Šachista Max Dietze V Naší Rodině
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Šachista Max Dietze V naší rodin ě (aspo ň v té části z tatínkovy strany) se vždycky všechno schovávalo. Postupn ě se náš t řípokojový byt m ěnil v tmavé skladišt ě nejr ůzn ější veteše. Vzpomínám si dob ře, jakým velkým dobrodružstvím byly mé časté návšt ěvy u babi čky a tety. Jednou jsem jako kluk prohlížel velkou sk říň s knihami a v zadní řad ě jsem narazil na jakýsi balí ček s nějakými pr ůkazy, fotkami a dopisy. Byla mezi nimi i vojenská knížka poru číka Wehrmachtu Waltra X. "Jak se to tady ocitlo?", ptám se tety Marie. Necht ěla o tom mluvit. Teprve pozd ěji jsem se po kapkách dozv ěděl, že to byl její nápadník, který padl pod Stalingradem. Vždy jsem si myslel (vliv školy, povinné četby atd.), že doba okupace byla dobou temna, nevýslovného utpení českého lidu a nezm ěrných zlo čin ů nacist ů. Tehdy snad ani slunce nesvítilo... P řesto mi bylo vždycky divné, že rodi če a p říbuzní jaksi odmítali o té dob ě se mnou hovo řit. Čekal jsem aspo ň, že mi potvrdí všechnu tu hr ůzu, kterou Češi tehdy pod n ěmeckým jhem prožívali, ale n ějaké kloudné odpov ědi jsem se nedo čkal. - Až jednou se mi poda řilo z babi čky n ěco "vytáhnout". A babi čč ino krátké vypráv ění mne doslova šokovalo. Po atentátu na Heydricha se začalo p řísn ě kontrolovat, zda ob čané tajn ěm neposlouchají zahrani ční rozhlas. Aby se jim v tom zabránilo, chodili ú ředníci gestapa po všech domácnostech a "odst řihávali" st řední vlny. Ob čas p ři tom provedli domovní prohlídky a když nalezli cokoliv závadného, mohl z toho mít majitel velké nep říjemnosti, p řinejmenším trvalý pobyt ve v ězení či koncentráku. "Bylo u nás n ěkdy gestapo? Co to bylo za lidi?" "No, chovali se jako gentlemani. Nic neprohlíželi, jenom rádio, pěkn ě jsme si popovídali. A p řitom jsme doma m ěli plno komunistické literatury z I. republiky, staré noviny a časopisy, i Marx ův kapitál by se u nás našel!" .Po létech si už celý dialog s babi čkou nevybavuji, ale její tvrzení, že "naši" gestapáci byli gentlemani, nikdy nezapomenu. - Myslím, že tento úvod je nutný, i když se n ěkomu m ůže zdát jako chození po tenkém led ě. Ale vra ťme se k šachu. I za okupace se konaly u nás zajímavé mistrovské turnaje , z nichž nejv ětším byl velikono ční turnaj v Praze 1943. Mezi jeho účastníky byli nap ř. mistr sv ěta Francouz Aljechin, kandidát mistrovství sv ěta Estonec Keres, pražský komunistický funkcioná ř Bed řich Thelen, úředník pražského Gestapa Dietze, vášnivý odp ůrce Hitlera n ěmecký velmistr Sämisch, víde ňský p říznivce nacionálního socialismu Lokvenc, mladi čký Lud ěk Pachman, jehož bratr Vladimír se krátce před tím vrátil z koncentra čního tábora, pozd ější rektor VUT v Praze a akademik Miroslav Kat ětov a také žena - R ůženka Suchá! Něco takového vyhlíží dnes až neuv ěř iteln ě. A protektorem turnaje byl známý komik Vlasta Burian! A navíc, je to snad jediný náš turnaj, o kterém vyšly dv ě r ůzné publikace! Ob ě napsal Lud ěk Pachman, ob ě byly cyklosylované, liší se však formátem, trochu