SBORNIK CESKE GEOGRAFICKE SPOLECNOSTI ROCNIK 1995 • CISLO 3 • SVAZEK 100
MILAN JERABEK
SOCIALNE GEOGRAFICKA CHARAKTERISTIKA DECINSKEHO OKRESU
M. J e fa b e k: Socia-Geographical Conditions of tlte DeCfn District. - Shornfk CGS, 100, 3, pp. 162 - 172 (1995). - The north.:r!y Bohemian district is pr.:sented in this article. Selected topics are examined in a more detailed way. The historical introduction portrays the region's socio-economic development with industrialisation and transport no:lwork as key factors. Both chronological and terri torial approaches are used. Changing comlilinns in 1970, 19XO, and in the beginning of 1990's are examined. The region is also studied in the framework of the Czech Republic. Internal differences are shown, mainly in the field of population, economic activity, selliement structure, housing, industry, transportation, tourism, and cross-border coop.:ratinn. KEY WORDS: District of Dee!n - social geography.
1. Histllricky vstup
Decfnsky okres ve svem soucasnem rozsahu vznikl roku 1961 spojenfm politickYch okresu DeCin z dHvejsfho Usteckeho kraje, Rumburk a casti okresu Novy Bor z Libereckeho kraje. Od puvodnfho decfnskeho okresu byly odtrzeny obce Tis;!, Libouchec a Roztoky. Za prvnf republiky byla sevemf cast tvorena dokonce tremi jednotkmni, kdyz vedle Rum burku byly sidly statnf spravy (soudnfmi okresy) jeste Sluknov a Vamsdorf. Labskc Udllli, a zejmena Decfnska kotlina, bylo osfdleno nepretrzite jiz od doby bronzove. Avsak teprve ve 13. stoletf n.\. pronikala tzv. stredoveka kolonizace, pri nfz dochazelo k pfflivu novych osadniku z Nemecka, podel Jflovskeho potoka a Ploucnice do vyssfch poloh. Mocenskymi a ekonomickymi centry jednotlivych~ panstvi se stala mesta. Po nejstarsfm DeCine nasledovaly BeneSov nad Ploucnici, <;;eska Kamenice a Chiibska. Jiz v 17. stoletf se zacala rozvfjet manufaktumf vyroba, na Ceskokamellicku skhU'stvi a v oblasti Tise klloflikarstvl. V~emefice se staly na konci 18. stoletl na cas hlavnfm stfediskem bavlnarske vyroby v Cechach. Velky vyznam v rozvojijiznf casti, a pfedevsfm okresnfho mesta, sehralo rozsirovanf dllpravnf sfte. Byla to zejmena labska vodnf cesta (v r. 1838 prvni parnik ze Saska) a celnf stanice (od r. 1146), umoznujfci rozsahly oboustranny obchod. Stejne dulezity byl rozvoj zeleznicni site s uzlem v Decfne-Podmoklech, v roce 1851 byla zprovoznena traf Praha - Drazd'any a do poloviny 70. let minuleho stoletf byly vybudovany prakticky vsechny ostatni zeleznicnf spoje. To umoznilo rllst prllluyslu. Vz tehdy se uplatnovala dodnes typicka odvetvi jako jsou textil, strojfrenstvi a potravillarstVI. Prvlli zmfnky 0 osfdlenf severnf casti dneSnfho okresu jsou novejsl. Osady, ceske ci srbske, existovaly koncem 13. stoleti. Az pozt!eji pfichazejf do Luzickych hOT, na Rum bursko a Rllzovskou planinu nemeCti koloniste. Na pocatku 15. stoleti (v r. 1414) byla zalozena remeslna sklarska vymba v Chfibske, ktera se uddela nepretdite az dodnes. Postupne v 15. az 17. stoleti vznikaly dalSi sklarske kolonie (napr. v Kytlici, kde puso bila i skola pro malife skla). V 15. stoletf se na Rumbursku, v nejsevemejsfm cfpu ceskych zemi, zacala vyrabet z domacfho Inll platna (tzv. rumbursk,} veba). 16. stoletl znamenalo rClzmach remcslnc vyrohy zejmena tka\covstvf, sortiment se rozsffil
162 o damasek. kanafas a hedvabi. Od pocatku 18. stoletf se s temito vyrobky obchodovalo i za hranicemi Rakouska-Uherska. Revoillci v textilnfm odvetvi vsak zpusobiJo aZ zavedenf bavlny jako nove suroviny od poloviny tehoz stoletf. Rychle tak pi'ibyvaly dalSf lokality textilnf vyroby ve Sluknovskem vybezkll-napi'. Sluknov, Jii'etln a Lipova. K platenicke. bavlnarske a galantemf vyrobe se brzy pi'jpojil i kovoprumysl (v Mikula sovicfch. Jii'fkove, Vilemove) a papfrensky pnlmysl v Ceske Kamenici. Na prelomu 18. a 19. stoletf pi'estalo byt zemedelstvi vyhradnim zamestnanfm. Zc1vazky i'emeslnfku slechte tak v nove zakla(hmych sidlcch poloZily zaklad k mistni domacke vyrobe a pozdejsf industrializaci. Rozvoj prumyslove velkovyroby na pocatku 19. sto letf zpusobil, ze rada vesnic dosahla az nekolikatisfcoveho poctu obyvatel. Nejvetsi takovou vesnici v tehdejSim Rakousku-Uhersku byl se 14 tisici obyvateli az do 60. let Varnsdorf, proslavellY vyrobou sametu a mansestru z dovazene bavlny. Industrializace menila tval'nost i velikost tehdejsich mest, Ilejvetsi promenu vsak zazila dneSni levobi'ezni cast okresnfho mesta. Zatfmco v r. 1830 tHo v Podmoklech jen 80 obyvatel, bylo jich na konci J9. stoletf jiz temer II tisfc a 0 20 let pozdej i dokonce dvojmisobek. Za 2. svetove valky byl v Decfne a okolf rozmisten valecny pnnnysl, ze kten!ho se zacalo rozvijet predevSim strojfrenstvf. hutnictvi a elektrotechllika.
