 209 15,2 Labem Varnsdorf 486 473 -13 -2,7 2 711 2 939 228 8,4 Žatec 784 799 15 1,9 3 222 3 453 231 7,2 Ústecký kraj 20 480 21 259 779 3,8 82 420 91 318 8 898 10,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 V SO ORP Lovosice došlo v porovnání s celokrajskými hodnotami k vyššímu nárůstu v počtu bytových domů (o 8,2 %), ale zároveň byl však zaznamenán menší přírůstek rodinných domů (o 7,1 %). Výstavba nových bytových domů v jednotlivých obcích SO ORP Lovosice byla, ale spíše výjimečná. Nejvíce nových bytových domů se postavilo v obci Velemín (9), pro srovnání v celém SO ORP Lovosice mezi léty 2001 – 2011 přibylo celkem 40 nových bytových domů. K největšímu nárůstu absolutního počtu rodinných domů došlo v obcích Třebenice (56) a Lovosice (36). V některých obcích byl zaznamenán úbytek počtu rodinných domů, konkrétně se jedná o obce Siřejovice (-9), Vlastislav (-3) a Radovesice (-2). Kompletní přehled o bytovém a domovním fondu obcí v SO ORP Lovosice je k nahlédnutí v přílohách (Tabulka 2.4.5: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Lovosice). Vývoj počtu obydlených bytů kopíruje stav počtu rodinných a bytových domů. Tam, kde probíhá největší výstavba, zároveň narůstá počet obydlených bytů. Naopak, kde klesá počet bytových a rodinných domů, tak klesá počet obydlených bytů. Na území SO ORP Lovosice vzorstl celkový počet obydlených bytů o 4,5 %. Největší absolutní přírůstek byl zaznamenán v obcích Třebenice (74) a Velemín (72), největší úbytek v obci Lovosice (-61). V relativních číslech byl největší nárůst v obcích Dlažkovice (33,3 %) a Chotiměř (32,2 %). Největší relativní úbytek byl u obcí Siřejovice (-5,0 %), Vchynice (-4,7 %) a Radovesice (- 4,2 %). Kompletní tabulka obydlených bytů za jednotlivé obce v SO ORP je vidět v příloze (Tabulka 2.4.6: Obydlené byty v letech 2001 a 2011 na území SO ORP Lovosice).
70 1.11.2 Stáří a kvalita bytového fondu Na území SO ORP Lovosice je průměrné stáří domovního fondu 56,3 let. Tato hodnota je výsledkem váženého průměru za jednotlivá období výstavby ve všech obcích v SO ORP Lovosice. Nejmladší výstavba se nachází v obcích Lhotka nad Labem (42,1 let) a Jenčice (45,6 let). Nejstarší výstavba je v obcích Prackovice nad Labem (67,6 let), Lukavec (66,8 let) a Vlastislav (66,5 let).
Tabulka 1.11.2 Průměrné stáří bytového fondu v obcích SO ORP Lovosice
Obec Průměrné stáří domů (v letech)
Černiv 55,3 Čížkovice 49,6 Děčany 58,6 Dlažkovice 64,7 Evaň 64,3 Chodovlice 62,5 Chotěšov 50,6 Chotiměř 50,2 Jenčice 45,6 Keblice 65,8 Klapý 59,9 Křesín 60,4 Lhotka nad Labem 42,1 Libochovice 53,0 Lkáň 57,6 Lovosice 54,3 Lukavec 66,8 Malé Žernoseky 51,4 Podsedice 56,5 Prackovice nad Labem 67,6 Radovesice 58,6 Sedlec 49,6 Siřejovice 51,1 Slatina 56,6 Sulejovice 54,7 Třebenice 59,3 Třebívlice 62,3 Úpohlavy 55,5 Velemín 60,4 Vchynice 54,4 Vlastislav 66,5 Vrbičany 57,5 SO ORP Lovosice 56,3 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011
71 Dle SLDB 2011 mají obce správního obvodu Lovosice velký podíl domů postavených před rokem 1920. Konkrétně u obcí Dlažkovice, Chodovlice, Prackovice nad Labem, Slatina a Vlastislav je to více než 30% podíl.
1.11.3 SWOT analýzy
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Rozvoj výstavby bytových a rodinných domů Zastavěné plochy v oblastech záplavových území (nadprůměrný v rámci kraje) Velké rozdíly v technickém stavu bytového fondu Nárůst počtu obydlených bytů mezi urbanizovanými a venkovskými prostory Vysoký podíl bytů postavených před rokem 1920 (Dlažkovice, Chodovlice, Prackovice nad Labem, Slatina a Vlastislav) PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Chátrání bytového fondu v důsledku Modernizace panelových bytových domů pokračujícího stárnutí Rozšíření ploch určených k výstavbě nových domů, zasíťování vytyčených území inženýrskými sítěmi
1.12 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují.
1.12.1 Rekreační aktivity Předností správního obvodu Lovosice, z hlediska rekreace, jsou především přírodní krásy a zajímavosti. Velkou část území zahrnuje CHKO České středohoří a další chráněné oblasti (Lovoš, Milešovka, Borečský vrch atd.). Toto území je protkáno řadou turistických a cyklistických tras a stezek. Mezi přírodní lákadla této oblasti patří i vodní toky Labe a Ohře. Kulturně historické památky jsou zde také častým cílem turistů, konkrétně se jedná o zámky v Lovosicích, Libochovicích (Národní kulturní památka), Lukavci, Velemíně nebo Vrbičanech. Dále to jsou hrady Skalka a Hazmbruk. V obci Třebenice se nachází muzeum Českého granátu. Obec Slatina je vesnickou památkovou zónou. V blízkosti správního obvodu se nachází město Litoměřice s jeho výstavou „Zahrada Čech“ nebo město Terezín, které je památníkem obětem koncentračního tábora. Podrobný přehled počtu kulturních památek (dle Národního památkového ústavu) na území obcí správního obvodu je uveden v následující tabulce. Nejvíce se jich nachází na území města Libochovice (24), Velemín (17) a Třebenice (16).
72 Tabulka 1.12.1: Počet kulturních památek na území obcí SO ORP Lovosice Obec Počet kulturních památek Čížkovice 5 Děčany 4 Dlažkovice 7 Evaň 3 Chodovlice 1 Chotěšov 3 Chotiměř 2 Jenčice 1 Keblice 2 Klapý 3 Křesín 2 Libochovce 24 Lkáň 1 Lovosice 5 Lukavec 1 Podsedice 8 Prackovice nad Labem 3 Radovesice 2 Siřejovice 4 Slatina 3 Sulejovice 1 Třebenice 16 Třebívlice 7 Úpohlavy 1 Velemín 17 Vchynice 2 Vlastislav 6 Vrbičany 3 SO ORP Lovosice 137 Zdroj: NPÚ, MonumNet, 2014
1.12.2 Rekreační infrastruktura Na území správního obvodu Lovosice je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku, pro něž je zde rozsáhlá síť turistických tras a cyklostezek. Její podrobný přehled je znázorněn na mapě 1.12.1. a přehled délek tras na území jednotlivých obcí je uveden v tabulkách 1.12.1. a 1.12.2. Cyklotrasy jsou vedeny po území 22 obcí SO ORP, nejvíce kilometrů je na území obce Velemín (20 km). Turisté mohou využít tras na území 21 obcí správního obvodu, přičemž největší délka (45,8 km) je opět na území, rozlohou největší obce SO ORP, Velemín. Rekreační infrastruktura v podobě cyklo a turistických tras zcela chybí v obcích ve východní části správního obvodu (Lukavec, Siřejovice, Keblice, Vrbičany, Černiv a Chotěšov).
73 ZÚR Ústeckého kraje vymezují koridor Labské cyklostezky, která se v SO ORP Lovosice týká obce Malé Žernoseky. Dále je zde vymezen koridor „Pooherské“ cyklostezky (trasa č. 204), který je stanoven od hranic kraje přes Žatec, Louny a Libochovice do Litoměřic. Kromě města Libochovice je cyklostezka vedena přes obec Křesín.
Mapa 1.12.1: Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Lovosice
74 Tabulka 1.12.2: Cyklotrasy na území SO ORP Lovosice Obec Délka cyklotras 2014 [km] Čížkovice 4,0 Děčany 7,9 Dlažkovice 2,4 Chodovlice 2,6 Chotiměř 1,2 Jenčice 2,1 Klapý 4,0 Křesín 7,2 Lhotka nad Labem 0,4 Libochovice 12,3 Lkáň 2,4 Malé Žernoseky 3,4 Podsedice 2,7 Radovesice 2,0 Sedlec 4,5 Slatina 2,5 Sulejovice 0,7 Třebenice 15,4 Třebívlice 10,4 Úpohlavy 1,8 Velemín 20,0 Vlastislav 4,9 SO ORP Lovosice 114,8 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014
Tabulka 1.12.3: Turistické trasy v obcích na území SO ORP Lovosice Obec Délka turistických tras 2014 [km] Evaň 3,8 Chodovlice 0,4 Chotiměř 3,3 Jenčice 3,4 Klapý 3,4 Křesín 0,4 Lhotka nad Labem 4,7 Libochovice 10,1 Lovosice 3,0 Malé Žernoseky 4,3 Podsedice 4,8 Prackovice nad Labem 4,2 Radovesice 0,0 Sedlec 1,7 Slatina 1,1 Třebenice 16,2
75 Obec Délka turistických tras 2014 [km] Třebívlice 12,7 Úpohlavy 0,4 Velemín 45,8 Vchynice 3,6 Vlastislav 2,5 SO ORP Lovosice 129,7 Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014 Dle údajů ČSÚ (Veřejná databáze) za rok 2013 se na území správního obvodu Lovosice nacházelo 11 hromadných ubytovacích zařízení. Jedno v Libochovicích, dvě v obci Velemín a po čtyřech ve městě Lovosice a Třebenice. Přičemž ubytovací kapacita v městě Lovosice byla celkem 239 lůžek s průměrnou dobou přenocování 1,7 dny.
1.12.3 Individuální rekreace Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet objektů v obcích Třebenice (97), Velemín (80) a Podsedice (68). Naopak nejméně objektů individuální rekreace mají obce Lhotka nad Labem (1), Chotiměř (3) a Dlažkovice (4). Údaje za všechny obce SO ORP Lovosice jsou uvedeny v příloze
76 Tabulka 2.4.7: Počet objektů individuální rekreace v obcích na území SO ORP Lovosice). Data uvedená v této tabulce nejsou zcela odpovídající skutečnosti. Zákon č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel totiž umožňuje, aby si občan zvolil místem trvalého pobytu adresu objektu, který je „označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci“. V případě, že k tomuto dojde, tak již tento objekt není veden jako objekt individuální rekreace a tím pádem ani není uveden v této tabulce. V některých obcích je tedy dle statistik lokalizováno méně objektů individuální rekreace, než jich zde ve skutečnosti je. Příkladem může být obec Prackovice nad Labem. 1.12.4 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Absence turistické infrastruktury (trasy) ve Přírodní atraktivity (CHKO České středohoří, východní části SO ORP (Lukavec, Siřejovice, Lovoš, Milešovka) Keblice, Vrbičany, Černiv a Chotěšov) Poměrně velké vzdálenosti cyklotras a Malý počet hromadných ubytovacích zařízení turistických tras Velký počet objektů individuální rekreace
(Třebenice, Velemín, Podsedice) Kulturně historické památky – NKP zámek
Libochovice Vesnická pmátková zóna Slatina PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Možné negativní environmentální dopady v Vymezené koridory cyklostezek souvislosti s rozvojem cestovního ruchu Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu Snižování délky pobytu v ubytovacích zařízeních Rozvoj agroturistiky
77 1.13 Hospodářské podmínky 1.13.1 Ekonomická funkce území Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Ústeckého kraje v letech 2010 – 2013 mírně vzrostla, přesně o 1 900 Kč na obyvatele. Nejvyšší daňovou výtěžnost na obyvatele má SO ORP Podbořany, SO ORP Kadaň a SO ORP Most, naopak nejnižší má SO ORP Rumburk a SO ORP Vansdorf. Daňová vytíženost v SO ORP Lovosice je mírně vyšší než celokrajská hodnota (12 500 Kč oproti 12 200 Kč v kraji).
Tabulka 1.13.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Ústeckého kraje (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 2012 2013 2010 2011 2012 2013 Bílina 214 994,8 211 711,0 213 179,0 245 537,0 10,3 10,1 10,2 11,3 Děčín 802 280,5 794 503,2 787 550,0 882 163,0 10,0 10,1 10,0 11,3 Chomutov 904 146,3 943 441,2 932 348,0 1 032 627,0 11,0 11,5 11,4 12,6 Kadaň 497 643,7 524 002,4 499 503,0 572 319,0 11,2 11,9 11,5 13,3 Litoměřice 598 564,9 588 648,5 598 077,0 701 360,0 10,2 9,9 10,1 11,9 Litvínov 402 628,3 414 921,6 438 557,0 486 977,0 9,9 10,5 11,3 12,7 Louny 408 620,7 404 407,4 422 150,0 502 299,0 9,3 9,3 9,7 11,5 Lovosice 282 587,4 270 829,6 299 241,0 346 214,0 10,4 9,8 10,8 12,5 Most 826 342,0 826 845,5 917 430,0 1 006 034,0 10,8 10,9 12,0 13,2 Podbořany 172 062,3 171 849,5 178 222,0 212 984,0 10,7 10,8 11,3 13,6 Roudnice 301 509,9 297 922,2 308 916,0 369 717,0 9,4 9,2 9,6 11,4 nad Labem Rumburk 304 508,7 309 022,2 308 797,0 370 429,0 8,8 9,1 9,2 11,1 Teplice 1 083 270,0 1 157 253,4 1 092 533,0 1 246 913,0 9,9 10,7 10,2 11,7 Ústí nad 1 349 351,7 1 362 493,5 1 424 853,0 1 532 390,0 11,1 11,3 11,9 12,8 Labem Varnsdorf 191 663,7 193 292,8 201 396,0 228 657,0 9,3 9,4 9,9 11,2 Žatec 277 714,9 273 700,1 294 902,0 339 815,0 10,2 10,1 10,8 12,5 Ústecký kraj 8 617 889,6 8 744 844,0 8 917 654,0 10 076 435,0 10,3 10,5 10,8 12,2 Zdroj dat: MF ČR; účetní a finanční informace státu. Data aktuální k 31. 12. daného roku Ve SO ORP Lovosice se mezi lety 2010 - 2013 zvýšila daňová výtěžnost o 2 100 Kč na obyvatele. Obec Čížkovice má výrazně nejvyšší daňovou výtěžnost na obyvatele (27 300 Kč) ve srovnání s ostatními obcemi ve SO ORP Lovosice. Naopak nejnižší daňovou výtěžnost přepočítanou na jednoho obyvatele má obec Vrbičany (8 500 Kč). Nejvyšší celková daňová výtěžnost je zaznamenána u města Lovosice, které je hlavním centrem SO ORP Lovosice. U všech obcí SO ORP Lovosice došlo ke zvýšení daňové výtěžnosti na obyvatele za období let 2010 – 2013 (s výjimkou obce Lkáň, u které daňová výtěžnost za rok 2010 a 2013 zůstala stejná). Největší výkyvy byly zaznamenané v obcích Vlastislav a Chotiměř, kde se daňová výtěžnost na obyvatele výrazně zvýšila v roce 2012 oproti roku 2011
78 (o 7 800 Kč v obci Vlastislav, resp. o 5 700 Kč v obci Chotiměř), zatímco v následujícím roce 2013 došlo k většímu poklesu (o 6 200 Kč v obci Vlastislav, resp. o 3 600 Kč v obci Chtiměř). Celkový přehled daňové výtěžnosti za jednotlivé obce v SO ORP Lovosice je vidět v tabulce v příloze (
79 Tabulka 2.4.8: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Lovosice (v tis. Kč)).
1.13.2 Struktura ekonomických subjektů Počet obsazených pracovních míst je důležitým ukazatelem hospodářské vyspělosti regionu v rámci kraje. Čím vyšší je počet pracovních míst, tím vyšší je vyspělost daného regionu. Ve SO ORP Lovosice mezi lety 2010 – 2012 došlo ke zvýšení počtu pracovních míst o 6,9 %. Absolutně největší počet pracovních míst je ve městě Lovosice, které je hlavním centrem správního obvodu. Nicméně zde mezi roky 2010 a 2012 došlo k poklesu o 28 pracovních míst. Největší nárůst byl zaznamenán v obci Libochovice (o 211 pracovních míst), což představuje relativní nárůst o 22,6 %. Největší relativní přírůstek byl u obce Lkáň (150 %), avšak tento přírůstek je zkreslený velmi malým počtem pracovních míst. Absolutně i relativně největší úbytek pracovních míst vykazuje obec Siřejovice, kde došlo k poklesu o 45 pracovních míst (resp. -59,2 %). Souhrnná tabulka počtu pracovních míst v jednotlivých obcích SO ORP je vidět v příloze (
80 Tabulka 2.4.9: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Lovosice). Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci celého Ústeckého kraje došlo mezi roky 2004 – 2013 k nárůstu míry podnikatelské aktivity na hodnotu 208,5 podnikatelů na 1 000 obyvatel. Průměrně nejvyšší hodnoty v celém sledované období byly v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem, kde je podnikání zaměřeno na zemědělství, především na ovocnářství. Naopak nejnižší hodnoty míry podnikatelské aktivity byly zaznamenány v SO ORP Bílina. Největší nárůst míry podnikatelské aktivity je vidět u SO ORP Ústí nad Labem, kde došlo ke zvýšení o 64,2 ‰.
