VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A BANKOVNÍ INSTITUT – AMBIS, a.s.
Studijní program: Regionální rozvoj Studijní obor: Management rozvoje měst a regionů
DIPLOMOVÁ PRÁCE
MOŽNOSTI ROZVOJE PODBRDSKÉHO REGIONU V NÁVAZNOSTI NA NOVĚ
VZNIKLÉ CHKO BRDY
Autor: Zdeněk Černohorský Vedoucí diplomové práce: Ing. Marek Jetmar, Ph.D 2018
P r o h l a š u j i,
že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačil v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.
V Praze, dne 18. 4. 2018 Bc. Černohorský Zdeněk, Dis.
Poděkování
Na tomto místě chci poděkovat především vedoucímu předkládané diplomové práce Ing. Markovi Jetmarovi, Ph.D., který mi vstřícně a ochotně poskytoval cenné rady a materiály. Poděkování patří také mým kolegům starostům jednotlivých obcí Podbrdského regionu, kteří se mnou vždy měli trpělivost a poskytovali mi malé i velké poznatky k dokončení této práce. Všem velice děkuji.
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK ...... 5 ÚVOD ...... 6 1 REGIONÁLNÍ ROZVOJ...... 8 1.1 Současná politika územního rozvoje ...... 8 1.2 Legislativní vymezení ...... 9 1.3 Obec jako základní rozvojový celek ...... 10 1.4 Spolupráce obcí ...... 13 1.4.1 Důvody a druhy spolupráce ...... 14 1.4.2 Svazek obcí ...... 15 1.4.3 Veřejný sektor ...... 15 1.4.4 Soukromý sektor ...... 16 1.4.5 Dobrovolný sektor ...... 17 1.4.6 Místní obyvatelstvo ...... 17 1.5 Formy spolupráce ...... 18 1.5.1 Smlouva ke splnění konkrétního úkolu ...... 18 1.5.2 Překážky spolupráce ...... 19 2 POPIS REGIONU ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ...... 20 2.1 Charakteristika regionu ...... 20 2.1.1 Fyzickogeografické charakteristiky ...... 20 2.1.1.1 Klimatické poměry ...... 21 2.1.1.2 Geomorfologické poměry ...... 22 2.1.1.3 Pedologické poměry ...... 23 2.1.1.4 Hydrologické a hydrogeografické poměry ...... 23 2.1.1.5 Geobotanické poměry ...... 25 2.1.1.6 Využití krajiny ...... 26 2.1.2 Hospodářství regionu ...... 26 2.1.2.1 Průmysl ...... 26 2.1.2.2 Zemědělství ...... 27 2.1.3 Doprava ...... 27 2.1.3.1 Silniční doprava ...... 27
2.1.3.2 Železniční doprava ...... 28 3 ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ OBCÍ SVAZKU PODBRDSKÉHO REGIONU ...... 30 3.1 Historie Svazku ...... 30 3.1.1 Území obcí svazku podbrdského regionu ...... 32 3.1.1.1 Koncentrace obyvatelstva ...... 39 3.2 Historie území VVP a vznik CHKO Brdy ...... 44 3.2.1 Historie území ...... 44 3.2.2 Vznik CHKO Brdy ...... 49 4 ANALÝZA ROZVOJOVÉHO POTENCIÁLU ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ...... 51 4.1 Potenciál rozvoje CHKO Brdy ...... 51 4.2 Výzkum – dotazníkové šetření ...... 53 4.2.1 Výsledky dotazníkového šetření ...... 55 4.2.1.1 Identifikace respondentů ...... 55 4.2.1.2 Potenciál rozvoje obcí ...... 56 4.2.1.3 Rozvojový plán ...... 57 4.2.1.4 Spolupráce respondentů v DSO ...... 58 4.2.1.5 Oblasti spolupráce sdružení ...... 62 4.2.1.6 Přínos a negativa vzniku CHKO Brdy ...... 63 4.2.1.7 Obec a cestovní ruch ...... 64 4.3 Závěry dotazníkového šetření ...... 65 5 SWOT ANALÝZA / DOPORUČENÍ ...... 74 5.1 SWOT Analýza ...... 74 5.2 Doporučení pro další rozvoj...... 77 ZÁVĚR ...... 83 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ...... 90 SEZNAM PŘÍLOH ...... 91 PŘÍLOHY ...... I
SEZNAM ZKRATEK
ČR - Česká republika EZFRV – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development) EU – Evropská unie EVL – Evropsky významná lokalita VVP – Vojenský výcvikový prostor CHKO – Chráněná krajinná oblast DSO – Dobrovolný svazek obcí ČSÚ - Český statistický úřad MAS - Místní akční skupina MOS - Městská a obecní statistika MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí MZe – Ministerstvo zemědělství MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj PRV – Program rozvoje venkova SLDB – Sčítání lidu, domů a bytů SO ORP – Správní obvod obce s rozšířenou působností SZIF – Státní zemědělský intervenční fond PPP- Public privat partnerhip
5 ÚVOD
Rozdíly mezi rozvojem jednotlivých území jsou vždy diskutovaným tématem. Je jedno, zda se jedná o celou republiku, kraj, region, mikroregion či jednotlivé obce. Vždy existuje snaha o zlepšení situace daného území. U jednotlivých obcí, zvláště u menších obcí, je ovšem situace horší. Obvykle totiž nedisponují dostatečnými finančními prostředky, nebo je neumějí dostatečně využít. Spolupráce s dalšími obcemi jim umožňuje realizovat daleko rozsáhlejší akce sahající i mimo území samotné obce. Pro Českou republiku je charakteristická fragmentovaná sídelní struktura. Ta velmi úzce souvisí s vývojem politické situace na našem území a v současné podobě sídelní struktury existuje 6 253 obcí, přičemž převážná většina z nich (přes 75 %) má do 1 000 obyvatel.(zdroj: ČSÚ 2017) Tyto malé obce jsou ve většině případů omezeny v oblasti poskytování základních veřejných služeb, nejsou dostatečně vybaveny technickou infrastrukturou, funkce obytná převažuje nad funkcí ekonomickou, či obslužnou a obecně mají nedostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí a vlastních rozvojových záměrů. Vznikem CHKO Brdy se však tato situace může změnit a pro obce tohoto regionu přinést možnosti pro rozvoj celého regionu. Ve spolupráci se ziskovým a neziskovým sektorem můžou jednotlivé obce využít v maximálním rozsahu možnosti, které nabízejí jednotlivé programy podpory obcí ze strany EU a národní operační programy vytvořit zajímavé území, které bude v hojné míře navštěvováno ze strany turistů a lidí se zájmem o přírodu a neprozkoumané území CHKO Brdy. Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou regionálního rozvoje, jeho možných přístupů, návrhu strategií a aplikací do kontextu konkrétního území. V tomto případě se jedná o území Sdružení obcí Podbrdského regionu, které je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Příbram. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. Jednotlivé části čtenáře postupně informují o teoretických přístupech k dané problematice, charakteristice nejprve celého správního obvodu ORP Příbram, následně charakteristice zájmového území obcí sdružení a analýze rozvojového potenciálu. Ve čtvrté kapitole je v úvodu nastíněn vznik a historie CHKO Brdy, legislativní proces a úskalí, které prodloužily termín vzniku CHKO Brdy. V další části čtvrté kapitoly
6 je proveden výzkum formou dotazníkového šetření směřovaný představitelům zainteresovaným obcí. Otázky jsou zaměřeny především na dnes aktuální meziobecní spolupráci a na rozvojové oblasti podbrdského regionu ve směru k cestovnímu ruchu. Jelikož je Česká republika od roku 2004 členem Evropské unie, je nasnadě i okrajová charakterizace možnosti získání potenciálních dotačních prostředků skrze naše členství. V závěrečné kapitole je vytvořena SWOT analýza a předložena doporučení pro rozvoj tohoto území, plynoucí ze závěrů dotazníkového šetření. V diplomové práci vycházíme hned z několika odlišných zdrojů a získaných dat. Praktická část práce je věnována sběru potřebných dat formou dotazníkového šetření a řízenými rozhovory se zástupci obcí, která jsme následně analyzovaly. Zkoumané jevy jsou tak popisovány prostřednictvím sekundárních dat z veřejně přístupných zdrojů a databází, knižních publikací a mapových zdrojů. Nejčastěji je čerpáno z Českého statistického úřadu (ČSÚ) a jeho příslušných spravovaných úřadů (Středočeský statistický úřad) Cílem práce je analyzovat společenskou a ekonomickou situaci obcí podbrdského regionu a uvést doporučení pro jeho rozvoj. Důraz je kladen na zachování tradic mikroregionu a udržitelnost území při rozvojových aktivitách. Analýza i doporučení jsou zaměřeny na meziobecní spolupráci, přírodní a kulturní dědictví popisované oblasti zejména pak CHKO Brdy a jeho využití pro cestovní ruch, rozšíření volnočasových aktivit a spokojený život obyvatel zájmového území. Metodologie diplomové práce je postavena na využití teoretických poznatků ze studia odborné literatury i empirických dat a na vyvozování závěrů, které vyplynou z provedených rozborů. Rovněž při psaní diplomové práce byly využity praktické poznatky autora práce, který vykonává funkci starosty obce Drahlín, která je jednou z obcí zájmového území. Při psaní teze byly použity následující postupy a metody: • analýza odborných textů a dalších literárních zdrojů, • syntéza dat a jejich setřídění, • metoda pozorování a terénního výzkumu, • metoda interpretace textů, obrázků, grafů a mapových děl.
7 1 REGIONÁLNÍ ROZVOJ
1.1 Současná politika územního rozvoje
„Pojmem regionální rozvoj rozumíme růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života jejich obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí (regionů, mikroregionů) a odstraňování, popřípadě zmírňování regionálních disparit“ (MMR ČR, 2006). „Řešení otázek regionálního rozvoje na odborné úrovni je relativně novou záležitostí – má asi 70 let. Definice regionálního rozvoje není zcela dána, přesto lze říci, že regionální rozvoj lze chápat ve dvou základních přístupech – praktickém a akademickém. Praktické chápání regionálního rozvoje znamená vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného území vznikajícího v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů. Toto se projevuje v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, životní úrovni obyvatel, stavu životního prostředí. Toto praktické chápání regionálního rozvoje najdeme zejména v činnosti neakademických institucí, tj. zejména krajských, městských, obecních úřadů, soukromých společností. Akademický přístup chápe regionální rozvoj jako aplikaci nauk, zejména ekonomie, geografie a sociologie, řešících jevy, procesy, vztahy v území, které jsou ovlivněny přírodně geografickými, ekonomickými a sociálními podmínkami v daném regionu. Akademické pojetí regionálního rozvoje vytváří pro regionální politiku poznatky, které jsou následně využity pro praktické pojetí regionálního rozvoje. Jedná se zejména o charakteristiku regionů, jejich rozvojových potenciálů, nedostatků v rozvoji a následné hledání nástrojů regionální politiky, které vedou k lepšímu regionálnímu rozložení socioekonomických aktivit za účelem podpory reálného regionálního rozvoje, tj. za účelem vyššího využití a zvýšení potenciálu regionů. Regionální politika pak na základě poznatků o regionálním rozvoji ovlivňuje reálný regionální rozvoj a regionální rozvoj zpětně působí na regionální politiku. To znamená, že je veřejnou politikou, která využitím socioekonomických nástrojů ovlivňuje
8 rozmístění hlavních socioekonomických zdrojů a aktivit za účelem harmonického rozvoje vymezených regionů.“ (Wokoun a kol., 2008). Rovnoměrný rozvoj regionů je jedním z diskutovaných témat regionální politiky státu, ale i Evropské unie. Cílem je přispět k rozvoji regionů v oblasti ekonomické, sociální a environmentální, a tím tak snížit vzniklé regionální disparity, k čemuž mají mimo jiné napomoci i prostředky čerpané ze strukturálních fondů EU. Výsledkem by měl být vyvážený rozvoj regionů, snižování nezaměstnanosti, ochrana životního prostředí atd. Regionální rozvoj je ovlivňován mnoha faktory, které mají vliv jak na ekonomickou výkonnost daného regionu, tak i na kvalitu života. K těmto faktorům patří např. technická vybavenost území, rozvoj podnikatelských aktivit, ochrana životního prostředí nebo snižování nezaměstnanosti a rozvoj lidského potenciálu. Důležitá je především ekonomická výkonnost daného regionu vycházející z jeho ekonomické základny, kterou tvoří ekonomické subjekty a jejich vzájemné vazby i vazby s okolím. K ekonomické výkonnosti regionu značně přispívají podnikatelé svoji podnikatelskou aktivitou. Ta ve výsledku ovlivňuje celkovou konkurenceschopnost regionů, od které se odvíjí úroveň příjmů (které jsou součástí hrubého domácího produktu) a zaměstnanosti (Jánský, 2010). K rozvoji regionů mají napomoci tzv. nástroje regionálního rozvoje. (Starzyczná a kol. 2005) uvádějí následující dva, které jsou užívané v teorii i praxi: - koncepce exogenního rozvoje – která je tvořena například daňovými úlevami, poskytnutými dotacemi, externími financemi, transferem technologií apod. - koncepce endogenního rozvoje – ta klade velký důraz na roli místních společenství, kvality vztahů a sociální regulace.
1.2 Legislativní vymezení
Regionální politika v České republice je vymezena několika následujícími zákony. Co se týká prostorového vymezení, tak jako klíčový lze označit zákon č. 128/2000 Sb., o obcích a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Z věcného hlediska je důležitý zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento zákon stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj ústředním orgánem ve věcech regionální politiky. Samotné MMR bylo vytvořeno zákonem č. 272/1996 Sb. a má za úkol:
9 - spravovat finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, - koordinovat činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje, - zabezpečovat informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením a zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur (Metodická podpora regionálního rozvoje, online). V později přijatých Zásadách regionální politiky ČR (usnesením vlády č. 235/1998) byly dořešeny dosavadní nedostatky, ale také byla vymezena realizace regionální politiky, která se odehrává na úrovni státní a regionální. Na státní úrovni je pozornost zaměřena především na předem stanovené regiony, zatímco na úrovni regionální se zaměřuje na celé území (Metodická podpora regionálního rozvoje, online). Zásadním zákonem pro regionální politiku je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který navazuje na výše zmíněné Zásady regionální politiky ČR. Tento zákon již definuje pojem „region“, ale také: - uvádí oblasti, ve kterých je regionální rozvoj podporován, - stanovuje zaměření státní podpory regionálního rozvoje, - definuje programové dokumenty na celostátní a krajské úrovni, - vymezuje působnost MMR, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje, - klade důraz na vyvážený rozvoj území prostřednictvím podpory problémových regionů - definuje regiony soudržnosti a jejich orgány s vymezením jejich působnosti (Metodická podpora regionálního rozvoje, 2014).
1.3 Obec jako základní rozvojový celek
Obec definovaná v zákoně o obcích (§ 2) je „veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající“. Obec jakožto základní územní samosprávný celek dále podle zmíněného zákona pečuje o všestranný rozvoj svého území a reaguje na potřeby svých občanů,
10 zároveň při plnění stanovených úkolů chrání veřejný zájem. Jak už bylo zmíněno výše, jelikož v ČR funguje tzv. smíšený systém veřejné správy, vykonává obecní samospráva
činnosti jak v samostatné, tak přenesené působnosti, jak je dále zmíněno v zákoně10 (§ 7) „obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná působnost"). Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem. Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.)“. Všechny obce na území ČR ve stejné míře vykonávají samosprávu a ve stejné míře také základní rozsah přenesené působnosti. Nicméně dle míry svěřených přenesených působností a na základě velikosti územních obvodů byly obce rozděleny do tří základních kategorií. Jedná se o obce prvního typu, které obstarávají základní funkce v přenesené působnosti, pokud jim byly svěřeny, a to pouze na svém území. Obce druhého typu – tzv. obce s pověřeným obecním úřadem (POÚ), vykonávají navíc některé další přenesené působnosti zároveň pro další obce ve svém zázemí. Na 380 obcí tak stát přenesl o něco více pravomocí, lze hovořit například o agendě stavebních úřadů. Konečně obce třetího typu, tedy obce s rozšířenou působností (ORP), na které stát přenesl při zrušení okresních úřadů nejvíce pravomocí. Obce třetího typu, kterých je na území ČR 205, spravují ještě větší obvod, než je správní obvod POÚ. Jak uvádí (Vajdová, Čermák, Illner 2006) „vyčlenění obcí s rozšířenou působností (zákonem č. 314/2002 Sb.) účinné od r. 2003 představuje dosud nejradikálnější integrační krok, jaký byl u nás od r. 1990 podniknut“. Následující tabulka uvádí příklady kompetence obce prvního typu v rámci jednotlivých druhů působností.
11 Tabulka č. 1 Výčet základních kompetencí obcí
Povinnost v samostatné působnosti Povinnost v přenesené působnosti Péče o vodovody a kanalizace Přestupkové řízení Zajištění požární ochrany Krizové řízení
Povinnost vést kroniku Koncepční činnost
Oprávnění v samostatné působnosti Sociální oblast
Místní poplatky a účast na správě poplatků Životní prostředí a ochrana přírody a daní Zřizování zařízení či orgánů Volby, referenda
Vyjádření obcí Poskytování informací
Oprávnění vydávat právní akty Vydávání stanovisek
Vydávání povolení Poskytování součinnosti Zdroj: vlastní zpracování
Při definování základních úloh samospráv lze vycházet mimo jiné z dělení, které je definované v (Manuálu pro meziobecní spolupráci 2010). Podle zmíněného dělení jsou úlohy samosprávy, pokud není legislativně stanovené jinak, následující: - Regulační funkce – plánování rozvoje obce; urbánní politika včetně stavebních povolení; ochrana životního prostředí; obchodní a zdravotní regulace,
- Veřejné služby a jejich infrastruktura – ekonomický rozvoj; vzdělávání a správa vzdělávacích institucí; sociální služby (sociální bydlení; sociální práce; veřejně prospěšné práce); zdravotní střediska; kultura a správa kulturních zařízení; místní policie, požární služby, ochrana majetku; registrační a administrativní služby,
- Veřejné sítě a jejich správa – zabezpečení vodovodních sítí a odpadů; odpadové hospodářství; elektrické sítě a plynofikace; veřejná doprava a veřejné komunikace; správa parků a veřejných prostranství,
- Nepřímé funkce – správa lidských zdrojů a jejich rozvoj; zásobování a právní poradenství; rozpočtování, výběr daní, účetnictví a interní audit; správa budov a technického vybavení; správa databází a služeb.
12 Rozvoj obcí (Binek a kol. 2010) popisují jako „dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování situace sídla a jeho okolí. Je podmíněn koncepčním a promyšleným přístupem“. (Binek a kol. 2010) dále zmiňují, že rozvojové možnosti obcí jsou do určité míry determinovány velikostí obce a jejími základními funkcemi. Mezi ně patří zejména funkce obytná, pracovní a obslužná, přičemž jejich význam se liší na základě postavení obce v sídelním systému. Typickým znakem sídelní struktury v ČR je vysoký podíl malých obcí, ve kterých dominuje právě funkce obytná. Toto je i příklad námi zkoumaného území. Popisované obce jsou ve většině případů ve velikosti do 500 obyvatel s převahou obytné funkce, výjimkou je pak Příbram jako okresní město, kde je v rovnováze funkce obytná, pracovní a obslužná. (poznámka autora)
1.4 Spolupráce obcí
Obce spolu mohou navzájem spolupracovat na různých platformách. Mohou ke správě svého majetku zakládat různé formy organizací. Dále mohou spolupracovat s jinými právnickými osobami v zájmových sdruženích právnických osob nebo být členy ve svazku obcí (Hrabalová 2004). Menší obce spoluprací řeší své problémy. Malé a velmi malé obce (okolo 200 obyvatel) totiž mívají nedostatek finančních i lidských zdrojů pro svůj vlastní provoz a rozvoj. Spolupráce obcí na platformě mikroregionálních sdružení obcí umožňuje sdružovat finance a lidské zdroje pro různé společné aktivity jako jsou vybrané investice, vytváření společného image regionu, zlepšování mezilidských kontaktů. Podle obecného trendu jsou obce v České republice často spojeny, avšak efektivita těchto sdružení není příliš vysoká. (Šťastná, Vaishar 2011) Bez ohledu na velikost, rozsah, působnost, autonomii nebo pozici ve státním systému jsou sledovatelné jisté trendy. Postupem času byly a jsou na orgány místní správy zvyšovány nároky na rozsah poskytovaných veřejných služeb a jejich kvalitu. V rozporu s tímto však místní správy především populačně menších municipalit čelí finančním či administrativním problémům způsobeným například urbanizací, migrací, globalizací. V rámci států evropské unie pak lze vnímat další výzvu pro obce v podobě jistého mezinárodního srovnání. Přišla celá řada nových požadavků, standardů, jež jsou po obcích vyžadovány, avšak je jim nabízena řada nových příležitostí, kdy je však pouze na obcích samých, zda jsou schopny je využít. (Hulst, Rudie a André Van Montfort, 2007)
13 Jako charakteristiky meziobecní spolupráce lze uvést spolupráci minimálně dvou, typicky však více celků veřejné správy. Spolupráce může být jednoúčelová například v administrativních funkcích nebo veřejné dopravě, ale také může nabývat víceúčelového charakteru, jako jsou společné aktivity pro podporu regionálního rozvoje. Ve většině případů jde o výsledek dobrovolného rozhodnutí zainteresovaných, jsou však i případy, kdy je spolupráce státem podporována, výrazně doporučována, nebo dokonce vynucována. (Swianiewicz, Pawel.2011) (Galvasová 2007) rozděluje faktory na endogenní a exogenní. Přičemž exogenní jsou vnějšími faktory, jako je legislativní rámec, správní prostředí a ekonomický systém a obce mají pouze omezenou možnost je ovlivnit. Naproti tomu stojí endogenní faktory neboli vnitřní, příkladem může být komunikace, způsoby řízení ale také sociální, lidský a intelektuální kapitál. (Binek 2010) uvádí jako významné faktory komunikaci, motivaci, váhu při vyjednávání, počet a charakter subjektů, formu spolupráce, ochotu spolupracovat, účel, charakter a náplň činnosti, způsob financování, způsob dospívání k rozhodnutí a časové rozložení nákladů a výnosů.
1.4.1 Důvody a druhy spolupráce
V průběhu 90. let se obce sdružovaly především za účelem obecného rozvoje území. Většinou šlo o budování technické infrastruktury. V poslední době mikroregiony vznikají více z důvodu rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím propagace daného území a rozvoje venkovské turistiky. Tato změna je dána stále zlepšující se vybaveností obcí technickou infrastrukturou a zvyšující se podporou cestovního ruchu, což je důležité především pro venkovské oblasti, kde původní funkce zemědělského hospodaření ztrácí na významu. (Škrabal 2006) Mikroregion často funguje na základě smlouvy o sdružení a vymezují ho stanovy tohoto sdružení. Účel mikroregionu může být různý. Většinou je hlavní motivací společné řešení infrastruktury obcí a řešení problémů, které zasahují za hranice obcí. Cílem vytvoření mikroregionu pak je zvyšování kvality života obyvatel, společná ochrana práv a společné lobování za region, získávání projektů, výměna informací a zkušeností. Mikroregion by si měl stanovit vizi, která má vycházet z analýzy vnitřního potenciálu území. (Chobotová 2004)
14 1.4.2 Svazek obcí
Za účelem spolupráce lze vytvořit také svazek obcí. Ten je upraven na rozdíl od zájmového sdružení právnických osob v zákoně o obcích. Podle Hrabalové (2004) se zakládá tento svazek smlouvou. V příloze této smlouvy jsou stanovy, podle nichž se svazek řídí. Ve stanovách je upraven předmět činnosti svazku, orgány svazku obcí, majetek, který členové vkládají do svazku a jiné záležitosti. Svazek je vázán rozpočtovými pravidly územních samosprávných celků při hospodaření, což je nevýhoda oproti zájmovému sdružení právnických osob. Škrabal (2006) ale zdůrazňuje, že přes náročnost fungování této organizace (kvůli složitosti vytváření rozpočtu, závěrečných účtů atd.) je tento svazek více otevřený a transparentní ve svém fungování směrem k občanům. Galvasová (2007) dodává, že dobrovolný svazek obcí je nejtypičtější formou spolupráce obcí v České republice. Specifikem pak podle ní je, že členy mohou být pouze obce nikoli další jiné právnické či fyzické osoby. To vnímám jako hlavní rozdíl oproti zájmovému sdružení právnických osob. (SMO ČR 2014) uvádí, že na území 205 obcí s rozšířenou působností je 710 fungujících dobrovolných svazků obcí (tj. v průměru 3,46 svazku sídlících v jednom SO ORP). V rámci České republiky je 5398 obcí, které jsou začleněny alespoň do jednoho dobrovolného svazku a 856 obcí, které do institucionalizované meziobecní spolupráce začleněny nejsou (cca 13,69 % z ČR). Galvasová (2007) dále potvrzuje výše vyvozenou domněnku, že pojmem mikroregion, se rozumí obecně veškeré druhy sdružení obcí, což považuje za nepřesné. Svazek obcí se řídí zákonem o obcích.
