SOUBORNÉ INFORMACE

Ročník 2003

Informace o regionech, městech a obcích Praha Počet výtisků: 80 říjen 2003 Kód publikace: 13-1126-03 Č.j.: 1105/2003

Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Praha 15

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace hl. m. Praha Ředitel: Ing. Jiří Ročovský

Kontaktní osoba: PhDr. Eva Vojtová Telefon: 236003935 E-mail: [email protected]

Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha

2003 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na internetových stránkách ČSÚ:

www.czso.cz

Population and Housing Census 2001 – 15

Basic figures from Population and Housing Census 2001 on population and housing and dwelling stock, mainly in tables, with a brief text on the District (i.e. Prague 15) and its smaller territorial units. Comparisons with preceding censuses where possible.

ISBN 80-250-0452-X

© Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha, 2003

2 SLDB 2001 – PRAHA 15 PŘEDMLUVA

Sčítání lidu, domů a bytů je vždy po 10 letech největším statistickým šetřením, které je na základě mezinárodních dohod organizováno v naprosté většině států celého světa. Jeho historie je velmi dlouhá, soupisy obyvatelstva se uskutečňovaly již ve starověku, ve středověku se pak jednalo především o soupisy pro vojenské a berní účely. Za počátek pravidelných cenzů moderního typu se v našich zemích považuje rok 1869, od té doby jsou vedeny časové řady vývoje počtu obyvatel v podrobném územním členění. Od vzniku Československé republiky se konají sčítání pravidelně každých deset let (s jedinou výjimkou v roce 1940), sčítání v roce 2001 bylo tedy již osmým. Jednalo se však o první sčítání lidu po vzniku samostatné České republiky. Vzhledem ke stálosti metodického základu je možno s pomocí výsledků sčítání hodnotit dlouhodobé působení demografických, sociálních a ekonomických procesů, jimiž naše republika prošla. Význam posledního sčítání je posílen také tím, že poprvé v historii České republiky poskytuje obraz o struktuře společnosti v metodice srovnatelné se standardy Evropské unie. Sčítání lidu, domů a bytů je základním demografickým pramenem poskytujícím údaje o počtu i struktuře obyvatelstva (věk, vzdělání, náboženství), ekonomické aktivitě a pohybu za prací. Získávány jsou rovněž údaje o struktuře domácností. Současně je sčítání rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu nejen z hlediska počtu, ale především kvality a vybavení domů i bytů. V neposlední řadě je nezastupitelným zdrojem informací o některých složkách životní úrovně obyvatelstva, například o vybavenosti domácností a úrovni bydlení. Naprostá většina informací není v této komplexnosti jiným způsobem zjistitelná. Neocenitelnou předností je rovněž získání cenných informací v největším územním detailu (obce, části obce či základní sídelní jednotky), což umožňuje sestavovat data do prakticky libovolných územních celků. V takovéto územní podrobnosti neposkytuje údaje žádné jiné statistické šetření. Sčítání se provádí metodou sebesčítání, každý vyplňuje tiskopisy sám za sebe. Výsledky sčítání tak závisí z velké části na tom, jak k vyplnění sami občané přistoupí. Přestože sčítání probíhalo podle speciálního zákona o sčítání, setkalo se především v přípravné fázi s nedůvěrou. Výrazně negativní kampaň v mediích způsobila hlavně to, že se proti předchozím cenzům zvýšil podíl nezjištěných odpovědí, především v otázkách týkajících se ekonomické aktivity. Výsledky však ukazují, že drtivá většina občanů této kampani nepodlehla a tiskopisy sčítání vyplnila zodpovědně, za což jim patří poděkování. Poděkování samozřejmě také patří představitelům jednotlivých obcí, kteří nám při přípravě sčítání i v jeho průběhu účinně pomáhali, pracovníkům katastrálních úřadů, s nimiž jsme poprvé v historii v celé republice vytvořili solidní mapové podklady a v neposlední řadě tisícům sčítacích komisařů a revizorů, zajišťujícím jednak kontakt s jednotlivými domácnostmi a jednak prvotní zpracování předběžných výsledků. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 jsou zveřejňovány postupně v několika etapách. Již v červenci roku 2001 byly ve všech okresech a krajích i na úrovni celé republiky vydány publikace s předběžnými údaji, které vznikly ruční sumarizací vybraných ukazatelů přímo ze sčítacích formulářů. Poté probíhalo strojové zpracování obrovského rozsahu dat (poprvé metodou optického snímání) s podrobnými kontrolami. V červenci 2002 byly zveřejněny vybrané údaje již v definitivní podobě na internetových stránkách ČSÚ, a to až do úrovně jednotlivých obcí. V letošním roce jsou postupně zpracovávány a vydávány podrobné definitivní výsledky jak za Českou republiku (více než dvě desítky tematicky zaměřených publikací), tak i v regionálním členění. Tím se uzavírá hlavní etapa zpracování a publikování výsledků sčítání. Toto bohatství však budeme nadále využívat v různých tématických pracích. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především podrobné výsledky sčítání ve správním obvodu hl. m. Prahy v tom vymezení, které platilo v době SLDB 2001, s přihlédnutím k rozdílnostem ve vývoji jednotlivých městských částí, které do tohoto správního obvodu náležely. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však samozřejmě můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Publikace je doplněna grafy a kartogramy, které podávají srovnání vývoje jednotlivých územních celků, a to jak uvnitř Prahy, tak v mezioblastním srovnání. Publikované údaje (územně a většinou i obsahově srovnatelné s výsledky předchozích cenzů) umožňují hodnotit vývoj nejen v posledních deseti letech, ale v některých ukazatelích dokonce i v delším časovém období. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou tabulkovou částí jsou vydávány za všechny okresy České republiky. Na okresní publikace budou navazovat publikace za jednotlivé kraje (v Praze za hl. m. Prahu), ve kterých bude posílena analytická část (včetně grafů a kartogramů). Rozsáhlá tabulková část bude přesunuta na přílohové CD. Všechny tyto materiály je možno rovněž získat v elektronické formě na CD-ROM. Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech (nově formované krajské samosprávy, orgány Evropské unie, apod.) a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o statistické služby.

SLDB 2001 – PRAHA 15 3 Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje – „Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – – PRAHA 15“ a původu statistických dat v publikaci otištěných.

Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky.

Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů).

Publikované údaje jsou definitivní.

4 SLDB 2001 – PRAHA 15 OBSAH

Předmluva...... 3 Metodické vysvětlivky ...... 13 Jak se dělí Praha? ...... 18 Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 ve správním obvodu Praha 15...... 22 Mapa městských částí hlavního města Prahy s vyznačením správního obvodu Praha 15...... 23

1 Charakteristika...... 24 1.1 Městská část Praha 15 ...... 24 1.2 Městská část Praha-...... 26 1.3 Městská část Praha-Dolní Měcholupy...... 27 1.4 Městská část Praha-Dubeč ...... 28 1.5 Městská část Praha-...... 29 1.6 Městská část Praha-Královice...... 30 1.7 Městská část Praha-Nedvězí...... 31 1.8 Městská část Praha-...... 32 1.9 Městská část Praha-Štěrboholy...... 34 1.10 Městská část Praha-Uhříněves ...... 35

2 Obyvatelstvo...... 36 2.1 Obyvatelstvo - městská část Praha 15...... 36 2.1.1 Vývoj počtu obyvatel...... 36 2.1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 38 2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva...... 39 2.1.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 40 2.1.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 41 2.1.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 41 2.1.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 42 2.1.8 Shrnutí ...... 43 2.2 Obyvatelstvo - městská část Praha-Benice...... 43 2.2.1 Vývoj počtu obyvatel...... 43 2.2.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 45 2.2.3 Rodinný stav obyvatelstva...... 46 2.2.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 46 2.2.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 46 2.2.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 46 2.2.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 47 2.2.8 Shrnutí ...... 48 2.3 Obyvatelstvo - městská část Praha-Dolní Měcholupy...... 48 2.3.1 Vývoj počtu obyvatel...... 48 2.3.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 50 2.3.3 Rodinný stav obyvatelstva...... 50 2.3.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 51 2.3.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 51 2.3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 51 2.3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 52 2.3.8 Shrnutí ...... 53 2.4 Obyvatelstvo - městská část Praha-Dubeč ...... 54 2.4.1 Vývoj počtu obyvatel...... 54 2.4.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 55 2.4.3 Rodinný stav obyvatelstva...... 56 2.4.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 56 2.4.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 57 2.4.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 57 2.4.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 58 2.4.8 Shrnutí ...... 59 2.5 Obyvatelstvo - městská část Praha-Kolovraty...... 59 2.5.1 Vývoj počtu obyvatel...... 59 2.5.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ...... 61 2.5.3 Rodinný stav obyvatelstva...... 62 2.5.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 62

SLDB 2001 – PRAHA 15 5 2.5.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 63 2.5.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 63 2.5.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 63 2.5.8 Shrnutí ...... 65 2.6 Obyvatelstvo - městská část Praha-Královice ...... 65 2.6.1 Vývoj počtu obyvatel...... 65 2.6.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku...... 66 2.6.3 Rodinný stav obyvatelstva ...... 67 2.6.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 67 2.6.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 68 2.6.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 68 2.6.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 68 2.6.8 Shrnutí ...... 69 2.7 Obyvatelstvo - městská část Praha-Nedvězí...... 69 2.7.1 Vývoj počtu obyvatel...... 69 2.7.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku...... 71 2.7.3 Rodinný stav obyvatelstva ...... 71 2.7.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 72 2.7.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 72 2.7.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 72 2.7.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 73 2.7.8 Shrnutí ...... 73 2.8 Obyvatelstvo - městská část Praha-Petrovice...... 74 2.8.1 Vývoj počtu obyvatel...... 74 2.8.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku...... 75 2.8.3 Rodinný stav obyvatelstva ...... 76 2.8.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 77 2.8.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 77 2.8.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 77 2.8.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 78 2.8.8 Shrnutí ...... 79 2.9 Obyvatelstvo - městská část Praha-Štěrboholy...... 80 2.9.1 Vývoj počtu obyvatel...... 80 2.9.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku...... 81 2.9.3 Rodinný stav obyvatelstva ...... 82 2.9.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 82 2.9.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 83 2.9.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 83 2.9.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 84 2.9.8 Shrnutí ...... 85 2.10 Obyvatelstvo - městská část Praha-Uhříněves ...... 85 2.10.1 Vývoj počtu obyvatel...... 85 2.10.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku...... 87 2.10.3 Rodinný stav obyvatelstva ...... 88 2.10.4 Národnostní složení a státní občanství ...... 88 2.10.5 Obyvatelstvo podle místa narození ...... 89 2.10.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ...... 89 2.10.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva...... 90 2.10.8 Shrnutí ...... 91

3 Ekonomická aktivita obyvatelstva ...... 91 3.1 Ekonomická aktivita - městská část Praha 15 ...... 92 3.1.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity ...... 92 3.1.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 93 3.1.3 Intenzita ekonomické aktivity ...... 93 3.1.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví...... 94 3.1.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ...... 96 3.1.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 96 3.1.7 Shrnutí ...... 97 3.2 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Benice...... 97 3.2.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity ...... 97 3.2.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 98 3.2.3 Intenzita ekonomické aktivity ...... 98

6 SLDB 2001 – PRAHA 15 3.2.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 98 3.2.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...... 99 3.2.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 100 3.2.7 Shrnutí ...... 100 3.3 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Dolní Měcholupy...... 100 3.3.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...... 100 3.3.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 101 3.3.3 Intenzita ekonomické aktivity...... 101 3.3.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 102 3.3.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...... 103 3.3.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 104 3.3.7 Shrnutí ...... 104 3.4 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Dubeč ...... 104 3.4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...... 104 3.4.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 105 3.4.3 Intenzita ekonomické aktivity...... 106 3.4.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 107 3.4.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...... 108 3.4.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 109 3.4.7 Shrnutí ...... 109 3.5 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Kolovraty...... 109 3.5.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...... 109 3.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 110 3.5.3 Intenzita ekonomické aktivity...... 111 3.5.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 112 3.5.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...... 113 3.5.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 113 3.5.7 Shrnutí ...... 114 3.6 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Královice...... 114 3.6.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...... 114 3.6.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 115 3.6.3 Intenzita ekonomické aktivity...... 115 3.6.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 115 3.6.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...... 116 3.6.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 117 3.6.7 Shrnutí ...... 117 3.7 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Nedvězí ...... 117 3.7.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...... 117 3.7.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 118 3.7.3 Intenzita ekonomické aktivity...... 118 3.7.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 119 3.7.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...... 119 3.7.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 120 3.7.7 Shrnutí ...... 120 3.8 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Petrovice...... 121 3.8.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...... 121 3.8.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 122 3.8.3 Intenzita ekonomické aktivity...... 122 3.8.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 123 3.8.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...... 124 3.8.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 125 3.8.7 Shrnutí ...... 125 3.9 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Štěrboholy ...... 125 3.9.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...... 125 3.9.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 126 3.9.3 Intenzita ekonomické aktivity...... 127 3.9.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví ...... 127 3.9.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...... 127 3.9.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 128 3.9.7 Shrnutí ...... 128 3.10 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Uhříněves ...... 129 3.10.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...... 129 3.10.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku...... 129

SLDB 2001 – PRAHA 15 7 3.10.3 Intenzita ekonomické aktivity ...... 130 3.10.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví...... 131 3.10.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ...... 132 3.10.6 Vyjížďka za prací a do škol...... 133 3.10.7 Shrnutí ...... 133

4 Domácnosti...... 133 4.1 Domácnosti - městská část Praha 15 ...... 133 4.1.1 Vývoj počtu a struktury domácností...... 133 4.1.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 134 4.1.3 Cenzové domácnosti ...... 135 4.1.4 Vybavení domácností ...... 137 4.1.5 Shrnutí ...... 137 4.2 Domácnosti - městská část Praha-Benice...... 137 4.2.1 Vývoj počtu a struktury domácností...... 137 4.2.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 138 4.2.3 Cenzové domácnosti ...... 139 4.2.4 Vybavení domácností ...... 140 4.2.5 Shrnutí ...... 140 4.3 Domácnosti - městská část Praha-Dolní Měcholupy...... 140 4.3.1 Vývoj počtu a struktury domácností...... 140 4.3.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 141 4.3.3 Cenzové domácnosti ...... 142 4.3.4 Vybavení domácností ...... 142 4.3.5 Shrnutí ...... 143 4.4 Domácnosti - městská část Praha-Dubeč ...... 143 4.4.1 Vývoj počtu a struktury domácností...... 143 4.4.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 144 4.4.3 Cenzové domácnosti ...... 145 4.4.4 Vybavení domácností ...... 146 4.4.5 Shrnutí ...... 147 4.5 Domácnosti - městská část Praha-Kolovraty...... 147 4.5.1 Vývoj počtu a struktury domácností...... 147 4.5.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 148 4.5.3 Cenzové domácnosti ...... 149 4.5.4 Vybavení domácností ...... 149 4.5.5 Shrnutí ...... 150 4.6 Domácnosti - městská část Praha-Královice...... 150 4.6.1 Vývoj počtu a struktury domácností...... 150 4.6.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 151 4.6.3 Cenzové domácnosti ...... 152 4.6.4 Vybavení domácností ...... 152 4.6.5 Shrnutí ...... 153 4.7 Domácnosti - městská část Praha-Nedvězí ...... 153 4.7.1 Vývoj počtu a struktury domácností...... 153 4.7.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 154 4.7.3 Cenzové domácnosti ...... 155 4.7.4 Vybavení domácností ...... 155 4.7.5 Shrnutí ...... 156 4.8 Domácnosti - městská část Praha-Petrovice...... 156 4.8.1 Vývoj počtu a struktury domácností...... 156 4.8.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 157 4.8.3 Cenzové domácnosti ...... 158 4.8.4 Vybavení domácností ...... 159 4.8.5 Shrnutí ...... 160 4.9 Domácnosti - městská část Praha-Štěrboholy ...... 160 4.9.1 Vývoj počtu a struktury domácností...... 160 4.9.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 160 4.9.3 Cenzové domácnosti ...... 161 4.9.4 Vybavení domácností ...... 162 4.9.5 Shrnutí ...... 163 4.10 Domácnosti - městská část Praha-Uhříněves ...... 163 4.10.1 Vývoj počtu a struktury domácností...... 163

8 SLDB 2001 – PRAHA 15 4.10.2 Velikost jednotlivých typů domácností...... 164 4.10.3 Cenzové domácnosti ...... 164 4.10.4 Vybavení domácností ...... 166 4.10.5 Shrnutí ...... 167

5 Domy a byty...... 167 5.1 Domy a byty - městská část Praha 15...... 168 5.1.1 Domovní fond ...... 168 5.1.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 169 5.1.3 Bytový fond ...... 171 5.1.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 173 5.1.5 Úroveň bydlení ...... 175 5.1.6 Shrnutí ...... 176 5.2 Domy a byty - městská část Praha-Benice ...... 176 5.2.1 Domovní fond ...... 176 5.2.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 177 5.2.3 Bytový fond ...... 177 5.2.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 178 5.2.5 Úroveň bydlení ...... 179 5.2.6 Shrnutí ...... 180 5.3 Domy a byty - městská část Praha-Dolní Měcholupy...... 180 5.3.1 Domovní fond ...... 180 5.3.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 181 5.3.3 Bytový fond ...... 182 5.3.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 182 5.3.5 Úroveň bydlení ...... 184 5.3.6 Shrnutí ...... 184 5.4 Domy a byty - městská část Praha-Dubeč ...... 185 5.4.1 Domovní fond ...... 185 5.4.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 186 5.4.3 Bytový fond ...... 186 5.4.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 187 5.4.5 Úroveň bydlení ...... 189 5.4.6 Shrnutí ...... 189 5.5 Domy a byty - městská část Praha-Kolovraty ...... 189 5.5.1 Domovní fond ...... 189 5.5.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 190 5.5.3 Bytový fond ...... 191 5.5.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 192 5.5.5 Úroveň bydlení ...... 193 5.5.6 Shrnutí ...... 194 5.6 Domy a byty - městská část Praha-Královice...... 194 5.6.1 Domovní fond ...... 194 5.6.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 195 5.6.3 Bytový fond ...... 196 5.6.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 196 5.6.5 Úroveň bydlení ...... 197 5.6.6 Shrnutí ...... 198 5.7 Domy a byty - městská část Praha-Nedvězí ...... 198 5.7.1 Domovní fond ...... 198 5.7.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 199 5.7.3 Bytový fond ...... 200 5.7.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 200 5.7.5 Úroveň bydlení ...... 201 5.7.6 Shrnutí ...... 202 5.8 Domy a byty - městská část Praha-Petrovice ...... 202 5.8.1 Domovní fond ...... 202 5.8.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 203 5.8.3 Bytový fond ...... 204 5.8.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů...... 205 5.8.5 Úroveň bydlení ...... 206 5.8.6 Shrnutí ...... 207 5.9 Domy a byty - městská část Praha-Štěrboholy ...... 207

SLDB 2001 – PRAHA 15 9 5.9.1 Domovní fond...... 207 5.9.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 208 5.9.3 Bytový fond ...... 209 5.9.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ...... 210 5.9.5 Úroveň bydlení...... 211 5.9.6 Shrnutí ...... 211 5.10 Domy a byty - městská část Praha-Uhříněves ...... 212 5.10.1 Domovní fond...... 212 5.10.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů...... 213 5.10.3 Bytový fond ...... 215 5.10.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ...... 216 5.10.5 Úroveň bydlení...... 218 5.10.6 Shrnutí ...... 218

6 Závěr...... 218

Přílohová část

Seznam tabulek

A. 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 ...... 222 A. 2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví ...... 224 A. 3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví .... 225 A. 4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin ...... 226 A. 5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku...... 227 A. 6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin ...... 228 A. 7. Obyvatelstvo podle národnosti ...... 229 A. 8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání...... 230 A. 9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví ...... 231 A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání ...... 232 A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin ..... 233 A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu...... 234 A.13. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí1) A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví...... 235 A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví...... 236 A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti...... 237 A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání...... 238 A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví...... 239 A.19. Ekonomicky aktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin...... 240 A.20. Ekonomicky neaktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin...... 241 A.21. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí, ekonomické aktivity a věkových skupin1) A.22. Základní údaje o domácnostech...... 242 A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti ...... 242 A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti...... 243 A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti ...... 243 A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti...... 244 A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy ...... 245 A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti...... 245 A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností ...... 246 A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností...... 247 A.31. Hlavní charakteristiky domácností podle velikostních skupin obcí1) A.32. Domovní a bytový fond ...... 248 A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu...... 249 A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví ...... 250 A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí ...... 250 A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví...... 251 A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení...... 252 A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu...... 253 A.39. Hlavní charakteristiky domovního fondu podle velikostních skupin obcí1) A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu...... 254

10 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu ...... 255 A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení...... 256 A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení ...... 257 A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení...... 258 A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu ...... 259 A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti...... 260 A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m2 na osobu ...... 261 A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě...... 262 A.49. Hlavní charakteristiky bytového fondu podle velikostních skupin obcí1) A.50. Technické vybavení trvale obydlených bytů podle velikostních skupin obcí1) A.51. Charakteristiky úrovně bydlení podle velikostních skupin obcí1)

B. 1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí ...... 263 B. 2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí ...... 263 B. 3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí ...... 264 B. 4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí ...... 264 B. 5. Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí ...... 265 B. 6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí ...... 265 B. 7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí...... 266 B. 8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí...... 266 B. 9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí ...... 267 B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí...... 267 B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí...... 268 B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí...... 268 B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí ...... 269

C. 1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ...... 270

D. Základní údaje o Hl. m. Praze D. 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin...... 272 D. 2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin...... 272 D. 3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání...... 273 D. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti...... 273 D. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání...... 273 D. 6. Domácnosti podle typu a počtu členů ...... 274 D. 7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti...... 274 D. 8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu...... 274 D. 9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu 275 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti...... 276 D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů...... 276

E. 1. Vybrané údaje podle krajů a okresů...... 277 E. 2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů ...... 279 E. 2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí...... 288 E. 3. Vybrané údaje o České republice ...... 312

Seznam grafů 1. Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu ...... 313 2. Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze ...... 314 3. Složení obyvatel podle národností ...... 314 4. Složení obyvatel podle věku v letech 1991 a 2001 ...... 315 5. Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ...... 315 6. Složení obyvatel podle náboženského vyznání ...... 316 7. Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu a ČR...317 8. Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání v letech 1991 a 2001..317 9. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu a ČR ...... 318

SLDB 2001 – PRAHA 15 11 10. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ...... 318 11. Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ...... 319 12. Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin...... 319 13. Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu a ČR ...... 320 14. Struktura domácností ve správním obvodu a ČR...... 321 15. Struktura domácností v letech 1970 až 2001 ...... 321 16. Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v letech 1991 a 2001 ...... 322 17. Trvale obydlené domy v letech 1991 a 2001...... 322 18. Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ...... 323 19. Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze ...... 323 20. Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a ČR ...... 324 21. Bytový fond podle jednotlivých typů domů v letech 1991 a 2001...... 324 22. Byty podle kategorie a velikosti ...... 325

Seznam kartogramů 1. Vývoj obyvatelstva v letech 1991 – 2001 ...... 326 2. Podíl obyvatel ve věku 60 a více let ...... 326 3. Podíl věřícího obyvatelstva...... 327 4. Průměrné stáří domovního fondu ...... 327 5. Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001...... 328 6. Podíl neobydlených bytů...... 328

1) tabulka se v Praze nezpracovává

12 SLDB 2001 – PRAHA 15 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY

Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům určený pro bydlení i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Údaje o domu poskytl jeho vlastník; vykonával-li správu domu správce, poskytl údaje správce. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel. V případě neobydleného bytu poskytl údaje o bytu vlastník domu, popřípadě bytu; vykonával-li správu bytu správce, poskytl údaje správce. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila „Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora“ (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí.

Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství. Osoby v zařízeních jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo byly sečteny v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém

SLDB 2001 – PRAHA 15 13 prostoru). V této kategorii jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky. Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně. Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup - uvádění údaje podle svého rozhodnutí - byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly. Rodinný stav je stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav - vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah osoby k uživateli bytu. Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání je uvedeno nástavbové studium, absolvování dvou nebo více středních škol (školy ukončené závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných škol, případně dalších škol ukončených absolutoriem). Vysokoškolské vzdělání se zjišťovalo v členění na vysokoškolské bakalářské (pouze absolventi bakalářského studijního programu), vysokoškolské (dřívější absolventi vysokých škol a současní absolventi magisterského studijního programu) a vědecká příprava (doktorský studijní program a bývalá vědecká příprava). Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání - jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání. Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby - zaměstnance. Zaměstnanci mají placená zaměstnanecká místa. Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané, případně zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící denně mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu a v otázce na frekvenci dojížďky (docházky) uvedly, že dojíždějí denně.

Domácnosti Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě i informace o společném hospodaření. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě.

14 SLDB 2001 – PRAHA 15 Hospodařící domácnost tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření uváděly i děti, které do příslušné domácnosti patřily i když samy na výdaje domácnosti nepřispívaly. Podnájemníci a jejich rodiny tvoří vždy samostatnou hospodařící domácnost. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností: 1. domácnost rodinná - úplná rodina (manželský pár resp. soužití druha a družky - tzv. faktické manželství - bez dětí nebo s dětmi) 2. domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) 3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost) 4. domácnost jednotlivce Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah syn, dcera, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0 - 25 let. Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list.

Domy Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Podle druhu domu se rozlišují: 1. rodinný dům - má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci - samostatný - nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele - dvojdomek - má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele - řadový - alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi 2. bytový dům - má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu, 3. ostatní budovy - zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům - obydlený přechodně je dům, který slouží jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty. Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník - soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník - obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník -

SLDB 2001 – PRAHA 15 15 kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů.

Byty V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Neobydlený byt - obydlený přechodně, je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Právní důvod užívání bytu - byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva je byt člena bývalého SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace je charakterizován nájemním vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m2. V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti - obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. - byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají úplné základní příslušenství - byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním ale pouze s částečným základním příslušenstvím - byty III. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství - byty IV. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství. Vybavení trvale obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním automobilem, telefonem, rekreačním objektem a osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Uváděly se též služební automobily nebo počítače, pokud mohly být využívány členy domácnosti k soukromým účelům. Naopak služební automobily, telefony nebo počítače využívané výlučně jako pracovní pomůcka pro výkon zaměstnání, nebyly považovány za vybavení domácnosti. Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu - např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. - byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami.

SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva.

16 SLDB 2001 – PRAHA 15 Státní občanství obsahuje samostatné údaje o dvojím občanství, v roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR. Národnost obsahuje poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti, v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené. Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education - Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj - vysokoškolské vzdělání. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization - Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání „voják základní (náhradní resp. civilní) služby“ a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku 1950 - rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání). V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený byt. Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4 - 7,9 m2. Při sčítání 2001 jsou tyto místnosti součástí plochy obytných místností, v roce 1991 byla plocha těchto místností zahrnuta do ostatních prostor bytu (tedy spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.) Z téhož důvodu se liší odvození ukazatele obytné plochy bytu (zahrnutím obytných místností s plochou 4 - 7,9 m2). V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě - ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií. Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem. Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt/byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba). Druh domu - rodinný dům - se ve sčítání 2001 člení na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970).

SLDB 2001 – PRAHA 15 17 Jak se dělí Praha?

Hlavní město Praha je vymezeno jako obec, jako kraj a současně i jako celek sestávající se z jednotlivých městských částí. Praha se v průběhu staletí územně vyvíjela a měnilo se i její vnitřní uspořádání. Z historického hlediska lze za počátek považovat 2. polovinu 9. století, kdy byl založen Pražský hrad a pod jeho ochranou se začala rozvíjet samostatná podhradní osídlení. Z nich se postupně vyvinula samostatná města pražská - Staré Město (již před rokem 1280 nazývané hlavním městem Českého království), Malá Strana, Nové Město a Hradčany. K jejich sjednocení došlo v roce 1784. K připojení dalších okolních měst docházelo v letech 1850 , 1883 Vyšehrad, 1884 Holešovice - Bubny a 1901 Libeň. Zákonem z roku 1920 (s účinností od roku 1922) byl vytvořen první rozsáhlý městský celek nazývaný Velká Praha. Tehdy bylo s dosavadní Prahou, kterou tvořilo osm čtvrtí, spojeno dalších 38 obcí nebo jejich částí. Od té doby byly pražské části tradičně číslovány římskými číslicemi. V době vzniku Velké Prahy to bylo devatenáct pražských částí.

1922 – městské části Praha I. – XIX. Praha I.- Staré Město Praha II. - Nové Město Praha III. - Malá Strana Praha IV. - Hradčany Praha V.- Josefov Praha VI. - Vyšehrad Praha VII.- Holešovice - Bubny Praha VIII. - Libeň, k níž byla připojena území Střížkova, Kobylis, Troji a Bohnic Praha IX. - Vysočany, Prosek a Hloubětín Praha X. - Karlín Praha XI. - Žižkov, Hrdlořezy a Malešice Praha XII. - Královské Praha XIII. - Vršovice, Záběhlice, Hostivař a Strašnice Praha XIV.- , , Pankrác, Krč Praha XV. - Podolí, Braník, Hodkovičky a Zátiší Praha XVI. - Smíchov, Radlice, Hlubočepy a Malá Chuchle Praha XVII. - Košíře, a Praha XVIII. - Břevnov, Střešovice a Praha XIX. - , Bubeneč, , a Veleslavín

Základem tohoto vnitřního uspořádání Prahy byla katastrální území, která ve své podstatě zůstala bází územního dělení až do současnosti. Kromě územního členění bylo hlavní město prakticky bezprostředně po vzniku Velké Prahy rozděleno i administrativně. Nařízením z roku 1923 bylo ustaveno 13 správních obvodů. Toto první správní členění zcela respektovalo územní rozdělení právě podle katastrálních území.

1923 – správní obvody Praha 1 – 13 Praha I. až VII. – Praha 1 Dále již správní členění kopírovalo členění územní. Toto rozdělení trvalo čtvrt století. Modifikováno bylo v roce 1947, kdy bylo poprvé překročeno respektování dělení podle celých katastrálních území.

1947 – správní obvody Praha 1 – 14 Od Prahy XIII. respektive od správního obvodu Praha 7 byly odděleny Strašnice, Hostivař a část Záběhlic, která spadala do Zahradního Města. Z těchto území byla vytvořena Praha XX. a správní obvod Praha 14. Pouhé dva roky po té, v roce 1949, bylo zcela zrušeno dosavadní tradiční dělení Prahy a provedeno nové správní uspořádání do 16 správních obvodů. Tradiční označení částí Prahy římskými číslicemi bylo zrušeno, celé hlavní město bylo rozděleno jen do správních obvodů a územní rozdělení podle celistvých katastrálních celků nebylo již důsledně respektováno. Ze 46 katastrálních území jich bylo 15 rozděleno mezi dva nebo tři správní obvody.

18 SLDB 2001 – PRAHA 15 1949 – správní obvody Praha 1 – 16 Toto členění do 16 celků trvalo jedno desetiletí. V roce 1960 schválilo Národní shromáždění zákon o nové územní organizaci státu, podle níž se Praha stala samostatným krajem. Současně bylo také provedeno nové správní uspořádání uvnitř města. Počet správních obvodů byl zredukován na 10. V tomto roce se Praha poprvé po 38 letech též mírně rozrostla.

1960 – správní obvody Praha 1 – 10 Byla přičleněna Ruzyň, Čimice a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území. Nové vymezení správních obvodů mírně snížilo počet dělených katastrálních celků z 15 na 12, ale připojením nových částí katastrů mimopražských se tradiční územní dělení opět zkomplikovalo. Základní administrativní dělení na 10 obvodů trvalo v takto stanovené podobě celých 30 let až do roku 1990. Ke změnám v tomto dlouhém období docházelo ovšem také, a to ke změnám územním. Především 2x došlo k připojení okolních obcí k hlavnímu městu.

V roce 1968 bylo připojeno 21 obcí ze Středočeského kraje, což reprezentovalo 112 km2 a 67 280 obyvatel. V roce 1974 to bylo 30 obcí, což bylo 199 km2 a 61 128 obyvatel. Kromě těchto podstatných územních změn ještě došlo k vytvoření dvou nových katastrálních území (Černý Most a Kamýk) a připojení části území letiště. Tato přičleňovaná území byla přiřazována podle umístění k existujícím správním obvodům, vždy po celých katastrálních územích. Nedocházelo tedy k dalším dělením tradičně utvořených územních celků.

K velmi významné změně došlo v roce 1990, kdy bylo zcela přetvořeno vnitřní uspořádání města. Základní členění města vyplývá ze zákona o hlavním městě Praze a ze Statutu hlavního města Prahy. Podle těchto právních předpisů byla Praha v roce 1990 rozdělena na městské části.

1990 – 56 městských částí

Každá městská část je samostatným celkem se svými vlastními volenými orgány a vlastním úřadem městské části. Názvy městských částí obsahují kromě slovního spojení „městská část“ vždy název „Praha“ a buď číslo nebo název, který navazuje na název daného území. V době, kdy toto uspořádání nabylo účinnosti (24.11.1990) bylo v hlavním městě 56 městských částí, z nichž deset bylo označeno číslem (Praha 1 až Praha 10) a ostatních čtyřicet šest názvem. Na deset městských částí označených čísly byla přenesena působnost ve výkonu některých složitějších agend státní správy z obvodních úřadů a tyto městské části se staly i sídlem správního obvodu. Z toho ovšem nevyplývá, že by ta městská část, která je sídlem správního obvodu, byla ostatním městským částem, které do tohoto obvodu spadají, nějak nadřízena. Správní obvod je jen administrativně vymezené území.

První změna vnitřního uspořádání po roce 1990 proběhla v roce 1992, kdy z části katastrálního území , které dosud patřilo do MČ Praha 7, byla vytvořena samostatná Městská část a počet MČ stoupl na 57.

1992 – 57 městských částí

Jednotlivé městské části od počátku byly co do velikosti velmi různorodé. Jejich sdružování do správních obvodů jako vyšších administrativních celků, velikostně srovnatelnějších, se jevilo jako funkční i pro výkon dalších administrativních agend, nejen státní správy. Ovšem s nárůstem počtu obyvatel zejména v okrajových sídlištních celcích bylo dosavadní správní dělení na 10 obvodů poněkud neproporcionální. Do všech okrajových správních obvodů spadalo více než třikrát více obyvatel než do nejmenší centrální Prahy 1 a největší správní obvod Praha 4 zajišťoval správu pro více než 300 tisíc obyvatel. Ve vymezení samostatných městských částí nedošlo již k žádným změnám. Pouze v roce 1992 došlo k několika drobným úpravám hranic mezi městskými částmi a změně názvů pěti městských částí z názvu slovního na číselný. Číselně tedy byly označeny městské části Praha 1 až 15. Úpravy si vyžádalo i správní rozdělení, které se uskutečnilo na základě vyhlášky č. 38/1994. Městské části s číselným označením byly pověřeny přenesenou působností výkonu 15 správních obvodů.

SLDB 2001 – PRAHA 15 19 1994 – správní obvody Praha 1 – 15

Praha 1 – MČ Praha 1 Praha 2 – MČ Praha 2 Praha 3 – MČ Praha 3 Praha 4 – MČ Praha 4 Praha 5 – MČ Praha 5, MČ Praha-, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-,, MČ Praha-Radotín, MČ Praha-, MČ Praha- Praha 6 – MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha- Praha 7 – MČ Praha 7, MČ Praha-Troja Praha 8 – MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves Praha 9 – MČ Praha 9, MČ Praha-Letňany, MČ Praha-Kbely, MČ Praha-, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice Praha 10 – MČ Praha 10 Praha 11 – MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice Praha 12 – MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš, MČ Praha- Praha 13 – MČ Praha 13, MČ Praha-Zličín, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha-Řepy Praha 14 – MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice, MČ Praha-Horní Počernice, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Újezd nad Lesy, MČ Praha-Koloděje Praha 15 – MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, MČ Praha-Uhříněves, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice

Správní agenda tím byla rozdělena podle počtu obyvatel rovnoměrněji. Základně ale v tomto roce šlo především o oddělení velkých sídlištních celků od centrálních obvodů. I přes tento zásah stále ještě centrální Praha 1 byla nejmenším správním obvodem s jednou městskou částí a sotva třetinou obyvatel než Praha 4, byť i tento správní obvod představoval jen jednu MČ. Toto správní rozdělení trvalo až do roku 2001, kdy od 1.7. byl výkon přenesené působnosti dále rozdělen na 22 správních obvodů. V souvislosti s tím byl u dalších 7 městských částí změněn název z jmenovitého označení na označení číselné.

2001 – správní obvody Praha 1 – 22

Praha 1 – MČ Praha 1 Praha 2 – MČ Praha 2 Praha 3 – MČ Praha 3 Praha 4 – MČ Praha 4, MČ Praha-Kunratice Praha 5 – MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec Praha 6 – MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol Praha 7 – MČ Praha 7, MČ Praha-Troja Praha 8 – MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves Praha 9 – MČ Praha 9 Praha 10 – MČ Praha 10 Praha 11 – MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice Praha 12 – MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš Praha 13 – MČ Praha 13, MČ Praha-Řeporyje, Praha 14 – MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice Praha 15 – MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, Praha 16 – MČ Praha 16, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence Praha 17 – MČ Praha 17, MČ Praha-Zličín Praha 18 – MČ Praha 18 Praha 19 – MČ Praha 19, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice Praha 20 – MČ Praha 20 Praha 21 – MČ Praha 21, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Koloděje Praha 22 – MČ Praha 22, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice

20 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tímto rozhodnutím došlo k novému přenesení složitějších agend státní správy na více městských částí. Podstatný je ovšem v současnosti ten fakt, že od roku 1990 trvá prakticky beze změn rozdělení na samostatné městské části.

Administrativní sdružování městských částí hlavního města Prahy podle značně proměnných správních obvodů má vliv i na používané statistické číselníky. Základem zůstává, že statistické zjišťování a v návaznosti na ně i standardní tabulkové výstupy se řídí stavem v daném roce platným. SLDB 2001, které proběhlo k datu 1.3.2001 bylo organizováno v tehdy platném rozdělení do 15 správních obvodů a veškeré standardně zpracované výstupy jsou vyhotoveny právě v tomto členění. Nicméně data právě ze SLDB jsou v databázích k dispozici ve velmi podrobném územním detailu, takže v případě zájmu lze zpracovat výstupy i v jiných územních tříděních.

Základní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3. 2001 jsou prezentovány v členění podle správních obvodů Praha 1 – 15 a podle 57 městských částí.

Publikace zpracované ČSÚ, Krajskou reprezentací hl. m. Praha, které dostáváte do ruky obsahují velmi podrobné informace o správních celcích platných k datu SLDB 2001, a to zejména v přílohové části. Dále jsou zde základní data za celé hlavní město, srovnání v rámci Prahy i celé ČR a některé údaje i za základní sídelní jednotky (v Praze urbanistické obvody). Část textová komentuje standardně dostupné informace o jednotlivých městských částech, které do toho kterého správního obvodu tehdy spadaly. Domníváme se, že orientování se právě na tyto samostatné a relativně stabilně vymezené součásti hlavního města je pro prezentování výsledků cenzů nejpřínosnější. Tento přístup s sebou ovšem nese také jistá úskalí. Jedná se především o hodnocení výsledků za malé městské části, kde je při analýze poněkud omezen obecně používaný statistický model zevšeobecnění, založený na zákonitostech velkých čísel.

Tyto publikace by měly sloužit mimo jiné také jako přehled o tom, jaká data jsou v rámci sčítání zjišťována a jaké informace lze ze sčítání získat případně i v jiném územním členění.

SLDB 2001 – PRAHA 15 21

SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA

VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001

V PRAZE 15

22 SLDB 2001 – PRAHA 15

MĚSTSKÉ ČÁSTI HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY S VYZNAČENÍM SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 15

SLDB 2001 – PRAHA 15 23 1 CHARAKTERISTIKA

Správní obvod Praha 15

Správní obvod Praha 15, jak byl vymezen k datu posledního Sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 1. 3. 2001, sestával z 10 městských částí – MČ Praha 15, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha- Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy a Praha-Uhříněves. Obvod Praha 15 zaujímal jihovýchodní část hlavního města a stejně jako ostatní pražské okrajové obvody vznikal postupným přičleňováním okolních obcí již od 20. let minulého století, kdy byla k Velké Praze připojena Hostivař a stala se součástí tehdejšího obvodu Praha XIII. V roce 1960, v rámci zákona o novém uspořádání státu došlo k přerozdělení Prahy na 10 obvodů a v tomto členění bylo organizováno i SLDB 1991. Desátý pražský obvod zaujímal tehdy zhruba území obvodu Praha 15 ve stavu roku 2001 a dnešní MČ Praha 10. Změny v této části Prahy v devadesátých letech byly charakterizovány sloučením KÚ Hostivař a Horní Měcholupy za současného vzniku MČ Praha 15, od roku 1994 jako sídla stejnojmenného správního obvodu. Samostatným správním celkem vznikla v tomtéž roce z původního desátého obvodu i MČ Praha 10. Rozloha obvodu Praha 15 dosáhla změnami hlavně v 60. a 70. letech 62 km2 a obvod překrýval zcela nebo částečně plochu 14ti katastrálních území (KÚ). Územně se tak stal třetím největším pražským správním celkem, na rozloze hlavního města se podílel necelými 13%. Při celkovém počtu jen 44 729 obyvatel, byl však na druhé straně v rámci Prahy obvodem s nejnižší hustotou obyvatelstva (722/km2). Správní obvod Praha 15 byl i obvodem soustředěné bytové zástavby, průmyslu, dopravy ale i rekreačních oblastí. Byly zde i městské části příměstského charakteru a venkovského osídlení. S platností od 1. 7. 2001 byla Praha administrativně dále přerozdělena na 22 správních obvodů a tyto změny se obvodu Praha 15 významně dotýkaly. Tato publikace obsahuje údaje o všech již uvedených městských částech, které patřily ke správnímu obvodu Praha 15 ve vymezení, které bylo platné k datu SLDB 2001, organizovaném dle 15ti pražských správních obvodů, jejichž vznik byl dán vyhláškou zastupitelstva MHMP č. 38 z roku 1994.

1.1 Městská část Praha 15

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha 15

24 SLDB 2001 – PRAHA 15 Městská část Praha 15 vznikla dnem komunálních voleb 18. 11. 1994 spojením katastrálních území Hostivař a Horní Měcholupy. Správní celek s 27,5 tis. obyvateli a rozlohou 1 025 ha byl ve srovnání s dalšími tehdy existujícími 56 pražskými městskými částmi v počtu obyvatel na 15. místě, rozlohou zaujímal 12. místo. Současně byla městská část Praha 15 složena z 21 základních sídelních jednotek - urbanistických obvodů a hustotou obyvatel 2 674/km2 zaujímala v rámci městských částí 14. místo. Na základě Statutu hl. m. Prahy byla městská část Praha 15 pověřena výkonem přenesené působnosti i pro městské části Dolní Měcholupy, Petrovice a Štěrboholy, které byly připojeny v roce 1968 k Praze 10 z okresu Praha-východ a Benice, Dubeč, Kolovraty, Královice, Nedvězí a Uhříněves připojené k Praze 10 z téhož okresu v roce 1974. Základ území, dnes označovaného jako MČ Praha 15, vznikl v roce 1920, kdy byla zákonem č. 114/20 Sb. ku Praze připojena tehdy příměstská obec Hostivař. První písemná zmínka o Hostivaři je uváděna v Kosmově kronice roku 1068, jako o samostatné vsi. V roce 1860 přešla Hostivař pod správu okresního hejtmanství se sídlem v Karlíně a od roku 1884 se sídlem na Královských Vinohradech. V roce 1890 měla obec 1 326 obyvatel žijících ve 122 domech. Na přelomu století začaly v Hostivaři vznikat první průmyslové objekty, z nichž část existuje dodnes byť s jinými názvy, ale většina je v současnosti užívána k jiným účelům. V roce 1954 byla Hostivař spojena tramvajovou dopravou s centrem města a od roku 1960 se stala součástí obvodu Praha 10. Od roku 1962 slouží Pražanům k rekreačním účelům Hostivařská přehrada, později i sportovní areál s krytým bazénem. V blízkém okolí přehrady se nacházejí Meandry Botiče, které byly vyhlášeny za chráněné přírodní území. V sedmdesátých letech vznikly panelové sídlištní komplexy Hornoměcholupská a Košík, kde je především koncentrována obytná funkce. V Toulcově dvoře, původně gotické tvrzi, sídlí v současnosti Ekologické centrum hl. m. Prahy. V historickém jádru Hostivaře je soubor domů, hospodářských dvorů a usedlostí, které jsou památkově chráněny. KÚ Hostivař zabírá cca čtyři pětiny území MČ Praha 15, oproti Horním Měcholupům má i větší počet obyvatel, je však méně zalidněným katastrálním územím. Je to území s velkým podílem sídlišťní zástavby, tedy s obytnou funkcí, přetrvává však i zástavba průmyslová. Zemědělská půda, lesní porosty a vodní plocha hostivařské nádrže tvoří významnou část (44%) území katastru. K datu SLDB 2001 žilo v KÚ Hostivař 56% ze všech obyvatel MČ Praha 15.

Tab.1.1.1 Katastrální území MČ Praha 15

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001

Horní Měcholupy 6 225 10 095 12 012 5 339 Hostivař 15 800 17 359 15 398 1 925 MČ Praha 15 celkem 211 025 27 454 27 410 2 674

Historie Horních Měcholup se prolíná s historií sousední městské části Dolní Měcholupy. Jejich společná historie se odráží v hospodářském dvoře a obytné tvrzi ze 14. století. První zápis o samostatné obci Horní Měcholupy sahá až k roku 1353. V roce 1845 bylo v Horních Měcholupech 16 domů se 79 obyvateli. V roce 1920 byly uznány za samostatnou obec s 237 obyvateli a proběhly zde první volby do zastupitelstva. V roce 1922 náležela obec Horní Měcholupy k říčanskému okresu, od r. 1949 k okresu Praha-venkov a v roce 1968 byla připojena k Praze 10. Postupem doby, zvláště v 80. letech 20. století, se původní malá obec rychle měnila ve velké sídliště. Ještě v roce 1990, při prvních pražských komunálních volbách do MČ, volili občané Horních Měcholup své zastupitelstvo. Na území 6 urbanistických obvodů o rozloze 225 ha žilo v roce 2001 přes 12 tisíc obyvatel, zalidněnost byla tedy daleko vyšší než v sousedním, rozlehlejším KÚ Hostivař. MČ Praha 15, tvořenou katastrálními územími Hostivař a Horní Měcholupy, je v současnosti možno charakterizovat jako celek s převažující sídlištní zástavbou, z městských částí obvodu Praha 15 zde však byla nejsilněji zastoupena i zástavba průmyslová. Přes 80% obyvatel zde žilo v panelových domech, 83% činí podíl bytů v domech ze stěnových panelů. Z tohoto pohledu je městská část Praha 15 na předních místech mezi městskými částmi v rámci celé Prahy, hustota obyvatelstva řadí MČ Praha 15 mírně nad úroveň celopražského průměru.

SLDB 2001 – PRAHA 15 25 1.2 Městská část Praha-Benice

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Benice

Samostatná městská část Praha-Benice byla ustavena v roce 1990 a při prvních komunálních volbách byla v témže roce zakotvena její samosprávná autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. K hlavnímu městu byla však obec Benice připojena z okresu Praha-východ již v roce 1974 a stala se tehdy součástí správního obvodu Praha 10. Od 1. 7. 2001 spadá tato městská část do správního obvodu Praha 22. MČ Praha-Benice se nachází v jižní části obvodu v příjemném údolí Vinného potoka na území stejnojmenného katastru, skládajícího se ze 3 urbanistických obvodů. Nejstarší zpráva o Benicích pochází z roku 1356 o prvním majiteli Pesoldovi z Bynic, přičemž v průběhu dalších let se zde vystřídala řada vlastníků. Od roku 1623 až do poloviny 19. století patřily Benice rodu Lichtenštejnů. V roce 1788 bylo v Benicích 16 popisných čísel, roku 1843 již 23 domů s 215 obyvateli. Z památných objektů se zachoval hospodářský dvůr a budova hostince čp. 15 z druhé poloviny 18. století, který stál u původně císařské cesty Praha – Vídeň.

Tab.1.2.1 Katastrální území MČ Praha-Benice

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001 Benice 3 277 256 358 140 Mč Praha-Benice celkem 3 277 256 358 140

Valnou část zástavby donedávna představovaly starší rodinné domky spíše venkovského typu. V posledních letech zde však probíhá nová stavební aktivita a začíná vyrůstat moderní zástavba rodinných vilek. Zemědělská půda tvoří stále většinu území (téměř 87%). Počtem obyvatel 358 a rozlohou 277 ha patří Benice mezi nejmenší městské části obvodu Praha 15, ale i celé Prahy.

26 SLDB 2001 – PRAHA 15 1.3 Městská část Praha-Dolní Měcholupy

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Dolní Měcholupy

Samostatná městská část Praha-Dolní Měcholupy byla ustavena v roce 1990 a při prvních komunálních volbách téhož roku bylo zvoleno vlastní zastupitelstvo. K hlavnímu městu byla však obec Dolní Měcholupy připojena z okresu Praha-východ již v roce 1968 a stala se součástí správního obvodu Praha 10. Jak k datu SLDB 2001, tak i v současnosti spadá stále pod správu obvodu Praha 15. Dějiny Měcholup byly spjaty od počátku blízkými vazbami s osudy pražských měst a jejich obyvatel. Za základ názvu je považováno „loupení měchů“, patrně cestovních zavazadel na místní dálkové cestě. První majetky zde získávaly většinou církevní instituce darem přímo od krále. Písemné zmínky jsou již z konce 13. století, o měcholupské tvrzi jako majetku pražského měšťana jsou zprávy z roku 1364. Část měcholupských statků, které tehdy patřily křížovnickému řádu, byla v roce 1562 prodána a připojena k Uhříněvsi. Velký význam pro obec a její spojení s hlavním městem mělo v roce 1818 započetí stavby černokostelecké silnice.

Tab.1.3.1 Katastrální území MČ Praha-Dolní Měcholupy

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001 Dol.Měcholupy 7 476 1 013 1 154 242 MČ Praha-Dolní Měcholupy celkem 7 476 1 013 1 154 242

Městská část Dolní Měcholupy zaujímá plochu 476 ha na části stejnojmenného katastru a má 1 154 obyvatel, tvoří ji 7 UO. Zástavbu tvořily především starší rodinné domky, ale v současné době vzniká v Dolních Měcholupech areál nových rodinných a i bytových domů. Většinu území (62%) však pokrývá zemědělská půda a lesní porosty, čemuž odpovídá i nízká hustota obyvatelstva.

SLDB 2001 – PRAHA 15 27 1.4 Městská část Praha-Dubeč

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Dubeč

Dubeč byla až do roku 1974 obcí ve Středočeském kraji, v okrese Praha-východ. Tohoto roku byla přičleněna k Praze a stala se součástí správního obvodu Praha 10. Samostatná městská část Praha-Dubeč byla ustavena v roce 1990 a při komunálních volbách téhož roku bylo zvoleno první vlastní zastupitelstvo. Jak k datu SLDB 2001, tak i v současnosti spadá stále pod správu obvodu Praha 15. Městská část Praha-Dubeč zahrnuje katastrální území Dubeč a nepatrnou část sousedního katastru Dolní Měcholupy s 1 urbanistickým obvodem. Celkově má tato městská část 4 urbanistické obvody. Pro Dubeč jsou typické různé druhy zástavby od rodinných domků spíše venkovského typu přes vilové domy středního standardu až k nové nadstandardní vilové zástavbě. Zanedbatelný podíl tvoří i několik domů bytových. Rozsáhlé (z obvodu Praha 15 druhé největší) území zabírá i lesní porost. Od těžby dubového dřeva nakonec vznikl zřejmě i název obce. V minulosti fungovala Dubeč právě jako převážně dřevařská osada, zásobující touto významnou surovinou centrum - Prahu.

Tab.1.4.1 Katastrální území MČ Praha-Dubeč

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001 Dolní Měcholupy-Dubeč10 - - - Dubeč 3 850 1 843 1 997 235 MČ Praha-Dubeč celkem 4 850 1 843 1 997 235

První písemná zmínka o Dubči je z roku 1088, v roce 1502 byla Dubeč povýšena na městečko a v 19. století se stává společenským centrem tohoto místního regionu. Známé je blízké návrší Rohožník, chráněná archeologická lokalita s nálezy keramiky z mladší doby kamenné. Součástí Dubče je dříve samostatná ves

28 SLDB 2001 – PRAHA 15 Dubeček s kulturní památkou - kostelem sv. Petra na bývalém hřbitově. Sýpka se zbytky tvrze v Dubči je od r. 2000 v majetku městské části Praha-Dubeč. Ve srovnání s ostatními 56 městskými částmi zaujímá svými 850 ha co do rozlohy 19. místo, počtem 1 997 obyvatel se naopak řadí k menším městskými částem, hustotou obyvatelstva 235/km2 patří Dubeč mezi nejméně zalidněné městské části nejen obvodu, ale i celé Prahy.

1.5 Městská část Praha-Kolovraty

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Kolovraty

Městská část Praha-Kolovraty je dle polohy nejjižnější okrajovou částí správního obvodu Praha 15, zaujímá území o rozloze cca 650 ha mezi městskými částmi Praha-Benice a Praha-Nedvězí. Byla ustavena v roce 1990 a při prvních komunálních volbách v témže roce byla zakotvena její samosprávná autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. K hlavnímu městu byly Kolovraty připojeny v roce 1974 jako obec Středočeského kraje, okresu Praha-východ. Tehdy se Kolovraty staly součástí obvodu Praha 10. K datu SLDB 2001 patřily do správního obvodu Praha 15, v současné době však již je tato městská část začleněna do správního obvodu Praha 22. Městská část Praha-Kolovraty se převážnou částí nachází na katastru stejného názvu, dílem současně také na KÚ . Celková rozloha obou KÚ, tedy celé MČ Praha-Kolovraty je 648 ha. Počet obyvatel k 31. 3. 2001 byl 1 756 osob. Většinu obytné zástavby tvořily rodinné domy staršího typu, přes 87% uzemí městské části však zaujímá využívaná zemědělská půda, lesní a vodní plochy.

Tab.1.5.1 Katastrální území MČ Praha-Kolovraty

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001 Kolovraty 3 590 1 362 1 664 282 Lipany 2 58 89 92 159 MČ Praha-Kolovraty celkem 5 648 1 4511 756 271

SLDB 2001 – PRAHA 15 29 Historie udává, že Kolovraty existovaly již ve 12. století. Nejstarší písemná zpráva je z roku 1205, kde jsou Kolovraty zmiňovány jako dar Přemysla Otakara I. klášteru Ostrovskému. V roce 1620 měly Kolovraty mimo tvrz 7 chalup, sousední Tehovičky (nyní součást obce) měly 6 gruntů a Lipany 2 grunty. V roce 1848 již měly Kolovraty 20 domů a 173 obyvatel, Tehovičky 18 domů a 147 obyvatel, v Lipanech bylo 7 domů a 55 obyvatel. V letech 1897 až 1898 byla zde postavena základní škola, která byla v pozdější době postupně rekonstruována do své původní podoby. Roku 1920 byla dostavěna železniční zastávka na trati Praha – České Budějovice a v roce 1925 byla provedena elektrifikace obce. Již tehdy měly Kolovraty kolem 1 800 obyvatel. V posledních letech byla obec napojena na vodovodní síť, zprovozněna čistička odpadních vod a podstatná část kanalizace. V okolí Kolovrat byly vybudovány vycházkové okruhy v délce několika km, využitelné i k cykloturistice. V posledním období byla též zmodernizována část domovního fondu, pokračovala i výstavba nových rodinných domů. Území Kolovrat, složené z 5 UO, zaujímalo počtem obyvatel v roce 2001 ve srovnání s ostatními městskými částmi 39. místo, v rámci obvodu Praha 15 jsou Kolovraty zhruba uprostřed deseti městskými částmi jak počtem obyvatel, tak i hustotou zalidnění území.

1.6 Městská část Praha-Královice

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Královice

Královice jako obec okresu Praha-východ byly přičleněny k Praze spolu s 29 obcemi Středočeského kraje v roce 1974, tehdy do obvodu Praha10. Název zřejmě pochází od vesnice lidí králových, vybudované na královských pozemcích. Přímo v obci bylo kdysi slovanské pohřebiště. Ve středověku byla v majeteku vyšehradské kapituly. V roce 1296 se podle pověsti na hradě v Královicích narodila dcera krále Václava II. Markéta a proto prý zde byl postaven kostel sv. Markéty, který byl v roce 1739 přestavěn. Obci vévodí zbytky původně gotické, renesančně přestavěné tvrze, ze které se dochovala mohutná třípatrová obytná věž. V roce 1930 měla obec Královice 730 obyvatel a 139 domů. Samostatná městská část Praha-Královice byla ustavena v roce 1990 a při komunálních volbách v tomtéž roce byla zakotvena její autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. K datu SLDB 2001 patřily Královice do správního obvodu Praha 15, v současné době však již je tato městská část začleněna do správního obvodu Praha 22.

30 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.1.6.1 Katastrální území MČ Praha-Královice

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001 Královice 3 496 290 263 53 MČ Praha-Královice celkem 3 496 290 263 53

Městská část Praha-Královice zahrnuje stejnojmenné katastrální území o 3 urbanistických obvodech. Spolu s MČ Praha-Nedvězí ve východní okrajové lokalitě obvodu Prahy zaujímají Královice poslední místo mezi 57 městskými částmi Prahy jak podle počtu obyvatel, tak i hustotou obyvatel na km2. V rámci obvodu Praha 15 je zde nejvyšší podíl zemědělské půdy, lesní a vodní plochy (94%), což má vliv na celkový charakter území. V roce 2001 měla městská část Praha-Královice 263 obyvatel na rozloze 496 ha.

1.7 Městská část Praha-Nedvězí

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Nedvězí

Městská část Praha-Nedvězí byla ustavena v roce 1990 a při prvních komunálních volbách bylo zvoleno vlastní zastupitelstvo. K hlavnímu městu byla tato obec okresu Praha-východ připojena při posledním rozšíření Prahy v roce 1974, jako součást správního obvodu Praha 10. K datu SLDB 2001 patřilo Nedvězí v oblasti správy pod obvod Praha 15, v současné době však již spadá tato městská část do správního obvodu Praha 22. Městská část Praha-Nedvězí leží na jihovýchodním okraji Prahy v nadmořské výšce 313 m n. m. Z plochy Nedvězí je většina území označena jako zemědělská půda, zastavěna je pouze malá část (2%) celkové plochy. Část území městské části se nachází v chráněné krajinné oblasti a dále toto území pokračuje údolím potoka Rokytky.

SLDB 2001 – PRAHA 15 31 Tab.1.7.1 Katastrální území MČ Praha-Nedvězí

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001 Nedvězí u Říčan 3 381 218 232 61 MČ Praha-Nedvězí celkem 3 381 218 232 61

Podle historických pramenů se zde osídlení ustálilo až ve 14. století. První zmínku o Nedvězí nalézáme již v roce 1313, kdy se uvádí v majetku kapituly vyšehradské. Skutečné založení obce spadá pravděpodobně do období vlády Přemyslovců, kteří vlastnili veškeré území na východ od Prahy až k Říčanům. Název Nedvězí byl odvozen z tzv. přírodního jména medvěd. Odtud pochází i znak Nedvězí – medvěd na zeleném poli. V roce 1653 mělo Nedvězí pouze 10 hospodářských stavení. Teprve zrušením nevolnictví v r. 1781 se začíná tato zaostalá zemědělská oblast modernizovat, uskutečňují se akce ke zlepšení životních podmínek, staví se kamenný most, nová silnice ke Kolovratům, v roce 1884 byla otevřena nová budova školy. V roce 1930 mělo Nedvězí 57 domů a 342 obyvatel. Počtem 232 obyvatel v roce 2001 bylo Nedvězí nejmenší pražskou městskou částí. Nicméně od sčítání v roce 1991 zde počet trvale bydlících obyvatel mírně vzrostl a dá se předpokládat, že s další výstavbou bude tento trend pokračovat. Nízká hustota zástavby na území této městské části je jedním z předpokladů možnosti další bytové výstavby.

1.8 Městská část Praha-Petrovice

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Petrovice

Petrovice byly připojeny k hlavnímu městu 1. ledna 1968 jako obec Středočeského kraje a připadly do desátého pražského obvodu. V roce 1990 se staly městskou částí Praha-Petrovice s vlastním

32 SLDB 2001 – PRAHA 15 zastupitelstvem. K datu SLDB 2001 patřily ke správnímu obvodu Praha 15 a toto uspořádání se nezměnilo ani po 1. 7. 2001. Městská část Praha-Petrovice se rozkládá na jediném katastru stejného názvu, mezi Jižním Městem a Uhříněvsí, uzemí je složeno ze čtyř urbanistických obvodů. Celková rozloha katastru činí pouhých 179 ha a Petrovice jsou tudíž rozlohou nejmenší pražskou městskou částí. Dominantou MČ je kamenná stavba kostela sv. Jakuba Staršího datovaná stavebně historickým rozborem do 13. století. Avšak první spolehlivé písemné zmínky o Petrovicích jsou až z roku 1352, kdy jsou Petrovice vedeny mezi obcemi odvádějící daň. V následujících staletích měnily Petrovice mnohokrát své majitele ať již prodejem, sňatkem nebo dědictvím, v jejich držení se poměrně rychle střídaly šlechtické rody i zvučných jmen. Největší rozvoj zaznamenaly Petrovice po roce 1716, kdy byl mimo jiné i kostel sv. Jakuba barokně upraven. V roce 1848 měly Petrovice 27 usedlostí s 338 obyvateli, tvořily tehdy jednu obec s Horními Měcholupy, příslušnou k říčanskému okresu až do roku 1920. Tehdy vznikala Velká Praha i s připojením okolních obcí, Petrovice však nadále spadaly pod mimopražskou správu.

Tab.1.8.1 Katastrální území MČ Praha-Petrovice

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001 Petrovice 4 179 5 305 5 990 3 346 MČ Praha-Petrovice celkem 4 179 5 305 5 990 3 346

K 31. 3. 2001 žilo na území Petrovic 5 990 osob, silně převažující část z nich v bytových domech sídlištní zástavby, která vznikla na přelomu 80. a 90. let 20. století. MĆ Praha-Petrovice má tak i vzhledem k malé rozloze nejvyšší hustotu obyvatelstva z obvodu Praha 15 a 11. nejvyšší v rámci pražských městských částí. Většinu obytné zástavby tvoří sice rodinné domy, žilo v nich ale jen necelých 14% obyvatelstva. Jedná se o oblast tzv. starých Petrovic. V letech 1991-1998 byla dokončena přeměněna této okrajové části Prahy v obytnou zónu s moderním technickým zázemím. Zejména v západní části, v blízkosti hostivařské přehrady byla též v posledních letech zahájena výstavba rodinných vilek.

SLDB 2001 – PRAHA 15 33 1.9 Městská část Praha-Štěrboholy

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha- Štěrboholy

Polohou se Štěrboholy nacházejí v severozápadním cípu správního obvodu Praha 15 a zaujímají území o rozloze cca 300 ha. MČ Praha-Štěrboholy byla ustavena v roce 1990 a při prvních komunálních volbách v témže roce byla zakotvena její samosprávná autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. K hlavnímu městu byly Štěrboholy připojeny v roce 1968 jako obec Středočeského kraje, okresu Praha-východ a staly se tehdy součástí obvodu Praha 10. K datu SLDB 2001 patřily do správního obvodu Praha 15 a zůstaly zde i po přerozdělení Prahy na 22 správních celků s účinností od 1. 7. 2001. Za pravděpodobný vznik Štěrbohol se udává 14. století, kdy byly součástí osady . V historických dokumentech je zmiňována tvrz s věží, která byla naposledy přestavěna ve století šestnáctém. Dále za častého střídání majitelů vesnice pustla a po třicetileté válce nejsou o jejím stavu vůbec zprávy. Do dějin se Štěrboholy zapsaly opět v r. 1757 jako místo bitvy mezi pruskou armádou a vojskem Marie Terezie.

Tab.1.9.1 Katastrální území MČ Praha-Štěrboholy

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001 Štěrboholy 7 297 799 940 316 MČ Praha-Štěrboholy celkem 7 297 799 940 316

Městská část Praha-Štěrboholy pokrývá území stejnojmenného katastru, složeného ze 7 základních územních jednotek (UO). Ráz krajiny udává 55% podíl zemědělské půdy bez zalesněných ploch z celkové rozlohy 297 ha, část uzemí je i průmyslově využíváno. Většinu obytné zástavby tvořily rodinné domy staršího typu, v nichž bylo k 1. 3. 2001 hlášeno 940 obyvatel. V posledních letech se i zde projevila zvýšená stavební aktivita. Byl zde postaven poměrně značný počet i moderních rodinných domů. Nejen občanům Štěrbohol

34 SLDB 2001 – PRAHA 15 slouží nové nákupní centrum v západní části katastru s čímž souvisí i zlepšení dopravní obslužnosti této městské části. Rozlohou i počtem obyvatel se MČ Praha-Štěrboholy řadí mezi menší městské části obvodu Praha 15 a tím i celé Prahy, zalidněním území jsou Štěrboholy na 37. místě mezi pražskými částmi.

1.10 Městská část Praha-Uhříněves

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Uhříněves

Městská část Praha-Uhříněves se nalézá v jihovýchodní oblasti Prahy a prochází napříč celým územím obvodu Prahy 15. Původně město okresu Praha-východ se roku 1974 s již dříve připojenými obcemi Pitkovice a Hájek stala součástí Prahy 10. Městskou částí byla Uhříněves ustavena také zvolením vlastního zastupitelstva v roce 1990. K datu SLDB 2001 patřila do správního obvodu Praha 15, po přerozdělení Prahy na 22 správních obvodů se od 2. pololetí 2001 Uhříněves stala sídlem jednoho z nich, jako městská část Praha 22. Správu vykonává pro městské části Královice, Nedvězí, Kolovraty a Benice. Rozlohou patří Uhříněves mezi největší pražské městské části, celková plocha 3 katastrálních území činí 1 570 ha, skládá se zároveň z 10 urbanistických obvodů. V porovnání s dalšími 56 městskými částmi zaujímá 8. místo a je nejrozlehlejší MČ obvodu Praha 15. Historie Uhříněvsi se začíná psát ve 13. století, kdy se objevuje ve výčtu lokalit. Největší rozvoj byl zaznamenán v 19. století. Z obce se stává městys, rozvíjí se zemědělství i průmysl, staví se parní mlýn, cukrovar a cihelna. K rozvoji Uhříněvsi a hlavně ke zlepšení dopravního spojení s okolím přispěla i dostavba železniční trati Praha – České Budějovice v roce 1870. V roce 1913 byla Uhříněves povýšena na město a měla v té době 2 600 obyvatel. Rozvoj města pokračoval i po 2. světové válce, rozšiřovala se bytová výstavba, vznikaly nové městské čtvrti. V posledních letech byla rekonstruována elektrická síť, vodovodní síť byla rozšířena do dalších částí obce, pokračovalo se s výstavbou splaškové kanalizace, v červenci roku 2002 byla zprovozněna nová moderní budova úřadu městské části.

SLDB 2001 – PRAHA 15 35 Tab.1.10.1 Katastrální území MČ Praha- Uhříněves

Hustota Počet Rozloha Počet obyvatel Počet obyvatel obyvatelstva urbanistických (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 na km2 obvodů k 1.3.2001 Hájek u Uhříněvsi 3 295 245 289 98 Pitkovice-Uhříněves 3 248 157 153 62 Uhříněves 4 1 027 3 9124 187 408 MČ Praha-Uhříněves celkem 10 1 570 4 314 4 629 295

Kromě architektonických památek má Uhříněves ojedinělý, 35 ha velký komplex lužního lesa zvaný obora, vyhlášený v roce 1982 za chráněnou krajinnou oblast. K chráněnému území patří i lokalita Písecká stráň. Na rozloze 0,5 ha tu na skalnatém terénu bývalého lomu sídlí vzácná teplomilná společenstva rostlin a hmyzu. Celkově tvoří zemědělská půda, lesní porosty a vodní plocha asi 78% rozlohy této městské části, nezanedbatelnou část území však zaujímá tradičně i průmyslová zástavba. Velkou většinu obytné zástavby tvoří rodinné domy, hlavně z poválečného období výstavby, mají zde však své místo i bytové objekty s více byty. Zvýšená stavební aktivita v posledních letech se projevuje zvláště v západní lokalitě městské části. Městská část Praha-Uhříněves má poměrně dobrou občanskou vybavenost odpovídající tomu, že je domovem několika tisíc lidí. Je zde poměrně hustá obchodní síť, dopravní obslužnost zabezpečují především autobusové linky s návazností na metro trasy A i C, k dopravě do centra Prahy lze využít i vlakové spojení. K 1. 3. 2001 zde bylo k trvalému pobytu hlášeno 4 629 obyvatel, což v rámci pražských městských částí znamená 27. místo. V kombinaci s 1 570 ha rozlohy území vychází hustota osídlení 295 obyvatel/km2, což řadí MČ na 40. místo, tedy k městským částem s nepříliš vysokou zalidněností.

2. OBYVATELSTVO

Ačkoli v metodických základech pravidelných cenzů je usilováno o maximální zachovávání kontinuity, dochází i přesto k určitým metodickým posunům. Ve výsledcích sčítání 2001 byli do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti jen do dočasně přítomného obyvatelstva.

2.1 Obyvatelstvo – městská část Praha 15

2.1.1 Vývoj počtu obyvatel

K 1. 3. 2001 v městské části Praha 15 bylo 27 410 obyvatel, z toho 13 329 mužů a 14 081 žen. V této městské části bylo 27 059 osob s pobytem trvalým a 351 cizích státních příslušníků s pobytem dlouhodobým. Jelikož jsou při cenzech zjišťovány i osoby nacházející se na daném území krátkodobě, bylo sečteno 31 osob s krátkodobým pobytem.

36 SLDB 2001 – PRAHA 15 Graf 2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 15

30 000

25 000

20 000

15 000 et obyvatel č

Po 10 000

5 000

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Počet obyvatelstva do roku 1970 roste mírně, s prudší intenzitou ve dvacátých letech. Od roku 1970 do roku 1991 je pak přírůstek velmi intenzivní a po té, do roku 2001 má tendenci být téměř konstantní s úbytky o desítky obyvatel.

Tab.2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 15

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v %

1961 6 740 x x 1970 6 917 177 2,6 1980 12 547 5 630 81,4 1991 27 454 14 907 118,8 2001 27 410 -44 -0,2

Ke změně trendu charakterizovanému prudkým růstem počtu obyvatel došlo právě v devadesátých letech. Od roku 1991 do SLDB 2001 se zde, sice nepatrně, ale přesto, počet obyvatel snížil. Je možné říci, že došlo ke zlomu po dvacetiletém období razantního růstu, ale nelze zatím hovořit o trvalé změně pro následující období, lze prozatím předpokládat spíše stagnaci současného stavu.

Tab.2.1.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha 15

Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Dolní Měcholupy-západ B 35 - - - Horní Měcholupy-sever A 7 - 11 11 Dolní Měcholupy-jih B 47 5 3 -2 Horní Měcholupy-střed 59 2 590 2 595 5 Horní Měcholupy-jih 37 4 380 4 696 316 Sídliště Hornoměcholupská 40 3 120 4 707 1 587 Horní Měcholupy 6 UO 225 10 095 12 012 1 917

SLDB 2001 – PRAHA 15 37 dokončení

Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Strašnice-za Skalkou B 55 - - - Hostivař-Za vodárnou A 111 60 56 -4 Hostivař-průmyslový obvod A 64 145 188 43 Hostivař-Štěrboholská 15 457 452 -5 U hostivařského nádraží 58 2 894 2 689 -205 Záběhlice-průmyslový obvod B 14 - - - Záběhlice-průmyslový obvod C 0 - - - Zahradní Město-východ B 0 - - - Strašnice-východ C 31 - - - Hostivař-východ 47 1 949 1 713 -236 Hostivař-střed 55 1 273 1 170 -103 Hostivař-západ 61 - 11 Hostivař-Na Košíku 26 4 715 4 045 -670 Hostivařská přehrada A 21424295 Hornoměcholupská 49 5 842 5 055 -787 Hostivař15 UO 800 17 359 15 398 -1 961 MČ Praha 15 celkem 21 UO 1 025 27 454 27 410 -44

Nárůst obyvatel v katastrálním území Horní Měcholupy je převážen úbytkem v katastrálním území Hostivař. Největší přírůstek v urbanistickém obvodu Sídliště Hornoměcholupská je nižší, než úbytek zejména v urbanistických obvodech Hornoměcholupská, Hostivař-Na Košíku, Hostivař-východ a U hostivařského nádraží. V ostatních UO lze hovořit o stabilizaci stavu z roku 1991. Vzhledem k současné demografické situaci, která je nejen v hl. m. Praze, ale i v celé republice charakterizována velmi nízkou porodností, je zřejmé, že přirozenou měnou nedochází k početním přírůstkům obyvatel.

Tab.2.1.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha 15

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek

1992 123 51 72 431 317 114 186 1993 1175265914 324 590 655 1994 228 191 37 1 180 702 478 515 1995 219 161 58 958 987 -29 29 1996 200 188 12 757 927 -170 -158 1997 178 195 -17 760 882 -122 -139 1998 201198 3 698 847 -149 -146 1999 188 205 -17 825 908 -83 -100 2000 206 172 34 583 821 -238 -204 2001 206 206 - 764 1 054 -290 -290

V MČ Praha 15 až do roku 1996 počet narozených dětí mírně převažoval nad počtem zemřelých a v následujících letech došlo k minimálnímu negativnímu saldu přirozené měny obyvatel. Celkový úbytek obyvatel je tedy v MČ Praha 15 vázán hlavně na vývoj migrace. V prvních letech uplynulého desetiletí byl zaznamenáván přírůstek obyvatel migrací, zejména v roce 1993 a 1994 se na území této městské části přistěhoval značný počet lidí. Od roku 1995 už bylo saldo migrace záporné a od roku 1996 zde dochází k celkového úbytku obyvatelstva.

2.1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

V populaci MČ Praha 15 převažují ženy. Při cenzu v roce 1999 i 2001 představovaly 51,4% z celkového počtu obyvatel, v roce 2001 připadalo na 1 000 mužů 1 056 žen. Zvýšená feminita populace souvisí

38 SLDB 2001 – PRAHA 15 s věkovou strukturou. Tam, kde jsou silněji zastoupeny starší věkové skupiny, je feminita vyšší. Hraje zde roli ta skutečnost, že se ženy obvykle dožívají vyššího věku než muži.

Tab.2.1.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha 15

Věková skupina Počet žen Celkem Muži Ženy muži ženy na 1000 mužů 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více

1991 celkem 27 454 13 337 14 117 3 569 8 544 1 224 3 355 8 879 1 883 1 058 v % 100,0 48,6 51,4 26,8 64,1 9,2 23,8 62,9 13,3 x

2001 celkem 27 410 13 329 14 081 2 012 9 739 1 578 1 973 10 071 2 037 1 056 v % 100,0 48,6 51,4 15,1 73,111,8 14,0 71,5 14,5 x

V mladších věkových skupinách je vždy převaha mužské populace. Mezi obyvatelstvem městské části Praha 15 ve věku do 14 let chlapci představovali 50,5%. V Praze úhrnem byl podíl chlapců v této věkové kategorii 51,3%. Ovšem již od 30 let věku s výjimkou věkových skupin 55 - 59 a 60 - 64 let bylo v této městské části ve všech pětiletých věkových skupinách více žen. U obyvatel 70letých a starších představují ženy více než 60% obyvatel. Pro věkovou skladbu obyvatel MČ Praha 15 v roce 2001 byla významná skutečnost, že i když podíl dětí do 14 let za posledních deset let o více než 10 procentních bodů poklesl (na 14,5%), oproti celopražskému průměru (13,4%) zde byl podíl dětské složky stále poněkud vyšší. Současně s tím zde bylo i zvýšené zastoupení věkových skupin mezi 30 a 45 lety, což jsou, lze říci, rodiče dětí do 15 let. V MČ Praha 15 představovalo obyvatelstvo ve věku 30 - 44 let 20,5% a v Praze celkem 19,6% z celkových počtů. Naopak nejstarší věkové skupiny jsou zde relativně méně silné, než v celopražském průměru. Obyvatelstvo v produktivním věku početně i podílem značně vzrostlo. Počet obyvatel ve věku 15 - 59 let se zvýšil, tito obyvatelé představují 72,4% populace. Je to značně vyšší podíl než v Praze celkem (65,8%). MČ Praha 15 patří k městským částem s trvale vysokým podílem obyvatel v produktivním věku. Oproti předcházejícím letům i zde ve shodě s celopražskou tendencí tato složka obyvatel dále narůstala. Poměrně nevýrazně zde vzrostl počet i podíl obyvatel v nejstarších věkových kategoriích. Podíl obyvatelstva staršího 60 let se oproti roku 1991 zvýšil o 1,9 procentního bodu. Podle posledního cenzu toto obyvatelstvo v městské části Praha 15 tvořilo 13,2% a v Praze celkem to bylo více než 20,8%. V třídění podle pětiletých věkových skupin vidíme, že nejpočetnější jsou v této městské části lidé ve věku 45 - 54 let, které počítáme mezi početně silné poválečné ročníky. Vysoké zastoupení obyvatel tohoto věku je všeobecným jevem a podílově jejich zastoupení v MČ Praha 15 téměř odpovídá celopražskému průměru. Další početně silnou věkovou skupinou jsou osoby ve věku 20 - 24 let, což jsou osoby narozené na konci sedmdesátých letech, kdy kulminoval vzestup porodnosti zapříčiněný demografickými předpoklady a podpořený i mimodemografickými vlivy. V MČ Praha 15 byl průměrný věk mužů 36,8 a žen 39,0 let, u celé populace to bylo 37,9 let. Průměrný věk v této městské části je nižší, než v celém hlavním městě (u mužů o 2,4 roku a u žen o 3,8 roku).

2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva

Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření sňatku.

Tab.2.1.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha 15

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ celkem svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí vdané vdané

Muži 11 317 3 676 6 307 1 010 238 86 32,5 55,7 8,9 2,1 Ženy 12 108 2 873 6 366 1 608 1 174 87 23,7 52,6 13,3 9,7 Celkem 23 425 6 549 12 673 2 618 1 412 173 28,0 54,111,2 6,0

SLDB 2001 – PRAHA 15 39 Od roku 1991 v MČ Praha 15 ubylo ženatých mužů a vdaných žen. Tento jev se projevuje všeobecně nejen v Praze. Souvisí především se změnou přístupu k manželství zejména mezi osobami ve věku mezi 20 a 30 lety. Početně poměrně silné věkové skupiny mladších osob (věkové skupiny 20 - 24 a 25 - 29 let), které v minulých letech často uzavíraly sňatky, zůstávají v současnosti ještě svobodné. Zvlášť výrazně se tento jev odráží u dívek. Zatímco v roce 1991 bylo v celé Praze mezi 20 - 24 let starými ženami 48,5% již vdaných, v roce 2001 to bylo jen 12,8%. U následující věkové skupiny 25 - 29 let bylo podle cenzu 1991 v Praze vdaných žen 73,7% a v roce 2001 necelá polovina (46,9%). Tato tendence se odráží pochopitelně i u obyvatel MČ Praha 15. Celkově je ale v této městské části podíl ženatých a vdaných poněkud vyšší než v Praze celkem (51,5%). Spolu s poklesem podílu ženatých mužů a vdaných žen stoupá ze stejných příčin podíl svobodných. Jejich zastoupení je v této městské části nepatrně vyšší, než v celé Praze, kde v roce 2001 bylo svobodných 26,3%, zde 28%. Mezi svobodnými bylo v MČ Praha 15 více mužů. Podíl rozvedených v MČ Praha 15 je mírně pod celopražským průměrem (12% v hlavním městě). U rozvedených tradičně převládají ženy (61,4%). Jednak lze důvod vidět v tom, že rozvedené ženy častěji žijí ve velkoměstech, kde mohou najít více pracovních příležitostí eventuelně i příležitostí pro seznámení s novým partnerem, ale také v tom, že rozvedení muži častěji uzavírají nový sňatek. Podíl vdovců a vdov v této městské části je nižší než v Praze úhrnem (zde 6%, v celé Praze 9,1%). Výrazná převaha žen mezi ovdovělými vyplývá ze skutečnosti, že u žen je stále vyšší střední délka života a dále i tím, že podle tradice jsou častěji uzavírána manželství, kde je žena mladší než muž a je zde větší pravděpodobnost, že svého manžela přežije. Celkově bylo v MČ Praha 15 ze všech ovdovělých osob 16,9% vdovců a 83,1% vdov.

2.1.4 Národnostní složení a státní občanství

Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní, občan uvede národnost podle vlastního přesvědčení. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská a také romští občané měli možnost přihlásit se ke své národnosti. Národnostní složení místních populací je významnější v regionech, které svou polohou a dalšími podmínkami implikují různorodost stávající populace. V Praze se tato různost stále ještě projevuje minimálně. K určitým posunům oproti roku 1991 přece jen došlo. Pokles zastoupení obyvatel české národnosti se projevil i v MČ Praha 15. V roce 1991 zde bylo 95,6% obyvatel české národnosti a při cenzu 2001 to bylo 94,4%. V této městské části je tento podíl o více než jeden procentní bod vyšší, než udává celopražský průměr. Oproti roku 1991 i v rámci Prahy mírně procentuálně poklesl podíl obyvatel hlásících se k moravské, eventuelně slezské národnosti (mnohem významněji se to projevilo v moravských krajích), jejíž deklarace při SLDB 1991 byla spíše emotivně ovlivněna momentální situací ve společnosti. V MČ Praha 15 se v roce 1991 k moravské a slezské národnosti přihlásilo 240 osob a v roce 2001 již jen 67 osob. Mírně poklesl (o půl procentního bodu) i podíl osob slovenské národnosti, ale vzhledem k devíti letům trvání rozdělení obou států lze tento pokles chápat jako minimální. Již při cenzu v roce 1991 vzbudila značnou pozornost skutečnost, že k romské národnosti se přihlásilo jen velmi málo osob. Při SLDB 2001 se v MČ Praha 15 k této národnosti přihlásilo jen 16 obyvatel (v roce 1991 to bylo 87 obyvatel). Poněkud výrazněji jsou zde zastoupeni občané ruské a ukrajinské národnosti.

Tab.2.1.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha 15

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 27 454 100,0 27 410 100,0 v tom národnost: česká 26 245 95,6 25 886 94,4 moravská, slezská 240 0,9 67 0,2 slovenská 566 2,1 440 1,6 romská 87 0,3 160,1 polská 36 0,1 40 0,1 německá 30 0,1 27 0,1 ruská, ukrajinská 22 0,1153 0,6 vietnamská . . 73 0,3 ostatní1) 228 0,8 284 1,0 nezjištěno . . 424 1,5

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

40 SLDB 2001 – PRAHA 15 I přes tyto drobné posuny lze konstatovat, že celkově hlavní město obývá, stejně jako v předchozích desetiletích, převážně obyvatelstvo hlásící se k české národnosti. Lze předpokládat, že v budoucnu po vstupu ČR do EU se částečně bude měnit i národnostní složení obyvatel, ale dosud se tento trend ani v této městské části nikterak neprojevuje. Osob s cizí státní příslušností žijících na území MČ Praha 15 bylo sečteno 545, z toho 351 jich bylo s dlouhodobým pobytem a 194 s trvalým pobytem. Bylo zde 92 občanů ze Slovenska, 31 cizinců ze zemí EU a 422 cizinců z ostatních států celého světa.

2.1.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze a není zde blíže lokalizována městská část či správní obvod. V MČ Praha 15 žilo v době SLDB 17 407 rodilých Pražanů, tedy 63,5% obyvatel této městské části. Zastoupení mužů narozených v Praze je zde 65,9% a 61,2% žen. Celopražský průměr podílu rodilých Pražanů je nižší, činí 61,8%.

2.1.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

Tab.2.1.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha 15

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 27 454 13 337 14 117 27 410 13 329 14 081100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 7 357 3 238 4 119 5 454 2 377 3 077 26,8 24,3 29,2 19,9 17,8 21,9 v tom církve: římskokatolická 6 223 2 763 3 460 4 033 1 706 2 327 84,6 85,3 84,0 73,9 71,8 75,6 čs. husitská 521 206 315281121160 7,1 6,4 7,6 5,2 5,1 5,2 evangelické 422 174 248 234 89 145 5,7 5,4 6,0 4,3 3,7 4,7 pravoslavná 32 13 1981 44 37 0,4 0,4 0,5 1,5 1,9 1,2 ostatní 159 82 77 825 417 408 2,2 2,5 1,9 15,117,5 13,3 bez vyznání 15 046 7 594 7 452 20 029 10 003 10 026 54,8 56,9 52,8 73,1 75,0 71,2 nezjištěno 5 051 2 505 2 546 1 927 949 978 18,4 18,8 18,0 7,0 7,1 6,9

Většina obyvatel MČ Praha 15 se deklarovala jako bez náboženského vyznání. Podíl těchto osob se ve srovnání se situací v roce 1991 značně zvýšil. Nárůst byl v MČ Praha 15 o 18,3 procentních bodů. Vzestup zastoupení občanů s tímto názorem se projevil všeobecně u populace v celém hlavním městě (zvýšení o 17,8 procentních bodů), ale i v celé ČR. Mezi obyvateli MČ Praha 15 byl jak při cenzu 1991, tak i v roce 2001 oproti celopražskému průměru značně snížený podíl věřících osob. Tento rozdíl se však poněkud snížil (v roce 1991 byl podíl věřících o 7,2 a v roce 2001 již jen o 4,6 procentního bodu nižší v městské části Praha 15 než v celopražském průměru). Stále je však mezi obyvateli této městské části pětina věřících. Všeobecně významně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět. V MČ Praha 15 to bylo 7,0%, zatímco před 10 lety to bylo 18,4% populace. Mezi náboženskými vyznáními je trvale nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V MČ Praha 15 bylo 73,9% věřících římskokatolického vyznání, tento podíl je stabilní ve všech větších městských částech i v Praze celkem (71,9%). Ostatní církve jsou zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 se v této městské části zvýšil o 1,5 procentního bodu počet příslušníků církve pravoslavné. Současně značně vzrostl i počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Trvale jsou mezi věřícími silněji zastoupeny ženy, žen zde bylo téměř 56% ze všech věřících. Tato skutečnost je ovlivněna i tím, že se ženy dožívají vyššího věku, takže mezi nimi jsou početnější starší věkové kategorie, u nichž je náboženské vyznání častější, než u mladších věkových skupin.

SLDB 2001 – PRAHA 15 41 Celkově lze říci, že v roce 1991 byla odpověď na tuto otázku více ovlivněna tehdejší situací v měnící se společnosti. Při posledním cenzu na ni občané reagovali patrně méně emotivně a zjištěný stav více odpovídá reálnému přesvědčení.

2.1.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice v komplexním pohledu a v podrobném územním členění nelze získat jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u všeho obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.1.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha 15

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 4 266 2 712 6 475 2 911 6 514 3 892 v % 20,8 25,2 31,5 27,0 31,7 36,2 2001 počet 3 727 2 209 7 225 3 294 8 548 5 002 v % 15,9 18,2 30,8 27,2 36,5 41,3

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 2 912 1 072 363 175 20 530 10 762 v % 14,2 10,0 1,8 1,6 100,0 100,0 2001 počet 3 562 1 436 363 167 23 425 12 108 v % 15,2 11,9 1,5 1,4 100,0 100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha 15 je střední s maturitou. Obdobná situace byla již v roce 1991. Podíl osob s tímto stupněm vzdělání stále roste. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání mnohem častější u žen. Z počtu žen starších čtrnácti let v této městské části bylo 41,3% se středoškolským vzděláním. Podíl osob s tímto stupněm vzdělání se do určité míry zvyšuje i tím, že studenti, zejména ve věku od 20 do 29 let, kteří toto vzdělání uvedli, pokračují dále ve studiu na vysokých školách a jejich vzdělání není ještě definitivně u konce. V roce 2001 v MČ Praha 15 bylo 15,9% obyvatel se základním vzděláním. Značná část osob, které uvedly toto vzdělání, ovšem patří do věkové skupiny 15 - 19 let (v Praze celkem bylo 55% osob se základním vzděláním v tomto věku), které pokračují ve vzdělávacím procesu. Částečně i díky snížení počtu obyvatel v tomto věku se všeobecně projevil poměrně výrazný pokles počtu i zastoupení osob se základním vzděláním. Pokles podílu osob s tímto vzděláním souvisí také s generačními posuny, protože značnou část jich tvoří také nejstarší věkové vrstvy. Nejstarší obyvatelé s pouze základním vzděláním byli v roce 1991 často ti, kteří prožili věk přípravy na povolání před 2. světovou válkou a i dříve, kdy vyšší stupně vzdělání byly méně frekventované. Nyní přicházejí do vyššího věku i obyvatelé, kteří studovali po válce, kdy nástup do povolání bez jakéhokoli dalšího vzdělání byl méně obvyklý. Tuto tendenci lze pozorovat i v MČ Praha 15. Od roku 1991 se zde snížil počet osob se základním vzděláním téměř o 5 procentních bodů. Pouze základní vzdělání bylo zjištěno častěji v ženské části populace, ale i zde se do určité míry projevuje souvislost s tím, že ve starších věkových skupinách je právě převaha žen. Velmi mírně poklesl i počet obyvatel s učňovským a středním vzděláním bez maturity. Zde je naopak tradičně převaha mužů. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním v MČ Praha 15 se zvýšil, ale stále je nižší než celopražský údaj (18,8 %).

42 SLDB 2001 – PRAHA 15 Graf 2.1.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha 15

20 MČ Praha 15 Hl. m. Praha 18,8 15 16,0 15,2 14,2 10 %

5

0 1991 2001 Rok

V MČ Praha 15 měla vysokoškolské vzdělání v roce 2001 více než šestina těchto obyvatel a podíl vysokoškoláků se od roku 1991 zvýšil o 1 procentní bod. Při celkovém početním nárůstu osob 15letých a starších o 2 895 se počet vysokoškolsky vzdělaných zvýšil o 650 lidí. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je stále převaha mužů, ale od roku 1991 se rozdíl mezi pohlavími vyrovnával. Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace trvale roste. Rychlejší tempo zlepšení zaznamenáváme u žen.

2.1.8 Shrnutí

V posledním desetiletí započal mírný pokles počtu obyvatel MČ Praha 15. Věková struktura populace se do určité míry proměnila. Zejména se zvýšil podíl osob v produktivním věku. Podstatně poklesl podíl dětské složky, ale na druhé straně se mírně zvýšil podíl osob v důchodovém věku. Národnostní složení nevykazuje žádné větší změny a stále je zde prakticky téměř celá populace tvořená Čechy. Podíl osob, které se deklarovaly jako bez vyznání, i v této městské části oproti cenzu v roce 1991 vzrostl a je zde vyšší, než udává průměr za celé hlavní město. Vzrostla zde vzdělanostní úroveň populace, zejména podíl obyvatel s maturitou, ale i s vysokoškolským diplomem. Podíl obyvatel s maturitou je zde nižší než v Praze celkem.

2.2 Obyvatelstvo - městská část Praha-Benice

2.2.1. Vývoj počtu obyvatel

K 1. 3. 2001 v městské části Praha-Benice bylo 358 obyvatel, z toho 174 mužů a 184 žen. V této městské části bylo 345 osob s trvalým pobytem a 13 cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Benice nebyla sečtena žádná osoba s krátkodobým pobytem. MČ Praha-Benice je jednou z nejmenších městských částí Prahy. Podle počtu obyvatel je čtvrtou nejmenší.

SLDB 2001 – PRAHA 15 43 Graf 2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha- Benice

500

450

400

350

300

250 et obyvatelet

č 200 Po 150

100

50

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

K nejvýraznějšímu nárůstu početního stavu obyvatel této městské části došlo od roku 1921 do roku 1930, kdy zde bylo sečteno historické maximum 467 obyvatel. Od té doby, s výjimkou sedmdesátých let, kdy byl díky populační explozi zaznamenán mírný nárůst, se až do roku 1991 počet obyvatel snižoval.

Tab.2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Benice

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v % 1961 297 x x 1970 337 40 13,5 1980 275 -62 -18,4 1991 256 -19 -6,9 2001 358 102 39,8

Až v posledních deseti letech se zde, tak jako v dalších okrajových městských částech, projevila výstavba rodinných domů poměrně vysokým procentuálním přírůstkem obyvatel.

Tab.2.2.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Benice

Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Benice 24 256 27115 U Říčan C 137 - 21 21 Ke Křeslicům B 116 - 66 66 Benice 3 UO 277 256 358 102 MČ Praha-Benice celkem 3 UO 277 256 358 102

V této nevelké městské části se počet obyvatel zvýšil oproti cenzu 1991 zejména obydlením dvou dosud nezastavěných urbanistických obvodů U Říčan C a Ke Křeslicům B. I v městské části Praha-Benice se odrazila současná populační situace typická nejen pro Prahu, ale i pro celou ČR, to znamená nízké počty narozených jsou převyšovány počty zemřelých a dochází tak k úbytku obyvatel přirozenou měnou.

44 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.2.2.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Benice

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 2 2 - 4 4 - - 1993 4 4 - 11 13-2 -2 199437-4 8262 1995 2 3 -1 9365 1996 4 3 1 7 14-7 -6 1997 2 6 -4 12662 1998 2 5 -3 23 11 129 1999 1 6 -5 30 18 127 2000 - 6 -6 199104 2001 34-1 - 16-16 -17

Jakýkoli početní nárůst obyvatel je tedy i zde vázán na migraci. Počty přistěhovalých v posledních letech minulého století v Benicích většinou přesahovaly počty vystěhovalých, a od roku 1995 do roku 2000 docházelo k migračním přírůstkům obyvatel, které pokryly úbytky přirozenou měnou a v těchto letech docházelo k mírnému navyšování počtu obyvatel.

2.2.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

Složení obyvatelstva podle pohlaví je v MČ Praha-Benice rozděleno zcela obvykle, muži tvoří 48,6% a ženy většinu, tj. 51,4%. V roce 1991 byla v této městské části poměrně nízká feminita, ženy převažovaly nad mužskou populací jen o 1,6 procentního bodu. Zvýšení zastoupení žen se projevilo i v ukazateli počet žen na tisíc mužů, kdy v roce 2001 je o 25 žen více než před deseti lety.

Tab.2.2.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Benice

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů

1991 celkem 256 126 130 27 77 22 28 72 30 1 032 v % 100,0 49,2 50,8 21,4 61,117,5 21,5 55,4 23,1 x

2001 celkem 358 174 184 28 126 20 32 120 32 1 057 v % 100,0 48,6 51,4 16,1 72,4 11,5 17,4 65,2 17,4 x

Podíl dětské složky populace se v městské části Praha-Benice oproti roku 1991 snížil o 4,7 procentního bodu na 16,8%, ale přesto je vyšší, než celopražský průměr, který činí 13,4%. Oproti celopražské situaci je zde zvýšený i podíl obyvatel ve věku od 15 do 59 let, je to 68,7% obyvatel (v Praze celkem 65,8%). Tento podíl ve srovnání s rokem 1991 vzrostl o 10,5 procentních bodů. Nejstarší věkové skupiny jsou zde nejméně podílově silné, obyvatelstvo 60leté a starší představovalo necelou sedminu. Celkově tvoří 14,5% populace a jejich zastoupení od minulého cenzu pokleslo, a to zvláště u mužů, kde byl zaznamenán i přímý početní úbytek obyvatel tohoto věku. V MČ Praha-Benice neodpovídají podíly osob celopražské tendenci. Nejčetněji je zastoupena skupina ve věku 40 - 44 let. To může být ovlivněno malým počtem obyvatel této části, což znamená, že statistické zobecnění je zde obtížnější a je výrazněji ovlivněno jednotlivými případy. V průměru je obyvatelstvo MČ Praha-Benice mladší než v celém hlavním městě. Zde je to 38,2, v Praze 41,1 roků. Průměrný věk mužů byl v Benicích 37,6 let (38,2 v roce 1991) a žen 38,7 let (39,6 let při minulém cenzu).

SLDB 2001 – PRAHA 15 45 2.2.3 Rodinný stav obyvatelstva

Posuny, ke kterým v posledních letech došlo ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu, se v menších okrajových částech Prahy projevily poněkud méně výrazně.

Tab.2.2.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Benice

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 146 33 100 11 2 - 22,6 68,5 7,5 1,4 Ženy 152 28 98 4 21118,4 64,5 2,6 13,8 Celkem 298 61198 1523 1 20,5 66,4 5,0 7,7

V MČ Praha-Benice žilo v roce 2001 v manželství 66,4% obyvatel, 20,5%. bylo svobodných. Celkově zde za poslední desetiletí nedošlo k výrazným změnám (v roce 1991 byl podíl osob žijících v manželství jen o 1,3 procentního bodu vyšší), tak jako je zaznamenáváno hlavně ve velkých městských částech, kde výrazně klesá podíl osob žijících v manželství a roste podíl svobodných zejména v mladších věkových skupinách. Ve srovnání s celopražskými údaji je zde vyšší podíl ženatých a vdaných (v Praze celkem 51,5%) a podíl svobodných je snížený (v Praze celkem 26,3%). Rozvedených bylo v Benicích pouhých 5 % oproti 12% v Praze celkem a ovdovělých zde bylo také méně (7,7%) než v celopražském průměru (9,1%).

2.2.4 Národnostní složení a státní občanství

Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní, občan uvede národnost podle vlastního přesvědčení. Tak jako v celé Praze, tak speciálně v jejích menších městských částech se různost národností projevuje minimálně. V MČ Praze Benice bylo 93,6% obyvatel české národnosti. K dalším národnostem se přihlásili pouze jednotliví občané, např. k ruské národnosti se přihlásilo 8 lidí. Osob s cizí státní příslušností žijících na území MČ Praha-Benice bylo pouze 13, všichni zde měli dlouhodobý pobyt.

2.2.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou v tomto ohledu máme o obyvatelích MČ Praha-Benice je ta, že zde v roce 2001 bydlelo 231 rodilých Pražanů, což bylo 64,5% ze všech obyvatel. Tento podíl je zde vyšší než v Praze úhrnem. Lze předpokládat, že zde je přece jen silnější vázanost na bydliště a lokalitu než na příklad u sídlištního obyvatelstva, kde je mobilita častější. Počet rodilých Pražanů mužů převyšují ženy rozené v Praze o 9 osob.

2.2.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

46 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.2.2.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Benice

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 256 126 130 358 174 184 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 83 44 39 67 25 42 32,4 34,9 30,0 18,7 14,4 22,8 v tom církve: římskokatolická 69 35 34 52 20 32 83,1 79,5 87,2 77,6 80,0 76,2 čs. husitská 5 4 1 - - - 6,0 9,1 2,6 - - - evangelické 8 5 3 5 1 49,611,4 7,7 7,5 4,0 9,5 pravoslavná 1 - 11 - 11,2 - 2,6 1,5 - 2,4 ostatní - - - 9 4 5 - - - 13,4 16,0 11,9 bez vyznání 104 49 55 270 135 135 40,6 38,9 42,3 75,4 77,6 73,4 nezjištěno 69 33 36 2114 7 27,0 26,2 27,7 5,9 8,0 3,8

Obyvatelé MČ Praha-Benice se deklarovali z více než tří čtvrtin jako bez náboženského vyznání, zatímco v celém hlavním městě to bylo 67,3%. Při cenzu 1991 byl naopak vyšší podíl osob bez vyznání v celé Praze (49,5%), v této městské části byl tento 40,6%. Mezi věřícími jsou, tak jako ve většině městských částí, trvale početnější ženy a mezi náboženskými vyznáními je stále nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V MČ Praha-Benice ze všech věřících bylo 77,6% římskokatolického vyznání, tento podíl je o něco vyšší než v Praze celkem. Další uvedené církve jsou zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 se i v této městské části vyskytly osoby hlásící se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Všeobecně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět. V MČ Praha-Benice to bylo necelých 6% populace, zatímco před 10 lety to bylo 27%. Pokles zde byl stejně výrazný jako jinde v Praze.

2.2.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je i zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.2.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Benice

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 83 54 78 32 30 11 v % 41,3 52,9 38,8 31,4 14,9 10,8 2001 počet 59 40 120 49 75 45 v % 19,8 26,3 40,3 32,2 25,2 29,6

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 10 5 - - 201102 v % 5,0 4,9 - - 100,0 100,0 2001 počet 38 16 6 2 298 152 v % 12,8 10,5 2,0 1,3 100,0 100,0

SLDB 2001 – PRAHA 15 47 Nejčastějším vzděláním mezi obyvateli MČ Praha-Benice je učňovské a střední bez maturity a toto vzdělání je nejčastější i u žen. Jiná situace zde byla v roce 1991, kdy zde bylo v celé populaci nejčastější vzdělání základní, což ovšem bylo ovlivněno především tím, že toto vzdělání měla více než polovina žen. Muži měli v roce 1991 nejčastěji učňovské a střední vzdělání bez maturity, bylo jich 46,5% ze všech mužů starších 14 let. Druhým nejčastějším vzděláním je zde při cenzu 2001 střední vzdělání s maturitou včetně vyššího odborného. Podíl obyvatel s tímto stupněm vzdělání oproti roku 1991 významně narostl. Podstatně pokleslo zastoupení osob se základním vzděláním. V MČ Praha-Benice mělo vysokoškolské vzdělání 12,8% všech obyvatel 15letých a starších a tento podíl se od roku 1991 zvýšil o 7,8 procentního bodu, což je vysoký nárůst. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je stále převaha mužů. Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace se zlepšila i v této malé městské části a kopíruje se i zde trend platný pro celé hlavní město, ale i celou ČR.

2.2.8 Shrnutí

Početně populace MČ Praha-Benice v posledních letech vzrostla. Její struktura se poněkud odlišuje od populací jiných městských částí Prahy s typicky velkoměstským osídlením. Vykazuje spíše příklon k více tradičním rysům. Je zde vyrovnanější složení podle pohlaví, jen mírná převaha žen. Věková struktura populace se ale v posledních letech proměnila v souladu s celopražskými trendy. Zvýšil se podíl osob v produktivním věku. Poklesl podíl dětské složky, ale na druhé straně i podíl osob v důchodovém věku. Zastoupení osob hlásících se k náboženství zde byl snížený oproti celopražskému údaji již při předchozím cenzu a tento rys se ještě zvýraznil. Tak jako všeobecně, i v této městské části vzrostla vzdělanostní úroveň obyvatel a základní vzdělání zde bylo zaznamenáno jen u pětiny obyvatel.

2.3 Obyvatelstvo - městská část Praha-Dolní Měcholupy

2.3.1 Vývoj počtu obyvatel

K 1. 3. 2001 bylo v městské části Praha-Dolní Měcholupy 1 154 obyvatel, z toho 580 mužů a 574 žen. V této městské části bylo 1 030 osob s pobytem trvalým a 51 cizích státních příslušníků s pobytem dlouhodobým. Jelikož jsou při cenzech zjišťovány i osoby nacházející se na daném území krátkodobě, byly zde sečteny 4 osoby s krátkodobým pobytem.

Graf 2.3.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Dolní Měcholupy

1 400

1 200

1 000

800

et obyvatelet 600 č Po 400

200

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Od roku 1921 se pomalý růst obyvatelstva mění v intenzivní, který končí v šedesátých letech, přičemž největší nárůst je mezi lety 1921 - 1930, kdy stoupl počet obyvatelstva více než dvojnásobně. Po roce 1961 začíná růst obyvatelstva stagnovat a po roce 1970 dochází k poklesu. Od roku 1991 byl opět zaznamenán přírůstek počtu obyvatel.

48 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.2.3.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v % 19611 271 x x 1970 1 264 7 -0,6 1980 1 074 -190 -15,0 19911 013-61 -5,7 20011 154 14113,9

Od roku 1991 do SLDB 2001 počet obyvatelstva vzrostl zejména obydlením urbanistického obvodu Dolní Měcholupy-západ, kde na zastavěný UO Dolní Měcholupy-střed navázala výstavba převážně rodinných, ale i bytových domů.

Tab.2.3.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Hostivař-průmyslový obvod B 63 - - - Dolní Měcholupy-západ A 38 - 140 140 Horní Měcholupy-sever B 17 - - - Dolní Měcholupy-sever A 70 - - - Dolní Měcholupy-střed 59 1 013 1 009 -4 Dolní Měcholupy-východ A 156 - - - Dolní Měcholupy-jih A 73 - 5 5 Dolní Měcholupy 7 UO 476 1 013 1 154 141 MČ Praha-Dolní Měcholupy celkem 7 UO 476 1 013 1 154 141

Přirozená bilance obyvatel neprošla žádnými výkyvy, počet zemřelých téměř každoročně mírně převyšoval počty živě narozených dětí, tak jak to odpovídá současnému trendu v populační situaci v celé republice. Celkový přírůstek obyvatel je tedy vázán pouze na kladné saldo migrace.

