Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

MĚSTO DOBŘÍŠ Městský úřad Dobříš Odbor výstavby a životního prostředí oddělení výstavby

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP DOBŘÍŠ ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2020

TEXTOVÁ ČÁST

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

0 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Zpracovatel 5. Úplné aktualizace územně analytických podkladů: Ing. Radim Weber, MěÚ Dobříš, odbor výstavby a životního prostředí, Mírové nám. 119, 26301 Dobříš

Podklady pro jednotlivá témata Doprava - Atelier PROMIKA s.r.o, Muchova 9, 160 00, Praha 6

Sociodemografická analýza, bydlení - Český statistický úřad

Průzkumy – hodnoty v území, krajinný ráz - Ing. Radim Weber

Pro zpracování byly kromě poskytnutých nebo vytvořených dat jevů dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. využity další údaje volně přístupné pro veřejnost.

Další hlavní zdroje: - Data ZÚR Středočeského kraje - FUA, functional urban areas , zdroj Projekt INTERREG IIIB – Repus - Český statistický úřad

Digitální zpracování: - Ing. Radim Weber - zpracování v software ESRI – ArcGIS for Desktop 10.7.1 – licence Advanced

1 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Obsah

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje ...... 3 Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot a limity využití území ... 3 Širší územní vztahy ...... 3 Prostorové a funkční uspořádání území ...... 6 Struktura osídlení ...... 9 Sociodemografické podmínky a bydlení ...... 15 Příroda a krajina ...... 26 Ochrana přírody a krajiny: ...... 29 ÚSES ...... 29 Hodnotná území ...... 30 Krajinný ráz ...... 34 Vodní režim a horninové prostředí...... 53 Kvalita životního prostředí ...... 57 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ...... 61 Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství ...... 67 Dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti ...... 70 Ekonomické a hospodářské podmínky ...... 74 Rekreace a cestovní ruch ...... 75 Bezpečnost a ochrana obyvatel ...... 86 Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území ...... 88

2 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot a limity využití území Širší územní vztahy

Správní obvod ORP Dobříš se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje při dálnici II. třídy D4. Sousedními ORP jsou Příbram, Sedlčany, Benešov, Černošice, Beroun a Hořovice. Území je spádováno zejména k Praze, lze konstatovat, že se ORP v širším zázemí Prahy. Částečná, spíše historická, spádovost je patrná k Příbrami jako bývalému okresnímu městu.

Politika územního rozvoje ČR

V rámci národního dokumentu územního plánování je správní obvod začleněn částečně do rozvojové oblasti OB1 (obce v severozápadní části). Jedná se však o výrazně okrajové začleněn s ohledem na důvod vymezení této oblasti, kterým je zejména zásadní předpoklad pro napojení na dálnice a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy a vytvoření systému integrované veřejné dopravy.

Územím prochází koridor E18 pro dvojité vedení 400 kV Hradec – Mírovka, jehož důvodem je navýšení výkonu zdrojů a transport výkonu z výrobních oblastí do oblasti spotřeby ve směru západ – východ a zajištění zvýšení spolehlivosti tranzitní schopnosti přenosové soustavy.

 Oprávněným investorem tohoto záměru je ČEPS a.s., který pro realizaci tohoto záměru uplatňuje své námitky a připomínky v rámci pořizování územně plánovací dokumentace.  S ohledem na fakt, že záměr není v současné době zpracován v platné územně plánovací dokumentaci kraje (dále jen ZÚR), jsou vymezovány územní rezervy v rozsahu 100m koridoru pro účel technické infrastruktury s konkrétním popisem pro daný záměr.

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje

V rámci nadřazené dokumentace Středočeského kraje je pro území ORP Dobříš stanoveno několik priorit pro zajištění udržitelného rozvoje kraje. Je požadováno posílení významu jednotlivých místních center (zejména obcí s rozšířenou působností), vytvoření podmínek pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a obslužnosti kraje, zejména zlepšení dopravních vazeb a respektovat požadavky na ochranu a upřesnění vymezení skladebných částí ÚSES.

Některé obce správního obvodu jsou zahrnuty v rozvojové ose krajského významu OSk2 Praha – Příbram – Písek/Strakonice. Jedná se o Voznici, Dobříš, Obořiště, Starou Huť a Svaté Pole. V rámci této rozvojové osy jsou stanoveny zásady pro usměrňování územního rozvoje ve sledování rozvoje bydlení v Dobříši a obchvatu Dobříše pro propojení dálnic D4 a D5 a dále je vyžadována stabilizace dopravních záměrů v rámci územních plánů, ověření možnosti využití transformačních ploch, ověření rozsahu zastavitelných ploch a stanovení směrů jejich využití s ohledem na kapacity dopravní a technické infrastruktury, limity rozvoje a ochranu přírody, respektování požadavků na ochranu evropsky významných lokalit (Aglaia,

3 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Andělské schody, Dobříšský park, Dobříšský zámek) a přírodní rezervace Andělské schody a respektování požadavků a upřesnění skladebných částí ÚSES (regionální biocentrum Kazatelna).

Dobříš je vymezena jako nižší významné centrum, jehož zásady usměrňování rozvoje by měly spočívat zejména v rozvoji obslužných funkcí v oblasti školství, zdravotnictví a kultury pro svá spádová území a s ním souvisejícím rozvoji ekonomických aktivit a nabídku pracovních příležitostí a chránit kulturní a přírodní hodnoty území. Zároveň je potřeba zabezpečit územní podmínky pro rozvoj bydlení, zlepšovat dopravní obslužnost hromadnou dopravou a koordinovat svůj rozvoj se sousedními obcemi.

V území jsou navrhovány koridor pro umístění přeložky silnice II/114 (vymezený jako VPS D087) zasahující do obcí Dobříš a Rosovice; plochu a koridor pro umístění stavby E20 vedení VVN 110 kV Příbram – Dobříš, vč. rozvodny Dobříš (vymezené jako VPS) zasahující do obcí Dobříš, Rosovice a Obořiště a skladebné prvky regionálního a nadregionálního ÚSES (jako VPO).

Ve správním obvodu se nachází kulturní hodnoty území kraje, kterými jsou městská památková zóna Nový Knín a Dobříšský zámek s parkem. Zásady územního rozvoje požadují při realizaci rozvojových záměrů v širším okolí památkově chráněných území a objektů respektovat kulturně historické hodnoty a zvažovat možné střety s pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu a stanovovat podmínky pro využití těchto hodnot pro cestovní ruch a doprovodné služby.

Všechny výše uvedené jevy a záměry jsou součástí grafické části územně analytických podkladů, zejména výkres limitů a záměrů v území na základě získaných údajů o území.

Další regionální a nadregionální stavby, opatření a spolupráce

Ze stávajících staveb a opatření regionálního a nadregionálního významu prochází územím zejména energetické sítě zvláště vysokého (ČEPS a.s.) a velmi vysokého napětí (ČEZ Distribuce a.s.) jako páteřní vedení krajského a republikového významu. Dále v západní a jihozápadní části regionu je umístěn vysokotlaký plynovodní přivaděč (RWE GasNet a.s.). Dopravně je region propojen s okolím (zejména Prahou a Jihočeským krajem) dálnicí II. třídy D4, která území protíná severojižním směrem, velmi okrajově je zasažena silnicí I. třídy č. 18 (Příbram – Sedlčany).

Z přírodních opatření je správní obvod protkán poměrně hustou sítí regionálního a nadregionálního ÚSES s výrazným přesahem do okolních ORP a výrazně sem zasahuje od západu přírodní park Hřebeny.

V rámci meziobecní spolupráce zde funguje zejména Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska, který zahrnuje nejen obce v rámci správního obvodu, ale i některé sousední. Dále je zde aktivní a funkční místní akční skupina Brdy – Vltava, jejímž zájmem je zejména integrace sociálních služeb na území ORP. Více bude popsáno v kapitole Prostorové a funkční uspořádání území vzhledem k tomu, že se jedná převážně o činnosti uvnitř ORP.

4 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

5 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Prostorové a funkční uspořádání území

Obsahem kapitoly bude zejména zhodnocení základní typologie obcí a zástavby, jejich funkční uspořádání a zhodnocení vzájemných kooperací.

Typologii obcí a sídel můžeme v základu rozlišit na městskou a venkovskou. Venkovské typy můžeme rozdělit na rostlé (nepravidelné, přírodní) formy a pravidelné (geometrické, normové) formy. Městské typy většinou vznikají rozrůstáním základních venkovských typů a ne vždy jsou zachovány původní typické prvky.

Venkovské typy zástavby

 Rostlá forma o Hromadná vesnice . Domy bývají seskupeny bez zřetelného plánu, často velmi nepravidelně. Zpravidla se objevují ve členitém terénu o Lineární vesnice . Podélný tvar vesnice, zástavba je obvykle přidružena k trase komunikace, potoka, nebo jiného liniového prvku  Pravidelná forma o Lánové vesnice . Převažují úzké a dlouhé pozemky s domy orientovanými hřebenem střechy kolmo k veřejnému prostoru (ulice, potok) o Návesní vesnice . Typické pro staré sídelní oblasti, jedná se o jednorázově založené vsi s pevně definovaným rozsahem. Typické tvary návsi – okrouhlice, oválnice, obdélník, trojúhelník, pravidelná geometrie. Náves je jádrem obce se sbíhajícími se komunikacemi. o Lineární vesnice . Určující je komunikace nebo jiný lineární morfologický prvek. Půdorys vsi může mít v závislosti na morfologii různý tvar. Časté je rastrové uspořádání uliční sítě.

Území ORP Dobříš se skládá celkem z 24 obcí, dvě se pyšní titulem města (Dobříš a Nový Knín). Tyto dvě města jsou co do počtu obyvatel největší, další velikostní skupinou jsou obce okolo 1000 obyvatel (Stará Huť, Nová Ves pod Pleší, Malá Hraštice), další skupinu tvoří obce mezi 500 a 1000 obyvateli (Rosovice, Nečín, Mokrovraty, Voznice, Obořiště) a největší skupina jsou nejmenší obce do 500 obyvatel (14 obcí).

Původní prostorové uspořádání téměř všech venkovských obcí (bez Dobříše, Nového Knína a Staré Huti) bylo pravděpodobně pravidelné a spíše lineární (podél hlavních průjezdních komunikací), postupnou zástavbou a jejím rozšiřování se struktura sídel mění na více rostlou, ale zachovávající lineární tvar postupně se rozšiřující od hlavní komunikace.

Stávající územní plány (zejména pořízené dle zákona č. 183/2006 Sb.) se snaží nastavený trend a zachování plošného uspořádání zástavby dodržet, bohužel se v území vyskytují i excesy převzaté a již realizované z územních plánů vydaných před rokem 2007.

6 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Pro funkční uspořádání území byly jako podklad pro rozbor udržitelného rozvoje využity zejména funkční plochy platných územních plánů a to jak stávající využití, tak záměry v podobě zastavitelných ploch a ploch přestavby.

Pro tyto informace je vhodné rozdělit území na šest částí.

 Dobříš o Smíšené obytné území s příměsí průmyslové výroby a služeb o Výrazně dominantní sídlo v rámci ORP s multifunkčním využitím (v rámci regionu) silně spádové území.  Nový Knín o Smíšené území se silnou příměsí služeb o V rámci regionu dominantní spádové sídlo pro nejbližší okolí města  Příměstské okolí Dobříše o Obytné území výrazně orientováno na trvalé bydlení o Regionální spádovost k Praze o Místní spádovost k Dobříši o Silná vazba na D4 a krajskou rozvojovou osu o Stará Huť, Svaté Pole, Obořiště, Rosovice, Rybníky, Nová Ves pod Pleší, Malá Hraštice, Voznice  Venkovské bydlení o Obytně zemědělské funkce typické venkovské krajiny o Regionální spádovost k blízkému dominantnímu sídlu (Dobříš, Nový Knín) o Daleké Dušníky, Drhovy, Nečín, Mokrovraty, Borotice (k.ú. Borotice, Dražetice II), Ouběnice  Obytně rekreační území o Primárně obytné území se silnou příměsí rekreace o Pozvolný přechod mezi čistě obytnou a rekreační funkcí o Hřiměždice, Chotilsko (k. ú. Prostřední Lhota, Chotilsko, Záborná Lhota, Sejcká Lhota), Korkyně, Nové Dvory, Velká Lečice, Drevníky  Rekreační území o Obce a katastrální území, která se nachází u Slapské vodní nádrže, výrazná dominance rekreace o Županovice, Chotilsko (k. ú. Křeničná, Hněvšín), Borotice (k. ú. Hubenov u Borotic, Čelina)

Provázanost jednotlivých typů funkčního uspořádání je relativně pozvolná, nelze určit jasné hranice jednotlivých typů. Hlavním sídlem je bezesporu Dobříš, která je spádovou obcí jak pro školství, zaměstnanost, občanskou vybavenost i služby a blízkost ostatních sídel k ní pomáhá rozvoji jejich obytné funkce, bez akutní nutnosti realizace širší občanské vybavenosti a služeb. Vzdalováním se od centrálního sídla je omezována i čistě obytná funkce a přechází na funkci zemědělskou (venkovskou) a přiblížení se k turistické atraktivitě Slapské vodní nádrži přechází tato venkovská (zemědělská) funkce do funkce rekreační. Vnitřní lokální centrum Nový Knín je zejména spádovým městem pro své nejbližší okolí (školství, základní vybavenost, základní služby).

S ohledem na spolupráci jednotlivých sídel je hlavním spádovým městem Dobříš, která disponuje poměrně širokou škálou občanské vybavenosti (v rámci regionu výrazně nadstandardní). Obce jsou zapojeny v několika obecních svazcích, z nichž je

7 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

nejkomplexnější Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska, kterého se účastní všech 24 obcí a Buková u Příbramě (ORP Příbram). Původním smyslem tohoto svazku bylo společné odpadové hospodářství (zejména s ohledem na plánovaný konec skládkování) rozšířily se aktivity na administrativní pomoc starostům jednotlivých obcí, vyhledávání vhodných dotačních výzev, zpracování strategických dokumentů apod. Zástupci obcí se schází každé 3 měsíce a projednávají aktuální témata a sdílí zkušenosti z vlastních obcí. Stejně jako výše uvedený svazek přesahuje hranice ORP, tak do území zasahuje Svazek obcí Mníšeckého regionu, jehož členy jsou obce Nová Ves pod Pleší a Voznice. Hlavním cílem bylo opětovné zvelebení venkova a dosažení ekologické stability a koordinace významných investičních akcí a procesy územního plánování v regionálním měřítku. Dalším významným projektem v regionu je MAS Brdy – Vltava jako partnerství subjektů veřejné, soukromé a neziskové sféry, která zejména spolupracuje na strategických koncepcích Středočeského kraje a poskytuje poradenské služby v uplatňování dotačních titulů. Její aktivity směřují zejména do oblasti školství a sociálních služeb a přerozdělování financí z dotačních titulů s ohledem na znalost prostředí.. Posledním (funkčním) svazkem je Mikroregion Střední Povltaví, který sdružuje město Nový Knín a obce Chotilsko a Mokrovraty. Původně byl založen za účelem budování společného vodovodu. V současné době tento důvod pominul a obce jsou „spojeny“ pouze vydáváním společného měsíčníku. V současné době jsou obcemi svazky a akční skupiny využívány spíše jako poradenská a konzultační střediska v oblasti dotací pro jednotlivé obce, než že by fungovaly jako vzájemné spolupráce obcí v regionu (svazku, skupině). Velkým kreditem svazku obcí jsou služby pověřence GDPR pro jednotlivé obce. Akce a projekty, které by měly a mohly mít meziobecní charakter, jsou spíše na ústupu, nebo stagnují. Tento trend je patrný i v rámci územního plánování a pořizování územně plánovací dokumentace obcí, kde je zapojení sousedních obcí (obce, pro kterou je pořizován územní plán, nebo jeho změna) minimální. Může to být dáno také výrazným nárůstem povinností jednotlivých samospráv a nedostatečná fyzická a psychická kapacita konkrétních zástupců obcí a nemožnost věnovat se dalším zájmům nad rámec stanovených zákonných povinností. Spolupráce mezi jednotlivými obcemi je realizovaná spíše individuálně na základě veřejnoprávních smluv.

8 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Struktura osídlení

Osídlení České republiky je tvořeno specifickou strukturou sídel, která v závislosti na přírodním prostředí a morfologickém utváření vznikla z převážné míry již ve středověku. České osídlení se vyznačuje značnou hustotou sídel s vysokým podílem malých obcí. Sídelní struktura je výsledkem dlouhodobého vývoje, v němž se uplatnily vnitřní i vnější vlivy. Zásadní proměnu osídlení znamenal příchod průmyslové revoluce (označovaná souhrnně jako proces urbanizace). Započal tak globální proces přeměny venkovských oblastí na oblasti městské a přeměny venkovské společnosti na městskou. Současné osídlení (v Evropě) je i přes značné rozdíly charakterizováno vysokým stupněm urbanizace a složitosti sídelní struktury. Stejně je tomu i v případě mikroregionu Dobříšska, které se v průběhu několika stovek let vyvíjelo na základě různých vnějších i vnitřních faktorů, nicméně k nejvíce zásadním změnám došlo od počátku průmyslové revoluce. Z hlediska sídelní struktury a hierarchie obcí lze území rozdělit na 5 stupňů.  Velké obce s dobrým ekonomickým potenciálem a pull-faktory (faktory, které přitahují nové obyvatelstvo – školství, obslužné funkce) o Dobříš a jeho suburbium Stará Huť – primární spádová oblast severozápadní části území  Středně velké obce s ekonomickým potenciálem a přitahující socializační funkce – školství a částečná nabídka služeb o Nový Knín – primárně spádová oblast jihovýchodní části území  Menší obce s ekonomickým potenciálem silným rozvojem obytné části. Nabídka socializačních funkcí – omezená nabídka služeb o Rosovice, Nečín, Nová Ves pod Pleší, Malá Hraštice  Malé obce s převládající rezidenční funkcí s minimálně významným ekonomickým potenciálem a minimem obslužných funkcí, závislost (spádovost k vyšším stupňům), socializační funkce na dobré úrovni. o Mokrovraty, Obořiště, Svaté Pole, Čím, Chotilsko, Korkyně  Ostatní obce bez významných intergovatelných funkcí a z hlediska funkčnosti sloužící výhradně pro rezidenční účely o Ouběnice, Daleké Dušníky, Hřiměždice, Županovice, Velká Lečice, Borotice, Drevníky, Rybníky, Voznice, Drhovy, Nové Dvory Z výše uvedeného rozdělení lze poměrně jednoduše odvodit obce obsluhující (spádové) v rámci regionu – zejména Dobříš a Nový Knín (částečně Stará Huť jako těsně svázaná obec s Dobříší). Ostatní obce jsou výrazně obsluhované a závislé (správní, vybavenostní závislost) na výše uvedených. Urbanizační procesy v rámci ORP i v rámci širších vztahů jsou patrné. S ohledem na blízkost a dobrou dostupnost Prahy je nejmarkantnější nárůst počtu obyvatel v Nové Vsi pod Pleší a Malé Hraštici, které od minulé úplné aktualizace (2016) překročili 1000 obyvatel a trend suburbanizace zázemí Prahy pokračuje. V rámci vnitřního osidlování a jejich změn není pohyb tolik výrazný a počet obyvatel se mění pouze pozvolně a v jednotlivých obcích spíše narůstá. Výjimku tvoří obec Županovice, která se z obce s trvalým bydlením stává výhradně rekreační oblastí bez jakékoliv možnosti rozvoje bydlení a potenciálního růstu nových obyvatel. Obec je bez občanské vybavenosti a nedisponuje žádnými faktory, které by do obce přitáhly nové obyvatele. Obec postupně stárne.

9 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Data evidovaná již od roku 1869 umožňují sledovat vývoj počtu obyvatel, resp. vývoj počtu domů na úrovni obcí, což je z hlediska struktury osídlení základní administrativní jednotka, která zároveň přirozeně uzavírá prostorové vztahy v rámci organického celku, jakým je obec. V tabulce se data (od roku 1900) zaměřila na město Dobříš jako současné mikroregionální spádové centrum a bylo porovnáno s vývojem na úrovni kraje a ČR.