1.4.3 Veřejný sektor
Veřejný sektor hraje coby vlastník významných prvků cestovního ruchu, jako jsou např. divadla nebo galerie, významnou roli. (Holešinská 2007) ho v našich podmínkách označuje za klíčového aktéra, který je většinou i hlavním iniciátorem spolupráce. Autorka ovšem upozorňuje, že není prospěšné, aby byl zároveň i jediným realizátorem spolupráce. Podle (Masona 2008) je veřejný sektor pověřen reprezentovat všechny obyvatele destinace, nikoli jednu skupinu zúčastněných subjektů či zájmových skupin. Stejně tak má být nestranný
15 s žádným konkrétním hmotným nebo komerčním zájmem a na rozvoj cestovního ruchu by měl mít dlouhodobější pohled než sektor veřejný. Podle (Vystoupila a kol. 2007) by veřejný sektor měl provádět následující činnosti, které podpoří úspěšný rozvoj cestovního ruchu v destinaci: • vytvořit vizi cestovního ruchu v destinaci, • poskytovat vhodné podmínky pro cestovní ruch, tj. ekonomicky stabilní prostředí, volný pohyb kapitálu, usnadnění přístupu k investicím, • zabezpečit adekvátní infrastrukturu a její údržbu, • poskytovat podporu a podpůrné služby pro soukromý sektor; realizovat vhodnou územní politikou, • zajišťovat vyhovující životní podmínky místním obyvatelům a zároveň i návštěvníkům. • převzít oblast výzkumu (ve spolupráci se soukromým sektorem) a zajišťovat informace nejen o změnách v poptávce, ale také informace pro samotný průmysl cestovního ruchu (př. investory apod.), Jako příklady veřejného sektoru uvádí (Nejdl 2011) obce, města, krajské úřady, správy národních parků apod.
1.4.4 Soukromý sektor
Poskytovatelé služeb patřící do soukromého sektoru jsou obvykle významnými hráči. Podle (Vystoupila a kol. 2007) jsou součástí cestovního ruchu veskrze malé a střední podnikatelské subjekty. Jedná se o subjekty, které zajišťují služby základní turistické infrastruktury, jinak také nazývané materiálně-technické základny. Za hlavní činnost soukromého sektoru (Holešinská 2012) označuje schopnost a ochotu poskytnout odborné znalosti a přístup k finančním zdrojům, které by vedly k rozvoji zařízení a služeb cestovního ruchu. Dle autorky by aktéři rovněž měli převzít společnou zodpovědnost za standardy ve svém odvětví a přispívat na zachování kulturního dědictví a ochranu životního prostředí. Zmiňuje i nezbytnost podílet se na výzkumné činnosti, vzdělávání a spolupráci s veřejným sektorem na zajištění bezpečnosti a bezpečí. Podle (Metelkové 2005) je však v České republice zapojení soukromých subjektů do řízení cestovního ruchu nízké a do destinačního řízení jsou většinou zapojeny veřejně- právní subjekty, kdežto podnikatelský sektor jen omezeně. (Srb 2003) zdůrazňuje, že hlavní cíl podnikatelských subjektů je především zisk a dosahování individuálních zájmů, od čehož se také odvíjí přesnější specifikace forem spolupráce. Soukromníci sledují
16 především své vlastní zájmy, v čemž se liší od veřejného sektoru rozhodujícího se na základě veřejného zájmu. (Ryglová a kol. 2011) za subjekty soukromého sektoru označuje stravovací a ubytovací zařízení, relaxační a rehabilitační zařízení, cestovní kanceláře a agentury, provozovatele sportovních a kulturních zařízení a v neposlední řadě i poskytovatele sportovních a kulturních služeb.
1.4.5 Dobrovolný sektor
Méně známý aktér, nikoliv však méně významný, je sektor dobrovolný. Podle (Holešinské 2012) do této skupiny patří organizace, jako jsou zájmová sdružení či asociace, které mohou svojí právní formou patřit, jak mezi veřejnoprávní, tak soukromoprávní instituce. Jako příklad lze jmenovat Asociace turistických informačních center ČR (A.T.I.C. ČR), Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu (HO.RE.KA. ČR) nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Tyto organizace zastávají především lobbyistickou funkci a hájí zájmy svých členů v cestovním ruchu. (Gavlasová 2007)
1.4.6 Místní obyvatelstvo
Poslední skupinou, která je podle (Holešinské 2012) v podmínkách České republiky značně opomíjena, jsou obyvatelé destinace. (Palatková 2006 b) označuje propojování veřejného a privátního sektoru společně se spoluúčastí místního obyvatelstva za jeden ze současných trendů v destinačním managementu. Dle názoru autora jsou to místní občané, kteří přichází do bezprostředního kontaktu s návštěvníky destinace, a proto by neměli být opomenuti. Reakce domácích obyvatel, při zapojování do procesu rozvoje, ať už s pozitivními či negativními názory, mohou být zohledněny při rozhodování o rozvoji cestovního ruchu. Podle (Jamala a Getze 1995) je právě tato skupina aktérů zásadní a musí být zařazena do procesu spolupráce. (Mason 2008) dodává, že místní obyvatelé často mohou zastávat roli hlavní atrakce a lákat tak turisty. Jsou to právě kulturní projevy, místní řemeslné a umělecké práce, stejně jako hudba, lidové tance a regionální festivaly, které by bez místních obyvatel nebyly možné. V některých případech je dokonce setkávání s místními hlavním důvodem návštěvy. Na druhou stranu však přiznává, že přímý kontakt turistů s rezidenty může vyvolávat i potíže. 17 1.5 Formy spolupráce
Pokud budu v textu používat pojem mikroregion, je tím myšleno dobrovolné sdružení obcí v obecném slova smyslu. Toto dobrovolné sdružení obcí může mít různou právní subjektivitu. Podle (Pápola 2006) je pojem mikroregion užíván u formalizované spolupráce několika obcí – uskupení, které má status právnické osoby. (Šašek 1999) pak upřesňuje, že pokud mluvíme o mikroregionu, jde v podmínkách České republiky o tzv. zájmové sdružení obcí nebo svazek obcí. (Galvasová a kol. 2007) uvádí, že formy spolupráce představují konkrétní právní a organizační podobu systému spolupráce, zásadní je však vztah ke konkrétnímu účelu. Můžeme je členit podle řady hledisek, z nich nejvhodnější je kombinace členění podle území a spolupracujících subjektů. Jednotlivé formy spolupráce mají různou náplň, různý obsah aktivit, které vykonávají. Až na výjimečné případy je náplň tvořena širokou a různorodou škálou aktivit, které se liší i v jednotlivých případech v rámci určité formy spolupráce. Kromě toho ještě zmiňuje spolupráci obcí se subjekty v území (místní akční skupina, místní agenda 21, public private partnership a zájmové sdružení právnických osob) dále národní struktury spolupráce obcí (národní síť zdravých měst ČR, Svaz měst a obcí ČR). Zájmové sdružení právnických osob, svazek obcí a MAS je dle mého názoru nejčastější formou spolupráce obcí.
1.5.1 Smlouva ke splnění konkrétního úkolu
(Galvasová 2007) zdůrazňuje, že tato forma spolupráce je druhou nejvíce užívanou formou spolupráce – týká se prý až poloviny obcí. (Galvasová 2007) se opírá i o výzkum Ekonomicko-správní fakulty provedeném v roce 2004 dotazníkovou metodou kdy tento druh spolupráce uvedlo 56 % obcí. Tuto smlouvu mohou uzavírat pouze obce. Je možné ji uzavřít mezi dvěma nebo více obcemi, na dobu určitou nebo neurčitou. Bývá uzavírána ke splnění určitého úkolu, který zpravidla přesahuje hranice obce.
18 1.5.2 Překážky spolupráce
Klíčový faktor úspěšné spolupráce je vzájemná důvěra. Právě nedostatečná důvěra je jádrem veškerých problémů vzniklých z vnitřních příčin, které se vytvořily v destinaci. Tato nedůvěra je často způsobena nepochopením, že v případě řízení destinace je nutné partnerství a nikoliv konkurence. Dosažení vzájemné důvěry ovšem není jednorázovou záležitostí, ale vyžaduje opakování úspěšných interakcí na bázi vzájemné výhodnosti (Holešinská, 2012). (Metelková 2005) uvádí, že při rozhodování o spolupráci se v případě podnikatelských subjektů porovnává užitek s transakčními náklady, které vznikají při vytváření a formalizaci vztahů. Jedná se především o čas, práci a ostatní zdroje, které byly vynaloženy za účelem vytvoření a udržení partnerství. Čím horší je kvalifikace partnerů, čím hůře jsou informování a čím méně je mezi nimi důvěry, tím vyšší budou konečné transakční náklady. Problematika těchto nákladů tedy úzce souvisí s předchozí překážkou. Pokud bude důvěra mezi subjekty velká, transakční náklady nebudou tak vysoké a naopak. Je tedy nutné si dobře promyslet, zda náklady vynaložené na spolupráci nakonec nebudou větší než celkový užitek. (Holešinská, Bobková 2015). V rámci institucionálních nástrojů může obec vytvářet nové instituce bez její přímé účasti, ve kterých má většinou 100% podíl nebo rozhodující většinu. Tyto subjekty obec vytváří za účelem řešení problémů jako např. doprava, zdravotnictví, odpadové hospodářství apod. Další možností je členství obce a ostatních aktérů, kteří se účastní na rozvoji území, v nově vytvořeném subjektu. Jedná se zejména o dobrovolné svazky obcí, místní akční skupiny, členství v asociacích (např. Svaz obcí a měst ČR). Významnou se také stává spolupráce soukromého a veřejného sektoru, tzv. PPP (Holeček a kol., 2009)
19 2 POPIS REGIONU ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
Podobně jako teoretické poznatky je i bližší poznání zkoumaného území nezbytně nutné pro to, abychom mohli analyzovat jeho potenciál a následně se zabývat návrhy pro jeho rozvoj. Tato kapitola je členěna do tří podkapitol, které postupně popisují přírodní poměry, kulturně-historické souvislosti a strukturu obyvatelstva obcí Sdružení podbrdského regionu. Doplňující materiály (obrázky, mapy) k této kapitole.
2.1 Charakteristika regionu
Území, do kterého jsou organizačně začleněny obce svazku Podbrdského regionu je okres Příbram. Toto území se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. V rámci kraje je nejrozlehlejším okresem a třetím největším v rámci republiky. Počtem obyvatel mu v rámci kraje patří čtvrté místo a hustota zalidnění je v rámci kraje třetí nejnižší. Sousedí se středočeskými regiony Beroun, Benešov a Praha-západ, plzeňskými regiony Plzeň-jih a Rokycany a jihočeskými regiony Strakonice, Písek a Tábor. (Zdroj ČSÚ) Okres vznikl při reformě veřejné správy k 1. červenci 1960. Od 1. července 1974 byly v souvislosti s rozšiřováním území hlavního města Prahy odtrženy obce Kytín, Zahořany, Buš a město Mníšek pod Brdy, a byly připojeny k Praze – západ (tamtéž)
2.1.1 Fyzickogeografické charakteristiky
Jelikož fyzickogeografická charakteristika modelového území není hlavním předmětem této práce, bude jí věnována jen částečná pozornost. Vybranými charakteristikami jsou geomorfologie, výšková členitost, půdní pokryv, klimatologie a biogeografie. Zkoumané území se nachází ve středočeském kraji, v okrese Příbram. Je součástí mezofytika bioregionu Brdské vrchoviny a náleží k samostatné biochoře mírně teplé Březnické pahorkatiny.
20
Obr č: 1: Pohled na pahorkatinu z prostoru Jordán Zdroj: Brdy opět otevřené, 2016 Díky značnému zornění zemědělských půd má Příbramsko poměrně vysoký koeficient ekologické stability. Ráz krajiny je zde silně narušen činnostmi souvisejícími s dlouhodobou těžbou rud a uranu, jejichž připomínkou dodnes jsou na Příbramsku rozsáhlé odvaly hlušiny. Mapované území lze charakterizovat jako mírně členitou pahorkatinu s dominantním lesním komplexem na jihovýchodě, který představuje významný krajinný prvek. Značně zdevastovaná krajina následkem intenzivní hornické činnosti se nachází zejména na severu příbramského regionu. (Analýza rizik při sanaci ložiska Příbram, 2000)
2.1.1.1 Klimatické poměry
Příbramsko se z hlediska širších územních vztahů a z klimatického hlediska nachází v mírné klimatické oblasti. Řadí se do okrsku, který je mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný. (Smejtek, 1987) Nadmořská výška regionu se pohybuje od 420 do zhruba 850 m.n.m. Roční průměrná teplota dosahuje 7-8 °C, ve vegetačním období se obvykle pohybuje mezi 13 a 14°C. Teplotně se tato podnební oblast víceméně blíží celorepublikovému průměru. Nejchladnějším měsícem je leden s – 2,4°C, zatímco teplotní i srážková maxima jsou dosahována v měsíci červenci, kdy průměrná teplota činí 17°C. Podle hydrometeorologické stanice Březové Hory spadne na Příbramsku ročně průměrně 611 mm srážek. Nejvydatnějším měsícem je červenec se 73 mm, nejméně srážek spadne
21 v únoru a březnu (36 mm). V oblasti jsou příznivé podmínky pro pěstování zemědělských plodin. (Analýza rizik při sanaci ložiska Příbram, 2000)
2.1.1.2 Geomorfologické poměry
Z hlediska geomorfologie lze na Příbramsku rozlišit dva základní útvary: pahorkatiny a vrchoviny. Pahorkatiny se nacházejí ve střední části popisované oblasti a patří mezi ně pahorkatina Středního Povltaví, Dobříšsko-štěchovická a Příbramská. Na jejich západním i východním okraji se zvedají vrchoviny – Hřebeny, Brdy, vrchovina Krásnohorská a Milevská. Oblast vrchovin je silně zalesněná a orná půda se tu vyskytuje pouze podél okrajových partií lesů, většinou na mírných svazích orientovaných jihovýchodním směrem. Východní části Příbramska dominuje pahorkatina Středního Povltaví, jejíž osu tvoří řeka Vltava. Krajina je zde výrazně členitá, mezi jednotlivými svahy jsou značné výškové rozdíly. Zemědělsky využívaná půda se nachází v průměrné nadmořské výšce 360 – 450 m.
Obr č. 2: Pohled na tok řeky Vltavy Zdroj: příbram.eu, 2016 Jihozápadním směrem od pahorkatiny Středního Povltaví se v nepravidelném pruhu táhne vrchovina Březnická a Mirovická, pro které je charakteristická mírná až střední svažitost s dlouhými svahy různých orientací. (Smejtek , 1987)
22 2.1.1.3 Pedologické poměry
Pedologická skladba zájmového území je poměrně pestrá. Z celkového množství zemědělské půdy zabírají největší rozlohu hnědé půdy (77,9%). Dále se zde uplatňují půdy glejové (10,9%), oglejené (8,6%), illimerizované (3,8%), nevyvinuté (2,75%), hnědozemě (1,46%), nivní půdy (1,4%), rendziny (0,14%) a rašeliništní půdy (0,02%). (Smejtek, 1987) Převažující hnědé půdy se vytvořily ve všech oblastech pahorkatin a vrchovin v mírně teplém a mírně vlhkém klimatickém okrsku. Druhé nejrozšířenější glejové půdy vznikly na kyselém materiálu a nevápnitých nivních uloženinách. Fyzikální poměry těchto půd nejsou příznivé, protože obsahují málo vzduchu a jsou přesycené vodou. Navíc obsahují sloučeniny dvoumocného železa, jsou proto pro rostliny toxické. Na glejových půdách tedy většinou roste méně hodnotný luční porost s převahou mokřadních bylin.
2.1.1.4 Hydrologické a hydrogeografické poměry
Nejvýznamnějším vodním tokem okresu je bezesporu řeka Vltava. Její tok prochází okresem v délce asi 50 km a skoro na celé délce je vzdut přehradami (Slapy, Kamýk, Orlík). Při výstavbě těchto nádrží zaniklo v 50. a 60. letech několik obcí okresu (např. Těchnice, Zbenické Zlákovice nebo Živohošť). Energii vody zadržované těmito vodními díly využívají vodní elektrárny na přehradách Orlík (přehradní zeď s elektrárnou stojí v Solenicích) a Kamýk. (Zdroj ČSÚ).
Obr č. 3: Vltavská kaskáda, Orlická přehrada Zdroj: příbram.eu, 2016
23
Významnými přítoky Vltavy v oblasti jsou potok Mastník (pravý přítok, odvodňuje Sedlčansko) a říčky Kocába (levý přítok, odvodňuje okolí Dobříše) a Lomnice (levý přítok, odvodňuje okolí Březnice). Významná je také říčka Litavka pramenící v Brdech, protékající částí Příbrami Březové Hory a Jincemi. V Berouně se vlévá zprava do Berounky. Kromě přehrad najdeme v okrese také několik rybníků, z nichž největšími jsou Padrťské rybníky a rybník Musík u Sedlčan. Největší koncentrace rybníků je v okolí Březnice na jihu území. (tamtéž) Příbramsko má poměrně významné zastoupení vodních ploch. Nejradikálnější zásah do regionální vodní sítě znamenalo vybudování tří velkých nádrží – Orlík, Slapy a Kamýk nad Vltavou. Nádrže jsou součástí vltavské kaskády a tvoří osu celé oblasti. Vltava má na území okresu celou řadu přítoků. Mezi pravobřežní patří Kamenice, Hrachovka, Mlýnský potok, Brzina, Mastník a Musík. Levobřežními přítoky jsou Líšnický potok, Jindrovský potok, Hubenovský potok, Radíč, Meredský potok, Sladovařský potok a Kocába. Významným tokem je také Skalice, která patří do povodí Lomnice, a jejíž přítoky tvoří Nový potok, Bezděkovský potok, Nesvačilský potok, Hradecký a Mlýnský potok. Část okresu zasahuje také řeka Litavka s přítoky Obecnickým, Pilským, Příbramským, Drahlínským, Hlubošským a Ohrazenickým potokem. (tamtéž)
Obr č. 4: Pohled na tok řeky Litavky Zdroj: příbram.eu, 2016
Co se týká oblasti, ve které se rozkládají obce zájmového území, povětšinou jsou umístěny v blízkosti říčky Litavky. Říčka pramení v prostoru brdských lesů nad Lázským
24 rybníkem a po 55 kilometrech se vlévá do řeky Berounky. Podzemní vody se podle způsobu cirkulace na Příbramsku člení do tří typů jejich oběhu. Pro aluviální a deluviální pokryv jsou charakteristické průlinové podzemní vody, zatímco podzemní vody puklinové jsou typické pro pásma, ve kterých dochází k povrchovému rozpojení puklin. Tyto dva typy podzemních vod jsou navzájem propojeny a dohromady vytvářejí zónu mělkého oběhu. Třetí typ, puklinové vody hlubšího oběhu, jsou vázané na tektonické linie rudních nebo nerudních žil. (Analýza rizik při sanaci ložiska Příbram, 2000)
2.1.1.5 Geobotanické poměry
Pro území Příbramska je typická vysoká zalesněnost území a vysoká členitost povrchu. Jeho přirozenou hranici tvoří na severu pásmo Brd (resp. Hřebenů). V jižní části okresu najdeme Středočeskou pahorkatinu, do níž se hlubokými údolími zařezává řeka Vltava, která ho dělí na dvě nestejně velké části (na levém břehu přibližně 70 % rozlohy, na pravém 30 %). Nejvýše položený bod okresu je zároveň i nejvyšším bodem středních Čech – je jím vrchol Tok na území bývalého vojenského újezdu Brdy s nadmořskou výškou 865 m. Známý je také např. vrchol Třemšín (826 m). Nejníže položený bod okresu najdeme nedaleko soutoku říčky Křeničné s Vltavou u Čími – 271 m.(Zdroj ČSÚ) Lesní porosty na Příbramsku vytvářejí několik velkých komplexů, z nichž nejrozsáhlejší je téměř souvislý komplex Brd a Hřebenů. Další lesní komplexy se nacházejí v širším okolí vodní nádrže Slapy a Orlík a v pásu mezi obcemi Dubenec a Milín. V ostatních částech území tvoří lesy izolované celky, které jsou odděleny poli a travními porosty. Výjimečná je oblast Vojenského újezdu Brdy, kde se nachází 22,5 tis. ha lesů, což je 31% plochy okresu. Oproti tomu se na Příbramsku vyskytují také téměř bezlesé prostory. Jedná se o širší okolí Březnice mezi Příbramí a Dobříší a oblast SZ od Sedlčan. V těchto katastrech převažuje orná půda. (Analýza rizik při sanaci ložiska Příbram, 2000) Současný ekosystém je výsledkem antropologické činnosti probíhající po několik století. Významnějšího poškození byly ušetřeny pouze obtížně dostupné partie hřebenů Brd a také lesní komplex ve Vojenském újezdu. Vlivem působení člověka na krajinu došlo k pozměnění druhové skladby lesních porostů. V současné době převažuje labilní smrk a borovice na úkor jedle, snížení výskytu dubu a buku napomohlo přemnožení divoké zvěře. V některých oblastech byly zachovány porosty původních jedlobučin, autochtonní smrky rostou v roklích kaňonů řek. Přirozeným porostům se také blíží porosty olší
25 a zbytků lužního lesa, které se nacházejí na mokrých podmáčených stanovištích a v údolních nivách. (Analýza rizik při sanaci ložiska Příbram, 2000)
2.1.1.6 Využití krajiny
Využití krajiny, které je dáno zastoupením a prostorovým uspořádáním krajinných struktur, charakterizuje fyziognomii krajiny a základní ekologické vztahy. Základními krajinnými strukturami na Příbramsku jsou lesní porosty (44,3 % z celkové výměry zájmového území), orná půda (31,1%), trvalé travní porosty (8,0%), vodní plochy (2,6%), sady a zahrady (0,7%) a zastavěné plochy (1,1%). (Analýza rizik při sanaci ložiska Příbram, 2000) Na Příbramsku zabírá 42,5 % plně antropologizovaná krajina, pro kterou je typické vysoké využití území s narušením krajiny, přírodních struktur a ekologických vztahů. Zbývající plocha spadá do kategorie s převahou přírodních nebo přírodně blízkých struktur s funkčními ekologickými vztahy (18%) nebo do kategorie harmonické krajiny (39,5%). V části okresu s převahou pahorkatin je charakteristické střídání kulturních lesních porostů, luk, pastvin, polí, rybníků a ostatních vodních ploch. Na Příbramsku je krajina dlouhodobě využívána, proto v ní jsou poměrně málo zastoupeny přírodovědecky hodnotnější segmenty přírodního charakteru. Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou nejhodnotnějšími částmi okresu Brdy a kaňonovité údolí Vltavy. (tamtéž)
2.1.2 Hospodářství regionu
2.1.2.1 Průmysl
Po roce 1989 došlo na Příbramsku ke značnému útlumu těžebního průmyslu, čímž došlo i k prudkému zvýšení nezaměstnanosti na okrese. Reakcí na snížení počtu pracovních míst se zvýšila dojížďka obyvatel za prací do Prahy. Některé průmyslové závody se ale zachovaly dodnes, jiné i vznikly po roce 1990. V současné době se některá města Příbramska snaží nalákat zahraniční investory do nových průmyslových zón. Nejvýznamnějšími průmyslovými obory okresu je strojírenství, potravinářství a Metalurgie
26 neželezných kovů (Anbremetall a.s. – Rybníky u Dobříše). Mezi nejznámější podniky patří např. RAVAK a.s. Příbram, Dossan Bobcat Dobříš, Kovohutě Příbram nebo Povltavské mlékárny Sedlčany. V minulosti pak Rukavičkářské závody Dobříš.
2.1.2.2 Zemědělství
Vzhledem ke členitosti a zalesněnosti území okresu, nepatří Příbramsko mezi obzvlášť zemědělské okresy. Orná půda zabírá 30,95 % plochy okresu, k pěstování obilnin se využívají zejména méně členité plochy v okolí Sedlčan, Březnice nebo mezi Dobříší a Příbramí. Rostlinná i živočišná výroba jsou často soustředěny do velkokapacitních zemědělských družstev.
2.1.3 Doprava
2.1.3.1 Silniční doprava
Příbramským regionem prochází celkem čtyři silnice I. třídy. Nejvýznamnější z nich je bezesporu dálnice D/4 Praha – Strakonice – Hraniční přechod Strážný. Okres protíná přibližně ve směru severovýchod – jihozápad. Z Prahy přes Dobříš do Dubence je silnice vedena čtyřproudově. Tento čtyřproudový úsek byl prodloužen o 4,5 km. Směrem na obec Milín a otevřen byl v měsíci září 2017. Na území okresu silnice vstupuje u obce Kytín a opouští ho u obce Zalužany. Na této komunikaci je velmi hustý provoz, kterým trpí zejména obyvatelé obcí, které dosud nemají vybudovaný obchvat. Letošního roku se však situace změnila alespoň pro obec Dubenec, kdy tuto obec nově vystavěný úsek silnice D4 míjí z pravé strany pří jízdě z Prahy a zpět na původní trasu se vrací až před obcí Radětice.
27
Obr č. 5: Vyznačení dálnice D4 Zdroj: Ministerstvo dopravy, 2016 Další páteřní silnicí vedoucí přes toto území je silnice I/18, která vstupuje do regionu ve městě Rožmitál pod Třemšínem na křižovatce s I/19. Pokračuje severovýchodně a prochází Příbramí. Po průjezdu městem se stáčí na východ a u Vestce překračuje Vltavu. Území okresu opouští u obce Kosova Hora, a pokračuje do Votic, kde končí na křižovatce se silnicí I/3. Tato komunikace představuje hlavní silniční spojení mezi Příbramí a Sedlčany. Jihozápadní částí regionu mezi Rožmitálem pod Třemšínem a městem Březnice vede silnice I/19 s trasou Plzeň – Milevsko – Pelhřimov, která má pro obce a města tohoto území význam zejména ve spojení s městem Plzeň. Poslední komunikace I. třídy je silnice I/66, která představuje pouze krátkou spojku mezi silnicemi I/4 a I/18. Vede z Příbrami do Milína. Ze silnic II. třídy stojí za zmínku silnice II/102 z Prahy do Milevska. Tato komunikace je velmi vytížená zejména v turistické sezoně a o víkendech, neboť vede podél Slapské a Orlické přehrady. Mimo tuto komunikaci probíhá regionem ještě 11 silnic II. třídy.