Tab.2.3.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 7 15-8 19 43 -24 -32 1993 9 19-10 31 38 -7 -17 1994 10 10 - 25 37 -12 -12 1995 6 12 -6 27 1893 1996 8 12 -4 39 182117 1997 7 10 -3 55 34 2118 1998 8 8 - 41 24 17 17 1999 10 15 -5 34 16 18 13 2000 8 14 -6 35 17 18 12 2001 6 10 -4 34 61 -27 -31

V městské části Praha-Dolní Měcholupy od roku 1992 až dosud převažují počty zemřelých nad počty narozených, s výjimkou let 1994 a 1998, kdy byly totožné. Na začátku devadesátých let bylo migrační saldo záporné. V následujících letech počty přistěhovalých převážily, v posledním uvedeném roce bylo migrační saldo opět záporné.

SLDB 2001 – PRAHA 15 49 2.3.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

MČ Praha-Dolní Měcholupy je jednou ze sedmi městských částí hl. m. Prahy, kde počet mužů převažuje nad počtem žen. Ještě v roce 1991 i zde mírně převažovala ženská populace, na 1 000 mužů připadalo 1 010 žen, za deset let již na stejný počet mužů připadalo jen 990 žen. Při cenzu 2001 bylo silnější zastoupení mužů téměř ve všech mladších věkových skupinách až do 29 let, trvale vyšší podíly žen jsou až u osob starších 65 let.

Tab.2.3.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů

1991 celkem 1 013 504 509 93 324 87 84 295 130 1 010 v % 100,0 49,8 50,2 18,5 64,3 17,3 16,5 58,0 25,5 x 2001 celkem 1 154 580 574 85 402 93 78 379 117 990 v % 100,0 50,3 49,7 14,7 69,3 16,0 13,6 66,0 20,4 x

Oproti roku 1991 se snížil podíl dětské složky obyvatel na celkové populaci (ze 17,5% na 14,1% v roce 2001), větší byl úbytek chlapců. Snížil se i podíl obyvatel nad 60 let, zde je větší procentuální úbytek žen. Vzrůstá podíl osob v produktivním věku. Ve srovnání s celopražským průměrem jsou podíly v nejmladší a střední věkové skupině o něco vyšší, podíl osob starších je naopak nižší než v Praze celkem. V podrobnějším přehledu podle pětiletých věkových skupin jsou v Dolních Měcholupech nejčetnější osoby ve věku 50 - 54 let a tvoří 9,7 % celé místní populace. Následuje věková skupina 25 - 29 let, ta představuje 9,3% populace městské části. Toto zastoupení odpovídá celopražským trendům. Při SLDB 2001 byl průměrný věk obyvatel této městské části 40,1 roků. V roce 1991 zde byl průměrný věk mužů 36,9 let (38,6 v roce 2001) a žen 41,0 let (41,6 při cenzu 2001).

2.3.3 Rodinný stav obyvatelstva

Posuny, ke kterým v posledních letech došlo ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu, se v městských částech, ve kterých je poněkud jiné populační složení než v centrálních velkých městských částech, projevily méně výrazně. V MČ Praha-Dolní Měcholupy byl v roce 2001 podíl obyvatel žijících v manželství 59,2% a oproti roku 1991 poklesl o 3,5 procentního bodu. I tak je zde podíl ženatých i vdaných nad celopražským průměrem (51,5%).

Tab.2.3.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 495 149 296 38 11 1 30,1 59,8 7,7 2,2 Ženy 496 93 291 40 68 4 18,8 58,7 8,113,7 Celkem 991 242 587 78 79 5 24,4 59,2 7,9 8,0

Ženatých mužů je zde 59,8% (při minulém SLDB 64,5%) z mužské populace nad 14 let a vdaných žen 58,7% (při minulém SLDB 60,9%) z ženské populace starší 14ti let. Vzhledem k tomu, že ženy se dožívají zpravidla vyššího věku a navíc si tradičně berou starší partnery, je ve vyšších věkových skupinách žen většina ovdovělých, kdežto muži častěji až do své smrti žijí v manželství. Celkem bylo v Dolních Měcholupech 8 % ovdovělých (celopražský průměr byl 9,1%). Svobodných zde byla téměř čtvrtina (24,4%) ze všech obyvatel 15letých a starších (26,3% v hl. m. Praze). Pod celopražským průměrem zde byli zastoupeni i rozvedení (7,9 % v Dolních Měcholupech a 12% v Praze celkem).

50 SLDB 2001 – PRAHA 15 2.3.4 Národnostní složení a státní občanství

V MČ Praha-Dolní Měcholupy byla většina obyvatel (90,7%) české národnosti. Oproti roku 1991 se podíl obyvatel české národnosti snížil a byli zde nově zaznamenáni občané národností, které při minulém cenzu zastoupeny nebyly. Podíl občanů slovenské národnosti zůstal na stejné úrovni.

Tab.2.3.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Dolní Měcholupy

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 1 013 100,0 1 154 100,0 v tom národnost: česká 976 96,3 1 047 90,7 slovenská 20 2,0 23 2,0 romská 7 0,7 - - polská 4 0,4 3 0,3 německá - - 6 0,5 ruská, ukrajinská - - 13 1,1 vietnamská - - 17 1,5 ostatní1) 6 0,6 26 2,3 nezjištěno . . 19 1,6

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

Při SLDB 2001 bylo v této městské části poněkud vyšší zastoupení obyvatel - cizinců s dlouhodobým pobytem. Bylo jich 4,4%, zatímco v Praze celkem to bylo jen 2,1%. S tím souvisí i poněkud vyšší podíl obyvatel s jinou než českou národností. Zatímco ve většině městských částí bylo obyvatel české národnosti kolem 94%, zde to bylo necelých 91%. Osob s jiným státním občanstvím zde bylo sečteno 68, z nich 51 s dlouhodobým pobytem, ostatní s pobytem trvalým.

2.3.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Při sčítání v rámci Prahy odpověď na otázku na trvalé bydliště matky v době narození bohužel zjišťujeme pouze hl. m. Prahu jako takovou a nejsou lokalizovány jednotlivé městské části. Nemůžeme proto říci, kolik současných obyvatel Dolních Měcholup se zde i narodilo. Můžeme pouze konstatovat, že je zde 67,7% rodilých Pražanů. Z žen je to 63,8% a z mužů 71,6%. V menších městských částech je tento podíl vyšší než v celopražském měřítku (61,8%). Lze předpokládat, že značná část z nich jsou i rodáci přímo z dané městské části, protože vázanost na bydlení převážně v rodinných domech je zde stabilnější, než u nájemních bytů v jiných městských částech.

2.3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

SLDB 2001 – PRAHA 15 51 Tab.2.3.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 1 013 504 509 1 154 580 574 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 366 162 204 288 118 170 36,1 32,1 40,1 25,0 20,3 29,6 v tom církve: římskokatolická 286 127 159 147 59 88 78,1 78,4 77,9 51,0 50,0 51,8 čs. husitská 48 23 25 26 8 18 13,114,2 12,3 9,0 6,8 10,6 evangelické 16610 9 5 4 4,4 3,7 4,9 3,1 4,2 2,4 pravoslavná 2 1110 4 6 0,5 0,6 0,5 3,5 3,4 3,5 ostatní 14 5 9 96 42 54 3,8 3,1 4,4 33,3 35,6 31,8 bez vyznání 517 277 240 820 437 383 51,0 55,0 47,2 71,1 75,3 66,7 nezjištěno 130 65 65 46 25 2112,8 12,9 12,8 4,0 4,3 3,7

Většina obyvatel MČ Praha-Dolní Měcholupy se deklarovala jako bez náboženského vyznání, nadpoloviční většina obyvatel bez vyznání zde byla zjištěna již při cenzu 1991, kdy v celé Praze byl podíl lidí bez vyznání těsně pod polovinou. Zastoupení lidí bez vyznání se ve srovnání se situací v roce 1991 i zde značně zvýšilo. Nárůst byl v Praze Dolních Měcholupech o 20,1 procentních bodů. Věřících zde byla čtvrtina ze všech obyvatel. Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy a mezi náboženskými vyznáními je nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi, i když v Dolních Měcholupech klesl počet věřících římskokatolického vyznání ze 78,1% na 51%. Je to v rámci městských částí Prahy velmi neobvyklá situace, ale je nutné si opět v této souvislosti uvědomit, že v tomto třídění jde o malé základní počty jednotlivých případů, takže každý z nich má při porovnání s celkem velkou váhu. Další uvedené církve jsou zastoupeny jen nízkým procentem. Oproti roku 1991 se i v této městské části zvýšil značně počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Všeobecně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět. V MČ Praha-Dolní Měcholupy to byly 4% populace, zatímco před 10 lety to bylo 12,8 %. Oproti celopražskému průměru zde nezjištěných bylo více než dvakrát méně.

2.3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.3.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 243 159 336 143 198 102 v % 29,1 37,4 40,2 33,6 23,7 24,0 2001 počet 173 106 356 153 305 171 v % 17,5 21,4 35,9 30,8 30,8 34,5

52 SLDB 2001 – PRAHA 15 dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 55 17 4 4 836 425 v % 6,6 4,0 0,5 0,9 100,0 100,0 2001 počet 148 61 95991 496 v % 14,9 12,3 0,9 1,0 100,0 100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Dolní Měcholupy je učňovské a střední bez maturity. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u mužů. Obdobná situace zde byla již v roce 1991, ale podíl takto vzdělaných osob se snížil ve prospěch druhého nejčastějšího typu vzdělání, středního a vyššího odborného s maturitou. Zde došlo oproti roku 1991 k významnému nárůstu (o 7,1 procentního bodu). V ženské populaci městské části Praha-Dolní Měcholupy vzrostlo zastoupení osob s maturitním vysvědčením ještě výrazněji a je nejčastější u celé ženské populace starší 14 let. Před deseti lety měly ženy nejčastěji vzdělání základní. Celkově zastoupení osob se základním vzděláním značně pokleslo, z 29,1% v roce 1991 na 17,5% v roce 2001. V MČ Praha-Dolní Měcholupy mělo v roce 1991 vysokoškolské vzdělání 6,6% všech obyvatel 15letých a starších. Tento podíl se do roku 2001 zvýšil o 8,3 procentního bodu. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je i v této městské části více mužů.

Graf 2.3.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Dolní Měcholupy

20 MČ Praha Dolní Měcholupy Hl. m. Praha 18,8 15 16,0 14,9

10 %

5 6,6

0 1991 2001 Rok

Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace se i zde zlepšuje a projevuje se trend platný pro celé hlavní město, ale i celou ČR. Rychlejší tempo zlepšení zaznamenáváme u žen.

2.3.8 Shrnutí

Populace MČ Praha-Dolní Měcholupy početně za posledních deset letech vzrostla. Struktura obyvatel se poněkud odlišuje od populace velkých městských částí. Oproti celopražské převaze žen je zde vyšší zastoupení mužů. Podíl dětské složky i v této městské části mírně poklesl. Zastoupení nejstarších obyvatel také pokleslo, a to o 3,2 procentního bodu a podíl osob v produktivním věku, který se zvyšoval v celé Praze, se v MČ Praha-Dolní Měcholupy zvýšil o 6,6 procentního bodu. Podíl osob hlásících se k náboženství zde jen nepatrně převyšuje celopražský údaj. Je zde významně nižší podíl věřících, kteří se přihlásili k římskokatolickému vyznání. Tak jako všeobecně i v této městské části vzrostla vzdělanostní úroveň obyvatel. Nejvýrazněji se zvýšil podíl obyvatel s maturitním a vysokoškolským vzděláním.

SLDB 2001 – PRAHA 15 53 2.4 Obyvatelstvo - městská část Praha-Dubeč

2.4.1 Vývoj počtu obyvatel

K 1. 3. 2001 bylo v městské části Praha-Dubeč 1 997 obyvatel, z toho 982 mužů a 1 015 žen. V této městské části bylo 1 975 osob s trvalým pobytem a 22 cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Dubeč nebyla sečtena žádná osoba s krátkodobým pobytem.

Graf 2.4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Dubeč

3 000

2 500

2 000

1 500 et obyvatelet č

Po 1 000

500

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Početní stav obyvatel této městské části po roce 1920 výrazně stoupal a v roce 1930 dosáhl svého maxima, a to 2 410 osob. Značný pokles v padesátých letech 20. století vystřídal mírný nárůst počínající 70. léty. Mezi posledními dvěma cenzy byl přírůstek výraznější.

Tab.2.4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Dubeč

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v % 19611 794 x x 1970 1 782 -12 -0,7 1980 1 797 150,8 19911 843 46 2,6 20011 997 154 8,4

Veškeré obyvatelstvo této městské části žije na katastrálním území Dubeč a zde je většina lidí soustředěna v centrálním urbanistickém obvodu se stejným názvem, Dubeč.

54 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.2.4.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Dubeč

Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Dolní Měcholupy-východ B 0 - - - Dolní Měcholupy-Dubeč 1 UO 0 - - - Dubeč128 1 843 1 945 102 V křížcích 135 - - - Na korunce A 587 - 52 52 Dubeč 3 UO 850 1 843 1 997 154 MČ Praha-Dubeč celkem 4 UO 850 1 843 1 997 154

V tomto UO byl také zaznamenán největší přírůstek obyvatel, třetina nových osob žije v UO Na korunce A, který byl obydlený až po roce 1991. Tak jako v celém hlavním městě, i v této městské části je vzhledem k současné demografické situaci většina početních přírůstků obyvatel vázána na migraci. I zde byly ve sledovaném období vícekrát počty živě narozených nižší než počty zemřelých, takže přirozenou měnou docházelo spíše k úbytkům obyvatel.

Tab.2.4.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Dubeč

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 14 18-4 15 50 -35 -39 1993 23 25 -2 74 60 14 12 1994 17 17 - 62 42 20 20 1995 16 23 -7 33 57 -24 -31 1996 1529-14 40 36 4 -10 1997 18 1533831 7 10 1998 20 17349311821 1999 13 19 -6 44 36 8 2 2000 18 14 4 70 27 43 47 200118 16 2 77 59 1820

Saldo migrace naopak bylo záporné jen v letech 1992 a 1995, v ostatních letech převažovaly počty přistěhovalých nad vystěhovalými.

2.4.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

Ženy v této městské části představují jen mírně nadpoloviční většinu (50,8%). V Praze celkem je feminita populace výrazně vyšší. V Dubči připadalo na 1 000 mužů 1 034 žen a v Praze úhrnem to bylo 1109 žen. Došlo zde ke změnám věkové skladby oproti cenzu v roce 1991. Tehdy zde chlapců do 15 let bylo víc než děvčat a v produktivním věku bylo stejné početní zastoupení mužů i žen. O 10 let později již děvčata tvoří vyšší podíl. Muži převažují početně i podílem ve skupině osob v produktivním věku, ve věku 60 a více let převažují standardně ženy. V městské části Praha-Dubeč jsou nadpoloviční podíly mužů ve většině pětiletých věkových skupin od 15 do 64 let, což je v Praze méně obvyklé. V Praze celkem bylo více mužů jen ve věkových skupinách od 15 do 29 let. U staršího obyvatelstva, tak jako jinde, již převažovaly ženy.

SLDB 2001 – PRAHA 15 55 Tab.2.4.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Dubeč

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů

1991 celkem 1 843 897 946 194 565 138 186 565 195 1 055 v % 100,0 48,7 51,3 21,6 63,0 15,4 19,7 59,7 20,6 x 2001 celkem 1 997 982 1 015 146 687 149 165 651199 1 034 v % 100,0 49,2 50,8 14,9 70,0 15,2 16,3 64,119,6 x

Shodně se situací v celém hlavním městě i zde pokleslo zastoupení dětí do 15 let, ale i přes tento pokles je stále podíl dětské složky v Dubči vyšší (15,6%) než v Praze celkem (13,4%). Zastoupení obyvatel v produktivním věku zde oproti roku 1991 poměrně značně vzrostlo (o 5,7 procentního bodu) a je vyšší (67%) než udává celopražský průměr (65,8%). Ačkoli se počet dubečských obyvatel v poproduktivním věku zvětšil, jejich podíl v populaci se od roku 1991 mírně snížil. Jejich zastoupení je o 3,4 procentního bodu pod celopražským údajem, který činí 20,8%. Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinou byli obyvatelé 45 - 49 letí, následovali obyvatelé ve věku 25 - 29 let. Průměrný věk mužů této městské části byl 37,9, v roce 1991 jen 36 let. U žen bylo zaznamenáno zvýšení z 38,7 roků při cenzu 1991 na 39,8 v roce 2001. Průměrný věk celé populace v roce 2001 byl v MČ Praha- Dubeč 38,9, zatímco v hlavním městě 41,1 let.

2.4.3 Rodinný stav obyvatelstva

Posuny, ke kterým v posledních letech došlo ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu, se v menších a od centra Prahy vzdálenějších městských částech projevily poněkud méně výrazně, ale základní trend se odrazil i zde.

Tab.2.4.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Dubeč

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 836 249 485 68 25 9 29,8 58,0 8,1 3,0 Ženy 850 165 488 71119719,4 57,4 8,4 14,0 Celkem 1 686 414973139 144 16 24,6 57,7 8,2 8,5

Osob žijících v manželství bylo 57,7%, tento podíl se od roku 1991 v souladu s celopražským trendem snížil. Tehdy to bylo 66,4% ze všech obyvatel starších 14 let. Ženatých mužů je zde 58%, vdaných žen je nižší procento, protože mezi ženami je více vdov, mužů vdovců je méně. Vzhledem k tomu, že ženy se dožívají zpravidla vyššího věku a navíc si tradičně berou starší partnery, je ve vyšších věkových skupinách žen většina ovdovělých, kdežto muži častěji až do své smrti žijí v manželství. Ovdovělých bylo v Dubči 8,5%, to je o 0,6 procentního bodu méně než v celém hlavním městě. Svobodných obyvatel zde byla téměř čtvrtina ze všech obyvatel 15letých a starších. V této městské části je menší zastoupení svobodných než v Praze celkem. Pod celopražským průměrem zde byl podíl rozvedených (8,2% v Dubči a 12% v Praze celkem). To může být způsobeno výstavbou nových bytů, do nichž se stěhují spíše úplné rodiny s dětmi.

2.4.4 Národnostní složení a státní občanství

V městské části Praha-Dubeč byla při SLDB 2001 sečtena naprostá většina obyvatel (95,7%) české národnosti, tedy vyšší podíl než v Praze celkem (93,1%). I když se v Dubči podíl osob s českou národností oproti roku 1991 snížil, není tento pokles tak výrazný, jako v některých jiných městských částech. Souvisí to mimo jiné i s počtem osob s nezjištěnou národností (většinou to bývají nezastižení Češi), kterých zde byl oproti celopražské hodnotě malý podíl.

56 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.2.4.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Dubeč

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 1 843 100,0 1 997 100,0 v tom národnost: česká 1 777 96,4 1 911 95,7 moravská, slezská 2 0,1 30,2 slovenská 29 1,6 22 1,1 romská 14 0,8 - - německá 3 0,2 3 0,2 ruská, ukrajinská 1 0,1 211,1 ostatní1) 170,9201,0 nezjištěno . . 170,9

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

Tak jako i jinde v Praze v MČ Praha-Dubeč následovalo obyvatelstvo národnosti slovenské (1,1%), což je většinou v hlavním městě druhá nejpočetnější národnost. Hranici jednoho procenta překročili již jen obyvatelé národnosti ruské a ukrajinské. Ostatní národnosti zde byly zastoupeny jen jednotlivci a k romské národnosti se v Dubči, na rozdíl od cenzu v roce 1991, nepřihlásil nikdo. Osob s jiným státním občanstvím zde bylo sečteno 47, z nich 22 mělo dlouhodobý a 25 trvalý pobyt.

2.4.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Při sčítání v rámci Prahy odpověď na otázku na trvalé bydliště matky v době narození bohužel zjišťujeme pouze za hl. m. Prahu jako takovou a nejsou lokalizovány jednotlivé městské části. Nemůžeme proto říci, kolik současných obyvatel Dubče se zde i narodilo. Můžeme pouze konstatovat, že je zde 72,1% rodilých Pražanů, o 6 osob mezi nimi převažují ženy. V menších městských částech je tento podíl vyšší než v celopražském měřítku. V MČ Dubeč je podíl rodilých Pražanů dosti zvýšený (v Praze úhrnem to bylo 61,8%) také proto, že se zde vyskytuje malé procento osob s cizí státní příslušností, kteří tento podíl ovlivňují.

2.4.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

Tab.2.4.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Dubeč

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 1 843 897 946 1 997 982 1 015 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 611 279 332 469 200 269 33,2 31,1 35,1 23,5 20,4 26,5 v tom církve: římskokatolická 521 240 281 328 146 182 85,3 86,0 84,6 69,9 73,0 67,7 čs. husitská 37 1720248166,1 6,1 6,0 5,1 4,0 5,9 evangelické 50 20 30 28 9 19 8,2 7,2 9,0 6,0 4,5 7,1 pravoslavná - - - 5 3 2 - - - 1,11,5 0,7 ostatní 3 2 1 84 34 50 0,5 0,7 0,3 17,9 17,0 18,6 bez vyznání 799 404 395 1 432 728 704 43,4 45,0 41,8 71,7 74,1 69,4 nezjištěno 433 214219 96 54 42 23,5 23,9 23,2 4,8 5,5 4,1

SLDB 2001 – PRAHA 15 57 Většina obyvatel MČ Praha-Dubeč se, tak jako ve všech městských částech, deklarovala jako bez náboženského vyznání. Zastoupení těchto osob je v Dubči poněkud vyšší než je celopražský údaj a i nárůst jejich zastoupení ve srovnání se situací v roce 1991 zde byl značně vyšší než v celém hlavním městě. V MĆ Praha-Dubeč se podíl osob bez vyznání zvýšil o 28,3 procentního bodu, v Praze celkem o 17,8 procentního bodu. Věřících zde bylo 23,5%, což je jen nepatrně méně než v Praze celkem (24,5%). Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy, v Dubči to bylo 57,4% ze všech věřících. Převaha žen je zde nižší než je v Praze obvyklé, v Praze úhrnem bylo 59,5% věřících žen. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. I v Dubči počet věřících hlásících se k tomuto vyznání poklesl. K úbytkům došlo i u věřících jiných církví, přibylo 5 obyvatel, kteří se přihlásili k pravoslavnému vyznání. K výrazné změně došlo zejména u osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím, kde došlo k početnímu i poměrnému nárůstu. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Všeobecně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět. V MČ Praha-Dubeč to bylo jen 4,8% populace, zatímco před 10 lety to byla téměř čtvrtina obyvatel.

2.4.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.4.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Dubeč

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 407 259 534 218351 203 v % 27,8 34,1 36,5 28,7 24,0 26,7 2001 počet 297 188 647 267 516 297 v % 17,6 22,1 38,4 31,4 30,6 34,9

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 107 45 64 35 1 463 760 v % 7,3 5,9 4,4 4,6 100,0 100,0 2001 počet 201 86 25 12 1 686 850 v % 11,9 10,11,5 1,4 100,0 100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Dubeč je učňovské a střední bez maturity, které převládalo již v roce 1991 a jehož podíl se ještě o necelé 2 procentní body zvýšil. Druhým nejčastějším vzděláním je vzdělání střední s maturitou a vyšší odborné, které bylo v roce 1991 až na místě třetím za vzděláním základním. V roce 2001 zastoupení osob se základním vzděláním značně pokleslo, ze 27,8% v roce 1991 na 17,6% při tomto cenzu. Základní vzdělání bylo před deseti lety nejčastějším vzděláním v ženské části populace, nyní má největší skupina žen této městské části maturitní vysvědčení. Také v městské části Praha-Dubeč, tak jako i v celé Praze, vzrostl počet i podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, ale stále je zde tento podíl pod celopražským průměrem. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je i zde mírná převaha mužů, i když za deset let byl zaznamenán poněkud vyšší podílový nárůst žen vysokoškolaček.

58 SLDB 2001 – PRAHA 15 Graf 2.4.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Dubeč

20 MČ Praha-Dubeč Hl. m. Praha 18,8 15 16,0

10 11,9 %

7,3 5

0 1991 2001 Rok

Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace se i v této městské části zlepšila a kopíruje se i zde trend platný nejen pro celé hlavní město, ale i celou ČR. Rychlejší tempo zlepšení zaznamenáváme u žen.

2.4.8 Shrnutí

Po negativním vývoji po roce 1950 začíná od roku 1970 počet obyvatel MČ Praha-Dubeč mírně stoupat. Struktura obyvatel podle pohlaví se vyznačuje relativně nízkou feminitou, žen je zde jen o 1,6% více než mužů. Podle věku se struktura od situace v Praze poněkud odlišuje. Jsou zde vyšší podíly dětské složky a osob v produktivním věku, naopak podíl obyvatel ve věku 60 let a starších je pod celopražským průměrem. Podíl osob hlásících se k náboženství zde byl jen o 1 procentní bod nižší než celopražský údaj. Tak jako všeobecně, i zde vzrostla vzdělanostní úroveň obyvatel. Nejvýrazněji se zde zvýšil podíl obyvatel s maturitním vzděláním i vysokoškoláků.

2.5 Obyvatelstvo - městská část Praha-Kolovraty

2.5.1. Vývoj počtu obyvatel

V městské části Praha-Kolovraty bylo k 1. 3. 2001 sečteno 1 756 obyvatel, z toho 856 mužů a 900 žen. Osob s trvalým pobytem bylo v této městské části 1 730 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 26. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Kolovraty nebyla taková osoba sečtena žádná.

SLDB 2001 – PRAHA 15 59 Graf 2.5.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Kolovraty

2 000

1 800

1 600

1 400

1 200

1 000 et obyvatelet

č 800 Po 600

400

200

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Početní vývoj populace této městské části charakterizuje dlouhodobý mírný vzestup až do roku 1921, kdy po vzniku Velké Prahy byl zaznamenán skokový nárůst z 794 v roce 1921 obyvatel na 1773 v roce 1930. Poté až do devadesátých let nastává mírný pokles, který se v posledním desetiletí obrací v poměrně intenzivní růst a počet obyvatelstva dosahuje téměř stejné hodnoty jako v roce 1930.

Tab.2.5.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Kolovraty

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v % 19611 740 x x 1970 1 596 -144 -8,3 1980 1 478 -118 -7,4 19911 451 -27 -1,8 20011 756 305 21,0

Většina obyvatelstva této městské části žije na katastrálním území Kolovraty, obydleny jsou i Lipany. V obou katastrálních územích MČ Praha-Kolovraty je obyvatelstvo soustředěno prakticky vždy jen v jednom urbanistickém obvodu.

Tab.2.5.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kolovraty

Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Kolovraty 87 1 359 1 655 296 Dolnice C 222 - 3 3 U Říčan A 281 363 Kolovraty 3 UO 590 1 362 1 664 302 Lipany 1089923 U Říčan B 48 - - - Lipany 2 UO 58 89 92 3 MČ Praha-Kolovraty celkem 5 UO 648 1 4511 756 305

60 SLDB 2001 – PRAHA 15 V katastrálním území Kolovraty je to ve stejnojmenném UO a v roce 2001 zde žilo 94,2% obyvatel této městské části. Také početní přírůstek obyvatel za posledních deset let byl zaznamenán především v urbanistickém obvodu Kolovraty. V katastrálním území Lipany byli sečteni obyvatelé pouze v urbanistickém obvodu Lipany, který se rozkládá na hranici hlavního města s okresem Praha-východ. Tak jako v celém hlavním městě, i v této městské části jsou vzhledem k současné demografické situaci již po celé desetiletí veškeré přírůstky obyvatel vázány na migraci. I zde byly ve sledovaném období kromě roku 2000 počty živě narozených nižší než počty zemřelých, takže přirozenou měnou docházelo k úbytkům obyvatel.

Tab.2.5.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Kolovraty

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 5 21 -16 1323-10 -26 1993 1225-13 58 37 21 8 1994 11 20 -9 33 25 8 -1 1995 9 21 -12 43 25 186 1996 12 20 -8 47 28 19 11 1997 5 15-10 62 21 41 31 1998 10 17 -7 87 36 51 44 1999 16 22 -6 48 27 2115 2000 23 194133 25 108 112 200118 22 -4 88 35 53 49

Počty vystěhovalých této městské části byly poměrně rovnoměrné, počty přistěhovalých, které jsou vázány zejména na realizaci nové výstavby, po celé sledované období kolísaly. Nejvíce obyvatel se přistěhovalo opět roku 2000, takže zde byl v tomto roce zaznamenán i největší celkový přírůstek.

2.5.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

Převaha žen v populaci MČ Praha-Kolovraty nedosahuje takové míry, jako je běžné zejména ve větších městských částech, ale i v Praze celkem. Zde bylo 51,3% žen a na 1 000 mužů připadalo 1 051 žen; v Praze úhrnem to bylo 1 109 žen. Shodně se situací v celém hlavním městě i zde pokleslo zastoupení dětí do 15 let, ale tento pokles není tak znatelný jako v ostatních městských částech (jen o 2,4 procentního bodu). Je zajímavé, že ke snížení podílu došlo pouze u chlapců, a to z 21,4% na 16,5%, zatímco podíl děvčat zůstal stejný na úrovni 18%. Oproti celopražskému údaji je zde podíl dětské složky zvýšený a v rozdělení podle pohlaví je převaha děvčat neobvykle vysoká, protože v Praze celkem o více než 2 procentní body převažují chlapci.

Tab.2.5.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Kolovraty

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů

1991 celkem 1 451 719 732 154 436 129 132 399 2011 018 v % 100,0 49,6 50,4 21,4 60,6 17,9 18,0 54,5 27,5 x 2001 celkem 1 756 856 900 141 590 125 162 552 186 1 051 v % 100,0 48,7 51,3 16,5 68,9 14,6 18,0 61,3 20,7 x

U osob ve věku 15 - 59 let naopak výrazněji, než v celém hlavním městě, v MČ Praha-Kolovraty převažují muži, i když podíl celé populace v tomto věku zhruba odpovídá celopražskému průměru. Zastoupení těchto obyvatel v produktivním věku zde oproti roku 1991 výrazně vzrostlo (o 7,5 procentních bodů). Počet i podíl obyvatel 60letých a starších se od roku 1991 v Kolovratech snížil o 19 osob, tedy z 22,7% na 17,7% v roce 2001 a jejich zastoupení je nižší než je celopražský údaj (20,8%).

SLDB 2001 – PRAHA 15 61 Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinou (8,7%) byli v Kolovratech obyvatelé ve věku 45 - 49 let. Zvýšené zastoupení je zde ještě u obyvatel ve věkových skupinách 20 - 24 let (8,6%) a 25 - 29 let (8,2%). Průměrný věk obyvatel této městské části při SLDB 2001 byl 38,1 roků. Průměrný věk mužů v Kolovratech v roce 1991 byl 36,7 roků a v roce 2001 se zvýšil na 37 roků. U žen bylo zaznamenáno snížení, a to z 41,6 roků při cenzu 1991 na 39,1 v roce 2001. To může být způsobeno snížením počtu žen v důchodovém věku a růstem počtu žen do věku patnácti let. Průměrný věk obyvatel Kolovrat je nižší než činí celopražský údaj (41,1 let).

2.5.3 Rodinný stav obyvatelstva

Posuny, ke kterým v posledních letech došlo ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu, se v okrajových částech Prahy projevily méně výrazně nebo vůbec. V MČ Praha-Kolovraty byl v roce 2001 podíl obyvatel žijících v manželství 60,0% a svobodných 23,5%. Celkově zde nedošlo k výrazným změnám jako ve velkých městských částech, kde klesá podíl osob žijících v manželství a výrazněji roste podíl osob svobodných.

Tab.2.5.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Kolovraty

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 715211 434 55 12 3 29,5 60,7 7,7 1,7 Ženy 738 131 438 55 110417,8 59,3 7,5 14,9 Celkem 1 453 342 872 110 122 7 23,5 60,0 7,6 8,4

Podíl osob žijících v manželství se zde od roku 1991 snížil o 4,2%, v roce 1991 to bylo 64,2% ze všech obyvatel starších 14 let. Přesto je to podíl značně překračující celopražský údaj (51,5%). Ženatých mužů je zde 60,7%, vdaných žen je nepatrně nižší procento, protože mezi ženami je více vdov. Ovdovělých bylo v Kolovratech 8,4% a naprostá většina z nich (90,2%) byly ženy. V Praze celkem bylo ovdovělých vyšší procento, a to 9,1. Svobodných obyvatel zde byla téměř čtvrtina ze všech obyvatel 15letých a starších, mezi nimi naopak převládala mužská populace (61,7%). Je zde menší zastoupení svobodných než v Praze celkem, kde procento svobodných činilo 26,3. V této městské části byl v mužské i ženské populaci zcela vyrovnaný početní stav rozvedených a jejich podíl byl o 4,4 procentního bodu nižší než v celém hlavním městě.

2.5.4 Národnostní složení a státní občanství

Z hlediska národnostního složení je obyvatelstvo v MČ Praha-Kolovraty zcela odpovídající celopražskému průměru. Naprostou většinu (94,8%) představují obyvatelé, kteří se hlásí k české národnosti. Další národností, kde podíl jejich příslušníků přesahuje hranici jednoho procenta, je národnost slovenská (1,2%). Zvýšil se zde podíl národnosti ruské a ukrajinské.

Tab.2.5.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Kolovraty

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 1 451100,0 1 756 100,0 v tom národnost: česká 1 417 97,7 1 665 94,8 moravská, slezská 4 0,3 3 0,2 slovenská 15 1,0 211,2 ruská, ukrajinská 3 0,2 150,9 vietnamská . . 3 0,2 ostatní1) 120,8291,7 nezjištěno . . 20 1,1

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

62 SLDB 2001 – PRAHA 15 Osoby se státním občanstvím ČR představovaly 96,6%. Z celkového počtu 60 cizích státních příslušníků bylo 6 občanů ze Slovenska a 2 osoby ze států EU. V MČ Praha-Kolovraty mělo 26 cizích státních příslušníků dlouhodobý a 34 trvalý pobyt.

2.5.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Při sčítání v rámci Prahy odpověď na otázku na trvalé bydliště matky v době narození bohužel zjišťujeme pouze hl. m. Prahu jako takovou a nejsou lokalizovány jednotlivé městské části. Nemůžeme proto říci, kolik současných obyvatel Kolovrat se zde i narodilo. Můžeme pouze konstatovat, že je zde 64,7% rodilých Pražanů. O 24 osob mezi nimi převažují muži. V MČ Praha-Kolovraty tento podíl zcela mírně přesahuje celopražský údaj, který činí 61,8%.

2.5.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

Tab.2.5.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Kolovraty

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 1 451 7197321 756 856 900 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 523 232 291 431185 246 36,0 32,3 39,8 24,5 21,6 27,3 v tom církve: římskokatolická 448 197 251 327 131196 85,7 84,9 86,3 75,9 70,8 79,7 čs. husitská 48 22 26 23 11 129,29,58,95,35,94,9 evangelické 20 11 92212 103,84,73,1 5,1 6,5 4,1 pravoslavná 2 - 2 13 6 7 0,4 - 0,7 3,0 3,2 2,8 ostatní 5 2 3 46 25 211,0 0,9 1,0 10,7 13,5 8,5 bez vyznání 573 306 267 1 224 617 607 39,5 42,6 36,5 69,7 72,1 67,4 nezjištěno 355 181174 101 54 47 24,5 25,2 23,8 5,8 6,3 5,2

Velká většina obyvatel MČ Praha-Kolovraty se deklarovala jako bez náboženského vyznání, bylo jich téměř 70% (v Praze celkem to bylo 67%). Podíl lidí bez vyznání se ve srovnání se situací v roce 1991 i zde značně zvýšil. Nárůst byl v Praze-Kolovratech o 30,2 procentních bodů, což je mnohem vyšší nárůst podílu obyvatel bez vyznání než v Praze celkem, kde to bylo jen o 17,8 procentního bodu. Věřících zde bylo 24,5%, což je stejný podíl jako v Praze celkem. Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy, v Kolovratech tvořily ženy 57,1% věřících. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V Kolovratech byla dominance římskokatolického vyznání jen nepatrně vyšší než v hl. m. Praze. Další uvedené církve jsou zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 se i v této městské části zvýšil počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Shodně s celopražskou tendencí i zde výrazně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět.

2.5.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

SLDB 2001 – PRAHA 15 63 Tab.2.5.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Kolovraty

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 364 235 450 183 227 127 v % 31,2 39,2 38,6 30,5 19,5 21,2 2001 počet 244 151 552 247 440 253 v % 16,8 20,5 38,0 33,5 30,3 34,3

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 65 25 59 30 1 165 600 v % 5,6 4,2 5,1 5,0 100,0 100,0 2001 počet 196 77 2110 1 453 738 v % 13,5 10,4 1,4 1,4 100,0 100,0

Tak jako i v roce 1991 bylo mezi obyvateli MČ Praha-Kolovraty nejčastějším typem vzdělání učňovské a střední bez maturity, podíl takto vzdělaných obyvatel se zde mezi cenzy snížil jen minimálně. Výrazně se zde zvýšilo zastoupení osob se středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným. Na druhé straně výrazně ubylo osob se základním vzděláním. Mezi maturanty i zde tradičně převažují ženy (57,5%). Takto vzdělaných žen je v Kolovratech největší počet. Celkově se počet osob s maturitou zvýšil téměř o 11 procentních bodů. Mužů bylo nejvíce mezi vyučenými a středoškoláky bez maturity.

Graf 2.5.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Kolovraty

20 MČ Praha-Kolovraty Hl. m. Praha 18,8 15 16,0 13,5 10 %

5 5,6

0 1991 2001 Rok

Jako v celém hlavním městě, i zde vzrostl počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Nárůst zde byl značně razantnější než udává hodnota za Prahu celkem, ale stále je zde toto vzdělání poněkud méně časté než v některých jiných městských částech a jeho zastoupení je i pod celopražským průměrem. Mezi vysokoškolsky vzdělanými je zatím stále ještě v celé Praze více mužů, ale tento poměr se postupně vyrovnává. Stejná tendence byla zjištěna i v Kolovratech, v roce 1991 bylo mezi vysokoškoláky 38,5% žen a v roce 2001 již 39,3%.

64 SLDB 2001 – PRAHA 15 2.5.8 Shrnutí

Po mírném poklesu počtu obyvatel v předchozích desetiletích začíná po roce 1991, oproti celopražské tendenci, počet obyvatel městské části Praha-Kolovraty narůstat. Struktura obyvatel podle pohlaví se vyznačuje menší převahou ženské složky populace než v Praze celkem. Ve věkovém složení je zvýšené procento osob ve věku 45 - 49 let a potom ve věkové skupině od 20 - 24 let, které je možno chápat jako silnější generace rodičů a jejich dětí. S tím koresponduje i složení obyvatel podle rodinného stavu s vyšším zastoupením osob žijících v manželství. Podíl osob hlásících se k náboženství zde odpovídal celopražskému údaji. Tak jako všeobecně, i zde vzrostla vzdělanostní úroveň obyvatel. Zejména poklesl podíl osob jen se základním vzděláním a naopak zde přibylo maturantů i vysokoškolsky vzdělaných obyvatel.

2.6 Obyvatelstvo - městská část Praha-Královice

2.6.1 Vývoj počtu obyvatel

Městská část Praha-Královice má nejmenší hustotu obyvatel nejen mezi městskými částmi správního obvodu Praha 15, ale v celém hlavním městě. K 1. 3. 2001 zde bylo sečteno 263 obyvatel, z toho 134 mužů a 129 žen. V této městské části bylo 256 osob s trvalým pobytem a dále zde bylo sečteno 7 osob s dlouhodobým pobytem. Na daném území nebyla shledána žádná osoba s krátkodobým pobytem. Počtem obyvatel jde o druhou nejmenší městskou část nejen v rámci správního obvodu Praha 15, ale v Praze vůbec.

Graf 2.6.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Královice

600

500

400

300 et obyvatelet č

Po 200

100

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Počet obyvatel MČ Praha-Královice až do roku 1930 rostl. Od tohoto období až do současnosti jsou zaznamenávány pouze úbytky. Těmito stálými úbytky se počet obyvatel Královic za těchto posledních sedmdesát let snížil téměř na polovinu stavu z roku 1932.

Tab.2.6.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Královice

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v % 1961 378 x x 1970 347 -31 -8,2 1980 305 -42 -12,1 1991 290 -15 -4,9 2001 263 -27 -9,3 SLDB 2001 – PRAHA 15 65 Již od roku 1950 se tempo poklesu početního stavu obyvatel nijak nemění. Tento populační vývoj neovlivnilo ani připojení této malé obce k Praze v roce 1974. Ba naopak v sedmdesátých letech se počet obyvatel snížil největší měrou. MČ Praha-Královice se rozkládá na jednom katastrální území. Zde byl až do cenzu 1991 obydlen jen urbanistický obvod Královice, za deset let do SLDB 2001 byla poprvé zaznamenána i obydlenost urbanistického obvodu Na březinách B.

Tab.2.6.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Královice

Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Královice 31 290 251 -39 Na březinách B 290 - 12 12 Dolnice A 175 - - - Královice 3 UO 496 290 263 -27 MČ Praha-Královice celkem 3 UO 496 290 263 -27

Pokud jde o roční bilanci měny obyvatel, je zřejmé, že všechny přírůstky obyvatel i zde vyplývají pouze z migrace. Celkovému rovnoměrnému vývoji ve sledovaném desetiletí se částečně vymyká pouze rok 1998, kdy se sem přistěhoval zvýšený počet osob. Nejvyšší přírůstek v roce 1998 byl způsoben výstavbou nových, převážně rodinných domů.

Tab.2.6.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Královice

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 1 7-6 1 5-4 -10 1993 2 115 11 -6 -5 199422 - 6244 1995 3 4 -1 9454 1996 1 4-3 64 2-1 199722 - 5411 1998 1 4-3 5825653 1999 - 2 -2 13211 9 2000 3 7 -4 5 6 -1 -5 2001 25-3 810-2 -5

Přirozenou měnou zde docházelo až na rok 1993 k úbytkům obyvatel, saldo migrace bylo v průběhu posledních let kladné i záporné, čemuž odpovídají i celkové přírůstky a úbytky obyvatel této městské části.

2.6.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

Úvodem je nutné poznamenat, že vzhledem k tomu, že se Královice řadí k městským částem s nejmenším počtem obyvatel, nejde zde vysledovat mnohdy ani základní demografické zákonitosti, které můžeme dokumentovat ve větších populacích.

66 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.2.6.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Královice

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů

1991 celkem 290 140 150 27 89 24 33 86 311 071 v % 100,0 48,3 51,7 19,3 63,4 17,2 22,0 57,3 20,7 x 2001 celkem 263 134 129 13992210 87 32 963 v % 100,0 51,0 49,0 9,7 73,9 16,4 7,8 67,4 24,8 x

V této městské části při cenzu 2001 převažovalo zastoupení mužské části populace nad ženami a vyšší podíl mužů byl pouze v MČ Praha-Křeslice. Je to změna oproti roku 1991, kdy na 1 000 mužů zde připadalo 1 071 žen a o deset let později již jen 963. V Praze celkem byl tento přepočet 1 109 žen. I zde se, vzhledem k nízkému počtu narozených dětí, objevuje pokles složky nejmladší věkové kategorie. Mezi dětmi do 14 let bylo v cenzu 1991 sečteno více dívek (55%), v roce 2001 se poměr obrátil ve prospěch chlapců (56,5%). Celkový podíl dětské složky na obyvatelstvu Královic je ale svou hodnotou 8,7% velmi nízko pod celopražským průměrem (13,4%) a je vlastně nejnižší ze všech městských částí. Skupina občanů produktivního věku narostla početně i podílem a nárůst byl větší v mužské části populace. Muži nejvýrazněji převažují ve věkové skupině 45 - 49 let. V celé populaci jsou nejčetnější skupiny 20 - 24, 45 - 49 a 50 - 54 let, podílejí se shodně na populaci 11%. Celkově je zastoupení osob ve věku 15 - 59 let o 4,9 procentního bodu vyšší než v celé Praze. Obyvatelstva ve věku 60 a více let podílem přibylo z 19% v roce 1991 na 20,5% při sčítání 2001 a tento podíl koresponduje s celopražským průměrem. Tomu odpovídá i procentní zastoupení podle pohlaví, téměř 60% převaha žen. Průměrný věk obyvatel MČ Praha-Královice je 43,2 let, tedy vyšší než v Praze celkem (41,1).

2.6.3 Rodinný stav obyvatelstva

Na rozdíl od jiných menších okrajových městských částí, kde se struktura rodinného stavu obyvatelstva měnila jen minimálně, v této městské části k určitým posunům došlo. Ovšem znovu je třeba připomenout, že při takto nízkých výchozích absolutních hodnotách má každý individuální případ tak silnou váhu, že je jen velmi obtížné vyhodnotit obecně platné trendy.

Tab.2.6.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Královice

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 121 45 59 10 7 - 37,2 48,8 8,3 5,8 Ženy 1192561 725 1 21,0 51,3 5,9 21,0 Celkem 240 70 120 1732 1 29,2 50,0 7,113,3

Oproti roku 1991, kdy v manželství žilo 60,9% obyvatelstva Královic, se tento podíl za 10 let snížil na 50%, tedy pod úroveň celopražského průměru (51,5%). Naopak je zde zvýšený podíl svobodných osob, zvláště v mužské části populace, svobodných mužů v Královicích je o 6,6 procentního bodu více, než v celé Praze. Vyšší podíl je v této městské části i ovdovělých, zde 13,3%, v hlavním městě 9,1%. I žen vdov je o 6,4 procentního bodu v městské části více než v Praze celkem. Podíl rozvedených v Královicích celopražského průměru (12%) nedosahuje.

2.6.4 Národnostní složení a státní občanství

Obyvatelstvo v malých městských částech je v naprosté většině české národnosti a obyvatelé, kteří se přihlásili k národnosti jiné, jsou prakticky jednotlivci. V MČ Praha-Královice bylo 93,9% obyvatel české národnosti. Za zmínku stojí pouze 9 osob národnosti slovenské. K romské národnosti se zde nepřihlásil nikdo. Osob s jiným státním občanstvím než ČR zde bylo sečteno 8, z nich 7 s dlouhodobým pobytem, 1 s pobytem trvalým.

SLDB 2001 – PRAHA 15 67 2.6.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. V roce 2001 bydlelo na území MČ Praha-Královice 172 občanů narozených v Praze, což bylo 65,4% ze všech obyvatel. Vyšší podíl občanů Královic narozených v Praze je mezi muži (69,4%), u žen se jednalo o 61,2% z nich. V malých městských částech je tento podíl vyšší než v celopražském měřítku. Lze předpokládat, že značná část z nich jsou i rodáci přímo z dané městské části, protože vázanost na bydlení převážně v rodinných domech je zde stabilnější než u nájemních bytů, hlavně ve větších městských částech.

2.6.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 2001 zjišťovalo již podruhé, v roce 1991 však poprvé od roku 1950. Otázka byla pouze deklaratorní, bylo na vůli každého občana, zda se k otázce vyjádří. V roce 2001 se deklarovala většina obyvatel MČ Praha-Královice jako bez náboženského vyznání, celkem 61,2%. Při cenzu 1991 zde bylo těchto osob pouze 26,6%, v této městské části byl tento podíl nejnižší ze všech městských částí a např. v celé Praze byl podíl lidí bez vyznání těsně pod 50%. Podíl lidí bez vyznání se zde ve srovnání se situací v roce 1991 značně zvýšil. K příslušnosti k víře se zde přihlásilo 30% občanů, což je více než v celopražském měřítku, kde v roce 2001 bylo 24,5% věřících. Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy. I zde se největší část věřících (72,2%) přihlásila k církvi římskokatolické, po 6,3% je dále zastoupena příslušnost k církvi čs. husitské a evangelické. Oproti roku 1991 byly i v této městské části zaznamenány osoby hlásící se k ostatním a přesně neurčeným církvím. Také zde klesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět, odmítlo se vyjádřit 8,7% obyvatelstva, což odpovídá situaci v hl. m. Praze.

2.6.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Zjišťování údajů o vzdělanosti populace je jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.6.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Královice

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 91 62 100 37 26 13 v % 39,6 53,0 43,5 31,6 11,3 11,1 2001 počet 59 36 114494526 v % 24,6 30,3 47,5 41,2 18,8 21,8

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 11 421 230 117 v % 4,8 3,4 0,9 0,9 100,0 100,0 2001 počet 20 8 2 - 240 119 v % 8,3 6,7 0,8 - 100,0 100,0

68 SLDB 2001 – PRAHA 15 Střední bez maturity a učňovské bylo v roce 2001 významně nejčastějším dosaženým vzděláním (47,5%) mezi obyvateli MČ Praha-Královice, stejně tomu bylo i před 10 lety. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u mužů, ze všech osob takto vzdělaných bylo 57% mužů. Významně pokleslo zastoupení osob se základním vzděláním, z 39,6% v roce 1991 na necelou čtvrtinu v roce 2001. Toto vzdělání je častější u obyvatel nejstarších věkových kategorií, ty se však v průběhu let obměňují, přicházejí ročníky mladší, u kterých jsou již obvyklejší vyšší stupně vzdělání. Základní vzdělání bylo zjištěno častěji u ženské části populace, při cenzu 1991 to bylo v Královicích u žen vzdělání nejčastější. I zde se do určité míry projevuje souvislost s věkovým rozvrstvením, právě ve starších věkových skupinách je převaha žen. V MČ Praha-Královice mělo vysokoškolské vzdělání 8,3% ze všech obyvatel 15letých a starších a tento podíl se od roku 1991 zvýšil o 3,5 procentního bodu. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je stále převaha mužů (60%). Celkově lze říci, že obyvatel s vyššími stupni vzdělání přibylo i v této malé městské části.

2.6.8 Shrnutí

Vzhledem k celkově malému počtu obyvatelstva MČ Praha-Královice se počty demografických událostí pohybují v nízkých absolutních číslech a je tudíž nutno brát jejich procentická vyjádření s určitou rezervou. Na území městské části Praha-Královice dochází v posledních letech k trvalému úbytku obyvatelstva. Docházelo zde k úbytku přirozenou měnou a saldo migrace vykazovalo v průběhu let kladné i záporné hodnoty. Královice jsou jednou z mála městských částí, kde převažuje mužská složka populace nad ženskou a muži zde převažují téměř ve všech pětiletých skupinách do 59 let. Poklesl podíl dětské složky, ale zvýšil se podíl osob v produktivním věku a nevýznamně i podíl osob ve věku důchodovém. Podíl osob hlásících se k náboženství je zde o 5,5 procentního bodu snížený oproti celopražské hodnotě, stejně jako tomu bylo v cenzu 1991. Mírným tempem vzrůstá vzdělanostní úroveň obyvatelstva, stále však mírně převažuje podíl osob bez maturity. Základní vzdělání zde bylo zaznamenáno u zhruba čtvrtiny obyvatel.

2.7 Obyvatelstvo - městská část Praha-Nedvězí

2.7.1 Vývoj počtu obyvatel

K 1. 3. 2001 bylo v městské části Praha-Nedvězí sečteno 232 obyvatel, z toho 111 mužů a 121 žen. Osob s trvalým pobytem bylo 222 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 10. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Nedvězí ale nebyla sečtena žádná osoba s krátkodobým pobytem. Tato městská část je co do počtu obyvatel nejmenší městskou částí v Praze.

Graf 2.7.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Nedvězí

400

350

300

250

200 et obyvatelet č 150 Po

100

50

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

SLDB 2001 – PRAHA 15 69 Počet obyvatel této městské části se postupně zvyšoval až do roku 1930, kdy kulminoval počtem 342 osob. Po té následovalo válečné období a během těchto 20 let zde stav obyvatel poklesl o více než třetinu. V dalších letech počet obyvatel více méně stagnoval na hodnotě kolem 200 obyvatel a to až do roku 1980.

Tab.2.7.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Nedvězí

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v % 1961 218x x 1970 201 -17 -7,8 1980 188 -13 -6,5 1991 2183016,0 2001 232 146,4

Ke změně a nárůstu došlo právě v osmdesátých letech. Od roku 1980 do SLDB 2001 se zde počet obyvatel zvýšil. Bylo to v důsledku drobné výstavby rodinných domů, do nichž se přistěhovalo doslova několik nových obyvatel. Před rokem 1991 bylo veškeré obyvatelstvo soustředěno do jediné obydlené části obce - urbanistického obvodu Nedvězí, ale v posledním desetiletí překročila zástavba jeho hranice a bylo osídleno, i když minimálně, i zbývající území.

Tab.2.7.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Nedvězí

Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Nedvězí 26 218 223 5 Dolnice B 227 - 3 3 Na Radhošti 128 - 6 6 Nedvězí u Říčan 3 UO 381 218 232 14 MČ Praha-Nedvězí celkem 3 UO 381 218 232 14

Přirozená bilance obyvatel neprošla žádnými výkyvy, počet zemřelých téměř každoročně mírně převyšoval počty živě narozených dětí, tak jak to odpovídá současnému trendu v populační situaci v celé republice.

Tab.2.7.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 – 2001 v MČ Praha-Nedvězí

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 - 4-4 3 3 - -4 1993 1 3-2 - 9-9 -11 1994 1 - 1 321 2 1995 2 3 -1 610-4 -5 1996 2 5 -3 3 6 -3 -6 1997 - 1 -1 431 - 1998 11 - 5322 19994228624 2000 - 7 -7 1037 - 2001 3 1 238-5 -3

Veškeré přírůstky obyvatel byly vázány na migraci, která navazuje na drobnou výstavbu na území městské části.

70 SLDB 2001 – PRAHA 15 2.7.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

Úvodem je nutné poznamenat, že vzhledem k tomu, že počet obyvatel Nedvězí představuje jen dvěstě, nejde zde vysledovat mnohdy ani základní demografické zákonitosti, které platí ve větších populacích. Ženy mají v této městské části zvýšené zastoupení, představovaly 52,2% ze všech obyvatel. Tato situace byla zaznamenána již při cenzu 1991, tehdy to bylo 53,2% žen. Mezi dětmi do 15 let bylo v cenzu 1991 sečteno stejně dívek jako chlapců a v roce 2001 chlapci již převládali, což odpovídá demograficky obvyklé situaci, podle níž je mezi dětmi většinou zastoupeno více chlapců. V pětiletých věkových skupinách osob produktivního věku je zastoupení obou pohlaví vcelku stejnoměrné a mezi obyvateli ve věku 15 - 59 let zde převažují ženy nad muži jen o 0,6%. Nejvýraznější převaha mužů byla zaznamenána ve věku 25 – 29 let. Tak jako je demograficky obvyklé, i zde mezi obyvateli nad 60 let ženy převažují poměrně výrazně.

Tab.2.7.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Nedvězí

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů

1991 celkem 218 102 1162560172568231 137 v % 100,0 46,8 53,2 24,5 58,8 16,7 21,6 58,6 19,8 x 2001 celkem 232 111 121138414 1285241 090 v % 100,0 47,8 52,2 11,7 75,7 12,6 9,9 70,2 19,8 x

Celkové zastoupení dětí do 15 let zde výrazně pokleslo, z 22,3% na 10,8%. V roce 2001 zde bylo zastoupení dětské složky nižší než je celopražský průměr a hned za Královicemi je nejnižší mezi ostatními městskými částmi. Podíl obyvatel v produktivním věku je zde vyšší než v Praze celkem (65,8%) a podílem 72,8% je z městských částí téměř nejvyšší. Tento podíl byl v roce 1991 mnohem nižší, bylo to 58,7% z úhrnu obyvatel. Počet obyvatel 60letých a starších se za 10 let snížil o necelé 2 procentní body a při posledním cenzu bylo zastoupení obyvatel tohoto věku pod celopražským průměrem. Celkově zde bylo 16,4% obyvatel nad 59 let oproti 20,8% v celopražském měřítku. Průměrný věk obyvatel této městské části byl 40,2 roků. Od roku 1991 se tento údaj poněkud zvýšil. Průměrný věk mužů v Nedvězí v roce 1991 byl 34,3 roků a v roce 2001 se zvýšil na 38,7 roků. U žen bylo zvýšení zaznamenáno také, a to z 38 roků při cenzu 1991 na 41,5 v roce 2001.

2.7.3 Rodinný stav obyvatelstva

Posuny, ke kterým v posledních letech došlo ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu se v menších a okrajových částech Prahy projevily poněkud méně výrazně, ale základní trend byl i v této malé městské části zachován.

Tab.2.7.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Nedvězí

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 98 31 50 1241 31,6 51,0 12,2 4,1 Ženy 109 26 53 11 19 - 23,9 48,6 10,117,4 Celkem 207 57 103 23 23 1 27,5 49,8 11,111,1

Osob žijících v manželství bylo 49,8%, tento podíl se od roku 1991 snížil, tehdy to bylo 59,5% ze všech obyvatel 15letých a starších. Ženatých mužů je zde 51% ze všech osob nad 14 let. Žen je nižší procento. Ovdovělých bylo v Nedvězí 11,1%, tedy více než v Praze celkem (9,1%). Svobodných obyvatel bylo více než čtvrtina ze všech obyvatel 15letých a starších. Je zde vyšší zastoupení svobodných než v Praze celkem (26,3%). Pod celopražským průměrem byli zastoupeni rozvedení (11,1% v Nedvězí a 12% v Praze celkem).

SLDB 2001 – PRAHA 15 71 2.7.4 Národnostní složení a státní občanství

Obyvatelstvo v malých městských částech je v naprosté většině české národnosti a obyvatelé, kteří se přihlásili k národnosti jiné jsou prakticky náhodní jednotlivci. V MČ Praha-Nedvězí bylo 93,1% obyvatel české národnosti. Za zmínku stojí pouze 8 osob ukrajinské národnosti, jinak šlo vždy o jednotlivce. K romské národnosti se zde nepřihlásil nikdo. Osob s jiným státním občanstvím zde bylo sečteno 11, z nich 10 s dlouhodobým a 1 s trvalým pobytem. Všichni byli z jiných zemí než ze Slovenska nebo států EU.

2.7.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Při sčítání v rámci Prahy odpověď na otázku na trvalé bydliště matky v době narození bohužel zjišťujeme pouze hl. m. Prahu jako takovou a nejsou lokalizovány jednotlivé městské části. Nemůžeme proto říci, kolik současných obyvatel Nedvězí se zde i narodilo, můžeme pouze konstatovat, že 61,6% je zde rodilých Pražanů. Z žen je to 59,5% a z mužů 64%. V malých městských částech bývá tento podíl vyšší než v celopražském měřítku, v MČ Praha-Nedvězí je výjimečně o 0,2 procentního bodu nižší.

2.7.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

Tab.2.7.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Nedvězí

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 218 102 116 232 111 121100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 88 37 51 56 23 33 40,4 36,3 44,0 24,1 20,7 27,3 v tom církve: římskokatolická 67 30 37 36 162076,1 81,1 72,5 64,3 69,6 60,6 čs. husitská 1551083517,0 13,5 19,6 14,3 13,0 15,2 evangelické 6 2 4 2 116,8 5,4 7,8 3,6 4,3 3,0 pravoslavná - - - 6 2 4 - - - 10,7 8,7 12,1 ostatní - - - 4 1 3 - - - 7,1 4,3 9,1 bez vyznání 104 53 51144 71 73 47,7 52,0 44,0 62,1 64,0 60,3 nezjištěno 26 12 143217 15 11,9 11,8 12,113,8 15,3 12,4

Většina obyvatel MČ Praha-Nedvězí se deklarovala jako bez náboženského vyznání, nadpoloviční většina obyvatel bez vyznání zde byla zjištěna již při cenzu 1991, kdy v celé Praze byl podíl lidí bez vyznání těsně pod polovinou. Zastoupení lidí bez vyznání se ve srovnání se situací v roce 1991 i zde značně zvýšilo. Nárůst byl v Praze-Nedvězí o 10,1 procentních bodů a byl nižší než v Praze celkem. Věřících byla necelá čtvrtina ze všech obyvatel, což je téměř stejný podíl jako v Praze celkem. Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy a i podíl věřících podle pohlaví odpovídá celopražskému průměru. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V Nedvězí bylo 64,3% věřících římskokatolického vyznání, tento podíl je nižší než ve většině městských částí nebo v Praze celkem. Další uvedené církve jsou naopak většinou zastoupeny vyšším podílem než jinde na území Prahy, i když v absolutních číslech se jedná o jednotlivce. Oproti roku 1991 i v této městské části byly zaznamenány osoby hlásící se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Přestože všeobecně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět, v MČ Praha-Nedvězí těchto obyvatel přibylo. Zatímco před 10 lety to bylo 11,9% populace, při tomto cenzu se podíl těchto osob zvýšil na 13,8%.

72 SLDB 2001 – PRAHA 15 2.7.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.7.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Nedvězí

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 52 34 71 31 34 21 v % 31,0 37,4 42,3 34,1 20,2 23,1 2001 počet 44 28 75 29 62 41 v % 21,3 25,7 36,2 26,6 30,0 37,6

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 11 5 - - 168 91 v % 6,5 5,5 - - 100,0 100,0 2001 počet 15511 6 207 109 v % 7,2 4,6 5,3 5,5 100,0 100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Nedvězí je učňovské a střední bez maturity. Obdobná situace zde byla již v roce 1991. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u mužů, ze všech osob takto vzdělaných bylo 61,3% mužů. Druhým nejčastějším vzděláním je zde střední vzdělání s maturitou včetně vyššího odborného. Podíl obyvatel s tímto stupněm vzdělání oproti roku 1991 významně narostl. U žen je toto vzdělání vůbec nejčastějším typem a mezi osobami s maturitou bylo žen 66,1%. Pokleslo zastoupení osob se základním vzděláním, z necelé jedné třetiny v roce 1991 na 21,3% roce 2001. Toto vzdělání je častější u obyvatel nejstarších věkových kategorií, které se v průběhu deseti let proměnilo, do tohoto věku přicházejí ročníky mladší, u kterých jsou obvyklejší vyšší stupně vzdělání. Základní vzdělání bylo zjištěno častěji v ženské části populace. I zde se do určité míry projevuje souvislost s věkovým rozvrstvením, ve starších věkových skupinách je právě převaha žen. V MČ Praha Nedvězí mělo vysokoškolské vzdělání 7,2% všech obyvatel 15letých a starších. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob je zde nejnižší mezi 57 městskými částmi. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je i v této malé městské části více mužů. Celkově lze ale říci, že i zde přibývá obyvatel s vyšším vzděláním.

2.7.8 Shrnutí

Početně populace MČ Praha-Nedvězí vykazovala za posledních 20 let přírůstky. Podle pohlaví je zde vyšší zastoupení žen, což je v Praze velmi netypické. Zastoupení dětské složky v této městské části výrazně pokleslo a je druhé nejnižší mezi ostatními městskými částmi. Naopak podíl osob v produktivním věku, který se zvyšoval v celé Praze, i v Nedvězí vzrostl na jeden z nejvyšších (na 4. místě mezi 57 MČ). Zastoupení nejstarších obyvatel se zde poněkud snížilo, a to v mužské části populace. Celkově je podíl obyvatel starších 59 let nižší než v Praze celkem. Podíl osob hlásících se k náboženství zde byl snížený oproti celopražskému údaji již při předchozím cenzu a tento rys se ještě zvýraznil. Tak jako všeobecně, tak i v této městské části celkově vzrostla vzdělanostní úroveň obyvatel. Nejvýrazněji se zvýšil podíl obyvatel s maturitním vzděláním.

SLDB 2001 – PRAHA 15 73 2.8 Obyvatelstvo - městská část Praha-Petrovice

2.8.1. Vývoj počtu obyvatel

Při SLDB 2001 bylo v městské části Praha-Petrovice sečteno 5 990 obyvatel, z toho 2 910 mužů a 3 080 žen. Osob s trvalým pobytem v této městské části bylo 5 888 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 102. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Petrovice nebyla sečtena žádná taková osoba.

Graf 2.8.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Petrovice

7 000

6 000

5 000

4 000

et obyvatelet 3 000 č Po 2 000

1 000

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Početní stav obyvatel Petrovic trvale a vcelku rovnoměrně velmi mírně stoupal. Až do roku 1980 nedosahoval ani 1000 osob.

Tab.2.8.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Petrovice

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v % 1961 715x x 1970 742 27 3,8 1980 831 89 12,0 1991 5 305 4 474 538,4 2001 5 990 685 12,9

Mezi roky 1980 až 1991 zde došlo ke zlomu a počet obyvatel se zvýšil na více než čtyřnásobek. Růst pokračoval i v dalším desetiletí, ale výrazně mírnějším tempem. Historického maxima bylo v Petrovicích dosaženo v roce 2001, kdy zde bylo téměř 6000 obyvatel. Největší přírůstek byl tedy zaznamenán v období 1980 - 1991, kdy bylo v Petrovicích postaveno několik desítek bytových domů. Následoval mírnější nárůst v posledním desetiletí, ovlivněný novou výstavbou, ale v této době zde šlo již více o domy rodinné. MČ Praha-Petrovice je tvořena jedním stejnojmenným katastrálním územím se čtyřmi urbanistickými obvody, z nichž jsou osídleny tři. Nejlidnatější je UO Petrovice-za hřbitovem, zde byl zaznamenán i největší početní nárůst obyvatel. Následuje UO Petrovice-střed a nově byl osídlen urbanistický obvod Hostivařská přehrada B.

74 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.2.8.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Petrovice

Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Petrovice-za hřbitovem 44 4 346 4 851 505 Petrovice-střed 42 959 1 040 81 Hostivařská přehrada B 58 - 99 99 Štít B 35 - - - Petrovice 4 UO 179 5 305 5 990 685 MČ Praha-Petrovice celkem 4 UO 179 5 305 5 990 685

Na zvýšení počtu obyvatel v MČ Praha-Petrovice se oproti všeobecně převládající současné tendenci podílelo i kladné saldo přirozené měny obyvatel. Počty živě narozených po celé desetileté období, předcházející minulému sčítání, převyšovaly počty zemřelých a docházelo tak k přírůstku obyvatel přirozenou měnou.

Tab.2.8.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Petrovice

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 116 19 97 293 233 60 157 1993 98 16 82 607 260 347 429 1994 76 17 59 284 203 81140 1995 56 26 30 244 246 -2 28 1996 61 26 35 196 200 -4 31 1997 68 23 45 217 185 32 77 1998 51 22 29 188 227 -39 -10 1999 48 26 22 148 223 -75 -53 2000 58 31 27 156 199 -43 -16 2001 49 21 28 224 217735

Migrační saldo vykazovalo kladné i záporné hodnoty. Z přehledu je zřejmé, že v této městské části došlo k mimořádné vlně přistěhovalých v roce 1993 (například v návaznosti na momentální dokončení stavebního projektu apod.), v dalších letech výkyvy nejsou již příliš výrazné.

2.8.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

Převaha žen je v populaci MČ Praha-Petrovice ve srovnání s běžnou mírou, která je charakteristická zejména pro větší městské části vnitřního města, ale i pro Prahu celkem, snížená. Zde bylo žen 51,4%, na 1 000 mužů připadalo 1 058 žen, v Praze úhrnem to bylo 1 109 žen. Shodně se situací v celém hlavním městě i zde pokleslo zastoupení dětí do 15 let z 30,7% v roce 1991 na 22,2% v roce 2001. Přesto mají Petrovice nejvyšší podíl osob v této věkové skupině mezi všemi pražskými městskými částmi (celopražský průměr je 13,4%). Mezi dětmi do 14 let bylo 52,1% chlapců, což je všeobecně obvyklá hodnota v celé Praze.

SLDB 2001 – PRAHA 15 75 Tab.2.8.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Petrovice

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů

1991 celkem 5 305 2 638 2 667 852 1 649 137 774 1 712 1811 011 v % 100,0 49,7 50,3 32,3 62,5 5,2 29,0 64,2 6,8 x 2001 celkem 5 990 2 910 3 080 692 1 992 226 635 2 179 266 1 058 v % 100,0 48,6 51,4 23,8 68,5 7,8 20,6 70,7 8,6 x

Zastoupení obyvatel ve věku 15 - 59 let se zde oproti roku 1991 zvýšilo z 63,4% na hodnotu 69,6% a převyšuje tak údaj za Prahu celkem (65,8%). V hodnocení těchto osob v produktivním věku podle pohlaví a pětiletých věkových skupin byla zjištěna převaha mužů jen ve skupinách 45 - 49 a 15 - 19 let, v ostatních věkových skupinách dominují ženy. Ty v Petrovicích představují 52,2% ze všech osob v produktivním věku, v celé Praze je to něco méně (51%). Mezi obyvateli staršími 59 let tvoří ženy 54,1%, tedy méně než v celopražském měřítku, kde je v poproduktivním věku 60% žen. I celkově je podíl této nejstarší základní věkové skupiny obyvatel v MČ Praha-Petrovice pod průměrem za celé hlavní město a vlastně svými 8,2% má zde tato skupina druhé nejnižší zastoupení ze všech městských částí (nepatrně menší podíl je jen v MČ Praha 13). Nejpočetnější věkovou skupinou jsou zde obyvatelé ve věku 35 - 49 a dále věková skupina 10 - 14 let. Oproti hlavnímu městu je zde převaha mladších věkových skupin, což je způsobeno novou výstavbou a příchodem mladších rodin s dětmi. S tím nakonec souvisí i netypické kladné saldo přirozené měny obyvatel. Průměrný věk obyvatel této městské části byl 33,3 let. Od roku 1991 se tento údaj i zde zvýšil. Průměrný věk mužů v roce 1991 byl 27,1 roků a v roce 2001 se zvýšil na 32,7 roků. U žen bylo zvýšení zaznamenáno také, a to z 28,2 roků při cenzu 1991 na 33.,9 v roce 2001. Průměrný věk obyvatel MČ Praha- Petrovice je značně nižší než činí celopražský údaj (41,1 let). Petrovice mají druhý nejnižší průměrný věk mezi 57 městskými částmi, po MČ Praha 13.

2.8.3 Rodinný stav obyvatelstva

S věkovou strukturou obyvatel souvisí i složení podle rodinného stavu. Vysoký podíl dětské složky a značné zastoupení obyvatel ve věku 25 - 39 let naznačuje, že v této městské části bydlí více rodin s dětmi a tedy i vyšší podíl lidí žijících v manželství.

Tab.2.8.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Petrovice

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 2 218 622 1 352 189 35 20 28,0 61,0 8,5 1,6 Ženy 2 445 557 1 385 339 145 19 22,8 56,6 13,9 5,9 Celkem 4 663 1 179 2 737 528 180 39 25,3 58,7 11,3 3,9

Těch bylo v MČ Praha-Petrovice 58,7%, a i když se tento podíl od roku 1991 snížil (tehdy v manželství žilo 70,6% obyvatel starších 14 let), je to o 7,2 procentního bodu vyšší zastoupení než v Praze celkem. Ženatých mužů je v této městské části 61%, vdaných žen je nižší procento, protože i tady mezi ženami je více vdov. Ovšem vzhledem k velmi nízkému zastoupení obyvatel v poproduktivním věku bylo v Petrovicích jen 3,9% ovdovělých (80,6% z nich byly ženy), zatímco v celé Praze bylo vdovců a vdov 9,1% (ženy tvořily 84,5%). Svobodných obyvatel bylo více než čtvrtina ze všech obyvatel 15letých a starších. Je zde poněkud nižší zastoupení svobodných než v Praze celkem (26,3%). Pod celopražským průměrem zde byli zastoupeni i rozvedení (11,3% v MČ Praha-Petrovice a 12% v Praze celkem).

76 SLDB 2001 – PRAHA 15 2.8.4 Národnostní složení a státní občanství

Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní, občan uvede národnost podle vlastního přesvědčení. V celé Praze se různost národností projevuje minimálně. Při SLDB 2001 bylo v této městské části obyvatelstvo takřka výhradně české národnosti a jeho podíl poklesl za deset let jen o 1 procentní bod. Tak jako i v roce 1991 zde byli zastoupeni obyvatelé slovenské národnosti, kterých zde bylo 75 (v roce 1991 to bylo 131 Slováků) a jako jediná národnost mimo české v Petrovicích překročila hranici 1 procenta. Všeobecně poklesly počty i podíly osob, které se při SLDB 1991 hlásily k národnosti romské, nyní to v Petrovicích byli pouze 2 občané.

Tab.2.8.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Petrovice

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 5 305 100,0 5 990 100,0 v tom národnost: česká 5 019 94,6 5 608 93,6 moravská, slezská 64 1,2 170,3 slovenská 131 2,5 75 1,3 romská 150,320,0 polská 180,3 150,3 německá 6 0,1110,2 ruská, ukrajinská 4 0,1 31 0,5 vietnamská . . 46 0,8 ostatní1) 48 0,9 70 1,2 nezjištěno . . 115 1,9

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

Osob s jiným státním občanstvím zde bylo sečteno 179, z nich 102 mělo pobyt dlouhodobý a 77 trvalý. Ze Slovenské republiky bylo 9 občanů a 10 ze států EU.

2.8.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Při sčítání v rámci Prahy odpověď na otázku na trvalé bydliště matky v době narození bohužel zjišťujeme pouze hl. m. Prahu jako takovou a nejsou lokalizovány jednotlivé městské části. Nemůžeme proto říci, kolik současných obyvatel MČ Praha-Petrovice se zde i narodilo, můžeme pouze konstatovat, že je zde 62,1% rodilých Pražanů. Mužů narozených v Praze bylo 63,4%, žen méně, 60,9%. V této městské části je podíl pražských rodáků jen o málo vyšší než mezi obyvatelstvem celé Prahy, kterých je 61,8%.

2.8.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

SLDB 2001 – PRAHA 15 77 Tab.2.8.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Petrovice

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 5 305 2 638 2 667 5 990 2 910 3 080 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 1 038 446 592 841 336 505 19,6 16,9 22,2 14,0 11,5 16,4 v tom církve: římskokatolická 876 370 506 607 240 367 84,4 83,0 85,5 72,2 71,4 72,7 čs. husitská 66 30 36 51 21 30 6,4 6,7 6,1 6,1 6,3 5,9 evangelické 60 30 30 42 18245,86,75,1 5,0 5,4 4,8 pravoslavná 4 2 2 12390,40,40,31,4 0,9 1,8 ostatní 32 14 18 129 54 75 3,1 3,1 3,0 15,3 16,114,9 bez vyznání 3 343 1 714 1 629 4 513 2 249 2 264 63,0 65,0 61,1 75,3 77,3 73,5 nezjištěno 924 478 446 636 325 311 17,4 18,116,7 10,6 11,2 10,1

Velká většina obyvatel MČ Praha-Petrovice se označila jako bez náboženského vyznání, bylo jich 75,3% (v Praze celkem to bylo 67,3%). Již při cenzu 1991, kdy v celé Praze byl podíl lidí bez vyznání mírně pod polovinou, zde byl vysoký podíl obyvatel bez vyznání, 63%. Věřících zde v roce 2001 bylo pouze 14%, což je mnohem menší podíl než v Praze celkem (24,5%). MČ Praha-Petrovice má také nejnižší podíl věřících mezi ostatními městskými částmi. To souvisí s vysokým podílem mladých lidí a nízkým podílem osob v poproduktivním věku. Mezi věřícími jsou i zde tradičně silněji zastoupeny ženy. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. I v této městské části byla dominance římskokatolického vyznání obdobná jako ve většině městských částí. Zde to bylo 72,2% všech věřící, v Praze celkem 71,9%. Další uvedené církve jsou zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 se i v této městské části značně zvýšil počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Shodně s celopražskou tendencí také v Petrovicích výrazně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět.

2.8.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice v celém komplexu a detailním územním rozdělení se nezískává jinak, než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.8.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Petrovice

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 589 376 1 069 4811 290 752 v % 16,0 19,9 29,1 25,4 35,1 39,7 2001 počet 750 414 1 206 562 1 689 1 049 v % 16,116,9 25,9 23,0 36,2 42,9

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 667 257 64 27 3 679 1 893 v % 18,113,6 1,7 1,4 100,0 100,0 2001 počet 914 372 104 48 4 663 2 445 v % 19,6 15,2 2,2 2,0 100,0 100,0

78 SLDB 2001 – PRAHA 15 Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Petrovice je, tak jako už v roce 1991, střední s maturitou včetně vyššího odborného. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u žen. Z celkového počtu osob s tímto vzděláním zde bylo 62,1% žen, tedy mírný nadprůměr oproti situaci v celém hlavním městě (59,4% žen z obyvatel s maturitou). Podíl osob s tímto stupněm vzdělání stále roste. Naopak podíl obyvatel s druhým nejfrekventovanějším typem vzdělání, středním bez maturity, se zde oproti roku 1991 snížil. Tento typ vzdělání je častější u mužů, v roce 2001 bylo mezi takto vzdělanými 53,4% mužů. V roce 2001 bylo v této městské části 16,1% obyvatel se základním vzděláním a jejich podíl zůstal téměř stejný jako před deseti lety. Pouze základní vzdělání bylo zjištěno častěji v ženské části populace, ale převaha žen se oproti roku 1991 snížila. Početní nárůst obyvatel se základním v této městské části souvisí se zvýšením počtu obyvatel ve věku 15 – 19 let. Tito mladí lidé často studují na středních školách a uvádějí jako dosud ukončené vzdělání jen základní školu, ale není to u nich ještě finální výsledek vzdělávacího procesu. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v této městské části poněkud vyšší než je celopražský údaj.

Graf 2.8.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Petrovice

20 MČ Praha-Petrovice 19,6 Hl. m. Praha 18,1 18,8 15 16,0

10 %

5

0 1991 2001 Rok

V městské části Praha-Petrovice dosáhlo vysokoškolského vzdělání 19,6% populace, což je o 0,8 procentní body více než v Praze celkem. Mezi vysokoškolsky vzdělanými bylo více mužů (59,3%) než žen, ovšem podíl žen s vysokoškolským diplomem se zde zvyšuje rychleji než podíl mužů. Celkově lze říci, že úroveň vzdělání populace v této městské části roste.

2.8.8 Shrnutí

Počet obyvatel městské části Praha-Petrovice se od sčítání v roce 1980 výrazně zvýšil. V této MČ docházelo mezi SLDB 1991 a 2001 ke zvyšování počtu obyvatel nejen kladným saldem migrace, ale i přirozeným přírůstkem, což je v současnosti málo obvyklé. Tato skutečnost souvisí se specifickými rysy struktury populační základny Petrovic, která byla zformována právě velkým migračním přílivem zvláště mladých rodin především v průběhu osmdesátých let 20. století. To se odráží v nejvyšším podílu dětí do 14 let a nejnižším průměrným věkem mezi všemi 57 městskými částmi hlavního města. Zvýšil se i podíl osob v produktivním věku a je zde vyšší než v celopražském průměru. Struktura obyvatel podle pohlaví vykazuje oproti situaci v celé Praze lehce sníženou míru feminity. V MČ Praha-Petrovice je velmi nízký podíl osob ve věku důchodovém a je o 12,6 procentního bodu pod hodnotou podílu za Prahu celkem. Zastoupení věřících se i zde snížilo, podíl věřícího obyvatelstva je zde téměř nejnižší ze všech městských částí. Také v této městské části se zlepšila vzdělanostní úroveň obyvatel a nejčastějším typem vzdělání se stalo vzdělání maturitní.

SLDB 2001 – PRAHA 15 79 2.9 Obyvatelstvo - městská část Praha-Štěrboholy

2.9.1 Vývoj počtu obyvatel

Při SLDB k 1. 3. 2001 v městské části Praha-Śtěrboholy žilo 940 obyvatel, z toho 473 mužů a 467 žen. Osob s trvalým pobytem bylo v této městské části 886 a cizích státních příslušníku s dlouhodobým pobytem 54. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Štěrboholy nebyla sečtena žádná osoba s krátkodobým pobytem.

Graf 2.9.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Štěrboholy

1 000

900

800

700

600

500 et obyvatelet

č 400 Po 300

200

100

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Početní stav obyvatel se v této městské části dlouhodobě postupně zvyšoval. Nelze mluvit o každoročních pravidelných přírůstcích, ale v roce 2001 zde byl dosud nejvyšší počet obyvatel. Po vysokém zvýšení početního stavu v letech 1921 až 1930 (přírůstek 257 obyvatel) lze hovořit spíše o určité stabilizaci s výkyvy v obou směrech.

Tab.2.9.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Štěrboholy

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v % 1961 755 x x 1970 715 -40 -5,3 1980 784 69 9,7 1991 799 15 1,9 2001 940 14117,6

Od roku 1970 do roku 1980 byly zaznamenávány už jen přírůstky obyvatel. V posledním desetiletí se i v této městské části promítla tendence výstavby rodinných domů v oblastech vzdálenějších od centra hlavního města a byl zde zaznamenán přírůstek obyvatel poměrně výrazný. Území této městské části se rozkládá na jednom katastrálním území Štěrboholy. Téměř všechno obyvatelstvo je zde soustředěno v urbanistickém obvodu Śtěrboholy-střed, kde byl zaznamenám i největší přírůstek.

80 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.2.9.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Štěrboholy

Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Hostivař-Za vodárnou B 2 - - - Hostivař-průmyslový obvod C 17 - - - Strašnice-východ D 2 - - - Štěrboholy-západ 124 - 25 25 U teplárny E 2 - - - Štěrboholy-střed 124 799 906 107 Dolní Měcholupy-sever B 26 - 9 9 Štěrboholy 7 UO 297 799 940 141 MČ Praha-Štěrboholy celkem 7 UO 297 799 940 141

V období mezi posledními dvěma sčítáními došlo k osídlení i dalších dvou UO, a to Štěrboholy-západ a Dolní Měcholupy-sever B, ale jde jen o několik obyvatel. I v této části hlavního města, ve shodě s všeobecně převládající současnou tendencí, počty zemřelých po celé desetileté období předcházející minulému sčítání obvykle převyšovaly počty živě narozených. Přirozenou měnou tak docházelo i zde k úbytkům obyvatel.

Tab.2.9.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Štěrboholy

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 13671523-8 -1 1993 2 8 -6 43 39 4 -2 1994 7 8 -1 31 38 -7 -8 1995 5 11 -6 30 12 18 12 1996 6 6 - 20 32 -12 -12 1997 4 5 -1 28 12 16 15 1998 13 10 3 25 26 -1 2 1999 9 10-1 55 154039 2000 7 6 1 40 28 12 13 2001 7 7 - 68 54 14 14

Saldo migrace vykazovalo přírůstky i úbytky stěhováním, od roku 1999 bylo saldo migrace každoročně kladné a pokrylo úbytky přirozenou měnou. Zajistilo tak pravidelný každoroční početní růst obyvatel.

2.9.2. Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

MČ Praha-Štěrboholy patří k sedmi městským částem hl. m. Prahy, kde mužská populace má vyšší zastoupení než populace ženská. Podíl mužů zde oproti roku 1991, kdy bylo mužů o 3,2% méně než žen, dosáhl 50,3%, na 1 000 mužů připadalo jen 987 žen, v Praze úhrnem to bylo 1 109 žen (v roce 1991 bylo ve Štěrboholích na 1 000 mužů 1 065 žen). V hodnocení podle věku zde bylo více mužů nejen mezi dětmi mladšími 15 let, kde převaha chlapců odpovídala běžným průměrům, a to 51,8% (v Praze celkem to bylo 51,3%), ale i u obyvatel produktivního věku. Zde mužská část populace tvořila 51,1%, v celopražském průměru naopak o 2% převažovaly ženy nad muži. V poproduktivním věku bylo tradičně vyšší zastoupení žen (54,4%), ale převaha žen nebyla tak výrazná jako v Praze celkem, kde bylo žen ve věku 60 let a starších 60%.

SLDB 2001 – PRAHA 15 81 Tab.2.9.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Štěrboholy

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů

1991 celkem 799 387 41299241 47 80 257 75 1 065 v % 100,0 48,4 51,6 25,6 62,3 12,119,4 62,4 18,2 x 2001 celkem 940 473 467 71 334 68 66 320 81 987 v % 100,0 50,3 49,7 15,0 70,6 14,4 14,1 68,5 17,3 x

Tak jako v celé Praze i zde pokleslo zastoupení dětí od 0 do 14 let, z 22,4% v roce 1991 na 14,6% v roce 2001. I přes tento pokles je zde stále podíl dětské složky vyšší než v Praze celkem (13,4%). Zastoupení obyvatel v produktivním věku se zde oproti roku 1991 zvýšilo o 7,3 procentních bodů na hodnotu 69,6%, což převyšuje údaj za Prahu celkem (65,8%). Počet obyvatel 60letých a starších se zvýšil, ale jen nepatrně. Jejich zastoupení vzrostlo o 0,6 procentního bodu na 15,9%, což je značně nižší podíl než v Praze celkem (20,8%). Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinou byli obyvatelé ve věku 50 - 54 let, početně silná byla také věková skupina 25 - 29 let. Průměrný věk obyvatel této městské části byl 39,3 roků. Od roku 1991 se tento údaj mírně zvýšil. Průměrný věk mužů zde v roce 1991 byl 33,8 roků a v roce 2001 pak 38,3 roků. U žen bylo zaznamenáno také zvýšení, a to z 37,3 roků při cenzu 1991 na 40,4 v roce 2001. Průměrný věk obyvatel MČ Praha-Štěrboholy je nižší než činí celopražský údaj (41,1 let).

2.9.3 Rodinný stav obyvatelstva

Posuny, ke kterým v posledních letech došlo ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu se v menších a okrajových částech Prahy projevily poněkud méně výrazně, ale základní trend se i v této městské části odrazil.

Tab.2.9.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Štěrboholy

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 402 110 256 30 6 - 27,4 63,7 7,5 1,5 Ženy 401 85 243 26 47 - 21,2 60,6 6,5 11,7 Celkem 803 195 499 56 53 - 24,3 62,1 7,0 6,6

Osob žijících v manželství bylo 62,1%, tento podíl se od roku 1991 snížil, tehdy to bylo 65,2% ze všech obyvatel starších 14 let. Ženatých mužů je zde 63,6%, vdaných žen 60,6%. Mezi ovdovělými, kterých zde byl poněkud nižší podíl než v Praze celkem (9,1%), je vždy převaha žen, zde to bylo 88,7% ze všech ovdovělých. Svobodných obyvatel bylo 24,3% ze všech obyvatel 15letých a starších, což je nižší zastoupení než v Praze celkem (26,3%). Podíl rozvedených je nízko pod celopražským průměrem (7% v MČ Praha-Štěrboholy a 12% v Praze celkem).

2.9.4 Národnostní složení a státní občanství

Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní, občan uvede národnost podle vlastního přesvědčení. Tak jako v celé Praze, tak především v jejích menších městských částech se různost národností projevuje minimálně.

82 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.2.9.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Štěrboholy

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 799 100,0 940 100,0 v tom národnost: česká 763 95,5 854 90,9 moravská, slezská 4 0,5 3 0,3 slovenská 20 2,5 20 2,1 ruská, ukrajinská - - 8 0,9 vietnamská . . 21 2,2 ostatní1) 12 1,5 29 3,1 nezjištěno . . 5 0,5

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

V MČ Praha-Štěrboholy bylo 90,9% obyvatel české národnosti. K dalším národnostem se přihlásili pouze jednotliví občané. Za zmínku snad stojí pouze 21 občanů vietnamské národnosti a 20 občanů, kteří se přihlásili k národnosti slovenské. K romské národnosti se ani před deseti lety, ani nyní nepřihlásil nikdo. Na území MČ Praha-Štěrboholy v roce 2001 žilo 61 osob s cizí státní příslušností, z nichž 54 mělo dlouhodobý a 7 trvalý pobyt.

2.9.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápána jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou v tomto ohledu máme o obyvatelích MČ Praha-Štěrboholy je ta, že zde v roce 2001 bylo 67,8% Pražanů. Vyšší podíl rodilých Pražanů je mezi muži, než mezi ženami, mužů bylo 68,9% a žen 66,9%. Tento podíl je zde vyšší než v Praze úhrnem (61,8%). Lze předpokládat, že zde je přece jen silnější vázanost na bydliště a lokalitu než například u sídlištního obyvatelstva, kde je mobilita častější.

2.9.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

Tab.2.9.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Štěrboholy

Počet obyvatel Složení v % 1991 20011991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 799 387 412 940 473 467 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 253 112 141 202 96 106 31,7 28,9 34,2 21,5 20,3 22,7 v tom církve: římskokatolická 21796121152 73 79 85,8 85,7 85,8 75,2 76,0 74,5 čs. husitská 2110 11 10 2 88,38,97,85,02,1 7,5 evangelické 14689455,55,45,74,54,24,7 pravoslavná - - - 5 2 3 - - - 2,5 2,1 2,8 ostatní 1 - 1 26 15 11 0,4 - 0,7 12,9 15,6 10,4 bez vyznání 379 192 187 693 354 339 47,4 49,6 45,4 73,7 74,8 72,6 nezjištěno 167 83 84 45 23 22 20,9 21,4 20,4 4,8 4,9 4,7

SLDB 2001 – PRAHA 15 83 Také v této městské části je velká většina obyvatel bez vyznání. Podíl lidí bez vyznání se zde od roku 1991 poměrně značně zvýšil, o 26,3 procentních bodů, zatímco v Praze celkem byl tento nárůst necelých 18 procentních bodů. Štěrboholy jsou městská část se šestým nejvyšším podílem obyvatel bez vyznání ze všech 57 městských částí hlavního města. Věřících zde bylo 21,5%, což je menší podíl, než v Praze celkem (24,5%). Mezi věřícími jsou i zde, tak, jak to platí všeobecně, silněji zastoupeny ženy. Zde to bylo 52,3% věřících. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V této městské části byla dominance římskokatolického vyznání výraznější než v Praze celkem (71,9%). Další uvedené církve jsou zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 se i v této městské části značně zvýšil počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Shodně s celopražskou tendencí i zde výrazně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět.

2.9.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice v celém komplexu a detailním územním rozdělení se nezískává jinak, než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.9.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Štěrboholy

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 185 123 199 86 174 97 v % 29,8 37,0 32,1 25,9 28,1 29,2 2001 počet 142 78 228 94 307 176 v % 17,7 19,5 28,4 23,4 38,2 43,9

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 56 23 6 3 620 332 v % 9,0 6,9 1,0 0,9 100,0 100,0 2001 počet 122 50 4 3 803 401 v % 15,2 12,5 0,5 0,7 100,0 100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Štěrboholy bylo vzdělání střední s maturitou a vyšší odborné, dalším častým typem vzdělání bylo učňovské a střední bez maturity. Situace v roce 1991 byla u těchto dvou typů opačná. Ovšem ženy, které ve vzdělání s maturitou v roce 2001 výrazně dominují (57,3%), měly před deseti lety nejčastěji základní vzdělání. Celkově osob se základním vzděláním ve Štěrboholích podstatně ubylo, a to právě zásluhou toho, že se velice zlepšila vzdělanost žen. Takže i když mezi osobami se základním vzděláním byl i zde zjištěn vyšší podíl ženské části populace (54,9%), je patrný rozdíl oproti roku 1991, kdy mezi obyvateli se základním vzděláním bylo žen 66,5%. V MČ Praha-Štěrboholy, tak jako v celé Praze, vzrostl počet i podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, ale stále je zde podíl vysokoškoláků pod celopražským průměrem.

84 SLDB 2001 – PRAHA 15 Graf 2.9.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 a více let v MČ Praha-Štěrboholy

20 MČ Praha-Štěrboholy Hl. m. Praha 18,8 15 16,0 15,2

10 % 9,0 5

0 1991 2001 Rok

Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je i v této městské části více mužů a podíl jejich převahy byl stejný jak v roce 1991, tak o 10 let později. V Praze celkem byl při SLDB 2001 podíl vysokoškoláků mužů 57,8%. Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace se i v této městské části zlepšila a kopíruje se i zde trend platný pro celé hlavní město, ale i celou ČR. Rychlejší tempo zlepšení zaznamenáváme u žen.

2.9.8 Shrnutí

Počet obyvatel MČ Praha-Štěrboholy se od roku 1991 zvýšil a lze předpokládat mírné nárůsty i v následujícím období. Struktura obyvatel podle pohlaví se vyznačuje vyšším podílem mužské populace. Tato městská část patří mezi pražské městské části s poměrně příznivým věkovým složením populace. Podíl dětské složky i přes pokles je stále vyšší, než udává celopražský průměr. Zastoupení obyvatel v produktivním věku je zde vysoké a podíl osob starších 59 let naopak je značně pod celopražskou hodnotou. Podíl osob hlásících se k náboženství zde byl oproti celopražskému údaji snížený a podíl těch, kteří se deklarovali jako bez vyznání, byl jeden z nejvyšších v celé Praze. Tak jako všeobecně, i zde vzrostla vzdělanostní úroveň obyvatel. Zvýšil se podíl obyvatel s maturitním a vysokoškolským vzděláním, nejobvyklejším vzděláním je ve Štěrboholích střední s maturitou a vyšší odborné.

2.10 Obyvatelstvo - městská část Praha-Uhříněves

2.10.1 Vývoj počtu obyvatel

K 1. 3. 2001 v městské části Praha-Uhříněves bylo 4 629 obyvatel, z toho 2 243 mužů a 2 386 žen. Osob s trvalým pobytem v této MČ bylo 4 614 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 15. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Uhříněves byly sečteny 3 osoby s krátkodobým pobytem.

SLDB 2001 – PRAHA 15 85 Graf 2.10.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Uhřiněves

6 000

5 000

4 000

3 000 et obyvatelet č

Po 2 000

1 000

0 1869 1880 1890 1900 1910 19211930 1950 19611970 1980 1991 2001 Rok

Početní stav obyvatel městské části Praha-Uhříněves do roku 1921 trvale a vcelku rovnoměrně stoupal. Potom následoval v nevelkém časovém úseku do roku 1930 prudký nárůst počtu obyvatel o téměř 1 700 osob. Další období charakterizují nevýrazné kladné i záporné změny, ovšem mezi roky 1980 - 1991 zde byl zaznamenán značný úbytek obyvatel.

Tab.2.10.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Uhřiněves

Rozdíl oproti Rozdíl oproti Počet obyvatel předchozímu předchozímu k datu SLDB cenzu cenzu v % 1961 5 287 x x 1970 5 015 -272 -5,1 1980 5 115 100 2,0 1991 4 314-801 -15,7 2001 4 629 3157,3

V posledním desetiletí se i zde projevila snaha zastavovat okrajové městské části rodinnými domy v nárůstu počtu obyvatel. Ze tří katastrálních území městské části je nejvíce osídleno katastrální území Uhříněves a v něm potom většina obyvatel žije v urbanistickém obvodu se stejným názvem. V tomto UO je soustředěno 85,4% všech lidí, žijících v MČ Praha-Uhříněves. V dalším obydleném UO Pilské byl zaznamenán poměrně velký úbytek obyvatel, mezi rokem 1991 a 2001 se snížil o tři čtvrtiny. Naopak v dalších dvou zbývajících urbanistických obvodech tohoto katastrálního území obyvatel přibylo.

86 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.2.10.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Uhřiněves

Počet Počet Přírůstek/ Katastrální území Název a počet Rozloha obyvatel obyvatel úbytek (část) urbanistických obvodů (ha) k 3.3.1991 k 1.3.2001 1991 - 2001

Hájek 19 245 289 44 Na korunce B 209 - - - Na březinách A 67 - - - Hájek u Uhříněvsi 3UO 295 245 289 44 Pitkovice 18 157 145 -12 Štít C 70 - 2 2 Ke Křeslicům A 160 - 6 6 Pitkovice-Uhříněves 3 UO 248 157 153 -4 Uhříněves-sever 104 - 38 38 Uhříněves 186 3 648 3 954 306 Na korunce C 640 66 147 81 Pilské 97 198 48 -150 Uhříněves 4 UO 1 027 3 9124 187 275 MČ Praha-Uhříněves celkem 10 UO 1 570 4 314 4 629 315

Obydlená jsou i zbývající dvě katastrální území. V Hájku u Uhříněvsi byli sečteni obyvatelé jen v UO Hájek a byl zde zaznamenán i přírůstek 44 osob. Třetí katastrální území Pitkovice-Uhříněves má obyvatel nejméně a jako v jediném zde došlo k úbytku obyvatel.

Tab.2.10.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Uhřiněves

Přirozený Celkový Živě Zemřelí přírůstek/ Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace přírůstek/ narození úbytek úbytek 1992 49 69 -20 43 118 -75 -95 1993 46 59 -13 248 162 86 73 1994 38 59 -21 37 94 -57 -78 1995 40 58 -18 140 69 71 53 1996 49 56 -7 126 102 24 17 1997 37 45 -8 150 87 63 55 1998 46 51 -5 192 1147873 1999 39 44 -5 142 134 8 3 2000 56 48 8 120 92 28 36 2001 48 57 -9 130 118 123

Ve shodě s všeobecně převládající současnou tendencí i zde počty zemřelých po celé desetileté období předcházející minulému sčítání téměř vždy převyšovaly počty živě narozených a přirozenou měnou tak zde docházelo k úbytkům obyvatel. Naopak saldo migrace zde bylo od roku 1995 každoročně kladné a navíc natolik vysoké, že pokrylo úbytky přirozenou měnou a zajistilo tak pravidelný každoroční početní růst obyvatel.

2.10.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku

Převaha žen je v populaci MČ Praha-Uhříněves ve srovnání s běžnou mírou, která je charakteristická zejména pro větší městské části vnitřního města, ale i pro Prahu celkem, mírně snížená. Zde bylo žen 51,5%, tento podíl byl stejný i před deseti lety. Při SLDB 2001 na 1 000 mužů připadalo 1 064 žen, v Praze úhrnem to bylo 1 108 žen. Mezi dětmi do 14 let bylo 53,2% chlapců, což je oproti celopražskému průměru zvýšená hodnota. U obyvatelstva v produktivním věku byla podle pohlaví jen mírná převaha žen, 50,2% (celopražský průměr byl 51%) a ve věku nad 59 let bylo žen 60,4% (v Praze 60%).

SLDB 2001 – PRAHA 15 87 Tab.2.10.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Uhřiněves

Věková skupina Počet žen muži ženy Celkem Muži Ženy na 1000 0-14 15-59 60 a více 0-14 15-59 60 a více mužů

1991 celkem 4 314 2 094 2 220 414 1 309 371 386 1 288 546 1 060 v % 100,0 48,5 51,5 19,8 62,5 17,7 17,4 58,0 24,6 x 2001 celkem 4 629 2 243 2 386 393 1 509 341 346 1 520 520 1 064 v % 100,0 48,5 51,5 17,5 67,3 15,2 14,5 63,7 21,8 x

Shodně se situací v celém hlavním městě i zde pokleslo zastoupení dětí do 15 let z 18,5% v roce 1991 na 16% při tomto cenzu, ale i tak je stále podíl dětské složky v MČ Praha-Uhříněves vyšší, než v Praze celkem (13,4%). Zastoupení obyvatel v produktivním věku se zde oproti roku 1991, kdy ve věku 15 - 59 let bylo v Uhříněvsi 60,2%, zvýšilo na hodnotu 65,4% což je mírně pod údajem za Prahu celkem (65,8%). Snížil se počet i podíl obyvatel 60letých a starších z 21,9% na současných 18,6%, jejich zastoupení je zde nižší než je celopražský údaj (20,8%). Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinou byli obyvatelé ve věku 50 - 54 let. Početně silné byly také věkové skupiny 20 - 24 a 25 - 29 let. Toto věkové rozložení zcela odpovídá situaci typické pro celé hlavní město. Průměrný věk obyvatel této městské části byl 39,5 roků. Od roku 1991 se tento údaj zvýšil. Průměrný věk mužů zde v roce 1991 byl 36,7 roků a v roce 2001 se zvýšil na 37,7 roků. U žen bylo zvýšení zaznamenáno také, a to z 40,3 roků při cenzu 1991 na 41,1 v roce 2001. Průměrný věk obyvatel MČ Praha-Uhříněves je nižší, než činí celopražský údaj (41,1 let).

2.10.3 Rodinný stav obyvatelstva

S věkovou strukturou obyvatel souvisí i složení podle rodinného stavu. Zvýšený podíl dětské složky naznačuje, že v této městské části bydlí více rodin s dětmi. Pro rodinný stav z toho vyplývá, že je zde větší podíl ženatých a vdaných.

Tab.2.10.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Uhřiněves

Počet Rodinný stav Rodinný stav v % obyvatel ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí celkem vdané vdané Muži 1 850 548 1 070 140 64 28 29,6 57,8 7,6 3,5 Ženy 2 040 3811 089 2143154118,7 53,4 10,5 15,4 Celkem 3 890 929 2 159 354 379 69 23,9 55,5 9,1 9,7

Osob žijících v manželství bylo v MČ Praha-Uhříněves 55,5%, tedy více než v celopražském průměru, kde bylo ženatých a vdaných 51,5%. Tento podíl se v Uhříněvsi od roku 1991 snížil, tehdy to bylo 61,4% ze všech obyvatel starších 14 let. Ženatých mužů je zde 57,8%, vdaných žen je nižší procento, protože mezi ženami je více vdov. Vzhledem k tomu, že ženy se dožívají zpravidla vyššího věku a navíc si tradičně berou starší partnery, je ve vyšších věkových skupinách žen většina ovdovělých, kdežto muži častěji až do své smrti žijí v manželství. Ovdovělých bylo v této městské části 9,7% a 83,1% z nich byly ženy (v Praze celkem bylo ovdovělých 9,1%). Svobodných obyvatel byla téměř čtvrtina ze všech obyvatel 15letých a starších, je to poněkud nižší zastoupení, než v Praze celkem (26,3%). Pod celopražským průměrem zde byl podíl rozvedených (9,1% v MČ Praha-Uhříněves a 12% v Praze celkem).

2.10.4 Národnostní složení a státní občanství

Při SLDB 2001 bylo v této městské části naprostá většina obyvatelstvo české národnosti. Tak jako v roce 1991 zde byli zastoupeni i obyvatelé slovenské národnosti, kterých zde bylo 75 (v roce 1991 to bylo 127 Slováků), ale většina z nich byli čeští státní příslušníci. Před deseti lety se k romské národnosti přihlásilo 14 osob, v roce 2001 již nikdo. Obyvatele jiných národností zastupovali prakticky jednotlivci.

88 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.2.10.4.1 Obyvatelstvo podle národností v MČ Praha-Uhříněves

1991 2001 celkem v % celkem v % Obyvatelstvo celkem 4 314 100,0 4 629 100,0 v tom národnost: česká 4 095 94,9 4 388 94,8 moravská, slezská 140,330,1 slovenská 127 2,9 75 1,6 romská 15 0,3 - - ruská, ukrajinská 33 0,8 9 0,2 vietnamská . . 3 0,1 ostatní1) 30 0,7 37 0,8 nezjištěno . . 1142,5

1) ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

Osob s jiným státním občanstvím zde bylo sečteno 53, z nich jen 15 bylo s dlouhodobým a zbylých 38 s trvalým pobytem. Ze Slovenské republiky bylo 11 občanů, 3 ze států EU a 39 z ostatních států.

2.10.5 Obyvatelstvo podle místa narození

Při sčítání v rámci Prahy odpověď na otázku na trvalé bydliště matky v době narození bohužel zjišťujeme pouze hl. m. Prahu jako takovou a nejsou lokalizovány jednotlivé městské části. Nemůžeme proto říci, kolik současných obyvatel MČ Praha-Uhříněves se zde i narodilo, můžeme pouze konstatovat, že je zde 65,3% rodilých Pražanů. Z žen je to 61,43% a z mužů 69,5%. V této městské části je podíl rodilých Pražanů vyšší, než v Praze celkem (61,8%).

2.10.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

Tab.2.10.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Uhřiněves

Počet obyvatel Složení v % 1991 2001 1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Obyvatelstvo celkem 4 314 2 094 2 220 4 629 2 243 2 386 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: věřící 1 731 761 970 1 186 480 706 40,1 36,3 43,7 25,6 21,4 29,6 v tom církve: římskokatolická 1 492 669 823 900 373 527 86,2 87,9 84,8 75,9 77,7 74,6 čs. husitská 97 44 53 5115 365,65,85,54,33,1 5,1 evangelické 126 41 85 94 35 59 7,3 5,4 8,8 7,9 7,3 8,4 pravoslavná 1 - 1 7340,1 - 0,1 0,6 0,6 0,6 ostatní 1578134 54 80 0,9 0,9 0,8 11,3 11,3 11,3 bez vyznání 1 631 859 772 3 100 1 585 1 51537,841,0 34,8 67,0 70,7 63,5 nezjištěno 952 474 478 343 178 165 22,1 22,6 21,5 7,4 7,9 6,9

SLDB 2001 – PRAHA 15 89 Velká většina obyvatel MČ Praha-Uhříněves se označila jako bez náboženského vyznání, bylo jich 67% (v Praze celkem to bylo 67,3%). Při cenzu 1991, kdy v celé Praze byl podíl lidí bez vyznání těsně pod polovinou, zde byl tento podíl třetí nejnižší ze všech městských částí. Nárůst podílu těchto osob zde byl tedy vysoký, 29,2 procentních bodů. Věřících zde bylo 25,6%, což je zhruba o 1 procentní bod více než v Praze celkem. Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy, zde to bylo 59,5% věřících. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. I v této městské části byla dominance římskokatolického vyznání obdobná jako i ve většině městských částí nebo v Praze celkem (71,9%). Další uvedené církve jsou zastoupeny jen malými skupinami osob. Oproti roku 1991 se i v této městské části značně zvýšil počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají muži a osoby mladší. Shodně s celopražskou tendencí i zde výrazně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět.