V dalSfm textu jsou zakladni tematicke okruhy v jednotlivych kapitolaeh analyzovany Ila zaklade hodllot vybrallych ukazateli'l Z pocatku 90. let. Druhym pouzitym pi'istupem je vyvojove hodnoeeni, a to na zaklade dat ze scitani lidu 1970, 1980, 1991, event. 1961 resp. prlnnernymi hodnotmni za pi'fsluslla desetileta obdobf. Tyto hodnoty s konkretni mi udaji z let 1992 Ci 1993 proto umoznujf jak eharakterizovat dosazenou moyen, tak srovnat Decfnsko s ostatnimi ceskymi okresy resp. ceskym prumerem.
2. Ohyvatclstvu a populacnf vyvoj
Decfnsky okres svojf rozlohou pam mezi mensi okresy Ceske republiky, byi jeho ploehaje vice neZ dvojnasobkem sousednfho usteekeho okresu. Je vsak huste zalidnen, kdyzjak v absolutnf pClJ>ulacni vclikusti. tak v intellzite (v hustote zalidnenO se v mezi okresnfm srovnani pohybuje v zaveru prvlli tretiny mezi okresy Ceske republiky. Nej vfce obyvatel zilo na uzemf dnesniho decfnskeho okresu v roce 1910, a to temer 0 100 tis Ie vfce nez po 2. svetove valce a n;isledujfcim odsunu nemeckeho obyvatelstva ci v soucasnosti. Mezi poslednimi scit,inimi pokJesl pocet obyvatel 0 3,4 %, obdobne vetS ina obei okresu obyvatelstvo ztratila (s vyjimkou mest Decina a Rumburku, coz bylo zpuso beno predevsim pokracujici bytovou vystavbou). Obyvatel zjiStenych scitanfm Iidu v roee 199 I bylo 0 3 tis. melle nez pocet obyvatel podle bilance pohybu obyvatelstva. Pfiruzcml mena okresu v wce 1993 byla mimohldne pi'izniva a vykazovala rust poNu obyvatelstva, zatirnco cela ceska populace pocetne stagnovala. Pi'inlstek se pohy boval teslle pod 2 %0, na cemz mela rozhodujici podn porodnost odlisujici se 0 1,4 bodu od celostatniho pri'llneru. Vyrazne vyssi hodlloty vykazoval okres u potratovosti, koje neeka umrtnost je pnJllIema. Obyvatelstva deCinskeho okresu v minulych dvou deseti letfch pi'irozenoll menou trvale pi'ibyvalo, byi prinlstek mel vyrazne kolfsavy pnlbeh (r.19S I + 72X/5.27 %,,, r.1990 +7110.52 %0 osob). Prumemy pi'irustek v poslednfch 10 Ie tech dosahl vsak jen 1/4 pfirustku za obdobf 1971-1980. Presto Decin stale patm k okreslllll s nadprlllnernym pi'frustkem (23. resp. 13. misto vCR). Pres hranice okresu v obou smereeh se v wce 1993 stehovalo celkem temer 3 000 ohyvatel. pi'icemz mfme prevazoval pocet vystehovalyeh nad pi'istebovalymi (mi&racni ucinnost 5.1 %). Dosazenymi hodnotmni se zaradil mezi temer polovinu okresu CR se zapornou bilancl. V poslednkh 25 letech je pro migracni pohyb typicka zapoma bi lance (nejviee v r.19X I -649/4.7 %" osob), vyjimkou se staly jen roky 1991 a 1992.