2.1.3.2 Železniční doprava
Na území okresu najdeme pět železničních tratí. Žádná z nich není elektrifikovaná ani dvoukolejná. Pouze 1 z nich (trať 200) je rychlíková. Síť železničních tratí nesjednocuje území okresu. Lokálky do Dobříše a do Sedlčan totiž vedou z opačné strany, než je
28 Příbram a v uvedených městech končí. Proto je železniční vzdálenost z Příbrami do Sedlčan 6× a do Dobříše 7× delší než vzdálenost po silnici. Trať 200 spojuje Zdice s Protivínem a prochází okresním městem Příbram. Pro obsluhu Příbramska má značný význam, protože má stanice také ve velkých sídlech okresu jako Jince, Milín nebo Březnice. Tam se na ni také napojují lokálky 204 (do Rožmitálu pod Třemšínem) a 203 (do Strakonic).
Obr č. 6: Přehled železničních tratí okr. Příbram Zdroj: České dráhy, 2017, úprava obrázku vlastní
Trať 210 vede z Prahy do Vraného nad Vltavou, kde se větví na trasu do Čerčan (tzv. Posázavský pacifik) a do Dobříše. Jízdní doba vlaku v úseku Praha – Dobříš nemůže ani náhodou konkurovat době jízdy autobusu. V nedávné době hrozilo úplné zastavení provozu na trati, které se ale zatím podařilo oddálit. Trať má totiž význam v lokální obsluze obcí (Nová Ves pod Pleší, Malá Hraštice, Mokrovraty) a v přepravě turistů. Trať 223 začíná v Sedlčanech a vede východním směrem do stanice Olbramovice na Benešovsku, kde navazuje na trať 220 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice. Pro
29 obsluhu Příbramska nemá celkově význam, protože má zastávky pouze ve 3 obcích okresu (v Sedlčanech, Kosově Hoře a Štětkovcích). Na výše uvedeném obrázku je patrné, že železniční síť okresu Příbram je velmi řídká. Není možné se tímto způsobem dostávat do menších obcí. Ve směru do míst sledovaného území je nejblíže výstupní stanice Jince, dále pak zastávka Bratkovice a na posledním místě město Příbram.
3 ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ OBCÍ SVAZKU PODBRDSKÉHO REGIONU
3.1 Historie Svazku
Svazek obcí podbrdského regionu je zájmové sdružení právnických osob. Sdružení bylo registrováno v roce 1994. Historie, ale začala mnohem dříve. Velká většina starostů po prvních komunálních volbách v roce 1991 byla nových a zcela nezkušených v této práci. Všichni cítili potřebu se scházet a vyměňovat si zkušenosti z každodenního provozu obce, ale z ostatních oblastí například legislativy, stavebnictví a mnoha dalších. To byl v té době hlavní důvod, proč založit toto sdružení. Všichni hledali společnou činnost, která by všechny spojovala. Pro tento region je hlavní dominantou Litavka a Brdy – proto tedy Svazek obcí podbrdského regionu. Ten byl rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, odborem vnitřních věcí 10. 12. 2003 zapsán do registru svazků obcí pod číslem registrace 66/ 2002/ Pb. Jeho předmětem je: „Rozvoj podbrdského regionu po všech stránkách tak, aby jeho vývoj odpovídal současné středoevropské úrovni. Jeho aktivity vycházejí z přirozeného spádoviště, společných zájmů a úspěšného rozvoje celého příslušného okolí. Udržení současného stavu fungování státní správy na území Podbrdska, popř. jeho rozšíření.“ (Zdroj podbrdský region)
30
Obr č. 7: Obce Sdružení Podbrdského regionu. Zdroj:mapy.cz 2018, zpracování vlastní
Svazek obcí podbrdského regionu je otevřeným partnerstvím. Členství je dobrovolné a vzniká rozhodnutím Valné hromady na základě podané přihlášky. Mezi práva členů patří aktivní účast na činnosti svazku, hlasování na jednáních všech orgánů, kterých je členem a na jednáních valné hromady, vyžádání informací o činnosti a hospodaření. Dále smí člen volit a být volen do orgánů svazku. (Zdroj tamtéž) Mezi povinnosti patří dodržování stanov a ostatních vnitřních norem svazku, plnění přijatých rozhodnutí, norem a smluvních závazků, aktivní účast na práci ve svazku, řádné placení členských příspěvků, zdržení se jednání, která by poškozovala zájmy a dobré jméno svazku, dodržování ohleduplnosti a vzájemného respektu vůči ostatním členům. Výhody členství spatřuje Svazek Podbrdského regionu v podílení se na rozvoji regionu, získávání aktuálních informací z dění v regionu a účasti na zasedáních a na akcích organizovaných svazkem. Svazek hospodaří se svým majetkem dle platných zákonů a předpisů samostatně, v rámci své odpovědnosti. Vede účetnictví, záznamy a dokumentaci, může majetek převádět a disponovat s ním v rozsahu vlastnických práv. Hospodaření se odvíjí od rozpočtu, který je schvalován Valnou hromadou. Pověřenými pro nakládání s finančními
31 prostředky jsou předseda svazku (který zároveň zodpovídá za hospodaření) a také účetní. Majetek svazku je hmotný a nehmotný, dále je tvořen fondy, peněžními prostředky, pohledávkami, a jinými majetkovými právy. Může být využit pouze k cílům, pro které byl spolek vytvořen. Zdroje majetku svazku jsou především hmotný majetek a majetková práva, řádné a mimořádné členské příspěvky, výnosy z organizovaných aktivit v souladu s posláním spolku, dary, dotace od územních samosprávných celků a dalších a nakonec výnosy z vedlejší činnosti spolku. (Zdroj tamtéž)
3.1.1 Území obcí svazku podbrdského regionu
Území Svazku podbrdského regionu se nachází na úpatí Brdského pohoří. Správním uspořádáním můžeme toto území zařadit do správy ORP Příbram. Svazek sdružuje v současné době 16 obcí. Z celkového počtu je 15 obcí svazku začleněno do okresu a ORP Příbram. Pouze na jednu výjimku, kterou je obec Felbabka, která je správním obvodem zařazena pod ORP Hořovice, okres Beroun. Průměrná velikost obcí sledovaného území dosahuje počtu 2716 obyvatel, přičemž nejmenší je obec Křešín – 114 obyvatel a největší je město Příbram – 33.058 obyvatel. Hustota zalidnění je – 226 obyvatel na km2, kdežto průměr v ČR činí 133 obyvatel na km2, v kraji Středočeském 75 obyvatel na km2 a v okrese Příbram 76 obyvatel na km2. V mikroregionu se nachází jedno město – Příbram a městys – Jince. Zbytek jsou obce. Všechny obce Podbrdského regionu jsou něčím zajímavé, ale, co mají společného je, že jejich území zasahuje do CHKO Brdy. Po vzniku Chráněného území brdy bylo většině techno obcí katastrálně přiděleno i území v bývalém vojenském prostoru, které má po většinou příponu „katastrální území V Brdech.“ Pojďme si v krátkosti představit jednotlivé obce svazku. Největším členem Svazku podbrdského regionu je Příbram, pod kterou ještě patří místní části Zdaboř, Březové Hory Kozičín, Lazec a Orlov, který je nejvýše položenou částí města. K 1. 1. 2017 žilo v Příbrami 33.058 obyvatel. Nejstarší písemný doklad a první skutečná zmínka o Příbrami z roku 1216, tehdy byla majetkem pražského biskupství, později arcibiskupství, koncem 13. století se zde už těžilo stříbro. Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů. Podél nedaleké říčky Litavky
32 se vinula pověstná Litavská stezka, která při výměně zboží v prostoru dnešních středních Čech měla stejný význam jako stezka Zlatá – Pasovská. V době panování českého krále Karla IV. dal tehdejší majitel – arcibiskup Arnošt z Pardubic – postavit na místě dřevěné tvrze kamenný hrádek (dnešní Zámeček). Kolem něho vyrostlo město Příbram, které se posléze (14. stol.) stalo obchodním, kulturním a díky Svaté Hoře i náboženským centrem. (Město Příbram, 2018) Obec Láz se nachází 8 km jihozápadně od Příbrami. Západní okraj obce tvoří hranice CHKO Brdy. V lesích nad obcí se nachází prameniště říčky Litavky. V obci Láz žije 502 trvale žijících obyvatel. Kdysi hornická obec obklopená hlubokými brdskými lesy. Z brdských rybníků (Pilského a Lázského vede plavební kanál, který přiváděl vodu do příbramských rudných provozů. Byl postaven v polovině 19. století a v současné době se stal významnou technickou památkou. Dnes tato vodní díla zásobují Příbram pitnou vodou. Pod Lázským rybníkem pramení řeka Litavka. Do obrazu obce se významně zapisuje bezprostřední kontakt správního území s rozlehlým vojenským prostorem. (Města a obce, 2017) Dalším členem Svazku podbrdského regionu je obec Bohutín, která se nachází 2 km. jižně od Příbrami podél silnice I/18ve směru na Rožmitál pod Třemšínem, v údolí říčky Litavky. Obec patří se 1497 obyvateli mezi hornické obce, které vznikly v okolí Příbrami a jejíž obyvatelé docházeli do příbramských dolů za prací a kde zemědělství bylo pouze doplňkovou činností. Tomu odpovídá i styl zdejších staveb, které zcela postrádají obvyklé zemědělské zázemí tak, jak je známe z českého venkova. Bohutín je výjimečný i v udržování tradic. Své jméno i mimo region má tradiční Bohutínský masopust. V obci je Vysokopecký rybník, který slouží i jako koupaliště. Vysokopecký rybník má rozlohu 10 ha a přeliv hráze ve výšce 538,6 m.n.m. Rybníkem protéká říčka Litavka, jejíž koryto dále pokračuje Lesoparkem, který vznikl v místě středověkého rýžování stříbra. Dodnes jsou tady patrné zbytky po rýžování. V obci jsou i dvě bývalé šachty Řimbaba a Štěpánka. Výraznou dominantou Bohutína je kostel sv. Máří Magdaleny. Bohutín se skládá ze čtyř částí Bohutín, Tisová, Havírna a Vysoká Pec. (Obec Bohutín, 2016) Podlesí je obec na levém břehu údolní nivy říčky Litavky, na úpatí Brd, 2 km západně od Příbrami. Smíšené lesy na západní straně obce s Dubovou horou (625, 5 m.n.m.) a Malá Dubová hora (570 m.n.m.). Převážnou část katastrálního území (až 2/3 pokrývá les. Cca 2 km západně Malá Třemošná (701,3 m.n.m.) a Třemošná (778,6 m.n.m.). V obci žije 856 obyvatel. První písemné zmínky o obci jsou z roku 1527. I tato hornická obec je svojí historií spjata s dolováním stříbra na Příbramsku. Název obce
33 vyjadřuje i její polohu – pod lesem na úpatí CHKO Brdy. Do obce Podlesí je územně začleněno Staré Podlesí, Nové Podlesí a Drmlovo Pole. (Města a obce, 2017) Severozápadně 2 kilometry od Příbrami v údolní nivě říčky Litavky a Obecnického potoka se nachází obec Lhota u Příbramě. Jedná se o klasickou tzv. ulicovku, která se táhne ve směru na Obecnici. V katastru obce je rybník Václav a les s vrchem Hůrka (534, 9 m.n.m.) a Jalovčiny (519 m.n.m.). V roce 1292 věnoval český král Václav I. Klášteru zbraslavskému obec Německá Lhota. Tato první písemná zmínka dokládá dnešní historii obce. V jejím okolí bývala kutiště a dnes již zaniklé doly. Rozvoj obce byl vždy spjat s hornictvím a hutnictvím. Doly, hutě a zemědělství byly hlavním zdrojem pracovních příležitostí a obživy. V dávných dobách se kutalo i na Dubové hoře. Na zdejších jamách se dobývala olověná ruda obsahující stříbro a ruda železná. Typickým obrázkem dnešní Lhoty je vysoký komín příbramských Kovohutí. (Města a obce, 2017) Obec Trhové Dušníky leží 2 kilometry severně jako první vesnice z Příbrami směrem na Jince. Tato obec bývala v dobách, kdy v Příbrami nesměli žít Židé (1568- 1853) jejich útočištěm. V roce 1741 koupila Dušníky příbramská obec a začlenila je do svého panství. Býval tu zámek, zbořený v 70. letech minulého století, ze kterého zbyla pouze barokní kaple a pivovar. Výrazným fenoménem je údolní niva Litavky a vlastní Litavka. Mezi přírodní pamětihodnosti patří jedinečné meandry na řece Litavce severně od obce. (Města a obce, 2017) Přímo pod nejvyšším vrcholem pohoří Brd, který se nazývá Tok s výškou 865 m.n.m. leží obec Obecnice. Toto sídlo je vzdálené 8 kilometrů severozápadně od Příbrami. Pohled na obecnickou kotlinu nadchne každého romantika. Platí to však i v opačném směru. Zalesněné kopce Brd jsou z Obecnice stejně krásné. Na jihu Dubová hora (626 m.n.m.) s Osečí, v úpatí pak Malá a Velká Třemošná (778 m.n.m.), na západě barevný Klobouček (704 m.n.m.) a na severu Brda (773 m.n.m.) s Radlicí (709 m.n.m). Směrem na východ je sice krajina otevřená, ale i tato strana poskytuje z vyšších míst Obecnice malebný pohled na vzdálené kopce Brd. Členitý terén s tmavou hradbou jehličnatých lesů vytváří kolem Obecnice (524 m.n.m.) krásné panorama, které opravdu stojí za zhlédnutí. Pět kilometrů západně od obce je Pěchotní srub na Jordánu – objekt těžkého vojenského opevnění z roku 1936 vybudovaný v době hitlerovského ohrožení. V současnosti je využíván jako památník Klubem vojenské historie. Obecnice se skládá ze dvou částí, a to Obecnice a Oseč. (Obec Obecnice, 2017) Obec Sádek vzdálená 7 kilometrů severně od Příbrami v těsné blízkosti Brd patřila kdysi k hlubošskému panství. Leží na úbočí Drahlínského potoka – přítoku Litavky,
34 na samém okraji brdského masivu, nyní hranice vojenského prostoru Brdy. Název pravděpodobně vznikl od tehdy existujícího sadu. Další rozvoj Sádku je zaznamenán v 18. století. V roce 1876 byla na místě tehdejší dřevěné zvonice postavená zděná kaplička se soškou Jana Nepomuckého. Rychlý rozvoj obce v době tereziánské umožnil tehdy vývoj hornictví na Příbramsku, které poskytovalo zdejším obyvatelům obživu. Rozšířeno bylo i cvokařské řemeslo, které se provozovalo na starých usedlostech. (Města a obce, 2017) Další obcí Svazku jsou Bratkovice, které leží 7 kilometrů severně od Příbrami, obec leží v údolní nivě říčky Litavky. Obec se skládá ze dvou územních celků - Bratkovic a Dominikálních Pasek, původně dvou samostatných obcí, které byly sloučené v roce 1960. Bratkovice se v historických pramenech poprvé objevují v roce 1394, kdy je v souvislosti s jistým soudním sporem zmiňován mlýn v Bratkovicích. Řadí se tak k nejstarším obcím Příbramska. Dominikální Paseky jsou naopak jednou z nejmladších obcí na Příbramsku. Za svůj vznik vděčí dolování. Vznikly v 17. století, kdy zde hlubošští Bechyňové začali těžit a tavit železnou rudu. U Bratkovic vystavěli pro tavení pec a u Dominikálních Pasek hamry, vyklučené lesy v okolí pak osídlili němečtí horníci. (Města a obce, 2017) Obec Čenkov se nachází v sevřeném údolí Litavky v nadmořské výšce 400 m severně od Příbrami. Uvádí se, že byl Čenkov roku 1368 darován klášteru v Ostrově u Svaté Dobrotivé, ale tato správa není věrohodně doložena. Na počátku 15 století náležela ves k Jineckému statku, ale první zmínka o ní pochází až z roku 1454. Minulost obce je spojována s výrobou železa a jeho zpracováním. V okolí Čenkova se těžila železná ruda až do roku 1904, kdy byla těžba ukončena. Výraznou dominantou obce je výrobní areál, dříve to byl podnik Čenkovské strojírny, nyní je v areálu několik firem. Obytné jednotky se po většině skládají z rodinných domků, kdy zástavba obce plynule přechází do zástavby sousedních Jinců.(Města a obce, 2017) Jince jsou městys ležící v brdském údolí řeky Litavky ohraničeném vrchy Koníčkem, Ostrým, Plešivcem, Pískem, asi 11 km severně od Příbrami. V obci se do Litavky vlévá Ohrazenický potok. Jince mají přibližně 2200 obyvatel. První zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století, v roce 1390 je v listině Václava IV. zmíněno obnovení místních železných hutí. V roce 1646 zde již stála vysoká pec. V 18. století byl postaven barokní zámek. Další památkou je vysoká pec Barbora z roku 1810, která byla v provozu do roku 1874. Roku 1900 byly Jince povýšeny na městys, k obnovení statusu městys došlo 17. října 2006. V 19. století zde působil Joachim Barrande, který zkoumal místní naleziště trilobitů. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna. Trilobit
35 Ellipsocephalus hoffi se dostal i do městského znaku. V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Jince v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014. Toto území má rozlohu 21,5 km². K městysu Jince patří ještě osady Běřín, Rejkovice a Velcí. Malá vesnice Velcí vznikla 21. 12. 2015 má 4 domy a 3 obyvatele. (Městys Jince, 2017) Ve vzdálenosti 13 kilometrů severně od Příbrami na úpatí Brdských lesů se rozkládá v poměrně atraktivní a dramatické krajině, ležící při hlavním hřebeni Brd a v těsném kontaktu s rozlehlým vojenským újezdem obec Ohrazenice. Zástavba má rozvolněný, podhorský charakter. Obec je historicky spojena s hornictvím příbramského okresu. V katastru obce Ohrazenice se nacházela šachta Eisengruber a šachta Hanzlíkov, jedny z nejstarších na hořovicko-jineckém panství. V šachtách se těžil hematit a jeho těžba zde byla ukončena v 1. polovině 19. století. První písemná zmínka o Ohrazenici je v zakládací listině augustiánského kláštera "Na ostrově" ve Sv. Dobrotivé, kterou vydal zakladatel tohoto kláštera Oldřich Zajíc z Valdeka "dne 13. Měsíce května LP 1262". Je to nejstarší písemná zmínka o obci na Jinecku. Jako svědkové vysvěcení kláštera jsou podepsáni podbrdští šlechtici, mezi nimi též Jaroslav a Oldřich z Ohrazenic. Lze tedy předpokládat, že v Ohrazenici této doby byla tvrz nebo šlechtický dvůr. (Obec Ohrazenice, 2017) V severní části okresu Příbram, v sousedství obce Jince, na severním úbočí brdských hřebenů (m n.m. 457) v lesním masivu vojenských lesů se nachází obec Křešín. Jedná se o poslední obec v severní části okresu Příbram. Leží na severním úbočí brdských hřebenů v nadmořské výšce 457 m.n.m. V písemných dokladech je obec pod názvem Křešín zmiňována již od roku 1370. V katastru obce se nachází chráněné území zvané „Na horách“, kde na jaře roste koniklec a jiné chráněné rostliny. (Města a obce, 2017) Na opačné straně, než je obec Křešín se rozkládá obec Vysoká u Příbrami. Obec leží ve vyšší části příbramské pahorkatiny, 8 kilometrů na jihovýchod od Příbrami na okraji Brd. Proto se z ní v jihovýchodním směru otevírá pohled přes části pahorkatiny až na Šumavu. V jižním a východním okolí Vysoké je dosti odlesněná, avšak s četnou rozptýlenou zelení a zachovalými venkovskými sídly. Krajina má vysokou estetickou a přírodní hodnotu a představuje proto potenciál pro rekreační využití, které je výrazně posilováno i kulturně přítomností Dvořákova muzea v lesním zámečku.(Města a obce, 2017) Poslední obcí příbramského okresu, která je součástí Svazku podbrdského regionu je Drahlín. Obec se nachází asi 9 kilometrů severozápadně od Příbrami. První písemná zmínka o obci je z roku 1324. Pod Drahlín spadá ještě osada Malý Drahlín, kdy zástavba
36 přechází plynule do zástavby Drahlína. Nad obcí se tyčí na kótě 709 m (Sádka), v nadmořské výšce 695 m, radioreléová stanice s názvem Malý Drahlín, která je v současnosti využívána hlavně jako vysílač pro radiové stanice a je významnou dominantou Brdského hřebenu nad obcí. Další zajímavostí je že část obce Malý Drahlín vyhlášena jako evropsky významná lokalita Malý Drahlín, jako lokalita číslo CZ0213044 byla vyhlášena zvláště chráněným územím. Evropsky významná lokalita (EVL) je druh chráněného území soustavy Natura 2000, které je vyhlášené k ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. (Obec Drahlín, 2017) Jedinou obcí, která je součástí Svazku podbrdského regionu, ale není teritoriálně začleněna do ORP Příbram je obec Felbabka. Obec se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 4 km jihovýchodně od města Hořovice a rozkládá se na západním úbočí vrchu Ostrý v nadmořské výšce 440 m, podél komunikace Hořovice Příbram. Důvodem vstupu do svazku je ta skutečnost, že obec leží přímo na hranici okresu Příbram a okresu Beroun. Teritoriálně má však blíže k obcím příbramského okresu. Dnes žije v obci, se 121 popisnými čísli 283 obyvatel. V západním sousedství obce na východním hřebenu Polsužské hory stával vojenský tábor Felbabka. S jeho budováním se začalo v roce 1952 hned po vzniku vojenského újezdu. Později zde byly stavěny trvalé objekty, areál byl připojen na vodovod. K oplocenému areálu o rozměrech přibližně 450 x 300 m proléhalo cvičiště o dvojnásobné ploše. Objekty tábora byly zbořeny v letech 2003–2004. Plocha bývalého tábora a přilehlého cvičiště byla vyhlášena za evropsky významnou lokalitu z důvodu výskytu cenných rostlinných a živočišných společenstev. V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Felbabka v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014 Toto území má rozlohu 0,177424 km². (Města a obce, 2017)
37
Tabulka č. 2: Základní údaje o obcích Sdružení Podbrdského regionu
První Základní Nadmořská písemná Počet sídelní Počet Rozloha Hustota výška zmínka obyvatel jednotky katastrů (ha) zalidnění (m.n.m) (rok) Láz 609 1 1 515 118,17 588 1349 Bohutín 1743 4 3 848 205,51 533 1379 Podlesí 1097 3 1 438 197,27 503 1527 Příbram 33058 18 10 3345 988,19 502 1216 Lhota u Příbramě 487 1 1 351 138,79 487 1292 Obecnice 1270 2 3 5145 24,68 520 1394 Sádek 225 1 1 421 53,43 483 1390 Trhové Dušníky 460 1 1 690 66,62 450 1321 Bratkovice 316 1 1 396 79,74 446 1394 Čenkov 380 1 1 902 42,12 400 1454 Vysoká u Příbrami 347 1 1 487 71,28 575 1367 Ohrazenice 280 2 1 556 50,37 415 1370 Křešín 114 3 1 625 18,24 448 1370 Drahlín 538 2 1 589 91,27 522 1324 Jince 2253 3 3 3662 61,52 391 1390 Felbabka 283 1 1 170 166,33 440 1788 Podbrdský region 43460 19187 226,3 Zdroj: CZÚ zpracování vlastní
Sídelní struktura zájmového území sdružení Podbrdského regionu je typická velkým počtem malých obcí, kde ovšem žije pouze menšina obyvatel. Dominantní roli v oblasti sídel hraje město Příbram a městys Jince, ve kterých žije nadpoloviční většina všech obyvatel území, přičemž samotné okresní město Příbram obývá více jak 3/4 veškerých obyvatel sledovaného území. Toto je dáno i největším počtem sídelních jednotek a jak již je uvedeno výše v této kapitole katastrálně se pod Příbram řadí obce Orlov, Kozičín a Lazec.