1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2019 město Dobříš 3 594 3 665 3 347 3 622 4 070 4 778 6 401 7 466 7 848 7 825 8 603 8 983 rozdíl od předešlého 82 71 -318 275 448 708 1 623 1 065 382 -23 778 380 sčítání 1 143 1 193 1 178 1 224 1 085 1 142 1 129 1 151 1 112 1 122 1 274 1 381 Středočeský kraj 410 312 102 835 603 244 546 265 882 473 633 564 rozdíl od předešlého 48 543 49 902 -15 210 46 733 -139 232 56 641 -12 698 21 719 -38 383 9 591 152 160 106 931 sčítání 9 374 10 076 10 009 10 674 8 896 9 571 9 807 10 291 10 302 10 230 10 562 10 681 ČR 028 727 480 240 086 531 696 927 215 060 214 161 rozdíl od předešlého -1 778 675 707 572 702 699 -67 247 664 760 236 165 484 231 10 288 -72 155 332 154 118 947 sčítání 154 445 podíl Dobříš/STČ 0,314 0,307 0,284 0,296 0,375 0,418 0,567 0,649 0,705 0,697 0,0067 0,0065 podíl Dobříš/ČR 0,038 0,036 0,033 0,034 0,046 0,050 0,065 0,073 0,076 0,076 0,0081 0,0084

Je nutné předeslat, že město Dobříš nebylo vždy jedinou spádovou oblastí, společně byly podobnými městskými regiony i další 2 obce – Stará Huť a Nový Knín (obě měly nižší počet obyvatel, nicméně řádově ještě stále srovnatelný s městem Dobříš). Nový Knín společně s obcí Stará Huť měly do 30. let 20. století vyšší hustotu osídlení (Stará Huť až dvojnásobnou oproti Novému Knínu a Dobříši). Tato skutečnost může být v případě obce Stará Huť vysvětlena jejím dřívějším hospodářským postavením. Již jméno obce napovídá, že zde byla důležitým hospodářstvím hutní výroba. Ta ovšem ve 20. letech s příchodem průmyslové krize skončila, což se podepsalo i na dalším vývoji počtu obyvatel, kteří odcházeli za obživou jinam. Naopak pasivní rozvoj Nového Knína umožnil městu Dobříš se o to více dynamicky rozvíjet – po II. světové válce se stalo důležitým hospodářským centrem (významné Rukavičkářské závody) a nabízelo oproti Novému Knínu daleko větší a širší možnosti pracovního uplatnění. Nový Knín naopak zůstal provinčním městečkem a pomalý pokles obyvatel ho připravil na konci 40. let o status města (což je z hlediska architektonického a urbanistického spíše výhodou, jelikož zde nedošlo k necitlivé přestavbě), ve smyslu minimálního počtu obyvatel.

Územím ORP prochází významná dopravní a rozvojová osa krajského významu OSk2, jejíž osou je dálnice II. třídy D4, jejíž podrobnější popis je v kapitole Širší územní vztahy.

Zvýšená koncentrace zástavby či nárůst počtu obyvatel zpravidla vycházejí z jednoho aspektu funkčnosti území, a tím je residenční funkce. Tato funkce ovšem nemusí souviset s dalšími funkcemi spjatými s lidskou činností, jež můžeme souhrnně nazvat obslužné funkce. Ty se v prostoru projevují jako výslednice časoprostorových vztahů, jejichž iniciátorem je člověk, resp. společnost a jejich potřeby. Např. podle účelu můžeme vydefinovat v území (v našem případě ORP Dobříš) několik dílčích subcelků s různou funkcí:  Ekonomické (hospodářské) funkce – vy/dojížďka za prací  Veřejnosprávní funkce – vy/dojížďka do úřadů, správních institucí  Volnočasová funkce – vy/dojížďka za kulturou, nákupy, zábavou  Residenční funkce – vy/dojížďka z/do trvalého bydliště

10 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

 Socializační funkce – vy/dojížďka do škol  Ekologicko-stabilizační funkce – přirozené subcelky bez většího antropogenního zásahu Z důvodu nepopíratelné úlohy člověka v území a jeho proměn v čase by se toto členění dalo pokládat i za výchozí. Pro účely této kapitoly, sledující hierarchizaci, resp. vývoj střediskovostí ORP Dobříš a tudíž vývoj antropogenních struktur v území a jejich funkční proměny v čase jakými jsou právě sídla, bude zvolená typologie adekvátní. Funkci území můžeme dále hodnotit i z jiných hledisek jako je frekvence, velikost, koncentrace či jiné parametry. Tyto parametry jsou prostředkem k určení exponovanosti daného sídla, tedy jeho významu v hierarchickém řádu sídelní struktury. Nejlepším nástrojem pro tento typ zkoumání je pohyb obyvatelstva, konkrétně pak dojížďka a vyjížďka. Ta může být uskutečňována na základě různých pohnutek, od práce počínaje po volnočasové aktivity konče.

V této kapitole se zaměříme na denní migraci za pracovními příležitostmi. Porovnáme- li různé frekvence pohybů dle výše zmíněných různých účelu tohoto pohybu, můžeme zvolit vy/dojížďku za prací jako určující faktor ovlivňující časoprostorovou strukturu sídel. Pohyb za prací má velký vliv na vytváření sídelní struktury, přičemž její změny můžeme sledovat prostřednictvím tohoto pohybu od nepaměti. Jednak se měnil pohyb za prací od menších sídel do větších, jednak se zvyšovala frekvence tohoto pohybu. Velkou měrou ovlivňuje tento pohyb i fáze ekonomického vývoje dané země (společnosti). Pro současný vývoj (nejen v České republice) platí, že čím menší sídlo, tím méně pracovních příležitostí nabízí. Zjednodušeně lze konstatovat, že hlavními centry ekonomických činností se staly okresní města a vyšší sídelní celky (krajská města). V případě rozdrobenosti české sídelní struktury je ovšem nutné do této skupiny měst hlavních ekonomických činností zařadit i střediskové (spádové) obce regionů. Hierarchie sídel v případě ORP Dobříš je prokazatelnější vzhledem k velkému rozdílu počtu obyvatel mezi centrem Dobříš a ostatními sídly. Město Dobříš s jeho cca 8 000 obyvateli je populačně nejsilnějším sídlem v rámci ORP. Dalšími většími sídly v ORP Dobříš jsou Nový Knín (cca 1800 obyvatel) a Stará Huť (cca 1200 obyvatel). Přirozeně by se zde měl vyskytovat také největší počet pracovních příležitostí, zpravidla obslužného charakteru (komerční a veřejné služby, čím větší obec či sídlo, tím obslužnější charakter). Tento fakt můžeme doložit jednoduchou úvahou a výpočty. Hlavní myšlenkou je tvrzení, že existuje pozitivní korelace mezi počtem ekonomicky aktivních obyvatel obce (resp. její velikostí) a podílem těchto ekonomicky aktivních obyvatel vykonávajících ekonomickou činnost v rámci této obce (nejsou závislí na dojížďce za prací). To platí právě pro město Dobříš, jež má největší podíl vyjíždějících do zaměstnání v rámci obce na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel (11,3 %), podobně je na tom i Nový Knín (6,0 %) a trochu překvapivě i obec Svaté Pole (5,8,%). Tzn., že 11,3%, resp. 6,0 % (5,8%) obyvatel našlo své uplatnění v rámci své obce a nemusí tedy dojíždět.

11 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

podíl místních pracovních sil 12,0% 10,0%

8,0%

6,0%

4,0% 11,3% 6,0%

2,0% 5,8%

4,6% 4,2% 4,0% 3,9% 3,7% 3,0% 3,0% 2,8% 2,5% 2,5% 1,9% 1,6% 1,6% 1,4% 1,1% 1,0% 0,7% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0%

Čím

Nečín

Dobříš

Drhovy

Voznice

Rybníky

Korkyně

Borotice

Obořiště

Drevníky

Rosovice

Chotilsko

StaráHuť

Ouběnice

NovýKnín

SvatéPole

Hřiměždice

Županovice

NovéDvory

Mokrovraty

VelkáLečice

Nová Nová Vespod… Malá Hraštice DalekéDušníky Graf č. 1: podíl místních pracovních sil na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel (2011) zdroj dat: http://www.scitani.cz; data SLDB 2011 Naopak v případě obce Stará Huť lze konstatovat, že námi výše zmíněná domněnka je spíše vyvrácena. Nabízí totiž zaměstnání pouze 1 % svých ekonomicko-aktivních obyvatel. Naopak 99 % EA obyvatel naopak za prací vyjíždí, což je vzhledem k velikosti obce velmi velké procento. Tento stav je ovšem výsledkem dosavadního ekonomického vývoje v obci, kdy na jedné straně velká část pracovních příležitostí zanikla (silná průmyslová základna), na straně druhé geografická poloha vůči městu Dobříš (tvoří s městem téměř konurbaci) ulehčuje dopravní dostupnost města a zvyšuje se tedy i pravděpodobnost pracovní dojížďky do města Dobříš. Překvapením mohou být ovšem obce v těsném závěsu za městem Nový Knín. Jedná se především o obce Svaté Pole, Obořiště a Mokrovraty. Kromě obce Čím, která spadá velikostně do skupiny obcí do 500 obyvatel, mají ostatní jmenované obce velikost nad 700 obyvatel. Podíl vlastních pracovních sil vykonávajících ekonomickou činnost na jejich vlastním správním území obce patří po Dobříši a Novém Knínu k nejvyšším (nad 4 %). Ve srovnání s grafem níže sledujeme, že tyto obce patří také k největším zdrojům EA obyvatel (v grafu znázorněná proměnná „vyjíždějící do zaměstnání celkem“), čímž se nám potvrzuje domněnka. 350 300 vyjíždějící do zaměstnání 250 vyjíždějící v rámci obce 200 150 100 50 0

Graf č. 2: Podíl vyjíždějících do zaměstnání z obce celkem a v rámci obce zdroj dat: http://www.scitani.cz; data SLDB 2011

12 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Z hlediska ekonomické aktivity lze tedy souhrnně konstatovat, že nejvýznamnější postavení mikroregionu Dobříšska připadá největšímu městu Dobříš, další střediskovou obcí je možné označit druhé město Nový Knín. Naopak dříve velice ekonomicky významná obec Stará Huť již není ekonomicky exponovaná, nicméně vzhledem ke své těsné blízkosti k hlavnímu spádovému městu neztratila během sledovaných let velkou část obyvatelstva (jako tomu bylo naopak u ostatních obcí). Z hlediska organického celku ji můžeme proto přiřadit spíše k městu Dobříš jako jeho suburbium. Do popředí hierarchie se dostávají menší obce než je Stará Huť (Svaté Pole, Obořiště aj.), nicméně vzhledem k počtu ekonomicky aktivních a jejich podílu ekonomické aktivity v místě bydliště se stávají malými hospodářskými subcelky. Vzhledem k podílu každodenní migrace za pracovními příležitostmi z počtu ekonomicky aktivních obyvatel jsou všechny obce emigrační. Vzhledem ke škále hodnocení 20 – 35 % vyjíždějících ekonomicky aktivních obyvatel obce poměrně vyčnívá obec Rosovice, jejíž více než 35% ekonomicky aktivních obyvatel denně dojíždí do zaměstnání. Poměrně zřetelným jevem je dálnice D4 jejíž okolí vykazuje vyšší podíly denní vyjížďky za zaměstnáním. Naopak obce s nízkým podílem se vyznačují dostatkem pracovních příležitostí a menší nutností každodenní vyjížďky. V Kartogramu se neprojevuje vyjížďka za zaměstnáním na více dní.

13 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

14 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Sociodemografické podmínky a bydlení

Tato část analýzy se zaměří na vývoj počtu obyvatel společně s vývojem počtu trvale obydlených domů v mikroregionu Dobříšska (SO Dobříš), pod něhož spadá 24 obcí. Nutně bude ovšem předcházet celé této stěžejní části popis vývoje počtu obyvatel v souvislosti s vývojem kraje a ČR, podobně bude nastíněn vývoj počtu domů v krajském a celorepublikovém srovnání. Tyto úvodní kapitoly pomohou nastínit obecné trendy vývoje, ke kterým došlo ať už v porovnání s krajem či ČR a naopak pomohou odkrýt výkyvy a diference oproti průměrným hodnotám zaznamenaným na těchto úrovních. Následně se již analýza bude hlouběji věnovat dobříšskému regionu a jeho prostorovým a socio-ekonomickým vztahům. Správní obvod ORP Dobříš čítá celkem 24 obcí. Rozložení obyvatelstva je velice nerovnoměrné. V pěti největších obcích žije 64,5 % obyvatel (Dobříš, Stará Huť, Nový Knín, Malá Hraštice, Nová Ves pod Pleší) a na zbývajících 19 obcí připadá pouze 35,5 %. Pokud rozdělíme velikostně obce podle počtu obyvatel do skupin, tak zjistíme, že nejvíce obcí (11) je ve skupině mezi 200 a 500 obyvatel, následuje co do počtu skupina 500 – 1000 obyvatel (5) společně s největšími nad 1000 obyvatel (5) a pouze tři (3) obce mají méně než 200 obyvatel. V růstu absolutního počtu obyvatel je na vedoucím místě jednoznačně Dobříš, jejíž obyvatelstvo od roku 1921 narůstá exponenciálním tempem. Naopak Nový Knín a Stará Huť postupně populačně ztrácejí, nicméně tento úbytek není vzhledem k více než stoletému sledovanému období zásadní a lze tedy konstatovat, že si udržují svou sídelní funkčnost. Druhý graf znázorňuje vývoj hustoty osídlení sledovaných obcí, z něhož můžeme vyvodit zajímavý závěr: vystřídala se pozice sídel mezi Novým Knínem a Dobříší z hlediska hustoty osídlení – od roku 1930 se stala Dobříš dynamickým místem růstu (což dokazuje zvyšující se hustota osidlování teprve od počátku 90. let). Nejzajímavější je ovšem pozice Staré Huti od počátku sledovaného období (tedy 1869), která již v té době zaznamenávala velmi vysokou hustotu osídlení (cca 150 obyv./km2), ta se navíc postupně do r. 1880 zvyšovala. Od r. 1921 se hustota obyvatel této obce postupně mírně snižuje, nicméně v současné době eviduje podobnou hustotu osídlení jako hlavní město rozvoje Dobříš. Je velmi pravděpodobné, že se počet obyvatel obce Stará Huť a s ním i hustota osídlení snižovala ve prospěch obce Dobříš, jelikož jsou v těsné blízkosti a tvoří tzv. „dvojičku“. Významná spojitost Dobříše a Staré Huti může být rovněž potvrzena frekvencí každodenního pohybu občanů především ze Staré Huti do města, ať se jedná o dojížďku za prací, nákupy, na městský úřad či za kulturně-společenskými a jinými aktivitami.

15 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

počet obyvatel 24 000

23 000

22 000

21 000

20 000 počet obyvatel 19 000

18 000

17 000

16 000

2014 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2015 2016 2017 2018 1996 Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel v ORP Dobříš 2001 - 2018

Vývoj počtu obyvatel v regionu Dobříšska od roku 1995 můžeme sledovat v následující tabulce a názorněji v grafu č. 1. Z grafu č. 2 lze vyčíst 2 hlavní trendy: jednak mírný, nicméně stabilní, nárůst počtu obyvatel Dobříšska a jednak zvyšující se podíl žen na úkor mužské populace. Důvody mohou být různé, spíše než nárůst žen způsobený migračními pohyby obyvatelstva (kde bude podíl žen i mužů spíše vyrovnaný) lze za hlavní příčinu považovat zvyšující se věk dožití u žen, jenž je v průměru obecně vyšší než u opačného pohlaví. Dle statistik se rodí zhruba 105 – 106 chlapců na 100 děvčat, avšak ženy se dožívají vyššího věku než muži (o zhruba 6 – 7 let), mají tedy starší věkovou strukturu než muži (tzn. výraznější zastoupení žen u seniorské složky populace). V časové řadě vývoje počtu mužů je dokonce zaznamenán jejich krátkodobý úbytek (koncem 90. let), což posilnilo bilanci ve prospěch počtu žen, jejichž nárůst je od počátku sledovaného období stálý. Vývoj počtu žen a mužů nicméně vykazuje totožný trend, a to plynulý nárůst počtu obyvatel bez ohledu na pohlaví. Počet obyvatel Dobříšska se tedy postupně zvyšuje. I přes snižující se celorepublikový počet obyvatel je patrný vliv blízkosti Prahy, jejíž zázemí se stalo důležitým zdrojem obyvatel a jedinou oblastí nárůstu počtu obyvatel od počátku 90. let minulého století. Za nárůstem obyvatel je stále spíše aktivnější migrace (stěhování), než přirozená obměna. Podle dat ČSÚ je přirozený přírůstek obyvatel (v roce 2018) pouze v 11 obcích, kdežto migrační přírůstek je patrný hned ve 20 obcích správního obvodu. Přestože se změny pohybují v jednotkách (maximálně desítkách) obyvatel a změny nejsou tak markantní. Přesto lze i v rámci regionu pozorovat výrazně imigrační obce (Nová Ves pod Pleší, Stará Huť), které vykazují poměrně vysoký přírůstek jak přirozené obměny obyvatelstva, tak migrace. Výraznější přírůstek spojený se stěhováním je pak zřetelný ještě v Mokrovratech, Novém Kníně, Svatém Poli a Voznici. Průměrně věk obyvatel v roce 2018 byl 41,6 roku. Nejmladší obcí je Nová Ves pod Pleší (37,8 let), naopak nejstarší je Velká Lečice (47,3 let).

16 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

POČET PRŮMĚRNÝ MLADŠÍ PŘIROZENÁ MIGRAČNÍ OBEC OBYVATEL VĚK 15 65 + OBMĚNA SALDO Borotice 378 43,55 51 89 -1 4 Chotilsko 499 39,94 105 85 2 8 Čím 340 39,45 63 52 4 0 Daleké Dušníky 410 43,85 54 83 -1 1 Dobříš 8983 41,56 1632 1742 -28 -2 Drevníky 325 42,29 53 66 -2 1 Drhovy 264 42,51 37 48 3 1 Hřiměždice 398 45,90 45 92 -3 4 Korkyně 138 38,53 32 23 0 1 Malá Hraštice 1026 40,73 191 177 0 1 Mokrovraty 794 40,17 152 130 1 24 Nečín 768 44,44 101 161 0 2 Nová Ves pod Pleší 1202 37,76 258 150 13 44 Nové Dvory 261 40,04 44 42 -3 5 Nový Knín 2039 41,78 335 396 2 26 Obořiště 663 42,48 103 134 -1 -1 Ouběnice 247 39,61 51 42 0 3 Rosovice 813 41,57 141 159 4 9 Rybníky 435 39,35 73 62 4 2 Stará Huť 1450 40,36 280 265 12 64 Svaté Pole 478 38,74 92 69 4 29 Velká Lečice 164 47,30 20 44 -1 6 Voznice 639 42,36 104 123 1 28 Županovice 77 44,71 10 16 -3 -3 CELKEM 22791 41,62 4027 4250 7 257

17 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

18 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

19 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

12 000

11 500

11 000

10 500

10 000 muži 9 500 ženy

9 000

8 500

8 000

2013 2017 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2014 2015 2016 2018 1996 Graf č. 4: Vývoj počtu mužů a žen v ORP Dobříš (1996 - 2018)

Zdroj: výpočty autora dle tabulky č. 1

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 celkem 19 599 20 129 20 393 20 763 21 237 21 536 21 757 21 963 22 150 22 353 22 527 22 791 muži 9 686 9 949 10 096 10 264 10 524 10 679 10 796 10 890 10 970 11 081 11 176 11 275 ženy 9 913 10 180 10 297 10 499 10 713 10 857 10 961 11 073 11 180 11 272 11 351 11 516 index 102,1 102,7 101,3 101,8 102,3 101,4 101,0 100,9 100,6 100,9 100,8 101,2 změny muži 102,2 102,7 101,5 101,7 102,5 101,5 101,1 100,9 100,7 101,0 100,9 100,9 ženy 101,9 102,7 101,1 102,0 102,0 101,3 100,9 101,0 101,0 100,8 100,7 101,5 Tabulka č. 1: Vývoj počtu obyvatel v regionu Dobříš (ORP) od r. 2007

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz (online) S ohledem na věkové složení lze konstatovat, že v rámci celého ORP je věkové složení stabilní od roku 2000, od kdy nenarůstá počet ekonomicky aktivních, ale vyrovnaně roste počet dětí (do 15 let) lidí důchodového věku (65 let a více). Struktura obyvatelstva dle věku 16000

14000

12000

10000 do 15 8000 15 - 64

6000 65 a více Počet obyvatel 4000

2000

0 2000 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

20 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Vývoj počtu obyvatel ukazuje graf č. 1. Je na něm patrný pozvolný přírůstek obyvatel bez výraznějších výkyvů s mírným oslabováním. Tím, že rozloha území je neměnná, narůstá také hustota osídlení, která je v současné době (resp. k 31.12.2018) na hodnotě 72 obyvatel na km2. Vzdělanostní struktura obyvatelstva je sledována pouze ve sčítání lidí, domů a bytů (dále jen SLDB) 1 x za 10 let. Poslední SLDB proběhlo v roce 2011 a data již nejsou příliš aktuální. V tabulce jsou zohledněni obyvatelé starší 15 let s jejich nejvyšší dokončeným vzděláním. Patrná je převaha středoškolsky vzdělaných (s maturitou i vyučení) a poměrně vysoké číslo vysokoškoláků (magisterského a inženýrského stupně). Lze tedy odvodit, že studenti v ORP Dobříš ke sledovanému roku ukončovali zejména středoškolské vzdělání a pokud nastoupili do vysokoškolského studia, pak převážně dokončili magisterské (inženýrské studium). Počet lidí dle nejvyššího ukončeného vzdělání je možné použít do výpočtu koeficientu vzdělanosti, kdy nejvyšší váhu má vzdělání vysokoškolské a je do něj dále zahrnuto středoškolské s maturitou a vyšší odborné, kdy je podíl přepočten na počet obyvatel starších 15 let. 100 ∗ (5 ∗ (퐼푛푔. +퐵푐. ) + 푚푎푡푢푟푖푡푎 + 퐷푖푆