163 V poslednfm desetiletf byla relativnf hodnota migracnfho ubytku (-5,39 %o) jedna z nejvyssfeh mezi okresy CR (hned za okresy Karlovy Vary a Sokolov). Migracnf ucin nost se v obou sledovanych obdobfch pohybovala kolem 10% ztrMy. Celkovy popu lacni pfirustek odpovfda prumellle hodnote - tj. +0,8 %0, pozitivni vyvoj zaznamenaly 2/3 okresu. V celkovem vyvoji obyvatelstva se v poslednim obdobi sti'idaly kladne hod noty se zapolllymi (maxima +231 osob v r. 1991, -390 osob v r. 1983). V hodnoceni desetiletych obdobf pocet obyvatel nejdiive stagnoval, v prosti'ednim obdobi minimal ne pi'ibyval a konecne v l. 1981-1990 nastal populacni ubytek a okres se zai'adil mezi petinu okresu s nejmene piiznivym vyvojem. Pro vckovllu strukturu obyvatelstva v obdobi od scitani lidu v roce 1970 je pi'iznacny relativni narust poprodukcni slozky, by! soucasny podiI pati'i k nejnizsim v meziokres nim srovnanl. Obyvatelstva v predprodukcnim a produkcnim veku mezi !ety 1970 a 1991 relativne ubylo, zmena vsak neni pi'iliS vyzn
3. Rozmistcni obyvatclstva a sideln. struktura
Obecna hustota zalidncni se mezi Iety sCitani lidu 1961 a 1991 zmenila jen nepatllle (s maximem 152 osob na 1 km2 v r. 1980). Okresni pozice se trvale snizovala, nebo! republikova hodnota se zvysila 0 12,4 %. Zalidneni zastavene plochy, z nehoz usuzu jeme na stu pen vyuziti uzemi sidel, dosahlo hodnoty 9 165 osob/km2 a okres se zai'adil na 17. misto. V fee nez polovina soucasnych obyvatel okresu se zde narodila (v CR 9/1O), vetsina z £Odaku zije primo v obci narozenf. V sideln' strukture se po 2. svetove valce p£Ojevil odsun nemeckeho obyvatelstva. Zejmena od 60. let pak nastoupil vseobecny proces koncentrace obyvatelstva do vy branych obcf, podpo£Ovanych statnfmi organy nejprve pri dosidlovalli pohranici a pozdeji
164 uplatnovallfm strediskove soustavy. V dobe vZlliku dneSnfho okresu bylo na soucasne rozloze 110 obd a Illest. Administr 4. Domacnosti, bydlcni a bytovy fond K datu poslednfho scHanf Udu, domu a bytu bylo v okrese 48,1 tis. bytovych a 51,6 tis. cenzovych domacnosti. Za 30 let se jejich absolutnf pocet zvySil 0 ctvrtinu., a to pH soucasnell1 zmenseni prluneme velikosti cenzovni dOll1acnosti 0 0,65. Podil bytovych domacnosti s 2 a vfce cenzovymi dOll1acnostmi se postupne snizoval, zllstava vsak nadale vysokY. Kazd,l pata dOll1acnost je jednoClenna. Vybavcni bytovych domacnosti se uka zalo spfSe pOdPrlllnerne, a to zejmena u osobnfho automobilu (mene jen v Usti n. L. a v Ostrave), telefollu (Klatovy, Vyskov, Sumperk a Plzen-jih) a mraznicky. Nejpnznivejsi hodnoty dosahllje vybavenf domacnostf automatickou prackou. V porovnani vybave nosti mezi mesty okresu zjistfme u jednotlivych sledovanych ukazatelU nejlepsi: u mraznicek Cesk 165 se bytovy fond snizil. V letech 1991-1994 bylo dokonceno 640 bytu (v poslednfch dvou letech jen 88). Take hodnoceni prumeme vclikosti hytu nevyzniva pro decinsky okres prflis pi'fznive. Vymera i pocet mistnosti se sice stale zvysuje, pi'frustek vsak byl jeden z nejnizsich (mene jen Chomutov, Karlovy Vary, Cheb a Sokolov). V hodnoceni tirovne bydleni nam poskytne zajimavy pohled srovnani obytne plllChy na 1 obyvatele (17,1 m2). Za timco v roce 1970 se okres radii na 3. misto v CR, v prubehu 20 let se vymera zvysila jen 0 ctvrtinu (pomalejijen v Ostrave, Jablonci n. N., Chomutove, Sokolove a v Ceske Lipe) a dneSni hodnotou se fadi mezi prumeme okresy. Dve tfetiny bytu maji 2 ci 3 obytne mistnosti, zbytek se rovnomeme deli na byty s jednou a 4 a vice mistnostmi. LepSf postaveni zaujima v hodnoceni kvality bytoveho fondu, na I. a II. kategorii pfi padalo 9/10 a od roku 1970 se podfl temer zdvojmlsobil. Nejvetsi byty podle plochy jsou v Krasne Lipe, stejne tak nejvetsi obytna plocha na osobu a nejmene osob na obytnou mistnost, nejvice obytnych mistnosti je naproti tomu v Rumburku. Vedle zvyseni plosneho standardu bytu doslo i v tcchnickem vyhavcni hytu trvale obydlenych k podstatnemu zlepseni. Vyrazne se zvysil zejmena podfl bytu I. kategorie (z 38,6 na 62,6 %), kdyz v bytovych domech je situ ace pi'fznivejsi. Temei' vsechny byty jsou napojeny na vodovod, 9110 ma vlastni koupelnu ci sprchovy kout a splachovaci zachod, 3/4 jsou pi'ipojeny na tisti'edni nebo etazove topeni, mene nez polovina ma zavedenu pi'Jpojku plynu ze site a teplou vodu. 5. I~konomicka aktivita a vyrohni sfcra V okrese Decin je 53,8 % ckonomicky aktivnich z veskereho obyvatelstva. V