38
Tabulka č. 3: Věková struktura obyvatel podle obcí Svazku Podbrdského regionu k 1. 1. 2017 v relativních hodnotách [%] Název obce 0-14 15–64 65+ Název obce 0–14 15–64 65+ Láz 21,3 60,6 18,1 Bohutín 16,3 63,7 19,9 Podlesí 6,9 69,8 23,3 Příbram 13,2 71,7 15 Lhota u Příbramě 9,9 72,5 17,6 Obecnice 16,1 74,2 9,7 Trhové Sádek 15,1 68,5 16,4 Dušníky 14,6 70,9 14,4 Bratkovice 16,7 67,9 15,5 Čenkov 15,3 71,2 13,4 Vysoká u Příbrami 22,5 63,8 13,6 Ohrazenice 11,1 64,4 24,4 Křešín 15,7 70 14,3 Drahlín 22 74,8 3,3 Jince 11,6 70,1 18,2 Felbabka 12,4 59,4 27,6 Svazek podbrdského regionu 15,2 71,5 13,3 Zdroj: www.vdb.czso.cz; vytvořeno autorem Věkovou strukturu jsme v modelovém území hodnotili dle věkových kategorií, jež jsou tvořeny skladbou obyvatel na základě produkčního statusu jednotlivých obyvatel. Těmito kategoriemi jsou předproduktivní, která je vymezena dětskou složkou do věku 15 let. Dále produktivní složkou obyvatel. Tato kategorie byla vlivem demografického stárnutí posunuta z původní 15-60 na 15-64 let. A poslední kategorií je pak složka poproduktivního věku obyvatelstva. Tu vymezujeme hranicí 65 a vyšší věk obyvatel. Tato strukturace obyvatel je tedy vytvořena na základě možnosti ekonomické aktivity. Z uvedené tabulky vidíme, že věková struktura obyvatel v modelovém území není moc kompaktní. Můžeme zde najít obce, kde vysoce převyšuje složka poproduktivního věku obyvatel nad složku dětskou. Těmito obcemi jsou například Felbabka, Lhota u Příbramě, Ohrazenice, nebo Podlesí, kde je dokonce počet obyvatel starších 65 let téměř 3x větší než počet obyvatel do 15 let. Na druhou stranu se v obcích Podbrdského regionu nachází i obce s opačnou tendencí jako například Obecnice, nebo Drahlín, kde předproduktivní kategorie na celkovém počtu obyvatel oproti věkové kategorii nad 65 let dosahuje 7 násobných hodnot.
3.1.1.1 Koncentrace obyvatelstva
Charakteristiky koncentrace obyvatelstva jsou v podstatě vyjádřením prostorové variability, jež nám umožňují srovnání rozložení obyvatelstva v prostoru – na jak velké
39 území připadá určitý počet obyvatel. Samotný proces koncentrace je pak výrazem změny v sídelním systému související se změnou společenských, prostorových a demografických jevů (PAVLÍK, Z., RYCHTAŘÍKOVÁ, J., ŠUBRTOVÁ, A., 1986). Jako vhodným vyjádřením koncentrace obyvatelstva se jeví Lorenzova křivka. Při její sestavení vynášíme na osu X kumulované relativní četnosti plochy územních jednotek a na osu Y vynášíme kumulované relativní četnosti počtu obyvatelstva v odpovídajících územních jednotkách. Hodnoty obou os jsou seřazeny vzestupně podle velikosti hustoty zalidnění.
Počet obyvatel % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Rozloha % "ideál" 2017 1961 Obr č. 8:Lorenzova křivka koncentrace obyvatelstva obcí Podbrdského regionu za rok 1961 a 2017 Zdroj: www.csu.cz: zpracování vlastní V našem případě byly vynášeny do křivky hodnoty za rok 2017 a 1961, které jsme zvolili z důvodu migrace obyvatel modelového území, jež probíhalo po 2. světové válce ještě v 50. letech. Data za předchozí období by nám tak mohla výrazně zkreslit situaci. Na obr. č. 8. vidíme diagonální osu vedenou napříč grafem označenou jako „ideál“. Tento případ popisuje rozmístění obyvatelstva v zájmovém prostoru naprosto rovnoměrně, což by svědčilo o shodné velikosti územních jednotek a jejich obyvatelstvem. Mezi uvedenými roky lze spatřit rozdíl, který lze vysvětlit úbytkem obyvatelstva v menších obcích a následným prohlubováním rozdílu mezi urbánním a rurálním prostorem z hlediska koncentrace obyvatel. Tento fakt bychom vysvětlili procesem urbanizace, kdy se obyvatelstvo po takřka 50 let koncentrovalo do měst. Tento rozdíl je patrný i při porovnání
40 relativního počtu obyvatel vzhledem k relativním hodnotám rozlohy. Zatímco v roce 1961 žilo na 50 % sledovaného území téměř 20 % obyvatelstva, v roce 2017 tento stav klesl na zhruba 12 % relativních hodnot. V následující tabulce máme možnost vidět vývoj obyvatelstva v horizontu 2008– 2016. Data za rok 2017 ještě nebyla Českým statistickým úřadem zpracována. Z tabulky je patrná postupná změna počtu obyvatel zájmového území, která je zapříčiněna migrací obyvatel do městských lokalit, zejména pak do města Příbram. Naopak zde můžeme sledovat celkový nárůst jak obyvatel ČR, tak i nárůst obyvatel ve Středočeském kraji.
Tabulka č. 4: Vývoj počtu obyvatel v ČR, Středočeském kraji, ORP Příbram a sledovaném území v období 2008-2016
Obce sdružení Rok Česká republika Středočeský kraj ORP Příbram Podbrdského regionu 2008 10 429 692 1 216 722 69 347 44 282 2009 10 491 492 1 239 673 69 537 44 257 2010 10 517 247 1 257 194 69 655 44 148 2011 10 496 672 1 273 094 70 234 44 191 2012 10 509 286 1 285 945 70 143 43 915 2013 10 510 719 1 297 209 70 086 43 746 2014 10 524 783 1 309 139 70 088 43 658 2015 10 542 942 1 320 721 69 974 43 461 2016 10 565 284 1 333 249 69 933 43 437 Zdroj ČSÚ, zpracování vlastní Podle Binka a kol. (2010) je vyšší míra nezaměstnanosti ve venkovských obcích dána klesajícím množstvím pracovních příležitostí v zemědělství a koncentrací terciérních aktivit ve městech, kdy lidé z obcí buď nemají dostatečnou kvalifikaci pro uplatnění v sektoru služeb a často ani nechtějí dojíždět za prací na větší vzdálenosti. Komparace studovaného regionu s vyššími administrativními jednotkami z pohledu nezaměstnaných osob i v rozmezí let 2014-2017 je graficky znázorněno v tabulce č.4. Již na první pohled je patrné, že podíl nezaměstnaných osob v průběhu sledovaného období klesá, a to i v jednotlivých obcích sledovaného území. Nicméně Obce sdružení Podbrdského regionu dosahují vůči hodnotám za kraj a ČR takřka vždy příznivějších hodnot. Pro každý rok předmětného období lze určit pořadí obcí, a to od obce s nejmenší nezaměstnanosti (první v pořadí) po obec s největší (16. v pořadí). Z důvodu rozdílných metodik a absence dat pak lze za celé období vytvořit dle pořadí obcí v jednotlivých letech alespoň ordinální škálu, ve které první pořadí zaujímá obec Křešín, druhé obec Ohrazenice a třetí obec Felbabka, čtvrté pak Bratkovice.
41 Naopak na 13. pozici zaujímá Obecnice, 14. Příbram, 15. Podlesí a 16. Vysoká u Příbrami. V rámci těchto čtyř obcí s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob lze identifikovat společné charakteristiky, a to největší podíl obyvatel. Rovněž je patrný proces depopulace a stárnutí obyvatelstva. Čtyři výše uvedené obce s nejnižší podílem nezaměstnaných osob vykazují rovněž společné znaky. Jedná se o nejmenší obce sledovaného území. Domnívám se, že nízkou míru nezaměstnanosti či podílu nezaměstnaných osob tak lze v případě těchto obcí přikládat např. vysoké mobilitě obyvatelstva. Lidé z těchto obcí jsou nuceni vyjíždět za prací do spádových center např. Příbrami, kde je několik významných zaměstnavatelů. Jmenujme například Ravak, výrobce koupelnového vybavení, Kovohutě Příbram a.s., ZAT Příbram a v neposlední řadě Masna Příbram. V případě Křešína a Felbabky vyjížďkou do městyse Jince, kde se nachází významný regionální zaměstnavatel Kostal kontakt systeme, zabývající se výrobou součástek automobilového průmyslu. Diferenciace nezaměstnanosti jednotlivých obcí jen dokládá fakt, že je studované území regionem s venkovským charakterem. Tabulka č. 5: Podíl nezaměstnaných osob sledovaného území ve srovnání se Stč. krajem a ČR Podíl nezaměstnaných osob sledovaného území Obec 2014 2015 2016 2017 Drahlín 5,8 7 5,7 3,4 Bohutín 8,4 7,5 7 5,7 Podlesí 8,4 5,9 6,5 4,1 Příbram 7,4 5,9 4 4,8 Lhota u Příbramě 7,4 5,9 4 1,4 Obecnice 8,4 6,6 5,6 3,3 Sádek 7,6 2,2 4,6 2,8 Trhové Dušníky 8,3 6 4,4 4,1 Bratkovice 6,8 5,8 2,4 2 Čenkov 8,9 6,7 4,8 3,6 Vysoká u Příbrami 8,6 9,3 7,1 4,9 Ohrazenice 3,8 2,1 3,2 4,3 Křešín 2,5 5,4 2,7 2,6 Jince 7,3 5,9 4,3 4,2 Felbabka 5,6 4,5 2,4 2,7 Láz 10,5 9,5 7,2 4,9 Středočeský kraj 6,3 5,4 4,3 3,1 Česká republika 7,4 6,8 5,9 3,7 Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní 42 V následující tabulce č. 6 je uveden celkový počet ubytovacích zařízení s počtem lůžek a celkovou návštěvností v roce 2016. Při zpracování diplomové práce ještě nebyly v tabulkách ČSÚ zpracovány údaje návštěvnosti pro rok 2017. Jelikož některé objekty neuvedly veškerá data, nemáme hodnoty ohledně lůžek a návštěvnosti za některé obce. Návštěvnost je hodnocena jako počet hostů, kteří využili služeb zařízení k přechodnému ubytovaní. Počítán je přitom každý jedinec včetně dětí. Z výsledků vidíme, že se ubytovací zařízení soustředí větších obcí a v okresním městě Příbram. Proto, má Příbram i největší lůžkovou kapacitu. Nejvíce navštěvovány jsou z hlediska přenocování město Příbram, městys Jince a Obecnice. Z tabulky zároveň vidíme, že ubytovací kapacity ve sledovaném území jsou zcela nedostačující. Je však zřejmé, že v území je mnoho ubytovacích kapacit v soukromí, které rovněž turisté využívání. Tento druh ubytování se však ve statistikách neobjevuje. Nic méně tyto ubytovací kapacity výrazným způsobem eliminují poptávku po ubytování. Tabulka č. 6: Celkový počet ubytovacích kapacit v obcích sledovaného území s uvedeným počtem návštěvníků v roce 2016 Místa pro Návštěvnost Obec Počet stany a 2016 zařízení Pokoje Lůžka karavany Drahlín 0 0 0 0 - Bohutín 2 10 - 0 - Podlesí 1 4 16 0 - Příbram 9 166 375 0 7 853 Lhota u - 0 0 0 0 Příbramě Obecnice 1 13 46 0 390 Sádek 0 0 0 0 - Trhové - 0 0 0 0 Dušníky Bratkovice 0 0 0 0 - Čenkov 0 0 0 0 - Vysoká u - 1 4 16 0 Příbrami Ohrazenice 1 2 8 0 - Křešín 0 0 0 0 - Jince 3 65 180 0 650 Felbabka 0 0 0 0 - Láz 3 21 83 0 130 Celkem 21 285 716 0 9 023 Zdroj: ČSÚ, zpracování vlastní Z výše uvedeného popisu obcí vyplývá, že tyto jsou situovány v těsné blízkosti nově vzniklého CHKO Brdy a většina obcí svým katastrálním územím jsou i součástí tohoto
43 prostoru. Právě vznikem chráněné krajinné oblasti vzniká prostor potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu s pozitivním ekonomickým dopadem pro přilehlé obce. Forma rozvoje, včetně charakteru cestovního ruchu je usměrňována vnitřními pravidly CHKO, především v zájmu ochrany přírody a krajinného rázu oblasti Brd, specifického minimální hustotou lidských staveb. Základní idea udržitelného regionálního rozvoje cestovního ruchu bude tedy spočívat v přilákání turistů do oblasti CHKO, prezentované svojí přírodní složkou (a militární minulostí) a následně návštěvníkům v okolních obcích nabídnout služby spojené s pohostinstvím, ubytováním, kulturou, včetně prezentace vojenské i předvojenské minulosti ve formě muzeí a skanzenů lidové architektury a řemesel (FRAJER in KOPP a kol., 2015). Všechny zmiňované obce jsou však na začátku a musí stanovit rozvojový potenciál svého rozvoje a využít území Brd, jako základní článek rozvoje celé oblasti. Pojďme si proto představit podrobněji území a vznik CHKO Brdy.
3.2 Historie území VVP a vznik CHKO Brdy
Střední Brdy byly dlouho považovány za samostatné horstvo, nejčastěji nazývané Baština. Nebylo to území zcela pusté a nevyužívané. Jeho přírodní bohatství v podobě zásob dřeva nebo těžitelných rud si byli lidé dobře vědomi, a proto se o hranice této lokality vedly neustálé spory. V 19 století vydal přední české geolog Jan Krejčí orograficko-geologickou studii „Brda, pohoří středočeské“. Hřebeny mezi Zbraslavía Litavkou nazval „Brda“ a pod pojmem „Hory Třemošenské“ pak zahrnul území dnešních středních Brd. Toto horstvo bylo nazváno podle Třemošné (778 m), pohledově nejvýznamnějšího vrcholu Příbramska. Závěry Krejčího studie pak byly dlouhodobě uznávány a přejímány do učebnic zeměpisů a turistických průvodců. (Jan Hajšman, 2015)
3.2.1 Historie území
Pokud se budeme bavit o historii tohoto území, musíme si říci, že bylo po mnoho let využíváno jako Vojenský výcvikový prostor (dále jen VVP) a to již ve 20. letech 20. století z důvodu nutnosti posílení početnosti stávajících výcvikových prostorů pro zvyšující se počet dělostřelectva. Bylo nutné najít vhodnou lokalitu, protože výcvikový prostor
44 vyhovujících parametrů v celém Československu dosud existoval pouze až ve slovenských Malackách. Velký prostor s řídkým osídlením, přímo v srdci středních Čech, 50 km od Prahy k tomuto přímo vybízel. Byla zde dobrá dostupnost, jak po silnici, tak i po železnici, snadno vykoupitelné, neroztříštěné pozemky a velmi nízká zalidněnost území. Terén v Brdech vyniká rozmanitostí, a proto přináší možnosti nácviku různých palebných a taktických situací. (Čáka, Jan 1998). Svoji roli zde hrála i otázka finanční, jelikož doprava dělostřeleckých baterií z Čech až do slovenských Malacek byla velmi nákladná. (Dvořák, Karel, 1931) Proti plánovanému vzniku VVP se v letech 1924–1925 zvedla vlna odporu a protestů, a to jak jednotlivců, tak i různých tehdejších organizací (v této souvislosti je na místě připomenout, že v roce 1920 byl skupinou poslanců ve sněmovně předložen návrh na zřízení národního parku Brdy). (Březovský, Martin, 2005)
Obr č. 9: Bývalý vojenský výcvikový prostor Brdy Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, 2015 Mezi protestující patřili umělci: Eliška Krásnohorská, Karel Václav Rais, Alois Jirásek, Antal Stašek, Jozef Holeček, Antonín Sova, Karel Vokáč, Antonín Klášterský, Karel Kolář, Karel Sezima, Viktor Dyk a další. Vědci jako například Karel Domin. (Čáka, Jan, 1998). Protestovaly však i obce, které s VVP bezprostředně sousedily a které byly později, v padesátých letech minulého století postiženy nejhůře, tedy úplným zničením. 45 Jednalo se o vesnice: Hrachoviště, Kolvín, Padrť, Přední Záběhlá, Velcí a Zadní Záběhlá. Nástin těchto protestů můžeme nalézt i v pamětních knihách těchto obcí. Můžeme nalézt důvody protestů. Jde především o přerušení komunikace se blízkou obcí Strašice, kde se nacházela nejbližší lékařská pomoc i obchod s hospodářskými součástkami. Obce se také obávaly omezení přístupu do lesů, k lomu nacházejícím se v prostoru plánovaného VVP a ztráty pracovních míst většiny obyvatel, kteří byli zaměstnáni jako lesní dělníci. (Jan Hajšman, 2015). Vytvoření VVP schválila ministerská rada dne 19. 2. 1926. (Březovský, Martin, 2005). Oficiální založení proběhlo 14. 7. 1927. (Čáka, Jan, 1998) Roku 1928 proběhlo vykoupení pozemků rozdělených mezi pět velkostatků, velkostatek Zbiroh, Dobříš, Hořovice, Rožmitál a Hluboš. Vykoupené pozemky měly celkovou výměru 20.676,5 ha. (Čáka, Jan, 1998) Byla zřízena správa vojenských lesních podniků v Hořovicích a vojenská správa byla umístěna do Jinec. Cílové plochy pro potřeby cvičných střeleb, každá v průměru přibližně 500 ha, byly vykáceny na kopcích Jordánu, Toku a Brdě. Odlesněny musely být i plochy pro cvičení pěchotní a tanková. Kvůli nedostatečné pracovní kapacitě místních dřevorubců, byli pozváni dřevorubci až z Podkarpatské Rusi a Slovenska. V letech 1929–1930 probíhala výstavba jineckých kasáren. (Makaj, Tomáša kol., 2010) Z důvodu blízkosti cílových ploch musely být také vystěhovány hájovny Jinecká a Hořovická Baština. Roku 1930 byl uskutečněn první oficiální výstřel za přítomnosti T. G. Masaryka. V roce 1935 prověřovala armáda pro pevnostní opevnění republiky v Brdech typy betonových plášťů, poté bylo rozhodnuto vybudovat na ploše Jordán kompletní zkušební pěchotní srub s kódovým označením CE. Tyto obranné pevnosti byly prototypem pevností v pohraničí. (Dvořák, Karel, 1931) Po 15. březnu 1939 a zabrání republiky nacistickým Německem dostala střelnice název Truppenübungsplatz Kammwald a na její území byl vyhlášen zákaz vstupu. Nacisté se rozhodli celý vojenský prostor rozšířit a obyvatelé obcí Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Velcí, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť si museli najít jiné bydliště. V obcích Záběhlá a Padrť byla však učiněna výjimka v tom smyslu, že lidé, kteří byli zaměstnáni u Vojenské lesní správy, mohli nadále zůstat v obci. Čáka, Jan 1998)
46
Obr č. 10: Pěchotní opevnění na Jordánu v době okupace Zdroj: pribramsko.eu: V roce 1942 byl poblíž obce Kolvín postaven pracovní tábor pro válečné zajatce. Jeho obyvateli se však posléze stali i lesní dělníci z celého tehdejšího protektorátu v počtu několika tisíc osob (podle odhadů až 7 tisíc), kteří likvidovali rozsáhlou lesní kalamitu způsobenou vichrem v noci ze 14. na 15. listopad 1941 a zpracovávali dřevo pro firmu Fischer a Reshop.38 V roce 1943 byl zřízen kárný pracovní tábor u obce Mirošov, který ke konci války sloužil jako koncentrační tábor pro politické vězně z Kounicových kolejí v Brně. (Makaj, Tomáš a kol. 2010) Po 2. světové válce bylo území střelnice vráceno na původní rozlohu. Většina objektů vysídlených obcí zůstala zachována (i když mnohdy se značným poškozením) a tak se po válce mohli obyvatelé do svých domovů zase vrátit. Střelnice se však zvětšila dekretem prezidenta Beneše o konfiskaci majetku nepřátel a zrádců vlasti o velkostatek Hořovice a jeho 1570 ha. Území VVP bylo také rozšířeno o část polesí Míšov – cca 567 ha. V roce 1950 bylo pak toto území přejmenováno na Vojenský újezd Brdy. (Čáka, Jan, 1998) V roce 1952 Ministerstvo národní obrany rozhodlo o rozšíření Vojenského újezdu Brdy (dále jen VÚB) na celkovou rozlohu 26.101 ha. Rozhodnutí bylo osudné pro obce, jejichž území VÚB zabral, tedy Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín. Kromě obce Velcí a částečně obce Hrachoviště byly ostatní srovnány se zemí.
47
Obr č. 11:Budova stodoly bývalé obce Hrachoviště, jediná budova z bývalé obce Hrachoviště, která se dochovala do dnešních dnů. Zdroj: http://brdy.superuser.cz/,2016 Zhruba 1250 obyvatel si muselo najít nové domovy. Za zestátnění nemovitostí byla bývalým obyvatelům poskytnuta finanční náhrada. (Březovský, Martin, 2005). Peněžní odškodnění ovšem proběhlo těsně před měnovou reformou v roce 1953 a tak z utržených peněz obyvatelům zůstala pouze malá část. Smutný konec obce Velcí dokládá záznam v její kronice: Rok 1952. Roku 1954 byla ukončena stavba kasáren v Jincích. V roce 1956 bylo vybudováno tábořiště Valdek, v roce 1958 vybudováno tábořiště Obecnice. V letech 1962– 1965 rybník Octárna přestavěn na vodní nádrž k posílení příbramského vodovodu. (Březovský, Martin, 2005) Po roce 1968 v brdských lesích přečkala část okupačních vojsk zimu 1968/1969. V roce 1969 byl dokončen přísně utajovaný sklad jaderných hlavic nedaleko obce Míšov. V devadesátých letech zde byla však provedena dozimetrická měření, která prokázala, že zde jaderné zbraně umístěny nebyly. (Historie v období 1945–89, 2016) V roce 1976 byla provedena dostavba protitankové střelnice na Padrti a na Kolvínu–jih. Od roku 1978 je v provozu pěchotní střelnice Velcí. (Makaj, Tomáš a kol., 2010) V roce 1991 v rámci reorganizace a redislokace vojsk tehdejší Československé armády se 322. těžká dělostřelecká brigáda z Dobřan stěhuje do Jinec a dává tu základ 1. Dělostřelecké brigádě. (Ministerstvo obrany, 2017). Od roku 1991 se pořádá Den
48 pozemního vojska AČR. V roce 1992 proběhlo zaregistrování společenské organizace Svaz vyhnanců z Brd s cílem obnovení vysídlených obcí Kolvín, Padrť a Záběhlá a uplatnění restitučních práv. (Březovský, Martin, 2005). V roce 1997 transformací vznikla 1. výcviková a mobilizační základna dělostřelectva. V roce 2000 se přejmenovala na výcvikovou základnu dělostřelectva, o tři roky později výcvikové středisko dělostřelectva. V roce 2007 je otevřena okrajová část VÚB civilnímu obyvatelstvu. (Jan, Hajšman, 2015).
3.2.2 Vznik CHKO Brdy
Diskuze o zrušení VVP a o dalším správním uspořádání území probíhaly od roku 2011. Dne 20. ledna 2015, byl presidentem podepsán zákon č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, kterým se zrušil i vojenský újezd Brdy. Na území zrušeného vojenského újezdu a navazující oblasti jižních Brd byla následně od 1. 1. 2016 vyhlášená Chráněná krajinná oblast Brdy. I po zrušení vojenského újezdu Brdy si ale armáda cca 20% území ponechala jako cvičiště. Jedná se o prostor v sousedství modernizovaného areálu u Jinec, který se přibližně kryje s plochou povodí Styžského potoka a zahrnuje cílovou plochu Brda. (Hajšman, Jan, 2015). Zrušením vojenského újezdu byly Brdy oficiálně otevřeny veřejnosti. Ačkoliv turistika především ve formě trampingu byla v Brdech populární aktivitou dlouho před opuštěním teritoria armádou, s legalizací vstupu a rekreace se nyní otevřely možnosti rozvoje cestovního ruchu. Konverze bývalého vojenského území na atraktivní turistickou destinaci by pro bývalé posádkové obce, rozeseté po obvodu staronového prostoru, mohla být do značné míry obrozující. Obce poznamenané náhlým odchodem příslušníků Armády ČR prodělaly značnou ekonomickou a sociální ztrátu. Na jedné straně ztrátu pracovních míst vojáků z povolání a civilních zaměstnanců. Na straně druhé pak pokles poptávky po zboží a službách, včetně kulturních aktivit. Řada objektů i celých prostorů v intravilánech obcí bylo opuštěno (FRAJER in KOPP a kol., 2015). Centrální Brdy jsou díky specifickému způsobu využití a hospodaření v minulosti značně krajině homogenní. Základ celistvosti a minimální fragmentace brdské krajiny je tvořen rozsáhlými lesními porosty. Naprostá většina území vzhledem k hlubokým hvozdům neumožňuje přehlédnout celou oblast nebo alespoň její podstatnou část. Dokonce ani na nejvyšších vrcholech není z důvodu stromového zápoje dostatečná expozice pro daleké výhledy. Výjimkou jsou jen odlesněné plochy bývalých vojenských cvičišť. Při
49 pohledu na Brdy z dálky jsou hlavním krajinotvorným činitelem táhlé lesnaté hřbety a svahy, které nejsou narušeny vystupujícími dominantami. Krajina centrálních Brd se vyznačuje harmonickým charakterem daným naprostou převahou přírodních či přírodě blízkých prvků a absencí rušivých vjemů (činností, objektů). Zvlášť cenný fakt představuje skutečnost, že harmonické prostorové vztahy i harmonické měřítko území je zde přítomno celoplošně (pro celou oblast krajinného rázu). V tomto ohledu oblast centrálních Brd vyniká v měřítku celé České republiky (CHKO, 2012).
50 4 ANALÝZA ROZVOJOVÉHO POTENCIÁLU ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
4.1 Potenciál rozvoje CHKO Brdy
Vyhlášením CHKO Brdy, obsahující celou plochu bývalého VÚ a jižní oblast Třemšínska, vzniká prostor potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu s pozitivním ekonomickým dopadem pro přilehlé obce. Forma rozvoje včetně charakteru cestovního ruchu je usměrňována vnitřními pravidly CHKO především v zájmu ochrany přírody a krajinného rázu oblasti Brd, specifického minimální hustotou lidských staveb. Základní idea udržitelného regionálního rozvoje cestovního ruchu bude tedy spočívat v přilákání turistů do oblasti CHKO, prezentované svojí přírodní složkou (a militární minulostí) a následně návštěvníkům v okolních obcích nabídnout služby spojené s pohostinstvím, ubytováním, kulturou, včetně prezentace vojenské i předvojenské minulosti ve formě muzeí a skanzenů lidové architektury a řemesel (FRAJER in KOPP a kol., 2015).