obsahem (v té mladší knížce jsou partie glosovány a jsou v nich i ty, které sehrál n ěmecký mistr Carls p řed tím, než z turnaje vystoupil) i datem vydání (1943 a 1944). O Maxi Dietzem tehdy Lud ěk Pachman ve své knížce napsal: "Zástupce n ěmeckých šachist ů v Praze Dietze je hrá č neoby čejn ě milé a skromné povahy. Je houževnatý a pevný, schází mu však pon ěkud znalost teorie a hlavn ě turnajová praxe. V tomto turnaji se k tomu ješt ě p řidružil handicap povolání a nemusí proto Dietze své umíst ění považovat za neúsp ěch." - Všimn ěte si - "handicap povolání". Nutná autocenzura. A te ď mi řekn ěte, bylo p řed ješt ě několika lety v ůbec možné zajímat se o osudy šachisty - ú ředníka gestapa? - Inspirován "Minirozhovorem s Lu ďkem Pachmanem" (viz Čs.šach 1/97) zkusil jsem se vydat po šachových stopách Maxe Dietzeho. Především nutno říci, že jeho jméno neuvádí žádná šachová encyklopedie, a ani zmínku o n ěm nenajdeme v v nejv ětším biografickém katalogu šachist ů na sv ětě, který vydal Jeremy Gaige z Philadelphie. Bylo nutné za čít hledat v dobovém šachovém tisku. V šachové rubrice novin Československá republika (kterou řídil v letech 1921-1931 pan Jind řich Kubánek) je poprvé uvedeno jméno Dietze v roce 1928: „ V Německém dom ě v Praze utkal se tuto ned ěli "Prager Schachklub" se "Schachgesellschaft Reichenberg" a zvít ězil v pom ěru 6:2(2). Za Prahu vyhráli: Klieber, Abeles, Dietze, Kluge Leo, Flohr st. a inž.Hirschel. Za Liberec: Herzog Fr. a dr.Lowig. Partie Herzog Jos.- Winkler a Seibt-Brachtl byly p řerušeny .“ (Československá republika 4.11.1928) Pak až do zániku hlídky je v ní Ditze zmi ňován dosti často. Byl tedy členem Prager Schachklubu a sou časn ě i n ěkolika českých sdružení. V únoru 1929 byl zvolen za revisora (ú čtů) šachového klubu Duras v Praze VII., v roce 1930 hrál za D ělnický ŠK Praha, v roce 1931 se zú častnil jubilejního turnaje I. československého klubu šachist ů v Praze-Nuslích a v souvislosti s tím stal se i jeho členem. Velmi zajímavou zprávu otiskl J. Kuželka v Československé republice 31. kv ětna 1931: "Utkání I .Československého šachového klubu s Ruským šachovým klubem skon čilo nerozhodn ě v pom ěru 6:6 bod ům. Za I. Československý šachový klub zvít ězili: Dietze, Ermolt, Skála, Šmída a Ko řínek L., za Ruský šachový klub Karjakin, Kusn ěcov, inž. Dobronravov, Vasiljev. Partie Ko řínek A.-Pojarkov a Vitásek-Odincov skon čily remis. Při p říležitosti práv ě zmín ěného zápasu bylo možno dojíti k tomuto zajímavému pozorování: Zatím co zdlouhavé vyjednávání mezi Úst řední jednotou čsl. šachist ů a Schachverbandem der Čsl. Republik o vzájemné spolupráci uvízlo na mrtvém bodu, padly v praxi již dávno národnostní závory. Tak bojovali ve zmín ěném zápase za I. Československý šachový klub, který má tak vysloveně nacionální název, p římo na dvou vedoucích šachovnicích N ěmci Dietze a Ermolt. V 12 členném mužstvu klubu byli mimo to zastoupeni ješt ě dva jiní N ěmci." (Zvýraznil JK) K tomu je pot řeba malé odbo čení: Šachová organizace N ěmc ů v ČSR Ačkoliv ÚJ ČŠ byla otev řena