pomeru mimoprodukcnich skupin k produkclli skupine - tj. v illdexu ekonomickeho zatlzeni (67,1 % v r. 1991) patff k nejmene pJ'fznivym okresum CR. Od roku 1970 byl "horsi" vyvoj jen v okresech Usti nad Labem, Karlovy Vary, Chomutov a Most. V jednotlivych hospodarskych odvCtvkhje v meziokresnim srovnani a vyvoji podflu pro tato odvetvi mezi scftanimi lidu 1970 a 1991 typicke: zemedelstvi a lesnictvi - jeden z nejnizsich podflu a tibytek, prumysl - nadprlllnerne zastoupeni a vyrazny tibytek, stavebnictvi - nizky podfl a znacny pi'frllstek, doprava a spoje - trvale 4. misto v CR (vice jen Ustl n. L., Nymburk, Ustf n. O. resp. Louny), vyznamny prirustek. Polistopadove zmeny se v dobe posledniho sciUini prflis neprojevily, ve strukture podle spolecenskych skupin muzeme sledovat pokles delniku ve prospech ostatnich skupin, zcela nova je skupina samostatne cinnych. Celkova zamcstnanost dnes dosahllje zhruba 42 tis. pracovnikil, z nichz temer polovina - pres vyrazne snizeni proti roku 1980 - pam zpracovatelskemu prumyslu, dalsi v poradi nasleduje doprava s 15 %. V obou odvetvich se vyrazne odlislije od republikove hodno ty (+13 resp. 6 bodll). Diky tomu v ostatnfch dvanacti odvetvich je decinsky okres pod prumemy. Nejvetsi rozdfly jsou u oboru dobyvanS nerostnych surovin, pohostinstvi a ubytovani, nemovitosti, verejna sprava a obrana. Zeny prevazllji v socialnfch cinnos tech a obchode (80 resp. 70 %), pi'icemzjejich podfl se od roku 1980 zvysil. Ve vsech prumyslovych odvchich je zamestnano temer 25 tis. osob. Vedle obvykle vysokeho zastoupeni strojirenstvi se nadprumeme uplatiluje zejmena textilni prumysl. Zastoupeni strojirenskeho komplexu (zahmujicfho rovnez prumysl elektrotechnicky, elektronicky a ~ovodelny) je totozne s republikovou hodnotou (41 %). V decinskem okrese je proti CR cryi'n:lsobny podfl zmnestnanosti v textilnim prumyslu (28 %, abso lutne 7 tis.), konfekcni prumysl je jiz slabSi. S vyjimkou polygrafie vsechna ostatni prumyslova odvetvi vykazuji podprumeme zastoupeni. V hodnoceni nczamcstnannsti posuzovaneho okresu se setkavmne jednak s obecny mi tendencemi - napf. dllsledky transformace zemedelskych druzstev a st;itnich statku 166 ci likvidacf Ilt~kteryeh podnikll (ZPA Decin, Elitex Iiffkov, Strojobal Decio ei Milax Ceska Kameniee), tak s nekterymi specifiky - napf. rozdflnou situaci mezi jizoi a se verni casH llkresll. Ve vyvoji mllzeme sledovat v roce 1991 trvaly vyrazny narust ne zamestnanosti, ktery byl v wee 1992 vystfidan mimym poklesem, od roku 1993 pak n,isledoval mfrny narllst. Decfn patTi mezi okresy s vyssi mirou nezamestnanosti, kon eem roku 1994 dosahla zhrllba 5,5 %. V hodnoceni za obce vysokou nezamestnanost vykazovaly dffve mensi obee - napr. Merboltke, Kunratke, Srbska Kamenice a Hnska. V poslednf dobe se mezi ne fadi i nektera stfediska okresu. Nadprumemou nezamestna nost (vedle extremu DOllbke II, I %) maji zejmena Jirfkov, Sluknov, Chfibska a Krasna Upa (pres R %). Mesto Decin ma mime vyssi hodnotu net okres, dobra situace je z vetskh obcf v Jflovem a Benesove nad Ploucnici, vubec nejpi'iznivejsi pak v Male Veleni a Janove. Do blldouena Ize ocekavat pokracovani odbytovych, restrukturalizae nkh ijinyeh problemll ve strojirenstvi a textilu, v okresnim meste zustava navfc otevfe nou otazkoll tradicnf podnik Diana. V poslednfm obdobi eentralne fizeneho hospodai'stvi bylo na uzemi okresu evidovano 36 prumyslovyeh z,ivodll, 4 JZD, 3 statni statky, 1 skolni statek, 1 podnik mistniho stavebnktvf, I podnik CSAD, 4 pudniky mistniho hospodarstvi a4 vyrobni druzstva. Po Iistopadll 19R9 zasadni zmeny ve spolecnosti vedly ke zmenam v podnikani, projevu jicimi se deeentralizacf vyroby, osamostatnovanim zavodu od matei'skyeh podniku, ale i zanikem nekteryeh casti a vznikem novyeh vyrobnfch jednotek. Urcitou pi'edstavu o menfcfch se podminkaeh poskytllje organizacni statistika, podle niz napr. koncem roku 1993 pllsobily v okrese podle n'tznyeh kriterii tyto sUbjekty: podle pravnf fonny: 524 verejnyeh obehoonich spolecnosti, spolecnosti s rucenim omeze nym a kumanditnfch spolecnostf, 32 akciovyeh spolecnosti, 14 zemedelskych a 17 nezemedelskych druzstev, 52 statnich podniku a 530 ostatnich; podle odvetvf cinnosti: v zemedelstvi a lesnictvi 810 organizaci, v prumyslu 3 556, ve stavebnictvi 3 900, v ubehudu vcetne ubytuv,inf, stravovani a cestovniho ruchu 6494, ve sluzbaeh 2 319 atd. Ve v lastnktvf organizacf, mereno