Obr č. 12:Území CHKO Brdy a přilehlých obcí Zdroj: brdy ochrana prirody,2016
51 Zde je na místě podotknout, že zrušení VÚ Brdy neznamená definitivní ukončení činnosti armády v Brdech. Mimo každoroční veřejnou událost „Den pozemního vojska“, armáda stále funguje v oblasti kasáren a výcvikového prostoru Jince a v utajeném objektu „U němých“ v povodí Rezervy. Hlavním lokalizačním předpokladem potenciálu cestovního ruchu v CHKO Brdy je přírodní bohatství krajiny, konkrétně hojnost lesů a vodních linií a ploch. Vedlejším lokalizačním předpokladem jsou kulturně historické prvky. Mezi tyto prvky patří především lovecký zámeček Tři Trubky (obr.č.13 ), zřícenina hradu Valdek, bývalé dopadové plochy s vojenskými objekty a pozůstatky vystěhovaných vesnic z 50. let 20. století. Pokud se přesuneme na okraj zájmového území, pak důležitými potencionálními body a uzly turistického ruchu jsou obce Spálené Poříčí, Mirošov, Dobřív, Strašice, Komárov, Hořovice, Jince, Příbram a Rožmitál pod Třemšínem.
Obr č. 13:Lovecký zámeček Tři trubky Zdroj: foto Mgr. Jaroslav Hodrment Dále je třeba se zabývat realizačními předpoklady cestovního ruchu. Důležitým prvkem je dobrá dopravní dostupnost výchozích bodů, a to jak hromadnou, tak individuální dopravou. S tím souvisí i vybudování dostatečných parkovacích kapacit na vhodných místech. Dalším důležitým předpokladem je vybudování přehledné infrastruktury turistického a cykloturistického značení (MATUŠKOVÁ in KOPP a kol., 2015). Momentálně největší turistický potenciál v Brdech představuje cykloturistika. Je tomu tak z několika důvodů. Jednak plošná rozlehlost území bez významných vnitřních
52 bodů zájmu (výjimku představují Padrťské rybníky nebo zřícenina hradu Valdek) předurčují Brdy spíše k překonávání určitých vzdáleností, které více odpovídají denním možnostem cyklistiky. Dalším důvodem je stávající rozsáhlá cestní síť, především zpevněných komunikací, které se napojují na všechny obce sousedící s CHKO. Dalším výrazným prvkem je relativní blízkost velkých aglomerací, které jsou zdrojem potenciálních návštěvníků. Řeč je především o Praze, kdy z centra metropole do Jinců je to po cyklostezce jen 60 kilometrů. Nakonec rozvoj turistické infrastruktury může využít síť již značených cyklostezek regionálního i nadregionálního významu. Jde především o trasu č.3 Praha – Plzeň – Regensburg a trasu č. 31 Nepomuk – Planá nad Lužnicí.
4.2 Výzkum – dotazníkové šetření
Výzkumná část práce byla založena na dotazníkovém šetření a tím i snaze získat odpovědi na dotazníkovou problematiku od co největšího počtu zástupců zainteresovaných obcí. Tato metoda nám umožní nahlédnutí skrze vlastní zkušenosti starostů, zjištění skutečného stavu věcí. Praxe pomůže dále pro vytvoření navržené strategie dalších možností rozvoje Sdružení obcí Podbrdského regionu. Šetření bylo cíleno na všechny obce modelového mikroregionu. Další metodou výzkumu bylo získání přímých rozhovorů se starosty a starostkami obcí, tato metoda zjišťování informací však nesplnila očekávání, protože velká část oslovených starostů obcí neprojevila o přímé rozhovory zájem, někteří argumentovali nízkým podvědomím o dané problematice z důvodu krátkého působení ve funkci starosty obce, někteří starostové mě odkazovali na zástupce sdružení Svazku Podbrdského regionu nebo na zástupce DSO. Výzkum je zpracován jako případová studie, která je zaměřena na rozvojové potenciály sledovaného území a možnost meziobecní spolupráce obcí svazku. Práce je zpracována na základě kvantitativního výzkumu, který je založen na sběru dat od reprezentativního vzorku obcí formou online dotazníků, nebo dotazníků, které byly osobně předány některým zástupcům obcí Podbrdského regionu.
53 Počet obcí dotazníkového šetření
16 14 12 10 Počet obcí 8 6 4 2 0 celkem osloveno odevzdalo nezůčastnilo se
Obr č. 14:Oslovené obce Svazku Podbrdského regionu Zdroj: dotazník pro představitele obcí, zpracování vlastní V rámci dotazníkového šetření byli osloveni starostové/starostky sdružení obcí Podbrdského regionu. Celkem bylo osloveno 16 obcí. Dotazník vyplnilo celkem 13 respondentů, což představuje 81 % návratnost oslovených respondentů. Návratnost se dá požadovat za přiměřeně velký reprezentativní vzorek. Snahou dotazníkového šetření bylo získat odpovědi od většiny členů Sdružení Podbrdského regionu a následně stanovit rozvojový potenciál tohoto mikroregionu a následně možné cíle a priority rozvoje. Vlastní dotazník, podle kterého bylo šetření zpracováno, byl vytvořen na základě konzultace s vedoucím práce a následně vytvořen programem Microsoft Word. Vzor dotazníku je uveden v příloze č. 1. Dotazník obsahuje celkem 15 otázek, z nichž první 3 otázky jsou identifikační, a 8 otázek bylo povinných. Dotazník se skládal z 5 otázek otevřených a 7 uzavřených. Dotazník byl rozesílán spolu s průvodním dopisem, který respondenty informoval o tom, co je cílem šetření a které otázky jsou prioritní ve vztahu k tématu diplomové práce. Cílem tohoto šetření je identifikace oblastí rozvojového potenciálu popisovaného území a případné meziobecní spolupráce v rámci DSO a Sdružení Podbrdského regionu. Prostřednictvím dotazníků měly být získány odpovědi především na následující otázky: V čem vidíte potenciál rozvoje Vaší obce (města)? Uveďte, prosím, jaká pozitiva (problémové oblasti) spatřujete ve spolupráci v rámci dobrovolného svazku obcí a sdružení, kterého jste členem?
54 Považujete spolupráci obcí v dobrovolném svazku obcí a sdružení, kterého jste členem za přínosnou? Jaké oblasti spolupráce preferujete? V čem vidíte výhody spolupráce? Jak vnímáte vznik CHKO Brdy? V čem vidíte přínos vzniku pro Vaši obec?
4.2.1 Výsledky dotazníkového šetření
Tento pododdíl se zabývá výsledky dotazníkového šetření. Nejdříve bude popsán vzorek respondentů a zjištění, co je přínosem pro jejich obec (město), zda dotazované obce spolupracují přínos ve své spolupráci s ostatními obcemi v rámci jejich sdružení. Další část je věnována identifikaci oblastí spolupráce ve vztahu k CHKO Brdy, a zda je podle respondentů spolupráce přínosná. Následuje analýza konkrétních přínosů pro celkový rozvoj území a nevýhod spolupráce. V poslední části jsou učiněny závěry.
4.2.1.1 Identifikace respondentů
První část otázek dotazníkového šetření přesněji 1–3, se zajímala identifikaci obcí a do jaké velikostní kategorie daná obce patří. Jak již bylo zmíněno, dotazníkového šetření se zúčastnilo 13 obcí a jejich rozložení dle velikostní kategorie obce je uvedeno v grafu č. 5. Z grafu je zřejmé, že nejvíce dotazníků vyplnili respondenti z menších obcí, konkrétně obce do 200 až 499 obyvatel a 500 až 999 obyvatel. Toto rozložení vrácených dotazníků souvisí mimo jiné i s faktickým počtem obcí v jednotlivých velikostních kategoriích. Mě samotného, jako autora práce mrzí, že ani po opakované výzvě o vyplnění dotazníku, nezareagoval starosta města Příbram, která je rovněž členem Sdružení Podbrdského regionu jako největší člen a zároveň je okresním městem. Právě z této strany by dle mého názoru měly vyjít hlavní podněty a iniciativa k vytvoření dobrých podmínek pro fungující meziobecní spolupráci celého svazku potažmo většiny obcí Podbrdska.
55 Graf kategorizace obcí 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 Rozvoj… 1 0,5 0 obce do 199 obce 200-499 obce 500-999 obce nad obce 2000 a obyvatel obyvatel obyvatel 1000-1999 více obyvatel obyvatel
Obr č. 15:Podíl respondentů dle kategorizace obce Zdroj: vlastní zpracování podle dotazníkového šetření
4.2.1.2 Potenciál rozvoje obcí
Čtvrtá otázka dotazníku směřovala ke zjištění, v čem respondenti vidí potenciál rozvoje jejich obce. Většina odpovědí oslovených respondentů směřovala k rozvoji cestovního ruchu, a jako důvod uváděla vznik CHKO Brdy. Obce v této lokalitě vidí zásadní možnost jejich rozvoje. Jedna obec, resp. městys Jince uvedl, že potenciál rozvoje spatřuje obecně v armádě. Dá se říci, že se jedná o lokální možnost. Tato odpověď logicky vychází ze skutečnosti, že v Jincích se historicky nacházela vojenské kasárna. Už po1. světové válce rozvoj obce významně ovlivnilo zřízení vojenské posádky a vybudování rozsáhlé dělostřelecké střelnice v brdských lesích. V 80. letech zde byla dislokována 311. těžká dělostřelecká brigáda a 11. dělostřelecká základna. Na začátku 90. let už v kasárnách žijí vojáci 1. dělostřelecké brigády. Dalším zdrojem tradic je 11. dělostřelecký pluk, který navázal na 321. těžkou dělostřeleckou brigádu v posádce Rokycany. Do posádky Jince byl přemístěn v roce 2000 (do roku 2003). Od roku 2005 je posádka Jince domovem 13. dělostřelecké brigády a jejího 132. dělostřeleckého oddílu. (Ministerstvo Obrany, 2005). Toto je i hlavní důvod, proč si Armáda ČR ponechala 20 % území CHKO Brdy. Ponechané území navazuje katastrálně na městys Jince společně i s dělostřeleckou střelnicí Brda. Další z oslovených respondentů vidí potenciál rozvoje ve své obci ve využití opuštěného zámeckého areálu, který by obec do budoucna chtěla zrekonstruovat a jeho část využívat jako penzion s vytvořením volnočasového centra pro návštěvníky 56 a vyznavače cykloturistiky. V souhrnu vyhodnocených odevzdaných dotazníků 60 % respondentů vidí potenciál své obce v rozvoji cestovního ruchu. 20 % respondentů k otázce cestovního ruchu připojuje zkvalitnění spolupráce mezi obcemi. 20 % respondentů vidí rozvoj pouze v lokálních možnostech svojí obce. Zbývajících 20 % respondentů přiklání názor k rozvoji infrastruktury a zkvalitnění dopravní obslužnosti.
60%
50%
40% zkvalitnění spolupráce obcí z celkového počtu 30% Potenciál obcí 20%
10%
0% cestovní ruch místní infrastruktůra záležitosti
Obr č. 16:Potenciál rozvoje oslovených obcí Zdroj: dotazník pro představitele obcí, zpracování vlastní Na toto zjištění navazuje otázka týkající se největší bariéry rozvoje obce/ města. Více jak 70 % respondentů považuje za největší bariéru rozvoje obce finanční stránku a s tím spojenou nemožnost získání finančních prostředků z dotačních titulů. 20 % respondentů vidí bariéru v nedostatečně kvalitní technické infrastruktuře a vybavenosti obce. 10% dotázaných vidí problémy v komunikaci a spolupráci s vyššími samosprávními celky a ministerstvy.
4.2.1.3 Rozvojový plán
Strategický plán rozvoje pak nemá většina oslovených obcí zpracován vůbec. Touto otázkou není brána v potaz existence Strategického plánu rozvoje, který je vytvořen v rámci sdružení a každý svazek by jím měl disponovat. Sami starostové při řízeném rozhovoru o něm buď nevědí, nebo se o něm zmiňují, ale neznají jeho bližší znění. Z tohoto důvodu byla otázka směřována na vlastní zpracovaný dokument. Obr. č. 17 poukazuje, jaké mají obce nastaveny priority rozvoje.
57
4 3,5 Rozvoj cestovního ruchu 3 2,5 Zajištění kvality zivota obyvatel 2 obce 1,5 1 Vhodné podmínky pro rodiny s dětmi 0,5 0 Rozvoj prostředí pro malé podnikání
Zajištění a udržování tradic přispívající ke kulturnímu rozvoji obce
Obr č. 17:Priority rozvojového plánu obce Zdroj: vlastní zpracování dle dotazníkového šetření
4.2.1.4 Spolupráce respondentů v DSO
Otázka dotazníku č. 7 směřovala, ke zjištění, zda respondenti spolupracují v rámci dobrovolného svazku obcí. 11 obcí uvedlo, že v rámci DSO spolupracují a jedna obec z vlastní iniciativy uvedla, že spolupracují ve více dobrovolných svazcích obcí. Jen 2 obce uvedly, že v DSO nespolupracují. Na toto zjištění navazuje otázka týkající se důvodů, proč nespolupracují. Obě obce uvedly, že nemají o tuto formu spolupráce zájem a 1 obec v ní nespatřuje žádné přínosy. Přestože většina respondentů v rámci DSO spolupracuje a tuto formu zná, bylo by nejspíš vhodné více obeznámit ostatní obce o této možnosti a jejich přínosech, ale samozřejmě i nevýhodách pro jejich fungování. Dle názoru autora práce, by pro obce, které jsou součástí jednoho svazku, resp. sdružení bylo přínosnější, aby se koncentrovalo pouze na členství v jednom z těchto společenství. Tím by se stala spolupráce intenzivnější a konstruktivnější. Obce se totiž domnívají, že účastí ve více sdružení jim zajišťuje např. větší možnost získání finanční prostředků z dotačních titulů. Rovněž se ve většině případů představitelé obcí domnívají, že když budou ve více sdruženích a případně by pro ně
58 nebylo výhodné v tomto sdružení setrvat, mohou zrušit členství a stéle budou v některém svazku členy. Z těchto důvodů je pro členy zájmových sdružení a svazků obcí důležité taxativní a srozumitelné vymezení těchto subjektů a uvedení do stanov. Pokud není přesně stanoveno postavení řídících orgánů a kompetence členů, může toto vést k dezorientaci, která ochromuje fungování celého svazku. Je nesporné, že spolupráce obcí umožňuje realizaci takových projektů, které by jednotlivými subjekty nemohly být uskutečněny. Tendence obcí spolupracovat svědčí o tom, že tato forma zajišťování statků a služeb se těší stále velké oblibě. Pozitiva negativa spolupráce. Důležitou součástí dotazníkového šetření byla otázka devátá, a to, zda obce považují spolupráci ve svazku a sdružení, kterého jsou členem za přínosnou. Majoritní většina obcí uvedla, že spolupráci považuje za přínosnou a jen 1 respondent tuto formu spolupráce pro svoji obec nepovažuje za přínosnou. Co se týče obcí, které uvedly, že spolupracují, většina z nich zároveň považuje spolupráci za přínosnou, nicméně 3 z těchto obcí naopak spolupráci v DSO a svazku, kterého je členem považují spíše přínosnou. Dá se tedy předpokládat, že když už se obce zapojí do této formy spolupráce, považují ji za přínosnou. Desátá otázka se tedy v návaznosti zabývala přínosy a jedenáctá negativními aspekty spolupráce. Tyto dvě otázky byly otevřené, záleželo na subjektivním vnímání zástupce obce, co zde vyplnil – tedy nebyl omezen na vybírání z odpovědí. A starosta/starostka mohli hodnocení spolupráce více komentovat. Jen 2 obce ze 13 zástupců obcí, kteří dotazník vyplnili, neuvedlo žádné přínosy. 5 z nich patří mezi obce, které nespolupracují v rámci DSO. Ze 13 zástupců obcí uvedlo přínosy, které jsou shrnuty do tabulky č. 7.
Tabulka č.7: Přínosy spolupráce oslovených respondentů Název přínosu Název přínosu Dotace Efektivní využívání zařízení a služeb Odborná a poradenská činnost Řízení společných problémových činností Spolupráce na rozvoji cestovního ruchu Řešení otázek optimalizace CHKO Brdy Předávání informací a zkušeností Vzájemná podpora a pomoc Snížení nákladů Snížení administrativní zátěže Zdroj: dotazník pro představitele obcí, zpracování vlastní
Za nejvýznamnější přínos spolupráce považují představitelé obcí předávání zkušeností a informací. Toto pozitivum uvedlo celkem 12 ze 13 obcí. Přínos není vnímán pouze v získávání informací a rad od ostatních. Důležitá pro obce je i skutečnost poučení se
59 z chyb ostatních. Ve většině obcí sledovaného území je činnost a práce starosty obce na pozici neuvolněného starosty. Šíře záběru práce starostů malých obcí je enormní a zároveň nemají tolik zkušeností. Proto každá konkrétní zkušenost je pro ně důležitá. Druhým nejčastěji uváděným přínosem spolupráce je koordinace a realizace některých projektů. V případě, že by obce nespolupracovaly, některé zejména větší projekty by nemohly být realizovány, a to hlavně z finančních důvodů. Celkem 12 starostů/starostek uvedlo za přínos lepší dostupnost dotací. Především malé obce mají problém získat dotace samostatně, protože tato činnost je spojena skoro ve všech případech se složitou administrativou, což představuje časovou zátěž. Rovněž je s tímto spojeno v některých případech zajištění předfinancování dotace. Při spojení obcí mají tyto větší šanci na získání financí z dotačních titulů. Přínosem je i finanční stránka spolupráce. Sem se mohou zahrnout výše zmiňované dotace, ale i sdružené financování. Sdružené financování souvisí s realizací projektů. Když obce spojí své finance, mohou snáze projekt uskutečnit. Příkladem tohoto druhu spolupráce do budoucna může být financování sítě komunikací vedoucí přes území CHKO Brdy. Armáda tyto komunikace neudržovala a nechala po odchodu v silně poničeném stavu. Dnes se realizují pouze opravy vjezdových úseků vedoucí do CHKO z jednotlivých obcí, a které jsou ve správě těchto obcí. Obdobným příkladem může být realizace nových cyklistických tras, které většinou vedou katastrálním územím sousedících obcí. Dalším přínosem je odborná a poradenská činnost, která se týká oblastí, ve kterých sdružení, nebo DSO spolupracuje. Problém malých obcí je nedostatečný odborný personál, který je dán jak rozpočtem obce, tak i počtem pracovníků. V rámci svazků jsou odborníci, kteří tento nedostatek kompenzují. Přestože starostové a starostky uvedli mnoho přínosů, na druhou stranu si uvědomují, že tyto přínosy jsou podmíněné správnou a funkční meziobecní spoluprací a dalšími aspekty, které nemohou obce ovlivnit (např. to že se ne vždy všechny obce tímto způsobem chovají). Negativa spolupráce Přesto, že obce neuvedly tolik problémových oblastí jako u přínosů, tyto problémy často vedou ke skutečnosti, že obce nechtějí spolupracovat nebo přinejmenším ztěžují spolupráci. Je proto potřeba tyto negativa brát na zřetel a tyto negativa eliminovat. V následující tabulce jsou zobrazeny nejčastější negativa.
60 Tabulka č. 8: Negativa spolupráce obcí sledovaného území Název negativa Název negativa Legislativní překážky Složitá vnitřní jednání Rozdílné postavení členů Neochota členů spolupracovat Nedůvěra k členům spolupráce Specifické potřeby a podmínky jednotlivých obcí Zdroj: vlastní zpracování na základě dotazníku
Za nejsilnější negativní skutečnost spolupráce obcí Sdružení Podbrdského regionu uvedly obce specifické potřeby a podmínky jednotlivých obcí. Toto negativum dotazované obce spatřují především v problematice nalezení společných témat k řešení. Ve sdružení se zpravidla jedná o malé obce, pro které je z hlediska neostatečných finančních prostředků nutnost zajištění základních potřeb obce a spokojenosti obyvatel. Problémem není jen specifičnost požadavků jednotlivých obcí, ale také názorová rozdílnost. Obce se prioritně zajímají o své potřeby a mají problém vidět potřeby svazku obcí. Nedokážou se rozhodnout mezi co je prioritní, zda potřeby obce, nebo společný zájem. S tímto souvisí i další negativní záležitost a tou je složitá vnitřní jednání. Některé obce nechtějí, přijmou kompromis a ustoupit ze svých požadavků. Problém není jen ve specifických záležitostech obcí, ale i názorová rozdílnost. Dalším negativním specifikem je neochota a nezájem členů spolupracovat. Některé obce nejsou ochotné věnovat čas na jednání o projektech nebo jiných činnostech svazku. Z vlastní zkušenosti autor potvrzuje, že při jednání svazku zpravidla je přítomen malý počet zástupců obcí a je někdy velmi složité odsouhlasit některé záležitosti, protože pro malý počet členů na jednání by hlasování nebylo dle stanov platné. Proto se jednání musí několikrát opakovat a tím se i prodlužuje doba zrealizovat nějaký společný projekt. Dle mého názoru je toto zapříčiněno časovými důvody jednotlivých starostů/starostek, kteří vykonávají svoje funkce jako neuvolnění, a prioritou jsou pro ně záležitosti obce, ve které funkci vykonávají. Tímto se znesnadňuje činnost svazku, a pokud se obce nezapojí, je těžké něčeho dosáhnout. Na toto navazuje další negativum, kterým je časový faktor, protože zástupci obcí si musí udělat čas na jednání s ostatními členy svazku. Pokud se jedná o řešení většího problému, pak jednání zabere více času. Problém nedostatku času pociťují hlavně starostové neuvolnění z menších obcí. Časový faktor souvisí také s rozhodováním v rámci svazku. Jedenáct dotazovaných respondentů uvedlo, že jejich hlasování ve svazku je podmíněno rozhodovací pravomocí a souhlasem zastupitelstev jednotlivých obcí. Tyto obce spatřují problém ve zdlouhavém procesu rozhodování.
61 Překážkou spolupráce je i nedůvěra ke spolupracujícím členům. Nedůvěra vychází ze subjektivních, nebo objektivních hledisek. Objektivní nedůvěra vychází ze skutečných znalostí obce a negativních zkušeností v minulosti. Subjektivní nedůvěra je spojena s vnímáním druhých obcí nebo zastupitelstev obcí. Hlavním problémem je pak rivalita obcí. (WWW Příbramsko, 2015)
4.2.1.5 Oblasti spolupráce sdružení
Dotazníkové šetření dále zjišťovalo ve dvanácté otázce, v jakých oblastech v rámci sdružení obce spolupracují. Cílem bylo zjistit, v jaké oblasti využívají nejvíce spolupráci v rámci svazku. Z grafu č. 5 je zřejmé, že obce nejvíce spolupracují v oblasti cestovního ruchu regionálního rozvoje a odpadového hospodářství. Podle sdělení některých starostů není nasnadě se věnovat rozvoji pouze svojí obce, ale právě na základě vzniku CHKO Brdy bude důležitý rozvoj celého regionu potažmo území obcí Svazku Podbrdského regionu, z čehož následně může těžit zpětnou vazbou jejich obec (např. rozvoj turistiky, zlepšení infrastruktury, životního prostředí). Nejméně obcí uvedlo, že spolupracují v oblasti sociální péče a energetiky.
Počet spolupracujících obcí
12 10 8 6 4 2 0 Počet spolupracujících obcí
Obr č.: 18:Počet obcí spolupracujících v jednotlivých oblastech Zdroj: vlastní zpracování dle vyplněného dotazníku
62 Z odpovědí starostů a starostek vyplývá, že v rámci sdružení se obce nezaměřují pouze na jednu specifickou oblast spolupráce. Jejich činnost se ani nezahrnuje velké množství oblastí. Musíme vzít v úvahu, že členy zájmového území jsou především obce menší s počtem obyvatel od 200 – 1.200 obyvatel. Není možné proto spolupracovat ve všech zmiňovaných oblastech, ze zkušenosti starosty obce vím, že malá obec může mít značný problém se zajištěním veškerých činností s tím spojených. V odpovědích většinou respondenti uvedli oblasti spolupráce zejména ty, které jsou výhodné pro jejich obec. Musíme však říci, že v globálu jsou uvedené oblasti důležité pro celé sdružení a znovu se ve zmiňovaných odpovědích odráží možnosti rozvoje ve vztahu k CHKO, ať už se jedná o rozvoj cestovního ruchu, nebo oblast životního prostředí. Kooperace ve všech uvedených oblastech může naopak přinést řadu negativních aspektů spojenou s koordinací činností nebo časovou zátěž.