2.10.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice v celém komplexu a detailním územním rozdělení se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

Tab.2.10.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Uhřiněves

Základní Učňovské Střední s maturitou a neukončené a střední bez maturity a vyšší odborné z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 1 088 7211 367 584 772 407 v % 31,0 39,3 38,9 31,8 22,0 22,2 2001 počet 756 528 1 558 657 1 073 619 v % 19,4 25,9 40,1 32,2 27,6 30,3

dokončení Bez vzdělání Obyvatelstvo Vysokoškolské a nezjištěno 15 a více let z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy

1991 počet 206 72 81 50 3 514 1 834 v % 5,9 3,9 2,3 2,7 100,0 100,0 2001 počet 354 163 149 73 3 890 2 040 v % 9,1 8,0 3,8 3,6 100,0 100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Uhříněves je učňovské a střední bez maturity. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u mužů. Z celkového počtu osob s tímto vzděláním bylo zde 57,8% mužů. Již před 10 lety to bylo v MČ Praha-Uhříněves nejčastější vzdělání, ovšem ženy měly v roce 1991 nejvíce jen vzdělání základní. Druhým nejfrekventovanějším typem vzdělání bylo střední s maturitou a vyšší odborné, zde byl oproti roku 1991 nárůst o 5,6 procentního bodu. V tomto vzdělání dominují ženy s podílem 57,7%. V roce 2001 bylo v této městské části 19,4% obyvatel se základním vzděláním. Podíl takto vzdělaných obyvatel poklesl za desetiletí o téměř o 11,5 procentního bodu. Pokles podílu osob se základním vzděláním souvisí také s generačními posuny. Tito obyvatelé byli v roce 1991 často ti, kteří prožili věk přípravy na povolání před 2. světovou válkou a i dříve, kdy vyšší stupně vzdělání byly méně frekventované. Nyní přicházejí i do vyššího věku obyvatelé, kteří studovali po válce, kdy nástup do povolání prakticky bez jakéhokoli dalšího vzdělání byl méně obvyklý. To, že základní vzdělání bylo zjištěno častěji v ženské části populace znamená, že i zde se do určité míry projevuje souvislost s tím, že ve starších věkových skupinách je právě převaha žen. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v této městské části nižší, než činí celopražský údaj a je pátý nejnižší mezi ostatními městskými částmi.

90 SLDB 2001 – PRAHA 15 Graf 2.10.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Uhřiněves

20 MČ Praha-Uhříněves Hl. m. Praha 18,8 15 16,0

10 % 9,1

5 5,9

0 1991 2001 Rok

V městské části Praha-Uhříněves dosáhlo vysokoškolského vzdělání 9,1% populace, což je necelá polovina podílu za Prahu celkem. V roce 1991 byl ale rozdíl mnohem větší. Mezi vysokoškolsky vzdělanými i zde bylo více mužů (54%), v Praze úhrnem bylo mezi vysokoškoláky mužů 60%. Celkově lze říci, že úroveň vzdělání populace vzrostla i v této městské části.

2.10.8 Shrnutí

Počet obyvatel městské části Praha-Uhříněves se od sčítání v roce 1991 opětovně zvýšil. Lze říci, že výše tohoto nárůstu je zcela odpovídající průběžnému trendu. Struktura obyvatel podle pohlaví vykazuje oproti celopražské situaci mírně sníženou míru feminity. Ani ve věkovém složení obyvatel nenastaly žádné výraznější změny. Ve shodě s celopražskou tendencí poklesl podíl dětí do 14 let, ale na druhé straně se poněkud zvýšil podíl osob ve věku produktivním. Snížil se zde počet i podíl osob v poproduktivním věku. Zastoupení věřících se i zde snížilo, podíl věřícího obyvatelstva je zde mírně vyšší, než je v Praze celkem. Také v této městské části se zlepšila vzdělanostní úroveň obyvatel, nejčastějším typem vzdělání zde zůstalo učňovské a střední vzdělání bez maturity, ale narostly podíly maturantů a vysokoškoláků se současným poklesem podílů osob se vzděláním základním.

3 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA

Základní vysvětlení rozdílů v metodice a pojmech při zjišťování. Při analýze struktury obyvatel podle ekonomické aktivity je třeba zohlednit metodické posuny oproti předcházejícím cenzům a některé skutečnosti, které byly v tomto ohledu významné pro SLDB 2001. Je třeba si uvědomit, že předchozí sčítání od konce 2. světové války vycházela z jiných společensko-ekonomických předpokladů, což se nejvíce odrazilo právě v kapitole o ekonomické aktivitě obyvatel. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou tedy plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních. Také při zařazení vojáků v základní, náhradní nebo civilní službě došlo ke změnám. V roce 1991 byli zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby). Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie „samostatně činní“, ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání

SLDB 2001 – PRAHA 15 91 (ti byli uváděni v samostatných skupinách). Do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické. Také v zařazení ekonomicky aktivních do jednotlivých odvětví je třeba při srovnání s minulými cenzy dát pozor na posuny, ke kterým v metodice došlo. Významným aspektem je i v této oblasti započtení cizinců s dlouhodobým pobytem. Nově oproti sčítání 1991 byla zařazena i otázka na druhé, případně další zaměstnání, jejímž vyhodnocením lze postihnout nový rozměr socio-ekonomického chování obyvatel.

3.1 Ekonomická aktivita – městská část Praha 15

3.1.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha 15 se oproti výsledkům cenzu v roce 1991 zvýšilo. K tomuto nárůstu došlo v celém hlavním městě. V této městské části bylo ekonomicky aktivních 55,8% v roce 1991, v roce 2001 byl nárůst na 58,4%, čímž se MČ dostala na páté místo za celé hl. m. Praha (54,3%). Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 90,1% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl oproti roku 1991 vzrostl, tehdy to bylo 87,6%. Naproti tomu se snížil počet i podíl pracujících důchodců, ti v roce 1991 představovali 4,2% z ekonomicky aktivních a v roce 2001 to bylo 3,7 %. Tato skutečnost souvisí jednak se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (v Praze celkem bylo v roce 1991 pracujících důchodců 7% ze všech ekonomicky aktivních a v roce 2001 to bylo 6%). Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které představují jen velmi malý segment a srovnání s předchozím cenzem není vhodné, protože došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou ale v současné době i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha 15 představovali nezaměstnaní 4,8% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. MČ Praha 15 patří podle výsledků SLDB 2001 k městským částem s nižším podílem nezaměstnaných. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je problematické, protože na počátku roku 1991, nedlouho po změně ekonomického systému, byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“ a pomocí této kategorie se měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. V MČ Praha 15 byl počet těchto osob poměrně výrazně nižší a činil 2,8%.

Tab.3.1.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha 15

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 15 313 16 006 7 629 55,8 58,4 54,2 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 13 423 14 429 6 731 48,9 52,6 47,8 pracující důchodci 646 590 302 2,4 2,2 2,1 ženy na mateřské dovolené 845 211 211 3,1 0,8 1,5 nezaměstnaní 399 776 385 1,5 2,8 2,7 Ekonomicky neaktivní 12 14111 147 6 337 44,2 40,7 45,0 z toho: nepracující důchodci 3 112 3 958 2 529 11,3 14,4 18,0 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 260 226 - 0,9 1,6 žáci, studenti, učni 6 532 5 308 2 584 23,8 19,4 18,4 osoby v domácnosti 272 386 386 1,0 1,4 2,7 ostatní závislé osoby 2 225 1 235 6128,1 4,5 4,3 Nezjištěná ek. aktivita - 257 115 - 0,90,8 Celkový počet obyvatel 27 454 27 410 14 081100,0 100,0 100,0

92 SLDB 2001 – PRAHA 15 Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace poklesl. Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou studenti včetně žáků základních škol, kteří představovali 47,6% ze všech ekonomicky neaktivních. Následují nepracující důchodci, kterých je 35,5%. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo přes 11% ze všech ekonomicky neaktivních. Toto složení ekonomicky neaktivních se liší od celopražské struktury, v hl. m. Praze totiž prvenství v ekonomicky neaktivních vedou značnou převahou nepracující důchodci. Ve srovnání s rokem 1991 byl pro MČ Praha 15 charakteristický početní pokles neaktivních obyvatel. Nejvýznamnější byl pokles u kategorie žáci, studenti, učni, a to o více než čtyři procentní body. Další skupinou neaktivních, kde však došlo k nárůstu, byly osoby v domácnosti a nepracující důchodci.

3.1.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

Ve se struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví došlo také k určitým posunům. Zatímco v roce 1991 představovaly ženy téměř polovinu všech ekonomicky aktivních (49,3%), v roce 2001 klesl tento podíl na 47,7%. Věková struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové věkové složení obyvatel. Tři čtvrtiny ekonomicky aktivních v MČ Praha 15 jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace i v celém hlavním městě. Ani od cenzu 1991 se toto rozložení v podstatě nezměnilo. Došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými pětiletými věkovými skupinami, který vyplývá z demografických srovnání. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 obyvatelé ve věku 45 – 54 let.

Tab.3.1.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha 15

Cellkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 12,9 13,5 12,3 25 - 34 20,7 21,7 19,5 35 - 44 23,1 21,0 25,5 45 - 54 30,5 28,0 33,1 55 - 59 9,2 11,1 7,1 60 - 64 2,3 3,0 1,6 65 a vice včetně nezjištěno 1,3 1,7 0,9

V zastoupení jednotlivých věkových skupin není mezi muži a ženami velký rozdíl. U mužů i žen byla početně nejsilnější skupina ekonomicky aktivních ve věku 45 – 54 let. Tento úkaz u žen pravděpodobně souvisí s tím, že ženy v početně silných populačních skupinách od 25 do 35 let jsou stále často doma a starají se o malé děti. Mezi ekonomicky aktivní jsou zařazeni i nezaměstnaní. V MČ Praha 15 jich podle SLDB 2001 bylo 776, z toho 391 mužů a 385 žen. Celkový jejich podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu je 4,8%. Podle věku bylo nejvíce nezaměstnaných ve věku 15 – 24 let, a to 223, dále i ve věkových skupinách 45 – 54 a 55 – 64 let bylo nezaměstnaných těsně pod hranicí 400 osob.

3.1.3 Intenzita ekonomické aktivity

Celková intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) je 683 osob v roce 2001.

SLDB 2001 – PRAHA 15 93 Tab.3.1.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 15

z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 23 425 11 317 12 108 z toho: 15 - 24 437 453 420 25 - 34 876 953 798 35 - 44 928 965 898 45 - 54 930 956 907 55 - 59 708 880 531 60 - 64 374 474 259 65 a více 80 134 44 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 683 740 630

V třídění podle pohlaví je vždy intenzita ekonomické aktivity vyšší u mužů než u žen. Maximální míra tohoto ukazatele byla v městské části Praha 15 ve věku 45 – 54 let, z 1 000 osob v této věkové skupině bylo 930 ekonomicky aktivních. Nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věku 35 – 44 let, a to 965 ekonomicky aktivních na 1 000 mužů tohoto věku a u žen ve věku 45 – 54 let 907 žen na 1 000 žen.

Graf 3.1.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 15

95,6 100 95,3 96,5 Muž i 90 88,0 89,8 90,7 Ženy 80 79,8 70 Celkem 60 45,3 % 50 53,1 47,4 40 42,0 30 25,9 20 10 13,1 4,3 0 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+

Věková skupina

Při pohledu na to, jak se situace liší mezi pohlavími, vidíme, že ženy mají nejvyšší hodnotu míry ekonomické aktivity v pozdějším věku než muži. V roce 2001 byla nejvyšší míra ekonomické aktivity u mužů ve věkové skupině 35 až 44letých, u žen ve skupině 45 až 54letých. Je to zejména tím, že na profesní život žen má větší vliv nutnost realizovat péči o děti a rodinu zejména ve středním i mladším věku. Poměrně výrazný pokles míry ekonomické aktivity u žen ve srovnání s rokem 1991 je dán také tím, že byl metodicky změněn způsob zařazení žen na další mateřské dovolené mezi ekonomicky neaktivní.

3.1.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Srovnání s předchozími cenzy je v tomto směru velmi problematické, a to nejen v důsledku významných socio-ekonomických proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých změn v metodice, ke kterým došlo při zajišťování srovnatelnosti v rámci EU. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti je v MČ Praha 15 podobná jako rozložení pro Prahu celkem. V celém hlavním městě pracuje nejvíce lidí v obchodu a průmyslu, v této městské části je to naopak, převládá průmysl, pak obchod. Na třetí pozici je odvětví školství, zdravotnictví, sociální činnosti. V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly.

94 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.3.1.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha 15

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 0,6 0,6 0,6 Průmysl celkem 17,9 21,4 14,2 Stavebnictví 8,3 13,2 2,9 Obchod a opravy spotřebního zboží 13,3 12,8 13,8 Pohostinství a ubytování 4,0 4,0 4,0 Doprava, pošty a telekomunikace 8,3 10,1 6,3 Peněžnictví a pojišťovnictví 4,4 2,8 6,1 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 10,5 10,3 10,7 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 6,8 6,4 7,2 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 10,9 4,2 18,3 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 7,3 6,7 8,1 Nezjištěné odvětví 7,6 7,5 7,8

Muži v MČ Praha 15 byli nejčastěji zaměstnáni v průmyslu (21,4%) a ve stavebnictví (13,2%), potom v odvětví obchodu. Obdobná je situace i v Praze celkem. I zde je nejvíce mužů zaměstnáno v průmyslu, dále ve stavebnictví. Tak jako i v celé Praze byly zde ženy nejčastěji zaměstnány ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, podíl je 18,3% (v Praze zde bylo zaměstnáno 18,7% z ekonomicky aktivních žen). Druhým nejsilněji obsazeným odvětvím byl u žen v MČ Praha 15 průmysl se 14,2%, odlišně od Prahy celkem, kde byl na druhém místě obchod s 13,2%. Činnost v oblasti obchodu je u žen v MČ Praha 15 na třetím místě, kdežto za Prahu celkem je to činnost v oblasti nemovitostí a služby pro podniky.

Graf 3.1.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha 15

3000 Ženy

2500 Muž i Rovné zastoupení 2000 et

č 1500 Po 1000

500

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem Stavebnictví č ebního zboží ů ř Pr innosti Nezjišt č služby zabezpe rybolov ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinství aubytování ejná správa,ejná soc. obrana, ř lství, myslivost alesnictví a Pen ě d Ve Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, ě pro podniky, výzkum avývoj Ostatní ve Doprava, poštya telekomunikace innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, oblasti v innost Zem Obchod opravy a spot Č

Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví je v MČ Praha 15 vcelku obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (79,9%), a to bylo srovnatelné

SLDB 2001 – PRAHA 15 95 s celopražským údajem (75%). Mužů v MČ Praha 15 ve školství pracovalo pouze 20,1%. V Praze 15 bylo více žen než mužů ještě v peněžnictví, obchodě, veřejné správě a o desetiny procenta i v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj. Ve všech ostatních odvětvích byla převaha mužů. Nejvýrazněji mužským odvětvím je zde průmysl, kde muži představovali 62,4%. Mužské je pochopitelně i odvětví stavebnictví. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných již rovnoměrnější.

3.1.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v Praze 15 odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné.

Tab.3.1.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha 15

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 16 006 8 377 7 629 47,7 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 555 405 150 27,0 3,5 4,8 2,0 zaměstnanci 12 326 6 027 6 299 51,1 77,0 71,9 82,6 samostatně činní 2 309 1 557 752 32,6 14,4 18,6 9,9 členové družstev 19 11 8 42,1 0,1 0,1 0,1 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 797 377 420 52,7 5,0 4,5 5,5

Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že zaměstnavatelé se poněkud častěji vyskytují mezi osobami středního věku. V MČ Praha 15 je to ve věku 45 – 54 let jak u mužů (67,6%), tak i u žen (32,4%). Ve věku 35 – 54 let byl též zvýšený podíl osob samostatně činných. Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců.

Tab.3.1.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha 15

z toho Ekonomicky aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 15- 24 1 129 939 16 4 874 786 99 48 25- 34 1 8211 491 66 19 1 312 1 206 358 162 35- 44 1 757 1 943 121 38 1 169 1 571 411 248 45- 54 2 349 2 528 148 711 668 2 117 463 236 55- 59 929 539 35 15 736 469 138 39 60- 64 252 119 153183 96 44 12 65+ 140 70 4 - 85 54 44 7

Obdobné rozložení osob podle postavení v zaměstnání a věku je i v hl. m. Praze celkem.

3.1.6 Vyjížďka za prací a do škol

V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Dojížďka byla sledována v jakémkoli

96 SLDB 2001 – PRAHA 15 intervalu. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas dojížďky respektive docházky. Zjišťoval se i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech.

Tab.3.1.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha 15

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 6 996 6 576 13 572 100,0 5 249 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 15 953 1 342 2 295 16,9 2 249 42,8 v rámci hl. m. Prahy 5 290 4 910 10 200 75,2 2 784 53,0 do ostatních krajů 420 210 630 4,6 153 2,9 Vyjíždějící mimo Prahu denně 304 155 459 3,4 79 1,5

Ze základních údajů vidíme, že v MČ Praha 15 má pracoviště mimo své bydliště 84,8% ekonomicky aktivních osob. Mezi muži je to 83,5% z ekonomicky aktivních mužů a u žen tento podíl činí 86,2%. Z těchto obyvatel necelých 17% navštěvuje pracoviště, které se nachází v rámci správního obvodu Praha 15. Mezi ekonomicky aktivními, kteří mají své pracoviště na území stejného správního obvodu, je o něco více žen. Dalších 75,2% osob má pracoviště na území hlavního města a jen necelých 5% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků téměř 73% vyjíždí mimo Prahu denně. V celopražském průměru je podíl osob pracujících mimo Prahu zcela stejný jako v této městské části, právě tak i podíl osob, které mají své pracoviště v domě svého trvalého bydliště, je zde obdobný jako v Praze celkem. Žáci a studenti mají sídlo školy prakticky všichni mimo své trvalé bydliště. Z nich zhruba polovinu tvoří žáci základních škol, kteří většinou v Praze navštěvují školu ve stejném správním obvodu, těchto dětí v MČ Praha 15 je 42,8%. Téměř všichni ostatní studující mají školu na území hlavního města. Do jiného místa v republice dojíždí 3% studentů a jen polovina z nich denně.

3.1.7 Shrnutí

V této oblasti se nejvýrazněji projevily ekonomicko-sociální změny, ke kterým došlo v posledním desetiletí. Jednou z významnějších změn je pokles intenzity ekonomické aktivity u osob produktivního věku. Zatímco zákonem podepřená nutnost být v pracovním poměru udržovala v minulosti intenzitu ekonomické aktivity u obyvatel ve věku mezi 25 až 54 lety věku kolem 100%, v roce 2001 v MČ Praha 15 byla přes 90%. K poklesu došlo zejména u ženské části populace (u mužů byla intenzita ekonomické aktivity téměř 96%). Tento trend byl zaznamenán i v celopražském měřítku. Z odvětvové příslušnosti ekonomicky aktivních osob bydlících v MČ Praha 15 vidíme, že mimořádně je zde zastoupeno odvětví průmyslu, stavebnictví a obchodu. Ve školství, zdravotnictví a sociální správě pracuje téměř pětina ekonomicky aktivních žen.

3.2 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Benice

3.2.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci městské části Praha-Benice oproti cenzu 1991 zvýšilo. V roce 2001 bylo ekonomicky aktivních 55,3% z celkového počtu obyvatel Benic. Tento údaj je pod celopražským průměrem. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala téměř 93% ze všech ekonomicky aktivních. Ve sledovaném desetiletí se snížil i zde počet pracujících důchodců. Součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní, kterých k datu SLDB bylo v MČ Praha-Benice pouze 3% ze všech ekonomicky aktivních.

SLDB 2001 – PRAHA 15 97 Tab.3.2.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Benice

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 131198 86 51,2 55,3 46,7 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 115 184 76 44,9 51,4 41,3 pracující důchodci 5 4 2 2,0 1,11,1 ženy na mateřské dovolené 6 4 4 2,3 1,1 2,2 nezaměstnaní 5 6 4 2,0 1,7 2,2 Ekonomicky neaktivní 125 157 98 48,8 43,9 53,3 z toho: nepracující důchodci 57 65 44 22,3 18,2 23,9 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 4 3 - 1,11,6 žáci, studenti, učni 56 60 29 21,9 16,8 15,8 osoby v domácnosti 110 100,42,85,4 ostatní závislé osoby 11 18 124,35,06,5 Nezjištěná ek. aktivita - 3 - - 0,8 - Celkový počet obyvatel 256 358 184 100,0 100,0 100,0

Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace poklesl v procentuálním porovnání. V roce 1991 to bylo téměř 49%, v roce 2001 již jen 44%. Oproti cenzu 1991 se snížil i podíl v zastoupení nepracujících důchodců a značně poklesl podíl žáků a studentů. Narostlo zde zastoupení ostatních závislých osob, kam řadíme děti předškolního věku a i ženy v domácnosti. Jejich podíl 11,5% ze všech ekonomicky neaktivních jen o málo převyšuje celopražský průměr, který je 11,1%.

3.2.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

V roce 2001 představovaly ženy 43,4% všech ekonomicky aktivních. Věkové rozložení ekonomicky aktivních odpovídá celkovému složení obyvatel. Také zde bylo nejvíce ekonomicky aktivních ve věku mezi 25 a 54 lety, byly to téměř tři čtvrtiny (72,3%) ekonomicky aktivních osob. Další podrobnější třídění (podle věkových skupin) v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

3.2.3 Intenzita ekonomické aktivity

Intenzita ekonomické aktivity je podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let. U této městské části s celkově malým počtem obyvatel je vhodné vnímat hodnoty tohoto ukazatele jako orientační. Celková míra intenzity ekonomické aktivity by zde byla 664 (ekonomicky aktivních je pouze 198 obyvatel – musel se provádět dopočet do 1 000). Toto nízké číslo jde na vrub ekonomické aktivitě žen, která činí pouze 566. Přesto lze říci, že v této městské části má takto vypočítaný ukazatel hodnotu vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel starších 14 let. Za zmínku stojí i údaj, že ve věkovém rozmezí 25 – 34 let u mužů je intenzita ekonomické aktivity rovných 1 000.

3.2.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva podle jednotlivých odvětví v MČ Praha-Benice není příliš typické, což zjišťujeme právě v městských částech s malým počtem ekonomicky aktivních. Zde totiž každý jednotlivý případ představuje početně výrazně vyšší váhu. Nejčastěji byli lidé v této městské části zaměstnáni v průmyslu (21,7), pak v odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží je to 16,2% ze všech ekonomicky aktivních. Silně bylo zastoupeno i stavebnictví (to zde bylo častěji zastoupeno než v Praze celkem - Benice 10,6% a Praha 8,2%).

98 SLDB 2001 – PRAHA 15 Graf 3.2.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Benice

Ženy 40 Muž i Rovné zastoupení 30 et č

Po 20

10

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem mysl Stavebnictví č ebního zboží ů ř Pr innosti Nezjišt č služby zabezpe rybolov ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinství aubytování ejná správa,ejná soc. obrana, ř lství, myslivostlesnictví a a Pen ě d Ve Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, innost v oblasti nemovitostí, vinnost oblasti ě Č Ostatní ve Doprava, poštya telekomunikace Zem služby pro podniky, výzkum a vývoj a výzkum podniky, pro služby Obchod opravy a spot

V členění podle pohlaví muži i v MČ Praha-Benice převažují v průmyslu, ve stavebnictví, obchodě a dopravě. Ženskými odvětvími jsou zde průmysl, obchod, školství ale i veřejná správa, kde v Praze celkem naopak pracuje více mužů.

3.2.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Benice tato skupina představuje 71,7% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je pod celopražským průměrem, který činí 74,3%. Druhou nejpočetnější skupinou jsou i zde osoby samostatně činné, kterých bylo 16,2%, což odpovídá celopražské hodnotě stejně jako podíl zaměstnavatelů 4,5%.

Tab.3.2.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Benice

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 198 112 86 43,4 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 14 10 4 28,6 7,1 8,9 4,7 zaměstnanci 142 75 67 47,2 71,7 67,0 77,9 samostatně činní 32 22 1031,3 16,2 19,6 11,6 členové družstev ------ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 10 5 5 50,0 5,1 4,5 5,8

V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou nejčastěji v postavení zaměstnanců. Další podrobnější třídění v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

SLDB 2001 – PRAHA 15 99 3.2.6 Vyjížďka za prací a do škol

V městské části Praha-Benice vyjíždí za prací 175 zaměstnaných osob, což je 88,4% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi vyjíždějící respektive vycházející počítáme všechny osoby, které uvedly, že mají pracoviště v jiném domě než trvalé bydliště.

Tab.3.2.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Benice

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 98 77 175 100,0 64 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 15 14 163017,1 35 54,7 v rámci hl. m. Prahy 60 50 110 62,9 25 39,1 do ostatních krajů 211132 18,3 2 3,1 Vyjíždějící mimo Prahu denně 1992816,0 - -

Mezi zaměstnanými vyjíždí 87,5% mužů a 89,5% žen. Tento podíl je v MČ Praha-Benice oproti celopražské situaci o půl procenta zvýšený (Praha 87% muži a 89% ženy). V celopražském měřítku a i ve většině městských částí je mezi ženami vyšší podíl vyjíždějících, což navazuje na to, že ženy jsou méně často v postavení OSVČ nebo zaměstnavatelů a naopak častěji v postavení zaměstnanců. Z celkového počtu vyjíždějících jich jen 17,1% navštěvuje pracoviště v rámci správního obvodu Praha 15. Dalších 62,9% vyjíždějících má pracoviště na území hlavního města a přes 18% vyjíždějících pracuje mimo Prahu. Z celkového počtu vyjíždějících studentů 55% navštěvuje školu ve správním obvodu Praha 15. Téměř všichni ostatní studující mají školu na území hlavního města.

3.2.7 Shrnutí

Počet ekonomicky aktivních osob v této městské části mírně vzrostl. Rozdělení ekonomicky aktivních podle pohlaví se nezměnilo, stále mírně převažují muži. Mužská část populace nejčastěji pracovala v průmyslu ve stavebnictví a u žen byl nejsilněji zastoupeným odvětvím rovněž průmysl a dále obchod. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel se zde v procentuálním vyjádření snížil, přesto ekonomicky neaktivní ženy přesahují 53% z celkového počtu obyvatel (pouze necelých 47% žen je ekonomicky aktivních). V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci naprostou většinu, zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů odpovídalo celopražskému průměru. Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci městské části Praha-Benice od roku 1991 nijak významněji nezměnilo. V roce 2001 bylo 131 osob ekonomicky aktivních, tj. 51,2% z celkového počtu obyvatel Benic.

3.3 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Dolní Měcholupy

3.3.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci městské části Praha-Dolní Měcholupy oproti cenzu 1991 prakticky nezměnilo. V roce 1991 bylo ekonomicky aktivních 54,4% a v roce 2001 to bylo 55,1% ekonomicky aktivních z celkového počtu obyvatel. Tento údaj z roku 2001 je o necelý procentní bod nad celopražským průměrem. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 91,7% ze všech ekonomicky aktivních. Ve sledovaném desetiletí se snížil i zde počet pracujících důchodců. Součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní, kterých k datu SLDB bylo v MČ Praha-Dolní Měcholupy pouze 1,2% z celkového počtu obyvatel.

100 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.3.3.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 551 636 276 54,4 55,1 48,1 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 462 583 249 45,6 50,5 43,4 pracující důchodci 47 28 134,62,42,3 ženy na mateřské dovolené 28 11 11 2,8 1,0 1,9 nezaměstnaní 14 1431,4 1,2 0,5 Ekonomicky neaktivní 462 514 297 45,6 44,5 51,7 z toho: nepracující důchodci 209 228 147 20,6 19,8 25,6 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 16 12 - 1,4 2,1 žáci, studenti, učni 188 184 90 18,6 15,9 15,7 osoby v domácnosti 6 20 20 0,6 1,7 3,5 ostatní závislé osoby 59 66 28 5,8 5,7 4,9 Nezjištěná ek. aktivita - 4 1 - 0,3 0,2 Celkový počet obyvatel 1 013 1 154 574 100,0 100,0 100,0

Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace se v procentuálním vyjádření mírně snížil. V roce 1991 to bylo 45,6%, v roce 2001 již 44,5%. Oproti cenzu 1991 se mírně snížil i podíl nepracujících důchodců. Téměř o tři procentní body poklesl podíl žáků a studentů a naopak počet i podíl ostatních závislých osob, kam řadíme děti předškolního věku a i ženy v domácnosti, zůstal na stejné úrovni. Také zde mezi ekonomicky neaktivními je více žen (51,7%) z celkového počtu obyvatel.

3.3.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

V roce 2001 představovaly ženy 43,4% všech ekonomicky aktivních. Podíl žen mezi ekonomicky aktivními je nejvyšší ve věkové skupině 45 – 54 let (33%) a také ve věkové skupině 25 – 34 let (25,7%).

Tab.3.3.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 10,2 10,6 9,8 25 - 34 25,5 25,3 25,7 35 - 44 20,8 19,2 22,8 45 - 54 30,8 29,2 33,0 55 - 59 8,8 10,0 7,2 60 - 64 2,0 2,8 1,1 65 a vice včetně nezjištěno 1,9 3,1 0,4

Věkové rozložení ekonomicky aktivních odpovídá celkovému složení obyvatel. Také zde bylo nejvíce ekonomicky aktivních ve věku mezi 25 a 54 lety. Ve věku nad 59 let podíl činí jen 2% a je srovnatelný za Prahu úhrnem.

3.3.3 Intenzita ekonomické aktivity

Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 14 let. I u této městské části je celkový počet ekonomicky aktivních nižší než 1 000, takže je vhodné vnímat hodnoty tohoto

SLDB 2001 – PRAHA 15 101 ukazatele jako orientační. Celkově zde byla intenzita ekonomické aktivity 642 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel. V této městské části má takto vypočítaný ukazatel hodnotu vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel starších 14 let.

Tab.3.3.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Dolní Měcholupy

z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 991 495 496 z toho: 15 - 24 417 442 386 25 - 34 900 978 816 35 - 44 930 972 887 45 - 54 903 955 850 55 - 59 651 857 455 60 - 64 283 357 167 65 a více 73 169 10 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 642 727 556

Nejvyšší míra intenzity ekonomické aktivity je všeobecně u obyvatel ve věku 35 – 54 let, kdy přesahuje tento ukazatel všeobecně hodnotu 900.

3.3.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Nejčastěji jsou lidé v této městské části zaměstnáni v odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, je to 18,7% ze všech ekonomicky aktivních. Silněji byl zastoupen i průmysl (14,6%) a také i odvětví stavebnictví – 10,2%. Srovnatelné s celopražskou hodnotou bylo i zastoupení zaměstnaných v zemědělství, což je obvyklé pro menší městské části, které jsou umístěny v okrajových pražských lokalitách, ale i zde to bývá nejméně časté odvětví.

Graf 3.3.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Dolní Měcholupy

125 Ženy Muž i 100 Rovné zastoupení

75 et č

Po 50

25

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem Stavebnictví č ebního zboží ů ř Pr innosti Nezjišt č služby zabezpe rybolov ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinství aubytování ejná správa,ejná soc. obrana, ř lství, myslivost alesnictví a Pen ě d Ve Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, ě pro podniky, výzkum avývoj Ostatní ve Doprava, poštya telekomunikace innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, vinnost oblasti Zem Obchod opravy a spot Č

102 SLDB 2001 – PRAHA 15 V porovnání ekonomické činnosti mezi muži a ženami pracuje 89,2% mužů ve stavebnictví, 75,4% mužů v dopravě a naopak 85% žen pracuje ve školství, zdravotnictví a sociálním zabezpečení.

Tab.3.3.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 0,5 0,3 0,7 Průmysl celkem 14,6 15,6 13,4 Stavebnictví 10,2 16,1 2,5 Obchod a opravy spotřebního zboží 18,7 17,5 20,3 Pohostinství a ubytování 4,4 4,4 4,3 Doprava, pošty a telekomunikace 9,0 11,9 5,1 Peněžnictví a pojišťovnictví 4,1 3,1 5,4 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 7,9 8,6 6,9 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 6,1 4,2 8,7 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 8,3 2,2 16,3 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 6,6 6,7 6,5 Nezjištěné odvětví 9,6 9,4 9,8

Výrazně mužskými jsou i zde především obchod a opravy spotřebního zboží (17,5%), dále stavebnictví (16,1%) a průmysl (14,6%). U žen je to obchod a opravy (20,3%) a školství a zdravotnictví – 16,3%.

3.3.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Dolní Měcholupy tato skupina představuje 69,5% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je pod pražským průměrem, který činí 74%. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné, následují zaměstnavatelé. V procentuálním zastoupení i těchto kategorií se situace v této městské části od celopražských údajů odlišuje, je zde zvýšené zastoupení osob samostatně činných (18% oproti 16% v Praze celkem), ale i zaměstnavatelů (7% oproti 4% v Praze celkem).

Tab.3.3.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Dolní Měcholupy

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 636 360 276 43,4 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 46 29 17 37,0 7,2 8,1 6,2 zaměstnanci 442 228 214 48,4 69,5 63,3 77,5 samostatně činní 115 86 29 25,2 18,1 23,9 10,5 členové družstev 2 1150,0 0,3 0,3 0,4 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 3116 15 48,4 4,9 4,4 5,4

V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů a především samostatně činných. Ze všech OSVČ bylo v MČ Praha-Dolní Měcholupy 74,8% mužů a jen 25,2% žen. Další podrobnější třídění podle věkových skupin i v rámci této městské části naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů. I zde bylo nejvíce zaměstnavatelů a samostatně činných ve věkové skupině 45 – 54 let (17, tj. 37% zaměstnavatelů a 31, tj. 27% OSVČ) a ve věkové skupině 26 – 34 let (35, tj. 34,4% OSVČ).

SLDB 2001 – PRAHA 15 103 3.3.6 Vyjížďka za prací a do škol

V městské části Praha-Dolní Měcholupy vyjíždí za prací 540 zaměstnaných osob, což je 85% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi vyjíždějící respektive vycházející počítáme všechny osoby, které uvedly, že mají pracoviště v jiném domě než trvalé bydliště. Tento podíl vyjíždějících je zde zvýšený oproti celopražské situaci (83% ekonomicky aktivních).

Tab.3.3.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 303 237 540 100,0 176 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 15585611421,1 62 35,2 v rámci hl. m. Prahy 227 170 397 73,5 102 58,0 do ostatních krajů 99183,3 11 6,3 Vyjíždějící mimo Prahu denně 67132,474,0

V relaci ke všem zaměstnaným osobám vyjíždí 86% žen a 84% mužů. Podle pohlaví se mění i vzdálenost vyjížďky. V rámci správního obvodu Praha 15 vyjíždí 24% žen, ale jen 19% mužů. Podíl osob vyjíždějících do zaměstnání v rámci hlavního města je u obou pohlaví také odlišný, mužů vyjíždí do zaměstnání v rámci ostatních obvodů hlavního města 75%, žen 72%. Více žen vyjíždí za prací mimo Prahu. Více než třetina žáků a studentů vyjíždějících do škol navštěvuje školy v rámci správního obvodu, 58% vyjíždí na jiné místo hlavního města a pouze 11 má školu mimo Prahu.

3.3.7 Shrnutí

Podíl ekonomicky aktivních osob se v MČ Praha-Dolní Měcholupy zvýšil pouze o jedno procento. Zastoupení mužů mezi ekonomicky aktivními se oproti roku 1991 zvýšilo, ženy tvořily pouze 48% z celkového počtu obyvatel. Pokles podílu žen mezi ekonomicky aktivními se projevil v celé Praze, u žen se všeobecně snížila intenzita ekonomické aktivity. Za zmínku stojí, že v roce 2001 měla městská část Praha- Dolní Měcholupy nejnižší podíl nezaměstnaných z 57 MČ Prahy, a to pouze 2,2% ze všech ekonomicky aktivních. Mužská část populace pracovala i zde nejčastěji ve stavebnictví a v průmyslu, u žen bylo nejsilněji zastoupeným odvětvím obchod, dále školství a zdravotnictví. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci naprostou většinu, ale bylo zaznamenáno ve srovnání s celopražským průměrem zvýšené zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel klesl o jeden procentní bod, poklesl i podíl nepracujících důchodců.

3.4 Ekonomická aktivita – městská část Dubeč

3.4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Dubeč se oproti cenzu v roce 1991 zvýšilo. Při minimálním přírůstku počtu obyvatel se počet ekonomicky aktivních zvýšil o téměř 1,5 procentního bodu stejně jako v hlavním městě. V důsledku tohoto vzrůstu je zde ale podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyšší než v celém hlavním městě (54,3%), v Dubči (55,6%). Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 87,1% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl se oproti roku 1991 zvýšil, tehdy to bylo 85,6%. Toto způsobil zejména pokles počtu pracujících důchodců, ti v roce 1991 představovali 7,4% z ekonomicky aktivních a v roce 2001 již jen 5,5%. Snížil se zde i počet žen na mateřské dovolené, který ovšem částečně souvisí i s tím, že došlo k metodickým změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Určení nezaměstnaných ve sčítání vychází z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Dubeč se za nezaměstnané označilo 5,9% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. MČ Praha-Dubeč se tímto podílem, podle SLDB 2001, dostala na osmou příčku pomyslného žebříčku s nejvyšší nezaměstnaností z 57 MČ hl. m. Prahy.

104 SLDB 2001 – PRAHA 15 Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je v tomto ohledu problematické, protože na počátku roku 1991 byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. V této městské části bylo 23 osob hledajících zaměstnání.

Tab.3.4.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Dubeč

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 998 1111 497 54,2 55,6 49,0 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 854 968 417 46,3 48,5 41,1 pracující důchodci 74 61 37 4,0 3,1 3,6 ženy na mateřské dovolené 47 17 172,60,91,7 nezaměstnaní 23 65 26 1,3 3,3 2,6 Ekonomicky neaktivní 845 870 513 45,8 43,6 50,5 z toho: nepracující důchodci 327 360 233 17,7 18,0 23,0 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 16 13 - 0,81,3 žáci, studenti, učni 365 347 18119,8 17,4 17,8 osoby v domácnosti 1830301,0 1,5 3,0 ostatní závislé osoby 135 117567,35,95,5 Nezjištěná ek. aktivita - 16 5 - 0,8 0,5 Celkový počet obyvatel 1843 1997 1015 100,0 100,0 100,0

Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace se snížil (z 45,8% v roce 1991 na 43,6% v roce 2001) a jejich zastoupení je nižší než v Praze úhrnem (44,4%). Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří představují 41,4% ze všech ekonomicky neaktivních a jejich počet se oproti roku 1991 zvýšil. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je 39,9%, ale jejich počet i podíl naopak klesl. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo 13,4% ze všech ekonomicky neaktivních.

3.4.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví došlo také k určitým posunům. V roce 2001 představovaly ženy 44,7% ekonomicky aktivních. Podle věkových skupin zde byla zjištěna ve věku 35 – 54 let mírná převaha ekonomicky aktivních žen. Souvisí to i se skutečností, že v mladším věku ženy častěji zůstávají v domácnosti z důvodu péče o děti a naopak v pětileté věkové skupině 55 – 59 let se již projevuje, že u žen stále platí dřívější věková hranice odchodu do starobního důchodu.

Tab.3.4.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Dubeč

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 11,4 11,9 10,9 25 - 34 22,4 23,6 20,9 35 - 44 24,0 21,7 27,0 45 - 54 28,3 26,4 30,6 55 - 59 9,111,1 6,6 60 - 64 2,6 3,1 2,0 65 a vice včetně nezjištěno 2,2 2,3 2,0

SLDB 2001 – PRAHA 15 105 Věková struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové věkové složení obyvatel. Téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních jsou i zde lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace i v celém hlavním městě. Ani od cenzu 1991 se toto rozložení v podstatě nezměnilo. Došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 v Dubči osoby ve věku 45 – 54 let.

3.4.3 Intenzita ekonomické aktivity

Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 14 let. Celkem v MČ Praha-Dubeč připadalo na 1 000 obyvatel 15letých a starších 659 ekonomicky aktivních. V této městské části má takto vypočítaný ukazatel hodnotu vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626.

Tab.3.4.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Dubeč

z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 1 686 836 850 z toho: 15 - 24 444 480 403 25 - 34 880 973 776 35 - 44 960 971 950 45 - 54 949 959 938 55 - 59 631 850 413 60 - 64 315 404 222 65 a více 94 137 65 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 659 734 585

V třídění podle pohlaví je vždy intenzita ekonomické aktivity vyšší u mužů než u žen, ve srovnání se situací před 10 lety platí zcela všeobecně, že se celkově zvýšila intenzita ekonomické aktivity u mužů a naopak poklesla u žen. Maximální míra tohoto ukazatele byla v městské části Praha-Dubeč ve věku 35 – 44 let, z 1 000 osob v této věkové skupině bylo 960 ekonomicky aktivních. Ve všech věkových skupinách je vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů.

Graf 3.4.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Dubeč

100 97,3 97,1 95,9 90 Muž i 95,0 93,8 85,0 80 Ženy 77,6 70 Celkem 60 48,0

% 50 40,3 40,4 40 41,3 30 20 22,2 13,7 10 6,5 0 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+

Věková skupina

Nejvýraznější rozdíl mezi oběma pohlavími je věková skupina 55 - 59 let. Ovšem u žen, prakticky ihned po dovršení padesáti pěti let dochází k poklesu míry ekonomické aktivity, kdežto u mužů se tento znatelný pokles objevuje až kolem 60 let. Zcela jednoznačně se v tom projevuje věk odchodu do starobního důchodu.

106 SLDB 2001 – PRAHA 15 3.4.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti v MČ Praha-Dubeč se poněkud odlišuje od rozložení pro Prahu celkem. Jde především o zvýšený podíl zaměstnaných v odvětví průmyslu. Dubeč je na 5 místě mezi 57 městskými částmi podle podílu pracujících v průmyslu. Vyšší podíl byl zjištěn v městských částech Letňany, Benice, Satalice a Kbely. Zvýšený je zde oproti celopražské hodnotě i podíl zaměstnaných v obchodu a stavebnictví. Ostatní odvětví jsou zde zastoupena menším procentem.

Graf 3.4.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle pohlaví v MČ Praha-Dubeč

250 Ženy

200 Muž i Rovné zastoupení 150 et č

Po 100

50

0 tví ě ovnictví ť né odv ení ě mysl celkem mysl Stavebnictví ebního zboží č ů ř Pr innosti Nezjišt č služby rybolov zabezpe ejné, sociální a osobní žnictví a pojiš ř ě Pohostinství a ubytování ejná správa,ejná obrana, soc. lství, myslivosta lesnictví a ř Pen ě d Ve ě Školství, zdravotnictví, sociální pro podniky, výzkum a vývoj a výzkum podniky, pro Doprava, pošty a telekomunikace a pošty Doprava, Ostatní ve innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, v oblasti innost Zem Obchodopravy a spot Č

Výrazně mužskými jsou i zde především stavebnictví (87% mužů a jen 13% žen) a doprava (76% mužů), poněkud menší zde byla převaha mužů ještě v průmyslu (57%). Shodně je tomu i v celopražském měřítku Naopak většina žen pracuje i zde především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (82%), pro srovnání v Praze celkem je tato převaha žen o málo nižší (73,6%). Zvýšená převaha žen byla již jen v peněžnictví a veřejné správě. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných rovnoměrnější.

Tab.3.4.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Dubeč

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 0,7 1,0 0,4 Průmysl celkem 20,7 21,3 19,9 Stavebnictví 9,9 15,6 2,8 Obchod a opravy spotřebního zboží 13,7 13,2 14,3 Pohostinství a ubytování 5,2 4,4 6,2 Doprava, pošty a telekomunikace 9,8 12,4 6,6 Peněžnictví a pojišťovnictví 3,0 2,1 4,0 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 7,7 9,0 6,2 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 4,6 3,1 6,4 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 8,9 2,9 16,3 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 8,8 8,5 9,3 Nezjištěné odvětví 6,9 6,5 7,4

SLDB 2001 – PRAHA 15 107 V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. V průmyslu zde pracuje více než pětina ekonomicky aktivních mužů. Výrazně vyšší podíl mužů než v celé Praze zde pracuje také ve stavebnictví (15,6% v Dubči a 12,9% v Praze celkem). Ovšem i zastoupení žen pracujících v průmyslu zde vysoko překračuje (o více než deset procentních bodů) celopražský údaj, který je 9,6% z ekonomicky aktivních žen. Také podíl žen zaměstnaných v odvětví obchodu je v Dubči o 1,2 procentní body nad celopražskou hodnotou. Naproti tomu podíl žen zaměstnaných ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech, což je i pro ženy v Dubči druhé nejfrekventovanější odvětví (za průmyslem), je zde pod celopražskou hodnotou (18,7%).

3.4.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Dubeč tato skupina představuje 71% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je o něco nižší než v Praze úhrnem (74%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné (18%), následují zaměstnavatelé (5%). V procentuálním zastoupení těchto kategorií se situace v této městské části od celopražských údajů příliš neliší, v Praze úhrnem je samostatně činných jen 16% a zaměstnavatelů 4%.

Tab.3.4.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Dubeč

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 1 111 614 497 44,7 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 60 47 1321,7 5,4 7,7 2,6 zaměstnanci 787 389 398 50,6 70,8 63,4 80,1 samostatně činní 196 144 52 26,5 17,6 23,5 10,5 členové družstev 2 - 2 100,0 0,2 - 0,4 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 66 34 32 48,5 5,9 5,5 6,4

V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení v Dubči obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů i samostatně činných. Ze všech OSVČ zde bylo 73,5% mužů a ze všech zaměstnavatelů dokonce 78% mužů. Podíl mužů mezi zaměstnavateli je zde vyšší než je údaj za celou Prahu, kde mezi zaměstnavateli bylo mužů 72%. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že zaměstnavatelé se poněkud častěji vyskytují mezi osobami středního věku. Mezi zaměstnavateli zde bylo 60% ve věku 35 – 54 let, zatímco ze všech zaměstnanců bylo v tomto věku 51% osob. Nejvíce samostatně činných zde bylo také ve věku 35 – 54 let, a to 61%. I v Praze celkem jsou OSVČ častější ve věku 35 – 54 let.

Tab.3.4.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Dubeč

z toho Ekonomicky aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 15- 24 73 54 2 - 52 47 8 1 25- 34 145 104 9 3 101 81 30 10 35- 44 133 134 12769104 45 17 45- 54 162 152 143103 125 4116 55- 59 68 33 6 - 46 24 11 6 60- 64 19 104 - 10752 65+ 14 10 - - 8 104 -

Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců.

108 SLDB 2001 – PRAHA 15 3.4.6 Vyjížďka za prací a do škol

V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. V městské části Praha-Dubeč vyjíždí za prací 915 zaměstnaných osob, což je 82,4% ze všech ekonomicky aktivních. Tato hodnota více méně odpovídá i celopražské situaci, protože v Praze celkem vyjíždí do zaměstnání 83% ekonomicky aktivních.

Tab.3.4.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Dubeč

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 501 414915 100,0 345 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 15 111 102 213 23,3 147 42,6 v rámci hl. m. Prahy 345 305 650 71,0 186 53,9 do ostatních krajů 36 6 42 4,6 11 3,2 Vyjíždějící mimo Prahu denně 32 5 37 4,0 8 2,3

Určitý rozdíl vidíme i v této městské části v rozdělení podle pohlaví. Ze všech ekonomicky aktivních žen vyjíždí za prací 83,3% a ze všech ekonomicky aktivních mužů 81,5%. Pracující z Dubče z jedné čtvrtiny mají místo pracoviště v rámci správního obvodu svého bydliště, ze 71 % v rámci hl. m. Prahy a jen necelých pět procent vyjíždí do ostatních krajů. Ze standardního zpracování výsledků SLDB zatím nemáme údaje o tom, zda mají své pracoviště i v rámci městské části, ale v dalších specializovaných výstupech se budeme tomuto tématu věnovat podrobněji. Méně než polovina žáků a studentů vyjíždějících do škol navštěvuje školy v rámci správního obvodu, 53,9% vyjíždí na jiné místo hlavního města a 3,2% má školu mimo Prahu.

3.4.7 Shrnutí

V MČ Praha-Dubeč se při minimálním zvýšení celkového počtu obyvatel zvýšil podíl ekonomicky aktivních o 1,4 procentního bodu. Zastoupení mužů mezi ekonomicky aktivními se oproti roku 1991 zvýšilo, ženy tvořily 44,7% ze všech ekonomicky aktivních osob. Pokles podílu žen mezi ekonomicky aktivními se projevil v celé Praze, u žen se všeobecně snížila intenzita ekonomické aktivity. Mužská část populace pracovala i zde nejčastěji v průmyslu, u žen bylo nejsilněji zastoupeným odvětvím odvětví průmyslu a teprve potom shodně s celopražskou situací školství a zdravotnictví. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci naprostou většinu, ale bylo zaznamenáno ve srovnání s celopražským průměrem zvýšené zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel poklesl o dva procentní body.

3.5 Ekonomická aktivita – městská část Praha-Kolovraty

3.5.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Kolovraty se oproti cenzu v roce 1991 mírně zvýšilo. Mírně se zvýšil počet obyvatel v této městské části, a toto zvýšení se odrazilo v početním nárůstu ekonomicky aktivních obyvatel. Tato tendence nárůstu ekonomicky aktivní populace se projevila i v Praze celkem a ve většině městských částí. Zastoupení ekonomicky aktivních je v této městské části nižší (52,6%) než v celém hlavním městě (54,3%). Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 90,1% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl oproti roku 1991 vzrostl, tehdy to bylo 84,3%. Tak jako v celé Praze a ve většině městských částí se i zde snížil počet pracujících důchodců. Poklesl i počet žen na mateřské dovolené, což ovšem částečně souvisí i s tím, že došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou nezaměstnaní. Určení nezaměstnaných ve sčítání vychází z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Kolovraty se za nezaměstnané označilo jen 4,5%

SLDB 2001 – PRAHA 15 109 ze všech ekonomicky aktivních. Je to podíl nižší než v celé Praze, kde to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je problematické, protože na počátku roku 1991 byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti.

Tab.3.5.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Kolovraty

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 745 924 403 51,3 52,6 44,8 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 629 833 351 43,3 47,4 39,0 pracující důchodci 64 26 134,41,5 1,4 ženy na mateřské dovolené 44 23 23 3,0 1,3 2,6 nezaměstnaní 8 42 160,62,41,8 Ekonomicky neaktivní 706 818 493 48,7 46,6 54,8 z toho: nepracující důchodci 323 338 215 22,3 19,2 23,9 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 22 21 - 1,3 2,3 žáci, studenti, učni 268 285 14118,5 16,2 15,7 osoby v domácnosti 1337370,92,1 4,1 ostatní závislé osoby 102 136 79 7,0 7,7 8,8 Nezjištěná ek. aktivita - 14 4 - 0,8 0,4 Celkový počet obyvatel 1 4511 756 900 100,0 100,0 100,0

Od roku 1991 zde mírně vzrostl počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva, ale podíl v procentuálním vyjádření se snížil z 48,7% na 46,6% z celkového počtu obyvatel. Celopražská hodnota je 44,4%. Struktura ekonomicky neaktivních obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří představují 41,3% ze všech ekonomicky neaktivních. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je 34,8%. Výraznější složkou neaktivních jsou také tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo 16,6% ze všech ekonomicky neaktivních. Zastoupení této skupiny ekonomicky neaktivních i v této městské části vzrostlo o sedm desetin procentního bodu.

3.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

V roce 2001 představovaly ženy 43,6% ekonomicky aktivních. V členění podle věkových skupin byla převaha mužů ve všech věkových kategoriích. Nejsilněji byly ženy zastoupeny ve věku 45 – 54 let, a to 30,3%. Snížený je podíl žen v nejmladší věkové skupině do 24 let a dále v nejstarších věkových kategoriích. Souvisí to se skutečností, že v mladším věku ženy častěji zůstávají v domácnosti z důvodu péče o děti a naopak od 55 let se již projevuje, že u žen stále platí dřívější věková hranice odchodu do starobního důchodu.

Tab.3.5.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Kolovraty

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 14,6 14,6 14,6 25 - 34 23,7 24,6 22,6 35 - 44 23,8 22,5 25,6 45 - 54 27,4 25,1 30,3 55 - 59 7,7 9,8 5,0 60 - 64 1,5 1,9 1,0 65 a vice včetně nezjištěno 1,3 1,5 1,0

110 SLDB 2001 – PRAHA 15 Věková struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové věkové složení obyvatel. Téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních jsou i v této městské části lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace i v celém hlavním městě. Ani od cenzu 1991 se toto rozložení v podstatě nezměnilo. Došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 v MČ Praha-Kolovraty osoby ve věku 45 – 54 let, a to u obou pohlaví.

3.5.3 Intenzita ekonomické aktivity

Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 14 let. Celkem v MČ Praha-Kolovraty připadalo na 1 000 obyvatel 15letých a starších 636 ekonomicky aktivních. V této městské části má takto vypočítaný ukazatel nejvyšší hodnotu 959 u 35 – 44letých mužů a 904 u mužů 45 – 54letých. Údaj za Prahu úhrnem byl 626.

Tab.3.5.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Kolovraty

z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 1 453 715 738 z toho: 15 - 24 536 571 496 25 - 34 830 948 705 35 - 44 898 959 837 45 - 54 913 923 904 55 - 59 683 879 435 60 - 64 219313 125 65 a více 49 86 26 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 636 729 546

V třídění podle pohlaví je vždy intenzita ekonomické aktivity vyšší u mužů než u žen, ve srovnání se situací před 10 lety platí zcela všeobecně, že se celkově zvýšila intenzita ekonomické aktivity u mužů a naopak poklesla u žen.

Graf 3.5.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Kolovraty

94,8 95,9 100 92,3 90 Muž i 90,4 87,9 80 Ženy 83,7 70 Celkem 57,1 70,5 60

% 50 49,6 40 43,5 30 31,3 20 10 8,8 12,5 0 2,6 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+

Věková skupina

Také zde platí, že minimální rozdíl mezi muži a ženami je ve věku kolem 50 let. Ovšem u žen, prakticky ihned po tomto vrcholu dochází k poklesu míry ekonomické aktivity, kdežto u mužů tento znatelný pokles se objevuje až kolem 60 let. Zcela jednoznačně se v tom projevuje věk odchodu do starobního důchodu.

SLDB 2001 – PRAHA 15 111 3.5.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti v MČ Praha-Kolovraty se poněkud odlišuje od rozložení pro Prahu celkem. Jde především o zvýšený podíl zaměstnaných v odvětví obchodu a opravy spotřebního zboží, pak teprve následuje odvětví průmyslu.

Graf 3.5.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha- Kolovraty

150 Ženy Muž i Rovné zastoupení 100 et č Po 50

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem Stavebnictví ebního zboží č ů ř Pr innosti Nezjišt č služby rybolov zabezpe ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinství aubytování ejná správa,ejná soc. obrana, ř lství, myslivost alesnictví a Pen ě d Ve ě Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, pro podniky, výzkum avývoj Doprava, pošty a telekomunikace a pošty Doprava, Ostatní ve innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, vinnost oblasti Zem Obchod opravy a spot Č

Výrazně mužskými jsou i zde především stavebnictví (85,2% mužů), doprava (73,3% mužů) a průmysl (60,9% mužů). Obdobná je situace i v celopražském měřítku. Naopak většina žen pracuje i zde především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (87,2%, mužů pouze 12,8%). Zvýšená převaha žen byla i v peněžnictví, veřejné správě, pohostinství a v oblasti nemovitostí.

Tab.3.5.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Kolovraty

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 2,4 3,3 1,2 Průmysl celkem 14,9 16,113,4 Stavebnictví 9,5 14,4 3,2 Obchod a opravy spotřebního zboží 15,5 16,3 14,4 Pohostinství a ubytování 4,2 4,0 4,5 Doprava, pošty a telekomunikace 9,3 12,1 5,7 Peněžnictví a pojišťovnictví 4,3 2,7 6,5 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 9,0 8,8 9,2 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 6,4 5,2 7,9 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 8,4 1,9 16,9 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 7,7 6,1 9,7 Nezjištěné odvětví 8,3 9,0 7,4

112 SLDB 2001 – PRAHA 15 V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. Nejvíce ekonomicky aktivních mužů pracuje v obchodě a opravách spotřebního zboží, jen o málo méně v průmyslu, pak ve stavebnictví. Nejvíce žen v Kolovratech pracuje v odvětví školství, zdravotnictví a sociálních služeb, což se shoduje i s celopražskou situací.

3.5.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Kolovraty tato skupina představuje 68,2% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je nižší než v Praze úhrnem (74%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné, následují zaměstnavatelé. V procentuálním zastoupení těchto kategorií je zde situace zcela odpovídající struktuře v Praze úhrnem.

Tab.3.5.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Kolovraty

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 924 521 403 43,6 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 60 42 18 30,0 6,5 8,1 4,5 zaměstnanci 630 319311 49,4 68,2 61,2 77,2 samostatně činní 176 129 47 26,7 19,0 24,8 11,7 členové družstev 1 - 1100,0 0,1 - 0,2 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 57 31 26 45,6 6,2 6,0 6,5

V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení v Kolovratech obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů i samostatně činných. Ze všech OSVČ zde bylo 73,3% mužů a ze všech zaměstnavatelů bylo 70% mužů. Podíl mužů mezi zaměstnavateli i samostatně činnými je zde oproti hodnotám za celou Prahu ještě zvýšený. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že zaměstnavatelé se poněkud častěji vyskytují mezi osobami středního věku. Mezi zaměstnavateli zde bylo 70% ve věku 35 – 54 let, zatímco ze všech zaměstnanců bylo v tomto věku 48%.

Tab.3.5.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Kolovraty

z toho Ekonomicky aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 15- 24 76 59 1 - 56 48 5 4 25- 34 128 91 8 2 87 63 27 16 35- 44 117 103 1365681 42 11 45- 54 131122 14971 97 43 14 55- 59 51 20 5 1 36 1681 60- 64 104 - - 8321 65+ 8 4 1 - 5 3 2 -

Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců.

3.5.6 Vyjížďka za prací a do škol

V městské části Praha-Kolovraty vyjíždí za prací 738 zaměstnaných osob, což je 79,9% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi vyjíždějící respektive vycházející počítáme všechny osoby, které uvedly, že mají pracoviště v jiném domě než trvalé bydliště. Tento podíl vyjíždějících je zde nižší než v Praze úhrnem (83,3%).

SLDB 2001 – PRAHA 15 113 Tab.3.5.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Kolovraty

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 404 334 738 100,0 288 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 158899187 25,3 131 45,5 v rámci hl. m. Prahy 256 210 466 63,1120 41,7 do ostatních krajů 48 23 71 9,6 35 12,2 Vyjíždějící mimo Prahu denně 40 22 62 8,4 3110,8

Určitý rozdíl vidíme i v této městské části v rozdělení podle pohlaví. Ze všech ekonomicky aktivních žen vyjíždí za prací 83% a ze všech ekonomicky aktivních mužů 77,5%. To souvisí s podílem samostatně činných respektive zaměstnavatelů, který je u mužů zvýšený. Podle pohlaví se mění i vzdálenost vyjížďky. V rámci správního obvodu Praha 15 pracuje 30% vyjíždějících žen, ale jen 22% vyjíždějících mužů. Většina ostatních vyjíždějících pracuje jinde v Praze (63% vyjíždějících) a tak jako i ve většině městských částí mimo Prahu vyjíždí jen velmi málo pracujících (9,6%). Přesto je to téměř 2x vyšší procento než v Praze celkem (5%), což souvisí s tím, že tato městská část leží v na okraji Prahy, takže pracoviště bezprostředně za hranicemi města může být i dostupnější než v jiném správním obvodu. Téměř polovina (45,5%) žáků a studentů vyjíždějících do škol navštěvuje školy v rámci správního obvodu, necelých 42% vyjíždí na jiné místo hlavního města a přes 12% má školu mimo Prahu.

3.5.7 Shrnutí

Počet ekonomicky aktivních osob v MČ Praha-Kolovraty při mírném nárůstu celkového počtu obyvatel vzrostl, mírně se zvýšilo i zastoupení ekonomicky aktivních na celku populace. Podíl ekonomicky aktivních mužů oproti roku 1991 vzrostl, muži v roce 2001 představovali přes 56% ze všech ekonomicky aktivních osob. Pokles podílu žen mezi ekonomicky aktivními se projevil v celé Praze, u žen se všeobecně snížila intenzita ekonomické aktivity. Mužská část populace pracovala nejčastěji v obchodě, průmyslu a ve stavebnictví. Ženy i zde nečastěji pracovaly, stejně jako v Praze celkem, v odvětví školství a zdravotnictví. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i v této městské části zaměstnanci naprostou většinu. Mezi zaměstnavateli a samostatně činnými je ve shodě s všeobecnou tendencí převaha mužů. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel poklesl o dva procentní body, poklesl i podíl nepracujících důchodců (z 22,3% na 19,2%) a žáků, studentů a učňů (z 18,5% na 16,2%).

3.6 Ekonomická aktivita – městská část Praha-Královice

3.6.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Královice se oproti cenzu v roce 1991 zvýšilo, přestože v absolutním vyjádření se počet ekonomicky aktivních osob nepatrně snížil. V této městské části se celkově snížil počet obyvatel a snížil se počet i podíl ekonomicky neaktivních. Zastoupení ekonomicky aktivních je v této městské části vyšší (59,3%) než v celém hlavním městě (54,3%). Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 89,1% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl se oproti roku 1991 zvýšil, tehdy to bylo 88,2%. Ani jedna žena není na mateřské dovolené. Součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. V MČ Praha-Královice se za nezaměstnané označily jen 4 osoby, z toho 1 žena a tímto malým počtem nezaměstnaných (2,6% ze všech ekonomicky aktivních) se Královice zařadily na druhé místo z 57 MČ Prahy.

114 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.3.6.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Královice

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 161156 68 55,5 59,3 52,7 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 142 139 57 48,9 52,8 44,2 pracující důchodci 13 13 104,54,97,8 ženy na mateřské dovolené 4 - - 1,4 - - nezaměstnaní 2 4 1 0,7 1,5 0,8 Ekonomicky neaktivní 129 106 61 44,5 40,3 47,3 z toho: nepracující důchodci 56 56 35 19,3 21,3 27,1 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 11 - 0,4 0,8 žáci, studenti, učni 56 37 16 19,3 14,112,4 osoby v domácnosti 1 6 6 0,3 2,3 4,7 ostatní závislé osoby 16635,52,32,3 Nezjištěná ek. aktivita - 1 - - 0,4 - Celkový počet obyvatel 290 263 129 100,0 100,0 100,0

Od roku 1991 zde poklesl počet i podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Stále jsou zde nejpočetnější skupinou nepracující důchodci, kteří představují 52,8% ze všech ekonomicky neaktivních. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je 34,9%. Oproti roku 1991 se převážná část neaktivního obyvatelstva snížila jak v počtu, tak i v podílu, výjimku tvoří hlavně nepracující důchodci.

3.6.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví se MČ Praha-Královice odlišuje od převážné většiny MČ Prahy. Zastoupení mužů mezi ekonomicky aktivními je vyšší ve věkových skupinách 25 – 44 let a 55 – 59 let. Ve všech ostatních věkových skupinách převažují ženy, dokonce i 60 – 64 let, 65 a více let, což opravdu není typické pro seniorský věk. Další podrobnější třídění v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

3.6.3 Intenzita ekonomické aktivity

Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 14 let. U této městské části s celkově malým počtem obyvatel je vhodné vnímat hodnoty tohoto ukazatele jako orientační. Celková míra intenzity ekonomické aktivity zde byla 650. Lze říci, že v této městské části má takto vypočítaný ukazatel hodnotu vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel starších 14 let. Dokonce všichni ekonomicky aktivní muži ve věkových skupinách 25 – 34 a 35 – 44 let pracují, tedy jejich intenzita ekonomické aktivity dosahuje rovných 1 000.

3.6.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva podle jednotlivých odvětví v MČ Praha-Královice není příliš typické, což zjišťujeme právě v městských částech s malým počtem ekonomicky aktivních. Zde totiž každý jednotlivý případ představuje výrazně vyšší váhu. Nejčastěji jsou lidé v této městské části zaměstnáni v průmyslu (16,7%), pak v odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží je to 16% ze všech ekonomicky aktivních. Silně byla zastoupena i doprava (12,2%) a také stavebnictví zde bylo častější než v Praze celkem (Královice 12,2% a Praha 8,2%). MČ Praha-Královice patří z 57 městských částí hl.m. Prahy na 4. příčku s nejvyšším podílem ekonomicky aktivních na celkové populaci.

SLDB 2001 – PRAHA 15 115 Graf 3.6.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Královice

30 Ženy 25 Muž i Rovné zastoupení 20 et

č 15 Po 10

5

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem Stavebnictví ebního zboží č ů ř Pr innosti Nezjišt č služby rybolov zabezpe ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinství aubytování ejná správa,ejná soc. obrana, lství, myslivost alesnictví a ř Pen ě d Ve ě Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, pro podniky, výzkum avývoj Doprava, pošty a telekomunikace a pošty Doprava, Ostatní ve innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, vinnost oblasti Zem Obchod opravy a spot Č

V členění podle pohlaví muži i v Královicích převažují tradičně ve stavebnictví, dopravě a v průmyslu. Ženskými odvětvími i zde jsou školství, obchod, zdravotnictví, ale i veřejná správa.

3.6.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Královice tato skupina představuje 82,7% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je vyšší než v Praze úhrnem (74,3%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou i zde osoby samostatně činné, kterých bylo 12,2%, což je naopak výrazně nižší podíl než celopražská hodnota (v Praze celkem 16%), stejně jako podíl zaměstnavatelů 1,9% (v Praze celkem 4%).

Tab.3.6.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Královice

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 156 88 68 43,6 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 3 2 1 33,3 1,9 2,3 1,5 zaměstnanci 129 67 62 48,1 82,7 76,1 91,2 samostatně činní 19 15421,112,2 17,0 5,9 členové družstev 11 - - 0,6 1,1 - ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 431 25,0 2,6 3,4 1,5

116 SLDB 2001 – PRAHA 15 V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou nejčastěji v postavení zaměstnanců. Další podrobnější třídění v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

3.6.6 Vyjížďka za prací a do škol

V městské části Praha-Královice vyjíždí za prací 136 zaměstnaných osob, což je 87,2% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi vyjíždějící respektive vycházející počítáme všechny osoby, které uvedly, že mají pracoviště v jiném domě než trvalé bydliště.

Tab.3.6.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Královice

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 73 63 136 100,0 36 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 1531 22 53 39,0 17 47,2 v rámci hl. m. Prahy 29 34 63 46,3 13 36,1 do ostatních krajů 85139,6513,9 Vyjíždějící mimo Prahu denně 73107,4411,1

Mezi zaměstnanými muži vyjíždí 83% a mezi ženami 93%. Tento podíl je v této městské části oproti celopražské situaci nižší u mužů a vyšší u žen (Praha 87% muži a 89% ženy). Souvisí to se skutečností, že je zde vyšší podíl osob samostatně činných i zaměstnavatelů a ti mají častěji své pracoviště v domě svého bydliště. Z celkového počtu vyjíždějících má pouze 39% své pracoviště v rámci správního obvodu. Dalších 46% vyjíždějících má pracoviště na území hlavního města a 13 osob vyjíždí mimo Prahu, což je opět poněkud vyšší podíl než v jiných částech a souvisí to s polohou této městské části. Z celkového počtu vyjíždějících studentů 47% navštěvuje školu ve správním obvodu Praha 15. Téměř 14% studujících mají školu mimo území hlavního města.

3.6.7 Shrnutí

Podíl ekonomicky aktivních osob v MČ Praha-Královice při mírném úbytku celkového počtu obyvatel mírně vzrostl. Podíl ekonomicky aktivních mužů oproti roku 1991 vzrostl, muži v roce 2001 představovali přes 56,4% ze všech ekonomicky aktivních osob. Pokles podílu žen mezi ekonomicky aktivními se projevil v celé Praze, u žen se všeobecně snížila intenzita ekonomické aktivity. Mužská část populace pracovala nejčastěji ve stavebnictví, v průmyslu a dopravě. Ženy zde nejčastěji pracovaly, rozdílně od Prahy celkem, v odvětví obchodu a průmyslu. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i v této městské části zaměstnanci naprostou většinu. Mezi zaměstnavateli a samostatně činnými je ve shodě s všeobecnou tendencí převaha mužů. O čtyři procentní body poklesl podíl ekonomicky neaktivních obyvatel, ale vzrostl podíl nepracujících důchodců (z 19,3% na 21,3%). Počet i podíl žáků a studentů se snížil a snížil se i počet a podíl ostatních závislých osob, zejména dětí do 6 let.

3.7 Ekonomická aktivita – městská část Praha-Nedvězí

3.7.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Nedvězí se oproti cenzu v roce 1991 zvýšilo. V této městské části se celkově zvýšil počet obyvatel o 6,4 % a počet ekonomicky aktivních narostl o 15,9%. Zastoupení ekonomicky aktivních je v této městské části vyšší než v celém hlavním městě (54,3%). Počet i podíl ekonomicky neaktivních v Nedvězí poklesl. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 91,6% ze všech ekonomicky aktivních.

SLDB 2001 – PRAHA 15 117 Tento podíl se oproti roku 1991 zvýšil, tehdy to bylo 82,3%. Tak jako v celé Praze a ve většině městských částí se i zde snížil počet pracujících důchodců a počet žen na mateřské dovolené. Součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. V MČ Praha-Nedvězí se za nezaměstnané označilo jen 6 osob, z toho 3 ženy.

Tab.3.7.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Nedvězí

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 113 131 59 51,8 56,5 48,8 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 93 120 52 42,7 51,7 43,0 pracující důchodci 11 435,01,7 2,5 ženy na mateřské dovolené 7 113,2 0,4 0,8 nezaměstnaní 2 6 3 0,9 2,6 2,5 Ekonomicky neaktivní 105 92 57 48,2 39,7 47,1 z toho: nepracující důchodci 42 43 29 19,3 18,5 24,0 ostat. s vlast. zdrojem obživy ------žáci, studenti, učni 48 35 16 22,0 15,113,2 osoby v domácnosti 1 8 8 0,5 3,4 6,6 ostatní závislé osoby 14646,42,63,3 Nezjištěná ek. aktivita - 9 5 - 3,9 4,1 Celkový počet obyvatel 218 232 121100,0 100,0 100,0

Od roku 1991 zde poklesl i počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva (z 48,2% v roce 1991 na 39,7% v roce 2001) a tento výsledek z roku 2001 byl výrazně nižší než v Praze celkem (44,4%). Podíl nepracujících důchodců se od roku 1991 snížil o osm desetin procentního bodu, přesto jsou i zde nejpočetnější skupinou a představují 52,2% ze všech ekonomicky neaktivních. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je 38% ze všech ekonomicky neaktivních a od roku 1991 se jejich podíl na celkové populaci snížil o pět procentních bodů. Dále byl zaznamenán i úbytek v počtu ostatních závislých osob mezi nimiž většinu tvoří děti do 6 let.

3.7.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví je i zde vyšší zastoupení mužů než žen. V roce 2001 ženy představovaly 45% ekonomicky aktivních. V členění podle věkových skupin byla výrazná převaha mužů ve věkových skupinách 25 – 44 let a u osob nad 55 let. Naproti tomu měly ženy mírnou převahu ve věku 45 – 54 let, ale pouze v procentuálním vyjádření, co do počtu to bylo rovné zastoupení. Další podrobnější třídění v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

3.7.3 Intenzita ekonomické aktivity

Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let. U této městské části s celkově malým počtem obyvatel je vhodné vnímat hodnoty tohoto ukazatele jako orientační. Celková míra intenzity ekonomické aktivity zde byla 633. Lze říci, že v této městské části má takto vypočítaný ukazatel hodnotu vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel starších 14 let.

118 SLDB 2001 – PRAHA 15 3.7.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva podle jednotlivých odvětví v MČ Praha-Nedvězí není příliš typické, což zjišťujeme právě v městských částech s malým počtem ekonomicky aktivních. Zde totiž každý jednotlivý případ představuje výrazně vyšší váhu. Nejčastěji jsou lidé v této městské části zaměstnáni v odvětví průmyslu 18,3% a stavebnictví 14,5% ze všech ekonomicky aktivních. MČ Praha-Nedvězí patří z 57 městských částí hl. m. Prahy na 12. příčku s nejvyšším podílem ekonomicky aktivních na celkové populaci.

Graf 3.7.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Nedvězí

25 Ženy Muž i 20 Rovné zastoupení 15 et č

Po 10

5

0 tví ě ovnictví ť né odv ení ě mysl celkem mysl Stavebnictví ebního zboží č ů ř Pr innosti Nezjišt č služby rybolov zabezpe ejné, sociální a osobní žnictví a pojiš ř ě Pohostinství a ubytování ejná správa,ejná obrana, soc. lství, myslivosta lesnictví a ř Pen ě d Ve ě Školství, zdravotnictví, sociální pro podniky, výzkum a vývoj a výzkum podniky, pro Doprava, pošty a telekomunikace a pošty Doprava, Ostatní ve innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, v oblasti innost Zem Obchodopravy a spot Č

V členění podle pohlaví muži i v Nedvězí převažují tradičně v průmyslu – 22,2%, ve stavebnictví – 20,8%, dopravě a zemědělství po 8,3%. Ženskými odvětvími zde jsou veřejná správa a činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj po 15,3% a také průmysl – 13,6%.

3.7.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Nedvězí tato skupina představuje jen 69,5% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je nižší než v Praze úhrnem (74,3%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou i zde osoby samostatně činné, kterých bylo 17,6%, což je naopak vyšší podíl než celopražská hodnota (16%), stejně jako podíl zaměstnavatelů 6,9% - (Praha celkem 4,1%).

SLDB 2001 – PRAHA 15 119 Tab.3.7.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Nedvězí

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 131 72 59 45,0 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 9 8 111,1 6,9 11,11,7 zaměstnanci 91 41 50 54,9 69,5 56,9 84,7 samostatně činní 23 20 3 13,0 17,6 27,8 5,1 členové družstev ------ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 8 3 5 62,5 6,1 4,2 8,5

V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou nejčastěji v postavení zaměstnanců. Další podrobnější třídění v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

3.7.6 Vyjížďka za prací a do škol

V městské části Praha-Nedvězí vyjíždí za prací 107 zaměstnaných osob, což je 81,7% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi vyjíždějící respektive vycházející počítáme všechny osoby, které uvedly, že mají pracoviště v jiném domě než trvalé bydliště.

Tab.3.7.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Nedvězí

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 56 51107 100,0 36 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 15 14 16 30 28,0 1438,9 v rámci hl. m. Prahy 28 29 57 53,3 1747,2 do ostatních krajů116 17 15,9 5 13,9 Vyjíždějící mimo Prahu denně 8513 12,1 5 13,9

Mezi zaměstnanými vyjíždí 77,8% mužů a 86,4% žen ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl je v této městské části oproti celopražské situaci snížený (Praha 87% muži a 89% ženy). Souvisí to se skutečností, že je zde vyšší podíl osob samostatně činných i zaměstnavatelů a ti mají častěji své pracoviště v domě svého bydliště. Z celkového počtu vyjíždějících má pouze 28% své pracoviště v rámci správního obvodu. Dalších 53,3% vyjíždějících má pracoviště na území hlavního města a 17 osob vyjíždí mimo Prahu, což je opět poněkud vyšší podíl než v jiných částech a souvisí to s polohou této městské části. Z celkového počtu vyjíždějících studentů 40% navštěvuje školu ve správním obvodu Praha 15, přes 47% studentů dojíždí v rámci hl. m. Prahy. Téměř 14% žáků denně vyjíždí mimo Prahu.

3.7.7 Shrnutí

Zastoupení ekonomicky aktivních osob se zde od roku 1991 zvýšil o více než čtyři procentní body a naopak došlo k poklesu ekonomicky neaktivních téměř o devět procentních bodů. V rozdělení ekonomicky aktivních podle pohlaví je převaha mužů. Značně vyšší než v Praze celkem zde bylo zastoupení lidí pracujících v průmyslu a ve stavebnictví. Mužská část populace nejčastěji pracovala v průmyslu a ve stavebnictví, u žen byla nejsilněji zastoupeným odvětvím činnost v oblasti nemovitostí a veřejné správy, ale i podíl žen pracujících v průmyslu byl zvýšený. Oproti převážné většině městských částí Prahy se podíl ekonomicky neaktivních obyvatel snížil.

120 SLDB 2001 – PRAHA 15 V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci většinu, která je však nižší než je celopražský průměr. Naopak ale zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů převyšuje hodnoty celopražského průměru. Městská část Praha-Nedvězí má 131 ekonomicky aktivních obyvatel. Vzhledem k tomu, že se k řádově nízkým počtům jednotlivých skupin obyvatelstva značně snižuje vypovídací schopnost relativních údajů, omezíme se tedy na pouhé konstatování skutečností, zaznamenaných při posledním sčítání v roce 2001. Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Nedvězí oproti sčítání v roce 1991 narostlo pouze o 18 osob, což ve výsledku znamená 7,8% z veškerého obyvatelstva.

3.8 Ekonomická aktivita – městská část Praha-Petrovice

3.8.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Petrovice se oproti cenzu v roce 1991 snížilo, přestože v absolutním vyjádření se počet ekonomicky aktivních osob nepatrně zvýšil. V této městské části se celkově zvýšil počet obyvatel o 12,9 % a počet ekonomicky aktivních narostl pouze o 9,3%. Přesto je v této městské části ekonomická aktivita (55,4%) vyšší než v celém hlavním městě (54,3%).

Tab.3.8.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Petrovice

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 3 037 3 320 1 628 57,2 55,4 52,9 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 2 541 3 0411 454 47,9 50,7 47,2 pracující důchodci 84 87 411,6 1,5 1,3 ženy na mateřské dovolené 322 62 62 6,11,0 2,0 nezaměstnaní 90 130 711,7 2,2 2,3 Ekonomicky neaktivní 2 268 2 588 1 416 42,8 43,2 46,0 z toho: nepracující důchodci 340 533 342 6,4 8,9 11,1 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 64 58 - 1,11,9 žáci, studenti, učni 1 022 1 491 723 19,3 24,9 23,5 osoby v domácnosti 66 116 116 1,2 1,9 3,8 ostatní závislé osoby 840 384 177 15,8 6,4 5,7 Nezjištěná ek. aktivita - 82 36 - 1,4 1,2 Celkový počet obyvatel 5 305 5 990 3 080 100,0 100,0 100,0

I zde tvoří většinu ekonomicky aktivních zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha-Petrovice tvoří 91,6% všech ekonomicky aktivních, její podíl oproti roku 1991 vzrostl o cca osm procentních bodů. Podíl pracujících důchodců se v podílu snížil o jednu desetinu procentního bodu, podíl žen na mateřské dovolené o pět procentních bodů. Počet nezaměstnaných se zvýšil o 40 osob, které jsou nově počítány do ekonomicky aktivních a shromážděné hodnoty zde vycházejí z přímého vyjádření občanů. Souběžně tedy vzrostl podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace. Nejpočetnější skupinou jsou žáci, studenti a učni (57,6% z ekonomicky neaktivních) a pak teprve následují nepracující důchodci, kteří tvoří pouze 20,6% ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Děti předškolního věku a ostatní závislé osoby představují 14,8% z ekonomicky neaktivního obyvatelstva.

SLDB 2001 – PRAHA 15 121 3.8.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

V roce 2001 představovaly ženy 49% všech ekonomicky aktivních. Téměř 82% ekonomicky aktivních v MČ Praha-Petrovice jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace i v celém hlavním městě. Daleko nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 občané ve věku 35 - 44 let.

Tab.3.8.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Petrovice

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 9,8 9,7 9,8 25 - 34 20,6 20,0 21,1 35 - 44 37,3 35,0 39,7 45 - 54 23,8 24,2 23,4 55 - 59 5,7 7,3 4,1 60 - 64 1,7 2,5 0,9 65 a vice včetně nezjištěno 1,0 1,1 0,9

V zastoupení dle věkových skupin 35 – 44 let dosahuje podíl ženské složky až 39,7%. Mezi ekonomicky aktivní jsou nyní zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha-Petrovice jich podle SLDB 2001 bylo 130, z toho 71 žen. Počtem nejvíce nezaměstnaných bylo ve věku 35 - 44 let 37 osob a ve věku 15 - 24 let 36 osob. V relativním počtu dosahují nejvyšší podíl nezaměstnaných lidé ve věku od 35 do 44 let a od 15 do 24 let. Dohromady to činí 2,2% ze všech ekonomicky aktivních osob.

3.8.3 Intenzita ekonomické aktivity

Intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob, přepočtených na 1 000 osob starších 15 let) má v MČ Praha-Petrovice v průměru velmi vysokou hodnotu - 712, daleko nejvyšší ve správním obvodu Praha 15 a vysoko nad celopražským číslem (627). Téměř ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace.

Tab.3.8.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Petrovice

z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 4 663 2 218 2 445 z toho: 15 - 24 366 364 367 25 - 34 839 955 749 35 - 44 929 966 897 45 - 54 931 949 911 55 - 59 664 879 455 60 - 64 414 589 224 65 a více 94 124 75 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 712 763 666

Vůbec nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věkové skupině 35 - 44 let, kde je z 1 000 osob ekonomicky aktivních 966. U žen je nejvyšší míra ekonomické aktivity ve věkovém pásmu 45 - 54 let. Zde je teoreticky na 1 000 žen nad 15 let věku 911 ekonomicky aktivních.

122 SLDB 2001 – PRAHA 15 Graf 3.8.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Petrovice

100 95,5 96,6 94,9 90 Muž i 89,7 91,1 87,9 80 Ženy 74,9 70 Celkem 60 58,9

% 50 36,4 45,5 40 36,7 30 20 22,4 10 12,9 7,1 0 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+

Věková skupina

Rapidní pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem byl zaznamenán u obou pohlaví kolem 55 let věku, přičemž u žen je pokles daleko výraznější.

3.8.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Výrazně nejvíce lidí z této MČ pracuje v odvětvích obchodu a průmyslu, v obou po 14,3%. Nemalá část obyvatelstva pracuje též ve školství, zdravotnictví a v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí.

Graf 3.8.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Petrovice

500 Ženy 400 Muž i Rovné zastoupení 300 et č

Po 200

100

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem Stavebnictví ebního zboží č ů ř Pr innosti Nezjišt č služby rybolov zabezpe ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinství aubytování ejná správa,ejná soc. obrana, lství, myslivost alesnictví a ř Pen ě d Ve ě Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, pro podniky, výzkum a vývoj a výzkum podniky, pro Doprava, poštya telekomunikace Ostatní ve innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, vinnost oblasti Zem Obchod opravy a spot Č

V rozdělení podle pohlaví jsou však v zastoupení jednotlivých odvětví značné rozdíly. Muži z MČ Praha- Petrovice byli nejčastěji zaměstnáni v odvětví průmyslu (16,8), dále ve stavebnictví (13,7%), potom

SLDB 2001 – PRAHA 15 123 v obchodu a opravách spotřebního zboží (13,6%). Ženy jsou zde nejčastěji zaměstnány ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech (18,6%), pak v obchodu (15%) a dále v průmyslu (11,7%). Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví je v MČ Praha-Petrovice vcelku obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, v Petrovicích to bylo 81%, tedy ještě silnější feminizace těchto odvětví, než se projevila v celopražském údaji (75%).

Tab.3.8.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Petrovice

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 0,5 0,5 0,5 Průmysl celkem 14,3 16,8 11,7 Stavebnictví 8,9 13,7 4,1 Obchod a opravy spotřebního zboží 14,3 13,6 15,0 Pohostinství a ubytování 3,6 4,1 3,0 Doprava, pošty a telekomunikace 8,110,0 6,1 Peněžnictví a pojišťovnictví 5,9 3,8 8,1 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 11,111,5 10,6 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 8,6 9,1 8,2 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 11,3 4,2 18,6 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 8,6 8,5 8,7 Nezjištěné odvětví 4,8 4,3 5,5

Porovnání těchto ukazatelů s předchozími cenzy by bylo v tomto směru velmi problematické nejen v důsledku významných sociálně-ekonomických proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých změn v metodice, ke kterým došlo při zajišťování srovnatelnosti v rámci EU.

3.8.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Struktura ekonomicky aktivních, podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání, MČ Praha- Petrovice odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. V relativním zastoupení a ve srovnání s celopražskými údaji je zde vyšší podíl zaměstnavatelů, osob samostatně činných naopak nižší. V Praze úhrnem je samostatně činných 16% a 4% zaměstnavatelů. Znova je třeba připomenout, že i nepatrná změna řádově malých absolutních počtů těchto malých MČ způsobuje velké změny v relativních hodnotách.

Tab.3.8.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Petrovice

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 3 320 1 692 1 628 49,0 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 150 113 37 24,7 4,5 6,7 2,3 zaměstnanci 2 552 1 187 1 365 53,5 76,9 70,2 83,8 samostatně činní 494 339 155 31,4 14,9 20,0 9,5 členové družstev 5 1 4 80,0 0,2 0,1 0,2 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 119 52 67 56,3 3,6 3,1 4,1

V zastoupení podle věku je nejpočetnější skupina 35 - 44letých, ve které je soustředěn hlavně nejvyšší podíl zaměstnanců (934 osob) i ekonomicky aktivních mužů i žen.

124 SLDB 2001 – PRAHA 15 3.8.6 Vyjížďka za prací a do škol

Všechny osoby, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy je v jiném domě než jsou hlášeny k trvalému pobytu, jsou považovány za osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas dojížďky, respektive docházky. Zjišťoval se i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou ještě zpracovány ve specializovaných výstupech.

Tab.3.8.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Petrovice

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 1 413 1 397 2 810 100,0 1 459 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 15 167 273 440 15,7 812 55,7 v rámci hl. m. Prahy 1 103 1 057 2 160 76,9 607 41,6 do ostatních krajů 95 47 142 5,1 33 2,3 Vyjíždějící mimo Prahu denně 67 36 103 3,7 26 1,8

Pracoviště mimo své bydliště má v MČ Praha-Petrovice 84,6% ekonomicky aktivních osob. Mezi muži je to 83,5% z ekonomicky aktivních mužů, u žen činí podíl dokonce 85,8%. Z těchto obyvatel je jen 15,7% zaměstnáno na území správního obvodu Praha 15, to představuje 62% vyjíždějících žen a 38% vyjíždějících mužů. Dalších skoro 77% osob má pracoviště na území hlavního města a přes 5% pracuje mimo Prahu, přičemž 82,5% z nich vyjíždí mimo Prahu denně. Více než polovina žáků a studentů měla místo školy ve svém trvalém bydlišti nebo navštěvují školu ve stejném správním obvodu.Téměř všichni ostatní studující mají školu na území hlavního města. Mimo Prahu dojíždí 2,3% studentů a přes dvě třetiny z nich denně.

3.8.7 Shrnutí

Počet ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Petrovice oproti sčítání v roce 1991 narostlo o 283 osob, což ve výsledku znamená 5% podíl z veškerého obyvatelstva. Snížil se počet pracujících důchodců a žen na mateřské dovolené, přírůstek je vytvářen hlavně skupinou zaměstnaných osob. Téměř 80% ekonomicky aktivních v MČ Praha-Petrovice jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Daleko nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 obyvatelé ve věku 35-44 let. Ve skupině 15 - 24 let a 35 - 44 let je nejvyšší podíl nezaměstnaných ze všech ekonomicky aktivních osob tohoto věku. Intenzita ekonomické aktivity má v MČ Praha-Petrovice v průměru velmi vysokou hodnotu – 712 – nejvyšší ve správním obvodě Praha 15. Výrazně nejvíce lidí z této MČ pracuje v odvětví průmyslu a stavebnictví. Téměř ve všech zaměstnaneckých kategoriích převažují ekonomicky aktivní muži nad ženskou části populace. Pracoviště mimo své bydliště má v MČ Praha-Petrovice 84,6% ekonomicky aktivních osob a 55,7% z nich dojíždí na pracoviště v rámci správního obvodu Praha 15.

3.9 Ekonomická aktivita – městská část Praha-Štěrboholy

3.9.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Štěrboholy se oproti cenzu v roce 1991 o málo zvýšilo. V této městské části se celkově zvýšil počet obyvatel o 17,6 % a počet ekonomicky aktivních narostl o 22%. Zastoupení ekonomicky aktivních je v této městské části (55,4%) vyšší než v celém hlavním městě (54,3%). Podíl ekonomicky neaktivních v MČ Praha-Štěrboholy poklesl. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 92,3% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl se oproti roku 1991 zvýšil, tehdy to bylo 86,6%. Tak jako v celé Praze a ve většině městských částí se i zde snížil podíl pracujících důchodců, tady o dva procentní body. Značně poklesl i zde počet žen na mateřské dovolené, což ovšem částečně souvisí i s tím, že došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. V MČ Praha-Štěrboholy se za nezaměstnané označilo jen 16 osob, z toho 8 žen.

SLDB 2001 – PRAHA 15 125 Tab.3.9.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Štěrboholy

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 427 521 231 53,4 55,4 49,5 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 370 481 208 46,3 51,2 44,5 pracující důchodci 32 19 104,02,02,1 ženy na mateřské dovolené 17552,1 0,5 1,1 nezaměstnaní 8 1681,0 1,7 1,7 Ekonomicky neaktivní 372 419 236 46,6 44,6 50,5 z toho: nepracující důchodci 120 170 10115,0 18,1 21,6 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 18 15 - 1,9 3,2 žáci, studenti, učni 185 165 81 23,2 17,6 17,3 osoby v domácnosti 9 16 16 1,11,7 3,4 ostatní závislé osoby 58 50 23 7,3 5,3 4,9 Nezjištěná ek. aktivita ------Celkový počet obyvatel 799 940 467 100,0 100,0 100,0

Od roku 1991 zde oproti ostatním MČ Prahy poklesl i podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva (z 46,6% v roce 1991 na 44,6% v roce 2001) a tento výsledek z roku 2001 je téměř shodný jako v Praze celkem (44,4%). Nárůst počtu nepracujících důchodců je všeobecný, v MČ Praha-Štěrboholy se to plně potvrzuje a jsou i zde nejpočetnější skupinou – 40,6% ze všech ekonomicky neaktivních. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je 39,4% ze všech ekonomicky neaktivních a od roku 1991 se jejich podíl snížil o téměř šest procentních bodů. U závislých osob, mezi nimiž většinu tvoří děti do 6 let, byl zaznamenán úbytek téměř dvou procentních bodů.

3.9.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví je i zde vyšší zastoupení mužů než žen. V roce 2001 ženy představovaly 44,3% ekonomicky aktivních. V členění podle věkových skupin byla převaha žen ve věkových skupinách 35 – 54 let. Téměř ve všech ostatních věkových skupinách převažují muži nad ženami.

Tab.3.9.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Štěrboholy

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 9,8 9,7 10,0 25 - 34 20,2 21,7 18,2 35 - 44 25,7 24,8 26,8 45 - 54 31,3 28,3 35,1 55 - 59 9,8 11,4 7,8 60 - 64 1,9 2,4 1,3 65 a vice včetně nezjištěno 1,3 1,7 0,9

Další podrobnější třídění v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

126 SLDB 2001 – PRAHA 15 3.9.3 Intenzita ekonomické aktivity

Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 14 let. U této městské části s celkově malým počtem obyvatel je vhodné vnímat hodnoty tohoto ukazatele jako orientační. Celková míra intenzity ekonomické aktivity zde byla 649. Lze říci, že v této městské části má takto vypočítaný ukazatel hodnotu vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel starších 14 let.

3.9.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva podle jednotlivých odvětví v MČ Praha-Štěrboholy není příliš typické, což zjišťujeme právě v městských částech s malým počtem ekonomicky aktivních. Zde totiž každý jednotlivý případ představuje výrazně vyšší váhu. Nejčastěji jsou lidé v této městské části zaměstnáni v odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží – 21,9%, dále v průmyslu – 14,8% a stavebnictví 12,5% ze všech ekonomicky aktivních. MČ Praha-Štěrboholy patří z 57 městských částí hl. m. Prahy na 19. příčku s nejvyšším podílem ekonomicky aktivních v porovnání s obyvatelstvem celkem.

Graf 3.9.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Štěrboholy

125 Ženy 100 Muž i Rovné zastoupení 75 et č

Po 50

25

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem Stavebnictví ebního zboží č ů ř Pr innosti Nezjišt č služby rybolov zabezpe ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinství aubytování ejná správa,ejná soc. obrana, lství, myslivost alesnictví a ř Pen ě d Ve ě Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, pro podniky, výzkum avývoj Doprava, poštya telekomunikace Ostatní ve innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, vinnost oblasti Zem Obchod opravy a spot Č

V členění podle pohlaví pracují muži i v MČ Praha-Štěrboholy převažně v odvětví obchodu a opravy spotřebního zboží – 23,1%, ve stavebnictví – 19% a v průmyslu – 13,8%. I ženskými odvětvími jsou zde odvětví obchodu – 20,3% a průmyslu – 16%, dále pak školství, zdravotnictví a sociální činnost – 14,7%.

3.9.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Štěrboholy tato skupina představuje jen 63,5% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je nižší než v Praze úhrnem (74,3%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou i zde osoby samostatně činné, kterých bylo 24,8%, což je naopak vyšší podíl než celopražská hodnota (16%), stejně jako podíl zaměstnavatelů 8,4% - Praha celkem 4,1%.

SLDB 2001 – PRAHA 15 127 Tab.3.9.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Štěrboholy

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 521 290 231 44,3 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 44 33 11 25,0 8,4 11,4 4,8 zaměstnanci 331167 164 49,5 63,5 57,6 71,0 samostatně činní 129 84 45 34,9 24,8 29,0 19,5 členové družstev 1 - 1100,0 0,2 - 0,4 ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 16610 62,5 3,1 2,1 4,3

V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou nejčastěji v postavení zaměstnanců. Další podrobnější třídění v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

3.9.6 Vyjížďka za prací a do škol

V městské části Praha-Štěrboholy vyjíždí za prací 397 zaměstnaných osob, což je 76,2% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi vyjíždějící respektive vycházející počítáme všechny osoby, které uvedly, že mají pracoviště v jiném domě než trvalé bydliště.

Tab.3.9.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Štěrboholy

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 214 183 397 100,0 166 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 15 43277017,6 47 28,3 v rámci hl. m. Prahy 160 153 313 78,8 108 65,1 do ostatních krajů 93123,0 106,0 Vyjíždějící mimo Prahu denně 73102,553,0

Mezi zaměstnanými vyjíždí 73,8% mužů a 79,2% žen ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl je v této městské části oproti celopražské situaci snížený (Praha 87% muži a 89% ženy). Souvisí to se skutečností, že je zde vyšší podíl osob samostatně činných i zaměstnavatelů a ti mají častěji své pracoviště v domě svého bydliště. Z celkového počtu vyjíždějících má pouze 17,6% své pracoviště v rámci správního obvodu. Dalších 78,8% vyjíždějících má pracoviště na území hlavního města a 12 osob vyjíždí mimo Prahu. Z celkového počtu vyjíždějících studentů 28,3% navštěvuje školu ve správním obvodu Praha 15, přes 65% studentů dojíždí v rámci hl. m. Prahy a 6% žáků denně vyjíždí mimo Prahu, z toho polovina denně.

3.9.7 Shrnutí

Počet ekonomicky aktivních osob se zde od roku 1991 zvýšil o dva procentní body a naopak došlo k poklesu ekonomicky neaktivních rovněž o dva procentní body. V rozdělení ekonomicky aktivních podle pohlaví je převaha mužů. Značně vyšší než v Praze celkem zde bylo zastoupení lidí pracujících v obchodě, v průmyslu a ve stavebnictví. Mužská část populace nejčastěji pracovala v obchodě a ve stavebnictví, u žen byla nejsilněji zastoupeným odvětvím činnost v oblasti obchodu a průmyslu.

128 SLDB 2001 – PRAHA 15 V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci většinu. Naopak ale zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů převyšuje hodnoty celopražského průměru a dokonce OSVČ v MČ Praha-Štěrboholy představují plnou čtvrtinu ze všech ekonomicky aktivních. Městská část Praha-Štěrboholy má 521 ekonomicky aktivních obyvatel. Vzhledem k tomu, že se k řádově nízkým počtům jednotlivých skupin obyvatelstva značně snižuje vypovídací schopnost relativních údajů, omezili jsme se tedy na pouhé konstatování skutečností, zaznamenaných při posledním sčítání v roce 2001.

3.10 Ekonomická aktivita – městská část Praha-Uhříněves

3.10.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity

Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Uhříněves se oproti cenzu v roce 1991 snížilo, přestože v absolutním vyjádření se počet ekonomicky aktivních osob nepatrně zvýšil. V této městské části se celkově zvýšil počet obyvatel o 7,3 % a počet ekonomicky aktivních narostl pouze o 3,1%. Během deseti let došlo k poklesu ekonomicky aktivních o 2,1 procentního bodu, je v této městské části ekonomická aktivita nižší než v celém hlavním městě (54,3%).

Tab.3.10.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Uhříněves

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet % z počtu obyvatel 2001 2001 1991 1991 celkem ženy celkem ženy Ekonomicky aktivní celkem 2 353 2 426 1 100 54,5 52,4 46,1 z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní 1 972 2 142 941 45,7 46,3 39,4 pracující důchodci 224 102 53 5,2 2,2 2,2 ženy na mateřské dovolené 11550502,71,1 2,1 nezaměstnaní 42 132 56 1,0 2,9 2,3 Ekonomicky neaktivní 1 961 2 102 1 234 45,5 45,4 51,7 z toho: nepracující důchodci 876 976 635 20,3 21,1 26,6 ostat. s vlast. zdrojem obživy - 44 38 - 1,0 1,6 žáci, studenti, učni 769 702 342 17,8 15,2 14,3 osoby v domácnosti 43 81 811,0 1,7 3,4 ostatní závislé osoby 273 299 138 6,3 6,5 5,8 Nezjištěná ek. aktivita - 101 52 - 2,2 2,2 Celkový počet obyvatel 4 314 4 629 2 386 100,0 100,0 100,0

I zde tvoří většinu ekonomicky aktivních zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha-Uhříněves tvoří 88,3% všech ekonomicky aktivních, její podíl oproti roku 1991 vzrostl o cca pět procentních bodů (tehdy byl 83,8%). Počet pracujících důchodců se v podílu snížil o tři procentní body, ženy na mateřské dovolené o jeden a půl procentního bodu. Počet nezaměstnaných se zvýšil o 90 osob, což procentuálně vyjadřuje navýšení o téměř dva procentní body. Souběžně poklesl o jednu desetinu podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci (46,3% z ekonomicky neaktivních), následují žáci, studenti a učni (33,4% z ekonomicky neaktivních) a děti předškolního věku a ostatní závislé osoby (14,2% z ekonomicky neaktivních).

3.10.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku

V roce 2001 představovaly ženy 45,3% všech ekonomicky aktivních. Více než 75% ekonomicky aktivních v MČ Praha-Uhříněves jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace i v celém hlavním městě. Daleko nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 občané ve věku 45 - 54 let.

SLDB 2001 – PRAHA 15 129 Tab.3.10.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Uhříněves

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom ve věku (%): 15 - 24 13,4 13,3 13,6 25 - 34 25,1 24,8 25,4 35 - 44 21,6 20,7 22,5 45 - 54 28,7 27,1 30,5 55 - 59 7,4 9,4 4,9 60 - 64 2,1 2,6 1,5 65 a vice včetně nezjištěno 1,8 2,0 1,5

V zastoupení dle věkových skupin 45 – 54 let dosahuje podíl ženské složky 48,3% z celku obyvatel MČ Praha-Uhříněves této věkové skupiny.

3.10.3 Intenzita ekonomické aktivity

Intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob, přepočtených na 1 000 osob starších 14 let) má v MČ Praha-Uhříněves mírně podprůměrnou hodnotu - 624, téměř shodnou s celopražským údajem (627). Ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace.

Tab.3.10.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Uhříněves

z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 3 890 1 850 2 040 z toho: 15 - 24 514 562 467 25 - 34 859 945 775 35 - 44 892 939 846 45 - 54 893 921 866 55 - 59 556 762 342 60 - 64 295 417 180 65 a více 63 101 39 Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních 624 717 539

Vůbec nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věkové skupině 25 - 34 let, kdy dosahuje hodnoty 945. U žen je nejvyšší míra ekonomické aktivity ve věkovém pásmu 45 – 54 let. Zde je teoreticky na 1 000 žen nad 14 let věku 866 ekonomicky aktivních.

130 SLDB 2001 – PRAHA 15 Graf 3.10.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Uhříněves

100 93,9 94,5 92,1 90 Muž i 80 Ženy 77,5 84,6 86,6 76,2 70 Celkem 56,2 60

% 50 46,7 40 41,7 34,2 30 20 18,0 10,1 10 0 3,9 15-24 25-34 35-44 45-54 55-59 60-64 65+

Věková skupina

Rapidní pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem byl zaznamenán u obou pohlaví kolem 55 let věku, přičemž u žen je pokles daleko výraznější.

3.10.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví

Výrazně nejvíce lidí z této MČ pracuje v odvětví průmyslu (16,1%), v obchodě a opravách spotřebního zboží (14,5%) a ještě ve stavebnictví (10,5)%. Nemalá část obyvatelstva pracuje též v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí.

Graf 3.10.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Uhříněves

400 Ženy Muž i 300 Rovné zastoupení et

č 200 Po

100

0 tví ě ovnictví ť né odv né ení ě mysl celkem Stavebnictví ebního zboží č ů ř Pr innosti Nezjišt č služby zabezpe rybolov ejné, sociální a osobní a sociální ejné, žnictvípojiš a ř ě Pohostinství aubytování ejná správa,ejná soc. obrana, ř lství, myslivost alesnictví a Pen ě d Ve Školství, zdravotnictví, sociální zdravotnictví, Školství, ě pro podniky, výzkum avývoj Ostatní ve Doprava, poštya telekomunikace innost v oblasti nemovitostí, služby nemovitostí, vinnost oblasti Zem Obchod opravy a spot Č

V rozdělení podle pohlaví nejsou v zastoupení jednotlivých odvětví takové rozdíly. Muži i ženy z MČ Praha- Uhříněves byli nejčastěji zaměstnáni v odvětví průmyslu (muži 18,1%, ženy 13,6%), dále v obchodu

SLDB 2001 – PRAHA 15 131 a opravách spotřebního zboží (muži 14,6% a ženy 14,3%). Výrazně mužským zaměstnáním je činnost ve stavebnictví, kde pracuje 83% mužů a jen 17% žen, dále odvětví dopravy s 68% mužů a 32% žen. Ženy jsou zde nejčastěji zaměstnány ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech (74% a muži pouze 26%).

Tab.3.10.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Uhříněves

Celkem Muži Ženy

Ekonomicky aktivní celkem 100,0 100,0 100,0 v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov 3,5 3,5 3,4 Průmysl celkem 16,118,113,6 Stavebnictví 10,5 16,0 3,9 Obchod a opravy spotřebního zboží 14,5 14,6 14,3 Pohostinství a ubytování 4,3 3,6 5,2 Doprava, pošty a telekomunikace 8,2 10,3 5,8 Peněžnictví a pojišťovnictví 3,4 1,4 5,9 Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 8,7 6,9 10,7 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 3,8 3,4 4,2 Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 8,1 3,8 13,3 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 7,0 5,6 8,6 Nezjištěné odvětví 12,0 12,7 11,1

Porovnání těchto ukazatelů s předchozími cenzy by bylo v tomto směru velmi problematické nejen v důsledku významných sociálně-ekonomických proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých změn v metodice, ke kterým došlo při zajišťování srovnatelnosti v rámci EU.

3.10.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání

Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání obyvatelstva MČ odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. V relativním zastoupení a ve srovnání s celopražskými údaji jsou zde jak podíl zaměstnavatelů tak i osob samostatně činných nižší. V Praze úhrnem je samostatně činných 16% a 4% zaměstnavatelů. Znova je třeba připomenout, že i nepatrná změna řádově malých absolutních počtů těchto malých MČ způsobuje velké změny v relativních hodnotách.

Tab.3.10.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Uhříněves

v tom Struktura ekonomicky aktivních v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v % Ekonomicky aktivní celkem 2 426 1 326 1 100 45,3 100,0 100,0 100,0 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 86 64 22 25,6 3,5 4,8 2,0 zaměstnanci 1 831 945 886 48,4 75,5 71,3 80,5 samostatně činní 343 236 107 31,2 14,117,8 9,7 členové družstev 2 2 - - 0,1 0,2 - ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání 164 79 85 51,8 6,8 6,0 7,7

V zastoupení podle věku je nejpočetnější skupina 45 - 54letých, ve které je soustředěn hlavně nejvyšší podíl zaměstnanců (528 osob) i ekonomicky aktivních mužů i žen.