jejkh poctem, jiz naprosta vetsina pi'ipadla privat nimu sektoru. Pocet soukwmyeh podnikatelu se blizil 19 tisfcum. Krome socioekonomiekyeh faktoru maji i fyzickogeograficke podminky (svazity teren, klimaticke pomery atd.) vliv na uroven zcmcdclstvi a jeho postaveni v ekonomice okresu. V okI'ese DeCfn je 36,4 tis. hektaru zemedelske pudy. Pouze petina celkove rozlohy patH orne pllde. Srovnatelny podfl vykazal napr. teplicky okres (mensi jen Pra chatice, Vsetfn, Sokolov a Jablonee n.N.). Omezenim intenzity zemedelske vyroby je zastoupeni chranenych uzemi, zhruba 114 plochy se podfleji chranene oblasti pi'irozene akumulace vod, chranene krajinne oblasti a pasma hygienicke ochrany vodnich zdroju. Zasahuje sem prevazne millle tepla a mime vlhka produkeni oblast zejmena s hnedy mi pudami s tradicnim pestovanim brambor, zita a technickych plodin, v Polabi a na Benesovsku se take pestllji ovoce a zelenina. Urodnost proti republikovym hodnotamje podprlllnema. Hektarove vynosy patif k nejnizsim v Cesku, kdyz kuprfkladu u obilovin dosahl nizsich hodnot jen ustecky okres a u brambor se deCfnsky okres zai'adil na 70. pficku. Objem a intenzita zcmcdclskc produkce je velmi nizka. Hruba zemedelska produkce okresu v roce 1992 dosahla 13 660 Kef 1 ha zemedelske pudy, z toho rostlinmi vyroba 5 195 Kc. Vseehny zemedelske podniky hospodai'ily v tomto roce se ztratou. Z hlediska ekonomickych llkazatelU zaujima decinsky okres 64.-66. misto mezi okresy CR. Zatfmco na pocatku 60. let pusobilo na uzemi okresu 27 malych JZD a 6 statnfch statku, v 70. letech jiz jen 4 druzstva a 3 statky. Za soueasne cile a priority jsou povazovany restrllkturalizace vyroby, spocivajicf pfedevsim v omezeni intenzivni zemedelske vyroby, rozsifeni chovu skotu, omezeni obilovin a rozsiieni iepky. K tomu piistupuje zachovani z,unestnanosti a osidleni, vyuzivani alternativllich a obllovitel- 167 nych Zdrojll energie, jakoz i zavadenf novych smeru - nap!'. agroturistiky ve vbodnych lokalitach (Jifetfn p. 1. , Vsemily, Srbska Kmnenice, Kytlice, Kyjov aj.). 6. Doprava Z polohy decfnskeho okresu, v minulosti i nynf, vyplyva jeho vyznmnne postavcnf v doprave, a to pfedevsfm z mczinarlldnfhu hlcdiska. Zeleznicnf trate vyuZivajf kanonu feky Labe, mesto Decfn se stalo dulezitym zeleznicnfm uzlem ve smeru sever - jih a severovychod - jihozapad. V zclcznicnf doprav!! dom inuje trat 090 Praha - Decin vcetne pokracovanf na statnf hranici s Nemeckem a dale na Drazd'any a BerIfll s moznostl prodlouzeni do Hmnburku a Malmo, event. spoju do Pai'fze. Zeleznice disponuji 180 Ian tratf, velky je pocet zeleznicnfch stanic (18) a zastavek a nakl adisf (44). Pro hlavni trat se pfipravuje, ~ ., 2 6 3 ...... -4 ~ 5 6 NEMECKO 7 Te okres Ceska Upa Ust! n. L. (Praha) okres LitomiHice Obr. I - Dopravni sil uace okresu OCein. 1- obce s vice nez 2 tis. obyv., 2 - obce s vice nez IO tis. obyv., 3 - hranieni pr~chody, 4 - silnice I. a II. tndy, 5 - z~ l ezn i ce Chlavni a vedlejsi), 6 - okresni hranice, 7 - statni hranice. 168 v souvislosti s napojenfm na evropskou sft, projekt rychlodraI}y zahmujfcf i prestavbu midrazf. Vedle levobrezllf trati vede labskym udolfm i trat do Usti nad Labem-Sti'ekova resp. Lyse nad Labem vyuZfvalla predevsfm pro nakladllf prepravu. Spojenf na upati Krusnych hor vedoucf do Oldi'ichova u Duchcova slouZf spfSe osobllf doprave. Donedavna jedinym spojenfm pro obyvatele Doillfho Zlebu byla cast tranzitniho tahu mezi Decinem a Bad Schalldau. Slukllovsky vybezek je obsluhovan celkem 6 tratemi, z nichz nej dulezitejsi je peazni trat mezi Vamsdorfem a Libercem. Stavaj fef silnicni sif je rovnez vysledkem historickeho vyvoje, neclaleko ocI hranic okresu (v Novem Bom) se ki'iZujf 2 silllice I. ti'idy. Prvni z nichje pokracovanim tzv. poclkrusno horske magistraIy 1/13 (z Teplic do Liberce), druM - drive oZllacovana jako Kralovska silnice z Luzice - vede z Lobellclavy pres Rumburk do Noveho Boru. Na celem uzemi okresu je 50 km silnic I. ti'idy, 175 km II. a 430 km III. ti'idy a dale pres 1 000 km mistnich komunikacf. Pro uzemi okresu je typicke caste ki'fzenf zeleznicllf a silllicnf sfte. Verejna silnicnf dopravaje zajiSfovana CSAD a Dopravnim podllikem mesta Decfn. V ramci okre su je provozovano 28 linek, meziokresnfch linek je 10, z toho 4 daIkove. LOOni d(lpravaje zalozena na vyuzitf Labske vodni cesty. lejf lIespome vyhody snizuje kolfsavy stay vody a zllacna casova narocnost prepravy. V