Tabulka 1.13.2: : Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje [‰] Míra podnikatelské aktivity [‰] SO ORP 2004 2007 2011 2013 Bílina 121,8 125,7 124,2 155,2 Děčín 177,6 190,1 192,6 228,0 Chomutov 150,5 149,3 151,5 194,5 Kadaň 141,6 139,2 141,1 182,7 Litoměřice 199,5 205,6 194,7 223,9 Litvínov 139,4 142,3 154,5 198,9 Louny 174,6 175,8 177,1 211,4 Lovosice 176,4 178,7 173,3 200,8 Most 147,1 150,2 154,2 198,1 Podbořany 149,2 146,7 148,5 176,1 Roudnice nad Labem 202,3 201,8 198,2 230,5 Rumburk 147,9 150,7 152,2 190,3 Teplice 160,4 162,9 161,6 210,8 Ústí nad Labem 167,5 169,7 171,4 235,6 Varnsdorf 156,3 153,8 147,4 175,8 Žatec 174,8 165,8 165,2 201,3 Ústecký kraj 163,1 165,5 166 208,5 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku Celková míra podnikatelské aktivity ve SO ORP Lovosice mezi lety 2004 – 2013 vzrostla z hodnoty 176,4 ‰ na hodnotu 200,8 ‰. Mírný pokles byl zaznamenán jen v období let 2007 – 2011, kdy míra podnikatelské aktivity klesla o 5,4 ‰. V roce 2013 byla nejvyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Třebívlice (249,9 ‰), Jenčice (239,5 ‰) a Černiv (232,3 ‰), naopak nejnižší hodnoty jsou u obcí Lkáň (134,5 ‰) a Lhotka nad Labem (139,8 ‰). U obcí Slatina a Černiv došlo mezi lety 2011 – 2013 k největšímu nárůstu míry podnikatelské aktivity (o 67,1 ‰ u obce Slatina, resp. o 60,3 ‰ u obce Černiv). Největší úbytek byl zaznamenán u obce Lhotka nad Labem, kde došlo ke snížení o 32,5 ‰. Přehledná tabulka míry podnikatelské aktivity za jednotlivé obce SO ORP Lovosice je vidět v příloze (
81 Tabulka 2.4.10: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lovosice [‰])
1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka) Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Míra zaměstnanosti v celém Ústeckém kraji ve sledovaném období let 2001 – 2011 mírně poklesla o 3,5 %. Největší míra zaměstnanosti je v SO ORP Roudnice nad Labem (63,6 %), naopak nejnižší je v SO ORP Rumburk (53,6 %). SO ORP Lovosice se drží mírně v nadprůměru v celokrajském srovnání Ústeckého kraje s hodnotou 60,6 %. Pokles míry zaměstnanosti byl zaznamenán ve všech SO ORP v Ústeckém kraji. K největšímu poklesu míry zaměstnanosti došlo v správním obvodu ORP Varnsdorf (-8,9 %) a SO ORP Rumburk (-8,0 %).
82 Tabulka 1.13.3: Míra zaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje [%]
Míra zaměstnanosti [%] SO ORP 2001 2011 Bílina 60,4 55,7 Děčín 63,8 57,4 Chomutov 59,4 58,2 Kadaň 63,1 59,8 Litoměřice 64,4 61,7 Litvínov 57,4 55,6 Louny 62,8 60,9 Lovosice 62,5 60,6 Most 60,0 57,4 Podbořany 61,8 60,5 Roudnice nad Labem 64,9 63,6 Rumburk 61,5 53,6 Teplice 60,4 57,6 Ústí nad Labem 64,3 58,7 Varnsdorf 65,1 56,2 Žatec 61,4 59,9 Ústecký kraj 62,0 58,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011 V celém SO ORP Lovosice byl zaznamenán o trochu menší úbytek míry zaměstnanosti (o 1,9 %) než v rámci celého Ústeckého kraje (úbytek 3,5 %). Nejvyšší míra zaměstnanosti v roce 2011 byla evidována v obcích Siřejovice (72,4 %) a Vchynice (69,8 %). Naopak nejnižší míru zaměstnanosti vykazovaly obce Sulejovice (49,3 %), Keblice (50,8 %) a Lkáň (51,1 %). Největší úbytek míry zaměstanosti byl zaznamenán v obcích Sulejovice (-18,4 %) a Chotiměř (-12,7 %). Kompletní přehled míry zaměstnanosti v obcích v SO ORP Lovosice je k nahlédnutí v přílohách (
83 Tabulka 2.4.11: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%]). Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných). V Ústeckém kraji mezi roky 2007 – 2008 se míra nezaměstnanosti snížila z 12,9 % na 10,3 %. Následně došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti až na hodnotu 13,9 % v roce 2010. Mezi roky 2010 – 2011 byl opět zaznamenán mírný pokles na hodnotu 13,6 %. Dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti má SO ORP Litvínov (16,3 % v roce 2011) a SO ORP Rumburk (16,0 % v roce 2011). Vyšší míru nezaměstnanosti vykazují také SO ORP Varnsdorf a SO ORP Most. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je zaznamenána ve správních obvodech Litoměřice (10,6 %) a Roudnici nad Labem (10,7 %).
84 Tabulka 1.13.4: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje [%] Míra nezaměstnanosti [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílina 14,6 11,3 13,7 14,7 13,9 Děčín 12,2 10,1 12,5 13,5 12,8 Chomutov 13,4 10,5 13,8 14,9 14,3 Kadaň 9,2 6,9 11,5 11,8 12,0 Litoměřice 9,7 7,9 10,0 11,3 10,6 Litvínov 19,4 14,8 16,0 16,3 16,3 Louny 11,9 9,2 11,7 13,1 12,4 Lovosice 10,0 8,3 10,7 11,8 11,7 Most 17,5 12,7 15,1 15,8 14,9 Podbořany 10,5 8,5 12,9 13,8 13,4 Roudnice nad Labem 10,0 8,1 10,0 11,0 10,7 Rumburk 14,7 13,1 16,2 17,0 16,0 Teplice 12,5 9,9 11,7 13,4 13,1 Ústí nad Labem 12,2 10,1 12,2 14,0 14,5 Varnsdorf 13,8 13,2 16,5 16,9 15,3 Žatec 13,6 10,3 13,0 14,5 14,3 Ústecký kraj 12,9 10,3 12,8 13,9 13,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika SO ORP Lovosice má třetí nejnižší míru nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (11,7 % v roce 2011). Míra nezaměstnanosti se ve SO ORP Lovosice mezi lety 2007 – 2011 zvýšila o 1,7 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti dosahuje v obcích Slatina (22,2 %) a Černiv (20,2 %), oproti tomu nejnižší míru nezaměstnanosti mají obce Siřejovice (4,7 %) a Chodovlice (7,5 %). Mezi lety 2010 – 2011 došlo k největšímu nárůstu míry nezaměstnanosti v obci Lkáň (o 5,2 %), naopak největší pokles byl zaznamenán u obcí Sedlec (o 4,6 %) a Lukavec (o 4,0 %). Kompletní tabulka míry nezaměstnanosti pro SO ORP Lovosice je k nahlédnutí v příloze (
85 Tabulka 2.4.12: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%]). Podíl nezaměstnaných žen v Ústeckém kraji mezi lety 2007 – 2011 se snížil o 3,5 %, a to z hodnoty 53,4 % na 49,9 %. Dlouhodobě nejvyšších hodnot dosahuje SO ORP Bílina, i když tento správní obvod zaznamenal největší snížení podílu nezaměstnaných žen mezi roky 2007 – 2011 o 5,8 %. Nejnižší podíl nezaměstnanosti žen v roce 2011 byl zaznamenán v SO ORP Rumburk (44,8 %) a SO ORP Podbořany (45,7 %), naopak v roce 2011 nejvyšších hodnot dosáhl SO ORP Most (52,9 %). SO ORP Lovosice v podílu nezaměstnanosti žen dosahuje průměrných hodnot v rámci celého Ústeckého kraje. Ve SO ORP Lovosice došlo mezi roky 2007 – 2011 ke snížení podílu o 4,4 %. Extrémní výkyvy v této hodnotě u některých obcí ve sledovaném období jsou dány především nízkým počtem obyvatel v těchto obcích. Dlouhodobě nejnižší podíl nezaměstnaných žen mají obce Dlažkovice a Evaň, naopak nejvyšší vykazují obce Křesín, Lhotka nad Labem a Radovesice. Dvě největší obce ve správní oblasti (Lovosice a Libochovice) dosahují průměrných hodnot. K extrémnímu nárůstu došlo mezi lety 2010 – 2011 u obce Chodovlice, kde se podíl nezaměstnaných žen zvýšil o 31,4 %, tento nárůst je způsobený malým počtem obyvatel v této obci, kdy i nepatrná změna v počtu obyvatel může velmi ovlivnit výsledek. Souhrnnou tabulku podílu nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Lovosice lze vidět v příloze (
86 Tabulka 2.4.13: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Lovosice [%]).
Tabulka 1.13.5: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Ústeckého kraje [%] Podíl nezaměstnaných žen [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílina 58,0 59,7 54,3 53,2 52,2 Děčín 54,4 56,4 53,3 50,8 50,7 Chomutov 53,1 54,1 50,8 50,6 51,3 Kadaň 53,1 54,4 50,9 49,5 50,5 Litoměřice 53,2 52,2 50,8 50,3 50,7 Litvínov 52,9 53,8 52,2 51,4 49,8 Louny 55,2 54,8 50,7 49,4 50,5 Lovosice 55,0 55,9 51,3 50,0 50,6 Most 53,5 54,5 52,4 52,0 52,9 Podbořany 49,7 49,4 46,7 44,5 45,7 Roudnice nad Labem 54,6 56,5 53,5 52,1 51,1 Rumburk 47,8 47,1 46,9 45,8 44,8 Teplice 56,5 57,2 51,3 50,2 50,9 Ústí nad Labem 51,0 53,6 48,6 46,4 46,7 Varnsdorf 52,5 51,2 49,4 46,5 49,0 Žatec 51,9 51,3 49,5 48,2 47,7 Ústecký kraj 53,4 54,2 50,9 49,6 49,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U takovéto osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se v celém Ústeckém kraji mezi roky 2007 – 2009 snížila o 2,5 %, následně byl ale zaznamenán nárůst o 1,6 % (v období let 2009 – 2011). V roce 2011 byl nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců v SO ORP Rumburk (7,7 %), SO ORP Litvínov (7,6 %) a SO ORP Varnsdorf (7,2 %). Naopak nejvyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti byl zaznamenán v SO ORP Litoměřice (3,5 %) a SO ORP Roudnice nad Labem (4,0 %).
87 Tabulka 1.13.6: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílina 8,5 5,7 4,8 6,2 6,3 Děčín 5,1 4,2 3,9 5,0 5,1 Chomutov 6,9 4,6 4,2 5,7 6,0 Kadaň 4,7 2,9 3,0 4,4 4,8 Litoměřice 3,7 2,6 2,7 3,5 3,5 Litvínov 12,6 8,7 6,6 7,2 7,6 Louny 5,7 4,1 3,1 4,4 4,9 Lovosice 3,9 3,3 3,3 4,2 4,5 Most 10,8 6,5 5,3 6,4 6,7 Podbořany 4,2 3,0 2,7 4,3 4,9 Roudnice nad Labem 4,6 3,5 3,0 3,7 4,0 Rumburk 7,5 5,8 5,8 7,6 7,7 Teplice 6,4 4,6 3,6 4,8 5,3 Ústí nad Labem 6,0 4,7 4,2 5,5 6,4 Varnsdorf 6,7 6,1 5,9 7,3 7,2 Žatec 6,6 4,4 3,6 5,2 6,0 Ústecký kraj 6,6 4,7 4,1 5,3 5,7 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Lovosice je třetí nejnižší v rámci celého Ústeckého kraje (4,5 % v roce 2011). Vývoj tohoto ukazatele v SO ORP Lovosice kopíruje trend v celém Ústeckém kraji. Mezi lety 2007 – 2009 došlo v poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti o 0,6 %, ale v následujícím období let 2009 – 2011 se tato míra zvýšila o 1,2 %. V roce 2011 byl nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců v obcích Slatina (11,0 %), Černiv (8,9 %) a Lukavec (8,9 %), naopak nejlépe z hlediska dlouhodobé míry nezaměstnanosti jsou na tom obce Siřejovice (0,8 %), Vlastislav (0,8 %) a Vchynice (1,8 %), kde je tento podíl dlouhodobě nejnižší. Nejvýraznější nárůst dlouhodobé mezaměstnanosti mezi lety 2009 – 2011 byl v SO ORP Žatec (o 2,5 %), SO ORP Ústí nad Labem (o 2,2 %) a SO ORP Podbořany (o 2,2 %). Přehled míry dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice je uveden příloze (
88 Tabulka 2.4.14: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%]). Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo klesal do roku 2008, kdy byl tento počet ve sledovaném období nejnižší. Následně došlo v důsledku hospodářské krize k prudkému nárůstu tohoto ukazatele až na hodnotu 30,5 v roce 2010. Následující rok 2011 ukázal zlepšení na hodnotu 23,6. Nejvyšší počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo byl zaznamenán v SO ORP Varnsdorf (92,3) a SO ORP Bílina (81,1). Nejhorší situace byla v roce 2010 v SO ORP Rumburk, kde na jedno pracovní místo připadalo více než 105 uchazečů, tato hodnota se nicméně v roce 2011 snížila na 62,9. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo je v SO ORP Roudnice nad Labem (4,1) a SO ORP Lovosice (16,3 uchazečů na 1 pracovní místo).
89 Tabulka 1.13.7: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílina 15,6 12,3 57,3 72,8 81,1 Děčín 15,4 15,4 38,3 47,2 35,0 Chomutov 6,1 5,1 21,1 24,8 20,2 Kadaň 5,0 4,1 24,3 45,0 43,6 Litoměřice 8,1 7,4 13,1 15,9 16,9 Litvínov 20,4 14,5 37,6 51,6 33,1 Louny 5,6 5,1 19,8 33,3 22,4 Lovosice 12,6 6,5 13,3 13,4 16,3 Most 9,1 6,8 18,7 31,3 24,5 Podbořany 6,5 6,2 14,6 27,1 42,8 Roudnice nad Labem 4,4 2,5 11,0 7,0 4,1 Rumburk 14,6 19,2 104,4 105,6 62,9 Teplice 10,8 8,9 40,8 55,2 35,3 Ústí nad Labem 7,4 6,7 17,2 29,5 21,5 Varnsdorf 12,1 11,6 41,1 98,2 92,3 Žatec 9,0 7,9 21,1 37,3 42,1 Ústecký kraj 8,7 7,2 22,8 30,5 23,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry Údaje o nezaměstnanosti ve výše uvedených tabulkách jsou do roku 2011. Aktuálnější data o nezaměstnanosti jsou uvedena v tabulce níže za celý Ústecký kraj a v tabulce v příloze za jednotlivé obce SO ORP Lovosice (
90 Tabulka 2.4.15: Podíl nezaměstnaných osob v obcích SO ORP Lovosice v prvním pololetí 2014 [%]). To proto, že byla v roce 2012 změněna metodika výpočtu ukazatele nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti (viz tabulky výše) je nahrazena výpočtem, který uvádí podíl nezaměstnaných osob vůči obyvatelstvu ve věku 15-64 let. V prvním pololetí roku 2014 byl v celém Ústeckém kraji podíl nezaměstnanosti 9,9 % a podíl dlouhodobé nezaměstnanosti 4,4 % (tzn. uchazeč o práci je nezaměstnaný déle než 12 měsíců). Nejvyšší hodnoty byly zaznamenané v SO ORP Žatec (u obou dvou sledovaných ukazatelů), naopak nejlepší hodnoty byly v SO ORP Teplice. Celý SO ORP Lovosice se vyznačuje téměř totožnými hodnotami podílů nezaměstnanosti jako celý Ústecký kraj. V SO ORP Lovosice byly největší podíly nezaměstnanosti v obcích Děčany (13,9 %), Dlažkovice (13,8 %) a Evaň (13,3 %), naopak nejmenší hodnoty byly v obcích Lhotka nad Labem (4,3 %) a Chodovlice (4,4 %). K nejhorší situaci z hlediska podílu dlouhodobě nezaměstnaných v SO ORP Lovosice došlo v obcích Děčany (7,7 %) a Vrbičany (7,7 %). Naopak nejpříznivější situace byla v obcích Siřejovice (0,6 %) a Chodovlice (1,4 %).
91 Tabulka 1.13.8: Podíl nezaměstnaných osob v SO ORP Ústeckého kraje v prvním pololetí roku 2014 [%] Podíl dlouhodobě nezaměstnaných SO ORP Podíl nezaměstnaných [%] [%] Bílina 8,5 3,8 Děčín 9,7 3,7 Chomutov 8,8 3,8 Kadaň 10,6 5,5 Litoměřice 9,3 3,6 Litvínov 11,2 5,3 Louny 9,4 3,9 Lovosice 9,4 4,4 Most 10,1 4,1 Podbořany 11,1 5,1 Roudnice nad Labem 9,5 3,8 Rumburk 9,8 4,7 Teplice 8,2 3,4 Ústí nad Labem 9,7 4,6 Varnsdorf 10,1 4,6 Žatec 12,5 6,2 Ústecký kraj 9,9 4,4 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika V SO ORP Lovosice se nachází 27 ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci. Více než polovina (celkem 15) jich sídlí ve městě Lovosice, kde se nachází i průmyslová zóna. Další subjekty se nacházejí v obcích Libochovice (4), Čížkovice (2), Radovesice (2), Dlažkovice (1), Klapý (1) a Slatina (1). K největším třem zaměstnavatelům patří příspěvková organizace Centrum sociální pomoci Litoměřice, které poskytuje sociální služby, dále podnik Lovochemie, a.s., který je největším výrobcem hnojiv v České republice a společnost TRCZ s.r.o., která je stoprocentní dceřinou společností japonského podniku Tokai Rika, jenž je jedním z největších světových výrobců automobilových dílů. Všechny tři největší podniky sídlí ve městě Lovosice a zaměstnávají více než 500 zaměstnanců. Přehledná tabulka všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci je vidět níže.