4.2.1.6 Přínos a negativa vzniku CHKO Brdy
Otázka třináctá dotazníkového šetření byla zaměřena na to, jak respondent vnímá vznik CHKO Brdy a v čem vidí přínos vzniku pro svoji obec. Na tuto otázku navazuje otázka čtrnáctá, zda má vznik CHKO i negativní stránky pro rozvoj regionu. Většina respondentů uvedla, že vidí pozitivní přínos v rozvoji celého území Podbrdského regionu, po všech stránkách. Myslí se tím hlavně rozvoj cestovního ruchu, zlepšení životního prostředí a život obyvatel v obci. Respondenti jako přínos uvedli i možnost vzniku nových pracovních míst a nových pracovních příležitostí. Rozvoj je také spatřován v nových příležitostech podnikatelských aktivit, ve směru ke službám, stravovacím a ubytovacím zařízením. Dvě z oslovených obcí tuto otázku neoznačily žádnou odpovědí. Jedna z obcí označila odpověď e) jiné a jako doplňující uvedla, že nevidí přínos vzniku CHKO Brdy. Musíme si říci, že chráněná krajinná oblast byla pro občany otevřena teprve začátkem roku 2016. Je to krátká doba od vzniku. Dle mého názoru je největším přínosem sjednocení péče o celé území jak CHKO, tak i celého Podbrdského regionu. Z reakcí respondentů je zřejmé, že ještě není stanovena koncepce, jakým způsobem se regionální rozvoj v této oblasti bude posouvat. Jsme na začátku, a proto i pro obce je těžké se v této otázce orientovat. Obce však musí vnímat tu skutečnost, že vznikem CHKO dojde k posílení zejména turistického ruchu a s tím i vznik nových pracovních příležitostí zejména pak v navazujících činnostech. Vzniknou určitě nová infocentra a stávající se rozšíří.
63 Předpokládá se, že budou otevřeny nové ubytovací a stravovací kapacity, které v okolních obcích v současné době chybí. Záleží na každé obci, jak využijete zatraktivnění regionu vznikem nové CHKO. Negativa vidí respondenti hlavně ve zhoršení životního prostředí a zvýšení počtu vozidel a místních komunikacích a s tím i ohrožení dopravní situace v území a obci. Schválením CHKO Brdy se obcím vrací i katastrální území, tím vzrostou finanční náklady na úpravy územních plánů postižených obcí. Dalším negativem jsou nedořešená odstavná parkoviště pro návštěvníky Brd. Turisté přijíždějící do obcí nemají v současné době kde zaparkovat, vozidla nechávají odstavené na pozemcích, resp. zelených plochách u komunikací. Tím obcím vznikají vícenáklady s upravováním těchto ploch do původního stavu. Respondenti vnímají další nebezpečí i v situaci, kdy se musí finančně vypořádat s doposud ojedinělými záležitostmi. Na vlastní náklady musí odstraňovat černé skládky či platit tisícové částky odchytové službě městské policie, aby odchytla zatoulané psy.
4.2.1.7 Obec a cestovní ruch
Patnáctou a poslední otázkou dotazníkového šetření byl dotaz, zda se obec zaměřuje na rozvoj cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Otázka byla zaškrtávající, ale s možností, že respondent tuto otázku může dát do kontextu, jakým způsobem aktivně vytváří možnosti rozvoje v uvedených oblastech. Spolupráce obcí a měst v oblasti cestovního ruchu má v ČR dlouholetou tradici. Díky podpůrným aktivitám iniciovaným v druhé polovině 90. let si řada tehdy založených dobrovolných svazků, respektive mikroregionů, vytkla rozvoj cestovního ruchu za hlavní předmět své činnosti. (Marek, Jetmar, 2015). Dvanáct z celkového počtu třinácti obcí zaškrtlo odpověď, že ano. Následně devět obcí doplnilo otázku o způsob rozvoje cestovního ruchu. Nejčastější odpověď respondentů byla, že se snaží obec propagovat své místní zajímavosti a přilákat turisty na (v dnešní oblíbenou) cykloturistiku spojenou s propagací CHKO Brdy. Jedna z obcí, konkrétně obec Obecnice na doplňující otázku uvedla, že v současné době buduje odstavné parkoviště pro návštěvníky CHKO, které jsou přímo u vjezdu do chráněného území. Tím eliminuje to, aby návštěvníci odstavovali vozidla na komunikacích v obci a v blízkosti rodinné zástavby, a tím omezovala obyvatele obce. Nesmíme zapomenout ani na propagační tabule a odpočívadla, které jsou situovány přímo na vybudovaných parkovištích, kde nechybí ani odpadkové koše na tříděný odpad a komunální odpad. Další aktivitou ve směru k rozvoji
64 cestovního ruchu byla výstavba volnočasového sportovního centra, které je k dispozici jak místním obyvatelům obce, tak i rekreantům a turistům. Další nejčastější odpovědí respondentů byla propagace ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení na stránkách obce, která v tomto směru působí jako informační centrum pro turisty. Zajímavou odpovědí respondentů bylo to, že seznamují a informují občany o možných výhodách, které plynou z cestovního ruchu a turistů, kteří navštěvují jejich oblast. Podpora je směřována na infrastrukturní projekty cestovního ruchu, jejichž cílem je zvýšení atraktivity regionu. U těchto projektů je podporováno zaměření na cílovou skupinu rodin s dětmi a na přilákání tuzemských turistů, kteří stráví na území obce více než jeden den.
4.3 Závěry dotazníkového šetření
Čtvrtá kapitola analyzovala spolupráci obcí Sdružení obcí Podbrdského regionu, rozvojový potenciál zájmového území ve vztahu k CHKO Brdy. Obce sledovaného území, mají relativně malé katastrální území, ale při celkovém pohledu jsou rovnoměrně rozmístěny kolem celé východní části CHKO Brdy. Katastrální území těchto obcí, jak je popisováno v druhé kapitole práce částečně zasahuje do krajinné oblasti Brd a je jeho součástí. Obce spolupracují v zásadních oblastech, které jsou pro ně důležité prostřednictvím sdružení obcí Podbrdského regionu a prostřednictvím DSO ORP Příbram. Stěžejní část této kapitoly tvoří výzkum, který vycházel z dotazníkového šetření. Cílem výzkumu bylo nejprve identifikovat, v čem vidí obce sdružení rozvojový potenciál a v čem spatřují bariéru rozvoje svého území. V druhé zčásti dotazníku byly analyzovány oblasti spolupráce, přínosy a negativní aspekty, které jsou se spoluprací spjaty. Do výzkumu se zapojilo 13 obcí z celkového počtu 16 oslovených, tzn., že dotazník vyplnilo 83 % dotázaných. Ve složení obcí převažovalo zastoupení do 500 obyvatel. První otevřená otázka dotazníku byla zaměřena na potenciál rozvoje dotazovaných obcí. Respondenti odpovídali a kladli důraz na to, že prioritně je pro ně důležitý rozvoj cestovního ruchu a jako důvod uváděli vznik CHKO Brdy. Obce v této lokalitě vidí zásadní možnost jejich rozvoje. Samozřejmě se tato odpověď dala čekat. Nutnou podmínkou pro využití potenciálu cestovního ruchu této oblasti jsou však tzv. realizační podmínky. Další podmínkou je to, aby turisté měli důvod tuto oblast navštívit.
65 Toto by měly zajišťovat tzv. lokalizační podmínky, tedy atraktivity regionu, které jsou hlavními lákadly pro návštěvníky. Jedná se zejména o kulturní zařízení, nabídku památek, možnosti pro turistiku a jiné sportovní aktivity. V neposlední řadě pak přírodní podmínky a především nedotčená příroda, kterou může být právě CHKO. Dlouhodobě diskutovaná otázka, zda zpřístupnit vojenský prostor pro obyvatele a vytvořit z tohoto místa CHKO byla projednávaná dlouho na všech obcích, které se nacházejí v blízkosti a dnes již tvoří nedílnou součást tohoto území. Z vlastní zkušenosti jako starosty jedné z obcí sdružení mohu potvrdit, že v době schvalovacího procesu nebylo jedno zasedání zastupitelstva obce, na němž by toto téma nebylo otevřeno, a to jak ze strany občanů, tak ze strany zastupitelů obce. Na druhou stranu panovaly i obavy o nájezdy turistů a možnou devastaci nedotčeného území. S odstupem času mohu říci, že plány, které přilehlé obce s tímto územím zamýšlely, zatím ani z mála naplněny nejsou. Problémem jsou hlavně finanční prostředky, které jsou potřeba vynaložit, zejména na infrastrukturu, podporu podnikatelských aktivit, zejména posílit základní turistickou infrastrukturu, kam patří především ubytovací a stravovací zařízení a jejich kapacity. Stravovací zařízení, tedy různé formy restauračních a pohostinských zařízení. V rámci Sdružení obcí Podbrdského regionu lze hovořit o absenci funkční organizační struktury, která je však předpokladem pro lepší úroveň spolupráce mezi subjekty jednotlivých obcí. Řešením by byla realizace školení, kterého by se účastnili představitelé všech obcí sdružení. Tito zástupci obcí by byli blíže obeznámeni s podstatou destinačního managementu. Následně by byly stanoveny vazby organizační struktury, určeny činnosti, vymezeny kompetence a zodpovědnosti jednotlivých představitelů obcí. Pořádány by měly být rovněž pravidelné vzdělávací semináře s tematikou venkovské turistiky. Vzájemné předávání informací mezi jednotlivými subjekty je velmi důležité. O všech důležitých opatřeních uskutečněných v obcích, a to nejen v návaznosti na koncepci rozvoje, by měly být informovány osoby zastřešující svazek obcí. Aby bylo vedení a řízení aktivit cestovního ruchu v Podbrdském regionu kvalitní, je třeba pro vzniklou organizační strukturu zajistit finanční prostředky, členské příspěvky a dotace. Pouze dva oslovení respondenti vidí rozvoj pouze v lokálních možnostech svojí obce. Na toto zjištění navazuje otázka týkající se největší bariéry rozvoje obce/ města. Více jak 70 % respondentů považuje za největší bariéru rozvoje obce finanční stránku a s tím spojenou nemožnost získání finančních prostředků z dotačních titulů. Finanční stránka je asi hlavním negativním hlediskem pro všechny oslovené obce. 10% dotázaných
66 pak vidí problémy v komunikaci a spolupráci s vyššími samosprávnými celky a ministerstvy. Další část dotazníku se týkala meziobecní spolupráce. Podle získaných odpovědí, spolupracuje (spolupracovalo v době vyplňování dotazníkového šetření) v rámci DSO dvanáct respondentů. Jen jedna obec z oslovených obcí považuje spolupráci za nepřínosnou a uvádí, že jí vyhovuje spolupráce pouze ve Sdružení obcí Podbrdského regionu. Dotazníkovým šetřením byly osloveny pouze obce popisovaného území, ale ze zpracovaného dotazníkového šetření vyplívají skutečnosti o malém podvědomí obcí o možnosti spolupráce v DSO či svazku. Dá se předpokládat, že jsou i další obce, které by podpořily spolupráci vstupem do DSO nebo svazku. Například jeden ze starostů doporučil kontaktovat obec, se kterou spolupracují, protože starosta této obce není dostatečně obeznámen s danou problematikou z důvodu krátkého působení ve funkci. Nově zvolení zastupitelé, kteří byli zvoleni do funkce, a nebyli dříve v zastupitelstvu obce a o danou problematiku se dříve vůbec nezajímali, nemají o konkrétních problémech spolupráce mnoho informací. Těmto zastupitelům samozřejmě trvá nějakou dobu, než se do funkce zapracují a seznámí se s povinnostmi a záležitostmi týkající se obecního zřízení. Domnívám se, že tato situace může mít do budoucna negativní vliv pro obce, protože když zastupitelé obce nejsou obeznámeni o tom, že jejich obec může spolupracovat v rámci sdružení nebo DSO, připravují se o příležitosti, jak pro svoji obec zajistit některé služby, realizovat rozvojové projekty apod. Letošní rok je ve znamení komunálních voleb, kdy může dojít ve většině obcí ke změně vedení na pozicích starostů a místostarostů, proto je potřeba neopomenout tuto skutečnost a povědomí o možné meziobecní spolupráci přenést po komunálních volbách na nově zvolené představitele obcí. Obce svazku mohou spolupracovat pouze v jedné oblasti, a to hlavně z časového důvodu, ale častěji spolupracují ve více oblastech. Z dotazníkového šetření vyplývá, že dotazované obce nejčastěji spolupracují v oblasti regionálního rozvoje, cestovního ruchu a životního prostředí. Na druhou stranu méně lukrativní oblasti spolupráce jsou energetika, kultura sociální péče. Aktivity spolupráce jsou relativně úzce profilované, ale tato situace napomáhá lepší koordinaci jejich činnosti. Na druhou stranu vzhledem k této situaci může dojít při jednostranném zaměření svazku na tyto aktivity k útlumu, a tím nebude využit celý potenciál svazku, nebo DSO. Obce se rovněž vyjadřovaly, co se týká členství v MAS Brdy, i v této oblasti se výpovědi starostů poměrně shodovaly. Starostové jsou prostřednictvím MAS informováni o dotačních příležitostech a novinkách. Obecně je tedy komunikace s manažerem v rámci
67 obou MAS v regionu na dobré úrovni a probíhá zejména prostřednictvím e-mailu. Obce se také shodují na skutečnosti, že pro ně výše členského příspěvku v MAS není nijak závratná a samotná účast neznamená žádnou dodatečnou administrativní zátěž, proto zatím ze struktury vystupovat nechtějí. Dalo by se říct, že obce momentálně vyčkávají, zda se budou moci prostřednictvím MAS zapojit do řešení zajímavých rozvojových projektů. Doposud však téměř žádná obec díky MAS nerealizovala žádný významný projekt. Struktura místní akční skupiny není obcemi vnímána jako vhodný způsob spolupráce, a to hned z několika důvodů. Členové většinou nemají společné priority, jelikož se jedná o mezisektorové uskupení. Území MAS je navíc většinou velmi rozsáhlé a nekompaktní a členy tak nemusí spojovat žádné společné charakteristiky (přírodní, historické, atd.). Pro obce sledovaného území bylo doposud přínosnější DSO a Svazek obcí Podbrdského regionu (přibližně do 16 členů), ve kterých také vidí budoucnost meziobecní spolupráce. Menší svazky jsou na rozdíl od DSO kompaktnější a lze v rámci nich řešit místní problémy, které jsou společné pouze pro určitou část regionu. Ve svazku poměrně dobře funguje spolupráce sousedících obcí, které spolu v případě potřeby komunikují téměř na denní bázi. Obce by do budoucna uvítaly vhodnější nastavení rozpočtového určení daní, které by jim umožnilo lépe se rozhodovat a realizovat žádoucí projekty. Zároveň by tak nebyly závislé na dotačních titulech, jako je tomu doposud. Dále měly obce v dotazníku uvádět pozitiva a negativa spolupráce formou otevřených otázek Z dotazníkového šetření vyplývá, že když se obce rozhodly pro spolupráci, spatřují v ní mnohem více pozitivního než negativního. Je však důležité posoudit, jak významné pro spolupráci pozitiva jsou, ale zároveň je nutné vyhodnotit i negativa. Nevýhody spolupráce nemusejí převyšovat pozitiva, ale významem mohou velice ovlivnit rozhodnutí ohledně spolupráce, a to, zda spolupracovat či nikoli, dále v jakých oblastech a v jakém rozsahu. Zároveň mohou také ovlivnit rozhodování obcí s jakým partnerem, resp. obcí spolupracovat. Toto posouzení přínosů a nákladů však zaleží na každé obci, jaké má potřeby a na dalších specifických podmínkách. Všechny dotazované obce uvedly řadu výhod a nevýhod spolupráce. Uváděly, že díky spolupráci mohou sdružovat své finanční prostředky a tím i realizovat činnosti a projekty, které by samostatně neprovedly nebo zcela obtížně. Nejčastěji uváděnou výhodou spolupráce je předávání zkušeností a informací, kdy se obce mohou poučit z chyb ostatních. Další výhodou, kterou obce uvedly v dotazníkovém šetření je spolupráce, aby za co nejméně vynaložený objem peněz provedly co nejvíce činností a aby získaly dostatečné finanční zdroje. S tím souvisí sdružování finančních prostředků a například dotace
68 z různých dotačních titulů. Jako příklad můžeme uvést řešení společné problematiky GDPR. Jde o obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli General Data Protection Regulation. Jedná se o nařízení, které vstupuje v účinnost už 25. května 2018 a přináší dosud největší revoluci v ochraně osobních údajů pro celou EU. Z důvodu velké finanční zátěže pro obce bude v rámci meziobecní spolupráce připraven koncept, který bude zastřešovat DSO Příbram pro všechny jeho členy, a to včetně analýzy, implementace i následného pověřence. Tím se jednoznačně sníží náklady jednotlivých obcí a rovněž společným řešením bude jednodušší se připravit v souladu s nařízením GDPR. Na otázku, jaké nevýhody obce spatřují ve spolupráci v rámci sdružení, nejčastěji zástupci obcí odpovídali, že spolupráce nevykazuje žádné významné problémy a negativa. Množství uváděných nevýhod spíše směřovalo k vnitřním záležitostem spolupráce, a to nedůvěra k partnerovi, neochota spolupracovat, složité vnitřní jednání nebo problém specifických potřeb obce. Těmto negativním stránkám spolupráce se obce jen těžko budou vyhýbat. Proto by se obce sdružení měly snažit o postupné efektivní řešení specifických záležitostí jednotlivých zúčastněných obcí a nehledět pouze na vlastní zájmy. Nejčastěji uváděným problémem je právě specifičnost podmínek potřeb jednotlivých obcí. Obce se nedokážou dohodnout na činnosti spolupráce. Jednoduše řečeno, nevidí za hranice své obce. Dalším významným problémem je neochota členů se aktivně účastnit. Nicméně řada těchto problémových oblastí a negativ by bylo možné eliminovat, lepším nastavením legislativy. Například způsob rozhodování. Obce rovněž spatřují negativum v nedostatku informovanosti občanů o činnosti svazku a sdružení. Domnívám se, že při důslednějším a dostatečném zveřejňováním informací o činnosti, by se občané více zajímali o činnost sdružení a tím i členové jednotlivých obcí, by si uvědomovali tuto skutečnost a snažili by se být více aktivní při jednáních, aby docílili jistých výhod pro občany své obce. Poslední část dotazníkového šetření se týkala přínosu vzniku CHKO Brdy pro obce. Otázka dotazníkového šetření byla zaměřena na to, jak respondent vnímá vznik CHKO Brdy a v čem vidí přínos vzniku pro svoji obec. Většina respondentů uvedla, že vidí pozitivní přínos v rozvoji celého území Podbrdského regionu, po všech stránkách. Myslí se tím hlavně rozvoj cestovního ruchu, zlepšení životního prostředí a život obyvatel v obci. Jedním z hlavních cílů by dle mého názoru mělo být dosažení spoluúčasti na aktivitách venkovského cestovního ruchu ze strany zemědělců, drobných podnikatelů, tradičních řemeslníků i ostatních obyvatel. Vedle ubytování by měly být návštěvníkům zajištěny také doprovodné služby, jízda na koni zajištění půjčoven kol pro cykloturistiku
69 a jiné aktivity s tímto spojené. Např. farmáři by měly být schopni zajistit hostům také stravování odpovídající jejich požadavkům. Nabízet by měli vysoce kvalitní biopotraviny a tradiční regionální pokrmy. Turisté a návštěvníci v současné době vyhledávají netradiční zážitky a obec či region se jim musí tímto přiblížit. Negativa vidí respondenti hlavně ve zhoršení životního prostředí a zvýšení počtu vozidel a místních komunikacích a s tím i ohrožení dopravní situace v území a obci. Dalším negativem jsou nedořešená odstavná parkoviště pro návštěvníky, která v současné době nejsou vybudována. Na určitých místech se nacházejí odstavné plochy pro motorová vozidla, ale kapacitně nestačí a obce se touto otázkou budou muset v co nejbližší době zabývat. Respondenti vnímají další nebezpečí i v situaci, kdy se musí finančně vypořádat s doposud ojedinělými záležitostmi. Na vlastní náklady musí odstraňovat černé skládky. V prostoru CHKO nejsou zajištěny v dostatečném množství koše ani jiné nádoby na komunální odpad. Turisté odhazují odpadky po cestách v lesním prostoru. Nikdo však tyto odpadky následně neodklízí a nelikviduje. Z dotazníkového šetření je zřejmé, že jednotlivá pozitiva ani negativa nejsou všemi respondenty vnímány stejně. To, co jedna obec uvedla jako pozitivum, jiná obec vnímá negativně. Je tedy potřeba posuzovat pozitivní a negativní aspekty vždy na jednu konkrétní obec. Příkladem nejednotného aspektu je časové hledisko. Nevýhodu ve faktoru času spatřují zejména neuvolnění starostové a starostky. Obdobná nejednotnost byla například u odpovědí vztahující se k administrativní zátěži. Rozporuplnost odpovědí souvisí se specifičností každé obce. Negativní a pozitivní aspekty spolupráce se samozřejmě objevují různě v průběhu spolupráce. Jako v každé spolupráci je pravděpodobné, že nastanou nějaké problémy. Na obcích je tedy aby překonaly prvotní problémy spolupráce. Snahou by měla být eliminace nebo alespoň minimalizace negativ a problémových oblastí spolupráce a snaha maximalizovat přínosy. Protože pokud budou negativa dlouhodobá a budou převyšovat pozitiva, bude spolupráce neudržitelná a svazek se rozpadne. Z odpovědí starostů a starostek v dotazníkovém šetření je však zřejmé, že spolupráci považují za přínosnou, a některé obce se bez ní stěží obejdou. Z odpovědí respondentů, tedy zástupců oslovených obcí lze vyčíst jednu zásadní skutečnost, která ještě nebyla vyslovena a tou je, že všichni oslovení, ač to na první pohled není z dotazníkového šetření zřejmé, cítí nutnost koordinace a systemizace ve všech zmiňovaných oblastech rozvoje cestovního ruchu a spolupráce. Dle mého názoru by tímto garantem mělo být město Příbram, které je počtem obyvatel největším členem Svazku
70 Podbrdského regionu a je zároveň ORP dané oblasti. Pod Městský úřad Příbram je zařazena i Správa CHKO Brdy, se sídlem v Jincích. Příbram byla jedním z oslovených respondentů, ale ani po vícekrát opakované žádosti o zapojení do dotazníkového šetření jsem nedostal odpověď od užšího vedení města. Vzhledem k této skutečnosti, jsem se rozhodl oslovit člena zastupitelstva města Příbram MVDr. Josefa Řiháka, který mi byl schopen odpovědět na některé dotazy týkající se dané problematiky. Prostřednictvím řízeného rozhovoru byly zjištěny skutečnosti, jako například, že samotné město Příbram, nevlastní na území CHKO Brdy žádné území, a to je právě důvod, proč se v této otázce angažuje minimálně. Vedení radnice proto hledá v této souvislosti spíše možnosti, kde získat finanční výhody pro případné developerské projekty, jako je například možnost lyžařského areálu na Třemošné. Je to sice možnost na získání finančních prostředků a podpora cestovního ruchu, ale vzhledem k nadmořské výšce 778 m.n.m. a při současných změnách klimatu, lze očekávat nutnost umělého zasněžování. To by přineslo problém se získáním vody pro výrobu sněhu. Jednou z možností je získávání vody z vodní nádrže Octárna, ale při myšlence, že tato voda je hlavní zásobárnou pitné vody pro Příbram nastává problém, zda je v tomto případě přínosem zasněžování svahu, nebo pitná voda pro třicetitisícové město. V přímé souvislosti v současné době chybí okolním obcím návazná infrastruktura, kde je zatím koordinace nabídky, ať už ubytování, restauračních zařízení, případně doprovodných akcí během celého roku, z pohledu osloveného zastupitele nedostatečná. Stejně tak je zatím nedostatečný rozvoj regionálních produktů, dárkových předmětů. Chybí dobré propagační materiály území. Některé typy návštěvníků rovněž odláká, nedostatečný mobilní signál. Vzhledem k minulosti území CHKO chybí úplné pokrytí mobilním signálem, což je v současné době z důvodu bezpečnosti turistů zcela zásadní. Co se týče meziobecní spolupráce v otázce regionálního rozvoje a cestovního ruchu je nasnadě se zamyslet nad tím, zda by město Příbram nemělo iniciovat vytvoření funkční destinační agentury, která by sdružovala obce, nebo alespoň navázat jednání s již vzniklou destinační agenturou „Ekologické centrum Orlov“, které má svoji fungující Destinační agenturu Brdy. Tato má v současné době pouze 9 členů, ale uskutečňuje projekt destinačního managementu, kde zapojení každé obce přijde jen na 3 000 Kč za rok. Nabízí přitom stejnou sílu hlasu pro každého z partnerů. Dále připravuje Nadační fond Brdy, který bude transparentně rozhodovat o podpoře projektů v destinaci a bude otevřený všem zájemcům. V něm se budou kumulovat prostředky, které budou solidárně využity při podpoře projektů v menších obcích, které nejsou schopné ze svých prostředků zajistit
71 spolufinancování vybraných projektů. Vznik fungující destinační společnosti by byl přínosem jak pro veřejný, tak i soukromý sektor. Důležité je také zmínit fakt, že pouze Destinační agentura Brdy Ekologického centra Orlov má na základě rozhodnutí Středočeského kraje podporu založení a je v souladu se schválenou koncepcí kraje – Programem rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje. Dle slov MVDr. Řiháka je toto cesta, jak sdružit obce kolem CHKO Brdy a vytvořit fungující agenturu s velkým počtem obcí, které jsou svázané s CHKO Brdy. Základní prioritou však zůstává propagace celého regionu, zřizování dostatečně funkčních informačních středisek a medializace zajímavostí regionu, které by turisty do této oblasti přitáhly. Dne 23. 3. 2018 proběhla ve středisku Domu Natura v Příbrami Beseda o Brdech s vedoucím CHKO Brdy Mgr. Bohumilem Fišerem, který odpovídal na otázky ohledně rozvoje CHKO a cestovního ruchu v lokalitě. Po ukončení besedy jsem s Mgr. Fišerem ještě hovořil k tématu diplomové práce, a to hlavně ve vztahu k meziobecní spolupráce a regionálního rozvoje v oblasti cestovního ruchu a jaké cíle jsou stanoveny ze strany Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen AOPK), pod kterou je zařazena správa CHKO Brdy. Mgr. Fišer sdělil, že prioritou OAPK je zachovat území CHKO ve stavu, ve kterém se nacházelo před zpřístupněním. Na místech hlavně v prostoru dopadových ploch se nalézá nedotčená vegetace s mnoha chráněnými rostlinami. V roce 2017 byly peníze na péči o bezlesí směřovány na téměř 113 hektarů. Péče spočívá v pastvě a sečení. S tím se začalo na některých lokalitách již v roce 2016 a loni se pokračovalo. A co je na loukách vlastně chráněno? Pro Brdy jsou charakteristické podmáčené, většinou málo úživné louky nebo nízko stébelné trávníky. Z dnes již vzácných druhů, které na nich rostou, můžeme jmenovat žlutě kvetoucí upolín nejvyšší. Abychom viděli orchideje, nemusíme jezdit do deštných pralesů. Na našich loukách totiž rostou české orchideje, Prstnatec májový, Bradáček vejčitý, Vemeník zelenavý, Kosatec Sibiřský a Vemeník dvoulistý. V roce 2017 pak byla část ploch přístupná pro běžnou mechanizaci, pokosena traktorem nebo křovinořezem. Na plochách, které byly v minulosti rozježděny vojenskou technikou, pak převzal plnění úkolu místo tatrovek a dalších armádních vozidel skot a ovce. Mezi nejatraktivnější a nejnavštěvovanější lokality patří dopadové plochy Jordán a Tok, pro které jsou charakteristické rozsáhlé porosty vřesovišť. Ačkoli vřesoviště vznikla sekundárně, vlivem vojenské činnosti, představují cenný biotop. "Kromě porostu vřesu tu najdeme plochy s jezírky po vybuchlé munici, která osidlují například čolci, z rostlin potom rašeliníky a rosnatka okrouhlolistá. Z živočichů tu žije třeba zmije obecná nebo vzácný mol Acleris hyemana (zatím nemá české jméno). Tím, že zde došlo k ukončení
72 vojenské činnosti, našly si tu prostor i náletové dřeviny, zejména bříza a smrk. Jejich rozrůstáním dochází ke zmenšování plochy cenných biotopů bezlesí. Proto byly v loňském roce provedeny výřezy náletových dřevin na poměrně rozsáhlých plochách," dodal Bohumil Fišer. To je jen výčet některých ochranářských opatření, která se podařilo za dva roky existence chráněné oblasti realizovat. Dále Mgr. Fišer podotknul, že rozloha CHKO Brdy je téměř 345 km2, a o tuto plochu se stará 7-8 zaměstnanců CHKO. K porovnání Krkonošský národní park má rozlohu 350 km2, o který se stará cca 300 zaměstnanců. Samozřejmě se jedná o KRNAP, ale nic méně je nutné navýšení počtu zaměstnanců u CHKO Brdy, aby byly zajištěny veškeré činnosti spojené chodem a bezpečností pro návštěvníky. Další můj dotaz směřoval na součinnost obcí okresu Příbram sousedící s CHKO a AOPK ve vztahu k cestovnímu ruchu a regionálnímu rozvoji území. Mgr. Fišer podotknul, že v současné době prioritně spolupracuje se správou Vojenské lesy a statky (dále jen VLS), protože se zánikem vojenského újezdu a vznikem CHKO byl na VLS jako správce velké části dotčeného území převeden rozsáhlý majetek, jehož "revitalizaci" pro účely turisticky využívané oblasti s ohledem na finanční a projektovou náročnost musí podnik řešit v několika etapách. Vojenské lesy a statky v současné době po dohodě se správou CHKO i okolními obcemi věnují prioritu jiným projektům souvisejícím s turistickým využitím CHKO, primárně se věnujeme společnému projektu se správou CHKO – Návštěvnickému domu CHKO Brdy na zámečku Tři Trubky a budování základní strategické turistické infrastruktury. Co se týče spolupráce s obcemi, vnímáme jako velký problém to, že v této oblasti chybí jakýsi leader, který by synchronizoval celkově spolupráci a vytvářel jakou si koncepci pro řešení problémů kolem vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Mgr. Fišer uvedl, že správným krokem by mohlo být vytvoření fungující destinační společnosti. Jako příklad uvedl, že ideální místo pro nástup do CHKO Brdy se jeví obec Obecnice, která buduje na místě odstavné parkoviště pro turisty a návštěvníky, ale podle slov Mgr. Fišera tato obec necítí podporu zejména z ORP Příbram, která zastává jiný názor a přiklání se spíše k Orlovu, kde jsou také odstavné parkoviště a je zde možno vstoupit do CHKO Brdy. Dle názoru autora práce je Orlov protěžován právě proto, že se jedná o část, která spadá katastrálně pod Příbram, a tím pádem je pro Příbram výhodnější směřovat aktivity právě do prostoru Orlova. Závěrem Mgr. Fišer uvedl, že pro něho je v současné době udržení krajinného rázu celé oblasti a udržet stavební uzávěru území CHKO Brdy.