soucasne dobe se realizuje jen nakladnf pfeprava, a to jak vllitrozemska - napf. do Meillika ci Chvaletic, tak pres ffien sko do Nemecka. Pfepravujf se zejmena stavebni materialy, suroviny a uhli. Pro zlepSeni plavebnfch pomeru se uvazuje 0 vystavbe vodnfho dna mezi DeCinem a ffienskem. ProPUStlloSt hrallice umozilujf hranieni prcch(ldy, at uz zeleznicni (2) ci silnicni (5). Isou vyrazem obnovovanf pfirozenych komunikaenfeh linif od lokalnfeh az po me zillarodllf a mely by pfispet k ozivellf obchodu a sluzeb na obou stranach hranice. Tomu slouz.f i zavedeni maIeho pohranienfho styku, dalSf tfi hranicllf pfechody se pfipravuji resp. jsou ve vystavbe. Rovnez turisticke stezky, jejichz zffzenf je podporovano pi'edevsfm ze strany pffslusnych obecnfch ui'add, byly jiz otevfeny. 7. Ccst(lvni ruch Uzemf decfnskeho okresu nabfzf relativne lIepomsene pfirodni hodn(lty. Ty Ul!10znily vyhlaseni ti'i chranenych krajinnych oblasti, a to Labskych piskovcu (Ceskeho Svycar ska, 278 km2), Luzickych hor a Ceskeho stfedohofi. Rajonizace cestovniho ruchu zahr nuje mezi uzemf s vhodnymi predpoklady pro cestovni ruch asi 700 km2, tj. asi 3/4 plochy okresu, pfitom dochazi k castemu prekryvani jednotlivych funkcf v uzemf. Ctvr tou specifickou oblast tvoff Sluknovska pahorkatina (276 km2). V povalecnem vyvoji doslo k pi'emene charakteru fady sidel a k vyuziti jejich do movnfho fondu pro rekreaci, a tak se Deeinsko dnes vyznacuje znacnym mnozstvim objcktu individmilni rckrcacc a take rekreacnfch dIalup nevyclenenych z bytoveho fondu. Za dvacetileti od scitani v roce 1971 vyrazne vzrostl jejich pocet (chaty.a domky 2,5krat proti chalupam s 19 %), kdyz dosahl ve. neobydlenych rodinnych domll vfee nez 6,2 tis., tj. spolecne s okresem Litomerice nejvfce v sevemich Cechach. Ve srovnatel nych ukazatelfch: poeet objektll individualnf rekreace na 1 km2 _ 6,8 a na 100 staveb- 23,6 rna okres vyssf hodnoty neZ CR, v kraji pak ustupuje pouze lablonci nad Nisou a Usti nad Labem resp. pouze lablonci nad Nisou. R(lzl(lzcni rekreaenfch objektu je velmi nerovnomeme, v atraktivnich oblastech je jich podfl z celkoveho poetu staveb prevysuje polovinu. To se tyka tfetiny smvajicfch obcf, kdyz pi'edevsfm v ccntnilni easti okrcsu mezi Hrenskem s Labskou Strani a Jiretfnem pod ledlovou s Kytlicf vzniklo souvisle uzemi s vysokym vyskytem re kreaenich objektu. Maximalnf hodnoty pro jednotlive ukazatele zjistfme u techto obcf: letfichovice 215 chat a domku z celkoveho poetu 1,6 tis. v okrese, jakoz i 79,1 objektu individualnf rekreace na 100 staveb, Chhbska 21,3 na 1 km2, Krasna Lipa 414 vyclene- 169 nych chalup z 2,5 tis. v okrese a 225 neobydlenych rodinnych domi'! k rekreaci, Huntfi'ov 65,6 % chat a domku z objektu individualni rekreace. Hetina tech to objektu na uzemi decinskeho okresu milezi vlastnfkum s trvalym byd listem v okrese, 0 nekolik bodu vice patff obyvatelum Prahy (koncentrace napi'. v Kytli ci), petina pi'ipada na majitele z ostatnich okresu Severoeeskeho kraje (zejmena Teplice a UsH n. L.). Volny ccstovni ruch nabizi v soucasne dobe temei' 400 ubytovacich a stravovacich zai'izeni staleho typu, v nichz navstevnici maji k dispozici vice nez 6,2 tis. luzek a 12,4 tis. mist u stolu. DalSich 1 700 luzek poskytuji kempy a soukromf. Vyvoj cestovniho ruchu*) zazmunenal po roce 1989 vyrazny namst, k cemuz pnspela i vyhodna poloha pro zahranicnfho, pi'edevsim nemeckeho navstevnfka. Dnes se jiz stabilizoval ci dokonce doslo k poklesu navstevnosti proti prvnim porevolucnim lerum. Orientuje se na kratko dobou rekreaci, pesi turistiku, horolezectvi, myslivost, jakoz i navstevu kultume histo rickych p::unatek. DaISi a zejmena trvale oziveni je podmineno odstranenim nedostatkU infrastruktury v komplexnim pojeti. 8. Preshranicni spolupnice Nov¥m prvkem, proniknuvsim k nam po spolecensko-politickych zmenach v by valem Ceskoslovensku a sjednoceni Nemecka, se stala pi'eshranicni spoluprace organi zovana podle vzoru z Evropske unie. Historicke souvislosti i soucasne poti'eby uzemi podminilyv v roce 1991 resp. 1992 vznik euroregiomi Nisa a Labe (EN, EEL), zahmu jicichjak Sluknovsko, takjizni cast okresu. lednotliva nclrodni sdruzeni statnich organu (okresnich uradu) a samospravnych obci (u nas Regionalnf sdruzeni resp. Klub eurore gionu, v Sasku Kommunalgemeinschaft, v Polsku Stowarzyszenie Gmin Polskich) usiluji vzajemne vyhodnou spolupraci 0 celkove povznesenf techto oblasti. Vlastni