132 SLDB 2001 – PRAHA 15 3.10.6 Vyjížďka za prací a do škol

Všechny osoby, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy je v jiném domě než jsou hlášeny k trvalému pobytu, jsou považovány za osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas dojížďky, respektive docházky. Zjišťoval se i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou ještě zpracovány ve specializovaných výstupech.

Tab.3.10.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Uhříněves

Zaměstnaní vyjíždějící Žáci a studenti vyjíždějící muži ženy celkem v % celkem v % Vyjíždějící celkem 1 055 929 1 984 100,0 667 100,0 z toho: v rámci správního obvodu Praha 15 332 356 688 34,7 344 51,6 v rámci hl. m. Prahy 589 496 1 085 54,7 271 40,6 do ostatních krajů 89 62 151 7,6 46 6,9 Vyjíždějící mimo Prahu denně 70 53 123 6,2 32 4,8

Pracoviště mimo své bydliště má z MČ Praha-Uhříněves 82% ekonomicky aktivních osob. Mezi muži je to 79,6% z ekonomicky aktivních mužů, u žen činí podíl dokonce 84,5%. Z těchto obyvatel je 34,7% zaměstnáno na území správního obvodu Praha 15 a z nich pracuje na území stejného správního obvodu 51,7% z vyjíždějících žen a 48,3% z vyjíždějících mužů. Dalších skoro 55% osob má pracoviště na území hlavního města a 7,6% pracuje mimo Prahu, přičemž 81,5% z nich vyjíždí mimo Prahu denně. Více než polovina žáků a studentů měla místo školy ve svém trvalém bydlišti nebo navštěvují školu ve stejném správním obvodu.Téměř všichni ostatní studující mají školu na území hlavního města. Mimo Prahu dojíždí 6,9% studentů a 70% z nich denně. Při sčítání 2001 byla v Praze (i některých dalších městech ČR) sledována vyjížďka i v menším územním detailu, tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě.

3.10.7 Shrnutí

Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Uhříněves oproti sčítání v roce 1991 narostlo o 73 osob, což ve výsledku znamená necelá 2% podílu z veškerého obyvatelstva. Snížil se počet pracujících důchodců a žen na mateřské dovolené, minimální přírůstek je vytvářen hlavně skupinou zaměstnaných osob. Přes tři čtvrtiny ekonomicky aktivních v MČ Praha-Uhříněves jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Daleko nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 obyvatelé ve věku 45 - 54 let. Ve skupině 15 - 34 let je nejvyšší podíl nezaměstnaných ze všech ekonomicky aktivních osob. Intenzita ekonomické aktivity má v MČ Praha-Uhříněves v průměru vysokou hodnotu – 624. Výrazně nejvíce lidí z této MČ pracuje v odvětví průmyslu a obchodu. Ve všech zaměstnaneckých kategoriích převažují ekonomicky aktivní muži nad ženskou části populace. Pracoviště mimo své bydliště má z MČ Praha-Uhříněves 82% ekonomicky aktivních osob a 34,7% z nich dojíždí na pracoviště v rámci správního obvodu Praha 15.

4 DOMÁCNOSTI

4.1 Domácnosti – městská část Praha 15

4.1.1 Vývoj počtu a struktury domácností

V MČ Praha 15 se během let 1991 až 2001zvýšil počet všech tří základních kategorií domácností. Souvisí to s přírůstkem bytů, který zde byl zaznamenán. Přírůstek bytových domácností respektive bytů byl 5,8%. Počet hospodařících domácností se zvýšil o 9,7% a cenzových o 8,9%. Z toho vyplývá, že při mírném úbytku obyvatel se zde domácnosti zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje.

SLDB 2001 – PRAHA 15 133 Tab.4.1.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha 15

Domácnosti Struktura Průměrný počet členů celkem domácností v % domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 10 105 10 691100,0 100,0 2,71 2,56 v tom: s 1 CD 9 454 9 714 93,6 90,9 2,65 2,44 se 2 a více CD 651 977 6,4 9,1 3,71 3,74 Hospodařící domácnosti celkem 10 678 11 713 100,0 100,0 2,57 2,34 v tom: s 1 CD 10 566 11 676 99,0 99,7 2,56 2,33 se 2 a více CD 112371,0 0,3 3,52 4,98 Cenzové domácnosti celkem 10 794 11 750 100,0 100,0 2,54 2,33 v tom: úplné rodiny 6 438 5 850 59,6 49,8 3,25 3,12 bez závislých dětí 2 131 2 973 19,7 25,3 2,27 2,49 se závislými dětmi 4 307 2 877 39,9 24,5 3,74 3,77 neúplné rodiny 1 494 2 074 13,8 17,7 2,42 2,44 bez závislých dětí 392 740 3,6 6,3 2,11 2,23 se závislými dětmi 1 102 1 334 10,2 11,4 2,54 2,55 vícečlenné nerodinné domácnosti 24 251 0,2 2,1 2,00 2,12 domácnosti jednotlivců 2 838 3 575 26,3 30,4 1,00 1,00

Hlavně u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin, vzrostl podíl těch, kde hospodaří pouze jedna rodinná, případně nerodinná jednotka. V roce 2001 v MČ Praha 15 téměř 100% hospodařících domácností tvořila samostatná cenzová domácnost. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Naopak u bytových domácností se mírně zvýšil podíl bytů, kde žije více než 1 cenzová domácnost, takže jde spíše o ekonomické osamostatnění i v rámci společného bydlení. Ve struktuře cenzových domácností jak při cenzu 1991, tak i v roce 2001 zde představovaly většinu úplné rodiny, i když je patrný nárůst podílu domácností jednotlivců. Tato situace je typická i pro situaci v celopražském měřítku, i v Praze stále ještě převládají domácnosti úplných rodin. Počet úplných rodin v MČ Praha 15 poklesl o 9,1% a počet úplných rodin se závislými dětmi o 33,2%. Byl zaznamenán nárůst neúplných rodin celkem o 38,8%, a to jak se závislými dětmi, tak i bez závislých dětí. U neúplných rodin představují rodiny se závislými dětmi stále ještě většinu. Neúplné rodiny bez závislých dětí jsou ty, kde žijí společně s jedním rodičem dospělí potomci, a to je přece jen měně obvyklý případ. Zvýšil se počet domácností jednotlivců (o 26%) i jejich podíl v rámci cenzových domácností. V MČ Praha 15 je to druhý nejobvyklejší typ domácnosti. Podle výše podílu domácností jednotlivců je tato městská část na 23. pozici mezi 57 městskými částmi. Patrně nejvíc překvapí nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností. Sem jsou zařazena společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vazbami, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité změny v životním přístupu, ale určitou roli zde sehrála i skutečnost, že jsou sem zařazena i soužití cizinců s dlouhodobým pobytem, kteří svůj případný rodinný život realizují ve své vlasti. Na tomto zvýšení se odrazil i určitý metodický posun v posuzování soužití vnuka s prarodičem, které bylo v roce 1991 chápáno jako neúplná rodina a v roce 2001 již jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.1.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií k celkovému zmenšení, tedy průměrný počet členů je o něco nižší. Průměr převyšuje 2 členy na 1 domácnost. Toto zmenšení průměrných údajů větší měrou připadá právě na zvýšení podílu domácností jednotlivců a oslabení zastoupení domácností s více členy. Trend ve složení domácností podle počtu členů je charakterizován nárůstem podílu hlavně jednočlenných, méně i dvoučlenných domácností, a to u všech kategorií. U bytových domácností zůstávají dvoučlenné domácnosti nejčastější kategorií, ve 24% bytů v MČ Praha 15 bydlí jen jeden člověk. Klesají podíly domácností s více než čtyřmi osobami.

134 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.4.1.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha 15

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 21,5 23,4 23,3 26,7 5,2 2001 24,1 27,6 23,6 19,9 4,8 Hospodařící domácnosti 1991 25,5 24,2 22,3 24,3 3,7 2001 30,5 28,2 21,9 16,7 2,7 Cenzové domácnosti 1991 26,3 24,3 22,1 23,9 3,4 2001 30,4 28,5 22,0 16,6 2,5

Velikost domácností v MČ Praha 15 se co do počtu členů neustále zmenšuje, nejvýznamněji se na tom podílel nárůst v zastoupení domácností jednotlivců. Tato tendence je typická zvláště pro centrální městské části, ale podobná tendence byla zaznamenána v celopražském měřítku. Mezi hospodařícími i cenzovými domácnostmi zde byly jednočlenné domácnosti nejčastější velikostní kategorií. Stejná situace byla ovšem již i v roce 1991.

4.1.3 Cenzové domácnosti

Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci dané městské části. Pro sociální situaci je podstatné složení rodinných domácností. Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) a rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým). Úplné rodiny představují vždy většinu. V roce 2001 v MČ Praha 15 to bylo 73,8% ze všech rodinných domácností, počet i podíl úplných rodin se ale poněkud snížil. Naopak neúplné rodiny jak početně, tak i svým zastoupením vzrostly. Zvyšuje se všeobecně počet rodin bez závislých dětí. Souvisí to s poklesem porodnosti a také s tím, že populačně silné ročníky osob narozených koncem 70. let dospívají, takže opouštějí kategorii závislých dětí. Mezi rodinnými domácnostmi v MČ Praha 15 rodiny bez závislých dětí v roce 2001 představovaly již téměř polovinu všech rodinných domácností (46,9%), zatímco v roce 1991 to bylo 31,8%.

Tab.4.1.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha 15

Úplné Neúplné 1991 20011991 2001 Rodiny celkem počet 6 438 5 850 1 494 2 074 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 2 131 2 973 392 740 podíl v % 33,1 50,8 26,2 35,7 s 1 dítětem počet 1 809 1 417 700 889 podíl v % 28,1 24,2 46,9 42,9 se 2 dětmi počet 2 2311 294 353 391 podíl v % 34,7 22,1 23,6 18,9 se třemi a více dětmi počet 267 166 49 54 podíl v % 4,1 2,8 3,3 2,6

Mezi rodinami s dětmi dominují rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 54,8% ze všech rodin s dětmi (úplných i neúplných). Od roku 1991 se zde nejvýrazněji snížil počet rodin se 2 dětmi, a to o 34,8%, počet rodin s více dětmi se snížil o 30,4% a nejméně poklesl počet rodin s 1 dítětem, a to o 8,1%. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách. Z údajů získaných při SLDB můžeme také posoudit, jak domácnosti bydlí. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. V MČ Praha 15 bydlí naprostá většina rodin s dětmi (86%) samostatně v bytě. Nejvíce rodin s dětmi bydlí v bytě nájemním (40,3%), necelých 9% ve vlastním domě, dále 30% v bytě družstevním a 16% rodin s dětmi má byt v osobním vlastnictví, případně jsou členy družstev nájemců.

SLDB 2001 – PRAHA 15 135 Co do velikosti bytu nejvíce rodin s dětmi bydlí v bytech třípokojových (60,1%), dále v bytech dvoupokojových (19%) a v bytech se 4 a více pokoji (14,2%). Jen 6,3% rodin s dětmi (převážně s 1 dítětem) ještě žije v bytech jen s 1 obytnou místností. V této městské části je i vysoký podíl domácností jednotlivců. Počet domácností jednotlivců se zde oproti roku 1991 zvýšil o 26%. Z hlediska způsobu bydlení rozlišujeme jednotlivce bydlící samostatně, spolubydlící s jinou cenzovou domácností a jednotlivce bydlící v podnájmu.

Tab.4.1.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha 15

1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 2 838 100,0 3 575 100,0 v tom: bydlící samostatně 2 419 85,2 2 572 71,9 spolubydlící s jinou CD 363 12,8 970 27,1 podnájemníci 56 2,0 33 0,9

Jednotlivci bydlící samostatně tvoří největší skupinu, její početní nárůst byl však nejmenší (o 6,3%). Nejvýrazněji se zvýšil počet domácností jednotlivců bydlících společně s jinou cenzovou domácností, což může zahrnovat v praxi případy dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Počet těchto domácností se zvýšil více než dvojnásobně. Případy tzv. podnájemníků nebyly početné ani v roce 1991 a ještě nadále poklesly. Z hlediska procentního představují mezi domácnostmi jednotlivců minimum.

Graf 4.1.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha 15 a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha 15

25,3 24,5 6,3 11,4 2,1 30,4

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

V MČ Praha 15 jsou nejčastějším typem cenzových domácností úplné rodiny s 49,8% podílem, kterým jsou nad celopražským průměrem. Stejně tak je nad průměrem hlavního města podíl úplných rodin se závislými dětmi. Téměř shodný je podíl úplných rodin bez závislých dětí. Domácnosti jednotlivců jsou v této městské části pod celopražským průměrem.

136 SLDB 2001 – PRAHA 15 4.1.4 Vybavení domácností

Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti předměty dlouhodobé spotřeby jako jsou televizor, lednička, pračka, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívání osobního automobilu, telefonního spojení, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač eventuálně s připojením na internet. Zjišťovala se i možnost využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.

Tab.4.1.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha 15

z toho podíl domácností vybavených osobním Bytové telefonem osobním počítačem automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilním na internet

MČ Praha 15 10 691 5 761 858 4 993 495 4 329 2 687 1 240 4 198 1 201

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha 15 v % 100,0 53,9 8,0 46,7 4,6 40,5 25,111,6 39,3 11,2 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Z tohoto srovnávacího přehledu vidíme, že vybavenost domácností v MČ Praha 15 v porovnání s hl. m. Prahou vyznívá jednoznačně ve prospěch městské části. Je patrné, že ve všech ukazatelích kromě vybavení jen pevnou telefonní linkou nebo jen mobilním telefonem, je MČ Praha 15 nad celopražským průměrem. Porovnávat vybavenost se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů.Tato vybavenost v desetiletém intervalu vzrostla.

4.1.5 Shrnutí

Základní tendence, která platí pro MČ Praha 15 u údajů o domácnostech je ta, že počet domácností roste i při stagnaci počtu obyvatel a tudíž klesá průměrný počet členů jedné domácnosti. Ve složení domácností nedošlo k podstatným změnám. Stále zde dominují rodinné domácnosti a mezi nimi úplné rodiny. Podíl úplných rodin se závislými dětmi a bez dětí se vyrovnal. Zvýšil se zde ve shodě s celopražským trendem počet i podíl domácností jednotlivců. Počet rodinných domácností poklesl, nejvýrazněji pak počet úplných rodin s dětmi. Klesá i průměrný počet závislých dětí připadajících na 1 domácnost a nejčastější jsou stále rodiny s 1 dítětem. Oproti roku 1991 se zvýšilo zastoupení bytů v nichž bydlí více cenzových domácností. Hospodařící domácnosti se ještě dále osamostatňují, společné hospodaření dvou či více cenzových domácností je výjimkou. Vybavenost domácností je v této městské části nad úrovní celopražského průměru. Ve srovnání s rokem 1991 došlo ve vybavenosti domácností ke zvýšení úrovně vybavení domácností.

4.2 Domácnosti – městská část Praha-Benice

4.2.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Počet obyvatel v MČ Praha-Benice se během let 1991 až 2001 poměrně výrazně zvýšil. V návaznosti na to zde vzrostly i počty domácností. Nárůst byl u obyvatelstva i domácností na stejné úrovni. Stav obyvatel se zvýšil o 39,8%, počty bytových domácností o 36,4%, hospodařících o 40% a cenzových domácností o 38,6%. Zvýšený nárůst hospodařících domácností vypovídá o tom, že i v rámci 1 bytu dochází také v této

SLDB 2001 – PRAHA 15 137 městské části k dalšímu osamostatňování jednotlivých domácností. Hospodařící domácnosti zahrnující více než 1 CD nejsou v této městské části žádné. MČ Praha-Benice patří mezi malé městské části, které si stále ještě zachovávají venkovský ráz, obyvatelé bydlí většinou v rodinných domech a s tím souvisí i to, že průměrná velikost domácností je zde oproti městskému a sídlištnímu bydlení v nájemních domech větší. Tento charakter lokality má vliv i na strukturu domácností.

Tab.4.2.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Benice

Domácnosti Struktura Průměrný počet členů celkem domácností v % domácnosti 1991 20011991 20011991 2001

Bytové domácnosti celkem 99 135 100,0 100,0 2,59 2,65 v tom: s 1 CD 92 124 92,9 91,9 2,39 2,48 se 2 a více CD 7 11 7,1 8,1 5,194,56 Hospodařící domácnosti celkem 105 147 100,0 100,0 2,44 2,42 v tom: s 1 CD 104 147 99,0 100,0 2,42 2,42 se 2 a více CD 1 - 1,0 - 4,00 - Cenzové domácnosti celkem 106 147 100,0 100,0 2,42 2,42 v tom: úplné rodiny 64 95 60,4 64,6 2,98 3,01 bez závislých dětí 29 53 27,4 36,1 2,172,43 se závislými dětmi 35 42 33,0 28,6 3,66 3,75 neúplné rodiny 13 10 12,3 6,8 2,77 2,40 bez závislých dětí 6 3 5,7 2,0 2,172,00 se závislými dětmi 7 7 6,6 4,8 3,29 2,57 vícečlenné nerodinné domácnosti - 4 - 2,7 - 2,00 domácnosti jednotlivců 29 38 27,4 25,9 1,00 1,00

Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části nejčastější úplné rodiny, jejich počet od roku 1991 vzrostl a jejich celkové zastoupení se na rozdíl od celopražské tendence platné i pro většinu městských částí zvýšilo na 64,6%. Narostl počet úplných rodin se závislými dětmi i bez závislých dětí. Snížil se počet neúplných rodin a tím i pokleslo jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. Mírně se zvýšil počet domácností jednotlivců, jejich zastoupení je však poměrně nízké, což je typické zejména pro malé městské části.

4.2.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u bytových k mírnému zvětšení, u hospodařících domácností naopak k nepatrnému zmenšení. Cenzové domácnosti jsou co do velikosti na úrovni roku 1991. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD nad hodnotou 2,5 členů na 1 domácnost, u HD a CD je již pod touto hodnotou. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 nezměnila. V roce 2001 bylo nejvíce domácností se dvěma členy, jejichž zastoupení u všech kategorií domácností vzrostlo. Poklesly podíly domácností s více členy.

138 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.4.2.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Benice

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 25,3 30,3 16,2 20,2 8,1 2001 21,5 30,4 20,7 20,0 7,4 Hospodařící domácnosti 1991 27,6 29,5 18,1 21,0 3,8 2001 25,9 30,6 21,8 19,7 2,0 Cenzové domácnosti 1991 27,4 31,117,9 19,8 3,8 2001 25,9 30,6 21,8 19,7 2,0

Průměrná velikost domácností v městské části Praha-Benice se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila. Je nutno si ovšem i v této souvislosti opět uvědomit, že veškeré statistické zobecnění naráží na to, že celkově jde v MČ Praha-Benice o nízké absolutní počty a každý individuální případ má velkou váhu i při základních propočtech.

4.2.3 Cenzové domácnosti

V roce 1991 byly nejčastějším typem cenzové domácnosti úplné rodiny. Je tomu tak i v roce 2001. Jejich počet i podíl v rozmezí deseti let vzrostl. Představují téměř 65% cenzových domácností v této městské části. Od roku 1991 se snížil počet neúplných rodin. I přes toto snížení se celkové zastoupení rodinných domácností navýšilo. V roce 2001 rodinné domácnosti v MČ Praha-Benice představovaly 71,4% cenzových domácností (v roce 1991 to bylo 72,6%). Všeobecně klesá podíl rodinných domácností se závislými dětmi. Tento trend se projevil i v této městské části. Ačkoli se počet rodin s dětmi mírně zvýšil, jejich podíl poklesl. Rodiny se závislými dětmi zde v roce 1991 představovaly 54,5% rodinných domácností, v roce 2001 již jen 46,7%. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení různých typů cenzových domácností.Téměř 86% rodin se závislými dětmi v MČ Praha-Benice bydlí samostatně a ostatní společně s další CD. Stejné procento rodin zde žije ve vlastním domě. Co do velikosti bytu nejvíce rodin s dětmi bydlí v bytech se 4 a více pokoji. Počet domácností jednotlivců se zvýšil, podíl poklesl. Co se týká způsobu bydlení, bydlí jednotlivci ze tří čtvrtin samostatně, jedna čtvrtina společně s jinou CD. Jednotlivec podnájemník zde nebyl žádný. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot značně liší. Logicky to navazuje na charakter této malé městské části. Celkový podíl rodinných domácností je zde značně vyšší, a to jak rodin se závislými dětmi, tak i bez nich.

Graf 4.2.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Benice a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Benice

36,1 28,6 2,04,82,7 25,9

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

SLDB 2001 – PRAHA 15 139 Značně pod celopražskou hodnotou jsou zde zastoupeny domácnosti jednotlivců. Nižší než v Praze celkem je i podíl neúplných rodin.

4.2.4 Vybavení domácností

Zjišťování vybavení bytových domácností předměty dlouhodobé spotřeby a jejich rekreační možnosti jsou tradičně součástí cenzů. Vybavenost je opět do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality.

Tab.4.2.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Benice

z toho podíl domácností vybavených osobním telefonem osobním počítačem Bytové automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilním na internet

MČ Praha-Benice 135 92 25 56 11 49 26 1321 7

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Benice v % 100,0 68,118,5 41,5 8,1 36,3 19,3 9,6 15,6 5,2 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Benice je ve většině položek pod celopražským průměrem. Tento průměr převyšuje vybavenost domácností automobily, mobilním telefonem a vybavení mobilním telefonem i pevnou linkou. Všeobecně je v okrajových městských částech vyšší podíl domácností s auty než ve vnitřním městě. Je zde i snížený podíl domácností s rekreačním objektem, což také souvisí s charakterem bydlení v této lokalitě.

4.2.5 Shrnutí

Zvýšení počtu obyvatel v MČ Praha-Benice bylo poměrně výrazné a v návaznosti na to se zvýšily i počty domácností. V závislosti na typu zástavby a charakteru této lokality se i zde složení domácností poněkud odlišuje od celopražských údajů. Stále většinu přestavují rodinné domácnosti, narostly počty úplných rodin, a to se závislými dětmi i bez nich. Počty neúplných rodin naopak poklesly. Mírně se zvýšil počet domácností jednotlivců. Nejčastějším typem jsou domácnosti dvoučlenné, poklesly domácnosti s více členy. Vybavenost domácností je v této městské části ve většině položek pod celopražským průměrem, ale i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety ke zlepšení.

4.3 Domácnosti – městská část Praha-Dolní Měcholupy

4.3.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Počet obyvatel v MČ Praha-Dolní Měcholupy se během let 1991 až 2001 zvýšil. V návaznosti na to zde vzrostly i počty domácností. U bytových a cenzových domácností byl procentní nárůst téměř stejný s nárůstem obyvatel. U hospodařících domácností byl nárůst o něco vyšší než nárůst obyvatel. Stav obyvatel se zvýšil o 13,9% a počty BD o 14,5%, CD o 14%, HD o 18,2%. Zvýšený nárůst HD vypovídá i o tom, že i v rámci 1 bytu dochází také v této městské části shodně s obecně platnou tendencí k dalšímu zejména ekonomickému osamostatňování jednotlivých domácností. Hospodařící domácnosti zahrnující více než 1 CD představují opravdu jen minimum. Domácnosti se i zde zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje.

140 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.4.3.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Domácnosti Struktura Průměrný počet členů celkem domácností v % domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 358 408 100,0 100,0 2,83 2,80 v tom: s 1 CD 300 349 83,8 85,5 2,55 2,51 se 2 a více CD 58 59 16,2 14,54,294,49 Hospodařící domácnosti celkem 401 474 100,0 100,0 2,53 2,44 v tom: s 1 CD 382 468 95,3 98,7 2,45 2,41 se 2 a více CD 1964,71,3 4,22 4,97 Cenzové domácnosti celkem 421 480 100,0 100,0 2,41 2,41 v tom: úplné rodiny 248 262 58,9 54,6 3,103,09 bez závislých dětí 122 138 29,0 28,8 2,43 2,46 se závislými dětmi 126 124 29,9 25,8 3,76 3,79 neúplné rodiny 55 75 13,115,62,272,44 bez závislých dětí 19354,57,32,11 2,29 se závislými dětmi 36 40 8,6 8,3 2,36 2,58 vícečlenné nerodinné domácnosti 2 11 0,5 2,3 2,00 2,86 domácnosti jednotlivců 116 132 27,6 27,5 1,00 1,00

Ve struktuře cenzových domácností představovaly i zde většinu úplné rodiny. Zvýšil se i jejich počet, ale menší měrou než počet rodin neúplných a domácností jednotlivců, takže došlo ke snížení jejich zastoupení. Nárůst počtu domácností jednotlivců nebyl tak výrazný jako je obvyklé u velkých MČ velkoměstského typu, ale i zde se tento trend projevil.

4.3.2 Velikosti jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech tří kategorií domácností k celkovému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD pod hodnotou 3 členové na 1 domácnost a u HD a CD je již pod hodnotou 2,5 členů. Základní struktura domácností podle členů se od roku 1991 nezměnila. Ve všech třech kategoriích trvá převaha domácností se 2 členy. U všech tří kategorií domácností se zvýšilo zastoupení domácností se 3 členy, u domácností se 4 a více členy se naopak snížilo. Snížily se i podíly domácností s 1 členem.

Tab.4.3.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 25,3 30,3 16,2 20,2 8,1 2001 21,5 30,4 20,7 20,0 7,4 Hospodařící domácnosti 1991 27,6 29,5 18,1 21,0 3,8 2001 25,9 30,6 21,8 19,7 2,0 Cenzové domácnosti 1991 27,4 31,117,9 19,8 3,8 2001 25,9 30,6 21,8 19,7 2,0

Průměrná velikost domácností v městské části Praha-Dolní Měcholupy se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila. Je nutno ovšem v této souvislosti znovu upozornit, že veškeré statistické zobecnění naráží na to, že celkově jde v MČ Praha-Dolní Měcholupy v každém detailnějším třídění o poměrně nízké základní počty a každý individuální případ má velkou váhu při propočtech.

SLDB 2001 – PRAHA 15 141 4.3.3 Cenzové domácnosti

V roce 2001 v MČ Praha-Dolní Měcholupy byly úplné rodiny nejčastějším typem cenzové domácnosti. Jejich počet se od roku 1991 zvýšil, ale podíl poklesl. I přes to však v roce 2001 představovaly více než polovinu cenzových domácností v této městské části. Od roku 1991 se zvýšil i počet neúplných rodin. Celkové zastoupení rodinných domácností se ale i přes toto navýšení snížilo. V roce 2001 rodinné domácnosti v Dolních Měcholupech představovaly 70,4% cenzových domácností (v roce 1991 to bylo 72%). Všeobecně klesá podíl rodinných domácností se závislými dětmi. Tento trend se projevil i v této městské části. Ačkoli se počet rodin s dětmi mírně zvýšil, jejich podíl poklesl. Rodiny se závislými dětmi zde v roce 1991 přestavovaly 53,5% rodinných domácností, v roce 2001 48,7%. Mezi rodinami s dětmi i zde největší podíl tvoří rodiny s 1 dítětem, je to 58,5% ze všech rodin s dětmi. Rodin se 2 dětmi je 34,8%. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení různých typů cenzových domácností. 75% rodin se závislými dětmi v MČ Praha-Dolní Měcholupy bydlí samostatně a ostatní společně s další CD. Ve vlastním domě v této městské části žilo 78% rodin s dětmi. Co do velikosti bytu více než polovina rodin s dětmi bydlí v bytech se 4 a více pokoji (54,3%) a další třetina v bytech se 3 obytnými místnostmi. Počet domácností jednotlivců narostl, podíl na celku cenzových domácností se oproti roku 1991 nezměnil. Co se týká způsobu bydlení, bydlí jednotlivci ze dvou třetin samostatně, jedna třetina společně s jinou CD. Jednotlivec podnájemník zde byl jen 1. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot liší. Logicky to navazuje na charakter této malé městské části. Je zde výrazně zvýšený podíl úplných rodin, a to jak rodin s dětmi, tak i rodin bez závislých dětí. Je zde naopak poněkud nižší podíl neúplných rodin, a to neúplných rodin se závislými dětmi.

Graf 4.3.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností MČ Praha-Dolní Měcholupy a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Dolní Měcholupy

28,8 25,8 7,3 8,3 2,3 27,5

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

Podíl domácností jednotlivců je značně pod celopražským průměrem.

4.3.4 Vybavení domácností

Vybavení bytových domácností předměty dlouhodobé spotřeby a jejich rekreační možnosti jsou tradičně při cenzech zjišťovány. Vybavenost je opět do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality.

142 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.4.3.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Dolní Měcholupy

z toho podíl domácností vybavených osobním telefonem osobním počítačem Bytové automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilním na internet

MČ Praha-Dolní Měcholupy 408 267 64 178 17 169 100 52 107 40

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Dolní Měcholupy v % 100,0 65,4 15,7 43,6 4,2 41,4 24,5 12,7 26,2 9,8 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Dolní Měcholupy je ve většině položek nad celopražským průměrem. Pod celopražským průměrem je vybavení domácnosti pouze pevnou linkou, mobilním telefonem a možnost užívat rekreační objekt. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Zlepšení připojení na pevnou telefonní síť je výrazné. V roce 1991 mělo telefon pouze 23,2% bytů a v roce 2001 bylo na pevnou telefonní linku připojeno 85% BD. Podíl domácností, které mají k dispozici 1 nebo více automobilů také značně vzrostl (z 61,4% na 65,4%). Všeobecně je v okrajových městských částech vyšší podíl domácností s auty než ve vnitřním městě. I když je zde stále snížený podíl domácností s rekreačním objektem, přesto i zde byl zaznamenán nárůst. V roce 1991 využívalo rekreační objekt 11,4% BD a v roce 2001 již 26,2% BD.

4.3.5 Shrnutí

V návaznosti na zvýšení počtu obyvatel v městské části Praha-Dolní Měcholupy se zvýšily i počty domácností. V závislosti na typu zástavby a charakteru této lokality se i zde složení domácností poněkud odlišuje od celopražských údajů. Z hlediska velikosti domácností, došlo u všech tří typů domácností k jejich zmenšení. Trvá převaha domácností se 2 členy. Nejčastějším typem cenzové domácnosti byly úplné rodiny. I zde poklesl ve shodě s všeobecnou tendencí podíl rodinných domácností se závislými dětmi. Vybavenost domácností je ve většině položek nad celopražským průměrem. Tak jako všeobecně i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety ke značnému zlepšení.

4.4 Domácnosti – městská část Praha-Dubeč

4.4.1 Vývoj počtu a struktury domácností

V městské části Praha-Dubeč se během let 1991 až 2001 počet všech tří základních kategorií domácností zvýšil. Souvisí to pochopitelně s přírůstkem obyvatel a bytů, který zde byl zaznamenán. Přírůstek domácností byl ale i zde procentuálně vyšší než přírůstek obyvatel. Obyvatel zde přibylo o 8,4%, ale přírůstek bytových domácností respektive bytů byl 18,3%. Počet hospodařících domácností se zvýšil o 16% a cenzových o 13,7%. Z toho vyplývá, že domácnosti se zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje. Mimořádný nárůst především bytových domácností signalizuje, že dochází ke snižování obydlenosti bytů a osamostatňování jednotlivých domácností. MČ Praha-Dubeč patří mezi městské části, pro které je charakteristické, že zde obyvatelé bydlí většinou v rodinných domech a v tomto typu bydlení je průměrná velikost domácností oproti městskému a sídlištnímu bydlení v nájemních domech zvýšená. To platilo již i v minulých cenzech, ale v posledních 10 letech se zde tyto hodnoty mírně snížily. Tendenci zmenšování jednotlivých domácností a také jejich postupující osamostatňování potvrzují i údaje o struktuře jednotlivých kategorií. Počet bytových domácností pouze s jednou cenzovou domácností se zvýšil, počet bytů, kde bydlelo více CD naopak poklesl. V roce 1991 bydlelo společně v jednom bytě více než 19% domácností, které sestávaly z více než jedné rodinné domácnosti a v roce 2001 to již bylo necelých 14%. Stále je ale tento podíl bytů vyšší než v Praze celkem (tam to bylo 9% BD) a zejména vyšší než ve vnitroměstských či sídlištních městských částech.

SLDB 2001 – PRAHA 15 143 Tab.4.4.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Dubeč

Domácnosti Struktura Průměrný počet členů celkem domácností v % domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 590 698 100,0 100,0 3,09 2,83 v tom: s 1 CD 477 602 80,8 86,2 2,79 2,55 se 2 a více CD 1139619,2 13,8 4,39 4,60 Hospodařící domácnosti celkem 688 798 100,0 100,0 2,66 2,52 v tom: s 1 CD 668 790 97,1 99,0 2,62 2,49 se 2 a více CD 20 8 2,9 1,0 4,08 5,09 Cenzové domácnosti celkem 709 806 100,0 100,0 2,59 2,49 v tom: úplné rodiny 455 455 64,2 56,5 3,20 3,22 bez závislých dětí 216 245 30,5 30,4 2,39 2,61 se závislými dětmi 239 210 33,7 26,1 3,93 3,93 neúplné rodiny 85 107 12,0 13,3 2,46 2,52 bez závislých dětí 25 41 3,5 5,1 2,162,37 se závislými dětmi 60 66 8,5 8,2 2,58 2,62 vícečlenné nerodinné domácnosti 3 28 0,4 3,5 2,00 2,04 domácnosti jednotlivců 166 216 23,4 26,8 1,00 1,00

Také u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin. Na minimum poklesl již tak malý podíl těch, kde společně žijí i hospodaří dvě či více rodinných (případně i nerodinných) jednotek. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části stále nejčastější úplné rodiny, jejich počet je stejný jako v roce 1991. Poklesl počet úplných rodin se závislými dětmi, které ještě v roce 1991 představovaly o něco více než polovinu úplných rodin, ale v roce 2001 již jen 46%. Počet úplných rodin bez závislých dětí se naopak zvýšil. Počet neúplných rodin se zvýšil a vzrostlo i jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. U neúplných rodin je stále většina se závislými dětmi. Zvýšil se počet domácností jednotlivců, jejich zastoupení je však poměrně nízké, což je typické zejména pro malé městské části se zástavbou spíše venkovského typu. Podle výše podílu domácností jednotlivců je tato městská část na 12 pozici s nejnižší hodnotou mezi 57 městskými částmi.

4.4.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u bytových a hospodařících domácností k celkovému mírnému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD již pod 3 členy na 1 domácnost a u HD a CD klesl na 2,5 osob na domácnost. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 proměnila. U BD stále je zde nejvíce domácností se 2 členy. Jejich podíl se však zvýšil. U hospodařících se staly nejfrekventovanějšími domácnosti s 1 členem a podíly domácností s více členy poklesly. U cenzových domácností podíl domácností se 2 členy mírně poklesl, ale zůstal nejčetnější. Podíl CD s 1 členem se také výrazně zvýšil. Pokleslo zastoupení CD se 3 členy a domácností vícečlenných.

144 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.4.4.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Dubeč

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 199115,9 22,0 21,0 25,8 15,3 2001 22,2 23,4 21,2 21,2 12,0 Hospodařící domácnosti 1991 21,9 27,2 22,4 21,9 6,5 2001 27,1 26,6 21,2 20,3 4,9 Cenzové domácnosti 1991 23,4 28,3 21,0 21,7 5,5 2001 26,8 27,4 21,7 20,0 4,1

Podstatné je, že průměrná velikost domácností v městské části Praha-Dubeč poklesla. V souladu s celopražským trendem se i zde výrazně zvýšilo zastoupení jednočlenných domácností.

4.4.3 Cenzové domácnosti

Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci dané městské části. Pro sociální situaci je podstatné složení rodinných domácností. Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) a rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým). V roce 2001 v MČ Praha-Dubeč byly úplné rodiny stále nejčastějším typem cenzové domácnosti. Představovaly více než polovinu cenzových domácností. Jejich počet zůstal stejný jako v roce 1991, ale jejich zastoupení se snížilo. I když se od roku 1991 zvýšil počet neúplných rodin, celkové zastoupení rodinných domácností se také snížilo. V roce 2001 rodinné domácnosti v Dubči představovaly 69,7% cenzových domácností (v roce 1991 to bylo 76,2%). Všeobecně roste podíl rodinných domácností bez závislých dětí. Tento trend se projevil i v této městské části. V roce 2001 to bylo více než polovina, a to 50,9% rodinných domácností, zatímco v roce 1991 to bylo 44,6%.

Tab.4.4.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Dubeč

Úplné Neúplné 1991 20011991 2001 Rodiny celkem počet 455 455 85 107 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 216 245 25 41 podíl v % 47,5 53,8 29,4 38,3 s 1 dítětem počet 96 83 36 44 podíl v % 21,118,2 42,4 41,1 se 2 dětmi počet 122 108 20 19 podíl v % 26,8 23,7 23,5 17,8 se třemi a více dětmi počet 211943 podíl v % 4,6 4,2 4,7 2,8

Mezi domácnostmi s dětmi je prakticky stejně rodin s 1 dítětem i se 2 dětmi. Jak v úplných, tak v neúplných rodinách je velmi málo rodin s více než dvěma dětmi a jejich počet během 10 let poklesl. Jedním ze standardních výstupů cenzů je i informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. Převážná většina rodin se závislými dětmi (73,6%) zde bydlí samostatně v bytě. Ve vlastním domě zde bydlí 73,2% rodin s dětmi, 18,5% rodin v bytě nájemním. Co do velikosti bytu většina rodin s dětmi bydlí v bytech se 4 a více obytnými místnostmi (49,6%). Dále pak v bytech třípokojových (34,4%). Jen necelých 5% rodin s dětmi žije v bytech jen s 1 obytnou místností. Počet i podíl domácností jednotlivců se v Dubči také zvýšil. Výrazněji se zvýšil počet i podíl domácností jednotlivců, kteří společně bydlí s jinou cenzovou domácností. Jednotlivců podnájemníků je minimum – pouze jedna osoba.

SLDB 2001 – PRAHA 15 145 Tab.4.4.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Dubeč

1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 166 100,0 216 100,0 v tom: bydlící samostatně121 72,9 156 72,2 spolubydlící s jinou CD 40 24,1 59 27,3 podnájemníci 5 3,0 1 0,5

V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot značně liší. Logicky to navazuje na charakter této malé městské části. Celkový podíl rodinných domácností je zde značně vyšší včetně rodin se závislými dětmi.

Graf 4.4.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Dubeč a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Dubeč

30,4 26,1 5,1 8,2 3,5 26,8

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

Naopak podíl domácností jednotlivců je zde pod celopražským průměrem.

4.4.4 Vybavení domácností

Vybavení bytových domácností předměty dlouhodobé spotřeby a jejich rekreační možnosti jsou tradičně při cenzech zjišťovány. Vybavenost je opět do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality.

146 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.4.4.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Dubeč

z toho podíl domácností vybavených osobním telefonem osobním počítačem Bytové automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilním na internet

MČ Praha-Dubeč 698 463 11434431 257 164 88 162 58

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Dubeč v % 100,0 66,3 16,3 49,3 4,4 36,8 23,5 12,6 23,2 8,3 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Z tohoto srovnávacího přehledu vidíme, že vybavenost domácností v MČ Praha-Dubeč má svá specifika. Vybavení osobním automobilem, telefonem i počítačem včetně připojení na internet je zde poměrně značně nad celopražským průměrem. Nižší podíl domácností zde má k dispozici rekreační objekt a s tím souvisí i poněkud snížený podíl domácností s tzv. plnou vybaveností, kam se počítá automobil, telefon, počítač a právě rekreační objekt. Je pochopitelné, že obyvatelé rodinných domů nemají takový zájem o tzv. „chalupářství“ jako lidé z nájemních domů z vnitřního města nebo sídlištních komplexů. Ve srovnání s rokem 1991 vzrostl podíl domácností s pevnou telefonní linkou z 12,3% na 86,1%, osobní auto v roce 1991 mělo k dispozici 59,7% BD a v roce 2001 již 66,3% BD. Rekreační objekt před 10 lety užívalo jen 11% domácností a v roce 2001 téměř čtvrtina. Vybavenost domácností je výrazně nad celopražským průměrem a za posledních 10 let se výrazně zvýšila.

4.4.5 Shrnutí

Spolu se zvýšením počtu obyvatel se v městské části Praha-Dubeč zvýšily značně vyšším tempem i počty domácností. MČ Praha-Dubeč patří mezi městské části, pro které je charakteristické, že zde obyvatelé bydlí většinou v rodinných domech a v tomto typu bydlení je průměrná velikost domácností oproti městskému a sídlištnímu bydlení v nájemních domech zvýšená. Přes celkové zmenšení průměrné velikosti jsou zde stále domácnosti větší než v centrálních městských částech a i ve většině ostatních částech. MČ Praha- Dubeč má desátou největší průměrnou velikost cenzové domácnosti mezi 57 městskými částmi. Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části stále nejčastější úplné rodiny. I zde se však značně zvýšilo zastoupení domácností jednotlivců. Vybavenost domácností je výrazně nad celopražským průměrem.

4.5 Domácnosti – městská část Praha-Kolovraty

4.5.1 Vývoj počtu a struktury domácností

V návaznosti na nárůst počtu obyvatel městské části Praha-Kolovraty se během let 1991 až 2001 zvýšil i počet všech tří základních kategorií domácností Přírůstek bytových domácností byl zde nejvyšší (27,1%), procentuálně vyjádřeno byl vyšší i než početní nárůst obyvatel (21%). U HD byl nárůst 19,7% a u CD nárůst činil 19,8%, což je naopak relativně nižší zvýšení než byl růst počtu obyvatel. Z toho vyplývá, že velikost hospodařících a cenzových domácností se zde zvětšila. Podíl bytových domácností s více CD se zde snížil, ale naopak vzrostlo zastoupení domácností, kde společně hospodaří více rodinných či nerodinných jednotek.

SLDB 2001 – PRAHA 15 147 Tab.4.5.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Kolovraty

Domácnosti Struktura Průměrný počet členů celkem domácností v % domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 476 605 100,0 100,0 3,01 2,88 v tom: s 1 CD 384 519 80,7 85,8 2,59 2,62 se 2 a více CD 92 86 19,3 14,2 4,80 4,44 Hospodařící domácnosti celkem 575 688 100,0 100,0 2,52 2,56 v tom: s 1 CD 566 674 98,4 98,0 2,48 2,51 se 2 a více CD 9 14 1,6 2,0 4,81 5,04 Cenzové domácnosti celkem 586 702 100,0 100,0 2,48 2,51 v tom: úplné rodiny 350 400 59,7 57,0 3,143,20 bez závislých dětí 168 201 28,7 28,6 2,38 2,55 se závislými dětmi 182 199 31,1 28,3 3,84 3,86 neúplné rodiny 78 106 13,3 15,1 2,46 2,51 bez závislých dětí 34 39 5,8 5,6 2,152,29 se závislými dětmi 44 67 7,5 9,5 2,70 2,64 vícečlenné nerodinné domácnosti 2 18 0,3 2,6 2,00 2,11 domácnosti jednotlivců 156 178 26,6 25,4 1,00 1,00

Ve struktuře cenzových domácností představovaly i zde většinu úplné rodiny. Zvýšil se i jejich počet, ale menší měrou než počet rodin neúplných, takže došlo ke snížení jejich zastoupení. Nejvýrazněji se zvýšil počet neúplných rodin, u nichž došlo i k růstu zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. Nárůst počtu domácností jednotlivců nebyl tak výrazný jako je obvyklé u velkých MČ velkoměstského typu, ale i zde se tento trend projevil. Nicméně to byl růst jen o 14%, takže podíl poklesl o více než 1 procentní bod. V Kolovratech je pátý nejnižší podíl domácností jednotlivců mezi 57 městskými částmi.

4.5.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u bytových domácností k celkovému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost klesl u BD na hodnotou nižší než 3 členové na 1 domácnost. U HD a CD průměrná velikost naopak vzrostla na hodnotou u HD výrazně překračující 2,5 členů na 1 domácnost. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 téměř nezměnila. U bytových a cenzových domácností trvá převaha domácností se 2 členy. U hospodařících domácností se převaha velice těsně přesunula na domácnosti s 1 členem.

Tab.4.5.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Kolovraty

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 199119,5 23,5 18,9 21,0 17,0 200119,8 23,5 23,3 21,2 12,2 Hospodařící domácnosti 1991 26,4 28,5 19,0 20,2 5,9 2001 25,9 25,7 24,0 18,0 6,4 Cenzové domácnosti 1991 26,6 29,5 19,1 20,1 4,6 2001 25,4 27,5 24,9 17,4 4,8

Je nutno si ovšem i v této souvislosti připomenout , že veškeré statistické zobecnění naráží na to, že celkově jde v MČ Praha-Kolovraty v každém detailnějším třídění o poměrně nízké základní počty a každý individuální případ má velkou váhu při propočtech.

148 SLDB 2001 – PRAHA 15 4.5.3 Cenzové domácnosti

V roce 2001 v MČ Praha-Kolovraty byly úplné rodiny nejčastějším typem cenzové domácnosti. Jejich počet se zvýšil, ale podíl mírně poklesl. I přes to však v roce 2001 představovaly více než polovinu cenzových domácností v této městské části. Od roku 1991 se zvýšil také počet i podíl neúplných domácností. Celkové zastoupení rodinných domácností se ale i přes toto navýšení snížilo. V roce 2001 rodinné domácnosti v Kolovratech představovaly 72,1% cenzových domácností, v roce 1991 to bylo 73%. Všeobecně klesá podíl rodinných domácností se závislými dětmi. Tento trend se, sice nepatrně, projevil i v této městské části. Ačkoli se počet rodin s dětmi zvýšil, jejich podíl mírně poklesl. Rodiny se závislými dětmi zde v roce 1991 představovaly 52,8% rodinných domácností, v roce 2001 to bylo 52,6%. Mezi rodinami s dětmi i zde největší podíl tvoří rodiny s 1 dítětem, je to 54,9% ze všech rodin s dětmi. Rodin se 2 dětmi je 37,3%. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení různých typů cenzových domácností. V MČ Praha-Kolovraty 77% rodin se závislými dětmi bydlí samostatně a ostatní společně s další CD. Je to poněkud zvýšený podíl společně bydlících rodin s dětmi oproti celopražskému průměru, ale ve srovnání s jinými okrajovými částmi je to méně. Souvisí to s tím, jak velký podíl těchto domácností žije v rodinných domech, kde je soužití s další domácností (např. prarodičů) častější. Ve vlastním domě v MČ Praha- Kolovraty žilo 84% rodin s dětmi. Co do velikosti bytu 61% rodin s dětmi bydlí v bytech se 4 a více pokoji, další čtvrtina v bytech se 3 obytnými místnostmi. Počet domácností jednotlivců narostl, nepatrně se snížil jejich podíl na celku cenzových domácností. Co se týká způsobu bydlení, bydlí jednotlivci z více než dvou třetin samostatně a necelá jedna třetina společně s jinou CD. Jednotlivci podnájemníci zde byli pouze 3. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot liší. Logicky to navazuje na charakter této malé městské části. Celkový podíl rodinných domácností je zde značně vyšší, a to jak rodin s dětmi, tak i rodin bez závislých dětí. Podíl neúplných rodin se závislými dětmi je stejný jako v Praze celkem.

Graf 4.5.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Kolovraty a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Kolovraty

28,6 28,3 5,6 9,5 2,6 25,4

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

Naproti tomu podíl domácností jednotlivců je značně pod celopražským průměrem.

4.5.4 Vybavení domácností

Vybavení bytových domácností předměty dlouhodobé spotřeby a jejich rekreační možnosti jsou tradičně při cenzech zjišťovány. Vybavenost je opět do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality.

SLDB 2001 – PRAHA 15 149 Tab.4.5.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Kolovraty

z toho podíl domácností vybavených osobním telefonem osobním počítačem Bytové automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilním na internet

MČ Praha-Kolovraty 605 376 90 252 45 224 171 88 11441

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Kolovraty v % 100,0 62,114,9 41,7 7,4 37,0 28,3 14,5 18,8 6,8 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Kolovraty je ve většině položek nad celopražským průměrem. Pouze vybavenost domácností pouze pevnou telefonní linkou a rekreačním objektem je pod průměrem hlavního města. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Značně narostl podíl domácností, které mají k dispozici 1 nebo více automobilů. (V roce 1991 to bylo 55,6% BD.) V okrajových městských částech je obvyklejší vyšší podíl domácností s automobily než ve vnitřním městě. Pochopitelně je zde naopak nižší podíl domácností s rekreačním objektem, což koresponduje se zvýšeným zastoupením domácností bydlících ve vlastním domě. I v tomto směru zde byl ale zaznamenán nárůst. (V roce 1991 užívalo rekreační objekt jen 7,5% BD.)

4.5.5 Shrnutí

Zvýšení počtu obyvatel bylo v této městské části poměrně výrazné a v návaznosti na to se zvýšily i počty domácností. V závislosti na typu zástavby a charakteru této lokality se i zde složení domácností poněkud odlišuje od celopražských údajů. Stále zde většinu představují rodinné domácnosti. Nárůst počtu domácností jednotlivců nebyl tak výrazný jako je obvyklé u velkých MČ velkoměstského typu, ale i zde se tento trend projevil. Rodiny se závislými dětmi zde stále představují více než polovinu rodinných domácností. Průměrná velikost bytových domácností se i zde mírně zmenšila, ale velikost hospodařících a cenzových domácností se naopak zvětšila. Stále jsou v této městské části domácnosti co do počtu spíše větší. V Kolovratech je osmá největší průměrná velikost cenzových domácností mezi 57 městskými částmi. Vybavenost domácností je ve většině položek nad celopražským průměrem.

4.6 Domácnosti – městská část Praha-Královice

4.6.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Městská část Praha-Královice je druhou nejmenší městskou částí správního obvodu Praha 15, ale i v rámci celé Prahy. Přesto i zde došlo k mírnému nárůstu počtu bytových a hospodařících domácností. Počet cenzových domácností se o 1 domácnost snížil. Během posledních 10 let zde došlo ke snížení počtu obyvatel o 27 osob, ale počet bytových a hospodařících domácností se zvýšil. Přírůstek bytových domácností respektive bytů byl 12,9%, hospodařících domácností přibylo o 4,4%, počet cenzových domácností se snížil o 0,8%. Domácnosti se i zde zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje. MČ Praha-Královice patří mezi malé městské části, kde obyvatelé převážnou většinou bydlí v rodinných domech a s tím souvisí i to, že průměrná velikost domácností je i tady oproti městskému a sídlištnímu bydlení v nájemních domech větší. Tento charakter lokality má svůj vliv i na strukturu domácností.

150 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.4.6.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Královice

Domácnosti Struktura Průměrný počet členů celkem domácností v % domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 93 105 100,0 100,0 3,08 2,43 v tom: s 1 CD 68 97 73,1 92,4 2,53 2,25 se 2 a více CD 25 8 26,9 7,6 4,59 4,60 Hospodařící domácnosti celkem 113 118 100,0 100,0 2,54 2,20 v tom: s 1 CD 107 118 94,7 100,0 2,50 2,20 se 2 a více CD 6 - 5,3 - 3,33 - Cenzové domácnosti celkem 119 118 100,0 100,0 2,41 2,20 v tom: úplné rodiny 70 56 58,8 47,5 3,162,92 bez závislých dětí 36 35 30,3 29,7 2,36 2,51 se závislými dětmi 34 21 28,6 17,84,003,59 neúplné rodiny 12 18 10,115,32,422,61 bez závislých dětí 7 9 5,9 7,6 2,29 2,44 se závislými dětmi 5 9 4,2 7,6 2,60 2,78 vícečlenné nerodinné domácnosti - 3 - 2,5 - 2,67 domácnosti jednotlivců 37 41 31,1 34,7 1,00 1,00

I v této městské části je převážná většina bytových domácností tvořena jen jednou rodinnou jednotkou, podíl bytů, kde bydlí více samostatných jednotek je zde nižší než v Praze celkem (tam to bylo 9% BD). Hospodařící domácnosti, kde společně hospodaří více CD, zde nejsou. Také v celopražském měřítku je počet těchto domácností minimální. Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části nejčastější úplné rodiny, ale jejich počet i zde od roku 1991 poklesl a jejich celkové zastoupení se snížilo pod polovinu. Poklesl především počet úplných rodin se závislými dětmi. Zvýšil se počet neúplných rodin a vzrostlo i jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. Mírně se i zde zvýšil počet domácností jednotlivců. Jejich zastoupení je poměrně vysoké, což nebývá obvyklé u menších městských částí.

4.6.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech tří základních kategorií domácností k celkovému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u všech kategorií domácností značně pod hodnotou 2,5 členů na 1 domácnost. Touto velikostí se domácnosti v Královicích přiblížily k velkým centrálním městským částem. Menší domácnosti byly jen v městských částech Praha 1 až Praha 10. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 mírně změnila. V roce 2001 bylo nejvíce domácností s 1 členem, jejich zastoupení u všech kategorií domácností vzrostlo. V roce 1991 byly u BD nejčastější domácnosti jednočlenné (stejný počet byl i dvoučlenných), také u cenzových domácností to byly domácnosti s 1 členem. U hospodařících domácností byly nejobvyklejší domácnosti dvoučlenné. U tříčlenných domácností došlo u všech kategorií domácností k nárůstu, u vícečlenných domácností podíly výrazně poklesly.

Tab.4.6.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Královice

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 21,5 21,5 10,8 29,0 17,2 2001 31,4 24,8 20,0 19,0 4,8 Hospodařící domácnosti 1991 25,7 29,2 15,9 24,8 4,4 2001 34,7 28,8 19,5 16,1 0,8 Cenzové domácnosti 1991 31,1 27,7 13,4 25,2 2,5 2001 34,7 28,8 19,5 16,1 0,8

SLDB 2001 – PRAHA 15 151 Průměrná velikost domácností v MČ Praha-Královice se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila. V této souvislosti je třeba si opět uvědomit, že veškeré statistické zobecnění naráží na to, že celkově jde v MČ Praha-Královice o nízké počty a každý individuální případ má velkou váhu i při základních propočtech.

4.6.3 Cenzové domácnosti

V roce 2001 v MČ Praha-Královice byly úplné rodiny nejčastějším typem cenzové domácnosti. Jejich počet i podíl ale poklesly, takže v roce 2001 představovaly jen necelou polovinu cenzových domácností v této městské části. Od roku 1991 se zvýšil počet neúplných rodin. Celkové zastoupení rodinných domácností se i přes toto navýšení snížilo. V roce 2001 rodinné domácnosti v Královicích představovaly 62,7% cenzových domácností, v roce 1991 to bylo 68,9%. Všeobecně roste podíl rodinných domácností bez závislých dětí. Tento trend se, sice v malé míře, ale projevil i v této městské části. Rodiny se závislými dětmi, které již v roce 1991 zde představovaly necelou polovinu rodinných domácností, v roce 2001 tvořily již jen 40,5%. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace i o způsobu bydlení různých typů cenzových domácností. Převážná většina rodin se závislými dětmi v MČ Praha-Královice bydlí samostatně (23 domácností s dětmi ze 30 celkem) a ostatní společně s další CD. Ve vlastním domě jich bydlí 20, zbytek bydlí v nájemních bytech. Co do velikosti bytu nejvíce rodin s dětmi bydlí v bytech se 4 a více pokoji, dále pak v bytech třípokojových. V bytech s 1 místností nebydlí v této městské části žádná rodina s dětmi. Počet i podíl domácností jednotlivců oproti roku 1991 mírně vzrostl. Co se týká způsobu bydlení, bydlí jednotlivci z 80% samostatně a jedna pětina společně s jinou CD. Jednotlivec podnájemník zde nebyl žádný. V této městské části se složení cenzových domácností poněkud liší od celopražských hodnot. Navazuje to na charakter této malé městské části. Celkový podíl rodinných domácností je zde vyšší, a to domácností se závislými dětmi i bez závislých dětí.

Graf 4.6.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Královice a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Královice

29,7 17,8 7,6 7,6 2,5 34,7

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

Nepatrně pod celopražskou hodnotou jsou zde zastoupeny domácnosti jednotlivců. Nižší než v Praze celkem je také podíl neúplných rodin.

4.6.4 Vybavení domácností

Zjišťování vybavení bytových domácností předměty dlouhodobé spotřeby a jejich rekreační možnosti jsou tradičně součástí cenzů. Vybavenost je opět do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality.

152 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.4.6.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Královice

z toho podíl domácností vybavených osobním telefonem osobním počítačem Bytové automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilním na internet

MČ Praha-Královice 105 53 7 51 7268 3184

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Královice v % 100,0 50,5 6,7 48,6 6,7 24,8 7,6 2,9 17,1 3,8 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Vybavenost domácností v této městské části je ve většině položek pod celopražským průměrem. Pouze podíl domácností vybavených jedním i dvěma a více automobily a pouze mobilním telefonem tento průměr převyšuje. Porovnávat s rokem 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Ve dvou těchto položkách se vybavenost zlepšila. Telefon mělo v roce 1991 jen 6,4% BD a rekreační objekt 5,4% BD. Vybavenost automobilem se zde naopak snížila z 51,6% v roce 1991 na 50,5% v roce 2001.

4.6.5 Shrnutí

Přestože došlo během posledních 10 let k úbytku obyvatel, počet domácností se mírně zvýšil. V závislosti na typu zástavby a charakteru této lokality se i zde složení domácností poněkud odlišuje od celopražských údajů, ale kupodivu nejsou tyto rozdíly v jedné z nejmenších městských částí tak výrazné jako v jiných okrajových částech Prahy. Stále většinu představují rodinné domácnosti, ale počty úplných rodin poklesly, a to hlavně rodin se závislými dětmi. Naopak se zvýšily počty neúplných rodin, a to jak s dětmi, tak bez dětí. Podíl domácností jednotlivců vzrostl. Snížila se zde celková průměrná velikost domácností, domácnosti zde patří k nejmenším mezi pražskými městskými částmi. Vybavenost domácností je v této městské části ve většině položek pod celopražským průměrem, i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety ke zlepšení, ale u vybavenosti automobilem tomu bylo naopak, což je velmi netypické.

4.7 Domácnosti – městská část Praha-Nedvězí

4.7.1 Vývoj počtu a struktury obyvatel

Počet obyvatel v MČ Praha-Nedvězí, nejmenší pražské městské části, se během let 1991 až 2001 nevýrazně zvýšil. V návaznosti na to vzrostly i počty domácností. U hospodařících a cenzových domácností byl však početní nárůst výrazně vyšší než nárůst obyvatel. Stav obyvatel se zvýšil o 6,4% a počty HD o 18,4%, CD o 19,3%. Nárůst počtu BD je naopak pod nárůstem počtu obyvatel (1,2%). Zvýšený nárůst HD vypovídá o tom, že i v rámci 1 bytu dochází v této městské části k dalšímu osamostatňování jednotlivých domácností. Hospodařící domácnosti zahrnující více než 1 CD představují opravdu jen minimum. Hospodařící a cenzové domácnosti se zde zmenšily, průměrný počet jejich členů připadajících na jednu domácnost se snižuje. Veškerá statistická zobecnění jsou v takto malé zkoumané jednotce, kterou MČ Praha-Nedvězí je, značně problematická, protože každý individuální případ zde má výrazně větší váhu.

SLDB 2001 – PRAHA 15 153 Tab.4.7.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Nedvězí

Domácnosti Struktura Průměrný počet členů celkem domácností v % domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 81 82 100,0 100,0 2,67 2,79 v tom: s 1 CD 75 64 92,6 78,0 2,49 2,42 se 2 a více CD 6 18 7,4 22,0 4,87 4,12 Hospodařící domácnosti celkem 87 103 100,0 100,0 2,51 2,26 v tom: s 1 CD 86 101 98,9 98,1 2,49 2,21 se 2 a více CD 1 2 1,11,9 4,00 4,73 Cenzové domácnosti celkem 88 105 100,0 100,0 2,48 2,22 v tom: úplné rodiny 49 49 55,7 46,7 3,21 3,00 bez závislých dětí 24 31 27,3 29,5 2,21 2,55 se závislými dětmi 25 1828,417,1 4,173,77 neúplné rodiny 15 14 17,0 13,3 2,47 2,82 bez závislých dětí 849,1 3,8 2,25 2,00 se závislými dětmi 7 10 8,0 9,5 2,71 3,15 vícečlenné nerodinné domácnosti - 5 - 4,8 - 2,00 domácnosti jednotlivců 24 37 27,3 35,2 1,00 1,00

Ve struktuře cenzových domácností představovaly i zde většinu úplné rodiny. Jejich počet se oproti roku 1991 nezměnil, došlo ke snížení jejich zastoupení. Počet neúplných rodin nepatrně poklesl, snížilo se i jejich zastoupení v rámci cenzových domácností. Projevil se zde i trend nárůstu domácností jednotlivců, vzhledem k velikosti městské části byl poměrně značný.

4.7.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u hospodařících a cenzových domácností ke zmenšení, průměrný počet členů na 1 domácnost u HD byl 2,26 členů na 1 domácnost, u CD 2,22 členů na 1 domácnost. U bytových domácností došlo k mírnému nárůstu, zde byl průměrný počet členů na 1 domácnost 2,79. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 poněkud změnila. V roce 1991 byly ve všech třech kategoriích nejobvyklejší domácnosti se 2 členy. V roce 2001 jsou nejčastější domácnosti jednočlenné. Výrazně se snížilo zastoupení s více členy.

Tab.4.7.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Nedvězí

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 24,7 29,6 12,3 24,7 8,6 2001 24,4 19,5 24,4 20,7 11,0 Hospodařící domácnosti 1991 27,6 29,9 13,8 24,1 4,6 2001 35,9 27,2 17,5 15,5 3,9 Cenzové domácnosti 1991 27,3 31,8 13,6 22,7 4,5 2001 35,2 28,6 19,0 14,3 2,9

Je nutno si ovšem opět i v této souvislosti uvědomit, že veškeré statistické zobecnění naráží na to, že celkově jde v MČ Praha-Nedvězí v každém detailnějším třídění v podstatě o jednotlivé případy.

154 SLDB 2001 – PRAHA 15 4.7.3 Cenzové domácnosti

V roce 2001 v MČ Praha-Nedvězí byly úplné rodiny nejčastějším typem cenzové domácnosti. Jejich počet se za posledních 10 let nezměnil, ale podíl poklesl. Představovaly více než 45% cenzových domácností v této městské části. Od roku 1991 se nepodstatně snížil počet neúplných rodin. Celkové zastoupení rodinných domácností se snížilo. V roce 2001 rodinné domácnosti v této městské části představovaly 60% cenzových domácností, v roce 1991 to bylo 72,7%. Všeobecně klesá podíl rodinných domácností se závislými dětmi. Nejinak tomu bylo i v MČ Praha-Nedvězí. Počet rodin s dětmi se mírně snížil, stejně tak se snížil i jejich podíl. Rodiny s dětmi zde v roce 1991 představovaly 50% rodinných domácností, v roce 2001 již jen 44,4%. Mezi rodinami s dětmi i zde největší podíl tvoří rodiny s 1 dítětem, je to 57,1% ze všech rodin s dětmi. Rodin s více dětmi zde bylo minimum. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení různých typů cenzových domácností. Samostatně bydlí 61% rodin se závislými dětmi a ostatní společně s další cenzovou domácností. Je to poněkud zvýšený podíl společně bydlících rodin s dětmi oproti celopražskému průměru. Souvisí to s tím, jak velký podíl těchto domácností žije ve vlastním domě, kde je soužití s další domácností (například prarodičů) častější. Ve vlastním domě v MČ Praha-Nedvězí žilo 75% rodin s dětmi. Co do velikosti bytu téměř 43% rodin s dětmi bydlí v bytech se 4 a více pokoji, 39% jich bydlí v bytech třípokojových. V bytech o jedné místnosti nebydlí v této městské části žádná rodina s dětmi. V této malé městské části poměrně značně narostl počet domácností jednotlivců a zvýšil se i jejich podíl na celku cenzových domácností. Co se týká způsobu bydlení, bydlí jednotlivci z více než jedné poloviny samostatně, téměř 38% společně s jinou CD. Jednotlivci podnájemníci zde byli jen 3. V této městské části se složení cenzových domácností liší od celopražských hodnot. Logicky to navazuje na charakter této malé městské části. Celkový podíl rodinných domácností je zde vyšší, a to jak rodin s dětmi, tak i rodin bez závislých dětí. Podíl neúplných rodin se závislými dětmi je v této městské části stejný jako v Praze celkem.

Graf 4.7.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Nedvězí a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Nedvězí

29,5 17,1 3,8 9,5 4,8 35,2

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

Podíl domácností jednotlivců je jen nepatrně pod celopražským průměrem.

4.7.4 Vybavení domácností

Vybavení bytových domácností předměty dlouhodobé spotřeby a jejich rekreační možnosti jsou tradičně při cenzech zjišťovány. Vybavenost je opět do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality.

SLDB 2001 – PRAHA 15 155 Tab.4.7.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Nedvězí

z toho podíl domácností vybavených osobním telefonem osobním počítačem Bytové automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilním na internet

MČ Praha-Nedvězí 82 42 11 36 5 30 22 1281

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Nedvězí v % 100,0 51,2 13,4 43,9 6,1 36,6 26,8 14,6 9,8 1,2 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Vybavenost domácností v této městské části je ve většině položek nad celopražským průměrem. Pouze vybavenost domácností jen pevnou telefonní linkou a rekreačním objektem je pod průměrem hlavního města. Všeobecně je v okrajových městských částech vyšší podíl domácností s auty než ve vnitřním městě a zároveň snížený podíl domácností s rekreačním objektem. Zde je možno uvést příklad, který přibližuje problematiku vycházení z malých základních počtů. V relativním srovnání oproti roku 1991 zde značně poklesla vybavenost automobily z 56,8% BD na 51,2%. V absolutních počtech to znamená, že se počet bytových domácností s autem snížil o 4.

4.7.5 Shrnutí

Zvýšení počtu obyvatel v této městské části bylo nevýrazné, v návaznosti na to se zvýšily i počty domácností. V závislosti na typu zástavby a charakteru lokality se i zde složení domácností poněkud odlišuje od celopražských údajů. Stále zde většinu představují rodinné domácnosti. Byl zde výraznější nárůst počtu jednotlivců, takže podíl rodinných domácností se snížil. Mezi rodinami s dětmi zde největší podíl tvoří rodiny s 1 dítětem. Vybavenost domácností je ve většině položek nad celopražským průměrem.

4.8 Domácnosti – městská část Praha-Petrovice

4.8.1 Vývoj počtu a struktury domácností

V návaznosti na zvýšení počtu obyvatel v MČ Praha-Petrovice se zvýšil i počet všech tří základních kategorií domácností. Růst počtu domácností byl relativně výraznější než růst počtu obyvatel, který se oproti roku 1991 zvýšil o 12,9%. Nejvyšší byl početní nárůst domácností hospodařících (o 19,7%). Dále pak následoval nárůst domácností bytových (o 17,6%) a nejvíce se k relativní hodnotě růstu početního stavu obyvatel přiblížil početní nárůst domácností cenzových (o 14,9%). Je zřejmé, že zvýšený nárůst počtu domácností a zejména nárůst počtu HD vypovídá o tom, že dochází i v této městské části k dalšímu oddělování a i zmenšování jednotlivých domácností. Tuto skutečnost potvrzuje i to, že se zvýšil podíl bytových domácností, kde bydlí více než 1 rodinná jednotka. Jde o to, že se jednotlivé cenzové domácnosti osamostatňují stále více zejména ekonomicky. Hospodařící domácnosti zahrnující více než 1 CD představují jen minimum. Domácnosti se i zde zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje.

156 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.4.8.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Petrovice

Domácnosti Struktura Průměrný počet členů celkem domácností v % domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 1 884 2 217 100,0 100,0 2,78 2,71 v tom: s 1 CD 1 763 2 023 93,6 91,2 2,70 2,60 se 2 a více CD 121194 6,4 8,8 3,97 3,81 Hospodařící domácnosti celkem 2 0172 415 100,0 100,0 2,63 2,49 v tom: s 1 CD 1 978 2 406 98,1 99,6 2,60 2,48 se 2 a více CD 39 9 1,9 0,4 4,21 4,64 Cenzové domácnosti celkem 2 057 2 424 100,0 100,0 2,58 2,48 v tom: úplné rodiny 1 210 1 272 58,8 52,5 3,31 3,31 bez závislých dětí 304 450 14,8 18,62,232,38 se závislými dětmi 906 822 44,0 33,9 3,68 3,81 neúplné rodiny 301 426 14,6 17,62,482,48 bez závislých dětí 611143,04,72,152,18 se závislými dětmi 240 312 11,7 12,92,562,59 vícečlenné nerodinné domácnosti 7 230,30,92,002,09 domácnosti jednotlivců 539 703 26,2 29,0 1,00 1,00

Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny. Došlo ke zvýšení jejich počtu, ale ne tak výraznému, takže jejich zastoupení v rámci cenzových domácností se snížilo. Nárůst počtu byl zaznamenán i u rodin neúplných, ale zde byl natolik výrazný, že se zvýšilo i jejich zastoupení. Zvýšil se počet i podíl domácností jednotlivců. V této městské části došlo i k nárůstu vícečlenných nerodinných domácností, což jsou společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vazbami, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický posun.

4.8.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech tří kategorií domácností k celkovému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD nad hodnotou 2,5 členů na 1 domácnost, ale u HD a CD je již pod touto hodnotou. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 změnila především u domácností hospodařících, kde v roce 1991 byly nejčastějšími domácnosti se 3 členy a v roce 2001 již jen s 1 členem. Jednočlenné domácnosti byly nejčastějším velikostním typem i u domácností cenzových (stejně jako v roce 1991). Naopak u bytových domácností stále dominují domácnosti se 4 členy stejně jako při předchozím cenzu. Podíly domácností se třemi a více osobami poklesly u všech tří kategorií.

Tab.4.8.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Petrovice

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 21,5 18,7 26,3 28,3 5,1 2001 23,0 23,0 22,2 26,5 5,3 Hospodařící domácnosti 1991 25,2 19,9 25,7 25,5 3,7 2001 29,1 23,4 21,1 23,5 2,9 Cenzové domácnosti 1991 26,2 20,7 25,3 25,0 2,9 2001 29,0 23,8 21,1 23,3 2,7

Podstatné je, že průměrná velikost domácností v městské části Praha-Petrovice se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila a zvýšil se i zde počet i podíl domácností jen s 1 osobou.

SLDB 2001 – PRAHA 15 157 4.8.3 Cenzové domácnosti

Pro sociální situaci je podstatné složení cenzových a zejména rodinných domácností. V roce 2001 byly v MČ Praha-Petrovice stále nejčastějším typem cenzové domácnosti úplné rodiny. Jejich počet se nepatrně zvýšil, ale jejich podíl poměrně značně poklesl. Od roku 1991 se zvýšil počet i podíl neúplných rodin. Celkový počet rodinných domácností se sice zvýšil, ale pokleslo jejich zastoupení, a to z 73,7% v roce 1991 na 70% v roce 2001. Všeobecně roste podíl rodinných domácností bez závislých dětí. Tento trend se projevil i v této městské části. Rodiny se závislými dětmi, které v roce 1991 představovaly 75,8% rodinných domácností, v roce 2001 tvoří již jen 66,8%.

Tab.4.8.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Petrovice

Úplné Neúplné 1991 20011991 2001 Rodiny celkem počet 1 210 1 272 301 426 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 304 450 61114 podíl v % 25,1 35,4 20,3 26,8 s 1 dítětem počet 391 302 137 179 podíl v % 32,3 23,7 45,5 42,0 se 2 dětmi počet 470 472 97 126 podíl v % 38,8 37,1 32,2 29,6 se třemi a více dětmi počet 45 48 6 7 podíl v % 3,7 3,8 2,0 1,6

Mezi domácnostmi s dětmi byly v této městské části nejpočetnější rodiny se 2 závislými dětmi, kterých bylo 52,7% ze všech rodinných domácností s dětmi, rodin s 1 dítětem bylo 42,4%. Od roku 1991 se počet domácností s 1 dítětem snížil, se 2 dětmi naopak zvýšil. Co se týče bydlení rodin se závislými dětmi, tak ze SLDB máme informace o tom, že převážná většina rodin s dětmi bydlí samostatně v bytě (89,9%). Jelikož v MČ Praha-Petrovice je většina bytů v bytových domech, bydlí zde i nejvíce rodin s dětmi v bytech družstevních (49,6%). Ve vlastním domě bydlí pouze 10,5% rodin s dětmi. Dále 26,5% rodin s dětmi bydlí v bytech členů družstev nájemců. Co do velikosti jsou to nejčastěji byty třípokojové (73,8%) a byty dvoupokojové (13,6%). Počet i podíl domácností jednotlivců zde ve shodě s celopražskou tendencí od roku 1991 také stoupl.

Tab.4.8.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Petrovice

1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 539 100,0 703 100,0 v tom: bydlící samostatně 447 82,9 509 72,4 spolubydlící s jinou CD 90 16,7 189 26,9 podnájemníci 2 0,4 5 0,7

V této městské části se zvýšil počet i podíl domácností jednotlivců, kteří společně bydlí s jinou cenzovou domácností. Nicméně je zde podíl samostatně bydlících jednotlivců vyšší než v jiných menších městských částech, což opět souvisí se skutečností, že zde převládá sídlištní typ bydlení nad bydlením v rodinných domech, kde je společné soužití jednotlivce s jinou CD obvyklejší. Jednotlivců podnájemníků je zde minimum. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot odlišuje. Celkový podíl rodinných domácností je zde, především v důsledku zvýšeného zastoupení úplných rodin se závislými dětmi, nad celopražskou hodnotou.

158 SLDB 2001 – PRAHA 15 Graf 4.8.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Petrovice a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Petrovice

18,6 33,9 4,7 12,9 0,9 29,0

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

Podíl domácností jednotlivců nedosahuje pražského průměru. Také neúplné rodiny zde mají mírně nižší zastoupení.

4.8.4 Vybavení domácností

Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti.

Tab.4.8.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Petrovice

z toho podíl domácností vybavených osobním telefonem osobním počítačem Bytové automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilním na internet

MČ Praha-Petrovice 2 217 1 238 160 971 89 1 025 676 336 812266

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Petrovice v % 100,0 55,8 7,2 43,8 4,0 46,2 30,5 15,2 36,6 12,0 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Petrovice je ve většině položek nad celopražským průměrem. Pod celopražskými hodnotami je pouze vybavení domácností pouze pevnou telefonní linkou, pouze mobilním telefonem a mírně pod průměrem je také užívání rekreačního objektu. Nad celopražskými hodnotami je v této městské části ale také plná vybavenost (domácnost je vybavena automobilem, telefonem, počítačem i rekreačním objektem). Ve srovnání s rokem 1991 se zde zvýšila vybavenost ve všech položkách, kde je možné srovnání. U osobních automobilů o 5,1 procentních bodů, u pevného telefonu o 3,1 procentní body a u rekreačního objektu o 18,7 procentních bodů.

SLDB 2001 – PRAHA 15 159 4.8.5 Shrnutí

V návaznosti na zvýšení počtu obyvatel v MČ Praha-Petrovice se zvýšil i počet všech tří základních kategorií domácností. Zvýšený nárůst hospodařících domácností odráží i zde celopražskou tendenci směřující k osamostatňování rodinných i nerodinných jednotek zvláště v ekonomickém ohledu. Stále zde většinu představují rodinné domácnosti, ale počty úplných rodin se závislými dětmi značně poklesly. Zvýšily se počty neúplných rodin, a to jak s dětmi, tak bez dětí. Relativně významně narostly i domácnosti jednotlivců. Vybavenost domácností je v této městské části ve většině položek nad celopražským průměrem, a i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety ke značnému zlepšení.

4.9 Domácnosti – městská část Praha-Štěrboholy

4.9.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Počet obyvatel v MČ Praha-Štěrboholy se během let 1991 až 2001 poměrně výrazně zvýšil. V návaznosti na to zde vzrostly i počty domácností. U všech tří kategorií domácností byl však početní nárůst i zde vyšší než nárůst obyvatel. Stav obyvatel se zvýšil o 17,6% a počty BD o 20,4%, HD o 23,1% a CD o 20,8%. Opět je i v této městské části potvrzena celopražská tendence k dalšímu osamostatňování jednotlivých domácností mnohdy i při zachování společného bydlení. Hospodařící domácnosti zahrnující více než 1 CD představují opravdu jen minimum. Domácnosti se i zde zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje.

Tab.4.9.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Štěrboholy

Domácnosti Struktura Průměrný počet členů celkem domácností v % domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 270 325 100,0 100,0 2,95 2,84 v tom: s 1 CD 229 281 84,8 86,5 2,68 2,57 se 2 a více CD 41 44 15,2 13,5 4,49 4,57 Hospodařící domácnosti celkem 307 378 100,0 100,0 2,60 2,50 v tom: s 1 CD 296 372 96,4 98,4 2,56 2,47 se 2 a více CD 11 63,61,6 3,91 4,73 Cenzové domácnosti celkem 318384100,0 100,0 2,51 2,47 v tom: úplné rodiny 183 219 57,5 57,0 3,31 3,18 bez závislých dětí 69 11921,7 31,0 2,28 2,64 se závislými dětmi 114 100 35,8 26,0 3,93 3,83 neúplné rodiny 40 5112,6 13,3 2,48 2,57 bez závislých dětí 8 18 2,5 4,7 2,00 2,36 se závislými dětmi 32 33 10,1 8,6 2,59 2,68 vícečlenné nerodinné domácnosti - 5 - 1,3 - 2,20 domácnosti jednotlivců 95 109 29,9 28,4 1,00 1,00

Ve struktuře cenzových domácností představovaly i zde většinu úplné rodiny. Zvýšil se i jejich počet, ale menší měrou než počet rodin neúplných, takže došlo ke snížení jejich zastoupení. Nárůst počtu domácností jednotlivců nebyl tak výrazný, jejich zastoupení je poměrně nízké, což je typické pro malé městské části.

4.9.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech tří kategorií domácností k celkovému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD mírně pod hodnotou 3 členové na 1 domácnost, u HD je to 2,5 členů na 1 domácnost a u CD je průměrný počet členů pod hodnotou 2,5 členů na 1 domácnost. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 změnila jen u bytových domácností. V roce 2001 bylo nejvíce domácností se dvěma členy, zatímco v roce 1991 zde byly nejčastější BD

160 SLDB 2001 – PRAHA 15 se 4 členy. U HD a CD byly nejčastější domácnosti jednočlenné stejně jako v roce 1991. Výrazně pokleslo zastoupení domácností se 4 a více členy.

Tab.4.9.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Štěrboholy

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 23,7 19,3 15,2 27,0 14,8 2001 21,8 23,7 22,5 18,5 13,5 Hospodařící domácnosti 1991 28,0 23,8 16,0 25,4 6,8 2001 28,8 25,4 21,7 17,7 6,3 Cenzové domácnosti 1991 29,9 25,2 15,1 24,5 5,3 2001 28,4 26,8 22,4 16,9 5,5

Průměrná velikost domácností v městské části Praha-Štěrboholy se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila. Je nutno si ovšem i v této souvislosti opět uvědomit, že všeobecné statistické zobecnění naráží na to, že celkově jde v MČ Praha-Štěrboholy v každém detailnějším třídění o poměrně nízké základní počty a každý individuální případ má velkou váhu při propočtech.

4.9.3 Cenzové domácnosti

V roce 2001 byly v MČ Praha-Štěrboholy úplné rodiny nejčastějším typem cenzové domácnosti. Jejich počet se mírně zvýšil, ale podíl poklesl. I přes to však v roce 2001 představovaly více než polovinu cenzových domácností v této městské části. Od roku 1991 se zvýšil i počet neúplných rodin. Celkové zastoupení rodinných domácností zůstalo na stejné úrovni. V roce 2001 rodinné domácnosti ve Štěrboholích představovaly 70,3% cenzových domácností, v roce 1991 to bylo 70,1%. Všeobecně klesá podíl rodinných domácností se závislými dětmi. Tento trend se projevil i v této městské části. Rodiny se závislými dětmi zde v roce 1991 představovaly 65,5% rodinných domácností, v roce 2001 byly již pod polovinou. Mezi rodinami s dětmi i zde největší podíl tvoří rodiny s 1 dítětem, je to 51,9% ze všech rodin s dětmi. Rodin se 2 dětmi je 38,3%. Jedním ze standardních výstupů cenzů je i informace o způsobu bydlení různých typů cenzových domácností. V MČ Praha-Štěrboholy bydlí samostatně 78,2% rodin se závislými dětmi a ostatní společně s další cenzovou domácností. Ve vlastním domě v této městské části žilo 89,5% rodin s dětmi. Co do velikosti bytu 67% rodin s dětmi bydlí v bytech se 4 a více pokoji a dalších 22,6% v bytech se 3 obytnými místnostmi. Počet domácností jednotlivců mírně narostl, snížil se však jejich podíl na celku cenzových domácností. Co se týká způsobu bydlení, bydlí jednotlivci z více než dvou třetin samostatně a jedna třetina společně s jinou CD. Jednotlivci podnájemníci zde byli 2. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot liší. Logicky to navazuje na charakter této malé městské části. Celkový podíl rodinných domácností je zde značně vyšší, a to jak rodin s dětmi, tak i rodin bez závislých dětí.

SLDB 2001 – PRAHA 15 161 Graf 4.9.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Štěrboholy a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Štěrboholy

31,0 26,0 4,7 8,6 1,3 28,4

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

Naproti tomu podíl domácností jednotlivců je značně pod celopražským průměrem.

4.9.4 Vybavení domácností

Zjišťování vybavení bytových domácností předměty dlouhodobé spotřeby a jejich rekreační možnosti jsou tradičně součástí cenzů. Vybavenost je opět do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality.

Tab.4.9.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Štěrboholy

z toho podíl domácností vybavených osobním telefonem osobním počítačem Bytové automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilním na internet

MČ Praha-Štěrboholy 325 229 58 154 23 129 103 61 93 34

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Štěrboholy v % 100,0 70,5 17,8 47,4 7,1 39,7 31,7 18,8 28,6 10,5 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Štěrboholy je ve většině položek nad celopražským průměrem. Pouze vybavenost domácností jen pevnou telefonní linkou a rekreačním objektem je pod průměrem hlavního města. Všeobecně je v okrajových městských částech vyšší podíl domácností s auty než ve vnitřním městě. Nad celopražskými hodnotami je v této městské části také plná vybavenost (domácnost je vybavena automobilem, telefonem, počítačem i rekreačním objektem). V porovnání se situací v roce 1991 se vybavenost ve třech položkách, kde můžeme provést srovnání, také tady zlepšila. Na pevnou telefonní linku zde v roce 1991 bylo připojeno 70,4% bytů (v roce 2001 již 87,1%), automobil používalo 63,3% BD (oproti 70,5% v roce 2001) a 15,2% využívalo tehdy chatu, chalupu a podobně, kterou v roce 2001 již využívalo 28,6% BD.

162 SLDB 2001 – PRAHA 15 4.9.5 Shrnutí

Zvýšení počtu obyvatel v této městské části bylo poměrně výrazné a v návaznosti na to se zvýšily i počty domácností. V závislosti na typu zástavby a charakteru lokality se i zde složení domácností poněkud liší od celopražských údajů. Stále zde většinu představují rodinné domácnosti. Jejich celkové zastoupení zůstalo na stejné úrovni. Rodiny se závislými dětmi zde představují polovinu rodinných domácností. I zde se snížila celková průměrná velikost domácností, ale stále jsou v této městské části domácnosti co do počtu domácnosti spíše větší. Vybavenost domácností je ve většině položek poměrně vysoko nad celopražským průměrem. Vybavenost automobilem je zde nejvyšší ze všech městských částí Prahy. Tak jako všeobecně i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety ke značnému zlepšení.

4.10 Domácnosti – městská část Praha-Uhříněves

4.10.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Tak jako ve většině městských částí s přírůstkem obyvatel se i zde počet hospodařících a cenzových domácností zvýšil relativně vyšší měrou než počet obyvatel, ale bytových domácností přibylo vyjádřeno procentně méně. Obyvatel zde přibylo o 7,3%, přírůstek bytových domácností respektive bytů byl 6,6%. Počet hospodařících domácností se zvýšil o 12,5% a cenzových domácností o 11,6%. Domácnosti se i zde zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje. Vyšší nárůst hospodařících domácností než bytových signalizuje, že dochází k osamostatňování jednotlivých domácností, byť v rámci společného bydlení. I v této městské části je převážná většina bytových domácností tvořena jen jednou rodinnou jednotkou, ale zvýšil se i podíl bytů, kde bydlí více samostatných jednotek. V roce 1991 bydlelo společně v jednom bytě 10,5% domácností, které sestávaly z více něž jedné rodinné domácnosti a v roce 2001 to bylo 12,4%. Tento podíl bytů je vyšší než v Praze celkem (tam to bylo 9% BD).

Tab.4.10.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Uhříněves

Domácnosti Struktura Průměrný počet členů celkem domácností v % domácnosti 1991 20011991 20011991 2001 Bytové domácnosti celkem 1 609 1 715 100,0 100,0 2,68 2,64 v tom: s 1 CD 1 440 1 50389,587,62,502,41 se 2 a více CD 169 212 10,5 12,44,224,24 Hospodařící domácnosti celkem 1 755 1 974 100,0 100,0 2,46 2,35 v tom: s 1 CD 1 720 1 95098,098,82,422,32 se 2 a více CD 35 24 2,0 1,2 4,07 4,79 Cenzové domácnosti celkem 1 790 1 998 100,0 100,0 2,41 2,33 v tom: úplné rodiny 1 039 1 016 58,0 50,9 3,103,09 bez závislých dětí 520 581 29,1 29,1 2,37 2,51 se závislými dětmi 519 435 29,0 21,8 3,84 3,86 neúplné rodiny 236 335 13,2 16,82,372,40 bez závislých dětí 107 143 6,0 7,2 2,182,18 se závislými dětmi 129 192 7,2 9,6 2,53 2,57 vícečlenné nerodinné domácnosti 11 51 0,6 2,6 2,182,11 domácnosti jednotlivců 504 596 28,2 29,8 1,00 1,00

U hospodařících domácností poklesl podíl těch, kde společně žijí i hospodaří dvě či více rodinných (popřípadě i nerodinných) jednotek, tak jako i v celé Praze. Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části stále nejčastější úplné rodiny, i když jejich počet od roku 1991 i zde poklesl a snížilo se i jejich celkové zastoupení. Poklesl především počet úplných rodin se závislými dětmi, které ještě v roce 1991 představovaly polovinu úplných rodin, ale v roce 2001 již jen necelých 43%. Počet úplných rodin bez závislých dětí se zvýšil, ale jejich podíl se nezměnil.

SLDB 2001 – PRAHA 15 163 Zvýšil se počet neúplných rodin a vzrostlo i jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. Na rozdíl od úplných rodin, u neúplných rodin mají převahu rodiny se závislými dětmi. Jsou to ty rodiny, kde žijí společně s jedním rodičem nedospělí (ale i dospělí) závislí potomci. I v této městské části se zvýšil počet domácností jednotlivců, je to druhý nejobvyklejší typ cenzové domácnosti.

4.10.2 Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech tří kategorií k mírnému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD mírně nad hodnotou 2,5 členů na 1 domácnost, u HD a CD je to shodně 2,3 osob na 1 domácnost. Toto snížení průměrného počtu osob větší mírou připadá na zvýšení podílu domácností jednotlivců a oslabení zastoupení domácností se 4 a více členy. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 jen nepatrně změnila. U bytových a cenzových domácností je stále nejvíce domácností se 2 členy. U hospodařících domácností došlo oproti minulému cenzu ke změně, zatímco v roce 1991 převládaly domácnosti se 2 členy, v roce 2001 bylo vyšší zastoupení domácností jednočlenných. U bytových a cenzových domácností se nepatrně zvýšil počet domácností se 3 členy, domácnosti se 4 a více členy se staly méně častými v kategoriích BD, HD i CD.

Tab.4.10.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Uhříněves

Domácnosti s počtem členů v % 1 2 3 4 5 a více Bytové domácnosti 1991 23,1 27,7 20,3 19,3 9,6 2001 23,8 28,0 21,3 17,8 8,9 Hospodařící domácnosti 1991 27,4 29,5 20,3 17,5 5,4 2001 30,2 29,9 20,115,8 4,0 Cenzové domácnosti 1991 28,2 30,1 20,117,1 4,5 2001 29,8 31,3 20,3 15,2 3,4

Podstatné je, že průměrná velikost domácností v městské části Praha-Uhříněves se stále zmenšuje, výrazně se na tom podílí nárůst zastoupení domácností jednotlivců. Obdobná tendence byla zaznamenána i v celopražském měřítku.

4.10.3 Cenzové domácnosti

Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci dané městské části. Pro sociální situaci je podstatné složení rodinných domácností. Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) a rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým). V roce 2001 v MČ Praha-Uhříněves byly úplné rodiny nejčastějším typem cenzové domácnosti. I přes pokles počtu i podílu těchto domácností představovaly v roce 2001 více než polovinu všech cenzových domácností. Neúplné rodiny jak početně, tak svým zastoupením v posledním desetiletí posílily. Celkové zastoupení rodinných domácností (úplných i neúplných rodin) od cenzu 1991 však pokleslo. V roce 2001 rodinné domácnosti v Uhříněvsi představovaly 67,6% cenzových domácností (v roce 1991 to bylo 71,2%). Všeobecně roste podíl rodinných domácností bez závislých dětí. Mezi rodinnými domácnostmi v MČ Praha- Uhříněves představovaly rodiny bez závislých dětí v roce 2001 více než polovinu (53,6%) všech rodinných domácností, zatímco v roce 1991 to bylo 49,2% (přičemž se zvýšil pouze podíl neúplných rodin bez závislých dětí, podíl úplných rodin bez závislých dětí se od roku 1991 nezměnil).

164 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.4.10.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Uhříněves

Úplné Neúplné 1991 20011991 2001 Rodiny celkem počet 1 039 1 016 236 335 podíl v % 100,0 100,0 100,0 100,0 bez dětí počet 520 581107 143 podíl v % 50,0 57,2 45,3 42,7 s 1 dítětem počet 238 208 90 126 podíl v % 22,9 20,5 38,1 37,6 se 2 dětmi počet 233 196 32 57 podíl v % 22,4 19,3 13,6 17,0 se třemi a více dětmi počet 48 31 79 podíl v % 4,6 3,1 3,0 2,7

Mezi rodinami s dětmi jsou i zde častější rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 53,3% ze všech rodin s dětmi (úplných i neúplných), jejich počet oproti roku 1991 vzrostl o 1,8%. Od roku 1991 se nejvýrazněji snížil počet rodin se 3 a více dětmi, a to o 27,3%, těchto rodin je trvale velmi málo. Počet rodin se 2 dětmi byl v roce 2001 o 4,5% nižší. Z údajů získaných při SLDB můžeme také posoudit jak domácnosti bydlí. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. V MČ Praha-Uhříněves bydlí naprostá většina rodin s dětmi (74,7%) samostatně v bytě. Nejvíce rodin s dětmi bydlí v bytě ve vlastním domě (49,5%), necelá čtvrtina rodin s dětmi (24,7%) bydlí v nájemním bytě, 4,2% bydlí v bytě v osobním vlastnictví. Jen mírně nad 5% rodin s dětmi bydlí v družstevním bytě a stejný podíl připadá na členy družstev nájemců. V této městské části bydlí více rodin s dětmi ve vlastním domě než v Praze celkem, kde to bylo jen 13%. Společně s jinou CD v jednom bytě zde žije 25,3% rodin s dětmi (v Praze celkem je to 15%). Je to dáno tím, že většina obyvatel bydlí ve vlastním rodinném domě, kde je častější soužití více generací. Co do velikosti bytu nejvíce rodin s dětmi žije v bytech třípokojových (38,8%), dále v bytech se 4 a více pokoji (29,5%) a ve dvoupokojových bytech (26,5%). Jen 3% rodin s dětmi (převážně s 1, maximálně se 2) žije v bytech jen s 1 obytnou místností. Počet domácností jednotlivců se oproti cenzu 1991 zvýšil. Zvýšil se poměrně značně počet i podíl domácností jednotlivců, kteří bydlí společně s jinou cenzovou domácností. Jednotlivců podnájemníků je zde trvale minimální počet.

Tab.4.10.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Uhříněves

1991 2001 počet v % počet v % Domácnosti jednotlivců celkem 504 100,0 596 100,0 v tom: bydlící samostatně 418 82,9 429 72,0 spolubydlící s jinou CD 79 15,7 155 26,0 podnájemníci 7 1,4 122,0

Jednotlivci bydlící samostatně tvoří největší skupinu i přesto, že jejich podíl se od předchozího cenzu výrazně snížil. Zvýšil se počet domácností jednotlivců bydlících společně s jinou cenzovou domácností, což v praxi může zahrnovat případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Případy tzv. podnájemníků představují z hlediska procentního zastoupení domácností jednotlivců minimum.

SLDB 2001 – PRAHA 15 165 Graf 4.10.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v městské části Praha-Uhříněves a Hl. m. Praze

24,9 18,3 6,8 9,5 3,6 36,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Uhříněves

29,1 21,8 7,2 9,6 2,6 29,8

0% 25% 50% 75% 100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny se závislými dětmi Vícečlenné domácnosti nerodinné Domácnosti jednotlivců

V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot poněkud liší. Celkový podíl rodinných domácností je vyšší, naopak podíl domácností jednotlivců je zde i přes značný nárůst pod hodnotou, která byla zjištěna v celopražském průměru.

4.10.4 Vybavení domácností

Vybavení bytových domácností předměty dlouhodobé spotřeby a jejich rekreační možnosti jsou tradičně při cenzech zjišťovány. Vybavenost je do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality.

Tab.4.10.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Uhříněves

z toho podíl domácností vybavených osobním telefonem osobním počítačem Bytové automobilem možnost domác- plná z toho užívat nosti pevnou vybave- z toho pevnou pouze s připoje- rekreační celkem celkem linkou celkem nost 2 a více linkou mobilním ním objekt i mobilním na internet

MČ Praha-Uhříněves 1 715 958 196 810 123 518301153 384 99

Hl. m. Praha 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 112 463 55 194 191 213 48 478 MČ Praha-Uhříněves v % 100,0 55,9 11,4 47,2 7,2 30,2 17,6 8,9 22,4 5,8 Hl. m. Praha v % 100,0 48,1 6,5 48,7 5,0 36,2 22,6 11,1 38,5 9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Uhříněves je ve většině položek nižší než udává celopražský průměr. Nadprůměrné je vybavení automobilem, z celkového počtu domácností vlastní automobil 55,9%, z toho 11,4% domácností má 2 a více automobilů. Výrazně pod údajem za Prahu celkem je možnost využití rekreačního objektu. To souvisí s tím, že je zde zvýšený podíl lidí žijících ve svých vlastních domech, kteří o rekreaci mimo své bydliště mají menší zájem. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Výrazně se zlepšila i zde vybavenost telefonem z 29,2% v roce 1991 na 77,4% v roce 2001. Podíl domácností, které mají k dispozici 1 nebo více osobních

166 SLDB 2001 – PRAHA 15 automobilů se také zvýšil z 48,3% na 55,9%. Zvýšil se i podíl domácností s možností využívat rekreační objekt, a to ze 14,2% v roce 1991 na 22,4% v roce 2001.

4.10.5 Shrnutí

Spolu se zvýšením počtu obyvatel se v městské části Praha-Uhříněves zvýšily i počty domácností. Většinu stále představují rodinné domácnosti, ale počty úplných rodin se závislými dětmi poklesly. Naopak se zvýšily počty neúplných rodin, a to jak s dětmi, tak bez dětí. Poměrně značně se zvýšil počet i zastoupení domácností jednotlivců. I v této městské části se snížila celková průměrná velikost domácností. Je zde také ve srovnání s celopražskými údaji poněkud zvýšený podíl bytových domácností, které tvoří více než 1 domácnost cenzová. Vybavenost domácností je v této městské části ve většině položek pod celopražským průměrem, ale i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety ke zlepšení.

5 DOMY A BYTY

V kapitole domy a byty je třeba zdůraznit metodická vymezení, která jsou v této oblasti zvláště důležitá pro správné vysvětlení zjištěných skutečností a jejich srovnání s předchozími cenzy. Domy – mezi domy podléhající sčítání jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení, to znamená objekty, ve kterých se nachází byt(byty) nebo ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (např. dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro postižené, kláštery atd.). Sčítání nepodléhají domy, kde nebyl sečten žádný byt nebo žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Tyto objekty nejsou ve sčítání zařazeny ani jako neobydlené. Provozní, administrativní a ostatní budovy, nemocnice, hotely a podobně, pokud se v nich nenacházel byt nebo osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, se ve výsledcích sčítání neobjevují. Druhy domů - rodinné domy (maximálně 3 byty, 2 nadzemní podlaží, včetně rekreačních chalup nevyčleněných z bytového fondu), - bytové domy (více bytů a slouží ve většině své plochy k bydlení), - ostatní budovy (ve většině slouží k jinému účelu, ale nachází se zde byt nebo byty). Domy z hlediska obydlenosti dělíme na - obydlené – byla zde sečtena alespoň 1 osoba hlášená k trvalému nebo dlouhodobému pobytu, - neobydlené – dům určený k bydlení (alespoň 1 byt nebo ubytovací zařízení), kde nebyla sečtena žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Při hodnocení obydlenosti domů se nově ve sčítání 2001 objevuje kategorie přechodně obydlené domy – jde o domy, ve kterých je pouze přechodně obydlený byt (nebo byty), ale žádná trvale či dlouhodobě hlášená osoba. Nárůst celkového počtu rodinných domů za posledních deset let byl částečně ovlivněn nesprávným zařazováním rodinných domů při sčítání 1991 do rekreačních objektů (i když nebyly vyčleněny z domovního fondu) a částečně změnou metodiky při členění domů na bytové a rodinné domy. Celkové hodnocení stáří domovního fondu je ovlivněno tím, že v roce 2001 se zjišťovalo nejen období výstavby, ale také rekonstrukce. Byty – vymezení bytu je dáno kolaudací prostorové jednotky určené k bydlení Obdobně jako u domů i u bytů je jeho obydlenost při hodnocení v rámci sčítání určena tím, je-li v daném bytě hlášena minimálně 1 osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Pokud tak není, je tento byt chápán jako neobydlený. V souvislosti s tímto metodickým postulátem se poměrně značně zvýšil počet neobydlených bytů, které však nejsou prázdné, ale jsou pouze přechodně obydlené. Obývá je dočasně přítomná osoba (osoby), která je k trvalému pobytu hlášena jinde. Ve srovnání s rokem 1991 se u bytů liší ukazatel obytné plochy bytu – v roce 2001 byly do obytné plochy bytu zahrnuty i místnosti s plochou 4 – 7,9 m2, které v předchozím sčítání byly zařazeny do plochy ostatních prostor (předsíň, příslušenství apod.). Ve srovnání s rokem 1991 nejsou také plně srovnatelné, z důvodu metodických změn, údaje o převládajícím způsobu vytápění bytů – v roce 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt zahrnuty do ústředního topení (v předchozím sčítání převážně u rodinných domů, ve kterých byl tepelný zdroj umístěn mimo byt ve sklepě, komoře apod., byly tyto byty zařazeny do etážového topení).

SLDB 2001 – PRAHA 15 167 Kromě nejčastějšího způsobu bydlení (tj. v bytech), byly zjišťovány i ostatní způsoby, tj. bydlení mimo byty, sem zahrnujeme - nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod., - rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Naopak do celkového počtu obyvatel bydlících mimo byty nepatří osoby trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Při zpracování výsledků SLDB 2001 byly tyto osoby zařazeny do samostatné kategorie „osoby v zařízeních“.

5.1 Domy a byty – městská část Praha 15

5.1.1 Domovní fond

V MČ Praha 15 bylo podle výsledků SLDB 2001 sečteno 1 651 domů určených k bydlení, z toho 1 553 jich bylo trvale obydlených a 98 neobydlených. Trvale obydlený domovní fond v MČ Praha 15 tvoří zhruba ze dvou třetin rodinné domy, třetinu zaujímají domy bytové, jen nepatrný podíl tvoří domy ostatní. V bytových domech je ovšem soustředěna většina bytového fondu, v roce 2001 to bylo 88% bytů. V rodinných domech bylo jen necelých 12% bytů, zlomek bytů připadá na domy ostatní. Toto složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této části hlavního města a v průběhu posledních let se v zásadě neměnilo.

Tab.5.1.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha 15

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 19911 563 1 497 977 65,3 499 33,3 211,4 66 4,2 20011 6511 553 1 017 65,5 499 32,1 37 2,4 98 5,9 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 88 56 40 x - x 16 x 32 x

Za desetileté období od SLDB 1991 se celkově počet domů určených k bydlení zvýšil o 88 (5,6%), vzrostl počet trvale obydlených, ale i neobydlených domů. V členění podle druhu domu přibylo nejvýrazněji domů rodinných. I když byly v této městské části postaveny i domy bytové, přírůstek byl vykompenzován úbytkem stávajících bytových domů, ať již z titulu převedení na jiné než bytové využití nebo přeměny hlavní funkce z obytné na jinou, byť při zachování dílčího využití k bydlení (přeměna větší části bytů na komerční využití), čímž vlastně došlo k přírůstku domů, označených jako ostatní. Z důvodu změny metodického vymezení rodinného domu mohly také některé větší rodinné domy přejít z původního určení „bytový dům“ do domů rodinných (v roce 1991 byl rodinný dům vymezen maximální celkovou obytnou plochou 150 m2 a v roce 2001 toto omezení bylo nahrazeno jinými charakteristikami, viz. Metodika). Rozmístění sečtených domů, v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu. Významné přírůstky domů novou výstavbou byly zaznamenány hlavně na jižním katastrálním území Horní Měcholupy (UO Sídliště Hornoměcholupská), což potvrzuje i současný přírůstek bytů a obyvatel v této oblasti. Úbytky domů oproti roku 1991 byly naopak zjištěny hlavně ve středové části katastrálního území Hostivař, kde šlo většinou o změnu na nebytové domy, které nepodléhají sčítání nebo i o vystěhování domů z důvodů rekonstrukce. V této lokalitě došlo i k úbytkům bytů a obyvatel.

168 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.5.1.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha 15

Počet domů k 1.3.2001 Přírůstek/ Počet trvale Název z toho úbytek trvale Katastrální území obydlených urbanistického trvale obydlených (část) domů celkem rodinných bytových obvodu obydlených domů k 3.3.1991 domů domů domů 1991 - 2001

Dolní Měcholupy-západ B ------Horní Měcholupy-sever A - 2 2 - 1 2 Dolní Měcholupy-jih B 11 1 1 - - Horní Měcholupy-střed 227 267 245 245 20 18 Horní Měcholupy-jih 63 70 68 - 67 5 Sídl. Hornoměcholupská 57 84 83 9 70 26 Horní Měcholupy 6 UO 348 424 399 255 158 51 Strašnice-za Skalkou B ------Hostivař-Za vodárnou A 24 17 17 15 - -7 Hostivař-prům. obvod A 9 11 11 - 8 2 Hostivař-Štěrboholská 105 113 106 106 6 1 U hostivařského nádraží 255 277 263 201 73 8 Záběhlice-prům. obvod B ------Záběhlice-prům. obvod C ------Zahradní Město-východ B ------Strašnice-východ C ------Hostivař-východ 355 378 366 321 54 11 Hostivař-střed 202 224 186 20116-16 Hostivař-západ - 11 - - 1 Hostivař-Na Košíku 76 76 76 - 73 - Hostivařská přehrada A 8 12 10 12 - 2 Hornoměcholupská 115 118 118 - 111 3 Hostivař15 UO 1 149 1 227 1 154 856 341 5 MČ Praha 15 celkem 21 UO 1 497 1 6511 553 1 111 499 56

Z hlediska zastoupení jednotlivých typů domů v rámci MČ Praha 15 je z přehledu zřejmé, že jak na KÚ Horní Měcholupy, tak hlavně na KÚ Hostivař celkově převažují domy rodinné. Bytové domy převažují v sídlištních lokalitách obou KÚ, v Horních Měcholupech je to vlastně ve většině UO, v Hostivaři pouze na dvou z 15 UO. Rozdělení podle typu trvale obydlených domů se v této městské části od cenzu v roce 1991 prakticky nezměnilo, rodinných i bytových domů je zde přibližně stejný podíl jako v roce 1991 (65 resp. 33%), mírně se snížil již i tak nízký podíl domů ostatních.

5.1.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Pokud jde o stáří domovního fondu, bylo zde nejvíce domů postaveno v letech 1946 – 1980, což činí 35% stávajícího obydleného domovního fondu, v letech 1946—1990 bylo postaveno 86% všech bytových domů MČ Praha 15. Za poslední desetileté období bylo postaveno nebo kompletně zrekonstruováno 181, převážně rodinných domů, což je asi 12% ze stávajícího domovního fondu. Polovina obyvatel této městské části bydlí v domech postavených v letech 1981-1990, další velká skupina (32%) žije v domech z období výstavby 1946-1980. Průměrné stáří trvale obydlených domů zde je 39 let, z toho rodinné domy jsou průměrně staré 46 let, domy bytové ale jen 24 let. Úměrně stáří domovního fondu a také jeho struktuře je použitý stavební materiál. Většina domů (57%) zde byla vystavěna z cihel, tvárnic nebo cihlových bloků, ze stěnových panelů byly postaveny převážně bytové domy, a to 81% ze všech bytových domů. Podíl panelových bytových domů je zde poměrně vysoký i v porovnání s ostatními městskými částmi s větším podílem sídlištní zástavby. V základním technickém vybavení domů nedošlo prakticky ke změnám. Připojení na vodovod má trvale kolem 99% domů, na kanalizační síť je napojeno 92% domů. Plynový řad byl rozveden do 88% všech trvale obydlených domů, ústřední topení používalo 84% domů. K významným změnám v domovním fondu ovšem došlo v členění dle vlastnictví.

