Socialne Geograficka Charakteristika Decinskeho Okresu
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
SBORNIK CESKE GEOGRAFICKE SPOLECNOSTI ROCNIK 1995 • CISLO 3 • SVAZEK 100 MILAN JERABEK SOCIALNE GEOGRAFICKA CHARAKTERISTIKA DECINSKEHO OKRESU M. J e fa b e k: Socia-Geographical Conditions of tlte DeCfn District. - Shornfk CGS, 100, 3, pp. 162 - 172 (1995). - The north.:r!y Bohemian district is pr.:sented in this article. Selected topics are examined in a more detailed way. The historical introduction portrays the region's socio-economic development with industrialisation and transport no:lwork as key factors. Both chronological and terri torial approaches are used. Changing comlilinns in 1970, 19XO, and in the beginning of 1990's are examined. The region is also studied in the framework of the Czech Republic. Internal differences are shown, mainly in the field of population, economic activity, selliement structure, housing, industry, transportation, tourism, and cross-border coop.:ratinn. KEY WORDS: District of Dee!n - social geography. 1. Histllricky vstup Decfnsky okres ve svem soucasnem rozsahu vznikl roku 1961 spojenfm politickYch okresu DeCin z dHvejsfho Usteckeho kraje, Rumburk a casti okresu Novy Bor z Libereckeho kraje. Od puvodnfho decfnskeho okresu byly odtrzeny obce Tis;!, Libouchec a Roztoky. Za prvnf republiky byla sevemf cast tvorena dokonce tremi jednotkmni, kdyz vedle Rum burku byly sidly statnf spravy (soudnfmi okresy) jeste Sluknov a Vamsdorf. Labskc Udllli, a zejmena Decfnska kotlina, bylo osfdleno nepretrzite jiz od doby bronzove. Avsak teprve ve 13. stoletf n.\. pronikala tzv. stredoveka kolonizace, pri nfz dochazelo k pfflivu novych osadniku z Nemecka, podel Jflovskeho potoka a Ploucnice do vyssfch poloh. Mocenskymi a ekonomickymi centry jednotlivych~ panstvi se stala mesta. Po nejstarsfm DeCine nasledovaly BeneSov nad Ploucnici, <;;eska Kamenice a Chiibska. Jiz v 17. stoletf se zacala rozvfjet manufaktumf vyroba, na Ceskokamellicku skhU'stvi a v oblasti Tise klloflikarstvl. V~emefice se staly na konci 18. stoletl na cas hlavnfm stfediskem bavlnarske vyroby v Cechach. Velky vyznam v rozvojijiznf casti, a pfedevsfm okresnfho mesta, sehralo rozsirovanf dllpravnf sfte. Byla to zejmena labska vodnf cesta (v r. 1838 prvni parnik ze Saska) a celnf stanice (od r. 1146), umoznujfci rozsahly oboustranny obchod. Stejne dulezity byl rozvoj zeleznicni site s uzlem v Decfne-Podmoklech, v roce 1851 byla zprovoznena traf Praha - Drazd'any a do poloviny 70. let minuleho stoletf byly vybudovany prakticky vsechny ostatni zeleznicnf spoje. To umoznilo rllst prllluyslu. Vz tehdy se uplatnovala dodnes typicka odvetvi jako jsou textil, strojfrenstvi a potravillarstVI. Prvlli zmfnky 0 osfdlenf severnf casti dneSnfho okresu jsou novejsl. Osady, ceske ci srbske, existovaly koncem 13. stoleti. Az pozt!eji pfichazejf do Luzickych hOT, na Rum bursko a Rllzovskou planinu nemeCti koloniste. Na pocatku 15. stoleti (v r. 1414) byla zalozena remeslna sklarska vymba v Chfibske, ktera se uddela nepretdite az dodnes. Postupne v 15. az 17. stoleti vznikaly dalSi sklarske kolonie (napr. v Kytlici, kde puso bila i skola pro malife skla). V 15. stoletf se na Rumbursku, v nejsevemejsfm cfpu ceskych zemi, zacala vyrabet z domacfho Inll platna (tzv. rumbursk,} veba). 