표푏푦푣푎푡푒푙é 15 + Mapa koeficientu zobrazuje tento výpočet názorně dle stupňovaných odstínů barev. Tabulka 1 Vzdělanostní struktura správního obvodu ORP Dobříš (zdroj SLDB 2011) STŘEDNÍ S VYŠŠÍ KOEFICIENT OBEC OBYVATELÉ 15+ ZÁKLADNÍ VYUČENÍ MATURITOU ODBORNÉ BAKALÁŘSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ NEZJIŠTĚNO VZDĚLANOSTI Borotice 296 63 124 64 10 5 23 7 72,30 Chotilsko 360 72 140 86 12 9 26 15 75,83 Drhovy 212 30 95 52 10 4 15 6 74,06 Mokrovraty 617 105 241 147 26 14 54 30 83,14 Rosovice 692 134 283 169 25 12 25 44 54,77 Voznice 531 62 183 168 25 11 53 29 96,61 Čím 251 33 85 60 16 0 10 47 50,20 Daleké Dušníky 339 65 152 76 10 3 18 15 56,34 Dobříš 7381 1160 2374 2103 344 148 854 398 101,03 Drevníky 269 57 119 69 2 2 10 10 48,70 Hřiměždice 355 80 139 83 12 3 13 25 49,30 Korkyně 113 19 47 36 0 2 7 2 71,68 Malá Hraštice 775 134 355 175 24 12 43 32 61,16 Nečín 641 137 267 138 20 7 51 21 69,89 Nová Ves pod Pleší 793 111 286 220 35 18 96 27 104,04 Nové Dvory 207 43 87 51 9 4 7 6 55,56 Nový Knín 1677 306 732 372 36 20 116 95 64,88 Obořiště 535 83 238 135 18 8 35 18 68,79 Ouběnice 177 37 60 46 5 2 18 9 85,31 Rybníky 315 49 134 76 9 5 27 15 77,78 Stará Huť 1069 167 364 332 45 14 91 56 84,38 Svaté Pole 307 48 146 69 9 8 19 8 69,38 Velká Lečice 162 37 61 40 6 3 12 3 74,69 Županovice 73 18 37 12 2 0 2 2 32,88 CELKEM 18147 3050 6749 4779 710 314 1625 920 83,67

21 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Ministerstvo zdravotnictví eviduje ke 4.5.2020 v území ORP Dobříš celkem 60 poskytovatelů zdravotnických služeb. Tyto služby lze rozdělit na praktické lékařství,

22 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

odborné lékařství, lékárenství, fyzioterapii a ostatní. Nejvýznamnějšími subjekty zdravotnictví jsou Středisko zdraví v Dobříši (poliklinika), Nemocnice Na Pleši a zdravotní středisko v Novém Kníně. Tyto subjekty plní polyfunkční služby v rámci lékařství. Ostatní subjekty v rámci ORP plní jednoduché funkce praktických lékařů, případně soukromých odborných ordinací. Na území ORP je evidováno 8 ordinací v oboru všeobecné praktické lékařství (2 v Dobříši a Novém Kníně, po 1 v Boroticích, Hřiměždicích, Nečíni a Nové Vsi pod Pleší). Dále se v území nachází 6 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost (2 v Dobříši a po 1 v Novém Kníně, Malé Hraštici, Nové Vsi pod Pleší a Nečíni), 8 ordinací zubních lékařů (7 v Dobříši a 1 v Novém Kníně), 6 fyzioterapeutických ordinací, další odborné ordinace jsou v počtu 1 – 2 na celé ORP, jejich rozsah je poměrně široký (dermatologie, onkologie, psychiatrie, radiologie, gynekologie a porodnictví, hematologie a transfúzní lékařství, chirurgie, biochemie, logopedie, oční ambulance, optometrie, ortopedie a traumatologie, ORL, pneumologie, urologie a interní ordinace. Samostatně je pak vedena Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje. Zároveň je v území evidováno 5 lékáren. Rozložení zdravotní péče je v území rozloženo nerovnoměrně, většina péče je směřována do Dobříše a Nového Knína s výraznou výjimkou Nemocnice Na Pleši.

Sociální péče je více rozmělněná, přestože subjektů, které sociální služby poskytují, je výrazně méně, než zdravotnických zařízení, tak jejich rozmístění je plošné v celém území. Nejvýraznějšími subjekty je Domov seniorů v Dobříši, Pečovatelská služba Dobříš, Farní charita Starý Knín, Masarykovo sanatorium Dobříš, Stéblo (Borotice), Dětský domov Korkyně a Výchovný ústav Obořiště. Poskytované služby jsou velmi rozmanité od terapeutických dílen, přes azylové domy, dětské domovy až po péči o seniory a tělesně i duševně postižené osoby.

Kulturní hodnoty a objekty památkové péče jsou rozmístěny po celém území ORP relativně rovnoměrně. Nejzásadnější ochrana památek je směrována do Nového Knína, jehož centrální část je součástí městské památkové zóny, dále do Dobříše a Staré Huti, kde jsou stanovena i ochranná pásma místních památek (zámek Dobříš, památník Karla Čapka Strž – Stará Huť). Plošná ochrana památek zaujímá Městskou památkovou zónu Nový Knín, která zaujímá centrum Nového Knína a byla vyhlášena v roce 1990 a má rozlohu téměř 17 ha. Dále jsou vymezena ochranná pásma dvou významných nemovitých kulturních památek (zámku Dobříš a památníku Karla Čapka ve Strži u Staré Huti).

23 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Národní památkový ústav eviduje 64 objektů nemovitých kulturních památek, v území není žádná národní nemovitá kulturní památka ani památka UNESCO. Památky jsou rozprostřeny po celém území, největší koncentrace je však opět v Dobříši a v Novém Kníně. Co se týká území s potenciálními archeologickými nálezy, tak v ORP Dobříš se vyskytuje 83 lokalit I. kategorie, tedy území s prokázaným výskytem archeologických nálezů a dále 52 lokalit II. kategorie, tedy území s pravděpodobností archeologických nálezů.

24 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

25 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Sportovní kapacity a volnočasové vyžití je v území prezentováno zejména dětskými hřišti a sportovišti, které se nachází téměř v každém sídle. Dominantní je opět město Dobříš s širokou škálou sportovišť venkovních (fotbal, hokej, tenis, volejbal, nohejbal) i vnitřních (sportovní hala, řada tělocvičen). Ostatní obce jsou vzhledem ke sportovištím orientovány na fotbalová hřiště, případně kurty pro míčové hry na amatérské neorganizované úrovni. Centra volnočasových a sportovních aktivit v jednotlivých obcích jsou směřovány na fotbalové hřiště (relativně velký otevřený prostor).

Vzhledem k tomu, že ve spádových obcích převládají venkovní aktivity, je logické, že se jedná o sezónní aktivity – zejména letní (jarní a podzimní). Ze zimních venkovních aktivit lze jmenovat pouze znovuotevřený zimní stadion v Dobříši (2019/2020). Vzhledem k téměř nulové vybavenosti pro zimní sporty je pro území ORP typická zimní spádovost do okolních území (Příbram, Sedlčany, okrajově Praha).

Potenciál území vzhledem k materiálním hodnotám (sportovištím, jejich umístěním a rozmanitosti) je přiměřeně naplněn. Vždy je možné rozšířit nabídku o nové aktivity, ale ve většině návrhů v rámci územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí je spíše stabilizace těchto ploch s minimálním rozvojem a spíše se jedná o rozvoj stávajících sportovišť. Problémem je spíše lidský potenciál pro organizace sportů a jiných aktivit.

Počty sportovních klubů a organizací jsou dlouhodobě stabilizované. Jedná se o sportovní kluby spojené s vybavením v obci (zejména fotbal, aktivity Sokolů) a spíše okrajově další kluby. Výjimku tvoří město Dobříš, které plní širokou nabídku rozdílných sportovních aktivit jak venkovních, tak vnitřních. Velkou výhodou obcí je přítomnost krytých sportovišť – tělocvičen, které lze využívat celoročně.

Hospodářské podmínky zaměstnanosti byly historicky ovlivněny důlní činností na Příbramsku. Ta je sice v současné době již uzavřena, ale postupem času zde vznikli noví výrazní a silní zaměstnavatelé – zejména Doosan Bobcat s.r.o. v Dobříši. Spádovost je patrná právě s ohledem na tohoto zaměstnavatele a výrazně byla omezena spádovost do Příbrami. S ohledem na výbornou dostupnost Prahy dálnicí D4 se spádovost výrazně posunula tímto směrem.

Míra zaměstnanosti byla ke konci roku 2019 v rámci celého obvodu na hodnotě 3,8 %. Nejnižší hodnota je evidována v Korkyni mírně nad 1 %, naopak nejvyšší je v Drevníkách téměř 10 %. Území lze rozdělit na dva zřetelné pásy. Větší, který zahrnuje zejména severní a centrální část s nezaměstnaností, která nepřesahuje 4 % a pás při jižní a jihozápadní hranici regionu, kde se nezaměstnanost pohybuje mezi 4 a 6 %. Výjimky tvoří obce Korkyně, Nové Dvory a Županovice, kde se nezaměstnanost pohybuje pod 2 %. To může být způsobeno skladbou populace, a nízkým počtem ekonomicky aktivních, případně pracujících jako OSVČ s ohledem na minimum jiných pracovních příležitostí. Druhým výkyvem je obec Drevníky a částečně Velká Lečice, kde se nezaměstnanost pohybuje nad 6 %.

V porovnání s Českou republikou (2,2 %) a Středočeským krajem (2 %) je míra nezaměstnanosti v rámci ORP jako celku mírně nadprůměrná.

26 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

EKONOMICKY DOSAŽITELNÁ OBEC AKTIVNÍ NEZAMĚSTNANÍ NEZAMĚSTANNOST NEZAMĚSTNANOST Borotice 238 8 3,36 3,36 Chotilsko 309 9 2,92 2,91 Čím 225 10 4,48 4,44 Daleké Dušníky 273 14 5,09 5,13 Dobříš 5609 214 3,73 3,82 Drevníky 206 19 9,00 9,22 Drhovy 179 8 4,52 4,47 Hřiměždice 261 13 4,21 4,98 Korkyně 83 1 1,27 1,20 Malá Hraštice 658 15 2,26 2,28 Mokrovraty 512 14 2,81 2,73 Nečín 506 30 5,71 5,93 Nová Ves pod Pleší 794 22 2,91 2,77 Nové Dvory 175 3 1,72 1,71 Nový Knín 1308 44 3,36 3,36 Obořiště 426 21 4,76 4,93 Ouběnice 154 8 5,30 5,19 Rosovice 513 24 4,47 4,68 Rybníky 300 11 3,75 3,67 Stará Huť 905 30 3,46 3,31 Svaté Pole 317 13 4,26 4,10 Velká Lečice 100 7 7,00 7,00 Voznice 412 13 2,79 3,16 Županovice 51 1 1,92 1,96 celkem 14514 552 3,74 3,80

27 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

28 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Příroda a krajina

Území lze obtížně charakterizovat. Ačkoliv má poměrně málo prvků ochrany přírody, celkově se jedná o velmi stabilní území. Důvodem je velké množství lesů a nedostatek kvalitní orné půdy, nezalesněné plochy jsou tedy převážně luční. Dalším faktorem je členitý reliéf, který neumožnil výrazné scelování lánů, v krajině tedy zůstalo velké množství původních remízků i jiných prvků krajinné zeleně.

Ochrana přírody a krajiny

Přírodní park – Hřebeny; Maloplošná zvláště chráněná území - Přírodní rezervace – Andělské schody; Hradec; Kuchyňka; Vymyšlenská pěšina; Přírodní památka - Pařezitý; Jezírko u Dobříše; Andělské schody; Natura 2000 – evropsky významná lokalita - Aglaia; Andělské schody; Dobříšský park; Dobříšský zámek; Hradec a Kuchyňka; Střední Povltaví u Drbákova. Památné stromy – 13 jednotlivých stromů; 5 skupiny stromů; 4 aleje. Významné krajinné prvky registrované – 12 lokalit Kromě těchto prvků je návrh na vymezení dalšího maloplošného chráněného území i dalších prvků VKP. Pro další zpracování je vymezen podklad údolní nivy dle podkladů Státního pozemkového úřadu (BPEJ, kterými protéká vodní tok) do vzdálenosti 25 m od vodního toku, případně na území záplavového území (Q100). V roce 2019 proběhl terénní průzkum a upřesnění vymezení údolních niv dle skutečného stavu. Do územních plánů je třeba stanovit požadavek na ochranu údolních niv. Některá již zastavěná území zasahují i do těchto lokalit. To může z hlediska ochrany významných krajinných prvků ze zákona způsobovat omezení rozvoje obcí a naopak poškození životního prostředí.

ÚSES

Jako podklad byly vektorizovány údaje z územních plánů a studií a převzato vymezení regionálního a nadregionálního ÚSES ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Rozlišení ÚSES podle zdrojového dokumentu je v atributech vrstev. Všechny takto vymezené prvky ÚSES jsou závazné, většina z nich byla přebrána do platné územně plánovací dokumentace z původního Generelu ÚSES. Dohledání funkčního ÚSES v území je problematické, jelikož stav dokumentace disponuje rozdílnou kvalitou zpracování (obecně jsou přesnější digitálně zpracované ÚPD podle zákona č. 183/2006 Sb.), starším územním plánům končí platnost s koncem roku 2022 a je pravděpodobné pořízení nového územního plánu, který by měl prověřit především funkční prvky ÚSES a případně navrhnout možnosti založení nových prvků. Novému vymezení by měl předcházet odborný průzkum území. Vymezení ÚSES je místy velmi problematické, některé (starší) územní plány mají rozpor v umístění i mezi jednotlivými výkresy. Návrh ÚSES a jeho vymezení odpovídá době vzniku, některé koridory a centra jsou vymezeny nereálně bez ohledu na ochranu přírody a možnosti krajiny. Plochy ÚSES jsou v některých místech předimenzovány, místy jsou naopak navrženy pouze osou nebo směrově. ÚSES v ÚP je místy v obecném rozporu se ZÚR (jedná se o dříve zpracované územní plány, většina těchto obcí již zpracovává nový ÚP). Po úpravách ÚP a podrobném vymezení funkčního návrhu ÚSES bude návrh stabilizován do podrobnosti parcel. Velkým problémem je návaznost prvků ÚSES na hranicích sousedních obcí, kde je nutná koordinace při vymezování.

29 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Hodnotná území

V rámci průzkumů byla v území vymezena nejen místa krajinného rázu, ale dále také specifické plochy zeleně. Jedná se zejména o jednotlivé solitérní hodnotné stromy, aleje a plochy zeleně, která má význam v krajině i mimo plochy krajinného rázu. Tyto plošné prvky byly rozděleny na přírodně cenné lokality a kvalitní plochy zeleně. Mezi přírodně cenné lokality byly zařazeny například zachovalá mokřadní a luční společenstva, břehové porosty podél některých vodních útvarů (nádrže, potoky, řeky, které nejsou vyjádřeny jinou položkou (VKP, součást MZCHÚ,…). Mezi kvalitní plochy zeleně jsou zařazeny především luční společenstva a zachovalé aleje a stromořadí. Jedná se o plochy, které nejsou vyjádřeny jinou položkou (památné stromy – aleje, VKP). Tyto prvky je nutné v ÚP stabilizovat a uvést do kontextu s koncepcí veřejné a krajinné zeleně.

30 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

31 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

32 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

33 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Krajinný ráz

Krajinný ráz byl vymezen ve třech stupních: 1) Oblasti krajinného rázu – čtyři oblasti vymezených specifikou celkového působení 2) Nadřazené krajinné celky – podrobnější členění odpovídající obecnému chápání vzhledu krajiny 3) Místa krajinného rázu – detailní charakteristika konkrétních lokalit se shodnou charakteristikou a působením

V ÚP je třeba krajinný ráz podrobněji vymezit, případně vymezit krajinný ráz podrobně v rámci dalšího průzkumu nebo studie. Ve všech místech krajinného rázu musí územní plán navrhnout podrobné regulace zástavby.

OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU:

1) Střední Povltaví zaříznuté do vrchovin je téměř celé zalesněné, jde o typické meandrující koryto v metamorfovaných horninách. Na strmých svazích převažují přirozené suťové listnaté lesy, popřípadě reliktní bory (PR Vymyšlenská pěšina), místy i vzácná suchomilná vegetace. Na mírných svazích rekreační střediska, chatové oblasti, místy trvalé travní porosty či pole. Většina obcí přímo u Vltavy je novodobá, jde prakticky čistě o rekreační osady, některé obce výše proti proudu mají zachovalá historická centra – obce, které výrazně nepostihla stavba Slapské přehrady (Hřiměždice, Vestec, částečně Županovice). Výstavbou Slapské přehrady byly zpřetrhány vazby obyvatelstva ke krajině, oblast byla degradována na čistě rekreační, mimo letní sezónu prakticky pustou. Podmínky pro trvalé bydlení jsou z tohoto důvodu velmi omezené. K moderním dominantám (sporné hodnoty) náleží mosty přes přehradu.

Zásady ochrany krajinného rázu:

 Ochrana přírodě blízkých partií svahů a zátok  Omezení výstavby v údolí Vltavy a Sázavy, orientace rozvoje k přestavbě a regeneraci rekreačního území, k doplnění chybějících funkcí a technického vybavení a k redukci provizorní zástavby a devastovaných ploch  Respektování dochované a typické urbanistické struktury obcí v navazujících náhorních polohách podél koridoru Vltavy a Sázavy. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím.  Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu, zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou  Rozlišování takových zón ve struktuře obcí, které zachovávající znaky historického charakteru obce a v polohách mimo kontakt s těmito zónami uplatňovat diferencovaný přístup k regulaci zástavby.  Omezení možnosti umístění staveb a technických zařízení výškového charakteru (výška přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost) na exponovaných horizontech a hranách údolí Vltavy  Zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou

34 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

2) Reliéf oblasti Novoknínska a Višňovska má charakter pahorků a plochých sníženin mezi nimi, je drobně členitý, pahorky mají často výrazné a zalesněné svahy. Směrem k údolí Vltavy se sníženin zařezávají údolí potoků. Na povrch na strmějších svazích a vrcholcích vystupují drobné skalky a balvany. V oblasti obcí Nečín a Hřiměždice jsou časté menší lomy, většinou opuštěné a zatopené vodou (v současnosti využívané jako koupaliště), celá oblast je charakteristická snadnou dostupností kamene, který často vychází až na povrch, proto v celé oblasti jsou časté kamenice, kamenné zídky podél cest, kámen byl hojně využívaným stavebním materiálem. Pole a louky jsou často děleny remízky (orientovanými nejčastěji po vrstevnici), většinou platí přímá úměrnost mezi dynamičností terénu a množstvím remízků (kamenic). Členité bývají i okraje lesů, jde většinou o kulturní smrčiny a bory. V území jsou nadprůměrně zastoupeny trvalé travní porosty – louky i pastviny. Umístění sídel nejčastěji ve sníženinách nebo ve svazích, proto by dle našeho názoru neměla nová zástavba vystupovat po svahu až na horizont. Místy se vyskytují i sídla typu samoty (např. Lipiny, část Skalice), jejichž charakter je třeba zachovat a chránit, na druhou stranu by se ale obce neměli tímto stylem rozrůstat dál a kolonizovat tak volnou krajinu. Severojižním směrem prochází dálkové vedení vysokého napětí, které hlavně svým velkým měřítkem negativně ovlivňuje krajinný ráz.

Zásady ochrany krajinného rázu:

 Zachování hodnot lesních interiérů v lesních hospodářských plánech, v technologii údržby a managementu krajiny  Ochrana vegetačních prvků nelesní zeleně podél drobných vodotečí jakožto významných prvků prostorové struktury krajiny  Respektování dochované a typické urbanistické struktury drobných vesnických sídel. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím.  Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu  Zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou  Omezení dimenzí plošného rozvoje existující zástavby  Ochrana siluet a zapojení vesnických obcí do krajinného rámce  Zlepšování charakteru prostředí odstraněním/odcloněním nevhodných a rušivých staveb.

3) Reliéf oblasti Dobříšska (-Mníšecka) je tvořen většinou rozsáhlými plošinami, je výrazně plošší a méně dynamický než okolní krajinné typy. Krajina je zde přehledná, ohraničená Hřebeny a Dobříšskou pahorkatinou, do nichž se zařezávají menší toky a vytvářejí malá údolí (za nejvýznamnější lze považovat říčku Kocábu a její údolí), stojaté vody jsou vzácné, většinou jsou zastoupeny malými rybníky či spíše nádržkami. Převažují plochy lesů a polí, krajina jimi však není příliš jemně členěna, jedná se většinou o větší plochy (lány polí, lesy a lesíky, málo remízků). Krajinu člení tedy spíše komunikace než krajinná zeleň. Trvalé travní porosty se nacházejí pouze na strmějších svazích a v nivách potoků. Většina obcí je umístěna v mělkých sníženinách, obce na okrajích typu leží ve svazích, odkud jsou významné výhledy na celou plošinu. Charakter obcí je poznamenán blízkostí Dobříše a Příbrami, čemuž odpovídá vyšší stupeň občanské vybavenosti a rychlost rozvoje nové zástavby. Pro území jsou typické chatové kolonie. Umístění, typ i velikost trvalých sídel jsou

35 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

různorodé, pro dálkové pohledy je významná budova onkologického sanatoria v Nové Vsi pod Pleší. Územím prochází železniční trať. Největším sídlem v oblasti je Dobříš, tvoří kulturní centrum a svým způsobem samostatný krajinný celek. Umístěna je ve sníženině, uzavřena lesem, významným prvkem je komplex rybníků. Z dálkových pohledů chybí historická dominanta, novodobou (negativně působící) dominantou je trojice výškových bytových domů a budova sanatoria, bývalý pivovar a budova firmy Bobcat. Nebezpečí pro vnější obraz představuje i rychle se rozrůstající nová zástavba na okrajích Dobříše a Staré Huti, která často vystupuje na horizont. Dobříš a Starou Huť od sebe odděluje zmiňovaná rychlostní komunikace D4, která zároveň snižuje estetické i hygienické hodnoty území (hluk), zároveň zhoršuje její prostupnost a zpřetrhává historické vazby (např. Obořiště). Další narušení pro tuto otevřenou krajinu představují novodobé dominantní stavby (např. slévárna hliníku severně od obce Rybníky), které negativně ovlivňují vzhled krajiny i z několika kilometrových vzdáleností.