SLDB 2001 – PRAHA 15 169 Tab.5.1.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha 15

Počet domů Podíl v % z toho z toho celkem rodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy Trvale obydlené domy 1 553 1 017 499 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 1 011 980 25 65,1 96,4 5,0 obec, stát 164 6 139 10,6 0,6 27,9 stavební bytové družstvo 198 - 198 12,7 - 39,7 ostatní vlastníci a nezjištěno 180 31137 11,6 3,0 27,4

Vcelku stabilní byla situace u rodinných domů, kde trvale téměř všechny tyto domy vlastnily soukromé fyzické osoby. V MČ Praha 15 to bylo 96,4% trvale obydlených rodinných domů. Situace se změnila zvláště u domů bytových, postavených převážně v 70. a 80. letech 20. století, které byly ještě v roce 1991 buď ve vlastnictví státu, stavebních bytových družstev, případně jiných subjektů. Vzhledem k období výstavby bytových domů se jen poměrně malá část z nich po restitucích v 90. letech stala majetkem soukromých fyzických osob, ve vlastnictví obce (MČ) zůstalo v roce 2001 však již jen 28% tohoto typu domů. Podstatné jsou dvě kategorie vlastníků, do nichž se promítá probíhající privatizace domů. Vznikaly jednak právnické osoby, založené za účelem privatizace a též tzv. kombinace vlastníků, což byly případy domů, v nichž jednotlivé byty byly v osobním vlastnictví uživatelů. Oba tyto typy domů jsou z hlediska vlastnictví zařazeny do kategorie ostatních vlastníků. Tyto dvě kategorie vlastnily již tedy nezanedbatelnou část bytových domů v MČ Praha 15, jednalo se zejména o sídlištní bytové domy, postavené v posledních 30 letech. Podílem vlastnictví bytových domů státem nebo MČ Praha 15, ve srovnání s obdobnými městskými částmi, co do typu zástavby a velikosti, se MČ Praha 15 řadí mezi ty MČ, které lze charakterizovat pokročilejším stupněm privatizace bytových domů ve prospěch dosavadních uživatelů bytů.

Graf 5.1.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha 15 a v Hl. m. Praze

100

80

60 % 40

20

0 MČ Praha 15Hl.m. PrahaMČ Praha 15Hl.m. Praha

rodinné domy bytové domy

soukromá fyzická osoba obec, stát bytové družstvo ostatní vlastníci včetně nezjištěno

Z hlediska vlastnictví domů a ve srovnání se situací v Praze celkem jsou patrné markantní rozdíly v kategorii bytových domů, ve vlastnictví rodinných domů rozdíly prakticky nejsou. V MČ Praha 15 je snížený podíl restituovaných bytových domů ve vlastnictví soukromých osob, což souvisí s obdobím jejich výstavby. Obec, respektive stát má stále ještě ve vlastnictví nepatrně větší podíl bytových domů než udává celopražský průměr a současně je zde pod celopražskou hodnotou i podíl ostatních vlastníků. Vlastnictví domů stavebními bytovými družstvy je naopak výrazně nad celopražským průměrem. V členění podle počtu bytů je většina rodinných domů jen s 1 bytem (75%), ostatní se 2 – 3 byty. Nejvíce domů bytových spadá do kategorie 12 a více bytů (76%), 22% bytových domů je se 4 – 11 byty.

170 SLDB 2001 – PRAHA 15 Průměrný počet bytů, připadajících na 1 dům, se od roku 1991 zvýšil jak u rodinných, tak bytových domů. Právě vícebytové domy jsou domy stavěné v posledním desetiletí a naopak některé bytové domy přeměněné na jiné využití byly ve větší míře ty s menším počtem bytů.

Tab.5.1.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha 15

Počet Podíl v % Průměrný počet v roce 2001 domů bytů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 1 553 10 691100,0 100,0 100,0 100,0 6,46 6,88 z toho: rodinné domy 1 017 1 252 65,3 65,5 11,8 11,7 1,17 1,23 bytové domy 499 9 406 33,3 32,1 86,5 88,0 17,53 18,85

Ačkoliv v MČ Praha 15 silně převažují domy rodinné, podíl bytů v bytových domech je nesrovnatelně vyšší a od roku 1991 ještě vzrostl.

5.1.3 Bytový fond

Kompletní informace o bytovém fondu, obydlenosti a velikosti bytů a vlastně celkové úrovni bydlení lze zatím získat výhradně ze sčítání lidu, domů a bytů. V MČ Praha 15 bylo v roce 2001 sečteno celkem 11 302 bytů, 10 691 jich bylo trvale obydlených a 611 neobydlených. V bytových domech se zde nacházelo 88% trvale obydlených bytů, v rodinných domech 11,7% a jen minimální podíl bytů byl v domech ostatních. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 10,2%, počet trvale obydlených bytů vzrostl však jen o 5,8%. Více bytů přibylo v domech bytových, takže ve struktuře bytového fondu podle druhu domu došlo k mírnému navýšení podílu bytů právě v bytových domech.

Tab.5.1.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha 15

trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních celkem celkem domech domech domech celkem počet v % počet v % počet v % 199110 253 10 105 1 194 11,8 8 745 86,5 166 1,6 148 200111 302 10 6911 252 11,7 9 406 88,0 33 0,3 611 Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 1 049 586 58 x 661 x -133 x 463 v % 10,2 5,8 4,9 x 7,6 x -80,1 x 312,8

V devadesátých letech vzrostl počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu přihlášena žádná osoba, nicméně neznamená to, že byt je fakticky neobydlen. Je možné, že byt je pronajatý, někdo ho obývá, ale z nejrůznějších důvodů zůstává přihlášen k trvalému pobytu jinde. V předchozím sociálním systému byla tato situace prakticky vyloučena, neobydlené byty byly pouze skutečně byty neobsazené nebo z různých důvodů neobyvatelné. Vzhledem k tomu, že prakticky všechny rodinné a malý podíl bytových domů v MČ Praha 15 vlastní soukromé subjekty, v jejichž kompetenci je vlastní pronájem bytů, je zde srovnání s předchozím cenzem dosti problematické. S přihlédnutím k předchozímu, bylo v roce 2001 v MČ Praha 15 neobydlených 5,4% bytů, zatímco v roce 1991 jich bylo 1,5%. Většina neobydlených bytů se nacházela v domech bytových (75%). Neobydlené byty je možno ještě dělit do dvou kategorií. Jedná se o neobydlené byty v trvale obydlených domech, tedy byty v domech, kde v jiném bytě je k trvalému pobytu přihlášena alespoň 1 osoba. Těchto bytů bylo v městské části 503. Dále se jedná o neobydlené byty v neobydlených domech. Zde jde o byty v domech, v nichž byl sečten byt nebo byty, ale v žádném z těchto bytů není k trvalému pobytu přihlášena nějaká osoba. Těchto bytů bylo v MČ Praha 15 sečteno 108 a jednalo se výhradně o byty v rodinných domech.

SLDB 2001 – PRAHA 15 171 Tab.5.1.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha 15 a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha MČ Praha 15 celkem počet podíl počet podíl bytů v % bytů v %

Neobydlené byty 503 100,0 46 366 100,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 233 46,3 19 594 42,3 slouží k rekreaci 2 0,4 105 0,2 přestavba bytu 17 3,4 2 998 6,5 nezpůsobilý k bydlení 3 0,6 1 189 2,6 jiný důvod vč. nezjištěno 248 49,3 22 480 48,5

Z neobydlených bytů v trvale obydlených domech bylo 46% obydleno přechodně. Dále necelá 4% bytů byla neobydlena z důvodu momentální rekonstrukce, nezpůsobilých k bydlení bylo 1% neobydlených bytů. U další zhruba poloviny neobydlených bytů nejsou v členění za jednotlivé městské části k dispozici přesné důvody neobydlenosti.

Graf 5.1.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha 15 a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha

48,5% 42,3% obydleny přechodně 46,3% 49,3% slouží k rekreaci MČ Praha 15 přestavba bytu 0,4% 0,6% nezpůsobilé k bydlení 3,4% ostatní důvody

0,2% 6,5% 2,6%

Ve srovnání s údaji za Prahu celkem je v MČ Praha 15 patrný hlavně nižší podíl neobydlených bytů z důvodu přestavby a nezpůsobilosti k bydlení. Podíly neobydlených bytů z důvodu přechodného bydlení a důvodů blíže nespecifikovaných jsou prakticky srovnatelné. I při uvážení, že v „ostatních důvodech“ neobydlenosti bytů jsou zahrnuty ještě některé objektivní důvody (změna uživatele, pozůstalostní řízení, byt dosud neobydlen po kolaudaci aj.), zbývá stále značná část bytů s blíže neurčeným důvodem neobydlenosti. I zde lze předpokládat, že částečně se jedná také o přechodně obydlené byty, kde se však nepodařilo zastihnout uživatele a tedy vyplnit potřebné údaje. Zbytek bytů je však již skutečně volný a je zejména v atraktivních lokalitách nabízen soukromými vlastníky k pronájmu. Změny v bytovém fondu v uplynulém desetiletí jsou v MČ Praha 15 charakterizovány celkovým přírůstkem bytů i přírůstkem bytů trvale obydlených, ale i markantním zvýšením podílu bytů neobydlených. V Praze celkem byla situace obdobná, počet bytů v posledním desetiletí vzrostl, počet neobydlených bytů se též zvýšil. Vývoj bytového fondu ale probíhal v jednotlivých oblastech této městské části odlišně, jak je patrné z následující tabulky, zachycující změny v trvale obydleném bytovém fondu v podrobnějším územním členění. Zatímco na k.ú. Horní Měcholupy došlo k výraznému přírůstku bytů, ovlivňujícího vlastně bilanci celé MČ, ve druhém k.ú. Hostivaři prakticky ve všech UO trvale obydlených bytů ubylo. Stav bytového fondu souvisí samozřejmě s již komentovanou bilancí domovního fondu. V případě úbytků trvale obydlených bytů přešla část bytů v těchto lokalitách do kategorie neobydlených, část byla zřejmě přeměněna ke komerčnímu využití.

172 SLDB 2001 – PRAHA 15 Úbytek obydlených bytů je provázen i úbytkem počtu obyvatel, což je v případě k.ú. Hostivař potvrzeno i v kapitole 2. Obyvatelstvo. Nejvyšší přírůstky trvale obydlených bytů byly zaznamenány v jihozápadní části k.ú. Horní Měcholupy (UO- sídl. Hornoměcholupská), naopak úbytky v centrální oblasti k.ú. Hostivař. Na katastrálním území Horní Měcholupy se za posledních deset let počet trvale obydlených bytů zvýšil o 28%, naopak v Hostivaři se o 5% snížil.

Tab.5.1.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha 15

Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných

Dolní Měcholupy-západ B - - - - - Horní Měcholupy-sever A - 8 5 3 5 Dolní Měcholupy-jih B 11 1 - - Horní Měcholupy-střed 1 025 1 082 1 062 20 37 Horní Měcholupy-jih 1 387 1 705 1 673 32 286 Sídl. Hornoměcholupská 992 1 707 1 625 82 633 Horní Měcholupy 6 UO 3 405 4 503 4 366 137 961 Strašnice-za Skalkou B - - - - - Hostivař-Za vodárnou A 24 17 17 - -7 Hostivař-prům. obvod A 68 69 68 1 0 Hostivař-Štěrboholská 196 192 185 7 -11 U hostivařského nádraží 1 149 1 196 1 106 90 -43 Záběhlice-prům. obvod B - - - - - Záběhlice-prům. obvod C - - - - - Zahradní Město-východ B - - - - - Strašnice-východ C - - - - - Hostivař-východ 851 704 667 37 -184 Hostivař-střed 497 498 477 21 -20 Hostivař-západ - 11 - 1 Hostivař-Na Košíku 1 602 1 6211 553 68 -49 Hostivařská přehrada A 8 10 10 - 2 Hornoměcholupská 2 305 2 383 2 241142 -64 Hostivař15 UO 6 700 6 691 6 325 366 -375 MČ Praha 15 celkem 21 UO 10 105 11 194 10 691 503 586

Největší podíl (7%) neobydlených bytů byl shledán v oblasti hostivařského nádraží (UO - U hostivařského nádraží).

5.1.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří bytového fondu v MČ Praha 15 je odvozeno od stáří fondu domovního a značně se liší v rámci katastrálních území i v rámci nejmenších sídelních jednotek městské části. Bylo již uvedeno, že značná část, hlavně bytových domů, byla postavena během 70. a 80. let 20. století a nachází se v nich přes 77% obydleného bytového fondu. Současně bylo postaveno necelých 11% bytů v posledním desetiletí a přičteme-li všeobecně probíhající rekonstrukce a modernizace bytů, zvláště v rodinných domcích, naznačuje toto vše, že zde lze bytový fond označit jako relativně „ mladý“ a s tím je spojena i vysoká kvalita bydlení. Co se týká základního technického vybavení bytů, jako např. připojení na vodovod, byl tento standard běžný z téměř 100% již v roce 1991, na necelých 99% vzrostl podíl bytů připojených na veřejnou kanalizační síť. Podíl trvale obydlených bytů, do nichž je zavedena plynová přípojka, se od roku 1991 poněkud snížil z 86% na 78%. Tuto skutečnost lze vysvětlit zvyšujícím se zájmem o větší využití elektřiny k celému energetickému zabezpečení bytů, a to zvláště bytů v novostavbách, kde je centrálně vyřešen problém vytápění, jednotlivé byty využívají energii pouze k vaření a i zde je v poslední době často upřednostňováno využití elektřiny.

SLDB 2001 – PRAHA 15 173 Podíl trvale obydlených bytů s vlastním záchodem, koupelnou či sprchovým koutem činil 99%, ústředním nebo etážovým topením bylo vytápěno 95% bytů, kamny již jen zhruba 4% bytů. I při cenzu 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu.

Tab.5.1.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha 15

Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 10 105 100,0 10 691100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 9 351 92,5 10 446 97,7 99,0 88,2 84,8 II. kategorie 6136,1160 1,5 0,7 7,4 12,1 III. kategorie 84 0,8 36 0,3 0,1 2,2 - IV. kategorie 57 0,6 8 0,1 - 0,6 -

Porovnání jednoznačně dokumentuje změnu, ke které došlo v 90. letech u této charakteristiky trvale obydlených bytů v MČ Praha 15. Mizí, již v roce 1991 malá část bytů III. nebo IV. kategorie a téměř 100% bytů jsou již II. nebo ve velké většině I. kategorie. Svou roli však ale jistě sehrálo i opatření z poloviny 90. let, spíše benevolentněji přehodnocující byty z hlediska jednotlivých kategorií. Významným ukazatelem pro posouzení kvality bydlení je i struktura bytového fondu z hlediska obytné plochy a počtu obytných místností. Celková plocha připadající v průměru na 1 trvale obydlený byt v této městské části byla 66,4 m2, průměrná obytná plocha 42,6 m2 a průměrný počet obytných místností byl 2,57. Ve srovnání s celopražským průměrem jsou údaje o průměrné ploše bytu srovnatelné, počet obytných místností v Praze činí však jen 2,37 na byt. Obecně platí, že v rodinných i starších bytových domech je plocha bytu zpravidla větší než v bytech sídlištních. Zvláště ve staré zástavbě bytových domů bývá tradičně častý byt s pouze 1 místností. Jedná se o byty jednopokojové, ale počítají se do této kategorie i garsoniéry, tzv. obytné kuchyně a podobně. Již v roce 1991 představovaly tyto byty v MČ Praha 15 jen šestinu ze všech bytů a do roku se jejich počet a i podíl snížily. Výrazně nejčastějším typem bytu v rámci této městské části byl, stejně jako v roce 1991, byt třípokojový. Oproti cenzu 1991 se zvýšilo zejména zastoupení bytů se dvěma pokoji.

Graf 5.1.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha 15 1 60% 50% 40% 30%

5 a více 20% 2

10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

V rodinných domech je významně větší podíl čtyř a pětipokojových bytů. Naopak byty s méně obytnými pokoji převládají v domech bytových.

174 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab. 5.1.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha 15

1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 10 105 100,0 10 691100,0 z toho: 1 obytná místnost 1 685 16,7 1 572 14,7 2 pokoje 2 318 22,9 2 913 27,2 3 pokoje 5 240 51,9 5 066 47,4 4 pokoje 641 6,3 791 7,4 5 a více pokojů 221 2,2 292 2,7

Také v rámci celé Prahy došlo za uplynulých deset let, co do počtu obytných místností připadajících na byt, k významným změnám. Podíl bytů s 1 místností se i zde nevýrazně snížil na 23,2%, stále je zde ale jejich zastoupení hodně nad úrovní MČ a vlastně ještě kromě bytů třípokojových je celopražský údaj vždy vyšší než ekvivalent pro MČ Praha 15. Z hlediska právního důvodu užívání bylo v roce 2001 v MČ Praha 15 kolem 35% bytů nájemních, v rámci bytových domů to bylo 39% bytů. Byt ve vlastním domě zde užívalo 10% vlastníků, v rodinných domech to ovšem bylo 80% bytů. Necelých 40% bytů hlavně v bytových domech bylo družstevních. V bytech v osobním vlastnictví bydlelo 11% uživatelů bytů, pochopitelně i to byly byty v bytových domech. V celé Praze je situace poněkud odlišná. Nejčastější jsou i zde nájemní byty a je jich necelá polovina (47,2%), čtvrtinu představuje nějaká forma družstevního vlastnictví a po desetině se jednalo o byty ve vlastním domě a v osobním vlastnictví.

5.1.5 Úroveň bydlení

Vzájemná provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěními o obyvatelstvu a domácnostech umožňuje vyhodnotit parametry úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů a další charakteristiky celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha 15 zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvětšuje se průměrná obytná plocha, počet osob na 1 místnost naopak poklesl tak, že v průměru lze říci, že každý obyvatel zde má pro sebe 1 obytnou místnost. Relativně nejvíce se při tom zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 osobu v bytě.

Tab.5.1.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha 15

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m

Domy úhrnem 1991 39,3 2,65 13,2 1,12 2001 42,6 2,57 16,6 1,00 Index 2001/1991 108,4 97,0 125,8 89,3

Ve většině ukazatelů, charakterizujících úroveň bydlení, je MČ Praha 15 mírně pod celopražským průměrem. Je zde nižší obytná plocha připadající na 1 byt (v Praze 43 m2) a obytná plocha na 1 osobu (v Praze 18 m2), vyšší je však průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt. Počet osob na 1 obytnou místnost je i v celopražském měřítku 1 osoba. Odůvodnění lze zřejmě nalézt v daleko větším podílu bytů v bytových, panelových domech, než je celopražský průměr.

SLDB 2001 – PRAHA 15 175 5.1.6 Shrnutí

Za desetileté období od SLDB 1991 se celkově počet domů zvýšil o 88 na 1 651 domů, což činí nárůst 5,6 %, vzrostl počet trvale obydlených, ale i nebydlených domů. Zhruba ze dvou třetin se zde jedná o rodinné domy, třetinu zaujímají domy bytové a ostatní. V domech bytových se však nachází 88% trvale obydlených bytů. Většina domů zde byla postavena v letech 1946 - 1980, v těchto letech bylo postaveno 35% všech domů v MČ, přičemž 86% stávajícího fondu bytových domů bylo postaveno v letech 1946 - 1990. Průměrné stáří trvale obydlených domů zde je 39 let. Přibližně 96% rodinných domů v MČ Praha 15 vlastní soukromé fyzické osoby, velký podíl vlastnictví bytových domů je již vlivem postupující privatizace v rukou nových vlastníků, většinou dřívějších uživatelů. V MČ Praha 15 bylo celkem sečteno 11 302 bytů. Oproti roku 1991 se zde celkově počet bytů zvýšil o 10,2%, přičemž navýšení obydlených bytů činí již jen 5,8% a připadá hlavně na bytové domy. Vzrostl tedy i počet bytů neobydlených. Přes 77% obydleného bytového fondu se nachází v bytových domech postavených během posledních 30 let, což spolu s modernizacemi a rekonstrukcemi bytů, převážně v domech rodinných, předurčuje vyšší kvalitu bydlení. Došlo ke zlepšení především technického vybavení bytů, v MČ Praha 15 je již přes 99% bytů I. nebo II. kategorie. Průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha 15 zvýšila z 39,3 m2 v roce 1991 na 42,6 m2, což je ve srovnání s celopražským průměrem hodnota obdobná. Daleko nejčastějším typem bytu, co do počtu obytných místností připadajících na byt, je v MČ Praha 15 stejně jako v roce 1991 byt třípokojový, a to u rodinných i bytových domů. Podle právního důvodu užívání bytu je již jen nevýrazná většina bytů nájemních, v rodinných domech jde téměř výhradně o bydlení ve vlastním domě. Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení, bytů s pouze jednou obytnou místností bylo sečteno již jen necelých 15% obydleného bytového fondu.

5.2 Domy a byty – městská část Praha-Benice

5.2.1 Domovní fond

V MČ Praha-Benice bylo podle výsledků SLDB 2001 sečteno 144 domů určených k bydlení, z toho jich 113 bylo trvale obydlených a 31 neobydlených. V této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen takřka výhradně rodinnými domy (97%). Složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této městské části a v průběhu posledních let se výrazně nezměnilo. Za posledních 10 let přibyly v naprosté většině rodinné domy, podíl bytových domů se zvýšil o 0,5 procentního bodu a počet domů ostatních, kterých už v roce 1991 bylo minimum, ještě poklesl.

Tab.5.2.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Benice

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 96 79 76 96,2 11,3 2 2,5 17 17,7 2001144 113 110 97,3 2 1,8 1 0,9 31 21,5 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 48 34 34 x 1 x -1 x 14 x

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených rodinných domů zvýšil o 34, ale o 14 se zvýšil i počet domů, které nebyly trvale obydleny. Rozmístění sečtených domů, v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu. Přehled ukazuje, že přírůstky domů byly zaznamenány ve všech UO katastrálního území Benice.

176 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.5.2.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Benice

Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených trvale obydlených (část) celkem rodinných bytových obvodu domů obydlených domů domů domů k 3.3.1991 domů 1991 - 2001

Benice 79 96 80 91 2 1 U Říčan C - 7 7 7 - 7 Ke Křeslicům B - 41 26 41 - 26 Benice 3 UO 79 144 113 139 2 34 MČ Praha- Benice celkem 3 UO 79 144 113 139 2 34

Zástavba je zde soustředěna hlavně do centrálního urbanistického obvodu Benice, výrazné změny v bilanci domů však probíhaly hlavně v jižním UO - Ke Křeslicům B, jednalo se o novou výstavbu rodinných domů.

5.2.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Pokud jde o stáří domovního fondu, bylo zde výrazně nejvíce rodinných domů postaveno právě v posledním desetiletí, bylo to necelých 38% ze všech trvale obydlených domů. Kolem 23% rodinných domů pochází z období 1920 – 1945. Zde je nutné znovu upozornit, že do daného časového úseku se podle metodiky sčítání počítaly i generální rekonstrukce domů, takže nemusí jít výhradně jen o novou výstavbu, ale i o tyto rekonstrukce. Průměrné stáří obydlených domů je zde 33,4 let. V nově postavených nebo rekonstruovaných domech bydlí kolem 38% obyvatel této městské části, v domech postavených v letech 1920 – 1945 bydlí 22% obyvatel. Výstavba zde v posledních letech měla tedy výrazně rychlejší tempo než v předchozích obdobích. Vzhledem k tomu, že v této městské části jsou k bydlení užívány téměř výhradně rodinné domy, k jejichž stavbě jsou panely využívány jen výjimečně, jedná se zde o domy cihlové, ze stěnových panelů jsou postaveny pouze 2 rodinné domy. Z hlediska základního technického vybavení domů bylo v MČ Praha-Benice 95% domů připojeno na veřejnou kanalizační síť, připojení na vodovod má trvale téměř 100% domů. Na plyn bylo napojeno zhruba 77% obydlených domů, ústředním topením je vybaveno 89% domů. Převaha rodinných domů předurčuje i vlastnické vztahy, 96% podíl domů byl ve vlastnictví soukromých fyzických osob a od roku 1991 se situace samozřejmě nezměnila.

Tab.5.2.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Benice

Počet Podíl v % Průměrný počet v roce 2001 domů bytů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 113 135 100,0 100,0 100,0 100,0 1,25 1,19 z toho: rodinné domy 110 125 96,2 97,3 91,9 92,6 1,20 1,14 bytové domy 2 9 1,3 1,8 4,0 6,7 4,00 4,50

Opět vzhledem k silně převažujícímu podílu rodinných domů je v členění co do velikosti zde nejvíce obydlených domů s 1 bytem. U rodinných domů je to 88% z nich, rodinných domů s 2 - 3 byty je zde 11,8%. Dva bytové domy spadají do velikostní kategorie 4 - 11 bytů. Průměrný počet bytů na 1 dům se zde v posledním období snížil, je to zřejmě důsledek hlavně přírůstku většinou 1 bytových rodinných domů.

5.2.3 Bytový fond

V MČ Praha-Benice bylo v roce 2001 sečteno 166 bytů celkem, 135 jich bylo trvale obydlených a 31 neobydlených. Zhruba 93% bytů se zde nacházelo v rodinných domech, v bytových domech bylo necelých

SLDB 2001 – PRAHA 15 177 7% bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 50,9%, počet trvale obydlených bytů vzrostl jen o 36,4%. Kromě přírůstku bytů hlavně v rodinných domech se v domech bytových počet bytů zvýšil o 5.

Tab.5.2.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Benice

trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních celkem celkem domech domech domech celkem počet v % počet v % počet v % 19911109991 91,9 4 4,4 4 4,4 11 2001166 135 125 92,6 9 6,7 1 0,7 31 Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 56 36 34 x 5 x -3 x 20 v % 50,9 36,4 37,4 x 125,0 x -75,0 x 181,8

I v této malé městské části se projevila celopražská tendence nárůstu počtu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Bylo zde necelých 19% neobydlených bytů, což je podíl převyšující i centrální městské části a výrazně vyšší než údaj za Prahu celkem. Důvody neobydlenosti byly však podobné, jako se zjistilo v celém hlavním městě. Asi třetina neobydlených bytů byla klasifikována jako byty obydlené přechodně (nikdo ze současných uživatelů zde není hlášen k trvalému pobytu), 13% bylo v přestavbě nebo určeno k rekreaci, u velké části nebyl důvod neobydlenosti blíže specifikován. Lze předpokládat, že zčásti se jedná též o byty přechodně obydlené, ve kterých se nepodařilo zastihnout jejich uživatele a tedy vyplnit příslušné údaje. Současně je ale třeba poznamenat, že se v absolutních hodnotách jedná o velmi malá čísla. Přírůstky bytů úzce souvisí s přírůstky domů a s bilancí počtu obyvatel. Veškeré přírůstky bytů byly soustředěny do všech urbanistických obvodů MČ Praha-Benice, kde byl zaznamenán i přírůstek obytných domů, a to hlavně domů rodinných, v nichž bývá zpravidla jeden nebo dva byty, takže početní přírůstek bytů odpovídá i početnímu přírůstku domů. Také přírůstek počtu obyvatel zde koresponduje s početními přírůstky bytů a domů. Změny v bytovém fondu v podrobném územním členění znázorňuje následující přehled.

Tab.5.2.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Benice

Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných

Benice 99 102 102 - 3 U Říčan C - 7 7 - 7 Ke Křeslicům B - 26 26 - 26 Benice 3 UO 99 135 135 - 36 MČ Praha- Benice celkem 3 UO 99 135 135 - 36

Veškeré neobydlené byty se vyskytovaly pouze v neobydlených rodinných domech.

5.2.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří bytového fondu se odvíjí hlavně od stáří domovního fondu. Asi 35% obydlených bytů se zde nachází v domech postavených v posledním desetiletí, 24% bytů je v domech z let výstavby 1920 – 1945. Situace v základním technickém vybavení bytů je na velice slušném standardu, úměrná novějšímu bytovému fondu a v poslední době probíhajícím rekonstrukcím a modernizacím rodinných domků. Připojení na vodovod a veřejnou kanalizační síť mělo kolem 95% trvale obydlených bytů, připojení plynu využívá cca 73% domácností. Ústředním nebo etážovým topením bylo vytápěno 88% bytů, podíl bytů s vlastním záchodem a vlastní koupelnou či sprchovým koutem se blíží 100%. Kvalita bydlení je zde tedy na velmi dobré úrovni.

178 SLDB 2001 – PRAHA 15 I při cenzu 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů.

Tab.5.2.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Benice

Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 99 100,0 135 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 44 44,4 122 90,4 88,9 91,2 - II. kategorie 44 44,4 11 8,111,1 7,2 100,0 III. kategorie 4 4,0 - - - - - IV. kategorie 7 7,1 - - - - -

Také v této městské části v 90. letech naprosto vymizela byť malá část bytů, kterou ještě v roce 1991 představovaly byty III. nebo IV. kategorie a kolem 90% bytů je již dnes I., zbytek II. kategorie. Struktura bytového fondu, co do celkové a obytné plochy, počtu obytných místností, je rovněž důležitým ukazatelem. V rodinných bývá zpravidla plocha bytu větší než v domech bytových. Celková plocha připadající v průměru na 1 byt byla v této městské části 115,3 m2, průměrná obytná plocha 77,5 m2, jedná se zde o značně nadprůměrné hodnoty nejen v rámci správního obvodu Praha 15, ale i Prahy. Průměrný počet obytných místností byl 3,46, oproti 2,76 v obvodu Praha 15.

Tab.5.2.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Benice

1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 99 100,0 135 100,0 z toho: 1 obytná místnost 15 15,2 8 5,9 2 pokoje 34 34,3 33 24,4 3 pokoje 29 29,3 31 23,0 4 pokoje 15 15,2 29 21,5 5 a více pokojů 66,1 32 23,7

Vzhledem k tomu, že v Benicích jde téměř výhradně o byty v rodinných domech, je dostatečně vypovídající pouze porovnání s lokalitou o podobné struktuře domovního fondu nebo jen s kategorií rodinných domů. Např. tedy i ve srovnání pouze v rámci rodinných domů s celopražským průměrem, jsou v této městské části byty daleko větší. Celková plocha je větší o 20,5 m2, obytná plocha o 14,6 m2. Ve srovnání struktury bytů podle obytných místností s rokem 1991 došlo ke změnám ve prospěch hlavně čtyř a pětipokojových bytů. Počty místností v bytě jsou zde výrazně vyšší než činí celopražský průměr, při celkem vyrovnaném pořadí je nepatrně nejčetnějším bytem v MČ byt dvoupokojový, v rámci rodinných domů se jedná o byt pětipokojový a větší. Rapidně se snížil počet jednopokojových bytů, hodnota 2,65 udává průměrný počet osob na 1 byt. Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod jeho užívání. V této městské části je ovšem i tato charakteristika prakticky nezajímavá, protože u bytů v rodinných domech se z velké části vždy jedná ( zde 86%) o užívání bytu ve vlastním domě, necelých 6% bytů zde bylo nájemních.

5.2.5 Úroveň bydlení

Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Benice v posledním desetiletí ještě dále zlepšily, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Tato tendence se projevila v celém hlavním městě a i zde, kde tyto ukazatele měly nadprůměrné hodnoty již v roce 1991. Zvětšil se průměrný počet obytných

SLDB 2001 – PRAHA 15 179 místností, zvětšila se obytná plocha na 1 osobu. Počet osob na 1 místnost naopak poklesl, relativně nejvíce se ale zvětšila průměrná obytná plocha bytu.

Tab.5.2.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Benice

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m Domy úhrnem 1991 50,5 2,65 19,5 0,98 2001 77,5 3,46 28,8 0,78 Index 2001/1991 153,5 130,6 147,7 79,6

Ve všech výše uvedených ukazatelích je MČ Praha-Benice vysoko nad celopražským průměrem.

5.2.6 Shrnutí

V MČ Praha-Benice bylo sečteno 144 domů určených k bydlení, přírůstek 34 domů od roku 1991 souvisí s výstavbou nebo zásadní rekonstrukcí rodinných domů. Právě v posledním desetiletí bylo postaveno necelých 38% z trvale obydleného domovního fondu městské části, průměrné stáří domů je zde 33,4 let. Přibližně 96% z trvale obydlených domů bylo ve vlastnictví soukromých fyzických osob. V této městské části byly nejčetnější domy s 1 bytem, u rodinných domů je to 88% z nich. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 50,9%, počet trvale obydlených bytů vzrostl o 36,4% na 135 bytů. Zvýšil se také počet i podíl bytů neobydlených, jednalo se vesměs o byty v neobydlených rodinných domech. Situace v základním technickém vybavení bytů je na velice dobré úrovni, úměrné novějšímu bytovému fondu a v poslední době probíhajícím rekonstrukcím a modernizacím rodinných domků. V souhrnném hodnocení v roce 2001 bylo již 90% bytů I. kategorie. Všechny ukazatele úrovně bydlení jsou vysoko nad celopražským průměrem i průměrem správního obvodu Praha 15.

5.3 Domy a byty – městská část Praha-Dolní Měcholupy

5.3.1 Domovní fond

V MČ Praha-Dolní Měcholupy bylo v roce 2001 sečteno 374 domů určených k bydlení, z toho jich bylo 330 trvale obydlených a 44 neobydlených. V této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen z 97% rodinnými domy, nepatrná část připadá rovnoměrně na domy bytové a ostatní. Toto složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této části a v průběhu posledních let se nemění. V rodinných domech se v roce 2001 nacházelo i 92% z obydlených bytů a žilo v nich i 94% obyvatel této městské části. Za posledních 10 let před cenzem 2001 přibyly převážně domy rodinné a 1 bytový dům.

Tab.5.3.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Dolní Měcholupy

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 336 306 298 97,4 4 1,3 4 1,3 30 8,9 2001 374 330 321 97,3 5 1,5 4 1,2 44 11,8 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 38 24 23 x 1 x - x 14 x

180 SLDB 2001 – PRAHA 15 Počet trvale obydlených domů se zvýšil o 24 a o 14 se zvýšil počet neobydlených domů, tedy domů, v nichž nebyla přihlášena žádná osoba k trvalému pobytu. Rozmístění sečtených domů, v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu. Tento přehled ukazuje, že trvale obydlené domy přibyly novou výstavbou ve dvou, v roce 1991 ještě neobydlených urbanistických obvodech, v jižní části katastru Dolní Měcholupy.

Tab.5.3.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených trvale obydlených (část) celkem rodinných bytových obvodu domů obydlených domů domů domů k 3.3.1991 domů 1991 - 2001

Hostivař-prům. obvod B ------Dolní Měcholupy-západ A - 43 32 39 4 32 Horní Měcholupy-sever B ------Dolní Měcholupy-sever A ------Dolní Měcholupy-střed 306 327 296 3172 -10 Dolní Měcholupy-vých. A - 1 - 1 - - Dolní Měcholupy-jih A - 3 2 1 - 2 Dolní Měcholupy 7 UO 306 374 330 358 6 24 MČ Praha-Dolní Měcholupy celkem 7 UO 306 374 330 358 6 24

Nová výstavba domů zde byla soustředěna hlavně v urbanistickém obvodu Dolní Měcholupy-západ A, také 2 nové obydlené domy byly sečteny v též doposud nezastavěném UO Dolní Měcholupy-jih A.

5.3.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Více než třetina zde byla postavena před rokem 1945. Nejaktivnějším desetiletým obdobím z hlediska výstavby pak byla 90. léta 20. století. Za poslední desetiletí zde bylo postaveno nebo kompletně zrekonstruováno 62 domů, což je necelých 19% stávajícího domovního fondu. Průměrné stáří domů v této MČ je 42,6 let, což je v porovnání s celopražským průměrem (Praha - 50,8 let) poměrně nízké číslo. Vzhledem k tomu, že v této městské části jsou k bydlení užívány převážně rodinné domy, jedná se ve většině o domy cihlové, ze stěnových panelů jsou pouze 6 domů. Z hlediska základního vybavení je na vodovod připojeno přes 99% trvale obydlených domů, nižší je však připojení na veřejnou kanalizační síť (45%). Kolem 94% domů využívá plynovou přípojku a 90% domů má ústřední topení. Z vlastnického pohledu bylo v MČ Praha-Dolní Měcholupy přibližně 97% obydlených domů v rukou soukromých fyzických osob, obec (stát) vlastnila v této MČ pouze 3 objekty. Kategorie ostatních vlastníků, kam patří většinou majitelé domů, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů, zde měla v majetku zhruba 2% obydlených domů.

Tab.5.3.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Počet Podíl v % Průměrný počet v roce 2001 domů bytů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 330 408 100,0 100,0 100,0 100,0 1,17 1,24 z toho: rodinné domy 321 375 97,4 97,3 94,4 91,9 1,13 1,17 bytové domy 5 29 1,3 1,5 4,5 7,1 4,00 5,80

V členění podle počtu bytů bylo 81% obydlených domů jen s 1 bytem, se 2 - 3 byty bylo 17,5% rovněž rodinných domů, 4 bytové domy spadaly do kategorie 4 - 11 bytů a 1 do kategorie 12 a více bytů.

SLDB 2001 – PRAHA 15 181 5.3.3 Bytový fond

V MČ Praha-Dolní Měcholupy bylo v roce 2001 sečteno 466 bytů celkem, 408 z nich bylo trvale obydlených a 58 neobydlených. V bytových domech bylo jen 7% bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 20,4%, počet trvale obydlených bytů vzrostl jen o 14%. Byty přibyly hlavně v rodinných domech, v domech bytových se počet bytů zvýšil o 13.

Tab.5.3.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Dolní Měcholupy

trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních celkem celkem domech domech domech celkem počet v % počet v % počet v % 1991 387 358 338 94,4 164,541,1 29 2001 466 408 375 91,9 29 7,1 4 1,0 58 Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 79 50 37 x 13 x - x 29 v % 20,4 14,0 10,9 x 81,2 x - x 100,0

I v této městské části se projevila celopražská tendence vzrůstajícího počtu bytů, které jsou podle metodiky označovány jako neobydlené. Bylo zde necelých 13% neobydlených bytů celkem, což je podíl odpovídající centrálním městským částem a vyšší než údaj za Prahu celkem. V trvale obydlených domech bylo však jen 7 bytů neobydlených, z nich byla necelá polovina klasifikována jako obydlené přechodně a v přestavbě, u zbývající části nebyl důvod neobydlenosti zjištěn. Přírůstky bytů úzce souvisí s přírůstky domů a s vývojem počtu obyvatel. Změny v bytovém fondu během posledního desetiletí v podrobném územním členění shrnuje následující přehled.

Tab.5.3.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných

Hostivař-průmyslový obvod B - - - - - Dolní Měcholupy-západ A - 48 48 - 48 Horní Měcholupy-sever B - - - - - Dolní Měcholupy-sever A - - - - - Dolní Měcholupy-střed 358 365 358 7 - Dolní Měcholupy-východ A - - - - - Dolní Měcholupy-jih A - 2 2 - 2 Dolní Měcholupy 7 UO 358 415 408 7 50 MČ Praha-Dolní Měcholupy celkem 7 UO 358 415 408 7 50

V tomto přehledu uvedené neobydlené byty jsou jen ty, které se nacházely v trvale obydlených domech, ke kterým ovšem přináleží ještě 51 neobydlených bytů v neobydlených domech.

5.3.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří a základní technické vybavení bytového fondu je odvozeno od stáří a vybavení domovního fondu. Kolem 50% bytů se zde nalézá v domech postavených v období těsně před a po 2. světové válce, 22% bytů bylo postaveno v posledním desetiletí.

182 SLDB 2001 – PRAHA 15 Na vodovod je zde připojeno přes 99% trvale obydlených bytů, nižší je však 45% připojení bytů na veřejnou kanalizační síť. Kolem 82% domácností má zavedeno plyn do bytu a téměř 89% bytů je vytápěno ústředním nebo etážovým topením, přičemž u 88% bytů je k vytápění využíván plyn. Podíl bytů s vlastním záchodem a vlastní koupelnou, či sprchovým koutem byl 96%, což například odpovídá situaci v centrálních částech města. I při cenzu 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů.

Tab.5.3.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 358 100,0 408 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 184 51,4 372 91,2 82,8 92,0 75,0 II. kategorie 133 37,2 22 5,4 13,8 4,8 - III. kategorie 16 4,5 9 2,2 - 2,4 - IV. kategorie 25 7,0 - - - - -

Také v této městské části došlo k výraznému nárůstu bytů I. kategorie a současně poklesu podílu bytů hlavně II. kategorie a byty, ještě v roce 1991 IV. kategorie, vymizely zcela. Celková plocha připadající v průměru na obydlený byt v této městské části byla 104,2 m2, obytná plocha 69,8 m2 a průměrný počet obytných místností byl 3,46. Ve srovnání s celopražským průměrem byla zde průměrná celková i obytná plocha výrazně větší. Je zde však opět souvislost se silně převládajícím podílem rodinných domů, kde je velikost bytů tradičně větší než v domech bytových. V porovnání v rámci domů rodinných je i tak velikost bytů v Dolních Měcholupech větší o 3,4 m2 než v rodinných domech v Praze celkem. Také počty místností v bytě jsou zde výrazně vyšší než činí celopražský průměr, opět v porovnání pouze rodinných domů byl v Praze celkem průměrný počet obytných místností na byt 3,35 a v Dolních Měcholupech 3,49.

Graf 5.3.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Dolní Měcholupy

1 40%

30%

20%

5 a více 2 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

V porovnání velikostní struktury bytů s rokem 1991 z hlediska průměrného počtu obytných místností k výrazným změnám nedošlo, pozorovatelný je však nárůst podílu vícepokojových bytů na úkor bytů jedno a dvoupokojových.

SLDB 2001 – PRAHA 15 183 Tab. 5.3.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Dolní Měcholupy

1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 358 100,0 408 100,0 z toho: 1 obytná místnost 27 7,5 22 5,4 2 pokoje 76 21,2 74 18,1 3 pokoje 119 33,2 129 31,6 4 pokoje 79 22,1 92 22,5 5 a více pokojů 57 15,9 89 21,8

Celkově nejčastěji zastoupené jsou v MČ Praha-Dolní Měcholupy třípokojové byty a bylo tomu tak i v roce 1991. Mezi 29 obydlenými byty v bytových domech jsou však nejčastější byty čtyřpokojové. Zastoupení bytů jen s 1 obytnou místností je zde již nepatrné. Z hlediska právního důvodu užívání bytu bylo 80% obydlených bytů užíváno ve vlastním, vesměs rodinném domě, v osobním vlastnictví bylo 17 bytů v domech bytových a 19 bytů (4,7%) bylo nájemních, zhruba z poloviny v rodinných a bytových domech.

5.3.5 Úroveň bydlení

Základní ukazatele úrovně bydlení se i v MČ Praha-Dolní Měcholupy dále zlepšily, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Tato tendence se projevila ve velké většině městských částí Prahy. Také tady se zvětšila průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 místnost naopak poklesl, nejvíce se zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 byt.

Tab.5.3.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Dolní Měcholupy

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m Domy úhrnem 1991 57,3 3,23 20,3 0,88 2001 69,8 3,46 24,5 0,82 Index 2001/1991 121,8 107,1120,7 93,2

Ve všech ukazatelích je MČ Praha-Dolní Měcholupy nad celopražským průměrem. Je zde větší obytná plocha připadající na 1 byt (v Praze 43 m2), obytná plocha na 1 osobu (v Praze 18m2), průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt (v Praze 2,37) a nižší je počet osob na 1 obytnou místnost (v celopražském průměru je to 1 osoba).

5.3.6 Shrnutí

Počet trvale obydlených domů se od roku 1991 zvýšil o 24 na 330, o 14 se zvýšil počet neobydlených domů, tedy domů v nichž byl sečten alespoň 1 byt, ale nebyla přihlášena žádná osoba k trvalému pobytu. Domovní fond tvoří z 97% domy rodinné, nacházelo se v nich 92% bytů a žilo v nich 94% obyvatel MČ Praha-Dolní Měcholupy. Nová výstavba byla soustředěna v jižní části stejnojmenného katastrálního území. V MČ Praha-Dolní Měcholupy bylo současně sečteno 466 bytů celkem, 408 z nich bylo trvale obydlených a 58 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů tedy zvýšil o 20,4 %, počet trvale obydlených o 14%. Neobydlené byty se v Dolních Měcholupech vyskytovaly hlavně v neobydlených rodinných domech. V MČ Praha-Dolní Měcholupy bylo 91% bytů I. kategorie, průměrná obytná plocha bytu se v MČ zvýšila na 69,8 m2, ve srovnání s celopražským údaji jsou to hodnoty výrazně nadprůměrné. Byt třípokojový byl nejčastějším typem bytu, co do počtu obytných místností. Z hlediska právního důvodu užívání bytů jich bylo ve vlastním domě užíváno 80%, necelých 5% bytů bylo nájemních.

184 SLDB 2001 – PRAHA 15 Všechny základní ukazatele úrovně bydlení naznačují velice slušný standard bydlení obyvatel této MČ, určitě nad celopražským průměrem.

5.4 Domy a byty – městská část Praha-Dubeč

5.4.1 Domovní fond

V MČ Praha-Dubeč bylo v roce 2001 sečteno 620 domů určených k bydlení, přičemž 549 z nich bylo obydleno trvale a 71 bylo neobydlených. I v této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen v naprosté většině rodinnými domy (98%) a tato převaha rodinných domů se od roku 1991 ještě zvýšila, protože přibyly rodinné domy a počet domů bytových současně poklesl. V rodinných domech se nacházelo 88% bytového fondu MČ a žilo v nich zhruba 87% obyvatelstva.

Tab.5.4.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Dubeč

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 560 485 467 96,3 153,1 30,67513,4 2001 620 549 537 97,8 8 1,5 4 0,7 7111,5 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 60 64 70 x -7 x 1 x -4 x

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených rodinných domů zvýšil o 70, a o 4 domy se dokonce snížil počet domů neobydlených, tedy domů, kde nebyla přihlášena žádná osoba k trvalému pobytu. Zhruba na polovinu poklesl počet již tak malé části trvale obydlených bytových domů. Zdůvodnění, hlavně úbytku bytových domů, lze zřejmě hledat ve změně metodického vymezení rodinného domu oproti roku 1991. Tehdy byl totiž rodinný dům s celkovou plochou bytů nad 150 m2 považován za dům bytový. Rodinné domy v posledním desetiletí přibyly samozřejmě hlavně novou výstavbou. Rozmístění sečtených domů, v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu.

Tab.5.4.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Dubeč

Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených trvale obydlených (část) celkem rodinných bytových obvodu domů obydlených domů domů domů k 3.3.1991 domů 1991 - 2001

Dolní Měcholupy-východ B ------Dolní Měcholupy- Dubeč 1 UO ------Dubeč 485 593 529 578 7 44 V křížcích - 1 - 1 - - Na korunce A - 26 20 25 1 20 Dubeč 3 UO 485 620 549 604 8 64 MČ Praha-Dubeč celkem 4 UO 485 620 549 604 8 64

Tento přehled ukazuje, že přírůstky domů byly zaznamenány jak v nejobydlenější centrální části (UO- Dubeč), tak ještě v roce 1991 neobydleném UO Na korunce, obojí na katastrálním území Dubeč.

SLDB 2001 – PRAHA 15 185 5.4.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Výstavba rodinných domů v MČ Praha-Dubeč probíhala poměrně rovnoměrně v celém období let 1920- 1991, s nepatrním zvýšením intenzity výstavby v 70. a 80. letech minulého století. Do roku 1920 bylo postaveno 10% domovního fondu MČ a i v posledním desetiletí zde bylo postaveno nebo kompletně zrekonstruováno 96 domů, což je necelých 18% stávajícího obydleného domovního fondu. Jde i tady o desetiletí velmi čilé stavební aktivity. Průměrné stáří domů v této MČ je 40,6 let, což je o 10 let nižší hodnota než v celopražském průměru. Vzhledem k tomu, že v této městské části jsou k bydlení užívány převážně rodinné domy, jedná se zde většinou o domy z cihel, tvárnic a cihlových bloků, ze stěnových panelů jsou postavena pouze necelá 4% domů. Z hlediska technického vybavení domů je připojení na vodovod realizováno u 97% domů, na kanalizační síť je však připojeno jen 10% trvale obydlených domů. Na plynový řad bylo napojeno 75% domů a ústředním topením bylo vybaveno 84% domů. Kolem 97% obydlených domů je ve vlastnictví soukromých fyzických osob, 5 z 8 bytových domů vlastní městská část (stát).

Tab.5.4.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Dubeč

Počet Podíl v % Průměrný počet v roce 2001 domů bytů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 549 698 100,0 100,0 100,0 100,0 1,22 1,27 z toho: rodinné domy 537 611 96,3 97,8 83,9 87,5 1,06 1,14 bytové domy 8 80 3,11,5 15,6 11,5 6,13 10,00

V členění podle počtu bytů je zde většina rodinných domů jen s 1 bytem (86%), ostatní se 2 - 3 byty. Bytové domy byly z hlediska počtu bytů rovnoměrně rozděleny do kategorií 2 - 3 (2 domy), 4 - 11 a 12 a více bytových jednotek (po 3 domech).

5.4.3 Bytový fond

V MČ Praha-Dubeč bylo v roce 2001 sečteno 779 bytů celkem, 698 z nich bylo trvale obydlených a 81 neobydlených. V bytových domech bylo pouze 11,5% bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 15,9%, počet trvale obydlených bytů vzrostl o 18,3%. Byty přibyly téměř výhradně v rodinných domech, minimálně v domech ostatních, v domech bytových se počet bytů naopak snížil.

Tab.5.4.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Dubeč

trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních celkem celkem domech domech domech celkem počet v % počet v % počet v % 1991 672 590 495 83,9 92 15,6 3 0,5 82 2001 779 698 611 87,5 80 11,5 7 1,0 81 Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 107 108 116 x -12 x 4 x -1 v % 15,9 18,3 23,4 x -13,0 x 133,3 x 1,2

V této městské části se vůbec neprojevil celopražský trend početního nárůstu bytů, které jsou označovány jako neobydlené. I když je porovnání s rokem 1991 (pojem „neobydlený byt“ je významově nepatrně odlišný od r. 2001) v této oblasti poněkud problematické, počet neobydlených bytů se zde každopádně nezvýšil. Z neobydlených bytů jich bylo 11% v trvale obydlených domech, zbývající část v neobydlených rodinných domech. Důvody neobydlenosti byly obdobné jako v celém hlavním městě. Asi dvě třetiny byly klasifikovány

186 SLDB 2001 – PRAHA 15 jako byty přechodně obydlené (nikdo ze současných uživatelů zde není hlášen k trvalému pobytu), část byla v přestavbě nebo nezpůsobilá k bydlení a stejná část sloužila k rekreaci. Veškeré přírůstky bytů (stejně jako domů) byly soustředěny do dvou urbanistických obvodů v katastru Dubeč. Změny v bytovém fondu v podrobném územním členění znázorňuje následující přehled.

Tab.5.4.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Dubeč

Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných

Dolní Měcholupy-východ B - - - - - Dolní Měcholupy-Dubeč1 UO - - - - - Dubeč 590 682 674 8 84 V křížcích - - - - - Na korunce A - 25 24 1 24 Dubeč 3 UO 590 707 698 9 108 MČ Praha-Dubeč celkem 4 UO 590 707 698 9 108

Největší přírůstek bytů byl zjištěn v UO Dubeč, kde přibyly i domy a největší počet osob. V přehledu uvedené neobydlené byty jsou jen ty, které se nacházely v trvale obydlených domech, náleží však k nim ještě 72 neobydlených bytů v neobydlených domech. Většina neobydlených bytů se vyskytovala ve starší zástavbě centrální části Dubče.

5.4.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stav bytového fondu úzce souvisí hlavně se stářím fondu domovního. Bytový fond městské části se nachází v domech, jejichž výstavba byla rovnoměrně rozdělena v celém intervalu let 1920 - 1991 s nepatrně narůstající intenzitou v 80. letech minulého století, kdy bylo postaveno 20% stávajícího bytového fondu. V domech nejstarších, postavených do roku 1919, je asi 9% bytů, u 1,7% bytů nebylo stáří domu vůbec zjištěno. Přes 16% moderních bytů, převážně v rodinných domcích, bylo postaveno nebo kompletně zrekonstruováno v posledním desetiletí. Zlepšení kvality bytového fondu je však i zde stále z velké části odvislé od rekonstrukcí a modernizací bytů, tedy činnosti která nabyla v posledních letech na intenzitě. Podíl obydlených bytů s napojením na vodovod činil 97,1% bytů, připojení na veřejnou kanalizaci má však jen kolem 11% bytů. Plyn zavedený do bytu mělo 64% domácností, ústředním nebo etážovým topením bylo vytápěno zhruba 85% bytů, přičemž 65% bytů používá jako energii k vytápění plyn. Podíl bytů s vlastním záchodem byl 92%, vlastní koupelnou či sprchovým koutem 95%. Celkově se zde kvalita bydlení od roku 1991 zlepšila. I při cenzu 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů.

Tab.5.4.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Dubeč

Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 590 100,0 698 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 388 65,8 596 85,4 93,8 84,5 71,4 II. kategorie 128 21,7 58 8,3 6,3 8,7 - III. kategorie 31 5,3 21 3,0 - 3,3 14,3 IV. kategorie 43 7,3 8 1,1 - 1,114,3

SLDB 2001 – PRAHA 15 187 Také v této městské části došlo k tomu, že v 90. letech ubylo bytů, které ještě v roce 1991 byly III. nebo IV. kategorie a téměř 85% bytů je již kategorie I. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. V rodinných domech je plocha bytu zpravidla větší než v bytech v bytových domech a vzhledem k tomu, že i v této městské části je převážná část bytů v rodinných domech, jsou zde celkové průměry nad celopražskými údaji. Celková plocha připadající v průměru na 1 byt v této městské části byla 96,3 m2 (zatímco v Praze celkem byla 66,7m2), průměrná obytná plocha 63,8 m2 (Praha celkem měla 43,0 m2) a průměrný počet obytných místností byl 3,41 (Praha 2,37).

Graf 5.4.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Dubeč

1 80% 70% 60% 50% 40% 30% 5 a více 2 20% 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

Velikostní struktura bytů podle obytných místností se od roku 1991 výrazně nezměnila, nepatrný přírůstek se týkal všech kategorií vícepokojových bytů. Nejčastějším bytem v MČ Praha-Dubeč byl v roce 2001 byt třípokojový, jak v rodinných, tak i bytových domech.

Tab. 5.4.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Dubeč

1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 590 100,0 698 100,0 z toho: 1 obytná místnost 37 6,3 36 5,2 2 pokoje 105 17,8 125 17,9 3 pokoje 217 36,8 246 35,2 4 pokoje 105 17,8 144 20,6 5 a více pokojů126 21,4 138 19,8

Zaznamenané posuny byly v této městské části méně výrazné než v některých jiných částech Prahy. Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod jeho užívání. Z tohoto hlediska byla většina bytů určena jako byt ve vlastním domě, bylo to 89,2% bytů v rodinných domech, ale i 3 byty v domech bytových. V bytových domech byly naopak nejčastější byty nájemní, kterých bylo 87,5% ze všech bytů v bytových domech, ale také 80 bytů v domech rodinných. Družstevní byty byly pouze v bytových domech a bylo jich 5.

188 SLDB 2001 – PRAHA 15 5.4.5 Úroveň bydlení

Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Dubeč zejména v domech rodinných zlepšily, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Byty v bytových domech vykazují podobné charakteristiky jako v roce 1991, např. obytná plocha na osobu za byty v bytových domech byla podle údajů SLDB 2001 i pod celopražským průměrem.

Tab.5.4.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Dubeč

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m Domy úhrnem 1991 59,6 3,39 19,1 0,92 2001 63,8 3,41 22,0 0,85 Index 2001/1991 107,0 100,6 115,2 92,4

V hodnocení bytového fondu jako celku se projeví nadprůměrné zastoupení rodinných domů a ve všech ukazatelích je MČ Praha-Dubeč nad celopražským průměrem. Je zde větší obytná plocha připadající na 1 byt (v Praze 43m2), obytná plocha na 1 osobu (v Praze 18m2), průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt (v Praze 2,37) a počet osob na 1 obytnou místnost (v celopražském průměru je to 1 osoba).

5.4.6 Shrnutí

V MČ Praha-Dubeč bylo v roce 2001 sečteno 620 domů určených k bydlení, přičemž 572 z nich bylo trvale obydlených a 71 jich zůstalo neobydlených. Výraznou většinu (98%) obydleného domovního fondu zde tvoří rodinné domy, domy bytové a ostatní jen zbývající 2%. V rodinných domech bylo sečteno i 97% fondu bytového a žilo v nich 87% obyvatelstva MČ. Zhruba rovnoměrnou výstavbu domů od roku 1920 charakterizuje jejich průměrné stáří - 40,6 let. Výrazný nárůst bytů byl za posledních 10 let zaznamenán jen u bytů v rodinných domech, v bytových domech došlo k poklesu v počtu bytů. K poklesu neb stagnaci počtu došlo dokonce i u bytů neobydlených, což odporuje trendu rostoucích podílů neobydlených bytů jak v Praze celkem, tak i ve většině, zejména větších městských částí. Kolem 85% bytů zde bylo I. kategorie, průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Dubeč zvýšila na 63,8 m2, ve srovnání s celopražskými údaji jsou to hodnoty výrazně nadprůměrné. Byt třípokojový byl nejčastějším typem bytu co do počtu obytných místností. Z hlediska právního důvodu užívání bytu bylo ve vlastním domě užíváno 79% obydlených bytů, 11% bytů v Dubči je nájemních. V základních charakteristikách bytového fondu došlo především u rodinných domů k dalšímu celkovému zlepšení úrovně vybavení bytů, základní ukazatele naznačují kvalitní úroveň bydlení obyvatel této městské části.

5.5 Domy a byty – městská část Praha-Kolovraty

5.5.1 Domovní fond

V MČ Praha-Kolovraty bylo v roce 2001 podle výsledků SLDB 634 domů určených k bydlení, z toho 539 jich bylo trvale obydlených a 95 neobydlených. Trvale obydlený domovní fond této městské části byl z necelých 95% tvořen rodinnými domy, 3 domy bytové a 5 domů ostatních dotvářelo jeho strukturu. Toto složení domovního fondu se zde v průběhu posledních let nijak významně nezměnilo. Za posledních 10 let před cenzem 2001 přibyly rodinné domy a 1 dům z kategorie ostatních domů, tedy domů, které mají z větší části jinou než obytnou funkci, ale jsou v nich i byty. Poklesl počet domů bytových. V rodinných domech MČ se nacházelo i 96% bytů a žilo zde 97% obyvatel.

SLDB 2001 – PRAHA 15 189 Tab.5.5.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Kolovraty

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 501 451 442 98,0 5 1,1 40,95010,0 2001 634 539 531 98,5 3 0,6 5 0,9 95 15,0 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 133 88 89 x -2 x 1 x 45 x

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených domů zvýšil o 88 a o 45 se zvýšil počet domů, které nebyly obydleny trvale. Zvýšení počtu domů neobydlených značně snížilo jinak relativně vysoký přírůstek obydlených domů. Rozmístění domů, v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), znázorňuje situaci v územním detailu.

Tab.5.5.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kolovraty

Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených trvale obydlených (část) celkem rodinných bytových obvodu domů obydlených domů domů domů k 3.3.1991 domů 1991 - 2001

Kolovraty 421 594 510 585 3 89 Dolnice C - 3 2 3 - 2 U Říčan A 1 333 - 2 Kolovraty 3 UO 422 600 515591 393 Lipany 29 34 24 34 - -5 U Říčan B ------Lipany 2 UO 29 34 24 34 - -5 MČ Praha-Kolovraty celkem 5 UO 451 634 539 625 3 88

Tento přehled dokumentuje změny v domovním fondu MČ, probíhající v obou katastrech, přičemž však k přírůstkům obydlených domů došlo jen na centrálním katastru Kolovraty, výrazně pak na území stejnojmenného UO. Celkově se počet obydlených domů za poslední desetiletí zvýšil v Kolovratech o necelých 20%.

5.5.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Pokud jde o stáří obydleného domovního fondu, zvýšená stavební činnost byla zaznamenána v těsně předválečném období, největší část rodinných domů (skoro 30% domovního fondu) byla však postavena nebo kompletně zmodernizována právě v posledním desetiletí.Tento podíl trvale obydlených domů je zhruba 2,5 násobkem počtu domů postavených za desetiletí předchozí. Průměrné stáří trvale obydlených domů zde činí 37,2 let. Nejvíce obyvatel bydlí v domech z období výstavby 1946 – 1980 a jen 8% obyvatel bydlí ve 45 domech postavených do roku 1919. Vzhledem k tomu, že v této městské části jsou k bydlení užívány převážně rodinné domy, jedná se zde většinou o domy z cihel, tvárnic a cihlových bloků, ze stěnových panelů jsou postavena pouze necelá 2% domů. Z hlediska technického vybavení domů bylo připojení na vodovod realizováno u přibližně 98% domů, na kanalizační síť bylo připojeno 83% trvale obydlených domů. Plynovou přípojkou bylo vybaveno 70% domů a ústředním topením 81% domů. Přes 95% obydlených domů je ve vlastnictví soukromých fyzických osob, obec (stát) se podílí s tzv. ostatními vlastníky na vlastnictví nepatrného podílu domů bytových.

190 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.5.5.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Kolovraty

Počet Podíl v % Průměrný počet v roce 2001 domů bytů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 539 605 100,0 100,0 100,0 100,0 1,05 1,12 z toho: rodinné domy 531 579 98,0 98,5 96,0 95,7 1,03 1,09 bytové domy 3 19 1,1 0,6 2,9 3,1 2,80 6,33

V členění podle počtu bytů je zde většina rodinných domů jen s 1 bytem (89%), ostatní se 2 – 3 byty. Bytové domy nejčastěji spadaly do velikostní kategorie 4 – 11 bytů.

5.5.3 Bytový fond

V MČ Praha-Kolovraty bylo v roce 2001 celkem sečteno 717 všech bytů, 605 jich bylo trvale obydlených a 112 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o necelých 36%, počet trvale obydlených bytů vzrostl o 27,1%. Trvale obydlené byty přibyly v rodinných domech a ostatních domech, v domech bytových se počet bytů snížil.

Tab.5.5.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Kolovraty

trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních celkem celkem domech domech domech celkem počet v % počet v % počet v % 1991 529 476 457 96,0 143,1 5 1,0 53 2001 717 605 579 95,7 193,1 7 1,2 112 Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 188 129 122 x 5 x 2 x 59 v % 35,5 27,1 26,7 x 35,7 x 40,0 x 111,3

I v této městské části se projevila celopražská tendence početního nárůstu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Počet neobydlených bytů se zde zvýšil na více než dvojnásobek stavu z roku 1991. Bylo zde skoro 16% neobydlených bytů, což je podíl přesahující údaj za Prahu celkem. Byly to jednak neobydlené byty v neobydlených domech (88% neobydlených bytů) a jednak v domech, v nichž v jiném bytě trvale někdo bydlí, tedy v trvale obydlených domech (12%). Neobydlené byty v neobydlených domech se nacházely z 96% v domech rodinných, asi třetina z nich byla obydlena přechodně a více než polovina nemá ve standardních výsledcích blíže specifikován důvod neobydlenosti. Přírůstky bytů navazují na přírůstky domů a souvisí i s vývojem počtu obyvatel. Změny v bytovém fondu MČ demonstruje v podrobném územním členění následující přehled.

SLDB 2001 – PRAHA 15 191 Tab.5.5.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kolovraty

Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných

Kolovraty 445 584 57113 126 Dolnice C - 2 2 - 2 U Říčan A 1 33 - 2 Kolovraty 3 UO 446 589 576 13 130 Lipany 30 29 29 - -1 U Říčan B - - - - - Lipany 2 UO 30 29 29 - -1 MČ Praha-Kolovraty celkem 5 UO 476 618 605 13 129

Přehled znázorňuje změny v bytovém fondu městské části, kopírující vlastně změny ve fondu domovním. Ke změnám v bytovém fondu MČ došlo v obou katastrech, k přírůstkům obydlených bytů došlo však jen na centrálním katastru Kolovraty, výrazně pak na území stejnojmenného UO.

5.5.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří bytového fondu v MČ Praha-Kolovraty je v zásadě odvozeno od stáří domovního fondu. Padla již zmínka o intenzivní výstavbě neb rekonstrukcích domů v posledních 10 letech, což se promítlo i do přírůstku 129 obydlených bytů, hlavně v rodinných domech a přispělo spolu s modernizacemi ke zkvalitnění bytového fondu. V bytech z toho období výstavby žilo zhruba 28% obyvatel MČ. Co se týká základního technického vybavení bytů, byl vodovod zaveden do bytu v 98% případů, na veřejnou kanalizační síť bylo připojeno kolem 84% bytů, na 64% se zvýšil podíl bytů, do nichž je zaveden plyn. Podíl bytů s vlastním záchodem a koupelnou, či sprchovým koutem činil 95%, ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 76% bytů oproti 72% z roku 1991. Celková úroveň technického vybavení bytů se zjišťovala i v roce 2001 pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů.

Tab.5.5.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Kolovraty

Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 476 100,0 605 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 233 48,9 516 85,3 94,7 85,0 85,7 II. kategorie 142 29,8 53 8,8 - 9,2 - III. kategorie 35 7,4 10 1,7 - 1,7 - IV. kategorie 66 13,9 9 1,5 - 1,6 -

Také v této městské části došlo k výraznému nárůstu počtu i podílu bytů I. kategorie, hlavně na úkor poklesu podílu bytů II. a IV. kategorie. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. Celková plocha připadající v průměru na 1 byt v této městské části byla 97,7 m2, průměrná obytná plocha 66,9 m2 a průměrný počet obytných místností byl 3,51. Ve srovnání s celopražským průměrem byly zde tyto hodnoty celkově vyšší, což je ale samozřejmé důsledkem vyššího podílu bytů v rodinných domech, kde jsou pravidelně všechny tyto hodnoty výrazně vyšší. V porovnání hodnot pouze v rámci rodinných domů vyznívá situace i tak příznivěji pro Kolovraty.

192 SLDB 2001 – PRAHA 15 Graf 5.5.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Kolovraty 1 60% 50% 40% 30%

5 a více 20% 2

10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

Také struktura bytů podle počtu obytných místností zde byla ovlivněna zvýšeným podílem bytů v rodinných domech.

Tab.5.5.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Kolovraty

1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 476 100,0 605 100,0 z toho: 1 obytná místnost 49 10,3 46 7,6 2 pokoje 123 25,8 95 15,7 3 pokoje 120 25,2 169 27,9 4 pokoje 108 22,7 126 20,8 5 a více pokojů 76 16,0 153 25,3

Ve srovnání s rokem 1991 se rapidně zvýšily počty bytů tří a vícepokojových, byt třípokojový byl zde i nejčastějším velikostním typem bytů v obydlených rodinných domech, těsně však před bytem pětipokojovým. Z pouze 19 obydlených bytů v domech bytových byl jednoznačně nejčetnějším bytem byt o jedné obytné místnosti. Velmi důležitou charakteristikou je také právní důvod užívání bytu. V této městské části s převahou rodinných domů bylo samozřejmě nejvíce bytů určeno jako byt ve vlastním domě, bylo to 80,5% bytů vesměs v rodinných domech, 30 bytů (5%) ze všech kategorií celkem bylo nájemních.

5.5.5 Úroveň bydlení

Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Kolovraty oproti roku 1991 zlepšily, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Tato tendence se projevila ve všech městských částech Prahy. Také tady se zvětšila průměrná celková i obytná plocha, zvýšil se průměrný počet obytných místností na byt a relativně nejvíce se zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 osobu. Poklesl počet osob na 1 obytnou místnost, vlastně každý obyvatel MČ má k dispozici prostor stále větší, než je průměrná obytná místnost.

SLDB 2001 – PRAHA 15 193 Tab.5.5.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Kolovraty

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m Domy úhrnem 1991 55,9 3,16 18,3 0,96 2001 66,9 3,51 22,5 0,85 Index 2001/1991 119,7 111,1123,0 88,5

Ve všech ukazatelích byla MČ Praha-Kolovraty nad celopražským průměrem. Tyto nadprůměrné hodnoty jsou ovšem opět dány zvýšeným zastoupením rodinných domů. Avšak i v rámci srovnání pouze rodinných domů přesahují hodnoty v MČ hodnoty pražské ve všech ukazatelích, kromě obytné plochy na jednu osobu (Praha – 24,2 m2).

5.5.6 Shrnutí

V MČ Praha-Kolovraty bylo sečteno 634 domů určených k bydlení, z toho 539 jich bylo trvale obydlených a 95 neobydlených. V rodinných domech se nacházelo 96% bytového fondu a žilo zde 97% obyvatel. Celkově se počet obydlených domů od roku 1991 zvýšil o necelých 20%. Skoro 30% stávajícího domovního fondu bylo postaveno nebo generálně rekonstruováno právě v posledním desetiletí. Počet trvale obydlených bytů se zvýšil o 27,1%, v MČ Praha-Kolovraty jich bylo v roce 2001 sečteno 606. Zhruba na dvojnásobek z roku 1991 narostl však i počet bytů neobydlených, tedy bytů, kde není přihlášena žádná osoba k trvalému pobytu. Zlepšení kvality bytové fondu novou výstavbou nebo modernizací se projevilo např. nárůstem bytů I. kategorie na 85% a současně již malým podílem bytů v kategorii II. a mizivým v kategoriích III. a IV. Třípokojový byt zde byl nejčastějším velikostním typem bytů v obydlených rodinných domech, těsně však před bytem pětipokojovým. Přes 80 % uživatelů bytů bydlí ve vlastním domě, asi 5% bytů je pronajímáno. V základních charakteristikách bytového fondu došlo k celkovému zlepšení úrovně vybavení bytů, parametry úrovně bydlení jsou nad celopražským průměrem i mírně nad ním při srovnání pouze v rámci rodinných domů.

5.6 Domy a byty – městská část Praha-Královice

5.6.1 Domovní fond

V MČ Praha-Královice bylo podle výsledků SLDB 2001 celkem sečteno 102 domů určených k bydlení a z toho 83 jich bylo trvale obydlených a 19 neobydlených. Vedle 3 bytových domů této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen v naprosté většině rodinnými domy (96,4%) a převaha rodinných domů od roku 1991 zůstává prakticky konstantní, byť od roku 1991 se počet bytových domů o 1 snížil.

Tab.5.6.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Královice

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 98 84 80 95,2 4 4,8 - x 14 14,3 2001102 83 80 96,4 3 3,6 - x 19 18,6 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 4-1 - x -1 x - x 5 x

194 SLDB 2001 – PRAHA 15 Za desetileté období od SLDB 1991 se tedy počet trvale obydlených domů, snížil o jeden, o 4 domy se zvýšil celkový počet domů určených k bydlení a jako ve většině městských částí se zvýšil (zde o 5) i počet domů neobydlených. Změny v domovní bilanci byly tedy prakticky jen nepatrné. Rozmístění domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu.

Tab.5.6.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Královice

Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených trvale obydlených (část) celkem rodinných bytových obvodu domů obydlených domů domů domů k 3.3.1991 domů 1991 - 2001

Královice 84 98 80 94 3 -4 Na březinách B - 4 3 4 - 3 Dolnice A ------Královice 3 UO 84 102 83 98 3 -1 MČ Praha-Královice celkem 3 UO 84 102 83 98 3 -1

K přírůstku obydlených domů došlo v UO Na březinách, v roce 1991 ještě neobydleném UO, k úbytku 4 obydlených domů naopak v jediném doposud osídleném UO Královice v centrální části stejnojmenného k. ú. V relativním vyjádření se počet trvale obydlených domů v MČ Praha-Královice snížil o zhruba 1%.

5.6.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Z hlediska stáří domovního fondu, bylo přes 26% domů (včetně 3 bytových) postaveno již do roku 1919 a žilo v nich 26% obyvatel MČ. Nejvíce obyvatel bydlelo v domech, postavených v letech 1946 – 1980, a to necelých 31%, z tohoto období pochází 29% rodinných domů. S obdobím výstavby 1981-1990 bylo sečteno 12 domů, v posledním desetiletí bylo postaveno nebo rekonstruováno 7 rodinných domů. V nejnovějších domech bydlí asi 10% obyvatel této městské části. Průměrné stáří obydlených domů v MČ Praha-Královice je 57,2 let, což je hodnota vysoko převyšující celopražský průměr (50,8 let). Asi 40% domů je postaveno z cihel, tvárnic, cihlových bloků, domy se stěnovými panely zde vůbec neměly zastoupení. Stupeň základního technického vybavení domů v této MČ charakterizuje 100% napojení domů na vodovod, připojení 89% domů k veřejné kanalizační síti, používání ústředního topení v 71% domů, ale také jen napojení pouze dvou domů na plyn. Podle vlastnictví je situace u obydlených, převážně rodinných domů celkem jednoznačná. Necelých 86% domů je ve vlastnictví soukromých fyzických osob, 9 z obydlených domů patří státu respektive městské části, zbytek ostatním vlastníkům.

Tab.5.6.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Královice

Počet Podíl v % Průměrný počet v roce 2001 domů bytů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 83 105 100,0 100,0 100,0 100,0 1,11 1,26 z toho: rodinné domy 80 96 95,2 96,4 89,2 91,4 1,04 1,20 bytové domy 3 9 4,8 3,6 10,8 8,6 2,50 3,00

V členění podle počtu bytů zde bylo 75% obydlených, vesměs rodinných domů jen s 1 bytem, ostatní se 2 až 3 byty. Bytové domy většinou spadaly do velikostní kategorie 4 – 11 bytů. Průměrná velikost obytných domů se za posledních 10 let před cenzem 2001 mírně zvětšila.

SLDB 2001 – PRAHA 15 195 5.6.3 Bytový fond

V MČ Praha-Královice bylo v roce 2001 celkem sečteno 131 bytů celkem, 105 jich bylo trvale obydlených a 26 neobydlených. Přes 91% obydlených bytů se nacházelo v rodinných domech, 9 bytů (9%) v domech bytových. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 20%, počet trvale obydlených bytů vzrostl o 13%. Přírůstek bytů se vyskytl pouze u rodinných domů.

Tab.5.6.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Královice

trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních celkem celkem domech domech domech celkem počet v % počet v % počet v % 1991109 93 83 89,2 10 10,8 - x 16 2001131105 96 91,4 9 8,6 - x 26 Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 22 12 13 x -1 x - x 10 v % 20,2 12,9 15,7 x -10,0 x x x 62,5

Tendence nárůstu neobydlených bytů se projevila i v této městské části, počet neobydlených bytů se zde od roku 1991 zvýšil o 10 bytů, což činí i 63% nárůst. Celkově zde bylo sečteno necelých 20% neobydlených bytů, což je vysoko nad celopražským průměrem i nad průměrem centrálních částí města, kde je podíl neobydlených bytů nejvyšší. Neobydlené byty se z 80% nalézaly v neobydlených domech, 8% neobydlených bytů bylo sečteno i v obydlených domech bytových. Nejčastějším důvodem neobydlenosti bylo přechodné bydlení, asi třetina z neobydlených bytů nemá ve výsledcích SLDB důvod blíže specifikován. V absolutních hodnotách se samozřejmě jedná jen o velmi malá čísla. Přírůstky bytů navazují na přírůstky domů a souvisí i s vývojem počtu obyvatel. Změny v bilanci bytového fondu v podrobném územním členění do nejmenších sídelních jednotek (UO) dokumentuje následující přehled.

Tab.5.6.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Královice

Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných

Královice 93 105 100 5 7 Na březinách B - 5 5 - 5 Dolnice A - - - - - Královice 3 UO 93 110 105 5 12 MČ Praha-Královice celkem 3 UO 93 110 105 5 12

K malým přírůstkům obydlených bytů došlo v souvislosti s výstavbou nových domů v severním UO - Na březinách, stejně jako v centrálním UO - Královice. V relativním vyjádření se počet trvale obydlených bytů v MČ Praha-Královice zvýšil o již zmíněných 13%.

5.6.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Kvalita bytového fondu je odvozena jednak od stáří fondu domovního a úzce souvisí s rekonstrukcemi a modernizacemi bytového fondu, v posledních letech vesměs nabývajících na intenzitě. V souvislosti s domy bylo již uvedeno, že značný podíl z nich byl postaven do roku 1919 a stejně tak přes 31% z obydlených bytů pochází z tohoto období, včetně 9 bytů v bytovém domě. Zhruba stejný podíl, vesměs bytů v rodinných domech pochází z období výstavby 1946-1980 a necelých 8% bytů se nacházelo v rodinných domech, postavených nebo kompletně zrekonstruovaných v posledním desetiletí.

196 SLDB 2001 – PRAHA 15 Z hlediska základního technického vybavení bytů, byl vodovod zaveden téměř do 100% bytů, na kanalizaci bylo připojeno 85% bytů, plynofikace v této městské části však zřejmě ještě neproběhla. Podíl obydlených bytů s vlastním záchodem a vlastní koupelnou, či sprchovým koutem byl kolem 92%.

Tab.5.6.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Královice

Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 93 100,0 105 100,0 100,0 100,0 - z toho: - I. kategorie 38 40,9 64 61,0 11,1 65,6 - II. kategorie 31 33,3 35 33,3 66,7 30,2 - III. kategorie 8 8,6 11,0 - 1,0 - IV. kategorie 16 17,2 4 3,8 11,1 3,1 -

Také v této městské části došlo k nárůstu počtu i podílu bytů I. kategorie, výrazně poklesl podíl bytů III. a IV. kategorie, přesto je zde podíl bytů I. kategorie oproti jiným městským částem poněkud snížený. Zůstává však zde i značný podíl bytů II. kategorie, což souvisí právě se způsobem vytápění. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. Celková plocha připadající v průměru na 1 byt v této městské části byla 85,6 m2, průměrná obytná plocha 55,4 m2 a průměrný počet obytných místností byl 2,89. Ve srovnání s celopražským průměrem jsou zde celkově tyto hodnoty vyšší, avšak ve srovnání pouze v rámci rodinných domů (v MČ výrazná většina) jsou naopak silně podprůměrné. Změnila se i zde struktura bytů podle počtu obytných místností. Vyjma čtyřpokojových bytů se ve srovnání s rokem 1991 početně i podílem zvýšily všechny byty s více než 1 obytnou místností. Relativně nejvíce se zvýšil počet bytů dvoupokojových, dvoupokojový byt byl i nejpočetnějším typem v MČ Praha Královice, a to i u bytových domů a bylo tomu tak i v roce 1991. Z hlediska obydlenosti bytů zde byl nejvyšší počet těch, které užívala pouze 1 osoba (31%).

Tab.5.6.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Královice

1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 93 100,0 105 100,0 z toho: 1 obytná místnost 11 11,8 8 7,6 2 pokoje 29 31,2 40 38,1 3 pokoje 24 25,8 30 28,6 4 pokoje 20 21,5 14 13,3 5 a více pokojů 99,7 12 11,4

Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod jeho užívání. Protože se opět jedná převážně o rodinné domy, je zde většina bytů užívána vlastníkem (71,4%). Značná část bytů, a to nejen v bytových domech je nájemních, jednalo se zde téměř o 20% bytů.

5.6.5 Úroveň bydlení

Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Královice oproti roku 1991 zlepšily, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele.

SLDB 2001 – PRAHA 15 197 Tab.5.6.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Královice

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m Domy úhrnem 1991 52,4 2,92 16,8 1,07 2001 55,4 2,89 22,3 0,86 Index 2001/1991 105,7 99,0 132,7 80,4

Tato tendence se projevila ve všech městských částech Prahy a také tady se zvětšila průměrná obytná plocha, zvětšila se i obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 místnost naopak poklesl pod 1, což vlastně znamená, že každý obyvatel MČ má pro sebe v průměru více, než 1 obytnou místnost. Relativně nejvíce se i zde zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 osobu.

5.6.6 Shrnutí

Nepatrné změny charakterizují bilanci domovního fondu v MČ Praha-Královice během posledního desetiletí. V relativním vyjádření se o 4,1% zvýšil počet domů určených k bydlení, na 83 se o 1% snížil počet domů trvale obydlených, o 5 se zvýšil počet neobydlených domů. Nejvíce obyvatel bydlelo v domech, postavených v letech 1946 – 1980, a to necelých 31%, asi 26% procent domů bylo v MČ postaveno již do roku 1919. Průměrné stáří obydleného domovního fondu zde bylo 57,2 let. Necelých 86% domů bylo ve vlastnictví soukromých fyzických osob. Současně bylo v MČ Praha-Královice sečteno 96 trvale obydlených bytů, což je přírůstek 13% oproti stavu z roku 1991, o 10 se však zvýšil i počet bytů neobydlených. Přes 31% z obydlených bytů pochází z období výstavby domů do roku 1919, a to včetně 9 bytů v bytovém domě. Byt dvoupokojový byl nejčetnějším typem bytů v městské části, a to nejen v rodinných domech. Kolem 71% bytů bylo užíváno ve vlastním domě, asi 20% bytů bylo nájemních. Byl shledán stále vysoký podíl bytů vytápěných kamny na pevná paliva, což souvisí také s potřebou plynofikace této MČ. Ukazatele úrovně bydlení se během posledních let sice zlepšily, v rámci rodinných domů, kterých je v Královicích výrazná většina, však vyznívá srovnání s celopražskými hodnotami pro MČ mírně nepříznivě.

5.7 Domy a byty – městská část Praha-Nedvězí

5.7.1 Domovní fond

V MČ Praha-Nedvězí bylo v roce 2001 sečteno pouze 77 domů určených k bydlení, z toho 63 jich bylo trvale obydlených a 14 neobydlených. V této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen v naprosté většině rodinnými domy (94%), bytové domy zde byly pouze 3, jejich počet se od roku 1991 o 1 dům navýšil. Trvale obydlené rodinné domy zde naopak o 1 dům ubyly.

Tab.5.7.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Nedvězí

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 70 63 60 95,2 2 3,2 11,6 7 10,0 2001 77 63 59 93,7 3 4,8 11,6 14 18,2 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 7 - -1 x 1 x - x 7 x

198 SLDB 2001 – PRAHA 15 Za desetileté období od SLDB 1991 se sice počet domů zvýšil o 7(10%), též o 7 se však zvýšil počet domů, které nebyly obydleny trvale, takže v celkové bilanci trvale obydlených domů ke změnám nedošlo. Rozmístění domů v členění podle nejmenších územních jednotek–urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu.

Tab.5.7.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha- Nedvězí

Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených trvale obydlených (část) celkem rodinných bytových obvodu domů obydlených domů domů domů k 3.3.1991 domů 1991 - 2001

Nedvězí 63 73 61 69 3 -2 Dolnice B - 111 - 1 Na Radhošti - 3 1 3 - 1 Nedvězí u Říčan 3 UO 63 77 63 73 3 - MČ Praha-Nedvězí celkem 3 UO 63 77 63 73 3 -

Zástavba zde byla soustředěna do centrálního UO Nedvězí, v průběhu posledního desetiletí se nepatrné změny v počtech obydlených domů projevily i ve zbývajících UO katastru Nedvězí. MČ Praha-Nedvězí je tak jedinou městskou částí správního obvodu Praha 15, kde nedošlo ke změně v bilanci trvale obydleného domovního fondu.

5.7.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Významná část z obydlených domů v městské části byla včetně 1 bytového domu postavena již do roku 1919 (27%). V dalších letech probíhala výstavba poměrně rovnoměrně, do konce 2. světové války zde bylo postaveno asi 50% domů v MČ. V posledním desetiletí bylo postaveno 6 (10%) domů, dva bytové domy byly postaveny v letech 1971 - 1980 a 1981 - 1990. Průměrné stáří domovního fondu v MČ činí 54,4 let, je to hodnota vysoko nad celopražským průměrem (50,8 let). Z výsledků SLDB 2001 je patrné, že v domech postavených do roku 1919 zde bydlelo 20% obyvatel, 43% obyvatel bydlelo v domech postavených do konce války a v nejnovějších rodinných domech bydlelo 10% obyvatel této městské části. Velká většina domů je cihlových, domy panelové se zde vůbec nevyskytují. Základní technické vybavení obydlených domů charakterizuje jejich téměř 100% připojení na vodovod, na kanalizační síť je napojeno 70% domů. Necelých 70% domů je vybaveno ústředním topením, plynofikace MČ však dosud nebyla provedena. Z pohledu vlastnictví je 92% domů včetně 1 bytového domu v majetku soukromých fyzických osob, 8% domů vlastní stát, respektive městská část.

Tab.5.7.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Nedvězí

Počet Podíl v % Průměrný počet v roce 2001 domů bytů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 63 82 100,0 100,0 100,0 100,0 1,29 1,30 z toho: rodinné domy 59 72 95,2 93,6 91,4 87,8 1,23 1,22 bytové domy 3 9 3,2 4,8 7,4 11,0 3,00 3,00

Protože se jedná převážně o rodinné domy, v členění podle počtu bytů je zde 75% domů s 1 bytem, 24% včetně dvou bytových domů je s 2 - 3 byty a 1 bytový dům spadá do kategorie se 4 - 11 byty.

SLDB 2001 – PRAHA 15 199 5.7.3 Bytový fond

V MČ Praha-Nedvězí bylo v roce 2001 celkem sečteno 96 bytů celkem, 82 jich bylo trvale obydleno a 14 zůstalo neobydlených. Většina bytů (88%) se zde nacházela v rodinných domech, 1 byt je v tzv. ostatním domě a 11% obydlených bytů je v domech bytových. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 8,6%, počet trvale obydlených bytů však vzrostl jen o 1,2%, neboť o 6 narostl i počet bytů neobydlených. Obydlené byty přibyly výhradně v bytových domech, v domech rodinných se počet snížil, absolutně se však jedná o velmi malá čísla.

Tab.5.7.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Nedvězí

trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních celkem celkem domech domech domech celkem počet v % počet v % počet v % 1991 89 81 74 91,4 6 7,4 11,2 8 2001 96 82 72 87,8 9 11,0 11,2 14 Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 7 1 -2 x 3 x - x 6 v % 8,6 1,2 -2,7 x 50,0 x - x 75,0

Byť v malém měřítku, projevila se i v této malé městské části tendence vzrůstajícího počtu neobydlených bytů. Sečteno jich zde bylo 14,6%, absolutně se jednalo o 14 bytů. Vesměs to byly byty v neobydlených rodinných domech, přičemž v 65% byla jako důvod neobydlenosti udávána nezpůsobilost k bydlení nebo přechodná obydlenost, u zbytku domů nebyl důvod neobydlenosti vůbec zjištěn. Změny bytového fondu doprovázejí změny fondu domovního, jak je patrné z přehledu v tabulce v detailnějším územním členění.

Tab.5.7.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Nedvězí

Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných

Nedvězí 81 80 80 - -1 Dolnice B - 11 - 1 Na Radhošti - 11 - 1 Nedvězí u Říčan 3 UO 81 82 82 - 1 MČ Praha-Nedvězí celkem 3 UO 81 82 82 - 1

Jednotkové změny v počtech trvale obydlených bytů, stejně jako domů, se v průběhu posledního desetiletí objevily i ve zbývajících, dříve neobydlených UO katastru Nedvězí. Celkový přírůstek jednoho bytu je pak výsledkem těchto změn.

5.7.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Kvalita bytového fondu je odvozena jednak od stáří fondu domovního a úzce souvisí s případnými rekonstrukcemi a modernizacemi bytového fondu, v posledních letech vesměs nabývajících na intenzitě. V souvislosti s domy bylo již uvedeno, že značný podíl z nich byl postaven již do roku 1919 a stejně tak přes necelých 26% z obydlených bytů, včetně 3 bytů v bytovém domě, pochází z tohoto období. Zhruba 18% bytů pochází z období výstavby 1971-1980 a přes 8% bytů bylo v rodinných domech postavených v posledním desetiletí. U 1,2% bytů nebylo jejích stáří zjištěno.

200 SLDB 2001 – PRAHA 15 Z hlediska základního technického vybavení bytů byl vodovod zaveden téměř do 98% bytů, na kanalizaci bylo připojeno 89% z nich, plyn nebyl v Nedvězí však zřejmě ještě rozveden. Podíl obydlených bytů s vlastním záchodem a vlastní koupelnou či sprchovým koutem byl kolem 96%. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 60% bytů, naprostá většina z nich byla vytápěna topením ústředním. Asi 28% bytů je vytápěno kamny, z větší části na pevná paliva, z části elektrickými. Celková úroveň technického vybavení bytů se zjišťovala i v roce 2001 pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů.

Tab.5.7.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Nedvězí

Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 81100,0 82 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 47 58,0 59 72,0 55,6 73,6 100,0 II. kategorie 21 25,9 18 22,0 44,4 19,4 - III. kategorie 6 7,4 4 4,9 - 5,6 - IV. kategorie 7 8,6 11,2 - 1,4 -

Také v této městské části došlo k výraznému nárůstu počtu i podílu bytů I. kategorie. Výrazně poklesly počty bytů hlavně IV. kategorie. Přesto zde byl podíl bytů I. kategorie oproti jiným městským částem poněkud snížený, z městských částí správního obvodu Praha 15 byl nižší jen v MČ Praha-Královice. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. Celková plocha připadající v průměru na 1 byt v této městské části byla 99,2 m2, průměrná obytná plocha 64,6 m2 (obvod Praha 15 měl 47,5 m2) a průměrný počet obytných místností byl 3,26 (oproti 2,76 v obvodu Praha 15). Vzhledem k tomu, že v Nedvězí se jedná prakticky výhradně o byty v rodinných domech, kde jsou tyto průměry vyšší, je třeba srovnávat jen s domy rodinnými. V tomto srovnání jsou tyto charakteristiky horší než u správního obvodu Praha 15 i celopražského průměru. Také struktura bytů podle počtu obytných místností je zde ovlivněna tím, že jde o byty v rodinných domech. Ve srovnání s rokem 1991 poklesly počty bytů s 1 a 3 obytnými místnostmi, na dvojnásobek se však zvýšily počty čtyřpokojových bytů.

Tab.5.7.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Nedvězí

1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 81100,0 82 100,0 z toho: 1 obytná místnost 9 11,1 22,4 2 pokoje 23 28,4 24 29,3 3 pokoje 30 37,0 26 31,7 4 pokoje 10 12,3 20 24,4 5 a více pokojů 9 11,110 12,2

Byty třípokojové zde byly nejčetnějším typem bytů, a to i u bytových domů. Zaznamenané posuny však v této městské části byly méně výrazné oproti některým jiným částem Prahy. Byť se zde jedná převážně o byty v rodinných domech, bylo z hlediska právního užívání bytu jen 72% bytů zařazeno jako byt ve vlastním domě, necelých 20% bytů bylo nájemních, 44% z nich v rodinných domech.

5.7.5 Úroveň bydlení

Během desetiletí od sčítání se základní ukazatele úrovně bydlení v této MČ zlepšily, stalo se tak zřejmě hlavně vlivem modernizace bytového fondu.

SLDB 2001 – PRAHA 15 201 Tab.5.7.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Nedvězí

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m Domy úhrnem 1991 54,4 2,85 20,2 0,94 2001 64,6 3,26 22,8 0,87 Index 2001/1991 118,8 114,4 112,9 92,6

Indexy zlepšení byly však v této městské části poněkud nižší, než ve většině MČ v celopražském měřítku i správního obvodu Praha 15. Zvýšila se průměrná obytná plocha bytu i průměrný počet obytných místností na 1 byt, také obytná plocha bytu připadající na 1 osobu. Snižuje se naopak počet osob na 1 obytnou místnost, takže každý obyvatel MČ má pro sebe stále větší prostor, než je průměrná plocha obytné místnosti. Relativně nejvíce se zvýšila obytná plocha bytů.

5.7.6 Shrnutí

Počet domů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 se zvýšil, jelikož se však o 7 zvýšil i počet domů neobydlených, stav trvale obydlených domů v MČ Praha-Nedvězí zůstal beze změny na počtu 63. Domovní fond zde tvoří prakticky výhradně rodinné domy, ve kterých se nacházelo 94% bytů a žilo 84% obyvatel MČ. Asi 27% rodinných domů bylo postaveno již do roku 1919, průměrné stáří obydleného domovního fondu zde bylo 54,4 let. Domy jsou z 92% ve vlastnictví soukromých fyzických osob, 8% domů vlastnil stát, respektive MČ. V technickém vybavení domů je postrádán rozvod plynu. Celkový přírůstek jednoho trvale obydleného bytu je výsledkem změn v bilanci za poslední desetiletí. V roce 2001 zde bylo celkem sečteno 96 bytů, 82 jich bylo trvale obydleno a 14 zůstalo neobydlených. Ukazatele úrovně se zlepšily, indexy růstu však mají nižší hodnoty, než byly zaznamenány u většiny MČ správního obvodu Praha 15. Mírně nepříznivě pro MČ vyznívá i porovnání absolutních hodnot i v rámci bytů pouze v rodinných domech s obvodem Praha 15 i celopražskými údaji.

5.8 Domy a byty – městská část Praha-Petrovice

5.8.1 Domovní fond

V MČ Praha-Petrovice bylo v roce 2001 sečteno 383 domů určených k bydlení, přičemž 354 z nich bylo obydleno trvale a 29 jich bylo neobydlených. Jako ve všech menších částech obvodu, tvořily zde většinu (75%) obydleného domovního fondu rodinné domy, domy bytové tvořily 23% a ostatní domy necelá 2%, čili zanedbatelný podíl. V rodinných domech se však v roce 2001 nacházelo jen necelých 14% ze všech obydlených bytů této městské části, v domech bytových byla tedy soustředěna daleko větší část bytového fondu. V bytových domech bylo asi 86% bytů. Toto složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této okrajové části hlavního města a v průběhu posledních let se zásadně nezměnilo.

Tab.5.8.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Petrovice

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 324 293 226 77,1 62 21,2 5 1,7 31 9,6 2001 383 354 267 75,4 81 22,9 6 1,7 29 7,6 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 59 61 41 x 19 x 1 x -2 x

202 SLDB 2001 – PRAHA 15

Za období od sčítání 1991 vzrostl celkově o 21% počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby. Relativně nejvíce se zvýšil počet trvale obydlených bytových domů, zhruba o necelou pětinu vzrostl i počet domů rodinných, oproti obecnému trendu mírně klesl počet domů neobydlených. Rodinné i bytové domy přibyly v MČ Praha-Petrovice hlavně novou výstavbou. Rozmístění domů a změny v jejich počtu, v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu.

Tab.5.8.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Petrovice

Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených trvale obydlených (část) celkem rodinných bytových obvodu domů obydlených domů domů domů k 3.3.1991 domů 1991 - 2001

Petrovice-za hřbitovem 56 76 76 - 72 20 Petrovice-střed 237 268 243 256 9 6 Hostivařská přehrada B - 39 35 39 - 35 Štít B ------Petrovice 4 UO 293 383 354 295 81 61 MČ Praha-Petrovice celkem 4 UO 293 383 354 295 81 61

Domovní fond této MČ je již soustředěn prakticky na území tří ze čtyř urbanistických obvodů katastru Petrovice. K největšímu celkovému přírůstku obydlených domů došlo hlavně mimo nejosídlenější část katastru Petrovice v západní a jižní lokalitě Petrovic (UO Hostivařská přehrada B a UO Petrovice-za hřbitovem), tedy v oblastech s intenzivně pokračující novou výstavbou.

5.8.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Výrazná většina domovního fondu, zvláště převládajících rodinných domů, byla v MČ postavena až v 70. a 80. letech 20. století. V tomto období bylo postaveno kolem 64% všech domů MČ. I za poslední desetileté období zde však bylo postaveno již progresivními technologiemi 59 domů, což je necelých 17% stávajícího domovního fondu. Většina domů (57%) byla zde vystavěna z cihel, tvárnic nebo cihlových bloků, ze stěnových panelů jsou postaveny převážně bytové domy, a to 99% z nich. Podíl panelových bytových domů je zde vysoký i v porovnání s ostatními městskými částmi s větším podílem sídlištní zástavby. Ale i 7 obydlených rodinných domů je panelových. Průměrné stáří domů v této MČ - 32,5 let odpovídá převaze novější výstavby a je výrazně pod úrovní celopražského průměru (Praha - 50,8 let) i správního obvodu Praha 15 (41,4 let). Technické vybavení domů je možno charakterizovat téměř 100% připojením na vodovod a 93% napojením na kanalizační síť. Zhruba 89% domů je připojeno na plynový řad a ústředním topením je vybaveno asi 92% trvale obydlených domů.

Tab.5.8.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Petrovice

Počet domů Podíl v % z toho z toho celkem rodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy Trvale obydlené domy 354 267 81100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 269 267 1 76,0 100,0 1,2 obec, stát 9 - 5 2,5 - 6,2 stavební bytové družstvo 44 - 44 12,4 - 54,3 ostatní vlastníci a nezjištěno 32 - 31 9,0 - 38,3

SLDB 2001 – PRAHA 15 203

Celkově bylo 76% všech obydlených domů v MČ Praha-Petrovice ve vlastnictví soukromých fyzických osob, a to 100% u rodinných domů. Obec vlastní v této MČ celkově 2,5% objektů, výrazný podíl bytových domů je dále již ve vlastnictví družstev nájemníků, bytových družstev a dalších ostatních vlastníků, kam patří většinou majitelé domů, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů.

Tab.5.8.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Petrovice

Počet Podíl v % Průměrný počet v roce 2001 domů bytů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 354 2 217 100,0 100,0 100,0 100,0 6,43 6,26 z toho: rodinné domy 267 301 77,1 75,4 13,5 13,6 1,12 1,13 bytové domy 811 91021,2 22,9 86,3 86,2 26,21 23,58

V členění co do počtu bytů bylo v MČ 67% obydlených domů s 1 bytem, u rodinných domů je to 87% z nich, 13% rodinných domů bylo se 2 - 3 byty. Pouze 5% bytových domů spadalo do kategorie 4 - 11 bytů, zbývající část obsahuje 12 a více bytových jednotek. Průměrný počet bytů na 1 dům se zde u bytových domů v posledním období snížil, je to zřejmě důsledek přírůstku bytových domů již s menším počtem obytných prostor.

5.8.3 Bytový fond

V MČ Praha-Petrovice bylo v roce 2001 sečteno 2 401 všech bytů celkem, 2 217 jich bylo trvale obydlených a 184 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 22,3%, v přírůstku trvale obydlených bytů jen o 17,7% se projevil nárůst neobydlených bytů.

Tab.5.8.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Petrovice

trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních celkem celkem domech domech domech celkem počet v % počet v % počet v % 19911 964 1 884 254 13,5 1 625 86,2 5 0,3 80 2001 2 401 2 21730113,6 1 910 86,1 60,3 184 Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 437 333 47 x 285 x 1 x 104 v % 22,3 17,7 18,5 x 17,5 x 20,0 x 130,0

Během devadesátých let se i zde zvýšil počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené, jejich podíl činil necelých 8% bytového fondu. Kolem 84% neobydlených bytů se nalézalo v trvale obydlených domech a 97% z nich v obydlených domech bytových. Přechodné bydlení a přestavba bytu byly nejčastějším (55%) důvodem neobydlenosti, u zbývající části bytů však nebyl přímo důvod jejich neobydlenosti zjištěn. Jde o byty, kde se však nepodařilo zastihnout jejich uživatele a tedy vyplnit potřebné údaje, nebo probíhá pozůstalostní řízení, či nejsou vyřešené majetkové vztahy. Je třeba opět připomenout, že se absolutně jedná o malá čísla. Změny v obydleném bytovém fondu v členění dle urbanistických obvodů jsou shrnuty v následující tabulce.

204 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.5.8.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Petrovice

Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných

Petrovice-za hřbitovem 1 559 1 960 1 818 142 259 Petrovice-střed 325 374 362 1237 Hostivařská přehrada B - 37 37 - 37 Štít B - - - - - Petrovice 4 UO 1 884 2 371 2 217 154 333 MČ Praha-Petrovice celkem 4 UO 1 884 2 371 2 217 154 333

Změny korespondují s bilancí fondu domovního, přírůstky bytů byly zaznamenány hlavně v jižní lokalitě (UO Petrovice-za hřbitovem), mimo dosud nejosídlenější část katastru Petrovice.

5.8.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří a s tím spojená kvalita bytového fondu jsou odvozeny hlavně od stáří domovního fondu. Byl již zmíněn celkově novější charakter domovního fondu, kdy 88% převážně bytových domů bylo postaveno v letech 1981 - 1990, i 59 domů postavených v posledním desetiletí. Kvalita bytového fondu bývá současně odvislá od rekonstrukcí a modernizací bytů, činnosti nabývající zvláště v posledním desetiletí na intenzitě. Již i v roce 1991 slušnou základní technickou vybavenost bytů je možno doložit pro rok 2001 těmito údaji: na vodovod je zde připojeno téměř 100% trvale obydlených bytů, kolem 99% domácností je připojeno i na kanalizační síť. Plyn do bytu má zavedeno 74% domácností a téměř 98% bytů je vytápěno ústředním nebo etážovým topením, přičemž u většiny bytů, zvláště v rodinných domech, je k vytápění využíván plyn. Podíl bytů s vlastním záchodem a vlastní koupelnou či sprchovým koutem byl vyšší než 99%, což je příznivější situace než ve většině MČ nejen obvodu Praha 15. I v roce 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů.

Tab.5.8.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Petrovice

Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 1 884 100,0 2 217 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 1 807 95,9 2 175 98,1 99,3 90,7 83,3 II. kategorie 61 3,2 24 1,1 0,3 6,3 - III. kategorie 7 0,4 3 0,1 - 1,0 - IV. kategorie 9 0,5 1 0,0 - 0,3 -

Další úbytky II. a vyšších kategorií bytů a přírůstek bytů I. kategorie jsou výsledkem změn, ke kterým došlo v posledních letech u trvale obydlených bytů v MČ Praha-Petrovice. Přes 98% bytů I. kategorie je hodnota vyjadřující velice slušnou úroveň jejich technického vybavení. Z hlediska právního důvodu užívání bytu bylo ve vlastním rodinném domě užíváno 90,6% obydlených bytů a pouze 1% bytů v rodinných domech bylo pronajímáno. U bytů v obydlených domech bytových byla situace různorodější, jelikož 59% těchto bytů bylo užíváno členy bytových družstev, 26% členy družstev nájemců, 12% bytů bylo nájemních a v osobním vlastnictví bylo 0,1% bytů (25).

SLDB 2001 – PRAHA 15 205 Graf 5.8.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Petrovice

1 70% 60% 50% 40% 30% 5 a více 20% 2 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

Zajímavým údajem v této části výsledků je i počet obytných místností, připadajících na byt. Obecně lze konstatovat, že podíly bytů z hlediska počtu obytných místností zůstávají konstantní, pozorovatelný je početní přírůstek třípokojových bytů a vlastně i bytů s 1 obytnou místností. Podíl těchto bytů, mezi něž se počítají např. byty jednopokojové, obytné kuchyně a garsoniery je zde však relativně velice nízký.

Tab.5.8.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Petrovice

1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 1 884 100,0 2 217 100,0 z toho: 1 obytná místnost 54 2,9 77 3,5 2 pokoje 513 27,2 596 26,9 3 pokoje 1 118 59,3 1 329 59,9 4 pokoje 130 6,9 1145,1 5 a více pokojů 69 3,7 90 4,1

Nejčastějším typem bytu dle počtu obytných místností byl v MČ třípokojový byt, u bytových domů výrazně, v rámci rodinných domů to byl byt 5 a vícepokojový.

5.8.5 Úroveň bydlení

Základní průměrné ukazatele úrovně bydlení se i v MČ Praha-Petrovice zlepšily, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Průměrná obytná plocha bytu se zvýšila z 41,6 m2 v roce 1991, na 45,2 m2 v roce 2001, ve srovnání s celopražským údaji (43 m2) jsou tedy tyto hodnoty nadprůměrné, zvýšila se i obytná plocha na osobu. Průměrný počet obytných místností na 1 byt i počet osob na obytnou místnost

206 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.5.8.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Petrovice

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m Domy úhrnem 1991 41,6 2,83 15,0 0,98 2001 45,2 2,82 16,6 0,96 Index 2001/1991 108,7 99,6 110,7 98,0 se prakticky nezměnil, stávající hodnoty byly však již na slušné úrovni. Z hlediska technického vybavení se dá i připomenout 98% podíl bytů I. kategorie. Necelou čtvrtinu obydlených bytů obývá pouze 1 osoba, nejčastěji jsou byty (26%) obydleny 4 osobami. Třípokojový byt byl nejčetnějším typem bytu v MČ. V porovnání výše uvedených ukazatelů s celopražským průměrem, při uvážení, že 86% bytů v MČ Praha- Petrovice (stejně jako v hl. m. Praze celkem) se nalézá v bytových domech, jsou hodnoty charakterizující zde úroveň bydlení velice slušné.