73 5 SWOT ANALÝZA / DOPORUČENÍ
První část poslední kapitoly je věnována závěrečným zjištěním v podobě SWOT analýzy, která popisuje silné a slabé stránky, možné příležitosti a ohrožení sledovaného území. Druhá část kapitoly navrhuje možná doporučení pro další rozvoj, které by mohly zvýšit možností rozvoje území Podbrdského regionu ve vztahu k cestovnímu ruchu. Některá doporučení navrhuje Středočeský kraj ve své strategii, další jsou navrženy na základě provedené analýzy a dotazníkového šetření.
5.1 SWOT Analýza
Výsledkem analýzy potenciálu rozvoje území Podbrdského regionu a dotazníkového šetření obcí zájmového území je SWOT analýza, která se zaměřuje na oblasti plynoucí především z dotazníkového šetření, ve kterém obce zájmového území spatřují hlavní potenciál rozvoje v cestovním ruchu ve vztahu k CHKO Brdy. SWOT analýza obsahuje silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení sledovaného odvětví v regionu. Silné stránky (Tabulka č. 9) zobrazují skutečnosti přispívající k rozvoji cestovního ruchu na sledovaném území a přinášející užitek návštěvníkům i samotnému území. Zatímco slabé stránky (Tabulka č. 10) ukazují nepříznivé okolnosti, které negativně působí na rozvoj cestovního ruchu, a v čem dané území v porovnání s ostatními regiony zaostává, z čehož plyne nezájem turistů území navštívit. Příležitosti (Tabulka č. 11) představují cestu, kterou by mělo sledované území následovat za účelem zvýšení zájmu o Podbrdský region a uspokojení zákazníků cestovního ruchu, což by v konečném dopadu prospělo celému území. Ohrožení (Tabulka č. 12) vykazují opačný efekt oproti příležitostem. Jde o veškeré tendence, jevy, události, jež mohou ohrozit celkový zájem o dané území a tím i zpomalit rozvoj daného území.
74 Tabulka č. 9.: Silné stránky SWOT Analýzy rozvoje území ve vztahu k CHKO Brdy S- Silné stránky Přírodní aktivity chráněné krajinné oblasti Brdy a s tím spojené Evropsky významných lokalit NATURA 2000 Množství kulturně – historických památek (např. klášter Svatá Hora, Památník A. Dvořáka, Vysoká u Příbrami, Hornické muzeum Příbram, Památník Vojna, Ševčínský důl Poloha v zemi, Podbrdský region se nachází uprostřed Stč. kraje, je zde dobrá dopravní obslužnost, Vzdálenost od Prahy 60 km a od Plzně 45 km. Hustá silniční síť. V blízkosti hlavní tah dálnice D4 směr Praha – Strakonice. Možnost aktivního cestovního ruchu (cykloturistika, turistika) Venkovský region – venkovská turistika Výskyt skalních útvarů, vhodných pro potencionální návštěvníky, kteří preferují zajímavosti přírody Množství vodních ploch a rybníků, zejména v CHKO Brdy (např. Lázský rybník, Padrťské rybníky, Octárna, Pilský rybník, rybník Novák v Příbrami vhodný pro rodiny s dětmi) ostatní vodní plochy vhodné pro odpočinkové aktivity Nabídka letních i zimních sportů.
Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 10.: Slabé stránky SWOT Analýzy rozvoje území ve vztahu k CHKO Brdy W- Slabé stránky Nedostačující kapacita a kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení Nedostatečná kapacita a doprovodná infrastruktura pro sportovně rekreační účely Kopcovitý terén (náročnost pro cykloturistiku) Rozdrobená sídelní struktura Nedostatečná nabídka služeb s ohledem na narůstající nároky návštěvníka a současné trendy Všechny obce zájmového území nejsou stejně atraktivní, turisticky využívané a navštěvované. V zájmovém území se nenachází ani jeden hotel, nebo zařízení se službami Wellnes centra Neexistence regionální marketingové koncepce Nejednotnost obcí zájmového území ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu a CHKO Brdy Špatná spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu a rozvoje území Nejednotnost obcí ve spolupráci v rámci DSO a sdružení, jehož jsou členy Řídká železniční síť Zdroj: Vlastní zpracování
75 Tabulka č. 11: Příležitosti SWOT Analýzy rozvoje území ve vztahu k CHKO Brdy O - Příležitosti Rozvoj udržitelného cestovního ruchu (možnost agroturistiky, hipoturistiky) Vznik společné destinační společnosti, pro obce zájmového území Vznik Strategie rozvoje cestovního ruchu na roky 2019–2025 Maximální využití podpory ze strany evropských fondů Investice do Wellnes zařízení Zlepšení koordinace meziobecní spolupráce Ustanovení města Příbram jako vedoucího článku pro rozvoj ve všech oblastech meziobecní spolupráce a rozvoje cestovního ruchu. Přijetí zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu Prostřednictvím spolupráce veřejného a soukromého sektoru revitalizovat zemědělské, průmyslové a obytné brownfieldy pro zlepšení ubytovacích a stravovacích kapacit pro návštěvníky oblasti Kvalitnější vzdělávání a představitelů menších obcí v oblasti regionálního rozvoje a cestovního ruchu Zvyšování počtu přírodních sportovních areálu v území a areálů pro volnočasové aktivity Společná a důslednější propagace Podbrdského regionu Rozšíření nabídky cyklostezek a naučných stezek pro návštěvníky území CHKO Brdy Rozšíření informačních center pro turisty a návštěvníky Zajištění celkového pokrytí území CHKO Brdy telekomunikačním signálem z důvodu bezpečnosti návštěvníků. Zřízení agentury, která by zajišťovala průvodce CHKO po zajímavých místech s vojenskou tématikou z důvodu bývalého Vojenského výcvikového prostoru Zdroj: vlastní zpracování
76 Tabulka č. 12: Hrozby SWOT Analýzy rozvoje území ve vztahu k CHKO Brdy T – Hrozby Preference zahraničních destinací Poškození krajiny z důvodu nesouměrnému rozvoji území a cestovního ruchu v oblasti Nepříznivé klimatické podmínky Sílící konkurenční regiony Malý počet návštěvníků z důvodu nedostačujícím a nekvalitním službám Zánik subjektů zaměřujících se na volnočasové aktivity Sezónnost služeb Nezapojení soukromého sektoru do aktivit pro rozvoj regionu Nemožnost představitelů obcí se domluvit na společném postupu a fungující meziobecní spolupráci. Rozpad dobrovolného svazku obcí nebo sdružení, kterého jsou obce zájmového území členy Nezajištění koncepce odpadového hospodářství ve vztahu k úklidu komunálního odpadu v prostoru CHKO Brdy Nevhodných podmínek pro potencionální investory do oblasti cestovního ruchu v území Zdroj: Vlastní zpracování
5.2 Doporučení pro další rozvoj
Pokud jde o doporučení pro rozvoj obcí Sdružení Podbrdského regionu, z výše uvedené analýzy vyplývá velmi dobrý potenciál pro rozvoj obcí, zejména v oblasti cestovního ruchu z důvodu vzniklého CHKO Brdy. Území většiny obcí disponuje celou řadou přírodních a volnočasových aktivit právě proto, že se jedná o venkovský region. Důležitým faktorem je však vzájemná spolupráce. Pro další rozvoj oblasti, zejména pak v cestovním ruchu je nutné, aby se všechny dotčené subjekty aktivně podílely na tvorbě marketingové koncepce rozvoje cestovního ruchu a společnými silami se ji snažili co nejvhodněji realizovat. Marketingová koncepce pomůže analyzovat největší problémy a slabiny území a navrhne vhodné řešení pro jejich optimální nápravu. Z dotazníkového šetření vyplývá to, že obce by se chtěly věnovat rozvoji cestovního ruchu, ale většina zástupců obcí neví, jakým způsobem začít a na co se zaměřit prioritně. Je pravdou, že většina obcí Sdružení Podbrdského regionu je současně členem DSO, ale z vlastní zkušenosti starosty obce vím, že účast v tomto sdružení je jedna věc a realizace aktivit směrem ke konkrétním výsledkům
77 je věc druhá. Proto je výše hovořeno o marketingové koncepci, která chybí a z tohoto důvodu se nelze posunout směrem ke konkrétní vizi, jak postupovat, a na které aspekty rozvoje se zaměřit. V této věci doporučuji, aby ze strany vedení svazku a vedení DSO, došlo k vytvoření společného modelového návrhu marketingové koncepce s nutností zapojení soukromého a neziskového sektoru. Koncepce musí být nastavena tak, aby vyhovovala a byla akceptována všemi účastníky v území. Rovněž je potřebné do této koncepce zahrnout aktivně starosty a představitele jednotlivých obcí, kteří jsou členy sdružení a svazku. Příkladem může být vytvoření komise cestovného ruchu s rozdělením oblastí, fungující jako poradní orgán vedení DSO. Tím bude docíleno větší informovanosti nejen představitelů příslušných obcí, ale ti mohou dále ventilovat prostřednictvím např. besed nebo seminářů s občany informace ohledně chystaných záměrů a aktivit cestovního ruchu potažmo CHKO. Tím by se eliminovala skutečnost, že obce se zaměřují spíše na svoje lokální problémy a přednostně se soustředí na zájmy jejich obce, ztrácí důvěru k vedení svazku a sdružení a jsou čím dál více přesvědčeni, že jejich členství není důležité a nevidí žádný přínos pro jejich obec. Domnívám se, že i přes nedostatky současného legislativního vymezení spolupráce obcí, se dá považovat spolupráce za relativně efektivní a fungující, ale musí být správně nastaven mechanizmus, ze kterého je vidět přínos pro člena sdružení. Toto tvrzení podporují i výsledky dotazníkového šetření, ve kterém většina respondentů považuje spolupráci pro jejich potřeby v rámci dobrovolného svazku obcí za přínosnou, ale pouze v některých oblastech a ne komplexně. Spolupráce obcí a měst je založena na iniciativě zdola. Ovlivňuje ji především motivace a zájem představitelů obcí a měst, stejně tak vzájemné vztahy mezi jednotlivými představiteli obcí. Udržitelnost vzájemné spolupráce mezi obcemi a městy i jednotlivých rozvojových projektů a strategií je tak do značné míry závislá na politických zástupcích a jejich preferencích, znalostech i postojích k území, včetně postojů k významu vytváření partnerských vztahů s partnery v obecném slova smyslu. Výměna politických představitelů v důsledku voleb je významným rizikem kontinuity fungování svazků meziobecní spolupráce i rozvoje obcí a měst sdružených v těchto DSO. Tento stav je potřeba stabilizovat a zajistit jejich dlouhodobé fungování. Možnost další decentralizace rozvojových úkolů, které lze efektivně zajistit společně, ze strany státu, je úzce spojena s nutností stabilizace DSO samotných.(Marek, Jetmar, 2015) Za dobu fungování DSO a svazku se ve sledovaném území řešilo mnoho projektů, nicméně v nedávné době se jednalo o rozvoj cestovního ruchu a odpadové hospodářství. Tyto věci byly realizovány z projektu Podpora meziobecní spolupráce pod záštitou SMO
78 ČR. Svaz měst a obcí ČR podporuje svou činností meziobecní spolupráci v ČR. Zahraniční zkušenosti jednoznačně prokazují, že spojení sil umožní zkvalitnit a zefektivnit veřejné služby, a tím získat pro obce a města další finanční prostředky pro jejich rozvoj. To je také záměrem Svazu. Z dlouhodobého hlediska chce SMO docílit podpory státu pro meziobecní spolupráci. Stát by měl výrazně finančně podporovat obce, které budou spolupracovat v území na zajištění svých zákonných kompetencí. (SMO, 2017) Ačkoliv obce na tento Svaz nepřevádějí pravomoci, tak SMO se snaží obcím a jejím představitelům pomoci jak už poradenskými službami, tak přes různé projekty, které podporují spolupráci mezi obcemi. A zde narážíme na problém s českou legislativou, protože ač je patrná vůle obcí spolupracovat a sdružovat se, tak neexistuje možnost převádění pravomocí z obcí, ale jedinou možností, kterou vymezuje zákon, je uzavření smlouvy. Z výše uvedených důvodu je možným doporučením změna legislativy. Např. ve Francii díky legislativě mohou vznikat společenství obcí a městská společenství, jejichž fungování je podporováno přímo ze strany státu. Nejen tato změna naší legislativy by vedla k možnosti slučování obcí a tím i ke zjednodušení jejich správy. Rovněž by bylo nutné podpořit legislativu cestovního ruchu. Do současné doby není vytvořen zákon o cestovním ruchu, který by řešil a komplexně vymezil tuto problematiku. Největší problém autor práce vidí ve skutečnosti, že jak již podotknul ve svém rozhovoru vedoucí CHKO Brdy Mgr. Bohumil Fischer, v celé oblasti chybí „tzv. Lídr“, který by zajišťoval stěžejní komunikaci mezi jednotlivými obcemi a ostatními subjekty, jak ziskovým, tak neziskovým sektorem při řešení otázek cestovního ruchu a meziobecní spolupráce. V roce 2003 byly zrušeny okresy, což dle mého názoru byla velká chyba. Okresy zajišťovaly servis pro malé obce a byly jim blíže než v současné době krajské úřady. Tímto chci podotknout, že konkrétně v rozebírané problematice diplomové práce by se role lídra mělo ujmout město Příbram, protože ve sdružení zaujímá první místo, co se týče velikosti a počtu obyvatel. Rovněž má největší aparát úředníků městského úřadu a příspěvkových organizací. Ve městě Příbram je zřízeno i několik neziskových organizací. Citujme např. Svaz skautů a skautek ČR, nebo významné Ekologické centrum o.p.s. Příbram – Orlov. Příbram by v tomto případě mohla být i zprostředkovatelem komunikace s vyššími správními celky ministerstvy a příslušným Středočeským krajem. Pro obce zájmového území by jedním z řešení byl i vznik fungující destinační společnosti.
79 Autor práce vidí řešení v tom, že do této problematiky se vložil Středočeský kraj. V rámci Středočeského kraje nejprve docházelo ke sporům ohledně organizace cestovního ruchu v chráněné krajinné oblasti Brdy. Na podzim loňského roku totiž nejprve vznikla Destinační agentura Brdy, která byla organizační složkou ekologického centra Orlov a měla zajistit brzký turistický rozvoj oblasti. Poměrně záhy se však objevily neshody, kdy celá řada obcí v oblasti odmítla do nové destinační agentury vstoupit, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti starosty obce a v reakci se vytvořila v podstatě konkurenční Destinační společnost Brdy. Z tohoto důvodu se vedení kraje v nedávných dnech rozhodlo pro vytvoření zcela nové destinační agentury pro chráněnou krajinnou oblast Brdy, která bude spolupracovat nejen s okolními obcemi, ale také s Plzeňským krajem, protože CHKO Brdy svým územím zasahuje jak do Středočeského kraje, tak i do kraje Plzeňského. Cílem agentury bude samozřejmě rozvoj Brd podle potřeb turistů. Je to velmi zajímavé území s vysokým potenciálem. Vzhledem k charakteru přírody je potřeba oblast měnit citlivě, to znamená bez žádných divokých stavebních záměrů a megalomanských projektů,“ doplnil Rakušan. (Zdroj Středočeský kraj, 2017) V současné době hledá kraj vhodnou právní formu pro tuto agenturu. Jasno by v tom vedení kraje mělo mít do týdne. Poté chce oslovit ke spolupráci všechny partnery v regionu, tedy obce a jejich svazky, místní akční skupiny, orgány Chráněné krajinné oblasti Brdy či Vojenské lesy. (Zdroj tamtéž) Jak je uvedeno ve SWOT analýze, Podbrdský region je spíše venkovsky zaměřený s několika zemědělskými družstvy, potažmo soukromími farmami. Proto dalším doporučením pro oblast je rozvíjení nových druhů turistiky jako je agroturistika, nebo hipoturistiky, které by přilákalo spoustu návštěvníků zajímajících se o tento druh turistiky. Prostor Brd je k jízdě na koni přímo stvořený a tyto nové druhy turistiky v současné době zažívají boom. Určitý potenciál je i ve stále zvyšujícím se počtu přírodních sportovních areálů. Tento trend postihl v dobrém slova smyslu i menší obce. Jedná se o výstavbu multifunkčních hřišť, tenisových kurtů, skate parky, které nejsou určeny pouze pro obyvatele jednotlivých obcí, ale i pro krátkodobé návštěvníky a turisty jednotlivých destinací. Chybí však jejich značnější propagace. Lidé si málo uvědomují, že by svůj volný čas mohli trávit i na takovýchto místech. K rozvoji cestovního ruchu by mohlo vést např. budování více takových míst, jako je Rekreační areál Nový rybník v Příbrami nebo hojně navštěvované volnočasové centrum s koupalištěm a multifunkčním hřištěm v obci
80 Obecnice, které nabízí svým návštěvníkům komplexní služby, a to nejen nepřeberné množství sportovních a rekreačních aktivit vhodných pro všechny věkové kategorie, ale i sociální zázemí s možností stravy a ubytování. Na druhou stranu by bylo potřebné rozšířit služby a zázemí pro cykloturistiku. Pro nadšence cykloturistiky je velmi lákavé území Brd. V tomto prostoru se nahází mnoho kilometrů lesních cest a spousta zajímavých míst, které doporučuji z vlastní zkušenosti navštívit. Z Příbrami v letních měsících vyjíždí několikrát denně cyklobus, ale směřuje pouze do jednoho místa. Vzhledem k tomu, že někteří zástupci obecních úřadů si stěžovali na nedostatek turistů kvůli nízké atraktivnosti turistických cílů, je zde na místě nutné připomenout, že v rámci meziobecní spolupráce by mohlo dojít k systematickému řešení, a to svozu cykloturistů i z ostatních obcí sdružení a třeba i při vytipování vhodné oblasti k vybudování jaké si cykloarény s veškerým zázemím a servisem pro cykloturisty. Ve sledovaném území je nedostatek cyklopůjčoven, a to jak jízdních kol, tak dnes již s vyhledávanými elektrokoly. Z důvodu kopcovitého terénu by to byla vhodná možnost pro jednu z podnikatelských aktivit. Vybudování takové arény by pro obce mohlo znamenat přísun turistů. Dalším možným doporučením, jak rozvinout cestovní ruchu v Podbrdském regionu, by mohly být tematicky laděné zájezdy, zaměřené v první řadě hlavně na aktivní dovolenou s prvky relaxačními nebo poznávacími. Např. zájezd pro milovníky vojenské historie, vždyť CHKO Brdy je bývalé vojenský výcvikový prostor s mnoha vojenskými budovami, opevněnými bunkry a dopadovými plochami s různými vojenskými cíli a střelnicemi. V tomto prostoru se rovněž nachází několik významných památníků, např. Památník obětí havárie vojenského vrtulníku z roku 1922, u kterého se nacházejí ještě části spadlého stoje, nebo pomníky a úkryty pod Malou Třemešnou z druhé světové války. Toto prostředí by mohlo být zajímavé i pro mladé hráče paintballu. Nebo by se z podobného zájezdu mohl stát i zájezd částečně poznávací, kdy by turisté mohli navštívit například Třítrubecký zámek, který se nachází hluboko v CHKO nebo hrad Valdek. Je třeba se zabývat identifikací témat zážitkové turistiky, kdy jsou rozhodující pro podporu konkrétní aktivity vstupní podmínky předurčující možnost jejich realizace. Dalším doporučení je i zlepšení dopravní obslužnosti a zkvalitnění místních komunikací Mnoho obyvatel může řešit svoje pracovní zapojení dojížďkou do okolních center. Rozvoj může přinést také rozšiřování terciérního sektoru v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu na území CHKO Brdy, především rozšiřování ubytovacích a stravovacích služeb v těsném zázemí Brd i posilováním dalších služeb, které mohou využívat jak obyvatelé oblasti, tak návštěvníci CHKO
81 Brdy. Nárůst takto orientované malé podnikatelské činnosti by mohl přinést obcím další pracovní místa. Prozatím jedinou vyhovující destinací pro tyto služby z obcí zájmového území zůstává město Příbram, kde je ubytovacích kapacit v poměru k turistům ucházející. I když v některých obcích zájmového území jako je Bohutín, Příbram – Orlov, Jince nebo Obecnice jsou ubytovací kapacity turistům k dispozici, tyto jsou nedostačující a zároveň o nich ani turisté nevědí. Opět jak je výše uvedeno se dostáváme do problémů, kolem informačních center, které jsou nedostačující. Zkvalitnění služeb informačních středisek a zároveň jejich navýšení může být zásadní krok. Mnohdy totiž turisté navštíví destinaci bez předem zajištěného ubytování, a právě turistické centrum je místo, kam zamíří jako první. Střediska navíc poskytují informace naprosto bezplatně a propagační materiály jsou tam volně přístupné. Dle mého názoru by bylo možné zajistit i propagaci ubytovacích a stravovacích zařízení v území zřejmé, a tím soukromému sektoru ušetřit nemalé náklady za reklamu. Svou roli by plnila informační centra i jako nejdůležitější články praktické propagace obcí i celého Podbrdského regionu. V případě vzniklé fungující destinační společnosti by mohlo dojít k propojení s informačními středisky, ale zároveň i s obcemi, podnikateli a taktéž vzájemně mezi sebou. Díky tomuto by mohla informační střediska vytvářet komplexní a aktuální databanky o aktérech cestovního ruchu v daném území. V návaznosti na tyto skutečnosti by mohla informační střediska ve spolupráci s veřejným a soukromým sektorem vytvářet produkty pro turisty, které by souvisely s potenciálem území a jeho nabídkou. Přínosná by mohla být i větší angažovanost místní akční skupiny, která se dle slov jejich zástupců cestovním ruchem zatím zabývá minimálně. Jako spojovací článek veřejného, soukromého i neziskového sektoru by však rovněž mohla podněcovat nová partnerství. Cílem podnikatelů je především zisk, a tak navazují partnerství pouze s těmi, kteří jim profit buď přináší, nebo mohou ušetřit nějaké náklady. Ve spolupráci s obcemi jde o minimální přínosy, a proto ji ani nevyhledávají. Tento přístup ovšem není vhodný z dlouhodobého hlediska, kdyby se spolupráce soukromého sektoru s tím veřejným zlepšila, mohla by znamenat rozvoj celé destinace.