Tabulka 1.13.9: Přehled všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci sídlících na území SO ORP Lovosice Kategorie podle Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost počtu zaměstnanců Centrum sociální pomoci Sociální péče v domovech pro Litoměřice, příspěvková Lovosice 500 - 999 seniory organizace Výroba hnojiv a dusíkatých Lovochemie, a.s. Lovosice 500 - 999 sloučenin Výroba elektroinstalačních TRCZ s.r.o. Lovosice 500 - 999 zařízení Glanzstoff - Bohemia s.r.o. Lovosice Výroba chemických vláken 250 - 499 Výstavba železnic a podzemních Raeder & Falge s.r.o. Lovosice 200 - 249 drah Aoyama Automotive Fasteners Výroba spojovacích materiálů a Lovosice 100 - 199 Czech, s.r.o. spojovacích výrobků se závity
92 Kategorie podle Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost počtu zaměstnanců Maloobchod s železářským FILMEX CZ s.r.o. Libochovice zbožím, barvami, sklem a 100 - 199 potřebami pro kutily Lafarge Cement, a.s. Čížkovice Výroba cementu 100 - 199 Všeobecné činnosti veřejné Město Lovosice Lovosice 100 - 199 správy PREOL, a.s. Lovosice Výroba olejů a tuků 100 - 199 Autodoprava Řehák s.r.o. Čížkovice Silniční nákladní doprava 50 - 99 Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Ostatní pobytové služby sociální Dlažkovice 50 - 99 Školní jídelna, Dlažkovice 1, péče příspěvková organizace Výstavba inženýrských sítí pro Elektromontáže Procházka s.r.o. Radovesice 50 - 99 elektřinu a telekomunikace Tažení ocelového drátu za KOS WIRE EUROPE s.r.o. Lovosice 50 - 99 studena Všeobecné činnosti veřejné Město Libochovice Libochovice 50 - 99 správy NCH Distribution s.r.o. Lovosice Skladování 50 - 99 Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy Č a M Střední odborná škola technická a Lovosice Činnosti odborových svazů 50 - 99 zahradnická Lovosice, příspěvková organizace Obchod s automobily a jinými OKIM spol. s r.o. Libochovice 50 - 99 lehkými motorovými vozidly Shromažďování, sběr a Podnik technických služeb Lovosice odstraňování odpadů, úprava 50 - 99 Lovosice s.r.o. odpadů k dalšímu využití Střední odborná škola technická a Střední odborné vzdělávání na zahradnická, Lovosice, Lovosice 50 - 99 středních odborných školách příspěvková organizace Výroba ostatních elektrických TRIS Czech s.r.o. v likvidaci Lovosice 50 - 99 zařízení Základní škola J. E. Purkyně a Základní vzdělávání na druhém Základní umělecká škola Libochovice 50 - 99 stupni základních škol Libochovice Základní škola Lovosice, Sady Základní vzdělávání na druhém Lovosice 50 - 99 pionýrů 355/2, okres Litoměřice stupni základních škol Zemědělské družstvo Klapý Klapý Smíšené hospodářství 50 - 99 ZEPOS a.s. Radovesice Smíšené hospodářství 50 - 99 ZS Slatina pod Hazmburkem a.s. Slatina Smíšené hospodářství 50 - 99 Zdroj dat: Ústav územního rozvoje, data aktuální k 31. 12. 2011
1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů Celý SO ORP Lovosice má mírně vyšší celkové příjmy než výdaje. Nejvyšší příjmy a zároveň i výdaje z celého správního obvodu má město Lovosice, kde převažují výdaje nad příjmy. Nejvyšší saldo (tzn. rozdíl mezi příjmy a výdaji v dané obci) mají obce Sulejovice a Děčany, kde jsou o více než polovinu vyšší příjmy než výdaje. Nejmenší příjmy mají obce Chodovlice, Dlažkovice a Černiv.
93 Tabulka 1.13.10: Příjmy, výdaje a saldo obcí na území SO ORP Lovosice Příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč) Obec Příjmy Výdaje Saldo Černiv 2 046 1 965 82 Čížkovice 46 911 48 854 -1 944 Děčany 8 171 3 943 4 228 Dlažkovice 1 784 1 111 674 Evaň 6 008 3 740 2 268 Chodovlice 1 697 1 733 -36 Chotěšov 5 740 3 856 1 884 Chotiměř 3 768 2 969 800 Jenčice 5 318 4 724 594 Keblice 7 039 9 910 -2 871 Klapý 7 183 6 224 959 Křesín 5 542 3 921 1 621 Lhotka nad Labem 5 482 3 616 1 866 Libochovice 51 471 52 971 -1 500 Lkáň 3 733 2 986 747 Lovosice 245 622 262 364 -16 741 Lukavec 6 029 10 623 -4 594 Malé Žernoseky 10 812 11 831 -1 019 Podsedice 9 159 5 702 3 457 Prackovice nad Labem 14 150 13 068 1 082 Radovesice 6 517 3 719 2 798 Sedlec 2 308 1 565 743 Siřejovice 5 400 3 597 1 803 Slatina 7 121 9 026 -1 905 Sulejovice 10 397 5 109 5 288 Třebenice 31 135 28 597 2 538 Třebívlice 12 169 12 669 -500 Úpohlavy 3 974 4 105 -131 Velemín 23 321 19 384 3 937 Vchynice 3 491 1 928 1 563 Vlastislav 9 633 14 654 -5 021 Vrbičany 6 534 7 393 -859 SO ORP Lovosice 569 664 567 854 1 810 Zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz za rok 2013
94 1.13.5 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Průmyslová zóna Lovosice Omezení kvůli chráněným oblastem Výhodná poloha – silniční a železniční koridor, Nedostatek veřejných financí Labská vodní cesta Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci Významné zemědělské oblasti kraje Velcí zaměstnavatelé (Lovochemie, a.s., Velmi vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Glanzstoff - Bohemia s.r.o., TRCZ s.r.o.) Slatina a Černiv (přes 20 %) Podprůměrný podíl nezaměstnaných osob So
ORP v rámci kraje Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti
správního obvodu v rámci kraje PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora malého a středního podnikání Oddalování dostavby dálnice D8 Rozvoj cestovního ruchu Odliv kvalifikované pracovní síly mimo SO ORP Zánik tradiční zemědělské výroby Přílišná závislost na velkých zaměstnavatelích
1.14 Zájmy obrany a bezpečnost území 1.14.1 Zájmy bezpečnosti a obrany sátu a CO Na území města Lovosice se nachází požární stanice Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), spadající do územního odboru Litoměřice. Jednotky požární ochrany se dále nacházejí v obcích Chotiměř, Klapý, Třebenice, Třebívlice, Děčany, Lukavec, Prackovice nad Labem, Sulejovice, Lkáň, Radovesice, kde jsou zřizovány obecním či městským úřadem. V obci Chodovlice je zřízena požární hlídka. V Lovosicích dále funguje požární jednotka, jejímž zřizovatelem je Lovochemie, a.s. a v Čížkovicích zřizuje požární jednotku LAFARGE Cement, a.s. Civilní ochrana je varování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany života obyvatel. V současné době je zabezpečována HZS ČR, jenž je jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému. Na území správního obvodu Lovosice existuje 12 objektů civilní ochrany, 11 v Lovosicích a 1 v Čížkovicích. Na území obce Velemín se nachází vojenské zařízení Milešovka, které je vedené jako objekt důležitý pro obranu státu. V obci Třebenice se nachází podzemní objekt, který je také veden jako objekt důležitý pro obranu státu. V okolí areálu půmyslové chemie Lovosice (Lovochemie, a.s., Glanzstoff – Bohemia s.r.o., PREOL, a.s.) je vymezena zóna havarijního plánování. Jedná se o území v okolí objektu, v němž krajský úřad Ústeckého kraje uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Tato zóna zasahuje do území města Lovosice (907,4 ha) a obcí Lukavec (200,3 ha) a Keblice (0,87 ha).
95 Obce SO ORP Lovosice spadají do obvodního oddělení Policie ČR Lovosice, které má sídlo právě v Lovosicích a detašované pracoviště v obci Radovesice. V tomto obvodním oddělení bylo od ledna 2013 do října 2014 spácháno 1 723 trestných činů. Index kriminality (počet spáchaných trestných činů za zvolené časové období na daném území, přepočtený na 10 tisíc obyvatel) dosáhl hodnoty 517.9. V porovnání se všemi obvodními odděleními v České republice (522 oddělení) se díky indexu kriminality Lovosice řadí na 161. místo. (Mapakriminality.cz). V obcích Vlastislav a Prackovice nad Labem se nachází další objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR.
1.14.2 Ohrožení území přírodními jevy a jiná rizika Území SO ORP Lovosice je ohroženo přírodními jevy, konkrétně se jedná o sesuvy, poddolovaná území, záplavová území. Problematika poddolovaných a sesuvných území je detailněji popsána v kapitole Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika. Kapitola Záplavová území a protipovodňová opatření se poté zabývá otázkou povodní a protipovodňových opatření. 1.14.3 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Objekty důležité pro obranu státu (Velemín, Záplavová a aktivní záplavová území Třebenice) Velký počet požárních jednotek Sesuvy půdy Poddolovaná území Relativně vysoký index kriminality Zóna havarijního plánování – chemie Lovosice PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Plány na protipovodňová opatření Riziko krizových a havarijních situací
96 2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických podkladů vychází z certifikované metodiky (osvědčení vydáno 22. 10. 2013) zpracované pro potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TB010MMR028 s názvem Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného společnostmi PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o.
2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa
Zde jsou kromě související legislativy uvedena další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování RURÚ.
2.1.1 Související legislativa Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen „Stavební zákon“) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen „Vyhláška ÚAP“). Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty v souladu s ust. § 18 odst. 1 a 2 Stavebního zákona: - Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. - Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
K ustanovení odst. 1 je třeba upřesnit, že termín „příznivé podmínky“ (ve smyslu „kvalitní“) se vztahuje ke všem pilířům udržitelného rozvoje a je významově nadřazen „vyváženému vztahu“ těchto podmínek. Ust. §18 odst. 1 lze tedy výstižněji interpretovat jako „vytváření územních podmínek pro kvalitní životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území“. Územně analytické podklady jsou dle Vyhlášky ÚAP rozdělené do dvou částí: A. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. B. rozbor udržitelného rozvoje území, který Vyhláška ÚAP (§ 4 odst. 1), písm. b)) definuje následovně:
97 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území.
Metodika dále vychází z metodického návodu pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací, který byl aktualizován v souvislosti s přípravou 3. úplné aktualizace ÚAP obcí i krajů v dubnu 2014 a vydán 2. května 2014 (k dispozici zde: http://www.mmr.cz/getmedia/8c16f158-efca-48f0-859b-022a1728c205/01_Porizovani-UAP- a-jejich-aktualizaci.pdf), včetně všech souvisejících metodických návodů. 2.1.2 Východiska metodiky Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí: 1. Dekompozice složek území do témat a podtémat – vycházelo se z témat nadefinovaných v rámci § 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno celkem 10 témat, jež byla následně rozdělením tématu Veřejné dopravní a technické infrastruktury na dvě témata a přidáním tématu Zájmy obrany a bezpečnosti území rozšířena na 12 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována sada podtémat. 2. Proces operacionalizace – přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Referenční hladinou je hodnota daného indikátoru za celé území ORP. Všechny klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF). 3. Váhy podtémat na pilíře – metodika pracuje s přístupem, dle něhož nejsou přímo striktně nadefinovaná témata (příp. podtémata), kde by vstupovala do vyhodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře, avšak za každé podtéma je nadefinovaná váha (-1/0/+1), jakou dané podtéma ovlivňuje jednotlivé pilíře.
V příloze tohoto dokumentu je uvedena doprovodná tabulka k vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ. V tabulce je uveden seznam všech témat a podtémat a také indikátorů, jež byly pro vyhodnocení vyváženosti v SO ORP Lovosice použity. Do tabulky je zapracován také „pomocný formulář“ pro ohodnocení expertem (popisy „nejhorší“ a „nejlepší situace“ v území) a jsou uvedeny váhy jednotlivých podtémat na pilíře, jak byly popsány výše.
98 Schéma 2.1.2.1: Vztah ÚAP a ÚPD
Zdroj: PROCES
Schéma 2.1.2.2: Hodnocení ÚPD z hlediska udržitelného rozvoje území
V dlouhodobém horizontu se vhodná regulace, optimální koncepce rozvoje a uspořádání území promítne v procesech a ve stavu udržitelného rozvoje dané územní jednotky. Pozitivní i negativní změny v ÚPD ovlivňují procesy, které se projeví v tématech (resp. podtématech) udržitelného rozvoje. Vizuálním výstupem za územní jednotku je paprskovitý graf, který znázorňuje vyváženost územních podmínek.
Zdroj: PROCES
99 Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP Přístup ke zpracování územně analytických podkladů na úrovni obce s rozšířenou působností a na úrovni kraje se v některých bodech liší. Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti území, kterou je občas nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Výsledky expertního hodnocení jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají vyhodnocení obcí v analyzovaném území.
2.2 Postup zpracování RURÚ
Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat za indikátory, hodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím sady vah těchto podtémat na pilíře (každé podtéma ovlivňuje různé pilíře jinou vahou). Výstupem RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení v ÚPD.
100 2.2.1 Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem, je nutné při jeho vyhodnocování využít multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze využít z-skóre1 a pravidlo 3 sigma2.
Graf 2.2.1.1: Vysvětlení pravidla 3 sigma
Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda sémantického diferenciálu3 (viz. Tabulka 2.4.16). Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada indikátorů: - klíčové indikátory – poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území, - sekundární indikátory – podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území,
1 푥푖−푥̅ Výpočet z-skóre: 푧푥푖 = kde zxi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, xi je vypočtená hodnota daného indikátoru, 푥̅ je 푠푥 průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a sx je směrodatná odchylka hodnot za všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší. Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka. 2 Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1). V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3 směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále <-3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu. 3 Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press.
101 Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území. Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít technokratický postup založený pouze na indikátorech. Expertem je odborník, jenž má znalost o území, je schopen koncepčního přístupu a interpretace vyhodnocení dat. Celý proces je znázorněn v následujícím schématu.
Schéma 2.2.1.1: Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje
Zdroj: PROCES
2.2.2 Vyváženost územních podmínek Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i SO ORP), ke které jsou vztaženy všechny indikátory a hodnocení podtémat. Udržitelný rozvoj na úrovni obce je hodnocen na základě témat a je znázorněn paprskovitým grafem (améba). Vyváženost vztahu územních podmínek na úrovni SO ORP vychází z hodnocení podtémat a je znázorněna třemi kartogramy dle pilířů.
102 Schéma 2.2.2.1: Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů
Zdroj: PROCES
Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky stručně charakterizovány.
103 Schéma 2.2.2.2: Postup zpracování RURÚ
Zdroj: PROCES, Atelier T-plan
Postupové kroky:
- P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování specifických indikátorů – v případě existence indikátorů specifických v daném území mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory. - P2: Naplnění indikátorů daty – indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp. podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ, ŘSD) – viz podklady pro RURÚ.
- R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) – v této fázi je nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>. Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro každý indikátor získá ohodnocení na škále <-3;+3>. - R2: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území (dle pilířů) – z ohodnocení jednotlivých indikátorů je nutné získat hodnocení všech podtémat nadefinovaných v rámci témat a na základě sady vah (viz tabulka v příloze), které rozliší rozdílný vliv podtémat na jednotlivé pilíře, je proveden prostřednictvím váženého průměru přepočten ohodnocení podtémat na každý pilíř udržitelného rozvoje.
104 - R3: SWOT analýza za témata – za všechna témata udržitelného rozvoje území je zpracovaná analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb celkově za celé území SO ORP i specificky za jednotlivé obce. - R4: Vyváženost témat na základě ohodnocených podtémat – na základě všech ohodnocených indikátorů (zejm. klíčových, které vstupují do výpočtu průměrného hodnocení, a sekundárních, které tvoří stěžejní podklad pro expertní ohodnocení), které jsou nadefinované v rámci všech podtémat daného tématu, je vypočítána vyváženost témat ve všech obcích v území.
Vyváženost pilířů Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje v obcích sledovaného území je vizualizována pomocí sady tří kartogramů za každý pilíř (environmentální, ekonomický a sociální) zvlášť. V každém kartogramu je znázorněno pomocí sedmistupňové barevné škály vyhodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (územní podmínky pro příznivé životní prostředí; územní podmínky pro hospodářský rozvoj a územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel).
Pozn.: V případě, že území nedosáhne nejhoršího nebo nejlepšího ohodnocení, tzn. -3, +3, nemusí být zobrazeno v kartogramu všech sedm stupňů barevné škály.
Vyváženost témat Vyváženost témat udržitelného rozvoje je znázorněno za každou obec zvlášť hvězdicovitým grafem (améba). Graf znázorňuje stav daného tématu v obci a také vztah jednotlivých témat – čím dále je vrchol grafu od jeho středu, tím je stav v dané obci příznivější a naopak (z grafu se tedy dají identifikovat témata s dobrým, resp. špatným stavem v dané obci).