5.8.6 Shrnutí

V MČ Praha-Petrovice bylo sečteno 383 domů určených k bydlení, 354 z nich bylo obydleno trvale a 29 jich bylo neobydlených. Domovní fond byl ze 75% tvořen rodinnými domy, z 23% bytovými, zbytek připadl na domy ostatní. V rodinných domech se ale již nacházelo jen přes 13% bytů této městské části, v domech bytových byla tedy soustředěna daleko větší část bytového fondu. V 70. a 80. letech 20. století bylo postaveno 64% všech domů MČ, za poslední desetiletí zde bylo postaveno necelých 17% stávajícího domovního fondu. Průměrné stáří domů (32,5 let) odpovídá převaze novější výstavby a je výrazně pod úrovní celopražského průměru (Praha - 50,8 let) i správního obvodu Praha 15 (41,4 let). V roce 2001 zde bylo celkem sečteno 2 401 bytů, 2 217 z nich bylo trvale obydlených a 184 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 22 %, počet trvale obydlených však jen o 17%, i zde došlo k nárůstu bytů neobydlených. Je zde 98% bytů I. kategorie, průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Petrovice zvýšila na 45,2 m2. Byt třípokojový byl nejčastějším typem bytu co do počtu obytných místností. Z hlediska právního důvodu užívání bytu bylo ve vlastním domě užíváno 12% obydlených bytů, převážně v rodinných domech, i 12% bytů je v Petrovicích nájemních. Ve srovnání s celopražským údaji jsou to hodnoty, charakterizující úroveň bydlení zhruba obdobné.

5.9 Domy a byty – městská část Praha-Štěrboholy

5.9.1 Domovní fond

V MČ Praha-Štěrboholy bylo v roce 2001 podle výsledků SLDB 327 domů určených k bydlení, z toho 282 jich bylo trvale obydlených a 45 neobydlených. Trvale obydlený domovní fond této městské části byl skoro z 98% tvořen rodinnými domy, 2 domy bytové a 4 domy ostatní dotvářely jeho strukturu. Toto složení domovního fondu se zde v průběhu posledních let nijak významně nezměnilo. Za posledních 10 let před cenzem 2001 přibyly rodinné domy a 2 domy z kategorie ostatních domů, tedy domů, které mají z větší části jinou než obytnou funkci, ale jsou v nich i byty. O 3 domy poklesl počet obydlených domů bytových. V rodinných domech MČ Praha-Štěrboholy se nacházelo i 97% bytů a žil stejný podíl obyvatel.

Tab.5.9.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Štěrboholy

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 1991 261 236 229 97,0 5 2,1 20,8259,6 2001 327 282 276 97,9 2 0,7 4 1,4 45 13,8 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 66 46 47 x -3 x 2 x 20 x

SLDB 2001 – PRAHA 15 207 Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených domů zvýšil o 46 a o 20 se zvýšil počet domů, které nebyly obydleny trvale. Zvýšení počtu domů neobydlených značně snížil relativně vysoký přírůstek obydlených domů. Rozmístění domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), znázorňuje situaci v územním detailu.

Tab.5.9.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Štěrboholy

Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených trvale obydlených (část) celkem rodinných bytových obvodu domů obydlených domů domů domů k 3.3.1991 domů 1991 - 2001

Hostivař-Za vodárnou B ------Hostivař-prům. obvod C ------Strašnice-východ D ------Štěrboholy-západ - 4 4 - 2 4 U teplárny E ------Štěrboholy-střed 236 319 274 314 - 38 Dolní Měcholupy-sever B - 4 4 4 - 4 Štěrboholy 7 UO 236 327 282 3182 46 MČ Praha-Štěrboholy celkem 7 UO 236 327 282 3182 46

K změnám v bilanci obydlených domů došlo hlavně v nejobydlenějším UO Štěrboholy-střed,výstavba domů probíhala stejnou měrou i ve dvou dalších, v roce 1991 ještě nezastavěných UO Dolní Měcholupy-sever B a Štěrboholy-západ. Celkově se počet obydlených domů za poslední desetiletí na katastru Štěrboholy zvýšil o necelých 20%.

5.9.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Zvýšená stavební aktivita zde probíhala v 70. letech 20. století, kdy bylo postaveno asi 24% stávajícího bytového fondu, stejná část hlavně rodinných domů (téměř 26% domovního fondu) byla též postavena nebo kompletně zmodernizována právě v posledním desetiletí. V domech z těchto dvou období výstavby žije v MČ kolem 65% obyvatel. Průměrné stáří trvale obydlených domů zde činí 31 let, což je např. hodnota o 20 let nižší, než je průměrné stáří obydleného domovního fondu hl. m. Prahy. Vzhledem ke skutečnosti, že v této městské části jsou k bydlení užívány převážně rodinné domy, jedná se zde většinou o domy z cihel, tvárnic a cihlových bloků, ze stěnových panelů je postaveno pouze 5% rodinných domů. Z hlediska technického vybavení domů bylo připojení na vodovod realizováno u téměř 100% domů, na kanalizační síť bylo připojeno 85% trvale obydlených domů. Plynovou přípojkou bylo vybaveno 81% a ústředním topením 83,7% domů. Skoro 97% obydlených domů, včetně dvou bytových, je ve vlastnictví soukromých fyzických osob, obec (stát) se podílí na vlastnictví zbývajícího podílu rodinných domů cca rovným dílem s ostatními vlastníky.

Tab.5.9.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Štěrboholy

Počet Podíl v % Průměrný počet v roce 2001 domů bytů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 282 325 100,0 100,0 100,0 100,0 1,14 1,15 z toho: rodinné domy 276 314 97,0 97,9 95,9 96,6 1,13 1,14 bytové domy 2 6 2,1 0,7 3,3 1,8 1,80 3,00

208 SLDB 2001 – PRAHA 15 V členění podle počtu bytů zde byla většina rodinných domů s 1 bytem (85%), 14,5% domů včetně jednoho bytového obsahuje 2 – 3 byty. Do velikostní kategorie 4 – 11 bytů spadá druhý bytový dům.

5.9.3 Bytový fond

V MČ Praha-Štěrboholy bylo v roce 2001 celkem sečteno 373 všech bytů, 325 jich bylo trvale obydlených a 48 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o necelých 26%, počet trvale obydlených bytů vzrostl vzhledem k nárůstu neobydlených bytů jen o 20,4%. Trvale obydlené byty přibyly v rodinných domech, taktéž v ostatních, v domech bytových se počet obydlených bytů o třetinu snížil.

Tab.5.9.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Štěrboholy

trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních celkem celkem domech domech domech celkem počet v % počet v % počet v % 1991 297 270 259 95,9 9 3,3 2 0,7 27 2001 373 325 314 96,6 6 1,8 5 1,5 48 Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 76 55 55 x -3 x 3 x 21 v % 25,6 20,4 21,2 x -33,3 x 150,0 x 77,8

I v této městské části se projevila celopražská tendence početního nárůstu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Počet neobydlených bytů se zde zvýšil téměř na dvojnásobek stavu z roku 1991, podíl neobydlených bytů činil necelých 13%, což je podíl přesahující údaj za Prahu celkem. Jednalo se vesměs o neobydlené byty v rodinných domech, v 96% v neobydlených. Nejčastějším důvodem neobydlenosti zde byla přestavba domu a nezpůsobilost k bydlení (42%), více než třetina neobydlených nemá ve standardních výsledcích blíže specifikován důvod neobydlenosti. Absolutně se však samozřejmě jedná o malá čísla. Změny v bytovém fondu MČ demonstruje v podrobném územním členění následující přehled.

Tab.5.9.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Štěrboholy

Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných

Hostivař-Za vodárnou B - - - - - Hostivař-prům. obvod C - - - - - Strašnice-východ D - - - - - Štěrboholy-západ - 9 9 - 9 U teplárny E - - - - - Štěrboholy-střed 270 314312242 Dolní Měcholupy-sever B - 4 4 - 4 Štěrboholy 7 UO 270 327 325 2 55 MČ Praha -Štěrboholy celkem 7 UO 270 327 325 2 55

Přehled znázorňuje změny v bytovém fondu MČ, přesně kopírující změny ve fondu domovním. K významným přírůstkům obydlených bytů, stejně jako domů, došlo hlavně v centrálním UO Štěrboholy- střed, méně v jižní části katastru Štěrboholy v UO Dolní Měcholupy-sever B a v UO Štěrboholy-západ.

SLDB 2001 – PRAHA 15 209 5.9.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří a s tím související kvalita bytového fondu jsou v zásadě odvozeny od stáří domovního fondu. Padla již zmínka o intenzivní výstavbě nebo rekonstrukcích domů v posledních 10 letech, což se promítlo i do přírůstku 79 obydlených bytů, hlavně v rodinných domech a přispělo spolu s modernizacemi bytů ke zkvalitnění bytového fondu. V bytech z toho období výstavby žilo zhruba 26% obyvatel MČ. Co se týká základního technického vybavení bytů, byl vodovod zaveden do bytu v téměř 100% případů, na veřejnou kanalizační síť bylo připojeno kolem 83% bytů, zhruba na 80% se zvýšil podíl bytů, do nichž je zaveden plyn. Podíl bytů s vlastním záchodem a koupelnou či sprchovým koutem činil 97%, ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 88% bytů, oproti 82% z roku 1991. Vesměs tedy byly tyto parametry na velice slušné úrovni. Celková úroveň technického vybavení bytů se též zjišťovala i v roce 2001 pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu.

Tab.5.9.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Štěrboholy

Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 270 100,0 325 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 141 52,2 297 91,4 100,0 91,7 60,0 II. kategorie 97 35,9 20 6,2 - 6,1 20,0 III. kategorie 197,041,2 - 1,0 20,0 IV. kategorie 134,841,2 - 1,3 -

Také v této městské části došlo k výraznému nárůstu počtu i podílu bytů I. kategorie, hlavně na účet poklesu podílu bytů zvláště II., ale i III. a IV. kategorie. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu z hlediska bytové plochy a počtu obytných místností. Celková plocha připadající v průměru na 1 byt byla v této městské části 113,2 m2, průměrná obytná plocha 74,7 m2 a průměrný počet obytných místností, připadajících na byt byl 3,78. Ve srovnání s celopražským průměrem zde byly tyto hodnoty celkově vyšší, což je samozřejmě dáno vyšším podílem bytů v rodinných domech, kde jsou zpravidla hodnoty výrazně vyšší. V porovnání hodnot pouze v rámci rodinných domů, vyznívá situace i tak jednoznačně příznivěji pro tuto MČ.

Graf 5.9.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Štěrboholy

1 50%

40%

30%

20% 5 a více 2 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

210 SLDB 2001 – PRAHA 15 Také struktura bytů podle počtu obytných místností je zde ovlivněna zvýšeným podílem bytů v rodinných domech. Ve srovnání s rokem 1991 se nepatrně zvýšily počty vícepokojových bytů, markantní je však nárůst bytů 5 a vícepokojových. Pětipokojový a větší byt se stal dokonce i celkově nejčetnějším obydleným bytem dle počtu obytných místností, opět zde však hraje svou roli naprostá převaha rodinných domů.

Tab.5.9.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Štěrboholy

1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 270 100,0 325 100,0 z toho: 1 obytná místnost 186,7 144,3 2 pokoje 53 19,6 58 17,8 3 pokoje 74 27,4 77 23,7 4 pokoje 53 19,6 77 23,7 5 a více pokojů 72 26,7 99 30,5

Z pouze 6 obydlených bytů v domech bytových byl nejčetnějším bytem byt o dvou obytných místnostech. Právní důvod užívání bytů v této městské části lze charakterizovat 87% podílem bytů ve vlastním domě, 12 bytů (3,7%) včetně 4 v bytových domech je nájemních.

5.9.5 Úroveň bydlení

Všechny základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Štěrboholy oproti roku 1991 výrazně zlepšily, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Tato tendence se projevila ve většině pražských městských částí. Také tady se zvětšila průměrná celková i obytná plocha, zvýšil se průměrný počet obytných místností na byt a relativně nejvíce se zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 osobu. Poklesl počet osob na 1 obytnou místnost, vlastně každý obyvatel MČ má obytný prostor stále větší, než je průměrná obytná místnost.

Tab.5.9.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Štěrboholy

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m Domy úhrnem 1991 62,73,5321,2 0,84 2001 74,7 3,78 25,8 0,76 Index 2001/1991 119,1107,1121,7 90,5

Ve všech ukazatelích byla MČ Praha-Štěrboholy značně nad celopražským průměrem, a to i ve srovnání pouze v rámci rodinných domů. Tyto nadprůměrné hodnoty naznačují velice slušnou úroveň bydlení v této MČ.

5.9.6 Shrnutí

V MČ Praha-Štěrboholy bylo sečteno 327 domů určených k bydlení, 282 z nich bylo trvale obydlených a 45 neobydlených. Počet obydlených domů se v MČ Praha-Štěrboholy od roku 1991 zvýšil o necelých 20%. Rodinné domy tvořily 98% domovního fondu, nacházelo se v nich 97% bytů a žilo 97% obyvatel MČ. Téměř 26% stávajícího domovního fondu bylo postaveno nebo generálně zrekonstruováno právě v posledním desetiletí. Počet trvale obydlených bytů se zvýšil o 20%, v MČ Praha-Štěrboholy jich bylo v roce 2001 sečteno 325. Téměř na dvojnásobek roku 1991 narostl však i počet bytů neobydlených. Výrazné zvýšení kvality bytového

SLDB 2001 – PRAHA 15 211 fondu se projevilo např. v nárůstu bytů I. kategorie na 91% a současně již mizivým podílem bytů nižších kategorií. Byt 5ti a vícepokojový zde byl, co do počtu obytných místností, nejčastějším velikostním typem bytu, byť s podporou převažujícího podílu rodinných domů. Přes 87% uživatelů bytů bydlí ve vlastním domě, pouze asi 4% bytů je pronajímáno. Došlo k výraznému zlepšení technického vybavení bytů a hodnoty, charakterizující úroveň bydlení jsou vesměs vysoko nad celopražským průměrem i při porovnání v rámci rodinných domů.

5.10 Domy a byty – městská část Praha-Uhříněves

5.10.1. Domovní fond

V MČ Praha-Uhříněves bylo podle výsledků SLDB 2001 sečteno 1 113 domů určených k bydlení a z toho 990 jich bylo trvale obydlených a 123 neobydlených. Trvale obydlený domovní fond je v MČ Praha-Uhříněves tvořen z převážné většiny (88%) rodinnými domy, necelých 10% zaujímají domy bytové a jen nepatrný podíl tvoří domy ostatní. V rodinných domech je soustředěna i většina bytového fondu, v roce 2001 to bylo 59,4% bytů, v bytových domech bylo jen 38,3% bytů, zbytek bytů připadá na domy ostatní. Toto složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této části hlavního města a v průběhu posledních let se nevýrazně změnilo.

Tab.5.10.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Uhříněves

v tom trvale obydlené neobydlené Domy v tom celkem celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy celkem v % počet v % počet v % počet v % 19911 027 929 800 86,1112 12,117 1,8 98 9,5 20011 113 990 870 87,9 93 9,4 27 2,7 123 11,1 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 86 61 70 x -19 x 10 x 25 x

Za desetileté období od SLDB 1991 se celkově počet domů, určených k bydlení, zvýšil o 86 (nárůst 8,3%), o necelých 7% vzrostl počet trvale obydlených a o čtvrtinu neobydlených domů. V členění podle druhu domu přibylo nejvýrazněji domů rodinných, úbytek 19 bytových domů lze vysvětlit buď jejich převedením na jiné než bytové využití nebo přeměnou hlavní funkce z obytné na jinou, byť při zachování dílčího využití k bydlení (přeměna větší části bytů na komerční využití), čímž dochází k přírůstku domů, označených jako ostatní. Z důvodu změny metodického vymezení rodinného domu mohly také některé větší rodinné domy přejít z původního určení „bytový dům“ do domů rodinných (v roce 1991 byl rodinný dům vymezen maximální celkovou obytnou plochou 150 m2 a v roce 2001 toto omezení bylo nahrazeno jinými charakteristikami, viz. Metodika). Rozmístění sečtených domů, v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu. Přehled zachycuje změny ve stavu obydlených domů, k nimž docházelo ve všech katastrálních územích MČ Praha-Uhříněves. Významné celkové přírůstky domů novou výstavbou byly však hlavně zaznamenány ve všech urbanistických obvodech centrálního katastru Uhříněves a byly doprovázeny současným přírůstkem bytů i obyvatel v této lokalitě. V témže katastru (UO Pilské) byly oproti roku 1991 naopak zaznamenány i větší úbytky obydlených domů, nepatrné též v jihozápadní oblasti MČ v UO Pitkovice. Jednalo se zřejmě buď o změnu na nebytové domy, které nepodléhají sčítání, nebo i o vystěhování domů z důvodů např. rekonstrukce. V těchto lokalitách došlo též k úbytkům bytů i obyvatel.

212 SLDB 2001 – PRAHA 15 Tab.5.10.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Uhříněves

Počet domů k 1.3.2001 Počet Přírůstek/ Název trvale z toho úbytek trvale Katastrální území urbanistického obydlených trvale obydlených (část) celkem rodinných bytových obvodu domů obydlených domů domů domů k 3.3.1991 domů 1991 - 2001

Hájek 71 93 83 93 - 12 Na korunce B - 1 - 1 - - Na březinách A ------Hájek u Uhříněvsi 3UO 71 94 83 94 - 12 Pitkovice 48 55 44 53 2 -4 Štít C - 111 - 1 Ke Křeslicům A - 2 2 11 2

Pitkovice -Uhříněves 3 UO 48 58 47 55 3 -1 Uhříněves-sever - 12 109110 Uhříněves 760 873 796 764 84 36 Na korunce C 154837366 22 Pilské 35 28 1727 - -18 Uhříněves 4 UO 810961 860 836 91 50 MČ Praha-Uhříněves celkem 10 UO 929 1 113 990 985 94 61

Ve všech katastrech samozřejmě převažují domy rodinné, převážná část domů bytových je však soustředěna v centrálním katastru Uhříněves. Rozdělení podle typu trvale obydlených domů se v této městské části od cenzu v roce 1991 mírně změnilo, zvýšil se podíl rodinných i ostatních domů na úkor domů bytových.

5.10.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Z hlediska stáří domovního fondu lze uvést 163 (16,5%) domů postavených již do roku 1919, dále probíhala výstavba poměrně rovnoměrně s mírným maximem v před a poválečných letech. Za poslední desetileté období bylo postaveno neb generálně rekonstruováno 133, převážně rodinných domů, což je asi 13% ze stávajícího obydleného domovního fondu. Asi čtvrtina obyvatel této městské části bydlí v domech postavených v letech 1920 - 1946, další velká skupina (38%) žije v domech z období výstavby 1946 - 1980. Průměrné stáří trvale obydlených domů zde bylo 52,8 let, z toho rodinné domy byly staré 51,7 let, domy bytové dokonce 60,9 let. Stavebním materiálem většiny domů jsou zde cihly a tvárnice, asi 3% domů bylo postaveno ze stěnových panelů, zhruba z poloviny rodinných i bytových domů. V základním technickém vybavení domů nedošlo prakticky ke změnám. Připojení na vodovod má trvale kolem 99% domů, na kanalizační síť necelých 50% domů. Na plynový řad bylo napojeno 69% všech trvale obydlených domů, ústřední topení používá asi 81% domů. K významným změnám v domovním fondu ovšem došlo v rozdělení podle vlastnictví.

Tab.5.10.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Uhříněves

Počet domů Podíl v % z toho z toho celkem rodinné bytové celkem rodinné bytové domy domy domy domy Trvale obydlené domy 990 870 93 100,0 100,0 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 835 812 17 84,3 93,3 18,3 obec, stát 70 32 30 7,1 3,7 32,3 stavební bytové družstvo 8 - 8 0,8 - 8,6 ostatní vlastníci a nezjištěno 77 26 38 7,8 3,0 40,9

SLDB 2001 – PRAHA 15 213 Vcelku stabilní je situace u rodinných domů, kde trvale téměř všechny tyto domy vlastní soukromé fyzické osoby. V MČ Praha-Uhříněves to bylo 93,3% trvale obydlených rodinných domů. Situace se změnila zvláště u domů bytových, zhruba 45% podílu domů postavených do roku 1945 a cca stejného podílu bytových domů, postavených převážně v 60. a 70. letech 20. století. Tyto domy byly ještě v roce 1991 buď ve vlastnictví státu nebo stavebních bytových družstev. Vzhledem k období výstavby bytových domů se stala část z nich po restitucích v 90. letech majetkem soukromých fyzických osob, ve vlastnictví obce (MČ) zůstalo v roce 2001 již jen 32% tohoto typu domů. Podstatné jsou zde dvě kategorie vlastníků, do nichž se promítá probíhající privatizace domů. Vznikaly jednak právnické osoby, založené za účelem privatizace a tzv. kombinace vlastníků, což jsou případy domů, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů. Oba tyto typy domů byly z hlediska vlastnictví zařazeny do kategorie ostatních vlastníků. Tyto dvě kategorie vlastnily již tedy nezanedbatelnou část (cca 40%) obydlených bytových domů v MČ Praha-Uhříněves.

Graf 5.10.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha-Uhříněves a v Hl. m. Praze

100

80

60 % 40

20

0 MČ Pr aha Hl.m. Praha MČ Pr aha Hl.m. Praha Uhříněves Uhříněves

rodinné domy bytové domy

soukromá fyzická osoba obec, stát bytové družstvo ostatní vlastníci včetně nezjištěno

Ve srovnání z hlediska vlastnictví domů je situace v Praze celkem podobná, nepatrné rozdíly byly snad jen v části bytových domů. V MČ Praha-Uhříněves je snížený podíl restituovaných bytových domů ve vlastnictví soukromých osob, související s obdobím jejich výstavby. Obec, respektive stát má přece ještě ve vlastnictví větší podíl, než udává celopražský průměr a současně je zde nad celopražskou hodnotou podíl ostatních vlastníků. Vlastnictví domů stavebními bytovými družstvy je nižší celopražského průměru. V členění podle počtu bytů je většina rodinných domů jen s 1 bytem (87%), ostatní se 2 – 3 byty. Daleko nejvíce bytových domů spadá do kategorie se 4 – 11 byty (73%), 16% bytových domů do kategorie 12 a více bytových jednotek.

Tab.5.10.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Uhříněves

Počet Podíl v % Průměrný počet v roce 2001 domů bytů bytů na 1 dům domů bytů1991 20011991 20011991 2001 Trvale obydlené domy 990 1 715 100,0 100,0 100,0 100,0 1,73 1,73 z toho: rodinné domy 870 1 01986,1 87,9 58,5 59,4 1,18 1,17 bytové domy 93 656 12,1 9,4 40,0 38,3 5,74 7,05

Ač v MČ Praha-Uhříněves zhruba 9x převažují domy rodinné nad bytovými, podíl bytů v domech rodinných je již jen necelým dvojnásobkem počtu bytů v domech bytových.

214 SLDB 2001 – PRAHA 15 5.10.3 Bytový fond

Kompletní informace o bytovém fondu, obydlenosti a velikosti bytů a současně celkové úrovni bydlení lze zatím získat výhradně ze sčítání lidu, domů a bytů. V MČ Praha-Uhříněves bylo v roce 2001 celkem sečteno 1 910 všech bytů, 1 715 jich bylo trvale obydlených a 195 neobydlených. Kolem 59% obydlených bytů se zde nacházelo v rodinných domech, 41% bytů bylo v bytových a ostatních domech. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 8,5%, ale počet trvale obydlených bytů vzrostl jen o 6,6%. Nejvíce bytů přibylo v rodinných domech, došlo i k mírnému navýšení podílu bytů v těchto typech domů.

Tab.5.10.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Uhříněves

trvale obydlené neobydlené Byty v rodinných v bytových v ostatních celkem celkem domech domech domech celkem počet v % počet v % počet v % 19911 760 1 609 942 58,5 643 40,0 24 1,5 151 20011 910 1 715 1 019 59,4 656 38,2 40 2,3 195 Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 150 106 77 x 13 x 16 x 44 v % 8,5 6,6 8,2 x 2,0 x 66,7 x 29,1

V devadesátých letech nevýrazně vzrostl i počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu přihlášena žádná osoba, nicméně neznamená to, že byt je fakticky neobydlen. Je možné, že byt je pronajatý, někdo ho obývá, ale z nejrůznějších důvodů zůstává přihlášen k trvalému pobytu jinde. V předchozím systému byla tato situace prakticky vyloučena, neobydlené byty byly pouze skutečně byty neobsazené nebo z různých důvodů neobyvatelné. Vzhledem k tomu, že většinu rodinných i menší podíl bytových domů v MČ Praha-Uhříněves vlastní soukromé subjekty, v jejichž kompetenci je vlastní pronájem bytů, je zde srovnání s předchozím cenzem dosti problematické. S přihlédnutím k předchozímu, bylo v roce 2001 v MČ Praha-Uhříněves neobydlených 10,2% bytů, zatímco v roce 1991 jich bylo necelých 9%. Většina neobydlených bytů se nacházela v neobydlených rodinných domech (69%), zbytek v obydlených, ze dvou třetin bytových domech. Z neobydlených bytů v trvale obydlených domech bylo 28% obydleno přechodně. Dále bylo 8% bytů neobydleno z důvodu momentální rekonstrukce, nezpůsobilých k bydlení, k rekreaci sloužilo 1% neobydlených bytů. U další zhruba poloviny neobydlených bytů nejsou v členění za jednotlivé městské části k dispozici přesné důvody neobydlenosti. Absolutně se však celkem jednalo pouze o 61 bytů. Změny v bytovém fondu v uplynulém desetiletí jsou v MČ Praha-Uhříněves charakterizovány celkovým přírůstkem bytů i přírůstkem bytů trvale obydlených, avšak i nepatrným podílu bytů neobydlených. Tento vývoj bytového fondu ale probíhal v jednotlivých oblastech této městské části odlišně, jak je patrné z následující tabulky, zachycující změny v trvale obydleném bytovém fondu v podrobnějším územním členění.

Tab.5.10.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Uhříněves

Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných

Hájek 84 99 98 114 Na korunce B - - - - - Na březinách A - - - - - Hájek u Uhříněvsi 3UO 84 99 98 114

SLDB 2001 – PRAHA 15 215 dokončení Počet bytů Přírůstek/ Počet trvale v trvale obydlených domech úbytek trvale Katastrální území Název urbanistického obydlených k 1.3.2001 obydlených (část) obvodu bytů v tom bytů k 3.3.1991 celkem trvale neobydle- 1991 - 2001 obydlených ných

Pitkovice 60 55 54 1 -6 Štít C - 11 - 1 Ke Křeslicům A - 5 3 2 3 Pitkovice-Uhříněves 3 UO 60 61 58 3 -2 Uhříněves-sever - 17 16 116 Uhříněves 1 367 1 529 1 478 51 111 Na korunce C 25 52 47 5 22 Pilské 73 18 18 - -55 Uhříněves 4 UO 1 465 1 616 1 559 57 94 MČ Praha-Uhříněves celkem 10 UO 1 609 1 776 1 71561106

Přehled znázorňuje změny v bytovém fondu MČ, kopírující vlastně změny ve fondu domovním. Zachycuje změny v počtech bytů, k nimž docházelo ve všech katastrálních územích MČ Praha-Uhříněves. Významné celkové přírůstky bytů byly hlavně zaznamenány výstavbou domů ve všech urbanistických obvodech centrálního katastru Uhříněves a byly doprovázeny současným přírůstkem obyvatel, ale i neobydlených bytů v této lokalitě. V témže katastru (UO Pilské) byly oproti roku 1991 naopak zaznamenány i větší úbytky obydlených bytů, nepatrné též v sousedním katastru v UO Pitkovice. V případě úbytků trvale obydlených bytů zde byla zřejmě jejich část přeměněna ke komerčnímu využití.

5.10.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří a s tim také spojená kvalita bytového fondu v MČ Praha-Uhříněves souvisejí se stářím fondu domovního a značně se liší v rámci katastrálních území i v rámci nejmenších sídelních jednotek této větší městské části. Přes intenzivně pokračující výstavbu nových, hlavně rodinných domů, bylo již zmíněno poměrně vysoké průměrné stáří domovního fondu (52,8 let). Prostor ke zlepšení kvality bydlení se tedy i zde nabízí rekonstrukcím a modernizacím bytů, tedy činnosti v poslední době se všeobecně rozvíjející. Základní technickou vybavenost bytů je možno doložit těmito údaji: na vodovod zde bylo připojeno téměř 98% trvale obydlených bytů, kolem 58% domácností je připojeno i na kanalizační síť. Plyn do bytu má zavedeno 56% domácností a téměř 79% bytů je vytápěno ústředním nebo etážovým topením, kamny jen 15% bytů. Podíl bytů s vlastním záchodem a koupelnou či sprchovým koutem byl vyšší než 93%. I při cenzu v roce 2001 bylo technické vybavení bytů hodnoceno dle kategorií.

Tab.5.10.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Uhříněves

Počet Počet z toho v roce 2001 podíl v % bytů 1991 Podíl bytů 2001 Podíl v domech v % v domech v % v bytových v rodinných v ostatních celkem celkem domech domech domech

Byty celkem 1 609 100,0 1 715 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho: I. kategorie 895 55,6 1 420 82,8 84,0 83,1 55,0 II. kategorie 493 30,6 182 10,6 9,110,9 27,5 III. kategorie 103 6,4 51 3,0 3,4 2,6 7,5 IV. kategorie 1187,3251,5 1,5 1,4 2,5

Porovnání jednoznačně dokumentuje změnu, ke které došlo v 90. letech u této charakteristiky trvale obydlených bytů v MČ Praha-Uhříněves. Mizela již v roce 1991 malá část bytů III. a IV. kategorie, téměř na třetinu se snížil podíl bytů II. kategorie. Necelých 94% bytů je již II. nebo ve své většině I. kategorie.

216 SLDB 2001 – PRAHA 15 Významným ukazatelem pro posouzení kvality bydlení je i struktura bytového fondu z hlediska obytné plochy a počtu obytných místností. Celková plocha připadající v průměru na 1 trvale obydlený byt v této městské části byla 81,5 m2, průměrná obytná plocha 54,1 m2 a průměrný počet obytných místností byl 2,88. Ve srovnání s celopražským průměrem se jedná o údaje vesměs nadprůměrné, nutno však připomenout daleko vyšší podíl rodinných domů v MČ, než v rámci Prahy celkem. Bývá obvyklé, že v rodinných i starších bytových domech je plocha bytu zpravidla větší, než v bytových domech novějších, sídlištních. Ve starší zástavbě bytových domů bývá také tradičně častý byt s pouze 1 místností. Jedná se o byty jednopokojové, ale počítají se do této kategorie i garsoniéry, tzv. obytné kuchyně a podobně. V roce 2001 představovaly tyto byty v MČ Praha-Uhříněves ale již jen necelou desetinu, zatímco v roce 1991 ještě sedminu bytů.

Tab.5.10.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Uhříněves

1991 2001 podíl podíl počet počet v % v % Byty celkem 1 609 100,0 1 715 100,0 z toho: 1 obytná místnost 228 14,2 160 9,3 2 pokoje 605 37,6 568 33,1 3 pokoje 450 28,0 548 32,0 4 pokoje 190 11,8 224 13,1 5 a více pokojů136 8,5 185 10,8

Nejčastějším typem bytu v rámci této městské části byl, stejně jako v roce 1991, byt dvoupokojový, v rodinných domech byl nejvyšší podíl bytů třípokojových, dvoupokojové byty převládaly v domech bytových.

Graf 5.10.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Uhříněves 1 50%

40%

30%

20% 5 a více 2 10% byty v rodinných domech 0% byty v bytových domech

4 3

Oproti cenzu 1991 se výrazně zvýšilo zastoupení bytů hlavně s třemi, ale i více pokoji. Byty v MČ Praha- Uhříněves jsou nejčastěji obývány dvěma osobami (28%). Z hlediska právního důvodu užívání bytů bylo v roce 2001 v MČ Praha-Uhříněves jen kolem 25% nájemních, v rámci bytových domů to bylo ale téměř 54% bytů. Byt ve vlastním domě zde užívalo 49% vlastníků, v rodinných domech to ovšem bylo 82% bytů. Asi 5% bylo bytů družstevních, 4% bytů byla v osobním vlastnictví uživatelů, byly to samozřejmě byty v drtivé většině v bytových domech. V celé Praze je situace poněkud odlišná. Nejčastější jsou zde byty nájemní a je jich necelá polovina (47,2%), čtvrtinu představuje nějaká forma družstevního vlastnictví a po desetině byty ve vlastním domě a v osobním vlastnictví.

SLDB 2001 – PRAHA 15 217 5.10.5 Úroveň bydlení

Vzájemná provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěními o obyvatelstvu a domácnostech umožňuje vyhodnotit parametry úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů a další charakteristiky celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Uhříněves během posledního desetiletí zlepšily, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvětšila se průměrná celková i obytná plocha, zvýšil se průměrný počet obytných místností na 1 byt i obytná plocha na 1 osobu. Počet osob na 1 místnost naopak poklesl tak, že v průměru lze říci, že každý obyvatel zde má pro sebe již více jak 1 obytnou místnost. Relativně nejvíce se přitom zvětšila průměrná obytná plocha bytu.

Tab.5.10.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Uhříněves

Na 1 byt Obytná Počet osob obytná plocha obytné na 1 obytnou plocha na 1 osobu místnosti 2 místnost v m2 v m Domy úhrnem 1991 47,4 2,66 17,7 1,01 2001 54,1 2,88 20,1 0,94 Index 2001/1991 114,1108,3 113,6 93,1

Ve všech těchto ukazatelích je MČ Praha-Uhříněves nad celopražským průměrem, provede-li se ale srovnání s Prahou separátně, jen v rámci rodinných nebo bytových domů, je tomu právě naopak.

5.10.6 Shrnutí

Za desetileté období od SLDB 1991 se celkově počet domů zvýšil o 86 na 1 113 domů, což činí nárůst 8,4 %, vzrostl počet trvale obydlených, ale i nebydlených domů. Zhruba z 88% se jednalo o rodinné domy, zbývající podíl zaujímaly domy bytové a ostatní. V domech rodinných se stále nacházela i mírná většina (59,4%) trvale obydlených bytů. Necelých 17% domů zde bylo postaveno již do roku 1919, průměrné stáří domovního fondu zde bylo poměrně vysoké - 52,8 let. Přibližně 94% rodinných domů v MČ Praha-Uhříněves vlastní soukromé fyzické osoby, velký podíl bytových domů je již vlivem postupující privatizace v rukou nových vlastníků, většinou dřívějších uživatelů. V MČ Praha-Uhříněves bylo současně sečteno 1 910 bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 8,5%, přičemž navýšení obydlených bytů činí již jen 6,6% a připadá hlavně na rodinné domy, vzrostl tedy i počet neobydlených bytů. V základních charakteristikách bytového fondu došlo ke zlepšení především technického vybavení bytů, v MČ Praha-Uhříněves bylo již přes 93% bytů I. nebo II. kategorie. Průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Uhříněves zvýšila ze 47,4 m2 v roce 1991, na 54,1 m2, což je ve srovnání s celopražským údajem hodnota nadprůměrná. Nejčastějším typem bytu, co do počtu obytných místností připadajících na byt, byl v MČ Praha-Uhříněves, stejně jako v roce 1991, byt dvoupokojový a 2 osoby byly nejčastějšími uživateli bytů. Podle právního důvodu užívání bytu je jen čtvrtina bytů nájemních, v rodinných domech jde z 82% o bydlení ve vlastním domě. Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení, bytů s pouze jednou obytnou místností bylo sečteno již jen necelých 10% obydleného bytového fondu.

6 ZÁVĚR

Analýza základních výsledků SLDB 2001 ukázala jak proběhly změny v počtu, ale zejména ve struktuře obyvatel v městských částech, které v době Sčítání lidu, domů a bytů spadaly do správního obvodu Prahy 15. Dále jsou zde zachyceny změny v počtu a složení domácností, způsobu jejich bydlení i základní stupeň vybavení těchto domácností. Jsou zde charakterizovány i základní tendence vývoje domovního a bytového fondu těchto jednotlivých městských částí i úrovně bydlení. Jsou zde zachyceny i změny za uplynulé desetiletí ve strukturálních vztazích obyvatelstva a domácností v návaznosti na jejich bytovou situaci. Při hodnocení situace v malých městských částech je třeba vzít v úvahu menší vypovídací hodnotu některých statistických zobecnění, pokud vycházejí z méně početných výchozích případů. Na hodnoty ukazatelů pro

218 SLDB 2001 – PRAHA 15 celý správní obvod má nejvýznamnější vliv vývoj v městské části Praha 15, kde žije 61,3% obyvatel celého správního obvodu. · V 8 z 10 městských částí správního obvodu došlo v období 1991 – 2001 k početnímu přírůstku obyvatel. Nepříliš výrazný úbytek počtu obyvatel byl zaznamenán pouze v největší městské části Praha 15 a v druhé nejmenší v MČ Praha-Královice. K početně nejvýznamnějšímu přírůstku obyvatel došlo v městské části Praha-Petrovice, kde se stav obyvatel zvýšil o 685 osob. Relativně se počet obyvatel nejvíce zvýšil v MČ Praha-Benice, kde to v relaci ke stavu v roce 1991 bylo téměř o 40%. Celkově se samozřejmě počet obyvatel ve správním obvodu zvýšil, a to o 18,2%. Přírůstky obyvatel se váží především na novou bytovou výstavbu. Většinou v této době šlo ve sledovaných městských částech spíše o výstavbu domů rodinných, takže početní přírůstky obyvatel nebyly tak masivní jako v některých částech Prahy, kde probíhala rozsáhlejší výstavba domů bytových. · Všeobecně v populaci Prahy mírně převažují ženy. Podíl žen na celkovém počtu obyvatel je však ve většině městských částí správního obvodu nižší než je celopražský průměr. Celkem ve správním obvodu ženy tvoří 51,2% populace, v Praze celkem je tento podíl 52,6%. Největší zastoupení žen v rámci správního obvodu je v městské části Praha-Nedvězí (52,2%). Naproti tomu ve 3 městských částech zde bylo sečteno více mužů než žen. Celkově bylo v Praze 7 městských částí s převahou mužů a mezi nimi to byly i městské části Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy a Praha- Královice. Souvisí to s věkovým složením populace městských částí spadajících do správního obvodu Praha 15. · Ve věkovém složení obyvatel zde nastaly změny. Ve všech městských částech správního obvodu došlo ve shodě s obecně platnou tendencí ke zvýšení podílu obyvatel ve věku 15 – 59 let. Podíl obyvatel v tomto věku v celém správním obvodu byl vyšší než udává celopražský průměr. I ve většině městských částí, které spadaly do tohoto správního obvodu byl podíl obyvatel v produktivním věku nad hodnotou za celou Prahu. Mírně snížený byl pouze v městských částech Praha-Kolovraty a Praha-Uhříněves. Současně naopak pokleslo (rovněž ve všech městských částech) zastoupení dětské složky populace. Stále je však v celém správním obvodu i ve většině městských částí podíl dětské složky vyšší než v Praze celkem. Nižší bylo pouze ve dvou nejmenších městských částech Praha-Královice a Praha-Nedvězí. V celém správním obvodu se mírně zvýšil počet i podíl obyvatel nad 59 let. Ve většině městských částí zastoupení osob v poproduktivním věku však pokleslo. V nejlidnatější městské části Praha 15 a dále v městských částech Praha-Královice, Praha-Petrovice a Praha-Štěrboholy byl zaznamenán mírný nárůst podílu této věkové kohorty, což se projevilo vzestupem podílu i v celém správním obvodu. Věkový průměr 37,6 let je pod celopražským údajem, „nejmladším“ obyvatelstvem obvodu je osídleno území MČ Praha-Petrovice s věkovým průměrem 33,3 let, což je současně nejnižší průměrný věk ze všech 57 městských částí Prahy. · V národnostním složení obyvatel stále tvoří naprostou většinu Češi, druhou nejčastější národností byla ve většině městských částí národnost slovenská. Rozdělení obyvatel podle národnosti se neodchyluje od průměru hlavního města. · Podíl věřících obyvatel se snížil ve všech městských částech správního obvodu Prahy 15. Oproti celopražskému průměru je zastoupení věřících v 6 městských částech vyšší a ve 4 městských částech, které si do určité míry zachovaly svůj venkovský charakter (Dolní Měcholupy, Kolovraty, Královice, Uhříněves). Nejnižší hodnota podílu věřících je v městské části Praha-Petrovice (14%), která je výrazně pod zmíněným průměrem za celé hlavní město a současně nejnižší ze všech 57 městských částí. Ve všech městských částech byl zaznamenán nárůst podílu obyvatel bez náboženského vyznání a snížení podílu obyvatel s nezjištěným náboženským vyznáním. · Od předchozího cenzu došlo i ke změnám ve struktuře obyvatel podle dokončeného vzdělání. Ve všech městských částech poklesl podíl obyvatel se základním vzděláním (včetně neukončeného).Jedinou výjimku tvoří MČ Praha-Petrovice, kde se podíl těchto obyvatel zvýšil, ale šlo o to, že zde početně narostlo obyvatelstvo ve věku 15 – 19 let a mezi nimi je toto vzdělání časté, protože se jedná o mladé lidi, kteří ještě dále pokračují ve studiu. Tento pokles byl doprovázen zvýšením zastoupení obyvatel se středním vzděláním s maturitou a výrazně se zvýšil zejména podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v rámci správního obvodu vyšší než průměr za Prahu celkem pouze v městské části Praha-Petrovice (19,6%). V ostatních městských částech a tedy i za správní obvod celkem je tento podíl vzhledem k průměru hlavního města snížený. · Podíl ekonomicky aktivních obyvatel se ve správním obvodu zvýšil. Pouze ve 2 městských částech došlo k poklesu podílu ekonomicky aktivních (Petrovice a Uhříněves). Ve většině městských částí byl podíl ekonomicky aktivních značně zvýšený, v městských částech Praha-Královice a Praha 15 byl tento podíl čtvrtý a pátý nejvyšší v rámci všech 57 městských částí. Vývoj podílu ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel souvisí zejména se změnami ve věkové struktuře obyvatel. Intenzita ekonomické aktivity však ve správním obvodu (a ve většině městských částí) poklesla. V odvětvovém členění ekonomicky aktivních osob zde (tak jako v Praze celkem) pracuje nejvíce obyvatel v odvětví průmyslu (17,2% ekonomicky aktivních osob) a obchodu a opravách

SLDB 2001 – PRAHA 15 219 spotřebního zboží (13,9%). Podíl osob pracujících v těchto odvětvích je však ve správním obvodu Praha 15 výrazně nad hodnotami celopražskými. V třídění ekonomicky aktivních osob podle postavení v zaměstnání existují mezi jednotlivými městskými částmi určité rozdíly. V okrajových částech správního obvodu je zvýšené zastoupení samostatně činných osob a zaměstnavatelů. V centrální městské části správního obvodu jsou naopak nadprůměrně zastoupeni zaměstnanci. · Počty všech tří základních kategorií domácností se zvýšily ve všech městských částech obvodu. U domácností hospodařících a cenzových vždy relativně více než byl případný nárůst počtu obyvatel. Z toho vyplývá, že průměrná velikost HD a CD se i zde ve shodě s celopražským trendem snižuje. · V návaznosti na změny v populační struktuře se proměňovalo i složení domácností. V jednotlivých městských částech je složení domácností různé, značně závisí na typu osídlení a zástavby jednotlivých sledovaných lokalit. Obecným rysem, který se však v jednotlivých částech projevil s různou intenzitou, je nárůst podílu domácností jednotlivců a pokles zastoupení rodin se závislými dětmi. · Celkově lze říci, že ve všech typech domácností probíhá i zde zejména ekonomické osamostatňování jednotlivých rodin případně i jednotlivých osob. Na minimum poklesl podíl hospodařících domácností, ve kterých jsou zastoupeny dvě nebo více domácností cenzových. Vybavenost domácností je opět podle jednotlivých městských částí diferencována. V menších okrajových částech je vyšší podíl domácností, které užívají osobní automobil a naopak nižší podíl domácností s možností využívat rekreační objekt. V těch položkách, kde je možné provést srovnání s předchozím cenzem, došlo ke zvýšení vybavenosti. · Ve všech městských částech zde došlo od předchozího sčítání k početnímu přírůstku domů. Trvale obydlené domy zde též přibyly, pouze v Královicích došlo k úbytku 1 trvale obydleného domu a v Nedvězí se počet trvale obydlených domů nezměnil. Početně nejvíce trvale obydlených domů přibylo v MČ Praha-Kolovraty (88 trvale obydlených domů). Ve velké většině šlo o přírůstky díky nové výstavbě převážně rodinných domů, výjimkou je sídlištní výstavba na území městské části Praha-Petrovice. · V návaznosti na změny v domovním fondu se zvětšovaly i počty bytů. Početní nárůst bytů byl zaznamenán ve všech městských částech. Početně nejvíce bytů přibylo v největší městské části Praha 15 (1049 bytů), ale relativně se nejvíce rozšířil bytový fond v MČ Praha-Benice, kde se počet bytů zvětšil o více než 50%. Současně došlo i k přírůstkům trvale obydlených bytů a to opět ve všech městských částech. Ve shodě s celopražským trendem se ve všech městských částech výrazně zvýšily i počty bytů, které podle metodiky SLDB označujeme jako neobydlené. · Všechny charakteristiky úrovně bydlení se ve sledovaných městských částech značně zlepšily. Drtivá většina bytů je I. kategorie a počty bytů III. a IV. kategorie klesly na naprosté minimum (v celém správním obvodu Praha 15 tak jak byl vymezen k datu SLDB bylo 60 bytů IV. kategorie, což představuje 0,3% trvale obydlených bytů). Nadále roste průměrná velikost bytů, výrazně poklesl podíl bytů s 1 obytnou místností. Technické vybavení domů a bytů se značně zlepšilo zejména v menších městských částech.

Množství dalších informací, týkajících se SLDB 2001 hlavně ve vztahu ke správnímu obvodu Praha 15 lze nalézt v tabulkové a grafické příloze v následující části publikace.

220 SLDB 2001 – PRAHA 15

PŘÍLOHOVÁ ČÁST

TABULKOVÉ A GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001

Popis tabulek:

Tabulky A…. - Údaje za správní obvod Praha 15 Tabulky B…. - Údaje za správní obvod Praha 15 a jeho městské části Tabulka C.1. - Vybrané údaje za MČ, ÚTJ a ZSJ v rámci správního obvodu Praha 15 Tabulky D…. - Vybrané údaje za hl. m. Prahu Tabulka E.1. - Vybrané údaje za kraje a okresy ČR Tabulka E.2a - Vybrané údaje za 22 pražských správních obvodů (platnost od 1. 7. 2001) Tabulka E.2b - Vybrané údaje za 57 pražských městských částí Tabulka E.3 - Vybrané údaje o České republice

SLDB 2001 – PRAHA 15 221 A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001

Rok sčítání 1961 1970 1980 1991 2001 Území, struktura osídlení podle stavu v příslušném roce Rozloha (ha) . ... 6 199 Počet obcí . ... 1 z toho se statutem města . ... 1 podíl městského obyvatelstva (v %) . ... 100,0 Podíl počtu obyvatel v obcích (v %): do 199 obyvatel . ...- s 200 - 999 obyvateli . ...- s 1 000 - 4 999 obyvateli . ...- s 5 000 a více obyvateli . ... 100,0 Počet částí obcí . ... 15 Počet základních sídelních jednotek . ... 67 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) . ... 722 Obyvatelstvo Obyvatelstvo celkem 19 195 18 916 24 394 42 943 44 729 muži . 9 159 11 854 20 944 21 792 ženy . 9 757 12 540 21 999 22 937 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 let . 17,0 25,0 24,5 15,8 15 - 59 let 3) . 56,5 55,9 62,7 70,5 60 a více let včetně nezjištěného věku 3) .26,519,112,8 13,7 Průměrný věk .... 37,6 Podíl obyvatel vybraných národností (v %): česká . 96,5 97,3 95,6 94,2 moravská . 1) . 1) . 1) 0,8 0,2 slezská . 1) . 1) . 1) 0,0 0,0 slovenská . 2,6 2,1 2,11,5 polská . 0,1 0,1 0,2 0,1 německá . 0,1 0,0 0,1 0,1 romská . 2) . 2) . 2) 0,3 0,0 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): věřící celkem . . . 28,3 20,3 bez vyznání . . . 52,6 72,4 nezjištěno ... 19,1 7,3 Podíl obyv. ve věku 15 a více let podle ukonč. vzdělání (v %): základní (včetně neukončeného) . 53,8 41,6 22,9 16,6 střední odborné bez maturity (včetně vyučených) . 32,0 37,6 33,0 32,1 úplné střední s maturitou . 11,0 15,6 29,7 34,7 vysokoškolské . 2,1 3,6 12,6 13,9

Ekonomicky aktivní celkem . 9 888 13 214 23 829 25 429 muži .5 3606 86912 198 13 452 z toho pracující důchodci . . . 550 450 ženy .4 5286 34511 63111 977 z toho pracující důchodci . . . 650 484

1) ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české 2) ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 nebyla romská národnost zjišťována samostatně 3) rok 1970 a 1980 nepřepočten na metodiku roku 2001

222 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 dokončení Rok sčítání 1961 1970 1980 1991 2001 Domácnosti Bytové domácnosti .6 175 8 506 15 565 16 981 Hospodařící domácnosti . 7 178 . 16 726 18 808 Cenzové domácnosti .7 4379 515 16 988 18 914 podíl jednotlivých typů cenzových domácností (v %): 4) úplné rodiny s dětmi . . . 38,2 25,6 úplné rodiny bez dětí . . . 21,3 25,5 neúplné rodiny s dětmi . . . 9,8 10,9 neúplné rodiny bez dětí . . . 3,9 6,1 domácnosti jednotlivců . 23,8 24,6 26,5 29,7 Průměrný počet členů cenzové domácnosti . . . 2,52 2,36 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností . 120 111 109 111 Domy Domy úhrnem . 3 949 . 4 836 5 425 trvale obydlené 3 630 3 774 3 995 4 423 4 856 z toho rodinné . . . 3 655 4 068 neobydlené . 175 . 413 569 z toho sloužící k rekreaci . . . 24 42 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě .... 77,1 veřejným vodovodem . . . . 93,6 přípojkou na kanalizaci . . . . 69,4 Byty Byty úhrnem . 6 362 . 16 170 18 341 trvale obydlené . 6 175 8 506 15 565 16 981 neobydlené . 187 . 605 1 360 z toho: obydlené přechodně .... 497 sloužící k rekreaci . . . 24 46 nezpůsobilé k bydlení . . . . 68 Počet osob na 1 trvale obydlený byt . 3,06 2,86 2,75 2,62 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) . 1,53 1,18 1,03 0,96 Obytná plocha v m2 na 1 osobu . 12,3 14,6 15,6 18,0 Obytná plocha v m2 na 1 byt .38,1 41,9 42,9 47,5 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt . 2,032,442,682,76

4) v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk

SLDB 2001 – PRAHA 15 223 A.2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví

Obyvatelstvo s trvalým/dlouhodobým pobytem v tom druh pobytu celkem přítomný dočasně nepřítomný

Obyvatelstvo celkem Celkem 44 729 40 550 4 179 z toho: České republiky 43 684 39 669 4 015 z toho s dvojím občanstvím 129 107 22 Slovenské republiky 140 120 20 Polské republiky 42 39 3 Spolkové republiky Německo 23 22 1 Rakouské republiky 4 3 1 Maďarské republiky 4 4 - Ukrajiny 128 114 14 Ruské federace 103 88 15 ostatních evropských států 213 195 18 Spojených států amerických 14 122 Čínské lidové republiky 91 84 7 Vietnamské socialistické republiky 178 151 27 ostatních států 47 34 13 Muži Celkem 21 792 19 525 2 267 z toho: České republiky 21 180 19 0172 163 z toho s dvojím občanstvím 67 55 12 Slovenské republiky 97 80 17 Polské republiky 12 11 1 Spolkové republiky Německo 14 14- Rakouské republiky 4 3 1 Maďarské republiky 4 4 - Ukrajiny 66 56 10 Ruské federace 48 39 9 ostatních evropských států 139 127 12 Spojených států amerických 8 7 1 Čínské lidové republiky 51 46 5 Vietnamské socialistické republiky 105 92 13 ostatních států 29 19 10 Ženy Celkem 22 937 21 025 1 912 z toho: České republiky 22 504 20 652 1 852 z toho s dvojím občanstvím 62 52 10 Slovenské republiky 43 40 3 Polské republiky 30 28 2 Spolkové republiky Německo 9 8 1 Rakouské republiky - - - Maďarské republiky - - - Ukrajiny 62 58 4 Ruské federace 55 49 6 ostatních evropských států 74 68 6 Spojených států amerických 6 5 1 Čínské lidové republiky 40 38 2 Vietnamské socialistické republiky 73 59 14 ostatních států 18 153

224 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví

Bydliště matky v době narození v ČR v zahraničí Obyvatelstvo v tom z toho ve celkem v obci v jiném okrese nezjištěno celkem v jiné obci celkem Slovenské trvalého okresu stejného v jiném republice pobytu kraje kraji

Obyvatelstvo celkem Celkem 44 729 41 747 28 693 - - 13 054 2 058 1 041 924 0 - 14 7 073 6 830 6 400 - - 430 132 26 111 15 - 29 10 674 10 133 8 170 - - 1 963 343 135 198 30 - 44 9 639 8 7185 116 - - 3 602 653 302 268 45 - 59 11 213 10 485 6 236 - - 4 249 499 322 229 60 a více 6 095 5 566 2 761 - - 2 805 431 256 98 nezjištěno 35 15 10- - 5 - - 20 Muži Celkem 21 792 20 292 14 501 - - 5 791 992 465 508 0 - 14 3 594 3 460 3 248 - - 212681766 15 - 29 5 549 5 263 4 332 - - 931192 69 94 30 - 44 4 525 4 047 2 486 - - 1 561 315 122 163 45 - 59 5 488 5 125 3 192 - - 1 933 241150 122 60 a více 2 6152 3911 238 - - 1 153 176 107 48 nezjištěno 21 65-- 1 -- 15 Ženy Celkem 22 937 21 455 14 192 - - 7 263 1 066 576 416 0 - 14 3 479 3 370 3 152 - - 21864945 15 - 29 5 125 4 870 3 838 - - 1 032 151 66 104 30 - 44 5 1144 671 2 630 - - 2 041 338 180 105 45 - 59 5 725 5 360 3 044 - - 2 316258172 107 60 a více 3 480 3 175 1 523 - - 1 652 255 149 50 nezjištěno 1495-- 4-- 5

SLDB 2001 – PRAHA 15 225 A.4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin

1991 2001 celkem v tom celkem v tom počet v % muži ženy počet v % muži ženy

Počet obyvatel celkem 42 943 100,0 20 944 21 999 44 729 100,0 21 792 22 937 v tom ve věku: 0 - 4 3 0137,01 548 1 465 1 713 3,8 864 849 5 - 9 3 533 8,2 1 848 1 685 2 2144,91 123 1 091 10 - 143 991 9,3 2 058 1 933 3 146 7,0 1 607 1 539 15 - 19 3 366 7,8 1 7311 635 3 450 7,7 1 823 1 627 20 - 24 2 175 5,11 027 1 148 3 758 8,4 1 939 1 819 25 - 29 3 042 7,11 373 1 669 3 466 7,7 1 787 1 679 30 - 34 3 441 8,0 1 644 1 797 2 805 6,3 1 330 1 475 35 - 39 4 053 9,4 2 032 2 021 3 4177,61 588 1 829 40 - 44 4 238 9,9 2 027 2 211 3 4177,61 607 1 810 45 - 49 3 333 7,8 1 7611 572 3 990 8,9 1 984 2 006 50 - 54 1 689 3,9 930 759 4 048 9,11 886 2 162 55 - 59 1 578 3,7 769 809 3 175 7,11 618 1 557 60 - 64 1 726 4,1 759 967 1 589 3,6 836 753 65 - 69 1 565 3,6 676 889 1 407 3,1 633 774 70 - 74 750 1,7 305 445 1 357 3,0 535 822 75 - 79 1) 1 450 3,4 456 994 1 047 2,3 401 646 80 - 84 . . . . 378 0,8 119259 85 - 89 . . . . 234 0,5 65 169 90 - 94 . . . . 76 0,2 24 52 95 a více . . . . 7 0,0 2 5 nezjištěno .... 350,1 2114 Průměrný věk . x . . 37,6 x 36,5 38,7

1) v roce 1991 75 let a více

226 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku

Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy

Obyvatelstvo celkem 44 729 21 792 22 937 0356175 181 51 758 346 412 1 332 164 168 52 805 393 412 2344175 169 53 845 377 468 3336178 158 54 890 427 463 4345172 173 55 806 416 390 5349185 164 56 644 317 327 6389194 195 57 750 387 363 7 467 242 225 58 543 284 259 8 478 253 225 59 432 214218 9531 249 282 60 392 202 190 10551 278 273 61 336 187 149 11 587 31227562271134 137 12650321 329 63 301162 139 13647332315 64 289 151138 14711 364 347 65 261113 148 15 692 359 333 66 284 131153 16688373315 67 292 133 159 17681 360 321 68 272 119 153 18 682 355 327 69 298 137 161 19707376331 70 278 118 160 20 701 374 327 71 304 114 190 21 785 404 381 72 263 103 160 22 755 387 368 73 266 103 163 23 765 385 380 74 246 97 149 24 752 389 363 75 230 93 137 25 756 400 356 76 229 99 130 26 704 372 332 77 225 86 139 27 737 379 358 78 184 64 120 28 651 31833379 179 59 120 29 61831830080 143 45 98 30 575 281 294 81 95 35 60 31 540 282 258 82 511338 32 571 255 31683381226 33 565 259 306 84 511437 34 554 253 301 85 44 1232 35 648 304 344 86 55 1441 36 674 3183568754 1836 37 786 347 439 88 37 9 28 38 679 325 354 89 44 1232 39 630 294 336 90 27 4 23 40 624 296 328 91 20 11 9 41 630 274 356 92 11 47 42 645 297 348 93 1037 43 751 370 381 94826 44 767 370 397 95 4 2 2 45 813421 392 96 1 - 1 46 796 402 394 97 2 - 2 47 792 387 405 98 - - - 48 777 375 402 99 - - - 49 812399413 100 a více --- 50 750 343 407 nezjištěno 35 2114

SLDB 2001 – PRAHA 15 227 A.6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin

1991 2001 ženatí/ ženatí/ svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno vdané vdané Obyvatelstvo celkem Obyv. ve věku 15 a více let .21 288...10 038 20 921 3 938 2 447 312 v tom: 15 - 19 . 83 . . . 3 427 5 - - 18 20 - 24 . 955 . . . 3 309 385 18 1 45 25 - 29 . 2 392 . . . 1 7411 490 197 7 31 30 - 34 . 2 868 . . . 502 1 942 318 1429 35 - 39 . 3 350 . . . 309 2 567 489 1933 40 - 44 . 3 456 . . . 184 2 625 531 46 31 45 - 49 . 2 742 . . . 166 3 027 689 85 23 50 - 54 . 1 337... 148 3 044 666 165 25 55 - 59 . 1 190 . . . 83 2 409 449 21420 60 - 64 . 1 211 ... 481 165 200 169 7 65 - 69 . 915...43917 148 291 8 70 - 74 . 377 . . . 38 753 126 429 11 75 - 79 1) .412...2442675510 12 80 a více..... 8155 30 497 5 nezjištěno..... 811 2- 14 Muži Muži ve věku 15 a více let . 10 593 . . . 5 674 10 409 1 563 404 148 v tom: 15 - 19.18...1 811 1 -- 11 20 - 24 . 292 . . . 1 8011162-20 25 - 29 . 984 . . . 1 089 61271114 30 - 34 . 1 359...341 861114- 14 35 - 39 . 1 701 ... 2051 176 187 2 18 40 - 44 . 1 669... 118 1 255 206 9 19 45 - 49 . 1 489... 100 1 554 306 159 50 - 54 . 777 . . . 90 1 460 286 37 13 55 - 59 . 636 . . . 47 1 339 193 34 5 60 - 64 . 623 . . . 23 691 87 31 4 65 - 69 . 528 . . . 18 523 50 38 4 70 - 74 . 239 . . . 1941030742 75 - 79 1) . 278 . . . 7 286 24 80 4 80 a více.....- 121 683- nezjištěno..... 54 1 - 11 Ženy Ženy ve věku 15 a více let . 10 659 . . . 4 364 10 512 2 375 2 043 164 v tom: 15 - 19 . 65...1 6164-- 7 20 - 24 . 663 . . . 1 508 269 16 1 25 25 - 29 . 1 408 . . . 652 878 126 6 17 30 - 34 . 1 509... 1611 081 204 14 15 35 - 39 . 1 649... 104 1 391 302 17 15 40 - 44 . 1 787 . . . 66 1 370 325 37 12 45 - 49 . 1 253 . . . 66 1 473 383 70 14 50 - 54 . 560 . . . 58 1 584 380 128 12 55 - 59 . 554 . . . 36 1 070 256 180 15 60 - 64 . 588 . . . 25 474 113 138 3 65 - 69 . 387 . . . 25 394 98 253 4 70 - 74 . 138... 19 343 96 355 9 75 - 79 1) . 134... 17 140 51 430 8 80 a více..... 834244145 nezjištěno..... 37 1 -3

1) v roce 1991 75 let a více

228 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.7. Obyvatelstvo podle národnosti

1970 1980 1991 2001 počet v % počet v % počet v % počet v %

Obyvatelstvo celkem 18 916 100,0 24 394 100,0 42 943 100,0 44 729 100,0 v tom národnost: česká 18 253 96,5 23 733 97,3 41 033 95,6 42 157 94,2 moravská 1) .... 331 0,8 95 0,2 slezská 1) .... 60,020,0 slovenská 495 2,6 503 2,1 920 2,1 688 1,5 romská 2) .... 138 0,3 180,0 polská 170,1150,1 65 0,2 64 0,1 německá 25 0,110,0 46 0,1 56 0,1 ruská 3) ...... 139 0,3 ukrajinská 2) . . . . 53 0,1131 0,3 řecká 3) ...... 130,0 maďarská 29 0,2 52 0,2 74 0,2 62 0,1 rumunská 3) ...... 250,1 vietnamská 3) ...... 163 0,4 ostatní 97 0,5 90 0,4 277 0,6 393 0,9 nezjištěno 3) ...... 7231,6

1) ve sčítání 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české 2) ve sčítání 1970 a 1980 nebyla romská a ukrajinská národnost samostatně zjišťována 3) ve sčítání 1970, 1980 a 1991 je ruská, řecká, rumunská, vietnamská národnost a nezjištěno v rámci ostatní národnosti

SLDB 2001 – PRAHA 15 229 A.8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání

1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy

Obyvatelstvo celkem 42 943 20 944 21 999 44 729 21 792 22 937 v tom: věřící 12 173 5 365 6 808 9 073 3 875 5 198 z toho: Apoštolská církev (letniční hnutí) ... 17 107 Bratrská jednota baptistů ... 1266 Církev Adventistů sedmého dne .. 411526 Církev bratrská ... 3415 19 Církev československá husitská 866 364 502 479 191 288 Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) ... 321 Církev řeckokatolická 26 15 11 28 18 10 Církev římskokatolická 10 305 4 575 5 730 6 639 2 792 3 847 Českobratrská církev evangelická 2) 731 298 433 450 175 275 Evangelická církev augsburského vyznání v ČR ... 1248 Evangelická církev metodistická ... 1899 Federace židovských obcí v ČR ... 23815 Jednota bratrská ... 21129 Křesťanské sbory . . . 46 24 22 Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR ... 532 Náboženská společnost českých unitářů ... 44- Náboženská společnost Svědkové Jehovovi ... 571443 Novoapoštolská církev v ČR ...--- Pravoslavná církev v českých zemích 42 1626143 68 75 Slezská církev evangelická augsburského vyznání ...--- Starokatolická církev v ČR ... 1037 Církev sjednocení (moonisté) ... 211 Scientologická církev ... 422 Křesťanská společenství ... 451827 Anglikánská církev ... 211 islám ... 28199 buddhismus . . . 66 38 28 hinduismus ... 321 hnutí Hare Kršna ... 22- ostatní a nepřesně určené 1) 203 97 106 879 419 460 podíl věřícího obyvatelstva v % 28 26 31 20 1823 bez vyznání 22 573 11 492 11 081 32 386 16 265 16 121 nezjištěno 8 197 4 087 4 1103 2701 652 1 618

1) v roce 1991 zahrnuje i církve, které se v roce 2001 zjišťovaly samostatně 2) v roce 1991 evangelické církve celkem

230 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví

z toho

ů no ě ící eských ěř č V dkové Celkem ě Církev Nezjišt Církev zemích Bez vyznání Jehovovi Sv sl. husitská eskobratrská č Pravoslavná sedmého dne ímskokatolická Č církev evangel. ř církev v Církev Adventist Náboženská spol. Obyvatelstvo celkem Celkem 44 729 9 073 6 639 479 450 143 57 41 32 386 3 270 0 - 14 7 073 672 486 8 23 24 3 7 5 669 732 15 - 19 3 450 318 205 4 156532 921 211 20 - 24 3 758 407 252 6 11 9743 114237 25 - 29 3 466 478 301 32411 -22 738250 30 - 34 2 805 353 211 3 10 19 1 32 225227 35 - 39 3 417416 268 7 12 18442 741 260 40 - 44 3 417516 335 1229201042 659242 45 - 49 3 990 604 446 13248743 140 246 50 - 54 4 048 931 696 50 50 5 6 2 2 803 314 55 - 59 3 175 1 093 853 72 68 3 6 2 1 834 248 60 - 64 1 589 774 637 43 40 1 2 1 71897 65 - 69 1 407 753 592 75 39 12 1 -59559 70 - 74 1 357 755 567 87 54 2 2 2 553 49 75 - 79 1 047 580 457 58 30 4 1141750 80 a více 695 421 333 37 2112224727 nezjištěno 35 2 - 1 ---- 1221 Muži Celkem 21 792 3 875 2 792 191175 68 14 15 16 265 1 652 0 - 14 3 594 323 232 4 13 15 1 22 871 400 15 - 19 1 823 164 1093553-1 543 116 20 - 24 1 939 217 134 3 5 4 111 620 102 25 - 29 1 787 240 148 1 85- 11 421126 30 - 34 1 330 175 96 2 5 8 - 3 1 040 115 35 - 39 1 588 192 121 5510 111 275 121 40 - 44 1 607 212 136 6 139211 261134 45 - 49 1 984 282 201 7 11 3311 582 120 50 - 54 1 886 374 276 24 21 3- 21 364 148 55 - 59 1 618 458 358 27 32 - 111 034 126 60 - 64 836 374 312 15 16 11141250 65 - 69 633 296 222 35 144-- 30928 70 - 74 535 254 194 28 16- 1 -25526 75 - 79 401198 155 24 7 1 -- 183 20 80 a více 210 115987 4-- 1 90 5 nezjištěno 211------515 Ženy Celkem 22 937 5 198 3 847 288 275 75 43 26 16 1211 618 0 - 14 3 479 349 254 4 109252 798332 15 - 19 1 627 154 96 110 1 231 378 95 20 - 24 1 819 190 118365631 494 135 25 - 29 1 679 238 153 2 166- 11 317 124 30 - 34 1 475 178 115 1 5 11 1 - 1 185 112 35 - 39 1 829 224 147278331 466 139 40 - 44 1 810304199 6 16 11 831 398 108 45 - 49 2 006 322 245 6 135431 558 126 50 - 54 2 162 557 420 26 29 2 6 - 1 439 166 55 - 59 1 557 635 495 45 36 3 5 1 800 122 60 - 64 753 400 325 28 24 - 1 -30647 65 - 69 774 457 370 40 25 8 1 -28631 70 - 74 822 501 373 59 38 2 1 229823 75 - 79 646 382 302 34 23 3 11234 30 80 a více 485 306 235 30 17 1 2 1157 22 nezjištěno 14 1 - 1 ---- 76

SLDB 2001 – PRAHA 15 231 A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy Počet Obyvatelstvo celkem 32 406 15 490 16 916 37 656 18 198 19 458 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 7 368 2 633 4 735 6 251 2 473 3 778 vyučení bez maturity 8 979 5 474 3 505 6 370 3 758 2 612 střední odborné bez maturity 1 700 499 1 201 5 711 2 922 2 789 vyučení s maturitou ... 721 452 269 úplné střední všeobecné s maturitou 1 854 625 1 229 2 446 802 1 644 úplné střední odborné s maturitou 7 714 3 339 4 375 8 291 3 515 4 776 nástavbové studium ... 1 018 326 692 vyšší odborné 48 27 21 584 286 298 vysokoškolské 4 100 2 575 1 525 5 233 3 032 2 201 v tom: univerzitní 1 339 553 786 1 644 657 987 technické 1 496 1 231 265 1 660 1 364 296 ekonomické 814 457 357 1 177 588 589 zemědělské a veterinární 226 147 79 186 111 75 umělecké ... 1176552 ostatní 225 187 38 449 247 202 z toho bakalářské... 280142 138 vědecká příprava . . . 337 264 73 bez vzdělání 53 21 32 64 32 32 nezjištěno 590 297 293 630 336 294 v % Obyvatelstvo celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 22,8 17,0 28,0 16,6 13,6 19,4 vyučení bez maturity 27,7 35,3 20,7 16,9 20,7 13,4 střední odborné bez maturity 5,2 3,2 7,115,2 16,114,3 vyučení s maturitou ... 1,9 2,5 1,4 úplné střední všeobecné s maturitou 5,7 4,0 7,3 6,5 4,4 8,4 úplné střední odborné s maturitou 23,8 21,6 25,9 22,0 19,3 24,5 nástavbové studium ... 2,71,8 3,6 vyšší odborné 0,1 0,2 0,11,6 1,6 1,5 vysokoškolské 12,7 16,5 9,0 13,9 16,7 11,3 v tom: univerzitní 32,6 21,5 51,5 31,4 21,7 44,8 technické 36,6 47,8 17,4 31,7 45,0 13,4 ekonomické 19,8 17,7 23,4 22,5 19,4 26,8 zemědělské a veterinární 5,5 5,7 5,2 3,6 3,7 3,4 umělecké ... 2,22,1 2,4 ostatní 5,5 7,3 2,5 8,6 8,1 9,2 z toho bakalářské . . . 0,7 0,8 0,7 vědecká příprava ... 0,91,5 0,4 bez vzdělání 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 0,2 nezjištěno 1,8 1,8 1,7 1,7 1,8 1,5

232 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin

Nejvyšší ukončené vzdělání ední eného lání no ř ední č ě ř ě Celkem . a st . a č maturity základní nezjišt s maturitou maturitou s odborné bez bez vzd úplné st . nástavbového . neukon vyšší odborné vysokoškolské vyu č č v v

Obyvatelstvo celkem Celkem 37 656 6 25112 08112 476 584 5 570 64 630 15 - 19 3 450 2 889 244 268 - - 2 47 20 - 24 3 758 230 1 038 2 124 111 157 8 90 25 - 29 3 466 167 1 188 1 438 60 544 9 60 30 - 34 2 805 124 9011 145 28 534 8 65 35 - 39 3 417 189 1 035 1 366 30 728 7 62 40 - 44 3 417215 1 124 1 196 32 780 4 66 45 - 49 3 990 345 1 3611 311 49 873 8 43 50 - 54 4 048 388 1 519 1 353 60 676 6 46 55 - 59 3 175 364 1 086 1 051 54 574 5 41 60 - 64 1 589 250 594 439 37 247 1 21 65 - 69 1 407 276 556 31540198 2 20 70 - 74 1 357 285 667 21545127 2 16 75 - 79 1 047 274 476 169 23 83 2 20 80 a více 695 254 288 83 1444- 12 nezjištěno 35 1 431 5- 21 Muži Celkem 18 198 2 473 6 680 5 095 286 3 296 32 336 15 - 19 1 823 1 533 142 120 - - 1 27 20 - 24 1 939 137 627 1 0124072645 25 - 29 1 787 92 71061829301 631 30 - 34 1 330 65 498 449 14 263 6 35 35 - 39 1 588 73 588 515 11 361 238 40 - 44 1 607 69 612446 10 424 3 43 45 - 49 1 984 100 817490 14 537 4 22 50 - 54 1 886 106 846 448 28 432 3 23 55 - 59 1 618 79 693 416 33 374 - 23 60 - 64 836 56 350 202 27 189 - 12 65 - 69 633 45 262 151 25 143 - 7 70 - 74 535 44 261105 29 89 - 7 75 - 79 401 45 173 87 1673 1 6 80 a více 2102999341035- 3 nezjištěno 21 - 2 2- 3- 14 Ženy Celkem 19 458 3 778 5 401 7 381 298 2 274 32 294 15 - 19 1 627 1 356 102 148 - - 1 20 20 - 24 1 81993411 1 11271 85 2 45 25 - 29 1 679 75 478 820 31 243 3 29 30 - 34 1 475 59 403 696 14271 230 35 - 39 1 829 116 447 85119 367 5 24 40 - 44 1 810 146 512 750 22 356 1 23 45 - 49 2 006 245 544 821 35 336 4 21 50 - 54 2 162 282 673 905 32 244 3 23 55 - 59 1 557 285 393 635 21 200 5 18 60 - 64 753 194 244 237 1058 1 9 65 - 69 774 231 294 164 1555213 70 - 74 822 241 406 110 16382 9 75 - 79 646 229 303 82 7 10 114 80 a více 485 225 189 49 4 9 - 9 nezjištěno 14 1 2 112- 7

SLDB 2001 – PRAHA 15 233 A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu

z toho s počtem živě narozených dětí Ženy podle počtu narozených dětí v % Průměrný Ženy počet živě celkem 4 4 narozených 0 1 23 0 1 2 3 a více a více dětí Svobodné Celkem 4 364 3 353 237 31 3 4 76,8 5,4 0,7 0,1 0,1 0,09 v tom ve věku: 15 - 19 1 616 1 335 3 - - - 82,6 0,2 - - - 0,00 20 - 24 1 508 1 223 37 5 - 1 81,1 2,5 0,3 - 0,1 0,04 25 - 29 652 467 59 8 1171,6 9,0 1,2 0,2 0,2 0,15 30 - 34 161 86 38 7 - 1 53,4 23,6 4,3 - 0,6 0,42 35 - 39 104 55 25 7 - - 52,9 24,0 6,7 - - 0,45 40 - 44 66 32 22 2 - - 48,5 33,3 3,0 - - 0,46 45 - 49 66 35 21 ---53,031,8 - - - 0,38 50 a více 188 120 32 2 2 1 63,8 17,0 1,11,1 0,5 0,31 nezjištěno3------Vdané Celkem 10 512 568 2 779 5 843 979 183 5,4 26,4 55,6 9,3 1,7 1,76 v tom ve věku: 15 - 1941 2 - - - 25,0 50,0 - - - 0,67 20 - 24 269 89 138 27 2 - 33,1 51,3 10,0 0,7 - 0,77 25 - 29 878 173 401 265 13319,7 45,7 30,2 1,5 0,3 1,15 30 - 34 1 081 60 368 555 69 7 5,6 34,0 51,3 6,4 0,6 1,62 35 - 39 1 391 32 307 876 136 23 2,3 22,1 63,0 9,8 1,7 1,87 40 - 44 1 370 28 265 863 173 27 2,0 19,3 63,0 12,6 2,0 1,93 45 - 49 1 473 45 294 928 160 34 3,1 20,0 63,0 10,9 2,3 1,90 50 a více 4 039 140 1 003 2 325 425 89 3,5 24,8 57,6 10,5 2,2 1,84 nezjištěno 7 - 1 4 1 --14,3 57,114,3 - 2,00 Rozvedené Celkem 2 375 150 769 1 121 227 53 6,3 32,4 47,2 9,6 2,2 1,70 v tom ve věku: 15 - 19 ------xxxxx x 20 - 24 16681 - - 37,5 50,0 6,3 - - 0,67 25 - 29 126 33 66 19 3 - 26,2 52,4 15,1 2,4 - 0,93 30 - 34 204 17868014 2 8,3 42,2 39,2 6,9 1,0 1,49 35 - 39 302 20 96 146 25 6 6,6 31,8 48,3 8,3 2,0 1,69 40 - 44 325 11 92 174 38 6 3,4 28,3 53,5 11,7 1,8 1,82 45 - 49 383 18952104410 4,7 24,8 54,8 11,5 2,6 1,84 50 a více 1 018 45 326 490 103 29 4,4 32,0 48,110,1 2,8 1,77 nezjištěno 1 -- 1 ----100,0 - - 2,00 Ovdovělé a s nezjištěným rodinným stavem Celkem 2 207 135 510 986 306 1176,1 23,1 44,7 13,9 5,3 1,92 v tom ve věku: 15 - 1971 ----14,3---- - 20 - 24 26 3 1 ---11,5 3,8 - - - 0,25 25 - 29 23 2 5 2 - - 8,7 21,7 8,7 - - 1,00 30 - 34 29 2 4 102-6,913,8 34,5 6,9 - 1,67 35 - 39 32 2 8 12 - - 6,3 25,0 37,5 - - 1,45 40 - 44 49 3 9 20 7 1 6,118,4 40,8 14,3 2,0 1,85 45 - 49 84 5 9 44 9 6 6,0 10,7 52,4 10,7 7,1 2,03 50 a více 1 954 117 474 898 288 110 6,0 24,3 46,0 14,7 5,6 1,93 nezjištěno3------

234 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví

v tom z toho Ekono- zaměstnané osoby Ekono- ostatní Ne- micky micky nepra- s žáci, osoby zjištěná z toho neza- aktivní pracující ženy na neaktivní cující vlastním studenti, v domác- ekonom. celkem pracující městnaní celkem studenti mateřské celkem důchodci zdrojem učni nosti aktivita důchodci a učni dovolené obživy Obyvatelstvo celkem Celkem 25 429 24 238 934 294 384 1 19118 813 6 727 445 8 614710 487 z toho: 15 - 19359281 -71 2 78 3 054 - 4 3 045 5 37 20 - 24 2 8122 555 2 156 78 257 866 23 58 732 53 80 25 - 29 3 021 2 856 5 63 169 165 396 30 139 78 149 49 30 - 34 2 4172 288 5 4 99 129 323 23 129 - 171 65 35 - 39 3 133 3 017 10- 29 116 226 35 48 - 143 58 40 - 44 3 190 3 079 11 -6111 167 68 17- 8260 45 - 49 3 763 3 619 16- - 144 192 127 16- 4935 50 - 54 3 665 3 52116- - 144 345 28119- 4538 55 - 59 2 159 2 114 222 - - 45 987 962 12- 1329 60 - 64 561 559 329 - - 2 1 016 1 015 1 -- 12 65 - 69 233 233 215- - - 1 170 1 169 1 -- 4 70 a více 107 107 103 - - - 2 992 2 992 - - - - Muži Celkem 13 452 12 834 450 168 - 6188 071 2 417584 411 - 269 z toho: 15 - 19203149 - 41 -541 598 - 2 1 596 - 22 20 - 24 1 515 1 355 2 84 - 160 385 15 7 363 - 39 25 - 29 1 702 1 615441 -876315741 -22 30 - 34 1 272 1 211 42-61 21147-- 37 35 - 39 1 538 1 489 5 - - 49 17 125-- 33 40 - 44 1 539 1 491 7- - 4830255- - 38 45 - 49 1 908 1 839 9 - - 69 58 52 6 - - 18 50 - 54 1 766 1 709 11 - - 57 99 90 9 - - 21 55 - 59 1 398 1 367 28 - - 31 204 195 9 - - 16 60 - 64 385 383 176 - - 2 444 444 - - - 7 65 - 69 151151137 - - - 480 479 1 -- 2 70 a více 70 70 67 - - - 1 076 1 076 - - - - Ženy Celkem 11 977 11 404 484 126 384 573 10 742 4 310 387 4 203 710218 z toho: 15 - 19 156 132 - 30 2 24 1 456 - 2 1 449 5 15 20 - 24 1 297 1 200 - 72 78 97 481 851 369 53 41 25 - 29 1 319 1 241122 169 78 333 15 132 37 149 27 30 - 34 1 145 1 077 1 299683029122 - 171 28 35 - 39 1 595 1 528 5 - 29 67 209 23 43 - 143 25 40 - 44 1 6511 588 4 - 6 63 137 43 12- 8222 45 - 49 1 855 1 780 7 - - 75 134 75 10- 49 17 50 - 54 1 899 1 812 5 - - 87 246 19110- 45 17 55 - 59 761 747 194 - - 14 783 767 3 - 13 13 60 - 64 176 176 153 - - - 572 5711-- 5 65 - 69 82 82 78 - - - 690 690 - - - 2 70 a více 37 37 36 - - - 1 916 1 916- - - -

SLDB 2001 – PRAHA 15 235 A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví

v tom vyučení úplné vysokoškolské bez Ekonomicky základní a střední střední vzdělání aktivní vč. vyšší odborné s maturitou včetně celkem neukonč. odborné z toho bez včetně celkem nezjiště- vzdělání bakalářské maturity nástavb. ného

Ekonomicky aktivní Celkem 25 429 1 668 8 695 9 766 415 4 763 193 122 v tom: zaměstnavatelé 1 027 30 259 36118 354 135 zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 18 473 1 098 6 118 7 397 305 3 509 11446 z toho nezaměstnaní 519 78 206 175 3 56 11 ostatní zaměstnanci 788 98 304 287 7 85 177 z toho nezaměstnaní 511622 11 -21 - samostatně činní 3 836 165 1 497 1 375 65 7194015 členové produkčních družstev 33 4 14 12- 3- - z toho nezaměstnaní ------pomáhající rodinní příslušníci 137 134061118- 4 nezjištěno 1 135 260 463 273 1975945 Muži Celkem 13 452 697 5 4154 180 193 2 892 101 75 v tom: zaměstnavatelé 753 19 202 260 14 255 9 3 zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 9 061 391 3 593 2 867 120 2 062 53 28 z toho nezaměstnaní 233 44 96 59 2 3111 ostatní zaměstnanci 384 38 167 11645386 z toho nezaměstnaní 29 10 162- 11- samostatně činní 2 632 104 1 193 815 48 465 22 7 členové produkčních družstev 162 7 6- 1 -- z toho nezaměstnaní ------pomáhající rodinní příslušníci 37 5 12 12- 5- 3 nezjištěno 569 138 241104 7 51 928 Ženy Celkem 11 977 971 3 280 5 586 222 1 871 92 47 v tom: zaměstnavatelé 274 11 57 101 4994 2 zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 9 412 707 2 525 4 530 185 1 447 6118 z toho nezaměstnaní 286 34 110 116 1 25 - - ostatní zaměstnanci 404 60 137 171 3329 1 z toho nezaměstnaní 22 6 6 9 - 1 -- samostatně činní 1 204 61 304 560 17 254 188 členové produkčních družstev 172 7 6- 2-- z toho nezaměstnaní ------pomáhající rodinní příslušníci 100 8 28 49 113- 1 nezjištěno 566 122 222 169 1224- 17

236 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti

Ekonomicky aktivní Ekonomicky aktivní ve věku z toho ženy celkem15 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více počet v %

Celkem 25 429 11 977 47,1 6 192 5 550 6 953 5 824 901 Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství 243 107 44,0 39 44 61 74 25 zemědělství, myslivost 215 9845,63340546622 lesnictví, těžba dřeva 28 9 32,1 64783 Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti 10 220,02431 - Průmysl celkem 4 367 1 683 38,5 871 917 1 197 1 223 158 Dobývání nerostných surovin 23730,434781 dobývání uhlí a rašeliny 7 2 28,6 2 1 3- 1 dobývání ropy, zem. plynu, rud a nerostů16531,3 1 348- Zpracovatelský průmysl 3 883 1 541 39,7 806 820 1 057 1 063 136 výroba potravin, nápojů a tabákový průmysl 595 311 52,3 199 153 141 94 7 textilní průmysl 101 82 81,2 25 30 34 11 1 oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin 66 57 86,4 17 19 13 16 1 činění a úprava usní, výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi 27 1659,38766- dřevařský a korkař. prům. kromě výr. nábytku 201 36 17,9494945535 výroba vlákniny, papíru a lepenky 384 157 40,9 100 70 1129111 vydavatelství, tisk a reprodukce nahrávek 250 137 54,8 59 63 65 55 8 koksování, rafinerské zprac. ropy, výroba jaderných paliv, zprac. radioaktivních surovin 2 1 50,0 - 11-- výroba chemických výrobků 508 286 56,3 68 105 181140 14 výroba pryžových a plastových výrobků197 50 25,4 52 40 50 50 5 výroba ostat.nekovových minerál. výrobků 37 11 29,7 128971 výroba kovů vč. hutního zpracování, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 336 81 24,1 47 63 92 117 17 výroba strojů a zařízení pro další výrobu 599 124 20,7 65 89 153 248 44 výroba elektrických a optických přístrojů 203 63 31,0 44 42 52 58 7 výroba dopravních prostředků 8115 18,5 17 1521 22 6 ostatní zpracovatelský průmysl 296 11438,5446682959 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 461135 29,3 62 93 133 152 21 Stavebnictví 2 268 387 17,1 364 459 747 628 70 Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 3 547 1 724 48,6 1 088 856 960 580 59 prodej a opravy motorových vozidel, prodej pohonných hmot 563 95 16,9 203 141137 74 8 velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu 1 144 522 45,6 297 284 327 211 22 maloobchod, opravy spotřebního zboží 1 840 1 107 60,2 588 431 496 295 29 Pohostinství a ubytování 1 033 493 47,7 412 250 228 13111 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 2 137 743 34,8 488 467 560 555 67 pozemní doprava, potrubní přeprava 1 076 208 19,3 188 226 324 311 27 vodní doprava 16 425,03436- letecká doprava 104 34 32,7 26 20 23 29 6 vedlejší a pomocná činnost v dopravě, činnost cestovních kanceláří 215 121 56,3 64 48 51 37 15 činnost poštovní a telekomunikační 726 376 51,8 207 169 159 172 19 Peněžnictví a pojišťovnictví 1 11874466,5317 250 323 208 20 peněžnictví 843 564 66,9 251199 230 148 15 pojišťovnictví a činnosti související 275 180 65,5 66 51 93 60 5 Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky,výzkum a vývoj 2 578 1 240 48,1 667 577 680 521132 činnosti v oblasti nemovitostí 186 100 53,8 34 46 55 47 4 pronájem strojů přístrojů a zboží osobní potřeby a pro domácnosti 25936,088621 zpracování dat a související činnosti 377 131 34,7 135 94 92 45 10 výzkum a vývoj 239 107 44,8 48 36 62 72 21 služby převážně pro podniky 1 751 893 51,0 442 393 465 355 96 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 1 669 849 50,9 296 360 488 475 49 Školství 1 295 1 023 79,0 172 301 397 334 91 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 1 317 1 066 80,9 272 290 372 326 57 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 1 908 992 52,0 476 404 555 392 81 Nezjištěno 1 939 924 47,7 728 371 382 376 81

SLDB 2001 – PRAHA 15 237 A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání

Ekonomicky aktivní Z ekonomicky aktivních z toho ženy nezaměstnaní celkem počet v % počet v %

Celkem 25 429 11 977 47,11 191 4,7 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2 236 709 31,7 28 1,3 zákonodárci a vyšší státní úředníci 30 8 26,7 - - vedoucí pracovníci okresních a obecních úřadů, politických, zájmových a odborových organizací 26 11 42,3 - - vedoucí a řídící pracovníci organizací, podniků, společností 2 180 690 31,7 28 1,3 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 3 3811 774 52,5 56 1,7 vědci a odborníci ve fyzikálních oborech, architekti a techničtí inženýři (tvůrčí pracovníci) 868 237 27,3 11 1,3 vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech 297 179 60,3 5 1,7 odborní pedagogičtí pracovníci 743 536 72,110 1,3 ostatní vědci a odborní duševní pracovníci 1 473 822 55,8 30 2,0 Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci 7 163 4 207 58,7 156 2,2 technici ve fyzikálních, technických a příbuz. oborech 1 685 334 19,8 32 1,9 techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci 743 691 93,0 162,2 pedagogičtí pracovníci - vychovatelé, pedagogové pro předškolní výchovu, instruktoři a mistři odb. výchovy 176 145 82,4 5 2,8 jiní pomocní odborní pracovníci 4 559 3 037 66,6 103 2,3 Nižší administrativní pracovníci 2 196 1 61373,5833,8 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1 498 1 035 69,1 58 3,9 úředníci ve službách a obchodě 698 578 82,8 25 3,6 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 3 115 1 81858,4 167 5,4 obsluhující pracovníci 1 561 782 50,1 80 5,1 prodavači, manekýni a předváděči zboží 1 554 1 036 66,7 87 5,6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, les. a příb. oborech 109 53 48,6 3 2,8 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, v lesnictví, v rybářství a myslivosti - orientovaní na trh 102 51 50,0 3 2,9 pracovníci získávající obživu v zemědělství a rybářství (samozásobitelé) 7228,6-- Řemeslníci, kvalif. výrobci, zpracovatelé a opraváři 3 138 343 10,9 108 3,4 horníci při dobývání surovin a stavební dělníci 1 152 15 1,3 38 3,3 kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci 1 469 89 6,1 45 3,1 výrobci a opraváři přesných přístrojů umělečtí řemeslníci, polygrafové 200 75 37,5 7 3,5 ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci 317 164 51,7 185,7 Obsluha strojů a zařízení 1 656 206 12,4 47 2,8 obsluha průmyslových zařízení 174 50 28,7 3 1,7 obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci 486 131 27,0 193,9 řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 996 25 2,5 25 2,5 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 1 182 752 63,6 64 5,4 pomocní a nekvalif. pracovníci zaměř. na prodej a služby 892 644 72,2 34 3,8 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 15640,0-- pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví a v dopravě 275 102 37,1 30 10,9 Příslušníci armády 230 4 1,7 5 2,2 Nezaměstnaní absolventi škol 101 33 32,7 101100,0 Nezjištěné zaměstnání 922 465 50,4 373 40,5

238 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví

v tom věková skupina Celkem 15 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více nezjištěna Celkem Ekonomicky aktivní celkem 25 429 6 192 5 550 6 953 5 824 901 9 v tom: zaměstnavatelé 1 027 95 277 364 253 38 - zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 18 473 4 6183 9154 9194 4925227 ostatní zaměstnanci 788 274 124 128 139 123 - samostatně činní 3 836 653 1 003 1 268 751159 2 členové produkčních družstev 33 1 2 12 162- pomáhající rodinní příslušníci 137 28 27 51 22 9 - nezjištěné postavení v zaměstnání 1 135 523 202 211 151 48 - Muži Ekonomicky aktivní celkem 13 452 3 420 2 8103 4473 164 606 5 v tom: zaměstnavatelé 753 74 216247183 33 - zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 9 061 2 445 1 799 2 168 2 295 350 4 ostatní zaměstnanci 384 151 57 56 60 60 - samostatně činní 2 632 454 653 850 545 129 1 členové produkčních družstev 16 1 - 582- pomáhající rodinní příslušníci 37 1441045- nezjištěné postavení v zaměstnání 569 281 81111 69 27 - Ženy Ekonomicky aktivní celkem 11 977 2 772 2 740 3 506 2 660 295 4 v tom: zaměstnavatelé 274 21 61117705- zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 9 4122 173 2 1162 751 2 197 172 3 ostatní zaměstnanci 404 123 67 72 79 63 - samostatně činní 1 204 199 350 418 206 30 1 členové produkčních družstev 17- 278-- pomáhající rodinní příslušníci 100 142341184- nezjištěné postavení v zaměstnání 566 242 121100 82 21 - na 1 000 obyvatel příslušné věkové skupiny Ekonomicky aktivní celkem 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 v tom: zaměstnavatelé 40 1550524342- zaměstnanci v pracovním a služebním poměru 726 746 705 707 771 579 778 ostatní zaměstnanci 31 44 22 1824137 - samostatně činní 151105 181182 129 176 222 členové produkčních družstev 1 00232- pomáhající rodinní příslušníci 5557410- nezjištěné postavení v zaměstnání 45 84 36 30 26 53 -

SLDB 2001 – PRAHA 15 239 A.19. Ekonomicky aktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin

Ženy se Věk nejmladšího dítěte závislými 0 - 2 3 - 5 6 - 14 15 a více dětmi celkem vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní Ženy ekonomicky aktivní Ženy s dětmi celkem 5 535 392 68 475 88 2 161 569 1 372 410 z toho věk ženy: do 24 127 69 192112321 - 25 - 29 543 171 22 145 29 11066-- 30 - 34 916 111 16 152 17461149 2 8 35 - 44 2 6143810 149 30 1 327 293 576 191 45 a více 1 333 2 1 7- 26059793211 ženy s 1 dítětem 2 920 21848196 53 785 327 961 332 z toho věk ženy: do 24 109 58 17 19 11 1 2 1 - 25 - 29 366 107 1687227955-- 30 - 34 388 42 8 51 6 183 88 2 8 35 - 44 1 085 1073514370141 367 141 45 a více 972 1 -4-152 41 591183 ženy se 2 dětmi 2 358 143 14 235 27 1 245 21640276 z toho věk ženy: do 24 16 1022- 2-- - 25 - 29 167 60 5 56 6 30 10- - 30 - 34 477 53 4 93 9 262 56 - - 35 - 44 1 365 1828112863134 206 49 45 a více 331112- 88 16 196 27 ženy se 3 a více dětmi 257 31 6448131 26 9 2 z toho věk ženy: do 24 2 1 -- 1 ---- 25 - 29 1041 2 111-- 30 - 34 5116482165-- 35 - 44 164 10 1 33 4 94 1831 45 a více 30 - - 1 - 20261 z toho nezaměstnané Ženy s dětmi celkem 257 7 2 48 1589453813 z toho věk ženy: do 24 11 1 - 352-- - 25 - 29 44 4 1154713- - 30 - 34 56 1 - 1632212- 2 35 - 44 103 111434615 185 45 a více 43---- 125206 ženy s 1 dítětem 128 5 118831 29 26 10 z toho věk ženy: do 24 8 1 - 34---- 25 - 29 32 4 - 7 4 5 12- - 30 - 34 18--4-84-2 35 - 44 41 - 1 4- 11 10 123 45 a více 29----73145 ženy se 2 dětmi 109 1124 5 5112 123 z toho věk ženy: do 24 2----2--- 25 - 29 12- 1 8- 2 1 -- 30 - 34 311- 11 2 107-- 35 - 44 52 - - 5 3 33 3 6 2 45 a více 12----41 6 1 ženy se 3 a více dětmi 20 1 - 6274-- z toho věk ženy: do 24 1 --- 1 ---- 25 - 29 ------30 - 34 7 - - 114 1 -- 35 - 44 10 1 -5-22-- 45 a více 2---- 11--

240 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.20. Ekonomicky neaktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin

Ženy se Věk nejmladšího dítěte závislými 0 - 2 3 - 5 6 - 14 15 a více dětmi celkem vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní Ženy s dětmi celkem 1 099 432 59 176 23 221 50 108 30 z toho věk ženy: do 24 86 60 1582-- - 1 25 - 29 275 173 24 51 9 135-- 30 - 34 280 137 11 61 54818- - 35 - 44 324 61 8556130 17398 45 a více 134 111130 106921 ženy s 1 dítětem 513 198 42 44 1472328328 z toho věk ženy: do 24 67 46 1362-- - - 25 - 29 145 89 2118755-- 30 - 34 98 48 6 11 32010- - 35 - 44 99 15 1 92309258 45 a více 104 - 1 -- 1785820 ženy se 2 dětmi 470 194 13994117 17242 z toho věk ženy: do 24 16 1221 ---- 1 25 - 29 120 77 3 31 27-- - 30 - 34 148 75 4 37 2 22 8 - - 35 - 44 163 29 4 29 - 80 8 13- 45 a více 23 1 - 1 -81111 ženy se 3 a více dětmi 11640433532 11- z toho věk ženy: do 24 3 2 - 1 ----- 25 - 29 107- 2- 1 --- 30 - 34 34 14 113- 6- - - 35 - 44 62 17317420- 1 - 45 a více 7 - - - 1 5 1 --

SLDB 2001 – PRAHA 15 241 A.22. Základní údaje o domácnostech

Domácnosti Průměrný počet Struktura domácností v % celkem členů domácnosti 1991 20011970 1980 1991 20011991 2001

Bytové domácnosti celkem 15 565 16 981100,0 100,0 100,0 100,0 2,75 2,62 v tom: 1 cenzová domácnost 14 282 15 276 . . 91,8 90,0 . 2,46 2 a více cenzových domácností 1 283 1 705 . . 8,2 10,0 . 4,05

Hospodařící domácnosti celkem 16 726 18 808 100,0 100,0 100,0 100,0 2,56 2,37 v tom: s 1 cenzovou domácností 16 473 18 702 . . 98,5 99,4 . 2,36 se 2 a více cenz. domácnostmi 253 106 . . 1,5 0,6 . 4,99

1) Cenzové domácnosti celkem 16 988 18 914 100,0 100,0 100,0 100,0 2,52 2,36 v tom: úplné rodiny 10 106 9 674 66,9 63,5 59,5 51,1 .3,13 bez závislých dětí 3 6194 826. . 21,3 25,5 . 2,49 se závislými dětmi 6 487 4 848 . . 38,2 25,6 . 3,77 neúplné rodiny 2 329 3 2168,49,213,7 17,0 . 2,45 bez závislých dětí 667 1 146 . . 3,9 6,1 .2,23 se závislými dětmi 1 662 2 070 . . 9,8 10,9 . 2,57 vícečlenné nerodinné domácnosti 49 399 0,9 2,7 0,3 2,1 .2,13 domácnosti jednotlivců 4 504 5 625 23,8 24,6 26,5 29,7 . 1,00 z toho bydlící samostatně 3 341 4 026 . . 19,7 21,3 . 1,00

1) v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk

A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti

v tom počet členů domácnosti Průměrný Celkem 1 23456 a vícepočet členů

Cenzové domácnosti celkem 18 914 5 625 5 3174 135 3 298 469 70 2,36 v tom: úplné rodiny 9 674 x 2 984 3 032 3 145 450 63 3,13 bez závislých dětí 4 826 x 2 984 1 354 454 33 1 2,49 se závislými dětmi 4 848 x x 1 678 2 691 417623,77 1 závislé dítě 2 288 x x 1 678 549 55 6 3,30 2 závislé děti 2 255 x x x 2 142 102 11 4,05 3 a více závislých dětí 305 x x x x 260 45 5,20 neúplné rodiny 3 216x 1 975 1 069 149 18 5 2,45 bez závislých dětí 1 146 x 915 202 25 4 - 2,23 se závislými dětmi 2 070 x 1 060 867 124 14 5 2,57 1 závislé dítě1 331 x 1 060 249 22 - - 2,22 2 závislé děti 660 x x 618374 1 3,07 3 a více závislých dětí 79 x x x 65 10 4 4,27 vícečlenné nerodinné domácnosti 399 x 358 34 4 1 22,13 domácnosti jednotlivců 5 625 5 625 x x x x x 1,00

242 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti

Cenzové domácnosti celkem v tom počet domácností bydlících v bytě počet v % 1 23 a více

Cenzové domácnosti celkem 18 859 100,0 15 276 3 116467 v tom: úplné rodiny 9 664 51,2 8 516 1 023 125 bez závislých dětí 4 823 25,6 4 138 61768 se závislými dětmi 4 841 25,7 4 378 406 57 1 závislé dítě 2 282 12,1 2 025 224 33 2 závislé děti 2 254 12,0 2 077 158 19 3 a více závislých dětí 305 1,6 276 24 5 neúplné rodiny 3 208 17,0 2 413 722 73 bez závislých dětí 1 143 6,1 976 147 20 se závislými dětmi 2 065 10,9 1 437 575 53 1 závislé dítě1 327 7,0 898 389 40 2 závislé děti 659 3,5 485 162 12 3 a více závislých dětí 79 0,4 54 24 1 vícečlenné nerodinné domácnosti 395 2,1 342 40 13 domácnosti jednotlivců 5 592 29,7 4 005 1 331 256 v tom bydlící: samostatně v bytě 4 005 21,2 4 005 x x jako spolubydlící 1 528 8,1 x 1 298 230 jako podnájemník 59 0,3 x 33 26

A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti

Průměrný počet Domácnosti s počtem závislých dětí závislých dětí Celkem v rodinách v rodinách 0 1 2 3 4 a více celkem s dětmi

Cenzové domácnosti rodinné 200112 890 5 972 3 6192 915 343 41 0,83 1,54 199112 435 4 286 3 798 3 852 443 56 . . rozdíl 455 1 686 -179 -937 -100 -15 x x v % 3,7 39,3 -4,7 -24,3 -22,6 -26,8 x x v tom: úplné rodiny 9 674 4 826 2 288 2 255 274 31 0,80 1,60 z toho s ekonomicky aktivní ženou 6 883 2 829 1 965 1 882 194 130,921,57 v % 71,1 58,6 85,9 83,5 70,8 41,9 x x neúplné rodiny 3 216 1 146 1 331 660 69 100,901,40

Cenzové rodinné domácnosti v čele s osobou ekonomicky aktivní 10 299 3 843 3 330 2 774 315370,97 1,55 v tom: zaměstnanec 7 211 2 782 2 3011 907 197 24 0,94 1,54 zaměstnavatel 601197 188 189 23 4 1,08 1,61 samostatně činný 1 961 695 628 567 70 11,011,56 člen produkčního družstva 15 105-- - 0,331,00 nezaměstnaný 306 95 122 68 1651,08 1,57 ostatní ekonomicky aktivní a nezj. 205 64 86 43 9 3 1,04 1,51 ekonomicky neaktivní 2 480 2 077 251124 25 3 0,24 1,46 z toho nepracující důchodce 2 202 2 049 108 36 8 1 0,10 1,38 ekonomická aktivita nezjištěna 111 52 38 1731 0,77 1,44

SLDB 2001 – PRAHA 15 243 A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti

Vícečlenné z toho 1) Úplné Neúplné Domácnosti nerodinné ženatí, rodiny rodiny jednotlivců svobodní rozvedení ovdovělí domácnosti vdané

Cenzové domácnosti celkem 9 674 3 216 399 5 625 1 529 973 1 625 1 349 v tom podle věku osoby v čele domácnosti: 15 - 19 3 3 9 54 52 1 -- 20 - 24 93 93 54 360 307 35 4 - 25 - 29 460 299 57 588 372 136 58 1 30 - 34 748 369 22 395 191109 76 - 35 - 39 1 097 434 10 393 135 110 133 2 40 - 49 2 639 984 29 890 192 218 425 23 50 - 59 2 643 680 53 1 118 146 246 555 147 60 - 69 1 179 161 49 663 73 83 223 278 70 a více vč. nezj. věku 812 193 116 1 164 61 35 151 898

Cenzové domácnosti v čele s muži 9 674 537 171 2 744 910619 899 227 v tom podle věku muže: 15 - 19 3 - 6 28 27 - - - 20 - 24 93 1 36 181156 16 1 - 25 - 29 460 13 35 364 226 92 34 1 30 - 34 748 33 18 274 133 76 55 - 35 - 39 1 097 47 7 286 94 84 98 1 40 - 49 2 639 178 19 599 125 143 302 6 50 - 59 2 643 183 27 550 90 141 287 21 60 - 69 1 179 50 7 209 36 46 85 36 70 a více vč. nezj. věku 81232 16 253 23 21 37 162

Cenzové domácnosti v čele se ženami x 2 679 228 2 881 619 354 726 1 122 v tom podle věku ženy: 15 - 19 x 3 3 26 25 1 -- 20 - 24 x 92 18 179 151193- 25 - 29 x 286 22 224 146 44 24 - 30 - 34 x 336 4 121 58 33 21 - 35 - 39 x 387 3 107 41 26 35 1 40 - 49 x 806 10291 67 75 123 17 50 - 59 x 497 26 568 56 105 268 126 60 - 69 x 111 42 454 37 37 138 242 70 a více vč. nezj. věku x 161100 911 38 14 114 736

1) bez jednotlivců s nezjištěným rodinným stavem

244 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy

Úplné rodiny s počtem závislých dětí Neúplné rodiny s počtem závislých dětí1)

0 1 23 a více0 1 2 3 a více

Cenzové domácnosti rodinné 2001 4 826 2 288 2 255 305 1 146 1 331 660 79 1991 3 619 2 754 3 311 422 667 1 044 541 77 Cenzové domácnosti rodinné podle věku ženy: 15 - 19 5---- 3-- 20 - 24 86 91 23 4 - 83 9 1 25 - 29 165 293 223 16- 230654 30 - 34 78 305 487 69 1 201150 17 35 - 39 71 336 769 117 11 189 208 26 40 - 44 268 478 456 69 71 244 14119 45 - 49 657 466 228 26 217217678 50 - 54 1 193 242 53 4 294 123 163 55 - 59 948 65 15- 209332- 60 a více vč. nezjištěného věku 1 355 12 1 - 34382 1

1) v neúplných rodinách, ve kterých je v čele domácnosti muž, se započítává věk muže