Zásady ochrany krajinného rázu:

 Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot  Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím.  Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu  Zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou  Dbát při výstavbě na zachování významu kulturních dominant v krajinné scéně.  Zlepšování charakteru prostředí odstraněním/odcloněním nevhodných a rušivých staveb  Respektování dominantních rysů kulturní krajiny vázané na zámek Dobříš

4) Brdy. Reliéf má tvar svahů zpravidla spadajícího z vyšších hřbetů do podmáčených sníženin v blízkosti potoků a pramenů. Převažují velké plochy lesů, sídla jsou zde minimálně, pole prakticky chybí, místy jsou zde zastoupeny louky (často vlhké), uzavřené lesem. V lesích jsou rozmístěny areály vojenských prostorů, často mimo provoz, tato skutečnost způsobuje vysokou koncentraci širokých zpevněných komunikací v dobrém stavu, které jsou ale v současné době většinou nevyužívané. Lesy jsou většinou kulturní, výjimku tvoří PR Hradec s lesem pralesního charakteru (bučiny, javoro-lipové porosty a reliktní bory). Na vrcholu Hradce jsou patrné zbytky keltského osídlení.

Zásady ochrany krajinného rázu:  Ochrana cenných lesních porostů (bučiny), vřesovišť a dalších cenných znaků a hodnot lesní krajiny  Zachování hodnot lesních interiérů v lesních hospodářských plánech, v technologii údržby a managementu krajiny  Zachování nenarušenosti lesní krajiny, omezení možnosti umístění výškových technických staveb (stožáry).

Oblasti krajinného rázu byly převzaty ze studie „Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje“ v roce 2009 pod vedením doc. Ing. arch. Ivana Vorla Csc. pomocí jeho metodického postupu. Tato data zobrazují zjištěný stav v době svého vzniku a nebyla aktualizována (dle informací z metadat poskytnutých dat ani aktualizována nebudou).

36 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Vymezení oblastí krajinného rázu zobrazuje obrázek na str. 50. Oblasti krajinného rázu Sedlčansko a Hořovicko do území ORP Dobříš nezasahují.

NADŘAZENÉ KRAJINNÉ CELKY

 ChKP 38/1 Hřiměždice a Vestec Hřiměždice umístěny v mírném svahu, relativně velká obec, funkční sídlo s historickým jádrem, Vestec přímo u řeky, chatová osada u řeky pod Hřiměždicemi, velké plochy polí – mírné svahy  ChKP 38/2 Županovice Obec umístěna v údolí potoka, prudce stoupá po svahu, převaha rekreačních ploch a chat, ve východní části jsou mírnější svahy (pole)  ChKP 38/3 Cholín V podstatě čistě rekreační funkce, velká část tvořena kempem, chatami a chatovými osadami, zjištěno 7 stálých obyvatel, funguje vlastně jen v sezóně, jinak vše zavřené  ChKP 38/4 Smilovice Čistě rekreační osada s hotelem (negativní dominanta pro některé dálkové pohledy) a chatkami, štola Josef (školící středisko ČVUT)  ChKP 38/5 Živohošť Čistě rekreační oblast fungující sezónně, z původní obce zbyl jen kostel a fara (jediný kostel v oblasti)  ChKP 38/6 Křeničná Leží v údolí potoka – protáhlý tvar sídla, v okolí hodně luk a pastvin výrazně členěných krajinnou zelení, obyvatelé udržují tuto část obce při životě (i když je to vcelku malá ves)  ChKP 38/7 Hněvšín Tvořen 1 velkým statkem, zbytek jsou rekreační objekty, umístěno v korytu potoka, nad Hněvšínem pastviny, jinak izolováno lesem  ChKP 38/8 Sejcká Lhota Odděleno lesem, umístěna uprostřed pastvin a luk, harmonicky začleněno do krajiny, daleké výhledy za Vltavu  ChKP 30/9 Korkyně, Křížov, Chotilsko, Čím Chotilsko a Čím umístěny ve sníženině, Křížov a Korkyně v mírném svahu, Křížov, Korkyně a Chotilsko obklopeny velkými plochami polí, okolí Čími harmonicky členěno, vetší zastoupení luk a pastvin, mezi Chotilskem a Čímí velký rybník, celé v údolí, pohledovou dominantou je vrch Besedná, z mnoha míst daleké výhledy za Vltavu, velké množství alejí (hlavně ovocných)  ChKP 30/10 Záborná Lhota Sídlo umístěno v protáhlém dolíku, velké plochy pastvin – místy zajímavě členěny zelení, jádro vesnice zachováno  ChKP 38/11 Lipí Sídlo umístěno v prudkém svahu, obklopena polem, výhledy do krajiny, harmonicky umístěno v krajině  ChKP 30/12 Mokrsko, Prostřední Lhota, Libčice Umístěny ve sníženinách, dominanta Veselý Vrch s rozhlednou, velké plochy polí, okolí Libčic hodně členěno krajinou zelení, v Libčicích kostel  ChKP 30/13 Čelina Umístěna ve sníženině, vystupující podél potoka – rekreační oblast, zámek a kaple, zemědělské družstvo – budovy umístěny na dně údolí, takže z mnoha míst kryto – nekazí výhled, do sídla vede lipová alej, nad sídlem je bývalý židovský hřbitov  ChKP 30/14 Dražetice a Chramiště Dražetice níže položené, velké plochy polí, zemědělské družstvo negativně ovlivňující pohledy na severní okraj sídla, Chramiště na kopci, z něj výhledy na Nový Knín  ChKP 38/15 Hubenov

37 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Sídlo zaříznuté ve svahu, jižně od obce potok, na který je vázána rekreační oblast, nad obcí elektrické vedení, jinak obec harmonicky umístěna v terénu  ChKP 30/16 Borotice Umístěno ve hlubší užší sníženině, kostel, hřbitov, výhledy z jižní části směrem na Drevníky  ChKP 30/17 Homole Malé sídlo umístěné ve svahu, nad obcí i z obce výhledy do krajiny, obklopeno polem. Žádoucí zachovat místa výhledu.  ChKP 30/18 Drevníky, Slovanská Lhota Drevníky ve sníženině, vystupují po svahu, Slovanská Lhota ve svahu, harmonicky začleněno do údolí s výhledem na kopce u Vltavy, osu Drevníků tvoří potok, relativně velká a fungující obec, její vzhled ohrožen rozrůstající se zástavbou  ChKP 30/19 Nechalov, Drhovce Umístěny v mírném svahu – v horní části, z Nechalova významné pohledy do údolí Drevníků, lipová alej, pole a louky, harmonicky členěno  ChKP 37/20 Drhovy Umístěno v rovině spíše na horizontu, negativní dominanta silo a zemědělské družstvo, kravín; na východním okraji rybník, kolem obce vysoká koncentrace laviček pro výhledy do krajiny (občas nevhodně umístěna), střelnice (myslivci), ovocná alej, v obci topolová alej  ChKP 30/21 Žebrák a Jiráska Žebrák umístěn v horní části svahu, nad ním výrazný tvar kopce Besídka, harmonicky začleněno do terénu, v západní části lomy; Jiráska – 2 statky, zbytek novostavby, výrazně členěno terénem i krajinnou zelení, ve východní části výhled na osadu Zadní Háje  ChKP 30/22 Nečín, Lipiny Obě sídla umístěna ve svahu, Nečín vcelku velká správní obec, vybavená, na západ vychází jírovcová alej, severně a východně od obce lomy – zatopené, jižně krajina členěná - kamenice; Lipiny typ samoty, harmonicky umístěny v terénu, jehož členitost je podpořena množstvím krajinné zeleně, velmi hodnotné  ChKP 30/23 Skalice Umístěna ve svahu, spodní část přechází v samoty, výhledy směrem na Ouběnice, umístěno v dramatickém terénu, výhledy na plošší krajinu – patrný kontrast, harmonicky umístěno v krajině  ChKP 30/24 Libice Na vrcholu, z ní významné výhledy na Rybníky, obklopeno polem, malá víska vcelku harmonicky umístěna, na vrcholu svahu navazuje les, zachování charakteru venkovské krajiny  ChKP 30/25 Daleké Dušníky Ve výrazném svahu, výhledy do roviny, pískovna  ChKP 30/26 Nové Dvory, Krámy, Porostliny Sídla umístěna ve svahu v dramatickém terénu, výrazné výhledy do krajiny skoro na všechny strany, harmonicky, kolem velké plochy polí  ChKP 30/27 Nový Knín, Kozí Hory Umístěno v údolí Kocáby, vystupuje po svazích nahoru, odkud jsou daleké výhledy, kolem obce i v obci velké množství sakrálních staveb, kolem pole a louky, kolem Kocáby výrazné zastoupení luk, místy velké lány, místy hodně členěno, ovce  ChKP 37/28 Mokrovraty, Pouště Mokrovraty umístěny v mírném svahu těsně pod vrcholem nevýrazně tvarovaného kopce, Pouště níž ve svahu; negativní dominanty: vodárna, vysílač, zemědělský podnik, nad Mokrovraty vystupuje chatová osada; navazuje obora Králova stolice – komponovaná; Pouště ohroženy novou zástavbou vystupující po svahu a negativně ovlivňující obraz obce  ChKP 37/29 Malá Hraštice, Velká Lečice, Nová Ves pod Pleší

38 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Nová Ves a Malá Hraštice v mírném svahu, Velká Lečice v zaříznutém údolí, Malá Hraštice silně ovlivněna rekreaci, což je znatelné i na „bavorské“ návsi. Velké plochy polí členěné pouze komunikacemi, kolem cest liniová zeleň jen zřídka, u Lečice výrazné údolí Kocáby, Prochází zde železniční trať. Náhorní plošina. Od Pleše a Lečice daleké výhledy. Výrazná dominanta sanatoria na pleši.  ChKP 37/30 Dobříš Viz. oblast krajinného rázu č. 3,  ChKP 20/31 Rosovice, Obořiště, Svaté Pole, Rybníky, Ouběnice Rosovice a přilehlé sídlo Holšiny v mírném svahu, několik míst výhledů směrem k Dobříši a Bukové u Příbrami. Obořiště ve sníženině v jižní a jihojihozápadní části svah s výhledy. Svaté Pole – sídlo se nachází ve výrazné sníženině, okolní terén spíše rovinatý. Sídlo Budínek leží v rovinatém terénu s možností rozhledů. Obec Rybníky navazují na Budínek v rovině, negativní pohledovou dominantou areál zpracování hutního materiálu. Ouběnice leží ve sníženině s výrazným jižním svahem s možností řady výhledů směrem na Višňovou. Krajinný celek je protnutý dálnicí II. třídy D4, je charakteristický velkými lány polí s minimálním členěním.

MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU:

Přehledná tabulka kódů: A.B.C.D – atribut popis Reliéf (A) 1 rovinatý terén mírně svažitý 2 terén 3 svah 4 zvlněný terén Otevřenost (B) O otevřený P polootevřený U uzavřený trvalý travní Zemědělské využití (C) T porost P Pole (orná půda) K kombinace krajinná zeleň (D) 1 ano rozptýlená 2 ano kompaktní 3 ne vliv sídla (E) A ano N ne

Místa krajinného rázu jsou vymezena pouze mimo zástavbu. Lokality (sídla), která jsou mimo polygony míst krajinného rázu lze považovat za urbanizovaná území, kde nehrozí negativní zásah do míst krajinného rázu s přihlédnutí k zásadám ochrany oblastí krajinného rázu. Zároveň jsou vyjmuty dopravní koridory (železnice, silnice), liniové přírodní prvky (především vodní toky) a další plochy, kde je výstavba z hlediska dostupnosti poměrně nereálná (lesní pozemky). Reliéf je rozdělen podle relativního výškového rozdílu nejvyšší a nejnižší hodnoty a okrajových protilehlých hodnot (zdroj: Digitální model reliéfu 5. generace). Otevřenost závisí na hranicích místa krajinného rázu – hranice jsou jasně tvořeny a jsou viditelné ze všech stran (U), jedna nebo více hranic jsou nečitelné, nelze určit všechny hranice místa krajinného rázu (P), otevřená krajina velký rozhled (O). Zemědělské využití je určeno dle převládajícího využití zemědělské půdy. Trvalé travní porosty (T), orná půda – pole (P), nelze rozlišit převládající využití (K).

39 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Krajinnou zelení se rozumí formy zeleně vyjma lesních porostů, rozptýlená (1) zeleň představuje především solitérní stromy, jako dominanty příslušného místa, kompaktní (2) zelení jsou remízky, souvislé pásy zeleně podél vodních toků, případně kompaktní zeleň tvořící hranice místa krajinného rázu, atribut ne (3) znamená, že v místě krajinného rázu se nenachází žádné prvky krajinné zeleně. Vlivem sídla se rozumí kontakt se stávající zástavbou a její ovlivnění krajinného rázu, nerozlišuje negativní a pozitivní ovlivnění. Název míst krajinného rázu je odvozen od kódu místa krajinného rázu a rozlišuje se pro účely ÚAP na:  intenzivní zemědělskou krajinu se zásahem sídla  krajina s převahou orné půdy v blízkosti sídel, součástí rázu je zástavba, s minimálním zastoupením krajinné zeleně  intenzivní zemědělskou krajinu  krajina s převahou orné půdy mimo zástavbu, ráz krajiny není sídlem ovlivněn, s minimálním zastoupením krajinné zeleně  extenzivní zemědělskou krajinu se zásahem sídla  krajina s převahou trvalých travních porostů v blízkosti sídel, součástí rázu je zástavba, s minimálním zastoupením krajinné zeleně  extenzivní zemědělskou krajinu  krajina s převahou trvalých travních porostů mimo zástavbu, ráz není sídlem ovlivněn, s minimálním zastoupením krajinné zeleně  zemědělskou krajinu se zásahem sídla  krajina s kombinovaným zemědělským využitím, v blízkosti sídel, součástí rázu je zástavba, s minimálním zastoupením krajinné zeleně  zemědělskou krajinu  krajina s kombinovaným zemědělským využitím, ráz není sídlem ovlivněn, s minimálním zastoupením krajinné zeleně  estetickou krajinu se zásahem sídla  krajina s významným zastoupením krajinné zeleně (solitérní stromy, remízy, doprovodná zeleň liniových prvků apod.) v blízkosti sídel, součástí rázu je zástavba.  estetickou krajinu  krajina s významným zastoupením krajinné zeleně (solitérní stromy, remízy, doprovodná zeleň liniových prvků apod.), ráz krajiny není ovlivněn sídlem.

ObKR ID popis poznámka náhorní plošina, pole a ruderální porosty, deponie půdy, zástavba za horizontem, výhled 3 1 1UP3A ovlivněn průmyslovou zónou uzavřeno lesem, sníženina, ve sníženině vlhkomilná společenstva, zachovalé slovanské 3 2 2UT1A hradiště s vodním příkopem a valy 4 3 1UT1N vlhké louky uzavřené lesy podél místní vodoteče (nivy) mírný svah, louka, chatky, uzavřeno lesem, plánovaná výstavba, doprovodná zeleň 4 4 2PT1A komunikace Zemědělsky využívané plochy, východní část spíše travnatá, negativní dominanta Trnová 4 5 2PK2A (chov drůbeže) V nejnižší části potok, louky v oblasti vodních zdrojů, členěno doprovodnou zelení, vliv 4 6 2PT2A zástavby Trnová suchý svah, výhled na Dobříš, rozděleno komunikací s doprovodnou zelení, výhled na 3 7 2PP1A vodní plochu pohled na novou zástavbu, sníženina, populus nigra italica, chatová osada Bzdinka, 3 8 2PP2A doprovodná zeleň cestní sítě významné výhledy do krajiny, ovocná alej, kaple sv. Jáchyma, areál Sv. Anna, větrný 3 9 4PP3A mlýn (dominanta) minimální členění zelení, nová zástavba náhorní jemně zvlněná plošina, bez výrazných horizontů a dalekých výhledů, rozděleno 3 10 1OP2A kompaktní zelení podél místní vodoteče, vliv nové zástavby a fotovoltaických elektráren

40 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

3 11 1PT2N vlhké louky, vliv D4 rybníky a vlhké louky, 1 pás. Ochrany vodního zdroje, přírodně zajímavá lokalita, 3 12 1UT2N Chotobuš Zemědělské využití ve svahu, ovlivněno zástavbou (zemědělská společnost), spád 3 13 2UP1A k vodní nádrži Chotobuš, zalesněný protisvah Zemědělské využití svahu, v dolní části ohraničeno kopaktní zelení, ovlivněno blízkou 3 14 2UP2A zástavbou 3 15 2UP3A Zemědělské pozemky v Lipkách, uzavřeno vzrostlou liniovou vegetací, určeno k zástavbě Výhledy na zástavbu Staré Huti, zemědělské obhospodařování bez krajinné zeleně, 3 16 1PP3A negativní dominanty elektrické vedení 3 17 2UT2N lehce vypouklý svah, lesnatý horizont, svažitost k místní vodoteči lehce vypouklý svah, lesnatý horizont, ohraničeno kompaktní doprovodnou zelení a 3 18 2UT2N remízem 3 19 2UT1N lesnatý horizont, vlhké louky, podél potoka vegetace, přírodně zajímavá lokalita meandrující údolní potoční niva s bohatou krajinnou zelení, vlhké louky, přírodně zajímavá 3 20 1UT2N lokalita daleké výhledy na Hřebeny, náhorní plošina mírně svažující, podél cesty nová lipová alej, 3 21 2PP3A pohledy na novou zástavbu 3 22 2PK3A náhorní plošina mírně svažující, výhledy na Dobříš, Hřebeny, pohledy na novou zástavbu Zemědělské pozemky nad rybníkem Strž, výhled od zástavby na vodní plochu 3 23 2PP1N s harmonickým přechodem do lesních porostů daleké výhledy na Kozohorský hřbet, vypouklý svah, frekventovaná cesta 102, ohraničena 2 25 3PK2N liniovou zelení 2 26 2UT2N ohraničena doprovodnou zelení komunikace jemně modelované v mírném svahu, liniová zeleň jej ohraničuje, daleké výhledy jižním 2 27 4OK2N směrem, ohraničena liniovou zelení pouze řídké stromořadí podél cesty, daleké výhledy na Novovesko, hrana výrazným 2 28 4PP3N porostem na horizontu 2 29 1PP3N stromořadí podél silnice, mírné údolí bez vlivu sídla, zemědělská krajina 2 30 3PP3A daleké výhledy, vliv sídla Křížov nerušivý, bez členěn zelení, zemědělské pozemky 2 31 2UT3N Uzavřená louka lesními porosty 2 32 2UK1N Uzavřené zemědělské plochy vzrostlou zelení daleké výhledy k jihu, vlhkomilná vegetace podél potoka - rozděluje místní krajinný ráz na 2 33 4PK2A pole/louky, výrazně členité krajinou zelení Zemědělské pozemky mezi sídly Korkyně a Křížov, nečleněno, přechody pouze mezi 2 34 2OP3A kulturami, částečně plánovaná zástavba (Korkyně) 2 35 1UT2N podél potoka výrazná zeleň, přírodě blízké 2 36 4PK3N pastviny, zajímavě členěné 2 37 2OT3N daleké výhledy na jih, nečleněné zemědělské plochy 2 38 4PP1N Zemědělsky užívané plochy, členěno doprovodnou zelení (1x) 2 39 2UT1N lesní louka, solitérní strom ve východní části 2 40 1PK2N hodně liniové i rozptýlené zeleně, přírodně zajímavá lokalita, mozaika polí a luk Převládající pole, ale okolo Korkyně i pastviny ve vazbě na obec, doprovodná zeleň podél 2 41 2OP3N komunikace, vodní plocha 2 42 4PP1N Zemědělské plochy orné půdy, malá ploška vzrostlé zeleně Zemědělsky využívané plochy, nečleněno zelení, pohledy z horizontu ovlivněny sídly 2 43 2OP3A (Chotilsko, Korkyně) 2 44 2OP3N Zemědělsky využívané plochy, v jihozápadní části sad, sídlo odcloněno pásem zeleně 2 45 4PK2N 2 46 4PP2N výrazné údolí s potoční nivou (podél ní kraj. zeleň), zemědělsky využívané plochy uzavřená sníženina, výrazným výhledem jihovýchodním směrem, pozitivní vliv sídla s 2 47 3PP2A vazbou na krajinu, doprovodná zeleň 2 74 3UT3N lesní louka, uzavřené vzrostlou zelení (lesem), bez dalšího členění ve svahu Kombinace polí a luk, členěno cestou, výhled na sídlo, negativní dominanta průmyslová 2 75 2PK3A výroba