Graf 2.2.2.1: Paprskovitý graf (améba) pro vizualizaci vyváženosti územních podmínek jednotlivých území (kraj/ORP)
Zdroj: PROCES Vysvětlivky: 1 – Reliéf, horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Dopravní infrastruktura, 8 – Sociodemografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky, 12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území
105 2.2.3 Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zaznamená do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (environmentální, hospodářský a sociální) udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněn v kartogramu, který vizualizuje vztah území obcí v rámci SO ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže:
Tabulka 2.2.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek
Územní podmínky pro Vyváženost vztahu Kategorie pro příznivé pro soudržnost územních podmínek pro Vyjádření v zařazení obce životní hospodářský společenství udržitelný rozvoj území kartogramu prostředí rozvoj obyvatel území Z H S dobrý stav špatný stav 1 + + + Z, H, S žádné 2a + + - Z, H S S 2b + - + Z, S H H 2c - + + H, S Z Z 3a + - - Z H, S H, S 3b - + - H Z, S Z, S 3c - - + S Z, H Z, H 4 - - - žádné Z, H, S Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav
2.2.4 Metodika pro SWOT analýzu Při vyhodnocování stavu jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je využito postupu, kdy jsou výroky SWOT z RURÚ zpracovaného v rámci 2. aktualizace ÚAP v roce 2012 a tyto výroky jsou aktualizovány (vypuštěny neaktuální a doplněny nově vzniklé). SWOT analýza je součástí Zjištění a vyhodnocení URÚ, tedy podklad pro vyhodnocení územních podmínek URÚ. Metodika pro zpracování SWOT analýz je uvedena na tomto místě z důvodu toho, že součástí problémů k řešení jsou také požadavky na odstranění slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek URÚ, které jsou identifikovány také prostřednictvím SWOT analýz. Na základě dílčích analýz je provedena celková SWOT analýza území SO ORP Lovosice, která bude podkladem pro formulaci:
106 - základních limitů a dlouhodobých cílů vyváženého vývoje území, - významných deficitů, rizik a trendů očekávaného vývoje území, - variant či alternativ rozvoje správního území, - variant či alternativ řešení územních střetů zjištěných v celkové SWOT analýze, - závěrů rozboru udržitelného rozvoje SO ORP Lovosice, - problémů určených k řešení v Politice územního rozvoje, - problémů určených k řešení v zásadách územního rozvoje, - problémů určených k řešení v územních plánech, - problémů určených k řešení v regulačních plánech, - indikátorů trvale udržitelného rozvoje vztahujících se k posuzovanému území k omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, které vyplývají z právních předpisů nebo z vlastností území, zjištěných při vyhodnocování udržitelného rozvoje území.
2.2.5 Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení
Závady a střety Konkrétní závady a střety jsou v problémovém výkresu označeny kódem, který je sestaven pomocí kombinace zkratek: s Stav n Návrh z Záměr o Zasahuje do - Prochází x Křižuje / Zatěžuje exhalacemi LC Lokální biocentrum RC Regionální biocentrum NC Nadregionální biocentrum LK Lokální biokoridor RK Regionální biokoridor NK Nadregionální biokoridor E2 Evropsky významná lokalita NATURA 2000 SD Dálnice S1 Silnice I. třídy S2 Silnice II. třídy S3 Silnice III. třídy ZER Rychlostní železniční trať ZEVR Vysokorychlostní železniční trať VZ Ochranné pásmo vodního zdroje ZU Zastavěné území ZQ Záplavové území 100 leté vody LO Ložisko nerostných surovin
107 LU Chráněné ložiskové území Např.: kód sSD/ZU znamená, že dálnice zatěžuje exhalacemi zastavěné území
Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP se vychází z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy jsou porovnány s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. V rámci aktualizace ÚAP je stěžejní soustředit se na následující typy problémů: - Problémy, které přetrvávají z předchozího období. - Problémy nově zjištěné v rámci aktualizace.
2.3 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území
Výstupy vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů jsou uvedeny v následující kapitole. Výsledky vyváženosti témat v obcích jsou vizualizovány hvězdicovitým grafem, jenž ukazuje vztah jednotlivých témat hodnocených v rámci každé obce v území. Výsledky vyváženosti pilířů jsou vizualizovány celkem čtyřmi kartogramy (za každý pilíř zvlášť a celková vyváženost území, kde jsou všechny obce rozkategorizovány do čtyř tříd dle toho, kolik pilířů bylo v dané obci ohodnoceno pozitivně / negativně). Při použití výše popsaného metodického postupu však pro jeho robustnost a matematickou složitost výpočtu nelze přímo identifikovat, který konkrétní indikátor v dané obci ovlivnil výsledky vyváženosti. Významnou pozici v celém postupu vyváženosti má rovněž místní znalost území experta, jež může v případě nutnosti korigovat vyhodnocení vzešlé z dat za jednotlivé indikátory.
2.3.1 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle témat Vyváženost témat je analyzována dle jejich ohodnocení v jednotlivých tématech. Výsledky pro každou obec jsou uvedeny v následujících grafech. Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 - Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Veřejná dopravní infrastruktura, 8 – Socio-demografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky, 12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území.
108 Černiv Čížkovice 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
Děčany Dlažkovice 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
Dlažkovice Chodovlice 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
109 Chotěšov Chotiměř 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
Jenčice Keblice 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
Klapý Křesín 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
110 Lhotka nad Labem Libochovice 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
Lkáň Lovosice 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
Lukavec Malé Žernoseky 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
111 Podsedice Prackovice nad Labem 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
Radovesice Sedlec 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
Siřejovice Slatina 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
112 Sulejovice Třebenice 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
Třebívlice Úpohlavy 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
Velemín Vchynice 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
113 Vlastislav Vrbičany 1 1 3 3 12 2 12 2 2 2 1 1 11 0 3 11 0 3 -1 -1 -2 -2 10 -3 4 10 -3 4
9 5 9 5
8 6 8 6 7 7
Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 - Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Veřejná dopravní infrastruktura, 8 – Socio-demografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky, 12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území. 2.3.2 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle pilířů Vyváženost jednotlivých pilířů vychází z ohodnocení kritérií a jejich váze na daný pilíř. Vyváženost je provedena pro každý pilíř zvlášť, s tím, že kritéria ovlivňují více než jeden pilíř. Do každého pilíře se váhami přiřadí kritéria, která negativně či pozitivně ovlivňují daný pilíř, vyváženost je graficky ztvárněna do kartogramu. Na základě vypočtení vlivu kritérií na jednotlivé pilíře pomocí vah byl vyhodnocen stav pilířů (Z-skore) pro každou obec. Obce jsou hodnoceny na škále (-3;3). Hodnota -3 představuje nejhorší stav v daném pilíři, hodnota 3 představuje nejlepší situaci v daném pilíři. V daných pilířích se extrémní hodnoty nemusejí vždy vyskytovat.
114 Mapa 2.3.1: Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře v obcích SO ORP Lovosice
Z environmentálního hlediska není stav žádné obce na nejhorší hodnocené úrovni (-3). Špatný stav environmentálního pilíře je v obcích Chodovlice, Úpohlavy, Čížkovice, Lukavec a městě Lovosice. Jedná se buď to o obce, které nemají na svém území žádné chráněné oblasti (Chodovlice, Úpohlavy) nebo obce, které mají na svém území větší počet starých ekologických zátěží, skládek a stav ovzduší zde není ideální. Naopak nejlepší situace je v obci Chotiměř, která se celá nachází v CHKO České středohoří.
115 Mapa 2.3.2: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře v obcích SO ORP Lovosice
Kladné hodnocení sociálního pilíře mají obce, které disponují vyváženou sídelní strukturou a kvalitním funkčním propojením jednotlivých sídel. V SO ORP Lovosice se jedná o město Lovosice a sídla jemu přilehlé. Tato sídla mají příznivou věkovou strukturu obyvatelstva a počet obyvatel zde dlouhodobě roste. Navíc se jedná se o sídla s dobrou dopravní dostupností, občanskou vybaveností, ale i dostatečným pokrytím technickou infrastrukturou. Nejhorší hodnocení sociálního pilíře mají převážně obce v jihovýchodní části správního obvodu, konkrétně se jedná o Děčany, Lkáň, Chodovlice, Evaň a Černiv. Tyto obce vykazují zápornou hrubou míru celkového přírůstku obyvatel, vysoký podíl obyvatel v poproduktivním
116 věku, základní občanská vybavenost je zde minimální nebo zcela schází. Vzhledem k poloze mají tyto obce i špatnou dostupnost do administrativních center.
Mapa 2.3.3: Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře v obcích SO ORP Lovosice
Ohodnocení ekonomické oblasti je ovlivněno velikostí sídla a lokalizací kolem důležitých dopravních tahů. Nejlepšího stavu dosahuje město Lovosice, které tvoří nejen ekonomické centrum správního obvodu. Příznivých hodnot dále dosahují obce v jeho nejbližším okolí – Čížovice, Třebenice, Velemín, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem. Všechny tyto obce disponují silnou a stabilizovanou podnikatelskou základnou, nízkou mírou nezaměstnanosti, dosahují nejvyšších daňových výtěžností a vykazují vyšší ekonomický potenciál. Nejhorší
117 situace je naopak v obci Radovesice, která má v rámci SO ORP vysokou dluhovou službu a je relativně vzdálené od centra správního obvodu. Výrazně negativně jsou ještě hodnoceny obce Děčany, Dlažkovice, Lkáň, Sedlec a Keblice.
2.3.3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorňuje následující kartogram. Legendou ke kartogramu je Tabulka 2.2.1. Souhrnné hodnocení vyjadřuje Tabulka 2.3.1. Mapa 2.3.4: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území
118 Ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Lovosice jsou, dle metodiky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, nejlépe hodnoceny obce Třebenice, Libochovice, Velemín, Vchynice, Chotiměř, Lhotka nad Labem a Malé Žernoseky. U všech těchto obcí je Environmentální, Sociální i Ekonomický pilíř hodnocen kladně. Naopak nejhoršího hodnocení dosahuje sedm obcí, jedná se o Děčany, Lkáň, Chodovlice, Černiv, Vrbičan, Siřejovice a Keblice. Tyto obce mají negativní hodnocení u všech pilířů.
Tabulka 2.3.1: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území
Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie Černiv - - - 4 Čížkovice - + + 2c Děčany - - - 4 Dlažkovice + - - 3a Evaň + - - 3a Chodovlice - - - 4 Chotěšov - + - 3c Chotiměř + + + 1 Jenčice - + - 3c Keblice - - - 4 Klapý + - - 3a Křesín + - - 3a Lhotka nad Labem + + + 1 Libochovice + + + 1 Lkáň - - - 4 Lovosice - + + 2c Lukavec - + + 2c Malé Žernoseky + + + 1 Podsedice - - + 3b Prackovice nad Labem - + + 2c Radovesice + - - 3a Sedlec + - - 3a Siřejovice - - - 4 Slatina - + - 3c Sulejovice + + - 2b Třebenice + + + 1 Třebívlice - - + 3b Úpohlavy - + + 2c Velemín + + + 1 Vchynice + + + 1 Vlastislav + - + 2a Vrbičany - - - 4
119 2.4 Problémy k řešení 2.4.1 Urbanistické závady
Dokumentace Kód Charakteristika Výpis obcí Katastrální území k řešení
Prackovice nad Labem, Prackovice nad Prosmyky, Lhotka nad Silnice I. třídy prochází záplavovým Labem, Lovosice, sS1-ZQ ZÚR, ÚP Labem, Litochovice nad územím Q100 Lhotka nad Labem, Labem, Lovosice, Malé Malé Žernoseky Žernoseky Bílý Újezd, Boreč u Lovosic, Březno, Dobkovičky, Evaň, Evaň, Chotiměř, Chotiměř, Kletečná, Křesín, Leská, Levousy, Libochovice, Malé Litochovice nad Labem, Zastavěné území zasahuje do sZUoVZ ÚP Žernoseky, Malé Žernoseky, ochranného pásma vodního zdroje Prackovice nad Medvědice, Milešov u Labem, Třebenice, Lovosic, Mrsklesy, Velemín, Vlastislav Oparno, Páleč u Milešova, Poplze, Prackovice nad Labem, Velemín, Vlastislav
Zastavěné území zasahuje do Libochovice, Malé Malé Žernoseky, sZUoZQ ÚP záplavového území Q100 Žernoseky Poplze
2.4.2 Hygienické závady
Dokumentace Kód Charakteristika Výpis obcí Katastrální území k řešení
Dálnice zatěžuje exhalacemi Vchynice, sSD/ZU ZÚR, ÚP Vchynice, Siřejovice zastavěné území Siřejovice Čížkovice, Jenčice, Boreč u Lovosic, Lhotka nad Labem, Čížkovice, Jenčice, Lovosice, Malé Lhotka nad Labem, Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi sS1/ZU ZÚR, ÚP Žernoseky, Lovosice, Malé zastavěné území Podsedice, Žernoseky, Podsedice, Třebenice, Prosmyky, Třebenice, Třebívlice, Velemín Třebívlice, Velemín Dálnice prochází ochranným Boreč u Lovosic, sSD-VZ ZÚR, ÚP Velemín pásmem vodního zdroje Oparno