A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti

v tom s počtem domácností v bytě

1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností Celkem v tom s počtem obytných v tom s počtem obytných celkem místností bytu celkem místností bytu 1 2 3 4 a více 1 2 3 4 a více Cenzové domácnosti bydlící v bytech 18 859 15 276 1 832 4 197 6 874 2 373 3 583 232 675 1 630 1 046 v tom: úplné rodiny 9 664 8 516 425 1 864 4 622 1 605 1 148 30 160 457 501 bez závislých dětí 4 823 4 138 268 1 165 1 982 723 685 13 110 275 287 se závislými dětmi 4 841 4 378 157 699 2 640 882 463 1750182 214 1 závislé dítě 2 282 2 025 89 362 1 180 394 257 11 28 113 105 2 závislé děti 2 254 2 077 63 307 1 299 408 177 5 195895 3 a více závisl. dětí 305 276 5 30 161 80 29 1 3 11 14

neúplné rodiny 3 208 2 413 234 623 1 181 375 795 44 139 425 187 bez závislých dětí 1 143 976 106 269 446 155 167 7 23 97 40 se závislými dětmi 2 065 1 437 128 354 735 220 628 37 116 328 147 1 závislé dítě1 327 898 102 249 422 125 429 26 84 221 98 2 závislé děti 659 485 19 94 287 85 174 11 29 91 43 3 a více závisl. dětí 79 54 7 11 26 1025- 3166 vícečlenné nerodinné domácnosti 395 342 77 120 96 49 53 2 9 25 17 domácnosti jednotlivců 5 592 4 005 1 096 1 590 975 344 1 587 156 367 723 341 v tom bydlící: samostatně v bytě 4 005 4 005 1 096 1 590 975 344 x x x x x jako spolubydlící 1 528xxxxx1 528 150 356 699 323 jako podnájemník 59 xxxx x 59611 24 18

SLDB 2001 – PRAHA 15 245 A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností

Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet počet v % 1 23456 a vícečlenů

Bytové domácnosti celkem 16 981100,0 4 005 4 512 3 907 3 500 728 329 2,62 v tom: s 1 hospodařící domácností, kterou tvoří: 15 375 90,5 4 005 4 243 3 520 3 069 452 86 2,48 1 cenzová domácnost 15 276 90,0 4 005 4 243 3 520 3 032 41561 2,46 2 a více cenzových domácností 99 0,6 x x x 37 37 25 4,97 se 2 a více hospodařícími domácnostmi 1 606 9,5 x 269 387 431 276 243 4,00 Hospodařící domácnosti celkem 18 808 100,0 5 625 5 181 4 083 3 319501 99 2,37 v tom: tvořené 1 cenzovou domácností 18 702 99,4 5 625 5 181 4 083 3 279 464 70 2,36 úplné rodiny 9 548 50,8 x 2 9142 9983 128 445 63 3,14 bez závislých dětí 4 737 25,2 x 2 914 1 336 454 32 1 2,49 se závislými dětmi 4 811 25,6 x x 1 662 2 674 413623,77 neúplné rodiny 3 133 16,7 x 1 912 1 051147 18 5 2,45 bez závislých dětí 1 132 6,0 x 904 200 24 4 - 2,23 se závislými dětmi 2 00110,6 x 1 008 851123 14 5 2,58 vícečlenné nerodinné domácnosti 396 2,1 x 355 34 4 1 22,13 domácnosti jednotlivců 5 625 29,9 5 625 x x x x x 1,00 tvořené 2 cenzovými domácnostmi 106 0,6 x x x 40 37 29 4,99 rodina rodičů a rodina dětí 98 0,5 x x x 38 35 25 4,95 ostatní případy 8 0,0 x x x 2 2 4 5,50 tvořené 3 a více cenzovými domácnostmi --xxxxx - -

246 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností

z toho bytové domácnosti vybavené osob. automobilem telefonem možností osobním počítačem Celkem pevnou užívat z toho z toho pevnou pouze celkem linkou rekreační celkem s připojením 2 a více linkou mobilním i mobilním objekt na internet

Bytové domácnosti celkem 16 981 9 479 1 583 7 845 846 6 756 5 917 4 258 2 046 v tom:

v bytě 1 cenzová domácnost 15 276 8 509 1 305 7 124 741 6 036 5 395 3 854 1 864 s počtem osob 1 4 005 1 171 87 2 076 263 910 1 008 459 246 2 4 243 2 318215 2 329 196 1 419 1 616 685 304 3 - 4 6 552 4 682 926 2 539 254 3 468 2 6142 513 1 218 5 a více 476 338 77 180 28 239 157 197 96 s počtem závislých dětí 1 2 923 1 860 353 1 126 127 1 516 1 092 1 139 546 2 2 562 1 819 272 918921 441 979 1 149 561 3 a více 330 21941120 21162 110 151 72

podle věku uživatele bytu do 29 1 203 557 67 342 156 551 344 295 173 30 - 39 2 747 1 638 225 993 160 1 367 793 844 433 40 - 49 3 811 2 438 436 1 521166 1 866 1 416 1 439 706 50 - 59 3 793 2 363 426 1 834 126 1 556 1 612 984 441 60 a více 3 722 1 513 151 2 434 133 696 1 230 292 111

v bytě 2 a více cenzových domácností 1 705 970 278 721105 720 522 404 182 rodina rodičů a rodina dětí 330 243 100 142 14 153 1106829 jeden z rodičů a rodina dětí 780 426 96 321 51 347 248 222 98 ostatní případy 595 301 82 258 40 220 164 11455 v tom s počtem osob v bytě: 2 - 4 1 124 574 118 499 67 440 344 247 108 5 a více 581 396 160 222 38 280 178 157 74

SLDB 2001 – PRAHA 15 247 A.32. Domovní a bytový fond

Byty v trvale obydlených Průměrný Domy Byty Neobyd- domech počet bytů v neobyd- lené v tom v tom na 1 trvale lených byty obydlený celkem trvale ne- celkem trvale ne- domech celkem obydlené obydlené obydlené obydlené dům

Domy celkem 2001 5 425 4 856 569 17 735 16 981 754 3,65 606 1 360 1991 4 836 4 423 413. 15 565 . . . 605 rozdíl 589 433 156 x 1 416x x x 755 v % 12,2 9,8 37,8 x 9,1 xx x124,8 v tom: rodinné domy 2001 4 606 4 068 538 4 829 4 744 85 1,19 565 650 1991 4 010 3 655 355 . 4 187 . . . 389 rozdíl 596 413 183 x 557 x x x 261 v % 14,9 11,3 51,5 x 13,3 x x x 67,1

bytové domy 2001 701 699 2 12 790 12 133 657 18,30 11 668 1991 712 709 3 . 11 164 . . . 205 rozdíl -11 -10 -1 x 969 x x x 463 v % -1,5 -1,4 -33,3 x 8,7 x x x 225,9

ostatní domy 20011188929116 104 12 1,303042 19911145955. 214. . . 11 rozdíl 4 30 -26 x -110 x x x 31 v % 3,5 50,8 -47,3 x -51,4 x x x 281,8

248 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu

v tom Domy celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy počet v % počet v % počet v % počet v %

Neobydlené domy 569 100,0 538 100,0 2 100,0 29 100,0 v tom z důvodu: dům obydlen přechodně137 24,1126 23,4 - - 11 37,9 změna uživatele 142,5 142,6---- slouží k rekreaci 42 7,4 42 7,8 - - - - přestavba domu 68 12,0 64 11,9 2 100,0 2 6,9 dosud neobydlen po kolaudaci 64 11,2 64 11,9---- pozůstalostní nebo soudní řízení 26 4,6 26 4,8 - - - - nezpůsobilý k bydlení 6110,7 58 10,8 - - 3 10,3 jiný důvod vč. nezjištěno 157 27,6 144 26,8 - - 1344,8

Neobydlené byty celkem 1 360 100,0 650 100,0 668 100,0 42 100,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 497 36,5 169 26,0 310 46,4 1842,9 změna uživatele 48 3,5 15 2,3 33 4,9 - - slouží k rekreaci 46 3,4 45 6,9 1 0,1 -- přestavba bytu 105 7,7 73 11,2 30 4,5 2 4,8 dosud neobydlen po kolaudaci 71 5,2 68 10,5 1 0,1 24,8 pozůstalostní nebo soudní řízení 35 2,6 30 4,6 5 0,7 - - nezpůsobilý k bydlení 68 5,0 64 9,8 - - 4 9,5 jiný důvod vč. nezjištěno 490 36,0 186 28,6 288 43,11638,1

Neobydlené byty v trv. obydl. domech 754 100,0 85 100,0 657 100,0 12 100,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně 349 46,3 33 38,8 310 47,2 6 50,0 změna uživatele 33 4,4 - - 33 5,0 - - slouží k rekreaci 3 0,4 2 2,4 1 0,2 - - přestavba bytu 27 3,6 8 9,4 192,9- - dosud neobydlen po kolaudaci 6 0,8 3 3,5 1 0,2 2 16,7 pozůstalostní nebo soudní řízení 8 1,1 3 3,5 5 0,8 - - nezpůsobilý k bydlení 4 0,5 2 2,4 - - 2 16,7 jiný důvod vč. nezjištěno 324 43,0 34 40,0 288 43,8 2 16,7

SLDB 2001 – PRAHA 15 249 A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví

Trvale obydlené domy v tom celkem rodinné domy bytové domy ostatní domy počet v % počet v % počet v % počet v %

Trvale obydlené domy 4 856 100,0 4 068 100,0 699 100,0 89 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 3 994 82,2 3 923 96,4 52 7,4 1921,3 obec, stát 278 5,7 54 1,3 184 26,3 40 44,9 stavební bytové družstvo 251 5,2 - - 251 35,9 - - zahraniční vlastník 2 0,0 2 0,0 - - - - právnická osoba založená za účelem privatizace domu 911,9 2 0,0 89 12,7 - - jiná právnická osoba 75 1,5 21 0,5 35 5,0 1921,3 kombinace vlastníků130 2,7 46 1,1 8111,6 3 3,4 nezjištěno 35 0,7 20 0,5 7 1,0 8 9,0

Trvale obydlené byty 16 981100,0 4 744 100,0 12 133 100,0 104 100,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 4 797 28,2 4 578 96,5 198 1,6 21 20,2 obec, stát 2 880 17,0 56 1,2 2 777 22,9 47 45,2 stavební bytové družstvo 4 960 29,2 - - 4 960 40,9 - - zahraniční vlastník 2 0,0 2 0,0 - - - - právnická osoba založená za účelem privatizace domu 2 154 12,7 2 0,0 2 152 17,7 - - jiná právnická osoba 483 2,8 25 0,5 435 3,6 23 22,1 kombinace vlastníků1 6189,5601,3 1 554 12,8 4 3,8 nezjištěno 87 0,5 21 0,4 57 0,5 9 8,7

A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí

Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce z toho celkem rodinné bytové do roku 1920 1946 1981 1991 ne- domy domy 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno

Trvale obydlené domy 4 856 4 068 699 456 1 157 1 547 799 81879 v tom podle materiálu nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky 2 985 2 808 151115812 1 068 374 603 13 kámen 106 102 4 81178--- kámen a cihly 832 786 27 249 299 170 41 6112 stěnové panely 612 86 502 - - 207 352 52 1 nepálené cihly 9 9 - 1 62--- dřevo 48 48 - - 3 18324- jiné kombinace materiálů a ostatní vč. nezjištěno 264 229 15 102074297853

250 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví

Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce z toho celkem rodinné bytové do roku 1920 1946 1981 1991 ne- domy domy 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno

Trvale obydlené domy 4 856 4 068 699 456 1 157 1 547 799 81879 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba 3 994 3 923 52 410 1 098 1 245 453 746 42 obec, stát 278 54 184 29 27 84 99 33 6 stavební bytové družstvo 251 -251 -- 96152 3 - zahraniční vlastník 2 2 - - - 1 - 1 - právnická osoba založená za účelem privatizace domu 91 289-- 3357 1 - jiná právnická osoba 75 21 35 11 82412 173 kombinace vlastníků130 46 81 52261 23 172 nezjištěno 35 20 7 1 233-26

SLDB 2001 – PRAHA 15 251 A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení

Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce z toho celkem rodinné bytové do roku 1920 1946 1981 1991 ne- domy domy 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno

Trvale obydlené domy 4 856 4 068 699 456 1 157 1 547 799 81879 s počtem bytů: 1 3 424 3 360 2 350 864 1 043 405 699 63 2 678 655 126023024770647 3685312 172414472 471 -6817 1730- 5 2 5 - 9 106 - 104 9 175313 122 10 - 19314- 31435129 163 11 3 20 - 49 156 - 156 - - 17 128 11 - 50 a více 31 -31 -- 10 138- s počtem nadzemních podlaží: 11 426 1 387 9 293 384 462 102 159 26 2 2 546 2 447 71118 689 822 348 557 12 3252138 95 155971 39 65 3 4 66-6446232553 529-29-1198- 1 6 - 8 359 - 359 - - 110 227 22 - 9 - 1259-57--12407- 13 a více 14- 14- - 7 7- - Technické vybavení trvale obydlených domů

vodovod: v domě - z veřejné sítě 4 543 3 787 676 3911 078 1 442 782 799 51 v domě - domácí 265 239 22 56 70 103 17 154 vodovod mimo dům43-1 2- - 1 - bez vodovodu 17 15 1 872-- -

kanalizace: přípoj na kanalizační síť 3 370 2 660 656 238 737 1 057 642 657 39 domácí čistička odpadních vod 47 33 12882344- žumpa, jímka 1 386 1 330 30 206 407 462 153 152 6 bez kanalizace a jímky 8 5 1 43-- 1 -

plyn: z veřejné sítě 3 742 3 056 632 287 879 1 226 660 658 32 z domovního zásobníku 46 41 3611 17552 bez plynu 1 004 91860159 259 293 132 148 13

ústřední topení: dálkové topení 461 37 401105169 260 143 z toho na pevná paliva 178 11 160 3 1 92 77 5 - bloková kotelna 103 6 92 1 5 136024- z toho na pevná paliva 24 4 19 1 3 118 1 - kotelna v domě 3 511 3 391 81 282 885 1 191 457 678 18 z toho na pevná paliva 369 361 245104 135 55 28 2 na plyn 2 8172 71375210717 954 345 575 16 bez dálkového a ústředního topení 653 522 119 152 231155 178810

výtah:

výtah v domech se 4 a více nadzemními podlažími 457 - 454 1 - 145 280 30 1

252 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu

Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce do roku 1920 1946 1981 1991 ne- celkem v % 1919 - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 zjištěno

Domy celkem 4 856 x 456 1 157 1 547 799 81879 v % x 100,0 9,4 23,8 31,9 16,5 16,8 1,6 v nich trvale obydlené byty celkem 16 981100,0 649 1 584 5 276 7 4811 854 137 v tom byty s počtem obytných místností 1 1 945 11,5 112215 644 793 159 22 2 4 526 26,7 229 516 1 649 1 614 475 43 3 7 651 45,1169 4132 155 4 362 51537 4 1 631 9,6 78 275 519 477 278 4 5 a více 1 100 6,5 47 145 289 204 415- nezjištěno 128 0,8 142020311231 v tom: rodinné domy 4 068 x 405 1 099 1 283 465 756 60 v % x 100,0 10,0 27,0 31,5 11,4 18,6 1,5 v nich trvale obydlené byty celkem 4 744 100,0 475 1 326 1 532 532 81564 v tom byty s počtem obytných místností 1 2334,95494538204 2 1 024 21,6 155 438 307 54 58 12 3 1 323 27,9 145 371 515 139 136 17 4 1 037 21,9 71 271 366 137 189 3 5 a více 1 062 22,4 45 144 283 189 401 - nezjištěno 65 1,4588511 28 bytové domy 699 x 37 44 244 318497 v % x 100,0 5,3 6,3 34,9 45,5 7,0 1,0 v nich trvale obydlené byty celkem 12 133 100,0 155 237 3 728 6 935 1 022 56 v tom byty s počtem obytných místností 11 69113,9 53 112 590 784 138 14 2 3 460 28,5 66 70 1 3311 556 411 26 3 6 303 51,9 21 40 1 637 4 216374 15 4 587 4,8 5 3 153 338 87 1 5 a více 36 0,3 2 1 6 15 12- nezjištěno 56 0,5 8 11 11 26 - - ostatní domy 89 x 14 142016 13 12 v % x 100,0 15,7 15,7 22,5 18,0 14,6 13,5 v nich trvale obydlené byty celkem 104 100,0 192116 14 17 17

SLDB 2001 – PRAHA 15 253 A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti

Trvale obydlené byty celkem v % v roce 2001 podle kategorie 1991 20011991 2001 I. II. III. IV. nezjištěno

Byty v domech postavených v období: do roku 1899 537 322 3,4 1,9 203 73 26 137 1900 - 1919 533 327 3,4 1,9 235 56 17 154 1920 - 1945 2 390 1 584 15,4 9,3 1 270 194 69 24 27 1946 - 1970 1 1511 255 7,4 7,4 1 110 107 17516 1971 - 1980 3 868 4 021 24,9 23,7 3 965 40 2 113 1981 - 1990 7 086 7 481 45,5 44,1 7 417432- 19 1991 - 2001 . 1 854 . 10,9 1 782 54 3 2 13 nezjištěno - 137 - 0,8 85 163-33 Podle velikosti bytu Byty v domech celkem 15 565 16 981100,0 100,0 16 067 583 139 60 132 v tom: 1 obytná místnost 2 133 1 945 13,7 11,5 1 756 93 60 2115 2 pokoje 3 879 4 526 24,9 26,7 4 229 207 48 22 20 3 pokoje 7 421 7 651 47,7 45,1 7 432 175 19817 4 pokoje 1 3511 631 8,7 9,6 1 570 51 532 5 pokojů a více 7811 100 5,0 6,5 1 038 52 5 - 5 nezjištěno - 128 - 0,8 42 5 2 6 73 v rodinných domech 4 187 4 744 100,0 100,0 4 095 418 103 47 81 v tom: 1 obytná místnost 343 233 8,2 4,9 132 48 31166 2 pokoje 1 047 1 024 25,0 21,6 811 142 44 198 3 pokoje 1 211 1 323 28,9 27,9 1 157 130 17811 4 pokoje 834 1 037 19,9 21,9 981 46532 5 pokojů a více 752 1 062 18,0 22,4 1 004 48 5 - 5 nezjištěno - 65 - 1,4 1041149 v bytových domech 11 164 12 133 100,0 100,0 11 899 148 311144 v tom: 1 obytná místnost 1 636 1 69114,6 13,9 1 61539244 9 2 pokoje 2 796 3 460 25,1 28,5 3 382 60 4 2 12 3 pokoje 6 193 6 303 55,5 51,9 6 255 40 2 - 6 4 pokoje 512 587 4,6 4,8 583 4 - - - 5 pokojů a více 27 36 0,2 0,3 32 4 - - - nezjištěno - 56 - 0,5 32 115 17 v ostatních domech 214 104 100,0 100,0 73 17527 v tom: 1 obytná místnost 154 21 72,0 20,2 9 6 5 1 - 2 pokoje 36 42 16,8 40,4 36 5 - 1 - 3 pokoje 17 25 7,9 24,0 20 5 - - - 4 pokoje 5 7 2,3 6,7 6 1 --- 5 pokojů a více 2 2 1,0 1,92---- nezjištěno - 7 - 6,7 - - - - 7

254 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu

Počet osob Obytná Obytné Obytná Cenzové Trvale Osoby Cenzové na obyt. plocha místnosti plocha na domác- obydlené bydlící domác- 1 trvale místnost v m2 8 m2 bytů nosti byty v bytech nosti obydlený 2 na a větší v tis. m2 8 m na 1 byt byt a větší 1 osobu

Byty v domech postavených v období: do roku 1899 322 767 738 15 365 2,38 1,04 19,0 1,13 1900 - 1919 327 836 905 17 383 2,56 0,92 20,8 1,17 1920 - 1945 1 584 4 110 4 349 84 1 844 2,59 0,95 20,3 1,16 1946 - 1970 1 255 3 227 3 540 63 1 448 2,57 0,9119,4 1,15 1971 - 1980 4 021 9 763 10 501175 4 431 2,43 0,93 18,0 1,10 1981 - 1990 7 481 20 601 20 132 324 8 228 2,75 1,02 15,7 1,10 1991 - 20011 854 4 936 6 105 118 2 009 2,66 0,81 24,0 1,08 nezjištěno 137 304 235 5 151 2,22 1,29 15,4 1,10 Podle kategorie bytu

Byty v domech celkem 16 981 44 544 46 505 80118 859 2,62 0,96 18,0 1,11 v tom: I. kategorie 16 067 42 444 44 476 762 17 830 2,64 0,95 17,9 1,11 II. kategorie 583 1 437 1 530 30 663 2,46 0,94 21,0 1,14 III. kategorie 139 273 259 5 154 1,96 1,05 17,4 1,11 IV. kategorie 60 115 101 2651,92 1,14 16,3 1,08 nezjištěno 132 275 139 2 147 2,08 1,98 8,8 1,11

v rodinných domech 4 744 13 280 16 231 3165 531 2,80 0,82 23,8 1,17 v tom: I. kategorie 4 095 11 76114 657 285 4 788 2,87 0,80 24,2 1,17 II. kategorie 418 1 0211 180 23 480 2,44 0,87 22,7 1,15 III. kategorie 103 21821641172,12 1,0117,9 1,14 IV. kategorie 47 95 90 2 52 2,02 1,06 17,5 1,11 nezjištěno 81185 88 2 94 2,28 2,108,71,16

v bytových domech 12 133 31 016 30 054 48113 2162,561,03 15,5 1,09 v tom: I. kategorie 11 899 30 492 29 642 473 12 963 2,56 1,03 15,5 1,09 II. kategorie 148 378 3156164 2,55 1,20 16,11,11 III. kategorie 31 47 38 1 32 1,52 1,24 15,9 1,03 IV. kategorie 11 188011 1,64 2,25 8,6 1,00 nezjištěno 44 81 51146 1,84 1,59 10,0 1,05

v ostatních domech 104 248 220 4 1122,381,13 17,6 1,08 Podle velikosti bytu

Byty v domech celkem 16 981 44 544 46 505 80118 859 2,62 0,96 18,0 1,11 v tom: 1 obytná místnost 1 945 3 273 1 945 43 2 064 1,68 1,68 13,11,06 2 pokoje 4 526 9 650 9 052 157 4 872 2,13 1,07 16,3 1,08 3 pokoje 7 651 22 424 22 953 372 8 504 2,93 0,98 16,6 1,11 4 pokoje 1 631 5 143 6 524 114 1 890 3,150,7922,11,16 5 pokojů a více 1 100 3 771 6 031115 1 382 3,43 0,63 30,5 1,26 nezjištěno 128 283 - - 147 2,21 x- 1,15

SLDB 2001 – PRAHA 15 255 A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení

Počet obytných Plocha bytů v tis. m2 Na jeden byt místností s plochou Průměrné počet stáří celková obytná obytných 8 m2 domů celková obytná 4 - 7,9 m2 plocha plocha místností a větší v letech v m2 v m2 s plochou 8 m2 a větší

Trvale obydlené byty celkem 20011 233 8011 784 46 505 73,2 47,5 2,76 41,4 19911 070 668 . 41 759 68,7 42,9 2,68 . rozdíl 163 133 x 4 746 4,5 4,6 0,08 x v % 15,3 19,9 x 11,4 6,5 10,8 3,0 x v tom: v rodinných domech 2001 476 316 1 059 16 231101,7 67,4 3,47 43,6 1991 356 242 . 13 452 85,1 57,7 3,21 . rozdíl 120 74 x 2 779 16,6 9,7 0,26 x v % 33,6 30,5 x 20,7 19,5 16,9 8,1 x v bytových domech 2001 750 481 704 30 054 62,1 39,8 2,49 28,6 1991 703 420 . 27 999 63,0 37,6 2,51 . rozdíl 47 61 x 2 055 -0,9 2,2 -0,02 x v % 6,7 14,5 x 7,3 -1,4 5,9 -0,9 x v ostatních domech 2001 7421 220 68,8 45,0 2,27 44,6 199110 6 . 308 46,9 30,11,44 . rozdíl -3 -2 x -88 21,9 14,9 0,83 x v % -33,5 -32,1 x -28,6 46,7 49,6 57,5 x

256 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení

Trvale obydlené byty Podíl vybavených bytů v % z toho Obyvatelé 2001 celkem v rodinných v bytových v bytech 1991 z toho v domech celkem domech domech rodinných bytových

Úhrn trvale obydlených bytů16 981 4 744 12 133 44 544 100,0 100,0 100,0 100,0

Plyn: zaveden do bytu 12 390 3 360 8 983 34 537 65,3 73,0 70,8 74,0 z toho ze sítě12 371 3 349 8 976 34 483 65,3 72,9 70,6 74,0

Vodovod: v bytě16 875 4 672 12 107 44 322 98,3 99,4 98,5 99,8 v domě mimo byt 1696270,70,1 0,2 0,0

Kanalizace: přípojka na kanalizační síť15 046 3 112 11 876 39 248 77,4 88,6 65,6 97,9 domácí čistička odpadních vod 150 35 112 459 . 0,9 0,7 0,9 žumpa, jímka 1 727 1 549 142 4 704 22,110,2 32,7 1,2

Teplá voda: ze zdroje mimo dům1) 10 741 29 10 690 27 763 . 63,3 0,6 88,1 elektrický ohřívač 2) 3 121 2 662 418 8 564 . 18,4 56,1 3,4 plynový ohřívač1 918 1 475 426 5 231 . 11,3 31,1 3,5 jiný nebo kombinovaný zdroj 888 370 509 2 373 . 5,2 7,8 4,2

Způsob vytápění: ústřední topení 14 833 3 376 11 408 39 340 78,8 87,4 71,2 94,0 z toho dálkové 8 537 22 8 499 22 034 . 50,3 0,5 70,0 etážové topení 822 591 208 2 133 10,8 4,8 12,5 1,7 kamna 934 5104072 104 10,4 5,5 10,8 3,4 Energie používaná k vytápění 3): uhlí 608 489 104 1 592 . 3,6 10,3 0,9 dřevo 92 8110 245 . 0,5 1,7 0,1 elektřina 814621183 2 154 . 4,8 13,11,5 plyn 4 794 3 462 1 282 12 987 . 28,2 73,0 10,6

Koupelna, sprchový kout: v bytě nebo v domě vlastní 16 662 4 515 12 059 43 879 95,6 98,1 95,2 99,4 v domě společná 81 62 17 194 0,8 0,5 1,3 0,1

Záchod: splachovací vlastní 16 648 4 495 12 064 43 881 95,5 98,0 94,8 99,4 splachovací společný 121 76 38 222 1,6 0,7 1,6 0,3 bez splachování 137 124 12 270 2,9 0,8 2,6 0,1

1) v roce 1991 ze zdroje mimo byt 2) v roce 1991 ohřívač vody bez bližšího rozlišení 3) bez dálkového vytápění

SLDB 2001 – PRAHA 15 257 A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení

Trvale obydlené byty z toho právní důvod užívání bytu ostatní byty členů ve vlastním v osobním nájemní byty členů celkem v % bezplatné družstva domě vlastnictví byty SBD užívání nájemců

Byty podle kategorie Počet bytů v domech celkem 16 981 x4 0541 281 418 4 537 4 4911 586 podíl v % x 100,0 23,9 7,5 2,5 26,7 26,4 9,3 v tom kategorie bytu: I. kategorie 16 067 94,6 3 563 1 269 348 4 3164 472 1 573 II. kategorie 583 3,4 332 1047149 6 11 III. kategorie 139 0,8 76 - 1534- - IV. kategorie 60 0,4 32 - 3 19- - nezjištěno 132 0,8 51 2519 132 Počet bytů v rodinných domech 4 744 x 3 988 - 396 153 5 - podíl v % x 100,0 84,1 -8,33,20,1 - v tom kategorie bytu: I. kategorie 4 095 86,3 3 509 - 331106 5 - II. kategorie 418 8,8 323 - 43 32 - - III. kategorie 103 2,2 74 - 146-- IV. kategorie 47 1,0 31 -38-- nezjištěno 811,7 51 -51 -- Počet bytů v bytových domech 12 133 x 55 1 28118 4 338 4 486 1 586 podíl v % x 100,0 0,5 10,6 0,1 35,8 37,0 13,1 v tom kategorie bytu: I. kategorie 11 899 98,1 44 1 269 164 179 4 467 1 573 II. kategorie 148 1,2 9 102106 6 11 III. kategorie 31 0,3 2 - - 25 - - IV. kategorie 11 0,1 --- 10- - nezjištěno 44 0,4 - 2 - 18 132 Počet bytů v ostatních domech 104 x 11 -446-- podíl v % x 100,0 10,6 - 3,8 44,2 - - Ukazatele úrovně bydlení v roce 2001 Počet osob bydlících v bytech 44 544 x 11 566 2 947 914 12 133 11 346 4 116 na 1 byt 2,62 x 2,85 2,30 2,19 2,67 2,53 2,60 na 1 obytnou místnost 0,96 x 0,81 0,90 0,82 1,11 0,97 1,12 Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt 2,76 x 3,57 2,56 2,68 2,42 2,62 2,34 Počet cenzových domácností na 1 byt 1,11 x 1,17 1,06 1,08 1,11 1,09 1,09 Obytná plocha v m2 na 1 byt 47,5 x 69,4 41,1 52,9 40,2 40,8 37,3 na 1 osobu 18,0 x 24,117,9 24,114,9 16,114,3 Ukazatele úrovně bydlení v roce 1991 Počet osob bydlících v bytech 42 875 x ...... na 1 byt 2,75 x ...... na 1 obytnou místnost 1,03 x ...... Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt 2,68 x ...... Počet cenzových domácností na 1 byt 1,09 x ...... Obytná plocha v m2 na 1 byt 42,9 x ...... na 1 osobu 15,6 x ......

258 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu

Uživatel bytu ekonomicky aktivní Trvale Uživatel bytu Ostatní z toho obydlené ekonomicky uživatelé byty celkem celkem zaměst- zaměst- samostatně neaktivní a nezjištěno nanci navatelé činní

Byty v domech celkem 16 98112 410 9 046 675 2 266 4 360 211 v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 1 945 1 095 848 33 153 824 26 2 pokoje 4 526 2 881 2 159 111 467 1 583 62 3 pokoje 7 651 6 218 4 624 315 1 133 1 358 75 4 pokoje 1 6311 272 847 92 297 352 7 5 pokojů a více 1 100 878 527 121 202 2211 nezjištěno 128 66 41 3 142240 Byty v rodinných domech 4 744 3 104 1 995 266 723 1 598 42 v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 233 113776241182 2 pokoje 1 024 541 366 22 124 475 8 3 pokoje 1 323 832 559 54 188 486 5 4 pokoje 1 037 742 469 65 184 290 5 5 pokojů a více 1 062 844 504 118 196 217 1 nezjištěno 65 32 20 1 7 1221 Byty v bytových domech 12 133 9 235 6 997 404 1 534 2 733 165 v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 1 691 971 762 25 129 696 24 2 pokoje 3 460 2 311 1 771 88 339 1 096 53 3 pokoje 6 303 5 366 4 049 259 943 867 70 4 pokoje 587 524 372 27 11361 2 5 pokojů a více 36 32 23 3 5 4 - nezjištěno 56 31 20 2 5 9 16 Byty v domech celkem 16 98112 410 9 046 675 2 266 4 360 211 v tom kategorie bytu: I. kategorie 16 067 11 911 8 709 648 2 170 3 985 171 II. kategorie 583 353 239 20 73 225 5 III. kategorie 139 59 42 3 8 80 - IV. kategorie 60 22 14- 5 335 nezjištěno 132 65 42 4 103730 Byty podle právního důvodu užívání ve vlastním domě 4 054 2 674 1 685 238 653 1 348 32 v osobním vlastnictví 1 281 940 705 53 154 332 9 ostatní bezplatné užívání 418 235 168 1539182 1 nájemní 4 537 3 332 2 460 139 605 1 151 54 členů staveb. bytového družstva 4 491 3 546 2 739 156 559 877 68 členů družstva nájemců1 586 1 244 978 49 182 326 16 ostatní vč. nezjištěného 614 439 311 25 74 144 31 Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,62 2,85 2,80 3,10 3,02 2,00 2,03 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 0,96 1,00 1,00 0,93 1,01 0,82 1,05 Počet cenzových domácností na 1 byt 1,11 1,11 1,11 1,11 1,12 1,11 1,10 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,0 17,2 16,9 20,6 17,3 21,4 15,7 Obytná plocha v m2 na 1 byt 47,5 49,2 47,4 64,3 52,5 43,0 39,3 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,76 2,87 2,81 3,37 3,02 2,46 2,39

SLDB 2001 – PRAHA 15 259 A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti

Průměrná Byty celkem v tom velikost bytu Počet osob obytná na 1 obytnou plocha 1 obyt. počet pokojů místnost počet v % míst- na 1 osobu 2 2 8 m a více nost 2345 a více v m

Bytové domácnosti celkem 16 981100,0 1 945 4 526 7 6511 6311 100 18,0 0,96 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností 15 276 90,0 1 832 4 197 6 874 1 401 859 18,8 0,91 v tom: úplná rodina bez závislých dětí 4 138 24,4 268 1 165 1 982 456 255 19,3 0,89 úplná rodina se závislými dětmi 4 378 25,8 157 699 2 640 515345 13,9 1,23 neúplná rodina 2 413 14,2 234 623 1 181 238 125 19,2 0,89 vícečlenná nerodinná domácnost 342 2,0 77 120 96 28 18 19,7 0,89 domácnost jednotlivce 4 005 23,6 1 096 1 590 975 164 116 36,7 0,47 se 2 cenzovými domácnostmi 1 558 9,2 107 312712206208 14,0 1,26 v tom: 2 rodiny 474 2,8 9 67 190 94 111 12,6 1,44 rodina dětí a 1 z rodičů 775 4,6 49 141 411 88 80 13,9 1,25 2 domácnosti jednotlivců 269 1,6 48 96 9119 11 20,5 0,82 ostatní případy 40 0,2 1 8205 6 14,3 1,18 se 3 a více cenzovými domácnostmi 147 0,9 6 17652433 11,4 1,60 Bytové domácnosti v rodinných domech celkem 4 744 100,0 233 1 024 1 323 1 037 1 062 23,8 0,82 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností 4 060 85,6 220 933 1 166 861 824 26,1 0,75 v tom: úplná rodina bez závislých dětí 1 323 27,9 37 326 404 301 248 25,0 0,76 úplná rodina se závislými dětmi 1 053 22,2 25 138 283 264 329 19,8 1,01 neúplná rodina 563 11,9 27 100 171141119 27,0 0,72 vícečlenná nerodinná domácnost 93 2,0 5 23 27 2116 29,5 0,67 domácnost jednotlivce 1 028 21,7 126 346 281134 112 53,0 0,37 se 2 cenzovými domácnostmi 600 12,6 1083141154 205 16,9 1,13 v tom: 2 rodiny 277 5,8 2 32 57 74 111 14,8 1,30 rodina dětí a 1 z rodičů 250 5,3 5 35 66 63 79 18,6 1,03 2 domácnosti jednotlivců 57 1,2 3 14 14 13 9 28,5 0,64 ostatní případy 160,3- 2 4 4 6 18,9 0,95 se 3 a více cenzovými domácnostmi 84 1,8 3 8 162233 12,8 1,51 Bytové domácnosti v bytových domech celkem 12 133 100,0 1 691 3 460 6 303 587 36 15,5 1,03 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností 11 120 91,7 1 591 3 226 5 686 533 34 16,11,00 v tom: úplná rodina bez závislých dětí 2 792 23,0 226 827 1 573 154 7 16,5 0,96 úplná rodina se závislými dětmi 3 304 27,2 131 554 2 348 247 16 12,0 1,32 neúplná rodina 1 832 15,1 205 516 1 005 96 5 16,7 0,96 vícečlenná nerodinná domácnost 248 2,0 72 96 69 7 2 16,0 1,02 domácnost jednotlivce 2 944 24,3 957 1 233 691 29 4 31,1 0,52 se 2 cenzovými domácnostmi 950 7,8 97 225 568 52 2 11,7 1,38 v tom: 2 rodiny 195 1,6 7 34 132 20 - 9,3 1,74 rodina dětí a 1 z rodičů 521 4,3 44 104 343 25 111,6 1,39 2 domácnosti jednotlivců 210 1,7 45 81 77 6 118,0 0,90 ostatní případy 24 0,2 1 6 16 1 - 11,3 1,42 se 3 a více cenzovými domácnostmi 63 0,5 3 9 49 2 - 9,11,79

260 SLDB 2001 – PRAHA 15 A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m2 na osobu

Trvale obydlené byty z toho v tom v rodinných domech v bytových domech se 2 a více se 2 a více se 2 a více celkem s 1 cenzovou s 1 cenzovou s 1 cenzovou cenzovými cenzovými cenzovými domácností domácností domácností domácnostmi domácnostmi domácnostmi

Byty celkem 16 98115 276 1 705 4 060 684 11 120 1 013 v tom s počtem osob v bytě: 1 4 005 4 005 x 1 028 x 2 944 x 24 512 4 243 269 1 173 57 3 040 210 3 3 907 3 520 387 916 111 2 589 275 4 3 500 3 032 468 752 163 2 265 305 5 728 415313 161174 251137 6 234 55 179 27 120 28 56 7 a více 95 6 89 3 59 3 30 Byty celkem podle obytné plochy na 1 osobu v m2: do 9,9 1 5411 148 393 137 90 1 003 300 10,0 - 13,9 3 671 3 157 514 345 159 2 793 353 14,0 - 17,9 3 070 2 715 355 486 146 2 210 207 18,0 - 21,9 2 406 2 215 191 529 114 1 678 77 22,0 - 25,9 1 777 1 656 121 481 74 1 168 47 26,0 - 29,9 1 194 1 153 41 367 26 777 15 30,0 a více 3 194 3 119751 659 66 1 441 8 nezjištěno 128 113 15569506 Struktura bytů v % Podle počtu osob v bytě: 1 23,6 26,2 x 25,3 x 26,5 x 2 26,6 27,8 15,8 28,9 8,3 27,3 20,7 3 23,0 23,0 22,7 22,6 16,2 23,3 27,1 420,619,8 27,4 18,5 23,8 20,4 30,1 54,32,718,4 4,0 25,4 2,3 13,5 6 1,4 0,4 10,5 0,7 17,5 0,3 5,5 7 a více 0,6 0,0 5,2 0,1 8,6 0,0 3,0 Podle obytné plochy na 1 osobu v m2: do 9,9 9,1 7,5 23,0 3,4 13,2 9,0 29,6 10,0 - 13,9 21,6 20,7 30,1 8,5 23,2 25,1 34,8 14,0 - 17,9 18,117,8 20,8 12,0 21,3 19,9 20,4 18,0 - 21,9 14,2 14,5 11,2 13,0 16,7 15,1 7,6 22,0 - 25,9 10,5 10,8 7,111,8 10,8 10,5 4,6 26,0 - 29,9 7,0 7,5 2,4 9,0 3,8 7,0 1,5 30,0 a více 18,8 20,4 4,4 40,9 9,6 13,0 0,8 nezjištěno 0,8 0,7 0,9 1,4 1,3 0,4 0,6

SLDB 2001 – PRAHA 15 261 A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě

v tom Byty celkem v rodinných v ostatních v bytových domech domech domech

1991 2001 1991 2001 1991 20011991 2001

Struktura bytů v % podle kategorie bytu: I. kategorie 84,3 94,6 57,3 86,3 94,5 98,1 86,0 70,2 II. kategorie 11,3 3,4 30,5 8,8 4,2 1,2 8,9 16,3 III. kategorie 2,0 0,8 5,3 2,2 0,7 0,3 1,9 4,8 IV. kategorie 2,4 0,4 6,9 1,0 0,6 0,1 3,2 1,9 nezjištěno - 0,8 - 1,7 - 0,4 - 6,7 Struktura bytů v % podle obytné plochy bytu: do 19,9 . 4,1 . 1,7 . 5,1 .7,7 20,0 - 29,9 . 16,0 . 4,9 . 20,3 . 15,4 30,0 - 39,9 . 14,4 . 10,0 . 16,0 . 21,2 40,0 - 49,9 . 32,5 . 14,2 . 39,7 . 19,2 50,0 - 59,9 . 13,1 . 14,4 . 12,6 . 15,4 60,0 - 69,9 . 6,6 . 13,3 . 3,9 . 8,7 70,0 - 79,9 . 3,7 . 10,0 . 1,3 . 0,0 80,0 - 99,9 . 4,8 . 15,7 . 0,5 . 1,0 100,0 - 119,9 . 2,2 . 7,8 . 0,1 . 1,0 120,0 a více . 1,9 . 6,6 . 0,1 .3,8 nezjištěno . 0,8 . 1,4 . 0,5 . 6,7 Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 byt celkem 2,75 2,62 2,84 2,80 2,74 2,56 1,56 2,38 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 2,46 . 2,49 . 2,46 . 2,22 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 4,05 . 4,62 . 3,67 . 4,38 Počet osob na 1 obyt. místnost 8 m2 a více celkem 1,03 0,96 0,88 0,82 1,09 1,03 1,08 1,13 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 0,91 .0,75.1,00 . 1,09 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 1,29 . 1,18. 1,40 . 1,46 Počet obyt. místností 8 m2 a větších na 1 byt celkem 2,68 2,76 3,21 3,47 2,51 2,49 1,44 2,27 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 2,71 . 3,38 . 2,48 . 2,20 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 3,17 . 3,98 . 2,63 . 3,00 Obytná plocha v m2 na 1 byt celkem 42,9 47,5 57,7 67,4 37,6 39,8 30,1 45,0 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 46,6 . 66,0 . 39,6 . 43,6 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 55,8 . 75,9 . 42,4 . 61,3 Obytná plocha v m2 na 1 osobu celkem 15,6 18,0 20,3 23,8 13,7 15,5 19,3 17,6 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností . 18,8 . 26,1 . 16,1 . 18,2 se 2 a více cenzovými domácnostmi . 13,7 . 16,2 . 11,5 . 14,0

262 SLDB 2001 – PRAHA 15 B.1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí

Počet trvale bydlících obyvatel z toho

narození cizinci Výměra dočasně v obci s dlouho- v ha 19611970 1980 1991 20011) nepřítom- součas- dobým ní ného pobytem bydliště

Okres Praha 156 199 19 195 18 916 24 394 42 943 44 729 650 4 179 28 693 Městská část Praha 15 1 025 6 740 6 917 12 547 27 454 27 410351 2 652 17 407 Městská část Praha-Benice 277 297 337 275 256 358 13 15231 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 476 1 2711 264 1 074 1 013 1 154 51105 781 Městská část Praha-Dubeč 850 1 794 1 782 1 797 1 843 1 997 22 132 1 440 Městská část Praha-Kolovraty 648 1 740 1 596 1 478 1 4511 756 26 136 1 136 Městská část Praha-Královice 496 378 347 305 290 263 7 24 172 Městská část Praha-Nedvězí 381 218201188 2182321023143 Městská část Praha-Petrovice 179 715742831 5 305 5 990 101 509 3 722 Městská část Praha-Štěrboholy 297 755 715 784 799 940 54 69 637 Městská část Praha 22-Uhříněves 1 570 5 287 5 0155 1154 3144 629 15514 3 024

1) včetně cizinců s dlouhodobým pobytem

B.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí

Obyvatelstvo Věková skupina obyvatelstvo celkem z toho ženy Průměrný z toho celkem 60 a více 60 a více věk ženy 0 - 14 15 - 59 0 - 14 15 - 59 vč. nezj. vč. nezj. Okres Praha 15 44 729 22 937 7 073 31 526 6 130 3 479 15 964 3 494 37,6 Městská část Praha 1527 410 14 081 3 985 19 8103 615 1 973 10 071 2 037 37,9 Městská část Praha-Benice 358 184 60 246 52 32 120 32 38,2 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 1 154 574 163 781 2107837911740,1 Městská část Praha-Dubeč1 997 1 015311 1 338 348 165 651199 38,9 Městská část Praha-Kolovraty 1 756 900 303 1 142 311 162 552 186 38,1 Městská část Praha-Královice 263 129 23 186 54 10873243,2 Městská část Praha-Nedvězí 232 121 25 169 38 12852440,2 Městská část Praha-Petrovice 5 990 3 080 1 327 4 171 492 635 2 179 266 33,3 Městská část Praha-Štěrboholy 940 467 137 654 149 66 320 81 39,3 Městská část Praha 22-Uhříněves 4 629 2 386 739 3 029 861 346 1 520 520 39,5

SLDB 2001 – PRAHA 15 263 B.3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí

Obyva- v tom národnost telstvo nezjiš- česká moravská slezská slovenská romská polská německá ostatní celkem těná Okres Praha 15 44 729 42 157 95 2 688 18 64 56 926 723 Městská část Praha 1527 410 25 886 65 2 440 164027510 424 Městská část Praha-Benice 358 335 - - 2 - - 4 134 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 1 154 1 047 1 -23-365519 Městská část Praha-Dubeč1 997 1 911 3- 22- 1 34017 Městská část Praha-Kolovraty 1 756 1 665 3 - 21 -- 1 46 20 Městská část Praha-Královice 263 247 - - 9 - - 1 42 Městská část Praha-Nedvězí 232 216- - 1 -- - 123 Městská část Praha-Petrovice 5 990 5 608 17- 752 15 11 147 115 Městská část Praha-Štěrboholy 940 854 3 - 20 - 3 2 53 5 Městská část Praha 22-Uhříněves 4 629 4 388 3 - 75 - 2 1 46 114

B.4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí

v tom z toho no dkové ě ě ící ěř celkem v Obyvatelstvo nezjišt Církev Církev bez vyznání nost Sv nost husitská Jehovovi č eskobratrská eských zemích Náboženská eskoslovenská ímskokatolická č Č ř č v církev evangelická církev Pravoslavná církev církev Pravoslavná spole Okres Praha 15 44 729 9 073 6 639 479 450 143 57 32 386 3 270 Městská část Praha 15 27 410 5 454 4 033 281 234 81 37 20 029 1 927 Městská část Praha-Benice 358 67 52 - 5 1 - 270 21 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 1 154 288 147 26 9 10 3 820 46 Městská část Praha-Dubeč1 997 469 328 24 28 5 3 1 432 96 Městská část Praha-Kolovraty 1 756 431 327 23 22 13- 1 224 101 Městská část Praha-Královice 263 79 57 5 5 3 - 161 23 Městská část Praha-Nedvězí 232 56 36 8 2 6 - 144 32 Městská část Praha-Petrovice 5 990 841 607 51 42 12 104 513 636 Městská část Praha-Štěrboholy 940 202 152 10 9 5 - 693 45 Městská část Praha 22-Uhříněves 4 629 1 186 900 51 94 7 4 3 100 343

264 SLDB 2001 – PRAHA 15 B.5. Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí

v tom nejvyšší ukončené vzdělání ené lání no č ední ř ě ě ení decké č ě Celkem ípravy ř . v vyu p základní ední odborné č nezjišt ř s maturitou s v bez maturity bez bez vzd úplné st a nástavbové vyšší odborné a neukon vysokoškolské a st Okres Praha 15 37 656 6 25112 08111 458 1 602 5 570 64 630 Městská část Praha 15 23 425 3 727 7 225 7 463 1 085 3 562 39 324 Městská část Praha-Benice 298 59 120 68 7 38 - 6 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 991173 356 275 30 148 - 9 Městská část Praha-Dubeč1 686 297 647 463 53 201 223 Městská část Praha-Kolovraty 1 453 244 552 391 49 196 - 21 Městská část Praha-Královice 240 59 11441 420- 2 Městská část Praha-Nedvězí2074475584 15- 11 Městská část Praha-Petrovice 4 663 750 1 206 1 502 187 914797 Městská část Praha-Štěrboholy 803 142 228 263 44 122 1 3 Městská část Praha 22-Uhříněves 3 890 756 1 558 934 139 354 15 134

B.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí

v tom z toho

Ekonomicky z toho Ekonomicky žáci, aktivní neza- neaktivní nepracující zaměstnaní ženy na studenti celkem pracující městnaní celkem důchodci mateřské a učni důchodci dovolené Okres Praha 15 25 429 24 238 934 384 1 19118 813 6 727 8 614 Městská část Praha 15 16 006 15 230 590 211 776 11 147 3 958 5 308 Městská část Praha-Benice 198 192 4 4 6 157 65 60 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 636 622 28 11 14514 228 184 Městská část Praha-Dubeč1 111 1 046 6117 65 870 360 347 Městská část Praha-Kolovraty 924 882 26 23 42 818 338 285 Městská část Praha-Královice 156 152 13- 4 106 56 37 Městská část Praha-Nedvězí 131125 4 1 6924335 Městská část Praha-Petrovice 3 320 3 190 87 62 130 2 588 533 1 491 Městská část Praha-Štěrboholy 521 505 19516419 170 165 Městská část Praha 22-Uhříněves 2 426 2 294 102 50 132 2 102 976 702

SLDB 2001 – PRAHA 15 265 B.7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí

v tom podle odvětví ekonomické činnosti Ekonomicky aktivní zemědělství, doprava, staveb- obchod ostatní nezjiš- z toho lesnictví průmysl telekomu- celkem nictví a opravy odvětví těno ženy a rybolov nikace Okres Praha 15 25 429 11 977 253 4 367 2 268 3 547 2 137 10 918 1 939 Městská část Praha 15 16 006 7 629 94 2 872 1 329 2 124 1 331 7 032 1 224 Městská část Praha-Benice 198 86 1 43 21 32 21 73 7 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 636 276 3 93 65 119 57 238 61 Městská část Praha-Dubeč1 111 497 8 230 110 152 109 425 77 Městská část Praha-Kolovraty 924 403 22 138 88 143 86 370 77 Městská část Praha-Královice 156 68 1526 1925 19457 Městská část Praha-Nedvězí 131 59 8 24 19 1274813 Městská část Praha-Petrovice 3 320 1 628 16 474 297 475 269 1 628 161 Městská část Praha-Štěrboholy 521 231 27765114 38 204 21 Městská část Praha 22-Uhříněves 2 426 1 100 84 390 255 351 200 855 291

B.8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí

Pracující vyjíždějící Žáci, studenti a učni z toho denně z obce za prací vyjíždějící do škol v % s dobou cesty v % v % z vyjíždě- ze žáků, celkem z pracujících celkem celkem jících do 29 30 - 59 60 minut studentů celkem celkem minut minut a více a učňů Okres Praha 15 1 2125,1 858 70,8 400 313 140 357 4,0 Městská část Praha 15 692 4,6 459 66,3 172 190 93 189 3,4 Městská část Praha-Benice 33 17,6 28 84,8 21 434 6,3 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 20 3,3 1365,04 5 4 126,3 Městská část Praha-Dubeč 43 4,1 37 86,0 18 127123,4 Městská část Praha-Kolovraty 75 8,7 62 82,7 46 1423511,7 Městská část Praha-Královice 159,91066,76 2 2 6 16,2 Městská část Praha-Nedvězí 18 14,6 1372,29 4- 5 13,5 Městská část Praha-Petrovice 152 4,8 103 67,8 42 41 20 35 2,3 Městská část Praha-Štěrboholy 122,41083,33 5 2 11 6,6 Městská část Praha 22-Uhříněves 152 6,7 123 80,9 79 36 7 48 6,6

266 SLDB 2001 – PRAHA 15 B.9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí

Trvale obydlené domy Neobydlené domy z toho průměrné z toho rodinné domy stáří 1970 1980 1991 2001 celkem sloužící domu k rekreaci počet v % v letech

Okres Praha 15 3 774 3 995 4 423 4 856 4 068 83,8 41,4 569 42 Městská část Praha 15 1 111 1 175 1 497 1 553 1 017 65,5 38,9 98 3 Městská část Praha-Benice 75 75 79 113 110 97,3 33,4 31 3 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 289 298 306 330 321 97,3 42,6 44 1 Městská část Praha-Dubeč 461 491 485 549 537 97,8 40,6 7112 Městská část Praha-Kolovraty 436 447 451 539 531 98,5 37,2 95 5 Městská část Praha-Královice 81 81 84 83 80 96,4 57,2 19 1 Městská část Praha-Nedvězí 61 57 63 63 59 93,7 54,4 14- Městská část Praha-Petrovice 182 218 293 354 267 75,4 32,5 29 1 Městská část Praha-Štěrboholy 170 200 236 282 276 97,9 31,0 45 3 Městská část Praha 22-Uhříněves 908 953 929 990 870 87,9 52,8 123 13

B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí

Trvale obydlené byty Neobydlené byty z toho v rodinných z toho domech 1970 1980 1991 2001 celkem sloužící obydlené počet v % k rekreaci přechodně Okres Praha 15.8 50615 565 16 981 4 744 27,9 1 360 46 497 Městská část Praha 15.4 418 10 105 10 6911 252 11,7 611 5262 Městská část Praha-Benice . 99 99 135 125 92,6 31 39 Městská část Praha-Dolní Měcholupy . 378 358 408 375 91,9 58 119 Městská část Praha-Dubeč . 550 590 698 611 87,5 811222 Městská část Praha-Kolovraty . 518 476 605 579 95,7 112533 Městská část Praha-Královice . 102 93 105 96 91,4 26 110 Městská část Praha-Nedvězí . 66 81 82 72 87,8 14- 3 Městská část Praha-Petrovice . 280 1 884 2 21730113,6 184 1 88 Městská část Praha-Štěrboholy . 256 270 325 314 96,6 48 3 5 Městská část Praha 22-Uhříněves . 1 839 1 609 1 715 1 019 59,4 195 1546

SLDB 2001 – PRAHA 15 267 B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí

Velikost bytu Byty v domech postavených v období s 1 do roku se 2 se 3 se 4 a více 1920 1946 1981 1991 obytnou 1919 pokoji pokoji pokoji - 1945 - 1980 - 1990 - 2001 místností vč. nezj. Okres Praha 15 1 945 4 526 7 651 2 731 786 1 584 5 276 7 4811 854 Městská část Praha 15 1 572 2 9135 066 1 083 173 588 3 771 5 029 1 130 Městská část Praha-Benice 8 33 31 611332232047 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 22 74 129 181 29 103 142 46 88 Městská část Praha-Dubeč 36 125 246 282 75 125 243 142 113 Městská část Praha-Kolovraty 46 95 169 279 77 134 159 62 173 Městská část Praha-Královice 8 40 30 26 33 1832148 Městská část Praha-Nedvězí2242630221821147 Městská část Praha-Petrovice 77 596 1 329 204 28 46 139 1 943 61 Městská část Praha-Štěrboholy 145877176 8 60 1195979 Městská část Praha 22-Uhříněves 160 568 548 409 328 460 627 152 148

B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí

Trvale obydlené byty vybavené Domácnosti Počet bytů koupelnou splacho- ústředním připojením se 2 a více vodo- nebo sprch. vacím nebo hospo- cen- na plyn bytové cenz. do- vodem koutem záchodem etážovým dařící zové ze sítě mácnostmi v bytě v bytě topením Okres Praha 15 16 875 12 37116 610 16 487 15 655 16 98118 754 18 859 1 705 Městská část Praha 15 10 671 8 354 10 580 10 574 10 199 10 69111 711 11 748 977 Městská část Praha-Benice 133 98 131132 119 135 147 147 11 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 404 335 391 378 362 408 474 480 59 Městská část Praha-Dubeč 678 443 659 626 593 698 797 805 96 Městská část Praha-Kolovraty 592 387 575 565 460 605 687 701 86 Městská část Praha-Královice 104- 979574105 115 1158 Městská část Praha-Nedvězí 80 1 77 78 49 82 103 105 18 Městská část Praha-Petrovice 2 209 1 642 2 199 2 199 2 163 2 2172 4152 424 194 Městská část Praha-Štěrboholy 324 256 312312 287 325 378 384 44 Městská část Praha 22-Uhříněves 1 680 855 1 589 1 528 1 349 1 715 1 927 1 950 212

268 SLDB 2001 – PRAHA 15 B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí

Plocha trvale Počet Na 1 trvale obydlený byt připadá obydlených bytů obytných obytných 2 Počet osob m2 v m místností místností cenzových v bytech obytné osob s plochou s plochou domácností 2 plochy celková obytná 8 a více m 8 a více m2 Okres Praha 15 1 233 080 800 791 46 505 44 544 47,5 2,76 2,62 1,11 Městská část Praha 15 705 927 452 689 27 341 27 317 42,6 2,57 2,56 1,10 Městská část Praha-Benice 15 332 10 310 460 358 77,5 3,46 2,65 1,09 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 42 299 28 326 1 405 1 154 69,8 3,46 2,83 1,18 Městská část Praha-Dubeč 66 326 43 925 2 350 1 996 63,8 3,41 2,86 1,15 Městská část Praha-Kolovraty 57 558 39 408 2 065 1 753 66,9 3,51 2,90 1,16 Městská část Praha-Královice 8 904 5 764 301 259 55,4 2,89 2,47 1,10 Městská část Praha-Nedvězí 8 131 5 300 267 232 64,6 3,26 2,83 1,28 Městská část Praha-Petrovice 154 491 99 634 6 227 5 990 45,2 2,82 2,70 1,09 Městská část Praha-Štěrboholy 36 789 24 283 1 229 940 74,7 3,78 2,89 1,18 Městská část Praha 22-Uhříněves 137 323 91 152 4 860 4 545 54,1 2,88 2,65 1,14

SLDB 2001 – PRAHA 15 269 C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ

Počet obyvatel Domy Byty Okres, Obyva- ve věku Ekonomic- z toho městská část, ÚTJ, telstvo 60 a více ky aktivní z toho z toho ženy 0 - 14 základní sídelní jednotka celkem let (vč. celkem celkem trvale celkem trvale let nezjišt.) obydlené obydlené

Praha 15 44 729 22 937 7 073 6 130 25 429 5 425 4 856 18 34116 981 v tom: Městská část Praha 1527 410 14 081 3 985 3 615 16 006 1 6511 553 11 302 10 691 Hostivař15 398 7 839 1 667 2 535 9 280 1 227 1 154 6 772 6 325 Hostivař-Za vodárnou A 56 24 8 9 34 17 17 17 17 Hostivař-průmyslový obvod A 188 90 40 26 108 11 11 69 68 Hostivař-Štěrboholská 452 236 68 106 236 113 106 200 185 U hostivařského nádraží 2 689 1 362 305 514 1 541 277 263 1 211 1 106 Záběhlice-průmyslový obvod B ------Zahradní Město-východ B ------Hostivař-východ 1 713 878 220 406 917 378 366 718 667 Hornoměcholupská 5 055 2 602 470 841 3 183 118 118 2 383 2 241 Hostivař-střed 1 170 584 167 202 642 224 186 540 477 Hostivař-západ 1 -- - 11111 Hostivař-Na Košíku 4 045 2 051 383 426 2 600 76 76 1 6211 553 Hostivařská přehrada A 29 126 5 18 12 10 12 10 Strašnice-za Skalkou B ------Strašnice-východ C ------Záběhlice-průmyslový obvod C ------Horní Měcholupy 12 0126 2422 318 1 080 6 726 424 399 4 530 4 366 Horní Měcholupy-sever A 11 4- 6 82285 Dolní Měcholupy-jih B 3 1 -- 31111 Horní Měcholupy-střed 2 595 1 349 338 410 1 471 267 245 1 106 1 062 Horní Měcholupy-jih 4 696 2 474 686 439 2 688 70 68 1 707 1 673 Dolní Měcholupy-západ B ------Sídliště Hornoměcholupská 4 707 2 414 1 294 225 2 556 84 83 1 708 1 625 Městská část Praha-Benice 358 184 60 52 198 144 113 166 135 Benice 358 184 60 52 198 144 113 166 135 Benice 271143 43 46 147 96 80 118 102 U Říčan C 21111 3 137777 Ke Křeslicům B 66 30 1633841 26 41 26 Městská část Praha-Dolní Měcholupy 1 154 574 163 210 636 374 330 466 408 Dolní Měcholupy -Dolní Měcholupy 1 154 574 163 210 636 374 330 466 408 Hostivař-průmyslový obvod B ------Dolní Měcholupy-západ A 140 64 26 13 7743325948 Dolní Měcholupy-sever A ------Dolní Měcholupy-střed 1 009 508 137 197 554 327 296 403 358 Dolní Měcholupy-východ A - - - - - 1 - 1 - Dolní Měcholupy-jih A 5 2 - - 5 3 2 3 2 Horní Měcholupy-sever B ------Městská část Praha-Dubeč1 997 1 015311 348 1 111 620 549 779 698 Dubeč1 997 1 015311 348 1 111 620 549 779 698 Dubeč1 945 989 306 340 1 079 593 529 747 674 V křížcích - - - - - 1 - 1 - Na korunce A 52 26 5 8 32 26 20 31 24 Dolní Měcholupy-Dubeč ------Dolní Měcholupy-východ B ------

270 SLDB 2001 – PRAHA 15 C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ dokončení Počet obyvatel Domy Byty Okres, Obyva- ve věku Ekonomic- z toho městská část, ÚTJ, telstvo 60 a více ky aktivní z toho z toho ženy 0 - 14 základní sídelní jednotka celkem let (vč. celkem celkem trvale celkem trvale let nezjišt.) obydlené obydlené Městská část Praha-Kolovraty 1 756 900 303 311 924 634 539 717 605 Kolovraty 1 664 857 287 295 877 600 515 678 576 Kolovraty 1 655 854 287 293 876 594 510 672 571 Dolnice C 3 1 -21 3232 U Říčan A 62-- - 3333 Lipany 92 43 16 16 4734243929 Lipany 92 43 16 16 4734243929 U Říčan B ------Městská část Praha-Královice 263 129 23 54 156 102 83 131105 Královice 263 129 23 54 156 102 83 131105 Královice 251123 22 51148 98 80 125 100 Na březinách B 1261 3 84365 Dolnice A ------Městská část Praha-Nedvězí 232 121 25 38 131 77 63 96 82 Nedvězí u Říčan 232 121 25 38 131 77 63 96 82 Nedvězí 223 1182338 127 73 61 92 80 Dolnice B 3 11-21111 Na Radhošti 6 2 1 -231 3 1 Městská část Praha-Petrovice 5 990 3 080 1 327 492 3 320 383 354 2 401 2 217 Petrovice 5 990 3 080 1 327 492 3 320 383 354 2 401 2 217 Petrovice-za hřbitovem 4 851 2 4911 156 3192 68876761 960 1 818 Petrovice-střed 1 040 535 153 155 587 268 243 399 362 Hostivařská přehrada B 99 54 18 18 4539354237 Štít B ------Městská část Praha-Štěrboholy 940 467 137 149 521 327 282 373 325 Štěrboholy 940 467 137 149 521 327 282 373 325 Štěrboholy-západ 25 9 4 4 144499 Štěrboholy-střed 906 454 133 141 502 319 274 360 312 Hostivař-průmyslový obvod C ------Dolní Měcholupy-sever B 9 4 - 4 5 4 4 4 4 Hostivař-Za vodárnou B ------Strašnice-východ D ------U teplárny E ------Městská část Praha-Uhříněves 4 629 2 386 739 861 2 426 1 1139901 910 1 715 Hájek u Uhříněvsi 289 153 46 39 187 94 83 11298 Hájek 289 153 46 39 187 93 83 111 98 Na korunce B - - - - - 1 - 1 - Na březinách A ------Uhříněves 4 187 2 151 668 794 2 159 961 860 1 726 1 559 Uhříněves 3 954 2 028 618 762 2 039 873 796 1 614 1 478 Uhříněves-sever 38 21 5 102012 10 19 16 Na korunce C 147 75 38 17 7648376447 Pilské 48 27 7 5 24 28 172918 Pitkovice-Uhříněves 153 82 25 28 80 58 47 72 58 Pitkovice 145 78 25 27 74 55 44 66 54 Štít C 2 1 -- 21111 Ke Křeslicům A 6 3 - 1 42253

SLDB 2001 – PRAHA 15 271 D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha 1991 2001 obyvatelstvo celkem v tom obyvatelstvo celkem v tom počet v % muži ženy počet v % muži ženy

Obyvatelstvo celkem 1 214 174 100,0 570 247 643 927 1 169 106 100,0 554 382 614 724 v tom ve věku: 0 - 14 224 597 18,5 115 270 109 327 156 702 13,4 80 441 76 261 15 - 59 731 893 60,3 354 620 377 273 768 758 65,8 376 412 392 346 60 a více vč. nezj. věku 257 684 21,2 100 357 157 327 243 646 20,8 97 529 146 117 Obyvatelstvo podle věkových skupin 0 - 4 64 636 5,3 33 426 31 210 42 363 3,6 21 796 20 567 5 - 9 69 333 5,7 35 288 34 045 51 617 4,4 26 315 25 302 10 -14 90 628 7,5 46 556 44 072 62 722 5,4 32 330 30 392 15 - 1989 871 7,4 45 779 44 092 69 009 5,9 35 007 34 002 20 - 24 70 047 5,8 34 391 35 656 93 454 8,0 47 426 46 028 25 - 29 77 040 6,3 37 213 39 827 96 872 8,3 48 480 48 392 30 - 34 73 667 6,1 35 628 38 039 76 718 6,6 37 843 38 875 35 - 39 96 844 8,0 46 596 50 248 78 874 6,7 38 827 40 047 40 - 44 106 769 8,8 51 433 55 336 73 085 6,3 35 521 37 564 45 - 49 93 677 7,7 45 353 48 324 93 500 8,0 44 725 48 775 50 - 54 61 025 5,0 29 366 31 659 101 050 8,6 47 776 53 274 55 - 59 62 953 5,2 28 861 34 092 86 196 7,4 40 807 45 389 60 - 64 71 296 5,9 31 849 39 447 53 770 4,6 24 952 28 818 65 - 69 70 590 5,8 29 542 41 048 52 032 4,5 22 420 29 612 70 - 74 37 591 3,114 441 23 150 53 644 4,6 21 826 31 818 75 - 79 39 827 3,3 13 560 26 267 45 775 3,9 16 664 29 111 80 - 84 26 389 2,2 8 025 18 364 19 3211,7 6 168 13 153 85 - 89 9 639 0,8 2 459 7 180 12 6911,1 3 421 9 270 90 - 94 2 099 0,2 433 1 666 4 146 0,4 973 3 173 95 a více 231 0,0 40 191 570 0,0 98 472 nezjištěno 22 0,0 8 14 1 697 0,11 007 690

Průměrný věk 38,8 x 36,8 40,7 41,1 x 39,2 42,8

D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha v tom podle rodinného stavu Celkem ženatí, svobodní rozvedení ovdovělí nezjištěno vdané

Obyvatelstvo celkem 1 169 106 422 768 521 520 121 456 92 344 11 018 v % 100,0 36,2 44,6 10,4 7,9 0,9 v tom: muži 554 382 225 647 260 389 48 106 14 495 5 745 v % 100,0 40,7 47,0 8,7 2,6 1,0 ženy 614 724 197 121 261 131 73 350 77 849 5 273 v % 100,0 32,1 42,5 11,9 12,7 0,9 Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách 20 - 24 93 454 83 308 8 369 604 24 1 149 25 - 29 96 872 52 918 37 487 5 038 108 1 321 30 - 34 76 718 18 197 47 669 9 463 269 1 120 35 - 39 78 874 10 743 54 307 12 239 530 1 055 40 - 44 73 085 7 134 50 766 13 405 970 810 45 - 49 93 500 6 784 65 164 18 555 2 043 954 50 - 54 101 050 5 842 70 498 19 649 4 130 931 55 - 59 86 196 3 812 60 473 15 062 6 134 715 60 - 64 53 770 2 054 36 762 7 889 6 698 367 65 - 69 52 032 1 716 32 880 6 524 10 569 343 70 - 74 53 644 1 698 29 420 5 884 16 270 372 75 a více 82 503 3 066 27 080 7 053 44 549 755

272 SLDB 2001 – PRAHA 15 D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo v tom Ekonomicky aktivní muži ženy celkem v % muži ženy počet v % počet v %

Celkem 1 012 404 100,0 473 941 538 463 335 161100,0 299 944 100,0 v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného 146 511 14,5 53 304 93 207 16 828 5,0 21 341 7,1 vyučení bez maturity 149 885 14,8 85 488 64 397 62 578 18,7 32 664 10,9 střední odborné bez maturity 142 144 14,0 66 561 75 583 54 133 16,2 38 25112,8 učební obor s maturitou 16 746 1,7 10 469 6 277 9 348 2,8 4 683 1,6 úplné střední všeobecné s mat. 77 699 7,7 27 274 50 425 16 696 5,0 27 757 9,3 úplné střední odborné s mat. 214 711 21,2 89 121125 590 70 870 21,1 90 111 30,0 nástavbové studium 29 722 2,9 9 589 20 133 7 7142,314 9135,0 vyšší odborné 22 993 2,3 10 582 12 411 6 440 1,9 7 655 2,6 vysokoškolské 174 347 17,2 97 925 76 422 79 382 23,7 58 543 19,5 z toho bakalářské 10 808 1,1 5 346 5 462 3 880 1,2 3 324 1,1 vědecká příprava 16 026 1,6 12 192 3 834 9 219 2,8 2 798 0,9 bez vzdělání 1 465 0,1 687 778 287 0,1185 0,1 nezjištěno 20 155 2,0 10 749 9 406 1 666 0,5 1 043 0,3

D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Město: hl. m. Praha v tom Struktura v % Podíl žen Celkem v odvětví muži ženy celkem muži ženy v %

Ekonomicky aktivní celkem 635 105 335 161 299 944 100,0 100,0 100,0 47,2 v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov 3 657 2 185 1 472 0,6 0,7 0,5 40,3 průmysl 77 734 48 857 28 877 12,2 14,6 9,6 37,1 stavebnictví 52 167 43 394 8 773 8,2 12,9 2,9 16,8 obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 81 109 41 543 39 566 12,8 12,4 13,2 48,8 pohostinství a ubytování 30 430 15 438 14 992 4,8 4,6 5,0 49,3 doprava, pošty a telekomunikace 54 459 36 279 18 180 8,6 10,8 6,1 33,4 peněžnictví a pojišťovnictví 29 024 10 113 18 911 4,6 3,0 6,3 65,2 činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum 74 959 39 826 35 133 11,8 11,9 11,7 46,9 veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení 46 323 22 477 23 846 7,3 6,7 8,0 51,5 školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 74 900 18 856 56 044 11,8 5,6 18,7 74,8 ostatní veřejné a osobní služby 59 199 29 157 30 042 9,3 8,7 10,0 50,7 nezjištěné odvětví 51 144 27 036 24 108 8,1 8,1 8,0 47,1

D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Město: hl. m. Praha v tom Struktura v % Celkem ženy muži celkem muži ženy počet v %

Ekonomicky aktivní celkem 635 105 335 161 299 944 47,2 100,0 100,0 100,0 v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé 25 833 18 690 7 143 27,7 4,1 5,6 2,4 zaměstnanci v prac. poměru 447 005 219 547 227 458 50,9 70,4 65,5 75,8 ostatní zaměstnanci 24 83112 132 12 699 51,1 3,9 3,6 4,2 samostatně činní 101 500 67 030 34 470 34,0 16,0 20,0 11,5 členové produkčních družstev 625 355 270 43,2 0,1 0,1 0,1 pomáhající rodinní příslušníci 2 610 732 1 878 72,0 0,4 0,2 0,6 nezjištěno 32 70116 675 16 026 49,0 5,1 5,0 5,3

SLDB 2001 – PRAHA 15 273 D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: hl. m. Praha Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet v % 1 2 3 4 5 a více počet členů

Hospodařící domácnosti celkem 544 577 100,0 201 335 164 067 99 550 66 76112 864 2,13 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 541 394 99,4 201 335 164 067 99 550 65 259 11 183 2,12 2 a více cenzovými domácnostmi 3 183 0,6 x x x 1 502 1 681 4,82 Cenzové domácnosti celkem 547 811 100,0 201 335 168 581100 959 65 690 11 246 2,12 v tom: úplné rodiny 236 980 43,3 x 91 386 73 438 61 563 10 593 2,97 bez závislých dětí 136 524 24,9 x 91 386 34 675 9 606 857 2,41 se závislými dětmi 100 456 18,3 x x 38 763 51 957 9 736 3,73 neúplné rodiny 89 614 16,4 x 58 972 26 1133 928601 2,40 bez závislých dětí 37 453 6,8 x 30 426 6 428 554 45 2,20 se závislými dětmi 52 161 9,5 x 28 546 19 685 3 374 556 2,54 vícečlenné nerodinné domácnosti 19 882 3,6 x 18 223 1 408 199 52 2,10 domácnosti jednotlivců 201 335 36,8 201 335xxxx 1,00 z toho bydlící samostatně154 011 28,1154 011 xxxx 1,00

D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: hl. m. Praha Vybavení bytových domácností osob. automobilem telefonem osobním počítačem možností Celkem pevnou z toho z toho pevnou pouze využívat celkem linkou celkem s připojením 2 a více linkou mobilním rekr.objekt i mobilním na internet Bytové domácnosti celkem 496 940 238 898 32 177 241 859 24 866 180 069 191 213 112 463 55 194 v tom: v bytě 1 cenzová domácnost 452 850 216 41727 452221 744 22 424 162 657 174 656 102 474 50 453 s počtem osob 1153 036 38 281 2 676 81 965 10 249 33 093 41 679 18 143 9 411 2 141 265 70 569 5 639 78 057 5 964 46 830 61 394 23 833 10 776 3 - 4 148 317 100 549 17 672 58 142 5 702 77 334 67 388 55 875 27 904 5 a více 10 232 7 018 1 465 3 580 509 5 400 4 195 4 623 2 362 v bytě 2 a více cenzové domácnosti 44 090 22 481 4 725 20 1152 44217 412 16 557 9 989 4 741 s počtem osob v bytě 2 - 4 32 547 14 749 2 378 15 632 1 828 11 780 11 900 6 459 3 007 5 a více 11 543 7 732 2 347 4 483 614 5 632 4 657 3 530 1 734

D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Město: hl. m. Praha Domy v tom celkem rodinné domy bytové domy ostatní budovy

Trvale obydlené domy 82 160 50 258 29 659 2 243 Trvale obydlené byty 496 940 63 642 430 234 3 064 v tom byty v domech postavených v období: do roku 1919 64 735 5 121 58 775 839 1920 - 1945 123 529 26 443 96 484 602 1946 - 1970 98 732 9 288 89 060 384 1971 - 1990 169 000 14 300 154 094 606 1991 - 2001 34 658 7 527 26 699 432 nezjištěno 6 286 963 5 122 201 Průměrné stáří domů v letech 50,8 48,9 54,1 50,8 Na 1 trvale obydlený byt připadá m2 obytné plochy 43,0 66,1 39,6 46,8 obytných místností s plochou 8 a více m2 2,37 3,35 2,22 2,28

274 SLDB 2001 – PRAHA 15 D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: hl. m. Praha

Trvale obydlené byty v tom podle kategorie

počet v % I. II. III. IV. nezjištěno

Trvale obydlené byty celkem 496 940 100,0 467 367 18 052 5 015 1 204 5 302 v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 115 089 23,2 102 527 7 708 3 1137311 010 2 pokoje 157 036 31,6 149 0105 715 1 316 307 688 3 pokoje 167 036 33,6 163 147 3 055 322 96 416 4 a více pokojů 52 363 10,5 50 607 1 413 127 39 177 nezjištěno 5 416 1,1 2 076 161137 31 3 011 podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě 55 893 11,2 50 912 3 340 716 305 620 byt v osobním vlastnictví 54 796 11,0 53 661 773 40 11 311 jiné bezplatné užívání bytu 6 340 1,3 5 604 488 163 43 42 byt nájemní (vč. bytů LBD) 234 599 47,2 215 82111 771 3 755 743 2 509 byt člena stavebního bytového družstva 64 737 13,0 64 368 222 - - 147 byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace 60 646 12,2 59 785 579 61 7214 byt domovnický, služební 3 470 0,7 3 267 130 33 4 36 jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 16 459 3,3 13 949 749 247 911 423

Obyvatelstvo bydlící v bytech 1 157 802 100,0 1 101 082 36 907 8 482 2 091 9 240 v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 185 06116,0 165 654 12 228 4 584 1 1311 464 2 pokoje 331 556 28,6 315 209 12 027 2 489 596 1 235 3 pokoje 464 357 40,1 454 366 8 049 789 216937 4 a více pokojů166 972 14,4 161 718 4 295 382 89 488 nezjištěno 9 856 0,9 4 135 308 238 59 5 116 podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě152 079 13,1140 671 8 078 1 460 560 1 310 byt v osobním vlastnictví 116 556 10,1114 505 1 442 65 19525 jiné bezplatné užívání bytu 13 612 1,2 12 244 952 270 65 81 byt nájemní (vč. bytů LBD) 532 729 46,0 498 513 22 785 6 079 1 257 4 095 byt člena stavebního bytového družstva 153 987 13,3 153 169 548 - - 270 byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace 143 654 12,4 142 029 1 175 90 15345 byt domovnický, služební 9 155 0,8 8 711 31661 958 jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 36 030 3,1 31 240 1 611 457 166 2 556

SLDB 2001 – PRAHA 15 275 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: hl. m. Praha

Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty

počet v % počet v %

Veřejný vodovod 79 096 96,3 Vodovod v bytě 492 659 99,1 Přípojka na kanalizační síť 70 203 85,4 Plyn zaveden do bytu 367 164 73,9 Plyn ze sítě 65 467 79,7 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 241 092 48,5 Ústřední topení celkem 58 891 71,7 Způsob vytápění kotelna mimo dům 13 893 16,9 ústřední topení 327 278 65,9 kotelna v domě 44 998 54,8 etážové topení 45 799 9,2 kamna 111 826 22,5 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění1) 1 - 2 49 706 60,5 pevná paliva 12 082 2,4 3 - 4 4 786 5,8 elektřina 30 033 6,0 5 - 9 7 312 8,9 plyn 205 666 41,4 10 - 19 11 742 14,3 Koupelna (sprch. kout) v bytě 480 607 96,7 20 - 49 7 790 9,5 Splachovací záchod v bytě 478 552 96,3 50 a více 521 0,6 Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 37 672 7,6 Vlastník domu 20,0 - 39,9 194 875 39,2 fyzická osoba 55 781 67,9 40,0 - 49,9 121 983 24,5 obec, stát 8 630 10,5 50,0 - 59,9 58 655 11,8 stavební bytové družstvo 4 319 5,3 60,0 - 79,9 49 659 10,0 ostatní právnické osoby 7 454 9,1 80,0 - 99,9 17 068 3,4 kombinace vlastníků 4 988 6,1100,0 a více 11 611 2,3

1) bez dálkového vytápění

D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo Obyvatelstvo v domech v bytech

počet v % počet v %

Veřejný vodovod 1 157 089 99,1 Vodovod v bytě1 150 633 99,4 Přípojka na kanalizační síť1 124 825 96,3 Plyn zaveden do bytu 864 144 74,6 Plyn ze sítě 967 245 82,9 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 575 212 49,7 Ústřední topení celkem 833 826 71,4 Způsob vytápění kotelna mimo dům 600 743 51,5 ústřední topení 792 324 68,4 kotelna v domě 233 083 20,0 etážové topení 118 156 10,2 kamna 223 093 19,3 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění1) 1 - 2 164 987 14,1 pevná paliva 28 369 2,5 3 - 4 32 390 2,8 elektřina 65 451 5,7 5 - 9 110 565 9,5 plyn 470 007 40,6 10 - 19341 667 29,3 Koupelna (sprch. kout) v bytě1 129 723 97,6 20 - 49 433 034 37,1 Splachovací záchod v bytě1 123 660 97,1 50 a více 80 170 6,9 Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 55 091 4,8 Vlastník domu 20,0 - 39,9 373 944 32,3 fyzická osoba 309 159 26,5 40,0 - 49,9 322 107 27,8 obec, stát 297 264 25,5 50,0 - 59,9 161 59114,0 stavební bytové družstvo 171 35114,7 60,0 - 79,9 143 253 12,4 ostatní právnické osoby 241 128 20,7 80,0 - 99,9 53 056 4,6 kombinace vlastníků136 876 11,7 100,0 a více 38 902 3,4

1) bez dálkového vytápění

276 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů

Počet obyvatel Domy Byty Obyva- ve věku Ekonomic- z toho telstvo 60 a více ky aktivní z toho z toho ženy 0 - 14 celkem let (vč. celkem celkem trvale celkem trvale let nezjišt.) obydlené obydlené

Česká republika 10 230 060 5 247 989 1 654 862 1 887 266 5 253 400 1 969 018 1 630 705 4 366 293 3 827 678 Hlavní město Praha 1 169 106 614 724 156 702 243 646 635 105 88 200 82 160 551 243 496 940 Středočeský kraj 1 122 473 572 646 179 109 211 436 584 628 307 120 239 553 498 271 413 060 Benešov 93 156 47 320 14 865 17 906 47 758 26 980 19 784 41 837 33 212 Beroun 75 684 38 532 11 926 14 573 39 443 21 289 16 873 33 399 27 799 Kladno 150 198 77 030 23 805 28 211 78 932 31 430 26 513 64 156 56 837 Kolín 95 700 49 062 14 692 19 135 49 342 28 857 22 173 43 893 35 853 Kutná Hora 73 628 37 544 11 870 14 474 36 553 22 296 16 566 33 683 26 830 Mělník 94 677 48 347 15 612 16 978 50 086 23 34118 342 41 539 35 230 Mladá Boleslav 114 325 57 944 18 305 20 271 61 621 27 323 21 380 50 286 42 153 Nymburk 84 132 43 253 13 153 16 620 43 495 27 017 20 616 39 265 31 506 Praha - východ 96 061 49 012 15 082 17 983 51 094 28 401 23 01741 347 34 698 Praha - západ 83 089 42 407 13 556 15 245 44 212 27 486 21 945 36 362 29 481 Příbram 107 739 54 67117 57119 754 54 911 26 261 20 087 47 788 39 708 Rakovník 54 084 27 524 8 672 10 286 27 18116 439 12 257 24 716 19 753 Jihočeský kraj 625 267 318 229 103 831113 080 320 546 147 970 111 544 279 892 231 281 České Budějovice 178 201 91 077 29 345 31 420 92 642 35 454 28 608 77 709 67 309 Český Krumlov 59 569 29 87110 697 8 814 32 105 11 692 9 579 24 846 21 405 Jindřichův Hradec 92 887 47 439 15 748 16 848 46 792 25 566 18 836 41 100 32 941 Písek 70 550 36 07111 293 14 048 35 638 18 63113 040 34 362 27 025 Prachatice 51 369 25 750 8 943 8 502 26 019 12 938 8 952 23 433 18 590 Strakonice 69 863 35 595 11 296 13 401 35 17118 863 13 622 32 525 25 887 Tábor 102 828 52 426 16 509 20 047 52 179 24 826 18 907 45 917 38 124 Plzeňský kraj 550 688 280 868 86 467 105 292 285 674 120 279 95 538 244 476 208 992 Domažlice 58 844 29 770 9 704 10 518 30 853 15 149 12 245 25 494 21 711 Klatovy 88 043 44 836 13 828 17 212 44 107 24 305 17 802 40 742 32 543 Plzeň - město 165 259 85 736 23 258 33 575 87 065 14 700 13 732 73 792 68 092 Plzeň - jih 68 100 34 300 10 830 13 564 34 492 21 784 16 641 31 376 25 181 Plzeň - sever 73 215 37 073 12 274 13 530 38 253 20 886 16 377 32 017 26 501 Rokycany 45 788 23 314 7 253 9 275 23 337 13 188 9 869 20 976 16 951 Tachov 51 439 25 839 9 320 7 618 27 567 10 267 8 872 20 079 18 013 Karlovarský kraj 304 343 155 132 50 970 50 856 162 347 39 866 35 666 125 486 115 913 Cheb 88 738 45 435 14 436 14 611 47 89112 24111 156 36 235 33 421 Karlovy Vary 121 998 62 493 19 339 22 357 65 156 16 697 14 645 51 206 46 871 Sokolov 93 607 47 204 17 195 13 888 49 300 10 928 9 865 38 045 35 621 Ústecký kraj 820 219418 420 138 864 137 184 426 599 124 567 105 241 358 491 321 928 Děčín 133 887 68 149 22 744 22 184 69 721 23 860 20 100 56 311 50 065 Chomutov 124 979 63 360 22 117 18 622 65 524 13 755 12 229 52 725 48 975 Litoměřice 114 259 57 959 18 551 20 634 58 751 27 274 21 699 50 228 43 000 Louny 86 020 43 677 14 642 14 874 44 51421 233 15 910 39 509 32 668 Most 117 196 59 930 20 20119 21961 331 9 390 8 553 51 217 47 910 Teplice 126 098 64 698 20 755 21 968 64 634 16 928 15 469 57 298 51 776 Ústí nad Labem 117 780 60 647 19 854 19 683 62 124 12 127 11 281 51 203 47 534

SLDB 2001 – PRAHA 15 277 E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů dokončení Počet obyvatel Domy Byty Obyva- ve věku Ekonomic- z toho telstvo 60 a více ky aktivní z toho z toho ženy 0 - 14 celkem let (vč. celkem celkem trvale celkem trvale let nezjišt.) obydlené obydlené

Liberecký kraj 428 184 219 765 72 177 73 187 225 154 84 883 66 347 189 241161 830 Česká Lípa 105 669 53 732 19 311 15 159 56 035 18 963 15 085 43 923 38 598 Jablonec nad Nisou 88 154 45 712 14 276 15 456 45 650 16 217 12 934 39 677 34 259 Liberec 159 006 81 808 25 922 27 863 84 766 26 133 22 392 68 408 61 128 Semily 75 355 38 513 12 668 14 709 38 703 23 570 15 936 37 233 27 845 Královéhradecký kraj 550 724 282 593 89 738 105 075 279 064 128 770 101 662 241 699 204 529 Hradec Králové 160 558 82 861 24 803 32 099 82 294 31 270 26 032 67 963 60 031 Jičín 77 761 39 669 12 542 15 381 39 532 25 582 17 973 37 643 28 549 Náchod 112 714 58 013 19 248 21 395 56 281 26 91621 213 49 843 41 915 Rychnov nad Kněžnou 78 914 40 238 13 397 14 538 39 331 20 725 16 179 34 459 28 694 Trutnov 120 777 61 812 19 748 21 662 61 626 24 277 20 265 51 791 45 340 Pardubický kraj 508 281 259 346 85 559 94 242 255 709 118 714 96 680 213 069 182 943 Chrudim 105 240 53 569 18 119 20 006 51 391 28 801 22 319 44 688 36 929 Pardubice 160 987 82 823 24 828 31 846 83 116 30 529 25 903 68 192 60 596 Svitavy 102 667 52 052 17 925 17 993 51 025 26 579 21 638 42 221 35 846 Ústí nad Orlicí 139 387 70 902 24 687 24 397 70 177 32 805 26 820 57 968 49 572 Vysočina 519 211 262 700 89 728 95 737 256 686 129 165 103 556 212 687 179 784 Havlíčkův Brod 95 040 48 032 15 860 18 168 47 025 25 800 20 423 39 714 33 135 Jihlava 108 413 55 075 18 19119 861 55 767 22 723 19 214 43 790 38 566 Pelhřimov 72 984 37 00111 888 14 686 36 514 19 929 15 074 31 904 25 927 Třebíč117 367 59 426 20 843 21 099 57 704 29 357 24 162 47 016 40 292 Žďár nad Sázavou 125 407 63 166 22 946 21 923 59 676 31 356 24 683 50 263 41 864 Jihomoravský kraj 1 127 718 580 900 180 138 213 978 568 315 237 514 205 293 454 406 404 876 Blansko 107 702 54 916 17 945 20 379 52 779 27 409 22 536 43 069 37 094 Brno - město 376 172 197 992 54 008 77 289 194 436 37 051 34 359 165 366 151 724 Brno - venkov 159 169 81 158 26 341 30 665 78 292 43 822 37 998 61 550 54 331 Břeclav 124 274 63 348 20 828 21 098 63 325 34 095 29 960 46 276 41 263 Hodonín 159 886 81 434 26 698 28 683 78 470 40 060 34 869 58 154 51 797 Vyškov 86 467 44 033 14 466 16 178 43 848 25 044 20 447 35 305 29 993 Znojmo 114 048 58 019 19 852 19 686 57 165 30 033 25 124 44 686 38 674 Olomoucký kraj 639 369 328 350 105 384 116 270 324 278 126 825 110 568 257 457 230 561 Jeseník 42 41321 466 7 496 6 764 21 765 8 613 7 524 16 164 14 530 Olomouc 224 613 116 003 36 056 40 982 116 408 39 371 35 239 90 627 82 168 Prostějov 109 890 56 639 17 436 21 490 53 816 27 763 23 035 46 602 40 028 Přerov 135 886 69 841 22 737 24 962 68 625 25 949 22 800 54 732 49 534 Šumperk 126 567 64 401 21 659 22 072 63 664 25 129 21 970 49 332 44 301 Zlínský kraj 595 010 304 949 98 415 109 835 298 616 133 402 114 576 231 247 204 806 Kroměříž 108 053 55 548 17 716 20 108 53 587 26 663 22 712 43 722 38 234 Uherské Hradiště144 517 74 052 23 822 27 270 71 068 37 51331 989 54 790 47 902 Vsetín 147 064 74 969 25 376 25 580 73 991 29 770 25 039 56 836 50 212 Zlín 195 376 100 380 31 501 36 877 99 970 39 456 34 836 75 899 68 458 Moravskoslezský kraj 1 269 467 649 367 217 780 217 448 630 679 181 743 162 321 508 628 470 235 Bruntál 105 139 53 376 19 02116 026 53 298 19 65115 534 42 479 37 035 Frýdek - Místek 226 818 115 682 39 208 40 272 110 003 43 878 38 304 88 297 79 383 Karviná 279 436 142 203 48 044 47 101136 307 28 757 26 897 109 848 105 167 Nový Jičín 159 925 81 497 28 663 26 055 80 186 29 833 26 443 62 755 56 965 Opava 181 405 92 883 31 001 32 266 90 675 35 775 32 662 69 337 63 297 Ostrava - město 316 744 163 726 51 843 55 728 160 210 23 849 22 481135 912 128 388

278 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů

v tom správní obvody

Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 550 419 650 3 230 3 538 5 614 1 050 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 14674411 10 144 Počet základních sídelních jednotek 903 20 22 26 94 80 83 24 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 6 287 12 173 11 2064 2442 2381 955 3 977 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 34 581 51 003 72 840 137 067 79 164 109 741 41 755 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -8 009 -10 870 -9 087 -9 962 526 -8 136 -5 274 v % -3,7 -18,8 -17,6 -11,1 -6,8 0,7 -6,9 -11,2 z toho ženy 614 724 18 343 27 261 39 095 72 801 41 724 58 259 22 347 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 11,2 11,6 12,112,3 14,9 12,0 12,0 15 - 59 65,8 66,0 64,8 63,5 60,9 66,4 60,5 64,3 60 a více vč. nezj. věku 20,8 22,8 23,6 24,4 26,8 18,7 27,5 23,7 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 43,0 43,0 42,9 43,6 39,8 43,8 42,8 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 90,4 92,2 93,7 93,7 92,4 92,1 93,4 moravské 0,20,30,20,20,20,20,20,2 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 slovenské 1,6 1,4 1,3 1,6 1,6 1,7 1,7 1,4 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 57,3 59,7 64,9 64,9 65,1 64,0 64,9 věřící 24,5 31,1 30,2 27,3 27,0 25,4 27,9 27,3 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 22,4 21,4 19,5 19,4 18,3 19,8 19,5 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,8 1,8 1,9 1,6 1,4 1,7 1,5 Církev čsl. husitská 1,5 1,8 2,0 1,8 2,11,4 1,7 2,0 nezjištěno 8,2 11,6 10,2 7,8 8,1 9,4 8,2 7,7 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 36,8 36,8 35,9 33,5 37,9 34,1 35,8 ženatí, vdané 44,6 39,4 40,8 40,7 45,6 43,1 46,0 40,4 rozvedení 10,4 11,9 12,0 12,4 10,6 10,3 9,4 12,5 ovdovělí 7,99,29,39,89,27,49,710,2 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 60,5 63,4 62,6 61,3 63,4 60,8 65,0 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 11,7 13,114,9 13,0 14,9 12,6 14,4 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 23,3 26,2 29,1 28,0 26,3 24,2 28,7 úplné střední s maturitou 30,5 30,3 30,2 30,1 30,8 30,2 30,6 30,3 vyšší odborné a nastavbové 5,2 6,0 5,9 5,2 5,7 5,4 5,5 5,4 vysokoškolské 18,8 24,2 21,118,3 20,6 20,6 25,2 18,9

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 15 279 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 1 v tom správní obvody

Praha 8Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 3 739 1 298 1 854 2 183 2 858 2 310 1 964 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 12796785 Počet základních sídelních jednotek 903 75 39 60 35 61 45 38 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 2 891 3 225 5 858 3 895 2 195 2 3711 962 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 108 107 41 863 108 609 85 020 62 721 54 767 38 529 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -9 622 -2 841 -12 146 -3 374 -3 997 16 66112 285 v % -3,7 -8,2 -6,4 -10,1 -3,8 -6,0 43,7 46,8 z toho ženy 614 724 56 741 22 068 58 508 44 036 32 192 28 233 19 718 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 12,2 12,6 11,112,6 13,5 20,7 19,4 15 - 59 65,8 67,7 64,4 59,5 73,8 73,4 70,7 67,0 60 a více vč. nezj. věku 20,8 20,1 23,1 29,4 13,7 13,1 8,5 13,6 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 41,6 42,5 44,9 38,9 38,0 33,7 35,7 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 93,8 93,6 94,7 93,3 93,5 90,4 92,4 moravské 0,20,20,20,20,30,20,20,2 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 slovenské 1,6 1,8 1,6 1,4 1,7 1,8 2,11,7 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 69,2 67,4 64,4 72,6 73,1 73,3 72,7 věřící 24,5 23,2 25,0 27,9 19,4 19,2 18,2 19,9 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 16,9 18,6 20,3 14,0 13,8 12,2 14,2 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,3 1,4 1,8 1,0 0,9 0,7 0,9 Církev čsl. husitská 1,5 1,4 1,4 2,0 1,0 1,0 0,6 0,8 nezjištěno 8,2 7,6 7,6 7,6 8,0 7,7 8,5 7,5 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 35,4 33,3 32,6 37,8 38,7 42,4 39,8 ženatí, vdané 44,6 45,2 45,8 44,7 46,0 46,0 44,1 44,7 rozvedení 10,4 10,8 11,5 11,3 10,0 9,4 8,9 9,5 ovdovělí 7,9 8,0 8,5 10,8 5,3 5,2 3,6 4,9 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 62,1 60,4 62,3 61,7 61,3 60,1 62,4 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 14,3 14,2 14,2 14,6 15,9 16,4 16,8 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 31,2 33,0 30,0 29,7 30,2 25,9 32,7 úplné střední s maturitou 30,5 30,8 30,3 30,2 31,5 31,2 30,4 30,1 vyšší odborné a nastavbové 5,2 5,2 5,0 5,6 5,0 4,7 4,8 4,1 vysokoškolské 18,8 16,9 15,8 18,3 17,3 16,2 20,114,1

1) narozen v hl. m. Praze

280 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 2 v tom správní obvody

Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 2 827 3 610 1 007 561 2 595 1 695 2 662 3 372 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 7 7 4 1 6 1 48 Počet základních sídelních jednotek 903 43 40 18930172024 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 1 326 520 2 610 2 545 546 769 453 215 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 37 49118 789 26 283 14 275 14 163 13 036 12 064 7 238 přírůstek proti roku 1991 -45 068 1 077 744 3 499 -157 687 874 1 345 709 v % -3,7 3,0 4,115,4 -1,1 5,1 7,2 12,5 10,9 z toho ženy 614 724 19 2179 615 13 504 7 191 7 365 6 661 6 125 3 720 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 15,8 15,8 17,6 13,8 14,6 17,4 15,3 15,9 15 - 59 65,8 71,4 65,3 71,8 73,2 63,9 68,0 68,1 65,9 60 a více vč. nezj. věku 20,8 12,8 19,0 10,5 13,1 21,5 14,6 16,6 18,2 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 37,3 39,5 35,5 37,8 40,6 36,9 38,7 39,3 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 94,2 93,6 91,0 93,2 94,2 95,5 94,7 94,7 moravské 0,2 0,2 0,3 0,3 0,3 0,2 0,4 0,2 0,1 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 slovenské 1,6 1,5 1,5 2,3 2,0 1,8 1,7 1,5 1,5 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 73,3 69,1 72,5 76,0 69,7 72,5 68,8 67,7 věřící 24,5 19,3 23,117,9 17,0 22,0 21,9 23,0 25,1 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 14,0 16,8 12,4 12,6 16,5 15,5 17,0 19,0 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,9 1,2 0,8 0,7 0,9 1,11,3 1,8 Církev čsl. husitská 1,5 1,0 2,1 0,7 0,7 0,9 1,1 0,9 1,2 nezjištěno 8,2 7,3 7,8 9,6 7,0 8,3 5,6 8,2 7,2 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 38,7 36,0 41,1 37,9 34,4 38,0 36,3 36,0 ženatí, vdané 44,6 46,6 48,1 44,0 46,3 48,5 48,9 50,3 47,7 rozvedení 10,4 9,1 7,8 9,3 10,4 8,0 7,1 6,7 7,2 ovdovělí 7,9 5,0 7,4 4,3 4,7 8,6 5,5 5,9 8,0 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 64,0 62,4 58,3 58,1 61,9 60,2 61,8 65,0 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 16,115,5 16,3 16,9 19,3 17,115,8 19,1 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 30,6 33,2 28,3 35,9 36,8 29,6 30,1 39,7 úplné střední s maturitou 30,5 31,6 29,9 30,9 29,3 27,2 33,3 31,5 24,5 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,4 4,9 4,7 4,4 4,0 4,3 4,8 3,3 vysokoškolské 18,8 15,7 14,9 17,111,5 11,2 13,7 15,6 10,2

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 15 281 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 3 v tom správní obvody

Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 18 489 27 050 38 280 70 834 42 771 55 652 22 157 z toho: zaměstnaní 601 03117 609 25 607 35 598 67 228 40 370 53 237 20 676 nezaměstnaní 34 074 880 1 443 2 682 3 606 2 401 2 415 1 481 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 66,4 69,5 72,5 73,5 73,1 73,4 71,5 zaměstnavatelé 4,1 6,4 5,1 4,1 4,2 4,3 4,6 4,2 samostatně činní 16,0 20,6 18,5 16,6 16,9 16,7 17,0 17,1 Ekonomicky neaktivní 519 242 14 972 22 857 33 458 64 752 35 236 52 959 19 031 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 50,6 52,4 54,0 55,2 43,1 53,0 53,1 závislé osoby 50,2 47,0 45,4 43,6 42,5 54,5 44,8 44,6 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 53,5 53,0 52,6 51,7 54,0 50,7 53,1 muži 60,5 60,4 59,8 59,7 58,7 60,0 57,3 60,4 ženy 48,8 47,4 47,2 46,4 45,5 48,7 44,9 46,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,6 0,7 0,4 0,5 0,6 0,7 0,7 průmysl 12,2 9,7 10,7 10,5 11,2 10,9 9,5 11,5 stavebnictví 8,2 6,9 7,1 7,3 9,1 8,8 7,5 7,1 obchod a opravy 12,8 9,7 10,0 12,0 12,9 12,3 11,7 11,0 pohostinství a ubytování 4,8 5,5 5,1 5,4 4,5 5,1 4,6 5,3 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,6 4,3 4,1 4,2 4,0 4,4 4,3 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 15 164 23 128 35 043 62 505 33 666 47 035 19 429 Hospodařící domácnosti 544 577 16 955 25 380 37 823 67 898 36 679 51 334 20 963 Cenzové domácnosti 547 811 17 063 25 542 37 978 68 199 36 91251 639 21 053 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 35,1 36,3 34,8 41,5 41,8 43,7 36,0 bez závislých dětí 24,9 20,6 21,5 21,1 26,5 22,1 27,3 21,2 se závislými dětmi 18,3 14,5 14,8 13,7 14,9 19,7 16,4 14,7 neúplné rodiny 16,4 17,5 16,6 16,0 15,0 17,0 15,7 16,9 bez závislých dětí 6,8 8,4 7,4 6,9 6,5 6,7 7,1 7,7 se závislými dětmi 9,5 9,1 9,2 9,0 8,5 10,3 8,6 9,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 5,7 4,8 4,4 3,6 3,2 4,3 5,3 domácnosti jednotlivců 36,8 41,7 42,3 44,9 40,0 38,0 36,3 41,8 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,25 2,182,072,182,332,292,13 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 110 108 109 110 110 108 Domy Domy celkem 88 200 2 084 2 2142 95710 294 6 625 11 474 1 666 trvale obydlené domy 82 160 2 025 2 188 2 899 9 659 6 203 10 698 1 612 přírůstek proti roku 1991 3 183 -120 36 7 193 204 159 25 (v %) 4,0 -5,6 1,7 0,2 2,0 3,4 1,5 1,6 neobydlené domy 6 040 59 26 58 635 422 776 54 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 7,7 1,7 17,9 59,7 55,7 65,8 12,6 Průměrné stáří trvale obydlených domů 50,8 89,1 85,7 68,5 51,0 55,9 55,2 76,1 Podíl panelových domů (v %) 12,7 0,2 0,3 7,0 11,9 8,8 6,4 1,6 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 93,6 96,3 92,9 92,2 75,4 83,1 86,2 veřejným vodovodem 99,2 98,3 98,4 99,8 99,6 98,9 99,2 99,4 přípojkou na kanalizaci 85,4 97,5 97,8 99,1 90,0 88,0 89,0 96,0

282 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 4 v tom správní obvody

Praha 8Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 61 426 23 111 54 837 51 105 37 223 30 685 21 096 z toho: zaměstnaní 601 031 57 979 21 724 52 069 48 509 35 174 29 122 19 782 nezaměstnaní 34 074 3 447 1 387 2 768 2 596 2 049 1 563 1 314 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 76,4 76,5 74,9 76,9 75,2 75,8 74,9 zaměstnavatelé 4,1 3,63,24,03,63,73,93,4 samostatně činní 16,0 14,7 14,4 16,114,5 15,6 14,8 14,5 Ekonomicky neaktivní 519 242 45 709 18 330 52 783 32 960 24 830 23 224 16 942 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 50,0 54,7 59,8 38,2 35,3 22,4 33,3 závislé osoby 50,2 47,4 42,7 38,1 59,2 62,4 74,7 63,7 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 56,8 55,2 50,5 60,1 59,3 56,0 54,8 muži 60,5 63,2 62,0 57,9 64,8 63,6 59,9 59,0 ženy 48,8 51,0 49,1 44,2 55,7 55,3 52,3 50,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 průmysl 12,2 11,9 13,5 12,2 12,4 14,111,116,1 stavebnictví 8,2 8,5 9,7 8,3 8,2 8,9 7,8 7,8 obchod a opravy 12,8 13,3 12,6 13,0 14,6 13,0 13,6 13,5 pohostinství a ubytování 4,8 5,4 4,9 5,0 5,0 4,1 4,2 4,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,34,24,24,1 4,7 4,1 4,0 3,8 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 45 879 19 168 50 367 33 191 23 908 20 359 14 639 Hospodařící domácnosti 544 577 50 869 20 958 54 818 36 354 26 449 22 224 16 111 Cenzové domácnosti 547 811 51 276 21 039 55 036 36 620 26 629 22 367 16 259 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 43,2 41,8 39,8 48,9 50,1 50,2 49,7 bez závislých dětí 24,9 27,2 27,5 26,3 27,1 25,0 18,8 23,3 se závislými dětmi 18,3 16,0 14,3 13,4 21,8 25,0 31,4 26,4 neúplné rodiny 16,4 16,5 14,8 15,6 18,6 17,118,2 17,4 bez závislých dětí 6,87,46,77,27,76,55,1 5,7 se závislými dětmi 9,5 9,1 8,1 8,4 10,9 10,6 13,0 11,7 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 3,4 3,6 4,4 3,0 2,4 2,2 2,8 domácnosti jednotlivců 36,8 36,9 39,8 40,3 29,6 30,4 29,4 30,1 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,33 2,162,142,542,61 2,69 2,58 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 112 110 109 110 111 110 111 Domy Domy celkem 88 200 7 344 2 078 6 786 3 798 4 325 2 940 3 391 trvale obydlené domy 82 160 6 938 1 948 6 495 3 498 4 006 2 635 3 127 přírůstek proti roku 1991 3 183 112 -35 -280 470 201 614341 (v %) 4,0 1,6 -1,8 -4,1 15,5 5,3 30,4 12,2 neobydlené domy 6 040 406 130 291 300 319 305 264 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 61,0 45,5 50,2 63,0 73,8 64,6 76,2 Průměrné stáří trvale obydlených domů 50,8 49,2 50,0 56,3 29,7 39,5 32,5 42,0 Podíl panelových domů (v %) 12,7 15,9 28,3 13,5 37,3 22,0 33,2 15,4 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 85,0 82,8 92,1 82,0 82,1 52,4 64,2 veřejným vodovodem 99,2 99,5 98,8 99,8 99,3 98,9 99,1 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 96,8 92,1 98,3 92,2 73,8 67,8 82,5

SLDB 2001 – PRAHA 15 283 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 5 v tom správní obvody

Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 21 594 10 174 14 878 8 679 7 5167 158 6 555 3 835 z toho: zaměstnaní 601 031 20 593 9 745 14 1128 115 7 077 6 783 6 277 3 645 nezaměstnaní 34 074 1 001 429 766 564 439 375 278 190 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 76,1 73,7 77,2 81,4 73,9 75,4 71,2 73,6 zaměstnavatelé 4,1 4,0 4,6 3,6 2,3 3,8 3,5 4,9 4,5 samostatně činní 16,0 15,0 16,7 13,5 11,3 15,9 14,7 18,0 15,5 Ekonomicky neaktivní 519 242 15 538 8 450 10 888 5 451 6 549 5 703 5 345 3 275 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 33,8 43,7 27,5 38,0 49,2 36,5 39,9 45,1 závislé osoby 50,2 63,8 53,8 70,2 59,3 48,9 61,0 57,4 52,7 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 57,6 54,1 56,6 60,8 53,1 54,9 54,3 53,0 muži 60,5 62,0 60,2 60,7 64,8 60,6 60,0 60,2 60,2 ženy 48,8 53,4 48,4 52,7 56,8 46,1 50,1 48,6 46,1 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,6 0,9 0,5 0,5 0,7 1,2 1,2 3,4 průmysl 12,2 17,3 15,3 11,2 23,2 20,114,6 14,8 16,2 stavebnictví 8,2 8,6 11,3 7,5 6,0 7,4 7,9 8,7 10,5 obchod a opravy 12,8 13,8 14,2 12,3 14,2 15,0 14,7 14,6 14,7 pohostinství a ubytování 4,8 4,0 4,5 5,2 4,3 3,9 3,2 3,4 4,3 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,1 5,1 4,8 5,4 6,0 5,2 5,4 7,8 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 14 339 7 022 9 803 5 441 5 373 4 560 4 279 2 642 Hospodařící domácnosti 544 577 15 778 7 956 10 808 6 027 6 142 5 183 4 838 3 030 Cenzové domácnosti 547 811 15 844 8 030 10 879 6 069 6 188 5 223 4 896 3 070 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 50,9 51,8 49,2 51,1 51,3 57,0 56,6 52,6 bez závislých dětí 24,9 24,8 28,3 20,9 28,1 29,8 27,8 30,7 29,3 se závislými dětmi 18,3 26,1 23,628,323,021,5 29,2 25,9 23,3 neúplné rodiny 16,4 17,2 14,8 17,7 17,5 13,7 15,5 15,8 15,7 bez závislých dětí 6,8 6,0 6,0 5,3 7,5 5,4 5,6 5,5 6,4 se závislými dětmi 9,5 11,3 8,8 12,4 10,0 8,3 9,9 10,3 9,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,0 2,5 2,7 2,5 3,9 1,8 1,8 2,6 domácnosti jednotlivců 36,8 29,9 30,8 30,3 28,9 31,0 25,8 25,8 29,0 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,61 2,64 2,67 2,59 2,58 2,84 2,78 2,71 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 110 114 111 112 115 115 114 116 Domy Domy celkem 88 200 3 355 3 990 1 564 586 2 973 2 279 3 407 2 070 trvale obydlené domy 82 160 3 068 3 564 1 454 570 2 753 2 074 2 958 1 788 přírůstek proti roku 1991 3 183 251141158 23 -33 -4 538 182 (v %) 4,0 8,9 4,112,2 4,2 -1,2 -0,2 22,2 11,3 neobydlené domy 6 040 287 426 110 16 220 205 449 282 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 78,8 88,0 64,9 46,7 86,2 90,3 94,4 92,3 Průměrné stáří trvale obydlených domů 50,8 38,1 48,0 35,1 39,0 47,8 46,3 35,9 47,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 18,5 4,4 28,9 33,2 2,8 7,0 4,2 2,4 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 86,0 42,6 72,2 71,6 72,3 69,5 77,8 64,3 veřejným vodovodem 99,2 99,1 99,1 98,8 99,6 98,6 98,7 98,1 98,9 přípojkou na kanalizaci 85,4 71,6 53,8 92,8 96,1 78,5 54,5 70,5 65,5

284 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 6 v tom správní obvody

Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Hl.m. Praha Hl.m.