41 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

2 76 1UT2A niva potoka, vybíhá až do obce 2 77 2UT1N vysoké lesnaté horizonty, část plochy pastvina, harmonicky působící místní krajinný ráz liniová zeleň podél cest, výhled na sídlo, na protější straně údolí nová zástavba, výhledy, 2 78 2PP2A lesnaté horizonty, harmonicky působící místní krajinný ráz hodně liniové zeleně, zajímavě harmonicky členěno, vysoké lesnaté horizonty, 2 79 3PP1N harmonicky působící místní krajinný ráz 2 80 1UT2A niva potoka s vlhkými loukami, výrazné zastoupení liniové zeleně v blízkosti sídla 2 81 2PP1A okrajový vliv sídla, kombinace polí a luk, drobná ploška zeleně uprostřed tvořen polem novou zástavbou, pozemky určenými pro zástavbu, vedení elektrické 2 82 2PP3A energie hodně drobné zeleně, doprovodná zeleň, samota (usedlost) jako součást rázu, kombinace 2 83 2UK1N polí a luk 2 84 2PK2N Kombinace polí a luk, členěno cestní sítí, vedení elektrické energie, doprovodná zeleň Zemědělsky využívané plochy, solitérní plošky vzrostlé zeleně, po okrajích liniová 2 85 4PP1N doprovodná zeleň málo liniové zeleně (doprovodná vodoteče), zemědělské plochy, chatová osada na 2 86 2PK3A horizontu 1 87 2UT2A liniová zeleň podél cesty, okrajově zásah sídla liniová společenstva podél cesty a potoka, hluboce zaříznuté údolí směřující k Vltavě, 1 88 3UK2N vysoké lesnaté horizonty, v nivě chatová osada, harmonicky působící místní krajinný ráz 1 89 3UT2N Doprovodná zeleň cestní sítě (rozšířená), louky, vodní plocha, původní usedlost málo liniové zeleně, daleké výhledy, kopce pravého břehu Vltavy, negativní vliv zástavby 1 90 4UT1A v lokalitě Hrdlička, výrazná dynamika reliéfu, soliterní prvky zeleně 1 91 4PK2N Liniová doprovodná zeleň, dynamičtější reliéf, na okraji dvě samoty, členěno cestní sítí zeleň vytváří hranice místního krajinného rázu, výhled na osadu "V ráji" (horizont, 2 92 3UK2A uzavřeno lesem), členěno poměrně velkým množstvím remízů, zalesněný horizont 2 93 2PP3A liniová zeleň podél cesty, výhled na Chotilsko ve sníženině výskyt vlhkých luk, nový rybník - přírodně zajímavá lokalita ve vrchní části, u vodní plochy 2 94 1PT2N vzrostlá zeleň, částečně niva vodoteče 2 95 2UP2N Zemědělské plochy pod lesem, výhled na vodní plochu, doprovodná zeleň komunikace

mírně zvlněné dost liniové i jiné krajinné zeleně (podél potoka a alej podél cesty), výhled na Chotilsko, ve východní části u obce Chotilsko hala - negativní dominanta, výhledy 2 96 4PP1A daleké na Chotilsko, Korkyni a Křížov Doprovodná zeleň komunikace, zemědělsky využívané plochy, zalesněný horizont, 2 97 2PP3N Chotilsko ve sníženině 2 116 2PP3N Orná půda, polootevřené jižním směrem, mírný svah Mírný svah polootevřený severním směrem, využíváno k zemědělství, menší ploška 2 117 2PK1N zeleně 1 118 3UP3A výhled na obec Lipí umístěné ve sníženině, harmonické členění krajiny Zemědělská krajina bez zásahu sídelní struktury, ve svahu uzavřená orná půda i trvalý 1 119 2UK3N travní porost 1 120 2UT2N Vrch Besedná, mozaika luk, plošné lesní zeleně mimo zástavbu 2 48 2PP1A v horní části silnice doprovázená alejí a potok s doprovodnou zelení, vazba na sídlo 2 49 1UT2A vlhké louky, blízkost sídla, vodní plocha, členěno maloplošnou zelení (remízy) výhledy k údolí Vltavy, el. Vedení, doprovodná zeleň, v jižní části zalesněná ploška, sídlo 2 50 4OP2A na horizontu 2 51 2OT3A Zatravněná plocha, přechod sídla do krajiny, ohraničeno lesem, v jižním cípu liniová zeleň výhled do krajiny - směr Nový Knín, el. Vedení, částečně členěno cestní sítí a 2 52 3OK2A doprovodnou zelení vliv sídla pouze v dálkových pohledech, zemědělské plochy bez členění, částečně 2 53 4PP3N uzavřeno lesem 2 54 4OP3A dálkové výhledy do krajiny, el. Vedení, minimální členění, propojení se sídlem 2 55 4PK2N Mozaika polí a luk, výrazně členěno liniovou a maloplošnou zelení Kombinace polí a luk, členěno doprovodnou zelení, vliv sídla na horizontu místa 2 56 2PK2A krajinného rázu 2 57 3PK2A Členité, sídlo v údolí, výběžky lesních porostů do polí, doprovodná zeleň

42 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Orná půda ve svahu, částečně členěno doprovodnou zelení, zalesněný horizont, v údolí 2 58 3PP2A sídlo 2 59 3UP2N potok s doprovodnou zelení ve spodní části, sídlo odděleno vzrostlou zelení výhledy přes Velkou Lečici na Hřebeny, údolí Kocáby, zemědělské plochy, bez 2 60 3PK3N výraznějšího členění 2 61 3PK2N Kombinace polí a luk, výrazné členění doprovodnou a adalší liniovou zelení 3 121 2OK1A členěno cestami a jejich doprovodnou zelení, otevřená krajiny, chatové osady 3 122 1OP3A plochý vrcholek, velké lány, málo členěné 3 123 2UT1N přírodní louka s nálety dřevin 3 124 1PT2A niva potoka a jeho doprovodná zeleň, vlhkomilná společenstva 3 125 2PK3A Intenzivně využívané k zemědělství, po okrajích chatové osady 3 126 2PK3A hranice tvoří zástavba horizont významně negativně ovlivněn novou zástavbou u stavbou vodárny a větrné 3 127 2PP3A elektrárny (soukromé) 3 128 1OP3N horizont negativně ovlivněn sloupy vedení vysokého napětí 3 129 2OP3N prakticky bez krajinné zeleně, bez alejí, sídlo působí jen v dálkových pohledech negativní dominantu tvoří kravín, nebezpečím je i nová zástavba ovlivňující obraz východní části Malé Hraštice, intenzivní zemědělská výroba, TTP pouze v ochranných 3 130 4OK3A pásmech vodních zdrojů. výrazné pohledové horizonty protějších zalesněných kopců, výhled na Nový Knín, 3 131 3OP2N negativně ovlivněno el. vedením louky podél potoka, hodně členěno vegetací, sevřené údolíčko s vlhkými loukami na 3 132 3UT3N svazích 3 133 2PP3N náhorní plošina na okrajích se svažující, málo členité 3 134 2OP3N vypuklý tvar terénu, zeleň pouze ve větších útvarech, elektrické vedení 3 135 2PP2A ve východní části se svažuje ke Kocábě 2 136 1UT1N niva říčky Kocáby, ohraničeno lesem, doprovodná zeleň toku plus vlhké louky 2 137 1UT2N vysoké lesnaté horizonty, louka v blízkosti zástavby oddělená lesním porostem 2 138 2UT2A 3 louky na hraně spádu údolí, ohraničené lesem a liniovou krajinnou zelení 2 139 1UT1N niva říčky Kocáby, ohraničeno lesem, doprovodná zeleň toku plus vlhké louky IV 62 4PK2N vysílač, pohledy na Čelinu, kombinace polí a luk, výrazně členěno liniovou zelení 1 63 3UT3N židovský hřbitov, uzavřená louka (pastvina) 1 64 3PT2A Pastviny, pohledy na Čelinu, doprovodná zeleň 1 65 2UT2A výrazný horizont protějšího kopce, výhled na Čelinu, doprovodná a další liniová zeleň 1 66 1UT2N vlhké louky, potok, sevřené úzké údolí pastviny, nízká tráva - bez překážek, nejdůležitější terén a textury, více horizontů, 1 67 4UT3A zemědělské družstvo - není viditelné ze všech míst 2 68 2PP3N výhled na Mokrsko a jabloňová alej, nečleněno, zemědělské využití 2 69 4PK2N samota a jabloňová alej, památný strom, kombinace polí a luk, uprostřed zalesněný vršek 2 70 2PK1A jabloňová alej, kombinace polí a luk, nová zástavba (změna rázu) 2 71 3PT2A rozrůstání nové zástavby, ohraničeno maloplošnou a liniovou zelení a zástavbou 1 72 3PT2N výhled na řeku a protější svahy, doprovodná zeleň, uprostřed solitérní strom na řeku není vidět, vidět lze chatky a jejich střechy, horizont protějšího kopce – důležité, 1 73 3UK2A doprovodná zeleň 2 98 4OT1A výhled směr Ouběnice, zemědělské pozemky, maloplošná soliterní zeleň velmi členité, výhled směr Ouběnická rovina, typ sídla samoty, výrazně členění 2 99 4PK2A doprovodnou liniovou zelení, zalesněné horizonty Mírně svažité území esteticky rozděleno několika remízky, část uzavřena lesním 2 100 2UT2A porostem, sídlo jako součást na horizontu. 2 101 1UT2N Rovinaté území s převahou přírodních prvků, doprovodná zeleň 2 102 1UK2N Rovinaté území s převahou přírodních prvků, zemědělství, vodní plocha, kompaktní zeleň 2 103 2PK2N jírovcová alej, zemědělsky udržovaná krajiny s dominantou aleje velmi členité terénem i zelení, kamenice, potok, samoty, harmonicky působící místní 2 104 4PK1A krajinný ráz

43 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Široký pás specifického rázu podél komunikace, ve svahu členěn řadou remízků, vizuálně 2 105 3OK2A ovlivněno zemědělským družstvem a osadou Jablonce. Mírně svažité území směrem k zástavbě, v horní části kompaktní zeleň, silně ovlivněno 2 106 2OK2A sídlem, výrazné pohledy na obec Mírně svažité území s intenzivním zemědělským využitím, esteticky rozděleno remízkem 2 107 2PP2N a doprovodnou zelení polní cesty 2 108 4PK1A Lomy, samoty 2 109 3PK1N výrazně členěné zelení, harmonicky působící místní krajinný ráz vysoké zastoupení vedení vysokého napětí, svažitost od sídla do volné krajiny, 2 110 3PK1A doprovodná zeleň 2 111 2PK1A Mozaika polí, luk a drobných lesních porostů, zemědělská usedlost v horní části lokality výrazně členěné zelení i terénem, typ sídla samoty, harmonicky působící místní krajinný 1 112 4OK2N ráz sídlo Žebrák u Nečína zajímavě umístěno v terénu, pozitivní působení na krajinný ráz 2 113 4PK1A 113, 114, 115 sídlo Žebrák u Nečína zajímavě umístěno v terénu, pozitivní působení na krajinný ráz 2 114 4PK1A 113, 114, 115, hodně rozptýlené krajinné zeleně sídlo Žebrák u Nečína zajímavě umístěno v terénu, pozitivní působení na krajinný ráz 2 115 4OK1N 113, 114, 115, hodně rozptýlené krajinné zeleně 1 140 2PP2N na protějším kopci vysílač GSM, výhled na Županovice 1 141 3UP2N výhledy na zalesněné svahy Vltavy, další série horizontů za Vltavou 1 142 2UP3N po okrajích chatové osady, v jižní části liniová zeleň, výrazné lesní horizonty za Vltavou lze vidět řeku, horizonty vyšší a výraznější - pouze 1 - svah k Vltavě, chatky na březích, 1 143 2PP2N doprovodná zeleň polní cesty vysoké zastoupení kompaktní krajinné zeleně, daleké výhledy na horizonty za Vltavou, 1 144 3UT2A přírodně zajímavá lokalita, stávající zástavba součástí rázu Terasovité uspořádání území vhodně rozdělené kompaktními pásy zeleně, výhled na 1 145 3PK2A Hřiměždice náhorní plošina, severní část otevřená, nečleněná, jižní část členěna řadou ploch krajinné 1 146 2OK2A zeleně, součástí rázu samostatná usedlost výhled na Vltavu, výrazné protější břehy, skály na protějším břehu, doprovodná zeleň 1 147 2UK2A cesty, zástavba uprostřed Zvlněný terén nad údolím Vltavy, intenzivní zemědělství, kompaktní zeleň (1 místo), 1 148 4UP2A součástí chatová osada výhledy na Hřiměždice, významné dělící prvky kompaktní zeleně, doprovodná zeleň. 1 149 3UP2A Součástí rázu je zástavba Zemědělské pozemky ve svahu, mírně členěné doprovodnou zelení, možný výhled na 1 150 3PK2N sídlo v údolí výhledy na Jirásku (s novostavbami), zvlněný terén přerušený dvěma lesními porosty, 2 151 4PK2A samota Jiráska je součástí rázu náhorní plošina., vedení vysokého napětí, s minimálním členěním krajinnou zelení, spíše 2 152 1UP1N solitéry 1 153 1UT2N Vlhké louky podél místní vodoteče, břehové porosty Zemědělské pozemky v mírném svahu, děleno pásem kompaktní zeleně v jihovýchodní 1 154 2UK2N části 1 155 3PT1A výhled na Křeničnou, členěno doprovodnou zelení, částečný pohledový zásah sídla 1 156 3PK3A výhled na Křeničnou, pole/louky/pastviny, harmonický výhled na sídlo 1 157 3UK1A výhled na Křeničnou, pohledové osy na protější zalesněné svahy 1 158 1UT2N niva potoka s množstvím zeleně, drobné vlhčí louky, stávající zástavba (individuální)

zvlněný dynamický reliéf, mírně se svažující k Vltavě s drobnými střídajícími se plochami polí a luk a množstvím krajinné zeleně, východním směrem výhled na pravé břehy Vltavy 1 159 4PK2N na další horizonty, harmonicky působící místní krajinný ráz 1 160 2PK1N Zemědělské pozemky na svahu, rozděleno místní komunikací s doprovodnou zelení Harmonicky vyhlížející prostor, zemědělsky využívaný, členěno místní komunikací 1 161 3UP2A s doprovodnou zelení, stavba samoty na horizontu – krytá vzrostlou zelení. 1 162 3UK2N harmonicky působící místní krajinný ráz s výhledy, členěno cestou s doprovodnou zelení 1 163 4UK2N harmonicky působící místní krajinný ráz s výhledy, doprovodná zeleň komunikace 1 164 4UT2N harmonicky působící místní krajinný ráz, pastviny, Hněvšín schovaný za hranou

44 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

1 165 3UP2A vliv chatiček, výhledy na druhý břeh Vltavy a další horizonty za ní, doprovodná zeleň málo krajinné zeleně, vliv chatové osady, výhledy na Ouběnice a daleké výhledy přes 2 166 2PK2A rovinaté území až k Hřebenům, doprovodná zeleň svažující se k dolní části Dalekých Dušníků, daleké výhledy na Hřebeny, málo liniové 2 167 3PP2A zeleně, téměř nečleněné, negativní dominanta zemědělského družstva 3 168 2PP3N Zemědělská půda, intenzivně využívána, negativní dominanta (uzavřená skládka TKO) 2 169 1UT2N vlhká niva potoka, uzavírají jej svahy s lesy 2 170 1UT2N slabý vliv sídla, vlhké louky v okolí potoka, ohraničeno liniovou zelení výhledy na Druhlice a Ouběnice ve sníženinách, místní krajinný ráz svažující k nivě 3 171 2OP2A potoka 3 172 2OP3A Zemědělské pozemky mezi Ouběnicemi a Druhlicemi, málo členěné svažitost k sídlům liniová zeleň málo, výrazné výhledy na Obořiště, členění pouze polními cestami, 3 173 2OP3A poškozená doprovodná zeleň Zemědělská půda v mírném svahu výhled částečně na Daleké Dušníky a horizonty 2 174 2OP2A Skalice u Dobříše, částečně členěno lesíkem. 2 175 3PP3A výhledy Daleké Dušníky, Skalice u Dobříše, negativní dominanta výrobního areálu Zemědělské pozemky pod fotbalovým hřištěm, negativní dominanta zemědělského 2 176 3PK3A družstva, výhled na sídlo 3 177 1OT2A niva regulovaného potoka, liniovou vegetací členěné území, vliv D4 a sídla 3 178 2OP1N horizonty bezlesé, velké lány, liniová zeleň málo podél místní vodoteče, vliv D4 3 179 2OP3N horizonty bezlesé, velké lány, zjemnění místního rázu přilehlou vodní plochou, vliv D4 Ohraničeno z části liniovou zelení, přírodně cenná lokalita u rybníku, hnízdiště ptactva, 3 180 2OK2A vliv D4, rozrůstající se zástavba (penzion, ranč) 3 181 1OK3A vliv D4, ovlivněno sídlem (Lhotka), kompozičně příjemné vodní plochy, zahradnictví 3 182 1OP3A vliv D4, svah, pohled na sídlo Lhotka, rušivý element v podobě elektrického vedení 3 183 1OP2A liniová zeleň podél místní vodoteče (niva), výhledy na Svaté Pole, Dobříš, Hřebeny (dále) Zemědělsky využívané území ve svahu, uzavřeno břehovými kompaktními porosty a 2 184 2UK2N lesním porostem, sídlo Rybníky na protisvahu Zemědělsky využívané pozemky ve svahu s výhledem na sídlo Libice, na horizontu pod 2 185 2PP2A lesem kompozičně vhodná původní usedlost Zemědělské pozemky s kombinovaným využitím (TTP+OP) ukončenou břehovými porosty 2 186 2PK3A místní vodoteče, v horní části sídlo Libice uzavřeno svahy, členěno vegetací, hodně posedů, usedlost Nový Dvůr ukryt za vzrostlou 3 187 3UP1N zelení Solitéry, pouze samostatné prvky zeleně, výrazně ovlivněno sídlem, plánována další 2 188 2PP1A výstavba 3 189 2PP3A začínající nová zástavba na horizontu, výhled z horizontu směrem na usedlost Nový Dvůr 3 190 4PP3A negativně působící silážní věže v dálkových pohledech 3 191 2OP3N Výhled na usedlost Nový Dvůr a lesní horizonty 2 192 2PK3A negativně působící haly zemědělského družstva v kontrastu s vodní plochou 2 193 3OK3A výhledy směr Rybníky, výhled na slévárnu hliníku, mělké údolí místní vodoteče zeleň v pásech, typický ráz místní krajiny zemědělské půdy a vzrostlé zeleně ve členitém 2 194 4OK2N reliéfu 2 195 2PP2N Svah nad sídlem, výhled na Drhovy, členění kompaktním pásem lesního porostu 3 196 4OK3A Zemědělské pozemky v členitém terénu, zalesněný horizont, výhled na sídlo Budín 3 197 1OK3A slévárna hliníku, neodcloněno (stromořadí nedostatečné), negativní dominanta Údolí Kocáby, částečně ovlivněno částí Dolík a negativně vzhlížejícím chátrajícím 3 198 4UT2A objektem bývalého mlýna Členité území, zemědělské plochy, doprovodná zeleň vodotečí, negativní dominanta na 3 199 4PK2A horizontu, zalesněný kopec Pleš Mírně svažité území mezi Lhotkou a Svatým Polem, členěno cestní sítí (zeleň minimálně), 3 203 2OP1A na horizontu výhledy na Hřebeny, Svaté Pole. 2 204 3PT2A výhledy přes Homoli do krajiny směrem k Vltavě 2 205 2PK1A výrazný solitérní dub, sad, výhled směrem k Boroticím 2 206 2PP2A 3 207 1PT2N vliv D4, niva místní vodoteče, vodní zdroj, doprovodná zeleň

45 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

3 208 1UT3N PR andělské schody, lesní louka, vliv D4

3 209 1UT2N PR andělské schody, lesní louka, vliv D4

3 210 2UT2A intenzivní louka, ve východní časti obalovna - zápach z obou stran se mírně svažující k potoku, podél kterého liniová zeleň, výhled od Chouzavé 3 211 2UT2N na horizontu, liniové prvky kolmo ke svahu (remízy)

4 212 1UT1N přírodně zajímavé území, vlhké louky v nivě meandrujícího potoka s občasnými nálety