Bílý Újezd, Boreč u Silnice I. třídy prochází ochranným Malé Žernoseky, Lovosic, Malé sS1-VZ ZÚR, ÚP pásmem vodního zdroje Velemín Žernoseky, Oparno, Velemín
120 2.4.3 Environmentální závady
Dokumentace Kód Charakteristika Výpis obcí Katastrální území k řešení
Silnice I. třídy křižuje nadregionální sS1xNC ZÚR, ÚP Velemín Bílý Újezd, Velemín biocentrum Silnice I. třídy křižuje nadregionální Prackovice nad sS1xNK ZÚR, ÚP Prackovice nad Labem biokoridor Labem Silnice I. třídy křižuje regionální sS1xRC ZÚR, ÚP Třebenice Kololeč biocentrum
Silnice I. třídy křižuje lokální sS1xLC ZÚR, ÚP Velemín Boreč u Lovosic biocentrum
Bílý Újezd, Boreč u Silnice I. třídy křižuje lokální Třebenice, Lovosic, Oparno, sS1xLK ZÚR, ÚP biokoridor Třebívlice, Velemín Třebenice, Třebívlice, Velemín sSDxLK Dálnice křižuje lokální biokoridor ZÚR, ÚP Velemín Boreč u Lovosic
Lovosice, sSDxRK Dálnice křižuje regionální biokoridor ZÚR, ÚP Lovosice, Sulejovice Sulejovice
2.4.4 Dopravní střety s limity
Dokumentace Kód Charakteristika Výpis obcí Katastrální území k řešení
Záměr rychlostní železniční třetě zZER-ZQ prochází záplavovým územím ZÚR, ÚP Keblice, Lovosice Keblice, Lovosice Q100 Záměr silnice II. třídy prochází zS2-ZQ ÚP Lovosice Prosmyky záplavovým územím Q100
Záměr vysokorychlostní železniční Boreč u Lovosic, zZEVR-VZ třetě prochází ochranným pásmem ZÚR, ÚP Velemín Březno, Velemín vodního zdroje
Záměr rychlostní železniční třetě Boreč u Lovosic, zZER-VZ prochází ochranným pásmem ZÚR, ÚP Velemín Březno, Velemín vodního zdroje
Záměr silnice III. třídy prochází Boreč u Lovosic, zS3-VZ ochranným pásmem vodního ÚP Chotiměř, Velemín Dobkovičky, Chotiměř, zdroje Oparno
Záměr silnice II. třídy prochází zS2-VZ ochranným pásmem vodního ÚP Velemín Oparno zdroje
Boreč u Lovosic, Chotiměř, Záměr dálnice prochází ochranným Dobkovičky, Chotiměř, zSD-VZ ZÚR, ÚP Prackovice nad pásmem vodního zdroje Oparno, Prackovice Labem, Velemín nad Labem
Záměr vysokorychlostní železniční Keblice, Lovosice, Keblice, Lukavec u zZEVR-LU třetě prochází chráněným ZÚR, ÚP Lukavec Lovosic, Prosmyky ložiskovým územím
121 Záměr silnice I. třídy prochází Dřemčice, Šepetely, zS1-LU ZÚR, ÚP Třebívlice chráněným ložiskovým územím Třebívlice
Záměr vysokorychlostní železniční Dřemčice, Šepetely, zZEVR-LO třetě prochází ložiskem nerostných ZÚR, ÚP Třebívlice Třebívlice surovin
Záměr rychlostní železniční třetě Keblice, Lukavec, Keblice, Lukavec u zZER-LO prochází ložiskem nerostných ZÚR, ÚP Lovosice Lovosic, Prosmyky surovin
Záměr silnice II. třídy prochází zS2-LO ÚP Libochovice Dubany, Libochovice ložiskem nerostných surovin
Záměr vysokorychlostní železniční zZEVRxNC třetě prochází nadregionálním ZÚR, ÚP Velemín Velemín biocentrem
Záměr rychlostní železniční třetě zZERxNC prochází nadregionálním ZÚR, ÚP Velemín Velemín biocentrem
Záměr silnice III. třídy křižuje zS3xRK ÚP Velemín Oparno regionálním biokoridorem Záměr silnice III. třídy křižuje zS3xLC ÚP Velemín Oparno lokálním biocentrem Záměr silnice II. třídy křižuje zS2xLC ÚP Křesín Křesín lokálním biocentrem Záměr silnice I. třídy křižuje zS1xLK ZÚR, ÚP Třebívlice Dřemčice lokálním biokoridorem
Záměr rychlostní železniční třetě zZER-ZU ZÚR, ÚP Vchynice Vchynice prochází zastavěným územím
Záměr vysokorychlostní železniční zZEVRxZU ZÚR, ÚP Sulejovice Sulejovice třetě křižuje zastavěným územím Záměr silnice I. třídy křižuje zS1xZU ZÚR, ÚP Jenčice Jenčice zastavěným územím Záměr dálnice křižuje zastavěným Prackovice nad zSDxZU ZÚR, ÚP Prackovice nad Labem územím Labem
2.4.5 Střety se záměry
Dokumentace Kód Charakteristika Výpis obcí Katastrální území k řešení
Zastavitelné území křižuje záměr Sulejovice, Radostice u Vchynice, nZUxzZER ZÚR, ÚP rychlostní železniční tratě Velemín, Vchynice Sulejovice, Velemín
122 2.4.6 Urbanistické střety s limity
Dokumentace Kód Charakteristika Výpis obcí Katastrální území k řešení
Dubany, Křesín, Křesín, Levousy, Libochovice, Libochovice, Lovosice, Lukavec u Zastavitelné území zasahuje do nZUoZQ ÚP Lovosice, Lukavec, Lovosic, Malé záplavového území Q100 Malé Žernoseky, Žernoseky, Poplze, Radovesice Prosmyky, Radovesice u Libochovic Zastavitelné území zasahuje do Křesín, Levousy, nZUoE2 evroopsky významné lokality ZÚR, ÚP Velemín, Křesín Milešov u Lovosic, NATURA 2000 Oparno
Bílý Újezd, Boreč u Lovosic, Březno, Evaň, Chotiměř, Dobkovičky, Evaň, Zastavitelné území zasahuje do Malé Žernoseky, Chotiměř, Kletečná, nZUoVZ ÚP ochranného pásma vodního zdroje Prackovice nad Malé Žernoseky, Labem, Velemín Milešov u Lovosic, Oparno, Prackovice nad Labem, Velemín
Zastavitelné území zasahuje do Bílý Újezd, Milešov u nZUoNC ZÚR, ÚP Velemín nadregionálního biocentra Lovosic
Křesín, Dubany, Křesín, Libochovice, Levousy, Libochovice, Zastavitelné území zasahuje do nZUoNK ZÚR, ÚP Prackovice nad Poplze, Prackovice nad nadregionálního biokoridoru Labem, Labem, Radovesice u Radovesice Libochovic
Zastavitelné území zasahuje do Libochovice, Kololeč, Oparno, nZUoRC ZÚR, ÚP regionálního biocentra Třebenice, Velemín Poplze
Čížkovice, Čížkovice, Lovosice, Zastavitelné území zasahuje do Lovosice, nZUoRK ZÚR, ÚP Milešov u Lovosic, regionálního biokoridoru Sulejovice, Sulejovice Velemín
Čížkovice, Děčany, Boreč u Lovosic, Keblice, Čížkovice, Keblice, Zastavitelné území zasahuje do nZUoLC ZÚR, ÚP Libochovice, Lovosice, Lukohořany, lokálního biocentra Lovosice, Poplze, Semeč, Třebívlice, Velemín Třebívlice
Bílý Újezd, Boreč u Děčany, Lovosice, Lovosic, Lovosice, Lukavec, Lukavec u Lovosic, Prackovice nad Milešov u Lovosic, Zastavitelné území zasahuje do Labem, Sulejovice, Prackovice nad Labem, nZUoLK ZÚR, ÚP lokálního biokoridoru Třebenice, Radostice u Vchynice, Třebívlice, Solany, Staré, Velemín, Vchynice, Sulejovice, Třebenice, Vlastislav Třebívlice, Velemín, Vlastislav
Zastavitelné území zasahuje do Libochovice, nZUoLO ÚP Staré, Libochovice ložiska nerostných surovin Třebívlice Děčany, Dřemčice, Zastavitelné území zasahuje do nZUoLU ÚP Děčany, Třebívlice Semeč, Solany, Staré, chráněného ložiskového území Šepetely, Třebívlice
123 3 PŘÍLOHY Tabulka 2.4.1: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Lovosice KES Obec 2008 2010 2012 2014 Černiv 0,0 0,0 0,0 0,0 Čížkovice 0,1 0,1 0,1 0,1 Děčany 0,2 0,2 0,2 0,2 Dlažkovice 0,3 0,3 0,3 0,3 Evaň 0,4 0,4 0,4 0,4 Chodovlice 0,2 0,2 0,2 0,2 Chotěšov 0,0 0,0 0,0 0,0 Chotiměř 0,9 0,9 0,9 0,9 Jenčice 0,7 0,7 0,7 0,7 Keblice 0,2 0,2 0,2 0,2 Klapý 0,2 0,2 0,2 0,2 Křesín 0,3 0,3 0,3 0,3 Lhotka nad Labem 1,6 1,6 1,5 1,6 Libochovice 0,3 0,3 0,3 0,3 Lkáň 0,0 0,0 0,0 0,0 Lovosice 0,3 0,3 0,3 0,3 Lukavec 0,1 0,1 0,1 0,1 Malé Žernoseky 0,7 0,7 0,7 0,7 Podsedice 0,5 0,5 0,5 0,5 Prackovice nad Labem 0,8 0,8 0,8 0,8 Radovesice 0,1 0,1 0,1 0,1 Sedlec 0,1 0,1 0,1 0,1 Siřejovice 0,1 0,1 0,1 0,1 Slatina 0,1 0,2 0,2 0,2 Sulejovice 0,2 0,2 0,2 0,2 Třebenice 0,8 0,8 0,8 0,8 Třebívlice 0,9 0,9 0,9 0,9 Úpohlavy 0,1 0,1 0,1 0,1 Velemín 1,6 1,7 1,7 1,7 Vchynice 0,6 0,6 0,6 0,6 Vlastislav 0,3 0,3 0,3 0,3 Vrbičany 0,1 0,1 0,1 0,1 SO ORP Lovosice 0,4 0,4 0,4 0,4 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku
124 Tabulka 2.4.2: Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Lovosice v letech 2010 - 2014 Podíl lesní půdy z celkové Lesní půda (ha) Obec výměry [%] 2010 2012 2014 2010 2012 2014 Černiv 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Čížkovice 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Děčany 37,5 37,5 38,0 3,0 3,0 3,1 Dlažkovice 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Evaň 164,6 164,7 165,0 21,8 21,8 21,9 Chodovlice 2,8 2,8 2,0 0,9 0,9 0,6 Chotěšov 15,0 15,0 15,0 1,9 1,9 1,9 Chotiměř 25,7 25,7 26,0 7,5 7,5 7,6 Jenčice 188,0 188,0 188,0 29,6 29,6 29,6 Keblice 1,2 1,2 1,0 0,2 0,2 0,2 Klapý 9,3 9,3 7,0 1,0 1,0 0,8 Křesín 135,7 135,7 136,0 13,9 13,9 13,9 Lhotka nad Labem 160,1 160,1 160,0 53,1 53,1 53,2 Libochovice 114,8 114,8 115,0 7,3 7,3 7,4 Lkáň 2,3 2,3 2,0 0,5 0,5 0,4 Lovosice 17,0 17,0 17,0 1,4 1,4 1,4 Lukavec 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Malé Žernoseky 61,4 61,4 61,0 18,5 18,5 18,4 Podsedice 350,0 350,0 350,0 23,0 23,0 23,0 Prackovice nad Labem 158,7 159,1 159,0 19,6 19,7 19,7 Radovesice 19,0 19,0 19,0 3,7 3,7 3,7 Sedlec 12,4 12,3 12,0 3,1 3,1 3,0 Siřejovice 0,5 0,5 1,0 0,1 0,1 0,2 Slatina 6,7 6,7 7,0 1,0 1,0 1,0 Sulejovice 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Třebenice 401,3 401,3 402,0 18,4 18,4 18,4 Třebívlice 242,0 243,2 244,0 17,3 17,3 17,4 Úpohlavy 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Velemín 1 836,0 1 834,6 1834,0 45,6 45,6 45,6 Vchynice 76,6 76,6 77,0 14,7 14,7 14,8 Vlastislav 12,9 12,9 13,0 2,3 2,3 2,3 Vrbičany 1,2 1,2 1,0 0,5 0,5 0,4 SO ORP Lovosice 4 054,0 4 054,0 4 052,0 15,5 15,5 15,5 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1. 1. daného roku
125 Tabulka 2.4.3: Věková struktura v obcích SO ORP Lovosice [%] 0 - 14 15 - 64 65 a více Index stáří Obec 2001 2011 2014 2001 2011 2014 2001 2011 2014 2001 2011 2014 Černiv 16,5 15,3 12,6 69,2 75,3 76,7 14,3 8,7 10,7 86,4 56,5 85,0 Čížkovice 18,8 17,6 17,5 69,4 68,3 67,0 11,9 13,9 15,5 63,4 78,9 88,6 Děčany 14,6 15,2 15,8 67,3 67,6 66,1 18,0 17,2 18,1 123,1 113,5 114,3 Dlažkovice 12,0 24,5 18,1 65,8 62,3 64,8 22,2 12,6 17,1 185,7 51,4 94,7 Evaň 10,4 10,9 12,6 74,6 65,5 63,9 15,0 23,6 23,5 144,4 217,2 185,7 Chodovlice 9,7 16,7 18,4 76,1 70,8 65,8 14,2 12,5 15,8 146,2 75,0 86,2 Chotěšov 11,7 12,4 14,7 77,0 66,6 63,4 11,3 21,0 21,9 96,2 170,2 148,6 Chotiměř 13,6 20,2 19,0 72,8 66,9 67,7 13,6 12,9 13,3 100,0 63,9 70,2 Jenčice 16,4 12,6 13,1 69,8 70,0 66,5 13,8 17,4 20,5 84,6 138,1 156,5 Keblice 16,0 16,8 16,7 68,1 66,6 65,5 16,0 15,2 17,8 100,0 90,3 106,6 Klapý 17,7 10,6 11,4 69,7 72,4 67,8 12,6 16,8 20,9 71,3 157,7 183,6 Křesín 14,2 13,6 15,5 71,3 68,4 65,0 14,5 17,1 19,5 102,4 125,5 125,9 Lhotka nad Labem 15,6 15,8 14,1 68,3 71,5 73,7 16,0 12,4 12,2 102,6 78,8 86,9 Libochovice 15,9 14,3 14,9 66,8 66,3 64,8 17,2 19,2 20,3 108,0 134,6 135,9 Lkáň 13,2 17,3 15,0 73,0 73,2 73,9 13,8 9,5 11,1 105,0 54,8 74,1 Lovosice 15,1 14,2 14,9 71,2 67,5 65,1 13,8 17,6 20,0 91,3 123,9 133,7 Lukavec 15,2 15,7 15,0 70,2 73,9 73,7 14,6 8,4 11,3 95,7 53,6 75,4 Malé Žernoseky 15,8 17,6 16,9 68,9 66,9 66,2 15,2 15,4 16,9 96,2 87,8 100,0 Podsedice 14,1 14,4 15,5 66,5 67,6 62,9 19,4 17,8 21,7 137,3 123,1 139,8 Prackovice nad Labem 15,6 13,9 14,7 70,8 71,4 67,2 13,6 14,4 18,1 87,3 103,8 123,3 Radovesice 15,0 17,6 18,3 66,0 68,3 65,1 19,0 13,9 16,6 126,6 79,0 90,5 Sedlec 19,3 15,7 15,3 70,5 69,2 69,4 10,2 15,2 15,3 52,9 96,8 100,0 Siřejovice 14,9 12,7 14,2 67,8 70,4 67,7 17,4 16,9 18,1 117,1 132,4 127,5 Slatina 16,6 14,1 12,8 70,1 70,6 72,1 13,3 15,3 15,1 80,0 108,3 118,2 Sulejovice 17,3 12,1 12,3 67,8 73,5 70,3 14,9 14,4 17,4 86,3 119,2 141,6 Třebenice 16,0 14,0 15,0 68,0 68,3 66,9 16,0 17,2 18,2 100,0 123,0 121,5
126 0 - 14 15 - 64 65 a více Index stáří Obec 2001 2011 2014 2001 2011 2014 2001 2011 2014 2001 2011 2014 Třebívlice 13,0 13,3 13,2 70,8 68,8 68,1 16,3 17,2 18,8 125,5 129,8 142,7 Úpohlavy 21,9 15,9 18,8 64,8 71,0 64,3 13,3 13,1 16,9 60,8 82,5 90,0 Velemín 14,5 13,8 15,5 70,3 67,8 66,3 15,1 18,2 18,2 103,9 131,3 116,9 Vchynice 19,6 14,0 11,7 66,0 71,7 71,0 14,4 13,3 17,3 73,8 95,1 147,2 Vlastislav 15,1 13,2 16,3 71,9 70,9 64,5 13,0 15,9 19,2 86,4 120,0 117,9 Vrbičany 17,0 14,4 16,5 72,1 68,9 67,3 10,9 15,4 16,2 64,0 106,7 98,1 SO ORP Lovosice 15,5 14,5 15,1 69,7 68,2 66,3 14,8 16,8 18,7 95,5 116,0 123,9 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011; Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 201
127 Tabulka 2.4.4: Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Lovosice Nejvyšší ukončené vzdělání [%] Úplné střední (s Základní vč. Vyučení a stř. odborné Obec maturitou) a vyšší Vysokoškolské Bez vzdělání neukončeného bez mat. odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Černiv 34,5 26,7 -7,8 51,8 45,7 -6,1 10,9 23,3 12,4 0,0 3,4 3,4 2,7 0,9 -1,9 Čížkovice 30,6 27,6 -2,9 46,3 40,2 -6,1 19,0 26,1 7,1 1,6 4,2 2,5 2,6 1,9 -0,6 Děčany 32,7 26,8 -5,9 47,7 46,4 -1,3 17,0 21,0 4,0 2,0 4,8 2,8 0,7 1,0 0,4 Dlažkovice 29,3 42,7 13,4 48,9 36,4 -12,5 15,2 20,0 4,8 4,3 0,9 -3,4 2,2 0,0 -2,2 Evaň 34,8 30,7 -4,0 51,1 48,1 -3,0 9,4 16,0 6,6 4,3 4,8 0,5 0,4 0,4 0,0 Chodovlice 33,3 19,5 -13,8 42,5 46,6 4,1 22,5 31,4 8,9 1,7 1,7 0,0 0,0 0,8 0,8 Chotěšov 31,6 27,7 -3,8 42,0 40,2 -1,8 16,5 23,4 6,9 1,0 2,5 1,5 8,9 6,1 -2,8 Chotiměř 20,7 20,9 0,2 52,7 49,6 -3,1 23,2 25,2 2,1 3,4 3,9 0,5 0,0 0,4 0,4 Jenčice 27,6 24,4 -3,2 41,8 36,7 -5,0 22,6 29,8 7,2 7,3 8,0 0,7 0,8 1,1 0,3 Keblice 32,3 22,9 -9,4 50,8 50,0 -0,8 13,0 23,3 10,3 1,6 2,3 0,7 2,4 1,5 -0,9 Klapý 26,5 22,6 -3,9 46,2 42,6 -3,6 23,3 30,2 6,9 3,2 4,3 1,1 0,7 0,2 -0,4 Křesín 25,8 19,0 -6,9 51,6 43,8 -7,8 20,9 29,7 8,8 1,6 7,2 5,6 0,0 0,3 0,3 Lhotka nad Labem 31,7 24,3 -7,4 36,6 35,7 -0,8 24,9 31,6 6,7 3,9 8,0 4,1 2,9 0,4 -2,5 Libochovice 28,1 21,9 -6,3 41,1 39,0 -2,0 24,8 30,6 5,8 5,9 7,9 2,0 0,1 0,7 0,5 Lkáň 43,1 31,3 -11,8 43,8 47,3 3,5 10,0 15,3 5,3 3,1 3,1 0,0 0,0 3,1 3,1 Lovosice 27,0 22,0 -5,0 40,8 38,0 -2,8 26,4 30,7 4,3 5,0 8,6 3,6 0,7 0,6 -0,1 Lukavec 42,7 28,3 -14,4 43,1 41,6 -1,4 11,9 25,3 13,4 0,4 2,2 1,8 1,9 2,6 0,7 Malé Žernoseky 23,3 21,2 -2,0 50,8 43,7 -7,1 23,1 29,8 6,7 2,7 5,1 2,4 0,2 0,2 0,0 Podsedice 29,6 20,9 -8,7 47,7 43,6 -4,1 20,3 28,9 8,6 1,6 5,6 4,0 0,8 1,0 0,2 Prackovice nad Labem 36,9 25,5 -11,4 47,2 44,2 -3,0 12,9 25,7 12,8 2,3 4,5 2,1 0,7 0,2 -0,5 Radovesice 30,7 22,1 -8,7 47,1 46,7 -0,4 18,3 24,6 6,4 2,5 6,0 3,5 1,4 0,6 -0,8 Sedlec 21,8 21,8 0,0 57,7 48,5 -9,3 18,3 26,7 8,4 1,4 3,0 1,6 0,7 0,0 -0,7 Siřejovice 29,5 21,1 -8,4 52,6 46,2 -6,4 15,4 28,3 12,9 1,7 4,0 2,3 0,9 0,4 -0,4