Byty Byty celkem 551 243 17 505 26 625 38 726 70 139 38 569 52 447 21 666 z toho v rodinných domech 72 122 231 54 775 8 487 5 410 11 322 328 Trvale obydlené byty 496 940 15 164 23 128 35 043 62 505 33 666 47 035 19 429 přírůstek proti roku 19911 136 -2 537 -3 040 -2 876 -1 933 1 476 -2 165 -1 564 (v %) 0,2 -14,3 -11,6 -7,6 -3,0 4,6 -4,4 -7,5 z toho v rodinných domech 63 642 199 48 686 7 539 4 689 9 954 281 Neobydlené byty 54 303 2 341 3 497 3 683 7 634 4 903 5 4122 237 přechodně obydlené 21 646 657 1 317 1 466 3 446 1 667 1 856 711 sloužící k rekreaci 410312 13 1921 30 5 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 79,5 86,4 85,4 86,0 61,0 82,3 77,4 vodovodem v bytě 99,1 97,1 98,0 99,1 99,3 98,3 99,2 98,8 ústředním (etážovým) topením 65,9 56,5 43,7 47,3 73,7 64,1 73,4 44,6 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 91,4 92,5 94,9 98,0 93,1 97,8 94,4 splachovacím záchodem v bytě 97,7 92,4 95,1 96,7 98,6 94,3 98,2 95,9 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 84,6 87,3 91,3 95,7 88,1 94,8 89,1 II. kategorie 3,6 8,6 7,7 5,5 2,7 6,6 3,2 6,7 III. kategorie 1,0 2,6 2,0 1,6 0,6 2,9 0,8 1,9 IV. kategorie 0,2 0,4 0,3 0,4 0,1 0,6 0,2 0,4 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 2,5 2,1 2,7 10,7 12,4 18,1 2,2 v osobním vlastnictví 11,0 1,4 6,0 10,5 18,2 8,7 12,3 8,5 nájemní 47,2 86,3 81,3 69,2 34,8 59,9 45,9 75,3 členů staveb. bytového družstva 13,0 1,1 2,6 6,0 11,3 12,3 8,3 2,1 členů družstva nájemců12,2 3,2 4,6 8,119,6 0,9 7,8 7,8 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,25 2,182,072,182,332,292,13 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 1,03 1,05 1,11 0,98 0,99 0,97 1,13 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 22,1 20,8 18,0 18,2 19,2 19,8 19,0 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 51,6 46,6 37,4 39,6 44,8 45,4 40,6 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,27 2,12 1,87 2,23 2,35 2,36 1,89 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 37,6 36,4 36,1 41,7 40,1 42,5 36,2 2 a více osobními automobily 6,5 6,7 5,2 4,3 6,1 6,8 7,0 4,7 telefonem - pevná linka 48,7 45,6 47,7 49,1 50,5 45,9 51,8 49,7 mobilním telefonem 5,0 4,5 5,0 5,5 4,9 5,2 3,6 5,3 pevným i mobilním telefonem 36,2 37,7 35,2 32,5 34,9 36,9 36,1 33,2 osobním počítačem s napojením na internet 11,113,4 11,9 9,3 10,3 12,5 12,5 10,0 bez napojení na internet 11,5 11,5 11,4 9,5 10,8 11,8 11,6 10,7 vlastním rekreačním objektem 22,4 26,1 25,6 22,0 24,8 20,8 23,2 21,8 jinou možností rekreace 16,115,9 16,8 16,7 16,9 16,4 16,6 17,2

SLDB 2001 – PRAHA 15 285 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 7 v tom správní obvody

Praha 8Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Hl.m. Praha Hl.m.

Byty Byty celkem 551 243 50 808 20 954 55 860 34 724 25 825 22 729 16 461 z toho v rodinných domech 72 122 6 128 1 352 4 727 2 901 3 913 2 390 3 285 Trvale obydlené byty 496 940 45 879 19 168 50 367 33 191 23 908 20 359 14 639 přírůstek proti roku 19911 136 -1 579 -160 -3 169 1 173 116 7 440 4 811 (v %) 0,2 -3,3 -0,8 -5,9 3,7 0,5 57,6 49,0 z toho v rodinných domech 63 642 5 477 1 159 4 263 2 529 3 508 2 027 2 919 Neobydlené byty 54 303 4 929 1 786 5 493 1 533 1 917 2 370 1 822 přechodně obydlené 21 646 1 888 780 2 342 7137711 274 893 sloužící k rekreaci 410269917222529 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 68,1 83,9 90,2 68,2 70,4 45,0 45,5 vodovodem v bytě 99,1 99,5 99,5 99,7 99,5 99,5 99,5 99,2 ústředním (etážovým) topením 65,9 79,6 79,9 73,7 98,4 96,1 97,8 94,5 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 97,6 98,0 98,2 99,3 98,9 99,0 98,2 splachovacím záchodem v bytě 97,7 98,3 98,9 99,2 99,3 99,1 99,0 98,5 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 95,5 96,5 96,3 98,5 97,6 97,9 96,2 II. kategorie 3,6 2,9 2,2 2,8 0,7 1,4 1,1 2,1 III. kategorie 1,0 0,9 0,5 0,5 0,1 0,3 0,3 0,5 IV. kategorie 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 0,2 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 10,4 5,0 7,4 6,4 12,5 8,5 16,8 v osobním vlastnictví 11,0 10,5 14,0 13,9 10,112,0 9,9 9,9 nájemní 47,2 39,7 38,8 46,2 43,4 21,9 38,7 38,2 členů staveb. bytového družstva 13,0 14,7 25,111,6 24,0 17,1 28,7 19,6 členů družstva nájemců12,2 20,5 12,3 16,4 12,0 30,5 9,6 8,8 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,33 2,162,14 2,54 2,61 2,69 2,58 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,98 0,99 1,01 0,97 1,00 0,98 0,99 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 17,6 16,8 17,9 16,5 16,8 16,9 17,3 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 41,1 36,5 38,5 41,8 43,9 45,4 44,6 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,36 2,192,12 2,63 2,61 2,75 2,62 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 41,6 40,3 39,2 45,0 46,5 45,3 43,7 2 a více osobními automobily 6,5 6,3 4,6 5,2 7,7 8,6 6,5 6,5 telefonem - pevná linka 48,7 49,4 50,8 53,1 46,4 46,7 42,8 46,0 mobilním telefonem 5,0 5,3 5,6 4,7 4,5 4,6 5,0 7,2 pevným i mobilním telefonem 36,2 35,3 33,2 33,6 40,7 40,4 43,1 36,1 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 9,9 8,2 9,4 12,111,9 14,110,6 bez napojení na internet 11,5 10,9 9,2 9,9 13,6 14,7 15,0 11,4 vlastním rekreačním objektem 22,4 22,3 22,3 25,2 23,8 22,2 17,0 17,0 jinou možností rekreace 16,115,8 16,2 17,5 16,2 15,116,0 15,1

286 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů dokončení v tom správní obvody

Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Hl.m. Praha Hl.m.

Byty Byty celkem 551 243 15 321 7 928 10 6185 610 5 876 4 943 4 889 3 020 z toho v rodinných domech 72 122 3 196 4 388 1 386 359 3 226 2 412 3 654 2 198 Trvale obydlené byty 496 940 14 339 7 022 9 803 5 441 5 373 4 560 4 279 2 642 přírůstek proti roku 19911 136 1 132 384 1 589 312 297 448 697 284 (v %) 0,2 8,6 5,8 19,3 6,1 5,9 10,9 19,5 12,0 z toho v rodinných domech 63 642 2 853 3 822 1 224 330 2 950 2 169 3 125 1 891 Neobydlené byty 54 303 982 906 815 169 503 383 610378 přechodně obydlené 21 646 396 320 51983156 116 174 101 sloužící k rekreaci 41022542 015 163724 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 77,0 22,5 42,3 64,0 54,7 32,7 74,0 51,1 vodovodem v bytě 99,1 99,6 98,6 99,3 99,5 98,5 98,8 98,2 98,0 ústředním (etážovým) topením 65,9 94,9 80,8 96,7 96,7 86,3 91,4 88,9 77,6 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 98,8 96,0 98,7 99,0 96,2 96,7 96,5 94,2 splachovacím záchodem v bytě 97,7 98,8 96,7 98,9 99,0 96,3 96,7 96,6 93,7 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 96,8 88,4 97,1 97,9 90,4 92,5 91,4 82,6 II. kategorie 3,6 2,0 8,0 1,4 1,2 5,8 4,4 5,3 11,3 III. kategorie 1,0 0,5 1,6 0,3 0,2 1,7 1,5 1,0 2,5 IV. kategorie 0,2 0,1 0,8 0,1 0,2 0,8 0,6 0,8 1,5 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 17,3 45,8 10,0 5,1 46,3 40,5 62,4 59,8 v osobním vlastnictví 11,0 8,4 5,0 4,4 12,7 9,3 6,7 2,1 2,6 nájemní 47,2 28,1 24,8 55,1 61,7 24,9 21,7 21,2 19,1 členů staveb. bytového družstva 13,0 30,7 6,5 22,6 9,1 2,6 4,3 3,6 3,4 členů družstva nájemců12,2 10,3 7,6 2,7 8,0 7,4 16,2 0,2 4,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,61 2,64 2,67 2,59 2,58 2,84 2,78 2,71 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,97 0,911,00 1,04 0,92 0,96 0,81 0,90 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 17,4 20,4 16,3 15,2 20,0 18,5 23,8 21,3 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 45,3 53,9 43,6 39,6 51,6 53,1 66,2 57,5 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,69 2,89 2,67 2,49 2,81 2,99 3,46 3,01 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 46,8 47,0 45,3 46,6 46,6 50,9 50,4 45,1 2 a více osobními automobily 6,5 8,7 9,7 7,2 7,1 9,0 10,3 13,5 12,5 telefonem - pevná linka 48,7 46,3 46,4 44,7 45,5 46,7 45,7 44,8 45,6 mobilním telefonem 5,0 4,6 5,9 4,6 7,1 6,6 5,9 5,9 7,2 pevným i mobilním telefonem 36,2 41,2 35,8 41,4 35,5 32,3 38,6 39,7 32,1 osobním počítačem s napojením na internet 11,112,4 11,6 13,7 9,3 9,9 12,115,0 10,2 bez napojení na internet 11,5 13,6 12,0 13,7 12,9 10,2 13,0 13,2 9,8 vlastním rekreačním objektem 22,4 21,7 14,2 18,6 20,115,2 17,3 14,7 12,3 jinou možností rekreace 16,115,8 10,8 15,0 15,0 11,4 11,3 9,6 8,4

SLDB 2001 – PRAHA 15 287 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí

v tom městské části

Praha - Praha - Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Lipence Lochkov Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 550 419 650 2 4192 783821 272 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 7 4 4 10811 Počet základních sídelních jednotek 903 20 22 26 81 71 34 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 6 287 12 173 11 206 5 440 2 773 186 214 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 34 581 51 003 72 840 131 597 77 170 1 531 582 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -8 009 -10 870 -9 087 -12 111 402 226 17 v % -3,7 -18,8 -17,6 -11,1 -8,4 0,5 17,3 3,0 z toho ženy 614 724 18 343 27 261 39 095 69 974 40 724 768 312 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 11,2 11,6 12,112,115,0 17,115,3 15 - 59 65,8 66,0 64,8 63,5 60,6 66,3 66,1 62,4 60 a více vč. nezj. věku 20,8 22,8 23,6 24,4 27,3 18,7 16,8 22,3 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 43,0 43,0 42,9 43,9 39,8 38,5 41,4 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 90,4 92,2 93,7 94,1 92,3 96,2 96,6 moravské 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 - 0,2 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 - - slovenské 1,6 1,4 1,3 1,6 1,4 1,7 0,5 1,7 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 57,3 59,7 64,9 64,9 65,0 68,8 68,4 věřící 24,5 31,1 30,2 27,3 27,0 25,5 21,0 22,5 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 22,4 21,4 19,5 19,4 18,4 15,7 19,4 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,8 1,8 1,9 1,6 1,4 0,5 0,5 Církev čsl. husitská 1,5 1,8 2,0 1,8 2,11,4 2,5 1,0 nezjištěno 8,2 11,6 10,2 7,8 8,1 9,4 10,3 9,1 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 36,8 36,8 35,9 33,2 38,0 36,2 35,2 ženatí, vdané 44,6 39,4 40,8 40,7 45,6 43,0 48,8 46,9 rozvedení 10,4 11,9 12,0 12,4 10,8 10,4 7,1 7,4 ovdovělí 7,9 9,2 9,3 9,8 9,4 7,4 6,9 10,5 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 60,5 63,4 62,6 61,2 63,1 74,7 73,2 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 11,7 13,114,9 13,0 14,8 17,9 23,3 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 23,3 26,2 29,1 28,0 26,0 39,7 41,2 úplné střední s maturitou 30,5 30,3 30,2 30,1 30,6 30,3 27,3 22,7 vyšší odborné a nastavbové 5,2 6,0 5,9 5,2 5,7 5,5 3,6 4,1 vysokoškolské 18,8 24,2 21,118,3 20,7 20,8 9,5 8,5

1) narozen v hl. m. Praze

288 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 1

Praha - Praha 16 - Praha - Praha - Praha - Praha - Velká Praha 6 Radotín Slivenec Zbraslav Lysolaje Nebušice Chuchle Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 929 755 603 985 4 094 248 368 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 222911 Počet základních sídelních jednotek 903 10911 12634 4 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 763 264 290 796 2 466 327 618 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 7 089 1 994 1 749 7 838 100 945 810 2 276 přírůstek proti roku 1991 -45 068 36 124 157 308 -8 888 41 427 v % -3,7 0,5 6,6 9,9 4,1 -8,1 5,3 23,1 z toho ženy 614 724 3 652 1 000 881 4 002 53 788 422 1 155 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 16,5 13,4 13,7 15,3 11,6 14,9 19,7 15 - 59 65,8 63,7 67,0 64,4 66,9 60,3 64,1 63,7 60 a více vč. nezj. věku 20,8 19,8 19,6 22,0 17,7 28,1 21,0 16,6 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 39,5 40,8 41,4 39,1 44,1 40,6 37,8 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 93,3 95,6 91,0 93,7 92,3 93,6 80,5 moravské 0,2 0,3 0,2 0,3 0,4 0,2 - 0,1 slezské 0,0 - - 0,1 0,0 0,0 - - slovenské 1,6 1,3 1,2 1,5 1,9 1,8 2,4 0,8 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 70,7 70,0 64,0 68,8 64,1 58,4 62,0 věřící 24,5 22,5 21,1 28,7 22,9 28,0 28,5 27,2 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 16,116,5 21,7 16,5 20,0 20,7 17,1 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,4 0,5 1,0 1,2 1,7 1,7 0,7 Církev čsl. husitská 1,5 1,9 1,3 1,9 2,4 1,8 1,7 0,7 nezjištěno 8,2 6,8 8,9 7,3 8,3 8,0 13,110,7 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 35,7 35,6 35,1 36,6 34,0 34,9 37,1 ženatí, vdané 44,6 47,7 49,0 48,6 48,3 45,6 47,8 50,5 rozvedení 10,4 7,8 6,5 7,2 8,0 9,7 8,5 5,3 ovdovělí 7,9 7,9 8,7 8,3 6,6 9,9 8,0 6,6 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 61,8 72,6 64,4 59,2 60,5 66,1 61,9 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 15,4 19,6 13,6 15,112,5 16,4 13,3 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,6 37,4 31,5 30,6 23,8 30,5 33,3 úplné střední s maturitou 30,5 29,9 25,2 30,9 30,7 30,8 25,5 26,7 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,6 3,4 4,8 5,5 5,6 3,3 4,4 vysokoškolské 18,8 13,9 13,2 16,6 16,8 25,5 22,6 20,4

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 15 289 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 2

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Přední Praha 7 Praha 8 Březině- Suchdol Troja Ďáblice Kopanina ves Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 327 577 712 338 2 181 338 721 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 231 9 11 Počet základních sídelních jednotek 903 2 10204583 9 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 134 914 5 736 271 4 712 197 305 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 438 5 272 40 839 916 102 761 667 2 196 přírůstek proti roku 1991 -45 068 119 165 -5 385 111 -10 029 11083 v % -3,7 37,3 3,2 -11,6 13,8 -8,9 19,7 3,9 z toho ženy 614 724 2172 67721 892 455 54 0183421 113 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 20,3 14,112,0 13,3 12,0 15,9 15,6 15 - 59 65,8 66,0 63,6 64,3 65,5 67,9 67,8 62,2 60 a více vč. nezj. věku 20,8 13,7 22,3 23,7 21,2 20,116,3 22,2 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 35,9 41,4 42,8 41,0 41,7 38,1 40,9 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 84,5 92,9 93,6 87,0 93,7 95,8 94,3 moravské 0,2 - 0,1 0,2 - 0,2 - 0,2 slezské 0,0 - 0,0 0,0 - 0,0 - 0,1 slovenské 1,6 1,11,11,4 2,8 1,8 1,5 1,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 65,8 64,2 65,1 59,6 69,0 72,4 71,8 věřící 24,5 26,0 26,1 27,2 31,2 23,3 16,0 23,3 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 18,5 17,5 19,4 23,117,0 12,7 15,7 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,2 1,4 1,5 1,6 1,3 0,5 2,0 Církev čsl. husitská 1,5 0,5 1,4 2,0 0,9 1,4 0,9 1,7 nezjištěno 8,2 8,2 9,7 7,7 9,2 7,7 11,5 4,9 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 40,6 34,7 35,8 32,6 35,4 36,7 33,7 ženatí, vdané 44,6 46,8 50,8 40,1 52,6 44,9 52,0 51,4 rozvedení 10,4 6,6 5,7 12,7 6,0 11,1 5,9 6,5 ovdovělí 7,9 5,9 7,8 10,3 6,6 8,0 5,1 8,4 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 64,4 64,9 65,0 63,7 61,8 65,1 70,1 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 19,8 13,3 14,5 11,8 14,119,6 19,2 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,7 27,5 28,8 21,8 31,0 39,4 34,6 úplné střední s maturitou 30,5 25,8 29,4 30,3 28,2 30,8 27,1 30,1 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,6 4,2 5,4 5,7 5,2 2,5 4,2 vysokoškolské 18,8 14,9 23,4 18,7 28,6 17,2 10,9 11,6

1) narozen v hl. m. Praze

290 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 3

Praha - Praha - Praha 19 - Praha 18 - Praha - Praha - Dolní Praha 9 Čakovice Kbely Letňany Satalice Vinoř Chabry Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 499 1 298 1 018 598 561 380 599 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 731111 Počet základních sídelních jednotek 903 5 39 149943 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 498 3 225 558 768 2 545 355 424 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 2 483 41 863 5 681 4 592 14 275 1 348 2 542 přírůstek proti roku 1991 -45 068 214 -2 841 120 -77 -157 -47 691 v % -3,7 9,4 -6,4 2,2 -1,6 -1,1 -3,4 37,3 z toho ženy 614 724 1 268 22 068 2 956 2 401 7 191 7011 307 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 15,8 12,6 14,8 13,0 13,8 14,5 17,3 15 - 59 65,8 63,8 64,4 64,4 61,0 73,2 64,5 67,6 60 a více vč. nezj. věku 20,8 20,4 23,1 20,8 25,9 13,1 21,0 15,1 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 39,8 42,5 40,3 42,6 37,8 41,3 37,1 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 95,1 93,6 94,9 93,3 93,2 94,7 94,1 moravské 0,2 0,1 0,2 0,1 0,3 0,3 0,1 0,4 slezské 0,0 - 0,0 - 0,0 0,0 - 0,0 slovenské 1,6 0,8 1,6 2,11,5 2,0 1,6 1,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 74,0 67,4 70,9 70,2 76,0 65,1 68,8 věřící 24,5 22,4 25,0 21,3 22,4 17,0 25,4 21,1 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 17,2 18,6 16,0 16,2 12,6 19,7 16,8 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,7 1,4 1,2 0,7 0,7 1,7 0,4 Církev čsl. husitská 1,5 0,9 1,4 0,7 1,3 0,7 0,7 0,9 nezjištěno 8,2 3,6 7,6 7,9 7,5 7,0 9,5 10,1 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 36,4 33,3 34,8 32,9 37,9 34,0 36,8 ženatí, vdané 44,6 49,8 45,8 47,0 49,4 46,3 48,5 50,2 rozvedení 10,4 5,9 11,5 8,7 7,7 10,4 8,1 6,9 ovdovělí 7,9 7,7 8,5 8,9 9,7 4,7 9,2 5,7 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 68,5 60,4 63,4 61,3 58,1 67,5 56,5 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 14,7 14,2 20,118,0 16,9 21,5 18,6 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,7 33,0 39,8 35,3 35,9 36,3 33,0 úplné střední s maturitou 30,5 31,8 30,3 26,3 29,2 29,3 26,7 25,7 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,7 5,0 3,7 4,5 4,4 4,2 4,0 vysokoškolské 18,8 13,2 15,8 8,3 12,0 11,5 10,117,4

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 15 291 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 4

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 10 Praha 11 Praha 12 Šeberov Újezd Křeslice Kunratice Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 1 854 979 499 370 335 2 332 811 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 9 2 11251 Počet základních sídelních jednotek 903 60 22 6 4 3 42 13 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 5 858 8 299 329 483 102 2 352 674 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 108 609 81 245 1 644 1 788 343 54 856 5 470 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -12 146 -5 180 404 1 294 108 -4 984 2 149 v % -3,7 -10,1 -6,0 32,6 261,9 46,0 -8,3 64,7 z toho ženy 614 724 58 508 42 145 828 900 163 28 225 2 827 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 11,112,3 15,0 21,5 17,8 12,7 16,8 15 - 59 65,8 59,5 74,0 70,3 67,4 67,6 73,7 68,3 60 a více vč. nezj. věku 20,8 29,4 13,7 14,7 11,0 14,6 13,6 14,9 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 44,9 39,0 38,2 34,2 36,7 38,4 36,3 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 94,7 93,5 92,2 86,0 93,3 93,6 84,4 moravské 0,2 0,2 0,3 0,1 0,1 -0,20,2 slezské 0,0 0,0 0,0 - - - 0,0 - slovenské 1,6 1,4 1,7 1,2 1,6 1,5 1,9 6,7 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 64,4 72,9 65,3 69,0 65,0 73,0 65,5 věřící 24,5 27,9 19,4 23,7 18,9 23,0 19,2 27,2 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 20,3 13,9 18,3 14,0 19,5 13,9 19,6 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,8 1,0 0,8 0,7 0,0 1,0 1,3 Církev čsl. husitská 1,5 2,0 1,1 0,7 0,6 1,8 1,0 1,3 nezjištěno 8,2 7,6 7,8 11,0 12,112,0 7,9 7,2 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 32,6 37,7 36,4 40,2 35,3 38,5 41,2 ženatí, vdané 44,6 44,7 45,9 50,2 47,7 53,9 45,8 45,6 rozvedení 10,4 11,3 10,1 5,1 7,4 6,1 9,7 6,9 ovdovělí 7,9 10,8 5,4 7,1 3,6 3,2 5,4 5,5 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 62,3 61,6 66,8 60,6 69,1 61,3 64,1 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 14,2 14,5 16,4 14,119,5 15,8 10,9 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 30,0 29,7 35,9 24,0 39,7 30,4 26,6 úplné střední s maturitou 30,5 30,2 31,7 23,8 29,1 22,7 31,4 36,0 vyšší odborné a nastavbové 5,2 5,6 5,1 4,4 4,1 2,8 4,8 4,8 vysokoškolské 18,8 18,3 17,2 16,2 25,4 13,116,0 19,7

1) narozen v hl. m. Praze

292 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 5

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 17 - Praha 13 Praha 14 Běcho- Libuš Řeporyje Zličín Řepy vice Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 526 1 294 1 016681 326 1 388 683 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 2 4 4 3 1 4 1 Počet základních sídelních jednotek 903 193411 11 731 7 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 1 495 4 054 227 445 7 133 2 650 225 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 7 865 52 457 2 3103 031 23 252 36 778 1 538 přírůstek proti roku 1991 -45 068 987 16 540 121 -22 3 52112 314-67 v % -3,7 14,4 46,1 5,5 -0,7 17,8 50,3 -4,2 z toho ženy 614 724 3 967 27 0811 152 1 544 11 960 18 831 800 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 18,7 21,0 15,114,2 18,119,7 14,6 15 - 59 65,8 71,1 70,9 67,4 70,0 72,1 67,2 63,2 60 a více vč. nezj. věku 20,8 10,2 8,2 17,4 15,8 9,8 13,2 22,2 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 35,2 33,4 39,8 38,4 35,1 35,4 41,2 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 92,9 90,2 94,5 93,8 90,7 92,2 94,0 moravské 0,2 0,4 0,2 0,1 0,1 0,3 0,2 - slezské 0,0 0,0 0,0 - - 0,0 0,0 - slovenské 1,6 1,4 2,2 1,11,4 2,4 1,8 1,2 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 74,2 73,5 69,6 73,2 72,4 72,9 66,1 věřící 24,5 19,5 17,9 25,2 18,117,9 19,5 24,3 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 13,5 11,9 19,5 13,5 12,3 13,9 16,1 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,9 0,7 0,4 0,7 0,9 0,9 1,8 Církev čsl. husitská 1,5 0,9 0,6 0,9 0,7 0,7 0,8 1,0 nezjištěno 8,2 6,3 8,6 5,2 8,7 9,7 7,6 9,6 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 40,2 42,7 34,9 37,3 41,7 40,1 32,3 ženatí, vdané 44,6 47,8 43,8 49,8 47,3 43,5 44,5 51,8 rozvedení 10,4 7,7 9,1 6,1 8,7 9,4 9,6 6,4 ovdovělí 7,9 3,8 3,4 8,6 5,6 4,1 4,8 9,0 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 61,6 59,5 72,0 62,4 57,8 61,8 66,8 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 17,0 16,3 18,3 15,5 16,4 16,8 17,4 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 29,4 25,3 38,7 35,5 27,3 32,6 37,6 úplné střední s maturitou 30,5 29,8 30,7 24,6 29,8 31,0 30,1 28,4 vyšší odborné a nastavbové 5,2 3,9 4,8 4,1 4,0 4,9 4,1 4,1 vysokoškolské 18,8 18,1 20,5 12,2 12,7 17,7 14,110,6

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 15 293 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 6

Praha - Praha 20 - Praha 21 - Praha - Praha - Praha - Dolní Horní Újezd nad Praha 15 Klánovice Koloděje Benice Počernice Počernice Lesy Hl.m. Praha

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 576 1 695 590 375 1 014 1 025 277 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 111112 1 Počet základních sídelních jednotek 903 7 1753521 3 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 304 769 437 222 702 2 674 129 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 1 75113 036 2 578 832 7 11627 410 358 přírůstek proti roku 1991 -45 068 -29 874 239 204 969 -44 102 v % -3,7 -1,6 7,2 10,2 32,5 15,8 -0,2 39,8 z toho ženy 614 724 887 6 6611 339 421 3 565 14 081184 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 13,8 17,4 15,9 16,8 15,114,5 16,8 15 - 59 65,8 63,8 68,0 63,4 64,9 71,2 72,3 68,7 60 a více vč. nezj. věku 20,8 22,4 14,6 20,8 18,3 13,7 13,2 14,5 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 41,7 36,9 40,2 39,0 37,6 37,9 38,2 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 96,6 95,5 95,5 97,0 94,3 94,4 93,6 moravské 0,2 0,1 0,4 0,2 0,5 0,2 0,2 - slezské 0,0 0,1 0,0 - - 0,1 0,0 - slovenské 1,6 0,7 1,7 1,11,2 1,7 1,6 0,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 67,1 72,5 62,8 70,0 71,5 73,1 75,4 věřící 24,5 27,9 21,9 28,0 26,4 20,6 19,9 18,7 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 20,5 15,5 21,1 21,0 15,2 14,7 14,5 Českobratrská církev evangel. 1,4 1,5 1,1 2,11,0 1,0 0,9 1,4 Církev čsl. husitská 1,5 0,9 1,11,2 0,5 0,8 1,0 0,0 nezjištěno 8,2 5,0 5,6 9,3 3,6 8,0 7,0 5,9 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 34,5 38,0 36,5 35,1 37,2 38,4 33,8 ženatí, vdané 44,6 50,7 48,9 49,4 52,3 50,2 46,2 55,3 rozvedení 10,4 6,5 7,1 6,5 5,8 6,9 9,6 4,2 ovdovělí 7,9 7,9 5,5 6,5 6,9 4,9 5,2 6,4 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 73,4 60,2 61,7 69,1 59,8 63,5 64,5 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 17,4 17,112,9 17,3 16,3 15,9 19,8 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 34,0 29,6 26,6 41,2 28,5 30,8 40,3 úplné střední s maturitou 30,5 29,6 33,3 31,9 25,7 32,7 31,9 22,8 vyšší odborné a nastavbové 5,2 4,4 4,3 6,7 3,2 4,5 4,6 2,4 vysokoškolské 18,8 13,5 13,7 19,0 12,0 15,9 15,2 12,8

1) narozen v hl. m. Praze

294 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 7

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 22 - Dolní Praha - Praha - Kolo- Králo- Petro- Štěrbo- Uhříně- Měcho- Dubeč Nedvězí vraty vice vice holy ves Hl.m. Praha lupy Území, struktura osídlení Rozloha (ha) 49 586 476 850 648 496 381179 297 1 570 Počet obcí 1 ...... z toho se statutem města 1 ...... Podíl městského obyvatelstva (v %) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Počet částí obcí (ÚTJ) 146 1 2211113 Počet základních sídelních jednotek903745334710 Hustota obyvatelstva (osoby/km2) 2 358 242 235 271 53 61 3 346 316295 Obyvatelstvo Počet obyvatel 1 169 106 1 154 1 997 1 756 263 232 5 990 940 4 629 přírůstek proti roku 1991 -45 068 141154 305 -27 14685141 315 v % -3,7 13,9 8,4 21,0 -9,3 6,4 12,9 17,6 7,3 z toho ženy 614 724 574 1 015900129 121 3 080 467 2 386 Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 13,4 14,115,6 17,3 8,7 10,8 22,2 14,6 16,0 15 - 59 65,8 67,7 67,0 65,0 70,7 72,8 69,6 69,6 65,4 60 a více vč. nezj. věku 20,8 18,2 17,4 17,7 20,5 16,4 8,2 15,9 18,6 Průměrný věk obyvatel (roky) 41,1 40,1 38,9 38,1 43,2 40,2 33,3 39,3 39,5 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 93,1 90,7 95,7 94,8 93,9 93,1 93,6 90,9 94,8 moravské 0,2 0,1 0,20,2- - 0,30,30,1 slezské 0,0------slovenské 1,6 2,0 1,11,2 3,4 0,4 1,3 2,11,6 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 67,3 71,1 71,7 69,7 61,2 62,1 75,3 73,7 67,0 věřící 24,5 25,0 23,5 24,5 30,0 24,114,0 21,5 25,6 z toho církev: Církev římskokatolická 17,6 12,7 16,4 18,6 21,7 15,5 10,116,2 19,4 Českobratrská církev evangel. 1,4 0,8 1,4 1,3 1,9 0,9 0,7 1,0 2,0 Církev čsl. husitská 1,5 2,3 1,2 1,3 1,9 3,5 0,9 1,11,1 nezjištěno 8,2 4,0 4,8 5,8 8,8 13,8 10,6 4,8 7,4 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 36,2 35,1 36,3 36,7 35,4 35,3 41,8 35,3 36,0 ženatí, vdané 44,6 50,9 48,7 49,7 45,6 44,4 45,7 53,1 46,6 rozvedení 10,46,87,06,36,59,98,86,07,7 ovdovělí 7,9 6,9 7,2 7,0 12,2 9,9 3,0 5,6 8,2 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) 61,8 67,7 72,1 64,7 65,4 61,6 62,1 67,8 65,3 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 14,5 17,5 17,6 16,8 24,6 21,3 16,117,7 19,4 vyučení a střední odborné bez maturity 28,8 35,9 38,4 38,0 47,5 36,2 25,9 28,4 40,1 úplné střední s maturitou 30,5 27,8 27,5 26,9 17,1 28,0 32,2 32,8 24,0 vyšší odborné a nastavbové 5,2 3,0 3,1 3,4 1,7 1,9 4,0 5,5 3,6 vysokoškolské 18,8 14,9 11,9 13,5 8,3 7,3 19,6 15,2 9,1

1) narozen v hl. m. Praze

SLDB 2001 – PRAHA 15 295 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 8 v tom městské části

Praha - Praha - Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Lipence Lochkov Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 18 489 27 050 38 280 68 057 41 680 807 311 z toho: zaměstnaní 601 03117 609 25 607 35 598 64 599 39 334 769 301 nezaměstnaní 34 074 880 1 443 2 682 3 458 2 346 38 10 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 66,4 69,5 72,5 73,9 73,2 66,7 76,5 zaměstnavatelé 4,1 6,4 5,1 4,1 4,1 4,3 5,8 4,5 samostatně činní 16,0 20,6 18,5 16,6 16,7 16,7 20,4 16,1 Ekonomicky neaktivní 519 242 14 972 22 857 33 458 62 106 34 336 709 271 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 50,6 52,4 54,0 56,2 42,9 41,9 49,4 závislé osoby 50,2 47,0 45,4 43,6 41,5 54,6 56,1 47,6 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 53,5 53,0 52,6 51,7 54,0 52,7 53,4 muži 60,5 60,4 59,8 59,7 58,7 59,9 57,4 60,7 ženy 48,8 47,4 47,2 46,4 45,6 48,7 48,0 47,1 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,6 0,7 0,4 0,5 0,5 1,7 2,3 průmysl 12,2 9,7 10,7 10,5 11,2 10,8 15,0 15,1 stavebnictví 8,2 6,9 7,1 7,3 9,1 8,7 13,9 12,2 obchod a opravy 12,8 9,7 10,0 12,0 12,8 12,3 17,8 15,4 pohostinství a ubytování 4,8 5,5 5,1 5,4 4,5 5,1 5,0 5,1 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,34,64,34,1 4,2 4,0 5,9 4,7 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 15 164 23 128 35 043 60 606 32 975 516213 Hospodařící domácnosti 544 577 16 955 25 380 37 823 65 630 35 874 621 246 Cenzové domácnosti 547 811 17 063 25 542 37 978 65 906 36 104 631 254 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 35,1 36,3 34,8 41,2 41,5 52,8 49,6 bez závislých dětí 24,9 20,6 21,5 21,1 26,6 21,9 29,0 31,9 se závislými dětmi 18,3 14,5 14,8 13,7 14,6 19,6 23,8 17,7 neúplné rodiny 16,4 17,5 16,6 16,0 15,0 16,9 17,6 18,5 bez závislých dětí 6,8 8,4 7,4 6,9 6,5 6,6 6,2 8,3 se závislými dětmi 9,5 9,1 9,2 9,0 8,4 10,3 11,4 10,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 5,7 4,8 4,4 3,6 3,2 2,1 3,5 domácnosti jednotlivců 36,8 41,7 42,3 44,9 40,2 38,3 27,6 28,3 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,25 2,182,072,16 2,32 2,87 2,70 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 110 108 109 109 122 119 Domy Domy celkem 88 200 2 084 2 2142 9579 0705 909531194 trvale obydlené domy 82 160 2 025 2 188 2 899 8 598 5 583 433 169 přírůstek proti roku 1991 3 183 -120 36 7 36 158 43 5 (v %) 4,0 -5,6 1,7 0,2 0,4 2,9 11,0 3,0 neobydlené domy 6 040 59 26 58 472 326 98 25 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 7,7 1,7 17,9 55,8 50,9 98,8 97,6 Průměrné stáří domu 50,8 89,1 85,7 68,5 53,1 57,9 42,5 48,8 Podíl panelových domů (v %) 12,70,20,37,012,8 9,7 1,4 0,0 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 93,6 96,3 92,9 94,0 83,2 37,9 4,1 veřejným vodovodem 99,2 98,3 98,4 99,8 99,6 99,0 97,0 99,4 přípojkou na kanalizaci 85,4 97,5 97,8 99,1 98,5 96,5 68,4 1,2

296 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 9

Praha - Praha 16 - Praha - Praha - Praha - Praha - Velká Praha 6 Radotín Slivenec Zbraslav Lysolaje Nebušice Chuchle Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 3 722 1 091 968 4 366 51 043 422 1 166 z toho: zaměstnaní 601 031 3 576 1 036 923 4 176 48 784 4011 118 nezaměstnaní 34 074 146 55 45 190 2 259 21 48 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 74,9 71,2 66,9 75,4 73,5 72,7 69,9 zaměstnavatelé 4,1 4,4 6,2 5,3 4,3 4,5 4,3 6,1 samostatně činní 16,0 16,118,118,9 16,0 17,115,4 16,8 Ekonomicky neaktivní 519 242 3 296 900 758 3 41648 8623811 088 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 44,2 47,2 49,5 41,8 53,9 42,0 33,3 závislé osoby 50,2 53,6 51,1 48,8 55,1 44,0 54,1 63,4 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 52,5 54,7 55,4 55,7 50,6 52,1 51,2 muži 60,5 59,3 61,8 61,4 61,3 57,2 59,3 60,0 ženy 48,8 46,1 47,7 49,4 50,3 44,7 45,5 42,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 2,6 1,5 1,0 0,7 1,4 1,0 průmysl 12,2 18,7 13,2 12,7 13,1 9,4 7,4 12,4 stavebnictví 8,2 11,3 11,4 8,111,4 7,4 8,1 9,5 obchod a opravy 12,8 14,4 12,2 13,6 13,5 11,6 13,5 14,3 pohostinství a ubytování 4,8 4,5 5,1 4,2 4,5 4,7 6,4 4,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,35,02,94,65,34,33,55,5 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 2 686 691 659 2 948 43 808 291 814 Hospodařící domácnosti 544 577 3 009 805 757 3 323 47 779 315891 Cenzové domácnosti 547 811 3 032 808 765 3 348 48 041 318898 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 51,6 55,8 50,1 52,4 42,9 55,3 58,0 bez závislých dětí 24,9 27,1 30,8 30,7 28,3 27,1 31,1 28,1 se závislými dětmi 18,324,525,019,3 24,2 15,8 24,2 30,0 neúplné rodiny 16,4 14,5 17,7 12,8 14,8 15,7 16,7 14,9 bez závislých dětí 6,8 6,3 9,3 4,4 5,9 7,1 8,2 6,7 se závislými dětmi 9,5 8,1 8,48,49,08,68,58,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,9 0,9 2,5 2,2 4,4 3,5 1,6 domácnosti jednotlivců 36,8 31,0 25,6 34,6 30,5 37,0 24,5 25,5 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,61 2,85 2,55 2,65 2,26 2,76 2,79 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 117 116 114 110 109 110 Domy Domy celkem 88 200 1 368 7164581 439 9 027 224 753 trvale obydlené domy 82 160 1 254 620 410 1 298 8 553 198 639 přírůstek proti roku 1991 3 183 47 46 11 35 22 4 127 (v %) 4,03,98,02,82,80,32,1 24,8 neobydlené domy 6 040 1149648141 474 26 114 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 86,8 99,2 89,0 84,1 58,7 89,4 97,7 Průměrné stáří domu 50,8 48,9 37,9 54,6 46,9 57,6 54,8 34,8 Podíl panelových domů (v %) 12,7 4,0 1,0 2,7 7,0 7,3 0,0 2,2 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 26,2 5,0 62,4 58,8 89,8 85,9 69,8 veřejným vodovodem 99,2 99,5 98,4 98,5 99,5 99,1100,0 99,5 přípojkou na kanalizaci 85,4 38,7 11,1 83,9 60,8 95,9 29,8 64,8

SLDB 2001 – PRAHA 15 297 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 10

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Přední Praha 7 Praha 8 Březině- Suchdol Troja Ďáblice Kopanina ves Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 223 2 798 21 664 493 58 660 370 1 099 z toho: zaměstnaní 601 031 2152 719 20 208 468 55 335 359 1 042 nezaměstnaní 34 074 8 79 1 456 25 3 325 11 57 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 71,3 74,3 71,6 66,7 76,7 71,4 71,5 zaměstnavatelé 4,1 7,6 5,1 4,1 7,7 3,6 3,5 3,8 samostatně činní 16,0 17,9 15,2 17,0 19,114,5 22,7 20,4 Ekonomicky neaktivní 519 242 2142 414 18 635 396 43 136 296 1 096 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 30,4 46,5 53,3 42,9 50,2 42,9 47,6 závislé osoby 50,2 65,9 50,6 44,4 53,3 47,1 53,7 50,1 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 50,9 53,1 53,1 53,8 57,1 55,5 50,1 muži 60,5 55,7 57,6 60,4 61,4 63,5 66,5 57,2 ženy 48,8 46,1 48,7 46,7 46,2 51,3 45,0 43,0 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 2,7 1,2 0,6 2,4 0,5 1,9 1,6 průmysl 12,2 13,5 9,3 11,4 13,2 11,8 11,6 13,9 stavebnictví 8,2 12,1 7,8 7,0 9,5 8,4 13,5 10,7 obchod a opravy 12,8 15,7 13,0 11,0 8,9 13,114,3 16,4 pohostinství a ubytování 4,8 4,9 3,2 5,3 4,9 5,4 5,7 5,0 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 11,2 5,3 4,3 3,6 4,1 4,7 4,1 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 144 1 978 19 076 353 43 964 230 793 Hospodařící domácnosti 544 577 172 2 177 20 566 397 48 670 265 910 Cenzové domácnosti 547 811 176 2 206 20 643 410 49 059 267 917 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 51,7 54,4 35,7 51,2 42,7 56,6 56,2 bez závislých dětí 24,9 18,8 32,0 21,0 31,2 27,0 31,1 32,3 se závislými dětmi 18,3 33,0 22,3 14,6 20,0 15,7 25,5 23,9 neúplné rodiny 16,4 17,0 16,117,0 12,0 16,5 14,2 15,8 bez závislých dětí 6,8 4,5 6,9 7,8 2,9 7,4 5,6 6,5 se závislými dětmi 9,5 12,5 9,2 9,2 9,0 9,1 8,6 9,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,3 1,8 5,3 2,0 3,5 1,9 1,6 domácnosti jednotlivců 36,8 29,0 27,7 42,0 34,9 37,3 27,3 26,4 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,91 2,62 2,132,462,31 2,90 2,76 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 122 112 108 116 112 116 116 Domy Domy celkem 88 200 132 1 338 1 418 248 5 701 201 628 trvale obydlené domy 82 160 116 1 192 1 394 2185 465 185 572 přírůstek proti roku 1991 3 183 21 -15 4 21 28 41 8 (v %) 4,0 22,1 -1,2 0,3 10,7 0,5 28,5 1,4 neobydlené domy 6 040 16 146 24 30 236 1656 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 96,6 92,9 1,1 85,8 51,3 96,8 94,6 Průměrné stáří domu 50,8 40,4 50,6 79,5 54,3 50,3 32,6 50,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 0,9 3,5 1,2 4,119,7 1,11,9 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 7,8 49,3 89,9 62,8 85,0 85,4 85,1 veřejným vodovodem 99,2 99,1 99,2 99,7 97,7 99,6 98,9 99,5 přípojkou na kanalizaci 85,4 90,5 62,3 99,4 73,9 97,6 97,3 96,0

298 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 11

Praha - Praha - Praha 19 - Praha 18 - Praha - Praha - Dolní Praha 9 Čakovice Kbely Letňany Satalice Vinoř Chabry Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 1 297 23 111 3 054 2 362 8 679 698 1 402 z toho: zaměstnaní 601 0311 243 21 724 2 861 2 242 8 1156511 323 nezaměstnaní 34 074 54 1 387 193 120 564 47 79 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 70,9 76,5 74,6 75,3 81,4 69,1 72,5 zaměstnavatelé 4,1 5,8 3,2 3,6 4,1 2,3 4,7 3,6 samostatně činní 16,0 18,9 14,4 15,116,0 11,3 17,3 17,0 Ekonomicky neaktivní 519 242 1 18118 330 2 575 2 205 5 451 647 1 122 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 45,5 54,7 50,1 54,7 38,0 49,1 36,5 závislé osoby 50,2 52,5 42,7 48,5 42,9 59,3 49,6 61,1 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 52,2 55,2 53,8 51,4 60,8 51,8 55,2 muži 60,5 59,4 62,0 61,6 58,6 64,8 61,1 61,6 ženy 48,8 45,3 49,1 46,5 44,9 56,8 43,2 49,0 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,7 0,4 0,5 0,5 0,5 0,6 1,4 průmysl 12,2 12,113,5 20,5 21,0 23,2 21,5 17,1 stavebnictví 8,2 11,1 9,77,47,36,010,3 6,1 obchod a opravy 12,8 18,2 12,6 16,2 13,5 14,2 13,6 15,7 pohostinství a ubytování 4,8 5,3 4,9 5,2 3,2 4,3 3,9 2,1 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,35,34,26,54,35,46,1 7,9 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 892 19 168 2 198 1 762 5 441 497 916 Hospodařící domácnosti 544 577 1 024 20 958 2 5122 0156 0275841 031 Cenzové domácnosti 547 811 1 033 21 039 2 531 2 032 6 069 587 1 038 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 54,2 41,8 49,8 50,5 51,1 50,4 56,8 bez závislých dětí 24,9 29,7 27,5 29,6 31,4 28,1 28,6 27,6 se závislými dětmi 18,3 24,5 14,3 20,2 19,1 23,0 21,8 29,2 neúplné rodiny 16,4 16,4 14,8 14,9 12,6 17,5 14,5 12,6 bez závislých dětí 6,8 6,5 6,7 6,1 4,8 7,5 6,6 4,3 se závislými dětmi 9,5 9,9 8,1 8,8 7,9 10,0 7,8 8,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 1,8 3,6 4,3 5,3 2,5 1,5 1,8 domácnosti jednotlivců 36,8 27,6 39,8 31,0 31,5 28,9 33,6 28,7 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,73 2,16 2,57 2,47 2,59 2,65 2,77 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 116 110 115 115 112 118 113 Domy Domy celkem 88 200 8142 0781 099 869 586 393 612 trvale obydlené domy 82 160 716 1 948 1 020 813 570 363 557 přírůstek proti roku 1991 3 183 35 -35 -17 -59 23 -16 59 (v %) 4,0 5,1 -1,8 -1,6 -6,8 4,2 -4,2 11,8 neobydlené domy 6 040 98 130 79 56 163055 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 98,7 45,5 85,1 81,8 46,7 92,0 90,8 Průměrné stáří domu 50,8 44,0 50,0 50,5 49,2 39,0 48,6 40,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 1,5 28,3 2,9 0,5 33,2 1,7 6,8 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 84,6 82,8 60,7 86,0 71,6 76,3 70,9 veřejným vodovodem 99,2 99,0 98,8 98,7 98,4 99,6 99,4 98,2 přípojkou na kanalizaci 85,4 91,1 92,1 63,7 89,7 96,1 88,4 82,6

SLDB 2001 – PRAHA 15 299 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 12

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 10PrahaPraha 11 12 Šeberov Újezd Křeslice Kunratice Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 54 837 49 025 927 955 198 32 769 2 777 z toho: zaměstnaní 601 031 52 069 46 515877927190 30 951 2 629 nezaměstnaní 34 074 2 768 2 510502881 818 148 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 74,9 77,3 63,1 66,5 74,2 75,9 66,0 zaměstnavatelé 4,1 4,0 3,5 5,6 8,3 2,5 3,6 5,9 samostatně činní 16,0 16,114,2 24,2 20,7 16,7 15,1 20,8 Ekonomicky neaktivní 519 242 52 783 31 336 694 791139 21 498 2 646 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 59,8 38,6 39,2 25,3 30,9 36,7 31,6 závislé osoby 50,2 38,1 58,8 59,2 70,8 64,7 61,0 65,6 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 50,5 60,3 56,4 53,4 57,7 59,7 50,8 muži 60,5 57,9 65,1 62,3 57,3 63,9 64,1 58,5 ženy 48,8 44,2 56,0 50,6 49,6 50,9 55,6 43,5 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,5 1,0 1,3 3,0 0,5 1,3 průmysl 12,2 12,2 12,4 13,6 12,0 15,2 14,112,1 stavebnictví 8,2 8,3 8,1 9,2 10,9 11,6 8,4 9,1 obchod a opravy 12,8 13,0 14,4 18,5 20,112,112,9 15,7 pohostinství a ubytování 4,8 5,0 5,0 2,7 4,4 9,6 4,1 3,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 4,1 4,6 6,3 7,7 14,7 4,0 4,8 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 50 367 31 840 571 670 11021 168 1 899 Hospodařící domácnosti 544 577 54 818 34 844 657 733 120 23 373 2 268 Cenzové domácnosti 547 811 55 036 35 084 672 740 124 23 533 2 293 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 39,8 48,7 53,4 51,2 71,8 49,3 49,4 bez závislých dětí 24,9 26,3 27,2 27,8 21,1 35,5 25,4 25,9 se závislými dětmi 18,3 13,4 21,5 25,6 30,1 36,3 23,9 23,5 neúplné rodiny 16,4 15,6 18,7 14,9 18,0 9,7 17,3 15,0 bez závislých dětí 6,8 7,2 7,8 5,1 3,6 4,0 6,7 4,7 se závislými dětmi 9,5 8,4 10,8 9,8 14,3 5,6 10,6 10,3 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 4,4 3,0 2,8 2,0 0,0 2,5 2,0 domácnosti jednotlivců 36,8 40,3 29,6 28,9 28,8 18,5 30,9 33,5 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,14 2,53 2,86 2,65 3,11 2,58 2,66 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 109 110 118 110 113 111 121 Domy Domy celkem 88 200 6 786 2 770 554 359 1153 2221 224 trvale obydlené domy 82 160 6 495 2 629 472 302 95 3 017 1 061 přírůstek proti roku 1991 3 183 -280 182 112 153 23 72 157 (v %) 4,0 -4,1 7,4 31,1102,7 31,9 2,4 17,4 neobydlené domy 6 040 291141 82 57 20 205 163 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 50,2 53,3 94,9 86,4 96,8 69,2 91,0 Průměrné stáří domu 50,8 56,3 29,3 34,4 24,7 33,2 39,9 34,2 Podíl panelových domů (v %) 12,7 13,5 47,2 1,9 15,6 7,4 25,6 4,4 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 92,1 89,7 72,9 47,7 24,2 81,5 77,4 veřejným vodovodem 99,2 99,8 99,5 98,7 98,7 98,9 98,8 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 98,3 98,8 80,1 58,9 74,7 74,5 20,7

300 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 13

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 17 - Praha 13 Praha 14 Běcho- Libuš Řeporyje Zličín Řepy vice Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 4 454 29 419 1 266 1 72113 157 20 186 794 z toho: zaměstnaní 601 031 4 223 27 919 1 203 1 644 12 468 18 915757 nezaměstnaní 34 074 2311 50063776891 271 37 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 69,6 76,1 68,2 75,1 77,5 75,2 68,3 zaměstnavatelé 4,1 4,4 3,8 6,0 3,9 3,5 3,3 3,5 samostatně činní 16,0 19,6 14,6 20,0 15,6 13,2 14,3 19,6 Ekonomicky neaktivní 519 242 3 332 22 198 1 026 1 251 9 637 16 107 726 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 26,4 21,4 44,9 40,2 25,8 32,4 51,1 závislé osoby 50,2 71,4 75,7 52,9 57,4 71,8 64,6 44,8 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 56,6 56,1 54,8 56,8 56,6 54,9 51,6 muži 60,5 60,2 59,9 60,1 62,3 60,5 59,0 59,5 ženy 48,8 53,1 52,5 49,5 51,5 52,8 50,9 44,4 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,5 1,7 0,8 0,5 0,5 1,6 průmysl 12,2 14,0 11,0 12,6 11,0 11,2 16,115,5 stavebnictví 8,2 12,4 7,6 13,2 11,6 7,0 7,8 10,0 obchod a opravy 12,8 13,9 13,5 15,7 13,9 12,113,5 17,1 pohostinství a ubytování 4,8 4,0 4,3 3,6 4,8 5,3 4,5 3,9 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,34,54,05,68,24,43,84,0 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 2 740 19 5168431 100 8 703 13 994 560 Hospodařící domácnosti 544 577 3 076 21 261 963 1 251 9 557 15 394 652 Cenzové domácnosti 547 811 3 096 21 391 976 1 271 9 608 15 525 658 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 55,8 50,1 53,3 52,4 48,8 49,4 55,6 bez závislých dětí 24,9 22,4 18,3 29,5 29,7 19,8 22,8 32,8 se závislými dětmi 18,333,531,8 23,8 22,7 29,0 26,7 22,8 neúplné rodiny 16,4 16,0 18,3 15,3 17,2 17,8 17,6 14,0 bez závislých dětí 6,8 4,8 5,1 6,5 7,5 5,0 5,7 5,8 se závislými dětmi 9,5 11,113,2 8,8 9,8 12,7 11,9 8,2 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,1 2,23,72,82,72,92,1 domácnosti jednotlivců 36,8 26,1 29,4 27,8 27,5 30,7 30,1 28,3 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,85 2,68 2,72 2,73 2,66 2,58 2,72 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 113 110 116 116 110 111 118 Domy Domy celkem 88 200 1 103 2 2157254711 093 2 764 492 trvale obydlené domy 82 160 989 1 984 651 432 1 022 2 590 441 přírůstek proti roku 1991 3 183 129 558 56 11 147 359 -4 (v %) 4,0 15,0 39,1 9,4 2,6 16,8 16,1 -0,9 neobydlené domy 6 040 114231 74 39 71174 51 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 88,0 54,2 96,5 80,3 58,4 72,0 95,7 Průměrné stáří domu 50,8 38,1 27,8 47,0 38,5 33,7 40,9 45,9 Podíl panelových domů (v %) 12,7 11,0 43,9 0,5 13,4 35,4 18,11,1 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 84,0 68,0 4,9 65,0 75,2 64,9 76,0 veřejným vodovodem 99,2 99,1 99,3 98,5 98,4 99,0 99,3 96,8 přípojkou na kanalizaci 85,4 71,7 88,5 4,8 80,6 98,0 83,5 82,3

SLDB 2001 – PRAHA 15 301 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 14

Praha - Praha 20 - Praha 21 - Praha - Praha - Praha - Dolní Horní Újezd nad Praha 15 Klánovice Koloděje Benice Počernice Počernice Lesy Hl m. Praha Hl m.

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 9107 158 1 294 441 4 026 16 006 198 z toho: zaměstnaní 601 031 867 6 783 1 239 427 3 854 15 230 192 nezaměstnaní 34 074 43 375 55 14 172 776 6 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 69,0 75,4 66,1 66,0 73,9 77,0 71,7 zaměstnavatelé 4,1 4,93,56,96,34,33,57,1 samostatně činní 16,0 18,9 14,7 21,1 20,4 16,3 14,4 16,2 Ekonomicky neaktivní 519 242 835 5 703 1 238 388 2 993 11 147 157 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 49,5 36,5 43,5 43,3 35,2 35,5 41,4 závislé osoby 50,2 47,5 61,0 54,0 54,9 62,1 62,2 56,1 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 52,0 54,9 50,2 53,0 56,6 58,4 55,3 muži 60,5 58,4 60,0 57,9 61,1 61,1 62,8 64,4 ženy 48,8 45,7 50,1 43,1 45,1 52,0 54,2 46,7 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 1,8 1,2 1,3 1,11,0 0,6 0,5 průmysl 12,2 16,5 14,6 12,8 16,8 15,2 17,9 21,7 stavebnictví 8,2 7,5 7,9 9,3 9,3 8,2 8,3 10,6 obchod a opravy 12,8 11,7 14,7 14,4 15,7 14,113,3 16,2 pohostinství a ubytování 4,8 3,6 3,2 4,3 3,9 3,0 4,0 2,5 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,33,65,24,75,65,84,116,7 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 645 4 560 919 296 2 504 10 691135 Hospodařící domácnosti 544 577 7175 183 1 049 325 2 812 11 713 147 Cenzové domácnosti 547 811 734 5 223 1 066 327 2 845 11 750 147 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 55,6 57,0 53,4 59,0 57,8 49,8 64,6 bez závislých dětí 24,9 33,9 27,8 30,9 32,7 29,9 25,3 36,1 se závislými dětmi 18,3 21,7 29,2 22,5 26,3 27,9 24,5 28,6 neúplné rodiny 16,4 14,0 15,5 16,5 14,7 16,117,7 6,8 bez závislých dětí 6,8 5,9 5,6 5,7 4,9 5,4 6,3 2,0 se závislými dětmi 9,5 8,2 9,9 10,8 9,8 10,7 11,4 4,8 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 1,9 1,8 2,2 2,8 1,4 2,1 2,7 domácnosti jednotlivců 36,8 28,5 25,8 28,0 23,5 24,7 30,4 25,9 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,67 2,84 2,76 2,79 2,81 2,56 2,65 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 114 115 116 110 114 110 109 Domy Domy celkem 88 200 627 2 279 799 313 1 803 1 651144 trvale obydlené domy 82 160 537 2 074 684 2711 562 1 553 113 přírůstek proti roku 1991 3 183 -18 -4 95 65 382 56 34 (v %) 4,0 -3,2 -0,2 16,1 31,6 32,4 3,7 43,0 neobydlené domy 6 040 90 205 11542241 98 31 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 96,8 90,3 92,8 98,2 94,0 65,5 97,3 Průměrné stáří domu 50,8 47,4 46,3 37,7 36,4 32,2 38,9 33,5 Podíl panelových domů (v %) 12,7 2,0 7,0 1,5 2,2 6,7 28,3 1,8 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 60,9 69,5 88,6 8,9 85,5 88,4 77,0 veřejným vodovodem 99,2 98,1 98,7 99,4 98,9 97,8 99,5 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 77,5 54,5 61,7 94,1 66,8 91,5 94,7

302 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 15

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 22 - Dolní Praha - Praha - Kolo- Králo- Petro- Štěrbo- Uhříně- Měcho- Dubeč Nedvězí vraty vice vice holy ves Hl m. Praha Hl m. lupy Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 635 105 636 1 111 924 156 131 3 320 521 2 426 z toho: zaměstnaní 601 031 622 1 046 882 152 125 3 190 505 2 294 nezaměstnaní 34 074 14654246130 16 132 z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci 74,3 69,5 70,8 68,2 82,7 69,5 76,9 63,5 75,5 zaměstnavatelé 4,1 7,2 5,4 6,5 1,9 6,9 4,5 8,4 3,5 samostatně činní 16,0 18,117,6 19,0 12,2 17,6 14,9 24,8 14,1 Ekonomicky neaktivní 519 242 514870818 106 92 2 588 4192 102 z toho (v %): nepracující důchodci 47,4 44,4 41,4 41,3 52,8 46,7 20,6 40,6 46,4 závislé osoby 50,2 52,5 56,8 56,0 46,2 53,3 76,9 55,1 51,5 Míra ekonomické aktivity (v %) 54,3 55,1 55,6 52,6 59,3 56,5 55,4 55,4 52,4 muži 60,5 62,1 62,5 60,9 65,7 64,9 58,1 61,3 59,1 ženy 48,8 48,1 49,0 44,8 52,7 48,8 52,9 49,5 46,1 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 0,6 0,5 0,7 2,4 9,6 6,1 0,5 0,4 3,5 průmysl 12,2 14,6 20,7 14,9 16,7 18,3 14,3 14,8 16,1 stavebnictví 8,2 10,2 9,9 9,5 12,2 14,5 9,0 12,5 10,5 obchod a opravy 12,8 18,7 13,7 15,5 16,0 9,2 14,3 21,9 14,5 pohostinství a ubytování 4,8 4,4 5,2 4,2 4,5 7,6 3,6 4,2 4,3 Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) 4,3 2,9 4,0 8,0 8,6 13,64,52,46,6 Domácnosti Bytové domácnosti 496 940 408 698 605 105 82 2 2173251 715 Hospodařící domácnosti 544 577 474 798 688 118 103 2 4153781 974 Cenzové domácnosti 547 811 480 806 702 118 105 2 424 384 1 998 podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 43,3 54,6 56,5 57,0 47,5 46,7 52,5 57,0 50,9 bez závislých dětí 24,9 28,8 30,4 28,6 29,7 29,5 18,6 31,0 29,1 se závislými dětmi 18,3 25,8 26,1 28,3 17,8 17,1 33,9 26,0 21,8 neúplné rodiny 16,4 15,6 13,3 15,115,3 13,3 17,6 13,3 16,8 bez závislých dětí 6,8 7,3 5,1 5,67,63,84,74,77,2 se závislými dětmi 9,5 8,3 8,2 9,5 7,6 9,5 12,9 8,6 9,6 vícečl. nerodinné domácnosti 3,6 2,3 3,5 2,6 2,5 4,8 0,9 1,3 2,6 domácnosti jednotlivců 36,8 27,5 26,8 25,4 34,7 35,2 29,0 28,4 29,8 Průměrný počet členů bytové domácnosti 2,33 2,83 2,86 2,90 2,47 2,83 2,70 2,89 2,65 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 110 118 115 116 112 128 109 118 117 Domy Domy celkem 88 200 374 620 634 102 77 383 327 1 113 trvale obydlené domy 82 160 330 549 539 83 63 354 282 990 přírůstek proti roku 1991 3 183 24 64 88 -1 -61 46 61 (v %) 4,0 7,8 13,2 19,5 -1,2 - 20,8 19,5 6,6 neobydlené domy 6 040 44 71 95 19 142945123 Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 61,2 97,3 97,8 98,5 96,4 93,7 75,4 97,9 87,9 Průměrné stáří domu 50,8 42,7 40,6 37,2 57,2 54,4 32,5 31,0 52,8 Podíl panelových domů (v %) 12,7 1,8 3,6 1,7 0,0 0,0 25,4 4,6 3,2 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 80,4 93,6 75,4 69,8 2,4 3,2 88,7 80,9 69,0 veřejným vodovodem 99,2 99,4 97,3 98,3 100,0 98,4 99,2 99,6 99,1 přípojkou na kanalizaci 85,4 44,8 10,6 82,9 89,2 87,3 93,2 85,5 49,4

SLDB 2001 – PRAHA 15 303 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 16 v tom městské části

Praha - Praha - Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Lipence Lochkov Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 17 505 26 625 38 726 67 532 37 770 638 245 z toho v rodinných domech 72 122 231 54 775 7 192 4 634 617 229 Trvale obydlené byty 496 940 15 164 23 128 35 043 60 606 32 975 516213 přírůstek proti roku 19911 136 -2 537 -3 040 -2 876 -2 679 1 422 84 14 (v %) 0,2 -14,3 -11,6 -7,6 -4,2 4,5 19,4 7,0 z toho v rodinných domech 63 642 199 48 686 6 4174 019 503 200 Neobydlené byty 54 303 2 341 3 497 3 683 6 926 4 795 122 32 přechodně obydlené 21 646 657 1 317 1 466 3 2811 632 36 5 sloužící k rekreaci 410312 13 1582310 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 79,5 86,4 85,4 87,1 62,2 30,0 0,9 vodovodem v bytě 99,1 97,1 98,0 99,1 99,3 98,3 96,1 99,1 ústředním (etážovým) topením 65,9 56,5 43,7 47,3 73,1 63,9 72,7 75,6 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 91,4 92,5 94,9 98,0 93,1 91,3 93,9 splachovacím záchodem v bytě 97,7 92,4 95,1 96,798,794,391,9 93,0 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 84,6 87,3 91,3 95,8 88,3 77,5 77,9 II. kategorie 3,6 8,6 7,7 5,5 2,7 6,4 13,4 14,6 III. kategorie 1,0 2,6 2,0 1,6 0,5 3,0 3,5 4,2 IV. kategorie 0,2 0,4 0,3 0,4 0,1 0,6 3,5 2,8 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 2,5 2,1 2,7 9,4 10,979,778,4 v osobním vlastnictví 11,0 1,4 6,0 10,5 18,4 8,8 0,0 0,0 nájemní 47,2 86,3 81,3 69,2 35,3 61,0 5,4 8,5 členů staveb. bytového družstva 13,0 1,1 2,6 6,0 11,3 12,5 0,0 0,0 členů družstva nájemců12,2 3,2 4,6 8,1 20,2 0,9 0,0 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,25 2,182,072,162,322,872,70 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 1,03 1,05 1,11 0,98 1,000,850,90 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 22,1 20,8 18,0 18,0 19,1 23,2 21,5 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 51,6 46,6 37,4 39,4 45,2 67,5 58,4 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,27 2,12 1,872,232,373,423,01 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 37,6 36,4 36,1 41,4 39,9 52,1 44,6 2 a více osobními automobily 6,5 6,7 5,2 4,3 5,9 6,6 12,2 8,0 telefonem - pevná linka 48,7 45,6 47,7 49,1 50,9 45,8 43,2 50,7 mobilním telefonem 5,0 4,5 5,0 5,5 4,8 5,2 7,8 7,0 pevným i mobilním telefonem 36,2 37,7 35,2 32,5 34,7 36,9 33,3 29,6 osobním počítačem s napojením na internet 11,113,4 11,9 9,3 10,2 12,5 10,3 9,9 bez napojení na internet 11,5 11,5 11,4 9,5 10,8 11,7 11,0 10,3 vlastním rekreačním objektem 22,4 26,1 25,6 22,0 25,0 21,0 14,5 7,5 jinou možností rekreace 16,115,9 16,8 16,7 17,0 16,5 5,2 3,8

304 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 17

Praha - Praha 16 - Praha - Praha - Praha - Praha - Velká Praha 6 Radotín Slivenec Zbraslav Lysolaje Nebušice Chuchle Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 2 953 799 734 3 358 48 711 330 956 z toho v rodinných domech 72 122 1 460 776 537 1 545 8 437 262 890 Trvale obydlené byty 496 940 2 686 691 659 2 948 43 808 291 814 přírůstek proti roku 19911 136 27 54 40 219 -2 422 -10 158 (v %) 0,2 1,0 8,5 6,5 8,0 -5,2 -3,3 24,1 z toho v rodinných domech 63 642 1 305 670 479 1 335 7 433 233 757 Neobydlené byty 54 303 267 108 75 410 4 903 39 142 přechodně obydlené 21 646 107 35 25 147 1 704 8 46 sloužící k rekreaci 410913 1111723 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 12,7 1,9 43,2 26,9 85,1 81,1 55,3 vodovodem v bytě 99,1 99,1 98,1 97,998,899,299,399,1 ústředním (etážovým) topením 65,9 79,8 74,7 76,3 84,5 72,6 82,1 86,4 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 96,5 93,8 93,6 96,9 97,9 93,1 95,8 splachovacím záchodem v bytě 97,7 97,1 94,4 96,7 97,5 98,4 90,4 96,3 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 89,1 78,7 85,1 91,1 95,2 85,2 90,8 II. kategorie 3,6 8,115,2 10,85,92,98,96,0 III. kategorie 1,0 1,3 2,0 2,0 1,4 0,7 3,8 1,5 IV. kategorie 0,2 0,7 2,5 0,9 0,4 0,11,7 0,9 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 42,5 84,2 60,7 37,3 14,764,669,7 v osobním vlastnictví 11,0 7,1 0,0 0,9 5,3 13,0 0,7 0,0 nájemní 47,2 26,8 6,7 22,3 28,0 48,5 5,8 12,5 členů staveb. bytového družstva 13,0 11,3 0,0 2,1 4,6 8,2 17,2 2,8 členů družstva nájemců12,2 4,7 0,0 0,0 13,8 8,2 0,0 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,61 2,85 2,55 2,65 2,26 2,76 2,79 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,92 0,80 0,89 0,93 0,98 0,90 0,77 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 19,9 24,8 21,7 20,0 19,5 21,1 26,5 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 52,3 71,5 56,1 53,4 44,7 58,9 75,4 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,87 3,62 2,90 2,88 2,33 3,09 3,67 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 44,3 49,6 47,6 48,6 42,1 48,8 48,6 2 a více osobními automobily 6,5 9,0 14,3 10,5 9,8 6,7 10,0 15,2 telefonem - pevná linka 48,7 47,2 49,9 46,3 46,0 52,1 52,6 46,6 mobilním telefonem 5,0 5,0 3,2 6,8 6,1 3,5 4,8 4,3 pevným i mobilním telefonem 36,2 36,5 38,5 36,0 36,0 36,1 31,6 39,8 osobním počítačem s napojením na internet 11,112,0 14,5 11,2 11,7 12,3 13,4 22,2 bez napojení na internet 11,5 11,6 12,7 10,0 13,111,6 8,2 9,3 vlastním rekreačním objektem 22,4 12,8 12,9 16,115,4 23,8 12,7 12,3 jinou možností rekreace 16,111,3 8,8 9,112,116,9 11,7 9,6

SLDB 2001 – PRAHA 15 305 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 18

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Přední Praha 7 Praha 8 Březině- Suchdol Troja Ďáblice Kopanina ves Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 164 2 286 21 232 434 48 640 250 887 z toho v rodinných domech 72 122 160 1 573 27 301 4 191 225 717 Trvale obydlené byty 496 940 144 1 978 19 076 353 43 964 230 793 přírůstek proti roku 19911 136 35 74 -1 597 33 -1 658 48 - (v %) 0,2 32,1 3,9 -7,7 10,3 -3,6 26,4 - z toho v rodinných domech 63 642 140 1 391 20 261 3 753 206 651 Neobydlené byty 54 303 20 308 2 156 81 4 676 20 94 přechodně obydlené 21 646 7 91 665 46 1 811 11 33 sloužící k rekreaci 41008501406 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 2,8 38,6 78,0 44,5 67,8 72,6 72,0 vodovodem v bytě 99,1 98,6 99,0 98,8 98,3 99,6 98,7 98,4 ústředním (etážovým) topením 65,9 68,8 84,8 43,9 83,6 79,3 92,2 79,7 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 94,4 96,7 94,4 96,3 97,7 97,8 94,5 splachovacím záchodem v bytě 97,7 94,4 96,5 95,9 96,6 98,4 97,8 95,0 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 80,6 90,7 89,1 89,0 95,7 93,9 88,5 II. kategorie 3,6 14,6 5,8 6,7 6,8 2,8 3,0 6,2 III. kategorie 1,0 2,11,9 1,9 0,6 0,8 1,3 2,5 IV. kategorie 0,2 2,1 0,8 0,4 1,7 0,2 0,4 2,0 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 78,5 60,3 1,2 58,6 7,5 76,1 71,4 v osobním vlastnictví 11,0 0,0 3,2 8,5 7,4 10,9 0,9 0,3 nájemní 47,2 7,6 11,8 76,3 20,1 41,0 8,7 14,1 členů staveb. bytového družstva 13,0 0,0 11,6 2,2 0,3 15,3 0,9 0,4 členů družstva nájemců12,2 0,0 3,2 7,9 0,0 21,3 0,0 4,4 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,91 2,62 2,132,462,31 2,90 2,76 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,89 0,86 1,140,820,990,780,90 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 24,0 21,5 18,9 26,7 17,424,221,9 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 71,4 56,9 40,6 67,3 40,4 70,1 60,7 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 3,35 3,10 1,893,082,343,733,09 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 43,8 49,3 36,0 49,9 41,2 51,3 45,4 2 a více osobními automobily 6,5 18,1 8,7 4,5 14,2 6,114,3 11,9 telefonem - pevná linka 48,7 45,8 49,0 49,9 41,9 49,4 46,5 49,2 mobilním telefonem 5,0 3,5 5,5 5,3 5,4 5,4 7,4 3,4 pevným i mobilním telefonem 36,2 36,8 36,1 33,1 41,4 35,3 35,7 34,9 osobním počítačem s napojením na internet 11,118,8 13,5 9,8 22,1 9,8 13,5 11,7 bez napojení na internet 11,5 10,4 13,0 10,6 11,9 10,9 10,9 10,7 vlastním rekreačním objektem 22,4 5,6 18,4 21,9 16,4 22,6 13,0 15,8 jinou možností rekreace 16,1 3,5 12,9 17,3 13,9 16,0 12,2 10,2

306 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 19

Praha - Praha - Praha 19 - Praha 18 - Praha - Praha - Dolní Praha 9 Čakovice Kbely Letňany Satalice Vinoř Chabry Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 1 031 20 954 2 379 1 911 5 6105451 041 z toho v rodinných domech 72 122 995 1 352 1 179 910 359 460 677 Trvale obydlené byty 496 940 892 19 168 2 198 1 762 5 441 497 916 přírůstek proti roku 19911 136 31 -160 82 -33 312-17 265 (v %) 0,2 3,6 -0,8 3,9 -1,8 6,1 -3,3 40,7 z toho v rodinných domech 63 642 867 1 159 1 076 847 330 416611 Neobydlené byty 54 303 139 1 786 181149 169 48 125 přechodně obydlené 21 646 33 780 57 37 83 9 53 sloužící k rekreaci 4106961 008 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 74,7 83,9 36,4 79,4 64,0 62,2 47,1 vodovodem v bytě 99,1 98,9 99,5 98,8 98,6 99,5 98,0 98,3 ústředním (etážovým) topením 65,9 87,6 79,9 87,3 87,9 96,7 80,3 84,3 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 95,6 98,0 96,8 95,9 99,0 93,2 96,8 splachovacím záchodem v bytě 97,7 95,5 98,9 96,2 96,3 99,0 95,6 96,7 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 91,4 96,5 90,5 92,5 97,9 85,5 89,1 II. kategorie 3,6 4,9 2,2 6,4 3,9 1,2 7,8 6,9 III. kategorie 1,0 2,8 0,5 1,4 1,9 0,2 3,0 1,0 IV. kategorie 0,2 0,6 0,1 0,50,70,22,21,2 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 82,5 5,0 41,6 41,8 5,1 63,2 56,9 v osobním vlastnictví 11,0 0,0 14,0 12,4 7,7 12,7 0,0 10,4 nájemní 47,2 4,4 38,8 25,8 27,4 61,7 21,3 20,0 členů staveb. bytového družstva 13,0 0,1 25,1 5,7 0,6 9,1 0,2 0,1 členů družstva nájemců12,2 0,4 12,3 6,114,8 8,0 0,0 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,73 2,162,572,472,592,652,77 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,85 0,99 0,95 0,92 1,040,890,88 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 22,4 16,8 19,2 20,3 15,2 22,1 20,2 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 61,8 36,5 50,1 50,7 39,6 59,0 57,1 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 3,22 2,192,752,732,492,993,22 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 53,1 40,3 45,4 46,8 46,6 42,1 51,7 2 a více osobními automobily 6,5 10,1 4,6 7,7 8,9 7,112,110,6 telefonem - pevná linka 48,7 50,8 50,8 44,8 49,3 45,5 52,1 43,7 mobilním telefonem 5,0 4,6 5,6 8,4 6,5 7,1 4,2 3,9 pevným i mobilním telefonem 36,2 34,9 33,2 30,5 31,3 35,5 27,8 41,0 osobním počítačem s napojením na internet 11,113,2 8,2 9,0 9,3 9,3 10,113,1 bez napojení na internet 11,5 10,8 9,2 9,8 9,6 12,9 9,3 12,6 vlastním rekreačním objektem 22,4 17,0 22,3 16,2 17,1 20,111,5 11,0 jinou možností rekreace 16,110,8 16,2 11,4 13,0 15,0 9,5 9,4

SLDB 2001 – PRAHA 15 307 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 20

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 10 Praha 11 Praha 12 Šeberov Újezd Křeslice Kunratice Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 55 860 33 013713864134 22 646 2 607 z toho v rodinných domech 72 122 4 727 1 840 593 341127 2 772 1 295 Trvale obydlené byty 496 940 50 367 31 840 571 670 11021 168 1 899 přírůstek proti roku 19911 136 -3 169 461164 521 27 -296 746 (v %) 0,2 -5,9 1,5 40,3 349,7 32,5 -1,4 64,7 z toho v rodinných domech 63 642 4 263 1 653 496 277 103 2 508 1 122 Neobydlené byty 54 303 5 493 1 173 142 194 24 1 478 708 přechodně obydlené 21 646 2 342 561 34 109 9 614 165 sloužící k rekreaci 4109951 2 194 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 90,2 69,4 64,6 20,7 14,5 71,5 48,8 vodovodem v bytě 99,1 99,7 99,6 97,7 98,5 97,3 99,6 98,7 ústředním (etážovým) topením 65,9 73,7 98,9 84,6 92,1 78,2 96,3 90,8 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 98,2 99,4 94,9 97,6 94,5 99,0 97,4 splachovacím záchodem v bytě 97,7 99,2 99,5 94,4 96,6 95,5 99,2 96,7 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 96,3 98,9 87,7 92,2 83,6 97,9 93,3 II. kategorie 3,6 2,8 0,5 7,4 4,5 11,8 1,3 3,5 III. kategorie 1,0 0,5 0,11,9 0,7 0,9 0,3 1,2 IV. kategorie 0,2 0,1 0,0 0,7 0,4 0,0 0,1 0,4 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 7,4 4,4 73,6 36,9 66,4 10,1 52,3 v osobním vlastnictví 11,0 13,9 10,4 7,7 0,1 0,0 12,1 9,6 nájemní 47,2 46,2 45,0 5,6 7,8 16,4 20,5 18,6 členů staveb. bytového družstva 13,0 11,6 24,1 0,2 44,6 0,0 18,8 11,0 členů družstva nájemců12,2 16,4 12,5 0,0 0,3 0,0 32,7 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,142,532,862,653,11 2,58 2,66 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 1,01 0,97 0,79 0,85 0,83 1,01 0,86 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 17,9 16,1 25,2 22,7 23,7 16,5 22,6 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 38,5 41,1 74,4 61,8 77,3 43,0 61,2 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 2,122,623,733,223,932,573,14 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 39,2 44,8 49,7 53,6 52,7 45,8 49,3 2 a více osobními automobily 6,5 5,2 7,4 16,3 12,113,6 8,3 13,0 telefonem - pevná linka 48,7 53,1 46,7 36,6 38,5 43,6 47,3 39,7 mobilním telefonem 5,0 4,7 4,5 7,2 3,0 6,4 4,6 9,4 pevným i mobilním telefonem 36,2 33,6 40,4 43,6 50,4 35,5 40,0 40,0 osobním počítačem s napojením na internet 11,1 9,4 11,9 17,0 19,9 10,9 11,6 15,0 bez napojení na internet 11,5 9,9 13,7 12,8 14,5 10,0 14,4 12,2 vlastním rekreačním objektem 22,4 25,2 24,2 12,8 16,9 10,0 22,4 16,6 jinou možností rekreace 16,117,5 16,3 7,9 20,9 5,5 15,3 11,3

308 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 21

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 17 - Praha 13 Praha 14 Běcho- Libuš Řeporyje Zličín Řepy vice Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 3 179 21 765 964 1 191 9 427 15 698 625 z toho v rodinných domech 72 122 1 1411 518 872 470 916 2 607 546 Trvale obydlené byty 496 940 2 740 19 5168431 100 8 703 13 994 560 přírůstek proti roku 19911 136 4127 391 49 56 1 533 4 840 28 (v %) 0,2 17,7 61,0 6,2 5,4 21,4 52,9 5,3 z toho v rodinných domech 63 642 1 000 1 257 770 420 804 2 331 484 Neobydlené byty 54 303 439 2 249 121 91 724 1 704 65 přechodně obydlené 21 646 157 1 227 47 45 474 856 18 sloužící k rekreaci 410322320136 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 61,6 46,8 3,0 61,0 40,0 45,3 63,2 vodovodem v bytě 99,1 99,3 99,6 97,3 99,3 99,3 99,3 97,1 ústředním (etážovým) topením 65,9 94,3 98,7 76,9 92,5 97,2 95,3 79,1 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 98,0 99,3 93,6 98,2 98,7 98,5 95,0 splachovacím záchodem v bytě 97,7 97,7 99,3 90,2 98,4 99,0 98,8 94,6 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 95,4 98,7 80,3 93,3 97,6 97,0 85,5 II. kategorie 3,6 2,6 0,6 11,9 4,6 1,0 1,7 8,9 III. kategorie 1,0 1,0 0,2 4,4 0,8 0,2 0,4 1,3 IV. kategorie 0,2 0,3 0,0 2,7 0,5 0,0 0,11,6 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 31,6 5,5 76,9 30,8 7,4 13,9 69,6 v osobním vlastnictví 11,0 11,3 10,3 0,0 1,8 4,7 10,3 0,2 nájemní 47,2 32,8 40,0 9,1 38,7 57,2 39,7 14,5 členů staveb. bytového družstva 13,0 4,5 30,0 0,0 17,523,220,40,4 členů družstva nájemců12,2 13,3 10,0 0,0 1,6 2,8 9,2 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,85 2,68 2,72 2,73 2,66 2,58 2,72 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,95 0,98 0,87 0,96 1,000,990,85 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 18,8 16,7 22,8 18,9 16,0 17,0 22,3 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 53,9 45,0 62,5 52,0 43,1 44,5 61,9 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 3,03 2,75 3,162,852,682,623,25 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 51,5 45,3 45,4 48,5 44,9 43,7 49,5 2 a více osobními automobily 6,5 11,4 6,115,89,56,96,111,1 telefonem - pevná linka 48,7 42,6 42,7 45,9 47,4 44,4 45,6 51,3 mobilním telefonem 5,0 5,2 5,0 5,6 4,6 4,6 7,4 5,9 pevným i mobilním telefonem 36,2 43,8 43,4 35,8 39,2 41,6 36,3 32,0 osobním počítačem s napojením na internet 11,113,9 14,113,2 11,8 13,9 10,6 9,5 bez napojení na internet 11,5 16,9 15,2 10,9 12,113,9 11,5 10,9 vlastním rekreačním objektem 22,4 20,117,113,2 18,4 18,6 17,0 14,5 jinou možností rekreace 16,114,0 16,3 9,6 12,9 15,3 15,3 9,8

SLDB 2001 – PRAHA 15 309 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 22

Praha - Praha 20 - Praha 21 - Praha - Praha - Praha - Dolní Horní Újezd nad Praha 15 Klánovice Koloděje Benice Počernice Počernice Lesy Hl.m. Praha

Byty Byty celkem 551 243 763 4 943 1 068 364 2 832 11 302 166 z toho v rodinných domech 72 122 678 2 412861 3311 916 1 401154 Trvale obydlené byty 496 940 645 4 560 919 296 2 504 10 691135 přírůstek proti roku 19911 136 -29 448 90 83 496 586 36 (v %) 0,2 -4,3 10,9 10,9 39,0 24,7 5,8 36,4 z toho v rodinných domech 63 642 588 2 169 726 286 1 629 1 252 125 Neobydlené byty 54 303 118383149 68 328 611 31 přechodně obydlené 21 646 37 1163717 102 262 9 sloužící k rekreaci 410 16 16 11 1 1953 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 49,6 32,7 72,7 6,1 84,9 78,2 72,6 vodovodem v bytě 99,1 97,2 98,8 99,2 98,6 98,0 99,8 98,5 ústředním (etážovým) topením 65,9 75,8 91,4 91,4 74,0 92,0 95,4 88,1 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 92,2 96,7 97,5 97,6 96,3 99,2 98,5 splachovacím záchodem v bytě 97,7 92,1 96,7 98,3 97,0 96,4 99,4 98,5 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 79,7 92,5 94,2 78,7 93,1 97,7 90,4 II. kategorie 3,6 11,3 4,4 4,4 18,9 3,3 1,5 8,1 III. kategorie 1,0 3,4 1,5 0,7 0,3 1,1 0,3 0,0 IV. kategorie 0,2 1,7 0,6 0,2 1,4 0,7 0,1 0,0 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 79,2 40,5 68,4 86,1 55,8 9,7 82,2 v osobním vlastnictví 11,0 0,6 6,7 0,1 0,7 3,4 10,9 0,0 nájemní 47,2 5,4 21,7 8,4 3,4 29,6 34,5 5,2 členů staveb. bytového družstva 13,0 4,2 4,3 12,7 0,0 1,3 30,5 0,7 členů družstva nájemců12,2 0,0 16,2 0,0 0,0 0,3 9,1 0,0 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,67 2,84 2,76 2,79 2,81 2,56 2,65 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,86 0,96 0,76 0,74 0,82 1,00 0,78 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 22,118,5 27,1 28,5 22,4 16,6 28,8 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 60,7 53,1 75,780,263,942,677,5 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 3,19 2,99 3,67 3,81 3,48 2,57 3,46 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 44,0 50,9 47,4 53,4 51,4 45,9 49,6 2 a více osobními automobily 6,5 14,4 10,3 15,3 14,9 13,2 8,0 18,5 telefonem - pevná linka 48,7 55,2 45,7 46,8 44,3 42,7 46,7 41,5 mobilním telefonem 5,0 3,6 5,9 5,0 7,8 6,0 4,6 8,1 pevným i mobilním telefonem 36,2 30,5 38,6 40,9 40,2 40,9 40,5 36,3 osobním počítačem s napojením na internet 11,111,5 12,118,9 14,2 14,9 11,6 9,6 bez napojení na internet 11,5 8,7 13,0 11,8 13,9 14,2 13,5 9,6 vlastním rekreačním objektem 22,4 15,2 17,3 13,7 10,8 15,5 22,8 11,1 jinou možností rekreace 16,1 9,9 11,3 7,7 9,110,3 16,4 4,4

310 SLDB 2001 – PRAHA 15 E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí dokončení

Praha - Praha - Praha - Praha - Praha - Praha 22 - Dolní Praha - Praha - Kolo- Králo- Petro- Štěrbo- Uhříně- Měcho- Dubeč Nedvězí vraty vice vice holy ves Hl.m. Praha lupy Byty Byty celkem 551 243 466 779 717 131 96 2 401 373 1 910 z toho v rodinných domech 72 122 420 681 683 120 86 335 359 1 155 Trvale obydlené byty 496 940 408 698 605 105 82 2 2173251 715 přírůstek proti roku 19911 136 50 108 129 12 1 333 55 106 (v %) 0,2 14,0 18,3 27,112,9 1,2 17,7 20,4 6,6 z toho v rodinných domech 63 642 375 611 579 96 72 301 314 1 019 Neobydlené byty 54 303 58 811122614 184 48 195 přechodně obydlené 21 646 192233 10388546 sloužící k rekreaci 410 11251 0 1 3 15 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 73,9 82,1 63,6 64,1 0,0 1,2 74,1 78,8 50,3 vodovodem v bytě 99,1 99,0 97,1 97,9 99,0 97,6 99,6 99,7 98,0 ústředním (etážovým) topením 65,9 88,7 85,0 76,0 70,5 59,8 97,6 88,3 78,7 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 96,9 96,3 95,0 95,5 92,4 93,9 99,3 96,9 93,5 splachovacím záchodem v bytě 97,7 95,3 91,1 94,7 91,4 95,1 99,4 97,5 93,1 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 94,0 91,2 85,4 85,3 61,0 72,0 98,1 91,4 82,8 II. kategorie 3,6 5,4 8,3 8,8 33,3 22,0 1,1 6,2 10,6 III. kategorie 1,0 2,2 3,0 1,7 1,0 4,9 0,11,2 3,0 IV. kategorie 0,2 0,0 1,11,5 3,8 1,2 0,0 1,2 1,5 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě11,2 80,1 78,8 80,5 71,4 72,0 12,4 86,8 49,4 v osobním vlastnictví 11,0 4,2 0,0 0,5 0,0 0,0 1,1 0,0 3,9 nájemní 47,2 4,7 11,5 5,0 19,0 19,5 10,4 3,7 25,2 členů staveb. bytového družstva 13,00,00,70,20,00,050,90,35,2 členů družstva nájemců12,20,00,00,00,00,022,80,06,2 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,33 2,83 2,86 2,90 2,47 2,83 2,70 2,89 2,65 na 1 obytnou místnost (8 a více m2) 1,00 0,82 0,85 0,85 0,86 0,87 0,96 0,76 0,94 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 18,3 24,6 22,0 22,5 22,3 22,8 16,6 25,8 20,1 Obytná plocha v m2 na 1 byt 43,0 69,8 63,8 66,9 55,4 64,6 45,2 74,7 54,1 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 2,37 3,46 3,41 3,51 2,89 3,26 2,82 3,78 2,88 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 41,6 49,8 50,0 47,3 43,8 37,8 48,6 52,6 44,4 2 a více osobními automobily 6,5 15,7 16,3 14,9 6,7 13,4 7,2 17,8 11,4 telefonem - pevná linka 48,7 43,6 49,3 41,7 48,6 43,9 43,8 47,4 47,2 mobilním telefonem 5,0 4,2 4,4 7,4 6,7 6,1 4,0 7,1 7,2 pevným i mobilním telefonem 36,2 41,4 36,8 37,0 24,8 36,6 46,2 39,7 30,2 osobním počítačem s napojením na internet 11,112,7 12,6 14,5 2,9 14,6 15,2 18,8 8,9 bez napojení na internet 11,5 11,8 10,9 13,7 4,8 12,2 15,3 12,9 8,6 vlastním rekreačním objektem 22,4 15,9 14,3 10,115,2 6,119,8 17,8 13,2 jinou možností rekreace 16,110,3 8,9 8,8 1,9 3,7 16,8 10,8 9,2

SLDB 2001 – PRAHA 15 311 E.3. Vybrané údaje o České republice

Rok sčítání 19611970 1980 1991 2001 Obyvatelstvo Obyvatelstvo celkem 9 571 531 9 807 697 10 291 927 10 302 215 10 230 060 muži 4 640 631 4 749 511 4 988 095 4 999 935 4 982 071 ženy 4 930 900 5 058 186 5 303 832 5 302 280 5 247 989 Podíl obyvatel ve věku v %: 0 - 1425,421,2 23,4 21,0 16,2 15 - 59 59,7 60,4 59,6 61,1 65,4 60 a více vč. nezjištěného věku 14,9 18,4 17,0 17,9 18,4 Podíl obyvatel vybraných národnosti v %: česká 94,3 94,5 94,6 81,2 90,4 moravská . 1) . 1) . 1) 13,2 3,7 romská . 2) . 2) . 2) 0,3 0,1 slezská . 1) . 1) . 1) 0,4 0,1 slovenská 2,9 3,3 3,5 3,11,9 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání v %: bez vyznání . . . 39,9 59,0 věřících . . . 43,9 32,1 nezjištěno . . . 16,2 8,8 Podíl obyvatel patnáctiletých a starších s nejvyšším ukončeným vzděláním v %: vysokoškolským 2,2 3,4 5,0 7,2 8,9 úplným středním s maturitou 9,0 13,5 17,0 22,9 24,9 Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní 4 695 264 4 983 767 5 363 945 5 421 102 5 253 400 z toho ženy 2 017 900 2 287 820 2 534 136 2 582 445 2 379 878 Ekonomicky neaktivní 4 876 267 4 823 930 4 927 982 4 881 113 4 976 660 z toho nepracující důchodci 1 165 234 1 720 004 1 763 5511 985 604 2 244 482 Domácnosti Hospodařící domácnosti . 3 365 407 3 790 977 3 983 858 4 216 085 z toho domácnosti s 1 členem . 668 589 897 447 1 047 2211 276 176 Průměrný počet členů hospodařící domácnosti . 2,89 2,70 2,57 2,41 Cenzové domácnosti 3 214 263 3 502 718 3 875 681 4 051 583 4 270 717 z toho: úplné rodiny 2 405 404 2 487 530 2 556 778 2 512 893 2 333 592 průměrný počet členů 3,41 3,30 3,27 3,21 3,12 neúplné rodiny 249 604 306 676 325 085 434 385 576 421 průměrný počet členů 2,55 2,51 2,49 2,44 2,46 domácnosti jednolivců 514 653 668 589 938 815 1 089 647 1 276 176 Domy, byty Domy celkem . 1 765 088 1 830 8911 868 5411 969 018 z toho trvale obydlené 1 615 958 1 627 663 1 634 304 1 597 076 1 630 705 Byty celkem . 3 216 631 3 781 411 4 077 193 4 366 293 trvale obydlené 2 845 145 3 088 841 3 494 846 3 705 681 3 827 678 z toho v rodinných domech 1 776 244 1 652 786 1 604 843 1 525 389 1 632 131 neobydlené . 127 790 286 565 371 512538 615 z toho: obydlené přechodně ....117 247 sloužící k rekreaci . 26 105 108 867 129 199 175 225 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 3,31 3,152,902,762,64 Obytná plocha v m2 na 1 osobu 10,5 12,4 14,5 16,6 18,6 Obytná plocha v m2 na 1 byt 35,3 39,1 42,7 45,9 49,5 Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 1,77 2,102,41 2,66 2,69 Podíl trvale obydlených bytů vybavených v %: plynem 24,1 35,6 42,9 50,0 64,1 vodovodem v bytě 56,6 81,4 92,4 96,9 98,5 ústředním (etážovým) topením 8,9 31,958,477,681,7

1) v letech 1961, 1970 a 1980 byly tyto národnosti zahrnuty pod národnost českou 2) v letech 1961, 1970 a 1980 nebyla tato národnost samostatně zjišťována

312 SLDB 2001 – PRAHA 15

Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu ve správním obvodu Praha 15

Věk 95+ 94 Muži 92 Ženy 90 88 86 84 82 80 78 76 74 72 70 68 66 64 62 60 58 56 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 100200300400500 0 0 100 200 300 400 500

Počet obyvatel

SLDB 2001 – PRAHA 15 313 Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu Praha 15 a hl. m. Praze Počet obyvatel

1 400 000

1 182 186 1 169 106 1 200 000 1 214 174 1 132 936 1 140 795 1 000 000

800 000

600 000

400 000

200 000 44 729 19 195 18 916 24 394 42 943 0 19611970 1980 1991 2001

obvod Praha 15 hl. m. Praha

Složení obyvatel podle národností ve správním obvodu Praha 15

moravská 0,21% česká slezská 94,25% 0,00% romská 0,04% slovenská polská 1,54% 0,14% německá 0,13% nezjištěno ruská 1,62% 0,31% ukrajinská ostatní 0,29% 2,85% řecká 0,03%

maďarská 0,14%

rumunská 0,06% vietnamská 0,36% zbývající 0,88%

314 SLDB 2001 – PRAHA 15

Složení obyvatel podle věku ve správním obvodu Praha 15 v letech 1991 a 2001

3. 3. 1991 1. 3. 2001

12,80% 13,70% 15,81% 24,50%

62,70% 70,48%

0 - 14 let 15 - 59 let 60 a více let

Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ve správním obvodu Praha 15

1. 3. 2001

26,66% 0,83% 6,50%

10,46%

55,56%

svobodní ženatí/ vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno

SLDB 2001 – PRAHA 15 315

Složení obyvatel podle náboženského vyznání ve správním obvodu Praha 15

Apoštolská církev (letniční hnutí) 0,19% ČR Bratrská jednota baptistů nezjištěno 0,13% 8,82% Církev Adventistů sedmého dne OBVOD 0,45% Církev bratrská 7,31% 0,37% Církev Ježíše Krista Svatých 20,28% 72,40% posl. dnů (mormoni) bez vyznání 0,03% 59,04% Církev řeckokatolická 0,31% Evangelická církev věřící augsburského vyznání v ČR 32,14% 0,13% Evangelická církev metodistická 0,20% Federace židovských obcí ostatní a nepřesně 0,25% určené Jednota bratrská 9,69% 0,23% Křesťanské sbory Českobratrská církev 0,51% evangelická Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR 4,96% 0,06% Náboženská společnost českých unitářů 0,04% Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 0,63% Ostatní Novoapoštolská církev v ČR 6,90% 0,00%

Pravoslavná církev v českých zemích 1,58%

Slezská církev evangelická augsburského vyznání 0,00% Církev římskokatolická Starokatolická církev v ČR 82,99% Církev československá 0,11% husitská Církev sjednocení (moonisté) 5,28% 0,02% Scientologická církev nebo G7 0,04% Křesťanská společenství 0,50% Anglikánská církev 0,02% islám 0,31% buddhismus 0,73% hinduismus 0,03% hnutí Hare Kršna 0,02%

316 SLDB 2001 – PRAHA 15

Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu Praha 15 a ČR

19,09% 7,31% 3. 3. 1991 52,57% 72,40% 1. 3. 2001

ČR 20,28% ČR

16,17% 28,35% 8,82%

39,92% 32,14% 59,04% 43,91% bez vyznání věřící nezjištěno

Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání ve správním obvodu Praha 15 v letech 1991 a 2001

ženy 1 200 muži

ženy 1 99 1 muži

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

základní a neukončené vzdělání vyuč. a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské bez vzdělání a nezjištěno

SLDB 2001 – PRAHA 15 317 Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu Praha 15 a ČR

v %

14,00

13,90 12,00 12,60

10,00

8,00 8,51

7,16 6,00 3,60 2,10 4,99 4,00 3,42

2,00

0,00 obvod 1970 1980 ČR 1991 2001

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 15

5 000

zaměstnavatelé, zam. pracující pracující ženy na mateřské neza- osoby, samostat. činní důchodci studenti a učni dovolené městnaní

4 000

3 000

2 000

1 000

0

9 9 9 9 9 9 1 2 3 4 5 6 5- 1 20-24 25- 30-34 35- 40-44 45- 50-54 55- 60-64 65- Věk

318 SLDB 2001 – PRAHA 15 Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 15

6 000

nepra- ostatní žáci, osoby cující s vlastním studenti, v domác- 5 000 důchodci zdrojem učni nosti obživy

4 000

3 000

2 000

1 000

0

9 4 4 4 9 9 9 1 2 3 4 4 5 6 5- 0- 5-29 0- 5-39 0- 5- 0-54 5- 0-64 5- 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 Věk

Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin ve správním obvodu Praha 15 Věk

60-64

55-59

50-54

45-49

40-44

35-39

30-34

25-29

20-24

15-19 muži ženy

050100 150 200 Osoby

SLDB 2001 – PRAHA 15 319

Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu Praha 15 a ČR (ze zjištěných odvětví)

ČR G 11,45% F H 9,37% 4,07% E I 2,15% 7,23% J 2,24% K 5,65%

L D 6,63% 28,02%

M 5,74% N C 6,01% Zemědělství, myslivost a 1,25% O B A lesní hospodářství (A) 5,44% 0,05% 4,69% 1,03%

Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti (B) Činnosti v oblasti Ostatní veřejné, sociální a 0,04% nemovitostí, pronajímání osobní služby (O) movitostí, služby pro 8,12% Dobývání nerostných podniky, surovin (C) výzkum a vývoj (K) 0,10% 10,97% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) 1,96% Doprava, skladování, pošty a telekomunikace (I) Pohostinství a ubytování 9,10% (H) 4,40% Ostatní 30,52% Peněžnictví a pojišťovnictví (J) 4,76% Obchod, opravy motorových vozidel Veřejná správa, obrana, a spotřebního zboží (G) soc. zabezpečení (L) 15,10% Stavebnictví (F) 7,11% 9,66% Zpracovatelský průmysl (D) Školství (M) 16,53% 5,51%

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (N) 5,61%

320 SLDB 2001 – PRAHA 15 Struktura domácností ve správním obvodu Praha 15 a ČR

Česká republika správ. obvod Praha 15

29,88% 29,74%

51,15% 1,98% 54,64% 2,11%

13,50% 17,00%

úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

Struktura domácností v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 15

2,11

51,15 17,00 29,74 2001

0,30

59,50 13,70 26,50 1991

2,70

63,50 9,20 24,60 1980

0,90

66,90 8,40 23,80 1970

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

SLDB 2001 – PRAHA 15 321 Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí ve správním obvodu Praha 15 v letech 1991 a 2001

6 000

5 000

4 000

3 000 et rodinných domácností

č 2 000 Po

443 1 000 56

1991 0 343 41 2001 0 1 2 3 Počet závislých dětí 4 a více

Trvale obydlené domy Rok ve správním obvodu Praha 15 v letech 1991 a 2001

2001

rodinné domy bytové domy ostatní domy

1991

0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000

322 SLDB 2001 – PRAHA 15 Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ve správním obvodu Praha 15

nezpůsobilý k bydlení 5,0% jiný důvod vč. nezjištěno 36,0%

změna uživatele dosud neobydlen po 3,5% kolaudaci 5,2%

Ostatní 9,5% slouží k rekreaci 3,4%

pozůstalostní nebo soudní řízení 2,6% přestavba bytu 7,7% byt obydlen přechodně 36,5%

Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 Rok ve správním obvodu Praha 15 a hl. m. Praze

4,86 2001

4,42 1991

4,00 1980

3,77 1970

0510 152025303540455055606570758085 Tisíce

hl. m. Praha obvod Praha 15

SLDB 2001 – PRAHA 15 323

Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 15 a ČR

3,50 3,18 2,94 2,78 3,00 2,67 2,50 2,00 obvod

Osoby 1,50 3,06 ČR 2,86 2,75 2,62 1,00 0,50 0,00 1970 1980 1991 2001 Rok

Bytový fond podle jednotlivých typů domů ve správním obvodu Praha 15 v letech 1991 a 2001

2001 4 744 12 133 104

1991 4 187 11 164 214

0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 16 000 18 000 Byty v trvale obydlených domech

rodinné domy bytové domy ostatní domy

324 SLDB 2001 – PRAHA 15

Byty podle kategorie a velikosti ve správním obvodu Praha 15

10 000 kategorie I. II. III. IV.

7 500

5 000

2 500

0 1 obytná 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a místnost více

SLDB 2001 – PRAHA 15 325

326 SLDB 2001 – PRAHA 15

SLDB 2001 – PRAHA 15 327

328 SLDB 2001 – PRAHA 15