82 ZÁVĚR
Vypracovaná diplomová práce si kladla za cíl zpracovat analýzu modelového území, kterým v daném případě bylo teritoriálně Sdružení obcí Podbrdského regionu. Analýza vychází z primárních dat, kterými jsou zejména údaje Českého statistického úřadu v souvislosti s terénním šetřením a řízenými rozhovory jako zdroje sekundárních dat. Zájmové území je typickým venkovským regionem s velkým počtem malých obcí. Jeho rozsáhlá poloha a podoba reliéfu společně s CHKO Brdy výrazně ovlivňují rozvojové aktivity oblasti a udávají směr cestovního ruchu a rekreace v podhorské oblasti pohoří Brd. Potenciál rozvoje je přesto uvnitř sledovaného území značně diferencovaný. Některé obce si jsou vědomy vlastních silných stránek a snaží se ji rozvíjet, jiným naopak postačuje pouze údržba a dosavadní podoba stávajících věcí bez nástinu budoucího vývoje v obci. Obecně lze říci, že pro rozvoj malých obcí, kterých je ve sdružení většina, je nejdůležitější samotná ochota a zájem s rozvojem obce něco dělat. Zastupitelé totiž ve většině případů nejsou uvolněni a řeší tuto problematiku ve svém volném čase. Zároveň je důležitým faktorem vlastní spolupráce a společná vize a aktivita těchto obcí. Ty často nedisponují prostředky pro řešení významnějších projektů, k čemuž by jim měly napomáhat sdružení a svazky obcí. Sladění zájmů by tak napomohlo rozvoji z veřejné, podnikatelské i neziskové sféry. Těžištěm je proto aktivita ve společných svazcích a sdruženích. Při zpracovávání textu jsem se v mnoha obcích setkal většinou spíše s nezájmem, a i získání odpovědí na krátký dotazník bylo problémem. Ochotu jsem vnímal pouze ze strany představitelů obcí, se kterými mám jako starosta obce Drahlín užší a pravidelný kontakt. Rovněž jsem se přesvědčil při zpracování této práce, že spolupráce v rámci svazku funguje pouze sporadicky a tato vzniká především za účelem získávání výhod pouze místního významu pro každou z členských obcí, nikoli pak komplexní projekt pro danou oblast. Důvodem je dle mého názoru to, že pro představitele jednotlivých obcí je prioritou nejdříve řešit problémy v jejich vlastní obci než se zabývat nad obecní spoluprací. Pokud již nad obecní spolupráce probíhá, jedná se spíše o pragmatické důvody jako je v současné době např. aktuální nové nařízení EU ve směru k GDPR. Provedenou analýzou jsem dospěl k názoru, že pro zájmovou lokalitu je zapotřebí stanovit ve stručnosti „tzv. lídra“,
83 který by ve spolupráci s ostatními obcemi sdružení vydefinoval priority pro rozvoj zájmového území, a tyto byly následně společně realizovány. Největší potenciál pro rozvoj území i dle dotazníkového šetření je spatřován v nově vzniklé CHKO Brdy potažmo v oblasti cestovního ruchu. Při zpracovávání diplomové jsem se však setkal s nezájmem obyvatel jednotlivých obcí o rozšiřování cestovního ruchu. Lidé o nějaké turisty ani nestojí, což je zde silně zakořeněno v mentalitě lidí, kdy spíše venkovská oblast nemá zájem se realizovat v oblasti služeb a nebyla by ani ochotná vpouštět „cizí“ návštěvníky v masovějším počtu do své blízkosti. Na druhou stranu je na vedení jednotlivých obcí přesvědčit obyvatele, že se jedná o velkou příležitost, jak dané lokalitě zvýšit životní úroveň a možnost lepšího života v jejich obci. Úsilí musí jít od jednotlivých obcí až po Podbrdsko jako celek. Do budoucna vidím Podbrdský region jako místo, kde všechny obce jsou upravené, mají hotové inženýrské sítě a vytvořenou infrastrukturu pro turistický ruch. Prostředky na to lze získávat spoluprací mezi obcemi a zapojením soukromého sektoru. Po splnění tohoto předpokladu se budou obce snažit spolupracovat pro vylepšení image oblasti. V rámci oblasti je potřeba spolupracovat i na vyhlazení rozdílů a řešení specifičtějších problémů. Region má k tomu velkou příležitost i díky nově vzniklému CHKO Brdy.
84 Seznam použitých zdrojů a informací
Literatura:
BINEK, J., SVOBODOVÁ, H., CHABIČOVSKÁ, K., HOLEČEK, J., GALVASOVÁ, I. (2010). Rozvojové možnosti obcí. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2010. 52 s. ISBN 978-80-87147-29-0
BLAŽEK, Jiří a David UHLÍŘ.(2011). Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Vyd. 2., přeprac. a rozš. Praha: Karolinum, ISBN 978-80-246-1974-3.
BŘEZOVSKÝ, MARTIN. (2005): Vojenský výcvikový prostor Jince. In: Cílek, Václav a kol.: Střední Brdy. Příbram: Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo životního prostředí, ČSOP Příbram a Kancelář pro otázky ochrany přírody a krajiny, s. 248–260.
ČÁKA, JAN. (1998): Střední Brdy – krajina neznámá, 1. vyd. — Praha: Mladá fronta, 1998 157 s. ISBN 80-204-0752-9, s. 24
DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. (2016), Brdy: známé i neznámé. Praha: Knižní klub, Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-242-5512-5.
GALVASOVÁ, I., BINEK, J., CHABIČOVSKÁ, K., a kol. (2007). Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2007. 140 s. ISBN 80-251-20-9.
HOLEČEK, M. a kol. (2009): Zeměpis České republiky. 2. vyd. Praha, Nakladatelství České geografické společnosti, 24-25 s. ISBN 9788086034898.
HOLEŠINSKÁ A. (2007). Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-4500-2
HOLEŠINSKÁ A. (2012). Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5847-7
HOLEŠINSKÁ, A., BOBKOVÁ, M. (2015). Destination Networks as a Tool for Minimizing the Risk and Improving the Performance of a destination. Czech Journal of Tourism, 4(2), 91-102.
CHOBOTOVÁ, Monika. (2004). Tvorba strategie mikroregionu a její uplatnění v mikroregionu "Javornicko". V Karviné: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. 126 s.
JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha : Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5 Kapitola Felbabka, s. 62–63.
JETMAR, Marek. (2015). Meziobecní spolupráce: INSPIRATIVNÍ CESTA, JAK ZLEPŠIT SLUŽBY VEŘEJNOSTI. Praha: Kancelář pro projekty a vzdělávání, Svaz měst a obcí České republiky 5. května 1640/65, 140 00 Praha 4. ISBN 978-80-906042-2-3.
85 KOPP, J., MATUŠKOVÁ, A., FRAJER, J., DOKOUPIL, J., NOVOTNÁ, M. (2015):Potenciál udržitelného rozvoje obcí Plzeňského kraje v západní části Brd. Západočeská univerzita, Plzeň, 169 s.
MAKAJ, TOMÁŠ a kol. (2010): Střední Brdy na starých fotografiích a pohlednicích. Hostivice: Baron.
MASON, P. (2015). Tourism impacts, planning and management. Third edition. London: Routledge. ISBN 978-1-138-01629-3
METELKOVÁ, P. (2005). Destinační management v České republice. Brno: Masarykova univerzita v Brně.
Ministerstvo obrany České republiky: (2006). Stručně o České republice, armádě a výcvikových zařízení vojenského újezdu Brdy. Praha: Ministerstvo obrany České republiky.
NEJDL, K. (2011). Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer Česká republika. ISBN 978-80-7357-673-8
PALATKOVÁ, M.. (2006a). Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada. Manažer. ISBN 80-247-1014-5
PÁPOL, T., PAVLAS, M. (2006). Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per populi, 2006, 81 s. ISBN 80-903813-1-6.
PAVLÍK, Z., RYCHTAŘÍKOVÁ, J., ŠUBRTOVÁ, A. (1986): Základy demografie, Academia, Praha, 728 s.
PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. (2012). Veřejný sektor - řízení a financování. Praha: Wolters Kluwer Česká republika. ISBN 978-80-7357-936-4.
RYGLOVÁ, KateĜina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ, (2011). Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247- 4039-3.
STARZYCZNÁ, H. a kol. (2005). Exogenní a endogenní faktory regionálního rozvoje – zhodnocení empirických zkušeností a teoretických přístupů k pólům rozvoje. V Karviné: Slezskáuniverzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, 343 s. ISBN 80-7248-337-4.
SWIANIEWICZ, P. (2011). Working Together: Intermunicipal Cooperation in Five Central EuropeanCountries. 1. Vyd. Budapešť: Open Society Foundations. s. 165-209.
ŠAŠEK, Jiří. (1999). Strategie rozvoje mikroregionů. In REKTOŘÍK, Jaroslav, et al. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Brno : Graspo,
ŠKRABAL, I. (2006). Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů. 1. vyd. Přerov: Centrum pro komunitní práci, 2006. ISBN 80-86902-39-0.
86 ŠŤASTNÁ, Milada a VAISHAR, Antonín, (2011), ed. Současný stav a vývojové tendence jihomoravského venkova. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 166 s
VAJDOVÁ, Zdenka, Daniel ČERMÁK a Michal ILLNER. (2006). Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky. ISBN 80-7330-086-9.
WOKOUN, René. (2008). Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0.
Internetové zdroje:
Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, [cit. 2018-02-03]. Dostupné z: https://www.czso.cz/
DOC PLAYER: Potenciál udržitelného rozvoje Plzeňského kraje [online]. 2015 [cit. 2018- 04-08]. Dostupné z: http://docplayer.cz/41815462-Potencial-udrzitelneho-rozvoje-obci- plzenskeho-kraje-v-zapadni-casti-brd.html
Jamal, T. B., & Getz, D. (1995). Collaboration theory and community tourism planning[Online]. [cit. 2018-02-22]. Annals Of Tourism Research, 22(1), 186-204. http://doi.org/10.1016/0160-7383(94)00067-3
Ministerstvo pro místní rozvoj: Metodická podpora regionálního rozvoje 2014- 2020 [online]. Praha, 2012, [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat
Města a obce: Vismo – úřední deska a weby měst a obcí [online]. web & design WEBHOUSE®, ©1996-2017, 2018 [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat
Městys Jince: Historie a současnost [online]. Jince, 2018, 2018 [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: http://pribram.eu/mesto-pribram/o-meste/historie.html
Město Příbram: Historie [online]. Příbram, 2018, 2018 [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: http://pribram.eu/mesto-pribram/o-meste/historie.html
Ministerstvo obrany a Armáda České republiky: Vojenský výcvikový prostor Brdy [online]. Praha [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=6696
Ministerstvo pro místní rozvoj: Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 [online], [cit. 2018-2-20] © 2012. Dostupné online: http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18- 4e15-a7e2-0fa481336016/SRR-2014-2020.pdf?ext=.pdf.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Národní program podpory cestovního ruchu v regionech 2016-2020. [online]. 2017 [cit. 2017-10-16]. Dostupné z:
87 http://www.mmr.cz/cs/Regionalni-politika-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy- Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu-v-regionech-(2016-2020)
Obec Bohutín: O obci Bohutín [online]. Bohutín, 2017, 2018 [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: https://www.obec-bohutin.cz/o-obci/
Obec Obecnice: Historie Obcí Obecnice [online]. Obecnice, 2018, 2018 [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: https://www.obecnice.cz/obec/historie/
Obec Ohrazenice: Designed by Mgr.Kelly © 2006 [online]. [cit. 2017-10-26]. Dostupné z: http://www.ohrazenice.eu/
PALATKOVÁ, M.. (2006b). Prolínání destinací a destinační partnerství. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. [online].[cit.2017-11-12]. Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/3869c784-9a21-41d7-aa4e-3ae736eccbe4/GetFile7_3.pdf
Svaz měst a obcí ČR, Obce sobě: Projekt na podporu meziobecní spolupráce, Analýzy DSO po jednotlivých krajích [online], [cit. 2018-02-20] ©2013. 992 s. Dostupné online: http://obcesobe.webnode.cz/dokumenty/analyzy-dso/.
SRB, J.. (2003). Řízení turistické destinace a trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. COT business. č. 3/2003, s. I – VIII. [online]. [cit. 2018-03-06]. Dostupné na: http://www.cot.cz/data/cesky/03_03/03_03_priloha.pdf
Statistické publikace a vybrané statistické údaje z oblasti práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3878
Vojenské újezdy se otevírají, díl 4. Březina. Cykloserver [online]. 2007 [cit. 2017-11-28]. Dostupné z: http://www.cykloserver.cz/aktuality/?a=30001471
VYSTOUPIL J., HOLEŠINSKÁ A. a ŠAUER M. (2007). Vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. [cit. 2018-03-06] Dostupné na: http://lenka.tomanova.eu/download/destinacni-management/Vymezovani_destinace.pdf
Zákon o zrušení Vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů č. 15/2015 Sb.[online] [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-15.
Prameny (právní a jiné dokumenty)
Analýza rizik při sanaci uranového ložiska Příbram, SOM, s. r. o., Mníšek pod Brdy - červenec 2000.
88 SMEJTEK, Lubor. Z dějin archeologického bádání na Příbramsku. In. Vlastivědný sborník Podbrdska 30. Příbram: Okresní archiv a okresní muzeum, 1987.
Zákon č. 128/2000 Sb. Zákon o obcích
Zákon č. 129/2000 Sb. Zákon o krajích
Zákon č. 2/1969 Sb. Zákon o zřízení ministerstvech
Zákon č. 272/1996 Zákon, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.
Zákon č. 248/2000 Sb. Zákon o podpoře regionálního rozvoje
Zákon č. 314/2002 Sb. Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
89 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
Obr č: 1: Pohled na pahorkatinu z prostoru Jordán ...... 21 Obr č. 2: Pohled na tok řeky Vltavy ...... 22 Obr č. 4: Pohled na tok řeky Litavky ...... 24 Obr č. 5: Vyznačení dálnice D4 ...... 28 Obr č. 6: Přehled železničních tratí okr. Příbram ...... 29 Obr č. 7: Obce zasahující svým katastrem do CHKO Brdy. Patří mezi ně i obce Sdružení Podbrdského regionu...... 31 Obr č. 8:Lorenzova křivka koncentrace obyvatelstva obcí Podbrdského regionu za rok 1961 a 2017 ...... 40 Obr č. 9:Bývalý vojenský výcvikový prostor Brdy ...... 45 Obr č. 10:Pěchotní opevnění na Jordánu v době okupace ...... 47 Obr č. 11:Budova stodoly bývalé obce Hrachoviště, jediná budova z bývalé obce Hrachoviště, která se dochovala do dnešních dnů...... 48 Obr č. 12:Území CHKO Brdy a přilehlých obcí ...... 51 Obr č. 13:Lovecký zámeček Tři trubky...... 52 Obr č. 14:Oslovené obce Svazku Podbrdského regionu ...... 54 Obr č. 15:Podíl respondentů dle kategorizace obce ...... 56 Obr č. 16:Potenciál rozvoje oslovených obcí ...... 57 Obr č. 17:Priority rozvojového plánu obce ...... 58 Obr č.: 18:Počet obcí spolupracujících v jednotlivých oblastech ...... 62
Tabulka č. 1 Výčet základních kompetencí obcí ...... 12 Tabulka č. 2: Základní údaje o obcích Sdružení Podbrdského regionu ...... 38 Tabulka č. 3: Věková struktura obyvatel podle obcí Svazku Podbrdského regionu k 1. 1. 2017 v relativních hodnotách [%] ...... 39 Tabulka č. 4: Vývoj počtu obyvatel v ČR, Středočeském kraji, ORP Příbram a sledovaném území v období 2008-2016 ...... 41 Tabulka č. 5: Podíl nezaměstnaných osob sledovaného území ve srovnání se Stč krajem a ČR ...... 42 Tabulka č. 6: Celkový počet ubytovacích kapacit v obcích sledovaného území s uvedeným počtem návštěvníků v roce 2016 ...... 43 Tabulka č.7: Přínosy spolupráce oslovených respondentů ...... 59 Tabulka č. 8: Negativa spolupráce obcí sledovaného území ...... 61 Tabulka č. 9.: Silné stránky SWOT Analýzy rozvoje území ve vztahu k CHKO Brdy ...... 75 Tabulka č. 11: Příležitosti SWOT Analýzy rozvoje území ve vztahu k CHKO Brdy . 76 Tabulka č. 12: Hrozby SWOT Analýzy rozvoje území ve vztahu k CHKO Brdy ...... 77
90
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A: Znění dotazníku ...... I Příloha B: Beseda s vedoucích CHKO Brdy Mgr. Bohumilem Fišerem ...... IV Příloha C: Hrad Valdek CHKO Brdy ...... IV
91 PŘÍLOHY
Příloha A: Znění dotazníku
Dotazníkový formulář pro představitele obcí
1. Název obce/města ………………………………………………… 2. Jméno a pozice dotazované osoby ………………………………. 3. Kolik obyvatel má Vaše obec/město a) Do 199 b) 200-499 c) 500-999 d) 1000-1999 e) 2000 a více 4. V čem vidíte potenciál rozvoje Vaší obce (města)? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………
5. Co považujete za největší bariéru rozvoje Vaší obce (města)? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 6. Pokud má Vaše obec (město) svůj rozvojový plán (Plán rozvoje obce), jaké jsou jeho priority? a) Rozvoj cestovního ruchu b) Zajištění kvality života obyvatel obce c) Vhodné podmínky pro rodiny s dětmi d) Rozvoj prostředí pro malé podnikání e) Zajištění a udržování tradic přispívající ke kulturnímu rozvoji obce
7. Spolupracuje Vaše obec v rámci dobrovolného svazku obcí, sdružení?
a) Ano b) Ne
8. Pokud ano, uveďte prosím jakého/jakých? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 9. Považujete spolupráci v dobrovolném svazku obcí a sdružení, kterého jste členem za přínosnou pro Vaši obec? a) Ano b) Spíše ano c) Neutrální d) Spíše ne e) Ne 10. Uveďte, prosím, jaká pozitiva (problémové oblasti) spatřujete ve spolupráci v rámci dobrovolného svazku obcí a sdružení, kterého jste členem? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………
11. Uveďte, prosím, jaká negativa (problémové oblasti) spatřujete ve spolupráci v rámci dobrovolného svazku obcí a sdružení, kterého jste členem? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………
12. V jakých oblastech spolupracuje Vaše obec s jinými subjekty? a) Cestovní ruch b) Dopravní infrastruktura c) Energetika d) Kultura e) Odpadové hospodářství f) Požární ochrana g) Regionální rozvoj h) Sociální péče i) Životní prostředí
13. Jak vnímáte vznik CHKO Brdy? V čem vidíte přínos vzniku pro Vaši obec? a) Pozitivní, přínos vidím v rozvoji cestovního ruchu (propagace území) b) Pozitivní, přínos vidím v rozvoji celého území Podbrdského regionu po všech stránkách c) Pozitivní – ve směru k lepšímu získávání finančních prostředků z dotačních titulů pro rozvoj regionu d) Pozitivní – zlepšení životního prostředí a života obyvatel v obci e) Jiné, uveďte jaké…………………………………………………..
14. Myslíte si, že vznik CHKO Brdy má i negativní stránky pro rozvoj regionu a) Nemá b) Ano – vysoká frekvence osob v území CHKO a migrace obyvatel za průzkumem CHKO Brdy c) Ano – zvýšení počtu vozidel na místních komunikacích, ohrožení dopravní situace v území a obci d) Ano- ohrožení životního prostředí a čistoty dosud nedotčené krajiny CHKO e) Jiné, uveďte jaké…………………………………………………..
15. Zaměřuje se Vaše obec na rozvoj v oblasti cestovního ruchu a volnočasových aktivit a) Ano – Jakým způsobem? Možnost doplnění na konci dotazníku b) Ano, pouze okrajově c) Ne, nepovažujeme toto za důležité pro rozvoji obce d) Ne, ale do budoucna plánujeme se zaměřit na tyto aktivity
Prostor pro otázku č. 15 ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… Děkuji Vám za vyplnění tohoto dotazníku, který mi velice pomůže při celkovém vyhodnocení problematiky mé diplomové práce na téma „Možnosti rozvoje obcí sdružení podbrdského regionu v návaznosti na nově vzniklé CHKO Brdy“. Dotazníky prosím zašlete na mailovou adresu [email protected] do 28. 2. 2018. Děkuji
Bc. Zdeněk Černohorský, DiS. Zdroj: Zpracováno autorem
Příloha B: Beseda s vedoucích CHKO Brdy Mgr. Bohumilem Fišerem
Zdroj: Autor, vlastní 2018
Příloha C: Hrad Valdek CHKO Brdy
Zdroj: Brdy opět otevřené, 2015
Záznam o diplomové práci
Jméno a příjmení diplomanta: Bc. Zdeněk Černohorský, DiS.
Název práce CZ: Možnosti rozvoje podbrdského regionu v návaznosti na nově vzniklé CHKO Brdy
Název práce EN: Possibilities of development of the region of Podrbria in connection with the newly founded Brdy PLA
Studijní program: Regionální rozvoj
Obor: Management rozvoje měst a regionů Rok obhajoby: 2018 Počet stran/Počet příloh: Vedoucí práce: Ing. Marek Jetmar, Ph.D
Anotace CZ: Diplomová práce pojednává o potenciálních možnostech rozvoje území Svazku obcí Podbrdského regionu zasahující svým územím do CHKO Brdy a teritoriálně spadajících do správního obvodu obce s rozšířenou působností Příbram. První část práce se věnuje analytickému zhodnocení fyzicko-geografických, socioekonomických a sociodemografických charakteristik. Jednotlivá kvantitativní data analytické části jsou vždy v komparaci s daty vyšších územních celků okresu Příbram, Středočeského kraje a České republiky. V terénním šetření, které bylo řešeno prostřednictvím dotazníkového šetření, řízených rozhovorů se zástupci obcí, a zástupci subjektů, zainteresovaných v rozvoji tohoto regionu a CHKO Brdy byla navržena strategie a možnosti budoucího rozvoje oblasti Podbrdského regionu směrem k volnočasovým aktivitám, cestovnímu ruchu a zvýšení životní úrovně obyvatel tohoto regionu. Jako prostředek byla vybrána metoda SWOT analýzy. Část práce je pak věnována možnostem meziobecní spolupráce směrem k dané problematice a rozvoji zájmového území a okrajově možnostem čerpání dotačních titulů a vlastních možností obcí. Anotace EN: This dissertation concerns about potential possibilities in progress of the specific territory – Micro-region of villages in Podbrdy with areas territorially included in the Protected landscape area Brdy and territorially coming under the administration of city with extended competence Příbram.
First part of this work focuses on analytical appraisal of physical-geographic, socio- economic and socio-demographic characteristics. Individual quantitative data in analytical part are always compared with data of larger territorial units – Příbram district, Central Bohemia and Czech Republic. Field research was accomplished in form of questionnaires, guided discussions with delegates of individual villages and urban areas and delegates of subjects involved in development of this region and Protected landscape area Brdy. The results of this research bring up concept of strategy and the future development possibilities for Podbrdy region oriented on free-time activities, tourism and improvement of living standards for inhabitants of this region. The analysis was made by means of SWOT system. Part of the dissertation pays attention to the possibilities of cooperation among villages and urban areas in given problematic, in sphere of interests and marginally to the grants and own possibilities of villages.
Klíčová slova: CHKO Brdy, Podbrdský region, regionální rozvoj, rozvoj venkova, obec, meziobecní spolupráce, operační programy, strukturální fondy, analýza území.
Key words: Protected landscape Brdy, Podbrdy region, regional development, development of rural area, village, cooperation among villages, operational programs, structural funds, territorial analysis.
Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje, Žalanského 68/54, Praha 6
Signatura