šachist ům všech národností československého státu, založili si n ěme čtí ob čané 1921 samostatnou organizaci " Der Deutsche Schachverband in der ČSR ", jejímiž p ředsedy byli Viktor Tietz a po n ěm dr.J.Schindler. Tento německý svaz po řádal každoro čně své sjezdy, spojené s menšími mezinárodními turnaji (Teplice-Šanov 1922, Ústí n. Labem 1923, Chaba řovice 1924, Broumov 1925, Liberec 1926, Cheb 1927, Šumperk 1928, Králíky 1929, Bílina 1930, Brno 1931, Šluknov 1932, Mor. Ostrava 1933, Libverda 1934, Konstantinovy Lázn ě 1935, Liberec 1936, Teplice-Šanov 1937, Jablonec n.Nisou 1938, 1941 Liberec) v Sudetech. - Dvakrát se vedlo jednání o splynutí obou organizaci, ale vždy bezúsp ěšn ě. Poprvé v r. 1926, když na kongresu FIDE v Budapešti byla sjednána dohoda o utvo ření Československé unie šachové, ale valné hromady obou svaz ů ji neschválily. Podruhé z podn ětu valné hromady Deutscher Schachverbandu v Bílin ě 1930, le č předpoklady pro uskute čnění spole čné organizace se op ět nenašly. Z činnosti DSV, po četně málo srovnatelné s ÚJ ČŠ, se dochovalo n ěkolik pěkných turnajových knih, její oficiální šach. hlídka v Teplitz-Schönauer Anzeiger a (snad) veliká knihovna pana Lercha s mnoha vzácnými svazky, naposledy registrovaná již po válce v Ústí n. Labem. - Max Dietze, aspo ň pokud se mi poda řilo zjistit, se sjezd ů Deutscher Schachverbandu nikdy nezú častnil, zato hrál dvakrát na sjezdech Úst řední jednoty českých šachist ů. Poprvé v Brn ě 1929, kdy vyhrál jednu z p ředskupin tzv. hlavního turnaje a ve finále, kde se hrálo o titul mistra ÚJ ČŠ, skon čil na osmém míst ě (titul tehdy vybojoval Kahane z Brna), podruhé v Praze 1931, kdy byl náš sjezd sou částí šachové olympiády. Také zde postoupil Dietze do skupiny vít ězů hlavního turnaje (p ředb ěžnou op ět vyhrál p řed M. Flohrem a Kokšálem) a obsadil zde 3.-5. místo (1.- 2. Bartošek a Vidmar ml., Burian, Dietze a M. Flohr 3, Florián 2,5, Szirmai 1,5 bodu). Titul mistra získal tehdy student gymnásia Bartošek, který v užším zápase p řemohl syna jugoslávského velmistra Vidmara. - V mistrovstvích Prahy hrával Max Dietze celkem pravideln ě od roku s těmito výsledky: 2 1931 (hlavní turnaj) 2. za Reiterem 1932 - 8. 4,5(11) 1934 - 9.-10. se Št ěpánkem 2(9) 1936 - 3.-5. s M.Chod ěrou a Glaserem 6,5(11) 1937 - 4.-6. S Hofmannem a Rejdalem 6(11) 1938 - 8.-10.s Aderem a Nadelem 6(13) "Opatrný Dietze nep řekvapil ani nezklamal - jeho místo je vždy kolem středu tabulky", napsal tehdy v Šachovém týdnu Fr. Fri č. Memoriál V.Kautského 1934 - 11.-12. s Jos. Koskou 4(13) 1935 - 9.-10. s Runzou 6,5(14) Snad nejvíce se Dietzovi da řilo v p řeborech Prahy družstev, hraných tehdy jako Memoriál dr. Dobruského. V nich startoval v barvách D ělnického šachového klubu a I. československého klubu šachist ů Praha-Nusle. Z této sout ěže pochází i jedna z nejznám ějších Dietzeho partií: Jelen - Dietze,M [E51] Praha /mem. Dobruský/, 28.02.1936 1.d4 d5 2.c4 e6 3.Jc3 Jf6 4.Jf3 Se7 5.e3 0–0 6.a3 c6 7.b4 Jbd7 8.c5? (Celý zp ůsob bílého zahájení, po čínající dobrovolným uzav řením st řelce c1 /5.