128 Nejvyšší ukončené vzdělání [%] Úplné střední (s Základní vč. Vyučení a stř. odborné Obec maturitou) a vyšší Vysokoškolské Bez vzdělání neukončeného bez mat. odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Slatina 30,7 17,7 -13,0 46,6 47,9 1,3 19,9 28,8 9,0 2,8 4,7 1,8 0,0 0,9 0,9 Sulejovice 26,5 23,1 -3,5 47,8 42,2 -5,6 22,6 28,9 6,3 2,7 5,5 2,7 0,3 0,3 0,0 Třebenice 26,0 18,1 -7,8 41,6 39,7 -1,9 25,8 31,4 5,6 6,3 10,0 3,7 0,4 0,7 0,4 Třebívlice 25,1 20,9 -4,2 45,5 42,4 -3,1 25,2 30,4 5,1 3,9 6,0 2,2 0,3 0,3 0,0 Úpohlavy 31,9 18,5 -13,4 44,0 45,5 1,5 22,0 31,5 9,5 2,2 4,0 1,8 0,0 0,5 0,5 Velemín 32,0 24,7 -7,2 44,6 43,5 -1,1 20,2 26,7 6,5 2,4 4,6 2,2 0,9 0,5 -0,4 Vchynice 26,3 21,5 -4,8 41,0 36,2 -4,9 29,9 35,8 5,9 2,4 6,1 3,7 0,4 0,4 0,0 Vlastislav 39,8 19,5 -20,3 37,4 43,9 6,5 20,3 28,5 8,1 2,4 8,1 5,7 0,0 0,0 0,0 Vrbičany 37,1 28,9 -8,2 49,4 48,3 -1,0 11,8 19,4 7,6 1,7 1,2 -0,4 0,0 2,1 2,1 SO ORP Lovosice 28,5 22,7 -5,8 43,5 40,8 -2,7 23,1 29,0 5,9 4,1 6,7 2,7 0,9 0,8 -0,1 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011
129 Tabulka 2.4.5: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Lovosice Rozdíl mezi lety Rozdíl mezi lety Rok Rok 2001 a 2011 2001 a 2011 Obec Bytové Bytové Rodinn Rodinn Absolutn Relativn Absolutn Relativn domy domy é domy é domy ě ě [%] ě ě [%] 2001 2011 2001 2011 Černiv 0 0 0 - 43 54 11 25,6 Čížkovice 20 23 3 15,0 242 262 20 8,3 Děčany 5 6 1 20,0 104 111 7 6,7 Dlažkovice 0 1 1 100,0 38 39 1 2,6 Evaň 0 0 0 - 88 88 0 0,0 Chodovlice 0 0 0 - 51 53 2 3,9 Chotěšov 0 0 0 - 113 131 18 15,9 Chotiměř 3 4 1 33,3 62 72 10 16,1 Jenčice 0 0 0 - 109 112 3 2,8 Keblice 0 0 0 - 104 126 22 21,2 Klapý 0 0 0 - 157 158 1 0,6 Křesín 3 3 0 0,0 95 111 16 16,8 Lhotka nad 4 6 2 50,0 65 77 12 18,5 Labem Libochovice 71 74 3 4,2 701 728 27 3,9 Lkáň 1 1 0 0,0 51 55 4 7,8 Lovosice 312 315 3 1,0 458 494 36 7,9 Lukavec 2 5 3 150,0 93 101 8 8,6 Malé Žernoseky 3 2 -1 -33,3 219 228 9 4,1 Podsedice 5 5 0 0,0 201 216 15 7,5 Prackovice nad 5 8 3 60,0 138 145 7 5,1 Labem Radovesice 1 1 0 0,0 141 139 -2 -1,4 Sedlec 0 0 0 - 60 63 3 5,0 Siřejovice 0 0 0 - 91 82 -9 -9,9 Slatina 0 1 1 100,0 73 92 19 26,0 Sulejovice 9 9 0 0,0 188 207 19 10,1 Třebenice 17 23 6 35,3 468 524 56 12,0 Třebívlice 9 9 0 0,0 235 244 9 3,8 Úpohlavy 0 2 2 100,0 72 79 7 9,7 Velemín 13 22 9 69,2 376 397 21 5,6 Vchynice 0 0 0 - 95 96 1 1,1 Vlastislav 0 2 2 100,0 51 48 -3 -5,9 Vrbičany 3 4 1 33,3 82 92 10 12,2 SO ORP 486 526 40 8,2 5 064 5 424 360 7,1 Lovosice Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
130 Tabulka 2.4.6: Obydlené byty v letech 2001 a 2011 na území SO ORP Lovosice
Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Obec Obydlené byty Obydlené byty Absolutně Relativně [%] 2001 2011 Černiv 46 57 11 23,9 Čížkovice 431 478 47 10,9 Děčany 133 142 9 6,8 Dlažkovice 39 52 13 33,3 Evaň 99 99 0 0,0 Chodovlice 54 56 2 3,7 Chotěšov 135 152 17 12,6 Chotiměř 87 115 28 32,2 Jenčice 132 134 2 1,5 Keblice 114 141 27 23,7 Klapý 173 175 2 1,2 Křesín 112 132 20 17,9 Lhotka nad Labem 96 112 16 16,7 Libochovice 1 299 1 320 21 1,6 Lkáň 54 60 6 11,1 Lovosice 3 750 3 689 -61 -1,6 Lukavec 116 130 14 12,1 Malé Žernoseky 255 261 6 2,4 Podsedice 232 258 26 11,2 Prackovice nad Labem 191 212 21 11,0 Radovesice 166 159 -7 -4,2 Sedlec 61 66 5 8,2 Siřejovice 100 95 -5 -5,0 Slatina 78 101 23 29,5 Sulejovice 270 287 17 6,3 Třebenice 653 727 74 11,3 Třebívlice 306 327 21 6,9 Úpohlavy 82 98 16 19,5 Velemín 456 528 72 15,8 Vchynice 107 102 -5 -4,7 Vlastislav 55 62 7 12,7 Vrbičany 104 111 7 6,7 SO ORP Lovosice 9986 10 438 452 4,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
131 Tabulka 2.4.7: Počet objektů individuální rekreace v obcích na území SO ORP Lovosice Obec Počet objektů individuální rekreace Černiv 10 Čížkovice 11 Děčany 46 Dlažkovice 4 Evaň 32 Chodovlice 9 Chotěšov 14 Chotiměř 3 Jenčice 10 Keblice 18 Klapý 32 Křesín 39 Lhotka nad Labem 1 Libochovice 51 Lkáň 13 Lovosice 8 Lukavec 9 Malé Žernoseky 10 Podsedice 68 Prackovice nad Labem 14 Radovesice 12 Sedlec 9 Siřejovice 5 Slatina 12 Sulejovice 5 Třebenice 97 Třebívlice 39 Úpohlavy 6 Velemín 80 Vchynice 10 Vlastislav 26 Vrbičany 5 SO ORP Lovosice 708 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011
132 Tabulka 2.4.8: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Lovosice (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Obec (v tis. Kč) 2010 2011 2012 2013 2010 2011 2012 2013 Černiv 1 410,1 1 337,8 1 411,0 1 614,0 9,4 8,5 9,3 10,2 Čížkovice 36 811,2 36 744,4 36 263,0 38 367,0 26,6 26,5 26,0 27,3 Děčany 3 563,1 3 512,5 3 715,0 4 125,0 10,0 10,0 10,3 11,7 Dlažkovice 1 260,2 1 188,8 1 183,0 1 227,0 11,4 10,6 10,2 11,7 Evaň 2 736,9 2 701,9 2 584,0 3 128,0 9,4 9,4 9,1 11,3 Chodovlice 1 335,1 1 298,2 1 353,0 1 574,0 8,6 8,4 8,7 10,0 Chotěšov 3 915,8 3 858,8 3 995,0 4 737,0 8,1 8,0 8,1 9,4 Chotiměř 2 122,7 2 161,2 3 938,0 2 834,0 7,1 7,4 13,1 9,4 Jenčice 3 047,3 3 242,1 2 981,0 3 745,0 8,6 9,3 8,7 10,6 Keblice 3 019,7 3 028,9 3 385,0 3 796,0 8,1 8,4 9,1 10,4 Klapý 4 429,5 4 243,6 4 500,0 5 385,0 8,6 8,5 9,2 11,1 Křesín 3 420,9 3 470,3 3 456,0 4 304,0 10,2 10,3 10,0 12,3 Lhotka nad 1 926,6 1 746,7 3 031,0 4 038,0 7,7 5,9 6,7 9,3 Labem Libochovice 27 996,3 28 041,6 30 444,0 38 256,0 7,8 7,8 8,5 10,8 Lkáň 1 786,6 1 724,9 1 687,0 1 894,0 10,5 10,5 9,5 10,5 Lovosice 103 337,4 92 910,7 102 989,0 121 408,0 11,7 10,7 11,8 13,9 Lukavec 2 714,5 2 746,6 2 842,0 3 355,0 7,8 7,6 7,7 8,8 Malé 5 200,1 5 988,4 5 366,0 6 477,0 7,6 8,4 7,5 9,0 Žernoseky Podsedice 5 797,1 6 050,6 6 421,0 7 171,0 8,8 9,3 9,7 10,8 Prackovice 6 164,3 5 182,4 6 514,0 6 688,0 10,1 8,9 10,8 10,9 nad Labem Radovesice 3 766,4 3 527,2 3 755,0 4 227,0 8,4 7,7 8,3 9,2 Sedlec 1 626,1 1 623,7 1 679,0 2 028,0 8,5 8,5 8,3 9,7 Siřejovice 2 808,6 2 575,1 2 732,0 3 535,0 10,1 9,4 9,9 12,5 Slatina 3 005,2 2 498,9 2 933,0 2 888,0 11,3 9,3 11,5 11,2 Sulejovice 6 168,5 6 276,5 7 927,0 9 684,0 8,4 8,8 9,7 11,8 Třebenice 14 991,4 14 696,3 16 448,0 22 229,0 8,2 8,0 8,1 11,2 Třebívlice 6 714,4 6 319,4 7 255,0 9 559,0 8,1 7,3 8,0 10,8 Úpohlavy 2 209,7 2 051,2 2 155,0 2 578,0 8,8 8,2 8,1 9,7 Velemín 12 946,1 13 646,2 17 956,0 17 790,0 8,6 9,0 11,4 11,4 Vchynice 2 349,0 2 340,2 2 661,0 2 944,0 7,5 7,5 8,4 9,6 Vlastislav 1 391,5 1 566,2 2 935,0 1 850,0 8,8 9,2 17,0 10,8 Vrbičany 2 615,3 2 528,2 2 747,0 2 779,0 7,9 7,6 8,2 8,5 SO ORP 282 587,4 270 829,6 299 241,0 346 214,0 10,4 10,0 10,8 12,5 Lovosice Zdroj dat: MF ČR; účetní a finanční informace státu, Data aktuální k 31.12. daného roku
133 Tabulka 2.4.9: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Lovosice Počet obsazených pracovních míst Obec 2010 2012 Absolutní změna Relativní změna [%] Černiv 11 20 9 81,8 Čížkovice 466 574 108 23,2 Děčany 16 8 -8 -50,0 Dlažkovice 54 53 -1 -1,9 Evaň 9 11 2 22,2 Chodovlice 5 5 0 0,0 Chotěšov 71 108 37 52,1 Chotiměř 30 26 -4 -13,3 Jenčice 31 16 -15 -48,4 Keblice 24 26 2 8,3 Klapý 81 79 -2 -2,5 Křesín 77 70 -7 -9,1 Lhotka nad Labem 22 21 -1 -4,5 Libochovice 932 1 143 211 22,6 Lkáň 4 10 6 150,0 Lovosice 5 910 5 882 -28 -0,5 Lukavec 69 81 12 17,4 Malé Žernoseky 68 89 21 30,9 Podsedice 52 41 -11 -21,2 Prackovice nad Labem 50 46 -4 -8,0 Radovesice 125 107 -18 -14,4 Sedlec 9 7 -2 -22,2 Siřejovice 76 31 -45 -59,2 Slatina 133 125 -8 -6,0 Sulejovice 162 159 -3 -1,9 Třebenice 230 265 35 15,2 Třebívlice 124 159 35 28,2 Úpohlavy 9 13 4 44,4 Velemín 183 234 51 27,9 Vchynice 18 21 3 16,7 Vlastislav 39 43 4 10,3 Vrbičany 28 24 -4 -14,3 SO ORP Lovosice 8 880 9 497 617 6,9 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12. daného roku
134 Tabulka 2.4.10: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lovosice [‰] Míra podnikatelské aktivity [‰] Obec 2004 2007 2011 2013 Černiv 156,1 177,9 172,0 232,3 Čížkovice 143,3 143,6 147,7 157,3 Děčany 161,8 159,2 161,5 199,2 Dlažkovice 119,3 142,9 169,6 181,0 Evaň 193,4 202,8 192,3 210,7 Chodovlice 131,0 125,8 110,4 152,9 Chotěšov 145,9 137,1 145,8 150,9 Chotiměř 186,3 169,1 198,0 209,7 Jenčice 176,7 203,3 209,8 239,5 Keblice 163,4 159,8 144,8 149,7 Klapý 172,4 174,2 188,8 214,0 Křesín 149,4 156,7 159,8 183,9 Lhotka nad Labem 194,7 193,4 172,3 139,8 Libochovice 212,6 216,2 206,1 231,4 Lkáň 130,7 145,6 122,0 134,5 Lovosice 162,5 165,8 165,6 197,9 Lukavec 166,9 165,9 157,9 194,4 Malé Žernoseky 190,0 192,7 190,5 210,7 Podsedice 168,1 165,2 190,5 216,0 Prackovice nad Labem 143,7 146,8 151,2 156,5 Radovesice 235,8 227,1 197,4 217,8 Sedlec 180,3 168,9 166,7 160,2 Siřejovice 161,9 163,7 196,4 193,5 Slatina 152,8 138,1 155,6 222,7 Sulejovice 151,2 165,1 164,6 173,3 Třebenice 211,8 210,7 203,7 215,9 Třebívlice 209,1 207,2 208,8 249,9 Úpohlavy 166,3 160,9 132,5 162,0 Velemín 192,0 196,9 179,2 206,1 Vchynice 150,0 171,0 183,3 215,4 Vlastislav 206,2 176,7 146,2 202,9 Vrbičany 177,1 196,9 167,7 172,7 SO ORP Lovosice 176,4 178,7 176,6 200,5 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12. daného roku
135 Tabulka 2.4.11: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%]
Míra zaměstnanosti [%] Obec 2001 2011 Černiv 56,5 56,2 Čížkovice 62,9 59,7 Děčany 57,3 59,8 Dlažkovice 54,5 60,8 Evaň 59,3 60,6 Chodovlice 67,6 63,1 Chotěšov 48,1 53,5 Chotiměř 69,6 56,9 Jenčice 65,8 62,5 Keblice 55,9 50,8 Klapý 60,6 59,3 Křesín 61,7 59,1 Lhotka nad Labem 62,0 56,8 Libochovice 66,6 63,2 Lkáň 55,9 51,1 Lovosice 61,7 61,3 Lukavec 57,1 57,7 Malé Žernoseky 66,8 62,8 Podsedice 62,4 61,2 Prackovice nad Labem 61,0 54,0 Radovesice 68,8 59,3 Sedlec 60,5 64,9 Siřejovice 67,4 72,4 Slatina 61,5 60,9 Sulejovice 67,7 49,3 Třebenice 62,7 61,6 Třebívlice 59,8 60,2 Úpohlavy 57,6 65,9 Velemín 62,7 62,5 Vchynice 70,4 69,8 Vlastislav 62,9 63,6 Vrbičany 57,1 58,7 SO ORP Lovosice 62,5 60,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011
136 Tabulka 2.4.12: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%] Míra nezaměstnanosti [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Černiv 23,2 14,6 21,9 17,2 20,2 Čížkovice 9,6 6,5 8,9 9,6 10,2 Děčany 14,4 18,7 21,4 16,4 16,2 Dlažkovice 9,5 9,5 9,3 16,2 14,5 Evaň 8,7 6,7 12,3 14,5 13,2 Chodovlice 7,3 7,3 9,7 10,3 7,5 Chotěšov 12,6 10,0 14,7 13,8 12,1 Chotiměř 10,0 8,3 10,6 11,3 13,7 Jenčice 7,8 8,7 10,3 9,5 10,4 Keblice 15,6 14,9 18,1 19,7 18,1 Klapý 9,9 7,6 8,8 11,7 12,6 Křesín 13,1 11,7 13,9 13,0 15,3 Lhotka nad Labem 13,7 5,9 9,7 13,3 12,0 Libochovice 9,8 8,3 11,0 12,2 12,1 Lkáň 16,0 14,8 19,5 13,6 18,8 Lovosice 9,1 7,5 9,5 10,8 10,2 Lukavec 14,1 14,0 20,8 20,8 16,8 Malé Žernoseky 7,6 6,6 8,9 9,7 11,5 Podsedice 11,4 8,2 11,3 11,0 11,5 Prackovice nad Labem 10,8 11,0 16,9 15,7 13,9 Radovesice 13,5 9,5 10,7 13,8 12,8 Sedlec 8,9 4,7 7,3 14,8 10,2 Siřejovice 5,1 2,0 5,7 5,8 4,7 Slatina 19,4 16,1 21,3 22,5 22,2 Sulejovice 6,4 6,2 8,0 8,9 9,4 Třebenice 8,7 7,1 9,1 9,8 11,6 Třebívlice 13,5 12,4 13,6 16,6 17,3 Úpohlavy 7,8 6,3 7,3 10,2 13,4 Velemín 10,2 8,7 10,4 11,7 11,3 Vchynice 5,4 4,3 8,0 7,2 10,2 Vlastislav 14,0 11,1 9,8 12,6 10,2 Vrbičany 17,0 11,2 15,9 18,7 16,8 SO ORP Lovosice 10,0 8,3 10,7 11,8 11,7 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika
137 Tabulka 2.4.13: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Lovosice [%] Podíl nezaměstnaných žen [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Černiv 66,1 58,8 55,9 62,1 70,9 Čížkovice 50,8 59,0 46,8 38,3 41,2 Děčany 54,7 59,7 50,8 52,9 50,0 Dlažkovice 43,9 43,9 26,8 33,0 20,7 Evaň 35,0 34,9 34,0 39,5 37,5 Chodovlice 57,8 43,8 43,5 48,9 80,3 Chotěšov 65,2 74,4 56,5 56,8 58,7 Chotiměř 58,1 35,3 52,6 42,9 51,4 Jenčice 67,8 64,7 56,3 57,4 65,5 Keblice 48,0 62,4 45,4 34,0 37,3 Klapý 47,4 38,4 29,5 37,2 39,8 Křesín 59,4 76,2 74,7 67,8 63,1 Lhotka nad Labem 75,8 78,7 63,0 58,7 68,1 Libochovice 53,2 55,5 50,9 46,5 46,6 Lkáň 54,1 60,7 56,7 53,2 52,6 Lovosice 57,2 54,7 50,0 50,8 52,4 Lukavec 44,0 40,9 41,7 37,8 30,6 Malé Žernoseky 59,7 60,2 56,6 53,3 55,7 Podsedice 55,6 64,9 55,2 60,8 58,4 Prackovice nad Labem 49,5 52,4 45,4 52,7 46,7 Radovesice 61,3 72,8 76,6 66,8 63,0 Sedlec 64,5 69,4 64,5 57,8 67,0 Siřejovice 62,1 54,3 64,3 68,7 65,4 Slatina 77,4 68,9 61,6 58,6 64,9 Sulejovice 47,2 44,8 39,7 49,3 46,0 Třebenice 52,7 55,7 59,2 53,7 55,0 Třebívlice 47,6 59,8 52,8 51,8 53,6 Úpohlavy 58,9 52,1 48,8 55,9 53,2 Velemín 47,0 47,1 50,2 48,5 41,4 Vchynice 38,2 40,7 54,7 55,9 41,5 Vlastislav 59,3 67,0 57,0 70,0 69,7 Vrbičany 55,9 57,4 50,2 41,0 44,4 SO ORP Lovosice 55,0 55,9 51,3 50,0 50,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika
138 Tabulka 2.4.14: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Černiv 12,1 10,5 8,3 8,0 8,9 Čížkovice 4,0 2,4 2,8 3,5 3,8 Děčany 6,9 8,1 9,5 8,5 6,1 Dlažkovice 2,0 4,7 6,0 4,8 2,2 Evaň 3,6 2,8 3,1 4,5 5,7 Chodovlice 3,7 2,2 2,9 4,0 4,5 Chotěšov 6,6 5,9 4,6 5,3 5,3 Chotiměř 5,1 3,7 4,2 4,4 4,0 Jenčice 4,1 2,5 4,6 4,5 4,0 Keblice 4,7 6,9 5,8 6,3 6,8 Klapý 3,2 2,1 1,2 3,0 3,8 Křesín 6,3 5,9 6,2 5,4 6,6 Lhotka nad Labem 5,0 4,3 3,0 4,9 4,7 Libochovice 3,8 3,0 3,0 4,3 4,7 Lkáň 8,4 8,7 8,3 5,9 8,3 Lovosice 3,7 2,8 2,9 3,9 4,0 Lukavec 6,6 5,2 8,1 10,6 8,9 Malé Žernoseky 1,3 2,5 2,7 3,5 4,4 Podsedice 4,0 3,8 3,5 3,9 3,8 Prackovice nad Labem 4,5 4,1 4,8 6,0 5,8 Radovesice 6,6 4,5 4,1 4,4 4,5 Sedlec 1,1 0,0 1,1 3,0 5,7 Siřejovice 0,8 0,3 0,1 1,5 0,8 Slatina 8,6 7,2 7,1 10,7 11,0 Sulejovice 1,8 2,1 2,1 2,7 3,0 Třebenice 3,5 3,1 2,9 3,7 4,5 Třebívlice 5,5 5,9 5,7 6,7 7,4 Úpohlavy 3,7 1,9 1,9 2,1 2,6 Velemín 3,3 3,1 2,8 3,8 4,1 Vchynice 1,9 1,2 0,9 0,7 1,8 Vlastislav 1,9 2,1 1,5 2,3 0,8 Vrbičany 7,9 7,6 5,6 7,6 5,7 SO ORP Lovosice 3,9 3,3 3,3 4,2 4,5 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika
139 Tabulka 2.4.15: Podíl nezaměstnaných osob v obcích SO ORP Lovosice v prvním pololetí 2014 [%]
Obec Podíl nezaměstnaných Podíl dlouhodobě nezaměstnaných
Černiv 11,2 3,3 Čížkovice 9,3 3,8 Děčany 13,9 7,7 Dlažkovice 13,8 4,2 Evaň 13,3 6,7 Chodovlice 4,4 1,4 Chotěšov 7,9 4,6 Chotiměř 8,4 4,0 Jenčice 9,5 5,5 Keblice 9,7 4,9 Klapý 6,7 2,6 Křesín 12,2 5,2 Lhotka nad Labem 4,3 2,8 Libochovice 11,1 5,3 Lkáň 11,5 3,6 Lovosice 10,6 5,1 Lukavec 11,8 5,9 Malé Žernoseky 9,1 4,1 Podsedice 7,3 4,1 Prackovice nad Labem 9,7 3,8 Radovesice 10,0 5,0 Sedlec 9,4 6,6 Siřejovice 6,7 0,6 Slatina 13,1 6,7 Sulejovice 5,8 2,5 Třebenice 6,7 3,0 Třebívlice 9,6 5,9 Úpohlavy 8,1 4,4 Velemín 9,0 3,6 Vchynice 7,3 3,1 Vlastislav 8,6 1,9 Vrbičany 11,4 7,7 SO ORP Lovosice 9,4 4,4 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika
140 Tabulka 2.4.16: Komplexní tabulka k hodnocení vyváženosti URÚ Obsahem této přílohy je komplexní tabulka k ohodnocení podtémat udržitelného rozvoje, jež přehledným způsobem vizualizuje dekompozici témat na podtémata, nadefinované indikátory (klíčové a sekundární) v rámci podtémat, způsob hodnocení stavu jednotlivých podtémat (princip nejhorší/nejlepší situace) a váhy jednotlivých podtémat na pilíře udržitelného rozvoje území. První část této podkapitoly slouží jako uvedení k finální tabulce včetně charakteristiky vztahu mezi podtématy a pilíři.
Váha podtématu na pilíř Indikátory Nejhorší situace Nejlepší situace (-1/0/+1) Témata Podtéma Zkratka (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Nepříznivá morfologie a nestabilní, horninové
prostředí (četnost, Geologické Příznivá morfologie, rozsah ploch nebo podmínky pro stabilní horninové Existence rozmístění svahových umisťování staveb a prostředí, bez HG1 poddolovaných území deformací, důlních děl +1 0 +1 ostatní geologická výskytu dalších nebo důlních vlivů), rizika geologických rizik. případně výskyt dalších geologických rizik.
Aktivní těžba nerostných surovin v území. Četnost a Existence rozsah nebo chráněných prostorová ložiskových dispozice Bez výskytu těžených Těžba nerostných Existence dobývacích území dobývacích prostor ložisek (těžených surovin HG2 prostor zásadním -1 -1 +1 dobývacích prostor). Existence ložisek způsobem narušují nerostných ostatní funkce surovin území nebo vylučují vymezení ploch a Reliéf, horninové prostředí a Reliéf,prostředí geologie horninové koridorů pro umístění staveb.
141 Váha podtématu na pilíř Indikátory Nejhorší situace Nejlepší situace (-1/0/+1) Témata Podtéma Zkratka (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Vyrovnaná vodní bilance. Neovlivněný Záporná vodní přírodní úhrn bilance. Podprůměrný srážek a režim úhrn srážek, bez odtoku. Podíl výskytu nebo jen vodních ploch minimální zastoupení odpovídající vodních ploch, časté a přírodním opakované poklesy podmínkám daného průtoků pod hranice území. Q . Zabezpečené Existence 355 Nadměrné odběry průtoky nad úroveň CHOPAV povrchových vod (nad Q355 pro zachování rámec přirozené základních Zranitelnost vodnosti toků). biologických Existence povrchových oblasti Nadměrné znečištění procesů. a podzemních vodních Hydrologické a toků (IV. a V. tř. Odběry vod zdrojů, včetně Existence hydrogeologické jakosti), vč. odpovídající V1 ochranných pásem přírodních +1 0 +1 poměry eutrofizace. přirozené vodnosti léčivých zdrojů a Necitlivé odvodnění toků. Kontrolované Vodní nádrž zdrojů půd, vysoké plošné a minimalizované
Vodnírežim minerálních vod, znečištění ze znečištění vod. včetně zemědělských zdrojů Jakost vody v I. a II. ochranných (zranitelná oblast – a pouze přechodně pásem podle Nařízení vlády ve III. třídě č. 262/2012 Sb.). znečištění. Vysoká zranitelnost Nízká zranitelnost svrchního kolektoru svrchního podzemní vody. kolektoru, vyvážený Nadměrný odběr stav odběrů a podzemních vod (nad přirozeného rámce přirozeného doplňování zásob doplňování zásob). podzemních vod. Kontrolované a minimalizované plošné i bodové zdroje znečištění ze
142 Váha podtématu na pilíř Indikátory Nejhorší situace Nejlepší situace (-1/0/+1) Témata Podtéma Zkratka (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
zemědělských zdrojů (dle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb.)
Dostupné zdroje pitné vody Nedostatek vyhovující dostupných zdrojů vydatnosti a jakosti. pitné vody. Ohrožení Dostatečná Existence povrchových jejího množství nebo ochrana vodních a podzemních vodních jakosti. Nedostatečná zdrojů vymezením zdrojů, včetně ochrana vodních ochranných pásem ochranných pásem zdrojů vymezením a zabezpečením Vodní zdroje - jejich ochranných pásem stanovených význam a ochrana V2 Existence přírodních +1 +1 +1 nebo zabezpečením podmínek ochrany léčivých zdrojů a stanovených (alternativně k zdrojů minerálních podmínek ochrany snadné dostupnosti vod, včetně (společně s omezenou vodovodů pro ochranných pásem nebo nulovou veřejnou potřebu se dostupností vodovodů stabilní dodávkou pro veřejnou potřebu). pitné vody v dostatečném množství).
Záplavová území Vysoký podíl Bez výskytu zastavěných a zastavěných a Existence aktivních zastavitelných ploch v zastavitelných zón záplavových záplavových územích, ploch v území zejména v jejich záplavových aktivních zónách. územích. Záplavová území Vodní nádrž V3 Území určená k rozlivu Rozsah záplavových Rozsah 0 +1 +1 povodní území neumožňuje záplavových území vymezení ploch nebo výrazně neomezuje Území zvláštní koridorů pro umístění vymezení ploch povodně pod vodním staveb. nebo koridorů pro dílem Absence nebo obtížná umístění staveb. proveditelnost Vyhovující nebo
143 Váha podtématu na pilíř Indikátory Nejhorší situace Nejlepší situace (-1/0/+1) Témata Podtéma Zkratka (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Existence ochranných snadno objektu/zařízení protipovodňových proveditelná protipovodňové opatření. ochranná ochrany protipovodňová opatření.
144 Váha podtématu na Indikátory pilíř (-1/0/+1) Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Výskyt oblasti s překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví V území nejsou oblasti s Oblast se zhoršenou lidí a pro ochranu Kvalita ovzduší překračováním imisních HŽP1 kvalitou ovzduší ekosystému a vegetace. +1 0 0 limitů Výskyt významných zdrojů emisí znečišťujících látek
(vč. lokálních zdrojů).
Vysoká četnost starých ekologických zátěží, zejména v blízkosti obytných nebo rekreačních Zasažení starými územ; rozsah kontaminace, zátěžemi území a druh a míra koncentrace kontaminací ploch kontaminantů ve složkách Bez výskytu starých Staré zátěže, ŽP nejsou známy. ekologických zátěží a odpady a Existence odvalů, Vysoká četnost nebo brownfields. odpadové výsypek, odkališť a HŽP2 rozsah brownfields bez Funkční systém +1 0 0 hospodářství, hald stanoveného postupu nezávadného brownfields revitalizace, zejména v zneškodňování odpadů. Existence skládek, zastavěném území sídel včetně ochranného nebo v jejich těsné Hygiena životního prostředí Hygiena životního pásma blízkosti. Území bez funkčního systému nezávadného zneškodňování odpadů.
Hluková zátěž Překračování mezních Hladiny hluku splňují limity, HŽP3 Zátěž území +1 +1 0 hladin hluku dle resp. nepřekračují mezní
145 dopravou strategického hlukového hodnoty (v případě použití mapování, popřípadě i strategických hlukových platných limitů dle české map). legislativy (v závislosti na Území bez výskytu dostupnosti podkladů). významných zdrojů hluku v Výskyt významných zdrojů blízkosti zástavby (dálnice, hluku v blízkosti zástavby kapacitní silnice, železniční (dálnice, kapacitní silnice, koridory, velká letiště, železniční koridory, velká průmyslové zdroje), letiště, průmyslové zdroje) popřípadě se zdroji hluku bez dostatečných ošetřenými pomocí protihlukových opatření. dostatečných Vysoký podíl populace protihlukových opatření. zasažený zvýšeným Nulový či minimální podíl hlukem (nad úrovní limitů či populace zasažený mezních hodnot). zvýšeným hlukem (nad úrovní limitů či mezních hodnot.
Váha podtématu na pilíř Indikátory Nejhorší situace Nejlepší situace (-1/0/+1) Témata Podtéma Zkratka (ohodnocení -3) (ohodnocení +3)
Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Monotónní krajina s rozsáhlými nečleněnými bloky orné půdy bez lesních porostů a prvků nelesní Existence přírodní zeleně, výrazně památky, včetně Pestrá mozaika různých fragmentovaná pouze ochranného typů krajiny bez výskytu Krajina liniovými stavbami s OPK1 pásma migračních nebo optických +1 0 0 výrazným bariérovým bariér. efektem (migrační Zastavěné plochy prostupnost). Intenzivně urbanizovaná krajina s vysokým podílem zastavěných a ostatních
ploch, vč. brownfields a Ochrana přírody aOchranakrajiny přírody
146 Váha podtématu na pilíř Indikátory Nejhorší situace Nejlepší situace (-1/0/+1) Témata Podtéma Zkratka (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
staveb neodpovídajících měřítku krajiny (optické bariéry).
Existence přírodní Vysoký podíl lesů a trvalé památky, včetně travnatých porostů (louky, ochranného Přírodní pastviny) a zákonem pásma Vysoce urbanizované území potenciál chráněných ploch (NP, bez výskytu přírodně území a jeho OPK2 CHKO, MZCHÚ, EVL+PO +1 0 -1 Zasažení hodnotných segmentů. ochrana Natura 2000, funkční evropsky segmenty ÚSES, přírodní významné lokality park, VKP). NATURA 2000
Podíl orné půdy z celkové výměry
zemědělské půdy
Bonitovaná půdně Podíl trvalých ekologická travních porostů Rozsáhlé plochy ZPF jednotka z celkové výměry nejvyšší kvality (I.+II. TO) zemědělské půdy Výrazný úbytek ZPF bez narušení půdních Investice do půdy nejvyšší kvality (I.+II. TO) ekosystémů a se Zemědělský za účelem Podíl speciálních v důsledku urbanizace nebo stabilizovanou výměrou, bez půdní fond ZPF1 zlepšení půdní zemědělských eroze, vysoká míra narušení ohrožení vodní nebo větrnou +1 0 0 úrodnosti kultur z celkové půdních ekosystémů erozí, příp. investice do půdy výměry zemědělské zemědělskou velkovýrobou. za účelem zlepšení půdní Podíl orné půdy půdy úrodnosti (závlahy a z celkové výměry meliorace) katastru Podíl tříd ochrany zastoupené
určené k plnění funkcí lesa funkcí určenékplnění v jednotlivých katastrálních
územích Zemědělský půdní fond a Zemědělskýfond půdní pozemky
147 Váha podtématu na pilíř Indikátory Nejhorší situace Nejlepší situace (-1/0/+1) Témata Podtéma Zkratka (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Existence Území bez PUPFL nebo jen ochranných lesů Optimální zastoupení málo četné a prostorově PUPFL v rámci druhu Pozemky omezené lesní celky, Existence lesů pozemků (lesnatost) se určené výrazný úbytek v důsledku zvláštního určení stabilizovanou výměrou, bez k plnění funkcí ZPF2 urbanizace nebo výrazné +1 0 0 narušení produkčních a lesa narušení produkčních a Existence mimoprodukčních funkcí mimoprodukčních funkcí hospodářských lesa. lesa. lesů
148 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Snadná dostupnost Omezená nebo nulová vodovodů pro veřejnou dostupnost vodovodů pro potřebu, stabilní dodávky veřejnou potřebu (společně pitné vody v dostatečném s nedostatkem vlastních množství a jakosti vodních zdrojů odpovídající (alternativně k vlastním vydatnosti a jakosti), častá zdrojům pitné vody Podíl bytů Zásobování Počet vodních přerušení dodávek pitné vyhovující vydatnosti a napojených na pitnou vodou TI1 zdrojů vody. jakosti). 0 +1 +1 veřejný vodovod Obtížné zajištění Zajištění nouzového nouzového zásobování zásobování obyvatel obyvatel. standardními postupy. Podíl obyvatel Podíl obyvatel zásobovaných z veřejných zásobovaných z veřejných vodovodů nižší než 70%. vodovodů konvergující ke 100 % (min. 95 %).