2 213 1UT2N harmonicky působící celek, podél cesty jírovcová alej

3 214 2UT2A Vliv D4, negativní dominanta dálničního mostu, po okraji niva potoka 4 215 1UT2N mokřadní společenstva ve spodní části, zachovalá luční společenstva 2 216 1PP2N 2 217 4OP2A hodně liniové zeleně v nivě potoka daleké výhledy na Obořiště a dále na hřebeny, pohledová vazba na Ouběnice a 2 218 2OP2A Chaloupky 2 219 3PP3N 2 220 3PT1N harmonicky utvářené území s množstvím krajinné zeleně, drobné louky 2 221 1UT2N niva potoka s krajinnou zelení 4 222 3UT2N jírovcová alej, vodní zdroj, vlhké louky 4 223 1UT3N vedení vysokého napětí 4 224 4UT2N druhově bohaté vlhké louky, uzavřené lesem, členité 3 225 2PT3A výhled na Sychrov a Sychrovský rybník, lesní louka 3 226 1UT1A Zemědělské pozemky v rovině, uzavřeno lesem a doprovodnou zelení 3 227 2PP3N výhled na Obořiště, Nový rybník, Lhotku 3 228 2OK2A údolí potoka s doprovodnou zelení výhled na rovinu směr Obořiště, mozaika luk a polí, členěno cestní sítí s doprovodnou 3 229 2OK2A zelení Mozaika polí a luk ve zvlněném terénu mezi sídly Rosovice a Holšiny, výhledy do širšího 3 230 4OK2A okolí. Mozaika polí a luk ve svahu s výhledy na sídlo Holšiny, relativně harmonicky umístěná 3 231 3OK2A zástavba uprostřed ve spodní části chatová oblast a dominanta nové velké stavby Holšín, vypouklý tvar 3 232 2UT2A terénu, členěno komunikací a lesním porostem, pohledy na vodní plochu Lesní louka u chatové osady, odcloněna vzrostlou zelení, částečně členěna solitérními 3 233 2UT1N stromy 3 234 3PK3A pohledově výrazná chatková kolonie v jižní části, dále údolí Kocáby Zemědělské pozemky na svažitém území, členěné cestní sítí s doprovodnou zelení, 3 235 3PK2A zemědělská usedlost, údolí Kocáby s břehovými porosty. Zemědělské pozemky v mírném svahu ohraničené lesními porosty ve spodní části niva 3 236 2UP3N Kocáby dominanta zemědělské družstvo, Bioplynová stanice, převaha pastvin, po okrajích lesní 3 237 3PT2A porosty ovlivnění zemědělským družstvem, výstavba čerpací stanice pohonných hmot na 3 238 4PK1A horizontu, v části stržena ornice vysílač, množství chatových osad po okraji, mozaika polí a luk, areál s chovem koní, 3 239 4OK1A okrajové části zástavby, jednotlivé malé plošky zeleně vliv chatových osad, mozaika polí a luk, regionální železnice, členěno cestní sítí 3 240 4PK1A s minimem zeleně 3 241 1PT1N Ochranné pásmo vodního zdroje, solitérní lípy potok a jeho doprovodná zeleň, z části zatrubněný, kombinace polí a luk, uprostřed „zahrada“, ovlivněno sídlem a další soliterní zástavbou, částečně členěno doprovodnou 3 242 4OK2A zelení. 2 244 4PK2A rybník a přilehlá vlhká louka, lipová alej do Nechalova vysázená obětem 2 sv. války,

46 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

území členěno zelení, zalesněný horizont, estetické pohledy na blízká sídla 2 245 4PK2A výrazně členěno terénem i krajinnou zelení, mírný svah, výhled na Drhovce 2 246 4PK2A členité, výhled směr Drevníky, velké množství kompaktní a doprovodné zeleně významné výhledy přes Drevníky na kopce u Vltavy, od sídla Nechalov doprovodná zeleň, 2 247 3OK2A členěno remízy Mozaika polí a luk členěná kompaktním pásem zeleně pohledové osy harmonicky 2 249 4PK2A ovlivněny sídlem Milina 2 250 3UK1A pohledová vazba homole, členité Negativní dominanta silo, založeny 4 malé vodní nádrže, výhled přes Slovanský Dvůr na 2 251 2PP2A Drevníky pohledová vazba na věž Borotického kostela a údolí Drevníků, uzavřeno lesnatými 2 252 3PK2A horizonty, členěno vodotečí s doprovodnou zelení 2 253 2OK3A významné pohledy na údolí Drevníků, negativní působení el. vedení Částečně uzavřeno sídlem, orná půda, plánována výstavba, při zachování hmotových poměrů staveb vhodné doplnění prostoru mezi dvěma zástavbami, pohledové osy bez 2 254 2PP1A změny svahy údolí potoka, samoty, členěno polní cestou, drobná ploška vzrostlé zeleně, soliterní 2 255 3PK1N stromy podél cesty 2 256 3UT2N Samota, členěno cestou s doprovodnou zelení, zalesněný horizont, remízy 2 257 2PK2A chatová osada, výrazná topolová alej, otevřená krajina k sídlu Drevníky místy zajímavé pohledy směrem na kopce kolem Vltavy, uzavřené louky s řadou remízů a 2 258 4UT2N další vzrostlou zelení Zemědělská krajina podél komunikace, částečně ohraničeno vodotečí s doprovodnou 2 259 3PP3N zelení 2 260 3OP2N Vedení elektrické energie, doprovodná zeleň místní vodoteče, plánovaná ekofarma Zemědělské pozemky v mírném svahu, území členěno cestní sítí s doprovodnou zelení, 3 261 2OP2N skupina památných stromů, výrazné solitéry

3 262 2OP3A Kuželovitý tvar místa, zemědělsky využíváno, členěno polními cestami, výhled na sídlo

3 263 3PP2N Zemědělské pozemky mezi chatovými osadami, členěno cestní sítí s doprovodnou zelení harmonicky působící celek s množstvím krajinné zeleně a dalekými výhledy jižním 3 264 3PT2N směrem negativní vliv nové výstavby "Včelník", daleké výhledy, částečně členěno drobnými 3 265 3PK1A ploškami zeleně 2 267 2PK2N drobná zeleň není zastoupena, plochy jsou členěné velkými lesíky, podél cesty alej 2 268 2UT2N drobné lesní loučky vzájemně oddělené dostatkem krajinné zeleně 2 269 4PK2N mírně zvlněno, zeleň hlavně liniová, ale i jiná, daleké výhledy na Kozohorský hřbet 2 270 4PP2N les vybíhá výběžky do polí a tak je opticky rozčleňuje Uzavřené zemědělské pozemky, členěno liniovou doprovodnou zelení, drobná lesní 2 271 3UK2N ploška uprostřed místa zvlněný svah, louky/pastviny-větší podíl, hodně členící krajinné zeleně, daleké výhledy, 2 272 3PT2A optická souvislost s obcí, esteticky hodnotná, různorodá a zajímavá plocha 2 273 3OT2A v nivě rovina, intenzivní velkoplošné pastviny, nepříliš členěné zelení, výhledy na obec Zemědělské plochy nad Čelinou, členěno doprovodnou zelení místní vodoteče, chatová 2 274 4PK2A část, malá vodní nádrž Zemědělská krajina členěná místní vodotečí s doprovodnou zelení, drobné plošky 2 275 4PK2N kompaktní zeleně, zalesněný horizont Zemědělská krajina s drobnými solitérními ploškami zelně, silueta blízkého sídla 2 276 2OP1A (Mokrsko) Zemědělská krajina s výraznou plochou vzrostlé zeleně, pohledy do sídla, prorůstání do 2 277 4PK2A volné krajiny Zemědělská krajina ve svahu, členěna cestní sítí, v okrajových částech soliterní stromy, 2 278 3PK1A negativní zásah stávajícího většího areálu Uzavřená lokalita lesními porosty, extenzivní zemědělství, v jižní části sad, příjemné 1 279 3UT2N pohledy do zeleně 1 280 3PT2A Luční porost ve svahu s jižním výhledem, částečně ovlivněno zástavbou, výběžky lesního

47 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

porostu do louky Zemědělské pozemky ve svahu, částečně rozdělené sítí cest s doprovodnou zelení, sídlo 1 281 3PK2A na horizontu Louky uzavřené lesní porostem, členěné místní komunikací, v severní části lesní plocha, 1 282 3UT2N západní část skýtá samotu (usedlost) Zemědělské pozemky rozdělení místní komunikací, bez vlastní zeleně ukončeno lesním 1 283 2PP3N porostem 1 284 3PT3A Louka poblíž zástavby, nečleněné území, zástavba na horizontu, v údolí vodní plocha 1 285 4UT2N Vlhké louky, rozdělené liniovou doprovodnou zelení, vodní plocha dálkové výhledy směrem na Dobříš, částečně členěno pruhem lesního porostu, ve 2 286 3UT2N východní části samota 2 287 4UT1A louky v blízkosti sídla, roztroušené, podél komunikace, les dálkové výhledy směrem na Dobříš, louka uzavřená, ve svahu, výběžky lesních porostů, 2 288 3UT2A doprovodná zeleň, nevhodně ovlivněno zástavbou potok a jeho doprovodná vegetace, zemědělské plochy členěné vzrostlou vegetací, 2 289 3PK2A výhled do údolí Kocáby a na město Nový Knín výhledy na Nový Knín, vedení vysokého napětí, místy hodně roztroušené kraj zeleně, 2 290 3PK2A místy velké lány polí, doprovodná zeleň, významná plocha lesa ve východní části. převaha TTP, velké množství krajinné zeleně (remízky), vedení vysokého napětí, sídlo na 2 291 3PK2N horizontu převaha polí, vedení vysokého napětí, sídlo součástí rázu na horizontu, členěno poměrně 2 292 4OK2A velkým množstvím zeleně negativní dominantou budovy zemědělského družstva, doprovodná zeleň, východní část 2 293 4PK1A remízy jabloňová alej jako doprovodná zeleň místní komunikace, zemědělské využití v blízkosti 2 294 2PP1A sídla 2 295 1UT2N potok a jeho doprovodná vegetace, mírně zvlněné, převaha liniové zeleně, doprovodná i soliterní zeleň, minimální vliv sídla na 2 296 4OP2N horizontu jabloňová alej (hranice), zemědělské pozemky samostatná ploška zeleně, blízkost sídla, 2 297 4PP2A sad, doprovodná zeleň Členité území zemědělsky využívané, řada doprovodné a další (remízy) liniové zeleně, 2 298 4UK2A významná plocha lesa uprostřed, výhled na sídlo v údolí alej z ovocných stromů a Populus nigra 'ITALICA', doprovodná zeleň, výběžky lesních 2 299 2PK2N porostů do zemědělských pozemků Zemědělsky využívané území částečně uzavřené lesem, vzrostlá zeleň, doprovodná 2 300 4PK2N zeleň hodně rozptýlené i kompaktní zeleně (doprovod místní vodoteči), vodní plocha, hodně 2 301 4PK2N modelovaný, zalesněný horizont hodně luk a pastvin, pohledová vazba na novou zástavbu Knína, členěno množstvím 2 302 2OT2A remízů

přírodně zajímavá lokalita, drobné loučky na terasách členěny remízky, z teras výhledy, zeleň především podél rybníčků a vodních toků, celé místní krajinný ráz je pohledově 2 303 4UT2N odděleno od kotliny Nového Knína. daleké výhledy na Knín a dále na Hřebeny, jemně modelované, negativní dominanta - 2 304 4PT2A paneláky na začátku Knína místy liniová zeleň podle komunikace, daleké výhledy J směr, el. Vedení, doprovodná 3 305 4OP1N zeleň, pískovna pod srázem náhorní plošina bez zeleně, pohledová vazba na Mokrovraty i Nový Knín, zemědělsky 3 306 2OP1A využíváno 2 307 1UT3N údolí Voznického potoka, loučky vzájemně nespojité ohraničené lesem, niva údolí Kocáby, po pravé straně vysoké lesnaté horizonty, pastviny s liniovou zelení podél 2 308 1UT1N toku, samoty, v části blíže ke Knínu extenzivní přírodní vlhké louky harmonicky členěno Členité území v okolí Novoknínského hřbitova, výrazně členěno doprovodnou zelení, 2 309 4PK2N výhledy na Nový Knín a přes údolí Kocáby do Malé a Velké Hraštice 2 310 3UT1A Trvalý travní porost obklopený lesními pozemky v blízkosti sídla, liniová zeleň v jižní části Zemědělsky využívaná krajina, členěná komunikací s doprovodnou zelení, zalesněný 1 311 3PK2N horizont, elektrické vedení 1 313 3PP3N výrazné elektrické vedení, zemědělsky využívané, minimum členění 1 314 4PK2N elektrické vedení, členěno pásem zeleně, ve východní části drobná plocha zeleně

48 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

1 315 3UT2A chatové osady, rekreační plochy, členěno doprovodnou zelení velké množství kompaktní zeleně remízy, plochy, elektrické vedení, převaha trvalých 2 316 4UT2N travních porostů 1 317 2PP2A navazuje na obec, ohraničeno doprovodnou zelení cesty 1 318 3PK2A členěno cestami a jejich doprovodnou zelení 1 319 1UT1A potoční niva, dno údolí, samoty a roztroušené chatové osady 2 320 3PP2A Svahy od lesních porostů k sídlu Borotice, členěno doprovodnou zelení, fotbalové hřiště 2 321 3PK2A Samostatná usedlost na horizontu, zemědělské pozemky členěné výrazným remízem 2 322 3PT2A Svažité území členěné remízy a další kompaktní zelení ve svahu nad Novým Knínem

49 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

50 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

51 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

52 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Vodní režim a horninové prostředí

Vodní režim

Problematika území z hlediska vodního režimu je dána horninovým podložím, které znamená i možnosti ovlivnění části území, zejména na východě kontaminací arzenem. Lokální zdroje se proto propojují do systémů vodovodů. Část území severně od Dobříše je naopak zásobeno dostatečným počtem zdrojů s dobrou vydatností i kvalitou, ovlivněnou umístěním v Brdské pahorkatině. Celkově je ovšem území charakteristické nedostatkem pitné vody, včetně problémů s kvalitou povrchových vod. Vysoká retence zadržuje povrchovou vodu, z důvodu geologického podloží je však nevyužitelná pro mělké lokální vrty. Území má většinu obyvatel napojenou do ČOV, jedná se však o číselný údaj, který je zkreslen počtem obyvatel žijících ve městě Dobříš. Pouze 7 obcí není napojena na kanalizaci s odvodem do ČOV, což znamená značnou zátěž již tak napjatých vodních zdrojů i kvalitu vody povrchové v těchto obcích (Nové Dvory, Velká Lečice, Županovice, Chotilsko, Korkyně, Drevníky, Borotice). Bilance retence vody je oproti tomu velmi dobrá, způsobená zejména velkým zalesněním území a jeho malým využitím pro zemědělství. Značná část ploch mimo lesní produkci je zemědělsky nevyužívána a zatravněna. Morfologie terénu neumožňuje prudké splachy do centrálního místa nebo míst. Přesto v území problém vodní eroze na místní úrovni existuje. Charakteristickým prvkem území z hlediska vodního režimu je samozřejmě vodní nádrž Slapy, která vodní režim v území silně ovlivňuje. Jedná se však více o technologické zařízení a rekreační potenciál, nežli faktor vodního režimu. Celé území spadá do oblasti povodí Vltavy. V území není chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). V území nejsou plochy vymezené k rozlivům povodní. Plochy zvláštních povodně pod vodním dílem je vymezena v rozloze vodní nádrže Slapy, pod přehradou Orlík. Zátopová území a aktivní zóny jsou vymezeny. Celková charakteristika: - území s vyrovnanou bilancí vodních ploch, toků a ostatní krajiny - území s vysokou retencí vody v lesních oblastech v západní části území (Hřebeny) - území s problematickou kapacitou a kvalitou zdrojů podzemní vody (centrální část správního obvodu ORP) - území bez výrazné problematiky záplav (dostatečně hluboká údolí vodních toků) – problémy v průtoku zastavěným územím (Nový Knín, Velká Lečice)

53 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

54 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Horninové prostředí

Rozbor vycházel z podkladů poskytovatelů údajů, zejména Báňského úřadu, Geofondu a Diamo a.s. Zastoupené jevy v území jsou uvedené v grafické části dokumentace. Celé území je historicky ovlivněno spádovostí k Příbrami, jejím uranovým dolům i vlastním zdrojům v území, především západní a jihozápadní část území. Velká část území je poddolovaná. Území je dostatečně zmapované, současné využití a těžba je však z ekonomických důvodů pozastavena. Okolí vodního toku Kocába a Vltavské údolí je charakteristické četnými nalezišti zlatonosných rud. V území jsou historické doly využívány jako turistické atraktivity, je vymezena naučná stezka a muzeum zlata. V budoucnosti jsou využitelné zdroje zlata a uranu, ovšem jejich využití je podmíněno výraznou změnou celosvětových cen uváděných surovin. Těžba je zatím neekonomická a ekologicky neúnosná. V jižní části ORP jsou typickým koloritem území malé kamenolomy, z části využívané stále k těžbě (lom Nečín), a z části využívané k rekreaci (lom Hřiměždice). Výrazným potenciálem území, který by mohl být využitelný, je zdroj granitu v ložiskovém území Tuškovský vrch. Z hlediska horninového prostředí se jedná o ideálně využitelný zdroj s okamžitým ekonomickým efektem. Lom je navíc relativně dobře dostupný směrem od silnice D4, která je pro něj důležitým dopravním i ekonomickým faktorem. Z hlediska geologie, hydrogeologie i navazujících faktorů (doprava, osídlení atd.) by bylo vhodné v území zpracovat podrobnou studii využitelnosti místních zdrojů. Průzkum by se měl orientovat i na místní zdroje štěrků a na vyhledávání a kvantifikaci zásob zdrojů podzemní vody.

GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA (zdroj: Katedra geologie Univerzity Palackého Olomouc)

Oblast středočeská (bohemikum)

Svrchnoproterozoické a spodnopaleozoické komplexy jihozápadních, středních a východních Čech. Stavba oblasti je složitá a lze v ní rozlišit řadu relativně samostatných jednotek.

a) Barrandien nemetamorfované nebo slabě metamorfované proterozoikum a starší paleozoikum (kambrium až devon) ve středních a západních Čechách.

Paleozoikum Barrandienu: uloženiny a vulkanity kambria, ordoviku, siluru a devonu v Barrandienu, jež lze podle potřeby dělit na nižší regionálně geologické jednotky (např. brdské kambrium, ordovik Barrandienu). Pozn.: Označení příbramsko-jinecká a pražská pánev jsou termíny paleogeografické, takže nepatří k regionálně geologickým jednotkám.

Proterozoikum Barrandienu: tvoří převážnou část Barrandienu mezi Kralupy nad Vltavou a Domažlicemi. Rozlišují se v něm menší úseky (dobříšský, královický, kralupský, blovický, klenečský, tachovský a spilitové pruhy (svojšovský, stříbrsko-plaský, davelsko-jílovský aj.). Jeho součástí jsou i granitoidní masívy štěnovický a čisteckojesenický.

55 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

56 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Kvalita životního prostředí

Zdroje znečištění Zájmové území ORP lze charakterizovat jako území bez výraznějších zdrojů znečištění – s výjimkou zatížení z dopravy. V oblasti je větší množství starých ekologických zátěží, daných zejména dřívějšími výrobními podniky a vojenskými areály. V území nejsou evidovány žádné otevřené a fungující skládky komunálního odpadu, přesto jsou odborem výstavby a životního prostředí MěÚ Dobříš evidovány skládky uzavřené, kde probíhají rekultivace. Takových skládek je evidováno v území osm (8).

Ovzduší Znečištění ovzduší podle dat poskytnutých Českým hydrometeorologickým ústavem (2016), kdy byla změněna struktura poskytovaných dat z každoroční informace o případném překročení limitů na pětileté roční průměry množství znečišťujících látek v ovzduší (2010 – 2014), nejsou v území překročeny imisní limity pro ochranu zdraví ani u jedné ze sledovaných škodlivých látek (As, Cd, Ni, benzo- pyren). V území nejsou překročeny imisní limity pro ochranu ekosystémů včetně imisí ozónu. Problematické je zatížení území dopravou, a to především silnicí D4, ale i dopravními tahy nahrazujícími dálkové tranzitní trasy – zatížení dopravou při výpadku zmiňované silnice D4 a dopravní vazba Plzeň - D3 (D1). Tato vazba je dána při kalamitní dopravní situaci v Praze.

Hluk Zatížení hlukem je měřeno pouze na silnici D4, u ostatních oblastí není uváděno. Překročení limitů hluku je zřejmé i v zastavěném území. Ačkoliv není ve zbytku území provedeno měření, jednoznačně dochází k překračování limitů i u ostatních zatížených komunikací. Jedná se především o silnice II. tříd, které prochází i zastavěným územím. V neposlední řadě je zdrojem hluku i nevhodné umístění provozoven se zdroji hluku, rekreačních areálů bez dostatečného zázemí apod. Jedná se však o lokální problémy jednotlivých provozovatelů a obcí.

Odpadové hospodářství Velká část území není napojena na ČOV, ačkoliv počtem obyvatel vychází zainvestovanost dobře. Nejedná se tedy o problém celkového regionu, spíše o problematiku jednotlivých lokalit – drobných sídel a osad. Rekreační oblasti nemají nadimenzovanou charakteristiku odpadového hospodářství dle sezónní vytíženosti. Svoz odpadu v oblasti je zajištěn, včetně třídění odpadu, svoz odpadu je mimo vlastní území ORP. Nebezpečné odpady jsou sváženy pravidelně (většinou 2x ročně) dle zákona o nakládání s odpady. V Dobříši je využíván sběrný dvůr v areálu firmy Dokas. Částečná likvidace (resp. zpracování) nebezpečného odpadu je realizována ve firmách Alhut s.r.o. a Anbremetall s.r.o. v Rybníkách.