cinnost je organizovana prosti'ednictvim pi'fslusnych organu,jimizjsou zpravidla prezidium, rada, sekretariat a pracovnf skupiny. Financovani je zajisteno jak vlastnfmi pi'Jjmy (poplatky od clenu podle poctu obyvatel), tak pi'edevsfm participaci na rozpoctu rUznych pro gramu a iniciativ EU najejf vnejsf hranici (EFRE, PHARE, CROCO ci INTERREG II, LACE atd.). V zajmu efektivnosti jednani je nezbytne dodrZovat urcite mechanismy, v EN se proto napi'fklad vzily pojmy jako parita, rotace, konsensus a rovnocennost. Hlavni vyznam techto instituci muzeme videt v i'esenf ukolu pi'esahujicich obecnich a okresnfch hranice, a to zejmena zpracovani koncepci, koordinace projektu a schop nosti organizovat cinnosti pi'ekracujfci hranice. Tciistcm cinnosti, smei'ujfci k odstra Dovanf socioekonomicke zaostalosti perifemich uzemf a odpovidaj icimu zapojeni do ,.Evropy regionll", jsou proto pracovni skupiny. K tradicnfm a z pohledu geografie snad nejzajfmavejsfm patri regionalllf rozvoj, podpora hospod{U'stvf, doprava a cestovni ruch, zivotnf prosti'edf a ochrana pffrody. Pro usmemenf cinnosti jsou zpracovavany doku menty rUzneho charakteru, rozsahu i mefftka. Zaklademje cesko-saska koordinacnf studie, na niz navazuje napi'. Pi'eshranicnf koncept rozvoje a jednalli pro EEL, stejne tak jako Katalog problemu a navazujicfch opati'eni. Euroregiony vsak nepusobf autonomne mimo cinnost organu vei'ejne spravy pi'Jpad ne privatnf sfery, ale jejich zamery podporuji. Skala cinnosti je pomeme pestra, by! mfra uspesnosti v jednotlivych odvetvich je rUzna a pi'irozene znacne zavisla jak na mfstnfch podmfnk.tch a subjektivnfm faktoru, tak lla vnejsfch pi'edpokladech (legislati va, kompetence, solventnost atd.). Urcitou predstavu konkrctnich zamcru z vybranych mimetu - propustnost hranice, obnovenf a zdokonalenf dopravni site a cistota vod - *) Aktualni kvantitalivni vyjadi'eni je 00 urcite miry znemozneno jak znacnym vniti'nfm pohybem, tak problematickou spolehlivostf a neuplnosti vykazovanych oat pi'fslusnymi subjekty. 170 mohou poskytnout tato hesla: pfechody Dolni Poustevlla - Sebllitz a Jifikov - Ebers bach, pfivoz Schiina - Hiensko, vysokorychlostni zeleznice Praha - Deein - Dresden a eiSteni odpadnfch vod Rumburk - Seifllennersdorf - Vamsdorf. Literatura: Definitivni vysledky sWani lidu, oomu a bytU v okrese DeCin. Decin, Okresni statisticka sprava 1992, 133 str. Obce v cislech - okres Decin. Decin, OSS 1992,78 str. SlUdie rozvoje ccsko-saskeho pohranici. Praha, Terplan 1992, 182 str. Obyvatelstvo, bydleni a bytovy fond v uzemich CR 1961 - 1991. Praha, Terplan 1993, 360 str. Okresy Ceske rcpubliky v r. 1993. Praha, Cesky statistcky urad 1994, 169 str. Euroregion Neisse - Nisa - Nysa I Historie, soucasnost, vize 1991 - 1994. Liberec, EN 1994, 28 str. Koncept rozvnje a jednani euroregionu Labe I Elbe. Stuttgart, Kommunalentwicklung Baden - Wtirt- temberg 1994, 160 str. Program rozvnje okresu Decin. Nepublikovano, interni material, Okresni urad Decin 1995, nestranko vano. Propagacni a informacni materialy organu vefejne spravy okresu. Zusammenfassung SOZIALGECXiRAPHISCHE CHARAKTERISTIK DES KREISES DECIN Ocr Kreis Decin entstand in seiner heutigen Ausdehnung 1961, als zwei unterschiedliche Teile verbunden wurden: d.:r eigentliche Deciner Teil im Stiden und der Sluknover Teil im Norden. Der Ucginn dcr s()zialiik()n()llIischen Entwickillng b.:deutete sogenannte mittelaIterliche Kolonisation, bei der sich die Besicdlung vom I)l'ciner Kessel aus weiter verbreitete. Im 16. Jh. trat ein Aufschwung des heimischen Gewerbes ein - es entfalteten sich vor allem das Textil-, Glas-, Maschincn- und Papiergew erbe. Im 19. Jh. begann das Verkchrsnetz seincn EinlluB gcltcnd zu machen - ausgehend von oer Nutzung des Elb.:-Wasserwegs und der Inbctriebnahme des Eiscnbahnnetzes. 