16. stoletl znamenalo rClzmach remcslnc vyrohy zejmena tka\covstvf, sortiment se rozsffil 162 o damasek. kanafas a hedvabi. Od pocatku 18. stoletf se s temito vyrobky obchodovalo i za hranicemi Rakouska-Uherska. Revoillci v textilnfm odvetvi vsak zpusobiJo aZ zavedenf bavlny jako nove suroviny od poloviny tehoz stoletf. Rychle tak pi'ibyvaly dalSf lokality textilnf vyroby ve Sluknovskem vybezkll-napi'. Sluknov, Jii'etln a Lipova. K platenicke. bavlnarske a galantemf vyrobe se brzy pi'jpojil i kovoprumysl (v Mikula sovicfch. Jii'fkove, Vilemove) a papfrensky pnlmysl v Ceske Kamenici. Na prelomu 18. a 19. stoletf pi'estalo byt zemedelstvi vyhradnim zamestnanfm. Zc1vazky i'emeslnfku slechte tak v nove zakla(hmych sidlcch poloZily zaklad k mistni domacke vyrobe a pozdejsf industrializaci. Rozvoj prumyslove velkovyroby na pocatku 19. sto letf zpusobil, ze rada vesnic dosahla az nekolikatisfcoveho poctu obyvatel. Nejvetsi takovou vesnici v tehdejSim Rakousku-Uhersku byl se 14 tisici obyvateli az do 60. let Varnsdorf, proslavellY vyrobou sametu a mansestru z dovazene bavlny. Industrializace menila tval'nost i velikost tehdejsich mest, Ilejvetsi promenu vsak zazila dneSni levobi'ezni cast okresnfho mesta. Zatfmco v r. 1830 tHo v Podmoklech jen 80 obyvatel, bylo jich na konci J9. stoletf jiz temer II tisfc a 0 20 let pozdej i dokonce dvojmisobek. Za 2. svetove valky byl v Decfne a okolf rozmisten valecny pnnnysl, ze kten!ho se zacalo rozvijet predevSim strojfrenstvf. hutnictvi a elektrotechllika. V dalSfm textu jsou zakladni tematicke okruhy v jednotlivych kapitolaeh analyzovany Ila zaklade hodllot vybrallych ukazateli'l Z pocatku 90. let. Druhym pouzitym pi'istupem je vyvojove hodnoeeni, a to na zaklade dat ze scitani lidu 1970, 1980, 1991, event. 1961 resp. prlnnernymi hodnotmni za pi'fsluslla desetileta obdobf. Tyto hodnoty s konkretni mi udaji z let 1992 Ci 1993 proto umoznujf jak eharakterizovat dosazenou moyen, tak srovnat Decfnsko s ostatnimi ceskymi okresy resp. ceskym prumerem. 2. Ohyvatclstvu a populacnf vyvoj Decfnsky okres svojf rozlohou pam mezi mensi okresy Ceske republiky, byi jeho ploehaje vice neZ dvojnasobkem sousednfho usteekeho okresu. Je vsak huste zalidnen, kdyzjak v absolutnf pClJ>ulacni vclikusti. tak v intellzite (v hustote zalidnenO se v mezi okresnfm srovnani pohybuje v zaveru prvlli tretiny mezi okresy Ceske republiky. Nej vfce obyvatel zilo na uzemf dnesniho decfnskeho okresu v roce 1910, a to temer 0 100 tis Ie vfce nez po 2. svetove valce a n;isledujfcim odsunu nemeckeho obyvatelstva ci v soucasnosti. Mezi poslednimi scit,inimi pokJesl pocet obyvatel 0 3,4 %, obdobne vetS ina obei okresu obyvatelstvo ztratila (s vyjimkou mest Decina a Rumburku, coz bylo zpuso beno predevsim pokracujici bytovou vystavbou). Obyvatel zjiStenych scitanfm Iidu v roee 199 I bylo 0 3 tis. melle nez pocet obyvatel podle bilance pohybu obyvatelstva. Pfiruzcml mena okresu v wce 1993 byla mimohldne pi'izniva a vykazovala rust poNu obyvatelstva, zatirnco cela ceska populace pocetne stagnovala. Pi'inlstek se pohy boval teslle pod 2 %0, na cemz mela rozhodujici podn porodnost odlisujici se 0 1,4 