Radon Jihovýchodní část území je zatížena převážně vysokým radonovým indexem, Rosovice a území Hřebenů středním radonovým indexem a střední část diagonálně od Obořiště po Nové Dvory je zatíženo nízkým radonovým indexem.

57 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

58 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

59 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

60 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond

Ploch orné půdy je v území málo v porovnání s ostatními druhy pozemku. Orná půda je převážně nekvalitní (IV. a V. třída ochrany), ploch I. třídy ochrany je jen velmi málo, a její kvalita stále klesá. V poměru k orné půdě jsou více zastoupeny louky a pastviny, často i na plochách orné půdy. Důvodem je nekvalitní půda se špatnou výnosností, členitý reliéf krajiny a její členění remízky a další krajinnou zelení. Plochy ZPF jsou ovlivněny vodní erozí, která má však lokální charakter splavů z jednotlivých ploch. U scelených lánů se však může jednat o problém na místní úrovni s větším dopadem.

61 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

62 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

63 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

64 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Pozemky určené k plnění funkce lesa

Lesnatost území je vysoká, kvalita lesů průměrná s místy ohroženými imisemi. Jedná se převážně o jednověké porosty, monokultury smrků. Část lesů je ale smíšená s vysokou kvalitou porostů. V ploše je velké množství nelesní zeleně, část lesů bývalých vojenských újezdů není převedena do kategorizace lesů ÚHUL. Díky velkému množství nelesní zeleně v krajině jsou zmenšeny dopady na lesní porosty sjednocováním lánů a tvorbou velkých polí. Nevzniká tak druhotný jev eroze a výrazného zvýšení pravděpodobnosti polomů. Většina lesních porostů není potenciálně ohrožena spadem imisí, jedná se o lokální problémy nejvíce v oblasti Hřebenů – imise produkované mimo ORP. Dále se jedná o jednotlivé lokalit, které mohou být zasaženy imisemi z dopravy (Rychlostní komunikace R4 a železniční trať 210 – neelektrifikována).

65 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

66 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství Občanská vybavenost Občanská vybavenost je definována v § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona jako stavby tavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále se setkáváme s pojmem občanské vybavenosti v územních plánech jako plochách pro občanskou vybavenost dle § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Občanskou vybavenost je možné rozdělit a posuzovat podle několika atributů

 význam a frekvence využití  druh činnosti  nároku na pozemek  umístění v území

Význam a frekvence využití lze rozdělit na základní občanskou vybavenost, která je využívána většinou obyvatelstva denně a vyšší občanskou vybavenost, která je většinou obyvatel využívána méně, ale pravidelně.

Mezi základní občanskou vybavenost je zahrnuto zejména školství, administrativa a veřejná správa, obchod. Vše ostatní lze zařadit mezi vyšší vybavenost.

Podle druhů činností je občanská vybavenost rozdělena na zařízení pro kulturu, pro veřejnou správu a administrativu, pro obchody, pro vzdělávání a výchovu, pro sociální služby, pro hasičské stanice, pro zařízení zdravotních služeb, pro pošty, pro stálé úkryty obyvatelstva, pro knihovny a pro zařízení dopravy v klidu a zastávky hromadné dopravy.

Podle nároku na pozemek lze rozlišovat na otevřenou (venkovní) občanskou vybavenost a uzavřenou (vnitřní) občanskou vybavenost, případně podle potřeby prostoru a souvisejícího vybavení s ohledem na požadavky příslušné legislativy.

Podle umístění občanské vybavenosti lze rozlišit na centrální, specifické v obytné části, na periferii případně izolovaně mimo sídlo.

Ze schématu níže je patrné poměrně rovnoměrné rozšíření občanské vybavenosti zejména v oblasti ochrany obyvatel (SDH) ve většině sídel.

Ze základní vybavenosti školství (napříč jednotlivými stupni) je výrazně lépe obsloužena severozápadní část správního obvodu. Obce v jihovýchodní části jsou obsluhovány okolními obcemi (jedná se o Hřiměždice, Županovice, Chotilsko a Čím), v severní části je bez školského vybavení pouze obec Voznice. Většina obcí má však pouze nejnižší stupeň (tedy mateřskou školu) a spádovost pro základní a následné vzdělání je směřována pouze do jednotlivých větších obcí – 9 let (Dobříš, Nový Knín, Stará Huť, Nečín), pouze první stupeň – 5 let pak najdeme v Mokrovratech, Rosovicích, Obořišti, Malé Hraštici, Nové Vsi pod Pleší. Střední vzdělání je pak výsadou Dobříše.

Širší vybavenost je pak podrobněji popsána v kapitole Sociodemografické podmínky a bydlení.

67 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

68 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Veřejná prostranství Veřejná prostranství jsou definována v § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). „Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“

Zároveň vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů, pak vymezuje funkční plochy v rámci územně plánovací dokumentace a zahrnují „zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství.“

V platných územně plánovacích dokumentacích nejsou vymezení veřejných prostranství zcela zřetelné. Jedná se zejména o vykreslení výkladu zákona o obcích. Záměry na vymezení samostatných nových veřejných prostranství vyjma zákona o obcích je téměř nulová. A většina veřejných prostranství ve fázi záměru vychází spíše z povinnosti vymezení dle výše uvedené vyhlášky, kde u větších rozvojových ploch je většinou vyžadováno zpracování podrobnější dokumentace, která takové prostory má specificky řešit (územní studie, regulační plán).

69 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti Dopravní infrastruktura

DOPRAVA SILNIČNÍ Dopravní obslužnost území je velmi dobrá, pro další rozvoj bydlení a hospodářství je prioritní dostupnost Prahy a Příbrami po dálnici II. třídy D4. Pro město Dobříš i spádovou dopravu jsou nevhodně umístěné sjezdy z D4, a to na okrajích města bez logické návaznosti na příčný dopravní systém východ – západ. Vzniká tím nutnost průjezdu zastavěným územím. Silnice I. třídy č. 18 Příbram – Sedlčany zasahuje pouze jižní okraj správního obvodu a pro území má neutrální dopad. Je významnou spojnicí přilehlých obcí (Nečín, Hřiměždice) do Příbrami, ale pro spojení s centrem správního obvodu (Dobříš) je její funkce zanedbatelná. Území ORP je alternativním tranzitním prostorem mezi dálnicí D5 od Plzně plánovanou dálnicí D3 (Benešov – České Budějovice), potažmo dálnicí D1. Síť silnic II. a III. kategorie je dostatečně hustá, místy je obtížná údržba do sjízdného stavu. Se vzrůstající dopravou vzniká problém střetu pěší a silniční dopravy, kdy přednostně jsou vedeny tahy dopravy, místy zcela nesmyslně v předimenzovaném profilu. Lokální problémy zatím nejsou řešeny jinak nežli návrhem přeložek a obchvatů. Většina z nich je ale neproveditelná z technických a ekonomických důvodů. V území zcela chybí technické úpravy pro zpomalení dopravy v centrech sídel, případně pro jejich zklidnění a souznění s pěším a cyklistickým provozem. Příkladem může být předimenzovaná křižovatka v Novém Kníně.

DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ Do Dobříše vede jediná regionální trasa č. 210 z Prahy a Vraného nad Vltavou. Jedná se o čistě turistickou trasu regionálního charakteru. Využití trasy k jiným účelům je nereálné: - pro místní nebo příměstskou dopravu jsou zastávky příliš daleko od sídel, navíc dojezdová doba do Prahy je více než hodinu - využití pro nákladní dopravu by muselo být pouze pro podniky v Dobříši, což je v dnešní době příliš neekonomické

DOPRAVA LODNÍ Do regionu zasahuje dopravní trasa na nádrži Slapy. Využití je čistě rekreační, z hlediska vývoje území nemá žádný vliv. Pouze pro rekreační využití by bylo vhodné zajistit přístaviště i na straně ORP Dobříš.

DOPRAVA LETECKÁ V území neexistuje letiště, ani jiná letecká stavba s výjimkou technologického navigačního zařízení. V jižní části zasahuje do území letecký koridor s omezením nad výšku 1000 stop (cca. 300 m) nad úroveň terénu. V jihozápadní části navazuje ochranné pásmo letiště Příbram – Dlouhá Lhota a zasahuje do území ORP, zejména ochranným pásmem kuželových ploch (Rosovice, Obořiště a Ouběnice).

70 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

71 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Technická infrastruktura

ZEMNÍ PLYN V území vede pouze trasa VTL, a to v jeho jihozápadní části. Zainvestovanost území plynem je minimální, počtem osob je však díky městu Dobříš vysoká. Středotlaké plynovody jsou v Dobříši, Staré Huti, Rosovicích a Obořišti, ostatní obce nejsou zainvestovány a nejedná se ani o výhledovou možnost realizace v dalších částech území s ohledem na ekonomickou návratnost.

ELEKTRICKÁ ENERGIE V území vedou trasy vedení vysokého napětí i velmi vysokého napětí. Zainvestovanost území je velmi dobrá, posílení je nutné pouze přímo pro město Dobříš, případně při neúměrném rozvoji ostatních sídel. Od severozápadu na jihovýchod protíná území vedení ZVN (ČEPS a.s.). V území se nachází tři lokality s fotovoltaickými elektrárnami (Rybníky a Dobříš 2x).

VODOVOD Vodovody jsou v území především místní, spravované jednotlivými obcemi, propojování systémů je pouze v oblasti Slap, zejména z důvodu problémů se zdroji vody a jejich vydatností. Územím nevede dálkový vodovod, nebo přivaděč.

KANALIZACE Na počet obyvatel je připojení na kanalizaci na velmi dobré úrovni, ale je ovlivněno městem Dobříší. Část obcí (8) nemá ČOV, v rozvojových záměrech však je její vybudování (ve 4 obcích). Pro většinu malých sídel a osad je čerpání do centrální ČOV neekonomické, likvidace splašků je lokální vyvážením jímek do blízkých ČOV. Většina sídel má pouze povrchový odvodňovací systém bez přímé retence; vzhledem k velikosti odváděných ploch a členitému reliéfu s množstvím lesů se však nejedná o problém záplav z přívalových dešťů. Pouze lokálně vzhledem k hospodaření a pěstování protierozních plodin.

ELEKTRONICKÉ SÍTĚ V území jsou vedeny dálkové kabely O2. Dále radioreléové paprsky ve správě O2. V území jsou vysílače O2 a T-mobile.

TEPLOVODNÍ SÍTĚ V Dobříši je evidován teplovod (MTH Kolín) a věcné břemeno pro teplovodní vedení vlastníka Befacoal s.r.o.

72 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

73 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Ekonomické a hospodářské podmínky Území ORP Dobříš historicky spádovalo více k městu Příbram, což bylo dáno zejména důlní činností, pracovními příležitostmi a lepší dopravní dostupností. Postupem času vliv Příbrami v souvislosti s realizací dálnice D4 oslaboval a území se více přibližovalo Praze.

Hlavními obory činností byly až do 90. let 20. století zejména průmyslová výroba, kožedělný průmysl, zemědělství a před 2. světovou válkou i hutnictví. Území bylo orientováno zejména na primární a sekundární sektor hospodářství.

V současnosti se výrazně rozšiřuje prostor terciérního sektoru služeb na úkor sekundárního. S ohledem na primární sektor není změna tak patrná, velkou část půdy obdělává Zemědělská společnost Dobříš (a její pobočky) a další části jsou obdělávány soukromými zemědělci. Vzhledem k rozsahu zemědělských a obdělávaných ploch jsou změny minimální.

Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v území je firma Doosan Bobcat Manufacturing s.r.o., Nemocnice Na Pleši s.r.o. a NOHEL GARDEN a.s. s více než 200 zaměstnanci.

Připravenost území pro další hospodářské aktivity s ohledem na záměry vymezené v územně plánovacích dokumentací je na dobré úrovni. Malé obce řeší své hospodářské podmínky zejména vymezením smíšených obytných ploch, které umožňují realizaci drobného podnikání, služeb a nerušící výroby v rámci ploch pro bydlení. Větší obce a města pak mají vymezené rozvojové plochy v přiměřeném rozsahu pro výrobu a další ekonomický rozvoj.

Specifickým odvětvím v obcích Středního Povltaví je rekreace a služby s ní spojené – ubytování, kemp apod.

74 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Rekreace a cestovní ruch

DLOUHODOBÁ REKREACE

Principem dlouhodobé rekreace je zejména dostatečná občanská vybavenost spojená s cestovním ruchem. Jedná se zejména o pobytovou rekreaci. Výrazným pozitivem je výborná dostupnost z Prahy i Příbrami, velké množství turistických lákadel – Slapy, Brdské lesy, místní hodnoty, kulturní krajina s výrazně členitým reliéfem. Z tohoto pohledu se jedná o vhodné území pro dlouhodobější rekreaci. Území má silný potenciál pro rekreaci, ovšem jeho vybavenost je velmi nízká. Chybí kvalitní zázemí pro stravování a zejména ubytování. Oproti tomu oblast kolem Slap má opačný problém. Od r. 1990 se charakter rekreační oblasti mění z širokospektrého ubytování od stanů přes karavany až k chatičkám, dnes se z území stávají místy uzavřené VIP zóny a ubytování v kempu nebo s karavanem je velmi problematické. Oblast tak začíná být velmi uzavřená, čemuž přispívá i oplocování areálů a výrazná selekce klientely. Území je charakteristické vysokým podílem rekreačních objektů vzhledem k celkovému počtu domů v obci. Nejvyšší podíly rekreačních objektů nabývají v oblasti Vltavy (Slapská přehrada), konkrétně v obcích Chotilsko, Borotice a Čím. Specifická rekreace se nachází v povodí Kocáby, která však není tolik intenzivní. Naopak výrazně minimalizované objekty rekreace jsou v jižní části území (Hřiměždice, Županovice, Nečín a Drhovy) a v Dobříši. V těchto obcích je vzhledem stále častější přestavbě rekreačních objektů na trvalé bydlení postupně větší podíl trvale obydlených domů na úkor domů druhého bydlení, ve většině případů se nejedná o absolutní nárůst objektů, ale právě o přestavbu.

75 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

76 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

KRÁTKODOBÁ REKREACE

Do krátkodobé rekreace lze zahrnout zejména víkendové chataření, zahradničení a je směřována zejména do víkendových dní. Území má díky své členitosti předpoklady pro potenciál krátkodobé rekreace místních obyvatel i návštěvníků, zejména hustá cestní síť spolu s remízky je vhodná pro krátkodobou rekreaci. Vývojem po r. 1990 dochází k zastavování okrajových částí obcí bez důkladného návrhu a posouzení souvislostí. Lokality byly navrhovány jako uzavřené, většinou propojené pouze dopravními tahy. Prostupnost územím je tak výrazně zhoršena, dalšími úpravami jsou rušeny historické cesty. Obecně lze konstatovat, že stávající prostupnost územím je trvale likvidována, čímž se výrazně snižuje hodnota krajiny pro veškeré oblasti cestovního ruchu. Do krátkodobé rekreace lze zahrnout i každodenní relaxaci v podobě parků, sportovišť, dětských hřišť a podobně. V rámci této každodenní rekreace jsou možnosti ve správním obvodu nepřeberné, zpravidla v každém sídle lze nalézt alespoň základní vybavenost .

VYBAVENOST

Vybavenost správního obvodu spočívá zejména v husté síti cyklotras, turistických tras a naučných stezek. Zároveň zde najdeme poměrně velké množství místních hodnot a turistických lákadel drobného charakteru. Nevýhodou je nižší úroveň a kapacita ubytovacích služeb.

77 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

78 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

79 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

CELKOVÝ ROZBOR A POROVNÁNÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU S OKOLNÍMI ORP

GEOGRAFICKÁ SITUACE REKREAČNÍCH OBLASTÍ V POVLTAVÍ A JEJICH KOMPARACE Jedním z nejoblíbenějších typů rekreačních oblastí v České republice bezpochyby zůstávají oblasti podél řek zasazených do geomorfologicky členitého a přírodně zajímavého terénu. Touto oblastí je i Povltaví, jež budeme pro účely srovnání sledovat i v oblastech v okolí SO ORP Dobříš, tzn. SO ORP Černošice, SO ORP Benešov, SO ORP Sedlčany a SO ORP Příbram. Všemi těmito oblastmi protéká Vltava. Existuje tudíž předpoklad, že se bude v těchto oblastech, resp. v katastrech obcí, jež sousedí s tokem Vltavy, vyskytovat i větší koncentrace rekreačních objektů. Ke zjištění, v jaké míře jsou tyto oblasti využívány ve srovnání s ostatními povltavskými oblastmi a jak je na tom tedy SO ORP Dobříš, je nutné provést zprvu komparaci těchto oblastí, abychom mohli poté data za SO ORP Dobříš správně interpretovat.

KOMPARACE REKREAČNÍCH OBLASTÍ V POVLTAVÍ NA ÚZEMÍ SO ORP DOBŘÍŠSKA A OKOLNÍCH SO ORP

Tok Vltavy zasahuje v jednotlivých SO ORP do různě velkého území, resp. do různého počtu katastru obcí. Počet těchto obcí byl navíc pro výběr spíše rekreačních oblastí eliminován kritériem, které sleduje počet bytů na 1 rekreační objekt (zvolena hranice do 10 bytů (včetně) na 1 rekreační objekt). Tento parametr nám může vypovědět hodně o charakteru území, resp. jeho hlavním účelu. Čím nižší hodnota parametru, tím je území využíváno více ve prospěch druhého bydlení, tedy rekreace. Pokud bychom toto kritérium nezvolili, počet obcí sousedících s tokem Vltavy by se v některých SO ORP zvýšil, nicméně na úkor jejich rekreačního charakteru. Jak je z tabulek různých SO ORP patrné (viz níže), míra rekreačních objektů vztažená k celkovému bytovému fondu je podobná ve všech SO ORP. Liší se ovšem počet obcí, které mají významný rekreační potenciál. Směrem na jih od hlavního města Prahy se počet těchto obcí snižuje. Nejvíce obcí s rekreačním potenciálem má SO ORP Černošice, což je dáno i dalším faktorem, a to lokalizací obcí v tomto SO ORP jak na levém, tak na pravém břehu toku. To způsobuje, že v SO ORP je výskyt těchto rekreačních obcí dvojnásobný (10 obcí) ve srovnání s SO ORP Dobříš (3 obce sousedících s levým břehem toku). Směrem na jih se počet obcí s významným rekreačním potenciálem snižuje (v SO ORP Benešov jich je 6, v SO ORP Sedlčany 8). Nejméně sledovaných obcí pak čítají SO ORP Dobříš (3 obce) a Příbram (5 obcí) s rekreačním potenciálem), což je výsledkem hlavně 2

80 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

faktorů: vzhledem k pouze levobřežní lokalizaci těchto SO ORP a vzhledem ke zvyšující se vzdálenosti od pražské aglomerace. Tabulka č. 1 : Komparace relevantních dat pro oblast druhého bydlení v SO ORP Černošice SO ORP Černošice počet počet počet výměra počet bytů na 1 rekreační rekreačních bytů obyvatel katastru objekt objektů Petrov 90 309 656 1 114 3,43 Slapy 96 516 839 2 024 5,38 Hvozdnice 49 245 481 471 5,00 Bojanovice 29 222 445 1 097 7,66 Bratřínov 11 81 179 421 7,36 Davle 64 599 1 594 743 9,36 Buš 22 136 328 684 6,18 Měchenice 40 335 787 133 8,38 Hradištko 89 763 2 019 1 189 8,57 Štěchovice 83 801 1 960 1 430 9,65 zdroj dat: http://www.czso.cz/

Tabulka č. 2 : Komparace relevantních dat pro oblast druhého bydlení v SO ORP Benešov SO ORP Benešov počet počet počet výměra počet bytů na 1 rekreační rekreačních bytů obyvatel katastru objekt objektů Rabyně 68 210 272 1 589 3,09 Krňany 71 229 402 1 225 3,23 Vysoký Újezd 22 102 203 407 4,64 Křečovice 118 400 781 3 186 3,39 Lešany 37 339 726 1 445 9,16 Neveklov 160 1 214 2 584 5 445 7,59 zdroj dat: http://www.czso.cz/

Kromě parametru zvoleného pro selekci obcí s rekreačním potenciálem kartogramy ilustrují i další proměnnou, a to podíl výměry (ha) na 1 rekreační objekt. Tento ukazatel je do velké míry ovlivněn velikostí katastru obce, barva kartogramu tak může být ovlivněna katastrální výměrou obce, může ovšem vypovídat o velikosti přirozených ploch (ekologicko- stabilizačních), jakými jsou např. lesy, tzn. čím vyšší hodnota, tím větší pravděpodobnost existence přirozených ploch. Na druhou stranu může vypovídat ale i o hustotě zástavby obce, jinými slovy čím nižší hodnotu tento ukazatel vykazuje, tím je charakter zástavby

