MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav Pomocných Věd Historických a Archivnictví
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav pomocných věd historických a archivnictví BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Komunální sfragistika obcí bývalého boskovického panství v letech 1610 – 1850 z fondů Moravského zemského archivu v Brně Autor práce: Tereza Matyášová Vedoucí práce: PhDr. Karel Maráz, Ph.D. Brno 2009 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jsem jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 28. dubna 2009 Tereza Matyášová 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Karlu Marázovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při vedení mé bakalářské diplomové práce. 3 Obsah Úvod a metodická východiska zpracování 5 1. Nástin vývoje komunální sfragistiky 8 2. Boskovické panství, páni z Boskovic a další majitelé 12 3. Stručný informační přehled obcí boskovického panství 16 4. Vývoj obecních pečetí na boskovickém panství 29 5. Katalog pečetí 33 Závěr 45 Seznam pouţitých pramenů, literatury a elektronických zdrojů 47 Seznam pouţitých zkratek 52 Resumé 53 Summary 54 Seznam obrazové přílohy 55 Obrazová příloha 4 Úvod a metodická východiska zpracování Tématem mé bakalářské diplomové práce jsou pečeti jednotlivých obcí a jednoho města na dnes jiţ bývalém boskovickém panství. Území jsem si zvolila z teritoriálního i historického hlediska dle panství, abych tak jasně a logicky vymezila ohraničený celek. K boskovickému panství mě vedl můj osobní vztah, jelikoţ bydlím nedaleko této historicky bohaté oblasti. Ve své práci se věnuji komunální sfragistice, neboť i přes její významnost a svébytnost se jí aţ doposud příliš autorů ve svých pracích nezabývalo. Rozsah práce jsem vymezila mezi léta 1610 aţ 1850. Rok 1610 jsem zvolila proto, ţe z této doby pochází nejstarší pečeť Boskovic a současně celého boskovického panství. Rok 1850 jsem vybrala z toho důvodu, protoţe v tomto období zaniká patrimoniální správa a dochází tak k úpadku uţívání pečetí. Na jejich místo se začínají dostávat stále častěji razítka. Nejvíce se zabývám sfragistikou vesnic, neboť se zde nacházelo jen jediné město. To bylo ale tak významné, ţe jsem jej nemohla opomenout. Celá bakalářská práce je rozdělena do pěti kapitol, součástí je také úvod a metodická východiska zpracování a závěr. Po závěru následuje seznam pouţitých pramenů, literatury a elektronických zdrojů, seznam pouţitých zkratek, resumé, summary v anglickém jazyce a seznam obrazové přílohy. Nakonec je zařazena neméně důleţitá obrazová příloha s jednotlivými pečetěmi nasnímanými z různých archivních fondů. V první kapitole pracuji především s literaturou. Nejdříve vysvětlím, čím se zabývá komunální sfragistika, zde pouţiji odkaz na dílo Tomáše Krejčíka a Jarmily Krejčíkové.1 Dále se zmíním o nestarších městských pečetích, kde mi poslouţí celá řada literatury od Jaroslava Dřímala, Ivana Štarhy, Jiřího Čarka a Václava Vojtíška.2 Následně se budu věnovat udělování vesnických pečetí, hlavně na Moravě, a dalšímu zavádění v ostatních obcích. Zmíním se také o nejstarším vesnickém privilegium, k čemuţ mi poslouţí práce Jiřího Lapáčka3, načeţ bude následovat výklad, k čemu pečeti slouţily a v jakých 1 Krejčíková, Jarmila – Krejčík, Tomáš: Úvod do české sfragistiky. Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. s 120. 2 Dřímal, Jaroslav– Štarha, Ivan: Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Brno, 1979. s. 19, obr. 1. Čarek, Jiří: Městské znaky v českých zemích. Praha: Academia, 1985. s. 23. CDB IV/2, s. 15, č. 38. Dřímal, J. – Štarha, I.: Znaky a pečeti, s. 220, tab. XXXVI. CDB IV/2, s. 15, č. 39. Vojtíšek, Václav: O pečetích a erbech měst pražských a jiných českých. Praha, 1928. tab. VIII, č. 3, tab. IX, č. 1, tab. VII, č. 7, tab. VI, č. 1, tab. VIII č. 2. 3 Lapáček, Jiří: Nejstarší známé vesnické znakové privilegium je z Křenovic. In: Sborník Státního okresního archivu v Přerově, 2002. s. 9. 5 archivních fondech je moţné je vyhledat. V neposlední řadě se budu věnovat vzhledu pečetí, jejich tvarům, velikostí, barvě, zabývám se zde také legendou, písmem, jejím zněním a náplní pečetního pole. Kapitola končí rokem 1850, kdy u nás dochází k úpadku pouţívání pečetí. Ve druhé kapitole popíši dějiny rodu pánů z Boskovic. Zaměřím se pouze na větev boskovickou, ostatním větvím nebudu věnovat pozornost. Dále se zmíním o ostatních majitelích panství. Zdálo se mi logické popsat celý rod pánů z Boskovic od prvních zmínek. Nelogické a neucelené by bylo popsat do této kapitoly pouze období, kterému se věnuji ve své práci. Kladla jsem zde důraz především na ucelenost. Nejvíce informací jsem nalezla ve Vlastivědě moravské, zde jsem si ale musela informace hodně ověřovat.4 Třetí kapitola bude koncipována jako přehled obcí, které náleţely do boskovického panství. Tato kapitola by měla