bodu od celostatniho pri'llneru. Vyrazne vyssi hodlloty vykazoval okres u potratovosti, koje neeka umrtnost je pnJllIema. Obyvatelstva deCinskeho okresu v minulych dvou deseti letfch pi'irozenoll menou trvale pi'ibyvalo, byi prinlstek mel vyrazne kolfsavy pnlbeh (r.19S I + 72X/5.27 %,,, r.1990 +7110.52 %0 osob). Prumemy pi'irustek v poslednfch 10 Ie tech dosahl vsak jen 1/4 pfirustku za obdobf 1971-1980. Presto Decin stale patm k okreslllll s nadprlllnernym pi'frustkem (23. resp. 13. misto vCR). Pres hranice okresu v obou smereeh se v wce 1993 stehovalo celkem temer 3 000 ohyvatel. pi'icemz mfme prevazoval pocet vystehovalyeh nad pi'istebovalymi (mi&racni ucinnost 5.1 %). Dosazenymi hodnotmni se zaradil mezi temer polovinu okresu CR se zapornou bilancl. V poslednkh 25 letech je pro migracni pohyb typicka zapoma bi lance (nejviee v r.19X I -649/4.7 %" osob), vyjimkou se staly jen roky 1991 a 1992. 163 V poslednfm desetiletf byla relativnf hodnota migracnfho ubytku (-5,39 %o) jedna z nejvyssfeh mezi okresy CR (hned za okresy Karlovy Vary a Sokolov). Migracnf ucin nost se v obou sledovanych obdobfch pohybovala kolem 10% ztrMy. Celkovy popu lacni pfirustek odpovfda prumellle hodnote - tj. +0,8 %0, pozitivni vyvoj zaznamenaly 2/3 okresu. V celkovem vyvoji obyvatelstva se v poslednim obdobi sti'idaly kladne hod noty se zapolllymi (maxima +231 osob v r. 1991, -390 osob v r. 1983). V hodnoceni desetiletych obdobf pocet obyvatel nejdiive stagnoval, v prosti'ednim obdobi minimal ne pi'ibyval a konecne v l. 1981-1990 nastal populacni ubytek a okres se zai'adil mezi petinu okresu s nejmene piiznivym vyvojem. Pro vckovllu strukturu obyvatelstva v obdobi od scitani lidu v roce 1970 je pi'iznacny relativni narust poprodukcni slozky, by! soucasny podiI pati'i k nejnizsim v meziokres nim srovnanl. Obyvatelstva v predprodukcnim a produkcnim veku mezi !ety 1970 a 1991 relativne ubylo, zmena vsak neni pi'iliS vyzn<Ullna. PodiIem temer 60 % pro dukcniho obyvatelstva uzavira prvni petinu okresu CR, zastoupeni pi'edprodukcniho veku je pnllllellle. V obyvatelstvu decinskeho okresu pretrvava piiznive ~ekove slozenf. Nadejf dozitf se Decfnsko i'adf mezi okresy s nejnizsf hodnotou v ramci CR, kdyz rozdfl proti republikove hodnote je u muztl 1 £ok a u zen bezmala 2 £Oky. V po£Ovmlnf s rokem 1980 poklesly pocty 15-39letych uvniti' produktivni slozky obyvatelstva a presunuly se do vyssi vekove skupiny. Obdobne vz£Ostl pocet pop£Oduk tivnich obyvatel. Podfl teto vekove skupiny je vsak diferencovan jak uzemne, tak pi'edevsfm podle velikosti obcf. Tak napiiklad v Jilovem, Rumburku a Valllsdorfu se pohybuje mezi 15 - 18 %, zatfmco v rekreacnfeh obcfch zahllluje kolem 114 ze vsech obyvatel (Arnoltice, Lipova, Merboltice aj., Stary Sachov dokonce temer 1/3). Urovni vzdchini obyvatel starsfeh 25 let pati'i Decinsko mezi okresy s nejnizsim zastoupenfm sti'edoskolaku a vysokoskolaku, a to pi'estoze podfl obou skupin se za 20 let temer zdvojnasobil. U obou skupin, relativne vfee u vysokoskolaku, vyrazne za ostava za hodnotou CR. Mensi zastoupeni vysokoskolaku najdeme jen v okresech Plzen sever a Sokolov. V mirodnostnim slozeni decinskeho okresuje pnllllellle zastoupeni CechU, z dalSfeh narodnostf nadprlllllelllY