81 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

hustší. Ve výsledku může souhrnně vykazovat tento ukazatel potenciál pro rekreační rozvoj obce. Míru pravdivosti této domněnky můžeme sledovat na uvedených kartogramech obce s relativně velkou výměrou a tedy i pravděpodobností rekreačního potenciálu v podobě např. lesů. V případech, kdy se vyšší hodnoty objevují i u katastrálně menších obcí, pak vysvětlení můžeme interpretovat tím, že i přes malou výměru je zde nízká hustota zástavby. V obou případech lze říci, že tento jev může znamenat dobré podmínky pro rekreační rozvoj. Naopak u obcí, kde sledovaný ukazatel vykazuje nižší hodnoty, je interpretace výsledků opačná. V případě menších i větších obcí znamenají takové nízké hodnoty vysokou hustotu zástavby, a to bez ohledu na výměru obce. Je tedy pravděpodobné, že další potenciál pro rekreační rozvoj je již daný současným stavem, tyto obce mohou využívat výhod daného rekreačního stavu a vytvářet podmínky pro jeho dlouhodobější udržení. Tabulka č. 3 : Komparace relevantních dat pro oblast druhého bydlení v SO ORP Sedlčany SO ORP Sedlčany počet počet počet výměra počet bytů na 1 rekreační rekreačních bytů obyvatel katastru objekt objektů Milešov 71 241 312 1 549 3,39 Klučenice 100 301 458 2 564 3,01 Radíč 29 116 212 1 250 4,00 Krásná Hora 129 605 1 085 3 688 4,69 Dublovice 83 534 1 095 2 513 6,43 Křepenice 21 99 189 719 4,71 Nalžovice 32 259 593 1 562 8,09 Svatý Jan 60 312 651 2 167 5,20 zdroj dat: http://www.czso.cz/

Tabulka č. 4 : Komparace relevantních dat pro oblast druhého bydlení v SO ORP Příbram SO ORP Příbram počet počet výměra počet bytů na 1 rekreační rekreačních počet bytů obyvatel katastru objekt objektů Kozárovice 82 270 378 1 413 3,29 Bohostice 42 131 201 2 091 3,12 Zduchovice 24 132 285 852 5,5 Solenice 26 225 409 754 8,65 Kamýk n. Vlt. 45 457 904 1 184 10,16 ZÁVĚRY PRO SO ORP DOBŘÍŠ

Jak jsme výše v kapitole o hierarchii sídel v oblasti SO ORP Dobříš uvedli, JV část SO ORP Dobříš je „perifernější“ polovinou celého mikroregionu, s čímž souvisí i její menší míra ekonomického potenciálu. Jednak se v této oblasti nenachází žádné spádové oblasti (kromě

82 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Nového Knína, které je ovšem zasazené do vnitrozemí SO ORP Dobříš), jednak charakter území ani takové aktivity neumožňuje (lesy). Z hlediska funkčnosti území lze tuto oblast označit za převážně ekologicko-stabilizační a volnočasovou. Toto tvrzení je podloženo hodnotami sledovaných ukazatelů: hodnoty ukazatele rekreačního potenciálu (počet bytů na rekreační objekt) se shodují s ostatními rekreačními oblastmi kolem Vltavy, povltavské obce Dobříšska patří dokonce mezi obce s největším rekreačním charakterem (počty bytů na 1 rekreační objekt v těchto obcích jsou jedny z nejnižších ze všech sledovaných). V případě druhého sledovaného ukazatele (výměra na 1 rekreační objekt) lze pak vyhodnotit tyto závěry: nejlepší předpoklady pro rekreační rozvoj mají obce Chotilsko a Borotice. Obé hodnoty indikují pozitivní předpoklady pro rekreační rozvoj. Zbylé 2 sledované obce pak disponují také rekreačním potenciálem, avšak ve srovnání s výše zmíněnými obcemi jsou na tom s hodnotami o něco hůře. Hlavně v případě obce Hřiměždice (méně pak v případě poslední obce Čím) se snižuje výměra na 1 rekreační objekt až na polovinu oproti situaci v nejlépe situovaných obcích. Zástavba v této obci je tedy vyšší než v ostatních sledovaných obcích a snižuje se tedy pravděpodobnost existence pozitivních faktorů, které by přitahovaly či dále rozvíjely další rekreační potenciál. Tabulka č. 5 : Komparace relevantních dat pro oblast druhého bydlení v SO ORP Dobříš SO ORP Dobříš počet počet počet výměra počet bytů na 1 rekreační rekreačních bytů obyvatel katastru objekt objektů Borotice 40 230 363 1 907 5,76 Chotilsko 53 272 473 2 697 5,13 Čím 27 148 328 618 5,48

83 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

84 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

85 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Bezpečnost a ochrana obyvatel Tato kapitola řeší požadavky na bezpečnost a ochranu obyvatelstva. Lze ji rozdělit na čtyři části.

První je civilní ochrana, která zahrnuje zejména informace o úkrytech civilní ochrany (jak stálých, tak improvizovaných), skladech materiálů civilní ochrany, nástupních místech evakuace a nouzové zásobování vodou a elektřinou, které jsou čerpány zejména z platné územně plánovací dokumentace a údajů o území od Hasičského záchranného sboru a jednotlivých obcí.

Většina obcí řeší pouze improvizované úkryty ve sklepích současné zástavby, žádná z obcí nemá stanovený trvalý úkryt. Stejně tak je civilní ochrana ve smyslu výše napsaného odstavce řešena spíše obecně v teoretické úrovni. Nástupní místa evakuace jsou řešena pouze aktuálně v rámci krizového štábu, předpokládá se návesní prostor, případně volné plochy v centrech obcí. Zásobování vodou a elektřinou v nouzových stavech je většinou řešeno cisternami a mobilními agregáty.

Druhou je požární ochrana, která zahrnuje zejména hasičské stanice a zařízení kraje, objekty sborů dobrovolných hasičů, požární nádrže v jednotlivých obcích a další objekty a zařízení pro ochranu obyvatelstva (koncové prvky varování a vyrozumění).

Profesionální hasičská jednotka je pouze v Dobříši. Jednotky dobrovolných hasičů jsou ve většině sídel správního obvodu. Pouze v Mokrovratech a Drhovech není jednotka evidována. V současné době není veden seznam požárních nádrží, které budou aktualizovány po předání údajů o území od jednotlivých obcí. Každá obec řeší individuálně koncové prvky varování a krizovou informovanost (sirény, mobilní rozhlas, rozhlas,…)

Třetí součástí jsou potenciální ohrožení obyvatelstva a jejich eliminace. Jedná se o poddolovaná území, místa evidovaných sesuvů, záplavová území (která zasahují do zastavěného území a zastavitelných ploch). Nedílnou součástí jsou záměry protipovodňové ochrany území, které jsou obsaženy v platné územně plánovací dokumentaci.

Největší ohrožení obyvatel vzhledem k výše uvedeným rizikům je vymezení zastavitelných ploch pro bydlení na poddolovaných územích (zejména Nová Ves pod Pleší, okrajově Chotilsko – Prostřední Lhota). V území nejsou evidována žádná sesuvná území. Dalším rizikem jsou zastavěná a zastavitelná území v záplavovém území. Tyto plochy je potřeba při změně územních plánů prověřit a stanovit takové podmínky, které ochrání jak bezpečnost obyvatel, tak jejich majetek a přitom bude v souladu s příslušnou legislativou (Obořiště, Nový Knín, Velká Lečice, Stará Huť). Územní plány řeší protipovodňová opatření pouze obecně tím, že do záplavových území nevymezují nové zastavitelné plochy, vzhledem k vymezování nových záplavových území, které zasahují do stávajících zastavitelných ploch je potřeba tyto plochy následně prověřit v dalších změnách ÚPD.

Čtvrtou součástí jsou informativní prvky, které mají dosah na ochranu a bezpečnost obyvatelstva. Zejména se jedná o objekty důležité pro obranu státu a jejich ochranná pásma a zájmová území ministerstva obrany a stavby a území důležitá pro bezpečnost státu, poskytované ministerstvem vnitra, případně krajskými ředitelstvími Policie ČR.

V této části jsou podklady ÚAP závislé na poskytovatelích údajů, kde jsou v současné době data zastaralá, aktualizována na základě výzvy k úplné aktualizaci.

86 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

87 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

Záměry v území lze rozdělit na tři druhy - záměry technické infrastruktury, záměry vymezení a založení ÚSES a záměry zastavitelných (resp. změnových) ploch v platné územně plánovací dokumentaci.

Záměry technické infrastruktury Technická infrastruktura a její záměry jsou čerpány zejména z dat poskytovatelů údajů o území, jako jsou národní a nadregionální správci sítí technické infrastruktury zejména v energetice (ČEZ Distribuce a.s., ČEPS a.s.) a místní obecní záměry na posílení technické infrastruktury (kanalizace, vodovod).

Záměry na založení prvků územního systému ekologické stability Tyto podklady jsou přebírány zejména z územně plánovací dokumentace jako veřejně prospěšná opatření s tím, že se jedná většinou o nefunkční prvky ÚSES, které je potřeba doplnit a založit, případně částečně nefunkční, které je potřeba obnovit a z těchto důvodů jsou tyto záměry vymezeny jako veřejně prospěšná opatření.

Záměry změnových ploch v rámci územně plánovací dokumentace Podkladem pro vymezení těchto ploch v ÚAP jsou výhradně územní plány v obcích správního obvodu. Jedná se zejména o zastavitelné plochy, ale součástí záměrů jsou také plochy přestaveb a ploch změn v krajině. Jako další podklad slouží vrstva územních rezerv.

88 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Střety záměrů s limity využití území jsou hodnoceny podle následující matice střetů.

MATICE STŘETŮ A B C D E F G H I J K L M N O P

lesa + 50 m 50 + lesa

meliorace

plnění funkce funkce plnění

-

území stránky a silné slabé hodnoty, Limity, infrastruktura Dopravní Energetika prostředí Horninové Odpady ochrana Památková přírody Ochrana soustava Kanalizační Vodní režim Urbanismus fond půdní Zemědělský k určené Pozemky pásma ochranná Ostatní D4 ovlivněná přímo Oblast zákona ze prvek krajinný Významný půdy do Investice území Záplavová záměry:

Objekty technické infrastruktury 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

BOD Vodní zdroj 2 2 1 2

Dopravní infrastruktura 3 2 2 2 1 2 2 2 2 2

Elektrické vedení 3 3 3 2 3 3 3 3 3

LINIE vodovod PRVKUK 4 4 3 4 4 4 4 4 4 4 Kanalizace 5 5 4 5 5 3 5 5 5 5

silnice obce - úpravy, přeložky 6 6 6 4 6 6 3 6 6 zastavitelné plochy z ÚP 7 5 7 7 5 7 7 1 1 4 7 7

PLOCHA ÚSES - ZUR 3 6

údaje nejsou v logickém střetu údaje nejsou v řešeném území ve střetu střet

A. Dopravní infrastruktura – U navržených objektů technické infrastruktury a předpokládaných vodních zdrojů, které zasahují do ochranných pásem dopravní infrastruktury prověřit jejich umístění a zohlednit podmínky v ochranných pásmech (Voznice, Obořiště, Borotice, Nový Knín, Korkyně, Chotilsko). U navržených ÚSES vyplývajících z nadřazené ÚPD navrhne opatření k umožnění správné funkce ÚSES.(Mokrovraty, Voznice, Dobříš, Nečín, Drevníky, Borotice, Hřiměždice, Chotilsko, Nový Knín, Županovice, Nová Ves pod Pleší)

B. Energetika – územní plán prověří záměry technické infrastruktury (Drevníky, Borotice) a dopravní infrastruktury (Dobříš, Nová Ves pod Pleší) zasahujících do ochranných pásem energetické soustavy (Elektrické vedení, vedení plynovodů). Územní plán prověří liniové záměry vodovodů a kanalizace (Rybníky, Obořiště) zasahujících do OP energetických vedení (podzemní elektrické vedení, BP plynovodu) a navrhne takové regulativy a taková opatření, která umožňují splnění podmínek v těchto ochranných a bezpečnostních pásmech energetických sítí a případné křížení jednotlivých sítí.

89 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

C. Horninové prostředí – územní plán prověří záměry dopravní (Daleké Dušníky) a technické infrastruktury (Borotice, Nový Knín, Ouběnice) a zastavitelné plochy z platných ÚP (Nová Ves pod Pleší, Chotilsko) v poddolovaných územích a chráněných území z hlediska geologie (chráněné ložiskové území a dobývací prostor). Navrhne v těchto lokalitách vhodné funkční využití a případná opatření k zamezení ohrožení osob a majetku v důsledku poddolování území.

D. Odpady – územní plán prověří možnost rekultivace původní skládky s ohledem na funkčnost regionálního a nadregionálního ÚSES (Hřiměždice).

E. Památková ochrana – územní plán prověří návrh trasování elektrického vedení přes plochy nemovitých kulturních památek, případně jejich ochranné pásmo (Stará Huť) a navrhne taková opatření, která ochrání dotčené nemovité kulturní památky. Dále územní plán prověří záměry místní technické infrastruktury v památkových zónách (Nový Knín) s ohledem na památkově chráněné objekty. Územní plán prověří záměry technické infrastruktury zasahujících do plošného vymezení památkově chráněných objektů (Nové Dvory, Hřiměždice). Zastavitelné plochy bude umisťovat výhradně mimo plochy památkové ochrany a v jejich ochranných pásmech pouze výjimečně se souhlasem dotčeného orgánu.(Dobříš, Stará Huť, Nový Knín)

F. Ochrana přírody – územní plán prověří záměry dopravní infrastruktury (Rosovice, Dobříš, Nová Ves pod Pleší, Borotice) a navrhne řešení zohledňující chráněné území. U záměrů technické infrastruktury (Rosovice, Dobříš, Obořiště, Svaté Pole, Rybníky, Nečín, Hřiměždice, Drevníky, Borotice, Chotilsko, Nová Ves pod Pleší, Mokrovraty, Voznice, Nový Knín, Županovice, Drhovy) navrhne opatření zachovávající funkčnost ÚSES a ochranu přírodních hodnot. U zastavitelných ploch zasahující do chráněných území přírody (Dobříš, Nová Ves pod Pleší, Rosovice, Stará Huť, Chotilsko, Nové Dvory, Velká Lečice, Čím, Nový Knín, Hřiměždice, Nečín, Daleké Dušníky, Obořiště, Mokrovraty) navrhne opatření zachovávající funkčnost ÚSES a krajinný ráz lokality, nebude vymezovat zastavitelné plochy v údolní nivě.

G. Kanalizační soustava – v území ORP se nenachází žádný střet záměru se stavem kanalizační soustavy

H. Vodní režim – územní plán prověří záměry dopravní infrastruktury (Dobříš, Nová Ves pod Pleší), technické infrastruktury (Dobříš, Nová Ves pod Pleší, Chotilsko, Hřiměždice, Malá Hraštice) a zastavitelných ploch (Nová Ves pod Pleší, Nový Knín. Malá Hraštice, Drevníky, Županovice, Hřiměždice, Obořiště, Daleké Dušníky, Stará Huť, Dobříš), které zasahují do ochranného pásma vodního zdroje, a navrhne funkční využití, které bude v souladu s podmínkami konkrétního ochranného pásma. Zastavitelné plochy zasahující do záplavového území budou prověřeny a případně upravena jejich hranice.

I. Urbanismus – územní plán prověří návrh trasování místních komunikací s ohledem na zachování urbanistických hodnot (Nová Ves pod Pleší), u návrhu koridorů pro elektrické vedení navrhne přednostně podzemní vedení, kterým záměr minimalizuje zásah do zastavěného území (Dobříš, Borotice, Obořiště, Rosovice, Nová Ves pod Pleší, Malá Hraštice, Stará Huť, Nový Knín, Chotilsko, Čím, Županovice, Nečín, Rybníky, Svaté Pole, Daleké Dušníky). Územní plán navrhne taková opatření, která zamezí hygienické závadě při záměru vedení vodovodu přes ochranné pásmo hřbitova (Svaté Pole).

J. Zemědělský půdní fond – územní plán prověří záměry v oblasti dopravní infrastruktury (Nová Ves pod Pleší, Dobříš, Korkyně, Nečín, Daleké Dušníky,

90 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

Borotice), technické infrastruktury (Dobříš, Obořiště, Svaté Pole, Drhovy, Drevníky, Borotice, Županovice, Chotilsko, Ouběnice, Korkyně, Nový Knín, Nečín, Hřiměždice) a zastavitelných ploch (Dobříš, Obořiště, Svaté Pole, Daleké Dušníky, Drhovy, Borotice, Drevníky, Nečín, Hřiměždice, Nový Knín, Chotilsko, Čím, Korkyně, Malá Hraštice, Nová Ves pod Pleší) na půdách 1. a 2. třídy ochrany ZPF. Územní plán prověří možnost lokalizace těchto záměrů mimo plochy 1. a 2. třídy ochrany ZPF.

K. Lesní pozemky – územní plán prověří záměry technické infrastruktury (Rosovice, Dobříš, Stará Huť, Obořiště, Daleké Dušníky, Rybníky, Drhovy, Borotice, Drevníky, Nečín, Hřiměždice, Nový Knín, Chotilsko, Korkyně, Nové Dvory, Mokrovraty, Čím, Nová Ves pod Pleší, Voznice) a případně navrhne jejich umístění mimo lokality lesa a jen výjimečně ve vzdálenosti do 50 m od něj. U záměrů dopravní infrastruktury (Rosovice, Dobříš, Mokrovraty, Chotilsko, Korkyně, Nová Ves pod Pleší, Nečín) prověří záměry vyplývající ze ZÚR a případně podá návrh na jejich změnu. Záměry místních komunikací prověří a případně navrhne jejich trasování mimo lesní pozemky a výjimečně v pásmu 50 m od lesa. U záměrů zastavitelných ploch z ÚP (Rosovice, Dobříš, Voznice, Nová Ves pod Pleší, Mokrovraty, Velká Lečice, Malá Hraštice, Nové Dvory, Korkyně, Chotilsko, Čím, Nový Knín, Borotice, Hřiměždice, Stará Huť, Daleké Dušníky, Svaté Pole, Nečín) prověří územní plán jejich lokalizaci na pozemcích lesa a jeho blízkosti (do 50 m) a navrhne vhodné regulativy k ochraně těchto pozemků.

L. Ostatní ochranná pásma – územní plán prověří umístění zastavitelných ploch ve vyhlášených ochranných pásmech (zemědělské a jiné výroby) (Čím, Drhovy) a navrhne taková opatření, která zamezí možným hygienickým závadám ve využití zastavitelných ploch.

M. Dálnice – územní plán prověří zastavitelné plochy ovlivněné provozem na dálnici D4 (hluk, prašnost, vibrace) a navrhne taková opatření a regulativy, které neohrozí hygienické podmínky využívání území. (Obořiště, Svaté Pole, Dobříš, Stará Huť, Voznice)

N. VKP ze zákona – územní plán prověří záměry technické infrastruktury (Dobříš, Voznice, Nový Knín, Chotilsko, Borotice, Drevníky, Rybníky, Obořiště), dopravní infrastruktury (Dobříš, Nová Ves pod Pleší, Korkyně, Mokrovraty, Nečín) a zastavitelných ploch z ÚP (Rosovice, Dobříš, Voznice, Nová Ves pod Pleší, Mokrovraty, Nový Knín, Čím, Chotilsko, Borotice, Daleké Dušníky, Nečín, Hřiměždice, Drevníky, Stará Huť, Svaté Pole, Obořiště), které zasahují do významného krajinného prvku ze zákona (údolní niva) a vyhodnotí možnost umístění těchto záměrů mimo plochy údolní nivy.

O. Investice do půdy (meliorace) – územní plán prověří záměry technické infrastruktury (Rosovice, Dobříš, Obořiště, Rybníky, Drhovy, Borotice, Chotilsko, Svaté Pole, Mokrovraty, Nové Dvory, Nová Ves pod Pleší), které zasahují do ploch odvodnění, zhodnotí odtokové poměry ve střetové lokalitě a navrhne vhodná opatření pro zachování, nebo zlepšení retenčních a odtokových poměrů. U záměrů dopravní infrastruktury (Dobříš, Mokrovraty, Nová Ves pod Pleší, Korkyně, Nečín) prověří odtokové poměry a navrhne opatření pro zachování, nebo zlepšení těchto poměrů po realizaci záměru. U zastavitelných ploch prověří územní plán riziko smyvu půdy a potenciální ohrožení těchto lokalit a navrhne vhodná opatření pro ochranu plánované zástavby s minimalizací zpevněných ploch a vzniku překážek odtoku vody (Rosovice, Dobříš, Nová Ves pod Pleší, Malá Hraštice, Mokrovraty, Stará Huť, Daleké Dušníky, Nečín, Drhovy, Borotice, Nový Knín, Chotilsko, Čím, Korkyně, Nové Dvory, Hřiměždice).

91 Územně analytické podklady ORP Dobříš – zpracování k 18.12.2020, textová část

P. Záplavové území – územní plán prověří trasování záměrů technické infrastruktury (Rosovice, Obořiště, Svaté Pole, Stará Huť, Nový Knín), které protínají území ohrožené povodněmi, a navrhne taková opatření, která zamezí vzniku případných hygienických a bezpečnostních závad daného záměru. U zastavitelných ploch, které zasahují do záplavového území (Obořiště, Velká Lečice, Nový Knín, Stará Huť) prověří územní plán možnost vyjmutí takových ploch z ÚP a u nových zastavitelných ploch bude respektovat vymezení záplavových území.

92