1910 Icbten hier die mcisten Bewohner, rund 100000 Menschen mehr als nach dem 2. Weltkrieg oder heute. Dun:h nattirliche Anderung steigt im Kreis - im Vergleich zu den anderen Kreisen der CR bzw. zum tschechischen Durchschnitt - die Bewohnerzahl. Und umgekehrt verliert der Kreis tradi tionell und erhcblich durch Migration. In der Altersstruktur tiberdauert die gtinstige Situation. Das Bildungsniveau, besonders der Anteil an Hochschtilern, ist fast das niedrigste. In der Zusammenset zung der Nationalitaten konstatieren wir neben der dominierenden tschechischen Nationalitat einen tiberdurchschnittlichen Anteil an Siowaken und Deutschen (7. Platz unter den CR-Kreisen). Die Mehr heit der Bevlilkerung bekennt sich zu keiner Konfessinn. Durch seine Ausdehnung gehijrtdas Deciner Land zu den kleineren Kreisen derCR, allerdings ist es dicht besiedelt. In der Siedlungsstruktur auBerte sich die Aussiedlung der Deutschen Siedlungsstruktur, sei! den (lOer Jahren der KonzentratinnsprozcB der Bevlilkerung, eine vielfache Integration der Ge meinden und das Gelwndmachen cines Zentrensystems. Die Anzahl der Gemeimlen schwankte zwischen 110 und 27, heule sind es 51 einschl. II SUidte. Das MaB der Urbanisation erreichte mehr als 60%. In der Entwicklung der Zlihlungshaushalte kiinnen wir die Erhiihung ihrer Anzahl bd gleichzeitiger GriiBeverringerung benbachtcn, cs blcibt allenlings der relativ hohe Anteil an Wnhnungshaushalten mit 2 und mehr Zlihlungshaushalten. Die Haushaltausstattung im RepublikmaBstab ist eher unter dem Durchschnitt. Der Wohnllngsfonds erhiihte sich in den letzten 30 Jahren um mehr als ein Viertel. Der Anteil an Wohnungen in Familienhausern senkt sich ununterbrochen und erreicht heute nur ein Drittel von allen stlillllig bewnhnten Wohnungen. Ents,prechend der Zeit, in der die Bauten entstanden, hat der Kreis Dccin dcnlillesten Wohnungsfonds der CR. In der Struktllr der wi rtschaftlich aktiven Ueviilkerllng zeigt sich eine tiberdurchschnittliche Ver tretung des Industriezweigs, wenn er auch in den letzten 20 Jahren deutlich absank. Im Verkehr nimmt der Kreis Dccin sogar mit 15% den 4. Platz ein, da sein Anteil standig wuchs. Die Arbeitslnsenljuote (5,5% Endc 1994) liegt hiiher ais der Republikwert, aullerdem treten betrachtliche regionale Unter schiede auf und auch die GrUBe der Gcmeinden spielt eine Rolle. Die physisch-geographischen Bedin gungen ufld eincr der niedrigsten Anteile an Ackerboden senken die Bedeutung der L1ndwirtschaft. Die Bodenfruchlbarkeit ist gcgentiber den Republikswerten unterdurchschnittlich, Intcnsitlit und Um fang der Produkliofl simi sehr niedrig und Wirtschansverlust ist fUr die Betriebe typisch. 171 Das Elbetal ist ein wichtiger Verkehrskorridor aus der Sicht der internationalen Befijrderung zwischen Nord und Stid bzw. zwischen Prag und Dresden, in der Stadt Decln selbst kreuzt er sich in Richtung Nordost-Stidwest. 1m StraBennetz besitzt er als Fortsetzung der sog. Vorerzgebirgsmagistrale von Tep lice nach Uberec Bedeutung, die in Nov)' Bor eine weitere FernstraBe 1. Ordnung kreuzt - von Loben dava und Rumburk nach Ceska Upa. Die Elbe wird fast ausschlieBlich ftir den Frachttransport genutzt, sowohl im Binnentransport (nach Chvaletice) als auch in der internationalen Befijrderung nach Ham burg. Die relativ ungesttirte natiirliche Umwelt in den tiberwiegenden Teilen des Kreisgebiets bewirkt dessen Attraktivitat ftir Erholungsaufenthalte. Der Kreis verfUgt tiber verschiedene Einrichtungen des freien und gebundenen Reiseverkehrs fUr individuelle und Gemeinschaftserholung. Angesichts der Verwandlung einer Reihe von Ansiedlungen anderte sich deren Hauserfonds fUr Erholungszwecke. Neben Bauernhausern (tsch. "chalupa") setzen sich auch Htitten und Bungalows durch, deren Zahl sich in den vergangenen 20 Jahren mehr als verdoppelte. Die Erholungsobjekte konzentrieren sich vor allem im Zentralgebiet des Kreises und in der Bohmischen Schweiz (Elbsandsteingebirge). Fast 2/5 der Objekte sind in Besitz von Prager Einwohnern. Nach 1989 entwickelte sich im Zusammenhang mit den gesellschaftspolitischen Bedingungen die grcnziihcrschrcitcndc ZlL~amlllcllarhcit auf neuen Fundamenten. 1m Grunde genommen wirken auf dem gesamten Kreisterritorium die Euroregionen: der westliche Teil gehort zur Elbe, der ostliche zur Euroregion NeiBe im tschechisch-deutsch-polnischen Llimlerdreieck. Sie untersttitzen den ProzeB der Beseitigung von Unzu!1inglichkeiten, die sich aus der historischen Entwicklung und der geographischen Lage ergeben. Dabei nutzen sie Eigenmittel, aber auch Budgetmittel von Initiativen und Progranunen der EU fUr die auBeren Grenzgebiete. Abb. 1 - Verkehrssituation des Kreises DeCin. 1 - Gemeinden mit 2000 Einwohnern, 2 - Stadte mit 10 000 Einwohnern, 3 - Grenztibergange, 4 - StraBen Lund II. Ordnung, 5 - Eisenbahnnetz, 6 - Kreis grenze, 7 - Staatsgrenze. (Pracoviltl aurora: Sociologic!cJ listav A VCR, Stffbrnickt! nivy 4, 400 II Ustf nad Labem.) Dollo do redakce 10.3.1995 Lektoroval Vdclav Gardavs!cJ, Vdclav Poltolka 172