Výrazně snížená nebo Snadná dostupnost nulová dostupnost veřejné splaškové i dešťové kanalizace, absence veřejné kanalizace, účinného zneškodňování dostatečná kapacita i
Technickáinfrastruktura Podíl bytů Odvádění a odpadních vod. účinnost ČOV. napojených na zneškodňování Chybějící nebo málo vodný Vyhovující průtoky TI2 kanalizaci +1 +1 0 odpadních vod recipient odpadních vod. recipientu vyčištěných zakončenou ČOV Zvýšené nároky na vodnost odpadních vod. recipientu nebo účinnost Podíl obyvatel připojených čistících procesů v na kanalizaci a ČOV pro ochranných pásmech veřejnou potřebu vodních zdrojů. konverguje ke 100 % (min.
149 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Nevyhovující nebo 95 %). nesplněné podmínky Jakost vypouštěných individuálního odpadních vod odpovídá zneškodňování odpadních požadavkům Nařízení vlády vod. č.61/2003 Sb. a č.229/2007 Sb.
Není možnost připojení Zásobování Podíl bytů Existuje možnost napojení k plynovodu i přes zájem plynem TI3 napojených na plyn na plynovod. 0 +1 0 občanů.
Není možnost napojení na Existuje možnost napojení Zásobování Existence centrálního teplovod. Omezení ve na teplovod. Dostupnost teplem (CZT) TI4 teplovodu v obci využití alternativních zdrojů 0 +1 0 alternativních zdrojů tepla. energie.
Zásobování Nedostatečná kapacita Dostatečná kapacita elektrickou Přítomnost vedení přenosové sítě pro rozvoj přenosové sítě pro rozvoj energií a elektrické energie na TI5 území. Nestabilní dodávky území. Stabilní dodávky 0 +1 +1 kapacita území obce elektrické energie. elektrické energie. přenosové sítě
Kompletní pokrytí Pokrytí území obcí Špatné pokrytí televizním a televizním a radiovým komunikačními radiovým signálem. Špatné signálem. Kompletní pokrytí zařízeními pokrytí signálem mobilních signálem mobilních Spoje (pokrytí operátorů. Nikdo nemá operátorů. Všichni občané území signály) TI6 Podíl domácnostní s přístup 0 +1 +1 mají přístup připojením k k vysokorychlostnímu k vysokorychlostnímu vysokorychlostnímu internetu. Není přístup internetu. Přístup internetu k veřejnému internetu. k veřejnému internetu.
150 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Nízká hustota, nedostatečná kapacita a Odpovídající hustota, nevyhovující technický kapacita a dobrý technický stav silniční sítě. stav silniční sítě. Špatná dostupnost Dostupnost Velmi dobrá dostupnost přirozených center nadřazené silniční přirozených center osídlení, nedostatečná sítě osídlení, propojenost propojenost regionů, regionů, sídel nebo Silniční síť sídel nebo funkčních VDI1 Dostupnost funkčních zón. -1 +1 +1 zón. administrativních Nízká intenzita dopravní Vysoká intenzita center silniční zátěže na průjezdu dopravní zátěže na dopravou zastavěným územím sídel, průjezdu zastavěným odpovídající kapacita územím sídel, odstavných a parkovacích nedostatečná kapacita ploch. odstavných a parkovacích ploch.
Existence Odpovídající hustota, železniční tratě v kapacita a technický stav obci železniční sítě s dobrou Dopravníinfrastruktura Dostupnost železniční sítě Bez výskytu železniční dostupností železničních Železniční síť VDI2 Existence pro osobní dopravu sítě stanic a zastávek 0 +1 +1 železniční stanice zajišťující možnost osobní nebo zastávky v a nákladní přepravy (vč. obci překládky nákladu)
Dostupnost Bez výskytu veřejného Veřejné letiště s parametry Letecká VDI3 0 0 +1 významného letiště s parametry a a vybavením pro osobní,
151 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
doprava mezinárodního vybavením pro osobní, příp. nákladní přepravu v letiště příp. nákladní přepravu v odpovídající dostupné odpovídající dostupné vzdálenosti. vzdálenosti. Heliport ZZS v odpovídající Bez výskytu heliportů dostupné vzdálenosti. ZZS v odpovídající dostupné vzdálenosti.
Existence vodní cesty Existence vodní Existence vodní dopravy odpovídajících parametrů Existence přístaviště nebo Vodní doprava cesty, plavební není pro URÚ zásadním vč. přístavů s napojením VDI4 přístavu v území 0 0 +1 dráhy v území prvkem. na ostatní dopravní systémy.
Dostupnost železniční sítě pro Spoje adekvátně Dobré pokrytí oblasti spoji. Dopravní osobní dopravu nepokrývají území. Malá Vysoká četnost spojů do obslužnost četnost spojů do center center nadmístního území veřejnou VDI5 Existence nadmístního významu. významu. Existence 0 +1 0
dopravou železniční stanice Absence integrovaného integrovaného dopravního nebo zastávky v dopravního systému. systému. obci
152 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Vyvážená sídelní struktura, spádové oblasti center Nevyvážená sídelní osídlení rovnoměrně struktura, vysídlování rozmístěné (polycentrická území, nerovnoměrně struktura), s minimálním rozmístěné osídlení výskytem periferních Hustota zalidnění Hustota bytů na km2 s výskytem periferních oblastí, vysoký podíl oblastí. Centra osídlení obyvatel žije v menších a nejsou funkčně středních městech. Centra Hrubá míra Podíl autochtonní složky propojena a špatně osídlení jsou funkčně celkového obyvatelstva dopravně dostupná. propojena a dobře Sídelní přírůstku obyvatel Dochází k razantnímu dopravně dostupná. struktura SD1 0 +1 +1 Dlouhodobá vysídlování venkova, Nedochází k razantnímu Dostupnost nezaměstnanost v území je nízký podíl vysídlování venkova, sídelních autochtonní složky v území je vysoký podíl administrativních Redukovaný koeficient obyvatelstva. Výskyt autochtonní složky center funkční velikosti sociálních rizik (např. obyvatelstva. Minimální kriminalita, výplaty soc. výskyt sociálních rizik dávek, nezaměstnanost, (např. kriminalita, výplaty bezdomovectví, výskyt soc. dávek, drog). nezaměstnanost, bezdomovectví, výskyt drog).
Podíl dětské Stagnace nebo snižování Dlouhodobý růst počtu
Sociodemografické podmínky Sociodemografické složky (do 14 let) v počtu obyvatel vlivem obyvatel, vyšší podíl % Podíl vysokoškolsky migrace a nízké dětské složky, vyšší vzdělaných na počet porodnosti, vyšší podíl naděje na dožití nízký Demo-sociální Podíl seniorů (nad obyvatel starších 15 let seniorů, vysoký podíl podíl obyvatel situace SD2 65 let) v % obyvatel s neukonč. a s neukončeným a 0 +1 +1 Hrubá míra migračního základním vzděláním, základním vzděláním, Hrubá míra salda obyvatel nízký podíl obyvatel vyšší podíl obyvatel celkového s vysokoškolským s vysokoškolským přírůstku obyvatel vzděláním. vzděláním.
153 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Existence školy Špatná dostupnost Dostatečná dostupnost školských, sociálních a školských, sociálních a Existence zdravotních zařízení a zdravotních zařízení a Občanská zdravotnického Existence sportovního a služeb. Žádná možnost služeb. Široká nabídka vybavenost SD3 zařízení kulturního zařízení pro volnočasové aktivity. volnočasových aktivit, 0 +1 +1 Nedostupnost kulturní a existence společenské Existence zařízení společenské infrastruktury. Dobrá sociálních služeb infrastruktury dostupnost obchodní sítě.
Užívání objektů pro bydlení má trvalý charakter. Minimální podíl neobydlených bytů. Nárůst Podíl neobydlených domů Úbytek bytového fondu. nové výstavby s byty (%) Vysoký podíl Bytový fond a Vývoj počtu bytů rezidenčního charakteru neobydlených bytů. 0 - 8 jeho struktura B1 (%) (vymezení zastavitelných 0 +1 0 Podíl domů ve vlastnictví % podílu ve vlastnictví ploch pro bydlení). obce nebo státu (%) města na celkovém BF. Modernizovaný opravený bytový fond. 10 - 15 %
podílu ve vlastnictví města
na celkovém BF.
Podíl novostaveb/ rekonstrukcí na Vysoký podíl starých
Bydlení celkovém počtu staveb a domů, u kterých Vysoký podíl novostaveb, domů (%) nebyla provedena či rekonstruovaných rekonstrukce. Špatný staveb. Dobrý technický Podíl domů technický stav a stav a vybavenost Stáří a kvalita postavených před vybavenost bytového bytového fondu. Malý podíl bytového fondu B2 0 +1 0 rokem 1920 fondu. Vysoký podíl bytů bytů se sníženou kvalitou. (%) se sníženou kvalitou. Dostatečný počet Nedostatek parkovacích parkovišť v dostupné Podíl bytů se míst v dostupné vzdálenosti. sníženou kvalitou vzdálenosti. (%)
154 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Vysoká dostupnost bydlení obyvatel. Rozmanitost Počet prázdných velikostních kategorií bytů na obyvatele (expertní odhad v kontextu Dostupnost Nedostatek bytů pro s věkovou strukturou bydlení (pro B3 Podíl bytů ve nově příchozí obyvatele. obyvatel). Dostupnost 0 +1 0 obyvatelstvo) vlastnictví obce, bydlení pro seniory a státu osoby s omezenou možností pohybu a orientace.
Vysoký počet a Malý počet historických, rozmanitost historických, kulturních, přírodních a kulturních, přírodních a technických památek a technických památek a atraktivit. Špatná Počet historických, atraktivit. Existence lázní a dostupnost k těmto kulturních a léčivých pramenů. Výskyt místům. Nízká frekvence technických kostelů, chrámů a poutních Podíl délky cyklotras, pořádání kulturních a Rekreační památek míst. Jejich dobrá dopravní turistických tras a sportovních akcí. Malá atraktivity R1 dostupnost. Četné 0 0 +1
hipostezek k rozloze obce kapacita kulturních a Podíl chráněných pořádání kulturních a sportovních akcí. oblastí na rozloze sportovních akcí. Nedostatek turistických, obce Rozmanitost a významnost cyklistických, vodáckých, těchto akcí. Vysoká lyžařských tras a koncentrace turist., cykl., hipostezek. Nízká Rekreace vodáckých, lyžařských tras návštěvnost území. a hipostezek.
Nedostatek ubytovacích Dostatek ubytovacích Podíl kapacity Naplněnost ubytovacích kapacit. Kvalita, kapacit v adekvátní kvalitě (počtu lůžek) kapacit Rekreační nereflektující požadavky a vysoká míra jejich hromadných infrastruktura R2 potencionálních naplnění. Dostatek 0 0 +1 ubytovacích Podíl ubytovacích zařízení zákazníků. Velké parkovacích ploch u zařízení k rozloze vyšší kvality na počtu množství nenaplněných rekreačních středisek. hromadných ubytovacích ubytovacích kapacit. Dobrá dopravní dostupnost
155 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
zařízení Špatná dopravní do rekreační oblasti. dostupnost do rekreační Komplexní a kvalitní oblasti. Nízká kvalita a rekreační infrastruktura. chybějící prvky v rekreační infrastruktuře (ubytování, stravování, navazující služby).
Neadekvátní počet a Podíl objektů Adekvátní počet a koncentrace objektů individuální koncentrace objektů individuální rekreace rekreace k individuální rekreace vzhledem k absorpční objektům vzhledem k absorpční kapacitě území. Malý sloužícím pro kapacitě území. Vysoký podíl na objektech Individuální bydlení podíl na objektech sloužících pro bydlení. rekreace R3 sloužících pro bydlení. 0 0 +1 Špatný technický stav Dobrý technický stav objektů individuální rekreačních objektů, rekreace, lokality bez Počet objektů lokality s vyhovující odpovídající dopravní, individuální dopravní, technická a 2 technická a sanitární rekreace na 1 km sanitární infrastrukturou. infrastruktury
Daňová výtěžnost
na obyvatele
Pokles počtu pracovních Růst počtu pracovních Vývoj počtu míst, pokles míry míst a růst míry Ekonomická Počet obsazených obsazených 2 podnikatelské aktivity a podnikatelské aktivity a funkce území HP1 pracovních míst na 1 km 0 +1 +1 pracovních míst nízká daňová výtěžnost vysoká daňová výtěžnost na obyvatele. na obyvatele.
podmínky Míra podnikatelské
Hospodářské aktivity
156 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Četnost nebo rozsah Podíl limitů využití území Minimální četnost nebo Rozvojový zastavitelných vylučuje nebo výrazně rozsah limitů využití území, potenciál území ploch pro výrobu k omezuje možnosti vymezování ploch a pro ekonomické HP2 -1 0 +1 zastavitelnému vymezování ploch a koridorů pro umístění aktivity území obce koridorů pro umístění staveb staveb.
157 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Silná a stabilizovaná Podíl podniků na podnikatelská základna celkovém počtu (nízká zranitelnost podniků v členění Podíl podniků na celkovém v případě ekonomické dle sekundárního počtu podniků v členění dle recese), diverzifikovaná sektoru primárního sektoru odvětvová struktura, Vysoký počet menších existence vertikální a Podíl podniků na Existence slabých podniků nebo horizontální spolupráce Struktura celkovém počtu vědeckotechnologického závislost na jednom mezi podnikatelskými ekonomických HP3 podniků v členění parku významném subjekty (clustery), 0 0 +1 subjektů dle terciérního zaměstnavateli vědecko-technologický sektoru (tržní Podíl podniků na celkovém v regionu. park, podniky s inovačním služby) počtu podniků v členění dle a vědecko-výzkumným terciérního sektoru (netržní potenciálem (např. IT, Počet středních a služby) konstrukční firmy, velkých farmakologie, biomedicína, zaměstnavatelů nanotechnologie, nové hmoty apod.)
158 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
Stabilní trh práce, rostoucí Míra dlouhodobé míra ekonomické aktivity, nezaměstnanosti stabilní nízká míra nezaměstnanosti (bez Míra Snižující se počet sezónních vlivů), Trh práce nezaměstnanosti pracovních míst, rostoucí dlouhodobě se snižující se (nabídka, HP4 nezaměstnanost, její hodnota, Dostatečný 0 +1 +1 poptávka) Podíl změny počtu nedostatečný počet počet pracovních míst, obsazených volných pracovních míst. který je dopravně pracovních míst k dostupný, nízká míra počtu obyvatel ve nezaměstnanosti, nízký zvoleném období počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo.
Výše investic v obci – Velký rozvojový potenciál Zadluženost obcí Nízký rozvojový Zdroje a užití kapitálové výdaje z veřejných zdrojů velkých potenciál z veřejných veřejných měst (aglomerace), nízká HP5 Objem veřejných zdrojů, vysoká 0 +1 +1 rozpočtů Daňová výtěžnost na zadluženost obcí, finanční rozpočtů zadluženost obcí. obyvatele potenciál.
Objekty a podmínky Objekty a podmínky ochrany důležité pro Zájmy ochrany důležité pro Existence objektů obranu státu, pro plnění bezpečnosti a obranu státu, pro plnění důležitých pro úkolů Policie ČR, civilní obrany státu a ZOB1 úkolů Policie ČR, civilní bezpečnost státu ochrany a požární CO ochrany a požární ochrany ochrany nejsou náležitě jsou náležitě zabezpečeny. zabezpečeny.
Ochrana území před Ochrana území před Ohrožení území přírodními jevy (staré přírodními jevy (staré Ohrožení území přírodními
Zájmy obrany a a obrany Zájmy přírodními jevy ekologické zátěže, území ekologické zátěže, území ZOB2 jevy +1 +1 +1
bezpečnosti území bezpečnosti a jiná rizika zvláštní povodně pod zvláštní povodně pod vodním dílem, svahové vodním dílem, svahové deformace) není deformace) je
159 Váha podtématu na Indikátory pilíř Nejhorší situace Nejlepší situace Témata Podtéma Zkratka (-1/0/+1) (ohodnocení -3) (ohodnocení +3) Klíčové Sekundární ENVIRO SOC EKO
odpovídajícím způsobem odpovídajícím způsobem zajištěna. zajištěna. Zóny havarijního Zóny havarijního plánování plánování a objekty nebo a objekty nebo zařízení zařízení zařazené do sk. zařazené do sk. A nebo B A nebo B s umístěnými s umístěnými nebezpečnými odpady nebezpečnými odpady nejsou náležitým jsou náležitým způsobem způsobem zabezpečeny, zabezpečeny, jsou plněny nejsou plněny stanovené stanovené podmínky. podmínky.
Poznámky k tabulce:
Vysvětlení zkratek v záhlaví: ENVIRO – environmentální pilíř, SOC – sociální pilíř, EKO – ekonomický pilíř. U některých podtémat jsou nadefinovány také potenciální indikátory, které je možno zařadit do sady indikátorů v případech, kdy jsou data pro naplnění těchto indikátorů k dispozici. U tématu Zájmy obrany a bezpečnosti území je třeba počítat s tím, že jevy spojené s bezpečností státu podléhají v řadě případů utajení. Z tohoto důvodu bude vesměs hodnoceno jen podtéma Ohrožení území přírodními jevy (povodně, sesuvy). Druhé podtéma, Zájmy bezpečnosti a obrany státu a CO, je průřezové podtéma, které svým oborem působnosti zasahuje do všech předchozích témat a jejich podtémat. Na konci textové části každého tématu by měly být popsány jednotlivé vlivy daného tématu na zájmech obrany a bezpečnosti území. Toto podtéma je nutno do podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území zohlednit a verbálně popsat, nicméně do vyhodnocení vyváženosti územních podmínek nebude vstupovat.
160