být dle mého názoru přínosná, neboť mnohdy náplň pečetního pole daných obcí můţe korespondovat s některými historickými údaji. Podám o nich základní informace, aby si čtenář dokázal představit poměry na panství. Obce jsou seřazeny abecedně a jejich pečeti jsou popsány v katalogu pečetí. Zde mi jako základ poslouţily práce Ladislava Hosáka,5 Jana Skutila6 a Jana Kniese,7 ale jako zdroj informací jsem pouţila i další prameny uvedené v citacích pod textem. Čtvrtá kapitola se bude věnovat vývoji vesnických pečetí na boskovickém panství. Budu se zde zabývat zněním legendy, jakým byla psána písmem, jazykem, jestli byla její slova oddělena nějakým znamením či nikoliv. Dále se budu zabývat velikostí a tvarem pečetí, ale také tím, jestli obsahují vročení a jestli obdrţely právo uţívat pečeť všechny vesnice současně nebo postupně. V neposlední řadě se budu také věnovat pečetnímu znamení, zde se pokusím vysvětlit, z jakého důvodu si zvolily vesnice právě toto znamení. Tato kapitola úzce souvisí s katalogem pečetí, proto zmíněný katalog následuje hned po ní. Existují sice práce, které se věnují obecním pečetím, ale ţádná se nezabývá mnou zvoleným územím. Proto hodně vycházím právě z katalogu pečetí, který je nejdůleţitější částí práce. 4 Knies, Jan: Vlastivěda moravská. Boskovský okres. Brno: Musejní spolek, 1904. s. 32. 5 Hosák, Ladislav: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. s. 315. Hosák, L.: Historický místopis okresu Blansko v období feudalismu. Blansko: OA, 1965. s. 41. Hosák, L. a kol.: Boskovice v dějinách. Boskovice: Měst. NV Boskovice, 1969. s. 3. 6 Skutil, Jan: Místopisný slovník obcí okresu Blansko. OA Blansko, 1966. s. 20. 7 Knies, J.: Vlastivěda, s. 78. 6 Pátá kapitola bude katalog pečetí, kde jsem zpracovala pečeti jednotlivých obcí na boskovickém panství. Při zpracování jsem se drţela zásad, které v Archivním časopise publikoval Karel Müller.8 Katalog pečetí obsahuje tyto informace: 1. Označení majitele pečeti 2. Časový údaj 3. Vnější popis pečeti – velikost a tvar 4. Vnitřní popis pečeti – typ písma, znění legendy a náplň pečetního obrazu 5. Archivní fond výskytu pečeti 6. Literatura V bodě č. 2 budu uvádět jen takový časový údaj, který se mi při zkoumání podařilo objevit. Jedná se pouze o rok, kdy se povedlo pouţívání pečeti prokázat. Při vnitřním popisu pečetí postupuji dle heraldických zásad. Ve své práci pouţívám archivní materiály Moravského zemského archivu v Brně. Všechny prozkoumané materiály jsou uvedeny v seznamu pouţitých archivních pramenů, v jednom zkoumaném fondu nebyl nalezen ţádný materiál k mému tématu.9 Dále uvádím literaturu, kde byly pečeti vyobrazeny, v ţádném případě ale nebyly popsány. Poslední částí mé bakalářské práce je obrazová příloha. Zde jsou nafotografované pečeti obcí boskovického panství seřazeny abecedně dle katalogu pečetí. Při výběru, které fotografie do přílohy pouţiji, jsem se řídila tím, aby byly co nejlépe zachované a pečetní obraz byl ostrý. 8 Müller, Karel: Návrh pravidel pro zpracování typářů a dalšího sfragistického materiálu (pečetí, odlitků pečetí). AČ, č. 39, 1989. s. 215 – 219. 9 MZA Brno: D 7 – Matrika pozemkového výnosu. 7 1. Nástin vývoje komunální sfragistiky Komunální sfragistika se zabývá zkoumáním pečetí měst, městeček, vesnic a jejich institucí.10 Pečeti v komunální sfragistice vznikly a vyvíjely se s potřebou pečetit. Kromě toho, ţe pečeť slouţila jako prostředek ověřující pravost písemnosti, slouţila také jako reprezentace města či obce. Nejdříve si pečeti pořizovala královská města, a to od druhé poloviny 13. století. Nejčastějšími náměty v pečetním poli byly především městské hradby, věţe a brány, dále se také začala objevovat znamení vrchnosti nebo erby. Nejstarší českou dochovanou pečetí je pečeť města Brna, která pochází z roku 1247.11 Později si typáře obstarávají i další města. Například pečeť města Jihlavy, která vznikla roku 1249, ale ta se bohuţel nedochovala. První exemplář je aţ z roku 1268.12 Dále následují Litoměřice (1262), Německý Brod (1269), Hlubčice (1272), Most (1273), Kadaň (1274), Klatovy (1289), Opava (1289), Uherský Brod (1297) a další.13 Od 14. století se také začínají objevovat pečeti poddanských měst, jako byly např. Olomouc (1305), Plzeň (1307), Kutná Hora (1308), Znojmo (1310), Český Krumlov (1336), atd.14 V polovině 15. století se uţ objevují pečeti městeček. O něco později neţ města, si začaly pořizovat pečeti také vesnice. Nejprve to byly pouze ty, které měly některá městská privilegia a tak musely zpečetit písemnou agendu.15 Právo pečetit a uţívat znak udělovala vesnicím vrchnost nebo na její poţádání přímo panovník. Nejstarší vesnické privilegium na Moravě dostala ves Křenovice na Přerovsku. Toto privilegium udělila obci církevní vrchnost v Olomouci 13. července 1496 a stalo se tak proto, aby se v soudních záleţitostech obracela na soud v Kroměříţi a nikoliv